Solarni System s Parabolickym Reflektorem

Embed Doc
Copy Link
Readcast
Collections

CommentGo Back

SOLÁRNÍ SYSTÉM S PARABOLICKÝM REFLEKTOREM

(SOLAR DISH SYSTEM)

1. Popis systému

Parabolické solární systémy přeměňují tepelnou energii slunečního záření na mechanickoua následně na energii elektrickou. Jak je naznačeno na obr. 1, systémy využívají zrcadlauspořádaná tak, aby na ně dopadající přímé slunečního záření bylo zkoncentrováno naabsorber jednotky vyrábějící elektrickou energii (skládající se ze Stirlingova motoru, či plynové turbíny a generátoru el. energie), za účelem dosáhnout požadovaných teplot účinnýchk přeměně tepla na práci. To vyžaduje, aby parabolický reflektor byl schopen sledovat slunceve dvou osách. Zkoncentrované sluneční záření je pohlcováno absorberem a předávánoStirlingovu motoru.

Obr. 1 Schéma solárního systému s parabolickým koncentrátorem. Na obrázku je prezentovaná kombinace čtyř 25kW sytému představující jednu jednotku pro výrobu elektrické energie..

Charakteristikou systémů s parabolickým reflektorem je vysoká účinnost, modularita,samostatné řízení a vlastní způsobilost (schopnost využívat jak solární energii, tak fosilní paliva, či obojí). Ze všech solárních technologií, systém s parabolickým koncentrátoremdemonstroval nejvyšší účinnost přeměny solární energie na elektrickou (29,4 %) a tudíž mámožnost se stát jedním z nejméně nákladných zdrojů obnovitelné energie. Modularita těchtosystémům je dovoluje samostatně rozmístit pro vzdálené aplikace, nebo je seskupovat

dohromady do malých sítí. Tato technologie je ve stadiu technického vývoje a zůstává býtvýzvou týkající se solárních komponentů a komerčního využití. Následně jsou popsány jednotlivé komponenty solárního systému s parabolickým koncentrátorem.

Koncentrátor

Solární systém s parabolickým koncentrátorem využívá solárních kolektorů ke sledováníslunce ve dvou osách. Odrazivá plocha, pokovované sklo nebo plast, odráží dopadajícísluneční radiaci do malé oblasti nazývané ohnisko. Velikost solárního koncentrátoru je dánamotorem. Při maximálním přímém slunečním záření 1000 W/m

2

má zmíněný systém, ovýkonu motoru 25kW

e

, koncentrátor s průměrem přibližně 10 m.Pro odrazivou plochu koncentrátorů se používá hliník nebo stříbro, navrstvený na sklenebo plastu. Nejvíce odolné povrchy jsou stříbro/skelná zrcadla, podobném těm, která seužívají v domácnostech. Pokusy o vývoj nízkonákladových odrazivých vrstev z polymeruměly omezený úspěch. Jelikož parabolické koncentrátory mají krátkou ohniskovouvzdálenost, jsou vyžadována relativně tenkoskelná zrcadla (tloušťka přibližně 1 mm)kvůli přizpůsobení se potřebným zakřivení. Kromě toho, skla s nízkým obsahem železa jsouvhodná pro vylepšení odrazivosti. V závislosti na tloušťce a obsahu železa mají postříbřenázrcadla poměry odrazivosti v rozmezí 90 až 94 %.Tvar ideálního koncentrátoru je rotující paraboloid. Některé solární koncentrátory sek tomuto tvaru téměř přibližují svým kruhovým zakřivením podepíraným nosným systémem prutů. Novinkou v úpravě solárních koncentrátorů je použití napjatých membrán s tenkýmiodrazivými membránami, které se napínají přes hranu či ohyb. Druhá membrána tak slouží jako uzavření prostoru za odrazivou, ve kterém je částečně vyčerpán vzduch za účelem přizpůsobit odrazivou membránu kulovitému tvaru (obr. 2).

Obr. 2 Schéma solárního systému s napnutým zrcadlovými membránami.

Poměrná koncentrace, definovaná jako poměr průměrného slunečního toku záření procházející štěrbinou absorberu ku oslunění odrazivé plochy kolmo dopadajícími slunečními paprsky, je přes 2000. Poměr zachycené frakce odráženého slunečního toku, které procházíštěrbinou absorberu, obvykle činí přes 95 %.Sledování slunce je provedeno dvojím způsobem, (1) natáčením dle azimutového úhlu, a polárním natáčením (2). Během natáčení dle azimutového úhlu se paraboloid natáčí v rovině paralelní se zemí (azimut) a v rovině k ní kolmé (náklon). Tomu odpovídá rotace zlevadoprava a odspodu nahoru. Rychlosti otáčení se mění během dne, avšak to může být jednoduše spočítáno. Většina solárních systému s parabolickým koncentrátorem používajítuto metodu ke sledování slunce.Polárním sledováním slunce se kolektor otáčí okolo osy rovnoběžné s osou rotace země.Kolektor se otáčí konstantní rychlostí totožnou s úhlovou rychlostí země, tedy 15°/hod.Druhou osou otáčení je osa sluneční deklinace, jenž je kolmá na osu poláry. Pohyb kolem tétoosy se vykonává velmi pomalu, neboť během roku se mění od + 23° do – 23°. Tento způsobsledování slunce využívají spíše menší solární systémy.

Absorber

Absorber pohlcuje energii odraženou z koncentrátoru a předává ji pracovnímu plynumotoru. Plocha absorberu je obvykle umístěna za ohniskem koncentrátoru za účelem přivéstna ní dopadající hustotu proudu záření. Aby byly sníženy ztráty radiací a konvekcí je ohniskosoustředěno do otvoru. Pro každý z motorů je problémem rozhraní styčných ploch. AbsorberyStirlingova motoru musí účinně přenést koncentrovanou solární energii k vysokotlakémuoscilujícímu pracovnímu plynu, obvykle heliu, či vodíku.Jsou dva základní typy Stirlingových absorberů – přímo osvícený (DIR – Direct-illumination receivers ) a nepřímo osvíceny absorber, který využívá jako prostředníka pro přestup tepla další teplonosnou tekutinu. Absorbery osvícené přímo mají teplosměnné trubkymotoru (žárnice) přizpůsobeny k absorbci koncentrovaného solární záření. Kvůli schopnostivysokotlakého helia a vodíku rychle přenést velké množství tepla, absorbery osvícené přímomohou pohlcovat vysoké úrovně slunečního záření (přibližně až 750 kW/m

2

). Vyrovnáváníteplot a přírůstku tepla mezi válci Stirlingova motoru je však problémovou záležitostí.Tento problém pomáhají řešit tepelná trubice s tekutým kovem. Její popis a princip jenásledující: tepelná trubice představuje uzavřenou trubici z mědi, hliníku, bronzu, oceli aj.,která je vakuována a potom zčásti naplněna vhodným teplonosným médiem (obr. 3). Náplň

of 00

Leave a Comment