PavelKohout(editor)

Bojprotikorupci
SbornktextpracovnskupinyprobojprotikorupciNrodnekonomick radyvldy(NERV)
Autorskkolektiv: Ing.PavelKohout(editor)kapitola1,2 Doc.Ing.JanPavel,Ph.D.kapitola2 Ing.MiloslavaPovov,Ph.D.akolektivkapitola3 PhDr.JnPalgutakapitola4,5,6 Ing.JanNovotn,M.A.kapitola4 Ing.TomLichard,M.A.kapitola4 Mgr.AdrianaKrnov,MBAkapitola7 Ing.AleMichlkapitola8 PetrCibulkakapitola9 PhDr.Mgr.JanaChvalkovskkapitola10 PetrJansk,M.Sc.kapitola10 PhDr.Ing.JiSkuhroveckapitola10 MichalPauluskapitola11 PhDr.TomSedlekkapitola12 Grafickpravatextu: Vladimrtpek,tajemnkpracovnskupiny 1.upravenvydn advldyeskrepubliky,Nrodnekonomickradavldy(NERV) Praha,2011 www.vlada.cz PavelKohout(editor)akolektivNERV ISBN9788074400537
2

Obsah:
Kapitola1...str.5 Jakuetitdestkymiliardronazskatpzevoli Autor:PavelKohout Kapitola2...str.11 Veejnzakzky Autor:JanPavel,PavelKohout Kapitola3...str.22 Korupceajejdsledkynakvalitustavebpozemnchkomunikac Zvrenzprva Autorka:MiloslavaPovovakolektivautor Kapitola4...str.39 Korupce:Nejenfisklnproblmajehoeen Autoi:JanNovotn,TomLichardaJnPalguta Kapitola5...str.47 Nmtykezvyovnhospodrnostiudopravnch infrastrukturnchstaveb Autor:JnPalguta Kapitola6...str.66 Zjednoduovatsiivot(vezjednoduenmzen)? Autor:JnPalguta Kapitola7...str.71 Zprhlednnproceszadvnavyhodnocovnveejnchzakzek jakosoustiegovernmentu. Autorka:AdrianaKrnov Kapitola8...str.76 Odkudzatreformy?Rozklikvacrozpoet! Autor:AleMichl Kapitola9...str.83 NKmusmtpravomockontrolovatsttemvlastnnakciovspolenosti Autor:PetrCibulka Kapitola10...str.87 CIA,zIndexadalnstrojeprevencekorupce(nejen)vlegislativ Autoi:JanaChvalkovsk,PetrJanskaJiSkuhrovec Kapitola11...str.95 PublicPrivatePartnership Autor:MichalPaulus
3

Kapitola12....str.105 Zsadyapostupypizadvnveejnchzakzek: StrunmanulaplohaVnitnsmrnice Garantkapitoly:TomSedlek

Kapitola1

Jakuetitdestkymiliardrona zskatpzevoli

Autor:PavelKohout
5

Jakuetitdestkymiliardronazskatpzevoli
Rozsahproblmu
Clemtohotosbornkujeuetitnkolikdestekmiliardkorunnazakzkchveejnch rozpot.Nemslouitjakopolitickpamfletprotikomukoli.Jehoclemnenprosazovat uritoupolitickouagendunebobojovatprotijin. Tento materil nen ani obalovacm spisem, ani vdeckou prac. Proto vnkterch citlivch ppadech neuvd konkrtn jmna instituc ani nzvy osob. Jde zejmna o ppady,kdynelzerozliitmezijednnmkorupnm,kterjetrestn,ajednnmpouze neprofesionlnm,ktertrestnnen.Vnkterchpaschnaopaknzvyjsouuvedeny, nebo nelze pst napklad o editelstv silnic a dlnic, ani by nzev instituce byl zmnn. spora nkolika destek miliard ron nen pehnan vysok cl, kdy uvme rozsah sttnch, krajskch a obecnch zakzek. Nesmme zapomenout ani na zakzky sttem vlastnnch podnik a organizac, jakmi jsou napklad esk drhy a zejmna editelstv silnic a dlnic. Pes veejn zakzky prochz zhruba 17,5 % HDP (v roce 2010kolem640mld.K).Ztohoasi7%HDPpipadnacentrlnvldu.Naobceakraje pak7,3%HDP.Sektorovzadavatel,cojsouloklnmonopoly(plynrny,vodovodya kanalizace,dopravnpodniky),pakperozdlujasi3,2%HDP. Budemeli ponkud optimisticky pracovat sodhadem pouhch deseti procent neefektivn vynaloench vrmci tchto zakzek, dojdeme kstce kolem 64 miliard. Pokudbychommrupedraenostiazbytenostiodhadovalinavcenena10%,doli bychomkstkm,kterbymohlyzlikvidovatdeficitveejnchfinanc.Aleikdybychom pracovali ssporou vdu jedinho procenta, stle by lo o vce ne est miliard: trojnsobekstky,kvliktermlemvypuklastvkalka. Jak je mon, e takto vysok stky nepedstavuj ohnisko veejnho zjmu? A jak je mon,enamstomasivnchsporvttooblastisestleuvaujeozvyovndan? Ponechvm na fantazii tene, aby si sm odpovdl na ob otzky. V rmci tto vodn kapitoly se soustedm na urit klov zjitn, na n jsem narazil jakoto koordintorpslunsubkomiseNERVu,aktermohouvstkinnmsporm.Tento vodsinekladezaclzodpovdtnavechnyotzkyspojensneefektivitouveejnch zakzek;speotzkyklade. Neefektivita veejnch vdaj me, ale nemus bt zpsobena korupc. Mnohdy nelze zvnjhopohledurozliit,zdalitenionenprojektjeprovedenpatnkvlikorupcii pouhneprofesionalit.Kdejealepodstataproblmu? Podstatou nen, kter politick strana nebo koalice je prv ve vld. Podstatou nen, kdo prv zastv funkci premira nebo jednotlivch ministr i nmstk. Podstata spov vdefinici rozhodovacch a kontrolnch mechanism. Pokusm se nyn strun bodovshrnout,kdejsouohniskaproblm.

Problm.1:Rozsahveejnchfinanc
Na nejrznjch stupnch veejn sprvy jsou perozdlovny prostedky vdech stovek miliard korun ron. Jen samotn poet jednotlivch vdajovch poloek je tak
6

obrovsk, e vdaje jsou nekontrolovateln a tak nekontrolovan. Pleitost pro neefektivnikorupnjednnjeneuvitelnmnoho.

Problm.2:Mnohorovovrozhodovn
Dve,vdobchpragocentrismu,existovalydvdleitrovnrozhodovn:Prahaa okres. Prvn znich byla ohniskem zjmu celosttnch mdi, druh byla pedmtem zjmu mstnch oban a mstnho tisku. Existovala tedy urit rove veejnho dohledu,bynevdydokonal. VcisezsadnzmnilysevstupemeskrepublikydoEvropskunie.Mocokresse pesunulastennaobceastennanovvzniklourozhodovacrovenakraje. Ktomu samozejm pibylo i nov mocensk centrum anebo spe mocensk systm: BruselavechnydotanprogramynavzannaEvropskouunii. Systm se rzem nesmrn zkomplikoval. Nov vznikl kraje se nikdy nestaly pedmtem zjmu oban, nebo nejde o pirozen historick struktury, ale o novostavby, kter si vymysleli ti nahoe. Nefunguje pirozen kontrola zdola. Pro obyvatelemenchastednchobcjekrajskmstoplidaleko,neabyjetamndn bezprostedn zajmalo, a je vnmno jako nepli dleit ve srovnn spolitickm dnmvPraze. Princip subsidiarity, podle nho by veejn sprva mla bt co nejble obanm, totlnselhal.Zvtstiproto,eobyvateldejmetomuatcetomdoPrahyzhruba stejndalekojakodostnadLabem,piemdnvstjejzajmnepomrnmn. ateck oban pitom nebude vnovat obma mocenskm centrm rovnomrnou pozornost,nebodnvPrazeovlivujejehoivotstlepodstatnvce:zdeserozhoduje napklad o danch, o sociln politice, o mzdch ve veejnm sektoru a o ad jinch otzek.Dnvkrajchtakzstvstranouzjmuikdymnohdyneprvem. Zjmem Evropsk unie jist nebylo podpoit vesk republice korupci, ale fakticky se takbohueldje.Pro?Zaprv,jevceprostedk,kterjemono perozdlovat.m vcepleitost,tmvtkorupce.Zadruh,sloitostprocesnutnchproschvalovn evropskch dotac vytv prosted neprhlednosti, kde je vznik korupce zkonitou a nutnouvc. Lze namtnout, e pece existuj evropsk zem, kde korupce pedstavuje podstatn menproblmnavzdoryfaktu,edotacejsouvyplcenyivnich.Slyelnkdynkdo,e bykorupcebylavelkmproblmemnapkladvIrsku,ktererpalozevropskchdotac nemal prostedky? Nikoli. Rozdl mezi Irskem a eskem je mimo jin vpstupovm procesu.Irskonejprvevstoupiloateprvepotomerpalo.eskrepublikaerpalajet ped vstupem, piem tehdy tento proces probhal pod dohledem unijnch orgn. Prostorprozneuitbylvelmiomezen. Vzpt po formlnm vstupu republiky do EU se pomry rzem zmnily. Brusel dvovalorgnmesksttnsprvydotmry,etmplnustoupilodapriorn kontroly vyuit evropskch dotac. Jak se pozdji ukzalo, ze strany Bruselu lo o neopodstatnnoptimismus. Rozsah a hloubku zhoren situace lze ilustrovat na kvalit infrastrukturnch staveb. Vrmcitohotosbornkubudeukzno,ezhrubakolemroku2005dochzkprudkmu a za pouit fyziklnch metod mitelnmu zhoren kvality veejnch staveb. Pro? Jednou zmonch vrohodnch hypotz je absence kontroly, kter do t doby
7

monitorovala projekty sten financovan zprostedk Evropsk unie. (Alternativn hypotzoujeveobecnzhorenpomr,degradacepolitikyapadekveejnsprvy, kektermudochzelonslednpoopozinsmlouv;itatohypotzamepichzet vvahu,alevzhledemkjejobtntestovatelnostisejnebuduhloubjizabvat.) hrnem vzato, nesmrn sloitost a neprhlednost sttn sprvy pedstavuje zsadn problm, nebo jde o ivnou pdu pro neefektivn jednn, a ji mysln (korupn) aneboopouhnemyslnpltvn.Jednoidruhjevelminkladn.

Problm.3:Zkonodrnsmr
Kdy se esk republika pipravovala ke vstupu do EU vdruh polovin 90. let, bylo teba pijmout obrovsk mnostv zkon. Vdob vstupu esk republiky do EU tal soubor acquis communautaire (unijn legislativy) 85 tisc stran textu, piem od t dobydlevzrostlnazhruba95tiscstran. Bval premir Milo Zeman sliboval ped volbami vroce 1998 pchod legislativn smrti.Ne,neloohrozbu,aleoslibktersouviselseirocekladnvnmanouvidinou vstupuzemdoEvropskunie.Tentoslibbylsplnnapekroen.Smrnastalaanikdy neskonila.PozorovatelchoduPoslanecksnmovnymebtokovnneuvitelnm mnostvm prvnch norem, o kterch se neustle hlasuje. Jak procento zkonodrc skutenteve,procozvedruku?Ajakprocentoztohotoprocentaskutenrozum vemdsledkmsvhohlasovn? Naprost vtina zkonodrc prost zved nebo nezved ruku podle toho, jak je postoj jejich poslaneckho klubu. Jak mechanismus zaruuje, e krom legitimnch politickchnzorsedozkonodrnhoprocesunepromtajparcilnzjmylobbist? dnpodobnmechanismusformlnneexistuje.Zkonodrnprocesjezranitelnve vce fzch, ji bhem samotn ppravy nvrh zkon nebo zkonnch novel. Lze dokoncepesimistickykonstatovat,epraxeppravyzkonsemnsmremkhormu. Dve se nvrhy novel pipravovaly tak, e nejprve byl vcn zmr posln pro pipomnkovn rznm organizacm, stavm nebo profesnm sdruenm, kterch se zmna tkala. Kad mohl pomrn transparentn sdlit sv nvrhy nebo nmitky. Poven nmstek tyto nvrhy zapracoval a zaalo druh kolo. Teprve pak el nvrh zkonanebonovelydovldy,atd. Nynj praxe je vnkterch ppadech takov, e nvrh novely, nebo dokonce celho zkona pe vreimu naprostho utajen kdosi neznm na ministerstvu. Pak je nvrh zkona uvolnn pro extern pipomnkovac zen s upozornnm, e nmitky se pijmaj jen pro paragrafy X, Y a Z, ale ke zbytku textu nelze mt dn pipomnky! Lhtanapipomnkyjeprtdn,pakrovnoudovldy,rychlerychle,asb. Tak se me stt, e vld je pedloen nvrh dleitho zkona, kter nebyl konzultovn sodbornou veejnost, a proto obsahuje elementrn nedostatky, nebo dokonce systmov chyby. A zejm ist nhodou tento nvrh jakoby byl it na mru temnebotyemnejvtmfirmmvdanmodvtv!Naopaknenvhodnpronikoho jinho,zejmnaneproty,kterchsetkpedevmproobany. Neuvdm, o kter konkrtn nvrh zkona jde. Ponechm toto mylenkov cvien na tench.Anepekvapilobym,kdybyteninalimnohemvcepodobnchppad.

Problm.4:dndkazy,dnkorupce
Hlavn problm skorupc spov vtom, e technicky sprvn proveden korupce je naprosto nedokazateln u soudu. Na rozdl od vrady nebo pepaden ob nen ptomna na mst inu. Na rozdl od vloupn nebo znsilnn chyb fyzick dkazn materil.Vesrovnnsdaovminikyapranmpinavchpenzjetakobtnjnajt paprovou stopu. I kdy to nen nemon, vtinou paprovou stopu nikdo nehled, nebo o korupci nikdo nev. Svjimkou nkolika mlo ppad, kter jsou natolik vykien,evzbudilypozornostveejnostisevtinakauznikdynedostanedomdia pokudano,nevzbudpozornost. Vjimkoujenkolikmloppad,kterjevylouenoignorovat,nebopmoovlivuj ivot mnoha lid. Reprezentativn kauzou je OpenCard, nebo nepjemnost spojen sjejm vyizovnm a pouvm kombinovan sastronomickmi nklady vskutku nemohlanevzbuditpozornost.Nicmnitentopkladzstalbeztrestu,nebonavzdory etnm indicim, kter poukazuj na korupci, nelze pesvdiv dokzat, e lo o nco vce ne o bona fide patn hospodaen kter je sice kritizovateln, avak nikoli trestn. Korupce by teoreticky byla odhaliteln pomoc hloubkovho forenznho auditu firem, kter jsou do korupnho jednn zapojeny, nebo nutnost vplaty ne zcela zanedbatelnho objemu penz mus nutn nechat alespo njakou paprovou stopu. Forenznauditjesamozejmpomrndrahsluba,jejkapacityjsounavcomezen, nebo nen dostatek auditor kvalifikovanch vtomto oboru. Nkter kauzy mimodnhovznamubyvakmlybthloubkovproeteny. Tento typ vyetovn m vak sv hranice, nebo vppad velkch nadnrodnch spolenost je takka nemon najt zdroj korupce pomoc forenznho auditu. Pklad. Jist ministerstvo pipravovalo zsadn novelu dleitho zkona. Jedna konkrtn osoba pracujc vrelativn vysokm postu na danm ministerstvu na posledn chvli pidala do nvrhu novely paragraf, jeho schvlen by mohl vznamn pomoci jist vznamn firm vdanm odvtv a vznamn by diskriminovalo adu jinch firem. Znn paragrafu bylo mimochodem vpkrm rozporu snvrhem obsaenm vdvodov zprv. Postien firmy by mohly alovat stt a doadovat se odkodnn pomocarbitravelmipravdpodobnbyvyhrlynasttumiliardy.Trhbyvakbyl dlouhodobpokozen,cobyznamenalodal,nepmnkladykorupce. Vppad dotyn osoby, kter do nvrhu novely implantovala virus, nelze na prvn pohlednajtdkaz.Monmohlojtoosobniniciativu,kterjenistnhodouprospla nejvt firm na trhu. Forenzn auditovat dotynou nadnrodn spolenost by bylo bezpedmtn, nebo vrmci etnictv soustavy velkch firem smezinrodn psobnostlzemaloukorupciperfektnzamaskovat. Je paradoxn, e pracovnk, kter by mysln nasadil do potaov st ministerstva virus,bymohlbtsnadnotrestnsthn;kdonasadmnohemnebezpenjvirusdo samotnho textu zkona, sthn zejm nebude. platek nelze prokzat a neprofesionalitajebeztrestn.

Problm.5:Dazhlouposti
Jin ppad. ednk na vy stedn pce hierarchie navrhl pomrn nenpadnou zmnujisthozkona.Vdanmppadjecelkemsnadnoprokazateln,eokorupcijt nemohlo, nebo navrhovan zmna nemohla prospt absolutn nikomu. Aspekt cui bonotedyodpad,korupcilzevylouitna99,9procenta. Identita dotynho ednka nehraje roli, stejn tak nen podstatn, o jak zkon lo (respektive jde). Co je dleit: (1) neodbornost a neprofesionalita me pijt velmi draho;(2)sttnadministrativapostrdmechanismus,kterbyinnasystematicky eliminoval podobn vstelky, bez ohledu na to, zda jsou o vsledkem korupce nebo pouhhodiletantstv. Mechanismusprofesionlnhoposouzennvrhchybjakunvrhzkonnchnorem, takunvrhrozshlchinfrastrukturnchprojekt.Lzeuvstadustavebnchprojekt, jejich zdvodnn je zprofesionlnho hlediska krajn chatrn a kter i zlaickho hlediskanefungujdobe.JensamotnhlavnmstoPrahajepodobnchprojektpln.

Jemarnbojovatprotikorupci?
esk filosof Vclav Blohradsk tvrd, e boj proti korupci je morln k. Veejnosti prezentovanbojprotikorupcijeukzkouke,ktersvolvlididobojeprotizlu.Zastr tak,eproblmjevsystmu,nikolivselhnjednotlivc.Tvrd,elidijetebajenvymnit zanov,poctiv.Aletojeiluze,tvrdBlohradsk. JakkolijsemzprvusBlohradskmnesouhlasil,museljsemnakonecpipustit,emdo jist mry pravdu. Problm korupce je integrovan vsystmu. Personln zmny nic nevye, nebo jedince nchyln ke korupci systm brzy zpracuje kobrazu svmu, zatmcoodolnchjedincsezbav.Bylobymonuvstjmenovitpklady,alepatrn tonennutn. Vrmcitaktodefinovanhosystmujemonvyhrtprotikorupciizolovanoubitvu(a to jet velmi zdka), ale jinak m korupce pevahu na vech frontch. Marnost boje proti korupci vyplv zpodstaty vci, nebo dobe proveden korupce je nepostiiteln.Lzevakvraznomezitkorupcipomocistpreventivnchnstroj. Ojaknstrojejde,mebtpatrnji zpedchozhotextu. Proplnostuvdm strunpehled: 1. Omezitveejnvdajenaprincipuabsolutnnezbytnosti m vt veejn vdaje, tm vt pleitost pro korupci. Zavst kritrium absolutn nezbytnosti.JeabsolutnnezbytnzavdtkartuPraana?Samozejmnen,paprov kuponysloustejndobeanavcnejsoutunelemdosoukromuivatele.Jeabsolutn nezbytn posekat rkos u obecnho rybnka? Nen, rkos tam roste odjakiva a nikdy nikomu nevadilo. Je absolutn nutn spravit dry vsilnicch? Ano, nikdo knm nechce jezditpotankodromu.Anebo:jeabsolutnnutn,abymagistrtotevralveejnousout na dodn bryndk pro kojence svyvanm dekorem personalizovanou vivkou jmna?Ne,kojencmjejedno,doehobryndaj.(Mimochodem,tatosoutskutenna praskmmagistrtuprobhlamezimnohajinmi.)
10

2. Zavstmechanismusschvalovnnaprincipuodbornosti Jdeoschvalovnvelkchprojektstejnjakonvrhzkoninovel.Clemjezamezit diletantismuakutilstvednk,aumotivovanmudobrouvlnebofinannprmi odkudsi zven. Veejn posudkov zen je nutn jak zdvodu transparence, tak zdvoduvychytnvcnchnedostatkzmnnchnvrh. Posuzovn odbornosti je obtn, nebo esk prosted je mal a vuritm oboru se znpraktickykadskadm.Protojevklovchppadechnutnuchlitsekpozvn zahraninch instituc, kter maj nadhled, odstup, nleitou reputaci a u kterch lze pedpokldatvysokoumrunezvislosti.Vevdeckmprostedjezvykem,enejlep asopisy otiskuj jen pspvky, kter projdou anonymn nezvislou odbornou oponenturouprobynemlobtpravidlemncopodobnhounvrhzkonnebou urbanistickchkoncepc? Diletantismusjedrah,mnohemdraneppadnhonoreprozahraninexperty. 3. Odstranitkonfliktyzjmnaprincipuanalzyvzjemnchvztah Tento bod se tk zejmna infrastrukturnch stavebnch zakzek. Lze pehledn zmapovat vzjemn vztahy mezi SD, zhotoviteli, technickmi dozory a dalmi subjekty.Tatoanalzajeobsaenavjednzklovchkapitoltohotosbornkuapovauji jizajedenzezsadnchpspvk.Jensamotndemontchybnpostavenhosystmu schvalovnafinancovninfrastrukturymeuetitmnohamiliardovstkyron. Totojejedinzpsob,jakodstranitvnitnpinukorupceintegrovanoudosystmu. 4. Zavstkontrolykvalitynaprincipufyzickchzkouek Prokazovat korupn jednn u soudu je extrmn obtn. Velmi asto vak korupce bvdoprovzenaizenmkvality,nebocobylovyplacenonaplatcch,jetebauetit jinde: na kvalit betonu, na kvalit oceli, na kvalit provedench prac. Toto ve ale kontrolovatlze,atonazkladexaktnchfyziklnchachemickchmetod. Vsledkytchtokontroljsoupmoprkaznjakosoudndkaz,stzpochybnitelna mohoufungovatjakolegitimnzdvodnndalchhloubkovchkontrolneboforenznch audit. Je ovem kriticky dleit, aby tyto kontroly byly skuten provdny na mst aby nelooformlnprocesynazpsobtadyraztkoapodpis,prosm. 5. Veejn soute, elektronick aukce, transparence veejnch zakzek, zruen akci na doruitele, ochrana whistleblower, omezen podlimitnch zakzek, zkon o sttn slub... tyto zleitosti povauji za tak samozejm, e jim ani nevnuji podrobnj pozornost vtto vodn kapitole. Beznichsenedostanemejinamnedojetvtchproblm. Mimochodem, zmnil jsem se u nkde, e potlaen korupce je jeden zbod, kter je univerzlnoblbenmezivoliivechpolitickchstran? PavelKohout,5.ervna2011

11

Kapitola2

Veejnzakzky

Autoi:JanPavel,PavelKohout

12

Zkladnvchodiska

Vrmci veejnch zakzek jsou ron vynakldny prostedky vrozsahu 17,5 % HDP (cca640mld.Kvroce2010),ztohozveejnchrozpot14%HDP(cca513mld.K vroce2010).Jakkolivzlepenpinvelmivznamnspory(zvenefektivnostio1 % = spora vrozsahu 6,4 mld. K). Zrove tento objem prostedk pedstavuje vznamn prostor pro korupn aktivity. Jejich existence je umonna zejmna nzkou transparentnost trhu veejnch zakzek a absenc ekonomickho hodnocen pi rozhodovnakontrole. Dsledkemje,enkdyjsounakupovnynepotebnvcinebosluby.Jindyjdeovci potebn,avakzapedraenceny.Sankcezdalekanejsouschopnyproblmvyeit,a toanikdybynastranadbylaochotaaschopnostkorupcipostihnout.Dleitjje vytvoittakovsystm,kterbymaximlnkomplikovalkorupnjednn.Tedy,neeit nsledky,alehlavnpinyproblmu.

Hlavnproblmysouasnhostavuzadvnveejnchzakzek:
Rozhodovn o potebnosti nkup nen spojeno skvalitn exante analzou hospodrnosti,elnostiaefektivnosti.Vsledkemjenkupnepotebnchstatk. Pi pprav veejnch zakzek a jejich kontrole nejsou aplikovny ekonomick postupy pi definici pedmtu plnn, stanovovn kvalifikanch kriteri a dlch hodnotcchkriteri(toznamen,elzeutzakzkunamruuritfirm,aniby bylporuenzkon.137/2006Sb.,oveejnchzakzkch). Trhveejnchzakzekvykazujenzkoumrutransparentnosti.Vroce2009prolo pouze 45 % trhu veejnch zakzek pes oteven zen (viz ploha 1 tto kapitoly). Znan st prostedk prochz pes zakzky malho rozsahu, kter nejsou povinn zveejovny na internetu a kter nepodlhaj kontrole OHS. Dvodemjeplivysoklimit,kdyeskrepublikapipepotuvparitkupnsly mtetnejvylimityvEU(vizploha2ttokapitoly). Na stran nabdky je nzk mra konkurence. Prmrn poet podanch nabdek do sout o veejn zakzky je vR ni ne vzemch EU (viz ploha 3 tto kapitoly).Ipesuritzlepenvposlednchletechjestle jednaptinzadvacch zen realizovna pouze na zklad nabdky jednoho dodavatele. To je vznamn problm, nebo nelze doshnout spor zefektu konkurence (s rstem potu podanch nabdek kles vysouten cena veejn zakzky, viz ploha 5 tto kapitoly). Nedostaten fungujc kontroln mechanismy (pouze 30 % kontrolovanch subjekt njak reaguje na kontroly NK a pouze 40 % kontrolovanch subjekt njakreagujenakontrolyOHS,kontrolyrealizovanpodlezkona.320/2001Sb., ofinannkontrolejsouvesmsistformln).

13

Nvrhyopaten
1. Zavedenprincip3E(hospodrnost,elnostaefektivnost)pmodozkona. 137/2006Sb.,oveejnchzakzkchajejichpromtnutdokontrolnchproces(je mon vyjt nap. ze zkona ve Slovinsku nebo zVelk Britnie, viz ploha 4 tto kapitoly). Clemtohotoopatenjesnitprostorproohbnzadvacchzenprostednictvm pli zce definovanho pedmtu plnn i volby vhodn struktury hodnotcho kriteriaekonomickvhodnost.Pmuvedenprincip3Evzkondonutzadavatele specifikovat a odvodnit vztah mezi clem nkupu a vlastnostmi poptvanho pedmtu,jakoivztahmeziclemnkupuavolboudlchhodnotcchkritriajejich vahpipouithodnotchokriteriaekonomickvhodnost.Vsouasndobtotonen po zadavatelch poadovno a kontroln orgny to ani nekontroluj. Systm finann kontroly podle zkona . 320/2001 Sb., o finann kontrole, je vtomto ppad nedostaten, nebo nepokrv cel spektrum zadavatel (nap. tzv. obecn obchodn spolenosti) a navc neumouje podvat podnty subjektm, kter se ct nerespektovnm princip 3 E pi zadvn veejnch zakzek pokozeny. Uveden opaten by bylo nutn doplnit metodikou, kter by zadavatelm uvedenou zmnu vysvtlila.NavzatjezdemonnainnostiMMRprovdnvttooblasti. 2. Pedvbrov zen. Povinn oponentn zen budou u vtch zakzek nutnou podmnkou pro vypsn vbrovho zen. Povinn oponentura expert pinejmenm zkomplikuje vypisovn zen na zbyten nebo dokonce kodliv projekty. Clemopatenjeovitelnostrealizovanchprojektaodbourattakpochybnostia potebnosti nkterch znich, i pochybnosti o jejich pedimenzovanosti. Vsouasn dob jsou sice realizovny u jednotlivch projekt studie proveditelnosti apod., avak ve si zadv resort, kter dan projekt realizuje. Lze tedy pedpokldat uritou zaujatostasnahudobratsepoadovanhovsledku. 3. Snen limit pro zakzky malho rozsahu (povinnost vypsn zadvacho zen). Vsouasnosti plat limit 6 mil. K pro stavebn zakzky a 2 mil. K pro ostatn. Zakzky lze vypsat pmo, a skuten se ukazuje, e zejmna municipality ttomonostihojnzneuvaj.TytolimitypatknejvymvEvrop.Navrhujeme snittytolimityna1mil.Kadlevytvoitspecilntypzakzeksezjednoduenm zadvacmzenmvintervaluod300tiscKdo1mil.K. Nvrh opaten reaguje na vysok objem veejnch zakzek, kter jsou zadvny vreimuzakzekmalhorozsahu.Hranice1mil.Kjestanovenanazkladanalzy vztahu mezi pedpokldanou sporou plynouc ze zven transparentnosti a mry konkurenceanrstemadministrativnchnklad.Iposnenna1mil.Kbudemt eskrepublikahraninhodnotynadprmremEU.Novtypzakzekvintervalu300 tis. 1 mil. K bude zdvodu administrativn jednoduchosti zadvm zjednoduenou metodou,avakvsledkybudoupovinnpublikovny. 4. Transparentnost. Povinn zveejovny budou smlouvy, dodatky a krtk informace o vsledku realizace veejn zakzky (viz nap. Chrudim nebo Semily; vppadcentrlnsttnsprvylzevyeitusnesenm/nazenmvldy). Clem je zven transparentnosti veejnch zakzek i veejn sprvy jako celku. Veejn dostupn smlouvy a jejich dodatky zamezuj spekulacm o obchodnch podmnkchanslednmnavyovncen.Taktoumonveejnoukontrolunadtm,
14

jestlidochzkdodrovntermnivymhnpenle.Ivsouasndobmajsubjekty veejnsprvypovinnostvyhodnocovatvsledkyveejnzakzky.Nevdyktomuvak dochz.Povinnostzveejovatvsledkyrealizaceveejnzakzkybudevtomtosmru dalmtlakem.Vzhledemktomu,ednesjsouvechnydokumentytvoenyelektronicky, nebudezveejovnspojenosvznamnjminklady. 5. Kvalifikan pedpoklady. Doposud bylo zvykem, e zadavatel asto formuloval kvalifikanpedpokladytak,abyeliminovalkonkurenciazvtzitmohljenpedem uren uchaze. Souasn systm je potebn zjednoduit. U ekonomickch kvalifikanch pedpoklad je mon vyut estn prohlen o schopnosti nabzejchodanouzakzkusplnit.Dojdetakkoteventrhuprovcefirem. Nvrh tohoto opaten je reakc na velmi rozenou korupn praxi. Kvalifikan kritria jsou dnes pravdpodobn nejvznamnjm nstrojem, kter korupci ve veejnch zakzkch umouje. Zkon o veejnch zakzkch pak nkdy funguje naprosto opan, ne fungovat m. Vyeit problm kvalifikanch kritri by znamenalozsadnprlom. Vesvpodstatjekolemkvalifikanchkritriovit,zdauchazejeschopenzakzku uskutenit.estnprohlenspojensosobnmruenmstatutrnchorgnzdnliv vypadjakoplimkkzajitnfinannstabilityuchazee,alezperspektivylena pedstavenstva nebo dozor rady se to jev jinak. Doplkem by mohla bt bankovn zruka,zejmnaprovtprojekty. 6. Standardn specifikace, vzorov dokumentace. Vtinu zakzek lze specifikovat pomoc standardnch ablon. Zadavatelm tak odpadne nutnost zadvat znn specifikaczakzeksoukrommprvnickmkancelm,jejichslubynejsoulevn. Lze zpracovat cel katalog vzorovch zadvacch dokumentac a vytvoit databze normlnch cen standardizovanch komodit. Ve velmi mimodnch ppadech, kdybybylonutnupesnitkvalifikanpedpokladynadrmecbodu5(cojemon u malho potu strategickch zakzek, kter ovem nezahrnuj infrastrukturu) lze zpracovatseznamstandardnchkvalifikanchkriteri.Nentebamnitlegislativu. Problmy zadvn veejnch zakzek jsou vnkterch ppadech tvoeny i nedostatenouadministrativnkapacitouzadavatel(nap.umalchobc).Zadavatel si asto pipravuj zadvac dokumentace samostatn, m nedochz kinkasovn sporzrozsahu,ppadnutrcznanprostedkyzaexternorganizacizadvacch zen. Veejn zadavatel vak zvt sti nakupuj stle to sam (elektina, papr, benzn, klid apod.). Katalog vzorovch zadvacch dokumentac jim podstatn usnadn prci. Databze normlnch cen standardizovanch komodit umon zadavatelizjistit,jestlibyljehotendrspnvesmysluvysoutenbncenynatrhu. 7. Zvltnosti infrastrukturnch zakzek. U staveb dopravn infrastruktury zavst povinnostpouvatotevenzenapiexistencikvalitnprojektovdokumentace soutitpouzenazkladceny(ppadnceloivotnchnklad).Pirealizacistavby vnovatzvenoupozornostkontrolekvalityadodrovntechnologickchpostup. Uveden opaten reaguje na vsledky analzy prezentovan vploze V. Vzhledem kobjemu prostedk vynakldanch na stavby dopravn infrastruktury lze oekvat vznamnspory.
15

8. Omezitmonostaplikaceuchsout. OmezovnmrykonkurenceuuchsoutjevRkontraproduktivn.Smysluplnje to pouze vzemch, kde zadavatel dostvaj v prmru 10 a vce nabdek. Pi takovchto potech nabzejcch ji nelze oekvat pozitivn dopady existence konkurennhoefektuajetakmonuetittransaknnklady.Vzhledemktomu,e vR je prmrn poet nabdek podstatn ni, omezovn konkurence ztrc smysl. Systm dvoukolovosti lze nadle zachovat zdvodu spor administrativnch nklad avak bez monosti sniovat losovnm i jinm zpsobem poet astnk soute, kteprokzalisplnnkvalifikanchpedpoklad. 9. Minimln poet soutcch. U veejnch zakzek zavst povinnost identifikovat alespoptfiremnarelevantnmtrhu,ktersemohoudotendrupihlsit.Pokudby jichbylomn,zadvacdokumentacebysemuselapepracovat. Opaten reaguje na nkter situace, kdy se do sout hls pouze jeden nebo dva subjekty a zadavatel se vymlouv, e takov je trh. Zavd povinnost provst si podrobnou analzu trhu a zakzku pipravit tak, aby byl zajitn dostaten poet nabzejcch a inkasovn pnos konkurennho efektu. U nkterch oligopolnch odvtvlzepipustitvjimku,avakpouzepopodrobnanalzeavespecilnmreimu. 10. U PPP projekt zadat extern oponenturu finannho modelu zamenou zejmna na jeho pedpoklady. Tyto oponentury nesm provdt firmy podnikajc voblasti organizackoncesnchzen. Studie porovnvajc vhodnost een PPP oproti klasick veejn zakzce jsou zaloenynaceladpedpokladanejsouexternoponovny.Navcjezpracovvaj spolenosti, kter se vnuj i organizacm koncesnch zen. Existuje zde tedy riziko zmrnhopreferovnvariantyPPP,nebojejpodporousizpracovatelgenerujedal trhposvchslubch.Vnjoponenturanezainteresovanouinstitucjetedypotebn. 11. Aukce. Cena za uskutenn projektu by byla stanovena nap. metodou vcekolov holandsk aukce. Existuje exaktn a dobe matematicky popsan teorie aukc a trnch model. Vtchto disciplnch bylo udleno nkolik Nobelovch cen a jejich praktickuitdokezvitefektivituaukcemnohdypekvapivmzpsobem. Pouvn elektronickch aukc navc podporuje dvryhodnost systmu zadvn veejnch zakzek. Zahranin zkuenosti ukazuj, e do tchto sout se v prmru hls vce nabzejcch ne do klasickch zen, co pes konkurenn efekt vede k poklesecen.Neprovechnytypypedmtplnnjsouvakvhodn. 12. Prodeje veejnho majetku. Za elem zven prhlednosti budou vechny prodejeoznamovnysdostatenmpedstihemnaoficilnchserverech.Cenabude stanovenanaprincipuaukce. Cl tohoto opaten je zejm. Lze jen podotknout, e veejn prodeje jsou jet mn prhlednneveejnnkupy,zejmnanamuniciplnrovni,kdepraktickyneexistuje kontrolazestranymdi. 13. Technick prostedky. Pro vtinu zkladnch informanch povinnost by stail obyejnwwwportlsdostatenvkonnmserveremprovozovanvldoutedy levn zleitost. Ponkud sloitj zhlediska nrok na bezpenost dat by bylo samotn provdn veejnch sout a aukc. Vtto oblasti je vsouasn dob diskutovno nkolik nstroj, kter by mly elektronizaci zadvn veejnch zakzek v budoucnu usnadnit (NIPEZ, vyuit datovch schrnek atd.). Optimln
16

nstrojbymlbtzvolennazkladkriteriaefektivnosti(pomrpnosanklad) asnzkmivstupnminkladyposkytnutvemzadavatelm. 14. Vronzprva.KadoronzpracovatZprvuostavuveejnchzakzekvesk republice obsahujc popis fungovn systmu prostednictvm vybranho setu indiktor (nap. prmrn poet zskanch nabdek, procento prostedk alokovanch prostednictvm institutu zakzek malho rozsahu atd.); na jejm zklad bude mon vyhodnocovat dopady uskutennch krok. Tyto indiktory zveejovat i na rovni jednotlivch resort, obc a vznamnjch sttnch organizac. Clem pravidelnho publikovn Zprvy zaloen na kvantitativnch indiktorech je disponovatinformacemiostavutrhuveejnchzakzekapijehozhorovnflexibiln reagovat. Rozsah zprvy by neml peshnout 5 stran. Zveejovn indiktor na rovni vznamnch zadavatel umon analyzovat individuln pistup a vsledky a ppadnmedilntlaitnazmny.

17

Plohy

1.Ukazateletransparentnostitrhuveejnchzakzekvesk republicevletech20012009
100 75 50 25 0 2001 2002 2003 2004 2005
rok Index transparentnosti trhu veejnch zakzek R Index netransparentnch zakzek R Index mezinrodn otevenosti R %

2006

2007

2008

2009

Zdroj:OECD,ISVZ,vlastnvpoty

Legenda: Index transparentnosti trhu veejnch zakzek udv, kolik procent prostedk vynaloench v rmci institutu veejnch zakzek v kalendnm roce bylo alokovnoprostednictvmotevenhozen. Indexnetransparentnchzakzekudv,kolikprocentprostedkvynaloench vrmciinstitutuveejnchzakzekvkalendnmrocebylozadnovreimutzv. zakzekmalhorozsahu,mimoreimzkonaoveejnchzakzkchavjednacm zenbezuveejnn. Indexmezinrodnotevenostiudv,kolikprocentztrhuveejnchzakzekje zadno ve form nadlimitnch zakzek, kter mus bt inzerovny ve Vstnku EU.

Podrobnji kmetodice viz Pavel, J. (2006): Ukazatele transparentnosti trhu veejnch zakzek v esk republice, Transparency International esk republika, dostupn z http://www.transparency.cz/pdf/publikace/vz_index_transparentnosti_metodika.pdf

18

2. Srovnn limitnch hranic na dodvky, sluby a stavebn prce ve sledovanch zemch (v K, zohlednna ve cenovch hladin vjednotlivchzemchpomocPPP)
Zem
Kypr USA Malta Irsko Belgie Lotysko Lucembursko Slovinsko Bulharsko Francie panlsko Itlie Polsko Finsko Rumunsko Slovensko Litva Maarsko Dnsko Estonsko Portugalsko Rakousko eskrepublika Nizozem VelkBritnie Zdroj:Ristiov,S.(2010):Mezinrodnkomparacezpsobzadvnzakzekmalhorozsahu, bakalskprce,VE

Dodvkyasluby
32279 45616 58195 71147 89883 106788 121956 220610 277335 328028 342582 343881 367847 438210 447221 777028 813613 848278 863580 931118 1565141 1727506 2000000 2182206 2269584 Irsko Kypr USA Malta Belgie

Zem

Stavebnprce
0 34279 45616 58195 89883 121956 328028 355961 367847 441221 447221 518148 687763 832004 951618 1460700 1590522 1727506 3108111 3130282 4068064 5819489 6000000 84582318 87969059

Lucembursko Francie Lotysko Polsko Slovinsko Rumunsko Dnsko Itlie Bulharsko panlsko Finsko Maarsko Rakousko Slovensko Portugalsko Litva Estonsko eskrepublika Nizozem VelkBritnie

19

3.Prmrnpotypodanchnabdekdosoutonadlimitnveejn zakzkyvlenskchzemchEU(20042005)
10 9 8 7 Poet nabdek 6 5 4 3 2 1 0 ES DE PT IE GR AT IT NL GB FR LU BE DK SE MT CY CZ HU LV PL SI SK LT Zem

Zdroj:Evropskkomise(2008):PriceComparison,MeasuringCompetition,SavingsandtheirInterlink. [PracovnmaterilAdvisoryCommiteeonPublicContracts].Brusel:Evropskkomise.

4.Zohlednnprincip3Evzkonoveejnchzakzkch Slovinskrepubliky

1.3.Zkladnprincipy lnek5 (Principyveejnhozadvn) Organizace, vvoj a realizace systmu veejnho zadvn jsou zaloeny na principu svobodnho pohybuzbo,principusvobodnhopodnikn,principusvobodyvposkytovnsluebodvozenchze Smlouvy zakldajc Evropsk spoleenstv a na principech hospodrnosti, elnosti a efektivnosti, konkurence vtendrech, transparentnosti veejnho zadvn, rovnch pleitost soutcch a pimenosti. lnek6 (Principyhospodrnosti,elnostiaefektivnosti) (1) Zadavatel m povinnost pidlovat veejn zakzky takovm zpsobem, aby byla zajitna hospodrnost a efektivnost pouit veejnch zdroj a eln dosaen cl vymezench v souladu spedpisydcmiuitrozpotuadalchveejnchzdroj. (2) Tam kde to pedmt veejn zakzky umouje a pokud to znamen zven hospodrnosti aefektivnostiveejnzakzky,zadavateldefinujezakzkovoudokumentacitakovmzpsobem,eje mon zakzku zadat po vce polokch. Pitom m zadavatel za povinnost zajistit rovn, nediskriminanpstupkekonomickmsubjektmazpstupnittakveejnzakzkyirmuokruhu ekonomickchsubjekt. Zdroj:ZkonoveejnchzakzkchSlovinskrepubliky,[cit.20080630], dostupnz<http://www.oecd.org/dataoecd/6/33/39647089.pdf>

20

5.Vsledkyanalzykonkurennhoefektuustavebdopravn infrastruktury
Sclemtestovatplatnosthypotzykonkurennhoefektu(nepmo mrnvztahmezi potempodanchnabdekavysoutenoucenou)bylaprovedenaanalza202zakzek na realizaci staveb objekt dopravn infrastruktury. (Dl vsledky a podrobn metodick postup jsou uveejnny na strnkch Transparency International esk republikajakosamostatnstudie.)Analyzovanzakzkybylyzadnyvobdobervenec 2004anor2009akriteriemprojejichzaazendovzorkubylapedpokldannebo vysoutencenapesahujc100mil.K.Z202analyzovanchzakzek56,4%zadalo SD,17,4%SDCazbytekobecnnebokrajskady.Zhlediskatypuzadvachozen bylonejvceotevenchsout,celkem139,copedstavuje68,8%. V rmci analzy byly hledny faktory, kter ovlivuj pomr konen (resp. vzel ze soute)apedpokldancenyveejnzakzky.Mezianalyzovanfaktorybylzaazen napklad poet pihlench subjekt, typ soute (oteven x ostatn) nebo typ hodnotcho kriteria (nejni nabdkov cena x ekonomick vhodnost). V souladu s veuvedenmbylopedpokldno,epoetpihlenchsubjektsepozitivnprojev na konen cen (ve smyslu jejho poklesu). U typu soute bylo pedpokldno, e pouit jin ne oteven soute pedstavuje omezen konkurence a tud vsledky soutenebudouzhlediskacenytakpozitivn. Analza proveden pomoc ekonometrickho apartu prokzala silnou vazbu mezi potem podanch nabdek do zadvacho zen a vysoutenou cenou. Dodaten nabzejc ssebou vprmru pin pokles konen ceny vprmru o 3,3 % pedpokldan ceny. Naopak negativn dopady na cenu m volba uho typu zadvacho zen, nebo zpsobuje rst vysouten ceny (oproti situaci pi pouit otevenhozen)vprmruo11,6%cenypedpokldan. Statistick analza navc odhalila i zajmav vztah mezi potem nabzejcch a typem hodnotcho kriteria. Ukazuje se, e nejvce nabzejcch pitahuj soute, u kterch je jedinm hodnotcm kriteriem nabdkov cena. Naopak, pokud je pouito kriterium ekonomickvhodnostiaklestakvhacenyvrozhodovn,klesipoetnabzejcch. Pi50%vzecenysevprmrusniujepoetpodanchnabdeko2.Pokudtentozvr propojmespedelmivsledky,znamentorstdosaencenyvrozsahucca6,6% pedpokldanceny. Dvodem pro ni ast vsoutch se snenm drazem na cenu je zejm obava nkterch potencilnch dodavatel o regulrnost soute. Zatmco vppad 100 % vhy nabdkov cenypi rozhodovn nelze svsledky soute tm manipulovat, pi snen jej vhy ve prospch jinch (asto i subjektivn hodnocench) kritri ji sten ano. Firmy se tak do tchto tendr hls mn, nebo zejm nejsou ochotny investovatdoppravynabdekasouvisejcadministrativysnejistmvsledkem. Podrobnji kmetodice a datm viz Pavel, J. (2010): Analza vlivu mry konkurence na cenurozshlchstavebdopravninfrastruktury.Politickekonomie,2010,ro.3,.58, s.343356.

21

Graf: Vztah mezi dosaenou cenou a potem nabzejcch (proloeno kivkou zskanou polynomickou regres), zakzky na stavby dopravn infrastruktury zadan vletech 20042009votevenmzen
140 Vysouten cena jako % ceny pedpokldan 120 100 80 60 40 20 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 Poet nabdek

Zdroj:vlastnvpotyautora

22

Kapitola3

Korupceajejdsledkynakvalitu stavebpozemnchkomunikac Zvrenzprva

Autorka:MiloslavaPovovakolektiv
23

Korupceajejdsledkynakvalitustavebpozemnch komunikac. Zvrenzprva

Obsahkapitoly: 1vod 2Rizikovoblastiprokvalituacenustaveb 4Zvr 5Vhradyaomezen 6Citovanliteraturaazdroje

3Regulacerizikovchoblast.funknmodelsystmukontrolykvality

1vod
Zvren zprva Korupce a jej dsledky na kvalitu staveb pozemnch komunikac byla vypracovna autorem vsouladu spoadavky Nrodn ekonomick rady vldy (NERV),pracovnkomiseBojprotikorupci,sdatem1.6.2011. Zvren zprva nabz een souasnho stavu, s odkazy na vybranou literaturu, tj. zvren zprvy vzkumu, technick podmnky vypracovan autorem tto zprvy, normy a pedpisy, kter vznikly na zklad kontrol kvality, audit, hlavnch prohldek most, pejmek a znaleckch posudk staveb pozemnch komunikac skonkrtnmi vsledkyodroku2000doroku2011. elem zprvy je upozornn na negativn jevy ve spolenosti a jejich dsledky na kvalituabezpenoststavebdopravninfrastruktury. Zvrenzprvamslouitjakonezvislnzorpronvrhnejvhodnjchopatenpro zajitn kvality, nvrh podoby ppadnch reforem, prav zkon, prav eskch technickch norem, pedpis ppadn stanoven ekonomickch opaten vldy. Nkter poadavky na kvalitu ji byly do existujcch citovanch pedpis a norem zapracovny. Stle vak ze strany nkterch subjekt pokrauje soustavn, i skryt podporovansnahaojejichzruennebozredukovn. Vechny dle uvdn negativn jevy mohou vce i mn napomhat korupnmu jednn vprocesu vstavby a sprvy pozemnch komunikac, ppadn bt jeho dsledky. Zvren zprva neuvd a nehodnot jednotliv konkrtn ppady korupnhojednnvesmyslupslunchzkon. Poznmka: Vppad souhlasu ministerstva dopravy R je mono pot pro konkrtn dkazy stavu na stavbch pozemnch komunikac citovanou [2] Zvrenou zprvu projektuAnalzakvalityprovedenvybranchobjektstavebSilniceI/42Brno(Tunely Dobrovskho).Tatozprvabylavypracovnaproklienta,eskourepublikuMinisterstvo
24

dopravy vrmci smlouvy o dlo ev. . S258300/2010, ze dne 17. 9. 2010, sdatem 1. 11. 2010, autorem tto zprvy. Zprva nen voln dostupn. Dalm voln nedostupnm materilemjeznaleckposudek[4],vetnvizualizacepdumostu,kterbudekdispozici po souhlasu soudu, po skonen soudnho zen ve vci havrie mostu. Ostatn citovan dokumentyvkapitole6ttozprvyjsouvppadsouhlasuklientvolndostupn.

2Rizikovoblastiprokvalituacenustaveb

Zkladnprincipy Pro zajitn kvality dla je vdy nutn podmnka rovnovhy mezi poadavky objednatele (stt) a poadavky zhotovitele. Jestlie je rovnovha poruena ze strany zhotovitele a pevld jeho vliv (napklad tak zdvodu zpolitizovn zen procesu vstavby nebo korupnho jednn), dochz kprojevm navyovn cen staveb, neplnnsmluvnchujednnasouasnkesnenkvality.Vopanmppad,jestlie pevld vliv objednatele, stavby jsou redukovny, poppad zcela zastaveny, cestou nekvalifikovanch stavebnch dozor jsou poadovny byrokratick poadavky, tj. vklad pedpis slovo od slova bez logiky vci (technick principy dla jsou deformovnyneboseztrcej). Piem nerovnovha nen problmem zhotovitele, ale objednatele, kter pravidla stanovuje.Zhotovitelsevdypizpsobpoadavkmnatrhuasmluvnmpodmnkm, kter stt jako objednatel nastav. Je pouze vc systm kontroly, zda se nastaven pravidladodruj,alevtomtoppadnaoboustranchvah,uobouhlavnchpartner. Vsouasndobjsmesvdkyoboutchtojev.Zatmcodolta2010bylnejvcepatrn vliv zhotovitele, do kvtna letonho roku (do doby vypracovn tto zprvy) je tak zetelnviditelnivlivobjednatele.JednoduchschmajenaObr..1.

Obr..1:Nerovnovhamezipoadavkyobjednateleazhotovitele,stavvroce2011

25

Obdobpevldajchovlivuobjednateleastavoslabenchfinannchprostedknatrhu lzevyutkrealizaci: 1) nezvislchauditfinannchkontrolakontrolkvality(ovemmusbtzajitna nezvislost,jinaksejednoformlnvkon); 2) nezvislch audit staveb vdob zruk a zahjen reklamac vppad, e je to teba; 3) nezvislchauditstavupedpisanorem,sclemnikolivredukcepedpis,ale jejichaktualizacenazkladbodu1a7; 4) nezvislch audit smluv a smluvnch podmnek sclem npravy vppad nedostatenchformulacnap.zruk; 5) nezvislch audit projektov/zadvac dokumentace pipraven do sout, nsledujejejichopravasclemdosaennezbytnkvalityanejvhodnjceny; 6) nezvislchauditstrukturyazenSDR,vetnvkonusprvymajetku; 7) nezvislch audit vkonu sttn sprvy kraj, mst, obc voblasti pozemnch komunikac, zaveden nsledn funkn kontroly innosti, ale i prbnho vzdlvn; 8) poslen vkonnch a technickch tvar ministerstva dopravy, pedevm vak zaveden funkn kontroly jm zzench organizac, zejmna SD R, zaveden prbnhoodbornhovzdlvntchtopracovnk. Jakjezejmzveuvedenhopopisustavu,rok2011jevhodnmrokemprorealizace veuvedenchinnost. Na zklad hodnocen se nsledn provede restrukturalizace vrmci zen orgn sttnsprvy,vytvoen,pop.poslenodbornchtmprojakostainternkontrolu. Smyslem tto innosti vak neme btlikvidace, oslaben nebo zruen orgn sttn sprvy,tedyoslabenvlivusttu.Smyslemjeposlenjejhovlivuzdvod,kterbudou dleukzny.

Historievvojedoroku2011
Zhruba od potku roku 2000 se na stavbch pozemnch komunikac zaal uplatovat slc vliv zhotovitel staveb a postupn i skryt politizace vrozhodovn objednatele. Tento vliv spoval voslabovn innch kontrolnch nstroj sttu, zejmna vtm plnm vymizen kontroln innosti supervize staveb a nezvislho odborn kvalifikovanhostavebnhodozoru. Kontroln funkce supervize byla vroce 1995 ustanovena na zklad poadavku poskytovn finannch dotac Evropsk investin banky (dle EIB). EIB vyadovala nezvisloukontrolustavebsvbremmezinrodn(nikolivtuzemskfirmy)nazklad mezinrodnch tendr. Tm byla zajitna nestrannost a nezvislost na dn vesk republice. Nezvislkontrolastavebspovalavkontrolekvalitydlazavysoutenoucenu.Clem bylo sledovn finannch tok od poskytovatele finannch prostedk ke zhotoviteli, abynedochzelokfinannmztrtmpottocest.

26

Supervize EIB provdla kontroln innost zhotovitele, stavebnho dozoru a provdnch fakturac. Bez pozitivnho vsledku pejmky prac (a podpisu supervize EIB) nebylo mon fakturovat dnou poloku dodvky. Kontrola ty o (stavebn dozorasupervize)neumoovalabezpodpisujednotlivchodpovdnchosobhradu proplatit. Tato srozumiteln a prhledn kontroln metodika se samozejm nesetkvala svelkm porozumnm u zhotovitel, kte argumentovali zpodnm ve vyplcen financ,byrokraci,nepimenmipoadavkynakvalituapod. PostupnmpechodemavstupemeskrepublikydoEUpvodnpozicesupervizena stavbch vymizela. EIB nevyadovala mezinrodn nezvislou organizaci a ponechala vbrnaeskrepublice.Tentostavsedatujekolemroku2005atrvdosud.innost supervize zaala bt vznamn omezena stm, e ji nebyly vyadovny konkrtn pejmky, kadodenn ptomnost na stavbch, odborn vy kvalifikace a jej vkon zaalbtpouzeformln. Jakmile nebyla zajitna nezvisl kontrola ty o (supervize, stavebn dozor) jak kvality,takitokufinannchprostedk,zaalbtnegativnvlivzhotovitelevelmisilna cenystavebzaalynarstatsouasnsvraznmpoklesemkvality.

Poznmka: Clem tto zprvy nen analza cen staveb, ale analza dvod jejich rstu stm, e nelze jednoznan tvrdit, e vechny finann prostedky, vyplacen za dodvky stavebnch prac jsou shromdny u zhotovitel. Doporuen pro pslun vkonn orgnysttujsouvtomtosmruvzvruzprvy. Rovnovha sil zhotovitele a objednatele byla naruena. Oslaben stavebn dozor bez pomoci siln a nezvisl supervize ji nemohl dsledn plnit svoji funkci a stval se terem tlaku zdola zhotovitele a shora klienta, SD R. Jestlie stavebn dozor /asistentsprvcestavbynjakprceneodsouhlasil,schvlenprosadilsprvcestavby. Zhotovitel zaal souasn uplatovat tlak pes projektanta realizan dokumentace stavby(dleRDS)nazsknvcepracasystematickerpnrezerv.Tobylojednodue realizovateln, protoe autor RDS byl asto souasn autorem zadvac dokumentace stavby(dleZDS)atakastoautorskmdozorem.PochopitelnautorZDS(tatosoba jako autor RDS), pop.autorsk dozor byl vobtn situaci a jeho stanovisko nebylo monobrtjakoobjektivn,Obr.2. Vsledkem popisovanho vpadku kontroln innosti objednatele dolo ke snen kvality staveb pozemnch komunikac (dle PK), viz literatura a citovan zdroje vkapitole 6 tto zprvy. Vjednom ppad vedlo dokonce khavrii mostu a ke ztrt lidskch ivot [4]. Do dnen doby nebyla sjednna ze strany sttu dn viditeln nprava. DokladyosniovnkvalityprovdnchpracnaPKlzesledovatiujinchtechnologi, nejsouocelovkonstrukce,nap.nasilninchobjektechnatraseD11(vlnyahrbolyna vozovce vkm 68 a 78) nebo na D47, seky shladkm povrchem CB krytu, seky srozpademasfaltovvozovky(D0807,I/14),sesuvysvahnaD11,D8apod. Poznmka: Piny tchto jev jsou systmov a nelze jednoznan urit kdo je hlavnm vinkem. Na vsledku se pslunmi procenty podlej vichni astnci vstavby a to objednatelprojektantizhotovitel,vizRizikovoblastiI,IIaIIIaObr..4.

27

ModelprovzanostikontrolynastavbchPK,novostavbymost
Modelprovzanostikontroly,kterneumoujejejnezvislostuvdObr..2.Nsledky majvlivjednaknacenustaveb,nakvalitu,nabezpenoststavebaleinauplatnnvad dla vzrun dob. Podrobn informace jak firmy se podlely na tomto modelu, jsou kdispozici na editelstv silnic a dlnic R (dle SD R) u jednotlivch staveb. Ze strany tto organizace nebyly vuvedenm modelu shledny dn zvady a i dnes mohou bt jednotliv osoby (zamstnanci tto sttn organizace) jeho vznamnmi zastnci. Zhotovitel stavby hrad nklady na projektovou realizan dokumentaci stavby a tm ovlivujeobjemppadnchvceprac.JestliestejnprojektovfirmajakoproRDSbyla tak autorem zadvac dokumentace stavby do soute, vyjaduje vrmci autorskho dozoru souhlas se zmnou bhem vstavby oproti technickmu een a event. snavenmcenyvsouti. ZhotovitelpodleObr..2vybrzhotovitelezatovaczkoukymostu,hradnkladyna zatovaczkoukumostu,ktervakmebtovlivnnapsobenmprvnickosoby, kter tuto zkouku provd a souasn vykonv i 1. hlavn prohldku mostu, nkdy i souasn stavebn dozor pro objednatele. Tmto postupem nelze zajistit nezvislou kontrolusttnzakzky,nebozdenenzaruenanezvislostkontrolnchmechanism. Vazby je teba peruit vrmci vbrovch zen na tyto pozice pravou podmnek a souasnposlenmkontrolnchmechanismobjednatele.

Obr..2:Modelprovzanostivazebmezizhotoviteli,unovostavebmoststetzjmvrmcikontroln innostizadvanobjednatelem.Tytovazbyjetebaperuit.

28

Pi nkterch specilnch innostech stavebnho dozoru/asistenta sprvce stavby, napklad pi pejmkch ocelovch mostnch konstrukc vkon stavebnho dozoru zajioval a provdl pracovnk, kter vystupoval zrove ve funkci zstupce asociace zhotovitel (AOK). Jeho innost byla hrazena jak zfinannch pspvk zhotovitel, tak i zfinannch prostedk sttu. Tato absurdn situace se opakovala na nkolika stavbch,colzeoptdohledatvdokumentaciSDRvzpisechzdlenskchpejmek amontnchprohldekmost,smlouvchnavkonstavebnhodozorunap.stavbyD8 Hraninmost,aleiujinchstaveb.

ModelprovzanostikontrolynastavbchPK,opravymost
Ukzkounevyhovujchostavujsoutakopravymost,vizObr..3.Centrlnevidenci most na pozemnch komunikacch (Bridge Master System BMS) kontroluje (po odborn strnce) subjekt, kter na zklad pokyn majetkovch sprvc (SD R) pidluje elektronick vstupy do evidence. Souasn podnik jako firma, realizujc zadvac i realizan projektovou dokumentaci oprav, diagnostick przkum, stavebn dozor/asistentsprvcestavby,hlavnprohldkymostazatovaczkoukymost. Tmtopostupemnelzezajistitnezbytnouminimlnobjektivitupi: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

vbrupoadvhodnchmostpronejpotebnjopravy; posuzovnnabdkovchcenatechnickhoobsahunabdekopravmost; kontrolekvalityvypracovnprojektovdokumentaceopravy; posuzovnkvalityarozsahudiagnostikyopravy; nezvislmvkonustavebnhodozoru; nezvislmvyhodnocenkvalityopravypi1.hlavnprohldcemostu; hodnocenzatovaczkoukymostu.

Ztohoto dvodu je vsouasnosti obtn regulovat a ovlivovat ceny oprav most sttem. Souasn nelze objektivn zskat technick informace a efektivn ovlivovat kvalituopravy.DkazylzedohledatvesmlouvchuzavenchSDR. Obdobnmodeljemonosestavitiproopravypozemnchkomunikacobecn.

29

 Obr..3:Modelprovzanostivazebmezizhotoviteli,opravymoststetzjm,neexistujcnezvisl kontrolakvalityvedeknekvalitnmopravmzavysokceny.Tytovazbyjetebaperuit.

Rizikovoblastiprovvojvenkladakvalitunovchstaveb
Nyn se ji dostvme kpodstat pojmenovn vlastnch rizikovch oblast pro cenu a kvalitu nov vyhotovench staveb pozemnch komunikac, kter mus bt sledovny vcelm procesu vstavby, vetn zrun doby [24]. Rizikov oblasti jsou uvedeny na Obr. . 4. Jako objednatel stavby je uvdno editelstv silnic a dlnic, nicmn stejn mechanismyplatiprostavbypozemnchkomunikacvesprvkraj,mstaobc. Rizikovoblastilzerozdlitdotfz: OblastIppravastaveb; OblastIIrealizacestaveb; OblastIIIuvnasprvakomunikacevzrundob.

Vevechtechoblastechexistujjednotlivrizikovfaktory,kterjetebaoslabovatza pouitinnchmechanismpoppadzcelaeliminovat.

30

Obr..4:Rizikovoblastiprocenuakvalitustaveb

OblastIPpravastavby Vttooblastijsouinnostisrizikovmifaktory: 1) vkuppozemk; 2) przkumyzemprostavbu; 3) technickyvhodnaekonomickypijatelnvypracovanzadvacdokumentace; 4) expertnposouzen(technickyiekonomicky)projektovdokumentace nezvislmtmem; 5) vhodnuzavensmlouvaprosttsprvnzrukounakvalitudlaauplatnn; 6) sprvndefinovantechnicksmluvnpodmnkystaveb; 7) vbrovzennazhotovitelestavby. OblastIIRealizacestavby Vttooblastijsouinnostisrizikovmifaktory: 1) vbr stavebnho dozoru, jeho odborn zpsobilost, nsledn innost nekvalifikovanho stavebnho dozoru na stavb negarantuje sttu partnera zhotoviteleprokvalitnacenovkontrolovanouvstavbu; 2) vdomtechnickzmnyparametrvrobkamaterilvrmcistavbyzmny bhemvstavby; 3) oslabenpvodnvefinannhotokunastavbu(ztrtacestou);

31

4) vceprceuplatovanzhotovitelemstavbyvrmcivstavby; 5) zjitnvadyprojektu; 6) vlastnnepedpokldantechnickproblmypivstavb; 7) vadyvcertifiktechvrobk,urenchprozabudovndostavby; 8) nekvalifikovanpodzhotovitelasubdodvky; 9) zmnystavebnchmateril; 10)zmnatechnologievstavby; 11)chybjcnezvisllaboratoeasilntmprokontrolukvalityzestranySDR; 12)pedvaczenobjednateleanslednpednstavbysprvcikomunikace. OblastIIIZrundoba,uvnstavby Vttooblastijsouinnostisrizikovmifaktory: 1) neukonen pejmac zen, stavba je uvna a nen pedna sprvci komunikacedomajetkovsprvy(zahjenzrundoby,kontrolastavunovch objekt,sledovnporuch); 2) chybjckvalifikovankontrolavrmcihodnocenzrundoby; 3) astochybjcreklamanzenpivadchstavby; 4) chybjcnezvislexpertzapinvadaporuchvzrundob; 5) chybjcvyhodnocensystmovchvadstavebavrobkajejichzapracovndo norem a pedpis, poppad zkaz pouvn materil, vrobk nebo technologi,nutnzptnvazbadolegislativysttu; 6) smlouvysezhotovitelem,kterneumoujefektivnreklamacevad; 7) chybjcnezvisllaboratoeasilntmprokontrolukvalityzestranySDR; 8) opravy vad staveb realizovan zhotovitelem bez vdom sprvce komunikace, nslednzvadyposkonenzrundobyvyadujcopakovanopravy.

3Regulacerizikovchoblast.Funknmodelsystmukontrolykvality

Vsouasn dob ekn na finann toky je vhodn pleitost pro pouen zchyb pedchozchletasjednnnpravy. Stvajcstavstavebpozemnchkomunikacjedsledkemvvojenastavenchpodmnek poroce 2005. Zuvedench pklad rizikovch oblast vyplv, e innost sttu, zejmna jeho dc a kontroln mechanismy jsou nyn oslabeny. Stt nem u zhotovitel staveb autoritu. Tuto autoritu je teba zskat zpt, ale nikoliv nesystmovmi kroky, ale na zklad podrobnch nezvislch technickch, personlnchaekonomickchanalz.

32

Dodnendobyvaknebylydnnezvislpodrobnanalzyuinny,zejmna zstv tajemstvm ztrta finannch tok cestou mezi sttem a skutenou hodnotoustaveb. Souasn tendence pevodu sttnho sektoru do akciov spolenosti (transformace SD R na akciovou spolenost) nejsou sprvnou cestou. Vede kdalmu nekontrolovatelnmu a neprhlednmu toku financ pmo mezi bankou a akciovou spolenost. Proto se doporuuje ponechn zen vstavby pozemnch komunikac a sprvy pozemnch komunikac cestou ministerstva dopravyaSDR,tedyponechnnstrojvrukousttu.Zdejesoustednatak zptn vazba, legislativn rmec, tvorba norem a pedpis. Stt mus zajistit bezpenouakvalitndopravncestu.Vppadakciovspolenostibytatoinnost sttu(sohledemnakontrolnmechanismy)bylavelmiobtn,nelinemon. Daltextsedlezabvanalzoufunknhomodeluzen,kontrolyasprvy. Obecn analza rizikovch oblast uveden vtomto textu vyplv ze znalosti problematiky staveb pozemnch komunikac, na zklad ji publikovanch materil autora, viz kapitola 6 tto zprvy a analza publikovanch prac na konferencch i odbornhotiskujinmiautory. Doporuen pro regulaci kritickch oblast pro zajitn funknho systmu finann a technick kontroly staveb je uvedeno na Obr. . 5. Jedn se o funkn model, oven vletech19952005formouznovuzavedenpozicesuperizestavbyaFIDICEngineera. SupervizestavbyjenezvislsubjektsmluvnvzanpodsankcministerstvudopravyR. Jej vbr je realizovn na zklad mezinrodn soute. Ze soute mus bt vyloueny subjekty,ktermbylavminulostiprokznaspoluastnastetuzjm. Vpprav stavby bude supervize vykonvat innost nezvislho posuzovatele v tmu expertproposouzenvhodnostianezvadnostiprojektudosoute. Vrmci realizace stavby bude mt supervize monost nezvislho systmovho oven kvality stavby souasn se zamenm vmr. Fakturace bude probhat na zklad pejmek(dlkontroly)FIDICEngineeraasupervizestavby.Podpisyobouzstupcbudou podmnkou fakturace na zklad skutench vmr poloek stavby a pejmek kvality. Vppadsporbudesupervizestavbyzajiovatnebosamavykonvatznaleckposudky pro vymhn kvality u zhotovitele stavby. Supervize stavby bude odborn npomocna stavebnmudozorupisporechsezhotovitelemstavbypoceloudobuvstavby.Vppad zjitn vazeb dozoru se zhotovitelem / poruovn norem a pedpis bude okamit psemninformovatklientaMDR. Supervize stavby bude souasn zajiovat slubu pi prohldkch staveb vrmci zrun doby a bude vytvet soupisy reklamanch zvad. Na zklad svch expert bude zajiovat znaleck posudky jako podklady pro vymhn smluvnch pokut u zhotovitele stavby. SupervizestavbybudezajiovatzptnouvazbuMDRabudevytvetnvrhynapravu smluvnch podmnek staveb, nvrhy na revize norem a pedpis apod. Ppadn se na nvrhzchpedpisanorembudesamapodlet. FIDICEngineerjenezvislsubjektsmluvnvzanpodsankcobjednatelistavby,SDR. Kvalifikace stavebnch dozor/asistent sprvce stavby bude zajitna pravidelnm pezkuovnm podle Metodickho pokynu MD R. FIDIC Engineer bude souasn
33

zajiovatinnostnezvisllaboratoe,navsledcchbudeporovnvatkvalitudosaenou zhotovitelem stavby. Souasn bude zajiovat nezvislou innost vlastnho geodeta stavby. Fakturace budeprobhat na zklad kontroly FIDIC Engineeraa supervizestavby. Podpisyobouzstupcbudoupodmnkoufakturacenazkladskutenchvmrstavbya pejmekkvality.

Obr..5:Funknmodelkontrolystaveb

34

4Zvr

Pedloenzprvaodkrvformypsobenadsledkykorupcenanrstnkladana kvalitu staveb pozemnch komunikac. Navrhuje zaveden funknho modelu na objednatelinezvislkontrolystaveb. Nezvisloukontroloustavebbudevznamnomezennikfinannchtokcestoumezi sttem a zhotovitelem stavby. Souasn bude zajitna poadovan rovnovha mezi objednatelem a zhotovitelem podle Obr. . 1 tto zprvy. Dojde kvznamnmu zkvalitnn pedpis a norem na zklad prokazatelnch znalost ze staveb (zptn vazba). Proplnovanoukontrolninnostlaborato,innostznalcaznaleckchstavjeteba souasnzajistitjejichnezvislost. Pro zkvalitnn vydvanch certifikt vrobk je teba zajistit, aby informace o stavu nastavbchbylyzapracovnydoaktualizovanchnvodprocertifikaci. Zkladnm pedpokladem pro faktick oven informac uvedench vtto zprv je tebaatedysedoporuujepedsedovivldyR: 1) Zadat nezvisl audit staveb pozemnch komunikac jak na stavbch ve sprv SDR,takvesprvkraj,mstaobc(rozpracovanchidokonench)sclem nalezen piny niku financ a nalezen konenho pjemce tchto financ. Nslednvymezentrestnodpovdnostikonkrtnchosobzatutoinnost; 2) Zavst funkn model kontroly staveb dle doporuenho modelu Obr. . 5 na vechstavbchPK.SohledemnatendencepevoduSDnaakciovouspolenost zadat nezvislou ekonomickopersonln analzu s dopady tohoto kroku na bezpenostakvalitudopravncesty.Analzabymlabtvypracovnanezvislou mezinrodnfirmou,svylouenmmstnchvlivnajejvsledek; 3) Aktivovat vsouasn dob paralyzovanou a efektivn nefunkn sprvu pozemnch komunikac, v. realizanch tm objednatele, poslit systmy kontroly kvality zzenm silnch sttnch orgn a organizac a pslunch oddlenkvality.Tytoorgnyaorganizacevybavitodbornmipracovnky.Zajistit nezvislostkontrolnchorgnobjednatelenazadavatelistaveb,podditjenap. pmo gen. editeli SD R nebo jet lpe odboru na MD. Poslit prvn servis sttuokvalifikovanpracovnkysezkuenostsestavebnmprvem; 4) Zamezitnikuinformac,ktermajzsadnstrategickvznamprobezpenost sttu,evidencimost(BridgeMasterSystem)pesunoutzesoukromhosubjektu dorukousttunap.podsprvuadrbudatabanky(SDR); 5) Na zklad zvr soudnho procesu havrie mostu ve Studnce uinit analzu (souasnsbodem2)apodlenipslunlegislativnazkonnopaten,aby vbudoucnunedochzelokhavrimaztrtmlidskchivot[4]; 6) Vppad mostu pes Lochkovsk dol zadat nezvisl znaleck posudek sanalzouapojmenovnmrizikprobezpenostprovozuastanovitpostupypro omezenrizikprobezpenost[5],[8],[9],[10],[12].

35

5Vhradyaomezen
Tato zvren zprva komise m za cl upozornit na existenci negativnch jev ve spolenostisclemjejichpredikceaminimalizace.Neobsahujekomplexnanalzuvech problmovch oblast na stavbch pozemnch komunikac a nen hodnocenm celho stavebnictv vR. Je zkladnm kamenem pro dal otevenou diskusi. Pro innost Nrodn ekonomick rady vldy (NERV), pracovn komisi Boj protikorupci je poskytnutabezplatn.dnoustttozprvynelzevytrhovatzlogickchsouvislosta pouvatzajinmelemnebylavypracovna. VPraze1.ervna2011 AutoremkapitolyjeIng.MiloslavaPovov,Ph.D.akolektiv

36

6Citovanliteraturaazdroje(vybrantechnickmaterily):
[1] POVOV, MILOSLAVA. Kontrola kvality a zpsob provdn pejmek staveb pozemnchkomunikac:rozborovzprva.VypracovnoproNrodnekonomickouradu vldy(NERV),pracovnkomisiBojskorupcdne31.3.2011,MottMacDonald,s.13 [2]POVOV,MILOSLAVAakol.Analzakvalityprovedenvybranchobjektstaveb Silnice I/42 Brno (Tunely Dobrovskho): zvren zprva. Vypracovno pro klienta, eskourepublikuMinisterstvodopravyvrmcismlouvyodloev..S258300/2010, zedne17.9.2010,datumvypracovn1.listopad2010,MottMacDonald,s.145 [3]POVOV,MILOSLAVAakol.SN732603OcelovmostnkonstrukceDoplujc specifikaceproprovdn,kontrolukvalityaprohldky:esknorma,NMZdatumvydn erven2011,s.31 [4]POVOV,MILOSLAVA,Znaleckposudekslo33/2011Stanovenrozboruetzce udlostbezprostednpedchzejcchzcenmostudoprovozovantratDveStudnce dne8.8.2008,zedne17.3.2011,s.82,CDsvizualizacpdumostu [5]POVOV,MILOSLAVA,MonitoringmontnchsvarmostupesLochkovskdol, stavk28.3.2011:Dlzprvaslo4,MottMacDonald,2011,s.210 [6] POVOV, MILOSLAVA, Zprva zprohldky stavu protikorozn ochrany Marinskho mostu vst nad Labem: Zvren zprva, Mott MacDonald , 20.listopad 2010,s.142 [7] POVOV, MILOSLAVA, SOKP 514 LahoviceSlivenec, SO 203, most pes Slavi dol:ZpiszI.hlavnprohldkymostu,zahjenadokonen,MottMacDonald,2010,s. 44 [8]POVOV,MILOSLAVA,MonitoringmontnchsvarmostupesLochkovskdol stavk27.9.2010:Dlzprvaslo3/1.tdenprovozu,MottMacDonald,2011,s.70 [9]POVOV,MILOSLAVA,MonitoringmontnchsvarmostupesLochkovskdol stavk23.9.2010:Dlzprvaslo3,MottMacDonald,23.9.2010,s.132 [10] POVOV, MILOSLAVA, Monitoring chovn montnch svar hornch lamelovch psnic mostu pes Lochkovsk dol, Silnin okruh kolem Prahystavba 514 LahoviceSlivenec, SO 202/1: Dl zprva slo 2. Vsledky monitoringu montnch svar hornch lamelovch psnic mostu bhem vstavby mostu, vetn protokol nedestruktivnchkontrolsvarvroce2010,stavkervnu2010,MottMacDonald,2010, s.233 [11] POVOV, MILOSLAVA, Piny a predikce poruch mostnch vozovek a izolac most:lnekvrecenzovanmasopiseSilniceaeleznice,ISSN1801822X,2010,s.3 [12] POVOV, MILOSLAVA, Monitoring chovn montnch svar hornch lamelovch psnic mostu pes Lochkovsk dol, Silnin okruh kolem Prahystavba 514 LahoviceSlivenec, SO 202/1: Dl zprva slo 1. Nvrh metodiky a provdn nedestruktivnchkontrolmontnchsvarnahornchpsnicchmostubhemmonte, vetnvsledkkontrolvroce2009,MottMacDonald,2009,s.490 [13] POVOV, MILOSLAVA, VOLEK, JAN, TP 86 Mostn zvry: technick podmnky stavebpozemnchkomunikac,PRAGOPROJEKT,2009,s.153

37

[14] POVOV, MILOSLAVA, HROMDKO, JAN, TATEK, JAN, JUCHELKA, PAVEL, STAVINOHA,DUAN,Technickkvalitativnpodmnkystavebnezbytnostnebozbytenost: lnekvrecenzovanmasopiseKonstrukce,ISSN12138762,2009,s.5 [15] POVOV, MILOSLAVA, Vliv rznch aspekt na ivotnost ocelov mostn konstrukce: lnek vrecenzovanm asopise ASB (architektura, stavebnictv, byznys), ISSN12147486,2009s.3 [16] POVOV, MILOSLAVA, Jsou havrie most nhody, nebo se jedn o systmov pochyben?:sbornkkonferenceESABVamberk,2009,ISBN9788002021384,s.16 [17]POVOV,MILOSLAVA,TKP19SDCOcelovkonstrukce:technickkvalitativn podmnkystavebsttnchdrah,SDC,technickpedpis,2008,s.120 [18] POVOV, MILOSLAVA, TKP 19 Ocelov mosty a konstrukce st A a st B: technick kvalitativn podmnky staveb pozemnch komunikac, technick pedpis, MD R,PRAGOPROJEKT,2008,s.215 [19] POVOV, MILOSLAVA, TP 197: Mosty a konstrukce pozemnch komunikac zpatinujc oceli, 1.dl, technick podmnky staveb pozemnch komunikac, technick pedpisMDR,ISBN9788090417212,MottMacDonald,2008,s.106 [20] POVOV, MILOSLAVA, TP 197: Mosty a konstrukce pozemnch komunikac zpatinujc oceli, 2.dl, technick podmnky staveb pozemnch komunikac, technick pedpisMDR,ISBN9788090417236,MottMacDonald,2010,s.91 [21]POVOV,MILOSLAVA,TP193:Svaovnbetonskvztueajintypyspoj, 2.dl,technickpodmnkystavebpozemnchkomunikac,technickpedpisMDR,ISBN 9788090417205,MottMacDonald,2008,s.132 [22] POVOV, MILOSLAVA, Vady ocelovch konstrukc vesk republice a aspekty psobcch vliv na jejich vznik: sbornk X.konference Ocelov konstrukce Karlova Studnka,2008,ISBN9788086604374,s.5 [23]POVOV,MILOSLAVA,Pinyvadocelovchmostnchobjektveskrepublice ajejichpiny:sbornkXIII.konferenceMosty,2008,ISBN9788086604350,s.5 [24] POVOV, MILOSLAVA, Udlej a zapome: lnek vrecenzovanm asopise Silniceaeleznice,ISSN1801822X,2007,s.3

38

Kapitola4

Korupce:Nejenfisklnproblma jehoeen

Autoi:JanNovotn,TomLichardaJnPalguta
39

Korupce:Nejenfisklnproblmajehoeen

Chcemeli mluvit o stavu korupce vesk republice, je dobr se podvat, jak si esk republika stoj vporovnn sokolnmi evropskmi zemmi. Pro porovnn meme poutnapkladmezinrodnuznvanindexCPI(indexvnmnkorupcejakhom nevldnorganizaceTransparancyInternational).Tentosubjektivnindexjeveobecn uznvan a m stav korupce vzemch na kle od 010, kde zem snejni mrou korupce m znmku 10. Obrzek . 1 srovnv mru korupce evropskch zem podle indexuCPI.
Obr..1:MrakorupcemenindexemCPIprorok2010

Zdroj:TransparencyInternational,2010.

esk republika mla vroce 2010 CPI 4,6, kter ji ad na 53. msto mezi Maarsko, JordnskoaSaudskouArbiinastranjednaKuvajtaJihoafrickourepublikunastran druh. Vkategorii Evropsk Unie a Zpadn Evrop je esk republika na 24. mst zticeti zem ponkud neuspokojiv vsledek. Meme tedy ci, e esk republika mvnproblmyskorupc. Korupce m hmatateln ekonomick dopady na ivot vech oban, nebo odrazuje zahranininvestoryodvstupudozem,sniujeefektivitucelhoveejnhosektoru,kdy astncinejsounuceninavzjemsoutitveprospchzadvanzakzkyavneposledn ad zapiuje pidlovn veejnch zdroj tam, kde nejsou poteba. Korupce deformuje trh a vede kvyhledvntzv.renty ze strany podnikatel a ednk, co je jeden ze symptom neefektivn psobcho trhu. Korupce tak znatelnm zpsobem sniujekvalituivotalidazbytensrekonomickrstzem. Mezinrodn organizace jsou si tohoto faktoru vdom, a proto najdeme mnoho pklad, kdy se sna na vztah mezi korupc a ekonomickou prosperitou ukazovat a bojovat sn. Organizace se sna pomoci zemm vjejich ekonomick prosperit bez zbytenho perozdlovn a nebezpen nvykov pomoci zvenku. Tyto aktivity lze
40

dokumentovat napklad Antikorupn strategi zavedenou Svtovou Bankou vroce 1997, mluvou o uplcen veejnch zahraninch initel vmezinrodnm obchodu pijatouzemmiOECDvroce1997,neboDohodouOrganizaceSpojenchnrodproti korupcizroku2003.

Cena,kterouplatme
Abychom lpe ilustrovali negativn vliv korupce na ivot oban esk Republiky, podvejme se na empirick fakta. Empirick studie1 studovala kauzln efekt korupce, zachycen indexem CPI menm Transparency International, na veejn rozpoty, konkrtnnacelkovveejndluhastavrozpotovhodeficitu.Studievzaladovahy nov lensk zem Evropsk Unie a ukzala, e vy mra korupce m na deficity a veejndluhstejnnegativndopadjakoekonomickregulace. Negativnefektkorupcelzevyjditivmnostvpenz,oktertmtonrodnrozpoet pijde. Pijmemeli premisy pedel empirick studie jako platn, pak meme vypotat, o kolik esk republika pichz tm, e jej situace skorupc je hor, ne situace vokolnch zemch. Obrzek . 2 zachycuje pm finann benefit pro sttn rozpoet,pokudbyrovekorupceveskrepublicekleslanarovekorupcePolska, panlska,NmeckaaDnska,ktersivEvropvedounejlpe.Vedletohojetuvdme idelnsituaci,kdybyveskrepubliceneexistovalakorupcevbec.Zvpotvidme, ekorupcestojsttnrozpoetpmo39mld.Kron(potnoprorok2010).Tyto ztrty jsou ale jen pm a pouze na sttn rozpoet, vedle toho zde jet budou sekundrn vlivy na hospodsk rst a kvalitu ivota, kter se projevuj sodstupem asuadlouhodobji.
Obr..2:Pmfisklnbenefitzesnenkorupcenarovevybranchevropskchzem(vmld.K.)

Zdroj:VlastnanalzanazkladdatzTransparencyInternational,StatistickhoaduRavsledk studie2.

1Hanousek,J.,Koenda,E.,2011.PublicInvestmentsandFiscalPerformanceinNewEUMemberStates.

FiscalStudies,32(1),4372.ISSN01435671 2Hanousek,J.,Koenda,E.,2011.PublicInvestmentsandFiscalPerformanceinNewEUMemberStates. FiscalStudies,32(1),4372.ISSN01435671

41

Korupce nezpsobuje kody jenom pmmi neefektivitami zmnnmi ve, jako je vyhledvnrentyipatnalokaceveejnchzdroj,alevznikidruhotnnapkladve vnmn kvality veejnch slueb nebo na sklonech k daovm nikm3. Jak autoi citovanstudieukzali,nespokojenostobansveejnmislubamizpsobujeuoban vttendencipodvdtnadanch,msedlezmenujveejnzdroje.Firmy,kterse astn korupce a ed ekonomiky, tm zskvaj trn vhodu a vytlauj ztrhu firmy, ktersekorupnhojednannedopout(nehlednato,zdajsoutytofirmyvkonnj). Mezi nepm efekty korupce pat taky siln negativn vztah mezi korupc a vldou zkona4,politickounestabilitou5anirovnzahraninchinvestic.Tytoefektysem sloitjinepm,alestudieodhadujcelkovefektkorupcenaekonomickrozvojjako snenrstuHDPo0,5procentulnhoboduzakadsnenbodCPI6.Toznamen,e piCPInarovniNmecka(7,9)byeskrepublikamohlamtpodlettoanalzyrst vy o 1,6 procentulnho bodu ron a pi CPI na rovni Dnska (CPI=9,2) a o 2,3 procentulnhoboduron.

Ppadovstudieinfrastrukturnchstaveb
Infrastrukturn stavby jsou vmnoha zemch oblast snejvym podlem korupce. Dvodyprotutoskutenostjsoupedevmdva7:Zaprv,infrastrukturajenronna specifickkapitl,jehozsknjepronovzjemcevelkbariraprovstupdoodvtv. Za druh, infrastruktura pedstavuje sov odvtv, kter jako takov vyaduje sttn regulaci. Dle mnoha zdroj je stav zadvn stavebnch veejnch zakzek v R tristn. Chyb obecn koncepce rozvoje dopravn infrastruktury, kter by stanovovala tak cle rozvoje,jejichproveditelnostbybylaovenasocioekonomickmposouzenmvetn posouzendopadunaivotnprosted8(NK,2006,2007,2009).eskinfrastrukturn zakzky jsou obecn povaovny za pedraen. Dle zjitn NERVu zroku 2009, investicesenedaalokovatdostaveb,kterjsouzhlediskasvekonomicknvratnosti pro spolenost skuten nejpotebnj anejvnosnj 9 (NERV, Zvren zprva 2009).Velkoustzakzeksirozdlujezkokruhstavebnchfirem.Tohlevejenavrch doprovzenoselhnmkontrolnchmechanizm. Konkrtn een problm sveejnmi zakzkami pro infrastrukturn stavby jsou obsaeny v ppadov studii vtomto sbornku10. Zde jsou vedle detailnho popisu

CzechAndSlovakRepublicsandOtherTransitionCountries.Kyklos,57(2)2004,237252. 4Herzfeld,T.,Weiss,C.R.2003.CorruptionandLegal(In)effectiveness:anEmpiricalInvestigation. EuropeanJournalofPoliticalEconomy,19(3);pp.621632 5Mo,P.H.,2001.CorruptionandEconomicGrowth.JournalofComparative Economics,29(1);pp.6679. 6Ibid. 7Collier,P.andHoeffler,A.2005.TheEconomicCostofCorruptioninInfrastructure.In:GlobalCorruption Report2005.TransparencyInternational,Berlin,pp.1219. 8KontrolnakceNK.06/36(FinannprostedkyvynaloennarozvojdopravnchstvR) KontrolnakceNK.07/04(Finannprostedkyurennavybranakceprogramvstavbyaobnovy pozemnchkomunikac) KontrolnakceNK.09/27(Finannprostedkyurennavstavbupozemnchkomunikac) 9ZvrenzprvaNERV(2009):http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/dulezite dokumenty/zaverecnazpravaNERV.pdf 10Palguta,J.Nmtykezvyovnhospodrnostiudopravnchinfrastrukturnchstaveb,tentosbornk.
3HanousekJ.andPalda,F.,2004.QualityOfGovernmentServicesAndTheCivicDutyToPayTaxesInThe

42

problmprezentovnyinvrhyjejicheen,kterbysedalyshrnoutdonkolikabod jako:Nezbytnostposuzovnhospodrnostidopravnchprojektvevechppravnch fzch projektu, vypracovn robustn a konzistentn metodiky procesu bran, rozen praxe vytven potencilnch variant staveb vrmci fze zmru projektu i standardizacekvalifikanchahodnotcchkritrialhtzadvachozen.

Podlimitntypyzen
Dalrizikaveejnchzakzekvyplvajzexistencezadvacchzen,kternevyaduj nejvy standardy transparentnosti zadvn veejnch zakzek. Zakzky, kde se nejvy standardy nevyaduj, jsou ohranieny finannmi limity definovanmi v zkon. To znamen, e u veejnch zakzek, jejich velikost je men ne stanoven limit, se zadvac zen vnkterch aspektech zjednoduuje. Zhlediska ekonomick teorie vme, e nejoptimlnjm vbrovm zenm je veejn aukce, kde se kad mepihlsitasoutitozakzku,copistejnkvalitvedeknejnicen.Obzvlt umalchzakzekalemohoubtnkladynaveejnousoutvt,nesamotnspora, protolzeexistencipodlimitnchtypzenpochopit. Zadvn vnkterch typech podlimitnho zen dovoluje stanovovat cenu neoptimlnmzpsobem,tudlzepozorovattendencirozdlovnvelikostizakzekdo menchcelk,jejichjednotlivvelikostbudeninelimit.Jelilimitprotytozakzky nastavenplibenevolentn,dochzktomu,eipomrnvelkzakzkylzerozdlitdo podlimitnch a celkov objem zakzek, u nich bude cena stanovena neoptimlnm zpsobem,budeplivelk. Vypisovn veejnch zakzek je dnes upraveno zkon 137/2006 sb. o veejnch zakzkch a dle pak upraveno podle Nazen vldy . 474/2009 Sb. Velikost tchto limitpronadlimitnveejnzakzkyjeshrnutavTabulkch.1a2.
Tab..1:Zkonnlimityslubyadodvky Mal rozsah Nadlimitn R&celosttn agentury Regionln orgny Sektorov zadavatel 2010 2000000 3236000 4997000 10200000 Slubyadodvky 2009 2000000 3782000 5857000 11715000 Tab..2:Zkonnlimitystavebnprce Stavebnprce Malrozsah Nadlimitn 2010 6000000 125451000 2009 6000000 146447000 2008 6000000 146447000 2007 6000000 165288000 2006 6000000 165288000 2008 2000000 3782000 5857000 11715000 2007 2000000 4290000 6607000 2006 2000000 4290000 6607000

13215000 13215000

43

Pklad patn nastavenho limitu a jeho zneuvn lze ilustrovat na ppadov studii stavebnch zakzek a konkrtnch slech. Limit pro zjednoduen reim zadvacho zenprostavebninnostjenastavenvelmivysoko,atona20milionechK.Finann limittakmzsadnvlivnakumulacezakzekpmopodlimitem(Obrzek.3).
Obr..3:Kumulacestavebnchzakzekpodhranic20milion(podleodhadovanceny)

Jakzlepitsituaci
Nvrhnapotlaovnkorupceseobjevujevposledndobvelkmnostv.Pedevm ve spojitosti sveejnmi zakzkami ale musme mluvit o dvou odlinch jevech: neefektivitavbrovchzenavedletohosamotnkorupce.Vnavrhovancheench, ktermajzaclbojovatskorupcveveejnmsektoru,jeprototebaobatytofenomny spojit.Navrhovanprincipyvakmusbtjednoduch,sconejmenmpotemvjimek a pokud mono co nejmn manipulovateln zmnou konkrtn technick implementace. Jakohlavneen,ktervttoprcinavrhujeme,jezventransparentnostiveejnch vbrovch zen. Transparentnost je zde mylena ve smyslu poskytovn plnch informac, na kterch je smlouva mezi zadavatelem veejn zakzky a dodavatelem postavena,kadmu,kdobudemtzjemdaninformacezskat.Prvozskatinformace by nemlo bt zatovno zbytenmi barirami, vpodob monch prtah procesu zskvn informace, kdy by poskytovatel mohl mt zejm motivace informace neposkytnout. Vsouasn dob ji existuje nvrh vStrategii vldy v boji proti korupci na obdob let 2011 a 201211 na zzen centrlnho registru, kde bude zveejovno veker nakldn se sttnm majetkem a majetkem zemn samosprvy a pi realizaci vdaj zveejnch rozpot. Koncepce vak u explicitn neobsahuje to, co se stane, pokud daje nebudou zveejnn. Navrhujeme proto pslunou pravu, kter se bude inspirovatslovenskoulegislativouvttooblasti.Navrhujeme,abypsemnsmlouva,kde

11www.mvcr.cz

44

jednm z jejch astnk je osoba povinn zpstupovat informace a kter se tk vyuvn veejnch prostedk, nabyla innosti a nsledujc den po zveejnn na pslunwebovstrnce.Pokudbysmlouvanebylazveejnnstanovenmpostupem do urit doby (jednoho msce) od jejho podpisu, platilo by, e astnci od smlouvy odstoupili. Tmto opatenm zmnme motivaci firem, kter tak nov zskaj zjem na zveejovn smluv, nebo pokud by ke zveejnn nedolo, kplnn ze smlouvy se nepistoup. Transparentnost me snit neefektivitu nkolika penosovmi mechanismy. Za prv, vzkumy ukazuj, e jedinci, kte vd, e jsou sledovan, mn podvdom svoje chovn12.Zadruh,zveejovnsmluvbudemtfunkcikontrolyexpost,kdyoban, mdiaanebonespnastnciveejnsoutemohoukontrolovat,zdasedoopravdy vybrala nejvhodnj nabdka a zda se podmnky smlouvy shoduj s podmnkami soute. Tm se signifikantn zv pravdpodobnost, e si nkdo korupnho i nesvdomitho chovn vimne a bude iniciovat proeten pslunmi orgny. Toto bude mt na ednky a astnky konn preventivn efekt, nebo se zv potenciln nklady na korupci. Aktr korupnho jednn bude muset potat svy mrou odhalen,avprmrubudemusetelitvymsankcm.Zatet,pokudkekorupnmu jednn skuten dojde, tato vy pravdpodobnost odhalen zpsob, e pslun orgnybudouspeupozornnyadojdeknprav. Pro zveejovn je teba zdit zvltn internetov portl, kam budou mt povinnost subjekty elektronick kopie smluv poslat. Na Slovensku funguje podobn portl pi adu vldy13, kde jsou smlouvy centrln shromaovny a kde se knim lze dostat. Existence centrlnho adu je zde klov znkolika dvod. Za prv, centrln databze povede ke snadn kontrole hospodaen nap celou veejnou sprvou. adatel o informace tak bude moci snadno porovnat hospodaen dvou mst i dvou rznch sttnch ad a ministerstev. Za druh, pro celou veejnou sprvu bude existovatjednotnpostupzveejovnsmluv,mbudecelprocesvelmijednoduch. Za tet, centrln databze umon snit nklady pro veden tto sluby. Za tvrt, centrlnportlumontextovvyhledvnpodlerznchkritriatmumonsnaz pstupkinformacm. Za dal, navrhujeme zruen akci na doruitele, kter vytv ideln prosted pro netransparentnzadvnveejnchzakzek.Firmy,kterjsouvlastnnskrzeakciena doruitele, nemaj jasnou vlastnickou strukturu, co umouje zadvn veejnch zakzekfirmmpmospznnmstmi,coodanzakzcerozhoduj.Jenezbytn,aby se do veejnch sout mohly pihlaovat jen ty firmy, kter maj jasnou vlastnickou strukturuvystopovatelnouakfyzickmosobm. Dle navrhujeme omezit pm oslovovn bez veejn soute a zmnu limit pro podlimitn stav. Zdat vidme, e dnes je situace jasn zneuvan. Monost empirick studie ale umouje zptnou kontrolu ppadn zmny tohoto limitu, proto nalezen optimlnmezemeprobhatpostupnasjasnoukontrolounadtm,jakmsmremse zmnaubr.

kancelimonostnaltsikvuavhoditpenzezandopslunkrabiky,taksevbrpenzzv,kdy nadkvouvisobrzeklidskcho:Bateson,M.,Nettle,D.andRoberts,G.2006.Cuesofbeingwatched enhancecooperationinarealworldsetting.BiologyLetters2(3)pp.412414 13http://www.zmluvy.gov.sk/

12Tentoefektmdokonceiobyejnfotografielidskcho.Jednastudieukzala,ekdylidmajv

45

Dlenavrhujemezvitmotivaceobanproodhalovnkorupnhojednn.Zaprvse jedn o ochranu tch, co na korupn jednn upozorn a to pedevm vztah mezi zamstnancem a zamstnavatelem. Zamstnanec, kter upozorn na korupci svho zamstnavatele, je dnes vystaven riziku pomsty z jeho strany, jako je ikana, zten pracovnch podmnek i proputn. asto jsou ale tito zamstnanci jedin, kte maj dostatekindiciokorupnmjednn,ktermevstkjehoodhalen.Ztohotodvodu byoban,upozorujcnakorupnjednnsvhozamstnavatelemlipovatzven ochrany.Vedletohojenamstzavstipmfinannmotivaceproupozorovnna korupnjednn.Ti,coupozornnakorupnjednnatmumonuetitprostedky zveejnch rozpot, by mli mt prvo na podl zuetench penz. Tmto oban zskajdvojmotivaciprooznmenkorupnhojednn. Konkrtn een problm sveejnmi zakzkami pro infrastrukturn stavby jsou obsaeny v ppadov studii vtomto sbornku14. Zde jsou vedle detailnho popisu problmprezentovnyinvrhyjejicheen,kterbysedalyshrnoutdonkolikabod jako:Nezbytnostposuzovnhospodrnostidopravnchprojektvevechppravnch fzch projektu, vypracovn robustn a konzistentn metodiky procesu bran, rozen praxe vytven potencilnch variant staveb vrmci fze zmru projektu i standardizacekvalifikanchahodnotcchkritrialhtzadvachozen. Autory kapitoly jsou Ing. Jan Novotn, M.A. (na prci dle vznamnou mrou pispla Andrea Koncov, Andrea.Koncova@vsci.cz); Ing. Tom Lichard, M.A.; aPhDr.JnPalguta. CERGEEI, Spolen pracovit Univerzity Karlovy a Nrodohospodskho stavu Akademie Vd R, v.v.i.; Jan.Novotny@cergeei.cz; Tomas.Lichard@cergeei.cz; Jan.Palguta@cergeei.cz

14J.Palguta,Nmtykezvyovnhospodrnostiudopravnchinfrastrukturnchstaveb,tentosbornk.

46

Kapitola5

Nmtykezvyovnhospodrnosti uinfrastrukturnchstaveb

Autor:JnPalguta
47

Nmtykezvyovnhospodrnostiudopravnch infrastrukturnchstaveb

Problematika infrastrukturnch staveb je nesmrn irok a nelze ji posuzovat bez odbornch a legislativnch souvislost. Vsouasn dob je pedmtem mnoha komentapostupnotevrntematikypispvkvytvenproblematickhopohledu nastavaskouveejnost.Povatensledujcnlezysami. Dle nlez NK chyb v R politicky zvazn dlouhodob cle rozvoje dopravn infrastruktury, jejich proveditelnost by byla ovena socioekonomickm posouzenmvetnposouzendopadunaivotnprosted(NK,2006,2007,2009). Rovn nedostaten koordinace ppravy akc se zajitnm financovn jejich nsledn stavebn realizace neposkytuje zruku elnho a hospodrnho vynakldn finannchprostedksttu(NK,2009).DlezjitnNERVuzroku2009,investicese neda alokovat do staveb, kter jsou zhlediska sv ekonomick nvratnosti pro spolenost skuten nejpotebnj anejvnosnj (NERV, Zvren zprva 2009). U cenovch nabdek stavebnch firem na jednotliv poloky infrastrukturnch staveb dochzkekovmdotacmnappolokami,piemkovdotacejsouvpkrm rozporusprhlednostnkladacen(vizploha1ttokapitoly). eskinfrastrukturnzakzkyjsoupedraenoproticenovhladinvoblastibytov vstavbyioproticenmvstavbycelkov,zatmcovesrovnatelnmzahranitomutak nen (viz ploha 2). Schvalovac proces, kterm si navren projekt dopravn stavby musvRprojt,obsahujemnohoslabchmst,vetnproblematickhosestavovn rozpot SFDI a selhvn kontrolnch mechanizm (CENA DLNIC, Projekt nevldnchneziskovchorganizac).

Nejsmutnjfakta
SD zadalo v letech 20082009 celkem 676 veejnch zakzek na stavebn prce s pedpokldanouhodnotouzakzkyminimln6mil.K.Vslednsmluvncenatchto 676zakzekinila97,3mld.K.
48

Tab.1.Zadvnveejnchzakzeknastavebnprce

%celkov # #VZna Suma sumy Nabdek stavebn smluvnch smluvnch uchaze prce cen(K) cen
Celkem 1 2 4 >4 U366 zakzek scelkovou cenou dle uzavench smluv 63,8 mld. se vybralo zne vce ne4nabdek.Uzakzek,kterpedstavovaly13,6%celkovceny,sevybraloznevce ne 2 nabdek. Celkem 141 veejnch zakzek scelkovou cenou dle uzavench smluv 62,8 mld. K (cca dv tetiny celkov sumy) zskalo pouhch pt (!) firem, a to samostatnnebovrmcisdruen(NK,2009). Tato studie nabz kdiskuzi aktualizovanou verzi nvrh smujcch kezlepen proces dopravn politiky esk republiky. Clem je identifikovat prostor kvt hospodrnosti voblasti dopravnch infrastrukturnch staveb. Studii je nutno vnmat vkontextu vznamu dopravnch infrastrukturnch staveb pro hospodsk rozvoj esk republiky i v kontextu objemu prostedk kadoron alokovanch do tto oblasti. Zvyovn hospodrnosti pmo souvis sclem snen kadoronho deficitu veejnchfinanc,atovkrtkodobmidlouhodobmhorizontu. 676 26 46 366 310 97,3mld. 1,4mld. 13,2mld. 63,8mld. 33,5mld. 100% 1,49% 13,63% 65,56% 34,44%

Zdroj:NK(2009),vlastnpepoty

Executive summary: prostedky kzajitn cl hospodrnosti a hodnotyzapenze

Uren dlouhodob zvaznch priorit rozvoje dopravn infrastruktury na zklad multikriteriln costbenefit analzy sjasnmi, robustnmi a konzistentnmi kritrii, vetn posouzen dopadu na ivotn prosted, a to na zklad kvalitn nrodn strategie rozvoje dopravn struktury zpracovan dle standarddobrmezinrodnpraxe. Posuzovn hospodrnosti dopravnch projekt ve vech ppravnch fzchprojektuvefzizmru,projektovdokumentaceanslednped vlastnmuzavenmsmlouvy.Posuzovnhospodrnostimusbtvykonvno prostednictvmnainvestorovinezvislmsubjektu(uplatnnprincipukontroly tyo)objednanmodlinouosobouneinvestorem,tj.procesbran(gateway process):projekt,kterneprojdebrnou,konnebojevrcenkpepracovn. Vypracovn robustn a konzistentn metodiky procesu bran (gateway process).

49

Pepracovn (revize) oceovacch podklad pro jednotliv fze ppravy projektu dopravn infrastruktury, a to spolu smetodikami jejich pouvn vsouladu sosvdenmi zahraninmi metodikami, vetn pravidel pro sbr a aktualizaci dat, a to sohledem nejen na vysouten ceny, ale i na konen cenystavbykdatukolaudacestavby. Vypracovvn zadvac dokumentace stavby silninch staveb ve stupni realizandokumentacestavbytakjakojetostandardemuelezninchstaveb zadvanchSDC. Vinnostiautorskhodozoruprojektantemzamezenpraxesoubhuinnost autorskho dozoru projektanta z fze ppravy projektov dokumentace (DZS)asouasninnostiprojektantarealizandokumentacestavby(RDS). Rozenpraxevytvenpotencilnchvariantstavebvrmcifzezmru projektu, zejmna zhlediska optimalizace prostorovho trasovn, pouit hospodrnjch technologi (zejmna sohledem na energetickou nronost) nebolepchstavebnchpostup. Standardizacekvalifikanchahodnotcchkritrialhtzadvachozen (sout jen na cenu, pokud je to mon vzhledem ke komoditnmu charakteru zakzky;jinakjetebavztvvahuppady,kdyvznamnourolihrajesteticka kvalitativnkritria). Zabezpeen provdn kvalitnho a nezvislho dozoru technickch, kvantitativnch, kvalitativnch, ekologickch i bezpenostnch aspekt vstavby dopravnchstavebdoplnnnavtchstavbchdvojkontrolouprostednictvm supervizora. Posouzen stvajcch vzorovch smluvnch dokumentac na vstavbu dopravninfrastrukturyzhlediskaoptimlnhorozloenrizikmeziobjednatele, dozoru (ppadn i supervizora), zhotovitele, a nastaven novch smluvnch dokumentac, kter budou minimalizovat rizika objednatele zhlediska hospodrnostiahodnotyzapenze. Vypracovn metodiky a systmu kontroly kvality stavby ve lht pro uplatnnvadvizhotoviteliainnaplikacetohotosystmu. Vypracovn nrodn metodiky standard drby dopravnch staveb odrejcchzsaduekonomickudritelnosti.

Vymezenhospodrnosti
Hospodrnost se vtomto materilu rozum zajitn nejlepho vyuit zdroj pro ppravu, vstavbu a vyuvn dopravn infrastruktury, piem za opaten khospodrnostisepovaujtaopatenkezlepenpostupavyuitzdroj,ktermaj zacl: snenvstuppizachovnstejnkvalityvstup; nicenyzdrojpouitchprozajitnvstup; zajitndodatenchvstup,tj.zvenkvalityimnostvvstuppistejnch vstupech;
50

zlepenpomrumezivstupyajednotkovminkladyvstup; zmnu pomr mezi rznmi vstupy zamenmi na dosaen podobnho celkovhoclezpsobem,kterzajiujevtcelkovvstupyprostejnvstupy (alokativnhospodrnost).

Vymezenhodnotyzapenze:
Vtomto materilu se dle pouv pojmu hodnota za penze, kter je mon vymezit jako optimln kombinaci celoivotnch nklad a kvality dan dodvky, sluby nebo stavebnch prac,ktersplujepimenpotebyuivatel.Pstupzhlediskahodnoty zapenzejetedyzamennaceloivotnnkladyapnosydopravnchinfrastrukturnch staveb,nikolivjennaprvotncenyvstup. Zajitn vt hospodrnosti a hodnoty za penze je teba sledovat vcelm nkupnm (projektovm) cyklu dopravnch infrastrukturnch staveb, tj. ve vech jeho ne uvedenchfzch:
Strategie a programy

Vyhodnocen a drba stavby

Zmr

Vstavba

Projektov dokumentace

Veejn zadvn: vlastn nkup

Sohledem na systmov nedostatky souasnho systmu ppravy a realizace dopravnch infrastrukturnch staveb vesk republice tak, jak jsou popsny ne vtomto materilu, je nutn alokovat zdroje do oblast metodologie, kontroly, tvorby strategickchdokumenttak,abypedapovynaloennkladnastavebnprcebyl dnysystmovzrukyhospodrnchovnsttuanakldnsprostedkydaovch poplatnk. Pprava a realizace dopravnch infrastrukturnch staveb by mly bt vedenyheslemtyikrtpemlej,nejednoukvalitnpostav,akdyupostav,tak zajistikvalitndrboumaximlnivotnostvybudovanstavby.

51

Doporuenpodleoblast:
Pokudvezmnndoporuenrozepemedovtchdetail,memepokraovat:

1Strategieaprogramyrozvojedopravninfrastruktury

(fzeStrategieaprogramy)

Vyhodnocovn ekonomick efektivnosti jednotlivch plnovanch staveb mus bt vnovnanleitpozornost.Odpovdajcprostormusbtvytvoennejenprosamotn socioekonomickposuzovnprojekt,aleprovechnysouvisejckrokyvrmcicelho procesuhodnocen. Zde mme na mysli napklad uplatnn nstroj vedoucch ke zmapovn dopravn poptvky po plnovan infrastruktue, ponaje dopravnmi przkumy a sofistikovanmi metodami matematickho dopravnho modelovn kone. Vrmci posuzovn staveb se nelze vdy spolhat pouze na strategickou rove dopravn plnovacho procesu, ale vkonkrtnch ppadech je teba soustedit sei na jednotliv detaily navrhovanch een a jejich dopady na dopravn s. Cel proces posuzovn stavebbypakmlbtvznjasnmipravidlystanovenmivrmcidanchmetodik. SDpipravujestavbypodleHarmonogramuvstavbydopravninfrastruktury(HVDI). HVDI a navazujc rozpoty SFDI obsahuj pouze seznamy jednotlivch investinch akc, neposkytujvakinformaceovzjemnchvazbchmeziakcemianivyjdennalhavosti jejichrealizace;stanovenmprioritvstavbysenezabvaj(NK,2009).HVDIjetehdyne vc ne tabulkou obsahujc vechny plnovan stavby aopravy dlnic, silnic, eleznic adalch dopravnch staveb. Bez zdvodnn jejich dopravn aspoleensk poteby HVDI pot srealizac vech staveb stm, e docela nerealisticky pedpokld, e sttn rozpoet za pomoci pjek (EIB, dluhopisy, projekty PPP) spolu spspvky fondEUzvldnevechnyufinancovat.MDpipustilo,abybyldoHVDIzaazenvelk poetakcbezodpovdajcvazbynadisponibilnfinannzdroje(NK,2009). A) Doporuujeme vld dopracovat strategick dokument pro plnovn rozvoje dopravninfrastrukturySektorovstrategiedopravydoverzeSeStraII. Kplnmu dokonen dokumentu SeStra je zapoteb zapracovat i zajistit nsledujc asovnronbody: ZpracovnhodnocenSEA(StrategicEnvironmentalAsessment). Aktualizaceprognostickchmodelpepravnchadopravnchproudprovechny druhydopravy. ZapracovnvstupevropskdopravnpolitikyapolitikyTENT(TransEuropean TransportNetwork),kterjsouzatmvestdiuprojednvn. Pprava afinancovn jednotlivch projekt by nadlemlaprobhatjenom tam, kdejevsouladuskoncepc. Vsledek multikriteriln analzy asocioekonomickho posouzen by ml bt provznsdalmipovolovacmiprocesy.
52

B)PijatkoncepcemusbtzvaznmvodtkemproinnostMD,SD,SDC,VC.

C)Doporuujemepromtnoutkoncepcizvaznmzpsobemdoprvnhodu: IntegrovatvslednoustrategiiaprioritizacizmrdoPolitikyzemnhorozvoje.15 Vsouasn dob pipravuje Ministerstvo Dopravy komplexn dokument Stedndobplnrozvojedopravninfrastrukturysdlouhodobmvhledem,kter m obsahovat i prioritizaci akc. Dokument m bt vypracovn do konce roku 2011.

Specifickoblast:Oceovnstaveb,jednnocen,cenovexpertzy
A)Doporuujemevytvoenoceovacchpodkladprojednotlivstupn ppravystavebspolusmetodikamijejichpouvn. Vroce2007bylyvytvoenyexpertnskupinoucenovnormativyprooceovnstaveb ve fzi investinho zmru. Nsledn si SD vytvoilo ocenn oborovho silninho tdnku expertnmi cenami, kter je vak vzhledem kvelkmu stupni agregace nutn dle propracovat. Pro stupn DR a DSP byly pipraveny prvn verze oceovacch podklad vrmci zpracovn mrnch cen (statistick vyhodnocen vysoutench staveb provdn u SD od roku 2004). Pro jejich praktick vyuvn je poteba je dopracovatvnvaznostinajiexistujcnormativyaexpertncenypoloektdnku. Cenov normativy a mrn ceny je nutno aktualizovat ve vztahu ke statistickmu vyhodnocen staveb, ve kterch se zohleduj skuten nklady a ceny, ze kter byla stavbapostavena.Stavbyukterchcenyvraznvyboujzprmrubynemlybtdo statistickhovyhodnocenzahrnuty.Ukazatelepouitucenovchnormativamrnch cen by mly zohledovat zemn podmnky, zejmna geologick a hydrologick, kter majvznamnvlivnacelkovoucenustaveb. Revizi oceovacch podklad pro jednotliv fze ppravy projektu dopravn infrastruktury je nutno vykonat sohledem nejen na vysouten ceny, ale i na konencenystavbykdatukolaudace. Problmsouasnchpodklad,kterjevRkdispozicijetakyvevzorkudat.Normativy jsou zaloeny na dajch ostavbch, ukterch obecn existuje pochybnost, e jsou pedraen(vizploha2). B) Doporuujeme zavst do posuzovn ekonomick vhodnosti nabdek i projekt systm oceovn ivotnho cyklu projektu, tj. celkov nklady po dobu jeho ivotnosti, tj. vetn nklad na jeho provoz, drbu, opravy, ppadnou demolici atd. C) Doporuujeme zmnu legislativy tak, aby bylo investorovi SD R umonno jednnsvtznmuchazeemocen,atovrmcirozenmonostiprouplatnn jednacho zen suveejnnm. Mlo by bt umonno jednat o jednotkov cen poloek, kter jsou vnabdce pedraen. (Viz ploha 1) Vrmci tohoto zen lze

stavebnhozkonaprobhajadoroku2015budouprobhatzmnyzemnchplnsdelvR:1zemn plnovacdokumentacisdelnhotvarunebozny,zemnplnobcearegulanplnschvlenped1. lednem2007lzedo31.prosince2015podletohotozkonaupravit,vrozsahuprovedenpravyprojednata vydat,jinakpozbvajplatnosti.

15Vttosouvislostiupozorujeme,ejeprotutoimplementacivhodnokamik,nebopodle188odst.1

53

vyut jednn o nabdkch podle 30 tohoto zkona, kter by zpsobem podobnm aukciumonilasniovnnabdkovchcenstavebnchprac. Pedpokldan hodnota veejn zakzky jako povinn daj pro kadou veejnou zakzku vR by mla urovat maximln hodnotu16, za kterou je stt danou stavbu ochoten vzadvacm zen zadat. Vppad, e by dn znabdek tto hodnoty nedoshla,bylobyprvemzadavatelezadvaczenzruit. Vrmci soute by souasn nemlo dojt ksituaci, kdy vtzn cena pesahuje nklady stanoven vekonomick analze jako mezn pro zachovn ekonomick efektivnostiprojektu.Vppad,kdynabdkyvechuchazetutomezncenupevyuj, mlobydojtkezruenpslunhozadvachozen. D)Expertzyceny SFDI by ml kontrolovat a schvalovat cenu ve vech fzch ppravy (zmr, projektov dokumentace, ped uzavenm smlouvy na zhotovitele). Prozatm se jednpouzeoformlnschvalovn.Mlbyexistovatinstitutsttncenovexpertzy, kterby mohlafungovatjakprostedekkontrolyvrmciprocesubran(gateway process, viz ne) . Zkalkulovan ceny by mly bt pro SD stanoveny jako limitn a mlobysehledatodpovdajctechnickeen.Doporuujmevyuvnmechanizmu pevnceny.Pijakmkolivpekroenurencenymusdojtkjejmupeschvlen, kter by mlo bt podloen expertzou, jinak nen mon pokraovat do dal fze projektu(brna). Analzysporjenutnodlatjetpedvydnmstavebnhopovolen. Vbrovzennaprojeknprcebymlabtzadvnasohledemnadosaenkvality projeknhonvrhusohledemnahodnotuzapenze,nejennaprostvyprojektovn. Ve fzi vstavby povaujeme za nutn provdt dvoj kontrolu postupu provdn stavby,atozejmnauvtchprojekt.Prvnjezajitnkvalitnhotechnickhodozoru investora SD, druhm stupnm je kontrola efektivnho hospodaen ze strany SFDI (supervize).

2Zmr,variantneen,ppravastaveb (fzeZmru)
A) Doporuujeme vznamn objekty (mosty, tunely, atp.) zpracovvat vdy ve variantchsjejichtechnickmazejmnaekonomickmvyhodnocenm,atozhlediska jejichivotnhocyklu(nikolivjeninvestinchnklad).Variantneenjevakmon pouze do stupn dokumentace DR. Vrmci nvrhu na vydn zemnho rozhodnut mus ji bt doloena pouze jedna varianta. Metodiky vnovan ekonomickmu vyhodnocovnstavebbymlybtvttosouvislostiodpovdajcmzpsobemupraveny.

16Zhlediskahodnotyzapenzejenejkrititjkvalitnsmluvntext,kvalitnaplnprojektov

dokumentaceproelyzadnzakzkyazejmnakvalitndozorstavebnchprac(vizkapitola4ne).

54

Variantymaterilov(beton,ocel,pespankonstrukce),prostorovuspodn(poet adlkapol),zpsobzakldnatd.17 U tunel potom zpsob zhotoven (metoda, raen, hlouben) a optimalizace dlky zhlediska technologie. Ani by se potlaovalo krsno a architektonick rove navrhovanchmost,mlabyekonomikapevitnadsamoelnost. Je tak nutn dodret sprvn poad zpracovn jednotlivch stup projektov ppravy ve vztahu kvydn dlch sprvnch rozhodnut. (Nap. nedoporuujeme zapot prce na dokumentaci DR ped zpracovnm dokumentace EIA, nebo zpracovvatdokumentaciDSPpedvydnmzemnhorozhodnut). B) Doporuujeme zpracovn paralelnch projekt ve zvlt odvodnnch ppadech Uzvlt komplexnch a sloitch projekt, u nich zhodnocen vlivu stavby na ivotn prosted existuje vce variant veden trasy, zpracovat pro jejich konen vbr dokumentaci do srovnateln rovn; doporuuje se a do podrobnosti DR. Pouze porovnvnm variant, zpracovanch na srovnateln rovni, se me pedejtdlouhodobmazbytenmdiskusmotom,ktereenjelep,atmzabrnit zdraovnstavebztituluodsunujejichrealizace.

Specifickproblematika:Procesbranakontrolatechnickcheen
A) Doporuujeme povinnou kontrolu vech fz projektu (zmr, projektov dokumentace, vstavba18) nezvislm expertem (v souasnosti nen bn). Draz je na provdn expertz projekt ji ve vhodnm okamiku ve fzi zmru19 projektusclemoptimalizovateen. Clem je optimalizovan, co nejjednodu technick een splujc poadovan parametry, kter zrove vznamn sn ekonomickou nronost stavby. Jedn se napklad o unifikaci mench dlninch most, dlninch nadjezd, zjednoduen koncepnch a dopravnch nvrh mimorovovch kiovatek a jejich vzjemn vzdlenosti, rozsahu ekologickch staveb.20 Tato unifikace pispje nepochybn i kstandardizacidrbytchtostavebvprbhujejichivotnosti Zvenou pozornost je nutn vnovat optimalizaci smrovho nvrhu trasy ve vztahu kzemavkovmunvrhuniveletyvevztahukekonfiguraciternu.Tutopozornostje nutnvnovatjipizpracovnzemnchplnadokumentacZR.Vtchtonvrzch je ukryta podstatn rezerva pro snen ekonomick nronosti staveb (m vliv na rozsah zemnch prac a rozsah umlch staveb, tj. mosty, zdi, tunely). Zpsob veden trasy m bt optimalizovn taky zhlediska vzdlenosti MK, rozsahu peloek komunikac,atd.

17Jevaktebarespektovat,epotypolazejmnapakdlkamostnchobjektjezpravidladan dokumentacEIA. 18Vttofzijakpedvlastnmzadnmstavebnchprac,takzejmnakvalitnmstavebnmdozorem avkvalifikovanchppadechisupervizoremvrmcisamotnvstavby. 19Nezvislexpertbymlzastnnvuritmeodzatkukadfzeprojektu,nejenpouze kontrolovatsamotnvstup.Pokudknpistoupnakonciazaneprojektovat,zpravidladochzke znanmanekontrolovanmzpodnm,ppadnvtmvdajmvefzippravy. 20RozsahekologickchstavebneurujeSD,alezpravidlaorgnochranyprodyakrajiny,tj.MPnebo pslunkrajskorgnsttnsprvy.Stejnjetomutakivppadsprvctok,kanalizacstatd.

55


Tab.2.HustotaMKnarychlostnchsilnicchadlnicchjakoukazatelekonomickoptimalizace

Zem
R Nmecko Itlie Dnsko Polsko Slovinsko Maarsko Chorvatsko

Dlka vybranch sek

1097km 4759km 6092km 972km 760km 410km 833km 1161km

Poet MK
208 748 664 190 84 75 110 99

Prmrn vzdlenostmezi MK
5,3km/MUK 6,4km/MUK 9,2km/MUK 5,1km/MUK 9,0km/MUK 5,5km/MUK 7,6km/MUK 11,7km/MUK

Vdokumentaci a pi vstavb je cena stavby vznamn ovlivnna podrobnm geotechnickm posouzenm a nvrhem zemnch konstrukc most a zd. Proto ji od stupn DR21 a po realizan dokumentaci by ml bt povinnou plohou dokumentace nejen geotechnick przkum, ale hlavn geotechnick posouzen a geotechnicknvrhkonstrukc.Prosprvnvyhodnocenalternativjenutnkvalitn geotechnick,hydrologickakorozn(promostnstavby)przkum. B)Doporuujemezavsthodnocenkoncepnchaprojektovchpracnazklad mezinrodnuznvanchmetod(FIDIC)QCBS(Qualityandcostselection)aQBS (Qualitybasedselection)

3Ppravaprojektovatechnickstidokumentacestaveb (fzeProjektovdokumentace)
A)Doporuujemezavstpesnouspecifikacipoadavknajakostjakonezbytnou soust projektov dokumentace (sohledem na uplatnn principu hodnoty za penze) Zhotovitel staveb asto odvoduj naven ceny stavebnch prac existenc zbytench pedpis a norem, kter neumouj volnou innost zhotovitele (napklad volbu parametr kvality kameniva, oceli, betonu, druh izolac apod.). Definicezpsob dodvekakontrolykvalityjsouhodnocenyjakozbyten.Tytoaktivityperstajado

21Souasnobvyklpraxeje,ezpravidlatytopoadavkyzajiujeprojektantpizpracovnDR

aobdrjenakoncisvinenrskprce,tjvdob,kdymprovstvyhodnocenalternativ.Vhodnjby byloprovsttytoprzkumypedzjenmzpracovnDRtetosoboujakopodkladprozpracovn projektovdokumentace.Vppadpotebymohoubtzadnydoplkovprzkumy(povykoupen pozemk)pedvlastnreaalizacstavby.

56

poadavk na ruen smluvnch podmnek staveb, tzv. TKP (technick kvalitativn podmnky staveb). Zhlediska hodnoty za penze je vak kvalita provedenho dla pro celkovou hospodrnost dan stavby naprosto klov. Pouitm nekvalitnch i nevhodnchmaterilipostupmebtivotnostdanstavbypodstatnsnena. Soust dobr mezinrodn praxe je, e soust projektov dokumentace je vdy pesnspecifikacepoadavknajakost.Obecnplat,enadrbunovuvedench staveb do provozu se obvykle vR nevykldaj dn finann prostedky minimln prvnch20let.Absencetchtoprostedkpotomzpsobuje,enkterstavbyjsoupo 2030tiletechodstrannyanahrazenynovmistavbami.Tentopostupnelzepovaovat zainnostdobrhohospode. Souasnbymlabtvrmcizpracovnprojektovdokumentacenleitvypodna zsadn rizika projektu a vppad nutnostiby mly bt zpracovny dodaten studie, abyvefzirealizanmaterializacetchtoriziknevyvolalapotebuvcepracanrokm zhotovitelenazvencenydla. B)Doporuujemepesunoutvypracovvnzadvacdokumentacestavby silninchstavebdofzerealizandokumentacestavby Tak jako je to standardem u elezninch staveb zadvanch SDC, vypracovat technickoustzadvacdokumentacestavebnchpracusilninchstavebvestupni realizan dokumentace staveb. Tmto postupem by se zamezilo vzniku mnoha vceprac, kter mnohdy vyplvaj znepli podrobnho zpracovn technick sti zadvacdokumentace. C) Zsadn doporuujeme nepipustit zhoren parametr kvality u most a komunikac,pokudbytomlomtvlivnabezpenostsilninhoprovozu. D) Zsadn nepipustit zhoren nvrhovch parametr most a komunikac, pokud by to mlo vliv na zhoren bezpenosti silninho provozu (rozhledov parametry,eenkiovatek,kovuspodn) E)Vypracovatrobustnmetodologieanslednuloenpovinnostiprojektantovi vevztahukprovedenposouzendosaenhodnotyzapenzevrmciprojeknho nvrhu(jakopovinnsoustprojektovdokumentace).

Specifickproblematika:Zadvaczenasmluvndokumentace
Otzkapilknhospodsksouteodanoudopravnstavbubymlabtvnovna mimodnpozornosttak,jakjetoobvyklvdobrmezinrodnpraxi. A)Drazndoporuujemestandardizacipoadavknakvalifikaciaminimlnch lhtpropodnnabdeksohledemnapedpokldanouhodnotustavebnchprac.Nen obhajiteln,abyvzsadprostejnstavbybylystanovenyrzntechnickifinanna ekonomick kvalifikan pedpoklady nebo rzn lhty pro podn nabdek. Toto opaten by vedlo kezven kvality hospodsk soute, tj. ve svch dsledcch i kvthospodrnostidopravnchinfrastrukturnchstaveb. B)Mimodnoupozornostvyaduj: pouvnpedbnchoznmen, volbaconejotevenjhozadvachozen,

57

kvalitnurenpedpokldanhodnotyveejnzakzky, dostatenajednotnlhtypropodnnabdekvzen, stanoven ceny jako jedinho hodnotcho kritria v ppad zakzek komoditnhotypu, kvalitnsmluvndokumentaceveejnzakzky, standardizovankvalifikanpedpoklady.

Zadvn veejnch zakzek by mlo bt zaloeno na kvalitnch podkladovch dokumentech zajitnch vprbhu pedchozch fz projektovho cyklu. Jsouli podkladov dokumenty nekvalitn, neme kvalitn proveden zadvac zen tyto nedostatkyodstranit. Zhlediska zadvn projeknch, inenrskch a poradenskch slueb je teba definovatasledovatkonfliktzjm. Prodalfziprojektovhocyklujepaknaprostozsadnkvalitnatsn(bezedch zn neodpovdnosti) smluvn een rizik mezi zadavatelem, objednatelem a sprvcem stavby. Revize stvajcho systmu smluvnch vztah i celkovho zen vstavbydopravnchstavbysejevjakovelmidouc.

4Realizacestaveb,dozor,supervize (fzeVstavba)
A) Doporuujeme zadvat stavby a vokamiku nabyt prvn moci stavebnho povolen a tm pedejt zdren vzatku vstavby a nrstu cen stavebnch prac ztituluvyvalorizace,ppadnakceleracestavebnchprac.Jeneppustn,abybyly zadvny stavebn prce na projekty sdlm hodnotcm kritrim dlka vstavby vsituaci, kdy na nkterch stavbch vprojektu nejsou vydna pravomocn stavebn povolen. Uzaven smlouvy o dlo (s termnem ukonen) za situace neexistence stavebnho povolen je zrodkem budoucho navyovn stavebnch nklad zdvodu poadavk naakceleraciprac(zejmnaustaveb,jejichdokonenpodmiujedalstavby). B)Nepipustitzsadnzmnybhemvstavby.Projektbymlbtrealizovntak,jak bylzadnazsknvzadvacmzen(rozsah,jakost,termny,). C) Jakkoliv dal poadavky nad rmec zadn stavby jasn definovat a nechat uhraditadatelem Me se jednat o poadavky objednatele (erpn zrezervy nebo o poadavky vyplvajc zvydanch SP, poadavky orgn mstn samosprvy, poadavky majitel stapod.).Vtchppadechbymldodatennkladyhraditten,kdozmnypoaduje. Bnou chybou je tak technick odsouhlasen zmny bez cenovho projednn, jej realizaceateprvensledncenovprojednn.

58

D) Doporuujeme poslit lohu supervize staveb (celkov dohled nad funknost systm zen stavby, stavebnho dozoru, kontroly jakosti, asovho a finannho plnn,koordinaceprac,projednvnzmn,plnnsmluvnchpodmnekatd.). Praxe prokazuje, e u velkch staveb je nutn celkov a nezvisl dohled nad celm prbhem ppravy, zadn a realizace stavby, tj. zejmna zda je stavba vppad poteby koordinovna se sousednmi seky, zda jsou pln funkn vechny systmy zenakontrolystavbypodleObchodnchpodmnekatd.). innost supervize staveb vsouasn dob nepln svoji komplexn funkci; vsouasn dob je provdna vomezenm rozsahu se zamenm na velmi specifickou innost, pouze kontrolu finannho plnn. Nevstupuje do kontroly kvality ani kontroly fakturac,nemdnoupravomocavesvmdsledkujezcelaformln. E) Doporuujeme poslit a instutucionalizovat kategorii stavebnch inenr sprvc stavby vrmci prvnch pedpis a vymezit odpovdnosti dalch astnk vrealizan fzi stavebnch zakzek (zpracovatel realizan dokumentacistavby,autorskdozorapod.) Stavebnzakzkyobecnvykazujzvltnvlastnostioprotijinmdruhmzakzek,ato sohledem na skutenost, e fze realizace probh del asov sek, ne pi dodn bnch nestavebnch dodvek i slueb. Rovn vppad nekvalitn proveden realizacejezpravidlavelminkladnodstrannvad,ppadnnekvalitnrealizaceme bt zsadn pro dosaen hodnoty za penze. Naprosto klovou roli pro objednatele, zejmna pro laick veejn zadavatele, je osoba stavebnho inenra, kter stavbu jmnem objednatele d a souasn provd kontrolu innosti zhotovitele (kvalitativn, kvantitativn, bezpenostn, souladu sprojektovou dokumentac atd.) a zrove spolupsob mezi objednatelem a zhotovitelem sclem zajitn hospodrn vstavby. Zkladn pravomoce, psobnost a odpovdnost takovch sprvc stavby, ppadn jinch astnk investinho procesu stavebnch zakzek (zejmnaautorskhodozoru,zpracovatelerealizandokumentacestavby,zpracovatele technickchspecifikacvrmcizadvacdokumentaceveejnzakzkyatd.)bymlabt narovnizkonaupravena,atominimlnvevztahukveejnmstavebnmzakzkm. Tmtopostupembysezamezilotomu,abylidovousmluvntvoivostnedolokedn tto odpovdnosti se zvanmi dsledky pro kvalitu a ceny vstavby, vetn bezpenostnch a ekologickch aspekt, a to zejmna u mn odborn zdatnch veejnchzadavatel. Vrmci vlastn vstavby je pak nutn prostednictvm nezvislho dozoru zajistit, e budou proplceny pouze faktury za prce, kter jsou realizovny a dokladovny kontrolou skutench vmr a kontrolou kvality. Dsledn trvat na veden laboratornch denk a denk skutench vmr stavby. Dsledn kontrolovat stavebnch dozorem vceprce a mnprce. Smluvn zajistit skutenou prvn odpovdnostinnostistavebnchatechnickchdozor. Dsledn kontrolovat vceprce (tzv. JB) nezvislou komis sloenou zodbornk, nikolivpouzesloenouzpracovnkSDneboSFDI. F)Nepipustitstetzjm Vinnosti autorskho dozoru projektantem nepipustit soubh innost autorskho dozoru projektanta z fze ppravy projektov dokumentace (DZS) a souasn innosti projektanta realizan dokumentace stavby (RDS), tzv. kontrola sebe sama.StmsouvisschvalovnaodsouhlasovnzmnavcepracjednmautoremDZS
59

aRDS.Tentostetbybylomonzamezitopatenmuvedenmdlekapitoly3,psm.B) ve.

5Vyhodnocenprojektu,reklamanobdobadrba
A) Doporuujeme vypracovn nrodn metodiky standard drby dopravnch staveb odrejcch zsadu ekonomick udritelnosti a zajitn urit rovn zdroj proprbnoudrbudopravnchstaveb VR neexistuje metodika pro hodnocen a plnovn finannch prostedk zejmna proumlstavby(mosty,tunely,lvkypod.).Tatometodikajepotebnvppadvolby variant een tchto staveb v dob ppravy dokumentace. Zsadn neplat, e investinnkladnstavbamninkladynadrbuanaopak.Tatometodikaexistuje vevysplchsttechsvta,kdejedokoncestandardizovan. Jak je patrn zobecn zkuenosti, jakkoliv kvalitn drba vci, me zachovat i dokonce prodlouit bnou ivotnost dan vci. U dopravnch staveb, kde prvotn nklady staveb nejsou sohledem na pedpokldanou ivotnost takovch staveb a tak zsadn, je kvalitn systm drby zejmna silninch staveb (pedevm ped zimou) kritickprohospodrnostdanstavbyvivotnmcyklu. B)Doporuujemedslednuplatovatreklamacevrmcizrundoby VRbymlabtvytvoenametodikaasystmkontrolykvalitystavbyvelhtpro uplatnn vad vi zhotoviteli a inn aplikace tohoto systmu. Mlo by bt zabrnno stavu, e po skonen zrun doby se provdj opravy napklad komunikac,nebodokonceizolacapod.Neuplatnnzrunchopravvesvmvsledku me znamenat vznamn znehodnocen nov stavby, ato vkombinaci schybjc drbou. Uplatnn vad vdob zruk (po 5ti letech) me vznamn zvit ivotnost stavby, protoe v zsad veker vady (i skryt) se vtomto obdob ji maj monost projevit. C) Dsledn plnovat finann prostedky na drbu bhem ivotnosti podle plnovanhocyklu VRseneuplatujeplnovnfinannchprostedknaprovozovanstavbyvrmci jejich ivotnosti, a to i zdvodu absence metodiky. Sprvce nen povinen tyto prostedkyplnovatanenaniprvnodpovdnzaneprovdnoudrbu.Tatopraxe jezjevnnehospodrn. Nee se systmov chyby vznikl zdvodu nesprvnho nvrhu (vozovky, mostu apod.)ipouitnesprvnchmateril.Doporuujesepasportizovatopravyaukldat dajeonichdoinformanchsystm(nap.vppadmostusespecifikackonstrukc, nakterchbylyprovedeny)proelyvyhodnocenstatistikyprovdnopravjakozdroj prozlepovninvestinhoprocesu.
60

(fzeVyhodnocenadrbastavby)

6Zvr
Nmty prezentovan vtomto materilu nepokrvaj vechna tmata souvisejc sproblematikou hospodrnosti dopravnch infrastrukturnch staveb vesk republice. Kppravtakovhomaterilunebylydostupnzdrojeanidostatenaskezpracovn, ani k nslednm konzultacm. Nebyly tak specificky rozpracovny nvrhy voblasti uplatnn schmat PPP, snen energetick nronosti dopravnch staveb na bzi men uhlkov stopy i potencilu vzkumnch projekt zamench na dl materilovitechnologickaspektydopravnchinfrastrukturnchstaveb. Navzdoryveuvedenmu,pedstavujetentomaterilidentifikacizkladnchnmt na zven hospodrnosti dopravnch infrastrukturnch staveb, a to vkontextu jejich vznamu pro hospodsk rozvoj vesk republice i objemu prostedk alokovanch kadoron zveejnch rozpot do tto oblasti. Zven hospodrnosti vttooblastitakpmosouvissclemsnenkadoronhodeficituveejnchfinanc,a tonejenkrtkodob,aleidlouhodob.

Literatura:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Cenadlnic:selhndopravnpolitikyeskhosttu: http://cenadalnic.oziveni.cz/2dopravnipolitika/ Cenadlnic:Processchvalovndopravnchinvestic http://cenadalnic.oziveni.cz/4schvalovanirozpoctu/ Dokumenty Office of Government Commerce zveejnn na internetov strnce www.ogc.gov.uk. DoporuensubkomiseNERVprotikorupci(2010) http://www.vlada.cz/assets/ppov/ekonomickarada/dokumenty/Doporuceni subkomiseNERVprotikorupci.pdf EUROSTAT SIF 114/2008 Wide spread in construction prices across Europe in 2007 EUROSTAT sbs_na_4a_coAnnual detailed enterprise statistics on construction (NaceRev.1.1F) Fadrn, M. a kol: Kde se ztrcej miliardy? Plnovn a financovn dopravn infrastruktury vR. Analza problm a nvrhy een. Vydavatel: Ekologick prvn servis, CEE Bankwatch Network, Dopravn federace BrnoPraha, ervenec 2010.ISBN:9788086544120 Kontroln akce NK . 06/36 (Finann prostedky vynaloen na rozvoj dopravnchstvR) Kontroln akce NK . 07/04 (Finann prostedky uren na vybran akce programvstavbyaobnovypozemnchkomunikac)

8. 9.

10. KontrolnakceNK.09/27(Finannprostedkyurennavstavbupozemnch komunikac)

61

11. Sektorovstrategiedopravy:http://atelier.ecn.cz/OPD/Sektorove strategie_final.pdf 12. http://www.rsd.cz/doc/Technickepredpisy/HDM4/provadecipokynypro hodnoceniefektivnostisilnicnichadalnicnichstavebvinvesticnichzamerech 13. ZvrenzprvaNERV(2009):http://www.vlada.cz/assets/media centrum/dulezitedokumenty/zaverecnazpravaNERV.pdf

Kevzniku materilu pispli pedevm konzultace skolektivem odbornk ze spolenosti MOTT MACDONALD Praha, spol. sr.o, jmenovit spnem Mgr. Petrem Dovolilem, Ing. Miloslavou Povovou, PhD., Ing. Ondejem Kokeem, Ing. Vclavem BichnemaIng.MichalemHrdlikou.SpolenostMOTTMACDONALDPraha,spol.sr.o poskytujeporadenstvzkaznkmzveejnhoisoukromhosektoruzejmnavoblasti dopravy, energetiky, fond EU, most, PPP projekt, special services, tunel a geotechniky,vodnhohospodstvaivotnhoprosted.

62

Ploha1
Porovnnvybranchjednotkovchpoloek,Praskokruh:Sekce513,ukkakovchdotacapedraovnjednotlivch poloekstavby
Description Creditcostof performanceguarantee Insuranceofcompleted works Spoiltipcharges Mobiliseplantand equipment Operateplantand equipment Demobiliseplantand equipment Otherrequirements geodeticdigital monitoringoftunnel Mobiliseplantand equipmentfortunnel Operateplantand equipmentfortunnel Demobiliseplantand equipmentfortunnel Otherrequirements geodeticdigital monitoringoftunnel Creditcostofconstruction equipment Insuranceagainstdamage topersonnelandproperty Insuranceagainstdamage liability Otherrequirements designdocuments Otherrequirements surfacegeotechnical monitoring unit CZK CZK m3 CZK CZK CZK M CZK CZK CZK M CZK CZK CZK CZK CZK TenderNo.(slouchazee) 1 2 3 138200000 31000000 16680000 109 6975000 16900000 2685000 627 30988440 36683280 6836292 627 5366000 3760000 17060000 90000 483000 26400000 20 10290000 10290000 54 4 11200000 26400000 53 42500000 20372430 1100000 1282 22851333 5 21950000 44000000 50 41000000 21000000 12800000 1010 27593610 8640000 611950 1010 100000 2000000 2000000 300000 500000 6 19737731 23220860 48 5805215 6251770 1339665 3785 24253941 8037990 1846967 3785 893110 893110 893110 669833 0 7 average* % deviation from average* min max range 45,2 65,2 59,9 71,5 52,8 26,9 110,4 131,4 79,7

18405827 18763926 23610000 25653477 28 890037 5537018 1977860 8284 42 46474082 14351322 4533879 2817

150000000 38649240 28125000 9375000 1960 80000000 10000000 4000000 1960 0 16500000 16500000 50000 300000 4821717 610751 580 74933669

98,1 222,8 320,8 66,4 96,0 162,4

86,5 182,3 268,8 79,4 194,1 273,5 52,5 92,5 145,0

19738477 41561838 6644757 2473227 8284 0 3444000 1722000 192841 98893 25206988 1996161 2817 325090 5721185 4405185 13107946 291214

113643180 4276000 1208970 580 257250 10290000 4116000 77175000 77175 1835850 1282 50000 1200000 1200000 260000 480000

83,0 350,8 433,9 69,3 100,4 169,7 79,4 194,1 273,5 84,6 174,7 259,3 84,4 79,9 79,7 6,6 164,2 73,2

99,6 488,8 588,4 73,5 71,7 145,2

63

Ploha2
Srovnncen NapedraovneskchinfrastrukturnchzakzekpoukzalNERVuvminulostiato pomoc pomrovch ukazatel index cenovch rovn (price level indices) vstavebnictv v EU. Zpedel analzy napklad vyplvalo, e esk infrastrukturn zakzky jsou o 62 % dra oproti cenm bytov vstavby a o 38 % oproti cenm vstavby celkov, zatmco vporovnatelnch okolnch sttech tomu tak nen. Proti vpotmNERVusezvedlavlnakritiky,stojcpevnnaargumentech,erozdlyv cenovchhladinchmezisttyasektorynelzesrovnvat,protoejednotlivsttyseli jak v rovni vyplcench mezd, tak vpodlu pracovnch nklad na celkovch stavebnch nkladech. dajn by po zapoten tchto odlinost rozdl vcenovch hladinch zmizel. Nco jinho je mon st znov pepoten tabulky pomrovch ukazatelstavebnictv.
Tab.3:Pomrovukazateleindexcenovchrovn(PLI)vestavebnictvupravenorozdlnouskladbu nkladmezisttyasektorystavebnictv,EU27=100 PLI stavebnictv celkov 110,8 95,8 76,8 81,3 PLI residenn vstavba 117,6 97,2 77,5 75,5 PLI inenrsk stavebnictv 109,5 108,7 82,8 94,2

Austria Belgium Bulgaria Cyprus

Inen. PLI/ Inen. PLI/ Resid.PLI CelkovPLI

0,93 1,12 1,07 1,25 0,99 1,13 1,08 1,16

CzechRepublic
Denmark**** Estonia Finland France Germany*** Greece Hungary Ireland**** Italy Latvia Lithuania Luxemburg Netherlands Norway Poland Portugal

72,8
144,0 101,3 108,2 100,6 110,3 85,9 92,9 96,5 82,7 139,5 122,6 96,2 109,6 127,3 100,1 82,8

63,1
155,2 106,0 104,8 102,8 121,0 81,0 95,0 90,7 93,7 129,3 119,9 99,6 117,5 137,9 84,0 73,4

91,3
151,5 117,5 135,2 107,1 96,7 95,0 132,9 114,9 76,3 163,5 125,1 136,0 118,9 145,5 158,4 91,4

1,45
0,98 1,11 1,29 1,04 0,8 1,17 1,4 1,27 0,81 1,26 1,04 1,37 1,01 1,05 1,88 1,24

1,25
1,05 1,16 1,25 1,07 0,88 1,11 1,43 1,19 0,92 1,17 1,02 1,41 1,08 1,14 1,58 1,1

64

Romania Slovakia Slovenia Spain Sweden UnitedKingdom EU27

96,0 87,7 86,3 79,9 131,7 129,2 100

76,4 85,0 66,9 76,0 135,4 112,5 100

121,3 106,5 115,8 88,2 171,3 150,9 100

1,59 1,25 1,73 1,16 1,27 1,34 1

1,26 1,21 1,34 1,1 1,3 1,17 1

Zdroj:Eurostat(2007),vlastnpepoty

Ani po prav orznou skladbu nklad a rozdln platov podmnky v jinch sttech nemiz v esku vy nkladovost v inenrskm stavitelstv oproti residennmu stavitelstv. Inenrsk stavby jsou o 45 % dra oproti bytov vstavb a o 25 % oproti cenm vstavby celkem. O sousednm Nmecku nebo Rakousku nen mon nco takovho tvrdit. Jen pro ilustraci, v R je oproti Nmeckupomrceninenrskhovibytovmustavitelstvo81,25%vy,co nastolujemnohotzky.

65

Kapitola6

Zjednoduovatsiivot (vezjednoduenmzen)?

Autor:JnPalguta
66

Zjednoduovatsiivot(vezjednoduenmzen)?
Nainformanmserveruveejnchzakzek(ISVZUS)nedvnopibyl50000.formul s oznmenm o zadn veejn zakzky. Na esk pot, kter informan server provozuje, ale asi okrouhl slo oslavit zapomenou. Stejn, pro velk mnostv opravnch oznmen a zakzek svcero vtzi tyto formule pedstavuj pouze piblin 40 000 zakzek. Dvod koslavm mon ale nalezneme jinde. Napklad, asov rozmez, odkdy se zaaly zakzky na serveru povinn hromadit, se datuje od ervence 2006. Vervenci 2006 nabyl platnost zkon 137/2006 sb. o veejnch zakzkch (ZVZ), atak vdob psan lnku se meme pomalu pipravovat na oslavu prvn ptiletky. Anebo by teba nkdo hledal dvod k oslav v nejnovj plnovan novele zkona. Zatm ale nepedbhejme. Zstame u toho, e 5 let zveejovn informac nm poskytlo dostatek dat pro kvantitativn analzu rznch aspekt veejnchzakzekvR. Jak vsledky jsme objevili? Napklad, finann limity uit vzkon maj zsadn vliv nakumulacezakzekpmopodlimity(obrzek1).Cotoznamen?Teba,evintervalu mezi 19 mil. a 20 mil. K se za sledovan asov obdob zadaly zakzky, jejich pedpokldan cena ped sout byla vsoutu 16,038 mld. K, zatmco vintervalu 20 mil.a21mil.Ksezadalyzakzkysodhadovanoucenouvsoutupouze2,085mld.K. Vintervalu18mil.a19mil.Ksezadalyzakzkysodhadovanoucenou6,611mld.K. Na20milionechKjepitomhranice,nadnnenmonustavebnchzakzekuplatnit zjednoduen podlimitn zen. Limit pro zjednoduen zen m navc vliv na prmrn poet obdrench nabdek vsouti (obrzek 2) a na rozdl mezi odhadovanouavysoutenoucenou(obrzek3).Tvrdme,esnenlimitubyvedloke zvenpotunabdekapodstatnspoe.

Obr..1:Kumulacestavebnchzakzekpodhranic20milion(podleodhadovanceny)

Co znamen zadvat vzjednoduenm podlimitnm zen? Veejn zadavatel vyzve psemnou vzvou nejmn 5 zjemc k podn nabdky a k prokzn splnn
67

kvalifikace.Pmooslovendodavatelpodvajrovnounabdkyspolensprokznm kvalifikace. Pedel vty by vyznly nevinn, a dokud si neuvdomme, e zjednoduenostspovvezruenprocesupodndostoastvsouti.Jetjinak veejnzadavatelsimesvvolnvybrat5zjemc,kteroslov.ehlavnvhodouje snen administrativn nronosti a zrychlen zadvacho procesu, je myslm jasn vem. Kdy se podvme do Tabulky 1, vidme, e vc ne polovina zjednoduench podlimitnch zen byla vyuita u stavebnch prac. Jen pro ilustraci, ze vech zakzek nastavebnprcebylozjednoduenpodlimitnzenpouitou29%zakzek.
Tabulka1:Druhzakzkyzadanvzjednoduenmpodlimitnmzen Druhzakzky zjed.zen Dodvky Sluby Stavebnprce Poet pozorovn 1,892 2,511 5,019 Procento 20,08 % 26,65 % 53,27 %

Podvejme se nyn, jak vliv maj diskutovan limity na poet obdrench nabdek (obrzek2)anaprocentulnrozdlmeziodhadovanouavysoutenoucenou(obrzek 3). Pro obrzek 2, kter zkoum vlivy zkonnho limitu na prmrn poet nabdek v zkmintervalu,jsmemuselispotatprmrnpoetnabdekvpohyblivmintervalu pro zakzky azen podle odhadovan ceny. To znamen, e obrzek 2 se pt, kolik prmrnnabdek zadavatel obdrel v zkm cenovm intervalu.ku intervalu jsme zvolilina1mil.K,tj.nainterval+/500000K.Tatokajekompromisemmezivy pesnostuuchintervalalepvypovdajcschopnostuirchinterval.Pronae vsledkyjealeponkudvolbakyintervaluirelevantn.
Obrzek2:Poetnabdekvokollimituprozjednoduenzen

Vimnmesihlavnhoprvkuobrzku2,vnmjeznatelnskoknahoruvprmrnm potu obdrench nabdek nad limitem 20 mil. K. Skok z prmrn 5 nabdek na 6 nabdek nen okamit, jeliko tsn nad limitem pohybliv interval stle zachycuje
68

nabdky pod limitem. A pi odhadovan cen 20,5 mil. K se berou v vahu pouze nabdkyznezjednoduenhozen. Pedpokldejme,epokudbychomsnililimit,sledovalibychomprodanseknrst nabdekz5na6.PokudbychompouiliodhadodPavla(2010)22,podlenhossebou dodaten nabzejc pin v prmru pokles konen ceny o 3,3 % pedpokldan ceny, snen limitu z20 mil. K na 19 mil. K by bez manipulac vodhadovan cen vedlokronspoecca117,6mil.korun.Odhadsporjeovemtebabrtsrezervou, jeliko jak jsme ji ukzali, umnoha zakzek by zadavatel reagovali peceovnm odhadovanchcennahodnotypod19mil.Toholzedoshnoutrestrukturalizaczakzek nebojejichdlenm.Kumulacejsounavcloklnzleitost,aprotosporuvypotenou prozkinternalnenmonnedbalezobecovat.Zatet,pisniovnlimitusmrem dolhovomeobjemovomdltmmenchzakzkch. Obrzek3ukazujedalzajmavprvkydopadfinannchlimit.Zkoummezdevvoj rozdlu mezi odhadovanou a vysoutenou cenou, a to jako prmrn rozdl v pohyblivmintervalusekou1mil.K.Zakzkyjsouvgrafuazenypodlerelnceny.
Obrzek3:Rozdlvysoutenoprotiodhadovancenvokollimituprozjednoduenzen

Rozdl mezi odhadovanou a vysoutenou cenou se nabz jako jedno zmtek efektivity systmu pidlovn veejnch zakzek. Vzhledem ktomu, e jednm zcl tohoto systmu by mlo bt sporn nakldn sveejnmi prostedky, je relevantn sledovat, do jak mry se da dosahovat co nejni vysouten ceny. Rozdl mezi odhadovanou a relnou cenou je pochopiteln mrn hodnot zakzky, proto pouvmerozdlnormalizovan,definovanjako Na sledovanm seku mezi 10 a 50 miliony sledujeme ti oblasti, ve kterch se rozdl mezi vysoutenou a odhadovanou cenou sniuje vdech procent. Tmito oblastmi

22Pavel,J.(2010):Analzavlivumrykonkurencenacenurozshlchstavebdopravninfrastruktury.

Politickekonomie,2010,ro.3,.58,s.343356.

69

jsou okol zkonnho limitu, nad nm nen mon zadvat zakzky vzjednoduenm zen a dvou psychologickch limit, tj. okol 30 mil. a 40 mil. korun. m ble je zakzka vreln hodnot zkonnmu nebo psychologickmu limitu, s tmmen sporou mono potat. Vppad limitu pro zjednoduen zen dokonce pozorujeme, e vzkm intervalu pmo pod limitem jsou zakzky mysln podceovnyavrelnhodnotsedosahujenegativnspory. Pedpovdt dopad snen limit nen vtomto ohledu jednoduch. Na jedn stran je mon oekvat kumulace zakzek pod novm nim limitem, na druh stran i po pedefinovn zakonnch limit by pravdpodobn zstal na 20 milionech psychologick limit. Kadopdn by se ni spora pesunula na objemov men zakzky.

Metodika
Zinternetovho portlu ISVZ US jsme sthli 49 402 formul o zadn zakzky pedstavujcch 39199 zakzek. asov rozmez zakzek vnaem datovm souboru je od ervence 2006 do konce roku 2010. Nae databze obsahovala vcero klovch charakteristikveejnchzakzek,jakonapklad: konenaodhadovanceny, procedurln charakteristiky zakzek: druhy zen (oteven, u, jednac svzvou i bez, ), typy zakzek (nad i podlimitn), kritria pro hodnocen nabdekipotyobdrenchsoutnchnabdek, identifikandajezakzky:evidennslaformul,kdyNUTS,mstadodn, strunpopisyzakzek, asov rmec zakzek: data odesln a zveejnn pedbnch oznmen zakzek(ikdyspevjimen),datazahjenzen,lhtypropodnnabdek, amnohojinchdaj. Obtnji jsme zskvali zznam o tom, jestli byla zakzka zadna vZjednoduenm podlimitnm zen. Informace nebyla knalezen na mst, kde by ji lovk, kter se orientuje,standardnhledal(tj.tam,kdejsouuvedenydajeodruhuzen,aleskryta vtextovm poli VI.2) Ostatn informace . Informace o tto okolnosti byla sdlena jakoby mimochodem). Navzdory vemu, z dat, kter jsme mli, jsme identifikovali piblin 9420 zakzek zadanch v Zjednoduenm zen. Nevad, vdy na skrvan informac, kter se tkaj veejnho sektoru a veejnch zakzek obzvl, jsme si u jaksizvykli. AutoremkapitolyjePhDr.JnPalguta. AnalzavzniklajakosoustprojektuImprovementofPublicProcurementSystemsinthe CzechandSlovakRepublicsabylafinancovnazprostedkSiemensIntegrityInitiative. NavzkumusepodlelkolektivautorzekonomickhoinstitutuCERGEEI.

70

Kapitola7

Zprhlednnproceszadvna vyhodnocovnveejnchzakzek jakosoustiegovernmentu

Autorka:AdrianaKrnov
71

Zprhlednn proces zadvn a vyhodnocovn veejnchzakzekjakosoustieGovernmentu

Nenpotebnvymletkolo,kdyummevz.Jepotebnhopouzevhodnvyuvat! Veejn zakzky jsou trvale vystaveny nebezpe manipulace, pletichy a korupce, v konenm dsledku je stt resp. jeho rozpoty rozkrdny, a ji formou realizace pedraench zakzek, tak formou nevhodnch nkup dodvek, stavebnch prac islueb. Proces a jeho podmnky jsou komplikovan a zpravidla tam kde je hodn restriktivnch prav, kter maj vyvaovat nchylnost kobchzen a zneuvn zkonnhormce,jeinemlomonosttatopravidlaobejtnebonanvyzrt.Jipo nkoliklet,sttvnujenemalsilzprhlednncelhoprocesuveejnchzakzek,ale snevelikmspchem.Veejnzakzky(dlejenVZ)sedzkonem137/2006Sb.o veejnch zakzkch a dle rovn zkonem 139/2006 Sb. okoncesnch smlouvch akoncesnm zen (dle jen ZVZ). Pedstavuj velmi dleitou innost veejnch zadavatel, kdy prostednictvm veejnch zakzek je erpna velk st veejnch rozpot. Dohled nad zkonem o veejnch zakzkch vykonv ad pro ochranu hospodsk soute (dle ad). Vprbhu nkolika let, stt vybudoval dva eGovernmentov systmy, kter jsou kdispozici pro komunikaci sveejnou sprvou. Pro obany, kte chtjkomunikovatsesttemelektronickyjezdeInformansystmdatovchschrnek. Po obany, kte nechtj nebo nemohou se sttem komunikovat elektronicky, je zde Czech POINT se svmi dnes ji vce ne 6500 kontaktnmi msty veejn sprvy a vce ne 20 000 asistenty. Vyuit tchto eGovernmentovch systm vak me (mon pekvapiv) pomoci i se zprhlednnm procesu zadvn, vyhodnocovn a evidence veejnchzakzek.

Regultorajehostrategie
Ministerstvopromstnrozvoj,ktermzadvnveejnchzakzekvesvgesci,vydalo dokument Strategie elektronizace zadvn veejnch zakzek pro obdob let 2011 a 2015.Vtomtodokumentumimojinkonstatuje,evtinazadavatel(18%)vyuv elektronick nstroje pouze pro realizaci dlch kon v zadvacm zen. Jen 3 % z nichprovdjplnelektronickzadvaczen.Tomuodpovdirozsahelektronizace zadvacchzenvppadstednchorgnsttnsprvy. Nejvt pekkou brnc rozvoji elektronizace zadvacch zen z pohledu stednch orgn sttn sprvy jsou nepipravenost informanch systm zadavatele nakomplexnj informan podporu proces zadvn VZ a nejasn legislativa. Dle ministerstvo konstatuje, e Ministerstvo pro mstn rozvoj navrhlo model fungovn nrodn infrastruktury pro elektronick zadvn veejnch zakzek (NIPEZ). Nkter z dleitch cl Nrodnho plnu vak naplnny nebyly. Zejmna nebylo dosaeno dostatenho rozen informanch systm pro elektronizaci zadvnVZmezizadavateli,atosetkvechkategorizadavatel. Jepotebaci,eministerstvopracujeintenzivnnanaplnnttostrategieavypsaloji nkolik veejnch zakzek, kter maj (nrodn) pln naplnit. Napklad zakzka pod
72

evidennm slem 60055369: Vbr provozovatel, kte zajist vytvoen a provoz elektronickch tri veejn sprvy; nebo zakzka s E60054929:Vbr provozovatele Informanhosystmuoveejnchzakzkchuveejovachosubsystmu(ISVZUS).

Princip een
Zadavatel jejich osoby, informan systmy, dokumenty, procesy Veejnost kontrola, mdia, nzory, volebn preference

http://www.isvzus.cz
zahjen zveejnn zadvacho = zadvacho zen zen zveejnn datovho balku o zadvacm zen chceme vdt, co se dlo od zatku do konce ukonen zadvacho zen

Vrstva komunikan a evidenn Vrstva uveejovac a lon Vrstva autorizovan konverze a vystaven pstupovch daj Kontroln orgny

Uchazei jejich osoby, informan systmy, dokumenty, procesy

Jakzacpatdruakdevlastndraje?
Nrodnplnjesouddlepodmnekvzadvacchdokumentacchnesmrnambicizn. Klade velmi vysok nroky na veejn zadavatele. Je ovem jasn, e veejnmi zadavateli nejsou pouze veejn orgny sdostatenm mnostvm pracovnk, kte znaj zkony (137, 139/2006Sb.), dokonale se seznm se s danmi elektronickmi systmy, kter jsou soustmi nrodnho plnu a bez problm budou tyto nstroje pouvat(sic!).Acomalobce?Pronnepochybnbudepouvntakovchtosystm dramatickou zmnou vinnostech, na kter jsou zvykl. Samotn informan systmy NIPEZu budou, jak lze vyst ze zadvac dokumentace, geniln a vodotsn. Ponechmeli stranou otzku praktick realizace, stle zstv otzkou prce za perimetrem tchto systm, prce vpaprov podob. Podpisy len komise na povovacch dekretech v paprov podob, prce s nabdkami uchaze, kter pichzej do systmu apod. Je poteba si pitom uvdomit, e pouze Informan systm datovch schrnek a Czech POINT maj zkonnou oporu a generuj prvn zvazn dokumenty (a ji se jedn o dopisy v ISDS nebo o konvertovan dokumenty vzniklvrmcikontaktnhomstaveejnzprvyCzechPOINT). Abydokumentacekonkrtnchveejnchzakzekbylaprkazn,integrlnaautentick poceloudobusvexistence,tedyodokamikuvzniku,dookamikuvyhodnocenapot a do okamiku skartace podle pslunch pedpis je proto potebn vyut ve uveden systmy garantujc bezpenost pevodu. Dra, tedy nedostatenost prkaznosti, je prv za perimetrem systm NIPEZ. Navrhovatel se patrn nechali okouzlitsamotnmisystmy,alenato,cosedjevntchtosystm,pozapomnli.Je pitom zejm, e pouze a jenom pokud bude cel proces zadvan veejnch zakzek vetnplnanespornevidencedokumentazveejnnvechkonprovdnchv prbhu zadvacho zen nezpochybniteln adokladovateln, bude mono tento proceskontrolovatjakadem,takveejnost.JetedymonovyutInformansystm datovch schrnek a Czech POINT (konkrtn autorizovanou konverzi dokument z
73

mociedn)avsouinnostisesystmyNIPEZuvytvoitopravdudkladnsystm,ve kterm nebude mono vymovat faktury, doplovat po odevzdn nabdek jejich chybjcstinebojinakpodvdt.

Cojeambicnavrhovanhoeen
Ambic popsanho een jenesporn evidovat vechny innostivprocesu veejnch zakzek sjednoznanm prokznm identity toho, kdo danou innost vykonal a poskytnout tak adu jedinen a nesporn doklad o udlostech v procesu veejnch zakzek.Tatoevidencesetkvechinnostpopsanchvzkonaneumoujemazn dokument, jejich zmny, antidatovn dokument a podobn. Ambic navrhovanho een je zrove propojen suveejovacmi, vyhodnocovacmi adalmi evidennmi systmy. Navrhovan een nen expertn, ale evidenn. Ambic popsanho een nen automatizace, prbn kontrola nebo omezen zadavatele v jeho innostech. Ambic een nen kontrolovat nebo omezovat zda je zakzka zadvna podle sprvnhoustanovenzkona,zdazadanlhtyjsouveshodsezkonem,zdalenov komis jednali dle zkona a podobn. Navrhovan een je vlastn souhrnem praktik, jak komunikovat sexpertnmi systmy, kter MMR pipravuje. Dalm elem navrhovanho een je zpstupnit obanm kompletn dokumentaci kzadvacm zenm. Poukonen zadvacho zen bude pln dokumentace dostupn nauveejovacm systmu. Zrove bude zejm, e se jedn o plnou dokumentaci. Dlejepolitickouambicdemonstrovat,epenzedaovchpoplatnkinvestovando eGovernmentovch systm pinej spory. Tedy, e nejde odal vyhozen penze zainformanakomunikantechnologie.

ISDS,CzechPOINTaexpertnsystmyNIPEZ
Proevidencijepodstatnvyuitdatovchschrnekorgnuveejnmociasouvisejcch ustanoven jako komunikanho aevidennho prostedku vevci kad jednotliv veejn zakzky. Obsah komunikace vISDS je systmem samotnm digitln podepisovn,jednotlivzprvyjsouoznaenyasovmraztkem.Dlejevyuitotoho,e uivatel ISDS jsou jednoznan identifikovni, tedy je nesporn, kdo a kdy danou zprvudoschrnkyposlalnebovyzvedl. Daldatovschrnkyjsouvyuvnyspodporouktomueluvytvoenmrozenm funkcionality informanho systmu veejnch zakzek o funkcionalitu podpory evidence, kter zahrnuje inteligentn formule, kter umouj automatizovan zpracovn expertnmi systmy prozjednoduen jednotlivch innosti zadvac i evidenn.Tatopodporaevidenninnostizahrnujezaloendalchdatovchschrnek pro zstupce zadavatele, (oblkovou) komisi a hodnotc komisi, identifikaci veejn zakzky,jmenovnlenkomise,procesotevrnoblek,hodnocennabdek,vyhlen vsledk,uzavrnsmluv,plnnveejnzakzky,jejakceptaceafakturace.Formule jsouautomatickyvytvenyprokonkrtnzadvaczenazajiujsprvnouadresaci zprvzaslanchvjehoprbhu. Prodistribucipstupovchdajkdalmdatovmschrnkmprolenykomisadal oprvnn pracovnky je vyuito stejnch proces jako pro vystaven pstupovch daj uivatelm ISDS, tedy spodporou kontaktnch mst Czech POINT. Jeli poteba, aby lenov komis zskali pstup avuritm okamiku, je proces upraven tak, aby totoumonil.Konverzi(pevod)dokumentzlistinndoelektronickpodobyanaopak
74

zajiujeautorizovankonverzedokument(dlezkona300/2008Sb.),atojakzmoci edn, tak nadost (pro uchazee). Dle je vyuvno skutenosti, e psemnosti zaslanprostednictvmISDSjsoupovaovnyzaelektronickypodepsan.

Grafick znzornn postupu

pprava pro zahjen Z jmenovn lenov len komis komise dokumenty ke zveejnn otevrn oblek lenov hodnotc komise otevrn posouzen nabdek a hodnocen nabdek psemn zprva zadavatele zstupce zadavatele

zstupce zadavatele

ukonen zadvacho zen

zahjen zadvacho zen

konec lhty podn nabdek

datov zprva s nabdkou

vystaven pstupovch daj

vystaven pstupovch daj datov zprva se smlouvou

datov zprva s dokumenty ke zveejnn

protokol o otevrn oblek

pprava datovho balku o zadvacm zen

zveejnn zadvacho zen

Vrstva komunikan a evidenn

oznmen o vbru uchazee z nejvhodnj nabdkou

Vrstva uveejovac a lon Vrstva autorizovan konverze a vystaven pstupovch daj

zveejnn datovho balku o zadvacm zen

zveejnn dokumenty

uchaze

pprava nabdky

uchaze s nejvhodnj nabdkou

nabdka

jednn o smlouv

smlouva

A konen, je maximln vhodn vyut ISDS jako systm, kterm jsou zaslny elektronickfakturyzaveejnzakzky.Jetototiprvdaovdoklad,kterjena konciekonomickcykluveejnzakzky. Navrhovan een vyuit eGovernmentovch systm ji vybudovanch jako univerzln oblky systm expertnch skuten zacpv dru, kterou jinak expertn systmysamotnprostzacpatnemohou.

75

Kapitola8

Odkudzatreformy? Rozklikvacrozpoet!

Autor:AleMichl
76

Odkudzatreformy?Rozklikvacrozpoet!

ijemevesvtApplu,Googlu,Twitteru KomunitanaFacebookujevtnejsouSpojenstty.

Zdroj:TheEconomist,2010,http://www.economist.com/node/16646000

Vtomtosvtnesmtezaspatdobu.JakosetostalotebaNokii.FirmaApplemlavroce 2010natrhumobilmalpodl,pouh4%.Alezeziskutrhu,respektivezeziskuosmi nejvtchfiremvyrbjcchmobily,brala50%nakorhlavnNokie.

Zdroj:TheEconomist,2011,http://www.economist.com/node/18114689

Nejenfirmymusbtinaneustleinovovat. Stejntakistty.Institucionlnprostedzemsemuspermanentnzlepovat. Vygooglovalijstesinkdynvrhsttnhorozpotueskrepubliky? Udlal jsme to sesttnm rozpotem R na rok 2011. Obsahoval 13 wordovskch dokument,13excelovskch,4pdfa1zip. Vyznatsevtomnedalo.AnisGooglem.
77

Oblben soubor byl teba t0102000008.doc, neb v sob pod jmenovkou dokumentacemljenobsah.Soubort0102000022.xlstehdyulehovalorientacitm, e zahrnoval Pehled kd dk bilance. Dal, t0102000026.doc, zase ukazoval, e etit neumme; i pes to, e vlda tehdy sekrtala objem mezd, tak stejn provozn vdaje ve veejnch financch meziron zase mly rst. No a v neposledn ad byl zajmav t0102000018.pdf, neb vnm byly vdaje na financovn tajemnch titul EDSaSMVSsjakmsizvltnmsloupcemSRK. Mli jsme i dal haldu dokument o sttnm rozpotu, ve kterch se vyznat dalo. Ale bylo to vesms k niemu. Teba Pokladn plnn sttnho rozpotu R nebo Makroekonomickou predikci ministerstva financ. Tady lo najt tabulky pehledn. Bohuel zase dsn souhrnn. Na mi byl daj, e v roce 2009 na dotace milo 30,3 miliardykorun?Vdykadznssipodslovkemdotacepedstavncojinho.Co jsmetotedypesndotovaliakomu?NapolokuOstatnvdajejindenezaazenjsme vroce2009vydalidokonce172,9miliardy. Ve svt Googlu a Applu bychom mli ty nae reformy, krty a spory ve veejnch financ,okterchtolikmluvmealerukunasrdce:mocdonichpesnnevidmezat jinak. Odsetdnazveejnndat.Odtransparentnosti. Zkladnmkamenembymlbtrozklikvacrozpoet. Navrhuji, aby stt jako celek i kad ministerstvo zvl, kraje i vechny obce mly na svmwebupehlednavestejnmetodicevyvenrozklikvacvdajesvhorozpotu (atebaipjmy). Mohli byste si my kliknout teba na vdaje ministerstva financ a objevilo by se vm lenn na provozn a investin vdaje (nvrh jak to udlat je na webovce www.rozklikavacirozpocet.cz). Kliknutm na provozn by se vm rozbalily vechny poloky a teba po vdaje na tuky,zalvnkvtinanabonbonyTicTac(vroce2010auditnaministerstvudopravy odhalil,esiedncikupovalizveejnchpenzkrabikybonbonTicTacpopadesti korunch). Navrhujitedy,abyconejdvebylyformourozklikvachorozpotuzveejovnyonline vechny nov poloky vdaj sttn sprvy. A aby byly zveejnny online i historick dajeovdajchzakadrok. Bylbytorevolunposunkvttransparentnostivefungovnsttu.

78

Tadyjenvrhstruktury,jakbymohlrozklikvacrozpoetvypadat:

Zdroj:www.rozklikavacirozpocet.cz

Zdejsoutidvody,projetodleit: (1)Jetoslunost.
Daov poplatnk m prvo vdt, co pesn se dl s jeho penzi. M mt pstup ke srozumiteln napsanm dokumentm o veejnch financch. M prvo vidt vdaje a pjmy sttu pehledn v jednom dokumentu, aby to pochopil. Pro mu to skrvat? Chcemebojovatskorupc,nebone? NawebovceData.gov.uk/dataset/coinsjezctykdaovmpoplatnkmzmapovndo posledn penny britsk sttn rozpoet. Teba vroce 2011 se dal sthnou zazipovan 67megov soubor a rozbalil se vm 4,3gigabajtov balk dat pro labunky. Britsk ministerstvofinancdlekomunikujesdaovmipoplatnkypesTwitteriYoutube. Kdy se teba kouknete na webovou strnku www.deathandtaxesposter.com, najdete zde prci mladka Jesse Bachmana. Kadoron dva msce mapuje tok dolar v americkmsttnmrozpotu.Grafickytoshrnedodvoumetrovhoplaktunastnu.Je to propracovan teba a do vdaj na hummery Amerian na n dvaj miliardu dolarron(ipraskmstskpoliciesivroce2009vydupaladvanovhummery,pr bylypoteba).
79

(2)Jetodleitkbojiprotiblbosti.
Prhledn sttn rozpoet odrovn st Parkinsonovch zkon. Teba ten, e vdaje narstajmrnspjmy.eotzce,kteroujetebarozhodnout,sevnujetmvcasu, m men je jej vznam. e vlda diskutuje o stavb klny dle ne o miliardovm projektu.Dvodjevtom,evelkprojektyaneprhlednrozpotyjsousloitanikdo sevnichnevyzn.Kdetokbarvklny,ppadnkdiskusinadkly,kterlzepout,se kadctbtkompetentnvyjdit.

(3)Jetodleitkspchu.Musmevdt,kdepesnkrtat.
Profesor Harvardu Alberto Alesina ve studii nazvan Large Changes in Fiscal Policy zkoumal zem OECD, kter se pokusily mezi lety 1970 a 2007 nco udlat se sttn pokladnou.Napotal107pokusozsadnzmnyvrozpotovpolitice,kterpohnuly bhemjednohorokusbilancsttnpokladnyalespoo1,5procentaHDP.Zajmaloho, jakdlouhopolitikmreformnvlevydrelaazdatopodpoiloekonomiku.Napotal21 spnch reforem. Kdy si to podlme, tak 21 ze 107 je zaokrouhlen 20 procent. Nech tchto dvacet procent je jaksi pravdpodobnost spnreformy v ppad, e vlda hodl podstatn zmnit fiskln politiku. Povede se to prost jenom v jednom z ptipokus. Kdy budou data v jedn kup pehledn a srozumiteln na webu, uvidte, e bhem jednoho dne bude vtin nroda jasn, jak hlouposti dotujeme. Kde vude se rozplvajnaedan.BhemdruhhodnetopaksnadnokrtnemeTaktolzevyrovnat sttnrozpoet,aekonomikunikolivzbrzdit,alevraznpodpoit. P.S.1.:TudvacetiprocentnancinaspnoureformupodlestudieprofesoraAlesinyje mon vyloit i tak, e na 80 procent to zvorme. Nesm to po kadch volbch dopadnouttakto:

Zdroj:http://www.funnypictures.com/pictures/illusionfreechoice.jpg

P.S. 2.: Nsleduje peklad dopisu ministerskho pedsedy Velk Britnie Davida Cameronaadresovanadmaministerstvmvzemi.
80

Dopis ministerskho pedsedy Davida Camerona sttnm adm o plnech na zveejovndajsttnsprvy: Pondl,31.kvtna2010

Dopissttnmadmkzveejovndaj
Vt prhlednost vcel sttn sprv je ve stedu naeho spolenho sil umonit veejnosti poadovat odpovdnost od politik a veejnch orgn; sniovat deficit a poskytovat lep hodnotu za penze zveejnch rozpot; a realizovat vznamn hospodskpnosy,nebopodnikyaneziskovorganizacebudoumocivytvetinovan aplikaceainternetovstrnkysvyuitmveejnchdaj. Vlda mus stanovit nov standardy pro zajitn prhlednosti a n koalin vldn program uruje adu konkrtnch kol. Prvn koly vldy pi zajiovn prhlednosti jsou uvedeny ne spolen stermny zveejnn. Omezen vjimky budou povolovny jen zdvodnrodnbezpenostiaochranyosobnchdaj. Prhlednvdajestednsttnsprvy Vervnu 2010 budou zveejnny online historick daje o vdajch z kombinovanhoonlineinformanhosystmu(COINS). Odervence2010budouzveejovnyonlinevechnynovsmlouvystednsttn sprvyvoblastiinformanakomunikantechniky. Od z 2010 budou na jedn internetov strnce zveejovny vechny nov vitelsk dokumenty stedn sttn sprvy ke smlouvm nad 10000 , piem tytoinformacebudouveejnostizpstupnnyzdarma. Odlistopadu2010budouzveejovnyonlinevechnynovpolokyvdajstedn sttnsprvynad25000. Odledna2011budouzveejovnyvplnmrozsahuvechnynovsmlouvystedn sttnsprvy. Od ledna 2011 budou zveejovny online vechny informace o vech mezinrodnchrozvojovchprojektechministerstvapromezinrodnrozvoj(DFID) nad500vetnfinannchinformacaprojektovdokumentace. Odledna2011budouzveejovnypodlejednotlivchmstskchradnovpoloky vdajsamosprvynad500. Od ledna 2011 budou vplnm rozsahu zveejovny vechny nov smlouvy a dokumentykvbrovmzenmsamosprvy. Odledna2011budouzveejovnydajeozloinnostinarovni, kterveejnosti poskytnepehled,cosedjenaulicch. Vervnu 2010 budou zveejnna jmna, funkce, pracovn zaazen a ron platy vtinysttnchednkvevedoucchfunkcchsplatemnad150000.

Prhlednvdajesamosprvy

Dalklovdatasttnsprvy

81

Od z 2010 budou zveejovna jmna, funkce, pracovn zaazen a ron platy vtiny sttnch ednk ve vedoucch funkcch a ednk nesttnch veejnch ad splatem vym, ne in nejni ppustn plat vplatov stupnici sttn slubyprovedoucfunkcevpsmu1. Od jna 2010 budou zveejovna vjednotnm formtu organizan schmata adaorganizacstednsttnsprvysevemipracovnmifunkcemi.

Vzhledemkdleitostitohotoprogramumstopedsedavldyijocenme,kdyjednotliv adyuinokamitopaten,abysplnilytentoharmonogramprozajitnprhlednosti azajistily,abyvechnazveejovandatabylazpstupnnavotevenmformtu,abyje mohlypouvattetstrany.Odervence2010mussttnadyaorganizacezajistit,aby vechny zveejovan informace zahrnovaly podkladov daje votevenm standardizovanmformtu. Zveejnn dat uvedench vkoalinm programu je pochopiteln jen zatkem procesu zajiovn prhlednosti. Ped pijetm potebnch prvnch pedpis krealizaci naich nvrh zoblasti prva na informace je teba vyizovat poadavky veejnosti smovan sttnm adm na poskytnut informac vsouladu se zsadami, z nich tyto nvrhy vychzej: spedpokladem ve prospch prhlednosti, piem vechny zveejnn daje mohoubtdlepouvny. Dohlet nad realizac naich kol voblasti zajiovn prhlednosti bude Rada pro prhlednost ve veejnm sektoru, kter bude vytvoena vadu vldy. Pedsedou rady budeministrFrancisMaude.Vradbudouzastoupenyexternodbornciauivateldati specialist na data veejnho sektoru; mezi leny bude Tom Steinberg, jeden zpednch britskchodbornkvoblastiprhlednostidat.Radabudeposkytovatpodporujednotlivm ministerstvmpiplnnjejichkolvldnhoprogramuzajiovnprhlednostidat,je jsou uvedeny vtomto dopise. Rada tak ponese odpovdnost za stanoven standard pro otevendatavcelmveejnmsektoru,zveejovndalchinformacpodlepoadavk veejnosti a ve spoluprci sministerstvem spravedlnosti bude dle rozpracovvat zkonoprvunainformaceaposkytovatradykjehorealizaci. Tmsenarychlpokroktohotoprogramuvnadchzejcchtdnech. KopiitohotodopisuzaslmkolegmvevldaSiruGusiODonnellovi. DavidCameron

AutorkapitolyAleMichljeanalytikemRaiffeisenbank,ales.michl@rb.cz

82

Kapitola9

NKmusmtpravomockontrolovat sttemvlastnnakciovspolenosti

Autor:PetrCibulka
83

NKmusmtpravomockontrolovatsttemvlastnn akciovspolenosti
Nejvy kontroln ad (NK) jak u znzvu vypovd je nejvy kontroln orgn veskrepublice.HlavnmposlnmNKjezajistit,abybylonakldnohospodrns prostedky daovch poplatnk, s prostedky vybranmi na zklad zkona a s majetkemsttu.[...]adsepikontrolninnostizamujevprvadnato,zdasttn a dal subjekty se svenm sttnm majetkem a prostedky nakldaj eln a hospodrnazdapitompostupujvsouladusprvnmipedpisy.23 VsouasndobmeNKkontrolovateskounrodnbanku,jednotlivministerstva a jejich organizan sloky, ale tak i sttn podniky24 jakmi jsou napklad Lesy R, esk pota a celkem dalch skoro 59 subjekt25. Souasn prvn prava vak paradoxn nedovoluje26 NK provdt kontrolu ve spolenostech smajetkovou ast sttu tedy sttem vlastnn nebo spoluvlastnn akciov spolenosti jako jsou EZ, eskdrhy,LetitPraha,SAamnohodalch.Jenomtytotyizmnnspolenosti maj souhrnn obrat skoro 270 miliard korun ron, co in zhruba tvrtinu celho sttnhorozpotu,jenejsoupodkontrolnmdohledemNK,akolifaktickyjsousttnm majetkem. Tato paradoxn a nelogick skutenost nen bn ani vzpadn Evrop, a protojenutnrozitkontrolnpravomociNKinaobchodnspolenostismajetkovou ast sttu. Kontrola NK nen nutn zrukou, e dan spolenosti budou hospodait hospodrn, ale jedn se o nejvy lnek vcestupov kontroly, kter minimln se svmpreventivnmefektem27vsouasnsituacichyb. Paradox souasn situace lze ilustrovat napklad na sttnm podniku Lesy R, kde dosouasn doby provedl NK nkolik kontrol28. Avak realizace zmru souasnho ministrazemdlstvIvanaFuksypevstLesyRnaakciovouspolenost29byvedlak absurdnsituaci,kdybyNKjinemohltutosttemvlastnnouspolenostkontrolovat. Pouhopouh pemna sttnho podniku na akciovou spolenost by tak tento podnik oprostilaodkontrolyNK.Akolijeprezentovnopevedennaakciovouspolenostza elemzskndividendprostt,nkdobyvtakovmppadmohloprvnnnamtat, e se jedn o zmr oprostit tuto spolenost od kontroly NK, akoli to nutn nemus btpravda.

23Nejvykontrolnad.KontrolninnostNK.http://www.nku.cz/cz/kontrola/default.htm 24Zkon.166/1993Sb.,oNejvymkontrolnmadveznnpozdjchpedpis 25Nejvykontrolnad.2010.Jakhospodasttnpodniky.http://www.nku.cz/downloads/pvs/pvs 26AkolidlenaehonzorusouasnprvnpravadovolujeNKprovdtkontrolyvobchodnch 27Nejvykontrolnadtotismpodvitrestnoznmen.

07082008.pdf

spolenostechsmajetkovmpodlemsttu,jelikoityjsoumajetkemsttu,NKtaknikdyneuinil.

28LesyR.2010.VLESCHRPROBHSTANDARDNADLOUHODOBPLNOVANKONTROLANK.

http://www.lesycr.cz/cs/tiskovecentrum/archivtiskovychzprav/tiskovezpravy2010.ep/1985_4132 vlesichcrprobihastandardniadlouhodobeplanovanakontrolanku/2/ 29Ministerstvozemdlstv.2011.MinistrzemdlstvnechystdnouprivatizacisttnhopodnikuLesy R,jenhledzpsob,jakvyutjehozisky.http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovyservis/ministerstvo zemedelstvi/tiskovezpravy/x2011_ministrzemedelstvinechystazadnou.html

84

Mezinejvtobchodnspolenostismajetkovouaststtupatnapkladspolenost EZ, esk drhy, Letit Praha nebo SA, ale teba i strategick EPS, ale i mnoho dalch.30Obchodnspolenostismajetkovouaststtujsouvesvpodstatmajetkem sttuaumnohchznichbyljejichvznikfinancovnzprostedksttu,tedydaovch poplatnk.Dvtedylogicksmysl,abybylodovolenoNKprovdtkontroluvtchto spolenostech tak, jak je to teba u ministerstvech, za elem zjitn, zdali se vnich hospodrnnakldsesttnmmajetkem. Pidlen tto pravomoci NK je nutn zejmna proto, jeliko je obecn znmo, e nakldnsveejnmmajetkem,atoivppad,esejednoakciovouspolenost bv velice nehospodrn. Existuje pak pm mra mezi pltvnm a nedostatkem kontroly.mmnkontroly,tmvcepltvn.Nacovaktrpisoukromspolenosti. Totoplatikdyjedanspolenostveejnobchodovanouspolenostnaakciovburze, cofaktickynenzrukouhospodrnhochovn. Jenutnpodotknout,ekontrolouNKvobchodnchspolenostechsmajetkovouast sttu by se nejednalo o kontrolu duplicitn, ale o kontrolu vcestupovou, kdy NK by byl jako nejvy lnek tto kontroly. Kontroly NK ve sttem vlastnnch spolenostech jsou navc bn vzemch jako jsou Velk Britnie31, Nmecko32, Francie33adal.Neexistujeprotodnracionlnargument,proNKtutopravomoc nepidlit. Navc jsou obchodn spolenosti smajetkovou ast sttu ve sv podstat ovldny politikyabezkontrolyzdeexistujevelikkorupnpotencil,kdymohoubttytosttn prostedkyneleglnodvdnyzptksamotnmpolitikmnebopolitickmstranm,a protonovpravomocNKkontrolovattytospolenostijevcenenutnost. innostNKjeupravenazkonemoNejvymkontrolnmadu34ajehopostavenje zakotveno i vstav35. Vdubnu tohoto roku pedloila vlda do Parlamentu esk republikynoveluzkonaoNK,kterroziujepravomociNKomonostkontrolynad hospodaenm smajetkem zemnch samosprvnch celk, tedy obc a kraj, a hospodaen smajetkem prvnickch osob veejnoprvn povahy, jdeli o zdravotn pojiovny, veejn vzkumn instituce, dobrovoln svazky obc, pspvkov organizace zemnch samosprvnch celk, Regionln rady region soudrnosti, eskou televizi, esk rozhlas, veejn vysok koly[]36 Rozen o tyto pravomoci jsou zcela logickm krokem, ale opt zde chyb kontrola obchodnch spolenost smajetkovouaststtuchyb. Tm samozejm nen eeno, e kontroly od NK jsou nutn zrukou hospodrnho chovn kontrolovanch nebo kontrolovatelnch spolenost, ale jedn se o nejvy lnek vcestupov kontroly, kter m minimln preventivn efekt a je nutn pro

30Ministerstvofinanc.MajetkovastiMinisterstvafinanc.

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fnm_portfolio.html

31NationalAuditOffice.Whatwedo.http://www.nao.org.uk/about_us/what_we_do.aspx

32Bundesrechnungshof.Auditingandadvisoryfunctions.http://bundesrechnungshof.de/weabout 33CourdesComptes.Thefinancialcourts.http://www.ccomptes.fr/en/JF/CA.html#9 35lnek97stavyeskrepubliky.

us/auditingandadvisoryfunctions/test

34Zkon.166/1993Sb.,oNejvymkontrolnmadveznnpozdjchpedpis 363vldnhonvrhu352navydnzkona,ktermsemnzkon.166/1993Sb.,oNejvym

kontrolnmadu,veznnpozdjchpedpis.

85

npravu souasnho nedokonalho stavu, kter tmto umouje nehospodrnost a ppadnikorupcisesttnmmajetkemvobchodnchspolenostech,vekterchmstt vlastnickpodl,akterjenutnoodstranit. 18.5.2011 PetrCibulkajeeditelemINFORMANHOINSTITUTU,nadokumentusepodlel MarcelNeuberger.

86

Kapitola10

CIA,zIndexadalnstrojeprevence korupce(nejen)vlegislativ

Autoi:JanaChvalkovsk,PetrJanskaJiSkuhrovec
87

CIA,zIndexadalnstrojeprevencekorupce(nejen) vlegislativ

1Kvalitnzkonyprovechny

Tvorba zkon a prvnch pedpis obecn je jednm znejdleitjch proces uvnit sttu, co znj in pirozen cl pro korupci. O pronikn zjmovch skupin do legislativnhoprocesusclemovlivnitvesvjprospch finlnpodobu pipravovanch zkontohojibylovdiskuzchokorupcieenomnoho,vtomtodokumentuseproto budeme soustedit pedevm na nkter efektivn nstroje boje proti korupci vtto oblasti.Konkrtnsebudemezabvathodnocenmdopadregulace(RIA),hodnocenm korupnchrizik(CIA)ajejichaplikacnanovpipravovanistvajcprvnpedpisy. 1.1Hodnocendopadregulace(RIA)atransparentnlobbying Hodnocendopadregulace(RegulatoryImpactAssessmentRIA)jejednmzdleitch nstrojprozvyovnkvalityprvnchpedpisilegislativnhoprocesujakotakovho. Hodnocen dopad regulace zahrnuje soustavu analytickch metod smujcch k systematickmu hodnocen negativnch a pozitivnch dopad navrhovanch i existujcch prvnch pedpis v oblasti hospodsk, sociln a environmentln. Hodnocenyjsourovndopadynarznekonomickasocilnskupiny. Prv hodnocen dopad zhlediska zjmovch skupin je nejvznamnjm aspektem RIAvoblastibojeprotikorupci.RIAsetotizabvhodnocenmvariant,jakkonkrtn zkonn ustanoven v praxi aplikovat. Zvolena by mla bt takov varianta, jej celospoleenskpnosynejvraznjipevyujjehonklady.Pivyhodnocovnnvrh zkon a jinch prvnch pedpis tak lze ji ped pijetm konkrtn varianty prvn pravyidentifikovattypyopaten,jejichpnosybudouintenzivnsvditpouzejedn konkrtnzjmovskupinaprovechnyostatnbudouznamenatpouzenklady,atyto nvrhy ji vtto fzi vypustit. Dky RIA by se tak do zkon ji ve fzi jejich ppravy nemlodostatplinmnostvjasnvylobbovanchustanoven.Zkuenostizem,kde RIA zavedena sprvn vytvoen aimplementovan systm hodnocen dopad napomh ke zlepen efektivnosti a innosti vldnut a rovn virm kontextu pispv kposlen vkonnosti trnho hospodstv a zlepen fungovn hospodsk soute. HlavnmpnosemRIAtedyje,epinzdvodnnvbruuritalternativyregulace (projenejlep...),kterjepodloendkladnouanalzoualogickouargumentac,co zmenujeprostorproelovaneopodstatnnustanoven.PovinnousoustRIAjsou navc veejn konzultace, vjejich rmci se kprovedenmu hodnocen mohou vyjdit vechny doten skupiny de facto se jedn o transparentn lobbying. Pkladem

88

strukturovanchkonzultacjenapkladmechanismus,ktermkomunikacisveejnost pippravevropskchhodnocendopadrealizujeEvropskkomise37. Tentopstupmnsledujcvhody: dotensubjekty(asociace,jednotlivpodniky,sdruenapod.)budoumtjasn danou pleitost se vyjdit jakkoliv nsledn mediln i politick tlaky (nap.vpodobplepk)budemonodmtnoutstm,edansubjektjiml monostsevyjditasvstanoviskoobhjit, npravareputacetransparentnholobbyingulobbyingjesoustdemokraciea nemus bt nutn spojovn s korupc; zaveden systmu transparentnho lobbyinguumonslunmsubjektmhjitvlegislativnmprocesuoficilnsv zjmy, vytvoenregistrulobbyist,cojejedenzezsadnchkrokkpozvolnmubojis korupc a ke kultivaci esk politick scny, na n se lobbying i v souasnosti bnodehrv, sbruitenchpodntzpraxe(konkrtnvyjdensubjektzaddotench skupin k monm ekonomickm, spoleenskm a environmentlnm dopadm navrhovanprvnpravyakjejmumonmuvlivunakorupci), vytvoen kanlu pro systematick komunikace sveejnost a vzdlvn veejnostivprvnoblasti. Ktomu, aby vesk republice RIA skuten vedla kve popsanm pnosm pro boj skorupc,vakvedejetpomrndlouhcesta,kterssebounesenkolikzkladnch nutnchkrok: RIA mus bt povinn pro vechny subjekty se zkonodrnou iniciativou. Mus vymizet praxe, kdy zjmov skupina instruuje sv poslance, aby do zkona projednvanho vPoslaneck snmovn na posledn chvli vsunuli bez komente a odvodnn elov paragrafy, kter lenm takov zjmov skupinynslednzarumnohdynemalprospchposvcenzkonnoupravou. RIAmusbtpovinninapedpisyapozmovacnvrhyposlancasentor38. Pprava a zpracovn RIA mus pedchzet tvorb prvnho pedpisu, kter je hodnocen,zpracovvnRIAkjipipravenmuparagrafovanmuznnzkona vrazn sniuje innost hodnocen a RIA se tak stv jen formlnm dokumentembezvalnhovznamu. KonzultaceprovdnvrmciRIAbynemlybtryzeformlnmusbtzejm, e spipomnkami dotench skupin se bude dle pracovat a budou bu zohlednny, nebo popeny na zklad vcn argumentace. Pokud tomu tak nebude,dotenskupinysenebudoukonzultacastnit.

konkrtnmupedpisu(neboskupinpedpis)vyjdit.Vrmciregistracemuskadsubjekt deklarovat,jakouzjmovouskupinuzastupuje(ppadn,zdazastupujepouzesmsebe)tedyv podstatodkrtintenzitusvhopedevmhospodskhozjmuvdanoblasti.Kadmukonzultanmu pspvkumepakbtnazkladdeklarovanhozjmunadanproblematicepikldnauritvha,s jakoujezohledovnpinslednmdopracovnpedpisu. 38Souasntrendsmujcktomu,eseobchzlegislativnprocesadleitzmnyseprosazuj poslaneckmiiniciativami,jevelminegativnapodrvvznamnmzpsobemdvruveejnostivprvo.

37Systmtransparentnholobbyingupedpokldpovinnouregistracisubjekt,ktersechtjke

89

 Transparence procesu ppravy RIA je zkladnm stavebnm kamenem nutnm proto,abyRIAmlaskutenprotikorupnefekty.ZpracovanRIA,pipomnky knim a data pro n vyuit mus bt veejn dostupn, nejlpe votevenm formtu,nawebuamusvnichbtmonvyhledvn. KvalitazpracovnRIAmusbtkontrolovnanejenpoformln,aleiodbornpo vcnstrnce,jinaknedoshnekenchefekt39. Je zejm, e proveden ve popsanch krok bude bezpochyby vyadovat zsadn zmnylegislativnhoprocesu(nap.vJednacchdechPoslanecksnmovnyaSentu, vLegislativnch pravidlech vldy aj.), bude klst zven nroky na kvalitu lidskch zdroj a jejich koordinaci40 a vpoten fzi bude nepochybn vyadovat i dodaten prostedkyzesttnhorozpotu.Vzhledemktomu,ebyvakpoctivaplikaceRIAmla pisptkomezenkorupce,atokorupcezabudovandozkonaprvnchpedpis,lze sedomnvat,epnosyznplynoucvraznvechnypopsannkladypev. 1.2Hodnocenkorupnchrizik(CorruptionImpactAssessment) ProvdnhodnocenkorupnchrizikCIAprovechnynovavybranstvajczkony je jednm z nstroj, kter by ml pomoci rozkrt a eliminovat nekvalitn a korupci umoujclegislativnprosted.CIAbysemlasttnejennedlnousousthodnocen dopadregulace(RIA),aleicelholegislativnhoprocesu. Podobn jako RIA je i CIA soustava metod, jejm prostednictvm jsou analyzovny faktory zpsobujc korupci. Prostednictvm zaveden CIA bude mon identifikovat, zhodnotitaporovnatkorupnrizikaanavrhnoutopatenkjejichsnenieliminaciv novch i stvajcch prvnch pedpisech.Jet ped pijetm regulace, CIA pomh identifikovatdeterminantykorupnhorizika. Pklademotzek,nanbysemlaCIAsoustedit,jsounsledujc: Jevrmcidanagendyzarozhodovnzodpovdnkonkrtnosoba? Jeveejnznmo,kterosobarozhoduje?Exante,expost? Lzejednoznanidentifikovat,jakrozhoduje,nazkladjakchpodklad? Jaklzedanouosobupostihnoutzavadnrozhodnut? Existujesrovnnsinnostjinchosobvdanagend?

hodnocenmidopadregulace(zejmnazhlediskaoekvanchdopadnapodnikatelsksektorana veejnrozpotyapod.)mladohlednezvislodborninstitucekterouNERVoznaovalRozpotov rada(RR).Tatorada(kterbymohlafungovatjakodvojeLegislativnradyvldysloenzexpertna rozpotyaregulaci)bymlafungovatjakozchrannbrzdaprotiprvnmpedpism,ktermohoumt zsadnnegativndopadynaekonomiku,veejnrozpoty,zamstnanost,hospodskousout,pop. environmentlnispoleenskdopady,aunichpedkladatelintenzitutchtodopadnevyhodnotil nebovyhodnotilnesprvninedostaten.PosoudliRR,eprvnpedpisjenesprvnvyhodnocen (RIAiCIA)aebymohlmtvepopsannegativndopady,budemocilegislativnprocesperuita pedpissRIAaCIAvrtitpedkladatelikpepracovn(tkseiposlaneckchiniciativ,pozmovacch nvrhatp.).JedintakbudeRIAefektivncestou,jakpedchzetexcesmtypupatnnastaven podporyprofotovoltaikuapod. 40DobezpracovanRIAkzkonuvyadujeefektivnspoluprcimezivcnmialegislativnmiodbory, systematickbudovnanalytickchdovednostuosob,kterRIAzpracovvaj,avzdlvnuivatelRIA vtom,jaksnpracovatajakjist.
39ZprvaNERVRmecstrategiekonkurenceschopnostiavchoznmtynavrhovala,abynad

90

 Poetosob,kternadanproblematicepracujarozhoduj? Jakfungujekontrolainnostidanosoby(frekvence,detailnost,kontrolnorgn)? Kolik je kontrolnch orgn v pomru k potu ednk rozhodujcch o dan agend? Kde je umstn ednk provdjc danou agendu a kde se nachz kontroln orgn? Zveejuj se daje o dan problematice? Zveejuj se zpsobem umoujcm dlkovpstup?Zveejujseveformtu,snmjemondlepracovat(nap. xml,xls)? Zveejuj se daje o celm procesu/agend nebo jen jejich st? Zveejuj se dajeexante,prbn,expost? Kdoajakastokontrolujezveejnndata? Vypovdaj zveejnn data opravdu o struktue rozhodovacho procesu (tzn. lidoveenoujednseodata,znichlzencovyst?)? Odpovd systm zveejovn njakmu ji funknmu zahraninmu vzoru (nap.OECD,jinlensksttyaj.)? Shromaujseazveejujsepkladydobrnebopatnpraxe?Jsoudostupn dlkov?Mohoujeednci/regultoivyuvatpisvmrozhodovnappadn dledoplovat? Je jasn uvedeno, kter daje se nezveejuj a pro? Je ureno, kdo a s jakou frekvenckontrolujedaje,jesenezveejuj? Jakpoetnskupinyserozhodnuttk(pozitivninegativn)? Ekonomickslazjmovchskupin? Profesionalitakompaktnostdanzjmovskupiny? astnilysevechnyzjmovskupinytransparentnkonzultac? aj. Nkolikalet zkuenosti z Jin Koreje ukazuj, e je mon pomoc systematickho hodnocenkorupcedoshnoutvznamnchpozitivnchzmnvkvalitprvnhoduv relativn krtkm ase. Ideln by ml bt cel proces CIA spolen s RIA zasteen nezvislouexpertninstituc,kteroubymohlabtnapkladzamlenRozpotovrada R. 1.3ZvremoRIAaCIA RIAiCIAbymlyslouitmimojinijakonstrojeproidentifikaciasbrdatvhodnch khodnocenuritregulovanoblastinebokhodnoceninnostiregultora.VrmciCIA by zrove mla bt identifikovna vhodn forma, jak tato data zveejnit a poslit tak transparenci innosti regultora a regulace vdan oblasti. Zveejnn dat dle umon nejenwatchdoginnostveejnosti,aledleiverifikacidatapod. Zveejovn dat, jako i CIA, odbornch posudk kCIA a vsledk konzultac formou transparentnho lobbingu pispje rovn kverifikaci a kritick analze dat, kter do
91

procesu CIA, ale i RIA vstupuj. Vsledkem pak bude pozvoln zkvalitovn dat a souvisejc zpesovn CIA i RIA.Na zklad sbru dat bude mon realizovat benchmarking korupce, sestavovat rzn indexy a nsledn analyzovat jejich vvoj vase.

2Informacejakonejlepprotikorupnnstroj

2.1Praktickvznamzveejovninformacveejnmiinstitucemiadaty Poskytovninformacjejednouzezkladnchsluebveejnsprvy.Vsouasndob orgny veejn sprvy provozuj velk mnostv nejrznjch registr, kter spolu ovemnejsouplnprovznyaobantaknenschopentytoinformaceefektivnvyut napkladprowatchdogaktivityabojskorupc. Voblastiposkytovninformac,kterjejednouzvznamnchinnostveejnsprvy, sevyskytujproblmy,kterlzerozdlitvzsadnadvatypy: informace nejsou zveejovny zpsobem, kter by umonil jejich efektivn vyuit vboji proti korupci (tj. data jsou zveejovny vnevhodnch formtech, zpsobem,kterneumoujevyhledvnapod.)41; nkter informace a data se nezveejuj vbec (poppad si je mus oban vydat dle zkona o poskytovn informac) jedn se napklad o informace, kter maj veejn instituce k dispozici, nicmn veejn instituce je nikdy nezveejnily.Tosetknapkladadystatistik,vzkum,analzaaudit,kter si veejn instituce nechaly zpracovat, ale kter se ovem nikdy nedostaly dle nekpslunmuednkovi,ktersijeobjednal. Oba ve uveden problmy blokuj dal uit a zvyuj nklady pleitosti, nebo zahranin praxe ukazuje, e zveejovn dat vede k jejich dalmu, obvykle produktivnmu,vyuitzestranyvdyavzkumu, podnikatelskhosektoruaj.Veejn instituce tak tajnstkskm pstupem ke zveejovn dat pipravuj obany o monostvystupovatvrolihldachopsa(nebolineformlnhokontrolnhoorgnu). Jak ukazuje studie Evropsk komise MEPSIR z roku 2006, m zveejovn dat shromaovanchaprodukovanchveejnousprvouvznamnpozitivnekonomick efektyvpodobvpodobveejnkontroly,vytvenprostoruprovzniksekundrnho prmyslu(nap.spolenosti,kterkombinujinformacezveejnchrejstkaposkytuj jevestrukturovanpodobklientm,poradenskspolenosti)iaplikovanhovzkumu (zejmna v oblasti ekonomie a spoleenskch vd). Zatmco nkter stty monost, kter nabz OpenGovernment a OpenData hojn vyuvaj (VB, Slovinsko, Nizozem, vdsko,Finsko),Rsedoposudkttovlnplinepiblila. Vhodnm,nkladovefektivnmainnmopatenmbybylozpstupnnObchodnho rejstku pro stahovn xml (s nslednm pozvolnm zpstupovnm Sbrky listin),

dokumentjsoupouzevelmimlovyuiteln.Nadruhoustranuzveejovndatvestrukturovanch formtech(tj.tak,abybylomonjerovnoustahovatdodatabze),prezentacedattak,abysevnichdalo nawebovchstrnkchjednodueakvalitnvyhledvataj.jezpsob,ktermpotencilvelminapomoci rozenaprospchuwatchdogaktivit.

41Napkladinformaceadatazveejnnnawebuveformprokliknavelkpdfsouboryoskenovanch

92

podobnmzpsobembypakmlybtpostupnprodaluituvolovnyiinformacez dalchregistrarovnzwebovchstrnekministerstevadalchveejnchinstituc. 2.2zIndexvyuitveejnchinformacvobanskwatchdogaktivit Vpraxi existuje cel ada vyuit veejnch dat pro watchdogov innosti, pi tto pleitostisnadpostapopsatjedenztypaktivit,kteroujeprojektzIndex42. Projekt zIndex.cz vznikl zatkem roku 2010 na Univerzit Karlov,Institutu ekonomickch studi jako ist vzkumn projekt t doktorand zamen na zpracovn a ekonomick vyhodnocen veejnch dat o veejnch zakzek zInformanhosystmuveejnchzakzek(ISVZ).Vprbhuzpracovnseukzalo,e projektmemtivznamnwatchdogimplikace,zehovzniklprojektzIndex.cz. Data o veejnch zakzkch zskv projekt zIndex pomoc webovch crawler ze systmu ISVZ43. Tato data roziujeme o nkolik dalch databz. Celkem tak zIndex vychzzdajocca40.000veejnchzakzkch,vechkterbylyvISVZzveejnnyod roku 2006. Jeliko zveejovn zakzek do systmu je povinn pro vechny zakzky nad mal rozsah (tj. nad 6 mil. k pro stavebn a nad 2 mil. K pro vechny ostatn), pokrvajdatapravdpodobnncokolempolovinyvechveejnchzakzekvR.Data z ISVZ byla dle intenzivn itna (dohledvny chyby, typicky zanesen samotnmi zadavateli) a kombinovna s daji z jinch veejn dostupnch rejstk. O dal podstatnrozensepostaralaspolenostCzechCreditBureaukterkromexpertnch konzultacposkytlastdatofirmchasttnchinstitucch. Akoliv samotn zIndex neukazuje pmo korupci, slou prokazateln jako dobr na datech zaloen podklad pro jej dal vyetovn. Projekt zIndex hodnot zadavatele veejnchzakzeknazkladdesetiukazatelidentifikovandobrpraxe.Tchtodeset ukazatel dlme mezi tyto ti oblasti hodnocen dobr praxe zadvn veejnch zakzek: Otevenost(Jsouzakzkydodavatelmdostupn?) Konkurence(Soutrelnozakzkyvcedodavatel?) Kontrola(Mveejnostmonostzjistitkamteklypenze?) Otevenost zadvacho zen je nutnou podmnkou fungovn veejnch zakzek. V ppad, e vypsn veejn zakzky je provedeno tak, e se zainteresovan subjekty nemaj anci o nm dozvdt, lze jen st oekvat, ebude vygenerovna dostaten hospodsksoutmeziuchazei,atedydostatentlaknasnencen.Metodologicky jepaktebapoznamenat,ezIndexvpodstathodnotzakzkyjakozadanotevenm zpsobempouzety,kterbylyzveejnnyprostednictvmjizmnnhoInformanho systmuveejnchzakzek(ISVZ)toznamen,eneberevpotazzveejovnzakzek malho rozsahu, kter nkte zadavatel realizuj prostednictvm vlastnch systm veejnch zakzek (nap. systm EZAK Ministerstva pro mstn rozvoj, resp. od 15. 9. 2010 nov na profilech zadavatele ISVZ). Dvodem, pro toto psnj hodnocen

42Pkladydalchprotikorupnchawatchdogovchaktivitjsounap.slovenskAlianciaFairplay,esk

serveryNaipolitici.czakohovolit.eunebopolskSejmometer.

teba,abytatodatabylanejprvestaenawebcrawleremstrnkupostrnceanslednutdnado databze.

43DatanaISVZnejsouzveejnnavjednoduezpracovatelnmformtuaprojejichplonvyhodnocenje

93

otevenostizadvachozenje,eprouchazeeoveejnzakzkyjenejefektivnj, pokud je veker poptvka zadavatel soustedna na jednom mst, kde ji mohou pravideln sledovat. I pro nejefektivnjho uchazee o veejnou zakzku se jev jako sloitsledovatpravidelnpleitostinankolikatiscchprofilechzadavatel,zejmna vezmemelivpotaz,esejednmnohdyovelmirozdlntypyprofil(auzhlediska informanhoobsahu,nebozhlediskaITeen). Clemprvnpravyveejnhozadvnjegenerovathospodskousouttam,kdeby jinak mohla siln ptomnost morlnho hazardu a asymetrick informace vst k nesoutnmu chovn. Je to prv hospodsk sout, jinak eeno konkurence na stran nabdky, kter vede v konenm dsledku ke snen cen. Zadvac zen dv zadavatelinkolikmonost,jakpodntitkonkurencimeziuchazeioveejnouzakzku napkladprodlouenmlhtykpodnnabdek,formulovnmkvalifikanchpodmnek tak,abyjemohlonaplnitconejvceuchazeapod. Nedlnou soust zadvn veejnch zakzek pak nutn mus bt monost kontroly jehoprbhu.zIndexsevrmcitohotokomponentuzabvhodnocenmtoho,zdajez dostupnch informac o veejn zakzce mon ex post kontrola nkterch st jejho prbhu,adlerovnhodnot,zdavppad,ekontroluprbhuzadvachozen jirealizovalpslunorgnveejnsprvy(OHS)kontrolashledalapochybennebo nikoliv. DlvstupyzIndexujsoupravidelnpublikovnynawebovchstrnkchprojektu,co projekt otevr veejnosti a dalm neziskovm organizacm zamenm na watchdog aktivity a boj skorupc. Nkter vstupy ji byly vyuity jako podklad pro diskuzi o tvorbpolitik(napkladvrmcipipomnkovnnovelyzkonaoveejnchzakzkch nebolistinnchakcichnamajitele).

94

Kapitola11

PublicPrivatePartnership

Autor:MichalPaulus
95

PublicPrivatePartnership

1 vod
Politika vldy R zavd partnerstv veejnho a soukromho sektoru jako standardn nstrojpizajiovnveejnchsluebaveejninfrastruktury 44(MinisterstvoFinanc R). Vlda pedpokld, e systmov vyuit PPP projekt mimo jin umon efektivnj alokaci veejnch prostedk, nebo napklad innj kontrolu vytven dlouhodobchzvazkveejnhosektoru.VsouasndobMinisterstvofinanceviduje PPPprojektyvhodnotpiblin220miliardK45.Ztohojsouprojektyvhodnot170 miliard (Tabulka 1) na rovni sttu a projekty vhodnot 50 miliard na rovni kraj a obc (Ministerstvo Financ R, 2010). PPP projekty ve velk me vsouasn dob plnujeiMinisterstvodopravy(Tabulka2),kterdlesvstrategieplnujevydatdoroku 2054naPPPprojektyvsoutu522,2miliardkorun(dajnendiskontovnjednseo prostsouetplatebzavechnyprojektydoroku2054). Vzhledem ke patnmu stavu zadvn veejnch zakzek a nedokonench pilotnch PPP projekt doporuujeme vprvn ad zefektivnit zadvn veejnch zakzek a vytvoit metodiku pro jejich vyhodnocovn, aby bylo porovnn vhodnosti PPP vi veejn zakzce vypovdajc. Soubn stm by ml bt dokonen vhodn zvolen pilotn projekt, kter dod veejn sprv potebn zkuenosti pro ir uplatnn konceptuPPP.
Tabulka1:PehledhlavnchPPPprojektevidovanchMinisterstvemfinanc

Pedmtkoncesn smlouvy
Ubytovnapersonlustedn vojensknemocnice(VN), ubytovnahotelovhotypua parkovit(VN) VstavbaJustinhoareluvst nadLabem Vstavbaaprovozvznicetypus ostrahou PPPprojektD3/R3(stavbaa financovnsekdlniceD3a rychlostnsilniceR3) Odstrannnkterch ekologickchztvzniklch pedprivatizac

Zadavatel
stednvojensknemocnice

Pedpokldanhodnota pedmtukoncesn smlouvyvK

2,6mld.K

Ministerstvospravedlnosti Vzesksluba Ministerstvodopravy

4,4mld.K 2,6mld.K 59mld.K

Ministerstvofinanc

101mld.K

Zdroj:AktualizovanpehledprojektPPPvRervenec2010,Ministerstvofinanc (http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ppp_implement_56843.html)

44http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vize_part.html 45projekty,kdebylajiuzavenakoncesnsmlouvanebounichbylschvlenkoncesnprojektabylzahjen

nebojepipravovnvbrkoncesione. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pub_priv_part_56843.html

96

 Tabulka2:PehledplnovanchPPPprojektMinisterstvadopravy

PPPProjekty
R1518519(Praskokruh(SuchdolD8Bezinves)) R1511(PraskokruhBchoviceD1) R35JanovMohelnice3.fze R35OstrovJanov2.fze R35OpatoviceOstrov1.fze D32.fzeVeselnadLunicBorek D31.fzeeskBudjoviceobchvat D1MirooviceKvalka Celkem

Dlka seku (km)

16 12 49 38 27 24 20 160 346

Celkov platby (mld.K)

105 42 105 69 54 30 60 57.2 522.2

Zdroj:MinisterstvodopravyR(2011),vlastnpepoty.

2 Zkuenostizezahrani
Zahranin zkuenost ukazuje, e spn implementace PPP me bt efektivnm nstrojem financovn u konkrtnch projekt, nejedn se vak o obecn samospasn een jejich financovn. Motivac PPP projekt je poskytovn veejnch slueb a to skrze jejich stenou nebo plnou privatizaci. Transakn nklady (vyjednvn s uchazei, pprava smluv nebo monitoring koncesione) bvaj ale u PPP typicky vysokamohoupevitvhodyprojekt. Mnohstudiesesnailysposttransaknajindlnklady,kterjsousPPPspojeny. Napklad studie autor BlancBrude, Goldsmith, & Vlil (2009) ukazuje, e stavebn nkladyevropskchdlnicjsouuPPPprojekto24%dranevppadklasickch veejnchzakzek.Tentorozdljednhlavnpenosemrizikanasoukromhopartnera, kter za nabyt riziko poaduje adekvtn finann prmii. PPP projekty vykazuj tak vysok transakn nklady, hlavn ve spojitosti sppravou celho projektu a s vyjednvnm dohod a tak smonitorovnm sprvy infrastruktury koncesionem. Autoi Dudkin & Vlil (2006) poukazuj, e transakn nklady ppravn fze jsou prmrn ve vi 10% kapitlov hodnoty projektu. PPP projekty vak vyaduj i nezanedbateln investice veejnho sektoru do monitorovn koncesione ve fzi provozovn infrastruktury. Dle studie autor Torres & Pina (2001) se nklady na monitorovn ve Spojench Sttech pohybovaly vrozmez 3% a 25% hodnoty celho kontraktu. Ztoho dvodu je oficiln doporueno ve Spojench Sttech zahrnout dal nklady ve vi 10% hodnoty kontraktu na monitorovn sprvy infrastruktury koncesionem. Zuvedench studi nememe usoudit, zda financovn infrastruktury skrze PPP je obecn dra ne klasickou veejnou zakzkou nebo naopak. Studie se vnuj pouze dlm nkladm rznch st vstavby a poskytovn sluby. Vhodnost PPP vi veejn zakzce lze porovnat pouze u konkrtnho projektu a pouze zhodnocenm celoivotnch nklad danho PPP projektu. Studie vak ukazuj, e spoluprce se
97

soukrommsektoremnenzadarmoamebtnaopakvelminkladn.PPPtedynelze brt jako nstroj na vstavbu infrastruktury vsituaci nedostatku veejnch zdroj. Mathias Dewatripon a Patrick Legros upozoruj, e PPP projekty jsou pro vldy atraktivntm,ejimumoujoptickyvylepitstavrozpotuskrze(zne)uvnetnch pravidel, kter nesprvn zaznamenaj sttn zvazky. (Dewatripont& Legros, 2005, p. 132) PPP vytv sttu dluh stejn, jako ho vytv veejn zakzka stm rozdlem, e vppad PPP m dluh jinou strukturu, protoe je rozloen ve spltkch vdlouhm asovmhorizontu.

3 DosavadnzkuenostsPPPvR
MnohobceiministerstvaveskrepublicesejinkolikletsnaoimplementaciPPP projekt(vizTabulka1).PestoeeskrepublikazatmformufinancovnpomocPPP vevelkmenepouv(hodnotaPPPprojektvRjenarovni0,3%hodnotyvech evropskchPPPprojekt(Kappeler&Nemoz,2010)),dosavadnsnahyoimplementaci projektukazujnankternedostatkyaopaten,kterbysituacizlepila:

a. KoordinacePPPprojekt
PPP projekty jsou koordinovny Ministerstvem financ a PPP Centrem, kdy ppravu metodiky m na starosti pevn PPP centrum. Podle studie Transparency Internationaleskrepublikaaleodpelomulet2006a2007PPPcentrumpestv pracovat jako poradn a expertn orgn ve sloitch a objemnch projektech zadavatel centrln sttn sprvy a vrh se na vnosnj poradenstv pro regionln a mstn samosprvy.(TransparencyInternationaleskrepublika,2009,str.10)Tatodleit koordinanfunkcepestvpsobitvdobimplementacepilotnchPPPprojekt46. Opaten: Zruen PPP centra apevedenvekeragendy (zen, kontrolaPPP projekt i vypracovvnmetodik)napslunodborMinisterstvafinanc.

b. Smysluplnostprojekt
PodleprzkumuAsociacepropodporuprojektveejnhoasoukromhosektoru(PPP bulletin;JiDol,VladimrSloup,2009/I,str.2),kteranalyzovalpilotnPPPprojekty anakterpoukazujeistudieTIC(2009),vnmalysoukromfirmymnohnedostatkyna stran zadavatel. Veobecn problm byla zamenost vce na vstupy ne na vstupy projektu a nejasnost a nepesnost vzadn projekt. Dle se u nkterch zadavatel vyskytla i pomrn nekvalitn specifikace poadavk a podcenn ufinancovatelnosti projektu. Zvzkumu tedy mimo jin vyplv, e zadavatel nemaj mnohdy jasno o vyuitprojekt,pestoedonichhodlajvloitpenzezveejnchrozpot.Dalfaktor ovlivujc pijet patnch (nesystmovch) projekt je osobn nezainteresovanost ednk na kvalit vyjednanch smluv (u jejich soukromch partner je tomu pesn naopak, co opt oslabuje pozici sttu ve vyjednvn). Nedostaten vymezen zodpovdnost nebo absence sankc me vst bu knedbal pprav projektu, nebo pmo kmorlnmu hazardu. Smysluplnmu ohodnocen PPP projekt brn i politick

koordinanchmetodickchkolkritizovalaizprvaTwinningprojektu(AssesmentReportValuefor MoneyMethodologyinPPPprojects,2007).
46NevyeenoupoziciPPPCentraviMinisterstvufinancainedostatekfinancPPPCentraproplnn

98

cyklus, kdy nov politick reprezentace me neefektivn mnit podmnky kontraktu tak,abyvjejmfunknmobdobvypadalstavrozpotuconejlpe. Opaten: Navzat monost financovn metodou PPP na existenci zvaznch odbornch podklad a strategi (definice poteb, prioritnch projekt ministerstva i samosprvy atd.). Strategie maj vzniknout legln a prvn bezvadnm postupem(strategienapkladprojedeposuzovnmkoncepcSEA). Definovatjasnapsnpodmnkypropijetprojekt o Zkladem by mla bt povinn a kvalitn costbenefit analza, kter by mlaodhalitekonomickousmysluplnostprojektu. o Zavst povinnou oponentn studii knvrhu projektu zadavatele, kterou vaknesmzadvatdanrezort. o Povinn oponentn posudky PPP projekt (od jejich urit finann rovn)odnezvislchsubjekt Zveejovat vechny ve uveden informace vas na internetu tak, aby mohly btpipomnkovnyodbornouveejnost(mlbyzdeplatitpodobnidel,jako vppad poadavku na zcela transparentn veejn zakzky). Ze zveejnnch informac zrove nesm bt zejm klov parametry budoucho zadvacho zen,abynebylpokozenzahraninsubjektzdvodunerovnhozachzen.

c. Pilotnprogram
Pilotn program je kritizovn za nedostaten vypracovanou metodiku pro pijmn projekt,nedostatendefinovanhodnocenprojektazadalkoncepnnedostatky. Podle kritik nesplnil poadovanou testovac funkci (Transparency International esk republika, 2009). Navc mnoh pilotn projekty byly zrueny nebo jsou doprovzeny komplikacemi (viz Tabulka 3). Napklad voblasti dopravnch staveb pilotn program pot sdlnic D3 (viz Tabulka 1). Ani by vak pilotn projekt byl ukonen,MinisterstvodopravyplnujevyuitfinancovnhnednkolikaPPPprojekt (dlniceD3jevnichzahrnutatakTabulka2). Opaten: Jasn definovat zadn pilotnho projektu, jeho vstupy, kritria pro zaazen projekt, prbn hodnocen projekt a dal parametry, kter zajist jeho testovatelnost. Teprvepovyhodnocenpilotnhoprojektuapozapracovnzskanchpoznatk do metodik a nap. vnitnch pokyn danch ministerstev jakoto zadavatel, mebtmetodaPPPpouitaproirportfolioprojektvdanmrezortuana rovnisamosprv.

d. Odbornkvalitaednk
PPP projekty vyaduj velkou odbornost ze strany zadavatele, aby dokzal mt pod kontrolou cel proces zen zakzky. Podle zmiovan studie Asociace pro podporu projekt veejnho a soukromho sektoru soukrom sektor zmioval jako dleit nedostateknastranzadavatelenedostatenouschopnostkomunikaceavyjednvnse soukrommi partnery. Vdsledku toho zstupci zadavatele maj nsledn sklony penet na poradce odpovdnost za rozhodnut. (PPP bulletin; Ji Dol, Vladimr
99

Sloup, 2009/I, str. 2) Dle Miloe Eera (2010), vedoucho sekce zen projekt PPP centrum, jsou koncesn smlouvy asto nekonkrtn, neobsahuj detailn propoty a finannmodely. Opaten: Zavstkvalitnzkonosttnslub,vymezujcpostavenednkatak,abyml jistotu, e pi dodrovn zkonem stanovench povinnost nemus mt obavu z politickho ntlaku, a co nejdslednj oddlen vkonu sttn sprvy od politickch orgn na mstn a regionln rovni. Jednalo by se o jeden zklovchkrokvsystmovmzavedenodpovdnostinastransttnsprvy.

e. Roleporadc
Neujasnnostvstupnastranzadavatelevedeastoktomu,eseotovceoprajo poradensksluby(TransparencyInternationaleskrepublika,JanPavel,2007,str. 47). Extern konzultanti ale nemaj politickou odpovdnost za projekt a tak nejsou nositeli rizika veejnho sektoru. Navc, vzhledem kneujasnnosti zadn me dochzet knesystmovmu najmn poradc, pekrvn jejich innost i vstup bez provzanosti na cle projektu a koly hlavnho poradce. (Analza pilotnch projekt Partnerstv veejnho a soukromho sektoru, 2007) Plin spolhn se na extern poradcekritizujeiMiloEer(2010). Vtinasmluvsporadciupilotnchprojektvsobzahrnovalanejenomanalzu,zdaje vhodnjprovstzakzkuformouPPPneboveejnousout,alezahrnovalaiprcina koncesnmzenanarealizacisamotnhoPPPprojektu(TransparencyInternational eskrepublika,JanPavel,2007,str.44).Racionlnjednajcporadcitakmohlistranit PPPprojektm,protoevolbaPPPjimzajiovaladlouhodobouzakzku. Opaten: OddlitanalzuvhodnostiPPPprojektuviveejnzakzceodporadenstvna samotnm zen PPP projektu. Poradensk firma vykonvajc vodn analzu musbtnezvislnavsledkuanalzy. Firma vytvejc vodn komparativn analzu nesm pracovat pro nkoho zuchaze vtendru (nebezpe elnho ovlivnn vsledku ve prospch soukromhoklienta). Povinn prokolen zodpovdnch ednk, aby mohli zastat prci externch poradc(zadavatelsitmpodriodbornzkuenostidodalchprojekt).

4 Zvr
Vzhledem kstle nedokonenm pilotnm projektm se masov vyuit formy financovn infrastruktury skrze PPP jev potencionln nehospodrn. Pirozen postupbybylodokonenvhodnzvolenchpilotnchprojekt,nakterchsttnsprva zskklovzkuenostipronslednouirimplementaciprojekt.Souasnstavtento pirozen postup vak popr (obzvlt Ministerstvo dopravy, kter plnuje vloit do PPP projekt vsoutu pes 500 miliard korun47) a bud podezen, e obce i ministerstvapovaujfinancovnformouPPPjakonstrojnavstavbuinfrastruktury,

47Nediskontovno.

100

kterou by si jinak nemohli dovolit. Prv tento postup zadavatele je zahraninmi odbornky kritizovn (viz napklad Dewatripont & Legros (2005), Hall (2008) nebo Vlil (2005)). Pro reln zhodnocen dopadu implementace danho PPP projektu zsadndoporuujeme: ZalenitnkladynaPPPprojektynastranzadavateledoveejnhodluhusttu, kraje i msta vzvislosti na zadavateli bez ohledu na rozloen rizik (metoda pedbnopatrnosti).

spn implementace PPP projekt je klov zvisl na analze vhodnosti oproti klasick veejn zakzce. Aby vak bylo takov porovnn nejenom mon ale hlavn efektivn, veejn sektor mus umt efektivn zadvat veejn zakzky a hlavn je kvantitativn vyhodnocovat. Stav veejnch zakzek je vak vesk republice dlouhodob kritizovn a je na zven, zda nen pro veejn sektor hospodrnj se zamitvprvadnazefektivnnzadvnveejnchzakzek,navytvoenmetodiky pro jejich porovnvn a a vdruh ad uvaovat o ir implementaci PPP projekt. PPP jsou zdvodu sv komplexnosti mnohem sloitj a tm pdem je u nich i vt riziko neekan eskalace nklad (nap. zdvodu patn sepsanch smluv i nedostaten ppravy celho projektu). Vsituaci patnho stavu veejnch zakzek je jednodue porovnvn vhodnosti neefektivn a nevypovdajc. Proto doporuujeme vprvn ad zefektivnit zadvn klasickch veejnch zakzek, dokonit pilotn projekty a a pot uvaovat o irm uplatnn PPP projekt. PPP projekty by rovn nemlybtbrnyjakonstrojnavstavbuinfrastrukturypinedostatkufinanc.Jejich neuvliv pouit zavazuje rozpoty na mnoho (asto na destky) let dopedu, kdy jakkolizmnajiuzavenchzvazknkladypouzezvyuje. Autorem kapitoly je Michal Paulus, magistersk student ekonomie na IES FSV UK. KapitolabylanapsnavespoluprcisMartinemFadrnm(Ekologickprvnservis).

101

5 Tematickplohy
a. Tabulkapilotnchprojekt
Tabulka3:PilotnPPPprojekty

Projekt
AirCon(elezninspojenPraha letitRuzyn) UbytovnapersonluVN,ubytovna hotelovhotypuaparkovit(VN) Vstavba,financovn,drbaa provozovndlniceD3Tbor Boilec JustinarelvstnadLabem JustinarelvKarlovchVarech Vznicetypusostrahou NemocniceNaHomolce ArelPonavavBrn(Regenerace brownfieldu) KampusUniverzityJanaEvangelisty Purkyn ModernizaceKrajsknemocnice Pardubice

Zadavatel
Ministerstvodopravy stednvojensk nemocnicePraha Ministerstvodopravy Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti,Vzesk sluba NemocniceNaHomolce, Praha StatutrnmstoBrno UniverzitaJ.E.Purkyn, stnadLabem Pardubickkraj

Stav48
Zastaveno Koncesnsmlouva schvlenavldou24.kvtna 2010. Koncesnprojektschvlen vldou20.jna2008 Koncesnprojektschvlen vldou21.kvtna2008 Zrueno Koncesnprojektschvlen vldou21.kvtna2008 Zrueno Zastaveno Zrueno Zrueno

Zdroj:(AnalzapilotnchprojektPartnerstvveejnhoasoukromhosektoru,2007),(Transparency Internationaleskrepublika,2009,str.8),(MinisterstvofinancR,PPPCentrum,2010),(Ministerstvo FinancR,2010)

48Podrobnjinformaceozruenchaproblematickchprojektechviz:(TransparencyInternational

eskrepublika,2009).

102

6 Bibliografie:

AnalzapilotnchprojektPartnerstvveejnhoasoukromhosektoru.(2007). http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ppp_implement.html. AssesmentReportValueforMoneyMethodologyinPPPprojects.(2007).Twinning projektMF20062008:ImplementacePPPvprostedR. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/rr_twinningova_spoluprace_42133.html. BlancBrude,F.,Goldsmith,H.,&Vlil,T.(2009).AComparisonofConstruction ContractPricesforTraditionallyProcuredRoadsandPublicPrivatePartnerships. ReviewofIndustrialOrganization(35),pp.1940. Dewatripont,M.,&Legros,P.(2005).Publicprivatepartnerships:contractdesignand risktransfer.EIBPapers,1(10),pp.120145. Dudkin,G.,&Vlil,T.(2006).TransactionCostsinPublicPrivatePartnerships:AFirst LookattheEvidence.CompetitionandRegulationinNetworkIndustries,1(2),strnky 307330. Eer,M.(2010).ZkuenostisPPPvRavzahrani.MaterilyzeseminMinisterstva financpropracovnkykraj,obcajejichorganizacnatma:PPPprojektyvpraxi duben2010. Hall,D.(November2008).PPPsintheEUacriticalappraisal.PSIRUReports. Kappeler,A.,&Nemoz,M.(July2010).PublicPrivatePartnershipsInEuropeBefore andDuringTheRecentFinancialCrisis.EconomicandFinancialReport2010/04. MinisterstvodopravyR.(2011).Strategiedopravyjakonevyhnutelnsoustrozvoje eskrepublikydoroku2025. MinisterstvoFinancR.(31.ervenec2010).AktualizovanpehledprojektPPPvR ervenec2010.Natenoz http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ppp_implement_56843.html. MinisterstvofinancR,PPPCentrum.(5.bezen2010).MinisterstvofinancR.Nateno zhttp://mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Ceske_pilotni_projekty_PPP_ _vyvoj_PPP_projektu_uzemni_samospravy.ppt PPPbulletin;JiDol,VladimrSloup.(2009/I).Analzavybranchpilotnchprojekt PPP. Torres,L.,&Pina,V.(2001).Publicprivatepartnershipandprivatefinanceinitiativesin theEUandSpanishlocalgovernments.TheEuropeanAccountingReview,3(10),pp. 601619. TransparencyInternationaleskrepublika.(2009).Partnerstvveejnhoa soukromhosektoruveskrepublice:Problmysouasnhostavupilotnchprojekta dalchstrategickchzakzek.Praha:TransparencyInternationaleskrepublika. TransparencyInternationaleskrepublika,JanPavel.(2007).ImplementacePPP projektveskrepubliceajejrizika.Praha. TransparencyInternationaleskrepublika,JanPavel.(2005).PPPprojektyvesk republiceanceneboriziko?Praha.

103

Vlil,T.(2005).Howexpensivearecostsavings?Ontheeconomicsofpublicprivate partnership.EIBPapers,1(10),pp.94119.

104

Kapitola12

Zsadyapostupypizadvnveejnchzakzek:

Strunmanul aplohaVnitnsmrnice

Garantkapitoly:TomSedlek
105

Zsady a postupy pi zadvn veejnch zakzek: Strunmanul

Zdroj:www.janfarsky.cz

Smyslem tto smrnice je zajistit transparentn zpsob zadvn a vyhodnocovn veejnch zakzek, kter bude pod veejnou kontrolou v jakkoli fzi vbrovho zen. Veejn zakzky malho rozsahu nen zadavatel povinen zadvat podle zkona o veejnchzakzkch,jevakpovinenpostupovatdletohotopedpisu. Tmto pedpisem msto pijme zvaznost i pro sv pspvkov organizace a jin prvnickosoby,financovaniovldanmstem. Tmtopedpisemsezadavatelzavek: Vyuitnichlimitadelchlht Oslovenminimlnhopotuuchaze Hodnocennazkladceny(ajenvjimenjinchkritri) Zveejnnprbhucelhovbrovhozennainternetu

Kategorieveejnchzakzek:

Systmhodnocenveejnzakzky: Jakopreferovanhodnotckritriumjeuplatnnavenabdkovceny. Dalhodnotckritrialzepoutpouzevjimenapouzetehdy,kdyuplatnn dalch hodnotcch kritri vyaduje specifick povaha zakzky. V ppad stanovendalchpodmnekmusbthodnotcmukritriuvenabdkovceny piazenaminimlnvha70%.

106

Veejnzakzkynainternetu:
Zveejovnnainternetovchstrnkchzadavatele
107

Oznmenozahjenzadvachozen Zadvacdokumentacevetntechnickspecifikace Otzkydodavatelaodpovdi Oznmenovsledkuzadvachozen Zpisootevrnoblek(vetnhodnotctabulky) Rozhodnutovbrunejvhodnjnabdky Smlouvyvetndodatkneprodlenpouzaven Vechnyvjimky(vetnzdvodnn)

Schmazadvnveejnchzakzek:

Zdroj:www.janfarsky.cz

108

Ploha Vnitnsmrnice.
Zdroj:www.janfarsky.cz

ZSADY A POSTUPY PI ZADVNI VEEJNCH ZAKZEK

ST PRVN lnek I. Zkladn ustanoven 1. Tato smrnice upravuje primrn zsady a postupy pi zadvn veejnch zakzek malho rozsahu ve smyslu zkona . 137/2006 Sb., o veejnch zakzkch, v platnm znn (zkon o veejnch zakzkch). Na nadlimitn a podlimitn zakzky a sout o nvrh se vztahuje pouze v rozsahu dle l. XI. Zsady obecn platn pro vechny veejn zakzky a zsady a postupy pi zadvn veejnch zakzek nadlimitnch a podlimitnch a sout o nvrh jsou upraveny zkonem o veejnch zakzkch. .. je veejnm zadavatelem (msto nebo zadavatel) veejnch zakzek ve smyslu zkona o veejnch zakzkch. Veejnou zakzkou je zakzka realizovan na zklad smlouvy mezi zadavatelem a jednm i vce dodavateli, jejm pedmtem je platn poskytnut dodvek i slueb nebo platn proveden stavebnch prac. Veejn zakzky se podle pedmtu dl na veejn zakzky na dodvky, veejn zakzky na sluby a veejn zakzky na stavebn prce (druhy veejnch zakzek). Veejn zakzky se podle ve jejich pedpokldan hodnoty dl na nadlimitn veejn zakzky, podlimitn veejn zakzky a veejn zakzky malho rozsahu. Nadlimitn veejnou zakzkou se rozum veejn zakzka, jej pedpokldan hodnota odpovd nejmn finannmu limitu uvedenmu ne. Podlimitn veejnou zakzkou se rozum veejn zakzka, jej pedpokldan hodnota in v ppad veejn zakzky na dodvky nebo veejn zakzky na sluby nejmn 2.000.000,- K bez dan z pidan hodnoty nebo v ppad veejn zakzky na stavebn prce nejmn 6.000.000,- K bez dan z pidan hodnoty a nedoshne finannho limitu uvedenho ne. Finann limit (uveden bez dan z pidan hodnoty) je stanoven nazenm vldy . 77/2008 Sb., v platnm znn a in v ppad veejnch zakzek: a) b) c) na dodvky - 4.997.000,- K na sluby 4.997.000,- K na stavebn prce - 125.451.000,- K

2.

3.

4.

5. 6.

Za veejnou zakzku malho rozsahu (zakzka) se povauje veejn zakzka, jej pedpokldan hodnota nedoshne v ppad dodvek a slueb 2.000.000,- K a v ppad 109

stavebnch prac 6.000.000,- K. Veker uveden stky pedpokldanch hodnot veejnch zakzek je teba povaovat za hodnoty bez dan z pidan hodnoty. 7. Pedpokldanou hodnotou zakzky se rozum zadavatelem pedpokldan ve penitho zvazku vyplvajc z plnn veejn zakzky, kterou je zadavatel povinen stanovit pro ely postupu v zadvacm zen ped jeho zahjenm. Pi stanoven pedpokldan hodnoty je vdy rozhodn cena bez dan z pidan hodnoty. Pi stanoven pedpokldan hodnoty zakzky se postupuje pimen podle pravidel, kter jsou upravena v ustanovench 13 a 16 zkona o veejnch zakzkch. Je-li zakzka rozdlena na sti, je pro stanoven pedpokldan hodnoty rozhodujc souet pedpokldanch hodnot vech st zakzky. 8. 9. Dodavatelem se rozum fyzick nebo prvnick osoba, kter dodv zbo, poskytuje sluby nebo provd stavebn prce. Uchazeem se rozum dodavatel, kter (i) pokud jet neuplynula lhta pro podn nabdek, podal nabdku v zadvacm zen nebo (ii) pokud ji uplynula lhta pro podn nabdek, byl vyzvn zadavatelem k podn nabdky nebo mu byla na zklad zveejnn oznmen o zahjen zadvacho zen doruena zadvac dokumentace. Zadnm se rozum rozhodnut zadavatele o vbru nejvhodnj nabdky a uzaven smlouvy s vybranm uchazeem, uskutenn v zadvacm zen. Zadvac dokumentace je soubor dokument, daj, poadavk a technickch podmnek zadavatele vymezujcch pedmt zakzky v podrobnostech nezbytnch pro zpracovn nabdky. Zadvac dokumentace me obsahovat podrobnou specifikaci daj uvedench v oznmen o zahjen zadvacho zen. Zadvac lhtou je lhta, po kterou jsou uchazei svmi nabdkami vzni. Zadvac lhtu stanov zadavatel zejmna s ohledem na druh zadvacho zen a pedmt zakzky. Zadvac lhta zan bet okamikem skonen lhty pro podn nabdek a kon dnem doruen oznmen zadavatele o vbru nejvhodnj nabdky. Zadvac lhta se prodluuje uchazem, s nimi me zadavatel uzavt smlouvu (tj. s uchazeem, kter se umstil jako druh nebo tet v poad) a do doby uzaven smlouvy nebo do zruen zadvacho zen. Uchazei druhmu i tetmu v poad, se kterm m bt uzavena smlouva (protoe uchaze, kter se umstil jako lep v poad, smlouvu na zakzku neuzavel) bude v zadvacch podmnkch stanovena povinnost poskytnout zadavateli souinnost potebnou k uzaven smlouvy na zakzku, maximln v dlce 15 dn ode dne doruen vzvy k uzaven smlouvy. Zadvacmi podmnkami se rozum veker poadavky zadavatele uveden v oznmen o zahjen zadvacho zen, v zadvac dokumentaci i v jinch dokumentech obsahujcch vymezen pedmtu zakzky. Zadvac zen je zvazn procesn postup zadavatele pi zadvn zakzky. Zadvnm se rozum postup zadavatele podle tto vnitn smrnice, jeho elem je zadn veejn zakzky malho rozsahu, a to a do uzaven smlouvy nebo do zruen zadvacho zen; Dokumentac o zakzce se rozum souhrn vech dokument v listinn i elektronick podob, jejich pozen v prbhu zadvacho zen, poppad po jeho ukonen, vyaduje tato vnitn smrnice, vetn plnho znn originl nabdek vech uchaze a uzavench smluv, vetn vech jejich dodatk. Jistota je finann hotovost nebo bankovn zruka, kter me zadavatel za podmnek stanovench v tto vnitn smrnici poadovat od uchaze k zajitn plnn svch povinnost vyplvajcch z asti v zadvacm zen.

10. 11.

12.

13.

14. 15.

16.

17.

110

18.

Zakzky systmu krizovho zen jsou pro ely tto vnitn smrnice veejn zakzky malho rozsahu, kter je nutn zadat v krajn nalhavm ppad, kter zadavatel svm jednnm nezpsobil a ani jej nemohl pedvdat a z asovch dvod nen mon zadat zakzku standardnm postupem v souladu s touto vnitn smrnic; za splnn tchto podmnek se me jednat nap. o zakzky na pedejit/odstrann/zmrnn kod zpsobench nap. povodnmi, mimodnmi udlostmi a kodami v lese i na zeleni mimo les (vtrn a snhov kalamity, nebezpe vzniku por v obdob sucha, nahodil tba), havarijnmi situacemi, atd. Vedenm msta se pro ely tto vnitn smrnice rozum starosta msta a mstostarosta (mstostarostov), kter() je(jsou) vcn pslun(y) podle sven (ch) gesc (tj. v souladu s vnitnmi pedpisy msta), pop. poven len zastupitelstva msta. Rada msta me rozhodnout o pesunu nkterch kompetenc veden msta na pslunho vedoucho odboru. Vedoucm odboru se pro ely tto vnitn smrnice rozum tajemnk mstskho adu, vedouc odboru mstskho adu, pop. vedouc oddlen, pokud mu v mezch psobnosti byly organizanm nebo kompetennm pedpisem vslovn sveny pravomoci pi zadvn zakzek a vrchn strnk mstsk policie. Ve vztahu ke konkrtn zakzce se za vedoucho odboru povauje ten vedouc odboru, kter pipravuje a realizuje zadvac zen. Touto vnitn smrnic jsou krom msta vzni tak (i) pspvkov organizace, u nich funkci zizovatele vykonv msto a (ii) jin prvnick osoby, pokud jsou financovny pevn mstem nebo jsou jm ovldny nebo msto jmenuje i vol vce ne polovinu len v jejich statutrnm, sprvnm, dozorm i kontrolnm orgnu (spolen organizace msta). Tato vnitn smrnice se na organizace msta uplatn v plnm rozsahu s nsledujcmi vjimkami: (a) psobnost vedoucho odboru v organizaci msta vykonv pslun vedouc pracovnk, (b) psobnost veden msta nebo starosty msta v organizaci msta vykonv v ppad pspvkov organizace jej vedouc a v ppad jin prvnick osoby jej editel, a (c) psobnost rady msta vykonv v ppad pspvkov organizace editel a v ppad jin prvnick osoby jej statutrn orgn, nestanov-li rada msta nebo vedouc pspvkov organizace i statutrn orgn jin prvnick osoby, vdy se souhlasem rady msta, jinak. Organizace msta uveden pod body (i) a (ii) ve se touto smrnic d od okamiku, kdy tato smrnice bude pijata, a to v ppad pspvkov organizace formou zmny zizovac listiny zastupitelstvem a v ppad obchodn spolenosti formou usnesen valn hromady tto spolenosti (nebo jedinho spolenka pi vkonu psobnosti valn hromady) nebo jejho statutrnho orgnu. lnek II. Zsady postupu zadavatele

19.

20.

21.

1.

Vechny osoby nebo orgny vykonvajc dle ustanoven tto vnitn smrnice kony zadavatele jsou povinny pi zadvn zakzek dodrovat zsady transparentnosti, rovnho zachzen a zkazu diskriminace. ST DRUH Zpsob zadvn zakzek

111

lnek III. vodn ustanoven 1. Postup dle smrnice. Veejn zakzky malho rozsahu nen zadavatel povinen zadvat podle zkona o veejnch zakzkch, je vak povinen postupovat dle tto vnitn smrnice a pi svm postupu pi jejich zadvn dodrovat zsady transparentnosti, rovnho zachzen a zkazu diskriminace. Zkaz dlen zakzek. Zadavatel nesm rozdlit pedmt zakzky tak, aby tm dolo ke snen pedpokldan hodnoty pod finann limity pro jednotliv kategorie stanoven touto vnitn smrnic v l. III odst. 3. Kategorie zakzek dle pedpokldan hodnoty. Veejn zakzky malho rozsahu se podle ve jejich pedpokldan hodnoty dl na tyto kategorie zakzek malho rozsahu: I. kategorie II. kategorie do 30.000,- K, od 30.000,- K do 200.000,- K (500.000,- K v ppad zakzek na stavebn prce), III. kategorie - od 200.000,- K do 2 milion K (od 500.000,- K do 6 milion K v ppad zakzek na stavebn prce). 4. Dobrovoln postup dle zkona o veejnch zakzkch. Zahj-li zadavatel zadvn veejn zakzky malho rozsahu postupem platnm pro zadvn podlimitn veejn zakzky dle zkona o veejnch zakzkch, postupuje se podle ustanoven platnch pro zadvn podlimitn veejn zakzky dle zkona o veejnch zakzkch. lnek IV. Zadvn zakzek malho rozsahu I. kategorie (do 30.000,- K) 1. 2. 3. Rozhodujc subjekt. O rozsahu zakzky a zadn zakzky rozhoduje pslun vedouc odboru. Pm zadn. Vedouc odboru me rozhodovat o pmm zadn zakzky pouze za cenu v mst obvyklou, pi tom je povinen vychzet z informac na trhu a ze zkuenost odboru. Vbrov zen. Vedouc odboru me a, pokud nejsou splnny podmnky pro pm zadn dle l. IV odst. 2, mus provst na zakzku vbrov zen. Vedouc odboru pi tom zajist veden pehledn evidence a archivace minimln 3 psemnch cenovch nabdek k zakzce, proveden jednoduchho vyhodnocen s prioritou nejni ceny. Vyhodnocen nebude pedkldno ke schvlen rad msta. Odpovdnost za sprvnost. Vedouc odboru odpovd za soulad zadn s prvnmi pedpisy, vnitnmi pedpisy, usnesenmi rady msta a s psemnmi pokyny veden msta. Dal uchazei v poad. Pokud v ppad konn vbrovho zen uchaze, kter pedloil nejlep nabdku, ve lht 7 dn od obdren objednvky tuto neakceptuje, postupuje vedouc odboru pimen podle ustanoven l. V. odst. 11 psm. d). Smlouva. Smlouva na zakzku mus bt uzavena v psemn form. Vedouc odboru podepisuje pslunou smlouvu a odpovd za jej vcnou sprvnost. Za smlouvu se povauje i dodavatelem psemn akceptovan psemn objednvka. kony navenek. kony zadavatele navenek pi zadvn zakzky in jmnem zadavatele vedouc odboru.

2.

3.

4. 5.

6.

7.

112

lnek V. Zadvn zakzek malho rozsahu II. kategorie (od 30.000,- K do 200 tisc K (500.000,- K v ppad zakzek na stavebn prce)) 1. 2. 3. Pprava zakzky. Nvrh rozsahu zakzky, zadvac dokumentaci, zadvac zen a zadn zakzky pipravuje vedouc odboru po projednn s vedenm msta. Rozhodnut o zahjen zadvacho zen. O zahjen zadvacho zen (vetn stanoven jejho rozsahu) rozhoduje veden msta podle svench gesc. Oznmen o zahjen zadvacho zen. a) Povinn daje. Oznmen o zahjen zadvacho zen mus bt shodn pro vechny dodavatele a mus obsahovat: (i) identifikan daje zadavatele;

(ii) informaci o druhu a pedmtu zakzky; (iii) zadvac dokumentaci nebo podmnky pstupu i poskytnut zadvac dokumentace; v souladu s l. V. odst. 11 psm. a) bude soust zadvac dokumentace nvrh smlouvy na zakzku nebo bude v oznmen o zahjen zadvacho zen uveden poadavek na pedloen nvrhu smlouvy uchazeem jako sousti jeho nabdky; (iv) lhtu a msto pro podn nabdek; (v) poadavky na prokzn splnn kvalifikace;

(vi) daje o hodnotcch kritrich, pokud nejsou uvedeny v zadvac dokumentaci; (tj. jednotliv kritria a jejich vhu a popis zpsobu hodnocen viz Ploha . 1); (vii) zadvac lhtu stanov se dlka lhty nebo jej konec datem; (viii) seln oznaen zakzky v registru msta; (ix) informaci o tom, e se jedn o zakzku malho rozsahu, a e se nejedn o zadvac zen dle zkona o veejnch zakzkch; (x) informaci o tom, v jakm jazyce me bt nabdka podna (vetn uveden, zda v ppad pedloen doklad prokazujcch kvalifikaci v cizm jazyce, se poaduje prost nebo edn oven peklad do eskho jazyka);

(xi) informace o tom, jakm zpsobem bude zadavatel komunikovat s astnky a poadavek na uveden kontaktnch daj v nabdce; (xii) upozornn, e kad dodavatel je oprvnn podat pouze jednu nabdku, a podv-li samostatnou nabdku, neme souasn (i) bt subdodavatelem, jeho prostednictvm jin dodavatel, kter tak podv nabdku, prokazuje splnn kvalifikace ani (ii) podat spolenou nabdku s jinm(i) dodavatelem(i); (xiii) prvo zadavatele kdykoliv zruit zadvn zakzky a prvo nepijmout dnou nabdku; (xiv) poadavek na prohlen uchazee, e souhlas se zveejnnm posouzen splnn kvalifikace a hodnocen nabdek, uzaven smlouvy s uchazeem a vech jejch dodatk a dalch informac, kter maj bt dle tto vnitn smrnice zveejnny (vetn tch dle l. V. odst.. 10 psm. b) a odst. 11 psm. G)). 113

b)

Dobrovoln daje. V oznmen o zahjen zadvacho zen je dle mon uvst nap.: (i) dal strun popis zakzky;

(ii) datum vyhodnocen nabdek; (iii) popis prbhu zen (zpsob doruen a oznaen nabdek, vyhodnocen nabdek); (iv) kontaktn osobu zadavatele (jmno a pjmen, zaazen, telefonick a emailov spojen); (v) poadavek na prokzn pslunho oprvnn k podnikn formou estnho prohlen (vpis z obchodnho i ivnostenskho rejstku si zajist vedouc odboru, nen-li soust poadavk na prokzn splnn kvalifikace);

(vi) monost variantnho een, pokud ji v zadvacch podmnkch zadavatel nevylou (v. poadavk na varianty nabdek); (vii) pokud v souladu s l. V. odst. 11 psm. a) nvrh smlouvy na zakzku pedkld uchaze, minimln poadavky na obsah pslun smlouvy (vetn doby a msta plnn zakzky, platebnch podmnek, ve smluvnch pokut za poruen povinnosti dodavatele, atd.); (viii) poadavek na uveden adresy pro doruovn zahraninho dodavatele v esk republice. c) Zadvac podmnky. Vedouc odboru me v oznmen o zahjen zadvacho zen stanovit dal zadvac podmnky, kter vak mus bt vdy shodn pro vechny dodavatele. Vechny zadvac podmnky mus bt vzhledem k pedmtu, pedpokldanmu rozsahu a pedpokldan hodnot zakzky opodstatnn a pimen; me jt zejmna o (i) pedloen zvaznho seznamu subdodavatel, kte se mohou nebo maj podlet na realizaci veejn zakzky, nebo (ii) vymezen ppustn mry plnn dodan prostednictvm subdodavatel. Vzva dodavatelm. (i) Vedouc odboru vyzve k podn nabdky dodavatele v potu odpovdajcmu velikosti a druhu zakzky, nejmn vak 4 tak, e jim doru oznmen o zahjen zadvacho zen. O vjimce z potu vyzvanch dodavatel me rozhodnout starosta msta, a to pouze v odvodnnch ppadech (nap. v ppad, kdy bez vynaloen nepimench nklad a asov prodlevy nelze 4 vhodn dodavatele identifikovat). Odesln oznmen o zahjen zadvacho zen mus vedouc odboru prokzat dodejkou, podacm lstkem, e-mailovou doruenkou spolu s vtiskem odeslanho emailu, pedvacm protokolem apod.

d)

(ii) Vedouc odboru vyzve k podn nabdky pouze takov dodavatele, o kterch m informace, e jsou schopni poadovan plnn dn a vas dodat (ppadn nem odvodnn pochyby o tom, e toho schopni nejsou). Vedouc odboru nesm vyzvat opakovan stejn okruh dodavatel, nen-li to odvodnno pedmtem plnn zakzky i jinmi zvltnmi okolnostmi. e) Zveejnn. Oznmen o zahjen zadvacho zen mus bt zveejnno na internetovch strnkch zadavatele ode dne jeho odesln prvnmu dodavateli dle l. V. odst. 3 psm. d) a do uplynut lhty pro podn nabdek. Dodavatel, kte podaj nabdku na zklad tohoto zveejnn, budou mt stejn postaven jako dodavatel, kter zadavatel vyzval k podn nabdky dle l. V. odst. 3, psm. d), a to od okamiku zveejnn oznmen o zahjen zadvacho zen na internetovch strnkch zadavatele. 114

4.

Doruen zadvac dokumentace. Nen-li zadvac dokumentace soust oznmen o zahjen zadvacho zen, bude dodavatelm na jejich dost dle zadvacch podmnek zaslna psemn, elektronicky nebo osobn pedna proti podpisu. Za sprvnost a plnost zadvac dokumentace odpovd vedouc odboru. Lhta pro podn nabdek. Lhta pro podn nabdek mus bt stanovena minimln v dlce 21 dn od zveejnn oznmen o zahjen zadvacho zen na internetovch strnkch zadavatele. Rada msta me rozhodnout o zkrcen lhty na 14 dn, a to pouze z pimench dvod a za podmnky, e zkrcen lhty nepimen neomez sout. V rozhodnut rada msta mus uvst dvody, pro kter ke zkrcen lhty pistoupila. Rozhodnut o zkrcen lhty spolu s odvodnnm zadavatel zveejn na internetovch strnkch zadavatele nejpozdji s oznmenm o zahjen zadvacho zen. Datum zveejnn mus bt uvedeno v oznmen o zahjen zadvacho zen a na internetovch strnkch zadavatele. Poskytovn dodatench informac v prbhu lhty pro podn nabdek. a) Povinn informace. Vedouc odboru zajist informovanost vech dodavatel, kte byli vyzvni k podn nabdky nebo kterm byla na zklad zveejnn oznmen o zahjen zadvacho zen doruena zadvac dokumentace, o: (i) vech zmnch zadvacch podmnek nebo zadvacho zen nebo informac, je jsou obsahem oznmen o zahjen zadvacho zen, a to bezodkladn po jejich pijet minimln zveejnm tchto zmn na internetovch strnkch zadavatele, pp. jejich uveejnnm tak dalm zpsobem, jakm bylo uveejnno pvodn oznmen o zahjen zadvacho zen s tm, e takov zmny mohou bt uinny a zveejnny nejpozdji do 5-ti pracovnch dn ped uplynutm lhty pro podn nabdek , a

5.

6.

(ii) vech relevantnch otzkch dodavatel a odpovd zadavatele tkajc se zakzky a jejho zadvn, a to prbn a nejpozdji 3 pracovn dny ped uplynutm lhty pro podan nabdek (po tto lht ji zadavatel nebude zodpovdat dotazy dodavatel). Otzky a odpovdi budou tak pouze zveejnny na internetov strnce zadavatele. b) Dal informace. Zadavatel me ped uplynutm lhty pro podn nabdek poskytnout dodavatelm i jin dodaten informace k zadvacm podmnkm a zadvacmu zen, a to i bez pedchoz dosti za podmnky, e je poskytne vem uchazem bez jakhokoliv zvhodnn jejich zveejnm na internetovch strnkch zadavatele, pp. jejich uveejnnm tak dalm zpsobem, jakm bylo uveejnno pvodn oznmen o zahjen zadvacho zen.

7.

Komise pro otevrn oblek a posouzen a hodnocen nabdek. Vedouc odboru jmenuje komisi pro otevrn oblek a posouzen a hodnocen nabdek (komise), kter mus mt nejmn ti leny (vdy lich poet):Jejm lenem mus bt vedouc odboru a, je-li to mon osoba, tak se znalostmi v oboru dle pedmtu zakzky. Vedouc odboru d jednn komise. Oteven, posouzen a hodnocen nabdek. a) Odpovdnost vedoucho odboru. Vedouc odboru zajist po uplynut lhty pro podn nabdek oteven oblek komis, posouzen doruench nabdek z hlediska splnn kvalifikanch kritri, jejich plnosti a splnn zadvacch podmnek a hodnocen nabdek a pozen psemnho zpisu. Otevrn oblek s nabdkami. Otevrn oblek se mohou zastnit uchazei, kte podali nabdku ve lht pro podn nabdek. Termn otevrn oblek bude vem uchazem oznmen dostaten pedem, pokud nebyl uveden v oznmen o zahjen zadvacho zen. Pi oteven kad oblky s nabdkou budou vem ptomnm uchazem komis sdleny hodnocen kritria a budou uvedena v zpise o otevrn oblek, posouzen a hodnocen nabdek.

8.

b)

115

c)

Obsah zpisu. uvedeno: (i)

V zpise o otevrn oblek, posouzen a hodnocen nabdek bude

seznam zadavatelem oslovench uchaze;

(ii) seznam uchaze, kte podali nabdku ve lht pro podn nabdek v poad dle doby doruen a s jejm uvedenm a s uvedenm nabdkov ceny bez DPH; (iii) posouzen splnn kvalifikanch kritri (s uvedenm zpsobu, jakm byla jednotliv kvalifikan kritria splnna u kadho uchazee a kadho kvalifikanho kritria zvl); (iv) posouzen nabdek dle kritri uvedench v oznmen o zahjen zadvacho zen vetn jejich plnosti (nap. zda uchaze nebo nabdka nespluje zadvac podmnky i neobsahuje poadovan nleitosti nebo zda dodavatel podal pouze jednu nabdku) ve smyslu l. VII. odst. 4; (v) seznam vyazench nabdek se zdvodnnm jejich vyazen;

(vi) hodnocen dle kritri a dal skutenosti rozhodn pro hodnocen nabdek; v zpise bude uvedeno strun hodnocen kadho lena komise v souladu s metodikou hodnocen v Ploze . 1; v ppad subjektivnch hodnotcch kritri mus zpis obsahovat slovn hodnocen nabdek kadho lena komise ve vztahu ke kadmu hodnotcmu kritrii; (vii) vsledek hodnocen vetn doporuen komise rad msta pro vbr nejvhodnj nabdky a strun popis hodnocen (uchaze s nejvhodnj nabdkou bude oznaen slem 1); pokud z vsledk individulnch hodnocen jednotlivch len komise nevzejde jednoznan doporuen nejvhodnj nabdky, probhne mezi leny komise diskuse a ppadn hlasovn za elem nalezen vtinovho stanoviska komise; (viii) jmna,podpisy len komise a datu vyhotoven zpisu. d) Vyazen nabdky. Pokud nabdka nespluje vechny poadavky stanoven v oznmen o zahjen zadvacho zen i v zadvac dokumentaci, jedn se o nabdku neplnou. Jestlie je nabdka shledna jako nepln, nebo uchaze nesplnil kvalifikan kritria, nebo nabdka byla podna v rozporu s ustanovenm l. VII. odst. 4 mus bt nabdka vyazena z dalho zen a nesm bt ani zkladem pro uzaven smlouvy. O vyazen nabdky vetn odvodnn vyrozum vedouc odboru psemn uchazee, kter nabdku podal. Informace rad msta. (i) Psemn zpis komise v pehledn zpracovan form (vetn hodnotc tabulky) vedouc odboru pedlo na nejbli jednn rady msta, pokud veden msta nestanov jinak.

e)

(ii) V ppad pedloen nabdek rad msta bude v materilech pro jednn rady msta uveden odkaz na dal listiny souvisejc se zakzkou s tm, e tato je k dispozici k nahldnut na odboru, kter realizuje zadvac zen. 9. Vbr nejvhodnj nabdky. Na zklad pedloenho zpisu komise rozhodne rada msta o: a) vbru nejvhodnj nabdky. Rada msta se od doporuen komise me odchlit jen z objektivnch dvod, vdy vak mus rozhodnout v souladu se zadvacmi podmnkami, stanovenmi hodnotcmi kritrii a jejich vhou. Tyto dvody odchlen se od doporuen 116

komise rada uvede v psemnm vyhotoven rozhodnut o vbru nejvhodnj nabdky; nebo b) 10. nepijet dn nabdky a zruen zadvn zakzky. V psemnm vyhotoven rozhodnut mus bt uvedeno odvodnn. Oznmen o vsledku zadvacho zen. (i) Vedouc odboru neprodlen po rozhodnut rady msta zajist oznmen vsledku zadvacho zen vem uchazem, kte podali nabdky ve lht pro podn nabdek a nebyli vyloueni z asti ve vbrovm zen.

Informace o vsledku zadvacho zen. a)

(ii) Oznmen o vsledku zadvacho zen mus obsahovat minimln: (1) (2) (3) (4) identifikan daje uchaze, kte podali nabdku; seznam uchaze, jejich nabdka byla vyazena pro neplnost nebo nesplnn kvalifikanch kritri s odvodnnm; seznam uchaze, jejich nabdka byla hodnocena a vsledek hodnocen nabdek, z nho je zejm poad nabdek; dvod zruen zadvacho zen, pp. dvod, pro nebyla pijata dn nabdka.

(iii) Oznmen o vsledku zadvacho zen mus bt odeslno vem uchazem, kte podali nabdky ve lht pro podn nabdek a jejich nabdka nebyla vyazena pro neplnost nebo nesplnn kvalifikanch kritri, a to zpsobem, uvedenm v oznmen o zahjen zadvacho zen. b) Zveejnn. zadavatele: (i) Zrove vedouc odboru zajist zveejnn na internetovch strnkch

obsahu oznmen o vsledku zadvacho zen dle l. V. odst. 10 psm. a),

(ii) zpisu o otevrn oblek, posouzen nabdek vetn splnn kvalifikanch kritri a hodnocen nabdek (vetn hodnotc tabulky), a (iii) rozhodnut o vbru nejvhodnj nabdky (vetn odvodnn ppadnho odchlen se od doporuen komise) nebo rozhodnut o zruen zadvn zakzky nebo o nepijet dn nabdky; vdy vetn odvodnn takovho rozhodnut. 11. Smlouva na zakzku. a) Nvrh smlouvy. Nvrh smlouvy na zakzku je povinnou soust zadvac dokumentace s tm, e uchaze pouze dopln vyznaen chybjc daje, je jsou pedmtem hodnocen. Pouze ve vjimench ppadech, kter mus vedouc odboru psemn odvodnit a toto odvodnn pedloit rad msta spolen s psemnm zpisem komise o otevrn, posouzen a hodnocen nabdek, nebude nvrh smlouvy soust zadvacch podmnek. V takovm ppad bude pedloen nvrhu smlouvy povinnou nleitost nabdky uchaze, o em budou informovn v oznmen o zahjen zadvacho zen, a jednm z hodnotcch kritri bude celkov vhodnost smlouvy. Poadavky na obsah. Na zklad rozhodnut o vbru nejvhodnj nabdky je zadavatel povinen uzavt psemnou smlouvu s pslunm uchazeem. Smlouva mus bt uzavena ve shod se zadvacmi podmnkami a dalmi podmnkami a vsledky zadvacho zen

b)

117

a mus obsahovat daje, kter ji byly obsaeny v pvodn nabdce a dal nleitosti poadovan touto vnitn smrnic a pslunmi prvnmi pedpisy. c) Jednn o obsahu. Pokud nvrh smlouvy pipravuje uchaze a nvrh nen v souladu s poadavky dle pedchoz vty, vedouc odboru doru uchazei vyrozumn o konkrtnch pipomnkch a stanov uchazei pimenou lhtu k prav i doplnn nvrhu smlouvy nebo zajist sm toto doplnn i pravu nvrhu smlouvy. Odmtnut uchazeem. (i) V ppad, e vybran uchaze odmtne uzavt se zadavatelem smlouvu v souladu s tmto l. V odst. 11 nebo mu neposkytne dostatenou souinnost, me uzavt zadavatel smlouvu s uchazeem, kter se umstil jako druh v poad. Postup dle pedchoz vty me zadavatel opakovat s uchazeem, kter se umstil na tetm mst v poad. Neuzave-li smlouvu ani tet uchaze, rozhodne veden msta podle svench gesc o dalm postupu.

d)

(ii) Odmtnut uzaven smlouvy uchazeem mus bt dokladovno psemnou formou. V ppad, e uchaze odmt komunikovat se zadavatelem, dolo zadavatel tuto skutenost psemn formou estnho prohlen. Informace o odmtnut uzaven smlouvy bude spolu s pslunm dokladem bezodkladn doruena pslunmu uchazei a zveejnna na internetovch strnkch zadavatele. e) Podpis smlouvy. Smlouvu podepisuje starosta msta nebo mstostarosta (v souladu s vnitnmi pedpisy zadavatele). Smlouvu pedkld k podpisu v pslunm potu (nejmn 2) vyhotoven vedouc odboru. Vedouc odboru odpovd za vcnou sprvnost smluv (vetn souladu s tmto l. V. odst. 11). Akceptace objednvky. Za smlouvu se povauje i dodavatelem psemn akceptovan psemn objednvka, pokud obsahuje nleitosti a je jinak v souladu s tmto l. V. odst. 11. Vceprce/dodaten dodvky. (i) Zadavatel me uzavt s dodavatelem, s nm uzavel smlouvu na zakzku v souladu s touto vnitn smrnic, dodatky i nov smlouvy na: (1) dodaten dodvky bez zadvacho zen pouze, pokud (i) poteba tchto dodatench dodvek vznikla v dsledku objektivn nepedvdanch okolnost a (ii) zmna dodavatele by nutila zadavatele poizovat zakzku odlinch technickch parametr, kter by mly za nsledek nesluitelnost s pvodnm pedmtem zakzky nebo by znamenaly nepimen technick obte pi provozu a drb pvodnho pedmtu zakzky. dodaten stavebn prce nebo dodaten sluby pokud (i) poteba tchto dodatench prac nebo dodatench slueb vznikla v dsledku objektivn nepedvdanch okolnost a (ii) tyto dodaten stavebn prce nebo dodaten sluby jsou nezbytn pro proveden pvodnch stavebnch prac nebo pro poskytnut pvodnch slueb. Celkov rozsah dodatench prac nebo dodatench slueb nesm pekroit 20% ceny pvodn veejn zakzky.

f)

g)

(2)

(ii) Vedouc odboru, je uzavr dodatek i novou smlouvu s pvodnm dodavatelem v souladu s bodem (i) ve, vypracuje psemn odvodnn takovho postupu, o uzaven takovho dodatku i nov smlouvy informuje radu msta na bezprostedn nsledujc schzi a dodatek i novou smlouvu vetn psemnho odvodnn bezodkladn po uzaven zveejn na internetovch strnkch zadavatele.

118

h)

Zveejnn smlouvy a dodatk. Vedouc odboru zajist zveejnn na internetovch strnkch zadavatele uzaven smlouvy na zakzku a vech jejch dodatk, vdy neprodlen po jejich uzaven.

12.

Poet vyhotoven. Oznmen o zahjen zadvacho zen, zpis o otevrn oblek, posouzen a hodnocen nabdek se vyhotovuj nejmn ve dvou vyhotovench. lnek VI. Zadvn zakzek malho rozsahu III. kategorie (od 200 tisc K do 2 milion K, resp. od 500 tisc. K do 6 milion K)

1.

Odchylky od zakzek II. kategorie. Zsady a postupy pro zadvn zakzek malho rozsahu II. kategorie plat i pro zadvn zakzek malho rozsahu III. kategorie, nen-li v tomto lnku VI. stanoveno jinak. Vzva dodavatelm. Vedouc odboru vyzve k podn nabdky dodavatelm v potu odpovdajcmu velikosti a druhu zakzky, nejmn vak 5. O vjimce me rozhodnout starosta msta, a to pouze v odvodnnch ppadech (nap. v ppad, kdy bez vynaloen nepimench nklad a asov prodlevy nelze 5 vhodnch dodavatel identifikovat). Lhta pro podn nabdek. Lhta pro podn nabdek mus bt stanovena minimln v dlce 21 dn od zveejnn oznmen o zahjen zadvacho zen na internetovch strnkch zadavatele. Dv komise. a) Vedouc odboru jmenuje 3 lennou komisi pro otevrn oblek a nejmn 3 lennou komisi pro posouzen nabdek vetn splnn kvalifikanch kritri a hodnocen nabdek (hodnotc komise); kad komise mus mt vdy lich poet len, lenem hodnotc komise je vedouc odboru a, je-li to mon, osoby se znalostmi v oboru dle pedmtu zakzky. Vedouc odboru me jmenovat pouze jednu komisi spolen pro otevrn oblek a pro hodnocen nabdek. V tom ppad se na tuto komisi uplatn ustanoven o komisi pro otevrn oblek i pro hodnotc komisi, v ppad rozporu ta ustanoven, kter jsou psnj. Komise pro otevrn oblek provede kony a sepe zpis v rozsahu dle l. V. odst. 8 psm. b) a psm. c) body (i) a (ii). Komise pro hodnocen nabdek provede posouzen a hodnocen nabdek a sestav poad uchaze dle platnch hodnotcch kritri (uchaze s nejvhodnj nabdkou bude oznaen slem 1) a sepe zpis v rozsahu dle l. V odst. 8 psm. c) body (iii) a (vii).

2.

3. 4.

b)

lnek VII. Spolen ustanoven o zadvacch podmnkch a hodnocen nabdek pi zadvn zakzek malho rozsahu II. a III. kategorie 1. Maximln cena. a) b) Pedpokldan hodnota zakzky v zadvacch podmnkch a cena ve smlouv budou vdy stanoveny jako maximln a nejve ppustn. Obligatorn soust smlouvy na zakzku bude prohlen dodavatele, e provil skutenosti rozhodn pro uren ve ceny plnn (nap. pedan vkaz vmr) a finann ohodnotil ppadn odchylky oproti zadvac dokumentaci vetn specifikace jednotlivch nesrovnalost. Hodnotu nesrovnalost oproti zadvac dokumentaci dodavatel uvede vedle celkov ceny plnn podle zadvac dokumentace. Povinn kritria. Ve vech zakzkch zadavatel uplatn nsledujc kvalifikan kritria: 119

2.

Kvalifikan kritria. a)

(i)

(A) dodavatel nebyl pravomocn odsouzen pro trestn in, jeho skutkov podstata souvis s pedmtem podnikn dodavatele podle zvltnch prvnch pedpis nebo dolo k zahlazen odsouzen za spchn takovho trestnho inu, a (B) dodavatel nebyl pravomocn odsouzen pro trestn in spchan ve prospch organizovan zloineck skupiny, trestn in asti na organizovan zloineck skupin, legalizace vnos z trestn innosti, podlnictv, pijmn platku, podplcen, nepmho platkstv, podvodu, vrovho podvodu, vetn ppad, kdy jde o ppravu nebo pokus nebo astenstv na takovm trestnm inu, nebo u dodavatele dolo k zahlazen odsouzen za spchn takovho trestnho inu; v ppad dodavatele prvnick osoby mus tento pedpoklad splovat statutrn orgn nebo kad len statutrnho orgnu, a je-li statutrnm orgnem dodavatele i lenem statutrnho orgnu dodavatele prvnick osoba, mus tento pedpoklad splovat statutrn orgn nebo kad len statutrnho orgnu tto prvnick osoby; podv-li nabdku dodavatel prvnick osoba prostednictvm sv organizan sloky, mus pedpoklad podle tohoto psmene splovat vedle uvedench osob rovn vedouc tto organizan sloky; tyto kvalifikan pedpoklady mus dodavatel splovat jak ve vztahu k zem esk republiky, tak k zemi svho sdla, msta podnikn i bydlit (splnn podmnky se prokazuje vpisem z evidence rejstku trest);

(ii) dodavatel v poslednch 3 letech nenaplnil skutkovou podstatu jednn nekal soute formou podplcen podle obchodnho zkonku ( 49) (splnn podmnky se prokazuje estnm prohlenm); (iii) dodavatel nen veden v rejstku osob se zkazem plnn veejnch zakzek vedenm dle zkona o veejnch zakzkch (splnn podmnky se prokazuje estnm prohlenm); (iv) dodavatel pedlo seznam spolenk nebo len, jde-li o prvnickou osobu; v ppad dodavatele akciov spolenosti se pedlo aktuln seznam akcion s podlem akci vym ne 10 %; (splnn podmnky se prokazuje vpisem z veejnho registru, nen-li veden nebo rozhodne-li tak vedouc odboru, tak estnm prohlenm) (v) dodavatel pedlo seznam zamstnanc nebo len statutrnch orgn nebo jinch osob, kter se na zklad smluvnho vztahu s dodavatelem podlely na pprav nabdky, pokud v poslednch 3 letech pracovali u zadavatele a byli v pozici s rozhodovac pravomoc pro rozhodovn o veejnch zakzkch (splnn podmnky se prokazuje estnm prohlenm);

(vi) vi majetku dodavatele neprobh nebo v poslednch 3 letech neprobhlo insolvenn zen, v nm bylo vydno rozhodnut o padku, nebo insolvenn nvrh nebyl zamtnut proto, e majetek nepostauje k hrad nklad insolvennho zen, nebo nebyl konkurs zruen proto, e majetek byl zcela nepostaujc ani nebyla zavedena nucen sprva podle zvltnch prvnch pedpis (splnn podmnky se prokazuje estnm prohlenm); (vii) dodavatel nen v likvidaci (splnn podmnky se prokazuje estnm prohlenm); (viii) dodavatel nem v evidenci dan zachyceny daov nedoplatky, a to jak v esk republice, tak v zemi sdla, msta podnikn i bydlit dodavatele (splnn podmnky se prokazuje estnm prohlenm);

120

(ix) dodavatel nem nedoplatek na pojistnm a na penle na veejn zdravotn pojitn, a to jak v esk republice, tak v zemi sdla, msta podnikn i bydlit dodavatele (splnn podmnky se prokazuje estnm prohlenm); (x) dodavatel nem nedoplatek na pojistnm a na penle na sociln zabezpeen a pspvku na sttn politiku zamstnanosti, a to jak v esk republice, tak v zemi sdla, msta podnikn i bydlit dodavatele (splnn podmnky se prokazuje potvrzen pslunho orgnu i instituce);

(xi) dodavatel nebyl v poslednch 3 letech pravomocn disciplinrn potrestn i mu nebylo pravomocn uloeno krn opaten podle zvltnch prvnch pedpis, je-li poadovn doklad osvdujc odbornou zpsobilost dodavatele nebo osoby, jejm prostednictvm odbornou zpsobilost zabezpeuje, je-li pro plnn zakzky nezbytn podle zvltnch prvnch pedpis (nap. zkon . 360/1992 Sb., o vkonu povoln autorizovanch architekt a o vkonu povoln autorizovanch inenr a technik innch ve vstavb, ve znn pozdjch pedpis) (splnn podmnky se prokazuje estnm prohlenm); (xii) na zpracovn uchazeovy nabdky se nepodlel zamstnanec zadavatele i len realizanho tmu projektu zadavatele i osoba, kter se na zklad smluvnho vztahu se zadavatelem (nebo jako subdodavatel zadavatele) podlela na pprav nebo zadn pedmtnho vbrovho zen, pokud nabdku podv sdruen uchaze, ve uveden podmnky nespluje dn z len sdruen ani dn subdodavatel uchazee (splnn podmnky se prokazuje estnm prohlenm). b) Dal kritria. Zadavatel me v zadvacm zen uplatnit dal kvalifikan kritria nad rmec tch uvedench v l. VII. odst. 2 psm. a), pokud jsou stejn pro vechny dodavatele a vzhledem k pedmtu, pedpokldanmu rozsahu a pedpokldan hodnot a sloitosti zakzky jsou opodstatnn a pimen. Kvalifikan kritria nemohou bt psnj ne ta uveden v zkon o veejnch zakzkch pro podlimitn zakzky. Me jt nap. o: (i) prokzan zkuenosti s realizac pedmtu zakzky obdobn povahy a rozsahu nebo

(ii) pojitn odpovdnosti za kodu. c) Zahranin dodavatel. Dodavatel zahranin prvnick nebo fyzick osoba prokazuje splnn kvalifikanch kritri dle prvnho du sttu platnho v zemi, kde m sdlo, msto podnikn nebo bydlit. Pokud se urit doklad poadovan touto vnitn smrnic nevydv, prokazuje dodavatel splnn pslunho kvalifikanho kritria estnm prohlenm. Prokzn kvalifikace prostednictvm subdodavatele. Neomez-li tuto monost zadavatel v oznmen o zahjen zadvacho zen nebo v zadvacch podmnkch, me dodavatel splnn kvalifikanch kritri (s vjimkou povinnch kritri dle l. VII odst. 2 psm. a)) prokzat prostednictvm subdodavatele. Dodavatel je v takovm ppad povinen pedloit zadavateli navc (i) doklady prokazujc splnn kvalifikanch pedpoklad dle l. VII. odst. 2 psm. a) takovm subdodavatelem a (ii) smlouvu se subdodavatelem, dle kter subdodavatel poskytne plnn minimln v rozsahu, v nm dodavatel jeho prostednictvm prokazuje splnn pslunch dalch (tj. nikoliv povinnch) kvalifikanch kritri. Sdruen dodavatel. Nkolik dodavatel me podat spolenou nabdku. V tom ppad mus kad dodavatel splnit povinn kvalifikan kritria dle l. VII odst. 2 psm. a), a dal ppadn kritria mus splnit spolen.

d)

e)

3.

Hodnotc kritria. 121

a)

Druhy. V zadvacch podmnkch a v prbhu zadvacho zen bude vyuito nsledujcch hodnotcch kritri: (i) ve nabdkov ceny (o vbru dodavatele rozhodne nejni nabdkov cena);

(ii) ekonomick vhodnost nabdky (o vbru dodavatele rozhodnou urit dl hodnotc kritria vyjadujc vztah uitn hodnoty a ceny, jim je piazena konkrtn vha v procentech nebo je stanoven jin matematick vztah mezi dlmi kritrii). Hodnotcmi kritrii nemohou bt kritria odpovdajc poadavkm na prokzn kvalifikace uchazee. Je-li hodnotcm kritriem ve nabdkov ceny, rozhoduje pi hodnocen pro pltce dan z pidan hodnoty cena bez dan z pidan hodnoty, pro nepltce cena s dan z pidan hodnoty. b) Volba. Hodnotc kritrium ve nabdkov ceny mus bt uplatnno jako jedin kritrium, s vjimkou ppad, kdy uplatnn dalch hodnotcch kritri vyaduje specifick povaha zakzky. Pouit dalch hodnotcch kritri mus vedouc odboru psemn zdvodnit a pedloit (i) veden msta ped jeho rozhodnutm o zahjen zadvacho zen dle l. V odst. 2 a (ii) rad msta spolen s doporuenm pro rozhodnut o nejvhodnj nabdce. Psemn zdvodnn pouit jinch kritri zadavatel zveejn na svch internetovch strnkch nejpozdji se zveejnnm oznmen o zahjen zadvacho zen. Kritria ekonomick vhodnosti mus bt mon objektivn vyjdit pomoc sla (nap. lhta dodn, dlka zrun doby, lhta splatnosti aj.). V ppad stanoven dalch podmnek mus bt hodnotcmu kritriu ve nabdkov ceny piazena minimln vha 70 %. Jestlie zadavatel nen objektivn schopen stanovit vhu dlch hodnotcch kritri, me v mimodnch ppadech (tj. pouze pokud uit jinch hodnotcch kritri je odvodnn a pimen) uvst dal hodnotc kritria v sestupnm poad podle vznamu, kter jim zadavatel pisuzuje (subjektivn hodnotc kritria).

4.

Jedna nabdka. Kad dodavatel me podat v jednom zadvacm zen pouze jednu nabdku. Dodavatel, kter podal nabdku v zadvacm zen, nesm souasn (i) bt subdodavatelem, jeho prostednictvm jin dodavatel v tomt zadvacm zen prokazuje kvalifikaci ani (ii) podat spolenou nabdku s jinm(i) dodavatelem(i). Pokud dodavatel pod vce nabdek samostatn nebo spolen s dalmi dodavateli, nebo je subdodavatelem, jeho prostednictvm jin dodavatel v tomt zadvacm zen prokazuje kvalifikaci, zadavatel vechny nabdky podan takovm dodavatelem vyad. Zvazek pevzt sankce. V ppad pedpokladu erpn grantovch i dotanch titul k plnn zakzky, bude smlouva na zakzku obsahovat ujednn, v nm se dodavatel zave k pevzet zvazku ppadnho vrcen finannch prostedk a finannho postihu vzniklch zadavateli vi poskytovateli grantovch i dotanch titul z dvod zpsobench na stran dodavatele (nap. formou nhrady kody, snen ve smlouv dohodnut ceny plnn a/nebo smluvn pokuty). Vjimky ze smrnice. a) Starosta msta rozhoduje o vjimkch z uit ustanoven tto vnitn smrnice pi zadvn zakzek malho rozsahu II. kategorie (l.V.) O rozhodnut informuje na nejblim jednn radu msta. Tyto vjimky mus bt odvodnn a mus bt v souladu se zsadami uvedenmi v l. II. Rozhodnut vetn odvodnn bude zveejnno bezodkladn po jeho pijet na internetovch strnkch zadavatele. Rada msta rozhoduje o vjimkch z uit ustanoven tto vnitn smrnice pi zadvn zakzek malho rozsahu III. kategorie (l.VI.). Tyto vjimky mus bt odvodnn a 122

5.

6.

b) c)

mus bt v souladu se zsadami uvedenmi v l. II. Rozhodnut vetn odvodnn bude zveejnno bezodkladn po jeho pijet na internetovch strnkch zadavatele. 7. Odpovdnost vedoucho odboru. Vedouc odboru: a) odpovd za soulad zadvac dokumentace a prbhu zadvacho zen s vnitnmi pedpisy, vetn tto vnitn smrnice, usnesenmi rady i zastupitelstva msta, s psemnmi pokyny veden msta a pslunmi prvnmi pedpisy; je povinen pedem projednat s pslunm sprvcem rozpotu soulad zakzky se schvlenm rozpotem zadavatele a rozpotovmi opatenmi bhem roku; zajist zpracovn pslunho oznmen o zahjen zadvacho zen, zadvac dokumentace vetn technick specifikace a dalch oznmen a informac pro uchazee a jejich doruovn a zveejovn na internetovch strnkch zadavatele; odpovd za sprvnost skutenost rozhodnch pro uren ve ceny plnn a odpovd za to, e daje uveden v zadvac dokumentaci odpovdaj skutenosti; zajiuje kontrolu plnn zvazk dodavatele ze smlouvy na zakzku, nestanov-li rada msta jinak; a pln dal povinnosti podle tto vnitn smrnice (nap. zajiuje zveejovn informac a dokument a jejich archivaci).

b) c)

d) e) f) 8.

Pravomoc init rozhodnut. Rozhodnut o zadn zakzky a uzaven smlouvy na zakzku pslu rad msta s nsledujcmi vjimkami: (i) rozhodnut o uzaven smlouvy spad do vyhrazen psobnosti zastupitelstva msta, a to bu pmo ze zkona . 128 /2000 Sb., o obcch (obecn zzen), v platnm znn (zkon o obcch) (vetn majetkoprvnch kon dle 85 zkona o obcch) nebo na zklad usnesen zastupitelstva msta nebo (ii) rada rozhodnut o uzaven smlouvy svila starostovi, mstostarostovi, nebo vedoucmu odboru. Schvlenm tto vnitn smrnice rada msta svuje rozhodovn o uzaven smlouvy na zakzku malho rozsahu I. kategorie vedoucmu odboru. kony navenek. kony zadavatele navenek pi zadvn zakzek malho rozsahu II. a III. kategorie, in jmnem zadavatele starosta msta nebo mstostarosta (v souladu s vnitnmi pedpisy zadavatele). Extern poradenstv. Rada msta na nvrh vedoucho odboru nebo veden msta me rozhodnout, e zadvac podmnky pro zakzky malho rozsahu III. kategorie budou zpracovny a/nebo zadvac zen bude pipraveno, organizovno a zeno pomoc externch poradc s tm, e veker rozhodnut vyadovan touto vnitn smrnic budou pijata pslunmi pracovnky a/nebo orgny zadavatele a extern poradce bude mt pouze poradn (nikoliv rozhodovac) pravomoc. Rozhodnut dle pedchoz vty v ppad zakzek malho rozsahu II. kategorie in veden msta. Rozhodnut o pouit externho poradce a rozsahu jm poskytovanch slueb bude zveejnno na internetovch strnkch zadavatele. lnek VIII. Jistota

9.

10.

1. 2. 3. 4.

Pouze zakzky III.kategorie. Jistotu je mon poadovat pouze v ppad zakzek malho rozsahu III. kategorie. O poadavku poskytnut jistoty (a jej vi) rozhoduje rada msta. Ve jistoty. Ve jistoty se stanov v absolutn stce do 2 % pedpokldan hodnoty zakzky. Forma jistoty. Jistotu poskytne uchaze formou sloen penn stky na et zadavatele nebo formou bankovn zruky. Vrcen uchazei. pennm stavem, Penn jistotu uvoln zadavatel uchazei vetn rok ztovanch

123

a) b)

jeho nabdka byla vybrna jako nejvhodnj nebo s nm bylo mono uzavt smlouvu jako s dalm v poad dle zadvacch podmnek, do 7 dn po uzaven smlouvy, jeho nabdka nebyla vybrna jako nejvhodnj a nebylo s nm mono uzavt smlouvu jako s dalm v poad dle zadvacch podmnek, do 7 dn po zveejnn oznmen o vbru nejvhodnj nabdky, kter byl ze zadvacho zen vylouen, bezodkladn po vylouen, nebo pokud bylo zadvac zen zrueno, do 7 dn po odesln oznmen o zruen zadvacho zen.

c) d)

Pokud smlouva na zakzku stanov povinnost dodavatele sloit zadavateli na jeho et penn jistotu zajiujc plnn smluvnch povinnost dodavatele, a pokud to zadavatel vslovn uvede v zadvacch podmnkch, bude jistota dle tohoto lnku VIII poskytnut dodavatelem, s nm byla uzavena smlouva na zakzku (nebo jej pslun st), pouita jako jistota dle smlouvy na zakzku a bude uvolnna v souladu se smlouvou na zakzku. 5. 6. Platnost bankovn zruky. M-li bt jistota poskytnuta formou bankovn zruky, je uchaze povinen zajistit jej platnost po celou dobu zadvac lhty. Pechod do majetku zadavatele. Poskytnut jistota vetn rok ztovanch pennm stavem pipad zadavateli, pokud: a) b) uchaze v rozporu se zadvacmi podmnkami zruil nebo zmnil nabdku nebo odmtl-li uzavt smlouvu; nebo uchaze nesplnil povinnost poskytnout zadavateli dnou souinnost k uzaven smlouvy. lnek IX. Vjimky z vcn psobnosti 1. Poizovn drobnho majetku. Zsady a postupy upraven touto vnitn smrnic se nevztahuj na poizovn drobnho spotebnho materilu a poizovn zbo a slueb v hodnot do 5.000 K. Zakzky systmu krizovho zen. Zsady a postupy dle tto vnitn smrnice se dle nevztahuj na zakzky systmu krizovho zen (dodvky slueb, zbo i stavebnch prc). Zakzky systmu krizovho zen je oprvnno zadat veden msta, a to bez oznmen o zahjen zadvacho zen vce dodavatelm. Vedouc odboru je vak povinen uzavt s dodavatelem psemnou smlouvu a vyhotovit psemn zdvodnn zadn, pro se jedn o zakzku systmu krizovho zen a tyto psemnosti archivovat v souladu s ustanovenmi tto vnitn smrnice. Smlouva i psemn zdvodnn budou bezodkladn po uzaven smlouvy zveejnny na internetovch strnkch zadavatele. Nen-li mon zadn tchto zakzek (jedn-li se o zakzky malho rozsahu II. a III. kategorie) v rad msta projednat pedem, mohou bt v krajnch ppadech vedenm msta. zadny i bez projednn. O tomto postupu mus bt rada msta bezodkladn informovna a na schzi nsledujc bezprostedn po uzaven smlouvy na zakzku mus bt seznmena podrobn s obsahem zakzky a dvody postupu dle tohoto l. IX. odst. 2. lnek X. Archivace dokumentace a kontroly 1. Archivan doba. Zadavatel je povinen uchovvat dokumentaci o zakzce a zznamy o elektronickch konech (v titn podob nebo na nosich elektronickch dat) po dobu 10 let od uzaven smlouvy, jej zmny nebo od zruen zadvacho zen, i rozhodnut o tom, e 124

2.

nebyla vybrna nejvhodnj nabdka, nestanov-li prvn pedpisy nebo prvn akt o poskytnut dotace dobu del. Bez omezen obecnosti pedchoz vty se pro vylouen pochybnost stanov, e pedmtem archivace jsou zejmna (nikoliv vak vlun) nsledujc dokumenty: a) text oznmen o zahjen vbrovho zen zaslanho poadovanmu potu uchaze k podn nabdky a dalch dokument vymezujcch pedmt zakzky v. doklad prokazujcch jejich odesln; nabdky podan uchazei nebo jin informace i cenky, z nich vyplv plnn nabzen uchazeem; zpis o otevrn oblek, posouzen a hodnocen nabdek podepsan relevantnmi osobami; smlouva uzaven s vybranm dodavatelem, v. vech dodatk; text oznmen o vsledku zadvacho zen zaslan vem uchazem, kte podali nabdku ve lht pro podn nabdek, v. doklad prokazujcch jejich odesln.

b) c) d) e) 2.

Odpovdnost. Archivaci dokumentace o zakzce po stanovenou dobu zajist vedouc odboru. ST TET lnek XI. Nadlimitn a podlimitn zakzky

1.

Vzanost smrnic. Nestanov-li zkon o veejnch zakzkch v konkrtnm ppad psnj povinnosti pro zadavatele, uplatn se tato vnitn smrnice na nadlimitn a podlimitn zakzky ohledn zveejovn informac tkajc se zadvn na internetovch strnkch zadavatele vetn povinnosti: a) uvst v oznmen o zahjen zadvacho zen poadavek na prohlen uchazee, e souhlas se zveejnnm informac, kter maj bt dle tto vnitn smrnice zveejnny (v souladu s l. V odst. 3 psm. a) bod (xiv); zveejnn na internetovch strnkch zadavatele informac o prbhu zadvacho zen v souladu s l. V odst. 10 psm. b); a zveejnn smlouvy na zakzku a vech jejch dodatk v souladu s l. V odst. 11 psm. g) bod (ii) a h). ST TVRT lnek XII. Zvren ustanoven a innost

b) c)

1. 2.

Tato vnitn smrnice nabv innosti dnem . Tuto vnitn smrnici schvlila Rada msta .. dne ., usnesenm . .

.. starosta msta

125

Ploha . 1 k vnitn smrnici . .. - Zsady a postupy pi zadvn veejnch zakzek

Metodika pro hodnocen nabdek

Stanoven kritria a jejich vha: a) b) ve nabdkov ceny x % dal podmnky x%

Hodnocen: Doporuen bodov kla 100 bod Dl kritrium a) ve nabdkov ceny nejni hodnocen nabdkov cena poet bod = ------------------------- x 100 cena nabdnut Pozn.: Jednotliv posuzovan ceny musej bt porovnateln.

Dl kritrium b) dal podmnky

Toto kritrium se me skldat z vce podkritri pi jejich hodnocen me bt pouito bodov hodnocen dle jednotlivch kritri. 1. Pro seln vyjditeln kritria, pro kter m nejvhodnj nabdka minimln hodnotu kritria (viz. cena) bude poet bod = pomr min. nabdky k hodnocen nabdce x 100 x vha podkritria 2. Pro seln vyjditeln kritria, pro kter m nejvhodnj nabdka maximln hodnotu kritria, bude poet bod = pomr hodnocen nabdky k max. nabdce x 100 x vha podkritria 3. Kritria, kter nelze vyjdit seln se mohou hodnotit dle poad jednotlivch nabdek, nebo dle subjektivnho hodnocen len komise, poet bod se pak vynsob vahou jednotlivch podkritri. Pozn.: Pro seln vyjditeln podkritria me bt pouito i hodnocen dle bodu 3. Souet vah jednotlivch podkritri bude x %.

126