You are on page 1of 55

J.

Eisenberg

Sefer Raziel haMalach

praktick teurgie a mystika kabalistick

Ahabah

OBSAH
Obsah...................................................................................................................................................2 vod.....................................................................................................................................................3 Teoretick a praktick mystika nejstarch nrod ......................................................................6 I. Egypan ..............................................................................................................................6 II. Babyloan...........................................................................................................................7 III. Indov...................................................................................................................................8 IV. Peran..................................................................................................................................9 Stvoen svta a konec dn..........................................................................................................9 V. Israelit ...............................................................................................................................10 Kniha Raziela....................................................................................................................................12 VI. Pvod knihy Raziela........................................................................................................12 VII. Obsah knihy ....................................................................................................................13 VIII. Dal recepty k uskutenn jistch pn.......................................................................13 IX. Stvoen svta podle praktick Kabbaly.........................................................................16 X. Dal vvoj stvoen........................................................................................................18 XI. Msce a jejich znamen. ................................................................................................18 XII. Chodobnic...................................................................................................................20 XIII. Podek konstelace .........................................................................................................22 XIV. Povtroznalstv ...............................................................................................................22 XV. Konstalace planet ..........................................................................................................23 XVI. Astrologie .......................................................................................................................24 XVII. Velk jmno Bo a divy, je mono jim provdti. ......................................................25 XVIII. Recepty k dosaen rznch dost...............................................................................30 XIX. Vldci msc .................................................................................................................31 Vldci dn .................................................................................................................................31 Vldci noci ................................................................................................................................31 XX. Hrzy pekla ....................................................................................................................32 XXI. Vklad sn a talisman ..................................................................................................32 XXII. Svobodn zednstvo......................................................................................................43 Ploha I.............................................................................................................................................47 Ploha II. ..........................................................................................................................................48 Doslov ................................................................................................................................................53

Zmenen petisk prvnho eskho vydn v edici Sfinx, redakc profesora Miloe Maixnera v z 1923, svazku 54. Vydalo nakladatelstv Trigon v edici Ametyst. Praha 1990. 2

VOD
Kniha, kterou tento peklad uvd poprv do svtov literatury, jest velmi vzcn a vznamn. Ji nzev Sefer Raziel haMalach (Kniha andla Raziela) s podtitulem, je byla doruena Adamovi, ne byl vypuzen z rje, vyjaduje jist mystick obsah. K tomu pistupuje, e i slovo raz znamen aramejsky tajnost a cel jmno Raziel zna andla tajemstv. Tato anonymn kniha povauje se za velmi starou a jej talismayagemmy (1) za inn prostedky k dosaen vhod a k odvrcen rznch nehod, je jsou tam vyznaeny. Na celm vchodu, zvlt v Orientu, pouvaj se v knize Raziel uvdn mystick recepty a nos tam popsan talismany. Pes to vak zstv tato kniha, psan vtm dlem aramejsky neznmou irm kruhm. S prvnm prvem mohl tud prvn vydavatel textu (Amsterodam 1701) (2) upozorniti, e tam, kde tato kniha se nachz, panuje tst, poehnn, moudr potomstvo, msto to, e nepostihne ani por atd. To souhlas pln s veobecnou vrou. Vnucuje se nm vak otzka, kdo napsal tuto knihu? Ve kter dob byla sepsna? Nsledujc vahy jsou s to, eiti naznaen otzky: Targum Onkelos (3) (aramejsk peklad bible z I. Stol.) jest prvn, jen jmenuje andla Raziela (Koheleth. 4., 3.): voef haomajm, atd. A nebesk ptk roziuje zvst, tj. andl Raziel. Zohar komentuje ver (Bereith 5.): To jest kniha djin Adama takto: Kdy Adam mekal v rji, poslal mu Hospodin andlem Razielem knihu, je pin deset oddl svat moudrosti. Pak pedal Rafael knihu Adamovi, jen se s n zabval, nae odevzdal ji etovi atd. Na jinm mst dodv Zohar Chada (Terumah): Chanoch nael svtlo, je by Adam ztratil, atd. a andl mu pedal knihu schovanou mezi stromy ivota, atd. Bez pochyby pod vlivem tohoto cittu, vypravuje slovansk verse apokryf knihy Chanoch (33., 10.): Raziel zachrnil Chanocha atd. Viz Jagi, Slavische Beitrge zu den Biblischen Apokryphen, Wien 1842 (4) Dokladem, e Adam dostal takovou knihu, jest i talmudick citt (Baba M. 86.): Vidl jsem knihu Adama, je zvstuje budoucnost atd. Ponvad Raziel cituje sice Sefer Jeciru a komentuje ji dkladn, avak ne knihu de Leona (viz dle), je vidti e Zohar jest mlad ne Raziel. Mimo traktty Jebamoth, Adoba Zara, Tanith, Pesachim, Chagiga, cituje Raziel znmho astronoma Samuela (il 160-200 v Nahardee, v Babylonsku) Midra rabba i Pirke drabbi Eliester (8 stol.). Alphabeta drabbi Akiba (Tanaita v Palestin 68-136 po Kr.) iur Koma (po X. stol.), jako i astrologick spisy abthi (Saturn), Hamazaloth (Planety) idovskch i neidovskch uenc, atd. Dle toho mono konstatovati, e kniha nae byla mezi XI. a XIII. stol. sepsna. Nyn zbv jet zjistiti jmno autora. K tomu elu musme si zptomniti obsah knihy. T pedstavuje, jak bylo ji eeno, prvn dkladnj koment ku knize stvoen a l moc praktick mystiky, svatch jmen Boch, talisman, gemm, konstalace nebeskch tles, vliv hvzd na osud lidstva atd. Systm Sefiroth (viz dle), uen o dui atd. se zde vak zanedbv. Pro? Oividn byl autor stoupencem teurgick a divotvorn mystiky, jen dal pednost okultnm a spiritistickm nzorm ped neplodnmi mylenkami o Sefiroth atd. Kabbalistou toho smru byl, jak se dle uvd, Abraham ben Josef Abu-l-afia (arabsky = Otec zdaru). Nzor tento potvrzuje i okolnost, e
Slovo Talisman jest totonm s arabskm Tilsam v tm smyslu. Gemma pochz z hebrejtiny Kamea vzanko. (2) Isak ben Abraham. Rabn v Amsterodamu. (3) Targum znamen hebrejsky peklad. Onkelos, bval pohan jen pestoupil (80 po Kr.) na idovskou vru, pekldal pt knih do aramejtiny. Tento peklad se jmenuje Targum Onkelos. (4) Slavisches Henochbuch. ed. Bonwetsch.
(1)

jmno Abraham m selnou hodnotu 248 jako Raziel (5) Byla to doba (1234-1340), kdy Antimaimonist (viz dle) l Boha antropomorficky, tj. dle hrubch pedstav mystiky s oima, uima, atd., jako kesansk scholastika a Sunnit v Islmu. Takovmu len vnuje Raziel skuten dva lnky Hechaloth drabbi Akiba a iur Koma drabbi Ismael ben Elia souasnka R. Akiby. Prvn R. Akibovi pipsan sta obsahuje homiletick vahy o chrmech nebeskch, o Bohu, trnu, stvoen a dui atd. (Jellinek, Beth hamidra III. A IV.) Je sedm chrm: 1) Libnath hasapir, kde bydl andl, Tahariel, Akathriel (Sandalfon), Sahadiel (svdek dobrch i zlch in) s Rachmiel (sbrajc slzy lidu). Tam jsou nesetn andl s nesetnma oima, nosc ohniv pruty v rukou. Tam se tak spojuj musk a ensk due mezi sebou. 2) Ecemhaomaim, kde bydl ohniv a vodn duch Cadkiel a vede odtud due zemelch do eky Dinur, aby se tam koupaly. 3) Nogah, kde se vyslovuj rozsudky nebeskho soudu nad bezbonmi atd. 4) Zkhuth (= zsluha) 5) Ahabah (= lska) a 6) Racon (= vle). Tam bydl i Raziel, je uschovv tajemstv try. 7) chrm: Kode hakodm, kde Karubni se nalzaj. Na lev stran je sedm chrmu tmy (6), kde jsou zl duchov (Satan atd.) ubytovn. Druh spis iur Koma pin popis vzhledu Boho, jeho ela, tve, o, u, rukou, nohou, atd., zpsobem, je vzbuzuje jist odpor, jako bestie. Po tomto proslovu vrame se zase k vkladm prvnho vydavatele a k jeho pedmluv. Pe: Tuto knihu mm ji mnoho let ve sv knihovn a byl jsem asto vybdnut, bych j publikoval tiskem. Nemohl jsem se vak k tomu odhodlati. Tu jsem slyel, e sti knihy byly uveejnny ve francouzskm spisu Obraz psmen vech nrod a e lid si zhotovuj chybn jich opisy. Zaopatil jsem si tud dva jin exemple za mnoho penz a pesvdil se, e mj exempl jest nejsprvnj. T m podpis: Eliester ben R. Juda, k kabbalisty R. Judy Hachasida, syna R. imona Hachasida, jako i podpis R. Tebele z Palestiny, mue svtoznmho jmna (R. Juda Hachasid il roku 1700 v Polsku) Poznal jsem, e porozumt jmnu Bomu prostedkuje pijet modlitby, tak jako modlitby prorok, velikn, talmudistick doby aj., kte se zabvali knihou Raziela, byly vyslyeny. Avak za na doby dostoupila nevdomost takovho stupn, e chyby a omyly se vude vyskytuj. Odpomoc proti tomu poskytne praktick kabbala, obsahujc vklady o slunovratech, mscch, dnech, a hodinch, jako i andlch, jim panujcch. Nebo, kdo se zabv mystikou doshne nejvy dokonalosti. Adam se nauil z knihy jmenovati zvata, dobytek, ptactvo i ryby (viz Korn Sra 2. 26.) eth nesml jsti cibule, esneku, ryb, masa a krve a ml se koupati dvakrte denn, rno a veer atd. atd. (Jako kola Pytagorova neb kn v Egypt) Praktick kabbala jest celkem mlad, ne teoretick. Naped diskutovali apotolov mystiky o abstraktnch pojmech, o putovn du, o Sefiroth, o staen Boha (7) atd. (1190-1255), a konen obrtili svou pozornost k vybudovn praktick mystiky. Kabbala mla toti vykonvati vliv na skuten ivot. Naped vypotali, e Hospodin m tyi neb dvanct, dvaatyicet neb dvaasedmdest jmen (8), co mlo jen teoretickou cenu. (Viz mj spis Kabbala, esk text, Praha 1923, IV. kap. em hamfora). Teprve potom seznali, e tato jmna mus mti i pro praktick ivot svj inek a sestavili divotvorn psoben kadho jmna zvl, jako i psoben jich ve skupinch po sedmi (dle vzoru gnostik a Ind). Pozdj uitel Kabbaly vidli v praktick i teoretick mystice pedmt svho bdn a vnovali se obma se zjmem. Pedneli pak ve svch knihch o konstelaci Sefiroth, o Demiurgovi (Adam Kadmon), o konstelaci bnic a stlic, o nebeskch, zemskch a podzemskch sfrch, o nebeskch tlesech, o rji a pekle, atd. Pi tom vak nezapomnli, e ivot a jeho mnohotvrn tuby vyaduj asto zasahovn vych mocnost. K tomu elu zhotovili talismany a gemmy a uplatovali tm vznam Kabbaly mezi nejirmi
Jak znmo, naznaovali spisovatel anonymnch knih sv jmno alespo seln v titulech, kter dali tvorbm svho ducha. (6) Prvn chrm jmnem Satan jest obvn zlm duchem Duma. Druh Tame jest obvn duchem Ks hatarela (Pohr jedu). Ve tetm Ofel (Tma) bydl duchov: Af a Chema (Hnv a nenvist). tvrt se jemnuje Choba (Vina). Pt: Eva (Z). est: Betth Chaber (spojujc dm), jeto duchov: Moveth, Ra, Calmoveth a Ofel (smrt, zlo, posmrt a tma) tam jsou spojen. Sedm jest jmenovn: more hajajin (kvasnice vna). (7) Staen Boha (cimcum) znamen, e Nekonen, jen vyplnil svou hojnost svtla vechny pedsvtov prostory, se zathl a objevil przdn prostor, v nm byl vesmr uskutenn. (8) e tato mylenka se datuje z prvnch stolet, je vidti z toho, e i (Korn Sra 17. 110.) determinuje Boha: Dh-lasm-l-husn, tj. Majitel nejkrsnjch jmen.
(5)

vrstvami lidu. Tm byla vak i nejstar divotvorn, okultn i spiristick mystika, jak j byli uili Egypan, Babyloan, Indov, Peran i jin, i mezi idy ustlena. Nejstar astrologick systmy a astrln soustavy byly pak dle vzoru, jak jej pevzala kola Pytagorova, Gnostik atd., znovu vybudovny a knihou Raziela publikovny. Pro kadou dost neb bolest lovka sestavili formuli, recept a prostedek k dosaen pomoci. Talismany, gemmy a modlitby prostedkovaly tst v obchod, skutcch, pracch na polch, pomhaly ku zkrocen hmyzu, zvat, ptactva, ohn a blesku, k doclen det, chze po moi, prodlouen ivota atd. atd. Praktick Kabbala zabvala se i problmem stvoen svta a l je tak, e Hospodin pouil k nmu prahmoty. Tato byla jeho dech jen se obrtil ve vtr, vichici atd., neb snh pod jeho trnem (9) . Jedin vliv na soustavu nebeskch a zemskch sfr, jako i na ivot lidsk a jeho osud vykonv konstalace sedmi obnic a dvancti stlic. Jich stav a chod inkuje na stav povtrnosti a zpsobuje zmnu poas. Rovn psob i na osud lovka tak, e kad me vyst ze stavu hvzd pi svm narozen, bude-li asten, i naopak. K tomu pistupuj jet jmna Bo, kter poskytuj lovku monost, aby jeho prosby a tuby byly uskutenny. Je-li nkdo nemocen i posedl zlm duchem, m-li slabou pam, potebuje-li lsky eny, lovka nebo je-li tsnn chudobou, rozhodn poskytuje mu Kabbala prostedek, aby jeho osud byl zmrnn. Talismany se obrac nejen k Hospodinu, nbr i k andlm, kte se stdaj kadou hodinu, kad den, kad tden, msc a rok. Ovem i slunovraty, panovnci, obnice, stlice atd., vtry, moe, zvata, det, atd., maj kad tvrtlet jin nzev. Tyto nzvy mus bti v talismanech pesn psny a v modlitbch sprvn recitovny, aby vsledek byl zajitn. Talismany proti rznm nehodm doporuuj ji Gnostikov a ped nimi t Indov (proti zlmu duchu, pohledu atd.). Talmud uvd (Sabbath 60.), e tato vra panovala i mezi Israelity (tamt, 115) a takov byla i ve stedovku; teprve kniha Raziel sestavila pro budouc generace veobecn platn texty a obrazy talisman. Mnoz pipomnaj, e pkazy tkajc se Mezuzy, tj. ndvench npis a Tefilin, tj. modlitebnch emnk, maj tent el jako talismany. Sefer Raziel sestv z nkolika st, z rznch spis, toti: 1) Kniha odvu (Malbu), je zan modlitbou Adama, dle zdrazuje cenu a vznam knih Raziela, jak se m s n zachzeti, jako i jmna slunovrat, msc a dn. Rovn jmna nebeskch a zemskch sfr, vtr, planet, sedmi obnic v kadm slunovratu, a texty zaklnn. 2) Kniha Raziela, obsahujc homiletick vahy, len o stvoen (10) svta, o kolech andl a jejich innost a o poznn poas. 3) Spis velkho jmna Boho objasujc psmena 72 jmen a jejich inky, jako i vznam 42 jmen. Konen pipojen jest 4) spis Hamazaloth (Planety) vysvtlujc podstatu talisman, jejich texty a inky, jako i zmnku 22 a 42 jmen Boch, je nesm vyslovit v modlitb, nbr mus na n mysliti. Dluno jet dodati, e vklady tam pednen se velmi asto opakuj a to jinmi slovy a vrazy, take z toho dvodu asto nelze je pekldati doslovn, nbr jen obsahov. Peklady jsou zhotoveny dle druhho vydn (Lvov 1869), je bylo vrn pozeno dle prvho vydn (Exempl v majetku pekladatele). Do psobnosti praktick mystiky pat i jin pokusy v Razielovi neuvdn, kter vak Zohar a pozdj kabalistick spisy registruj. Jest to chiromantie tj. poznn osudu a vlastnost lovka z lini jeho ruky, z tvar tve atd. Sem pat i vechny mylenky a snahy, je kabbala dala do vnku svobodnmu zednstv atd. Vechny tyto problmy vysvtluje tato pce.

(9)

Tento nzor pochz z Pirke dr. Eliester z VIII stol., spis jen vykazuje mnoho islmskch vliv. (Viz moje lnky v Encyklopedie des Islm, I. Leiden). (10) Zajmavo jest, e Raziel objasuje stvoen pirozenm zpsobem a podv pklady vzat z prody.

TEORETICK A PRAKTICK MYSTIKA NEJSTARCH NROD


I. Eg yp an

Teoretick a praktick mystika m svj pvod v nboenskch tradicch nejstarch nrod. I nejstar lovk hledal een vych nadsvtovch otzek, je mu ivot pedloil. I nejstar lovk ptral po pvodci vehomra a piel takovm zpsobem na stopu jednoho i mnoha boh na nebi, starajcch se o lidstvo na Zemi. I nejstar nrodov mli inteligentn kruhy, kter vnovaly svou pli a as prozkoumn tajnch uen vry a metafysickch problm. Tak se zamstnvali u starch Egypan vrchn kn takovmi pracemi, zvnili je jen jim znmmi hieroglyfickmi npisy a stvoili tm pro vky vzcnou a dleitou literaturu, ji teprve minul stolet rozlutilo. Zajmavo je vak, e i mylenky a zsady jimi pednen v jejich bohoslov, jak nejstar prameny (Herodot, Berosus, Manetho 480-320 p. Krist.) vypravuj a nedvno objeven hieroglyfick nlezy potvrzuj (11), zrodnily i kad pozdj uen o kosmu. Egyptsk mythologie vypravuje, e nejvy Bh, Osiris byl ve stlm boji se svm bratrem Set-Typhonem (Exodus 14. 2. Bel-Cefon) tj. zimnm sluncem. Osiris stane se konen obt neptelskho bratra a jeho mrtvola jest hozena do moe. Jeho vdova Isis ho oplakv a hled mrtvolu vude, by ji pochovala. Konen dospje jeho syn Ra (Horos = Jarn slunce) a pomst svho otce tm, e zabije neptele Seta a nastoup samovldu nad svtem (Plutarch a hieroglyfy). Avak i Ra vyrst a vede tk boj s drakem Abubu (duch oblakov), tj. s vldcem zimnho obdob, a zvtz a zabije vraha svho otce. (Toto vtzstv slav se novoronho dne po zimnm slunovratu, tj. zrove s obnovenm slunce). Lid pak he proti Ra a usnesou se potti jej na nebi. Tu pole jeho matka Isis na hnky mor (potopu). Ra vak spch, aby je zachrnil a napln sedm tisc dbn pivem, pipravenm z jemene a lidsk krve. Pivo se vyleje na pole a rozzloben bohyn smiluje se nad lidstvem a odpust mu (Hieroglyfick texty). Dle se tam vypravuje o ostrovu blaench, na nm roste strom ivota a kon se soud mrtvch. Bezbon jsou odsouzen do eolu (hebrejsky eol = hrob) (12), v nm ohniv bs Gidubar jest panovnkem. Tento bs jest toton s Kerubm (Cherubny), o nich se dje zmnka v I. knize Mojov (kap. 3 ver 24.) (arabsky Karb = strnk, ecky Kerberos). Zvata, kter znzorovala nebesk bohy, jsou: Bk i Apis = Osiris; Beran = Chnum; Orel = Ra; Krva = Isis a

Zde zskvme pleitost pedeslati krtk vysvtlen, jakm zpsobem bylo hieroglyfick psmo rozlutno. V roce 1798 zahjil Bonaparte sv taen do Egypta, kde vojci nali u Rozetty hieroglyfick pomnk s eckm pekladem. Anglian Young pozoroval, e egyptsk text obsahuje slova opaten rmci a poznal, e znamenaj jmno krlovo. Porovnnm s eckm pekladem vylo najevo, e slovo znamen skuten Ptolemaios. Dle vak nepiel. Vce tst bylo dopno genilnmu Jeanu Champolionovi (1790-1832), jen u od jedenctho roku se zabval lutnm egyptskch npis. Pak si osvojil koptickou e (egyptskch kesan) a poznal v dalch npisech jmna: Kleopatra (1822), Alexandros, Ramses, Thutmes atd. Tho roku sdlil Pask Akademii, e ji nael kl ku ten hieroglyfickch text. Roku 1825 pekld ji rzn npisy a etl vt bse, oslavujc vtzstv krle Ramsesa II. nad lidem Chatt. V tchto plodnch pracch pokraoval Nmec Rich Leipsius, Anglian Birch, Iran Hincks, Francouz de Roudge a Jindich Brugsch, kte spojenmi silami vytvoili modern Egyptologii a hieroglyfickou literaturu. (12) Mylenky v I. knize Mojov pbuzn s tmito nzory, pochop ten sm a nen nutno k nm podrobn poukazovati.

(11)

akal = Set atd. Vidme zde bezpochyby prvn stopy pozdjho symbolickho oznaen planet zvaty (13).

II.

Babylo an

Nyn vnujme pozornost jet star literatue, jej psmo bylo skoro ve stejn dob a za tch okolnost rozlutno jako egyptsk. Je to psemnictv klnovch npis, je r. 1802 Jan Bedich Grotefend zaal lutiti a Anglian Rawlinson a Hincks, jako i id Julius Oppert, prof. na Sorbon v Pai, dlo jeho dokonili. Babylonsko-Asyrsk psmo vykazuje padest znamen hlsek v podob kln a prut. Rozlutn podailo se podobnm zpsobem jako u egyptskho psma. Krlov Darius a Xerxes toti zanechali npisy v ei staropersk a babylonsko-asyrsk. Grotefend poznal tam jmna: Darius, velk krl, krl krl atd. Xerxes, Darius atd. Pak rozlutil jednojazyn npisy z Ninive a Babylonu, tak e r. 1870 bylo ji Ed. Schraderovi lze pensti babylonsko-asyrsk bdn do Nmecka, v em ho nsledoval Bed. Delitsch. Klnopisn literatura obsahuje stopy mystickch nzor vech nrod. I ona vypravuje, e sbor devti boh d vesmr. Anu (bh nebes), Ea (zem), Gea a Bel (pn i vzduch). Jejich manelky se jmenuj: Nuna, Damkina a Belith. Syne Ey jest Merodach (rann, i jarn slunce), jeho protivnk Nergal vede s nm stl boj. Smrt Merodacha oplakvaly eny kadoron v den 21. ervna (u Ezechiela 8. 14. uvd se jarn bh jmnem Tamus, phn, Adonis) a smrt Nergalovu v den 21. prosince. (To jest II. letn a IV. zimn slunovrat) Manelka Merodachova slula Itar (phn. Astoreth, ecky Afrodita, latinsky: Venue) a manelka Nargalova Ghanna. Syn Merodachv byl Nabu (Isajas 46. 1.). Tito bohov dali pvod pozdjm jmnm planet. Souhlas toti Nabo s Merkurem (hebr. Kokhab), Itar s Venu (hebr. Nogah), Merodach s Jupiterem (hebr. Kimah), Nindar s Marsem (hebr. Sukoth), Nergal se Saturnem (hebr. Kivum) (14) a Slunce a Msc. Rovn pochz i jmna dn ze jmen planet (15). Babyloan zaloili systm mr a vah na dlen edestinnm a na rozdlen jimi zavedenho astrologickho roku. Oni tak oznaili ji zvrokruh: Bk, Blenci, Lev, Panna (Itar), tr, Orel, atd. Jmenovan bohov hrli velkou lohu i v babylonsk mytologii, jako i ve dvou babylonskch hrdinskch zpvech obsahujcch: 1. Stvoen svta, 2. Dvanct bsn hrdiny Gidubara (Gilgame), biblickho to Nimroda. Merodach (Marduk), stvoitel svta, vede toti urputn boj s velkm moskm hadem Tihamat (Gen. 1. 2. Tehom), usmrt jej a stvo zem a nebe z ke jeho tla. Jeho obraz jest penesen na nebeskou oblohu jako mln drha. Rovn bojuje
(13)

Abychom vak pochopili, jak mystick mylenky obsahuj hieroglyfick npisy, budi zde uveden strun obsah nkolika kratch text. Dle nich jest oslavovn ijc krl velikou chvlou a po smrti se stv bohem. Nebet bohov pijmaj ho s jsotem a pozdravuj ho jako prvoplatnho lena svho kruhu. Kad jin smrtelnk vak vstupuje dle len Knihy mrtvch (Papyrus Ebers ze 16 stol. p. Kr.) do sn Osirise, jen konstatuje nejdve jeho bezhonnost. Tam ek 42 duch, kte trestaj hnky. Zemel mluv: Chvla Tob velk Boe, pane obou bohy pravdy. Blm se k Tob, abych obdivoval Tvou krsu! Znm tebe a Tv jmno. Znm tak jmna 42 boh v snch bohy pravdy. Piel jsem s pravdou a dosvduj, e neuvedl jsem dnho lovka do bdy. Neproheil jsem se proti Bohm. Neodvrtil jsem sluhu od jeho pna. (Naproti tomu napomn Duetoron 23. 6. Nesm vrtiti uprchlho otroka pnovi jeho) Neposlal jsem nemoc na nikoho. Nezpsobil jsem nikomu hlad, slzy, smrt. Nedotkal jsem se svatch chleb i obt chrmu. Neloupil jsem mumi zemelch! Atd. atd. Jin papyrus Erbesv ze 16. stol. p. Kr. (v Lipsku) doporuuje prostedek proti bolesti bicha: Kmn, hus sdlo a mlko spolu vaiti a pti. Dle doporuuje prostedek, aby had neopustil svou dru a toto: Dej suchou rybu na otvor dry, kde had se nalz a neodv se opustit svj pbytek. Uveden pomnk Rozette z II. stol. p. Kr. obsahuje unesen egyptskch kn k uctn novho krle Ptolemaja Epiphana v Memfi. Kn vychvaluj krle, vn ijcho, milovanho boha Path (vdy), jako dobrodince lidstva. (Byl to tedy Ptolemaios Euergetes dobrodinec. 222-247). Dle vypravuje npis, e nov krl zmrnil tk dan, propustil vzn, atd. atd. Zbooval bka Apise, jako i jin svat zvata. Kn se tud usnej, uctvati krle a nositi s sebou jeho obraz spolu s obrazy vech boh. Jeho narozeniny a korunovn maj bt veejn oslavovny, jako i kadoron ptidenn slavnost m mu bti vnovna. Npis hieroglyfickmi, dmotickmi (lidovmi) a eckmi psmeny vytesan do skly m zvniti toto usnesen atd. atd. (14) Amos. Kap. 5. ver 26. Kaiwan. (15) Sonntag, Montag, Sunday, Monday atd.

Merodach s neptelskm bratrem Nergalem a usmrt ho. Pak stvo hvzdy, svt rostlin, zvata a konen i lovka atd. Dle: Ginubar, krl msta Erech (Genesis 10. 10.) bojuje se kodlivm duchem Ea-bni, pak s krlem msta Elam (Gen. 10. 22.) nebeskm to bkem. Bohyn lsky Itar miluje Gidubara, avak jest jm odmtnuta. Ze msty posl do msta Erechu bka a potrest neposlunho milovnka vedy. T odejde k len na ostrov blaench (pes Arabii na Sokortu v Indickm ocen), aby se vykoupal ve vodch ivota. Tam navtvuje svho praotce Nuch-Napiti (Klid due, bibl. Noach), jen mu vypravuje, e zzranm zpsobem byl zachrnn z potopy svta. Gidubar se vykoup v prameni ivota a vyl se Zmnn epick bse l konen jeho nvrat dom. Dal npisy obsahuj obchodn smlouvy spoleenskho rzu, jako i hlavn zkonit ustanoven velikho Hammu-rabiho (biblickho Amraphela, Gen. 14. 1.), souasnka Abrahamova a jeho syn-nslednk. Ble se o tom zmnm na jinm mst.

III. Indov
T jin mocn nrod na dlnm a odlehlm mst zem vykonval na budouc tiscilet svmi mystickmi nzory a nboenskmi mylenkami velk vliv. Jsou to Indov, kte vybudovali svou nboenskou soustavu na transcendentlnch zkladech a metafysickch zjevech. Mezi Indem a Gangem bydl nrod, znm z nejstarch djin lidstva, jen uctv jet dnes svj poklad svatch bsn (Rigveda) a zn ji po tiscilet sv nejstar nzory o soustav hvzd, lkastv atd. Jako praktit lid vyuitkovali sv nboensk zsady i pro praktick ivot. Tak vili v due a duchy, jako i v zaklnn duch a kouzelnictv. Obtmi a dary lze si zajistit pze boh a du minulch pokolen. Zaklnnm vypuzuj se kodliv duchov z tl, je jsou jimi zatena. Due praotc ij v nebeskch oblastech s bohem smrti Jamou. Indov zboovali (jako Egypan) a pedstavovali si sv bohy jako personifikovan zvata. Dobroinnmi skutky a modlitbami uctvali pamtku zesnulch. I oni snaili se eiti otzky, kde jest vy svt a jak jest pvod vech tvor. Mrtvch se bli, nedvali se na mrtvolu a jej nosie, zahladili stopy vedouc tam k mstu pohbu, na cestu lili vodu neb rozdlvali na n ohe, neb poloili tam kmen, aby due nemohly se vrtit. Umvali se, aby odvrtili kody zpsoben dotknutm se mrtvho a spalovali jeho odv atd. Hudba, tance a zpvy slouili jim k zapuzen du. Dvali jim obti, pokrmy a ltky se slovy: Zde mte mil rodie at, nevezmte jinho. Mrtvoly byly spalovny jako obti nebi. Due vak zstvaly u pbuznch, dokud nebyly dary pro mrtvho odevzdny. Teprve po prvnm roce vstupuj do lna otc. Kn byli hotni kad msc se slovy: Nech jsou na otcov naimi mluvmi! To se opakovalo tak pi narozen syna, pi satku, novolun a plku. Pedkldny byly knedlky z re, pi em vysloveno jmno zemelho, voda byla vylvna nae obtujc lovk se obrtil, aby due poily z toho veho. Pak opt se vylvala voda, mast na oi a nohy kladla se na zem a byly proputny due slovy: Jdte mil otcov! Due dobrch lid byly uctvny co dob duchov a zlch lid co kodliv. Prvn byly uctvn a druh zaehnvny. Dle rozeznvali Indov zemsk duchy, kte bydleli na rozcestch, duchy strom, bydlc na stromech, zejmna na strom ivota, je nesl plody nesmrtelnost poskytujc. Strom byl povaovn za svat a mnoz se k tmto duchm modlili. Ml-li bti takov strom skcen, vnovali duchm drky, pinesli kole a kvtiny, vylvali vodu kolem stromu a prosili duchy za odputn. Domc duchov slouili vak ochran dom. Duchov napluj t vzduch. Vojk zbooval svou zbra, sedlk pluh a loupenci pineli obti duchm, kdy mli tst pi svch zlch inech. Zl duchov (raksasas), tj. bval zl lid, se shromauj v lesch a ekch a obvaj i tla lid. Jed lidsk maso, pij mlko krav, poslaj nemoce na lovka atd. Proti nim pome jen zaklnn kn rznmi vroky a formulemi. Kruh nakreslen na zemi, py vystelen neb provazy a st hzen zkrotili zl duchy. asto pomh i eptn svatch jmen, kovov prsten, talisman atd. Oslovovali ducha: Takman, (duch horeky) napadni enu Sudru 8

(nejni kasta) a opus ns! Duchov bezbonch, prve ne jsou pijati do lna otc, povaovn jsou za straidla. Prodlvaj u svho pbytku, trp hladem a zn a vemi nehodami. Indov zboovali v nejstarch dobch i slunce, drce veho dobrho a vylvali kadho rna ob mlka, aby je uctili. Dle slavili dny slunovrat. Rovn i msc, drce plodnosti, byl uctvn. Konen klanli se bohu Indrovi (jarn slunce), jen vysvobozuje vodu od mraku (drak) a posl vtry, aby rozhnly mraky, hromy a blesky, jako i daly vodu zemi. Stvoen svta dle pedstavy Ind stalo se takto: Bohov zabili praobra a stvoili z jeho mysle msc, z oka slunce, ze rt Indru, z dechu vtr, z pupku vzdun prostor, z hlavy nebe, a z nohou zem, atd. atd. Pozdj Indov uili existenci boha Vinu (slunce), jen se vtlil (inkarnoval) v Boha-lovka jmnem Krna, co znamen vn a vude ptomn (Mahbharta). Dle si pedstavovali peklo s nehrznjmi stroji k muen a trpen. Obti, mo a hnj krvy, putovn do svatch mst zachrauj ped peklem. Dle vili, e nebesk hvzdy pedstavuj due pobonch (Daniel 15. 5.), zboovali hady (nagas = hebr. naha) a pipsali bohu Vinu asi tisc jmen, slunci sto osm, atd. Tato sla, jako i ti, sedm, devt aj. jsou svat. Konen zavedli talismany a obrazy boh atd. Z uvedench vklad vysvit, e ti nejvznamnj nrodov: Egypan, Babylan a Indov vyvinuli skoro stejn zklady mystiky, a jejich dtsk vk nevykazuje dnch mstnch neb asovch styk. A kdy v pozdjch tisciletch zashli hlavn prvn dva do svtovch udlost jako podmanitel, vnutili sv vymoenosti duevn i podrobenm nrodm a vykonali tm nejvt vliv i na budouc tiscilet. Tak pevzali id v Babylonii jmna msc a andl a jin nzory (RoHaana 23), akoli byli veden prvnm reformtorem Esrou. Tak jednal i stejnodob reformtor Buddha, jen zruil soustavu kast, vru v bohy, atd., ale ponechal Indm zklady jejich mystickho ctn. Vtho tst vak bylo dopno u Peran tetmu reformtorovi Zarathustrovi, jen vystoupil na jeviti djinnm, aby polepil ivot svch souasnk.

IV. Peran
Zarathustra (660-583. p. n. l.), bval stoupenec kouzelnictv v Persii hlsal ve sv knize Avesta nov nzory a pedpisy. Peran vili pvodn v slunce, msc a hvzdy, jako i v zem, vtr , andly a zl duchy. Zoroaster vak sjednotil tyto mocnosti ve dv hlavn protivy a lil je jako stle trvajc boj mezi Ahura-Mazdou (dobrou moc, bohem svta) a Angro-Mainiusem (zlou moc, bohem tmy). Onoho obsluhuje est andl mru a toho t tolik zlch duch (Amaaspands). Pomoc Ormuzda se jmenuj: Dobr smysl, Spravedlnost, Nebesk krlovstv, Jednota, ivot, Vnost (16), jm je mnostv mench duch (Jazatas) podrobeno . kodliv duchov stoj pod vedenm Imi (Amodaj), jemu pomh est vdc (daevas). Tento boj dobra se zlem bude pr trvati 12 000 let (17).

Stvoen svta a konec dn.


Ormuzd stvoil svt bez souhlasu Ahrimana, jen stvoil pak zl duchy, aby zniili, co onen vykonal. Boj trv tisce rok a kon vtzstvm svtla nade tmou. Tento stav trv dal ti tisce rok (vlda Pravais). Pak nastane tet obdob hroznch zpas ducha se hmotou, due s tlem, a se objev Zarathustra znovu a zahj konec dn. Jeho nejmlad syn stane se Mesiem a upevn krlovstv svtla. Avak i lovk mus pispvati svmi dobrmi skutky, aby dobr sla zvtzila nade zlou (Jasna 30. 30.; 31. 11.), a to dobrmi mysly, hovory a skutky dle zsad Zendavesty, je pedepisuje plnou istotu tla i due. Ohe, zem a voda nesmj bti zneitny. Kad jest povinen mluviti jen pravdu a obchodovati s dvrou a spravedlnost. Dle pikazuje, aby kad sm
(16) (17)

Zde mme prvn stopu sefiroth Dle Talmudu bude pr tento boj trvati 6000 rok, a Mesi zavede vn mr.

obdlval sv pole a psl svj dobytek. lovk m bti dobrm a blahovolnm, m se eniti a zaloiti rodinu. I manelstv mezi pbuznmi je dovoleno. Mrtvoly nesmj se spalovati, pochovati v zemi neb hzeti do vody, aby tyto ivly nebyly zneuctny, nbr se vynej na vysok ve (ve mlen), kde je divok zv a ptactvo seere. Svm bohm pinej obti, dary mlka, chleba a vody spolu se svatm npojem Haoma (indicky Soma). A pijde Mesi, bude vzken, posledn soud a nastolen veobecnho mru (18). Spravedliv je pilem svta (viz Psl. alamounova 10. 26.) a m moc zmnit ustanoven Bo (viz Talmud traktt: Moed katan 15: Hospodin vyn rozsudek, avak pobon jej zruuje). Zarathustra pedvdal udlosti kad generace a do konce dn. (Tot vypravuje Talmud, Baba M. 85 a Sanhedrin 38 o Adamovi) Nebe pedstavuje otce a zem matku. (Baba b. 74, Berachoth 29, Bun-Dehe 71 a Kabbala). lovk je zsadn dobr, jen vliv zlch duch inkuje na kodliv (19). Zarathustra rozdlil rok na 12 msc i 360 dn s pipotenm pti dn pestupnch. Dle uil existenci zvrokruhu a 12 planet, kter pomhaly pi stvoen svta. Mono si snadno pedstaviti, jak dojem psobili takov zsady a ideje na Pytagoru, kdy cestoval Persi, Indi a celou Asi. Byl jimi tak naden, e pijal je do svho filosofickho systmu. Tak vil i on v putovn du, zakazoval manelsk satky, povn lutnin, masa (jako Indov) ze strachu, e snad nkter due bydl v dotynmu kusu dobytka. (Kabbala vak vila, e ritulnm zaznutm zvete se due vrt do nebe). Jeho stoupenci zaklnali duchy, konali lidumiln skutky, jdali spolen a pedtali jeho spisy jen soudruhm. Dle u Pytagoras: sla jsou rovn a nerovn, omezen a neomezen, dokonal a nedokonal. T rozeznvme jednotu a mnostv, vpravo a vlevo, mue i enu, svtlo a tmu, dobro a zlo, ducha a hmotu atd.

V.

Israelit

e takov zsady nebyly bez inku na Israelity, u opaten, kter teme v knihch biblickch a talmudickch trakttech se snahou, aby cizozemsk spiritistickm zvykm a mravm bylo eleno. Tak zakazuje Pentateuch (V 18. a asto) pouvn Ob a Jidoni. Ob znamen kouzelnka, jen pivolv ducha zemelho lovka, aneb mluv bichem. Rai vykld to takt: Ob jest toton s Pithom (nzev kouzelnka). Rai mysl tu na Pythii v Delfch. (Jidoni vdouc) (20). Dle vme, e magick pokusy trestaly se smrt (Tamt). Dal druhy povry je Talmud zakazuje, jsou (Sabath 67): Kdo nos v sobotu zub liky, neb hebk obencv, aby se vylil. R. Meir to vak dovoluje k uklidnn nemocnho. Rovn dovoluje Rambam (Akum 11) eptati v sobotu nad rnou zpsobenou kousnutm hada neb tra, aby nemocn se alespo uklidnil. Dle se dopout poklesku kdo k: Dnes zahjm obchod atd. aneb: Chlb m vypadnul z ruky to znamen netst; jelen vbhl m do cesty, kic havran zvstuje netst (Sanh. 65). Povra jest tak, kdy nkdo nechce platiti dluhy z rna, i v den novolun, aneb v sobotu veer (tamt 67), aneb se boj nebezpe z odhazovn neht (Chullin 105). Kabbala vak zakzala odhazovati nehty na zem, aby thotn ena na n nelpla a tm nepila ke kod. Rovn, kdo k: V pondl a ve stedu nesm zahjit obchod, aneb kdo povauje prv ter za astn den. Dle kdo douf, e pijde bn rok, ponvad svka jim pro den smen rozsvcen pedasn nezhasla. Jin zase se dv do zrcadla, ne vyd se na cestu a douf, e se vrt zdrv, vid-li tam svj obraz (Horioth 12.) Zase jin se boj, e nepeije roku, nevid-li svj stn v noci Hoa-ana-rabba (sedmho dne svtku statk). Kesan zase pipisuj takov inky Vnocm. R. Juda Hachasid (12 stol.) odsuzuje takov zvyk (kniha Chasidim 50.), e nevsta po satku lape enichovi na nohu, aby ho navdy opanovala. Rovn kdo odtrhv pi it nit zuby. Konen i vr, e slo 13 znamen netst, jeto prv toto slo m v idovskm nboenstv zvltn vznam. Kdo bduje, e chleb
Vechny tyto nzory nachzme i v literatue idovsk. Opak tvrzen Genese 8. 21., e lovk je z mld zl. (20) Dluno podotknout, e Ob i Jidoni znamenaj kouzelnka, jen zvstuje budoucnost. (Asyrsky Abutu vtec, jako hebrejsky: Jidoni)
(19) (18)

10

mu padl na zem, e hl vypadla z ruky, kdo se boj zati prce z rna, v sobotu veer, aneb za novolun (Sehed. 56 a 65, More 3. 37.) (21) Kdo sp v rakvi zemelho, by ho ve snch vidl, kdo nos obrcenou koili, aby byl chrnn ped zlmi sny, kdo vylv vodu na ulici, aby se nebl duch (22) , aneb hz elezo na hbitov, aby se nebl mrtvch. Kdo oekv hosty, ltaj-li jiskry z kamen, kdo tvrd, e chud zbohatne, e thotn ena porod hocha a dvka dostane bohatho enicha, padlli had na jejich postel. Kdo vol A slou ku zdrav, kdy nkdo kch (Chullin 77). Ovem mnoho takov zvyky zahnzdily se pece u id, jako nap. se kon manelsk satek za plku, ept se na rnu, nos se talismany atd. atd. (Sanh. 52).

Rambam (Sefer Hamicvoth 32) dovozuje, e je zakzno initi divy. Dle je zapovzeno, dti provaz pod svj at a vythnouti hada, anebo hoditi prsten do vzduchu a vythnouti jej z st divka. Rovn podotk, e Israelit nevili divm Moje v Egypt (Jesode ha-tro 8. 1.). e vak R. Chanina a R. Auaja stvoili tele (Sanhedrin 67), stalo se skldnm jmen Boch. Rovn i R. Elieser, jen provolal slovo a melouny pokryly pole. Pak pronesl jin slovo a melouny se shromdily na jednom mst. (22) Ovem i nemoc zlho ducha nachzme v Talmudu (Traktt Meila 17): Bar Tholomus (jmno erta, jen zlob eny) putoval do tla dcery mskho krle, kter stle kiela: Pineste sem R. imona ben Jochaje! Nhodou piel t uenec do ma, aby prosil krle o odvoln vnosu, zpovdajcho Israelitm dodren svch nboenskch pedpis. Bar Jochaj byl pedveden k nemocn dcei a volal: Bar Tholomus, opus ji! Nemocn se hned uzdravila. Na dotaz krlv, kterou odmnu si zato vyaduje, odpovdl Bar Jochaj: dm, aby onen krut rozkaz idm byl odvoln. Ihned byl pinesen z archvu a roztrhn.

(21)

11

KNIHA RAZIELA

VI. P vod knihy Raziela.


Praktick Kabbala i divotvorn teurgie je podrobn len v tzv. Sefer Raziel Hamalach (Kniha andla Raziela), ji pr Raziel doruil Adamovi, prve ne opustil rj. Prvn lovk byl toti po poit zapovzenho plodu vyzvn, aby se okamit vzdlil ze zahrady Eden. Byl tm tak sklen, e se dal do ple a modlil se: Hospodine, pane svta, tys stvoil vesmr ku sv cti. Tv krlovstv trv vn a Tv slva zstane na vky. Tob nic nen zatajeno. Tys mne stvoil svma rukama a propjils mi vldu nade vemi tvory. Avak zloeen had mne svedl stromem chtivosti a m prav ena se k nmu pipojila. Tys mne neupozornil na dsledky takovho inu pro mne, m potomstvo a budouc generace. Ovem vm, e jsem se proheil proti Tob a e ode dneka musm sm obdlvati zem, z kter pochzm. dn tvor se mne ji neboj jako dosavad. M poznn opustilo mne a j stal se nevdoucm. Nyn Hospodine milosrdn pjmy modlitbu mou a obdaruj mne svou pzn. Vylo mi, co se pihod mm potomkm kad den a msc, a obdaruj mne moudrost svch andl! Tetho dne potom ukzal se Raziel Adamovi, jen prv sedl u potoka, vytkajcho z rje a druiv mu knihu, pravil: Adame pro jsi tak zarmoucen? Tv modlitba byla vyslyena. Pjmy knihu, jej vklady ti oznm, co se pihod tob a tvm potomkm, kte zachovaj, co je v n napsno. Nyn bude vm znmo, kter udlosti vs pekvap kad msc, den a noc. Zda bude panovati bda, hlad, hmyz, lijk, nedostatek i bohatstv a pebytek. Zda budou vs suovati zl lid, kobylky, sucha a svrab, vlka, utrpen, mor, vradn a nehody. (23) Andl se pak vrtil v plameni do nebe.
(23)

Jakmile poznal Adam slu knihy Raziela, byl vemi tvory zem uctvn a veleben. Kad ml strach ped nm. Kniha byla chovna ve skle za rjem, jeto dn msto nemohlo j pijmouti. Vystoupil-li na horu, aby pednel z knihy, hora se rozplvala jako vosk. Chtl-li ji studovati na moi, voda se zmnila v led. Recitoval-li u ohn, ohe ztvrdl jako prach. Kdy lesn zvata slyela jeho hlas recitujc tajnosti knihy, zstala stti jako zkamenl atd. I zl duchov a dmoni se mu podrobili. Pednel-li ji na vi i pevnosti, zhroutily se a padaly na zem. Ovocn stromy vydvaly sv ovoce pedasn. Neptel dostali strach ped nm a utekli. Cokoliv chtl, j doclil. J oivoval nebo usmrcoval, konal dobr a zl a pedvdal vecko, co se stane a do konce dn.

12

V II. O b s a h k n i h y
Rzn recepty: 1. Kdo chce mti tst ve svch obchodech, nesm povati nic neistho, ani co obsahuje krev, a nesm pti vna, aneb se bliti en v poslednch tech dnech msce. M se koupati denn ped vchodem slunce a m obtovati dv ble holubice mdnm noem, jen jest z obou stran nabrouen. Jednm ostm nech zazne prvn holubici, druhm pak zbylou. Pak nech vyjme vnitnosti a vymyje je vodou. T mry starho vna, ble kadidlo a trochu istho, jasnho medu m smchati. Tm napln steva, rozdl je na kusy a postav ped svitem na hoc uhl. Blm atem odn a bos provol jmna andl panujcch tho msce. Pak m spliti tyto kusy a to kad den po tech. Tet dne rozsype saze na podlahu, provol jmna panujcch andl a ulehne na saze ku spnku. Nesm vak s nikm mluviti. Andl se mu zjev ve snech a oznm mu ve, eho si peje vdti. Po tvrt generaci povstal Chnoch syn Jereda jen se vyznamenal svou zbonost a istou mysl. Jemu se ukzal Hospodin ve snech a sdlil mu mst, kde je kniha Raziel skryta a jak s n m zachzeti. Chanoch se odebral z rna do oznaen jeskyn, kde zstal do poledne a prostudoval knihu a Hospodin jej vzal k sob. Kniha Raziel obsahuje uen o slunovratech, planetch panujcch kadho msce, jmnech vech slunovrat, jako i o vldnoucch andlech. Rovn u jmnm msc, nebes a zem. Za doby Noacha pivedl Hospodin potopu na zem a zniil cel hn lidstvo. Jen Noach a jeho rodina byli zachrnn. Kdy toti Noach byl doshl vku 500 rok, piel k nmu andl Rafael a odevzdal mu knihu Raziel, ka: Zde najde vecky tajnosti a nau se zhotoviti korb, jen zachrn tebe i tvou rodinu! Noach pevzal knihu, zkoumal jej obsah a zhotovil si korb dle mr, naznaench svatm jmnem. Kdy potopa zaala, poznal z knihy, kdy jest den a noc, jako i kdy m dostati domc i divok zv svj pokrm. Knihu pevzal pak em, od nho zase Abraham, a byla konen doruen alamounovi. asten jest, kdo m tuto knihu ve sv domcnosti a rozum jejmu obsahu. dn neme mu koditi. Nachz vdy jen blaenost a zl mysl jej nepronsleduje. asten jest za iva a klid najde ve hrob. Jeho domov jest poehnn a zl soused mu neubl. Kdo si zaopat takovou knihu a zachov istotu tla, koup se v erstv vod, vyhb se kad neist vci, bude asten. Kdo vak jedn proti jejm pedpism a nev si jejho vznamu, bude obt zl smrti. Vechny prostedky v knize naznaen, konan tajn za svitu slunce v prvnch, prostednch a poslednch pti dnech kadho msce, vedou k dobrm vsledkm.

VIII.

Dal recepty k u s k u t en n jistch p n

2. Kdo chce mti tst ve svch inech, nech recituje v pti prvnch, prostednch a poslednch dnech msce jmno msce a slunce. Prvn slunovrat toti t 91 dn, 7 a 1/2 hodiny (24) a obsahuje msce, ve kterch slunce stoj ve znamen skopce, bka a blenc. Druh slunovrat t rovn tolik dn a hodin a slunce stoj ve znamench raka, lva a panny. Tet slunovrat obsahuje dobu, kdy slunce se jev ve znamen vah, tra a stelce. tvrt konen, kdy slunce vychz ve znamen kozoroce, vodne a ryb. 3. Chce-li tedy nco schovati v zemi, aneb ve vod, vylej vodu na zem a recituj jmna zem v onom slunovratu a zem vypln tvou dost (Viz prvn tabulku). I. 4. Chce-li v dob prvnho slunovratu docliti dobrho vsledku setby, recituj jmna slunce a jeho vldce, jako i jmno andla a prvnho slunovratu, dle jmno jeho panovnka, jmno slunce, znamen skopce, vldc setby a konen sedmi (25) jmen svatch a modli se: Prosm vs, svat svta, uskutente vechna moje pn!
(24) (25)

V originlu stoj oividn chybn: Ti a sedm dvanctin hodiny. Sedm jmen Boch je naznaeno v ploze.

13

5. Chce-li v dob druhho slunovratu zahjiti prci na stromech, vyslov jmna zem, jejho panovnka, pondl a andl slunovratu, jeho vldce, znamen raka a konen jmna panovnku zem a sedm jmen Boch. Modli se k nim a oni uin, co chce. 6. d-li si ve tetm slunovratu dostati hmyz do sv moci, m vysloviti jmno hmyzu a zem, jejho panovnka, jako i jmno vchodnho vtru, jeho panovnka, dne ter, tetho slunovratu, jeho vldce, jmna Bo dotyn planety a konen vldc zemplaz. Pak se modli dre v ruce sklenici naplnnou istm olejem: U psahy Abrahama, u msta, kde ml obtovati svho syna, jako i jmnem obou andl obsluhujcch zprava a zleva, konejte m pn! Pak doshne svho cle. 7. Chce-li zkrotiti zvata ve tvrtm slunovratu, pednej jmna stedy, slunovratu, slunce, znamen skopce, panovnka zvat a sedm jmen Boch. 8. Chce-li v dob prvnho slunovratu, dostati ist dobytek do sv moci, vyslov jmna tvrtku, Boha, znamen skopce, Moje, Arona a Josuy, jako i sedm jmen svatch a docl svho pn. II. 9. Chce-li za druhho slunovratu, dostati neist dobytek do sv moci, recituj jmna ptk, slunovratu, jeho vldce, Boha, raka, sedm jmen svatch a tv pn se spln. 10. Chce-li zkrotiti velblouda za tetho slunovratu, pednej jmna stedy, tetho slunovratu, jeho vldce, vah a sedm jmen svatch, schovej vlas tla velbloudho v zemi a zapsahej ho Bohem a bude pak zkrocen. Bude-li vlas vyat ze zem, zdivo opt. 11. Chce-li za tvrtho slunovratu dostati ptka do sv moci, vezmi ptka tho druhu a vyslov jmna zem, vchodnho vtru, vldc, slunovratu, panovnka, Boha, kozoroce, jeho panovnka a sedm jmen svatch, dodvaje: Opat mi toho ptka na onom mst! III. 12. Chce-li za prvnho slunovratu zkrotiti neistho ptka, vyslov jmno pondlka, zpadnho vtru, jeho vldce, jmno slunovratu, jeho panovnka, Boha, bka a sedm jmen svatch a dodej: Opat mn onoho neistho ptka! 13. Kdo chce uiniti ohe nekodnm ve druhm slunovratu, nech recituje jmno ter, severnho vtru, jeho vldce, Boha, lva, jeho panovnka a sedm jmen svatch. 14. Kdo chce uiniti ohe nekodnm za tetho slunovratu, nech vyslov jmno stedy, zem, jejho vldce, Boha a sedm jmen. 15. Chce-li v dob tvrtho slunovratu odvrtiti blesk i hrom, kej jmna tvrtka, zpadnho vtru, jeho vldce, slunovratu a jeho panovnka, Boha, kozoroce a sedm jmen. IV. 16. Chce-li docliti za prvnho slunovratu det (26), vyslov jmna ptk a jeho vldce, Boha, blenc a jejich panovnka a sedm jmen. Opakuj modlitbu sedmkrt a dodej: Prosm vs, svat nebe a zem, poskytnte rosy a det a naplte svt poehnnm! Poklo se zemi a tv pn se spln (27). 17. Chce-li dostati snhu za druhho slunovratu i krup a rosy, recituj jmno soboty, zpadnho vtru, jeho panovnka, slunovratu a jeho vldce, Boha, panny a vldce a sedm jmen svatch a tv dost se spln. 18. Chce-li dostati pramene vody za tetho slunovratu, kej jmna: nedle, propasti, panovnka jejho, severnho vtru a vldc, jmno slunovratu a vldce, Boha, stelce a sedm jmen a spch se dostav. 19. Chce-li cestovat po moi za tvrtho slunovrat, vyslov jmno pondlka, moe, jeho vldce, jinho vtru a panovnka jeho, tvrtho slunovratu a jeho vldce, jmno Boha, ryb a sedm jmen a bude mti tst. V. 20. Chce-li se doti jistho vku, mysli si jmna sedmi dn, jako i jmno onoho dne, jeho chce dosci, vchodnho vtru a vldce druhho slunovratu a panovnka, Boha, raka a sedm jmen svatch s modlitbou: Hospodine, obdaruj mne svou pzn a dopej mi svtla onoho dne! 21. Chce-li nco vykonati na moi, recituj jmno dne onoho slunovratu (m-li se to stti v noci, pak jmno noci), atd. jako v pedelm sle.
(26)

V Talmudu (Taanith. str. 23) se rovn vypravuje, e Choni hameagel (Choni kresli kruh) se postavil doprosted kruhu jm vykreslenho a modlil se o d. Ml ihned spch. (27) Rovn se modlil R. Chanina ben Dota (1. stol. po Kr.) s spchem za nemocn.

14

22. Chce-li dostati hada do sv moci, vyslov jmno dne, ve kterm se to m stti, (v noci jmno noci) atd. jako dve. 23. Chce-li zkrotiti hmyz, vyslov jeho jmno, dne, nebo noci, jestli se to m stti v noci, atd. 24. Chce-li zkrotiti lovka, vyslov jeho jmno v dennm (nonm) slunovratu a jmno slunce (v noci jmno msce) atd. 25. Chce-li nco dti do ohn i seslabiti ohe aneb vejti do nho, vyslov jmno dotynho slunovratu, jmna sedmi andl panujcch ohni a poda se ti to. 26. Chce-li nco hoditi do moe, napi na kovovou destiku jmna andl, panujcch moi a zvatm, a k tomu jmno slunovratu a ho ji do moe. 27. Chce-li dosci det, vyslov sedmkrt: Jmnem andl panujcch deti, prosm o d! Pak zazni blho kohouta, schovej jeho krev, oddl jeho dy, vyjmi vnitnosti a napl je kadidlem a pepem, blmi kvty, medem, mlkem a starm vnem. Postav se proti slunci a modli se: Prosm vs, svat nebes, kte dvte rosu a d, obdarujte ns poehnnm a obivte svt! 28. Nepomh-li to, opakuj modlitbu klan se k zemi, vzvej jmno Boha a vylej sedmkrt trochu mlka, vna a medu. D se ihned dostav. 29. Chce-li opanovati divokou zv, vyslov jmna dotynch zvat, dodvaje: Zavete sta tchto zvat pkazem nejsvtjho a pkazem Bahaziela a amiela! 30. Potk-li svho protivnka, dej ruku na pravou stranu, vyslov jmno strany, ze kter piel a recituj jmno Boha pozptku a neptel se odvrt od tebe. 31. Mek-li ve zl spolenosti, je hled ti ubliti, dej ob ruce na ob strany a vyslov jmno slunce, onoho slunovratu a jmno Boha se vemi psmeny a hlskami a bude zachrnn. 32. Nape-li tento text na zlatou destiku, vechny zl mylenky t opust a zl mysly jinch, namen proti tob, se odvrt. 33. Bude-li na cestch pekvapen nepteli, odbo do pole, dej ruce na levou stranu a vzvej jmno slunce v onom slunovratu a protivnci si t nevimnou. 34. Vidli-li tebe pece, pak recituj tikrte jmno slunce a spch je zajitn. 35. Pepadli-li tebe, vyslov jmno Boha pozptku a bude zachrnn. 36. Spadl-li dm na tebe, recituj jmno zem onoho slunovratu a jmno Bo pozptku a kameny se zvednou a ujde nebezpe z pohromy. 37. Povstane-li vichice, cestuje-li po moi, vyslov jmno moe onoho slunovratu a jmno Bo a vtr pestane. 38. Stoj-li jako obalovan ped soudem, dej ob ruce na prav ucho a zapsahej psmeny jmna Boha a bude osvobozen. 39. Byl-li jsi vak ji jako vink odsouzen, lehni si na zem a modli se shora uvedenou modlitbou a bude zprotn trestu. 40. Neml-li jsi tst, pak bu pesvden, e jsi se dopustil hchu, nebo jsi urazil nkoho, aneb jsi zanedbal dobrodin. V tom ppad lehni si na zem a recituj naznaenou modlitbu a kterkoliv jmno Bo a bude mt tst. 41. Chce-li se dvati do slunce, vychzejcho ve svm povoze, recituj jmno slunce onoho slunovratu a jmno Boha, pak me vidti, jak slunce kr jako enich a tvoje dost se vypln. 42. Chce-li, aby zem vydala poklad v n zakopan, napi na zlatou, istou destiku 21 psmen jmen Boch a piva k n modrou nit. Druh konec nit piva na krk bl holubice a pus ji do vzduchu. Kdekoliv se posad, tam se nachz poklad. Posad-li se na stechu, obchzej dotyn dm sedmkrt a recituj jmno slunce ve dne (jmno msce v noci) onoho slunovratu a spch je zajitn. Po vypsn zde uvedench 42 prostedk k dosaen vylench dost, obrac se kniha tajemstv k problmu stvoen svta a s tm souvisejcm dalm problmm. Zajmavo je vak, e autor prv zde se stav na pdu pirozench jev a pro sv sudky uvd doklady vzat ze ivota prody. Celkem vak souhlas s metafysickmi nzory, panujcmi 15

mezi idovskmi uenci tehdej doby a dv jim pednost ped nzory neidovskch myslitel. To ve je v podku. Zde pekvapuje jen jeho snaha, odvodnit takov mylenky prodnmi experimenty. I to zasluhuje na pozornosti jako pokrok!

IX. Stvoen sv ta podle praktick Kabbaly


Nsledujc kapitoly v knize Raziela obsahuj agadistick a mystick rozjmn o Bohu a svtu, kter vak nemohou bti v plnm znn peloena, jeliko modern ten by jim nerozuml. Stedovk mylenkov pochod, len spoustou biblickch cittu a talmudickch citt a talmudickch vrok a nzor, in takovou ltku skoro nepochopitelnou. Z t piny je elnj, omeziti se jen na vtahy, objasujc alespo obsah tchto vvod. Nyn k vci! Autor knihy referuje: Tato kniha Tajemstv Raziela sm se doruiti jedin pobonm lidem, prostednho vku, dobroinnm a moudrm. Opil a zlostn nesm se j dotknout. Nebo slovo Sod (hebr. tajnost) souhlas v At-Ba (tj. sloen prvho psmena alfabety s poslednm, druhho s pedposlednm atd.) se slovem Pikach tj. rozumn. Jmno Bo adaj, pouvan pi modlitbch o dti, vykazuje psmena: in-Daleth-Jud. Konen psmena -in, -aleth, -ud, maj dohromady selnou hodnotu 500. lovk je tud povinen, mti alespo syna a dceru, kte spolu maj 500 d (248 d muskho a 252 d enskho rodu). Rovn vykazuj slova pkazu Mojova: Pru urvu (plote a mnote se. Genesis 9.7.) selnou hodnotu 500. I prmr svta obsahuje cestovn vzdlenost 500 rok. Jmno adaj, psan na tabulce dve tzv. Mezuze, ochrauje ped zlmi duchy. Psmena JHWH jmna Boho odpovdaj v At-Ba psmenm MCPC = seln 300. Psmena DJ ze slova adaj (=14) znamenaj 14 psmen Kuzubmukhsukuzu (28), kter se pi na Mezuzu. Rovn maj tyi tobolky modlitebnch emnk tzv. Tephilin psmeno , uzel na krku formu D a uzel na ruce formu J, celkem sestavuj tedy jmno adaj. Avak i konen psmena jmen praotc: Jakob, Isk, Abraham, odpovdaj v At-Ba slovu adaj. Zaten psmena: J-J-A = 21, jako slovo Ehjeh. Pipoj-li k tomu jet jmno Israel, znamenaj pak zaten psmena a konen dohromady selnou hodnotu: 203. (Jakob) J = 10, B = 2, (Isk) J = 10, K = 100, (Abraham) A = 1, M = 40, (Israel) J = 10, L = 30, dohromady tedy = 203. K tomu 13 psmen jmen JHW,ELHIM,JHWH 216, atd. Dle: Abraham il 175 let, Isk 180 a Jakob 147, dohromady tedy 502. Cesta 500 rok in vzdlenost nebe od zem 2 tj. nebe a zem. Sefer Jecira (Kniha stvoen) vypravuje: Hospodin korunoval in a stvoil oblohu, znzorujc Jakoba z ohn. in m ti rky dle t jmen: Jakob, Israel a Jeruun, atd. Potom korunoval D a stvoil jm planetu Maadm (Mars) na ptm nebi blzko slunce. T dostv od slunce teplotu a suchost. D znzoruje Iska, J Abrahama, jen vytrpl deset zkouek. I Bh stvoil desti vroky Sephiroth (tj. svt). Rovn korunoval I a stvoil jm Pannu znzorujc Abrahama. To je i smysl vere (Genesis 2. 14.): Tyto jsou djiny nebe a zem behibaram (= pesazenm psmen be - Abraham) Deset sephirot (sel) jest zkladem veho. 1,2,..10. Pak se sla opakuj: 10+1,+2 ili 10x3=30, 5x9=45 atd. Nesm se vak tzati: 1.) Kter je pvod vehomra? 2.) Kdy zaalo stvoen? 3.) Kdy zaala existence Hospodina? 4.) Od kter doby trv? 5.) Do kter doby potrv? 6.) V jak vi se nachz jeho trn? 7.) Jak hluboko jest? 8.) Co jest za vchodem, zpadem, severem, i jihem? 9.) Jak siln jest jeho svtlo? 10.) Jak pronik prostory nebeskmi? (29) Zde nsleduj v textu del homiletick vahy o bzni ped Bohem, o lsce k Hospodinu, o modlitbch, o skromnosti, atd. Tyto vak nemaj s praktickou Kabbalou nic spolenho a z t piny je vynechvm.

(28) (29)

V hebrejsk Alfabet sleduj psmena: JHWH,ELHIM,JHWH psmena: Kuzu Bmukhsu kuzu. Talmud Chagiga 13. zakazuje toti badateli se zabvati takovmi otzkami.

16

Pak vypravuje Raziel dle: Alef jest Bh jako prvn a posledn. A jest prvnm psmenem, jako Hospodin je hlavou vech andl. Alef jest jednikou, tj. zatek sel a znamen na konci slova: Milin. I Hospodin jest jedin a posledn. S nm zan alfabeta a kon Tarak tj. zpten alfabeta (30). Alef t psmena A, L, F. A jest hrdelnm, L jazynm a F retnm psmenem. I Bh jest prvnm, prostednm a poslednm. Za stvoen svta pozoroval Hospodin, e chrmy budou znieny. Velk B slova Bereith (Genesis 1. 1.) toti znamen, e oba chrmy budou znieny (=2). Rovn ver 2.: Vehaarec hajtha (a zem byla) zna seln 410 a naznauje, e prvn chrm bude stti 410 rok. Slovo hajtha = 420, tolik let stl druh chrm. Tohu vabohu = 830, tolik let stly oba chrmy. Dle znamen B, e Hospodin ve podvojn, toti: nebe a zemi, moe a eky, rj a peklo, slunce a msc, mue a enu, dobr a zl, atd. lovku dal dv oi, dv ruce, dv ui, dv nohy, dva rty. A (= 1), jest prvn psmena jmna Adonaj a J (=10) posledn, J prvn psmeno jmna JHWH, tj. on sm stvoil svt desti (sephiroth) vroky (31). Mluv, vypustil toti dech, jen se stal vtrem, ohnm a vodou. Vdy i lovk zplod dechem vtr, vodu a teplo. Dech Bo stal se tedy prvn sefirou, je dala pvod stvoen veho mra. Mme tu dech, hlas a e. Hospodin mluvil s proroky jako lovk s lovkem. Aneb jako hlas mezi horami, jen vyvolv ozvny. Dle mme odstupovn ducha. lovk stoj na nejvym stupni. Pak pijdou zvata, nakonec ostatn tvorov. Krev je du. Jdlo zpsobuje otevrn il a tm zskan teplo psob strven jdla. ly vsvaj ve poivateln a poskytuj krvi teplotu a slu. S du souvis srdce, reagujc na jej pn. Vyplnn dost in srdci radost, odepen mrzutost. I lska, nenvist apod. bydl v srdci. Sp-li lovk, nev ve snech, sp-li i ne. Probud-li se nhle, ct, jak due se vrac, jakoby ptk se dotkal jeho srdce. Jazyk vypravuje, co lovk m na srdci. To je duch, hlas a e. Hlas bez ei m zve, nem vak rozumu, jen poznn. Poznv majitele, mld, jdlo apod. Hlas pochz ze vzduchu a dn tvor neexistuje bez vzduchu. Ryby, ti, raci, nemaj vak hlasu. lovk m jet rozum a e. Rostliny nemaj dechu, nbr jen schopnosti rsti. Jen proroci jsou nadn vym duchem, jen vid do dlky. Prorok asto sm ani nev, co mluv, avak posluchai mu rozum. Zejmna, kdy mluv, doprovzen jsa hudbou a zpvem. Zarmoucen vak neme prorokovati. Kdo se u nahlas, pron kadm psmenem est hlas. Spojuje je se samohlskami: A, O, E, U, I, AU. Mme patnct jednouchch a est dvojitch psmen: H, W, Z, H, T, J, L, M, N, S, E, C, K, R, a B, G, D, K, P, TH, (W, GH, DH, KH, PH, TH = bez teky, Degae). Celkem tedy 174 slabik. lovk pochz ze semene (protoplasma), je se stalo masem a bylo duchem posleno. Potom se vyvinuly kosti s morkem a ly s krv. Pak nsledovali tve, nos, ui, chp, oi, ztelnice, vka, krk, brada atd. Po devti mscch vychz lovk nah, slep, chrom a hluch. Kdo mu propjil schopnost zraku, chze, sluchu a rozumu? Kdo zpsobuje, e jeho vlasy v mld ern, v sta zedivj? Rozum bydl v srdci (hebr. Leb), tedy psmeno L, jm kon pentateuch, a B jm zan. Kniha Jecira zan tud: Dvaaticeti (= L a B) cestami zzran moudrosti byl svt stvoen! Rodie jsou pvodcem tla, toti ke, masa, il, kost, mozku, krve, vlas, neht, atd. Hospodin dv dui, formu, tve, sluch, zrak, e, rozum, atd. Duch lovka odpovd vzduchu svta. lovk je tedy mikrokosmem, svtem v malm. Ve spnku se vrac duch k Hospodinovi. est hlas odpovd esti planetm, panujcm ve dne a v noci, kter vak pro slunen svtlo nen vidt ve dne. Hospodin korunoval A a spojil je s duchem a stvoil lovka, detiv poas a hru. Ze vzduchu (A), vody (M) a ohn () se skld mu a ze vzduchu (A), ohn () a vody (M) ena. Nkter vzduch, i d, zplozuje jen ensk tvory, i netun plody a rostliny; nkter vzduch vak musk tvory a tun plody a rostliny. Duch napluje vesmr, nebo bez nho dn neme existovati. A se vyslovuje otevenm st a vyputnm vzduchu. Duch spojuje srdce s bichem, nos s oima, jcen s plcemi atd. Duch bydl v hlav. Srej-li se vtry, pad d na zem.
(30) (31)

Psmena Alfabety nazpt: Taw, n, R atd. Vidte tud, e kad psmeno v te m svj vznam a naznauje eo ipso: Budouc udlosti djin.

17

X.

Dal vvoj stvo en

Ruach (hebr. vtr) t ti psmena. R znamen v zmenen seln hodnot 2 (32), jeliko duch obkrou vesmr za dva roky. V = 6 a znamen est druh ducha: Ducha moudrosti, rozumu, poznn, vdy, bohabojnosti a lsky. Rovn: Ducha msty, prva, tyranstv, proroctv, andla a lovka. A, M, stvoila mue (M = J v Atba, tj. sloen prvnho a poslednho psmene alfabety, druhho a pedposlednho atd.), tedy Ij = mu. A, , M stvoila enu. (M = H v Alfabet, A = P, B = E, G = S, D = N, H = M. Tedy Iah). Kdy vystoupila psmena AM zavl siln vtr, jen zplodil mue a tun plody. Psmena AM vak vyvolala slab vtr, jen zplodil enu a netun ovoce. Vlhk vzduch zplodil vodu, z kter vzeel ohe, jako lovk dchajc do ruky zpsobuje vlhkost. Tak ist sklenice, naplnn horkou vodou a postaven v srpnu na slunce, vyvolv por. Hork voda v hrnci, vaen nkolik dn po sob, absorbuje kamnky. Tak hls i Jecira: Dchnm povstal duch, vtr, vlhkost a teplota. Vlhkost toti byla staena do jedn strany a dala pvod zelen e obkliujc svt. (Tohu i Equator). Z vody nad propast vzely kameny znm jmnem Bohu. Voda byla prvn jen pijala Hospodina s chvlou (33). Moj mekal na Sinaji dvakrte po tyiceti dnech (M a M) a pijal desatero (J) pikzn, tedy M, J, M = vody, odpovdajc vd. Mluv-li lovk v zim, pout tepl dech. I Hospodin naplnil vesmr psmeny AM vodou, z n povstal ohe. Z ohn stvoil trn, pak nebe, slunce a msc. Hebr. in m ti hlaviky. I ohe vykazuje plamen, kou a hav uhl. Ohe a voda oiuj zneuctn vci. A = vzduch (Avir), M = voda (Majim) a = ohe (E). Hospodin se poradil s trou, ne stvoil svt. Dkaz: Chochoma (moudrost) sestv z Chet, Khaf, Mem, Ha = 613 aneb poet pkaz a zkaz try (34). Pak vydal z jednoho psmene ti kapky svtla. Jedna pro tento svt, druh pro budouc a tet pro dny Mesie. Ze tetho psmene vythl ti kapky ohn. Jedna slouila ku stvoen andl, druh ku stvoen svatch zvat a tet se stala hocm plamenem. Chochoma = 73 dle 73 jmen Boch. Deset prahmot: Pravle (duch Bo), vzduch, voda, ohe, vka, zpad, jih a sever. Bh zvolal: Budi svtlo!, jako lovk budujc dm osvtluje vnitn prostory. Nebe a zem vznej se ve vzduchu a svtov kolo to se kol nehybn zemkoule. D-li such list do lhve naplnn vzduchem, pak zstane list na vzduchu leeti. Pna nad vodou ztvrdla a smchala se se snhem (35). Ta se stala hradbou k vod. Slova Jm (den) a Jm (moe) u pvodu svtla z vody. Rovn i Aur (svtlo) a Avir (vzduch) dokazuj, e svtlo vzelo ze vzduchu. Tetina zem jest pout, tetina vodou a tetina pevninou. Prvn nebesk sfra: Vilum (lat. Velum = zclona) pikrv oblohu, kdy slunce nastupuje svou cestu na nebi.

XI. Msce a jejich znamen.


1. Msc Nisan, obnovujc teplotu a svtlo atd. (I.) m ochrann znamen: Beran 2. Msc Ijar, obnovujc teplotu a svtlo atd. m ochrann znamen: Bk. 3. Msc Sivan, znzorujc vtr atd. m ochrann znamen: Blenec. 4. Msc Tamus, znzorujc vodu atd. m ochrann znamen: Rak. 5. Msc Ab, znzorujc svtlo atd. (II.) m ochrann znamen: Lev. 6. Msc Ellul, znzorujc zem atd. m ochrann znamen: Panna. 7. Msc Tiri, znzorujc vtr atd. m ochrann znamen: Vhy. 8. Msc Marchevan, znzorujc vodu atd. m ochrann znamen: tr. 9. Msc Kislev, znzorujc svtlo atd. (III.) m ochrann znamen: Stelec.
(32) (33)

T = 400 a v zmenen hodnot 4. = 300 i 3. R = 200 i 2. K = 100 i 1 atd. To konstatuje i Korn. Sra 21. ver 31 a Al-Kisi. ivot prorok. ed. Eisenberg. pag. 3. (34) Takov mylenky pedn i Al-Kisi ve sv teorii o stvoen. Viz Islmsk mystika. (35) Skoro takov nzory pin Al-Kisi, jako i Thalibi ve svch teorich o stvoen. (Viz Eisenberg: Arabische Schpfungsgeschichte 1902)

18

10. Msc Tebeth, znzorujc zem atd. m ochrann znamen: Kozoroec. 11. Msc ebath, znzorujc vtr atd. m ochrann znamen: Vodn. 12. Msc Adar, znzorujc vodu atd. m ochrann znamen: Ryby. Bh vyzval vldce tmy, aby se vzdlil, by mohl stvoiti svt. (Jin nzor). I. obdob: Doba set (61 dn) obsahuje: Pl vhy, tra a pl stelce. II. Zima obsahuje: Pl stelce, kozoroce, a pl vodne (61 dn). III. Pedja obsahuje: Pl vodne, ryby a pl kozoroce (61 dn). IV. Jaro obsahuje: Pl kozoroce, bka a pl blenc (61 dn). V. Lto obsahuje: Pl blenc, raka a pl lva (61 dn). VI. Podzim obsahuje: Pl lva, pannu a pl vhy (61 dn). idovt uenci vykldaj: (Talmud, Pesachim 93) Obloha vypad jako klobouk, kolo stoj pevn a planety se to. Pohant uenci vak hlsaj, e kolo se to a planety stoj pevn. Dkaz pro prvn nzor je, e slovo Mazal (planeta) znamen Maazal = putujc, obnice. Svt je kulat a nebe obkliuje jej jako slupka oech atd. Kosmos spov na upin Leviathana (mystick velryba), jen jest ve vod. Druh zemsk sfra Charaba m rovn tzv. panovnka. Tet Jabaah s vldcem Jabaaelem. tvrt Arka s Arkaelem, v n peklo se nalz. Toto t sedm oddl, ovldanch tyiceti zlmi andly a tam se nalz ohe, kroupy, ti a hrnce s jedem. Zl andl biuj bezbon a trestaj je pl roku ledem. Pt jest Tebel s vldcem Tobaelem, kde 365 druh lid bydl. Mnoz z nich maj tla lv, tve lid, hlavy had i vol, nebo dv i vce hlav, tyi ruce atd. est Cheled s panovnkem Chaldielem, atd (Takov nzory arabsk kosmologie se skoro stejnmi jmny andl pin mj spis: Arabische Schpfungsgeschichte z r. 1902).

Z vchodu pochz svtlo (= ex oriente lux), z jihu - poehnn, ze zpadu zima a ze severu zl duchov. Svt m trvati est tisc rok. Peklo na severozpad a rj na severovchod jsou pece jen blzko u sebe, atd. Obnice se koupaj v ohniv ece Dinur (36). Tamn andl vykonvaj kad posln k dobrmu i zlmu. Prvnmu panovnku jest podrobeno sedmdest andl zdrav. Druhmu tolikt andl hnvu. Tetmu 40 andl zvstujcch, zda bude pebytek i bytek. tvrtmu 42 andl panujcch krlm a mocnostem. Ptmu 22 vldc hvzd a duch. estmu 37 andl putujcch po celm svt. Sedmmu konen 46 andl, oznamujcch ve snch, co kad m oekvati pro sebe atd. Andl postupuj a sestupuj po
Tento nzor uvd tak kniha Al-Kisi. Rovn i pedstavu o ece Dinur (Daniel 7. 10.), je i arabsky se tak jmenuje.
(36)

19

ebku s jedn oblohy na druhou. Kad obloha vypad jako svtnice a sloupy jej stoj v ocenu, jen spojuje nebe a zem, atd. Nebe a zem jsou zaopateny peet Ehjhaer Ehjh, aby hrozc ohe nesplil svt. Jmna sedmi obnic hebrejsky, arabsky a latinsky. Dole jest Okeanos i Ocen. Vecko ve form kola (37).

XII. C h o d o b nic
Kniha Jecira uvd: Ti psmena sestavuj velk jmno Bo: JHW. Na nebi jsou t moe, ohniv hory atd. Nohy andl podobaj se telecm nohm s rozdvojenmi drpy. Kemuel a Sadriel pedsedaj jim. Slovo Rakia v prvnm oddlu knihy Genesis devtkrt uveden znamen, e na obloze je devt druh ohn. Na prvn obloze krou slunce, msc a hvzdy. Severu a zpadu panuje est andl, jihu a vchodu sedm. Na druhm nebi jsou umstn ohniv andl, hrozn duchov, led, kou, snh a kroupy. Na prvnm stupni roziuje devt andl svm mlenm strach a bze. Na druhm stupni bydl jedenct andl, zpsobujcch lsku a milost. Na tetm stupni je ubytovno trnct a na tvrtm estnct andl, vynasnaujcch se pokodit lidstvo. Na ptm stupni stoj dvanct ozbrojench andl, roziujcch ohe a zkzu. Jedenct panovnku estho stupn v blch atech odnch, roziuje len a zdar. Sedmnct hroznch andl sedmho stupn m vzhled ohn a vody. Andl osmho stupn potem devatenct, jezdc na ohnivch konch, vypadaj jako lid. Na dalch stupnch jsou ubytovn andl pc do knih ohnivmi pry nebo velebc Hospodina. Sedm obnic jmenuje se: 1. Saturn, studen a such jako led s vldcem Michaelem. 2. Jupiter, tepl a vlhk pod vldou Barkhaela. 3. Mars, hork a such, podroben Gabrielovi. 4. Slunce, ohniv pod Rafaelem. 5. Venue, dlem studen a dlem tepl, pod Chasdielem. 6. Merkur, dlem studen a tepl, pod Cadkielem. 7. Msc, z sti studen a z sti tepl, pod Anaelem. Pi narozen lovka rozhoduje planeta prv panujc o jeho osudu (38). Saturn ur mu ivot do 57 let. Jupiter do 79 rok. Mars do 66 rok. Venue do 22 rok a Slunce do 77 let. Saturn zpsobuje mlokdy zisk, ale vdy chudobu, nemoc a smrt. Jupiter dv ivot, mr, blaho, veselost, est a moc. Mars pin vlku, krev, mstivost, elezo, ohe, me, spor, vodu a zkzu. Venue poskytuje lsku, milost, rozko a rodnost. Slunce moudrost, rozum, vdu. Msc vldne nebeskm a zemskm pokladm, lhostejno zda slou k dobrmu i zlmu. Ve se pak d vl Hospodinovou. Saturn spoluinkuje s kadm znamen 2 a roku, celkem tedy 30 let. Jupiter i Mars spoluinkuj s kadm znamenm 1 rok, celkem tedy 12 let. Venue spoluinkuje s kadm znamenm 28 rok, celkem tedy 336 let. Merkur i Slunce spoluinkuje s kadm znamenm 25 dn, celkem tedy 300 dn. Msc spoluinkuje s kadm znamenm 25 dne, celkem tedy 306 dn. Kadou hodinu panuje jin planeta.

(37)

Ni polokoule znzoruje zde Okeanos tj. (Talmud, Traktt, Erubin 22) stedozemn moe, i velk moe obkliujc svt. (T nzor zastv i Raziel zde.) Jin msta popisuj Okeanos podrobnji a sice: Polovina vech vod se nalz na nebi a polovina v Okeanu. (Genesis Raba 4. .4.). Dle: Nebe spov ve vod Okeanu. (Jalkut kap. 761). Zem pije svou vlhkost ze slan vody Okenu., j voda oblak oslazuje. (Traktt Taanith p. 9. Midra Koheleth 1. 13.) Jin uenec si pedstavuje Oken jako Boha moe, Hospodinem zabitho. (Exodus Rabba kap. 15. 22.). Konen Oken jest vy ne svt atd. (38) Dotyn islmsk nzor o praedestinaci pinese Islmsk mystika

20

Neidovt uenci vykldaj: Msc krou po nebi ve vzdlenosti 730 nebeskch (39) (730 x 156 tj. 113.880 zemskch) mr od zem. (Originl m chybn 113.805). Venue krou ve druh sfe vzdlen 353 nebeskch (353 x 161 = 56.833 zemskch) mr. Merkur koluje na tet sfe ve vi 58 nebeskch (58 x 84 = 4.872 zemskch) mr. (Text m chybn 4.552) Slunce koluje ve tvrt sfe nad Venu ve vi 80 nebeskch (80 x 518 = 41.440 zemskch) mr. (Text 41.340). Mars obchz na pt sfe ve vi 30 mr nebeskch (30 x 119 = 3.570 zemskch mr). Jupiter koluje na est sfe ve vi 612 mr nebeskch (612 x 112 = 68.544 zemskch mr). Saturn krou na nejvy sfe ve vi 750 nebeskch (750 x 156 = 117.000 zemskch) mr. Zem jest vzdlen od nebe 730 nebeskch (730 x 156 = 113.880 zemskch) mr, ili 2.847 mil = 71 dn a sedm mil (40) . idovt uenci podotkaj: Ve nebe nad zem t 500 rok. Saturn jest blzk vodm druh oblohy, proto jest studen. Jupiteru dostv se teploty od Marse, souseda Slunce. Venue dostv trochu teploty od Slunce, a jako sousedka Merkuru a Msce jest sten studen. Merkur a Msc jsou studen nsledkem nich vod a zemskch vtr. Slunce jest pvodcem ohn, Merkur sucha, Jupiter vtru, Venue det, Msc zimy, Saturn tuh zimy a Mars horkho poas. Slunce dodv ohe ve dne a Jupiter v noci. Venue dodv vody ve dne a Msc v noci. Saturn zaopatuje svt vtrem ve dne a Merkur v noci. I Mars je pvodcem vody v noci. Slunce a Merkur krou spolen. Mars a Msc jsou sptelen, rovn i Saturn a Mars, Msc a Venue. Jupiter, Msc, Merkur a Venue se nemaj rdi. Merkur a Slunce, i Msc a Venue, jsou-li pospolu, nepinej tst. Ochrnce Berana jsou: Jupiter, Mars, Slunce, Venue. Blenc Venue, Saturna a Mars. Raka Jupiter, Saturn a Merkur. Lva Slunce, Jupiter a Merkur. Panny Slunce, Venue a Msce. Kozoroce Saturn, Jupiter a Venue. Vodne Slunce, Jupiter a Msc. Ryb Slunce, Venue a Msc. Kad planeta ochrauje vt mnostv hvzd, jako kvona sv mlata (41). Merkur, Jupiter, Venue, Saturn, Slunce, Msc a Mars panuj dnu. Slunce, Msc, Mars, Merkur, Jupiter, Venue a Saturn noci. Kima (Hiob kap. 38 ver 31) jest hvzdou tst (Plejdy) (42) . Kesil (Orion, arab. uhail) stoj v jin sti nebeskho vozu (43). O, i Velk medvd (arab. N) uveden: Hiob 38. 32. Teli doprovz vechny hvzdy (Nacha bariach, Hiob 26. 13.) Kad astrolog tedy me naped vdti, co budoucnost pinese. Hvzdy byly stvoeny tvrtho dne prvnho tdne k veeru. Obloha vypad jako stan. Kolo vede svtlo, hvzdy a planety od vchodu na zpad a zpt, z jihu na sever a opan. Zem spov na ocenu, jako lo na moi. Ocen obkliuje zem. Nikdo nedovede cestovati po ocenu i pti jeho vodu. Pece vak dodv vem ekm pitnou vodu. V nm se spojuj konce nebe a zem a za nm je przdn prostor. Teli psob na pohyb planet, slunce, msce, lva, berana a stelce. Tito pvodci ohn stoj na vchod jsou pr muskho rodu. Bk, panna a kozoroec, panuj zemi, jsou umstni na jihu a jsou enskho rodu. Rovn i rak, tr a ryby, kter jsou na severu. Blenci, vhy a vodn znzorujc vtr, jsou muskho rodu a stoj na zpad.

Aristoteles vak potal, e prmr svta obn 400.000 stdi. Raziel sestavuje zde rzn mry pro nebesa a pro zem. Kad nebesk sfra m svou mru podle systmu zde lenho. Odkud Raziel m tyto nsobitele, nen mono zjistiti. V originle nen to oznaeno. (41) Tento vklad pin kniha Hiob (38. 32.): Ona vede je (tj. i hvzdy) jako ptk sedc na svch mlatech. (42) Plejdy Kutka. (43) Velk vz je toton s arabskm Markab. Tyto mylenky dedukuje z len v knize Hiob.
(40)

(39)

21

XIII.

Po dek konstelace

I. Podzim, doba setby atd., jako na str. 18. Kniha abthi (Saturn) (44) uvd: Vtry bydl na jihu. Prvnm slunovratem (Tebeth, tj. Leden) zan slunce svj obh oknem Balagah (45). Kolo vykazuje toti 360 oken. Severn okno jest Nogah, jihovchodn Taalumah, dle na sever Naaman, kde slunce vychz v druhm slunovratu (Nisan Duben). Po 90. oknu bl se ke komrce vtr Cheder. V tetm slunovratu (Tamus - ervenec) vystupuje oknem Nogah, smuje na jihovchod k oknu Balaga a kr zpt na jihozpad bhem tvrtho slunovratu. Doraziv k oknu Taalumah krou dle na severovchod a do Naamana. Vchod m 180 oken, rovn i zpad. Kad den vychz slunce jinm oknem a zapad do jinho protjho. Ve stedu oblohy jest okno Mazarim, kde slunce se objevuje jen jednou za velkho cyklu (28 let). V prvnm slunovratu obrac se slunce teplou stranou k zemi a zpsobuje ti tepl msce. V druhm slunovratu obrac se druhou stranou k zemi a pin tepl a such lto. Ve tetm slunovratu obrac svou studenou a vlhkou stranu k nm a poskytuje studen a vlhk poas. Za tvrtho slunovratu se obrt tvrt strana studen k zemi a zpsobuje tuhou zimu. Tyto obraty jsou nutny pro svt, aby mohl existovati. Kima (Bk) vystupuje za detivch poas a usmrcuje ervy nic ovoce (Midra). Kesil vak otepluje ovoce, aby rostlo a dozrlo. Doshne-li slunce zpadu, klan se ped Hospodinem s modlitbou: Hospodine, vykonalo jsem Tvj pkaz. Za tetho a tvrtho slunovratu vidme slunce krouiti od jihovchodu na zpad a za prvnho a druhho od severn tony na jih. Ti psmena jmna Boho zdob jeho srdce a andl doprovzej je ve dne i v noci. V lt posl sv ohniv paprsky na zem, zatmco led nahoe je ochlazuje, by nesplily vesmr. V zim vak je led na zemi oteplen slunenmi paprsky aby lovk tuhou zimu vydrel. Slunce jest opateno 365 provazy (dle konench psmen: , S, H, slov: eme, Cheres, Chamah znamenajc Slunce), dle potu dn v roce. Kdy vychz, je siln a slab vidouc hchy lidstva. Ndrka (amfora) vody putuje s nm a oslabuje jeho r. est andl je doprovz ve dne a ti v noci. Ped vchodem se koup a k poledni opt, jeto lid je zbouj (46). Galgaliel, panovnk slunenho kola a 96 andl putuje s nm 365.000 parasang denn. (Parasangos jest staropersk slovo a znamen hodinu cesty i pl mle). Msc se ukazuje poprv jako srp. Ukazuje-li zda, zvstuje det. Ofaniel a jemu pidlench 85.000 andl vedou msc 320.000 parasang v noci. Patnctho dne kadho msce vidme jej pln. Novolun je, kdy vystupuje mezi dvma mraky jako msa. Zpadn vtr obrt mraky a msc roste kadou noc, a vypad jako pozoun a je pln. Vchodn vtr obrt zase oba mraky, kter noc co noc zahaluj msc vc a vc, a je pln pikryt. Jednou za tisc let se bl slunce k msci ve stedu veer v hodin, kdy byly stvoeny. To se jmenuje Zatmn msce. Msc urychluje svou cestu, kdykoliv se bl k jihu a zvoluje ji, kdy se bl k severu. Saturn panuje Beranu a Vodni. Jupiter Stelci a Rybm. Mars ochrauje Kozoroce a Raka. Venue Bka a Vhy. Merkur Blence a Pannu. Slunce Lva a tra. Rahatiel a sedmdest andl vedou obnice z vchodu na zpad a zpt. Rovn Kochbiel a jeho andl.

XIV.

Pov troznalstv

Teli, stvoen z ohn a vody, vypad jako velk had s hlavou a ocasem, a jest hlavnm vdcem hvzd. Sm nen viditeln, ale uenci o nm referuj. Sfra obnic obklopuje nebe ze vech stran. Ve se to od vchodu na zpad a zpt. Pipad-li za vldy slunce den novolun, bude tepl a such poas za celho slunovratu. Bk znzoruje zem, Vhy vtr a Venue je ochrauje.
(44) (45)

Tato kniha ji neexistuje. Kabbalistick a arabsk kosmograf si pedstavuje, e svtc koule, jako slunce, msc atd., vis pevn ve vym kole nad nebi a kolo e se to s nimi (Galgal). Viz ilustrace 2. (46) Raziel mysl, e slunce se koup, jeto hchy lid je zboujcch zpsobuj skvrny na jeho svtle.

22

Tito zpsobuj vlhkost. Blenci znzoruj vtr, Panna zem, j Merkur jest ochrncem. Je-li pi tom novolun neb slunovrat, mono oekvati sten vlhk nebo such poas. Stav slunce vykonv nejvt vliv na poas. Zde plat vak nsledujc pravidla. Vychz-li slunce jasn a tepl, znamen, e i vzduch jest ist. Uke-li se pi tom ohniv kruh, zvtuje siln vtry. Zelen neb erven mraky znamenaj d. Uke-li se paprsky slunce ped svitem, zvstuj podzim a zimu. Plameny, objeviv se po vchodu slunce, hlsaj zimu a mrz. Slunen paprsky v lesku oznamuj zimu a d. Rozptl-li se erven mraky na severu a ern na jihu, mono oekvati zimu a mrz. Jin vtr pin d. Pozorujeme-li v pedveer kolem slunce erven mraky, meme potati se silnmi vtry. Mraky a vtry oznamuj zimu. Rovn i kruh obklopujc slunce. ern obloha ohlauje vysychn ek, pramen a studn. Slunce, je se zatmv hodinu po vchodu, pinese d a kroupy. Cel slunce pi zpadu znamen d a vtr. Rovn, kdy pli pl na zem. Hork r oznamuje severn vtr. T, kdy prvnho dne msce se schovv. Je-li msc teprve v polovici msce znateln, zvstuje ist vzduch. ist mraky na zatku msce maj v zpt zmnu poas. Mraky u msce oznamuj zimu a mrz. Rovn kdy msc vysl sv paprsky tvrtho dne po novolun, vje zpadn vtr. Jsou-li znatelny skvrny na msci, bude vtrn poas. ist msc dokazuje ist vzduch. Skvrny na msci zvstuj vtry z te strany. Pln msc pinese zimu a d. Vzhled stodoly kolem msce oznamuje ist vzduch. Dva neb vce takovch zjev pinese podzim, vtr a d. Rozpadaj-li se tyto zjevy, pijdou mrazy. Zelen i ern zjevy, je se rozpadaj, znamenaj poruchy a zmny. Podoba stodoly u vychzejcho slunce na jasn obloze znamen d tho dne. Vychz-li tepl slunce z mrak, bude zima a mrz. Je-li erven a hork, nastanou vtry. Zvten slunce pinese zimu a mrz. Vysl-li sv paprsky dve ne vyjde, bude preti. erven mraky ped vchodme slunce znamenaj d na jihu. Shromauj-li se havrani a mouchy ve skupiny neb ltaj-li spolen a mouchy jsou dotrn a siln bzu, zvstuj det. Slunovrat na zatku msce pinese tepl tvrtlet. Vprosted msce mrn poas. Venue znamen det, Merkur teplo, Msc zimu, Saturn det, Jupiter zimu, snh a d, Mars teplo a d.

XV. Konstalace planet


V prvn noci tdnu: Merkur, Venue, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Msc, Merkur, Venue, Saturn, Jupiter, Mars. Ve druh noci: Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur. Ve tet noci: Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter. Ve tvrt noci: Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue. V pt noci: Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn. V est noci: Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce. V sedm noci: Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc. Prvnho dne: Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars. Druhho dne: Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce. Tetho dne: Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc.

23

tvrtho dne: Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars. Ptho dne: Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc. estho dne: Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter. Sedmho dne: Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue, Merkur, Msc, Saturn, Jupiter, Mars, Slunce, Venue. ern paprsky kolem msce ve tetm i tvrtm dnu po novolun znamenaj det. Rovn erven koule u msce, erven skvrny nebo podoba stodoly pi plku. To znamen detiv podzim. I erven slunce m takov vznam. T ern mraky pi zpadu i vchodu slunce. Kniha O planetch uvd dal pravidla k pedvdn poas. Nap.: Shromd-li se vepi, nebo kzlata obho pohlav k obcovn, anebo val-li se v blt neb hln, vyhrabvaj-li rostliny ze zem, nebo sestrkuj hlavy k sob, lze oekvati dlouh podzim a det. Rovn kdy vlci nebo psi hrabou v zemi, voli kdy ponouj sv huby do vody, ani pij, husy kdy kejhaj, odpadvaj-li pavuiny samy sebou bez inku vtru. Tyto zsady stanovil Bh na zatku dn a hvzda i planeta kadho lovka ur jeho budouc osud. Nepropjil jim pece Hospodin moc proto, aby nkoho pokozovaly. Kdy ubv msce, panuje 98 hvzd na nebi (Kochobim = seln 98). Kohout, jen pedasn v noci zakokrh, oznamuje zmnu poas a mraky, nebo ji pociuje mrak v zobku.

XVI.

Astrologie

Vechna svtla byla tvoena z eky Dinur, v n i Kima m svj ocas (47), dodvajc mu tepla. I msc se tam otepluje. Vldce Rahatiel a 29 andl mu pedlench doprovzej msc na nebesk silnici. Ron msce maj tyto panovnky: Nisan ovld afiel s 36 andly. Ijar ovld Ranhiel s 43 andly. Sivan ovld Arinavar s 68 andly. Tamus ovld Taac-Bun s 28 andly. Ab ovld Tatar-Gar s 29 andly pomocnky. Elul ovld Muriel s 29 andly pomocnky. Tiri ovld Pachdrun s 29 andly pomocnky. Marchevan ovld Larbag s 27 andly pomocnky. Kislev ovld Arbagdor s 29 andly pomocnky. Tebeth schz v originle. ebat schz v originle. Adar ovld Abarchiel s 29 andly pomocnky.

(47)

Dle Talmudickho Kochab dabit Kometa s prutem, tj. ocasem.

24

Nuriel je vldcem Dinuru, amiel slunce, Jarchiel msce, Kochbiel hvzd, Safriel knih, Jahudiel id atd. Psobnost kadho andla jest vyznaen jeho jmnem. lovk vyrb sr z mlka a zsk naped bl sr. Pak va zbyl mlko podruh a dostv tmav sr, atd. atd. I Hospodin stvoil z eky Dinur nejdve slunce, pak tmav msc, hvzdy apod. Smchal ohe, vlhkost a vzduch a skldal hmotu jako sklo. Potom j rozthl a vybudoval oblohy, kter pomalu vyschly. Konen vystavl nebesa a spojil je se zem, tak e vypadaj jako bouda. Z konstalace hvzd a planet me lovk poznati budoucnost. Kniha Jecira vypravuje: Dech Bo naplnil cel svt, jako Mistr, jen fouk do dlouh roury, kterou nabral sklennou hmotu z pece. Jeho dech pronik a do konce roury a tvo sklenn ndoby, jak chce mti. Tak stvoil Hospodin svm dechem vodu, ohe, vzduch, trn, nebe a nebesk psluenstv. Z hork vody, koue a popele stvoil zem. st vody je zstala nahoe, je muskho rodu a st, je na zemi zstala, je enskho rodu (48). Zemsk sfry jsou: 1.) Cheled, 2.) Vilon, 3.) Rakia, 4.) Machon, 5.) Araboth, 6.) echakim, 7.) Zebul. Vldce est sfry, v n se mele mana pro bohabojn, sluje: Barziel. Na tet sfe jsou vtry, hromy a blesky, jako i okdlen andl pod vedenm Jachmiela. I moe a d maj svho vldce (49) atd.

XVII.
jsou:

Velk jmno Bo a divy, je mo no jim provdti.

Velk jmno Bo obsahujc 72 slov, kad sloeno ze t psmen a vkony s nm spojen W H W znamen: Chrm inkuje na svt. J L J znamen: Hospodin jest prvn. S J T znamen: Existuje vn. E L M znamen: Vemohouc. M H znamen: Tvrce div. L L H znamen: Tvrce svta. A K A znamen: Oivuje mrtv. Tato jmna napsan na stbrnou destiku, pomhaj nemocnmu i v posledn chvli nemoci. Ovem mus bti napsna v nedli v prvn hodin a jmno prv panujcho andla mus bti proneseno, pi em mus bti tlo oitno a vypotno. eptnm nemocnmu do ucha se nebezpe rovn odvrac. Ovem mus se eptn dti za soumraku.
(48)

Tyto mylenky pochzej z Talmudu (Traktt Chagiga II). Rovn Arabov je pevzali do sv Kosmologie (viz: Eisenberg. Al-Kis 1923, jako i Schpfungsgeschichte der Mohammedaner 1902) (49) V originle se zde znovu opakuj shora len vvody, jest tud zbyteno je podruh uvdt.

25

Kh H Th znamen: Tra jest nejvy vdou. H Z J znamen: Hospodin jest nejvy. A L D znamen: Vzneen nade vechny. L A W znamen: Tvrce div na moi. H H E znamen: Moj je sdlil Aronovi. J Z L znamen: Nejvy soudce. M B H znamen: Dal Mojovi tvoiti divy. Poznmka: Nape-li tato jmna na stbrn plech, jej pono do erstv vody a vypije-li v prvnm dnu msce Nisanu, bude chrnn ped zlm pohledem a zlm duchem. Rovn kdo nape je na pergamen a nos na srdci. H R J znamen: Hospodin je jedin. H K M znamen: Kmeny bo. L A W znamen: Nebesk svtost. Kh L I znamen: Brna svtla oteven v milosrdenstv. L W W znamen: Deset kmen. F H L znamen: Jeho milost trv vn. N L Kh znamen: Hl mojova mla tato jmna. Poznmka: Tato jmna napsna na pergamen chrn dti ped zlm duchem, pohledem, strachem a plem. lovk se modl v postn den a po koupn sedmkrt: Budi tv vle, Hospodine, boe otc, abys mne chrnil moc tchto jmen ped strachem atd.! J J J znamen: Ti soboty odpovdajc tem svtostem Hospodina. M L H znamen: Jeho moc inkuje vude. CH H W znamen: Jest pvodcem ty ivl. N Th H znamen: Spravedliv. H A A znamen: M tinct vlastnost. J R Th znamen: Jedin a vn. S A H znamen: Trestal Egypt. Poznmka: Tato jmna napsna na mdn plech chrn cestujc ped strachem. Doporuuj se napsati je jmnem Iska a ve stedu. R J J znamen: Psmena Try. A W M znamen: Spravedliv jest zakladatelem svta. (50) L Kh B znamen: Praotcov. W R znamen: Svat zem pat svatmu nrodu. JCHW znamen: Moc Bo. L H CH znamen: lovk to svt v malm. Kh W K znamen: Hospodin jest jedin. Poznmka: Tato jmna napsna na stbrnou destiku, chrn ped zapomenutm. Kdo je cituje v istot tla, m tst v uen. M N D znamen: Moj nabyl na nebi vechnu vdu. A N J znamen: Nebesk a zemsk svtosti potem deset.
(50)

Proverbia Salomonis, Kap. 10.3.

26

CH E M znamen: 12 kamen vyznamenno svatm jmnem. R H E znamen: Nejvy moc se jev u 70 nrod a odpovd 70 nebeskm stupm. J J Z znamen: H obsahuje deset sil. H H H znamen: Oivujc sla jmen Boch. M J K znamen: 70 jmen chrn vy a ni svt. Poznmka: Tato jmna napsna inkoustem na istm pergamenu ve stedu neb ve tvrtek v noci a poloena pod hlavu zprostedkuj dan sen. Pisatel nesm vak odpoledne nic jsti, m se koupati a modliti sedmkrt alm, kap. 23 a pak: Budi vle Hospodina, abych vidl ve snch to a to! W W L znamen: Chrm jest zkladem svta. Tam se nalzaj podpisy kmen. J Z H znamen: Vlastnosti Bo spovaj na milosrdenstv. S A L znamen: Jeho ti sly panuj tem svtm v milosti. E R J znamen: Sedm obloh m sedmdest stup. E S L znamen: Praotcov jsou zkladem svta. M J H znamen: Moj znal tajnosti jmen Boch a jejich psmen. W H W znamen: Prvn a posledn psmeno jmna Boho znamenaj tajnosti. Poznmka: Tato jmna m citovati kdo chce dosti njak dosti u krle i mocnho, modli se: Budi vle tv, velk a mocn jmno, aby m pn bylo uskutenno! To pedn se v ptek rno v den postu s istm tlem. I andl dne m bti jmenovn. D N J znamen: Tajnost svtosti. H CH S znamen: Nejvy moudrost. E M M znamen: 70 sil Boch a 7 sil stlic. N N A znamen: Sto poehnn dennch se modl na zemi a na nebesch. N J Th znamen: Pravda jest peet Boha (51) zkladem svta. Poznmka: Tato jmna cituj u istho pramene v kad ptek od zatku a do pl Nisanu, modle se tikrt: Budi Tv vle Hospodine, a vle svatch jmen, abych nabyl vdn! Pak umyj si vodou tv a hlavu. N M M znamen: Jeho sla jest ve svatyni schovna. J L J znamen: Nejvy svtlo vzneen nad nejvym. H R CH znamen: Jeho vzneen jmno. M C R znamen: Bh jest jedinou silou. W M B znamen: Jeho sla vede vesmr. J H H znamen: Jeho lska obklopuje cel svt. E N W znamen: Jeho milost se jev u 70 nrod mluvcch 70 e. Poznmka: Boj-li se trestu krle, i jinho mocnho, modli se tato jmna ve tvrtek a dodej: Budi tv vle, abych byl zachrnn ped kadm nebezpem! M CH J znamen: Veleben na hoe i dole. D M B znamen: Sedm sil na nebi a na zemi. M N K znamen: Sla Bo se jev v rji. A J E znamen: Toto jmno vede do Svat zem. CH B W znamen: Jedin. R A H znamen: Deset Sephiroth.
(51)

Talmud, Jumma 69.

27

J B M znamen: Nen v originlu! H J K znamen: Stvoen svta a podn try. M W M znamen: S lskou zan a kon svou prci. Shora len vvody u, e kad psmeno v te pedstavuje nejvy moc oznaenou na trn. Moj skldal je tak, jak jsou ped nmi. Nebo kad zneuvn me zniiti onoho, jen se s nimi zabv. Rovn vme, e jmno W H J zna tolik co Uziel slunce, ohe a den., e toti sla tohoto jmna nut tyto ivly, aby vykonvaly vli adatele. Dle jest H J totono s Uza, je znamen msc, vodu, tmu a noc. Mezi obma protivami zprostedkuje J H W Matatron. Jmna Wu Hi Ni J se pouv k uhaen ohn. Nejvy kolo se zapsah takto: Zapsahm tebe, vldce Matatron, bys pinutil jmnem H U nejvy a nejni kolo k vyplnn m dosti. O dar prorock nutno se modliti: Zapsahm tebe, velk jmno We He Bi, bys mne obdaroval jmnem Boha, Abrahama, Iska a Jakoba darem prorockm, kdykoliv ho budu potebovati. Ilustrace 4.

Vzanko k dosaen pzn Metatrona, nejvyho panovnka nebeskch a zemskch kol, ohn vody atd. a zprostedkujcho mezi Uzonem, pnem moudrosti, slunce, ohn, svtla, dne atd. a Uzielem, pnem boskho trnu, jako i msce, vody, tmy a noci. K tomu se modl: Zapisahm tebe, Metatrone, aby mn podrobil nebesk a pozemsk kola! K dosaen proroctv se pouv modlitby, je zn: Zapisahm tebe jmnem tvrce, Boha praotc Ji H We H, abys mn sdlil zklad proroctv atd! Dle tohoto zpsobu uvd talisman se dosti zenou na archandla Metatrona, pi em se modl: Zapsahm tebe, Metatrone, jmnam Boha Israele, praotc, jako i jmnem Michaele, Gabriele, Rafaele, Anaele, Curiele, Triele, Uriele a vldc slunovrat: 1. Nuriele a Cadkiele, 2. Uriele, Samala a Anala, 3. Zabasiele a Samaniele, 4. Gabriele a Rafaele, abys konal m pn, jak jsi mne stvoil. Pak vyslov obsah dosti, dvaje se na zem a bude mt tst.

28

K dosaen moci, uvd se v modlitb jmno: -bohatstv -zdrav -lsky a ptelstv -radosti -vsledku proti nepteli -poznn konce vc K pemoen protivnka K modlitb o smrt protivnka K dosaen ptelskho pomru K zatlaen protivnka K dosaen vlivu -majetku -pokroku -poznn budoucna K ochran ped zlmi duchy K len nemocnho K poznn osudu planetami urenho K pemoen souseda K dosaen blahobytu -milosti -tst K pemoen nebezpenho lovka -mocnjho lovka K nabyt zdrav -- statk K dosaen uzdraven -ptelstv -radosti K pemoen zlho lovka K pedvdn budoucnosti K zatlaen protivnka Pro zpsoben smrti protivnkovi K dosaen spokojenosti K doclen spchu v obchod K nabyt ctnost

Jo Ja J Je Wo Ji W Ju J J Ja Je Wo Je Ji Ju J Ju Jo J Je Jau Ji Ju Jo Ja Je Je Jo Ji Ju Ju J J Je Ju

Ho Ha H He Ho Hi H H Ha Ho Ha H Ho He Hi H H H H H H H H H Ho Ha He He Ho Hi H Hu H He H H

W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W. W.

Napi takov jmno na libovoln pergamen a dej si jej pod hlavu s modlitbou: Vldce sn, zapsahm Tebe jmnem Boha, bys oznmil mi v noci m pn, ve snch i v bdlm stavu, psemn neb slovy, bych nezapomnl sv pn Amen Sela Amen Sela Amen Sela Rith Ith Th. Mabrith Abrith Brith

29

Tajnost: Kain, Abel, et. 897 Tlo, due, rozum. Monosti, otevrajc se pouvnm jmna Boho tomu i onomu punktaci prvnho psmene J k dosaen rznch vsledk. Jmnem --------------------------Jo Ja Jej Je Jau Ji Jau Ju J Ja Ja Jej Je Jau Ji Jou J Ju Jo Ja Jej Je Jou Ji Ju J Ju H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H W W W W W W W W W W W W W W W W W W W W W W W W W W W H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H H pouvanm v modlitb lze dosci panstv. pomh k bohatstv. me pokoditi i liti. pomh k dosaen ptelstv. -- k dobr nlad. -- k povolen neptele. -- k poznn budoucnosti. -- k pemoen lovka. -- k zabit lovka. -- k dosaen lsky. -- k znien. -- k dosaen panstv. -- k postupu. -- k zbohatnut. -- k poznn budoucnosti. -- k zchran ped zlmi duchy. -- k len nemocnho. -- k poznn planet. -- k pemoen soudruha. -- k uzdraven choromyslnho. -- k nabyt bohatstv. -- k doclen lsky. -- k doclen tst. -- k pemoen protivnka. -- k dosaen vldy. -- v obchodovn. -- k dosaen milosti.

Jsi-li v nebezpe, modli se: Budi tv vle, mocn jmno, abys mne zachrnilo ped hrozcm nebezpem! Psmenem H stvoil Bh nebe a zem, nebo slovo bhibarm (Genesis 2. 4.) znamen bH brm, tj. psmeno H stvoil je. S J stvoil slunce a msc, s W svtlo a tmu, zvata a dobytek. S H zdokonalil vechno. Tak slouila psmena jmna Boho J H W H ku stvoen vehomra.

XVIII.

Recepty k dosaen r znch dost

Jmnem Boha zanm knihu tajemstv, je byla Razielem odevzdna Noachovi, ne se dostal do korbu. Byla napsna na kameny a slouila Noemovi k poznn veho, eho poteboval. Pak pevzal Sem tuto knihu a tak se dostala do ruky Abrahamovy a dle a alamounovi, jen s pomoc jej opanoval duchy. 30

Prvn obloha omaim, na n nachz se sedm trn, slou k pobytu skupinm andl, kte dozraj na lidi, by si ponali sprvn v obchod. Sedm vdch andl: Urpaniel, Igada, Duhal, Palmiel, Asimur, Paschad a Pual maj velk poet podzench andl ke sv obsluze. Kdo si vyaduje pomoci talisman jejich podpory, najde ji. Mus vak napsati na slupku fku slova: Aukir Glaima, dti ji do nov sklenice naplnn erstvm olejem a modliti se pi tom: Zapsahm Tebe, slunce osvtlujc svt, jmnem andl, j znaj tajemstv, bys m vysvtlilo, co se stane bhem roku! Pak bude dost vyplnna. Na tvrt obloze bydl andl se svmi sluhy, jako i Nogah, tj. Aphrodite (Toto jmno jest v originle).

XIX.
Pro Nisan efiel. Pro Ijar Daghal. Pro Sivan Didnaur. Pro Tamus Tekhanu. Pro Ab Tutargar. Pro Ellul Mural. Pro Tiri Chasdan. Pro Marchevan Jalarnag. Pro Kislev Anachganud. Pro Tebeth Mafniel. Pro ebat Tanadarnis. Pro Adar Abarbial.

Vldci msc

Vldci dn
Pro nedli Slunce, Lev a andl Rafael. Pro pondl Msc, Rak a Gabriel. Pro ter Mars, Kozoroh a tr, Samal. Pro stedu Merkur, Blenci, Panna, Annal. Pro tvrtek Jupiter, Stelec a Ryby, Cadkiel. Pro ptek Venue, Kozoroh a Vodn, Kabciel. Pro sobotu Saturn a Vhy, Mikhael.

Vldci noci
Pro prvn noc Merkur, Kozoroh Bk, Michael. Pro druhou noc Jupiter, Stelec Ryby, Cadkiel. Pro tet noc Venue, Blenci Panna, Annal. Pro tvrtou noc Saturn, Kozoroh Kabciel. Pro ptou noc Slunce, Lev Rafael. Pro estou noc Msc, Rak Gabriel. Pro sedmou noc Msc, Beran tr, Samal. V ptm nebi bydl andl se svmi podzenmi, kte odpovdaj na kadou dost, zenou na n pomoc talismanu. 43. Chce-li, by se vrtil k tob lovk, jen tebe opustil, napi na tyi mdn destiky, na kadou zvl, jeho jmno, jmno jeho matky, jako i jmno andla Paskhara a jeho sluh a modli se: Pedvm vm, andl noci, onoho lovka, byste na inkovali, a je kdekoliv, ve mst 31

nebo na venkov, ve dne i v noci, na moi nebo na pevnin, a pineste jej sem i proti jeho vli! Ony tyi destiky dej do ty hl svtnice a inek je zajitn. Na est obloze zdruj se andl, jejich kolem jest konati podobn zzraky a poskytovati len nemocnch.

XX. Hr zy pekla
Andl smrti panuj v pekle a trestaj bezbonky ohnm a ledem. Led pl stejn jako ohe. Den co den mus poctiti ohe a led. To trv dvanct msc. Jest sedm oddlen v pekle. Ohe kadho dalho oddlen jest 61krt silnj pedchzejcho. Kad oddlen m prmr ti sta rok. 1800 svt obklopuje toto msto ze vech stran, 4500 z kad strany. Pak nsleduje ohe, voda, andl, hrom, blesk a vtr a poslze tma. Andl Nuriel, Gabriel a jin maj kle vchodu v ruce. Kusiel, Padael maj le zpadu. Nejvy obloha jest echakim, kde jsou spousty snhu a mrazu, rosy a many a kde nastane z mrtchvstn. Rafael a jin panuj severu, Parval a jin jihu. Kdo zn tajemstv Boha je chrnn ped peklem a kadou nehodou. Kdo te tuto knihu do konce, nabude moudrosti. Dm, kde tato kniha se nalz, jest chrnn ped porem, nemoc a nedostatkem.

XXI.

Vklad sn a talisman

44. Maje ist ruce nati levou ruku rovou vodou a napi: Svat andl, pijte a vypravujte mi m pn, jako jste sdlili s Josefem vklad sn. Polo si na pravou neb levou stranu a inek je zajitn. 45. Jin zpsob: Zachovej tdenn istotu a pst od pondl do tvrtka. Veer dej hoc svku na zem, lehni si do stedu pokoje a dvaje se na svku mluv: Zapsahm tebe jmnem velikho jmna Boho, abys m oznmil v noci sen jako Gabriel vykldal Josefovi sny Faraonovy. 46. Kdo ept velk jmno Bo ke zlmu duchu, utee tento, ept-li k ohni zhasne, k nemoci zmrn se, proti nepteli zeme, vstc krli bude tob naklonn. Ovem mus bti velmi ist, abys sm nezemel. Modlitba pi tom zn: Zapsahm Vs Chanieli, Chasdieli a Cadkieli jmnem Boha, byste pro mne uinili (to nebo to). Ilustrace 5.

32

Poznmka k obrazu 5. (Pse psn, kap. 7,5) Tento ver pekld Kralick bible takto: Hlava tv na tob jako Karmel, a vlasy hlavy tv jako arlat; i krl pivzn by byl na pavlach. Do talismanu se tedy naped pe druh polovina talismanu (Krl atd.) a pak prvn (Hlava atd.) Jak tento nevinn ver vztahuje se na Metatrona, nen v originlu naznaeno. Je to tent postup, jej Sefer Jecira zaznamenv ve druh kapitole, e Hospodin stvoil vecko 22 psmeny alfabety. Tyto se nachzej v kole, vykazujcm 231 oddlen, kad oddlen obsahuje 2 psmena. Alphabeta se te nahoe (v prvn dce) zprava a zleva. Prvn slabika jest tedy Ab a posledn Th. To ukazuje ilustrace 6. Raziel pin zde pvodn znn divnho spisu, jen jet dnes vzbuzuje pi ten zvltn dojem. Na zklad mystickho vere v knize (Daniel, kap. 7. 9.): Vidl jsem, jak trnov byly postaveny a star dn posadil se. Jeho roucho bylo jako snh bl a vlasy hlavy jako vlna ist vyliuje autor v krtkm spise, jmenovanm iur Komah (= mra ve, tj. Hospodina), jak Bh vypad, jak vypadaj Jeho dy tlesn atd. atd. een spis jest pipsn proslulmu veleknzi R. Ismaelovi, lenovi to on skupiny, je po zhroucen povstn Bar-Kochby byla Hadrianem odsouzena, aby vytrpla muednickou smrt (160 po Kr.). R. Ismael pr vstoupil ped tm do nebe, aby se dovdl, zda byl jim piknut takov trest i nebeskm, nejvym soudem i ne. Pi t pleitosti spatil Boha a po nvratu vypravoval, dle legendy, vecko co vidl, svm kolegm. Vsledek jeho studi v nebi l podrobn mu pipsan spis iur Koma, soust to knihy Raziela, kter spis vak dokazuje, e Kabbala pekroila nejvy bod vvoje a dostala se na cestu padku. Takov sudky se nm vnucuj, kdy teme tam nap. jak dlouh jest kad d Boha, jakou dlku maj nohy, ruce, oi, ui, nos atd., vecko s pozoruhodnou podrobnost, tak e modern ten ztka rozum tto blasfemii. Ilustrace 6.

33

Ovem kniha Teoretick Kabbala poukazuje, e ve 13. stolet se bavili kesant bohoslovci takovmi vklady, jako i Sunnit v Islmu, kte popsali Boha antropomorficky, tj. s lidskmi dy. Pro by nedovedl to i idovsk mystick autor te doby? Vdy archandl Metatron pr vecko, co spis obsahuje, sdlil R. Ismaelovi. Kdo by tomu nevil? Musme se vce diviti divnm jmnm, jimi se oznauje kad noha, ruka atd. Odkud maj ta slova, je nevykazuj ani latinsk ani semitsk pvod? Rovn, kde se vzaly ty dlkov mry pro kad d? Ovem orientlsk fantasie jest nevyliteln! Rozhodn vidme, s jakou ltkou bojovali tzv. Antimajmonist proti nejvtmu nboenskmu filosofovi t doby. eck spis byl tedy dostaten pipojen knize Razielov, jeto ani se nehod do jej soustavy. 47. Chce-li dobti lsky njak eny (mue), aby jen tob byl(a) oddn(a), dej pot sv tve do nov sklenice, a to ve tvrt hodin odpoledn poslednho tvrtku v msci a napi na mdnou destiku jmno andla Kasitrun a vlo j do te sklenice modle se: Zapsahm Vs, andl vdy, byste obrtili srdce N. N., dcery (syna) matky N. N. ke mn tak, aby byl(a) pouze mn oddn(a)! Sklenici uschovej tam, kudy dotyn() ena (mu) chod a inek se jist dostav. 48. Chce-li vidt krle, nebo jeho obraz, cituj jmna andl: Dalkiele, pna tet oblohy, a jeho sluh, kte panuj ohni, a dost tv bude vyslyena. 49. Chce-li naplniti pokoj ohnm, jen nekod a nead, dej ovoce na ohe a stane se tak. Modli se pak devtkrt: Zapsahm Vs, andl ohn, jmnem Boha, sedcho na ohnivm trnu Chasin-Jah EHJH (mocn Hospodin), ukate mn zzrak, aby ohe nekodil tomu domu! 50. Chce-li, aby tento ohe ustal, prones: Zapsahm vs, andl moci, abyste uhasili tento ohe. Stane se tak ihned. 51. Chce-li vypuditi zlho ducha, modli se: Jmnem Hospodina zapsahm Amodaje, krle duch a jeho druiny jako i Agrath, dceru Machlathovu, a jej druiny, aby nepokozovali N. N., nbr ho chrnili ped kadou nehodou, nemoc, tymi kli, jimi zavraj a otevraj. 52. Zapsahm tebe, vzneen krli, aby horeka, nastuzen, zl duch neb kouzlo byly odvrcen od N. N. jmnem Dihuna, Diuna, Sahuna, amutha, Mefara, Bari, Amen, Amen, Amen! Sela, Sela, Sela! Ilustrace 7.

Poznmka k obrazu 7. K odvracen horeky, nastuzen, zlho ducha, kouzelnictv, nemoci, strachu apod., se vzv Amodaj, krl zlch duch, i Agrathbath Machlath, krlovna enskch straidel, aby zakzali svm plukm, provsti nco nebezpenho. Talisman, jeho se k tomu elu pouv, m tuto formuli: Kabbalistick psmena znamenaj Amodaj. Dle nsleduje tyhlav n atd. 34

Talisman se zhotovuje takto: Naped se nape vldce I. slunovratu. amal, Assial, Ganure s vdcem Or Ponecho. II. Chadniel, Cadkiel, Achmiel a vdce Abe Abham. III. Barkial, Ismarial, Gabriel, El-bru-Our. IV. Gabriel, Uriel, Barchiel a Rabijel. Dle panovnci msc: 1. Uri-El. 2. Amri-El. 3. Zafani-El. 4. Tri-El. 5. Barki-El. 6. Pni-El. 7. Curi-El. 8. Kabri-El. 9. Adni-El. 10. Cfi-El. 11. Jari-El. 12. umi-El. 13. Sandalfon. Rovn i andl tdn: 1. Ari-El. 2. Aspami-El. 3. Ari-El. 4. Hachbi-El. 5. Jahni-El. 6. Hadri-El. 7. Izra-El. Jejich planety jsou: 1. Slunce a andl Uri-El. 2. Msc a Samal. 3 Mars a WiruEl. 4. Merkur a Lahab-El. 5. Jupiter a Viru-El. 6. Venue a Ari-El. 7. Saturn a Ari-El. Dal panovnci slunovrat: I. Galicur a Hadarni-El. (Samal). II. Barzi-El a Sammi-El. (Namciel a Cadki-El). III. Sammi-El a Eni-El. (Jackmiel a Jarmuth). IV. Namci-El a Cadki-El. (Barki-El a Sammi-El). Vldci msc: 1. Nisan: Beran a andl Uri-El. 2. Ijar: Bk a Lahti-El. 3. Sivan: Blenci a Pani-El. 4. Tamus: Rak a Suri-El. 5. Ab: Lev a Barki-El. 6. Ellul: Panna a Chani-El. 7. Tiri: Vhy a Curi-El. 8. Marchevan: tr a Gabri-El. 9. Kislev: Stelec a Maduni-El. 10. Tebeth: Kozoroh a aci-El. 11. ebat: Vodn a Gabriel. 12. Adar: Ryby a Rimi-El. Beran, Lev a Stelec jsou na vchod a znzoruj ohe. Jsou muskho rodu. Bk, Panna a Kozoroh na jihu a znamenaj zem. Jsou rovn muskho rodu. Rak, tr a Ryby na severu a znamenaj vodu. Rodu jsou enskho. Slunce zobrazuje ve dne Lva, Venue Bka, Merkur Blence, Msc Raka, Saturn Kozoroha, Jupiter Stelce, Mars Berana.

35

Venue zobrazuje v noci Vhy, Merkur Pannu, Msc Raka, Saturn - Vodne, Jupiter Ryby, Mars tra. Mu narozen za vldy ensk planety a ena narozen za vldy musk planety nezstanou na ivu. Talisman se pe v nedli v sedm hodin rann, v pondl v pt hodin, v ter v prvn hodin, ve stedu v druh hodin, ve tvrtek v tvrt hodin, v ptek v pt a dest hod. rann. Cel den se sm psti talisman: Prvnho dne msce, dle tvrtho, dvanctho, dvaadvactho, ptadvactho a osmadvactho. Z rna: druhho, ptho, sedmho, osmho, jedenctho, trnctho, estnctho, jedenadvactho, sedmadvactho, tictho. Vbec se nesm psti: Tetho, estho, devtho, destho, tinctho, patnctho, osmnctho, devatenctho, tiadvactho, estadvactho a devtadvactho dne. Veer: sedmnctho. Talisman zn obyejn: Jmnem tvrce nebes a zem pi talisman pro N. N., jako i jmnem panovnk (dotynho dne a hodiny). Pe se tak na list citrnov, smch se se starm vnem a vypije v novolunn. 53. Jin recept: Prones prvnho dne Nisanu nad kalichem starho vna sedmkrt jmna: Paschi-El, Rafael, Ana-El, Jahu, Tarfi-El a Jahu-El. Pot vno vypij. 54. Jin recept: Cituj tyicetkrt alm 119. a napi ver 113. na slupku jablka nebo citrnu. Text prones pak opt tikrte a slupku snz. 55. Jin recept: Zapsahm tebe, Galicure, zjevujc tajemstv try, jako i Jofifie, vrchn vldce a Zaganzag-Elo, vldce try, abyste oteveli srdce N. N. vd, moudrosti a rozumu jmnem Hospodina. 56. Jin recept: Uva prvn vejce od slepice i se skopkou a napi na ni psmena Pi-PhiJuth (tikrte) Akhuth Chl Cir Jatu Tatis KKK AAA NS. 57. Jin recept: Piprav v msci Sivanu ped svtkem tdn (ebuoth) tsto z penin neb jen mouky modle se: Toto pipravuji pro N. N.! Budi tv vle, Hospodine, bych pinesl N. N. tst tmto inem, aby nezapomnl svho uen! Kol zhotoven z tsta m bti opaten temi dky s textem: Arimas Abrimas Armimas Na druh pak stran napi tchto est dek s textem: Ari-El Agasi-El Agasipi-El Pathchia-El Patha

Pak upe kol v kamnech, vytopench rvovmi listy. Pot napi t jmna na osm myrtovch list, kad jmno na zvltn list, polej pak kol a listy ervenm vnem a modli se sedmkrte: Ada bar Papa, Rafram bar Papa atd. Zapsahm tebe Puro (52), vlde zapomenut, bys odvrtil od ns nerozumn srdce a zahodil je na hory msta pomoc svatch jmen! Pak kol snz a vno vypij.

(52)

Text m chybn Putah. Purah vak uvd i Talmud.

36

58. Recept k odvrcen zlho ducha, uhranut, vzen, chudoby a jinch nepjemnost: Jmnem vemohoucho, tvrce nebes a zem, andl Rafaela, Samala, Hangala, Gan-ureu jako i jmnem Adirihuna, vrnho lkae, dej mi tst pi ssepsn talismanu pro N. N., aby nael zchranu ped vzenm, zlm lovkem, protivnkem, a Israelitou i neisraelitou. Jmnem Ariruna a Adirida zapsahm pro N.N. 59. Jin recept: Modli se: Adni-El, Sargi-El, Nadgi-El, otevete srdce N. N. uen a vd a chrate ho ped vzenm a kadou nehodou! 60. Recept k nabyt moudrosti: Prones sedmkrt nad sklenic vody a vypij ji pak bhem 40 dn: Tato slova rozumu propjena Mojovi cestou vody prostednictvm Safsi-Ela, panovnka rozumu, Apfi-Ela, vldce vdy, Kachti-Ela, vldce poznn, Armi-Ela, vldce chytrosti, Hu-Ela, vldce vdomost, Nahni-Ela, vldce vzdln, Rachla, vldce tajemstv a Chamuela, vldce try! Jako odchylku od poslednch dvou druh talisman pro estinedlky dluno konstatovati formuli zvolenou Praskm rabnem a kabbalistou R. Jonatanem Eibeicem (17. stol.), je vyvozuje rovn jmna ty biblickch (Genesis 2) na tyech hlech s pipomenutm jmen: Mikhael, Gabriel, Uriel, Rafael. Pak pokrauje: Budi tv vle, Hospodine, Boe n a Boe nach otc, abys chrnil dvku Sssje, dceru Sary Ley. (Potom napsal ver 19. almu 90.) Ilustrace 8.

estilist re obsahuje nsledujc vroky: 1. ver 18. kap. 49 v kn. Moj. 2. alm kap. 121 ver 4. - 3. 6.: ped zlm duchem, vemi druhy kouzel a jejich skupinami, ve dne i v noci, ve snch i v bdlm stavu 20. Kdo nechce zapomenouti svho uen, nech pronese nad sklenic vna vere: Hiob 32. 8., alm 51. 12., Pslov 161, Isai 50. 4., alm 51. 13., Isai 50. 5. a 26. 16. 2. Pak se modli: Bu vle tv, Hospodine, Boe Abrahma, atd., aby otevel m srdce v te a osvtlil m oi a srdce jmnem Paschi-Ela, Rafa-Ela, Tofa-Ela, bych nezapomnl, emu jsem se uil a emu se budu uiti. Amen! Mnoz se post den ped novolunm Sivnu a pi tyto vere na vejce, modlce se pi tom. Tak nap. Pro Davida, syna Zlat (53), jmnem vldc karchuze, Petra, Rudi-Ela a AguksiEla, uitel Moje. Otevi i m srdce tj. Davida ben Zlat, jmnem Ahu, Achu, Jchu. JHWH, JHU, JH, HH, HWH, JHWJ, HWH, HH, JH, WH, AH; JHW, AH, JH, WH, HA, Amen Sela!
Slova David ben Zlat jsou v originlu psna tak, jak zde uvedeno. Z toho vysvt, e autor tto knihy il ve slovanskm okol. Rovn i svat jmno Azbugah (nzev rusk abecedy). Tj. prvn a sedm, druh a est, tet a pt psmeno.
(53)

37

21. Rovn pomh kol z medu pipraven a povan z rna. 22. Slova Kr-Satan Npis m bti nosen na krku.
(54)

, napsna na pergamenu pomhaj proti zlmu duchu a lenstv,

Dva talismany k nabyt tst v obchod. Napi tyto obrazy na pergamen a nos je na lev stran tla. Pipi k tomu ver (alm 45. 5.) Bu asten a vyjdj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti atd.

Ilustrace 9a.

Ilustrace 9b.

(Prvn Talisman vykazuje jmna Bo: JHWH a adaj a druh slovo: Clach (bu asten) ve tyech obmnch psmen.) K doclen lepho vsledku se dodv modlitba: Budi tv vle, Hospodine, Boe Muele, poli sv andle shora jmenovanho do bytu N. N., aby poskytovali mu tst v obchod a ve vech inech, ve dne i v noci, doma i venku, ve mst i na venkov. Tv svat pee a udl tst a zdar N., synu matky N.! Amen! Sela! Prostedek pro estinedlku a novorozen dtko, aby byly chrnny ped kouzlem, uhranutm a kadoukoliv nehodou: Cituj alm, kap. 121 (ir lamaaloth) a napi takov obraz 10. ena, je neme porodit, dostv na ivot pergamen z jelena, nesouc nadpis: Kuf, Kfu, WKJ, WJK, Phku, Puk a ept se j do ucha ver: Ce ata atd. (Exodus kap. 118.) Puk znamen armejsky Jdi ven jako hebrejsky Ce. Takov prostedek m nejlep vsledek.

Kra-Satan jsou zaten psmena tetho a tvrtho vere modlitby Ana bethoach. Viz tabulku. Slova ta znamenaj: Roztrhej Satana.. Aby lovk ml tst v obchodu, m napsat na pergamen obraz s verem alm, kapit. 45. 5. a nositi jej na lev stran. Pak se modl: Budi tv vle, Hospodine, abys poslal sv andle do domu N. N, aby poskytovali mu tst a zdar v obchodu ve dne a noci, doma a venu AAA. SSS.

(54)

38

Jin recept: Pouvaje obrazu 12. se modl: Jmnem EHJH, HA, AA, BB, i Otce a Matky. Zapsahm tebe prvn Evo jmnem Tvrce a andl poslanch k tob a jim jsi slbila, e nebude pokozovati onoho, jen bude citovati tato jmna, abys neuinila kody estinedlce N. N., dcery N. N. a novrozenmu dtku jejmu, ani ve dne, ani v noci, jdlem i npojem, hlav i srdci! Recept k doclen shody manel i ptel. Obraz 12. nos na krku a modli se: A m milovati Hospodina svho Boha celm srdcem, celou du a celou silou! Budi tv vle Hospodine, bys poslal sv andle panujc lsce, aby pivodili mezi N. N. a N. N. ptelstv, shodu a porozumn! AAA! SSS! Jin zpsob: Napi vodou rovou a mdnm perem na pergamen: A bydl shoda a ptelstv mezi N. N. a N. N. silou almu (kap. 104): Borchi nafi atd. a do konce. Pak se pouv obrazu 13. Jin recept k dosaen lsky a milosti. Napi na jelen ki slova: Jmnem Boha milosti, poskytuj Boe milost N. N. jak jsi byl s Josefem (Genesis kap. 41. 39. atd) jmnem Michaela, Gabriela, Rafaela, Uriela atd. atd. Prostedek chrnc lovka ped zbranmi: Napi na jelen ki jmna andl: Anthri-Ela atd. Mikha-Ela, Gabriela atd. pomoz N. N. Tento talisman se nos na krku. Ilustrace 10.

Jin druh talismanu se skoro stejnm textem se doporuuje do postele estinedlky, kde vak andl: Sinaj, Sansinaj a Samangolef se vyjaduj zvltnmi obrazy. Pvod tchto andl se uvd v anonymnm pozdjm spisu Ben Sira, jen vypravuje, e Kamea (vzanko), obsahuje jmna tchto andl len, chrn dtko ped nebezpem. To poznal pr u babylnsk krl Nebukadnecar, jeho onemocnl syn, byl tmto zpsobem uzdraven. Lilith, prvn ena Adamova ze zlch duch, se toti zapsahala, e bude se snaiti usmrcovati mal dti lidsk, kter nenos takov talisman. Pod obrazy se dodv poehnn: Poehnej ti Hospodin a ochrauj tebe atd. (Numeri 6. 24-26). Modlitba, je se pedn pi pedn talismanu, zn: Zapsahm tebe, prvn Evo, jmnem tvrce a t andl, aby dn nepokozoval onoho, jen m jejich jmna napsna zde. Zapsahm zl skupiny, aby nepokozovaly estinedlku: N. N., dceru N. N. a jej dtko, ve dne i v noci, pi jdle aneb pit, ani hlavy ani srdce, ani 248 d ani 365 sval jeho.

39

Ilustrace 11.

Poznmka k obrazu 11. Talismany pro estinedlky a novorozen dti, aby je chrnili ped kouzlem, zlm pohledem a nehodou, mly vyznavae vech vr. Uitel praktick kabbaly pouvali zde naznaenho kruhu se almem 121. nad textem psanm. Nahoe se pi jmna ty ek jmenovanch v Genesis (Kap 2. v 11. 13. a 14.). Pak mezi linkami: alm 91, 11. Adam a Eva vylouenm Lilith. Eva prvn, amsiel, Chasdiel, Sinaj, Sansinaj a Samangolef (jmna andl) . Kuzu bemukhusu kuzu. Pak pijde ver (Exodus kap. 11. 6. 8.): Opus ty a tvj cel lid s armejskm pekladem: Kf (= opus) v estero variacch. Konen jsou rozptlena na cel ploe zaten ti psmena kadho vere modlitby R. Nechunja b. Hakana. K vli slovu Ce = Puk se doporuuje tento talisman psan na pergamenu z jelena, i pro tkou roditelku. Talisman se dv j na pupek a do ucha se j epta ver shora naznaen. (Exodus 11. 8.) To jist pome! Poznmka k obrazu 12. I. Talisman k doclen shody mezi maneli aneb pteli: Naped se pe: (Deuteronomium 6. 5.) A bude milovati Hospodina svho Boha atd. Pak modli se: Budi tv vle, Hospodina a Hospodine praotc, abys poslal sv svat andle do bytu N. N., syna matky N. N., aby pipravili ptelstv mezi nimi. K tomu slou obraz 12. Poznmku k obrazu 13. II. Talisman k dosaen lsky: Napi perem mdnm a vodou rovou na pergamen: Jmenem N. N. syna N. N., aby miloval N. N. silou almu, kap. 104, je m bti dokonce napsna. Pak kabbalistick psmena dle obr. 13.

40

Ilustrace 12.

Ilustrace 14 III.

41

Poznmka k obrazu 14. III. Kamea k dosaen milosti: napi na pergamen z jelen ke: Jmnem Boha lsky poskytuj svou milost N. N., synovi N. N., jako jsi byl s Josefem (Gen. 39. 21.), jmnem Mikhaela, Gabriela, Rafaela, Uriela atd. Ke konci pijde kabbalistick obraz 14. 42

Poznmka k obrazu 15. Talisman chrnc lovka ped zbranmi: Napi na jelen pergamen jmna andl: Athriel atd., ver (Genesis 49. 18.) po tech psmench rozdlen, pak modlitbu Hakana atd. a dodej: Pomoz N. N., synu N. N.! K tomu pat obraz kabbalistickch psmen.

XXII. S v o b o d n z e d n s t v o .
Konen dluno zmniti se t o velk spolenosti, zaloen na mystickch zkladech a humannch smrech. Jest to Liga zedn znm jmnem Giblim (I. Reg. 5. 32.), tj. zednci. Za talmudick doby byly dlnick tdy sjednoceny ve velk spolenosti. Nejvznamnj z nich byla vak zednick, take i uenci se jmenovali jako oni, toti stavitel (Bunim) (Berachoth 64, Sabbath 114). Tradice kolujc mezi nimi vypravuje, e Moj a Becalel (stavitel archy mluvy) zaloili spolen zednstv, je teprve za doby alamounovy nabylo pevnch zklad. Chiron Abiv toti poslal do Judee umlce k vybudovn chrmu. Tito byli rozdleni ve vy a ni tdy. Kad tda mla svj tajn znak a tajn heslo, by jeden druhho poznal. Kad svobodn zedn mus viti v Boha, a kesan neb Israelita, atheista se odmt. Mstnost spolenosti znzoruje chrm Jerusalemsk. Dva sloupy u dve znamenaj Jachina Boaz (I. Reg. 7. 21.). Stl je oltem, na nm le oteven bible. Na n rzn nin zednsk. Ti svky hoc na vchod, zpad a jihu znamenaj: Vru, lidomilnost a nadji, ili moudrost, slu a krsu, rovn bratrstv, vzjemnou pomoc a pravdu. Prvn msto na vchod zaujme mistr s kloboukem na hlav. Jemu naproti star a pak mlad diakonus. Severn strana je przdn a znamen tmu. Kad len nos blou zstru ze skopov ke. Pi vstupu do mstnosti zpvaj: Jak je mil a pjemn, e brati sed spolu svorn. (alam 133. 1.) Nov len dostv kraboku na tv, pak zuje svou obuv, odkrv srdce a vydv veker kovov vci, je s sebou m. Pak sdluje se mu tajemstv prv skupiny pod heslem Boaz, rozsvcuj se svky a vol se Budi svtlo! Postupuje-li do druh tdy, dostv heslo Jachin nebo iboleth a ve tet titul mistr a heslo: Tubal-Kain. Celkem t se pes ticet td. (IV. Jofo, V. Trn alamounv, VI. Rabenu, VII. Ehje aer Ehje neboli tt Davidv, VIII Saul, krl Israele atd.) ensk tda m nzev: Rahab. Dle existuje tda Mstitel krve otc-muednk jmnem Kaddo (pr z XII. Stol.), jako i tda ebku, erven k, chrnc kesanstv pod heslem: Maher alal cha baz (Jes. 6. 10.), pak tda Svat hrob ili Jesu Nacarenus, rex Judaeorum. Zednstv se postavilo proti papestv a z toho dvodu potraj katolci zedne a idy, domnvajce se, e tito jsou vinni tm, e toto hnut roste. Ovem vynikajc id stli asto v ele zednskch l, jako Adolf Cremjeux v Pai (1686-1880) a jin. ist idovsk dy Bne-Brith byly zaloeny ve druh polovin min. stolet v Nmecku, Rakousku atd. Jejich zsada jest nedisputovati o ve, aby vnitn svornost nebyla ruena.

43

Ilustrace 16.

ebk stavitel se 7 stupni. Nejvy se jmenuje: Odplata, Rozum, Srozumn, Druh: Prce. Tet: Velk nmaha. tvrt: Vra. Pt: Sladk. est: Bl vl. Sedm: Dobrodin. Na lev stran: Vc nic. Na prav stran: Miluje svho blinho.

Ilustrace 17. K praktick kabbale pat i tzv. chiromancie, je jest naznaena v Zohru Jethro. Poznmka k obrazu 17. Chiromantie, tj. vda o vznamu linii ruky, je pbuzn s tzv. daktiloskopi. O tto vdomosti pin Zohr Jethro del sta. Hls: Kdo m prsty blzko sebe, ten najde tst v ivot. Jsou-li prsty vzdleny od sebe, bude mti nedostatek. Kdo m krtk malk, jen nesah ke tetmu lenu prstenku, jest zl lovk. Vykazuj-li nehty drky, jest to znamen tst a ochrany ped nebezpem. Dla obsahuje ti hlavn ry a dv vedlej. Prvn dostvaj svou stravu ze srdce, mozku a jater. Posledn dv z ostatnch d tla. U zdravho lovka jsou ry velik a jasn a u nemocnho mal a nejasn atd. --- Prsty se jmenuj: 1.) Palec. 2.) Ukazovek. 3) Prostedn prst. 4.) prstenk. 5.) malk Rozeznv se est ar na dlani a sice: 1.) ra ivota, pochzejc ze srdce, zan u palce a kon v zpst. 2.) ra tst, pochzejc ze vech d, zan u prostednho prstu a kon v zpst. 3.) ra cti, pochzejc z jater, zan u dolnho konce ry ivota a kon a u malku. 4.) ra moudrosti, pochzejc z hlavy a mozku, zan u palce a sah a na konec ruky v jej i. 44

5.) ra hospodsk, pochzejc ze aludku, zan u ukazovka a sah a do konce ruky v i. 6.) ra bohatstv, u ry ivota, je-li dlouh, i irok, znamen bohatstv. Je-li petrena na zatku i v prostedku aneb na konci ruky, znamen, e lovk bude mti nouzi v mld i v pozdjm vku aneb ve st.

Ilustrace 18.

Poznmka k obrazu 18. Adam Kadmon (nejprvnj Adam) pochz z nejvyho svtla odlouenho od Nekonenho (En-Sof), ne nastoupil cestu vvoje. Jmenuje se t Svat staec (Atika Kadia) i Adam stvoen. Je to tedy t osoba jako Demiurg Gnostik. ecky znamen t lovka vykonvajcho njakou prci. Slovo Demjurgos me bt t zkrceno z Adam-jurgos. Dle Zohru (Leviticus 70, Numeri 144) vybudoval Adam Kadmon svty a zniil je. Philo u, e Adam Kadmon byl stvoen k podobenstv Bomu (ranios anthrpos), zatmco lidsk Adam byl stvoen ze zem (genaikos). Gnostikov zase tvrd, e Pn svta stvoil Adama Kadmona a Pn tmy prvnho lovka. Manes (3. stol.) jmenuje prvnho Jnn Kadm a Satana Iblis Kadim. Z toho pochz slova: Diablos, Teufel atd. (Fihrist-el-ulm, ed. Flgel.) Obraz (Adama Kadmona) Demiurga vykazuje na nejvym mst slova: En-Sof (Nekonen), pak dole: nejvy svtlo, koruna, moudrost (u ela), rozum (u srdce), slva (trochu n), zklad (u pupku), vzneenost (na prav) a sla (na lev noze) a konen krlovstv u chodidla. Prostupuj cel obraz: Prav lev a prostedn ra.

45

Z Nippuru v Babylonii byly dovezeny do nach knihoven a veejnch muse rzn kouzeln misky (dosud asi 50 kus), je dokazuj, e tamn id jet dnes zabvaj se astrologi, magi a Kabbalou. Jsou to ploch a kulat misky z plen hlny; uvnit se nalzaj ern psan hesla a vere bu hebrejsky neb v aramejtin. Obsah tchto text bv asto hebrejsk ver z Bible, jmna andl a duch; dovolvaj se, by majitel misky, jeho ena a dti byly chrnny ped neptelem N. N., jen m bt proklet, zatracen a exkomunikovn. V museu ve Filadelfii le i kousek lidsk ke s kouzelnm npisem rovn z Nippuru; zajmavo jest, e npis obsahuje jmno Mordechai ben Saul, co svd o jeho idovskm pvodu. Nekromancie, tj. dotazovn se mrtv lidsk hlavy (Sanhedrin 65b), bylo nejrozenj v Nippuru, jako i mezi sektou Sabe a pohanskch Syan. (Viz. Fihrist-el-ulm ed. Flgel a Jakob z Edessy).

46

PLOHA I.
Literatura talisman a gemm jest velmi star a jej stopy jdou do psemnictv i nejstarch nrod. Ji Talmud (Pesachim, str. 112 a Aboda Zara, 12.) uvd talismany proti rznm nebezpem a nemocem. Nap. lovk nesm v noci pti vodu z eky nebo potoku, ponvad je to nebezpen. Chce-li ji pesto pti, nech dve odk tato slova: N. N., matka mne varovala ped zlm duchem: abriri , msto toho t takto abriri briri abrir riri abri iri abr ri ab a Zl duch pak ihned prchne. Tto formule pouv se t proti on chorob (Juma 28, Gittin 69). Poznmka: Podobnho talismanu uvali i Gnostikov proti horece; psali slova, je dle uvdm, na papr a nosili jej zaven na krku, aby zeslabili zlho ducha, pvodce nemoci. Talismansk npis ten znl takto: Abrakadabra Abrakadabr Abrakadab Abrakada Abrakad Abraka Abrak Abra Abr Ab A Tak Indov uvali na talismanech npisu tm shodnho s onm, zde uvedenm, toti Abrakath, pce ta slova vdy o psmenu zmenen pod sebe. Slovo abriri jest odvozeno ze slova abor, je znamen lmati; zna tedy slovo abriri (aramejsky) lmae. Slovo Abra-kad-abra vykld se slovem abor, tj. pejti, minouti, a slovcem kad, tj. jist; znamen tedy slovo abrakadabra: pejde, jist pejde, toti choroba. Snad jest i indick formule abrakath aramejskho pvodu a znamen t pejde jist. Zpsob, jm psny jsou tyto talismany, toti postupn zmenovn talismanickho slova o jednu psmenu, udrel se i na mnohch stedovkch talismanech (viz nap. obr. 5.). Vilo se toti, e zl duch uprchne ped talismanem, jeho kouzelnmu slovu ubv po mst.

47

PLOHA II.
Kdo peje si napsati talisman, nech povimne si, e nebe a zem, jich tlesa, panovnci atd. maj vdy jin jmno v jinm slunovratu. Tato mnliv jmna nutno pesn uvsti v talismanu, aby jm bylo docleno danho vsledku. Tak nap. m-li za I. slunovratu slunce na polch, za II. slunovratu prce na stromech, za III. Slunovratu, peje-li si zniiti hmyz a za IV. slunovratu zkrotiti zvata, pamatuj, e: Slunovrat: V I. tvrtlet se nazv: V II. -V III. -V IV. --

Samal, Enal, Gan-ore. Namliel, Cadkiel, Eniel. amsiel, Amarah, Gabriel. Agdiel, Gdudiel, Barkhiel.

Zem: V I. tvrtlet se nazv: V II. -Kolahdaj. V III. -Jaiia. V IV. -Ablad, Akur, Kahdun, ahrun, Kuldun. Vldce zem: V I. tvrtlet se nazv: V II. -Alihun. V III. -Jahmel. V IV. -Slunce: V I. tvrtlet se nazv: V II. -V III. -V IV. --

Ihu-Hi-Ain, Panjuta. Saturn Kahdar. Tagun. agar ebi.

Dny: nedle: Pinuntakar, pondl: Muhtir, ter: Partan, steda: Rami-or-Satar. Vldce slunovratu: V I. tvrtlet se nazv: V II. -V III. -V IV. -Planety: Tleh Satan. 48

Aid-Mastar. Abir-Abirim. El-barah-Aur. Rabin drafa.

Vchodn vtr: V I. tvrtlet se nazv: V II. -Eben. V III. -Suftinih a Abijah. V IV. -Vldce setby: V I. tvrtlet se nazv: Turtah, Juba, Eracht, Dakhdiel, Anal. V II. -Akara, Moledah, Rabbatihu, Arabtihn, Karbitih, Abkalath, Nitraba, Darakhtiel. V III. -Rafael, Gabriel, Uriel, Curiel, Rikiel, JHU, JHJH, Mikhael, liiel. V IV. -Ahdirir, Mithgadal, Ezriel, Zabna, Zarkuta. Andl Markasda a Maraphiel maj bti vdy jmenovn. Jmna ty vtr: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. -Jmna Saturna (na VII. nebi): abthi. Za I. slunovratu: Kurtus. Za II. -Paitus. Za III. -Karmalus. za IV. -Panpupus. Jmna Jupitera (na VI. nebi): Cedek. Za I. slunovratu: Eju r. Za II. -Pnibr. Za III. -Zaus. za IV. -Knenal. Jmna Marta (na V. nebi): Maadim. Za I. slunovratu: Edom. Za II. -Dorn. Za III. -Barn. za IV. -Futus. Jmna Slunce (na IV. nebi): Chama. Za I. slunovratu: Kizaloth. Za II. -Harfus. Za III. -Tadpurn. za IV. -Taupal panius. Jmna Venue (na III. nebi): Nogah. Za I. slunovratu: Nogah. Za II. -Aphrodita. Za III. -Kalifu Vimpas. za IV. -Paztr.

Abakrn. Kaharbakh. Gabriel. Akatriel.

Jmna severnho vtru: Za I. slunovratu: Emuna. Za II. -Abrn. Za III. -Golegdod. za IV. -Daspur. Jmna vchodnho vtru: Za I. slunovratu: Akbrn Za II. -Karbakh. Za III. -Abduth. za IV. -Bagiratu. Jmna zpadnho vtru: Za I. slunovratu: Mahnam. Za II. -Synagor. Za III. -Zarzr. za IV. -Dar-aur. Jmna jinho vtru: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. --

Manr. El-farn. Mathniel. Tamhur.

49

Jmna Merkura (na II. nebi): Kochab. Za I. slunovratu: Chammaheramim. Za II. -Hitofial. Za III. -Talim. za IV. -Antolim. Jmna msce (na I. nebi): Lebana Za I. slunovratu: Plonith Za II. -Saroko Za III. -Nazfilu za IV. -Hiparkhi. Jmna andl planet: 1.) Mikhael, 2.) Barkiel, 3.) Gabriel, 4.) Dudnael, 5.) Chasdiel, 6.) Cadkiel, 7.) Eniel. Msc Nisan nazv se: Za I. slunovratu: Asagsanach. Za II. -Masukhanakh. Za III. -Drigmn. za IV. -atgusani. Msc Ijar nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. --

Msc Ellul nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. -Msc Tiri nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. --

Politafier. Tasarnab. Nafsar. Kmeuel.

Derech. Ezerdtab. Nikahda. Aspares.

Msc Marchevan nazv se: Za I. slunovratu: Bake. Za II. -Peledn. Za III. -Saharnr. za IV. -Kabd. Msc Kislev nazv se: Za I. slunovratu: Pelests. Za II. -Kether. Za III. -Hinakh. za IV. -Pontuslabans. Msc Tebeth nazv se: Za I. slunovratu: Nafnic. Za II. -Sakabrim. Za III. -Sankarus. za IV. -Bekorbaal. Msc ebat nazv se: Za I. slunovratu: Pclnhmn. Za II. -Kornga. Za III. -alumith. za IV. -Jarah. Msc Adar nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. --

Pastr. Kantabl. Meegul. Gibir-teh-al.

Msc Sivan nazv se: Za I. slunovratu: Sandm. Za II. -Civah Cr. Za III. -Kaskamiel. za IV. -Sanagdiel. Msc Tamuz nazv se: Za I. slunovratu: Zamidia. Za II. -? Za III. -Epirafa. za IV. -Mevekabbu. Msc Ab nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. --

Kugld. Baarun. Sabisvara. Kerumkereb.

Kadurmt. Hithladmia. Kunzdema. Hahamikol. Nedle nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. --

Pignutan. Tankhn. Sufatkhn. Maakhal chad.

50

Pondl nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. -ter nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. -Steda nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. -tvrtek nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. -Ptek nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. --

Teear. Minchathr. Kalnaharn. agrn.

Souhvzd Raka nazv se: Za I. slunovratu: Kadukard. Za II. -Kahadarn. Za III. -Paratiel. za IV. -Angiel. Souhvzd Lva nazv se: Za I. slunovratu: Bafufar. Za II. -Lejebkai. Za III. -ahnan. za IV. -ahalkakh. Souhvzd Panny nazv se: Za I. slunovratu: Sumusiel. Za II. -Sbuda. Za III. -Sigl. za IV. -Tarmuteb. Souhvzd Vah nazv se: Za I. slunovratu: Erigl. Za II. -Marton. Za III. -Kebriah. za IV. -Leke-melekh. Souhvzd tra a Stelce nazv se: Za I. slunovratu: Tarfcn. Za II. -Pecan. Za III. -mfethen. za IV. -Tokhsad. Souhvzd Kozoroha nazv se: Za I. slunovratu: Amani. Za II. -Bkr. Za III. -Dafn. za IV. -Mamliel. Souhvzd Vodne nazv se: Za I. slunovratu: Mitaam. Za II. -Tabrn. Za III. -etika. za IV. -Daniel. Souhvzd Ryb nazv se: Za I. slunovratu: Kmicun. Za II. -Kahargan. Za III. -Clocal. za IV. -Amniel.

ariachec. Kahbar nadam. Pazron. Haglumoth.

Panalver. Mir. Dagim. Bathkara.

Kdamonu. rbin. Kupitom. Br ibru.

Kalezrn. Darmtukh. Akhtanur. Arjeh.

Souhvzd Skopce nazv se: Za I. slunovratu: afn. Za II. -Bahamuth. Za III. -Bakhmaab. za IV. -Kocin. Souhvzd Bka nazv se: Za I. slunovratu: Dren-Or. Za II. -Hanithbl. Za III. -Simagdl. za IV. -Mrfakar. Souhvzd Blenc nazv se: Za I. slunovratu: agarn. Za II. -Pelehdz. Za III. -Varlakhad. za IV. -Akhnasab.

51

Moe nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. -Ocen nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. --

Bld. Tehom. Mardiel. ebilgeder.

Za III. za IV.

---

Tathdarlial. Tabargulial.

Argaz. Behinafel. Pisarfon. Afarton.

Propast nazv se: Za I. slunovratu: Za II. -Za III. -za IV. --

Nithkatar. Simpton. Iah-akh. Hajthiv.

Vldce ocenu nazv se: Za I. slunovratu: Bhmiel. Za II. -Philipel.

Vldce propast nazv se: Za I. slunovratu: Cafniel. Za II. -Itiel. Za III. -Ababeoth. za IV. -Bifne-El.

52

DOSLOV
Literrn rok 1923 le za nmi. Tato skutenost vyzv duevn pracovnky, aby pohleli na svou prci z minulch msc a chystali se pro obdob nov tvorby. I pisatel tchto dk me konstatovati, e posledn rok byl velmi plodn pro jeho literrn pero. Na zatku roku pedloil veejnosti svj prvn esk spis: Pochovvn mrtvol v ivot nrod., jen byl pijat se zjmem a souhlasem. Vdy otzka, jak nejstar nrodov pochovvali sv mrtv, kter nzory ovldali Egypany, Perany a idy, e si volili ten i onen zpsob pohbvn, se stala palivou prv otevenm krematoria v hlavnm mst republiky. O nkolik msc pozdji publikoval jsem v Leidenu (Hollansko) monumentln arabskou knihu Kitbkisas-ul-anbij (ivotopis biblickch prorok) od Muhameda b. Abdallh Al-Kisiho. Ve dvou dlech vypravuje kniha iny, divy a djiny osob starho zkona dle len Kornu, zanajc stvoenm svta a konc ivotem Jeovm. Jsou to povdky, svdc o mohutnosti orientlsk fantasie a obrazotvornosti vchodnho lovka. I tato prce obsahujc ped dvacet tiskovch arch nala u odbornk ptelsk pijet a jest universitnmi knihovnami hledna. (Zprva vrchnho editelstv sttn biblioteky v Mnichov). esk pekla uveejnm in aa allhu d-li Bh v ptm roce. Pak nsledovala velmi zajmav prce: Kabbala, idovsk tajn uen v rmci svtov mystiky, je l ivot nejhlavnjch kabbalist (1200-1572), jejich mylenky a ideje, systmy a pedstavy, jak se vyvinuly bhem tiscilet, pechzejce z mytologickch a metahpysickch nauk Babyloan a Egypan, id a Peran do eckch filosofickch kol. Ovem idovsk mystika nala u v pedelm stolet vynikajc pracovnky. Jsou to proslul uenci: A. Frank, Kabbala, peloena A. Jellinkem z frantiny do nminy (Lipsko 1844), Joel, Die Religionsphilosophie des Sohar (Vratislava 1845), Jellinek, Beitrge zur Geschichte der KabbalaI. a II. (Lipsia 1852) a jin. Avak souvislost tto disciplny s prapotky mytologickch a metafyzickch pedstav nejstarch nrod, jako i jej chod vvojovm na zklad nejnovjch vykopvek a badatelskch vsledk, objasuje uveden kniha. V tom prv spov jej vznam a cena! Asi o tvrtlet pozdji publikoval esko-idovsk kalend 1923-1924 moj prci: Velk klam Delitsch ve svtle pravdy, je dokazuje, e nejen mystick nzory a kabbalistick pedstavy putovaly od nroda k nrodu, nbr i osnovy zkon a prvnick ustanoven. Stejnodobost velkho Hammurapho, zkonodrce Babyloan (2100 p. Kr.) s Abrahamem, hlavou prv nastvajcho lidu zv. Habiri (Habrej), bylo pinou, e oba tito nrodov vtlili svmu kannu asto stejn zsady a stejn pedpisy. V kmeni zvnl kodex pohanskho mocne a stn od rodi a prarodi na vnuky a pravnuky pedvan zkon monotheistick vykazuje velmi asto stejn nzory a stejn vlivy. To i zkladnou uen Mojova, je bylo tradin cestou dle budovno v pozdjch tisciletch a znenhla doplovno. Takov postup vvojov prodlvaj i modern zkonky kadho nroda a kadho sttu. Jen zaslepenost vid v tom plagit, literrn krde. Jen nepochopen prozrazuje, kdo tvrd, e idovsk zkonodrce pouval zkon pohanskch ustanovench dvno ped nm. Rovn prozrazuje nejvt nepochopen, kdo hls mylenku, e tvrce naeho obanskho zkonk, spovajcho vtm dlem na mskm prvu se dopustil plagitu. Kdo pozoruje ve shora uvedenm spisu peklady babylonskch alm, bsn, zpv a modliteb vnovanch bohm: ams (slunce), Bel, Mardukaj, i bohynm: Istar (Venue) atd. a porovnv je se almy biblickch pvc v pvodn ei, pozn hned velk rozdl obou literatur. Z tho dvodu dluno vyvrtiti, e tvrcov idovsk mystiky s dopustili literrn krdee tm, e uili asto pedstavm obsaenm i v bohoslov starch nrod a kol. K tomu poukazuje asto kniha: Praktick kabbala a divotvorn teurgie, je pipraven jest k vydn. V teoretickm i v praktickm uen minulch pokolen mme pklad a 53

vzor. Nutno tedy seznmiti se s idejemi otc a praotc, vyitkovati jich pro ptomnost a pipraviti dtem spokojenou budoucnost. Poznn pramenc ze spisu Teoretick kabbala, e jedno pokolen vykonv rozhodujc vliv na duevn ivot budoucho a jedno tiscilet zroduje nsledujc, vede eo ipso k jinmu poznn, e tento proces se uplatuje i v praktickm ivot. I divotvorn pokusy a praktick zsady dokazuj odvislost jednotlivce od celku a celku od jednotlivce. Tak kr lovk o teorie k praxi, od mylenky ke skutenosti. lovk se vid obklopen nebezpem, nemocemi a nehodami a jest pli slab, ne aby jim odolal. Teoretick kabbala u existenci zlch duch, naplujcch cel svt a ohroujcch lovka v ivot. Dle u existenci kodlivch andl na nebi, na zemi a v podsvt. Jak tedy div, e lid veleb praktickou kabbalu, naznaujc prostedky k odstrann nehod i ku zmrnn moci kodlivch bytost? Jak div, e se utkaj ve sv nouzi k nadsvtovm bytostem pomoc talisman, gem a jinch pokus. Nesmme vak podceovati inky takovch pokus! lovk by si asto musil zoufati, kdyby nedal sm sob prostedk, jimi by oslabil moc zlch duch a rzn nehody. K lepmu porozumn historickho vvoje v knize Raziele uvedench talisman a gemm dluno jet se zmniti o djinnm hnut Gnostik, prvnch to kabbalist, kte si osvojili mystick nzory nejstarch nrod a zrodnili tm pozdj kesanskou scholastiku a idovskou kabbalu. Pak dluno t uvsti strun nstin teoretick kabbaly a krtk ivotopis uitel tto disciplny, aby ten erpal z toho jasnost a jistotu. Jeto pipravuji vydn nov knihy Uebnice kabbalistickch vd, meme zatm se spokojiti s krtkm pehledem, nutnm k objasnn zmnnch problm. Gnostikov, badatel tajemstv Boha a metafysickch problm prvnho a druhho stolet po Kr., odvozovali svj pvod od Essen. (100 p. Kr). Utrpen doby sttn pevraty, znien palestinsk samostatnosti many a veobecn bda zoufalho lidu zpsobily, e lovk ztratil dvru v dosavadn uen vry a hledal jin vklady pro zjevy ivota. Pohanstv u existenci mnoha boh a bohy, idovstv hls existenci jedinho Boha, stvoitele a vdce vehomra. Jak tedy je mono, e tento Bh se dv na ukrutnosti mocn, na znsilnn slabch, na nesetn obti lidstva a nestar se o npravu? Jak je mono, e nebesk veotec, jen miluje milosrdenstv, pipout takov ukrutnosti v nrodech? Takov a podobn otzky kolovaly v lidu, podkopvaly pomalu zklady starho svta a pipravovaly pdu novmu lovenstvu. Star pohanstv se ukzalo shnil, idovstv musilo bti zreformovno a mravnost vydala si novch podklad a novch zsad. Tu povstaly nov smry ve veejnm ivot, nov nzory hlsaly novou budoucnost a nov upodn sttnho a nboenskho ivota. Nov sekty a koly se zmocnily spoleenskho a duevnho pokladu idej a vykldaly veejn sv nzory a mylenky. Prvn skupina vykldala, e pvodem ukrutnost doby jsou hchy lidstva, e Hospodin trest lidstvo za jeho pestupky a e zastaven hch by mlo b zpt zlepen osudu veobecnosti. Druh skupina poukazovala zase na skutenost, e prv pobon a dob trp a e zl hnici nabvaj moci a ij v pepychu a zmonosti. Z t piny vyslovila mylenku nebesk e v n pobonm dostane se odmny za dobr iny a v n budou astn. Blaen mrn, nebo jim pat krlovstv nebesk! prav hlavn kniha nov vry. Tet skupina zase pokusila se hledati jin vklady udlosti dne, zaprala skutenost dne, je pr je klamn a vila v zdn, v mysticismus. Skuten svt nevypad, jak jej vidme, nbr jak jej pociujeme, znlo jejich heslo. Tento pocit vak vede na stopu tajnch sil inkujcch v prod a v ivot a vyzv ns, abychom studovali tyto mocnosti a poznali je! V tom prv tkv een velk zhady ivota. Uenci, kte hledali poznn (gnosis) tajemstv ivota, jmenovali se tedy Gnostikov (vdouc), hebrejsky Jodm. Ve dvou staletch vyvinulo se gnostick hnut, je mlo idovsk, pohansk a kesansk representanty ve svm ln. Nebo prv mystick podklad tohoto uen pomhal mladmu kesanstv k vybudovn jeho nzor a k upevnn jeho postaven. Kesanstv rozilo svou moc za pomrn krtkou dobu a opanovalo nrody a zem porot, e si vypjilo sv zklady ze idovstv, dlem tak z pohanstv a ozdobilo je mystickmi snahami. Nebo doba politickch boj a duevnch roztrek byla pirozen zral pro mystickou vru a mystick vklady psemnictv. Nen zde na mst podrobn len ivota a systm vech Gnostik, zejmna kdy shora uveden spis pinese obrnj vklady o nich. Zatm sta poukaz na skutenost, e Talmud se postavil proti tto sekt a usiloval o zatlaen jejho ducha z talmudickch sn. To se mu t podailo, a na mal vyjmky! Talmudick zkaz, zabvati se gnostickmi ltkami zstal cel tiscilet nedotknut, 54

a Rabi Isk Slep z jin Francie (1190-1250), jej prorazil, ue putovn du dle nauky Ind atd. Jeho souasnk R. Azriel (Esra) z Gerona (1160-1238) el o krok dle a sestavil nov systm stvoen dle gnosticismu. Prvn zanel do idovskch kol vahy o Jsoucnosti Bo a vykldal stvoen svta podle teorie o nekonenm stvoiteli (En-Sof) a vvoji (Sephiroth). Dle vybudoval nov systm o dui a jejm putovn v tle lid. I kabbala putovala pak z Francie do panlska, kde Theodoros ben Josef Halevi Abu-l-Afi (1234-1304) a jeho pvrenci zanedbali systm Sephirot a vyhledvali radji divotvornou a praktickou mystiku rovn po zpsobu Gnostik. Jeho mlad souasnk R. Moj de Leon (1250-1305) ohniv a tvr duch, zajistil svou novou tvorbou, knihou Sohru, aramejsky psanou, budoucnost kabbalistickch vd. Tm prosadil nejen rovnoprvnost Talmudu s kabbalou, nbr doshl, e asto Sohr nabyl nadvldy nad Talmudem, e rabnsk vdomosti byly povaovny za ancilae mystiky, tj. za sluky kabbalistick vdy, ba e asto s pomoc svtsk moci nebo s pomoc crkevn vldy byly talmudick knihy spleny a kabbalistick velebeny. Tento stav panoval i u id, kdy falen Mesi Sabbatai Cebi a jeho nslednci povaovali talmudick studium za vedlej a oddali se jedin mystickm pokusm a nadsvtovm spekulacm. Avak i tehdy, kdy zvra mesisk pestala a nov kabbalistick hnut Chasid vzniklo pod vedenm Israela Beta, neustal boj Kabbaly s Talmudem, pokojnho mylen s pepjatm noenm se do metafysickch spekulac, rozdvojil idovsk obce a idovsk spoluit a naplnil je vzjemnou zt a nenvist k jejich kod. Takov boje vyplnily dv stolet, a neptelstv z venku zatlailo tyto spory ponkud do pozad a hrozn pogromy ernch sotn sblily soupee.

55

You might also like