Karel Škréta (1610-1674) : Studie A Dokumenty

KAREL KRTA 16101674 STUDIE A DOKUMENTY
LENKA STOLROV VT VLNAS (edd.)
NRODN GALERIE V PRAZE, 2011 ISBN 978-80-7035-469-8
OBSAH
Druh Apelles na csaskm Parnase mz. Msto Karla krty ve stedoevropskm malstv 17. stolet 17 Andrzej Kozie Baroko v echch versus esk baroko, aneb Karel krta a ran barokn malstv oima djepisu umn33 tpn Vcha Vt Vlnas Karel krta v Praze aneb Pbh dvojho potku53 Lenka Stolrov Radka Tibitanzlov Vt Vlnas K stle rostouc slv naeho pilnho umlce. Karel krta mezi vcarskem, a Itli v zrcadle nov objevench pramen73 Petr Pibyl Lenka Stolrov Karel krta a m81 Johana Bronkov Tv v tv publiku: krtovy historiae sacrae pohledem soudob umleck teorie a malsk praxe101 tpn Vcha Karel krta pictor doctus129 Sylva Dobalov Lubomr Konen loha a chpn kresby v dob Karla krty a jeho souasnk151 Alena Volrbov Rentgenologick przkum malskho dla Karla krty. Malsk rukopis ve svtle neviditelnch paprsk157 Tom Berger Karel krta mlad ppad dvou maleb197 Andrea Rousov Sochastv doby Karla krty207 Tom Hladk Slohov prol prask architektury ranho baroka223 Mojmr Horyna Archivn doklady k ivotu a dlu Karla krty265 Tom Sekyrka Radka Tibitanzlov a kol. Zprvy o Karlu krtovi v evropsk literatue 17. a 18. stolet375 Johana Bronkov Historick spisovn Vilma Slavaty z Chlumu a Koumberka mlo vyuit pramen k eskm djinm prvn poloviny 17. stolet385 Alena Richterov Vbrov bibliograe399
PAMTCE MOJMRA HORYNY (19452011)
Kniha nazvan Karel krta (16101674). Studie a dokumenty se zamila nejen na stati vnovan umlcov tvorb, ale i na historick prameny k jeho osobnosti, dlu a dob. Od potku byla zamlena a koncipovna jako soubor text roziujcch a doplujcch obsah vdeckho katalogu vstavy Karel krta (16101674). Doba dlo, jej vydala Nrodn galerie v Praze v roce 2010. Jednotliv pspvky v tomto svazku rozvjej a dle zhodnocuj nov zjitn uinn v prbhu rozshlho mezioborovho vzkumnho projektu Karel krta (16101674). Doba dlo a odborn ppravy stejnojmenn vstavy. Pozornost autor jednotlivch stat se soustedila na tmata, kter mohla bt pro svou i v katalogu bu pouze nastnna, nebo do nj nebyla vbec zaazena. Je zapoteb zdraznit, e pbh zmnnho krtovskho vzkumu byl od potku nutn t pbhem vyrovnvn se, ale t stkn a potkn s dlem historika umn Jaromra Neumanna, jeho prce vnovan Karlu krtovi, na prvnm mst zsadn katalog monograck prask vstavy z roku 1974, zskaly na nkolik desetilet dominujc postaven v rmci tmatu a vznamn ovlivnily i dal autory. Souasn bdn jasn ukzalo, e krtovsk tma ve sv komplexnosti neme nadle leet na bedrech jednotlivce. Od potku lo o prci tmu odbornk, kter se vedle umleckohistorickho vzkumu zamil i na systematick archivn a obecn historick reere. Nezanedbatelnou slokou byl reprezentativn technicko-technologick a restaurtorsk przkum, jemu byly podrobeny destky dl Karla krty i jeho souasnk a kter vydal zsadn a mnohdy pekvapiv informace o promnliv povaze malskch dl 17. stolet ve vztahu k osobnosti objednavatele a povaze zakzky. Ovem obdobn jako nen dnen krtovsk vzkum ji dvno dlem jednoho mue, nen u dvno ani bdnm o jedinm mui. Karel krta, navzdory svmu vznamu a zvanosti individulnho umleckho pnosu, neme bt nadle posuzovn a interpretovn jako osamocen gnius, jen piel do splen zem a svm olbmm dlem postupn vyplnil cel prostor domnlho historickho bezas a kulturnho vakua. Recentn vzkum ukzal, e na adu otzek tkajcch se eskho Apella nelze nalzt odpov, ani by byla souasn vnovna pozornost velkmu potu jmen zaplujcch krtovsk obzor: nejen jeho umleckm souasnkm ve svt i doma, ale t lenm jeho rodiny, jeho patronm a objednavatelm, sbratelm a celmu pestrmu spoleenskmu spektru, v nm se n mal pohyboval s obdivuhodnou clevdomost a zejm i s pevn formulovanou karirn strategi. Nen nhodn, e podstatnou st pedkldanho svazku zahrnuj edice archivnch pramen. Archivn vzkum toti doposud pedstavoval zsadn desideratum krtovskho bdn: veker umleckohistorick produkce 20. stolet stla v tomto ohledu na vzkumech uinnch ji ve stolet devatenctm. Souasn przkum v prv ad pomohl zmapovat rodinn zzem a osobn vazby Karla krty. Zsadnm pnosem je v tomto ohledu svdectv nov nalezench zlomk krtovsk rodinn korespondence v zahraninch archivech, umoujcch mimo jin rekonstruovat itiner krtovy italsk cesty, jeho lta uovsk a vandrovn po odchodu do ciziny tm spe, e krtovu biograi ped rokem 1638 dosud tvoila ada blch mst a od nich se odvjejcch hypotz. Dleit byly ale i vpovdi nov konzultovanch pramen domc provenience, a ji jde o agendu malskho bratrstva, nebo a to zejmna o svdectv ednch akt tkajcch se krtovch majetkovch spor, nannch transakc a objednvek. Je smutnou povinnost editor v souladu s pnm autorskho kolektivu vzdt dedikac tto knihy est pamtce vznamnho historika umn, naeho kolegy a nezapomenutelnho ptele prof. PhDr. Mojmra Horyny. Mojmr Horyna byl od potku jednm z nejaktivnjch len krtovskho vzkumnho tmu a jeho znalosti a zkuenosti vznamn pisply k spnmu zavren projektu. Studii o architektue doby Karla krty, ji lze nalzt v pedkldanm svazku, odevzdal vzorn v termnu a stejn odpovdn se zhostil i jejch prvnch korektur. Nikoho z ns tehdy ani ve snu nenapadlo, e vydn textu se Mojmr Horyna ji nedoije. Jeho smrt, kter ns vechny tolik zashla na sklonku ledna 2011, znamenala pedasn pervn ivotn a vdeck drhy, kter dosud nedoshla svho zenitu. Lenka Stolrov Vt Vlnas
Studie
Druh Apelles na csaskm Parnase mz

Msto Karla krty ve stedoevropskm malstv 17. stolet
ANDRZEJ KOZIE
1 Jaromr Neumann, krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.6. Zde ivpedchoz prci tohoto autora (t, Karel krta 16101674, Praha 1974, s.713) je pehled starch nzor na krtovu roli vdjinch baroknho malstv imalby 19.stolet vechch. 2 Napklad: Willy Drost, Barockmalerei in den germanischen Lndern, WildparkPotsdam 1926 (Handbuch der Kunstwissenschaft), s.280; Bruno Bushart, Deutsche Malerei des 17. und 18. Jahrhunderts, Knigstein im Taunus 1967, s.1617; Wolfgang J.Mller, Deutsche Malerei, in: Erich Hubala (ed.), Die Kunst des 17. Jahrhunderts, Berlin 1970 (=Propylen Kunstgeschichte, sv.9), s.197, 201202. 3 Napklad: Eberhard Hempel, Baroque Art and Architecture in Central Europe. Germany / Austria / Switzerland / Hungary / Czechoslovakia / Poland, London 1965, s.8586; Thomas DaCosta Kaufmann, Court, Cloister&City. The Art and Culture of Central Europe 14501800, London 1995, s.245, 276278.
Nikdo nepochybuje, e Karel krta star (16101674) zaujm v djinch baroknho malstv v echch zvltn postaven. Autor poetnch nboenskch a mytologickch obraz, jako i ady znamenitch portrt, kter byl oslaven otitnm sv biograe a sv grack podobizny (obr. 1) v Teutsche Academie Joachima von Sandrart, je shodn povaovn za prvnho ryze baroknho eskho male a za nejdleitj umleckou osobnost v echch doby ranho baroka vbec. Slovy poslednho umlcova monograsty Jaromra Neumanna: krta je nejvt umleckou osobnost, kter se v echch v 17. stolet zrodila. [] Je zakladatelem eskho baroku a novodob malsk tradice, ztlesuje to nejlep, co nm 17. stolet dalo. Mimodn krtovo postaven v djinch baroknho malstv v echch vak pestane bt msi npadnm, pohldneme-li na tvorbu praskho mistra v irm kontextu stedoevropskho malstv 17. stolet. Tto problematice se bohuel doposud dostalo pouze neetnch a povrchnch konstatovn. Pestoe byla krtova innost obecn pipomnna v dlech, kter se vnovala djinm malby v nmeckojazynch zemch, a sporadicky rovn v syntzch novovkho umn ve stedn Evrop
1. Philipp Kilian podle kresby Joachima von Sandrart, Podobizna Karla krty, in: Joachim von Sandrart, Teutsche Academie der Bau, Bild und Mahlerey-Knste, Bd. 1, Nrnberg 1675 (repro dle: Joachim von Sandrart, Teutsche Academie der Bau, Bild und Mahlerey-Knste. Nrnberg 16751680. In ursprnglicher Form neu gedruckt mit einer Einleitung von Christian Klemm, Nrdlingen 1994, Bd. 1, obr. na s. 356/357)
STUDIE 17
i ve zpracovn baroknho umn v Rakousku, omezovaly se tyto zmnky na zhutnou prezentaci nejdleitjch fakt z umlcova ivotabhu a na nejpodstatnj rysy jeho tvorby. Dkladnj srovnn krtovy tvorby s dlem jeho souasnk vak zeteln dokld, e charakter malskho umn eskho mistra stejn jako jeho ivotn osudy jsou do znan mry spolen i pro adu dalch mal, innch v 17. stolet v jednotlivch zemch stedn Evropy. krta byl toti jednm z mnoha umlc, narozench v letech 16001630, kte nejhor lta ticetilet vlky strvili na studich za hranicemi svch rodnch zem a zanali s vlastnmi profesnmi karirami pot, co ji ve stedn Evrop utichly vojensk akce a to asto ve zcela nov politick, nboensk i kulturn situaci. I Tito umlci erpali prvn znalosti malskho emesla v tradinch stedoevropskch umleckch centrech, asto v dlnch mstnch cechovnch mistr. O sti z nich nevme tm nic jako v ppad uitel Tobiase Pocka (16091683) z Kostnice (obr. 2) nebo prv samotnho krty. Michael Willmann (16301706) z Krlovce a Johann Christoph Storer (16201671) z Kostnice se zkladm malstv vyuili v cechovnch dlnch svch otc a Johann Heinrich Schnfeld (16091682/1683), narozen v Biberachu, se dostal do dlny Johanna Sichelbeina v provinnm Memmingen. Jenom mlokdo z mladch mal ml vt tst jako napklad Johann von Spillenberger (16281679), kter z rodnch Koic odeel do renomovan dlny Johanna Ulricha Lotha v Mnichov, nebo Joachim von Sandrart (16061688), rodk z Frankfurtu nad Mohanem, kter se vben dvnou slvou praskho umleckho
18 DRUH APELLES NA CSASKM PARNASE MZ
4 Wolfgang Prohaska, Gemlde, in: Hellmut Lorenz (ed.), Geschichte der bildenden Knste in sterreich, Bd. 4, Barock, MnchenLondonNew York 1999, s.383, 399. 5 Lze se pouze domnvat, e prvnm krtovm uitelem malby byl Jan Ji Hering, inn vPraze od roku 1615. Zd se, e na tuto monost poukazuj ohlasy tvorby tohoto umlce, kter vnkterch pozdnch krtovch dlech postehl Neumann. Viz: J.Neumann, krtov (cit. vpozn. 1), s.14. 6 Hubertus Lossow, Michael Willmann (16301706)Meister der Barockmalerei, Wrzburg 1994, s.13; Sibylle Appuhn-Radtke, Visuelle Medien im Dienst der Gesellschaft Jesu. Johann Christoph Storer (16201671) als Maler der Katholischen Reform, Regensburg 2000, s.3941. 7 Annamria Gosztola, Schnfelds erste Jahre in Deutschland, in: Ursula ZellerMaren WaikeHans-Martin Kaulbach (edd.), Johann Heinrich Schnfeld: Welt der Gtter, Heiligen und Heldenmythen, Kln 2009, s.2429. 8 Ruth Baljhr, Johann von Spillenberger, 16281677: ein Maler des Barock, Weienhorn 2003.
2. Tobias Pock, Vlastn podobizna s rodinou, 16691670, olej, pltno, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
9 Christian Klemm, Joachim von Sandrart: Kunstwerke und Lebenslauf, Berlin 1986. 10 Carel van Mander, Den grondt der edel vry schilderkonst, Uitgegeven en van vertaling en commentaar voorzien door Hessel Miedema, Utrecht 1973, 1., s.75. 11 Joachim von Sandrart, Teutsche Academie der Bau, Bild und Mahlerey-Knste. Nrnberg 16751680. In ursprnglicher Form neu gedruckt mit einer Einleitung von Christian Klemm, Nrdlingen 1994, Bd. 1, s.327. pln originln text biograe Karla krty, kter publikoval Sandrart, je otitn vtto publikaci na s. 378 v tto knize. 12 Lebenslauf und Kunst-Wercke Des WolEdlen und Gestrengen Herrn Joachim von Sandrart auf Sockau Hochfrstl. Pfalz-Neuburgischen Rahts: zu schuldigster Beehrung und Dankbarkeit beschreiben und bergeben von Desselben Dienst-ergebenen Vettern und Discipeln, s.8, in: J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11). 13 J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11), s.327. Kproblematice Schnfeldova italskho kolen viz: Brigitte Dapr, Von dannen reiste er nach Italien (Sandrart): Johann Heinrich Schnfelds italienische Jahre, in: U.ZellerM.WaikeH.Kaulbach (edd.), Johann Heinrich Schnfeld (cit. vpozn. 7), s.3043. 14 W.Prohaska, Gemlde (cit. vpozn. 4), s.402403; Silvia Carola Dobler, Die Freskierung der Chorkapellen im Zisterzienserstift Stams durch Egid Schor als Ausdruck knstlerischer Vielseitigkeit, in: Christina Strunck (ed.), Johann Paul Schor und die internationale Sprache des Barock: un regista del gran teatro del barocco, Mnchen 2008, s.155170. 15 J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11), s.329. 16 Tamt, s.338. 17 S.Appuhn-Radtke, Visuelle Medien (cit. vpozn. 6), s.5082. 18 Lichtenstein navtvil Rubensovu dlnu vroce 1636, co hrd zmnil ve svm itineri. Viz Romuald Kaczmarek, lski malarz odwiedza Rubensa. Itinerarium Johanna Lichtensteina, malarza zKtw, in: Andrzej KozieBeata Lejman (edd.), Willmann iinni. Malarstwo, rysunek igraki na lsku iw krajach ociennych wXVII iXVIII wieku, Wrocaw 2002, s.136139. 19 Boena Steinborn, Malarz Daniel Schultz. Gdaszczanin w subie krlw polskich, Warszawa 2004, s.1011.
centra pi csaskm dvoe Rudolfa II. odebral za svmi prvnmi umleckmi znalostmi do slavn prask dlny Aegidia Sadelera. Cesta za dalm umleckm vzdlnm za hranice stedn Evropy, zmtan ticetiletou vlkou, byla pro pozdj profesn kariry tto malsk generace klov. Doporuovanou, ba zvaznou destinac pokroilho studia byla pro mlad male samozejm Itlie. Karel van Mander formuloval obecn recept k dosaen komplexnho malskho vzdln, kter se opr o erpn z umleckch vkon tch nejlepch italskch malskch kol. Jeho rada znla takto: Z ma si pivez nleitou kresbu [], malbu pak z msta Bentek. Bohuel pouze mlokterm stedoevropskm malm se podailo toto zlat pravidlo uvst v ivot. Mezi onm mlem vak byl i krta, kter, jak znmo, strvil v Itlii est let (16301635) nejprve nkolik rok v Bentkch, pot v Bologni a ve Florencii, kde v tamnch kolch vrazn pozdvihl sv umn, a nakonec od roku 1634 v m, kde se dky svoj pracovitosti a pilnosti tak zdokonalil ve svm umn, e nakonec shledal svoje znalosti a schopnosti natolik bohatmi, aby se mohl vrtit do sv rodn Prahy. Podobnou trasou vedla italsk studijn cesta Sandrartova. Ten si v Bentkch dky studiu obraz tamnch mistr osvojil chvlyhodnou praktiku, zvlt v invenci a pouvn barev, ale aby jet vce pokroil v umn kresby, odebral se z Bentek do ma. Schnfeld se do Itlie vypravil ve svch 24 letech a strvil tam 18 rok (16331651). Pobval v m a Neapoli, kde pi kresb podle antickch mskch i novodobch soch a obraz tak zdokonalil svj um, e tyto kopie vypadaj tak, jako by pramenily z jeho vlastn invence. Deset let (16561666) setrval v m Egidius Schor (16271701), kter dokonce spolupracoval s dlnami Gianlorenza Berniniho a Pietra da Cortona a zastnil se umleckch projekt, kter tyto dlny realizovaly. V tom el po stopch svho starho bratra usazenho v m Johanna Paula (16151674). Jet mnohem del cestu po Itlii vykonal Johann Ulrich Mayr (16301704) z Augsburgu, kter se tam vydal po pedchozm studiu v amsterdamskm ateliru Rembrandta van Rijn a po pobytu v Anglii. Sliboval si od toho jak to zaznamenal Sandrart dosaen denitivn dokonalosti ve sv profesi. Augsbursk mal v Itlii nasval nejlep slu z krsnch kvt, rostoucch v tamnch zahradch umn, kterou v dom svho moudrho rozumu pemnil s pomoc nepekonateln pracovitosti v nejslad med, jen mohl posilovat vechny milovnky umn v Nmecku. ada z tehdejch stedoevropskch umlc vak dospla na sv studijn cest do Itlie pouze do severnch, vlaskch kraj. Nejvt obliby se samozejm tily Bentky, kde se zalpt umlci asto usazovali na del dobu, jako napklad Johann Liss (15971630) i Johann Carl Loth (16321698), jeho dlna se pak stala zastvkou pro dal nmeckojazyn umlce mlad generace, jako byli Hans Adam Weissenkircher (16461695), Daniel Seiter (16471705) nebo Johann Michael Rottmayr (16561730). Pomrn krtce (kolem 16601661) pobval v Bentkch Spillenberger, ale stail se v tomto mst seznmit jak pe Sandrart s dobrou, rychlou malskou manrou, kterou pozdji, po nvratu do domoviny, vyuval v etnch dlech. Umlci navtvovali i jin vlask msta, nepochybn ni umleck rovn jako napklad Miln, kde se na pelomu let 1639/1640 objevil Storer. Nejene tam doplnil sv umleck vzdln, ale otevel si ve mst i vlastn malskou dlnu, kter fungovala a do roku 1655, kdy se Storer vrtil do sv rodn Kostnice. Pevn vtina stedoevropskch mal vak mohla o kvtech z italskch zahrad umn pouze snt. To se tkalo zejmna tch umlc, kte vyli z tradinch cechovnch center, a tch tvrc, kte pochzeli ze stedisek pi Baltskm moi obligtnm clem jejich studijnch vandr bylo Nizozem. Jak ukazuje itiner slezskho male Johanna Lichtensteina (1610po 1672), pro mnoh stedoevropsk male byla ji samotn nvtva ateliru nkterho z velkch nizozemskch mistr vraznm spchem. Hodn se jich vak vydvalo do tamnch umleckch center i na studia. Do Holandska se za umleckm vzdlnm odebral dvorn mal polskch krl Daniel Schultz (16151683) narozen v Gdasku, kter je v roce 1643 dokonce zmiovn mezi studenty univerzity v Leydenu. Do Holandska dorazil i Willmann, kter piel kolem roku 1650 do Amsterdamu, kde se coby autodidakt vzdlval v dlenskm
STUDIE 19
okruhu Rembrandtov a u Jacoba Backera. Pro krloveckho male to vak bylo pedevm umn italsk, kter mu ztlesovalo umleck idel. Informace zachycen Sandrartem, e mlad mal byl v Amsterdamu nucen vydlvat si na ivobyt a z toho dvodu nemohl odcestovat do Itlie, svd o ivotn umlcov rezignaci. Vdom nedostatenho umleckho kolen toti provzelo Willmanna a do konce jeho ivota, o em nejlpe svd dopis z 22. kvtna 1702, adresovan opatu sedleckho cistercickho kltera Jindichu Snopkovi: Willmann doporuuje opatovi svho nevlastnho syna Jana Krytofa Liku (kolem 16501712) a vychvaluje jeho schopnosti nabyt prv dky estiletmu studijnmu pobytu v Itlii (kolem 16711677), kde jak uitel s alem piznv jeho k vidl a nauil se vce, ne se mohl svho asu on sm nauit v Holandsku. II Nvraty tchto umlc do stedn Evropy a potky jejich vlastnch profesnch karir souvisely obecn s koncem ticetilet vlky, respektive s doasnm peruenm vojenskch akc. Prvn umlci, jako napklad krta v Praze (1638) i Pock ve Vdni (1640), dorazili zpt do stedn Evropy ji po praskm mru (1635), ostatn pak teprve po mru vestflskm (1648) i pozdji v rmci stabilizace politick a hospodsk situace v regionu. Pestoe Sandrart v Teutsche Academie vytvoil mtus celkovho padku malskho umn v nmeckch zemch zachvcench ticetiletou vlkou a krtu samotnho ukzal jako pkladnho obnovitele, kter po nvratu do Prahy dky svm vynikajcm umleckm dlm dokzal pozvednout mstn malstv z padku a sett pnu jeho minulosti, zrove jej usadil na jeho dvn msto a dovedl k rozkvtu, ve skutenosti dn z mal, jejich profesn drhy se rozvjely v prosted tehdej stedn Evropy, nezanal od nuly. krta zstval do poloviny 17. stolet ve stnu jinho praskho male, Antonna Stevense (kolem 1610 kolem 1675), kter ji na potku tyictch let 17. stolet vytvoil adu oltnch obraz pro prask kostely a velmi pravdpodobn to byl on, kdo byl v t dob povaovn za prvnho mezi praskmi mali. Dokonce i v natolik vlenmi udlostmi ponienm regionu jako bylo Slezsko, existovalo vratislavsk centrum cechovnch umlc, kter bylo tak rozpnav a tolik si steilo svj monopol, e napklad Ezechiel Paritius (Skora) (16221671), v Itlii kolen portrtista z Litomyle, musel hledat tst mimo Vratislav a to v Behu, coby dvorn mal lehnicko-beskch knat (1654). Willmann byl pak nucen usadit se pi cistercickm kltee v provinn Lubui (1660). Nen pochyb o tom, e mlad mali, kolen v Itlii i Nizozem, ili na zem stedn Evropy malstv v novch, ran baroknch stylovch formch. Zda se tyto formy napjely z holandskho, vlmskho i italskho pramene, zleelo na mst kolen jednotlivch umlc, ale tak na preferencch jejich mecen. Umleck rovn nizozemskch a italskch mistr se ovem ve stedn Evrop dosahovalo eklektickm zpsobem, kdy se s jejich ddictvm zachzelo jako s jistou zsobrnou ji hotovch een. To bylo vsledkem tehdejho obecnho povdom jak o vysok hodnot vkon novovkho umn, tak o jejich pluralitnm charakteru z hlediska uplatovanch norem. Vtina umlc sahala po vzorech nizozemsk provenience, penench nejastji prostednictvm graky. Nejlepm pkladem tohoto pstupu je Franciszek Lekszycki (kolem 16001668), frantikn a mal inn v Krakov, jeho nboensk dla jsou vce mn vrn tlumoen mdirytov reprodukce ryt nejastji podle obraz Petera Paula Rubense a jeho k. Pat sem ale i sm Willmann, kter se v ran fzi sv tvorby odvolval hlavn na vlmsk grack pedlohy z okruhu Rubense, Anthona van Dycka i na rembrandtovskou drsnou malskou manru. Naopak krta, spolu s umlci jako byl Schnfeld (obr. 3), Pock, Schor nebo Spillenberger, nleel k rozhodn mn poetn skupin stedoevropskch tvrc, kte svoje malsk umn stavli pedevm na italskch kompozinch vzorech a na
20 Vce ktto problematice viz Andrzej Kozie, Michael Willmanns Way to the Heights of Art and His Early Drawings, Bulletin of the National Gallery in Prague VIIVIII/19971998, s.5466. 21 Andreas Tacke, Der Kunst-Feind Mars: die Auswirkungen des Krieges auf Kunst und Knstler nach Sandrarts Teutscher Academie, in: Klaus BumannHeinz Schilling (edd.), 1648. Krieg und Frieden in Europa, (kat. vst.), Bd. 2: Kunst und Kultur, Mnchen 1998, s.245252. Otom, jak siln zakoenn byla tato pedstava, svd Willmannv dopis Sandrartovi ze dne 12.prosince 1682, kde vyjaduje tiscer dky za to, e se [] lechetn malsk umn, kter bylo na mnoha mstech vNmecku bezmla vysmvno nebo tm docela pohaslo apokleslo do temnoty, mohlo dky tomuto novmu svtlu znovu zaplanout []Andrzej Kozie, Rysunki Michaela Willmanna (16301706), Wrocaw 2000 (=Acta Universitatis Wratislaviensis, sv.2212, Historia Sztuki, sv.14), s.167. 22 J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11), s.327. 23 Viz: Thomas DaCosta Kaufmann, Krieg und Frieden, Kunst und Zerstrung, Mythos und Wirklichkeit: berlegungen zur Lage der Kunst Mitteleuropas im Dreissigjhrigen Krieg, in: K.BumannH.Schilling (edd.), 1648. Krieg und Frieden (cit. vpozn.21), s.163172. 24 tpn Vcha, Kran tvorb praskho male Antonna Stevense ze Steinfelsu, in: Ji KroupaMichaela eferisov LoudovLubomr Konen (edd.), Orbis Artium. Kjubileu Lubomra Slavka, Brno 2009, s.172. Viz rovn vkatalogu vstavy Karel krta 16101674 Doba adlo, Lenka StolrovVt Vlnas (edd.), Praha 2010, kap.XI, Karel krta aAntonn Stevens, s.453. Zmnu situace pinesl teprve krtv obraz Nanebevzet P. Marie zhlavnho olte kostela Matky Bo ped Tnem vPraze (1649), kter se setkal sspchem astal se potkem velik kariry tohoto vItlii vystudovanho male. 25 Piotr Oszczanowski, Midzy Waltherem aWillmannem. Malarstwo Wrocawia 1 poowyXVII wieku, in: A.KozieB.Lejman (edd.), Willmann iinni (cit. vpozn. 18), s.123135. 26 Adam Wicek, Ezechiel Paritius zLitomyla ijego dziaalno na lsku iw Polsce / Ezechiel Paritius zLitomyle ajeho innost ve Slezsku avPolsku, asopis Slezskho zemskho muzea, B 13, 1964, s.1722. 27 Boena Steinborn, Oyciu itwrczoci Michaela Willmanna, in: Marek AdamskiPiotr ukaszewiczFranz Wagner (edd.), Michael Willmann (16301706), (kat. vst.), Salzburg 1994 (=Schriften des Salzburger Barockmuseums, sv.19), s.14. 28 Janina Dzik, Franciszek Lekszycki, malarz religijny baroku, Kalwaria Zebrzydowska 1998, s.153161. 29 Andrzej Kozie, Barok irokoko, in: Mateusz KapustkaAndrzej KoziePiotr Oszczanowski, Op Nederlandse Manier. Inspiracje niderlandzkie w sztuce lskiejXVXVIII w., (kat. vst.), Legnica 2001, s.9394.
3. Johann Heinrich Schnfeld, Josef Egypsk host sv bratry, 16651670, olej, pltno, Zmek astolovice, ternbersk rodov sbrka (foto: Nrodn galerie v Praze)
30 J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11), s.327. 31 Jaromr Neumann, Karel krta 16101674, Praha 1974, s.8; J.Neumann, krtov (cit. vpozn. 1), s.22, 25; Lubomr Slavek, Sob, umn, ptelm. Kapitoly zdjin sbratelstv vechch ana Morav 16501939, Brno 2007, s.46. 32 J.Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 31), passim; tak J.Neumann krtov (cit. vpozn. 1), passim. 33 Vtomto obraze krta bezpochyby vyuil jako kompozin pedlohu renesann devoryt Hanse Baldunga Griena zobrazujc tent nmt. Viz: Ivana Kyzourov, Pozdn gotika, nebo ran baroko? Albrecht Drer ajeho souasnci jako vzory v17.stolet, in: Olga FejtovVclav LedvinkaJi PeekVt Vlnas (edd.), Barokn Prahabarokn echie 16201740, Sbornk pspvk zvdeck konference ofenomnu baroka vechch, Praha, klter sv. Aneky esk aClam-Gallasv palc, 24.27.z 2001, Praha 2004, s.729, obr.10, 11. 34 Vtomto obrazovm cyklu jsou vrazn inspirace Karla krty devoryty Albrechta Drera ze srie Malch Paij, jako ipopulrnmi paijovmi mdiryty brat Wierix. Viz O.FejtovV.LedvinkaJ.PeekV.Vlnas (edd.), Barokn Praha (cit. vpozn. 33), s.727728. Tak viz Sylva Dobalov, Paijov cyklus Karla krty. Mezi vtvarnou tradic ajezuitskou spiritualitou, Praha 2004, s.1644.
mnohem ranovanjm hladkm zpsobu malby. Ji Sandrart psal s nadenm o pirozench citech, dobe koncipovanch npadech, sprvn malsk mane, umn nanench pastch i ndhernm koloritu, kter zkrlovaly bentsk obrazy eskho mistra, a zmioval zrove ohromn spchy, jak sklzelo umlcovo dlo u mstnch milovnk umn. Sta pipomenout, e krtovy obrazy z bentskho obdob ped rokem 1656 byly zskny do sbrek mstnho sbratele malstv Michela Spietry a upoutaly rovn pozornost vznamnho sbratele a milovnka italskho umn Humprechta Jana ernna z Chudenic v dob jeho bentskho pobytu (16601663). To vystilo v nkup nejmn deseti dl eskho Apella do hrabc sbrky v Praze. Podle zjitn Jaromra Neumanna se krta odvolval na italsk umn pozdn renesance (mj. brati Carracciov, Tizian, Veronese, Tintoretto, Bassano) a ranho baroka (mj. Guercino, Guido Reni, Tiberio Tinelli, Bernardo Strozzi, Domenico Fetti, Giulio Carpioni, Simone Cantarini, Orazio Borgiani) soustavn, po celou pozdj periodu sv tvr prce. Dleit vak je, e tento italizujc formln hv obraz eskho mistra dominuje dokonce i tehdy, kdy autor sm sporadicky sahal po kompozinch vzorech evidentn zalpskho pvodu, jako je tomu napklad na obraze Sv. Martin anebo v cyklu jedencti paijovch obraz z kostela sv. Mikule
STUDIE 21
na Mal Stran. Z tohoto hlu pohledu byl italianismus mstnch umlc osobitm rysem tvorby v habsbursk monarchii, nebo ve tet tvrtin 17. stolet bylo mono se s takovm zpsobem malby setkat pouze u nemnohch tamnch dvornch umlc nejastji italskho pvodu, jako byli Guido Cagnacci (16011663) i Pietro Liberi (16051687), kte pracovali na csaskm dvoe ve Vdni, nebo Filippo Abiatti (16401715) z Milna inn pi biskupskm dvoe Karla II. z Lichtentejna-Castelcorna v Olomouci. Psoben tchto Ital na zem habsburskho soustt bvala vak asov omezen a jejich tvorba mla pedevm kabinetn charakter. irokou popularitu si zpsob malby more italico zaal zskvat teprve na pelomu sedmdestch a osmdestch let 17. stolet. A kdy na scnu vstoupila ada vznamnch fundtor se zeteln italsky prolovanm vkusem, jako byli kne Johann Adam z Lichtentejna, kne Even Savojsk a hrab Lothar Franz Schnborn ve Vdni, prask arcibiskup Jan Bedich z Valdtejna, vratislavsk biskup kardinl Bedich Hessensko-Darmstadtsk psobc ve Vratislavi a v Nise nebo tak knz a rektor Sebastian Piskorski v Krakov tehdy se zvedla poptvka po umn, kter se hlsilo k vyzrlmu mskmu baroku a k malb Pietra da Cortona i Carla Maratty. Reakc na ni byl v oblasti stedn Evropy pchod mnohch italskch vandrujcch mal, onch virtuosi, kte ovldali nejen olejomalbu, ale tak techniku buon fresco (malbu do mokr omtky) a navc byli asto schopni dodvat i architektonick nvrhy. Ve Vdni pracovala vedle jezuity Andrey Pozza (16421709) cel skupina bolognskch mal, v Rakousku, Hornch Uhrch, echch a na
35 Daniele Benati, Guido Cagnacci, in: Daniele BenatiAntonio Paolucci (edd.), Guido Cagnacci: protagonista del Seicento tra Caravaggio e Reni, (kat. vst.), Milano 2008, s.2753; Ugo Ruggeri, Pietro e Marco Liberi: pittori nella Venezia del Seicento, Rimini 1996. 36 Milan Togner, Barokn malstv vOlomouci, Olomouc 2008, s.39. 37 Hellmut Lorenz Italien und die Anfnge des Hochbarock in Mitteleuropa, in: Max Seidel (ed.), Europa und die Kunst Italiens.Internationaler Kongress zum hundertsjrigen Jubilum des Kunsthistorischen Institutes in Florenz. Florenz, 22.27. September 1997, Venezia 2000, s.419434. 38 Tamt, s.423426. 39 Arkadiusz Wojtya, Cardinale langravio iConte saviodygnitarze Rzeszy w barokowym Rzymie, Quart, 2 (4), 2007, s.2739. 40 Micha Kurzej, Budowa idekoracja krakowskiego kocioa pw. w. Anny w wietle rde archiwalnych, in: Andrzej BetlejJzef Skrabski (edd.), Fides ars scientia. Studia dedykowane pamici Ksidza Kanonika Augustyna Mednisa, Tarnw 2008, s.271301. 41 Ulrike Knall-Brskovsky, Italienische Quadraturisten in sterreich, WienKln 1984. 42 Giorgio Mollisi, Lopera afresco di Carpoforo Tencalla, in: Carpoforo Tencalla da Bissone. Pitura del Seicento fra Milano e lEuropa centrale, (kat. vst.), Milano 2005, s.5965; Martin Mdl, DistinguishingSimilaritiesStyle: Carpoforo and Giacomo Tencalla in Czech lands, Ars 40, 2007, s.225236.
4. Michael Leopold Willmann, Klann past, 16801681, Muzeum Narodowe we Wrocawiu (foto: Muzeum Narodowe we Wrocawiu) 5 Joachim von Sandrart, Octavio Piccolomini se svm pobonkem Hansem Christoffem Ranfftem, 16491650, Nchod, sttn zmek (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 6. Johann Spillenberger, Diana a Kallisto, 1676, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze) 7 Michael Leopold Willmann, Krajina se sv. Janem Ktitelem, 1656, Muzeum Narodowe w Warszawie (foto: Muzeum Narodowe w Warszawie)
STUDIE 23
Morav byl inn freska Carpoforo Tencalla z Bissone (16231685), Giacomo Scianzi (? po 1702) pracoval ve slubch vratislavskho biskupa ve Vratislavi a Nise, Paolo Pagani (16551716) z Ticina se usadil v Olomouci, Innocenzo Monti (16531710) pracoval, stejn jako dlna Baldassara Fontany, na zem Moravy a rovn v Krakov a v oblastech dnenho Polska a Litvy byli inn tak Michaelangelo Palloni (16371712) a opt z Ticina pochzejc Francesco Antonio Giorgioli (16551725), kter psobil t ve vcarsku, jinm Nmecku a v Sasku. Tmto umlcm sekundovala nov generace mstnch mal, kte byli vesms vykoleni v Itlii a vyznaovali se jednoznan proitalskou orientac. K nim patili: Rottmayr inn v Rakousku, echch, na Morav a ve Slezsku, Lika psobc v echch a ve Slezsku, Jerzy Eleuter Siemiginowski (kolem 16601707/1711) v Polsku nebo domnl krtv k, augustinin Antonn Martin Lublinsk (16361690) pracujc na Morav. Rovn star generace mstnch umlc vak byla nucena promnit svoji dosavadn estetiku. Pkladem budi Willmann, kter vytvoil na pelomu sedmho a osmho desetilet 17. stolet nkolik svch nejitaltjch obraz, kter vychzely z grakou reprodukovanch vzor z okruhu Cortony, Maratty i Pietra Testy a jejich stylov pojet navazovalo na msk mistry italskho baroka (obr. 4). Ba co vc, v odpov na poteby mstnch dontor si Willmann dokzal osvojit rovn v Nizozem neznmou, obtnou techniku malby do mokr omtky. V t dob byli toti vyhledvni pedevm takov umlci, kte ji byli obeznmeni s freskovou malbou v jej msk podob. Z dopisu, kter psal Lublinskmu opat cistercickho kltera ve slezsk Lubui Johannes Reich dne 29. bezna
43 Gnther Grundmann, Barockfresken in Breslau, Frankfurt am Main 1967 (=Gnther Grundmann /ed./, Bau- und Kunstdenkmler des deutschen Ostens, Reihe C, Schlesien, sv.3), s.2329; Ryszard Hoownia, Pod egid kardynaa Fryderyka Heskiego. Barokizacja kocioa w. Jakuba w Nysie w 4 w.XVII wieku, in: Ryszard HoowniaMateusz Kapustka (edd.), Nysa. Sztuka w dawnej stolicy ksistwa biskupiego, Wrocaw 2008, s.145163. 44 M.Togner, Barokn malstv vOlomouci (cit. vpozn. 36), s.4549. Pagani pracoval krtce tak vKrakov. Viz Mariusz Karpowicz, Paolo Pagani w Krakowie, Biuletyn Historii Sztuki 54, 1992, s.6780. 45 Jana Zapletalov, Mezi Boloou aKrakovem: ivot adlo italskho male Innocenza Montiho (16531710), Umn LIII, 2005, s.335346. 46 Mariusz Karpowicz, Dziaalno artystyczna Michaelangela Palloniego w Polsce, Warszawa 1967; T, Francesco Antonio Giorgioli aVarsovia, Bolletino della Svizzera Italiana, 90, 1978, s.16. 47 Erich Hubala, Johann Michael Rottmayr, Wien 1981. 48 Jaromr Neumann, Jan Krytof Lika, UmnXV, 1967, s.135176, 260311. 49 Mariusz Karpowicz, Jerzy Eleuter Siemiginowski, malarz polskiego baroku, WrocawWarszawaKrakwGdask 1974. 50 Vliteratue pijman teze oLublinskho kolen pouze ve krtov dln, ato po zpsobu volnho un, byla naposledy zproblematizovna Milanem Tognerem, kter sledoval genezi malskhu umn moravskho mistra rovn vtvorb rakouskch ajihonmeckch mal, jako byli Martin Theol Pollak (15701639) zInnsbrucku, Matthias Kager (15751634) zAugsburgu i Georg Bachmann (16131652). Dokonce pipoutl imonost studijnho pobytu Lublinskho ve Vdni avAugsburgu ped rokem 1663. Viz Milan Togner, Antonn Martin Lublinsk 16361690, Olomouc 2004, s.2728. 51 Andrzej Kozie, Woski przeom w malarstwie barokowym na lsku, czyli rzecz okopotach Michaela Willmanna, in: Ladislav DanielJi PelnPiotr SalwaOlga pilarov (edd.), Italsk
8. Johann Christoph Storer, Sv. Karel Boromejsk jako patron katolickho vcarska, 16551657, olej, pltno, jezuitsk kostel, sakristie, Luzern (repro dle: Sibylle Appuhn-Radtke, Visuelle Medien im Dienst der Gesellschaft Jesu. Johann Christoph Storer (16201671) als Maler der Katholischen Reform, Regensburg 2000, s. 171) 9. Joachim von Sandrart dlna, Nvrat Svat rodiny z Egypta, 1655, Chrudim, kostel Nanebevzet P. Marie (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 10. Lubu, cistercick kostel, pohled do interiru, stav ped rokem 1943 (foto: Instytut Sztuki pan, Warszawa)
52 53 54 55
56
renesance abaroko ve stedn Evrop. Pspvky zmezinrodn konference, Olomouc 17.18. jna 2003 / Renesans ibarok woski wEuropie rodkowej. Materiay midzynarodowej konferencji, Oomuniec 1718 padziernika 2003, Olomouc 2005, s.197210. Dopis je nezvstn, ale byl kompletn publikovn in: M.Togner, Antonn Martin Lublinsk (cit. vpozn. 50), s.275. W.Prohaska, Gemlde (cit. vpozn. 4), s.385. Ch. Klemm, Joachim von Sandrart (cit. vpozn. 9), passim. Pkladem je objednvka mnohch mytologickch obraz, kterou si pro svoji privtn sbrku zadal uSchnfelda olomouck biskup Karel zLichtentejna-Castelcorna. Viz: Milan Togner, in: Milan Togner (ed.), Krom Picture Gallery. Catalogue of the Painting Collection in the Archbishops Palace in Krom, Krom 1999, s.301307, . k. 301305. Barbara Eschenburg, Landschaft in der deutschen Malerei: vom spten Mittelalter bis heute, Mnchen 1987, s.67.
1685, vyplv, e jej opat dal o pomoc pi hledn male, kter by byl talentovan, pln npad a podnt, zbhl zrove v malb olejem i ve fresce a rovn obeznmen s mskm stylem. Naopak v ppad olejomalby jak psal kne Lichtentejn v list bolognskmu mali Marcantoniovi Franceschinimu byla vyadovna dla vyveden v buon gusto italiano con una morbidezza, modelan vycizelovan ensk akty pln grcie a vaghezza perfektn dotaen malby mkk a hladk ttcov faktury. III Tvorba vtiny stedoevropskch mal, kte zanali se svmi profesnmi karirami po ukonen ticetilet vlky, se vyznaovala vestrannost a zahrnovala tm vechny druhy malstv. Jak krta, tak Sandrart prosluli jako vynikajc portrtist (obr.5). Schnfeld a Spillenberger se zabvali malbou mytologickch obraz, kter byly s oblibou objednvny do soukromch umleckch sbrek (obr. 6). Willmann se naopak svmi dly trvale zapsal do djin nmeck krajinomalby v 17. stolet (obr. 7). Hlavnm zdrojem obivy byla vak pro tyto umlce produkce nboenskch obraz, zejmna pak oltnch plten, kter byla takka masov objednvna rozlinmi fundtory z ad katolick crkve. Pleitost tit z tchto zakzek znamenala pro st umlc rovn nutnost pizpsobit se oekvnm objednavatel i konverz ke katolicismu. Pokud toti mohl Sandrart, coby kalvinista usazen v liberlnch Frankch, pracovat tak pro katolick odbratele, pak pro umlce psobc v zemch habsbursk monarchie bylo nco takovho ji
STUDIE 25
11. Karel krta, Sesln Ducha svatho, 16681669, Salcburk, dm (foto: Grzegorz Zajczkowski) 12. Karel krta, Ukiovn s P. Mari Bolestnou, sv. Janem Evangelistou a sv. Ma Magdalnou, 16681669, Salcburk, dm (foto: Grzegorz Zajczkowski)
57 Jak vyplv ze zpisu vtzv. Willmannov rodinn kronice, dne 22.kvtna roku 1663 se mal vKladsku poprv zastnil katolick me svat (Strahovsk knihovna, Praha, vnitn strana oblky na konci 3. sti dla: G.H.Rivius, Der furnembsten notwendigsten der gantzen Architektur angehrigen mathematischen und mechanischen Knst eygentlicher Bericht und verstendliche Unterrichtung, Nrnberg 1547, sign. AYXII 15). 58 Akoli je otzka motivac, kter vedly krtu vItlii kpestupu ke katolick crkvi pedmtem odborn diskuse (viz: J.Neumann, krtov, cit. vpozn. 1, s.41), je pesto mimo jakoukoli pochybnost, e vsouladu sObnovenm zzenm zemskm, vydanm vroce 1627, se mohl mal zemigrace zpt do Prahy navrtit pouze jako katolk. Apouze tak se mohl tak uchzet ovrcen rodinnho majetku. Viz vtto publikaci, Lenka Stolrov Radka Tibitanzlov Vt Vlnas, Karel krta v Praze aneb Pbh dvojho potku, s. 53. 59 Viz vtto publikaci L. Stolrov R. Tibitanzlov V. Vlnas, Karel krta v Praze aneb Pbh dvojho potku, s. 53. 60 S.Appuhn-Radtke, Visuelle Medien (cit. vpozn. 6), s.112152. 61 Rdiger Grimkowski, Willmann icystersi, in: Marek AdamskiPiotr ukaszewiczFranz Wagner (edd.), Michael Willmann (16301706) (cit. vpozn. 27), s.3142. 62 Astrid Scherp, Bemerkungen zu drei Altarblattentwurfen von Tobias Pock, Barockberichte, 1998, 20/21, s.260265. 63 Andreas Tacke, Das tote Jahrhundert. Anmerkungen zur Forschung ber die deutsche Malerei des 17. Jahrhunderts, Zeitschrift des Vereins fr Kunstwissenschaft, 51, 1997, s.56. 64 Ch. Klemm, Joachim von Sandrart (cit. vpozn. 9), s.2728. 65 S.Appuhn-Radtke, Visuelle Medien (cit. vpozn. 6), s.87, il. 30. 66 M.Togner, Barokn malstv vOlomouci (cit. vpozn. 36), s.56, 6061. 67 Georg Paula, Schnfelds kirchliche Werke in situ, in: U.ZellerM.WaikeH.Kaulbach (edd.), Johann Heinrich Schnfeld (cit. vpozn. 7), s.6273. 68 Andrzej Kozie, Michael Willmanns (16301706) Kunst im Dienst der Gegenreformation in Schlesien. Forschungsstand und Fragestellung, in: Joachim KhlerRainer Bendel (edd.), Geschichte des christlichen Lebens im schlesischer Raum, t. 1, Mnster 2002 (=Religions- und Kulturgeschichte in Ostmittel- und Sdosteuropa, sv.1), s.549556. 69 Franz DambeckJosef Krottenthaler, Pfarr- und Wallfahrtskirche Neukirchen zum Hl. Blut, MnchenZrich 1964 (=Kleine Kunstfhrer, sv.728), s.12. Ivo Krsek, Barokn malstv 17.stolet na Morav, in: Ji Dvorsk (ed.), Djiny eskho vtvarnho umn, II/1, Od potk renesance do zvru baroka, Praha 1989, s.357. Tento obraz je znm zgrack reprodukce Gerharda de Gross (Strahovsk knihovna, Praha). LebensLauf, s. 2022, in: J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn.11). Viz tak Ch.Klemm, Joachim von Sandrart (cit. vpozn.9), s.232251, kat. . 117123; Michle-Caroline Heck, Dune cole de peinture une acadmie de papier. Les retables de lglise de Lambach, in: Sybile Ebert-Schifferer, Cecilia Mazzetti di Pietralata (edd.), Joachim von Sandrart. Ein europischer Knstler und Theoretiker zwischen Italien und Deutschland. Akten des Internationalen Studientages der Bibliotheca Hertziana Rom, 3.4. April 2006, Mnchen 2009 (=Rmische Studien der Bibliotheca Hertziana, sv.25), s.8595. Bohuel vroce 1943 byl tento uniktn celek Willmannovch dl rozptlen asten znien avtomto stavu se nachz dodnes.Viz: Andrzej Kozie, Doskonaa szkoa malarstwa, czyli sw kilka ozespole obrazw Michaela Willmanna zdawnego kocioa klasztornego Cystersw w Lubiu, in: Andrzej Kozie (ed.), Opactwo Cystersw w Lubiu iartyci, Wrocaw 2008 (=Acta Universitatis Wratislaviensis, sv.3012, Historia Sztuki, sv.26), s.243260. Zmnu toho nzoru me pinst posledn konzervace obraz krtovy dlny vkatedrlnm kostele vLitomicch. viz. kapitolaV. Oltn obrazy Karla krty, in: Karel krta (16101674): Doba a dlo (cit.vpozn. 24), 207. 262269. J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11), s.327.
70
71
72
73
74
neppustn, o em se pesvdil stejn Willmann, kter po tech letech od zakotven v Lubui pestoupil z kalvinismu ke katolictv (1663), jako krta, kter musel pijmout katolick vyznn, aby se vbec mohl vrtit do rodn Prahy. Takka vichni dleitj mali byli toti mnohmi kontakty svzni s katolickmi fundtory, kte se stali hlavnmi meceni a propagtory jejich tvorby. Jak znmo, v potcch umleck kariry Karla krty po nvratu do ech hrla klovou roli jeho spoluprce s klterem augustinin na Zderaze v Praze. Storer se stal po nvratu do Kostnice roku 1655 hlavnm malem hornonmeck provincie jezuitskho du a zakzkm pro objednavatele z ad jezuit vnoval tm celou svoji umleckou produkci (obr. 8). Nejinak tomu bylo s Willmannem, kter od chvle, kdy se usadil pi lubuskm kltee (1660), spojil celou svoji pt tvorbu s cisterciky nejen ve Slezsku, ale t v echch a na Morav. Pro Pocka, kter pochzel z Kostnice, byla v potcch jeho vdesk kariry klov spoluprce s vdeskm arcibiskupem Philippem Friedrichem von Breuner. Dokonce i Sandrart, umlec jin rovn, vytvoil znanou st svch dl pro objednavatele z ad katolick crkve a v letech 1655/56 a 1661 pracoval tm vhradn pro benediktinsk opatstv v Lambachu. Paradoxn to byl prv kalvinista Sandrart, usazen ve Stockau u Norimberka, kter se stal nejvtm dodavatelem oltnch obraz pro katolick objednavatele z prosted tm cel stedn Evropy: od Wrzburgu, Eichstattu, ezna, Landshutu, Freisingu a Mnichova pes Lambach, Salcburk, Linec, Garsten a Waldhausen po Chrudim (obr. 9), Brno a Vde. V jeho stopch li tak dal stedoevropt umlci: Storer zsoboval svmi oltnmi obrazy objednavatele z ad jezuit v irok oblasti od vcarska pes Schwarzwald, Franky a Bavorsko po Horn Rakousy, Pock maloval pro objednavatele nejen z celho Rakouska, ale tak z Moravy, Schnfeld se neomezoval na vbsko, ale sv dla poslal rovn do Bavorska a Rakouska, a Willmann rychle il sv oltn pltna na umleckm trhu jak ve Slezsku, tak i v echch a na Morav a proniknul rovn do Rakouska (Sankt Florian). V tomto kontextu se krta jev jako umlec, kter opanoval pouze lokln trh: krom dvou obraz pro bon kaple v katedrle v Salcburku, o nich bude jet e, oltnho pltna do poutnho kostela v phraninm Neukirchen am Hl. Blut v Bavorsku a nedochovanho obrazu z hlavnho olte v jezuitskm kostele v moravsk Teli byla vechna umlcova dla pro crkevn objednavatele urena vlun pro esk lokality. Tato rozhodn pevaha oltnch obraz v dobov produkci zpsobila, e nkter kostely byly pojmny pmo jako svho druhu obrazov galerie shromaujc dla nejlepch soudobch stedoevropskch umlc. Kostel benediktinskho kltera v Lambachu se stal jakousi expozic ndhernho dla Sandrartova, kter na objednvku opata Placida Hiebera zhotovil sedm obraz: monumentln Nanebevzet P. Marie pro hlavn olt a dalch est plten, zobrazujcch jednotliv svat do bonch olt. Vystaven tchto dl v kostele zapinilo, e do msta dve pouze mlo znmho [] vede sv kroky nejen umnmilovn mlde, ale tak csaov, kardinlov, arciknata a jin vysoce i nzce urozen osoby, aby si prohldli tato umleck dla []. Jinm pkladem je cistercick kltern kostel v Lubui (obr. 10), pro jeho interir bylo zhotoveno minimln 60 plten rznho charakteru, kter byla dlem Willmannovm a jeho dlny. Tento soubor pedstavoval do roku 1943 nepochybn nejvt stedoevropskou kolekci baroknch obraz urench do jedinho kostela a zhotovench jedinm umlcem za pomoci jeho dlenskch spolupracovnk. Tebae se krta nemohl pochlubit podobnou svatyn, v n by se nachzela vlun jeho dla, jeho nejvtm vkonem kter je jako takov jmenovn i v jeho biograi publikovan v Teutsche Academie jsou obrazy malovan pro adu eskch kostel. Jde o prask chrmy sv. Mikule, sv. Tome a sv. Vclava na Mal Stran, sv. tpna a sv. Martina ve zdi na Novm Mst, jezuitsk profesn dm v Praze, cistercick kltery na Zbraslavi a v Plasch a tak biskupsk katedrla v Litomicch a kostel sv. Vclava v Mlnku. Naopak dva obrazy, kter krta zhotovil pro katedrlu v Salcburku a kter nejsou zmnny v Teutsche Academie, svd o tom,
STUDIE 27
e i prask mistr byl vybzen k asti na prestinch realizacch stedoevropskho vznamu. Dv krtova velkoformtov oltn pltna s nmty Sesln Ducha Svatho (obr. 11) a Ukiovn s P. Mari, sv. Janem Evangelistou a sv. Ma Magdalnou (obr. 12) byla toti zhotovena v letech 16681669 v rmci vceletho programu malsk vzdoby interiru salcbursk katedrly. V prbhu tchto prac provdli dontoi obraz tamn arcibiskupov Guidobald Thun a Max Gandolph Kuenburg vbr jednotlivch oslovench umlc, piem se pravdpodobn dili jejich postavenm na stedoevropsk umleck scn. Krom krty, jeho pltna byla urena do olt ve dvou vchodnch bonch kaplch katedrly, pracovali pro salcbursk kostel nejslavnj soudob mali z cel stedn Evropy. Schnfeld vytvoil piblin v letech 16541655 oltn pltno Sv. ebestin a sv. Roch a o nkolik let pozdji (1699) dal oltn obraz s postavami vybranch svtc, konkrtn sv. ehoe, sv. Jeronma, sv. Mikule a sv. Martina (obr. 13), jako i nedochovan oltn pltno s nmtem sv. Vincenta se sv. Florinem, sv. Osvaldem, sv. Erazmem a sv. Cecli (kolem 1669). Sandrart dodal v roce 1656 nedochovan obraz Kest Kristv a rovn pltno do olte sv. Anny, zatmco Frans de Neve (16061681), kter pochzel z Antverp, ale umleck kolen zskal v m, namaloval roku 1672 oltn obraz Vysvcen sv. Vergilia na biskupa (dnes v Dmskm muzeu v Salcburku) a o dva roky pozdji vytvoil oltn pltno Kest Kristv, kter nahradilo Sandrartv obraz stejnho tmatu. IV Prestin zakzky tohoto typu byly bezpochyby svdectvm o postaven jednotlivch mal na stedoevropsk umleck scn. Co by mohlo bt lepho neli ivot slavnho male? enicky se tzal Samuel van Hoogstraten, kter strvil pt let ivota ve Vdni (16511655). Vdy dosaen slvy spolu se zsknm bohatstv a s potenm z vlastnho umu bylo vekermi tehdejmi evropskmi teoretiky umn povaovno za zkladn cl malovy umleck innosti. Z tohoto pohledu byl nedostinm vzorem pro vechny stedoevropsk umlce Sandrart, tento kne nmeckch mal, kter se prostednictvm pstovn krsnho umn stal nejen zmonm lovkem a vlastnkem panstv ve Stockau, kde pijmal mocn tehdejho svta, ale tak obdrel roku 1653 od csae lechtick titul. Ji tehdy vak panovalo veobecn pesvden, e nikoli bohatstv a tituly, ale titn slovo je zrukou nesmrteln slvy umlcovy. Proto byly tak vechny nejdleitj Sandrartovy umleck poiny zvnny v jeho obshl biograi, ji sepsal nepochybn umlcv ptel, norimbersk bsnk Sigmund von Birken a kter byla vlenna do prvnho dlu Teutsche Academie. Dokonce i dnes lze st pecenit vznam tohoto dla prvnho nmeckojazynho spisu, jen byl komplexnm a bohat ilustrovanm vkladem aktuln nauky o malb, grace, ezb a architektue spovajc na jednotc mylence arte del disegno. Sandrartovo dlo vydan v okzalm formtu a vynikajc edin prav, s etnmi mdiryty ilustrujcmi nejvznamnj dla klasickho umn, zhotovenmi nejlepmi souasnmi graky se vpravou jednoznan vymykalo tehdej rovni publikac tohoto typu. A kdy k nmu byl navc pipojen peklad Ovidiovch Metamorfz a Cartariho traktt Iconologie, vznikl celek, jeho cena, coby pramene vdomost nezbytnch pro malskou umleckou praxi, byla nezmrn. Nejdleitj je, e Teutsche Academie obsahovala obrn odstavce vnovan obecnm djinm umn, jako i jednotlivm dleitm mistrm a pedkldala nejen informace o antickch malch a starch italskch a nizozemskch mistrech zkompilovan na podklad dl Giorgia Vasariho, Carla Ridolho a Karla van Mandera, ale tak biogramy Sandrartovch souasnk i dleitch umlc minulosti, innch na nmeckm zem, kter sestavil sm autor. Je pravdou, e umlec dochz tst cestou vlastnch zsluh, tedy prostednictvm pednost a krsy vlastn prce, napsal Van Hoogstraten, [] bez pomoci mnohch opatrovnk a herold, kte ho budou halasn velebit, bude tko zskvat ir ohlas. Nen pochyb, e pro mnoho stedoevropskch tvrc se nejdleitjm z tchto herold, kte je budou halasn
75 Franz WagnerBarbara von der Heiden, Wenig beachtete Meisterwerke der Barockmalerei in Salzburg, Barockberichte 8/9, 1994, s.306311; Konstanze Laufer, Anmerkungen zu den Salzburger Altargemlden Johann Heinrich Schnfelds, Barockberichte 16/17, 1998, s.2329; W.Prohaska, Gemlde (cit. vpozn. 4), s.383384, 398400; J.Neumann, krtov (cit vpozn. 1), s.8990. Vliv na volbu krty pro tuto prestin zakzku mohl mt fakt, e arcibiskup Guidobald Thun pochzel zesk vtve rodu avelmi pravdpodobn ml povdom ovznamu tohoto eskho male na prask umleck scn. 76 Samuel van Hoogstraten, Inleyding tot de Hooge Schoole der Schilderkunst, Rotterdam 1678, s.345. Cit. z: Celeste Brusati, Artice and Illusion. The Art and Writing of Samuel van Hoogstraten, ChicagoLondon 1995, s.253. 77 Viz naposledy: Esther Meier, Joachim von Sandrarts LebensLauf : Dichtung oder Wahrheit?, Marburger Jahrbuch fr Kunstwissenschaft 31, 2004, s.205239. 78 S.van Hoogstraten, Inleyding (cit. vpozn. 76), s.310, cit.z:C.Brusati, Artice and Illusion (cit. vpozn. 76), s.253.
13. Johann Heinrich Schnfeld, Sv. eho, sv. Jeronm, sv. Martin, sv. Mikul a dal svtci, 1669, Salcburk, dm (foto: Grzegorz Zajczkowski) 14. Michael Leopold Willmann, Apoteza Joachima von Sandrart, 1682, perokresba tu na pape, lavrovno, Wien, Albertina, Graphische Sammlung (foto: Albertina)
velebit, stala prv Teutsche Academie. Dvala toti tmto, asto pouze mlo znmm umlcm, kte pracovali daleko od umleckch center, anci na publikovn svch ivotopis a portrt po boku ivot a portrt vech slavnch umlc starovku i nov doby, co se rovnalo dosaen nejvtho uznn, slvy a tak jaksi umleck nobilitace. Proto se nesmme divit, e se nkte z nmeckch umlc o podl v tomto prestinm podniku dokonce velmi uchzeli. Pkladem me bt Willmann, kter byl v prvnm vydn Teutsche Academie opomenut a kter pot, co se dozvdl o zapoet prce na latinskm pekladu dla, zaslal v roce 1682 Sandrartovi gratulaci v list komponovanm v nezvykle pochlebovanm a ponenm tnu a piloil umnou kresbu se scnou Apotezy Joachima von Sandrart (obr. 14). O rok pozdji se pak biograe slezskho male i jeho grack podobizna objevily v dle Academia nobilissimae Artis Pictoriae (1683). krtv ivotopis a grack portrt byly zahrnuty ji do prvnho nmeckho vydn Teutsche Academie, bezprostedn po ivotopise a hned vedle portrtu slavnho Rembrandta. V dob, kdy jinm vznanm stedoevropskm umlcm, jako byli Pock, Storer nebo Spillenberger, vnoval Sandrart pouze krtkou noticku, byly ivot a umleck poiny eskho male obrn popsny a dokaly se nezvykle lichotivho ocenn. Sandrart se ospravedluje, e kdyby chtl popsat vechna krsn krtova dla, musel by podstatn rozit rozsah svho skromnho dla, a opvuje samotnho male, e je netoliko vestrannm teoretikem, ale tak zkuenm praktikem, kter ve vem doke co nejlpe nsledovat produ. Jak pe autor Teutsche Academie, dky tmto veobecn obdivovanm dovednostem doshl esk mal velik slvy a pln si zaslouil estn pojmenovn druh Apelles na csaskm Parnase mz. Toto entuziastick hodnocen krty bylo publikovno sotva rok po jeho smrti (1674), kterou ostatn Sandrart s velikm bolem, zmliv se nicmn ve vku umlce, vzpomnl v malov biograi. Navc byl krta v tomto prvnm stedoevropskm djepise umn vzat v vahu jako jedin Sandrartv souasnk ze zem esk koruny nepotme-li pouze letmo zmnnho Jana Jiho Heringa. Tebae se nkte badatel klon k tomu, e Sandrart krtu ocenil a pli serviln, nezd se, e by tyto pochybnosti byly namst. Na zklad obecnho povdom o postaven eskho mistra v rmci stedoevropskho malstv 17. stolet lze toti soudit, e naden tn biograe publikovan v Teutsche Academie do znan mry pramenil prv z toho, e krtova tvorba i jeho ivotn osudy byly typick pro celou jednu generaci stedoevropskch umlc. Je pravda, e jeho malsk dlo mlo ve srovnn s jinmi soudobmi vznamnmi umlci stedn Evropy spe lokln vznam a sm mal nezaznamenal odhldnuto od oltnch obraz pro salcburskou katedrlu njakch vtch spch evropskho dosahu. krta jako umlec pak nikdy nezskal vyho spoleenskho statutu neli pozice mistra staromstskho malskho cechu v Praze a mezi jeho meceni hrli nejvznamnj lohu mstn pedstavitel katolick crkve: opati eskch klter a pslunci diecznho klru. Rovn pramenn doloen krtovi ci byli vcelku mali druhoadho i spe menho vznamu. Ohromujc umleck a intelektuln krtv potencil pesahoval nicmn rozhodn hranice loklnho umleckho centra. Sandrart, kter krtu v Itlii osobn poznal, si toho byl vdom, a proto tak nevhal s umstnm jeho biograe do Teutsche Academie, ani s jsavm pvlastkem druh Apelles. Po nvratu do rodn Prahy pracoval krta po zbytek ivota sice pouze v tomto mst jako mistr staromstskho malskho cechu, ale s takovm vynikajcm umleckm kolenm, jak zskal prv on v mld v Itlii, se nemohl ve stedoevropskch pomrech t doby chlubit dn jin mal inn v habsburskm soustt. Akoliv nikdy nebyl povoln k prci u nkterho ze stedoevropskch dvor a rovn nikdy nezskal estn titul dvornho male, jako napklad jeho prask konkurent Antonn Stevens, ve sv malb pece dsledn vyuval dvorsk ranovan italizujc malsk manry, kter vzbuzovala obdiv nejen mstnch milovnk umn. Jakkoli prvnm malem v Praze do poloviny
79 Kproblematice tto Willmannovy sebereprezentan akce viz: A.Kozie, Rysunki Michaela Willmanna (cit. vpozn. 21), s.164176; Rdiger Klessmann, Michael Willmann und Joachim von Sandrart. Bemerkungen zu einem Dialog, in: A.KozieB.Lejman (edd.), Willmann iinni (cit. vpozn. 18), s.1620. 80 Je vak nutno piznat, e dvodem byla abecedn nslednost jmen dotynch umlc. 81 J.Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 11), s.327. 82 Tamt, s.317. 83 Naposledy: .Vcha, Kran tvorb (cit. vpozn. 24), s.172. 84 Kproblematice intelektuln strnky krtovy tvorby viz vtto publikaci, s. 129, Sylva Dobalov Lubomr Konen, Karel krta pictor doctus. 85 krta aSandrart udrovali ptelsk styky vdob pobytu eskho male vItlii. Ktomuto tmatu viz: Jana Zapletalov, krta, Sandrart, Oretti: poznmka ke krtovu psoben vItlii, Umn LVII, 2009, s.398402. 86 Stevens zskal titul dvornho male csae FerdinandaIII. nepochybn ji vroce 1640, jak dokld npis na dochovan umlcov podobizn (Pamtnk nrodnho psemnictv Kraskova galerie, Praha); viz: .Vcha, Kran tvorb (cit. vpozn. 24), s.167, obr.11. 87 J.Neumann, krtov (cit. vpozn. 1), s.6.
17. stolet byl zmiovan Stevens, byl to prv v Itlii vyuen krta, jeho nazval Sandrart obnovitelem malstv v hlavnm mst eskho krlovstv znienm ticetiletou vlkou. Jednoznan pitom praskho mistra preferoval ve srovnn s ostatnmi pedchdci baroknho malstv ve stedn Evrop. Obnovitelsk rtorika se toti neobjevila ani v krtk biograi Pockov, ani v obrnm ivotopise Schnfeldov, natopak v biograi Willmannov, publikovan v latinskm vydn Teutsche Academie. V Sandrartov pojet narostla toti heroick biograe Karla krty, kter zahjil v roce 1638 svoji umleckou kariru ve mst proslulm kdysi znamenitou malskou tradic na dvoe csae Rudolfa II., domnle brutln pervanou vbuchem ticetilet vlky, do podoby osobitho exempla snahy male o obrodu umn v Nmecku a obnovu jeho prestie v mst, kde jet nedvno slavilo sv triumfy. Sm krta byl pak pmo modelovm pedstavitelem novho malstv, kter se odvolvalo na klasicizujc italsk vzory a opralo se o principy pravdivho umn, v jejich rmci je malstv povaovno za jedno z arte del disegno.
Nen tomu tak dvno, co Jaromr Neumann ve snaze denovat vznam eskho Apella na pozad evropskho malstv ponkud pateticky napsal: Tm, m je pro Itlii Caravaggio, pro Francii Poussin, pro Belgii Rubens a pro Holandsko Rembrandt, je pro esk zem Karel krta. Zd se, e ve svtle naich zjitn by bylo mnohem vstinj tvrzen, parafrzujc ve citovan slova zaslouilho eskho badatele, e tm, km byl pro Rakousko Pock, pro vcary Storer, pro Slezsko Willmann a pro kraje jinho Nmecka Sandrart a Schnfeld, tm byl pro esk zem Karel krta.
STUDIE 31
Baroko v echch versus esk baroko,

aneb Karel krta a ran barokn malstv oima djepisu umn
TPN VCHA VT VLNAS
1 Ji Kroupa, Djiny umn ahistorie, aneb: nemohou bt ani spolu, ani bez sebe?, in: Milena Bartlov (ed.), Djiny umn vesk spolenosti, otzky, problmy, vzvy. Pspvky pednesen na prvnm sjezdu eskch historik umn, Praha 2004, s.139149. Kdle pojednvan problematice srov. tpn Vcha, Der Herrscher auf dem Sakralbild zur Zeit der Gegenreformation und des Barock. Eine ikonologische Untersuchung zur herrscherlichen Reprsentation Kaiser FerdinandsII.in Bhmen, Prag 2009, s.107139. 2 Thomas DaCosta Kaufmann, War and Piece, Art and Destruction, Myth and Reality: Considerations on the Thirty Years War in Relation to Art in (Central) Europe, in: Klaus BussmannHeinz Schilling (edd.), War and Peace in Europe. Exhibition Catalogue; Essay VolumeII.Art and Culture, Mnster 1998, s.163172. 3 [] weil nun damals der Blut-begierige Mars aus seinem Vatterland die friedfartige Musen und Knste verjaget/ []; Joachim von Sandrart, Teutsche Academie der edlen Bau-, Bild- und Malerei-Knste, I, Nrnberg 1675 (reprint Nrdlingen 1994), s.327. Srov. tpn Vcha, Oltn obraz vkostele Panny Marie Vtzn na Mal Stransakrln pomnk vtzstv FerdinandaII.na Bl hoe, in: Elika FukovLadislav epika (edd.), Valdtejn. Albrecht zValdtejna, Inter arma silent musae?, Praha 2007, s.191197, zde s.191.
Djepis umn jako historick vda vychz pi vkladu slohovch epoch, tvorby umlc i jednotlivch umleckch dl z dobov podmnnosti zkoumanho jevu. S tm souvis otzka, do jak mry lze v djinch umn potat s psobenm vnjch faktor na umleck dn. Vyskytla se ada nzor: od siln zjednoduen pedstavy o vrcholnch a padkovch fzch umn, ovlivnnch soudobm spoleenskm a hospodskm vvojem, pes interpretaci umleckho dla jako vrazu veobecnho ducha doby a po chpn djin umn jako imanentnho vvojovho procesu vtvarnch forem, kter probh nezvisle na okolnm dn. Tento metodick problm lze sledovat i na vkladu dla Karla krty na pozad fenomnu baroka v echch i eskho baroka. Prakticky neexistuje syntetick prce o umn 17. a 18. stolet v echch, v n by jako zsadn meznk mezi renesanc a barokem negurovala porka stavovskho povstn v bitv na Bl hoe roku 1620. Pitom nejde o otzku pouh periodizace umn. Vztahovn baroka k Bl hoe je chpno jako konstruktivn vchodisko pi tzn se po jeho pvodu a podstat. V eskm djepisu umn se dlouho pracovalo s pedstavou, e baroko, pvodn jako cizorod kulturn element, bylo do ech nsiln implantovno souasn s poblohorskou rekatolizac, ztrtou sttn samostatnosti a nrodnostnm tlakem. Baroko tak sice naruilo dosavadn umleck vvoj, avak v zemi poslze zdomcnlo, aby se nakonec petavilo v osobit esk barok. Autorem tto vlivn koncepce byl historik umn Jaromr Neumann, shodou okolnost i nejvznamnj interpret dla Karla krty ve 20. stolet. Interpretan model vyten Neumannem si udroval vedouc roli v ociln vkladov linii eskho baroka prakticky po celou druhou polovinu minulho stolet. Tv v tv prohlubujcm se znalostem o mnohosti umleck tvorby na naem zem a pi nezaujatm hodnocen novodobch eskch djin se ale takov vklad v souasnosti ukazuje jako tko udriteln. V tomto ohledu je velmi podntn studie Thomase DaCosta Kaufmanna rozebrajc falen mtus o padku umn ve stedn Evrop bhem ticetilet vlky. Autor v n upozoruje na to, e navzdory permanentnmu vlenmu stavu dochzelo prv v Praze k mimodn nkladnm umleckm investicm. Obraz zpustoen zem, odkud Mars vypudil mrumilovn Msy a umn, jak jej vylil nmeck mal Joachim von Sandrart (16061688) v ivotopisu Karla krty obsaenm v Teutsche Academie (1675), byl do znan mry kc. dajn bdn umleck pomry panujc v Praze ped krtovm pchodem se ostatn pli neli od nemn sugestivnho len zpustoenho Nmecka, kter
STUDIE 33
Sandrart vykreslil v pedmluv samotn knihy. Je pitom zejm, e autory mtu o padku umn za ticetilet vlky, kter znanou mrou zatoval novodob umnovdn vzkum, byli paradoxn umlci druh poloviny 17. stolet. Ti si tmto zpsobem budovali autostereotyp obnovitel a ustanovitel vzneenho malskho umn ve stedn Evrop v povlenm obdob. Pokud jde o problematiku malstv ranho baroka v echch a o vymezen msta Karla krty v jeho vvoji, lze konstatovat, e v domc umnovd se uplatovala dv hlediska: formalistn i slohov kritick pstup, kter se zabval otzkou stylovho vymezen praskho malstv doby ticetilet vlky vi pedelmu dvorskmu umn epochy Rudolfa II. a zhodnocen pnosu Karla krty, a spekulativn duchovdn vklad, jen nstup baroknch forem v echch tradin uvdl do souvislosti s prosazovnm nov duchovn a kulturn orientace, kterou s sebou pinela protireformace. Prvn z domcch autor, kdo se pokusil o charakteristiku praskho malstv druh tetiny 17. stolet, byl profesor historie na prask univerzit Franz Lothar Ehemant (1779). Asi nepekvap, e vyel ze Sandrartova vkladu djin umn ve stedn Evrop za ticetilet vlky. Pro Ehemanta byla ra rudolfnskho dvorskho umn zlatm vkem, kter byl nhle ukonen csaovou smrt a vypuknuvmi nepokoji, obdob ticetilet vlky pak dobou umleck stagnace. V t souvislosti pipomn loupee umleckch sbrek bhem sask a vdsk okupace Prahy. K novmu rozvoji podle nj dochz a ve druh polovin 17. stolet piinnm zahraninch umlc, sten i domcch, kte vak odchzeli za kolenm do Itlie. O krtovi Ehemant strun konstatuje, e dovedl napodobit zpsoby malby mnohch velkch mistr. Chmurn obraz stavu umn bhem ticetilet vlky Ehemant sten promt do sv souasnosti: tak ru vldy Marie Terezie, provzenou vleklmi ozbrojenmi konikty, nahl analogicky jako epochu umleckho padku, zpsobenho mimo jin nezjmem mecen o podporu umlc.
34 BAROKO V ECHCH VERSUS ESK BAROKO
4 J. von Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 3), I, s.3. Srov. Karl Mseneder, Deutschland nach dem Dreiigjhrigen Krieg: Kunst hat ihren Namen vom knnen, in: Mit Kalkl&Leidenschaft. Inszenierungen des Heiligen in der bayerischen Rokokomalerei, Franz Niehoff (Hg.), Band I, Landshut 2001 (= Schriften aus den Museen der Stadt Landshut 17), s.5983. 5 Franz Lothar Ehemant, Etwas zur Kunstgeschichte Bhmens, in: Josef Dobrovsk (ed.), Bhmische Litteratur auf das Jahr 1779, Prag 1779, s.205235, zde s.219228. Srov. Roman Prahl, Kpotkm apedpokladm djin umn (Frantiek Lothar Ehemant), UmnLII, 2004, s.310. 6 Viz edici v ploze. 7 F. L. Ehemant, Etwas zur Kunstgeschichte Bhmens (cit. vpozn. 5), s.234235.
1. echy, konec 18. stolet, Jan Quirin Jahn, uloen originlu nezjitno (repro dle: Sbrka obraz ing. Richarda Jahna v Praze, Praha 1902, nestr. ploha za s. 12) 2. Jan Quirin Jahn, Aneckdoten, ivotopis Karla krty, Praha, Knihovna krlovsk kanonie premonstrt na Strahov (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 3. Jan Ji Balzer podle Jana Tome Kleinhardta, Karel krta, 1773, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
8 Gottfried Johann Dlabac, Allgemeines historisches Knstler-Lexikon fr Bhmen und zum Theil auch fr Mhren und Schlesien, I, Prag 1815, s.1416; viz edici vploze. 9 Jan Quirin Jahn, Aneckdoten zur Lebensgeschichte berhmter Mahler und Beurtheilung ihrer Werke, rkp., Praha, Strahovsk knihovna Krlovsk kanonie premonstrt, sign. DA II 7, f. 626635, zde f. 626. Srov. Radka Tibitanzlov, in: Lenka StolrovVt Vlnas (edd.), Karel krta 16101674. Doba adlo, (kat. vst.), Praha 2010, s.618, . k.XVII.2. 10 Karel Vladislav Zap, [echy] Djiny vtvarnch umn, in: Frantiek Ladislav Rieger (red.), Slovnk naun II/1, Praha 1862, s.454; viz edici vploze.
V Ehemantovch lpjch se ubral i Bohumr Jan Dlaba (Gottfried Johann Dlabac), kter v uvozujc stati ke svmu Allgemeines historisches Knstler-Lexikon (1815) l tristn umleck pomry v echch, respektive v Praze, a nsledn obnoven umn zsluhou umlc pilch z ciziny, mezi nimi na prvnm mst jmenuje z Itlie se navrtivho Karla krtu. Pesnji eeno, Dlaba opomj innost tch umlc, ji zstali v Praze, a domc umleck vvoj nahl optikou exulant Karla krty, Vclava Hollara a Georga Flegela. Ve druh polovin 19. stolet, kdy se utvel obor djin umn jako autonomn disciplna, se ke slovu pirozen dostvala nrodnostn hlediska a v tom smyslu se umn ranho baroka i krtovi sammu dostvalo rozporuplnho hodnocen. A byl eskho pvodu, sv kolen prodlal v Itlii, a v Praze se etabloval jakkoliv spn jako slohov cizorod umlec. V t souvislosti nen nezajmav, e italsk charakter jeho tvorby zdvodoval Jan Quirin Jahn na sklonku 18. stolet pmo geneticky: krta byl dajn synem v Praze usedlch italskch rodi (!). Nelo pak v ppad nvratu Karla krty do vlasti spe o import cizho umn ne o znovuvzken domc malsk tradice, jak se pe v Sandrartov Teutsche Academie? Takov nmitka zeteln zaznv v pslun pasi hesla Djiny vtvarnch umn v echch v Riegerov Slovnku naunm (1862). Jeho autor Karel Vladislav Zap hodnotil umleck dn na dvoe Rudolfa II. prizmatem romantick koncepce nrodnch vtvarnch kol. Ji vzhledem k cizozemskmu pvodu dvorskch umlc pisuzoval rudolfnskmu umn malou monost psoben na domc tvorbu. Navc jeho rozvoj byl nsiln peruen bitvou na Bl hoe a ticetiletou vlkou. Malstv 17. stolet, nahleno kritriem sv pvodnosti, tak nebylo vc ne cizm, pedevm italskm importem a s estnou vjimkou dla Karla krty hovlo pokleslmu vkusu doby. Nicmn i krtv pnos spoval v prv ad v obratnosti, s jakou dovedl napodobovat sv italsk vzory. ivotnost sandrartovskho obrazu zpustoen a umn zbaven stedn Evropy prv poloviny 17. vku dokld zajmav krtovsk studie z pera Karla Purkyn
STUDIE 35
(1864). V jejm vodu je Teutsche Academie parafrzovna takka doslovn, ovem s nktermi vlasteneckmi konotacemi: V echch a Nmecku, kde krvav bh vlky v prvodu vech svch hrz kad osen lidskho ducha byl polapal, panovalo ticho zoufalosti nad hroby nejzdrnjch syn vlasti a nad zceninami kvetoucch nkdy mst. Tam nepanoval pro umlce zdrav vzduch, tam by byl marn vyhledval Musy svho umn, ty byly dvno uprchly ped veskem vlenm. Kde vude ped oi se stavly stopy rozkotanch budov, rozttnch soch a zniench obraz a kde jedin jenom obraz vdy a vude ped oi se stavl, obraz znienho majetku a bdy tisce rodin, tam nebylo pohnutek pro umlce! Kdo by tu byl pomlel na nov tvoen na malovn! Jako prvn a na dlouhou dobu i posledn krtv interpret se Purkyn zamlel nad charakterem umlcova italskho pouen. Zjednoduen, by se znalost vci popisuje zpas akademik a naturalist, piem konstatuje, e ob strany vychzely z t zsady, e se zruiti mus nadvlda przdnho a kivho idealismu v umn, a e se na jeho msto postaviti mus jin jdro a jin formy. Mal dovedl
11 Karel Purkyn, Karel Skreta. ivotopisn nstin, Kritick ploha kNrodnm listm 1, 1864, s.103, cit. dle: Rena Pokorn-Purkyov, ivot t generac. Vzpomnky na velk Purkyn. Listy alnky Karla Purkyn, Praha 1944, s.342346, zde s.342. 12 Cit. dle: R. Pokorn-Purkyov, ivot t generac (cit. vpozn. 11), s.344.
4. Jan Vilmek, Karel krta, 1889 (repro dle: Humoristick listy 31, 1889, s. 9) 5. Gustav Edmund Pazaurek, Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte des XVII: Jahrhundertes, Prag 1889, knihovna Nrodn galerie v Praze (repro dle: Gustav Edmund Pazaurek, Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte des XVII: Jahrhundertes, Prag 1889, frontispis) 6. Ludk Marold, Karel krta, (1885), Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
13 Tamt, s.345. 14 Antonn Rybika, Karel krta otnovsk ze Zzvoic. Nstin rodoaivotopisn, Svtozor 3, 1869, s.4243, 5051, 5556, 63; viz edici vploze. 15 Tamt, s.43.
u krty ocenit vtvarn kvality, kter pedchoz autoi namnoze pehleli, v souladu s vlastnm zamenm se ovem soustedil na portrtn tvorbu: Co se te jeho [krtova] zpsobu malovn, musm podotknouti, e je vlastn kem Carracciho, avak zvltnost jeho neutonula tak velice v method koly, aby napotom sm byl netvoil opt kolu; zejmna maj nkter podobizny od nho malovan nco ryze pvodnho v pojmn a vyveden. Odsudek malstv ranho baroka, jak jej formuloval K. V. Zap, nebyl zdaleka ojedinl. Nacionln pdech lze vyctit i v charakteristice umleckch pomr v 17. stolet v echch od Antonna Rybiky Skuteskho, autora jedn z prvnch heuristicky podloench ivotopisnch studi o Karlu krtovi (1869). Kvetouc domc umn bylo podle nho bhem ticetilet vlky znieno a nov vznikl dla, tebae zdail, nelze povaovat za opravdov a samorostl umleck dla esk, albr toliko za trefn napodobovn dl vlaskch, amskch, francouzskch, vzdlan ttcem, dltem a nebo kruidlem mistr eskch. Dokonce i sm Karel krta, k jeho ivotu i dlu shromdil Rybika
STUDIE 37
7. Paul Bergner, inspektor Obrazrny Spolenosti vlasteneckch ptel umn a organiztor vstavy Karla krty v Rudolnu v roce 1910, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: anonym, asi 1911)
peliv adu cennch poznatk, nezstal ueten kritiky, nebo podle autora zstal tak on jen pouhm imittorem vlaskch akademik a eklektik, jen se od svch eskch souasnk odlioval pouze mrou zrunosti v napodobovn. Nedokzal pr ji vzksit dajnou staroeskou nrodn kolu, jej posledn ddicov bu vymeli, nebo bloudili v koninch cizch, hledajce tam skromn vivy a tulku. Posledn citovan vta ukazuje, jak hluboce byl v dobovch vahch o eskm vtvarnm umn zakoenn larmoyantn exulantsk stereotyp, pevzat pvodn z djin esk literatury a slovesnosti vbec. Pedevm na Sandrartovi a na star esk literatue (jakkoliv se vi n kriticky ohrazoval) vybudoval svj obraz Karla krty eskonmeck historik Gustav Edmund Pazaurek. Jeho zsadn krtovsk monograe (1889), jinak heuristicky velice pnosn a zkostliv dodrujc veker metodick principy pozitivistickho djepisu umn, pracuje bez hlub reexe jak s mtem veobecnho zpustoen za ticetilet vlky, tak s pedstavou krty jako eklektika. Napodobiv charakter malova umn ovem Pazaurek interpretuje jako znak slabosti talentu, nikoliv umleck dovednosti. Obraz Karla krty coby tvrce mdnho a spnho, le povrchnho, autor dle polemicky vyhrocuje, bezpochyby v souvislosti s dobovmi esko-nmeckmi polemikami o kulturnm pnosu jednoho i druhho etnika. Klov je v tomto ohledu nsledujc Pazaurkova charakteristika: Wie einst Platon den Gttern tglich fr dreierlei dankte, htte auch Screta Ursache gehabt dem Himmel fr dreierlei zu danken: dass er ein inker Maler war, das er diesseits der Alpen arbeitete, somit die italienische Concurrenz weniger zu frchten hatte, und ferner, dass er nach Beendigung des dreissigjhrigen Krieges lebte. Jaromr
16 Tamt, s.51. 17 Tamt, s.43. 18 Gustav Edmund Pazaurek, Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte desXVII.Jahrhunderts, Prag 1889, s.33.
19 Jaromr Neumann, Karel krta 16101674, Praha 1974, s.11. 20 Karel Chytil, [echy] Djiny malstv asochastv, in: Ottv slovnk naun 6, Praha 1893, s.381. 21 Karel Boromejsk Mdl, Vtvarn umn. Karel krta, Ploha Nrodnch list kslu 278, 1910 (9. 10), s.9. 22 Karel Vladimr Herain, esk malstv od doby rudolnsk do smrti Reinerovy. Pspvky kdjinm jeho vnitnho vvoje vletech 15761743, Praha 1915. 23 Tamt, s.19. 24 Tamt, s.24. 25 Tamt, s.26. 26 Tamt, s.27. 27 Karel Vladimr Herain, Karel krta otnovsk ze Zavoic, Druh ploha eskho slova ze dne 23. jna 1910 (. 242), s.1718, zde s.18.
Neumann o Pazaurkov knize napsal, e se pokusila odbornmi nstroji zcela znevit hodnotu i samostatnost umlcova dla a souasn diskreditovat jeho osobnost. Jet na sklonku 19. stolet pedstavoval pro eskojazyn interprety nejvt hodnotu krtova dla malv nezpochybniteln etnicky esk pvod. Dokonce ani vcn Karel Chytil, kter se jinak nenechval ovlivovat nacionalistickmi stereotypy, si se krtou nevdl pli rady. Jak dokld citt ze shrnujcho vkladu v Ottov slovnku naunm (1893), snail se jej obhjit vi Pazaurkovi pouze prostm vzjemnm piazenm ustlench denic: Vlka tictilet a pevrat ve vcech eskch ochromily pln vvoj umn. [] Karel krta [] do ech se vrtil a zde novou dobu malstv eskho zahjil. V etnch svch malbch oltnch krta lne k vlaskch akademikm i eklektikm a ve smru tom prce jeho dru se k nejlepmu, co mimo Itlii vytvoeno. Obdobn i Karel Boromejsk Mdl spatuje ve krtovi jen prmrn talent, jeho hlavn vznam spoval v tom, e dokzal stylov opodnmu stedoevropskmu prosted zprostedkovat vyspl italsk formln vzorce a mimo jin i pott ddictv rudolnskho manrismu: Cel umn krtovo, po strnce tvarov i psychick, dluno posuzovati z tendenc a podle hotovosti malstv italskho za dob jeho mld, onoho, kter slabm silm zanechali bolognt akademikov a mt naturalist. Srovnv se s tm, co umlet vnukov Carracci a Caravaggiovi dovedli. Jakkoli nepvodn, umn z druh a tet ruky, s nevelkmi znaky osobnosti, pece pro echy m vznam v jistm smyslu revolun. Vyhladilo manyrismus a romanismus a pineslo vy smysl pro barvitou malebnost a ivotn tvar. Zcela odlin stanovisko zaujal Karel Vladimr Herain (1915), autor prvn syntetick prce o eskm novodobm malstv, sledovanm v epoe vymezen nstupem Rudolfa II. na trn (1573) a po smrt male Vclava Vavince Reinera (1743). Jak ji podtitul knihy Pspvky k djinm jeho vnitnho vvoje v letech 15761743 napovd, Herain programov usiloval pedevm o pedstaven neperuenho rozvoje eskho malstv, kter se uskuteoval na zklad vnitn vvojov zkonitosti umn samho, tedy nezvisle na vnjm historickm dn. Herain jako prvn vbec piznv rudolfnskmu umn zsadn vliv na domc malskou produkci. Pedevm skrze italsky orientovanou, protobarokn ctnou tvorbu Hanse von Aachen a Bartoloma Sprangera bylo mono v Praze u na potku 17. stolet nalzt pln zeteln a dokonal vtvarn projevy toho smru, o nm bylo dosud z vtiny mnno, e k nm byl vnesen teprve protireformac. Herain dokonce nachz u obou jmenovanch rudolfnskch mistr ji tak vliv bolognskho eklekticismu a snad i caravaggiovskho naturalismu, tj. stylov momenty jinak bn spojovan teprve se krtou. Politick udlosti z let 16181620 tak neznamenaly pro vvoj malstv v echch zsadn zlom, nebo zmny, kterm podlhal, byly data ji starho a nevyhnutelny a jejich neblah dsledky (kter Herain nijak nepopr) se mly projevit v del asov perspektiv. Thnut domcho malstv k baroknmu slohu bylo pchodem rekatolizace jenom uspeno, a to jednak zeslenm plivu dalch aktulnch podnt z Itlie, jednak novmi umleckmi koly, je vyadovaly crkev a lechta. Tmto novm kolm dovedla exibiln vyhovt prv osobnost krtova, kter bylo pozdji pisouzeno upoutati k sob tolik pozornosti a obliby, v jak me se s nimi neshledvme u dnho ze souasnch mal ostatnch. Ji dve, v souvislosti s umlcovou soubornou vstavou v praskm Rudolnu (1910), napsal Herain v polemice s nzory Pazaurkovmi: krta byl velk talent umleck. Italie probudila jeho schopnosti a pirozen dala mu tak prostedky vrazu. Nebudeme voliti frzi k ocenn vznamu, sta uvsti, e je prvnm mistrem baroku u ns. Barokn sloh se u ns pak ujal a dal krsn ovoce jak v malstv, tak v architektue. K. V. Herain zstal ve svm pohledu na potky baroknho malstv v echch a na problm baroka vbec osamocen. V mezivlench letech mla esk umnovda pro tento vsostn formalistick pstup mlo pochopen a za mnohem nalhavj povaovala nalzt v baroku jeho spoleenskou lohu a dt mu vy ideov smysl v rmci eskch, respektive eskoslovenskch djin. Tak v almanachu eskoslovensk umn (1926) od autorskho kolektivu Vojtch Birnbaum, Antonn Matjek, Josef Schrnil a Zdenk Wirth se pe, e vtvarnho umn dotkly se vak nsledky ztrty nrodn
STUDIE 39
8. Obrazrna Spolenosti vlasteneckch ptel umn v Rudolnu, instalace eskho baroknho malstv, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: Jan tenc, asi 1919) 9. Instalace dl Karla krty v Obrazrn Spolenosti vlasteneckch ptel umn v Mstsk knihovn v Praze. Snmek ze slavnostnho pedn sbrek Obrazrny do sttn sprvy dne 9. nora 1933, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: TK)
samostatnosti nejmn, ponvad esk renaissance nebyla ne vbkem italsk kultury na sever a ponvad nov smry politick a nboensk podporuj vvoj umn imigrac vkonnch sil z Itlie i Nmecka. Rudolfnsk dvorsk umn tak bylo pouhm exkluzivnm importem, ticetilet vlka znamenala kulturn czuru a ani ran baroko nepineslo umleck vzestup, nebo i ono probhalo ve znamen pouhho mechanickho pejmn ji hotovch slohovch forem: Kvalitativn zstv vak rann [!] barok v eskoslovensku jako renaissance provincilnm umnm, pramencm z tch zdroj a podlhajcm te deformaci pesn stylov formy. Oldich Stefan, polemicky navazujc na historickomoralizujc linii proslulho eseje Arne Novka Praha barokn, ve sv studii Pozad praskho baroku (1932) prohlauje: Jen jaksi mimochodem se k tomu pipojuje vdom, e umleck forma nen to jedin, co tvo obsah naeho baroku, e tu jde o slohov vraz [sic!] celch 150 let na a pitom velmi dleit nrodn historie: od Bl hory a po sedmdest lta 18. stolet. Stle jet se tomu vyhbme, jako vci, kterou si nejsme jisti, kter se snad pmo bojme. Pinou je bezradnost, kterou se dosud vyznauje n pomr k historick loze tohoto obdob vbec. O jakou bezradnost jde, ozejmuje Stefan o nco dle. Je j paradox rozvoje umn prv v dob, kterou z nrodnostnch, nboenskch a hospodskch pin sotva meme zvti astnm a pznivm obdobm na historie. Pchod baroka do ech chpe jako vsledek osudnho stetu dvou odlinch kultur, zpas romnskho a katolickho jihu s germnskm a protestantskm proudem zpadnm, zpas, jen se odehrval na esk pd po cel 16. stolet. Bitva na Bl hoe zpsobila, e nedolo pirozenou cestou k vyven obou tchto protichdnch proud. Baroko jako umleck nzor bylo vtznou stranou eskmu obyvatelstvu vnuceno a teprve v devadestch letech 17. stolet a snad jet pozdji meme ci, e pronik a k lidu a mezi lid, stvaje se souasn vrazem jeho mylen. Do t doby je cizokrajnm importem pouze pro vrchn vrstvy. Odlin vyhrocenou koncepci geneze baroka v echch nabdl Vclav Vilm tech (1938), inspirovan zejm tez Maxe Dvoka o protichdnosti svta idej umn renesance a baroka, jako i nzorem Wernera Weisbacha z dvactch let o protireforman podstat baroknho slohu. tech stav baroko s jeho usilovnm o obsahovou a formln jednotu umleckho dla a produchovnlost do protikladu k artistn vybrouenmu a ve sv podstat sekulrnmu umn rudolfnskho manrismu.
28 Vojtch BirnbaumAntonn MatjekJosef SchrnilZdenk Wirth, eskoslovensk umn, Praha 1926, s.16. 29 Arne Novk, Praha barokn, Praha 1915. 30 Oldich Stefan, Pozad praskho baroku, in: Artu Rektorys (red.), Kniha oPraze (Prask almanach) 3, 1932, s.5469, zde s.55. 31 Tamt, s.58. Stefan tak pejal rozhodujc teze historika Josefa Pekae; srov. Josef Peka, Bl hora. Jej piny insledky, in: t, Postavy aproblmy eskch djin. Vbor zdla, Zdenk Kutnar (ed.), Praha 19902, s.131231, zde zejm. s.177185. 32 O. Stefan, Pozad praskho baroku (cit. vpozn. 30), s.60. Tezi oimplantaci baroka vechch rozvjel Stefan tak vknize Prask kostely, Praha 1936, zejm. s.5152. 33 Vclav Vilm tech, eskoslovensk malstv asochastv nov doby, Praha 19381939.
10. Vstava Karla krty ve Sttn sbrce starho umn v Mstsk knihovn v Praze v roce 1938, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: anonym, 1938/39) 11. Pohled do instalace Sttn sbrky starho umn (Nrodn galerie) v Mstsk knihovn v Praze. Vpravo vzadu kje s obrazy Karla krty a dalch stedoevropskch mal 17. stolet, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: anonym, 1938/39) 12. Instalace dl Karla krty v Obrazrn Spolenosti vlasteneckch ptel umn v Mstsk knihovn v Praze. Snmek ze slavnostnho pedn sbrek Obrazrny do sttn sprvy dne 9. nora 1933 (zleva doprava: Zdenk Wirth, Vincenc Kram, ministersk pedseda Jan Malypetr), Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: TK)
Pedpoklady pro pijet baroka nachz v nov organizovanm katolicismu, kter se zaal u dvno ped Blou horou. Ke slohov povaze poblohorskho baroknho malstv se tech vyjdil jet ve vstavnm katalogu Prask baroko (1938). Bl hora se vemi svmi dsledky znamenala zsadn zlom, s n byl nadlouho zastaven pirozen rst umn. Od elegantn mezinrodnosti klesla tvoivost do skromn provincilnosti. Tak slohov nskok se ztratil, kdy domc umlci pod jet pokraovali ve tvarech opench o mylenku renesann. Jen ponenhlu vnik do forem aktivn vbojnost vtzn protireformace. Jako prvn se o konstruktivn problematizaci vztahu malstv ranho baroka a Karla krty pokusil Vincenc Kram, kter vyzdvihl malv epochln pnos: krtv vznam pro nae umn vak meme pln oceniti teprve tehdy, vzpomeneme-li si na nzk stupe a chabost na malsk tvorby v dob, v kter umlec vystoupil na veejnost. Kram tak vznamn pispl k rozpoznn slohovch vchodisek jeho tvorby. V jeho interpretaci se stal tvrcem nadasovm: V pravd pon se krtou nov vvojov obdob na malby, v n spad i tvorba naich dn. A jist nememe ve hodnotit jeho umleck in, ne ekneme-li, e tento vynikajc mal poloil zklad na novodob, umleck tradici. Na druh stran ale Kram pomohl petrikovat adu stereotyp, thnoucch se djepisem vtvarnho umn ji od potku 19. stolet. Mimo jin oivil dvn exulantsk vkladov model, podle kterho se rozhodujc stylov zvrat odehrl mimo esk prosted, zatmco rudolfnsk umn redukoval na epizodu bez podstatnho vznamu pro dal vvoj. Pozdj narace Jaromra Neumanna pedjmal Vincenc Kram tm, e umn Karla krty vykldal jako fenomn bytostn esk, zakldajc svm lyrismem a elnem tradici vrcholc poslze ve vtvarn tvorb nrodnho obrozen. Reagoval tm mimo jin na diskusi o charakteru baroka v eskm prosted a o jeho pnosu k formovn novodobho nroda, ji uvedl v ivot tzv. spor o smysl eskch djin a jej rz ve dvactch a tictch letech 20. stolet urovaly vlivn osobnosti formtu Frantika Xavera aldy i Josefa Pekae. Za pouit vdeckch metod odvozench z prac vdesk umleckohistorick koly, ovem v kombinaci s pudovou intuic, Kram zkonstruoval dvn sen nacionalistickch autor 19. stolet novodobou eskou nrodn malskou kolu: Dosud nepiel as, abychom se mohli vysloviti eji o rzovitosti pp. eskosti dl krtovch, ani bychom upadli v nebezpe, e vykldme jednostrann dobov znaky. Prozatm jsme odkzni na svj pud, kter nm dv ctiti krtovo umn jako nco nm vnitn blzkho. A e se ukazuje sprvn, toho je nap. komposice smrti Drahominy, je nm uvd na mysl pmo umlce, o jejich eskosti nen pochyby: Nen prolnuta kosteln scna tkadlkovskou zbonost a prostotou a nen v monumentln hlavn kompozici nco z elnu Alovch komposic foyeru Nrodnho divadla? Antonn Matjek, dal vznamn pedstavitel eskho djepisu umn prvn poloviny 20. stolet, ml na Karla krtu nzor podstatn krititj. krtovm hchem byl jeho mal genius, napsal v roce 1913, ani by reektoval posun, k nmu dolo od as Pazaurkovch zejmna zsluhou krtovsk vstavy roku 1910. Ztratil orientaci, utkvl na povrchu svcch se method, manr, pejmal je mahem a zrove nepochopiv jejich vnitn vznam. Zapadl do vtvarn neistoty zmtench formul, osudn vem slabm. Svj verdikt nad krtou uzavel Matjek jednoznan: Vrn otisk tohoto zmatenho mozku je jeho dlo. V pozdjch souhrnnch vkladech o vvoji vtvarnho umn v echch autor svj pvodn ostr odsudek postupn mrnil. Piznal krtovi jak zakldajc roli v rmci domcho baroknho malstv, tak i schopnost syntetizovat protichdn italsk nzorov proudy. V souladu s hlavnm nzorovm proudem dobovho djepisu umn postavil i Matjek Karla krtu do kontrastu k dajn nzk rovni ostatnch mal innch v jeho dob v echch: Vvoj malstv vzl v 17. stolet z tche pin jako vvoj sochastv. O velikm rozmachu ran barokn malby italsk nedovdaly se zem esk tm nic, a ta kter vymoenost a novota slohov s opodnm k nm jen prostednictvm Vlach oddanch emeslnmu eklektismu.[] Ne astnm zenm osudu vyvstal v tto generaci domc a esk mal, kter ml vce zevnch monost, nadn i vle stti se vynikajcm umlcem ne jeho vrstevnci. Karel krta []. Podobnmi slovy se vyjaduje Antonn Matjek v eseji pro almanach Co daly nae zem Evrop a lidstvu (1939), psanm spolen se Zdekem Wirthem. Autoi tu
34 Tamt, s.57. 35 Vclav Vilm tech, Malba asochastv, in: Jiina Vydrov Ema Sedlkov (edd.) Vstava Umn vechchXVII.aXVIII.stolet. 16001800. Prask baroko (kat. vst.), Praha 1938, s.50. 36 Vincenc Kram, Karel krta, Salon, 1932, . 2, s.67, . 3, s.2728, zde s.28. 37 Tamt, s.28. 38 Viz zejm. Bohdan ChudobaZdenk KalistaJosef VaicaJan RacekAlbert Kutal, Baroko. Pt stat, Praha 1934; Arne Novk, Nov bdn oeskm baroku slovesnm, Nae vda 16, 1935, s.189202; Zdenk Rotrekl, Barokn fenomn vsouasnosti, Praha 1995, s.101157; Ji RakVt Vlnas (edd.), Druh ivot baroka vechch, in: Vt Vlnas (ed.), Slva barokn echie. Stati oumn, kultue aspolenosti 17. a18.stolet, Praha 2001, s.3338, 4244. 39 Vincenc Kram, Zmladch let Karla krty. Jakubv pchod kLabanovi, Praha 1938 (= Pspvky kdjinm vtvarnho umn1), s.10, pozn. 18. Knacionalistickm tendencm veskm djepise umn 20.stolet srov. Milena Bartlov, Nae, nrodn umn. Studie zdjepisu umn, Brno 2009. Kram ovem na jinm mst konstatoval, e vznam na barokn koly nedosahuje dleitosti na umleck tvorby vobdob vrcholn gotiky, srov. nsledujc text: Ne nelze pehldnouti, e jednostrann piklonn se ke katolick Itlii pinelo ssebou urit konservatism, e se sice vystoupenm krtovm pozved rove esk tvorby avzpt tu vyrst rozvtven tvorba naeho baroku, ne bylo by nekritick vidti, e toto vechno vnjkov skvl umn neme se co do vhy adjinnho vznamu rovnati na tvorb 14. apo. 15.stolet. Tm vm vak nen dotena ve svm vznamu skutenost, e to byl krta, kter echy opt pipojil na svtov pokrokov proud akter tm zrove izaloil nai novou umleckou tradici (Vincenc Kram, in: Strun prvodce Sttn sbrkou starho umn, Praha 1938, nestr. vod). 40 Antonn Matjek, Galerie vRudoln, Praha 1913, s.127128. 41 Srov. Antonn Matjek, Djepis umn. Dl pt. Umn Novho vkuIII., Praha 1932, s.315316. 42 Antonn Matjek, Malstv, in: Zdenk Wirth (red.), Djepis vtvarnch umn veskoslovensku, Praha 1935 (= eskoslovensk vlastivda 8), Praha 1935, s.150.
43 Antonn MatjekZdenk Wirth, esk barok vtvarn, in: Co daly nae zem Evrop alidstvu. Od slovanskch vrozvst knrodnmu obrozen, Praha 1939, s.200206, zde s.200. 44 Tamt, s.203. 45 Srov. J. RakV. Vlnas (edd.), Druh ivot baroka vechch (cit.vpozn. 38), s.1360, zde s.4246. 46 Srov. Pavel Preiss, Antonn Matjek abarokn umn, in: Antonn Matjek (18891950). Sbornk pspvk zkonference podan ke 100letmu vro narozen prof.Antonna Matjka katedrou djin umn FF UK vPraze, stavem pro teorii adjiny umn SAV vPraze aNrodn galeri vPraze 31.ledna 1989, Praha 1994, s.4753, zde s.51.
sice spojovali baroko s poblohorskou protireformac a absolutismem Habsburk, ovem s ohledem na jeho estetick kvality a kulturn pnos bez negativnch konotac. V pasi vnovan krtovi Matjek dokonce kriticky, by zjednoduen reektuje star domc umnovdnou tradici: krta, svou dobou mal velmi cenn a i po svt znm, byl dlouho pezrn a to vinou prvnch historik eskho umn, vyrostlch v ovzdu klasicismu 18. a 19. stolet. Dnes vme bezpen, e cenn, je vyjdil krtv msk soudruh Sandrart ve sv Teutsche Akademie (z r. 1675) plat v celm rozsahu a e v krtovi dluno vidt male vynikajcho nad rove stedoevropskho umn. krta maloval obrazy nboenskho a svtskho obsahu; a to vemi prostedky, ktermi vldlo souvk umn italsk, jeho nauen si osvojil nikoliv jako kompiltor, nbr jako tvoiv umlec. Pzniv soud o baroknm mistrovi, jako i cel vyznn lnku lze vysvtlit nrodn obrannou tendenc almanachu, vydanho na potku nmeck okupace a nadto v dob, v jej kulturn atmosfe dosud iv rezonovaly ohlasy pelomov monumentln vstavy Prask baroko z roku 1938. Pesto, i prv proto lze konstatovat, e Antonn Matjek na rozdl od Vincence Krame ke Karlu krtovi a jeho dlu hlub vztah ve skutenosti nikdy nenael. irok nzorov rozpt, kterm se v mezivlenm obdob vyznaovalo hodnocen malstv ranho baroka a lohy Karla krty, bylo nepochybn zpsobeno tehdy jet povrchn znalost dochovanho obrazovho fondu a pedsudky vi kulturnm a nboensko-politickm pomrm v echch v 17. stolet. K ustlen nzor mlo dojt teprve v druh polovin 20. stolet. Vdm vykladaem eskho baroka se stal Matjkv k Jaromr Neumann, kter sv sugestivn podan nzory dokzal podept dvrnou znalost obrazovho materilu. Poprv tak v syntetick podob uinil v knize Malstv XVII. stolet v echch (1951), jej interpretan rovinu neblaze poznamenala ideologie dogmatickho stalinismu. Na sandrartovskm pdorysu splen zem Neumann vybudoval pomoc marxistick frazeologie obraz Karla krty jako objektivn pokrokovho umlce, jeho realismus vyjadoval objektivn zkonitosti boje mezi spoleenskmi tdami: Jeho umn je umnm hlubokch vnitnch rozpor, pznanch [] pro situaci ponajcho utuovn feudalismu, pro situaci zrodu baroknho umn. krta se nestal pouze nstrojem novho panstva, jakkoliv mu slouil a byl jm vynen. Jeho velikost a vznam je v tom, e znanou st sv tvorby vrazn odrel i postaven a zjmy tehdy progresivnch sloek
STUDIE 43
13. Jaromr Neumann a Ji Man pi zahjen vstavy Karla krty v Jzdrn Praskho hradu v roce 1974, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze) 14. Pohled do instalace vstavy Karla krty v Jzdrn Praskho hradu v roce 1974, Archiv Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
15., 16., 17. Pohledy do instalace vstavy Karla krty v Jzdrn Praskho hradu a ve Valdtejnsk jzdrn v roce 2010 (foto: Nrodn galerie v Praze)
spolenosti, kter byly v procesu utuovn feudalismu zatlaovny a kter odporovaly protireformanmu sil crkve. Syntetick pohled na umn 17. a 18. stolet podal Jaromr Neumann ve sv monumentln prci esk barok (1968, 2. vydn 1974), kter soubn vyla i v nmeckm pekladu (1970). I on operuje s barokem jako s vnucenm importem, jen pr napomhal prosazen ciz kultury oprajc se o idely a zsady spjat s protireformanm silm crkve. Mnohem dleitj je pro Neumanna ovem jeho nsledn inverze: Hlubok a brutln prosazovan pestavba hospodskho, socilnho a nboenskho ivota vrtila postupn do lna crkve sice vtinu obyvatel, ale barokn kultura a umn, kter tento pevrat v myslch ,rebelant spoluuskuteovaly, zskaly v novm prosted jin vznam a jin funkce, ne mly zpotku. Dostv se tak ke klovmu bodu svch vah, kterm je tzn se po osobitosti eskho baroku. Tu autor nachz ve schopnosti propojit star tradice s novmi podnty a petvoit je v osobit, nrodn zabarven sloh, v nm se zrcadl velk zpas o mravn istotu, jeho koeny hled ji v husitskm hnut. esk baroko v kontrastu vi baroku reprezentativn okzalmu ve Vdni i dekorativn hravmu a exaltovanmu v Bavorsku je lidov robustnm, nitern vnm, hloubav pemlivm a citov pravdivm. Mravn tos, ptomn v eskm baroku, byl nakonec vkladem pro umn doby nrodnho obrozen. Neumannovm originlnm vkladem do diskuse o eskm baroku byla pedevm teze o substitun roli umn. Vychzeje z pedstavy o angaovanosti umn a kultury v obrozeneck spolenosti 19. stolet, uinil z baroknho umn hjemstv eskho nroda ped politickm a nrodnostnm tlakem, v nm mohly sublimovat a neruen se uskuteovat jeho nenaplnn sttotvorn tuby: Z jistho hlediska lze ci, e barokn dla, v nich se uplatnily nejlep tvoiv schopnosti obyvatel eskch zem, nahrazovala v jin teba asto nepimen i nedostaten form to, co bylo zemi po porce na Bl hoe odnmno a uprno. i o nco dle: Jako by si esk zem prv v oblasti umleckho tvoen, kter je nejsvobodnjm vrazem ivotnho pesvden, chtly rychlm nstupem a nhlmi vpady vped vynahradit, co jim djinn okolnosti znemoovaly klidn vyzrvn mylenek, neporuenou kontinuitu prce a svobodn sklzen vlastn setby. Jakkoliv tendenn a pepjat psob v tchto slovech, ve slohov kritice ran baroknho malstv v echch zastval Jaromr Neumann vcn postoj. Tak jako kdysi
47 Jaromr Neumann, MalstvXVII.stolet. Barokn realismus, Praha 1951, s.7273. Tlaku doby ovem podlhali ijin. Tak Jaroslav Peina, Skupinov portrt veskm renesannm umn, Umn II, 1954, s.269295, zde s.292, ztotooval realismus vrenesannm malstv vechch sideologi pokrokov smlejcho manstva, jemu byl zbran vjeho tdnm odporu proti zesilovanmu tlaku feudln akatolick reakce. 48 Jaromr Neumann, esk barok, Praha 19742 (2., peprac. vyd.), s.16. 49 Tamt, s.17. Jaromr Neumann se zde evidentn opral onzor Vincence Krame, kter se, by zdaleka ne tak dsledn, snail postihnout nrodn rz tvorby Karla krty poukazem na jeho vcn arealistick pstup knboenskmu tmatu (viz ve pozn. 39). Srov. Sylva Dobalov, Mtus oeskm baroknm umlci: Karel krta, in: Tatiana Sedov (ed.), Socilne vedy ahumanistika oami mladch, Bratislava 2006, s.268273. 50 Srov. J. RakV. Vlnas (edd.), Druh ivot baroka vechch (cit.vpozn. 38), s.54, pozn. 49. 51 J. Neumann, esk barok (cit. vpozn. 48), s.11. 52 Tamt, s.12. Srov. tak s.13: Umn [] se stalo vzemi, j byly odaty orgny samostatnho politickho ivota, nejpsobivjm prostedkem spoleensk komunikace spojujcm nejir vrstvy vpohledu na svt, ve zpsobu mylen actn. Ktto ideji se Jaromr Neumann vracel ivpozdjch esejch Aktulnost eskho baroku, Umn XXX, 1982, s.385421, zejm. s.388; at, Osobitost eskho baroku, Umn LI, 2003, s.137146, zejm. s.138. 53 J. Neumann, esk barok (cit. vpozn. 48), s.7275; tak t, MalstvXVII.stolet (cit. vpozn. 47), s.7092.
K. V. Herain, i on poukzal na vznam rudolfnskch mal Sprangera, Aachena a Heintze, kte na svch obrazech pouitm svtelnch kontrast pedjmali principy barokn malby, a upozoroval na skutenost, e s jejich tvorbou v podob oltnch obraz a epitaf bylo mono se setkat i v praskch kostelech. Zdrojem pouen domcm malm vak jist byla i obrazov sbrka italskch, nmeckch a nizozemskch mistr pechovvan na Praskm hrad. Produkci zajiovali jak mali pil z ciziny (Hans Georg Hering, Maty Mayer), tak zde vyrostl (Antonn Stevens), kte sv manristick vchodisko obohacovali povechnm pebrnm aktulnch podnt barokn malby. Malstv druh tvrtiny 17. stolet Neumann v hrnu hodnot jako pechodnou fzi, kter byla ukonena na potku tyictch let nstupem Karla krty, male vyhrannho baroknho nzoru. Teprve ten, zroiv sv kolen v Itlii a disponujc mimodnm talentem, se stv zakladatelem esk barokn malby a novodob malsk tradice vbec. Aspekt nadasovho, toti vlastn epochu pesahujcho vznamu krtova dla rozvinul Neumann opakovan. Nebrnil se pitom ani vkldn morlnch a etickch kategori do historickch dj, ani pedstav nemnnho, staletmi prochzejcho nrodnho organismu. Oba tyto postupy byly ve druh polovin 20. stolet ji anachronismem. I pozdj esk umn je spojeno pi vech pronikavch zmnch vtvarnho nazrn hlubokmi svazky s jeho [tj. krtovm] malskm odkazem, napsal Jaromr Neumann v vodu zsadnho katalogu krtovsk vstavy z roku 1974. Zddilo jeho hloubav a vn pstup ke skutenosti, vyvrajc z nrodnch dispozic po stalet formovanch djinnmi skutenostmi, i pronikavou vcnost, s n se napod setkvme v nejlepch dlech eskho umn. Navzalo na jeho robustn rozmach i jemn lyrismus, osvojilo si plastickou pdnost i barevnou zvunost jeho malsk ei. Dilema vyplvajc ze stereotypu krty-konvertity se pak Neumann snail peklenout tez, kter je ve sv podstat bytostn romantick: Jestlie pevedl dky hlubokm koenm svho rodu a vnitn sle sv osobnosti mravn vnost a meditativn niternost, spjatou se star autochton nboenskou tradic, do nov umleck mluvy baroknch ech, uinil prv tm nesmrn mnoho pro vznik fenomnu, kter nazvme ve sloit etnick smsi dobovho slohu eskm barokem vytvoil pedpoklady pro pozdj vvoj samostatnho umn obrozenho nroda. Sylva Dobalov, kter se pokusila o dekonstrukci Neumannovch interpretac, sprvn konstatovala, e tyto teze jdou za rmec vkladu krtova malskho dla a maj za kol spe odhalit vlastnosti eskho nroda: nrod se podle nich jev jako hloubav a vn, pesto tvoiv a majc smysl pro drama, zrove je prost a neokzal, jist nedostatek fantazie nahrazuje upmnou, jen zdnliv tkopdnou a obhroublou niternost a selskost. Vlastnosti jako niternost a opravdovost pak dajn odliuj esk umn v pozitivnm smyslu od hodnot umn jinch nrod, kter je mon efektnj, avak povrchn, vnjkov a teatrln. V pozad tchto Neumannovch vah stle tume niternou potebu rehabilitace epochy baroka v echch prostednictvm instrumentalizace vtvarnho umn a jeho poven do role nositele nrodn identity. Malstv se v rmci tto konstrukce dostv funkce, kterou nacionalistick koncepty 19. stolet piznvaly primrn jazyku. Citovali jsme obrnji z vklad Jaromra Neumanna, protoe jsou v nich nejpregnantnji obsaeny mylenky, je ovlivovaly diskurs eskho baroka v edestch a osmdestch letech 20. stolet. S pedstavou baroka jako bytostn cizorodho umn pracoval i pedn znalec baroknho sochastv Oldich Jakub Blaek. V pedmluv k reprezentativn monograi Umn baroku v echch (1971) pe: Vtvarn barok [] do ech pronikl v prv polovin 17. stolet, v dob ticetilet vlky, jako umn slouc nov spolenosti poblohorskch vtz a zapojen zejmna do iroce zaloenho protireformanho sil. Silo se vak s tmto prostedm, ztratilo svj ciz rz a zakoenilo. Odlin pohledy na pchod baroka do ech tehdy zaznvaly ojedinle, a kdy u, tak z pera historik. Jmenovat meme Josefa Polienskho, kter ve vstupnm eseji ke katalogu expozice Nrodn galerie Barok v echch v Chlumci nad Cidlinou (1973) kritizoval neudritelnost pedstavy spojovn nstupu baroknho umn s poblohorskou rekatolizac a upevnnm habsbursk moci. V podn Zdeka Kalisty pak
54 J. Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 19), zejm. s.4243; resp.t, krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.611. 55 J. Neumann, Karel krta (cit. vpozn 19), s.7. 56 Tamt, s.43. 57 S. Dobalov, Mtus oeskm baroknm umlci (cit. vpozn. 49), s.272. 58 Oldich Jakub Blaek, Umn baroku vechch, Praha 1971, s.7. Srov. t, Der Barock in Bhmen, in: Kunst des Barock in Bhmen (kat. vst.), Essen 1977, s.11: Der Barock tauchte dabei in Bhmen als eine fremde Kunst im Gefolge der rcksichtslosen Sieger auf, []. Blaek zjevn navazoval na Stefanovy formulace ze 30. let, na n se odvolv ji ve sv knize Rokoko akonec baroku vechch, Praha 1948, s.89. Stefana cituje iJ. Neumann, esk barok (cit. vpozn. 48), s.11. 59 Josef Poliensk, Umn aspolenost poblohorskch ech, in: Oldich J.Blaek akol., Barok vechch. Vbr architektury, plastiky, malby aumleckch emesel, Praha 1973, zejm. s.910.
60 Zdenk Kalista, esk barokn gotika ajej rsk ohnisko, Brno 1970, s.9. 61 Vclav ern, Generan periodizace eskho baroka, in: t, A do pedsn nebes.trnct studi obaroku naem icizm, Praha 1996, s.261354, zde s.263. 62 Tamt, s.286. 63 Srov. bibliograck pehled in: StolrovVlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 9), s.642660, vjeho rmci pak zejm. recentn prce Sylvy Dobalov, Lubomra Konenho, Ivo Kona, Michala roka aj.
pedstavovalo baroko univerzln princip zasahujc vechny oblasti lidskho ivota, a proto se ve sv rozporuplnosti projevujc stejnou mrou jak v katolickch, tak protestantskch zemch. Ze stejnch koen, postulovanch v eskm prosted pedevm F. X. aldou, vychz rovn Vclav ern. Omyl, jako by baroko bylo v eskm duchovnm vvoji jen inkem mskokatolick mocensk uzurpace, se rozplynul sm sebou, jakmile se v obecnch evropskch souvislostech prokzalo, e existuje baroko protestantsk, napsal rezolutn v polemice s tradinm stereotypem. Byl to prv literrn vdec ern, kdo na okraji sv ambicizn generan periodizace eskho baroka nartl osobitou charakteristiku Karla krty jako tvrce, jen v sob organicky spojoval eskou i evropskou duchovn komponentu: [] dokzal, co vedle nho dokzala dosud jen literatura a v mnohem men me hudba: bt umlecky pln barokn, a to dokonce originln a na evropsk rovni barokn, a pece pitom zstat velmi esk. Tato krtova eskost m ovem v ernho interpretaci povahu formlnho specika, nikoliv morln kvality. ten tohoto textu bude asi zklmn, pokud od ns oekv vlastn een. Vbr z mnohdy protichdnch nzor na jeden a tent pedmt sm o sob dostaten ukazuje na nemonost dobrat se konen interpretace a slou sp k zamylen se nad tm, jak si kad badatelsk generace Karla krtu pivlastovala po svm. Nicmn je zejm, e idealizace krty jako tvrce nrodn varianty baroknho slohu, respektive nrodnho umlce, jeho dlo podobno skle n hrd nad pbojem vk, nen nadle udriteln. krtovo umn ve skutenosti nebylo dnm nechtnm a cizorodm elementem, kter by se svou podstatou vzpral provinn atmosfe dajn kulturn zaostalch ech, ijcch dosud rytmem pozdn renesannch, respektive manristickch forem. Nepedstavovalo ani dn ideologick nstroj nastupujc vldn garnitury, nebo dokonce ranovan prostedek odporu utlaovan sociln tdy vi cizmu panstvu. lo naopak o umn veskrze aktuln a ovem i mdn, kter bylo domc prosted schopno bezesporu dobe pijmout a kter svou kvalitou a vrazem dokonale naplovalo oekvn a poteby tehdej spolenosti. Prv v tom tkv velikost a umleck spch Karla krty. Pes adu dlch vsledk z poslednch let ovem nelze pokldat vzkum na danm poli zdaleka za uzaven. Pspvky uveejnn v tto knize jsou toho ostatn nejlepm dkazem, nebo vmluvn poukazuj jak na i cel problematiky krtovskho bdn, tak i na znan badatelsk potencil tmatu ranho baroka v echch.
STUDIE 47
Edice vybranch text
Franz Lothar Ehemant, Etwas zur Kunstgeschichte Bhmens

in: Josef Dobrovsk (ed.), Bhmische Litteratur auf das Jahr 1779, Prag 1779, s. 205235 [s. 218] Bisher befande ich mich ausser Stand, mehr Knstler, als den Peter Gemund, die Clussenberche, als die Maumeister Bene und Ferrabosco zu nennen. Je mehr man sich aber den Zeiten des Kaiser Rudolphs nher; desto mehrere und geschisktere Knstler wird man da antreffen. Nie wurden mehrere und kostbarere Kunstwerke in Bhmen gesammelt; nie mehr [s. 219] die Knstler geschtzt und krftiger aufgemuntert; nie hat ein Kaiser so viele Zeit in den Werkstten der Knstler zugebracht, und sich in verschiedenen Knsten selbst gebt, als Rudolph II.: wie man sich aus der Reisebschreibung Deutschlands des Daniel Eremita, die einem andern Werkchen angehngt ist, berzeugen kann. Sonach brach die goldene Zeit der Kunst in Bhmen zur Zeit Rudolphs, dieses bhmischen Salamon, wie man ihn seiner groen Schtze wegen, nannte, an. Dieser Vater der Knste lie verschiedene Gebude auffhren, wovon man noch einige in Prag sieht, von noch mehreren aber nur liet, wie z.B. von den prchtigen Sternwarte fr den berhmten Tycho Brahe. Er liess mit grsstem EIfer Kunstwerke, und vorzglich Gemlde sammeln; worunter auch die Stcke des Corregio waren, die derselbe fr den Herzog Friedrich von Mantua gearbeitet hatte, und die dieser dem Kaiser schenkte. Die berhmte Leda und ein Cupido, der an seinem Bogen arbeitet, waren die vornehmsten von besagten Stcken. Nicht minder erhielt er von Nrnberg die Kreuztragung Christi, und von Venedig den berhmten hl. Bartholomus, beydes von Drer [s. 220] gemalt u, m. dgl. Er legte eine der schnsten Galerieen von Europa an; weswegen er auch den berhmten Egidius Sadeler von Rom anch deinem Hofe berufte, und ihn zum knigl. Kupferstecher ernannte. Dieser Kunstphnix (so nannte man ihn) war einer der grten Kupferstecher seiner Zeit; er gab eine Abbildung von Peag, die Prager Brcke, den gedachten Wladislaischen Saal, und viele Werke nach Heinrich Golzius, Bartholomus Spranger, Joseph Heinz, Roland Savery, ein groes Bildnis Kaiser Rudolphs II. u. m. a. in Kupfer heuraus, und beschftige sich manchmal mit dem Pinsel. Damals fand man die geschicktesten Maler in Prag, die sich in die Wette bemheten, einander zu bertreffen. Unter den Hofmalern nenne ich erstlich den Bartholomus Spranger, der bereits von Maximilian II. nach Bhmen berufen ward, sehr viele historische Stcke malte, seiner Verdienste wegen in Adelstand, und mit einer dreyfach goldene Kette beschenkt wurde; darauf den Johann von Achen, der sich eine solchen Reichthum erworben hatte, da es kein Knstler jener Zeit mit ihm aufnehmen konnte; hernach den Joseph Heintz, der nicht nur an diesem [s. 221] Hofe eine groe Anzahl historischer Gemlde verfertigte, die durch die Sadeler, Lukas Kilian und Isaak Major in Kupfer gebracht worden; sondern auch von seinem Hofe nach Italien geschickt ward, um die schnsten antiken Statuen abzuzeichnen, und die bestem Gemlde zu Rom, Venedig, Mantua, und anderswo zu kopiren; endlich Roland Savery, der auf kaiserl. Befehl die schnsten Aussichten in Tyrol, durch zwey Jahre lang, abzeichnen musste; zuletzt den Georg Hufnagel (Hfnagel) der fr Rudolphen vier Bcher von allerley Gattungen Thiere malte, vor deren jedes er 1000 Goldkronen bekommen, und mit grosser Bestalltung in kaiserl. Dienste aufgenommen wurde. Arcimboldo und Sammtbreughel arbeiteten gleichfalls zu Prag. Unter den Bildhauern kenne ich aus diesem Zeitraume nur den Johann du Mont, einen Schler des Johann da Bologna, der bereits von Maximilian II. aus Florenz verschreieben worden; und Geirg Schwanhart, der zugleich ein trefflicher Steinschneider war. [][s. 223] Auch ward Allexander Abondio sammt seinem Sohne dahin beruffen, die allerhand Portraite und Historien nach der Natur aus gefrbtem Wachse poussierten. (Sandrart I, 344) [] [s. 225] Indessen kamen die Knste unter der Regierun des Kaiser Mathias in Bhmen zu ihrer Reife. Dieser Monachr beschloss, die Burg ganz neu zu bauenm und Vincentius Scamozzi ward ausersehen, diesen Bau zu leiten, womit auch im Jahre 1614 der Anfang gemacht wurde. Aber die Ausfhrung dieses Unternehmens unterblieb, indem bald darauf die Emporungen in Bhmen sich angesponnen, der Kaiser gestorben, und die Residenz von hier nach Wien verlegt wurde. Wie traurig ist dem Freunde der Knste zu sehen, da itzt die kaum anbrechende Morgenrthe, die den schnsten Tag versprach, sich pltzlich wieder in dunkler Nacht verliert! [] [s. 226] Zuerst kam im schwedischen Kriege A. 1631 der Kuhrfrst, Johann Georg, von Sachsen selbst nach Prag, und lie viele Kostbarkeiten der Residentz auf mehr alss funfzig Wagen nach Dresden schleppen; welchem Beyspiele seine Sachsen treulich folgten. Sodenn berennte der schwedische General, Graf von Knigsmark im Jahre 1648 den Hradschin und die Kleinseite von Prag. Nebst andern Kostbarkeiten aus der knigl. Schatzkammer, ward auch das Beste aus der kostbaren Sammlung von Gemlden weggenommen und nach Stockholm gefhrt. [] [s. 227] [Ehemant cituje list Charlese Patina, kter navtvil przdn mstnosti Praskho hradu provzen Miseronim.] Nach dem westphlischen Friedensschlue erholte sich sehr bald wieder unser Vaterland, und die Knste engen an, sich, whrend eines langen Friedens, ihrem ehemaligen Glanze etwas zu nhren. Die groe Menge bisher noch vorhandenen [s. 228] Kunstsachen, eine groe Zahl nach Bhmen beruffener Knstler, die menge Liebhaber, die den Flei jener gromthig belohnten, die Untersttzungen und Aufmunterungen der Knstler, lockten noch mehrere fremde Artisten ins Land, und brachten selbst unter unsern Landesleuten Mnnern hervor, die sich zum Theil durch ihr eigenes Genie, zum Theil in Italien ausgebildet hatten, und davon einige sich mit groen Meistern messen konnten, und daher auch ihre Werke in die berhmtesten auswrtigen Sammlungen aufgenommen wurden. Noch whrend der grten Unruhen bildete sich Wenzel Hollar zu einem vortrefflichen Kupferstecher; Philipp van de Boche giebt im Jahre 1618 den Abri der Stadt Prag, und spter darauf der kaiserliche Kammermaler, Folpert von Alten Allen, die Abbildung eben dieser Hauptsatdt in Kupfer heraus. Etwas spter zeichneten sich folgende Maler aus, die historische Stcke, Architecturen, Portraite, Thiere, Blumen und Landschaften malten: Karl Screta, der die Manieren vieler groen Meister nachzuahmen wute, seine Schler, Bartholom. Klosse, und Franz Paling, sodenn Joh. Georg Hering, Anton Stephani, Karl Bings, Wenzel Britz, Eissler, Johann Friedr. He, Johann Georg Heintsch, Johann Ongers, Rudolph By, Peter Brandel, Laurentz Reiner, Michael Halwachs, Pompejus Augustinus Aldrovandini, Johann Adalbert
Angermayer, Caspar Hirscheli, [s. 229] Johann Hiebel, Jakob Braun, Johann Jakob Hartmann, Wilhelm Neunhert, Adam Schpf. []
64 Pozn.: Status particularis Regiminis FerdinandiII., amstelodami p.305 u.f. 65 Pozn.: Gassendus in Vit Tychonis 66 Pozn.: Winckelmann ber die Nachahmung der griechischen Werke, S.53 der 2ten Au. 67 Pozn.: Sandrarts Akademime, TheilII.BuchIII.1te Auage
68 Pozn.: Casp.Fsslin Verzeichniss der vornehmsten Kupferst. S.125. 69 Pozn.: Des camps Vies des Peintres.P.I.p.184. 70 Pozn.: Sandrart AkademieII.Th.III.B.S.285. 71 Pozn.: Caso. Fuesslin Geschichte der Knstler in der Schweiz, B.1S.52. 72 Pozn.: Des camps 1. c. p.293
73 Pozn.: Sandrart 1. c. p.300 74 Pozn.: J.R.Fuesslin allgem. Knstlerlexikon S.18 und 251, unter dem Artikel Heinz. 75 Pozn.: Sandrart ibidem, S.279 76 Pozn.: ibidem 1. c. p.346.
Gottfried Johann Dlabac, Allgemeines historisches Knstler-Lexikon fr Bhmen und zum Theil auch fr Mhren und Schlesien
Prag 1815 [sl. 14] Da also wieder die Knste gut aufgenommen wurden, so vermehrte sich auch die Zahl der Knstler merklich; deswegen legte Kaiser Rudolf II., dem die Knste ihr goldenes Zeitalter zu danken hatten, eine Knstlerakademie in Prag an, und nahm Sie in seinen mchtigen Schutz auf. Dieser groe Monarch, der sich lieber mit Wissenschaften und Knsten, als mit dem Schwerdte beschftigte, zog die grten Knstler Europens an sich, und wute ihre Verdienste zu krnen. Wie glcklich war also unser liebes Vaterland, da in seinem Schooe die Wissenschaften und Knste blheten, und von einem so mchtigen Monarchen untersttzt und fortgepanzt wurden! Aber auch die den bhmischen Knsten ergebene Zeitalter, verschwand mit dem Tode dieses berhmten Kaisers. Rudolf starb, und Kaiser Mathias, der [sl. 15] eine unruhige Regierung in Bhmen erlebte, und seinen Sitz nach Wien bersetzen mute, konnte aber keine Hlfe den Knsten leisten, ohne welcher doch ihr Daseyn nicht nur nicht bestehen konnte, sondern dieselben gezwungen waren, ein besseres Glck in fremden Lndern zu suchen. Der kleine berrest, der noch in Bhmen whren der Unruhen blieb, mute eben das Bhmen verlassen, und in der Welt so lange herumirren, bi sich wieder die Unruhen unter Kaiser Ferdinand II. legten, und der lngst gewnschte Frieden zurck nach Bhmen kehrte. Alles wurde von Feinden verwstet, und es verschwand alles, was zuvor die hchste Vollkommenheit erreichte. Bei allen den harten Schicksalen der Bhmen aber thaten sich doch einige Knstler hervor. (Holar, Philipp von der Bosche, Paul Aretin von Ehrenfeld). Nach dem dreiigjhrigen Kriege, aber kehrten wieder viele Knstler nach Bhmen zurck, und versuchten noch einmal die bildenden Knste emporzubringen. An diesem groen Werke hatte der berhmte Karl Skreta, der zuvor lange Jahre in Italien lebte, den grten Antheil, und suchte durch seine Kunststcke die vorige Neigung und Liebe der Bhmen zu gewinnen. [] [sl. 16] Aus diesem Zeitraume [tj. z doby po ticetilet vlce] sind uns folgende Knstler bekannt; als: Skreta, Bartholom. Klosse, Franz Palling, Joh. Georg Hering [Dlabac ad Heringa omylem do generace nsledujc po krtovi], Hess, Heintsch, Ongers, Rudolf By, Peter Brandel, Wenzel Lorenz Reiner, Halwachs, [], die sich in der Malerkunst hervorgethan haben.
Karel Vladislav Zap, (echy ) Djiny vtvarnch umn (Malstv)

in: Frantiek Ladislav Rieger (red.), Slovnk naun 2, Praha 1862 [s. 454] Umn milovn csa Rudolf II. povolal do Prahy mnoho slavnch umlc cizch, ale jejich tvory, a domcm umlcm k jich mnohostrannosti, jto potom doshli, valn pomohly, maj mlo spolenho s umnm eskm. V Praze tehd malovali Bartol. Spranger, Roland Savery, Jan z Cch, Jan Breughel, Jos. Heintz, Jan Hoffmann, Ji Hoefenagel a znamenit rytec Jilj Sadeler. [] Politickm a nboenskm pevratem, tidcetiletou vlkou v echch zpsobenm, petren jest podruh chod pirozenho rozvoje nrodnho umn, a echov se odtud novho nrodnho smru v umn vce dodlati nemohli. Akoliv v druh polovici XVII. stolet lechta a duchovenstvo mnoho pro malstv podnikali a vedle cizch umlc dost znamenit mnostv domcch tomuto umn sly sv vnovalo: pedce zmaltnlost a veobecn klesl vkus v krasoum nedaly eskmu duchu novho vzniku. Mli jsme pouze mnoho malv, ovem tak mezi nimi nkolik takovch, kte t evropsk slvy doli, ale ti neutvoili vce zvltn tet nrodn koly. Pedn zasluhuje estn zmnky Karel krta ze Zzvoic, kter vynikal obratnost v npodoben zpsobu malovn italskch mistr.
Antonn Rybika, Karel kreta otnovsk ze Zzvoic. Nstin rodo- a ivotopisn

Svtozor 3, 1869, s. 4243, 5051, 5556, 63 [s. 43] Vbec znmo jest, kterak vzdlanost a blahoby v zemch koruny esk v prodlen XVI. stolet na takov stupe se vyinuly, e ony tehd zaujmaly prvnch mst mezi zemmi stedn Evropy. Zvelebovalo se tenkrte kolstv tak, jako nikdy, kvetly obchod, emesla a hospodstv poln, vzdlvala se umn vtvarn a velik jin umn krsn; stavitelstv, sochastv, malstv [] vyzdvihly se a zdokonalily se tak, e dla v oboru umn tchto v zemch eskch asu toho zhotoven po bok stavti smme vtvarm nejvzcnjch umlc a emeslnk jin a zpadn Evropy, anobr e ona tyt i nad n vynikala. [] vbec veker spsob ivota spoleenskho i kulturnho ve vlasti na byl takov, e nestrann cizinci s podivenm pohleli na zem ke korun esk nleit, nepzniv jich soused vak zvidli jim takovto blahobyt a spsob astn. Bohuel e zvist takov spojen s domc nesnenlivost a nesvornost a jinmi nzkmi
STUDIE 49
nruivostmi, rozehla nespokojenos a boue nebezpen, z nich nedlouho na to vzela vlka krvav, dlouholet, v kter bohat a kvtouc kraje nae ohnm, meem, hladem a morem zpustoeny, ano cel zem esk a moravsk na vrub jsou obrceny. Tu kde se jindy rozkldala bohat msta a k oblakm se pnuly pevn a skvostn hrady, vidti bylo npotom jenom kouc se rmy a zceniny; kde se druhdy zelenaly rodn role, vinice a zahrady, rozprostraly se r pustiny []. Vtvary umn krsnch, jimi se druhdy stkvly chrmy a kltery, palce a hrady pansk i domy mansk, jsou jednak znieny surovou soldateskou, jednak zavleeny rukou loupeivou z vlasti na do krajin sousednch i zmoskch (Rakous, Bavor, Sas, vdska, aj.), aby tam ovem jet po stoletch vysvdovaly, jak bohat a slavn bvaly nkdy zem esk a moravsk a jak bedliv vzdlvali obyvatel jejich umn krsn a velik vdomosti uiten, a zstaly-li to pese vechno
jet njak pamtky umleck u ns skvostn kancionly, emesln ezan neb malovan archy, nhrobky a obrazy mu nkdy v ivot veejnm a crkevnm proslulch a t. p. ty maeny, kaeny a boeny jsou od domcch kazisvt a zelot, aby se zniila velik pamtka doby kacsk a buisk. Kdy se pak ponkud utiily boue politick a nboensk a krajiny esk a moravsk zaaly se zotavovati od vytrpnch neest vlench, zbudil se i tu zas jaks taks ivot veejn a spoleensk a vzdlvala se emesla obchody a umn; avak pozorovati tu bylo ve vm ji spsob jin a rz ciz, nesrovnvajc se s tm, kter u ns panoval ve vcech tch ped vlkou tidcetiletou. Nebo do krajin pustch a lidu przdnch povolni jsou obyvatel kmene, jazyka i spsobu cizho, bval slvy a vzdlanosti esk neznal ano j nepzniv, ti pak, kdo tu zstali z pedelho obyvatelstva, byli pedelmi nehodami vlenmi zbdovni a zmaltnli.
Tak zniena jest osudnou bitvou blohorskou a zhubnmi inky jejmi nrodnos i zlat vk vzdlanosti a blahobytu domcho, m zanikl o star esk rz malsk, stavitelsk a kovolijeck, jako i pohbena jest vbec star esk kola umleck. [] Kdo tud ctil k sob nklonnosti k umnm krsnm a vtvarnm, nucena se vidl obrtititi se doma k mistrm ji cizm, anebo jti do zem zahraninch, Vlach, Nizozemska nebo Francie kde umn takov asu toho byla v rozkvtu. Proe kdy v druh polovici XVII. stolet jaks taks ivot umleck v echch zase jeviti se zaal, neml ji nic spolenho s staroeskm rzem umleckm a misti tehdej sebe nadanj, vzdlni jsouce vzory cizmi, nemajce nrodnho zkladu a neznajce starch tradic historickch, nepovznesli se vce k spsobu samorostl esk koly umleck a teba nm zstavili zdail prce malsk, sochask a stavitelsk aj., nememe jich pedce pokldati za
opravdov a samorostl umleck dla esk [zvraznno autorem], albr toliko za trefn napodobovn dl vlaskch, amskch, francouzskch, vzdlan ttcem, dltem a nebo kruidlem mistr eskch. [s. 51] [Karel krta] Bohuel vak e zabrav a vtudovav se pli hluboko do vzor vlaskch akademik a eklektik, nemohl se krta npotom zcela sprostiti jich nzoru a spsobu, a vyinouti se k pvodnosti, samostatnosti a rznosti takov, jak by se vyhledvalo k obnoven star aneb k zaraen nov esk koly malsk. Velik prce krtovy jsou toti bedliv a trefn provedeny, avak v dn z nich nepotkvme se s nzorem a spsobem naeho Koldy, Zbyka, Dticha, Polile, Radoue aneb jinch mistr star koly esk, alebr tm kad dlo jeho pipomn ns bezdky na njak vzor ciz. Proe nelze nm tak pokldati malby a vkresy jeho za dla opravdov esk, nobr za pouh ovem velmi zdail npodobovn dl vlaskch a mskch.
Karel krta v Praze

aneb Pbh dvojho potku
LENKA STOLROV RADKA TIBITANZLOV VT VLNAS
1 Joachim von Sandrart, Lacademia todesca della architectura, scultura&pittura oder Teutsche Academie der edlen Bau, Bild- und Mahlerey-Knste. Der teutschen Academie zweyter und letzter Haupt-Theil, Nrnberg 1679, s.326. 2 Bohuslav Balbn, Diva Montis Sancti: seu Origines&Miracula Magnae Dei Hominumque Matris Mariae, Quae In Sancto Monte Regni Bohemiae, ad Argentifodinas Przibramenses [] in Statua sua mirabili, aditur,&colitur [], Pragae 1665, s.127, viz Edice historickch pramen vtto knize, dokument . 102. 3 Cit. dle: Vincy Schwarz (ed.), Msto vidm velik Cizinci oPraze, Praha 1940, s.31. 4 Ktomu nap. Milo Vclav Kratochvl, as hvzd amandragor. Prask lta RudolfaII., Praha 1972, s.4651. 5 Srov. Vclav LedvinkaJi Peek, Praha, Praha 2000, zvl. s.296323.
Carolo Screta, Mahler von Prag. Komt nach Venedig, Bolognen, Florenz, Rom und wieder auf Prag. Tmito slovy lapidrn vymezil Joachim von Sandrart kruh krtovy ivotn pouti: z Prahy vzeel a do Prahy se opt vrtil. Bohuslav Balbn pak o svm pteli vzletn napsal: Praga unum aliquem misit, antiquibus pictoribus parem, virum apud nos genitum, sed Orbi et Urbi notum Praha nm dala znamenitho mue rovnho starm malm, u ns zrozenho, avak znmho i mu a svtu. Jmno krtovo a nzev esk metropole se staly nerozlunou dvojic i u pozdjch autor. Plnm prvem, nebo velk barokn mal a msto nad Vltavou vdy nleeli jeden ke druhmu a krta Prahu opakovan oslavil i ve svch dlech. Praha v dob krtova narozen provala epilog sv hvzdn ry, kdy se podruh v djinch stala na del as rezidennm mstem csae Svat e msk. Italsk jezuita Giovanni Botero napsal v roce 1596: Hlavnm mstem [ech] je Praha, rozdlen ve ti sti, je vechny le v pvabn a rozshl dolin; jmenuj se Mal Praha, Star Praha a Nov Praha. Molta [=Vltava] dl Malou Prahu od Star; ale spojuje je pendhern most se tyiadvaceti oblouky. V Mal Praze je vzneen hrad zbudovan na pahorku a katedrla. Star Praha je pizdobena mnohmi ndhernmi a velikmi budovami; mezi nimi je orloj, na nm je vidti astronomick rok, pohyb Slunce a Msce, poet msc a dn, kalend dn svtench, zatmn Slunce, dlku dne i noci, oposice Msce, novolun a kvadratury. V tto sti msta maj id ghetto, je je jako msto pro sebe. Nov Msto je od Starho oddleno pkopem, jen bval hlubok, dnes vak je srovnn s vkolnm povrchem a je zaplnn sady. Podle odhadu vechny tyto mstsk sti dohromady maj obvod nemen ne je obvod msta ma. Pozdn rudolfnsk Praha, msto krtova ranho dtstv, mla podle hrubch odhad nco mezi padesti a edesti tisci obyvatel a o nco vce neli 3300 dom. Jej srovnn s papeskm mem, nastvajc metropol evropskho baroka, bylo jist pedevm rtorickou gurou, ovem ne zcela nepodloenou. Praha zaznamenala po polovin 16. stolet rychl demograck i stavebn rst, dky nmu si zskala, alespo v rmci stedn Evropy, postaven skutenho velkomsta. Vde, nad n se vznela stl hrozba tureckch njezd, disponovala ve stejn dob oproti Praze zhruba polovinm potem dom. esk metropole vak velikost pekonvala i tradin regionln centra v sousednch nmeckch sttech, jakmi byly Lipsko, Norimberk i Augsburg. Rozsahem a vznamem se j nevyrovnalo ani tradin sprvn stedisko Slezska Vratislav, jinak jedin dal msto v zemch Koruny esk, kter se mohlo vykzat velkomstskmi ambicemi. Do postaven regionln metropole Praha postupn dorstala bhem cel druh poloviny 16. stolet. Na potku tohoto dynamickho rozvoje stla paradoxn porka
STUDIE 53
eskho stavovskho odboje v roce 1547, kter znamenala likvidaci monopolnho postaven praskch obc jako stediska politick moci mstskho stavu. Odvetn opaten panovnka vi krlovskm mstm sice pinesla konec vsadm, jim se Praha tila od husitskch vlek, nenaruila vak jej postaven pirozenho sprvnho i duchovnho centra eskho krlovstv, respektive v nkterch ppadech i politickho stediska cel Koruny esk. Restriktivn zsahy Ferdinanda I. naplno otevely Prahu lecht a tak dvoru. Okolo poloviny 16. stolet ilo v Praze podle odhad nanejv 25 000 obyvatel mn ne v dob Karla IV. Tento poet se vak v nsledujcch desetiletch rychle zvyoval. I kdy hradby a pkopy mezi Starm a Novm Mstem si skuten podrely pouhou symbolickou funkci, jak naznauje Botero, vechna ti prask msta Star, Men a Nov lpla dosud tvrdojn na sv autonomii a na privilegich, jimi je obdaili stedovc panovnci. Sla setrvanosti ve vztahu k dvnm prvm a svobodm se projevila teba v rlivch vpadech vech t praskch radnic vi Hradanm, roku 1598 formln povenm z komornho na krlovsk msto. Samozejm, e za tmto aktem stl pedevm fakt, e na hradanskm pahorku, v tsn blzkosti krlovskho sdla, nalezli sv pbytky mnoz prominentn dvoan a dvort ednci. Pierre Bergeron ve sv zprv z roku 1603 pvabn k, e pak je tam jet pedmst zvan Vnj Hradany, povaovan nkdy za dal msto. Nmeck topograf Matthias Quaden von Kinckelbach ve sv relaci o echch (1609) zase shrnul svj dojem do vty, e Prask hrad hradem krlovskm jest, kterto spe mstu ne hradu se podob prostrannost a stavenmi. Krom zpadnho pedpol Hradu se nov pchoz zakupovali nejastji na Mal Stran. Stejn jako Hradany, tak Men Msto zdevastoval niiv por levoben Prahy v roce 1541. Katastrofa uvolnila stavebn parcely a umonila nov, velkorysej urbanistick een. Mal Strana se stala mstem aristokracie a tak stediskem prask italsk kolonie. Mezi malostranskmi Vlachy nalzme vedle obchodnk a nannk pedevm stavebn specialisty tukatry, kamenky a zednky, jejich podl na vstavb renesann Prahy zstv dodnes patrn. Pliv novch obyvatel ml za nsledek dynamick roziovn zstavby. Nov domy a ulice rychle stoupaly z vltavskho dol a k pat petnskho vrchu, kde rychle nahradily nkdej zahrady a vinice v okol starobylho kostela sv. Jana Ktitele. Prv tato svatyn, dnes ji zanikl, se vedle augustininskho chrmu sv. Tome stala mdnm pohebitm rudolfnskch dvoan vetn mnohch slavnch umlc. Odlin obraz sktala zstavba na pravm behu eky. Star Msto, bata manskho bohatstv a blahobytu, si uchovalo v urbanistickm celku i v architektonickch
54 KAREL KRTA V PRAZE
6 Ji Peek, Djiny Prahy vletech 15501650, in: Elika FukovJames M.Bradburne et al. (edd.), RudolfII.aPraha. Csask dvr arezidenn msto jako kulturn aduchovn centrum stedn Evropy (kat. vst.), PrahaLondnMiln 1997, s.252269, zde s.252253. 7 Tamt, s.254255. 8 Cit. dle: Ti francouzt kavali vrudolfnsk Praze, Elika Fukov (ed.), Praha 1989, s.78. 9 Cit. dle:V.Schwarz (ed.), Msto vidm velik (cit. vpozn. 3), s.38. 10 Pavel Vlek, Promny msta vdob renesance aza vldy RudolfaII., in: Pavel Vlek (ed.), Umleck pamtky Prahy, Mal Strana, Praha 1999, s.3442. 11 Pehled hlavn literatury kitalsk kolonii vPraze podvaj Vclav LedvinkaJi Peek, Manstvo, mstsk ivot veejn asoukrom, in: E.FukovJ.M.Bradburne et al. (edd.), RudolfII.aPraha (cit. vpozn. 6), s.287301, zde. s.300, pozn. 9.
1. Johannes Wechter podle Philippa van der Bossche, Pohled na Prahu (tzv. Sadelerv prospekt), 1606, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
12 Srov. Dobroslav Lbal, Renesance amanrismus, in: Pavel Vlek (ed.), Umleck pamtky Prahy, Star Msto, Josefov, Praha 1996, s.2730. 13 Tamt, s.431434. 14 Tamt, s.321323. 15 Dobroslav Lbal, Nov Msto aVyehrad vrenesanci amanrismu, in: Rena Bakov (ed.), Umleck pamtky Prahy, Nov Msto, Vyehrad, Vinohrady (Praha 1), Praha 1998, s.2629.
detailech svj pvodn stedovk rz. Zatmco na Mal Stran i na Novm Mst zachytili dobov vedutist mnostv volnch prostor stavebnch proluk, przdnch parcel, ale i zahrad a vinic, pak Star Msto, tsn seven do prstence hradeb, monosti dalho rstu prakticky nenabzelo. Pestoe dsledky zmarnnho stavovskho odboje postihly staromstsk patricit v politick sfe zvlt tce (lo o de iure nejvznamnj krlovsk msto v zemi!), koeny jeho ekonomick prosperity natrvalo podvzat nemohly a zejm ani nechtly. Do gotickho organismu Starho Msta vstupoval nov umleck i ivotn styl, renesance, zprvu jen nesmle. Ji kolem roku 1560 si ale prominentn patricijov mohli dovolit zamstnvat na pestavbch svch dom dokonce leny dvorsk hradn hut Ferdinanda I., jak dokld napklad dm Granovskch v Tnskm dvoe. Prat man dokzali pijmout, by v prostorov redukovan podob, i nejnronj prvky soudob palcov architektury italskho raen. Stavebn vvoj Starho Msta, domovsk obce Karla krty a jeho rodiny, si i po pesunu csaskho dvora do Prahy zachoval urit specika ve srovnn s levobenmi msty. Renesann novostavby zde zstvaly ojedinl a nov sloh se uplatoval pedevm pi pestavbch gotickch dom. Mezi vdmi stavebnky nachzme pekvapiv mlo lechtic, hlavn investoi pochzeli z ad mstskho patricitu. Mnohdy jimi byli erstv pisthovan podnikatel, kte se takka programov nezajmali o mon podl na mstsk samosprv a soustedili se na akumulaci majetku. Potkem 17. stolet vyrostly na Starm Mst, stejn jako o mlo dve na Mal Stran, skuten kupeck palce, jejich architekturu ji ovlivnil manrismus. Nejvznamnjm dokladem takovto mstsk rezidence je Teyv dm z doby kolem roku 1610 zabrajc rozshl pozemek mezi ulicemi Michalskou a Melantrichovou. Ve srovnn s okzalost Starho Msta by se renesann Nov Msto mohlo jevit jako jeho chud pbuzn. Bohatstv zdejho patricitu skuten nedosahovalo staromstskch i malostranskch dimenz a vzhledem ke vzdlenosti od Hradu se sem ani nehrnuli cizinci, kte se rozhodli spojit sv kariry s csaskm dvorem. Soudob veduty vak ukazuj, e pinejmenm prel svch asto patrovch dom si novomstt man ile petveli podle zsad renesannho tvaroslov. Nechybla ani arkdov ndvo, kter kupodivu nemme doloena na Mal Stran. Z cel tto renesann ndhery Novho Msta, jej tit spovalo v oblastech kolem dnenho Vclavskho nmst a itn ulice, se do dnench dob dochovaly pouh fragmenty. Dodnes ale tvo spoleensk a obchodn centrum Prahy zlat k okolo Mstku,
STUDIE 55
tedy v mstech, kde se historicky stkaly a v rudolfnsk dob i bezprostedn protly hlavn komern zny Starho a Novho Msta. U soudob pozorovatel si povimli, e rudolfnsk Praha vedle ady vhod a lkadel nepostrdala ani veker stny charakteristick pro ran novovk velkomsta. Bylo zde draho, a to i pro cizince navykl jinak na eskou lci; vysok ceny zkladnch ivotnch poteb pedstavovaly napklad objekt stesk csaskho matematika Keplera. V pomrn kosmopolitn aglomeraci bujela dosti rozvtven (a zejm i dmysln organizovan) zloinnost, kterou si starousedlci prvem i neprvem asto spojovali s klany horkokrevnch Vlach. Neociln veduty z ruky Stevense i Saveryho ukazuj prask mikrosvt v dosti nelichotivm svtle. V tsnm sousedstv renesannch palc se rozkldaly poboen che a chudinsk slumy. Okolo Pohoelce, pr krok za hradanskmi hradbami, vyrostlo postupn cel msteko nevstinc a hazardnch heren. Nen tud divu, e setrvalm problmem praskho trojmst zstvala hygiena. Lka Hippolytus Guarinonimus v roce 1610 kritizoval cel soumst s vjimkou na vin poloench Hradan jako oblast vyloen nezdravou a k obvn nevhodnou: [Tato msta] hluboko dole jsou a neistotou velikou vlhkou po vech ulicch peteny, veskrz odpornou a zlou zpsobu maj, proe divu nen, e astji tam umrn velk pojde, ne prody vinou, ani zem, kterto mezi zemmi mnohmi zem vyvolenou jest, nbr nepl lidskou a nedbalost. Nebyla to cel pravda, mstsk samosprvy se as od asu i snaily, avak udrovn elementrn istoty ulic bylo evidentn nad jejich sly. Budi pro ilustraci citovn zpis z roku 1604, tkajc se plcku ped bvalou Pseckou branou na Mal Stran, tedy prostranstv v tsn blzkosti okzalho renesannho palce kupce a velkolichve Herkula de Nova: Na tm ryneku velik hromada rumu a hnoje jest, v kterm se chodci
16 J.Peek, Djiny Prahy (cit. vpozn. 6), s.256. 17 M.V.Kratochvl, as hvzd (cit. vpozn. 4), s.5160. 18 Cit. dle:V.Schwarz (ed.), Msto vidm velik (cit. vpozn. 3), s.39.
2. Johannes Wechter podle Philippa van der Bossche, Pohled na Prahu (tzv. Sadelerv prospekt), detail: Star Msto prask, 1606, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
19 M.V.Kratochvl, as hvzd (cit. vpozn. 4), s.56. 20 Souhrnn Ji Peek, Mansk vzdlanost akultura vpedblohorskch echch 15471620 (Vedn dny kulturnho ivota), Praha 1993, kde rozshl bibliograe ktmatu. 21 Kjej innosti ve sledovan dob viz Michal Svato (ed.), Djiny Univerzity Karlovy, I, 1347/481622, Praha 1995, s.219245. 22 Ivana ornejov, Jezuitsk akademie do roku 1622, in: tamt, s.247268. 23 Srov. Anna Skbov, Obnoven praskho arcibiskupstv vletech 15611562 ajeho vztah kprask universit, Acta Universitatis CarolinaeHistoria Universitatis Carolinae PragensisVII/1, 1966, s.211. 24 Ji Rak, Vvoj utrakvistick organizace vdob pedblohorsk, Sbornk archivnch pracXXXI/1, 1981, s.179204. 25 Bedich Peka, OKarlu krtovi. Dodaten zprvy, Svtozor 10, 1876, s.121122, 153, zde s.121122. Odtud t Jaromr Neumann, Karel krta 16101674, Praha 1974, s.14. 26 Gustav Edmund Pazaurek, Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte desXVII.Jahrhunderts, Prag 1889, s.33. 27 Vt Vlnas, in: Lenka StolrovVt Vlnas (edd.), Karel krta 16101674. Doba adlo, Praha 2010, s.581, . k.XVI.1. Po poven do vladyckho stavu si Jan krta dal vyrobit typ, kter vlastnil jet jeho syn Kundrat. Ten jej pouil vroce 1595 kzpeetn potvrzen pjmu 275 meskch kop od sv matky Aneky zVodolna. Peetn obraz pedstavuje erb otnovskch ze Zvoic doplnn oinicily ISZZ [=Jan krta ze Zvoic] (za laskav upozornn na ten inicil dkujeme kolegovi Janu Oulkovi). Srov. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka paprovch listin, star sign. 16707. Vsouvislosti sppravou krtovsk vstavy vroce 2010 se objevil jin typ se znakem otnovskch ze Zvoic vsoukromm majetku ve vcarsku. Ten vak pochz nejdve z19.stolet apipomn spe historickou rodinnou tradici mezi skutenmi i domnlmi potomky praskch krt. 28 G.E.Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 26), s.13. 29 Omincovn reform naposledy Petr Vorel, Stbro vevropskm pennm obhu 16.17.stolet (14721717), Praha 2009, s.259273 (zde odkazy na star literaturu). 30 G.E.Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 26), s.1415; TomV.Blek, Djiny konskac vechch po r.1618 I, Praha 1882, s.594; Tom Knoz, Karel st. ze erotna, Don Quijote v labyrintu svta, Praha 2008, s. 277278; cit. zznam viz: Moravsk zemsk archiv Brno, fond Rodinn archiv Ditrichtejn, Mikulov G140, inv. . 3015, sign. 154/b.
[=tulci], terci [=vtrnci] a jin neuiten lid zdruj a sv pelee maj; odkud lidem, na te ulici bydlcm, protivn, nezdrav a nesnesiteln smrad pochz. Ve stavebnm rozvoji praskch mst v rudolfnsk dob se jako v zrcadle odr proces socilnch promn a vvoje kulturnch preferenc. Praha zstvala skutenm centrem krlovstv i po strnce duchovn. Soustedily se tu rozhodujc vzdlvac aktivity vedle jedin esk univerzity tu sdlilo na pldruh destky latinskch farnch kol a rovn jezuitsk akademie, od roku 1565 oprvnn k udlovn nich akademickch titul. Psobily zde samozejm t nejdleitj zemsk sprvn orgny obou pvodn povolench kesanskch crkv, katolick a utrakvistick. Prostorov rozvren jejich sdel nepostrdalo symboliku. Obnovenmu mskokatolickmu arcibiskupstv propjil Ferdinand I. budovu nkdejho Gryspekovskho domu na Hradanskm nmst, v tsnm sousedstv krlovskho sdla a katedrly, kterou jakoto prvn chrm zem ctili rovn umrnnj evangelci. Konsisto podoboj sdlila v Karolinu a hlavnm chrmem utrakvist byl kostel Matky Bo ped Tnem na Staromstskm rynku. V letech 16151620 doplnil tuto konstelaci eskobratrsk sbor postaven na mst dnenho kostela sv. imona a Judy U Milosrdnch. Na obou bezch Vltavy vyrostly tou dobou za pispn protestant z e tak vstavn luternsk svatyn chrmy sv. Salvtora na Starm Mst a Nejsvtj Trojice na Mal Stran. Topograe praskch svatyn se tak stala vrnm obrazem nboensk rznorodosti v eskm krlovstv po vydn Rudolfova majesttu. Shodou okolnost ale nabyla nejvt konfesijn pestrosti teprve v pedveer drtivho deru vtzn rekatolizace. V tsnm sousedstv Tnskho chrmu, jen nkolik krok od jeho severnho portlu, se v nronm dom U ernho jelena narodil nkdy mezi roky 1608 a 1611 Karel krta. Byl pslunkem ji tet v Praze usedl generace patricijskho rodu, jeho vhlas zaloil Jan krta ( 1587). Ddeek slavnho male, pvodn profes koenk a pozdji mlyn a obchodnk s vnem, kter vno rovn enkoval, piel do Prahy z moravsk Olenice u Kunttu. Mansk prvo na Starm Mst praskm zskal v roce 1559 a svou kariru v municipln samosprv dovril jako sentor. Roku 1570 povil csa Maxmilin II. Jana krtu a jeho potomky do vladyckho stavu a propjil mu rodov znak spolen s prediktem otnovsk ze Zvoic. Jan, kter se postupn stal majitelem nkolika dom na Starm a Novm Mst, ml nejmn jedenct dt, z toho pt syn: Jindicha, Kundrata, Pavla, Daniela a Jiho. Nejstar Jindich ( 1595) zddil otcovy nemovitosti na Novm Mst praskm, kde tak poval manskho prva. K roku 1594 se pipomn jako bern psa. Pavel krta ( po 1632) se vnoval karie pi kutnohorskm mincovnm adu, kde byl postupn psaem (1604), zstupcem mincmistra (1608) a mincmistrem (1610). Tuto vysokou funkci zastval a do stavovskho povstn, ovem s pestvkou v letech 16121616, kdy byl pechodn suspendovn a musel se brnit naen ze zpronevry. Svoji nevinu Pavel krta prokzal a bhem let 1619 a 1620 psobil jako mincmistr v Praze. Nepochybn se zde angaoval v dleit mincovn reform iniciovan eskmi stavy, za co jej po porce povstn ekalo vznn a vyetovn. Ped hrdeln komis na jae roku 1621 se Pavel krta otnovsk ze Zvoic spn obhjil a vrtil se zejm do Kutn Hory. Zde se s nm setkvme v letech 1625 a 1626 jako s konelem. Protoe se, podobn jako cel jeho rodina, hlsil k evangelickmu vyznn, rozhodl se po vydn Obnovenho zzen zemskho pro exil a k datu 29. kvtna 1628 pedal sv kutnohorsk nemovitosti zplnomocnnmu zstupci, kter ml zajistit jejich prodej. Tmto zmocnncem byl Pavlv vagr Oldich Byick z Byic. Vzpt ale na statky Pavla krty jako na konskty vznesla nrok esk komora. Poslednm znmm svdectvm o ivot nkdejho mincmistra je strun zmnka v dopise, kter psal 13. ervence 1632 Katein ze erotna, rozen z Valdtejna, posledn manelce Karla starho ze erotna, sprvce jejho vratislavskho domu: Jeho Milost pn Zdenk z Roupova ril sem pijeti dnes s pnem krtou. Vztah Pavla krty se erotnem me
STUDIE 57
naznaovat jak hloubku moravskch koen krtovskho rodu, tak pevnost jeho zakotven v reformanm prosted. Karel krta pozdji uctil pamtku svho milho strce obrazem Piety (1673), dodnes dochovanm v kostele sv. Jakuba v Kutn Hoe. Za svj karirn vzestup, a ovem i za svj pd, vdil Pavel krta dost mon vlivu mladho bratra Daniela ( po 1623). Tento prvnk, dle podn Pazaurkova fanatick utrakvista, zahjil svou edn drhu roku 1603 v hodnosti sekrete esk komory. V roce 1615 se stal defensorem konsistoe podoboj a po vypuknut povstn byl zvolen jednm z direktor, len ticetilennho vrcholnho stavovskho grmia, je spravovalo zemi v obdob mezi detronizac Habsburk a nstupem krle Fridricha Falckho. Daniel krta se podlel na vech zsadnch rozhodnutch direktoria, co mu po bitv na Bl hoe vyneslo trest propadnut hrdla, cti i statku. Na praskou ibenici vak bylo pibito jen jeho jmno, nebo provinilec sm urychlen opustil zemi. O druhm svtku vnonm roku 1620 projel hornoslezskou Bytom (Beuthen) a pozdji se usadil v polskm Gdasku, kde se stal dajn mstskm psaem. Jeho prask nemovitosti, zahrnujc mimo jin dm na staromstskm Malm nmst, zabavila krlovsk komora. Nejmn zprv se nm dochovalo o nejmladm ze syn Jana krty, Jim ( asi 1617), kter byl lkaem a zemel v Praze bez ddic, zejm v dosud mladm vku. Kundrat i Konrd krta ( v z 1613), otec male Karla krty, byl Janovm druhorozenm synem. Pracoval jako psa (1594) a poslze jako etn (1605) esk komory, pleitostn byl administrativn inn pmo pro csae a krle Rudolfa II. spn pokraoval v roziovn rodovho majetku a kdy v roce 1612 sepisoval svj testament, mohl potomkm odkzat mimo jin staromstsk dm U ernho jelena, dm U kamenk na Novm Mst, mln, dv vinice nachzejc se v tsn blzkosti praskch mst a navc i majetek mimo Prahu vinici s lisem pod mlnickm zmkem a dm na pedmst tho msta. Na dnm z tchto statk nevzly dluhy.
31 Michal ronk, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit.vpozn. 27), s.434, . k.X.5. 32 G.E.Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 26), s.15. 33 Tamt, s.15; T.V.Blek, Djiny konskac (cit. vpozn. 30), s.593594; Antonn Rybika, Karel krta otnovsk ze Zvoic. Nstin rodoaivotopisn, Svtozor 3, 1869, s.4243, 5051, 5556, 63, zde s.43. 34 A.Rybika, Karel krta (cit. vpozn. 33), s.43; G.E.Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 26), s.15; srov. dle J.Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 25), s.14. 35 G.E.Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 26), s.1314, 1819; J.Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 25), s.15; Radka Tibitanzlov, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 27), s.582, . k.XVI.2.Viz Edice historickch pramen vtto knize, dokument . 6.
3. Vclav Hollar, Velk pohled na Prahu, 1649 (kresba 1636), Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
36 Dobroslav LbalJan Muk, Star Msto prask, architektonick aurbanistick vvoj, Praha 1996, s.9698; P.Vlek (ed.), Umleck pamtky Prahy (cit. vpozn. 12), s.421. 37 G.E.Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 26), s.1314. 38 Mlad Boleslav, Muzeum Mladoboleslavska, Archiv Matoue Konenho, sign. A3254 / Praha O1607, f. 3r. (za upozornn dkujeme Markt Rkov), viz Edice historickch pramen vtto knize, dokument . 3. 39 Jaroslav echuraZdenk HojdaMartina Novozmsk, Njemnci na Starm Mst praskm roku 1608. Rekonstruovan edice shoelho rkp.324 zArchivu hl. m. Prahy podle opisu uloenho vArchivu Nrodnho muzea, Praha 1997 (Documenta pragensia, monographia, vol. 3), s.58, . 411. 40 G.E.Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 26), s.18, pozn. 4, jej ztotouje sradninm sluhou Janem Sroubenm ze Slanho, ten se vak ji roku 1608 uvd jako nebotk, viz J.echuraZ.HojdaM.Novozmsk, Njemnci na Starm Mst (cit. vpozn. 39), s.72, . 585.
Dm U ernho jelena (p. 628I), v nm se narodil jako tvrt ze sedmi Kundratovch dt budouc mal Karel krta, se do souasnosti nedochoval. Stavba s renesannmi tty a romnskmi zklady byla zboena v roce 1898 a na jejm mst vyrostla novogotick obytn budova. Je na n umstna krtova pamtn deska s uvedenm dlouho pedpokldanho, ale mylnho roku narozen 1604. Pvodn dm zakoupil Kundrat krta ke dni 12. ledna 1592 za 1350 kop meskch od Ludmily z Morchendorfu, Erharda Wolfa a Vavince Storky. Mlad pbuzn pan Ludmily, Kateina Herkulesov z Morchendorfu ( po 1638), se zejm krtce pot stala Kundratovou manelkou a matkou jeho sedmi dt. Jak nyn vme ji s uritost, hlsila se krtova rodina k jednot bratrsk. Seznam pozen v roce 1607 pro poteby crkevn sprvy uvd mezi bratmi a sestrami v praskch mstech vedle Kundrata a jeho eny Kateiny rovn jejich syny Jana a Kundrata ml.; dva zbvajc chlapci Jindich a Karel tehdy jet nebyli na svt. Jin dokument ns informuje o tom, e krtov v dom U ernho jelena pronajmali mstnosti podnjemnkm. V roce 1608 zde bydleli hned ti: csask trabant jmnem Melichar, hokyn Jik Helm a Kapar, kotl (mdikovec), o nm se z pramene dozvdme, e dtinsk vci dl. Teba mezi uivatele jeho vrobk nleeli i synov a dcery ze krtovskho domu. Kundratv znm testament z roku 1612 rozdluje rodov jmn rovnm dlem pan Katein (pod podmnkou, e se a do plnoletosti nejmladho syna znovu neprovd) a tyem synm: Janovi, Kundratovi, Jindichovi a Karlovi. Dcerm Anece, Ester a Katein mla bt vyhrazena stka na vypraven svatby (200 kop meskch) a zrove na vyplacen z ddictv, rovn v ppad satku (500 kop), se kterm ovem musela souhlasit matka i dal porunci. Tmi testtor ustanovil sv bratry Pavla a Daniela krtovy spolu s manem Janem Sroubenm. Kundrat dal v zvti svou manelku, aby jejich dti vedla k bzni bo a liternmu umn (tj. kolskmu vzdln), aby se mohly pozdji snadno
STUDIE 59
uivit. Toto pn, korespondujc s dobovmi etickmi zsadami jednoty bratrsk, Kateina krtov spolen se vagry bezesporu naplnila. Nejstar z jejch syn, humanisticky vzdlan litert a lka Jan ( 7. ledna 1650), odeel z Prahy do Basileje, kde nalezl toit u svho pozdjho tchna, profesora teologie Ludwiga Lucia. Poslze zakotvil jako ven man a mstsk lka v Schaffhausenu a medicn se vnovali i jeho potomci. Janv syn Jindich (Heinrich) krta (16361689), znm pod humanistickm pdomkem Nicander, jen promoval roku 1671 v Heidelbergu, proslul jako polyglot, prodovdec a autor lkaskch traktt, mimo jin o len moru. V nmeckojazynm protestantskm prosted byl jet v 18. stolet mnohem znmj postavou neli jeho strc mal. Dal Karlv sourozenec Kundrat ml. krta pobval tak v cizin, ale podle ne zcela jasnch daj zemel ji v mld. Tet syn Jindich ( po 1638), kter doprovzel matku ze saskho Freibergu, nael spolu s n pechodn nov domov v polskm Len ve slubch tamnho vvody. Ani v leensk exulantsk kolonii eskch brat Kateina krtov nepobyla dlouho, nebo roku 1638 se s n setkvme v hornoslezsk Sted (Neumarkt), odkud zaslala svmu nejmladmu synovi zplnomocnn k veden restitunch spor jejm jmnem. Spoleensk a existenn zzem, kter dokzali star brati Karla krty poskytnout svmu sourozenci bhem jeho let uovskch a vandrovnch, nesporn pisplo k malovu spnmu umleckmu rozvoji. Objemem svho majetku se krtov otnovt ze Zvoic adili k vrstv bohatch man Starho Msta praskho, u nich bylo nepsanm pravidlem dren dvou nebo vce dom a dalch nemovitost v blzkm okol mst jako mln, vinic, zahrad nebo pol. V rmci velkch zmn, je nastaly po roce 1620 v souvislosti s politickmi otesy, prvnmi emigranmi vlnami a pesuny majetku, se do poped postupn dostala staronov vrstva, pomalu tvoc nov patricit. Tak ona se oprala o majetek, pedevm nemovit, a jej lenov se rekrutovali pedevm z ad mansk inteligence a ednk zamstnanch v mstskch radch a ve sttn i zemsk sprv. Ze starch mocnch a majetnch patricijskch rodin, s nimi byli krtov v kontaktu, si sv dravy v Praze udreli a dle rozili nap. Globicov z Buna nebo Vokovt z Kunratic. K rodm, je na nov situaci vydlaly, by se dali piadit teba Laynhozov z Bevnova nebo Miseronov z Lisonu.
41 Srov. Johann Heinrich Zedler (ed.), Grosses vollstndiges UniversalLexicon aller Wissenschaften und KnsteXXXVI, LeipzigHalle 1743, sl.709712, odtud ji A.Rybika, Karel krta (cit. vpozn. 33), s.4243. 42 J.Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 25), s.1617.Viz Edice historickch pramen vtto knize, dokument . 16. 43 Petr PibylLenka Stolrov, Kstle rostouc slv naeho pilnho umlce. Karel krta mezi vcarskem, aItli vzrcadle nov objevench pramen, viz vtto knize s. 73. 44 Jaroslava Mendelov, Obyvatelstvo praskch mst, in: Jaroslava MendelovPavla Sttnkov (edd.), ivot vbarokn Praze 16201784, Praha 2001, s.3335, zde s.33. 45 Vclav Lva, Studie oPraze poblohorskIII.Zmny vdomovnm majetku akonskace, in: Sbornk pspvk kdjinm hlavnho msta PrahyIX, 1935, s.369.
4. Fabriciova mapa Moravy, detail se znzornnm Olenice u Kunttu, odkud piel do Prahy Jan krta, dd male Karla krty, 1575 (repro dle: http://www.staremapy.cz/antos/ zoomify/fabricius.html) 5. Pamtn mince Jana krty, raen u pleitosti jeho poven do vladyckho stavu, 1570 (repro dle: Gustav Edmund Pazaurek, Carl Screta (16101674) Ein Beitrag zur Kunstgeschichte des XVII. Jahrhundertes, Prag 1889, s. 10) 6. Praha, pravdpodobn dlna Dionysia Miseroniho, Znak otnovskch ze Zvoic, (kolem 1650), Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
7. Pamtn deska Karla krty na budov, stojc dnes na mst malova rodnho domu, Archiv hlavnho msta Prahy (foto: Frantiek Rame, 1986) 8. Vcslav Jansa, Dm U ernho jelena na Starm mst praskm (p. 628I) rodn dm Karla krty 1896, Muzeum hlavnho msta Prahy (repro dle: Pavla Sttnkov Ondej Polk, Starou Prahou Vclava Jansy, Praha 2008, str. 28) 9. Karel krta dlna, Pieta, obraz vnovan Karlem krtou mstu Kutn Hoe na pamtku Pavla krty, 1673, Kutn Hora, kostel sv. Jakuba (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln)
46 TomV.Blek uvd, e dolo ke konskovn 401 statk, zeho bylo 275 rozshlch panstv, viz T.V.Blek, Djiny konskac (cit.vpozn. 30), s.CL.Podle Frantika Kavky postihly konskace 680 osob, 166 znich ztratilo cel jmn, 45 dv tetiny, 128 polovinu a215 tetinu majetku, srov. Frantiek Kavka, Bl hora aesk djiny, Praha 1963, s.240. 47 Lta 1624 a1627 byla dalmi meznky, po nich dolo kvraznmu nrstu konskac aexodu obyvatelstva zech. Kperiodizaci konskanho procesu vechch nejnovji Tom Knoz, Poblohorsk konskace. Moravsk prbh, stedoevropsk souvislosti, obecn aspekty, Brno 2006, s.389. TomV.Blek uvd jednotliv fze prvn konskan vlny, viz T.V.Blek, Djiny konskac (cit. vpozn. 30), s.XXV.Pojem vlna pouil ve sv prci iPetr ornejprvn konskan vlna po 1620, druh po saskm vpdu 1631 atet vsouvislosti svaldtejnskmi konskacemi po 1634; Petr ornej, Vliv poblohorskch konskac na skladbu feudln tdy, in: Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et HistoricaI.Studia historica 14, 1976, s.178189. 48 Vdeckou edici vydal Hermenegild Jireek, Obnoven Prvo aZzen zemsk ddinho krlovstv eskho, Codex Iuris Bohemici 5/2, Praha 1888. Zsadn, co se te nboensk linie, je u preambule aposlze hlava Onboenstv. Vhlav nazvan Ostatcch vpokut odatch aglejtch kodikuje Obnoven zzen zemsk zptn poblohorsk konskace jako formu pokuty za provinn proti zempnovi. 49 T.Knoz, Poblohorsk konskace (cit. vpozn. 47), s.259.
V eskm krlovstv se napt mezi pevn nekatolickou stavovskou opozic a habsburskmi panovnky stupovalo ji od potku 17. stolet. Po bitv na Bl hoe 8. listopadu 1620, kde demoralizovan a patn placen esk vojsko podlehlo spojen csasko-ligistick armd, zvolila vtina pedk opozice zdnliv vhodnj kapitulaci. Vldy se opt ujal Ferdinand II., jemu blohorsk vtzstv umonilo rychlej realizaci politickch cl. Vd pedstavitel ohavn rebelie skonili 21. ervna 1621 na staromstskm popraviti. I dal astnky povstn, jejich jednn bylo vykldno jako crimen laesae majestatis, postihly tvrd exemplrn tresty, konskace majetk a mnoz z nich v dsledku rekatolizanch opaten zvolili nsledn odchod do exilu. Konskace neboli odnt majetku panovnkem pipravovala provinilce o hmotn statky, tedy o ekonomickou zkladnu, z n mimo jin pramenil jeho vliv na politick a spoleensk dn. Csa dokzal pln vyut mocenskho prostedku, kterho se mu v podob zabavenho majetku dostalo, a to v rozsahu, kter by ped rokem 1620 nebyl mon. Vrazn se utvrdilo panovnkovo postaven vi stavovsk obci i zemskm adm, zeslila centralistick politika i rekatolizan sil, a to jak ze strany katolick crkve, tak csae. Statky rebel propadly zempnovi, kter v mnoha ppadech umooval sv pohledvky vhodnm odprodejem konskt. K nejvtm sankcm bylo pistoupeno v eskm krlovstv, a to i ve srovnn s ostatnmi zemmi, kter se pipojily k odbojnm eskm stavm. Prbh poblohorskho konskanho procesu lze rozdlit na nkolik fz. Prvn, nejrozshlej z nich byla pipravovna ji od roku 1620 a vcemn ukonena 1622, akoli meme ci, e s uritmi pestvkami trvala a do roku 1627, kter se stal do jist mry milnkem. Po vydn Obnovenho zzen zemskho (10. 5. 1627) dolo mimo jin k ukonen on etapy poblohorskho konskanho procesu, kter vyzdvihovala prvn aspekty konskac jako sankce za vystoupen proti csai a protireforman cle naopak do znan mry zastrala. Znn Obnovenho zzen zemskho a nslednch nboenskch patent se dotklo i lechtic a man
STUDIE 63
nekatolickho vyznn, kte se proti csai pmo neprovinili, ale dosud se s nm nesjednotili ve ve. Od tto chvle bylo obtn odliit, zda k odchodu z vlasti a ke ztrt majetku dolo v dsledku trestnprvnho skutku, i se jednalo o nucen vysthovn a nsledn odprodej statk z nboenskch dvod, stanovench v Obnovenm zzen zemskm a v csaskch patentech. Udlosti nsledujc po potlaen eskho stavovskho povstn zashly nestejnou mrou vechny potomky starho Jana krty vetn jejich rodin. Dva porunci dt zemelho Kundrata krty, jejich strcov Pavel a Daniel, byli pro svou ast v rebelii potrestni; prvn na majetku a druh i na hrdle, by v neptomnosti. Kateiny krtov, rozen Herkulesov z Morchendorfu, a jejch potomk se pmo dotkal csask patent z roku 1627, jm mlo bt mimo jin dovreno oitn krlovskch mst od poslednch evangelk vetn vdov a sirotk pozstalch po nekatolickch manech. Matka Karla krty se vslovn odmtla vzdt eskobratrsk vry a zvolila cestu do exilu. Jeliko nleela k privilegovanmu stavu, mohla vyut institutu ius emigrandi vysthovaleckho prva, kter j umoovalo odejt ze zem bez propadnut majetku. Man krlovskch mst a lechtici smli v urit lht prodat sv nemovitosti osob katolickho vyznn. Nen pochyb o tom, e toto prvo vedlo v praxi k ad podvod a spekulac. Navc st prodej byli nuceni protestantt exulanti uskuteovat ji z ciziny prostednictvm plnomocnk, opt spolehlivch katolk, nebo lhta ty msc byla pro prodej statk vzhledem k pevisu nabdek tm nerelnm asovm horizontem. Cena realit nsledkem tchto odprodej z nutnosti rychle devalvovala: zatmco ve dvactch letech 17. stolet se exulanti podleli na trhu s domy v praskch mstech asi ze 13 %, v nsledujcm desetilet stoupl jejich podl a na 80 %.
50 Otto fzi rekatolizace podrobn Ji Mikulec, 31.7.1627. Rekatolizace lechty vechch. je zem, toho je inboenstv, Praha 2005. 51 Srov. Ivana ornejovJi KaeJi MikulecVt Vlnas, Velk djiny zem Koruny eskVIII, 16181683, PrahaLitomyl 2008, s.103104. 52 Olga Fejtov, Mansk domy ajejich majitel, in: J.MendelovP.Sttnkov (edd.), ivot vbarokn Praze (cit.vpozn. 44), s.2833, zde s.30.
10. Seznam len jednoty bratrsk na Starm Mst praskm se zznamy o rodich a starch sourozencch Karla krty, 1607, Mlad Boleslav, Muzeum Mladoboleslavska, archiv Matoue Konenho (foto: Muzeum Mladoboleslavska) 11. Pieter II. de Jode podle Aegidia Sadelera, Vlastn podobizna Aegidia Sadelera, (do 1661, pedloha ped 1628), Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze) 12. Aegidius Sadeler a dlna, Apoteza csae Ferdinanda II. jako bojovnka za katolickou vru, 1629, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
Kateina krtov staila ped odchodem do Saska prodat pouze erlinkovsk mln na Novm Mst praskm, deskov statek, kter roku 1607 zskal jej manel za vrn sluby od csae Rudolfa II. Dm U ernho jelena prodala v roce 1629 u prostednictvm plnomocnka Ondeji Laynhozovi z Bevnova, lenovi rady Starho Msta praskho, kter jej pedal do uvn svmu synovi Severinu Laynhozovi. Cena inila 2500 kop meskch, z nich ale obdrela prodvajc jen 1000 kop jako zlohu. Zbylou stku pozdji zajistila esk komora s odvodnnm, e Kateina v rozporu s csaskmi nazenmi vyvedla ze zem nezletil sirotky a nevrtila je v patin lht zpt. Z cel velk rodiny Kundrata krty zstvala na pelomu dvactch a tictch let 17. stolet v Praze pouze dcera Aneka ( 1636), provdan za italskho kupce Jana Baptistu Reymunda. Ta tak po odchodu matky a sourozenc do ciziny zastupovala rodinn majetkov zjmy spolen s dalmi dvma plnomocnky, katolickmi many Jakubem Kozlem z Peclinovce a Josefem Dobenskm z Nigropontu. O dvou zbvajcch sestrch Karla krty, Ester a Katein, nemme takka dn zprvy. Ester dajn odela do exilu spolen s matkou, ale nevydrela trapy na cest a zhy zemela. Z nov objeven korespondence mezi bratry krtovmi vyplv mimo jin, e tha starost o rodinn majetek leela na bedrech Jindicha krty, kter zstval matce nablzku a pravdpodobn fakticky eil tyto praktick zleitosti za ni. Nejspe to byl prv Jindich, kdo zajistil ped odchodem z vlasti dva zmocnnce, kte mli zastupovat zjmy krtovch v prodeji a sprv zbvajcch statk. V jeho dopisech adresovanch bratrm i Janovu tchnovi Ludwigu Luciovi se meme dost o kadodennch starostech, je z tto neradostn situace vyplvaly. Snaha zajistit hmotn nejen sebe a matku, ale zprostedkovat i obma bratrm penze, kter jim nleely, se vine jako erven nit jeho listy. Nae informace o praskm dtstv a mld Karla krty jsou znan nejasn. Poznatky o jeho vchov a malskch potcch skldaj badatel u od 19. stolet prakticky vhradn z analogi, domnnek a z pozdjch svdectv. Bezpochyby se
53 T.V.Blek, Djiny konskac (cit. vpozn. 30), s.594595; G.E.Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 26), s.2021;V.Lva, Studie oPraze poblohorsk (cit. vpozn. 45), s.26. 54 G.E.Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 26), s.21. 55 Ble Lenka Stolrov, Karel krta azalp, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 27), s.6365; P.PibylL. Stolrov (cit. vpozn. 43).
13. Anonym, Popravy pedk stavovskho povstn na Staromstskm nmst v Praze dne 21. ervna 1621, (1621), Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze) 14. Vclav Hollar podle Karla krty, Poprs mladka, 1635 (kresba 1627), Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze) 15. Frans Luycx, Csa Ferdinand III., (1648/49), Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
56 A.Rybika, Karel krta (cit. vpozn. 33), s.43. 57 J.Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 25), s.15. Srov. Edice historickch pramen v tto knize, dokument . 23.
mu dostalo kvalitnho vzdln vetn jazykovho. Vzhledem k umlcovu eskobratrskmu pvodu meme pedpokldat tak solidn vchovu nboenskou. Zda se krta ji v Praze vzdlval rovn v obyejnch tehd vdomostech bohatrskch, ermovn, jedn, hudb atp., jak soud jeho ivotopisec Antonn Rybika, prozatm potvrdit nelze. Zhadou zstv i jeho prvotn umleck kolen. Jaromr Neumann pipomn, e v dom krtova ddeka Jana visel obraz se starozkonnm nmtem Samsona, a pedpokld bohatou obrazovou vbavu i v pbytcch dalch len rodiny, kde se zejm opravdu nalzaly pinejmenm rodov portrty. Ve krtovskm ptelskm okruhu bylo mono nalzt nkolik umlc, napklad Jacoba Hoefnagela i Jana Ornyse z Lindperka. Je zejm, e evangelick mstsk patricit se na potku 17. stolet ji nestavl zsadn odmtav k umleckm dlm a dokonce i pslunci psn jednoty bratrsk postupn pehodnocovali svj pvodn striktn odpor vi obrazm jako svtskm marnostem. Pehnan nklonnosti krt k vtvarnmu umn ovem na druh stran zrovna nenasvduje ast Karlova strce
STUDIE 67
Daniela pi kalvnsk obrazoboreck akci v prask katedrle. Ve svtle poslednch zjitn se zd bt stle pravdpodobnj, e praskm uitelem Karla krty byl pece jen Aegidius Sadeler (15681628), slavn rudolfnsk rytec, jen se stal roku 1621 dnm cechovnm mistrem a od t doby se dajn vnoval pouze malb. Sadeler se mohl z dvorskho prosted znt s Karlovm otcem Kundratem, jen psobil jako rationum praefectus a supremus annonae magister, tedy vrchn komorn etn csa Rudolfa II. a Matye. Podle vlastnch slov odeel Karel krta do ciziny v roce 1627, vzpt pot, co se dn vyuil u lehrmajstra, mistra cechu malskho, bohuel nikde nejmenovanho. V roce 1640, tedy nejmn dva roky po svm nvratu do Prahy, vypovdl mal o okolnostech sv cesty i dal zajmav skutenosti. Mimo jin ekl: [] j dnm emigrantem a exulantem nikdy nebyl, nbr se v svm umn, ktermu sem se vyuil a je sob oblbil, z Krlovstv eskho podle pleit atestac od lehrmajstra mho mn dan, v ltu 1627 in julio do cizch zem se odebral [] Zcela popel nboensk i politick dvody odchodu z ech: [] protoe jsem za tehdejho asu dnm sirotkem z zem ven vyvrenm ani emigrantem nebyl, nbr po umn svm jet dve ne ty patenta vyly, anbr o rok dve neli mate m emigraci ped sebe vzala, do ciz zem e sem se odebral [], vysvtlil doslova. Narel pitom na Decreta de Emigrantibus orphanis z roku 1628, na jejich zklad mu byl zadrovn doplatek za prodej domu U ernho jelena. Prv tato skutenost ale me hodnotu krtova svdectv relativizovat. Uveden vroky toti mal pronesl v rmci ednho sporu, jej vedl i v zastoupen matky a dalch len rodiny o pedmtn dm, respektive o nedoplatek na nm, s nabyvatelem nemovitosti Ondejem Laynhozem. Zptn nabyt ve vlasti zanechanho majetku umooval navrtilcm, mimo jin, csask dekret z 19. 11. 1633 spolu s nsledujcmi prvnmi vnosy. Laynhoz ovem tvrdil, e Karel krta po celou dobu pobval v cizin jako nekatolk, a uvaoval: I kterak jest tehdy on ve Vlach na njak peregrinaci sv po svm umn nekatolick zstvati a se zdrovati mohl, ponvad ve Vlach, vzlt pak v mst m dn nekatolick lovk, le na podveden a oklamn inkvisic, se zdrovati nesm. Co nebyla tak zcela pravda a sm krta jist dobe vdl, e katolick pravovrnost se v m v jeho dob nevyadovala zdaleka tak striktn jako v Praze. Zajmavj je Laynhozovo konkrtn udn, podle kterho
58 G.E.Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 26), s.19. 59 P.PibylL. Stolrov (cit. vpozn. 43), s. 73Srov. Sylva DobalovLubomr Konen, Karel krta aumlci praskho rudolfnskho dvora, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 27), s.2729, zde s.28. 60 Nejnovji ktmatu studijn cesty Karla krty uskutenn mezi lty 16271638 Lenka Stolrov na zklad recentnho nlezu dosud neznmch pramen vr.2010, kter jsou pedmtem dalho bdn autorky. Ble Lenka Stolrov, Karel krta aZalp, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn.27), s.6365; P.PibylL. Stolrov (cit. vpozn. 43). 61 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum 16381641, sign. 1169, f. 179v. Viz t Radka Tibitanzlov, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 27), s.592, . k.XVI.13.Viz t Edice historickch pramen vtto knize, dokumenty .7a22. 62 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum (cit. vpozn. 61), f. 182r. Viz t Edice historickch pramen vtto knize, dokument . 22. 63 Viz ve pozn. 53. Vtto souvislosti lze jako perliku pipomenout, e vroce 1657 byla manelka Karla krty Veronika, roz. Grnbergerov, vyetovna malostranskou mstskou radou kvli tomu, e vsouvislosti svyizovnm ddictv po manu Tcovi bez dovolen odvedla sirotka Augustina Neumanna (jednoho zddic, jeho byla souasn porunic) do krtova domu na Starm Mst aodmtala jej vrtit. Pi vslechu pr pan Veronika od tvrdojnosti sv ustoupiti nechtla amusela bt dokonce vsazena do radninho vzen. Jej manel intervenoval urady Starho Msta, kter zadila umalostranskch jej proputn. Sirotka Neumanna ovem Veronika krtov nevydala ani pot (viz Cyril Merhout, OMal Stran. Jej stavebn vvoj advn ivot, Praha 1956, s.101102). Zd se, e pslovenou energinost, clevdomost anestupnost vmajetkovch kauzch sdlela Veronika krtov se svm muem. 64 T.V.Blek, Djiny konskac (cit. vpozn. 30), s.CXXXII. 65 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum (cit. vpozn. 61), f. 173r, viz Edice historickch pramen vtto knize, dokument .22. 66 Johana Bronkov, Karel krta am, viz kapitola vtto knize, s.81.
16. Neznm rytec podle Karla krty, Pohled na Prahu od vchodu, (vydn 1650), Muzeum hl. msta Prahy (repro dle: Lenka Stolrov Vt Vlnas [edd.], Karel krta 16101674. Doba a dlo [kat. vst.], Praha 2010, s. 512) 17. Ovocn trh na Starm Mst praskm, v pozad uprosted Stavovsk divadlo, vlevo domy p. 587, 573, 574, 575 (krtv) a 576, Archiv hlavnho msta Prahy I4409 (foto: Atelir Alexander, 1928) 18. Domy p. 574 a 575 (vpravo) na Starm Mst praskm v dob trhu, Archiv hlavnho msta Prahy I9468 (foto: anonym, ped 1929) 19. krtv (Hjkovsk) dm U ervenho srdce (p. 575) na Starm Mst praskm, Archiv hlavnho msta Prahy II511 (foto: Jan Keneck, 1910)
20. Vstupn portl krtova (Hjkovskho) domu U ervenho srdce (p. 575) na Starm Mst praskm, Archiv hlavnho msta Prahy VI 16/23 (foto: Atelir Eckert [Jindich Eckert dcera], 1909)
mal konvertoval a po nvratu do ech: [] i to jest vbec znmo, e on krta, navrtiv se ped pl druhm ltem sem do Prahy nekatolick a maje proto od JMC rychte Starho Msta praskho arestrovn bti, potom teprve na Mlnce katolickm zstal [] Zvltn pozornosti si zasluhuje zmnka o Mlnku mst, s nm ml Karel krta mnohoetn a svm zpsobem nadstandardn vztahy. Kter z obou stran se v elovch tvrzench piblila vce skutenosti, pochopiteln nevme. Faktem zstv, e pes veker badatelsk sil dosud nen znmo, zda Karel krta konvertoval ke katolictv jet doma po generlnm pardonu z roku 1622, nebo a pozdji v m. Ob monosti star literatura pipoutla, by bez faktick argumentace. Ve krtov nboenskm obratu od jednoty bratrsk k mskmu katolicismu, kter nebyl za danch okolnost nijak ojedinl, asi dnes ji nebudeme spatovat osudov drama koniktu vry s patriotismem, nbr racionln krok uinn na zklad odvodniteln majetkov strategie a rodinnho konsenzu. Zbv dodat, e spor vztahujc se k domu U ernho jelena skonil v roce 1641 tm, e mal inkasoval v hotovosti 1200 zlatch a byl mu piznn nrok na dalch 1166 zlatch. Dalch poadavk se krta po dohod vzdal. Karel krta se objevil v Praze po nvratu z cest prokazateln nejpozdji o Velikonocch (4. dubna) roku 1638. Do nastvajcch majetkovch p by se zejm nepustil,
67 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum (cit. vpozn. 61), f. 173r, viz Edice historickch pramen vtto knize, dokument . 22. 68 Radka Tibitanzlov, Karel krtaman Starho Msta praskho, in: Lenka Stolrov (ed.), Karel krta amalstv 17.stolet vechch aEvrop, Praha 2011, s. 153160Jan Kilin, krtovy mlnick vinice, in: tamt, s. 161165. 69 J.Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 25), s.2324. Kproblematice konverz obecnji nap. J.Mikulec, Rekatolizace lechty (cit. vpozn. 50), s.146154. 70 T.V.Blek, Djiny konskac (cit. vpozn. 30), s.595;Viz Edice historickch pramen vtto knize, dokumenty . 24 a26.
71 R.Tibitanzlov, Karel krtaman Starho Msta praskho (cit. vpozn. 68).Viz Edice historickch pramen vtto knize, dokument . 22. 72 Ji arek, Zdjin staromstskch dom, Prask sbornk historick 19, Praha 1986, s.1213. 73 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber inventariorum 16871702, sign. 1179, f. 113v. Viz Edice historickch pramen vtto knize, dokument . 171. 74 Rytina zpoloviny 18.stolet pedstavuje tento dm vpodob sbarokn fasdou, dvma malmi viki avelkm ttem uprosted, kter pochzel zdoby okolo roku 1700. Piblin vpolovin 18.stolet zskala budova pozdn barokn prel. Ke zboen objektu dolo koncem 20. let 20.stolet, kdy bylo teba uvolnit msto pro vstavbu bankovnho domu. Zpvodn zamlenho plnu ovem selo. Ve 30. letech zde stval prozatmn vstavn pavilon Spolku vtvarnch umlc Myslbek, apot byla po dlouh lta parcela przdn a do roku 1994, kdy se zde zaala stavt pas Myslbek. Srov. J.arek, Zdjin staromstskch dom (cit. vpozn. 72), s.1213; Historie pozemku palce Myslbek, http:// www.myslbek.com/content/history_site.php?lang=cz (posledn nvtva 23.1.2011). 75 Srov. G.E.Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 26), s.2728. Viz Edice historickch pramen vtto knize, dokument . 32. 76 R.Tibitanzlov, Karel krtaman Starho Msta praskho (cit. vpozn. 68).
kdyby podle nov nastolenho pravidla nepistoupil ji jako katolk k velikonon zpovdi a nevydal si o tom potvrzen. Msto jeho bydlit po nkolik prvnch let po nvratu neznme; krom Prahy jm mohl bt docela dobe i Mlnk. Potkem tyictch let, kdy uspl ve sporu o doplatek za dm U ernho jelena, zamstnvala u male naplno jin kauza, tkajc se domu U Hjk (p. 575) na Ovocnm trhu ve farnosti sv. Havla. Posledn majitelka tto nemovitosti, krtova teta Johanna (nkde uvdn i jako Zuzana, Dorota nebo Anna) Strossburgrov, dcera znmho astronoma, matematika a osobnho lkae csae Rudolfa II. Tadee Hjka z Hjku, zemela kolem roku 1635. Dm tehdy pevzal jako domnlou odmr staromstsk csask rycht. Karel krta se o nj pihlsil v lednu 1639 a po doloen potebnch dokument jej nakonec v roce 1644 zskal do svho vlastnictv. il zde pak a do konce svho ivota nejen on, ale rovn jeho syn Karel ( 2. 1. 1691). Oba mali mli v tomto dom zazen byt s atelirem, jak dosvduje zznam v inventi sepsanm po smrti Karla krty ml.: V hoejm toku, kde se malovvalo v svtnici. V 19. stolet nesl dm podle nov osazenho znamen oznaen U ervenho srdce. Rok 1644, v nm se Karlu krtovi podailo zskat prask dm, znamenal meznk v jeho spoleenskm ivot. V lednu tho roku se umlcovo jmno poprv objevuje v kvartlnch materilech malskho podku, tehdy jet spolenho pro Star Msto a Malou Stranu. Uvnit cechu si krta zhy vybudoval pevnou pozici. Nedlouho po svm usazen na Starm Mst praskm zaal bt uznvn nejen jako mal, ale platil rovn za dvryhodnou autoritu, zejmna ve vych spoleenskch vrstvch. Jeho dal ivot, bhem nho zejm nikdy na del as neopustil Prahu, se ji odehrval pevn ve znamen spoleenskch i umleckch spch.
STUDIE 71
K stle rostouc slv naeho pilnho umlce

Karel krta mezi vcarskem, a Itli v zrcadle nov objevench pramen
PETR PIBYL LENKA STOLROV
1 Antonn Rybika Skutesk, Karel kreta otnovsk ze Zvoic. Nstin rodoaivotopisn, Svtozor III, 1869, s.4243, 5051, 5556, 63; Gustav Edmund Pazaurek, Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte desXVII.Jahrhundertes, Prag 1889; Jaromr Neumann, Karel krta 16101674 (kat. vst.), Praha 1974; Jaromr Neumann, krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000. 2 Nejnovji ktmatu Jana Zapletalov, krta, Sandrart, Oretti: poznmka ke krtovu psoben vItlii, Umn LVII, 2009, s.398402 (bibliograe); at, krtov zitalskch archiv, in: Karel krta a malstv 17. stolet v echch a Evrop, Lenka Stolrov (ed.), Praha 2011, s. 1320. 3 Joachim von Sandrart, Academie der Bau, Bild- und Malerey-Knste, Leben der berhmten Maler, Bildhauer und Baumeister, II, B.III., Nrnberg 1675, s.327328. 4 Dle recentnho zjitn Radky Tibitanzlov se rodina roku 1607 hlsila kjednot bratrsk (Karel krta vsoupisu jet neguruje), Muzeum Mladoboleslavska, Archiv Matoue Konenho, sign. A3254/ Praha/O 1607, f. 2v, 3r. 5 Nejnovji ktmatu Lenka Stolrov, Karel krta aZalp, in: Lenka StolrovVt Vlnas (edd.), Karel krta (16101674): Doba adlo (kat. vst.), Praha 2010, s.6465; Lenka StolrovVt Vlnas, Karel krta, lovk aumlec vase promn, in: tamt, s.1723; L.Stolrov, recentn nlez archivnch pramen vroce 2010 je dle pedmtem bdn autorky; korespondence byla vedena pevn latinsky (za pomoc speklady zlatiny dkujeme Marku Dosplovi). 6 L.StolrovV.Vlnas, Karel krta, lovk aumlec (cit.vpozn.5), s.1723.
Pro utven vtvarnho nzoru a umleck zrn Karla krty bylo urujc obdob jeho pobytu mimo esk krlovstv (16271638), o nm jsme bohuel informovni velmi trkovit. I v jinak peliv sestavench a o archivn vzkum se oprajcch krtovskch monograch zstala tato st umlcova ivota v rovin hypotz. Torzovit zprvy o dnes vtinou nezvstnch krtovch juvenilnch pracch a absence archivnch pramen inily tuto etapu umlcova ivota vce ne enigmatickou. Z proslul Teutsche Academie se o Karlu krtovi od jeho souasnka Joachima von Sandrart mimo jin dovdme, e [] byl v dtstv zhy uveden v pvabn mravn a ctnostn zpsob ivota / a nato pitahovn k ulechtilmu malskmu umn / jeho zevrubnch pravidel / se skrze svou vrozenou pli / dobe chopil / jet v asnm mld si jm zskal dobrou povst: protoe tenkrt krve dychtiv Mars z jeho vlasti vyhnal mrumilovn mzy a umn / a on sm tak pchodem do Bentek chtl zskat vt znalosti / odebral se do Itlie / a zdroval se v Bentkch nkolik let chvalitebn a tak / e ve pamtihodn co nejlpe zuitkoval / a nejen nasbral pkn umleck poklad; ale i z tohoto bohatstv pedval umnmilovnm lidem velijak pkn obrazy a libovoln historie / a tyto okrloval ztvrnnm pirozench afekt / s dvtipem a znamenitou invenc / dobrou manrou / a pekrsnm koloritem / proto byla tato jeho dla velice vyhledvan a bohat placen / k stle rostouc slv naeho pilnho umlce []. Krvelan Mars nevyhnal pouze mzy, ale mnoh, kterm jejich konfese nedovolovala setrvat nadle v eskm krlovstv. K nedobrovolnmu odchodu z vlasti a s n spojen ztrt majetku byla odsouzena i krtova rodina, kter patila k praskmu patricitu nekatolickho vyznn. Nov objeven a dosud nepublikovan korespondence mezi bratry krtovmi Janem, Jindichem a nejmladm Karlem vn svtlo do dosud mlo probdanho obdob umlcova ivota. Umouje tak sten rekonstruovat itiner krtovch cest a pobytu na zem e, vcarska a pedevm Itlie. Ke krtovu rozhodnut opustit Prahu jist pispl slc rekatolizan tlak spolu s nepzniv se vyvjejc politickou situac pro nekatolick obyvatele poblohorskch ech. Patrn ovem nebyl jedinm dvodem k tomuto kroku. Vzhledem k socilnmu statutu rodiny se dostalo vem dtem zesnulho Kundrata (Konrda) krty velmi dobrho vzdln. U Karlovch bratr bylo dovreno tzv. peregrinac, j se zakonovalo vzdln nejen mladch lechtic, ale i bohatch manskch syn. Zd se vce ne pravdpodobn, e Karel do ciziny odeel plnovan, co sm pozdji dosvduje bhem soudnch p, kter vedl o znovunavrcen rodinnho majetku a vyplacen dlunch pohledvek. Vypovd mimo jin, e se odebral do ciziny pro zskn vtho umn a experienc, a to a po dosaen vunho listu od dosud ble
STUDIE 73
1. Tiberio Tinelli, Podobizna Karla krty, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze) 2. Karel krta, Zkouka istoty vestlky Tuscie, 1630/1637, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
nespecikovanho male v ervenci roku 1627. Umlcem, u nho zskal vun list, by mohl bt Aegidius Sadeler, s nm se krtova rodina v Praze dobe znala. Tuto mnohokrt citovanou monost nov podporuje zjitn, e Karel krta udroval s Aegidiovm synovcem usedlm v Bentkch bhem sv italsk cesty kontakt. Prv od Aegidia Sadelera mohl Karel krta nejlpe zskat doporuen, na koho se obrtit pi zamlen cest do Bentek. Hrz mezi starmi katolky a evangelky, ppadn poblohorskmi konvertity, nebyla neprostupn. Ze krtovch kontakt je patrn, e dokzal velmi dobe tit ze socilnho kapitlu, jej mu jeho rodina a jej klientsk st nabzely. Opomenout nelze ani fakt, e rodov a stavovsk sounleitost mnohdy stla nad konfes i politikou. Meme pedpokldat, e ppravy na Karlovu peregrinaci byly inny s patinou dkladnost a ji z Prahy si mlad mal zajioval pijet nejen u svch pokrevn pbuznch, ale i ptel a znmch, kte dleli v cizin. Tuto domnnku podporuje i list Jindicha krty, odeslan z Prahy 14. 4. 1627 bratru Janovi do Basileje. O Karlov cest bylo uvaovno jet ped vydnm Obnovenho zzen zemskho (10. 5. 1627) i patentu Ferdinanda II., jm vypovd nekatolickou lechtu z ech (31. 7. 1627), je proto pravdpodobn, e se z Prahy roku 1627 vydval krta clen
74 KAREL KRTA MEZI VCARSKEM, A ITLI
7 Radka Tibitanzlov, Karel krta vypovd osv osob po nvratu do ech, in: L. StolrovV. Vlnas (edd.), Karel krta (16101674) (cit.vpozn. 5), s.592, . k.XVI.13. 8 Aegidiv synovec Marco Sadeler je uveden jako adrest korespondence mezi sourozenci, viz vce ne vtextu apozn. 32,34, 35. 9 Lenka StolrovVt Vlnas, Karel krta 2010 aneb pbh umleckho spchu, Art&Antiques 12, 2010, s.14. 10 Bratr Karel uinil skvl pokrok aji (tebas proti matin vli) se chyst do ciziny. Spenzi na cestu to nen vbec snadn, ale doufm, e se njak pomoc namane [], Staatsbibliothek Schaffhausen, sign. MscScaph 8.
11 Zlistu adresovanho Ludwigu Luciovi: Snmi se to m tak, e po uhaen mnoha pohrom se [nm] dovoluje sotva dchat. Ktomu jet kadou hodinu hroz vyhnanstv spojen se ztrtou tm vekerho majetku. Spenzi je to natolik zl, e se vna provincii doista nemoc zvan nouze. Avtakovch zlch asech nen mono sdosti obdivovat ani dostaten velebit pze vs vech, ji prokazujete mm bratm. Ztoho je mon soudit, e Bo prozetelnost se stalo, e moji brati uvs nalezli ztracenou vlast avai lidskou dobrotu pedurenou kulehen obt tm, kte jsou postieni njakm osudovm dekretem [], Staatsbibliothek Schaffhausen, sign. Msc Scaph 8. 12 Jan zapoal se studiem vBasileji roku 1619 amagisterskho gradu doshl 20.12. 1621; vce ktmatu Die Matrikel der Universitt Basel,III, 1601/021665/66, Hans Georg Wackernagel (ed.), Basel1962, s.225. 13 Ludwig Lucius zastval vletech 16241625 ad rektora basilejsk univerzity; vce ktmatu Die Matrikel der Universitt Basel, II, 1532/331600/01, Hans Georg Wackernagel (ed.), Basel 1962, s.383. 14 Viz pozn. 12. 15 J.Neumann, Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.16; J.Neumann, krtov (cit. vpozn. 1), s.16.
a dobrovoln na cestu za poznnm. Dal z Jindichovch dopis dovoluje pedpokldat, e Karel krta smoval do vcarsk Basileje za nejstarm bratrem Janem, kter zde pokraoval ve studich medicny a po dosaen magisterskho gradu se oenil s dcerou vznamnho profesora teologie basilejsk univerzity Ludwiga Lucia (Luze; 15771642). Po svatb nejene upevnil sv spoleensk postaven, ale zskal i monost zaruit mladmu sourozenci nleit pijet i pechodn azyl. Nen bez zajmavosti, e ped satkem musel doloit opisem nobilitan listiny pslunost k privilegovan spoleensk vrstv. V dalm dopise, jeho adrestem je sm profesor Lucius, pe Jindich z Prahy v beznu 1628 mimo jin: Z rozprodeje nkterch vinohrad poslm svmu bratru Janovi 500 imperil, Karlovi pak 60 imperil. Snan t prosm, abys je, a je od kupce obdr, kadmu z nich ril jak se slu pidlit.14 Patrn Janv tchn, v nm nali oba brati oporu, sehrl v Karlov pobytu v i a ve vcarsku klovou roli. Uznvan humanistick uenec mu byl tedy nejen zrukou hmotnho zajitn, ale i socilnho zzem. Stle je nicmn teba potat i s monost naznaenou Jaromrem Neumannem, e odchod mladho Karla krty z Prahy byl spojen s kroky dalho nadanho umlce a pozdji proslulho rytce Vclava Hollara. Hollar opustil Prahu v roce 1627 a zamil
STUDIE 75
3. Zkouka istoty vestlky Tuscie, Imagines galeriae, II., f. 5a, Praha, Nrodn knihovna esk republiky, detail z titulnho listu (repro dle: Lenka Stolrov Vt Vlnas [edd.], Karel krta 16101674. Doba a dlo [kat. vst.], Praha 2010, s. 118) 4. Bocca della Verit, Imagines galeriae, II., f. 56b, Praha, Nrodn knihovna esk republiky, detail z titulnho listu (repro dle: Lenka Stolrov Vt Vlnas [edd.], Karel krta 16101674. Doba a dlo [kat. vst.], Praha 2010, s. 118)
do Stuttgartu, kde setrval a do roku 1629. A ji oba umlci odeli spolu i nikoliv, v kadm ppad se nejpozdji v roce 1628 mohli setkat ve Stuttgartu. Svd o tom krtova kresba v Album amicorum Johanna Jacoba Sparna (16021670), nmeckho humanisty a note, datovan ve Stuttgartu 8. z 1628; zobrazuje Letcho Merkura a provz ji dedikace v latinskm, italskm a eskm jazyce. Prv vnovn a jeho znn vedlo Neumanna k sudku, e u mladho vzdlance nalezl Karel krta toit po svm odchodu z Prahy. Komparac dalch zpis ve tambuchu meme tuto vahu tm s jistotou vylouit. Ppis s velmi podobnm vyznnm se v pamtnku nachz vce. Pravdpodobn tedy krta vepsal ke sv kresb v t dob
16 Alena Volrbov, Vclav Hollar aEvropa mezi ivotem azmarem, in: Alena Volrbov (ed.), Vclav Hollar (16071677) aEvropa mezi ivotem azmarem, (kat. vst.), Nrodn galerie vPraze 2007, s.8. 17 Alena Volrbov, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (16101674) (cit. vpozn. 5), s.346, . kat.VIII.1 (bibliograe). 18 J.Neumann, Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.195197; J.Neumann, krtov (cit. vpozn. 1), s.18, obr.9. 19 Ingeborg Klekler, Die Handschriften der Wrttenbergischen Landesbibliothek Stuttgart III, Stammbcher bis 1625, Wiesbaden 1999, s.169172. 20 Susanna Burghartz, Das ancien Rgime, Die Bevolkerungsentwicklung im Zeitalter der Pest, in: Georg KreisBeat von Wartburg (edd.), Geschichte einer stdtischen Gessellschaft, Basel 2000, s.120. 21 Ble Rgine Bonnefoit, Johann Wilhelm Baur (16071642), Ein Wegbereiter der barocken Kunst in Deutschland, BerlinTbingen 1997, s.38, 39. 22 J.Neumann, Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.17. 23 ZKostnice pochzel dal krtv vrstevnk Tobias Pock (16101683). Snad prv zde lze hledat zklad urit blzkosti stylovch vchodisek, utvench nejen bhem italsk cesty, ale prv vjinm Nmecku. Vce L.Stolrov, Karel krta aZalp (cit. vpozn. 5), s.65; L.StolrovV.Vlnas, Karel krta, lovk aumlec (cit. vpozn. 5), s.1723. 24 Staatsbibliothek Schaffhausen, sign. Msc Scaph 8. 25 Annamria Gosztola, Schnfelds erste Jahre in Deutschland, in: Urschula Zeller (ed.), Johann Heinrich Schnfeld: Welt der Gtter, Heiligen und Heldenmythen (kat. vst.), Kln 2009, s.26, 27. 26 Bentky byly prvn msto, kam se mlad mal podle svho prvnho ivotopisce Joachima von Sandrart vItlii odebral (begab er sich in Italien und hielte sich in Venedig etliche Jahre).Arthur R.Peltzer (ed.), Joachim von Sandrarts Academie der Bau, Bild- und MahlereyKnste von 1675, Mnchen 1925, s.203. 27 VBentkch morov nkaza zdnliv ustoupila spotkem zimy 1630, znovu vak propukla na jae 1631 atrvala a do podzimu.Paolo Preto, Peste e demograa: Let moderna: le due pesti del 157577 e 163031, in: Orazio Pugliese (ed.), Venezia e la peste 1348/1797 (kat. vst.), Venezia 1980, s.9798; t, Le grandi pesti nellet moderna: 157577 e 163031, in: O. Pugliese (ed.), Venezia e la peste 1348/1797, s.123126, cit. s.126; Petr Pibyl, Karel krta aItlie, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (16101674) (cit. vpozn. 5), s.96103, cit. s.97. 28 Do alpskch dol na italsk stran hraninch hor se epidemie moru dostala svojsky zastnnmi vbojch ticetilet vlky ji vroce 1629. Zakrtko se smorovou ranou potkala, pedevm vletech 16301631, vechna vznamn msta vsevern istedn Itlii, mezi nimi (ji od 1629) Miln aMantova, brzy tak Verona, Brescia, Padova, Bentky, Bologna, Modena, Parma, Livorno aFlorencie.
29 A.R.Peltzer, Joachim von Sandrarts Academie (cit. vpozn. 26), s.203; P.Pibyl, Karel krta aItlie (cit. vpozn. 27), s.96103, cit. s.9799; Petr Pibyl, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (16101674) (cit. vpozn. 5), . k.III.7, s.114115. 30 [] und nach dem ich von Venetien Verrei han ich zwey Jahr zu Rohm gewohnt. vn in der Zeit aich zu Neapoli geween. Und dan ersten dieses Jahrs mich von Rohm begeben und nach Florenz kommen von dannen ich necher Pistoia berufen und mich hierimes aufhalten der herr Schwager aber werdt unbeshwert nach Venetien schreiben und den brief dem S.Marco Sadeler aS.Giovanni Chrisostomo recomandieren der werdt mihr ihm zu schicken [], Staatsbibliothek Schaffhausen, sign. Msc Scaph 8; a Edice historickch pramen v tto knize, dokument . 15; Ludwig Lucius (Ludwig Luz), profesor teologie vBasileji, tchn Karlova bratra Jana, byl prostednkem korespondence mezi sourozenci; L.Stolrov, Karel krta aZalp (cit. vpozn. 5), s.6465. 31 Pistoia berufenztextu nen zejm, co tmto obratem pisatel mysl ajak povahy tato zastvka byla. Lkav je nicmn pedstava, e byl povoln jako umlec, ale pro takov tvrzen nemme dnou indicii. 32 Citace viz pozn. 30. Marco Sadeler, vydavatel arytec zmiovan vletech 16001644/60, psobil vBentkch apatrn ivPraze. Byl nejsp synovcem vPraze psobcho AegidiaII.Sadelera (synem jeho starho bratra Marka, 1593). Vmld pravdpodobn patil kAegidiovm praskm pomocnkm apo jeho smrti zskal vtinu tiskovch matric, jich pozdji vBentkch sspchem vyuval pro nov vydn danch tisk. AegidiusII.Sadeler (15681629) odeel roku 1595 se svm bratrancem JanemI.(asi 15501600) do Itlie. Zatmco JanI.se usadil vBentkch aprovozoval zde tiskaskou dlnu, kterou pevzal po jeho smrti syn Justus ( 1620), AegidiusII.se na pozvn RudolfaII.roku 1597 odebral do Prahy. Nepochybn byl se svmi pbuznmi vBentkch vdobrm kontaktu.Vce kosob Marca Sadelera viz Dorothy A.Limouze, Aegidius Sadeler (c. 15701629), Drawings, Prints and Art Theory (Diss.), Princeton 1990, s.352; t, Umn rytiny na csaskm dvoe vPraze, Grapheion 2, 1997, s.1925, cit. s.22; Isabelle de Ramaix, Les Sadeler: De damasquineur graveur et marchand destampes.Quelques documents indits, Le livre et lestampeXXXV, 1989, no. 131, s.746, cit. s.25, 26; t,AegidiusII.Sadeler, The Illustrated Bartsch 72.1, John T.Spike (ed.), New York 1997, s.VII,VIII.Za cenn podnty aodkazy na literaturu dkujeme Blance Kubkov. 33 Ktomu vce Monica Miato, LAccademia degli Incogniti di Giovan Francesco Loredan, Venezia (16301661), Firenze 1998, s.58, 59; Francesca Bottacin, Tra Pittura e Poesia. Tiberio Tinelli e lAccademia degli Incogniti, Studi veneziani, NS XLI, 2001, s.247258, cit. s.250; t, Tiberio Tinelli Pittore e Cavaliere (15871639), Mariano del Friuli 2004, s.2733; Carlo Ridol, Le Maraviglie dellArte ovvero Le Vite degli illustri pittori veneti e dello Stato,I.II., In Venetia 1648, ed. Detlev Freiherrn von Hadeln,I.,II., Berlin 1914, 1924, cit.II., s.277288; P.Pibyl, Karel krta aItlie (cit. vpozn. 27), s.96103, cit. s.9799. 34 Za krtova monho prvnho umleckho uitele povaoval Aegidia Sadelera ji Gustav Pazaurek. Za pravdpodobnho mistra mladho krty Sadelera ho opakovan zmiuj nap. Jaromr Neumann aThomas DaCosta Kaufmann,recentn tak Sylva Dobalov aLubomr Konen. Po nvratu do ech Karel krta sm uvedl, e jet ped svm odchodem zPrahy vroce 1627 zskal dn vun list, ale jmno svho uitele neuvedl. Teoreticky jm mohl bt Sadeler, kter patil od roku 1621 kcechovnm mistrm.G.E.Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 1), s.1920; J.Neumann, Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.15; Thomas DaCosta Kaufmann, The School of Prague. Painting at the Court od Rudolf II, ChicagoLondon 1988, s.227; J.Neumann, krtov (cit. vpozn. 1), s.14; L.StolrovV.Vlnas, Karel krta, lovk aumlec (cit. vpozn. 5), s.19; Sylva DobalovLubomr Konen, Karel krta aumlci praskho rudolfnskho dvora, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (16101674) (cit. vpozn.5), s.2829, cit. s.28. 35 Ipes nepotvrzenou ast Aegidia Sadelera na umleckm kolen mladho Karla krty je velmi dobe mon, e se pslunci krtovy rodiny se Sadelerem osobn znali zdvorskho prosted, kde se Karlv otec, komorn etn Kundrat krta ( 1613), pohyboval;Vt Vlnas, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (16101674) (cit. vpozn. 5), s.583, . k.XVI.3. 36 J.Neumann pedpokld, e se Karel krta patrn nepmo seznmil isneapolskou malskou kolou (J.Neumann, Karel krta 16101674, cit. vpozn. 1, s.18), atento vliv povauje za jeden zvznamnch stylovch podnt malovy tvorby. Vmnohavrstevnm krtov dle je tento vliv trvale ptomn
obvyklou zdvoilostn formulaci. Dal strnky tambuchu mimo jin prozrazuj, e se Sparn setkal s mnoha lechtici ze zem Koruny esk, kde tak od roku 1629 do 1630 pobval a bhem tto doby navtvil i Vde. Setkn se krtou, kter ped necelm rokem odeel z ech, nemuselo bt pro mladho prvnka s ohledem na jeho budouc cestu nezajmav. Dvod, pro Karel krta opustil Basilej a vydal se do Stuttgartu, bylo jist mnoho a pinou mohla bt i jedna z nejhorch morovch ran, kter zashla Basilej mezi lty 16281629. Epidemii ern smrti tehdy podlehlo asi 2500 osob, co pedstavovalo tm tvrtinu obyvatel msta. Rok 1628 by tak nebyl jedinm, jak jet ukeme, kdy krta volil odchod z epicentra morov rny do zdnliv bezpenjch mst mimo mstsk hradby. K nezanedbatelnm faktorm pi rozhodovn o dal cest jist patily i pesuny zneptelench vojsk, nebo nelze zapomnat, e konikt, kter jsme si zvykli oznaovat jako ticetilet vlka, nebyl jet zdaleka u konce. V dob, kdy se krta zdroval ve Stuttgartu, zde psobil vynikajc grak a miniaturista Johann Wilhelm Baur (16071642) a tak Johann Heinrich Schnfeld (16091684). Zda se seznmili ji tehdy, i spolu navzali kontakt a v Itlii, nelze zcela jednoznan doloit. V Schnfeldov a krtov dle nachzme nejen shodn nmty, ale i kompozin blzk een vychzejc a citujc stejn vchodiska i inspiran vzory (pkladem budi skupina Panny Marie s dttem na malbch Johanna Heinricha Schnfelda, Vize Antonna Padunskho, kolem 1680, dnes nezvstn, pvodn Mileov, kostel sv. Antonna Padunskho, a Karla krty, Karel Boromejsk navtvuje nemocn morem, 1647, soukrom sbrka). V dalm Jindichov list z 5. jna 1629, adresovanm Ludwigu Luciovi (tentokrt do Kostnice), se dotme: Nejjasnj pane, k tv dstojnost r mmu bratru Karlovi pedat penze, kter mu poslm. Jde o 425 orn, kter jsem teprve nedvno dokzal zskat z naeho jmn. Ped svm odchodem do Itlie putoval tedy Karel krta patrn msty dnenho Bdenska-Wrttemberska a nen vyloueno, e ho provzel jeho pozdj druh z italskch let Johann Heinrich Schnfeld. Nebo Schnfeld pot, co opustil v roce 1629 Stuttgart, pobval jet v jinm Nmecku a poslze se vydal pes Basilej do Itlie. Jak vme z relace prvnho krtova ivotopisce Joachima von Sandrart, v zemi zaslben umn se mlad prask mal v prvnch letech zdroval v Bentkch. Vzhledem k en morov epidemie a zejm snaze se nkaze vyhnout, jak bylo naznaeno ji ve, meme pedpokldat, e krta do Bentek piel nejdve na konci roku 1630, ale nejsp a v roce 1631. Jeho asnj pchod do msta sevenho morem by byl neopodstatnnm hazardem a navc sanitrn opaten spojen s uzavenm dleitch komunikac v dob en epidemie ern smrti omezila svobodn cestovn mezi prakticky vemi vznamnjmi msty v severn i stedn Itlii. V mst na lagun, kter se po odeznn morov rny opt rychle stalo iv pulzujcm mstem s pestrou nabdkou podnt pro vnmavho praskho umlce, zstal krta pravdpodobn a do roku 1634. Tuto hypotzu, podpoenou dosud zmnkami u Sandrarta a tak existenc krtovy podobizny z ruky Tiberia Tinelliho, potvrdil nedvn objev listu Karla krty. V dopise datovanm v tosknsk Pistoii 8. ervna 1636, kter krta adresoval Ludwigu Luciovi do Basileje, pisatel uvd, e po odjezdu z Bentek bydlel dva roky v m. Z dalch dk pak jasn plyne, e v roce 1636 zstval v m, odkud odcestoval do Florencie a po zastvce v Pistoii, jen nkolik kilometr vzdlen od Florencie, kam byl povoln, se patrn chystal vrtit se znovu do Bentek. V listu krta uvd tak adresu, kam mu m bt zaslna pota. Pjemcem jeho korespondence je pan Marek Sadeler ve farnosti San Crisostomo. Jmno adresta je vedle kontaktu s Tinellim a prostedm akademie degli Incogniti dalm dleitm dajem, poodhalujcm sten pomry krtova pobytu v Bentkch: Marco Sadeler byl toti synovcem v Praze usedlho vznanho mdirytce Aegidia Sadelera, u nj Karel krta nejsp zskal prvn umleck zkuenosti. Fakt, e Karel krta zamil po odchodu ze Zalp prvn do Bentek, me souviset prv s rodinou
STUDIE 77
Sadeler; je tm nepedstaviteln, e by se mal z Prahy v Bentkch nepihlsil (a ve krtov ppad snad pmo na doporuen Aegidia Sadelera) k blzkm pbuznm znmho rudolfnskho umlce. Z dopisu se tak dozvdme dal podstatnou a vznamnou informaci, toti e Karel krta bhem svho dvouletho pobvn v m navtvil Neapol. krtova exkurze do msta, je bylo v umleck rovin prosyceno odkazem temnosvitn caravaggiovsk a riberovsk malby, logicky zapad do prolu jeho tvorby, kterou zptn dobe vysvtluje. Vliv dramatickho naturalismu, vlastn mnoha umlcm v mst pod Vesuvem, je zvlt patrn v pozdn krtov tvorb (nap. Paijov cyklus), kde vrazn spolupsob vedle trvale ptomnho pouen bolognsk malby. Je zajmav, e o krtov neapolsk cest se Sandrart nezmiuje, akoli Neapol patila, podobn jako Bentky i Bologna, Florencie a m, kter uvd, mezi vznamn a v ppad adepta umn tm povinn umleck destinace. Protoe krta sm sdlil, e v roce 1636 poprv opustil m, kdy cestoval do tosknsk metropole, je vc ne pravdpodobn, e se do Neapole vydal a po Sandrartov odchodu z ma v roce 1635, tedy nejdve na jae toho roku; proto zejm v Sandrartovch ivotech krtova cesta do Neapole nen zaznamenna. Snad vak jaksi povdom o krtov neapolskm pobytu v italskm prosted zstalo. Vysvtlovalo by to sten i zmnku o jeho innosti v Neapoli, kterou (jak vme z recentn studie Jany Zapletalov) omylem uvd v italskm pekladu Sandrartovch ivot Marcello Oresti; ten vak erpal z latinskho vydn ivot, kde ji je tato chyba uvedena. Z Toskny, jak meme pedpokldat podle znn dopisu adresovanho Ludwigu Luciovi, se odebral Karel krta nejsp znovu do Bentek, kde njak as nejmn asi do jara 1637 setrval. Toto zjitn umouje poloit si nejmn dv dleit otzky: toti zda prv a pi tto pleitosti nenamaloval Tiberio Tinelli praskou krtovu podobiznu a pak tak, zda dv ran krtovy malby Zkouka istoty vestlky Tuscie a protjkov Bocca della Verit nevznikly teprve v tto dob. Z formlnho hlediska je vznik Tinelliho Podobizny Karla krty v letech 1636 a 1637 dobe mon a m srovnn v dalch Tinelliho portrtech z tto doby. Bentsk provenience obou krtovch obraz pedtm, ne je zskal hrab Humprecht Jan ernn, byla dostaten citovna, ale vdy pekvapovala jejich vtvarn pokroilost. Kolorit a jistota jejich kompozice ukazuj, vedle bentskho, tak dobrou znalost mskho prosted a vybav rovn knon Vouetovch mskch gurlnch maleb, tedy vlivy, kter byly dosud povaovny jen za zprostedkovan. Dosud byl krtv nvrat z Apeninskho poloostrova do zalpskch oblast datovn rokem 1635, kdy vznikla srie podobizen saskho kurta Jana Jiho a jeho ty syn, kter vyryl Samuel Weishun. Za autora kresebn pedlohy byl povaovn prv Karel krta, nebo jsou znaeny monogramem C. S. pict:. Ovem v dob, kdy mly portrty vzniknout, setrvval krta prokazateln jet v Tosknsku, jak dokazuje ve zmnn dopis; zd se proto nepravdpodobn, e by mohl bt inventorem tchto grak. Pedpoklad, e nepli znm mal mohl uskutenit cestu trvajc vce ne jedno desetilet bez jakkoli nann podpory, meme dnes povaovat za pekonan. Ze strany sourozenc se mu dostvalo po celou dobu velkorys pomoci, a to i pes znan sloitou situaci, ve kter se rodina vlivem politickch udlost v eskm krlovstv ocitla. Brati i matka vynaloili znan sil, aby zajistili mladmu mali monost voln cestovat po Itlii a poznat z vlastn zkuenosti vznamn umleck centra a vkony v Itlii psobcch umlc, ale t vystupovat na pimen spoleensk rovni. Po svm nvratu do ech Karel krta ve beze zbytku zroil. V Praze pln rozvinul vlastn umleckou kariru, vce ne spn rehabilitoval rodinn majetek a v neposledn ad t vrtil est rodovmu jmnu.
37 38
39
40
41
42
43
44 45 46
ve vynalzavm vyuit bohatho kontrastnho temnosvitu. Pedevm vpozdnm umlcov obdob je patrn thnut ktenebrismu asouasn realistickmu a naturalistickmu charakteru gur; koeny tohoto pojet lze nalztvedle vlivu mskch caravaggistprv vdlech neapolskch autor, krom Jusepe de Ribery nap. uBattistella Caracciola, Mistra Zvstovn pastm, Mattia Pretiho, Artemisie Gentileschi ad. Ktomu rovn J.Neumann, Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.18, 20, 21, 144; J.Neumann, krtov (cit. vpozn. 1), s.34. J.Neumann, Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.16. Mon svou cestu do Neapole Karel krta uskutenil po vzoru svho ptele Joachima von Sandrart. Ten do ma piel vlt 1629, na podzim roku 1631 ale odcestoval do Neapole (adle do Messiny ana Maltu) azpt do Vnho msta se vrtil vroce 1632. Vroce 1635, kdy opustil Itlii, ji nen uveden ve status animae farnosti SantEustachio, aje tak vc ne pravdpodobn, e oVelikonocch ji ve Vnm mst nebyl;Anthony Colantuono, Guido Renis Abduction of Helen. The Politics and Rhetoric of Painting in Seventeenth-Century Europe, Cambridge University Press 1997, s.43; Sybille Ebert-Schifferer, Sandrart aRoma 16291635: un cosmospolita tedesco nel Paese delle Meraviglie, in: Olivier Bonfait (ed.), Roma 1630. Il trionfo del penello (kat. vst.), Milano 1994, s.97114, cit. s.97, 99, 101; Christian Klemm, heslo Sandrart, Joachim von, in: The Dictionary of Art, 134, ed. Jane Turner, LondonNew York 1996, 27, s.724726. Protoe Sandrart ve vtu mst, kter krta navtvil, uvd Florencii jmenovit, lze pedpokldat, e vroce 1636 navtvil krta hlavn msto Toskny, lec na hlavn cest spojujc sever Itlie smem, podruh. J.Zapletalov, krta, Sandrart, Oretti (cit. vpozn. 2), s.398402 (bibliograe); t, krtov z italskch archiv, in: Lenka Stolrov (ed.), Karel krta a malstv 17. stolet vechch a Evrop, Praha 2011. Bologna, Pinacoteca comunale dellArchiginnasio, Marcello Oresti (17141787), Notizie deprofessori del disegno, cio pittori, scultori, [], rkp., sign. B 123B 135/2. Oresti erpal pro svj italsk peklad zlatinskho vydn Sandrartovch ivot vydanch roku 1683 vNorimberku, kde je vslovn in Neapoli namsto In der Neustadt znmeckho znn. Cit. podle J.Zapletalov, krta, Sandrart, Oretti (cit. vpozn. 2), s.398402, cit. s.399, 402, pozn. 11. Vzhledem kneznalosti pesn chronologie okolnost vzniku Tinelliho obrazu nelze tuto monost opomenout. Viz nejnovji kokolnostem monho vzniku P.Pibyl, Karel krta aItlie (cit. vpozn. 27), s.96103, cit. s.9799; t, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (16101674) (cit. vpozn. 5), 114115, . k.III.7. Zformlnho, stylovho hlediska je krtova podobizna blzk Tinelliho portrtm bsnka Giulia Strozziho (asi 1635), Marcantonia Viaria (sign. adat. 1637) i male Carla Ridolho (asi1638), tedy malbm, je Tinelli vytvoil vpolovin i po polovin 30. let ji pod vlivem vBentkch etablovanho Bernarda Strozziho. Ktomu tak Ladislav Daniel, in: Ladislav Daniel (ed.), Bentan. Malstv 17. a18.stolet zeskch amoravskch sbrek (kat. vst.), Praha 1996, s.148, . k. 36; F.Bottacin, Tiberio Tinelli (cit. vpozn. 33), s.106110, 116117, 122123. Vsouvislosti stouto monost znovu vyvstv otzka technologie maleb (ed olejov podklad Zkouky istoty vestlky Tuscie), kter vedla J.Neumanna kzaazen jejich vzniku na potek krtova pobytu vItlii. Nejnovj zjitn vak ukazuj, e tento zpsob mal pouval bhem celch tictch let; ed olejov podklad je potvrzen na Podobizn male miniatur (ped 1640) aNarozen P.Marie (kolem 1640). Hypotza ovzniku maleb vletech 16361637 by lpe vysvtlila evidentn znalost mskch pedloh, kterou pi studiu obou obraz pedpokldmeJ.Neumann, Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.148151; J.Neumann, krtov (cit. vpozn. 1), s.22, 2526; recentn Sylva Dobalov, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (16101674) (cit. vpozn. 5), s.118, . k.III.10; Marcela Vondrkov, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (16101674) (cit. vpozn. 5), s.54, . k.I.11 (cit. restaurtorsk zprvy A.Pokornho, rkp.2007); recentn Sylva Dobalov, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (16101674) (cit. vpozn. 5), s.124, . k.III.13. Vce L.Stolrov, Karel krta aZalp (cit. vpozn. 5), s.65. Staatsbibliothek Schaffhausen, sign. Msc Scaph 8. Staatsbibliothek Schaffhausen, sign. Msc Scaph 8; vce ktmatu pipravovan studie L.Stolrov.
Karel krta a m
JOHANA BRONKOV
1 Anno 1634 kam er nach Rom und perfectionirte sich daselbst durch msigkeit und Flei dergestalt, da er sich reich genug schtzte, wieder in sein Vatterland Prag zuruck zu kehren und daselbst die Frchte seines Fllhorns auszuschtten. Joachim von Sandrart, Lacademia todesca della architectura, scultura&pittura oder Teutsche Academie der edlen Bau, Bild- und Mahlerey-Knste. Der teutschen Academie zweyter und letzter Haupt-Theil, Nrnberg: in Verlegung des Authoris, 1679,III.Buch,XXII.Capitel, s.327. 2 Nov archivn dokumenty nalezen L. Stolrovou po odevzdn tto studie denitivn potvrzuj krtv pobyt v m a ve stedn Itlii, kde se prask mal zdroval v letech 16341636. (Recentn zjitn Lenky Stolrov srov. Petr Pibyl Lenka Stolrov, Kstle rostouc slv naeho pilnho umlce. Karel krta mezi vcarskem, a Itli v zrcadle nov objevench pramen, vtto knize, s. 73, pozn. 30.) 3 Cornelis de Bie, Het gulden Cabinet van de edel vry schilder const, inhoudende den lof vande vermarste schilders, architecte, beldthowers ende plaetsnyders van dese eeuw, TAntwerpen: Ian Meyssens, 1661, s.251. 4 Podrobn rozbor viz Johana Bronkov, Zprvy o Karlu krtovi vevropsk literatue 17. a 18. stol., s. 375 v tto knize. 5 Jean Baptiste Descamps, La vie des peintres amands, allemands et hollandois, avec des portraits gravs en taille-douce, une indication de leurs principaux ouvrages, et des rections sur leurs diffrentes manieres, Paris: C.A.Jombert, 17531764, II, s.367. 6 Arnold Houbraken, De groote Schouburgh der Nederlantsche Konstschilders en Schilderessen, Amsterdam: vor den Auther, 17181721, II, s.144. 7 Dopout se ho jet Hoogewerff (Godefrius Joannes Hoogewerff, De Bentvueghels, S-Gravenhage 1952, s.133). Swillensova edice Houbrakena je preciznj avrejstku uvd pezdvku Slagzwaard sprvn ke krtovi: Pieter T.A.Swillens (ed.), De grotte Schouburgh der nederlantsche Konstschilders en Schilderessendoor Arnold Houbraken,II.dl, Maastricht 19431953, s.352. 8 Pellegrino Antonio Orlandi, Abecedario pittorico nel quale compendiosamente sono descritte le patrie, imaestri, ed itempi, nequali orirono circa quattromila professori di pittura, di scultura, edarchitettura diviso in tre parti, Bologna: Costantino Pisarri, 1704, s.112. 9 J.Sandrart, Academia todesca (cit. vpozn. 1), II, s.326. 10 Srov. Christian Klemm, Joachim von Sandrart: Kunst-Werke und Lebens-Lauf, Berlin 1986, s.345. Sybille Ebert-Schifferer, Sandrart aRoma 16291635: un cosmopolita tedesco nel Paese delle Meraviglie, in: Olivier Bonfait (ed.), Roma 1630, Il trionfo del pennello, (kat. vst.), Villa Medici 25.10. 19941.1. 1995, Milano 1994, s.97114, zvl. s.101; Esther Meier, Joachim von Sandrarts LebensLauf. Dichtung und Wahrheit?, Marburger Jahrbuch fr Kunstwissenschaft 31, 2004, s.205239.
V roce 1634 piel do ma a zdokonalil se tam sm dk sv bedlivosti a pli v t me, e se ji ctil natolik obohacen, e se vrtil do vlasti do Prahy zpt, aby tam plody naplnnho svho rohu vysypal. Pro msk pobyt Karla krty nemme pesnj daj ne datum uveden Sandrartem v ivotopisu eskho male. Meme mu dvovat? Pochybovanou otzku si mus poloit kad, kdo se kriticky zabv zprvami o krtov ivot. Sandrartova Academia todesca vznik vce ne 40 let pot, co oba opustili Vn msto. Nicmn, nestrvil-li krta njak as v m, jak by mohl holandsk not a rtor Cornelis de Bie u v roce 1661 vnovat praskmu mali pas, vztaenou bezesporu k mskmu prosted: Carolus Creten bydlel s Willemem Bouwerem v Itlii a v m dostal v Bentu jmno slach-swaart. Je ironi osudu, pro naeho male pznanou, e prv tato anekdotick zmnka zajistila pro nsledujc dv stolet krtovu jmnu msto v biograck literatue mezi umlci holandskho Zlatho vku. Dal veskrze literrn existence eskho male by se dobe vyjmala v djinch dezinterpretac a bezelstnch invenc, jich se nezdka dopoutli autoi aspirujc na plnost a encyklopedickou dokonalost. V literatue nestedoevropsk provenience se krtovo jmno objevuje nejastji v nkter z variant na de Bieho Carla Cretena, v romnskch zemch v 18. stolet zpravidla jako Creten, jak to zavedl Jean-Baptiste Descamps. Nejvznamnj z ivotopisc severskch umlc 17. stolet Arnold Houbraken krtovi sice strunou zmnku vnuje, ale jeho jmno zcela opomj v rejstku, a nadto krtovu pezdvku pisuzuje Johannu Wilhelmu Baurovi, omyl, kter peil v odborn literatue a do 20. stolet. Nejpodivnj vak je, e pam na eskho male zcela vymizela v Itlii. Ml o nm vichni vznamnj ivotopisci a strun heslo mezi tymi tisci dalch, kter na potku 18. stolet shromdil Pellegrino Antonio Orlandi, explicitn odkazuje na latinsk peklad Sandrarta, a potvrzuje tak absenci jinho ne literrnho tradovn krtovy italsk cesty. Nezbv tedy ne piznat se k neplnosti poznn a pokusit se o rekonstrukci krtova pobytu ve Vnm mst na zklad drobnch zprv, je se zachovaly, majce ped oima krtovo dlo, ve kterm se Sandrartem eeno nae v bahn vzc vzneen umn malsk bylo na sv nkdej msto usazeno a k rozkvtu pivedeno. K emu se ve letopoet 1634 vystupujc nhle uprosted jinak pomrn obecnho Sandrartova textu? lo o zblesk pamti, v n se Sandrartovi vybavila postava praskho male v dob krtce pedchzejc jeho vlastnmu odchodu z ma? Lze to jist pedpokldat, vzpomnky to vak nemusej bt nutn pesn. Sandrart se sice toho roku jet ve Vnm mst zdroval, podezen ale bud napklad to, e
STUDIE 81
stejn datum nachzme v biograi Johanna Wilhelma Baura. Tvrd, e prv tehdy se trasbursk miniaturista vrtil z Neapole, akoli nov bdn dokldaj, e z jihu picestoval u v roce 1632, aby zahjil prci na grackch listech pro monumentln kroniku panlskho boje proti nizozemsk revolt De bello belgico jezuity Famiana Strady. Sandrart kupodivu toto dlo nezn a Baurv nvrat z Neapole motivuje dvodem veskrze osobnm: [] aby zapomnl na jistou osobu. Jakkoliv se Sandrart v tomto ohledu ml, shodn datum u obou umlc lze hypoteticky pist vzpomnce na jaksi setkn, kde se oba mali objevuj vedle sebe, co by nepmo potvrzovalo zprvu Cornelise de Bie, e se toti krta v m vyskytoval v Baurov spolenosti. Nebylo by to nikterak pekvapiv, oba mali se znali u ze Stuttgartu, spojovala je protestantsk tradice, vk, o spolen ei nemluv, a nen vyloueno, e se dokonce vydali na cestu pes Alpy spolen. Baurovo jmno, jeden z mla zchytnch bod poskytnutch nejstarm biografem, nepatilo tehdy v m k neznmm, naopak, pojilo se s adou vznamnch exponent msk aristokracie, s rody Farnese, Colonna, Orsini a Borghese, mezi jeho obdivovatele patil budouc kardinl a tehdy ji spn diplomat Giulio Mazzarino. Baur opout m a na podzim roku 1637 a itiner jeho cesty zpt za Alpy lze velmi pesn doloit dky zachovanm kresbm: putuje po via Flaminia do Narni, a pvodem protestant navtvuje Loreto a pokrauje po jadranskm pobe do Rimini, Ravenny, Chioggiy, Padovy, Bentek a pes trsk Hradec do Vdn. Bylo by lkav pisoudit mu za spolenka praskho male, spchajcho do Prahy vydit ddick zleitosti a usadit
82 KAREL KRTA A M
11 Srov. Rgine Bonnefoit, Johann Wilhelm Baur (16071642). Ein Werbereiter der barocken Kunst in Deutschland, TbingenBerlin 1997, s.15, 51. Zde idal bibliograe kBaurovi. Famiano Strada, De Bello belgico, decas prima, ab axcessu Caroli VImp.usque ad initia Praefecturae Alexandri Farnesii Parmae ac Placentiae Ducis An MDLXXVIII [], I, Romae 1632. 12 J.Sandrart, Academia todesca (cit. vpozn. 1), II, s.306. Zprvy oBaurovi vSandrartov ivotopise se rozchzej schronologi potvrzenou modern historiogra. Podle Sandrarta pracoval Baur pro vvodu Orsiniho ped odchodem do Neapole. Nepesnosti jsou pekvapiv, protoe oba mali pravdpodobn pobvali vNeapoli vte dob, jak dokld zachycen erupce Vesuvu 16.prosince 1631, proveden dajn obma mali in situ. R.Bonnefoit, Johann Wilhelm Baur (cit. vpozn. 11), s.45, obr.48. 13 Podle Bonnefoit Baur odchzel do Itlie ve spolenosti krty aSchnfelda. Nedokld to dnm dokumentem, jde tedy zejm odomnnku na zklad studia vztah mezi umlci. Rgine Bonnefoit, Johann Wilhelm Baur, la vie et loeuvre, in: Marie Koefoed (ed.), Johann Wilhelm Baur 16071642. Manirisme et baroque en Europe, (kat. vst.), Strasbourg 1998, s.1933, s.21. 14 Srov. tamt, s.2526. R.Bonnefoit, Recueil de la Collection Reiber, tamt, s.74.
1.3. Giovanni Maggi, Pln ma, 1625, ulice mezi Piazza del Popolo a Piazza di Spagna, kde ila vtina severskch umlc (repro dle: Stefano Borsi, Roma di Urbano VIII, La Pianta di Giovanni Maggi, 1625, Roma 1990)
15 Archiv hlavnho msta Prahy (dle AHMP), sbrka rukopis, Manuale dictorum 16381641, sign. 1169, f. 166v186r. Viz Edice historickch pramen v tto knize, dokument . 22. 16 Jde olept ze srie Capricci di varie bataglie. R.Bonnefoit, Johann Wilhelm Baur (cit. vpozn. 13), s.24. 17 Archivio storico del vicariato di Roma (dle ASVR), S.Lorenzo in Lucina, 1634, sign: s.a., n. 134, fol. 28. 18 Podle psmena C lze usuzovat, e Baur vm pestoupil ke katolicismu, nebo alespo ped Velikonocemi r.1634 pistoupil ke svtostem. Jmna Christoforo Skicher (Fischer?) aFilippo di Manper (Mamper, Maupem, Mauzer?) se mi nepodailo ble urit. Nicmn jejich jmna guruj na soupisu vlmskch mal vArchivio della Accademia di San Luca (dle jen AASL), vol. 69, f. 104, jako Christoforo tedesco aMompert, vedle krtnutho Baurova jmna, co potvrzuje jejich pinleitost ke skupin severskch umlc. 19 Vtina farnch archiv je dnes uloena varchivu mskho vikaritu (Archivio storico del Vicariato di Roma, dle jen ASVR). Nkter ve fondech Camerale aBuon Governo vArchivio di Stato Roma, registry vztahujc se kfarnosti sv.Petra ve Vatiknu pak vArchivio del Capitolo di SPietro.
se ve mst svch pedk. krtova prohlen pi soudn pi, datujc nvrat z cest do Prahy do roku 1638, by to sice umoovala, le bez dalch dokument je to exkurs pli beletristick. V klovm roce 1634 dokldaj zachovan prameny Baura velmi dobe. Prv tmto rokem je datovna jeho prvn prce pro vvodu z Bracciana, Paola Giordana II. Orsiniho, a zrove jeho jmno guruje ve Statutech animarum farnosti San Lorenzo in Lucina. Guglielmo Paur, pittore bydlel na Via Vittoria, jedn z ulic spojujcch Via del Corso a Via del Babuino, ve spolenosti dalch dvou mu, rovn umlc severskho pvodu. Ze zznamu tedy vynik, e zatkem jara v roce 1634 krta s Baurem nebydlel. Otzku po dvryhodnosti De Bieho a Sandrartovch zprv to ale pli nee, jeliko Status animarum z nsledujcho roku se nezachoval a v roce 1636 se na tto adrese Baur u neobjevuje. Soupis du, tzv. Status animarum, byl v m 17. stolet veden asto velmi podrobn. Fari pi pravideln obchzce farnost v dob mezi sv. Martinem (11. listopadu) a Velikonocemi navtvovali dm po dom, zaznamenvali jmenovit obyvatele jednotlivch byt s poznmkami, zda pistoupili ke svtostem. Vkazy se ale neomezuj jen na to. Obsahuj nezdka poznmky o provozovan ivnosti, o vku a stavu obyvatel, zaznamenvaj, kdo ije v nouzi nebo vede nezzen ivot. Zahrnuj zpravidla i osazenstvo lechtickch palc, hostinc a dalch ubytovacch zazen. Jakkoliv jde o nesmrn cenn doklad demograck skladby obyvatelstva, hojn vyuvan v minulosti i souasnosti k doloen pobytu cizinc v m, nen pramenem tak
STUDIE 83
4. Johann Wilhelm Baur, Autoportrt Johanna Wilhelma Baura, 1637, Strasbourg, Cabinet des estampes et des Dessins (foto: Muses de Strasbourg)
spolehlivm a vyerpvajcm, jak bychom si pli. Zapisovatel nebyli vdy dsledn, asto zaznamenvali jen kestn jmna a jmna cizinc pepisovali v nejroztodivnjch zkomoleninch. Navc v dob krtovy cesty do ma bylo v papeskm mst celkem 86 farnost, po reformch z konce 16. stolet zpravidla velmi rozlehlch, s celou adou lilnch kostel. Nov archivn przkum prozatm nabz jen hypotzy povzbuzujc k dalmu bdn. Komunita zalpskch umlc obvala pevn nov tvrti u paty Pincia mezi Piazza di Spagna a Piazza del Popolo, nlec do farnost S. Lorenzo in Lucina, S. Andrea delle Fratte a S. Maria del Popolo. Nadje na doloen Karla krty v tto oblasti vzbuzuje soupis vlmskch mal pozen v rmci sil Akademie sv. Luke zmapovat vechny ty, kdo byli povinni platit da ze sv ivnosti do jej pokladny. Jeho autor nevynikal pelivost, seznam nejsp sepsal popamti, daje se nepokouel upesnit, nato ovovat. Vtinu umlc uvd pouze kestnm jmnem doplnnm o piblinou adresu. V pravm sloupci dole stoj: Carlo con doy altry todeschy al vicolo de S. Jacobo per il Babuino. Pro nai kauzu pzniv vyznv dajn spolenost dvou nmeckch mal, protoe jak hojn dokldaj zpovdn seznamy pslunci jednotlivch nrodnostnch komunit asto bydlvali pospolu. Bohuel stav du farnosti S. Maria del Popolo, kam tyto ulice nleely, v letech 16341636 o nmeckch malch ml. Chceme-li hledat zpis, kter by vyhovl soupisu z Akademie sv. Luke, nezbyde ne spokojit se s vgnm Pittori dui o tre o dv uliky dl, na Via Laurina. V te ulici se pak v roce 1635 objevuje jaksi Carlo pigionante a s nm Clemente scarpellino pig[ionante] a o rok pozdji na te adrese opt Carlo pig[ionante], Bonifatio pig[ionante] con dui altri pig[ionanti]. Jeliko ovem chyb daje jak o nrodnosti, tak o profesi, pohybovali bychom se v pli kalnch vodch. Nicmn v souvislosti s pokusy situovat ble krtv pobyt v papeskm mst nen bez zajmavosti jet jedna topograck okolnost. Mezi ulicemi spojujcmi Via del Corso a Via del Babuino, kam ns odkazuj jak spor informace o naem mali, tak obecn znm poznatky o severskch malch, rostl v letech 16331636 na zahrad kardinla Flavia Orsiniho, zvan Viridarium magnum, nov kostel bosch augustinin
84 KAREL KRTA A M
20 Fondy Status animarum byly pro zmapovn pobytu zalpskch umlc vm hojn vyuvny, zmime jen hlavn dla: Friedrich Noack, Das Deutschtum in Rom seit dem Ausgang des Mittelalters, Stuttgart 1927, II, s.549; Godefrius Joannes Hoogewerff, Bescheiden in Italie, Omtrent Nederlandsche Kunstenaars en Geleerden, S-Gravenhage 1913; Jacques Bousquet, Recherches sur le sjour des peintres franais aRome auXVIIe sicle, Montpellier 1980. 21 Eugenio Sonnino, Gli stati delle anime aRoma dalle origini al secoloXVII: origini, consistenza, contenuti ; con appendice sulle altre registrazioni parrocchiali, Roma 1977, s.136; Mariano Armellini, Le chiese di Roma dal secolo IV alXIX, Roma 1891, s.8688. 22 Vrmci przkumu vArchivio Storico d i Roma jsem prola stati delle anime zlet 16341635 (vnejednoznanch jsem ovovala t lta 16331636) tchto farnost: SantEustachio, S.Lorenzo in Lucina (1635 se nedochoval), SantAndrea delle Fratte (1635 se nedochoval), S.Stefano in Piscinula, S.Nicola in Arcione, Ss.Vincenzo e Anastasio, S.Maria del Popolo, S.Marcello, S.Lorenzo in Damaso, S.Maria sopra Minerva, S.Maria in Via. 23 AASL, sign.: 69, fol. 104. G.J.Hoogewerff, Bescheiden in Italie (cit. vpozn. 20), s.9698. Publikuje pepis dokumentu aspojuje jej se zasednm pedstavenstva Akademie 14.11.1636. Nedbalost zpisu pipout ovem imonost, e Sandrartovo jmno kdosi zapsal ze setrvanosti, nevda ojeho denitivnm odjezdu na zatku roku 1635. Nicmn rovn seznamy italskch mal obsahuj jmna umlc, kte se vm prv nezdrovali, ale byli leny Akademie. Nap. na seznamu zervence 1635 (AASL, sign.: 166, n. 68) teme: Lanfranco aNapoli. 24 ASVR, S.Maria del Popolo, sign.: s.a. , n. 65, 16331636. 25 Tamt, fol. 18 (Strada Laurina). 26 Pigionante znamen vpodnjmu.
27 Zkladn kmen byl poloen 3.4. 1633 astavba primitivnho kostelka byla svena mladmu milnskmu architektovi Carlu Buziovi. Kostel byl vysvcen 17.1.1636. Prel apestavbu provedl v70. letech 17. stol. Carlo Rainaldi. Luigi Salerno, Ges e Maria, in: Via del Corso, Roma 1961, s.141; Alfredo Marchionne Gunter, Ges e Maria, in: Elio de Rosa (ed.), Roma Sacra, 1, Napoli 1995, s.3843. 28 Jaroslav Vystril, Syn rebelv. Kulturn obraz ze 17.stolet, Olomouc 2005, s.148. Vte knize na s.132 uvd domnnku, e se P.Augustin mohl vm se krtou setkat osobn. Na s.149 se Vystril pikln khypotze nadhozen u Neumannem, e toti krtu uvedl do zderazskho kltera Dionysius Miseroni (Jaromr Neumann, Karel krta 16101674, (kat. vst.), Praha 1974, s.66). 29 Za konzultaci dkuji Adle milauerov. 30 Gabriele Raimondo, Gli agostiniani scalzi, Genova 1955, s.278283. 31 J. Neumann, Karel krta 16101674 (cit v pozn. 28), s. 66. 32 Pehled pravdpodobnch hypotz viz autorin text: krta akomunita zalpskch umlc vm, in: Sbornk kolokvia Karel krta amalstv 17.stolet vechch aEvrop: pehled, nov zjitn aperspektivy budoucho vzkumu, Praha 2010, vtisku . Nejsvdnj jsou zznamy: Carlo pittore na Vicolo di strada Margutta vroce 1635 (ASVR, S.Maria del Popolo, sign.: s.a., n. 65, 1635, fol. 8v); Carlo sciotto todesco (ASVR, SantAndrea delle Fratte s.a., n. 38, 1634, fol. 4v). 33 F.Noack, Das Deutschtum in Rom (cit. vpozn. 20), s.549. 34 Judith Verberne, The Bentvueghels in Rome (1620/211720), in: Peter Schatborn (ed.), Drawn to Warmth, 17th-century Dutch Artists in Italy, (kat. vst.), Rijksmuseum Amsterdam, Zwolle 2001, s.2232; t, De Bentvueghels (1620/211720). Een Nederlandse kunstenaarskolonie in Rome, disertan prce, Rijksuniversiteit Groningen.Kdjinm Bentu zstvaj zkladn prce dlouholetho editele Nizozemskho institutu vm G.J.Hoogewerffa: Godefrius Joannes Hoogewerff, De Bentvueghels, S-Gravenhage 1952; t, Nederlandsche kunstennars te Rome (16001725), S-Gravenhage 1942; t, Il conitto fra la insigne Accademia di San Luca e la banda dei pittori neerlandesi, Archivio della Societ romana di storia patria LVIII, 1935, s.189203; t, Intorno al sepolcro di Bacco. Le feste degli artisti olandesi e amminghi aRoma nel Seicento, in: Roma. Rivista di studi e di vita romana II, 1924, s.119128; t, Bescheiden in Italie, Omtrent Nederlandsche Kunstenaars en Geleerden, S-Gravenhage 1913. Znovjch studi uveme: Didier Bodart, Les peintres des Pays-Bas mridionaux et de la principaut de Lige Rome auXVIIme sicle, BruxellesRoma, Accademia Belgica 1970; t, Les fondations hospitalires et artistiques Belges Rome, in: Les Fondations nationales dans la Rome ponticale, Torino 1981, s.6169 (Collection de lcole franaise de Rome 52); Thomas Kren, Chi non vuol Baccho: Roeland van Laers Burlesque Painting about Dutch Artists in Rome, Simiolus 11,1981, s.6380; David A.Levine, The Bentvueghels: Bande Acadmique, in: Marilyn Aronberg Lavin (ed.), Il 60, Essays Honoring Irving Lavin on his Sixtieth Birthday, New York 1990, s.207226; t, Pieter van Laers ArtistsTavern. An Ironic Commentary on Art, in: H.BockT.W.Gaehtgens (edd.), Hollndische Genremalerei im 17. Jahrhundert: Symposium Berlin 1984, (Jahrbuch Preussischer Kulturbesitz/Sonderband 4), Berlin 1987, 169191; Jos de Meyere, Alle Wege fhren nach Rom, in: David A.LevineE.Mai (edd.), IBamboccianti, Niederlndische Malerrebellen im Rom des Barock, (kat. vst.), Kln 1991, Milano 1991, s.4664, zvl. 5762; Liliana Barroero, Il se rendit en Italie. Artisti stranieri aRoma nel Seicento, in: Roma moderna e contemporanea, I, 1993, s.1334; Wendy Thompson, Pigmei pizzicano di Gigante, The Encounter Between Netherlandish and Italian Artists in Seventeenth-Century Rome, disertan prce,Johns Hopkins University, Ann Arbor, Michigan 1997. 35 Kumpni zBentu pijali mezi sebe tak nkolik mu neumleckch profes: dva apatyke, jednoho chirurga adokonce generla Alexandra van Waekerbaarta. Srov. J.Verberne, The Bentvueghels in Rome (cit. v. pozn. 34), s.23. 36 Antonino Bertolotti, Artisti belgi ed olandesi aRoma nei secoliXVI eXVII.Notize e documenti raccolti negli achivi romani, Firenze 1880, s.13. Purtroppo anche oggid in Roma il forestiere facilmente vittima dellalbergatore, del bottegaio, e dellartigiano, ai quali si abbisogna ricorrere, ma iamminghi avevano trovato mezzo di rimediarvi alquanto con trarre seco proprii albergatori, sarti, calzolai, ecc. 37 A.Bertolotti, Artisti belgi ed olandesi aRoma (cit. vpozn. 36), s.8. 38 J.Sandrart, Academia todesca (cit. vpozn. 1), s.9. Sandrarta cituje vtto souvislosti u G.J.Hoogewerff, Intorno al sepolcro di Bacco (cit. vpozn. 34, s.122), apo nm vichni dal.
pod titulem Ges e Maria. Snad prv kvli tmto stavebnm pracm obyvatel pilehlch uliek velmi asto mnili adresu a pohybovali se mezi Vicolo di S. Giacomo, Vicolo degli Orsini a Via Laurina, jak lze doloit dkladnjm porovnvnm zznam ve Statutech animarum. Nmet mali ze soupisu pozenho pro mskou akademii se tedy mohli docela dobe skrt za zmnn anonymn zznam. V te dob, mezi lety 16341638, studoval a prochzel eholn formac prv u bosch augustinin v m P. Augustin od bl. Klry z Monte Falco, vlastnm jmnem Vclav Rudolf Harant z Polic a Bezdruic, syn proslulho cestovatele a pedblohorskho rebela Krytofa Haranta. Pedstava, e krta mohl bydlet s tmto svm krajanem ve stejn tvrti, ba dokonce v tme bloku budov, je velmi lkav, zejmna vezmeme-li v potaz, e prv zakzka pro bos augustininy na Zderaze poskytla krtovi po nvratu do vlasti odrazov mstek jeho kariry. Krom toho prv v konventu pi kostele Ges e Maria probhala v roce 1635 generln kapitula bosch augustinin, kter se musel astnit i zstupce praskho konventu. Hypotzy o znmostech s augustininy nadnesen u J. Neumannem tak nabvaj konkrtnjch obrys. Fond Status animarum v Archivu mskho vikaritu nabz ovem pro naeho male i dal hypotzy. dn ze zznam vak nen natolik pesn, aby praskho male bezpen doloil. Zatmco Karla krtu mladho nalezl ve farnosti S. Andrea delle Fratte u Noack, msk adresa jeho otce nm pravdpodobn zstane utajena. Bentvueghels Pslunost ke skupin severskch umlc zvan Bent, Bentvueghels i Schilderbent je vedle Sandrartovy datace a Baurova jmna tetm a poslednm vodtkem v ptrn po krtovch stopch v m. Bent vznikl na potku dvactch let 17. stolet jako voln uskupen umlc, pevn mal a rytc, pochzejcch zpravidla ze severnho Nizozem a Flander, kte do svho kruhu ochotn pijmali i dal cizince pivandrovav na zkuenou do stnu Svatopetrsk kupole. Za sto let existence Bentu se v nm vystdalo asi 480 len. Spolek neml psan statuta, vlastn sdlo ani stabiln pedstavenstvo. Jeho leny se stvali mui umleckch a pbuznch profes zpravidla ve vku 20 a 25 let; mli za sebou prvn kolen a do Vnho msta se pichzeli zdokonalit studiem antiky i vhlasnch souasnk, ale tak proto, e m v curriculu otevral dvee k prestinm zakzkm. Na potku spolku je teba hledat krajanskou solidaritu, potebnou k peit ve mst nejen vzdlenm od domova, ale tak plnm konkurence, kde se cizinec snadno stane obt hotelira, obchodnka i emeslnka, jeho slueb potebuje, jak s asov neomezenou platnost a s politovnm konstatuje Bertolotti. Nemn silnou motivac byla ovem slabost pro dobr vno, je si na jihu mohli tm bez omezen dopvat i ti, kdo mli hluboko do kapsy. Bentvueghels, v pekladu ptci ze spolku, jak se jeho lenov sami nazvali, vyuvali kad dobr pleitosti k pitkm, kter se staly v m povstnmi. Nen divu, e prv o nich se dozvdme z dobovch zznam nejastji, toti v aktech soudnch spor odrejcch mn pjemn strnky nespoutanch veselic. K vtrnostem dochzelo hlavn v tavernch za dlouhch zimnch veer. Jak ovem pe Bertolotti v vodu tunho svazku s archivn dokumentac z kriminlnch, notskch a nannch archiv mskho gubernatortu, spolu s vpary alkoholu vtinou vymizely i pedmty spor a noc strven spolen ve vzen znesven strany zpravidla smila natolik, e rno odmtli proti sob svdit. Pozornost souasnk, jak vnjch pozorovatel, tak oitch svdk a pmch astnk, pitahoval inician ritul novch len Bentu, kter byl zrove jedinm pevnm institutem spolku. Mezi jeho nejstar popisy pat Sandrartv vlastn ivotopis. Charakteristika pijmacho obadu, k nmu dolo nedlouho pot, co v doprovodu svho bratrance Michela Le Blona dorazil v roce 1629 do ma, nen prosta idealizace. Sandrart barvit l, jak kumpni z Bentu za pomoci vypjench kus nbytku v mstnosti pilhajc k loklu, kde hostil na tyicet lid, inscenovali tableau
STUDIE 85
vivant pedstavujc alegorick postavy Poezie, Sochastv a Malstv, je doprovzeny Merkurem vystupovaly na Parnas s Apollonem. Ten pak Mzm pikzal, aby novicov byli pijati coby host, a nalil jim nektaru pochzejcho z Castelli, tedy z Castelli Romani, tradin vinask oblasti zsobujc dodnes msk trattorie. Mezitm vichni pozvedli pohry a v deti ohostroj provolali: Viva, viva Sandrart a le Blon. Text zdrazuje dmyslnou svtelnou reii, pipomn vavnov vnce, kter jim posadili na leb, nicmn vyhb se jakkoliv zmnce o ktu vnem, jm ritul vrcholil. Msto toho podotk, e oba novicov ovneni vavnem dostali estn msta a e spolenost setrvala v radosti a duchaplnm hovoru a do rna. Ponkud odlin pohled na inician ceremonii v Bentu nabz krtv vrstevnk a autor slavnch ivotopis Giambattista Passeri. [Vlmov] podali asto dmysln kratochvle pe Passeri v biograi Pietera van Laer. Kdy do ma pibyl nkdo z nich, nazvan proto novic, pohostil celou spolenost krajan pepychovm pokrmem v nkter z proslulch hospod [] Takov hody trvaly nejmn tyiadvacet hodin nepetrit, ani by se zvedli od stolu. Vno si dvali nosit po celch sudech a velmi mlo uctiv nazvali ty kratochvle kestn slavnost. Neomalen pouvali to svat jmno pro takov prmovn, jeliko pi tch kratochvlch dvali novicovi jin jmno, odvozen z jeho postavy, fyziognomie nebo chovn; a takto ho ktili vnem. Passeri, ctitel Domenichina a baroknho klasicismu, reprezentant ociln Akademie sv. Luke, kter se na sklonku ivota dokonce nechal vysvtit na knze, pouil pravdpodobn v pvodn verzi citovan pase slov jet ostejch. Na druhou stranu jeho popis ilustruje atmosfru papeskho msta v 17. stolet. Takaice mladch umlc nebyly posuzovny s pehnanou rigorznost a ast na podobnch akcch nijak nepekela angam vlmskch mal u vlivnch prelt papeskho dvora. Tak napklad v roce 1631 kardinl Francesco Barberini a jeho bratr Taddeo pijali mezi familiares hned dva Bentvueghels, Jana Borsmana a Jacoba Duyvelandta. Podobn v palci kardinla nepota ili Jan Both a Jan van Caustren. Moralistn ndech a jist shovvav rezervovanost se ozv v trakttu Samuela van Hoogstraten, Rembrandtova ka, kter se s Bentem setkal pi sv cest do ma v padestch letech 17. stolet. Pi pijmn novho kandidta zhotov kumpni dmyslnou konstrukci a poct nov leny pznanm jmnem. Sladkm [mokem] z Albana oiuj due od kad starosti a blhov pchy. Ach, jak astni jsou ti, jim se to jev uiten [] a kdo jist blznovstv peij bez hony! Tyto vtrnosti jist obveseluj, le jsou plny nebezpe, zvlt pro bystrho ducha, jen se zamiluje ochotn a snadno je sveden. Ceremonie Schilderbentu probhaly v mskch tavernch, nejastji v Osteria della Fontana na Via Condotti, v mstech, kde byla pozdji v 18. stolet otevena kultovn kavrna romantickch bsnk Caff Greco. Zd se, e prv tam se Bentvueghels schzeli pravideln. Stny zdobily portrty len spolku a ironick komente, jak se dozvdme ze zprv o sporu s francouzskmi mali, kter vyprovokovala v roce 1665 satirick bse male Kristiny vdsk Theodora van der Schuur, ale tak z ilustrace dodnes zachovan v Berln. V tchto prostorch pravdpodobn piel ke svmu Bentnaam tak n mal. Slach-sweert, jak pe de Bie, toti het slagzwaard v novodob holandtin, v hornonormandskm dialektu espadron, jak zavedl Descamps, francouzsky espadon, italsky spadone, je dlouh dvousen me, esky aroun. Pro dostal krta prv takovou pezdvku, je otzka. Nakolik lze usuzovat z irokho smantickho rozsahu tohoto slova, nevychz nositel takovho jmna vdy lichotiv: ponaje lascivnmi konotacemi, pes bojovnho jeitu a nadutce a k vznamu zcela opanmu, kter v dobovm lexiku uval Giovanni Battista Marino toti eunuch, jak dovoluje metafora penesen z botaniky, kde spadone oznauje steriln plody. Pesnou podobu ritulu, kter musel podstoupit, lze tko rekonstruovat. Promoval se podle ntury a potu astnk. Nepsan pedpisy nicmn chtly, aby kandidt byl uveden jednm ze skalnch len a aby iniciaci asistovalo nejmn devt kumpn z Bentu. Alegorickou inscenaci oslavujc vzneenost umn stdala bakchick scna vrcholc politm adeptovy hlavy vnem a udlenm pezdvky, kterou
86 KAREL KRTA A M
39 Giambattista Passeri, Vite depittori, scultori ed architetti cha anno lavorato in Roma, Morti dal 1641 no al 1673, Roma 1772, s.54. 40 Passeri sepisoval sv ivotopisy pravdpodobn kolem roku 1675. Tiskem vyly prvn a sto let po svm vzniku, p editora oprotn od falen vmluvnosti 17.stolet amylenek pizpsobench slovnm hkm, ale tak umrnn ve vrazech. Srov. tamt, s.x-xi. 41 Samuel Dirksz van Hoogstraten: Inleyding tot de Hooge Schoole der Schilderkonst, Rotterdam 1678, s.207. Cituje G.J.Hoogewerff, Intorno al sepolcro di Bacco (cit. vpozn. 34), s.125. 42 G.J.Hoogewerff, Intorno al sepolcro di Bacco (cit. vpozn. 34), s.126. 43 A.Bertolotti, Artisti belgi ed olandesi aRoma (cit. vpozn. 36), s.154165. Bse nazvan La Gazette de la Place dEspagne vznikla vlt 1665. Autor skonil ve vzen apoma byla zabavena auchovna je vsoudnch aktech. A.Houbraken (De groote Schouburgh, cit. vpozn. 6, s.552) cituje vsouvislosti stmto koniktem popis taverny od holandskho male Willema Schellinkse: [] na stnch jsou kolem dokola nakresleny portrty umlc holandskch idalch nrodnost. Podobizny Francouz ale byly smazny, take u nebyly vbec vidt. Cituje G.J.Hoogewerff, Intorno al sepolcro di Bacco (cit. vpozn. 34), s.126; t, De Bentvueghels (cit. vpozn. 7), s.118; D.A.Levine, Pieter van Laers ArtistsTavern (cit. vpozn. 34). 44 Osteria della Fontana nebyla vlunm mstem ritul. Nap. vroce 1632 probhala iniciace zlatnka Abrahama Colina vtavern La Spada. (J.Verberne, The Bentvueghels in Rome, cit. vpozn.34, s.26). Dal oblben lokl stl mezi Dioklecinovmi lznmi aVilla Montalto na Esquilinu (G.J.Hoogewerff, Intorno al sepolcro di Bacco, cit. vpozn. 34, s.126). 45 Jean Baptist Descamps, La vie des peintres amands, allemands et hollandais, II, Paris 17531754, s.367. Descamps, kter je autorem tto formy jmna opakovan vpozdj krtovsk literatue, se narodil vDunkerque aod r.1740 il vRouen, tj.vNormandii, proto se vilo espadron vhornonormandskm dialektu, nikoliv francouzsk espadon. 46 Srov. spadone, in: Salvatore Battaglia (ed.), Grande dizionario della lingua italiana,XIX, Torino 1998, s.670671.
5. Zznam dokldajc pobyt J. W. Baura a dvou dalch nmeckch umlc na prav stran Via Vittoria, ponaje od Via del Corso v roce 1634, Status animarum S. Lorenzo in Lucina 1634, Archivio Storico del Vicariato di Roma, fol. 28 (foto: archiv autorky) 6. Soupis vlmskch a nmeckch umlc pozen pro Akademii sv. Luke pravdpodobn ped rokem 1635, vpravo dole teme: Carlo con doy altry Todeschy al vicolo de S. Jacobo per il Babuino, Archivio dellAccademia di San Luca, vol. 69, c. 104 (foto: archiv autorky)
47 Inician ritul ilustruj nap. M.Pool podle Dominicus van Wijnen, Inician ceremonie Bentvueghel, Rijksprentenkabinet, Amsterdam (Rijksmuseum-Stichting, Amsterdam), mdiryt; Anonym, Bentvueghel, inician ceremonie, Rijksmuseum, Amsterdam, no. A4672 (Holandsk kola kolem 1660, in: Pieter Jacobus Johannes van Thiel (ed.), All the Paintings in the Rijksmuseum in Amsterdam, Amsterdam 1976, s.910). 48 G.J.Hoogewerff, De Bentvueghels (cit. vpozn. 7), s.108111; J.Verberne, The Bentvueghels in Rome (cit. vpozn. 34), s.25. 49 Cornelis de Bruyn, Reizen van Cornelis de Bruyn door de vermaardste delen van Klein Azi, Delft 1698, s.56. Cituje G.J.Hoogewerff, Intorno al sepolcro di Bacco (cit. vpozn. 34), s.123124. 50 Henk van de Schoor, Bentvueghel Signatures in Santa Costanza in Rome, Mededelingen van het Nederlands Instituut te Rome, 38, 1976, s.7786.
byl napt zvn mezi kumpny. Akci pedsedal poln pape, jeho tituly a funkce ale byly stejn promnliv a nestl jako vechno ostatn v tchto improvizovanch veselicch. Nkdy je nazvn steward i patron, po jeho boku se obas vyskytuje ceremoni s halapartnou neboli vcar a poln knz, vykonavatel samotnho ktu. Popis ceremonie v cestopisu Cornelise de Bruyn, kter se stal lenem Bentu v roce 1674, zmiuje dokonce diplom, podepsan vemi ptomnmi. Jako novopeen len spolku jej obdrel tsn pedtm, ne se spolenost odebrala k prostenmu stolu, kde jak dodv s neradostnou senost zaala slavnost na nklady novho Bentvueghela. Nen pesn znmo od kdy, ale nejpozdji od padestch let 17. stolet na prvn fzi ritulu v mskm loklu navzala za svtn pou do mauzolea sv. Konstancie pi bazilice sv. Aneky za hradbami, kam spolenost chodila zalvat, jak pe de Bruyn, Bakchv hrob. Pojednn o architektue z 16. stolet povauj tento chrmek nad kruhovm pdorysem pravideln za antickou stavbu a porfyrov sarkofg dcery csae Konstantina s vjevy gni sklzejcch hrozny, lidov tvoivost oznaila za Tomba di Bacco. Nov len Bentu tam potom zapsal do jedn z nik po stranch sarkofgu sv jmno, pezdvku a asto i letopoet. Tm se vak jet nekonilo: Ke kostelu pilh jedna osteria, kde pak novmu Bentvueghelovi uk nejpknj veduty ma a kde ve vesel strv zbytek dne, dodv Le Bruyn. Tohoto vletu za msk hradby byl ale krta patrn ueten, jeliko nejasnj iteln npisy u sv. Konstancie pochzej a z konce tyictch let 17. stolet.
STUDIE 87
7. Pittori du o tre na Strada Laurina ve farnosti S. Maria del Popolo, Status animarum S. Maria del Popolo 1634, Archivio Storico del Vicariato di Roma, fol. 18 (foto: archiv autorky)
Parodick charakter ritul Bentu nebyl zdaleka tak avantgardn, jak by se na prvn pohled zdlo, a spolenost mal nevyhledvala jen povyraen na ciz et. Komick nzvy a sebeironie byly rozenm rysem soukromch renesannch literrnch akademi. Jak postuloval David A. Levine, tak interpretace samotnho nzvu Bentvueghels by se mla vyvarovat prvoplnovch konotac. V dobovm textu z roku 1639 toti Giovanni Battista Alberti odvozuje pvod veejnch i soukromch akademi z alexandrijskho muzea zaloenho Ptolemaiem Strem, jeho lozofov byli posmn nazvni ptci, protoe byli chovni jako vzcn ptci v klecch. Podle Albertiho toto muzeum neodkazuje k niemu jinmu ne k uccelliera delle Muse, a modern akademie jsou proto, jak tvrd, nkdy zvny tak aviaries. Severt mali, kte pichzeli asto bez groe v kapse, vedeni Van Manderovm doporuenm cestovat do ma za antikou, ale tak za poznnm novho malstv inspirovanho sp prodou ne starmi mistry (toti Caravaggia), se ocitali nhle na tomto novodobm Parnasu, ve mst, kde kyply a dozrvaly podoby nov epochy, a idylick obrazy se jim stdaly s tvrdm bojem o sociln status nebo dokonce o peit. V ritulech Bentu lze jist vidt ironick postoj k ocilnm institucm, ale zrcadl se v nich tak kontrast mezi vzneenm umnm malskm, za kterm piputovali a o n usilovali, a nesnadnou existenc nezajitnch nadenc, na ni by rdi zapomnli. Nakolik spojovali dionsk opojen s boskou jiskrou pravho umn, je nelze spoutat pedpisy, se neodvauji dedukovat. Tm sp, e bychom marn hledali spolen umleck vraz len Schilderbentu, rozpjat od bamboccit a po klasicizujc malby zcela ve stylu dominantnho vkusu pstovanho nejen v prosted Akademie sv. Luke. Zejmna ve druh polovin 17. stolet cel ada holandskch a vlmskch umlc dosvduje, e pinleitost k Bentu nijak nepekela lenstv v ociln Akademii. Teorie a praxe Jak se smlelo o umn, jak ovzdu panovalo v m v dob, kdy krta pichz? Pedevm je teba ci, e prvn polovina tictch let 16. stolet je obdobm velkolep syntzy, jej kritick reexe pijde, jak je ostatn bn, a se zpodnm. V m Urbana VIII. vedle sebe koexistuj, konfrontuj se a prolnaj klasicizujc
88 KAREL KRTA A M
51 D.A.Levine, The Bentvueghels (cit. vpozn. 34), s.211212. Srov. Accademia degli Addormentati (Usnul), Apatisti (Apatit), Insensati (Poetilci), Incolti (Nevzdlanci), Immaturi (Nedosplci), Rozzi (Neotesanci) apod. 52 Tamt, s.215; Giovanni Battista Alberti, Discorso dellorigine delle accademie publiche, e private, e sopra limpresa de gli Affidati di Pavia, Genova 1639, s.9. 53 D.A.Levine, The Bentvueghels (cit. vpozn. 34), s.217219. M za to, e vBentu lo ojist umleck program. Na rozdl od ocilnch akademi razcch ideu, e dokonalho umn lze doshnout sledovnm uritch postup, vBentu prohlaovali, e prav umn je boskho i mystickho pvodu, aproto neme bt redukovno na srii pravidel. 54 Ke sporu Akademie sv.Luke aBentu: G.J.Hoogewerff, Ilconitto fra la insigne Accademia di San Luca (cit. vpozn. 34); W.Thompson, Pigmei pizzicano di Gigante (cit. vpozn. 34), zvlt s.229240. Vsouvislosti se krtou strun shrnut vautorin pspvku krta akomunita zalpskch umlc vm, in: Lenka Stolrov (ed.), Karel krta amalstv 17.stolet vechch aEvrop, Praha 2011.
55 Luigi Salerno, Vita e opere di Giulio Mancini, in: Adriana MarucchiLuigi Salerno (edd.), Considerazioni sulla PitturaII., Roma1957. 56 Srov. tamt, s.XI; Benedetto Varchi, Due lezzioni, Firenze 1549, s.113; Giovanni Battista Marino, Dicerie sacre sulla Pittura, la Musica e il Cielo, Milano 1618, s.48. 57 Srov. L.Salerno, Vita e opere di Giulio Mancini (cit.v pozn. 55), II, s.XII. 58 Ma se questo intelletto per indirizzar questa facult motiva amoversi e disegnare habbia bisogno della fantasia, odella memoria, non ancor da dubitare. Perch onoi formiam di nuovo, over noi ritraiamo dall oggetto presente. Nel primo modo non dubbio che bisogna che noi ricorriamo alla fantasia e memoria per poter con questa compor, separar, et cosi fermar di nuovo immagini di cose et esprimerle con il disegno et attion del disegnare. Dal presente noi andiam retrahendo vi di bisogno di memoria con la qual riserviam il fantasma, oimmagin della visione n allespressione. Onde si venga adisegnar quella cosa impressa nella memoria. Biblioteca Apostolica Vaticana, Ms.Vat. Barb. Lat. 4315, f. 149, cit. L.Salerno, Vita e opere di Giulio Mancini (cit. v pozn. 55), s.XIIXIII. 59 Vincenzo Danti, Il primo libro del trattato delle perfette proporzioni, Firenze, 1567, cap.II; Federico Zuccaro, Lidea de scultori, pittori e architetti, Torino 1607, cap.VIII; L.Salerno, Vita e opere di Giulio Mancini (cit.v pozn. 55), s.XIII. 60 Mancini pe: [] onde essendo arte di necessit, che habbi in se quello che si dice recta ratio cioe regula certa da poter ben et articiosamente operare; aristotelsko-scholastick denice umn, kterou pevzal od F.Zuccara, LIdea (cit. vpozn. 59), I, cap.X.Srov. Aristoteles, Etika Nikomachova 1.VI, c.VI.S; Tom Aquinsk, Summa Theologica, II, I, qu. 57, art. 3: [] ars nihil aliud est, quam ratio recta aliquorum operum faciendorum. L.Salerno, Vita e opere di Giulio Mancini (cit.vpozn. 55), s.XIII, pozn. 27. 61 Salerno upozoruje na zvislost na Aristotelovi, kter prv do poznn disegna umsuje schopnost posuzovat umleck dla akrsu, co Mancini pmo cituje sodvolnm na Politica,VIII, 3. Podle Aristotela disegno pat mezi tyi pedmty podstatn pro vchovu obana. 62 Gregorio Comanini, Il Figino, Mantova 1591, s.81; cituje L.Salerno, Vita e opere di Giulio Mancini (cit. v pozn. 55), s.XIV. 63 Giulio Mancini, Considerazioni sulla PitturaI., Adriana Marucchi ed., Roma 1956, s.1314. [] Pi tosto questi tali si devon dir copiatori che Pittori. 64 Jak upozoruje Salerno (XV), tato Manciniho teleologie m podle Xenofonta (Memorab., III, c. 8) pvod uSokrata. V16.stolet ji najdeme uVincenza Dantiho. Daleko bezprostednjm zdrojem inspirace byl ovem traktt kardinla Paleottiho, kde jsou vnvaznosti na tridentsk koncil tmata decora aadekvtnosti zobrazen podrobn rozebrna. 65 Srov. Gabriele Paleotti, Discorso intorno alle immagini sacre et profane, Bologna 1582, in: Paola Barocchi (ed.), Trattati darte del Cinquecento II, Bari 1961, s.117509, zvlt s.332336. 66 L.Salerno, Vita e opere di Giulio Mancini (cit.v pozn. 55), s.XV.
smr malby navazujc na bolognskou kolu a radikln baroko cortonovskho typu. Kolonie zalpskch umlc se prosazuje nrovmi obrazy a dokonce i ti, kdo se snad pohoruj nad nzkost nmt znzornn nehodnch bambocciate, uznvaj Seveany za mistry portrtn malby. krta je vlastn astlivec: pichz do situace, ve kter nechybj nepochybn autority, na n bude adu desetilet navazovat, a zrove se ocit vedle mnoha umlc, kte zdaile nsleduj jejich velk ddictv. Abychom vak dobe porozumli, jakm smrem se nzory na umn ubraly, zastavme se u teoretickch reex dobou vzniku blzkch krtov italsk cest. Aristotelskou orientac vynik spis Considerationi attorno alla pittura, kter v letech 16191621 sepsal Giulio Mancini (15581630), povolnm lka, od roku 1623 dokonce osobn lka Urbana VIII. a nsledn apotolsk protonot a kanovnk u Sv. Petra. Na teoretick vahy o malstv, doplnn o pehled mal vetn nkterch cizinc ijcch v m, navzal v letech 16231624 prvnm prvodcem po Vnm mst v dnenm slova smyslu, nadepsanm Viaggio a Roma. Mancini pat do nov skupiny znalc umn, denovanch jako virtuosi, amatori nebo dilettanti, vniv obhajuje jejich prvo vyjadovat se k umleckm dlm podobn jako u Dolce nebo Borghini, ba tvrd dokonce, e prv umlci jsou patnmi kritiky umn. Stoj na potku tendence, kter povede kritiku 17. stolet k nadhodnocen obsahu na kor formy, a nakonec Flibien ozna samo proveden dla za mechanickou st umn a za jeho podstatu ur invenzione, tedy literrn obsah nm poezie. Na rozdl od manristickho pohledu na male vyzdvihujc pirozenou dispozici umlce, podle Manciniho nesciun nasce Pittore, nikdo se malem nerod, nbr jde o profesi, j lze nabt pelivm studiem, toti prostednictvm imitace, tak jako se zskvaj habity intelektu. S odvolnm na Aristotela, kter je tak jeho nejcitovanjm autorem, vysvtluje, e intelekt, jeho clem je konkrtn dlo, psob vdy skrze fantazii a pam. A dlo vznik podle vlastn malovy invence nebo jako portrt vci, kterou m bezprostedn ped sebou, vdy jde o npodobu obraz mysli. Kad obraz mus nejprve vzniknout v mysli umlce, podobn jako v manristick teorii umn idea i Lomazzovo disegno interno, kter jakoto rozvrh a koncepce pedchz uskutenn disegna, a tedy vzniku dla. Schopnost koncipovat disegno je abstrakc, Mancini ji nazv matematica media nebo habitus contemplativus, a nemus se nutn realizovat v matrii. Prv v tto abstrakci spov tak schopnost rozliovat, co je provedeno dobe, a co patn. Navzdory eenmu nevh ovem Mancini v hodnotcch soudech pivolat starou distinkci mezi npodobou podle skutenosti, tj. tzv. pmou imitac, a imitac obraz mysli. Zatmco nap. u Comaniniho je pm npodoba (imitazione icastica) malovou pednost a vhodou, kterou m oproti bsnkovi, u Manciniho je mal tm dokonalej, m vc pracuje se svou fantazi a invenc, zatmco ti, kdo prost a jednodue imituj, by mli bt nazvni spe kopisty ne mali. U Manciniho u nenachzme metafyzick hodnoty pitan ideji Lomazzem nebo Zuccarem, od malstv oekv jist empirick idealismus, proda m bt vylepovna prostednictvm fantazie. Ideln krsa, kter se stane centrlnm pojmem estetiky 17. stolet, nen ovem tematizovna pmo. Mancini ji spojuje s otzkou proporc a decora, jemu nakonec podizuje ve ostatn. Decoro chpe ve dvou rovinch, jednak jako convenienza, tj. vhodnost zskan vylouenm veho neppadnho, a pak jako adekvtnost cli a vlastnmu charakteru zobrazen vci. Reektuje tak dalekoshlou potridentskou reexi sakrlnho umn, jak ji systematicky zpracoval Gabriele Paleotti, a pevd ji do obecn teorie umn. Jak upozornil u Luigi Salerno, mezi ztotonnm umleck krsy s krsou fyzickou na jedn stran a drazem kladenm na obsahovou, literrn koncepci malstv na stran druh je urit rozpor. Historick pedmt toti vyaduje individuln charakteristiku a individualita je asto a pedevm charakterizovna jistm defektem. Rekonstrukce skutenosti, a
STUDIE 89
8. Chrm sv. Konstancie pi Via Nomentana, interir (foto: archiv autorky) 9. Podpisy len Bentvueghels v jedn z nik chrmu sv. Konstancie (foto: archiv autorky)
u historick nebo bezprostedn, a vystien okamiku nabraj vrchu nad idealizac prv dky teorii decora. Za nejvy druhy umn povauje Mancini fresku a historick nmt. Rozliuje rzn druhy malstv, podle rozdl mezi imitovanmi vcmi, tedy nry. Objevuj se mezi nimi i ty pipisovan od prvopotku naemu mali, toti portrt a historie. Portrty rozdluje na jednoduch a sloit, zatmco prvn hledaj pouhou podobnost, portrty sloit, kter neocen nevzdlanec, maj vyjadovat dn a hnut mysli. Historii denuje jako zobrazen dje tvoenho vtm mnostvm osob a aplikuje na ni Aristotelovu denici dramatu. Jak pe, nejprve je teba zvit, na jakm mst, v jakm ase a kdy k dji dochz. Zdrazuje svtelnou reii a vztahy mezi hlavnmi a vedlejmi gurami, pedevm ale krou kolem centrlnho pojmu decora. Akoliv ho ad mezi jin nroky kladen na malbu histori, ve skutenosti pedstavuje nadazenou kategorii, zahrnujc poadavky na pravdpodobnou podobu, vystien mentality zobrazovanho a rekonstrukci vztah. Z jeho denice malstv jako umn, ve kterm se om v jedinm okamiku pedkld dlo k vlastnmu sudku, logicky plyne tak kritika tch mal histori, u nich nen na prvn pohled rozpoznateln hlavn gura dje, protoe hlavn akci umsuj do vedlejch pln. Z hlediska dobovho vnmn souasnk je zajmav rovn Manciniho rozdlen mal psobcch v m do ty kol, doplnn o strun charakteristiky. Do prvn koly zaazuje Caravaggia a jeho nsledovnky. Jejm typickm rysem je podle Manciniho zpsob prce se svtlem: toti osvtlovn scny jednolitm proudem svtla, kter pad shora bez odlesk, jako kdyby se ve odehrvalo v mstnosti s jedinm oknem, jej stny jsou nateny ernou barvou. Mancini se tedy nestav kriticky k vbru nmt nebo zpsobu malby, nbr vyt Caravaggiovi nepravdpodobn prosted a uskupen gur. Jen chvlu m Mancini pro druhou kolu, do n ad Carraccie a jejich nsledovnky: Reniho, Albana a Domenichina. Pit j obratnost v umn doprovzenou grci a umnm vyjdenm hnut mysli, stejn jako phodnost v koncipovn histori: [Tato kola] vid pirozen, zmocuje se ho, chop se dobrho, patn pomine, vylepuje ho a pirozenm svtlem mu d barvu a stn plasticky a s pvabem. Do tet koly ad Cavagliera dArpino, u nho oceuje jak ducha, tak zpsob imitace, dobrou
90 KAREL KRTA A M
67 G.Mancini, Considerazioni sulla Pittura I, (cit. vpozn. 63), s.115116. 68 Navazuje na tradici pipisujc zaujet pouhou podobou prostmu lidu. Koncept odvozen zQuintilina, Inst. Orat,IX, 4 docti rationem artis intellegunt, indocti voluptatem. Viz Lionello Venturi, La critica darte in Italia durante isecoliXIV eXV, LArte XX, 1917, s.36; Ludovico Dolce, Dialogo della pittura, Venezia 1557, s.36, pe: E questo diletto non intendo io quello che pasce gli occhi del volgo, oanco de glintendenti, ma quello che cresce, quanto piu locchio di qualunque huomo ritorna aguardare. 69 G.Mancini, Considerazioni sulla Pittura I(cit. vpozn. 63), s.117. Poaduje toti: la similitudine probabile, affetto e costume, il decoro e la gratia. 70 Jako pklad uvd Bassana aaminghi. 71 G.Mancini, Considerazioni sulla Pittura I(cit. vpozn. 63), s.108111. 72 Proprio di questa schola di lumeggiar con lume unito che venghi dalto senza reessi, come sarebbe in una stanza da una fenestra con le pariete colorite di negro, che [] vengono adar rilievo alla pittura [] con modo non naturale [] 73 Questa ha per proprio lintelligenza dellarte con gratia et espression daffetto, proprieta e composition dhistoria []. vede il naturale, lo possiede, ne piglia il buono, lascia il cattivo, lo migliora, e con lume naturale gli d il colore e lombra con le movenze e gratie. 74 [] ha per proprio un spirito e proprieta di natura, con buona compositione e gratia et in particolare delle teste [] ha in se quella vaghezza che in un tratto rapisce lochio e diletta.
75 Gran sapere di disegno, di colorito, dinventione e compositione. 76 Giuliano Briganti, Pietro da Cortono odella pittura barocca, in: Olivier Bonfait (ed.), Roma 1630. Il trionfo del pennello, (kat. vst.), Milano 1994, s.27. 77 Text vydan znan pozdji r.1646 pod jmnem jeho sekrete Giovanniho Antonia Massaniho. Traktt publikoval Denis Mahon, Studies in Seicento Art and Theory, London 1947, Massaniho text na s.230275, ztoho Agucchiho st na s.240258. Nejnovj edice: Giovanni Battista Agucchi, Trattato della pittura, in: Ricardo de Mambro Santos, Arcadie del Vero: arte e teoria nella Roma del Seicento (=Apeiron: Prospettive di storia dellarte, 6), Sant Oreste, Roma 2001, s. 139180. 78 Agucchiho karira vrchol za krtkho pontiktu ehoeXV (16211623), kdy byl papeskm sekretem, UrbanVIII.jej pak posl jako apotolskho nuncia do Bentek, kde Agucchi setrval a do smrti vr.1632. 79 Ke vztahu Domenichina aAgucchiho viz Silvia Ginzburg Carignani, Domenichino e Giovanni Battista Agucchi, in: Domenichino (15811641), Milano 1996, s.121137; t autorka pedstavila tak ir analzu Agucchiho vztah kmskmu prosted: Giovan Battista Agucchi e la sua cerchia, in: Olivier Bonfait et al. (edd.), Poussin et Rome, Paris 1996, s.273291. Kautorstv trakttu: Carlo Cesare Malvasia, Felsina pittrice II, Bologna 1678, s.243; Domenichinv list mskmu sbrateli Francesco Angelonimu, pe odiskusi, kterou Agucchi zapsal Mi adoperai nel distinguer, e far riessione alli maestri, e maniere di Roma, di Venezia, di Lombardia, et aquelli ancora di Toscana [] (Giovanni Pietro Bellori, Le vite de pittori, scultori e architetti moderni, Roma 1672, s.359); Mahon datuje list do roku 1632 (D.Mahon, Studies in Seicento Art, cit. vpozn. 75, s.121). 80 C.Volpe, Trattato della pittura di Giovanni Battista Agucchi, in: R. de Mambro Santos (ed.), Arcadie del vero (cit. vpozn. 77), s.149 (1646, fol. 89).
kompozici a grcii, zejmna v malovn hlav, a dodv, e m v sob onu lbeznost, je se okamit zmocuje oka a t. Do posledn, tvrt koly, ad umlce jako Cristofano Roncalli, Domenico Passignano, Ludovico Cigoli nebo Giovanni Baglione, pro n nenachz konkrtn spolenou charakteristiku, ani u nich nevid zejm vchodiska. V zvru se ovem jet jednou ozve vysok ocenn Reniho, Albana, Domenichina a dalch, kdo se ubraj carracciovskou cestou, toti nsleduj jejich velk umn kresby, prce s barvou, invence a kompozice, podotk, e jet ekaj na pleitost, a pedpovd jim velkou kariru. Jakkoliv jde o klasikaci z doby pedchzejc krtv pchod do ma o vce ne deset let, ve kter nutn chyb ohlas radiklnho baroka Pietra da Cortona, Manciniho postehy vykresluj jeden z hlavnch smr teoretick reexe, je byla dle rozvjena ve tictch letech a vyvrcholila u Belloriho. Jet vraznji zakoenn v tom, co Briganti nazv vnm klasicismem italsk kultury, je pojednn o malstv od Giovanniho Battisty Agucchiho (15701632). Tento bolognsk lechtic spznn s rodinou Aldobrandini pichz do ma po zvolen Pavla V. Do svho patrontu pijm mladho Domenichina a odkld veejn funkce, aby se vnoval literrnm a historickm studim. Jako plod astch rozhovor s mladm malem vznik na pelomu prvnho a druhho desetilet 17. stolet traktt o malstv, vydan a v roce 1646 pod jmnem jeho sekrete Massaniho. Agucchiho pokus rozdlit italsk malstv do rznch kol a vystihnout jejich orientaci pekonv dvnou sout o primt mezi bentskou barevnost a orentskou kresbou (Dolce, Aretino versus Vasari) a ve druhm desetilet 17. stolet pokld zklady jasnmu rozliovn styl. Zrove ovem vytv klasikaci, kterou bude napt obtn pekonat. Tak napklad msk kola, reprezentovan podle Agucchiho Rafaelem a Michelangelem nsledovala krsu soch a piblila se umn starch. Oproti tomu mali Bentska a Marek v ele s Tizianem spe imitovali krsu prody, jak se jevila om, zatmco Correggio jako prvn z Lombaran byl napodobitelem prody, jednm z nejvtch, protoe ji nsledoval nn, s lehkost a zrove vzneenost a vytvoil si sm svj vlastn zpsob (maniera). Pak ale dochz k padku umn, dobr poznn se ztrc a vznikaj
STUDIE 91
10. Anonym, Bentvueghels kolem r. 1623, Rotterdam, Museum Boijmans Van Beuningen Museum (foto: Boijmans Van Beuningen Museum) 11. Johann Wilhelm Baur, Skupina Bentvueghels, 163435, Coburg, Kunstsammlungen der Veste Coburg (foto: Kunstsammlungen der Veste Coburg)
jin manry, vzdlen pravd a pravdpodobnmu, zaloen sp na zdnlivm ne na podstatnm, je svedly malstv z dobr cesty. Uprosted tchto umleckch herez, jak pe, povstali v Bologni Carracciov. Pas charakterizujc jejich pchod do ma se stala okdlenm mottem klasicistnch teori druh poloviny stolet. Ihned jak spatili msk sochy, obrazy Rafaelovy a Michelangelovy, kontemplujce obzvlt ony Rafaelovy, doznali, e se tu setkvaj s vtm pochopenm a s vt ranovanost kresby ne v lombardskch dlech a usoudili, e aby mohla vzniknout maniera nejve dokonal, bylo by teba spojit ranovanost msk kresby s krsou lombardskho koloritu. A protoe si brzy povimli, jak Rafael studoval antick vci, aby dokzal vytvoit ideu on krsy, ji v prod nenajdeme [] pustili se do studia nejslavnjch mskch soch, a jeliko sami ji byli velkmi mistry, v krtkm ase z toho vytili velik uitek.
92 KAREL KRTA A M
81 C.Volpe, Trattato della pittura di Giovanni Battista Agucchi, in: R. de Mambro Santos (ed.), Arcadie del vero (cit. vpozn. 77), s.152 (1646, fol. 11).
82 CarloVolpe Trattato della pittura di Giovanni Battista Agucchi, in: R. de Mambro Santos (ed.), Arcadie del vero (cit. vpozn.77), s.115157, zde s.120. Agucchi strun nastiuje prbh Annibalovch studi: po ranch zkuenostech zBologne aze severu, po inklinaci kbentsk malb aCorreggiovi pichz do ma, kde se jeho dlo promuje vkontaktu smistry renesance avprvn ad sRaffaelem asantickm klasicismem jako takovm. 83 Srov. Domenichinv list Angelonimu citovan Bellorim (G.P.Bellori, Le vite, cit. vpozn. 79, s.359), kde se pmo odvolv na Albertiho traktt. 84 Volpe (C.Volpe, cit. vpozn. 82, zde s.124125) upozoruje, e Agucchiho pas tm pesn odpovd analogick ztrakttu Vincenza Dantiho (V.Danti, Primo libro del trattato delle perfette proporzioni, Firenze 1567, in: Paola Barocchi (ed.), Trattati darte del Cinquecento, volI., Bari 1960, s.239). 85 Francis HaskellNicholas Penny, Taste and the Antique: The Lure of Classical Sculpture, 15001900, New HavenLondon 1982. 86 Giovanni Battista deCavalieri, Antiquarum statuarum Urbis Romae primus et secundus liber, s.l. , s.d. [Roma post 1570/ante 1584]. 87 Franoise Perrier, Segmenta nobilium signorum et statuarum, Quae temporis dentem invidium evasere Urbis aeternae ruinis erepta, Typis aeneis abce commissa Perpetuae vene rationis monumentum, Roma 1638. 88 Upozornme na vynikajc studii Biaostockho: Jan Biaostocki, Lantico: regola della natura nel Seicento, in: Il Classicismo. Medioevo. Rinascimento. Barocco, Atti del Colloquio Cesare Gnudi, Bologna 1993, s.259265. 89 J.Bialostocki (tamt, s.260261) uvd jako pklad Belloriho citaci zOvidiovch metamorfz: G.P.Bellori, Idea (1664); Erwin Panofsky (ed.), Idea, contributo alla storia dellestetica, Firenze 1952, s.188; Charles Alphonse Dufresnoy, De arte Graphica, Roger de Piles (ed.), Paris 1668, s.21. 90 Paul Frart De Chantelou, Viaggio del Cavalier Bernini in Francia, Palermo 1988, s.152. 91 J.Sandrart, Academia todesca (cit. vpozn. 1), I, s.3341; tamt, II, s.114. Joachim von Sandrart, Scupturae Veteris Admiranda, sive delineatio vera perfectissimarum eminentissimarumque statuarum, una cum artis hujus nobilisimae Theoria, Norimberga 1680. Obshlou bibliograi kSandrartovm grakm publikuje naposled Brigitte Kuhn-Forte, Le statue antiche nella Teutsche Academie di Sandrart. Alcune considerazioni e identicazioni, in: Sybille Ebert-SchiffererCecilia Mazzetti di Pietralata (edd.), Joachim von Sandrart: ein europischer Knstler und Theoretiker zwischen Italien und Deutschland (Akten des Internationalen Studientages der Bibliotheca Hertziana, Rom, 3.4. April 2006), Mnchen 2009, s.137163. 92 J.Sandrart, Academia todesca (cit. vpozn. 1), I, s.33. 93 B.Kuhn-Forte, Le statue antiche (cit. vpozn. 91), s.139. Srov. Johann Jakob Thurneysen podle Joachima von Sandrart, Laocoon, in: J.Sandrart, Academia todesca (cit. vpozn. 1), ITheil,II.Buch,IV.Capitel, obr. c. 94 J.Bialostocki, Lantico: regola (cit. vpozn. 88); Henrica M.Zijlstra-Zweens, Antieke karakterkoppen van Rubens, Hermeneus XLIX, 1977, 3, s.202206; Elizabeth Croppper, Vincenzo Giustinianis Galleria. The Pygmalion Effect, in: Cassiano dal Pozzos Paper Museum, vol. I, Ivrea 1992, s.101126; Sybille Ebert Schifferer, Naturalezza e maniera antica. Joachim von Sandrart disegnatore dellAntico, in: Silvia Danesi Squarzina (ed.), Caravaggio e iGiustiniani. Toccar con mano una collezione del Seicento, (kat. vst.), Milano 2001, s.5764.
Pipomn-li Agucchiho text v nkterch pasch jet nedvn charakteristiky italsk cesty naeho male, nen to tak docela nhodn. Jak jist sprvn rozpoznalo novj bdn, poadavek col disegno nissimo di Roma unire la bellezza del colorito Lombardo nen manifestem eklekticismu, nbr doporuenm, jak m mlad umlec vyut pobytu ve Vnm mst. Podobn lidea di quella bellezza, che nella natura non si trova se zde dostv do sousedstv empirickho studia a opout neoplatonsk inspirace. Idea krsy, kter se stane leitmotivem teoretickch vah o umn ptch desetilet, je u Agucchiho koncipovna v nvaznosti na Albertiho traktt O malstv (1435; it. 1547), kde se rovn objevuje selektivn metoda, toti povinnost vbru z toho, co proda nabz. Na jedn stran je pouh imitace toho, co se jev zraku, kter uspokojuje prosky, na druh stran pochopen ideje krsna, dokonalosti toho, co by sama proda chtla vyjdit. Agucchi naznauje zeteln tak cestu vedouc k tto dokonalosti, toti studium slavnch antickch soch. Studium antiky Koprovn antickch soch bylo jednm z hlavnch dvod, pro do ma mili umlci z cel Evropy. Tm, kdo takovou monost nemli, byly ureny jejich reprodukce. Dlouhou adu publikac na toto tma zahajuj u v sedmdestch letech 16. stolet Antiquae statuae urbis Romae od Giovanniho Battisty de Cavalleri. Antikvsk zjem se poslze systematizuje v sil nabdnout exempla, ba dokonce typologii lovka podle zachovanch antickch monument. V roce 1638 vydv Francois Perrier Segmenta nobilium signorum et statuarum, aspirujc na to stanovit modely krsy a lidskou typologii, podobn jako pozdji Sandrart. Vnmn antiteze prody a antiky se v 17. stolet promuje. Zatmco v renesanci umlci nsleduj antiku pro jej schopnost vytvet dokonal obraz prody, u Vasariho vystupuje antick socha u jako antiteze prody, a v druh polovin 17. stolet u Belloriho dokonce proda nsleduje umn a Dufresnoy vid v antick soe pravidla prody nebo jej mru. Tato teorie ovem nebyla domnou klasicist. Rovn Bernini ve sv pednce v Krlovsk akademii v Pai (1664) povauje koprovn antickch soch za dleitou soust kolen mladch, aby zskali schopnost opravovat produ. Dobrou pedstavu o pozornosti vnovan antickm sochm a pedevm o vznamu, jak byl koprovn soch pitn v dob krtovy italsk cesty, nabz Joachim von Sandrart. Kapitolu vnovanou antickm sochm zaazuje hned do prvnho svazku sv Teutsche Academie z roku 1675, vrac se k nim podrobnji jet i v druh sti, dky krtov ivotopisu nm dobe znm, a v roce 1680 publikuje sbrku grak antickch soch pod titulem Sculpturae Veteris Admiranda s latinskm komentem. Kdokoli chce vystihnout dokonalou podobu a situaci lidskho tla podle rasy, pohlav, povahy, emesla, vku i muskulatury, najde toto vechno v m, v antickch sochch z blho mramoru v Belvederu, v papesk zahrad a tak v dalch, je povauji za jedin univerzln zdroj, matku a univerzln pokrm pro vechny tyto zaslouil disciplny a s velkm uitkem pro sv vlastn studia jsem z nj erpal, kopruje jejich utven, disegno (zeichnen) a proporce. Sandrart dodv, e podobnmu cvien po vzoru Michelangela a Raffaela se vnovali vichni, kdo se chtli nemu nauit. S politovnm konstatuje, e Nmci nepat mezi ty, kdo maj tyto skvl vzory (vortreffliche Studien) stle ped oima, a nabz jim pomocnou ruku grakami pozenmi podle vlastnch kreseb. Krajanm chce tedy nabdnout exempla a in tak s pozoruhodnou dslednost, take nap. u Laokoonta, kter m bt prototypem starce, Sandrart bez problm vynechv jeho syny a vbec se netrp tm, e slavn souso rozbj jako celek. Druhou stranou te mince je navracen tchto abstrahovanch, peliv vybranch a pilnm studiem vitch antickch motiv prod. Pradvnm mramorm vdechuj barokn obrazy a graky nov ivot, a u se to dje oivovnm vrazu soch, jak ukzal Biaostocki v ppad oivlch bust mskch csa, lozof a dalch hrdin podle kreseb Rubensovch z poslednch let jeho ivota (16381639),
STUDIE 93
nebo zasazovnm antickch soch do konkrtnho prosted, do krajiny i do architektonickho rmce, jak u Sandrarta doloily Elisabeth Cropper a Sybille Ebert Schifferer. Akoliv na tomto mst nen prostor zabvat se dkladnj analzou antickch motiv v dle naeho male, zd se, e s nimi zachzel prv v duchu aktualizovan historick rekonstrukce. Tak napklad pro vtzn oblouk v pozad scny sv. Martina s ebrkem nenajdeme pesnou pedlohu. Mstsk kontext ovem napovd, e by mohlo jt o dobsnn tzv. Arco di Portogallo, oblouku, kter petnal Via Lata (dnen via del Corso) a byl stren v roce 1662. Ociln akademie a centra umn V rmcovm pehledu nzor na umn a ivch teoretickch diskus v m ve tictch letech 17. stolet by nemlo chybt ociln sdruen mal Akademie sv. Luke. V dob krtova pobytu v m je protektorem Akademie kardinl Francesco Barberini, synovec Urbana VIII., v jejm ele coby principe stoj papev oblben mal Pietro da Cortona (16341637) a spolu s nm dostv hlas radikln barokn tendence, kter se konfrontuje s klasicizujcm proudem. Spor odr znm polemika mezi Cortonou a Andreou Sacchim, asov soubn se sporem Akademie a Schilderbentu. Podle nkterch nzor probhla dokonce na setkn svolanm proto, aby se nesrovnalosti mezi Seveany a ocilnm sdruenm mal vyeily. Sacchi vyt Cortonovi, e pli ulpv na okzalostech a mlo se vnuje podstat. Debata, situovan pmo do grmia akademik, se pak soustedila na problm mnostv gur v obraze, zda kompozice, jak zastval Sacchi, m zstat jasn a soustedit se na jedin dj po vzoru antickch tragdi, ponvad krsa vech dmyslnch dl spov v jednoduchosti a jednot. Cortona oponoval s tm, e vt mnostv gur me zobrazovat vce innost a velk formt historie snese mnohost epizod, jsou-li rukou mistra dobe komponovny a vzny mezi sebou svtly a stny. Vedlej scny dokreslujc exponovan stedn tma pirovnv k chrm, je ve zmnnch tragdich doprovzej hlavn dj. Akademie sv. Luke, ociln instituce s podporou papee a adou privilegi, byla mstem jist prestinm, o n usilovali nezdka s spchem i ciz umlci, kte se zdreli del as v m. V roce 1634 na seznamech jejch len najdeme nejen Poussina a Duquesnoye, ale tak Sandrarta nebo Friedricha Greutera. V druh polovin 17. stolet pak nen problm, aby v jejm ele stanul Lodewijk Cousin, nazvan v Itlii Luigi Primo, len Bentvueghels s pezdvkou gentile (principe Akademie v letech 16511653). Pesto z ady nznak v ivotopisech pednch umlc je zejm, e umleck ivot ve stnu svatopetrsk kupole tepal jinde. I skaln lenov ociln instituce provozovali vlastn akademie, o nich nevme mnoho, nicmn zcela jist se v nich vedly teoretick diskuse obsahov blzk Agucchiho a Manciniho reexi a koprovalo se podle antickch soch a relif. Jak pe Bellori, mnoho mladch mal dochzelo k Domenichinovi, aby studovali al naturale, toti koprovali antick sochy a Raffaela. Nelo o dlenskou praxi, o vzdlvn pomocnk jednoho ateliru. Zampieriho soukromou akademii navtvovali Poussin, Pietro Testa nebo Bellori, a teoretick bze zskan v tomto prosted se pak projevila v jejich vlastnch pojednnch o malstv a zajistila existenci klasicismu inspirovanmu bolognskou kolou v cel dal generaci mal. Praxe dokumentovan v Domenichinov ppad souvisela s obecnj intelektuln mdou, kter zasahovala irok vrstvy ni i vy lechty, vzdlanc i bsnk, ivench zvdavost i touhou po poznn a uchopen smyslu vc tak typickou pro 17. stolet. Na okraji papeskho dvora a msk nobility najdeme v adch knihovnk a litert nejrznj znalce antiky, kolem nich se shromauj skupiny nadenc, tzv. amatori i dilettanti. Prv tyto kruhy zprostedkovvaly kontakt mezi umlci a objednavateli, motivovaly aristokraty k zakldn sbrek a podlely se na
94 KAREL KRTA A M
95 Ian Campbel (ed.), The Paper Museum of Cassiano dal Pozzo, Ancient Roman Topography and Architecture, I, London 2004, s.248249. 96 Jde oshromdn akademie ze 14. listopadu 1636, kter Hoogewerff povauje za vyvrcholen boje zalpskch mal sAkademi (G.J.Hoogewerff, Il conitto fra la insigne Accademia di San Luca, cit. vpozn. 34, s.201). Akta zasedn, kter probhlo ve velkm sle Cancellerie jsou zachovna varchivu Akademie (AASL, Liber Academiae Sancti Lucae). Podle vtu jmen tvoili Sevean tm polovinu shromdn (32 Ital, 12 Francouz, 3panl, 2Nmci a42 Vlm aHolanan). 97 Melchior Missirini, Memorie per servire alla storia della romana Accademia di S.Luca no alla morte di Antonio Canova, Roma 1823, s.111113 (Titolo LIX). Petitno vkatalogu: Olivier Bonfait (ed.), Roma 1630. Il trionfo del pennello, Milano 1994, s.243245. 98 AASL, sign: 166, n. 68, fol. 10r. 99 Nap. vPoussinov ivotopise Bellori uvd circa il naturale frequentava lAccademia del Domenichino, che era dottissima (G.P.Bellori, Le vite, cit. vpozn. 79, s.427). 100 Srov. Giovanni Pietro Bellori, Le vite depittori, scultori e architetti moderni, ed. Evelina Borea, Torino 1976, s.358; G.Passeri, Vite depittori (cit. vpozn. 39), s.4647. Popisuj, jak se Domenico Zampieri vyhbal svdkm pi sv vlastn prci astkal se jen snemnoha pteli. 101 Srov. Elizabeth Cropper, Bound theory and blind practice: Pietro Testas notes on painting and the Liceo della pittura, Journal of the Warburg and Courtauld Institutes 34, 1971, s.262296; Richard E.Spear, Domenichino, New HavenLondon 1982; Elizabeth CropperCharles Dempsey, Nicolas Poussin: Friendship and the Love of Painting, Princeton 1995; Claudio StrinatiAlmamaria Tantillo (edd.), Domenichino 15811641, (kat. vst.), Milano 1996; zde zejmna Almamaria Mignosi Tantillo, Domenichino [] il pi sapiente [] La vita e le opere, s.2155; S.Ginzburg Carignani, Domenichino e Giovanni Battista Agucchi (cit. vpozn. 79), s.121137.
102 Srov. nap. ivotopisy Pietra da Cortony aPoussina uManciniho (G.Mancini, Considerazioni sulla Pittura I,cit. vpozn. 63, s.261, 262. 103 Donatella Livia Sparti, Le collezioni Dal Pozzo: storia di una famiglia e del suo museo nella Roma seicentesca, Modena 1992, s.29. Pozzovo Paprov museum bylo dkladn zpracovno vmodern edici: The Paper Museum of Cassiano Dal Pozzo: acatalogue raisonn: drawings and prints in the Royal Library at Windsor Castle, the British museum, the Institut de France and other collections,Francis HaskellJenifer Montagu (edd.), London 20012004. Kosobnosti Cassiana dal Pozzo: Francesco Solinas (ed.), Isegreti di un collezionista: le straordinarie raccolte di Cassiano dal Pozzo, 15881657, (kat. vst.), Roma 2001; t (ed.), Cassiano dal Pozzo, Atti del seminario internazionale di studi, Napoli, 18 e 19 dic. 1987, Roma 1989. 104 Pravidelnmi nvtvnky Pozzova palce v1. polovin 30. let 17.stolet byli vedle Poussina mali Pietro Testa aGiovanni Battista Ruggieri, rytci Giovanni Andrea Podest, Claude Mellan, Anna Maria Vaiani asocha Franois Duquesnoy, t skupina, kter navtvovala tak palc markze Giustinianiho. Srov. E.CropperCh. Dempsey, Nicolas Poussin (cit. vpozn. 101), s.64. 105 Spolu se Sandrartem se vPalazzo Giustiniani zdrovali italsk mal arytec Pietro Testa, tyi Holanan Michael Natalis, Regnerus von Persin, Theodor Matham aCornelis Bloemaert afrancouzsk rytec Claude Mellan. Srov. Joachim von Sandrarts Academie der Bau, Bild- und Mahlerey-Knste. Leben der Berhmten Maler, Bildhauer und Baumeister, ed. Arthur R.Peltzer, Mnchen 1925, s.247249. 106 Sandrartv vlastn ivotopis, redigovan Sigmundem von Birken na zklad jeho poznmek, mu pit roli inspirtora celho projektu, viz Joachim von Sandrart, LebensLauf und Kunst-Werke des Woledlen und Gestrengen Herrn Joachims von Sandrart auf Stockau, Hochfrstl. Pfalz-Neuburgischen Rahts, Nrnbergh 1675, s.12. Sybille Ebert-Schifferer, Sandrart aRoma 16291635 (cit. vpozn.10), s.97114; Giulia Fusconi, Classicismo e realismo nei disegni di Sandrart per la Galleria Giustiniana, in: Giulia Fusconi (ed.), IGiustiniani e lAntico, (kat. vst.), Roma 2001, s.1527; tamt, s.221 a497; E.Meier, Joachim von Sandrarts LebensLauf (cit. vpozn. 10), s.205239. 107 Luigi Salerno, The Picture Gallery of Vincenzo Giustiniani I: Introduction, The Burlington Magazine CII, 682, 1960, s.2127; t, The Picture Gallery of Vincenzo Giustiniani II, The Inventory, partI, The Burlington Magazine CII, 684, 1960, s.93104; t, The Picture Gallery of Vincenzo Giustiniani III: The Inventory, Part II, The Burlington Magazine CII, 685, 1960, s.135148. Kinventm sbrky kardinla Benedetta Giustinianiho: Silvia Danesi Squarzina, The collections of Cardinal Benedetto Giustiniani. Part 1 Documents for the History of Collecting, The Burlington Magazine CXXXIX, 1136, 139, 1997, s.766791; t, The collections of Cardinal Benedetto Giustiniani. Part II, The Burlington Magazine CXL, 1139, 1998,s.102118; Silvia Danesi Squarzina, La collezione Giustiniani. Inventari 1, 2. Documenti3, Torino 2003. 108 Ozakzku pro vzdobu presbyte uRubense se zaslouil patrn Fabio Giustiniani. Rubens sm sv antick kolen zakldal na koprovn markzovch sbrek vPalazzo Giustiniani. Silvia Danesi Squarzina, La collezione Giustiniani. Benedetto, Vincenzo, Andrea nostri contemporanei, in: Silvia Danesi Squarzina (ed.), Caravaggio e iGiustiniani, (kat.), Milano 2001, s.1745, zvl. 2425; Silvia Danesi Squarzina, I Giustiniani e lOratorio dei Filippini, Storia dellArte 85, 1995, s.369394. 109 S.Danesi Squarzina, The collections of Cardinal Benedetto Giustiniani (cit. vpozn. 107), s.789 (inv. 1621, 203). 110 Giovanni Bottari, Raccolta di lettere sulla pittura, scultura ed architettura, ed. S.Ticozzi, Milano, 1822, s.121 a129. Nov petitno vkatalogu vstavy: Olivier Bonfait (ed.), Roma 1630. Il trionfo del pennello, (kat.), Milano 1994, s.241243; Luigi Grassi, Teorici e storia della critica darte. Parte seconda: leta moderna ilSeicento, Roma 1973, s.3537. 111 Giustiniani si nein nrok na pln vet umlc prvn kategorie, podotk, e krom zmnnch jsou jet dal [] tra iquali taluno ha premuto pi nel naturale che nella maniera, e taluno pi nella maniera che nel naturale, senza per discostarsi dalluno, n dallaltro modo di dipingere [] (Srov. Vincenzo Giustiniano al signor Teodoro Amideni, in: Olivier Bonfait (ed.), Roma 1630, cit. vpozn. 110, s.242.)
jejich formovn. Vedle znmch osobnost jako Giulio Mancini nebo Cassiano dal Pozzo mezi n patil napklad Leonardo Agostini (15931676), ptel kardinla Francesca Barberiniho, kter se poslze stal antiquario ponticio, a komisa pro antiku v m a Laziu, kter vlastnil Museo vario di statue e marmi antichi na Via della Madonna di Costantinopoli v mstech dnenho Piazza Barberini, nebo Carlo Ferrante, ptel Lanfranca, i Francesco Angeloni a dal. Prv bezprostedn kontakt s tmito nadenci a jejich sbrkami fragment originlnch antickch soch a dalch umleckch pedmt, ale tak jejich kreseb nebo kopi vytvel takka mimodk nov akademie 17. stolet, reektovan u ivotopisc jako accademie dal vivo. Nejznmj a dnes jist nejprobdanj sbrku toho druhu shromaoval Cassiano dal Pozzo zprvu na Via della Croce a od roku 1627 v palci na Via dei Chiavari naproti kostelu S. Andrea della Valle. Tento sekret kardinla Francesca Barberiniho, len Accademie dei Lincei a proslul mecen Poussina, ale tak dalch slavnjch i mn znmch umlc, si pedsevzal soustedit originly i kopie vech dostupnch antickch pamtek. Slavn Museum Chartaceum zahrnuje sbrku kreseb antickch i ran stedovkch staveb, soch, relif a dalch pedmt, kter zdokumentoval mnohdy se zaujetm a pesnost modernho vdce. Pesto jeho sil pat pln sv dob: umlcm, kterm velkoryse otvral dvee, chtl poslouit k zulechtn stylu ve smyslu, o nm u byla e. Dal snadno dostupnou pleitost k setkn s antikou, ale tak s dly souasn a bezprostedn pedchzejc generace nabzela sbrka markze Giustinianiho, na jej grack dokumentaci pod titulem Galleria Giustiniana pracoval ve tictch letech Sandrart se skupinou severskch umlc. Akoliv jeho roli v Palazzo Giustiniani nedaleko Pantheonu, kde nejpozdji od roku 1632 bydlel, nov kritika uvd na pravou mru, zprvy o tom, e vlastnorun provedl mnoho kreseb podle antickch pedloh, lze povaovat za dvryhodn. Okruh markze Vincenza Giustinianiho musel bt nemn imponujc ne jeho sbrka, tajc podle invente sestavenho po jeho smrti v roce 1638 tm 600 obraz a pes 1800 antickch soch. Giustiniani byl v zkm kontaktu s reformnm proudem katolicismu v mskm prosted reprezentovanm pedevm nsledovnky sv. Filipa Neriho, toti oratoriny od S. Maria in Vallicella, ke kterm dokonce nkolik len tto pvodem janovsk rodiny vstoupilo. Jak se zd, jeden z nich, Fabio Giustiniani, se zaslouil o to, e komunita objednala u Rubense vzdobu presbyte. Zklady sbrky poloil vlivn kardinl Benedetto Giustiniani, o deset let star Vincenzv bratr. Shromdil pozoruhodnou kolekci obraz, kter mohla slouit jako vzornk ikonograe sakrlnho umn a zrove stylistickch pokus skloubit naturalistick detail s nboenskm umnm. Na jedn stran pedbh popularitu bolognsk koly a ve sv lonici m Ukiovn od Annibale Carracciho z roku 1594, na druh stran uznv a vlastn i Caravaggia, Riberu nebo Lanfranca. Velkorysost spojen s bezpenou intuic ve vyhledvn nejlepch mal sv doby se odr tak v teoretickm pojednn o malstv, kter se zachovalo ve form dopisu Vincenza Giustinianiho adresovanho vlmskmu advoktu a panlskmu agentovi sdlcmu v m Dirku van Ameyden (Teodoro Amideni). Rozliuje v nm celkem dvanct rznch kategori mal a zpsob malby, kter, jak k, sm vypozoroval. V jeho klasikaci jde v podstat o rozlien nr ponaje spolveri, vybarvovnm pedtitn pedlohy, pes koprovn, karikaturu, zti a k nejvymu umn, kter spov ve vytvoen osobnho stylu (maniera, ve smyslu schopnost malovat podle fantazie bez pedlohy) a schopnosti malovat podle vc, kter m mal ped sebou, ovem ne jako prost portrt vci, nbr na zklad zbhlho koncipovn (buon disegno e proporzioni) i suvernnho nakldn s barvou a svtlem. V syntze tchto dvou zpsob vid Vincenzo Giustiniani nejdokonalej, dvanct stupe malstv, kterho doshli nejskvlej mali prvn tdy [] v naich asech Caravaggio, Carracciov a Guido Reni.
STUDIE 95
12. Jan Asselijn, Bentvueghels, Berlin, Staatliche Museen zu Berlin (foto: archiv autorky) 13. Pieter van Laer, Bentvueghels v tavern, Berlin, Staatliche Museen zu Berlin, Kupferstichkabinett (foto: archiv autorky) 14. Roeland van Laer, Bentvueghels v hospod, Roma, Museo di Roma (foto: archiv autorky)
Poznmky markze Giustinianiho jsou tedy dokladem ivotnosti diskuse, jet nestrnul ve schematismu pozdjch klasicistnch teori. Caravaggio i Carracciov jsou pro nj rovnocenn umlci hodn studia a nsledovn. m star a nov Nebudeme jist daleko od pravdy, pedstavme-li si krtu ve spolenosti intelektul, antikv, bsnk, obchodnk a umlc diskutujcch nad sbrkami antickch pedmt, od hodnotnch soch a po kuriozity. Snad se vydval za poznnm umn starch tak na vpravy po mskm okol, kam se jezdvalo kreslit v plenru, jak pipomn Sandrart v popisu svho vletu do Tivoli ve spolenosti Van Laera, Lorraina a Poussina. Nebo jen vychzel se skickem ped dm i na csask fra s bizarn trcmi fragmenty antickch staveb utopench nkolik metr pod rovn ternu, zvan tehdy pznan Campo Vaccino. Oba my, star i nov, jsou tak navzjem propojeny, jako by nebyly ani tak dvma sestrami podobnho vzhledu, ale spe jednm a tm lovkem rznho vku, stoj v vodu jednoho z nejpopulrnjch prvodc po Vnm mst. m Urbana VIII. psobil jako grandizn metropole i na ty, kdo pichzeli z daleko men dlky ne n mlad Sevean. S obdivem a fascinac pe Pomplio Totti, pvodem z Umbrie, o Svatopetrsk bazilice: Kdokoli ji spat, neme ne vyznat, e je dlem andl, co do krsy, a gigant, co do rozlehlosti, s pesvdenm, e nov vatiknsk chrm ped Sedm div svta a dn stavba minulosti ve srovnn s nm neobstoj: [] vdy i Panteon, ten svrchovan vtvor umn, je daleko men ne pouh tambur vatiknsk kupole, o n lze ci, e je ve vzduchu zaloena. Zitek ma tictch let nelze redukovat na mdn koprovn antiky a Raffaela,
96 KAREL KRTA A M
112 Srov. Sandrartv popis vletu do Tivoli ve spolenosti uvedench mal. Joachim von Sandrarts Academie, ed. A.R.Peltzer, (cit. vpozn.105), s.184. 113 Kreslen vternu bylo domnou sevean. Praxi dokld nap. kresba Jana Asselijna, Bentvueghels kreslc amalujc vplenru, Berlin-Dahlem, Kupferstichkabinett, Staatliche Museen, Preussischer Kulturbesitz, inv. . 144. 114 Pompilio Totti, Ritratto di Roma moderna, Roma: appresso Filippo de Rossi, 1645. Jde odoplnnou verzi prvodce zr.1638, vydanou znovu jet r.1652. 115 Tamt, s.7. 116 Srov. Joachim von Sandrarts Academie, ed. A.R.Peltzer (cit. vpozn.105), s.270.
117 118 119 120
121
122
123 124
125
G.Passeri, Vite depittori (cit. vpozn. 39), s.3942. G.Briganti, Pietro da Cortono (cit. vpozn. 76), s.3839. Srov. tamt, s.45. Flibien uvd krom dvou zmnnch tak Snmn zke od Daniela da Volterra: Andr Flibien, Entretiens sur les vies et sur les ouvrages des plus excellens peintres anciens et modernes, Paris 16661688 (3. ed. Trevoux 1725,VII, s.478). Podle Belloriho byl tho nzoru Sacchi: G.Bellori, Vite depittori (cit. vpozn. 79), s.309. Srov. autorin pspvek krta akomunita zalpskch umlc vm, in: Lenka Stolrov (ed.), Karel krta amalstv 17.stolet vechch aEvrop, Praha 2011, s. 712. Maurice Vaes, Les fondations hospitalires amandes Rome duXVe auXVIIIe sicle, Bulletin de linstitute historique belge de Rome I,1919, s.161371. Matizia Maroni Lumbroso Antonio Martini, Le confraternite romane nelle loro chiese, Roma 196., zvl. s.177, 272274, 236238; Joseph Schmidlin, Geschichte der Deutschen Nationalkirche in Rom S. Maria dellAnima, Freiburg Wien 1906. Ke star historii konfraternity S. Maria in Vampo Santo nejnovji: Knut Schulz, Confraternitas Campi Sancti de Urbe: die ltesten Mitgliederverzeichnisse (1500/011536) und Statuten der Bruderschaft (= Rmische Quartalschrift fr christliche Altertumskunde und Kirchengeschichte: Supplementheft, 54), Roma 2002. Snad svjimkou ponkud sraenjho gurlnho knonu ve Svatovclavskm cyklu. Citt je zdopisu Andrey Sacchiho adresovanho Francescu Albanimu z28. jna 1651, Carlo Cesare Malvasia (ed.), Felsina pittrice II, ed. G.Zanotti, Bologna 1841, s.179181. Ke kritice Pietra Testy viz Elizabeth Cropper, Virtues wintry reward: Pietro Testas etchings of the Seasons, Journal of the Warburg and Courtauld Institutes, 37, 1974, s.249279, zde s.271; t, Ideal of painting: Pietro Testas Dsseldorf notebook, Princeton 1984, s.55, 104105. Agucchi vysvtluje, jak komplikovan vztah teorie apraxe ilustruje anekdota ze ivota Carracci: Agostino, milovnk diskus, vykldal vkruhu umnmilovnch lechtic osouso Laokoonta achtl po Annibalem, aby tak nco dodal. Ten se vak otoil ke zdi mstnosti anakreslil uhlem Laokoonta tak, jako kdyby ho ml ped oima ana obdivn slova shromdnch reagoval vtou: Noi altri Dipintori habbiamo da parlare con le mani. Avzpt dodv, e mal pak vytvoil skicu jinho Laokoonta, svou vlastn invenci, kter si vak nim nezadala se slavnou antickou sochou, vkad sv sti skvle koncipovan, zven adopracovan, e kdy ji spatil kardinl, objednal uCarracci vzdobu svho palce. C.Volpe, Trattato della pittura di Giovanni Battista Agucchi, in: R. de Mambro Santos, Arcadie del vero (cit. vpozn. 77), s.153 (1646, fol.12).
ani proslulch Tizianovch bakchanl ve sbrce kardinla Ludovica Ludovisiho, resp. v jeho vile v Sallustiovch zahradch, kter oivily rukopis mskch klasicisticky orientovanch mal a pisply k formaci toho, co Roberto Longhi oznail za neobentsk hnut. Pravda ovem je, e n mal se mohl osobn setkat s nestorem baroknho klasicismu Domenichinem, kter v roce 1634 proval tk chvle kvli nepochopen, s nm se setkal u caravaggist v ele s Riberou, a tajn uprchl od sv zakzky v neapolsk katedrle sv. Januria zptky do ma. Papesk msto ale nabzelo i jin, nm setkn s umlci, kte jm proli a zanechali v nm sv dla, pro male jist vmluvnj ne traktty. Pokus o jejich pln vet by byl pedem prohran, tedy jen v ilustranm nznaku nelze nedodat, e dn mal nemohl lhostejn pejt kolem S. Luigi dei Francesi s Caravaggiovmi obrazy v kapli Contarelli. Podobn je tomu s Chiesa Nuova, kde Rubensova vzdoba presbyte z roku 1608 s perspektivn kompozic postrannch obraz vrcholc ve vizi otevenho nebe, v n paprsky boskho svtla vychzej z ohniska tak vysokho a vzdlenho, e sugeruj nekoneno. Guercino zanechal v m svj robustn, plastick a koloristicky vrazn rukopis v monumentln Oslav sv. Crisogona z roku 1622 na strop baziliky zasvcen tomuto svtci v Trastevere a o rok pozdji ohromn pltno s Pohbem sv. Petronilly pro olt pi jednom z pilastr kupole Svatopetrsk baziliky, Guido Reni obraz Nejsvtj Trojice, koncipovan jako zjeven uren k meditaci, nad hlavnm oltem v S. Trinit dei Pellegrini (1625). Novou koncepci olte jako jevit potvrzuje v narativnj variant Sacchiho Zzrak sv. ehoe Velikho pro vatiknskou baziliku (cca 1627). A konen Pietro da Cortona, kter u v roce 1626 ve sv rekonstrukci antickch reli vdechl ivot mramoru ve freskovm cyklu u Sv. Bibiany a prosadil barokn principy malby proti orentsk mane protjkovch Ciampelliho fresek, zaal v roce 1633 pracovat na fresce pro Palazzo Barberini, na dle, kter v m snese jedin srovnn, toti s Galleri Farnese. Zd se, e v mnohokrt diskutovanm sporu mezi novm a starm nhle v Triumfu Bosk moudrosti tak v malstv s pevahou vtz modern doba. Zd se, e krtu neoslovil zrychlen rytmus vrcholn baroknch kompozic smujcch k monumentln syntze a k bezprostednmu efektu. Snad by pece jen podepsal sp nzor Poussinv, reprodukovan Flibienem a Bellorim, e nejlep obrazy v m jsou Raffaelovo Promnn a Domenichinovo Posledn pijmn sv. Jeronma. Snaz je pedstavit si praskho male ve spolenosti mal a socha z uliek mezi panlskm nmstm a Piazza del Popolo, v blzkosti zdumivho perfekcionisty Duquesnoye s jeho vytrvalm propracovvnm typu modernch putti, do jeho ateliru zan dochzet zejm prv v dob krtova pjezdu Artus Quellinus, kter poslze mohl podat zprvy o praskm mali Cornelisovi de Bie. krta nepochybn poznal hlavn centra, kolem nich se sdruovali severt umlci, toti konfraternity pi nrodnch kostelch S. Giuliano dei Fiamminghi, kter slouil cel vlmsk komunit, S. Maria in Campo Santo pmo ve stnu Svatopetrsk baziliky, navtvovan nmeckmi a vlmskmi emeslnky, a S. Maria dellAnima, kolem n se soustedila vy stedn tda Nmc, Vlm a Holanan ijcch v m. Akoliv pezdvka zskan v Schilderbentu svd o familirnosti se skupinou vlmskch mal vedench tehdy caravaggistou Jeanem Ducampsem, v Itlii znmm jako Giovanni del Campo, a bambocciem Peterem van Laer, tko lze u krty nalzt nvaznost na styl bambocciant. Jejich kritika, jak ji znme od Pietra Testy nebo Andrey Sacchiho, nebyla ojedinl, a n mal jist neaspiroval na titul barbara, kter rezignoval na tko dosaiteln poznn prav krsy prody a na obt zobrazit ji s nleitou vzneenost nahodilho. Nzorov byl jist bli jejich kritikm, ba zd se, e vskutku vstebal postoje k umn, iv v m tictch let 17. stolet. V kadm ppad vysloven mylenky malm zdaleka nepsobily takovou pot pro reexi jako teoretikm smujcm k denici. S uznvanmi vzory udrovali kontakt daleko bezprostednj, ve svch skicch a kresbch. Agucchiho anekdota,
STUDIE 97
ilustrujc vztah teorie a praxe, vkld do st Annibale Carracciho slova: my mali, mme-li co ci, kme to rukama, a m jist obecnj platnost. Nakolik bylo krtovi dno dit se tmito idely u za pobytu v m, nevme. Umlec, kter neml zzem u bohatho mecene, nebyl ve snadn situaci. Tm mn pro povahu s nemalmi ambicemi, jakou poznvme z dalch osud naeho male. Poptvka po umleckch dlech byla velk. Jak podotk Vincenzo Giustiniani v ji zmiovanm list, nejen v Itlii bylo zvykem namsto vzcnch ltek zaplovat stny palc obrazy. Obchodovn s umnm mlo status ehosi nedstojnho. Akademici se napklad mli zdret jakhokoliv obchodu s umnm pod trestem okamitho vylouen z Akademie. Jet v roce 1670 si msk Akademie sv. Luke stuje na politovnhodn jev, e toti dla uren k ozdob posvtnch chrm a velkoleposti vzneench obydl jsou vystavena v obchodech a na ulici jako mrzk zbo. Pesto dky licencm (patente), o n musel ociln sdruen umlc podat kdokoli, kdo chtl prodvat vlastn nebo ciz dla, lze na zklad akt Akademie doloit nebvalou prosperitu obchodu s umnm v 17. stolet. Pokud mal pichzejc do Vnho msta neml jin majetek ne svj ttec, nezbvalo mu ne dt se najmout za mzdu nkterm z obchodnk. Johan van Gool o nich pe ve svm len nann situace len Bentu jako o malskch galejch. Mlad mali byli najmni bu za denn mzdu, nebo byli placeni od kusu a produkovali v nekonench variacch obrazy svtc, exportovan poslze do panlskch a portugalskch koloni k vzdob novch kostel a klter. Meme-li vit nejstarm ivotopiscm naeho male, svdilo by to pro jeho lep pozici: pokud krta vskutku proslul jako mal portrt, patrn nebyl odsouzen ke galejm, jako jin mali, kterm se nedailo prosadit, a snad nkter jeho dla dosud ekaj na objeven vysoko na stnch mskch lechtickch galeri. Zda jej nutnost obivy donutila tak k procviovn motiv slavnch italskch umlc na obrazech urench pro jihoamerick kostely, se meme jen dohadovat.
126 List Vincenza Giustinianiho, in: Olivier Bonfait (ed.), Roma 1630 (cit.vpozn. 110), s.243. 127 Koncept zahrnut u do statut Akademie zroku 1617 potvrzuje dokument zroku 1667. Viz Loredana Lorizzo, Il mercato dellarte aRoma nelXVII secolo: pittori bottegari e rivenditori di quadri nei documenti dellArchivio Storico dellAccademia di San Luca, in: Marcello FantoniLouisa C.MatthewSara F.Matthews-Grieco (edd.), The Art Market in Italy (15th17th Centuries), Ferrara 2003, s.325336, zvl. s.327. 128 M.Missirini, Memorie (cit. vpozn. 97), s.126. Cituje L.Lorizzo, Ilmercato (cit. vpozn. 127), s.327. 129 Lorizzo (tamt) identikuje kategorie obchodnk: male, kte prodvali obrazy (pittori bottegari), prost obchodnky sobrazy (rivenditori di quadri), obchodnky sumnm aprodavai rm (coronari). Krom toho se obrazy na prodej tak vystavovaly vokn (regattieri) nebo se vyuvalo potulnch prodava. 130 Johan van Gool, De nieuwe schouburg der Nederlantsche kunstschilders en schilderessen II, Haag 17501751, s.470474. Juditz Verberne nicmn varuje ped monm moralistnm pibarvenm situace, protoe podle van Goola jsou morlka, umleck spch asociln prosperita nerozlun spojeny (srov. J.Verberne, The Bentvueghels in Rome, cit. vpozn. 34, s.2627).
98 KAREL KRTA A M
Tv v tv publiku
krtovy historiae sacrae pohledem soudob umleck teorie a malsk praxe*
TPN VCHA
* Za podntn rozhovor nad tmatem jsem zavzn Milen Bartlov zAkademie vtvarnch umn v Praze, cennmi poznmkami pispl Martin Mdl z stavu djin umn AV R, za pomoc s peklady z latiny vdm Hedvice Kuchaov ze Strahovsk knihovny. 1 Lenka StolrovVt Vlnas (edd.), Karel krta (16101674). Doba adlo (kat. vst.), Praha 2010, s.17; tak Jaromr Neumann, krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.6. 2 Johann Quirin Jahn,VIII.Nachrichten von einigen bhmischen alten Malern und Knstlern, Neue Bibliothek der schnen Wissenschaften und der freyen Knste, Neunzehnten Bandes Zweytes Stck, Leipzig 1776, s.322: Zu verwundern ist es, da er verschiedene Rollen spielen konnte; ich will sagen, da er die Manier so vieler groen Maister vortrefflich nachahmte; denn er wute sich nicht nur an die Stelle eines Michelangelo, Merigi, und Lanfranc zu versetzen, sondern auch in dem Geiste eines Raphael von Urbin, Dominichino, insonderheit aber Guido Reni, den er besonders als seinen Liebling ansah, auszudrcken. Auch macht er von demjenigen Gebrauch, was er aus der Venetianischen Schule, nach einem Titian und einem Paul Veronese gelernet hatte. Srov. Jaromr Neumann, Karel krta (16101674), Praha 1974, s.910. 3 Jan Quirin Jahn, Aneckdoten [], (viz Edice historickch pramen vtto knize, dokument . 149) Ja er nun (nach Zeigungs J.Scandrart [!], der ihm gekennet hat) die samment[lichen] italinische Kunstschulen durchpassiret und mittelst seiner natr[lichen] scharfen Vernunft als eine eiige Bhne von allen besten Blumen den Sssen fast der Kunst zusammen gesamlet hatte, [] 4 Zejmna Gustav Edmund Pazaurek, Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte desXVII.Jahrhundertes, Prag 1889, zejm. s.6064. Srov. Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 2), s.912. 5 Zejm. Vincenc Kram, Vstava obraz Karla krty, Praha 1938, s.813.
Pi hodnocen Karla krty obvykle oceujeme umlcovu mimodnou vnmavost vi rozmanitm inspiranm zdrojm a schopnost jejich petaven do vlastnho projevu. Pes rznost stylovch poloh a formlnch een krta nikdy neupadal do napodobovn manry toho i onoho mistra ani se neuchyloval k doslovnmu pebrn cizch vzor. Jeho tvorba je vdy osobit, vyznauje se tematickou npaditost, formlnm bohatstvm, tak citovost a duchovn hloubkou. Mimodn malsk talent, astn kultivovan bhem pobytu v pednch umleckch centrech Apeninskho poloostrova, a schopnost dalho tvrho rozvoje po nvratu do Prahy jsou kvality, jimi pomujeme krtu s jeho vrstevnky psobcmi v echch. A jde o oltn pltna i portrty, narativn obrazy s nboenskou i profnn tematikou, ikonogracky nron univerzitn teze a knin ilustrace, v kad z tchto loh se krta projevuje jako svrchovan umlec vysoko pevyujc dobov prmr, schopn pijt pokad s originlnm eenm. To ve ns opravuje povaovat Karla krtu za zakladatele novodob esk malsk tradice. Je ovem vhodn pipomenout, e k takovmu poznn dospla umleckohistorick vda postupn. Dlo se tak na zklad pibvajcch faktograckch zjitn o umlci, roziovn potu krtovi pipsanch dl a tak dky postupn profesionalizaci vdnho oboru. Do hodnocen umlce se pitom promtaly aktuln estetick normy. Tak jet v druh polovin 18. stolet Jan Quirin Jahn chvlil krtu jako male, kter znamenit napodoboval manru tolika velkch mistr, jako byli Michelangelo, Caravaggio, Lanfranco, tak Rafael, Domenichino, Reni a Bentan Tizian a Veronese. V Jahnovch och naploval krta idel akademicky vykolenho male, nebo proel vemi italskmi umleckmi kolami a dky svmu pirozenmu a bystrmu sudku si z nich vybral to nejlep. To, co bylo krtovi pitno za pednost, stalo se na sklonku 19. stolet projevem slabosti a eklektismu. Male pln rehabilitoval v mezivlenm obdob Vincenc Kram, kter mu piknul tvr originalitu a pokrokovost. Pitom nejene pojmenoval konkrtn zdroje jeho italskho pouen, pedevm bentsk kolorismus a skladebn a svteln principy vlastn mskmu prosted, ale tak vyzdvihl krtv vyvinut smysl pro vcn pojednn ltky a zaujet pro konkrtn atributy pozemskho svta. Soustavn se Karlem krtou zabval Jaromr Neumann, kter jej v monogracky koncipovanm oeuvre-katalogu z roku 1974 pedstavil jako vestrannho male irokch vrazovch poloh a vedle ji dve konstatovan syntzy bentsk barevnosti a realismu caravaggiovsk orientace v jeho dle upozornil tak na vliv bolognskho a mskho klasicismu.
STUDIE 101
Nedvn krtovsk vstava, zavren obshlm vdeckm katalogem, si kladla za cl pedstavit malovu tvorbu v irokch souvislostech soudob evropsk a domc tvorby. Je to pedevm slohov kritika, podloen formln a ikonograckou analzou jednotlivch dl a heuristickm vzkumem, pomoc n pistupujeme ke krtovu dlu, objasujeme jeho vznik ve vvojovch souvislostech a vymezujeme mu msto v nmi konstruovanm pbhu eskho, ppadn (stedo)evropskho baroka. Takov postup je jist legitimn a pro prci historika umn v podstat nepostradateln; je teba ovem konstatovat, e dosaen vsledky bdn vypovdaj pedevm o naem porozumn umlcovu dlu a jen mlo maj spolenho s jeho dobovm autentickm vnmnm. Akoliv se v celkovm hodnocen Karla krty neodchylujeme od chvlyplnch sudk jeho souasnk a stejn jako oni i my jej povaujeme za nejvtho male 17. stolet v echch, je nesnadn uvst do souladu nai pedstavu o nm s tvrzenm umleckho teoretika a male Joachima von Sandrart (16061688), e krta byl nejen vestrannm teoretikem, ale tak dobe zkuenm praktikem a ve vem skvle nsledoval produ. Tato pojmov a vznamov mimobnost je pochopiteln: umleck kritika 17. stolet disponovala odlinm pojmovm apartem a vyznvala jin estetick hlediska; samo vtvarn umn mlo odlin spoleensk status a plnilo jin funkce. Skutenost, e krtovy obrazy dok zaujmout i dnenho laickho divka, jist ukazuje na univerzln, nadasov hodnoty v nich obsaen, pesto nelze usuzovat, e by je dnen nvtvnci galeri, historici umn a restaurtoi vnmali stejnm zpsobem jako publikum v 17. stolet. Ocitme se ped zkladnm dilematem jakkoliv historick interpretace, kter lze v ppad Karla krty vyjdit nsledujcm paradoxem: na jedn stran je tu asov odstup nkolika stalet, dky nmu meme stle objektivnji poznvat krtovu tvorbu v jejch hlubch historickch a vvojovch souvislostech, na druh stran stejn dlouho trvajc asov propast, kvli n jsme odcizeni duevnmu a duchovnmu svtu baroknho lovka, jeho vizualit a estetickmu ctn a je nm brn krtovo dlo uchopit bezprostedn. Toto konstatovn nechce vyznt jako rezignace nad smysluplnost prce historika umn, nbr chce ukzat na opomjen aspekt dosavadnho bdn, jak pedstavuje studium dobovch teoretickch a irch spoleensko-kulturnch pedpoklad krtovy tvorby a jej recepce. Editoi novho vstavnho katalogu pi prezentaci Karla krty jako lovka a umlce zdrazuj, e jeho zn spch doloen spoleenskm vzestupem a materilnm blahobytem nebyl zaloen pouze na malskch schopnostech, nbr tak na mimodn pizpsobivosti okolnostem doby a spoleensk poptvce. krtovy obrazy ovem nejsou jenom o nadn samotnho umlce, ale i o reprezentanch nrocch, celkov kultivovanosti a vkusu veejnosti, jinak eeno o krtov publiku, sloit strukturovanm spoleenskm tvaru, do nho nleej jak objednavatel malovch dl, tak konzumenti umn, jakmi byli pedevm nvtvnci chrm a jejich kazatel, a profesn kolegov. Metodick vchodisko pro zkoumn krtova publika nabz receptivn estetika, kter uplatnn na djiny umn pot s divkem jako konstitutivnm lnkem tvrho procesu. Nikoliv vhradn umlec se svoj intenc ani dlo chpan jako otisk umlcova gnia, vraz doby a nroda, nbr divk se svm oekvnm a nroky je referennm bodem interpretace. Jestlie pipustme, e krta tvoil v interakci s poadavky a ohlasem publika, pak nabvaj na vznamu otzky: Jak bylo prask prosted pipraveno na krtovo umn? Co novho mal do ech pinesl a jak konkrtn ovlivnil zdej malsk dn? A tak: Nakolik byla krtova tvorba utvena mstnmi specickmi podmnkami, toti reprezentanmi poadavky objednavatel a vkusem publika? Pro hledn odpovd na tyto otzky jsou zejmna vhodn obrazy se sakrln tematikou, i kdy neteba pochybovat, e podobn okruh otzek by se dal formulovat i pro portrtn nr.
102 TV V TV PUBLIKU
6 Podrobn kSandrartovu hodnocen Karla krty dle vtextu. 7 Srov. Lenka StolrovVt Vlnas, Karel krtalovk aumlec vase promn, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn.1), s.1723. 8 Fenomnem krtova publika, by na zce zvolenm segmentu vcch (divci svatho divadla), se dosud zabvala Sylva Dobalov, Paijov cyklus Karla krty. Mezi vtvarnou tradic ajezuitskou spiritualitou, Praha 2004, s.96102. 9 Umleckohistorick literatura ktto problematice je rozshl, zasvcen do problematiky podv Wolfgang Kemp vvodn studii Kunstwissenschaft und Rezeptionssthetik, obsaen vantologii text Wolfgang Kemp (ed.), Der Betrachter ist im Bild. Kunstwissenschaft und Rezeptionssthetik, Berlin 1992, s.727. 10 Recentn Marcela Vondrkov, Portrtn tvorba Karla krty, in: L. StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 1), s.271275.
11 Ke promn paradigmatu obrazu vranm novovku viz Hans Belting, Bild und Kult. Eine Geschichte des Bilder vor dem Zeitalter der Kunst, Mnchen 1991. 12 [] pareria anoi che la pittura, la quale ha da servire ad uomini, donne, nobili, ignobili, ricchi, poveri, dotti, indotti, et ad ogniuno in qualche parte, essendo ella il libro popolare, dovesse ancor essere formata in modo che proporzionatamente potesse saziare il gusto ditutti.Gabriele Paleotti, Discorso intorno alle imagini sacre e profane, Bologna 1582, in: Paola Barocchi (ed.), Trattati darte del Cinquecento. Fra Manierismo e Controriforma, Volume secondo: GilioPaleottiAldrovandi, Bari 1961 (Scrittori dItalia 221), s.117509, zde s.493. Srov. W.Kemp, Der Betrachter ist im Bild (cit. vpozn. 9), s.910; Christian Hecht, Katholische Bildertheologie im Zeitalter von Gegenreformation und Barock: Studien zu Traktaten von Johannes Molanus, Gabriele Paleotti und anderen Autoren, Berlin 1997, s.193204. 13 W.Kemp, Der Betrachter ist im Bild (cit. vpozn. 9), s.10. 14 Kposledn jmenovanmu viz dva Balbnovy epigramy, (Edice historickch pramen vtto knize, dokument . 116), respektive bse litomickho biskupa Maxmilina Rudolfa ze lejnic kobrazu Ukamenovn sv.tpna zlitomick katedrly (onm dle vtextu), kter je obsaena vdruhm vydn jeho sbrky epigram Memorabilium Romanorum Exornatorum [] zroku 1672, (Edice historickch pramen v tto knize, dokument . 128). Olejnicovi Vt Vlnas, Maxmilin Rudolf lejnic jako mecen Karla krty. Ke vzjemnmu vztahu barokn historiograe avtvarnho umn, in: Zuzana PokornMartin Svato (edd.), Bohuslav Balbn akultura jeho doby vechch. Sbornk zkonference Pamtnku nrodnho psemnictv, Praha 1992, s.136145; Vt Vlnas, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn.1), s.604605, . k.XVI.25. 15 V.Kram, Vstava obraz Karla krty (cit. vpozn. 5), s.11. 16 Vclav Vilm tech, eskoslovensk malstv asochastv nov doby, Praha 19381939, s.59. 17 Jaromr Neumann, MalstvXVII.stolet vechch. Barokn realismus, Praha 1951 (esk djiny III).
Karel krta a historiae sacrae Je veobecn znmm faktem, e v reakci na protestantsk obrazoborectv se nboensk obraz v druh polovin 16. stolet dostal do stedu pozornosti katolickch teolog. Bylo zapoteb nov denovat jeho smysl a legitimitu, piem k dosavadn teologick argumentaci, kterou crkev vypracovala ji pi ikonoklastickch bouch ve stedovku, pistoupila nutnost zohlednit jeho estetick kvality jako umleckho dla, kter se od dob renesance staly pedmtem irokho teoretickho diskursu. Nboensk obraz ji nebyl jenom kultovnm a posvtnm objektem; souasn zskal status umleckho dla, kter bylo pedmtem kritick reexe. Tak napklad Gabriele Paleotti ve svm Discorso intorno alle imagini (1582) podv nejenom teologicky fundovanou denici nboenskho obrazu, odvozenou z ustanoven pslunho dekretu tridentskho koncilu, ale obshle se zabv tak vztahem mezi umnm a publikem. Zastv pitom pesvden, e [] malstv, kter m slouit mum i enm, lidem vzneenm i prostm, bohatm i chudm, vzdlanm i nevzdlanm a kadmu njakou svou st, stejn jako oblben kniha, by mlo tak bt pojednno zpsobem, kter by pimen uspokojoval vkus vech. Poadavku, aby umn dokzalo zaujmout irok publikum, odpovd i rozdlen lid do ty td, toti na male (i pittori), uence (i letterati), nevzdlan (glidioti) a duchovn (gli spirituali), piem ti vichni maj v obrazu nalzt sob odpovdajc dl: mal ocen umleck ztvrnn, vzdlanec pimen pojednn obsahu, prost lovk je uchvcen krsou malby a duchovn osoba erp z obrazu zbon ponauen. Specick postaven novodobho nboenskho obrazu, kter slou nejenom k zbonmu rozjmn, ale je tak pedmtem znaleckho, intelektulnho a estetickho hodnocen, plyne z msta jeho vystaven. Takov obraz, a byl soust oltnho retblu nebo dekoroval sakrln interir, byl ve sv form a obsahu utven pslunm architektonickm prostorem, kultovn funkc a oekvanm chovnm divka. Veejn charakter a s nm neodmysliteln spojen spoleensko-reprezentan funkce nboensk obraz zeteln odliuj od ostatnch obrazovch druh, jako byly portrty a kabinetn i sbrkov kusy. in z nj univerzlnho tlumonka etickch hodnot, souasn i svrchovan umleck dlo, skrze n byla tehdej spolenost jako celek uvdna ve styk s kvalitativn nejvym projevem vtvarn kultury, kterou mohla spolen provat a kriticky reektovat. Jsou to prv tyto vlastnosti, kter umouj pln docenit nadazen postaven nboensk malby pro stedoevropsk malstv 17. stolet. Ze krtovy tvorby ostatn dosahovaly nejvtho ohlasu vdy obrazy s nboenskou tematikou. Mnoh z nich byly jet za malova ivota gracky reprodukovny i podle nich vznikaly repliky, ppadn se staly pedmtem literrn reexe. V tomto ohledu vynikaly obrazy narativnho charakteru s poetnm gurlnm komparsem, jako jsou lunety zderazskho cyklu (obr. 15 a 16), oltn pltna Sv. Karel Boromejsk navtvuje nemocn morem (obr. 5), Sv. Tom z Villanovy rozdv almuny chudm (obr. 11), etn Nanebevzet P. Marie a Paijov cyklus. Klov vznam tchto maleb si ovem uvdomuj i historici umn, kdy prv tato dla pouvaj za vchodisko ke svmu zkoumn tvorby Karla krty a k postien zvltnost jeho umleckho projevu. Tak ji Vincenc Kram poznamenal, e takov obrazy jsou nboensk pouze nmtem, nebo ono siln zaujet pro skutenost svdv male k pozemskmu, tm nrovmu pojet. Podobn Vclav Vilm tech na legendrnch vjevech pozoroval klid vc pirozen rozprostench a voln souvisejcch s djem nmtu. [] Dj je voln vzn a peruovn vsuvkami pedmt a episod. V tchto podrunostech a jsou to vdra, sudy, kilov ndoby nebo krajinov vhledy i vyvn a krajky, projevuje se nejplnji malsk deliktnost a smysl pro vci v prostoru. Nejdle v tomto smru interpretace zael Jaromr Neumann, kter opraje se o marxistickou estetiku a interpretaci djin ranho novovku jako ry tdnho boje pozdnho feudalismu ve sv publikovan disertaci o baroknm realismu v eskm malstv 17. stolet podloil realistickmu projevu Karla krty i jinch mal historicky nepimen ideov obsah. I pes tento tendenn krok stranou ji tehdy
STUDIE 103
podal mlad badatel mnoho platnch posteh, kter ve zral podob zhodnotil v pozdjch letech. Neumannem vstin pojmenovan a nleit verbalizovan pozorovatelsk a realistick sklony ve krtov tvorb, toti plastick vyprvn i smysl pro dramatick konikty, pesn pozorovn i nitern provn dj, schopnost pirozenmi gesty psychologicky pronikav a zrove bsniv vyjdit typick ivotn situace, se ujaly v odbornm vrazivu domcho baroknho bdn a ztotonilo se s nimi nkolik badatelskch generac. Meme si poloit otzku, nakolik by Neumannem podan charakteristika byla srozumiteln divkovi 17. stolet. Akoliv se dvme na tyt obrazy, respektive nae zaujet se odvj z pozorovn stejnch vtvarnch jev, zpsob vidn a slovn popis vyobrazench skutenost vychz z odlin mentln zkuenosti a slou jinm clm. I my oceujeme barevnou a svtelnou vstavbu, precizn kompozin osnovu, dvtipn vyuit architektury k vybudovn obrazovho prostoru a ujasnn vznamovch vztah mezi jednajcmi osobami, rozmanitost fyziognomickch typ a psychologicky pesvdiv vyjden lidskch charakter, phodnou charakteristiku prosted a dmysln zapojen vcnch artefakt i zvat v nrov ladnch celcch, pesto ale v celkov interpretaci smujeme pedevm k stylovmu postien krtova umleckho projevu, kter vnmme pedevm jako realistick, respektive jako vslednici psoben rznch vliv. Pro piblen dobovmu zpsobu vnmn obraz je nesmrn uiten svdectv Bohuslava Balbna (16211688), bezesporu nejvtho vzdlance t doby v echch, kter podle svch vlastnch slov byl s malem dvrn sblen a jeho dlo znal. Ve Verisimilia humaniorum disciplinarum, rozshl uebnici a zrove teoretickm pojednn o humanitnch oborech z roku 1666, Balbn doporuuje km, aby se pi inscenovn divadelnch her a kostmovn herc dvali na znamenit obrazy. Jmenovit pitom uvd portrty (imagines) a obrazy (picturae) vynikajcch evropskch mal, k nim vzpt piazuje i Karla krtu jako inventora univerzitnch tez: Je a asto jsem to opakoval jaksi chvlyhodn zvdavost, bedliv prohlet portrty a obrazy velkch umlc, jako Rafaela z Urbina a ostatnch Ital, takt Rubense, Drera, Sadelera, Gala, Moncorneta, a u ns emblematick listy eskho male, kter v niem nehodl zstat pozadu za starmi mistry: Karla krty. Ty ukazuj nejenom ustrojen osob, ale t vznan a vzcn posuky v citovch rozpoloench. Jet instruktivnj je nvod (Jak se dvat na obrazy) obsaen v kapitole Bsnick obrazy (Imagines poticae). Kdy Balbn rad adeptm bsnickho umn inspirovat se prohlenm umleckch vtvor, hlavn obraz, s poukazem na osobn zkuenost k toto: km obvykle radm, aby si hluboko vtpovali do mysli vtvory velikch umlc, mal, socha a architekt atd. V poezii je to naprosto nezbytn a m to velik vznam pro popisy vc a osob. Chvlm (zvlt v tto vci) horlivou a ueneckou zvdavost, je podporuje fantazii a dod jakousi schopnost pedstavivosti, abychom se nauili mit vci pslunou, to jest bsnickou formou. Mali a vtvarn umlci vbec maj s poezi mnoho spolenho; oboj se toti zabvaj tvoenm, a co bsnci veri, l tito barvou. [] Na obraze nebo na soe je teba pozorovat odv nebo at, atributy, barvy, es, gesta rukou, vznan vraz ve tvi a mstn pdavky: [to jest] co je v okol, a na nebi nebo na zemi. J (chce-li se mnou nkdo dit), kdykoliv se setkm s vtvory velkch umlc, nejprve probhnu vechno oima, a to tak dlouho, dokud si pozorn cel obraz nezapamatuji; potom si zavenma oima pedstavuji namalovan jednotlivosti a ukldm si je do pamti pro ppad poteby. Balbnv nvod jak se dvat, respektive jak st obrazy, toti soustedn a dlouh pozorovn a zapojen pedstavivosti a pamti, pedpokld specick vtvarn jazyk zaloen na funknm propojen obrazu a slova. Tento humanistick koncept, podloen povstnm Horatiovm vrokem ut pictura poesis (s bsnictvm je to jako s malstvm), kter ostatn Balbn ve ve uvedenm cittu parafrzuje, pot s obrazy jako malovanmi bsnmi i pbhy. Pro typ takovho zobrazen nachzme v dobov vtvarn terminologii oznaen historie (latinsky historia, italsky storia). Historii jako svbytn obrazov nr prvn
18 T, esk barok, Praha 1974, s.76. 19 Viz studii tpna Vchy aVta Vlnase vtto knize s. 33. 20 Viz Balbnv vrok okrtovi v3. knize 1. dekdy Miscellane zroku 1681, s.134: [] co onm km nejenom zptelstv, kter mi, kdy byl na ivu, prokazoval vhojn me, viz Edice historickch pramen vtto knize, dokument . 139. Srov. Lubomr Konen, Bohuslav Balbn aemblematika, in: t, Mezi textem aobrazem. Miscellanea zhistorie emblematiky, Praha 2002, s.4466, zde s.53 (sodkazem na literaturu); tak Pavel Preiss, Patria mihi pro coelo est. Karel Maxmilin Laansk, k Bohuslava Balbna. Nkolik poznmek ke kulturnmu prolu baroknho lechtice, in: t, Koeny aletorosty vtvarn kultury baroka vechch, Praha 2008, s.153175. 21 Vlatinskm originlu emblemata, zde vpekladu emblematick listy. Podobn iJoachim von Sandrart (Teutsche Academie der Bau, Bild und Mahlerey-Knste, II, Nrnberg 1675, kn. 3, s.327) chvl ukrty die frnehmste Conclusiones und Emblemata. Viz Konen, Bohuslav Balbn aemblematika (cit. vpozn. 20), s.5354. 22 Bohuslav Balbn, Rukov humanitnch discipln = Verisimilia humaniorum disciplinarum, ed. Olga Spevak, Praha 2006, s.472475 (vetn originlnho znn vlatin). Srov. Ji Kropek, Vtvarn umn uBohuslava Balbna, in: Z.PokornM.Svato (edd.), Bohuslav Balbn akultura (cit. vpozn. 14), s.111121. 23 B.Balbn, Rukov (cit. vpozn. 22), s.220223 (vetn latinskho originlu). Kfunkci pamti (ars memoriae) vliterrn, divadeln avtvarn estetice od stedovku do 17.stolet pojednv Frances A.Yates, The Art of Memory, London 1972. 24 Zkladn studii ktomuto toposu ve vtvarnm umn pin Rensselaer W.Lee, Ut pictura poesis.The Humanistic Theory of Painting, New York 1967. 25 Termn historie nalzme iveskojazynch pramenech 17.stolet. Srov. pozstalostn invent Karla krty ml. ( 1691), kde je ho pouito vnsledujcch spojench: [soupisov slo:] 65. model njak historie; 98. model njak star historie; 112. velk kus njak historie, na nm pt osob ajedno dt; 135. star obraz, njak historie smnohmi osobami; 147. historie poetick, viz. edice historickch pramen, dokument . 171. 26 Leon Battista Alberti, Das Standbild. Die Malkunst. Grundlagen der Malerei = De statua. De pictura. Elementa picturae, ed. Oskar BtschmannChristoph Schublin, Darmstadt 2000, s.256264. Pehledn djiny nru historick malby podv Ekkehard Mai, Historia! Von der Figurenmalerei in Theorie und Praxis seit dem 16. Jahrhundert, in: Ekkehard MaiAnke Repp-Eckert (edd.), Triumph und Tod des Helden. Europische Historienmalerei von Rubens bis Manet, Milano 1987, s.1529; viz tak antologii pramen ktomuto nru Thomas W.GaehtgensUwe Fleckner (edd.), Historienmalerei, Berlin 1996 (Geschichte der klassischen Bildgattungen in Quellentexten und Kommentaren I). 27 Srov. L.B.Alberti, Das Standbild. Die Malkunst (cit. vpozn. 26), kap.40, s.264: Historia vero, quam meritis possis et laudare et admirari, eiusmodi erit quae illecebris quibusdam sese ita amenam et ornatam exhibeat, ut oculos docti atque indocti spectatoris diutius quadam cum voluptate et animi motu detineat. Podrobn ktomu Wolfgang Brassat, Das Historienbild im Zeitalter der Eloquenz. Von Raffael bis Le Brun, Berlin 2003 (Studien aus dem Warburg-Haus 6). 28 L.B.Alberti, Das Standbild. Die Malkunst (cit. vpozn. 26), kap.41, s.269: Fit namque natura, qua nihil sui similium rapacius inveniri potest, ut lugentibus conlugeamus, ridentibus adrideamus, dolentibus condoleamus.
104 TV V TV PUBLIKU
1. Karel krta, Svat rodina se sv. Annou, sv. Karlem Boromejskm a sv. Frantikem Serafnskm, asi 1660, Hradec Krlov, biskupstv (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln)
denoval Leon Battista Alberti ve svm trakttu O malstv z roku 1435. Vychzeje z pravidel antickho enickho umn, povaoval Alberti historii za hodnou obdivu a chvly, doke-li zaujmout uenho i prostho divka, zprostedkovat mu smyslov poten a vyvolat v nm emotivn odezvu. Nositelem sdlen je jednajc lidsk postava, kter zachycen v pirozenm jednn a pohybu odvozench z pozorovn prody zpsobuje, e s truchlcmi truchlme, se smjcmi se smjeme a s trpcmi sdlme bolest. Pi zachycen ruky v gestu mus i zbyl dy zaujmout takovou polohu, kter se podle na subjektivn zkuenosti nejlpe poj s takovm pohybem. Podobn skupina
STUDIE 105
jednajcch postav nen sestavovna aditivn, nbr dsledn subordinovan, kdy kad subjekt je rznm zpsobem zapojen do probhajcho dje. Renesannmi teoretiky a umlci rozvjen estetick koncepce narativnho obrazu (historia) jako ideln formy pro zachycen dramatickch udlost a lidskch afekt byla zpotku uplatovna na obrazech s profnn tematikou a v chrmovm prosted na nstnnch malbch, po roce 1500 ji s spchem penesl i na oltn obraz Rafael. Inspirovni jeho pkladem, rozvjeli nr nboenskch histori (historiae sacrae) umlci 16. a 17. stolet, pro n nepebern ikonograck tradice a tematick rozmanitost kesanskho umn ve spojen s aktulnmi vvojovmi trendy poskytovaly ideln pleitost k pedveden vlastn invence, kompozinho umu a dovednosti ve gurln malb. Atraktivita takov umleck lohy spovala i v dobr pstupnosti dla: vystavenm obrazu v chrmu mohl mal vstoupit do irokho povdom, a oslovit tak dal zkaznky. Vhody byly ovem i na stran crkve v jejm sil o lidskou spsu. Jestlie podle Gabriela Paleottiho bylo hlavnm elem kesanskch obraz pesvdit lidi ve zbonosti a zskat je pro Boha, pak prv historiae sacrae zobrazujc lidskou akci a duevn hnut tento nron poadavek naplovaly vrchovatou mrou. Nen mon v rmci tto studie podrobn sledovat vvoj tohoto nru, pro dal zkoumn vak stoj za pipomenut klasick pklady tohoto typu, je byly obdivovny generacemi umlc a staly se jim neutuchajcm zdrojem inspirace. Je to Rafaelv monumentln deskov obraz Promnn Krista na hoe Tbor (15181520, Pinacoteca Vaticana) a v 19. stolet zanikl pltno Smrt sv. Petra Muednka, kter roku 1530 Tizian namaloval pro kostel Santi Giovanni e Paolo v Bentkch. mrn nrokm na tento obrazov nr vak rostly poadavky na male, kter aby byl s to dostt nesnadnmu kolu oslovit jak uen, tak nevzdlan publikum musel disponovat dostatenm vzdlnm, bt setl a studovat historii. Ve vci praktick malsk dovednosti se od nj oekvalo, e jm pouit vtvarn prostedky zajist vtisknutelnost obrazu do divkovy mysli. Balbnem kladen draz na pozorovn konkrtnch jednotlivost, gestikulace a mimiky osob na malbch v podstat formuluje kritria sprvnho obrazu, ktermi jsou vizuln pitalivost, srozumitelnost a emotivn nalhavost. Tato kritria, kter v zsad odpovdaj Neumannovm charakteristikm plastick vyprvn a psychologick pronikavost, se na krtovch obrazech uplatuj ve znan intenzit. Zanme u konvenn statickch scn devocionlnho charakteru (tzv. svat konverzace), jako je napklad oltn pltno Svat rodina se sv. Annou, sv. Karlem Boromejskm a sv. Frantikem Serafnskm, namalovan pro kostel sv. Petra a Pavla na Po na Novm Mst praskm (obr. 1). Pyramidln seskupen pti postav kolem Jeka dokzal mal pomoc dovedn sestavench gest rukou, natoen hlav a smovn pohled provzat do vzjemnch vztah naplnnch vrazovou intenzitou. Dsledn subordinace postav se odvj od dramatickho rozehrn zpletky klann se dvou svtc boskmu dtti. Jeek jejich projevy cty pijm a optuje ehnajcm gestem, v jeho strnulm postoji a vrazu tve jako by se vak zraily rozpaky a nejistota z podivnho ponn dvou mu. Jekovu bzlivost, kterou snad mal odpozoroval z pirozen reakce dt pi setkn s neznmmi lidmi, rozptyluj ujiujcmi gesty Marie s Annou. Josef sice zstv stranou, jeho zjem o dn je ale dostaten patrn z vraznho natoen hlavy a zvedn se od stolu, jak naznauje gesto ruky oprajc se o stolovou desku. Jsou to prv epizodick motivy se silnm psychologickm nbojem, kter prostupuj krtovou tvorbou a in ji divcky pitalivou. Obdobn pstup k ltce, potajc s pozorovatelovm intelektem aktivovanm bhem dlouhho a soustednho pozorovn, lze sledovat i na kabinetnm obrzku P. Marie u Jeka st v ptomnosti sv. Josefa a Jana Ktitele (obr. 4), kde umlec pesvdiv vyjdil usilovn soustedn dtte pi ten z tabulky, v n mu matka ukazuje hlkou za zvdavho pihlen sv. Josefa. Tot lze ovem sledovat i na skupinovm portrtu Podobizna eze drahokam Dionysia Miseroniho a jeho rodiny (obr. 2).
106 TV V TV PUBLIKU
29 Srov. Alois Riegel, Das Hollndische Gruppenportrt (Textband), Wien 1931, s.722, resp.s.209213. 30 Hubert Locher, Raffael und das Altarbild der Renaissance. Die Pala Baglioni als Kunstwerk im sakralen Kontext, Berlin 1994 (Acta humaniora. Schriften zur Kunstwissenschaft und Philosophie), zejm. s.104109. 31 Dosud nejsouhrnnji se tto problematice vnovala Wiebke Windorf, Sakrale Historienmalerei in St. Peter in Rom. Faktizitt und Fiktionalitt in der Altarbildausstattung unter Papst UrbanVIII.(16231644), Regensburg 2006, zejm. s.5599 (oddl Das Historienbild und Trient). 32 G.Paleotti, Discorso intorno (pozn. 12), s.215: [] dicemo, che il ne di esse [= delle imagini cristiane] prencipale sar di persuadere le persone alla piet et ordinarle aDio; [] 33 Pierluigi De Vecchi, Raffael, Mnchen 2002, s.333345; Rudolf Preimesberger, Tragische Motive in Raffaels Transguration, Zeitschrift fr Kunstgeschichte L, 1987, s.89115. 34 Patricia Meilman, Titian and the Altarpiece in Renaissance Venice, Cambridge 2000. 35 Evonne Levy, Ideal and Reality of the Learned Artist. The Schooling of Italian and Netherlandish Artists, in: Laurie Rubin (ed.), Children of Mercury. The Education of Artists in the Sixteenth and Seventeenth Centuries, Providence 1984, s.2027. 36 Kobrazovmu typu svat konverzace (sacra conversazione) podrobn Heidrun Stein-Kecks, Santa (sacra) Conversazione. Viele Bilder, ein Begriff und keine Denition, in: Karl MsenederGosbert Schssler (edd.), Bedeutung in den Bildern. Festschrift fr Jrg Traeger zum 60. Geburtstag, Regensburg 2002 (Regensburger Kulturleben I), s.413442. 37 Martin Mdl, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 1), s.238239, . k.V.19. 38 Marcela Vondrkov, in: tamt, s.428429, . k.X.2. 39 Marcela Vondrkov, in: tamt, s.290291, . k.VI.8.
2. Karel krta, Podobizna eze drahokam Dionysia Miseroniho a jeho rodiny, 1653, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze) 3. Tobias Pock, Vlastn podobizna s rodinou, 1669/1670, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
4. Karel krta, P. Marie u Jeka st v ptomnosti sv. Josefa a Jana Ktitele, 1650/1655, soukrom sbrka (foto: Nrodn galerie v Praze)
Vjimenou kompozici a prostorovou vstavbu posledn jmenovanho obrazu uruje diagonla veden od levho hornho do pravho spodnho rohu, j jsou nekompromisn podzeny i proporn sraen postavy Dionysiovch nejmladch syn. Z pouhho zachycen podobizen poetn rodiny zmonho mana a spnho umlce-podnikatele vytvoil krta psobivou narativn scnu, v n pomoc subtiln rozehranch pohled a gest vech portrtovanch je navozena atmosfra rodinn pohody a sounleitosti, souasn uplatnnm rznch emeslnch artefakt do vzjemn komunikace ranovan pedveden materiln blahobyt, zaloen na provozovn ezask manufaktury, kterou spatujeme v pravm hornm rohu obrazu. Dionysius pirozen vynik v komplikovan gurln sestav jako hlava rodiny a zrove jako provozovatel rodinnho podniku. Z cel skupiny navazuje s divkem on kontakt jedin Kristina Jana Renata, dvenka s hlavou sloenou do otcovy dlan, jej zkoumav pohled nabv na vrohodnosti a psychologick pesvdivosti. Jedinen kvality krtova een, spovajcho v djov motivovanm provzn vech len rodiny, vyniknou pi srovnn s typologicky podobnm autoportrtem male Tobiase Pocka s rodinou (obr. 3). I zde u jednotlivch postav nalzme atributy profesn innosti a rodinn pospolitosti (na stole je rozloeno malsk nin, sm Tobias dr v ruce kresbu, jeho nejmlad syn Johann Jakob kresl na papr, star Joseph Franz vystavuje svj mistrovsk malsk kus Svat rodina, Tobiasova manelka na znamen vrnosti a lsky m v nru psa a ri a na stn vis rodinn podobizny), chyb ovem skuten kontakt mezi postavami. Navzdory rozmanitmu natoen postav a tv jsou to autonomn, aditivn seazen podobizny, kter spolen vytvej jen mlo souladn a divcky pitaliv celek. Za krtv nejoriginlnj vtvor, na kterm jsou dsledn pedvedeny principy narativnho, tedy vyprvcho obrazu, bv prvem povaovn Sv. Karel Boromejsk navtvuje nemocn morem, uren pro hlavn olt kostela P. Marie a sv. Karla Boromejskho pi Vlaskm pitle na Mal Stran v Praze (obr. 5). V cel malov tvorb patrn nenalezneme nzornji ztvrnn poadavek na divkovu ast na ten zobrazenho pbhu. Excentrick umstn svtce, zachycenho v prolu v souladu se smrem jeho pchodu do pitlnho slu, navd pozorovatele, aby jej vnmal nikoliv staticky jako pedmt devoce, co by se u oltnho obrazu pedpokldalo, nbr v kontextu
108 TV V TV PUBLIKU
40 Anja Kerstin evk, in: tamt, s.8283, . k.II.10. 41 Michal ronk, in: tamt, s.214215, . k.V.5.
5. Karel krta, Sv. Karel Boromejsk navtvuje nemocn morem, 1647, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
znzornnch innost, kter se odehrvaj v jeho ptomnosti a jich je on sm pvodcem. Narativn koncepci obrazu vychz vstc kov formt, kter skt dostaten pole pro nzorn pedveden provozu lazaretu za velk morov epidemie v Miln v letech 15761577, pi n se kardinl vyznamenal neohroenm plnnm svch pastskch povinnost a evangelijnho pkazu prokazovn lsky k blinmu. Ji pi zbnm pohledu zaujme malba vynalzavou prostorovou vstavbou a dslednm kompozinm dem (obr. 6). Ve zskv na srozumitelnosti, promtneme-li do obrazu ortogonln s, odvozenou z ken dvou hlavnch os (na obrzku erven) a vertikl hran a kout mstnosti a architektonickho retblu, kter se protnaj s horizontlami lek, hrany oltn mensy a ormovn oltn edikuly (lut). Jestlie svislice vytyuj prostor, pak horizontly slou k organizovn poetnho gurlnho komparsu do celkem t hloubkovch pln pednho, vyhrazenho setkn svtce se skupinou nahch mu, stednho, vyplnnho skupinkami en oetujcch
STUDIE 109
6. Kompozin osnova krtova obrazu Sv. Karel Boromejsk navtvuje nemocn morem (foto: Nrodn galerie v Praze; mont autor) 7. Karel krta, Sv. Karel Boromejsk navtvuje nemocn morem, 1647, soukrom sbrka (foto: Nrodn galerie v Praze) 8. Giovanni Battista Crespi, Sv. Karel Boromejsk prodv knectv Oria a rozdv penze chudm (detail), 1602, Miln, dm (repro dle: Marco Rosci, Il Cerano [Lopera completa], Milano 2000, s. 100102, . k. 52)
nemocn, a dontorem ukazujcm na dedikan npis v zadnm plnu, kde na oltn mense je umstn k a nad nm oltn pltno pedstavujc svtice pi adoraci milostnho obrazu Matky Bo. Plastick hodnoty zobrazen postav v interiru naplno vystupuj dky proudu svtla, kter do mstnosti pronik ikmo zleva; nrov pojednan skupiny oetovatelek a nemocnch psob rovnocenn vi skupin svtce a jeho prvodc. Zajmavm motivem, kter m nepochybn probudit divkovu obrazotvornost, je kos pohled poslednho mue z kardinlova doprovodu. Ten je adresovn nebokovi lecmu ji mimo zbr obrazu, jeho ptomnost lze vytuit z bos nohy na lku zcela vpravo. Jedinenost een, k nmu se krta s notnou dvkou sebevdom piznal pipojenm vlastn podobizny za zdy svho svatho jmenovce, vynikne pi srovnn se dvma ppravnmi kresbami a menho obrzku (modella), kter snad tak pedstavuj alternativn een pro t oltn obraz (obr. 7). Finln zpsob prezentace svtce ve velk pitln scn je zcela odlin, vychz dsledn z koncepce narativnho obrazu (historia). Jak vtvarn vzory a literrn ltku mohl mt krta pi jeho komponovn k dispozici? Kdy v lt roku 1576 dorazil mor do Milna, zaala ve mst psobit zdravotn komise (Tribunale della Sanit). Zpsnila se hygienick opaten, na pedmst byl zzen stanov tbor pro nakaen a byla zavedena kontrola osob pichzejcch do msta. I kdy panlsk mstodrc markz dAyamonte zakzal lechticm zastvajcm veejn funkce opustit bez zvltnho povolen msto, nejbohat Milan, vetn magistrtnch ednk, prchli. V kolabujcm mst byli chud ponechni svmu osudu a rozmhal se chaos a kriminalita. V takto krajn situaci Karel Boromejsk nejene poskytl vlastn pjmy pro materiln poteby nemocnch a chudch, ale zasadil se i o zajitn jejich duchovnho blaha. Zdrhajc se duchovenstvo drazn vyzval k navtvovn nemocnch a umrajcch, dvaje mu pklad vlastnm jednnm. V bohat ikonograi sv. Karla Boromejskho, na jejm potku stoj dvacetilenn cyklus rozmrnch plten (tzv. Quadroni) z milnskho dmu, proveden tmem mal pod vedenm Giovanniho Battisty Crespiho u pleitosti svtcovy beatikace roku
110 TV V TV PUBLIKU
42 Michal ronk, in: tamt, s. 215, 216, . k. V.5, V.6, V.7; Alena Volrbov, in: tamt, s. 216, . k. V. 8. 43 Fabiola Giancotti, Per ragioni di salute. San Carlo Borromeo nel quarto centenario della canonizzazione 16102010, Milano 2010, zejm. s.450460.
44 Anna Maria BrizioMarco Rosci, Iquadroni di San Carlo del Duomo di Milano: La Veneranda Fabbrica del Duomo di Milano nella ricorrenza del quarto centenario dellingresso in Milano dellArcivescovo Carlo Borromeo, Cardinale di Santa Prassede, Milano 1965. 45 Srov. Pamela M.Jones, San Carlo Borromeo and Plague Imagery in Milan and Rome, in: Gauvin Alexander BaileyPamela M.Jones (edd.), Hope and Healing.Painting in Italy in aTime of Plague (15001800), Chicago 2005, s.6596, zde s.7479. 46 Marco Rosci, Il Cerano [Lopera completa], Milano 2000, s.100102, . k. 52. 47 Giovanni Pietro Giussano, Vita di S.Carlo Borromeo prete cardinale del titolo di Santa Prassede Arcivescovo Milano, Roma 1610, (kap.Provede daiuti Spirituali a sequestrati per la quarantena, iquali visitava frequentemente), s.286: Havendo adunque questo Beato, et vigilante Pastore, ordinate tutte le cose nel modo descritto, acci che ognuno si contenesse in ufficio, e facesse la parte sua, e tutto il governo caminasse con ogni quiete, e con perfetta osservanza degli ordinati dati, egli stesso poi, come capo, e guida principale, usciva ogni giorno in visita, cosi della Citt, come delle Capanne, e Lazaretto [] La onde egli era sempre in continuo moto, non tanto il giorno, quanto ancora la notte, e ben spesso no asei, e setthore, per provedere amolte cose, che occorrenano. Le quali visite erano di massimo frutto, perche oltre che tenevano quieto tutto il Popolo [] Et era tale la sua carit, che non si guardava dentrare nelle case, e dentro le camere istesse, e Capanne infette di peste, per aiutare ipoveri infermi, e disporli amorir volentieri per amor di Dio; e f visto tal voltra entrar per le nestre, con le scale amano per visitare infermi, ove ritrovava impedito lingresso della porta; non potendo comportare, che ne anche una persona sola restasse priva daiuto, ne che unanima fosse in pericolo di perdersi.
1602, se ustlily ti narativn vjevy ilustrujc Karlovo neohroen psoben pi morov epidemii: Zaopatovn nakaench morem svtostmi, Rozdvn odv nemocnm a ast na kajcnm proces. Prvn dv charitativn scny se odehrvaj bu ve voln krajin se stany a psteky, anebo ped mstskm lazaretem S. Gregorio, kter se nachzel za hradbami Milna. Ani jedna z nich vak neodpovd situaci zachycen na praskm obrazu. Pi komponovn pitln scny se krta oividn nedil zavedenou morovou ikonogra milnskho arcibiskupa, akoliv mu byla dobe znma (srovnej skicu z Nrodn galerie v Praze pedstavujc svtce ve stanovm tboe mezi morovmi obmi), nbr formln navzal na zachycen svtce ve spolenosti dalch mu na Crespiho jinm pltn z tho cyklu Sv. Karel Boromejsk prodv knectv Oria a rozdv penze chudm (obr. 8). Literrn ltku k vlastnmu pojednn pbhu vak krtovi nejsp poskytlo len Karlovch heroickch in bhem epidemie od Giovanniho Pietra Giussana, autora svtcovy ociln hagiograe uveejnn v roce jeho kanonizace 1610: Kdy se tedy tento svtec a bedliv past postaral o vechny vci ve uvedenm zpsobem, take si kad hledl sv prce a chod vc probhal v poklidu a za dokonalho zachovvn vynesench nazen, pak on sm, jako hlava a duchovn vdce kad den vykonval nvtvy ve mst, v chatrch a lazaretu [] Proe byl v neustlm pohybu, nejen pes den, ale i v noci, asto a do esti sedmi hodin [rno], aby zajistil mnoho vc, kter se pihodily. Jeho nvtvy pinely znan uitek, nebo udrovaly lid v pokoji [] Takov byla jeho lska k blinm, e se nerozpakoval vchzet do dom, mstnost a chatr postiench morem, aby pomohl uboh nemocn pipravit na smrt v odevzdn se lsce Bo. A byl mnohokrt spaten, jak vstupuje po ebku okny, aby navtvil nemocn, kdy nachzel zaven vstup, nemoha snst pedstavu, e by se nkomu nedostalo pomoci, i snad e by se due dostala do nebezpe zhuby. V souladu s Giussanovm lenm spatujeme na krtov obrazu milnskho arcibiskupa jako organiztora (spiritus movens) charitativnch innost pi jedn z etnch nvtv mstskch lazaret, kde poskytuje duchovn tchu nemocnm a umrajcm. Jak poznamenal Michal ronk v novm vstavnm katalogu, draz kladen na zachycen oetovatelskch aktivit a pitlnho prosted nepochybn souvisel se zmrem vyzdvihnout charitativn posln Vlaskho pitlu a poslit reprezentativn
STUDIE 111
lohu obrazu v zobrazen len pedstavenstva pitlu. Pro ocenn tohoto aktualizanho rozmru, zdraznnho ptomnost objednavatele obrazu Antonia Cassiniho de Bugella, je teba si uvdomit, e Vlask pitl pedstavoval jednu z mla instituc svho druhu v Praze. Jeho vznik na potku 17. stolet spad do obdob zavdn katolick reformy v echch, kter podle konciln nauky o ospravedlnn kladla znan draz na dobroinnost a od kadho jednotlivce vyadovala zapojen do charitativnch innost, a formou rozdvn almuen nebo osobn sluby chudm a strdajcm. Provoz Vlaskho pitlu zajiovaly pspvky samotnch len italsk marinsk kongregace (zaloen roku 1573) a milodary vybran mezi obyvateli msta. Po roce 1645 rozen komplexu, zahrnujcho kostel zasvcen P. Marii a sv. Karlu Boromejskmu a trojkdlou pitln budovu, umoovalo poskytnout toit chudm, nalezencm a sirotkm v potu edesti t osob, jeho kapacita vak byla v krizovch situacch pekraovna. V prvn polovin 17. stolet, kdy byla Praha prakticky nepetrit sthna morovmi epidemiemi (1598, 1607, 1613, 16241625, 16331635, 16391640, 16481649), se vlat pitlnci ujmali i nakaench morem (vslovn je to doloeno v letech 1639 a 1649) a brali si dom osiel dti; v zvru ticetilet vlky ve pitlu nali tulek i vlen invalid. Pro dokreslen prosted, ve kterm nael krtv obraz uplatnn, nabv na dleitosti znalost liturgickho provozu ve pitlnm kostele. Podle tnskho fare Jana Florina Hammerschmida se u hlavnho olte kad den rno slouila me obtovan na mysly dobrodinc pitlu, pi n se mlad chovanci modlili renec za csaskou rodinu; na svtek patrona hlavnho olte 4. listopadu byl v chrmu vystavovn k uctn svtcem vlastnorun napsan list s monost zskat odpustky, konala se tak tyicetihodinov pobonost a krom nadanch m se slouily dal tyi me. Tak se dlo i po cel nsledujc oktv. Tyto skutenosti nzorn ukazuj na monosti veejnho psoben krtova obrazu. V souladu s nvodem Bohuslava Balbna se u divka, kter se pravideln zastoval bohoslueb v chrmu, pedpokldalo pozorn a intelekt zamstnvajc ten vjevu jako souvislho djovho seku. Nzorn pedveden dobroinnost a pe o materiln a duchovn blaho strdajcch nejene strhvaly divkovu pozornost, ale pi poslechu homili pronench ve pitlnm kostele jej navdly k zaujet patinho mravnho postoje. Invenn pvodnost, nkolikansobn iluze obrazu v obraze, scnogracky komponovan scna zakonen pohledovm prospektem v podob retblu, divadeln inscenovn aktr, kte jakoby zpoza bonch kulis vstupuj na jevit to ve svd o hlubokch teoretickch znalostech obrazov kompozice a perspektivy a konceptu narativnho obrazu. Jsou jet jin dkazy, kter by vypovdali o krtovi jako uenm mali? Na to se pokusm odpovdt v nsledujc kapitole. Vestrann teoretik a zkuen praktik I kdy n mal po sob nezanechal dn uen pojednn o malskm umn ani jin vyjden, kter by odrelo jeho teoretick zaloen, k dispozici mme adu vrok souasnk o nm a jeho obrazech. Pro nae zkoumn pochopiteln nejsou relevantn vzletn pvlastky o umlci, kter nachzme asto v klternch anlech a historiograckch pracch: pictor primarius et celeberrimus Regni, pictor aetate nostra in Patria summus i insignis artifex. Podobn nic nekajc je hodnocen krtovch maleb jako picturae nobiles, imagines elegantes, a to i tehdy, kdy pisatel pouil rozvinutjho slovnho spojen jako teba simulacrum Apellea Scretae manu raro articio expictum. Z povahy psemnch pramen, ve kterch se superlativn, vcemn stereotypn vroky vyskytuj, vyplv, e nejde o umleckou kritiku ani o hlub reexi zobrazenho pbhu. Takov hodnocen obraz nepekrauj obecnou charakteristiku kategorie pvabu, piem jejich informativn hodnotu sniuje skutenost, e podobn soudy byly proneny i u jinch, mnohdy podadnch umlc. Jinou kvalitu mly nepochybn znaleck sudky krtovch umleckch koleg, na jejich kompetentnost
112 TV V TV PUBLIKU
48 M.ronk (cit. vpozn. 41), s.214. 49 Srov. Christine Gttler, Die Kunst des Fegefeuers nach der Reformation. Kirchliche Schenkungen, Abla und Almosen in Antwerpen und Bologna um 1600, Mainz 1996 (Berliner Schriften zur KunstVII), s.2348. 50 Eduard Maur, Problmy demograck struktury ech v polovin 17. stolet, eskoslovensk asopis historickXIX, 1971, s.830870, zde s.859; Ludmila Fialov, Epidemie zaznamenan vmatrikch uSv.Jindicha na Novm Mst Praskm v1. polovin 17.stolet, in: Ji Peek Vclav Ledvinka (edd.), Ponen aodstren. Msta versus poraen, Praha 1998 (Documenta pragensiaXVI), s.227234, zde s.228. Naposledy Karel ernJi M.Havlk, Jezuit amor, Praha 2008 (Kninice Djin asouasnostiXXXIV). 51 Peter RigettiJohann Christoph Pannisch, Historische Nachricht sowohl von der Errichtung der Wellischen Congregation unter dem Titel Mariae Himmelfahrt als auch des dazu gehrigen Hospitals B.V.Mariae Ad S.Carolum Borromaeum. Bey Gelegenheit dey feyerlichen Begngni des zweyten Jahrhunderts von Errichtung ermeldter Congregation, Prag 1773, s.191192, resp.s.201203. 52 Tamt, s.193199. 53 Joannes Florianus Hammerschmid, Prodromus Gloriae Pragenae [], Pragae 1723, s.495496; tak Frantiek Ekert, Posvtn msta krl. hl. msta Prahy. Djiny apopsn chrm, kapl, posvtnch soch ijinch pomnk katolick vry anbonosti vhlavnm mst krlovstv eskhoI., Praha 1883, s.198. 54 Edice historickch pramen, dokument . 100. Srov. Josef Kopeek, Karel krta na Svat Hoe, Podbrdsko. Sbornk Sttnho okresnho archivu vPbramiIX, 2009, s.164175, zde s.165. 55 Bohuslaus Balbinus, Miscellanea Historica Bohemiae, Decadis I. Liber V., Pragae 1683, s.79. Edice historickch pramen, dokument . 140. 56 Edice historickch pramen, dokument . 88. [Praha, Nrodn archiv, Archiv zruench klter, Annales Monasterii S.Wenceslai, f.23i / r,v (zpis kletm 16411644, zapsno 1659)]. 57 J.Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 2), s.48. 58 Edice historickch pramen, dokument . 132. [Nrodn knihovna R, Annuae litterae provinciae Boemiae Societatis Jesu 16711674, sign.XXIII C 105 / 8, f. 331r]. Tak Petra Oulkov, Poznmka kPaijovmu cyklu Karla krty in: Karel krta a malstv 17. stolet v echch a Evrop, ed. Lenka Stolrov, Praha 2011, s. 3947. 59 Edice historickch pramen, dokument . 127. [Nrodn knihovna R, Annuae litterae provinciae Boemiae Societatis Jesu 16711674, sign.XXIII C 105 / 8, f. 166v].
60 Edice historickch pramen v tto knize, dokument . 103. [Bohuslav Balbn, Pepodiwn Matka Swato Horsk Marya, W Zzracch aMilostech swch na Hoe Swat nad Mstem Pjbrami Hor Stjbrnch den po dni wjc awjc se stkwgjc [], Litomyl 1666, s.26]. 61 Eadem imaginum gratia spectabilis est ecclesia S[ancti] Nicolai Domus Professae Pragensis, quae Caroli Scretae, eximii apud nos pictoris, pretioso penicillo, et laboribus illustratur; quod non amicitiae (quae mihi cum vivente intercessit maxima) tribuo, sed pictorum sententiis, quos saepius audivi laudantes.Bohuslaus Balbinus, LiberIII.DecadisI.Miscellaneorum Historicorum Regni Bohemiae, [], Pragae 1681, s.134. Edice historickch pramen v tto knize, dokument . 139. 62 Srov. vrok Joachima von Sandrart, Teutsche Academie der edlen Bau, Bild- und Malerei-Knste, Nrnberg 1675 (dle jen TA 1675, resp.TA 1679 [2. svazek]; prvn {msk} slice pedstavuje dl adruh {arabsk} slice knihy vrmci svazku), s.212: Ich bekenne zwar hierbey freywillig / da ich / wie gern ich mehrern und umstndigern Bericht von eines und andern Knstlers Stadt / Geburtsund Ableibens-Zeit geben wollen / dannoch / nach angewandter groer Bemhung im Nachfragen und Schreiben / ein mehrers nicht erhalten knnen. 63 Existuj rzn indicie, podle nich se Sandrart se krtou osobn znal. Vztahem Sandrarta akrty se budu zabvat na jinm mst. 64 Srov. Christian Klemm, Joachim von Sandrart. Kunstwerke und Lebenslauf, Berlin 1986 (Jahresgabe des Deutschen Vereines fr Kunstwissenschaft 1985 / 86), s.3954. 65 TA 1675, II, kn. 3, s.327: [] zu der edlen Mahler-Kunst gezogen / dern grndliche Regeln er / vermg einer ihme angebornen Arbeitsamkeit / wol ergriffen []. 66 Tamt: [] da er alles denkwrdige sich bstmglichst zu Nutzen machte / und nicht allein einen schnen Kunst-Schatz samlete; sondern auch von diesem Reichtum den Kunstliebenden wieder allerhand schne Bilder und beliebige Historien mittheilte / und dieselbe mit Ausbildung natrlicher Affecten / wolgezeichneten Inventionen / guter Manier / knstlichen Erhebungen und herlichem Colorit / zierte / [] 67 Tamt: Von dannen begab er sich durch noch immeranreitzende Kunst-Begierde getrieben nach Bolognen und Florenz / und mehrte auch auf diesen Kunst-Schulen merklich seine Wienschaft / Anno 1634. kam er nach Rom / und perfectionirte sich daselbst durch Aemsigkeit und Flei dergestalt / da er sich reich genug schtzte / wieder in sein Vatterland Prag zuruck zu kehren / [] 68 [] melden wir nur / da seine Werke meistens in groen Historien und Contraften bestanden / so bey den hchsten Potentaten selbiger Landen in groen Ehren gehalten worden / wie derselben sehr viele in Prag bey S.Nicolai / auf der kleinen Seiten bey S.Thomas und S.Wenceslai: In der Neustadt bey S.Stephan / in der Layenkirchen / zu S.Martini / Salvatoris, in der Jesuiten-Closter / desgleichen zu Knigssaler Closter / in Plaer Closter / zu Leit[m]eriz in der Bischofskirchen / zu S.Laurentii in Melnich und an andern mehr Orten zu sehen / die alle gnugsame Zeugnus geben / da unser Knstler nicht allein ein universaler Theoreticus, sondern auch ein wolerfahrner Practicus gewesen seye / und der Natur inallem rhmlichst nachgefolget habe: []
se odvolv malv blzk ptel Bohuslav Balbn. V knize Pepodiwn Matka Swato Horsk Marya (v eskm pekladu vylo 1666) poznamenv, e [] vickni ho v malskm umn bez piny chvl a za to maj, e mu nen rovnho v echch, kter by uml tak vlastn vyobraziti jakoukoli tv kterhokoli lovka anebo obrazu jako on. V souvislosti s obrazy Paijovho cyklu v malostranskm kostele sv. Mikule se v Balbnovch Miscellanech (1681) pe: Stejnou krsou obraz se skv chrm sv. Mikule pi profesnm dom v Praze, kter je okrlen dly vzcnho ttce a pracovitosti Karla krty, naeho vynikajcho male, co o nm km nejenom z ptelstv, kter mi, kdy byl na ivu, prokazoval v hojn me, nbr i na zklad vrok mal, kter jsem asto slyel [ho] chvlit. I kdy nevme, jak konkrtn male mohl mt Balbn na mysli, jedno vznamn svdectv zachycen v psemn podob se dochovalo. Jde o ivotopis Karla krty obsaen v prvn knize Sandrartova rozmrnho trojsvazkovho kompendia o vtvarnm umn Teutsche Academie, kter vyla v Norimberku roku 1675. A nepli dlouh rozsahem, poskytuje krtv biogram dleit informace o umlcov ivotn a profesn drze a t mimodn erudovanou reexi jeho tvorby. I kdy si Sandrart, podobn jako u jinch umlc, adu daj nejsp vydal pmo od samotnho male i spolehlivho informtora, nen ivotopis lacinou kompilac, povrchnm souhrnem ivotnch dat ani konvenn chvlou. Z obsahu jednoznan vyplv Sandrartovo osobn zaujet krtovou tvorbou a jak uku dle, pi hodnocen male pouv vlastnch, na jinch mstech v knize denovanch pojm. Text se nese ve zeteln oslavnm duchu a vzhledem k tomu, e kniha vyla a rok po krtov smrti (o t se v samotnm zvru ivotopisu pe), pln i funkci oslavnho nekrologu. Nepehldnutelnm rysem krtova umleckho prolu, jak je pedstaven v Teutsche Academie, je veobecn uenost a obeznmenost s teoretickmi pedpoklady k malsk tvorb. Koncept uenho male (pictor doctus), kter Sandrart v Teutsche Academie systematicky buduje a pedvd nzorn na pkladu vlastn osoby, je dobe patrn ji z len mladch let Karla krty. Podle Sandrarta byl ji jako mlad pitahovn ke vzneenmu malskmu umn, jeho zkladn pravidla si dobe osvojil dky vrozen pracovitosti. Pro zskn vtch znalost (grere Wissenschaft) odeel do Itlie, a to nejdve do Bentek, kde se po nkolik let zdokonaloval sbrnm zkuenost, je zuitkovval pi malovn krsnch obraz a rozlinch histori, [kter] zdobil vytvenm pirozench afekt, vborn kreslenmi invencemi, dobrou manrou, umnou plastickou modelac a skvlm koloritem. Pot se mlad umlec, podncovan umleckou dychtivost, vydal do Bologne a Florencie, kde na tamnch akademich (Kunst-Schulen) rozmnooval sv vdomosti; sv kolen zavril v m, odkud se vrtil do ech. S vtem konkrtnch krtovch dl se v textu nesetkme, Sandrart se zmiuje jen obecn o malovanch historich a portrtech: Jeho dlo sestv zejmna z velkch histori a podobizen, kter jsou chovny u nejpednjch lechtic tto zem ve velk vnosti a kterch velmi mnoho lze spatit v Praze u Sv. Mikule, na Mal Stran u Sv. Tome a Sv. Vclava; na Novm Mst u Sv. tpna, ve farnm kostele sv. Martina, u Salvtora, v jezuitsk koleji, rovn ve zbraslavskm kltee, v plaskm kltee, v Litomicch v biskupskm chrmu, u Sv. Vavince v Mlnce a na mnoha jinch mstech. Ty vechny [prce] jsou dostatenm svdectvm toho, e n mal byl nejen vestrannm teoretikem, ale tak dobe zkuenm praktikem a ve vem skvle nsledoval produ. Tato pas je zajmav z nkolika dvod. Pedevm podv dleit informace o pstupnosti krtovch obraz, toti velkch histori a podobizen. Zatmco jejich zastoupen ve sbrkch eskch aristokrat Sandrart pechz strunm sdlenm, e jsou u nich chovny ve velk vnosti, nsleduje dlouh vet veejn pstupnch mst, toti chrm a klter v Praze a jinde v echch, v nich jsou k spaten umlcovy malby. Ty posledn jmenovan, toti obrazy s nboenskou tematikou, jsou zahrnuty do kategorie velk historie (groe Historien). Jak Sandrart uvd, pomoc nich si ten me uinit nzornou pedstavu o krtov mistrovstv, toti o jeho teoretickch znalostech a praktickch dovednostech, respektive o schopnosti ve vem skvle nsledovat produ.
STUDIE 113
Co konkrtnho se skrv za takovou charakteristikou naeho male? Jist nejde o nahodile pouit slova, nbr o vrazy zcela konkrtnho obsahu. Prv pojmy jako teorie, praxe a nsledovn prody hraj v Sandrartov pojet umn jako intelektuln a vzneen innosti klovou roli. Je teba zrove zdraznit, e v jejich vkladu se Sandrart nijak neli od svch souasnk; jeho prce pi vech praktickch poukch a nzornch nvodech zstv po teoretick strnce kompilac nzor pedelch autorit (pedevm Giorgia Vasariho, Karla van Mander, Federica Zuccariho, tak Leona Battisty Albertiho, Leonarda da Vinci aj.) a ve svm hrnu odr soudob idel akademickho vzdln umlce. V tom smyslu je pznan kladen drazu na atelirov zpsob veden vuky a uen se kresb. Porozumn principm vtvarnho umn (teorie) a jejich praktickho osvojen skrze piln cvien (praxe) lze doshnout pouze na umleckch akademich, kter Sandrart stav do pkrho kontrastu s malskmi dlnami, v nich probh zbn a empiricky veden vuka nepodloen soustavnou teoretickou ppravou. Zkladem akademickho kolen je kreslen lidskch postav nejdve podle dobrch dvojrozmrnch pedloh (rytin a kreseb), nsledn podle obraz pednch umlc a trojrozmrnch objekt (antickch soch a odlitk) a nakonec podle ivch model. Dokonal zvldnut kreslsk techniky vyaduje obzvltn pli a dlouholet cvien v obkreslovn a napodobovn toho, co proda zplodila. Teprve potom, kdy je intelekt schopen vymlet npadit koncepty a ruka, mnohaletm silm vycvien v kreslen, je dvtipn pen na papr, stv se zjevnou znamenitost jak male, tak umn. I kdy by se mohlo zdt, e fundament malskho umn spov na vuce v ateliru, Sandrart doporuuje pokroilmu adeptu malskho umn tak chodit astji do spolenosti, kde me pozorovat lidi rznho postaven. Tu sleduje jejich zpsoby a chovn pi prci, rozhovorech a obchodu, pi hdkch a smchu, ve sporech a bitkch, a gesta, kter to u nich a pihlejcch vyvolv. stedn mylenkou Sandrartovy koncepce je formulovn vztahu zobrazenho k viditeln skutenosti, kter se jako klov tma umleck teorie ranho novovku pro svou vznamovou mnohoznanost vzpr jednoduch denici. Natrlichkeit, v latinskm vydn Teutsche Academie z roku 1683 sice dsledn pekldan jako imitatio naturae, tedy npodoba prody, je Sandrartem chpna v mnohem irm vznamu slova pirozenost, jak lze vyrozumt z hojnho pouvn hodnotcho adjektiva natrlich (naturalis) a z celkovho kontextualizovn pojmu, a to pesto, e v nkolika mlo ppadech, jako prv ve krtov ivotopisu, je pouito opisu: der Natur in allem rhmlichst nachgefolget (latinsky naturam in omnibus secutus sit simplicissime), kter spe navozuje pedstavu umleckho tvoen v ist mimetick (napodobiv) funkci. Sandrartovi je tedy nejvy kvalitou umleckho dla opravdov a iv pirozenost. Jak uvd, teprve pirozenost in umlce velkm, vynikajcm, slavnm a hodnm chvly. K dosaen takovho mistrovstv nesta se spokojit s vrnou npodobou prody, kterou v pokroil fzi uebnho procesu pedstavuje kreslen podle ivch model. Jde pouze o prpravu, kter m v posledku smovat k dobe osvojen, jist pirozenosti, kdy ruka a rozum pivyknou mimodnmu pvabu, ivosti a lehkosti a umlec je schopen tvoit zpamti, toti bez pkladu a pirozen. Stavn tvr innosti umlce narove plodiv a neustle se obrozujc sle prody zeteln zaznv v doporuen mali nevzat se na dnou manru, ani pijatou zvyklost, nbr tak jako sama proda neustle nco mn a rod jinak, i my se mme ustavin ve vem mnit a obracet od dobrho k lepmu. Chybt ovem nesm nleit idealizace vtvarnch forem, pvab (gratia), skrze kter zskv umleck dlo na vzneenosti a dstojnosti, jak to zaznv ve formulaci, e stejn jako se samotn prod vzcn pihod, aby doshla nejlepho, a jenom zdka tvo v naprost dokonalosti, tak i umlec pi zobrazen krsy ve vech vcech mus vynaloit znan sil, kter je u mnohch nedosaiteln, a kdo je toho schopen nebo m takovou milost, nech to povauje za Bo obdarovn, za n mus vzdvat dky. I kdy je nesnadn z dosavadnch znalost vyvozovat cokoliv konkrtnho o krtov ppadnm akademickm vzdln v Itlii (chybj o tom psemn doklady,
114 TV V TV PUBLIKU
69 OSandrartov umleck teorii recentn Michle-Caroline Heck, Thorie et pratique de la peinture. Sandrart et la Teutsche Academie, Paris 2006 (PassagenXV); Karl Mseneder, Ars doctaJoachim von Sandrarts Teutsche Academie, in: Hartmut Laufhtte (ed.), Knste und Natur in Diskursen der Frhen Neuzeit, Wiesbaden 2000 (Wolfenbtteler Arbeiten zur BarockforschungXXXV), s.157213. 70 M.C. Heck (cit. v pozn. 69), s.3646. Kidelu akademicky vzdlanho umlce 16. a17.stolet viz Cynthia E.Roman, Academic Ideal of Art Education, in: L.Rubin (ed.), Children of Mercury (cit. vpozn. 35), s.8195. 71 Srov. Hans Dickel, Deutsche Zeichenbcher des Barock. Eine Studie zur Geschichte der Knstlerausbildung, HildesheimZrichNew York 1987 (Studien zur Kunstgeschichte XLVIII), s. 158163; tak Diane De Grazia, Drawings as Means to an End. Preparatory Methods in the Carracci School, in: Andrew Ladis (ed.), The Craft of Art. Originality and Industry in the Italian Renaissance and Baroque Workshop, Athens, Ga. 1995, s.165186. 72 TA 1679, III, s.12; srov. Mseneder, Ars doctaJoachim von Sandrarts Teutsche Academie (cit. vpozn. 69), s.174175. 73 TA 1675, I, kn. 3, s.60: Was fr eine Hand zum Zeichnen erfordert werde. Es ist aber zu der Zeichnung vonnten / da die Hand mit sonderbarem Flei und durch langwrige Ubung sich expedit, frtig und hurtig mache / alles mit der Feder / Griffel / Kreide oder Kohle / abzuzeichnen oder wol nachzubilden / was die Natur hervor gebracht. Dann wann der Verstand seine wol-ausgesonnene Concepte heraus lsset / und die Hand / durch vieler Jahre langen Flei in zeichnen gebet / solche nach der Vernunft zu Papier bringet / / so wird die vollkommene Vortrefflichkeit so wol des Meisters / als der Kunst / verspret. 74 Tamt: Nachdem man auch die Perspectiv wol begriffen / und aller Dingen Gliedmaen und Leiber in sein Gedchtnus eingedrucket / so kan der Mahler zum ftern unter die Leute Lustwandlen / wo unterschiedliche Standspersonen anzutreffen und zu sehen sind. Da beobachte er dann ihre Art / und Manier im arbeiten / reden / handlen / zanken / lachen / streiten und schlagen / was fr Gebrden sowol sie / als die umstehende Zuseher / fhren. 75 R.W.Lee, Ut pictura poesis (cit. vpozn. 24), s.1127. 76 Joachim von Sandrart, Academia nobilissimae artis pictoriae, Noribergae 1683, s.323. 77 Podobn jet ubrat van Eyck Sandrart (TA 1675, II, kn. 3, s.216) pe, e star Hubert in der Kunst den Zgen der Natur eiig nachgefolget; vlatinskm pekladu (s.205) in arte nostra naturae sedulo secutus fuerat ductus. KSandrartem pouvanmu pojmu Natrlichkeit viz Ch. Klemm, Joachim von Sandrart (cit.vpozn. 64), s.4142; K.Mseneder, Ars doctaJoachim von Sandrarts Teutsche Academie (cit. vpozn. 69), zejm. s.172176; M.C. Heck, Thorie et pratique de la peinture (cit. vpozn. 69), s.323333. Pro zajmavost uvdm peklady pojmu vtrojjazynm slovnku Casparus Zacharias Wussin, Dictionarium von dreyen Sprachen, Teutsch, Lateinisch, und Boehmisch, Prag 1700, s.113, s.307, s.418: natura = Natur = pirozen, bytnost kad vci; naturalis = natrlich = pirozen; naturaliter = natrlich, von Natur = pirozen, od pirozen; imitatio = Nachfolgung = nsledovn. 78 TA 1675, I, Pedmluva, s.2: Die Kstlichkeit einer Kunst-Sache / wird nach der wahren lebhaften Natrlichkeit beurtheilet: Ich fue und grnde mich auch darauf / da eine Sache um so viel kstlicher / vollkommenund schner ist / je mehr sie von der Natrlichkeit in sich hat. TA 1675, I, kn. 3, s.61, s.61: Dann die Natrlichkeit / macht den Knstler gro / excellent, ruhmreich und gepriesen. Tamt: Wann man nun / in solchem nachzeichnen / durch viele Ubung / eine gute practic und Gewonheit / auch sichere Hnde / erworben / mag man zur Abzeichnung der lebendigen Dinge schreiten / und darinn mit msigem Flei und Aufsicht sich so lang ben / bis man eine nach den Regeln wolgegrndete sichere Natrlichkeit erwerbe. [] Solche Dinge / die der Natur zum hnlichsten / knnen dem durch langen Flei abgematteten Knstler / seine Mhwaltung / mit Ehre und Gewinn wieder vergelten / als wordurch Hand und Verstand zu einer sonderbaren gratia, Lebhaftigkeit und Leichte angewhnet wird. Tamt: [] damit er solche / auch ohne Idea und Exemplar / natrlich zu gestalten wisse. Srov. podobn poadavek na umlce vznen Vasarim; uvd C.E.Roman, Academic Ideal of Art Education, (cit.vpozn. 70), s.84. TA 1675, I, kn. 3, s.102: Man soll sich an keine Manier / Gewonheit oder angenommenen Gebrauch binden / sondern wie die Natur immer alles verndert und anderst gebieret / also sollen wir immerzu in allem uns verndern und von dem guten zum bssern wenden. Srov. K.Mseneder, Ars doctaJoachim von Sandrarts Teutsche Academie (cit. vpozn. 69), s.172173.
79 80
81
82
9. Karel krta, est skic k P. Marii Bolestn, 1644, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
83 TA 1679, III, s.13: Also bleibet nun wahr / und fest / da / gleich wie der Natur selbsten schwer fllet / auf das Hchste zu kommen / und sie selten die usserste Vollkommenheit gebiert / also auch dem Knstler / das Allerschnste in allen Dingen zu bilden / die meiste Mhe mache / ja bey vielen unmglich sey; und wer solches vermag / oder diese Gnade hat / es billig fr eine Gabe Gottes / und Verpichtung des Danckens / erkennen mge. 84 Ojedinlmi doklady jsou Poprs mladka, dochovan vgrackm pevodu Vclava Hollara, alist se zznamy gurlnch motiv podle obraz pozen nejsp jet bhem italskho pobytu. Viz Alena Volrbov, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 1), s.60, . k.I.14; resp.Pavel Preiss, Marginlie ke krtovu kreslskmu dlu, in: Z.PokornM.Svato (edd.), Bohuslav Balbn akultura (cit. vpozn. 14), s.130135, zde s.131, obr.1.
prakticky neznme dnou umlcovu kresbu podle modelu), Sandrartem vylen idel univerzln vzdlanho umlce (pictor doctus), projektovan i na Karla krtu, nijak neodporuje poznatkm, kter o mali mme. krta vzeel z humanisticky orientovan rodiny, zkladm malskho umn se patrn nauil u intelektuln zaloenho Aegidia Sadelera, bezprostedn po svm odchodu z ech roku 1627 se pohyboval v ueneckm prosted basilejskho profesora teologie Ludwiga Luze a podobn si ponal nejsp i bhem svho italskho pobytu. Podle pozstalostnho invente malova syna Karla ml. nechybla v rodinn knihovn dla antickch klasik, historick prce, tak teoretick pojednn o rtorice (Nicolas Caussin, De eloquentia sacra et humana) a vtvarnm umn (Ripova Iconologia, Vitruviovch Deset knih
STUDIE 115
o architektue). Do krtova prolu umlce-intelektula spad i rozshl navrhovatelsk innost v oboru univerzitnch tez, kterou Sandrart tak vysoko hodnot. Bezprostednm dokladem akademickho zaloen Karla krty je ovem nespoet skic, dlch studi a malovanch modell, kter vznikaly jako pedstupn k velkm obrazovm kompozicm. Vechny tyto prce jsou vmluvnm svdectvm teoreticky i prakticky zvldnutho konceptu kresby (disegno), univerzlnho prostedku k vyjden umlcovy fantazie a kreativity, pipodobovanho bosk stvoitelsk sle, respektive tvoivosti prody. Sandrartem tolik vyzdvihovan pirozenost, toti schopnost podle pamti a vnitn pedstavivosti zachytit jakoukoliv ideu, postavu a motiv, je zjevn na krtov listu se esti studiemi Panny Marie Bolestn (obr. 9), na nm se mal postupn dopracovval k nlnmu pojet postavy pro velk oltn obraz Ukiovn z kaple sv. Barbory pi kostele sv. Mikule na Mal Stran. Dlo se tak pochopiteln bez ivho modelu, vechny varianty se rodily v umlcov mysli. Podobnm ppadem je tak berlnsk kresba s osmi verzemi reakce Panny Marie na andlsk zvstovn. Tyto a etn jin kresby zeteln ukazuj na osvojen metodick postup ppravy obrazu, vlastn akademicky kolenm umlcm. Zahrnoval ujasnn celkov kompozice a rozvren svtla a stn, rovn vypracovn pz jednotlivch postav adou samostatnch skic; zvltn pozornost byla vnovna dleitm detailm jako pedevm gestm rukou. Je ovem nutno konstatovat, e i kdy krtovi jako zkuenmu portrtistovi nebylo kreslen podle ivho modelu ciz, postrdme u nj vyloen aktov studie. Vrame se ale ke krtovm obrazm, konkrtn k jeho velkm historim, nachzejcm se v praskch chrmech a jinde v echch, kter byly Sandrartovi dvodem pro vysok hodnocen male. Pvlastek velk se primrn nevztahuje k rozmru i formtu obrazu, nbr k potu postav ve scn. Kdy v obecnm pojednn o malstv Sandrart vykld invenci (Erndung) a kresbu jako nezbytn pedpoklady malskho umn, uvd tak: Z ve popsanho cvien [v kresb] lidskch tl povstv invence neboli vynalzavost, kter stanovuje, jak do velkch histori zalenit tyi, osm, deset, patnct, dvacet a vce postav nebo cel vojsko pi zpasech nebo v polnch bitvch. Hned pot Sandrart objasuje nr historie (Geschicht-Mahlerey): Historie m bt zaplnna mnohmi rozlinmi vcmi, pesto tak, e kad [z nich] smuje k zamlenmu cli. Rovn se mus snadno z postav rozeznat postaven, loha a jednn, z tve, posunk a celkovho vzhledu mld a st. Proto pi zachycen eny stejn jako jinocha je teba zobrazit tv o nco lbeznji a jemnji ne u mu; sta mus bt ztvrnni s poestnmi a rozvnmi gesty, zvlt pak jestlie pedstavuj duchovn nebo vysoko postaven osoby. Je nezbytn tak dbt na to, aby kad vc souznla s celm dlem a aby hned pi prvnm pohledu na obraz bylo mono poctit soulad. Vzpurn m bt pojednna lt ena, vldn bohyn lsky, take se d poznat malv zmr bez pipojenho vkladu. Zjevy, kter maj psobit opravdu zlostn i divoce, mus obdret drz vzhled. Jin, kter jsou umstny do pozad, mus bt podny letmo s pozvolna tmavmi a slbnoucmi barvami. Pipojena jsou i dal kritria. Projevem mistrovstv je zobrazen pekrvajcch se lidskch postav, z nich nkter se na scn uplatuj pouze zsti i se stvaj mn zetelnmi a ztrcej se lomenm barev. Draz je kladen na perspektivu: sprvn namalovan vc mus bt proporcionln pizpsobena prostoru; veker architektonick detaily maj bt pojednny uvliv, ist a lahodit oku, s celkovou prostorovou vstavbou m souznt barevn perspektiva. O zsadch (decorum), kter je teba dodrovat pi malovn histori, pojednv Sandrart detailn jet ve zvltn kapitole. Prvnm krokem je seznmen se s literrn pedlohou historie; k zmnoen mylenek (zur Mehrung der Gedanken) pispv etba rznch autor, kte odlin zpracovali ltku. Kdy mal dospje k rmcov pedstav, me pistoupit ke kreslen skic. Konenou formu, vetn barevnho een, pedstav na malovanm modellu, kter schvl objednavatel. Pi malovn obrazu se m mal vyvarovat toho, aby rohy zstaly przdn, souasn ale nemaj bt peplnn; nesm chybt prhled do pozad. Pokud je horizont posazen nzko, sm
116 TV V TV PUBLIKU
85 Viz studie Sylvy Dobalov a Lubomra Konenho vtto knize. 86 Sylva DobalovLubomr Konen, Karel krta aumlci praskho rudolfnskho dvora, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 1), s.2729, zde s.28. 87 Viz studie Lenky Stolrov a Petra Pibyla vtto knize. 88 krtovy kontakty se sdruenm umlc absnk Accademie degli Incogniti bhem jeho pobytu vBentkch pedpokld Petr Pibyl, Karel krta aItlie, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (pozn. 1), s.95103, zde s.97. 89 Srov. oddl krtovsk knihovna, tamt, s.557575. 90 Srov. oddl Karel krta ajeho souasnci jako inventoi graky, tamt, s.367419. 91 Srov. P.Preiss, Marginlie (pozn. 84); t, Betrachtungen zu Karel krtas zeichnerischer Eigenart, BarockberichteXXXI, 2001 (Ehrenheft Franz Wagner zum 70. Geburtstag), s.4252. Viz tak kapitolu Aleny Volrbov vtto knize. 92 Kpojmu disegno Wolfgang Kemp, Disegno. Beitrge zur Geschichte des Begriffs zwischen 1547 und 1607, Marburger Jahrbuch fr KunstwissenschaftXIX, 1974, s.219240; Sergio Rossi, Idea e accademia. Studio sulle teorie artistiche di Federico Zuccaro.I.Disegno interno e esterno, Storia dellarte XX, 1974, s.3756. 93 Sylva Dobalov, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 1), s.212, . k.V.3; P.Preiss, Marginlie (cit. vpozn. 84), s.131132. 94 J.Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 2), s.219220, . k. 150, obr.174. 95 D.De Grazia, Drawings as Means to an End (cit. vpozn. 71), s.166167. 96 Vtomto ohledu vjimkou je peliv proveden kresba Podobizna mladho mue. Viz Marcela Vondrkov, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 1), s.354, . k.VIII.11. 97 TA 1675, I, kn. 3, s.62: Von der Invention, worinn sie bestehe: Aus besagter Ubung an natrlichen Leibern / entspringet die invention oder Erndung / welche anordnet / wie man in groen Historien vier / acht / zehen / fnfzehen / zwanzig und mehr Figuren / oder ganze Heere in Bataglien und Feldschlachten / stellen solle. 98 Tamt: Geschicht-Mahlerey / und was bey den Figuren zu beobachten: Eine Historie soll erfllet seyn mit vielen unterschiedlichen Dingen / doch da jedes auf den vorgesetzten Zweck ziele. Es mus auch der Figuren Amt / Dienst und Verrichtung / Jugend und Alter / aus dem Gesicht / Gebrden und Area zu spren seyn. Dahero an einem Frauenbilde / wie auch an einem Jngling / das Gesicht etwas lieblicher und zrter / als an Mnnern / zu bilden: die Alten / men mit sittsamen und bedachtsamen Gebrden / absonderlich so sie geistliche oder hohe Stands-Personen praesentiren / gestaltet werden. Man hat auch allezeit zu beobachten / damit jedes Ding mit dem ganzen Werk einstimme / und also / gleich in erster anschauung des Gemhls / eine Harmonie zu spren sey. Trotzig soll eine Furie, und freundlich eine Liebes-Gttin / gebildet werden: damit man des Mahlers intention oder vorhaben / ohn Beyfgung einer Erklrung / erkennen mge. Die Bilder / so ernsthaft / zornig und wild erscheinen sollen / men eine freche Gestalt bekommen. Andere / die man in die ferne ordnet / men als chtig / mit allgemach-dunklen und abnehmenden Farben beygebracht werden. 99 Tamt: Verlierung der hinter einander stehenden Bilder: In diesem aber bestehet hierbey die meiste Meisterheit / da sie die nackende Bilder lebhaft und natrlich treffen / ingleichen hinter einander also eintheilen / und nach und nach zu- oder abnehmen machen / da sie zum theil herfr kommen / die andere aber / der Ordnung nach / durch brechung der Farben / nach der Kunst sich verlieren und entweichen. 100 Tamt: Die Perspectiv mus wol beobachtet werden: Es mus aber allhier / wie in allem / die Perspectiv knstlich beobachtet werden: da nmlich erstens das vorgenommene Stuck / nach proportion des Orts und der Regeln / sich entweder ordentlich verliere / oder sich herfr thue und ergrere; Ferner da alles / nach Ordnung des Gebues / der Zimmer und Seulen / klglich und sauber eingerichtet / lieblich in die Augen falle; und endlich / da / gleichwie das perspectivische Gebu selber / also auch die Hhe und Helle / Gnze oder Hrte der Farben / wie oben gedacht / sich gemchlich verliere. Und aus solcher guten Eintheilung / wird des Knstlers Verstand geprfet. 101 TA 1675, I, kn. 3, s.7980. Ktomu M.C.Heck, Thorie et pratique dela peinture (cit. vpozn. 69), s.243255.
102 K.Mseneder, Ars doctaJoachim von Sandrarts Teutsche Academie (cit. vpozn. 69), s.170171. 103 TA 1675, II, kn. 2, s.9798: [] als nmlich in invention und Zusammenfgung der Historien / welche er nicht allzu confus, auch nicht allzu arm ordiniret / ferner in Ausbildung allerhand zierlicher Neben-Sachen / womit er seine Gemlde sehr bereichert / und die Anschauer belustiget hat. So war er auch der frtreichste Meister in holdseligen Gesichtern; Frauen / Kindern / Jungen und Alten wuste er nicht allein zierliche Ausstze / Kleidungen / Haar-Zierrathen und anders zuzuordnen / sondern auch natrliche / und jedes seiner condition gleichfrmige Bewegungen anzubilden / da man sie unmglich schner machen konte: Das iehen der Pferde / die Grausamkeit der Soldaten / artliche Landschaften / erschreckliche Gewitter / schne prospective, zierliche Gebude / Poetische Fabeln und anders wuste ersowol zu mahlen / da man / kurtz zu reden / wol von ihme aussagen mag / er seye ein universaler, vollkommener / ungemeiner und erfahrner Mahler gewesen. 104 TA 1675, I, kn. 3, s.79. Srov. Christian Klemm, Pfade durch Sandrarts Teutsche Academie, in: Teutsche Academie der Bau, Bild und Mahlerey-Knste. Nrnberg 16751680. In ursprnglicher Form neu gedruckt mit einer Einleitung von Christian Klemm, Nrdlingen 1994, s.932, zde s.17. 105 TA 1675, (Sandrartv ivotopis), s.20. Ktomu Michle-Caroline Heck, Dune cole de peinture une acadmie de papier. Les retables de lglise de Lambach, in: Sybille Ebert-SchiffererCecilia Mazzetti di Pietralata (edd.), Joachim von Sandrart. Ein europischer Knstler und Theoretiker zwischen Italien und Deutschland, Mnchen 2009 (Rmische Studien der Bibliotheca HertzianaXXV, Rom und der Norden III), s.8595; tak Ch. Klemm, Joachim von Sandrart (cit. vpozn. 64), s.232251, .k.117123. 106 Cornelis de Bie, Het Gulden Cabinet van de edel vry Schilder Const, inhovdende den lof vande vermarste Schilders, Architecters [], Antwerpen 1661, s.251. Kompletn znn biogramu uvdm veskm pekladu, kter jsem podil ve spoluprci sdr. Jakobijn Kiel: [] Karel krta bydlel vItlii sWillemem Brouwerem, vm zskal vmalskm spolku pzvisko aroun [= Slach-sweert]. Je velmi dobrm vmalovn kompozic, portrt, velkch imalch, jeho umn je dno od vech domcch lechtic avysoko cenno. Vsouasnosti ije vPraze, kde je velmi uznvn adosud stle provozuje malsk umn. 107 Lenka StolrovVt Vlnas, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (pozn. 1), s.262265, . k.V.33 (modello), . k.V.34 (obraz).
mal (a nikoliv jeho pomocnci) mus s velkou p provst krajinu, budovy a oblaka. Vlastn scna mus bt osazena dostatenm potem jednajcch postav, kter maj bt pevn soustedny v mst konn hlavnho pbhu. Pro snaz pehlednost je douc hlavn aktry zdraznit vedenm svtla. Dokonalosti malby slou nleit doprovodn apart, kter zaujme dekorativnost nebo nezvyklost (gute Beyfgungen / und der Materie anstndige fremde Ersinnungen), nleit dren tla a vyjden duevnho hnut; postavy maj bt zobrazeny v prolu, v stenm zkrytu, stojc, sedc, lec a klec, zpola i zcela obleen, vechny vzjemn promsen. Avak veho s mrou. Pestoe je douc pout vech dostupnch vtvarnch prostedk, v konenm vsledku mus ve slouit zobrazenmu pbhu. Pro pochopen vznamu, jak Sandrart pikldal malskmu nru historie, je dobr zmnit tak jeho charakteristiku Rafaelova gnia, kter jak upozornil Karl Mseneder nen pouhm souhrnem nzor vyench jinmi, nbr pisatelovm vlastnm sudkem, odrejcm osobn vkus a dobov estetick ctn. Sandrart pe o Rafaelovi jako o univerzlnm, dokonalm, neobyejnm a zkuenm mali, protoe vynikal v invenci a historich, kter sestavoval nikoliv nepehledn ani pli chud, dle ve vytven velijakch ozdobnch vedlejch vc, m sv malby velmi obohacoval a til divka. Byl tak vynikajcm mistrem lbeznch zjev; enm, dtem, mladm i starm uml piadit nejenom pvabn doplky, obleen, ozdoby vlas a jin vci, ale tak zobrazit pirozen a kad situaci psluejc pohyby, take to nelo provst krsnji: prk kon, krutost vojk, zpsobn krajiny, dsiv boue, krsn vhledy, pkn architektury, poetick bajky a jin [] Ve odpozorovan kvality na Rafaelovch kompozicch dvaj snze porozumt Sandrartov zlib v historicky vpravnch dlech velkch bentskch mistr Tiziana, Veroneseho a mistrnho Tintoretta, tak jeho veleben vlastn rukou namalovanch sedmi oltnch plten v klternm kostele v Lambachu, kter se nerozpakuje oznait za dokonalou kolu celho malskho umn (eine vollkommene Schule der ganzen Mahlerey Kunst), a konen jeho sudku o krtovch oltnch obrazech. Jen na okraj budi uvedeno, e podobn hodnocen krty prosvt v jinak strunm umlcov ivotopisu, obsaenm v knize Het gulden Cabinet vlmskho uence Cornelise de Bie z roku 1661. Zde stoj, e Karel krta je velmi dobrm v malovn kompozic [= ordonnantien] a portrt, velkch i malch [] Zamme se nyn na nkolik skvlch pklad krtovch velkch histori, na kterch lze v dostaten reprezentativn me sledovat vechna Sandrartem uvdn kritria. Samozejm sem pat ji ve pojednan obraz Sv. Karel Boromejsk navtvuje nemocn morem, kter zaujme ist konstruovanm prostorem a bohatou gurln staf. Nemn skvlm ppadem je monumentln pltno Ukamenovn sv. tpna, je pro hlavn olt v nov vystavnm litomickm dmu objednal tamn biskup Maxmilin Rudolf ze lejnic (obr. 10). Jakkoliv ve ztvrnn muednick smrti navzal krta na zavedenou ikonograckou tradici, kterou na zklad len ve Skutcch apotol (Sk 7, 5560) utveli pedn umlci italskho cinquecenta (zejmna Giulio Romano, Giorgio Vasari a Lodovico Cigoli), jde o zcela svbytnou interpretaci tmatu, v n je obsaena ada pozoruhodnch detail prozrazujcch schopnost osobit vytvet narativn scnu a volit pitom zvltn prostedky k zeslen nalhavosti sdlen. Ji pi zbnm pohledu je zejm, e litomick obraz vyhovuje nru historie dokonale. Nzk krajinn horizont skt pohled do pedmstsk krajiny, vlevo vidme siluetu opevnn, prav okraj je ohranien skvlou architekturou klasickho du (patrn Damask brna, u kter bylo tpnovo ukamenovn tradin lokalizovno) a opodl proti nebesk obloze prosvtaj vysok stromy. Vznamotvorn je shry veden svtlo, kter napomh plastick modelaci gur a dramatizaci scny. Velk postavy astnk dramatu jsou umstny v pednm obrazovm plnu, tud nejble k divkovi. Mui, ze vech stran obstupujc klecho tpna, v bohatstv forem a pohybov rozmanitosti vrchovatou mrou napluj poadavek varietas v zobrazen jednn a smlen lidskch postav. Pedstavu fyzicky nerovnho zpasu
STUDIE 117
navozuje gesto bezmocnho rozpaen muednka a akcentovn tlesnch objem jeho pronsledovatel, jejich zuivost zesiluj afektovan pohyby a vrazy v tvch. Zatmco sehnut a od pasu odhalen pacholek vlevo sbr ze zem kmen, jeho nejbli druh v otrhan koili se napahuje s kamenem a na podtren brutality chystanho deru se levic chpe svtcova ramena. Oba maj sv pohledov protjky v dalch dvou postavch, kter opakovnm pohyb, ovem v opanm natoen tl, nsob dramatick inek scny. Je to opt sehnut mu, ktermu je pro zmnu vidt do rozbsnn tve a jeho trup je zahalen do modr tuniky s pltm, a napravo od nj nahmi zdy k divkovi natoen obr, jeho jedna pae s kamenem je sputna a druh pozdviena, aby si tak bylo mono snze domyslet motoriku celho pohybu. Za nm vpravo jeho konn napodobuje jet jeden mu s blm tkem obtoenm kolem hlavy, zachycen dsledn v prolu. Teprve pi delm prohlen scny si vimneme i poetnho doprovodnho komparsu, kter je rozlien do nkolika charakteristickch skupin. Zcela vpravo je to krom repoussoirov postavy avla, kter podle Lukova len hldal aty vrahm a schvaloval tpnovu smrt (Sk 7, 58, a Sk 8, 1), skupina pihlejcch. Jsou to jednak zvdavci usazen na skalisku, jednak msk str stec brnu, konkrtn zdy obrcen vojk s praporem, na kterm je vyobrazen rodov znak objednavatele obrazu biskupa lejnice, a jet jeden ozbrojenec, jen odvrcenou tv snad vyjaduje nesouhlas s lynovnm. lohu zvdavho pozorovatele, kter svm neobvyklm zjevem navc podncuje divkovu zvdavost, pln mouenn namalovan nejve vpravo. Nejde pitom o samoeln a nepatin exotismus, jak by se mohlo na prvn pohled zdt. V souladu s textem osm kapitoly Apotolskch skutk, kter nsleduje bezprostedn po vylen tpnova kamenovn, jde o etiopskho dvoana poktnho apotolem Filipem na cest do Gazy, o nm se pe, e pedtm piel na pou do Jeruzalma (Sk 8, 27). Odlinou lohu zastvaj karikovan postavy id v pozad rmujc muednickou scnu. Dsiv tve a dlan piloen k um vmluvn vyjaduj jejich neochotu naslouchat tpnov ei o djinch spsy pednesen ped veleradou (Sk 7, 253), pi kter se jim srdce chvla vzteky a skpali zuby (Sk 7, 54). tpnova slova jsou pro jednoho z id, obleenho do blho roucha, dokonce natolik nesnesiteln, e dre si ui, zstv otoen zdy. Dnes ji jen mlo zeteln skupina v pozad zcela vlevo pedstavuje kesany. Konkrtn je to dvka, kter se pes rameno ohl a otr si slzy, dle matka s dttem, kter je snad pipomnkou tpnova jhenskho povoln, s nm byla mimo jin spojena povinnost peovat o nezaopaten eny a sirotky. Fragmentrn zachycen noha prchajcho zcela vlevo zas upomn na pronsledovn kesan v Jeruzalm, k nmu dolo po tpnov smrti (Sk 8, 13). Djov nosn je i velk postava andla v horn polovin obrazu, kter dr v jedn ruce palmovou ratolest muednictv a ve druh vavnov vnec vn slvy. Je soust tpnova vidn otevench nebes, kde zahldl Syna lovka, jak stoj po Bo pravici (Sk 7, 5556). Dvojice boskch osob je zachycena ve svrchn lunet pltna. Pi pohledu na prozen tve andla i prvomuednka si lze tak vybavit charakteristiku tpnova promnnho vzhledu bhem ei ped veleradou: [] jeho tv se podobala tvi andla (Sk 6, 15). krtovu mimodn vyvinutou schopnost transponovat literrn ltku do komplexnho vizulnho celku lze obdivovat i na vyloen nedramatickch scnch s nboenskou tematikou, kter se svoj statinost bl spe devonm obrazm. Takovm je oltn pltno Sv. Tom z Villanovy rozdv almuny chudm z kostela sv. Tome pi kltee augustinin-poustevnk na Mal Stran (obr. 11). Ze sporch psemnch zprv lze vyvozovat, e si malbu dal nkdy v letech 16701671 namalovat sm konvent, a to zejm se zmrem napomoci en kultu svho dovho svtce, kanonizovanho teprve roku 1658. Obraz byl vysoce hodnocen, jak dokld nespn jednn jistho kupce v polovin 18. stolet o jeho zakoupen za horentn sumu 5000 zlatch a nahrazen kopi. Dnes obtn itelnost potemnlch parti tto jinak na
118 TV V TV PUBLIKU
108 J.Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 2), s.130131, . k. 40; J.Neumann, MalstvXVII.stolet (cit. vpozn. 17), s.56, s.84. 109 Edice historickch pramen, dokument . 125 a 126. 110 Uvd Bohumil Matjka, Pestavba avzdoba chrmu sv.Tome pi kltee poustevnk du sv.Augustina na Menm Mst Praskm, Pamtky archaeologick amstopisnXVII, 1896, sl.81152, zde sl.122, sodkazem na dnes nezvstn pramen.
10. Karel krta, Ukamenovn sv. tpna, 1669, Litomice, katedrla sv. tpna (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln)
111 Nicasius Baxius, Sanctus Thomas aVillanova, Cognomento Eleemosynarius, ArchiEpiscopus Ecclesiastes Imp.CaroliV.aSanctissimo Papa Nostro AlexandroVII.Anno M.DC.LVIII.in Festo Omnium Sanctorum Fastis eorundem adscriptus, Monachii 1659, s.90120 (CaputXX.Sanctus Thomas verus pater pauperum ac egenorum, quibus admiranda subvenit charitate; CaputXXI.Magna pietate, et benevolentia recipit infantes expositios, eisdemque alimenta iubet dari; CaputXXII.Aliquot miracula, que Antistes, inter eleemosynas dandum, fecit; CaputXXIII.Nudos vestit, et pietatis administras sartrices excitat). 112 Tamt, s.103104: Tantum enim depluebat nummorum, et munerum in famelicos, inopes, afflictos, nobiles attenuatos, matronas honestas, sacerdotes, virgines viduas, pupillos, expositios partus, vulgusque promiscuum egens, ut ineunti rationem annui eius proventus, divinum quiddam, ac ope maius humana videatur. 113 Kikonograi sv.Tome zVillanovy vroli almunka suvedenm dl Bartolomea Estebana Murilla, Francisca de Zurbarn aj., kter se utvela po svtcov kanonizaci, viz Antonio Iturbe Siz, Iconograa de Santo Toms de Villanueva, in: Conmemoracin del 450 aniversario de la muerte de Santo Toms de Villanueva, Valencia 2008, s.213270, zde s.248249. 114 Spodobnm efektem se na krtovch obrazech setkme asto. Namtkou vzpomeme Sv.Martin dlc se sebrkem opl, Smrt Drahomry, Zvstovn P.Marii zTnskho chrmu, nebo Zkouka istoty vestlky Tuscie. 115 Srov. Christine Gttler, Actio in Peter Paul Rubens Hochaltarbildern fr die Jesuitenkirche in Antwerpen, in: Joseph Imorde (ed.), Barocke Inszenierung. Akten des Internationalen Forschungscolloquiums an der Technischen Universitt Berlin, 20.22. Juni 1996, Emsdetten 1999, s.1031, zde s.1416. 116 Srov. Francesco Mozzeti, Educare per immagini. Gesti di carit e attivismo caritatevole, Venezia CinquecentoVIII, 1998, s.5380, zejm. s.7577. 117 Srov. TA 1675, I, kn. 3, s.6869. Tento gurln typ m pvod vjedn znahch postav na Michelangelov kartonu Bitva uCasciny (15041506). Viz Rudolf Kuhn, Der Aufbruch zur Schlacht von Cascina. Ein Grndungswerk der klassischen, monumentalen, vielgurigen Breitkomposition nach Komplexen, in: Friedrich PielJrg Traeger (edd.), Festschrift Wolfgang Braunfels, Tbingen 1977, s.215222.
detaily bohat mnohagurln scny je dsledkem prosvtn podkladu dkmi nnosy barevnch vrstev. Sv. Tom z Villanovy, vlastnm jmnem Tom Garcia (14881555), jinak t valencijsk arcibiskup, proslul pkladnou p o chud a nuzn, ujmal se nezaopatench a oputnch dt a sirotk. O skutcch milosrdenstv a bleneck lsky tohoto Otce chudch i Svatho almunka se zevrubn pe ve tyech kapitolch svtcovy hagiograe sepsan augustininem Nicasiem Baxiem. Jeho bezmezn tdrost je charakterizovna nsledovn: Nebo [sv. Tom z Villanovy] obdarovval tolika penzy a almunami hladov, nemajetn, suovan, zchudl lechtice, poestn eny, knze, panny a vdovy, sirotky, oputn novorozen dti, nuzn obecn lid, take se zdlo, kdy v ronm vytovn uzavral sv pjmy, e ty pochzej od Boha a jsou vt ne lidsk bohatstv. Vychzeje z Baxiova i podobnho len, a snad tak pmo v nvaznosti na svtcovu ikonograi, zachytil Karel krta almunka v eholnm hbitu s arcibiskupskm palliem na prsou, jak obdarovv mincemi starho mue. Scna se odehrv na schodech vedoucch k arcibiskupsk rezidenci za asti bohatho komparsu postav. Svtce uprosted obklopuj z obou stran davy prosebnk, vzadu vlevo u vchodu do palce stoj jeho doprovod. Stejn jako jsme vidli v pedelch ppadech, i zde se pi rznosti lidskch typ a provdn odlinch innost vichni akti vztahuj k almunkovi, kter je hybatelem vekerho dn. Dokonce i dva letc andlci (zjevn poukaz na bosk zdroj jeho pjm zmiovan Baxiem) nahoe vlevo vysypvaj mince na podnos mui stojcmu hned za svtcem a v prhledu vpravo spatujeme na balkonu s balustrdou sluebnky nesouc na bidlech suen ryby a jet jin s balky oacen. Ve srovnn s litomickm obrazem je tituln postava na malostranskm obrazu pro divka okamit uchopiteln; jej silueta se vrazn uplatuje na neutrlnm pozad, kter tvo hladk pilastr palcov architektury. Dominantn postaven sv. Tome v rmci cel skupiny vyplv z jeho umstn na vyven schodiov podest, m je tak nensiln docleno jeho zasazen do stedu cel kompozice. Zpsobem ztvrnn tmatu se krtv obraz ad k obrazovmu druhu kontemplativn historie, ve kterm se vyprvn (historia) spojuje s konvennm zpodobnnm svtce s osobnmi atributy (imago). V tom smyslu nrov pojat skupina chudk, vystiench otrhanm obleenm, bosma nohama i propadlmi tvemi s bezzubmi sty, slou nejenom k ilustraci pbhu, ale ve spojitosti s vlevo stojc mladou enou s dttem v nru, alegorickm znzornnm lsky k blinm (Charitas), zskv vy morln smysl a nepmo divka navd k rozjmn o praktikovn dobroinnosti jako nezbytnm projevu kesanskch ctnost. Pro zven pitalivosti vjevu pouil krta dva anekdotick motivy. Jednm je pes v pravm spodnm rohu, kter celkovm drenm tla vyjaduje zaujet z probhajho dn. Zdvien hlava, pedklonn trup a napt v nohou spolen s napnutm obojkem drenm majitelem zvete, kter ovem do zbru zahrnut nen, vstin vyjaduj dychtivost psa dostat se tak co nejble k almunkovi. Nemn divcky poutav je hned vedle nho na zemi sedc mladk, kter si navlk punochu. Tento motiv, dobe patrn na nvrhov kresb (obr. 12), podivuhodn koresponduje s vyobrazenm nahho mue (Strumpfanzieher) v Teutsche Academie (obr. 13). Na postav, navlkajc si na nohu punochu ve chvatu a se v silou, Sandrart demonstroval dovednost umlce zachytit lidsk dy v jakkoliv obtn perspektivn zkratce. teni obraz A dosud jsme se zabvali krtovm dlem z pohledu ueneckho a znaleckho publika. Vchodiskem byl Balbnv nvod na ten obraz a soudob teoretick diskurs o malstv, jak jej zprostedkoval dal malv souasnk Joachim von Sandrart. Relevantnost tchto vpovd posiluje skutenost, e oba mui krtu a jeho obrazy osobn znali. Oba mui reprezentuj zkou kultivovanou vrstvu spolenosti, kter byla schopna patin ocenit umleckou kvalitu a ranovanost
STUDIE 121
11. Karel krta, Sv. Tom z Villanovy rozdv almuny chudm, 16701671, Praha, kostel sv. Tome (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
12. Karel kreta, Sv. Tom z Villanovy rozdv almuny chudm, nvrhov kresba, 16701671, Vmar, Klassik Stiftung Weimar (repro dle: Jaromr Neumann, Karel krta 16101674, Praha 1974, . k. 161, obr. 187) 13. Joachim von Sandrart, Strumpfanzieher, vyobrazen mladho mue v Teutsche Academie (foto: tpn Vcha)
een, nikoliv vak nejir segment krtova publika, toti bn nvtvnky chrm a klter, kte a vzdlan i nevzdlan, chud i bohat pichzeli s jeho obrazy do kadodennho styku. Je vbec mon ci nco bliho o jejich postojch, nemme-li k tomu pm svdectv? V ppad krty takovou monost poskytuj anly kltera bosch augustinin Na Zderaze, ve kterch je bohat dokumentovna malova tvorba z potku jeho psoben v Praze ve tyictch letech 17. stolet. Reformovan augustinini-poustevnci, pil do ech teprve v rmci poblohorsk rekatolizace, se usadili pi pvodn utrakvistickm kostele sv. Vclava Na Zderaze roku 1625. Ve svm horlivm rekatolizanm sil rozvjenm na zem Novho Msta, kde oproti Mal Stran a Starmu Mstu bylo nekatolick obyvatelstvo zastoupeno nejpoetnji, vyuili mimodnho gnia msta. Nedalek liv pramen, legendrn spojovan s hlavnm zemskm patronem sv. Vclavem, a vera effigies tho svtce, pechovvan v jejich kltee, se staly vchodiskem k rozvinut loklnho
122 TV V TV PUBLIKU
118 Recentn Petr Skalick, Vera effigies sv.Vclava znkdejho kostela sv.Vclava na Mal Stran vPraze, Umn LVI, 2008, s.437446.
119 Ke zderazskmu cyklu viz oddl Svatovclavsk cyklus adal obrazy pro klter na Zderaze ve vstavnm katalogu Karel krta (cit. vpozn. 1); rovn J.Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 2), s.6585, . k. 18. 120 Praha, Nrodn archiv (dle NA), Archiv zruench klter (dle AZK), Liber primus Annalium Nostri Excalceato-Augustiniani Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, [] AFratre Severino aSancta Anna Ordinis Eremit. Fratrum Discal. Sancti P.N.Augustini Sacerdote Professo (sepsno kolem 1749), inv. . 2451, rkp.10 (dve 3480 a), fol. 84 (zpis kroku 1628): Nec templum jam asqualore liberum suo congruo ornatu caruit: Vita Sancti Patris Augustini in viginti novem Tabulis eleganter conspicua, et circumquaque ad parietes pensilis non modice decus ecclesiae, et pietatem delibus conciliavit, et hucusque conciliat. 121 Za uren aupesnn totonosti dontor jsem zavzn Janu Oulkovi. 122 Edice historickch pramen v tto knize, dokument . 93. 123 Tamt. 124 Edice historickch pramen v tto knize, dokument . 91 a . 92 125 Edice historickch pramen v tto knize, dokument . 114.
svatovclavskho kultu, kter nael potkem tyictch let 17. stolet odpovdajc umleck vyjden ve ticetidvoudlnm obrazovm cyklu ze ivota sv. Vclava v kov chodb, kter pedstavuje spolen dlo Karla krty a dalch mal. Jak je patrn ze zprv o prbhu zaizovn chrmu a konventu, zderazt augustinini pikldali umleck vzdob a jejmu psoben na obyvatelstvo (v pramenech titulovan deles, toti vc) znanou dleitost. V perspektiv rekatolizanch snah a sil nov eholn komunity o etablovn se v praskm prosted lze povaovat za jednoznan spch, e se jim do svch aktivit podailo zhy zapojit obyvatele Novho Msta a ostatnch praskch mst. Jestlie u pvabem slynoucch dvaceti devti obraz s vjevy ze ivota sv. Augustina, rozvench po stnch klternho kostela ji roku 1628, nepodv zderazsk kronik o dontorech dnou zprvu, jin je situace v ppad svatovclavskho cyklu, z nho nkter dochovan obrazy jsou opateny dedikanmi npisy a erby dontor. Lunetu Sv. Vclav dv kcet pohansk modly uhradil doktor Izai Haan z Novho Msta, Sv. Vclav lisuje men vno obecn star na Starm Mst a perkmistr hor vininch Felix Had z Prosee, Smrt Drahomry zmon patricij a pozdj staromstsk radn Vclav ml. Vokovsk z Kunratic, Knz Hostivod si vyprouje prst sv. Vclava rada a psa apelanho soudu Daniel Ferdinand Rabtejnsk z Guten- a Friedenthalu. Podle kltern kroniky jednu z dalch krtovch lunet zaplatil hejtman Praskho hradu Jan Karel Pchovsk z Pchovic, kter jinak pispl znanou sumou 600 zlatch na postaven skvostn, ezbsky nron kazatelny v chrmu. Jeho dcera Anna oe fundovala nedochovan krtv rozmrn obraz Sv. Ma Magdalny s Kristem zahradnkem (Noli me tangere), kter byl uren do pedsn kaple Boho hrobu. Z odkazu jinho dobrodince, nejvyho psae Krlovstv eskho Krytofa Wratislava z Mitrovic ( 1645), pohbenho v krypt tamt, byl pozen na olt te kaple dal obraz od Karla krty, pedstavujc Matku Bolestnou se sv. Janem Evangelistou a dvma Mariemi. Jet o dvacet let pozdji pi zaizovn klternho refekte namaloval krta nkladem novomstskho knihvazae Jeronma a malostranskho knihkupce Bartolomje Lucerny dv pltna: Posledn veee a Myt nohou. Pro plnost budi zmnno, e krta byl rovn
STUDIE 123
autorem obraz crkevnch uitel a evangelist s Pannou Mari zdobcch kltern knihovnu, portrtn srie patncti pedstavitel italsk kongregace reformovanho augustininskho du, obraz sv. Vclava a sv. Ludmily v sakristii kostela aj. Svatovclavsk cyklus se ji zhy po svm dokonen stal praskou senzac, na kterou se do kltera chodili dvat obyvatel a nvtvnci msta. Jist proto byl uveden v soupisu praskch pamtihodnost Descriptio Honoricentissima Nobilissimae [] Urbis Pragensis od Martina abana, vydanm v Praze ji roku 1652. Jet vmluvnjm dokladem jeho proslulosti je knka pevora kltera P. Jiljho od Sv. Jana Ktitele Vnec blahoslavenmu a vn oslavenmu kneti [] svatmu Vclavovi, kter vyla roku 1643 (respektive 1644) hned ve tech jazykovch mutacch (esky, nmecky, latinsky), toti se zmrem oslovit co nejir okruh ten. asov prodleva mezi namalovnm cyklu (16401641) a jejm vydnm nasvduje tomu, e byla sepsna dodaten, patrn na zklad neutuchajcho zjmu veejnosti spatit obrazy. Bohat ilustrovan knka osmerkovho formtu, v n se kadmu vjevu dostalo samostatnho grackho pevodu, doprovozenho pslunm ryvkem ze svtcovy legendy a epigrackou slokou, mla slouit jako kapesn galerie, zrove jako ilustrovan prvodce nronmu divkovi, kter se prochzel klternm ambitem (obr. 14). Podle autora zderazskch anl vechny tyto [obrazy] pekrsn ztvrujc cel ivot muednka sv. Vclava, patrona a kdysi knete ech, podivuhodn okrluj celou kovou chodbu a poutaj pchoz z venku, kte na n hled s velkm asem. Podobn v pozdj redakci zderazskch anl se pe o obrazech, kter mocn strhuj zraky divk a nemlo zapaluj [jejich] due k zbonosti. Mimodnou je zprva o spontnn reakci umnmilovnho csae Ferdinanda III., kdy se svm synem Ferdinandem IV. bhem krtkho praskho pobytu v lt 1646 zavtal do zderazskho kltera. Ke zmnce o nadstandardnm
124 TV V TV PUBLIKU
126 Viz Tom Sekyrka, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 1), s.181, . k.IV.13. 127 Martin Svato, Sv.Vclav vliteratue 17. a18.stolet, in: Jan Royt (ed.), Svat Vclav vumn 17. a18.stolet, Praha 1994, s.2225; recentn Petra Zelenkov, in: L.StolrovV.Vlnas (ed.), Karel krta (cit. vpozn. 1), s.179, . k.IV.11. 128 Quae omnes, totam S[ancti] Wenceslai Bohemiae Patroni, et olim Ducis Martyris vitam, pulcherrime adumbrantes, mire exornant totum claustrum et ingredientes extraneos magna admiratione suspensos detinent. Edice historickch pramen v tto knize, dokument . 88. 129 [] quae structuram claustri mire exornantes oculos spectantium animis ad pietatem non parum accensis vehementer rapiunt. Edice historickch pramen v tto knize, dokument . 89. 130 Onvtv kltera obma Habsburky vroce 1646 (FerdinandIV.byl tehdy 5.srpna korunovn na eskho krle) se kltern kronik vslovn zmiuje jinde;Praha, NA, AZK, Liber secundus seu Continuatio Annalium Excalceato-Augustiniani Nostri Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, inv. . 2452, rkp.11(dve 3480 b), fol. 55.
131 Unde Augustae memoriae FerdinandusIII.Imperator, dum quadam vice Caesarea Sua praesentia interiora subiret monasterii, videns claustrum, et singulas imagines contuens, uti erat non imperitus huius artis, in aliorum opera levem vibrabat palpebram, at picturis Scretae xo pede, ac lumine inhaerens manu articis cognita hoc elogium Patri Priori sese comitanti idiomate teutenico dixit: Screta est bonus pictor, sed curati sibi bene solvi. Edice historickch pramen v tto knize, dokument . 89. 132 Viz pozn. 120. 133 Aegidius aSancto Joanne Baptista, Wienec Blahoslawenmu awn Oslawenmu Knijeti Ceskmu, Muedlnijku Boijmu, druhmu Abelowi, Swatmu Wclawowi [], Praha 1643, s.A3 / b.
14. vodn dvojstrana 10. kapitoly tisku Ehren Krantzlein so dem Heyligen und Glorwrdigsten Martyrer Wenceslao [...], (1643), s ilustrac Sv. Vclav lisuje men vno (foto: tpn Vcha) 15. Karel krta, Narozen sv. Vclava, 1640, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
krtov ohodnocen (50 zl. za jednu lunetu oproti obvyklmu honori 32, respektive 30 zl. vyplcench ostatnm malm) je v kronice pipojena nsledujc anekdota: Proe csa Ferdinand III. vzneen pamti pi prochzce vnitkem kltera a pi prohldce jednotlivch obraz v kov chodb, nejsa znal tohoto umn, vrhl na dla jinch umlc jen letm pohled, avak u obraz krtovch se zastavil a hled na n a poznvaje znmou ruku umlce, uinil v ei nmeck otci pevorovi, kter jej doprovzel, tuto poznmku: krta je dobr mal, avak db, aby se mu dobe platilo. V em spoval spch svatovclavskho cyklu a m byly krtovy obrazy jedinen ve srovnn s dly jinch mal? Zaznlo ji ve, e obrazov umn zastvalo v misijnm psoben augustinin, rozvjenm na zem Novho Msta, klovou roli. Tak ji o svatoaugustinskm cyklu z roku 1628 se v kronice pe, e obrazy byly nemalou okrasou chrmu a pohnuly i zbonost vcch. Podobn psobil i svatovclavsk cyklus; v tomto ppad se ovem zd, e kvalita umleckho ztvrnn oividn pevyovala zamlenou didaktickou funkci. Zeteln to zaznv v pedmluv ji zmnn knky pevora kltera P. Jiljho od Sv. Jana Ktitele, v n je ten-divk nabdn k tomu, aby pro samotnou krsu maleb nezapomnl vnovat se duchovnmu poselstv obraz: Skryt byl a posavd a jako za njakou koltrou [= zstnou] na zdech klternch ambitu naeho ve dvou a tidcti tabulch vypodobnn a vymalovan vejvoda a ddic n Vclav S[vat] zstval, nyn s tolika rytmi gurami a s pleitm spisem historie vbec na svtlo vychz k tomu clu a konci, abys vrn echu netoliko oi tv jen tmito hmotnmi obrazy psl, ale radji z nich zrcadlo a pklad iv vezma, sebe i jin k nsledovn jeho vzbuditi usiloval. Domnvm se, e tento citt zdvoduje nejen vydn knihy, ale dv tak odpov na ve formulovanou otzku vjimenosti krtovch lunet. Zprvy o reakcch dobovho publika potvrzuj, e jednotliv obrazy zderazskho cyklu byly vnmny
STUDIE 125
jako dostaten vtvarn autonomn dla, kter svou narativn strukturou zjevn pesahovala sv literrn pedlohy, jakmi byla stedovk svatovclavsk legenda Ut annuncietur, patin pase v Hjkov Kronice esk, vydan roku 1541, a v Historiae Regni Boiemiae (1552) od Jana Dubravia. Vezmme za pklad lunetu Narozen sv. Vclava, kterou cel cyklus zan (obr. 15). Scnu obohacuj anekdotick motivy jako pekocen mdn msa s houbou na omyt novorozente, porodn provaz visc u lka, pr zdy otoench sluek nahvajcch pleny a koka dvajc se do ohnit; vizuln pitaliv je malsky vstin pojednan struktura a barevnost rznch materil. I kdy je obraz opaten pslunm titulem Nativitatis S. Wenceslai ex Wratislao principe Christiano et Drahomira pagana. Anno 908, rovn odkazem na Hjkovu kroniku (Hagec: fol: 65) a veri metaforicky vyjadujcmi narozen svtce z lna pohansk knny (Nascitur ex spina Rosa, purpura, nixaque, []), v dnm z tchto ryvk (ani ve stedovk legend) nen narozen svtce pojednno tak, jako je tomu na krtov obrazu. Konvenn porodn scna je transponovna do podoby psychologicky vyhrocenho stetu mezi pohanskou Drahomrou a sv. Ludmilou, jeho vyznn je ponechno na divkov pedstavivosti. Jak poznamenal Jaromr Neumann, porodn bba drc novorozen napomh vydatn svm pohledem ke konfrontaci obou odlinch enskch typ a k zdraznn utajenho napt mezi nimi. Jej umstn do ohniska koniktu a snad i nejistota a bezradnost zrac se v och vypovdaj o hlubm vznamu scny, kter se stv zjevnm teprve pi domylen dalch souvislost pbhu. Zobrazen tu nen jenom stet dvou odlinch svt, personikovanch pohanskou a kesanskou knnou, jak se bn uvd, ale i lidsk zpas o osud dtte, kter bude Drahome pozdji odejmuto a vychovvno kesanskm zpsobem. Zmr pojednat historii nezvisle na literrn pedloze, toti doplnnm o adu djovch a aktualizanch motiv, kter pekrauj rmcov sdlen a dvaj mu vznamov hlub rozmr, by bylo mono sledovat i na dalch dochovanch obrazech
126 TV V TV PUBLIKU
134 Srov. M.Svato, Sv.Vclav vliteratue 17. a18.stolet (cit.vpozn.127). 135 Jaromr Neumann, Ke komposinm principm krtova svatovclavskho cyklu, Vtvarn umnVI, 1956, s.162168, zdes.165.
16. Karel krta, Sv. Vclav vykupuje pohansk dti, asi 1641, Mlnk, zmek, sbrka Jiho Lobkowicze (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln)
136 Viz recenzi Petra Kove, Oslava esk umleck tvoivosti, vdenku Prvo ze 7.prosince 2010, s.16.
cyklu. Sta namtkou pipomenout obraz Sv. Vclav lisuje men vno, na nm je svtec neokzalm zpsobem zachycen pi manuln prci a do scny umn zakomponovn pohled na vinici s kapl sv. Ma Magdalny pod Letenskm vrchem. Tak vjev Sv. Vclav vykupuje pohansk dti (obr. 16), kter je vystavn na emotivn drsavm zobrazen oputnho dtte, odvracejcho se od svho dobrodince knete Vclava a marn se snacho navzat kontakt se vzdalujc se matkou vlevo, kter s przdnou kolbkou pod rukama chamtiv pepotv utren penze. O dalm osudu chlapce, vykoupenho pro lep budoucnost, vypovd bon epizoda vpravo, kde spatujeme uitele pi koln vuce s metlou v ruce. Zvr Clem tto studie bylo nabdnout nov pohled na tvorbu Karla krty, oprotn od slohovkritickch hodnocen a ikonograckch interpretac a penejc naopak celou problematiku do souvislost dobov umleck teorie a vtvarn receptivn estetiky. Zodpovdt otzky formulovan v vodu tto studie by bylo vzhledem ke komplexnosti celho tmatu pedasn; zde snesen poznatky jsou vak vchodiskem v dalm bdn. V tomto ohledu bylo pnosn pracovat s konceptem narativnho obrazu (historie), jeho principy jsem sledoval v rznch nrech zastoupench ve krtov malsk tvorb, jako je devon obraz typu sacra conversazione (obr. 1), kabinetn obraz (obr. 4), skupinov portrt (obr. 2) a pedevm obsan narativn vjevy s nboenskou tematikou (historiae sacrae), tedy oltn pltna (obr. 5, 10, 11) a zvsn obrazy (obr. 15 a 16). V kad z tchto loh se projevuje malova teoretick erudovanost a schopnost vyjadovat se vizuln pitalivmi a modernmi formami, respektive pouvat vtvarn prostedky smujc k zaujet divkovy pozornosti. Pi interpretaci jednotlivch dl stl ve stedu pozornosti krtv divk, o jeho postojch informuj psemn prameny rzn povahy. Jednou jm byl uenec a duchovn Bohuslav Balbn, podruh umleck teoretik a mal Joachim von Sandrart a konen bn konzument obraz, toti vc, zde reprezentovan spoleensky pestrm okruhem objednavatel a nvtvnk zderazskho kltera. Baroku byla ciz pedstava umlce tvocho svobodn z vnitnho petlaku a bez ohledu na vkus veejnosti. Zkladem spchu bylo tvoit nikoliv provokativn, nbr pitaliv, srozumiteln a dostaten reprezentativn dlo. To umouje pochopit promnu Karla krty z male kabinetnch obraz s profnn tematikou a portrt za jeho italskho pobytu na tvrce rozmrnch oltnch plten po jeho nvratu do Prahy. Tento obrat nen jen dokladem malovy univerzality a vtvarnho gnia, ale podv dleitou informaci o zsadnm, formujcm vlivu prosted na jeho umleck vvoj. Jestlie v siln konkurennm prosted italskch mst bylo pro mladho a spoleensky neetablovanho male jen velmi obtn dostat se k prestinm zakzkm, jak pedstavovala oltn pltna, pak situace v echch byla zcela opan. Konfrontace Karla krty s mali evropskho baroka, jak bylo pedvedeno na aktuln vstav, by nemla svdt ke spekulacm, jak velkolep karira by byla na male ekala, pokud by se byl natrvalo usadil v cizin. Zde snesen poznatky naopak ukazuj, e dovednosti zskan v Itlii by naemu mali byly mlo platn bez velkch umleckch pleitost a ty na nj ekaly prv v echch. krta, bhem svho pobytu v Itlii nejene dvrn sit s vizulnm jazykem italsk renesance a baroka, ale tak vybaven nezbytnmi teoretickmi znalostmi, pedstavoval pro podobn koly idelnho umlce.
STUDIE 127
Karel krta pictor doctus

SYLVA DOBALOV LUBOMR KONEN
1 Petr Pibyl in: Lenka StolrovVt Vlnas (edd.), Karel krta 16101674. Doba adlo (kat. vst.), Praha 2010, s. 114115, . k. III.7. Kbibliograi uveden vkatalogu viz tak Miroslava Kacetlov, Autoportrt veskm baroknm malstv (diplomov prce FF UK), Praha 2006, s.8990 a182 (. k. 68). 2 Ktto problematice viz zejm. Jan A.Emmens, Ay Rembrandt, maal cornelis stem, Nederlands Kusthistorisch Jarboek 7, 1956, s.133165; John Shearman, Only Connect: Art and the Spectator in the Italian Renaissance, Princeton 1992, s.108148. 3 Giorgio Vasari, Le vite de piu eccellenti, pittori, scultori ed architetti, ed. Gaetano Milanesi, sv.7, Firenze 1881, s.560. 4 Jana Zapletalov, Karel krta: Notes from Archives in Italy, Umn LVIII, 2010, s.153158 (153 a157, pozn. 12 a13).
Mal a kniha Nejspe na konci roku 1634, krtce pedtm ne Karel krta opustil msto na lagunch, aby se odebral do ma, namaloval jeho podobiznu bentsk mal Tiberio Tinelli (obr. 1). Je oividn, e v rmci sv kategorie (podobizna male) je to dlo dosti neobvykl. Nebt textu, kter byl nejsp bhem star restaurace pepsn na druhotn pltno, tak bychom nevdli, kdo je autorem tohoto obrazu, ani kdo je zde portrtovn. Npis na jeho rubu zn: Il Ritratto di Carlo Screta / Io che limagi altrui / soglio etrna formar / co mei penelli / Vergil hora imagin mia / Opera tua gran Tenelli /Viva spirar, che non so / piu sio sia, o pitor/o de pinto / Sall versimil / e lnto / chinnita nhavian / tu Glorial / lo vita / Aless. Berardelli (Podobizna Karla krty. J, kter jsem zvykl tvoit svmi ttci vn podoby jinch, vidm nyn svou podobiznu, tv dlo velik Tenelli, jako iv dchat, take nevm, jsem-li to j, nebo klam namalovan jako skuten, a tak z toho mme ty nekonenou slvu, j nekonen ivot, Alessandro Berardelli.) Portrtovanm tedy je mal Karel krta, kter slovy bsnka a male Alessandra Berardelliho chvl portrt, jeho autorem byl dal Bentan, Tiberio Tinelli. Berardelli pouil jako leitmotiv svho krtkho textu tradin ideu neschopnosti i nezpsobilosti vtvarnho dla (na rozdl od iv lidsk bytosti) dchat a hovoit. Berardelli nepochybn znal tento prastar, ale stle psobiv topos umleck chvly, jeho tradice sah a do antiky. Pedevm v eck a msk epigramatice nalezneme celou adu svdectv o tom, e nejvy formou chvly, jak se soe nebo malb mohla dostat, bylo konstatovn, e patrn co nejdve zane dchat anebo mluvit. Berardelli jako bsnk nepochybn etl ledacos z antick poezie, ale jakoto mali mu stailo otevt Vasariho ivoty, kde se mohl dost napklad to, e obrazu Svat konverzace, jeho autorem byl Giulio Clovio, schzel pouze dech a e, aby byl jako iv. Jana Zapletalov recentn poukzala na skutenost, e jak Tiberio Tinelli, tak Alessandro Berardelli byli leny bentsk Accademia degli Incogniti, jejm principe byl Giovan Francesco Loredan. I kdy se krtovo jmno na (bohuel nepln dochovanm) seznamu len tto akademie nevyskytuje lze pedpokldat, e za svho pobytu v Bentkch byl v bezprostednm kontaktu s touto akademi anebo alespo s nktermi jejmi leny. Tato skutenost vysvtluje ponkud neobvykl charakter tohoto portrtu jakoto podobizny male. krta m mrn melancholick pohled obrcen mimo divka a (pedevm) v lev ruce dr knihu, do n m zaloen prsty ruky prav. Povolme-li uzdu sv fantazii, pak se meme domnvat, e si tak oznail ji citovan text, kter byl pozdji pepsn na rub Tinelliho pltna. Jet dleitj vak je,
STUDIE 129
1. Tiberio Tinelli, Podobizna Karla krty, asi 1634, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
e esk umlec zde nen vybaven dnm z atribut, kter by jej kvalikovaly jako male ttcem, paletou nebo malskm stojanem. V djinch portrt a vlastnch podobizen mal je to pomrn vzcn ppad, ponvad krta dr pouze knihu. Tato situace by se na jedn stran dala vysvtlit tm, e tento portrt vznikl v kontextu literrn akademie. Na stran druh a v kombinaci s dalmi ivotopisnmi daji oznauje Karla krtu jako uenho i vzdlanho male: pictor doctus. Nejspe prvn podstatn vyjden k tto problematice pinesl Leon Battista Alberti (14041472) ve tet knize svho spisu De pictura (1435) / Della pittura (1436), kter je zkladnm dlem modern umleck trakttistiky. Clem malby, napsal tento humanistick umlec, je poskytovat mali poten, ptelstv a slvu spe ne bohatstv []. Bylo by zapoteb, kdyby mal, aby si dobe zapamatoval tyto vci, byl dobr mu a pouen ve svobodnch umnch. (Finis pictoris laudem, gratiam et benivolentiam vel magis quam divitias ex opere adipisci. [] Sed cupio pictorem, quo haec possit omnia pulchre tenere, in primis esse virum et bonum et doctum bonarum artium.) Albertiho konstatovn,
130 KAREL KRTA PICTOR DOCTUS
5 Literatura ktomuto nru je doslova obrovsk, aproto uvdme jen nkolik recentnch titul, kter obsahuj jet dal bibliograi: Joanna Woods-Marsden, Renaissance SelfPortraiture: The Visual Construction of Identity and the Social Status of the Artist, New HavenLondon 1998; Julian Bell, Five Hundred Self-Portraits, London 2000; Ulrich PstererValeska von Rosen (edd.), Der Knstler als Kunstwerk: Selbstportrts vom Mittelalter bis zur Gegenwart, Stuttgart 2005. Pro symbolick vznamy knihy samotn viz Justyna Guze, Ksika jako symbol treci intelektualnych w sztuce doby humanizmu:XVXVI w., in: Oikonograi wieckiej doby humanizmu: Tematysymboleproblemy, Warszawa 1977, s.159243; Jan Biaostocki, Books of Wisdom and Books of Vanity, in: In Memoriam J.G.van Gelder 19131980, Utrecht 1982, s.3767 (pod tm nzvem petitno in: t, The Message of Images: Studies in the History of Art, Wien 1988, s.4263, 242245). 6 Ktomuto termnu asnm souvisejcmu pojet malsk tvorby viz alespo nkolik podstatnch, ale zdaleka nikoliv vyerpvajcch titul: Rensselaer W.Lee, Ut pictura poesis: The Humanistic Theory of Painting, New YorkLondon 1967, s.4148; Emmens, Ay Rembrandt, maal cornelis stem (cit. vpozn. 2), s.188208.
7 Leon Battista Alberti, Das Standbild, Die Mahlkunst, Grundlagen der Malerei / De statua, de pictura, elementa picturae, edd. Oskar BtschmannChristoph Schublin, Darmstadt 2000, s.292. Ponvad jedin existujc esk peklad Albertiho spisu Omalb (Frantiek Topinka, Praha 1947) je nepesn amsty tm na hranici srozumitelnosti, pouvme krom ji citovan Btschmannovy edice dva nsledujc anglick peklady: Leon Battista Alberti, On Painting, ed. John R.Spencer, New HavenLondon 1966; t, On Painting, ed. Martin Kemp, London 1991. 8 Pro tento argument viz Heinrich F.Plett, Rhetoric and Renaissance Culture, Berlin 2004, s.311312. Ke vztahu antick rtoriky arenesann teorie umn viz pedevm John R.Spencer, Utrhetorica pictura: AStudy in Quattrocento Theory of Painting, Journal of the Warburg and Courtauld Institutes 20, 1957, s.2644; Michael Baxandall, Giotto and the Orators: Humanist Observers of painting in Italy and the discovery of pictorial composition 13501450, Oxford 1971. 9 Alberti, On Painting, Spencer (ed.) (cit. vpozn. 7) , s.9091. Viz Lkianos, Nevte lehkomysln pomluv, in: t, Pravdiv vmysly, pel. Vclav Bahnk, Praha 1983, s.1718. Ktto ikonograi podrobn: David Cast, The Calumny of Apelles: AStudy in Humanist Tradition, New HavenLondon 1981; Jean Michel Massing, Du texte alimage: La Calomnie dApelle et son iconographie, Strasbourg 1990. 10 Evonne Levy, Ideal and Reality of the Learned Artist: The Schooling of Italian and Netherlandish Artist, Children of Mercury: the Education of Artists in the Sixteenth and Seventeenth Centuries (kat.), Providence, R. I. 1984, s. 2027; Eva Maringer, Schnfeld als pictor doctus: Bemerkungen zu einem knstlerischen Selbstverstndnis, in: Ursula ZellerMaren WaikeHans-Martin Kaulbach (edd.), Johann Heinrich Schnfeld: Welt der Gtter, Heiligen und Heldenmythen (kat. vst.), Kln 2009, s.8689. Bohuel jsem neml monost se seznmit sprac Mauritse Smeyerse, Jan van Eyck Pictor Doctus, Onze Alma Mater 45, 1991, s.305333. 11 Jan Biaostocki, The Doctus Artifex and the Library of the Artist in theXVIth andXVIIth Centuries, in: De arte et libris: Festschrift Erasmus 19341984, Amsterdam 1984, s.1122 (pod tm nzvem petitno in: t, The Message of Images (cit. vpozn. 5), s.150165, 267270, kde je uvedena jet dal bibiograe). Viz tak John Bury, El Grecos Books, The Burlington Magazine CIXXX, 1987, s.388391; Bert van Selm, De bibliothek van Pieter Saenredam, Kunstschrift Openbaar Kunstbezit 12, 1988, s. 1419; Gerda Panofsky-Soergel, An Artists Library in Rome around 1600, in: Victoria von FlemingSebastian Schtze (edd.), Ars Natura adiuvans: Festschrift fr Matthias Winner zum 11. Mrz 1996, Mainz am Rhein 1996, s.367380; Frans Baudouin, Rubens pictor doctus, zijn bibliothek en zijn lectuur, in: Prosper Arents (ed.), De Bibliotheek van Pieter Pauwel Rubens: een reconstructie, Antwerpen 2001, s.4787; Amy Golahny, Rembrandts Reading: The Artists Bookshelf of Ancient Poetry and History, Amsterdam 2003; Frans Baudouin, Rubens and his Books, in: t, Rubens in Context: Selected Studies, Antwerpen 2005, s.125135; Lubomr Slavek, Potebn knihy? Ikonograe, knihy emblm aartifex doctus vechch na konci 18.stolet, in: Beket BukovinskLubomr Slavek (edd.), Pictura Verba Cupit: Sbornk pspvk pro Lubomra Konenho / Essays for Lubomr Konen, Praha 2006, s.7993 (8187); Susan Anderson, The Library of Cornelis Dussart: Between Artist and Gentleman, Oud Holland 123, 2010, s.133165. 12 Viz pedevm klasickou prci: R. W. Lee, Ut pictura poesis (cit.vpozn. 6). 13 Ivo Kon, Knihovna architekta Bonifce Wolmuta, UmnVIII, 1960, s.522527. 14 Thea A.G.Vignau Wilberg-Schuurman, Die emblematische Elemente im Werke Joris Hoefnagels, Leiden 1969; Thea Vignau Wilberg, Pictor Doctus: Drawing and Theory of Art around 1600, in: Elika Fukov J. M. Bradburne et al. (edd.), Rudolf II and Prague: The Court and the City (kat. vst.), PragueLondonMilano 1997, s.179188. (Vesk verzi tohoto katalogu byl vraz Pictor Doctus bohuel vynechn, s.179.)
e mal by ml bt dobr mu a pouen ve svobodnch umnch, m svj pvod v Catonov slavn charakteristice idelnho rtora: vir bonus dicendi peritus. Peneseno na idelnho male: vir bonus pingendi peritus mu, kter m dobr charakter a dostalo se mu dobrho vzdln ve svobodnch umnch (pictor doctus, pictor poeticus i pictor literatus). Proto pokrauje Alberti by se umlci mli pro sv poten stkat s bsnky a enky, kte znaj mnoho vc. To by mohlo bt uiten pi koncipovn histori (istoria), jejich nejvt vznam spov v invenci (nmtu). Krsn invence m podle nj takovou hodnotu, e pot sama o sob i bez malby, kter je na n zaloena a jako pklad uvd Lkinv slavn popis (ekfrasis) Pomluvy, kterou vytvoil snad nejslavnj mal antickho starovku, Apelles (Calumnia, 5). Mal a knihovna Nepekvap, e nejeden mal psobc od druh poloviny 15. stolet, nejdve v Itlii a pozdji tak v Zalp, byl obdaen pzviskem pictor doctus, akoliv se asto jedn o modern umleckohistorick usus. Zdaleka ne vichni mali (jako nap. Agnolo Bronzino) vak byli souasn inn jako literti, nebo mli pleitost se s literty a uenci vce i mn intenzivn osobn stkat. Bylo zde vak jedno zstupn een, a tm byla umlcova privtn knihovna. Dnes vme, e nejeden mal zejmna v 17. stolet vlastnil pomrn bohatou sbrku knih, z n erpal nejrznj poznatky a vdomosti. Je zsluhou polskho historika umn Jana Biaostockho, e jako prvn dkladn shromdil informace o knihovnch, kter v 16. a 17. stolet vlastnili pedevm mali, a uvedl je do souvislosti s dobovmi teoriemi o uenm mali a o souvislosti malstv s poezi. Prostednictvm knih se umlci mohli dvrn obeznmit s krsnou literaturou, pedevm s antickou a renesann poezi, a odtud erpat nmty svch dl to ve v souladu s doktrnou o blzkm vztahu malstv a poezie (ut pictura poesis). Patrn prvnm umlcem, kter v echch vlastnil knihovnu, byl architekt Bonifc Wolmut, jak to dokld soupis majetku pozen po jeho smrti na potku roku 1579. Na rozdl od toho, co bychom v tomto ppad oekvali, Wolmutova knihovna neobsahovala spisy o architektue, nbr vtinou prce o astrologii, astronomii a pbuznch oborech, jejich znalost architektm doporuovali ji Vitruvius a Alberti. Proto je teba souhlasit s nzorem, e zachovan soubor [Wolmutovy] knihovny dokld ohromnou i vzdln architekta, kter dokzal postihnout cel zdnliv odlehl vdn odvtv. Nesnadn je ppad Jorise Hoefnagela, vlmskho male miniaturisty a humanisty, kter v devadestch letech 16. stolet pracoval pro csae Rudolfa II. v Praze. Recentn bdn prokzalo, e tento geniln umlec koncipoval sv zobrazen prodnin nejen na zklad vlastnho pozorovn, ale tak se znalost jejich symbolick interpretace, kterou znme pedevm ze soudobch knih emblm. O Hoefnagelov knihovn vak nevme nic. Existovala vbec? Pi jeho nomdskm ivotnm stylu nevme ani to, kde, kdy a co peetl zda doma ve Fladrech, nebo pozdji na cestch ve panlsku, Itli, Nmecku, echch i jinde. Jak ukzala v ad svch studi pedevm Thea Vignau-Wilberg, je vak mimo jakoukoliv pochybnost, e Joris Hoefnagel byl jedinenm znalcem pedevm emblematiky a tzv. hieroglyf (inventor hieroglyphicus et allegoricus). Knihovna a knihy: pro a jak? Je notoricky znmo, e knihy byly a jsou teny pedevm proto, abychom se pouili, potili a pobavili. Role pouen (docere) samozejm roste s tm, je-li knihovna nstrojem kultivovn profese svho vlastnka. Nmeck mal Joachim von Sandrart, s nm se krta seznmil za svho pobytu v Itlii v letech 16301635, autor prvnho ivotopisu eskho umlce v roce 1675 mimo jin napsal, e n umlec byl nejen univerzln teoretik, nbr tak zkuen praktik ( [] da unser Knstler nicht allein ein universaler Theoreticus, sondern auch ein wohlerfahrener Practicus gewesen seye).
STUDIE 131
2. Karel krta, Nvrh frontispisu pro spis Bohuslava Balbna Epitome historica rerum Bohemicarum, 1669 Berln, Staatliche Museen zu Berlin, Kupferstichkabinett (foto: archiv autor) 3. Karel krta, Nvrh na tezi hrabte z Halweilu, 1672, dnen lokace neznm (foto: archiv autor) 4. Karel krta, Detail nvrhu na tezi hrabte z Halweilu (foto: archiv autor)
A zakrtko pokrauje: Take lze ci, e tento krta je Apelles na csaskm Parnasu Mz, a e v jeho moudrm mozku vznikly vten teze a emblmy, je se na tto prastar univerzit [scil. v Praze] vyskytuj astji ne jinde ([] es seye dieser discrete Secreta der andere Apelles auf diesem Kayserlichen Musen-Parnass gewesen / aus deen klugen Hirn die frnehmste Conclusiones und Emblemata, (dern auf dieser uralten Universitt mehr / als an andern Orten herfr kommen). Sandrartovo pouit termn Conclusiones und Emblemata se v tomto ppad nevztahuje na standardn emblmy, kter se skldaj ze t st (obraz / imago / pictura + npis / lemma / motto + subscriptio / epigram), nbr na univerzitn teze, kter byly na jezuitskch vzdlvacch institucch (tedy tak v Praze) pouvny k vizualizovn zvr studentskch prac. Kdy vdsk lozof Emanuel Swedenborg navtvil 25. srpna 1733 jezuitskou kolej v praskm Klementinu, zapsal si do svho denku, e tam vidl malby s emblmy, kter defendenti pouvali pi veejnch disputacch (illorum picturas cum emblematibus quas loco publica defendentes sistunt). Je nanejv pravdpodobn, e ada z nich byla dlem Karla krty a ji tato skutenost dokld, e mal byl v kontaktu se vzdlanci nemluv o vznamnch osobnostech soudobho spoleenskho ivota, kter se od nj daly portrtovat i u nj objednvaly obrazy. I tak ale nejpodstatnjm dokladem umlcovch styk s uenci zstv jeho ptelstv s jezuitskm polyhistorem Bohuslavem Balbnem, podle kterho byl krta Pictor aetate nostra in Patria summus. Uveme alespo dva pklady. Na zvr krtkho seznamu umlc, jejich dla by mli studovat autoi dramatickch dl, Balbn doporuuje u ns emblematick listy eskho male, kter v niem nehodl zstat pozadu za starmi mistry: Karla krty (apud nos antiquis nos cessuri, Bohemi pictoris Caroli Scretae emblemata). V roce 1669 umlec navrhl frontispis pro Balbnv spis Epitome rerum Bohemicarum, kter pat mezi jeho nejzdailej alegorick prce (obr. 2). Na listu, rozdlenm do t horizontlnch psem, se prodn scenerie chrmu esk minulosti ranovan snoub s personikacemi. Publikovn tohoto vznamnho historickho dla se sice setkalo s mnoha pekkami, ale kniha byla o mlo pozdji (1677) pece jen vytitna, a to s frontispisem, kter provedl augsbursk rytec Matthus Kssel. Pro personikace sedmncti rozlinch ctnost a neest na tomto frontispisu krta pouil v 17. stolet neobyejn populrn a umlci iroce pouvanou Iconologii, jejm autorem byl Cesare Ripa, a kter se rovn nachzela ve krtovsk knihovnt. Tato kniha pedstavuje abecedn azen soubor personikac, sestaven za elem
15 Joachim von Sandrart, Teutsche Academie der Bau-, Bild- und Mahlerey-Knste, Nrnberg 16751680, ed. Christian Klemm, Nrdlingen 1994, sv.1, s.327. Pro strunou zkladn informaci abibliograi viz tpn Vcha in: L. StolrovV. Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s. 617, . k.XVII.1. 16 Kemblematice aknihm emblm (vdomc literatue): Lubomr Konen, Mezi textem aobrazem. Miscellanea zhistorie emblematiky, Praha 2002. 17 Citovno podle Oldich J.Blaek, Prask sbrka universitnch thes: Kapitola zuit graky barokn, Hollar 16, 1940, s.33. Velk mnostv podobnch emblematickch conclusiones znme nap. zBruselu: Karel Porteman, Emblematic Exhibitions at the Brussels Jesuit College (16301685): AStudy of the Commemorative Manuscripts (Royal Library, Brussels), Turnhout 1996. 18 Bohuslav Balbn, Rukov humanitnch discipln. Bohuslai Balbini Verisimilia Humaniorum Disciplinarum, ed. Olga Spevak, Praha 2006, s.573575. Viz L. Konen, Mezi textem aobrazem (cit. vpozn. 16), s.5354 a6566.
19 Jaromr Neumann, Karel krta 16101674 (kat. vst.), Praha 1974, s.243, . k. 189, obr.216; Sibylle Appuhn-Radtke, Das Thesenblatt im Hochbarock: Studien zu einer graphischen Gattung am Beispiel der Werke Bartholomus Kilians, Weienhorn 1988, s.101105.
poskytnut nvodu, jak znzorovat co nejvt mnostv pojm, pedstav a jev, kter obsahovala zkuenost vzdlanho lovka prvn poloviny 17. stolet. Prvn, neilustrovan vydn vylo v m roku 1593; nsledovaly dal edice a peklady do nrodnch jazyk. Vydn tet (m 1603) bylo ilustrovno (pravdpodobn Giovannim Guerrou) a dal edice byly korigovny, roziovny a opatovny rznmi rejstky. Z tohoto hlediska je optimln bentsk vydn z roku 1646, kter obsahuje tm 700 pojm a vce ne tisc vyobrazen od Abundantia (Hojnost) po Zelo (Horlivost) odvozench z rozmanitch literrnch a vizulnch zdroj. krta vak nejspe vlastnil a pouval edici vytitnou roku 1625 v Padov. Nejlepm pkladem toho, jak dkladn a jakm zpsobem Karel krta Ripovu Iconologii pouval, je jeho kresba pro tezi hrabte Frantika Antonna Josefa Leopolda z Halweilu, kter dal v roce 1672 grackou podobu Bartholomus Kilian (obr. 3 a 4). Ikonogracky sloit a neobyejn bohat kompozice znzoruje Ctnosti csae Leopolda I. vyhnjc neesti z domu rakouskho a je zalidnna mnostvm na prvn pohled vtinou neidentikovatelnch postav. Mal je ale natst vechny oznail sly a doprovodil vlastnorunmi npisy, kter uruj jejich ikonograi. Detailn komparace krtovch postav s Ripovmi nezvratn dokld, e mal pouil pi koncipovn tto nron kompozice Ripovu Iconologii. Toto srovnn vak pin jet jeden poznatek: esk mal pouil pouze ikonograi Ripovch postav, ale ne jejich formln een. Jak tedy byl jeho modus operandi zpsob, jak s Italovmi instrukcemi a pedlohami nakldal? vodem si eknme, e s nimi nco udlat musel. Ripovy personikace jsou vtinou znzornny, jak stoj vzpmen elem k divkovi a jsou vybaveny celou adou atribut, a ji to jsou zvata nebo nejrznj pedmty. krta proto pedevm redukoval poet parafernli, zvlt jsou-li nositeli identickch vznam. Dle je evidentn, e personikace, na strnkch Iconologie vtinou jen klidn postvajc, se u eskho male zmnily v postavy z masa a kost. Jako jednajc dramatis personae ji nemohou Ripu nsledovat doslova a do psmene, ponvad tma vtznho boje ctnost s neestmi vyadovalo, aby utkaly, padaly, divoce gestikulovaly (a pitom se asto navzjem pekrvaly). Je pirozen, e krtovy postavy jsou ivotu mnohem bli ne jejich knin pedlohy. Jako pklad porovnejme ti gury uprosted prvnho plnu krtovy kompozice s jejich protjky v Ripov knize (obr. 4). slo 8 (Fidelitas [Vrnost]) dr v prav ruce peetn prsten, v lev kl a u nohou psa; odpovd tedy pslunmu vyobrazen
STUDIE 133
v Iconologii (obr. 5), kter bylo konstruovno na zklad dvou Ripovch nvod, jak zobrazovat Fedelt: Donna vestita di bianco, come la Fede, con due dita della destra mano, tenga unanello, over sigillo, & a canto vi sia un cane bianco []. Donna, vestita di bianco, con la destra mano tiene una chiave, & alli piedi un cane. Jejm prvodcem (. 12) je Castigo (Trest) ozbrojen mohutnou sekerou a u Ripy doprovzen lvem, kter se spe na poraenho medvda (obr. 6). Dipingeremo per il Castigo unhuomo in atto feroce, & severo, che tenghi con la destra mano una scura, o accetta, che dir vogliamo, in maniera che mostri di voler con essa severessimamente dare un sol colpo, & a canto vi sia un Leone in atto di sbranare un orsa. Figura . 7, do jejho atu se zakousl pes Vrnosti, zosobuje Rebellio a Cesare Ripa ji popisuje nsledujcmi slovy (obr. 7): Huomo giovane, armato, & sopra il cimiero porti un gatto, sotto all armatura havera una faldiglietta no al ginocchio [], & alato la spada, mostrera in prospettiva la schiena, & con la testa stara in atto di si mirare indietro con guardatura superba & minaccievole, terra con ambe le mani le cime vi sia il ferro, & per terra per dispregio vi sia una Corona, & sotto alli piedi terra un giogo []. Je tedy zejm, e pi koncipovn Halweilovy teze krta dokonale vyuil Iconologii Cesara Ripy, kter stla na nkter z polic jeho knihovny. V zjmu lep nzornosti a srozumitelnosti svch postav vak pemliv redukoval v knize obsaen ikonograck materil, vyuil synonymitu nkterch termn a vceznanost nkterch atribut. Jeho pouit italskho bestselleru bylo inventivn, ale pitom adekvtn objednvce univerzitn tezi alegoricky oslavujc csae Leopolda I. krtova inteligentn a skuten tvr prce s Ripovou Iconologi tak potvrzuje ji citovan ocenn, jeho se eskmu umlci dostalo z pera Joachima von Sandrart: Ve vcech malskho umn byl nicht allein ein universaler Theoreticus, sondern auch ein wohlerfahrener Practicus neboli eeno jinmi slovy: pictor doctus. Mal a kniha knih Jak rovn uvd Sandrart, krta pispl milovnkm umn adou hezkch obraz a rznch histori (schne Bilder und beliebige Historien). V druh polovin len kariry eskho Apella pak Sandrart dodv, e se krtovo dlo skldalo pevn z velkch histori a portrt (groen Historien und Contraften). Navazujc vet objekt v Praze a v echch, v nich bylo mono tyto historie spatit, nenechv nikoho na pochybch, e se jednalo o obrazy s nboenskou tematikou. Prv zpsob zobrazovn sakrlnch nmt prodlal v dsledku protestantsk kritiky po tridentskm koncilu zsadn reformu, jej dsledky byly dalekoshl. Umleck
20 Cesare Ripa, Iconologia, Padova 1625, s.152 a154. 21 Tamt, s.132133. 22 Tamt, s.552.
5. Vrnost, in: Cesare Ripa, Iconologia, Padova 1625 (repro dle: Cesare Ripa, Iconologia, Padova 1625) 6. Trest, in: Cesare Ripa, Iconologia, Padova 1625 (repro dle: Cesare Ripa, Iconologia, Padova 1625) 7. Rebelie, in: Cesare Ripa, Iconologia, Padova 1625 (repro dle: Cesare Ripa, Iconologia, Padova 1625)
23 J. von Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 15), sv.I, s.327. 24 Zpehledov literatury viz zejm.: Christian Hecht, Katholische Bildertheologie im Zeitalter von Gegenreformation und Barock. Studien zu Traktaten von Johannes Molanus, Gabrielle Paleotti und anderen Autoren, Berlin 1997; Giuseppe Scavizzi, The Controversy on Images.From Calvin to Baronius, New York 1992; Anthony Blunt, Artistic Theory in Italy 14501600, Oxford 1994 (1. vyd.1962), s.103136; Paola Barocchi, Trattati darte del cinquecento: Fra manierismo e controriforma, II: GilioPaleottiAldovrandi, Bari 1961; Emile Mle, Lart religieux aprs le Consile de Trente: etude sur liconographie de la n duXVI sicle, duXVII, duXVIII sicle: Italie, France, Espagne, Flandres, Paris 1932. 25 Recentn oPaleottim viz zejm. dv disertan prce: Ilaria Biancchi, La politica dlle immagini nellet della Controriforma: Gabrielle Paleotti teorico e committente, Bologna 2008; Holger Steinemann, Eine Bildtheorie zwischen Reprsentation und Wirkung: Kardinal Gabriele Paleottis Discorso intorno alle imagini sacre e profane (1582), Hildesheim 2006. Prvn studie je zamena na Paleottiho vliv vBologni, druh obecn na problematiku Paleottiho umleck teorie. 26 R. V. Lee, Ut pictura poesis (cit. vpozn. 6), s.4243. 27 Thomas W.GaehtgensUwe Fleckner (edd.), Historienmalerei, Berlin 1996 (Geschichte der klassischen Bildgattungen in Quellentexten und Kommentar, Band 1), s.23. 28 Ch. Hecht, Katholische Bildertheologie (cit. vpozn. 24), s.263. 29 Zkladn bibliograe ke Svatovclavskmu cyklu je uvedena vvodnm textu a jednotlivch heslech katalogu, Sylva Dobalov in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit.vpozn.1),zejm. s.156179; zde dle srov. zejmna . k. IV.1, IV.2, IV.4IV.8.
dla maj podncovat ke zbonosti a bt prostedkem spsy; mus bt oitna od veho heretickho a nemravnho (svtskho), co by mohlo zpsobit nepochopen tch, co neumj st. Potrident teologov obrazu kritizovali zejmna ztvrnn malby po jej obsahov strnce. K omylm podle nich dochzelo spe kvli nezodpovdnosti mal neli dky nedostatkm katolick doktrny. Vznikly traktty, kter pipomnaj ikonograck pruky. Chyby a nedslednosti pi zobrazovn svatch pbh mus mali na zklad ustavench pouek a schvlen literatury napravit, jinak se dopoutj hchu nebo hereze. Mal me nmt konzultovat se vzdlanm a moudrm muem a tehdy je mu umonno, aby do vjevu ppadn zalenil i pravdpodobn fakta nebo pedstavy. Umn se dostalo pod pmou kontrolu crkve; za vzdobu chrmu zodpovdaj pslun biskupov. dn umlec ji nedostal takovou svobodu jako Michelangelo pi vmalb Sixtinsk kaple. Jeden z nejvlivnjch teoretik tohoto obdob, bolognsk kardinl Gabrielle Paleotti, se ve svm spise Discorso intorno alle imagini sacre e profane (Bologna 1582) vnoval nejen ikonograi, ale pokusil se formulovat i jistou umleckou teorii. Jeho dlo je pro ns zajmav i tm, jak vrazn se projevilo v malstv jeho rodnho msta, kter krta bhem sv italsk cesty pl stolet pot navtvil, a je nakonec otzkou, zdali to bylo malstv msk nebo pece jen bolognsk, kter bylo pro jeho dal smovn urujc. Paleotti mimo jin postavil malstv svatch histori (storia) na prvn msto v hierarchii malskch nr. To zrove znamenalo, e vjevy mus bt zpracovny tak, aby odpovdaly decoru; nesmj bt v dnm ppad lascivn i jinak znevaujc. K tomu lze podotknout, e umlcovo dodrovn decora bylo vdy spojovno s jeho znalostmi textu, co se netk jen malstv sakrlnch tmat. Podle Paleottiho vak kesansk mal mus to, co maluje, ctit uvnit. Bolognsk teolog jde dokonce tak daleko, e k, e nejschopnj mal nen ten, kter uke invenci, nbr ten, pro kterho je nejvy metou pravdivost (verit, verisimilitudo). Mal m nsledovat len udlosti podle Bible. Mus jednodue a srozumiteln komponovat obrazy tak, aby i mlo vzdlan divk na zklad vyobrazen akce porozuml hnutm mysli aktr pbhu. Podobn malstv histori ji formuloval v tto stati nkolikrt zmnn Alberti (De pictura, 41), jen ml na mysli zejmna pbh s mnoha jednajcmi gurami, ve kterm se odehrv drama inspirovan klasickmi autory, Bibl nebo mytologiemi. Podle Paleottiho, ale i jinch potridentskch autorit, jako byl ped nm Gilio da Fabriano nebo Molanus, vak nesm bt scna rozptylovna okralujcmi detaily; kad takov prvek mus bt pro tma nezbytn. Pokud mono by ml bt uveden v Bibli , a to se tk jak vku jednajcch osob nebo msta, kde se udlost odehrv, ale i vekerch dalch nleitost. Vliv potridentskch reformtor byl takov, e ke konci 16. stolet je nutnost znalosti nboensk literatury uvdna na prvnch mstech pomyslnho ebku povinn etby; metaforicky se d ci, e j byla nahrazena dvj znalost poezie. Z hlediska crkve pak mla bt znalost klasick antiky nahrazena kesanskou archeologi. Velkou roli vak hrla i tradice kupkladu se uvaovalo o historicky sprvnm uspodn Posledn veee, ale pednost byla nakonec dna tradinmu zobrazen, kdy apotolov sed kolem stolu. Pestoe crkev v 17. stolet ji nelpla na nkterch svch dvjch poukch, dosah tchto nzor se zvrem 16. stolet nekon. Mal a malovan historie Nkolik obraz ze Svatovclavskho cyklu pro klter bosch augustinin na Zderaze, kter jsou prvnm datovanm krtovm dlem v echch, se na prvn pohled zd bt zd exemplrnmi malovanmi historiemi. Je zejm, e krta a dal mali, kte se na vzniku cyklu podleli, museli hodn znt anebo jim musel bt vznam jednotlivch scn cyklu podrobn vysvtlen. Na lunetch jsou doprovodn texty dvojho pvodu a cel cyklus je vyobrazen v trakttu D. Wenceslao Bohemorum Duci ac Martyri inclyto Sertum [] (Pragae 1643) a jeho esk
STUDIE 135
a nmeck verzi. Spis meme bez pochyby chpat jako pvodn ikonograck program cyklu (srov. IV.11). Snadno si pedstavme, e autor knihy, zderazsk pevor pater Aegidius a S. Joanne Baptista, vybral na zklad studia rznch zdroj, zejmna Dubraviovy Historiae Regni Boiemiae, Kroniky esk Vclava Hjka z Liboan a jedn z verz stedovk legendy Ut annuncietur jednotliv scny ze ivota sv. Vclava. Ty uspodal za sebou podle Hjka. Usoudili bychom pak nejspe, e si krta peetl Aegidiovo len a kompozici obrazu mu pak vytvoil na mru jako jeho ilustraci, nebo ji obohatil o nkter detaily, kter by se textem jednotlivch kapitol inspirovaly. Nebo, vzhledem k tomu, e se na obrazech mimo vlastnho nzvu vjevu vyskytuj jet vere ptera Aegidia, mohly by prv tyto vere bt klovmi pro zvolenou kompozici, ppadn by mohly skrvat podstatu vpovdi obrazu. Ji po analze prvnho obrazu cyklu, Narozen sv. Vclava, jeho vznik je datovn rokem 1640 a jeho kompozici povaujeme za tolik znmou, e nen teba ji zde podrobn popisovat, zjistme, e vztah obrazu a textu nebude tak pmoar (obr. 8). Aegidiv text v esk verzi tisku v prvn vt uvd, e knna Drahomra porodila mui svmu Vratislavovi syna, ale podrobnji se rozebr hlavn osobnost Drahomry e nechtla po narozen syna pijmout kest, a Vclav tedy neml z pohanky prvnho pokrmu pijmat. A i potom zstala Drahomra neoblomn jako skla pochzela z tvrdho lidu luckho (ateckho). Vratislav a biskup mohusk se modlvali, aby z toho tvrdho a bolavho trnu vyl kvt, co ona nechce, napravil. Nijak se zde nezmiuj okolnosti narozen Vclava a vbec nen jmenovna Ludmila. Bsnick gura pedstavujc Vclava jako kvt re je vchodiskem latinskho tyver, kter jako epigram uvozuje text komentujc pslun vjev v latinsk verzi trakttu (v esk verzi vere vloeny nejsou): Nascitur ex spina Rosa, purpura, nix; decore/
30 Vydn dvou verz legendy viz Vita sancti Wenceslai, incipiens verbis Ut annuncietur, pel. Antonn Podlaha, Praha 1917 (srov. Bohumil Ryba, Poznmky kpekladm legend, in: Antonn MatjekJaroslav mal /edd./, Legendy oeskch patronech vobrzkov knize zeXIV.stolet, Praha 1940, s.119122). Peklad verze Ut annuncietur obsaen vLiber depictus od B.Ryby viz ivot slavnho muenka svatho Vclava se zzraky, in: tamt, s.4994. 31 Dataci odkrylo restaurovn obrazu vroce 2010, viz Sylva Dobalov in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.160161, . k.IV.1.
8. Karel krta, Narozen sv. Vclava, 1640, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
32 Nzvy jsou peklady vatk textu zHjka, pp.rukopisnch poznmek, nachzejcch se ve zderazskm rukopise legendy Ut annuncietur; viz Jaroslav mal, Barokn cykly svatovclavsk. Jejich vznam vobraze sv.Vclava (disertan prce FF UK), Praha 1945, s.2931. 33 Sylva Dobalov in: L.Stolrov V. Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s. 168169, . k.IV.5 (pepis ver); Lubomr Konen, krta aTempesta, Drahomra aProserpina, Opuscula Historiae Artium. Studia Minora facultatis philosophicae universitatis brunensis, F 45, 2001, s.7982. 34 L. Konen, tamt, s.79; analza Aegidiovch bsn po jazykov strnce viz: Martin Svato, Jilj od sv.Jana Ktitele, Fridrich Bridel ajejich tzn Co lovk?, Literrn archiv. Sbornk Pamtnku nrodnho psemnictv 27, 1994, s.117157. 35 Mina GrigoriRodolfo Maffeis (edd.), Un altra belezza: Francesco Furini (kat. vst.), Firenze 2007, s.182, . k. 16; obraz byl uren pro vzdobu vily La Petraia. 36 krtovi kresbu pipsala G.Kyslikhov, viz Galina Kislykh, Nemeckij, avstrijskij ivejcarskij risunok. Gosudarstvennyj Muzej Izobrazitelnych Iskusstv imeni A.S.Pukina, Vol. I,XVXVIII veka, Moskva 2009; podrobnji viz Sylva Dobalov in: L. StolrovV. Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit.vpozn. 1), s. 124125, . k.III.13. 37 Bettina Baumgrtel, Die Ohnmacht der Frauen: sublimer Affekt in der Historienmalerei des 18. Jahrhunderts, Kritische Berichte 18, 1990, . 1, s.520. Co se te historick pravdy porodnictv, pouvala se tzv. porodn stolika. Ji vroce 1581 vyla lkask kniha ocsaskm ezu: Franois Rousset, Traitte nouveau de lhysterotomotokie ou enfantement caesarien|qui est extraction de lenfant par incision laterale du ventre [], Paris 1581.
Nix Rosa Virgineo, purpura Martyrio / Haec, si nosse cupis, Rosa, quo fragravit odore, / Postulat emunctis naribus illa legi. Vlastn text latinsk verze trakttu se od eskho li. Nen tak narativn, naopak sestv z rznch biblickch pmr, oznaujcch narozen sv. Vclava z takov matky za zzrak; upozoruje ale na Ludmilu, Kristovu muednici. Celkov poskytuje mali mlo gurlnch vodtek, ale nese jednoznan poselstv, ktermu kompozice obrazu zdrazujc konikt mezi pohankou Drahomrou a kesankou Ludmilou odpovd. Druh z npis na obraze v poad vlastn prvn, toti nzev vjevu je toton s vstinm nzvem kapitoly, jak je uveden v latinskm textu. Lze shrnout, e pokud krta konzultoval text, kter mohl bt v dob vzniku obraz ji pipraven, musela to bt verze latinsk; mohl ale znt jen nleit epigramy. Je to pravdpodobnj, ne e znal pouze nzev vjevu, v tomto ppad: Nativitas S. Wenceslai ex Wratislao principe Christiano, & Drahomira pagana. Anno 908. Hagec: fl: 65. Ukazuje to zejmna dal z obraz cyklu, zpodobujc Smrt Drahomry (Drahomira frustra tech/nas lio struens, diris / que eum devovens, viva ter/re sorbetur. A 924), konkrtn pd Drahomry do pekel. Aegidiovy vere pak variuj Vergiliv popis sestupu Aenea do pedpekl a konen i oznaen pekeln e nzvem boha, kter zde vldne, odpovd scn, kdy tento bh un svou vyvolenou Persefon. Bylo ji ostatn pipomenuto, e spojen krtovy malby, npisu a vysvtlujcho epigramu na obrazech pipomn strukturu emblmu. I kdy se d ci, e svatovclavsk historie jist byla krtovi dobe znm, k vytvoen obrazu mal nepistupoval tak, e by komponoval vjev zcela nov. Naopak v nm odkzal na vizuln zdroje, kter poznal v Itlii; blzk je zejmna Furiniho malba rodc Rchel, je zemela na cest do Betlma bhem porodu druhho syna Benjamina (Gen 35, 1620). Jde o obraz vzcnho nmtu, kter byl vytvoen v roce 1632 ve Florencii pro Lorenza de Medici a krta jej snad bhem svho orentskho pobytu mohl poznat. Neinspiroval se toti kompozicemi s narozenm Panny Marie nebo Jana Ktitele, kdy je rodika (svat ena) vdy decentn skryta v pozad obrazu (jednou z vjimek je Neumannem citovan Vouetv obraz v mskm kostele S. Francesco a Ripa). Podle teolog maj bt podobn nmty zobrazeny se vm vkusem; a krta to konen ukzal na obraze Narozen P. Marie z Nrodn galerie v Praze a kresb Narozen sv. Jana Ktitele z Pukinova muzea v Moskv (obr. 9). Ve Svatovclavskm cyklu se naopak rozhodl pro kompozici, kdy je hrdinka vystavena v poped pltna. Vzorem ve zpodoben Drahomry mohla bt Tempestova ilustrace z nejoblbenjho vydn Ovidiovch Metamorfz, konkrtn vjev Narozen Herkula (list 86, obr. 10). Zdroj v Tempestovi byl prokzn prv i v ppad scny smrti Drahomry a jejho pdu do pekla (list 47). Zatmco vak Alkmen na Tempestov ilustraci prv pod aty rod, Drahomra je zobrazena v mdlobch, ze kterch ji sluky ks vonnmi esencemi: jej tlesn pza vyjaduje jeden z mla afekt, ktermi se v umleckch dlech vyznaovaly ensk hrdinky (ostatn bez vjimky lo o hrdinky tragick, a ji dvody mdlob byly rzn). Je to snad zmr, kdy krta pro vyobrazen pohanky Drahomry pouil vzor z knihy, asto oznaovan jako bible mal, a v obou ppadech afekty, nleejc enm antiky, aby tak zdraznil kontrast mezi obma svty; i v obraze se smrt Drahomry knna pad do pekel v tsnm sousedstv katolickho chrmu. Tma boje proti herezi je ostatn jednm z klovch nmt crkevnho umn. V debatch teolog obrazu je diskutovn i problm antickch umleckch vzor, a to v tom smyslu, e obraz Krista i Panny Marie nem bt vyhotoven podle vzoru antickch bostev. Na druhou stranu kupkladu Antonio Possevino SJ ve svm trakttu drazn odmt jakkoliv antick nmty, nicmn chvl souso Laookonta jako vznamn dlo, kter by ml mt soudob umlec pi malb muednk vdy ped oima. Podle Christiana Hechta, jeho nzory zde cituji, nicmn tato problematika nezaujmala mezi ostatnmi nzory crkve vznamn msto. Kadopdn je zejm, e si krta svm nsledovnm vizulnch zdroj svou malskou prci nijak neulehoval, jak by se na prvn pohled mohlo zdt.
STUDIE 137
Do krtou vyuitho repertoru dle pat zejmna vyobrazen ve Svatovclavsk kapli prask katedrly sv. Vta, vytvoen kolem roku 1500 a na potku 17. stolet pemalovan. Vjevy na Zderaze a v katedrle se vak svm vbrem nekryj a pestoe se v n kupkladu nachz scna s vykupovnm pohanskch dtek sv. Vclavem, v tomto ppad se j umlec, na rozdl od scny Sv. Vclav dv kcet pohansk modly a stavt kesansk kostely, nedil a sestavil kompozici vlastn. Jako uen mal ml bezesporu krta svj nzor na to, jak mohl akt vykupovn probhat, a zejmna si dal zleet na oznaen pohanskho svta architekturou pipomnajc Pantheon; s podobnm drazem obohatil i pohansk prosted v jinch scnch, mezi ktermi vynik zejmna vjev Drahomry pronsledujc kesany, znm jen z rytiny fratera Henrica v knize Wenceslao Bohemorum Duci (obr. 11). V ppad scny Sv. Vclava pracujcho na vinici vak zmnil pouze Vclavv kostm; nenechal svtce tak ostentativn lapat vno bosma nohama a do pozad umstil existujc kapli, je sice oznaovala pozemek dontora obrazu, na druhou stranu se vinice na dohled od Praskho hradu vyskytovaly ji ve stedovku. Je zejm, e zmrem, kter krta ve Svatovclavskm cyklu sledoval, byl princip historick pravdivosti. K nmu se ve nejen nleit oacen postav i uvliv popis prosted, v nm se dj odehrv. Poadavek se tkal kupkladu i sprvnho ztvrnn lidsk postavy, jak jej podntil atak vi manristick distorzi. Jaromr Neumann chpal cyklus jako ukzku caravaggiovskho vlivu; v jednajcch postavch vidl lidov nepikralovan typy a pipomnl, e narozen svtce probh bez andlskch zjev. Nelze popt, e pekvap, e sv. Vclav je zpodoben bez jakkoliv glorikace; dokonce i svatoz se vyskytuje pouze na grakch fratera Henrica a nikoliv na obrazech (obr. 12). Nepochybn zde vidme odraz naturalismu, pstovanho zejmna v Bologni, Florencii a m (tedy ve mstech krtou navtvench), kter se stal pro crkev upokojujcm eenm, jak smit nebeskou a pozemskou i tak, aby katolick umn u jeho recipient doshlo svho cle. S poadavkem historick pravdivosti souvis i Sandrartovo podotknut, e krta ve vem nsledoval produ a nen nhoda, e druhou oblast malby, v n esk Apelles vynikal, bylo umn portrtu. Mal, kniha a zkaznk V malb nboenskch obraz by pochopiteln umlec ml v prvn ad co nejpesnji nsledovat Bibli. Ovem ada typicky baroknch tmat se v n nevyskytuje a pedstavu o nich si mohli umlci udlat jen na zklad kombinace nejrznjch pramen nebo specializovanch pojednn, je musela bt crkv schvlen. Je zejm, e uen mal mohl zvolen pojet sm obhjit. Typickm tmatem katolickho baroka je zejmna Nanebevzet Panny Marie, kter krta maloval ve svm umleckm ivot nkolikrt. Textovch zdroj bylo mnoho k zkladnm patila Zlat legenda, ale zejmna v jezuitskm prosted vznikaly dal spisy, z nich nkter, jako Adnotationes et Meditationes in Evangelia Jeroma Nadala (Antverpy 1593 a revidovan 1595) nebo De Vita et Laudibus Deiparae Mariae Virginis Meditationes Quinquaginta Francisca Costera (Ingolstadt 1588) mly sv ohlasy i mimo dov prosted. Nejstarm krtovm obrazem tohoto nmtu je Nanebevzet P. Marie z kostela sv. Tome na prask Mal Stran (obr. 14), pipraven nedochovanm modellem, kter vykazuje takka vyerpvajc klu motiv, je mohly bt v Nanebevzet ptomny. Chyb na nm snad jen ovoce, zmnn ve Zlat legend, kter symbolizuje rodnost Mariinch ctnost. Nkolik andlk vyn s lehkost tlou a mladistvou Pannu Marii vzhru, ostatn kolem sebe sypou kvty a v kvtinovmi festony. Udlost je zasazena do dramatickho prosted zk rokle, aby vynikla svteln ze, kter zzrak provzela. Druhm v poad je Nanebevzet pro Vlaskou kapli na Starm Mst praskm, kter znme jen z graky Samuela Weishuna (1647, obr. 13). Dva typy andl asistuj spe symbolicky u vzestupu Panny Marie vzhru; hlavnm hybatelem zzraku je mohutn oblak, na kterm Marie trn. Nenajdeme zde ani stopy po kvtech, prod nebo andlsk hudb; udlost se odehrv v prostoru
38 Ch. Hecht, Katholische Bildertheologie (cit. vpozn. 24), zejm. s.298301. 39 Recentn (sohledem na dogma Neposkvrnnho poet Panny Marie) Jan Royt, cta kPann Marii akeskm zemskm patronm vdu Tovarystva Jeova vbaroknch echch, in: Petronilla Cemus (ed.), Bohemia jesuitica 15562006, Tomus 2, Praha2010, s.12791309. 40 Jaromr Neumann ani dal badatel obrazu nevnovali mnoho pozornosti, viz Jaromr Neumann, MalstvXVII.stolet vechch. Barokn realismus, Praha 1951 (esk djiny III), s.76; t, Karel krta (cit. vpozn. 19), s.27, 89 a97; t, krtov, Praha 2000, s.4849. 41 Petra Nevmov, La Capella Italiana della Citta Vecchia / Vlask kaple, Praha 2005; Pavel Preiss, Italt umlci vPraze. Renesance, Manrismus, Baroko, Praha 1986, s.263264; Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 19), s.97. Srov. Petra Zelenkov in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.375, . k. IX.3.
9. Karel krta, Narozen Jana Ktitele, Moskva, Pukinovo muzeum (repro dle: Galina Kislykh, Nemeckij, avstrijskij i vejcarskij risunok. Gosudarstvennyj Muzej Izobrazitel'nych Iskusstv imeni A. S. Pukina, Vol. I, XV XVIII veka, Moskva 2009, s. 294) 10. Antonio Tempesta, Narozen Herkula, in: Ovidius, Metamorphoseon,Antverpy 1606 (repro dle: The Illustrated Bartsch XXXVI) 11. frater Henricus podle Karla krty, Drahomra pronsledujc kesany, in: Aegidius a S. Joanne Baptista, D. Wenceslao Bohemorum Duci [], Praha 16431644 (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 12. frater Henricus podle Karla krty, Sv. Vclav lisuje men vno, pee hostie a okopv vinici, in: Aegidius a S. Joanne Baptista, D. Wenceslao Bohemorum Duci [], Praha 16431644 (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln)
STUDIE 139
charakterizovanm pouze dvma vysokmi sloupy, reprezentujcmi nebeskou brnu. Toto pouze na zkladn udlost redukovan pojet se ji bl krtov malb pro hlavn olt Tnskho chrmu (asi 1649), kter je soustedna vhradn na apotoly gestikulujc v irok kle emotivnch afekt a na rytmick shluk andlch zjev, na jejich bedrech stoup Marie vzhru, oslavena nkolika vtznmi vavnovmi vnci. Recentn byl nalezen dokument, ze kterho vyplv, e jet pt let po pravdpodobnm dokonen obrazu byly krtovi doplaceny penze za domalovn dvou postav. Akoliv poet apotol, ptomnch udlosti, se obecn promoval, na pltn z Tnskho chrmu jich je zobrazeno nejobvyklejch dvanct snad tedy krta obohatil vjev jen v partii s andlky, jej vsledn proveden se od nvrhov kresby li a cel skupina je provedena kompaktnji. Posledn dv Nanebevzet vytvoil krta pro cisterciky v Plasch (1666) a na Zbraslavi (16651668). V prvnm ppad u hrobu guruj navc ti zbon eny, kter byly ptomny ukldn Mariina tla do hrobu. Ty nejsou zmnny v dnch textech a zpopularizoval je a Peter Paul Rubens; vznamov bvaj spojovny se temi Mariemi u hrobu Krista. Na pltnu ze Zbraslavi, jeho kompozici znme pouze z dochovanho modella a kter je povaovna za nejnpaditj z cel skupiny, se scny Nanebevzet a pijet Panny Marie Nejsvtj Trojic odehrvaj v jednom obrazovm prostoru. Opatv poadavek na jeden obraz s dvancti apotoly, glori s andlky a Kindeln a Svatou Trojici vyeil krta tak, e Nanebevzet slouil s Korunovnm Panny Marie; pipravil jej dvma kresbami, z nich jedna se vztahuje spe k pltnu z Plas, kde vak nakonec bylo zvoleno bn een s Nejsvtj Trojic oddlenou v oltnm nstavci. Diskutovat detailn ppravn kresby k tmto obrazm, ppadn dal prce, jejich nmtem je Assumpta, by vak peshlo zamen tohoto lnku. Hojnost kreseb a ppravnch prac je ostatn dal z klasickch devz, kter k uenmu mali neodmysliteln pat; pokud jsme v tomto textu tolikrt citovali Albertiho, pipomeme jen, e podle nj mus bt historia pipravena mnostvm skic a kreseb jak celku, tak jeho st, aby bylo zejm, e u ped vyhotovenm obrazu ml umlec v mysli jej kompletn ideu; ostatn nen teba pipomnat, e pojmy disegno a idea tvo jeden ze zkladnch problm umleck teorie 16. a 17. stolet. krtovou silnou strnkou bezesporu byla kreativita, se kterou byl schopen nachzet nov a nov een. Ve sledovan skupin obraz s Nanebevzetm Panny Marie to lze dobe ukzat i na pslunch scnch s Nejsvtj Trojic, kter je v kadm z plten ztvrnna s jinm komparsem nebo odlinou kompozic. Kupkladu prvn z nich, svatotomsk pltno umstn nikoliv v oltnm nstavci nad Nanebevzetm, nbr na olti na protilehl stran presbyte, zaujme veristickou pedstavou o sesln Ducha svatho na zem nebesk hierarchie je zobrazena jako soust ptolemaiovskho modelu vesmru, kdy kolem zemkoule je vyobrazen ps ekliptiky, v nm se nachzej astrologick znaky (obr. 15). Zajmav je umstn znaek planet Saturnu a Jupitera pod boskou dvojic Krista a Boha Otce ob eck bostva personikujc zmnn planety byla t ve vztahu otec-syn; umstn znaek pod Kristem a Bohem Otcem je ovem z hlediska tohoto vztahu opan. Pesto a na tuto vjimku se ned ci, e by krtovy obrazy s nmty Nanebevzet a Nejsvtj Trojice byly z ikonograckho hlu pohledu njak mimodn; ti obrazy uren do klter jsou vak vznamov odstnnj a spiritulnj neli dva uren vhradn pro irokou veejnost, kter odpovdaj spe zalidnn, vn a energi naplnn kompozici, jakou proslul Annibale Carracci v soupeen s Caravaggiem v kapli Cerasi mskho chrmu Santa Maria del Popolo. Lze shrnout, e nae dosavadn znalost pramen vypovd spe o pedstavch objednavatel a vizuln zdroje pslun ke krtovm malbm zase o i krtova umleckho pouen a snad i rozshlosti jeho sbrky grak, kterou meme pedpokldat, neli o jeho prci s konkrtnmi texty. D se vak tak ci, e vzkum monch textovch zdroj krtovch obraz stoj teprve na svm potku. Stvalo se kadopdn, e krta pipravil een, kter pijato
42 Tuto informaci pinesl tpn Vcha in: L. StolrovV. Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s. 226229, . k.V.14, kde je tak uvedena bibliograe. Zejm. viz J. Neumann, krtov (cit. vpozn. 40), s.6568; J. Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 19), s.9697, . k. 15. 43 J. Neumann, MalstvXVII.stolet (cit. vpozn. 40), s.8485 a129, .k.2324; t, Karel krta (cit. vpozn. 19), s.123124, . k. 3435; t, krtov (cit. vpozn. 40), s.88. 44 Ikonograe en uhrobu Mariina viz David Freedberg, ASource for Rubenss Modello of the Assumption and Coronation of the Virgin: aCase Study in the Response of Images, The Burlington Magazine CXX, 1978, s.432441 (432). 45 Ve svch starch textech se Neumann opltn vyjaduje vtom smyslu, e je znehodnoceno pemalbami (J. Neumann, MalstvXVII.stolet /cit. vpozn. 40/, s.76), ve sv monograi zroku 2000 pak u krtovo autorstv pijm bez vhrad, viz J.Neumann, krtov (cit. vpozn. 40), s.48. 46 Pod nohama Krista se nachz znaka Saturnu, pod nohama Boha Otce znaka Jupiteru. Vpravo od znaky Jupiteru se nalz znaka Marsu avzadn sti ekliptiky jet nachzme patn zeteln symbol, kter oznauje bu planetu Merkur, nebo znamen zvrokruhu Bka (znaka planety Merkur se od znaky znamen Bka li pouze rovnoramennm kem pidanm ve spodn sti znaky; nen proto jist, zdali nebyla znaka pokozena azmnna pemalovnm). Dvod umstn prv tchto znaek na ekliptice nen jasn. Za konzultaci dkujeme Ivo Purovi.
13. Samuel Weishun podle obrazu Karla krty, Nanebevzet P. Marie, 1647, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze) 14. Karel krta, Nanebevzet P. Marie, 1644, Praha, kostel sv. Tome na Mal Stran (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln)
47 Naposledy zmnil J. Royt, cta kPann Marii (cit. vpozn. 39), s.1281.
nebylo a muselo bt upraveno, jako v ppad netradin objednvky Ukiovn s duemi v oistci z kostela sv. Mikule na Mal Stran. Ukazuje to na druhou stranu, e ml v objednavatelch partnery, kterm vizuln podoba vslednho dla nebyla v dnm ppad lhostejn a kte dokzali sv poadavky pesn formulovat. Je zejm, e krta musel pouvat hagiograck pruky, jakmi byly kupkladu Acta Sanctorum, kter zaala vychzet v Antverpch roku 1643 a do kterch pispval i Bohuslav Balbn. Na kritick pstup jejch tvrc, tzv. Bollandist, ukazuje tituln strana edice, spolen pro vechny dly spisu dekoruje ji pc gura Moudrosti, obklopen knihami, kter je ve svm sil podporovna alegoriemi Vzdlanosti (Eruditio) a Pravdy (Veritas). krta byl tedy kupkladu dobe obeznmen i s ivotem a iny
STUDIE 141
15. Karel krta, Nejsvtj Trojice, 1644, Praha, kostel sv. Tome na Mal Stran (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 16. Hieronymus Wierix, Kristus ped Kaifem, in: Biblia Sacra, Antverpy 1583 (repro dle: Sylva Dobalov, Paijov cyklus Karla krty, Praha 2004, s. 19)
48 Pslun dl Acta Sanctorum vyel ale a vroce 1680, podrobnji viz Jos Koldeweij, Van Maastricht naar Mnisech. Karel Scrteas Servatius uit 1654, Antiek. Tijdschrift voor oude kunst en kunstnijverheid, 30:5, 1995, s.208212. Hagiograi sv.Servce podrobn uvd t, Der gude sente Servac. De Servatiuslegende en de Servatiana: een onderzoek naar de beeldvorming rond een helige in de middel-eeuven, AssenMaastricht 1985 (Maaslandse Monograen Groot Formaat 5). O vztahu kreseb viz. L.StolrovV.Vlnas(edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.260261, . k. V.32; s. 360361, . k. VIII.16. 49 Sylva Dobalov, Paijov cyklus Karla krty: Mezi vtvarnou tradic ajezuitskou spiritualitou, Praha 2004, s.5860; frontispis analyzoval Lubomr Konen, Karel krta aFranois Le Roy, S.J.neboli: Historie tm detektivn, Bulletin of the National Gallery in Prague 10, 2001, s.8792.; Petra Zelenkov in: L.StolrovV.Vlnas(edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.388, . k. IX.11. 50 Petra Oulkov, Poznmka k Paijovmu cyklu Karla krty, in: Lenka Stolrov (ed), Karel krta a malstv 17. stolet v echch aEvrop, Praha 2011, s. 3947. Petra Nevmov, Funkce obrazu vumn jezuitskho du, in: Milena Bartlov (ed.), Djiny umn vesk spolenosti: otzky, problmy, vzvy. Pspvky pednesen na Prvnm sjezdu eskch historik umn, Praha 2004, s.107115. 51 Podrobn viz S. Dobalov, Paijov cyklus (cit. vpozn. 49), s.1920, pozn. 11, 12, 14, obr.4 as.22, pozn. 18. 52 Ztohoto hlu pohledu sledoval vvoj nr Daniel Arasse, viz Daniel Arasse, Le dtail: pour une histoire rapproche de la peinture, Paris 1992 (rev. 2008).
v echch mn znmho sv. Servce, kterho propagovali Engelov z Engelsusu (relikvie se od dob Karla IV. nachzela ve svatovtskm pokladu). Obraz pro zmeckou kapli v Mnku pod Brdy krta pipravil dvma podrobnmi kresbami dokonale vystihujcmi Servcv boj proti arinstv, co tak vysvtlil ve vepsanch komentch, kter kresby dopluj. Pslun svtcovy atributy, jako jeho berla, kle a pohr, nenakreslil ale podle konkrtnch pedmt, kter se dochovaly v Maastrichtu. Kdy kniha nesta? Mohli to bt prv jezuit, kte krtovi usnadnili pstup k potebn literatue, bohat ale byla i knihovna kltera bosch augustinin na Zderaze. Zdlo by se kadopdn logick, e Paijov cyklus, kter krta v zvru svho ivota vytvoil pro jezuitsk kostel sv. Mikule na Mal Stran, bude jezuitskmi texty ovlivnn, nebo e bude, jak naznail u Jaromr Neumann, vystavn na principech spiritulnch cvien zakladatele jezuitskho du, sv. Ignce z Loyoly. Obzvlt slibnou se pak jevila hypotza, e se mal mohl inspirovat spisem Franoise le Roy z jezuitskho kltera v Douai Occupatio Animae Jesu Christo Crucixo deutae, pro kter vytvoil znm frontispis s vyobrazenm du rozjmajcch o Ukiovanm Kristu, kter je v duchu jezuitskch emblematickch traktt alegoricky pojato jako umleck innost vytven malskho a sochaskho portrtu Ukiovanho, a kter obsahuje meditace nad jednotlivmi udlostmi Kristovch paij. Pm vztah mezi obrazy a textem se ale nepotvrdil. Bylo navc vyvrceno, e by malby mly bt ureny k vhradnmu sdlen jezuity v profesnm dom. Naopak byly zdraznny ty kvality, kter obrazy inily pitalivmi pro divky z irokch spoleenskch vrstev, zejmna pak Bratrstva smrtelnch zkost Pn a lechtickch dontor, kte se na platb obraz spolu s jezuity podleli. Archivn prameny dokonce naznauj, e pltna nebyla objednna najednou jako cyklus a e nkolik z nich bylo vystavovno bhem Velikonoc na hlavnm olti kostela, jak to odpovd liturgii. Samo pojet kompozic je ikonogracky pomrn tradin, to sam se tk vizulnch zdroj cyklu, je byly ureny v grakch brat Wierix a znmch dlech italskch mistr jako Tizian nebo Ludovico Carracci. Kupkladu ve vyobrazench soud s Kristem, jejich popis se v jednotlivch evangelich mrn li, krta pouil krom nkterch vpjek z Drera aktulnj graky z dlny Wierix, jimi byly pmo ilustrovny velkoformtov bible z Plantinovy tiskrny (obr. 16). Z malskho hlediska se ve krtov tvorb Paijov cyklus vymyk erosvitnm pojetm a soustednm vjevu na vlastn aktry pbhu, vyjadujc sv afekty v prvnm plnu obrazu, ppadn na prosted nezbytn pro pochopen smyslu scny. Nesmrn poutav je vak rozrznnost ztvrnn jednotlivch postav, zejmna Krista, jeho fyzick i duchovn stav je na jednotlivch vjevech promylen, nkdy a syrov zaznamenn. Nakonec prv v tchto momentech bychom mohli hledat vliv jezuitsk obraznosti. Pohled divka je pitahovn poutavmi detaily, kterch vak nen mnoho, a oko divka jimi rozhodn nen rozptylovno. Mezi nimi se nachzej i pedmty, kter nebyly standardn vbavou baroknch paij kupkladu ostnat devn palk (obr. 17), s oblibou zaazovan do repertoru Kristovch mucch nstroj nizozemskmi a nmeckmi umlci 15. a 16. stolet, nebo apka z pe, kterou jezuitt misioni mohli pivzt z cest do Jin Ameriky. Pesto, e krta obrazy namaloval mnohem spornj technikou a uvolnnjm malskm rukopisem, neli je u nj obvykl, vtlil do nich v zvru svho ivota princip, kter jeho dlo proln po cel jeho tvr obdob e toti sakrlnmu umn pat v hierarchii nr nejvy pka; a e jednou ze zkladnch charakteristik vysokho nru soustednho na malovn gur je psnost, s n et detaily, a se kterou omezuje a d jejich pouit. Nebylo v t dob jet zvykem, aby mal sv nzory na umn zaznamenval v psemn podob a stejn jako u Poussina musme i krtovo teoretick stanovisko st pmo z jeho dla. Pouky katolickch autorit potridentsk doby naznauj, e pravdivost, stejn jako uenost, by mla bt umleck
STUDIE 143
17. Karel krta, Biovn Krista, 1673 1674, Praha, kostel sv. Mikule na Mal Stran (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 18. Marci Tvllii Ciceronis opera [], Basilej 1534, Praha, Nrodn knihovna R, detail z titulnho listu (foto: Nrodn knihovna R)
kreativit nadazena. Gilio da Fabriano kupkladu dal po italskch umlcch, aby u vjev utrpen Krista neopomnli zpodobit vrazn stopy po ranch a muen, ale italt umlci mu odpovdli, e by to bylo proti decoru. Jakkoliv se krta ve svm malskm dle drel v mezch pimench sakrlnmu umn, kdy se jeho obrazy zdaj bt zejmna proti jeho nvrhm univerzitnch tez pomrn mlo pekvapiv, nememe ho rozhodn z nedostatku decora a invence obvinit. Karel krta byl setl a vzdlan, ale kdy se postavil ped napnut pltno, stal se pedevm bytostnm malem.
53 asto citovanou odpov uvdj nap. Paul SmithCarolyn Wilde (edd.), ACompanion to Art Theory, Oxford 2002, s.52. 54 Problematice krtovch tez se recentn vnuje zejm. Petra Zelenkov, naposledy viz zejm.: t, Karel krta a jeho souasnci jako inventoi graky, in: L. Stolrov V. Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. v pozn. 1), s. 369371 a nsledn katalogov hesla na s. 372374, 376387, 392399, 414416, obsahujc bibliograi.
Seznam tisk ve krtovsk knihovn
Ne uveden seznam je pokusem identikovat knihy z majetku Karla krty ml., kter byly strun sepsny po jeho smrti roku 1691. Jde o pracovn verzi, je slouila k sestaven reprezentativnho vbru knih na vstavu Karel krta 16101674: Doba a dlo (Lenka Stolrov Vt Vlnas /edd./, Karel krta 16101674. Doba a dlo, kat. vst., Praha 2010, kapitola XV: krtovsk knihovna, s. 557577; invent viz tamt, s. 610611, . k. XVI.30, autorka hesla Radka Tibitanzlov, srov. t Edice historickch pramen v tto knize, dokumenty . 171, 173). Invent vypotv 62 poloek (de facto je jich ale 63, viz ne poloka . 48), ovem v posledn vt soupisu knih se prav, e Svzanch knek in octavo 12 et 16 latinsky, francouzsky, vlasky a nmecky, setlo se jich 248 kus. Podrobnji rozepsn je tedy pouh zlomek rodinn knihovny a zaznamenny jsou zejm spe exemple vtch rozmr; neplat to ale vdy. Originln zznamy, jak je v roce 2009 nov transkribovala Radka Tibitanzlov, jsou v ne pedloenm seznamu zapsny kurzvou; slovn bylo provedeno druhotn. Identikovan publikace je uvedena pod prvnm nebo nkterm z nejstarch vydn, kter co nejpesnji odpovd
nzvu z invente; z pvodnch zpis nicmn nelze konkrtn vydn urit a jde o daj ist orientan. Uren nkterch poloek je diskutabiln, nebo strun nzev tisku odpovd vce monostem. Je evidentn, e ednk zapsal vdy prvn slova nzvu knihy a snail se rovn pidat autora. Co se te Iconologie Cesara Ripy (poloka . 44), bylo dovozeno, e krta vlastnil nejspe padovsk vydn z roku 1625 (viz Karel krta 16101674. Doba a dlo, s. 571, . k. XV.12). Zatm se podailo urit dv knihy, je ze krtovsk knihovny opravdu pochzely. Rukopis uveden pod polokou . 17 se nachz v Nrodn knihovn R v Praze (podrobn viz Karel krta 16101674. Doba a dlo, s. 575, . k. XV.16). V Nrodn knihovn se dle nachz exempl knihy podepsan Karlem krtou st., toti: Marci Tvllii Ciceronis opera qvae aedita svnt hactenvs omnia, in tomos distincta quatuor, Basilej 1534 (Klem 6 A 000014/T.2). Na tituln stran tisku je rukopisn ppis: Velle Dei velle meum est. KScreta Prague 1627. a dle Collegij Nouodomensis Societatis JESu Catalogi incriprus (obr. 18). Tato kniha v inventi vslovn uvedena nen. Sylva Dobalov
STUDIE 145
1 Bible esk in folio Bible esk Praha 1549 (tzv. Bible Melantrichova) Bible esk Kralice 15791593/94 (tzv. Bible Kralick) 2 Beschreibung der Contrafactur der vornehmbsten Sttt der Weldt, in magno folio, 2 Theile Beschreibung und Contrafactur der vornembster Stt der Welt Kln 15741618 Autoi: Braun, Georg; Hogenberg, Franz 3 Prvo mstsk Prva mstsk Krlovstv eskho v krtkau summu vveden Praha 1579 Autor: z Koldna, Pavel Krystyn 4 Zzen zemsk Obnowen Prwo a Zjzenj Zemsk Ddjnho Krlowstwj Ceswkho Praha 1627 5 Herb Matthiola in folio Herb, jinak Bylin velmi uiten Praha 1562 Autor: Mattioli, Pietro Andrea 6 Historie crkevn in folio Historia crkewnj Eusebia pigmjm Pamlla biskupa Cesarienskho w Palestn, na knihy desatery rozdlen. Tho Eusebia Pamlla, o iwotu neyswtgssjho csae Konstantna welikho, knihy twery [], Praha 1594 Autor: Pamphili, Eusebius Historia Cyrkewnj Kassiodora Rjmskho Sentora, nazwan Tripartita: Zetj Hiwstorykw Reckch, Sozomena, Sokratesa a Theodoryka sebran, a na Dwanctery Knihy rozdlen. Nazad pidni dw Trakttow: Geden o Snmu Effezskm proti Kacstwj Nestorya Biskupa Konstantynopolitskho: Druh o Snmu Chalcedonskm proti Kaci Eutychesowi a nsledownjkm geho [], Praha 1594 Autor: Cassiodorus, Flavius Magnus Aurelius 146 KAREL KRTA PICTOR DOCTUS
7 Policie historick Politia Historica. O Wrchnostech a Sprwcch Swtskch. Knihy patery. Praha 1584 Autor: Lauterbeck, Georg 8 Flavius Josephus nmeck. Historien vnd Bcher: Von alten Jdischen Geschichten, zwentzig, sambt eynem von seinem Leben: Vom Jdischen Krieg, vnd der Statt Jerusalem, vnd des gantzen Lands verstrung siben [] Strassburg 1574 Autor: Josephus, Flavius 9 Titi Livii rmische Historien. Titi Livii Rmische historien mit etlichen newen translationau dem Latein [] Meyntz 1530 Autor: Livius, Titus 10 Knha nmeckch carminv in fol. neureno 11 Posloupnost knat Paprockho Diadochos id est Svcessio, jink: Poslaupnost knat a krlv eskch, biskupv a arcibiskupv praskch a vech tech stavv slavnho Krlovstv eskho, to jest panskho, rytskho a mstskho, krtce sebran a vydan Praha 1602 Autor: Paprock z Hlohol a Paprock Vle, Bartolomj 12 Beschreibung der Schiffart und Reiss in die Trkei Niclas Kamling Beschreibung Dero Rei vnd Schifffahrt in die Trckey, so beschehen durch Weylandt Herrn N. Nicolai [] Kln 1593 Autor: de Nicolay, Nicolas 13 Lexicon philosophicum Rudolphi Goclenii in par. fol. Lexicon philosophicum, quo tantam clave philosophiae fores aperiuntur Francofurti 1613 Autor: Goclenius, Rudolph (st.) 14 Historie del mondo in par. fol. La historia del Mondo Nuovo di m. Girolamo Benzoni []. La qual tratta dellisole, et mari nuovamente ritrovati, et delle nuove citt da lui proprio vedute, per acqua et per terra in
quattordeci anni. Venetia 1565 Autor: Benzoni, Girolamo 15 Philippi Theophrasti Bombast von Hohenheimb in par. fol. titul nezjitn Autor: Paracelsus, Theophrastus 16 Dl pt a est bible esk novho zkona Bible Kralick (tzv. estidlka) 5. dl: Kralice 1588 6. dl: Kralice 15931594 17 Privilegia krlovstv eskho psan Privilegia regum et regni Bohemiae, rukopis Praha, Nrodn knihovna R, sign. XIX.A.44 18 Kniha z reglnho papru, v n nco recept napsanch, ostatek przdn neureno 19 Frmahlung und Beschreibung der Horologien alten truckhs Frmalung vnd knstlich beschreibung der Horologien: nemlich wie man der sonnen vren mit mancherley weys vnd form, vnd auff allerley gattung entwerffen soll [] Gemacht allen kunstliehabern zu gefalle[n], durch autor Basel 1537 Autor: Mnster, Sebastian 20 Comentarien und Beschreibung von dem Leben und Heerzug Cyri des ersten, alten Truckhs Des Hochgelrtesten philosophen, warhafftigsten Geschichtsschreibers, vnd allerchersten Hauptmans Xenophontis Commentarien und beschreibungen von dem leben und heerzug Cyri des ersten Knigs in Persien [] Augspurg 1540 Autor: Xenophon 21 Marci Velseri Libri octo Marci Velseri Matthaei. f. ant. n patricii. Aug. Vind. Rerum. Augustanar [um]. Vindelicar: libri. octo. Venetiis 1594 Autor: Welser, Marcus 22 Francisci Petrarchae Trostbcher Von Hlff und Rath in allem anligen. Des hochweisen frtreichen Francisci
Petrarche zwei Trostbcher von Artznei beydes des gten und widerwertigen Glcks. Franckfurt am Meyn 1551 Autor: Petrarca, Francesco 23 Miscellanea Bohuslai Balbini Miscellanea historica Regni Bohemiae [] Pragae 16791688 Autor: Balbn, Bohuslav 24 Accuratae Effigies Ponticum maximorum Accurate effigies Ponticum maximorum, numero XXVIII, ab Anno Christi [] ad vivum ex Romano prototypo expressae iisque singulorum ponticum elogia, eorum res gestas summatim comprehendentia, ab Onuphrio Panvinio Veronense Strassburg 1573 Autor: Panvinio, Onofrio 25 Architectura Militaris in fol. Architectura militaris nova et aucta, oder Newe vermehrte Fortication, Von Regular Vestungen, Von Irregular Vestungen und Aussenwercken, Von Praxi offensiva et Defensiva Leyden 1631 Autor: Freitag, Adam Architectura militaris oder grndliche Underweisung [] Amstelodami 1645 Autor: Cellarius, Andreas Architectura militaris oder Anleitung wie auff unterschidliche arten starcke Vestungen zubawen [] Mnchen 1664 Autor: Heidemann, Christoph 26 De serponte prvn kniha in quarto Promptuarium s. i. leichter Einfund in die K. verneuerte Bhmische und Mhrische LandsOrdnung, wie auch St. Wentzls Vertrag, mit angeheffter BergwergVergleichung, dann knigl. Novellen [] Prag 1678 Autor: de Serponte et Bregaziis, Franciscus Ferdinandus 27 Nicolai Caussini Trecensis e Soc[ietas] Jesu Nicolai Caussini Trecensis, Societate Jesu, De eloquentia sacra et humana libri XVI
Coloniae Agrippinae 1626 (2. vydn) Autor: Caussin, Nicolas 28 Dikcion latinsk a esk Dictionarium linguae latinae ex magno Basilii Fabri thesauro collectum [] interpretatio bohemica addita est Pragae (1579) Autor: Faber, Basilius; z Veleslavna, Daniel Adam 29 Lectiones Joannis Christophori Schambogen Lectiones publica, seu tractatus juridicus [] In quo quaestiones ad duas rubricas Qui testam: facere possunt, et quemadmodum testamenta ant [] Pragae 1683 Autor: Schambogen, Johann Christoph 30 Revelationes Nicolai Drabicio Revelationum Divinarum, in usum Seculi nostri quibusdam nuper factarum [] 1663 Autor: Drabk, Mikul; Kotter, Krytof; Poniatowsk, Kristna; Komensk, Jan Amos 31 Historie del mondo Gio. Tarchagnota vlask, parte 1 et 4 Delle historie del mondo di m. Gio. Tarchagnota, le quali contengono quanto dal principio del mondo no a tempi nostri successo. Cauato da pi degni, e pi graui auttori, che habbiano o nella lingua Greca, o nella Latina scritto. Con la giunta del quinto volume, nuouamente posto in luce Venetia 1562 Autor: Tarcagnota, Giovanni 32 Il Decameron di Messer Il Decameron di Messer Giovanni Boccacci Cittadino Fiorentino Fiorenza 1573 Autor: Boccaccio, Giovanni 33 I dieci libri dell architetura I Dieci Libri Dell Architettura Di M. Vitruvio Venezia 1567 autor: Vitruvius I dieci libri di architettura di Leon Battista de gli Alberti Vinegia 1546 Autor: Alberti, Leon Battista STUDIE 147
34 Daniel Schwentzers Geometriae practicae Geometriae Practicae Novae et Avctae Tractatus [] Nrnberg 16231627 Autor: Schwenter, Daniel 35 Cento novelle scelte Cento novelle scelte da piu nobili scrittori Venetia 1561 Autor: Sansovino, Francesco 36 Akta Krlovstv eskho lta 1547 Akta tch vech vc, kter sau se mezi nejjasnjm knetem a pnem, pnem Ferdinandem, mskm, uherskm, eskm rc. krlem rc. a nktermi osobami z stavuov panskho, rytskho a mstskho Krlovstv eskho ltha tohoto etc. XLVII zbhly tuto vytitn Praha 1547 37 Theatrum poeticum Theatrum poeticum atque historicum: sive Officina Io. Ravisii Textoris, post Conr. Lycosthenis vigilias correcta [] Basileae 1592 Autor: Tixier, Jean (Ravisius) 38 Considerationi civili di M. Remigio Fiorentino Considerationi civili sopra lhistorie di M. Francesco Guicciardini e daltri historici, trattate per modo di discorso da M. Remigio Fiorentino [] Venetia 1582 Autor: Nannini (Fiorentino), Remigio 39 Philosophia naturale di M. Alesandro Piccolomini Della Filosoa Naturale Di M. Alessandro Piccolomini [] Vinetia 1565 Autor: Piccolomini, Alessandro 40 Bible svat drobnho tisku 41 Scripta philosophica Abraham Calovi D. Theol. Antehac Regiomontani [] Scripta Philosophica [] Lubecae 1651 Autor: Calov, Abraham 42 Glinnalidi Cornelio Tacito Gli Annali Di Cornelio Tacito Venetia 1582
Autor: Tacitus, Cornelius 43 Lhistoria di Milano M. Bernardino Corio Lhistoria di Milano volgarmente scritta, dall eccelent. oratore M. Bernardino Corio gentilhuomo Milan [] Vinegia 1554 Autor: Corio, Bernardino 44 Iconologia del Ripa Novissima iconologia di Cesare Ripa Padova 1625 Autor: Ripa, Cesare 45 Vokabul sedmi e Dictionarium septem diversarum linguarum [] Pragae 1605 Autor: Vrani, Faustus
Za pravdpodobn uren knihy dkuji Tomi Havelkovi aVladimru Urbnkovi.
LXI. Elogiis ducum, regum, interregum adumbrata. In novum patriae splendorem, & publicum Regni decus, spectatum proposita [] Pragae 1673 Autor: z Althanu, Frantiek Ferdinand 51 Janua linguarum reserata aurea Janua linguarum reserata aurea [] Amstelodamum 1638 Autor: Komensk, Jan mos 52 Leimagini delle Done Auguste Le imagini delle Done Auguste intagliate in istampa di rame / con le vite, et ispositioni di Enea Vico, sopra i reuersi delle loro medaglie antice. Libro primo. Vinegia 1557 Autor: Vico, Aenea 53 Del Governo di M. Francesco Sansovino Del governo de i regni e delle republice cosi antiche come moderne libri XVIII. [] Venetia 1561 Autor: Sansovino, Francesco 54 Relationi universali di Giovanni Botero Benese Le relationi vniversali di Giovanni Botero Benese Rome 1591 Autor: Botero, Giovanni 55 Historia d Italia di M. Francesco Guicciardini La historia di Italia divisa in venti libri. Riscontrata con tutti gli altri historici & auttori, che dell istesse cose habbiano scritto, per Tomaso Porcacchi [] Fiorenza 1561 Autor: Guicciardini, Francesco 56 Kriegsmanual Johann Jacobi von Wallhaussen Manuale militare, oder KriegManual: Darinnen I. Die Frnembste heutiges Tages Edle HauptKriegKnste zu Landt. II. Der Griechen Lacedaemonieren, und Romanern Krieg Disciplinen III. Ein KriegsNomenclatur / krzest aus dem Frantzoischen, mit schnen Kupfferstcken [] Franckfurt 1616 Autor: von Wallhausen, Johann Jacobi
46 Le ministre destat Le Ministre dEstat, avec le vritable usage de la politique moderne Paris 1631 Autor: de Silhon, Jean 47 Colerus teutsch Cristophori Coleri Ehrerbitliche Einladung zu einer Abgebildeten Teutsch-Poetischen Mayen-Lust Welche den 22. Maymonats-Tag de itzlauffenden 42sten Jahres in der Schule zu S. Elisabet [] Breszlaw 1642 Autor: Colerus, Christophorus 48 Discorsi del S. don Antonio Agostini geschriebenes altes Artzney Buch a. Discorsi del S. don Antonio Agostini sopra le medaglie et altre anticaglie divisi in XI dialoghi Roma 1592 Autor: Agustn, Antonio b. neuren lkask rukopis 49 Frantz Renner Artzney Buch Ein kstlich und bewrtes Artzney Bchlein aller-u. eusserlicher Artzney, wieder die abschewliche kranckheit der Frantzosen, u. Lhmung [] Amberg 1609 Autor: Renner, Franz 50 Theses hrabte z Altanu Imago Principum Bohemiae
57 Descriptiones Ptolemaicae Corneli Wytie Descriptionis Prolemaicae Augmentum, Sive Occidentis Notitia. Lovanii 1597 Autor: Wytiet, Cornelius 58 Nov kratochvle Bartolomje Paprockho Now Kratochvilje. Skterau tj Bohyn toti, Iuno, Pallas a Venus na Swt pissly [] Praha 15791600 Autor: Paprock z Hlohol a z Paprock Vle, Bartolomj
59 Weiblicher Lustgarten Weiblicher Lustgarten Begreifft vier Theil. Der Erst handlet von aufferziehung der Junckfrawen: Im andern wird geredt von dem ampt un[d] schuldiger picht der Eheweiber: Im Dritten vom Standt der Wittiben: Im Vierdten von guten und bsen eygenschafften [] Mnchen 1605 Autor: de la Cerda, Juan Luis 60 Il primo volume delle cagioni delle guerre antiche Il Primo Volume Delle Cagioni
Delle Guerre Antiche Di Thomaso Porcacchi Vinegia 1564 Autor: Porcacchi, Tomasso 61 Le vite de Glihvomini Le vite de gli uomini illustri Vineggia 1527 Autor: Petrarca, Francesco 62 Apologiae der bohmischen Stnde Die Andere Apologia der Stnde de Knigreichs Bhaimb, so den Leib und Blut unsers Herrn und Heylands Jesu Christi unter beider Gestalt empfahen:
Au der Bhmischen Sprach in die Deutsche versetzt, und erheischender Notturfft nach, vermehret und verbessert [] Prag 1619
loha a chpn kresby v dob Karla krty a jeho souasnk

ALENA VOLRBOV
1 Podrobn se tmatem zhlediska baroknho umn zabval Pavel Preiss vvodu ke knize: Pavel Preiss, esk barokn kresba, Praha 2006, s.1028. 2 Giorgio Vasari, ivoty nejvznamnjch mal, socha aarchitekt, I, Praha 1973, s.12.
Kresba neznmho autora (obr. 1) ns uvd do velk auly pln student, kte se zaujat vnuj kreslen muskho aktu stojcho ped nimi. Mstnost nem dostatek svtla a je osvtlovna velkm lustrem a mnoha svtilnami nad papry pod rukama student. Psobiv vjev pochz pravdpodobn z potku 18. stolet, ale meme jej brt jako vhled do akademick praxe doby pedchoz i nsledujc, protoe se vuka bhem let pli nemnila, jak nm ostatn dokldaj dochovan kresby. Academia del Disegno a Norimberga, jak hrd k npis na jejm hornm okraji, tedy pstovala kreslen podle ivho modelu, aby co nejlpe pipravila studenty pro umleckou praxi. Zakladatel norimbersk akademie Joachim von Sandrart kreslen pokldal za vznamnou soust umleck tvorby, jako ostatn jeho pedchdci, souasnci i ti, kte pili pozdji. Vvoj pstupu ke kresb nicmn proel dlouhm a zpotku pomrn boulivm vvojem. Kdy Giorgio Vasari ve sv pedmluv ke druhmu vydn svch ivot v roce 1568 denoval kresbu disegno jako otce ostatnch umleckch obor, vystihl tak jej vznam pro souasnky v rmci tehdejch ideovch proud. Jet bhem 15. stolet byla kresba vnmna jako sice dleit, nicmn jen pomocn a ppravn
1. Anonym, Kreslen aktu v norimbersk Akademii, kresba perem ern, ttcem ed, Vde, Albertina (foto: Albertina)
STUDIE 151
prostedek. Vasariho a nejen jeho pojet kresby z hlediska jej bezprostednosti a tm vrazu pvodn mylenky idey ji vak povilo nad ostatn druhy tvorby. Ostatn zaloen Academie del Disegno ve Florencii v roce 1668 vznam kresby potvrdilo. Humanistick prosted orentskho dvora plo intelektulnm spekulacm, kter v tomto ppad tak vychzely z proslulch boulivch spor o hierarchii jednotlivch umleckch obor zv. Paragone. Nov pstup se sice projevil jak v expanzi rznch literrnch diskurz na tma disegno, tak i v rozvoji vlastnho kreslskho umn, ale konkrtn psemn doklady mme jen pro teoretickou st. V pomrn bohat literatue na toto tma se autoi zabvali kresbou disegnem jako odrazem Bo mylenky, ale konkrtn recepty na to jak kreslit, byly jaksi pli pzemn. Neznme tm dn pmo dochovan publikovan rady a nvody kreslen, s vjimkou pruky Cenina Cenniniho Il Libro dell Arte pravdpodobn z potku 15. stolet, kter vak tiskem vyla a v roce 1821 (!) a v zsad se vnovala spe nvodm na malbu nebo knin malbu. Pitom tato strnka vci nepochybn prola podobn boulivm vvojem jako teorie disegna samotn. Mezi kreslskmi projevy z potku a pak z konce 16. stolet meme rozeznat patrn rozdly. Italsk kreslstv, je jako ostatn obory udvalo smr, nepostrdalo esprit ji v pedchzejcch dobch, ale i zde lze najt bhem 16. stolet jet vt uvolnn. Daleko vce patrn je to v umn zalpskm. Fenomenln Drerovy kresby jsou pes vekerou brilantnost a lehkost jaksi ukznnj ne kresby v Nmecku psobcch umlc konce 16. stolet, jejich manra se zcela zmrn rozvolnila. Kresby se staly vyhledvanm artiklem sbratel, jak ostatn potvrd pohled do vznamnch sbratelskch invent. Zalpsk pstup nejen ke kresbm, ale k umleck tvorb vbec se jev jako pragmatitj; projevil se napklad v dle Karla van Mander, jen (na rozdl od Ital) ve svm dle Het Schilder-boeck z roku 1604 postupy pi tvorb zhruba zaznamenal ve sv slavn bsni v vodu dla. Van Mander, kter Vasariho dobe znal a navazoval na nj, se vak ke kresb stavl ji znan prakticky. Pro nj byla dleitou fz nicmn pouze fz umleckho procesu, na jeho vrcholu stla malba. Vznamn je jeho pirovnn kresby a malby k lidskmu tlu. Podle nj je kresba jako tlo se vemi jeho dy, ale malba mu dky barvm dod ivost, dui. Tento pstup poslze pevzal Joachim von Sandrart, formuloval jej ve svm dle podobn a, jak uvidme ne, dovedl jet dle. Zalpt umlci, kte proli Itli byla jich ostatn vtina , vstebvali italskou kreslskou techniku a manru. Kresby vznikl ve stedn Evrop kolem roku 1600 se vyznauj zmrnou lehkost a pouitm kreslskch prostedk, jako byla kombinace ttce a pera nebo kombinace ern kdy s rudkou, typickch technik dalho velkho teoretika disegna a zakladatele Academie di San Lucca v m Federica Zuccariho. Do jinho Nmecka se dostala orentsk manra zejmna pchodem dvjho Vasariho spolupracovnka Friedricha Sustrise (15401599), jen pak ovlivnil celou dal generaci jihonmeckch kresl. Jinm tamnm velkm kreslem byl napklad dal odchovanec Florencie Peter de Witte, zv. Candid (15481628), ale brilantn kresbou se pynili i ostatn tvrci, inn ve vznamnch stedoevropskch kulturnch centrech, jako napklad Hans von Aachen (15521615), Bartolomeus Spranger (15461611) a mnoz jin. Charakteristick kresby mnichovskho, augsburskho, praskho a dalch dleitch umleckch okruh kolem roku 1600 jsou soust stylu, na kter poslze navazovali mlad umlci narozen zatkem 17. stolet, jako byli Karel krta (1610?1674), Vclav Hollar (16071677) nebo Johann Heinrich Schnfeld (16091684) a ada jejich dalch souasnk. Siln podnty ji odeznvajcho manrismu ovlivnily asnou tvorbu kadho z nich a ta zstala nadle vce i mn v zkladu jejich dla. V jejich ranch pracch lze vidt principy manristickho umn zejmna stavbu gury, kompozin schmata, techniku , kter postupn opoutli a erpali z novch zkuenost nabytch na cestch. Pedevm technika kombinace ttce a pera
152 LOHA A CHPN KRESBY V DOB KARLA KRTY
3 Pojem idea, jej Vasari pouil, ponkud mtl mnoh badatele vetn Erwina Panofskho, jen vteorich disegna vidl odraz rozmhajcho se novoplatonismu. Vposledn dob se badatel klon spe kvlivu aristotelismu, protoe Vasari pracuje spojmem univerzln soud aidea m vjeho podn ponkud jin smysl.Ostatn zejm nelze teorie disegna pmo srovnat snkterm lozockm proudem; spe jde osms dobovch intelektulnch podnt, kter se v16.stolet bn msily podle poteby. Literatura ktmatu: David Summers, The Judgement of Sense: Renaissance Naturalism and the Rise of Aesthetics, Cambridge 1990, s.114116; Robert Williams, Art, Theory, and Culture in Sixteenth-Century Italy: From Techne to Metatechne, Cambridge 1997, s.41; Thomas Puttfarken, The Dispute about Disegno and Colorito in Venice: Paolo Pino, Lodovice Dolce and Titian, in: Peter GanzMartin GosebruchNikolaus MeierMartin Warnke (edd.), Kunst und Kunsttheorie 14001900, Wiesbaden 1991, s.7595, zejm. s.78. 4 Teorie disegna vasov posloupnosti: Vroce 1548 vylo Dialogo di pittura Paola Pina, orok pozdjivroce 1549 Della nobilissima pittura Michelangela Bionda, Giorgio Vasari vydal ivoty nejvznanjch mal, socha aarchitekt nejdve vroce 1550, Lodovico Dolce vydal Dialogo della pittura intitolato l Aretino vroce 1557, odeset let pozdjivroce 1567vydal Vincenzo Danti Ilprimo libro del trattato delle perfette proportioni, Vasari pak vydv druh vydn ivot, kde denoval pojem disegno, vroce 1568, dal dlo, Il riposo Raffaella Borghiniho, vylo roku 1584, kdy vtomt roce spatilo svtlo svta Trattato delle arte della pittura, scoltura et architettura od Gian Paola Lomazza ajeho Idea del tempio della pittura vroce 1590, piem mezitm vroce 1587 vydal Giovanni Battista Armenini De Veri precetti della pittura avroce 1591 vyel spis Il Figimo Gregoria Comaniniho, Federico Zuccari vydal sv dlo L Idea de scultori, pittori e architetti vTurn a vroce 1607 azde rozpracoval svj hierarchick systm disegna. 5 Cennino Cennini, Trattato della pittura. The Craftmans Handbook. The italian Il Libro Dell Arte, translated by DanielV.Thompson Jr., New York 1960, s.8. Cennini rad, jak postupovat pi kreslenobrys apak barva, ale vcemn se jeho postup shoduje spostupem knin malby. 6 Rudolfnsk sbrky obsahovaly mnostv kreseb, kter csa dal nakupovat prostednictvm svch agent, nebo je vytveli umlci jeho dvora; kresby byly jednak sbrkovmi polokami, jednak prostedkem kpouen. Elika Fukov, Rudolfnsk kresba, Praha 1986, s.33. 7 Karel van Mander, Het schilder-boeck (facsimile van de eerste uitgave, Haarlem 1604), Utrecht 1969, http://www.dbnl.org/tekst/ mand001schi01_01/mand001schi01_01_0003.php, vyhledno 27.1.2010. 8 Wolfgang Stechow, Northern Renaissance Art 14001600: Sources and Documents, Northwestern University Press 1989, s.65. 9 Michle-Caroline Heck, La Teutsche Academie de Joachim von Sandrarts: une compilation ou une relecture de Vasari et de van Mander?, in: Michle-Caroline HeckFrdrique LemerleYves Pauwels (edd.), Torie des arts et cration artistique dans lEurope du Nord duXVIe au dbut duXVIIIe sicle. Akten des internationalen Kolloquiums Lille 2000, Lille 2002, s.241253.
10 Zdosud vydanch prac oSchnfeldovch kresbch se vhradn kresbami zabv lnek Rolfa Biedermanna: Rolf Biedermann, Die Zeichnungen des Johann Heinrich Schnfeld, in: Jahrbuch der Staatlichen Kunstsammlungen in Baden-Wrtemberg, Band 8, 1971, s.119194. Novji pak: Hans Martin Kaulbach, Zeichnungen im Werk Johann Heinrich Schnfelds, in: Ursula ZellerMaren WaikeHans-Martin Kaulbach (edd.), Johann Heinrich Schnfeld: Welt der Gtter, Heiligen und Heldenmythen, Kln 2009, s.212265. 11 Vladimr Denkstein, Vclav Hollar: Kresby, Praha 1977, zejm. s.2131; Gabriela KesnerovAnthony Griffiths, Vclav Hollar: Kresby agrack listy ze sbrek Britskho muzea vLondn aNrodn galerie vPraze (kat. vst.), Praha 1983, passim; Alena Volrbov (ed.), Vclav Hollar (16071677) aEvropa mezi ivotem azmarem (kat. vst.), Praha 2007, passim. 12 Ke krtovu kreslskmu umn zejm. Preiss, esk barokn kresba (cit. vpozn. 1), s.3061; Alena Volrbov, Karel krtakresl, in: Lenka StolrovVt Vlnas (edd.), Karel krta 16101674. Doba adlo (kat. vst.), Praha 2010, s.343366. 13 Joachim von Sandrart, Teutsche Academie der Bau- , Bild- und Mahlerey Knste, Nrnberg 1675, 1679, 1680. 14 Vklad poslze formulovan arozveden spe Zuccarim. G. Vasari, ivoty (cit. vpozn. 2), s.12; Cristina Acidini Lucinat, Tadeo eFederico Zuccari: fratelli pittori del Cinquecento, Milan 1998, s.274291. 15 J. von Sandrart, Teutsche Academie (cit. vpozn. 13), 1. st, kniha 3, kap.1, s.60 16 Tamt.
se ujala a byla oblben dlouho do 17. stolet. Pro Karla krtu je typick, vetn pijet malskho pstupu ke kresb pedjmnm ttcovch stnovch ploch ped konturovnm perem. krta, kter vstebal mnoho z italskho umn, byl neobyejn dobrm kreslem, podobn jako jeho souasnk a snad svho asu i druh Johann Heinrich Schnfeld, jen pobyl v Itlii, zejmna v Neapoli, mnohem del dobu, ale pstoval ponkud jin kreslsk styl a dluno ci, e velmi osobit. Schnfeld se asto se projevoval tak ttcem a perem a oblbil si i kdu. Jeho charakteristick knon lidsk gury s rozloitmi trupy a prothlmi dy tm nelze zamnit. Vlastn je pomrn tk najt zalpskho umlce, jen v tto dob Itlii nenavtvil. Pokud bychom vak chtli zdraznit vznam, kter pro n italsk kolen mlo, jakkoliv se poslze opt pidreli svch stedoevropskch koen, sta je srovnat s kresbou jejich souasnka Vclava Hollara. Hollar toti v Itlii nikdy nebyl, k tamnmu umn neinklinoval a pravdpodobn tedy po cest tam ani netouil. Byl skvlm kreslem, jeho kresby nicmn pevn tkv v tradici drobnopisnch miniaturist 16. stolet s vekerou popisnost a pelivost, pestoe ml lehkou ruku a mnohdy svin projev. Jeho prvn znm kresby vedle prac krtovch postrdaj onu snahu o eleganci a lehkost linie, ale v zsad jsou srovnateln. krta se pak piklonil k barokn exaltovanosti, kter musela bt Hollarovi naprosto ciz, a jejich umleck cesty se natolik rozely, e je lze postavit do protikladu: pokorn Hollar, trpliv se zabvajc miniaturnmi formty, v nich konstrukc prostoru, detaily a artikulac tvar, ploch a materil, a oproti nmu temperamentn krta, mnohdy kreslc gury rozmchlch gest, zmrn neuzavench tvar, naznaenho prostoru a svtla. Otzkou je, jak mohla Itlie zapsobit na dal velkou osobnost nmeckho umn 17. stolet, Joachima von Sandrart (16061688), krtova dalho souasnka, s nm jej pojily blzk vztahy mon ji od dob Sandrartovch studi u Sadelera v Praze ve dvactch ltech. Sandrartv velk vznam neteba pli zdrazovat. eeno s nadszkou dky nmu se meme dvat na aulu plnou zaujatch student kreslcch akt (viz obr. 1), protoe roku 1662 zaloil v Norimberku prvn nmeckou umleckou akademii (Deutsche Akademie). Vzdlan a organizan schopn Sandrart byl ze vech ji ve jmenovanch tvrc zejm nejvt pragmatik. Sandrartovmi vlastnmi kresbami ale nen nutn se nyn zabvat tolik, jako jeho teoretickmi nzory vyenmi ve slavn Teutsche Academie, postupn vydvan v ltech 1675, 1679 a 1680. Navzal zde na sv dva velk pedchdce, Giorgia Vasariho a Karla van Mander, od nich zhruba pevzal strukturu dla sestvajcho ze dvou st: prvn teoretick a druh obsahujc ivoty umlc od antiky a po autorovy souasnky. Srovnnm tchto t dl dobe vyvstane vvoj teoretickho mylen o umn, od intelektulnho Vasariho, pes didaktickho, nicmn poetickho Van Mandera, a po vcemn praktickho Sandrarta. Oba zalpt autoi Vasariho dlo dkladn poznali, take nepochybn vdli, jak vysoce hodnotil kresbu, pesto se j v jejich knihch nedostalo zdaleka takovho ocenn. Ji ve jsem se zmnila o Van Manderov pirovnn kresby a malby k lidskmu tlu, kter zcela pomj vzvn kresby jako vyjden vnitnho pojmu v mysli nebo jako dotek bo idey. Jak pro Van Mandera, tak pro Sandrarta nejve na hierarchickm ebku umn stoj malstv, ktermu se pisuzuje to, co Vasari kal o kresb. Sandrart kresb neodnm nadn ideje, ale zcela v racionalistickm duchu doby ji zaleuje do intelektulnho procesu konkrtn tvorby. Podle nj nen kresba nic jinho ne viditeln nrtek, zobrazen nebo uren konceptu, kter jsme nechali vypuet v na dui a kter jsme pedloili jakoto tvar i ideu. Velkou dleitost pisuzuje rozumu, jen podle nj propust sv dobe vymylen pedstavy, a kdy je dobe vytrnovan ruka dlouhmi roky velk ple penese na papr, poctme dokonalou znamenitost jak umlce, tak i umn. Ve zdraznn trninku ruky lze vidt nejen autorovu praxi, jeho racionalitu, ale i projev jeho didaktinosti. Ta se projevila ostatn i v nzoru, kter nenalezneme u Van Mandera (nato u Vasariho), toti e poslnm kresby je t rozumov odkryt vlastnch chyb. Pro Sandrarta m nicmn
STUDIE 153
velk vznam pirozen nadn, ale spontnn se neprojevuje v kresb, ale v malb alla prima. Kresba tedy postupem asu a cestou na sever od Alp pila o sv zbotn. Ztratila sice vsostn postaven, nicmn zstalo j estn msto blzko nejve cennho malstv, zejmna zmnnho malstv alla prima. Otzkou je, zda byly tyto teorie veobecn pijmny mezi umlci samotnmi. Zda Vasariho (pozdji Zuccariho) ci ctili pi kreslen dotek bo ideje a zda o vce ne sto let pozdji studenti zachycen na obrzku dostaten zapojili racio, aby objevili vlastn chyby. Lze pedpokldat, e o tchto vcech mezi sebou iv diskutovali, ale jisti si meme bt jen tm, e vichni velmi mnoho kreslili. Kreslili jak podle ivch model, tak podle pedloh dlenskch kreseb, grak apod. Polome si vak jet otzku, jak asi chpali sami umlci lohu svch vlastnch kreseb. Byly pro n vcemn jen stupnm na ebku umleckho procesu, nebo si jich vili stle tolik, jako o sto let star pedchdci? Usuzovat meme ji z pomrn velkho potu zachovanch kreseb, je nepestaly bt oblbenm sbratelskm artiklem. Nae hledisko by vak mlo sledovat jejich lohu v praxi a z toho vyplvajc stav a podobu jejich zachovn. lo-li o kresby ppravn, mohli bychom je nyn s vhradou ponkud mechanicky rozdlit na skici, dle rozpracovan nvrhy, a na konen nvrhy pedlohy. Je-li na skice patrn jej rychl zaznamenn, nrt prvotnho npadu, ivost a nehotovost, konen nvrh je jejm pravm opakem. Denitivn a pot pouit pedloha bv zpravidla nakonec ponkud znehodnocena napklad pravidelnou mkou pro zvten nvrhu k realizaci nebo prorvnm kontur pro penesen na desku v ppad grak. Takovch ppad se ale pekvapiv nezachovalo tolik, kolik bychom oekvali. ada kreseb, je maj evidentn souvislost s nkterm obrazem, grakou nebo jinou realizac, nenese dn stopy po dlenskm pouit. V takovm ppad je pomrn pravdpodobn, e existovala jet kresba, kterou v dln pouili pro realizaci a zrove ji tm zejm zniili. Kresba, kter se nm zachovala, zstala v dln nebo se dostala k objednavateli apod. loha objednavatele je v tomto ppad obzvlt zajmav. V posledn dob vztah kresba dontor velmi dobe nastnil Martin Mdl ve svm lnku o nvrhu fresky Stigmatizace sv. Frantika od Karla krty ml., ke kter se vzcn zachoval i text uren objednavateli. Kresbu autor pedloil ke schvalovn, aby zkaznk znal podobu dla, do kterho hodlal investovat. Dal lohou kresby bylo i uchovn zdail pedlohy, meme-li to takto vyjdit. Pr takovch pklad nalezneme v ppad dla Karla krty st. Je toti evidentn, e krta bhem svho pomrn dlouhho tvrho obdob pouil pedlohu nejednou znovu, nkdy v rozmez ady let. Evidentn je to napklad v ppad nvrhu na vyobrazen sv. Servce, je doznalo realizaci v obraze a tak v grace, nebo v ppad jeho kompozic Nanebevzet P. Marie, kter realizoval s mrnmi obmnami nejdve pro klter na Zbraslavi, pozdji v Plasch. Kresby zstvaly v dln, aby bylo mon pro n shnout tehdy, naskytla-li se dal nabdka. Tento pragmatick pstup nijak nepekvap u krty a dalch obchodn zdatnch umlc, ani by se tm sniovala jejich umleck rove, nicmn praxe to byla nepochybn bn a rozen. Kad dlna musela uchovvat pedlohy, kter bylo mon ppadn pout a u grackch dlen to plat dvojnsob. Velmi dobe meme takovou kreslskou banku vidt v zachovanm skicku Vclava Hollara. Tento svazek objeven pomrn pozd, a v roce 1963 v John Rylands Library v Manchesteru, obsahuje destky kreseb, je si umlec nastdal bhem ady let z nejrznjch mst svho putovn. Zan nrty pohled jet z Prahy, pak obsahuje mnoh vyobrazen z Nmecka a dle z Nizozem. Hollar si kresby do seitu lepil a podal nepli systematicky, tak, aby se k sob vely, ale v zsad zachoval jistou chronologii. Kresby jsou tak asto pro nj typickm zpsobem datovan a rzn popsan. Podle tchto pedloh vznikly pozdji jeho lepty, a to nkdy s velkm
17 M.-C. Heck, La Teutsche Academie (cit. vpozn. 9). 18 Martin Mdl, Kresba Stigmatizace sv.Frantika zAssisi aternbersk kaple vkostele praskch hybern, in: Ars linearis II: Graka a kresba eskch zem v evropskch souvislostech, Nrodn galerie v Praze 2010, s. 5867, 108112. 19 A. Volrbov, Karel krtakresl (cit. vpozn. 12), s.363, .k.VIII.18. 20 Wenceslaus Hollar: 16071677, Drawings, Paintings and Etchings (kat. vst.), Manchester 1963; Richard Pennington, Adescriptive Catalogue of the Etched Work of Wenceslaus Hollar 16071677, Cambridge 1982, Apendix F, lxii; Gabriela Kesnerov, Nov Pragensia Vclava Hollara, UmnXXVIII, 1990, s.341347; Volrbov (ed.), Vclav Hollar (cit. vpozn. 11), . k. II/6, II/7, II/33.
154 LOHA A CHPN KRESBY V DOB KARLA KRTY
21 Takov kresby byly ast ve vznamnch dvorskch sbrkch, nap. na rudolfnskm dvoe. E. Fukov, Rudolfnsk kresba (cit. vpozn.6). 22 Alena Volrbov, Nmeck kresba 15401650: Umn kresby vnmecky mluvcch zemch mezi renesanc abarokem (kat. vst.), Praha 2008, s.80119. 23 A. Volrbov (ed.), Vclav Hollar (cit. vpozn. 11), . k. II/10.II/34, II/55.
asovm odstupem. Hollar vzhledem k i a pestrosti svho grackho dla velmi pravdpodobn vlastnil jet dal takov zsobnky. Sv skici tedy peliv ochraoval, a jist tm naploval bnou dlenskou praxi. Jet ale existuje jeden typ kresby: kresba jako samostatn umleck dlo. Mnoz badatel se stle nemohou odpoutat od mechanickho spojen kresba rovn se nvrh pro njakou realizaci. Ale je znmm faktem, e ada kreseb vbec nevznikla jako pprava pro dal prci, ale rovnou jako realizace sama. Ji od 15. stolet znme prce na pape a pergamenu, kter musel jejich autor vytvoit se zmrem vytvoit dlo kresbu. Pochopiteln v 16. stolet tomuto pstupu napomohlo jej ve zmnn vnmn jako projevu umlcovy Bohem vnuknut ideje a tak tm se dostala do zornho pole sbratel. Z kreslsk produkce v manristickch centrech vzela tato dla chpan jako cenn sbratelsk exponty. Jsou znmy i kresby varianty, kter umlci dokonce vytveli na objednvku, podobn jako intimn kabinetn obrazy, kter plnily podobnou sbratelskou funkci. Nkte umlci vytveli listy jako pokraovatel velkho mistra z nich znm pkladem je proslul tvorba Hanse Hofmanna (15501591) v duchu Albrechta Drera. Tak potkem 17. stolet byly kresby oblbenm sbratelskm artiklem. Vznikaly takov komorn prce, kter neplnily funkci nvrhu, ale samy o sob pedstavovaly nln formu. Nkter mn dostupn listy nahradily jejich kopie (co byla praxe nap. na dvoe Rudolfa II.), nebo jejich dnes bychom ekli pastie , jako je tomu v ppad pozdjho augsburskho autora Hanse Friedricha Schorera z prvn poloviny 17. stolet, kter vytvel krajiny v duchu nizozemskch mistr Hanse Bola nebo Paula Brila. Zamme se tedy na fenomn kresby nlnho dla v 17. stolet. Nen pochyb o tom, e mnoho kreseb Vclava Hollara tak od potku bylo zamleno, a u jde o cyklus vedut malch formt vznikl bhem plavby evropskmi ekami po boku Thomase Howarda hrabte z Arundelu cestou za csaem Ferdinandem II., nebo napklad o Hollarova pozdn rozmrn panoramata z africk pevnosti Tanger. U Karla krty nenalezneme tak zejm pklady, protoe on byl pedevm malem. Pesto se lze domnvat, e nkter kresby, je zstaly nerealizovny, mohly vzniknout jako samostatn dla. krtovi mnoz dal souasnci jist tak nkdy kreslili se zmrem ponechat vsledek v tomto mdiu. Kresba toti sv vd postaven mezi umnmi sice ztratila, ale v pomysln hierarchii jen o nco sestoupila, aby stanula pevn na zemi, odkud ji lze brt jako rovnocenn umleck obor.
STUDIE 155
Rentgenologick przkum malskho dla Karla krty

Malsk rukopis ve svtle neviditelnch paprsk
TOM BERGER
1 Alena BergerovVlastimil Berger, Rentgenologick przkum krtovy malby, in: Jaromr Neumann, Karel krta 16101674 (kat. vst.), Praha 1974, s.265269; Vra Frmlov, Malsk technika Karla krty, in: tamt, s.270276. 2 Sta vznikala svraznou podporou doktorky Marcely Vondrkov, kter tmto upmn dkuji.
Mylenka zkoumat malsk dlo Karla krty neviditelnmi paprsky nen nov. Zhruba od padestch let minulho stolet, kdy byly rentgenov pstroje uvedeny do restaurtorskho oboru, se bhem oprav vznamn dla bn rentgenuj. V souvislosti s ppravou souborn krtovy vstavy v roce 1974 se mnoho klovch dl mistra poprv selo v jedn instalaci, bylo restaurovno, porovnvno a vdeckmi metodami zkoumno. V katalogu vstavy se objevila sta mch rodi Aleny a Vlastimila Bergerovch, kter se rentgenologickm przkumem pmo zabvala. Tamt vyel i text Vry Frmlov tkajc se barevn vstavby krtovch obraz. Souasn projekt na tyto studie programov navzal a doplnil je o dal poznatky vychzejc z novch monost zkoumn. Bhem przkum obraz jsem se sm setkval s tm, e vsledky posuzovn jednotlivch malskch dl jsou tm pesvdivj, m ir je srovnvac zkladna, m vce jinch, podobnch obraz mohu porovnvat. Pi restaurovn obrazu se vtinou pod dva a tyi snmky a pro vlastn prci se hodnot pedevm pokozen konkrtnho dla. RTG przkum slou jako nstroj lepho poznn malby, jej historie, pokozen i kvality restaurtorskch zsah. Na rozdl od bn restaurtorsk praxe se stvajc projekt zamuje na posouzen malsk techniky autora. Clem je nalzt obecn znaky jeho individulnho stylu a, bude-li to mon, tak zhodnotit vvoj (pop. promny) umlcova rukopisu v ase. K tomu bylo poteba zkoumat co nejvt poet krtovch dl. Vchodiskem pro souasn przkum byly rentgenov snmky jednak z rodinnho archivu (cca 90), jednak z archivu restaurtorskho ateliru Nrodn galerie v Praze (cca 85), kter byly digitalizovny. Z tohoto poetnho souboru bylo nutno vylouit nezanedbateln mnostv rentgenogram dl nsledovnk a napodobitel Karla krty. Bhem stvajcho projektu byla v poslednm roce rentgenovna dal ada dl, kter prochzela oetenm a przkumem v souvislosti s ppravou vstavy Karel krta 16101674. Doba a dlo. Souhrnem pibyly dal 83 snmky z 31 obraz. Jednalo se pedevm o dla Karla krty, ale doplkov i o malby Jana Jiho Heringa, Antonna Stevense ze Steinfelsu a Jana Jiho Heinsche. Porovnvme-li autentick (archivn doloen) obrazy Karla krty s malbou jeho souasnk, nsledovnk i napodobitel, jev se jeho rukopis osobitj, jednoznanj, s ostejmi konturami. Slouenm a digitalizac starch a pozenm novch rentgenogram vznikla databze s urenm nzvu, doby vzniku dla i pslunho detailu ve viditelnm spektru. To nov umonilo plnohodnotnou komparaci jednotlivch detail za stejnch
STUDIE 157
Nanebevzet P. Marie, Praha, kostel Matky Bo ped Tnem, vzorek malby lutho atu andla olovnato-cniit lu, olovnat bloba, okry, mdnka, podmalba olovnat bloba, okry, uhlov er, erven podklad bolusovho typu (foto: Nrodn galerie v Praze) Vzorek malby modrho atu apotola vpravo prodn ultramarn, olovnat bloba, podmalba olovnat bloba ve dvou vrstvch (foto: Nrodn galerie v Praze) Vzorek malby vneku z olivovho list v ruce andla mdnka, olovnato-cniit lu, olovnat bloba, svtl modelan podmalba olovnat bloba, okry, uhlov er, pozad nebe olovnat bloba, okry, uhlov er, erven podklad bolusovho typu (foto: Nrodn galerie v Praze)
podmnek. Je tak mon porovnat konkrtn rentgenov snmek s barevnm snmkem obrazu nebo s rentgenogramem tematicky pbuznho dla, ale i s rentgenogramy maleb krtovch souasnk i napodobitel. Krom analzy jednotlivch rentgenogram (individuln pojet, konkrtn pokozen i technologick prvky) lze porovnvnm vtho mnostv snmk dospt k obecnjm zvrm tkajcm se malskho rukopisu Karla krty, zvyklost pi nakldn s barvou i princip budovn kompozice. Rozenm heuristick zkladny se informace pouze nestaj, jejich hodnota se dle mho nzoru nsob. Pi rentgenovn byl pouit penosn zdroj ionizovanho zen. Jeliko se jednalo pevn o malby na pltnch podlokch ze 17. stolet, jejich przkum pin dobr vsledky, byla pedem oekvna nov odhalen. Analza malskho rukopisu prostednictvm optickch a vdeckch metod pin mnohavrstevn informace o pprav a vzniku dla. Dky sv vy penetran schopnosti zachycuj rentgenov paprsky strukturu malovanho dla v jeho komplexnosti, materily se zobrazuj v zvislosti na mnostv tkch kov v nich obsaench. Zachyceny bvaj materily podloky, podkladov vrstvy a samotn malba, nkdy i vrstvy lakov. Zobrazeno je exaktn formou i veker pokozen vech vrstev malby, takt i opravy z minulch dob. Pokozenm obraz se vak v tto stati nebudu zabvat, ppadn je zmnm jen okrajov. Tm vechny malsk pigmenty obsahuj kovy, kter pohlcuj RTG zen a podle toho se zobrazuj na rentgenogramu. Vzhledem ke svmu sloen a vysokmu podlu olova m pro rentgenov obraz zcela zsadn vznam kremsk bloba. Nkte badatel dokonce tvrd, e 70% rentgenovho snmku malskho dla je zznam ptomnosti olovnat bloby, osobn si vak myslm, e je to v souasnm ppad i vce. Oblbenost a irok uit olovnat bloby mezi tvrci se jev pro przkum malsk techniky rentgenovmi paprsky jako klov. Bloba je tradin nositelkou svtla v obraze; m vlunou lohu pi prosvtlovn barev na tmavm podkladu a hraje hlavn roli pi budovn irok palety pestrch tn malby. Vytv tak prostor v obrazovm formtu. Zde je nutno zopakovat, e svtl partie na ernoblm
158 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY
3 Krentgenovn obraz byl pouit pstroj pvodn uren pro zdravotnictv. Paprsky ionizovanho zen byly emitovny v55kV, 10mA sexpozinmi asy vsekundovch jednotkch. Vzdlenost pstroje od malby je takov, aby kuel vychzejcch paprsk pokryl velikost citliv flie. Flie orozmru 42 35 cm se pikld pmo na malbu tak, aby kn paprsky prochzely celou strukturou umleckho dla. Dnes je rentgenovn penosnmi zdroji ionizovanho zen psn kontrolovno. Povolen knakldn spstroji udluje stav pro jadernou bezpenost po kadoron opakovanm odbornm kolen. 4 Fyzikln achemick vlastnosti prvk udv slo jejich relativn atomov hmotnosti. Toto slo mj. indikuje slu absorpce rentgenovho zen. slo relativn atomov hmotnosti olovnat bloby je 207, vysok absorpn hodnoty maj irumlka (obsahuje rtu 200), minium, olovnato-cniit ineapolsk lu (olovo 207, cn 118, antimon 121). Tyto ostatn barvy vak maj zpravidla vobrazovm prostoru jen okrajovou roli. Modr izelen obsahuj m (63), kobalt (59), erven obsahuj dal kovy (elezo 56, mangan 55, kemk 28, hlink 27), kter se na RTG snmcch zobrazuj opoznn mn. Olovnat bloba byla znma ji od antiky adky svm vlastnostemvelk kryc schopnosti, dobr msitelnosti solejem, rychlmu zasychn anerozpustnosti po zaschnutdoshla srozvojem olejomalby mimodn obliby. 5 Ofunkci blob vobrazech vce Christian Wolters, Die Bedeutung der Gemldedurchleuchtung mit Rntgenstrahlen fr die Kunstgeschichte: dargestellt an Beispielen aus der niederlndischen und deutschen Malerei des 15. und 16. Jahrhunderts, Frankfurt am Main 1938, s.1935.
1. Nejsvtj Trojice, (asi 1649), Praha, kostel Matky Bo ped Tnem (rtg: Tom Berger) Kresebn malba svinmi ttcovmi tahy, expresivn svtlo a tlo andla zaznamenan v nezvyklm pohybu.
rentgenovm snmku neodpovdaj vdy svtelnosti vlastn malby, ale vypovdaj o mnostv kov v barvch a jejich schopnosti absorbovat rentgenov zen. Zvis i na sle barevn vrstvy, jejm nnosu, traktovn ttcem atp. Mnohdy se vak fyzikln vlastnosti barev podobaj jejich svtelnosti. Sprvn interpretace snmku tedy vdy pmo zvis na zkuenostech interpreta. Pltn podloka a podkladov vrstvy vtinou kovy neobsahuj. Obraz pltn podloky na rentgenogramu je snmek podkladu mezi adami nit. Otisk podkladu me ukzat, zda byla podkladov vrstva nanena ttcovmi tahy men i vt e, anebo pachtl s hladkm povrchem. Zpsob nanen i materil podkladu maj pi vytven obrazu podstatn vznam. Jeho zkladn roli pi urovn doby vzniku dla, i pi posuzovn jeho originality popsala ji Vra Frmlov v katalogu krtovy vstavy v roce 1974. Zastenost i intenzita kresby pltn podloky vypovd o sloen podkladovch vrstev. Napklad erven podklad ve krtovch dlech Paijovho cyklu obsahuje elezitou hlinku s hlinito-kemiitmi podly a pms olovnat bloby. Na zklad optickho pozorovn vzorku v mikroskopu i vzhledem ke kresb na rentgenogramu je ptomnost olovnat bloby spe marginln. Vraznost pltn struktury vznik nejvce vkou podkladovho ntru mezi uzlky pltna. Jak vyplynulo z dalho przkumu, vstavba podkladu krtovch obraz se v rznch ppadech li. Rentgenogram obrazu Sv. Karel Boromejsk navtvuje nemocn morem nepin dn otisk pltna, co indikuje ptomnost pouze nehmotnch ltek v podkladu (kda, sdra, hlinky). Na druhou stranu v obraze Podobizna matematika s chot vykreslily podkladov vrstvy pltnou vazbu intenzivnji, co exaktn dokld
6 V.Frmlov, Malsk technika (cit. vpozn. 1), s.273 odkazuje na mnohalet pozorovn Mojmra Hamska ajeho zkuenosti se studiem podklad vrestaurtorskm ateliru Nrodn galerie vPraze. 7 Podle przkum provedench vtechnologick laboratoi Nrodn galerie vPraze.
2. Ukiovn s P. Mari Bolestnou a duemi v oistci, 1644, Praha, kostel sv. Mikule na Mal Stran (rtg: Tom Berger) Expresivn malsk nasazen ttce vytvoilo plasticitu monumentlnho rzu. 3. Narozen sv. Vclava, 1640, Nrodn galerie v Praze (rtg: Tom Berger) Plastick modelace ve spodnch vrstvch je na krtovu malbu pomrn vysok.
8 J.Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 1), s.228. 9 Pat mezi n troj Poprs sv.Vclava (Horovsk Tn, Rychnov nad Knnou aMuzeum hl. m. Prahy), dle Sv.Vclav mezi andly zkostela sv.tpna aSv.Vclav jako obrnce Novho Msta praskho vkostele sv.Prokopa na ikov. Viz naposledy Lenka StolrovVt Vlnas (edd.), Karel krta 16101674. Doba adlo (kat. vst.), Praha 2010, s.198199, .k.IV.26, s.234, .k.V.17, s.470, .k.XI.7 (autoi hesel Marcela Vondrkov, Sylva Dobalov aVt Vlnas). 10 Alena BergerovVlastimil Berger, Pspvek ksvatovclavsk tematice vdle Karla krty. Rentgenologick przkum, UmnXXXVIII, 1990, s.228230.
ptomnost tkch kov. Pro krtu velmi netypick sloen podkladu se objevilo na obrazech Narozen P. Marie a Podobizna male miniatur, kde kresba podkladu svm pravidelnm rastrem zcela pehluuje vlastn malbu. Struktura pltna a krakel natolik dominuje, e malovan tve nejsou z hlediska malby hodnotiteln. V rmci rentgenologickho przkumu byla studovna dla ze vech etap krtovy tvorby. Ukzalo se vak, e malsk rukopis se v prbhu asu vraznji nepromuje a e jeho vraznj zmny souvis pedevm s charakterem zakzky, a jsou tedy zvisl na velikosti dla a na jeho funkci a uren. Malby menho formtu, uren pro obrazov kabinety, i lunety ze Svatovclavskho cyklu charakterizuje intenzivnj a expresivnj modelace. Naproti tomu v ppad portrt odr jejich postupn vrstven modelace pozvoln hledn vsledn podoby. Velk oltn pltna se vyznauj monumentalitou, virtuozitou a jednoduchost proveden. Autor vyuval mnostv obmujcch se gur, gest, postoj i barevnch schmat. Msty se kresebn tahy ve spodnch vrstvch velmi pibliuj umlcovm kresbm, kter byly pnosnm materilem pi samotn interpretaci rentgenologickho przkumu. krta se zejm v Itlii nauil pistupovat k zakzkm zodpovdn, a proto dsledn pipravoval kompozice kresebnmi skicami. Vten kresby jsou mnohdy zznamem malovch vah o postojch a pohybech gur pro sloitj uskupen. Kresebn pprava byla natolik dostaujc, e pi vlastn malb ji takka nedochzelo ke zmnm postoj gur autorsk zmny, tzv. pentimenti, se v kompozinm rozvrhu tm nevyskytuj nebo se je nepodailo objevit. Pi studiu autorovch kreseb je fascinujc, e ani v nich nedochz k velkm zmnm, skicovit gury se objevuj v rznch pozicch, jako by se ped samotnm umlcem otely, pzovaly. Celek je technologicky budovn postupn: nejprve jemn podkresba olvkem, pot zpevnn kresby perem, nakonec lavrovn v polotnu ttcem. Kresby jsou o to obdivuhodnj, uvdomme-li si, e tyto nvrhy krta pozdji ji tm neupravoval a krom kompozice a pohyb gur v nich eil i svteln hodnoty, kdy s vyuitm lavrovan kresby denoval objemy gur a smry osvtlen scny. Pohotovost, s jakou krta kreslil varianty komposic i dlch motiv, je dokladem jeho mimodn invence i kreslsk jistoty. Podle mho nzoru je krtovm kresbm nutno vnovat pozornost tm spe, e kresebn prvky se objevuj i v jeho malb, ve spodnch vrstvch. Pechod od papru a lavrovac barvy k pltnu a irm ttcm je pitom nensiln a velmi pirozen. Nsledujc text pedstav ta krtova dla, kter maj z hlediska rentgenologickho przkumu zsadnj vznam, nebo pln roli zstupc zkladnch malskch okruh. Vznamnm nmtem, kter krta zpracoval vcekrt, byla postava sv. Vclava. Przkum probhl u pti variant tmatu, v jeho rmci mal dospl k ustlen podob eskho knete nadanho vysokou mrou duchovn vnosti a sly. Svtec je zachycen v kompozinch obmnch v cel postav i polopostav, samostatn i v doprovodu andl. I kdy velikost postavy byla mnna, tv svtce se opakovala v nemnn podob. U t tm identickch plten s polopostavou sv. Vclava meme na rentgenogramech sledovat, jak umlec budoval podobu ulechtilho jinocha v jemnch valrech, kde se subtiln modelace jako sfumato vydluje z temnho pozad. Ustlen podoba, dn prvky hledn, ani tah nazmar, to ve ukazuje, e krta si brzy vytvoil prototyp svtce, jeho tv dobe znal. Rentgenogramy svou jemnost dokldaj, e nejspe ani zde, ani v prvn verzi nepouil portrtn rysy konkrtnho lovka. Soustedn vn pohled velkch temnch o, hledcch nalhav z obrazu na divka, mrn hrbolat nos nad plnmi rty s ulechtilou vmluvnou lini jejich seven. Umstn zkho knrku je u ve spodn vrstv ponechno bez hmotnj podmalby, nebo autor ho od potku pokldal za jednu ze zkladnch charakterizujcch lini vrazu. Sttnickou vnost, upenm pohledem i strohou barevnost krta vytvoil jakousi novodobou vera effigies sv. Vclava. Dalmi tvemi, kter bychom mohli piadit do souboru typizovanch, znmch gur by mohly bt obrazy Sv. Tome Akvinskho z majetku Arcibiskupstv praskho,
STUDIE 161
Sv. Augustina z Nrodn galerie v Praze nebo Sv. Ludmily z Horovskho Tna. Portrtn obraz stedovkho dominiknskho uence je namalovn na devn podloce v mrn podivotn velikosti. Soustedn pohled pi psan a mrn sklonn hlava navozuj dojem klidu a koncentrace. Rentgenov paprsky odhaluj klidnou, ale zrunou modelaci, postrdajc expresivn prvky, modelaci, kter se na snmku tonln mch s nanesenm podkladu. Obratnost v nanen barevn hmoty v polotekutm stavu je obdivuhodn a ustlen podoba je zeteln ji ve spodnch vrstvch. Jin lidsk typ, ovem proveden s obdobnou lehkost, je Sv. Ludmila protjek k postav sv. Vclava. Prothl obliej svtice vystupuje z temnoty, jemn modelovan malm kulatm ttcem. Tv s prolomenmi skrnmi zstv ve stnu, z poloviny kryt plachetkou, osvtlena je pouze tvrtina oblieje. Na rentgenogramu se meme pesvdit o peliv pprav tvar i ve spodnch vrstvch. K velmi podobn tvi tentokrt v ppad Panny Marie Bolestn se krta vrtil v Paijovm cyklu pro malostransk jezuity. Tam obliej vybudoval jasn denovanmi tahy barevnou hmotou a pevnji seven tvar jet obohatil o vraz lidskho utrpen. Pokud tve ve zmiovanch svtc umlec namaloval s jasnou viz a jednoduchou pesvdivost, polopostava sv. Augustina ho stla vt sil. Autor zachytil svtce s pohybem ruky smrem k elu. Tak se z jednolit hmoty pozad mohly vynoit tvary rozevltch prst v expresivnm nasvcen. I kdy autor v dal malb expresivitu sten potlail lazurou, rentgenogram jasn potvrdil autorovu vtenou kresebnou dovednost a virtuozitu. Tv svtce je budovna opt dkou hmotou olovnat bloby, a protoe itelnost prostorovho ctn je zde omezena, snmek nen jednoznan ve smyslu jedin malby. Patrn je jaksi hledn, budovn idelnho svtelnho efektu. Tomu odpovd i dvoj usazen ucha, jeho umstn v proporci ovln hlavy vdy indikuje mru jejho sklopen nebo zvrcen. Postupn vvoj kompozice tak dokldaj sta, kter byla v pvodn verzi zaven. Pi bli, makroskopick prohldce vrcholovch svtel malby zeteln vyvstanou drobn krupikovit pokozen. S pibvajcm mnostvm bloby v dle se objevuj vypadan krupiky barevn hmoty. Jedn se s nejvt pravdpodobnost o autorovu technologickou nedokonalost, protoe pokozen je jednoznan spojeno s vlastn malbou. Obdobn defekty byly pozorovny tak na blobch obraz Pbuzenstva Kristova ze zmeck obrazrny ve Vizovicch a na nkterch obrazech Paijovho cyklu. Oltn obraz Sv. Martin se v celkovm dle potvrdil jako mimodn vznamn i z hlediska rentgenologickho. Obsahuje v sob toti prvky ran tvorby a souasn se tu ji objevuj malsk postupy charakteristick pro krtv zral individuln styl. V malb meme obdivovat partie jednoznan vybudovanch tv (svtec, chlapec v poped), ale i dal polohy krtovy pomrn rychl, svin malby, vyuvajc dlouh tahy kryc barvou a tahy tekutou barevnou hmotou ve stedn svtl tonalit. Biskup a vzken mrtv dvka nesou vechny znaky vynikajc krtovy kresby. Pi sledovn rentgenovho snmku, kter redukuje barevnost na valry edi, vynikne brilantn kresba barevnou hmotou. Tahy ttcem npadn pipomnaj autorovy lavrovan kresby, u nich je lavrovn jen zsti zvisl na linern osnov, ovem postavy nepostrdaj podstatn detaily. Ve je malovno najednou, bez peruen, podobn, jako vznikala kresba linie perem, pot lavrovn ttcem. I v malb ve velkm formtu zapoal umlec kresbou a pokraoval tahy tekutou barevnou hmotou, modelujc gury svtlem. Hlavu jezdce naopak krta budoval s nejvt pelivost a klenut obliejov partie provedl nejmn dvakrt. To vytvoilo na rentgenogramu pesnou formu, pipomnajc divadeln masku s chybjcma oima. Porovnme-li RTG snmek s vslednou malbou, na n vojkovu tv modeluje ostr svtlo, je zejm, e zatmco nln tvar byl jasn dan ji ve spodn vrstv, rozvren svtla eil mal a v zvren fzi. Jezdcovy ruce jsou vykresleny a modelovny svtlem bez jedin opravy, bezmla jako by mly bt soust vukovch foli v malskm manulu. Koskou hlavu krta maloval uvolnn, s lehkost a mnoha drobnmi opravami v kresebn form, ve stle mokr bl malsk hmot. erven pl
11 Srov. StolrovVlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 9), s.183193, .k.IV.16,IV.20, s.198199, .k.IV.27 (autorky hesel Sylva Dobalov aMarcela Vondrkov). 12 Tom HladkVt Vlnas, in: tamt, s.219220, .k.V.9.
13 Michal ronk, in: tamt, s.214, .k.V.5.
4. Sv. Tom Akvinsk, (po 1640), Arcibiskupstv prask (rtg: Nrodn galerie v Praze) Opakovanm vrstvenm hmoty olovnat bloby bylo docleno malby s portrtnm zjmem. 5. Pbuzenstvo Kristovo, (asi kolem 1650), Sttn zmek Vizovice (rtg: Tom Berger) Kresebn malba s mrnou modelac, kter je zvraznna pouze na vrcholnch svtlech scny. Nepjemn irok krakel ve vrcholovch svtlech je zpsobena pouitou blobou.
je s nejvt pravdpodobnost vytvoen rumlkou s intenzivn barevnost. Pigment obsahujc rtu se na snmku zobrazil ve zeteln kresb velmi umrnnho rukopisnho traktovn. Formou technologick vstavby se oltnmu pltnu se sv. Martinem bl obraz Sv. Karel Boromejsk navtvuje nemocn morem. I zde nachzme nah tla nebok malovan pouze temnmi lazurami, npadn se podobajcmi lavrovn v kresb. Zmnn partie jsou provedeny s vyuitm pigment, kter nepohlcuj RTG zen, jejich obraz je proto na snmcch nezeteln. Siln svtlo, dopadajc do obrazu zleva a osvtlujc scnu v druhm plnu, kde probh len pacient, umonilo krtovi vyut pro svinou kresebnou malbu svtl polotny. Zkladem pro lehk barevn modikace je opt olovnat bloba. Expresivn modelaci umlec pozdji, pi dokonovn dla, potlail hndmi lazurami. Hlavn gura svtce, zdraznn svteln i barevn, se inn odr od pozad, kde se odehrvaj narativn pojat scny spjat s prostedm pitlu. Podoba milnskho arcibiskupa Karla byla znma, a proto nepekvap, e na rentgenogramu je v tonlnm nasazen patrn opakovan vrstven svtlch nnos inkarntu. Podobu svtce se krtovi podailo pesvdiv vystihnout, i kdy konturu nosu nkolikrt vylepoval. Tot snad lze ci i o postav kudrnatho kavalra v doprovodu kardinla, kter by mla pedstavovat samotnho autora. K vyjden vlastn podoby zde krtovi stailo men malsk nasazen a jednoduch modelace lazurami. V zakzkch na velk oltn pltna se krta ctil o poznn jistji. Podle svdectv rentgenogram je zde jeho rukopis bravurn. Mnostv andl vech velikost nechal mal rozlett se na nesetnch obrazech; jejich gesta dsledn vypluj potebn
STUDIE 163
14 tpn Vcha, in: tamt, s.226, .k.V.13. 15 Prodn ultramarn byl vhov dra ne zlato, adovel se zdnenho Afghnistnu. 16 Rozbor pigment apojiv provedla Nrodn galerie vPraze.
prostor a pesvdiv sdluj pslun poselstv. Charakteristickm znakem modelace andlskch d je nanen zatnovan bloby v pnch rafch, optovn stench po objemu. Tento zpsob modelace nachzme napklad u andlskch postaviek na obrazech jinskho Zvstovn P. Marii, Ukamenovn sv. tpna z Litomic, Nanebevzet P. Marie z Tnskho chrmu i v obraze Silvio a Dorinda z Nrodn galerie v Praze. V posledn zmiovanm dle s divadeln tematikou nachzme ojedinl ppad zmny kompozice v posunut ruky rann hrdinky, a to o polovinu jej e. Pentimenti se objevuj v malb Karla krty jen v dkch ppadech, v podstat se jedn o drobn posunut prst rznch gur, jejich prodlouen i zkrcen. Velk autorsk zsah, spojen se zamalovnm postavy, respektive pekrytm gury, jsem zaznamenal pouze na obraze Nanebevzet z kostela Matky Bo ped Tnem. Bhem restaurovn bylo pozeno celkem osmnct rentgenogram rzn pojatch detail malby, kter se povauje z technologickho hlediska za zsadn. Pltno m stejn vznam pro poznn krtovy malsk techniky, a u se jedn o vrazn, pestr kolorit, umoujc studium vrstven barev, i o rznorodost gurlnch typ. Malsk rukopis je virtuzn v postav Mariin, ve spodnch, ppravnch vrstvch vidme jen nepatrn zmny. Vbornou pleitost k posouzen modelanch monost olovnat bloby poskytuje snmek, na nm je zachycen modr a rov at Panny Marie. Zatmco rov je tm ist bloba, doplnn ervenmi okry a dnes pomrn vybledlmi organickmi barvivy, modr at je syt podmalovn blobou a pot pro nejvy zivost lazurovn prodnm ultramarnem. Takto dostalo modr roucho, tvoen drcenm polodrahokamem, nejbrilantnj tn. Na rentgenogramu je dobe patrn rzn zpsob modelace, jeho clem nen rozliit rzn typy materil, ale vytvoit podklad pro vzcn pigment s rozdln nronou zpracovatelnost. Rozvrh obrazu umonil krtovi v pozemsk rovin vytvoit gury apotol jak v kresebn form malby (postavy na horizontu), tak i v podob monumentlnch postav malovanch hndmi, nehmotnmi barvami. Malba byla provedena prvoplnov alla prima, s rozmylenm tonlnm konceptem, kdy pouze jedna z gur apotol je osvtlena a malovna hutnmi vrstvami barev. Svtlem akcentovan postava Jana je iteln na prvn pohled a jej intenzivn, hmotn pednes odkazuje na caravaggiovskou modelaci. V celm dle se objevuje malsk postup, kter u krtovch souasnk nen bn: jsou to nsiln oddlen barvy kontury rukou, nohou, hlavy. Nedolo zde k promalovn vzjemn sousedcch barev pechod, ale naopak k vynechn kontur, nepomalovn podkladu a tm k optickmu poslen zobrazench postav, ltek, rukou a mraen. Obrysy nesou barevnost ervenho bolusovho podkladu. Neme se jednat o pozdj pokozen, protoe kontury jsou i na rentgenogramech. Prav dvod uit tchto konturovacch lini zatm nen zcela zejm, snad ml zvit itelnost dla na vzdlenm olti. Zkuenost a virtuozita by mohly bt hlavn charakteristikou malby, zviditelnn rentgenologickm przkumem na mistrovskm dle pro hlavn olt Tnskho chrmu. Brilantn rukopis meme obdivovat u drobnch, zdnliv nepodstatnch andlskch stvoen, obleench do rzn barevnch at a obklopujcch Pannu Marii. Rzn barvy dvaly rozlin monosti rukopisnho rozmachu tedy nasazen expresivnch malskch tah. Obdobn rukopis jako na plti Marie mohl mt andl vlevo, protoe barvu jeho roucha tvoila kompozice olovnato-cniit luti lazurovan mdnkou. Barvy draperi i inkarnt dalch aktr scny jsou naneny v hutnch pastch a jejich vzjemn sousedstv vytv pedpokldanou harmonii. Kad pigment byl vak mchn v jinm pomru, s jinm mnostvm oleje a ml jinou konzistenci a jemnost zrn. Podle toho bylo poteba volit tak odlin zpsob malskho zpracovn barevn hmoty ve vymezench stech obrazov plochy. Podle rentgenogram je vak zejm, e olovnat bloba vdy hrla dleitou roli. Zbv zmnit jet vznamnou zmnu v kompozici. Je evidentn, e krta pistupoval k vytvoen oltnho obrazu s velkou pelivost kresba horn poloviny kompozice napovd mnoh o ppravch i o pedstavch o azen jednotlivch gur.
STUDIE 165
6. Sv. Martin, (po 1650?), Nrodn galerie v Praze (rtg: Tom Berger) Malba hlavy kon je malsky opakovan posunovan, svtcv at je namalovn napoprv s daleko jasnj pedstavou.
Rentgenogram odhalil, e velk andl, letc ve stedn sti zdy k divkovi, byl pimalovn na ji hotov seskupen dalch nebeskch bytost. Pestoe jej lze nalzt na ppravn kresb, autor se rozhodl pro zmnu kompozice. Vyplnn prostoru kolem Mariina tla aditivn azenmi andlky vak zejm obrazovou skladbu pli zjednoduilo a zklidnilo, a proto mal kompozici dodaten dynamizoval postavou andla s rozevltou suknic. Ppustn je snad i varianta, e kresba vznikla a ex post, jako dokument, zznam ji provedenho dla. O vznamu zakzky pro Tnsk chrm hovo vedle nann nronosti pigment i pltno, kter je utkno v pln obrazov i keprovou vazbou. Neznme ceny malskho zbo z doby kolem poloviny 17. stolet pesn, ale na pltno takov kvality a pedevm e Karel krta nikdy pedtm ani potom nemaloval. To plat i o jeho souasncch a o malsk produkci celho regionu obecn. Pi przkumu obrazu se nepodailo zcela uspokojiv vysvtlit pvod dlouh trhliny, thnouc se skoro celm obrazem pi jeho levm okraji. Nsiln zpsoben trhlina je velmi star a mohla by pochzet jet z konce 17. stolet, kdy hoely krovy kostela a sten se ztila jeho klenba. Hladkou malbu dkou barevnou hmotou a hbitost proveden jednotlivch gur meme obdivovat i na jinch oltnch obrazech, kde se mohl projevit a rozvinout krtv um a cit pro usazen gury v prostoru i v uritm gestu. Rentgenogramy oltnch obraz se podobaj umlcovm lavrovanm kresbm, ovem v obrcen tonalit. Vyhodnocenm RTG snmku dochzme k odlinmu zvru, ne jak zaznl v lnku Vry Frmlov, kter konstatuje, e mal pracoval technikou edivch podmaleb, pesnji eeno ediv ppravn modelace. Na RTG snmcch nen ppravn modelace ptomna. ernobl RTG snmky maleb etnch gur na rozmrnch i bnch
17 Frmlov, Malsk technika (cit. vpozn. 1), s.273.
7. Nanebevzet P. Marie, (asi 16491654), Praha, kostel Matky Bo ped Tnem (rtg: Tom Berger) Postava sv. Jana je malovna v hutnm malskm pednesu, svtlo scny pipomn caravaggiovsk pojet. 8. Nanebevzet P. Marie, 1666, Plasy (rtg: Vlastimil Berger) Velmi voln kresebn malba andl v nebesk sfe dokld velkou potenci a schopnosti malskho vyjadovn.
18 tpn Vcha, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit.vpozn. 9), s.136, .k.III.21.
formtech zeteln ukazuj, e krta ml jasnou vizi ji ped zapoetm samotn malby a e mu nechybla zrunost, aby svou pedstavu penesl na pltno. Vten rentgenogram zachycuje hlavy Krista a andla z obrazu Kest Kristv z majetku Rytskho du kiovnk s ervenou hvzdou. Ve svtlch tazch meme posoudit jednoduchost proveden, kde temn partie oblieje oi, stny pod obom, vlasy nebo temn otvor st zstvaj nepromalovny blobou. Bhem jedn asov fze se naopak rozvinuly svteln hodnoty oblch st oblieje. Nutno pedpokldat, e zkladn barevn ladn inkarntu bylo provedeno ji pi poten malb a e bhem zvrenho lazurovn souasn dochzelo k propojen s temnjmi partiemi obrazov plochy. Prce probhaly podobn jako pi lavrovan kresb, kdy kresba perem byla souasn doplnna kresbou ttcem s ednou barvou. Obdobn jako hlava andla je budovna i hlava Krista a jej tonalita je svtlej na rozdl od konen malby pouze z toho dvodu, e krta na n pracoval del dobu, nebo mla z hlediska nmtu vt vznam. Srovnatelnou jednoduchost a virtuozitu pi nanen barevn hmoty prozrazuj rentgenogramy hlav z obraz Nanebevzet P. Marie a Nejsvtj Trojice z hlavnho olte klternho kostela v Plasech. Podobn je tomu i v ppad Zvstovn P. Marii z Jina, Pbuzenstva Kristova z Vizovic i Svat rodiny se sv. Kateinou a Barborou z Nrodn galerie v Praze. Vrcholnou ukzku kresebn malby s pouitm dk hmoty olovnat bloby pedstavuj obrazy Ukamenovn sv. tpna z Litomic a Ukiovn s P. Mari a sv. Janem Evangelistou z Chotkova. Snad vt mtko gur v obrazovm prostoru, snad dleitost objednvky dala zaznt krtov monumentln strun. Na velkch pltnech s pevn temnm ndechem pitahuj oko divka svteln akcentovan gury.
STUDIE 167
V ppad chotkovskho Ukiovn pedstavuj pedevm tve Panny Marie a sv. Jana pklady mistrnho vyuit hutnch nnos bloby v jasnch svtelnch podmnkch. Malsk rukopis dlouhch ttcovch tah, kter modeluj Janovy zlatav kadee nebo ve splvav modelaci formuj Mariinu plachetku, psob dojmem snadnosti a jednoduchosti. Nasazenm vrcholovch svtel na koneky prst a na nosy u gur, ponoench do neuritho, temnho prostoru, krta akcentoval nalhavost vyjden a osobn proitek. Tv Panny Marie navc nese rysy konkrtn lidsk bytosti. Jedn se snad o nejpromylenj a nejproctnj krtovy postavy. S obdobnou graciznost je malovn i kamenovan tpn ve svm bezmocnm, tzavm gestu. Dla vznikala po peliv kresebn pprav, a proto se jen ojedinle setkme s posunovnm tvar, kontur i nepodstatnch detail kompozice. Dalm pkladem krtova osobitho pednesu je alegorick dvojportrt Paris a Helena (Frantiek Antonn Berka hrab Hovora z Dub a Lipho a Aloisie Ludovica Anna de Montecuccoli). Pestoe se v literatue objevuje nkolik variant identikace zobrazench postav, rentgenologick przkum zejm posunul otzku interpretace jinm smrem. Mladk v antick helmici je malovn podobnm uvolnnm rukopisem, kter krta uval pro typizovan nebo idealizovan gury na oltnch pltnech. Jeho tv je v pozad a v poloeru zachycena lehkmi tahy a kulatm ttcem jen velmi zbn. Stejnm zpsobem, ale pesnjmi tahy provedl krta i tepan relif na
19 Srov. tpn Vcha, in: tamt, s.256257, .k.V.30; Lenka StolrovVt Vlnas, in: tamt, s.262264, .k.V.34. 20 Andrea RousovVt Vlnas, in: tamt, s.150152, .k.III.30.
9. Ukiovn s P. Mari a sv. Janem Evangelistou, (kolem 1670?), Chotkov (rtg: Tom Berger) Ukzka malby s vysokm stupnm realistick propracovanosti postav pod kem.
21 Velmi odlin zpsob malby Heleny aParida na popisovanm dvojportrtu by mohl bt vysvtliteln dle interpretace Marcely Vondrkov tm, e krta dmu portrtoval podle skutenosti (appadn isohledem na speciln poadavky zadavatele, jm byl Berka zDub), zatmco uenicha tuto monost neml, aproto vyuil zpsob malby uvan vppad oltnch plten. 22 Marcela Vondrkov, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit.vpozn. 9), s.306, .k.VI.16. 23 BergerovBerger, Pspvek ksvatovclavsk tematice (cit.vpozn. 10), s.267, charakterizovali malbu takto: obraz [] prozrazuje velik malsk mistrovstv ilidsk zaujet aporozumn lovku aschopnost vyjdit malskmi prostedky umlcv vztah kportrtovanmu. Zmalby vyzauje clevdom snaha ocharakteristiku velk osobnosti. 24 Marcela Vondrkov, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit.vpozn. 9), s.290291, .k.VI.8.
zlat helmici. Jestlie dma (Helena) je ve nln malb oste nasvcen, na rentgenogramu vystupuje tento rys jet vraznji. Przkum zeteln a exaktn ukzal, jak mimodnou pi vnoval mal vystien pesn podoby portrtovan, jak dlouho, usilovn a opakovan hledal vsledn tvar. I kdy oi sed od potku pevn na svm mst, modelace byla vrstvena natolik, e hlava na rentgenogramu ztrc oblost. Obl tvar mal poslze dotvoil pomoc tmav lazury. S podobnm preciznm zpsobem malby, odrejcm vynaloen sil, se v ostatn krtov tvorb nesetkvme. Rozdly v zobrazen obou hlavnch postav jsou patrn i ve vsledn malb, v n se projevuj odlinm nasvcenm i jistou disproporc ve velikosti gur. Przkum potvrdil, e rozdln malsk pstup k obma postavm a snad i malv nestejn zjem o portrtovan byl v obraze ptomen od potku. Dle mho nzoru se me jednat o portrt konkrtn dvky, jejm pnm bylo bt portrtovan se svm snem. Tm mohl bt hrdina, idol, bojovnk i ctitel. Obdobn pstup, pi nm je malba dle budovna vrstvenm, meme pozorovat i u Podobizny Ignce Jeticha Vitanovskho z Vlkovic. Podoba je dokonal i ve spodnch vrstvch, zejm je dopadajc svtlo, kresba rt, nosu i tmavch o. Rentgenogram tm pipomn fotograi, na kter se lechtic no z temnoty nedenovanho prostoru. Na rozdl od malby oltnch plten, na nich mohl krta uplatnit sv vize o zasnnch svticch a bohat rozevltch rouchch, vykazuje jeho portrtn tvorba klidnj rukopis; mal pouv men ttce kulatho tvaru a prce je soustednj, zamen na podrobnosti. Mezi vten dla, kter v souasnosti prola przkumem, by bylo mono zaadit Podobiznu male (kdysi ztotoovanho s Nicolasem Poussinem), Podobiznu mladho lovce z astolovic, Portrt Hesselia z Cetvinberka (dve Brambergera z Brambergu), Podobiznu pcho mue, domnle Jiho Schwanharta a tak Podobiznu eze drahokam Dionysia Miseroniho a jeho rodiny. Podobiznu male bychom mohli interpretovat jako hold malskmu cechu a i kdy dnes nen zcela objasnno, kdo byl portrtovanm, z kresby rentgenogramu je patrn, e se jednalo o osobu blzkou a e prce probhala hbit pod dojmem kamardsk vpomoci. Uvolnn rukopis, splvajc i na bl lmec, indikuje rychlou malbu bez ocialit lechtickch objednvek. Portrty Bernarda de Witte a Jiho Schwanharta maj spolen cit pro hledn podoby. Nachzme v nich soustedn peliv rukopis, krtk doteky ttce a postupn budovn svtelnch akcent. Ob malby jsou vznamn pokozeny v choulostivch mstech. Precizn portrtn prci pedvedl krta v ppad Podobizny mladho lovce. Tekut bloby zpracoval jistou svinou malbou, barvy pokldal pouze s jasnm zmrem, dn tah nen pebyten. Vlasy na rentgenogramu, odstnny svtlm pozadm, domodelovvaj pravideln obl tvar temene. Uvolnnost rukopisu i podoba vystien ji ve spodnch vrstvch ns mohou vst k domnnce, e si mal a jeho model mohli bt blzc. Skupinov podobizna rodiny Dionysia Miseroniho je naopak dlem, na kterm krta strvil mnoho hodin. Rentgenovmi paprsky bylo snmno sedm detail, je prokzaly, e zachycen podob vech portrtovanch stlo umlce mnoho sil. Obl tvary obliejovch parti jsou klenuty drazn, on dlky i stny pod obom stle vynechvny. O peliv, dlouhotrvajc prci a snaze postihnout vrazn individuln charaktery jednotlivch postav vypovdaj etn detaily dsledn obtaen tvaru hlavy i thl svtla na zastnnch skrnch nebo vykrojen kresebnost o i podonicovch polokrunic. Tmav linie, mnohdy vymezujc obl tvary, znamen, e malba postav a pozad probhala oddlen v rozdlnch asovch obdobch. O delm asovm horizontu vzniku dla svd i pvodn thlej Dionysiova tv s vystupujcmi lcnmi kostmi i gesto jeho pravice, kter zprvu voln spovala na podruce idle. Teprve pozdji, snad v zjmu oiven cel scny, pibyla do obrazu postava mal dcerky, kter klade svou hlavu do otcovy ruky. Jej podoba byla vytvoena nejsvinji ze vech. Mon chtl mal piblit nklonnost otce k dcei anebo chtl naznait vestrannost mue, kter promlouv se svm synem a zrove se pomazl
STUDIE 169
25 Marcela Vondrkov, in: tamt, s.276, .k.VI.1.
10. Podobizna mladho lovce, (po 1660), zmek astolovice (rtg: Vlastimil Berger) Vten portrtn malba, kdy podoba je zachycena ji ve spodnch vrstvch. 11. Podobizna eze drahokam Dionysia Miseroniho a jeho rodiny, 1653, Nrodn galerie v Praze (rtg: Tom Berger) Dionysiova ruka byla v pvodnm rozvrhu voln poloena, pozdji byla do n vloena hlavika dcery.
se svm dalm dttem, mue, kter pedvd divkovi sv dlo a souasn je i oporou pro svou manelku. Ve v jednom asovm okamiku, kter mal zaznamenal a navc umocnil cennm zbrem do prostorn prosperujc dlny. Do celkovho obrazu rukopisnch zvyklost umlce nezapad Podobizna mue s dlouhmi plavmi vlasy. Pestoe dlo bv tradin azeno do zlatho fondu krtovy tvorby, nenachzm v nm nkter charakteristiky autorskho rukopisu. krta bhem portrtovn podkldal tvar cel hlavy a rozmr tve ve spodnch vrstvch alespo kresebnm tahem. Splvav tahy vtinou uhlazoval v obl form s velkm respektem pro detaily malby dodvan pozdji. Zmiovan obraz vak expresivnm rukopisem vynechv ppravn rozvren oblieje. Krtk tahy piatm ttcem svd o impulzivnm umlci, kter anatomii velmoovy postavy buduje velmi dovedn, s obrovskou erudic a smyslem pro malsk efekt. Vysok svteln rozhran bloby dokld velmi hutnou malbu. Prameny zlatch vlas jsou malovny i polosuchmi tahy ttce a vytvej okzal efekt, jak si se krtovou malbou nedovedu spojit. Rukopisn odlinosti vykazuje i malba ruky s vysokmi svtelnmi efekty, kontrastujc s linern kresebnost stn. Expresivn malsk nboj nese i zvs v pozad, a ani zde se malba zcela neshoduje s tvorbou Karla krty. Obdobnou malskou efektnost, kterou nachzme v Podobizn mue s dlouhmi plavmi vlasy, bych hledal v dle blzkm tvorb Bernarda Strozziho nebo Franse Halse.
STUDIE 171
Portrtn zakzky Karla krty se li od tvorby pro sakrln prostory. Malby jsou pomalej, s dvkou zven pozornosti i pelivosti. K uvolnnmu malskmu rukopisu oltnch obraz nachzme paralely v kresbch na pape. Stdn gur, postoj i svtelnch hodnot bylo bn jak v malb, tak i v kresb. Kresby k portrtn tvorb jsou vak ojedinl a zejm vznikaly jinm ne ve popsanm zpsobem. Soubor plten velkho Paijovho cyklu by mohl uzavt technologick vhled do malskho dla Karla krty. Jde o rozmrov mimodnou srii (deset plten o formtu cca 236 176 cm), je navc tvo podstatnou st dochovanho umlcova dla. Technologick vstavba paijovch maleb se vak z rmce krtovy ostatn tvorby dosti vymyk. Pohled do dla, kter bylo postupn restaurovno v prbhu 10 let, otevr bohat fotodokumentace vetn 34 rentgenovch snmk. Jejich komparace potvrdila velmi vysplou a spornou techniku malskho proveden. V obrazech pevld temn tonalita, pouze postava Krista z obrazovho prostoru asto vystupuje. Ve vtin temnch parti tvo hlavn sti podkladov vrstvy ervenho bolusu. Podl eleza v tchto vrstvch precizn vykreslil strukturu pltn podloky, zatmco ern a hnd lazury pozad a temnch st malby se na snmcch vbec nezaznamenaly. V mstech inkarnt postav a jejich draperi, kam byl rentgenologick przkum zamen, hrla hlavn roli olovnat bloba. Postava Krista z obraz Kristus ped Herodem, Kristus ped Piltem, Ecce homo a Biovn vystupuje v pevn budovan struktue. Ve scnch soud s Kristem umocuje tmav tonalita dla dstojnou postavu zajatho Jee v jej oputnosti a vlunosti. Tak hutn barevn vstavba gury naznauje Kristovu nzorovou pevnost a slu jeho pesvden. I kdy meme ve spodnch vrstvch zaznamenat nkter dl opravy, vzneen tve Jee jsou dokladem krtova nadn postihnout nejrznj stavy lidsk mysli a schopnosti zptomnit lidsk emoce. Opt jsme svdky rychlho, jednoduchho zpsobu budovn lidsk fyziognomie, s jakm se setkvme v ppad velkch oltnch obraz. Nejedn se zde o efektn malsk pednes, ale o dokonalou malskou slubu idejm. Jako mistrovsk detaily bych vyzdvihl zpracovn postavy Krista ve scn Korunovn trnm, i vojka, kter z blzka hled Kristovi do tve. Ve scn Ecce homo je vrazn budovna hlava Krista, zdrcenho a oputnho a tak hlava Pilta stojcho vedle, opodl, jako by nevdl, co se sebou samotnm. Nkte badatel uvdj, e pvodn objednvka se tkala pouze dvou obraz, a to Ukiovn a P. Marie Bolestn. V obou ppadech jsou gury v obrazov ploe opravdu zachyceny v menm mtku. Obrazov formt Ukiovn je jako jedin z cyklu nastavovan pidanm pltnem (pi hornm okraji, cca 8 cm). Ostatn pltna jsou vdy z jednoho kusu a zd se, e jsou vechna stejn s bnou hustotou a pravidelnou vazbou. Obdobn pltna krta pouval pro oltn obrazy, v ppad portrt bv pltn vazba kupodivu hrub a nepravidelnj, jako by lo o levnj materil. Z vsledk rentgenologickho rozboru, kombinovanho s laboratorn analzou pigment, vyplynulo, e autor v Paijovm cyklu vznamnm zpsobem akcentoval malsk znzornn Kristova tlesnho utrpen. Bhem snmn lak bylo pozorovno vrstven inkarntu na tle Ukiovanho v nkolika barevnch tnech. Vyvstal domnnka o monch pozdjch pemalbch byla rozptlena laboratorn zprvou. Pvodn tn Kristova tla byl oputn samotnm krtou. Z chladnj ediv tonality se barva ukiovanho tla posunula smrem k oranov barevnosti. Kolorit, a u se jednalo o zdraznn ervenho tnu Kristova tla po biovn a svzanch napuchlch rukou, nebo o Kristovo trpc oranov tlo na ki (jet ped smrt), byl velice dobe promylen. Pozornmu divku neunikne, e v barevn strohch kompozicch barva tla muenho Krista pin dal rovinu poznn. Napklad mrtvoln stav tla v Oplakvn je pkladem mistrovskho malskho pojet, pedstavuje maximum, eho je v malb mono doshnout. Potemnl hlava Ukiovanho svm tvarem ji nezvratn pipomn lebku, vrazn skvrny na tle dvaj znt, e tlo se nalz ji v pokroilm stadiu rozpadu. Z rentgenogramu vysvt, e skvrny jsou malovny jako podmalba, v zvru je mal pouze upravil hndo-zelenou
26 Tamt, s.311341. 27 Nejnovji k tmatu Petra Oulkov, Poznmka k Paijovmu cyklu, in: Lenka Stolrov (ed.), Karel krta amalstv 17.stolet vechch aEvrop, Praha 2011, s. 3947.
12. Paijov cyklus, P. Marie Bolestn, 1670, Praha, kostel sv. Mikule na Mal Stran (rtg: Tom Berger) Postava Panny Marie, jej typika ve krtov dle vystupuje opakovan, je vybudovna ostrm ezanm rukopisem.
polotransparentn vrstvou. Vybudovn anatomie nahho tla pod kem pouhmi nesouvislmi doteky hutnou barvou se mi jev na svou dobu jako velk novtorstv, kter bylo jist podpoeno brilantn kresebnou ppravou. Oblho tvaru mrtv hlavy s obvyklmi otvory onic doshl mal obdobnm zpsobem, toti pomoc zvrench lazur. Nzory, e celek mohl vzniknout podle grackch list, se mi jev, vzhledem k prv popsanm malskm vkonm, jako lich. Draz na proitek je ptomn na vech pltnech cyklu a hraje vznamnou ikonograckou roli. Pentimenti se na dlech neobjevuj. Pmoar, svm zpsobem jednoduch malsk technika Paijovho cyklu vedla Jaromra Neumanna k nzoru, e obrazy byly malovny v dob, v n krta ji nemusel virtuozitou zskvat dal zakzky a kdy spe rekapituloval svj ivot. Pozdji vak nalezla Petra Nevmov ve vdeskm archivu doklad, e obrazy soud s Kristem ji zase vis v dob velikonon na oltch kostela sv. Vclava. Ble pravd me bt spe nzor, e Paijov cyklus byl malovn jako pechodn vzdoba jezuitskho chrmu pro liturgick poteby bhem velikononho obdob. Proto byla zvolena i jednoduch forma malby, svou temnost nkdy pipomnajc kulisy. V kadm ppad jedinen malsk in se stal krtovou neopakovatelnou osobn vpovd. Rentgenologick przkum, veden koncepn v rmci krtovskho bdn, pinesl v echch prvn databzi, vnovanou jedinmu autorovi. Prv dky n se dnes dozvdme, kter malsk postupy odpovdaj nejvce naturelu Karla krty, jak si poradil s portrtnmi zakzkami a kde se ctil jako mal nejsvobodnji. krtova tvorba je dky tto prci dnes znma do vtch detail.
28 Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 1), zvl. s.140142. 29 Petra Nevmov, Funkce obrazu vumn jezuitskho du, in: Milena Bartlov (ed.), Djiny umn vesk spolenosti: otzky, problmy, vzvy. Pspvky pednesen na Prvnm sjezdu eskch historik umn, Praha 2004, s.112113; adle vizpozn.27 tohoto textu..
Rentgenogramy vybranch dl
STUDIE 175
Podobizna eze drahokam Dionysia Miseroniho a jeho rodiny, 1653, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze, rtg: Tom Berger) Portrt manelky a jedn z dcer, je budovn hmotnou strukturou olovnat bloby, podoba je zachycena ji v zkladnch vrstvch v anatomickch tvarech, dn v pozad dkou barvou obsahujc blobu dlouhmi ttcovmi tahy. Dionysius Miseroni je na svm portrtu ve spodnch vrstvch malovn v podob thlejho mue s vystupujcmi lcnmi kostmi. Sv. Vclav, 1671, Horovsk Tn, sttn hrad a zmek (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln, rtg: Vlastimil Berger) Reprezentativn tv knete krta vybudoval pi prvnch zakzkch a opakoval ji v mnoha alternativch po cel ivot. Splvav rukopis a jemn valry dokldaj, e dlo bylo vytvoeno rychle a bez zbytench pprav.
STUDIE 177
Paris a Helena, (kolem 1672), Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze, rtg: Tom Berger) Dvojportrt je ve spodnch vrstvch pomrn nevyven. Dvka je malovna s velkm portrtnm silm, zatmco mldenec je zachycen rychlm tempem, kdy hlavn roli hrlo sprvn zachycen figury na tepan helmici. Nevyvenost v pomrech velikosti hlav a perspektivy vytv uritou disharmonii.
STUDIE 179
Podobizna mue s dlouhmi plavmi vlasy, 50. a 60. lta 17. stolet, Nrodn galerie v Praze (foto i rtg: Tom Berger) Expresivn malsk rukopis nen typick pro krtovy malby. Vysok tonln kontrast budujc vyklenut tve zanechv tmavou st bez podmalby. Lesky na vlasech jsou nasazeny s netypicky pompznm efektem. Podoba je jist velmi autentick. Podobizna male miniatur, (ped 1640), Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze, rtg: Tom Berger) Svtl snmek s pravidelnou strukturou pltn podloky vznikl ptomnost mnostv olovnat bloby v podkladu. Vlastn malba nen expresivn hutn a na snmku zanik. Podobizna pcho mue, domnle Jiho Schwanharta, (po 1650), Nrodn galerie v Praze (foto i rtg: Tom Berger) Vten portrt, budovan jemnou traktac malch ttc, kde je podoba zachycena s velkou bystrost. Bloba v tekut podob e bl lmec souasn s pramenem vlas. Jemn modelace pomoc dlouhch tah je pro krtu typick.
STUDIE 181
Sv. Augustin, (po 1640), Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze, rtg: Tom Berger) Na rozdl od brilantn nakreslen a vymodelovan ruky svtce se poloen hlavy autorovi nepodailo napoprv. Posunutm ucha nahoru zklidnil atmosfru svtcova vidn. Ukiovn s P. Mari Bolestnou a duemi v oistci, (1644), Praha, kostel sv. Mikule na Mal Stran (foto: Nrodn galerie v Praze, rtg: Tom Berger) Zvrcen hlava s hutnm nasazenm modelace je ozena silnm dopadajcm svtlem. Stdn svtla a stnu je provedeno prakticky v jedn vrstv. Opravy siluety Panny Marie se uskutenily za mokra pouze na nevznamnch mstech.
Sv. Martin, (po 1650?), Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze, rtg: Tom Berger) Velmi precizn malovan a zejm i dokonale pipraven vjev se svtcem na koni. Zatmco hlavn postava je budovan s pevnmi konturami a svtlo hluboce vyklenulo prostor, postavy v pozad jsou ztvrovny dlouhmi tahy dkou barvou. V nich jemn zbarven olovnat bloba nezpsobuje efektn svteln nboje. Dlouh tahy pipomnaj lavrovn na ppravnch kresbch. Sv. Karel Boromejsk navtvuje nemocn morem, 1647, Nrodn galerie v Praze (foto i rtg: Tom Berger) Postavy v pozad scny nejsou budovny v ostrm dopadajcm svtle, ale tak svou traktac ttcem spe pipomnaj kresebn rozvren. Malba neobsahuje vrstven nebo nvraty k detailm a tak neobsahuje dn opravy.
STUDIE 185
Nanebevzet P. Marie, (16491654), Praha, kostel Matky Bo ped Tnem na Starm Mst (foto i rtg: Tom Berger) Andl nalevo pedstavuje vrcholn umn modelace v mokrch olejovch barvch. Nanen ostrch fald draperie pechz do jemnj traktace ttce inkarntovch st. Tm celm obrazem svisle prochz dlouh trhlina. Postava Panny Marie je malovna v jednom okamiku s odpovdajc fyziognomi i jasnm svtelnm rozvrhem. Pro expresivn malbu rovho atu bylo zapoteb silnjch ttc. Na dalm snmku se vedle sebe objevilo rzn zpracovn barevn hmoty. Rozdl in jednak znzornn tma hlava andlka, jednak monosti jednotlivch barev. Modelace rov a modr se zsadn li.
STUDIE 187
Nanebevzet P. Marie, (16491654), Praha, kostel Matky Bo ped Tnem na Starm Mst (foto i rtg: Tom Berger) Malba apotola v pozad je provedena spe kresebnm zpsobem, vpravo je vrazn modelan podloen pro malbu prodnm ultramarnem. Mal andlek byl zcela domalovn v pvodnm kompozinm rozvrhu, pozdji jej pekryla postava vtho andla s bohatou rozevltou draperi. Podobizna Bernarda de Witte, (po 1650), Nrodn galerie v Praze (foto i rtg: Tom Berger) Ukzka peliv a umrnn portrtn prce, kde je podoba postupn docilovna krtkmi opakovanmi ttcovmi tahy. Rentgenov paprsky dky sv citlivosti zachytily i kresebn detaily na ernm atu. Pokozen malby st i prav tve je zvan.
STUDIE 189
Paijov cyklus, Korunovn trnm, (16731674), Arcibiskupstv prask, kostel sv. Mikule na Mal Stran (foto i rtg: Tom Berger) Ob hlavy jsou malovny rychlm tempem s jasnou, pedem danou pedstavou. Mimo vrazn nasazen svteln efekty je dobe patrno, jak je malba nanena: volnou rukou na zpsob kreslen i psan.
Archandl Rafael s malm Tobiem, (kolem 1665), Kostelec u Kk, kostel sv. Martina (foto: Oto Paln, rtg: Tom Berger) Podoba Tobiovy hlavy vychz z klasicizujc formy. Mnostv rozlinch draperi i jejich barev v ernobl verzi nabz pohled do autorovy tvorby. Nkolikrt mnn polohy prst nejsou pro krtu netypick. Paijov cyklus, Oplakvn, (16731674), Arcibiskupstv prask, kostel sv. Mikule na Mal Stran (foto i rtg: Tom Berger) Barevn hmotnost Kristova mrtvho tla byla vybudovna v prvn vrstv olovnatou blobou. Zatmco tvar hlavy je ve spodnch vrstvch celistv, samotn tlo je potrhan a v rozkladu. Vhodnmi lazurami, kter nejsou zaznamenny rentgenovm snmkem, krta vytvoil dramatitj smutek vyklenut tvaru lebky v Kristov tvi a jeho tlo zpevnil hndozelenou vrstvou.
STUDIE 193
Ukiovn s P. Mari a sv. Janem Evangelistou, (1670?), Chotkov, kostel Poven sv. Ke (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln, rtg: Tom Berger) Ob postavy pod kem jsou namalovny s hlubokm proitkem. Malba hlavy Panny Marie je vystavna spe krtkmi tahy s nezvykle velkou pozornost a pelivost. Zjmem o individuln podobu se figura ad spe k portrtn tvorb ne ke krtovu obecnmu zpodobovn Panny Marie. Ukamenovn sv. tpna, (1669), Litomice, katedrla sv. tpna (foto: Tom Berger, rtg: Petr Bare a Ji Brodsk) Dramatick okamik svtce je zachycen tekutou barvou na bzi olovnat bloby. I kdy je dynamick poloha hlavy nkolikrt upravovna, vrstven malba dokld velkou modelan erudici. Porovnnm rentgenogramu se skutenost meme vidt, e i poloha temnch stn se na obliejov partii bhem tvorby posouvala. Zvstovn, (potek 60. let 17. stolet), Jin, kostel sv. Ignce (foto: Tom Zho, rtg: Tom Berger) Jedinen pklad krtova rukopisu, pedstavujc integrlnost nanen barev na plochy inkarnt a atu. Dlouh splvan tahy pechzej vzjemn do sousedcch barev. Mrn doladn tvar meme postehnout pouze v mstech poloen prst.
STUDIE 195
Karel krta mlad

ppad dvou maleb
ANDREA ROUSOV
1 Andrea Rousov, Karel krta mlad, in: Lenka StolrovVt Vlnas (edd.), Karel krta 16101674. Doba adlo (kat. vst.), Praha 2010, s.421 adle t, . k.X.6X.11. 2 Gustav Edmund Pazaurek, Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte desXVII.Jahrhunderts, Prag 1889, s.4249. 3 Andla Horov (ed.), Nov encyklopedie eskho vtvarnho umn I, Praha 1995. 4 Johann Gottfried Dlabac, Allgemeines historisches Knstlerlexikon fr Bhmen und zum Theil auch fr Mhren II, Prag 1815, s.83. 5 Jaromr Neumann, Karel krta 16101674 (kat. vst.), Praha 1974, s.258. 6 Tamt, s.259264, . k. 206215. 7 Jaromr Neumann, krtov. Karel krta ajeho syn, Praha 2000, s.130151. 8 Joannes Florianus Hammerschmid, Prodromus Gloriae Pragenae. Continens Urbium Pragenarum Fundationes [], Pragae 1723, s.69. 9 Viz pozn. . 7. 10 Viz G. E. Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 2), s.44 sodkazy na prameny. Prvnk bylo ve krtov rodin vceVeronika, sestra mladho Karla, se provdala za Aegidia Jelenadoktora prv aapelanho rady. 11 Kjeho pobytu je znmo, e bydlel ve farnosti San Lorenzo in Lucina aS.Andrea delle Frattereviz J. Neumann, Karel krta (cit.vpozn. 5), s.258 at, krtov (cit. vpozn. 7), s.133. 12 Johana Bronkov, krta akomunita zalpskch umlc vm, in: Lenka Stolrov (ed.), Karel krta a malstv 17. stolet vechch aEvrop, Praha 2011 s. 712; Jana Zapletalov, Karel krta: Notes from the archives from Italy, Umn LVIII, 2010, s.152158.
Prvorozen syn Karla krty byl, a nutno ji na zatku tto studie konstatovat, e stle je, znan neitelnou osobnost esk vtvarn scny druh poloviny 17. stolet. K jeho ivotopisu mme pomrn dosti zprv v ppad jeho malsk tvorby jsme vak dosud odkzni spe na hypotetick vahy bez pevnjch opor. Tato studie m za cl navzat na nedvno publikovan pspvek, jen se snail komplexnji zhodnotit stav bdn o mali a strun charakterizoval povahu jeho dla. krtova syna v roli umlce prvn vraznji zaregistroval na konci 19. stolet Gustav Pazaurek, kter pinesl dosud nejrozshlej archivn daje k jeho ivotopisu. Star lexikograck literatura si krty ml. vmala jen okrajov, nebo jej nezaznamenv vbec, podobn jako i dosud posledn encyklopedie eskho vtvarnho umn. Nejstar zmnka o nm pochz z Dlabacova slovnku, kde mu nen vnovno samostatn heslo, ale je pipomenut jako jeden z vyuenc svho otce, z jeho dla v podstat vytil i na sv slv. Dosud nejvt pozornost mu vnoval Jaromr Neumann, kter nejdve tvrdil e: dn z jeho obraz nebyl bezpen identikovn, i kdy nm nechyb nkter, zatm vak neprokzan hypotzy, a v katalogu krtovy vstavy z roku 1974 byl tak mlad krta prezentovn pouze kresbami a grakami. Pozdji vak Neumann publikoval hned adu maleb jemu atribuovanch a dajn bezpen doloitelnch. Neumann ml tendenci dla slab kvality, a ji z bliho i vzdlenjho okruhu krty-otce, pipisovat dln nebo synovi. Zhodnocen malsk tvorby krty ml. do jist mry brn i problm shody jmna s otcem, nebo tito nebyli v minulosti rozliovni napklad u Hammerschmida nalezneme pouze v jednom ppad oznaen Senioris Scretae, a to u obrazu s nmtem sv. Tome v kostele sv. Mikule na Starm Mst praskm pi zaniklm kltee benediktin. Na tomto mst nen poteba uvdt veker dostupn ivotopisn daje krty ml., kter sepsal ji Neumann, a proto se omezme jen na nkter podstatn. Karel krta byl prvorozenm synem a jedinm, kdo z potomk pokraoval v otcov povoln. Je nepochybn, e jeho umleck formovn probhalo pod dohledem zkuenho otce. Nicmn malsk drha nebyla jedinou, kterou si syn vytyil v roce 1664 zapoal studium prv na Karlo-Ferdinandov univerzit, co mu pozdji dopomohlo k zskn funkce rady krlovskho purkrabskho soudu. Svou ednickou drhu vak dokzal vyvit malskou innost, kterou zdokonalil studijnm pobytem v m, kde je podle Neumanna doloen v roce 1673 a veden zde jako mal. Recentn se pobytem obou krt v m zabvaly Johana Bronkov a Jana Zapletalov. Dky zjitnm archivnm dokladm nyn vme, e mlad ze krt psobil ve
STUDIE 197
1. Karel krta ml., Stigmatizace sv. Frantika, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze) 2. Karel krta ml., Kresba pro univerzitn tezi Karla Maxmilina Laanskho, asi 1679, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
mst v letech 16741675 tento zznam byl nicmn publikovn ji v roce 1927. Jak Zapletalov dle zjistila, krta v m bydlel ve tvrti Isola Toscanella spolu s dalmi umlci a na zklad nalezenho archivnho pramene udala jako datum narozen rok 1650 msto dosud uvdnho 1646. Nic bliho se vak ke krtov pobytu v m nepodailo zjistit. Je vak jist, e syn vyuil otcovch kontakt zskanch bhem jeho italskho psoben. Roku 1679 se krta zasnoubil s dcerou prvnka a apelanho rady Albtou Rosinou, a satkem tak zskal prvovren dm U Korand v Praze na Starm Mst. S Albtou mli pt dt Annu Kateinu (* 1680), Karla Rafaela (* 1681), Mikule Frantika (* 1682), Albtu Dominiku (* 1685) a Vclava Jana z Boha (* 1688) ten se jedin doil vyho vku a stal se univerzlnm ddicem po matce. krtv syn byl po cel ivot dobe nann zajitn nejen dky pjmm plynoucm ze dvou zdroj obivy, ale tak z ddictv po svm otci. K dispozici mme i doklady o nannch stycch s praskmi idy (nap. s Kalmanem Brendeysem, Israelem Brendeisem, Lblem Wienerem ad.). Dosud nepovimnutou kapitolou jeho innost je obchodovn s obrazy, o nm se dovdme dky dochovan korespondenci s knetem Karlem Eusebiem z Liechtentejna, ktermu krta nabzel k odkoupen dla pevn svho otce. Cennm pramenem o stavu jeho majetku je pozstalostn invent, kde jsme krom seznamu vtvarnch dl informovni o vybaven domcnosti a nannch zstatcch. krta mlad zemel pomrn mlad ve vku 45 (nebo 41) let. Pohben byl vedle svho otce v kostele sv. Havla na Starm Mst praskm, kde je v matrice zemelch
198 KAREL KRTA MLAD
13 Friedrich Noack, Das Deutschtum in Rom seit dem Ausgang des Mittelalters, II, Leipzig 1927, s.549. Za upozornn dkuji Johan Bronkov. 14 J. Zapletalov, Karel krta: Notes (cit. vpozn. 12), s.158, citace pramene pozn. . 35. 15 J. Neumann, krtov (cit. vpozn. 7), s.130131. 16 Herbert Haupt, Von der Leidenschaft zum Schnen. Frst Karl Eusebius von Liechtenstein 16111684, WienMnchenWeimar 1998 (= Quellen und Studien zur Geschichte des Frstenhauses Liechtenstein Band II/2), s.255, 281284. 17 Kinventi vce Radka Tibitanzlov in: L. StolrovV. Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.610611, . k.XVI.30. 18 Jako urozen astaten vladyka pan Karel krta zZvoic JMC krl[ovskho] soudu nejvyho purkrabstv rada amtnn dotenho Starho Msta praskho vykroive zprostedku ivch dne 2. januarii bcho 1691 lta, Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber obligationum caeruleus 5, 16911696 /1709/, sign. 3601, f.110v113v.
19 Die 3 Januari 1691 Gen.D.Carolus Screta Pictor 45 annor. sep.in cryptam apud altari B.M.V. Neapoli, citovno z: Pavel BergnerJan Herain, Karel krta (16101674). Pspvek kocenn jeho dla, asopis Spolenosti ptel staroitnost eskchXVIII, 1910, s.8. 20 J. Neumann, krtov (cit. vpozn. 7), s.130151. 21 Kresba perem, bistrem, na gratov podkresb, lavrovan avysvtlovan, 293 204 mm, Nrodn galerie vPrazeSbrka kresby agraky, inv. . K357, naposledy ke kresb Pavel Preiss, esk barokn kresba / Baroque Drawing in Bohemia, Praha 2006, s.6869 aMartin Mdl, Stigmatizace sv.Frantika: kresba Karla krty mladho, Ars linearis, II, vtisku. 22 Jej pln znn viz P. Preiss, esk barokn kresba (cit. vpozn. 21). 23 Viz pozn. . 21. 24 Staatliche Museen zu Berlin, vce in: J. Neumann, Karel krta (cit.vpozn. 5), s.259, . k. 208; t, krtov (cit.vpozn.7), s.149.
uveden jako pictor mal. I pes jeho pomrn krtkou umleckou kariru, kterou navc vyploval ednickou prac, mu Neumann ve sv posledn studii pipsal znan mnostv maleb. Jak u bylo zmnno, plnou jistotu o autorstv vak nemme ani u jedn. Kde tedy nalzt oporu? K dispozici jsou nm pouze dv kresby, kter s uritost svd o autorstv ml. krty. Prvn z nich zachycuje pijet stigmat sv. Frantika z Assisi (obr. 1). Ppravn kresba proveden do tvercov st je na lcn stran vpravo dole signovna C.Screta, na rubov stran je pak tymi peetmi ternberk pipevnna smlouva na dodn obrazu do rodov kaple v kostele Neposkvrnnho poet P. Marie nleejc frantiknm-hybernm na Novm Mst praskm. Smlouva byla uzavena dne 12. dubna 1679. Obraz je bohuel nezvstn, a to ji od asu po zruen kltera tedy v roce 1786. Pavel Preiss povauje za objednavatele oltnho pltna Jana Norberta ze ternberka jak ale sprvn podotkl Martin Mdl, ten zemel koncem z 1678 ve Vdni, a dlo proto objednal bu Jan Ignc, nebo Vclav Vojtch. Ve smlouv je jet uveden obraz uren do nstavce olte s nmtem Sesln Ducha sv. ten je takt nezvstn. Zmnn kresb z majetku Nrodn galerie v Praze pedchz jet jedna bez kvadratick st, a proto lze pedpokldat, e je star ne prask verze. Kompozin se kresby tm shoduj. Modelace objem je vak na rozdl od kreslskho vyjadovn krty st. vce schematick, pesto kresby nepozbvaj na dynamick hybnosti. Je ostatn patrn, e styl kresby syna nebyl vzdlen otcov, souasn vak nedosahuje takovho temperamentnho pednesu a technick bravurnosti. Je vskutku velk koda, e se realizovan dlo nedochovalo,
STUDIE 199
nebo bychom mli prkazn doklad o vlastn malsk innosti krtova syna a mohli jeho dlo srovnat s materilem, u nho je jeho autorstv vysloveno pouze hypoteticky. Dal dv dochovan kresby jsou toti rozvrhem pro grack vydn univerzitn teze Norberta z Hochu s nmtem oslavy hrabte Karla Maxmilina Laanskho a jeho rodu (obr. 2). Kresby pochzej z doby tsn ped rokem 1679 nebo vznikly pmo v tomto roce, kdy podle nich provedl rytinu Melchior Ksel. Ponechme-li stranou obsahovou npl teze, kter je ji v literatue dn vyloena, zamme se na stylov zpracovn. Prvn tedy star kresebn vtvor z berlnsk sbrky, je proveden volnjm rukopisem, zatmco prask verze je vyhotovena jako zvazn vzor pro rytce na n ji linie pesnji denuj tvary. Na prvn pohled zstv patrn zvislost na slohu krty st., jen ml bohatou zkuenost s koncipovnm univerzitnch tez. Pesto meme sledovat urit odchylky od otcova slohu, jako je v prvn ad celkov schematitj pojednn a vt objemy tvar. Tak gury jsou v nkterch ppadech a nepirozen prothl zde je zajmav pozorovat, jak Ksel tuto manru v grack podob utlumil. Otcova jist kreslsk ruka s temperamentnm nbojem v synov pojet ponkud ztuhla Pavel Preiss tento jev popisuje jako klasicistn pzvuk a celkov zakademitn. Podobn charakter zpracovn lze v podstat sledovat tak na obraze s nmtem Zvstovn P. Marii v praskm novomstskm kostele sv. Jindicha a Kunhuty (obr. 3). Malba na olti v jin bon lodi byla ve star literatue uvdna pod jmnem krty st. Hammerschmid ji popsal jako dlo nejslavnjho male krty. Poprv ji synovi pipsal Neumann na zklad odlinho stylu malby. Obraz je zasazen do druhotn architektury olte vytvoen spolu se sochaskou vzdobou zhruba v roce 1755, kdy byl tento olt zzen novomstskm radnm Janem Antonnem Kozkem. Tomu pedchzel olt, kter zaloil tehdej far kostela Kapar Vojtch Macarius mezi lety 16641681 a jeho zkladn kmen posvtil 20. bezna 1684 prask svtc biskup Jan Ignc Dlouhovesk z Dlouh Vsi. Do t doby tedy do roku 1684 musel bt obraz zcela jist hotov a osazen. V kostele byly zhruba od roku 1672 do 1696 postupn pistavovny kaple v tomto obdob tak vznikla vtina oltnch maleb od autor jako napklad Jana Jiho Heinsche nebo Matje Zimprechta. Za pipomenut stoj i to, e kostel slouil novomstskmu malskmu cechu, kter zde zdil olt svmu patronovi sv. Luki. Typ postav a jejich fyziognomie na obraze se Zvstovnm jsou zcela pbuzn s gurami na malb tho nmtu, kterou lze snad adit do posledn fze tvorby krty st. (obr. 4). Je evidentn, e kompozice, kter je v majetku Nrodn galerie v Praze, pedchzela tto z praskho kostela. Na n jsou patrn pentimenti dokldajc autorovo hledn optimlnho tvaru pedevm ve gue vznejcho se archandla. Jeho i Mariino vzezen pak nle k tradin uvanm v tvorb starho krty. Zcela shodn kompozice, rozveden na ku a obohacen o dal motivy, se nachz v kostele sv. Havla na Starm Mst praskm, kde pinle do marinskho cyklu zavenho nad arkdami bonch lod (obr. 5). Dlo je vak zcela jist mlad a dosud neidentikovan autor v nm uil jet vraznji prothl postavy. Tato malba, na rozdl od Zvstovn z kostela sv. Jindicha, pozbv na citlivj modelaci tvaru a pohyb gur je mn pirozen. Pokud mme eit autorstv dla z kostela sv. Jindicha respektive pipsn bu krtovi starmu, i mladmu, pak odlin rukopis jak pe Neumann vstin v partich draperie spolu s vrazn prothlejm typem gur vskutku hovo spe pro mladho krtu. Pojet gur jejich proporcionalita a podn se shoduje napklad s ve zmnnmi kresbami pro univerzitn tezi Norberta z Hochu. Na obraze je zcela zjevn naprost pochopen stylu slavnjho krty, kterho byl logicky nejlpe schopen jeho syn. Dlo snad lze vnmat jako zcela zmrn blzk navzn na otcv obrazov vzor, co mohlo bt podmnno pnm zadavatele. Dal monost je, e star krta obdrel tuto zakzku, kterou nestihl realizovat a ujal se j jeho syn.
200 KAREL KRTA MLAD
25 Kresba perem na gratov podkresb, 206 322 mm, Staatliche Museen zu Berlin, inv. . KdZ 26396 akresba gratem, lavrovan, 485 682 mm, Nrodn galerie vPrazeSbrka kresby agraky, inv. . K4566. Kobma kresbm naposledy Petra Zelenkov in: L.StolrovV. Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.414415 , .k.IX.23 A.B. 26 Mdiryt, 476 650 mm, znaeno dole: Carlo Screta delin.: Melchior Kussel scul. 1679, Praha, Nrodn knihovna R, Sbrka univerzitnch tez, naposledy sbibliogra: Petra Zelenkov in: Vt Vlnas (ed.), Slva barokn echie. Umn, kultura aspolenost 17. a18.stolet (kat. vst.), Praha 2001, s.361, . k. II/3.38B; Pavel Preiss, Koeny aletorosty vtvarn kultury baroka vechch, Praha 2008, s.153175 aPetra Zelenkov in: L. StolrovV. Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit.vpozn. 1), s.414415, . k.IX.23 C. 27 Tamt. 28 Ktomu naposledy Petra Zelenkov, Karel krta ajeho souasnci jako inventoi graky, in: L. StolrovV. Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s.398419. Od krty ml. se dochovala jet jedna teze proveden vmdirytin Melchiorem Kselem: Hold arcivvodovi Josefoviteze Balthasara Trchnera zMllenau na Karlo-Ferdinandov univerzit vPraze zroku 1682ktomu vce sbibliogra: Vt Vlnas in: V. Vlnas (ed.), Slva barokn echie (cit. vpozn. 26), s.131, . k. I/3.43. 29 Preiss, esk barokn kresba (cit. vpozn. 21), s.70 a17. 30 J. F. Hammerschmid, Prodromus (cit. vpozn. 8), s.239, aktuln sestaven bibliograe in: Jana MareovMartin Mdl, Jan Quirin Jahn na umnovdn vychzce: Poznmky zosmi praskch kostel, in: Ji KroupaMichaela eferisov LoudovLubomr Konen (edd.), Orbis artium. Kjubileu Lubomra Slavka, Brno 2009 (= Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica. Spisy Masarykovy univerzity vBrn, Filozock fakulta 382), s.97, pozn. . 41; Emanuel Poche, Prahou krok za krokem, Praha 19852, s.211; Rena Bakov (ed.), Umleck pamtky Prahy. Nov Msto, Vyehrad, Vinohrady (Praha 1), Praha 1998, s.110; Andrea Rousov in: L. StolrovV. Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s. 423. J. Neumann, krtov (cit. vpozn. 5), s.133. Karel Navrtil, Pamti hlavnho kostela farnho, fary akoly sv.Jindicha asv.Kunhuty vNovm Mst praskm, Praha 1869, s.3031. Navrtil dle uvd, e byl obraz jako dlo krtovo opraven vroce 1824 malem Kotrbou (s.41). Vroce 1974 jej restauroval J.Toro. Naposledy kdlu Andrea Rousov in: L. StolrovV. Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s. 258259, . k. V.31. Naposledy kcyklu: tamt, s.443447, . k. X.10, X.11.
31 32
33 34
3. Karel krta ml., Zvstovn P. Marii, 80. lta 17. stolet, Praha-Nov Msto, kostel sv. Jindicha a Kunhuty (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 4. Karel krta st., Zvstovn P. Marii, kolem 1670, Nrodn galerie v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze)
Zajmavm ppadem problematiky dla mladho krty je obraz Sv. Vavinec l slepotu mskho vojka v kostele sv. Vavince v Mlnku-Povce (dve opka) pvodn nleejc du obutch augustinin (obr. 6). Ped restaurovnm bylo dlo odbornky tm nepovimnuto a v topograck literatue vedeno i pod jmnem male Josefa Kramolna (17301801). Klter s kostelem byl po skonen ticetilet vlky ve patnm stavu a bylo zapoteb jej renovovat. Pro nov zzen hlavn olt kostela tak vytvoil v roce 1661, nebo pednm, obraz s ve uvedenm nmtem Karel krta st. Ten se dostal neznmo kdy zpt do krtova ateliru jako ponien o tom ns informuje pozstalostn invent majetku krtova syna, kde stoj: Velk obraz, na nm s[va]t tpn od neb[otka] pana starho krty malovan, kter vak poruen jest a nleel do kltera na opku pod Mlnkem (. 153) a pod slem 154: ,V t velikosti t obraz nov koprovan, kter na mst tho na opku pijti m [] Dal zznam mme z pamtn knihy opskho kltera (1712) s daji o obnov kostela na potku edestch let 17. stolet, kde je krom jinho uvedeno: Byl rovn zzen hlavn olt s npisem: D. LaVrentIo saCrVm, item dva postrann olte, toti Krista na pouti a sv. tpna, s npisem:, item olt Nejsv. Trojice v sakristii a Panny Marie navtvujc Albtu v Berkovsk kapli, item tabernkl a mky u hlavnho olte; ve dohromady stlo 1000 zl. []. Ve stvajcm fondu kostela se oltn pltno s nmtem sv. tpna nenachz a ve uveden zprva z pozstalostnho invente se jist tk hlavnho olte s malbou sv. Vavince jakoto hlavnho patrona opskho kostela. Dolo zde tedy k nesprvnmu ikonograckmu uren. V literatue dlo nepmo uvd ji Joachim von Sandrart: []. zu S. Laurentii in Melnich []., jeho celkov vet krtovch mimopraskch dl je poetn omezen a o to vce pekvap, e obraz se sv. Vavincem mezi tmi mlo vbec zmnil. Jako dlo krty st. jej eviduje Dlabac. Jaroslav Schaller autorstv dla neuvd, ale doporuuje jej k pozornosti: Das hohe Altarblatt in der hiesigen Klosterkirche, so den h. Laurentius vorstellet, verdient der hier angebrachten Kunst wegen unsere Aufmerksamheit. Pazaurek pi svm sudku logicky vyel ze zpisu v pozstalostnm inventi z roku 1691 a obraz tam zapsan jako Sv. tpn povaoval za kopii provedenou krtou ml. podle starho vzoru jeho otce. Zmnn Kramolnovo autorstv zavrhuje a Sandrartovu zmnku chpe, e se vztahuje k neexistujcmu (nebo ztracenmu) originlu.
202 KAREL KRTA MLAD
35 Olej, pltno, 338 215 cm, mskokatolick farnost Mlnk-Povka. 36 Jaroslaus Schaller, Topographie des Knigreichs Bhmen, Fnfter Theil, Leutmeritzer Kreis, PragWien 1787, s.191; Johann Gottfried Sommer, Das Knigreich Bhmen II, Bunzlauer Kreis, Prag 1838, s.117 (jako Kramoln); Ottv slovnk naun, Praha 1906, s.655; Jaromr Neumann, Karel krta, Praha 1956, s.19; t, Karel krta (cit. vpozn. 5), s.202, . k. 118; Emanuel Poche (ed.), Umleck pamtky ech 2 (K/O), Praha 1978, s.371 (jako Kramoln); J. Neumann, krtov (cit. vpozn. 7), s.143144; Petr BareJi Brodsk, Restaurovn dvou obraz zhlavnho olte kostela sv.Vavince vMlnku-Povce, in: Renata pakov (ed.), Mlnk-Povka. Sbornk vydan pi pleitosti znovuvysvcen kostela sv.Vavince vMlnku-Povce obnovenho po povodni roku 2002, Mlnk 2004, s.8891; Sylva Dobalov, Poznmka kobrazu Karla krty zkostela sv.Vavince vPovce, Obasnk mlnick, 2005, kvten, s.1618. 37 Ktomuto inventi vce R. Tibitanzlov (cit. vpozn. 17), s.610611, .k.XVI.30. 38 Citovno podle: Petr MacekPavel ZahradnkJan Bernek, Bval klter bosch augustinin vPovce uMlnka, Przkumy pamtekVIII, 2001, . 2, s.26. 39 Obraz se sv.tpnem zejm nebyl soust mobilie po josefnskch reformch, kde jej invent zroku 1789 ji neevidujeviz tamt, s.33. 40 Joachim von Sandrart, LAcademia Todesca della Architettura, Scultura&Pittura: Oder Teutsche Academie der edlen Bau-, Bild- und Malerei-Knste I, Nrnberg 1675, II, Buch 3, s.327. 41 G. J. Dlabac, Allgemeines historisches Knstlerlexikon (cit. vpozn. 4), II,93, . 26. 42 J. Schaller, Topographie (cit. vpozn. 36), V, s.191. 43 G. E. Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 2), s.44, 79 a84.
5. Neznm mal, Zvstovn P. Marii, 20.30. lta 18. stolet, Praha, kostel sv. Havla (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 6. Karel krta ml. podle Karla krty st., Sv. Vavinec l slepotu mskho vojka, ped 1691, Mlnk-Povka, kostel sv. Vavince, hlavn olt (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln)
44 Restaurovali Petr Bare aJi Brodsk, vce krestaurovn BareBrodsk, Restaurovn dvou obraz (cit. vpozn. 36). 45 Ktomu vce Pavel Zahradnk, Djiny kltera obutch augustinin, in: R. pakov (ed.), Mlnk-Povka (cit. vpozn. 36), s.24. 46 G. E. Pazaurek, Carl Screta (cit. vpozn. 2), s.79.
Cenn informace pineslo restaurovn dla ukonen v roce 2004. Restaurovnm proel tak nstavec hlavnho olte s malbou sv. Augustina, kter vak pochz z pozdjho obdob zejm ze tyictch let 18. stolet, kdy byly provdny opravy kostela za opata Augustina Maffaye. Stav pltna se sv. Vavincem ped restaurovnm byl velmi neuten pvodn malba trpla pod nnosy nepvodnch pemaleb, zcela zmnna byla horn polovina malby, kde byl domalovn andlek nesouc rot jakoto atribut sv. Vavince. O tchto zsazch informuje ji Pazaurek, kter zmiuje restaurovn pltna Janem (Johannem) Zapletalem v sedmdestch letech 19. stolet. Nyn se dostvme k oehavmu bodu toti otzce autorstv. Dva historici umn Neumann a Dobalov dlo pipsali krtovi ml. s odvolnm na ve uveden zpis v pozstalostnm inventi, kde nicmn nestoj, e autorem je prv krtv
STUDIE 203
syn. Ze zpisu lze vydedukovat, e se originl od starho krty nachzel v dom jeho syna a e byl pokozen. Proto byla pozena kopie, kter se vak jet v roce 1691 tedy v roce mrt mladho krty, stle nachzela v jeho ateliru. Kopie je provedena ve velmi dobr kvalit a vskutku odpovd slohu krty st. Hledat v n rukopis konkrtnho umlce je jistm zpsobem zavdjc, nebo clem a elem byla pedevm vrn citace pvodn malby. Jestlie budeme operovat s datem vzniku pvodnho dla v roce 1661 (resp. datem jeho osazen na olt), pak bychom jej zaadili podle periodizace krtovch dl koncipovan Neumannem do obdob klasicismu. Zatm bohuel neznme bli piny pokozen originlnho pltna, kter muselo bt velmi vn, kdy se pistoupilo na vytvoen kopie. Ta mohla samozejm pochzet tak z ruky male-asistenta krtova ateliru, kter po mistrov smrti vedl jeho syn. S nejvt pravdpodobnost se vak malby kopie ujal prv krta ml. Malba psob jistm provedenm bez mench zavhn. Davov scna je kompozin dobe zvldnuta nejbli analogii nm poskytuje obraz krty st. Slep avel ped Ananiem (soukrom sbrka). Ze ivota sv. Vavince, jhna a muednka 3. stolet byla vybrna ve vtvarnm umn mn zobrazovan scna toti zzran uzdravovn slepho vojka (soud dle vojenskho odvu). Ve Zlat legend (Legenda Aurea) je zmnn msk vojk Romanus, kter si od Vavince vydal kest. Dle je popsn pbh, kdy Vavinec ve vzen zzran vylil pohana jmnem Lucillus, kter oslepl, protoe si vyplakal oi a nsledn se od nho dal poktt. V potemnlm pozad scny je zaznamenna ble neuriteln architektura, kter by snad mohla naznaovat prosted ale se shora viscmi provazy a etzy. Jak len slepho, tak i kest m v kesansk ikonograi spojen s Kristovm konnm kristovsk Vavincova tv je zde i monm zmrem. Krom obrazu se sv. Tomem z Villanovy rozdvajcm almunu (kostel sv. Tome v Praze na Mal Stran) neuplatnil nikde krta tolik rozmanitch lidskch typ jako v tto kompozici. Vavinec odn do bl alby a erven tly se dotk tve vojka, jeho odv odpovd kostmu postavy slepho avla klecho ped Ananiem, jenom v jinm barevnm proveden. Vojkovy nohy poutaj okovy na etzu. Za vojkem ena v tku a mu s vousem reaguj vzruenmi gesty. Dav lid tvoen ebrky a chudinou je soustedn v jedn rovin kompozice a znan splv v monochromatick zabarvenosti. Pozad je bohuel i po restaurovn velmi neiteln zeteln je pouze architektura zcela vpravo. Dle jsou patrny pouze siluety postav znateln je obrys dtsk postavy (mon andlka) a stojc postavy mue s meem. S uritost nememe vylouit, e se v pozad odehrv scna s pedzvst Vavincovy muednick smrti na rozplenm rotu. Na malb lze docenit mnoh jej pomrn nron kompozin aranm lidnat scny a s tm i souvisejc svteln rozvren, s nm si autor umn poradil. Souasn malba pedstavuje zajmav doklad o pevzet zvazk synem po smrti otce, a tm pdem i s nejvt pravdpodobnost jeho ast na malb samotn. Jak je z pedloenho textu patrn, syn Karla krty je umleckou osobnost stle mlo poznanou, by byl ku pleitosti velk monograck vstavy (Karel krta 16101674. Doba a dlo, Nrodn galerie v Praze, 20102011) uinn rozshl archivn przkum a na nkterch dlech provedena technologick analza. Podle n je vak stanoven autorstv dla sloit, nebo pouit technologie je v zklad stle stejn. Malby, u nich jsme se zastavili, lze krtovi ml. pipsat na zklad vznesench argument. U dalch bude poteba pokraovat v zapoatm umleckohistorickm a archivnm bdn, kde by mohlo dojt k potvrzen i vyvrcen autorstv dl, je jsou krtovi pipisovna.
47 J. Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 5), s.204, . k. 118; t, krtov (cit. vpozn. 7), s.143144; S. Dobalov, Poznmka kobrazu (cit.vpozn. 36). 48 Tom Hladk in: L. StolrovV. Vlnas (edd.), Karel krta 16101674 (cit. vpozn. 1), s. 132,.k. III. 19. 49 Jakub de Voragine, Legenda Aurea, Praha 1998, s.218. 50 Tamt.
204 KAREL KRTA MLAD
Sochastv doby Karla krty

TOM HLADK
1 Srov. Frits Scholten (ed.), Adriaen de Vries (15561626), imperial sculptor, (kat. vst.), Zwolle 1998; Dorothea Diemer, (rec.), Adriaen de Vries: Neue Forschungen und eine bedeutende Ausstellung, Kunstchronik, 52, 1999, s.242259; Sigmund Graf AdelmannDorothea Diemer (edd.), Neue Beitrge zu Adriaen de Vries.Vortrge des Adriaen de Vries Symposiums vom 16. bis 18. April 2008 in Stadthagen und Bckeburg, Bielefeld 2008 (Kulturlandschaft Schaumburg, Bd. 14); Elika Fukov, Adriaen de Vries, die Prager Burg und das Waldstein-Palais, in: Beket Bukovinsk Lubomr Konen (edd.), MnchenPrag um 1600 (Studia Rudolphina9, Sonderheft), Praha 2009, s. 2635; Dorothea Diemer, Die Bildhauerei an den Hfen von Prag und Wien, in: tamt, s.131142. 2 Lars Olof Larsson, Adriaen de Vries, Wien 1967, s.9495, . k. 19, 20, 22; t, Adriaen de Vries vPraze, UmnXVI, 1968, s.283288, 293, pozn. 7991; t, European bronzes 14501700 (Swedish National Art Museums), Stockholm 1992, s.98; t, Ein neues Rom an der Moldau? Der Skulpturengarten Albrecht von Waldsteins in Prag, in: Klaus BussmannHeinz Schilling (edd.), 1648: Krieg und Frieden in Europa, (kat. vst.), Mnchen 1998, Bd. II, s.201208; Frits Scholten, in: Adriaen de Vries, imperial sculptor (cit. vpozn. 1), s.237245, . k. 4143, obr.; t, in: Bjrn R.Kommer (ed.), Adriaen de Vries 15561626, Augsburgs GlanzEuropas Ruhm, (kat. vst.), Augsburg 2000, s.297302, . k. 33, 34; Ji KropekElika Fukov, in: Mojmr HorynaZdenk HojdaPavel Zahradnk et al. (edd.), Valdtejnsk palc vPraze, Praha 2002, s.204, 234, 236242, 252254; Sergiusz Michalski, Der Laokoon und die Ringer des Adriaen de Vries im Garten des Prager Waldsteinpalastes: Symbole der berwindung des bhmischen Aufstandes?, Studia Rudolphina 4, 2004, s.2831; Lubomr Konen, Nochmals zu Laokoon des Adriaen de Vries fr Albrecht von Waldstein, Studia Rudolphina 5, 2005, s.7779; Elika Fukov, Sochy pro Valdtejnskou zahradu, in: Elika FukovLadislav epika (edd.), Valdtejn. Albrecht zValdtejna. Inter arma silent musae ?, (kat. vst.), Praha 2007, s.442443, . k. 3.19; t, Adriaen de Vries, die Prager Burg (cit. v pozn. 1), s.32, 35, pozn. 31. 3 Srov. Grel Cavalli-Bjrkman, Der Raub der Prager Skulpturen des Adriaen de Vries durch die Schweden, in: B.R.Kommer (ed.), Adriaen de Vries, Augsburgs Glanz (cit. vpozn. 2), s.4651.Vrcholov souso men kany, Wurzelbauerova Venue samorem, se koncem 19.stolet dostalo zpt do Prahy aje dnes vystaveno vexpozici Nrodn galerie vPraze ve Schwarzenberskm palci. Srov. ktomu Karel Chytil, Prask Venuina fontna od B.Wurzelbauera, Praha 1902. 4 Jedna zhistorickch metod odlvn kov (cire perdue), umoujc odlvat ikomplikovan tvary. Vyaduje ppravu voskovho modelu, kter je pokryt ruvzdornm materilem (jlem, cihlovm prachem), m vznik forma. Po vysuen je forma vloena do pece, piem je vosk vytaven avyplen. Po vyplen se tavenina kovu nalije do dutiny formy. Po ochlazen je forma rozbita azskan odlitek opracovn acizelovn.
Na potku 17. stolet mla Praha povst jednoho z nejvznamnjch center manristick plastiky, za kterou vdila osobnosti Adriaena de Vries (15561626), rodka z nizozemskho Haagu kolenho ve orentsk dln Giovanniho da Bologna. V kvtnu roku 1601 byl Vries jmenovn dvornm sochaem Rudolfa II., do konce ivota vak pracoval i pro mnoh dal objednavatele z nejvych kruh. V zvru ivota vytvoil pro zahradu malostranskho palce Albrechta z Valdtejna poetn soubor bronzovch soch i souso, vyznaujc se mkkou modelac i vraznm pohybem robustnch gur, jimi se u ohlaoval nstup novho sochaskho slohu. Z dochovan korespondence mezi objednavatelem a umlcem je patrn, e skulptury vznikaly postupn v letech 16231625 a zahrnovaly jak plastickou vzdobu stedn kany, tak voln stojc skupiny. Ze stejnho pramene vme o vysokch honorch, kter Vries za sv prce dostval: z umlcovy specikace z 12. ervence 1624 vyplv, e za sochu Apollona poadoval 900 tolar, za skupiny Zpasnk a Bakcha s malm satyrem 1100 a za souso Venue s Adonisem 1400 tolar, vechno stky mnohonsobn pevyujc obvyklou odmnu ezbskch mistr pozdn renesance a ranho baroka. Z konskanho invente pozenho bezprostedn po Valdtejnov smrti (1634) se potom dovdme, e souso Zpasnk, Bakcha s malm satyrem, Venue s Adonisem a Laokoonta a jeho syn (obr. 1) stla tehdy na blm mramorovm soklu kolem hlavn kany, kterou korunovala socha vldce mo Neptuna, dokonen jako posledn (1627) a po Vriesov smrti jeho pomocnky. V zahrad stla jet men kana s vrcholovou skupinou Venue s amorem stojcm na delfnu (1599) od Benedikta Wurzelbauera; ob kany byly ovem u roku 1648 znieny vdskmi vojky a jejich sochask vzdoba pevezena do Stockholmu. S Vriesovm skonem a nslednm odchodem jeho pomocnk z Prahy souasn zanik povdom o zcela specickm modelanm principu, prostorovm rozvinu a vybran eleganci manristick plastiky a stejn rychle miz i znalost nron technologie odlvn bronzov sochy na ztracen vosk, pro ni schzela (vinou probhajcch vlench udlost) samotn vchoz surovina. Tak z tchto dvod nebyly proto vlastn potky sochastv ranho baroka v echch svzny pmo s uvdnmi virtuznmi vkony prask manristick plastiky, nbr s mnohem hlub tradic stedoevropskho ezbskho emesla. Zejmna prostednictvm umleckch stedisek Hornch Rakous, Tyrolska a jinho Nmecka pronikala k nm v prvnch dekdch 17. stolet nov modelan praxe, kortkovm ezem oivujc jednoduch draperie pohybov dosti tuhch gur svatch, nezdka vak nkladn
STUDIE 207
1. Adriaen de Vries, Laokoon a jeho synov, 1623, Stockholm, Nationalmuseum (repro dle: Adriaen de Vries [155616263], imperial sculptor [kat. vst.], Frits Scholten, (ed.), Zwolle 1998, s. 238) 2. Archandl Michael pemhajc bla, 1. polovina 17. stolet, Praha, katedrla sv. Vta (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 3. Kapar Bechteler, tk zimnho krle Fridricha Falckho po bitv na Bl hoe dne 8. listopadu 1620, ped 1630, Praha, katedrla sv. Vta (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln)
povrchov upravovanch. Narstajc kvalita domc produkce byla podmnna mnocmi se objednvkami ze strany katolick hierarchie i panovnickho domu: tesai, truhli, ezbi i sochai mli svm dlem rovn pispt k inn podpoe katolick reformace. Ped zstupci svtskho klru a pedstaviteli starch d i nov pilch ehol (v samotn Praze se jich v obdob let 16201650 usadilo vce ne deset) stl nalhav kol upravit zazen kostel tak, aby v nich bylo mono konat bohosluby to znamenalo v prv ad vybudovat olt jako hlavn ideov centrum katolickho kostela i kaple. Bezprostedn po porce stavovskho povstn dochz z iniciativy csae Ferdinanda II. pedevm k urychlen obnov mobilie katedrly sv. Vta na Praskm hrad, prakticky znienho za kalvnsk oisty chrmu. Ze sochask vzdoby katedrly v prvn polovin 17. stolet se ovem zachovalo jedin reprezentativn dlo, jm je siln nadivotn a bohat polychromovan souso Archandla Michaela pemhajcho bla (obr. 2), umstn na konzole ped vchodem do kaple sv. Michaela, svou ikonogra dokonale reprezentujc aspirace bojovnho katolicismu. Autor tto objemov pln, obrysov lenit a nkladn polychromovan ezby hledal zejmou inspiraci u jihonmeckch skulptur tho nmtu od Huberta Gerharda v Mnichov (1588) a Hanse Reichleho v Augsburgu (do 1607), jejich kompozin een bylo ve stedn Evrop iv jet hluboko v 18. stolet. V nejum vztahu k prask katedrle stl v prvn tetin 17. stolet Kapar Bechteler, dvorn truhl, v jeho hradansk dln vznikly nejen nov lavice a dvee do katedrly sv. Vta (a zejm tak truhlsk prce na kazateln), ale rovn znm kov koncipovan relify, umstn v arkdch vysokho chru katedrly (obr. 3). Bechteler v nich poutavm zpsobem zachytil dramatick udlosti z prosince roku 1619: Zpustoen chrmu kalvinisty dne 21. prosince 1619, Znien hrobu sv. Jana Nepomuckho a tk Zimnho krle Fridricha Falckho po bitv
208 SOCHASTV DOBY KARLA KRTY
5 Michal ronk, Prask olte vdob ticetilet vlky, Documenta PragensiaIX/II, 1991, s.439445, zde s.439. Srov. dle Jaroslav Mathon, Prask olte vrannm baroku, Umn (tenc), XI, 1938, s. 561571; Ivan perling, Die Prager Altararchitektur, Sbornk prac Filosock fakulty brnnsk university, F 1415, 1971, s.282284; Lubomr Sre, Sochask vzdoba hlavnho olte vkostele P.Marie Snn vPraze, diplomov prce, FF UK, Praha 1973. 6 Rozshl ankladn obnova interiru Svatovtsk katedrly zapoala jejm znovuvysvcenm praskm arcibiskupem Janem Lohelem dne 28.nora 1621. Opostupu prac ns dokonale informuje denk kapitulnho dkana Kapara Arsenia zRadbuzy. Srov. Viktor Kotrba, Georg neb Cajetan Bendl i Caspar Bechteler, UmnXXII, 1974, s.308323; Lubomr Konen, Esilio publicoFridrich Falck aKapar Bechteler, UmnXXXI, 1983, s.451456, zde s.451; Ivo Kon, Umn baroka. Sochastv, in: Emanuel Poche (ed.), Praha na svitu novch djin (tvero knih oPraze), Praha 1988, s.436437; Ivan Muchka, Baroko. Katedrla v17.stolet, in: Aneka Merhautov (ed.), Katedrla sv.Vta vPraze (K650. vro zaloen), Praha 1994, s.171, 176184; Michal ronk, Sochastv amalstv vPraze 15501650, in: Elika FukovJames M.Bradburne et al. (edd.), RudolfII.aPraha, (kat. vst.), PrahaLondonMilano 1997, s.357; Michal ronkJaroslava Hausenblasov, Gloria&Miseria. Praha vdob ticetilet vlky, Praha 1998, s.138, 143; Vincenc Kram, Zpustoen chrmu sv.Vta, ed. Michal ronk, Praha 1998; Michal ronk, JanJi Heinsch. Mal barokn zbonosti (16471712), (kat. vst.), Praha 2006, s.1112. 7 Kompozice tohoto souso bylo vyuito usochy tho nmtu zvrcholu olte uP.Marie Snn, kde vak postavu bla nahradil oblek. Srov. Oldich J.Blaek, Sochastv baroku vechch. Plastika 17. a18. vku, Praha 1958, s.64; L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.9195, 99, 117, 195196, pozn. 140149, obr.39, 40 (ped 1650);I.Muchka, Baroko. Katedrla v17.stolet (cit. vpozn. 6), s.176 (1. pol. 17. stol.); L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.117, 135136, ml Sv.Michaela vkatedrle za prci Arnota Jana Heidelbergera. Naproti tomu Oldich
10
11
12
J.Blaek, Barokn sochastv 17.stolet vechch, in: Djiny eskho vtvarnho umn II/1, Praha 1989, s.296, 312, pozn. 19, pipsal katedrln ezbu hlavnmu autorovi frantiknskho olte (od P.Marie Snn) sdatovnm po roce 1660. Jej anonymn mistr, kter podle jeho nzoru zhotovil rovn sochy svtc apostavu Madony ve farnm kostele vJankov, se mu tehdy jevil jako inicitor aprvn osobnost barokn ezby vPraze. Monumentln bronzov skupina Huberta Gerharda zdob dodnes prel pvodn jezuitskho kostela sv.Michaela vMnichov. Srov. naposledy Reinhold Baumstark (ed.), Rom in Bayern. Kunst und Spiritualitt der ersten Jesuiten, (kat. vst.), Mnchen 1997, bar. obr. nas.114115, tab. II,III.Kikonograi svtce v17.stolet adochovanm jihonmeckm pamtkm srov. Michaelsikonographie, tamt, s.413429, . k. 111123. Kbronzovmu souso Archandla Michaela na prel augsburskho Zeughausu naposledy Dorothea Diemer, Hans Reichle: Ein Modello fr die Augsburger Zeughausgruppe und Werkstattfragen, Mnchner Jahrbuch der bildenden Kunst, Dritte Folge, Bd. LVII, 2006, s.3156. V.Kotrba, Georg neb Cajetan Bendl i Caspar Bechteler (cit. vpozn. 6), s.310, 321, pozn. 21: Roku 1616 udlila rada msta Hradan mansk prvo dvorskmu truhli Kaparu Bechtelerovi zmsteka Hoejho Synthowen (Ober-Sonthofen). Jaroslava Lencov, Na okraj prac Kapara Bechtelera pro Prask hrad, UmnXXII, 1974, s.548553; t, ezan dvee pozdn renesance aranho baroka vPraze, UmnXXVI, 1978, s.464472;I.Muchka, Baroko. Katedrla v17.stolet (cit. vpozn. 6), s.180182; M.ronkJ.Hausenblasov, Gloria&Miseria (cit. vpozn. 6), s.138, popisek pod obr.109: Kazatelna [] pochz jet zpedblohorsk doby, asi zroku 1618. Za kalvnskho obrazoborectv [] byla jej gurln aobrazov vzdoba pokozena, ale korpus zstal zachovn. Pi obnov katedrly byla [] znovu osazena drobnmi postavami andlk nesoucch nstroje Kristova umuen amalovanmi vplnmi spostavami evangelist, crkevnch otc aKrista, kter ped rokem 1631 provedli mali Maty Mayer aOldich Musch. Relifn desky vznikly patrn jet vprbhu 20. let, protoe roku 1630 dal Bechteler ozaplacen lavic atabul. Srov.V.Kotrba, Georg neb Cajetan Bendl i Caspar Bechteler (cit. vpozn. 6), s.310, 321, pozn. 21, s.318320, 322323, pozn. 5370; L.Konen, Esilio publico (cit. vpozn. 6), s.451;I.Kon, Umn baroka. Sochastv (cit. vpozn. 6), s.435437;I.Muchka, Baroko. Katedrla v17.stolet (cit. vpozn. 6), s.176179, 184, pozn. 4, 5; Emanuel Poche, Barokn umleck emeslo 17.stolet vechch, in: Djiny eskho vtvarnho umn II/1. Od potk renesance do zvru baroka, Praha 1989, s.374, 388, pozn. 18, zmiuje jet tak Bechtelerovy prce pro Strahov zroku 1625, konkrtn dvee aokna do knihovny asnad ischrnu na ostatky sv.Norberta. Nelze vylouit, e se jednalo otent olt, za jeho postaven ke svtku Boho tla byl 12.ervna 1636 honorovn Kapar Bechteler 15 zlatmi. Srov. ktomu J.Lencov, Na okraj prac KaparaBechtelera (cit. vpozn. 10), s.550, 552, pozn. 26.
na Bl hoe dne 8. listopadu 1620. Prce v katedrle se prothly a do konce tictch let a vedle jmenovanho Kapara Bechtelera se na nich podleli nkte dal domc sochai: Arnot Heidelberger napklad vyzdobil nedochovan olt Boho tla a Daniel Altmann z Eydenburku ( 1625) zhotovil z daru csae Ferdinanda II. souso Kalvrie, umstn dodnes v triumflnm oblouku tzv. Csask kaple v zvru chrmu. Pro energickho opata Kapara Questenberka budoval Altmann od roku 1618 hlavn olt v klternm chrmu na Strahov (obdrel za nj krlovsk honor 1000 imperial), kter pak do roku 1633 tafroval za stejnou cenu jeho bratr David. Z dobovch zprv jsme pomrn dobe informovni o dalch objednvkch ady novch olt, poizovanch jak do tradinch, tak nov zakldanch klternch stedisek. Vedle kltera premonstrt na Strahov a kostela jezuit v Klementinu vznikaly nov retbly u minorit a cyriak na Starm Mst, u Sv. tpna stejn jako u panlskch benediktin v Emauzch na Novm Mst, obutch augustinin u Sv. Tome i karmelitn u P. Marie Vtzn na Mal Stran. Tsn ped polovinou stolet pibyly k nim dva velkolep pomnky vtzcho protireformanho sil monumentln portlov olte s edikulovmi nstavci, zdobc dodnes chrmy Matky Bo ped Tnem a P. Marie Snn. Peven architektura prvnho z nich (obr. 4), budovanho (16421649) na pamtku odvrcen vdskho toku na Star a Nov Msto roku 1648, byla osazena sochami zemskch ochrnc sv. Vclava, Vta, Ludmily, Zikmunda, Vojtcha a Prokopa, kter tu mly doprovodit monumentln pltna Karla krty s Nanebevzetm P. Marie s Nejsv. Trojic v nstavci. Do peliv koncipovanho ideovho programu olte logicky zapadaj rovn sochy obou sloup Crkve, apotol sv. Petra a Pavla, stejn jako gura hlavnho bojovnka proti herezi Archandla Michaela usazen v nejvym bod cel oltn stavby. V interiru chrmu frantikn P. Marie Snn vznikla (16491651) nkladem Jana Starho z Talmberka vbec nejvt oltn architektura v Praze (obr. 5), vybaven vce ne dvaceti gurlnmi ezbami, jimi tradin orientovan ezbstv doshlo u ns svho prvnho vrcholu. V jeho rmci vynik osobnost Arnota Jana Heidelbergera (kolem 1590kolem 1660), kter piel do Prahy z Mansfeldska v Hornm Sasku, ale slohov se orientoval na jin Nmecko. Heidelberger se podle dobovch zprv dobe vyznal ve tuku a spolupracoval s italskmi mistry u ped rokem 1618 pi vzdob Novho (panlskho) slu na Praskm hrad. Se souhlasem csae Matye zaujal msto uvolnn smrt Giovanniho Battisty Quadriho ( 1618/19); ocilnm nositelem titulu dvornho umlce se vak stal a roku 1628. Krom prestinho postaven zddil
STUDIE 209
4. Praha, Star Msto, kostel Matky Bo ped Tnem, hlavn olt, 16421649 (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 5. Praha, Nov Msto, kostel P. Marie Snn, hlavn olt, 16491651 (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
po svm pedchdci rovn povinnost podlet se na pravch nov budovanho csaovnina traktu Praskho hradu. Z dochovanch stavebnch t plyne, e zde roku 1642 pracovali na vzdob chodeb a mstnost plastickmi relifnmi maskarony a velkmi lvmi hlavami (Maskaragesichter und Lwenkpf) sochai Hans Georg Bendl, Ernst Heydelberger, Abraham Melber a Elias Gutbier. V pozici jakhosi umleckho garanta tu psobil csask schatzmeister a majitel proslul ezask dlny Dionysius Miseroni, jeho tv znme dobe z krsn krtovy podobizny. Zatmco Bendlovi bylo za odvedenou trnctitdenn prci vyplaceno 89 zlatch, Heidelberger, Melber a Gutbier na podzim tho roku stle pracovali na velkch hlavch lv, za kter obdrely po 20 zlatch. Se jmnem posledn jmenovanho malostranskho mana Eliase Gutbiera je spojovn vznik ran baroknch olt (Altarbau) u Sv. Tome na Mal Stran (1644), respektive u Sv. Ke Vtho na Starm Mst (1647); Abraham Melber zase dodal (1638) tyi olte do premonstrtskho semine (Norbertinum) na Starm Mst. S autentickm dokladem Heidelbergerova virtuznho, avak dosti strnulho ezbstv, stojcho zpotku na pomez manrismu, se setkvme na olti v kapli zmiovanho Valdtejnskho palce (obr. 6), kam dodal bohat ezan rm
13 Souso Kalvrie bylo instalovno 15.ervna 1621, piem panovnk byl souasn iobjednavatelem venkovnch dve chrmu. Srov.I.Kon, Umn baroka. Sochastv (cit. vpozn. 6), s.436437; M.ronkJ.Hausenblasov, Gloria&Miseria (cit. vpozn. 6), s.143. 14 I.Kon, Umn baroka. Sochastv (cit. vpozn. 6), s.438: Daniel jet stail vyezat olt sv.Kateiny askvostn pontikln keslo (pro Strahov), ale pak byl asi voln kstaromstskm jezuitm[]. M.ronk, Prask olte (cit. vpozn. 5), s.441, uvd, e FerdinandII.roku 1629 vyplatil opatu Kaparovi zQuestenberka 1500 kop meskch gro na stavbu olt vstrahovskm kostele sv.Rocha. 15 Nov olt do kostela sv.Salvtora byl pozen vroce 1640, a u zdvodu pokozen nebo ke stmu vro zaloen jezuitskho du. Srov. Jan Schmidl, Historia Societatis Jesu provinciae Bohemie, IV, Pragae 1759, s.448; uvedeno in: M.ronk, Prask olte (cit. vpozn. 5), s.440, 445, pozn. 8; Frantiek Ekert, Posvtn msta krl. hl. msta Prahy,I., Praha 1883, s.377, uvd, e vedle stvajcch (pozdn baroknch) soch sv.Vclava asv.Vojtcha, umstnch po obou stranch presbyte ajim pedstavench postav sv.Bartolomje asv.Klimenta, za as Jesuit stvaly zde jet podobn sochy sv.Vta, Zikmunda, Prokopa aLudmily. Opodob pvodn oltn architektury ze 17.stolet vak nevme nic pesnjho. 16 Ivo Kon, Cyriack klter achrm sv.Ke Vtho vbaroku, UmnXVI, 1968, s.173195, zejmna s.174176.
17 VEmauzch vznikly bhem ty let celkem ti olte. Uritj pedstavu si umme udlat ohlavnm olti zroku 1640, kter na mst vydrel do roku 1726. Kltern kronika jej popisuje jako tpatrovou architekturu sbohatou sochaskou vzdobou. V1.pate stvala (patrn vnjak nice) socha P.Marie Montserratsk, po stranch ezby sv.Benedikta asv.Scholastiky, oblouk niky zdobil csask orel sinsigniemi. V2. pate byl obraz Krista na cest do Emauz, doprovzen dvma postrannmi sochami. Tet patro zaujmaly ti sochy: stedn zpodobovala sv.Jeronma. Vrcholu olte dominovala ezba Krista Vzkenho mezi dvma andly. Autor zpisu uvd, e olt byl podobn olti uP.Marie Snn (erat ad modum majoris altaris B.Mariae ad Nives Neo Pragae). Srov. L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.189190, pozn. 98 (pepis podle Ivo Kon, esk ezbstv 1620 1650 ajeho spoleensk ahistorick pedpoklady, (diplomov prce), FF UK, Praha 1957, pozn. 126); dle M.ronk, Prask olte (cit. vpozn. 5), s.442443. Konsekrace ran baroknch olt zmiuje rovn pamtn kniha zdunho adu uSv.tpna: pedchdce stvajcho (vrcholn baroknho) olte sv.Jana Ktitele, nesoucho doposud pvodn pltno Karla krty, byl svcen 12.jna 1649, hlavn olt byl pak pozen asi roku 1669. Srov. Joannes Florianus Hammerschmid, Prodromus Gloriae Pragenae. Continens Urbium Pragenarum Fundationes [], Pragae 1723, s.245; J.Mathon, Prask olte (cit. vpozn. 5), s.565, 568, obr. na s.567;I.perling, Die Prager Altararchitektur (cit. vpozn. 5), s.282;I.Kon, Umn baroka. Sochastv (cit. vpozn. 6), s.440; Jaromr Neumann, Karel krta 16101674, (kat. vst.), Praha 1974, s.9496, . k. 14; tpn Vcha, in: Lenka StolrovVt Vlnas (edd.), Karel krta 16101674. Doba adlo, (kat. vst.), Praha 2010, s.134, . k.III.20, obr. 18 Vtina ran baroknch olt byla ovem vprbhu 18.stolet vymnna za vrcholn i pozdn barokn architektury: bylo tomu tak napklad uP.Marie Vtzn, Sv.Salvtora aSv.Tome na Mal Stran. Srov. naposledyI.Kon, Umn baroka. Sochastv (cit. vpozn. 6), s.438440; M.ronk, Prask olte (cit. vpozn. 5), s.439445; M.ronkJ.Hausenblasov, Gloria&Miseria (cit. vpozn. 6), s.188190, 193194. 19 Nedvno upozornil Josef Petr, Kultura aspolenost vechch doby baroka, in: Vt Vlnas (ed.), Slva barokn echie. Stati oumn, kultue aspolenosti 17. a18.stolet, (kat. vst.), Praha 2001, s.74, na to, e ve funkci stavebnk sakrlnch budov se od potku obnovenho protireformanho sil po Bl hoe uplatnily vc kltery ne vrchnosti amstsk obce, velk st vynaloench prostedk vak pochzela zdontorstv, je se u od dvactch let 17.stolet stalo vraznou demonstrac katolick konfesionality jak aristokrat, tak man. 20 Posledn uveden ezba sv.Michaela musela bt po poru Tnskho chrmu zroku 1679 nahrazena novou, piem zrove musela bt opravena ivn pokozen socha sv.Ludmily. Zejm vn naruen klenba knit byla nov zaklenuta do roku 1682. Za uveden informace ztnsk farn pamtnice dkuji P.Vladimru Kelnarovi.Avak u roku 1638 se vpramenech hovo onedoplatcch na olti, kter nechal vTnskm chrmu postavit znm vlenk Martin Huerta, jeden zdontor bonch olt Nanebevzet P.Marie aSv.Jakuba vEmauzch. Zdali byl tento nejstar(?) retbl tak dokonen, anebo rozestavn pouit pro konstrukci olte zroku 1649, ovem nevme. Srov.I.Kon, Umn baroka. Sochastv (cit. vpozn. 6), s.441444; M.ronk, Prask olte (cit. vpozn. 5), s.442; O.J.Blaek, Barokn sochastv 17.stolet vechch (cit. vpozn. 7), s.296; M.ronk, Sochastv amalstv vPraze (cit. vpozn. 6), s.359; L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.5253, obr.79, apo nm rovnI.Kon, Umn Baroka. Sochastv (cit. vpozn. 6), s.441442, uvaovali oAbrahamu Melberovi nebo Stanislavu Goldschenkovi jako monch spoluautorech sochask strnky olte, co odmtl Blaek (Barokn sochastv 17. stolet v echch, cit. vpozn. 7, s.312, pozn. 16): [] navreno rozdlen tto vzdoby na dv skupiny, znich jedna je spojovna sHeidelbergerem, druh jen hypoteticky sAbrahamem Melberem, kter se vak podle veho vyuil vPraze ast byl tedy nositelem zcela novho pojet. 21 Pesnou dobu vzniku ijmno tdrho dontora zachycuj ti latinsk zznamy vkltern kronice, kter publikoval L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.2728, 182183, pozn. 42,43. Stejn dontor dal zejm zhotovit tak sedm soch svtc anezvyklou formu Madony Rencov do farnho kostela sv.Jana Ktitele vJankov na Sedlansku. Srov. O.J.Blaek, Sochastv baroku vechch (cit. vpozn. 7), s.6264, obr.12, 13, 15; L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.3637, 186, pozn. 7375, s.109116, 197, pozn. 162175;I.Kon, Umn baroka. Sochastv (cit. vpozn. 6), s.442444.Siln nadivotn gury sv.Jana Ktitele, sv.Petra asv.Pavla, rozmstn vdoln eti frantiknskho hlavnho olte, oznailo speciln bdn za prvn vrazn barokn
i postavy andl a zemskho patrona sv. Vclava v ulechtil povrchov prav slonovinov bl polychromie a zlacench detail. Stylov anachronismus vzdoby tohoto olte se d nejlpe vysvtlit poadavkem stavebnka, kter se inspiroval vlunmi sochaskmi pamtkami Praskho hradu, realizovanmi jet v duchu doznvajcho pozdnho manrismu. Podle star zprvy pracoval Heidelberger a neznm mal od roku 1630 pro tho mimodnho objednavatele jet tak na oltch do kostela a zmku v Jin. Olte do zmeck kaple byly dokoneny v dubnu 1631 a v lt roku nsledujcho ozdobeny sochami (heraussen gefhrte Bilder); za vekerou odvedenou prci do Jina bylo sochai z knec pokladny vyplaceno 925 zlatch. Z titulu dvornho
STUDIE 211
6. Arnot Jan Heidelberger Baccio del Bianco, Olt sv. Vclava, kolem 1630, Praha, Mal Strana, kaple Valdtejnskho palce (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 7. Castrum doloris krle Ferdinanda IV. Habsburskho, 1654, Muzeum hlavnho msta Prahy (foto: Muzeum hl. m. Prahy)
22
23
24
25
26 27 28 29
30 31
32
33 34
35
gury Prahy. Srov. naposledy O.J.Blaek, Barokn sochastv 17.stolet vechch (cit. vpozn. 7), s.296, 312, pozn. 16, 17; Rena Bakov (ed.), Umleck pamtky Prahy. Nov Msto, Vyehrad, Vinohrady (Praha 1), Praha 1998, s.148. L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.135159;I.Kon, Umn baroka. Sochastv (cit. vpozn. 6), s.439440; O.J.Blaek, Barokn sochastv 17.stolet vechch (cit. vpozn. 7), s.295, 312, pozn. 11; naposledy Tom Hladk, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit vpozn. 17), s.538, 542545, . k.XIV.1XIV.5. Oldich J.BlaekVclav Husa, Materilie kdjinm baroknho vtvarnictv vechch I, Roenka Kruhu pro pstovn djin umn zarok 1935, Praha 1936, s.6062. Dvorn truhl Vt Gbel zhotovil pod plastiky devn podstavce. Srov. O.J.BlaekV.Husa, Materilie kdjinm baroknho vtvarnictv (cit. vpozn. 23), s.6065; Jan Morvek, Giuseppe Mattei aNov staven Praskho hradu 163844, Umn V, 1957, s.346347;V.Kotrba, Georg neb Cajetan i Caspar Bechteler (cit. vpozn. 6), s.317, 322, pozn. 51; J.Lencov, Na okraj prac Kapara Bechtelera (cit. vpozn. 10), s.550551; L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.160169, si poloil otzku, zda vedle Heidelbergerovy prameny nepotvrzen spoluprce sJanem Jim Bendlem na marinskm sloupu na Staromstskm nmst nepatili kjeho pomocnkm pi prci na sochask vzdob hlavnho olte uP.Marie Snn Abraham Melber nebo Stanislav Goldschneck, ppadn oba dva. NA Praha, SM, sign. SMS21/4, karton 2093/III.UvdV.Kotrba, Georg neb Cajetan i Caspar Bechteler (cit. vpozn. 6), s.317, 322, pozn. 51. J.Morvek, Giuseppe Mattei (cit. vpozn. 24), s.346; L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.151152, 203, pozn. 234. V.Kotrba, Georg neb Cajetan i Caspar Bechteler (cit. vpozn. 6), s.317318. I.Kon, Umn baroka. Sochastv (cit. vpozn. 6), s.439. L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.8287, 194195, pozn. 131135; naposledy Elika Fukov, in: E.FukovL.epika (edd.), Valdtejn (cit. vpozn. 2), s.438, . k. 3.8, bar. obr. na s.439. E.Fukov, in: E.FukovL.epika (edd.), Valdtejn (cit. vpozn. 2), s.438, . k. 3.9. Jan MorvekZdenk Wirth, Valdtejnv Jin, Praha 1934, s.454, 460, pozn. 40. Dle na s.464: [] po smrti Valdtejnov [] ve skupin vitel nachzme vedle Giov. Pieroniho abratr Antonia aPietra Spezzy tak sochae A.Heidelbergera (nedoplatek 300 zl.). Srov. ktomu dle L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.149, 202, pozn. 226; naposledy Tom Hladk, in: E.FukovL.epika (edd.), Valdtejn (cit. vpozn. 2), s.439, .k.3.11; t, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit.vpozn. 17), s.543, . k.XIV.2,XIV.3, obr. Podle vpisu zdchodnch t bylo Bechtelerovi za prci vyplaceno 80 zlatch. Srov. J.Lencov, Na okraj prac Kapara Bechtelera (cit. vpozn. 10), s.550, 552, pozn. 28. Antonn Novotn, Jak ivot Prahou el, Praha 1946, s.74; L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.150, 202, pozn. 229. Castrum doloris krle FerdinandaIV., mdirytina, papr, 570 736 mm, znaeno: Frater Henricus sculpsit, Muzeum hlavnho msta Prahy, inv. . 24430. Ke spoluprci pizval Heidelbergera nejspe sm krta, kter ze svho honore 428 zl. zaplatil rovn tesae, devo ajeho dovoz. Srov. A.Novotn, Jak ivot Prahou el (cit. vpozn. 33), s.74; L.Sre, Sochask vzdoba (cit. vpozn. 5), s.137, 200, pozn. 200, 201, obr.93 (celek rytiny), 94 (alegorie Nadje), 95 (alegorie Lsky); Jitka Helfertov, Castra doloris doby barokn vechch, UmnXXII, 1974, s.294295, 297, 306, pozn. 2123, obr.3 na s.294. Vedle gurln vzdoby hlavnho olte, kn Heidelberger zejm pispl sochami andl nad titulrnm obrazem apostavou sv.Vclava vjeho horn partii, dodala jeho dlna voln sochy svtc (16251650) stojc dnes na pporch vlodi. Tyto nedvno restaurovan ezby pedstavuj sv.Barboru, sv.Vojtcha, sv.Vta, sv.Jana Ktitele, Krista Salvtora, P.Marii Bolestnou, sv.Bernardina Sienskho, sv.Frantika Seranskho, sv.Didaka asv.Antonna Padunskho. ezby sv.Vojtcha aJana Ktitele byly ped asem pipsny dln Jana Jiho Bendla (165565), sochy Sv.Frantika aAntonna Padunskho naopak nslednkovi vedoucho mistra pracujcmu vpolovin 17.stolet. Srov. R.Bakov (ed.), Umleck pamtky Prahy (cit. vpozn. 21), s.149.
umlce vyplvala rovn povinnost podlet se v katedrle na smuten vzdob pi mrtch Habsburk. V pedja 1637 tak Heidelberger za spoluprce dalch praskch umlc vytvoil smuten pamtnk k mrt csae Ferdinanda II.: Kapar Bechteler tehdy zhotovil devnou kostru monumentu a sestavil ji dohromady, Karel Kreger vysoustruhoval sloupky, Dionysius Miseroni pothl kostru pltnem a suknem a konen malostransk dvorn mal Maty Mayer provedl tafrovn celho pamtnku, u nho se u 8. dubna toho roku mohly slouit exequie. Z dobov rytiny znme podobu dal takov kommemorativn architektury, postaven v chru Sv. Vta k nhlmu skonu mladho krle Ferdinanda IV. (obr. 7). Monumentln smuten stavba vznikla v reii i podle nvrhu Karla krty v krtk dob od ervence do z 1654 a byla osazena sochami kardinlnch Ctnost, andlk a sedcho kostlivce, kter jako Mors imperator vvodil cel stavb v jejm vrcholu. Z Heidelbergerovy dlny vzely nakonec i nkter sochy svtc u P. Marie Snn a tak jeden z nejpozoruhodnjch
STUDIE 213
vkon ranho baroka v echch ezba sv. Frantika z Pauly (obr. 8), uren zejm na hlavn olt chrmu pauln na Starm Mst. Ml tedy pravdu Ivo Kon, kdy tvrdil, e Heidelberger musel bt osobnost vjimenou, dokzal-li pekonat omezenost manristickho ezbstv a piblit se a expresi baroka. Panorma ranho baroka v echch by nebylo pln bez alespo strun zmnky o vznamu italskch mistr, kte v 17. stolet prakticky ovldli pole tukatrsk prce. S masivnm ornamentlnm a gurlnm dekorem Vlach se setkme na ad domcch sakrlnch i profnnch pamtek. Zatmco ve Valdtejnskm palci vedli tukatrsk prce Domenico Canevalle da Moneto (doloen asi 16291631) a Santin Galli ( po 1670), v palcch Michnovskm na Mal Stran a Lobkovickm na Praskm hrad byl inn syn Santina Galliho Domenico (poprv doloen 1644 1675). Nejvznamnjm tukatrem naeho ranho baroka, pracujcm pes ticet let pro crkevn i aristokratick objednavatele, byl rodk z Devoggia u Lugana Giovanni Bartolomeo Cometa (16201687). Z Cometovy dosti csai o msto dvornho tukatra (1680) se dovdme o pekvapiv rozshl innosti: pracoval nejen na prelch praskho Klementina i kostela sv. Salvtora, ale tak u Sv. Havla na Starm Mst, u hybern na Novm Mst, v chrmu Nanebevzet P. Marie ve Star Boleslavi, stejn jako na Svat Hoe u Pbrami i v prask Loret. V zahradch Praskho hradu pat Cometovi dekorace niky s fontnou a sochou Herkula od Jana Jiho Bendla.
36 Srov. F.Ekert, Posvtn msta (cit. vpozn. 15), s.374;I.Kon, Umn baroka. Sochastv (cit. vpozn. 6), s.440; naposledy Elika Fukov, in: E.FukovL.epika (edd.), Valdtejn (cit. vpozn.2), s.438, . k. 3.9 (Arnot Heidelberger, asi 1627); Tom Hladk, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 17), s.542, .k.XIV.1, obr. 37 I.Kon, Umn baroka. Sochastv (cit. vpozn. 6), s.444.Podle roka, in: M.ronkJ.Hausenblasov, Gloria&Miseria (cit. vpozn. 6), s.200, pedstavoval Heidelberger dleitou spojnici domc plastiky na cest od pozdnho manrismu kranmu baroku. 38 Pavel Preiss, Italt umlci vPraze. Renesance, Manrismus, Baroko, Praha 1986, s.250262. 39 Tamt, s.252; naposledy Ivan MuchkaKvta Kov, Valdtejnsk palc, Praha 1996, s.38, 40, 70; Ji Kropek, in: M.HorynaZ.HojdaP.Zahradnk et al. (edd.), Valdtejnsk palc (cit. vpozn. 2), s.208209, 241, pozn. 18. 40 P.Preiss, Italt umlci vPraze (cit. vpozn. 38), s.255256; Vra NakovJaroslava Lencov, Barokn pestavba Lobkovickho palce, Umn XLIII, 1995, s.428. 41 Oldich J.BlaekVclav Husa, Materilie kdjinm baroknho vtvarnictv vechch II, Roenka Kruhu pro pstovn djin umn za rok 1936, Praha 1937, s.59; Oldich J.Blaek, Italsk podnty aohlasy vbarokovm sochastv ech, UmnXXVIII, 1980, s.493503, zde s.495; P.Preiss, Italt umlci vPraze (cit.vpozn. 38), s.256257, 260; O.J.Blaek, Barokn sochastv 17.stolet vechch (cit. vpozn. 7), s.298299; Vra Nakov, Cometta / Cometa / Giovanni Bartolomeo, in: Saur Allgemeines
8. Arnot Jan Heidelberger, Sv. Frantiek z Pauly, snad 1625, Praha, Star Msto, kostel Matky Bo ped Tnem (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 9. Svat biskup (Sv. Vojtch?), kolem 1650, Husitsk muzeum v Tboe, expozice Blatskho muzea ve Vesel nad Lunic (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 10. Jan Ji Bendl, Archandl Rafael, po 1650 nebo po 1673?, Muzeum hlavnho msta Prahy (repro dle: Lenka Stolrov Vt Vlnas [edd.], Karel krta [16101674]. Doba a dlo, kat. vst., Praha 2010, s. 550) 11. Cristoforo Stati, Sv. Ma Magdalna, 16091612, m, SantAndrea della Valle (foto: archiv autora)
Knstler-Lexikon. Die Bildenden Knstler aller Zeiten und Vlker, Bd.20, MnchenLeipzig, 1998, s.371372, s.443 (Colombo Giovanni Battista); Ji Kropek, in: M.HorynaZ.HojdaP.Zahradnk et al. (edd.), Valdtejnsk palc (cit. vpozn. 2), s.208209. 42 Oldich. J.Blaek, Jan Ji Bendl, prask socha asnho baroka, Pamtky archeologick XL, 1937, s.8890; Ivo Kon (rec.), Reprezentativn obraz baroka vechch, UmnXXIX, 1981, s.466; Oldich J.Blaek, Jan Ji Bendl. Vbr ezeb praskho sochae ranho baroku, (kat. vst.), Praha 1982, s.5; t, Jan Ji Bendl. Ti sta let od smrti zakladatele esk barokov plastiky, UmnXXX, 1982, s.97, 110; t, Barokn sochastv 17.stolet vechch (cit. vpozn. 7), s.299. 43 Tom Hladk, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 17), s.544, . k.XIV.4, obr., s.546, . k.XIV.6, obr.ezba sv.Vojtcha(?) zmuzea ve Vesel n.L.pochz ve skutenosti zkostela sv.Marka vSobslavi, jemu recentn vnovala pozornost Michaela Zronkov, Pam omst. Sobslav vmanskch pamtech 16321752, diplomov prce, Jihoesk univerzita, esk Budjovice 2007, s.143 (zpis z19.bezna 1650): ezbi panu Volfkangovi Ecktovi, kynstli amtnnu vmst Hradci Jindichovm, od udln velkho volte apostaven vtm chrm Pn dno 150 z[latch]. Od dvouch oltv mench, kter byly dlny vmst slavi, dno 112 z[latch]. Za kazatelnici, kter vkostelku stoj, na penzch hotovch 40 z[latch]. Summa ezbm 302 z[latch]. 44 Jaromr Neumann, esk barok, Praha 19742, s.51. 45 O.J.Blaek, Italsk podnty aohlasy (cit. vpozn. 41), s.494; O.J.Blaek, Jan Ji Bendl. Ti sta let (cit. vpozn. 42), s.103104.
Prv Jan Ji Bendl (kolem 16201680) byl nesporn nejvt osobnost sochastv ranho baroka v echch. Ji topograf barokn Prahy Florian Hammerschmid jej oznail (1723) za praestans statuarius a jet na sklonku 18. vku Jan Quirin Jahn mluvil o Bendlovi jako o slavnm a dovednm sochai. Na hodnocen minulch stalet nemusela nic mnit ani modern literatura, pro ni Bendl pedstavuje zakladatelskou osobnost domc barokn plastiky, srovnatelnou s nejlepmi sochai stedn Evropy 17. stolet a splujc podobnou lohu jako Karel krta na poli baroknho malstv. Srovnme-li napklad ezby sv. Frantika z Assisi z Nrodn galerie v Praze a sv. Vojtcha (?) z Blatskho muzea ve Vesel nad Lunic (obr. 9), ob prezentovan na nedvn prask vstav Karla krty, s Bendlovmi sochami svtc, vyniknou vechny pednosti jeho ezbskho dla, pedstavujcho hlavn vtev umlcovy tvorby (obr. 10). Patily k nim peliv povrchov modelace, vrazn plasticita objem, nevedn tvarov bohatstv a vzcn logika objemov skladby. Stejn jako krta tak Bendl poznal italsk umn z autopsie. Zatmco ale krta si pozorn vmal vech aktulnch tendenc v rmci irokho spektra italskho malstv, navracel se Bendl od ran tvorby Franoise Duquesnoye zpt k msk mramorov plastice posledn manristick a prvn barokn sochask generace, reprezentovan jmny Ambrogio Buonvicino, Cristoforo Stati (obr. 11), Ippolito Buzio, Nicolas Cordier a Stefano Maderno. U tukov gury andl pod kupol Sv. Salvtora v Klementinu
STUDIE 215
12. Jan Ji Bendl, Sv. Jakub Vt, 16731675, Praha, Star Msto, kostel Nejsvtjho Salvtora (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 13. Franois Duquesnoy, Sv. Ondej, 16351641, m, Vatikn, bazilika sv. Petra (repro dle: Lenka Stolrov Vt Vlnas [edd.], Karel krta [16101674]. Doba a dlo, kat. vst., Praha 2010, s. 552)
(16481649), Bendlova ran prce, pipomnaj tukovou vzdobu v Cappella Paolina (1611) msk baziliky S. Maria Maggiore a tot v pln me plat i pro kamennou skulpturu sv. Jeronma na prel tho jezuitskho chrmu, inspirovanou sochou stejnho svtce z mskho kostela S. Bernardo alle Terme od Camilla Marianiho (1611). Rovn znamenit soubor dvancti apotol, osazen v letech 16731675 na zpovdnice jezuitskho chrmu sv. Salvtora, se opr o pm inspirace z msk plastiky, k jejmu prohloubenmu poznn pispla zejm tak cesta do Loreta, o kter se hovo v Bendlov zvti z roku 1657. Oldich Blaek si ped lety poviml, e klementinsk ezba sv. Jakuba Vtho (obr. 12) vychz z kompozice mramorov sochy tho svtce (kolem 1615) od Ippolita Buzia v San Giacomo degli Incurabili a e prask socha Sv. Ondeje je zajmavou obmnou proslul Duquesnoyovy mramorov skulptury z vatiknsk baziliky (obr. 13). Znalost irokho spektra mskho sochastv z doby kolem roku 1600 podmnila pevn rotan sklouben vtiny Bendlovch postav, jejich typy i naasen draperi. Tvr vboje uveden generace dokzal navc Bendl doma tlumoit natolik pesvdiv, e zaujal nkter mistry jet nsledujcch generac, pedevm Matoue Vclava Jckela (16551738) a mladho Ferdinanda Maxmilina Brokofa (16881731). Druh pramen Bendlova sochastv je vlastn geneticky star ne zmiovan italsk lekce. Bylo jm tradin emeslo jihonmeckch ezbskch dlen, kter mlad adept sochaskho umn poznal pravdpodobn prostednictvm svho otce Jiho
46 Vladimr Novotn, ast Jana Jiho Bendla na vzdob kostela sv.Salvtora vPraze, Pamtky archeologick XL, 1937, s.44; Oldich J.Blaek, KBendlovu realismu, in: Jaroslav Peina (ed.), Sbornk ksedmdestinm Jana Kvta, Praha 1965 (Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica 1), s.176182, zde. s.179180; O.J.Blaek, Italsk podnty aohlasy (cit. vpozn. 41), s.494495; O.J.Blaek, Jan Ji Bendl. Ti sta let (cit. vpozn. 42), s.103104, 111, . 4, 114, pozn. 31. 47 [] wegen der meines in Wallischlandt zu Unsser Lieben Frawen Loreto gethanen Voti halber vorhabendes Raiss []. Archiv hlavnho msta Prahy, listiny IV12848 (originln listina z2.srpna 1657) aIV11407 (opis zejm zroku 1688). Ve vtahu zveejnil Bendlovu zv Jan Herain, Staromstsk rynk, Praha 1908, s.244. Srov. ktomu O.J.Blaek, Jan Ji Bendl, prask socha (cit. vpozn. 42), s.64 apozn. 37; t, Jan Ji Bendl. Ti sta let (cit. vpozn. 42), s.104, 115, pozn. 32. 48 V.Novotn, ast Jana Jiho Bendla (cit. vpozn. 46), s.4955, obr.3941 (cel soubor); O.J.Blaek, Jan Ji Bendl, prask socha (cit. vpozn. 42), s.64, 8284, obr.5860 (cel soubor); t, KBendlovu realismu (cit. vpozn. 46), s.176182, zde. s.179180, 181, pozn. 17; t, Jan Ji Bendl. Vbr ezeb (cit. vpozn. 42), s.2122, . k. 20, 21, obr.16 (Sv.Jakub Vt); t, Italsk podnty aohlasy (cit. vpozn. 41), s.494; t, Jan Ji Bendl. Ti sta let (cit. vpozn. 42), s.9798, 114, pozn. 7, s.113, . 27; t, Barokn sochastv 17.stolet vechch (cit. vpozn. 7), s.300301, 312, pozn. 45, 46; Pavel Vlek (ed.), Umleck pamtky Prahy. Star Msto, Josefov, Praha 1996, s.113; Tom Hladk, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit.vpozn. 17), s.552, . k.XIV.15,XIV.16, obr.
14., 15. Jan Ji Bendl, Hlava Immaculaty a skupina Andla bojujcho s blem (novodob kopie podle torzln dochovanch pskovcovch skulptur z marinskho sloupu na Staromstskm nmst v Praze), originly z roku 1650 (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 16. Melchior Kssel podle Karla krty, Staromstsk marinsk sloup jako geograck i duchovn sted Evropy (Univerzitn teze Jana Bedicha z Valdtejna obhajovan na Karlo-Ferdinandov univerzit v Praze), 1661, detail, Nrodn knihovna esk republiky (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln)
49 Karl Feuchtmayr, Der Fall Bendl, Das Mnster 10, Hft. 9/10, 1957, s.329330;V.Kotrba, Georg neb Cajetan Bendl i Caspar Bechteler (cit. vpozn. 6), s.314. 50 Vilm Lorenc, Pspvek kmstopisu starho Zderazu, Prask sbornk historick, 3, 19661967, s.93; O.J.Blaek, Jan Ji Bendl. Vbr ezeb (cit. vpozn. 42), s.8; t, Jan Ji Bendl. Ti sta let (cit. vpozn. 42), s.100101, s.110, . k. 1. 51 Uritou pedstavu omon podob zanikl prask kazatelny si meme uinit na zklad slohov sourodho atak po strnce ezbskho vypracovn bravurnho dla Bartholomuse Steinla, Bendlova ogeneraci starho jihonmeckho kolegy. Jde obarokn kazatelnu vmarinskm poutnm kostele vMaria Rain uNesselwangu vAllgu, jej enit nese na svch ramenou znamenit ezan andl vivotn velikosti. Srov. ktomu Wilhelm Zohner, Bartholomus Steinle. Um 15801628/29. Bildhauer und Director ber den Kirchen zu Weilheim, Weissenhorn 1993, s.341343, . 11, obr.138, bar. obr.887 (detail). 52 O.J.Blaek, Jan Ji Bendl. Ti sta let (cit. vpozn. 42), s.97, s.114, pozn. 3, s.111, . k. 6; Ji FajtLubomr Sre, Lapidrium Nrodnho muzea vPraze. Prvodce stlou expozic eskho kamenosochastv 11. a 19.stolet vpavilnu Lapidria na Vstaviti vPraze, Praha 1993, s.7778, . k. 276288; M.ronk, Sochastv amalstv vPraze (cit. vpozn. 6), s.359360, 373, pozn. 27; Lubomr Sre, Je provediteln rekonstrukce marinskho sloupu na Staromstskm nmst vPraze?, Zprvy pamtkov pe 59, 1999, . 7, s.233240; naposledy Tom Hladk, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 17), s.549, . k.XIV.10,XIV.11, obr.
(Georga) Bendela (ped 1570ped 1652), kter sm byl spznn s rozvtvenmi sochaskmi rody Bendel a Zrn, obvajcch nejpozdji od 16. stolet lesnatou oblast kolem Waldburgu a Waldsee na jih od hornho Dunaje. Pro prvn doloenou prci Bendla-syna proto tak nenajdeme slohov pedstupn v m, nbr v tto poehnan krajin ezb a truhl. Podle kroniky bosch augustinin provedl vznamn socha Jan Ji vzdobu kazatelny v jejich klternm kostele sv. Vclava na Zderaze, kterou v roce 1647 na mst obdivoval csa Ferdinand III. Zlacenou architekturu kazatelny podprala dvojice andl v ivotn velikosti, ezby Svat Trojice, P. Marie, evangelist a crkevnch Otc, apotol sv. Petra a Pavla a dalch andl pak ozdobily enit a stku. Ponaje Jahnem byl za autora mimodnho dla pokldn prv Jan Ji Bendl, jemu by ovem tou dobou muselo bt pouhch 1618 let, protoe cel dlo bylo dokoneno v srpnu 1637. Pestoe vzalo za sv patrn krtce po zruen kltera v roce 1785, zaloilo vysok renom mladikho tvrce, jemu se v budoucnu mlo dostat vynikajcch objednvek, na nich se opakovan setkval s malem Karlem krtou. Vbec nejvznamnj sochaskou zakzkou ran barokn Prahy, na jej realizaci ml Bendl zcela zsadn podl, se stalo vybudovn nejstarho marinskho sloupu v echch, vztyenho na Staromstskm nmst z podntu csae Ferdinanda III. Sttue vznikla jako zhmotnn projev dk Neposkvrnn P. Marii za uhjen Prahy pi dobvn vdy roku 1648 a sestvala ze sloupu s vrcholovou sochou Immaculaty a ty souso andl vtzcch nad blem u jeho paty (obr. 14 a 15). Jak se
STUDIE 217
17., 18. Jan Ji Bendl, Sv. Petr a sv. Pavel, 1648, Praha, Star Msto, kostel Matky Bo ped Tnem, olt sv. Vojtcha (foto: Nrodn galerie v Praze Oto Paln) 19. Jan Ji Bendl, Jezdeck pomnk sv. Vclava z Koskho trhu v Praze, 1680, Praha, Galerie hl. m. Prahy, vystaveno v Lapidriu Nrodnho muzea v Praze (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
dovdme z umlcovy vlastn dosti o titul dvornho umlce (1655) i z vslovnho potvrzen rektora staromstsk jezuitsk koleje v Klementinu, byl cel pamtnk postaven v roce 1650 (obr. 16). Jeliko veker jeho vzdoba vznikla v krtkm ase od kvtna do z uvedenho roku, je teba potat s ast pomocnk: v 19. stolet se v tto souvislosti objevila jmna socha Arnota Heidelbergera, Stanislava Goldschnecka (Goldschenka) a Abrahama Melbera, kte tu jist plnili jenom pomocn lohy, protoe pevn umleck veden celho prestinho podniku si podrel Jan Ji Bendl (Blaek). Ten tak hledal inspiraci ve votivnm marinskm pamtnku v Mnichov, zzenm kurtem Maxmilinem I. z vdnosti za zachrnn mst Mnichova a Landshutu od znien vdy v z 1635. Po stren praskho pamtnku v listopadu 1918 byly nkter jeho pokozen sti uloeny v Lapidriu Nrodnho muzea v Praze. S Karlem krtou se Jan Ji Bendl potkal zejm prvn po roce 1645 pi prci na hlavnm olti kostela sv. Martina ve zdi na Starm Mst praskm Majus altare cum imagine S. Martini a famose pictore Screta et statuis a statuario Pendl pariter aestimato exornatum est (hlavn olt s obrazem sv. Martina od slavnho male krty a s plastikami od sochae Bendla, stejn cennho); z celku olte se bohuel dochovalo pouze znamenit pltno krtovo. Podobn doprovodil Bendl svmi ezbami apotol Petra a Pavla (obr. 17 a 18) krtovo titulrn pltno na olti sv. Vojtcha v Tnskm chrmu, kam po letech dodal jet tak sochaskou vzdobu olt sv. Vclava (1664) a Zvstovn P. Marii (kolem 1665), jimi znovu doplnil stedn obrazy Antonna Stevense a Karla krty. Stejn tomu bylo pi obnov mobili v kostelch P. Marie pod etzem na Mal Stran a sv. tpna na Novm Mst. Jan Quirin Jahn zaznamenal ve druh polovin 18. stolet spoluprci obou umlc tak pi vzdob kostela sv. Benedikta u hradanskho kltera barnabit. Oltn obraz sv. Barbory ml bt
53 [] ein Memorialseil [] der Jungfrauen Mariae, die Statuen oder 5 Bilder, welche [] ich verfertiget. Srov. ktomuV.Novotn, ast Jana Jiho Bendla (cit. vpozn. 46), s.42; O.J.Blaek, Jan Ji Bendl. Ti sta let (cit. vpozn. 42), s.97, 114, pozn. 3; t, Barokn sochastv 17.stolet vechch (cit. vpozn. 7), s.299300, 312, pozn. 38, 39. 54 Bendl poznal patrn prostednictvm graky bronzov sochy Heldenputten, ty pr Andl zpascch sblem na nro mnichovskho pomnku, jejich modely Alfred Schdler nedvno pipsal Ferdinandu Murmannovi, patrn nejvznamnjmu ku Georga Petela. Stavba votivnho sloupu vMnichov zapoala 14.prosince 1637 avysvcena byla 7. listopadu roku nsledujcho. Srov. Alfred Schdler, Eine unbekannte Kleinbronze von Georg Petel, in: Lech-Isar-Land 1994, s.182187, obr.113. 55 Immaculata, dle ti fragmentrn dochovan skupiny zpascch andl ahlava bla ze tvrt dvojice, nahrazen po znien pruskou dlostelbou r.1757, vechno pskovec nadivotn aivotn velikosti, Lapidrium Nrodnho muzea vPraze. Srov. O.J.Blaek, Jan Ji Bendl. Ti sta let (cit. vpozn. 42), s.97, 114, pozn. 3, s.111, .6;J.FajtL.Sre, Lapidrium Nrodnho muzea vPraze (cit. vpozn. 52), s.7778, . k. 276288. Po zboen praskho pamtnku stal se Marinsk sloup, vztyen 31. jna 1661 vpoutnm arelu na Svat Hoe uPbrami aozdoben zlacenou kamennou replikou milostn soky P.Marie Svatohorsk rovn zdlny Jana Jiho Bendla, nejstarm zachovalm pamtnkem tohoto charakteru. Srov. ktomu Josef Kopeek, Jan Ji Bendl naSvat Hoe, PodbrdskoXI, 2004, s.185187. 56 J.F.Hammerschmid, Prodromus (cit. vpozn. 17), s.55; O. J. Blaek, Jan Ji Bendl, prask socha (cit. vpozn. 42), s.6667; t, Jan Ji Bendl. Ti sta let (cit. vpozn. 42), s.99, s.114, pozn. 8, s.111, . 3. 57 Srov. naposledy Tom HladkVt Vlnas, in: L.Stolrov V.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 17), s.219220, . k.V.9, obr. 58 Tamt, s.548, . k.XIV.8,XIV.9, obr. (autor hesla Tom Hladk). 59 Tamt, s.472, . k.XI.8, obr., s.146, . k.III.28, obr. (autor hesel tpn Vcha).
60 Archiv Nrodn galerie vPraze, fond J.Q.Jahn, pr. . AA 1222/38, Jan Jakub Quirin Jahn, Umleckohistorick popis Prahy, Mal Strany aHradan, s.d. [mezi 1767/691773], pr. . AA 1222/38, s.17. Za informaci srden dkuji Lubomru Slavkovi. 61 O.J.Blaek, Jan Ji Bendl, prask socha (cit. pozn. 42), s.6364 apozn. 31; t, Jan Ji Bendl. Ti sta let (cit. vpozn. 42), s.104109; Martin Halata (ed.), Kniha protokol praskho malskho cechu zlet 16001656, Praha 1996, s.150, 152, 153; Pavel Preiss, Omalstv eskho baroka, in:V.Vlnas (ed.), Slva barokn echie (cit. vpozn. 19), s.184. Velk pote spedstavenmi cechu ml rovn Arnot Heidelberger, opakovan kritizovan za provozovn ezbskho emesla, jemu byl dokonce exekuc obstaven majetek. Srov. M.Halata, Kniha protokol, s.177 (zpis zcechovnho jednn ze dne 11.3. 1655). 62 M.Halata, Kniha protokol (cit. vpozn. 61), s.154155 apozn. 306, 307 (zpis ze 13.8. 1652). Podle zpisu ztho dne (fol. 138v): Dito.
podle jeho svdectv jednm z nejkrsnjch krt, podobn jako malba s Pbuzenstvem Kristovm. Bendl se v tto souvislosti uvd jako autor sochaskch prac na oltch. Pomrn dramaticky se odvjelo souit obou mistr v rmci spolenho staromstskho podku mal, s nm Bendl vedl opakovan prudk spory, napklad ve vci lerbrifu (vunho listu) nebo nerealizovan mistrovsk prce. Tou se nakonec ml stt Bendlv ezbsk podl na vzdob cechovnho olte sv. Luke v Tnskm chrmu, k jeho vzdob se ml spojit s Abrahamem Melberem (1600po 1657), Arnotem Heidelbergerem a tak Karlem krtou: Hans Jirg Pundl, bildhauer, s pny bildhauery se srovnal v ptomnosti mal a k nim pivtlench, [] pi tom slbili vichni Hons Girgowi do bratrstva jej pijti, za to vechno aby do Tejna na volt sv. Luke rm s architekturou pro vobraz sv. Luke a dva angely stojec vyezal. Co pipovdl k sv. Luki tho roku uiniti. Ani
STUDIE 219
20. Jan Ji Bendl, Model jezdeck sochy sv. Vclava pro Kosk trh v Praze, 1678, Francie, soukrom sbrka (foto: Nrodn galerie v Praze)
tento kompromisn nvrh, jeho konen vsledek by ns obzvlt zajmal, nebyl vak ve smluven dob realizovn. Cel prbh rychle se rozrstajcho koniktu, bhem nho se za Bendla postavili tak dal ezbt misti, svd o rostoucm sebevdom naeho umlce, kter si byl bezesporu vdom svho vsadnho postaven v oboru. Bylo tedy jenom otzkou asu, kdy se ob dominantn osobnosti ocitnou na rznch stranch malsko-ezbskho zpasu, k emu dolo nejpozdji roku 1653, kdy byl krta potvrzen jako prvn star cechu. Vzjemnou animozitu obou umleckch odvtv museli postupn eit purkmistr i radn Starho Msta, apelan soud a nakonec sm csa, jemu Bendl adresoval psobivou dost o ochranu. Protoe sochai i nadle nehodlali plnit sv zvazky, reagovali pedstaven cechu rozkladem pipravenm pro purkmistra a radu Starho Msta. Stovali si na to, e se sochai byly vdy svzele, vyhbali se cechovnm povinnostem (jako konkrtn vink je jmenovn Arnot Heidelberger) a jejich pedstavitel Bendl je v tom podporoval. Ba co vc, jakoto nedv a nedorozumn hlavn ivitel jak u sebe, tak i jinde ledackdes a v leckter hospod spolu s ostatnmi proti celmu podku jest se puntoval. Bendl sm se sice poadovan dvorsk svobody nakonec nedokal, ale vsledek pornho zpasu, kter za ezbe s mali svedl, byl pece dalekoshl: probojoval jejich volnou, cechovnmi pravidly nadle nespoutanou praxi
Hans Heidlberger na t olt do sv.Luke pipovdl dv dtek. Dito. Abraham Melber pipovdl dva angelky sedc do sv.Luke dito. udlati. Tamt, s.155 apozn. 308, 309. 63 P.Preiss, Omalstv eskho baroka (cit. vpozn. 61), s.184, pozn. 7: Na zzen cechovnho olte se podek usnesl ji r.1651, r.1654 vak jsou upomnni onedodan prce nejen ezbi (J.J.Bendl, J.A.Heidelberger aA.Melber), ale t sm krta, autor titulnho obrazu. Olt byl po prtazch vysvcen r.1661. 64 M.Halata, Kniha protokol (cit. vpozn. 61), s.177 apozn. 391, zpis zcechovn schze z11.3. 1655 (fol. 154r): Item p.Hons Girg Pentl, ten, e sou ho pedele p.star sjinma ezbi srovnali dosti tce, aon skrze to potom souce od magistrtu za starho tm p.ezbm pedstaven, amaje sm na dobr d nastupovati, vecko pehl, ani semezi bratrstvo nepostavoval ana svou povinnost dokonce nepamatuje. Bylo t na tom vostno, aby skrze spis byl vmst radnm obalovn aktomu, aby se pilnji choval, byl pidrn. 65 P.Preiss, Omalstv eskho baroka (cit. vpozn. 61), s.184.
66 O.J.Blaek, Jan Ji Bendl. Ti sta let (cit. vpozn. 42), s.108; P.Preiss, Omalstv eskho baroka (cit. vpozn. 61), s.184: Ojejich samostatnm cechovnm sdruen, jeho sochai dajn doshli roku 1680, vak nen znmo nic konkrtnho. 67 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Kniha manskch prv 2, Nov Msto prask, 16571684, sign. 560, f. 119v120r: List zachovac avhost ze Starho Msta praskho je datovn 15.5. 1661, jako rukojm jsou uvedeni Eli Pistorius aMates tefan zNovho Msta praskho. Za tuto insledujc informace oezbskm cechu srden dkuji Radce Tibitanzlov zArchivu Nrodn galerie vPraze. 68 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Kniha rukojemstv aobnov, Nov Msto prask, 16361678, sign. 97, f. 330r, 342v, 352r, 361r.Tento archivn nlez vyvrac star skeptick soud Pavla Preisse (viz nai pozn. 66). 69 Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber conventionum I, Star Msto prask, 16611769, sign. 4596, fol. 3 (za pepis smlouvy dkuji Radce Tibitanzlov).Julius Max Schottky, Prag, wie es war und wie es ist, Prag 1831, s.396, uvd ponkud odlin pepis smlouvy sJ.J.Bendlem, znho se dovdme, e kana nesla vhorn sti znak Novho Msta praskho attov pole snpisem, piem celkov nklady (vetn osazen Bendlovy jezdeck sochy) mly init 1150 zl. Srov. ktomu dle O.J.Blaek, KBendlovu realismu (cit. vpozn. 46), s.176, zejm podle Schottkyho: [] kamennou sochu i podobiznu sv.Vclava na koni, vivotn velikosti, sobvyklou korouhv vruce. 70 Smlouva skamenkem na pozen kany zanikla pi poru Staromstsk radnice vkvtnu 1945; byla zejm uloena vLiber contractum ruber I, Star Msto prask, 16751684, sign. 4109, fol.245 (za upesnn rovn dkuji kolegyni Radce Tibitanzlov). 71 Mal model sv.Vclava jako jezdce (polychromovan lipov devo, v. 38,5 cm, . 11,5 cm, d. 29 cm) se dostal do soukrom sbrky ve Francii. Velk jezdeck socha (pskovec, v. 238 cm) byla vroce 1879 penesena na Vyehrad (dnes tu stoj jej kopie), roku 1959 byla uloena do depozite Muzea hl. msta Prahy apozdji do depozite Galerie hl. msta Prahy; od roku 1990 je souso instalovno vLapidriu Nrodnho muzea vPraze. Barokn kamenn kana byla vmodern dob restaurovna aosazena (1986) ped zmkem vHoovicch. Srov. ktomu O.J.Blaek, KBendlovu realismu (cit. vpozn. 46), s.176, 177, 181, pozn, 2, 3; t, Barokn sochastv 17. stolet v echch (cit. v pozn. 7), s.301, 312, pozn. 49; J.FajtL.Sre, Lapidrium Nrodnho muzea vPraze (cit. vpozn. 52), s.81, . k. 295, obr. na s.79; naposledy Anna Sochorov, Jezdeck pomnk sv.Vclava od Jana Jiho Bendla vPraze, bakalsk prce, Masarykova univerzita vBrn, 2007. 72 Karel krta, Radslav Zlick se ko sv.Vclavovi, kolem 1641, olej, pltno, 137,5 276,3 cm, Nrodn galerie vPraze, inv. . O18981. Srov. naposledy Sylva Dobalov, in: L.StolrovV.Vlnas (edd.), Karel krta (cit. vpozn. 17), s.170, . k.IV.6, obr.
a existenci. Apelan soud se toti zprvu piklonil na stranu mal, poslze vak dal za pravdu jejich oponentm a rozhodl, e mali nemaj prvo nutit ezbe ke spolenmu organizanmu zastoupen. Zcela nedvno bylo pak zjitno, e se ezbi nakonec pece jenom domohli samostatn cechovn organizace. Nestalo se tak u ovem na Starm Mst, kter sm Bendl roku 1661 denitivn opustil, nbr na Novm Mst praskm, kde mu 21. nora 1669 bylo udleno mansk prvo. V knihch obnoven mstsk rady Novho Msta Jan Ji Bendl pot vystupuje jako jedin pedstaven ezbskho cechu: prvn je takto uvdn roku 1670 a dle pak v letech 1671, 1674 a 1678. V takovm kontextu potom nepsob nijak pekvapiv skutenost, e prv s Novm Mstem praskm je zce spojena rovn posledn velk sochask realizace Bendlovy dlny. Tou se mla stt monumentln Jezdeck socha sv. Vclava, reprezentujc vbec prvn domc plastick ztvrnn jezdeckho pomnku pro obdob novovku. Podle zachovan smlouvy z 16. listopadu roku 1678 si komisai novomstskho magistrtu u Bendla objednali zhotoven eine steinerne Statua oder Bildnus des heyl. Venceslai [] in kniglichen Geschmukh auf einem Pferd Lebensgross sitzend und einen Fahn in der Handt haltend (kamennou sochu i podobiznu sv. Vclava na koni, v ivotn velikosti, v krlovskm hvu a s korouhv v ruce). Kamenn monument knecho jezdce (obr. 19), jemu umlec propjil rysy csae Ferdinanda III., ml bt po svm dohotoven vyzdvien na kamennou podno v podob velk kany (auf dem Postament des neen steinernen Rhrkostens), osazen na Koskm trhu (dnenm Vclavskm nmst). Za vekerou odvedenou prci, na jejm potku Bendl zhotovil devn polychromovan ukzkov model (obr. 20), byl odmnn 200 zlatmi a deseti strychy itn mouky. V ppad tohoto autorova nlnho dla si znovu uvdomme, nakolik inspirativn byly nkter malsk kompozice Karla krty v ad ppad i nkolik destek let star v umleckm prosted Prahy druh poloviny 17. stolet. Jan Ji Bendl toti pojednal robustnho kon vvody esk zem zpsobem do detail postroje blzkm star kompozici jedn z lunet svatovclavskho cyklu, na kter jeho malsk kolega a umleck konkurent zachytil zlickho knete Radslava v okamiku bezvhradnho podzen se kneti, vojevdci a svtci Vclavovi.
STUDIE 221
Slohov prol prask architektury ranho baroka

MOJMR HORYNA
1 Zpoetn publikan aktivity Jarmily Krlov byly nejvznamnjmi studiemi, tkajcmi se manristick rudolfnsk architektury, nsledujc: Jarmila Krlov, Il Palladianesimo in Cecoslovacchia e linuenza del Veneto sullarchitettura ceca, Bolletino del Centro internazionale di studi di architektura A. Palladio 62/1964, s.89110;t, Pietro Ferabosco und sein Schaffen im Knigreich Bhmen, Ostbairische Grenzmarken 11/1969, s.183196; t, Byl vnaich zemch vbec manrismus? Vtvarn umn 19/1969, s.6879;t, Italt misti Mal Strany na potku 17.stolet, Umn 18/1970, s.545581;t, Das Oval in der Architektur des bhmischen Manierismus, Umn 21/1973, s.303331;t, Centrln stavby esk renesance, Praha 1974;t, Poznmky krudolfnsk architektue, Umn 23/1975, s.499526;t, Die rudolnische Architektur, Leids Kunsthistorisch Jaarboek 1/1982, s.271302;t, Die Garten RudolfII., Leids Kunsthistorisch Jaarboek 1/1982, s.149160;t, LaToscana e larchitettura die Rodolfo II: Giovanni Gargiolli aPraga, in: Firenze e la Toscana dei Medici nellEuropa del 500. Atti del Convegno Internazionala di StudiIII., Firenze 1983, s.10291051;t, Architektura doby RudolfaII., in: Djiny eskho vtvarnho umn, II/1, Praha 1989, s.160181;Zprac Pavla Vlka pipomeme alespo: Pavel Vlek, Prask architektura 15501650, in: Elika Fukov (ed.), RudolfII.aPraha, PrahaLondonMilano 1997, s.345352;t, Praha 16101700. Kapitoly oarchitektue ranho baroka, Praha 1998, krudolfnsk architektue viz pedevm s.1439. 2 Lars Olof Larsson, Zur Einfhrung: Die Kunst am Hofe RudolfsII.eine rudolnische Kunst? in: Prag um 1600. Kunst und Kultur am Hofe RudolfsII., Kulturstiftung Ruhr Essen, Luca Verlag Freren 1988, s.42. 3 Alois Kroess S. J., Geschichte der bhmischen Provinz der Gesellschaft Jesu, in: Geschichte der ersten Kollegien in Bhmen, Mhren und Blaty, Wien 1910, s.565; Klaus Merten, St. Salvator in Clementinumehemals bhmischen Jesuitenkircheund Wlsche Kapelle in Altstadt in Prag, Jahrbuch des Collegium Karolinum 8, MnchenLerche 1967, s.150; J.Krlov, Centrln stavby (cit. vpozn. 1), s.6977; t, Das Oval in der Architektur (cit vpozn. 1), s.330333; Pavel Preiss, Italt umlci vPraze, Praha 1986, s.8891; J.Krlov, Architektura doby RudolfaII.(cit. vpozn. 1), s.169171; Petra Oulkov, Klementinum, Praha 2006, s.6566; Mojmr Horyna, Die rmischen Inspirationen der Barockarchitektur in Prag im 17. Jahrhundert, in: Barbora Balov (ed.), GenerationenInterpretationenKonfrontationen, Bratislava 2007, s.141142; Ivan P.Muchka, HlavaIV.15261620, Sakrln architektura, in: Petr Kratochvl (ed.), Velk djiny zem Koruny eskArchitektura, Praha 2009, s.380385. 4 P.Oulkov, Klementinum (cit. vpozn. 3), s.65. 5 st literatury omylem klade stavbu a do doby po 1594 (kup.I.P.Muchka, Sakrln architektura, cit. vpozn. 3, s.380), prameny vak mluv zcela jednoznan (A.Kroess S. J., Geschichte der bhmischen Provinz, cit. vpozn. 3, s.565 ad.). 6 Cit. P.Oulkov, Klementinum (cit. vpozn. 3), s.65.
V dob krtova narozen a asnho dtstv, tedy na samm sklonku rudolfnsk ry, vykazovala prask architektura pozoruhodn mnohotvrnou podobu. Zkladn pnos k poznn tto tvorby pinesly prce Jarmily Krlov a novji i nkter pspvky Pavla Vlka. I v tomto vtvarnm oboru se projevuje pravdivost Larssonovy charakteristiky rudolfnsk epochy jako obdob slohov promiskuity a kolsn mezi pozdnm manrismem a ponajcm barokem. In der stilistischen Vielfalt der rudolnischen Kunst kommen die Hauptrichtungen der europischen Kunst um 1600 [] Es wre allerdings verkehrt der Grund dafr in der Herkunft der Knstler zu suchen. Der Stilpluralismus, oder besser gesagt Stildualismus, entspricht viel mehr eine damals allgemein verbreiteten Auffassung, da die verschiedene Themen verschiedene Stile verlangten. V architektue hrly pvod a msto kolen tvrc daleko podstatnj roli, naproti tomu vztah mezi stavebnm kolem a stylovm charakterem realizace je daleko volnj. V poslednm desetilet 16. stolet se v prask produkci projevuje prvn vznamn a stylov aktuln msk vliv, kupodivu nespojen s dvorskm okruhem. Jeho dlem je pozoruhodn stavba kaple Nanebevzet P. Marie vybudovan za knitm jezuitskho kostela sv. Salvtora na Starm Mst praskm. Marinsk kongregace italskch umlc a emeslnk psobcch v Praze pirozen thla k jezuitskmu du. Prat jezuit pro n zaali italsky kzat v roce 1560, a ji o devt let pozdji vznikla prvn marinsk kaple italsk druiny. cta k Pann Marii byla vhradn katolickou formou zbonosti. Jejm pstovnm chtli prat Italov zdraznit svou pravovrnost v prosted, kter bylo z vt sti protestantsk. Prvn kaple kongregace ji v roce 1589 nedostaovala, a proto byla zboena a ji nsledujcho roku nahrazena novostavbou, kter za jednu stavebn sezonu byla v hrub stavb dokonena. To, e zkladn kmen dle bnho dobovho zvyku ji do rozestavn stavby poloil 23. ervence 1590 papesk nuncius Alfonsus Visconti, bylo jist pmo nboenskou manifestac. V hrub stavb dokonen kaple byla zhy obdivovna a prameny uvdj, e byla tak pvabn, e sotva v samotn Itlii se j najde podobn. Vedle nboensk manifestace tak byla i reprezentac italskho stavebnho umn, jeho vlunost a nadazenost italt tvrci oteven hlsali. Vzdoba a vbava kaple se thla jet celou adu let, kdy 1594 byly pozeny olte, 1597 byla klenba dekorovna tukem a freskami, a konen 9. srpna 1600 byla kaple opt papeskm nunciem tentokrte Filipem Spinellim vysvcena. V roce 1607 byly jet freskami a tuky zdobeny klenby ochozu. Mimodnost architektury Vlask kaple byla v literatue ji prvem konstatovna, kdy byla podtrhovna pedevm skutenost, e lo o prvn stavbu nad pdorysem
STUDIE 223
ovlu severn od Alp. Celkem pochopiteln je odvozen tohoto pdorysnho obrazce z konstrukc ovlu v trakttech Sebastina Serlia. Vlask kaple se tedy ad mezi tch nkolik mlo kostelnch prostor, jejich zkladem je forma tak vysoko oceovan manristy; a dokonce pat mezi asov nejranj realizovan stavby.[] Vlask kaple je navc jedinou, pokud vme, eliptickou centrln stavbou 16. vku a nadto i s obhajc ochozovou tribunou v pate. Sledovnm geneze ovlov pdorysn formy v italsk tvorb, u Peruzziho, Vignoly, Francesca da Voltera a Carla Maderny, i een ochozovch kompozic v 16. stolet kde nejble praskmu byl zejm Peruzziho nerealizovan nvrh pro neznm kostel, uloen v Uffizich (arch. No 4131) dospv Jarmila Krlov k dobe zdvodnnmu pipsn projektu pro Prahu Ottaviu Mascarinovi. Tento papesk architekt se kolem roku 1590 ovlnmi kompozicemi opakovan zabval, jak dokldaj neproveden projekty pro msk kostel Spirito Santo dei Napoletani, kde stedn ovln prostor obh rytmizovan ochoz s vnjm obkron rytmizovanm vncem vtch a mench kapl (1584), a rovn nvrh hloubkov ovlnho ndvo ped prelm chrmu sv. Petra z doby po 1598. V literatue bv Vlask kaple oznaovna jako dlo ranho baroku, jako jeho prvn a velmi asn projev v echch. Koncepce stavby i jej detaily a v neposledn ad i dynamick a dramatick osvtlen se vak cele hls k italskmu manrismu, a to mskmu. K Peruzzimu a Mascarinovi se hls dispozice dynamizovan centrly s ochozem na pdorysu podle klasickch mtek nepravidelnm, nesymetrickm, onoho manrismem milovanho kapriciznho tvaru s tendenc k unikn a znejisovn, na pdorysu, kter pi v centrlnosti nerotuje kolem jedinho stedu. Vignoly se dovolv jak zkladn forma ovlu, tak ono takka krystalick zjednoduen, a to pesto, e interir je vertikln i horizontln rozloen do ady sloek, vechny sti jsou vak, na rozdl od nkdy pesloitch, prostorov rozttnch nvrh Peruzziho nebo jinch mskch architekt cinquecenta, vztyeny na nejjednodum pdorysu, pln do sebe navzjem oteven a propojen, a tedy pehledn. Se zpsobem Vignolovch een m tato kaple tak shodn koordinujc een arkd a kapl [] zejmna Mascarinovi je poplatn ploch lenn, pedevm vnjku hladkmi lisenovmi rmy. Z hlediska uitch architektonickch forem pat kapli i primt uit pznan mskch oken termlnho typu v esk architektue, technologicky je pak charakteristick absence krovu a kladen krytiny kupolovit stechy do vysok vrstvy malty pmo na rub klenby. Zskn projektu od vznamnho mskho architekta a vznik stavby, jak nemla v souasn Praze, ba cel stedn Evrop obdoby, byly nepochybn dlem nboensk i umleck reprezentace v Praze usazen kolonie italskch umlc a emeslnk. Zmrnost tohoto inu je o to npadnj, kdy zvme, e z tehdy v Praze innch italskch stavitel nebyl doposud dn mskho pvodu i kolen. Teprve v roce 1594 pichz z ma synovec Ulrica Aostalliho Rocco Soldata, kter vak nijak vznamn do djin esk architektury nevstoupil. Naproti tomu Giovanni Maria Filippi, psobc v Praze od roku 1602, byl osobnost zakladatelskho vznamu. Rodk z msteka Dassindo nedaleko Tridentu se dajn vyuil v Innsbrucku, kter byl ve druh polovin 16. stolet vznamnm centrem umn. Filippiho umleck charakter vak podstatn uril a nsledn del pobyt v m, odkud byl do slueb csae Rudolfa II. v Praze povoln v roce 1601. Hlavnm kolem zde bylo pedevm veden staveb a pprava projekt pro Prask hrad. Konglomert staveb v jin a zpadn sti hradnho okrsku, vznikl postupnm nrstem jednotlivch objekt a fortikanch staveb bhem stedovku, byl ji od sklonku osmho desetilet 16. stolet pestavovn s clem propojen a vytvoen dle monosti pravidelnho celku v duchu dobovch estetickch pedstav a reprezentanch nrok csaskho sdla. Filippi zde navzal na innost nkolika architekt ve slubch Rudolfa II. Jednalo se vlun o italsk tvrce zcela v duchu dobovho zaujet pro italskou architekturu a pesvden o nedostinosti jejch tvrc. Vedle Ulrica Aostalliho (a do 1597) to byl pedevm Giovanni Gargiolli (v letech 15851594), s nm spolupracoval tak Antonio Valenti, a na pelomu stolet dlel v Praze po uritou dobu i slavn Vincenzo Scamozzi. Orazio Fontana, Martino Gambarino i Rocco Soldata pak inkovali zejm jako provdjc stavitelsk sly. V tomto italskm architektonickm koncertu byl jedinm
224 SLOHOV PROFIL PRASK ARCHITEKTURY RANHO BAROKA
7 J.Krlov, Centrln stavby (cit. vpozn. 1), s.69 (sodkazem nastar literaturu). 8 Tamt, s.70. 9 Tamt, s.70. 10 Renate Wagner-Rieger, Die Baukunst des 16. und 17. Jahrhunderts in sterreich, Wiener Jahrbuch fr Kunstgeschichte 20/1965, s.218. 11 Wolfgang Lotz, Die ovalen Kirchenrume des Cinquecento, Rmisches Jahrbuch fr Kunstgeschichte 7/1955, s.11. 12 J.Krlov, Centrln stavby (cit. vpozn. 1), s.7071. 13 W.Lotz, Die ovalen Kirchenrume (cit. vpozn. 11), s.2027, 4248, 5052, 5864. 14 Tamt, s.29 15 J.Krlov, Centrln stavby (cit. vpozn. 1), s.76. 16 W.Lotz, Die ovalen Kirchenrume (cit. vpozn. 11), s.6974. 17 J.Krlov, Centrln stavby (cit. vpozn. 1), s.7374. 18 M.Horyna, Die rmischen Inspirationen (cit. v pozn. 3), s.142. 19 Ivan Muchka, RudolfII.als Bauherr, in: Ji Dvorsk (ed.), Die Kunst am Hofe RudolfsII., Dausien-Hanau 1988, s.181. 20 J.Krlov, Architektura doby RudolfaII.(cit. vpozn. 1), s.160.
21 Petra Sophia Zimmermann, Die Architektur von Hans Vredemann de Vries.Entwicklung der Renaissancearchitektur in Mitteleuropa, Deutsche Kunstverlag MnchenBerlin 2002, s.4850. 22 Tamt, s.51 23 Atribuci Gargiollimu viz uJ.Krlov, Architektura doby RudolfaII.(cit. vpozn. 1), s.162, naproti tomu Ivan Muchka, Architektur unter RudolfII., gezeigt am Beispiel der Prager Burg, in: Prag um 1600, Kunst und Kultur am Hofe RudolfsII., Essen 1988, s.87; adleI.Muchka, RudolfII.als Bauherr (cit. vpozn. 19), pedpokld vliv pedloh Vredemana de Vries, co je vrazn mn pravdpodobn. 24 Hypoteticky byla kdla konren iNov staven vchodn azpadn od severn brny projektovna pvodn jako pzemn sterasovmi zahradami na plochch stechch (Milada VilmkovFrantiek Kaika, Kdlo panlskho slu ve stavebnm vvoji Praskho hradu, Pamtky aproda, 1976, s.385391) avybudovn velkch sl bylo snad a dlem projekn zmny ji za asti Filippiho. 25 J.Krlov, Architektura doby RudolfaII.(cit. vpozn. 1), s.164. 26 I. Muchka, RudolfII. als Bauherr (cit. vpozn. 19),s.197199; I.Muchka, Architektur unter RudolfII. (cit. vpozn. 23), s.9192.
1. Praha, Star Msto, Vlask kaple, (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 2. Praha, Hrad, Matyova brna (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
Seveanem vznamn teoretik a dekoratr Jan Vredeman de Vries, psobc zde spolu se synem Pavlem pouze v ltech 15961599. Zachovan vytovn z roku 1598 dokld, e Vries vypracoval projekty dvou staveb v rmci Praskho hradu vetn nvrh jejich tukov vzdoby a navrhl nkolik fontn pro hradn zahradu. Zda zmiovan stavby byly provedeny, nen zejm, a nedostatek dalch zakzek jej patrn vedl k oputn Prahy ji v ptm roce. Povoln Filippiho lze pak interpretovat jako zejm pklon k msk architektue, kter se tehdy ji rozvjela zcela v duchu ranho baroka. Ml realizovat rozshlou pestavbu csaskho sdla, koncipovanou a zapoatou ji v pedchozch desetiletch. Prvnm velkm Filippiho kolem byla stavba tzv. Novho staven, lecho zpadn od severn brny Hradu, jej vrazov siln architektura uvajc mohutn bose byla navrena patrn Giovannim Gargiollim, kter asi koncipoval pvodn zmr een celho severnho kdla Hradu. Nov staven bylo eeno jako pn dvoutrakt, v jeho pzem byly krsn prostory konren, v pate pak ohromn dvoulodn Nov sl, nejvt svtsk prostor na Hrad. Velk sl byl rmovn dvma nstupnmi prostory: pedslm obrazrny na vchodn stran a dvouramennm schoditm na stran zpadn. Ploch strop slu byl nad traktovou zd pzem vynen monumentlnmi plnmi sloupy a jeho stny komponovny sloitm relifem tvoenm polosloupy, pilastry, vpadlmi poli, nikami a portly. Interir byl zdoben kopiemi antickch soch a bronzovmi sochami. Rekonstrukci pvodn podoby prostor Novho slu i obrazrny vnoval velkou pozornost Ivan Muchka, kter oba prostory oznail za vrchol interirovho umn rudolfnsk epochy. Kazetov klenba vstupnho prostoru pzemnch konren i tvarov monumentln portly, proveden Giovannim Antoniem Broccem, odkazuj k mskm inspiracm. Patrn v roce 1604 pipojil
STUDIE 225
3. Praha, Bubene, Csask mln, brna (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 4. Praha, Mal Strana, kostel P. Marie Vtzn, interir, pohled od knit ke krucht (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 5. Praha, Mal Strana, kostel P. Marie Vtzn, severn bon fasda (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 6. m, kostel S. Maria ai Monti, (repro dle: http://en.wikipedia.org/ wiki/File:Eglise_Santa_Maria_ai_ Monti2.JPG)
Filippi jet ped ndvorn fasdu Novho staven pdorysn knick arkdov trakt o devti osch, kter ml zejm slouit i jako komunikan spojnice s plnovanm prelnm kdlem Hradu smrem k Hradanskmu nmst. een arkd zde opt kombinuje pile a polosloupy a je vrazn plastick. Arkdy byly odstranny pi terezinsk pestavb Hradu. Paraleln s budovnm Novho staven zashl Filippi i do podoby nedvno pestavnho stednho kdla, kdy asi roku 1602 navrhl novou kompozici fasd pvodem romnsk Biskupsk ve, jej ploch stecha byla opatena terasou s balustrdou. Interir ve byl vyplnn schoditm nad ovlnm pdorysem, vedenm kolem stednho svtlku, kombinujcm oblben vignolovsk tma s atraktivnm pdorysnm obrazcem.
27 J.Krlov, Architektura doby RudolfaII.(cit. vpozn. 1), s.163. 28 Milada VilmkovFrantiek Kaika, Stavebn promny Stednho kdla Praskho hradu, Pamtky aproda, 1977, s.385391; J.Krlov, Architektura doby RudolfaII.(cit. vpozn. 1), s.169.
29 Pablo Jimenez, Vztahy panlska aech, jejich doklady vrudolnsk kultue aumn (disertan prce), FF UK, Praha 1996, s.132.
pravy fasd severnho i stednho kdla druhho hradnho ndvo sledovaly zmr vzniku monumentln komponovanho prostoru s vraznmi vazbami rozvrhu na hlavn komunikan osy, tedy severn brnu i prjezd stednm kdlem, k nim mla pibt jet hlavn vstupn brna na zpadn stran v kdle proti Hradanskmu nmst, kter vak bylo realizovno jenom sten. Vliv dtstv strvenho na panlskm dvoe strce Filipa II. byl pro Rudolfa II. v mnoha ohledech formujc. Tkalo se to i pedstavy reprezentativnho vladaskho sdla. V souvislosti s jeho stavebnmi podniky na Praskm hrad lze pochopit i jeho opakovanou dost z let 1588 a 1589, aby csask vyslanec v Madridu Johann Khevenhller von Aichelberg zaslal do Prahy plny Escorialu, panlskch krlovskch zmk v Aranjuezu a v Segovii a nkterch dalch letohrdk. Tma
STUDIE 227
monumentln kulisy brny, prochzejc celou vkou vstupnho kdla Hradu, nem svj pvod v italsk architektue, ale prv v uvedench panlskch realizacch. Jak prel Escorialu, tak zmku v Aranjuez charakterizuj monumentln nkolikaos a celou vkou fasdy prochzejc portlov kulisy, psobc tm jako svbytn fasda kostelnho typu. Zejm vliv panlskch realizac na zkladn kompozin mylenku Matyovy brny Praskho hradu byl ji konstatovn. Stejn tak byly zaznamenny charakteristick rozdly obou kompozic, z nich prask je dynamitj a vrazn vertikalizovan. Pes onu vraznou vkovou dimenzi a nkter morfologick manrismy je ovem celkov skladba dvouetov kulisy, zaloen na superpozici rustikalizovanho drskho du a ionskho du v nstavci, v podstat klasicky a monumentln ctna ji v duchu ran baroknho antimanrismu. Fragmentem een zpadnho kdla bylo i zzen nstupnho schodit do jinho csaskho kdla na mst stvajcho reprezentativnho prostoru terezinsk schodiov haly. Akoli i po tech desetiletch budovn v dob vldy Rudolfa II. zstala kompozice krlovskho hradu vlastn nedokonena, nicmn prv v tomto ase dolo k nejvt souvisl stavebn akci profnnho charakteru na Praskm hrad od potku jeho existence do dneka. V posledn fzi tto rudolfnsk vstavby to byl prv Filippi, kdo vrazn slohov aktualizoval cel dlo a aplikoval formln apart mskho ranho baroka. Jeho projev tedy charakterizuje urit zjednoduen oproti manristick lenitosti a formln komplikovanosti tektonizace kompozinch vztah, plastizace forem a sklon k monumentalit. Vedle trvalch prac pro vlastn krlovsk Hrad byl Filippi zamstnn i na jinch csaskch stavbch, a ji pravch Lvho dvora na severnm pedpol Hradu, drobnch dokonovacch pracch v Csaskm mln v Bubeni a jinch. Pro csaem oblbenou bubeneskou oboru navrhl velkou zmeckou stavbu o osmdesti pokojch a dvou velkch slech, s jej realizac se vak ani nezaalo. etn zakzky zavedly Filippiho i na csask zmky, pedevm na velkch polabskch panstvch. Mon jet vznamnj ne v csaskch slubch byla Filippiho innost na poli sakrln architektury. Luternsk kostel na Mal Stran, zasvcen Nejsvtj Trojici, patil k protestantskm chrmm, jejich vznik umonil Rudolfv Majestt. Byl budovn pro komunitu hradanskch a malostranskch, pevn nmeckch lutern, k nim nleeli i pedn feudlov. Z nich nejvznamnj byl snad Jindich Julius kne Brunvicko-Lnebursk, kter od roku 1607 il trvale v Praze. Ponkud mlad prameny uvdj, e autorem projektu byl csask architekt a katolk, co v dob stavby ukazuje pomrn jednoznan prv na Giovanniho Mariu Filippiho, jak jako prvn upozornil Jrgen Zimmer a jeho atribuci pevzala i dal literatura. Zkladn kmen byl zejm do ji rozestavn stavby poloen 20. ervence 1611, a jet ne zcela ukonen, ale provozu schopn stavba byla vysvcena 26. ervence 1613. Vybavovn interiru trvalo jet nkolik let a hlavn olt vznikl a v roce 1618 dle nvrhu saskho dvornho architekta Giovanniho Marii Nosseniho. Plnovan ve hlavnho prel nebyly vbec provedeny. Pvodn zamlenou podobu kostela zachytily vkresy projektu, identikovan a publikovan ji Vojtchem Birnbaumem. Odkazem na prel mskho kostela S. Trinita dei Monti jako pmou pedlohu projektu prask fasdy poukzal Birnbaum velmi pesn na slohov vchodisko Filippiho projevu a na jeho nvaznost na tvorbu Giacoma della Porta. Dal della Portv kostel rovn z doby kolem roku 1580 S. Maria ai Monti byl vchodiskem kompozice lodi malostransk stavby, vetn mlkch kapl mezi vtaenmi pili a een bonch fasd. Charakteristick pro mskou inspiraci jsou jak motiv termlnch oken, tak mohutn valen klenby lenn pouze drobnmi vseemi. Ji Oldich Stefan upozornil na svrchovan progresivn motiv v kompozici stn lodi, kterm je omezen prbhu kompletnho klad pouze nad ionskmi pilastry lenn stn, zatmco nad archivoltami vklenkovch kapl jsou architrv a vlys vyputny a probh pouze msa. Ostatn na shodnm principu podvojnosti
30 Ivan Muchka, Styl architektury za RudolfaII.Italianismy ahispanismy vechch na rozhran renesance abaroku, in: E.Fukov (ed.), RudolfII.aPraha (cit. vpozn. 1), s.9394. 31 Tamt, s.94. 32 Kslohovmu charakteru brny viz: Pavel Preiss, Italt umlci (cit.vpozn. 3), s.80. 33 I.Muchka, Architektur unter RudolfII.(cit. vpozn. 23), s.93. 34 M.VilmkovF.Kaika, Kdlo panlskho slu (cit. vpozn. 24), s.388. 35 Jarmila Krlov, Italt misti Mal Strany na potku 17.stolet, Umn XVII 18/1970, s.561562; t, Architektura doby RudolfaII.(cit.vpozn. 1), s.160 (tamt star literatura). 36 P.Preiss, Italt umlci (cit. vpozn. 3), s.64; Pavel Vlek (ed.), Encyklopedie architekt, stavitel, kamenk azednk vechch, Praha 2004, s.174. 37 Josef ForbelskMojmr HorynaJan Royt, Prask Jezultko, Praha 1992, s.7374. 38 Jrgen Zimmer, Josephus Heinziusarchitectus cum antiquis comparandus.Pspvek kpoznn rudolnsk architektury mezi lty 15901612, Umn XVII 17/1969, s.233; Hilde Lietzmann, Die Deutsch-Lutherische Dreifaltigkeits, die sptere Ordenskirche Sta. Maria Victoria auf der Kleinen Seite zu Prag, Zeitschrift fr Kunstgeschichte 40/1977, s.211; Jarmila Krlov, Kostely esk amoravsk renesance. Pspvek ktypologii, Umn XXIX 29/1981, s.16a32. 39 Slavnost kladen asvcen zkladnho kamene byla bn provdna ji po zapoet stavby, kdy byly vyzdny zklady ahlavn konstrukce vyhnny do urit ve. Vzhledem kervencovmu datu kladen zkladnho kamene vtomto ppad lze hypoteticky pedpokldat zapoet stavby ji na potku stavebn sezony roku 1610, tedy necel rok po vydn Rudolfova Majesttu 9.ervence 1609. Vtom ppad by vymen, vykopn avyzdn zklad kostela azaloen hlavnch konstrukc probhlo na potku staveb sezony roku 1610, tedy pot, co se Filippi vrtil znkolikamsnho pobytu vItlii, ajet pedtm ne 1. jna 1610 opt odjel do Itlie ado Prahy se vrtil na sklonku roku 1611. 40 J.ForbelskM.HorynaJ.Royt, Prask Jezultko (cit. vpozn. 37), s.74. 41 Vojtch Birnbaum, Pvodn prel kostela P.Marie Vtzn na Mal Stran, Pamtky archeologick 34/19241925, s.219220; Pavel VlekEster Havlov, Praha 16101700, Praha 1998, s.1922; Mojmr Horyna, Bval luternsk kostel Nejsvtj Trojice na Mal Stran, Pdorys, pn ez, hloubkov ez, hlavn prel, bon prel, axonometrie, in: Vt Vlnas (ed.), Slva barokn echie, (kat. vst.), Nrodn galerie vPraze, Praha 2001, s.505506, .k.II/6.2. 42 Oldich Stefan, Barokn princip vesk architektue 17. a18.stolet, Umn VII 7/1959, s.306.
43 M.Horyna, Die rmischen Inspirationen (cit. vpozn. 3), s.142143; Analogick tvar uil po roce 1605 vrmovn prchod mezi poli bonch lod Svatopetrskho chrmu vm iCarlo Maderno (viz Howard Hibbard, Maderno and Roman Architecture 15801630, London 1971, s.155 ad.). 44 J.Krlov, Architektura doby RudolfaII.(cit. vpozn. 1), s.175; P.Vlek, Encyklopedie architekt (cit. vpozn. 36), s.174. 45 Itento typ fasdy m svj pvod vitalsk architektonick tradici. Vm sklonku 16.stolet ho pedstavuje kup. prel kostela S.Maria in Vallicella, dokonen Carlem Madernem (dle starho projektu Martina Longhi st.) vroce 1604. Typ byl pak pomrn asto uvn vrznch modikacch a do 18.stolet. 46 Tuto hypotzu vak teba brt velmi opatrn. Nvaznost kompozice na fasdu mskho kostela Il Ges je sice zejm, avak me bt zrovna tak dobe vsledkem Filippiho umleck orientace na dlo Giacoma della Porta. Co se jezuitsk stavebn praxe tk, pak prvem upozoruje nejnovj literatura, e termn jezuitsk slohraen badateli v19.stoletje historicky nepodloen, ae ipi siln centralizovan organizaci jezuitskho du icentrln projednvanch stavebnch plnech apodnicch nevedla nicmn jezuitsk stavebn praxe ktypologick jednot ani slohov uniformit (viz Richard Bsel, Jesuitenarchitektur in Italia 15401772,I.Teil, Wien 1986, s.12). 47 Eric Forsmann, Dorisch, ionisch, korintisch, Stockholm 1961, s.7476. 48 Tamt, s.9697. 49 Ji Kroupa, Umleck loha, objednavatel astyl na Morav doby barokn, in: Ji Kroupa (ed.), Vzrcadle stn, BrnoRennes 2003, s.3839. 50 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.14. 51 J.Krlov, Architektura doby RudolfaII.(cit. vpozn. 1), s.167. 52 Josef Mayer, Architektonick dlo Jana Domenica de Baris, in: Stalet Praha 5/1971, s.199209; Dobroslav LbalMilada Vilmkov, Architektura renesann, in: Emanuel Poche, Praha na svitu novch djin, Praha 1988, s.126128. 53 Dobroslav Lbal, Dv dvno zanikl architektonick dla prask renesance, in: Stalet Praha 8/1977, s.267273; D.LbalM.Vilmkov, Architektura renesann (cit. vpozn. 52), s.81. 54 Pavel Vlek, Prask architektura 15501650 (cit. vpozn. 1), s.350.
tektonickho systmu a vplovho zdiva by lennho masivn rustikou je zaloen i pekvapiv siln kompozin efekt Filippiho brny csaskho dvora v Bubeni z roku 1606. Vztah obou sloek skladby brny m jet manristicky nestabiln a fragmentarizujc vraz. Hlavn portl malostranskho luternskho kostela byl pak pmou citac rmce osovho okna v pate mskho Palce konzervtor na Kapitolu, kterm Michelangelovu fasdu v roce 1603 doplnil Giacomo del Duca. I tato kompozice pracuje s podvojnost a pronikem rmujc edikuly a vlastnho otvoru portlu, zvldnutch zde vak ve smyslu dynamickho sjednocen. Filippiho projekt kostela Nejsvtj Trojice na Mal Stran je vraznm poselstvm mskho ranho baroka a pedstavuje jak z hlediska stavebnho typu, tak architektonickch forem slohov svrchovan aktuln projev. Patrn z roku 1612 i 1613 pochz i Filippiho projekt pro stavbu poutnho kostela Nanebevzet P. Marie ve Star Boleslavi. Je pomrn tsnou variantou malostranskho luternskho chrmu, ovem s nkolika charakteristickmi obmnami. Dispozin typ irokho jednolod s bonmi vklenkovmi kaplemi a presbytem o pdorysu jednoho tvercovho pole a zvru nad plovlem je zcela shodn s kostelem na Mal Stran, stejn jako pomr hloubky ku ce lodi 2:1, jejho klenut mohutnou valenou klenbou lennou pouze zkmi vseemi i uit termlnch oken osvtlujcch bon kaple. Oproti prask stavb je na bonch stnch prostoru lodi prbn klad, oblamovan nad pilastry pil oddlujcch jednotliv kaple. Charakteristickm motivem jsou nekov schodit na kruchtu, zaloen na ovlnm pdorysu. Co se exteriru stavby tk, je i zde npadn citace bonch fasd mskho kostela S. Maria ai Monti. Hlavn prel je komponovno sloitji ne na projektu prask stavby, nem sice ve, ale je rozvreno do dvou kompozinch pater a celkem pti pol, z nich stedn ti pedstupuj v mlkm rizalitu, prochzejcm a do horn ttov ete. Krajn pole spodn ete jsou pomrn zk, v horn eti jsou nad nimi volutov kdla. Je velmi pravdpodobn, e celkov rozvrh fasdy byl inspirovn kompozic prel Il Ges v m, a nen vyloueno, e pmo na pn objednavatel. Uit ionskho du pilastr v hlavn eti zejm souvis s marinskm zasvcenm stavby. V interiru pak dominujc kompozitn d odpovd slavnostnmu prostoru P. Marie na nebe vzat. Novostavba vznamnho marinskho poutnho msta ve Star Boleslavi mla pot v nsledujcm ran baroknm obdob velk vliv na typologii interir kostelnch staveb v echch. Tento typ ovem nem s prostorovm rozvrhem kostela Il Ges nic spolenho a odvolvat se na nj je hrubou chybou. Staroboleslavskm kostelem vytvoil Filippi tm vzorovou realizaci kosteln stavby ranho baroka, a vznamn tak vstoupil do djin na ran barokn architektury. Dal Filippiho kosteln stavby kolegitn kostel v Arco (od roku 1613) a paulnsk kltern kostel ve Vranov u Brna (od 1617) jsou variantami obou eskch staveb. S Filippiho dlem je hypoteticky spojovna i skupina svtskch staveb, jejich autorstv je sporn. Pavel Vlek pesn konstatoval, e [] kdyby skuten vytvoil vechny pipisovan stavby, byla by to osobnost, kter dokzala promnit svj architektonick projev s kadou novou zakzkou. Variace tmatu triumfln brny, morfologick analogie i nvaznost na rudolfnskou architekturu, kterou stavebnk znal ze svch pobyt u dvora, vedly v ppad velkolep komponovanho peddvo zmku v Moravsk Tebov, budovanho kolem roku 1610, k pipsn Giovannimu Mariovi Filippimu. Ohlas jeho tvorby byl konstatovn i v ppad dvornch arkd Teufelova domu na Starm Mst v Praze, jeho stavbu provedl zejm Giovanni Domenico de Baris. Potek 17. stolet byl obdobm mimodn intenzivn stavebn innosti i ve vech praskch mstech, jejich domovn architektura vykazuje irok rejstk rznch italskch inspirac. Ji zanikl dm Lazara Henkle z Donnersmarku byl patrn prvnm ppadem uit monumentlnho du na prel v duchu palladianismu. Projekt, realizovan patrn s nkolikaletm zpodnm od roku 1609, vytvoil snad Vincenzo Scamozzi. Ji protobarokn monumentalita charakterizuje nkter prask domy ve druhm desetilet 17. stolet. Tehdy upraven domy U pti korun (p. 465I)
STUDIE 229
7. Star Boleslav, kostel P. Marie, interir, celkov pohled do chrmu smrem ke kniti (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 8. Praha, Star Msto, dm U pti korun (p. 465I), prel (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 9. Praha, Strahov, kostel sv. Rocha (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 10. Praha, Star Msto, luternsk kostel sv. Salvtora (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
55 D.LbalM.Vilmkov, Architektura renesann (cit. vpozn. 52), s.141; J.Krlov, Architektura doby RudolfaII.(cit. vpozn. 1), s.176; P.Vlek, Prask architektura 15501650 (cit. vpozn. 1), s.349. 56 Jarmila Krlov, Italt misti Mal Strany (cit. v pozn. 35), s.545581. 57 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.34. 58 Fenomnem pevn gotickho slohu ve stedoevropsk architektue 16. a17.stolet se zabval Viktor Kotrba (esk barokn gotika, Praha 1976, s.1923) akonstatoval, e vpevn gotickho slohu lo oslohov fenomn projevujc se vsakrln architektue cel Evropy bez rozdlu jazykov, kulturn neb nboensk pslunosti [], (s.23).
v Melantrichov ulici i p. 551I na Staromstskm nmst maj pomrn stroh fasdy, korunovan vraznmi tabulovmi tty s volutovmi kdly. Velmi reprezentativnm podnikem byla pestavba malostransk radnice v letech 16171619, dokonen stavbou tt po roce 1628. Na jej realizaci se podleli Giovanni Battista Bussi de Campione a Domenico de Bossi, pi stavb tt pak Pietro Piscina. Pipsn projektu Giovannimu Mariovi Filippimu prvem odmtl Pavel Vlek, kdy konstatoval, e: Je to stavba veskrze pozdn renesann [], kter je patrn nejtypitj ukzkou pozvoln zanikajcho vrstvenho systmu [] Na rozdl od Filippiho prac je tak poznamenna zaalpskou tradic [] Ve svtsk i crkevn architektue pedstavovala Filippiho tvorba slohov nejprogresivnj polohu soudob architektury. Jejm protikladem byla posthumn gotika, kombinovan s nktermi renesannmi kompozinmi motivy a tvaroslovm, ovldajc stle jet vznamnou st sakrln tvorby. Do roku 1601 roziovan kostel Nejsvtjho Salvtora pi jezuitsk koleji Klementinum je typickm pkladem takov slohov konfuze. Trojlod o hloubce pti klenebnch pol kter navzalo na men kostel, v letech 15781582 vybudovan Marcem Fontanou di Brusata na mst
STUDIE 231
11. Praha, Mal Strana, Vlask pitl kostel Nanebevzet P. Marie a sv. Karla Boromejskho, interir (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 12. Praha, Mal Strana, Valdtejnsk palc, hlavn prel (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
59 D.LbalM.Vilmkov, Architektura renesann (cit. vpozn. 52), s.112. 60 Kroku 1606 zachytil fasdu velmi vrn Sadelerv prospekt Prahy, kter na zklad kresby Philippa van der Bossche vyryl JanWechter. 61 P.Vlek, Prask architektura 15501650 (cit. vpozn. 1), s.348. 62 Mojmr HorynaPetra Oulkov, Kostel Nejsvtjho Salvtora aVlask kaple, Kosteln Vyd 2006, s.9. 63 J.Krlov, Centrln stavby (cit. vpozn. 1), s.7783. 64 Tamt, s.79. 65 J.Mayer, Architektonick dlo Jana Domenica de Baris (cit. vpozn.52), s.208.
presbyte gotickho dominiknskho kostela sv. Klimenta vyuilo hmoty mezilodnch pil stedovkho kostela znienho v roce 1420, na jeho mst byly v nsledujcch desetiletch vystavny men domky. Ty vykupovali jezuit po roce 1593, kdy chystali vstavbu tlodnho kostela. Hlavn lo kostela je klenuta hrotit prolovanou klenbou s vraznmi tbokmi vseemi. Vraznm gotismem v kompozici stn hlavn lodi je vyputn klad nad hlavicemi pilastr a pm dosed patench st klenby. V ken byla ji tehdy vybudovna kupole bez tamburu. Prel naproti tomu jak ns informuj dobov zobrazen bylo koncipovno jako typicky italsk kosteln fasda s hlavn et lennou monumentlnmi pilastry, s tabulovm ttem rmovanm volutovmi kdly a trojic krsnch renesannch portl, kter jsou v prel zachovny i po ran barokn pestavb. Sama stavba kostela je autorsky neuren, nutn opravy v roce 1609 navrhovali Giovanni Maria Filippi a kamenk Antonio Brocco. Votivn kostel sv. Rocha pi brn Strahovskho kltera se zavzal vybudovat csa Rudolf II. jako dk za odeznn moru v roce 1599. Byl stavn v letech 16031612, dokonovn jet v nsledujcch ltech a po pokozench opravovn jet ve tetm desetilet 17. stolet. Pdorys je koncipovn jako dynamick centrla, hlavn prostor nad hloubkov protaenm osmihelnkem je v ose a ve vchodn sti lodi oteven do t bonch prostor nad pdorysy pti stran osmihelnk. Oktogonln centrla je tak kombinovna s dispozinm typem latinskho ke. Vnj objem tvoen skladbou polygon pipomene gotick stavby. Fasdy kombinuj gotizujc formy oken, okennch krueb a oprnch pil a charakteristick manristick formy rustikovan liznov rmy, prbn klad, vpadl a vystoupl pravohl pole, niky a ovln lich oknka, portly realizovan a 1617. V interiru jsou stny lenny thlmi, z hlediska klasickch architektonickch princip dispropornmi pilastry s ionskmi redukovanmi hlavicemi, na kter pmo dosed pata neckov klenby, lenn tbokmi vseemi. Autorstv stavby bylo v literatue eeno rznm zpsobem. Josef Mayer pedpokldal projekt Giovanniho Domenica de Baris, Jarmila Krlov to argumentovan odmt a uvauje o monosti nvrhu Giovanniho
STUDIE 233
Marii Filippiho nebo Giovanniho Battisty Bussiho. Poslednho ze jmenovanch uvauje jako nejpravdpodobnjho architekta stavby i Pavel Vlek. Shodn lze charakterizovat i stavbu kostela sv. Salvtora, kter staromstsk luternsk obec budovala po vydn Rudolfova Majesttu v letech 16111614. Fasdy kombinuj gotizujc formy oken s krubami v presbyti a prel s formami klasickho pvodu a charakteristickmi manristickmi dekorativnmi motivy: rozat tty mench oken s drobnmi obelisky v ose, volutov koruny oprnch pil, dekorace vlysu rozetami, festony a maskarony, vredemanovsk dekorativn rmce drobnch ovlnch oknek. Interir kostela tvo trojlod o hloubce ty pol, s emporami nad postrannmi lodmi, knitm o hloubce dvou pn obdlnch pol se zvrem nad pdorysem pti stran desetihelnka. I zde valen klenba hlavn lodi, lenn tbokmi vseemi, dosed pmo na hlavice pilastr osazujcch mezilodn pile. Tento neklasick kompozin stav zstal zachovn i po baroknch pravch. Hypotza Filippiho autorstv byla prvem odmtnuta. Autorstv Giovanniho Domenica de Baris je obecn pijmno i nejnovj literaturou. Tm souasn s pedchozmi stavbami byl budovn kostelk Nanebevzet P. Marie a sv. Karla Boromejskho pi Vlaskm pitle na Mal Stran. Sirotinec, pitl i kolu budovali prat Italov v sti msta, kterou regulac upravil v roce 1588 Ulrico Aostalli a kter byla tm vhradn osdlena umlci a emeslnky italskho pvodu. Zasvcen Nanebevzat P. Marii a jednomu z nejvznamnjch svtc katolick reformace, milnskmu arcibiskupovi a kardinlovi kanonizovanmu v roce 1610, mlo nepochybn nboensky reprezentativn vznam, stejn jako zasvcen Vlask kaple pi staromstsk jezuitsk koleji. Na mst zahrad a domu stavitele Domenica de Bossi, koupench do roku 1602, byl patrn do roku 1608 vystavn pitl a kostelk vznikal a mezi lety 16111617. Vznam akce podtrhlo i svcen praskm arcibiskupem Janem Loheliem v ervenci 1617. V souasnosti je stavba tvoena lod o hloubce ty pol a knitm o dvou polch, z nich prvn tvercov je pekryto kupol bez pendentiv, a druh, lehce pn obdln, je samotnm zvrem. Lo, provzen po stranch protjkovmi adami irokch kapl mezi pili obvodov zdi, pedstavuje nejbnj typ hloubkovho prostoru italsk pozdn renesance a ponajcho baroka. U ns zcela neobvykl je vak tvar siln stlaen valen klenby vynen masivnmi konzolami, mezi nimi jsou pravohl vsee. Nzory na djiny vstavby kostelka se li. Star literatura pedpokldala, e do roku 1617 vznikla pouze centrln st stavby a lo s kaplemi byla pistavna a v ptm desetilet 17. stolet, kdy byl roziovn i pitl. Naproti tomu Jarmila Krlov uvauje vznik stavby v jedin etap i s odkazy na monou italskou pedlohu, kapli zmku Buonconsiglio v Tridentu. Jej zvry pijala i mlad literatura. Jako autoi projektu jsou pedpokldni rektoi italsk kongregace Domenico de Bossi a Pietro della Pasquina. Z uvedenho letmho pehledu prask architektury potku 17. stolet je zejm, e Praha, kde se v roce 1610 Karel krta narodil, byla vznamnm umleckm centrem. Manristick i postgotick tendence byly konfrontovny s ji baroknmi tvrmi idejemi, inspirovanmi pedevm souasnou mskou produkc. Prv tato orientace pak pipravila pdu pro pijmn dalch italskch inspirac v nsledujcch desetiletch. Porka povstn eskch stav a nsledn sankce znan zashly do sloen esk lechtick i mansk spolenosti, a tak ovlivnily sociln skladbu stavebnk. Intenzivn stavebn innost prvnch dvou desetilet 17. stolet po roce 1620 polevila, objevili se vak zhy nov a nron stavebnci pedevm v okruhu vysok lechty a katolick crkve. Progresivn slohov orientace na italskou protobarokn a ran barokn tvorbu byla nadle poslena jak dky kulturn orientaci objednavatel, tak vlivem stle slcho plivu italskch stavitel a stavebnch emeslnk, kte v obdob ranho baroka pedevm v Praze pevldali.
66 J.Krlov, Centrln stavby (cit. vpozn. 1), s.81; J.Krlov, Architektura doby RudolfaII.(cit. vpozn. 1), s.171. 67 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.24. 68 J.Krlov, Architektura doby RudolfaII.(cit. vpozn. 1), s.173. 69 P.Vlek, Praha 16101700 (cit. vpozn. 1), s.24. 70 J.Mayer, Architektonick dlo Jana Domenica de Baris (cit. vpozn. 52), s.202204. 71 D.LbalM.Vilmkov, Architektura renesann (cit. vpozn. 52), s.82. 72 P.Preiss, Italt umlci (cit. vpozn. 3), s.92 (tamt odkazy na star literaturu). 73 J.Krlov, Architektura doby RudolfaII.(cit. vpozn. 1), s.173175. 74 P.Vlek, Praha 16101700 (cit. vpozn. 1), s.3839.
13. Praha, Mal Strana, Valdtejnsk palc, Valdtejnsk zahrada, pohled pes parter a cestu s alej soch smrem k lodii (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 14. Praha, Mal Strana, Valdtejnsk palc, pohled z pijmacho salonu do mytologick chodby (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 15. Praha, Mal Strana, Valdtejnsk palc, kaple (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
Hned v prvnch ltech po blohorsk bitv byl nepochybn nejvznamnjm stavebnkem v echch Albrecht z Valdtejna. Bezohledn avanturista, vynikajc a staten vojk i znamenit organiztor a hospod s nepochybnmi rysy geniality se rozhodl i architektonickmi a umleckmi podniky vytvoit reprezentativn rmec sv zvratn kariry. Jeho ambice stavebnka byly jist ovlivnny ivotem u dvora i pmm poznnm Itlie pi kavalrsk cest v letech 15991602 a znovu pi pouti do Loreta 1612. Jako zemsk velitel armdy v echch, porunk smiickho ddictv a majitel mnoha dalch panstv zskanch z konskac pipravoval ji od roku 1621 stavbu praskho palce, a zhy pot zaal zvelebovat msto Jin, centrum svho deikomisnho dominia. Pro realizaci svch podnik zamstnal Valdtejn pomrn poetnou skupinu italskch stavitel, jejich podl na jednotlivch stavbch nen doposud zcela pesn vymezen. Nepochybn nejvt osobnost z nich byl Giovanni Battista Pieroni da Cagliano, Florenan, syn architekta Alessandra Pieroniho, kter po vyuen u otce se zdokonalil i v ateliru vdho orentskho architekta Bernarda Buontalentiho. Pieroni byl architektem intelektulem, kter absolvoval studium prv na univerzit v Pise a zabval se i adou prodnch a technickch obor. Doloeny jsou jeho zk vztahy s Galileem Galileim i pozdji s Johannem Keplerem. Ji od mld se zabval matematikou a v souvislosti s tm i fortikan architekturou, j vnoval i teoretick traktt. Do stedn Evropy se vydal zejm na jae roku 1622 jako pevnostn inenr do csaskch slueb. Na podzim tohoto roku je doloen v echch, kde do kontaktu s Valdtejnem vstoupil v rmci svch inenrskch povinnost, kdy vypracoval nvrhy na zdokonalen opevnn Prahy. V roce 1622 zaal Valdtejn skupovat dal nemovitosti v arelu budoucho palce, kdy velk Trkovsk palc s rozshlou zahradou zskal ji o rok dve. S jedinou a nepodstatnou vjimkou Feldovskho domu zskal Valdtejn vech dvacet est nemovitost na mst palcovho arelu do roku 1624. Ji dve ovem zapoaly prce s bournm nkterch objekt a ppravn prce na pestavbu Trkovskho domu. Na tyto prce dohlel Giovanni Battista Marini z Milna. Dle starho Balbnova daje se na stavb pracovalo nepochybn ji v roce 1623 a prce vedl Marini, kter vak pracoval zejm dle projektu Giovanniho Battisty Pieroniho. Nalezen Pieroniho autografy pdorysu prvho patra palce, zachycujc vskutku provedenou stavbu jenom s nkolika mlo charakteristickmi
75 Zdenk Hojda, Albrecht Vclav Eusebius zValdtejna. Meznky ivota, in: Mojmr Horyna (ed.), Valdtejnsk palc vPraze, Praha 2002, s.2946. Vtto krtk, ale znamenit strukturovan aobsan studii viz iodkaz na nejdleitj star literaturu. 76 Pavel Zahradnk, Djiny Valdtejnskho palce, in: M.Horyna (ed.), Valdtejnsk palc (cit. vpozn. 75), s.5051; Mojmr Horyna, Stavebn vvoj Valdtejnskho palce, in: M.Horyna (ed.), tamt, 2002, s.91. 77 J.MorvekZdenk Wirth, Valdtejnv Jin, Praha 1946. 78 Jarmila Krlov, Giovanni Pieroniarchitekt ?, Umn XXXVI 36/1988, s.511. 79 Tamt, s.511. 80 Tamt, s.511. 81 Tamt, s.512. 82 M.Horyna, Stavebn vvoj Valdtejnskho palce (cit. vpozn. 76), s.92. 83 P.Zahradnk, Djiny Valdtejnskho palce (cit. vpozn. 76), s.50. 84 Tamt, s.51. 85 J.Krlov, Giovanni Pieroniarchitekt ? (cit. vpozn. 78), s.528 (sodkazem na pednku Luigiho Zangheriho).
16. Praha, Mal Strana, Michnovsk palc, zahradn prel (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 17. Praha, Mal Strana, kostel P. Marie Vtzn, prel (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
detailnmi odchylkami, svd pro jeho autorstv celkov koncepce stavby. Od roku 1625 je pak ve Valdtejnovch slubch doloen Andrea Spezza, kter jako vynikajc praktik a architekt pevzal provdn praskho palce a pedevm jinskch kol: rozen zmku a budovn valdick kartouzy. Nicollo Sebregondi, kter vstoupil do Valdtejnovch slueb a v roce 1630, byl zamstnn pedevm na jinskch zakzkch, kdy prask palc byl tehdy ji tm hotov. Sebregondimu lze snad pipsat kompozice nkterch portl (kup. portlu kaple v pzem), zzen velkho slepho portlu ve stedu hlavnho prel, kter tvo v rozlehl horizontln ploe vrazn osov a vertikln akcent, a rovn snad doplnn kompozice vchodn a zpadn fasdy prvnho ndvo polosloupy oddlujcmi jednotliv pole. V dob svho vzniku byl Valdtejnsk palc v praskm prosted zcela mimodnou realizac, uvdjc k nm vechny nleitosti nejnronj rezidenn architektury soudob Itlie. Urbanisticky pozoruhodnm rysem bylo vytvoen novho nmst ped jeho hlavn fasdou. Ohromn hlavn sl i vysoce psobiv gradace prostor s bohatou a ikonogracky jednotn koncipovanou vzdobou, oslavujc stavebnka v mnohohlasu tmat, byly vznamnmi inovacemi v prask rezidenn architektue. Valdtejnsk palc [] se stal pro dal lechtick sdla vzorem. Svou monumentalitou a spojenm se zahradou [] byl k tomu pmo peduren. Palc tvo jaksi mezistupe pechodu od pozdn renesann architektury k baroku. Prv svou velikost a programem npln je ji barokn, kdy jednotliv architektonick detaily rmec renesance nepekonaly.
86 Tyto odchylky pesn vypotv J.Krlov (Giovanni Pieroniarchitekt ?, cit vpozn. 78, s.528) asprvn konstatuje, e dokldaj, e oba vkresy nejsou dokumentac hotov stavby, ale vznikly vjejm prbhu, i spe na jejm potku. Zd se, e pln zbolognsk univerzitn knihovny je star ne vkres zorentskch Uffizi, nebo na nm jet nen zakreslen Feldovsk dm, kter byl zakoupen a vroce 1627. Pdorys tohoto domu ovem je ji na orentskm plnu, co snad naznauje jeho vznik vuvedenm roce nebo pozdji. Dle to dokld, e zmnyzaslepen krajn okenn osy velkho slu na jin stran vsouvislosti sdruhotnm zzenm slepho stednho portlu hlavnho prel ilenn zpadn avchodn stny prvnho ndvo polosloupybyly provedeny a po roce 1627. J.Krlov pedpokld, e uveden plny svd oPieroniho autorstv zahradn lodie palce, nikoli vak cel stavby, ji povauje za dlo Andrey Spezzy. Rozvrh celho pdorysu vak dokld, e koncept lodie vznikl nepochybn souasn seenm ostatnch st hlavn budovy palce. Zd se tedy, e celkov koncept stavby je vskutku dlem Pieroniho, pi provdn doplnn apozmnn zejm jednak Andreou Spezzou aposlze ivdetailech Nicollem Sebregondim. Naposledy se podrobn vkresm vnoval Petr Fidler ve stati Valdtejnsk palc vrmci evropsk architektury, in: M.Horyna (ed.), Valdtejnsk palc (cit. vpozn. 75), s.140144. 87 J.Krlov, Giovanni Pieroniarchitekt ? (cit. vpozn. 78, s.528), mu pipisuje motiv ady velkch vik, kter nen italskho, ale zalpskho pvodu. Vpvodnm stavu byly pdy palce vyuity jako podkrov pro ubytovn sluebnictva. 88 Valdick kartouza byla budovna od roku 1627 dle projektu Andrey Spezzy, kter vypracoval idevn model arelu. Pro uvaovan
18. m, kostel S. Maria Vittoria, hlavn fasda (repro dle: http://commons. wikimedia.org/wiki/File:Santa_ Maria_della_Vittoria_-_facciata_-_ Gaspa.jpg) 19. Praha, kaple sv. Ma Magdalny pod Letnou (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 20. Praha, Hradany, Loreta, Svat che (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
Pieroniho podl (J.Krlov, Giovanni Pieroniarchitekt ?, cit. vpozn. 78, s.523) zde nen nejmench podklad. Spezza prokzal svou schopnost koncipovat monumentln sakrln stavby ji pi stavb kostela kamadulskch benediktin vBielanech uKrakova (od roku 1617). Stavba, kter byla dokonena a vroce 1642, byla koncipovna jako monumentln jednolod sbonmi kaplemi charakteristickho italskho typu. Celkov koncepce stavby iuit termlnch oken adal msk motivy naznauj snad vliv eskch kostel Giovanniho Marii Filippiho, kter Spezza poznal pi svm praskm pobytu vroce 1616. Vsoudob polsk architektue mla stavba vrazn slohotvorn potencil. (Mariusz Karpowicz, Sztuka polskaXVII.wieku, Warszawa 1975, s.18). 89 Michaela Lenkov, loha architekta Nicola Sebregondiho ve slubch vvody Albrechta zValdtejna, Zprvy pamtkov pe 58/1998, s.16 ad. 90 Sebregondi je zejm autorem projektu pozoruhodn centrly kostela sv.Jakuba. Vletech 16241626 vypracoval Giovanni Battista Pieroni pt nvrh pro jinsk kostel. Ti znich eily stavbu jako hloubkov jednolod, piem jedna zvariant pedpokldala zejm dvouvov prel. tvrt eil kostel jako centrlu skruhovou lod, proloenou eckm kem, apt se bl provedenmu stavu. (Petr Fidler, Valdtejnovi pomocnci. Stavitel aarchitekti, in: Elika FukovLadislav epika (edd.), Albrecht zValdtejna. Inter arma silent musae?, (kat. vst.), Praha 2007, s.9697 a488). Proveden centrla nad eckm kem pipomn star Sebregondiho mskou stavbu, kostel S.Maria del Pianto, budovan od roku 1612. Jinsk kostel vykazuje charakteristick msk valen klenby spravohlmi vseemi akazetovm lennm. Interir charakterizuje idokonal ctn klasickch dovch tvar. Pavel Vlek vyjdil hypotzu, e centrla kostela sv.Jakuba vJin je pouze st zamlenho velkho chrmu, jeho lo sbonmi kaplemi nebyla provedena (viz: Pavel Vlek, Dientzenhoferv skic aesk architektura 16401670, Umn XXXVII 37/1989, s.485). Tato hypotza nen nijak podloena avyvracej ji znm star Pieroniho plny icelkov urbanistick situace stavby, kter by spipojenou lod skaplemi kolidovala sulin trasou vedenou od mstsk brny. innost Pieroniho pro dal stavebnky ji zpracovali J.Krlov (Giovanni Pieroniarchitekt?, cit. vpozn. 78, s.511542) anovji P.Fidler (Valdtejnovi pomocnci, cit. vtto pozn. ve, s.88101). 91 Soupisy tzv. frdlantsk konskan komise zroku 1634 dokldaj pln dokonen palce svjimkou krajnho vchodnho kdla smrem kjzdrn, kter bylo dokoneno pouze vhrub stavb
V komplexu Valdtejnskho palce vzbuzovala trvale nejvt zjem historik ohromn zahradn lodie. Pieroniho autorstv je doloeno pmo zachovanm vkresem uloenm ve orentskch Uffizich. Oldich Stefan hledal inspiran zdroj kompozice v portiku dmu v Livornu, kter dle projektu Pieroniho uitele Bernarda Buontalentiho realizoval jeho otec Alessandro Pieroni roku 1594. Motiv ml vak v italsk architektue 16. stolet podstatn del tradici. Velk sl spojen se zahradou navrhl ji Rafael pro mskou vilu Madama, krtce pot pak v roce 1525 i Giulio Romano pro kasino vily Lante na Janiculu v m a nsledn i v mantovskm palci del T. V druh polovin 16. stolet lze v italsk tvorb najt celou adu podobnch prostor a objevuj se i v zalpsk produkci, pedevm v Rakousku a Bavorsku. Pes zejmou nvaznost na star pklady vak npadn osamostatnn motivu, dominujcho rozlehl zahrad palce, dv prask verzi tmatu citeln barokn ladn. Prv proto je patrn i jej ohlas v esk architektonick tvorb nsledujcch desetilet. Druhou vznamnou praskou palcovou stavbou druh tvrti 17. stolet byl pouze sten realizovan palc Michn z Vacnova na jezd. Podstatn pnos pro poznn pvodnho projektu tto stavby pinesly prce Pavla Vlka. Star renesann dm se zahradou, pipisovan Ulricu Aostallimu, koupil v roce 1624 od Zuzany z Thurnu Pavel Michna z Vacnova, krtce pedtm projevil zjem o tuto stavbu i Albrecht z Valdtejna. Pestavba renesannho domu zapoala zejm a po smrti Pavla Michny a do roku 1644 byla jenom z men sti hotova. Stavbu provdli dajn kamenick mistr Zachari Campion de Bussi a stavitel Jakub Colombo. Autor projektu nen znm, o jeho umleckch kvalitch vak svd dokonale vyven, psobiv gradovan i tvarov vzcn ist architektura zahradnho prel. Z velkolep symetrick kompozice, rozloen kolem dvou ndvo a s vnjm peddvom oddlenm od ulice zd s brnou, byla realizovna pouze men st. Peddvo, ob ndvo i zahrada mly bt propojeny pozoruhodn rytmizovanmi trojlodnmi prjezdy, jak ve stedoevropsk architektue t doby nemaj obdoby. Tyto prjezdy stejn jako pozoruhodnou gradaci jednotlivch prostor i horizontlnch
STUDIE 239
a vertiklnch komunikac dokld barokn kopie pdorysu pzem v souboru pln tzv. Dientzenhoferova skice, uloenho v knihovn Bavorskho nrodnho muzea v Mnichov. Umleckou nronost podniku prokazuje znamenit tukov vzdoba jak rizalit zahradnho prel, tak prostor v pzem zahradnho traktu, proveden Domenicem Gallim, patrn pbuznm Santina Galliho, kter se o dv desetilet dve podlel na vzdob velkho slu Valdtejnskho palce. V Michnov palci vznikla nepochybn ta nejzvltnj architektura 17. stolet v Praze. Architektura pli skuten, pli klasick a pli italsk [] stoj navc velmi blzko msk architektue, lze jej porovnat pedevm s Algardiho vilou Doria Pamphili. To ve dovoluje pedpokldat, e stavba vznikla na zklad projeknho importu pmo z Itlie. Hospodsk zhroucen rodu bohuel nedovolilo celou stavbu dokonit a ji v 17. stolet byla deformovna nktermi nevhodnmi zsahy. Proti Valdtejnov a Michnov rezidenci byly csask stavebn podniky na Praskm hrad, provdn od roku 1635 praskmi italskmi staviteli Santinem Bossim, Antoniem Quadrim, Antoniem Roberem a kamenkem Zachariem Bussim de Campione, a pozdji od roku 1638 pod vedenm architekta Giuseppe Matteiho, pomrn skromn. I zde brzdily umleckou invenci pkazy k etrnosti, take nejvznamnjm Matteiho praskm dlem je vybudovn komunikan rampy, spojujc horn dl Ostruhov ulice s nmstm ped Hradem, dokonen 1643. Po razantnm a odvnm vystoupen generla bosch karmelitn Domenica a Jesu Maria v dramatu na Bl hoe rozhodl se csa Ferdinand II. zaloit nov kltery du v Praze a ve Vdni. V Praze zvolili karmelitni pro sebe nedvno dokonen luternsk kostel na Mal Stran, zasvcen Nejsvtj Trojici. Darem od csae a generla Martina Huerty zskali i sousedn domy pro zzen kltera. Generln vik Kapar Arsenius z Radbuzy uvedl karmelitny dne 7. z 1624 do novho kostela, kter nsledujcho dne vysvtil apotolsk vizittor minoritskho du Jan Savonanti ke cti P. Marie Vtzn a sv. Antonna Padunskho. V nsledujcch ltech byly zskan budovy stavebn upravovny pro ely kltera a kostel bylo teba vybavit mniskm chrem, kter u bosch karmelitn byl vdy za hlavnm oltem. Na vchodn stran by ovem pstavba chru zasahovala do veejnho prostoru dnen Karmelitsk ulice, jedn z hlavnch komunikac Mal Strany. Proto bylo rozhodnuto obrtit orientaci chrmu, knit zdit zpadn od lodi a za nm vybudovat prostor mniskho chru s pdorysn plovlnm zvrem. Tato prava byla ukonena v roce 1634, kdy v roce 1631 a 1632 byla stavebn innost peruena saskou okupac Prahy. Architektonicky byl tento podnik zcela nenron. Teprve nsledn, do roku 1642, bylo realizovno vrazn hlavn prel z prostedk mnoha drc, mezi ktermi vynikal zejmna don Balthasar de Marradas. Mezi fasdou a ulin rou byla vyzdviena terasa se irokm vstupnm schoditm. Monumentln prel tak zskalo vhodn komponovan pedpol a podobn jako nov nmst ped hlavnm prelm Valdtejnskho palce je i tento prostor asnm pkladem ran barokn urbanistick korektury pvodem stedovk situace. Tos fasda s velkm tabulovm ttem, provzenm volutovmi kdly nad postrannmi osami, je hojn uvanm typem mskho prel. Nejbli pedlohou pro praskou realizaci byla zejm fasda, kterou Giovanni Maria Soria na objednvku kardinla Scipiona Borghese v ltech 16241626 vyzdobil msk kostel nov upraven a vysvcen prv ke cti P. Marie Vtzn. Srovnn prask a msk stavby ukazuje npadnou podobu jak v rozvrhu, tak v celkovm obrysu fasdy, tedy prv v tch momentech een, kter identikuje i jen zbn vnmajc divk. Citace msk pedlohy m zde nboensky argumentan vznam, naznaujc rovnomocnost obou kostelnch staveb, vzanch na blohorsk marinsk zzrak. Vedle karmelitn a jezuit vyvjel velkou rekatolizan aktivitu i d kapucn, povolan do Prahy arcibiskupem Zbykem Berkou z Dub v roce 1599 a usazen na Hradanech od nsledujcho roku. V rmci ehol sv. Frantika jej reformovanou vtv jsou i kapucni byla pstovna cta k P. Marii, mimo jin i kult P. Marie
92 93 94 95 96
97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107
108 109 110 111 112 113 114
115
ajeho interiry byly nehotov (M.Horyna, Stavebn vvoj Valdtejnskho palce, cit. vpozn. 76, s.111). P.Fidler, Valdtejnsk palc (cit. vpozn. 86), s.176177. P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.53. P.Fidler, Valdtejnsk palc (cit. vpozn. 86), s.143 a145. Oldich Stefan, Oarchitektonickm tvaru Valdtejnsk Loggie vPraze, Umn 11/1938, s.319325. Ktypologii lodie viz: Petr Fidler, Loggia mit Aussicht. Prolegomena zu einer Typologie, Wiener Jahrbuch fr Kunstgeschichte 40/1987, s.88. J.Krlov, Giovanni Pieroniarchitekt? (cit vpozn. 78), s.529; P.Fidler, Valdtejnsk palc (cit. vpozn. 86), s.176177. P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.52. P.Vlek, Dientzenhoferv skic (cit. vpozn. 90), s.473496; P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.5360. Emanuel PochePavel Preiss, Prask palce, Praha 1973, s.34. Z.Hojda, Albrecht Vclav Eusebius zValdtejna (cit. vpozn. 75), s.33. Cyril Merhaut, OMal Stran, Praha 1956, s.40. P.Vlek, Dientzenhoferv skic (cit. vpozn. 90), s.492493. P.Preiss, Italt umlci (cit. vpozn. 3), s.255. P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.58. P.Vlek, Dientzenhoferv skic (cit. vpozn. 90), s.493; P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.55. Pod tmto jmnem se skrv dd Jana Blaeje Santiniho-Aichela, zednk Antonio Akel, jeho jmno vpsan podob tehdy povliv kolsalovizV.Kotrba, esk barokn gotika (cit. vpozn. 58), s.126129. P.Preiss, Italt umlci (cit. vpozn. 3), s.159160; P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.6768. P.Preiss, Italt umlci (cit. vpozn. 3), s.160. J.ForbelskM.HorynaJ.Royt, Prask Jezultko (cit. vpozn. 37), s.3436. Tamt, s.40. Tamt, s.8687. Tamt, s.88. Naden zmarinskho vtzstv na Bl hoe bylo vkatolickm tboe velmi siln. Vm mu byl vnovn karmelitsk kostel sv.Pavla, kter po pestavb byl nov vysvcen ke cti P.Marie Vtzn ana jeho hlavnm olti byl strakonick obrzek trvale umstn, kdy do Prahy byla zaslna dotkan kopie. Viz J.ForbelskM.HorynaJ.Royt, Prask Jezultko (cit. vpozn. 37), s.3638. Jak zmnno ve, msk kostel choval originl zzranho obrazu, prask pak jeho dotkanou, tedy co do pravosti rovnomocnou kopii. Tyto obrazy byly centry marinsk cty na obou mstech. Shoda een fasd mla vyjditdle dobovho chpnprv vztah obou staveb kvysoce cenn svtostin. Viz J.ForbelskM.HorynaJ.Royt, Prask Jezultko (cit. vpozn. 37), s.88.
21. Praha, Star Msto, bv. jezuitsk kostel sv. Salvtora, prel (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 22. Praha, Star Msto, Klementinum, hlavn prel, pohled od nro Kiovnick a Platnsk ulice (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 23. Praha, Star Msto, Klementinum, bval refekt, celkov pohled (foto: Nrodn knihovna esk republiky Ivan Krl)
Loretnsk. Ji v 16. stolet bylo Loreto astm clem zbonch poutnk z ech a kult P. Marie Loretnsk je u ns doloen od osmdestch let 16. stolet v Horovskm Tn. Jeho prudk rozkvt nastv ovem po bitv na Bl hoe. Prask Loreta pat k prvnm realizacm tto doby. Inicitorkou a fundtorkou byla Benigna Kateina z Lobkovic, kter koupila domy a pozemky a od potku hodlala budovan poutn msto svit do sprvy kapucn ze sousednho kltera. Pro stavbu Svat che byl z Vdn povoln Giovanni Battista Orsi, jeden z architekt, kte se krtce pedtm podleli na stavb svat che ve vdeskm kostele sv. Augustina na zklad pesnch men vykonanch pmo v Loretu. Prask Svat che, vybudovan v letech 16261627, je i proto velmi pesnou kopi marinskho domku v italskm Loretu. 25. bezna 1631 byla kaple vysvcena kardinlem Harrachem. Rozsah pozemk zskanch hrabnkou Lobkovicovou jet ped zapoetm stavby svd pro to, e ji pvodn byla zamlena stavba ambit s eln v, jejich pdorys byl vymen v roce 1631, avak realizace zapoala a roku 1634. I stavbu ambit a hodinov ve provdl Giovanni Battista Orsi a po jeho smrti Andrea Allio a poslze Silvestro Carlone. Stavba ambit trvala nkolik desetilet a postupn doznala adu vylepen a zmn, do denitivn podoby byla dovedena a v 18. stolet. Nicmn ji v podob zamlen na potku podniku ve tetm desetilet pedstavuje prask Loreta asn pklad typu poutnho msta s ambity, tak charakteristickho prv pro barokn architekturu v echch. Vedle svho hradanskho kltera zskali kapucni v roce 1630 s povolenm csae Ferdinanda II. oputn pitl na Novm Mst v Praze. Stavba kltera s kostelem sv. Josefa probhla v letech 16361641 a jsou u n uvdni stavitel Melchior Meer s polrem Gionem Decapaolim, patrn na doporuen strahovskho opata Kapara Questenberga, bratra hlavnho dontora stavby dvornho vlenho rady Gerharda Questenberga. Vykonvali snad pouze technick dozor, nebo jak kostel, tak klter pedstavuj typick pklady krajn jednoduch kapucnsk architektury zvazn v celm du. Mimodn zajmavou a autorsky dosud neurenou stavbou je kaple sv. Ma Magdalny na vinici pod Letnou, kterou v roce 1635 dal vystavt probot staromstskho cyriackho kostela sv. Ke Vtho. Kaple, kter se objevuje na krtov obraze Sv. Vclav lisuje men vno, pee hostie a okopv vinici z roku 1641, je zaloena na ovlnm pdorysu. Jej obvodov ze je vn i uvnit lenna do esti pol. Vnitn prostor se otevr do esti vklenk, oddlench pili, lennch jet nikami. Nzk zvonovnicov b je na vrcholu osazena thlou lucernou. Pokus pipsat tuto stavbu Janu Dominikovi de Baris je open o urit formln podoby s lennm fasd kostela staromstskch lutern. Jde ovem o uit dobov zcela bnch forem, kter nejsou individuln autorsky charakteristick. V polovin tvrtho desetilet 17. stolet se v Praze poprv setkvme s Carlem Luragem, mistrem, kter v nsledujcch desetiletch sehrl pmo slohotvornou roli nejen v rmci prask, ale cel esk architektury. V Praze se objevuje jako dvacetilet v listopadu roku 1635, snad v prbhu sv tovarysk cesty. V roce 1638 je doloen v rodnm mst Pelio in Val dIntelvi, ale zhy nato se opt objevuje v Praze, kde zan svou innost u praskch jezuit, zprvu zejm jako tukatr. Smlouva na vzdobu jezuitskho kostela sv. Salvtora z roku 1640 uvd Luraga jako sochae i architekta. Hned na potku sv innosti vstoupil Carlo Lurago do kontaktu s jezuity, kte byli jeho nejvznamnjmi objednavateli. d, kter hrl dominantn roli v obnov katolick pravovrnosti v echch, doznal prv po bitv na Bl hoe ohromn rozmach. Zatmco v roce 1618 bylo v echch pouze pt a na Morav dv koleje jezuit, po roce 1620 bylo do poloviny 17. stolet zaloeno v echch 17 novch dovch kolej a rezidenc. Star budovy, kter zskvali jezuit k uvn, byly vak pouhmi provizorii, kter nahradily v nsledujcch desetiletch novostavby. Potme-li i dl pravy kostela Nejsvtjho Salvtora ve staromstskm Klementinu v Praze, pak Carlo Lurago pracoval pro jezuity na devti sakrlnch stavbch,
116 Pedmtem kultu, doloenho ji od 4.stolet, je domek P.Marie vNazaretu, kde dolo ke Zvstovn. Nad nm byl ve 4.stolet vystavn chrm, nkolikrt obnovovan aposlze zcela vyvrcen vroce 1263. Marinsk svat che byla 1291 zzran penesena do Tersattta aoti roky pozdji do Loreta uAncony vItlii. Tento transfer provzela marinsk zjeven. VLoretu je svat che, vpodob dan j italskmi renesannmi umlci na potku 16.stolet, uctvna dodnes. 117 Vroce 1621 je zaloen minoritsk klter vJlovm uPrahy skostelem zasvcenm P.Marii Loretnsk, od 1623 je budovna Loreta vHjku uKladna. 118 Tento zmr pojala dajn pot, co navtvila kardinla Frantika Ditrichtejna vMikulov, kde byla Loreta prv tehdy dokonovna. 119 Kjednn hrabnky Lobkovicov sP.Valerianem Magnim aarcibiskupem Arnotem Vojtchem kardinlem Harrachem viz Jan Divi, Prask Loreta, Praha 1972, s.1820. 120 Franz Matsche, Gegenreformatorische Architekturpolitik. Casa-Santa-Kopien und Habsburger Loreto-Kult nach 1620, Jahrbuch fr Volkskunde, NF Bd. 1/1978, s.80118; Markta BatovTerezie Cvachov, Loreta. Prvodce poutnm mstem, Praha 2001, s.10. 121 Dvodem zdren byly nepochybn vlen udlosti pi sask okupaci Prahy vletech 16311632. J.Divi, Prask Loreta (cit. vpozn. 119), s.21. 122 Datum 1643, kdy byla b hodinov ve pobita plechem, patrn pedstavuje dokonen pouze sti stavby (J.Divi, Prask Loreta, cit. vpozn. 119, s.22). 123 Franz Matsche, Wallfahrtsarchitektur: die Ambitenanlagen bhmischer Wallfahrtssttten im Barock, in: Lenz Kriss-Rettenberg (ed.), Wallfahrt kennt keine Grenzen, Mnchen 1984, s.267352; Jana Niedermaier, Barocke Ambitenanlagen in Bhmen und Mhren, Mnchen 2009, s.7779 a262265. 124 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.6870. 125 Tamt, s.8081. 126 Jaromr Neumann, krtov, Praha 2000, s.46. 127 J.Mayer, Architektonick dlo Jana Domenica de Baris (cit. vpozn. 52), s.206. 128 Viktor Kotrba, Pvod aivot architekta Jana Blaeje Santiniho-Aichela, Umn 16/1968, s.535;V.Kotrba, esk barokn gotika (cit.vpozn. 58), s.126. 129 Vra Nakov, Architektura 17.stolet, in: E.Poche, Praha na svitu novch djin (cit. vpozn. 52), s.295;Vra Nakov, Architektura 17.stolet vechch, in: Ji Dvorsk (ed.), Djiny eskho vtvarnho umn II/1, Praha 1989, s.249; P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.110. 130 Amalie Duras, Die Architektenfamilie Lurago, Praha s. d., s.14. 131 Mojmr Horyna, Hl. Niklas-Kirche in Prag Kleinseite und ihre Bedeutung fr die mitteleuropische Kirchenarchitektur des ersten Drittels des 18. Jahrhunderts, in: Petra emus (ed.), Bohemie Jesuitica 15562006, Praha 2010, s.1311. 132 Pkladem zde me bt historie vzniku apostupn vstavby jezuitsk koleje akostela vHradci Krlov, viz Ivo Kon, Umn aumlci baroka vHradci krlov, Umn XIX 19/1971, s.3940.
133 Vra Nakov, Ktypologii esk sakrln architektury 17.stolet, Umn 34/1986, s.138. 134 A.Duras, Die Architektenfamilie Lurago (cit. vpozn. 130), s.2123. 135 Richard Bsel, Jesuitenarchitektur in Italien 15401773, TeilI.Die Baudenkmler der Rmischen und Neapolitanischen OrdensprovinzTextband, Wien 1986, s.166. 136 P.Vlek, Dientzenhoferv skic (cit. vpozn. 90), s.486. 137 Fasda byla realizovna a suritm zpodnm. Zda se na jej tvarov konzervativn astroh podob podepsal nedostatek nanc, ppadn provdn loklnmi stavebnmi silami, nen doloeno. Nicmn rozdl mezi tvaroslovm interiru aprel je znepokojiv npadn. 138 Miroslav Zika, Soldattiov atukatrsk druina Carlo Luraga, (diplomov prce) FF UK, Praha 1998; P.Vlek, Encyklopedie architekt (cit. vpozn. 36), s.381. 139 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.112. 140 Stvajc kupolov klenba vtomto poli je a dlem stavebn pravy kostela pokozenho velkm porem vroce 1762. Opravy provdl architekt Frantiek Kermer. VizI.Kon, Umn aumlci (cit. vpozn. 132), s.144. 141 Heinrich Gerhard Franz, Barocke Architektur sehenbarocke Architektur verstehen, in: Die Dientzenhofer. Barocke Baukunst in Bayern und Bhmen, Rosenheim 1991, s.3436; Werner Mller, Von Guarini bis Balthasar Neumann, Petersberg 2002, s.43 ad.; Mojmr Horyna, Krytof Dientzenhofer (16551722), Praha 2005, s.4853. 142 Vsouasnosti je podoba fasdy ovlivnna rozshlou pravou, kterou po poru vroce 1762 provedl architekt Frantiek Kermer. VizI.Kon, Umn aumlci (cit. vpozn. 132), s.40 a144. 143 Konstanty Kalinowski, Architektura doby baroku na Slasku, Warszawa 1977, s.3638. 144 Tamt, s.57. 145 Marcela Mrzov-Schusterov, Kotzce projektanta jezuitskho kostela vKlatovech, Umn XII 12/1964, s.81 ad.; Pavel Vlek, Giovanni Domenico Orsi abval kostel sv.Norberta vPraze, Umn XXXIV 34/1986, s.423424. 146 Vra Nakov, Kostel sv.Ignce vChomutov, Pamtky, proda aivot 3/1971, s.2626. 147 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.114.
z nich est bylo plnmi novostavbami. V novostavbch propracovval pedevm dispozin tma jednolodnho kostela s bonmi kaplemi a emporami, kter se stal i jeho piinnm velmi frekventovanm typem naeho ranho baroka. Nejstar z nich byl kostel sv. Ignce a sv. Frantika Xaverskho v Beznici, budovan od roku 1642 pi ji dve, od roku 1638, budovan koleji. Hrub stavba kostela, dokonen kolem roku 1650 a pln vybaven a 1673, pedstavuje bn typ jednolod o hloubce ty pol s bonmi kaplemi a coretti nad nimi, kter mly u jezuit konkrtn el. Prvem byla konstatovna urit proporn nejistota pdorysnho rozvrhu, kter ovem typov nenavazuje ani na staroboleslavsk jezuitsk kostel, ani na dispozin typ Il Ges. Jednolod s pomrn hlubokmi a nepropojenmi kaplemi je nejbnjm typem italskho kostela stedn velikosti, kter v polovin 17. stolet zdomcnl ji i ve stedn Evrop. Dlen lodi do ty pol se stejnm potem dvojic protjkovch kapl a pomrn hlubok chr s polygonlnm zvrem vyvolvaj dojem hloubkov intence vraznj, ne by odpovdalo skutenm pomrm pdorysu. Zatmco interir charakterizuje velmi kvalitn proveden tukov vzdoba klasickmi dekorativnmi tvary, dvouvov prel je co do formlnho een redukovno nad nosnou mru. Dal stavby pro jezuity v nsledujcch desetiletch dokldaj, e jezuit byli spokojeni ji s prvnmi pracemi Carla Luraga a patrn i oceovali to, e zhy stl v ele vkonn stavebn rmy, ve kter pracovali emeslnci ady stavebnch profes. Proto ji kolem roku 1650 je zamstnn na dalch stavebnch podnicch du a jeho aktivita prv v estm desetilet 17. stolet dospv kvantitativnho vrcholu. Nejpozdji roku 1653 Lurago dokonil plny pro jezuitsk kostel v Hradci Krlov, kter byly vysoce hodnoceny provincilem. V rozvrhu jednolod, o hloubce t rozlehlch pol a s bonmi kaplemi a emporami nad nimi, stcho do knit, kde na tvercov pole klenut osmidlnou klenbou s lucernou navazovalo pravohl zvrov pole, vypracoval Lurago dispozin schma, kter bylo aplikovno jet na potku 18. stolet v Dientzenhoferov projektu pro kostel sv. Mikule na Mal Stran. Kompozice dvouvovho prel byla daleko vyvenji rozvrena ne v Beznici. Ji v roce 1654 uzavel Carlo Lurago smlouvu na vstavbu koleje a semine jezuit v Kladsku. Pdorys m jednoduchou rektangulrn osnovu s pehlednm a velkorysm dimenzovnm prostor. Fasdy jsou zjednoduenou verz kompozice prel praskho Klementina. Po roce 1660 pak byl dle Luragova projektu pestavn pvodem gotick jezuitsk kostel, kde do interiru byly vloeny empory a stny pokryty bohatou tukovou vzdobou. Vstavba koleje a kostela jezuit v Klatovech byla dlouho zdrovna pomalm zskvnm dom a pozemk. Smlouva s Carlem Luragem byla uzavena teprve v roce 1654. Na stavb psobil jako polr mlad Giovanni Domenico Orsi. Stavba kostela, zapoat v roce 1656, zhy uvzla pro nedostatek prostedk a teprve po deseti letech byla realizovna dle zmnnho projektu Giovanniho Domenica Orsiho. Kostel sv. Ignce a sv. Frantika Xaverskho v Chomutov, budovan od roku 1663, nle k vrcholnm vkonm Carla Luraga. Jednolod s bonmi kaplemi a emporami a nehlubokm pravohlm knitm je koncipovno s dokonalou pomrovou vyvenost, tm shodn s pdorysem praskho kostela sv. Ignce. Pozoruhodn je vrazn relif lenn stn hlavn lodi, kde jednotliv kaple oddluj sdruen polosloupy vynejc seky kompletnho klad, kdy nad archivoltami empor probh pouze msa. Plasticita kompozice stny hlavn lodi pipomene een lodi mskho kostela S. Salvatore in Lauro a podporuje tak domnnku, e Luragv vvoj v estm desetilet a pozdji souvisel zejm s poznnm njakch italskch pedlohovch list. Valen klenby s tbokmi vseemi maj pvodn tukovou dekoraci. Hlavn prel je ptios se stednm tosm rizalitem osazenm velkm ttem a s postrannmi vemi s hornmi osmibokmi etemi. Ped rizalit je vysazen tos portikus, peklenut vraznm segmentovm frontonem. Pedevm svmi sakrlnmi stavbami vstoupil Carlo Lurago vrazn i do podoby praskch mst v dob krtova ivota. Po tukatrskch pracch z doby kolem 1640
STUDIE 243
se do kostela Nejsvtjho Salvtora v Klementinu jet dvakrt vrtil. Pi pestavb v letech 164849, nancovan hrabtem Karlem Alexandrem Michnou z Vacnova, byl nad kenm vybudovn osmibok tambur s falenou kupol, byly zveny bon lodi a vestavny empory. Poslze od roku 1654 Lurago realizoval dle vlastnho nvrhu novou hlavn fasdu kostela, obrcenou proti Karlovu mostu a Mosteck vi. Oproti star podob z doby po 1601 bylo podstatn promnno etovn prel, kdy spodn patro bylo sneno a byl mu pedsunut vrazn tos portikus, a horn tabulov tt, osazen tbokm frontonem, byl vy a provzan po stranch segmentov skrojenmi kdly. Jeho peven potalo pesn s pedsunutm portiku ped zkladn plochu fasdy. Toto een podstatn aktivizovalo vztah kosteln fasdy a prostoru ped n tak, e portikus aplikujc kompozici triumflnho oblouku otevr fasdu prostoru nmstka a vi od mostu pichzejcmu divkovi. Most byl tehdy hlavn komunikac msta, a nov kompozice fasdy tak pmo reprezentovala vznamn postaven jezuit v jeho ivot. Vznamnou kompozin slokou prel je sochask vzdoba Jana Jiho Bendla, kter volbou svteckch postav a jejich rozmstnm na fasd vyjaduje oslavu Salvtora, Panny Marie jako personikace crkve, svdectv evangelist i uitelskho postaven crkve a poslze mstn kesansk tradice i jezuitskho du jako jejho pokraovatele.
148 Vclav Richter, Stavebn vvoj kostela sv.Salvtora vKlementinu, Pamtky archeologick 34/1925, s.345; Milada Vilmkov, Kostel sv.Salvtora vKlementinu. Stavebn-historick przkum Prahy, Praha SRPMO 1979, rkp., nestr. 149 V.Nakov, Architektura 17.stolet (cit. vpozn. 129), s.296298. 150 Ivo Kon, Sochastv, in: E.Poche (ed.), Praha na svitu novch djin (cit. vpozn. 52), s.448.
24. Praha, Nov Msto, kostel sv. Ignce, prel (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 25. Praha, Nov Msto, kostel sv. Ignce, interir, celkov pohled z kruchty (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
151 Petra Nevmov, Vstavba avzdoba Klementina vletech 15561773 (disertan prce), FF UK, Praha 2001, s.35. 152 Tamt, s.3741. 153 Tamt, s.36. 154 Miroslav Zika, Luragova tukatrsk dlna, Antonio aTommaso Soldati (diplomov prce), FF UK, Praha 2002, s.23. 155 Tamt, s.14, 2021. 156 P.Nevmov, Vstavba avzdoba Klementina (cit. vpozn. 151), s.37; P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.128. 157 Milada Vilmkov, Ke stavebnmu vvoji komplexu jezuitskch budov na Malostranskm nmst, Umn XIX 19/1971, s.317 ad. 158 Mojmr Horyna, Barokizace pasovskho dmuLuragovo dlo na rozhran ranho avrcholnho baroka aesk architektura kolem roku 1700, Umn LII 52/2004, s.227. 159 M.Zika, Luragova tukatrsk dlna (cit. vpozn. 154), s.2528. 160 V.Nakov, Architektura 17.stolet (cit. vpozn. 129), s.301. 161 Vra Nakov, Architekt astavitel Pavel Ignc Bayerpedstavy vliteratue askutenost, Umn 22/1974, s.224. 162 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.124125; Mojmr HorynaPetra Oulkov, Kostel sv.Ignce zLoyoly. PrahaNov Msto, Kosteln Vyd 2006, s.78.
Souasn s budovnm kostelnho prel byla budovna severozpadn st klementinsk koleje dle Luragovch projekt. S nm i s dalmi staviteli a emeslnky bylo mezi lty 16541682 uzaveno celkem 36 smluv, z nich zachovno je pouze osm a o ostatnch se dovdme pouze ze Starch invent archivu Tovarystva Jeova. A do roku 1668 jsou smlouvy uzavrny s Carlem Luragem, v roce 1669 byla smlouva uzavena s Carlem i Francescem Luragy a pozdji ji jenom s Francescem. Zachovny jsou i smlouvy s kamenky Francescem della Torre a Giovanim Battistou Passerinem i sochaem Janem Jim Bendlem. tukatrsk prce provdla Luragova tukatrsk druina, smlouvy podepisoval sm architekt. Vdmi osobnostmi zde byli Giovanni Domenico Galli, Giovanni Battista Cometa a pozdji i Antonio Soldati. Znn smluv dokld, e i kdy celkov pedstava arelu byla zejm formulovna ji na zatku stavebn akce provdc projekty byly vypracovvny postupn a dokonce nkdy i s vraznmi zmnami, vdy ped zapoetm t kter etapy vstavby. Smlouva z roku 1656 dokld zmny v een zpadnho kdla, toti zven stavby o jeden loket, odlin een strop ve tetm podla a v podkrov a uit rustiky na dcch monumentlnch pilastr hlavn fasdy. Pot co bylo dokoneno zpadn kdlo a severn kdlo a ke kapli sv. Eligia, budovalo se do roku 1668 vnitn kdlo s hodinovou v a na nj vchodn navzalo pn kdlo s velkm refektem. Po pesdlen Carla Luraga do Pasova vedl vstavbu Klementina Francesco Lurago a po nm v roce 1679 Giovanni Domenico Orsi. Zhy pak byla stavba na del dobu peruena. Na ne zcela pravidelnm staveniti dokzal Carlo Lurago navrhnout vysoce pehledn pdorys s dobe dimenzovanmi a azenmi komunikacemi i prostory. Velk chodby i refekt a jeho peds jsou zdobeny hodnotnm tukem, freskami i kvalitn kamenickou prac. Samotn refekt je siln psobivm prostorem, klenutm plochou valenou klenbou vynenou mohutnmi volutovmi konzolami. Vnj fasda zpadnho kdla komponovan jako hlavn prel koleje je lenna vysokm dem rustikovanch pilastr s hlavicemi zdobenmi festony a bohatou dekorativn vzdobou v secch vlysu nad nimi. Prel o celkem 21 osch je rytmizovno vloenm rizalit se sdruenmi okny a nasazenm vraznch vik nad kadou druhou osou fasdy v partii stechy. Tmto tvarov nronm eenm bylo oslabeno, i kdy nikoli zcela zaehnno, nebezpe monotnnosti u mimodn dlouh fronty. Nicmn tvarov bohat kompozice prel byla v nsledujcch ltech pedmtem kritiky pmo od generla jezuitskho du Giana Paola Olivy. Severn fasda, s vjimkou tyosho rizalitu v rozsahu kaple sv. Eligia, a ndvorn fasdy jsou pouze horizontln vrstveny a velmi jednodue provedeny. eenm Klementina prokzal Lurago schopnost velkorys, logicky sklouben a vyven kompozice monumentlnho celku. Vrcholem architektonick innosti Carla Luraga pro jezuity byla pak stavba kostela sv. Ignce pi novomstsk dov koleji. Dispozin typ rozlehlho jednolod s monumentlnm hlavnm prostorem, protjkovmi kaplemi a emporami nad nimi a irokm, nehlubokm knitm je zde formulovn pomrov dokonale a vysoce psobiv. Prostory bonch kapl jsou klenuty plackovmi klenbami, tedy formou ve sv dob velmi progresivn. Zajmavm a ve svm efektu antiklasickm a vkovou skladbu prostoru dynamizujcm motivem je roztren psu klad a peven seky vlysu v eti empor. Kompozice bonch stn lodi inspirovala jet o dv desetilet pozdji een bonch stn lodi kostela ve Waldsassen. Podstatnou slokou psoben interiru je i bohat tukov vzdoba, proveden opt luragovskou druinou. Exterir kostela charakterizuje monumentln a klidn kompozice fasdy se zdraznnm stedn osy vystoupl v rizalitu, jeho nro jsou konvexn zaoblena. Tos portikus ped tmto rizalitem vznikl a dodaten dle projektu Pavla Ignce Bayera. Stavba kostela zapoat v roce 1665 byla v hrub stavb hotova v roce 1670, klenuta v nsledujcm roce a zcela dokonena a roku 1678. Od roku 1671 vak ji vedl stavbu Martin Reiner, nebo Carlo Lurago v t dob ji sdlil v Pasov. Ji ped stavbou kostela zapoala vstavba sousednho objektu jezuitsk novomstsk koleje,
STUDIE 245
kterou provdl Martin Reiner a nen jasno zda dle vlastnho i Luragova projektu. Vstavba koleje se thla adu desetilet a byla dokonena a v polovin 18. vku. Jej pvodn soust byla velmi zajmav kaple sv. Frantika Xaverskho, nleejc dovmu novicitu, komponovan jako drobn longitudinla pvodn s vklenkovmi kaplemi a emporovm ochozem. Pro nboensk ivot ech mla mimodn vznam i dal Luragova stavba, toti poutn arel na Svat Hoe u Pbrami. Ji od tictch let 17. stolet poutmi navtvovanou kapliku se rozhodli jezuit, kte zde od roku 1647 vykonvali duchovn sprvu, rozit a pebudovat dle plnu dodanho Carlem Luragem v roce 1659. Pvodn kaplika byla jednak prostorov rozena o dve arkdov oteven prostor pro vc a doplnna adou vedlejch kapl zasvcench osobm Mariina pbuzenstva a hlavnm svtcm jezuitskho du. Znan atypick sakrln stavba, vysazen na terasov podnoi a oteven arkdami, potala s velkou ast poutnk, kte se me zastovali pod irm nebem. Souasn s centrln kapl byly projektovny i ambity s velkmi nronmi kaplemi a menmi vklenkovmi kaplikami. Stavba zapoat roku 1660 byla po nkolikerm peruen dokonena 1673 a vybavovna a vyzdobovna jet v nsledujcch desetiletch. Ze staveb pro jin crkevn objednavatele v Praze byl nepochybn nejvznamnj kostel Neposkvrnnho poet P. Marie pi kltee irskch frantikn na Novm Mst. d piel do Prahy na zklad rozhodnut csae Ferdinanda II. a arcibiskupa Arnota Vojtcha kardinla Harracha v roce 1629 a byl uveden do bvalho frantiknskho kltera pi kostele sv. Ambroe. Pot co od roku 1637 hyberni vybudovali vlastn klter, realizovali v letech 16521669 novostavbu kostela, nepochybn dle projektu Carla Luraga. Dispozice kostela doloen i kopi plnu v tzv. Dientzenhoferov skici byla rovn velmi precizn formulac typu jednolod s bonmi kaplemi a emporami. Na lo o hloubce t klenebnch pol navazovalo hlub pole, tvoc nznak jakhosi ken, ovem neprovedenho, transeptu. Mlk knit s pmm zvrem m hloubku dvou pn obdlnch pol. Na potku 19. stolet byl kostel pestavn pro el celnice. Nov pestavba v minulm desetilet pro ely divadla pamtku znan pokodila. V oblasti profnn architektury nebyla Luragova tvorba tak vyhrann. Jeho stavby charakterizuje vesms kvalitn technick proveden, jasn a dobe dimenzovan dispozice a tendence k blokov sevenmu formovn vnjku stavby. To plat jak pro budovu generaltu du eskch kiovnk u Karlova mostu (od 1661), kde lenn fasdy je obohaceno monumentlnmi rustikovanmi liznami, tak pro klter karmelitek na Mal Stran (od 1662) i staromstsk klter dominikn pi kostele sv. Jilj (od 1663). Do palcov architektury v Praze vstoupil Lurago pedevm nronou stavbou novomstskho palce Losy z Losinthalu v letech 16511657. Ran barokn podoba byla zmnna vraznmi mladmi pestavbami. Lobkovick palc na Praskm hrad vznikl v letech 16511668 pestavbou krsnho Perntejnskho palce. Pomrn lenitou architekturu renesann stavby promnil Lurago ve vyrovnan blok a zvil o patro. V interirech palce provedl velkorys trojramenn schodit obhajc stedn svtlk, na kter pak v prvnm pate navazovala sestava bohat zdobench reprezentanch sl, z nich hlavn prostor byl dvoupatrov. Reprezentan dispozice i nron vzdoba odpovdala skutenosti, e stavebnkem byl tehdy nejvznamnj esk lechtic, 16651674 hofmistr a len tajn csask rady Vclav Eusebius z Lobkovic. Luragova stavebn druina zde odvedla mimodn kvalitn prci i na poli kamenickch dl a tukatrsk vzdoby, kterou provdl hlavn Domenico Galli. Poetn a vkonn Luragv stavebn podnik se podstatn prosadil i pi budovn novomstskch fortikac, zapoatm hned po skonen vdskho oblhn v roce 1648. Nov opevnn pedstupovalo ped star gotick hradby a bylo chrnno i ptibokmi velkmi bastiony. Akce budovn praskho baroknho opevnn byla nedvno podrobn zpracovna. Vedle novomstskch hradeb se Lurago uplatnil i pi
163 V.Nakov, Architektura 17.stolet (cit. vpozn. 129), s.301; P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.144. 164 Vsouasnosti je prostor pepatrovn. Na klenb je zachovna pvodn tukov dekorace. Dokumentace pvodnho stavu je zachovna vtzv. Dientzenhoferov skici, viz P.Vlek, Dientzenhoferv skic (cit. vpozn. 90), s.488489. 165 Ina Svat Hoe zan marinsk cta zzrakem spojenm slehce rustikln stedovkou sochou P.Marie, dle legendy pmo dlem prvho praskho arcibiskupa Arnota zPardubic. Poustevnu navtvil vroce 1634 csa FerdinandII.se svm synem azhy se stala pedmtem pzn okoln lechty alidu. Po dal csaov nvtv byla svena do duchovn sprvy jezuitm zBeznice. (Josef Kopeek, Svat Hora, Kosteln Vyd 2003, s.1213) 166 V.Nakov, Architektura 17.stolet vechch (cit. vpozn. 129), s.257; J.Kopeek, Svat Hora (cit. vpozn. 165), s.1314. 167 J.Kopeek, Svat Hora (cit. vpozn. 165), s.1516. 168 d vznamn psobil pi vzdlvn adept knstv varcibiskupskm semini vPraze azskal velkou popularitu ivkruzch esk lechty. Stanislav Sousedk, Filosoe veskch zemch mezi stedovkem aosvcenstvm, Praha 1997, s.216218. 169 P.Preiss, Italt umlci (cit. vpozn. 3), s.184; P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.122123. 170 P.Vlek, Dientzenhoferv skic (cit. vpozn. 90), s.486 171 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.123124. 172 Tamt, s.137139. 173 Tamt, s.139141. 174 Tamt, s.141143. 175 Tamt, s.146148. 176 Tamt, s.139140. 177 Augustin Wolf, Frst Wenzel Lobkowitz, Wien 1869; Max Dvok, Briefe Kaiser LeopoldI.an Wenzel Euseb Herzog in Schlesien, Archiv der sterreichischen Geschichte 80/1893, s.463508; Robert J.W.Evans, Vznik habsbursk monarchie 15501700, Praha 2003, s.164 a166. 178 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.149. 179 Pavel Vlek, Kasti kamenk asocha na stavb praskho opevnn v17.stolet, Umn XXXVIII 38/1985, s.359378P.Vlek, Praha 16101700 (cit. vpozn. 1), s.92109.
180 V.Nakov, Architektura 17.stolet (cit. vpozn. 129), s.296; P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.104. 181 Pavel Vlek, Ilustrovan encyklopedie eskch zmk, Praha 1999, s.378379. 182 I.Kon, Umn aumlci (cit. vpozn. 132), s.40. 183 K.Kalinowski, Architektura (cit. vpozn. 143), s.3841. 184 P.Vlek, Ilustrovan encyklopedie eskch zmk (cit. vpozn. 181), s.266267. 185 V.Nakov, Architektura 17.stolet vechch (cit. vpozn. 129), s.257; M.Horyna, Barokizace pasovskho dmu (cit. vpozn. 158), s.226229. 186 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.150. 187 Jet Oldich Stefan charakterizoval Carla Luraga opakovan jako pouhho stavebnho podnikatele anikoli architekta (viz O.Stefan, Prask kostely, Praha 1930, s.109 a111; t, Architektura, in: Prask baroko 16001800, Umn vechchXVII.aXVIII.stolet, Praha 1938, s.45) ajeho stavby pit bu Francescovi Carattimu nebo Giovannimu Domenicovi Orsimu. een portiku akupole kostela sv.Salvtora vKlementinu jako Carattiho dlo uvd jet Miroslav Koreck, Praha vbarevnm relifu, Praha 1975, s.195. 188 Shrnut tto rehabilitace pinesly syntetick studie Pavla Preisse (Italt umlci, cit. vpozn. 3, s.169184), Vry Nakov (Architektura 17.stolet, cit. vpozn. 129, s.295302; Architektura 17.stolet vechch, cit. vpozn. 129, s.255257) aPavla Vlka (Praha 16101700, cit. vpozn. 1, s.110150). 189 Vra Nakov, Caratti (Carata, Carate) Francesco, in: Dizionario biograco degli Italiani, 13/ 1971, s.661662. 190 Pavel Vlek, Francesco Caratti, Umn XXXII 32/1984, s.1.
26. Chomutov, kostel sv. Ignce, interir, pohled ke krucht (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 27. m, kostel S. Salvatore in Lauro, interir, pohled hlavn lod ke kniti (repro dle: http://www. piosodaliziodeipiceni.it/galleria_ chiesa.php?page=gallerie)
stavb novho opevnn vyehradsk citadely. Architektonicky vznamnjm dlem v tto souvislosti je kompozice monumentln kulisy Leopoldovy brny. V mimoprask tvorb pro svtsk stavebnky byla nejdleitjmi Luragovmi dly: dl prava zmku v Nchod s vybudovnm zmeck kaple jako drobn bohat zdoben centrly, pestavba zmku v Novm Mst nad Metuj i vstavba pitlu s kapl sv. Vclava v astolovicch. Ve Slezsku je mu pipisovna stavba zmku v Gorzanov, kde je v edestch letech 17. stolet zmiovn Luragv polr Andrea Carove. Lurago byl poslze prvnm architektem kuriznho letohrdku Humprecht u Sobotky, zaloenho na ovlnm pdorysu se stednm vrazn pevenm slem, budovanho v letech 16661670. Od roku 1668 pracoval Lurago tak pro biskupa Vclava Thuna v Pasov, kam trvale pesdlil v roce 1671. Jeho pozdn tvorba v Pasov a na dalch mstech na rozhran Bavorska a Solnohradska pekvapuje adou novch a slohov vysplch tmat, ktermi ovlivnil i tvorbu mladch mistr v nsledujcm obdob. V roce 1670 postoupil svj prask malostransk dm za 4000 zlatch, le nicmn nepochybn pod cenou svmu synovci Francescovi, kter pejmal i veden praskho podniku. Rozlehl dm v sousedstv kostelka sv. Prokopa dokld vynikajc majetkov zajitn, vybudovan ovem dlouholetou serizn a v nkterch obdobch a hekticky pekotnou stavebn aktivitou mistra. Mimodn rozshl innost Carla Luraga byla vznamnou komponentou prask a esk architektury druh tetiny 17. stolet. Na poli sakrln architektury formuloval velmi frekventovan typ ran baroknho kostela, jeho stavby vyznauje dispozin racionalita a dobr technick proveden, v ppad nronch zakzek i schopnost invennch a slohov progresivnch een. Nicmn zhy po smrti bylo jeho jmno tm zapomenuto a jet v polovin 20. stolet byl povaovn pedevm za stavebnho podnikatele bez vych umleckch schopnost. Rehabilitovn byl a prohloubenm studiem v poslednch desetiletch. Vrstevnk Carla Luraga, Francesco Caratti, se narodil v Bissone v kantonu Ticino na zem dnenho vcarska nkdy mezi lty 16151620. Z tto koniny pochzeli etn vznamn umlci, psobc v 16. a 17. stolet jak v m a jinch italskch
STUDIE 247
28. Humprecht, zmek, celkov pohled (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 29. Nchod, zmeck kaple, interir, (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
centrech, tak v zalpsk Evrop. Ve svm rodnm mst se vyuil kamenkem u Pietra Maderna a s dcerou svho mistra se v roce 1642 oenil. O jeho pedpokldan tovarysk cest nemme dn konkrtn zprvy, v literatue se pedpokld, e poznal lombardskou tvorbu sv doby a rovn palladiovskou architekturu ve Veron, Vicenze a jinde. Od roku 1642 vak meme sledovat jeho ivot a tvorbu zcela souvisle. Na sklonku toho roku piel v druin svho tchna do Vdn. V roce 1645 je spolu s Pietrem Madernem doloen ve Valticch, kde pro Karla Eusebia knete Lichtentejna pracovali zejm dle nvrh Giovanniho Giacoma Tencally na dvou fontnch a baznu v zmeckm parku. Dne 15. ervna 1652 vstoupil Caratti do slueb knete Vclava Eusebia Lobkovice, kter tehdy patil k nejvznamnjm osobnostem csaskho dvora i habsbursk politiky. Pro tohoto mecene ji psobil vhradn jako architekt. Zd se, e pvodn kamenickou profesi opustil ze zdravotnch dvod, alespo v pozdjch ltech mme etn zprvy o jeho astch
191 Rodky zBissone asousednch mst byli kup. architekti Domenico Fontana, Carlo Maderno i slavn Francesco Borromini, kte podstatn urili tv ran avrcholn baroknho ma. 192 P.Vlek, Francesco Caratti (cit. vpozn. 190), s.16. 193 Vra Nakov, Nov poznatky opvodu arodin architekta Francesca Carattiho, Kulturn msnk litomickho okresu 14, . 6, Roudnice nad Labem 1978, s.9293. 194 Ivo krsekZdenk KudlkaMilo StehlkJosef Vlka, Umn baroka na Morav ave Slezsku, Praha 1996, s.185. Maderno pracoval pod Tencallovm vedenm ji dve pro Lichtentejny vLednici (patrn od roku 1633), viz tamt, s.330333.
195 P.Vlek, Francesco Caratti (cit. vpozn. 190), s.34. 196 Max Dvok st., Geschichte des Raudnitzer Schlossbaues 16521684, Roudnice nad Labem 1873, s.96 ad.Plny urbanistick regulace msta viz Petr Macek, Roudnice, Pln msta, in: Vt Vlnas (ed.), Slva barokn echie (cit. vpozn. 41), . k. II/4.16, s.414.Pln zahradnho pavilonku avinopalny viz P.Vlek, Francesco Caratti (cit. vpozn. 190), s.4, 5. 197 P.Vlek, Francesco Caratti (cit. vpozn. 190), s.1 a3. 198 Vra Nakov, Ke stavebn innosti Fr. Carattiho vRoudnici, Kulturn msnk litomickho okresu 13, 1976, s.7475. 199 P.Vlek upozornil na stavbu kasina agrotty vzahrad Michnovskho palce (P.VlekE.Havlov, Praha 16101700, cit. vpozn. 41, s.155). Hypoteticky pak zmiuje monost prce pro Vclava Michnu vRadii ajeho bratra Vilma Bedicha vChych (tamt, s.152).
onemocnnch. V prosinci 1652 pesdlil Caratti z Vdn do Roudnice, kde po Pietru Colombovi pevzal ppravu pestavby starho zmku. Projekt nov rezidence jako monumentln tykdl budovy, zaslan kneti 7. dubna 1653, vysoce hodnotil i slavn Giovanni Pieroni da Cagliano. Nsledn navrhl Caratti pozoruhodnou urbanistickou regulaci msta Roudnice a stavby letohrdku i nkterch hospodskch budov. Dle pak vypracoval nvrh pestavby zmku ve slezsk Zahni. Akoli Caratti prokzal projektantskou pohotovost a nepochybnou invenci a jeho nvrhy byly pzniv hodnoceny, jejich uskutenn bylo brzdno nedostatkem nanc stavebnka. To zejm zapinilo konec Carattiho prce pro Lobkovice po zvrenm vytovn 16. bezna 1656. V letech 16571667 byl Caratti inn pro Vclava hrabte Michnu z Vacnova. Zatmco prce pmo pro hrabte byly pouze men a relativn mlo vznamn, hlavnm kolem byl projekt a stavba kostela sv. Ma Magdalny pi malostranskm kltee
STUDIE 249
dominikn, kter se pro d zavzal vybudovat Karel Alexander Michna z Vacnova v roce 1637 v nvaznosti na slib svho otce. Psemn dohoda z roku 1654 uvd jako mon vzory budouc stavby marinsk kostel ve Star Boleslavi a karmelitnsk kostel ve Vdni. Z proveden stavby je zejm, e Caratti (zejm po dohod se stavebnkem) zvolil vdesk vzor. Kostel budovan od roku 1656 do 1667 byl realizovn v hrub stavb vetn zasteen a sten i zaklenut. Po smrti Vclava hrabte Michny dolo mezi jeho ddici a dominikny ke sporm, kter dal stavbu zdrely, a v tto dob odeel z michnovskch slueb i architekt Caratti. Teprve v roce 1677 byl kostel zpsobil ke konn bohoslueb a denitivn dokonen a v roce 1709 s uritmi dlmi zmnami proti pvodnmu Carattiho projektu. Malostransk dominiknsk kostel pedstavuje v Praze 17. stolet vznamn vkon. Rozlehl a pomrn krtk lo o hloubce pouhch dvou pn obdlnch pol je provzena bonmi kaplemi propojenmi prchody a st do monumentlnho tvercovho prostoru ken, na kter navazuj ramena transeptu na obdlnm pdorysu. Na ken navazuje pravohl prostor knit o hloubce jednoho klenebnho pole, za kterm v duchu dovch zvyklost byl mnisk chr, oddlen pnou chodbikou otevenou arkdami, kter v denitivn realizaci byla zmnna na pouhou pku. Nad kenm je osmibok tambur, klenut osmidlnou sloenou klenbou s tbokmi vseemi. Pvodn podobu dokumentuje kopie projektu v tzv. Dientzenhoferov skici. Oproti akcentovan a jednoznan longitudinalit vtiny Luragovch sakrlnch prostor byla prostorov kompozice Carattiho malostransk stavby ranovanj. Dominantn prostor ken a zrcadlov nvaznost sousednch pol prostoru na hloubkov i pn ose vnela do hloubkov dispozice siln moment centrality. Prv v tto souvislosti byla konstatovna urit dispozin nvaznost Carattiho projektu na pdorysn rozvrh ken a zvru kostela Il Ges v m. Rovn prel stavby je v praskm prosted v uritm ohledu novtorsk. Velikosti stavby odpovd rytmizovan ptios rozvrh vzorce A-B-C-B-A, v nm ti stedn pole jsou pedsazena v mlkm rizalitu a v jejich rozsahu je komponovn i tabulov tt, osazen irokm tbokm frontonem. Nad nronmi osami jsou pipojena volutov kdla. Stedn osa fasdy byla nejir a j rmujc dv osy neju. Lze-li vit Wernerov kresb zachycujc barokn podobu fasdy, byly v hlavn eti prel pilastry ionskho a v nstavci kompozitnho du. Ob patra byla uzavena prbnm kompletnm kladm, oblamovanm nad pilastry. Za postrannmi osami fasdy byly v nevelkm odstupu vybudovny ve zvonic, co jak bylo prvem konstatovno pedstavuje syntzu italskho a zalpskho typu prel. Prel klternho kostela benediktinek na Praskm hrad pipsali Carattimu patrn prvem Heinrich Gerhard Franz a Miroslav Koreck a datovali do blzkosti roku 1670. Atribuce je podepena celkovm kompozinm vzorcem fasdy se stednm tosm rizalitem, vznamnm motivem redukce klad nad plochami pol i charakteristickmi detaily. V bloku sousedcm s malostranskm dominiknskm klterem na vchodn stran vznikal zhruba souasn s kostelem sv. M Magdalny monumentln objekt Nostickho palce. Jednotliv objekty sloit historicky narostlho bloku zskvali od roku 1622 postupn Krytof a Otta Nostic. Jeho ddic Jan Hartvk Nostic byl od roku 1652 nejvym kanclem Krlovstv eskho. To ho pochopiteln zavazovalo i k urit reprezentaci, jejm projevem byla stavba praskho palce. Dle starho npisu uvdnho Jaroslavem Schallerem mla bt realizovna v roce 1660. Vzhledem k tomu, e teprve roku 1662 zskal hrab Nostic povolen k rozen mstit pedstoupenm do nmst o do obou bonch ulic, lze rok 1660 povaovat spe jen za potek stavebn akce. Bhem realizace dolo k nkolika zmnm projektu, co naznauje i srovnn pdorysu v tzv. Dientzenhoferov skici a realizovan stavby. Nejpozdji v roce 1675 byl ji palc dokonen.
200 Lubo LancingerMilan Pavlk, Kostel sv.Ma Magdaleny na Mal Stran vPraze aFrancesco Caratti, Umn XIV 14/1966, s.109121.Tato studie jasn doloila Carattiho autorstv, kter pedtm bylo pedpokldno pouze na zklad stylovho rozboru anavreno Oldichem Stefanem (viz Mluva prask architektury, Praha 1958, s.70). 201 L.LancingerM.Pavlk, Kostel sv.Ma Magdaleny (cit. vpozn. 200), s.110. Vdesk karmelitsk kostel sv.Josefa je ovem mnn ve stavu po vstavb ve tetm desetilet 17.stolet. Po roce 1683 byl po vlench pokozench obnoven asten pozmnn, interir pak vrazn doplnn ve druh polovin 18.stolet. 202 Tamt, s.110111. Veden stavby pevzal Gion Decapaoli aprovdl j nepochybn dle Carattiho projektu, pod jeho vedenm pracoval ipi stavb ernnskho palce. 203 P.Vlek, Dientzenhoferv skic (cit. vpozn. 90), s.490. 204 Bylo ji konstatovno, e uit typ klenut osmidlnou kltern klenbou svseemi byl bnm typem klenby polygonlnch chrmovch zvr, kter byla zrcadlov doplnna na pln centrln obrazec. Zda to bylo podmnno neznalost projektanta, nebo jeho ohledem na schopnosti provdjcch stavebnch sil, nen znmo. Lze pln souhlasit skonstatovnm, e lo oeen vpravd elegantn, kterdky intenzivnmu prosvtlen kupolemlo isvj spirituln efekt (viz P.Vlek, tamt, s.491). 205 Tamt, s.490491. 206 P.Vlek (tamt, s.158) rovn zmiuje centralizaci celkov dispozice, kdy kakcentovanmu prostoru ken mly bt lo aknit dajn shodn hlubok. Mluv zde ionznaku vrcholn barokn biaxiln kompozice. Nicmn ji vpvodnm nvrhu bylo knit pouze orozsahu jednoho klenebnho pole aoddlen mnisk chr (patrn se sakristi vpzem) byl ji od potku poadovn dominikny zhlediska jejich dovch pedpis ochrov bohoslub. To, e prostor chru nebyl mnn ani jako optick soust hlavnho prostoru kostela, dokld patrn men svtl ka tohoto prostoru. 207 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.157158. 208 Tento list nen chovn vdn zpraskch sbrek. Jeho fotoreprodukce se nachz varchivu stednho pracovit NP. Publikovn je kup. in: Pavel Vlek (ed.), Umleck pamtky Prahy. , Praha 1999, s.491. 209 T kresba naznauje, e na prel byly urit zmny pochzejc a zdoby dokonovn kostela ped 1709, kup. vproveden postrannch portl vkrajnch osch fasdy. 210 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.157. 211 Heinrich Gerhard Franz, Bauten und Baumeister der Barockzeit in Bhmen, Leipzig 1962, s.34; M.Koreck, Praha vbarevnm relifu (cit.vpozn. 187), s.32. 212 Milada Vilmkov, Urbanistick vvoj zem maltzsk jurisdikce, in: Prask sbornk historick, 1966, s.72. 213 Frantiek Kaika, Nostick palc ve stavebnm ahistorickm vvoji, 1999, rkp., s.2. 214 Jaroslaus Schaller, Beschreibung der knigl. Haupt- und Residenzstadt Prag,II., Prag 1794, s.21. 215 F.Kaika, Nostick palc (cit. vpozn. 213), s.2. 216 P.Vlek, Dientzenhoferv skic (cit. vpozn. 90), s.494. 217 F.Kaika, Nostick palc (cit. vpozn. 213), s.4.
218 Mojmr HorynaPavel ZahradnkPavel Preiss, ernnsk palc vPraze, Praha Zblov 2001, s.1617 ad. 219 Vzhledem ktomu, e na bonch fasdch jsou uita jednoos okna, jsou sdruen okna na prel nepochybn zmrem. Reaguj na npadn kov dimenzovan pole fasdy anelze vylouit, e jejich uit je podmnno snahou zskat dostatek svtla do prostor obrcench na severn stranu. Tot plat pro et prvho patra vnitnho ndvornho kdla, unho dimenzovn os odpovd dimenzm os hlavnho prel. 220 Friedrich Bernhard Werner del., Ignaz Ringle fecit, Martin Engelbrecht esc., Palc hrabte Nostitze vPraze, lept, 405248 mm, Nrodn galerie vPraze, Sbrka graky a kresby, DR 4850. 221 M.HorynaP.ZahradnkP.Preiss, ernnsk palc (cit. vpozn. 218), s.9293, pln zfondu ernnsk stedn sprva . III/26 vSOA Tebo, pracovit Jindichv Hradec. 222 P.Vlek, Francesco Caratti (cit. vpozn. 190), s.15. 223 Velmi ranovan asubtiln promylen prostorov kompozice ndvo byla nedvno barbarsky zkomolena vestavbou do menho dvora. Tento zsah je pmo ukzkovm pkladem primitivn brutality modern architektury ve vztahu khistorickmu kontextu. 224 Vinventi zroku 1736 bylo vzpadnm kdle za velkm slem v1. pate celkem 14 prostor, znich funkn jsou specikovny pouze velk jdelna abilirov pokoj, dal jsou uvdny jako kabinety amstnosti. Ve vchodnm kdle je uvdna jmenovit kaple adle mstnosti Jeho Excelence, ve vnitnm ndvornm kdle v1. pate byla obrazrna. Mstnost je uvedeno celkem 12. V1. pate bylo tak vetn velkho slu 26 mstnost. Za sdlen dkuji Dr. Vratislavu Ryavmu, kter provdl archivn przkum vRA Nostic-Rieneck, falknovsk vtev vSOA Plze, pracovit lutice. 225 Viz kup.V.Nakov, Architektura 17.stolet (cit. vpozn. 129), s.303; t, Architektura 17.stolet vechch (cit. vpozn. 129), s.257258. 226 P.Vlek, Dientzenhoferv skic (cit. vpozn. 90), s.493494; P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.161165. 227 Zdenk Kalista, Humprecht Jan ernn jako mecen apodporovatel umn vdob sv bentsk ambasdy (16601663), Pamtky archeologick 36/19281930, s.5378. 228 M.HorynaP.ZahradnkP.Preiss, ernnsk palc (cit. vpozn. 218), s.14; vtto posledn velk monograi je vyerpvajcm zpsobem uvedena veker star literatura, zn uveme pedevm monograi Johann Joseph Morper, Das Czernin Palais in Prag, Praha 1940, dle monograi Vilm LorencKarel Tska, ernnsk palc vPraze, Praha 1980, astudie Pavla Vlka (viz P.Vlek, Francesco Caratti, cit. vpozn. 190; P.VlekE.Havlov, Praha 16101700, cit. vpozn. 41). 229 M.HorynaP.ZahradnkP.Preiss, ernnsk palc (cit. vpozn. 218), s.16, 78. 230 Tamt, s.19, 139146 ad. 231 Tamt, s.1823 (splnm vtem stavebnch emeslnk, kte sena stavb podleli).
Architektura exteriru palce je na vstupn a bonch stranch koncipovna jako vyrovnan a uzaven blok, obrysov pooteven pouze na jin stran ni hmotou kdla s konrnou obrcenho do dnen Pelcovy ulice. Hlavn prel bylo oproti ostatnm fasdm vrazn bohat. Jedenctios dvoupatrov plocha je lenna monumentlnmi pilastry, nasazenmi na oblamovan sokl sahajc do ve parapet oken pzem. Hlavice pilastr jsou ionskho typu, doplnn festony a bizarn formovanmi maskarony. Jejich tvrcem byl zejm vynikajc kamenk Giovanni Battista Pozzi, kter s Carattim spolupracoval i pi stavb ernnskho palce. Stednch sedm os prel je vytaeno v mlkm rizalitu rmovanm odstupnnmi jeden a pl pilastry. Pekvapuj konzervativn sdruen okna uit v celm rozsahu hlavn fasdy. V pvodnm stavu, zobrazenm jet Friedrichem Bernardem Wernerem, byla sdruen okna piana nobile osazena stdav segmentovmi a trojhelnmi frontony a nad korunn msou bylo nad sudmi osami nasazeno celkem pt zdnch vik, rovn se sdruenmi oknky a trojhelnmi tty. Osov okno nad hlavnm portlem v rovni piana nobile je eeno shodn jako portl balkonu piana nobile na nerealizovanm nvrhu severn fasdy ernnskho palce, i ambrny okna ve stedn ose piana nobile neprovedenho nvrhu prel Ditrichtejnskho palce. Jak naznaeno ji ve, souvisela kompozice ndvo s rozvrhem hlavn fasdy. Lehce hloubkov obdln prostor je organizovn podl hloubkov osy vychzejc od hlavnho portlu. Fasda vnitnho kdla palce je v pzem otevena ptic irokch pilovch arkd, plocha prvho patra je lenna pravohlmi liznovmi rmy obhajcmi sdruen okna a ve druhm pate byla oteven arkda. Tm byla kompozice dvora orientovna k jihu, tedy vi svtlu, kter pn vnitn kdlo prostupovalo arkdami pzem a druhho patra i dky snen hmoty jinho vnjho kdla. Toto kompozin tma pipomene stedn mylenku kompozice ndvorn fasdy severnho kdla ernnskho palce. V interiru palce bylo vrazn slohov inovativnm tmatem een halovho hlavnho schodit, prvn tohoto typu u ns. V prvnm pate byl z podesty tohoto schodit pstupn hlavn sl, prochzejc zejm dvma patry. Na nj navazoval dvoutrakt prostor v zpadnm kdle, zatmco ve vchodnm vzhledem k nepravidelnmu mstiti se dvoutrakt prostor a chodby mn v jin krajn sti v jednotrakt. Carattiho autorstv projektu je veobecn pedpokldno v literatue. Pavel Vlek ve svch analzch poukzal na nkter shodn rysy, kter m prel Nostickho palce s fasdami zpadnho kdla Klementina. Nicmn v celm een m palc nepochybn ble k architektue Francesca Carattiho. Krtce po oputn michnovskch slueb zamstnal Carattiho Humprecht Jan ernn z Chudenic. Mylenku na vybudovn velkho praskho palce pojal hrab zejm ji v dob sv bentsk ambasdy. Po denitivnm nvratu do ech v roce 1664 obnovil jednn s italskmi agenty markzem Durazzem a Giovannim Andreou Carpenetem ve vci nalezen vhodnho architekta. Soubn se zsknm t dom a velk zahrady na Pohoelci proti Loret v roce 1666 a rozen pozemku jednal hrabc sekret Hruka i s Carlem Luragem a jeho synovcem Francescem. V listopadu roku 1667 se pak sm Caratti pihlsil u hrabcho sekrete a v lednu nsledujcho roku se jako stavitel pihlsil Gion Decapaoli. V srpnu 1668 byla uzavena smlouva se staviteli Gionem Decapaolim a Abrahamem Leuthnerem na vstavbu palce dle projekt a instrukc Francesca Carattiho. Ve vzorn zachovanm ernnskm archivu je stavba podrobn dokumentovna pvodnmi nvrhy celk i detail, z nich vtina pochz z Carattiho ruky. Hrab ernn stavbu pozorn sledoval a osobn schvaloval kad, by detailn denitivn nvrh. V archivu jsou zachovny i nerealizovan varianty. Stavebn prce byly zahjeny na potku stavebn sezony roku 1669 a probhala tm v horenm tempu, nebo ji v roce 1671 byla uzavena smlouva s tesai a pokrvai na stechy a v roce 1673 byla hrub stavba dokonena.
STUDIE 251
30. Praha, Hradany, ernnsk palc, hlavn prel (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 31. Praha, Hradany, ernnsk palc, zahradn prel (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 32. Praha, Hradany, ernnsk palc, vstupn vestibul (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
232 Tamt, s.23, 24, 2730, 44 ad.Zajmav je vtto souvislosti siln kritika, kter palc podrobil Nikodemus Tessin vroce 1688. Architekt kolen vmskm akademickm prosted posledn tvrti 17.stolet stavbu posuzoval zhlediska abstraktnch akademickch zsad avytkal j mnoh ztoho, co pitom souasn historik me hodnotit jako doklad autorovy invence. 233 M.HorynaP.ZahradnkP.Preiss, ernnsk palc (cit. vpozn. 218), s.23. 234 V.LorencK.Tska, ernnsk palc (cit. vpozn. 228), s.76ad.; V.Nakov, Architektura 17.stolet (cit. vpozn. 129), s.305;V.Nakov, Architektura 17.stolet vechch (cit.vpozn.129), s.258; P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.175 ad.; M.HorynaP.ZahradnkP.Preiss, ernnsk palc (cit.vpozn. 218), s.104.
V z tho roku navtvil stavenit i csa Leopold I. pi svm praskm pobytu. Stavba byla dokonovna jet nkolik desetilet po smrti architekta Carattiho (1677) a stavebnka Humprechta Jana ernna (1682), jej vnitn vbava nebyla nikdy zcela hotova. I jako nedokonen byl palc pedmtem zvdavosti a obdivu ady nvtvnk. Z korespondence mezi hrabtem ernnem a sekretem Hrukou ped praskou nvtvou Leopolda I. v roce 1673 vyplv, e stavebnk kladl velkou vhu na monumentln a reprezentativn vraz hlavnho prel palce. Ohromn, 29 os tajc tyetov fasda je tvoena dvma kompozinmi etemi: mocn bosovanm soklem v pzem a hlavn et o tech podlach, s monumentlnm dem titvrtsloup, osazench kvaziionskmi hlavicemi s bizarnmi maskarony a tky, vynejcmi seky kompletnho klad v rovni hornho polopatra. Nepochybn prvem bylo opakovan konstatovno, e inspirativnm zdrojem byla tvorba Andrey Palladia, kterou hrab ernn poznal v dob svho bentskho pobytu. Inspirace psobivm fragmentem prel nikdy nedostavnho palce Porto ve Vicenze je ovem pouze sten. Palladiovo een je typickou manristickou kompozic, strukturln podvojnou, plnou a znepokojivho napt. Prask prel vykazuje vyrovnanost vertikl a horizontl a jeho monumentalita je provzena vrazem masivn stability. Rozdly mezi Palladiovm a Carattiho eenm jsou rozdly mezi manristickm
STUDIE 253
33. Praha, Prask hrad, kostel sv. Ji, prel (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 34. Klatovy, jezuitsk kostel, exterir, celkov pohled (repro dle: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Barokn%C3%AD_kostel_ na_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_-_ Klatovy.JPG)
a baroknm pojetm architektonick kompozice, a bylo prvem konstatovno, e vedle palladinskch inspirac nutno potat se slohov aktulnjmi vlivy lombardsk a bentsk architektury prvn poloviny 17. stolet, kup. Francesca Marii Ricchiniho nebo Baldassare Longheny. Pozoruhodn je eena i severn fasda palce obrcen do zahrady, jej tern le o piblin sedm metr ne ne nmst, do kterho je obrceno hlavn prel. Z dvodu kontaktu obou fasd na severovchodnm nro je na zahradn fasd spodn et podstatn vy, kdy zahrnuje i dv vlastn suternn podla. Fasda je rozdlena do t st, nronch tosch rizalit, vych o horn polopatro a sedmiosho stedu. Ve spodn eti jsou nron ve lenny bos, stedn dl oteven dvma velkmi serlianami symetrickch sal terren, mezi nimi je osa nstupnho schodit z ndvo. Zachovan varianty pln dokldaj, e pvodn Caratti navrhoval tvarov jednodu een zahradn fasdy a cel bohat apart pilastr a polosloup lichch arkd navrhl zejm teprve na pm pn hrabte. Ndvorn fasdy jsou komponovny do horizontlnch ps et s rytmizac plochy varrovnm lencch obrazc. Dispozice palce je urena vloenm osovho ke do lehce nepravidelnho stavenit. Stavba je rozloena kolem dvou ndvo, oddlench hloubkovm vnitnm kdlem. Men rozmr jinho ndvo je dn prv nepravidelnost hranice na jin stran pozemku. Hloubkov osa dispozice vchodo-zpadn vychz od hlavnho portlu, prochz trojlodnm vestibulem a na n pak navazuje trojramenn krlovsk schodit. Pn osa prochz vestibulem ped patou krlovskho schodit, dle obma ndvomi a na jin stran st prjezdem do malho provoznho dvorku, na severn stran pohledovou osou i jednoramennm schoditm do zahrady palce. etzen nstupnch prostor od hlavnho portlu a po ohromn hlavn sl o rozsahu sedmi os prel a vce t podla bylo ji Carattim komponovno s a dramatickou innost, jet zdraznnou vrcholn baroknmi pravami. een dalch reprezentativnch prostor (enldy salon jin od hlavnho slu, kaple v severovchodnm nro, galerie, obrazren v severnm a zpadnm kdle i ndhernch konren v pzem zpadnho kdla) bylo ve sv dob jedinenm vkonem
235 P.Vlek, Francesco Caratti (cit. vpozn. 190), s.16 a21; P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.176; Aurora Scotti, Opus italicum, nepublikovan rkp.2000. 236 Motiv dvou velkch serlian na prel bv odvozovn zkompozice zahradnho prel vily Medici vm. Znalost tto stavby lze uvzdlanho stavebnka iarchitekta pedpokldat, nicmn motiv serliany ve shodn funkci akcentovanho oteven plochy fasdy byl varchitektue cinquecenta daleko obecnj, nejenom tedy uBartolomea Ammannatiho, ale ji dve uGiulia Romana, Vignoly, Andrey Palladia adalch. 237 V.LorencK.Tska, ernnsk palc (cit. vpozn. 228), s.52. 238 Paraleln stouto osou byly vedeny vjezdy ze stednho pole vestibulu do ndvo, kter byly dimenzovny nejenom pro kon, ale ipro kory.
35. Tuchomice, kostel sv. Vta, prel (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
jak co do architektonick kompozice, tak co do nkladnosti vzdoby. Pomrov vztahy urujc dispozici prostor byly ji v literatue analyzovny a bylo doloeno, e architekt pracoval se znalost palladinsk architektonick teorie. Vemi tmito kvalitami pedstavoval ernnsk palc skutenou udlost v djinch esk i stedoevropsk architektury, by z hlediska slohovho vvoje nebyl nijak progresivn. Pro hrabte ernna plnil Caratti rovn dal koly, kdy projektoval i pro nkter ernnsk panstv. Doloen je v Nejdku, Strun, Vinoi, Petrohradu a jinde. Nejvznamnj byl patrn projekt kostela sv. Ke v Kosmonosech, vybudovanho v ltech 16691673 stavitelem Domenicem Augustonim. irok a nehlubok jednolod s bonmi prchozmi kaplemi je dispozin dokonale vyven a opaten tosm
239 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.168174. 240 P.Vlek, Francesco Caratti (cit. vpozn. 190), s.2.
241 Projekty pro tyto stavebnky zstaly vesms nerealizovny svjimkou prav slavatovskho zmku erven Lhota. Analzy zajmavho projektu pro Ditrichtejnsk palc na Hradanech viz P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.177178. 242 Celkov zhodnocen jeho tvorby viz Pavel Vlek, Giovanni Domenico Orsi abval kostel sv.Norberta vPraze, Umn XXXIV 34/1986, s.416434. 243 Tamt, s.422. 244 M.Mrzov-Schusterov, Kotzce projektanta (cit. vpozn. 145), s.81 ad. 245 Vra Nakov, Barokn architektura vzpadnch echch, Umn XXVIII 28/1980, s.22. 246 Eva milauerov, Ze stavebnch djin zmku Tuchomice, Stedoesk sbornk historick 5/1970, s.9397. 247 Jan Morvek, Stavba jezuitsk rezidence ve Star Boleslavi, UmnVI/1958, s.376401. 248 Vra Nakov, Kostel sv.Vorily vPraze. Kproblematice esk barokn architektury kolem roku 1700, in: Sbornk prac Filozock fakulty Brnnsk univerzity, F 3031/198687, s.36. 249 P.Vlek, Giovanni Domenico Orsi (cit. vpozn. 242), s.424 a426. 250 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.187189. 251 Vra Nakov, Giovanni Domenico Orsi de Orsini aStar Boleslav, Umn 30/1982, s.182. 252 P.Vlek, Giovanni Domenico Orsi (cit. vpozn. 242), s.423424. 253 Vojtch Sdlo, Kostel sv.Frantika ukiovnk na Starm Mst praskm, in: Roenka Kruhu pro pstovn djin umn za rok 1934, Praha 1935, s.44.
prelm s tabulovm ttem, osazenm velkm tbokm frontonem s rozatou zkladnou. Mimo ernnsk sluby je doloena i Carattiho prce pro dal vznamn stavebnky Gundakara z Ditrichtejnu i Ferdinanda Vilma Slavatu. Dlo Francesca Carattiho pedstavuje osobit projev v rmci eskho ranho baroka, jeho vchodisky byly nepochybn vdesk architektura a dobr znalost severoitalsk architektury i architektonick teorie. V sakrln i palcov architektue vytvoil dla dispozin propracovan a vrazov pesvdiv. Dekorativn akcentovan a formln perfektn rejstk jeho architektonickch tvar byl zejm ovlivnn i jeho pvodnm kamenickm kolenm. Nepochybn vyhrannou tvr osobnost esk architektury tet tvrti 17. stolet byl i Giovanni Domenico Orsi, umlec o generaci mlad ne Lurago a Caratti. Syn architekta psobcho ve Vdni a v Praze se po asn otcov smrti vyuil zejm u Carla Luraga a jako jeho polr a tovary se objevuje na potku estho desetilet 17. stolet. dn zprvy nemme o ppadn tovarysk cest mladho umlce, kterou lze jist pedpokldat. Od poloviny estho desetilet je doloen jako polr pracujc hlavn pro Carla Luraga, od potku nsledujcho desetilet ji pracoval samostatn. Od roku 1665 pevzal provdn novomstskch fortikac po Luragovi a v roce 1666 stavbu jezuitskho kostela v Klatovech, zapoatou dle Luragova plnu ji o desetilet dve, ale zhy uvzlou. Pi pevzet stavby pedloil Orsi zejm svj vlastn projekt, dle kterho byla pak stavba realizovna a zcela dokonena v roce 1679. Jednolod s bonmi kaplemi a emporami m bazilikln ez, pnou lo s velkou plackovou klenbou nad kenm a nehlubok, pmo uzaven knit. Prvem bylo konstatovno, e jeho prostorov dispozice je z jezuitskch staveb v echch nejbli mskmu kostelu Il Ges. V nvaznosti na tuto stavbu byl Orsi opakovan zamstnvn jezuity pedevm pi jejich venkovskch realizacch. Novostavba kostela sv. Vta pi rezidenci v Tuchomicch u Prahy z let 16651672 je prostm jednolodm o hloubce dvou klenebnch pol, klenutch valenmi klenbami s tbokmi vseemi zaloenmi na vtaench pilch. Nerealizovan projekt jezuitsk rezidence s kostelkem sv. Leopolda ve Star Boleslavi, kter vypracoval Orsi v roce 1672, pedpokldal vznik jednolodn stavby typu bicentrly, anticipujc dispozin vzorce vrcholnho baroka. Je zde patrn snaha jak o rytmizaci, tak o centralizaci podlnho prostoru. Tento dojem je zdraznn jet lencm apartem a odlinmi klenbami [] Vrazn obkron rytmus pak ovld i irok a vysok jednolod kostela Nejsvtj Trojice pi kltee pavln u Nov Bystice z let 16671679. Prostor, kter nem oddlen knit, je rytmickm lennm stn a kleneb nznakov centralizovn. Zanikl kostel sv. Norberta a Benedikta pi nkdejm arcibiskupskm semini v Praze ml obkron rytmizovan pole hlavn lodi s bonmi kaplemi a navazujc transept s kupol nad kenm. I zde je hloubkov stavba siln prolnuta centralizujc tendenc. Z roku 1676 pochz Orsim signovan projekt na stavbu neuren jezuitsk koleje s velkm kostelem, myln interpretovan jako nvrhy pestavby marinskho kostela ve Star Boleslavi. Rozlehl jednolod kostela s bonmi kaplemi, transeptem s kupol s lucernou nad kenm a nehlubokm knitm je variantou dispozice jezuitskho kostela v Klatovech, tak jak jeho pdorys zachytil vkres v Dientzenhoferov skici. Dvouvov prel mlo mt hlavn portl, rmovan vraznou edikulou se sdruenmi sloupy. een koleje o dvou ndvoch po stranch chrmu dokazuje Orsiho schopnost velkorysch, dobe funknch pdorysnch sestav i pekonn nepravidelnosti stavebnho msta ve smyslu vyven a pravideln psobc kompozice. Nerealizovny zstaly vechny ti varianty Orsiho projekt pro nov chrm pi staromstskm generaltu du eskch kiovnk s ervenou hvzdou. Dva z tchto nvrh jsou koncipovny jako podln stavby. Z nich prvn je variantou bicentrln kompozice, znm i z projektu pro kostel sv. Leopolda ve Star Boleslavi. Druh je jednolodn halou s bohat rytmizovanmi bonmi stnami a obloenm kout trojicemi volnch sloup. Knit obou dvou tchto nvrh mla bt klenuta kupol.
STUDIE 257
36. Tuchomice, kostel sv. Vta, interir, (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David) 37. Praha, Star Msto, Kolowratsk palc, prel (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
Ve sv dob pomrn vjimen je i frekvence kostelnch centrl v Orsiho dle. Kostel trncti svatch pomocnk pi kltee pavln ve Svtcch u Tachova, vybudovan po 1668, byl zaloen na pdorysu eckho ke vloenho do tverce s pipojenm knitm o hloubce dvou pn obdlnch pol. Kostel oputn po zruen kltera 1787 byl svtskou vrchnost demolovn. V roce 1673 byla zapoata dostavba katedrly sv. Vta poloenm zkladnho kamene lodi dne 3. z za asti csae Leopolda I. Stavba ovem zhy uvzla z dvodu nedostatku nanc. Projekt dostavby koncipoval Orsi jako lehce zpodlnnou centrlu s kupol na tamburu ve stednm ze t pol hlavn lodi. Na zklad anonymn rytiny vnjku chrmu ze 17. stolet a zpodoben interiru chrmu od Ludvka Kohla rekonstruoval hypoteticky podobu vnjku i vnitku akad. arch. Michal Brix. Pi pestavb kostela Nejsvtj Trojice frantiknskho kltera ve Slanm promnil v ltech 16651668 Orsi pvodn podlnou stavbu v nznakovou centrlu pipojenm dvou velkch kapl na pn ose a vyklenutm kupole nad stednm polem lodi. Poslze jako podobn formovanou centrlu koncipoval Orsi tet verzi projektu pro novostavbu kiovnickho kostela pi staromstskm generaltu du. Z uvedenho pehledu sakrln tvorby Giovanniho Domenica Orsiho je zejm, e tento architekt pinesl do esk tvorby adu novch motiv. Obkron rytmizace pol hloubkovch lod je v italsk a pedevm lombardsk architektue propracovvna ji od potku 17. stolet. Ji v letech 16031620 byl vybudovn jezuitsk kostel sv. Marcelina a Petra v Cremon, pedstavujc obkronou rytmizaci v te podob, v jak j uv o sedmdest let pozdji Orsi. Ped polovinou 17. stolet je shodn dispozin schma uito v interiru jezuitskho kostela sv. Jakuba v Nice. O nco mlo pozdji pak ve stavb jezuitskho kostela v Pavii, kter byl bohuel ji stren. Zatmco kostel v Nice m velmi mlk knit, kostel v Pavii ml knit nad pdorysem tverce, klenut kupol bez tamburu. V msk provincii jezuitskho du je tento rytmizovan dispozin typ vzcnj. Kostel sv. Ignce ve Fermo byl vybudovn mezi lty 16461660. Pozdjm pkladem tho typu je kompozice lodi kostela ve Frascati, kde jezuitsk architekt Gregorio Castrichini uil v transformaci o nco mlo star projekt Carla Fontany v poslednm desetilet 17. stolet. Koncept ovem ji potal s iluzionistickm dotvoenm kostelnho prostoru malbami Andrey
254 Mojmr HorynaJosef HzlerLubo Lancinger, Svtce uTachova, bval pavlnsk kostel. Stavebn-historick przkum, SRPMO Praha1975, rkp., nestr.; P.Vlek, Giovanni Domenico Orsi (cit. vpozn. 242), s.426. 255 P.Preiss, Italt umlci (cit. vpozn. 3), s.207208. 256 Vladimr Pibyl, Baroko ve SlanmBval frantiknsk klter skostelem Nejsvtj Trojice, Slan 1988. 257 V.Sdlo, Kostel sv.Frantika (cit. vpozn. 253), s.4446. 258 Richard BselHerbert Karner, Jesuitenarchitektur in Italien (15401773), II., Die Baudenkmler der mailandischen Ordensprovinz, Wien 2007, s.109111. 259 Tamt, s.273275. 260 Tamt, s.295296. 261 Richard Bsel, Jesuitenarchitektur in Italien 15401773. Die Baudenkmler der rmischen und der neapolitanischen Ordensprovinz, Wien 1986, s.7376. 262 Tamt, s.9497.
263 Vittorio de FeoValentino Martinelli, Andrea Pozzo, Milano 1996, s.58 ad., 117, 246. 264 Alfredo Marchione, Gesu e Maria, in: Roma sacraI., Roma 1995, s.38. 265 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.200. 266 R.BselH.Karner, Jesuitenarchitektur in Italien (cit. vpozn. 258), s.208210. 267 Tamt, s.146150. 268 Tamt, s.242243.
Pozza. V samotnm m je nejasnjm pkladem tohoto typu rytmizovanho prostoru kostel Ges e Maria na Corsu, kter navrhl milnsk architekt Carlo Buzio v roce 1636, dokonen se zmnami byl a Carlem Rainaldim po roce 1675. Rovn typ centrly, kter uil Orsi pi budovn kostela ve Svtcch u Tachova a patrn i v nvrhu na dostavbu chrmu sv. Vta, je ryze italskho pvodu. Na souvislost s dispozinm eenm kostela S. Carlo ai Catinari v m bylo ji prvem poukzno. V tzv. druhm nvrhu pro stavbu kiovnickho kostela v Praze je prostor lodi rytmizovn sloitm relifem stn. Bon stny jsou rozvreny do t pol, oddlench pilastry, z nich stedn, oltn, je ir ne ob postrann. Kouty prostoru lodi jsou pak obloeny trojicemi voln stojcch sloup. Uveden motiv volnch sloup v lenn interiru nen v na tvorb do t doby uit. I zde je teba hledat pedlohy v italsk produkci. Nejstarm pkladem me bt interir lodi kostela S. Fedele pi profesnm dom v Miln, kter realizoval Pelegrino Tibaldi v letech 15691579. Voln sloupy v koutech lodi a mezi poli stny akcentuj rytmickou skladbu prostoru. V roce 1634 vypracovan a poslze nerealizovan projekt Bartolomea Bianca pro kostel pi janovsk dov koleji a na nj navazujc jet jeden z pln, kter zpracoval v roce 1650 Giovanni Francesco Falcone, m bohat rytmizovanou centralizovanou lo, jej stedn pole, klenut kupol, m bon stny o tech polch se stednm, oltnm, vrazn irm. Poslze ve shodn funkci jsou voln sloupy i polosloupy uplatnny i v interiru kostela sv. Frantika Xaverskho v Mondovi, kter realizoval Giovanni Domenico Ricchini po 1667. Uveden analogie s italskmi stavbami 17. stolet dokldaj, e Orsi navazoval na slohov vysplej pedlohy ne jeho star vrstevnci. Zda se s italskou a pedevm lombardskou tvorbou seznmil bhem hypotetick tovarysk cesty, kterou by mohl
STUDIE 259
podniknout nkdy po roce 1650, nebo zda mu tyto inspirace byly zprostedkovny stavebnky, nelze bez dalch doklad rozhodnout. Pro crkevn dy realizoval Orsi i hodnotn kltern stavby. Jezuitsk kolej v Kutn Hoe byla budovna od roku 1667 a koncipovna jako monumentln dominanta zpadn sti msta v sousedstv kostela sv. Barbory. Prel nad dolm Vrchlice, o celkovm rozsahu 33 os, bylo korunovno stedn nejvy a dvma nronmi vemi vyrstajcmi z rizalit. V akcentovanch osch jsou sdruen okna. Plocha prel nad soklov pojatm pzemm je lenna vysokm dem pilastr. Velkoryse dimenzovan prostory skldaj pehlednou dvoutraktovou dispozici. Stavba probhala velmi pomalu a byla s uritmi zmnami projektu dokonena teprve ve tvrtm desetilet 18. stolet. Vstavba jezuitskho profesnho domu na Mal Stran v Praze byla pipravovna ji od padestch let 17. stolet. Teprve v letech 16721673 dolo k denitivnmu vymen stavenit a pprav projekt. Jeden z nich vypracoval i Francesco Caratti, stavbu vak realizoval dle vlastnho nvrhu Giovanni Domenico Orsi a po jeho smrti (1679) dokonil dle pozmnnho projektu Francesco Lurago. Ohromn blok, svm mtkem tm drtc okoln zstavbu, m tm nelenn prel, vrstven v horizontlch pater. Je tak npadnm pkladem tzv. psnho slohu, kter v realizaci jezuitskch obytnch budov pevldal ve tet tvrti 17. stolet. Soust bloku byly dv kosteln novostavby, nahrazujc star svatyn kostel sv. Vclava na severozpadnm nro a sv. Mikule na jin stran. Jejich fasdy mly rmovat zpadn frontu profesnho domu, kter byla eena jako vstupn. Zatmco kostel sv. Vclava byl koncipovn jako jednoduch jednolod klenut na vtaen pile, kostel sv. Mikule ml mt tradin typ se irokou lod, protjkovmi bonmi kaplemi, emporami a knitm tm tvercovho pdorysu. Konvent karmelitn pi kostele sv. Havla na Starm Mst v Praze ml pvodn vystavt Carlo Lurago, avak po jeho odchodu z Prahy pevzal tento kol Giovanni Domenico Orsi, kter ho realizoval od roku 1671. lenn fasd varruje vzorec uit u u kutnohorsk jezuitsk koleje. Jednodu verz tho fasdovho vzorce pedstavuje prel staromstskho kltera dominiknek pi kostele sv. Anny, kter vznikal rozenm starho skromnho arelu po roce 1676. Orsi je uvdn i pi vzniku a pravch vznamnch klternch interir s charakteristickou ran barokn dekorac, jak u augustinin kanovnk na Novm Mst praskm, tak v ppad krsnho knihovnho slu ve strahovskm premonstrtskm kltee Monte Sion, zzenho v roce 1671. S jeho opatem a vznamnm soudobm lozofem Jeronmem Hiernheimem byl architekt v kontaktu ji pi stavb kostela arcibiskupskho semine. Vznamnou palcovou stavbou Giovanniho Domenica Orsiho je Kolowratsk palc na Starm Mst, vybudovan po roce 1673. tykdl stavba, zaloen kolem pravidelnho obdlnho ndvo, je dnes zachovna pouze sten. V pvodnm stavu mlo dvoupatrov hlavn prel jedenctios symetrick rozvrh. Ti ustoupl osy na prav stran vznikly dodaten, kdy po roce 1697 dal hrab Kolowrat pestavt pikoupen dm. Fasda je horizontln rozvrena se stdnm segmentovch a tbokch fronton nad okny prvho patra a stdavou adou vtch a mench vik nad korunn msou. Interiry ji ztratily vt st pvodn tvarov vbavy, avak zstal zachovn dobe dimenzovan dvoutraktov rozvrh. Z mimopraskch staveb bylo mimodn dleit Orsiho psoben v Litomicch. V letech 16631670 provedl stavbu biskupsk katedrly sv. tpna spolu s polrem Angelem Canevallem. Dalm dlem v Litomicch je kostel sv. Michala pi bvalm kltee dominikn. Ji v 19. stolet demolovanou stavbu realizoval Orsi na pn dominikn dle vzoru malostranskho dominiknskho kostela od Francesca Carattiho. Orsi zapoal i pestavbu a dostavbu zmku v Zkupech pro Julia Frantika vvodu Sachsen-Lauenburskho v roce 1671. Ji za ti roky pevzal veden stavby litomick Julius Broggio a po nm prask Abraham Leuthner.
269 Pavel Vlek, Jezuitsk kolej vKutn Hoe, in: Kutn Hora vdob baroka. Antiqua Cuthna 1, Praha 2005, s.214. 270 Tamt, s.216217. 271 Milada Vilmkov, Ke stavebnmu vvoji komplexu jezuitskch budov na Malostranskm nmst, Umn XIX 19/1971, s.304313; t, Stavitel palc achrm, Praha 1986, s.3031. 272 M.Vilmkov, Stavitel palc achrm (cit. vpozn 271), s.49. 273 Na tento pdorysn obrazec navzal jet Krytof Dientzenhofer, kdy oticet desetilet pozdji pipravoval nov projekt svatomikulskho kostela. Mtkovou nepimenost hmoty profesnho domu vprostoru dolnho Malostranskho nmst zvldl a po roce 1737 Kilin Ignc Dientzenhofer, kter toto mtko pijal adominoval ho psobivou vertiklou kupole azvonice kostela sv.Mikule (viz Mojmr Horyna, Novostavby K.I.Dientzenhofera vkontextu okoln zstavby, Architektura SR 48/1989, s.36). 274 V.Nakov, Architektura 17.stolet (cit. vpozn. 129), s.306307. 275 Milada Vilmkov, Bval klter dominiknek pi kostele sv.Anny, p.211I, Stavebn-historick przkum Prahy, SRPMO 1962, s.12 ad. 276 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.195197. 277 V.Nakov, Architektura 17.stolet (cit. vpozn. 129), s.306. 278 P.VlekE.Havlov, Praha 16101700 (cit. vpozn. 41), s.199. 279 Jaroslav MacekPetr MacekMojmr HorynaPavel Preiss, Oktavin Broggio 16701742, Litomice 1992, s.25. 280 Petr Macek, Barokn architektura astavitelstv vsevernch echch, in: Petr HrubMichaela Hrub (edd.), Barokn umn vseverozpadnch echch, st nad Labem 2003, s.3839. 281 Petr MacekPavel Zahradnk, Zmeck arel vZkupech, Przkumy pamtek 3/1996, s.334.
282 Mojmr Horyna, Die rmischen Inspirationen (cit. v pozn. 3), s.144146. 283 Oldich Stefan, Skupina mskho smruG.B.Matthaei, Pamtky archeologick 35/19261927, s.115; t, Barokn princip vesk architektue (cit. vpozn. 42), s.306, 315320. 284 Vtomto smyslu podstatn prohloubily poznn ran barokn architektury pedevm etn studie Vry Nakov, znich st je uvedena ve vpoznmkch, asyntetick prce Pavla Vlka oprask architektue 17.stolet, vydan vroce 1998. 285 Zajmav pro barokn ikonograi mst astaveb je, e kup. kiovnick kostel vsousedstv Klementina je zpodoben vnikdy nerealizovan podob jednoho zOrsiho projekt, anovomstsk jezuitsk kolej je zachycena sice vplnovanm stavu, kter tehdy ovem jet nebyl cel realizovn. 286 Josef Forbelsk, panl, e aechy v16. a17.stolet, Praha 2006, s.353.
Kdy v roce 1679 zemel Giovanni Domenico Orsi, psobil v Praze ji ptm rokem jeho vrstevnk Jean Baptiste Mathey, umlec formovan berniniovskou a postberniniovskou mskou architekturou. S jeho pchodem pronikaj do naeho prosted impulsy mskho vrcholnho baroka, dokonce jeho vysoce aktuln akademick fze. Krtce po krtov smrti tedy dochz v prask architektue k vznamn nzorov promn, nebo vliv Matheyho je v posledn tvrtin 17. stolet tm slohotvorn. Star pojet djin barokn architektury, zaloen na koncepci slohov teleologie, interpretovalo ran barokn architekturu jako svho druhu pedehru vrcholnho slohu, kter ve sv dynamick linii byl vlastnm naplnnm umleckho chtn doby. Podrobnj historick pohled, kter prezentuj nkter novj prce, vak dovoluje postihnout vlastn a dobov specickou problematiku ran barokn architektury. Takto vystupuj nejen nejvraznj dobov tvrci Filippi, Pieroni, Sebregondi, Lurago, Caratti a Orsi jako jedinen osobnosti s individulnm vyhrocenm svho pojet architektury, ale i ideov podstatn vznam korespondennch projekt i inspirativnch vliv pedevm z italskho prosted. Souasn se proluj i osobnosti nejvznamnjch svtskch i crkevnch stavebnk a objednavatel umleckch dl, kte vznamn ovlivnili umleckou tvorbu. Srovnme-li dva z nejkrsnjch pohled na Prahu, tzv. Sadelerv prospekt z roku 1606 a prospekt Folperta van Ouden-Allen z roku 1685, pak konstatujeme, e celkov rozvrh msta zstal zachovn, avak jeho jednotliv prostranstv, ulice i tvrti zskaly nov a siln dominanty, z nich nejnpadnj jsou: ernnsk palc na Hradanech, kostel P. Marie Vtzn, sv. M Magdaleny a profesn dm jezuit na Mal Stran, Klementinum i kostel Neposkvrnnho poet P. Marie pi kltee hybern na Starm Mst a kostel sv. Ignce s jezuitskou kolej na Novm Mst. Na Ouden-Allenov prospektu psob msto Praha jako tvarov bohat a rznorod organismus orientovan ke svm dominantm. Poutav obraz dv pln za pravdu dobovmu okdlenmu ren, e skuten kavalr a svta znal vzdlanec mus videre Praga et audire Arriaga.
Text Mojmra Horyny k vydn pipravil a zvren korektury provedl Richard Biegel.
STUDIE 261
Edice historickch pramen
EDICE HISTORICKCH PRAMEN 263
264 NAZEV KAPITOLY
Archivn doklady k ivotu a dlu Karla krty

TOM SEKYRKA RADKA TIBITANZLOV TPN VCHA A KOL.
Edin poznmka
Psemnosti, kter pedkldan edice regest zpstupuje, byly v rmci archivn-historickho przkumu probhajcho pi projektu Karel krta 16101674. Doba a dlo vybrny se snahou podat co nejkomplexnj pohled na osobu male, jeho ivotn osudy a dokumentaci dla. Pi vbru archivli byly upednostnny zejmna rukopisn dokumenty, v men me pak tisky publikovan krtovmi souasnky (B. Balbn), reektujc uritm zpsobem umlcovo dlo i ivot. Materily pochzej z doby od potku 17. stolet (dokumenty dleit pro pozdj udlosti vztahujc se k rodovmu majetku) do obdob krtce po smrti Karla krty ml., s menmi pesahy do potku 18. stolet. Vjimku z tohoto pravidla pak tvo jeden z prvnch krtovch ivotopis z pera Jana Quirina Jahna, o jeho zaazen a zpstupnn bylo rozhodnuto s ohledem na znanou dleitost, kterou tento spis ml a dosud m pro krtovsk bdn. Invente kostel, poppad lechtickch a manskch obrazovch sbrek, zmiujcch krtovsk prce, byly pro nae ely spe nerelevantn k jejich vyuit dolo v souvislosti s ppravou katalogu k vstav Karel krta, kdy byly pouity jako podklady k jednotlivm heslm. Vzhledem k danmu asovmu rozmez se tak v tto edici nachzej pozstalostn invente bezprostedn spojen s pslunky krtovy rodiny, poppad s jeho pteli (Miseroni, Dirix z Bruku). Rovn pedevm kvli stanovenmu asovmu rozpt publikovanho materilu nebyly do edice zaazeny dokumenty sledujc dal osudy krtovch dl, s vjimkou vznamnho a asto citovanho prodeje obraz ze zderazsk kltern knihovny. Editovan dokumenty jsou psny pevn EDICE HISTORICKCH PRAMEN 265 nmeckou a eskou novogotickou kurzvou, v n msty nalezneme humanistickou kurzvu. Texty v latinskm a italskm jazyce pouvaj ve vtin ppad humanistickou kurzvu a polokurzvu. Znan rznorod je rove jednotlivch dokument z hlediska itelnosti psma, pouit peet apod. V textu edice je pouito nkolik druh zvorek. Kulat zvorky se nalzaj tam, kde jsou umstny v originle. Hranat obsahuj zsahy editora, rozpisy mn znmch nebo zamnitelnch zkratek a upozornn na nejednoznan slovo i chybn pravopis [!] nebo nepeten text [?]. V lomench zvorkch se nachz pekrtnut text. V ppad neitelnosti krtu je v lomench zvorkch otaznk. Marginln a interlinern poznmky (vsuvky) ohraniuj lomtka / /. V ppad podtren pvodnho textu se zachovv podtren st i v edici. Pi pepisu vlastnch jmen jsou u eskch jmen a pjmen pouity zsady pravy podle dnench pravidel (nap. Sskreta krta). V tchto ppadech se tak zejmna dodruje fonetick podoba slov, jak ji text odr. Pro lep orientaci dolo ke sjednocen jmen, a to pedevm v zhlavnch regestech, kter se dr variant pjmen nejastji uvdnch v literatue (nap. Plling Palinka), u jmen osob mn znmch nebo neznmch se pak tvarem jmna stv jeho nejfrekventovanj podoba v textu. asto pouvan zkratky (JM Jeho Milost, JMC Jeho Milost csask, VM Vae Milost, VAM Vae Arciknec milost, datt. datum, act. actum, LP Lta Pn, cs. csask, krl. krlovsk, May. Majestt, s., sv. svat, svatho, sancti, p. pn, pni, pan, H. Herr d., dno., dns. a jin
zkratky pro dominus, domina, domini) jsou v cel edici rozvedeny bez dalho upozornn nebo umstn v hranatch zvorkch. Stejnm zpsobem se tak rozepisuj rovn zkratky asto se opakujcch mnovch jednotek (groe, zlat, krejcary, kopy mesk). Naopak v pvodn podob jsou ponechny zkratky mp manu propria, L. S. locus sigilli, NB nota bene. Vzhledem k tomu, e se u pedkldan edice nejedn o literrn pramen a prce nem slouit lingvistickm elm a ani nem bt podkladem pro paleograckou vuku, bylo pistoupeno k transkripci textu a to za dodren nsledujcch pravidel. Protoe jsou pedkldan dokumenty psny nmecky, esky a latinsky, povaujeme za nutn upozornit na jejich odlinou transkripci v jednotlivch jazycch. Nmeck jazyk Ve snaze zachovat originln podobu textu bylo rozhodnuto o jednotn prav dokument. S pihldnutm k faktu, e vtina editovanch psemnost pochz z doby ped rokem 1750, byla pravidla pro pepis sjednocena a s vjimkami dodreny zsady pro pepis ran novovkch nmeckch dokument do roku 1750 a to tak, aby se do textu zasahovalo jen v nejnutnj me. Psan velkch a malch psmen pouvaj autoi pvodnch text velmi rznorod, stejn jako pouvn interpunknch znamnek. Aby se zpisy nestaly nesrozumitelnmi a textu zstal ponechn jeho smysl, bylo nutn zmnit interpunkci podle novodobch pravopisnch norem. Stejn princip je uplatnn i v ppad oddlenho nebo spojenho psan jednotlivch slov a u velkch psmen, jejich uit se pro vt itelnost d rovn novodobm pravopisem. U nefunknho zdvojen souhlsek dolo k jejich zjednoduen (wirdt pepisovno na wird i unndt na und). Psmeno w je pepisovno podle pedlohy, pokud se vak nevyskytuje ve vznamu u (newen neuen, Fraw Frau). Ve slovech, kde se objevuje s, probhlo zjednoduen na ; pouvn s a zstalo zachovno podle pvodn podoby. Podle pedlohy se dodruje tak ast kolsn v psan hlsek t d (Dochter Tochter), g k (gleinere kleinere), p b (Purger Burger, Pilder Bilder), f v (hiefon hievon), ponechno je rovn uvn msto i a naopak (btten bitten, egen eigen, wr wir). Tak vkldn psmen h a b se v edici d originlnm textem (angenohmen, nemblich, komben, Ambt). Pi pepisovn psmena y zstala rovn zachovna pedloha, dolo pouze k odstrann pebyten pehlsky (zejmna u be). Ponechno zstv i kolsn hlsek i a j (ie, ieman je, jeman).
podle dnenho pravopisu (radda rada, dattum datum). Protetick v na zatku slova (vosumdest, vostatn) a protetick j (jmt, jminul) je ponechno v pvodn podob stejn jako ast kolsn pi asovn slovesa bt: jsme sme, jste ste. Dodreno je tak vkldn psmen t, l (ntco, vzctn, uedlnk), stdav pouvn a (vt vt) a d, t (oteven odeven). Zachovno zstv podle pvodnho textu tak velmi rozkolsan pouvn tvar vzlt i zvlt. Psan pedloek s, z a pedpon s, z- je upraveno podle vznamu a souasn pravopisn normy. Latinsk jazyk Pi pepisu latinsky psanch list jsou dodrena pravidla pro transkripci tchto text z doby po roce 1600, kdy se transkribuj tak, aby zstala zachovna autenticita editovanho pramene. Do textu a hlskov podoby se tud tm nezasahovalo. Hlska y v genitivu se pepisuje jako ii (juny junii, Ignaty Ignatii). Velk psmena jsou pouita u jmen osob, mst, svtk, msc, ocilnch nzv instituc, d, hodnost a ad (ordo Premonstratensis, Reverendissimus dominus, Pater Prior, Illustrissimus dominus). Dlouh a okrouhl s se gracky v edici nerozliuje. Italsk jazyk Italsk texty byly transkribovny s ohledem na zachovn autenticity editovanho pramene. Jednotliv psmena textov pedlohy se v zsad pepisuj beze zmn, psan akcent (pzvuky) a apostrof (odsuvnky) se p a dopluj podle platnch souasnch pravidel. Psan velkch a malch psmen se d pravidly modernho pravopisu; u pojm, kterch se uv v personikovanm vznamu (nap. la Verit), se p velk psmena. Psan interpunkce se d souasnmi pravidly a je doplovna tam, kde napomh k zetelnmu odlien voln za sebou azench slovnch spojen. Psemnosti jsou publikovny nsledujcm zpsobem: v zhlav se nachz msto, den v tdnu, msc a rok vyhotoven dokumentu. Za zhlavm je umstn regest, po nm nsleduje odkaz na uloen psemnosti s uvedenm pslunho archivu i jin instituce, fondu a dalch podrobnjch daj. Nsleduje literatura, v n je text zmnn, u dve editovanch psemnost s poznmkou o edici. U dokument dve nepublikovanch nebo editovanch nov podle souasnch pravidel a zpstupnnch nyn in extenso nsleduje text samotn psemnosti. V ppad psemnost ji editovanch, kter vyhovuj dnenmu pojet odborn edice, se za zhlavm nachz pouze podrobnj regest. U dokument dnes ji neexistujcch (zejmna
stejn jako datace podle crkevnho kalende. Psemnosti jsou pro vt pehlednost rozdleny do nkolika oddl v prvnm se nachzej archivlie vztahujc se k ivotu a osob Karla krty, ve druhm nalezneme dokumenty tkajc se jeho dla a zmnek o nm, ve tetm jsou texty k ivotu a dlu Karla krty ml. (a jeho sestry Veroniky) a tvrt st zahrnuje dokumenty zaznamenvajc ivoty a dlo krtovch k, poppad dlenskch spolupracovnk a zamstnanc. Dokumenty jsou v rmci jednotlivch oddl seazeny chronologicky. Autoi jednotlivch pepis: Petra Oulkov (PO) Tom Sekyrka (TS) Lenka Stolrov (LS) Radka Tibitanzlov (RT) tpn Vcha (V)
1 Pepis vech text se dil pravidly uvedenmi in: Ivan ovek akol., Zsady vydvn novovkch historickch pramen zobdob od potku 16.stolet do souasnosti, Praha 2002.
esk jazyk Text je podle logickch souvislost a vtn vazby rozlenn do odstavc a do jist mry doplnn interpunkc podle dnench pravidel pravopisu. Nevysloven hlsky se zredukovaly
zpisy z mstskch knih, kter v roce 1945 shoely pi poru Staromstsk radnice) nebo nedohledanch je pramen citovn z pslun literatury. Kalendn data uveden v textu jsou v zhlav pevedena do numerick podoby,
266 ARCHIVN DOKLADY K IVOTU A DLU KARLA KRTY
I. Dokumenty k ivotu a osob Karla krty
Praha, 10. 7. 1605

Csa Rudolf II. daruje Konrdu krtovi otnovskmu ze Zvoic, etnmu esk komory, jako odmnu za tinctiletou slubu dlun pis na 1300 kop meskch s 5% rokem do zaplacen. stka se m vyplatit z krli pipadnuvch prv, odmrt, contraband, pokut a konskac v echch a v eskch zemch, o kter krta nebo jeho ddicov jako prvn podaj pro splacen tto pohledvky. Nrodn archiv, Star manipulace, sign. S162/24, inv. . 3280, kart. 2251, f.18. Lit.: NEUMANN 1974, s. 4647.
My Rudolf etc. oznamujeme tmto listem vem, jako za slun a spravedliv bejti uznvati rme, abychom tm, kte nm vrn a platn slou, zase milost na csaskou odmnu uinili. Proto z dobrm rozmyslem, nam jistm vdomm, moc krlovskou v echch a radou vrnch naich milch dali sme a tmto listem dvati rme poctivmu Kundratovi krtovi otnovskmu z Zvoic, puchhalterovi
naemu komory esk, jakoto dobe, vrn a v mnohch letech zaslouilou milost, jmenovit tincte set kop meskch, nleejcch, buto npadnch, odoumrtnch, kontrabandnch pokut neb konskac, kter by se v tomto krlovstv, neb zemch k nmu nleejcch, pitrely, a on, Kundrt krta, jeho ddicov neb budouc o nich nejprv oznmili, jeto by spravedliv a podn na ns k rukm naim
pily, a dnmu jet od ns povoleny a dny nebyly, ty jemu Kundratovi krtovi, jeho ddicm a budoucm, a do tch tinctiset kop meskch vydny bti maj bez odpornosti. Zatm pak, neli by jemu, ddicm neb budoucm jeho takov suma zouplna dna a zaplacena byla, chceme tomu, aby se od datum tohoto listu dotud a tak dlouho, dokud by takov sumy, tak jak naped doteno, ze velijakch
pokut, npad, odoumrt, kontraband nebo konskac, aneb jinak nedoshly a nedostaly, ze sta pt tolarv nebolito kop menskch ouroily. Jako jsme pak o tom Eliovi mdgrabnerovi rad a rentmistru naemu, t budoucm rentmistrm v Krlovstv eskm, aby jemu neb jim takovej ourok vydvali poruiti rili. TS
Praha, 10. 7. 1607

Csa Rudolf II. daruje Konrdu krtovi otnovskmu ze Zvoic, etnmu esk komory, jako odmnu za tinctiletou slubu dlun pis na 1300 kop meskch s 5% rokem do zaplacen. stka se m vyplatit z krli pipadnuvch prv, odmrt, contraband, pokut a konskac v echch a v eskch zemch, o kter krta nebo jeho ddicov jako prvn podaj pro splacen tto pohledvky. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. S212/1, kart. 870. Lit.: NEUMANN 1974, s. 4647.
Wir Rudolf der Ander, von Gottes Gnaden erwehlter Rmischer Kayser, zue allen Zeiten Mehrer des Reichs, auch zue Hungarn, Bhmen, Dalmatien, Croatien Knig, Erzherzog zue sterreich, Marggraf in Mhren, Hertzog zu Lutzemburg und Schlesien und Marggraf zu Lauitz thuen kund jedermnniglichen Kraft dieses Briefs, gleichwie wir vor billich und gerecht erkennen, dass wir dieselbe, so uns treue und erspriessliche EDICE HISTORICKCH PRAMEN 267
Diensten geleistet, mit Kayserlichen Gnaden wiederumb recompensiren. Als haben wir mit unseren guten Bedacht, Wissen und Willen aus kniglichen Gewalt in Bhmen, und mit Rat unserer Getreuen gegeben, tuen auch hiemit geben dem Ehrbaren Conrad Skreta Schottnoffsky von Zaworschitz, unserer Kniglichen Bhmischen Cammer Buchhaltern, lieben Getreuen zue Treu und auch in vielen Jahren wohlverdienten
Gnaden recompens, benantlich dreizehenhundert Schock meissnisch aus allen und jeden uns als Knigen von Bhmen zugehrigen Rechten, Caduciteten, Contrabanten, Strafen oder Conscationen, so in diesem Knigreich und demselben einverleibten Lndern vorfallen mchten, und er Conrad Skreta, seine Erben oder Nachkmling, dieselben erstens ahngebeten, denselbe gerecht und ordentlich uns zugefallen und von
uns noch niemands andern vergeben weren, die sollen ihme Conraden Skreta, seinen Erben oder Nachkmlingen bis auf die 1300 Schock meissnisch ohne Widerspruch herausgegeben werden. Entzwischen aber, ehe dass ihme, seinen Erben und Nachkmlingen solche Summa wurde bezahlet und abgefhrt, wollen und gndigist, dass von dato dieses unseren Briefs, solang bis solche <Summa> gleich wie vorgemeldet
von allerhand Strafen, Caduciteten, Contrabanten, Conscationen oder sonsten anderwerts ihnen abgehrt wurde, von 100 Reichsthaler fnf Thaller Interesse sollen erlegt werden. Wie wir dann desswegen dem ehrbaren Eliae Schmidgrabner von Lustenekh auf Bruss, unserem Rat und Rentmeistern, auch zueknftigen Rentmeistern im Knigreich Bhemb, dass die ihnen solches Interesse bezeiten abfhren sollen,
durch unsern ofenen Brief besonders anbefohlen haben. Und wann er gedachter Skreta oder seinen Erben und Nachkmling besagte Summa aus bemelten zugefallenen Rechten vllig erheben teten, wie dann alles und jedes, so sie empfangen werden, auf diesem Brief soll verzeichnet werden, als sollen sie unseren Brief wiederumb uns oder unserer Bhmischen Cammer zurckstellen. Und so, wer diesen Brief von oftgedachtes
Conraden Skreta Erben oder Nachkmlingen ihme durch guten Willen abgetreten hette, wollen wir, dass ihmejeden eben solches Recht und Macht zu obbesagten Sachen gebhren solle als ihnen selbsten. Zue Urkund dessen haben wir unser kleinernes Kayserliches Insigl hierzudrucken lassen. Geben in unseren Prager Schloss, Dienstags nach St. Procopi anno 1607 etc., unserer Reiche des Rmischen
im 32., des Ungarischen im 35. und des Bhmischen auch im 32. Jahr etc. Rudolf mp., L. S., ad mandatum domini electi Imperatoris proprium Caspr Kapler Johann Peldrschimousky [piloeno vytovn pohledvky, sestaven eskou komorou 27. dubna 1653] TS
Star Msto prask, 1607

Pslunci rodiny krt otnovskch ze Zvoic uvedeni na seznamu len jednoty bratrsk, kter pochz z osobnho archivu seniora jednoty Matoue Konenho. Muzeum Mladoboleslavska, Archiv Matoue Konenho, sign. A3254/Praha/O1607, f.2v, 3r. Lit.: Nepublikovno. (Za vyhledn a zprostedkovn textu dkujeme Markt Rkov.)
V Starm Mst pan Daniel krta V rynku pan Jik krta Johanna sestra jeho pan Kundrat krta Kateina m[anelka] Jan, Kundrat, synov RT
Star Msto prask, 16. 2. 1613

V chrmu Matky Bo ped Tnem zvonna hrana dcei Kundrata krty. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Pjem zdu t. asv.Benedikta, 15061614, sign. 1645, f.134r. Lit.: Nepublikovno.
V sobotu po svatm Valentinu zvonno dcerce pana Kundrata krty z osady tto, dno 20 krejcar. RT
268 DOKUMENTY K IVOTU A OSOB KARLA KRTY

V chrmu Matky Bo ped Tnem zvonna hrana Kundratovi krtovi. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Pjem zdu t. asv.Benedikta, 15061614, sign. 1645, f.136r. Lit.: BERGNER HERAIN 1910, s. 7.
V stedu po Narozen Panny Marie zvonno Kundratovi krtovi z osady tto, dno 20 krejcar. RT

Ped staromstskou radou oteven a ten testament Karlova otce Kundrata krty, sepsan roku 1612. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber testamentorum II, 16191658, sign. 2206, f.34r36r. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 1819; NEUMANN 1974, s. 15, 44; Radka Tibitanzlov, in: STOLROV VLNAS 2010, . k. XVI.2, s. 582.
List kaftovn a posledn vuole Kundrata krty otnovskho z Zvoic My purkmistr a rada Starho Msta praskho znmo inme tmto listem pede vemi, kde ten nebo touc slyn bude, a zvlt tu, kde nle, e pan Pavel krta otnovsk z Zvoic, obesln jsa do rady ped pana purkmistra a pny od pan Kateiny z Morchendorfu, pozstal vdovy po ne[botku] panu Kundratovi krtovi otnovskmu z Zvoic, mtnnu tohoto Starho Msta praskho, vysvdil a oznmil. Kterak jmenovan pan Kundrat krta bratr jeho rok ped svatm Duchem, jedouc do Moravy, na Horch Kutnch se zastavil a k nmu do domu jeho pijda, posledn vuoli svou a kaft v spis uveden a peet vlastn nebotka zapeetn jemu k opatrovn a schovn odevzdal, s tm pitom oznmenm, e cokoliv v nm psno, jeho jist, dokonal a posledn vuole jest, dajc dle, pokud by ho Pn Bh prostedkem smrti asn zde v echch z tohoto svta povolati ril, aby takov kaft na prvo toto ku peten sloil a podal, co tak uinil a jej na prvo sloil. Kter k dosti nadepsan pan Kateiny z Morchendorfu, kdy vuobec otevn a ten byl v rad f[eria] sexta post Nativitatis Beatae Mariae EDICE HISTORICKCH PRAMEN 269
Virginis, 13. septemb[ri] 1613, toto jest v sob drel a zavral, dr a zavr, slovo od slova jak nsleduje takto: Ve jmno Svat a Nerozdln Trojice, jedinho Pna Buoha mho, na vky vkv poehnanho amen. J Kundrat krta otnovsk z Zvoic, mtnn Starho Msta praskho, vyznvm tmto listem kaftovnm pede vemi vuobec a zvlt tu, kde nle. Znamenaje a pemejleje, kterak v tto k smrtedlnosti vecky vci promnu berou a lidem nic jistho nen jako smrt a nic nejistho jako hodina smrti. Jakkoliv z milostiv vuole Pna Boha vemohoucho pi sepsn tohoto listu kaftovnho zdravho ivota povm, avak vm, e v neit musm. Nechtce tomu, kdyby m Pn Buoh nemoc navtviti a prostedkem smrti z tohoto svta povolati ril, abych se jakejmi svtskmi a pomjejcmi vcmi zaneprazdovati ml, ale radji o dostivj s svtem tmto hnm a zlm rozlouen peujc, Pnu Bohu Stvoiteli, Vykupiteli a Posvtiteli mmu zkrouenm srdcem se pokoiti a v jeho svat bosk ruce sebe poruiti mohl, ani tomu chtce, aby o stateek muoj, kterho mn milostiv Pn Buoh z sv pouh milosti a bosk tdrosti pro obiven m propjiti ril, po m smrti mezi
Kateinu z Morchendorfu, manelku mou milou a dtkami mejmi budoucn jak nedorozumn povstati a vzniknouti mly, maje statek svuoj svobodn a nezvadn, s dobrm mm rozmyslem, bedlivm uvenm, pamti z daru boho dobr i rozumu zdravho uvaje. Pedevm a nejprve dui mou, drahou krv Pna a Spasitele mho Jee Krista vykoupenou, v ruce jeho svat, odkud jsem ji vzal, zase poroum, dokonale, siln a pevn bez omylu vc, e Buoh Otec pro nesmrn a nevypravitedln sv bosk milosrdenstv a pro jedinou ob syna svho milho, Pna a Spasitele Jee Krista, ji v poet volench svch pijti, v hodinu smrti i v den soudn k n se piznati a mezi zvolenmi svatmi k vn neskonal slv postaviti r. O mm pak stateku z milosti Pna Boha mn propjenm tuto posledn a konenou vuoli mou sepsati dave, takto dm. Kde mm duom U ernho jelena een, proti kostelu Matky Bo ped Tejnem lec, zaplacen, it[em] druh dm s zahrdkou na dldn v Novm Mst praskm U Kamenk een, t zaplacenej, t vinice dv [v] Meziho na pitlsku lec, zaplacen, it[em] vinice s lisem pod zmkem mlnickm, na dle na gruntech zmeckch a na dle na gruntech
msta Mlnka lec, t zaplacenou. Duom na pedmst mlnickm s pikoupenm kouskem zahrdky a vinic ve dvou kusch k nmu nleejc, kter slove oktovsk na Podolkovskm, mimo to milost Jeho Milosti csask mn za m vrn tehd pes dvancti lto Jeho Milosti csask inn sluby na expektanci 1300 kop meskch, pod ourok 5 kop meskch ze sta, od bern zemsk vychzejc (jako i duom a mlejn na erlinku v Novm Mst praskm lec a dskami se dc, o nm ne zpsobem kaftovnm, neli pro vdomost, e mn vlastn nle, toliko zmnku inm, ponvad ten bez mocnho listu krlovskho kaftovn listovn bti nemuoe). K tomu velijakej jinej statek, na em by ten koliv buto na jistotch, zpisch, uldprfch, klenotech, hotovch penzch a na emkoliv jinm vyhledn a uptn bti mohl, nic ovem nevymiujc, poroum Katein z Morchendorfu, manelce m mil, Janovi, Kundratovi, Jindichovi a Karlovi, synm, t Ance, Estee a Katein, dcerm mejm vlastnm s tou manelkou mou zplozench, v iv zstvajcm, na nepsan zpsob. Pedn: aby po oteven tohoto kaftu vecko m jmn, na em by to koliv zleelo, podn skrze osoby ode m
manelce m za porunky dodan a pidan, tehd v Praze ptomn, zinventovno bylo a pro vdomost mejm dtem do zrostu jich t invent se dochoval. Nad m nade vm i nad dtkami mmi manelku mou milou za otcovskou mocnou porunici s vejminkou dl poloenou naizuji: a synov moji maj ped manelkou mou a dcerami mejmi naped jmti privilegia, spisy, pamti, veckny knihy (krom kter manelce m ode m dan jsou), aty m chodic, zbran a zbroje truhlsk, stroje a jin hospodsk svrky. Manelce m obzvltn odkazuji ernej rejbti, etz zlatej, armpanty a dva nejpknj prsteny, t nejvt stbrnou konviku, jej pak ensk okrasa bez pekky j zuostati m. A z toho ze veho statku, kdy by kter z dcer mch v dosplch letech poctiv a pobon se chovajc k vdn poctivmu s radou a vuol matky sv a pnv porunkv pila, tehdy aby na vejpravu jedn kad 200 kop meskch vynaloeno a dleji za otcovsk podl 500 kop meskch, polovici po vdnm jejm, v esti nedlch 200 kop meskch a ostatek v roce pod zbhlm vydno bylo. A tm aby jedna kad z tch dcer mch z mho ze veho statku vybyta a na nic dle se nepotahujc vypravena byla a pod tm vak dve vdan vychovn sv i s nleitm opatenm odvem vedle jinejch mejch dt z tho stateku jmti maj a jinej vecken statek mimo oznmen podlen dcer mch, ten m manelce m (pokudby do zrostu a let nejmladho syna na vdovsk stolici zuostala) a synm mejm v jmenovanm na rovn dl jti a pslueti, npad aby z umrlho na ivho el. Jestli by pak kterej z dt mejch matky sv a dodanch pnv porunkv ne jmenovanch poslouchati a nimi se diti a spravovati nechtli, tehdy aby mu jen deset kop grouov eskch ze veho statku mho dan byly. Vak [aby] pi tom tato vlastn matka dti m a sv k bzni bo a liternmu umn piln vedla tak, aby nauc se znmosti buo, umn a vcem chvalitebnm, v dosplch letech svejch sami sob bez obtnosti chlb dobvati a se iviti mohli. Piel-li by kter syn mj k letm dosplm a e by s radou a vuol matky sv a pnv porunkv poctiv a dn v stav manelsk vstoupiti a se iviti chtl, tehdy jemu do ivnosti podle uznn
dno a postoupeno bejti m, tak aby t statek pospolu a do let nejmladho mho syna, kterej tak do let svch dosplch opaten potebovati bude, zstval. Ku pomoci pak manelce m, ano i pro lep opaten jak j, tak dt mejch i stateku mho, dodal sem se za porunky urozen pana Pavla a Daniele, brat krty otnovsk z Zvoic, brat m vlastn a pana Jana Sroubenho, spolumtnna Starho Msta praskho, jim toho jakoto poctivm lidem se duovujc, e oni manelky m a dt mch radou a pomoc ani v nitem jinm slunm neopust a lege skuten fedrovati a zastvati budou. A jestlie by kter z dodanch a vej poloench porunkv z tohoto svta seel, bude moci manelka m s radou pozstvajcch jinho sob zvoliti a se dodati. To pak znamenit dokldm, kde Kateinu manelku mou nade vm a velijakm statkem mm, ano i nad dtkami mejmi za mocnou otcovskou porunici ustanovuji, e ona bez vdom a povolen oznmench dodanch porunkv jak strany synv a dcer mch, tak z strany statku mho pozstalho dren a spravovn nic initi a ped sebe brti moci mti nem, nbr uinila-li by co toho sama o sv jm, to dn platnosti a moci aby nemlo. Nebo takov poruenstv jej moc a platnost potud a dotud tak dlouho ponese, nsti a jmti m, pokud by ona stavu svho nezmnila a na vdovsk stolici sedc, tak a do let v iv zstvajccho nejmladho syna mho v tom trvala. Pakli by stav svj dve let nejmladho syna, jak ji doteno, promnc, jinho manela pojala, ji poruenstv toto k n sjti m a sato aby bylo a ona svm vdnm, jak poruenstv podle tohoto mho nazen, tak i mho stateku przdn uinna, zbaven bejti a veho pnm porunkm bez mekn ihned zouplna vykzati, jeho postoupiti, v moc jich vnsti a jim jej odvsti povinna bude. A nahoepsan pni pni porunci k tomu se ode m zavazuj, aby z takovho statku jim odvedenho, pokud by ho sama svvoln neztenila, 1500 kop meskch bu na gruntech, bez nich by sirotci bejti mohli, nebo na jistejch dluzch vykzali. A pakli by toho nieho j piinnm nebylo, tehdy pi odstoupen od n pnm porunkm statku mho na hotov 500 kop meskch, v roce pod zbhlm
500 kop meskch a ostatnch 500 kop ve dvou letech od datum tho postoupen odvedli a vydali a pnm porunkm m z mho stateku jednomu kadmu kadoron, kdy by mrn ouroda byla, po jednom vdru vna z vinic mejch praskejch za prci jich vydvno bylo. Naposledy vysoce sob vymiuji a v moci sv pozuostavuji, abych tento kaft a posledn vuoli mou zouplna vecken, neb na dle promniti, v nic obrtiti, jin uiniti, tolikrt kolikrt by se mn vidlo a zdlo, mohl. Neuinil-li bych pak mimo tento kaft dnho jinho pozen a toho abych namnoze ani namle nepromnil, tehdy tento a v sv moci a celosti zstane. Slovutn a mnohovzctn poctivosti pnv, purkmistra a radu Starho Msta praskho nynjch i budoucch, jakoto mn vdyckny laskavch pnv prosebn a snan dm, e prohldajce k mnohejm pracem mejm v as pokoje i nepokoje pro dobro t obce upmn vedle monosti m vynaloenm, nad touto posledn vuol a kaftem mejm, nicmn i nad manelkou, tak i dtkami mejmi, v em by se s pny porunky, jakoto po Jeho Milosti krlovsk k vrchnm a pednm sirotkv a vdov povinnm ochrncm utekli, pro hojnj bo odplatu ochrannou ruku dreti a pomoc fedrovati a opatrovati laskav r. Tomu na svdom a dokonalou bezpenost j zpotku psan Kundrat krta tuto mou posledn vuoli sem sepsati dal, v nm se svou vlastn rukou podepsal a jej peet mou zabezpeil. eho jest datum v Praze, v dom mm U ernho jelena vosmnctho dne msce mje, lta Pn tischo estistho dvanctho. Kterto kaft my svrchupsan z bedlivho sneen radnho k dosti pan Kateiny krtov z Morchendorfu, po dobr pamti panu Kundratovi krtovi otnovskmu z Zvoic pozuostal vdovy, ponvad jest as svj prvn bez nakn vyleel, ve vech punktch, klauzulch, artykulch zcela a zouplna jsme stvrdili a k tomu aby do knh mstskch mohl vloen bti, povolili. F[eria] kvinta postridie sancti Martini, 12. novembris 1615. Consule domino Andrea Blowsky Palatino, vices ejus gerente, domino Joanne Kyrchmajero a Reychwicz, urbis primate. RT

Karel krta zskv vun list a odebr se z vlasti za uenm z vpovdi Karla krty ve sporu s Ondejem Leynhozem z Bevnova vedenm v roce 1640. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum, 16381641, sign. 1169, f.166v186r. Lit.: TIBITANZLOV (v tisku).
j dnm emigrantem a exulantem nikdy nebyl, nbr se v svm umn, ktermu sem se vyuil a je sob oblbil, z Krlovstv eskho podle pleit atestac od lehrmajstra mho mn dan, v ltu 1627 in
julio do cizch zem se odebral jeto sem j se pro dosaen vtho umn a experienc ven z zem, nejsouce od dnho puzen, odebral RT

Kateina krtov ped odchodem do emigrace uruje plnomocnky nad svm a rodinnm majetkem. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Protocollum consilii, 1628, sign. 1296, f.188r. Lit.: BERGNER HERAIN 1910, s. 8; NEUMANN 1974, s. 45.
Co[n]s[ule] domino Casparo Loselio 1628 Kateina krtov odbraje se z Krl[ovstv] [eskho] pro nboenstv, zplnomocnila jest nad statkem o spravedlnosti v jak j, tak i dtem
jejm nleejc, pana Jakuba Kozla, Jakuba Dobanskho a pan Anku, dceru svou vdanou, kder vak z toho statku ji, mate svou, vykvitovala. RT

Aneka Reymundov, rozen krtov, pebr od matky Kateiny z Morchendorfu svoji st ddictv po otci. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber quietantiarum 2, 15791650, sign. 2179, f.224v. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 21; BERGNER HERAIN 1910, s. 8.
Anka Reymundov stoje osobn v rad piznala se, e jest pijala od pan Kateiny krtov, matky sv, vedle kaftu Kundrata krty, otce svho, vecku spravedlnost otcovskou a ddickou, z t spravedlnosti otcovsk zcela a zouplna pijala. Pan
Kateinu krtovou, matku svou, kvituje, svobodn a przdn in na asy budouc a vn. Actum in cons[ilio] f[eria] tertia post Transgurationis Christi, 8. aug[usti] anno 1628. RT
10

Plnomocnci Kateiny krtov spolu s Anekou Reymundovou, rozenou krtovou, prodali dm U ernho jelena za 2500 kop meskch Ondeji Leynhozovi z Bevnova. Dostali v hotovch penzch 1000 kop, zbytek ml bt splcen kadoron po 500 kopch. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber contractuum caeruleus III, sign. 2114, f.413v (knihashoela vroce 1945). Lit.: PAZAUREK 1889, s. 21; BERGNER HERAIN 1910, s. 8; NEUMANN 1974, s. 23. RT
11
Leno, 10. 8. 1629

Kateina krtov z Morchendorfu, vdova po Kundratu krtovi ze Zvoic vyznv, e jako porunice vlastnch dt dv plnou moc mance Starho Msta praskho Judyt Bylinov, aby vinici v Oujezd u Litomic, zapsanou v litomickch knihch, pedala do uvn jej dcei Anece Reymundov. Nrodn archiv, Star Manipulace, sign. L 32/33, inv. . 1986, kart. 1291, f.4. Lit.: BERGNER HERAIN 1910, s. 8; NEUMANN 1974, s. 44.
J Kateina krtov z Morchendorfu, manelka nkdy urozenho pana Kundrata krty z Zvoic, Jeho Milosti csask puchaltera v Krlovstv eskm a mtnna Starho Msta praskho, jakoto mocn otcovsk porunice kaftem od tho pana manela mho uinnm nad dtmi s nm zplozenmi a statkem vm a velijakm jemu nleejcm nazen, piznvm se k tomu tmto listem mm mocnm vbec pede vemi a zvlt tu, kde nle, e jsem dala a tmto listem mocnm dvm plnou moc slovutn pan Judit Bylinov, mtnnce Starho
Msta praskho, aby ona, dadouce se k knihm purkmistrskm msta Litomic najti vinici tu pi mst Litomicch v Oujezd slove lec, kterou jest t nkdy pan manel mj od nkdy pana Jana Wagnera koupil, se tvrt lisem a jinm k t vinici psluenstvm, tmi knihami mohla a moc mla slovutn pan Ance Reymundov z Zvoic, dcei m mil, s tm nkdy panem Kundratem krtou zplozen, ddicm a budoucm jejm, k sammu toliko uvn na mst mm postoupiti a odevzdati. Na ten zpsob: aby ona, ddicov a budouc
jej t vinici nikdy dnmu prodvati, zapisovati, postupovati, ani na ni dluiti se nemohli, nidnm vymylenm zpsobem a prvem, nyn i na asy budouc a vn. Jestlie by pak t pan Anka Reymundov z Zvoic tak, jak jsem ji v tom se dvila a dvuji, sama bezelstn k postoupen t vinice ku prvu msta Litomic se vypraviti a toho osobn vykonati nemohla, tehdy k tomu povoluji a ji tmto listem mocnm plnou moc a prvo dvm, aby ona mohla na mst mm a svm jinho plnomocnka, kter by takov postoupen na vepsan
zpsob a vejminku vykonati mohl, zditi a jej k tomu listem mocnm zmocniti, nejina ne jako bych j to sama vecko initi a vykonati mohla. Na potvrzen toho pee svou vlastn k tomuto listu mocnmu jsem pitiskla a v nm se svou vlastn rukou podepsala. Jeho jest datum v Len 10. dne msce srpna lta Pn tischo estistho dvadctho devtho. L. S. Kateina krtov z Morchendorfu RT, TS
12

Kateina krtov prodv z emigrace prostednictvm plnomocnk vinici za 400 kop meskch. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Kniha trhov 20, 16241648, sign. 2021, f.221v222r. Lit.: BERGNER HERAIN 1910, s. 8; NEUMANN 1974, s. 17, 44, 45.
Pan Judit Blynov, mka Starho Msta praskho, koupila sob, ddicm a budoucm svm vinici 5 str[ych] mry drc [v] Mezihom pitlskm, jdouc k Hlouptnu,
vedle vinice Vojtcha z Prosee z jedn a Daniele Ditrycha, mtnna Novho Msta praskho, z strany druh lec, se vm a velijakm k t vinici od starodvna
psluenstvm od Hendrycha krty z Zvoic, jakoto dle jinch od Kateiny krtov z Morchendorfu k prodaji gruntv jejch plnomocnkv pidanho plnomocnka dle
plnomocenstv do knih ouadu Jeho Milosti csask perkmistrskho vloenho, jeho jest actum v mst Leni 21. julii lta 1629, za sumu 400 kop meskch penz hotovch,
zcela a zouplna zaplacench a jemu Hendrychovi krtovi z Zvoic na mst a k ruce svrchupsan Katein krtov, Janovi, Kundrtovi, Karlovi, Ance, Estee a Katein, synm a dcerm odtad z Zvoic danch a odvedench, z kterchto tak pijatch 400 kop meskch on Hendrych krta od sebe, pan matee, bratrv i sester pan Judit Blynovou, ddice a budouc jej tmto zpisem
kvituje, przdn a svobodn in nyn i na asy budouc a vn, dnho dalho prva a spravedlnosti na tm gruntu vininm sob, pan matei, bratrm a sestrm, ani dnmu jinmu pod jakmkoli vymylenm zpsobem nepozstavujc, nbr to ve na pan Judit Blynovou, ddice a budouc jej penejc k jmn, dren, ddinmu povn a vldnut tm vm prvem, jak
jest tu vinici Kateina krtov po smrti manela svho Kundrata krty z Zvoic spolu s dtmi svejmi jakoto nazen mocn otcovsk porunice jmla, drela, uvala a vldla a jak Kundratovi krtovi zpis v knihch perkmistrskch lib[er] cont[ractuum] 18, fol. 252 svdil, zpraviti m prodvajc kupujc pede vemi zvadami, kter by se nyn neb budoucn vynajti mohly prvem msta a hor
vininch praskch. Z kterto vinice Jeho Milosti csask perkrecht obyejn z pti strychv a k svatmu Havlu 58 gro kadoron meskch vychzeti m. K tomuto zpisu mimo Hendrycha krty pan Jakub Kozel z Peclinovce a pan Jakub Dobansk z Nigropontu, nazen plnomocnci od Kateiny krtov piznali se, jeho actum 6. octobris anno 1629. RT
13
s.l., (asi 1629)

Aneka Reymundov ze Zvoic oznamuje eskmu mstodritelstv, e jej matka Kateina krtov j odkzala mimo jin majetek tak vinici u Litomic a pros o podporu pi zskn tohoto ddictv. Nrodn archiv, Star manipulace, sign. L 32/33, inv. . 1986, kart. 1291, f.3. Lit.: Nepublikovno. (reprodukce omylem otitna in: STOLROV VLNAS 2010, s. 591, . k. XVI.12.)
Milostiv pni pni, k Vaim Milostem se utkaje, ponen oznamuji, e urozen pan Kateina krtov z Morchendorfu, pan mate m mil, jesti mn vinici pi mst Litomic v Oujezd een listem mocnm, aby mn takov, kdy se v tom ohlaovati a toho pi pnv vyhledati budu, do knh mstskch tu, kde nle, vepsna a uloena byla, jakoto dcei sv postoupila, jak Va Milosti z pilecho vejpisu obrnji milostiv vyrozumti r. Ale vak na uctiv a etrn vyhledvn m nic toho uti nemohu. A ponvad nadjmenovan pan mate m, jsouce mkou v Starm Mst praskm, netoliko tu vinici, ale i jin statek v mst Mlnce a jinde koliv ode 24 let beze v pekky jako sv vlastn voln uvala
a v dren toho byla, z jakch pak pin bych i j toho t mimo jin uti nemohla. Proto k Vaim Milostem se utkaje, ve v ponenosti prosm, e se tou milost ke mn nakloniti a pnm pnm msta Litomic, aby mn takovou vinici listem mocnm podn odevzdanou a postoupenou do knh tu, kde nle, beze v odpornosti vepsati a vtliti dali, dostaten poruiti rte. V em se Vaim Milostem k milostiv ochran a dopomoen ponen poruena inm. Vaim Milostem na modlitbch trvajc Anka Reymundov z Zvoic TS
DOKUMENT . 13 Aneka Reymundov ze Zvoic oznamuje eskmu mstodritelstv, e jej matka Kateina krtov j odkzala mimo jin majetek tak vinici uLitomic apros opodporu pi zskn tohoto ddictv. Nrodn archiv, Star manipulace (foto: Nrodn galerie vPraze AleDavid)
14
Litomice, 16. 9. 1630

Purkmistr a konel msta Litomic podvaj zprvu esk kanceli o dosti Aneky Reymundov, kter se domh vydn vinice, kterou j darovala jej matka Kateina krtov. Litomit s odvolnm na to, e Kateina krtov emigrovala a tak s odvolnm na privilegium, udlen mstu panovnkem, odmtaj dost Aneky Reymundov. Nrodn archiv, Star manipulace, sign. L 32/33, inv. . 1981, kart. 1291, f.1216. Lit.: NEUMANN 1974, s. 46.
Vae Milostch vysoce urozen Svat msk e hrabata, urozen pni pni, urozen a staten pni z rytstva, pni milostiv, milostiv Vaich Milost poruen v pin Anky Rejmundov z Zvoic a vinice nkter pi prv naem v Aujezd poloen, j od Kateiny krtov z Morchendorfu, matee jej, listem mocnm otevenm postoupen, t suplikaci doten Anky Rejmundov s plecm tho listu mocnho vejpisem, poslun pijave, po peten na by se ve vztahovalo, etrn jsme vyrozumli: kde Vaim Milostem tuto pravdivou zprvu svou o t vci ince, neme nm ne do t Anky Rejmundov, kter v t pin sama proti sob jest, podivn bti. Nebo ona ped nkterm thodnem, byvi ped nmi v rad, a dle tho pan matee jej z Krlovstv tohoto pro nboenstv emigrovan, pednesenho jalovho nadepsan vinice postoupen, kter jsme sob v ptomnosti jej pro vyrozumn
v rad pesti dali. Takov vinice za vepsn do knih naich mstskch ns dajce, to j od ns oznmeno bylo: e podle znn tho listu pan matee jej mocnho, kter tyto dv klausule proti naemu od Jeho Milosti csask nm v nov danm privilegium v sob obsahuje. K sammu toliko uvn a ne mocnmu a dokonalmu odevzdn a jak dle nsleduje, na ten zpsob aby ona Anka Rejmundov, ddicov a budouc jej t vinici nikdy dnmu prodvati, zapisovati, postupovati ani na ni dluiti se nemohli, nidnm vymylenm zpsobem a prvem nyn i na asy budouc a vn. Tto sv dosti pod tmi vejminkami, jako tak osoba s mstem netrpc, uti neme. Nbr kdy pan mate jej mimo nadepsan klausule, jakoto osoba pro nboenstv z Krlovstv tohoto emigrovan, j Ance Rejmundov t vinici bez nadepsanch vejminek mocn postoup a odevzd. Ona pak jakoto pespoln a s mstem netrpc
ji domc osob zaprod, toho e j rdi pijti chceme. Jinak i to j navrhujce, pokud by pan matei jej tak vinice v asu od Jeho Milosti csask k prodn statkv vem emigrantm do ty mscv ji vychzejcch udlenm bu lovku katolickmu domcmu prodati, anebo tto Ance Rejmundov, dcei sv, jak se nadpisuje, mocn bez vejminky postoupiti zamekala, e by za odbnou poloen a snad i propaden a marn svvolnm obmeknm zmrhan byla. Z kterto piny Va Milosti milostiv pni pni milostiv uznvati rte, e dosti spedjmenovan Anky Rejmundov ne tak jsme docela odepeli, jako z nedokonalho j t vinice od astopsan pan matee jej, dn j vyvsti a k dokonal possessi t vinice pivsti chtli. V em Vaich Milost ponen dme, e nm to na dobrou strnku milostiv obrtiti. A abychom proti novmu od Jeho Milosti csask nm milostiv danmu privilegium
osobm s mstem netrpcm, eho kdyby se jednomu zl pklad dostati mlo, mnoz jin na kodu obce na a protren privilegium toho by astji dostivi byli, gruntv naich mstskch knihami nezapisovali, nad nmi a Jeho Milosti csask milostivm nadjmenovanm privilegium ochrannou ruku milostiv zdrovati rte. S tm se Pnu Bohu a Naim Milostem k milostiv ochran ponen poruen inme. Datum v mst Litomicch v pondl den pamtn svat Lidmily 16. septembris lta 1630. Vaim Milostem ponen poslun purkmistr a konel msta Litomic nad Labem [na tergu] Communicat Anyce Reymundov, aby se podle tchto podstatnch obran zachovala a sob sama k dobrmu v cest nebyla TS
15
Pistoia, 8. 6. 1636
Karel krta pe Ludwigovi Luciovi z tosknsk Pistoi a informuje ho o svch pedelch listech. Te se na rodinu a pros, aby se urychlila korespondence i mezi matkou a bratrem. Zpravuje o smrti sestry Aneky a monosti zskat pas a vydit potebn zleitosti v tto vci. Shrnuje sv psoben a pobyt v Itlii. Staatsbiliothek Schaffhausen, sign. Msc Scaph 8. Lit.: Lenka Stolrov, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 1723, 6465; Petr Pibyl Lenka Stolrov, kapitola v tto knize k stle rostouc slv naeho pilnho umlce; recentn nlez archivnch pramen v roce 2010 je dle pedmtem bdn autorky; vce k tmatu pipravovan studie L. Stolrov.
Edler Ehrenkoster Grogstiger Herr Schwager deme seyen neben Winschung von Gott dem Allmchtigen meine willige Dienste ber Zeit bevor. Wie wohl ich auch zu forn dem
Herrn Schwager so auch meinem Herren Bruder Doctori au Rohm geschrieben gewaldig begirig von ihren Zustand zu wien (die weil der Zeiten sich aldorsten gewaltig
verendert hat), darauf ich kein Antwort nie nicht gehabt. Allein von einem mihr gesagt (der den Zeit beim Herren Schwager in der Kost gewesen), nemlich da meiner Herr
Bruder Doctor sich in Krieg begeben und von dem Feind gefangen worden, von ihm sich aber wie derumb lo gemacht hat, wie es aber weiters mit ihm forfahren kein Wort mehr
hab ich verstehen knnen und mihr von Herzen lieb wers, da dem Herren Schwager und meinem Herrn Bruder Doctori sampt seiner Frauen und Kindern wohl gngs und ich gegen ihnen der Affection nach mich wrklich erzeigen knte. Mit diesem aber thue ich dem Herren Schwager zu wien, da ich den ersten dieses Monats Schreiben von meiner Frauen Mutter und auch dem Herren Bruder Henrichen gehabt, sich gewaltig uber dem Doctor lamentierende, da er ihnen nicht antwortet auf ihre lseltige gethame Briefe, darumb sie nicht wien, ob er lebendig oder todt ist, bittende, da ich mglichsten Flei anwenden soll von seinem Zustand etwas zu erfahren. Als bitte ich dem Herrn Schwager aufs hhste, wo er beim leben, oder irgents sich aufhaltet, ihm ermahnen umb nicht
so nachlich zu werden, und die weil ich nach Polen verweien will auf ihre begeren, so sol mihr der Herr Brud[er] Doctor befehlen, wie und mit unser Manier ich seine Sachen aufrichten soll. Ius fr main Person anderst nichts suche allein einmahl der Sachen ledig und lo zuwerden, darvon sie mihr auch schreiben und der Herrn Bruder Henrich zu Gott hofft, da wier mit ihm zu frieden worden, Gott gebe. Weiter berichten auch wie da unsere Schwester Agnes Todts abgangen und ohne Erben und ihr Wesonder Mann sich anerbieten thuet, ein Pa Zettel von Ihr Keyserlichen Mayestt zu erlangen, umb da unser einen sich in Bhmen begeben kan, die hinderlaene Sachen und Schulden, die dernach verbotten worden, danen zu geben denens zugehren,
sollicitieren zu haben. Und die weil ich ohne da die Strafe thuen mu, so will ich Sachen aufs mglchste etwas nutzlichs auzurichten, dar zu der Herr Bruder Doctor auch seinen Rath thuen soll. Anbelangt aber meines Zustands, Gott lobe, ich bende mich wohl und nach dem ich von Venetien verrei hab ich zwey Jahr zu Rohm gewohnt <un> in der Zeit auch zu Neapoli geween. Und dan ersten dieses Jahrs mich von Rohm begeben und nach Florenz kommen von dannen ich necher Pistoia berufen und mich hierimes aufhalten der Herr Schwager aber werdt unbeshwert nach Venetien schreiben und den Brief dem S. Marco Sadeler a S. Giovanni Chrisostomo recomandieren, der werdt mihr ihm zu shicken. Neues nichts, al da die Statt
Ravenna von groe Ungestimmes des Meers mit Sand bedeckt und uberlofen und wie wohl es 40 Stund gewart, doch bei 1200 Persohnen ertruncken und umbkommen. Mit diesem sich dem Herren Schwager sampt seinem ganzen Haue in Gottes Allmchtige Hnde befehlen thue. Datum in Pistoia 8. Junii anno 1636. D[em] Herrn Schwagers willig allezeit Carl Screta mp. [adresa] Edlen Ehrenkosten und Hochgelehrten Herrn Ludovico Lucio zu Handen, Basel in des Herren Lucii Abwesen dem Herren Teodoro Zuingero und dem Herren Bueksdorfen umb auf zu thuen und dem Herr Samueli Grner LS
16
Steda (nm. Neumarkt, dn. roda lska, Polsko), 11. 2. 1638

Kateina krtov a Jindich krta ustanovuj svho syna a bratra Karla zmocnncem k vyzvednut jejich podlu z rodovho majetku zanechanho v echch a k veker manipulaci s nm. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber quietantiarum 2, 15791650, sign. 2179, f.251v252v. Lit.: BERGNER HERAIN 1910, s. 9; NEUMANN 1974, s. 17, 23, 46.
Actum in civitate Srzoda, feria quinta ante festum sancti Valentini confessoris proxima anno Domini millesimo sexcentesimo trigesimo octavo. Coram officio et archivis, praesentibus spectabilis consulatus civitatis Sacrae Serenissimae Majestatis Regiae Srzodae personalitae comparverunt nobilis Catharina de Morchendorf Scretova, nobilis olim Conradi Screta Ssotnowski de Zavorzicz conjunx legitima vidua relicta, nec non nobilis Henricus Screta Ssotnowski de Zavorzicz, praenominati Conradi lius, mater cum lio, Henricus lius per se ac suo nomine Catharina vero mater cum personali eiusdem Henrici lii sui assistentia
et consensu, habens quoque penes se famatum Stanislaum Piekawsky, civem et consulem Srzodensem, tutorem ad actum praesentem de consensu praefati Henrici recognoscentis sibi assumptum et authoritate officii conrmatum et aprobatum ad omnia infrascripta per eam facienda et recognoscenda libere consentientem, mentibus corporibusq[ue] sani existentes ultro manifeste pure verbisq[ue] expressis recognoverunt actuq[ue] praesenti recognoscant, se omni incliori modo, via forma ac stilo, quibus de jure convenit, ac prout melius potuerunt ac debuerunt, constituisse ac solemniter ordinasse, in suum verum indubitatumq[ue] legitimum plenipotentem
ac mandatarium nobilem Carolum Screta Ssotnowskii, lium ac fratrem germanum, ad omnia et singula ad se bona quocumq[ue] iuris titulo in Regno Boemiae pertinentia et sibi servientia cuicumq[ue] personarum vendenda, archivis inscribenda et debito iuris ordine resignanda cum sufficienti mandato plenariae omni modq[ue] facultate summas pecuniarias pro bonis venditis levare ius percipiendas de legatis et perceptis quietandi debita quaevis a quibuscumq[ue] personis exigenda et alia omnia de iure ac consuetudine in omnibus negotiis eri solitae, etiam hic inexpressa (quaenim et robur expressorum habere debent) peragendi et debito iuris ordine iuxta
causae huius exigentiam determinandi et exequendi in forma mandati plenissima ac perfectissima promittentes ac se praesentibus inscribentes ac obligantes, quidquid per praedictum mandatarium suum actum, gestum conclusumq[ue] fuerit, pro rato et grato se suscepturos ac perpetuo habituros. Ob rmius robur actio praesentibus inscripta, super quo memoriale officio solutum. L. S. Stanislaus Kamenicky, proconsul S[acrae] R[egiae] M[ajestatis] civitatis Srzodae mp. Ex actis officii spectabilis consula[ti] civitatis Srzodae extraxit Petrus Ricklicky, notarius. RT
17
Schaffhaussen (vcarsko), 10. 4. 1638

Jan krta vystavuje plnomocenstv pro bratra Karla, aby v Praze vyzvedl jeho podl z rodinnho majetku. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber quietantiarum 2, 15791650, sign. 2179, f.252v253r. Lit.: BERGNER HERAIN 1910, s. 9; NEUMANN 1974, s, 23, 46; NEUMANN 2000, s. 40.
Ich Joannes Screta Schotnowsky von Zaworzitz, der Artzney Doctor Landgraf Reichmarschal Poppenheimischer der lb[lichen] Stadt Schaffhausen, wie auch der umbliegenden Gotteshaer al Rhegnow, Paradi und St. Catharinenthal bey dieer Hofen bestalter Medicus, gebe mit diesen meinen Brief dem Edlen und Vesten Herrn Carolo Scretae Schnotnowsky von Zavorzitz, meinen hertzlieben Herrn Bruder, volligen Macht und Gewalt, da hinterlassene
Patrimonium in Knigreich Bheimb mir von meinem hertzliebsten Herrn Vater seelig[en] den Edlen und Westen Herrn Conrado Screta Schotnowsky von Zavorzitz, der Rmischen Kayserlichen Mayestt gewesenen Buchhalter bey der lblichen Kammer der Kron Bheimb, auch Frst Lichtensteinisch Rath gehrig, gtlich und rechtlig einzuziehen zu Geld zu machen, die Debitores zu quitiren, auch wieder alle unbilliche actus, welche vorgangen oder vorgehen
mchten, da specie unter andern, wa die culpam negligentiae, da Heinrichs Anlangen thuet zu protestiren und da in optima et solemni forma in suma alle dasjenige, wa er zu meinem Nutzen ersprielich zu sein wrde, erkennen zu verrichten. Zur besserer Urkund und da ich da brderliche Vertrauen zu ihme trage, hab ich dieser mit meiner eigener Hand geschrieben und unterschrieben, auch mit meinen angebornen Petschier besiegelt. Welches
geschehen zu Schaffhauen den 10. Aprilis stilo Gregoriano anno 1638. Joh[annes] Screta D[octor] mp. Povoleno k vloen do knh mstskch tohoto dvojho plnomocenstv od pana purkmistra a pnv v rad f[eria] kvinta post Nativit[atis] B[eatae] Mariae Virginis, 2. Septemb[ri] anno 1642. Co[n]s[ule] domino Adalberto Wenceslao Seniore Had Prosecze. RT
18
Praha, 9. 7. 1638
esk dvorsk kancel pikazuje purkmistrovi a rad msta Litomic, aby vyhovli dosti Karla krty ve vci dren rodinn vinice, kterou uv Jan Baptista Reymund, manel krtovy zesnul sestry Aneky, pokud proti tomu nic podstatnho neshledaj. Nrodn archiv, Star manipulace, sign. L 32/33, inv. . 1986, kart. 1291, f.6. Lit.: NEUMANN 1974, s. 46; Tom Sekyrka, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 591, . k. XVI.12.
O Karla krtu Litomickm Poctiv a opatrn nm mil. Co na ns Karel krta z Zvoic v pin <vinice> dosaen vinice /sv ddick/, kter e by nyn Batista Reymund, nkdy Anky Reymundov sestry jeho manel v dren a uvn zstvati ml, stn vzn, a jakho v tom opaten svho pi ns snan vyhledv, tomu z plecch spisv vyrozumte. I pokud tomu tak, jak t suplikujc zpravuje a nejine jest, proto jmnem a na mst Jeho Milosti csask krlovsk a pna ns vech nejmilostivjho vm poroume, abyste jemu t
dosti a pratensi jeho bez odpornosti, v jednom i druhm punktu uti dali. <Proto> Paklie co jinho podstatnho a prvnho proti tomu se nachz, nm o tom neprodlen gruntovn zprvu s navrcenm zase tch spisv na kancel Jeho Milosti csask eskou uiniti hledli. Dn 9. julii 1638 [neiteln parafa] [Dal spisy ji ve sloce nejsou. Litomit tedy patrn vyhovli pkazu.] TS
2 Marginln poznmka.
DOKUMENT . 18 esk dvorsk kancel pikazuje purkmistru arad msta Litomic, aby vyhovli dosti Karla krty ve vci dren rodinn vinice, pokud proti tomu nic neshledaj 9.7.1638, Praha, Praha, Nrodn archiv, fond Star manipulace (foto:Nrodn galerie v Praze Ale David)
19

Spor o dm U Hjk na Ovocnm trhu Karel krta d po mstskch a estipanskch edncch peten zvti Doroty (nkdy uvdna i jako Anna, Johana nebo Zuzana) Strassburgerov. ednci poaduj prvn odklad. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum, 16381641, sign. 1169, f.27r, f.52v55r, f.62r. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 3536; NEUMANN 1974, s. 46; NEUMANN 2000, s. 4041.
Karel krta otnovsk z Zvoic s Jeho Milosti csask panem rychtem, t pny ouednky estipanskmi. Karel krta pedn dal za peten ppovdi na pozstalost po nebo[ce] Dorot Strasburgerov, dcery vlastn nebo[tka] dokto[ra] Thadee Hjka z Hjku. Po peten pednsti dal: pokud by Jeho Milosti csask pan rycht, t pni ednci estipant, kte prvem odoumrtnm domu po t Dorot Strasburgerov zstalho v tomto Starm Mst praskho /lecho/ se ujali, ppovdi tto msta dti nechtli, tehdy e d, aby k provozovn praetensi sv piputn a jemu termn k prvodm jmenovn byl. Jeho Milosti csask pan rycht tohoto Starho Msta na mst a k ruce Jeho Milosti csask, t pni ednci adu estipanskho na mst a k ruce obce tho msta dali hojemstv prvnho, k emu od pana p[urkmistra] a pnv povoleno a termn k hojemstv ad primam sessionem jmenovn. Vide odpov infra fol[io] 52, 62. [f. 52v55r] Karel krta s Jeho Milosti csask panem rychtem na mst a k ruce Jeho Milosti csask, t ednky adu estipanskho na mst a k ruce obce tohoto Starho Msta praskho hojemstv Od Jeho Milosti csask pana rycht[e], t ednkv estipan[skch] Vae Milosti proti domnl ppovdi pana Karla krty z Zvoic na dm po nkdy Thadeovi Hjkovi z Hjku v lkastv doktoru njakm prvem npadnm uinn dvji, neli by Jeho Milosti csask pan rycht tohoto Starho Msta praskho na mst a k ruce Jeho Milosti csask, t pni ouednci na mst a k ruce obce tto, jakoto EDICE HISTORICKCH PRAMEN 277
k peslyen t domnl ppovdi obeslan strany, co od sebe pedneti dali, tohoto milostivho dekretu z komory Jeho Milosti csask v pin tohoto domu polho, jako i druhho instrumentu zvodu do nho vykonanho, za peten daj. Dekret z komory Jeho Milosti csask esk It[em] zvod do domu Hjkovskho. A pokud jak vedle tohoto milostivho dekretu, tak i vedle jist klausule ten a takov dm na zpsob v tm dekretu doloen pnm ouednkm estipanskm na mst a k ruce obce tto v moc uved[en] jest. Za to tehdy pni obeslan, nemnce se v dn spor proti tmu milostivmu dekretu a resoluci Jeho Milosti csask s pny pipovdajcmi <se> vydvati, za to daj, e je pi tomto opaten a vymen zstaviti, ppov pak tuto od prva zdvihnouti a v nic obrtiti rte podle prva. Od Karla krty Pan Karel krta na em podstatu odpovdi sv Jeho Milosti csask pan rycht na mst a k ruce Jeho Milosti csask a pni ednci adu estipanskho na mst a k ruce obce tto zakldati r, tomu jest vyrozumli. Pedn z zvodu to patrn rte vynachzeti, e do tho domu takov zvod jest vykonn prvem odoumrtnm, tak jakoby pan Zuzana traburgerov bez krevnch ptel, tak jak strom krevn ukazuje, prostedkem smrti asn z toho svta vykroila, take takovm prvem rili jste skrze pana rychte takov zvod poruiti vykonati. Ale pan Karel krta v tu nadji pichz, e jste o osob jeho, aby on jakm krevnm ptelem doten Anny [!] Strasburgkov bti ml, vdomosti jmti nerili, jako pak kdybyte rili bti v tom zpraveni, t zvod vykonn nebyl. Doten pak pan Karel krta, e jest se po ty vecky asy
neohlaoval, tu jedin pina jest, e jest zde v tomto Krlov[stv] eskm ptomen nebyl, anbr v cizch zemch po umn svm se zdroval. A navrtive se sem, jest podnou ppov podle pr[va] mst[skho] G 24 jakoto nejbli ptel doten Zuzany Straspurgkerov uinil, o uinnm poruen z komory Jeho Milosti csask esk odeslanm dn vdomosti nemaje a kdyby Jeho Milosti csask komora o tom vdomost toho asu mla, e on tak blzkm ptelem doten Zuzany Straspurgkerov zstv, oveme by tak takov dekret ku prvu tomuto obesln nebyl, jsa k Va Milosti t nadje nepochybn, e kdy d-li Pn Bh, tuto ppov nleit provede, e jemu tak jakoto patriciusovi pti, aby on v tm dom podle vymen prva Krlovstv tohoto eskho takovho npadu doshnouti a uti mohl, nebo kdyby on krevnm ptelem Zuzany Straspurgkerov nebyl, nechtl by tohoto prva daremn zaneprazdovati, proe jest k Va Milosti t nadje, e rte jemu termn k provozovn t jeho ppovdi jmenovati a pokud se jin statek nachz, co by obzvltn na komoru a na obec tuto pipadlo, e Jeho Milosti csask jinm prostedkem to jm vynahraditi milostiv motci r. V em sebe Va Milosti k spravedlivmu opaten porou. Od Jeho Milosti csask pana rychte pnm ednkm Zbyten a daremn tmto reprobrovnm rte bti zaneni nebo pro pni obeslan v dn spor se vzdvati povinni nejsou, i tak pro t ppov od prva Va Milosti zdviena bti m, toho z podstatn piny, toti milostivou resoluc Jeho Milosti csask, t milostiv dekret Jeho Milosti csask, spolu i s zvodem do tho domu vykonanm, pedneeni jsou. Piem tak e pni obeslan zstaveni budou, v tu nadji
pichzej a e pvodn strana k provozovn ppovdi piputna bti nem, toho e z uven svho e vynajti nerte, na to od Va Milosti jistho vymen oekvati budou. Od Karla krty Pan Karel krta potahuje se na p[rvo] m[stsk] F 15, kter vymuje, kterak a jak daleko ptel in linea collaterati stojc pod kter stupe dditi maj, on pak ten se v tom prvn zachoval a podle prva m[stskho] G 26, 27 Jeho Milosti csask pana rychte, t pny ednky obeslati dal, a tak dleji e vedle p[rva] m[stskho] G 28 k provozovn ppovdi sv piputn bude, v tu nadji k Jeho Milosti csask pichz, na e tak od Va Milosti jistho oznmen oekvati bude. Od Jeho Milosti csask pana rychte, t pn ednkv estipanskch e Jeho Milosti csask, t Jich Milost milostivch resoluc pesuzovati prvu tomuto nepinle. A p[oku]d ji pedele svou obranu jsou pedloili, na to tak od Va Milosti jistho vymen oekvati budou. Nae z bedlivho poven pana purkmistra a pnv takto oznmeno. Vide infra fol/i/o 62. [f. 62r] 1638 Bhmer Weymar Oznmen mezi Karlem krtou z jedn a Jeho Milosti csask panem rychtem na mst a k ruce Jeho Milosti csask, t ouednky estipanskmi na mst a k ruce obce oznmen. Ponvad dm po nkdy doktorovi Thadeovi Hjkovi z Hjku pozstal, pod prvem tmto lec, vedle ohlen a zvodu na onen as jak k ruce Jeho Milosti csask, tak i obce tto uinnho (k nmu se dn
od mnoha let, zvlt pak v ty tk militrsk asy, v kterto na t dm pro zachovn jeho nemlo od obce tto vynaloeno, i tak kontribuc a bern drahn zadrno jest /aby tu jak prvo npadn jmti ml, neohlaoval/), prvem odoumrtnm pipadl vedle milostiv Jeho Milosti csask
resoluc, jako i z komory Jeho Milosti csask esk prolho dekretu, jeho act[um] in cons[ilio] Camerae Boh[emiae] Pragae 31. augusti lta te pominulho 1638, zcela a zouplna na jist zpsob v tm dekretu doloen k ruce obce odevzdn a postoupen jest. Jeho Milosti csask pak
milostivch nazen a resoluc dnmu mniti nenle, z t tehdy piny ppov Karla krty otnovskho, jakoto proti t milostiv Jeho Milosti csask resoluci a dekretu Jich Milost elc, od prva tohoto se zdvh, naproti tomu pak ednci estipant na mst a k ruce
obce tto pi takovm domu zcela a zouplna se zstavuj a zanechvaj podle prva. Actum in cons[ilio] f[eria] sexta, die sancti Faelicii 14. januarii anno 1639, co[n]s[ulo] domino Jacobo Bhmer Weymar. RT
20
Mlnk, (asi 1638)

Karel krta pebr jako ddic sv matky Kateiny krtov z Morchendorfu pohledvku vi mstu Mlnku ve vi 1000 kop gro meskch, kter jeho matka mstu zapjila. Sttn okresn archiv Mlnk, Archiv msta Mlnk, kniha 19, Kopi 16371654, f.42. Lit.: KILIN 2011. TS
21

Spor Karla krty s Ondejem Leynhozem z Bevnova o otcovsk dm U ernho jelena na Starm Mst praskm. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber appelationum 2, 15941654, sign. 1029, f.310r. Lit.: NEUMANN 1974, s. 46; NEUMANN 2000, s. 4041.
Reformac v pin Karla krty z Zvoic s Ondejem Lainhozem z Bevnova, t Ondej Laynhoz s Jakubem Dobenskm z Nygropontu My Ferdinand Tet z Bo milosti volen msk csa oznamujem tmto listem, e president a rady nae k apelacm na Hrad naem praskm zzen a usazen na ta od prva Starho naeho Msta praskho odeslan a odevzdan zapeetn dvoj akta v tom dvojm sporu, v jednom mezi Karlem krtou z Zvoic z jedn a Ondejem Laynhozem z Bevnova z strany druh a v druhm mezi tm Ondejem Laynhozem z jedn a Jakubem Dobanskm z Nygropontu, obma many tho Starho naeho Msta
praskho z strany druh. Co se neodpovdn na vyneen dote, jak dvoj akta jednoho i druhho sporu to ve v sob eji obsahuj a zavraj, povive toho veho s pilnost podle prva takto ta oboje oznmen na tm prv jedno feria sexta post sancti Petri et Pauli apostolorum domini, 2. julii a druh feria sexta post s. Margarethae, 16. julii, ve lta pominulho 1638 mezi nadepsanmi stranami uinn, napravuj a z vrchnosti prva nachzej, e doten Jakub Dobensk s nm Ondejem Laynhozem Karlovi krtovi v sporu tom, kter on Karel krta s jmenovanm Ondejem Lainhozem zaal odpovdati a oznmen Karel krta jeho Jakuba Dobenskho tu proti sob trpti povinen jest podle
prva. A co k apelaci sloeno, to aby zase navrceno bylo. Tomu na svdom peet na csaskou k tomu soudu obzvltn zzenou jest zapeetno. Dn na Hrad naem praskm v pondl po pamtce svatho Matje apotola boho, 28. februarii lta Pn tischo estistho tictho devtho a krlovstv naich mskho tetho, uherskho trnctho a eskho dvanctho. Fridrich z Talmberka, president Petr Macer z Letoic ten tato reformac v ptomnosti stran, jich se dote, 16. martii anno 1639. RT
22

Karel krta v prbhu sporu o dm U ernho jelena vypovd o dvodech, kter jej vedly k odchodu z vlasti, o nvratu do ech v dob kolem Velikonoc v roce 1638 a o skutenostech, kter by mu mly napomoci k navrcen rodinnho majetku. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum, 16381641, sign. 1169, f.166v186r. Lit.: RadkaTibitanzlov, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 592, . k. XVI.13;TIBITANZLOV 2011.
Zpis sporu mezi Karlem krtou a Ondejem Leynhozem o dm U ernho jelena. 1640 Consule domino Henrico seniore eick Actio mezi Karlem krtou otnovskm z Zvoic z jedn a pnem Ondejem Leynhozem z strany druh, kde mezi stranami o dm U ernho jelena een initi jest. Lta Pn 1640 19. martii Jako jsou /Jich Milosti Jeho Milosti csask mskho csae, uherskho a eskho krle tejn i jin rady komornci, deputrovan nejvy pni ednci a soudcov zemt v Krlovstv eskm, ten ped/ vysoce dstojn[m] a nejjasnjm knetem a pne[m] pne[m] Leopold[em] Vilme[m] arciknet[em] rakouskm, biskup[em] trasbursk[m], halbertatsk[m], pasovsk[m] a olomck[m], Jeho Milosti mskho csae, uherskho a eskho krle nad armdou Jeho Milosti generlem a plnomocnm guberntore[m] v Krlovstv eskm, e mezi Karlem krtou otnovskm z Zvoic / jakoto pvodem/ z jedn a Ondejem Leynhozem z Bevnova, mtnnem a radnm tohoto Starho Msta praskho, /obalovanm/ z strany druh o dm U ernho jelena een a v tm mst lec usque ad replicam vzel spor milostivm dekretem svm, jeho actum in cons[ilio] Cancelariae Bohemicae Pragae 9. martii lta z svrchupsanho, ku prvu nyn oznmenho Starho Msta remitrovati a pitom to milostiv naditi rili, aby strany, jich se dote, neprodlen sroen v prvodch a odvodch jich summariter beze vech interlocutori vyslyan a spravedlivou vejpovd s vejhradou Jeho Milosti csask prva vrchnho podlen byly, jak takov Jeho Milosti dekret sub signo [*] to v sob obsahuje a zavr.
Vedle kterhoto <jeho arciknetc> Jeho Milosti milostivho nazen byve strany v doten k peslyen tho nazen, tak i k dalmu zaven t pe obeslan. Karel krta otnovsk z Zvoic dal pi vzneen svm podanm a ku prvu tomuto vedle nadjmenovanho sroen odeslanm zcela a zouplna zstaven bti, kterto vzneen toto v sob obsahuje a zavr. Na Vai Arciknec Milost pravdiv vzneti pinucen jsem, kterak ped pldruhm ltem, vrtive se z Itlie a z jinch cizch zem z peregrinac do vlasti sv mil, pi prv Starho Msta praskho jsem toho, abych do domu U ernho jelena eenho, jakoto do ddictv mho po vlastnm otci mm Kundrtovi krtovi zstalho uveden a prvn zmocnn byl, etrn vyhledval, ale Andres Laynhoz, mtnn a radn tho msta, nepodn dotenho domu nynj dritel, byv k tomu obesln, mn netoliko dobrovoln jeho odstoupiti, ale ani na m prvn pedneen dn odpovdi dti nechtl, nbr Jakubem Dobenskm, nynjm primasem msta, od kterho takov dm (pr) koupil, aby jeho v tom zastoupil, jest se jalov vymlouval, take sem od pleitho n[umero] 1 dictum proti tak patrn m spravedlivosti vyneenho s nemalm svm nkladem a velikm obmeknm umn svho malskho apelovati a po ten vecken nadepsan as rozepi trpti musel. Vak chvla Pnu Bohu od prva Jeho Milosti csask vrchnho n[umero] 2 reformac 17. martii lta ptomnho publikovanou jest to, e mi na alobu mou odpovdati maj, nalezeno bylo. Nejmilostivj arcikne, ponvad pro ptomnou belli ferias a pomjejc rnu bo prvn pe pi prv zen nejsou a to jest ode m ji prve dostaten provedeno, e jest doten Andres Laynhoz proti
alob m exceptionem pedloil a Dobansk jeho zastoupiti nechtl, nbr od obzvltnho dictum, m jemu odpovdn nalezeno bylo, tolik apeloval, nyn onen na reformaci pestal, tento pak njakho vysvtlen tho ortele prva vrchnho dal a toho sob k mstu a konci, jak nleelo, nevedl a nevede, take se k tomu patrn smuje, abych j [v] prodlouenm asu nouz pinucen jsouc, ddictv mho za nimi zanechati musil. K tomu nsledujcmi vejpisy a prvy dostaten sem provedl a prokzal, e jest nadepsan dm po otci mm vlastnm zstal, kterto kaftem svm podn utvrzenm, do knh vepsanm, tak dostaten jest opatil, aby toho domu i nynjho statku pan mate m, dokud bych j Karel nejmlad syn jeho k letm prvnm nepiel, bez vdom jinch porunkv nikterak prodvn a odcizovn nebyl, jak toho t kaft n[umer]o 3 obrnji dotvrzuje. Nadto Andres Laynhoz lta 1629, toho asu tehdej purkmistr, proti nadepsanmu kaftu patrn elc zpisem, t dm za 2500 kop koupivi a dvji, neli jej tak podle nepodnho trhu doplatil, od 1629 a do [16]30 vceji ine z nho vybral nebo byvi povinen penze gruntovn asn, toti po 500 kopch ron, vedle tak nepodnho trhu skldati, teprv 750 kop lta jminulho 1639 13. dec[embri], druhch pak 750 kop lta pedelho 1638, slyc o mm pjezdu, nadepsanmu Jakubovi Dobenskmu odvsti, take jako domu on, tak tento, penz a posavad uvali a uvaj a j nechtce ddictv svho prodati, domu a ne penz uit dm. Naproti tomu j na to veckno netoliko se souditi, kde bydleti, ale ani na iv bti nemm, take takovmi obmysly a makavm spiknutm jich, to co sem v cizch zemch umnm svm zachoval, skrze daremn takov exceptiones hjenm proti prvu m apelac, nedbnm na nkolikero od
Jich Milost rad nazench nad apelacmi poruen, t od Jeho Milosti csask zde ptomnho i z kancele v tto materii odeslan dekreta, o veckno sem piel a podle vpsanch pin v tto m tak patrn a povrchu lec spravedlnosti otcovsk dn pomoci a fedruku nedosahuji, jeto nadto nic patrnjho bti neme, e od Andresa Laynhoza ciz ddictv kupovno bti nemohlo a pan p[urkmistr] a pni proti prvu mst[skmu] G 21, 27 o utvrzenm kaftu k tomu povolovati nemli. Anbr ten dm, kdy Andres Laynhoz ouad Jeho Milosti csask purkmistrsk sm drel, vdom a zoumysla a to v neptomnosti m koupil a zdali doten Dobensk neb kdo jin k tomu ode m zplnomocnn jest, se neptal a prvo mstsk patrn vymuje, e kde se statky sirot komu prodvaj, tu v kadm zpisu obzvltn povolen, e ten prodaj k dobrmu sirotku se vztahuje, doloeno bti m a j podle vymen prva mst[skh]o L 21, 24, F 54, 57 nebyvi nikdy s pan mate mou rozdlen, bych pak se v 30 [!] letech z peregrinac navrtil, o odstoupen tho domu podle prva mstskho F 31 representrujce v tomto Krlovstv sm jedin nadepsanho otce mho syn, slun se domlouvati mohu, obzvltn abych v tto tak patrn spravedliv ddick spravedlnosti m v tyto tk asy dalch odkladv a vtho utitn od odporn strany netrpl. Proto k Va Arciknec Milosti ve v pokoe se utkm a Vai Arciknec Milost ponen prosm aby Andresovi Laynhozovi patrnou odpov neprodlen dti nadili, zprvu svou pitom Va Arciknec Milosti na kancel odeslali, ini pak dvouletn prolou na prvo sloiti naditi dostaten poruili a tak vedle obnovenho z[zen] z[emskho] Jeho Milosti ku poven pijti a milostivou a spravedlivou resoluci pi
zpotku psanm domu a ddictv mm mn milostiv zanechati r Proti tomu pan Ondej Leynhoz z Bevnova potahoval se na odpov svou proti tomuto vzneen Karla krty Maje sob plec spis Karla krty i s alegac vedle milostivho dekretu a nazen Va Arciknec Milosti od purkmistra a rady Starho Msta praskho propjen, z nho, co tak to ve v pin domu mho U ernho jelena eenho mn od plnomocnkv Kateiny krtov, matee jeho a dosavad iv, ped vyjitm jejm ven z zem pro nboenstv, prvn zzench trhem podnm prodanho v sob obsahuje, s nemalm podivenm jsem vyrozuml, e on Karel krta o to usiluje, aby ta rozepe, kter pi prv tho Starho Msta praskho vedle dvojho pstupu a vzneen jeho mezi nm pvodem innou a Jakubem Dobenskm, jakoto jednm z nadepsanch plnomocnkv na iv zstvajcm a prodvajcm, o prodaj tho domu zala, na dn odpovdi na z tho zaatho a zalho poadu prva na budouc zl a velmi nebezpen pklad, t na zmatek a poruen ordinarnho procesu prvnho vyat a podle citovanho novho z[zen] zem[skho] na kanceli Jeho Milosti csask esk milostivou resoluc Va Arciknec Milosti rozsouzena byla e se netoliko tho domu ale tak i patentv z milostivho poruen v pnu Bohu odpovajc Jeho Milosti csask pod datum 25. maii tho lta 1629 vylch a na prodaj tch vech gruntv a domv emigrantskch patrn se vztahujcch lit[era] B /B patent Jeho Milosti csask mstodrcch/ dotkati chtti bude nebo dotenmi milostivmi patenty to patrn jmnem Jeho Milosti csask formaliter vymeno jest, e kdo by koliv z tch osob ven z zem odebralch ode dne publikovn tch patentv ve 4 mscch pod zbhlch k svm domm a gruntm i statkm bu sm osobn, vak v nboenstv katolickm se s Jeho Milost csaskou srovnajc, najti nedal, aneb jich skrze katolick plnomocnky neprodal, e ty a takov domov a gruntov a statkov, pro re derelicta, nebolito za odbn dran a pobran bti maj, a tak nemnce se, jak mt tho Karla krty, t i on a jin dva brati
jeho jmnem Jan a Jindich tam a posavad pro nboenstv spolu i s sestrou jejich lta majc a od matky ven z zem proti patentu vyvedenou zstvajc a lta sv tehd vickni ti a ji dvno pedtm majc v tm termnu tch tyr mscv bu k navrcen aneb k prodaji dotench gruntv emigrantskch jmenovanm a peremptorie uloenm, sem do Prahy k svm gruntm (an porunci od nebo[tka] otce jeho kaftem zzen vykroive ped nkolika lty jet ped rebeli asnou smrt z tohoto svta, nikdy tho poruenstv se nevzali, mnji pak jin v tolika let[ech] se nedodali) navrtiti a pi nich katolickmi zstati a obvaje se ovem, aby t dm dle znn patentv po projit uloench tyr mscv pro re derelicta, aneb za dm odbn vzat nebyl, jej v tom ase a termnu jako i mlejn dskami zemskmi se dc, t dm pi nm v Novm Mst praskm lec, n[ebotkovi] Janovi Chryzostonovi Hymltejnovi a Salomen manelm za sumu 2000 kop meskch dle znn trhovho vkladu v kva[ternu] trhovm druh[m] zlatm H 2 pod datum ve tvrtek po svatm Petru v okovech 2. augusti lit[era] C /C vklad z desk zemskch/, ano i vinici dle znn zpisu, jeho actum 6. [octo]bris ve tho lta 1629 lit[era] D /D zpis trhov na vinici krtovskou; E pallet na emigraty [!] a kvta se vztahujc/ trhem prodati dali, ku ktermuto prodaji tho mlejna a domu n[ebotk] Jakub Kozel, tmi dskami zemskmi a Jindich krta vlastn bratr jeho plnomocenstvm podle novho ZZ I 12 jemu od v doten Kateiny krtov matee jeho ven z zem tehd pro nboenstv, jako i a dosavad na iv tam v mst Lin zstvajc (o em v tm vkladu patrn doloeno,) zmocnni jsou byli, anbr co vtho jest, t Kateina krtov na tm plecm plnomocenstv v mst Lin 21. julii lta 1629 datrovanm, sub signo /generln plnomocenstv na prodej vech gruntv krtovskch dan/, dvaje tmu Hendrychovi synu svmu t list mocn pod peet tho msta vedle jej pititnou k prodaji vech gruntv zde zanechanch k zapisovn jich pi knihch, kde se kter d k pijet za n penz a k vykvitovn z nich, jet tuto pinu prodaje, tch vech gruntv krom v tch patentch doloenou dokld, toti e ona od
tch tch synv svch jmnem Jana, Hendrycha a Karla za to synovsky podna jest, aby jednomu kadmu dl jemu nleit vydala, co e by sice podle sv nejvy monosti vykonati chtla, ale e a do tho asu doten gruntov ku prodaji nepily, ona pak ani namle, ani namnoze penz dnch, odkud by tm synm svm dly jejich vydati mohla, dostati a tou pinou bezelstn dosti jejich za dosti e uiniti neme. Vedle kterho listu mocnho on Hendrych syn jej pomohi ty vpsan ti grunty, toti mlejn, dm pi nm a t vinici prodati, penze za n i zvdavek za t dm mj, co tak po zapraven kvty k obci nleejc, t kontribuc zadral se nalo, k sob pijal a s nimi po svch, aneb kde se koliv jemu vidlo, se odebral. A tak tudy tm zpsobem a tou mrou dn z nich na nic takovho vceji navracovati se nem a neme. bude se jet dleji i toho chtti dotkati, e on Karel krta vyedi ped desti lety, jak sm dokld z Prahy, a nechtc se v ten as reformac Jeho Milosti csask v nboenstv katolickm, mvi ji tehd tak lta sv, srovnati, pede vemi jinmi potebami dvji neli jemu na jeho dvoje vzneen kathekorick odpov od ns prodvajcho a kupujcho dna bude, to prokzati a tak tudy zdali on Karel krta podle novho zzen zemskho B 41, 2 jest legitima persona in judicis standi, zpsobem tmto se legitimrovati povinen bude, toti kde jesti on po ten vecken as tch desti let, zdali v Itlii ili pi nepteli se zdroval nebo pedn komora Jeho Milosti csask esk v vej doten resoluci sv i tuto pinu odnmn tch penz mezi jinmi formaliter dokld, e jsou se oni brati krtov, nenavrtiv se asn dle v dotknutch napomnajcch dekretv Jich Milost krlovskch pnv mstodrcch k hospodstv a ddictv svmu proti Jeho Milosti csask a zemi tto zpsobem neptelskm a vlenm potebovati dali a jet v tom odbojenstv e trvaj. Za druh i to jest vbec znmo, e on krta navrtiv se ped pl druhm ltem sem do Prahy nekatolick a maje proto od Jeho Milosti csask rychte Starho Msta praskho arestrovn bti, potom teprve na Mlnce katolickm zstal. I kterak jest tehdy on ve Vlach na njak peregrinaci sv
po svm umn nekatolick zstvati a se zdrovati mohl, ponvad ve Vlach, vzlt pak v mst m dn nekatolick lovk le na podveden a oklamn inkvisic, se zdrovati nesm. J sice od osoby sv, jsouc ji tak vkem sel, rd z toho srdce konec t vci co nejdvji by jen mon bti mohlo, dokati bych sob pl a vinoval. V tom pak on krta tm spisem svm Vai Arciknec Milost jak vej doteno nedvodn zpravuje a to pedn, kde m za nepodnho dritele tho domu mho pokld, jeto on nikdy jet dnou nepodnost proti mn jest neprokzal, co sob taky proti t podnosti a dostatenmu opaten mmu tm neslunm pedsevzetm a lstnou a podvodnou obmyslnost svou dokud iv, nedovede. Dokld t nedvodn, e by on to sv domnl ddictv njakmi instrumenty a prvy k tomu citovanmi provedl a prokzal, i kterak jesti on kdy, kde, co, jak aneb vedle eho co takovho ped prvem pevsti a prokzati mohl dokld t dleji nedvodn z pouhho toliko dumnn [!], pohdek a domlen, e bych j z tho domu svho od lta 1629 a do lta 1639 vceji ine neli sumy trhov jest vybrati ml, v tom se vak on krta vysoce mejl, nebo to bylo-li by vak budoucn zapoteb ode m se pronsti a prokzati moci bude, e sem j netoliko lta 1631 a 1632 v as lidu kurta saskho kad tejden po 40 kopch, t potom v nsledujcch rozdlnch zimnch kvartch na lid Jeho Milosti csask vedle jinch sousedv z tho domu do mnoha set, co na tisce uin, platiti, ale tak na dn tok, kter dokonce jako i cel dm hrub sputn byl, pes dva tisce kop meskch na nov staven (v em jet emeslnky na svdom mm) vynaloiti musil. A naposledy on krta i tm sv neslun mnn a pedsevzet dotahovati a doliovati usiluje, kde sob i tyto domnl a neprvn dvody na pomoc bere. 1. e by on njakmi obmysly a spiknutm ns stran jeho odpornch hjenm apelac, zanedbvnm dekretv a co toho daremnho vceji jest, o sv zachovn na peregrinaci nabyt piel, 2. e by od purkmistra a rady k kupovn njakho jeho ddictv proti citovanm prvm povolovno bti nemlo. 3. e mi se zpis
za ouadu mho purkmistrskho na ten dm uinil, i co se prvnho vysoce naklivho dvodu doteje, ten se budoucn proti nmu bude vdti, jak k slun nprav pivsti, i tak se na to nejprv ptti, kdo obmyslu a lsti aneb podvodu, on-li ili my odporn strany jeho v tom povme aneb pedel dekreta podobn od nho na potvrzen poadu prva vydan zanedbvme, co hlavn rozsudek uke, jestlie pak on njak zachovan penze sv aneb odkudkoliv jinde vzat na to nakld, j se na to, po em mi nic nen, neptm, ne na to kad pvod m mysliti, kterak svou vc, vyzdvihnouc proti nkomu rozepi, z eho a odkud bude moci zakldati, v soud zaraen sob dovsti nebo ne kad, kdo aluje, prv zstv, nbr jak prvn regule ukazuje, in victoria consistit viitus et actore non probante reus absolvitur, etiam si nihil probaverit. Chce-li se on krta s tehdejm purkmistrem a radou z povoln k tomu trhu hdati a souditi, m toho vli. 3.[!] e se zpis za tehdejho ouadu mho na ten dm stal, tm sob mlo pioprav nebo a jet proti tomu i to dokldm, e ten dm nejprv ne mn v tom termnu k prodaji vech domv a gruntv emigrantskch v dotknutmi patenty uloenm, ale Antonnovi Trentinovi za tu sumu 2500 kop meskch od plnomocnkv Kateiny krtov trhem podn byl, ale kdy potom on z jistch pin toho trhu a domu uti nemnil a nedal, tu teprv mn se pitrelo v t sum bona de od tch plnomocnkv ho ujti a pro mladho syna mho, ji tak v ltu jminulm 1639 na morn bolesti, byve on fendrychem nad jednm praporcem manv staro[mstskch] a pedtm tak ve Vlach na peregrinaci a poctiv vysvden sv sebou na to pinesi, zpis na nj svistem dti uiniti avak ne k tomu cli, abych j se z poadu prva, ji mezi nmi zalho vytrhovati a v postrann odpovdn vykazovati ml, se dje, nbr jak vej poddan a pokorn proeno, jet vdy Vai Arciknec Milost prositi nepestvm, e m milostiv zstaviti a nade mnou, jakoto kadho asu vrnm starm a nikdy nezpronevilm sluebnkem domu rakouskho milostivou ruku ochrannou dreti, pi tm pak vetenm suplikantu, aby se on v tm neslunm a nenleitm EDICE HISTORICKCH PRAMEN 281
pedsevzet svm spokojil, zaatm poadem prva iv byl a toho, co jemu budoucn soud a ortel spravedliv na to s vymenmi pokutami podvodu, lsti a zoumyslnho prva a vrchnosti zaneprazdovn dle novho ZZ D 52, t vynahraenm kod a nklad sebou pivede, oekval, milostivou resoluci svou naditi r, v em se Va Arciknec Milosti k milostiv ochran v nejhlub a poddan pokornosti poroum. Od Karla krty otnovskho z Zvoic proti odpovdi pana Ondeje Leynhoze z Bevnova /tato/ replika sub signo * cum allegatie sub n[umero]o 6, 7 et cet[era]. Replika Jakho spisu proti suplikaci m Andres Laynhoz pod titulem pokorn a na gruntu prva a spravedlnosti zaloen poteby Va Arciknec Milosti podal, jsouce mi k replicrovn propjen, jsem vyrozuml a nachzm to, e podstatu sv odpovdi zaloil jest na dvoj vci. Jedn: aby m lovka mladho, od m mladosti vdycky ctn a lechetn chovalho, z m cti loupil, nakajce m lst, podvodem a oklamnm prva, kterto odpov tomu ve vech punktch a artikulch pln nk, hann a neuetench dtek jest. Druh: vidouce m lovka potebnho, patrimonium mho zbavenho a e na prodlouen soud proti nmu lovku mocnmu a bohatmu odkud nakldati nemm. Aby m ustl a tm zpsobem o spravedlnosti a prvo m otcovsk alostiv neslun a proti v spravedlnosti pipravil, co Pnu Bohu poalovno bu. I v pravd jest se jemu podiviti, e on Andres Laynhoz, jeden pedn a nejstar konel Starho Msta praskho sm na takov vci nastupovati a jich tak nerozvliv k njak obran sv uvati, jeto nejmilostivj arcikne, nech to vickni nejvzctnj juristov soud, sirotek dojdouce let svch aneb pijdouce z peregrinac, kdy spravedlnosti a prva svho vyhledv, na ni nastupuje a j se ujm, jak tu lest, jak podvod aneb oklamn bti me, co kdy se v bedliv poven vede, tehdy najde se proti mn nevinnmu lovku pouh zlost Andresa Laynhoza, jeto jsouce lovk moudr, star a soudce jinch, neml by nic takovho vedle povinnosti sv na sob ani znti dti. J pak nejsouce toho
oumyslu a vdouce o tom, e dnho lovka spravedlnost ani hannm a nkem druh strany se neumenuje, ani ovem doliuje, nbr tot je, e prvy Jeho Milosti csask viti a vydanm prvem a ZZ pod skutenmi pokutami zamezovati r co nejkraeji bti me tuto svou odpov dvm. Pedn se ohlauji, e veckno to, co Andres Laynhoz v poteb sv zde i onde mn k dobrmu pe a seznv, pro confesione juridica pijmm a msto prvodu toho nejpodstatnjho k uitku svmu obracm, jako pak obzvltn i to, e pi potku bez potebnho svho spisu Andres Laynhoz sm to tvrd, e jest od plnomocnkv Kateiny krtov matee m ten dm U ernho jelena trhem koupil, a tak tehdy ne ode m, neb plnomocnkv mch, ktermto vlastnm piznnm svm, nad kter dnho dalho prvodu poteba nejni, ten trh nepodn o t dm uinn vyvrac a por. Pistupujce pak dle ji k sam vci a k pin prvn Andresa Laynhoza, kterou proti sumovnmu procesu pedkld, akoliv jedna kad rozepe, kde zatek svj vzala, tu i k skonn pivedena bti m. by m ustti a o spravedlnost mou ddickou pipraviti chtla, co se ze vech spis jeho provozuje. dm tak ped Va Arciknec Milost brevitate processus rozeznn bti i z tto prvn piny, e se tu dotk netoliko nejpednjho a nejstarho jednoho radnho a druhho primtora, ale tak i rady Starho Msta praskho, kteto jsouce po Jeho Milosti csask nad sirotky nejpednj v mst porunci k tomu trhu povolovati nemohli <chtli> a podle prva mst[skho] A 29, 12 nejvt pi a starost o sirotky jmti maj, aby oni, pijdouce k letm a nemajce slunho opaten z statku rodiv svch pinou chudoby sv, na n nakati a jako Pnu Bohu alovati nemuseli. Obzvltn vdouce o kaftu prve alegrovanm otce mho, kterm jest to matei m zapovdl, aby ona toho domu i jinho statku prodvati a roztrhovati nemohla. On pak Andres Laynhoz ne podle njakho veejnho Jeho Milosti csask mandtu, neb obzvltnho dekretu, ale vedle (pr) a radji proti tmu kaftu takov dm jest koupil, a tak tm a nejinm titulem ke jmnu Vclava syna svho ji mrtvho zapsati dal, v ktermto
kaftu o mn Karlovi nejmladm a tehd nezletilm synu svm na nkolika mstech dosti v patrnch slovch se zmnka obrn in, k emu kdyby byl Andres Laynhoz vdom nepospchal a tho domu mti nechtl, nbr t kaft, nezletilost i neptomnost mou sm u sebe i s panem purkmistrem pny v mst radnm dobe uvil, nebyl by on ani dn tho domu koupil mimo to prvo mstsk. Vedle kterhoto prva a z[zen] z[emskho] sem j tu vc na Vai Arciknec Milost jakoto plnomocnho guberntora zem tto vznesl a jako lovk v chudob postaven, ddictv otce mho zbaven a na dlouh proces prvn, z eho nakldati nemajc, za sumrn t vci vyslyen a rozeznn dal, i a posavad dm, co sem vedle toho vymen prvnho a z pin naped pipomenutch dobe uiniti mohl. ta patenta vechno jsou dobr a na svm mst ne to toliko pravm, e se na m v niem nevztahuj, protoe sem j dnm emigrantem, a jak strana odporn v jednom mst dokld, exulantem nikdy nebyl, nbr se v svm umn, ktermu sem se vyuil a je sob oblbil, z Krlovstv eskho podle pleit atestac od lehrmajstra mho mn dan v ltu 1627 in julio do cizch zem se odebral, a tak v t pin doten Laynhoz in signem errorem causae ut non causa komitruje, vztahujce pinu peregrinac m na religiji, jeto sem j se pro dosaen vtho umn a experienc ven z zem, nejsouce od dnho puzen, odebral. To i v kolch dti, nerci-li rozumn lid, vdti maj, a tak tehdy neuedi j, o ddictv otce mho, nbr jsa tm ubezpeen, e se mn dle znn kaftu otce mho, z podlu mho nic neztrat a ztratiti neme, pro nabyt umn na peregrinaci se oddavi, ddictv otce mho nikoliv sem tudy neztratil a dnm zpsobem ztratiti nemohu, ani se proto za odbn pokldati me, a on Laynhoz ciz spravedlnosti proti prvu a sv vlastn povdomosti, byvi toho asu purkmistrem, ovem pak proti patrnmu kaftu otce mho (formalia) aby t statek [!] mj pospolu a do let nejmladho syna mho, kter tak do let svch dosplch opaten svho jako jin potebovati bude, zstval, na sebe pevozovati neml. Nad to veje nachz se ex actis jak
zpisu, tak patentu vydanho, e jest Laynhoz dm mj U ernho jelena een o jeden rok pece neli patenty vyly, to jest 30. julii anno 1629 koupil, z eho se patrn vid, e jest tho domu dvno dostiv byl, o spravedlnost mou ddickou stl, dve neli jak pina jemu k tomu od koho dan byla, co jak proti boskmu pikzn nepod domu blinho tvho, tak i lidskmu prvu elc jest, jeto Antonn Trentin, kupujce tak ten dm, za nj penze hotov dval, vak pro pekku Laynhoza za hotov penze, to jest Laynhoz na termny uil, obdreti nemohl. e pak pi t druh pin t Andres Laynhoz sob nkter jin grunty od bratra mho prodan k obran a ku pomoci be, to jeho v niem [?], protoe se tu sbhaj jin ppadnosti a pkladov, i nemohou za dnou reguli vyzdvihovni bti, nebo Judita Bylinov podle ptelskho jednn a mezi nmi vagrovskho zpznn jest se mnou o t vinici a penze za ni povinn, poznavi to, e by proti mn obstti nemohla, dobrovoln smluvila, dobrovoln za jist smlouvy a sneen vecka prva lom, z strany mlejna od pjezdu mho z peregrinac jest jet ti lta a 18 nedl neprolo, k dobvn toho mm jet dosti asu a nadji mm, e i ten nepodn dritel mlejn po napomenut sob usmysl a vodstoupen mho ddickho odporen nebude, nad to, e Jan Baptista Reymund, kdy sem j o odstoupen jedn vinice na onen as od matee m v mst Litomicch Ance, manelce jeho a seste m vlastn, postoupen skrze suplikovn k Jeho Milosti pnm mstodrcm a Jeho Milosti csask nastupoval v odpovdi sv podobnm zpsobem podobnm plnomocenstvm Judit Bylinov dan, zpisy j k j seste m, tak i jemu uinnmi jako i tento vklad mlejna a prodaj domu a e to ve platnosti nemlo, dostaten plnomocenstv sem provedl a prokzal, take vedle milostivho poruen a nejposlednj resoluc Jeho Milosti csask purkmistr a rada msta Litomic jsou m do t vinice prvn uvedli Co se pak tkne plnomocenstv od matee m, nkdy Jakubovi Kozlovi a Jakubovi Dobenskmu, t vedle nich Jindichovi bratru mmu, v ltu 1629 danho, akoliv v nm se zmnka in, jako bych j dlu svho otcovskho od pan matee m dati ml,
vak to ani s rozumem srovnno bti neme, nebo jak ji doteno sem rok pod na perekrinaci zstval, k dosti toho dlu plnomocenstv k prodaji dnmu nedval a to artikule mimo sama slova v tm plnomocenstv obsaen bu oustnm psanm na to pi prv uinnm aneb domnlou niakou dost z podstaty prva se neukazuje. nbr to t plnomocenstv od matee m v t form dno, jak jest odsud od plnomocnkv svch sneena byla, e neohldajce se (jak prokzno) na velikou diferenci mezi emigranty a mnou, i vzdlen m velik pede vemi patenty a dekrety obvinnm zase vecko brno bti mlo co se pedn patentv Praan Starho Msta dote, ten se na m nikoliv nevztahuje, protoe jsem za tehdejho asu dnm sirotkem z zem ven vyvrenm ani emigrantem nebyl, nbr jak ji naped toho doloeno jest, po umn svm jet dve ne ty patenta vyly, anbr o rok dve neli mate m emigraci ped sebe vzala, do ciz zem e sem se odebral, kterto pina jest v prvch c[saskch] e proto nidn na ddictv a spravedlnosti sv dn kody nsti neme, nbr aby se po 30 letech [!] zase z studium a peregrinac sv vrtil svch vc uti a do nich zveden bti m. takov patentov, kdyby se v em na osobu mou vztahovaly (jako e jsou se nevztahovaly, to ode m naped ukzno jest), byly by se vedle nich na mou vlastn spesu neli vdouce, e toliko na emigranty a ven z zem vyvezen a vyveden, slun pominuli, a tak nevztahujce se na m a jich sob v znmost uveden nemve, vedle nich sem se chovati nemohl kdyby scus kdy proti nm co takovho prva byl vyhledval, byli bychom to dostaten provedli, e dn z ns brat nikdy ani emigrantem nebyl, o ve proti Jeho Milosti csask nic neptelskho se nedotinil, jak to Andres Laynhoz v nkolika spisch svch jako obzvltn v jednom, e nejstar dvno ped rebeli v cizch zemch oenil a jeden (pr) v Polt v umn malskm se cvi a e v brzkm ase sem do tchto zem se navrtiti chce, a tak e nic proti Jeho Milosti csask neproheili, na by se scus potahovati mohl, sm to vyznv a v tom artikuli nam svdkem jest.
e pak t Andres Laynhoz ode m prvodu dostatenho, kde sem po vecken as [v] peregrinaci sv zdroval, mti d, a m za pinou nboenstv nenleit do svdom sah, to jemu k dn reputaci neslou, nbr on chce-li m bu v peregrinaci neb v ve m tupiti, vak dve toho mus mn domu mho odstoupiti a potom vedle prva partes actoris defendrovati a e jsem se bu na mstech podezelch zdroval, bu e katolickm lovkem nejsem, provsti povinen bude. J jsouce svdomm svm jist a majce Vae Arciknec Milost dostatenou povdomost osoby m, ped duchovnmi a svtskmi lidmi v t pin sebe dobe jak legitimrovati vm a na ten as nechtce nkoho k hanb pivsti, o tom, co se v t pin zbhlo, mlm. Pt pina na to se vztahuje, e bych j se njakho patrnho podveden prva a na oklamn osoby jeho Andresa Laynhoze sloen lsti a zformovan praktiky dopustil, i odpovdajce na to negative a potahujce se prvnj prvody m, pravm, e jak brati moji, tak i j s nimi pro nullis personis civiliter mortuis jmni bt nememe, protoe jsme vedle milostiv resoluti Jeho Milosti csask jura post liminii et restitutionis in integrum ani pro nboenstv ven z zem nevyjeve, ani proti Jeho Milosti csask nidnho odbojenstv se nedoinive, nikd neztratili, mnohem pak mn (jak odporn strana toho nedvodn dokld) od dnho prva kondemnrovni aneb odsouzeni nebyli. on Andres Laynhoz mn od datum toho nepodnho zpisu jeho a do asu ptomnho z uvn slun a nleit prv bti povinen bude. Piem vak toho bedliv dleji poviti slu, co by tm trhem a koup proti mn, lovku mladmu, do m patriae z perekrinac zase se navrtilmu a o takovm trhu vdomost nemajcmu, dovozovati chtl. To jest aby m nejen o spravedlnost a prvo m otcovsk a ddick pealostiv, abych po mm otci nic nedostal a nedoshl, pipravil, ale i z m poctivosti, e se o spravedlnost mou a prvo m domlouvm, obloupil, co Pnu Bohu, Jeho Milosti csask a Va Arciknec Milosti alovno bu, e se s tm od jednoho z nejpednjch a nejstarch konelv tak nerozvliv proti vemu svdom potkvm. A po[ku] d tato vc, jak ji naped doloeno
notoria jest a v prvnch resolucch c[saskch] dosti vysvtlena, nepotebuje dnho obrnho procesu prvnho a jsouce j tolik i lovk chud, na prodlouen soud nemm odkud nakldati, take kdybych od Va Arciknec Milosti jakoto vrchnosti kesansk retovn a chrnn nebyl, skrze to nejsnzeji bych o m tak patrn prvo pijt, o to ku Pnu Bohu pti musil. Proe Vai Arciknec Milost ve v ponenosti za to dm, jakoby mi se velik proti v spravedlnosti a prvu ublen a zkrcen dti chtlo, k srdci svmu milostiv pipustiti, m v tom politovati, tu vc z prodlouenho procesu prvnho (zvlt e i on sm v poteb sv jsouce lovk vkem sel) rte. Po dn tto repliky pan Ondej Leynhoz dal, aby jemu ad duplicam propjena byla. K jehoto dosti slun pan p[urkmistr] a pni povoliti a tu repliku Karla krty ad duplicam comunicrovati naditi rili. Po prolm termnu od pana Ondeje Leynhoze tato duplika sub sig. * et allegatie sub ku prvu pedloena jest. RT
23

Karel krta d po Janu Baptistu Reymundovi vydn obraz svch pedk. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum, 16381641, sign. 1169, f.140v141r. Lit.: Nepublikovno.
1640 Consule domino Joanne Khobr Khobrspergka Pan Karel krta otnovsk z Zvoic vedle tohoto na Jana Baptistu Reymunda vydanho obesln toto na Vae Milosti jakoto po Jeho Milosti csask pedn pny ochrnce sirotkv vzneen in, kterak doten pan Jan Baptista Reymund, jsouce od nho pana Karla krty otnov[skho] z Zvoic ptelsky skrze dobr lidi dn, aby on pan Jan Baptista obrazy anebo kontrfekty po
nkdy panu ddu, pan bby, t panu otci, jako i pan matei, tud i sester a brat pozstal, kter jemu panu Karlovi krtovi nleej, navrtil, tch a takovch obrazv a kontrfekt nidnm zpsobem odevzdati a jich postoupiti nechce, jeto aby obrazy ty a kontrfekty kdy tomuto Baptistovi anebo manelce jeho a ji dotenho pana Karla krty seste sviti a nleeti mly, toho od nho nikdy prokzno a provedeno bti moci nebude. Nbr to se vyhled a najde, e vedle artykule kaftu od nkdy
dobr pamti panu Kundratovi otnov[skmu] odtud z Zvoic, pana otce jeho nejmilejho, uinnho a ktermu ve vem vudy a posavad msto dno jest, takov obrazy a kontrafekty nleej a pokud vedle pr[va] mst[skho] B 42, E 44 poslednch vl kaftujcch netoliko vysoce se etiti, ale i nad tm ruka ochrann drna bti m. Proe nadepsan pan Karel krta Va Milosti za to etrn d, e vedle vej dotenho artykule kaft, kter netoliko na obrazy a kontrfekty, ale i na velijak
knky se vztahuje, dotenho pana Baptisty Reymunda k tomu, aby se takov obrazy a kontrafekty odevzdal a ty od sebe odvedl, pidreti rte podle prva. Baptista Reymund po tomto vzneen dal hojemstv prvn s tou protestac, zdali povinen bude na t vzneen odpovdati aneb ne? K emu od pana p[urkmistra] a pnv povoleno ad [?] 2 proximam. RT
24

Rozsudek mstsk rady ve sporu Karla krty s Ondejem Leynhozem o dm U ernho jelena, kter m zstat ve vlastnictv novho majitele. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum, 16381641, sign. 1169, f.146r147r. Lit.: NEUMANN 1974, s. 46; NEUMANN 2000, s. 4041.
Feria secunda post sancti Bartholomaei Ap[osto]l[i] Domini 27. augusti anno 1640 Vejpov mezi Karlem krtou otnovskm z Zvoic z jedn a panem Ondejem Leynhozem z strany druh NB actio se nachz na spisch vide infra tato actio srovnan a ingrosso fol. 166 Akoliv z prvodu od Karla krty otnovskho z Zvoic v tom mezi nm z jedn a panem Ondejem Leynhozem z Bevnova z strany druh o dm U ernho jelena proti Tejnu v tomto Starm Mst praskm lec vzelm sporu to se vynachz, e nebo[tk] Kundrat krta otnovsk z Zvoic, in o gruntech a jinm statku svm pozen kaftovn, Kateinu manelku svou a mate vlastn dotenho Karla krty nad tm statkem a dtmi po nm zstalmi a tehd nezletilmi s tou vejminkou, aby ona bez vdom a povolen j k rad a pomoci dodanch porunkv jak z strany oznmench dt, EDICE HISTORICKCH PRAMEN 283
tak i statku, nic initi a ped sebe brti nemohla, nbr uinila-li by co toho o sv jm, to dn platnosti a moci nemlo, za mocnou otcovskou porunici zdil. e vak takov vejminka patrn a vlastn toliko a do let dosplch jmenovanch dt, obzvltn pak v dotenho Karla krty, jakoto nejmladho syna, se vztahovala, a tak dojitm let jich prvnch minula. Ji tehdy prv oznmen Kateina krtov (majc se vedle nazen Jeho Milosti csask pnv komisav nad reformac v religii jmnem a na mst Jeho Milosti csask uinnho za pinou nepijet nboenstv samospasitedlnho katolickho v ltu jminulm 1628 z Krlovstv eskho odebrati) v neptomnosti dt svch ji pedtm let prvnch dolch, netoliko k prodaji z svrchudotknutho domu plnomocnky zditi, ale i byvi od tch dt toti Jana, Hendrycha a tohoto praetendrujcho Karla o vydn dl jich ddickch tam vn vyhledvan, tent dm
(kterto sice pro neprodn jeho ped projitm asu v patentch Jeho Milosti csask vbec publikovanch a vloenm pro re derelicta polon a k ruce Jeho Milosti csask, o nyn pipomenutch synch pro a za jakmi pinami z zem tto, kdy pi dnm prv od nich ohlen uinno nebylo, se odebrali, konscrovn by byl) svobodn jakoto t dle kaftu nebo[tka] Kundrata krty na nm dl svj majc, prodvati mohla. Z tch tehdy pin pitom mezi panem Ondejem Leynhozem z Bevnova z jedn a prvn zzenmi plnomocnky Kateiny krtov z strany druh o pipomenut dm podn beze vech obmyslv zavenm zpisem knih mstskch utvrzenm trhu (nad nm jako i jinmi podnmi trhy a zpisy dle vymen prv krlovstv tohoto eskho ruka ochrann drna bti m). Z toho veho zcela a zouplna se zanechv a on pan Ondej Leynhoz pi pokojn possessi uvn takovho domu ji zcela a zouplna zaplacenho
zstavuje, s tm pitom doloenm, chce-li asto doten Karel krta otnovsk z Zvoic (ponvad se tu dle ohlen Jeho Milosti csask pana rychte a Jeho Vysoce Arciknec Milosti rady na mst a k ruce Jeho Milosti csask pi zaven tto acti uinnho dnho podvodu a odtud pochzejcho interesse nenachz) v pin penz gruntovnch od pana Ondeje Leynhoza dle kvitanc knh mstskch odvedench, k komu nleeti bude, hledti, prvo se mu v tom nezavr. kody pak z jistch slunch a prvnch pin mezi nadepsanmi stranami se zdvhaj, ve podle prva. Actum feria secunda post sancti Bartholomaei Ap[ostoli] Domini, 27. augusti anno 1640 con[sule] domino Joanne Khobr a Khobrspergka. Suscepit consulatum dominus Nicolaus Turek a Rosenthal feria secunda post Nativitatis B[eatae] Mariae Virginis, 10. septembri anno 1640. RT
25
Praha, 18. 10. 1640

Karel krta guruje jako jeden ze svdk pi podpisu pevodu obligace na pohledvku 4000 zlatch u Antonia Brucia a 1296 zlatch u Vilma Slavaty mezi italskmi rodinami usazenmi v Praze. Nrodn archiv, Sbrka opis, Sttn oblastn archiv Tebo (poboka Jindichv Hradec), 18.10.1640. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 11, 26.
Jan Giacomo Carollini zapisuje zplnomocnnci Caspara Delnetti, panu Josefovi Maggiolimu a jeho manelce Albt na jim postoupenou obligaci pana Antonia Brucia Dieses mehrer Sicherheit wegen zu bezeugen, hab ich erbeten die Ehrenvesten Herrn Carl Skreta, Burger und Mahlern in der Alten Stadt Prag und Jo[hann] Lorenz Jerab von Kirchhaimb, Buerger und deutschen
Schulhalter in der Kleinen Stadt alda, welche sich neben mir mit aigner Hand und gewhnlicher ihrer Petschaft unterzeichnet. So geschehen zu Prag, den 18. Octobris anno 1640. L. S. Jo[hann] Giacomo Carollini mp. L. S. Carl Sskreta von Zaworzicz mp. L. S. Jo[hann] Lorenz Jerab mp. RT
26

Spor o dm U ernho jelena apelan soud potvrzuje rozsudek mstsk rady z 27. srpna 1640. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber appelationum 2, 15941654, sign. 1029, f.323r. Lit.: NEUMANN 1974, s. 46; NEUMANN 2000, s. 4041.
Konrmac mezi Karlem krtou otnovskm z Zvoic z jedn a Ondejem Leynhozem z Bevnova z strany druh My Ferdinand III. z Bo milosti volen msk csa, po vecky asy rozmnoitel e a uhersk, esk, dalmtsk, charvtsk etc. krl, arcikne rakousk, markrab moravsk, lucembursk a slezsk kne a luick markrab etc. Oznamujem tmto listem, e president a rady nae k apelacm na Hrad naem praskm zzen a usazen na ta od prva Starho naeho Msta praskho odeslan a odevzdan zapeetn akta v tom sporu mezi Karlem krtou otnovskm z Zvoic z jedn a Ondejem Laynhozem z Bevnova z strany druh, co se ppovdi na dm U ernho jelena een v Starm naem Mst praskm lec, t i kod v pi hlavn vzelch zdvien dote, jak akta t pe to ve v sob eji obsahuj a zavraj. Povive toho s pilnost veho
podle prva, zanechvaj toho ortele na tm prv feria secunda post sancti Bartholomaei Apostoli Domini, 27. augusti lta ji pominulho 1640 mezi nadepsanmi stranami vyneenho, pi sv vze. Ponvad tu co za prvo vypovdno jest, tomu na svdom peet na csaskou k tomu soudu obzvltn zzenou jest zapeetno. Dn na Hrad naem praskm ve tvrtek po nedli prvn v post, jen slove invocavit, 21. februarii lta Pn tischo estistho tyryctho prvnho a krlovstv naich mskho ptho, uherskho estnctho a eskho trnctho. Fridrich z Talmberka, president Publicat[um] coram partibus 7. martii 1641. Jan Graff z Graffenburgu RT
27

Purkmistr a rada Starho Msta praskho v podn na eskou komoru uvdj, e k domu, patcmu kdysi Tadeovi Hjkovi z Hjku a pak Zuzan Strassburgerov, kter bez poslednho pozen zemela, a proto iure devolutionis ab intestato pipadl na krle a obec, in si prvo Karel krta otnovsk ze Zvoic, kter se tehdy, kdy se stalo zmnn vloen, zdroval v cizch zemch na cestch a podle linie pokrevnho pbuzenstv zde poaduje prvo k ddictv. Nrodn archiv, Star manipulace, sign. H 199/5, inv. . 1399, kart. 926, f.45. Lit.: NEUMANN 1974, s. 46; Tom Sekyrka, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 593, . k. XVI.14.
Gnedige und gebietende Herren, Euer Gnaden khnen wr hiemit wie windert nicht lassen, was massen Ihro Rmisches Kaiserliches Maestat, unser allergndigister Herr, auf unser allerunterthnigistes Ansuchen, sich gegen uns in Khayserlichen Gnaden, so weith inclinirt und zu wieder erhb und Reparirung des vershienen 1636 Jahrs, den 4. Martii durch ein unglckselig ausgangene Herres brumst ruinirten und abgebrndten Altstdter Waerthuermbs, fnf Hundert Gulden zu Hielf auderselben extra ordinarii mietheln, aller gndigist deputiret und angeordnet haben
berhmter Ihrer Kayserlichen Mayestat allergndigisten Resolution vermge Euer Gnaden Decrets sub Lit. B. un die eine Helfte des Weyland Thadeo Hagek und hernacher Susanna Straburgerin zugehrigen und nachgelassenen Hauses, in welches nach ihrem ab intestato tdtlichen Hientwirt, weilen sich von ihrer Freundschaft damahls niemand befunden, Ihro Rmische Kayserliche Mayestat und der Gemeinde zu Handen iure devolutionis ab intestato die Immission beschehn, zu obangebteten Ende aplicirt worden. Dieweil aber Carl Screta Schotnowsky von Zawoic, der sich damahls, da
gedachte Immission beschehen, in frembden Landen in peregrinatione aufgehalten, der BlutverwandnsLinien nach diesorts ius hereditatis praetendiret, und wie wr aus denen von Ihme zum Theil producirten Documentis ersehen und verstehen, da solches ausgewiesene Mittel bey dieser Beschafenheit fallen wrt mssen Actum 7. Februarii anno 1643 Euer Gnaden dienstgehorsambe Brgermeister und Rath der Alten Stadt Prag TS
28
Mlnk, (ped 19. 3. 1643)

Karel krta d mlnickou mstskou radu o vydn njak vinice jako nhradu za nesplcen roky z pohledvky, kterou zddil po sv matce. dost byla projednna s kladnm vsledkem na zasedn mlnick mstsk rady. Sttn okresn archiv Mlnk, Archiv msta Mlnk, kniha 75, Manul neb protokol radn 16411646, f.57. Lit.: KILIN 2011. TS
29
Mlnk, 19. 3. 1643

Mlnick mstsk rada pedv Karlu krtovi jako nhradu za dluh po jeho matce Katein krtov vinici, lec na Tomovskm mstskm gruntu u Trojinho kostela na Chloumku. krta ml z tto vinice kadoron odvdt dv kopy gro, povinn tu ml zdit vininho sprvce a v ppad, e by chtl v budoucnu vinici prodat, musel ji pednostn nabdnout mstu nebo mlnickm manm. Sttn okresn archiv Mlnk, Archiv msta Mlnk, kniha 120, Kniha vinin 16101745, f.139. Lit.: KILIN 2011. TS EDICE HISTORICKCH PRAMEN 285
30
(Praha), (po 28. 5. 1643)

esk komora naizuje Janovi starmu Petkovi z Vokountejna, aby napomohl Karlu krtovi v zskn domu po Tadeovi Hjkovi z Hjku na Starm Mst praskm. Nrodn archiv, Star manipulace, sign. H 199/5, inv. . 1399, kart. 926, f.1. Lit.: Nepublikovno.
Jmnem a na mst Jeho Milosti mskho csae, t uherskho a eskho etc. krle etc. pna ns vech nejmilostivjho slovutnm purkmistru a rad Menho Msta praskho se porou. Akoliv ltu pominulm 1638 dm nkdy Thadee Hjka z Hjku v lkastv doktora v Starm Mst praskm vedle Koleje krle Vclava lec, jakoby Jeho Milosti csask, t obci staromstsk prvem odoumrtnm nleel <byl pipadl> k ruce sci ujat byl, avak Karel krta z Zvoic navrtive se po <takovm> tm ujet ze Vlach, na komoru Jeho Milosti csask eskou suplikovati, t na Praany staromstsk vzneti <nepestv, e zvod do tho domu od prvnjho csaskho rychte tak i obce staromstsk omylem se stal> a za kasrovn zvodu do tho domu k ruce Jeho Milosti csask, t obce staromstsk vykonanho dati nepestv, oznamujce, <e neb>
e na t dm, po <dcei> Zuzan Sstrospurgkerov dcei tho Thadee Hjka, a tak krevn tet jeho prvem npadnm piel a pipadl, avak takov npad a i posavad dle vymen prvnho dokonale neprovedl a neukzal, jak tomu vemu z piloench spisv obrnji vyrozumti mocti budou, aby oni Praan Jeho Milosti csask rychte v Starm Mst praskm (titul), aneb koho by na sv mstu [!] ku prvu malostranskmu s plnomocenstvm <k tmu prvu> vypravil, t nadepsanho krtu <neped> neprodlen ped sebe k tmu prvu sroili je netoliko v tom ale tak pokud by mimo svrchupsan spisy co vceji a dleji pedneti chtli beze vech zbytench interlocutori <do> proti sob dostaten a summariter vyslyeli <a je> strany na to vejpov spravedlivou s vhradou vrchnho prva podlili. Vdouce, e na tom jist a milostiv
vle Jeho Milosti Csask naplnna bude. Ex Consilio etc. 28. maii 1643 Komora Jeho Milosti csask esk slovutnmu Janovi starmu Petkovi z Vokountejna (titul) plec ppisy ku prvu malostranskmu prolho odslati a pi nm to nle, aby on buto sm aneb skrze plnomocnka svho skln interesse na dom nkdy Thadee Hjka proti Karlovi krtovi z Zvoic <a v> pi prv malostranskm velijak hjil a zastval, t Praany malostransk k tomu, aby oni bez odkladu t vc vyslyeli a <s tm> na to vejpov s vejhradou vrchnho prva podlili, napomenul, o em vdouce, tak se zachovati nepomine. Ex consilio 28. mai 1643 TS
31
Star Msto prask, bezen 1644

Karel krta d po esk komoe doplatek penz dlunch jeho otci. Nrodn archiv, Komorn knihy, Registratura 16431646, kn. . 445, f.109v. Lit.: Nepublikovno.
Martius 1644, N[umer]o 40 Eli Maggauer, krta Pan rentmistr Krl[ovstv] esk[ho] zprvu dv na stnost Karla krty z strany na doplacen mu vykzanch penz. RT
32

Zpisy v cechovn knize vztahujc se ke Karlu krtovi se tkaj jeho vstupu do staromstskho cechu, asti na zasednch bratrstva a pijet a proputn uednk Frantika Palinky, Ondeje Petra, Jakuba Tuce a Samuela Globice ml. z Buna z uen. Dal ada zznam je spojena s volbou krty do ela cechu v roce 1653 a s povinnostmi s tm souvisejcmi, zejmna s pelivm vedenm cechovnch t, se svolvnm schz a eenm problm, ktermi cech v t dob il pedevm spor s ezbi a skleni, kte se chtli osamostatnit, a s novomstskmi mali. ada zpis byla provedena vlastnorun Karlem krtou. Malskho dla se tk pslib zhotoven obrazu na cechovn olt sv. Luke v chrmu Matky Bo ped Tnem a vyhotoven portrtu csaovny urenho pro kancle. Archiv Nrodn galerie vPraze, fond Prask malsk bratrstva, Kniha protokol praskho malskho cechu zlet 16001656, pr. . AA 1209. Lit.: NEUMANN 1974, s. 46; HALATA 1996 (edice), s. 218; RONK 1997, s. 114116; Radka Tibitanzlov, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 598, . k. XVI.19. RT
33
Mlnk, 28. 4. 1645

Karel krta kupuje od ovdovl Kateiny Svobodov za 32 zlatch zpustlou a neobdlvanou vinici na Tomovskm gruntu u Mlnka. Z vinice m krta odvdt mstu Mlnku 46 gro ron. Sttn okresn archiv Mlnk, Archiv msta Mlnk, kniha 120, Kniha vinin 16101745, f.77. Lit.: KILIN 2011. TS
34
Mal Strana, 9. 7. 1645

Karel krta si v kostele sv. Tome bere za manelku Veroniku, dceru Antonna Grnbergera z Mal Strany. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Tome, Matrika oddanch, 16321649, sign. TON2 O2, f.18v. Lit.: RYBIKA 1869, s. 9; PAZAUREK 1889, s. 2829; BERGNER HERAIN 1910, s. 8; NEUMANN 1974, s. 46; NEUMANN 2000, s. 40.
Item copulatus est ingenuus et spectabilis dominus Carolus Screta pictor cum honesta virgine Veronica Grnbergerin, lia Antonii Grnberger, civis minoris Pragae, et Mariae, testes nobilis et ampliss[imus] dominus Wenceslaus Gifsberofsky, scriba minor Regni Boemiae, Antonius de
Bossi, officialia salis, dominus Martinus Luth, vitricus sponsae, civis et senator Parvae Partis, Simon Dietz, lorarius et civis Minoris Pragae, Simon Luth etc. RT
35
Praha, 13. 1. 1646

Karel krta d csae o vyplacen pohledvky, kterou jeho otci Konrdovi dluil csa Rudolf II. od roku 1607. Nrodn archiv, Star manipulace, sign. S162/25, inv. . 3280, kart. 2251, f.78. Lit.: BERGNER HERAIN 1910, s. 4950; NEUMANN 1974, s. 4647; Tom Sekyrka, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 602, . k. XVI.23.
Allerdurchleuchtigster grossmchtigster, unberwindlichster Rmischer Kayser, auch zue Hungarn und Bheim Knig, etc. Allergndigister Kayser Knig und Herr. Euer Kaiserliches und Knigliches Majestat kan ich hiemit untertnig ist nicht vorhalten, wie dass die Rmische Kaiserliche Majestat, auch zue Hungarn und Bheim Keiserliche Knigliche Maiestat Rudolphus der Ander, hochseligisten Angedenkens dero Kniglichen Bhmischen Cammer-Buchhaltern, weiland Cunrad Sskreta von Zavoritz, meinem lieben Vatern seeligen, wegen seiner Ihrer Majestt geleister getreue und ersprsslicher Dienste, noch in dem verstrichenen 1607 Jahr, am Montag nach sancti Procopii, aus Kaiserlichen Gnaden mit 1300 Schock meisnisch begnadet und selbige Summe Geldes mit dero Kaiserliche Assecuration versichert, dergestalt, da dieselbte aus allen Ihrer Maiestat als Knige zue Bheimb gebhren Rechten, es sei an Todflligkeiten, Contrabanden, Poenfllen oder Conscationen, welche sich etwan in deisem Knigreich Bheim und dessen
incorporirten Landen ereignen, Ihrer Maiestat rechtmessig zustendig sein, von ihme Cunraden Skreta oder dessen Erben und Nachkommen erffnet und angezeigt werden und noch niemands andern vergehen sein mchten, ihme Skreta, seinen Erben und Nachkommen, ohne Weigerung gefolget und gezahlet, inmittelst auch selbige Summa, solang sie nicht abgestattet wrde, von dato des Briefs jhrlichen mit 5 per cento verinteressirt werden solle. Inmaen solches berhrte Ihren Maiestat Assecuration, davon hiebey ein vidimirte Abschrift sambt deren glaubwrdigen transsumpt beyliegendt mit mehrern Zeigen thuet. Wann nun nach mehr berhrt meines Vatern Absterben gedachte kaiserliche Donation mir, als dessen eheleiblichen Sohn, erblicken Rechtens zuekommen, auf meine Vermg derselben bei Euer Majestt hiesigen Kniglichen Bhmischen Cammer vielfltig beschehene Anmeldung und gesuchte Bezahlung, aber mir immerzue zum Bescheid worden, daweilen ietziger Zeit keine Mittel vorhanden, ich anderst nicht
befriediget werden knne, es sein dann, dass ich selbsten etwan ein in obengezogener Assecuration begriffener Mittel erfragen und frbringen mchte. Diesemnach nehme zue Euer Kaiserliches und Knigliches Maiestat ich hiemit meine gehorsamste Zuucht und bitte alleruntertnigist Euer Kaiserliches und Knigliches Maiestat geruehen mir, als personae miserabili und der ich ausser dieser kaiserliche Gnad nach meinen Eltern, sonst kein anders Patrimonium zuegewarten, die Kaiserlichen und Kniglichen Gnad zu erzeigen und bey dero verordneten Herrn Praesident und Rten hiesiger Knigliche Cammer durch ein gemessenes Decret, die allergndigste Verordnung zutuen, damit, wan ich ins knftig etwan ein von denen in ofterserwehnten Kaiserlichen Assecuration begriffenen, Euer Maiestat rechtmessig gebhrenden Mitteln, es sei an Tdlichkeiten ab intestato, Contrabanden, Poenfllen oder Conscationen erkndigen, oder vor andern erffnen mchte, ich derselbten auch nach laut selbiger Assecuration wirklich geniessen mge
und mir darinnen von niemanden, er seye wer der immer wollte, keine Hinderung oder Vorgrif zuetuen verstattet, inmittelst auch zu meiner tglichen Unterhaltung aus langter Euer Maiestt Knigliche CammerResstauchtsgefllen mir des Interesse bezahlet und gefolget werden solle. Solche Hohe Kaiserlich Gnad werde mit untertnigsten treuen gehorchsam zu bestimen ich die Zeit meines Lebens mich beeissen und tue hierber zu allergndigsten gehrigen Resolution mich untertnig ist befehlen. Actum Prag den 13. Januarii anno 1646. Euer Kaiserliche und Knigliche Maiestat alleruntertnigst gehorsambster Carl Screta mp TS
3 Piloeny dal nmecky psan dokumenty. Prvn dokument z26.2. 1646 informuje, e do roku 1615 bylo na pohledvku vyplaceno 184 kop a32gro adle byly vyplceny roky a do sv.Ji 1617. Zbv tedy zaplatit 1115 kop, 27 gro a1denr, na rocch pak od sv.Ji 1617 do sv.Ji 1646 1617 kop, 30 gro a4 denry, celkem tedy 2732 kop, 57 gro a5 denr. Druh, nedatovan dokument pak obsahuje nvrh, aby se krtou byla sjednna sleva na placen rok, nebo dluh ji pekrauje celou darovanou stku.
36
Nov Msto prask, ltopodzim 1648

Karel krta (podobn jako jin Praan) si pi oblhn Prahy vdskm vojskem uschoval svj majetek u augustinin Na Zderaze. Nrodn archiv, Archivy zruench klter, Liber secundus seu Continuatio Annalium ExcalceatoAugustiniani Nostri Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, ac Patroni Regni Bomiae, InNeo-Civitate Pragensi Supra Zderas Situati ab Anno Partae Salutis MDCXLII ad Annum usque MDCLXIII Complectens. [] AFratre Severino aSancta Anna Ordinis Eremit. Fratrum Discal. S.P.Augustini Sacerdote Professo (sepsno 1749), inv. . 2452, rkp.11 (dve 3480 b), f.82 (zpis kroku 1648). Lit.: NEUMANN 1974, s. 47.
Porro ex numero eorum, qui rerum suarum incolumitati consulere volentes, in monasterium eas contulere, rati ibi quam optime tectas
fore (quod tamen nota Suecorum perda valde incertum reddebat) fuerunt Illustrissimus dominus Carolus comes Valtstein, Illustrissimus
dominus Baro Spulir, dominus Schebeschovsky, Don Florius, dominus Gezbenovsky, Christophorus Bek, dominus Screta praestans pictor,
dominus Visner, dominus Skrichovsky, dominus intervad. Dominus Casparus Knespelius etc. V
37

Potek protestu mal proti ohroen baldachnu nad cechovnm oltem sv. Luke v chrmu Matky Bo ped Tnem. Karel krta spolu s pednmi mistry malskch cech Starho i Novho Msta praskho podepisuje alobu proti ednkovi Janu Pavlu Dvorskmu. Archiv Nrodn galerie vPraze, fond Prask malsk bratrstva, Kniha protokol praskho malskho cechu zlet 16001656, pr. . AA 1209, f.127v128r. Lit.: PAOUT 1874, s. 814; KUCHYNKA 1915, s. 2728; KUCHYNKA 1919, s. 2122; NEUMANN 1974, s. 115117; OUTRATA 1986, s. 161162; HALATA 1996, s. 144145 (edice); RONK 1996, s. 105. RT
38
Praha, 28. 6. 1653

Karel krta oznamuje csai, e z dluhu csae Rudolfa II. v celkov vi 1300 kop menskch byly zaplaceny roky jet za rok 1616 a tehdy tak bylo na kapitl splaceno 184 kop, 32 gro a 6 denr, take jet zbv doplatit 1111 kop, 27 gro a 1 denr. Souasn krta upozoruje, e Jan Spilka, man Starho Msta praskho, byl pistien pi cizolostv a uvznn. Jako vitel ve uvedenho dluhu se hls o zaplacen z pokuty, kter bude Spilkovi uloena. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. S212/1, kart. 870. Lit.: NEUMANN 1974, s. 47; Tom Sekyrka, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 602, . k. XVI.23.
Allergndigster Kayser, Knig und Herr, Herr demnach glorwrdigen Andenkens Rudolf der Ander, Rmischer Kayser, anno 1607 meinem Vater Conraden Skreta, der Kniglichen Bhmischen Cammer Buchhaltern vor seine nutzbare, treue Dienste zue Gnaden recompens benanntlich 1300 Schock meissnisch erteilt und solche Summa sub interesse vermg der Beilag A schriftlich versichert. Von Zeit aber dieser Gnadenversicherung bendet es sich, dass die Interesse bis vor das 1616. Jahr abgefhrt und zwar im selben Jahr auch auf das Capital 184 Schock, 32 Kreuzer, 6 Denarii von der Kniglichen
Bhmischen Cammer bezahlt worden, dass also noch 1111 Schock meissnisch, 27 Kreuzer, 1 Denarii mir als Erben meines Vaters schuldig verbleiben: Weilen dann gedachte Summa auf alle Euer Maiestat als Knigs in Bhmen zugehrige Rechten, Caduciteten, Contrabanten, Strafen oder Conscation, so etwa in diesem Knigreich vorgehen und sich begeben mchten und desselben Briefs ordentlicher Inhaber solche erstlich, ehe dass si von Euer Maiestat einem anderen vergeben weren, sich angebete, lauten tuet. Indem nun ietzt verwichener Tagen Johann Spilka, Burger der Alten Stadt Prag,
im Ehebruch ergriffen und von dem Gericht in Verhaft genomen, Euer Maiestat poenae pecuniariae obnoxius wird, welches vor mir kein anderer noch angebracht, auch von Euer Maiestat jemanden angeschaft worden. Als tue Euer Maiestat alleruntertnigst bitten, sie geruheten solche Geldstraf, so Euer Maiestat zu Handen von dem Recht ihme Reo mchte auferlegt werden, in Abbruch der vom 1616. Jahr verlosenen Interessen mir allergndigst Anweisen und bei der Kniglichen Bhmischen Cammer oder Euer Maiestat Richtern in der Alten Stadt Prag gegen gebrlicher Quitantz solche mir zu
erlegen, gtigst verordnen. Euer Maiestat mich in untertnigster Demut empfehlende etc. Euer Kayserlichen Mayestt gehorsambter Underthan Carl Skreta etc. Prag den 28. Junii anno 1653 etc. Der lblichen Kayserlichen Hofcamer mit freundlich dienstlicher Recomendation zuzuschicken. Ex Cancellariae Boemicae Aulicae, 3. julii anno 1653 V. Pachta mp. TS
39

Karel krta zvolen pedstavenm staromstskho a malostranskho spolucechu mal, sklen a krumpl. Archiv Nrodn galerie vPraze, fond Prask malsk bratrstva, Kniha protokol praskho malskho cechu zlet 16001656, pr. . AA 1209, f.140v. Lit.: HALATA 1996 (edice), s. 157. RT EDICE HISTORICKCH PRAMEN 289
40
ezno (Regensburg), 30. 7. 1653

Csa Ferdinand III. pikazuje esk komoe v Praze, aby mu podala dobrozdn ohledn dosti Karla krty na splacen dluhu 1300 kop meskch, z nho zbv zaplatit jet 1119 kop, kter d vyplatit z penz, propadlch komoe z trestu staromstskho mana Jana Spilky. Nrodn archiv, esk oddlen dvorsk komory I, 1653, kart. 512. Lit.: Nepublikovno.
Was gestalten und aus Ursachen bei der Rmischen Kaiser, auch zu Hungarn und Bhmen Kaiserliches Maiestt, unsern allergndigsten Herrn Carl Skreta gehorsamst suplicando einkomten geheten [?], das ihme in Abschlag der seinem Vatern seeligen, des gewesten Buchhaltern bei der
Bhmischen Camer-Buchalterei zur Gnaden ausgesetzten 1300 Schock meisnisch annoch ruckstendigen 1119 Schock meisnisch und dem pro rata davon verfallenen Interesse, das Johan Spilka, Burgern der Alten Stadt Prag, verwirkten Strafgelder uberlassen werden solten, das ersehen die
Herrn aus der Beilage mit mehren Ersuchen solchen noch dienstfreundlich hierbter uns ihr rtliches Gutbedenken unschwer zukomen lassen wollen [?] allerseits Gttlicher Obacht empfelend. Regensburg den 30. Julii 1653. TS
41

Karel krta uveden na pednm mst jako star malskho cechu na Starm Mst praskm pi obnov mstsk rady. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber renovationumKniha obnov, 16301678, sign.70,nefol. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 33.
Star do podku malskho, sklenskho, krumplskho a ezbskho Karel krta Fabin Harovnk
Ji Lambek Nikodm ek Jan Ji Pentl inspektor pan Pavel Konstantin Fiala RT
42

V kostele sv. Havla poktn syn Karla krty Vclav Bohumil. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika narozench, 16521704, sign.HVN1, p.13. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 42 (edice); BERGNER HERAIN 1910, s. 10 (myln uvedeno jako synov Vclav a Bohumil); NEUMANN 1974, s. 48; NEUMANN 2000, s. 130 (chybn uvedeno datum ktu 5. srpna).
Baptisat[us] e[st] infans nomine Wencesla[us] Deochar[us], parentu[m] Francisci [!] Skreta et Veronicae, patrini Wencesla[us] Gesberovski,
Dionysi[us] Miseron, dominus Antonius de Boosi, Anna Miseronova, Maria Elisabetha Chinostinova. RT
43
Star Msto prask, listopad 1653

Karel krta poaduje vyplacen penz, kter jsou jako pokuta poadovny eskou komorou po staromstskm manu Filipu Vrbovi. Nrodn archiv, Komorn knihy, Registratura 1653, kniha . 448, f.130v. Lit.: Nepublikovno.
November 1653, N[umer]o 56 Karel krta, Vrba pokuta Karel krta d, aby mu ta pokuta, kter na Filipovi Vrbovi pro
cizolon skutek pi prv Starho Msta praskho pisouzena bude, na porku praetens jeho vykzan byla. RT
44
s. l., 12. 5. 1654

Karel krta vysvduje, e na svch vinicch u Mlnka vyprodukuje ron 5 sud vna. Sttn okresn archiv Mlnk, Archiv msta Mlnk, Spisy, 12.5.1654. Lit.: KILIN 2011. TS
45

Karel krta kt v kostele sv. Havla dceru Veroniku. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika narozench, 16521704, sign.HVN1, p.69. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 17, 42 (edice); NEUMANN 1974, s. 48; NEUMANN 2000, s. 130.
Anno 1657 23. Januarius Baptizata est lia Veronica domini Caroli Szkreta et Veronicae, civium Veteropragensium, susceptoribus
Venceslao Jesberoski ex Monte Oliveti, vicescriba Regni Bohemiae et domina Veronica Mazankowa. RT
46
s. l., 20. 6. 1657

Karel krta oznamuje mlnick mstsk rad, e po smrti svho bratra Jana, doktora medicny v Schaffhausenu, pipisuje tetinu ze spltek pohledvky, kterou m u mlnick mstsk rady ddicm svho bratra. Sttn okresn archiv Mlnk, Archiv msta Mlnk, Spisy, 20.6.1657. Lit.: KILIN 2011. TS
47
Drany, 1657
Karel krta byl spolu s radnm a kovolitcem vysln do Dran, aby jako znaleck komise zhodnotili kovov krucix z dlny Hanse Hillgera, kter chtl csa Leopold I. zakoupit a vnovat na Karlv most, jak se nakonec i stalo. Lit.: Archivn doklad ble neuren a nedohledn; NEUMANN 1974, s. 47; SEKYRKA 2011. RT
48

Karel krta uveden na pednm mst mezi pedstaviteli malskho cechu na Starm Mst praskm pi obnov mstsk rady. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber renovationumKniha obnov, 16301678, sign.70,nefol. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 33.
Star mali, skleni, krumpli a ezbi Karel krta Fabin Harovnk Ji Lambek Nikodm ek inspektor pan Fridrich Rap RT
49
Star Msto prask, 23. 11. 16583. 3. 1659

Karel krta vypovd jako svdek ve sporu Marie Albty Prukov s Danielem Jaromskm ze Strohmbergu. Mal zde pi vpovdi v roce 1658 i 1659 shodn uvd, e je mu 48 let. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber testimoniorum albus, 16541660, sign. 1095, f.73r89r, 94r115r. Lit.: TIBITANZLOV 2011.
Svdom ku poteb pan Marii Albt Prukov Pan Karel krta z Zvoic, mtnn Starho Msta praskho, v letech 48, po vykonan psaze svdil takto: ad 1. art[ikul]: pravda, e v ltu 1656 jsouce na Mlnce k sbrn vna, t i pan Jaromsk se tam vynachzel, a shledave se ped domem neb[otku] panu Davidovi Rafaelovi Prukovi Jeho Milosti csask rychti v mst Mlnce nleejcm,
pan Jaromsk tu sm povdal, e k panu Prukovi nebo[tkovi] ji jde, ponvad jemu vno sbrati zapovdl, jeho za proputn dati a abych s nm el nahoru k panu Prukovi. J pak nechtl, kouc, aby sm el a sv vci dil, neb jsem vdl, pro. e jak neb[otk] pravil, pro neplacen ouroku za nkolik let, co vinici dr, a e se strojil nkolikrte to uiniti. ad 4 co i neb[otk] pan Liduce, pedel manelce pana Pruka, jedenkrt, co jsem slyel, kdy se k n
[Jaromsk] oulisn jml, ekla, nechte m pane synku, vak slym, e se proti mn radte na dost pan vdovy [Prukov] jsme spolu li [jako svdci s Eliasem Pistoriem] v ltu 1657 22. junii a to po poledni pan David Rafael Pruek ml pan Lidmilu, rozenou Cyrylovou z Konecchlumu, sestenici vlastn mou Pan vdova nepotebuje m, neb v, e m profes nen prvn vci
diti, ne to, e pan vdova neumjc sti, mn nkter spisy po neb[otku] panu manelu jejm pozstal k peten jich podala a kter k t pi nle, s ptelem svm se radila i v neptomnosti m v mstech praskch. jest tak, e potkajce pana Jana Wolfa na plcku u Matky Bo Snn, jemu sem pravil, e pan Jaromsk upomn vdovu a pi na ptomnosti pravil, e nic s neb[otkem] panem Prukem nem, ne
vecko dobr, pravil pan Jan Wolf, e jest tomu tak, na to sem odpovdl, bojm se, e ns pan vdova k svdom poene, na to odpovdl, e tak pan von der Litten z dluhu po neb[otku] jejm Nydrumovi pi komornm soudu upomnal, ona vak t auszug, e v ezn kupci jednomu z naen pana Jaromskho od jejho pedelho pna zaplacen jest, vynala, a on e co slyel, e svditi bude Pan Jan Wolf, mtnn Starho Msta praskho pi Jeho Milosti csask krlovsk komoe esk koncipista, v letech 40, po vykonan psaze svdil takto. o tom vm, e kdy pan Jaromsk s neb[otkem] panem Prukem v pin zpovdi sbrn vna zaal mluviti, pan krta pre do komory el a potom kdy pestali, zae vyel a ekl, srovnali jste se it[em] jednoho asu na rynku staromstskm, jak se dobe pamatuji, k panu krtovi jsem pravil, pan Jaromsk chce dditi. Herr Elias Pistorius, Burger der Knig[lichen] Neuen Stadt Prag, seiner Alters umb 40 Jahr, nach geleisteten gewhnlichen Zeugenayd, weil er der bhmischen Sprach nit kundig, hat in der Tetschen, auf die ihme in judicio transferirte articulos positionales und interrogatoria augesaget wie folget. Ist wahr, da in vergangenen 1657 Jahre Zeg mit dem Herrn Skreta von der Frau Maria Elisabeth Prusskin erbeten worden, da sie zue dem
Herrn Han Bernhart mit iemander gehen und ihr befragen, ob er davon einige Wiesenschaft habe, wa Herr Daniel Jaromirzsky hin und her, unter den Lethen redet und austreet herr Skreta hat den Herrn Han Bernhard zue dem Herrn Jaromirzsky zue schieken darumb gebeten, damit er Jaromirzsky solche Wrter und bele nachreden lieber unterwegen laen mchte. Ob aber Herr Skreta zue solche begehren von der Frau Prusskin erbeten worden sey oder nit; solchen weys Zeug nit. Wa Herr Jaromirzsky fr Reden habe sollen unterwegen laen, ist damahls von Herrn Skreta nichts speciciret [3. 3. 1659] Pan Karel krta, mtnn Starho Msta praskho, v letech 48: jako jest urozen pan Daniel Jaromsk z Stromberku m ze spod podepsanch, abych jemu jist svdom k t rozepi, kterou na mst a k ruce Anny manelky sv, t Daniele mda z Miltenberku, ddictv po otci jejich neb[otku] Kundratovi mdovi pozstalho se dotkajc, na jist artikule dal a ezanou ceduli ji dti 6. feb[ruarii] 1659 odslati dal, tak inm a tuto odpov a svdom dvm. Pedn to mn povdomo jest, e neb[otk] pan Kundrat md dn mrha, neb opilec neb hr nebyl, jak vak v handli svm stl, neb dluen-li byl, to mn povdomo nen a jak jest ped vyplundrovnm v svch handlch byl, po vyplundrovn vak, kter po slavnm vtzstv na Bl
Hoe bylo, to sem slchal, e vecken krm od zbo vyprzdnn, jako i nahoe v komorch vydrancovno a pobrno, na fasuky naldovno bylo, ano i etzek, kter neb[oka] Liduka mdov na krku mla a jej na kamna pro zachovn jeho vyhodila, nalezen a vzat byl, jako i jedno prostradlo, kter tehd vyvala, vzala a feldzech z nho nadlajc, ty terci vzali, in summa vecko, tak e neb[oka] nemajc se do eho oblcti, sestra m Anka jak sukn, kabtku, mantlku j pjiti musela, aby z domu vyjti mohla. mate pan Ludmily z Konecchlumu mon ena byla a svj krm oteven s materilnmi vcmi a barvami u T mezk a dm ten, v kterm nyn pn z Rozkoe bydl, mla. Pravda jest, e v ltu 1638 neb[oka] pan Lidmila Prukov jeden halsband mn ukazovala t halsband po neb[oce] pan Prukov zstal, jest tomu tak, vak zastaven a nyn v mch rukou zstv Pravda jest, e jsem panu Prukovi kval, aby pana Jaromskho obeslati dal, aby bu ukzal, co na nm mti sob pokld, anebo aby mu pokoj dal a mezi lidmi ho nepomlouval, e by mu bylo od vrchnosti porueno, odpovdal a jemu etc. sem dluen, co se mm pvodem dlati mal, co proti mn, nech toho vyhledv, jak nle, ten lh, partyt etc., e on tu mou Liduku k pli pivede, kdy chce, kval, t
medle nevnate jich k sob, vak jsou falen. Pravda, e tu knihu sem sob pjenou ml, vak nepamatuji, zdali sem ji zae vrtil, neb ji mezi svmi knihami nemm. Mohla by stti za pl tolaru, neb byla star ndrlandsk historie s kuprtyky nktermi na nic, e bych je darmo nevzal. Pipomnal pan Daniel Jaromsk o tu knihu, t odpov sv sem mu dal: a chtj-li ji mti, nech ji vynajdou takovou, zaplatm jim ji. kdy jsem se dol [do Mlnka] plavil pro nebezpenost, tehdy jsouce neb[otk] pan Pruek nemocn, jsem doktora sebou vzal, vysvditi me v pravd iv plavec Moudr jmnem, ani jsem co od vody vyneti pomhal, aneb jinho sebou vezl. [o cest do Mlnka] Jako sm oit jsem vidl, pijedouce tam v ltu 1638 k velk noci, e tu dnho nedostatku nebylo, mn tak [Pruek] na pivtn prsten s turkusem daroval a tomu oba manel chtli, abych pi nich zstal, e ji v letech jsou a dti e nemaj, kterm by co nechati mli, mn tak k poteb m sto kop pjili, kter jsem zas toho roku, dostave od obce est sud vna, tyrmi sudy zaplatil. pravda jest, e pan mate neb[oky] pan Lidmily Prukov nuzn nebyla a a do smrti z hotovho iva byla, e z zem pro nboenstv vyla, v Torgav, potom v Lipsku iva byla, take veho neprotravila RT
50
Praha, 23. 5. 1659

Zprva Karla krty esk komoe o dom, kter v Mlnce uv neoprvnn csask rycht a d, aby mu byl dm panovnkem pedn jako spltka 1300 kop meskch, darovanch csaem Rudolfem II. krtovu otci. Nrodn archiv, Star manipulace, sign. S162/24, inv. . 3280, kart. 2251, f.16 a19. Lit.: NEUMANN 1974, s. 47.
Milostiv pni pni, jakou milostivou dekratac jste rili na m ponen 13. tohoto msce mji pednesen a ohlen poruiti uiniti, pro pipomenut vejpis takov pikldm, ponen a poslun dkujce, tuto zprvu dvm. EDICE HISTORICKCH PRAMEN 293
e v mst Mlnce nad Labem vynachz se jeden dm, kter od dritelv vlastnch bu pro nboentv, neb jinou pinu oputn, take dritelov pedel ani jejich ddicov, co mn toliko povdom jest, pes 20 let dn se k tmu domu neohlauje.
Z toho nsleduje, e se dn vce, kter by ddin na nm co vyhledvati ml, nevynachz, a tak prvem odoumrtnm na Jeho Milost csaskou jakoto krle eskho a pna zem, pipad. Ped 20 lety vak jsouce nynj Jeho Milosti csask pan
rycht Jakub Hamacyus purkmistrovskm sluebnkem, jest t dm k obyvu od kohokoliv z ouadu jemu propjen, vak dokonale knhami mstskmi, neb njakm kontraktem, neb za kou smnu, nen postoupen, v kterm a posavad nadepsan Jeho
Milosti csask pan rycht pebv a jej zaplacen, ani prvn postoupen od dnho nem. I ponvad t dm od pravch dritelv oputn a v tolika ltech dn z nich neb ddic jich se na nj nept a nepotahuje, nsleduje, e dn vceji, kter by ddin k nmu nleel, se nevynachz, a Jeho Milosti csask pan rycht jej sob prvn od dnho postoupen nem, take
vlastn prvem odoumrtnm Jeho Milosti csask pipad a slavn komora esk o takovm nic vdti nemohla, mnji komu zadala. Proe Vaich Milost ponen dm, e to pi panu purkmistru a rad tho msta Mlnka, aby oni ten jmenovan dm skrze emeslnky shldnouti a proacovati dali a Jeho Milosti csask pana rychte aby z uvn tak vedle uznn prv byl,
k tomu pidreli, milostiv nadili a takov dm, za by oznn, i v tolika letech uvn, mn vedle milostivho zakzn na porku tto piloen praetenci m, uti popti milostiv rte. V em se Vaem Milostem k skutenmu nazen poruena inm a zstvm. Vaich Milost ponen poslun Karel krta
[na tergu:] Sernetur a zprva od ouadu mlnickho pijde. [Piloen opis obdarovn 1300 kopami csae Rudolfa II. Kundratovi krtovi z 10. ervence 1607.] TS
51

V kostele sv. Havla poktn syn Karla krty Antonn. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika narozench, 16521704, sign.HVN1, p.95. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 42 (edice); BERGNER HERAIN 1910, s. 10; NEUMANN 1974, s. 48; NEUMANN 2000, s. 130.
Baptizat[us] est Antoni[us] Caroli Skretae et Veronicae lius legitim[us], patrini dominus Antoni[us] de Bossi, Antoni[us] Stephan[us] Steinschneider [!], Anna Klobizowa. RT
52
s. l., 25. 6. 1659

Karel krta upomn mlnickou mstskou radu o zaplacen dluhu 100 kop gro, kter mstu zapjil v roce 1653. Sttn okresn archiv Mlnk, Archiv msta Mlnk, Spisy, 25.6.1659. Lit.: KILIN 2011. TS
53
(Praha), (ped 2. 9. 1659)

Karel krta opakuje svou dost esk komoe z 23. 5. 1659 ve vci domu, uvanho v Mlnce neoprvnn tamnm csaskm rychtem. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. S162/24, inv. . 3280, kart. 2251, f.20, 21. Lit.: Nepublikovno.
Milostiv pni pni, jistou zprvu mm, e pan purkmistr a konel msta Mlnka nad Labem v pin domu, v nm Jeho Milosti csask rycht pebv a na Jeho Milost csae pipadlho, mn
vak od Vaich Milost na porku m praetens milostiv jminulho 15. mai zakzanho, jednu i druhou zprvu Vaim Milostem jsou dali. Ponvad se jinak nenadji, ne e tak a nejina, jak jsem tu vc 23. mai lta
tohoto pednesl a se vynachz. Proe Vaich Milost ponen prosm, e tu vc sob pednsti dal a milostiv resolvrovati rte. V em se Vaem Milostem ponen a poslun
poroum a zstvm Vaich Milost ponen poslun Karel krta TS
54

Karel krta svdkem na svatb mdirytce Daniela Wusina v kostele sv. tpna na Novm Mst praskm. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.tpna, Matrika oddanch, 16411663, sign.TO1, f.81v. Lit.: PODLAHA 1916, s. 256.
Potvrzen svatho manelstv Poctiv mldenec Danihel Wusin, rodil z Kraczu a tajermarku s poctivou pannou Kateinou, pozstalou dcerou po nebotkovi panu Baltazarovi Putlerovi, m[anu] Novho
Msta praskho. V ptomnosti pana druby Felixa Krape, pana Karla krty, mana Starho Mana praskho, pana Matye Webnera, mtnna Menho Msta praskho, pana Jana Jiho Benera,
mtnna Menho Msta praskho, urozen panny Anny Dobick, m[anky] Novho Msta praskho, urozen panny Kateiny Wejvarovsk, m[anky] Novho Msta praskho. RT
55
s. l., 9. 11. 1659

Karel krta znovu upomn mlnickou mstskou radu o zaplacen dluhu 100 kop gro, kter mstu zapjil v roce 1653. Sttn okresn archiv Mlnk, Archiv msta Mlnk, Spisy, 9.11.1659. Lit.: KILIN 2011. TS
56
(Praha), 16. 9. 1660

Karel krta upozoruje eskou komoru, e v seznamu vitel msta Mlnka, zaslanho roku 1653 csask kanceli, byl vynechn jako vitel Kristin Uzlar, jeho pohledvky mly pipadnout panovnkovi. Mlnit tak zamleli dluh ve vi 9500 kop. krta d peeten cel vci a oznamuje, e se pihls s poadavkem na zaplacen sv pohledvky. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. S212/1, kart. 870. Lit.: NEUMANN 1974, s. 47; Tom Sekyrka, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 602, . k. XVI.23.
Milostiv pni pni, e jste rili m pedneen milostivou resoluc dekretrovati, e pokud dotknut prostedek extraordinrn a krlovsk komoe nepovdom a a posavad nedan jest, e odtud dnho na praetensi svou vkazu uti mm ex consilio Camerae Bohemiae 13. septembris anno 1660, zaco Vae Excelence a Milostem poslun dkuji. Prostedky pak tyto jsou a fundament, e na Jeho Milost csaskou prvem pokutnm pichz, takov jest, e pan p[urkmistr] a pni msta Mlnka nad Labem EDICE HISTORICKCH PRAMEN 295
v ltu 1653 dadouce na kancel Jeho Milosti csask na Hrad praskm poznamenn dluh svch od obce rozdlnm lidem povinnch, mezi jinmi viteli vypustili Krystiana Uslara jako podobnm zpsobem nyn pi comissi tractationis mezi msty a viteli jejich tot se stalo, ani jeho vitele svho aneb ddice jeho skrze psan jako jin vitele k t komisi necitovali, ani on Krystian Uslar neb ddicov jak pi Jeho Milosti csask kanceli, tak tak pi comissi tractationis se neohlsil a neohlsili. Oni pak pni mlnit
takov dluh zamleli z t piny, e t Krystian Uslar pi vpdu kurrsta saskho, byvi na Mlnce, e domy spoliroval, za mnoho tisc jak vna, tak jinch vc z msta vyvezl, k csaskmu obrazu a erbu stlel a sob nenleit ponal a vedl, jeho pni mlnit proto kondemnruj a sumu jemu povinnou sob pivlastuj. On pak z druh strany ex diffidentia causae se ostchal kdy ohlaovati a jich upomnati. I jestli jest on Krystian Uslar pro sv delictum zbaven sv praetensi zaslouil, to ne na debitorovi jeho, ne na Jeho Milost
csaskou pipad. A e tomu tak jest (bez dn Va Excelenci a Milostem jak vymen) rate moci pkr poruen o zprvu k Jeho Milosti csask rychti Jakubovi Hamaciusovi a panu purkmistru a rad na Vai Excellenci Milosti pravdiv zpravili poruiti uiniti. Praetensi pak tho Uslara jsou tyto: Nov Msto Prask 1000 kop gro o sv. Ji 1610 Nov Msto Prask 1000 kop gro. o sv. Ji 1612
Nov Msto Prask 500 kop gro Jubilate 1618 Nov Msto Prask 1000 kop gro sv. Havla 1618 Nov Msto Prask 350 kop gro sv. Jilj 1620 Nov Msto Prask 2000 kop gro sv. Havla 1618 esk Brod 1000 kop gro 3. junii 1622 Mlnk 700 kop gro sv. Ji 1622 Mlnk 1000 kop gro Nov lto 1621 Mlnk 200 kop gro sv. Ji 1614 Mlnk 500 kop gro sv. Ji 1610 Zdu Mlnk na vyplacen dvora 300 kop gro 1613 9550 kop gro Ouroku na tu sumu se kvitancmi
vitel svch likvidrovati nebudou moci. Co by pak z tchto prostedk na zaplacen praetensi sv sob vybrati ml, o tom dleji se vyjeviti nepominu. S tm se Vaim Excellencm a Milostem poroum. Va Excelenci a Milosti hotov poslun Karel krta mp. Praes[entum] 16. septem[bri] 1660 Jeho Milosti Csask etc. Jeho Excelenci panu panu presidentu a pnm pnm radm zzen komory v Krlovstv eskm, pnm pnm mn milostivm poslun ohlen
[na tergu] Suplikujcmu oznmiti, ponvad jest nkdy Eva Uzlarov nade vm a velijakm statkem svm mohovitm i nemohovitm t asu sv lta 1628 emigraci nkdy pana Filipa Fabriciusa z Hohenfeld za plnomocnka, tak jak se toho zprva in, zdila, tehdy e krlovsk komora esk vidti neme, vedle eho by ty od obce mlnick zapsan posty, a na osobu jej veden, prvem sklnm acrovan bti mly. Ex cons[ilio] Cam[erae] Boh[emiae] Pragae 26. augusti 1661. Vyhledati spisy strany pozstalosti Uslarovsk. TS
57
(Praha), 4. 10. 1660

Odpov Michaela Gabriela Matthaeidese ze Sonnenstralu, ednka Starho Msta praskho na vtky ohledn jeho prce za lta 16531655 pi vbru poplatk z vna, dovezenho do Prahy k enkovn. Archiv Nrodnho muzea, sbrka F, inv. . 169, Praha-Star Msto, vci obecn isoukrom, 16451670, kart. 132. Lit.: Nepublikovno.
Replika proti odpovdi pan Rosiny Ludomilly Wernerov, kterou jest ona na nedostatky z potv obecnch nebotka pana Balthazara Bernarda Wernera starho z Beyerspergu pana manela svho, a to za lta 1653, 1654 a 1655 sloila 1653 1654 a 1655 Dal nedostatkov, kte se tak pi konfrontrovn register obecnch proti registrm vinnm ouadu Jeho Milosti csask purkmistrskho vyn z pot lta 1653 u pjmu Art. 3 dle opench register ouednch proputno k enku 31. dito [jna] panu Karlovi krtovi vna mlnickho 12 [vder] 9. novembris panu Karlovi krtovi vna mlnickho 6 [vder]
Z kadho <sudu> vdra po 21 krejcarech, 2 denrech potajc, vyn cla na penzch 201 zlatch, 14 krejcar, 4 denry. Z pot lta 1654 U pjmu 31. dito [decembris] od pana krty z 104 vder vna eskho k enku proputnho 36 zlatch, 58 kejcar, 4 denry. Actum v puchhalteriji Starho Msta praskho 4. octobris anno 1660. Michael Gabriel Matthaeides z Sonnenstralu TS
4 Vdrostaroesk objemov mra, vpepotu 56,6 litru. Dvanct vder je tedy 679,2 litru. 5 est vder in 339,6 litru.
58

Karel krta svd ve prospch Jiho Adalberta Pruiny z Marpachu v jeho sporu s Kateinou Emli eickou, rozenou Florinovou z Lambtejna, o ddictv po Silvestru Florinovi z Lambtejna. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber testimoniorum 27, 16581664, sign. 1076, f.210v230v. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 111; TIBITANZLOV 2011.
Svdom ku poteb pana Jika Adalberta Pruiny z Marpachu, mtnna Starho Msta pra[skho] proti pan Katein Emilii eick, rozen Florinov z Lambtejna, t mtnnce Starho Msta pra[skho], kde initi jest, v pin odporu kaftu neb[otka] pana Silvestra Florina z Lambtejna pi prv tohoto Starho Msta praskho registry veden. 14. octob[ri] a[nno] 1660 Testis 3, pan Karel krta otnovsk z Zvoic, mtnn Starho Msta praskho na artikule positio pana Jiho Adalberta Pruiny z Marpachu examinovn, svdil takto: Ad 19, 20 nen mn povdom jine, ne e neb[oka] Vorila Florinov ntco po rodich svch
a ptelch, dm pak ten na merhov een po strejci mm Jikovi krtovi, manelu jejm, spolenm zadnm zddila. 27 to od neboky sem slyel, e kdy se pro nboenstv ven strojila, tehdy e dm merhovsk Jeho Milosti csask panu hrabti z Valdtejna postoupila, dle nevm. [tk se Silvestra Florina z Lambtejna] 31 pravil mn sm jedenkrt, e kad den na dukt pichz. 32 nevm, co zachoval a pro nezachoval, ovem kdyby spoil, byl by zachoval. 33 nkdy sem bejval a skleniku vna s nm vypil, i tak za m penze. 34 nevm, ne e rd lidi vidl a s nimi posedl.
Blzkost jest takov, e neboka manelka jeho, sestra vlastn pan Kateiny, pola od matee, kter strejce mho krevnho za manela mla ped otcem manelky jeho, pravda jest. To jest povdom, e mnoho let v slub nebotka pana nejvyho purkrab Adama z Valdtejna za sekrete byl a potom vrchnm psaem pi ouad nej[vyho] purkrab[stv] praskho, co platu ml, nevm, ne vrchnm psaem jsouce, mn jedenkrte pravil, e pijde na dukt za den ml rd lidi u sebe, jako sem sm nkdy skleniku vna s nm vypil, utratil-li svou slubu, nevm. RT
59
(Praha), 8. 8. 1661
esk dvorsk kancel upomn hrabnku Dorotu Ryvarovou ve vci zaplacen dluhu ve prospch Karla krty. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. R 56/1, kart. 745. Lit.: Nepublikovno.
[Kancelsk poznmka:] Spokojen v dluhu Karla krty za malovn pochzejc Pan Dorot Frantice hrabnce Ryvarov V pamti sneti budete, kterak jsme <ji> jmnem a na mst Jeho Milosti csask krle a pna nm vem nejmilostivjho pi vs to, abyste Karla krtu v jistm jemu za prci jeho povinnm dluhu spokojiti, anebo, pokud byste co proti dosti jeho mli, nm odpov vai co nejdve odeslati hledli, dostaten neuinili. I ponvad, jak z pleitho suplikujcho spisu porozumvme, tomu se od vs a posavad EDICE HISTORICKCH PRAMEN 297
zadosti nestalo, proto tm jmnem a na mst Jeho Milosti csask jet jednou a ji nakonec vm poroume, abyste <?> dle pedelho nazen naeho skuten zachovati a dotenho krtu v tom od nho praetendirovanm dluhu bez velijakch dalch odkladv spokojiti a ns tm vce zbyten zaneti nedopoutli. <Aneb jestli> Pakli byste proti tomu co podstatnho za obranu mli, tehdy nm tou odpov vai s navrcenm tch vm v t pin komunicrovanch spisv na Jeho Milosti csaskou kancel eskou co nejdve odeslati <hledieli> nepomjeli. Dn 8. augusti 1661. TS
60

Spor malskho cechu tkajc se likvidace baldachnu u olte sv. Luke v chrmu Matky Bo ped Tnem. Archiv Nrodn galerie vPraze, fond Prask malsk bratrstva, Akta ocechovnm olti sv.Luke vTnskm chrmu, 16501779, pr..AA1220. Lit.: PAOUT 1874, s. 814; KUCHYNKA 1915, s. 2728; KUCHYNKA 1919, s. 2122; NEUMANN 1974, s. 115117; OUTRATA 1986, s. 161162; RONK 1996, s. 105; Radka Tibitanzlov, in: STOLROV VLNAS 2010, . k. XVI.22, s. 601.
Urozen a staten vladyky, slovutn a mnohovzctn poctivosti Vae Milosti pane purkmiste a pni radn, pni nm laskav nchyln, jako jste po peten od Jich Excel[enc] a Milost krlovskch pnv mstodrcch v Krlovstv tomto eskm na poruen vzneen a dost v pin neboen olte naeho v kostele Blahoslaven Panny Marie Matky Bo ped Tejnem a staroitnho staven nebolito portlu nad tm oltem se nachzejcho a nm spojenho, Jich Excel[ence] a Milosti od ns 5. aprilis lta ptomnho podanou k Va Milosti pod datum 25. tho msce prol dekretac pi ns to, abychme Va Milosti dostatenou zprvu nai a podstatu prva k tmu olti majcho pednsti hledli, naditi rili. Vedle takovho Va Milosti nazen v nleit etrn uctivosti tak inme a (vak z ohledu toho, e podek n ve vech tchto slavnch tech mstech praskch od starodvna v jedn spojen zstv, prva a interese pana p[urkmistra] a pn Novho a Menho mst praskch, jak dalece by to vzctnm ouadm tch mst tu pslueti mohlo, v nitem neumenujce) Va Milosti tuto gruntovn a pravdivou zprvu nai pednme, toti, e majce sob od slavnch a svatch pamt csav mskch a krlv eskch pedkov nai podkv umn malskho a emesel sklenskho, krumplskho a jinch k nim pivtlench na t vej pipomenut olt rozlin milostiv obdarovn a privilegia dan a potvrzen, tho olte jsou s dotenm jeho psluenstvm od starch a dvnch vkv jak t pedkov nai, tak i my po nich a dosavad vdycky a beze v pekky (jak Va Milosti samm i sice vbec to dobe znmo a vdomo jest) v takovm prv dren a uvn tho olte k slubm bom zstvali. eho pro tm lep dotvrzen Va Milosti pleit in forma
probante pedkldme sub n[umero] 1 extrakt z konrmac privilegi od slavn pamti Jeho Milosti csask a krlovsk Ferdinanda I. v ltu 1562 a tak tm ji ped 100 lety tm pedkm naim udlen, v kterto konrmaci Jeho Milosti csask patrn dokldati a vysvdovati r, e jsou ji tehd doten pedkov nai mali ze vech tech mst praskch olt u Matky Bo ped Tejnem v Starm Mst praskm mli a toho NB podle privilegium jim danho spolen uvali, pikazujce, aby pi tm olti, jakoto NB od starodvna bejvalo, na budouc asy neporuitedln zachovan byli. It[em] sub n[umero] 2 podobn extrakt listu od Jeho Milosti csask Rudolfa toho jmna druhho mskho csae, kde Jeho Milosti csask potvrzujce tolik milostiv tm pedkm naim vechna privilegia a obdarovn jich na te dotenou konrmaci Jeho Milosti csask Ferdinanda I. se potahovati a dleji pitom i to, e jsou ji open pedkov nai od slavn pamti krle Ludvka na t olt obdarovn sob udlen mli a t Jeho Milost csa Ferdinand I. jim tho listu a obdarovn krle Ludvka e jest potvrditi ril, patrn dokldati a vysvdovati r. List pak tho Jeho Milosti krle Ludvka te sub n[umero] 3 piloen de dato v stedu velikonon lta 1523, kter sice jin privilegia dotenho podku naeho potvrzuje, ukazuje zase na jin starodvn listy a obdarovn, kte nm od pedkv tho Jeho Milost krle Ludvka dan byly, vysvdujce, e jest obzvltn Jeho Milost csa Karel t podek s vlastnmi milostmi a svobodami obdarovati ril a e jsou pedkov nai takov obdarovn tehd ji NB od starodvna mli. Kterto tak starobyl prvo nae k tmu olti dleji jet tak netoliko pleejc extrakt sub n[umero] 4 du a artikulv od Va Milosti vzctnch pekv [!] pana
purkmistra a pn Starho a Menho mst praskch tmu podku naemu v ltu 1598 vydanch, v kterch opty to patrn doloeno se nachz, e jsou podobn ji tehdejho asu takovou milost a obdarovn na t olt majce tehdej pedkov nai od pedkv svejch a do tho asu z milosti bo dochovanou mli, tm vceji utvrzuje, albr tak m by tak t pedkov nai proti vykonvn pi tm olti slueb boch na den pamtky sv. Luke patrona naeho panu fari, kovstvu, varhanku a zvonkovi povinni bti mli, to zetedln vymuje. Nemn ukazuj patrn asto doten prvo k tmu olti podku naemu nleejc erbov a ttov podku naeho, toti umn malskho, t emesle sklenskho, zlatotepeckho a krumplskho na portlu nebolito klenut nad tm oltem a staven pi nm se nachzejc, kteto erbov a ttov ne teprv nynjch asv na tm portlu postaveni jsou, albr od starodvna se na nm nachzej, jako pak i npis okolo tho staven a olte pi obnoven jeho (kter podobn ne pokoutn, albr zejm a zjevn v ltu dvno jminulm 1604 uinno jest) titul tho olte a e ten ke cti a chvle Kristu Pnu a sv. Luki a pospolu 3 evangelist Pn (nikoliv vak ke cti njakho Rokycanskho a e by k statuae na tm staven bti mly, jak by k okliven naemu pi vrchnosti milostiv takov pina zboen tho portlu nedvodn pedstran bti chtla, an kdyby toho poteba ukazovala, i to by se, e t Rokycansk ne pi tm naem olti, ale kde jinde poloen byl, vynajti mohlo) tak jak se nachz, vyzdvien a poslzeji znovu ozdoben jest zlatmi literami, napsan vyjevuje a ukazuje. Jako pak pro tm patrnj spaten toho veho abris tho staven te sub n[umero] 5 se pikld. A k tomu pistupuje
dleji i to, e by ve v ltu jminulm 1621 od Jeho Milosti csask slavn a svat pamti csae Ferdinanda II. jist pni komisai k reformrovn tho kostela Matky Bo ped Tejnem a co by tak v nm proti svat a samospasitedln ve msk katolick se nachzelo, toho k zruen a vyvren nazeni, akoliv t komis tak horliv a psn konan byla a zen byla, a i nkter vci na milostiv Jeho Milosti csask poruen zase v sv msta postaven bti musely, vak nenalezeve t pni komisai pi tm olti naem a portlu jeho nic takovho, co by proti du a crkve svat katolick elilo, toho jsou v sv podstat a zpsobu zanechali, co by sice jine nikoliv pominuto nebylo. Ani tak me od koho rozumnho a antiquitatuum nebolito staroitnch vc a pamtek milovnka eeno bti, e by t olt a staven nad nm a okolo nho se nachzejc k jak ohyzd byl, neb tot staven vlastn starobyl pamtka jest a takov antiquitates bez toho v chrmch Pn piln pozorovan a pohledvan bvaj, neb tehd kdy to staven bylo, takov zpsob architektury se zachovval a uval a to se architektura gothica jmenuje, kter trvala nkolik set let a do architekt[ury] Michaelis Angeli Bonarote, kter poslzeji zase pravou a za starch man uvanou architekturu grecam vyzdvihl a t se od toho asu a posavad uv. Mnohem pak mnji me eeno bti, e by t staven v cest na pekku aneb k jakmu zastnn bylo, neb toho nieho se nenachz. e pak t olt n v zpsobu s jinmi olti v tm chrm Pn se nesrovnv a jakoto n tak by se skvti ml, v tom nm vina pitna bti neme, neb chtjce my ped nktermi lety podek n v as tch trvajcch vojenskch asv velmi sklesl zase vyzdvihnouti a v d uvsti, kde
by ve pedevm o to, co by k vtmu vzdln, cti a chvle Bo t pobonosti nleelo, jednno a kdo by co k tmu olti naemu pro okrlen jeho uiniti ml, rozvreno, ntco tak ji zhotoveno. Tu v to takov pekka pila, e jsou ezbi z dobrho du vykraujce statutis od Va Milosti nm vydanch poddan bti nechtli, Va Milosti proti nm spisy podali, z eho potom formln soud poel a ten na est let trvajce, na apelaci Jeho Milosti csask ji od 3 lta zstval. Nyn pak na publikovn konrmac neb reformac Va Milosti vejpovdi pozstv, take ty prostedky, kter na doten olt n obrcen bti mly, na dvoj soud s tmi ezbi, jak pi prv tohoto Starho, tak podobn Menho Msta praskho vynaloen bti musely a vyly. Nicmn vak sluby Bo pi tm olti naem od starodvna vystaven a nazen, jak prve za as pedelch, tak i pod tm trvajcm soudem, bez umenen se konaj, ku kterm od ns pni fari kovstvu, varhanku a zvonkovi netoliko to, co dle znn vej alegrovanch statut a artikulv od Va Milosti nm danch vymeno jest, ale mnohem vceji kadoron dvati a platiti se pichz, jak z pleejcho poznamenn toho sub n[umero] 6 to spatiti rte. A ponvad pak z toho ze veho ten nevyvratitedln gruntovn dvod nsleduje, e prvo k asto pipomenutmu olti od slavn a svat pamti csae Karla
pochzejc pi starodvnm podku naem ji takm ti sta let trv a t podek n jak tho prva, tak i dotenho olte ve vem tom zpsobu, jak se a posavad nachz, bez petren, t bez velijak pekky vdy stal, v pokojnm dren a uvn a do asu ptomnho zstv a pitom nic takovho, co by proti ve svatomsk katolick eliti, neb ku pohoren, ohyzd, aneb jak pekce tho chrmu Pn bti mlo a to k nprav pivedeno bti nemohlo, se nevynachz. V vej alegrovanch privilejch naich tak od Jich csaskch a krlovskch Milost jak pi vech vrchnostech a pnch, obyvatelch Krlovstv tohoto generaliter to, abychme pi takovch obdarovnch a asto openm olti naem nepromnitedln zachovan byli, nazeno jest, ale tak rozlin instrukc od Jeho Milosti csask a krlovsk Va Milosti dan, kter v sob obsahuj, e Va Milosti nad cechy, emesly a podky ruku dreti a v em by kter podek jakou stnost ml a na Vai Milost to vznesl, v tom je, aby Jeho Milosti csask o to zaneprazdovn bti neril, nleit opatrovati pslu, ano i prva mstsk Krlovstv tohoto cestu a outoit pi Va Milosti k pohledvn nm ukazuj a vystavuj. Proe spolhajce se my v ppadnosti tto na vej piloen posavad pevn a neporuitedln nadn a milosti od Jich Mi[lost] csav mskch a krlv eskch podku naemu udlen a pi nich
od tak dvnch let milostiv zanechan z obzvltnho uven toho, e se pi ns dn proheen, neb provinn, pro kter by takov prvo nae starodvn nm odato bti mohlo, nenachz, e vdy dle pi tom vem neporuitedln zanechni a pichrnni budeme a na koliv pi vrchnosti milostiv zvltnho snad toliko oblben a dosti s nedvodnm oklivenm ns toho pohledvn, nm to mocn a bezprvn odato nebude, v t pevn a neomyln nadji zstvme. A tak pikldajce k tomu tolik Va Milosti jakoto pedstaven vrchnosti manv k nm a spravedlnosti majc nchylnost a lsku, s tou dvrnost a ujitnm Va Milosti ve v etrn uctivosti prosme, e zprvou svou v t pin Jich Excel[encm] a Milostem krlovskm pnm mstodrcm uinnou za ns v tom, aby takov antiquitas a nkladn staven asto jmenovan olt n tak, jak od starodvna a posavad zstval, dleji vdy na budouc asy v sv celosti zanechn a my, t budouc potomci nai, pi prv a pokojnm dren jeho bez pekky jednoho kadho lovka zstaveni a zachovni byli, platn se pimlouvati, i tak dle k laskav a pevn ochran sob ns poruen mti rte. V em se Va Milosti porouejce zstvme. Va Milosti etrn poslun star podku umn malskho, emesla sklenskho, krumplskho a jin k nmu pivtlen spolen.
[na tergu] Prae[sentum] 28. junii a[nno] 1661 Urozenm a statenm vladykm, slovutn a mnohovzctn poctivosti panu purkmistru a pnm radnm tohoto slavnho Starho Msta praskho, pnm k nm laskav nchylnm etrn zprva. Nr. 5: Grunt portlu neb tabernaculi, pod ktermi olt jest A olt neb kmen oltn B pil, v nm olt zazdn C vrchn stupe pi olti D prostedn stupe, v nm dry E tet nejdolej stupe, v nm zadn sloupy tabernaculi zazdn jsou F tyry sloupy tabernaculi, kter klenut z kamenn raby nesou G elezo, kter skrze pil, v nm olt zazdn jest, jde H prampouch od jednoho sloupu k druhmu jdouc a vprosted na pili odpovajc, v kterm t olt vzdn jest J jin eleza, kter sloupy tabernaculi v hromad dr K mka devn L zdka zrove s vrchnm stupnm, kter t jeden sloup v sebe pojm, vak dl prkny od vrchnho stupn pikryt jest. RT
61

Spor tkajc se slovnho napaden Karla krty ze strany Daniela Jaromskho. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber testimoniorum 27, 16581664, sign. 1076, f.344r352v. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 112.
Svdom ku poteb Daniela Stelce, mtnna a radnho v mst Mlnce nad Labem a Jana Motyky, v slub zstvajcho u pan Marie Albty Prukov, vdovy na Mlnce, z strany poctivosti proti Danielovi Jaromskmu z Strombergku, radnmu Starho Msta praskho. EDICE HISTORICKCH PRAMEN 299
Svd pan Daniel Jedlika, svnk a mtnn Starho Msta praskho, v letech 38: mohu na sv dobr svdom vzti, e sem to od pana Jaromskho, aby to o panu krtovi mluviti ml, dokonce nic neslyel a nevm, nebo ode
m nikdy bez dobrho sndan aneb vobdu pni mlnit neodeli, nbr vdycky s dobrm trukem, take kdyby i co toho mluviti se mlo, nemohu se s dobrm svdomm nic o tom pamatovati, ale jednoho asu to jest pravil pan Jaromsk, vak tak nepamatuji se, zdali bylo u m doma,
neb na hospod a taky nevm, zdali ten as neb pedtm bylo, e pan krta ty mlnick dobe id a pinou toho jest, e pan Prukov s panem Jaromskm se soud a e vechno po n dditi chce j sem pana Jaromskho tam u Pseckch asi po tikrte vidl, e s pny mlnickmi mluvil,
ale aby o panu krtovi co neslunho mluvil, to sem j neslyel pan Jaromsk co zlho o panu krtovi aneb o km lidu neptelskm, kter by v ltu 1659 v Krlovstv eskm bti ml, mluvil. j se s panem krtou neshledvm, tak sem nic od nho neslyel, aby co o panu Jaromskm mluviti ml, mimo asi dvakrt, za jin pinou byvi v dom jeho pana krty, od nho i od jeho manelky sem slyel, e na Mlnci vecko podvodnci a lhi jsou, ale to se pana Jaromskho nic nedotkalo [7. 8. 1662] Svd Vclav tang z Labtna, mtnn Novho Msta praskho, v letech 42: potkavi m pan Jaromsk v Celetn ulici nhod, povdal sem mu, e pan krta u m byl a m se dotazoval, zdali mn hann od pana Jaromskho povdomo nen, j odpovdl, e o niem nevm.
[11. 8. 1662] Svd Ludmila tangov, mtnnka Novho Msta praskho, v letech asi 50: [majitelka hostince U Pseckch] kdy pni mlnit mli odsud do Mlnka jeti, tehdy se spolu u m v hospod zastavili a truk vna v sni sob dti dali, ani nesedli j sem tak na to piln, co sou mezi sebou mluvili, pozoru nedala, kdy sem jim vna pinesla, tehdy sem zase od nich po sv prci odela, ne to se nco pamatuji, e pan Jaromsk o niakm penzlichu a malovn tuze k tm pnm mlnickm mluvil, tak tuze spolu mluvili, jako by se vadili, kieli, to sem zaslejchla, prv kdy sem tehd do kuchyn la, e jest pan Jaromsk mluvil ten malek, vak jednoho pro druhho nebylo slyet. Co dl bylo, aby nco toho dle mluveno bylo, tehdy toho v tom ase nepamatuji neb mnohokrte opil lovk [?] mluv a potom se za to stzliv styd a j radji odtud hned jdu, nebo toho nerada slym.
ale s nm [Jaromskm] nemluvila, j sem nic jinho neslyela, ne o njakm penzlku a malovn a nkomu e nadval malk a to se dobe pamatuji jakou danou sob pinu ml, aneb od koho e o panu krtovi co zlho mluviti ml, to j nevm, ani mnil-li jest jeho, kdy o tom penzlku, malovn, neb malku mluvil, j taky toho nevm, aby jac neptel v Krlovstv eskm v ltu 1659 se nachzeli to jest pravda, e jsou byli vichni pi dobrm raui j sem od nho pana krty, ani jeho pan manelky, ani od jinho, aby jeho pana Jaromskho v em pomlouvati ml, nic neslyela, tak sem s panem krtou nikdy nemluvila, ani s pan jeho, jen co sem jednou vidla s mm muem, kdy o toto svdom s nm mluvil a dnes podruh ped kancel. Tyto svdom strany ujaly za publikovn 15. januarii anno 1663. RT
62
(Praha), 19. 4. 1663

Karel krta, odvolvajc se na sv podn z roku 1660, d eskou komoru, aby nadila krlovskmu prokurtorovi, aby se ujal jeho sporu ohledn pohledvky Kristina Uzlara. krta sm pak prokurtorovi dod potebn dokumenty. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. S212/1, kart. 870. Lit.: Nepublikovno.
Milostiv pni pni, Va Excellenci a Milostem k milostiv pamti pivozuji, kterak jsem v ltu 1660 13. septembris jist spis a dost o pedneen prostedku, skrze kter bych v praetensi m, vztahujc se na 1100 kop meskch a od lta 1616 na n vzelch pt ze sta ourokv k zaplacen pijti mohl. Na kterouto dost mou od Vaich Excelenc tuto piloen dekretac se stala, na kterouto zase v tm ltu 1660 17. septembris jsem spis, v nm prostedky a e se Krystiana Uslara a jistot jemu svdcch dote, jsem oznmil. Nyn pak na tom pozstv, abyste rili milostiv pi Jeho Milosti csask a krlovsk prokurtora adjunktu naditi, aby tu a takovou ode m Vaim Milostem pedneenou vc
vedl, s tm vak takovm opatenm, kdy se takovho prostedku dosoud (jako dn pochybnost nen) a jak Vaich Milost dekretaci s sebou pin, aby to prvo dnmu jinmu mimo m, tak jak jste se rili milostiv zakzati, zadno nebylo, an bez toho mimo mou praetensi dobr dl krlovsk komoe zstane, j jemu nepominu dokumenta k tomu nleejc do rukou dti. O em se Vaim Excelencm a Milostem poruena inm a zstvm Vaich Excelenc a Milost ponen poslun Karel krta z Zvoic mp. [na tergu:] P[resentum] 19. April 1663 Jeho Milosti csask etc., Jeho Excelenci panu panu presidentu a pnm
pnm radm zzen komory v Krlovstv eskm, pnm pnm mn milostivm ponen dost Karla krty TS
63
(Praha), (ped 14. 6. 1663)

dost Karla krty esk dvorsk komoe o zaplacen 50 tolar za opravu jednoho Drerova a jednoho Tintorettova obrazu, kter byly pokozeny pi truhlskch pracch v obrazrn Praskho hradu. Podle vyjden ednka komory Adama Khra m vak bt za opravu dvou obraz vyplaceno 2530 tolar. Nrodn archiv, Star manipulace, sign. S21/7/rok 1663, inv. . 3139, kart. 2109. Lit.: NEUMANN 1964, s. 27; URBAN 1973, s. 523, pozn. 49; Pavel Preiss, in: SLAVEK 1993, s. 33; Olga Kotkov, in: KOTKOV 2006, s. 126127, obr., s. 125, pozn. 5355 (edice, bibliografie); STOLROV VLNAS 2010, s. 603, . k. XVI.24; SEKYRKA 2011.
Milostiv pni pni, Va Excelenci a Milostem pokorn pipomnm, kterak ped nkterm mscem skrze pana atzmistra Ferdinanda Missirona jste rili pi mn naditi, abych dva kusy malovan, jeden od vzneenho male Alberta [!] Durera a druh od Tentoreta, kter od truhl velice zhanoben byly, abych takov zase k svmu zpsobu pivedl a spravil. Co jsem na poruen Vaich Excelenc a Milost vedle m monosti vykonal a ty dva kusy malovan dobe spraven zase k rukm pana atzmistra dodal a odvedl. Za kterouto prci padeste tolar od Va Excelence a Milosti
dm, kter e mn rate poruiti vydati a zaplatiti ponen a pokorn prosm a zstvm. Vae Excelence a Milosti ponen poslun Karel krta mp. [na tergu dvojlistu] Jeho Milosti mskho csae, uherskho a eskho krle etc., Jeho Excelenci a Milostem panu panu presidentu a pnm pnm radm zzen komory v Krlovstv eskm ponen dost o zaplacen od opravovn dvouch kus malovanch Karla krty.
[na rubu jinou rukou vyjden Adama Khra] Gndig und hochgebietende Herrn Herrn. Herr Carl Screta, Burger und Mahler der Kniglichen Alten Stadt Prag, begehrt in seinem mir umb Bericht und Guttachten, in Gnaden communicirten und hierbey wieder zuerukhkomenden Memorial wegen Ausbesserung zweyer Bilder, so eins hiervon bey Beklaid oder Austafflung der Bilder Gallerie, von den Tischlern Schaden gelitten, 50 Reichsthaler. Hierber habe ich Herrn Schazmaister und Malerey verstndige, was etwa davon verdient sein mchte, vernomen und soviel Nachricht
erhalten, da er Herr Screta bey solcher Reparirung von 25 bis in die 30 Reichthaler verdient hatte. Was nun Euer Excellenz und Gnade ihme darvor und was die Tischler, weilen durch ihre Unachtsambkeit eines darvon in etwas verderbt und hien wiederumben ausgebeserth werden mssen, bezahlen lassen wollen, stehet bey deroselben gnedigen Belieben. Mich aber zu beharlichen Gnaden gehorsamlich empfhelende Euer Excelenz und Gnaden Gehorsamber Adam Khr mp. TS
64
Praha, 9. 7. 1663
esk komora pikazuje prokurtorovi eskho krlovstv Krytofovi Norbertovi z Fahnenschwungku, aby si pedvolal Karla krtu, ujistil jej, e m pednost na zaplacen sv pohledvky, jestlie budou pro csaskou pokladnu zskny skln prostedky. Dle m od krty pevzt vechny dokumenty vztahujc se k tto zleitosti, m je zvit a podat esk komoe zprvu dobrozdn. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. S212/1, kart. 870. Lit.: Nepublikovno.
Jmnem a na mst mskho csae, t uherskho a eskho krle etc. pi Jeho Milosti csask a prokurtoru v Krlovstv eskm panu Krytofovi Norbertovi z Fahnenschwungku takov se nazen in: Jako na Jeho Milosti csask krlovskou komoru eskou Karel krta, mtnn a mal v Starm Mst praskm, se uchz a jist skln prostedky pednsti jako i dokumenta k tomu patc vydati, na ten zpsob a s tou dost se uvoluje, aby budoucn se z tch sklnch prostedkv, kdyby k dobrmu Jeho EDICE HISTORICKCH PRAMEN 301
Milosti csask majc kontentrovn a zaplacen bti mohl. Proe aby on svrchupsan Jeho Milosti csask krlovsk pan prokurtor nadjmenovanho krtu ped sebe povolati a jeho jmnem dotknut Jeho Milosti csask krlovsk komory esk, e z nadeench sklnch prostedkv, kdy tak dotenm zpsobem k dobrmu Jeho Milosti csask piveden budou, na zaplacen praetenc sv ped jinmi vejkazu uit m, ujistiti a naproti tomu od nho vechny dokumenta k t poteb patc in originali vyzdvihnouti, je bedliv uviti
a jak by t vc dleji pedsevzata bti mohla open Jeho Milosti csask Komoe esk zprvu a zdn sv uiniti nepomjel. Ex consilio Camerae Bohemiae Pragae 9. julii 1663. TS
65
Mlnk, 1664
Karel krta se spolu s poetnou mlnickou a pespoln honorac astn v mlnickm dom Marie Albty Prukov svatby Karla Elsheimera. Sttn oblastn archiv Praha, Sbrka matrik, .k.f.. Mlnk, matrika . 2, rok 1664. Lit.: KILIN 2011. TS
66
(Praha), (ped 6. 7. 1665)

Karel krta oznamuje esk komoe, e krlovsk rycht z Litomic ji nkter doklady uzlarovsk odevzdal zmnn komoe a d, aby byly pedny prokurtorovi k uspen vci. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. S212/1, kart. 870. Lit.: Nepublikovno.
Milostiv pni pni, jistou toho zprvu mm, e Jeho Milosti csask rycht v mst krlovskm Litomicch na milostiv Vae Excelence a Milost poruen nkter jistoty uslarovsk in originali
na slavnou komoru jest sloil. I aby ta vc od Jeho Milosti csask pana prokurtora fedrovna bti mohla, Vai Excelenci a Milosti ponen dm, aby ty jistoty uslarovsk Jeho Milosti csask panu prokurtoru dodan
byly, a pi tom poven t vci e milostiv nadti rte. S tm zstvm Va Excelenci a Milosti ponen poslun Karel krta TS
67
(Praha), (ped 1. 10. 1665)

esk krlovsk prokurtor Adam Norbert Knaut z Fahnenschwungku podv esk krlovsk komoe zprvu, prezentovanou 1. 10. 1665, e mu Karel krta odevzdal rozlin vpisy na pohledvky nleejc odsouzenm osobm a sdlil, e originly m Mikul Nicarius v Litomicch. Ponvad ten se vymlouv, e je poslal majitelm do Dran, co je trestn, doporuuje prokurtor, aby byl Nicarius uvznn, dokud ony doklady neodevzd. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. S212/1, kart. 870. Lit.: Nepublikovno.
Milostiv, t laskav pni, k pamti Va Milosti pivozuji, kterak Karel krta, mtnn a mal Starho Msta praskho, jist prostedky, kter mu tak per decretum, jakby se dalece jeho praetens vztahovala, vykzan jsou, pednesl, a mn rozdln vejpisy jistot na mnoho tisc se vztahujcch a nkterm osobm odsouzenm nleejcch, pednesl, i tak, e originalia tch jistot jeden mtnn v mst Litomicch, jmnem Mikol Nicarius za sebou m, v znmost uvedl. I byvi od krlovsk komory esk Jeho Milosti csask
panu rychti dotenho msta Litomic psno, aby ty jistoty in originali od jmenovanho Mikule Nicariusa vyzdvihl, a tak t csask rycht, kdy v Praze byl, je za sebou ji mti pravil. Nicmn na krlovskou komoru eskou niak jin dv jistoty, o kter psno nebylo, odeslal, o druhch pak jistotch, kter odeslati ml, pe, e open Mikul Nicarius se excusruje, e ji tch jistot vce nem, a e je zase tomu, komu (prej) nleely, ven z zem, do Dran, odeslal. I ponvad asto praven Mikul Nicarius o tom dobrou
vdomost ml, e ty jistoty odsouzenm osobm, a tak vlastn krlovskmu sku nle a on netoliko jich ven z zem vyslati neml, ale i tak, e jest takov skln praetens ututlal a jich nevyjevil, v pokutu krlovskmu sku patenty vymenou upadl a z t piny ta jeho vejmluva jemu nijak postaiti neme. Proe byl bych v t ppadnosti toho poslunho nevymujcho zdn, aby poznovu Jeho Milosti csask rychti eenho msta psno bylo, aby on ty jistoty od tho Mikule Nicariusa vyzdvihnouti, a kdyby jich
vydati nechtl, aneb se tm, e je do Dran poslal, nejsouc to postaitedln vejmluva, vymlouvati chtl, s asisenc prva arestem stiti hledl, dotad a tak dlouho, dokavad by takovch jistot nesloil. Pi tom se Vaim Milostem k stl milosti poslun poroueje zstvm Vaim Milostem k slubm poslun voln A[dam] N[orbert] Knaut [z Fahnenschwungku] mp. TS
68

Karel krta si nrokuje doplatek dluhu z uzlarovskch pohledvek. Nrodn archiv, Komorn knihy, Kniha pamtn na spisy, 1665, kn. . 453, f.25r a47v. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 37; BERGNER HERAIN 1910, s. 49.
N[umer]o 14 Julius a[nno] 1665 Karel krta d, aby jistoty uzlarovsk Jeho Milosti csask pana prokurtora od Jeho Milosti csask rychte msta Litomic dodan a v poven vzat byly.
O jistoty uzlarovsk; C. rycht[] litomick December anni 1665 O pipomenut k Jeho Milosti csask rychti msta Litomic, aby rozlin jistoty uzlarovsk vyzdvihnouc
je od Mikule Hylariusa, na Jeho Milosti csask Komoru eskou sloiti hledl. K, jistoty uzlarovsk, Hylarius, C. rycht[] litomick RT
69
Praha, 16651666
Konvolut spis ve vci sporu mezi Karlem krtou a Danielem Jaromskm ze Strohmberka coby plnomocnkem prask rodiny md o pohledvku Marie Albty Prukov ve vi 150 zlatch, resp. o vinici, kterou krta uval. Spor veden v Mlnku i v Praze ped apelanm soudem krta nakonec prohrl. Sttn okresn archiv Mlnk, Spisy, konvolut sporu krta vs Jaromsk 16651666. Lit.: KILIN 2011. TS
70
(Praha), (ped 1. 3. 1666)

Karel krta oznamuje krlovsk esk komoe, e dritel uzlarovskch pohledvek Mikul Hilarius, man a radn v Litomicch, byl skuten uvznn, e vak zapr, e by byl dokumenty poslal do Dran. Dle uvd, e zskn tchto dokument ani nen zapoteb, jeliko dlunci vd, e nesmj platit vitelm, kte propadli konskaci jmn, a ani nemohou bt z ciziny upomnni o placen. Doporuuje, aby krlovt rychti na Novm Mst praskm, na Mlnce a v eskm Brod vyetili daje o tchto dluzch v mstskch knihch. Z poznmky vyplv, e krlovsk esk komora poslala toto podn prokurtoru Krytofovi Norbertovi Knautovi z Fahnenschwungu pro zprvu a dobrozdn hned 1. bezna 1666. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. S212/1, kart. 870. Lit.: Nepublikovno.
Milostiv pni pni, jistou zprvu toho mm, e by Jeho Milosti csask pan rycht v mst Litomicch na Vae Excelenci a Milost poruen Mikule Hilariusa, mtnna a radnho v tm mst, za pinou nesloen rozlinch uslarovskch jistot od 21. januarii do toho asu do arestu na rathauz tho msta dti zpsobil. T pak EDICE HISTORICKCH PRAMEN 303
Mikul Hilarius svou vejmluvou, e by ty jistoty v tom kik tureck tm lidem, kterm nleeli, do Dran odeslati ml, se zastr. Jestli vak tomu tak jest neb ne, vdti se neme, speji, e tomu tak nen, se souditi me. A by i bylo, e by je tam do Dran poslal, tehdy proto by Jeho Milosti csask interess hynouti nemohlo a dlunci by
dluhu z t piny, e by originalia ped rukami nebyly, pozbti nemohli a nemli, nebo vitelov dlunk pro jejich pedkv doinn, a e vd, e pedkov jejich kondemnrovan jsou, a e ty jistoty Jeho Milosti csask nle, dlunk svch upomnati nesmj, bezpe se na to, e vitelov jejich kondemnrovan, jich upomnati smti nebudou, takovch jistot
v poznamenn mezi jin jejich dluhy pi comissi tractationis neuvedli, proto aby se nevyjevily, neb vyjeveny jsouce, e by je platiti museli. Vae Excellence milostiv pni pni, kdyby se takovch jistot originalia doshnouti nemohly, pro nedosaen jich by interese Jeho Milosti csask hynouti nemohla. Ale ponvad jist osoby zde v mstech praskch jsou,
kter ty jistoty vidli a v rukou svch jmli, nepochybn, e by Jeho Milosti csask panu Fiscalu to vysvditi mohli, ano i on sm Mikul Hilarius se piznv, e originalia tch jistot u sebe jml. Jako tak (vak nedvajce Va Excelenci a Milosti dnho vymen) kdybyste rili sob ten zpsob oblbiti a Jeho Milosti csask pnm rychtm v tch dlunch mstech poruiti (toti v Novm Mst praskm, v mst
Mlnce a eskm Brod), aby oni ppisy takovch jistot, kterch jsem na milostiv Vaich Excelenc a Milost poruen Jeho Milosti csask panu Fiscalu sloil, za nimi posavad zstvaj, konfrontrovali, kter v knihch dlunch tch mst se vynachzej, a folium a knihu vyznamenali. Take kdyby ty jistoty se naleznouti neb oshnouti nemohly, a ta msta dlun platiti by nechtly, tehdy musely by sv knihy tu, kde nle, edirovati.
eho j pi milostivm Va Excelenci a Milosti uven zanechvaje Vai Excelenci a Milosti k milostiv resoluci se poslun poroum a zstvm Va Excelenci a Milosti ponen poslun Karel krta z Zvoic m. p. TS
6 Vjinch dokumentech uvedeno jmno Nicarius. Viz dokumenty .67.
71

Bartolomj Alexius zapisuje dluh Karlu krtovi ve vi 300 zlatch a s roky ve vi 100 zlatch. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber obligationum . 7, 16531674, sign. 2257, f.413r. Lit.: Nepublikovno.
Bartolomj Alexius oznmil a piznal se, e jest dluen panu Karlovi krtovi otnovskmu z Zvoic, ddicm a budoucm jeho dluhu pravho ti sta zlatch v ltu 1656 na den svatho Havla jemu zapjen a jedno sto zlatch ourokv na dom svm, v nm bydl, u ernho vorla eenm, 12. april[i] anno 1666.
[In margine:] Pan Karel krta otnovsk z Zvoic stoje osobn v rad i pi knihch mstskch Starho Msta praskho pijal od ddicv neb[otka] pana Bartolomje Alexiusa ti sta zlatch z sumy hlavn a jedno sto zlatch starch ourokv, i co jich k tomu vceji a do sloen te dotenho kapitlu dle ujitn naproti psanho pirostlo. 19. 9. a[nno] 1669. RT
72
Star Msto prask, duben 1666bezen 1667

Karel krta si nrokuje doplatek dluhu z uzlarovskch pohledvek. Nrodn archiv, Komorn knihy, Kniha pamtn na spisy, 1666, 1667, kn. . 454, f.16r, 51v a56r. Lit.: BERGNER HERAIN 1910, s. 49.
Aprilis anni 1666 N[umer]o 14, Jeho Milosti csask prokurtor Pipomenut na spis pana Karla krty v pin jistot uzlarovskch. Januarius anni 1667 Jeho Milosti csask prok[urtor] Zprva spolu s rozdlnmi spisy strany jistot uzlarovskch, t vzneen mlnickch.
N[umer]o 20 Martius anni 1667 Ouad msta Mlnka nad Labem Zprva strany domnlho dluhu uzlarovskho. Pi tom rozdln vidimrovan allegata. RT
73

Karel krta prodal sklep v soukenickch kotcch na Uhelnm trhu. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber contractuum albus, 16591733, sign. 4447, f.57r58v. Lit.: Nepublikovno.
Urozen pan Linhart Kek z Lilienfelsu a z Kreutzbruku, mtnn, t psedc sprvce pi ouadu estipanskm Starho Msta praskho stoje osobn v ouad estipanskm v tm Starm Mst praskm piznal se jest, e jest sob, pan Judit Julin manelce, ddicm a budoucm svm sklep v kotcch soukenickch od Uhelnho trhu do nich jdouc po prav ruce patnct, vedle sklepu
pana Jana Vclava Vokouna z Vokountejna, mtnna Starho Msta praskho a pana Matje echlaskho zednka z strany druh lec od urozenho pana Karla krty z Zvoic, mtnna asto jmenovanho msta praskho za sumu jedno sto a padeste zlatch rnskch hotovch, zcela a zouplna zaplacench, koupil, z nich pan prodvajc pana kupujcho kvituje, przdn a svobodn in nyn,
na asy budouc a vn a to k jmn, dren, ddinmu uvn a vldnut tm vm prvem, jak jest t sklep on pan Karel krta jistm zpisem libro contractuum albo, folio 507 postoupen a zapsan ml, bez pekky jednoho kadho lovka v dren a v uvn zstval, dnho prva, ani jak zvltnosti sob a budoucm svm vce a dle na tm sklep nepozstavujce. Maje zvady
spraviti prvem msta. Z kterhoto sklepu od pna Linharta Kreka kupujcho s budoucmi svmi od ptho svatho Havla lta 1668 kadoron po 30 zlatch rnskch do dchodu obecnho tohoto ouadu estipanskho nadeenho odvozovno bti m. Piznal se k tomu osobn pi ouad estipanskm pn prodvajc. Actum 3. septembris 1668. RT
74

Staromstsk man Ondej ermk zapisuje pevzet dluhu pro Karla krtu. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber obligationum . 8, 16681676, sign. 2258, f.10r. Lit.: Nepublikovno.
Pan Ondej ermk, mtnn Starho Msta praskho piznal se, e jest dluen dluhu pravho a spravedlivho panu Karlovi krtovi otnovskmu z Zvoic, pan Veronice, manelce, ddicm a budoucm jeho jeden tisc zlatch rnskch, toti 500 zlatch, kter pan Daniel Walthauser a pan Lidmila manel, jakoto pedel dritelov domu U ern hrb eenho v Dlouh
std [!] pnm porunkm Amarellovskm knihami mstskmi 13. aug[usti] a[nn]o 1663 pojistili a t pni porunci Amarellovt tch 500 zlatch na tm dom jsou nadepsanmu panu Karlu krtovi 26. januarii lta 1665 proti jim zase na svm dom ujitn postoupili, tak jak to pojitn a vedle nho iuxtou pipsan postoupen v knihch mstskch plnji svd.
3. septembris a[nn]o 1668. [In margine:] Veronika po Karlovi krtovi otnovskm z Zvoic zstal vdova stoje osobn v rad oznmila a piznala se, jako jest v ltu 1668 3. septembris Ondej ermk nadeenmu Karlu krtovi a j Veronice jeden tisc zlatch rejnskch pod ourok obyejn byl ujistil a takovou sumu
hlavn i s ourokem dle tho pojitn na ni vzelm, jet za ivobyt openho Karla krty jim manelm nleit odvedl a zaplatil, proe e z toho dluhu ona Veronika krtov dotenho Ondeje ermka, ddice a budouc jeho kvituje 3. septembris a[nn]o 1674. RT
75

Karel krta svd pi prodeji domu Kateiny Krsn z Lewenfeldu Vilmu Dirixovi z Bruku. stav djin umn Akademie vd R, Oddlen dokumentace, fond Rudolf Kuchynka, kart. RK 2. Lit.: Nepublikovno uveden mstsk kniha shoela v roce 1945 pi poru staromstsk radnice.
Karel krta byl 26. 4. 1670 svdkem pi prodeji domu Kateiny Krsn z Lewenfeldu Vilmu Dyryxovi EDICE HISTORICKCH PRAMEN 305
z Bruku (Liber contractuum caeruleus V, sign. 2116, f. 295). RT
76

Karel krta svd pi prodeji domu doktora Jiho Frantika Beceliho Felixi Freundovi, mali ze Starho Msta praskho. stav djin umn Akademie vd R, Oddlen dokumentace, fond Rudolf Kuchynka, kart. RK 2. Lit.: Nepublikovno uveden mstsk kniha shoela v roce 1945 pi poru staromstsk radnice.
30. 9. 1670 Karel krta svd pi prodeji domu doktora Jiho Frantika Beceliho mali Felixovi Freundovi (Liber contractuum caeruleus V, sign. 2116, f. 301). RT
77
Praha, 27. 11. 1670

Karel krta spolen s Janem Konstantinem Kouimskm vysvduj, e Anna Skalick, manka Starho Msta praskho, odkzala svj nemovit i movit majetek ve prospch prask univerzity. Archiv Nrodnho muzea, sbrka F, inv. . 169, Praha-Star Msto, vci obecn isoukrom, 16451670, kart. 132. Lit.: Nepublikovno.
Wir Carl Screta von Zavoritz und Johan Constantin Kaurzimsky von Campo Belli, beide Brgern der Kniglichen Alten Stadt Prag, hiermit urkhunden und bekennen, demnach den 14. Maii anno 1668 in dem exempto der lblichen Carolinischen Universitt zu Prag Jurisdiction zugehrigen Collegio Sancti Wenceslai die Anna Skaliczkin als geweste Wirthin daselbst und zugleich Brgerin der Kniglichen Alten Stadt Prag mit Tode abgegangen und die dahero wegen der Sperr Ihrer Verlaenschaft und Publication Ihres Testaments entstandene Strittigkeit zwischen gemelter Universitt und einem lblichen Magistratn der Kniglichen Alten Stadt Prag von Ihro Kaiserlichen und Kniglichen Maiestt also allergndigist decidirt werden, da der Universitt angefhrte Fundamenta in denen Stadt-Rechten und Ihren Privilegiis possessione et usu stabilirt zu sein befunden, und das Testament der Universitt ad publicandum zugeschickt, und die Erben dahin verwiesen werden sollen, welches nach dem es geschehen und nach erfolgter Publication auf des
(titul) Herrn Brgermeisters und Rathes der Kniglichen Alten Stadt Prag wiederholtes geziemendes Ersuchen, so wohl auf unser selbigenes gethanes instndiges Anhalten und Bitten, wie auch mit Einwilligung des hierzu gehrigen Erbens Georg Milota von wohlgedachter lblichen Universitt (titul) Herrn Rectore Magnico und Magistratu Academico au der Academischen Sperr und Jurisdiction dieselbe vllige Verlassenschaft der obbemelten verstorbene Annae Skaliczkin, uns als verordneten Skaliczkischen Testamentarischen Executoribus ausgefolget worden, also da wir solche Verlassenschaft als wie dieselbe nach mehrmahl gemelter Anna Skaliczkin Tode in besagten Collegio Sancti Wenceslai bestanden und entweder alldorten unter der Universitt Sperr bishero verblieben, oder von dortten umb Sicherheit und besser Verwahrung willen in das Collegium Carolinum verschlosener und gesperter bertragen, und verwahrter gehalten worden, als nemblich Geld, Silber und Gold, Getreidich, Mhl, Kleider, Bett- und Leinen- Gewand etc. und in Summa
alles und jedes wie es den Nahmen haben mag und zu dieser Skaliczkischen Verlaenschaft pertinent und gehrigist, ohne einigen Mangel und Abgang sambt der Lobrief von der Unterthnigkeit der Annae Skaliczkin in originali zu unseren Hnden richtig empfangen haben. Derowegen thuen wir ber solchen Empfang und richtige Ausfolgung dieser ganzen und vlligen Verlassenschaft der Annae Skaliczkin seeligen Ihrer Magnicenz wohlernanten (titul) Herrn Rectorem und gantzen lblichen Academischen Magistratum der Kaiser- und Kniglichen CaroloFerdinandischen Universitt zu Prag oder wer sonsten in diesem Fall quittirens vonnthen hat hiemit und in Kraft dieses in bester Form Rechtens quittiren und liberiren, mit Verzicht, da bei oft erwehnter lblichen Universitt wie weiter nichts solcher Skaliczkischen Verlassenschaft halber zu praetendiren noch zu suchen haben, auch, weil wegen derselben nicht Ausfolgung vorhin von unterschiedlichen Partheien protestirt worden, wir uns dahero beide vor Einen und Einer vor beyde in solidum
zur Schadlohaltung erbieten und wieder jedermniglichs Anspruch wohlgedachte Universitt darumb jederzeit vertretten wollen und sollen. Inmassen wir uns in Kraft dieses hierzu verbinden mit Verpfndung aller unser Gabe und Guths, und Insonderheit unserer brgerlichen in der Alt Stadt Prag situirten Husern, auch da dieses mit Bewilligung eines lblichen Magistrats der Kniglichen Alten Stadt Prag in dero Stadt Bcher, wann es gleich ohne beisein unser geschehen solte, einverleibet werden mge, content und zu Frieden sein. Zu Urkhund dessen haben wir diese Quittung und Schadlohaltung nicht allein aigenhndig unterschreiben und mit unsern aufgedruckten Petschaften bekrftiget, sondern auch solches obbemelter Erbe George Milota wegen seines hierzu gegebenen vlligen ja Worths und consenses, wie auch die zu diesem Actu von einem lblichen Magistratu oftbesagter Kniglichen Alten Stadt Prag alles eies deputirte Herren Commissarii, die Wohledle Gestrenge Herr Nicolaus Joannes Eymer von Waltiow und
Herr Georg Johann Reiman von Riesenberg, beide Rathsverwandte der Kniglichen Alten Stadt Prag unterschrieben und mit Ihren Petschaften ausgefertiget. So geschehen Prag den 27. Novembris anno 1670.
L. S. Carl Screta Ssotnowsky von Zawoicz, von der seeligen Anna Skaliczkin executor testamenti mp. L. S. Johan Constantinus Kauimsky von Campobelli, Executor testamenti ut supra mp.
L. S. Niclas Johann Eymer von Waltershoffen in dem mp. L. S. Georg Johan Reiman zum Zeignus mp.
L. S. Ji Milota, posledn vle neboky Anny Skalick od n zzen ddic mp. TS
78

Zznam sporu Karla krty s Danielem Bekovcem ve vci uvn erbu a prediktu otnovsk ze Zvoic. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Protokol vejpovd, psah arelac, 16581668, sign. 1247, f.122r123r. Lit.: Nepublikovno.
Oznmen mezi urozenm panem Karlem krtou otnovskm z Zvoic z jedn a panem Danielem Bekovcem z strany druh. Ponvad urozen pan Karel krta otnovsk z Zvoic, mtnn Starho Msta praskho, obslajce ku prvu pana Daniele Bekovce, podobn mtnna nyn dotknutho Starho Msta praskho de edendis, to od nho uvajce, on mlo od nkterho asu erbu jemu a strejcm jeho, t i prediktu otnovsk z Zvoic od slavnch csav mskch a krlv eskch pedkm jeho nadanho, e by jak co v podpisch,
tak i kdy co do knih mstskch klsti a zapisovati dv, k nemalmu oznmench pana Karla krty, t strejcv a potomkv jeho praejudicium osobovati ml, by co v jistm od prva vloenm termnu, zdali z rodu a lineae Vavince Bekovce pochz a toho erbu a prediktu uvati me, dostaten prokzati, a pokud by toho provsti nemohl, pi nm takov uvn zamezen bylo, povyhledval. Kterto obesln jsouce pipomenutmu panu Danielovi Bekovcovi propjen a maje v asu prvy vymenm excepci svou sloiti, ten jest, e by obslka jeho nezala, vychzeti,
a dave se ven z rozepe o jin a k tto acti nepatc vci, exciprujce dilatorie, odpovdati povinen nebyl, vychzeti a toho obesln przdna se uiniti vynasnaoval. Prva pak Krlovstv tohoto eskho, e jak pvod povinen jest alobu svou ped prvem provsti, tak tak obvinn svou ped prvem pedloenou pinn aneb vejmluvou opodstatniti. A chtl-li by dilatorie exciprovati, m a povinen jest in [?] peremptoris odpovdati, v sob patrn zdruj a zavraj. Proe to se z prva vynachz, e tolikrte oznmen pan Daniel Bekovec na obesln pana krty svou patrnou
excepci, nechtce jeho za takovho pan krta uznati, ve dvouch nedlch pod zbhlch s prvodem sloiti m. kody pak a outraty z jistch pin mezi stranami na ten as se zdvhaj podle prva. Actum et publicatum in consilio Antiquae Urbis Pragensis feria tertia pridie sanctae Catharinae Virginis et Martyris, 24. novemb[ri] anno 1671. Consule domino Nicolao Eymer de Valtirzow. RT
79
Star Msto prask, 30. 1. 16736. 10. 1673

Spor mezi Karlem krtou a Danielem Jaromskm ze Strohmberka tkajc se nku poctivosti. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber appelationum 3, 16551670, sign. 1030, f.401r, 402r, 416r. Lit.: Nepublikovno.
Refor[matio] mezi panem Danielem Jaromskm a panem Karlem krtou Jmnem a na mst Jeho Milosti mskho csae, uherskho a eskho krle, pna pna ns vech nejmilostivjho praesident, vicepraesident a rady Jeho Milosti nad apelacmi na Hrad praskm zzen a usazen: na ta od prva Starho Msta praskho odeslan a odevzdan EDICE HISTORICKCH PRAMEN 307
zapeetn akta v tom postrannm sporu mezi Danielem Jaromskm apelujcm z jedn a Karlem krtou apeltem z strany druh, co se na sloen spisu odvodnho v hlavn rozepi z nku poctivosti dote, jak acta toho sporu to ve v sob eji obsahuj a zavraj. Povive s pilnost takto to oznmen na tm prv 7. dne msce z lta pominulho 1671 vyneen, napravuj a z prva
nachzej, e naddotknut Daniel Jaromsk tch pohledvanch akt nebo spis podn popis ve tech dnech ku prvu pednsti, vedle kterhoto jeho tehdej ptel prvn Jan astnej Kouimsk takov akta ve dvouch nedlch vydati. A kdyby se to uiniti spoval, tehdy skutenm vzenm k tomu pidrn bti, potom pak openej Daniel Jaromsk svj spis odvodn, t ve dvouch
nedlch pod zbhlch sloiti m podle prva, kody a outraty mezi vej dotenmi stranami, v tom sporu vzel, z jistch a hodnch pin se zvdhaj [!]. A co k apelac sloeno, to aby zase navrceno bylo. Tomu na svdom peet Jeho Milosti csaskou a krlovskou k tomu soudu obzvltn zzenou jest zapeetno. Actum na Hrad praskm po nedli septuagesima 30. dne msce ledna,
lta Pn estnctistho sedumdestho tetho. Frantz Voldich z Vchynic J[an] Vclav repl O tho pana Daniele Jaromskho a Karla krtu Slovutn a vzctn poctivosti ptel nm mil, netajme vm, e jsme sob ty mezi Danielem Jaromskm apelujcm z jedn a Karlem krtou z strany druh za pinou sloen spisu odvodnho zal akta pednsti dali a po vedlivm [!] poven pleejc prvn vymen vynesli, jeto vy nleit vyhlsiti, ano i v skutek
uvsti dti vdti budete. A ponvad od openho Daniele Jaromskho prvnj ptel jeho prvn Jan astnej Kouimsk in puncto praevaricationis navren jest, proto v t ppadnosti k vyhledvn pravdy ex officio dleji postupovati nm, pak toho nemn i z strany vydn tch akt po vyjit dvounedlnm ase, v ktermto Jan astn Kouimsk ty od naddotenho Daniele Jaromskho pohledvan spisy vydati m, ubezpelivou zprvu Vai uiniti nepominete. Dn na Hrad praskm 30. dne msce ledna lta Pn 1673. Frantz Voldich z Vchynic
J[an] Vclav repl Karel krta s Danielem Jaromskm Slovutn a vzctn poctivosti ptel nm mil, v em se k nm Karel krta za pinou inrotulrovn jist mezi nm a Danielem Jaromskm z strany druh pi prv vaem zal rozepe etrn uchz, z pleejcho spisu jeho vyrozumte. Pokud tomu tak jest, jak on suplikujc pedn, e ji tincte let doten rozepe trv a a posavad k skonen svmu nepichz, jmnem a na mst Jeho Milosti csask pna ns vech nejmilostivjho vm poroume, abyte
t rozepi beze vech dalch prtahv podn inrotulrovati dadouce, ji povili a potom strany spravedlivou vejpovd s vejhradou Jeho Milosti csask prva vrchnho podlili, pakli by v tom co jinho na pekce bylo, nm zprvu toho uinili. Dn na Hrad praskm 6. dne msce jna lta Pn 1673. Jan Frantiek Vrbna vicepraesident Jan Vclav repl RT
80
Star Msto prask, 3. 3. 167323. 11. 1673

Pokraovn sporu Karla krty ze Zvoic s Danielem Bekovcem ve vci uvn erbu a prediktu. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber appelationum 3, 16551670, sign. 1030, f.410r,420r. Lit.: Nepublikovno.
O Daniele Bekovce Slovutn a vzctn poctivosti ptel nm mil, dave sob piny odvoln Daniele Vojtcha Bekovce od toho pi prv vaem mezi nm z jedn a Karlem krtou z strany druh 7. dne msce bezna lta te pominulho 1672 vyneenho oznmen, kde o pozd sloenou excepci initi jest, nleit pednsti, po bedlivm veho poven vynachzme, e takov odvoln msta a prchodu mti nem, v kterto pin vedle du a prva jak dleji postupovati, vdti budete. Ponvad sice astji vidti jest, kterak skrze ku prvu ji pijat praesentrovan, pak zase stranm navrcen spisy, rozdln nedorozumn a nepodnosti povstvaj, proto by z toho budoucn selo a zbyten prtahov na zkrcen toliko spravedlnosti elc uvarovni bti mohli, zapoteb bude, aby podobn po vyjit termnu v den svten nebo jinch feri k adu Jeho Milosti csask purkmistrskmu
podv spisy stranm nikoliv zase zptkem navrcen, nbr pi prvnm potom na prv sedn dal v tom poteby jednan byly, co v budoucch ppadnostech na pozoru mti nepominete. Dn na Hrad praskm 3. dne msce bezna lta Pn 1673. Frantz Voldich z Vchynic J[an] Vclav repl Publ[icatum] 21. martii 1673 Daniel Bekovec Slovutn a vzctn poctivosti ptel nm mil, jako jest jeho csask a krlovsk Milost krl a pn, pn ns vech nejmilostivj na pedchzejc poslunou zprvu a zdn nae v pin Daniele Bekovce za zdvien toho proti nmu zaraenho sclnho procesu a opaten jeho na poctivosti ponen a pokorn proscho pi tm prvnm procesu zanechati a nm pitom skrze obzvltn reskript pod datum v Laxenburku 3. dne msce ervna lta ptomnho 1673 milostiv poruiti ril,
abychme dotenmu Bekovcovi na doveden oznmenho procesu ukzati, ano i co dle, kde nle a zapoteb bude, intimrovati nepomjeli, jak v tom Jeho Milosti csask nejmilostivj vle a intenc skuten naplnna byla, proe vedle toho sebe i strany, jich se tu dote, zpraviti a dleji v tom vedle du a prva jak postupovati, vdti budete. Dn na Hrad pra[skm] 17. dne msce ervna lta Pn 1673. Frantz Voldich z Vchynic J[an] Vclav repl O Daniele Bekovce a Karla krtu Slovutn a vzctn poctivosti ptel nm mil, jako jest Jeho csask a krlovsk Milost krl a pn ns vech nejmilostivj suplikac Daniele Bekovce, mtnna Novho Msta praskho, n on za restituci in integrum contra lapsum fatalium k sloen excepc v t pi, kterou s Karlem krtou za pinou prediktu otnovsk z Zvoic, t
erbu vladyckho pi prv naem trp, ponen d, nm odeslati a pitom skrze obzvltn psan sv pod datum v Vdni 28. dne msce ervna lta dochzejcho nejmilostivji poruiti ril, abychme, vyrozumjce v tom stranu odpornou, veho bedliv povili a na to na kancel Jeho Milosti krlovskou eskou dvorskou zprvu s dobrm zdnm uiniti nepomjeli. I aby se tomuto Jeho Milosti csask nejmilostivjmu nazen povinn zadosti stalo, proe te includrovanou suplikaci tho Daniele Bekovce s jistm termnem stran jeho odporn propjiti a nm potom to ob [!] s pipojenou zprvou va, jestli by jste co v tom k pipomenut mli, odeslati nepominete. Dn na Hrad praskm 23. dne msce listopadu lta Pn 1673. Jan Frantiek hrab z Vrbna, vicepraesident J[an] Vclav repl RT
81

Karel krta uveden jako jeden ze svdk na svatb Konstantina Vilma Franka z Hohenberka a Konstancie Leopoldiny, dcery male Fabina Harovnka ze Sferynu. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika oddanch, 16521704, sign.HVO1, p.629. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 33.
Aprilis 23. copulati sunt matrimonio praemissis in facie ecclesiae dominus Constantinus Wilhelmus Francken de Hohenberg cum honesta Virgine Constantia Leopoldina, domini parentis Fabiani Harovnik a Sferen,
c[ivis] A[ntiquae] U[rbis] P[ragensis], testes dominus Mathias [?], dominus Joannes Severinus Dirix, dominus Carolis Screta, domina Anna Dirixova, p[ater] Wenceslao a Sancto Alberto. RT
82
s. l., 15. 2. 1674

Seznam dluh hrabte Antonna Pankrce Gallase, podle nho si od krty v roce 1671 pjil 900 zlatch. Sttn oblastn archiv vLitomicch (poboka Dn), fond Historick sbrka (rodinn archiv) Clam-Gallas, Gallas Familienakten, Dluhy Antonna Gallase, 16611674, inv. . 1450, kart. 417. Lit.: Nepublikovno.
16611674, Schulden des Anton Grafen von Gallas Nach eissigen Nachsuchen bey der Knig[lichen] Landtafel im Knigreich Bh[eim] in denen grern Schuldverschreibungs Quatern, allwo
alle Schuldobligationes einverleibet werden, seind nach folgende specicirte von dem Hoch und Wohlgebornen Herrn Herrn Antonio Pancratio Rudolpho des Heil[igen] Rm[ischen] Reichsgrafen von Gallas aufgerichte Schuldverschreibung bi auf heutig
unten gesetztes Datum befunden worden, wie folget. Herrn Carl Screta de dat[o] oblig[ationis] 8. Aug[usti] 1671 Hypotheca Anfalles vermgen in 2 Jahren zue bezahlen 900 Florin RT
83

Karel krta vyplc Vclavu Rosovi (otci sv snachy Albty) 1000 zlatch, kter mu postoupil jako dluh od Vojtcha Hada z Prosee. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber obligationum . 7, 16531674, sign. 2257, f.332r. Lit.: Nepublikovno.
Vojtch z Prosee a Pelertejna dluen Vclavovi Rosovi, ddicm a budoucm jeho 1000 zlatch rnskch V[clavu] Rosovi [In margine:] Vclav Rosa piznal se, e tch tisc zlatch rejnskch, kter sob na dom nronm na Tarmarce a Koneovic ulici lecm, od starodvna EDICE HISTORICKCH PRAMEN 309
U Porybnch eenm, m postoupil jest panu Karlovi krtovi otnovskmu z Zvoic s ourokem od jminulho svatho Havla lta 1673 bcm na nho pana Karla krtu, ddice a budouc jeho vechno a cel sv prvo pln pevozuje a pen. A to proto, e jest on pan Karel krta proti takovmu postoupen jemu panu Vclavovi Rosovi tisc
zlatch rejnskch hotovch odvedl a vyetl. 24. 2. 1674 Pan Veronika po neb[otku] panu Karlovi krtovi otnovskm z Zvoic zstal vdova pijala od pana Jindicha Krytofa Klusa pi Jeho Milosti csask krlovskm ouad berninm na Hrad praskm
registrtora jeden tisc zlatch od osoby sv i na mst dt svch a ddicv po dotenm panu Karlovi krtovi zstalch kvituje a hypotku z knh mstskch propout a kasruje nyn i na asy budouc a vn 29. 10. 1674 RT
84

Karel krta pohben v kostele sv. Havla do hrobky ped oltem Panny Marie. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika zemelch, 16451731, sign. HV Z1, p.205 (novodob paginace tukou). Lit.: RYBIKA 1869, s. 10; PAZAUREK 1889 (edice), s. 17, 4; BERGNER HERAIN 1910, s. 10; NEUMANN 1974, s. 48; NEUMANN 2000, s. 116117.
1674 Augustus 1. sepultus est in crypta[m] B[eatae] M[ariae] ante altare B[eatae] M[ariae] V[irginis] dominus Carolus Screta famosissimus pictor. RT
85
s. l., 1675
Mlnick mstsk rada ukonuje spltku dluhu, kter mla vi Karlu krtovi, a kter splcela kadoron ve dvou termnech po 35 zlatch. Nrodn archiv, Star manipulace, sign. M 28/36, inv. . 2209, . k. 1472. Lit.: KILIN 2011. TS
86
Nov Msto prask, 12. 3. 1686

V kostele sv. Jindicha na Novm Mst praskm pohbena Veronika krtov, rozen Grnbergerov, manelka Karla krty. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Jindicha, Matrika zemelch, 16791699, sign.JCH Z6, p.176. Lit.: BERGNER HERAIN 1910 (edice), s. 10; NEUMANN 1974, s. 48.
Martius 1686 12. [Pohbena] urozen pan Veronika krtov, dlouh as ji vkem sel, od Modrho lva z Koskho trhu. RT
II. Dokumenty k dlu Karla krty
87
1641
Bohuslav Balbn zmiuje v souvislosti s postavenm kostela zasvcenho sv. Janu Nepomuckmu v Nepomuku u Plzn vydn knihy Fama Posthuma (1641) od jezuity Jiho (Feruse) Plachho st. vybaven ilustracemi od Karla krty. Bohuslaus Balbinus, Miscellanea Historica Regni Bohemiae DecadisI.LiberIV.Hagiographicus, seu Bohemia Sancta, Continens Sanctos et Beatos Bohemiae, Moraviae, Silesiae, Lusatiae, [], Pragae 1682, s. 106. Lit.: Petra Zelenkov, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 372373, . k. IX.1
Nostra memoria Ilustrissimus dominus Franciscus de Sternberg Nepomuci dominus, R[everendo] P[atre] Georgio Fero Soc[ietate] Jesu incitante, Sacellum hoc vetustate labascens totum dirui iussit, et novam, eamque perelegantem ecclesiam B[eati] Joannis Nepomucensis honori
magnis sumtibus exstruxit. Benedici ecclesiam illam permisit Ernestus Archiepiscopus Pragensis, et Cardinalis per alios, cum ipsemet per morbum venire, et consecrare non posset. In altari summo hujus templi B[eati] Joannis imago imago radiata conspicitur, atque in veneratione
habetur; per eam novi templi caussam an[no] 1641 R[everendus] P[ater] Georgius Ferus Soc[ietatis] Jes[u] librum edidit, quem Famam Posthumam B[eati] Joannis Nepomuceni inscripsit; in eo libro, elegantibus imaginibus, summo pictore Carolo Screta Pragensi praebente operam,
vitam et mortem B[eati] Joannnis, brevissimis titulis triplici idiomate, Latino, et Bohemico, et Germanico comprehendit. V
88
Nov Msto prask, (kolem 1641)

Zprva o proveden Svatovclavskho cyklu a patncti podobizen vynikajcch len du bosch augustinin Karlem krtou pro kovou chodbu konventu bosch augustinin Na Zderaze na Novm Mst praskm; Karel krta je honorovn 50 zlatmi za obraz (zatmco ostatn mali pouze 32 zlatmi). Nrodn archiv, Archivy zruench klter, Annales Monasterii S.Wenceslai Eremit[arum] Discal[ceatorum] S[ancti] P[atris] Augustini ab Anno 1623 usque ad Annum 1659 (sepsno 1659), inv..2450, rkp.9 (dve 3479), f.23i/r,v (zpis kletm 16411644). Lit.: MAL 1948, s. 91; DVORSK 1966, s. 305306; NEUMANN 1974, s. 6566.
Quoad fabricam monasterii fuerat quidem illa ruditer quantum ad muros eo usque perfecta. Deerat tamen eidem adhuc ultima aliorum articium, ad ultimum complementum, in plurimis locis maxime in inferiori claustri ambitu, in dormitorio versus meridiem, in hortis etc. Igitur huius triennii P[ater] Prior ante omnia claustrum complevit quadrilaterum, ita ut singulis fornicis arcubus muratis, corresponderent singulae rotundae seu arcuatae fenestrae viterae [!], quarum singulis iterum e regione fuerunt oppositae, totidem EDICE HISTORICKCH PRAMEN 311
etiam arcuatae tabuluae articiosae, seu imagines pictae, 30 numero, ab insigni artice domino Carolo Screta pleraeque depictae. Pretium singularum ex his a domino Screta elaboractis pervenit ad 50 orenorum ab aliis depictae 32 orenorum singulae constabant. Quae omnes, totam Sancti Wenceslai Bohemiae Patroni, et olim Ducis Martyris vitam, pulcherrime adumbrantes, mire exornant totum claustrum et ingredientes extraneos magna admiratione suspensos detinent. Rursum inter fenestras in columnis intermediis duorum
claustri laterum, collocatae sunt 15 aliae minorem tabulae quadratae, eb eodem praefato celebri pictore domino Screta articiose depictae, veras effigies primorum nostrae Italiae Congregationis virorum illustrium repraesentantes. V[enerabilis] G[eneralis] V[enerabiles] P[atres] Andreae Dicz, Andreae a Sancto Job, fundatoris socii nostri illustres ordinis, Augustini Mariae a S[anctissim]a Trin[itate] primi Vicarii Generalis, P[atris] Joannis Pauli a Sancto Nicolao, P[atris] Juliani a Sancta Maria, P[atris] Jacobi a Sancto Felice,
P[atris] Simeonis a Sancta Cruce, P[atris] Vincentii a Jesu Maria, P[atris] Joannis Baptistae a Jesu Maria, P[atris] Joannis a Sancto Guilelmo, P[atris] Cypriani a Sancto Martino, Patris Pauli a Sancto Joanne Evang[elista], Fratrum Bernardi, bini Zachariae Conversorum (horum virtutes vide in Eremo Sacra Augustiniana nuper authore P[atre] Mauritio a Sancta Maria vulgata typis. V
7 Pvodn patrn 30 orenorum, pepsno na 32.
89

Zprva o Svatovclavskm cyklu a podobiznch augustininskch eholnk v ambitu augustininskho kltera Na Zderaze na Novm Mst praskm; zmnno je navc shldnut maleb csaem Ferdinandem III. (stalo se tak roku 1646 v ptomnosti krle Ferdinanda IV.). Nrodn archiv, Archivy zruench klter, Liber primus Annalium Nostri Excalceato-Augustiniani Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, et Patroni Regni Bomiae, In Neo-Urbe Pragena Supra Zderas Situati Ab Anno partae Salutis MDCXXIII ad Annum usque MDCXLII Complectens. [] AFratre Severino aSancta Anna Ordinis Eremit. Fratrum Discal. Sancti P.N.Augustini Sacerdote Professo (sepsno kolem 1749), inv . 2451, rkp.10 (dve 3480 a), f.258259 (zpis kroku 1641). Lit.: MAL 1948; DVORSK 1966; NEUMANN 1974, s. 6566.
Igitur sub hoc Prioratu Reverendus Pater Prior [i.e. P. Aegidius a Sancto Joanne Baptista] ante omnia claustro quadrilatero complementum dedit, ita ut singulis fornicis arcubus murali opere extructis responderet singulae semirotundae, seu arcuate speculares fenestrae, quarum singulis iterum e regione intra arcus fuerunt oppositae in forma hemcycli totidem tabulae arte pictoria vitam Titularis, et Tutelaris Patroni Divi Wenceslai Ducis et Martyris Inclyti referentes ab insigni Magistro domino Carolo Screta potiori ex parte elaboratae. Sunt autem numero triginta duae,
quae structuram claustri mire exornantes oculos spectantium animis ad pietatem non parum accensis vehementer rapiunt, quarum unaquae 30 orenorum constat: Screta tamen suas eduxit ad 50 orenorum usque. Unde Augustae memoriae Ferdinandus III. Imperator, dum quadam vice Caesarea Sua praesentia interiora subiret monasterii, videns claustrum, et singulas imagines contuens, uti erat non imperitus huius artis, in aliorum opera levem vibrabat palpebram, at picturis Scretae xo pede, ac lumine inhaerens manu articis cognita hoc elogium Patri Priori sese
comitanti idiomate teutenico dixit: Screta est bonus pictor, sed curati sibi bene solvi: rursus inter fenestras in epystiliis, seu capiculis pilarum concamerationes sustentantium occupabant duo claustri latera, quindecim aliae minores tabulae quadratae penicillo itidem Scretae excellenter depictae, quae dimidias veras tamen effigies primorum nostrae Italicae Congregationis virorum illustrium exhibebant, uti sunt Patris Andreae Dicz, Patris Andreae a Sancto Job, Patris Augustini Mariae a Sanctissima Trinitate primi Vicarii Generalis, Patris Joannis Pauli a Sancto
Nicolao, Patris Juliani a Sancta Maria, Patris Jacobi a Sancto Felice, Patris Simeonis a Sancta Cruce, Patris Vincentii a Jesu Maria, Patris Joannis a Sancto Quilelmo, Patris Cypriani a Sancto Martino, Patris Pauli a Sancto Joanne Evang[elista], Fratris Bernardi, et fratris Zachariae Conversorum, qui omnes virtutibus non vulgaribus exculti haud obscuram post se opinionem sanctitatis reliquere, ut nos trahant in odorem unquentorum suorum, modo sit, qui currere velit. V
8 Viz studie tpna Vchy vtto knize.
90

Zprva o kryptoportrtech zderazskho augustinina bratra Jindicha od sv. Petra a pevora kltera Jiljho od sv. Jana Ktitele (Daniela Vclava Himmelsteina z Velechova) na lunet Sv. Vclav dv vysvtit kostel sv. Vta ezenskm biskupem sv. Wolfgangem visc v ambitu zderazskho kltera. Nrodn archiv, Archivy zruench klter, Liber secundus seu Continuatio Annalium ExcalceatoAugustiniani Nostri Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, ac Patroni Regni Bomiae, In Neo-Civitate Pragensi Supra Zderas Situati ab Anno Partae Salutis MDCXLII ad Annum usque MDCLXIII Complectens. [] AFratre Severino aSancta Anna Ordinis Eremit. Fratrum Discal. S.P.Augustini Sacerdote Professo (sepsno 1749), inv. . 2452, rkp.11 (dve 3480 b), f.218 (zpis kroku 1658). Lit.: Nepublikovno.
Eius [i.e. Fratris Henrici a Sancto Petro] effigiem verissimam infra in claustro videre est inter vitam Sancti Venceslai in illa imagine, qua t dedicatio ecclesiae Sancti Viti per
Sanctum Wolfgangum Ratisbonensem Prosulem [!], in qua pariter Patris Aegidii effigies cernitur ad perennem merito eorum memoriam. V
312 DOKUMENTY K DLU KARLA KRTY
91

Karel krta namaloval pro olt kaple Boho hrobu pi augustininskm kltee Na Zderaze, postaven nkladem nejvyho psae Krlovstv eskho Krytofem Wratislavem z Mitrovic ( 1645), obraz Oplakvn, toti Matky Bolestn se sv. Janem Evangelistou a dvma Mariemi. Nrodn archiv, Archivy zruench klter, Liber primus Annalium Nostri Excalceato-Augustiniani Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, et Patroni Regni Bomiae, In Neo-Urbe Pragena Supra Zderas Situati Ab Anno partae Salutis MDCXXIII ad Annum usque MDCXLII Complectens. [] AFratre Severino aSancta Anna Ordinis Eremit. Fratrum Discal. Sancti P.N.Augustini Sacerdote Professo (sepsno kolem 1749), inv. . 2451, rkp.10 (dve 3480a), f.260 (zpis kroku 1641). Lit.: MAL 1948; DVORSK 1966; NEUMANN 1974, s. 6566.
Eruebantur similiter fundamenta Sacelli Domini Sepulchri ad calcem ecclesiae hortum versus expensas potiores suppeditavit in hoc pium opus Illustrissimus dominus dominus Christophorus Wratislav Supremus Regni Scriba, qui pro foribus huius sacrae aediculae cryptam sepulchralem cadaveri suo condendo posuit, et non diu post, dum sacello
suprema manus imposita fuisset, vita functus in eam est positus. Sola imago Virginis Dolorosae cum suis assectis Joanne, et Magdalena Dilectis Domini, ac alia Maria arae sepulchri superposita domini Scretae penicillo scite efficta 60. aureos e crumena Wratislaviana eduxit. V
92

Karel krta dostal zaplaceno 60 zlatch za obraz [Matky Bolestn se sv. Janem Evangelistou a dvma Mariemi] pro kapli Boho hrobu pi augustininskm kltee Na Zderaze. Nrodn archiv, Archivy zruench klter, Annales Monasterii S.Wenceslai Eremit[arum] Discal[ceatorum] S[ancti] P[atris] Augustini ab Anno 1623 usque ad Annum 1659 (sepsno 1659), inv..2450, rkp.9 (dve 3479), f.23i/v (zpis kletm 16411644). Lit.: Nepublikovno.
Screta 60 orenorum pro imagine Sancti Sepulchri soluit. V
93
Nov Msto prask, (kolem 1641, resp. 1645)

Hejtman Praskho hradu Jan Karel Pchovsk z Pchovic pispl 50 zlatmi na jeden z obraz Svatovclavskho cyklu v ambitu augustininskho kltera Na Zderaze; jeho dcera Anna oe objednala u Karla krty pro peds (atrium) kaple Boho hrobu tamt velk obraz Sv. Ma Magdalna s Kristem zahradnkem (Noli me tangere). Nrodn archiv, Archivy zruench klter, Liber primus Annalium Nostri Excalceato-Augustiniani Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, et Patroni Regni Bomiae, In Neo-Urbe Pragena Supra Zderas Situati Ab Anno partae Salutis MDCXXIII ad Annum usque MDCXLII Complectens. [] AFratre Severino aSancta Anna Ordinis Eremit. Fratrum Discal. Sancti P.N.Augustini Sacerdote Professo (sepsno kolem 1749), inv. . 2451, rkp.10 (dve 3480 a), f.63 (zpis kroku 1645). Lit.: Nepublikovno.
Nec ommittendus est hic Illustrissimus, ac Generosissimus heros dominus Carolus Prichovsky Arcis Pragensis Praefectus, et postea unius legionis Croatarum Ductor, qui praeter alia etiam suggesti novi articiose sculpti, et picti author fuit, et 600 orenos in sculpturam, et picturam impendit, unamque ex imaginibus Sancti Wenceslai in ambitu conventus pretio 50 orenorum, et alteram Sancti Patris Augustini in ecclesia posuit. Non dissimilem marito sese exhibuit eius domina
consors nata Pisniciana, quae nostro monasterio domum donavit: et laudabiliter parentum vestigia legens lia Anna Sophia ornatum sacrum pro altari Sanctae Annae haud vulgarem, et magnam imaginem Sanctae Mariae Magdalenae cum Christo hortulano in Atrio Sacri Sepulchri ab egregio, ac famoso pictore Carolo Screta coloribus expressam eri iussit. V
94
Mal Strana, 31. 12. 1644

Karel krta dostal zaplaceno za namalovn dvou oltnch obraz Nejsvtj Trojice a Nanebevzet P. Marie pro chr kostela sv. Tome augustinin-poustevnk na Mal Stran celkem 200 zlatch. Nrodn archiv, Archiv esk provincie augustininskho du, Diarium exitus Monasterii Pragensis S.Thomae Tempore R.P.SS.Theol. Doct. et Magistri fratris Angelici de Tapparellis [16371665], inv..142, sign. IIc 7, f.115r. Lit.: MATJKA 1896, sl. 121; NEUMANN 1974, s. 46.
31. [Decembris 1644] Erecta fuere duo altaria latis magna in choro ecclesiae, unum S[anctissi]mae Trinitatis aliud B[eatae]
Virginis Assumptae: pro iis haec fuere expensae: [] Domino Carolo Scretae pictori pro imaginibus orenorum ducenti. V
95
Mal Strana, 1644

Karel krta namaloval obraz Ukiovn s P. Mari a duemi v oistci pro olt kaple Bratrstva zemelch v kostele sv. Mikule na Mal Stran za 200 zlatch, zaplacench z odkazu zemskho mstopsae ryte Zdeka Jeovskho z Lub ( 1645). Nrodn archiv, Nboensk bratrstva, Pamtnice duikovho bratrstva pi kapli sv.Barbory kostela sv.Mikule na Mal Stran, sign,XVII/57, f.68, kart. 133. Lit.: tpn Vcha Sylva Dobalov, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 210211, . k. V.2.
Perillustris dominus n[omen] n[escio] Loubsky Eques alius sepulturae haberet, in crypta Sacelli Defunctorum pro altari illius contulit
300 orenorum ex qua pecunia imago Crucixi altaris curata est, et soluta domino pictori Carolo Screta 200 orenorum. V
9 Kidentikaci dontora viz Oulkov 2010, s. 1223.
96
Praha 29. 8. 5. 11. 1646

Vytovn prac na castru doloris pro Annu Marii panlskou, manelku csae Ferdinanda III. Nrodn archiv, Star manipulace, inv. . 1580, sign. K1/33, Smrt csaovny Marie, manelky FerdinandaIII., kart. 1053. Lit.: NOVOTN 1946, s. 76; POPELKA 1994, s. 43, 116.
Prag den 29. Augusti a[nno] 1646 Rentmeister und Gegenhandler Anstat und im Nahmen Hchstg[edachter] Ihrer Mayestt unsers Allerg[n]d[ig]sten Herren befehlen wir euch hiemit ihr wollet dem Carl Screta Mahlern weg[en] Mahlung des castri doloris fr Ihr Mayestt die verstorbene Kayserin Glorwrdigster Gedchtnis in Abschlag des mit ihme getrofenen Accords fr diemahl 50 Floren reinisch gegen richtiger Quittung dargeben und bezahlen. [?] Kempink mp. Hochlbliche Knigliche Bhembische Camer, gndig hochgebietende Herrn hierbey berreichen Euer Gn[a]d[en] ich nochmale in gehorsamb eine particular Verzaichnu de einigen Costens, was das castrum doloris, welches den 6. Septembris unlengst abgelaufenen [1]646 Jahrs in der Kniglichen Prager Schlo Thumbkirchen fr Ihr Mayestt, die in Gott ingst abgeleibte Rmischen Kayserin Mariae hochster[melter] Andenkens aufgerichtet worden gestanden und belauft sich, wie hierbey EDICE HISTORICKCH PRAMEN 315
zu sehen in allem auf 1172 Floren, 4 Kreuzer, 3 Denarii, dieweil dann die Parteyen (augenomben Herrn Festa so noch nit gar contentirt) von den jenig[en] Geld, welche auf Euer Gnaden gndige Verordnung gegen meinen Interimsscheinen ich au dem Kniglichen Bhmischen Rentambt empfangen durch mich cauer de Herrn Scretae bezahlt worden, worber ich dero Quittungen in Handen und nun solche alweg zu Herrn Rentmaisters Verraitung, damit es den Partayen knnen frgeschrieben und etwan doppelte Bezahlung verhtet werden, gehren. Al gelanget an Euer Gnaden mein gehorsambes Bitten, sie geruhen bemeltem Herrn Rentmaister per decretum gndig anzubevehlen, da er sowohl diese particular Verzaichnu nach Raticirung solcher sambt Quittungen, al auch da Crnungs particular nebens aller Parteyen Quittungen und taxirten Handwerks auzgen (in maen die Buchhalterey hiebevor in ihrn Euer Gnaden eingeraichten Guetachten dahin gangen), zu seiner Verraittung von mir der Ordnung nachbernehme und meine Interimsschein hergegen auhndigen lassen wolle, wie es nun an sich selbsten billich und die unumgngliche Notturft erfordert, al thue
zue dem Gnaden ich mich gehorsam empfehlen. Euer Gnaden gehorsambster Adam Gottfried Kuhr mp. Prag den 22. Octobri 1646 Rentmeister und Gegenhandler Demnach Carl Screta Mahler wegen des fur Ihrer Mayestt die verstorbene Kayserin glarwurdigster Gedachtnus iungsthin aufgerichten castri doloris noch 50 Floren reinisch bey den Euch anvertrauten ambt zu fordern und hiervon Ihrer Kayserlichen Mayestt Bauschreiberey des Kniglichen Prager Schlo Adamen Gottfrieden Khuer von Kuhrbach 13 Floren wegen dargegebnen Holcz dem Zimmerman, wegen verrichtern Arbeith 15 Floren, dem Hoffuhrman wegen der Fuhren 10 Floren reinisch, die ubrige 12 Floren ermelten Screta gegen allerseits Quittung zu bezahlen verwilliget worden. Als befehlen anstat und im Nahmen mehr hchstermelte Kayserlichen Mayestt wir euch hiemit Ihr wollet obner standener maen ermelten Khur angeregte 13 Floren, dem Zimmerman 15 Floren, dem Hoffuhrman 10 Floren und die ubrige 12 Floren dem Screta gegen allerseits richtiger Quittung dargeben und bezahlen. So euch hier auf
kunftig Beyraittung fur quit gelegter passiret werden sollen. Prag den 5. Novemb[ri] anno 1646 Rentmeister und Gegenhandler Demnach Carolo Screta Mahlern wegen Verfertigung des in alhiesiger Kniglichen Prager Schlokirchen fr Ihre Mayestt die verstorbene Kayserin glorwrdigster Gedchtnus jungsthin aufgerichten castri doloris von hchster[melter] Ihrer Mayestt Haubtman dero Herrschaft Podiebrad 200 Floren gegen hiebey verwahrter original Quittung bezahlt worden. Als befehlen anstat und im Nahmen mehr hchster[melter] Kayserlichen Mayestt wir euch hiemit, ihr wollet ermelten Screta Quittung ber angeregte 200 Floren anstat baaren Gelts annehmen und dem Haubtman berhrter Herrschaft Podiebrad hierber gebhrent bescheinigen und es al eine Herrschaft Geflligkeit per Empfang und Augab, wie Ihr recht zuthuen wisset per Empfang und Augab in Raittung einschriben. So euch kunftig fr [?] gelegter passiret werden solle. RT
97
[Praha], 1. 9. 1646
Proplacen prac na castru doloris pro Annu Marii panlskou, manelku Ferdinanda III. Sttn oblastn archiv vPlzni (poboka Nepomuk), fond Rodinn archiv falknovsk vtve Nostitz-Rieneck 13641945, inv. . 34, sign. DD4edn spisy eskho mstodritelstv 16171721, kart. 6. Lit.: NOVOTN 1946, s. 76; POPELKA 1994, s. 43, 116; Radka Tibitanzlov, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 595, . k. XVI.16.
Den 1. Septembri 1646 dem Herrn Rentmeister 4 Mntzzettel geben, so augetragen jeden 2 Mnztzettel 1376 Florin 767 Florin 175 Pfund weie Wachskerzen zue 42 Kreuzer thuet 122 Florin, 30 Kreuzer 1000 Elln Tuch zue 14 Kreuzer Dem Hofglaser fr Trad, Schrauben, Paumbwoll, die Lampen zue hencken und dieselben zu versorgen, von jeder 6 Kreuzer thuet von 500 Florin, 50 Kreuzer
Centen oder 60 Pfund Paumbhl, 4 Lot zu jeder Lampen per 14 Florin Item dem Schneider 10 Florin Summa 429 Florin, 50 Kreuzer Der Hofglaser begehrt 20 Florin, in Abschlag Item der Schneider 10 Florin Sambt 10 Florin, ist es 429 Florin, 30 Kreuzer Vor das castrum doloris dem Mahler Screta 550 Florin RT
98
Praha, listopad a prosinec 1648

Karel krta zhotovil na dost csaskho generla Christopha Buchheima kresebnou pedlohu pro grack portrt jezuitskho knze Jiho Plachho, obrnce Prahy ped vdy roku 1648, kter vyryl zderazsk augustinin bratr Jindich od sv. Petra. Lit.: BREVIS RELATIO 1910, s. 8385. 12. [Novembris 1648] Solennes exequiae in Tejnensi ecclesia pro domino colonello Czabelicky ab hoste in assultu generali vulnerato et mortuo; plurimae missae pro illo lectae. Propria effigies P[atris] Plachi a domino Screta missa ad fratrem Henricum, ut illam aere sculpat expensis domini comitis Buchaimii generalis, qui heri in Austriam discessit. Epigraphia illius Patri est talis: R[everendus] P[ater] Georgius Franciscus Plachi e Soc[ietatis] Jesu Budvicensis in obsidione Pragae defensor patriae, pater juventutis Academiae a[nno] 1648 staturae 6 pedum et 5 digitorum. 15. [Novembris 1648] Sculpitur aere a fr[atre] Henrico ad requisitionem et expensas Illustrissimi domini comitis Bucheimii generalis P[atris] Plachi cum tali epigraphe: R[everendus] P[ater] Georgius Franciscus Plachi e Soc[ietatis] Jesu Budvicensis defensor patriae, pater juventutis Academiae in obsidione Pragae a[nno] 1648, aetatis 43, staturae 6 pedum et 5 digitorum. Symbolum ejus est: dulce et decorum est pro deo et patria mori. 6. [Decembris 1648] R[everendus] P[ater] rector collegii Soc[ietatis] Jesu Sancti Clementis misit P[atrem] Hencelium, concionatorem germanicum, petendo laminam, in qua sculpta fuit effigies P[atris] Plachi a nostro fr[atre] Henrico, promittens se velle eam solvere, modo non amplius ad usum impressionis convertatur, sequi inde multa inconventia etc. Responsum eam non esse amplius prae manibus, sed missa Ilustrissimo domino comiti Buchaimio generali, qui curavit sculpi et solvit laborem. V
99

Karel krta dostal zaplaceno za namalovn oltnho pltna Ukiovn 150 zlatch pro cyriack kostel sv. Ke Vtho na Starm Mst praskm (rovn tak Antonn Stevens za obraz Nanebevzet Pn). Nrodn knihovna R, Sbrka rukopis astarch tisk, Johann Carl Rohn, Ianus Bifrons respectans praeteria, asens praesentia prospiciens futuris seu Liber Archivi Primus Sanctae Crucis, sign.VII A10 a, f.85v (zpis kroku 1652). Lit.: KON 1968, s. 175.
Hoc anno accesserunt ecclesiae Sanctae Crucis duo notabilia altaria, Crucixi videlicet, et Ascensionis Domini, antehac enim tantum penes majorem Aram unum, alterum non tam altaria, quam altariola (ut in ratiociniis woltariciky vocantur) exstabant. In haec dua altaria dominus Praepositus ex nervo a domina Lecanska proveniente egregios
sumptus fecit, et hoc anno integre exsolvit. Sculptori dati sunt pro utraque ara 240 orenorum domino Carolo Screta pictori praeclaro pro imagine Crucixi 150 orenorum, domino Antonio Stephano Steinfels pictori pro imagine Ascensionis Domini 150 orenorum. V
100
Svat Hora u Pbrami, ervenec 1654

Dva zznamy v diriu jezuitsk rezidence na Svat Hoe o navtv Karla krty v doprovodu hrabte Bernarda Ignce Boity z Martinic poutnho msta za elem namalovn obrazu milostn marinsk sochy a navren skky (tabernaculum) pro jej pechovvn. Nrodn archiv, dov archiv redemptorist, Diarium Residentiae in Sacro Monte a 24. Augusti Anno 1647 usque ultimam Decembris 1669, inv. . 104, sign. P7, f.123. Lit.: KOPEEK 2002, s. 165166 (publikovno s nepesnostmi).
18. [Julii 1654] Adduxit etiam secum Excellentissimus Comes Carolum Scretam primarium et celeberrimum pictorem regni, hunc data opera evocavit Praga, ut statuam miraculosam B[eatae] V[irginis] in Sancto Monte effigiaret et ut elegans aliquod tabernaculum pro eadem statua B[eatae] Virginis delinearet. Sumptus dabit ipsemet Excellentissimus Comes.
19. [Julii 1654] Dominica VIII. post Pent[ecostem] peregrini Excelentissimus Dominus Comes de Martinitz (titulus) ab hesternis vesperis cum tota sua aula. Haec Dominica tertio suam devotionem in honorem Sanctissimae Trinitatis et Beatissimae Matris peregit, promisit se curaturum elegans tabernaculum pro statua miraculosa Beatae Virginis Mariae. Hodie
etiam summo mane dominus Carolus Screta celeberimus pictor caepit effigiare B[eatam] Virginem nostram et ob hoc data opera evocatus est Praga ab Excellentissimo Domine Comite de Martinitz Supremo Regni Purgravio. V
101
Svat Hora u Pbrami, ervenec 1654

Zprva z rukopisnch djin Svat Hory o pobytu Karla krty a hrabte Bernarda Ignce Boity z Martinic tamt ve dnech 18. a 19. ervence 1654 za elem namalovn obrazu milostn marinsk sochy a navren skky (tabernaculum) pro jej pechovvn. Nrodn archiv, dov archiv redemptorist, Synopsis historiae sacromontanae ordine annorum digesta (sepsno roku 1679), inv. . 113, sign. P131, f.37. Lit.: KOPEEK 2002, s. 165166 (publikovno s nepesnostmi).
Julii 5. [1654] Excellentissimus Dominus Burgravius Regni Bernardus Comes a Martinitz. Ejusdem 18. iterato adfuit et adduxit secum dominum Carolum Scretam illum inter celeberrimos aevi sui Apellem eo ne,
ut statuam B[eatae] V[irginis] effigiaret. Sequenti mox die opus aggressus, omnem artem impendit, stando, sedendo multis continue horis ad lineas omnia revocando. Sed tamen consumpsit, non tangendo. Qui alias
picturae gloria ac potissimum repraesentanda, quam proposuit cuiuslibet effigie, felicissimus habebatur. Juxta se posita utraque imagine, picta damnata est uno ore ab omnibus. Prototypon est contra ipsum
pro se approbatum. Illa autem imago a domino Screta transpicta est illa ipsa, quae in valva tabernaculi lateralis B[eate] V[irginis] intra fornicem quasi situata visitur. V
102
Svat Hora u Pbrami, 1654

Bohuslav Balbn v knize o milostn soe Panny Marie na Svat Hoe u Pbrami l krtovy nesnze pi malovn obrazu podle milostn sochy. Bohuslaus Balbinus, Diva Montis Sancti seu Origines et miracula magnae Dei hominumque Matris Mariae, in Sancto Monte Regni Bohemiae, ad Argentifodinas Przibramenses, quotidiana populi frequentia, et pietate, in statua sua mirabili, aditur, et colitur:V.libris comprehenda, Pragae 1665, s.127128. Lit.: KOPEEK 2009, s. 164165.
(Car[olus] Scr[eta]) Praga unum aliquem misit, antiquis pictoribus parem, virum apud nos genitum, sed orbi et urbi notum, ubique ab arte laudatum; (nominae opus non est, digito viator
ostendet) hic in S[acro] Monte pictorio pluteo statuto, ante oculos stante imagine, in diva nostra exprimenda omnem artem consumit, stetit, seditque multis continuis horis, ad lineas omnia revocavit, nam Principis in
Regno viri urgebat imperium. (Catull. Horat.) Ridete quidquid est domi cachinnorum! Currente rota cur urceus exit? et tamen picturae gloria, ac potissimum repraesentanda, quam
proposuerit cujuslibet effigie, foecilissimus habetur; utraque juxta se posita imagine, hanc pictam damnavimus uno ore omnes. V
103
Svat Hora u Pbrami, 1654

Bohuslav Balbn v knize o milostn soe Panny Marie na Svat Hoe u Pbrami (esk peklad Matje Vclava tajera) l krtovy nesnze pi malovn obrazu podle milostn sochy. Bohuslav Balbn, Pepodiwn Matka Swato Horsk Marya, W Zzracch aMilostech swch na Hoe Swat nad Mstem Pjbrami Hor Stjbrnch den po dni wjc awjc se stkwgjc [], Litomyl 1666, s.2627. Lit.: vt vlnas, in: sekyrka 1997, s. 9899, . k. 3.26.
Jeden vborn dobr a v svm umn velmi zkuen mal z Prahy pokusil se o to, veckno sv umn na to vynaloil, aby jej vlastn pemaloval. Hledl, sedl, maloval nkolik hodin pod, neb mu bylo porueno
od pednho pna v echch [tj. hrabte Bernarda Ignce Boity z Martinic]. Nicmn svatohorskho obrazu dobe pemalovati nemohl, jakkoli vickni ho v malskm umn bez piny chvl a za to maj, e mu
nen rovnho v echch, kter by uml tak vlastn vyobraziti jakoukoli tv kterhokoli lovka anebo obrazu jako on. Vzali jsme oba obrazy spolu, star, i ten nov od nho malovan, a cokoliv ns bylo,
kte jsme se na n dvali, vickni jednosvorn jsme pravili, e chybil daleko. V
104
(Praha), (po 2. 9. 1654)

Seznam plateb esk komory za prce na castru doloris za Ferdinanda IV., postavenm v chrmu sv. Vta. Karel krta provedl prce v cen 428 zlatch. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. K1/4, kart. 290. Lit.: NEUMANN 1974, s. 47; Tom Sekyrka, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 600, . k. XVI.21A; SEKYRKA 2011.
Particular Verzaichnus was das fr der Rmischen auch zue Hungarn und Bheimb etc. Khnigliches Maestat Ferdinandi IV. Hochwrdige Gedchtnus alhier in der Schlo Thumbkirchen sancti Viti aufgerichte castrum doloris und die dar zur
erzeugte Nottrfen, bei denen vom letzten Augustii bies 2. Septembris 1654 Jahrs per 3 Tage bergehaltenen Exequien gestauen und gekostet, als nemblich Fridrich Riezel Tischler vor deen Arbeit 300 Florin
Herrn Carln Screta, Mahlern, waruem er aber die Zimmerleuthe, item Fuhrlohn und dar zue gebrauchte Holz Materialien selbsten bezahlen men 428 Florin Dem Bildhauer Ernst Heydelbergern und deen Adhaerenten von den
4 Staduis, soviel Kindln, item unterschiedliche Todtenkpfen und denen Guldenfeluen umbher in die Bgen zue machen 200 Florin Summa 1672 Florin reinisch TS
105
(Praha), 8. 10. 1654

esk komora naizuje svmu rentmistrovi, aby doplatil mali Karlu krtovi ze 728 zlatch za zadan castrum doloris za Ferdinanda IV. jet 128 zlatch. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. K1/4, kart. 290. Lit.: Tom Sekyrka, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 600, . k. XVI.21B; SEKYRKA 2011.
[kancelsk poznmka] Herr Rentmeister sol dem Carln Screta Mahlern in der Alten Stadt Prag die per pausch veraccordierte 728 Florin wegen Aufrichtung des Knigs Ferdinandi Quardi castri doloris, annoch restierende 128 Florin gegen Quitung ausfolgen lassen. Prag den 8. Octobris anno Domini 1654.
Herrn Renthmeister und Gegenhandler, demnach dem Carl Skreta Mahlern an denen mit ihme wegen Verfertig- und Aufrichtung des Kniglichen castri doloris per pausch ausser der auf 200 Florin absonderlich veraccordirten und nunmehr bezahlten Bildhauerarbeit verglichenen und in hiebey khomender glaubewrdige
Specication [?] 728 Florin annoch 128 Florin ruckstendig verbleiben und nun wir Ihme solche aus dem Euch anvertrauten Renthambts gefhlen befehlen zulasen verwilliget. Als befehlen anstatt und im Nahmen hchstgedachter Ihrer Kayserlichen Mayestt wir euch hiemit, ihr wollet obbesagten Skreta berhete aufstendige 128 Florin gegen gebhrende
Quitung bezahlen und erfolgen lassen, <welche> und die also mit Ihme vergleiheme vllige Summa der 728 Florin ein Reitung per Ausgab einbringen, massen es Euch ausser Mngl sein und pasiert werden solle. TS
106
Star Msto prask, prosinec 1654

Podle zvrenho vytovn zdu kostela Matky Bo ped Tnem (31. prosince 1654) dostal Karel krta od staromstskho magistrtu doplatek ve vi 44 zlatch a 8 krejcar za domalovn dvou postav na oltnm obraze Nanebevzet P. Marie v tme chrm. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Tnsk zdu, Kniha rznch pot za lta 16541663, sign. 1646, f.23r (zpis kroku 1654). Lit.: tpn Vcha, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 226, . k. V.13.
Nklad na velik olt: 31. decembris panu Karlovi krtovi mali, co se jemu od malovn dvouch gur na pltn v olti velkm restrovalo,
ostatek zouplna doplaceno proti kvitanci jeho 44 zlatch, 8 krejcar. V
107
Nov Msto prask, (asi 1654)

Henricus a Sancto Petro, eholnk kltera augustinin bosk na Novm Mst praskm d eskou komoru o zaplacen sv prce na rytin znzorujc castrum doloris csae a krle Ferdinanda IV. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. K1/4, kart. 290, f.19. Lit.: Nepublikovno.
Milostiv pni pni, neinm ped Vaich Milostem tejn, jako mn od Vaich Milost m k vyryt po slavn a svat pamti Jeho Milosti mskho, uherskho a eskho krle Ferdinanda IV. castrum doloris k zhotoven dna. Nyn jsouc ta vc ji ped nkolika dni k mstu a konci pivedena. Co se ryt dotenho castrum doloris prce m stal estinedln dote, Va Milosti modlitebn dm, e k vynahraen tomuto klteru naemu svatho Vclava, nen-li penitch prostedkv ped rukami, bu dva sudy vna, aneb nco npodobn od obil, laskav naditi a vykzati rte. V em se Vaim Milostem k milostiv resoluci poroum. Za Vaich Milost na modlitbch trvajc Fr[ater] Henricus Sancto Petro, du bosckho svatho Augustina u svatho Vclava v Novm Mst praskm TS
DOKUMENT . 107 dost fr. Henrica a Sancto Petro, lena du augustinin bosk ovyplacen odmny za zhotoven rytiny Castra doloris zesnulho Ferdinanda IV.,(asi 1654), Praha-Nov Msto, Praha, Nrodn archiv, fondNov manipulace (foto: Nrodn galerie vPrazeAle David)
108
tk, 1656
Podle pamtn knihy tck fary namaloval Karel krta za 300 (?) zlatch pro hlavn olt farnho kostela sv. Petra a Pavla obraz P. Marie se sv. Petrem a Pavlem. Lit.: PREISS 1955, s. 158159. V
109
Bentky, 1656
V pozstalostnm inventi bentskho male a sbratele Michiela Pietry (Michiela Steinera), sepsanm ve dnech 5. a 6. dubna 1656, jsou zmnny dva obrazy Karla krty s nmtem Adama a Evy (Uno Adamo, et Eva di Carlo Creta, resp. Un Adamo et Eva di ma[no] di Carlo Creta). Podle pramene uloenho vArchivio di Stato di Venezia, Giudici di Petizion, Inventari, Busta 366, svazek 11, f.7v, publikovala Jana Zapletalov. Lit.: ZAPLETALOV 2010, s. 153. V
110
Verona, 1656
V pozstalostnm inventi veronskho prvnka Giovanniho Pietra Cortoniho z roku 1656 je zmnn krtv obraz pedstavujc Tanec (?) hr (Carlo Screta pezzi uno n[umer]o 1 Tripudio di giocatori, largo p[iedi] 5 o[nce] 4, alto p[iedi] 3 o[nce] 1.). Podle pramene uloenho vJesi (Marche, provincia Ancona), Biblioteca Comunale Planettiana, Archivio Azzolino, karton 206, svazek 3, nefoliovno (f.2v) publikovala Jana Zapletalov. Lit.: ZAPLETALOV 2010, s. 155. V
111
Bentky, (16601663)
krtovy obrazy obsaen v seznamu obraz nabzench v Bentkch hrabti Humprechtu Janu ernnovi k prodeji (nedat.). Sttn oblastn archiv vTeboni (poboka Jindichv Hradec), Rodinn archiv ernn (ernnsk stedn sprva), ernnsk galerie 166*1799, kart. 761, f.58. Lit.: NEUMANN 1974, s. 148149.
[No. 18] Bersabea original del Screta [No. 19] Giosef fuggitivo dal letto original del Screta [No. 35] Virgilia Screta [No. 36] Dea Vestale, che porta aqua nel crivello con arma di monsignore al colliere di cane, NB Screta [No. 43] Diluvio, original di Screta [No. 44] Causa di diluvio, original Screta [No. 63] Venere Adone, che si bacciano, paese di Baldissera, gure di Screta
[No. 124] Ritratto Veronica Franca, ven[ezian]a poetessa Screta [No. 126] Rit[ratto] Cassandra Fideli, ven[ezian]a oratora [No. 142] Ballo di satiri, original del Screta [No. 146] La Verit della bocca in Roma del leone con un matto, original del Screta V
112
Bentky, (16601663)
Soupis obraz zakoupench Humprechtem Janem ernnem v Bentkch, zmiujc i krtovy prce z nabzenho obrazovho souboru uvedenho ve. Sttn oblastn archiv vTeboni (poboka Jindichv Hradec), Rodinn archiv ernn (ernnsk stedn sprva), Lista der eingekhaufften Bielder (Czernin Galerie 166*1799), kart. 761, f.2124. Lit.: NEUMANN 1974, s. 148149.
[14] Giosef fuggitivo dal letto 24 [15] Bersabea 30 [33] Ballo di satiri 20 [36] Il Diluvio 48 [37] Crapula causa del diluvio 48 [39] Un re con un turbante, sei gure, bacuri[?] dora 48 [83] Una donna, che monta le scale con un sedazzo e altre gure 48
[87] Historia di Virgilio colla donna, che lo scherni 48 [108] Una poetessa veneta, vestita di verde 56 [109] Una compagna venetiana, oratoressa che scrive 56 [122] Donna, che baccia un giovane in un paesin 16 V
113
Klatovy, 27. 6. 1661

Magistrt msta Klatov odpovd Karlu krtovi na jeho upomnku ve vci zaplacen dluhu, e skuten ji uplynuly dva termny k zaplacen, e vak obnova adu a ubytovn vojska pinesly mstu vdaje. Slibuje vak, e v nejblich dnech dlun penze zale. Sttn okresn archiv Klatovy, fond Archiv msta Klatovy 13531945 (1956), inv. . 84, Kopi list odeslanch radou apurkmistrovskm adem (Kniha copiarum) 16571662, evidenn slo K68, f.321r. Lit.: BERNKOV 2004, s. 183185.
Panu Karlovi krtovi 27. junii 1661 e pn ns ze dvouch terminv umluvench a ji prolch upomn a nm psan nae, v nm k placen jist ppov se stala, pipomn, porozumvme. emu v konenosti zadosti by se bylo stalo, kdyby obnova ouadu a nek lidu vojanskho a u ns logrovanho, nae nemal outrata vzela, v to bylo vkroilo.
Nicmn pna v konenosti ubezpeujeme a se zavazujeme, e povinnej penze bez dalho pna zdrovn a zaneprzdnn v krtkch dnech po schvlnm poslu naem odeleme, toliko dme, e krtk s nma strpen a sekn uin, v em se jistotn pn ubezpeiti moci bude. TS
DOKUMENT . 113 Kopi list odeslanch radou apurkmistrovskm adem, 16571662, Sttn okresn archiv Klatovy, Archiv msta Klatovy, f.321r (foto: 1662, Sttn okresn archiv Klatovy)
114
Nov Msto prask, 1661

Karel krta namaloval na nklady novomstskho knihvazae Jeronma a malostranskho knihkupce Bartolomje Lucerny pro refekt augustininskho kltera Na Zderaze obrazy pedstavujc Posledn veei a Myt nohou; za kad kus dostal zaplaceno 35 zlatch. (Zmnna jsou tak dal dv pltna Hostina v Kni Galilejsk a Ma Magdalna u farizeje, ob namalovan Fabinem Harovnkem.) Nrodn archiv, Archivy zruench klter, Liber secundus seu Continuatio Annalium Excalceato-Augustiniani Nostri Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, ac Patroni Regni Bomiae, In Neo-Civitate Pragensi Supra Zderas Situati ab Anno Partae Salutis MDCXLII ad Annum usque MDCLXIII Complectens. [] AFratre Severino aSancta Anna Ordinis Eremit. Fratrum Discal. S.P.Augustini Sacerdote Professo (sepsno 1749), inv. . 2452, rkp.11 (dve 3480 b), f.276277 (zpis kroku 1661). Lit.: NEUMANN 1974, s. 66.
Anno abhin uno duabus imaginibus articiosis, et devotis refectorium nostrum statim ad initium illustratum est; quarum unam Coenae Domini compactor noster dominus Hieronimus civis Neo-Pragensis, alteram, quae lotionem pedum habet, dominus Bartholomaeus Lucerna
bibliopola Parvo Partensis: ille quidem quindecim orenos, hic totidem sexagenas offerendo compararunt, imagines tamen a domino Caloro [!] Screta pictore triginta quinque orenis appretiatae, et solutae fuerunt. Duae alterae Caenae Galileae, et Magdalenae apud Pharisaeum
a benefactore uno et altero nempe a domino Doctore Birka, et domino Nicolao Chyrurgo triginta pariter, et quinque orenis 12. Martii comparatae sunt. Pinxit has ultimas dominus Fabianus pictor. V
115
s. l., 8. 10. 1663

Kne Karel Eusebius z Lichtentejna nechv proplatit Karlu krtovi 450 zlatch rnskch za ti obrazy, kter od nj koupil. HALW, HZR 1663/64, f.57v. Lit.: HAUPT 1998, s. 71. dem Carl Screta, burger[lichen] Mahlern zue Prag vor drey von ihm erkauften Bielder, vor iedes per 100 Reichsthaler, in allem aber geben 450 Florin reinisch. RT
116
(1663)
Dva epigramy Bohuslava Balbna, v nich jsou podobizny hrabte Karla Maxmilina Laanskho z Bukov, respektive jist Diadomilly, ob od Karla krty, kladeny na rove s idelnmi zjevy andla, respektive Venue. Prvn epigram publikovn vBalbnov sbrce epigram Examen Mellissaeum seu Epigrammatum libri quinque [], Pragae 1663. Druh epigram je obsaen vnedatovanm Balbnov rukopisu Adversariorum R.P.Balbini 2da seu Litt. B, f.319 (uloeno ve Strahovsk knihovn, sign. DE V28). Lit.: Konen 2002, s. 53 (s eskm pekladem); PREISS 2008, s. 161162 (s eskm pekladem).
Modestia optimi adolescentis Caroli. Angelicam effigiem cupiebat pingere Screta, Effigiem pinxit Carole parve tuum. EDICE HISTORICKCH PRAMEN 323
Effigiem Veneris cum vellet pingere Screta, Effigiem pinxit o Diadomilla tuam. V
117
Praha, 9. 4. 1664
Smlouva mezi hrabtem Karlem Caretto-Millesimo a Karlem krtou, v n se mal zavazuje ke zhotoven castra doloris podle vlastnho nkresu pro hrabnku Silvii Bdenskou, rozenou Caretto-Millesimo. Za prci obdrel podle kvitance z 5. 6. 1664 celch 600 zlatch. Pramen pvodn uloen vrodovm archivu ernn zChudenic nedohledn. LIT.: OPOENSK 1910 (edice), s. 134135. RT
118
(Praha), 17. 7. 1665

Karel krta uzavr smlouvu s opatem zbraslavskho kltera Jim Oldichem z Oberkunreuthu. krta podle smlouvy namaluje pro hlavn olt zbraslavskho kltera obraz s nmtem Nanebevzet P. Marie a prci dokon nejpozdji do doby, kdy ezbi a truhli budou hotovi s pracemi. Za obraz dostane krta zaplaceno 650 zlatch rnskch, piem pi podpisu smlouvy obdr 200 zlatch a zbytek pi odevzdn obrazu. Podle krtou potvrzench zznam bylo 200 zlatch vyplaceno hned 17. 7. 1665, zbvajcch 450 zlatch pak 26. 2. 1668. Sttn oblastn archiv vLitomicch, Cistercici Osek, Miscellanea, sign. D II 68 (dnes nezvstn). Lit.: NEUMANN 1974 (EDICE), s. 126; SEKYRKA 2011.
Im Jahre 1665 den 17. Juli ist nachfolgende Berednuss [!] zwischen hochwrdigen und hochgelehrten in Gott andchtigen Herren Herren Georg Ulrich Junkern von Oberkunrauth des heiligen Cistersienser Ordens Kniglichen Stifts Knigsaal Abten an einer, dan dem Herren Carol Screta, Brgern und Mahlern in der Alten Stadt Prag, an andern. Nemblich dass der gemeldte Herr Carol Screta, Mahler, fr Ihr Hochwrden und Gnaden zum grossen Altar in die grosse Kirche zu Knigsaal mahlen soll ein Stck acht Ellen und etliche Zoll hoch, dan vier und eine halbe Ellen breit, darauf Unser Lieben Frauen Himmelfahrt mit zwelf Aposteln, eine Gloria mit Engeln und Kindeln und die Heilige Dreifaltigkeit. Und das gemeldte Stck aufs lngste zu Aufrichtung der brigen von Bildhauen und Tischler darzu gehrige Sachen verfertigen. Dargegen versprechen Ihr Hochwrden und Gnaden obgemeldten Herrn Screta fr das gemahlte Stck sechs Hundert und fnfzig Gulden rheinisch zu geben der Gestalt dass erst bei Unterschreibung dieses Contrakts Ihme Herrn Screta zwei Hundert Gulden rheinisch zuerlegen. Die brige vier
Hundert und fnfzig Gulden bei Lieferung des gemeldten Stck. Das dieses zwischen Ihr Hochwrden und Gnaden und dem Herren Carol Screta geschlossen ist worden und fest gehalten wird, haben sich beide contrahierende mit eigenen Hnden unterschreiben und ihre Petschaften zugedruckt. So geschehen zu Knigsaal den Tag und Jahr wie oben. L. S. Carl Screta mp. L. S. Georg Ulrich Junckter von Oberkunreuth, Abt zu Knigssaahl Den 17. Juli wie geschlossen, habe von Ihr Hochwrden und Gnaden empfangen zwei Hundert Gulden reinisch bekenne mit dieser Schrift und Unterschrift Carl Screta mp. Den 26. Februar 1668 habe empfangen wegen Stckes der Unser Lieben Frauen Assumption die brige vier Hundert und fnfzig Gulden reinisch und der mit vllig bezahlt worden, dass dem also beuzeuge mit meiner Hand Unterschrift. Carl Screta mp. TS
119
1666
Bohuslav Balbn klade inscentorm divadelnch pedstaven za pklad krtovy univerzitn teze (emblemata), srovnvaje je s portrty a obrazy pednch mal Rafaela a jinch Ital, tak Petera Paula Rubense, Albrechta Drera, Egidia Sadelera, Phillipa Galleho a Balthasara Moncorneta. Bohuslaus Balbinus, Verisimilia humaniorum disciplinarum seu Juducium privatum de omni litterarum (quas humaniores appellant) articio quo in libello praecepta epistolarum [] proponitur. [], Pragae 1666, s. 216217. Lit.: KROPEK 1992, s. 115; KONEN 2002, s. 53.
Est (quod saepe dixi), est quaedam laudata curiositas, imagines et picturas magnorum aticium sedulo inspicere, quales sunt Raphalis Urbinatis et ceterorum Italorum, item Rubeni, Dureri, Sadeleri, Galei, Moncorneti et apud nos antiquis non cessuri, Bohemi pictoris Caroli Scretae emblemata. Hi non tantum apparatum personarum, sed
gestus insignes et raros in affectibus ostendut. V

10 Srov. novodobou edici seskm pekladem: Bohuslav Balbn, Rukov humanitnch discipln = Verisimilia humaniorum disciplinarum, kvydn pipravila, komentem apoznmkami opatila azlatinskho originlu spouitm pekladu Bohumila Ryby peloila Olga Spevak, Praha 2006, s. 472475.
120
Tel, 16661667
Karel krta namaloval za 300 zlatch na objednvku hrabnky Frantiky Slavatov pro hlavn olt kostela Jmna Je pi jezuitsk koleji v Teli obraz Adorace jmna Je, pedstavujc krom monogramu IHS tak Spasitele a sv. Ignce z Loyoly se sv. Frantikem Borgiem a sv. Frantikem Xaverskm; roku 1747 byl olt nahrazen novm retblem s pltnem od Daniela Grana. Lit.: ZVOLNKOV 2007, s. 34, s. 4952. V
121
Litomice, 2. 5. 1669
Litomick biskup Maxmilin Rudolf ze lejnic pe metropolitnmu kanovnkovi Tomi Peinovi z echorodu mj. o dokonovn krtova oltnho obrazu pro hlavn olt katedrly sv. tpna v Litomicch. Ego interim apparo dominis canonicis meis nova hic stella et de notanda nova hac mea cathedrali ecclesia de meo jam pariter. Interim et d. Screta picturam suam pro altari majore est perfecturus LIT.: SCHLENZ 1914, s. 566, pozn. 2; VLNAS 1992, s. 137; lenka STOLROV vt VLNAS, IN: STOLROV VLNAS 2010, s. 262, . k. V.33, V.34. V
122
(Praha), (7. 2. 1670)

Petr tupart z Lwenthalu, rada esk komory, podv esk komoe zprvu o kodch, kter nastaly v obrazrn Praskho hradu na obrazech i na budov vinou rychlho nonho tn snhu. V komisi, posuzujc kody, pracovali acmistr Ferdinand Miseroni, stavebn psa Ondej ermk, dvorn mal Johann Hess, dvorn stavitel Santin de Bossi a Karel krta. Nrodn archiv, Star manipulace, sign. S21/71670, inv. . 3139, kart. 2109. Lit.: NEUMANN 1974, s. 48; SEKYRKA 2011.
hab ich mit Zuziehung Ihro Maiestt Schatzmeister Herrn Ferdinand Miseron, dann des Bauschreibers Andreas Tschermaks und Hofmalers Johann He, wie auch des Hofmauermeisters Santin de Bossi, sowohl auch nachgehende durch Herrn Carolum Sckreta den Schaden, welcher vorkommen in der kaiserlichen
Kunstcammer an Bildern, wie auch an dem Gehu in Augenschein genomen soviel nun die Gemlde in der Kaiserlichen Kunstcammer betrifft, ist nicht ohne, dan die zwischen denen zweien Dechern ber den grossen Saal liegende, mit Schnee angeflte Rinnen, wegen des so gehlingen eingefallenen Tau- und
Regenwetters das von beiderseits Dchern haug zusammengefallene Wasser nicht hat fr dem knnen, sondern an etlich Orten bergangen, ber dass auch bei dem Abfal bel versehen ist, dannenhero auf atliche Bilder in dem Bildersaal stark getropfet, wordurch aber nach einhelliger Erkantnus des Herrn Hofmalers
und Herrn Screta ganz kein Schaden geschehen, all dieweilen dieselbe von dem Herrn Schatzmeister bald abgenomen, in einem geheitzten Zimmer getrucknet und an sicher Ort in dem Bildersaal bis dieses remedirt sein wird, gestellet bleiben. TS
123
s. l., 27. 2. 1670

Kvitance na 191 zlatch, kter pijal Karel krta od hrabte Frantika Gallase. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka paprovch listin, sign. AMP PPLV1008. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 3334 (edice); NEUMANN 2000, s. 9394; Radka Tibitanzlov, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 607, . k. XVI.27.
Da ich Unterschriebener au Anordnung H[och]grf[lichen] Gnaden Herrn Francisci Grafen Gallassen v[o]n (titul) Herrn Bernard Flckhe wohlbestelten Hauptman zu Reichenberg ein hundert ein und nenzig Gulden paar empfangen habe,
bezegt diee meine aigenhndige Schrift und Unterschrift. So geschehen den 27. Febr[uarii] anno 1670. Carl Screta mp. Id est 191 Florin RT
124
Mal Strana, 1670

Na hlavnm olti kostela sv. Mikule pi jezuitskm profesnm dom na Mal Stran byl vystaven (krtv) obraz Krista ukiovanho, kter podila Zuzana Polyxena hrabnka z Ditrichtejna za 100 zlatch. Vde, sterreichische Nationalbibliothek, Literrae Annue provinciae Boemiae Societatis Jesu 16701674, Cod. 11963, f.3r. Lit.: Stolrov Vlnas 2010, s. 312, 334335; Oulkov 2011.
Ex acuendis vero delium affectibus, proportionata materiae Christi in cruce extremum loquentis, et agonizantis effigies, liberalitate Excell[entissi]mae et Ill[ustrissi]mae Dominae Dominae Polyxenae supremi in regno
Boemiae Burgravii coniugis, centum orenorum comparata pretio, et ab insigni saeculi nostri in Boemia Apelle depicta, in summo altari exposita est, quae etiamnum e dextro arae latere collocata, sexta quaque feria
serico velamine (quo per hebdomadam caeteram obtegitur) reducto, omnium oculis non sine tenero piarum animarum solatio proponitur. Patet eadem imago, quoties Venerabile sacramentum, e mortuorum
sacello secundis feriis ad aram primariam, peracta pro defunctis aut menstruae, aut hebdomadaria devotione refertur. PO
125
Mal Strana, 1670

Karel krta namaloval obraz Sv. Tom z Villanovy udluje almunu chudm pro bon olt v kostele sv. Tome augustinin-poustevnk na Mal Stran. Nrodn archiv, Archiv esk provincie augustininskho du, Summarium rerum memorabilium Conventus Micro-Pragensis S[anc]ti Thomae Apostoli Ordinis Fratrum Eremitarum Sancti Patris Augustini [] aP.Theobaldo Gruber (sepsno 1756), sign. Ia 5, rkp.. 6, f.265266. Lit.: MATJKA 1896, sl. 122; NEUMANN 1974, s. 130.
Anno 1670. Erectum fuit in ecclesia Thomaea altare S[ancti] Thomae Villa-Novani, in quo altari imago hujus Sancti plus auro aestimata a pictore Screta hodiedum asservatur de hoc altari perhibet manuscriptum vetus in fasc[iculo] n[umero] XV. lit[erae] B notatum sequentia: Ad dexteram
capella. Altare S[ancti] Thomae de Villa-Nova O[ordinis] N[ostri] de quo: Gott dem Allmchtigen der Unbeeckten Jungfrauen Mariae und dem Wunderbahren heil[igen] Thomae de Villa-Nova zu Ehren ist dieser Altar aufgerichtet worden anno 1670. V
126
Mal Strana, 1671

Karel krta dostal zaplaceno za namalovn obrazu Sv. Tom z Villanovy rozdluje almunu chudm pro olt v kostele sv. Tome na Mal Stran zlohu 30 zl. a po dokonen dla dalch 270 zl. Lit: MATJKA 1896, sl. 122; NEUMANN 1974, s. 130. V
127
Mal Strana, 1672

V postn dob roku 1672 rozjmali vc v kostele sv. Mikule pi jezuitskm profesnm dom na Mal Stran ped obrazem Krista na hoe Olivetsk, kter namaloval Karel krta za 111 zlatch. Nrodn knihovna R, Annuae litterae provinciae Boemiae Societatis Jesu 16711674, sign.XXIII C 105/8, f.166v. Lit.: Nevmov 2004, s. 112; Stolrov Vlnas 2010, s. 313, 320321; Oulkov 2011.
Qui per magni ieiunii ferias de mysteriis horti olivarum quotidie peroravit ecclesiastes ipsum Christi orantis simulacrum Apellea Scretae manu
raro articio expictum pretio centum undecim orenorum delibus oculis spectandum exhibuit. PO
128
Litomice, 1672
Bse (epigram) litomickho biskupa Maxmilina Rudolfa ze lejnic sepsan podle krtova obrazu Ukamenovn sv. tpna na hlavnm olti v litomickm dmu. Maximilianus Rudolphus Schleinicensis, Memorabilium Romanorum Exornatorum Potice, Ad Ethicum alicubui, aut Politicum sensum, Centuria una. Sive Curae Remissiores, Pragae 1672, s. N4/ab. Lit.: MACHYTKA 1990, s. 218.
Divus Stephanus Protomartyr, dum in Icone, in terram genu tenus prostratus, a Judaeis lapidatur, in coelum suspicit. VII. Aspice, quam placido tranquilli lumine vultus, Innumero Stephanus, se videt hoste peti? Quam cupit ignosci duris lapidantibus? et dum Sternitur, ut Numen mitigat ipse prece? Ut tollit super astra oculos? lapidumve nec imbre Territus, in coelum lumina versa tenet? Et Jesum in coelo stantem, dextramque tenentem, Cernere se, Patris, mox moriturus, ait? Quid dixi moriturus? in ipso limine mortis, Aethereae vitae redditus, astra subit. Jam Stephane, in Domino obdormi, dum te astra coronent Stellaque sit capiti, quod modo plaga fuit. V
129
Klatovy, 21. 5. 1673

Magistrt msta Klatov odpovd Karlu krtovi na jeho upomnku ve vci zaplacen dluhu. Oceuje, e krta posekal se splacenm, vymlouv se na velik nedostatek a dal vitele a slibuje zaplatit alespo st dluhu 50 zlatch. Sttn okresn archiv Klatovy, fond Archiv msta Klatovy 13531945 (1956), inv. . 85, Kopi list odeslanch radou apurkmistrovskm adem (Kniha copiarum) 16691681, evidenn slo K69, f.273r273v. Lit.: BERNKOV 2004, s. 183185.
Panu krtovi 21. mai anno 1673 Kdy toho, kterak laskav pn, s zadluilou obc na outrpnost maje v pin povinnho dluhu, nm sekn inil, povaujeme tehdy takovho ptelstv a diskreci vceji in ab usum brti se ostejchme, a proto peujce velijak, abychom laskavho pana kontentrovati mohli, 50 oren rejnskch s tou nejvt tkost v nynj obtn asy jsme shledali, a ty taky proti podn kvitanci odslme. Jistotn srden bychom rdi vceji byli shledali onen cel dluh zaplatili, ale i velik nedostatek, i jinch pnv vitelv na ns hust a tk nastupovn nm v tom pekku in, proe laskavho pna
ptelsky dme a dokonalou nadji mme, e nepme ostatnho restu, jet dalho hjemstv nm propj, my nemrn se o to starati, aby laskav pn k nleitmu povinnho dluhu zaplacen ten dvji pijti mohl. S tm laskavho pna ochran bo poroueje, zstvme k slubm vdycky voln. TS
dokument . 129 Kopi list odeslanch radou apurkmistrovskm adem, 16691681, Sttn okresn archiv Klatovy, Archiv msta Klatovy, f. 273rv (foto: 1662, Sttn okresn archiv Klatovy)
130
Klatovy, 14. 6. 1673

Magistrt msta Klatov odpovd Karlu krtovi na jeho upomnku z 26. kvtna ve vci zaplacen zbvajcho dluhu. Msto zaplatilo ji 50 zlatch, dal penze vak pro chudobu obce, patn dchody a pro pohledvky dalch vitel zatm nem. Pros proto krtu, aby zbytek dluhu nevymhal soudn, a nevystavoval tak msto soudnm vlohm. Sttn okresn archiv Klatovy, fond Archiv msta Klatovy 13531945 (1956), inv. . 85, Kopi list odeslanch radou apurkmistrovskm adem (Kniha copiarum) 16691681, evidenn slo K69, f.281r. Lit.: BERNKOV 2004, s. 183185.
Panu Karlovi krtovi otnovskmu z Zvoic 14. junii 1674 Byli jsme dokonal nadje, e laskav pn po pijet 50 oren v pin ostatnho restu od ns povinnho njakou outrpnost a sekn mti bude, ale z psan de dato 26. maii lta tohoto k nm prolho vyrozumvme, e laskav pn, ns oste z restrujc sumy upomn, s tm doloenm, pokud (prej) od datum psan ve tyech nedlch ostatn sumy nezapravme, e podle prva svho postupovati bude. Vme sice, e jeden kad svmu chce a dluhv svch uti dostiv jest a my taky bychom vinovali, aby veckny pni vitelov nai nleit kontentrovati bti mohli, co vak, pravdu mluvie pro velikou schuzelost a zadluilost obce njak uiniti nememe nebo kde jak duch [!] se vyskytne, hned nkolik pnv vitelv na nj oekv, a odtud pochz, e podn a vas urit smluven termnov placen bti nemohou, akoliv nyn nejpatnj dchodov jsou. Vak nadji mme, e zase v krtkm ase nco penz shledme a dle nejvy mocnosti jist kvantum laskavmu pnu odeslati konenosti neumineme, proe vdy pedce laskavho pna ptelstv dme, e jet k zchuzel, a zadluil obci na tak dalece se naklon a dnch outrat nm nedohazujc, za krtk
as sekn uin, my v jistot velijak se k tomu piinme, aby laskav pn v zadralm restu co nejdvji zaplacen bti mohl. Co e laskav pn uin doufanlivou nadji mme a zase t prokzan nm a obci na ptelsk nchylnosti vem vm pjemnm se odmovati neumineme, jako pak dle ochrany bosk jsme a zstvme laskavmu pnu.
11 Kopie listu klatovskho magistrtu m zapsno datum 14.6.1674. Podle zjitn Maruky Bernkov se vak jedn oomyl. List je zapsn mezi dokumenty zroku 1673 atak jeho obsah odpovd obsahov tomuto vroen.
TS
DOKUMENT . 130 Kopi list odeslanch radou apurkmistrovskm adem, 16691681, Sttn okresn archiv Klatovy, Archiv msta Klatovy, f. 281r
131
(Klatovy), 7. 7. 1673
Magistrt msta Klatov odpovd Karlu krtovi na jeho upomnku ve vci zaplacen dluhu z 20. ervna. Sdluje, e jeho upomnku neme splatit, nebo nem prostedky na uspokojen vitel. Slibuje vak, e zaplat polovinu zbylho dluhu na Vnoce, zbytek pak na Hromnice nsledujcho roku. Sttn okresn archiv Klatovy, fond Archiv msta Klatovy 13531945 (1956), inv. . 85, Kopi list odeslanch radou apurkmistrovskm adem (Kniha copiarum) 16691681, evidenn slo K69, f.290r290v. Lit.: BERNKOV 2004, s. 183185.
Panu Karlovi krtovi 7. julii anno 1673 Urozen pane nm zvlt laskav pzniv, tak jako jsme laskavho pna skrze nkoliker psan i tak z prostedku naeho vyslan osoby o trpliv sekn od ns povinho dluhu snan nsledovali a na to dokonalou resoluci pod datum 20. dne ptomnho msce junii, e totito jist termn vdti a jak kvantum v tm sloen bti m, laskav pn dostiv jest, jsme vyrozumli. Pichz nm to sice velmi ltostiv, e po tolikerm ns upomnn povinnosti na zadosti uiniti nememe. Nicmn vak pokud laskav pn ty velik nedostatky a obce klatovsk nemonost v sv povaen uili a to k srdci pipustiti sob oblb, tehdy nadje nm odtud povstane, e k trpnosti pina poznan bude. Neb to v pravd cel obec vyznati, a ns jeden kad svou kodou a zhubou zakoueti mus, e nemajce ji psno obec klatovsk tm dnch, obzvltn nynjch, asv, uplacen svch pnv kreditorv, prostedkv sami soused sv ivnosti opoutti, a nyn obec zastupovati musej. Ponvad ale jineji uiniti nememe, neli e, jak jin, tak taky laskavho pna podle nejvy monosti kontentrovati musme, proe prohldajce na budouc obecn intrdy
vynachzme, e pokud vemohouc Pn Bh letonho podzimnho loven poehnati r, z ryb nco shledati a odtud polovici zstvajcho restu k ptm slavnostem vnonm shromditi, ostatn pak polovici tho k hromnicm t nejprv ptm odeslati mocti budeme se doufanliv tme, e tehdy laskav pn na schuzelost obce na se tak ltostiv ohldnouti a ji jmenovan dva termny k zaplacen dluhu svho akceptrovati odporn nebude, ve v uctivosti dme a dle ochrany bosk zstvme B. P. k slubm pjemn hotovi, Jeho Milosti csask p[urkmistr] a r[ada] krlovskho m[sta] Klatov. TS
DOKUMENT . 131 Kopi list odeslanch radou apurkmistrovskm adem, 16691681, Sttn okresn archiv Klatovy, Archiv msta Klatovy, f. 290rv
132
Mal Strana, 1673

Na hlavnm olti kostela sv. Mikule pi jezuitskm profesnm dom na Mal Stran byly v postn dob roku 1673 vystaveny ti krtovy obrazy Krista souzenho. Nrodn knihovna R, Annuae litterae provinciae Boemiae Societatis Jesu 16711674, sign.XXIII C 105/8, f.331r. Lit.: Nevmov 2004, s. 112; Stolrov Vlnas 2010, s. 313, 322327; Oulkov 2011.
Per magni ieiunii ferias propositus est Christus apud diversa tribunalia iudicatus, idemque mysterium in tribus elegantibus Scretiano penicillo elaboratis imaginibus pro summa ara exhibitum est. PO
133

Dva obrazy od Karla krty Sv. Jan na Patmu (50. lta 17. stolet) a Sv. Kateina (1658) zaznamenny dle invente v aule Karolina. Archiv Univerzity Karlovy, sign. A12/2, f.130136. Lit.: Marcela Vondrkov, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 230, . k. V.15 a V.16.
in aula magna Carolinae sunt dua imagines, una S. Joannis, altera S. Catharinae, manu domini Screta picta. RT
134
Praha, 31. 3. 1674

Zprva Jacoba Grafa (Gratze) hrabti ernnovi o dokonen obrazu Biovn Krista pro malostransk kostel sv. Mikule malem Karlem krtou, kter zbv ji jen zarmovat. Graf proto d o vyplacen 81 zlatch, co je cena za obraz i za jeho psluenstv. Sttn oblastn archiv vTeboni (poboka Jindichv Hradec), ernnsk stedn sprva, sign.VIII Fd/20, inv. . 761, f.142. Lit.: NEUMANN 1974, s. 140 (myln datum 23. 3. 1674); DOBALOV 2004, s. 82, 89 (myln datum 23. 3. 1674);Tom Sekyrka, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 340341, . k. VII.16; SEKYRKA 2011.
Pragae 31. Martii 1674 Illustrissime et Excellentissime Domine Domine Comes, Domine Patrone colendissime Cum Illustrissima Excellentia vestra promptissima liberalitate in imaginem Christi agellati a Carolo Screta pingenda consensuit, ac illa articio sua eiusdem pictoris manu non solum pridem absoluta, verum et EDICE HISTORICKCH PRAMEN 331
publica devotioni in hac elapsa quadragesima exposita fuerit, iamque precio iusto una cum aliis more alieno ad eam pertinentibus ornamentis, inaurata scilicet lista ac cortinis solvenda sit. Rogo Illustrissimam Excellentiam vestram dignetur pro omnibus hisce octaginta et unum imperialies mihi exsolvere, cum hoc precio, aliae quoquae sint comparatae
et id ipsum pro picta cum dictis appertinentijs veniant. Pro gratia et liberalitate speciali Societas nostra primario vero Domus Professa nostra se obligatam semper agnoscet, Deus vero Optimus Maximus in carne pro nobis passus et mortuus hoc donum sanctum sancta et felici morte haud dubie se munerabitur, quae ut quam longissime differatur ego animitius
precor, maneoque uti in multis aliis ita in et ob hoc specialiter. Illustrissimae Excellentiae vestrae obligatissimus, devotissimus et humillimus servus in Christo, Jacobus Graf TS
135
Mal Strana, 1674

Malostrant jezuit si podili za 300 zlatch ti obrazy Krista trpcho, namalovan ji dve Karlem krtou. Nrodn knihovna R, Annuae litterae provinciae Boemiae Societatis Jesu 16711674, sign.XXIII C 105/8, f.524v. Lit.: Nepublikovno.
Aevi nostri, nostraeque Patriae Apellis praestantissimi opus, patientis DEI ternae imagines, priusquam fatis concederet ab eo parate a nostri unius cura procuratae 300 rhen[ensium]. PO
136
Praha-Vyehrad, 1677
V inventi kapitulnho chrmu sv. Petra a Pavla na Vyehrad z roku 1677 se uvd krtovo pltno Obrcen sv. Pavla (V kapli sv. Pavla s pozlacovnm, t pkn kunstovnm obrazem vzneenho male p. Karla krty malovanm); dle obrazy Ukiovanho, sv. Petra a Pavla, kter nebotk maloval. Lit.: KON 1987, s. 544. V
137
s. l., 16781720
Dla Karla krty nachzejc se v letech 16781720 ve sbrkch hrabc rodiny Gallas. Sttn oblastn archiv vLitomicch (poboka Dn), fond Historick sbrka (rodinn archiv) Clam-Gallas, Frdlant, (1238) 15291947, inv..1963, 2192, . k. 549. Lit.: KRUMMHOLZ 2005, s. 273, 274, 276, 277; CLAM-GALLASV PALC 2007, s. 8183, 91, 98; Radka Tibitanzlov Tom Sekyrka, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 634, . k. XVII.22.
Inventarium uber die hochgriche Gallasische Prager Hau Mobillien, welche nach der Theilung, so den 17. Junii anno 1720 geschhen, sich in selben Hau befunden und ihro hochgrichen Gnaden Herrn Herrn Grafen Frantz Carl von Gallas zu kommen seynd. Mahlereyen, so bey der Theillung bey den Hau gelassen worden N[umer]o Hoch Breith von folgenden Meisters Ehlen/Virtl/Zoll Ehlen/Virtl/Zoll 30. Herrn Stracka Contrefait 2 1 2/4 Screta Invent z 6. 9. 1678, Galerie N[umer]o
30. des Herrn v[on] Straka Conterf[ait] von Skreta 81. 1 gros St[uck] mit viel[en] Figuren von Skreta 107. kleiner Cupido vom Skretta Invent praskho palce 1720 Mahlereyen, so bey der Theilung bey den Hau gelassen worden 30. des Herrn v[on] Straka Conterf[ait] von Skreta; 2 Ehlen hoch, breit 1 Ehlen, 2/4 Virtl, Zoll 81. romanische Histori von vielen Figuren 2 x 4, Screta RT
138
Klatovy, 30. 1. 1680

Magistrt msta Klatov odpovd Veronice krtov na jej upomnku ve vci zaplacen dluhu a pros ji o dal strpen se zaplacenm. Sttn okresn archiv Klatovy, fond Archiv msta Klatovy 13531945 (1956), inv. . 85, Kopi list odeslanch radou apurkmistrovskm adem (Kniha copiarum) 16691681, evidenn slo K69, f.613v. Lit.: BERNKOV 2004, s. 183185.
Urozen pan Veronice krtov, vdov, mtnnce krlovskho Starho Msta praskho 30. januarii 1680 Urozen pan, kterak ns pan spolu s pny ddici nebotka dobr pamti pana manela jejho strany zaplatcen od obce na restrujcho kvantum napomn, po peten za tou pinou k nm prolho psan pod datum 18. currenti, jsme vyrozumli. I akoliv povinnost nai bti uznvme, takov rest co nejspe zaplatiti, vak ale nenachzce pi obci na dnch prostedkv pan a spoluddice jej v tom etrn nsledovati a za njak dal strpen dati nuceni jsme. Proe jsouce oumyslu pokud ne vecko, aspo dobr dl na t rest odeslati, e s nmi tak laskav naloiti a ponkud sekn uiniti sob oblb, ptelsky dme. S tm vedle mocn ochrany bosk zstvajce pan k slubm hotovi. P[urkmistr] a r[ada] m[sta] Klatov. TS
DOKUMENT . 138 Kopi list odeslanch radou apurkmistrovskm adem, 16691681, Sttn okresn archiv Klatovy, Archiv msta Klatovy, f. 613v
139
1681
Bohuslav Balbn se ve vtu vstavnch chrm v Praze pochvaln zmiuje o krtovch obrazech [Paijov cyklus], kter jsou k vidn v kostele sv. Mikule na Mal Stran. Bohuslaus Balbinus, LiberIII.DecadisI.Miscellaneorum Historicorum Regni Bohemiae, Topographicus et Chorographicus, qui Fines et Terminos totius Bohemiae, tum ipsorum Districtuum guras, Arces, Oppida, et Urbes [] continet, ac complectitur; Tum Opera Publica Bohemiae, Pontes, Basilicas et Templa Celebriora, Palatia, Coenobia, Aedicationes sumtuosas [], Pragae 1681, s. 134. Lit.: Nepublikovno.
Norbertinorum in Strahov ecclesia inter ornatiores, quas habet Praga, computatur. Idem dici potest de nova ecclesia S[anctae] Mariae Magdalenae Praedicatorum in minore Praga; Hibernorum Ordinis S[ancti] EDICE HISTORICKCH PRAMEN 333
Francisci Minorum ita nunc adornatur, ut istis dubiam palmam relinquat. S[ancti] Thomae Apostoli ecclesia in minore Praga tum seipsa, tum altari summo memorabilis censetur, in quo S[ancti] Thomae Apostoli
obitus cum tormentis graphice depictus ab Apelle Belgii Rubenio spectatur. Eadem imaginum gratia spectabilis est ecclesia S[ancti] Nicolai Domus Professae Pragensis, quae Caroli Scretae, eximii apud nos
pictoris, pretioso penicillo, et laboribus illustratur; quod non amicitiae (quae mihi cum vivente intercessit maxima) tribuo, sed pictorum sententiis, quos saepius audivi laudantes. V
140
1683
Bohuslav Balbn se zmiuje o krtov obrazu Sv. Luk maluje P. Marii na olti praskho malskho cechu v chrmu P. Marie ped Tnem na Starm Mst praskm. Bohuslaus Balbinus, Miscellanea Historica Bohemiae, DecadisI.LiberV.Parochialis et Sacerdotalis in duas divisus partes; quarum Prior Parochias omnes Veteris Bohemiae, per Decem Archidiaconatus recitat; [], Pragae 1683, s. 79. Lit.: NEUMANN 1974, s. 8.
Erectio et dotatio altaris S[ancti] Lucae Evangelistae et S[ancti] Laurentii Martyris in ecclesia ante Laetam Curiam Pragae a civibus an[no] 1388.
Hoc altare S[ancti] Lucae nostra memoria exornandum sibi sumsit Carolus Screta civis Pragensis et pictor aetate nostra in patria summus. V
141

Po smrti dvornho ezae drahokam Ferdinanda Eusebia Miseroniho byl za ptomnosti Vclava Moice Salomona z Friedbergu a Ferdinanda z Lichtenburka sepsn v Miseroniho dom na Praskm hrad invent pozstalosti, v nm je krom zlata, stbra, perk, obleen, listin, korespondence a soupisu dluh uvedeno vt mnostv kilovch vrobk zesnulho (nachzejcch se v ezsk dln) a ada obraz. Krom podobizen panovnk, svtc, loveckch scn a zti zaznamenv invent tak rodinn portrty v jednom z nich lze spolehliv urit Podobiznu eze drahokam Dionysia Miseroniho a jeho rodiny. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber inventariorum, 16801688, sign. 1178, f.227r275r. Lit.: URBAN 1976, s. 11; SKIVNEK 1980, s. 119; SKIVNEK 1982, s. 71; SKIVNEK 1983, s. 6668.
Von Mahlereyen In der groene Stueben Ein groes Stuckh von Screta gemahlt, worauf der gottseel[ige] Herr Dionisius Misiron sambt dessen Frau und allen seinen Khindern an Contrfect, woran ein geschtickter Firhankh Des Gottseel[igen] Herrn mit jetziger Frauen Contrfect in Rahm mit vergolter Leisten 2 Des seel[igen] Herrn Contrfect, als er noch jung war, in Rahm 1
In dem Zimmer in obern Stock ober den Thor Ein altvaterisches Contrfect 2 In dem Kinderzimmer Contrfect des seel[igen] Herrn Dionisi Misiron, wie er annoch jung war, in Rahm 1 Contrfect des seel[igen] Herrn, als er 18 Jahr alt war, in Rahm 1 Contrfect der Frau Mutter sambt dem seel[igen] Herrn, als er ein kleines Khind war 1 RT
142

Felix Frantiek Blha Chottovsk, man a radn Novho Msta praskho, sepisuje v roce 1685 svj testament, v nm odkazuje dva obrazy od Karla krty Novomstsk a Staromstsk radnici. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber testamentorum 5, 16661708, NMP, sign. 4084, f.312v327r. Lit.: FEJTOV 1996, s. 171172.
od Jeho Milosti csask a krle pna pna mho nejmilostivjho a ddinho tu csaskou a krlovskou milost sob uinnou, e jest Jeho csask a krlovsk milost osobu mou nejprve v krlovskm Starm, potomn pak, kdy odtud na Nov Msto prask jsem odebral a v nm se osadil, tak v tm krlovskm Novm Mst praskm za jednu osobu radn nejmilostivji zvoliti a dosaditi rila a j tak podle t csask a krlovsk milosti od obouch slavnch magistrtv jak Starho, tak tak Novho
obouch krlovskch mst praskch po vechny asy, po kter v prostedcch jich jsem zstval, velik zdvoilosti a vldnosti jsem uil, proe na dokzn m povinn vdnosti pedn obraz svatho milho Vclava, patrona tohoto Krlovstv eskho, od vzneenho male neb[otka] pana Karla krty malovan magistrtu krlovskho Starho Msta praskho na vnou pamtku do msta radnho krlovskho Starho, druh pak t od nyn pravenho male vlastn rukou malovan obraz Matky Bo Bolestn synka mrtvho na
kln majc magistrtu Novho Msta praskho do msta radnho v csaskm a krlovskm Novm Mst praskm na pamtku odkazuji a legruji. daje, e tato mal oferrovan pamtka netoliko vdn ode m pijata, anbr tak njak pamtn ppis k jednomu i druhmu obrazu, e do jednoho i druhho Boho msta in perpetuum oferrovan jsou, povolen bude. RT
143

Testament sepsan Janem Octaviem, synem Dionysia Miseroniho z Lisonu dne 5. 1. 1690 obsahuje vedle ady jinch poloek i vet malskch dl, kter se nachzela v jeho majetku. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Kniha sirot tvrti sv.tpna, 16901767, sign. 2288, f.1r7r. Lit.: URBAN 1976, s. 11; SKIVNEK 1980, s. 119; SKIVNEK 1982, s. 71; SKIVNEK 1983, s. 6668.
Rubrica G Mallerey Meine Gemhlde, unter welichen Uner Lieben Frauen Bild in der Capellan fr ein groen Schatz halte, diees solle mit allen Ornamentis, welche sich anjetzo auf dem Altar benden, sambt denen Blumwerck, mit welichen bey hhern Festen das Altar orniret wird und die Lierle in ihren Verwahrung hat. Meinem Sohn Josepho Antonio al ein Praelegatum seyn und so lang jemand au meinen Descendentibus im Leben seyn, wird jedesmahl bey dem eltisten verbleiben und dafern meine Descendenslinea aufhren solte, so solle diees Bild mit allen seinen Ornamentis der Kirchen des Grern heyligen Stephan anheimb fallen, meine Erben oder Descendentes dahin verobligire EDICE HISTORICKCH PRAMEN 335
alle Sambstag eine Lampen tglichen aber ein kleines Wachlichtel, wie ich es bihero gehalten, brennen laen. Diejenige 6 Stuckh Bilder aber al nemb[lich] meines Ahndl Herrn Hieronymi Miiron und deen geweste Ehefrau Isabella, den meines Grovatern weyl[and] Herrn Octavius Miiron und deen Ehefrau, seel[ige] Laura Miironin, im gleichen meines Herrn Vatern weyl[and] Dionysius und meiner Frauen Mutter Juditha Contrafeit, welche ich unlengst mahlen laen, sollen meinen Sohn Josepho Antonio und Consequenter bey denen Descendentibus pro memoria familiae verbleiben. Item solle das groe Bild, worauf der Bacchus mit denen Satyren nach Rubens gemahlet, in gleichen meinen Sohn Josepho Antonio
verbleiben. Wie nicht weniger das Bild des heyl[igen] Dionysius, so Herr Screta seelig mit eigener Hand gemahlet, mehr gemeldeten meinem Sohn Josepho Antonio zuvor herau gebhren. Meiner Frau Liel seel[ige] zwey Contrafait, eines nach dem Zimbrecht, das andere aber nach Herrn Demuci, solle das erste meinem Sohn Wenceslao Dionysio, das andere aber meiner lieben Tochter Maria Elisabeth gebhren. Und weilen wegen der brigen Gemhlde der Zeit einige Taxa zumachen, die Zeit nicht verstattet, al solle nach meinem Absterben in Gegenwarth der erbetenen Herren Assistenz Rthen durch vorstndige Mahler geschtzet und unter meine Erben getheilet werden. RT
144
Nov Msto prask, konec 17. stolet.

Pamtn kniha farnho kostela sv. tpna na Novm Mst praskm zmiuje krtv obraz Kest Kristv. Archiv hlavnho msta Prahy, Farn ad usv.tpna na Novm Mst praskm, Liber memorabilium I, 16411706, kniha . 1, inv. . 1, f.73v74r. Lit.: NEUMANN 1974, s. 131132.
Svatho Jana Ktitele, kde prv, jak praveno, olt svatho Vclava a eskch svatch patronv stval, na nklad urozenho a statenho vladyky pana Jana Benedikta Smolka, Jich Milosti Krlovsk Kancele prask sekrete, jen lta 1689 dne 5. aug[usti] z prostedku ivch vykroil, zhotoven jest. S obrazem od dobr pamti pana Karla krty, vzneenho male, malovanm, doshna posvcen v ltu 1649 12. dne octobris skrz vysoce dstojnho pana Josefa Cortiusa sufragna, kter nynjho Jeho Milosti csask pana pana
sufragna de Longa Villa na knstvo posvtil. Relikvie v nm jsou sloen s. Celestina, Saturnina a Cyrila. /oltek sv. Panny Roslie/ Proti tmu druh tak ji posvcen s. Panny Rosalie dlem velebn knz pan Jakub Chvojn, nkdej far svatotpnsk, dlem nynj pan far knz Daniel Hubka (na nklad vak odjinud sob poskytnutch) postaviti dali. Reliquia v nm jsou s. Geneseia, Vincentia a Felixa. RT
145

V inventi sepsanm po smrti Jana Karla Fridricha Fischera, druhho manela Veroniky krtov, dcery Karla krty st., je krom obvyklch inventovanch pedmt uvedena ada hudebnch nstroj, poetn sbrka knih a knih s mdiryty, matematickch instrument a velk mnostv obraz, mezi nimi se nachzej rovn krtova dla. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber inventariorum, 17021712, sign. 1180, f.119v147v. Lit.: HOJDA 1993, s. 60, 65, 67, 7481, 92, 97, 98; SLAVEK 2007, s. 169.
Vornehmen Mahlers Caroli Screta Conterfait mit Reyblei gezeichnet 1 oval Scretisches Manns Conterfait 12 Florin 1 ein Scretisches Cavaliers Conterfait 8 [Florin] RT
146
Sluhy, kvten 1708

V inventi kostela sv. Vojtcha ve vesnici Sluhy jsou uvedeny obrazy pipsan Karlu krtovi. Nrodn archiv, Archiv praskho arcibiskupstv, Recepta 1708, VVI, inv. . 3023, kart. 1001. Lit.: Nepublikovno. Zmnn obraz sv. Vojtcha dve pipisovn Schallerem a Pazaurkem krtovi, pozdji uren jako dlo J. J. Heinsche (NEUMANN 1974, s. 94; RONK 2006, s. 149, 160).
Genuina et conscientiosa relatio super praesente statu ecclesiarum ad benecium Kosteleczense pertinentium a decano Kosteleczensi Ecclesia Sluhensi patrocinio S. Adalberti protecta est satis bene instructa. Aditicio bona sed in choro et sacristia nescio a quali [?] valdest. Altare majus habet decorum cum imagine sancti Adalberti personali, admirabiliter a Carolo Screta depicta. Nunx anno 1708 die 5. junii de parata pecunia in cancellaria Steiniczensi deposita habet. Inventarium der Krchen Altr, Ornath und andern Krchen Sachen,
so sich bie den 15. May de 1708 Jahr in der Sluher Krchen St. Adalberti benden thuet. Aufm groen Altar da Bild in Lebensgre, de an in dem andern Altar rechterhand da Altarblat in Crucix, auch von solcher Hand 1 Heyligen Adalberto von Mahler Screto 1 [na tergu:] Inventarium uber die zur St. Adalberti Kirchen in dem Dorf Sluha gehrige Paramenta RT
147

krtova dla v inventi sepsanm po smrti staromstskho mana a lkrnka Frantika Dirixe z Bruku a Rotenberka. S vznamnou staromstskou rodinou Dirix byl spznn Frantiek Kleo z Roudn, druh manel Albty krtov, vdovy po Karlu krtovi ml., ale s pslunky tto rodiny (zejmna se staromstskm purkmistrem Janem Severinem Dirixem) se pi rznch pleitostech stkal hojn u Karel krta st. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber inventariorum, 17021712, sign. 1180, f.337r339r. Lit.: HOJDA 1993, s. 65, 69, 75, 98, 99.
An Bildern N[ume]r[o] 1. ein groes Bild Cyrus in vermetalirten Rahm per 20 Florin 2. zwey Contrafe, ein jedes zu 10 R[eichs]th[aler], machen zusamen 20 R[eichs]th[aler] 3. vier Steinfelsisches Landschaften per 24 Florin 4. eine deto Landschaft per 8 Florin 5. eine Landschaft von Leonard 10 Florin
6. drey deto Landschaft per 15 Florin 7. ein andten Stuck per 10 8. ein Kuchelstuck 10 9. ein Cupido mit der Venus 6 10. ein Scretisches Contrafe der seel[igen] Frauen Dirixin per 15 Florin 11. ein groe Landschaft 24 12. ein Neptunus mit der Venus 6 13. ein Argus per 6 14. Pignalien [!] mit der Venus 10 15. Geilung Christi sambt gantzen Altar per 7
16. ein kleines Bild Auferstehung auf einen Brettel, per 10 17. ein Paulus von Screta per 20 Florin 18. ein Joseph von Screta per 20 Florin 19. ein Hieronymus von Screta per 20 Florin 20 ein Contrafec mit einen Moor 10 21. ein Sebastianus 20 22. seel[iger] Herr Primator Dirix 10 23. seel[iger] Herr Wilhelmb Dirix 10
24. der letzt verstorbene Herr Frantz Dirix 10 25. ein Dirixisches Contrafe ohne Hnden 10 26 Contrafe Herrn primatoris Reiman 10 27. seel[iger] Herr Pochs 3 28. eine Landschaft 7 29. eine Pallas 3 RT
148
Nov Msto prask, z 1749

Umleck agent saskho kurta a polskho krle Augusta III. (snad inspektor dransk galerie Pietro Guarieti?) koupil od zderazskch augustinin za 2060 zlatch pt obraz z kltern knihovny (Sv. eho, Sv. Ambro, Sv. Jeronm, Sv. Pavel, Moj), poslze dal tyi obrazy evangelist za 1500 zlatch. Nrodn archiv, Archivy zruench klter, Liber sextus seu Continuatio Annalium ExcalceatoAugustiniani Nostri Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, et Patroni Regni Bomiae Neo-Pragae Supra Zderas erecti ab anno partae Salutis M DCC XX Vad annum usque MDCC LII., inv..2456, rkp.15 (dve 3480 f), f.256257 (zpis kroku 1749). Lit.: NEUMANN 1974, s. 156.
Mense septembri die 2. repertus est quidam liberalis emptor, qui pro exornanda Regis Poloniae Aula (prout rumusculus ab ipsomet vulgatus est) quinque imagines Scretianas, nempe Sanctorum trium ecclesiae Gregorii, Ambrosii, Hieronimi, Sanctique Pauli Apostoli atque S[ancti] Moysis commentabatur a conventu nostro
emere, et pro ipsis pretium obtulit 2060 orenorum, insuper appromittens easdem imagines aestimato optimi pictoris penicillo propriis expensis copiatas adinstar venditarum conventui nostro procurandas, uti spectantibus in bibliotheca apparent. Quocirca R[everen]di Patres examinatis pro et contra rationibus
suum dederunt annutum, hoc tamen exceptione, ut dictarum imaginum (si consensus majorum superiorum accesserit, sicut etiam infra paucarum dierum moram accessit) una cum annuo censu in sumptus antiqui aedicii jam e proximo ruinam minitantis impenderetur. Praeterea quia Praettactus emptor summe sibi in
arte picturae Scretianae collibuit, die 18 supra dictis mensis vendicavit sibi quoque quatuor Evangelistarum imagines, pro quibus parato numeravit 1500 orenos, servandis tamen iisdem supra in prima venditione conditionibus. V
149
s. l., konec 18. stolet

Jan Quirin Jahn: Aneckdoten zur Lebensgeschichte berhmter Mahler und Beurtheilung ihren Wercke (krtv ivotopis). Strahovsk knihovna Krlovsk kanonie premonstrt, Sbrka rukopis, sign. DA II 7, p.626635. Lit.: PREISS 1958, s. 145; Vt Vlnas, in: HOROV 1995, s. 308309; NEUMANN 2000, s. 9, 10, 48, 86, 88, 105; SLAVEK 2005, s. 2637.
Carl Screta Wir haben diees groen Meisters darumben gedacht, weilen er zwar Joachim Sandrart seinetwegen gemeldet, jedoch nicht alles von ihm aufgemercket, so ich (gleich wie bey andern Lebensbeschreibungen gesehen) aber allhier aufhr[lich] mache! Er ist in Prag gebohren worden und seine Eltern waren Italner [!] von Nation. Seine Kunstruhm war bey seiner Lebenszeit allbereits berall augebreithet und der warhafte Ruf seiner groen Meisterwerke bezeichten solches tglich mehr und mehr, welche wir nun auch mit groen und gebhrenden Respect und hchster Bewunderung betrachten und darau die Kunstfhigkeit uners groen Landesmanns ersehen knnen. Ja er nun (nach Zeigungs J. Scandrart [!], der ihm gekennet hat) die samment[lichen] italinische Kunstschulen durchpassiret und mittelst seiner natr[lichen] scharfen Vernunft
als eine eiige Bhne von allen besten Blumen den Sssen fast der Kunst zusammen gesamlet hatte, begab er sich nach geendigten (zu Prag aber angefangenen) 30jhrigen Krieg wieder in sein Ruhm ruhiges, wie wohl verwstetes Vaterland, allwo er sich der in Staub und Aschen liegenden Kunst eyfrigst Annahme und sie au deren Rudern hervorzogen und ihr Vermg seines herr[lich]en Kunstpinels und andern recommondablen Qualitaeten ein nees kst[liche]s ehren Kleyd anlegte und sie in den grsten splendeur also setzte, da alle hohe und niedrige Stands Persohnen diees Knigreichs darvor wieder eine nee Hochachtung bezeichnen msten. Es ist hchstens zu verwundern in Ansehung seiner Wercke, in wie vielerley Mannieren anderen groen italinischen Meistern, dieer brafe Mann seinen edlen Pinel hat zu vermetamorphosiren gewust und zwar so, da alle von frembden Lndern nach Prag kamen, die Kunstkennern
dieselbe vor derer alten Meisterwercke ansehen, massen er zuweilen aus der rmischen Schul den groen Raphel dUrbin, Michael Angelo, Caravagio und Lanfranc und der bolognesischen den Hanibal Carasi, Dominiquin und sonderlich dem Quido Rheni (dem meist nach Grahmet [?] hat) und in der Venetianischen Schul den Titian und Paulo Veronesse etwas abgesehen und in seine Wercke mit sonderbahrer Adresse hat einzuverleiben gewust. Ich gebe dem kunstliebenden Leer hiemit eine kleine Notitze seiner verschiedenen un hinterlassenen different Kunststcke, woran man mit kunstgelhrten Augen alter Hand Arthen obgedachter Meister vollkommend fnden und sehen kan. In der Theynkirchen der Altstadt Prag auf dem hohen Altar siehet man ein groes Werck, vorstellend die Himmelfahrt Mariae mit dem darunterstehenden Aposteln. Diees Stck hat er als seinen Meisterstuckh der Mahlergilde allda vorgestellet und
hat dar in der Manier des Dominiquins durchausgefolget. Lincker Hand diees gedachten Altars siehet man in einen Seithenaltar vorgestellet einen englischen Gru. Die Composition hieran ist halb raphaelisch und halb quidorhenisch angenehm, nobel und herrlich aufhr[lich] gemahlet. Rechter Hand ein Seithenblath mit der Heil[igen] Catharina aus dem Gusto des Dominiquins, dann eben dieen ein etwas kleineres Altarblaths in sich haltend Jesus, Maria und Joseph nach dem vortreften Gusto des Hanibal Carazi. Lincker Hand etwas weither unten ist das schne Blath des Mahleraltars zu sehen, vorstellend den Heilig[en] Evangelisten Lucam in actu, wie er die Heilige Mutter Gottes Mariam abmahlet. Man siehet hieran die Demuth und Modesti selbst in der Figur der Mutter Gottes vorgebildet und der Kopf von S[ank]t Luca stellet da Pourtrait diees groen Meisters Carl Screta selbsten vor, das gantze Werck aber an sich selbst ist nach dem
Gont des Quido Rheni. In der Augustiner Kirchen S[ank]t Thomas in der Kleinern Stadt Prag stehet ein wunderbahres Seithenaltarblad, gleich bey Eingang der groen Kirchthr lincker Hand, vorstellend dem Heilig[en] Nicolaum de Tolentino, wie er denen Armengeld und Almoen autheilet. Es ist vllig aus dem Gusto des unvergleichten Hanibals Carazi tractiret und sehr knst[lich] und herr[lich] ordiniret, schn gemahlet und wird von denen Kunstkennern vor sein Werck allda gehalten. In der Maltheser Kirchen zu Matka Boi genand auf der Kleinen Seithen zu Prag ist das daige groen Altar ebenmssig von seiner Hand, es stellet die Mutter Gottes in Wolcken und darunter den Patron von der Insul Maltha, nemb[lich] den Heilig[en] Joannem Babtistam, von nebst einigen zur Erd auf denen Knieen liegenden und betenden alten Malthesen Rittern, in dem Hinterwerck siehet man verschiedene Schiffe und Galleern. In dieen Stuck hat er sich theils der Arth des Titians, theils des Pauli Veronensis bedienet. Item ist allda ein Seithenaltarblad mit der Decollation der Heiligen Barbara von vermischten Gusto des H[anibal] Carazi und Guido Rheni. In dem Professhau der Jesuiten seynd nebst einen schnen Crucix Bild an denen Seithenpfeilern der Kirche verschiedene schne Passionstcke zu sehen und unter dieen absonderlich ein Abnehmung Christi von Cretz, vllig nach der besten Arth des Han[ibal] Carazi und ein Grablegung Christi nach Titians Arth gepinelt. Auf den Hratschin in der Kirche derer P. P. Barnabitten ein Seithenaltarblad vorstellend die Enthaubtung der Heil[igen] Barbara, vllig nach dem prchtigen Gusto des Pauli Verenese [!]. Auf der Nestadt Prag in der Kirche von S[ank] t Stephan der Gren eine Tauf Christi herr[lich] und knst[lich] gemahlet, fest und edl gezeichnet und wunderwrthig coloriret, auf die richtigst und preywrtigste Arth des Quido Rheni. Dann in daiger S[ank]t Heinrich Kirch ein englischer Gru nach ebenmssigen quidschen Gusto. Weithers in dem Closter derer P. P. Augustiner Barfsser zu S[ank]t Wentzl der gantze Cretzgang ad ambitus diees feilig[en] bhmischen Herzogs und Patrons S[anc]ti Wenceslai Leben in verschiedenen Stcken und vernderten Arth von Meistern zu sehen, worin er meist Titian, Dominiquin, dem EDICE HISTORICKCH PRAMEN 339
Quido aber wenig exerciret hat. In der daigen Bibliothec aber ist wrck[lich] von seinen Sachen eine gantze Schule zu nden und soll er die in dieen Closter befnd[lichen] Stcke zu Zeiten seines Assili[us], da er wegen eines Italiner, den er weg[en] angestochtener Ehre in Eyfer erstochen, verfertiget haben. Unter so vielen andern hchst preylichen Stcken aber ist eines, so mich sonder[lich] jederzeit charmiret hat, so oft ich Gelegenheit gehabt habe, solches zu besehen, solches ist in der Parochial Kirchen zu S[ank]t Martin auf der Altstadt Prag linker Hand des hohen Altars (so auch sein Werck ist und S[ank]t Martinum zu Pferd vorstellet) unter dem Bogen und stellet vor die Desponsation der Heil[igen] Catharinae mit dem Kindlein Jesu, war in dieer Groe Knstler sehen lassen, da er in der That keinen von denen grsten Meistern zu weichen Ursach habe. Mein kunstbegriger Leer gehe hin und betrachte es mit Gelhrter Attention nur wohl, ich wei gewie, du wirst mir hierum Recht sprechen und mit mir eines seyn, das obern Bladel diees Altars stellet einen S[ank]t Joanis Evangelisten Kopf vor und ist sein aigen Portrait, als er etwa 40 Jahr alt war. Da Closter Knigsaal unweith Prag hat auch nebst verschiedenen andern Wercken ein Haubtaltarstck, vorstellend eine Mariae Himmelfahrt nach der Arth des Dominiquins. In gleichen die bischf[liche] Thumkirch zu S[ank]t Stephan in Letmeritz auf dessen hohen Altar die Martyr diees Heyligen wundervoll und kunstmssig vorgestellet und theils nach Arth des Carazi, die untern Figuren belangend die Gloriae, aber nebst denen Engeln und Kindeln nach des Dominiquinus Manier tractiret ist, auch seynd 4 andern Nebenaltrblder da zu sehen als: ein Heuliger [!] Schutzengel von raphaelischer Zeichnung und quidischen colorirt, ein Heiliger Adalbertus, vollkomen nach Titians Arth, ein Heiliger Petrus und Paulus, und dann der Martyrtod des Heilig[en] Wenceslai als ein Nachtstck, von der Manier des Cheval[ier] Lanfrancs. Da er nun also in dieen seinen Vaterland sein Vermgen in der Kunst zur genge hat sehen lassen und gezeichet hat, da seine Inventiones und Pinels Krften allen andern groen Meistern von Italien da gleich Gewicht hielten, so muste er endlich auch die Zeit erwarten, die ihm von Gott bestimmet war, der
Natur den letzten Lebenszin zu bezahlen und abzustatten. Einige Zeit vor seinen Tod, da er schon bethlgerich dar niederlag und verschiedene von denen Anween den Frenden, die ihm besuchten, sein Abscheiden sollende Kunst hchst betauert wurde, sprach er also zu: ich habe so viel gethan, als ich kunte und habe euch durch meinen Pinel so viel gewieen, das ihr Zegnsse genug davon gesehen habet, als nemb[lich] in samt[lichen] 3 Prager Stdten, in dem Closter Knigsaal, zu Leutmeritz in Dohm, aber in einen kleinen Kirchel eines Dorfs unweith Letmeritz, allwo ein hltzerne Henckel an der Kirchthr ist (womit er da Dorf Krzestitz meinde und da derselbe Hnckel noch hetiges Tags zu sehen ist), allda habe ich da Vermgen meiner Kunst gelassen. Es ist diees ein kleines Altarbldlein diees Filialkirchels zu S[ank]t Mathai genant, so dem Letmeritzerischen Bisthum unterworfen ist und stellet den Heiligen Mathaeum vor, gleichsam in Begrief sein Evangelium zu schreiben, da er von der Spitz oder Seithen durch einen Engel informiret und ihm die rechte Hand mit der Feder durch des Engels Hand gefhret wird. Wahrlich man solte bey Ansicht dessen fast fragen, ob Raphael dUrbin selbsten (nach dessen Grantes gemahlet ist) etwas Besseres habe machen knnen als diees ist, ein sicherer eyfriger Kunstkenner Herr Gabriael Sensa kunte bey Erblckung dessen sich nicht baudigen, ohne die grsten Lobsprche vor groer Frede hievon zu sagen und ich mu von Hertzen lachen, da ich ihm hrete sagen: ich habe nie was Bessers von Screta gesehen, es ist warhaftig wie ein Raphael und ich nde da Alt und Neun Testament darinen, massen ich an dem Kopf des Heilig[en] Mathai ein veritablen jdischen grau Barth mit einer so christlichen Stirne und Angesicht vereiniget siehe und wie mahlen diee Expression etwas lcherlich vorkam, so ist sie doch wahr und audrckend genug gesaget, er war brigens ein Mann von Ehr liebenden Honetten, Gemthe und Stunde bey hohen und niedrigen in groer Estim und Reputation und hat durch seine Emsigkeit, Mhe und Arbeith ein ansehnliches Geld zusammengebracht, auch einen schnen Schatz von Kunstsachen als Mahlereyen, Zeichnungen und Kupferstichen nach groer Meisterwercke hinterlassen,
welche nach seinen Tod (wie wir gesagt worden) umb eine groe Summa Gelds nacher Nrnberg verkaufet worden seyn. Sein hinterlassener Sohn hat auch mit guten Success den Pinel hantiret und ist denen Fustopfen seines Vaters rhm[lich] gefolget. Letzt[lich] aber mu noch diees beyfgen, da die Italiner unern Carl Screta mitnichten haben aus ihren Land entlassen wollen, massen er schon so hochgeachtet war, da man ihm auf der Academie zu Boglonio dem Nahmen und Sitz eines Professoris Accademici zu aignete, die rm[ischen] Bent tauften ihm mit dem Beynahmen Schlacht-Schwerd. Es seynd auch viele durch von seinen Kunststcken nach der Hand von denen Italinern erkaufet und nach Italien und andern Lndern versendet und verkauft worden, wie mir dann selbsten der Chevalier Schaub, vormahlig geweener englischer Envoje an spanischen Hof, bey meinen Anween in London a[nn]o 1728 ein schnes Stck von seiner Hand zu meinen grsten Plaisir und meines Landmanns Ehren gewen hat, so den Alexantrum und Diogenem in dem Va vorbildete, welches er in Spanien erkaufet und nacher Engeland mit sich gebracht hat. Seine Pinele Handlung war schmltzend aufhr[lich] starck und wohl coloriret, man ndet keine schweichlende oder geschmnckte Farben in seinen Wercken, sondern die pure Natur. Seine Zeichnungsarth ist vest, richtig und von denen besten Antiqien entletznet und diefahls nobel, edel und fast sine errore. Man ndet auch keine extravagante Stellungen in seinen Figuren und so er doch nach Umstnden der Sachen dergleichen etwas vorstellen muste, so war es doch nicht wider die Natur, noch all zu wild, er hat brigens nach der Boulognischen Schul etwas ins Braune coloriret und wann er das damahl nach nicht so, wie hent zu Tage bekannte clair-obscur oder mittel Licht verstanden htte, wren seine Wercke fast untadelhaft und angenehmer als sie seyn. Er hat nebst den studio historico auch treff[liche] Pourtraite gemahlet, wovon man in den grsten Familien diees Knigreichs noch die preywrdigen Zeichne ndet. RT
III. Dokumenty k ivotu a dlu Karla krty ml.
150
m, 16731675
Karel krta ml. zaznamenn v m, kde bydlel ve tvrti Isola Toscanella v ulici San Felice v dom slo 5. Podle pramene uloenho vm, Archivio Storico del Vicariato di Roma, San Lorenzo in Lucina, Stati delle anime, anno 1673, f.88, Vicolo del Bottino publikovala Jana Zapletalov. Lit.: ZAPLETALOV 2010, s. 157. RT
151

Veronika krtov si bere za manela Jiljho Jelena. Jako svdci byli na svatb ptomni Vilm Dirix z Bruku a Rotenberka a Samuel Globic z Buna. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika oddanch, 16521704, sign. HVO1, p.637. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 43 (edice); BERGNER HERAIN 1910, s. 10; NEUMANN 1974, s. 48.
Copulati sunt matrimonio in facie eccl[es]iae clarissimus dominus Aegidius Jelen, Utriusq[ue] Juris Doctor cum honesta Virgine Veronica, relicta lia post dominum Carolum Screta de Zavorzitz. Testes generosus dominus Wilhelmus
Dirix de Bruck et Rotenberg, questor S[acrae] C[aesarae] M[ajestatis] et generos[us] dominus Samuel Globicz de Buczina. RT
152
(Praha), (ped 28. 2. 1678)

dost Karla krty ml. eskmu mstodritelstv, aby vymohlo na apelanm radovi Baltasaru Trchnerovi 75 zlatch, kter dlu za kresby pro univerzitn tezi nejstarho Trchnerova syna, zhotoven jeho otcem. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. S212/2, kart. 985. Lit.: NEUMANN 2000, s. 133; Tom Sekyrka, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 609, . k. XVI.29; SEKYRKA 2011.
Hoch und Wohlgeborne, Wohledle und Gestrange, Gndig Hochgebietende Knigliche Herrn Statthalter, Euer Excellez und Gnaden bringe hiermit gehorsamst anbei,
wasmassen der Kniglichen Appellations-Rat Herr Baltasar Trchner meinen seeligen Vater Carl Skreta wegen unterschiedlicher Delineationen und Zeuchnungen, welche er
vorgedachter Herr Doctor Trchner eltisten Sohn zu seinen gehabten Disputationibus schon vor etlichen Jahren mhsamb verfertiget und bersendet, mir bis dato 75 Florin
schuldig verbleibet und nur von einer Zeit zu der anderen die Zalung aufschiebet. Weil dann obgemelter Herr Doctor Trchner wegen seiner gehabten Granitz-Commission bei Euer
340 DOKUMENTY K IVOTU A DLU KARLA KRTY ML.
Excellenzen und Gnaden annoch einige Gelder zu fordern hat und praetendirt, also bitte dieselbe unterthnigst und gehorsambst mir die hohe Gnade zu tuen und damit bei den Kniglichen Ober Steuer Ambt (doch ohne Massgebung) mir meine rechtmssige Schuld inbehalten
und zugestellet werden mchte, per Decretum in Gnaden anzubefehlen. Zu dero gndigen Resolution und stets beharlichen hohen Gnaden mich untertenigst empfehlend verbleibe, Euer Excellenzen und Gnaden gehorsamer
Carel Sskreta von Zaworitz mp. [na tergu:] Carl Screta bittet Herrn Doctor Trchner zur Bezahlung 75 Florin vor unterschiedliche gelieferte Disputations Delineationes anzuhalten. Februar 1678
Communicetur (titl.) Herrn Appelations Rat Trchner etc. Ex consilio Regiae Cancellariae Bohemiae Pragae 5. Martii 1678 TS
153

Karel krta ml. zapisuje dluh Jindichu Achtmanovi a Vclavu rovcovi, porunkm Vodikovskch sirotk. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber obligationum . 11, 16781699, sign. 2261, f.42v44r. Lit.: Nepublikovno.
Porunci sirotk Vodikovskch Jindich Achtman a Vclav rovec ze Starho Msta praskho vydluili pro potebu sirotk od urozenho a statenho vladyky pana Karla krty otnovskho z Zvoic 400 zlatch rejnskch pro zaplacen
jinch vitelv dluh na tch sirotcch Vodikovskch pohledvajcch, toti urozenmu a statenmu vladyce panu Danielovi Globicovi z Buna, mtnnu a radnmu SMP edeste zlatch rejnskch, item urozenmu a statenmu vladyce panu
Kaparovi Francovi a pipovdme z open sumy kadho pl lta ourok obyejn 6 per cento nleit a asn odvozovati, sumu pak hlavn v roce pod zbhlm panu viteli naemu, ddicm a budoucm jeho a tomu kadmu, kdo by sob toto
zapsn dlun nleit a podn postoupen ml, na hotovch penzch dti a zaplatiti RT
154
Praha, 14. 12. 1678

Karel krta ml. sdluje kneti z Lichtentejna, e je mu znm jeho zjem o nkter otcovy obrazy, dosud se vak nemohl odhodlat, kterch se zbav, nebo si je chtl ponechat pro svj atelir. Protoe vak kne stle projevuje zjem, rozhodl se mu nkter prodat. Lichtensteinsche Kunstsammlungen, Vaduz, HALV, kart. 68. Lit.: HAUPT 1998, s. 255 (edice) (s drobnmi ochylkami od zde publikovanho pepisu pozenho dr. Matouem v rmci ppravy vstavy dl Karla krty v roce 1974. Pepis se nachz v pozstalosti Jaromra Neumanna v stavu djin umn AV R.); NEUMANN 2000, s. 31.
Serenissimo Duca, Vostra Altezza compatir con la solita grandezza dAnimo il mio hardire. Gi che ho compreso del Maestro di Casa, la continuatione del affetto, que Vostra Altezza Serenissima tiene verso quelli consapevoli, gli quali stanno ancora nel suo essere. E ben vero, que io era quella volta risoluto di venderli, per amor le spese, que ho fatto (alla proportione della mia persona vile) grand nel fabricare, nulla di meno havendo mi rifatto tantino, ho proposto di conservarle per il mio proprio studio e tesoro. EDICE HISTORICKCH PRAMEN 341
Si non considerasse il carattere di Galanthomo. Data la parola a Vostra Altezza Serenissima di volerli vender, son contento ultimatamente di privarmene per tanto. Il Horatio Gentileschio 160 total Rt, Rompimento del arco per 120 Rt et quel ultimo grande niente di meno di 200 Rt. Et questa risolutione di vender Io per li obligh(?) i grandi delle gratie ricevutte dal S[erenissi]mo di Vostra Altezza signore Padre il mio defunto. Poi la speranza que tengo per certo dottener per mezzo di Vostra Altezza Serenissima la libert a copiar secundo il mio
piacere nella Galleria di Sua Majest. Finalmente il che non dubito dhaver di Vostra Altezza Serenissima alteri impiegh(?)i et commandi appartinenti alla mia professione. Accioch mi possi gloriare desser dun cossi grande Principe che oi di Vostra Altezza Serenissima. A Praga agli 14. Decembre Anno 1678 Schiavo obedientissimo Carlo Screta [na tergu:] Con pieno Tit. a Sua Altezza
Serenissima il Duca de Lichtenstein a Feldspurg Von Screta von Prag den 14. Decembris 1678
12 Jedn se oValtice, rodov sdlo Lichtentejn vDolnch Rakousch, od roku 1919 pipojeny keskoslovensku, dnes v esk republice.
TS
155
Praha, 12. 4. 1679

Objednvka na vyhotoven obrazu urenho do rodov kaple hrabat ternberk v kostele Neposkvrnnho poet P. Marie pi koleji irskch frantikn na Novm Mst praskm. Smlouva je pipojena pomoc ty ternberskch peet z ernho vosku na zadn stran kresby modeletta obrazu Stigmatizace sv. Frantika. Nrodn galerie vPraze,Sbrka kresby agraky, inv. . K357. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 45, pozn. 2; BERGNER 1910, . k. 74; NEUMANN 1974, s. 259261, . k. 208209; KESNEROV 1976, . k. 50; PREISS 1979, s. 6869; NEUMANN 2000; PREISS 2006, s. 6869; MDL 2010 (Zde publikovan pepis Martina Mdla s drobnmi odchylkami od pepisu Jaromra Neumanna).
Vermg dieses Abrys hat der Herr Screta sich verobligiret sancti Francisci Bild in die Sternbergerische Capellen bey den Patribus Hibernis einzumalen und auf das klainere Blat mus ein besonderer Abrys geschehen, aliquid de Trinitate, als zum Exempel etwan den Heyligen Geist spiritum sanctum super apostolos
mittentem, waylen die Allerheyligste Dreyfaltigkheit ihm in selber Kirchen in andern Capellen gemahlet ist. Fr diese beede Bilder seind dem Herrn Screta Hundert Thaler versprochen worden, mit Condition, wann er soliche zur Satisfaction unser mahlen wird, 50 Thaler werden ihm gegeben werden, wan er anfangen wirt zue
mahlen, ante festum sancti Francisci Seraphici 8. Tag zuvor soll es in Altar schon sein. Prag den 12. April 1679 W[enzel] A[dalbert] G[raf] v[on] St[ernberg] [?] RT
156

Karel krta ml. si bere za manelku Albtu, dceru Vclava Rosy. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Jakuba, Matrika oddanch, 16321710, sign. JAK O1, p.30. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 46 (edice); BERGNER HERAIN 1910, s. 10; NEUMANN 2000, s. 130.
In facie eccl[esi]ae juncti sunt vinculo matrimonii generosus dominus Carolus, lius pie defuncti g[enerosi] domini Caroli Screta Ssaknowsky [!] v Zaworzicz et ingenua virgo Anna
Elisabeth Rosina, lia generosi ac clarissimi domini Venceslai Rosa, U[triusque] J[uris] D[octore], domino Gielhelmo Dirix z Wobumbergu [!], domina Veronica Scretowa, Anna
Budinowa, copulans Rev[erendissi] mus dominus abbas Sedlecensis Ord[inis] Cister[ciensium]. RT
157

Karel krta ml. kt v kostele sv. Havla dceru Annu Kateinu. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika narozench, 16521704, sign.HVN1, p.288. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 47 (edice); NEUMANN 2000, s. 133.
Baptizata lia Anna Catharina domino Carolo Creta et Elisabetha conjugibus. Patrini: r[everen] diss[imus] dominus Joannes Benol, canonicus Wissegradensis, clarissimus dominus Carolus Jaroslaus
Borowansky de Borowan, J[uris] U[triusque] D[octor], domina Maximiliana Machtin, domina Catharina Klobitzin. Cum facultate et licentia no[str]a baptizavit r[everendiss]
imus dominus Joannes Samuel Borowansky de Borowan, canonicus Budissynensis. RT
158
(Praha), (ped 29. 3. 1681)

Seznam devatencti obraz Karla krty, kter vypracoval jeho stejnojmenn syn a odevzdal Johannu Kastnerovi, lichtentejnskmu sprvci v Praze. Ten zaslal seznam 29. 3. 1681 kneti z Lichtentejna. Seznam se vrtil Kastnerovi spolu s poznmkami a s pokyny ke koupi t obraz spolu s dopisem, datovanm v Buovicch 9. 4. 1681. Lichtensteinisches Hausarchiv, Vaduz, kart. 68. Lit.: HAUPT 1998, s. 282283 (EDICE; S DROBNMI ODCHYLKAMI OD ZDE PUBLIKOVANHO PEPISU POZENHO frantikem MATOUEM V RMCI PPRAVY VSTAVY DL KARLA KRTY V ROCE 1974. PEPIS SE NACHZ V POZSTALOSTI JAROMRA NEUMANNA V STAVU DJIN UMN AKADEMIE VD R.); NEUMANN 2000, s. 31.
Verzeychnus, was bei gleichen in der Eil hat knnen aufgemerkt werden meisten von C[arl] Screta NB. 1 Aus dene Pastor Fido ein Spiel mit viel Lebensgrss Figuren auf teutsch die Blinde Kuhne genant von Carlo Screta gemacht, aber etwas unausgemacht 330 Florin NB. 2 Aus dem Pastor Fido auch von Carlo Screta wie der den Bogen zerbrechen thuet ein Jger, weilen er seine Liebste, vermeinend ein Wild zu sein, geschossen, von 5 Elen hoch und 3 breit 150 Florin NB. 3 Ein Fuga in Egipten nach dem Horatio Gentilescho von Carlo Screta copiret, lebensgross Figuren und Joseph darbey schlafend; gross lang 5 Elen, hoch von 3 Elen, <saget als Originale > 180 Florin 4. Ein Musiqspiel von den Musen auf allerhand Instrumenten. Lebensgross Figuren, nach Tintoretto von Carlo
Screta copirt, lange auch von 5 Elen, hhe von 3 Elen 180 Florin NB. 5 Nach den Quido Reno ein Centaurus, Nessus genant, wie er eine Nimpham raubet, lebesgross von Carlo Screta copiert 100 Florin /Vor diese Copay in fahl es sich also benden wird, das es von des Carlo Screta Hand abcopirt ist, soll darvor 80 Florin geben werden. Numero 5./ 6. Ein Conterfay von Titiano, ganze Statur eines Frsten genant Rosenberg, beraus treich gemacht, originale 60 Reichstaler 7. Ein Conterfay eines Schfers gestalt von Carlo Screta originale 25 Reichstaler 8. Eine Diana gestadtlich Conterfay C[arlo] Screta 25 Reichstaler 9. Ein Romanischer Kopf von Carlo Screta Brustbild, kstlich beraus 25 Reichstaler / Vor diesen Kopf wil man geben 30 Florin. Numero 9./
10. Eine Venus mit einem Satiro und Kindln darbei, von 2 Elen und halb lang und anderthalb hoch, originale C[arlo] Screta 59 Reichstaler 11. Ein Crucix in Klein auf Kupfer von Carlo Screta mit einer in Amacht singender Madonna und Johanne, originale 30 Reichstaler 13. Unser Libe Frau Maria gloriosa sitzend ob den Wolken sambt den Engeln von C[arlo] Screta orig[inale] 25 Reichstaler 14 Kindln von Carlo Screta spielend und einander kampfend wegen der abrupfenden Apfelen von den Baumen, originale 56 Reichstaler /Vor diese Khiendlen solle ihme geben werden 56 Florin, Numero 14./ 15. Ein Englischer Gruess von Carlo Screta originale 60 Reichstaler 16. Eine Barbara, wie sie von dem Vater enthaubtet wird 40 Reichstaler
17. Ein Marie Himmelfahrt sambt allen beywesenden Aposteln, origi[nal] 130 Florin 18. Eine Schkung ode Erleichtung heiligen Geistes ber die Aposteln von C[arlo] Screta, originale 40 Reichstaler 19. Ein Lucretia nach Quido Reno von Carlo Screta eigener Hand copiert, Lebensgross 60 Reichstaler 20. Eine Maria spielend und saugendes Kindl von Carlo Screta, originale 30 Reichstaler Sonsten viel andere unzehlbare Kpfe und Sachen von Carlo Screta, wie auch von anderen vornehmen Authoribus, die die Zeit nicht zulass aufzumerken und zu beschreiben zu nden sein. TS
13 Poloka . 12 chyb.
159
Praha, 29. 3. 1681

Johann Kastner zasl kneti z Lichtentejna seznam obraz Karla krty, kter mu doruil malv syn Karel krta ml. Ten chce pr tak vykat pjezdu knete do ech a Kastner pak ek na pokyny knete ohledn nkupu obraz. Lichtensteinisches Hausarchiv, Vaduz, kart. 68. Lit.: HAUPT 1998, s. 282 (EDICE; S DROBNMI ODCHYLKAMI OD ZDE PUBLIKOVANHO PEPISU POZENHO frantikem MATOUEM V RMCI PPRAVY VSTAVY DL KARLA KRTY V ROCE 1974. PEPIS SE NACHZ V POZSTALOSTI JAROMRA NEUMANNA V STAVU DJIN UMN AKADEMIE VD R.); NEUMANN 2000, s. 31.
Durchleuchtigter Hochgeborner Hertzog, Gndigster Frst und Herr Herr, Euer Hochfrstlichen Gnaden gehorsambst berichte, wie da mir der junge Screta dise hier beifolgente Verzeuchnu durch seinen Diener EDICE HISTORICKCH PRAMEN 343
einhndigen lassen, so aus Unachtsambkeit wegen des so blen Wetters beschmutzet, weilen es aber sein aygene Handschrift nicht umbfertigen wollen lassen, sondern in originali berschicke, in andern auch mit Ihme zu redkommen, welcher Gestalt
von andern gewissen Leuten vernommen 4 Stck Historii Malwerk Herr Borziowski von seines seelligen Vatern hat, hette Ihme ohne Zweyfel wohl wssent sein werden, aldieweilen sie wohl miteinander bekant, mir zur Antwort gegeben, ers zwar nicht
recht betracht, ob es Originalien oder abcopirt von seines Herrn Vaters Originalien weren, dan er ebenfalst gute Leut gehalten, die wohl seiner Hand nach abcopirt haben, so wie er aber vernommen, so hette er die 4 Stuckh obemdliche von ein von Adl
Girzurowskii umb leidliches Geld und zwar meistenteils umb Gewehr, Flinten und Rhr von gedachten Gerzurowskii eingehandlet und schwerlich alle 4 Ihn 200 Florin kosten, mir aber Herr Borziowski ein Stuck, so doch nicht gross umb 150 Florin geboten,
zu gehorsambster Nachricht. Ers auch so teuer mir geboten, aldie weilen mir selber gemeldet, das Herr Wijschnoberskij Ihme wohl wolte anbringen. Her Screta aber wnschete Ihro Hochfrstlichen Gnaden Ankunft in Bhmen wehen
gehorsambst aufwarten wolle und was ihm mglich zu thun were Ihro Hochfrstlichen Gnaden seins Vatern hinterlassene Malerii zu Diensten sein solle. Wormit einem Hochfrstlichen Gnaden in Schutz des
allerhchsten, mich aber zu Hochfrstlichen Gnaden empfehle. Prag den 29. Martii 1681 Euer Hochfrstlichen Gnaden ein untertnigst gehorsambster Johann Kastner TS
160
Buovice, 9. 4. 1681
Jan Kastner vrac domovnmu sprvci v Praze seznam krtovch obraz s pokynem, aby pevzal ti oznaen obrazy, d-li je Karel krta ml. za 166 zlatch msto pvodn danch 181 zlatch. V kladnm ppad maj bt obrazy pevezeny do Kostelce nad ernmi lesy, odkud budou zaplaceny a tak poslny do Buovic. M-li krta zjem, me poslat tak nkolik mench obraz a udat jejich nejni cenu. Lichtensteinisches Hausarchiv, Vaduz, kart. 68. Lit.: HAUPT 1998, s. 283284 (edice; s drobnmi ochylkami od zde publikovanho pepisu pozenho dr. Matouem v rmci ppravy vstavy dl Karla krty v roce 1974. Pepis se nachz v pozstalosti Jaromra Neumanna v stavu djin umn Akademie vd R.); NEUMANN 2000, s. 31.
An Hausmeister uf Prag Euer Schreiben sambt den uberschikten Lista der vorhandenen Malerey haben wir zue recht erhalten und sein wir zwar der Meinung gewest, alle diejhnige P[ilder], allwo ein Notabene stehet, zu nehmben. So lasset es sich aber nicht thun, ungesehenere, weillen es ein zimb[liches] Geld antrift, zu kaufen. Doch wollen wir 3 P[ilder] nehmben in Hofnung, es wird von des Screta Haus sein; als folgt die Liste hiemit wieder zurckund diejhnige 3 P[ilder], die wir nehmben werden, bei denselben ist ein Zettl angeklept, wie viel wir darvor geben wollen. In Fal er
es dan in diesen Wert lassen wollte, wird ihn das Geld aus den Kosteletzer Renten darvor gegeben werden. Die Lista soll wieder zuruckgeschikt werden. Folget zugleich ein Befehl an den Leiter wegen das Geld, zum Fal er solche umb diesen Preiss lassen wiel, khennet alsdan dem Leiter den Befehl zuschicken, damit er Euch das Geld ubermache und sodan die 3 P[ilder] nacher Kosteletz dem Leiter wohl eingemachter zuschicken sollet, welche er uns durch eigenen Pothen uberschicken wird. Und weilen mit Fleiss dieser Poth darmit abgeschickt werden wird, kan der Screta, wan er wiel, noch sonsten etlich kleine
P[ilder] mitschicken und den negsten Preis berichten. Butschowitz, den 9. April 1681 [neiteln podpis] [in margine] Vor ein Khopf No. 9 30 Florin No. 5 80 Florin No. 14 56 Florin 166 TS
14 Jedn se oKostelec nad ernmi lesy, od roku 1623 vmajetku knat zLichtentejna.
161

Karel krta ml. kt v kostele sv. Havla syna Karla Rafaela. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika narozench, 16521704, HV N1, p.298. Lit.: PODLAHA 1917, s. 142; NEUMANN 2000, s. 133.
Anno 1681, Augusti 19. Baptizatus e[st] lius Carolus Raphael nobili domino Carolo Screta et Elizabetha coniugibus, patrini nobilis dominus Wenceslaus Pawlowsky, medicinae doctor, nobilis dominus
Wenceslaus Fleissmon, Dorothea Borowanska, R[everendissi]mo domino Joanne Benol, canonico Wissehradensi. RT
162

V kostele sv. Havla pohben syn Karla krty ml. Karel Rafael. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika zemelch, 16451731, sign. HV Z1, p.20. Lit.: PODLAHA 1917, s. 142.
October 1681 11. sepultus e[st] in coemiterio Carolus Raphael Screta, infans duodecim septimanarum. RT
163

Karel krta ml. kt u Sv. Havla syna Mikule Frantika. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika narozench, 16521704, HV N1, p.312. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 47 (edice); NEUMANN 2000, s. 133.
Baptizat[us] e[st] Nicola[us] Francisc[us] domino Carolo Screta et Elisabetha conjugi[bus], patrini dominus Francisc[us] Felix Necassi, a[tque] R[everendissimus] dominus Joannes Benol, canonic[us] Wissegradi[censis], domina Veronica Scretin, a patre Procopio. RT
164

Karel krta ml. kt dceru Albtu Dominiku v kostele sv. Jakuba na Starm Mst praskm. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Jakuba, Matrika narozench, 16711707, sign.JAKN3, p.192 (novodob paginace tukou pro poteby mikrolmu). Lit.: PODLAHA 1917, s. 287; NEUMANN 2000, s. 133.
Anno 1685 Augusti 5. dominus Carolus Screta de Zaworzicz, civis Antiquae Urbis Pragensis et domina Elisabeht [!], uxor eius, curarunt baptisari lia suam propriam, cuis est nomen Elisabeth Dominica, patrina quae ex fonte baptismatis illa levavit honesta virgo Anna Catharina Ablunkowa, EDICE HISTORICKCH PRAMEN 345
civ[is] Antiquae Urbis Pragensis, asistantes Catharina Benolowa liola, dominus Maxmilianus Benol, civis Antiquae Urbis Pragensis, baptisans fr[ater] Didacus Novatius, concionator ordinarius. RT
165
Mal Strana, 14. 10. 1685

Karel krta ml. svd sv seste Veronice na jej druh svatb s Janem Fridrichem Karlem Fischerem, registrtorem pi ad desk zemskch. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel Panny Marie pod etzem, Matrika oddanch, 16221745, sign. PM N2 O2, p.120. Lit.: BERGNER HERAIN 1910, s. 10.
1685 den 14. Octobris [?] proclamatione in facie copulade Herr Johann Fridrich Carl Fischer bey der Kniglichen Bhmisch[en] Landtafel bestalten Registratori mit der Frau Veronica Scretin Sottnofski von Zaworitz, testes 1. Herr Adalbertus
von Petzendorf, Kleinseithner Rathsverwandter, 2. Herr Michael Mth, Oberhauptman von der Kayserlichen Artilerie, 3. Herr Nicolaus Lebkesselt, Stuckgiesler, 4. Herr Carolus Screta. RT
166
(Praha), (ped 9. 2. 1688)

Zprva Jindicha z Guttejna, krlovskho hejtmana na Novm Mst praskm, v n informuje krlovsk mstodritele o sporu mezi magistrtem Novho Msta praskho a malem Prosperem de Mutii. Mal d za dodan oltn obraz Nejsvtj Trojice od magistrtu 50 zlatch, ten vak na zklad vyjden jinch mal chce vyplatit jen 36 zlatch. Hejtman Guttejn proto navrhuje mstodritelstv, aby jmenovalo k posouzen obrazu komisi, v n by magistrt zastupoval mal Jan Ji Heinsch, Prospera de Mutii Jean Baptiste Mathey a jako nestrann mli bt jmenovn acmistr a pan krta. Jak vyplv z edn poznmky z 22. 4. 1688, bylo dno novomstskmu hejtmanovi rozhodnut na zklad tohoto dobrozdn. Nrodn archiv, Nov manipulace, sign. G 1/M/1, kart. 193. Lit.: NEUMANN 2000, s. 133, 151, pozn. 313.
Gndige Herren Herren, wie Euer Excellenzen und Gnaden gndig anbefohlen den Magistrat der Kniglichen Neuen Stadt Prag ber die Beschwerde des Prosper de Mutii, Malern, zu vernehmen und nach Befund der eingebrachten Beschafenheit solchen Diferentien gtlich abzuhelfen mich zu bemhen, wofern aber ein erhebliches gegen Bedenken sich ereignen und man hieraus in der Enge nicht gelangen knte, die eugentliche Bewandnus mit beirukenden Gutachten berichten solle, demselben bin ich gehorsamblich nachkommen, so Euer Excellenzen und Gnaden aus obgedachten Magistrats beigelegten Bericht mit mehrern gndig ersehen knnen. Weilen dann gndige Herren Herren zwischen ihme diese Strittigkeit gnzlich aufzuheben nicht hat geschehen knen, indeme beide Recht zu haben vermeinen, der
Prosper de Mutii wider die Stadtmaler als interessirte, der Magistrat aber wider die, welche der Mutii anfhrt, als seine Landsleute protestiren tuen. Die Stadtmaler setzen zwar in ihrer Attestation, dass das Bild nicht mehres als 36 Florin wert, jedoch setzen sie keine Ursach oder Mangel aus, worumb es so wenig wert sein solle, wo doch die Deputirte vom Magistrat selber 50 Florin darfr zu geben sich offeriret, der Magistrat auch dasselbe plecidiret. Wie aus ihrem Bericht zu ersehen, der de Mutii aber nit allein diesen widerspricht, vorwendend, dass ihme unmglich were, so wenig fr ein Bild, welches viel mehres laut der walischen Maler Attestat wert seye, zu nehmen, sondern praetendirt, wofern man ihme, doch wider sein Verhofen, die brige Malerei zu malen absprechen mchte, die Schaden und Unkosten, die ihm durch den Magistrat verursacht seye
worden, indeme sie ihme solang afgehalten, sein Abries bis dato auf den Rathaus haben, wodurch er nicht anders hat schlssen knnen, weilen sie seinen Abries behalten, die contrahirte Arbeit von ihm nicht abwenden wollen, derowegen er alle andere ihm vorgefallene Arbeit fahren lassen, und wann er diese contrahirste Arbeit aus verlassen mste, dadurch in das grste Verderben geraten mchte. Derowegen were meine gehorsambe, doch unmassgebliche Meinung, damit man desto besser aus der [?] kommen knte, wann Euer Excellenzen und Gnaden von den Parteyen der Attestanten Malern, als nemblich vom Magistratsseiten den Hans Georg Heinisch, Burgern und Malern der Kniglichen Alten Stadt Prag, sodann von des de Mutii den Johann Babtista Mathei sambt Zuziehung des Herrn Schatzmeisters und Herrn Screta als unparteischen
gndig anbefehlen belieben mchten, dass diese die Mangel bei den Bild der heiligen Treyfaltigkeit aussetzen und dem Wert nach schetzen sollen. Worber Euer Excellenzen und Gnaden weitern gndigen Befehlig erwarte und mich zu dero Beharrenden Gnaden gehorsambst empfehlend verbleibe Euer Excellenzen und Gnaden gehorsambster Heinrich Graf von Guttenstein TS
15 Mnn patrn acmistr prask hradn obrazrny. Tuto funkci vykonval mezi lety 16831714 Frans Leux zLuxensteinu.
DOKUMENT . 166 Vyetovn sporu mezi malem Prosperem de Mutiis a magistrtem Novho Msta praskho o vyplacen honore. Coby odborn znalec byl ke stanoven ceny dodanho obrazu povoln Karel krta mlad, ped 9. 2. 1688 (Praha), Praha, Nrodn archiv, fond Nov manipulace (foto: Nrodn galerie v Praze Ale David)
167

Karel krta ml. kt syna Jana z Boha v kostele sv. Jakuba. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Jakuba, Matrika narozench, 16711707, sign. JAKN3, p.222 (novodob paginace tukou pro poteby mikrolmu). Lit.: PODLAHA 1917, s. 287; NEUMANN 2000, s. 133.
Anno 1688 9. Martii ex parochia Jacobi Baptisatus est infans nomine Wenceslaus Joannes Dei, parentes Carolus Screta de Zavorzicz et Elisabetha, levans Ill[ustrissi]m[u]
s dominus Comes Wenceslaus de Sternberg, Ill[ustrissi]m[u]s Baro Straka ex Libczan, Baro Jo[ann] es Spork, baptisanti Wenceslaus Antonius cantor. RT
168

Karel krta ml. obviuje z ble neuveden krdee Vclava Hrdliku. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber appelationum 6, 16891695, sign. 1006, f.27v + 28r. Lit.: Nepublikovno.
Dote se Karla krty a Vclava Hrdliky Slovutn a vzctn poctivosti ptel nm mil, co tak na ns Karel krta z strany Vclava Hrdliky pi vs za pinou krdee jemu stal zjitnho vzn a aby proti tmu delikventu ex officio inkvisrovno bylo, snan d, to z pleejcho spisu jeho obrnji vyrozumte. I jsouce vc slun a prvm srovnal,
aby takov peinn pro pklad jinch kdcv bez trestn nezstalo. Proe proti v potku dotenmu Vclavovi Hrdlikovi v t tak patrn krdei, zdvihnouce nleit corp[us] delicti, summariter procedrovati a co za prvo jest, nad takovm ouinkem ortel vynsti, outraty na ten inkvisitorn proces pak vchzejc (pokud t kdce prostedkv nem) podle t od ns v t
ppadnosti stal limitaci, od nho Karla krty zavyupomnati vdti budete. Dn na Hrad praskm 20. dne msce nora lta Pn 1690. Vclav Norbert Oktavin hrab z Vchynic a Tetova Praes[entum] 9. Martii 1690. Pub[l]icat[um] 10. Martii 1690. RT
169

Karel krta ml. pohben do hrobky ped oltem Panny Marie v kostele sv. Havla. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika zemelch, 16451731, sign. HV Z1, p.44. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 17, 42 (edice); BERGNER HERAIN 1910, s. 10; NEUMANN 1974, s. 48; NEUMANN 2000, s. 133.
Anno 1691 Januarius 3. gen[erosus] dominus Carolus Screta pictor, 45 an[nos], sep[ultus] in crypta[m] apud altare B[eatae] M[ariae] V[irginis] Neapolit[anae]. RT
170

Samuel ml. Globic z Buna poven porunictvm po smrti Karla krty ml. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Manuale dictorum, 16901693, sign. 1312, f.33v. Lit.: Nepublikovno.
Anno 1691 den 10. januarii pan mlad Samuel Globic z Buna k rad pidn pan ovdovl krtov, rozen Rozov, poruenstv po inventue j se sv. RT
171

Invent pozstalosti po Karlu krtovi ml. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber inventariorum, 16871702, sign. 1179, f.100v114r. Lit.: ZAP ERBEN 1857 (edice); NEUMANN 1974, s. 4850, 89, 97, 120, 257; HOJDA 1986, s. 44, 46; HOJDA 1993, s. 51, 5354, 60, 68, 7476, 80, 82, 92; HOJDA 1994, s. 65, 68, 70; SLAVEK 2007, s. 123124; SLAVEK 2008, s. 879, pozn. 11; Radka Tibitanzlov, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 610611, . k. XVI. 30.
Invent pozstalosti po neb[otku] panu Karlovi krtovi z Zvoic Lta Pn 1691 12. dne msce januarii v ptomnosti urozench a statench vladyk pana Jana Daniele Krocna z Drahobejle a pana Maximilina eelickho z Rozenwaldu, jakoto z msta radnho krlovskho Starho Msta praskho deputrovanch komisav, stal se popis v a velijak pozstalosti po neb[otku] urozenm pnu Karlovi krtovi z Zvoic, Jeho Milosti csask krlovsk soudu nejvyho purkrabstv rad a mtnnu te eenho Starho Msta praskho, jak nsleduje. Pan vdova Albta krtov, rozen Rozov Sirotek Vclav Jan Bo, st 2 lta Na gruntech Dm od starodvna U Hjk een v Starm Mst praskm vedle ernho Vorla, nedaleko Mince lec. Polovice domu nkladnickho U Korand od starodvna een dle zpisu knch mstskch; kdy pak t dm v ten velk ohe k shoen piel, tehdy neb[otk] pan krta, nechtce na vystaven nklad vsti, dle jeho vlastnho upsn se prohlsil, e z tho domu i s tm, co do ivnosti EDICE HISTORICKCH PRAMEN 349
vloil, vce nic praetendrovati ned ne 1800 zlatch rnskch, ku kterto sum podle piznn pan vdovy neb[otk] pn na staven j na hotov jet pipjil 300 zlatch rnskch, a tak z tho domu Korandovskho do tto pozstalosti pat 2100 [zlatch] V jedn ern hrobov truhle rozlin zklady, na kterto zapjeno, jak v knize neb[otka] pana krty vlastn rukou poznamenno. Kalmanovi Brandejsovi idu, na nm No 1 30 zlatch Na jin zklad tmu No 3 50 zlatch 4 100 zlatch 8 100 zlatch 10 100 zlatch 11 nco stbra a ostatek m bti na punochch, ku ktermuto id Kalman Brandejs se piznal a prohlsil, e co se nedostv, sm dosaditi m, jest pjeno 500 zlatch 12 150 zlatch 13 100 zlatch 15 50 zlatch 17 50 zlatch 18 50 zlatch 22 50 zlatch 23 100 zlatch 26 100 zlatch 27 100 zlatch
28 150 zlatch 29 jsou penze in natura, zklad vyzdvien 50 zlatch 31 100 zlatch 32 200 zlatch 34 100 zlatch 35 200 zlatch 36 150 zlatch Israelovi Brandejsovi idu nleejc zklad, na nj pjeno 200 zlatch Jin zklad dva prsteny, kad s jednm diamantem, na nj do jistho msta zapjeno 100 zlatch Zklad zapeetn v mal krabice, od koho zastaven jest, se nev, jsouce odpeetn, nachz se zlat etzek pancovho dla, pi nm polouportukleser. Dva zlat prsteny, v jednom 9 diamantk a v druhm jeden diamant, t etzek hrachovho dla pozlacen, kter se za falen dr, na nj dle zaznamenn zapjeno 5. maii lta 1688 100 zlatch Suma kapitlu na zklady zapjenho 2980 zlatch Dlun zapsn N. 1 obligaci in originali pana Jana Clerixa, souseda na maltzskm prv v Menm Mst praskm a Agnes manelky jeho de dato 9.
octob[ri] anno 1679 na pana Karla krtu znjc na 1200 zlatch N. 2 originln idovsk staar na 2000 zlatch od Lebla Wienera a jeho otce na pana Karla krtu znjc, na ktermto neb[otka] pna vlastn rukou napsno, e na nj 1000 zlatch zaplaceno a zstv 1000 zlatch N. 3 zapjeno jest od neb[otka] pna dle obligac in originali de dato 15. julii anno 1690 panu Petrovi Mikulovi Frantikovi Kostomlatskmu Vecovcovi [!] z Vesovic 1000 zlatch N. 4 originl idovsk staar na neb[otka] pana Karla krtu znjc od Lble Wienera de dato 16. junii 1687 lta na 1000 zlatch N. 5 originl staar na neb[otka] pna znjc od Aarona Planty ida de anno 1686 na 500 zlatch N. 6 originl staar t /na/ neb[otka] pna znjc od Kalmana Brandejsa ida dle dato 23. januarii anno 1685 na 200 zlatch N. 7 originl obligac od Jej Milosti pan Marie Renaty ovdovl hrabnky Slavatov de dato 14. septemb[ri] anno 1688 800 zlatch Suma kapitlu na obligac zapjenho 5700 zlatch
Od zlata, stbra Dva prsteny, kter neb[otk] pan krta nosval, v jednom kadm patncte routovch diamant, z jednoho vak ten prostedn, a to nejvt, se nedostv. Dva zlat prsteny, v kadm 3 esk diamanty fasovan v stbe. Koek stbrn malik okrouhl 1 Kord s stbrnmi ki, hkem a nkonm 1 V rejbtii dubovm, vnit lut pacovanm Hodinky stbrn s budkem, v stbrnm futrlku, v 28 lotu Dv slnky stbrn nzk, na zpsob tch lic v hromad, v ob 17 lotu Stbrnch stejnch lic 9 Kok nzk s poklikou na tch knokch, pozlacen, v 17 lotu Ve futrlku erb krtovsk z jaspisovch pulrovanch kamen v hromadu kunstovn sloen, pi nm dva stbrn lit groe, jeden s oukem a krtovskm erbem. V tom rejbtii majestt in originali na pargamen psan od csae Maximilina na vladyctv neb[otka] Jana krty. Od obraz N. 1 obrzek star obdln na prkn pilepen, na nm Posledn veee Pn 1 2 et 3 landafty stejn, na jednom jak voda ze skly tee, na druhm pust staven v ernch rmch 2 N. 4, 5 et 6 stejn men landafty v ernch rmch 3 N. 7 et 8 jet men stejn landafty v ernch rmch 2 N. 9 item landaft nco mlo vt, t v ernm rm 1 N. 10 et 11 landafty, na nich moe malovan, bez rmc 2 N. 12 landaft bez rmu na nm Scheferin 1 N. 13 gura, jak se poklad dobejv 1 14. malovan ebrci 1 15. hlava star eny v okrouhlm pozlacenm rm 1 16. svat Jan Ktitel 1 17. ensk osoba s hadem 1 18. obdln obraz Nanebevzet Panny Marie s rozlinmi svatmi bez rmu 1 19. gura pobonosti 1 20. Rachel, velk kus, vak nedomalovan 1 21. Nanebevzet Panny Marie 1 22. svat Lidmily usmrcen 1 23. Panna Marie s Jesultkem u prsu
a svat Josef, velk kus, kter neb[otk] sm maloval 1 24. obrzek na mdi, krucix s Pannou Mari a svatm Janem 1 25. doktor a pacienti 1 26. nah ensk osoba mal 1 27. malik obrzek, jak svat Josef sp 1 28. malik konterfekt generla Picolomini 1 29. et 30, malik non landafty, vejchoz msce 2 31. sesln Ducha svatho na apotoly a Pannu Marii [1] 32. velk kus, na nm 6 enskch obnaench osob, jak musicruj 1 33. kontrfekt neb[otka] pana starho krty v rm 1 34. kontrfekt neb[otka] pna, kdy jet mlad byl, v rm 1 35. kontrfekt neb[oky] pan krtov 1 36. mal obrzek Nanebevzet Panny Marie 1 37. Ecce homo 1 38. star kontrfekt musk 1 39. kontrfekt neb[otka] pana Cortesii 1 40. mal landaft 1 41. nedohotoven 3 hlavy 1 42. kontrfekt musk 1 43. gura ensk osoby 1 44. kontrfekt jednoho biskupa 1 45. kontrfekt neb[otka] pana hrabte Bernarda z Martinic 1 46. kontrfekt csaovny Margarety 1 47. gura jednoho mue 1 48. holandsk drynk 1 49. kontrfekt musk 1 50. obraz podmalovan musk gury 1 51. kontrfekt musk osoby 1 52. nah ensk osoba s starcem 1 53. divokch lid zpsob 1 54. kontrfekt musk osoby 1 55. anjel Gabriel 1 56. zaat kontrfekt musk 1 57. jak 3 osoby v lese spj 1 58. kontrfekt csae Ferdi[nanda] III. 1 59. kontrfekt ensk osoby 1 60. bolestn Matka Bo s Kristem Pnem na kln 1 61. svat Petr a Pavel 1 62. historia na zemi [se] sedcm starcem 1 63. svat patriarcha Jakub, jak vidl anjele z nebe stupujc 1 64. konterfekt neb[otka] pana kardinla z Harrachu 1 65. model njak historie 1
66. ensk osoba a k prsm gurovan v rm 1 67. konterfekt ensk osoby 1 68. nedomalovan obraz ensk osoby 1 69. konterfekt neb[otka] pana krty mladho vku 1 70. hlava jednoho starce, ostatek nedomalovan 1 71. star obraz ensk osoby s npisy 1 72. pohansk vdova sedc 1 73. krucix 74. mal obrzek svat M Magdalny 1 75. konterfekt njakho mladho pna v kyrysu 1 76. pt hlav muskch starcv 1 77. dv musk hlavy nedodlan 1 78. Venue s mscem na hlav 1 79. ti mal osoby, jeden jak bernka na hlav nese 1 80. star obrzek Korunovn v nebi Panny Marie 1 81. Nanebevzet Panny Marie 1 82. bohyn Pallas 1 83. ti nah ensk osoby 1 84. musk hlava vzhru patc 1 85. konterfekt njakho jenerla 1 86. konterfekt jednoho kardinla 1 87. svat Hieronymus 1 88. konterfekt jednoho jenerla 1 89. ensk osoba plac 1 90. pt dtinskch hlav 1 91. mal ensk osoba cel 1 92. svat Vclav, jak ho bratr morduje 1 93. Jeek s kem 1 94. Panna Marie, jak Jeka koj 1 95. konterfekt ensk osoby starodvn 1 96. ensk osoba nah, spc s jednm starcem 1 97. model obrazu svat Panny Barbory 1 98. model njak star historie 1 99. model Nanebevzet Panny Marie 1 100. dva modely na jednom pltn 1 101. et 102. modely kvt 2 103. konterfekt ensk osoby 1 104. kvt rozlin 1 105. svat Petr, jak sp 1 106. gura jednoho mue 1 107. konterfekt neb[otka] opata zbraslavskho Jungera 1 108. konterfekt Jeho Milosti csae v mladm vku 1 109. konterfekt s intou 1 110. ensk osoba s smrt hlavou 1 111. patriarcha Isaac dvajc poehnn Jakubovi 1
112. velk kus, njak historie, na nm pt osob a jedno dt 1 113. Korunovn Krista Pna 1 114. Tobi, jak ho anjel vede 1 115. Zvstovn Panny Marie 1 116. konterfekt cel osoby pana hrabte Franze Gallase 1 117. konterfekt njakho starho duchovnho 1 118. konterfekt jenerla Colloredy 1 119. konterfekt njakho mladho duchovnho 1 120. konterfekt pana hrabte Jana Hartvka z Nostic 1 121. uhersk ensk osoba 1 122. Turek 1 123. konterfekt njakho duchovnho 1 124. svat Josef, jak Jeka na loktech chov 1 125. et 126 konterfekty njakho hrabte a pan jeho 2 127. konterfekt nedokonal musk 1 128. konterfekt jin, t nedodlan 1 129. et 130. dva obrazy stejn s satou hlavou a okolo n velik aly 2 131. et 132. dva landafty mosk 2 133. landaftek mal 1 134. na prkn malovan obrzek obdln 1 135. star obraz, njak historie s mnohmi osobami 1 136. velk obraz, na nm nah ensk osoba 1 137. velk obraz, arvtka Nmcv s Turky 1 138. tmu npodobn 1 139. zase takov 1 140. model obtovn Panny Marie v chrm 1 141. svat Jan Evangelista, velik kus, in insula Pathmos, nedohotoven 1 142. Panna Maria s Jekem, s svatou Annou a svat Carolus Boromaeus, velk kus 1 143. velk obraz, na nm svat Michal archanjel, jak zl anjele z nebe pud 1 144. velk kus, 12 znamen msnch 1 145. velk kus, tvan divokho kance 1 146. k tmu podobn kus tvan jelena 1 147. historie poetick 1 148. velk kus, lec ensk osoba nah 1 149. Lugrecia, velk kus 1
150. velk kus, svat Vclav, jak jest od bratra zamordovn 1 151. obrzek mal Panny Marie s Jezultkem, jak sp 1 152. obrzek malik devn, na nm 5 hlav 153. velk obraz, na nm svat tpn od neb[otka] pana starho krty malovan, kter vak poruen jest a nleel do kltera na opku pod Mlnkem 1 154. v t velikosti t obraz v nov koprovan, kter na mst tho na opku pijti m 1 155. krucix s Pannou Mari a svatm Janem, velk, jet nedomalovan 1 156. velk obraz nedomalovan, Bolestn Panna Marie syna Boho na kln majc, s svatm Janem a svatou M Magdalnou 1 157, 158, 159, 160 tyry obrazy, ensk osoby rozlinch krojv 4 161. mal obrzek na mdi, krucix s Pannou Mari, s svatm Janem a svatou M Magdalenou 1 162. velk obraz svinut, Nanebevzet Panny Marie 1 163. zaat konterfekt neb[oky] pan krtov, toliko hlava 1 tyry kusu mdi, na nich obrazy vyryt it[em] velk plt mdi, asi 2 lokte dlouh a 1 loket irok 164. item druh zaat konterfekt t pan krtov, kdy ji star byla Co se pak ostatnch malskch vc, totito velikch kunstovnch gur voskovch a kipsovch, t kupfertych (kter od jednoho v tom zbhlho a povdomho pna sortrovan jsou) a rysv na pape dote, ponvad pro mnostv toho kad kus specice zaznamenn bti nemohl, majce tak ohled na to, e jedno bez druhho prodno bti neme, nbr to ve vesms neb v sum k prodaji pijti mus, proe takov vechny pi spolenosti, a by se dobr kupec nalezl, v jednom sklep suchm nahoe a v druhm dole pi zemi zaven zstanou. Od knch Bible esk in folio 1 Beschreibung der Contrafactur der vornehmbsten Sttt der Welt in magno folio, 2 Theile 2 st. Prvo mstsk 1 zen [!] zemsk 1 Herb Mathiola in fol. 1 EDICE HISTORICKCH PRAMEN 351
Historie crkevn in fol. 1 Policie historick 1 Flavius Josephus nmeck 1 Titi Livii Rmische Historien 1 Kniha nmeckch carminv in fol. 1 Posloupnost knat Paprockho 1 Beschreibung der Schiffarth und Raiss in die Trkey Niclas Nicolai Kamling 1 Lexicon Philosophicum Rodolphi Goclenii in par fol. 1 Historie del mondo in par fol. 1 Philippi Theophrasti Bombast von Hohenheimb in par fol. 1 Dl pt a est Bible esk Novho zkona in par fol. 2 kusy Privilegia Krlovstv eskho psan 1 Kniha z reglnho papru, v n nco recept napsanch, ostatek przdn 1 Frmahlung und Beschreibung der Horologien alten Truckhs 1 Comentarien und Beschreibung von dero Leben und Herzug Cyri des Ersten, alten Truckhs 1 Marci Velseri Libri octo 1 Francisci Petrarchae Trostbcher 1 Miscellanea Bohuslai Balbini 1 Accuratae Effigies Ponticum maximorum 1 Architectura Militaris in fol. 1 De serponte, prvn kniha in quarto 1 Nicolai Caussini Trecensis e Soc[ietas] Jesu 1 Dikcion latinsk a esk 1 Lectiones Joannis Christophori Schambogen 1 Revelationes Nicolai Drabicio 1 Historie del mondo Gio[vanni] Tarchagnota, vlask, parte 1 et 4 1 Il Decameron di Messer 1 I dieci libri dell architetura 1 Daniel Schwentzers Geometriae practicae 1 Cento novelle scelte 1 Akta Krlovstv eskho lta 1547 1 Theatrum poeticum 1 Considerationi civili di M. Remigio Fiorentino 1 Philosophia naturale di M. Alesandro Piccolomini 1 Bible svat drobnho tisku 1 Scripta philosophica 1 Glinnalidi Cornelio Tacito 1 Lhistoria di Milano M. Bernardino Corio 1 Iconologia del Ripa 1 Vokabul sedmi e 1 Le ministre destat 1 Colerus, teutsch 1
Discorsi del S. don Antonio Agostini geschriebenes altes Artzney Buch 1 Frantz Renner Artzney Buch 1 Theses hrabte z Altanu 1 Janua linguarum reserata aurea 1 Le imagini delle Done Auguste 1 Del Governo di M. Francesco Sansovino 1 Relationi universali di Giovanni Botero Benese 1 Historia d Italia di M. Francesco Guicciardini 1 Kriegsmanual Johann Jacobi von Wallhaussen 1 Descriptiones Ptolemaicae Corneli Wytiet 1 Nov kratochvle Bartolomje Paprockho 1 Weiblicher Lustgarten 1 Il primo volume delle cagioni delle guerre antiche 1 Le vite de Glihvomini 1 Apologiae der bohmischen Stnde 1 Svzanch knek in octavo 12 et 16 latinsky, francouzsky, vlasky a nmecky, setlo se jich 248 kus Ve sklpku proti zadn svtnici V almae ve zdi od chodcch atv Pl ern kanavacov tuplovan s krajky, k nmu kabtek a spodky t s krajky premovan Jin kabtek a spodky t z ernho kanavacu Kabtek a spodky tak ern soukenn, ji hrub ochozel Kabtek a spodky z ernho kamelhoru Kaputa z holandskho sukna mykov barvy, veskrz proktem podit, pi n knoky s stbrem protkvan. K n kamisola tak proktov s podvkou stejn, kalihoty z strakatho aksamitu. K tm atm opasovac wehrgehenk s zlatem a stbrem krumplovan Item rukavice s hedbvma [!] franclemi a ti poutkov male pod halstuch Kaputa ern z holandskho sukna 1 K n kamizola z ernho tercenellu, s krajky premovan 1 Pl znovn z ernho panihelskho sukna 1 Sukna takovho 7 loket Pl ern kronraov 1 Kaputa a dvoje spodky tuze ochozel z ernho aretu de nirais Kabtek a spodky z aretu ernho, spodky kamelhorov 1 Kaputa a spodky z trafovanho
stbrn barvy harasu, s bavlnnm strakatm pltnem podit Pi tom vesta t z takovho pltna Kamizoly z mode ahanho pltna 2 arpa jednou okolo ivota ern hedbbn [!] s ernma franclemi 1 Kaputa ji onoen z ernho holandskho sukna 1 Koich z ernho holandskho sukna s ernm bernkem, vak od molv zkaenm, podit 1 Bornowill z prostho sukna s ernm pajem podit 1 Pl deov z modrho kamelhoru kartzem podit 1 Kamizola star ern z plisu 1 chlafpelz z strakatho bavlnnho pltna a s bavlnou vycpvan 1 Deka z tureckho stbrohlavu s zelenm pltnem podit 1 Item takov deka nco sprostj s zlatm pltnem podit 1 Punochy zimn dlouh, englick, nov 2 pry Punochy harasov kropenat, ochozel 1 pr ern punochy zimn, t ochozel 1 pr Rukavice s ernma krajky 1 pr Paroky krtk 2 a dlouh 1 3 Klobouky ern 2 a ediv 1 3 Portr z modrho sukna 1 Firhak modr harasov od okna 1 It[em] od dve 1 Spodky koen barevn 1 Item souken ern 1 V almae oechov barvy Od blch atv Prostradlo tenk s krajkami 1 Cejcha star s karmaznem vyvan 1 Cejcha star barchnov 1 Ubrusy cvilinkov 2 Detto runk 1 Koile na klidmona 1 Koil neb[otka] pana tejnkch 8 Prostjch 2 Star mal cejka 1 chlafthozny 1 Bavlnnch punoch pr 1 Plena 1 Vobojek a pr tacl poynt devenis Halstuch krajkovch a s krajky 11 Tacl s krajkami pr 5 prostch pr 2 tek s krajky 1 Punty pltn s bavlnou 2 Pkn damakov ubrus a 12 servet zstvaj v zstav, na kter neb[otk] pn 5 zlatch do jistho msta pjil.
Od cnu V almae velk vykldan, dole s ubldem Ms novch 14, v 37 lib. ly 4 4 lib. Ms novch 5 Men misky 3 Malch novch misek 8 Tal 21 Patika mal 1 Plpinty 2 Konvice pivn 1 Flae pinetn tyrhrann 1 kopek pod umyvadlo 1 Plt pod sklenice 1 Me pod prase 1 Dbnky na kvt 1 Pl a ejdlka 2 Svcny s poklikami 2 Serpentnovho kamene okrouhl ae s cnovm roubem 1 S. V. hrnec non 1 Mod [!] velk mosaznej s eleznou palikou 1 V tm sklep v almae ve zdi Bl majolikov dbnek s stbrnm pozlacenm vkem s erbem neb[otka] pna 1 Barevn majolikov dbnek s stbrnm blm vkem 1 Dbnky s cnovma vkami 2 Majolikovch lek s poklikami 5 Hlinnch lk s poklikami 5 Hlinnch l na konfekty 6 Serpentnov malik dbneek s cejnem obit 1 Mistika malik 1 Obrzek mal stbrn v ernm rm, Korunovn Krista Pna a na rm 6 anjelskch hlaviek 1 Vky duktov kolnsk v futrlu 1 Vky jin visc 1 Vky mosazn lotov s kolnskm gleichem, pi nich mosaznho zva na 64 dukt 1 Vhy mosazn s eleznm gleichem, pi nich libern rozbrajc zva 1 Od rozlinch mobili v velikm pokoji
Item takov mal sesliky 2 idliek stejnch vyezvanch 12 Stoly sprost, na nich harasov ahan koberce 3 Stl s ernm kamennm pltem, na nm star koen koberec 1 Na nm instrument 1 Clavicord 1 V komoe na prav ruce vedle t svtnice Polookrouhl stoly, na nich harasov koberce 2 Stoleek s ernm schiefer kamenem 1 Almara velk bl, v n tureck koberec s harasovma franclemi 1 V pokoji vedle t komory Almara velk bl przdn 1 Malik nzk stoleky, na nich modr soukenn koberce 4 Star sesle modr soukenn [se] zbradlma 4 a bez zbradl s harasovma franclemi 8 Podstavnk pod svcny ern obarvench 6 Loutna ve futrlu 1 Chytara 1 Housle s futrlem dvoje V komoe vedle svtnice po lev ruce Stoleek malik, na nm modr soukenn kobereek 1 Sesliky nzk s zbradlma s modrm suknem potaen 4 V sklep proti svtnici zadn Velk dubovej stl 1 Star zelen barven truhla 1 Tabulky ifer kamenn 2 tcek krtk taen 1 Pistol s nmeckma stroji pr 1 Pistol starodvnch pr 1 Dragounsk kord 1
Srcadlo [!] v pacovanm rm 1 Khamplfutter star, peygelovho dla 1 Stoleek nzk mal, na nm star ahan harasov koberec 1 Postlka mal, nzk, star 1 Na n modrace [!] a polt Kord sen 1 Dlouh kord 1 Tesek 1 pacrhlky 3 Opasovac nov khinky 2 Stevc novch pry 2 V mal komrce proti t svtnici Postlka pod nebsy [!] na jednu osobu 1 Pi n zelench kronraovch rhak i s vncem kusy 4 Na n vzan deka vlnn, modr a bl 1 Deka z tlaenho pltna 1 Deka z tureckho bavlnnho pltna s prostradlem 1 Velk peina 1 a men 1 2 Polt 1, podhlavnky 3 4 Modrace 2 Polte modracov 3 idliky 3 Almrka sprost oechov barvy 1 Githara 1 Seslika mal star 1 Schreibkastl, v nm 3 mosazn pera, jeden cirkl a elezn t 1 cirkl Na mzhauzku Postlka zavrac zelen 1 Stoleek tyrhrann star, na nm koen koberec 1 Tabulka star erven 1 Star almara 1 V n hlinnch blch lkv 11 Koky 4 Mistika majolikov 1 A nco jinho sprostho rozlinho hlinnho ndob V svtnici na pavlai
Pltno gruntovan na rmch, kusy 2 Rmy velk k obrazm 2 panihelsk ze, toliko dva plty 1 Flor na rm nataen 1 idliky prost 3 V hoejm toku, kde se malovvalo v svtnici V starm futrlku loutna 1 Prostedn basa 1 Trombamarna 1 Klidmu velk 1 Tabule star velk 1 Pltno nataen na rm a gruntovan pro malovn velkho obrazu do olte 1 Item pltna gruntovanho na rmch, nataenho k malovn kus 5 rk velk malsk 1 Dole v dom Kryt vz toliko sama korba, ponvad pan vdova sama cel spodek v nov dlati dala V podzemnm sklep Sud ervenho vna lta 1680 zrostlho 10 vder It[em] ervenho vna tho lta soudek 2 vdra Actum anno et die ut supra. L. S. Maximilian eelick z Rozenwaldu, commissarius Pan p[urkmistr] a pni krlovskho Starho Msta praskho r povolovati, aby tento invent tu, kde nle, do knh mstskch vtlen a vepsn byl. In consilio Antiquae Urbis Pragensis 3. septembris 1691. Pavel Kratochvle syndicus. RT
V zadn svtnici Stolek starch malch, na tch Pltn modr rhaky pi oknch 3 Ped polikou t takov rhak 1 Stl tyrhranat er/ve/n obarven 1 Stoleek erven star 1 Tabule s kipsovma gurami v dev fasovan 2 Klidmuky mal 2 Kmen na ten barvy 1 Stoleky malsk 2 V malm pokojku pi t svtnici rky malsk 2
enktisch dubov s tyrmi dvkami, v nm nkter vinn sklenice 1 Porculnov miska 1 Prostch no pr 6 Vrcby cel kameny 1 Futrl na ae [s] vnem, toliko jedna sklenn ae 1 Sesl nzkejch [se] zbradlma s ervenm kvtovanm na lut pd tlaenm aksamitem potaenm 6
sprost tureck trafovn a na dvouch koen star koberce 5 Okrouhlej malej stoleek 1 idliek sprostch 7 Star rhaky pi oknch z zelenho harasu 3 Velk almara nzk, v n ji nepotebn lky 1
172

Albta krtov si bere za manela Frantika Theola Klea z Roudn a uzavr s nm svatebn smlouvu. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka paprovch listin, sign. AMP PPL IV6425. Lit.: Nepublikovno.
Lta Pn 1691 dne 5. msce ervna mezi urozenou pan Albtou ovdovlou krtovou, rozenou Rozovou, mtnnkou krlovskho Starho Msta praskho, jakoto nevstou z jedn a urozenm panem Frantikem Theophilem Kleo z Roudn, t mtnnem tho msta, jakoto enichem, z strany druh, staly se smlouvy svatebn dobrovoln takov. Jako umnivi sob jmenovan pan Frantiek Kleo z Roudn v stav svatho manelstva vstoupiti a oblbive sob k tmu stavu za budouc choti a manelku svou tolik jmenovanou pan Albtu krtovou jak pi n, tak i pi pnch ptelch jejch toho snan povyhledval, aby jemu se zakzala, co i taky dnenho dne v ptomnosti z obouch stran dodanch a tuto tolik podepsanch pnv ptel vykonno jest, take jedin na tom pozstv, aby skrze sprvce duchovnho k tmu stavu potvrzeni byli. Aby pak oba, jak pan enich strany vna, tak i pan nevsta strany obvnn opaten sv nleit mli, proe pedn pan nevsta msto vna polovici domu svho nkladnickho od starodvna Korandovsk eenho s hvozdem, sladovnou a jinm psluenstvm
od neb[otka] pana otce jejho urozenho a vysoce uenho pana Vclava Rozy, obojch prv doktora a Jeho Milosti csask nad apelacmi na Hrad praskm rady, j pan nevst a pedelmu panu maneli jejmu knihami mstskmi krlovskho Starho Msta praskho libro contractuum rubro primo, folio 328 k ddinmu vldnut odevzdanho a postoupenho, potom pak shoevi v tom neastnm velikm ohni, znova zase od pan nevsty jejmi prostedky vystavenho, postupuje, dv a odevzdv, ihned k jmn, dren a dokonalmu ddinmu vldnut, sob na tu polovici domu dnho prva vceji nepozstavujce a to panu enichovi Frantikovi Kleovi z Roudn, ddicm a budoucm jeho za prav vno a msto sumy vnn, take on pan enich, dadouce tyto smlouvy svadebn tolik i ped potvrzenm crkevnm do knh mstskch vloiti, dokonalm pnem a vladaem tho polovinho dlu ihned bti m. Naproti tomu zadruh pijmajce pan enich toto rozepsan vno od pan nevsty se v vdnost, takov zase domem svm na rynku Starho Msta praskho proti rathauzu lecm, U erven liky
eenm a panu enichovi docela pinleejcm, jak knihy mstsk libro contractuum rubro 2, fol. 323 plnji ukazuj, vak toliko do jedn polovice obvuje, take pan nevsta budoucn, kdyby pana enicha ivobytm pekala, polovici tho domu dokonalm ddickm prvem uti m a v takovm pbhu pan enich jen toliko s druhou polovic domu vldnouti a ddicm svm zanechati mocti bude. Piem vak zatet jak pan nevsta, tak i pan enich sob v moci zanechvaj, aby budoucn sebe jinaeji bu skrze posledn vli a kaft aneb skrze spolen statkv vzdn aneb jinm jakmkoliv povolenm prvnm zpsobem zaopatiti mohli. Na potvrzen toho jak pan enich, tak i pan nevsta, t pni ptel z oboj strany dodan vlastnmi rukami se podepsali a sekrty sv pitiskli, jim pnm ptelm vak beze kody. A budou mocti tyto smlouvy svadebn s povolenm slavnho magistrtu jak doteno kadho asu, t i dve potvrzen crkevnho v neptomnosti jedn, neb druh strany do knh mstskch se vloiti a vepsati dti. Stalo se v mstech praskch dne 2. julii lta Pn 1691.
Albta krtov, rozen Rozov Frantiek Theol Kleo z Roudn mp. Joann Vclav Benol, dkan a prelt vye[hradsk] Jan Karel Dyryx z Bruku na Rotenberku, na svdom mp. Samuel Globic z Buna, pi Jeho Milosti csask krlovsk kance[li] mstodrick expedici koncipista ut testis Karel Frantiek Grnitzer mp. Karel Frantiek Felix mp. na svdom Povoleno k vloen do knih mstskch in con[silio] Antiquae Urbis Pragensis 3. julii 1691. Pavel Kratochvle Rub: Ingrossatum libro contractuum rubro 2, fol. 324 Johann Frantz Felix mp. Z nazen pana kancle zanechn tento originl v kanceli a dn toliko vejpis autentick z piny t, e se originl v kanceli teprv od pan nevsty korigroval a msto tetiny polovice domu Korandovskho napsno bylo. RT
173

Dodatek k inventi Karla krty ml., kter byl vypracovn pi dlen pozstalosti po novm satku Albty krtov, rozen Rozov. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber obligationum caeruleus 5, 16911696 /1709/, sign.3601, f.110v113v. Lit.: Nepublikovno.
Lta Pn 1691 dne 30. msce septembris u ptomnosti urozench a statench vladyk pana Maximilina eelickho z Rosenwaldu a pana Bohuslava Vokovskho z Kundratic, jakoto od slavnho magistrtu EDICE HISTORICKCH PRAMEN 353
krlovskho Starho Msta praskho z msta radnho deputrovanch pnv komisav mezi urozenou pan Albtou, prv krtovou, nyn Kleovou, rozenou Rozovou, z jedn a urozenm panem Samuelem
mladm Globicem z Buna, pi Jeho Milosti csask krlovsk kanceli mstodrick koncepistou k rad pidanm, t panem Vclavem Rudolfem Vynem z Klarenburku, k ruce nezletilho sirotka Vclava
Jana Boho krty ad hunc actum zzenm kurtorem strany druh, stala se dokonal podnost a podlen pozstalosti krtovsk, jak nsleduje. Jako urozen a staten vladyka pan Karel krta z Zvoic,
Jeho Milosti csask krlovskho soudu nejvyho purkrabstv rada a mtnn dotenho Starho Msta praskho vykroive z prostedku ivch dne 2. januarii bcho 1691 lta, po sob pan vdovu, nadjmenovanou pan Albtu, tehd krtovou, ji nyn Kleovou a jedinkho [!] s n zplozenho syna Vclava Jana Boho veho jmn svho, kterto v podn invent uvedeno a v knihy mstsk libro inventariorum ab anno 1688, folio 100 vepsno jest, ddice ab intestato zanechal, pod tm pak podotknut pan vdova, pikroive k druhmu manelstvu a chtce jak syna svho pi sob, tak tak pozstalost na nj pipadlou titulem porunickm opatrovati a spravovati, aby dvji nleit podnost a podlen se stalo, pi slavnm magistrtu objednala. Proe takov podlen a podnosti inn pedsevzato a k ruce sirotka dv tetiny cel pozstalosti dle prva mst[skho] C 42 vybran jsou. Pedn co se penz dote, vynalo se na zkladch 2980 zlatch rnskch, na obligacch 5700 zlatch rnskch, z domu U Korand pochzejcch 2100 zlatch, vychzejc ouroky z kapitlv a do 30. septembris vynej 469 zlatch, 33 krejcar, po smrti neb[otka] pana krty pijato 177 zlatch, co by sice v jedn sum na 11 426 zlatch, 33 krejcar se vztahovalo, odrazce ale odtud funeralia a pi tom potebnch nkladv 583 zlatch, 3 krejcar, t oustn odkaz a nazen neb[otka] pana krty na volt do kostela svatho Havla 300 zlatch, jako i co skrze ztrtu jet za ivobyt jeho stalou na zkladch kodovati se, pijde 108 zlatch, nemn strany invente, t stravy a sluby dtinsk dveky a jinch v pin pozstalosti a sirotka bezelstnch vydn 275 zlatch, co ve ped pny komisai v podnm potu specicrovno a adjustrovno in v jedn sum 1267 zlatch, a tak zstane ist quantum k rozdlen 10159 zlatch rnskch, 33 krejcar, odkud dv tetiny sirotku pinleej, toti 6773 zlatch, 2 krejcar, kterto pan mate v dobrou bezpenost pivsti a aby z nich k dobrmu sirotka interesse vychzeti mohly, zaopatiti se vynasna. Za druh: od zlata a stbra pro sirotka vybran est stbrnch lic, kord s stbrnejma ki, dv slnky 17 lotu vc, dva zlat prsteny s eskejma diamanty asi za 5 zlatch,
mimo eho jeden kok s teklem na tech knokch, ji pedtm odjinud darovan, sirotku zstv. Co se pak dote dvouch zlatch prstenv s routovejma diamanty jako i stbrnejch hodinek, takov prsteny pan mate v 90 zlatch jest ujala a naproti tomu hodinky stbrn, a vej acovan byly, jen toliko v 18 zlatch sirotku propustila a k doplnn jeho dvouch tetin jet na penzch 54 zlatch doplatiti m. Erb krtovsk z jaspisu s dvouma stbrnma groi, t majestt na vladyctv, jako i vechny knihy a muzikln instrumenta pan mate pro sirotka zanechv. Za tet: rozstavive pan mate vechny obrazy na ti dly, z nich dva dly vybran dle numer a vypsn invente nsleduj tyto: N[umer]o 18, 1013, 16, 17, 20, 22, 27, 28, 31, 33, 35, 4143, 46, 47, 4951, 53, 55, 56, 58, 59, 6265, 6770, 72, 73, 7578, 8183, 86, 87, 90, 92, 93, 95, 96, 99, 100, 102, 105, 106, 108, 110112, 115, 117124, 130, 136141, 143, 144, 147150, 153, 155, 157160, 162164. Mimo kterchto v inventi podle numer specicrovanch obrazv jet nkter patnj obrazy se vynaly, z nich npodobn dva dly pro sirotka vybran jsou, toti lit[era] A svat Barbara, B ti zabit Danielky, C nedomalovan Pyramus a Thysbe, velkej kus, D et E konterfekty star csae Maximilina a Rudolfa, F ensk osoba, G staroitn konterfekt musk, H abrys na papru podlepen, Snmn Syna Boho z Ke, I Armenian s fajfk, K konterfekt malho dtte, L zaat musk konterfekt, toliko hlava, M nedodlan konterfekt musk, N zaat obraz do olte, O zaat konterfekt ensk osoby, P konterfekt njakho mladho pna, Q hlava musk, R konterfekt duchovnho pna, S konterfekt csaovny Eleonory, T starodvn, ensk osoba, V konterfekt musk v kyrysu, W konterfekt ensk osoby, X mezek v rm, Z est konterfekt sprost malovanch, dohromady svinutch. Za tvrt: ostatn malsk vci a do prodaje jich in indiviso zstanou, kterto byve na dvoje zmky zamknut, jedny kle pan mate a druh zpotku jmenovan pan Globic za sebou mti bude. Za pt: chodic aty i jin pod rubrikou atv v inventi poznamenan vci, byve sice na vtm dle ji spotebovan, t proleel a zkaen, nicmn za 100 zlatch, 45 krejcar zpenen
jsou, z nich sirotku 67 zlatch, 10 krejcar nle jako i npodobn. Za est: co tak za tch sirotku patcch osum vder vna se utriti mocti bude, k sirotm penzm se pilo. Za sedm: ty namle se nachzejc bl aty k poteb sirotka pan mate obrtiti a vynaloiti chce. Za osm: od cejnu dv tetiny sirot vynej 110 liber, kterto pan mate na penze za 40 zlatch pivedla. Za devt: ostatn vechny mobilia v inventi specicrovan, nemoha se nleit do dlv poloiti, pod ochranou a potem pan matee zstanou a z tch mobili bu in natura aneb z penz za n strench dv tetiny sirotku nleeti budou. Za dest: dm od starodvna U Hjk een na Starm Mst praskm, vedle ernho vorla nedaleko Mince lec, jak by nejdvji dobrej kupec na nj se vynael, prodn bti a z trhovch penz dv tetiny sirotku nleeti, pod tm pak uitky z nho vynachzejc, po sraen kontribucch a jinho bezelstnho vydn, tolik do dvouch tetin sirotku k ruce potati se maj. A jako nadepsan pan Albta prv krtov, nyn Kleov, jakoto vlastn mate asto pravenho sirotka Vclava Boho krty tm zpsobem celou pozstalost otcovskou pod svou sprvu a opatrovn pijala, proe tak pro bezpenost tho sirotka v t pin vechno a velijak jmn sv mohovit i nemohovit v nejlepm prvnm zpsobu zapisuje a hypotecruje. Kterto instrumentum s povolenm slavnho magistrtu bez ptomnosti stran do knih ms[tskch] vloeno bti me. Na potvrzen toho zpotku jmenovan strany vedle pnv komisav vlastnmi rukami se podepsaly a sekrty sv pitiskly. Actum ut supra. L. S. Maximilin eelick z Rozenwaldu, commissarius L. S. Bohuslav Jan Vokovsk z Kundratic, commissarius L. S. Albta Kleov, rozen Rozov L. S. Samuel mlad Globic z Buna, k rad pidan L. S. Vclav Rudolf Vyn z Klarenburku, ad hunc actum zzen kurtor Povoleno k vloen do knih mstskch in consilio Antiquae Urbis Pragensis 15. aprilis 1692, consule domino Joanne Christophoro Mauck a Knigshan, Paul Kratochvle. RT
174

V kostele sv. Havla pohbeno do hrobky u olte Panny Marie dt jmnem Josef. Vzhledem k vku chlapce a k faktu, e se jednalo o krtovskou hrobku, se lze domnvat, e se jedn o mrt Vclava Jana z Boha, syna Karla krty ml., a e v tomto ppad dolo k chybnmu zapsn kestnho jmna. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika zemelch, 16451731, sign. HV Z1, p.49. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 4748.
Josephus [!] Screta 6 ann[orum] sepult[us] in crypta[m] apud altare B[eatae] M[ariae] V[irginis] Neapolitanae. RT
175

Testament Albty Kleov, roz. Rozov, pedtm krtov. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber testamentorum 4, 16811706, sign. 3746, f.276r280r. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 17, 43; BERGNER HERAIN 1910, s. 11.
dui mou, jak se od tla rozdl, svrchovanmu Pnu Bohu Stvoiteli mmu, od kterho jsem ji doshla, zase pokorn odevzdvm tlo m aby do chrmu Pn svatho Havla dle nboenstv mskho katolickho poctiv pochovno bylo naizuji, aby za dui mou tyry sta m svatch se slouilo a to takto: u svatho Havla, kde tlo m odpovati bude, 220, u svatho Mikule v Starm Mst praskm 50, u svatho Jakuba 50, u Matky Bo na Loui 30, u svatho Jindicha 30 a u svatho Hatala 20 za mho univerzlnho ddice veho jmn mho mohovitho i nemohovitho, a naem by to koliv zleelo, ustanovuji a zizuji urozenho a statenho vladyku pana Frantika Theola Cleo z Roudn pana manela mho nejmilejho tyrem pozstalm po neb[otku] panu Jelenovi, bvalmu nad krlovskmi apelacmi rad, pan a pannm dcerm toti: pan Verunce nyn Jonkov a pannm Baruce, Jozice a Kaence, jedn kad na pamtku odkazuji na krtovskm dom, kdy by t k prodeji piel, po jednom stu zlatch rejnskch louka na Brnce po mm otci synu mmu Vclavovi krtovi, tehd na iv EDICE HISTORICKCH PRAMEN 355
zstvajcmu i ponvad nyn jsouce j v tomto kaftovnm zpsobu bez dt postaven Conrm[atum] 9. 4. 1699 [V piloenm codicilu:] svatmu Hatalu v Starm Mst praskm odkazuji jeden obraz svatho Michala Archanjela a na olt jedno sto zlatch, kterto olt aby pan manel podle jeho vle sm postaviti dal Verunce Jonkov, rozen Jelenov zlat etzek, na kterm jest erb krtovsk pann Barboe Jelenov jeden holspantek s malejma diamanty, kter po neb[otkovi] panu krtovi panu maneli mm pochz RT
IV. Dokumenty k km a dlenskm spolupracovnkm Karla krty
Samuel Rafael Globic z Buna

176

Na schzi staromstskho malskho cechu projednno pijet Samuela, syna zemskho mie Samuela Globice z Buna, do uen ke Karlu krtovi na dobu pti let. Jako svdci smlouvy o pijet do uen jsou uvedeni Jan Ji Rovensk z Libouhory a strc pijmanho ka Daniel Globic z Buna. Archiv Nrodn galerie vPraze, fond Prask malsk bratrstva, Kniha protokol praskho malskho cechu zlet 16001656, pr. . AA 1209. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 5657; HERAIN 1915, s. 60; KUCHYNKA 1915, s. 44; NEUMANN 1974, s. 42; HALATA 1996, s. 189; RONK 1997, s. 40; NEUMANN 2000, s. 152; ANDREA ROUSOV MARCELA VONDRKOV, Karel krta ml. a krtovsk dlna, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 424425.
RT
Jan Bartolomj Klose

177

Karel krta jako jeden ze svdk potvrzuje, e svatba Jana Bartolomje Kloseho konan dne 29. 1. 1669 byla dn katolick. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka paprovch listin, sign. AMP PPL IV2033b. Lit.: PODLAHA 1916, s. 232; TOMAN 1993, s. 496; ANDREA ROUSOV MARCELA VONDRKOV, Karel krta ml. a krtovsk dlna, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 425; Radka Tibitanzlov, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 606, . k. XVI.26.
Ich Endesunderschriebene bekhennen, das nachdem wir vor dem Ehrnvesten Herrn Joann Bartholomae Klose seiner Khunst ein Mahler freundlichen ersuchet worden, wir gerichten Ihme zu seiner gewiesen Noturft, das derselbe dem catholischen Gebrauch nach seine Copulation und Hochzeits Ehrentag ordentlich vollbracht habe, eine glauberwrdige Attestation ertheilen. Und wir nun in seinem Begehren verwaigerlich nicht erscheinen khnnen. Alle Attestiren wir hiemit der Wahrheit zuesteuer, das wir bey obgedachtes Herrn Joann
Bartholomae[us] Klose seiner ordentlichen ehrlichen Copulation, so bey Sankt Stephan dem Grssern in der Knig[lichen] Neuen Statt Prag den 29. Januarii nechst verwichene sechzehen hundert acht und sechzigsten Jahr gehalten worden, persohnlich beygewohnet [?] auch dieselbe nacher Haus beglaitet und das Mittagmahl bey ihnen eingenemben sollen. Urhkund dessen unsere aigen Handunderschrift und Petschaft. Geben Prag den 13. Martii anno 1669. Adam Ludwig Kayl von Sternburg mp.
W[enzel] M[oritz] Salomon v[on] Friedberg mp. Carl Screta Ssotnowsky von Zaworzicz mp. Hans Jacob Baunach, Burger, Handelman mp. RT
356 DOKUMENTY K KM A DLENSKM SPOLUPRACOVNKM KARLA KRTY
178

Casparus Macarius, far u Sv. Jindicha na Novm Mst praskm, vydv kestn list male Jana Bartolomje Kloseho, poktnho podle katolickho ritu 26. z 1668 jmnem Joannes Franciscus. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka paprovch listin, sign. AMP PPL IV2033a. Lit.: ANDREA ROUSOV MARCELA VONDRKOV, Karel krta ml. a krtovsk dlna, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 425.
Ich Endeunderschriebener bekhene, das den 26. Septembris ingst verschlossenen sechzehenhundert acht und sechzigsten Jahrs Herr Johann Bartholomae Klosi der lb[lichen] Khunst ein Mahler, in der mir der Zeit anvetrauten Pfarrkirchen
Sancti Henrici der Knig[lichen] Neuen Stat Prag der catholischen Religion gem ordentlich taufen lassen und mit seinem Nahmen Joannes Franciscus geheien und genenner worden. Urkhund dessen mein eigene Handunderschrift und
Petschaft. Geben Prag den sechs und zwantzigsten Martii anno 1669. Casparus Macarius ad Sancti Henrici Neo Pragae parochus mp. RT
179
Praha, 13. 12. 1677

Gallasovsk agent Carl Christof Franz Hilscher pe hrabti Frantiku Ferdinandu Gallasovi o setkn s J. B. Klosem, kter njak as pracoval u Karla krty. Sttn oblastn archiv vLitomicch (poboka Dn), Historick sbrka (rodinn archiv) Clam-Gallas, Frdlant, (1238) 15291947, inv. . 1575/XXI/6, Korespondence, kart. 449. Lit.: ANDREA ROUSOV MARCELA VONDRKOV, Karel krta ml. a krtovsk dlna, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 425.
Hoch und Wohlgebohrner Reichsgraf, Gnedig Hochgebietender Herr Herr Euer Hochgrf[lichen] Genaden khan nit gehorsamb mit diesen pahr [?] zu molestiren, weilen nun meine Zeit bey meinen Herrn nun hero lengst zum ein Eyde ist gelaufen und ich bey ihm nichts khan prosperiren, als thue ich gehorsambst Euer Hochgrf[lichen] Genaden zu wiesen, wofern mich nach die kurze Tag diesen Winter so netig nit hetten, als wolle ich mich unterdeen zum ein andern Mahler begeben. Die weil mein Herr hat mit mir gemacht, als ich bin von Ihro Hochgr[ichen] Genad[en] wieder zu ihm khomen, als hat ehr mir versprochen, das er mir wil ale Zeit etwas schenken auf Trunck und ich nie nichts empfangen hab, als aber jetzt und meine Zeit ist veroen und ich wolle wiesen, auf was fr ein Condition bey ihm weiter bin, als hat ehr mir viel Sachen ausgesetzt und mir au Gerat alles, was ehr mir da Geringste manigsmahl hat vorgetregt zum ein Nathdarf, das ehr dach [!] vor allen einleiten, welche EDICE HISTORICKCH PRAMEN 357
mir viel Zegnus khenten geben, hat versprochen zu schenken und wollte mir jetzt und gehrn etwas zum eine Nathdarf schaffen, was mir an Khleidung mangeln thuet, damit ich mit Euer Hochgrf[lichen] Genad[en] alezeit thuet molestiren, als khan ich bey ihm jetzt nicht bekommen, als hab ich jetzt mit ihm gemacht, da auf knftige Feuertag, was ehr mir hat au Gerath sol nach umb sonsten Arbeiten und nachdem thu ich Euer Hochgrf[lichen] Genad[en] gehorsambst bitten, wofern mich nach nit brauchten, so wolle ich mich auf die Alte Stadt zum Schwartzen Han aufen Kholmarck zum ein guten Mahler begeben, welcher hat bey gottseeligen Screta zeitlang auch gearbeit und der mich gehrn auf ein Zeit aufnemen thut und nach Euer Hochgrichen Genad[en] verlangen mich wieder la, lase zur ale Stunden, wan Grfl[lichen] Genaden befehlen, neben khan ich mir etwas die Zeit etwas bey ihm verdienen, wie auch etwas nach Lernen, dan ehr nach sehr saubere Arbeit machen thuet und wan mich
Euer Grichen Genad[en] verlangen, aber befehlen bin alezeit bereit aufgewarten. Als verhofe ich, da mich in diesem Euer Hochgrf[lichen] Genad[en] nit verdencken. Zu dero hochen Genaden mich gehorsamblich empfehle. Euer Hochgrf[lichen] Genaden und verpleibe [!] schuldigst gehorsamber, Carel Christof Franciscus Hylsher mp. Prag dem 13. Decemb[er] a[nno] 1677. RT
180

Inventrn soupis majetku zhotoven po smrti male J. B. Kloseho obsahuje velk mnostv obraz, kter mal mj. prodval ve svm obchod. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber inventariorum, 16661685, sign. 1177, f.600r601r. Lit.: HOJDA 1985, s. 4262 (edice); HOJDA 1993, s. 64, 68, 81, 93; SLAVEK 2007, s. 36, 124. RT
Frantiek Palinka
181

Zpisy v cechovn knize staromstskho malskho bratrstva informuj o pijet Frantika Palinky do uen ke Karlu krtovi v roce 1646, o jeho vyuen a proputn roku 1653 i o nslednm uzaven dohody o zamstnn ve krtov dln. Posledn zznam vztahujc se k Palinkovu jmnu pochz z 5. kvtna 1656, kdy byl krtou proputn a odjel do Norimberka. Archiv Nrodn galerie vPraze, fond Prask malsk bratrstva, Kniha protokol praskho malskho cechu zlet 16001656, pr. . AA 1209. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 5254; KUCHYNKA 1915, s. 41, 44; HALATA 1996 (edice), s. 151, 152, 159, 160, 166, 187, 191, 194; RONK 1997, s. 8687. RT
182
[Star Msto prask], 13. 4. 1653

Karel krta pijm tovarye Frantika Palinku, kter byl u nj v uen v dob od 1. 1. 1646 do konce msce prosince roku 1652, na dal ti roky jako zamstnance sv dlny. Archiv Nrodn galerie, fond Prask malsk bratrstva, Doklady ouebnm pomru ze sbrky staromstskho malskho bratrstva, 15801783, pr..AA1216/I50. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 5254; BERGNER HERAIN 1910, . k. VI; NEUMANN 1974, s. 42, 116; HALATA 1996, s. 152, 159, 160, 166, 187, 191, 194; RONK 1997, s. 8687; Vt Vlnas, in: SLVA BAROKN ECHIE 2001 A, s. 441, . k. II/4.110 (bibliografie); TIBITANZLOV BERANOV 2009 (edice), s. 7275, . listu 20; Radka Tibitanzlov, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 599, . k. XVI.20. RT
Ondej Oktavin Petr z Kokova

183

Ondej Oktavin Petr z Kokova se v kostele sv. Havla en s Annou Lenaovou. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka matrik, Kostel sv.Havla, Matrika oddanch, 16521704, sign.HVO1, p.552. Lit.: ANDREA ROUSOV MARCELA VONDRKOV, Karel krta ml. a krtovsk dlna, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 424.
Copulati sun matrimonio servatis ab ecclesia quaescriptie dominus Andreas Petrus civis Antiq[uae] Urbis Prag[ensis] pictor cum honesta virgine Anna, derelicta post mortem
quiae defuncti Andreae Lenae, testes Bangel Chotoni et Victorino Francisco Ruuisdal, Clemens Fellerski. RT
184
Star Msto prask, 22. 9.12. 10. 1659

Staromstsk mstsk rada plat Ondeji Petrovi za malsk prce proveden pi oprav hodin na orloji. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber certicationum, 16541662, sign. 1596, f.104r, 106r, 108r. Lit.: ANDREA ROUSOV MARCELA VONDRKOV, Karel krta ml. a krtovsk dlna, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 424.
Mali od renovrovn hodin na ouet 50 zlatch Pan purkmistr a pni radn Starho Msta praskho r pi panu Fridrichovi Rapovi, spoluradnm a sprvci register obecnch naizovati, aby Andresovi Petrovi mali za prci a renovrovn hodin rathauzskch 50 zlatch rejnskch proti kvitanci odvsti nepominul. Ex consilio Antiquae Urbis Pragensis 22. septembris anno 1659. Consule domino Paulo Constantino Fiala de Feygelfeld Mikul Frantiek Turek z Sturmfeldu J[an] Hartung z Hartenfelsu M[aty] Max[milin] Macht
Malm certikac na 40 zlatch aby panu Andresovi Petrovi mali od renovrovn hodin rathauzskch na ouet 40 zlatch rejnskch proti kvitanci odvedl a zapravil. Ex consilio Antiquae Urbis Pragensis 6. oktob[ri] anno 1659. Malm na 20 zlatch aby panu Andresovi Petrovi mali od renovrovn hodin rathauzskch na dal ouet 20 zlatch rejnskch proti kvitanci odvedl a zapravil. Ex consilio Antiquae urbis Pragensis 12. oktob[ri] anno 1659. RT
185

Spor Ondeje Petra se sousedem Vclavem Moricem Salomonem Feydekerem z Feydlbergu ohledn nepovolenho rozen domu na kor male. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber testimoniorum, 16641669, sign. 1077, f.352r369v. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 56; RONK 1997, s. 88.
Svdom ku poteb pana Andresa Petra, mtnna a male v Starm Mst pra[skm] proti panu alomounovi Feydekerovi z Feydlbergku. Jest pravda, e jsem pi t vejchozi ptomen byl, kdy pan Andres Petr nm jist od pana Feydekera vyzdvien staven vykazoval a pravil, e se to mimo jeho vli tak dalece vyzdvihlo, ponvad on pan Andres Petr jen 3 trmy jemu panu Feydekerovi dovolil, ten pak e 4 trmy poloil a to staven a pod sam Ondeje Petra okno rozil. Kdy pan Feydecker pravil, e mu pan Ondej Petr to staven tak dalece, jak se vynachz, stavti povolil, odpovdl pan Ondej, e pravda nen. Kdy jsem vidl, e by se tu k nemu jinmu schylovati mohlo, pravil jsem stranm, aby tch slov tak zanechali a konsortm mm jsem ekl, abychom li, vtom jsem z t kuchyn, kde se oni hdali, do
svtnice el a jak jsem tam vstoupil, slyel jsem plesknouti a obrtiv se, ptal jsem se konsortv mch, zdali jest ho udeil a oni mi odpovdli, e udeil a vidl jsem, e pan Ondej Petr klobouk v rukou ml a na hlavu svou jej stavl, pravce, to pkn, to pkn. Jest pravda, e jsme potom vickni spolen z toho domu pry li a tu vc velice pi sob rozvaovali, e toho pan Feydeker nikoliv uiniti neml, neb jsme na mnozch vejchozch bvali a nikd nevidli, aby soused souseda pstmi traktrovati ml. jest pravda, e pan z Feydberku, kdy jemu pvod ty slova sm le ekl, tmu pvodovi nenadle siln pohlavek pes tv dal, a mu klobouk s hlavy spadl nikoliv pravda nen, aby obalovan pvodovi toliko klobouk trejchovati ml, nbr patrn pohlavek pes tv jemu dal, me bti, e po tom pohlavku taky jemu klobouk trejchoval, nebo mu s hlavy spadl.
vidl jsem, e ten pohlavek tak velik byl, a jak nle plasklo [!]. A klobouk pvodovi s hlavy spadl. pravda jest, tak jak se pamatuji, e obalovan pravil, zdali pan Eckhart pichz jako estipansk ouedlnk a nebo jako prokurtor malv, ponvad jeho zastv. Kdy pan Ondej Petr na to pravil, vak nen pravda a jest le, tehdy mu pan Feydeker nejen (jak v artikulu doloeno) o klobouk zavadil, ale pohlavek dal, a mu klobouk spadl, na co pan Petr zdvhajce klobouk ekl, co je to za m dobrodin, to je pkn vc. Kdy pan Feydeker nejdvji panu Petrovi mluvil, e le, a on jemu na to zae ekl, e sm le, tehdy mu pan Feydeker na to pohlavek dal, a plasklo, jak nle. RT
186
Praha, 29. 4. 1672

Ke sporu Ondeje Petra se sousedem Vclavem Moricem Salomonem Feydekerem z Feydlbergu ohledn vyzdvien novho komnu. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber appelationum 3, 16551670, sign. 1030, f.384v. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 56; RONK 1997, s. 88.
O Vcl[ava] Morice Salomona a Ondeje Petra Slovutn a vzctn poctivosti ptel nm mil Jeho csask a krlovsk Milost krl a pn, pn ns vech nejmilostivj v pin Vclava Morice Salomona, kter za restituci in integrum contra lapsum fatalium apelationis v jistm mezi nm z jedn a Ondejem Oktavinem Petrem, mtnnem a malem staropraskm, z strany druh vzniklm nedorozumn o vyzdvien
novho komnu a na to od adu vaeho estipanskho vyneenm oznmen ponen d, nm suplikaci jeho skrze nejmilostivj reskript pod datum v Vdni 14. dne msce bezna jminulho 1671, nm ale teprv 27. dne msce dubna lta ptomnho 1672 dodanho, zase zptkem odeslati ril s tm nejmilostivjm poruenm, abychme t suplikujcho dost stran jeho odporn k odpovdi v asu prvnm propjeli a potom obho povce na to quod materialia zprvu svou
s pipojenm dobrm zdnm nepomjeli. Proe vm nadjmenovanou suplikaci jeho Salomona pleit odslme, ji vy dotenmu Oktavinovi Petrovi k dn odpovdi ke tyrem thodnm propjiti a nm potomn to ob k dalmu poven naemu odeslati nepominete. Dn na Hrad praskm dne 29. msce aprilis lta Pn 1672. Jan Frantiek hrab z Vrbna, vicepresident J[an] Vclav repl RT
187

Samuel Smicheus prodv Ondeji Petrovi zpustl dm U Sadlk za 30 kop meskch. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka paprovch listin, sign. AMP PPL IV10836. Lit.: Nepublikovno.
Lta Pn 1672 dne 20. msce septembris mezi panem Samuelem Smichaeusem Jeho Milosti csask krlovsk komory esk buchhalterie na Hrad pra[skm] rejtdinerem a mtnnem krlovskho Novho Msta praskho jakoto prodvajcm z jedn a panem Andresem Oktavinem Petrem, mtnnem krlovskho Starho Msta praskho, kupujcm z strany druh stala se a zaven jest smlouva trhov dobrovoln a nezruitedln, jak nsleduje. e jest nyn jmenovan pan Samuel Smichaeus jedno pust msteko, kde nkdy domek bval a ten temporum injuria[m], vzlt pak v neptelsk vdsk mst pra[skch] obleen k dokonal ruin a rozboen piel, mezi domy Vta Olenskho a pana Fabina Harovnka z Sferynu, mtnna ji pravenho Starho Msta praskho, obostrann [!] lec a od starodvna U Sadlk een panu Ondejovi Oktavinovi Petrovi a pan Ann manelm, ddicm a budoucm jich za sumu 30 kop meskch zcela a zouplna zaplacench prodal
a moc tto smlouvy trhov dokonale prodv Kterto smlouva trhov netoliko od stran kontrahrujcch, ale i tak od pnv svdkv k tomu dodanch podpisem rukou vlastnch i pitisknutmi sekrty jest utvrzena, dvajce pitom prodvajc plnou a dokonalou moc, aby nadepsan smlouva trhov od kupujcch manelv s povolenm slavnho magistrtu nadpipomenutho Novho Msta praskho i bez ptomnosti jeho na nklad kupujcch vloena a vepsna bti mohla. Actum smlouvy trhov lta a dne svrchupsanho. Samuel Krypn Smichaeus, m[tnn] Novho Msta praskho mp. Dorota Smicheusov Andres Oktavin Petr, mt[tnn] Starho Msta praskho mp. Anna Petrov Jan Jaroslav Ctibor z Lew[enfeldu], mt[nn] Starho Msta praskho mp. k svdom Fabin Vclav Harovnk z Sferinu, m[tnn] Starho Msta praskho mp. RT
188

Staromstsk mstsk rada nechv vyplatit Ondeji Petrovi 15 tolar za podobiznu Leopolda I. urenou pro radnici. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber certicationum, 16681677, sign. 1598, f.179. Lit.: ANDREA ROUSOV MARCELA VONDRKOV, Karel krta ml. a krtovsk dlna, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 424.
Bernku mstskmu na 15 tol[ar] za contrafay Jeho Milosti csask Leopolda I. Pan p[urkmistr] a pni radn Starho Msta praskho r pi panu Rudolfovi Peliknovi bernku mstskm naizovati, aby on estncte zlatch rejnskch z penz pokutnch, ostatek pak z starch restantv za ten EDICE HISTORICKCH PRAMEN 361
do msta radnho Jeho Milosti csask Leopolda I. zpsoben contrafay patncte skch tol[ar] panu Ondejovi Petrovi mali proti kvitanci odvsti hledl. Ex cons[ilio] Antiquae Urbis Pragensis 2. maii anno 1673, consule domino Joanne Daniele Globitz Buina. RT
189
Blina, 14. 4. 1674

Vclav Burian, psa z msta Blina, d Ondeje Petra jako pedstavenho malskho cechu o vrcen zachovacho listu pro svho pbuznho male Frantika Buriana. Archiv Nrodn galerie vPraze, fond Prask malsk bratrstva, Korespondence staromstskho amalostranskho malskho bratrstva, 15921782, pr.. AA 1218, sloka 24. Lit.: Nepublikovno.
Urozen a vzctn poctivosti pane a pteli mn zvlt laskav, vedle pedvzkazovn mch vdy ckny povolnch sluebnost pnu v dobr pamti pozstvati bude, kterak jsem s pnem o zelen tvrtek z strany mho strejce, za kterho jsem rukojmm pi ouad zdejm, aby jemu list jeho zachovac, kter v truhlici jejich cechovn le, zae k na poteb vydn byl, rozmluven inil a na tom zstal, e kdy se u pna t mal, kter se u n[ebotka] pna [?] na Mal Stran v hlybokm [!] sklep uil, i ped jeho smrt za vyuen dostal, zstavil, e takov list jemu
zdrovn nebude, vak proti njak diskreci nejsme, abychom pny pny na truk vna spendrovati nejmli, z kterto piny pane pkn prosm, e nad dost mou a ku poteb m doten list zachovac v pacquetu zaopaten mn odeslati sob nest, zakazuji se pnu i jinm pnm malskho umn a kunstlm zase vm dobrm odsluhovati a vedle bosk ochrany zstvm mmu laskavmu pnu k slubm povoln. Vclav Ignat[ius] Buryan, psa radn msta Bliny mp. Act[um] z Bliny 14. aprili 1674. PS: nech pn od Frantika male,
strejce mho 2 [sk tolary] na truk vna za vdk pijti sob nest. Urozenmu vladykovi a panu Andresovi Petrovi, mtnnu a mali v krlovskm hlavnm Starm Mst praskm, mmu zvlt laskavmu pnu a pteli jmilmu k d[odn]. Auf der Alten Stadt Prag gegen der Mntz, ahn der Ecken beym Guldener Ancker zu ertragen. Jest takovej list tmu jeho strejci vydn 1674, 3. decem[bri]. RT
190

Ve staromstsk knize ppovd je ke dni 5. 5. 1691 mal Ondej Petr zmiovn jako zesnul. Archiv hlavnho msta Prahy, Sbrka rukopis, Liber condictionum albus V, 16801700, sign. 2255, f.198r. Lit.: Nepublikovno. Anna Maria Sybila, vdova po O[ndeji] Petrovi z Kokova RT
191
s. l., konec 18. stolet

Ondej Petr ve vpisech Jana Quirina Jahna s prvnmi zmnkami o tradovanm souboji krty s malem cizincem, jeho ml krta v tomto souboji zabt. V uvedench poznmkch se nachz hned nkolik nepesnost z ve zmnnch skutenost je vidt, e Ondej Petr se oenil a nezemel v roce 1673, nato po souboji se svm mistrem krtou. Majitelem domu U ernho kohouta navc nebyl Petr, ale J. B. Klose. Archiv Nrodn galerie vPraze, fond Jan Jakub Quirin Jahn, Poznmky kumlcm, pr. . AA 1222/8. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 54.
Andreas Octavian Peter wurde auch der Lange Peter genannt und 1656 den 4. julii in der Mahlerconfraternitaet einverleibt, auch in der Folge Oberltester. In der Sankt Nicolaikirche der Altstadt Prag war ehedem ein
Seiten Altarblat im Geschmack des van Dyck zu sehen. Er lebte unverheurathet. 1673 forderte er Carl Screta heraus, in welchen Zweykampf er vor des letztern Haus beym Schwarzen Hahn genant, jetzt N. 40 auf
der Knigsstrasse, blieb und den 4. Sept[ember] bey Sankt Galli in der Gruft beygesetzt wurde. Descamps, p. 175. RT
Jakub Karel Praxl

192
Praha, 26. 2. 1674

Jan Jchym Slavata z Chlumu a Koumberka uzavr s Karlem krtou smlouvu o pijet Jakuba Karla Josefa Praxla do uen na dobu od 26. 2. 1674 do 26. 2. 1678. Sttn oblastn archiv vTeboni (poboka Jindichv Hradec), f.RA Slavat zChlumu aKoumberka, inv.. 162, sign. III J 6a, kart. 48. Lit.: NOVK 1917, s. 16, 31; NEUMANN 2000, s. 152; ANDREA ROUSOV MARCELA VONDRKOV, Karel krta ml. a krtovsk dlna, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 424; SEKYRKA 2011 (v tisku).
Hendt dato den 26. Februarii anno 1674 ist zwischen dem Hoch und Wohlgebohrnen Herrn Herrn Johann Joachim des Heyligen Rmischen Reichs Grafen Slawata von Chlum und Koschenberg, Regirern des Hauses Neuhausherrn auf Neuhaus, Teltsch, Neu Bstritz, Chlumetz, Platz, Serowitz, Roten Lhota, Mnich und Hainspach, der Rmischen Kayserlichen Mayestt Rath wrklichen Cammerer, Landrechts Beysitzer, obrister Hoehen Richter, Kniglicher Stadthalter und obrister Erb Mundshenkh in Knigreich Beheimb etc. Ein ist und dan dem Edlen Resten und Khunstraicher Herrn Carolo Screta Burgern und Mahlern in der Alten Stadt Prag anderen Theils contrahirt und nachfolgender Verdings Contract geschlossen worden, als nemlichen und vors erste verdingen Ihro Hochgricher Excellenz Ihme Herrn Screta dem Jacob Carl Joseph Praxl als eine freyledige Persohn die Mahler Khunst zulehrnen auf vier Jahr lang, als von obernenten 26. Februarii 1674 bis 26. Februarii khnftigen anno 1678. Jahrs, der Gestalt, da er Jacob Carl Praxl Ihme Herrn Screta unter wehrender dieser Zeith allen gehorsamb, wie es einem getreuen Lehrknaben gebhret, leisten solle, andertens wollen auch meher erwehnte Ihro Hochgriche Excellenz Ihme Herrn Screta unter wehnen der Zeit, vor die Lehr, Khost und Wohnung jhrlichen Einhundert Gulden reinisch und zwahr jedesmahls ein Halb Jahr voran fnftzig Gulden reinisch bezahlen. Drittens so solle sich oft bemelter Jacob Carl Praxl mit Kleidung und allem, was zur Mallerey vonnten, als Papier, Reiszeig, Tcher, Pensel, Farben und andern dergleichen Notdrfen zu versehen schuldig sein, jedoch der Gestalt, da Ihro Hochgriche EDICE HISTORICKCH PRAMEN 363
Excellenz alles dasjenige, was er Jakob Carl Praxl in diesen vier Jahren mahlen werde, zugehrig sein solle. Herentgegen und zum vierten verspricht mehr erwehnter Herr Screta ihme Jakob Carl Praxl in der Mahler Khunst treulich zu underweien und solle ihme Jakob Praxl diese vier Jahr hindurch nach die vllige Khost und Wohnung zu geben schuldig sein. Dessen zu wahrer Urkund und mehrer Bekraftigung seind dieses Contract zwey gleich lautende Exemplaria aufgericht, von beeden Theilen mit Handunterschrift und Petschaft verfertiget und jeden Theil deren eines zugestellt worden. Actum Prag die, mense et anno ut supra. L. S. Hans Joachim Slawata mp L. S. Carl Screta mp Den 26. Februar 1674 ich empfange fnfzig Gulden reinisch, bekenne mit dieser Schrift und Unterschrift, Carl Screta RT, TS
DOKUMENT . 192 Smlouva o vyuen male Jakuba Praxla uzaven mezi Karlem krtou a hrabtem Janem Jchymem Slavatou, 26. 2. 1674, Praha, Sttn oblastn archiv v Teboni, poboka Jindichv Hradec, Rodinn archiv Slavat (foto: Sttn oblastn archiv vTeboni)
Daniel Albrecht Studensky

193
Praha, 22. 3. 1658

Karel krta pijm z poven Marie Eleonory z Valdtejna, rozen z Rottalu na pl roku do sv dlny Daniela Albrechta Studenskho, kter se u nj snad pedtm vyuil. stav djin umn AV R, Oddlen dokumentace, fond Jaromr NeumannKarel krta, opisy archivli (nejasn pvodn uloen pramenenedohledno). Lit.: ANDREA ROUSOV MARCELA VONDRKOV, Karel krta ml. a krtovsk dlna, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 425.
Dass ich von der Hoch und Wohlgeborenen Frauen Frauen Maria Eleonora verwittibte Grn von Wallstein, geborene Grn von Rothal, wegen bei mir in der Lehr habenden Daniel Studensky laut den Accorde fr ein halben Jahr, weliches angefangen den 22. Martii und sich enden werden 22. Septembris, anticipate fnfzig Gulden reinisch empfangen habe, bezeuge ich mit dieser meiner Handschrift und Unterschrift.
Geschehen zu Prag den 22. Martii anno 1658. L. S. Carl Screta, Mahler in der Altstadt Id est 50 Florin Rub.: Quittung pro 50 Florin wegen des Daniel Studensky RT, TS
Jan pindler ml.

194

Karel krta vydv vun list pro Jana pindlera ml., kter k nmu do uen nastoupil dne 1. 6. 1667 na dobu pti let. Archiv Nrodn galerie vPraze, fond Prask malsk bratrstva, Vun apropoutc listy staromstskho malskho bratrstva, 15951747, pr..AA1217/I65. Lit.: BERGNER HERAIN 1910, . k. VI; BERGNER HERAIN 1910, s. 46 (edice), tab. XIX; HERAIN 1915, s. 61; VSTAVA OBRAZ KARLA KRTY 1938, s. 23, . k. 29; NEUMANN 1974, s. 26; Tom Sekyrka, in: UMN A MISTROVSTV 1997, s. 56, . k. 1.20; TIBITANZLOV BERANOV 2009, s. 85, . listu 26; Radka Tibitanzlov, in: STOLROV VLNAS 2010, s. 608, . k. XVI.28. RT
Jakub Tucz
195

Na schzi staromstskho malskho cechu projednno pijet Jakuba Tucze z Novho Msta praskho do uen ke Karlu krtovi. Archiv Nrodn galerie vPraze, fond Prask malsk bratrstva, Kniha protokol praskho malskho cechu zlet 16001656, pr. . AA 1209. Lit.: PAZAUREK 1889, s. 56; HERAIN 1915.; KUCHYNKA 1915, s. 44; NEUMANN 1974, s. 42; HALATA 1996, s. 188 (edice); RONK 1997, s. 122; NEUMANN 2000, s. 152. RT
Prameny
ARCHIV HLAVNHO MSTA PRAHY Farn ad u Sv. tpna na Novm Mst praskm Liber memorabilium I, 16411706, kniha . 1, inv. . 1. Sbrka matrik MS, Kostel Panny Marie pod etzem, Matrika oddanch, 16221745, sign. PM N2 O2. MS, Kostel sv. Tome, Matrika oddanch, 16321649, sign. TO N2 O2. NMP, Kostel sv. Jindicha, Matrika zemelch, 16791699, sign. JCH Z6. NMP, Kostel sv. tpna, Matrika oddanch, 16411663, sign. T O1. SMP, Kostel sv. Havla, Matrika narozench, 16521704, sign. HV N1. SMP, Kostel sv. Havla, Matrika oddanch, 16521704, sign. HV O1. SMP, Kostel sv. Havla, Matrika zemelch, 16451731, sign. HV Z1. SMP, Kostel sv. Jakuba, Matrika oddanch, 16321710, sign. JAK O1. SMP, Kostel sv. Jakuba, Matrika narozench, 16711707, sign. JAK N3. Sbrka paprovch listin sign. AMP PPL V 1008 sign. AMP PPL IV 2033a sign. AMP PPL IV 2033b sign. AMP PPL IV 6425 sign. AMP PPL IV 10836 Sbrka rukopis Kniha trhov 20, 16241648, sign. 2021. Pjem zdu t. a sv. Benedikta, 15061614, sign. 1645. Tnsk zdu, Kniha rznch pot za lta 16541663, sign. 1646. NMP, Kniha sirot tvrti sv.tpna,1690 1767, sign. 2288. NMP, Liber appelationum 6, 16891695, sign. 1006. NMP, Liber testamentorum 5, 16661708, NMP, sign. 4084. SMP, Liber appelationum 2, 15941654, sign. 1029. SMP, Liber appelationum 3, 16551670, sign. 1030. SMP, Liber certicationum, 16541662, sign. 1596. SMP, Liber certicationum, 1668 1677, sign. 1598. SMP, Liber condictionum albus V, 16801700, sign. 2255. SMP, Liber contractuum albus, 1659 1733, sign. 4447. SMP, Liber inventariorum, 16661685, sign. 1177. SMP,Liberinventariorum,16801688, sign. 1178. SMP, Liber inventariorum, 16871702, sign. 1179. SMP, Liber inventariorum, 17021712, sign. 1180. SMP, Liber obligationum . 7, 1653 1674, sign. 2257. SMP, Liber obligationum . 8, 16681676, sign. 2258. SMP, Liber obligationum .11, 1678 1699, sign. 2261. SMP, Liber obligationum caeruleus 5, 16911696 /1709/, sign. 3601. SMP, Liber quietantiarum 2, 15791650, sign. 2179. SMP, Liber renovationum Kniha obnov, 16301678, sign. 70. SMP, Liber testamentorum II, 16191658, sign. 2206. SMP, Liber testamentorum 4, 16811706, sign. 3746. SMP, Liber testimoniorum albus, 16541660, sign. 1095. SMP, Liber testimoniorum 27, 16581664, sign. 1076. SMP, Liber testimoniorum, 1664 1669, sign. 1077. SMP, Manuale dictorum, 16381641, sign. 1169. SMP, Manuale dictorum, 16901693, sign. 1312. SMP, Protocollum consilii, 1628, sign. 1296. SMP,Protokol vejpovd, psah a relac, 16581668, sign. 1247. ARCHIV NRODN GALERIE VPRAZE Jan Jakub Quirin Jahn Vpisy k umlcm, pr. . AA 1222/8. Prask malsk bratrstva Korespondence staromstskho a malostranskho malskho bratrstva, 15921782, pr. . AA 1218. Akta o cechovnm olti sv. Luke v Tnskm chrmu, 16501779, pr. . AA 1220. ARCHIV NRODNHO MUZEA, PRAHA Sbrka F Praha (Star Msto), vci obecn i soukrom, 16451670, inv. . 169, kart. 132. NRODN ARCHIV, PRAHA Archiv esk provincie augustininskho du Diarium exitus Monasterii Pragensis S. Thomae Tempore R. P. SS. Theol. Doct. et Magistri fratris Angelici de Tapparellis [1637 1665], inv. . 142, sign. IIc 7. Summarium rerum memorabilium Conventus Micro-Pragensis S[anc]ti Thomae Apostoli Ordinis Fratrum Eremitarum Sancti Patris Augustini [] a P. Theobaldo Gruber (sepsno 1756), rkp. . 6, sign. Ia 5. Archiv praskho arcibiskupstv Recepta 1708,VVI, inv. . 3023, kart. 1001. Archivy zruench klter Annales Monasterii S. Wenceslai Eremit[arum] Discal[ceatorum] S[ancti] P[atris] Augustini ab Anno 1623 usque ad Annum 1659 (sepsno 1659), inv. . 2450, rkp. 9 (dve 3479). Liber primus Annalium Nostri ExcalceatoAugustiniani Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, et Patroni Regni Bomiae, In Neo-Urbe Pragena Supra Zderas Situati Ab Anno partae Salutis MDCXXIII ad Annum usque MDCXLII Complectens. [] A Fratre Severino a Sancta Anna Ordinis Eremit. Fratrum Discal. Sancti P. N. Augustini Sacerdote Professo (sepsno kolem 1749), inv. . 2451, rkp. 10 (dve 3480 a). Liber secundus seu Continuatio Annalium Excalceato-Augustiniani Nostri Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, ac Patroni Regni Bomiae, In Neo-Civitate Pragensi Supra Zderas Situati ab Anno Partae Salutis MDCXLII ad Annum usque MDCLXIII Complectens. [] A Fratre Severino a Sancta Anna Ordinis Eremit. Fratrum Discal. S. P. Augustini Sacerdote Professo (sepsno 1749), inv. . 2452, rkp. 11 (dve 3480 b). Liber sextus seu Continuatio Annalium Excalceato-Augustiniani Nostri Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, et Patroni Regni Bomiae Neo-Pragae Supra Zderas erecti ab anno partae Salutis MDCC XXV ad annum usque MDCC LII., inv. . 2456, rkp. 15 (dve 3480 f). esk oddlen dvorsk komory I. r. 1653, kart. 512. Komorn knihy Kniha pamtn na spisy, 1665, kn. . 453. Kniha pamtn na spisy, 1666, 1667, kn. . 454. Registratura 16431646, kn. . 445. Registratura 1653, kn. . 448. Nboensk bratrstva Pamtnice duikovho bratrstva pi kapli sv. Barbory kostela sv. Mikule na Mal Stran, kart. 133, sign, XVII/57. Nov manipulace sign. G 1/M/1, kart. 193. sign. K 1/4, kart. 290. sign. K 1/4, inv. . 1580, kart. 1055. sign. R 56/1, kart. 745. sign. S 162/24, inv. . 3280, kart. 2251. sign. S 212/1, kart. 870. sign. S 212/2, kart. 985. dov archiv redemptorist Diarium Residentiae in Sacro Monte I, inv. . 105, sign. P 5. Synopsis historiae sacromontanae, sign. P 131. Star Manipulace sign. H 199/5, inv. . 1399, kart. 926. sign. L 32/33, inv. . 1986, kart. 1291. Smrt csaovny Marie, manelky Ferdinanda III., sign. K 1/33, inv. . 1580, kart. 1053. sign. S 21/7/rok 1663, inv. . 3139, kart. 2109. sign. S 21/71670, inv. . 3139, kart. 2109. sign. S 162/24, inv. . 3280, kart. 2251. sign. S 162/25, inv. . 3280, kart. 2251. NRODN KNIHOVNA ESK REPUBLIKY, PRAHA Sbrka rukopis a starch tisk Johann Carl Rohn, Ianus Bifrons respectans praeteria, asens praesentia prospiciens futuris seu Liber Archivi Primus Sanctae Crucis, sign. VII A 10 a. Annuae litterae provinciae Boemiae Societatis Jesu 16711674, sign. XXIII C 105/8. STERREICHISCHE NATIONALBIBLIOTHEK, VDE Literrae Annue provinciae Boemiae Societatis Jesu 16701674, Cod. 11963. STAATSBILIOTHEK SCHAFFHAUSEN sign. Msc Scaph 8. STTN OBLASTN ARCHIV VLITOMICCH (POBOKA DN) Historick sbrka (rodinn archiv) Clam-Gallas Frdlant, (1238) 15291947, inv. . 1575/ XXI/6, Korespondence, kart. 449. Frdlant, (1238) 15291947, inv. . 1963, 2192, . k. 549. Gallas Familienakten, Dluhy Antonna Gallase, 16611674, inv. . 1450, kart. 417. STTN OBLASTN ARCHIV VPLZNI (POBOKA NEPOMUK) Rodinn archiv falknovsk vtve Nostitz-Rieneck 13641945 edn spisy eskho mstodritelstv 1617 1721, inv. . 34, sign. DD 4, kart. 6. STTN OBLASTN ARCHIV VTEBONI (POBOKA JINDICHV HRADEC) Rodinn archiv ernn (ernnsk stedn sprva) Lista der eingekhaufften Bielder, ernnsk galerie, (Czernin Galerie 166*1799), kart. 761. Rodinn archiv Slavat z Chlumu a Koumberka inv. . 162, sign. III J 6a, kart. 48. STTN OKRESN ARCHIV KLATOVY Archiv msta Klatovy 13531945 (1956) Kopi list odeslanch radou a purkmistrovskm adem (Kniha copiarum) 16571662, inv. . 84, evidenn slo K 68. Kopi list odeslanch radou a purkmistrovskm adem (Kniha copiarum) 16691681, inv. . 85, evidenn slo K 69. STRAHOVSK KNIHOVNA KRLOVSK KANONIE PREMONSTRT, PRAHA Sbrka rukopis Jan Quirin Jahn, Aneckdoten zur Lebensgeschichte berhmter Mahler und Beurtheilung ihren Wercke, sign. DA II 7. STAV DJIN UMN AV R, PRAHA, (ODDLEN DOKUMENTACE) Jaromr Neumann Karel krta, opisy archivli Rudolf Kuchynka Karel krta, kart. RK 2
Literatura a edice pramen

BALBN 1665 Bohuslaus Balbinus, Diva Montis Sancti seu Origines et miracula magnae Dei hominumque Matris Mariae, in Sancto Monte Regni Bohemiae, ad Argentifodinas Przibramenses, quotidiana populi frequentia, et pietate, in statua sua mirabili, aditur, et colitur: V. libris comprehenda, Pragae 1665. BALBN 1666 A Bohuslav Balbn, Pepodiwn Matka Swato Horsk Marya, W Zzracch a Milostech swch na Hoe Swat nad Mstem Pjbrami Hor Stjbrnch den po dni wjc a wjc se stkwgjc [], Litomyl 1666. BALBN 1666 B Bohuslaus Balbn, Verisimilia humaniorum disciplinarum seu Juducium privatum de omni litterarum (quas humaniores appellant) articio quo in libello praecepta epistolarum [] proponitur. [], Pragae 1666. BALBN 1681 Bohuslaus Balbinus, Liber III. Decadis I. Miscellaneorum Historicorum Regni Bohemiae, Topographicus et Chorographicus, qui Fines et Terminos totius Bohemiae, tum ipsorum Districtuum guras, Arces, Oppida, et Urbes [] continet, ac complectitur; Tum Opera Publica Bohemiae, Pontes, Basilicas et Templa Celebriora, Palatia, Coenobia, Aedicationes sumtuosas [], Pragae 1681. BALBN 1682 Bohuslaus Balbinus, Miscellanea Historica Regni Bohemiae Decadis I. Liber IV. Hagiographicus, seu Bohemia Sancta, Continens Sanctos et Beatos Bohemiae, Moraviae, Silesiae, Lusatiae, [], Pragae 1682. BALBN 1683 Bohuslaus Balbinus, Miscellanea Historica Bohemiae, Decadis I. Liber V. Parochialis et Sacerdotalis in duas divisus partes; quarum Prior Parochias omnes Veteris Bohemiae, per Decem Archidiaconatus recitat; [], Pragae 1683. BERNKOV 2004 Maruka Bernkov, Korespondence magistrtu msta Klatov s malem Karlem krtou, Sbornk prac z historie a djin umn 3, Klenov 2004, s. 183185. BERGNERHERAIN 1910 Pavel Bergner Jan Herain, Karel krta (16101674). Pspvek k ocenn jeho dla, asopis Spolenosti ptel staroitnost eskch XVIII, 1910, s. 4151. BREVIS RELATIO 1910 Brevis relatio arcis Pragensis cum Parva Parte a Suecis captae, et quid deinceps diebus ibidem et in tota civitate extraque notatu dignum utrinque contigerit, in: Alfred Jensen, Smrre Bidrag till det Trettioriga krigets historia (16391648), Gteborg 1910, s. 5689. DOBALOV 2004 Sylva Dobalov, Paijov cyklus Karla krty: Mezi vtvarnou tradic a jezuitskou spiritualitou, Praha 2004. DVORSK 1966 Ji Dvorsk, Nkolik poznmek ke krtovm obrazm ze svatovclavskho cyklu, Umn XI, 1966, s. 305306. FEJTOV 1996 Olga Fejtov, Screta Carolus, Nkolik poznmek k obrazu Karla krty Svat Vclav, Listy lologick CXIX, 1996, s. 171172. HALATA 1996 Martin Halata (ed.), Kniha protokol praskho malskho cechu z let 16001656, Praha 1996. HAUPT 1998 Herbert Haupt, Von der Leidenschaft zum Schnen. Frst Karl Eusebius von Liechtenstein (16111684), Wien Mnchen Weimar 1998 (VII, 727 s.). (Quellen und Studien zur Geschichte des Frstenhauses Liechtenstein; sv. 2.), Nr. 1736. HERAIN 1915 Karel Vladimr Herain, esk malstv od doby rudolnsk do smrti Reinerovy. Pspvky k djinm jeho vnitnho vvoje v letech 15761743, Praha 1915. HOJDA 1985 Zdenk Hojda, K vyuit praskch pozstalostnch invent pro vzkum vtvarn produkce a umleckho ivota v 17. stolet, in: Doc. dr. Pavlu Preissovi, DrSc. k 60. narozeninm (nevydan strojopis, Knihovna Nrodn galerie v Praze, sign. D 1565), Praha 1985, s. 4262. HOJDA 1993 Zdenk Hojda, Vtvarn dla v domech staromstskch man v letech 16271740 (Pspvek k djinm kultury barokn Prahy I), Prask sbornk historick 26, 1993, s. 38102. HOJDA 1994 Zdenk Hojda, Kulturn investice staromstskch man v letech 16271740 (Pspvek k djinm kultury barokn Prahy II), Prask sbornk historick 27, 1994, s. 47104. HOROV 1995 Andla Horov (ed.), Nov encyklopedie eskho vtvarnho umn I, Praha 1995. KESNEROV 1976 Gabriela Kesnerov, 100 starch eskch kreseb z Grack sbrky Nrodn galerie v Praze, Praha 1976. KILIN 2011 Jan Kilin, krtovy mlnick vinice, in: Lenka Stolrov (ed.), Karel krta a malstv 17. stolet v echch a Evrop, Praha 2011. KONEN 2002 Lubomr Konen, Bohuslav Balbn a emblematika, in: t, Mezi textem a obrazem. Miscellanea z historie emblematiky, Praha 2002, s. 4466. KOPEEK 2009 Josef Kopeek, Karel krta na Svat Hoe, Podbrdsko. Sbornk Sttnho okresnho archivu v Pbrami IX, 2009, s. 164175. KON 1968 Ivo Kon, Cyriack klter a chrm sv. Ke Vtho v baroku, Umn XVI, 1968, s. 173195. KON 1987 Ivo Kon, Vyehradsk invente mezi gotikou a barokem, Umn XXXV, 1987, s. 540547. KOTKOV 2006 Olga Kotkov (ed.), Albrecht Drer, Rencov slavnost 15062006 (kat. vst.), Praha 2006. KRAM 1938 Vincenc Kram (ed.), Karel krta, Vstava obraz Karla krty (kat. vst.), Praha 1938. KROPEK 1992 Ji Kropek, Vtvarn umn u Bohuslava Balbna, in: Zuzana Pokorn Martin Svato (edd.), Bohuslav Balbn a kultura jeho doby v echch. Sbornk z konference Pamtnku nrodnho psemnictv, Praha 1992, s. 111121. KRUMMHOLZ 2005 Martin Krummholz, Obrazov sbrka Jana Vclava Gallase, Umn LIII, 2005, s. 273285. KRUMMHOLZ 2007 Martin Krummholz (ed.), Clam-Gallasv palc. Johann Bernhard Fischer von Erlach. Architektura vzdoba ivot rezidence (kat. vst.), Praha 2007. KUCHYNKA 1915 Rudolf Kuchynka, Manual praskho podku malskho z let 16001656, Pamtky archeologick a mstopisn XXVII, 1915, s. 2446. KUCHYNKA 1919 Rudolf Kuchynka, Fahrenschonovy vpisy z knih a listin staromstskho podku malskho, Pamtky archeologick a mstopisn XXXI, 1919, s. 1424. MACHYTKA 1990 Lubor Machytka, Svat Vclav v pozdnm dle Karla krty, Umn XXXVIII, 1990, s. 206228. MDL 2010 Martin Mdl, Kresba Stigmatizace sv. Frantika z Assisi a ternbersk kaple v kostele praskch hybern, in: Alena Volrbov (ed.), Ars linearis II. Graka a kresba v eskch zemch v evropskch souvislostech, Praha 2010, s. 5865. NEUMANN 1964 Jaromr Neumann, Obrazrna Praskho hradu, soubor vybranch dl (kat. vst.), Praha 1964. NEUMANN 1974 Jaromr Neumann, Karel krta 16101674 (kat. vst.), Praha 1974. NEUMANN 2000 Jaromr Neumann, krtov. Karel krta a jeho syn, Praha 2000. NEVMOV 2004 Petra Nevmov, Funkce obrazu v umn jezuitskho du, in: Milena Bartlov (ed.), Djiny umn v esk spolenosti: otzky, problmy, vzvy. Pspvky pednesen na Prvnm sjezdu eskch historik umn, Praha 2004, s. 107115. NOVK 1917 Josef Novk, Slavatov a umn vtvarn, Pamtky archeologick XXIX, 1917, s. 1736. NOVOTN 1946 Antonn Novotn, Jak ivot Prahou el (15761830), Praha 1946. OPOENSK 1910 Hanu Opoensk, Dokumenty historicko-umleck z archivu lovosickho, asopis spolenosti ptel staroitnost eskch XVIII, Praha 1910, s. 134135. OULKOV 2010 Petra Oulkov, Knstlerische Ausstattung von Altren und Kapellen der von Jesuiten betreuten Bruderschaften in Prag, in: Petronilla Cemus (ed.), Bohemia Jesuitica (15562006), Tomus 2, Praha 2010, s. 12171238. OULKOV 2011 Petra Oulkov, Poznmka k Paijovmu cyklu Karla krty, in: Lenka Stolrov (ed.), Karel krta a malstv 17. stolet v echch a Evrop. Praha 2011. OUTRATA 1986 Jan Jakub Outrata, Kostel Panny Marie ped Tnem v Praze architektonick vvoj ve stedovku a souasn oprava, in: Stalet Praha XVI. Pamtkov pe v uplynulm desetilet, Praha 1986, s. 147169. PAZAUREK 1889 Gustav Edmund Pazaurek, Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte des XVII. Jahrhunderts, Prag 1889. PAOUT 1874 Julius Paout, K djinm olte sv. Luke v Tnskm chrmu Praskm, Pamtky archeologick a mstopisn IX, 1874, s. 813815. PODLAHA 1916 Antonn Podlaha, Materilie k slovnku umlc a umleckch emeslnk v echch, Pamtky archeologick XXVIII, Praha 1916, s. 215257. PODLAHA 1917 Antonn Podlaha, Materilie k slovnku umlc a umleckch emeslnk v echch, Pamtky archeologick XXIX, Praha 1917, s. 136151, 269289.
PODLAHA 1919 Antonn Podlaha, Materilie k slovnku umlc a umleckch emeslnk v echch, Pamtky archeologick XXXI, Praha 1919, s. 106116. POPELKA 1994 Liselotte Popelka, Castrum Doloris oder Trauriger Schauplatz: Untersuchungen zu Entstehung und Wesen ephemer Architektur, Wien 1994. PREISS 1955 Pavel Preiss, krtv oltn obraz v tku, Zprvy pamtkov pe 15, 1955, s. 158159. PREISS 1958 Pavel Preiss, Jan Quirin Jahn a esk klasicismus, Sbornk Nrodnho muzea, ada A, ro. 12, 1958, . 3, s. 121180. PREISS 1979 Pavel Preiss, Barockzeichnung. Meisterwerke des bhmischen Barocks, Praha 1979. PREISS 2006 Pavel Preiss, esk barokn kresba. Baroque Drawing in Bohemia, Praha 2006. PREISS 2008 Pavel Preiss, Patria mihi pro coelo est. Karel Maxmilin Laansk, k Bohuslava Balbna. Nkolik poznmek ke kulturnmu prolu baroknho lechtice, in: t, Koeny a letorosty vtvarn kultury baroka v echch, Praha 2008, s. 153175. PIBYL STOLROV Petr Pibyl Lenka Stolrov, K stle rostouc slv naeho pilnho umlce. Karel krta mezi vcarskem, a Itli v zrcadle nov objevench pramen, viz v tto knize. RYBIKA 1869 Antonn Rybika Skutesk, Karel krta otnovsk ze Zvoic, Nstin rodoa ivotopisn, Praha 1869. SEKYRKA 1997 Tom Sekyrka (ed.), Umn a mistrovstv: Prask malsk bratrstva 13481783 (kat. vst.), Praha 1997. SEKYRKA 2011 Tom Sekyrka, Karel krta a jeho zkaznci ve svtle archivnch dokument, in: Lenka Stolrov (ed.), Karel krta a malstv 17. stolet v echch a Evrop, Praha 2011. SKIVNEK 1980 Frantiek Skivnek, Vvoj znaku Miseron z Lisonu, Heraldika XIII, 1980, s. 119, 33. SKIVNEK 1983 Frantiek Skivnek, Genealogie Miseron z Lisonu, II. st, Heraldika a genealogie. Zpravodaj esk heraldick a genealogick spolenosti 16, 1983, . 2, s. 6596. SLAVEK 1993 Lubomr Slavek (ed.), Artis pictoriae amatores, Evropa v zrcadle baroknho sbratelstv (kat. vst.), Praha 1993. SLAVEK 2005 Lubomr Slavek, Prask cicerone
Jan Quirin Jahn, in: Jan Royt Petra Nevmov (edd.), Album amicorum: sbornk ku poct prof. Mojmra Horyny, Praha 2005, s. 2637. SLAVEK 2007 Lubomr Slavek, Sob, umn, ptelm: kapitoly z djin sbratelstv v echch a na Morav 16501939, Brno 2007. SLAVEK 2008 Lubomr Slavek, Honest et eruditus civis et artifex: umleck a knin sbrky vzdlanch manskch umlc 18. stolet (Brno, Moravsk Tebov, Praha), Documenta Pragensia 27, Praha 2008, s. 875914. SMOLK 18821884 Josef Smolk, Pamtnk Jindicha Dobikovskho z Malejova, Pamtky archeologick a mstopisn XII, 18821884, s. 538546. STOLROV 2010 Lenka Stolrov, Karel krta a Zalp, in:Lenka Stolrov Vt Vlnas (edd.), Karel krta 16101674. Doba a dlo (kat. vst.), Praha 2010. STOLROVVLNAS 2010 Lenka Stolrov Vt Vlnas (edd.), Karel krta 16101674. Doba a dlo (kat. vst.), Praha 2010. STOLROV 2011 Lenka Stolrov, krtova lta vandrovn, in: Karel krta 1610-1674: Doba a dlo (v tisku). MAL 1948 Jindich mal, Dv zprvy o innosti krtov v kltee bosch augustinin v Praze na Zderaze, Pamtky archeologick. Historie 43, 1948. RONK 1996 Michal ronk, Kostel Panny Marie ped Tnem, in: Pavel Vlek et al., Umleck pamtky Prahy, Star Msto a Josefov, Praha 1996, s. 100109. RONK 1997 Michal ronk, Prat mali 1600 1656, Misti, tovaryi, uednci a toli v Knize Staromstskho malskho cechu Biograck slovnk, Praha 1997. RONK 2006 Michal ronk, Jan Ji Heinsch, mal barokn zbonosti, Praha 2006. OVEK 2002 Ivan ovek a kol., Zsady vydvn novovkch historickch pramen z obdob od potku 16. stolet do souasnosti, Praha 2002. TIBITANZLOV 2011 Radka Tibitanzlov, Karel krta man Starho Msta praskho, in: Lenka Stolrov (ed.), Karel krta a malstv 17. stolet v echch a Evrop, Praha 2011. TIBITANZLOVBERANOV 2009 Radka Tibitanzlov Martina Beranov (edd.), aby se umn malskmu vyuoval. Kestn, vun a zachovac listy z fondu Prask malsk bratrstva, Praha 2009.
TOMAN I Prokop Toman, Nov slovnk eskoslovenskch vtvarnch umlc, I. dl, Praha 1993. URBAN 1973 Stanislav Urban, Posledn ez z rodu Miseroni. K ivotu a dlu Ferdinanda Eusebia Miseroniho, Umn XXI, 1973, s. 515527. VLNAS 1992 Vt Vlnas, Maxmilin lejnic jako mecen Karla krty (K vzjemnm vztahm barokn historiograe a vtvarnho umn), in: Bohuslav Balbn a kultura jeho doby v echch. Sbornk z konference Pamtnku nrodnho psemnictv, uspodali a k vydn pipravili Zuzana Pokorn a Martin Svato, Praha 1992, s. 136145. ZAP 1857 Karel Vladislav Zap, Invent pozstalosti po Karlu krtovi ze Zvoic, Pamtky archeologick a mstopisn II, 1857, s. 325328, 368. ZAPLETALOV 2010 Jana Zapletalov, Karel krta: Notes from the Archives in Italy, Umn LVIII, 2010, s. 152158. ZVOLNKOV 2007 Pavla Zvolnkov, Jezuitsk kostel Jmna Je v Teli (diplomov prce, Semin djin umn Masarykovy univerzity v Brn), Brno 2007.
Rodokmen rodiny krt

Markta Krtk ( 1564) JAN KRTA 5. 7. 1587, Praha (Sv. Mikul, SMP) Aneka Vodolnsk z Vodolna ( ped 1603)
Mikul Vorlin z Vorlin
1581
Albta
Vclav Vorel
Jindich 1595
1593
Ludmila Molina Kalit z Otrsfeldu
Zuzana Langov z Hirschbergu ( 1608)
Kateina Nibicov ( 1625)
Pavel
Elika atn z Olivtu
Anna ped 1587
Martin Behem z Bawenbergu
Kundrat krta z 1613
Kateina Herkulesov z Morchendorfu ( po 1638)
Jan 7. 1. 1650, Schaffhausen
Kundrat
Jindich po 1638, Polsko
9. 7. 1645 KAREL KRTA Veronika * 16081611, Praha Grnbergerov (Matka Bo ped Tnem?) 12. 3. 1686, Praha 1. 8. 1674, Praha (Sv. Jindich) (Sv. Havel)
Aneka 1636, Praha
Jan Baptista Reymund
Ester
Kateina
Dorota Kalit zOtrsfeldu
Ji cca 1617, Praha
Vorila Zvonaov zCimperka
Kateina
1601
Kapar Luk z Bohuslavic
Anna
Vclav Vincenc Pseck
Daniel po 1623, Gdask
Judita zAltenbergu
Ludmila
Ludvk Kordk
Johana
1608
Jan Angel z Englsbergu
1 Jan krta pochzejc zOlenice uKunttu obdrel vroce 1559 mansk prvo na Starm Mst praskm. Pvodn profes koenk, enk aobchodnk svnem, pozdji ednk tnskho zdu, byl od roku 1575 staromstskm konelem. Vlastnil nkolik mln, vinic adom vPraze (UT vohnk, merhov, Na kopci na Novm Mst praskm). Roku 1570 jej panovnk povil do vladyckho stavu sprediktem otnovsk ze Zvoic a byl mu polepen rodov znak. Janv kaft ainvent: Josef Teige, Zklady starho mstopisu Praskho I, Praha 1910, s. 101104. 2 Jindich zskal vroce 1593 mansk prvo na Novm Mst praskm. Od roku 1594 zastval ad bernho psae. 3 Kundrat psobil od roku 1600 jako koncipista uesk komory, orok pozdji se stal
buchhalterem (etnm radou) tamt. Vroce 1598 zakoupil dm Uernho jelena na Starm Mst praskm. Krom nj vlastnil domy UT vlatoviek, Na Dlaen, UKamenk na Novm Mst praskm, mln na erlnku, dv vinice na pitlsku vMeziho uLibn, vinici slisem pod mlnickm zmkem adm na pedmst Mlnka. 4 Pavel byl majitelem nkolika dom vKutn Hoe avPraze. Vroce 1604 se stal psaem mincovny vKutn Hoe, kde pot vletech 16081612 zastval funkci ednka mince avroce 1616 sprvce mincovny. Vletech 16191620 psobil jako mincmistr mincovny vPraze. Od roku 1631 pracoval ve slubch Karla st. ze erotna. 5 Daniel absolvoval studia vHerbornu vHessensku. Po nvratu do Prahy byl
zamstnn postupn jako sekret esk komory (od roku 1603), defenzor doln konzistoe aakademie podoboj aod roku 1618 byl jednm zpraskch direktor. Vlastnil dm UChmel, domy na Linhartskm nmst (UKotvy) ave Vladislavsk ulici. Po bitv na Bl hoe uprchl smanelkou do Gdasku, kde zastval pozici sekrete mstsk rady. 6 Povolnm lka Ji byl majitelem domu merhova. Vdova Vorila Zvonaov zCimperka se po Jiho smrti dlouh lta soudila oddictv sjeho bratry. 7 Jan pobval nejpozdji od roku 1616 vNmecku (Brmy). Pozdji se usadil vSchaffhausenu ve vcarsku, kde psobil jako lka azaloil zde dodnes ijc vtev rodu. Jeho syn Jindich byl rovn lkaem avynikajcm farmakologem.
8 Jindich je doloen kroku 1626 ve vchodnch echchvZmrsku, kde vdubnu zapsal francouzskou aitalskou repliku do pamtnku Jindicha Dobkovskho zMalejova, kter pobval na erotnskm panstv vBrandse n. Orlic. Pozdji Dobkovsk ikrta odeli do Polska, odkud krta (spolu se svou matkou) vystavil vroce 1638 plnou moc pro bratra Karla, kter ml jejich jmnem dat onavrcen rodovho majetku vechch. Podle Dobenskho ili jeho potomci vRusku jet na potku 20.stolet.
Rodokmen rodiny krt

9. 7. 1645 KAREL KRTA Veronika * 16081611, Praha Grnbergerov (Matka Bo ped Tnem?) 12. 3. 1686, Praha 1. 8. 1674, Praha (Sv. Jindich) (Sv. Havel)
Karel krta ml. * cca 1650, Praha (Sv. Havel) 2. 1. 1691, Praha (Sv. Havel)
2. 6. 1679
Albta Rosov 1699, Praha
Vclav Bohumil * 5. 10. 1653, Praha (Sv. Havel) ped 1677, Praha
Anna Kateina * 16. 4. 1680, Praha (Sv. Havel) ped 1691
Karel Rafael * 19. 8. 1681, Praha (Sv. Havel) 11. 10. 1681, Praha (Sv. Havel)
Mikul Frantiek * 7. 12. 1682, Praha (Sv. Havel) ped 1691
Albta Dominika * 5. 8. 1685, Praha (Sv. Jakub) ped 1691
Vclav Jan z Boha * 9. 3. 1688, Praha (Sv. Jakub) 22. 5. 1693, Praha, (Sv. Havel?)
Jilj Jelen ( 1685)
20. 2. 1675
14. 10. 1685 Veronika * 23. 1. 1657, Praha (Sv. Havel) ped 1704, Praha
Jan Karel Fridrich Fischer ( 1704 )
Antonn * 13. 6. 1659, Praha (Sv. Havel) ped 1677, Praha
Veronika 1717, Praha (Sv. Mikul)
Daniel Elias Jonk
Kateina Anna 1724, Praha (Sv. Martin ve zdi)
Barbora provd. Hajnicov?
Johanna
9 Albta Rosov, dcera prvnka, apelanho rady, bsnka aautora latinsky psan esk mluvnice Vclava Jana Rosy, se po smrti Karla krty ml. provdala roku 1691 za Frantika Theola Klea zRoudn. Ji otyi roky pozdji sepsala testament, podle nho si pla bt pohbena vkostele sv.Havla. Zprva ojejm mrt ani opohbu se vak vpslunch matrikch nenalz. Pravdpodobnost, e by byla po smrti uloena jinam ne do rodinn hrobky, je ovem velmi mal. Jet Albtin pozstal manel Kleo zRoudn nechal vroce 1727 pohbt svou devatenctiletou dceru Frantiku in presbyterio in crypta scretiana. 10 Veronika se vroce 1675 provdala za doktora prv aapelanho radu Jiljho Jelena, snm mla zejm tyi dcery. Po smrti prvnho
manela si vzala registrtora zemskch desk Jana Karla Fridricha Fischera. Zinvente vypracovanho po jeho smrti vroce 1704 vme, e se vjeho domcnosti nachzelo nkolik krtovch obraz. 11 Vclav Bohumil aAntonn zemeli patrn vmld, nejpozdji vak ped datem 30.6. 1677, kdy jsou vzemskch deskch jako jedin potomci Karla krty jmenovni Karel ml. adcera Veronika. 12 Anna Kateina, Albta Dominika aMikul Frantiek zejm zemeli vdtstv, nebo jejich jmna ji neguruj vinventi sepsanm po smrti Karla krty ml. Nkter zdt nebyly ktny ve Svatohavelskm kostele, nbr uSv.Jakuba. Do tto farnosti spadal dm UKorand (.p.693), kter vnoval Karlu krtovi ml. ajeho en tchn
Vclav Rosa avnm rodina zejm rovn pobvala. 13 Vclav Jan zBoha je naposledy jmenovit zmiovn vtestamentu sv matky vroce 1695, a to ji jako zemel. Datum jeho mrt se ve svatohavelskch matrikch nenachz. Nelze ovem vylouit monost ztotonn jeho osoby sdttem, kter bylo ke dni 22.5. 1693 pohbeno uSv.Havla pod jmnem Josef krta. Vzhledem kfaktu, e jin rodina krt ve svatohavelsk farnosti neila, vk pohbenho odpovd st Vclava Jana vt dob (asi 6 let) adt bylo navc pochovno do krtovsk hrobky, lze uvaovat ochybnm zpisu kestnho jmnapodobn tomu ostatn bylo ivppad ktu Vclava Bohumila vroce 1653, kdy byl msto Karla krty uveden jako otec dtte nesprvn Frantiek krta.
Pozn.: Symbol kku vgrackm znzornn rodokmenu neinformuje odatu mrt, kter ve vtin ppad neznme, ale opohben zesnulho. Jedinou vjimku tvo Karel krta ml., unho mme doloeno datum mrt ipohbu, atud uvdme vrodokmenu mrtn den.
Rodokmen sestaven podle daj excerpovanch z:
Prameny
ARCHIV HL. MSTA PRAHY Farn ad Nejsvtj Trojice ve Splen ulici, Kniha nadac, inv. . 18. Sbrka rukopis Liber inventariorum 1, Nov Msto prask, 16591718, sign. 1196, f. 546. Liber testamentorum 4, Star Msto prask, 16811706, sign. 3746, f. 276r280r. Liber testamentorum 2, Star Msto prask, 16191658, sign. 2206, f. 34r36r. Pjem zdu t. a sv. Benedikta, 1506 1614, sign. 1645, f. 136r. Liber obligationum caeruleus 5, Star Msto prask, 16911696 /1709/, sign. 3601, f. 110v113v. Sbrka matrik Kostel sv. Havla, Matrika narozench, 16521704, sign. HV N1, p. 13, 69, 95, 288, 298, 312. Kostel sv. Havla, Matrika oddanch, 16521704, sign. HV O1, p. 629, 637. Kostel sv. Havla, Matrika zemelch, 16451731, sign. HV Z1, p. 20, 44, 49, 66, 205. Kostel sv. Jakuba, Matrika narozench, 16711707, sign. JAK N3, p. 192, 222. Kostel sv. Jakuba, Matrika oddanch, 16321710, sign. JAK O1, p. 30. Kostel sv. Jindicha, Matrika zemelch, 16791699, sign. JCH Z6, p. 176. Kostel Panny Marie pod etzem, Matrika oddanch, 16221745, sign. PM N2 O2, p. 120. Kostel sv. Tome, Matrika oddanch, 16321649, sign. TO N2 O2, f. 18v. NRODN ARCHIV, PRAHA Sbrka rukopis, A. P. lechta: Doplky k dosud znmm zprvm o rodu krt otnovskch ze Zvoic, st I., sign. B 114. Sbrka genealogick Dobenskho [1841] [1919], krta otnovsk, inv. . 1062. STAV DJIN UMN AKADEMIE VD R,V.V.I, PRAHA Fond Jaromr Neumann, Karel krta opisy archivli.
Literatura
BERGNERHERAIN 1910 s. 8, 10, 11. NEUMANN 1974 s. 1417, 4446, 48. NEUMANN 2000 s. 12, 13, 15, 130, 133. PAZAUREK 1889 s. 917, 20, 21, 42, 43, 46, 47. PODLAHA 1917 s. 142, 287. PODLAHA 1919 s. 114. RYBIKA 1869 s. 35, 9, 10, 18. SMOLK 18821884 s. 542. ZAPLETALOV 2010 s. 152158.
Internetov zdroje vyhledno 4. 12. 2010

http://www.stadtarchiv-schaffhausen.ch/Biographien/Biographien-HV/Wepfer_Johann_Jakob.pdf
Zprvy o Karlu krtovi v evropsk literatue 17. a 18. stolet

JOHANA BRONKOV
1 Obtn dostupn text existuje ve faksimile: Cornelis de Bie, Het gulden cabinet van de edel vry schilderconst (Antwerpen 1661), reprint Soest 1971. Vroce 2009 Univerzita vGentu zveejnila knihu na googlebooks.A hojn citovan, nebylo de Bieho dlo dosud podrobn kriticky zpracovno. Ze zkladn bibliograe uveme: Gerard Lemmens, Introduction, in: Het Gulden Cabinet der Edel Vry Schilderconst, Soest 1971; Christiaan Schuckman, Cornelis de Bie (nevydan disertace), Universiteit Utrecht 1984; t, Cornelis de Bie, in: Jane Turner (ed.), The Dictionary of Art 4, London 1996, s.38. 2 Faksimile prvn nmeck edice: Joachim von Sandrart, Teutsche Academie der Bau, Bild- und Mahlerey-Knste, Nrnberg 16751679, ed. Christian Klemm, Nrdlingen 1994. Vroce 2009 byl sputn projekt Sandrart.net (J.W.Goethe Universitt in Frankfurt aKunsthistorisches Institut in Florence /Max-Planck-Institut/), jeho clem je pedstavit on line nmeckou edici Sandrartovy Teutsche Academie opatenou poznmkami. Strnky projektu nabzej tak aktualizovanou sandrartovskou bibliograi. Na tomto mst uveme jen zkladn monograi Christiana Klemma (Joachim von Sandrart: Kunst-Werke und Lebens-Lauf, Berlin 1986) asbornk znedvn konference: Sybille Ebert-SchiffererCecilia Mazzetti di Pietralata (edd.), Joachim von Sandrart: ein europischer Knstler und Theoretiker zwischen Italien und Deutschland. Akten des Internationalen Studientages der Bibliotheca Hertziana, Rome 3.4. April 2006, Mnchen 2009. 3 Sandrart, Teutsche Academie 1679 (cit. vpozn. 2), list vloen mezi strany 356 a357. 4 Joachim von Sandrarts Academie der Bau, Bild- und Mahlerey-Knste von 1675: Leben der berhmten Maler, Bildhauer und Baumeister, ed. Artur Rudolf Peltzer, Mnchen 1925.
Cornelis de Bie (16271711?), prvn z ivotopisc, kter si vm Karla krty, zaadil strunou zprvu o eskm umlci do svho Het gulden cabinet van de edel vry schilderconst (Antwerpen 1661), respektive do jeho druhho dlu vnovanho ijcm malm. Informace o krtovi zskal de Bie patrn od nkterho ze svch krajan, kter se v m se krtou setkal. Zsluhou tohoto lierskho note a rtora vstupuje esk mal do biograck literatury jako len spolku Bent (Bentvueghels) s pezdvkou Slach-sweert (Slagzwaard, esky aroun), mal portrt a dobe komponovanch obraz malch i velkch formt, spn psobc v Praze. Dlka de Bieho biogra se d kritrii velmi individulnmi. Tak vere pod Rembrandtovm nebo Berniniho jmnem rozsahem zhruba odpovdaj pojednn o krtovi, zatmco ivotopis de Bieho rodka z Jinho Nizozem, Franoise Duquesnoye, je nkolikansobn pesahuje. krtv ivotopis je zaazen mezi Nizozemce, ped nm guruj Salomon Koninck (Amsterodam 1609 Amsterodam 1656), Justus van Egmond (Leiden 1601 Antverpy 1674) a za nm nsleduje Leonaert Bramer (Delft 1596 Delft 1674), jeden ze zakldajcch len Bentvueghels. Druh zkladn kmen krtovsk biograck tradice poloil Joachim von Sandrart (16061688), a to s nmeckou a latinskou verz sv monumentln Teutsche Academie (resp. II 1679, 1683). V pomrn obshlm krtov ivotopise nastiuje napt tradovan itiner jeho italsk cesty Bentky Bologna Florencie m. K tmto obecnm, pro vandrujc male povinnm zastvkm pipojuje konkrtn datum krtova pjezdu do ma, rok 1634, kdy sm jet ve Vnm mst pobval. ivotopis je doplnn o prvn vet mst, kde jsou krtova dla k nalezen, a prozrazuje Sandrartovu obeznmenost s praskm mstopisem, pochzejc z dob jeho studi u Aegidia Sadelera. Prestin msto vyhrazen eskmu mali mezi biograemi Rembrandta a Schnfelda dokresluje tak krtv portrt, mdirytina Philippa Kiliana podle autorovy pedlohy. Grack list pedstavuje estici umlc, jsou to: mdirytec a zlatnk Michel Leblond (Frankfurt nad Mohanem 1587 Amsterodam 1656), mdirytec a mal Aegidius Sadeler (Antverpy 1570 Praha 1629), ezb Georg Petel (Weilheim 1590/93 Augsburg 1633/34), mdirytec Matthaeus Merian star (Basilej 1593 Schwalbach/Taunus 1650) a konen dvojici k naemu mali tvo slavn Rembrandt van Rijn (Leiden 1606 Amsterdam 1669). Nmeck originl Sandrartovch ivotopis zstal stedoevropskou domnou a do publikace Peltzerovy edice v roce 1925, zatmco romnsk svt, pokud Sandrarta
vbec zn, cituje z latinskho pekladu pozenho Christianem Rhodiem jet za autorova ivota a pod jeho dohledem. Abecedario pittorico Pellegrina Antonia Orlandiho (16601727) z roku 1704 je ukzkou posunu v chpn ivotopis, kter stle vce nabvaj charakteru encyklopedickho kompendia poznatk, oprotnch od subjektivnch kritri, s novm drazem na pouit zdroje. V ppad krty jde o latinskou edici Sandrarta. Absence dalch odkaz svd o tom, e v Itlii pam na eskho male neila. Abecedario se dokalo ady doplujcch reedic bhem 18. stolet (Bologna 1719, Venezia 1754, Napoli 1763, Firenze 1788). krtovo heslo v nich zstv beze zmn. Abrg de la vie des peintres, kter Roger de Piles (16351709) sepisoval jako odhalen pion bhem ptiletho pobytu v haagskm vzen a vydal v Pai roku 1699, krtovo jmno nezahrnuj. Nenajdeme ho ani v dalch dvou reedicch francouzskho textu z 18. stolet (1715, 1767), z nich prvn byla jet revidovna autorem. Na seznamech nejstarch ivotopisc praskho male guruje tedy Roger de Piles neprvem. Carolus Screta se objevuje pouze v nmeckm pekladu Historie und Leben der berhmtesten europaeischen Mahlerverfertiget von de Piles, vydanm rok po autorov smrti (1710) v Hamburku. Podobn jako v ppad nkterch dalch nmeckch mal doplnili editoi kapitolu vnovanou vlmsk a nmeck kole podle Sandrarta. krtv ivotopis nen nim jinm ne mrn zkrcenou verz biograe publikovan v Teutsche Academie roku 1679. Arnold Houbraken (16601719) nezn dn nov daj, pouze zestruuje De Bieho zpis a v rejstku osob krtu zcela vynechv. Akoli v vodu De groote Schouburgh cituje mezi svmi zdroji Sandrarta, neml zjevn dn ambice jakkoli dl rozvdt krtv ivotopis. Ponkud nejasnou stylistikou pispv Houbraken k pozdjm dezinterpretacm. Jeho dvojznan formulace toti umouje pipsat krtovu pezdvku Slazgwaard Baurovi. Chybu pak kodikuje nmeck peklad Houbrakena, kter v rejstku uvd Slagzwaart 220. S. Willem Bouwer. Omyl opakuje jet v polovin 20. stolet Hoogewerff v dosud zkladn publikaci vnovan Schilderbentu, pestoe Swillens v rejstku nov edice Houbrakena piadil zmnnou pezdvku sprvn ke jmnu Carolus Screta. Nejnovj rozshl interpretace De groote Schouburgh od Hendrika J. Horna na svch bezmla tisci strnkch krtovo jmno nezmiuje ani jednou. V esk literatue naopak Jaromr Neumann povyuje Houbrakena na zdroj primrnch informac, nepochybn kvli obtn dostupnosti de Bieho spisu, kter se nestorovi krtovskho bdn patrn do ruky nedostal. Dalm z ivotopisc naeho male je holandsk mal, litert a satirik Jacob Campo Weyerman (16771747), mu proslul mimo jin zpochybovnm Houbrakenovch tvrzen, jeho dvtip a ostr jazyk dovedl a k doivotnmu vzen za nactiutrhn. Weyermanova zmnka o krtovi, jakkoli strun a zvisl na de Bieho zznamu, stoj za pozornost jednak proto, e pedkld asov nepli vzdlenou interpretaci pojm uitch prvnm biografem: toti ztotouje de Bieho termn ordonnantien s malbou histori, a e pisuzuje krtovi sprvn pezdvku Zlagzwaard. Autorovm zmrem je odstranit dvojznanosti modernizac de Bieho jazyka, jak dokld stejn kurizn jako obratn a rytmicky vylepen pebsnn de Bieho ver do podoby lpe vyhovujc holandtin prvn tvrti 18. stolet. Weyerman patrn povauje krtu za Nizozemce, a oiuje proto jeho heslo od zmnky o slavnjm Baurovi, kter jakoto Nmec nem v pojednn dn msto. Ani Jean Baptiste Descamps (17141791) o krtovi dn nov zjitn nepin, pouze pekld do francouztiny de Bieho se zohlednnm Weyermanovch precizac. Jedinou jeho novinkou je oznaen tehdy ji zruenho Bentu za Bande Academique a zaveden krtovy pezdvky v normanskm dialektu Espadron. Chronologicky nsleduj pouze v rukopisu zachovan poznmky Bolognana Marcella Orettiho (17141787), jeho lokln patriotismus je pmo mrn chybm a nepesnostem. Sandrartova zmnka o krtov putovn pes Bolognu mu staila k tomu,
376 ZPRVY O KARLU KRTOVI V EVROPSK LITERATUE
5 Srov. Lucia Simonato, LAcademia nobilissimae artis pictoriae (1683) di Joachim von Sandrart: genesi e fortuna in Italia, Studi secenteschi 45, 2004, s.139173. 6 Roger de Piles, Abrg de la vie des peintres, avec des reexions sur leurs ouvrages, et un Trait du peintre parfait; De la connoissance des desseins; De lutilit des estampe, Paris 1699. 7 Roger de Piles, Abreg de la vie des peintres : avec des rexions sur leurs ouvrages, et un trait du peintre parfait ; de la connoissance des desseins ; de lutilit des estampes, 2. d., revue&corrige par lauteur; avec un abreg de sa vie,&plusieurs autres additions, Paris 1715. Roger de Piles, Abreg de la vie des peintres, avec des rexions sur leurs ouvrages, nouvelle edition, considerablement augment, AmsterdamLeipzig: Arkstee&Merkus 1767. 8 Arnold Houbrakens Grosse Schouburgh der niederlndischen Maler und Malerinner, ed. Alfred von Wurzbach, Wien 1880 (Quellenschriften fr Kunstgeschichte und Kunsttechnik de Mittelalters und der Renaissance, 8), s.220, 463. 9 Godefrius Joannes Hoogewerff, De Bentvueghels, S-Gravenhage 1952, s.133. 10 Pieter T.A.Swillens (ed.), De groote schouburgh der nederlantsche Konstschilders en Schilderessen door Arnold Houbraken, Maastricht 19431953, II (1944), s.352. 11 Hendrik J.Horn, The Golden Age Revisited: Arnold Houbrakens Great Theatre of Netherlandish Painters and Paintresses, Doornspijk 2000. 12 Srov. Jaromr Neumann, Kitalskm zatkm Karla krty, Umn III, 1955, s.322. 13 KWeyermanovu ivotu adlu viz Ton J.Broos, Tussen zwart en ultramarijn. De levens van schilders beschreven door Jacob Campo Weyerman (16771747), Amsterdam 1990. 14 Broos, tamt, si na s.95 vm Weyermanova pebsnn ver, kter de Bie vnoval krtovi. Zabv se ovem pouze jazykovou strnkou vci. N mal zstv nerozpoznn acitovn je pouze jako Carolus Creeten (rovn vrejstku na s.366). Nicmn vpozn. 70 (s.311) autor klade vedle sebe vrazy pouit ve krtov ivotopise ude Bieho (ordonnantien, conterfeyten), Houbrakena (pourtretten) aWeyermana (Historieschilder en Konterfyter), aby nastnil Weyermanv zpsob prce stexty. 15 Sprvn francouzsky by znla Espadon. 16 Rejstk umlc zahrnujcch Orettiho rukopis publikoval Roberto Landi, Indice degli artisti compresi nellopera manoscritta di Marcello Oretti Notizie de Professori del dissegno, L Archiginnasio 78, 1983, s.103198.
17 Sandrart pe okrtov cest zBentek na jih, e pohnn touhou po umn odebral se do Bologn aFlorencie azmnooval tak na tchto kolch umn znamenit sv poznn. Vtextu pravdpodobn nejdo ovc ne ortorick gury, kter bychom nejlpe peloili nap. neminul bez povimnut Bolognu aFlorencii nebo seznmil se tak se soudobm umnm vuvedench dvou mstech. Srov. Sandrart, Teutsche Academie 1679 (cit. vpozn. 2), s.327; t 1683, s.323. 18 Jaromr Neumann, Karel krta 16101674 (kat. vst.), Praha 1974, s.287; t, krtov, Praha 2000, s.157. Orettiho Paola Scretu pedstavila esk veejnosti Jana Zapletalov, krta, Sandrart, Oretti: poznmka ke krtovu psoben vItlii, Umn LVII, 2009, s.398402. 19 Gustav E.Pazaurek, Carl Screta (16101674). Ein Beitrag zur Kunstgeschichte desXVII.Jahrhundertes, Prag 1889, s.18, pozn. 1; Neumann, Karel krta (cit. vpozn. 18), s.287; Neumann, krtov (cit. vpozn. 18), s.9, 11, 157. 20 Pietro Zani, Enciclopedia metodica critico-ragionata delle belle arti, Parma 1821, vol. I, s.16. Zaniho hostitelem byl pravdpodobn Frantiek Josef Libtejnsk zKolovrat (kolem 17501825), jeden ze zakladatel Spolenosti vlasteneckch ptel umn. Parmsk opat pe, e ml pleitost vidt Kolovratovu sbrku starch grak, kde jej okouzlilo dlo Parmigianina, kter hrab koupil od bentskho obchodnka sumnm Giovanniho Antonia Armana. (Giunto aPraga mi trasferii dal Conte Kollovrat, gran conoscitore di stampe e profondo naturalista, acui io era stato raccomandato. Egli mi ricolmo di cortesie, e mi fece vedere il celebre suo gabinetto. Ma la prescrittami strettezza di tempo mi tolse di poter osservare ed annotare amio comodo. Ne ripassai non ostante alcuni portafogli, ed abbattutomi nellopera del Parmigianino ne rimasi incantato Essa fu gi del sig. Antonio Armano, e da questo ceduta al Conte Kollovrat fu aumentata sino al gradi in cui ora si trova. Parler altrove delle sue particolarit. Proseguii il mio viaggio per Dresda.) 21 Tamt, s.1617.
aby piadil eskho male mezi umlce bolognsk koly. Jeho zpis vynik omyly a nepochopenm, ponaje chybnm kestnm jmnem, pes domnl krtovo psoben v Neapoli a po patn rok vydn latinskho pekladu Sandrartova spisu. Fsslinv abecedn uspodan Allgemeines Knstler-Lexicon se sice vslovn odvolv na Descampse jako na nejmodernj autoritu, ve skutenosti ovem autor krtova hesla zn i star ivotopisce, a to s Cornelisem de Bie v ele. Na konci svazku v dkladn zpracovanm pehledu autor, kte publikovali portrty jednotlivch umlc, nechyb ani odkaz na krtv portrt u Sandrarta. Invent dransk galerie od Johanna Augusta Lehningera doplnn o strun krtv ivotopis prozrazuje znalost novch ivotopisnch daj publikovanch Janem Quirinem Jahnem (1776). Zdrazuje malovu cestu do Dran a ad ji chronologicky za nvrat do Prahy. Jaromr Neumann tento invent chybn pipisoval Rogerovi de Piles. Nechal se zavst potenmi slovy titulu, jeliko Pazaurkova reere nejstar literatury o krtovi, z n pravideln vychzel, jmno editora neuvd. Pietro Zani (17481821?) v roce 1792 Prahu navtvil, jak uvd v vodu svho dla, a byl hostem hrabte Kolovrata. Zdrel se vak jen krtce a pokraoval na sv cest z Vdn do Dran. Zda ml as zastavit se ped nkterm z praskch krtovch dl, nevme. Pravdpodobn se s nimi setkal v Dranech, kde setrval del dobu. V devatencti svazcch sv Kriticky uspodan metodick encyklopedie vtvarnho umn systematizuje v tabulkch veker dostupn zprvy o umlcch. V nadpisu ohlaovan kritinost ovem ustupuje sil o plnost. Proto je tak jedinm autorem, u nho nachzme ohlas Orettiho chyb. Parmsk opat jmenuje hned ti umlce jmnem Screta, u naeho male ovem odkazuje na tvar jmna Creten, zaveden Descampsem. Pvlastky, krtovi ptan, prozrazuj, e erpal rovn z prac starch biograf. Nov se u nj objevuje pzvisko Raffaello della Boemia. krtovo heslo v Ticozziho Slovnku umlc vech nrod z roku 1830 je volnm pevyprvnm Descampsova osmdest let starho zpisu. Dosvduje setrvanost v pepisovn ivotopis, ale tak geograckou a pedevm lingvistickou odlehlost romnskho a germnskho svta.
Edice vybranch text
Cornelis de Bie, 1661

Het Gulden Cabinet vande Edele Vry Schilderconst, inhoudende den lof vande vermarste schilders, architecte, beldthowers ende plaetsnyders van dese eeuw, TAntwerpen: Ian Meyssens 1661, s. 251.
Ten tijde van dien uytnemenden Schilder Willem Bouwer, die seer fraey ende aerdich in verlichtery was, ghelijck in [he]t eerste deel is verhaelt, heeft Carolus Creten met den selben Willem Bouwer ghewoont in Italien en creegh tot
Roomen voor jnen bendt-naem het Slach-sweert, den welcken seer fraey is in [he]t schilderen, ordonnantien, conterfeyten soo groot als cleyn, dat rijn const van veel Heeren des Landts werdt opghetrocken ende in groote weerden ghehouden woonende
teghenwoordich tot Prage, daer hy in groot estime is ende dese vry Schilder-const noch daeghelijcks oeffent. Die soeckt Picturas cracht en edelheyt te weten
Die sy den Schilder schenckt, en mildelijcken geeft Ontdeckt, en siet maer aen de Const van Carel Creten Die wel het meeste van Pictur[a]s volmaecktheyt heeft.
Joachim von Sandrart, 1679

Lacademia todesca della architectura, scultura & pittura oder Teutsche Academie der edlen Bau,Bild- und Mahlerey-Knste. Der teutschen Academie zweyter und letzter Haupt-Theil, Nrnberg: in Verlegung des Authoris 1679, III. Buch, XXII. Capitel, s. 327; Tafel OO. (za s. 356). [s. 326] CCLX. Carolo Screta, Mahler von Prag. Komt nach Venedig, Bolognen, Florenz, Rom und wieder auf Prag: Seine Werke.
[s. 327] CCLX. Carolo Screta, von Prag wurde in seiner Kindheit bey Zeiten in einem zierlichen Sittenund Tugendwandel angefhret und daraufhin zu der edlen Mahlerkunst gezogen, dern grndliche Regeln er vermg einer ihme angebornen Arbeitsamkeit wol ergriffen und sich noch in frher Jugend ein schnes Lob darmit erworben. Weil nun damals der Blutbegierige Mars aus seinem Vatterland die friedfrtige Musen und Knste verjaget, auch er eine grere Wienschaft zu erlangen suchte, begab er sich in Italien und hielte sich in Venedig etliche Jahre rhmlich und also auf da er alles denkwrdige sich bstmglichst zu Nutzen machte und nicht allein einen schnen Kunstschatz samlete, sondern auch von diesem Reichtum den Kunstliebenden wieder allerhand schne Bilder und beliebige Historien mittheilte und dieselbe mit Ausbildung natrlicher Affecten, wolgezeichneten Inventionen, guter Manier, knstlichen Erhebungen
und herlichem Colorit zierte, dannenhero diese seine Stuck stark gesucht und reichlich bezahlet worden zu immer mehr und mehr wachsendem Ruhm unsers arbeitsamen Knstlers. Von dannen begab er sich durch noch immeranreitzende Kunstbegierde getrieben nach Bolognen und Florenz und mehrte auch auf diesen Kunstschulen merklich seine Wienschaft, Anno 1634 kam er nach Rom und perfectionirte sich daselbst durch msigkeit und Flei dergestalt, da er sich reich genug schtzte, wieder in sein Vatterland Prag zuruck zu kehren und daselbst die Frchte seines Fllhorns auszuschtten. Als er daselbst von denen Anverwandten und Kunstliebenden bewillkommet worden, fand er die edle Mahlkunst in einem tiefen Schlamm uerster Verachtung stecken und gleichsam gar aus der Stadt verbannisiret, dannenhero bemhte er sich mglichst, dieselbe durch frtreiche Kunstwerke wieder zu erheben und den Schmutz von ihrem
Gesichte abzuwaschen, wie er dann sie wieder auf ihre vorige Stelle gesetzet und in Flor gebracht, sich selbsten aber durch seine schne Qualitten, Freundlichkeit und lblichen Tugendwandel bey hohen und niedern Standspersonen beliebt und geehrt gemacht. Seine schnen Werke alle zu erzehlen, wrde die beliebte Krze dieses Werks allzuviel erweitern, dernthalben melden wir nur, da seine Werke meistens in groen Historien und Contraften bestanden, so bey den hchsten Potentaten selbiger Landen in groen Ehren gehalten werden, wie derselben sehr viele in Prag bey S[ancti] Nicolai, auf der kleinen Seiten bey S[ankt] Thomas und S[ancti] Wenceslai, in der Neustadt bey S[ankt] Stephan, in der Layenkirchen, zu S[ancti] Martini, Salvatoris, in der JesuitenCloster, desgleichen zu Knigssaler Closter, in Plaer Closter, zu Leiteritz in der Bischofskirchen, zu S[ancti] Laurentii in Melnich und an andern mehr Orten zu sehen,
die alle gnugsame Zeugnus geben, da unser Knstler nich allein ein universaler Theoreticus, sondern auch ein wolerfahrner Practicus gewesen seye und der Natur in allem rhmlichst nachgefolget habe. Wordurch er dann auch ein solches Lob erhalten, da alles, was von hoher Hand verlangt und wichtig schiene, ihm angedinget worden, so da man wol sagen mag, es seye dieser discrete Screta der andere Apelles auf diesem Kyserlichen Musen-Parnass gewesen, aus deen klugen Hirn die frnehmste Conclusiones und Emblemata (dern auf dieser uralten Universitt mehr als an andern Orten herfr kommen) entsproen, weil seine kluge inventiones denen Kupferstechern zu allerhand lblichen Ausbildungen jederzeit richtige Anleitung gegeben. Nach vieler Arbeit und lblich-verrichteten Lebens- und Tugendslauf ist er endlich im 60ten Jahr seines Alters in Prag unter dem Lob- und Leidklang aller Kunstliebenden verschieden, und deelben Contraft zu seiner
378 ZPRVY O KARLU KRTOVI V EVROPSK LITERATUE 17. A 18. STOLET
unsterblichen Gedchtnus in die Kupferblatte OO. gesetzet worden. [Mezi s. 356 a 357] Tafel OO. CAROL SCRETA V[on] PRAG MAHLER I v[on] Sandrart del[ineavit], Philipp Kilian s[culpsit]
1 Joachim von Sandrart, Teutsche Academie der Bau-, Bild- und Mahlerey-Knste, Nrnberg 16751679, ed. Christian Klemm, Nrdlingen 1994, Teutsche Academie 1675, II, Buch 3., s. 364: grack list oznaen OO.citovn svysvtlivkou useznamu grak provedench Philippem Kilianem: Blatten AA.BB.CC.DD.GG.OO.enthaltene Teutsche Meistere, welche alle mit sich in das Buch eines groen Lobs dieses berhmten Knstlers Namen ziehen, und der Ewigkeit einverleiben, zumal tglich derselben noch mehr in dieses Buch und auch sonst von seiner edlen Hand erwartet werden.
Joachim von Sandrart, 1683

Academia nobilissimae artis pictoriae, Norimbergae: [Autor] 1683, Partis Secundae Liber III., Cap. XXII, s. 323324.
CCLX. CAROLUS SCRETA Pragensis, Postquam in aetate sua juvenili ad vitam educatus esset omni morum probitate conspicuam, ad artem pictoriam dehinc applicabatur; cujus praecepta fundamentalia, vi innatae sibi laboriositatis tam profunde maxime bibebat, ut in tenera adhuc aetate magna tamen jam laude dignus judicaretur. Cum autem sanguinolenta Mavortis arma e[x] patria ejus quicquid pacicum esset, adeoq[ue] Musas quoq[ue] et artes procul fugassent, ipse ad majorem quoque adspirans studii sui perfectionem, in Italiam discedens, Venetiis per aliquot annos laudabiliter ita degebat, ut omnia inibi memorabilia, quoad ejus eri posset, in usum suum converteret, nec sibi tantum egregium artis colligeret thesaurum, sed ex his quoq[ue] opibus varias graphicophilis imagines, historiasq[ue] satis delectabiles communicaret, quas expresso undiq[ue] affectu naturali, inventione decore delineata, pingendi modo optimo, levatione articiosa, et coloribus verissimis
exornabat, ut haecce illius opera ambiose efflagitarentur, numerato pro illis pretio satis splendido, in perpetuum famae articis nostri laboriosissimi incrementum. Urgente autem perpetuo animum ejus anxioq[ue] ad ulteriora hujus artis desiderio Bononiam abibat atq[ue] Florentiam, inq[ua] Academiis istorum locorum peritiam suam insigniter locupletabat. Anno autem 1634 ad nos Romam quoq[ue] veniebat, ibiq[ue] continuata laborum sedulitate ad tantam properabat perfectionem, ut divitem se satis aestimaret, pro reditu in patria[m], in qua[m] copiae suae cornu effunderet. Exceptus autem ibidem ab agnatis et technophilis, nobilissimam artem nostram in extremo contemptae vilitatis barathoro demersam, et ex Urbe Pragensi quasi exulem reperiebat, unde manibus pedibusq[ue] in id intendebat, ut operibus eandem clarissimis iterum elevaret, detersaq[ue] e[x] vultu ipsius spurcitie isthac squalida, in pristinam restitueret sedem atq[ue] existimationem, quod pro voto
etiam eidem succedebat, et ita quidem, ut ipse simul ob morum civilitatem virtutumque culturam omnigenam apud quoscunque omnium statuu[m] amorem mereretur et honorem eximium. Prolixa omnium operum ejus enarratio studium brevitatis in hoc opere nimium quantum disturbaret, unde id saltem referimus, picturas ejus, historias plerumque fuisse megalographicas, et viventium icones, quae omnes apud illius Provinciae primores magni fuerunt aestimatae, prout exempla illarum extant plurima Pragae in templo S[ancti] Nicolai, in latere minori in templo D[ivi] Thomae, S[ancti] Wenceslai; in Neapoli ad D[divi] Stephani fanum, in templo Laicorum in aede S[ancti] Martini, Salvatoris, in Collegio Patrum Societatis Jesu, sic et in coenobio Knigsalensi, item Plassensi, nec non Lauteritiae in templo episcopali, ad S[ancti] Laurentii Melniciani, pluribusq[ue] in locis aliis e[x] quibus omnibus sufficie[n]tissime apparet. Articem nostrum non theoreticu[m]
saltem fuisse universalem, sed Practicum quoque peritissimum, qui naturam in omnibus secutus sit simplicissime, unde tanta quoque eidem laus enata fuit, ut quicquid ab optimatibus desideraretur, et majoris esset ponderis, ad ipsum deferretur. Quam ob causam haud absrequis dicere posset, secretiorum haru[m] scientiarum possessorem Scretam, alterum in Caesareo hoc Musarum Parnasso fuisse Apellem, e[x] cujus cerebro praecipuae conclusiones atqu[ue] emblemata, (qualia in antiquissima hac Universitate eduntur plura, quam ullis in locis aliis) pronasco solerent; cum argutissimae ejus inventiones chalcographis ad varias ansam sufficientem praeberent editiones. Peractis autem deniq[ue] laboribus plurimis, cursuq[ue] vitae virtutum que laudabiliter emenso, anno aetatis 60 Pragae ex hac vita discessit, dolentibus immensum technophilis omnibus, nos autem in immortalem nominis ejus memoriam iconem ejus tabula[m] nostra[m] O.O. exhibere voluimus.
Pellegrino Antonio Orlandi, 1704

Abecedario pittorico nel quale compendiosamente sono descritte le patrie, i maestri, ed i tempi, nequali orirono circa quattromila professori di pittura, di scultura, e darchitettura diviso in tre parti, Bologna: Costantino Pisarri 1704, s. 112.
Carlo Screta da Praga si ferm gran tempo in Venezia, poi in Roma, dove si port, lanno 1634. Indi alla Patria, ed in ogni luogo diede
bellissimi saggi del suo alto sapere; danni 60 mor. Sandrart fol. 324.
2 Vprvn edici zroku 1704 je tiskov chyba Patica na msto Patria, vdalch vydnch je opravena.
Roger de Piles, 1710

Historie und Leben der berhmtesten europaeischen Mahler, so sich durch ihre Kunst-Stcke bekand gemacht, samt einigen Rexions darber und Abbildung eines vollkommenen Mahlers, nach welcher die Mahlerey als einer Regul kann beurtheilet werden, wobey auch der Nutzen und Gebrauch der Kupferstcke und Erklrung der gebruchlichen Mahler-Wrter, Hamburg: Benjamin Schiller 1710, s. 620623.
Carolus Screta Von Praag (sic!), lernete in seiner Jugend die gruendliche Regeln der Mahlerey, vermge des ihm angebohrenen Fleisses, sehr wo[h] l, und brachte sich noch in frher[e] Jugend ein schnes Lob damit zuwege, und weilen damals die Knstler durch den Krieg verjaget wurden, er auch eine grssere Wissenschaft zu erlangen suchte, begab er sich nach Italien, und hielte sich in Venedig etliche Jahre rhmlich und also auf, da er alles denkwrdige bestmglichst sich zu Nutzen machte, und nicht allein einen Schatz von Knsten samelte, sondern auch von diesen Reichthum denen Kunstliebenden allerhand schne Bilder und beliebige Historien miteilte, und dieselbe mit Ausbildung natrlicher Affecten,
wohlgezeichneten Inventionen, guter Manier, kunstlichen Erhebungen, und herrlichen Colorit, zierte. Dannenhero dieseseine Stcke sehr gesuchet, und reichlich bezahlet wurden. Von dannen begab er sich nach Bologna und Florenz, und mehrete auch auf diesen Kunst-Schulen seine Wissenschaft mercklich. Anno 1634 kam er nach Rom, und perfectionierte sich daselbst durch seine Embsigkeit und Flei dergestalt, da er genug zu haben vermeinete, womit er in sein[en] Vaterland nach Praag kehren, und dieser seiner Frchte geniessen kon[n]te: Als er nun daselbsten ankam, fand er die edle Mahl-Kunst in auserster Verachtung stecken, und gleichsam gar verbamnisret, daher es sich mglichst bemhete,
dieselbe durch frtreiche Kunstwerke zu erheben, wie er denn auch gethan, und selbige wieder in grosse Flor brachte, sich selbste aber durch seine Schne Qualitten, Freundlichkeit, und tugenhafften Wandel, bey hohen und niedrigen Standespersonen, beliebt und geehrt gemacht. Seine Wercke haben meistens in grossen Historien und Contrefaiten bestanden, so von dene[n] hohen Potentaten selbiger Landen in grossen Ehren gehalten worden, wie denn derselben sehr viel in Praag, bey S[anc]t[i] Nicolai, auf der kleinen Seiten bey S[ank]t Thomas und S[anc]t[i] Wenceslai, in der Neustadt bey S[ank]t Stephan, in der Luen Kirchen, zu S[anc]t[i] Martini, Salvatoris, in dem Jesuiter Kloster, desgleichen zu Knigs-Saaler
Kloster, im Plasser-Kloster, zu Leiteritz in der Bischofs-Kirchen, zu S[anc]t[i] Laurentii in Melnich, und anderen Orten mehr zu sehen, die alle genugsam Zeugnis geben, da dieser Knstler nicht allein ein universaler Theoreticus, sondern auch ein wolerfahrener Practicus gewesen sey, und der Natur in allen rhmlichst nach gefolgt habe, wodurch er denn auch ein solches Lob erhalten, da die grosse Herren alle wichtige und grosse Gemhlde bey ihm machen liessen, und haben seine Fluge Inventiones denen kupferstechern zu allerhand lieblichen Ausbildungen jederzeit richtige Anleitung gegeben. Er ist im 60sten Jahr seines Alters zu Praag gestorben.
Arnold Houbraken, 1719

De groote Schouburgh der Nederlantsche Konstschilders en Schilderessen, Amsterdam: vor den Auther 1719, II, s. 144.
Waar aan wy ook laten volgen Carolus Creten van Praeg. Deze heest met den vermaarden Willem Bouwer, die zeer fraay, en geestig in Waterverwe schilderde, lang
in Italien gewoont; hij schilderde pourtretten, en was in de Roomse bend bekent, met den bynaam Slagzwaart.
Jacop Campo Weyerman, 1729

De Levens-beschryvingen der Nederlandsche Konst-Schilders en Konst-Schilderessen, S-Gravenhage: Bocquet 1729, II, s. 217.
Karel Creeten Was ook een Tydgenoot van dat paar konstryke Broeders, een Knaap gedoopt het Zlagzwaard by de Roomsche Schilderbende, die een verdienstig Historieschilder en Konterfyter is geweest, volgens de getuygenis van den Lierschen
Kronykschryver, Kornelis de Bie, aldus by ons verandert. Wie dat Picturas macht en adel poogt te weeten, Die zy milddaaglyk haar Lievelingen geeft, Bezie de konst van Karel Creeten, Die geen gering gedeelt in hare gonsten heeft.
Jean Baptiste Descamps, 1753

La vie des peintres amands, allemands et hollandois, avec des portraits gravs en taille-douce, une indication de leurs principaux ouvrages, et des rections sur leurs diffrentes manieres, Paris: Jombert 17531764, II, s. 367.
Charles Creten Creten tait contemporain et ami de Guillaume Bauer; ils voyagrent et demeurerent ensemble Rome. Creten fut appell par la Bande Acadmique, lEspadron. On aimait en Italie sa maniere de peindre
le Portrait et celle de composer lHistoire. On lengagea retourner Prague, li[e]u de sa naissance, o il a joui dune grande rputation. On ne sait sil y est mort, nien quel temps.
Marcello Oretti, po 1760

Notizie de professori del dissegno, cio pittori, scultori ed architetti bolognesi e de forastieri di sua scuola raccolte ed in pi tomi divise da Marcello Oretti bolognese Accademico dellInstituto delle scienze di Bologna, Volume quinto. Bologna, Biblioteca comunale dellArchiginnasio, B 127, f. 556. Jana Zapletalov (ed.), krta, Sandrart, Oretti: poznmka ke krtovu psoben v Itlii, Umn LVII, 2009, s. 400401.
Paolo (!) Screta dipintore or nel 1634. Era costui nativo della citt di Praga. Studi con indefessa applicazione la pittura, in Venezia per varii anni, indi in Bologna acquist maggior fondamento in quelle Accademie ove dimostr il suo valore, pass a Roma lanno
1634, replic studi, ed indi ritorn in patria. Dipinse ritratti, e storie, ammiransi varie opere in Praga nel tempio di S. Niccol, in un laterale minore del tempio di S[an] Tommaso e di S[an] Wenceslao ed in Napoli, nella chiesa de laici a S[anto] Stefano, in S[an] Martino, e del
Salvadore, nel colleggio de Gesuiti, ed in altri luoghi. Si fece dunque onore con avere fabricato per lode dellarte e mor in Praga nellanno sessantesimo della et sua con dispiacere di chi lo conosceva e ci ricavasi dalla Accademia de Pittori di Gioacchino Sandraert, editione
di Norimberga 1633 nel libro terzo e pagina 323 e ci serva per memoria di Paolo Screta della scuola di Bologna.
3 Jana Zapletalov, krta, Sandrart, Oretti: poznmka ke krtovu psoben vItlii, Umn LVIII, 2009, s. 401 pepisuje jako fuori, co ovem nedv smysl.
Johann Rudolf Fssli (ed.), 1763

Allgemeines Knstler-Lexicon, oder: Kurze Nachricht von dem Leben und den Werken der Mahler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Kunstgiesser, Stahlschneider etc etc. Zrich: Heidegger 1763 I, s. 504, 765.
Screta (Carolus), war ein Zeitgeno und Freund des Wilhelm Baur; sie reiten miteinander gen [sic] Rom, die Italiaener schaetzten seine Art Portraite zu mahlen, und seine Composition in historischen Gemaehlden sehr hoch, hernach
kam er aus Begehren seiner Mitburger in seine Vaterstadt Prag zuruecte, woselbst er auch in grossem Ansehen verstarb. Descamps D. 2. P. 365. [s. 765] Carolus Screta.
P. [= Mahler] I. Sandrart. P. I. Tab. O. O.
4 Pravdpodobn od angesehen. 5 Text transliterujeme vrmci jednotn pravy podle norem pro obdob ped rokem 1750, pestoe vznikl vce ne desetilet po tomto datu. Ivan ovek et al. Zsady vydvn novovkch historickch pramen zobdob od potku 16.stolet do souasnosti. Pprava vdeckch edic dokument ze 16.20.stolet pro poteby historiograe, Praha 2002, s. 61.
Johann August Lehninger, 1782

Abrg de la vie des peintres, dont les tableaux composent la Galerie electorale de Dresde. Avec le dtail de tous les tableaux de cette collection et des eclaircissemens historiques sur ces chefs-doeuvres de la peinture, Dresde: Frres Walters 1782, s. 258259.
XII. Charles Screta N en 1619. [Il] tudia la peinture en Italie et stablit Prague, o il fut reu dans la Confrrie des Peintres en 1644. De-l il se rendit Dresde, o il fut appell pour EDICE HISTORICKCH PRAMEN 381
peindre les portraits de lElecteur Jean George III., de M[a]d[amm] e lElectrise et des deux Princes ses ls. Ces portraits ont t gravs par Samuel Weishun. On ne trouve gure dorn et de att dans ses
ouvrages; cependant son dessein est toujours correct, qualit quil sest acquise par une tude soigneuse des Antiques, daprs les quels il dessina sans cesse. Il avait une facilit singulaire imiter les
diffrentes manieres des grands peintres; cependant il sattacha prfrablement celle du Guide. Bartholom Klosse est le meilleur de ses lves; il mourut Prague en 1674, ag de 70 ans. Les tableaux
suivants de ce peintre faisaient autrefois partie de ceux quon conservait dans la Bibliothque du Couvent des Peres Augustins dchausss de St. Wenceslas Prague. Actuellement il ny en a que les copies, depuis que la Galerie Electorale est orne des originaux. Il y a ici de lui: No. 84. G. E. Portrait de Bernhard Witte, Commandeur de lOrdre de Malthe; sur toile de 4 pieds pouces de haut, 3 pieds 2 pouces de large. 173. G. E. St. Mathieu; sur bois, de 3 pieds 3 pouces de large, 2 pieds 6 pouces de haut. 174. G. E. St. Marc, avec le lion; sur bois, de la mme grandeur. 175. G. E. St. Luc, avec le taureau; sur bois, de la mme grandeur. 176. G. E. St. Jean, avec laigle; sur bois, de la mme grandeur. 449. G. E. St. Grgoire affis, une
colombe sur son paule, lisant dans un livre quil tient lev. Sur bois, de 3 pieds 5 pouces de haut, 2 pieds 10 pouces de large. 450. G. E. St. Jrme, demi-nu, en action dcrire; demi-gure. Sur bois, de 3 pieds 6 pouces de haut, 2 pieds 10 pouces large. 451. G. E. St. Paul, caracteris par son glaive, la doite leve et lautre pose sur le bord dun livre. Sur toile, de 3 pieds 5 pouces de haut, 3 pieds de large. 452. G. E. St. Ambroise, feuilletant un livre; sur bois, de 3 pieds 6 pouces de haute, 2 pieds 10 pouces de large. 480. G. E. Buste de Mose, levant les tables de la loi; sur bois, de 2 pieds de large, 1 pied 9 pouces de haut.
Pietro Zani, 1821

Enciclopedia metodica critico-ragionata delle belle arti dellabate D. Pietro Zani Fidentino, Parma: Tipograa Ducale 1821, vol. VII, s. 107; 1823, vol. XVII, s. 182.
Vol. VII, s. 107 Creten Carlo, chiamato Espadron, Sereta, o Secreta, ed il Raffaello della Boemia PR. = Pittore ritrattista P. = Pittore di storia tanto sacra, che profana D. = Disegnatore I. = Incisore di stampe a bulino, detto dai Tedeschi Kupferstechner Kunststecher ed anche Plattenscheneider Ted. = tedesco, qui sono compresi tutti gli arteci dellAlta
e Bassa Alemagna, formanti una sola scuola Merito: Cel. = celebre (bravissimo, celeberrimo, celebre, mediocre, molto mediocre) Nascita: 1611 Morte: 1674 Vol. XVII, s. 182 Screta Paolo, P. PR., Tedesco, f. (= oriva) 1634 Screta Michele, P., Tedesco Screta C = Creten
Stefano Ticozzi, 1830

Stefano Ticozzi, Dizionario degli architetti, scultori, pittori, intagliatori in rame ed in pietra, coniatori di medaglie, musaicisti, niellatori, intarsiatori dogni et e dogni nazione, Milano: Gaetano Schiepatti 1830, vol. I, s. 375.
Creeten (Carlo) and a Roma con Guglielmo Baver, ed ebba col dalla banda accademica il soprannome di Espadron. Non tard a farsi conoscere buon pittore non meno con piccoli quadri di storia che
con somigliantissimi ritratti, ed assai compiacevasi del soggiorno di Roma, dove conosceva di aver molto approttato nellarte. Pure prevalse lamor di patria, e non ebbe motivo di dolersi di esservi
tornato; perocch non gli mancarono vantaggiose commissioni, n constanti dimostrazioni di stima per parte de suoi compatriotti. Fior alla met del diciassettesimo secolo.
Historick spisovn Vilma Slavaty z Chlumu a Koumberka

mlo vyuit pramen k eskm djinm prvn poloviny 17. stolet
ALENA RICHTEROV
1 Josef Truhl, Katalog eskch rukopis c. k. Veejn aUniversitn knihovny prask, Praha 1906, s.23, . 59. 2 Alois BackerKarl Sommervogel, Bibliothque de la Compagnie de Jsus 7, BruxellesParis 1896, sl.18431855. 3 enk Zbrt, Bibliograe esk historie 4, Praha 1909, s.216, . 3812. 4 Byl jednm zexpont vstavy Jezuit aKlementinum, konan ve dnech 24.dubna a 15.ervna 2006 vtehdy nov oteven Galerii Klementinum. Kvstav vyla publikace svodnmi studiemi akatalogem expont, nazvan Jezuit aKlementinum, edd. Alena RichterovIvana ornejov, Praha 2006. 5 Zde uvdm jen vbr: Josef Jireek, Pestoupen Vilma Slavaty kcrkvi katolick, asopis katolickho duchovenstva 3, 1862, s.401435; Josef Dobi, Vilm Slavata, asopis historick 1, 1881, s.267309; 2, 1882, s.3456; Josef Jireek, Leben des Obersten Hofkanzlers von Bhmen Wilhelm Grafen Slavata, Prag 1876; Petr Maa, Oslavy jubilejnho lta vm aesk lechta, in: Jihoesk sbornk historick 66, 1997, s.117123; t, Zrozen tradice (slavatovsk vystn romberskho ahradeckho odkazu), in: Vclav Bek (ed.), Posledn pni zHradce, esk Budjovice 1998 (Opera historica 6,1998), s.513552; Thomas Winkelbauer, Frst und Frstendiener. Gundaker von Liechtenstein, ein sterreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitlaters, WienMnchen 1999, s.107119; Petr Maa, Svt esk aristokracie (15001700), Praha 2004, s.547549; t, Von der Selbstapologie zur Apologie der Gegenreformation: Konversion und Glaubensvorstellungen des Oberstenkanzlers Wilhelm Slawata (15721652), in: Ute Lotz-HeumannJan-Friedrich MissfelderMatthias Pohlig (edd.), Konversion und Konfession in der Frhen Neuzeit, Gtersloh 2007, s.287322.
Mezi jazykov eskmi rukopisy uloenmi v Nrodn knihovn esk republiky je uloeno mnostv cennch pramen k eskm djinm, zde vnuji pozornost jen jednomu z nich. Rukopis se sign. XVII.B.12 nese na svm hbet oznaen Pbh o vyhozen dvouch hrabat eskch z oken hradu praskho. Josef Truhl bhem katalogizace klementinsk rukopisn sbrky v nm rozpoznal opis sti dla nazvanho jako Historick spisovn Vilma Slavaty, a to st prvn knihy s vylenm prask defenestrace a druhou knihu popisujc udlosti z let 1611, 1615, 16171619. Mezi pipojenmi transsumty jsou jet dva dal texty: spis o volb Ferdinanda II. (f. 717v729v) a na f. 514v55v esk peklad apologie jezuitskho du z pera vznamnho nmeckho jezuity Adama Tannera (15711632). Star provenience klementinskho rukopisu je neznm, svazek sice na pednm pdet nese star signaturu T. 26. In folio minori, zatm se vak nepodailo identikovat jej pvod. Tannerova apologie Tovarystva Jeova byla tiskem poprv vydna v roce 1618, nejprve latinsky a poslze v nmeckm pekladu. Slavata vak tuto st svho nejobshlejho dla sepisoval nejspe v letech 16381640, vznik klementinskho rukopisu lze tedy klst piblin do tyictch let 17. stolet. I kdy Truhlv katalog eskch rukopis byl vydn ji roku 1906 a upozornn na tento rukopis i dal jeho opisy dochovan v klementinskm fondu zahrnul enk Zbrt o ti roky pozdji do sv bibliograe, byl tento svazek historiky dlouho opomjen a ponechm skoro bez povimnut. Vt pozornosti se mu dostalo jen dky textu esk verze Tannerovy apologie Tovarystva Jeova. Na jae roku 2006 v souvislosti s oslavami 450. vro pchodu jezuit do ech byla uspodna vstava Jezuit a Klementinum, kde byl jednm z prezentovanch expont. Prce na ppravch vstavy a jejho katalogu pak podntily zjem tak o ostatn texty obsaen v tomto svazku, zejmna o vylen prask defenestrace. Ostatn tento text nejvce zaujal tak dvn klementinsk knihovnky, kte ve uvedenm nadpisem dali oznait vazbu celho svazku. Autorem znan rozshlho dla, pro n se vilo sprvnj oznaen Historick spisovn, v protikladu ke zkreslujcmu pojmenovn Pamti, uitmu ve star sten edici, byl Vilm Slavata z Chlumu a Koumberka (1. prosince 1572 19. ledna 1652). Jako pm astnk djinnch zvrat, kter ve svm dsledku mly ovlivnit osudy cel Evropy, se vdy til nemalmu zjmu historik, take jeho ivotn osudy byly zpracovny v ad studi. Abych neopakovala fakta ji mnohokrt vyen, zdraznm zde jen jednu skutenost: rozporuplnost jeho osobnosti, kter jako by v sob
koncentrovala vtinu z rozpor t doby. Synek z chud pansk rodiny, v n se mu dostalo psn eskobratrsk vchovy, po pobytu u katolickch pbuznch, pn z Hradce, jim vdil tak za nancovn sv kavalrsk cesty do Itlie, pestoupil ke katolictv. Tento krok znamenal zsadn obrat v jeho ivot: umonil mu satek s Luci Otli, sestrou poslednho pna z Hradce, Jchyma Oldicha. Se satkem byl spojen mimodn spoleensk vzestup, jm se vyvihl mezi nejbohat esk magnty, navdy se zbavil nannch starost a doshl vznamnho postaven na spoleenskm ebku. Po smrti svho vagra se dokonce stal vladaem domu pn z Hradce a usilovn se snail o en mtu o posloupnosti hradeckho, romberskho a slavatovskho rodu. Konvertovn znamenalo tak oteven dvee k zskn vznamnch ad. I kdy v dopisech z t doby ubezpeuje svho otce, e v zjmu toho, aby pedeel vtkm z kariristick motivace tak zvanho kroku, nebude aktivn usilovat o dn ady, vzpt vak pipojuje dovtek, jen pokud by mu byly nabzeny. Vzhledem k jeho zvratnmu postupu v ednick hierarchii mu byly ady zejm nabzeny znan drazn: v letech 16041611 byl karltejnskm purkrabm, roku 1611 se stal dvorskm sudm a o nkolik let pozdji nejvym zemskm sudm, v letech 16121618 psobil v ele esk krlovsk komory a v roce 1628 doshl vrcholn mety: stal se nejvym kanclem. Vedle nkolika dalch estnch titul a funkc byl nositelem nejvce prestinho ocenn, vytouenho pednmi evropskmi lechtici, a tm byl d zlatho rouna. I tak se na sklonku ivota povaoval za mlo docennho, zejmna s ohledem na zrann utrpn pi svren z okna do hradnho pkopu. Jako konvertita jako by opt potvrzoval znm esk pslov o poturencch, vdy toti patil k zastncm nejtu katolick linie a mezi pznivce co nejtvrdch postih stavovskch rebelant. Pesto se bhem poblohorskho koistn zkonskovanch statk k jejich rozchvcen nijak vznamn nepipojil, z konskt Slavata koupil jen Koumberk na rozdl od mnoha starch eskch rod, kter bez jakhokoliv uzardn prv tehdy poloily zklady ke svm pozdjm znan rozshlm dominim. V t dob vak v maximln mon me vyuil kad vhodn pleitosti ke zhodnocovn statk spe nematerilnch spoleenskho statusu sv rodiny. Opravdovou hloubku jeho vry dokld skutenost, e po sv konverzi kadoron absolvoval osmidenn exercicie u jezuit. Oddan vil na zzraky, nejspe pod dojmem nkolika svch vlastnch osobnch proitk, mon prv proto na sklonku ivota propadl mysticismu a ocitl se ve vleku charizmatickho vizione Jeronma Gladicha SJ. Byl velmi pelivm a pracovitm ednkem, dokonce si s velkou preciznost od potk sv ednick kariry vedl denkov zznamy o sv innosti. K povinnostem souvisejcm se vemi jm zastvanmi ady pistupoval jist odpovdn, dochovalo se znan mnostv jeho podn a psemnch elabort i jejich opis, kter si pro sebe poizoval. O povaze spolehlivho ednka ledacos vypovd jeho nruiv zliba, a tou bylo psan, i kdy je tm mnna nejen vlastnorun pisatelsk innost, ale nejastji diktovn, nebo tak zadvn st text kopistm, korektorm a podobn. Nikdy zejm spolehliv nezjistme, zda jej k tomu pimlo neodbytn nutkn zaznamenat ve, co by jinak mohlo bt zapomenuto, nebo vysloveno mlo drazn, ppadn pehnan pocit odpovdnosti, i kdy on sm sv motivy bagatelizoval jako snahu poskytnout svm ptelm zbavu a pouen. Vem tmto monm motivm by odpovdal jeho slib dan v lt roku 1644 jezuitm, kdy mezi deseti zsadami, kter mly dit jeho dal ivot, guruje tak pokraovn na rozpracovan historiograi ([] in scribendo historiae iam ab aliquibus annis a me inceptae []). Nejstarm textem z autorsk dlny Vilma Slavaty jsou nejspe Zpisky z let 1601 a 1603. Rukopis vznikl dikttem autora je uloen v jindichohradeckm archivu a jeho edici vydal roku 1887 Antonn Rezek. Podobn typ literrnho dla, na pedchoz voln navazujc, pedstavuj Zpisky Vilma Slavaty z let 1607, 1608, 16131615. Jsou znmy z rukopisu knihovny kiovnk s ervenou
386 HISTORICK SPISOVN VILMA SLAVATY Z CHLUMU A KOUMBERKA
6 Vclav BekJosef HrdlikaPavel KrlZdenk Vybral, Vk urozench. lechta veskch zemch na prahu novovku, PrahaLitomyl 2002, s.6162. 7 Frantiek Tepl, Pro se stal Vilm Stavata zChlumu aKoumberka zeskho bratra katolkem?, in: Sbornk Historickho krouku 13, 1912, s.205221; 14, s.2541, 171181, zejm. s.174. 8 Frantiek Palack, Pehled souasn nejvych dstojnk aednk zemskch idvorskch vkrlovstv eskm od nejstarch as a do nynjka, Praha 1832, tab.III.aIV. 9 Maa, Von der Selbstapologie (cit. vpozn. 5), s.297, kde cituje isv star lnky ktomuto tmatu. 10 Jeho kopie spolu sdalmi pozoruhodnmi prameny jsou uloeny mezi rodovmi psemnostmi ve Sttnm oblastnm archivu Tebo (dle jen SOA Tebo), oddlen Jindichv Hradec, fond Rodinn archiv Slavatov. Edici kopi pipravuje Historick stav Jihoesk univerzity veskch Budjovicch. 11 Josef Jireek, Pamti nejvyho kancle Krlovstv eskho Vilma hrabt Slavaty, I, Praha 1866, s.6. 12 Maa, Von der Selbstapologie (cit. vpozn. 5), s.297. 13 Zpisky Vilma Slavaty zlet 16011603, ed. Antonn Rezek, Praha 1887 (Rozpravy krlovsk esk spolenosti naukVII /2, . 4). Rukopis je uloen vSOA Tebo, oddlen Jindichv Hradec, fond Rodinn archiv Slavatov.
14 Mlad kiovnick opis je uloen vknihovn kltera kiovnk servenou hvzdou vPraze, sign.XXI C 33, popisuje jej Ji Prak, Katalog rukopis kiovnick knihovny nyn deponovanch ve Sttn knihovn SR, Praha 1980, s.9697, . 82 a83. Rezkv opis ml na potku pedelho stolet kdispozici Kamil Krofta adnes je uloen vRezkov pozstalosti. Kobsahu text Kamil Krofta, Zpisky Vilma Slavaty ovcech moravskch zl. 1607, 1608, 16131615, esk asopis historick 16, 1910, s.4451; Jaroslav echura, Zmoravskho adovn Vilma Slavaty, in: Ludk BezinaJana KonvinJan Zdichynec (edd.), Ve znamen zem Koruny esk. Sbornk kedestm narozeninm prof.PhDr.Lenky Bobkov,CSc., Praha 2006, s.142153; Zdenk Vybral, Autorita amoc vpamtech urozench, in: Vclav BekPavel Krl (edd.), Pam urozenosti, Praha 2007, s.119133. 15 Nrodn archiv, fond d kapucn, rukopis . 3325. Viz ktomu Marie Tonerov (ed.), Prvodce po rukopisnch fondech vesk republice,IV.Rukopisn fondy archiv vesk republice, Praha 1998, s.162. 16 Nrodn knihovna R, rukopis sign.XVII.D.35. Rukopis popsal Truhl (cit. vpozn. 1), s.63, . 165. Kobsahu rukopisu podrobnji Josef Poliensk, Vilma Slavaty relace ojednn vpin knectv Opavskho 16141615. Pspvek kpoznn politickho mylen pedblohorskch ech, Slezsk sbornk 51, 1953, s.488498. 17 Josef Salaba, Slavatova apologie jezuit, esk asopis historick 4, 1898, s.324332; Antonn Markus, Stavovsk apologie zroku 1618, esk asopis historick 17, 1911, s.5874, 200217, 304315, 421435; Josef Hrdlika, Slavatova obrana jezuitskho du ajeho pedstavy okonfesijnm uspodn ech zpotku 17.stolet, Folia Historica Bohemica 23, 2008, s.225249. 18 SOA Tebo, oddlen Jindichv Hradec, Rodinn archiv Slavatov, inv. . 109, sign. III A1, kart. 13, f. 213323, viz ktomu Hrdlika, Slavatova obrana (cit. vpozn. 17), s.233. 19 Ji Plach st. (15861655) po vstupu do du r.1604 pestal pouvat sv rodov pjmen aje uvdn pod nov pijatm jmnem Ferus.Viz ktomu Anna Fechtnerov, Ji Ferus aJi Plach, in: Pavel R.Pokorn (ed.), Pocta Dr. Emm Urbnkov. Spolupracovnci aptel k70. narozeninm, Praha 1979, s.427457. 20 Jihoesk vdeck knihovna esk BudjoviceZlat Koruna, oddlen rukopis astarch tisk (historick fondy), sign. IJH3. Popis rukopisu uvd Bohumil Ryba, Soupisy rukopis astarch tisk zfondu Sttn vdeck knihovny veskch Budjovicch 3, esk Budjovice 1985, s.250. Viz ktomu podrobnji Hrdlika, Slavatova obrana (cit. vpozn. 17), s.231233. 21 Markus, Stavovsk apologie (cit. vpozn. 17), s.233. 22 Slavatova korespondence je dochovna mezi archivliemi rodovho archivu Slavat, SOA Tebo, oddlen Jindichv Hradec, Rodinn archiv Slavatov. Pro ely lnku jsem pouvala jen zmnky vpedmluv ke star edici prvnch dvou knih Historickho spisovn, viz Jireek, Pamti nejvyho kancle (cit. vpozn. 11), s.56. 23 Tamt, s.712.
hvzdou, i kdy pvodn kvartov rukopis ze 17. stolet je nezvstn, ve druh polovin 19. stolet byl pozen jeho opis, sten korigovan podle pvodn pedlohy. S pvodnm rukopisem pracoval jet Antonn Rezek, kter jej vak nepovaoval za Slavatv autograf. Zhadou pak zstv, pro se Rezkv opis zcela neshoduje s textem opisu kiovnickho. Nic znmo tak nen o okolnostech vzniku dalho dochovanho rukopisu, tentokrt s oznaenm Pamti o vcech moravskch 16071616, uloenho mezi archivliemi du kapucn. Tyto druh zpisky jsou vnovny pedevm Slavatov asti na moravskch snmech, kde jakoto komisa zastupoval csae. S touto jeho innost nejspe souviselo, e v letech 16141615 byl spolu s dalmi astnky poven jednnm o knectv Opavskm. Z jednn sestavil podrobnou esky psanou relaci, jej soudob opis je dochovn mezi rukopisy prask Nrodn knihovny. V prbhu roku 1622 a v prvnm pololet roku 1623 pracoval na objemnm textu nazvanm Obrann odpov ctihodnch otcv Societatis Jesu, to jest Tovarystva Jeovho, proti obecnmu decretu stavv krlovstv eskho, tch, jeto se po oboj nazvaj, tedy apologii jezuitskho du. Pvodn Slavatv esky psan rukopis byl uloen v knihovn jindichohradeck jezuitsk koleje, po jejm zruen se na konci 18. stolet dostal do knihovny frantiknskho kltera v Jindichov Hradci, kde se nachzel jet ve tictch letech minulho stolet, jeho stopa miz nejpozdji v pohnutch letech padestch. Mezi slavatovskmi archivliemi jsou vak dochovny dva esk fragmenty sti prvnho dlu Slavatou vlastnorun korigovan nkdy v prbhu dvactch let 17. stolet. Dal soudob opis esk verze Apologie se dokal obdobnho osudu jako pvodn rukopis: tak ml bt uloen v knihovn frantiknskho kltera v Jindichov Hradci, rovn se ztratil, ale pesto se jej z podntu ernnskho archive a historika Frantika Teplho podailo v letech 19141916 peliv opsat. Podle Slavatova pn mla bt Apologie peloena do latiny a nminy. Pokud byla nmeck verze skuten pozena, je nyn tak nezvstn. Latinsk peklad pitan jezuitovi Jimu Ferovi-Plachmu je znm z rukopisu z druh tvrtiny 17. stolet, kter se z knihovny frantiknskho kltera v Jindichov Hradci dostal do knihovny ve Zlat Korun. Zprvy z potku minulho stolet sice zmiuj jet jeden rukopis latinsk verze v knihovn prask Metropolitn kapituly, ale bez evidence v titnch katalozch. Slavatovo nejobshlej dlo Historick spisovn, jemu vnoval poslednch patnct let svho ivota, vzniklo ze zcela konkrtnho podntu. Roku 1636 se mu bhem pobytu v ezn, kam pijel jako len doprovodu csae Ferdinanda I., dostal do rukou spis Jindicha Matye z Thurnu. Jeho slova obhajujc defenestraci jako spravedlivou odplatu za poruen pedchozch psemnch dohod mezi stavy podoboj a katolky nemohl Slavata pejt mlenm, a proto se po porad s pteli, pedevm Jaroslavem z Martinic a Jindichem z Kolovrat, rozhodl sepsat odpov. K dispozici ml dostatek pramen: sv vlastn poznmky a texty, vznikl bezprostedn po on neastn udlosti, relaci Martinicovu a opisy etn korespondence. Diktovan text s podrobnm lenm vech udlost a s mnohmi exkurzy a opisy dleitch psemnost po jednotlivch slokch pjoval svm ptelm s prosbami o korigovn chyb a sm se pak vnoval jejich zvren redakci, take v roce 1640 byl ji hotov, a to v rozsahu dvou obshlch svazk. Vzpt se nechal inspirovat ideou jezuity Jiho Fera-Plachho o nezbytnosti navzat na Hjkovu kroniku. Sm se tedy ujal nejen zdvodnn ddinosti eskho krlovskho trnu, ale tak sepisovn eskch djin od pchodu Habsburk na esk trn, sv tma pozdji jet rozil o djiny zem rakouskch a nmeckch a poslze o udlosti v dalch evropskch zemch. Pokraoval dle v zasln hotovch sloek ke korigovn, etn zmnky k tomu obsahuje jeho korespondence, kde nalezneme jet zprvy o tom, jak si obstarval prameny: rukopisn opisy, titn traktty nebo jen vtahy z nich. V dopise Jimu
Ferovi-Plachmu z 22. nora 1638 velmi pzniv hodnot nmeckou jezuitskou apologii, kterou povauje pro svoje ely za podstatnou. Nen bez zajmavosti, e podle titulu se jedn o Tannerovo dlo, jeho esk peklad je obsaen prv v naem rukopise (XVII.B.12). Jak se pvodn zmry rozrstaly do stle vt e, mnila se tak Slavatova pracovn metoda. Zatmco tet a tvrt kniha jsou stle jet jen komentovanmi kompilacemi, od pt knihy se rozhodl sebran podklady peloen do etiny sm zpracovvat do vlastnho textu. Nen proto divu, e cel dlo, na nm pracoval takka a do konce svho ivota, obshlo trnct rozmrnch svazk, rozvrench na 49 dl. Podle znanho potu rukopis, v nich jsou jednotliv sti Historickho spisovn dodnes dochovny, patily a do 18. stolet k velmi oblben etb. Pvodn svazky eskho textu, psanho jen na pravou polovinu strnky, jsou dochovny v jindichohradeckm archivu, i kdy podle daj ze star literatury bez nezvstn knihy dest (chybjc dest kniha byla r. 1888 nahrazena opisem) a knihy druh, kter se prostednictvm Tome Peiny z echorodu a Leopolda ernka dostala do sbrky Jana Petra Cerroniho a je dnes uloena v Moravskm zemskm archivu v Brn. Dal nejplnj soubor ze 17. stolet (knihy I, II, III, VIII, IX, X) patil Tomi Peinovi z echorodu a dnes je uloen v Knihovn Nrodnho muzea, kde je chovn jet dal soubor: prvnch osm knih, jedn se vak o mlad opis a z dvactch let 18. stolet a do muzejn knihovny se dostal roku 1846 z pozstalosti prof. Mikana. Dobe vybavena byla v tomto smru tak knihovna Tome Antonna Putzlachera, pozdji z jeho pozstalosti zskan pro praskou lobkovickou knihovnu. Autor Historickho spisovn si pl, aby jeho dlo bylo peloeno do nminy, nmeck peklad je znm pro prvnch osm knih, latinskho pekladu se dostalo zejm jen prvnm dvma knihm, ppadn jen vylen defenestrace. Mezi prvnmi, kte Slavatv text pouvali jako prameny ke starm djinm, byli et historici Bohuslav Balbn, Tom Peina z echorodu a Jan Beckovsk. Pi vydvn stench edic text ze Spisovn byl od samho potku nejvt zjem o pase vztahujc se k defenestraci a udlostem, kter j bezprostedn pedchzely, zkrcen texty byly uveejnny ji letech 1820, 1845 a 1850. Zpracovn plnj edice vybranch st se ujal Josef Jireek. V roce 1857 vydal na zklad jindichohradeckho rukopisu len uherskch udlost za Ferdinanda I. a konen o nkolik let pozdji (1866 a 1868) mohla bt jeho p vydna edice prvnch dvou knih v ad Monumenta historiae bohemica, a to ve dvou svazcch s mrn matoucm oznaenm Pamti. Pedmluva v prvnm svazku edice poskytuje nejen informace o okolnostech vzniku dla, ale tak obshl regesty ze vech dalch knih Spisovn, regesty zmnek o jeho tvorb ze Slavatovy korespondence a vet tehdy znmch rukopis: krom rukopis v stednch institucch (dnen Nrodn knihovna esk republiky a Knihovna Nrodnho muzea, vdesk sterreichische Nationalbibliothek) uvd pedevm rukopisy dren tehdy v soukromm majetku, vtinu z nich se podailo identikovat ve vtu dnes znmch rukopis (viz ploha Seznam dosud zjitnch rukopis). Modern edice dal sti dla byla vydna a na potku 20. stolet, a to edice Slavatova vkladu o nboenskch djinch v eskch zemch. Nejvtmu zjmu se tedy od potku t len pin a prbhu prask defenestrace i dalho osudu t jejch pasivnch astnk. Je o to cennj, e pedstavuje kompilaci z jejich vlastnch relac, kter vichni sepsali krtce po udlostech. Vedle relac pmch aktr je dalm zsadnm pramenem len Pavla Skly ze Zhoe v jeho Historii crkevn, kter ml k dispozici zprvy astnk zejmna udlost pedchzejcch defenestraci. Svren t ednk z oken Praskho hradu bylo ve sv dob udlost natolik skandln, e se ihned objevila v centru pozornosti tvrc tehdejch komunikanch mdi a zpravodajskch st. Bezprostedn na ni reagovaly zprvy vyslanc u dvora, korespondence dvoan, relace a korespondence praskch jezuit a dobov publicistika, i kdy zprvy psanch i titnch novin byly historiky zatm mlo vyuity.
24 Dopis J.Ferovi-Plachmu z22. jna 1642, tamt, s.11. 25 Vet dosud zjitnch rukopis esk, nmeck ilatinsk verze uvdm vploze . 2. Seznam si vak v dnm ppad neklade nroky na plnost, protoe nemohl vychzet zosobnho prostudovn svazk, ale byl zpracovn vhradn jen na zklad pomcek dostupnch bhem vzniku toho lnku. 26 SOA Tebo, oddlen Jindichv Hradec, Rodinn archiv Slavatov, inv. . 8497, viz Marie Tonerov (ed.), Prvodce po rukopisnch fondech vesk republiceII.Rukopisn fondy archiv vesk republice, Praha 1998, s.188. Zprvu oztrtch dvou svazk uvd ji Josef Jireek, Pamti nejvyho kancle (cit. v pozn.11), s. 29. Za velmi podrobnou informaci odochovn auspodn jednotlivch svazk velmi dkuji pan Stanislav Novkov, vedouc oddlen sprvy fond asbrek, SOA Tebo, oddlen Jindichv Hradec, viz t zde vploze . 2. Druh kniha je uloena vMZA Brno, G 12 Cerroniho sbrka, sign. Cerr II 352. Popis rukopisu se zmnkami oprovenienci uvd Mojmr vbensk, Cerroniho sbrka 13. stol.1845, Brno 1973 (Invente akatalogy fond SOA vBrn . 26. G 12), s.591, inv. . 468. 27 Knihovna Nrodnho muzea, sign. III B 4, Mikanova sbrka je vrukopise sign. IC 1 /18, popisy uvd Frantiek Michlek Barto, Soupis rukopis Nrodnho musea vPraze, Praha 1926, s.1315, 115116. 28 Nrodn knihovna R, prask lobkovick knihovna, dva svazky rukopisu sign.XXIII.C. 48/12 obsahuj esk znn I, II, III,VIIIX knihy; osm svazk rukopisu sign.XXIII.C.31 /18 zahrnuje osm knih nmeckho pekladu. Popisy rukopis uvd Milada Svobodov, Rukopisy ze sbrek Tome Antonna Putzlachera, Michaela Schustera adalch nelechtickch bibliol ve fondu prask lobkowiczk knihovny v Nrodn knihovn R, Praha 2011, zznamy . 30 a.18. 29 Josef Liboslav Ziegler, Zprva hrabte Vilma Slavaty otom, co se vkanceli esk na hrad praskm dne 23. mje 1618 rno ped vyhozenm zokna krlovskch mstodrcch dlo apromlouvno bylo, Dobroslav I, sv.3, 1820, s.53101; Jakub B.Mal, Pspvek khistorii esk sedmnctho stolet, asopis eskho museum 19, 1845 s.190212; t, Pbhy Jaroslava zMartinic aVilma Slavaty po jich vyhozen zokna, asopis eskho museum 24, 1850, s.4980. 30 Josef Jireek, Dje krlovstv uherskho za panovn FerdinandaI.SvazekI.Od Leta 15261546, Vilma hrabte Slavaty zChlumu azKoumberka, vladae domu Hradeckho, pna na Hradci Jindichov, Stri, Teli, irovnici aMlnice, nejvyho ddinho enka krlovstv eskho, csav FerdinandaII.aIII.skutenho tejnho rady akomornka, ryte Zlatho rouna, Vde 1857; t, Pamti nejvyho kancle krlovstv eskho Vilma hrabte Slavaty zChlumu aKomberka, vladae domu Hradeckho, pna na Hradci Jindichov, Stri, Teli, irovnici aMlnice, nejvyho ddinho enka krlovstv eskho, csav FerdinandaII.aIII.skutenho tejnho rady akomornka, ryte Zlatho rouna (nar.1.prosince 1572, zem. 19.ledna 1652) od L.1608 do 1619,I.dl. 1608, 16181619,II.dl. 1611, 1615, 16171619, Praha 1866 a1868 (Star pamti djin eskch. Monumenta historiae bohemica, bh II, oddlen III, dl 12). 31 Vilm Slavata zChlumu aKoumberka, Pehled nboenskch djin eskch, ed. Hanu Opoensk, Praha 1912. 32 Fridolin Machek, Defenestrace prask r.1618, esk asopis historick 14, 1908, s.197211, 297311, 436451. 33 Pavel Skla ze Zhoe, Pavla Skly ze Zhoe Historie esk 15, ed. Karel Tieftrunk, Praha 18651870 (Monumenta historica Bohemiae, sv.2); Pavel Skla ze Zhoe, Historie esk od defenestrace kBl hoe, ed. Josef Janek, Praha 1984. 34 Pehled pramen uvd Machek, Defenestrace (cit. vpozn.32), s.197211, jeho citace pramen jsou vak znehodnoceny neplnmi daji ojejich uloen.
35 Originl zprvy nazvan Ungefehrliche, doch wahrhafte Beschreibung, was am Montag, Erchtag und Mitwochen oder die drei Tg vor dem Fest Ascensionis mit dem kniglichen Herren Statthaltern unnd thails aus dem Mittel der H.Stende sub utraque auf dem kniglichen Prager Schloss in der behemischen Hofkanzlei sich verloffen und zugetragen hat anno 1618 je uloen vrodinnm archivu Lobkovic, zmek Nelahozeves.Opis relace m bt dochovn ve sbrce pepis vNrodnm archivu vPraze, viz ktomu Machek, Defenestrace (cit. vpozn. 32), s.197. 36 Tamt, s.198, kde autor cituje pramen bez uveden jeho bli identikace. Nen vyloueno, e by se mohlo jednat oanonymn relaci dnes uloenou vSOA Tebo, oddlen Jindichv Hradec, karton 18. Za tuto informaci velmi dkuji pan Stanislav Novkov zjindichohradeckho archivu. 37 Ve studii Frantiek Mare, Das Martinicsche Geschichtswerk, Mitteilungen des Institus fr sterreichische Geschichstforschung, 1885, s.310311 je citovn nedokonen opis relace vmnichovsk Bayerische Staatsbibliothek vrukopise, Cod. Nr.5056. Pod oznaenm Wahrhafte und eigentliche Beschreibung alles dessen, so sich vor ind bey Heransttzung der Herren obersten Landoffizieren aus dem Prager Schlo im Jahre 1618 zugetragen, von einem, welcher allen und jeden personlich beygewohnt, aufgezeichnet worden ist jej vydal Josef Antonn Riegger, Archiv fr Geschichte und Statistik, insbesondere von Bhmen II, Dresden 1793, s.498537, ato na zklad Putzlacherova rukopisu, dnes Nrodn knihovna R, sign.XXIII.C.5 /1, pag. 669730. Modern edice sti textu byla publikovna:Miroslav Toegel et al. (edd.), Documenta bohemica bellum tricennale illustrantia, II, Praha 1972, s.4251; zdalch rukopis uvdm vprask Nrodn knihovn: rukopis zmajetku Frantika Martina Pelcla, pozdji vdnsk knihovn Thun-Hohestein, nyn sign.XIX.A.35, arukopis sign.XVII.A.35; ve Strahovsk knihovn rukopis sign. DH I9, sign. DG III 43, vKnihovn Nrodnho muzea rukopisy sign.VI C 8,VI G 2,VIII A18, ve frstenbersk knihovn na Kivoklt sign. Ia14, sign. II b35 anejspe tak vSOA Litomice, biskupsk knihovna Emanuela zValdtejna, rukopis sign. B IF 87. Na zklad muzejnch rukopis idalch pramen tk vylil Miloslav Volf, Jaroslav Boita zMartinic po defenestraci, Stedoesk sbornk historick 7, 1972, s.7690. 38 Machek, Defenestrace (cit. vpozn. 32), s.201, cituje originl Fabriciova listu uloen vsaskm sttnm archivu (Drany), avak bez dal identikace. Opis zprvy, pozen p Jana Jenka ryte zBratic zopisu vroudnickm archivu Lobkovic, je vrukopisu Knihovny Nrodnho muzea, sign. IV G 13 /1, oznaenm Bohemica I. 39 Rukopis snzvem Vera et compendiosa relatio eorum, quae ante, in et post eiectionem ex fenestra cancelariae in regno Bohemiae duorum comitum Guilielmi Slavatae et Jaroslai aMartinicz, imperatoris ec regis Bohemiae Mathiae austriaci in dicto regno locum tenentium una cum secretario Philippo Fabricio ipsa vigilia ascensionis sive 23. mai Anni 1618 acciderunt je uloen vSOA Tebo, oddlen Jindichv Hradec, Rodinn archiv Slavatov, karton . 18, inv. . 116. 40 Jireek, Pamti nejvyho kancle (cit. vpozn. 30), sv.2, s.99114, ve zde uvdnm rukopise NK R, sign.XVII.B.12 na f. 19r39r. 41 Tamt, sv.1, s.8194, ve zde uvdnm rukopise NK R, sign.XVII.B.12 na f. 1r18r. 42 Tamt, s.9. 43 P.Martinus Santinus (asi 15771655 vPraze), P.Melchior Trevinius (asi 15531628 vPraze), dal biograck data uvd Karl Fischer, Catalogus (generalis) provinciae Bohemiae (16231773) et Silesiae (17551733), Mnchen 1985 (rozmnoen strojopis), s.137 a167. 44 VJirekov edici jindichohradeckho rukopisu je uvdno barv.
Mimodnou vpovdn hodnotu maj samozejm informace podan samotnmi aktry, kte chvle smrtelnho ohroen zaili na vlastnm tle. Jen tko lze od nich oekvat objektivitu, ale prv jejich stranickost me sama o sob vypovdat mnoh. Pestoe jsou relace znan stylizovan, poplatn osobn zaujatosti a asovmu odstupu, odrej tolik rys osobnch charakter, e poskytuj vodtka ke zjitn, jak odlin se kad z nich s proitm traumatem vyrovnval. Bezprostedn po udlostech, bhem svho ronho nucenho pobytu v palci Polyxeny z Lobkovic, sepsal Vilm Slavata prvn zprvu o udlostech 21. a 23. kvtna 1618 nadepsanou jako Ungefehrliche, doch wahrhafte Beschreibung a urenou do rukou manela sv hostitelky, pana Zdeka Popela z Lobkovic, nejvyho kancle. Snaha rychle informovat kompetentn osobnosti o vvoji udlost, ale tak kompenzovat jet erstv dojmy popsnm traumatizujcho zitku je zjevn z neurovnanho toku mylenek a senosti pouitch vraz. Strunm vtahem ze Slavatovy zprvy bylo anonymn Krtk vypsn udlost dne 23. kvtna 1618 v Praze se stalch, v nm je mrn pozmnn podl nejvyho purkrabho Adama ze ternberka. Pisatel tedy nejspe pochzel z jeho okol. Druh pm astnk, Jaroslav Boita z Martinic, se pustil do sepisovn svch zitk bhem svho pobytu v Bavorsku, kam se uchlil bezprostedn po sv zchran a utajenm tku ze zem. Martinicova zprva nadepsan jako Wahrhafte und eigentliche Beschreibung je dochovna v etnch opisech, jej edice Josefem Antonnem Rieggerem byla v roce 1793 zpracovna podle rukopisu tehdy v dren Tome A. Putzlachera. Len z pera Martinice je stylizovno vce kroben a znan sebestedn, ostatn nebyl ani nijak zvl dobrm pozorovatelem. Udlost vylil strun tak sekret nmeck expedice, univerzitn mistr Filip Fabricius, a to v dopise urenm nejspe Matyovi Arnoldinovi z Clarsteina, sekreti dvorsk komory, zamil se v nm pedevm na sv vlastn zitky. Vt st jeho zprvy pouil Pavel Skla ze Zhoe ve sv Historii, cel text Fabriciovy zprvy si opsal Jan Jenk ryt z Bratic v rukopise dnes dochovanm mezi muzejnmi. Vechny tyto zprvy pouil Vilm Slavata, kdy se zhruba po dvaceti letech k tmatu vrtil, a to nejprve v esk relaci, znm nm z latinskho pekladu oznaenho Vera et compendiosa relatio a datovanho rokem 1640 a krtce pot ve svm Historickm spisovn. Tam se o udlostech v kvtnu 1618 zmiuje na dvou mstech. O vech jednnch, kter pedchzela tak rozhodnmu inu, psal v druh knize za pouit svch vlastnch starch text. O udlostech v prbhu defenestrace a bezprostedn po n se rozepsal v prvn knize, pekvapiv vak s pouitm zejmna textu Martinicova, kter zejm znal tak zprvu Fabriciovu. Zde pedkldan klementinsk rukopis sign. XVII.B.12 se svm uspodnm ostatnm dochovanch rukopism Historickho spisovn do jist mry vymyk: zan vylenm prbhu defenestrace, tedy jedinho vatku z prvn knihy, na nj v textu bezprostedn navazuje popis pedchozch jednn a poslze pokrauje v bnm uspodn druh knihy. Mezi vsunutmi texty je pozoruhodn zejmna Tannerova apologie jezuit. Tu Slavata velmi dobe znal a povaoval ji za podstatnou, jak vyplv z jeho korespondence z nora 1638. Rukopis byl psn jednm pisatelem, nejspe podle obtn iteln pedlohy, protoe etn psask chyby zde nalzme dodaten korigovan jinou rukou. Zatmco pisatel nejspe uml dobe esky, i kdy skloovn slova hrab mu inilo obte, vt problmy ml s italtinou a latinou. Z rozkolsanosti psan jmen dvou jezuit P. Martina Santina a P. Melchiora Trevinia vyplv nejistota pisatele, ve znn i v chybnch opravch nkolika latinskch vraz jsou zjevn rozpaky nejen pisatele, ale tak korektora. Italsk jmno zemskho ranhojie (Petr Thomasoni) bylo ve vtin textu chybn psno i opravovno, i kdy ve vech zmnkch o nm dodaten korektor uvedl sprvn vraz barb msto pvodn psanho chybnho slova barv, kter vak bylo uvno nejspe tak ve Slavatov jindichohradeckm istopisu, jak soudm podle star edice. Klementinsk znn vak nen s jindichohradeckm pln toton, velmi asto
se li v pouitch vrazech, nebo slovosledem, nkter slova nebo sti vt byly vynechny. Udlosti, probhajc dne 23. kvtna 1618 v prostorech kancele, v hradnm pkopu a na hradanskch valech, jsou takka minutu po minut dostaten znmy, pesto se pi protn nsledujcho textu nelze ubrnit smenm pocitm. Slavata jej zahrnul do svho Spisovn a po uplynut dvou desetilet od traumatickho proitku, pevn s pevzetm text svho tehdejho spoluhre. Protoe klementinsk rukopis je historiky dosud velmi mlo vyuvn, povauji za eln zde na tomto mst poskytnout na jeho zklad edici sti textu s vylenm prbhu defenestrace a zchrany hlavnch protagonist. Pi vylen okamik smrteln zkosti, kterou mus provat kad lovk v obdobn situaci, zaraz zejmna dkladn popis obleen obou pedstavitel hlavnch rol a zejmna velmi podrobn popsn luxusnch klobouk a perk, o n byli pi vrhn z okna pipraveni, a to s nevyslovenm obvinnm, e se jimi jejich protivnci zmrn obohatili. Len dalho dje pak zrcadl vrazn odlinosti v povaze obou hlavnch protagonist, ze srovnn vychz Slavata pece jen o nco lpe. Zrann Slavata byl ve vnm stavu donesen do lobkovickho palce sloucmi a a s pomoc ranhojie Petra Thomasoniho se ponkud zotavil z otesu po tkm zrann hlavy. Pak se vyzpovdal kanovnkovi svatovtsk kapituly Janu Ctiborovi Kotvovi z Freifeldu a vzkzal sv manelce, a se radji nesna k nmu dostat. Na tomto mst se ji nedoteme, co nsledovalo krtce pot: o nkolik dn pozdji byl pinucen k podepsn krajn nepznivho reverzu a k domcmu vzen v lobkovickm palci, je se prothlo takka na cel rok. I za tchto obtnch podmnek se okamit pustil do zaznamenn cel udlosti, v psemn podob je pedal nejen nejvymu kancli, ale dky kontaktm sv eny s manelkou hrabte Thurna je ikovn doruil tak svmu protivnkovi. Martinic se do domu pan Polyxeny z Lobkovic dostal bez zrann, a to oknem po sputnm ebku. Zaal se zpovdat kanovnku Kotvovi, kdy se vak dostavil jeho osobn zpovdnk P. Santinus SJ, vyzpovdal se radji jemu. Pot zaal pipravovat s pomoc kanovnka Kotvy a dvou jezuit P. Martina Santina a P. Melchiora Trevinia svj konspirativn tk z Prahy. Pedevm si prozrav obstaral k tomu nezbytn nance: pana Kotvu povil, aby z jeho psacho stolu vyzvedl 300 dukt. Martinic pitom zcela ignoroval v sousedn mstnosti lecho vn zrannho Slavatu, a to s alibistickm argumentem, e by mohl bt poznn nktermi nedvryhodnmi osobami. Od eledi si obstaral co nejhor obleen a ranhojiem Petrem Thomasonim se dal upravit do podoby pobudy, kterho pak nepoznali ani vlastn slouc. V tomto poniujcm pestrojen se vpodveer tho dne v doprovodu ranhojie dostal do svho palce, i kdy z dvod konspirace jen do jeho podkrov. Ihned dal poslat pro svoji manelku s pkazem, aby opustila bezpe otcovskho domu, kam se uchlila bezprostedn po zprvch o osudu svho mue, a aby neprodlen pijela k nmu. Ve stejnm pestrojen a v doprovodu ranhojie a jednoho sloucho se pak vypravil pky a na Blou horu, odkud s nimi kvapn odjel ve vypjen skromn kolesce do sv vlastn vsi Tuchlovice a pak pes Plasy smrem k bavorskm hranicm. Dal osudy obou hlavnch aktr zstaly u trvale spojeny s udlostmi onoho osudnho tiadvactho kvtna, ani oni dva na n nikdy nezapomnli.
45 Ves zhruba 6 km od Novho Straec ve stednch echch, viz Antonn ProfousJan Svoboda, Mstn jmna vechch: jejich vznik, pvodn vznam azmny Dl 4. S, Praha 1957, s.394. Od roku 1611 patila smeenskm Martinicm.
Edice vybranch text
P pprav textu pro edici jsem vychzela z pravidel pro transkribovn novovkch text pouvanch bn pi katalogizaci novovkch, jazykov eskch rukopis. V rukopisn pedloze jsou nkter vrazy psny humanistickou kurzvou, a to nejen latinsk a italsk, ale tak nkter esk slova, kter chtl pisatel zdraznit. V ne uvedenm textu je proto zvrazuji kurzvou. Chybn zapsan vraz ponechm v podob pedlohy, avak s upozornnm na chybu: vykinkem v hranat zvorce [!]. Korektorem doplnn slova, slabiky i psmena uvdm v jednoduch rovn zvorce: / /, korektorem
krtnut psmena nebo slabiky uvdm ve dvojit rovn zvorce: // //. Ze srovnn zde pedkldanho znn se star Jirekovou edic textu z pvodnho jindichohradeckho rukopisu vyplynulo znan mnostv odchylek obou znn. Jejich komplexn zpstupnn v poznmkovm apartu by editovan text nemrn zatilo do t mry, e by se stal nepehlednm. Rozhodla jsem se proto odchyln znn jen gracky zdraznit tunm psmem, piem sti textu v klementinskm rukopisu vynechan a uveden v Jirekov edici zde zobrazuji tunm psmem v hranatch zvorkch: []
Nrodn knihovna esk republiky, rukopis sign. XVII.B.12

F. 1r
Jak se to vyhozen z okna dlo, co se pi tom sbhlo. Pedn nejni divu, e v Svat msk i, ve vech krlovstvch, knetstvch, zemch, v celm kesanstvu, tak mezi Turky a Tatary, i do kterchkoliv mst se to doneslo a k vdomosti pilo, za zl to ujali a za neslun a pokuty hodn bti soudili a vykldali, e osoby eskho nrodu z vych 2 stavv, panskho a rytskho, tak hanebnho za pamti lidsk neslchanho a v dnch kronikch svta tohoto se nenachzejcho skutku [se] dopustili a dva J. M. Csae jakoto krle eskho, vrchnosti sv nejmilostivj, pny mstodrc a nejvy ouednky zemsk krlovstv eskho z okna ukrutn do hlubokho pkopu vyhoditi se opovili. Co jsou v tom vysoce vsadnm mst, kter od starodvna bylo, i jet a posava pedn Tribunal Justitiae, z an a Pavel Kapl, moc shli a popade jej za ob ruce tuze dreli a akoliv se oba hrabata nadli, e je z kancele ven ze dve snad do njakho arestu povedou, ale oni kicce: Nyn se k tmto nboenstv naeho neptelm opravdov zachovme, vedli sou pedce hrab z Martinic pmo k oknu ji otevenmu, z eho on snadno znamenaje spsob blzk smrti sv, hlasit jest [z] volal: I ponvad tu pro Boha, vru jeho svatou katolickou a J. M. Csae, vrchnost na nejmilostivj, umti mm, tedy rd vecko trpliv snsti a podstoupiti chci, jen za propjen mn brzy zpovdlnka mho, tak abych se mu nejprve z hchv mch vyznal, pro milosrdenstv Bo velice dm. Ale mnoz ptomn obyvatelov, zvlt z vych stavv, nechtve jeho dosti vzlt tak hrub tkho tla, skoro nic neukodil. Jako pak od nkterch dobrch a hodnovrnch pobonch lid to za jist praveno a vyznno bylo, e jsou prv tehd, jdouce z Starho Msta Praskho pes velik most, s processi zptkem zase do kostela, slove Matky Bo pod etzem v Menm Mst Praskm, pi tom ponejprve z okna kancelskho vyhozenm Pannu v povt se vznejc, Nejblahoslavenj Pannu Marii rodiku Bo, kterak jest ona, jakoto nejpednj jeho Patrona, jej v tom pdu na svm roztaenm a jemu podloenm plti v povt zdrovati a tak i na zem tm leheji ne tak padnouti, jako sednouti nechati, a tak od jist prv tu ptomn smrti vysvobodce pi ivobyt a dobrm zdrav dobrotiv zachovati rila, dobe vidli. Cokoliv sice on sm hrab z Martinic tak dokonale nevdl, vak v tom se dobe pamatujce, [e] ihned vrchnosti jich, tak skrze od dnho d, prvo a spravedlnost a poestnost milujcho, nikd jim schvleno nebylo, nbr pokad pvodov tch hanebnch skutkv a vdcov ukrutnch mordv vedle prva a spravedlivosti nleit ztrestni bejvali. Ale aby osoby stavv Krlovstv eskho, obzvlt pak z stavu panskho a rytskho, takovch vraedlnch skutkv nad osobami z stavu panskho a rytskho J. M. Csae krlovskmi mstodrcmi a nejvymi ouednky zemskmi tho Krlovstv eskho, i k tomu vlastnmi svmi krevnmi ptely, bratry, strejci a ujci tak vztekle se dopustiti mli, toho se dn podobn pklad nenachz. A tak slun ti echov, kte se toho dopustili, pi vech jinch nrodch v zlou povst jsou veli a skrze n tak i jin nevinn echov t zl povsti u mnohch nevinn a ouastna bti museli. A nejni divu, e jemu hrabti z Turnu, jakoto pednmu vdci takov hanebnosti to zl proheen jeho vytali a ped oi kladli. Ta pak ohavn ukrutnost tch nekatolickch
F. 2v
povoliti, zase mu to v odpov dali: Ale prv hned tob sem jet ty elmovsk jezovity pivedeme! Nad m hrab z Martinic, e zpovdlnka nikoliv obdreti nemohl, velmi se zarmoutive, nepominul jest ihned sob sm v srdci svm Attritionem et Contri//t//tionem formirovati a hchv svch srden eleti, takto se pobon modliti JESU FILI DEI VIVI, miserere mei, Mater Dei, memento mei, Jei synu Boha ivho, smiluj se nade mnou, Matko Bo pamatuj na mne. V tom pak vej doten osoby hrabte z Martinic od zem pozdvihly a jej v ernm kanavaovm tupltykytou poditm plti a s raprem a tulichem, vak bez klobouku (kterto s pknou zlatou, drahm kamenm, ve diamanty a rubny, ozdobenou rou, nkdo jemu z ruky mocn vytrhl) po hlav z okna ven do hlubiny zmeckho pkopu hanebn jsou vyhodily a kdy on tam dol letce ustavin vdycky nejsvtj jmna JESUS MARIA po nkolikrte pod jedno za druhm siln vzval, tak e musel aneb lehce jest na zem upadl, rovn jakoby se
F. 1v
slove Krlovsk kancel esk, jest, tmto hanebnm zpsobem uinili, po svm a obrnm hrub prudkm (beze v uctivosti [a] etrnosti) vak [!] tu ptomnm J. M. Csae jakoto krle eskho pnm mstodrcm domlouvn a pi tom svrchu psanch dvouch hrabat zlobivm dotkn, anobr pespli [vetenm,] bezprvnm a nespravedlivm pro stlou vrnost [je]jich na smrt odsuzovn, akoliv jsou hrabata zase jim na to ze v stdmosti sv nleitou odpov dvali, to ve co se koliv zlho jim nevinnm od nich tak jzliv pitalo, z sebe podstatn a z gruntu pravdy odvozovali, i tak proti tomu jich nepodnmu a prv barbarskmu (a nepi vzteklmu) processu, dostaten protestrovali. Vak v tom ukrutnm zazlen svm na dn d a prvo nic dbti, ani pravd a spravedlivosti dnho msta dti nechtjc, s hroznou furi nkter osoby z vych stavv sami se do nadepsanch dvouch hrabat
F. 3v
jak jen z okna vystren do povt se dostal, prv v tom astm svatch jmen JESUS MARIA hlasit vzvn, kdy jest ku Pnu Bohu silnou nadji ml, e tu ji dvno sob vinovanou muedlnickou korunu zajist tu ji doshne, pilo mu ped oi, jakoby se to nejpknj nebe otevelo a jej do sebe mezi Svat vyvolen k vn radosti pijti chtlo. Jako pak i z tch, kte jsou tho hrabte z Martinic z okna vyhazovali, jedna osoba stavu panskho (toti pan Voldich ze Vchynic) slyce, jak jest se horliv on pod milosrdnou ochranu Blahoslaven Panny Marie porouel, tyto rouhav slova promluvil: Uhldme, zdali mu co jeho Marijia spome, a kdy to sm patrn z okna spatil, e t hrab z Martinic iv a zdrv dole na zemi sedl, tehdy takto propovdl: Psahm Bohu, e jest mu Jeho Marijia spomohla. A akoliv v kronice esk se nachz, e nkdy chasa obecn zbouive se v Mstech Praskch, vceji ne jednou many radn osoby z rathouzu z oken na plac a rynek vyhzeli a tam rozlinmi svmi zbranmi
F. 4v
obyvatelv z vych dvouch stavv krlovstv eskho tak hrub se rozmohla, e jsou oni jine nechtli, ne prv dotenho zlho pkladu tehdej bouliv hlzy [!] prask zouplna ve vem nsledovati. Neb jak oni na tom nepestali, e jsou nkter osoby radn z oken rathouzu na plac vyhzeli, ale i vn dole na zemi jet je pedce velijakmi zbranmi svmi a k smrti dobili, tak t podobn tito, vida, e hrab z Martinic pi tom t zlm pdu na svm zdrav dn kody nevzal, nicmn nepli mu dalho ivota, nbr pedce ho docela usmrtiti usilovali a na nj ukrutn z runic stleli. Hrab Slavata pak vdve, jak se s hrabtem z Martinic, vrnm ptelem a milm tovaryem jeho, zachzelo, z toho snadno se domejleje, e ho tolik potk, nic jinho k tomu neekl, ne toliko spjave ruce vzhru pro Pna Boha a jeho Svat milosrdenstv dal za dovolen sob toho, aby se prve z hch svch zpovdati mohl, potom jakoukoliv smrt jemu uiniti chtj, e ji mile snsti chce, ale mnoz z nich kieli:
F. 2r
nestoudn dali a na n outok nsiln uinili. Nejprve pak na hrab z Martinic tyi osoby z stavu panskho a jedna z rytskho, toti Vilm Star z Lobkovic, Albrecht [ze] Smiic, Voldich ze Vchynic, Jan Litvn
F. 3r
posadil, tak e mu z obzvltn Pna Boha naeho, skrze nejplatnj Blahoslaven Panny Marie pmluvu astn obdren milostiv ochrany, ten pehrozn pd na zdrav jeho,
F. 4r
usmrtili [a zamordovali]. Vak i to jak od tehdej Nejmilostivj
F. 5r
Nechceme my nyn ty elmovsk jesovity sem uvsti, dosti si se jim prve zpovdal. A tak ty osoby, kter jsou nejprve hrabte z Martinic vyhodily, jim to Hendrych Mathes z Turnu, stoje za hrab Slavatou, tyto nmeck slova ekl: Edle Herrn, da habt ihr [den] andern, Vzctn pni, tuto mte druhho. Potom jsou t hrab Slavatu popadli a jej od zem vyzdvihe s pltm a raprem tak z tho okna po hlav do pkopu vyhodili. Kter pi vyzdvien v okn, znamenaje se svatm Kem, v prsy sv se udeil a skrouen ekl: DEUS propitius esto mihi pecatori. Boe bu milostiv mn hnmu. A kdy se pravou rukou zachytil a drobet tho okna drel, tu jest od jednoho z nich hrukou a nebolito knopkem [!] od tulichu v lnky prstv svch nemlo stluen byl a tak neltostiv pedce dol vyhozen. Klobouk jeho, na nm pkn muk s zlatmi remi diamanty obsazenmi byl, v kanceli zstal, etz pak jeho zlat i pi nm tak pkn zlat kek ernm melcem
F. 6r
spti a tebas tu jak v Bo, tak i blinho svho slub a lsce spasitedln ivot svj dokonati. Vak obvajce se, kdyby vstal a dol el, e by lid z oken odevad hledc jej spatujce, tm vce jet po jeho ivot dychtli a na nj stleli. Proto naschvle [se] mnohem mdlejm bti, neli jest byl, stavl a jakoby ji prv k smrti pracoval, se v moc jest sebou od zem vyhodil a tak se do toho pkopu i s pltm, raprem a tulichem dol svalil a velmi tce a k hrabti Slavatovi koulel. Tu se potom rukami siln na zemi zadrave u nho zastavil, kter[m]to prudkm se vyhozenm a tak daleko dolv koulenm od rapru a tulichu hrub se potlouke, na levm boku sob jest velikou modinu krv podelou s nemalou bolest spsobil. Vak jakkoliv t hrab z Martinic, nedave sob v t milosrdn lsce niemu peketi, beze veho strachu jest se vedle dotenho hrabte Slavaty, jakoto starodvnho pana ujce, vagra, kmotra a bratra svho, vdycky dvrn a
ven z okna kal, zase pobon opakoval, toti: DEUS esto mihi propitius peccatori, applicirujc tch 5 slov ku pti ranm Krista Pna. Mezitm jsou nkte lid, na vtm dle pant sluebnci a elednov (mezi nimito tak lesn myslivci a hejduci byli) z velikho palce okolo navalili [!] nad tm pkopem, v nm ti dva nbon pni jeden sedl a druh mizern leel, rychle s chvtnm beli a jak ti z hry a z oken palce dol hledc pni tuze volali a kieli: Stlejte na [je]jich ki a zabte je do konce, tak ihned nkolik ran pod z rozlinch runic z oboj strany, jak z oken palc, tak z tch naproti valm, dol na ty oba pny se stalo, z nich dv na hrab z Martinic pily, jedna blzko hlavy po lev stran skrze obojek v spsob okru sbran a druh nad levm ramenem skrze kanavaov pl a prav pod nm skrze piccatelie pi ern aksamitov suknice naskrze proly a v tom kadm kusu, jak v obojku tak i v plti a v suknice
maznm asi za tejden t rny, hned od t doby vdycky na tom mst a dosava, bl znamen zetedln se spatuje. Kdy jest asto psan hrab z Martinic tu rnu namle jen jako njak utpnut ucejtil a pedce voln ramenem hejbal, hned jest sm jako nad tm ustrnul, tomu boskmu na sv hn osob patrnmu zzraku, e jemu jak ten hrozn z tak vysoka do t hlubiny prudkej pd, tak i to vechno stlen a jedna mal uctn rna skoro nic neukodila a na zdrav jeho nic neublily, velice se podivil. Proe mysl horlivou ku Pnu Bohu vzdychajc srden takto zvolal: // Quae// Optime [!] Deus ita ne me inoccisibilem et quasi immortalem facis ! Kdy jsou k tm oboum pnm nkte vrn sluebnci jejich skrze zadn nebolito dolej pod adem nejvyho purgkrabstv praskho zmeckou branou dolv do pkopu li, tehdy ku pekce toho nemekali jsou ihned protivnci jich tak na n z obouchstrannch oken hru
F. 8v F. 7v
po dvouch dosti velikch dr//ch// uinily, vak dle skrze kabt karmaznov do konce nepily a tlu jeho nic nepokodily, jak toho nad dotench obojku, suknice a plti naschvle pro pamtku piln schovanch, patrn znamen dosava zstvaj a zjevn ukazuj, e ty ob strany [!] z velkch a silnch dlouhch runic s hrubejmi opravdovejmi kulkami (a jak zprvy dochzely) od tho Hendricha Matesa z Turnu myslivce a hejduka uinn byly. Kterto vak obouch ran hrab z Martinic (mimo sam jich uslyen) jest neucejtil, ani o nich nic nevdl, a po mnoha nedlch a v tch atech svch nhodou je spatil. Zatm pak s tm hrabtem Slavatou v pkop sedce Pnu Bohu se vn modlil. V tom pila opt rna z njak dlouh runice upmo na hrab z Martinic a projdouce kulka [nejprve] naskrze pl s udlnm v nm dosti velik dry, [trela ho] v lev rameno a na rukv jen karmazn nco mlo natrhlo, vak jej ani podvku pltnnou ani koile nepotrhala. Nicmn pedce to rameno (bez obzvltn kody) drobet zranila, b stleti a tm nkolik jich zptkem zase odehnali, nepestali jsou tolik nkte z oken vyhledajc pni hlasem na sv sluebnky a jin lidi, kte proti nim [a] na valch s runicemi a jinmi zbranmi pohotov stli, tuze kieti: I bte do pkopu pedce k nim dolv a ji jednou dobite [a usmrte] je ! Nade je jeden [z nich] myslivec aneb hejduk zase s kikem odpovdl: Ej ert v, kde jest dol cesta. J psahm Bohu, e nevm jak a hned nemohu k nim dolv nijak pijti. V tom kiku byve tu pan sekret Filip Fabricius, kter ihned po tch dvouch hrabatech z tho okna do tho pkopu vyhozen a na tle svm nejsa kodn uraen, vida, e jest hrab z Martinic ji prostelen a obvaje se tak podobn rny, tie jest od zem vyvstal i sm z toho pkopu bez plt a klobouku, upmo k pvozu bel. Na cest pak hned blzko zadn brny zmeck nahodil se jeden dobr znm jeho, kter mu rd vlastnho svho plt a klobouku zapjil. I dave se pes vodu, nebolito eku Vltavu peplaviti, do domu svho v Starm Mst
F. 5v
ozdoben z hrdla jeho pi tm z okna vyhozen strhli a tak roztren v rukch svch zachovali. T hrab Slavata pak, kdy tak z okna vyhozen ji dol letl, prv v tom pdu hrub o jednu kamennou msu dolejho okna hlavou zavadive, sob jest kodliv t hlavu svou a do kosti hluboko prorazil a tak na zem levm bokem, hlavou pak a tv svou na kmen tce pade, hned od toho msta beze veho se zastaven pedce dle a do hlubiny pkopu mizern se dol koulel. Kterto veje potom naschvle zmena byve, nalo se, e od okna a dol na zem mc pes 28 loket a od toho msta prvnho padnut pedce a do hlubiny tho pkopu, kde jest se t hrab Slavata koulel a tam polomrtv leel, jet pes 32 lokte, ve praskch, vyn. Z t rny na hlav hrabte Slavaty krev do st mu tekla, tak e ponal hrab chroptti a se dusiti. Pan hrab z Martinic, sed na tom mst, kde padl a slye to tk hrabte Slavaty chroptti a se dusiti, milosrdnou lskou hnut [jsa], resolviroval se jemu jakpakkoliv ku pomoci pi
F. 6v
velice milho, obzvlt pak toho muedlnictv vrnho tovarye, na zem posadil a hned jemu hlavu v plti jeho hrub zavinutou, pkn rozvinouce ven vyndal, kterto [!] po lev stran ji otekla a v tvi i na oku (kterho ani otevti nemohl) hrub modr a krv podbhl, svrchu pak na lebce a do kosti hluboko proraena byla. Co uhldaje hrab z Martinic, ne bez velikho utrpen a politovn, vyave z kapsy sv facelet, nm jest pnu tu krev, kter z t rny hlavy jeho dolu a do st prudce tekla a pna dusila, piln vudy odtral a mve u sob na tm facatelu [!] svm stbrnou malou apatiku s rozlinmi silnmi balsmy, nebolito mastmi pivzanou, z n jest hbit lakov balsm vyndal a nm pna ji v mdlobch lecho pod nosem i na idovinch mazal a tak s pomoc Pna Boha jej zase vzksil a od blzkho zaduen astn vysvobodil i tak mile napomnal, aby pn to tk souen trpliv snel a modlce se s nm Pnu Bohu dui porouel. Co jest hned uinil a tu pedelou svou modlitbu,
F. 9r F. 8r
Praskm lecho pospil, kde se mlo zastavive ihned sob landkoho zjednal. Vak nechtl jest tu tak e z t rny jedna aneb [nejvce] dv krpje krve vyly a pro zhojen
F. 7r
kterou jest prve hned pi vyhozen se EDICE HISTORICKCH PRAMEN 393
hned sob na vz sednouti, a tak zjevn skrze msto jeti, ale radji pedce pky a do vsi N. pl mle od Prahy pky el a landkomu za sebou jeti kzal. Potom pak v t vsi hbit na vz vsedl a upmo do Vdn odjel i po vystn na t cest rozdlnch nepleitost a nebezpeenstv s pomoci Bo astn do Vdn pijel a tam o tch vcech vech pbzch praskch J. M. Csai i jinm pnm rozprvl. Ale hrab z Martinic oekvaje tu pedce v pkop kadho tm okamen na sebe jak z runice tak i avl, neb kordem smrtedln rny, aneb poslednho strachu ji sob sm (z velik nadje obdren t muedlnick palmy) dostiv vinoval, aby jen brzy opravdov trefen i bez velikho a prodlouilho trpen do konce zabit byl, vdyckny jest stle dui svou Jeho Svat Bosk Milosti horliv porouel, tmito asto openmi krtkmi modlitbami: In manus tuas Domine commendo Sp/iri/ tum me/um/.
pro ustavin [na n]stlen pedce z vrn sluebnosti a upmn lsky tam do hlubiny toho pkopu astn beze kody k nim pili. Jeto sice dnej ani jedinkej ze vech neptel jich, kte by jim dle na zdrav koditi chtli (bezpochyby z obzvltnho zen a opatrovn Boho) k nim tak dolv nidnejm vymylenm spsobem pijti nemohli. V tom jest hrab z Martinic, spative tu tak mnoho dobrch lid, e hrab [jimi dobe opaten a od nich snadno z pkopu vyneen bti me, sm od sebe jest vyvstal a napomenouc je, aby hrab Slavatu, hrub] milho pana bratra a tovarye jeho jakoto neduivho a vt pomoci potebujcho neopoutli i tak s nm se rozehnave, od nho jest odeel. A akoliv sice od toho prvnho po vyhozen z okna pdu svho do pkopu na zem dnho jest na tle kodlivho ourazu nevzal, vak ponvad jest potom teprva tm dobrovolnm, dle se do hlubiny toho pkopu k hrabti Slavatovi pro spo
hrab z Martinic z toho hlubokho pkopu nahoru k domu pan Polyxeny Lobkovsk, rozen z Perntejna, nejvy pan kanclov Krlovstv eskho a ji knn z Lobkovic piel, tu jest uhldal jeden velk (bez pochyby z Jej Milosti nazen) oknem dol a na zem sputn ebk a hned po nm s dobrou nadepsanho pana Kotvy pomoc nahoru lezl a skrze to spodn okno do tho domu beze kody piel. Neb akoli mezi tm vdy pedce rebelt neptel stojce z druh strany proti tomu domu na valch hrozn stleli a zvlt jeden z dlouh runice namiv na hrab z Martinic, prv kdy jest po ebce nahoru //do horu// do okna lezl, tikrte pod vytiskl a tak snadno, kdyby obzvltn ochrany Bo nebylo, jednou ranou tho hrab z Martinic i za nm pana Kotvu oba spolu treti a z toho ebka dol sraziti mohl. Vak mocnm Boskm zenm pokad jemu t runice zklamala a nikdy dn ohe vydati [a kulku vysteliti] nechtla. Potom hrab z Martinic
F. 12r
nemocnm dlal, jakoby hned v nkter hodin ivot svj dokonati ml. Vak jednomu dobrmu katolickmu lovku Petrovi Thomasovi [!], zemskmu chirurgo pedse jest, kde ho co bol, vyjevil a ty sv jak v botcch a na stehnch voden, tak i tu na levm ramenu malou ranku svou ukzal i njakm olejem pomazati dal. A ponvad jest asto psan hrab z Martinic ji toho asu v tom tak hroznm rumoru, potupen a potluen, prva a spravedlnosti pravm podvizen (!) a dokonalm zbouen, neposti[h]ly cel Prahy, ale hned pod v esk zem (neb jsou tehd tu v Praze skoro vichni obyvatel celho krlovstv eskho, vzlt nekatolitt pod oboj, pi tom nepodnm sjezdu svm byli a lid vlen jak prv tejn, tak ji i zjevn verbovali a najmali) svm dle v Praze aneb kdekoliv v zemi esk zstnm [i] tudy zajist nsledujc nsilnou smrt svou nic ku vce k slub sv a J. M. Csai, vrchnosti sv nejmilostivj, ani k dobrmu vlasti sv mil hrub neastn prospti a pomoci nemohl. Proto jest se ve jmno Pna Boha svho, nepoch/ybn/
F. 9v
Redemisti me Domine DEUS veritatis. T MARIA, mater gratiae, Mater misericordiae, Tu nos ab hoste protege et hora mortis suscipe. Co podobn t hrab Slavata oekvaje, zdali tak na nj stel, jest uinil a Pnu Bohu se tmi pedelmi slovy svmi pobon modlil. V tom jest ho hrab z Martinic nepomenul, pokud me, aby vstanouce spolu s nm z toho msta odeli a salvrovati se hledli. Ale on velice mdlej to dal za odpov: Akoliv rukami a nohami sice hejbati me, vak majce hlavu hrab potluenou a zrannou, e mu nejni mon ji pozdvihnouti a z toho msta se hnouti. Zatm pak mnoz protivnci jich radujce se, nkterm osobm, kter tak potkali, tyto slova mluvili: Ji ty dva mrtv tam le! Psi umrl nebudou vce kousati. Ale nezdailo se jim, tak jako t obecn chase, aby ti pni hned po jejich vli usmrceni byli, nbr oba dva i s tetm panem sekretem samou pedivnou pomoc Bo ivi zstali a potom z moci tch neptel svch do konce vysvobozeni byli.
F. 10v
moen jemu od jist (skrze zaduen) smrti prudkm svalenm a tak nejvce raprem a tulichem se potluenm v bocch a na stehnech drobet sob ublil a nemoha pro bolest sm od sebe a na tak pkrej vrch dobe jti, tehdy jest se jednomu vrnmu sluebnku svmu za ruku vsti dal. A kdy jest mezi jinmi tak ji tu v pkop od velebnho pana Jana Ctibora Kotvu z Freifeldu, prothonotarium apostolicum a hlavnho kostela Sv. Vta na Hrad praskm kanovnka (kter nedvno ped tm u tho hrabte z Martinic dkanem Smetanskm a celho kraje slnskho byl a potom probotem litomickm uinn, jemu se tak t hrab z Martinic, kdy na panstv svm Smeanskm bydlel, nkdy zpovdal) k sob na schvln jdoucho spatil, a hned jest obejmouce ho s nemalou radost takto nahlas promluvil: Ejhle milosrdn Pn Bh r mn tuto zpovdlnka odslati, vtejte a zdrvi bute, mj vinovan a velice milej pane Kotvo. Kterto vzhlede na nj slzavma oima, zase pkn podkoval a pi tom volnost svou k slub jeho [zakazoval, i sm ho tak tomu vrnmu sluebnkovi jeho]
F. 11v
v dotenm (!) dom, slove Pertejnskm, do zadn komory eledn veel a tu hned kleknouce poal se tmu panu preltovi Kotvovi zpovdati. e tak prv v tom mimo nadji (bezpochyby i z obzvltnho zen Boho) mnohctihodn Pater Martinus Santinus Soc. JESU ordinrn zpovdlnk jeho k nmu piel do t komory, jak ho hrab z Martinic spatil, ihned s pknou svou panu Kotvovi uinnou omluvou a s dobrm jeho spokojenm znova se tmu Patri Sant[ino] skrouen zpovdal a po pijat absoluti nkter modlitby vy//k//kave, na jedno prost eledn loe se poloil, ne tak proto, jakoby tak hrub neduiv jsouce niakho (!) odpoinut poteboval, jako radji a vce proto, kdyby kdo tak k nmu do komory piel, aby ho kad vidouce tak leeti za mnohem nemocnjho i k smrti nebezpenjho ml a drel, neli jest v skutku byl. Jako pak, kdy jsou k nmu rozdln potom osoby pod spsobem navtven jeho pily, tehdy jest se jim (zvlt tm, kter jest vce za kodliv pehe neli za upivn (!) ptely sv poznal, akoliv [jest sice] takovch nemnoho k sob poutti dal) tak hrub se
F. 12v
z vnuknut jeho Svatho, //pro// salvirovati, tak tu pedivn a zzran zachovalho zdravho ivota svho k dalm Pna Boha a choti jeho [crkve] svat katolick, t J. M. Csae [a] krle a pna svho i celho slavnho domu Rakouskho, vrnm a platnejm slubm tak nakonec resolviroval, aby hned toho jet dne z Prahy ven vyjel [a] tak furiae crudeli, nebolito vzteklosti a ukrutnosti neptel crkve svat zhy ustoupil. Vak v tom jest se sice dnmu (krom mlo nkterm dvrnjm ptelm a sluebnkm svm domcm) nesvil, ale v slun tejnosti dle jest sob nadepsanmu zemskmu barb//v//i Petrovi Thomasovi [!] netoliko bradu nzko osthati a runickm prachem smoenm oerniti, ale i tv drobet pokleti, k tomu t jaksi niemn a star aty, dave je sob od rozdlnch osob z eldky zadn v tm dom sem i tam po kusch koupiti, na sebe jest oblkl a pro penze jest poslal svrchu jmenovanho pana Kotvu s kli od schreibtische do domu svho, kter vyave 300 duktv jemu jest je
F. 10r
Jako pak poslal jest brzy Pn Bh tm dvoum pnm nkolik vrnch sluebnk jich, i nkte jin dob a poctiv lidi ku pomoci, ktekoliv a [!] ne bez velikho strachu
F. 11r
vsti pomhal. Jak jest pak doten
pinesl a odvedl. Mezitm pedpsan vrn sluebnci hrabt Slavaty, i nkte jin dob lidi nad pnem ltost majce, v tom pkop
pitom vak ustavin Pnu Bohu se k ochran du i tl svch pobonmi modlitbami svejmi horliv poroueli. Tak zase, kdy jsou o jich zptkem odtaen zvdli, z toho se nemlo potili a doten knn
a tovaryem (mimo to o [!] jsou sice sob po sluebncch svch vzkazovali) jet dle a vce nco mluvil a mile [se] rozehnval: vak vidve pi pnu nkter osoby nemleliv, kterm se on v tom dviti nesmj[ce], znti dti nechtl, musel jest z poteby (a nerad) pedce spn projti. A jak jest z t svtnice,
obleenho a na tvi poklenho, pna svho vlastnho nepoznave tam pustiti nechtl, a po dlouhm peovn, sotva jest se tmu barb//v//i na to, aby tak s nm jeho sluebnka a v barb//v//stv uedlnka tam vjti nechal, pknmi slovy namluviti a naprositi dal, e jest teprva tak pna svho neznmho do domu vpustil. A vejdouce tam oba, hned jest hrab z Martinic naped po zadnch velikch schodech
F. 13r
vidouce, e pnu sammu od sebe vstti a odtud jinam jti, ani po ebce do okna lzti (jako hrab z Martinic uinil) nikoliv mon nen, nemekali jsou pkn pna od zem vyzdvihnouti a tm pkopem okolo zjevn pedce skrze vej dotenou [zadn] brnu zmeckou nahoru pmo do dom knny z Lobkovic a do eledn svtnice (prv pi t komoe tak eledn, v kterej milej a vrnej tovary a ptel jeho hrab z Martinic jet leel) vnsti a tu jsou pana hrab mdlho na njak tam ustlan modraci poloili. Ten pak zemsk barb//v// Petr Thomaso//vi// [!] uznave toho velikou potebu bti, jest neprodlen tmu hrabti Slavatovi ilou krev pustil, nkter k posilnn [i] tranky dval pti a obzvlt tu na hlav jeho rnu obvazoval, i sice jak se mu za nejlep vidlo pna hojil a opatil. Kterto hrab Slavata drobet okave nepominul jest t vej dotknutmu panu kanovnku Kotvovi (neb o panu Paterovi Santinovi, e vedle svtnice v komoe u hrabte z Martinic jest, tehd nic nevdl) skrouen se zpovdati i na to pobon se Pnu Bohu modliti.
F. 14r
za tu jej moudrou a dobrotivou, prv mateskou ochranu velice hrub dkovali. A akoliv tak jsou tch obou hrabat ob pan manelky urozen pan, pan Lucia Otilia Slavatov, rozen z Hradce a na Hradci a pan Maria Eusebia z Martinic, rozen z ternbergku, po dovdn se toho pnv manelv svch hroznho pdu a velijakho pedce trvajcho velikho smrti jich nebezpeenstv, chtly jsou r//d//dy k nim hned na Hrad Prask pijti, [a povinn] tam je sob manelsky opatrovati. Ale ponvad se to jim nijak dobe treti nemohlo, ani od nich samch, pnv manelv jich obouch k tomu dnm spsobem povoliti [se] nechtlo, proto aby tudy od nich samch, v kterm mst zstvaj, hned tak brzy proneeno [a] vyjeveno nebylo, tehdy kad dobr a upmn lsky manelsk povdom lovk sm pi sob zdrav souditi me, jakou jsou pehrozn velikou alost ty ob pan v srdci jich tehd snely, kdy jsou proti dostiv vli sv ku pnm manelm svm nejmilejm v tom jich tkm a nebezpenm
F. 15r
na palac (!) domu tohoto piel, spative tu vn dva mnohoctihodn Patres Soc. JESU toti, Patrem Melchiorem Trevinnium a Patrem Martinum Santin[um], kdy jest prv mimo n el, nemohl se zdreti, aby je tak z prosta minouti ml, nbr z obzvltn sv k nim vdycky majc lsky jednoho z nich loktem ruky sv drobet uhodil a tm vzltnm [!] slovkem a Dio jest jim valeditiroval. Potom pak z tho domu hrab z Martinic, skzave dotenmu Petro Thomasovi [!], barb//v//i zemskmu drobet ped sebou jti, pedce jest asi dvadceti kroejv za nm ulic tou a tak vdy dle skrze cel Hrad Prask a vechny brny zmeck i rozdln ji pi nich vude osaeno varty (nebyvi nikdy od dnho poznn) astn a na Hradany proel. Tu rozmejlejce se, zdali by tak pedce beze veho pan manelkou svou se rozehnati dle jti i potom docela odejti ml, pilo mu na pam, neb na mysl, e jest Kristus Pn [a spasitel n], vstave z mrtvch, hned se nejblahoslavenj Pann Marii rodice Bo sv k obzvltnmu jejmu poten mile ukzal. A proto tak jest se na
F. 16r
nahoru a pod krovy bel a dotenho Petra barb//v//e pro pan manelku svou do jejho pokoje nebolito fraucimoru (nevdouce o tom, e doma nejn) poslal. A kdy jest od nho zprvu vzal, e pan Adam star ze ternbergku nejvy purgkrab prask, vlastn pan otec jej, jak jest o tom hanebnm hrabte z Martinic, zet a syna svho velice milho z okna vyhozen dokonale zvdl, hned jest pro tu pan manelku jeho, jakoto dceru svou hrub milou s vozem a komi, tak aby ku pnu spn pijela a pn j nesmrn zarmoucenou tm lpe u sebe titi mohl, naschvln odeslal a ona e hned ku panu otci svmu poslun jela a tam zstvala, tehdy jest se tho Petra Thomaso//i//ni dodal, aby on spn do domu tho nejvyho pana purgkrabho seel, tam pan hrabince z Martinic v tejnosti poeptal, e ji pan manel jej v dom svm dkuje Pnu Bohu, iv a zdrav jsouce, daje ji, aby chceli ivho [ho] vidti, neprodlen k nmu potichu pijela ! Co jest ihned rda uinila a jen sama druh pes Hradansk plac pospc k nmu jest dom jen upmo pod krovy pila.
F. 13v
V tom pak jest nenadle jedna siln troppa osob z vych stavv nekatolickch pod oboj spolu [s] sluebnky a eldkou jich, ve na konch, ped t knny z Lobkovic dm s nemalm hurtem pijely na konch, z nichto Hendrich Mates z Turnu a jin pedn toho pozdvien a skutku ohavnho pvodov hned jsou upmo nahoru do knnho pokoje beli a tu knn z strany tch obouch hrabat velmi tuze domlouvali, ptajce se na n, kde by se zdrovali a pi tom dajce, ponvad nepochybuj, e kdekoliv v dom jejm ukryti jsou, proto aby jim hned vydni byli. Kterto dobr knna umla jest srdnatou a rozumnou odpovd svou [je] pkn z tho domu svho odbti, a hned zptkem zase vypraviti. Kdy jsou pak hrab Slavata a hrab z Martinic o pchodu t troppi k domu a [k] vyhledvn k smrti osob jich zvdli, jak sou se slun toho nemlo ulekli, EDICE HISTORICKCH PRAMEN 395
F. 14v
spsobu postavenm nijak pijti nesmly a je uhldati nemohly. Proto vak pedce nepominuly jsou, jak nejlpe mohly, jim tejn s vrnm svm na n manelskm spomnnm a vzkazovnm velijak posilnn a lkastv odslati, kterho jsou vak t pni manel jich, jsouce bez toho sice od Pna Boha mnohem vce posilnni, namle uvali. Nbr hrab z Martinic dle sv uinn Resoluti pkn se s dobrodinc svou, knnou z Lobkovic rozehnave, ve jmno Bo okolo sedm hodiny nmeck k veern, jet v ble-svtlm dni, vyel jest tak kared pevleen z t eledn komory a vejdouce do setnice, v n jest hrab Slavata zrann a tce nemocn leel, a by hned tu byl hrub rd s pnem, jakoto svm dvnm dvrnm a nejmilejm pnem ujcem, vagkrem, bratrem
F. 15v
tom ustanovil a pes hradansk plac upmo k domu svmu el: vak do nho pednmi vraty vjti nechtl, ne pedce vedle nho tou malou ulikou okolo jdouce, z n potom zadnmi vraty do tho domu svho vjti chtce, nad dotenho ped sebou jdoucho barb//v//e Petra Thomasoni jest zvolal a jemu ten oumysl svj vyjevce ekl, e se k pan manelky sv jen meliko zastaviti a j zzrak Bo na sob, e pedivn iv a zdrav zstv, ukzati chce, proto aby na vrata zatloukl. Kdy jest pak nkolikrte na n tloukl, po dosti dlouh chvli pijdouce vrtnej jen mlo drobet vrata otevel a Petra barb//v//e sob znmho do domu [bez odporu] jest vpustil, ale za nm hrab z Martinic tak kared
F. 16v
Tu pak jsou se, akoliv krtce vak hrub mile spolu vtali a hrab z Martinic ukzave pan manelce sv tu od prostelen na lev ruce sv nekodnou rnu a na znamen, e i sice na celm tle svm dosti zdrav i jet erstv na nohch jest, schvln ped n skkajc ti capreoli vysok udlal, tak brzy zase jsou se, akoliv pehoce, vak pedtrpliv (oba se hned ve vem sam vli Bo docela oddave) spolu rozehnali. A tak t hrab z Martinic ani dtem svm vlastnm se neukzave, vak je (kterch tehd osm ivch bylo) doten manelce sv, jakoto jich [vech]
vlastn pan matei in meliori forma poruive, ve jmno Bo z domu svho pedce tou zadn ulic, dle mimo klter kapucnsk a potom strahovsk a dosti daleko na Blou horu s vej psanm Petrem barb//v// em pky, bez obzvltn bolesti neb tkosti doel a naleze tam dva kon toliko s malm prostm a starm ji spotebovanm korem, slove koles, od svrchu dotenho pana Jana Ctibora Kotvy sob zapuen (ponvad jest svch vlastnch kon a vozu, proto aby skrze
vecka msta Prask bez poznn a zajet osoby sv bezpen neprojel. Proto mysl svou k Mnichovu do Bavor obrtil, a i proto tam (vak ne obyejnou cestou) jeti docela se resolviroval, e jest nkdy pan otec jeho dobr a pamtihodn, pan Jaroslav Boita z Martinic, J. M. Csae radda a komornk, hned z mld v slub J. M. vzcn pamti Albrechta knete Bavorskho (nynjho Jeho M. knete Maximilina pana dda)
toti v svtek slavnho na Nebe vstoupen Krista Pna 24. maji, teprva k verou do kltera Plaskho du jeho cistercienskho pijel. Vak dnmu se tam krom sammu opatu tho kltera,
F. 18r
velebnmu knzi Jimu Vasmuciusovi (kter a dosava iv zstv) znti nedal. Kterto pan opat jeho vhldn k sob pijal a [jest] pivtal, i hned bez mnohho hluku do jednoho istho pokoje tie uvedl, a jemu i sluebnkm jeho jsti a pti i klisnm obroku poruiti dal.
F. 17v
nejprve za edlknoba a potom za komornka byl, s tou nepochybnou nadj, e od tho J. M. knete MAXImiliana (ji kurta) t od J.M. knete Vilma pana otce a J. M. knete Albrechta, vlastnho pana bratra jeho Milosti rd vidn a pod dobrotivou Jich Milost ochranu v tom pokojnm katolickm mst Mnichov bezpen se za nkter as, a do milostiv J. M. C. vle pozdreti moci bude. Kdy pak ji od Prahy pes ti mle do jedn vsi sv Tuchlovice een pijel, tu jest hned rychle ty dva kon z koru vyphnouti a je s podkovnm panu Kotvovi zase odeslati, jin pak dobr tyi klisny ze dvoru svho vzti a do toho starho koru zaphnouti dal: a tak tm spnji jedouce, astn jest na druh den,
F. 17r
n poznn nebyl, uvati bezpen nesml) vsedl jest na ten korek a vzal na nj s sebou tho Petra Thomasoni barb//v//e a jednoho sluebnka svho erstvho, pky pi tom koru bcho. Cestu pak svou, a by nejradji byl do Vdn upmo J. M. Csai, krli a pnu svmu nejmilostivjmu vzal, vak ponvad se jest slun obval, e ti pozdvien neptel, jak se o odjezdu jeho dov, hned nejvce na tu vdeskou cestu hdati [a za nm rychle na konch polce, tudy jej vudy piln hledati] budou, tak aby ho dostati, zajti, zptkem zase do Prahy pivsti, a tu dle sv po smrti jeho nejv dychtc v//l//ly ukrutn dobti mohli, anby snad [ani] skrze
Seznam dosud zjitnch rukopis

ESK ZNN Brno, Moravsk zemsk archiv Fond G 12 Cerroniho sbrka, inv. . 468, sign. Cerr II 352, 2. kniha (7.10. dl), po r. 1639 (provenience: Tom Peina z echorodu) Chye, zmek, knihovna Laanskch z Bukov sign. R 11, 6 svazk, 1693 (opis Hanse Altmanna ze Zmost) Jindichv Hradec, Sttn oblastn archiv Tebo, oddlen Rodinn archiv Slavat, inv. . 8496, 13 svazk: 1. svazek (8 dl), 2. svazek (dl 12, 13, 14 ze tet knihy, st 15. a 16. dlu z knihy tvrt), 3. svazek (dly 11 a 14), 4. 9. svazek, chybjc 10. kniha nahrazena r. 1888 opisem (dly 4042, 49), 11. svazek (dly 43 a 44), 12. svazek (dly 44 a 45), 13. svazek (dly 13 a 14), XVII + 1888; Rodinn archiv Slavat, inv. . 97, vpisy z 1. a 2. knihy, XVII (provenience: Tom Peina z echorodu); Rodinn archiv Slavat, dodatky bez inv. ., dl 33 (nadpis Titulov dvouch z okna vyhozench pnv, krlovskch mstodrcch) Kivoklt, sttn hrad, Frstenbersk knihovna sign. I b 7, vpisy z 1. a 2. knihy (mj. dl 1, 7, 8, 9, 10), XVIIex (provenience: Vclav Felix Leopold merovsk z Lidkovic); sign. I b 8, vpisy z 1. a 2. knihy (mj. dl 1, 8, 9, 10), XVIIex; sign. I b 16, 8 svazk, 1.8. kniha (dl 135), XVII (provenience: Bedich Dollenstein); sign. II b 6, vpisy z 1., 2. a 3. knihy (mj. dl 1, 7, 1114) XVIII (provenience: valdtejnsk knihovna duchcovsk) Litomice, Sttn oblastn archiv Biskupsk knihovna Emanuela z Valdtejna: sign. BIF 92/18, 8 svazk, XVII.; sign. BIF 91, st 1. knihy (?), XVIIex Olomouc, Vdeck knihovna sign. III 81, 2. kniha, 1783 Praha, Knihovna Akademie vd R sign. 1 TC 2, 4 svazky, XVII Praha, Knihovna Nrodnho muzea sign. I C 1, 8 svazk, 1.8. kniha, XVII (provenience: Prof. Mikan); sign. II B 5, 2 svazky, 1.2. kniha, XVII (provenience: Bedich Dollenstein); sign. III B 4, 8 svazk, 1.3., 8.10. kniha, XVII (provenience: Tom Peina z echorodu); sign. III C 17, 2 svazky, 1.2. kniha, XVII (provenience: Jan ryt z Neuberka); sign. III C 28, XVII (provenience: Judr. Eduard Langer, Broumov); sign. III C 29, XVII (provenience: biskupsk semin v Hradci Krlov); sign. IV B 3, 1.2. kniha, XVII (provenience: Josef Novovesk); sign. V A 19, 1.2. kniha, XVII; sign. V C 7, 1.2. kniha, XVII (provenience: H. Sobslav Pinkas); Praha, Nrodn knihovna esk republiky sign. XVII.B.12, st 1. knihy a 2. kniha, 40. lta XVII; sign. XVII.B.26, st 1. knihy a 2. kniha, XVII / XVIII; sign. XVII.D.29, st 1. knihy a 2. kniha, XVIII (provenience: knihovna kltera v Plasch); Knihovna Kinskch, sign. F.VI.128 a F.VI.129, 1.2. kniha, XVII; Prask lobkovick knihovna, sign. XXIII.C.48 /12, 2 svazky, 1.3., 8.10. kniha, ped 1796 (provenience: Tom Antonn Putzlacher); Knihovna kltera v Tepl, sign. Tepl A 22, 7 svazk, 1.2., 4.8. kniha, XVII Praha, Sttn oblastn archiv Rodinn archiv Valdtejn, inv. . 242253, 9.10. kniha, XVII; VS Smeno, inv. . 122129, 3.9. kniha, XVII Praha, Strahovsk knihovna sign. DH I 24, st 4. knihy (17. dl), 1666 1983 (provenience: Bohuslav Balbn) NMECK ZNN Jindichv Hradec, Sttn oblastn archiv Tebo, oddlen Rodinn archiv Slavat, dodatky bez inv. ., 2 svazky, 2. kniha, st 7. a 8. knihy, XVII Hradec Krlov, Muzeum vchodnch ech sign. MS 96 a sign. MS 97, 2 svazky, XVIIIin Praha, Nrodn knihovna esk republiky sign. XVI.C.12, 1. (dl 16) a 2. kniha (dl 710), XVIImed ; Prask lobkovick knihovna, sign. XXIII.C.31/18, 8 svazk, 1.8. kniha, XVIImed + XVIIIex (provenience: Tom Antonn Putzlacher) LATINSK ZNN Litomice, Sttn oblastn archiv Cistercici Osek, inv. . 2793, st 1. knihy, XVIIex / XVIIIin Praha, Knihovna Nrodnho muzea sign. VI G 5, st 1. knihy, XVII / XVIII Vde, sterreichische Nationalbibliothek Cod. 14207, 1. a 2. kniha, XVIII Cod. 14214*, latinsk vpisy s eskmi citty, 1659 (provenience: kolej SJ v Jindichov Hradci)
398 BIBLIOGRAFIE
Vbrov bibliograe
399 BIBLIOGRAFIE
Prameny
ARCHIV HLAVNHO MSTA PRAHY Sbrka rukopis, Kniha manskch prv 2, Nov Msto prask, 16571684, sign. 560. Sbrka rukopis, Kniha rukojemstv a obnov, Nov Msto prask, 16361678, sign. 97. Sbrka rukopis, Liber conventionum I, Star Msto prask, 16611769, sign. 4596. Sbrka rukopis, Liber inventariorum 16871702, sign. 1179. Sbrka rukopis, Liber obligationum caeruleus 5, 16911696 /1709/, sign. 3601. Sbrka rukopis, Manuale dictorum 1638 1641, sign. 1169. ARCHIV NRODN GALERIE VPRAZE Fond J. Q. Jahn, Jan Jakub Quirin Jahn, Umleckohistorick popis Prahy, Mal Strany a Hradan, s. d. [mezi 1767/691773], pr. . AA 1222/38. ARCHIVIO STORICO DEL VICARIATO DI ROMA SantAndrea delle Fratte, sign. s. a., n. 38, 1634 S. Lorenzo in Lucina, 1634, sign. s. a., n. 134, f. 28. S. Maria del Popolo, sign. s. a., n. 65, 16331636. S. Maria del Popolo, sign. s. a., n. 65, 1635. BOLOGNA, PINACOTECA COMUNALE DELLARCHIGINNASIO Marcello Oresti, Notizie deprofessori del disegno, cio pittori, scultori, rkp., sign. B 123B 135/2. MUZEUM MLADOBOLESLAVSKA Archiv Matoue Konenho, sign. A 3254 / Praha O1607, f. 3r. PRAHA, NRODN ARCHIV Fond Archiv zruench klter, Annales Monasterii S. Wenceslai Eremit. Discal. S. P. Augustini ab Anno 1623 usque ad Annum 1659, inv. . 2450, rkp. 9. Fond Archiv zruench klter, Liber primus Annalium Nostri ExcalceatoAugustiniani Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, [] A Fratre Severino a Sancta Anna Ordinis Eremit. Fratrum Discal. Sancti P. N. Augustini Sacerdote Professo, sepsno kolem 1749), inv. . 2451, rkp. 10 (dve 3480 a). Fond Archiv zruench klter, Liber secundus seu Continuatio Annalium Excalceato-Augustiniani Nostri Asceterii Sub Patrocinio Sancti Wenceslai Martyris, inv. . 2452, rkp. 11 (dve 3480 b). PRAHA, NRODN KNIHOVNA R Annuae litterae provinciae Boemiae Societatis Jesu 16711674, sign. XXIII C 105/8. PRAHA, STRAHOVSK KNIHOVNA KRLOVSK KANONIE PREMONSTRT Sbrka rukopis, Jan Jakub Quirin Jahn, Aneckdoten zur Lebensgeschichte berhmter Mahler und Beurtheilung ihrer Werke, konec 18. stolet, sign. DA II 7. STTN OBLASTN ARCHIV TEBO Oddlen Jindichv Hradec, Rodinn archiv Slavatov, inv. . 109, sign. III A 1, kart. 13. Oddlen Jindichv Hradec, Rodinn archiv Slavatov, inv. . 8497.
Literatura a edice pramen

CRISTINA ACIDINI LUCINAT Tadeo e Federico Zuccari: fratelli pittori del Cinquecento, Milan 1998. MAREK ADAMSKIPIOTR UKASZEWICZFRANZ WAGNER (edd.) Michael Willmann (16301706), katalog, Salzburg 1994 (= Schriften des Salzburger Barockmuseums, sv. 19). SIGMUND GRAFADELMANN DOROTHEA DIEMER (edd.) Neue Beitrge zu Adriaen de Vries. Vortrge des Adriaen de Vries Symposiums vom 16. bis 18. April 2008 in Stadthagen und Bckeburg, Bielefeld 2008. BERNARD AIKEMA (ed.) Lucas Cranach: laltro Rinascimento: Il pictor doctus del Cinquecento tedesco, amico di Luther a Roma (kat. vst.), Roma 2010. GIOVANNI BATTISTA ALBERTI Discorso dellorigine delle accademie publiche, e private, e sopra limpresa de gli Affidati di Pavia, Genova 1639. LEON BATTISTA ALBERTI Das Standbild. Die Malkunst. Grundlagen der Malerei = De statua. De pictura. Elementa picturae, edd. Oskar Btschmann Christoph Schublin, Darmstadt 2000. LEON BATTISTA ALBERTI On Painting, ed. John R. Spencer, New Haven London 1966. LEON BATTISTA ALBERTI On Painting, ed. Martin Kemp, London 1991. SIBYLLE APPUHN-RADTKE Das Thesenblatt im Hochbarock: Studien zu einer graphischen Gattung am Beispiel der Werke Bartholomus Kilians, Weienhorn 1988. SIBYLLE APPUHN-RADTKE Visuelle Medien im Dienst der Gesellschaft Jesu. Johann Christoph Storer (16201671) als Maler der Katholischen Reform, Regensburg 2000. DANIEL ARASSE Le dtail: pour une histoire rapproche de la peinture, Paris 1992 (rev. 2008). MARIANO ARMELLINI Le chiese di Roma dal secolo IV al XIX, Roma 1891. ALOIS BACKERKARL SOMMERVOGEL Bibliothque de la Compagnie de Jsus 7, Bruxelles Paris 1896. GAUVIN ALEXANDER BAILEYPAMELA M.JONES (edd.) Hope and Healing. Painting in Italy in a Time of Plague (15001800), Chicago 2005. BARBORA BALOV (ed.) Generationen Interpretationen Konfrontationen, Bratislava 2007. BOHUSLAV BALBN Diva Montis Sancti: seu Origines & Miracula Magnae Dei Hominumque Matris Mariae, Quae In Sancto Monte Regni Bohemiae, ad Argentifodinas Przibramenses [] in Statua sua mirabili, aditur, & colitur [], Pragae 1665. BOHUSLAV BALBN Pepodiwn Matka Swato Horsk Marya, W Zzracch a Milostech swch na Hoe Swat nad Mstem Pjbrami Hor Stjbrnch den po dni wjc a wjc se stkwgjc [], Litomyl 1666. BOHUSLAV BALBN Rukov humanitnch discipln = Verisimilia humaniorum disciplinarum, ed. Olga Spevak, Praha 2006. BOHUSLAUS BALBINUS Miscellanea Historica Bohemiae, Decadis I. Liber V., Pragae 1683. RUTH BALJHR Johann von Spillenberger, 16281677: ein Maler des Barock, Weienhorn 2003. PAOLA BAROCCHI (ed.) Trattati darte del Cinquecento I, Bari 1960. PAOLA BAROCCHI (ed.) Trattati darte del cinquecento: Fra manierismo e controriforma II, Gilio Paleotti Aldovrandi, Bari 1961. LILIANA BARROERO Il se rendit en Italie. Artisti stranieri a Roma nel Seicento, in: Roma moderna e contemporanea I, 1993, s. 1334. MILENA BARTLOV (ed.) Djiny umn v esk spolenosti: otzky, problmy, vzvy. Pspvky pednesen na Prvnm sjezdu eskch historik umn, Praha 2004. MILENA BARTLOV Nae, nrodn umn. Studie z djepisu umn, Brno 2009. FRANTIEK MICHLEK BARTO Soupis rukopis Nrodnho musea v Praze, Praha 1926. MARKTA BATOVTEREZIE CVACHOV Loreta. Prvodce poutnm mstem, Praha 2001. SALVATORE BATTAGLIA Grande dizionario della lingua italiana XIX, Torino 1998. RENA BAKOV (ed.) Umleck pamtky Prahy. Nov Msto, Vyehrad, Vinohrady (Praha 1), Praha 1998. FRANS BAUDOUIN Rubens in Context: Selected Studies, Antwerpen 2005. FRANS BAUDOUIN Rubens pictor doctus, zijn bibliothek en zijn lectuur, in: Prosper Arents (ed.), De Bibliotheek van Pieter Pauwel Rubens: een reconstructie, Antwerpen 2001, s. 4787. BETTINA BAUMGRTEL Die Ohnmacht der Frauen: sublimer Affekt in der Historienmalerei des 18. Jahrhunderts, Kritische Berichte 18, 1990, . 1, s. 520. REINHOLD BAUMSTARK (ed.) Rom in Bayern. Kunst und Spiritualitt der ersten Jesuiten (kat. vst.), Mnchen 1997. MICHAEL BAXANDALL Giotto and the Orators: Humanist Observers of painting in Italy and the discovery of pictorial composition 13501450, Oxford 1971. NICASIUS BAXIUS Sanctus Thomas a Villanova, Cognomento Eleemosynarius, ArchiEpiscopus Ecclesiastes Imp. Caroli V. a Sanctissimo Papa Nostro Alexandro VII. Anno M.DC.LVIII. in Festo Omnium Sanctorum Fastis eorundem adscriptus, Monachii 1659. JULIAN BELL Five Hundred Self-Portraits, London 2000. GIOVANNI PIETRO BELLORI Le vite de pittori, scultori e architetti moderni, Roma 1672. GIOVANNI PIETRO BELLORI Le vite de pittori, scultori e architetti moderni, ed. Evelina Borea, Torino 1976. HANS BELTING Bild und Kult. Eine Geschichte des Bilder vor dem Zeitalter der Kunst, Mnchen 19912.
401 BIBLIOGRAFIE
DANIELE BENATIANTONIO PAOLUCCI (edd.) Guido Cagnacci: protagonista del Seicento tra Caravaggio e Reni (kat. vst.), Milano 2008. ALENA BERGEROVVLASTIMIL BERGER Pspvek k svatovclavsk tematice v dle Karla krty. Rentgenologick przkum, Umn XXXVIII, 1990, s. 228230. PAVEL BERGNERJAN HERAIN Karel krta (16101674). Pspvek k ocenn jeho dla, asopis Spolenosti ptel staroitnost eskch XVIII, 1910, s. 4151. ANTONINO BERTOLOTTI Artisti belgi ed olandesi a Roma nei secoli XVI e XVII. Notize e documenti raccolti negli achivi romani, Firenze 1880. ANDRZEJ BETLEJJZEF SKRABSKI(edd.) Fides ars scientia. Studia dedykowane pamici Ksidza Kanonika Augustyna Mednisa, Tarnw 2008. JAN BIAOSTOCKI Books of Wisdom and Books of Vanity, in: In Memoriam J. G. van Gelder 19131980, Utrecht 1982, s. 3767. JAN BIAOSTOCKI Lantico: regola della natura nel Seicento, in: Il Classicismo. Medioevo. Rinascimento. Barocco, Atti del Colloquio Cesare Gnudi, Bologna 1993, s. 259265. JAN BIAOSTOCKI The Doctus Artifex and the Library of the Artist in the XVIth and XVIIth Centuries, in: De arte et libris: Festschrift Erasmus 19341984, Amsterdam 1984, s. 1122. JAN BIAOSTOCKI The Message of Images: Studies in the History of Art, Wien 1988. ILARIA BIANCCHI La politica dlle immagini nellet della Controriforma: Gabrielle Paleotti teorico e committente (disertan prce), Bologna 2008. CORNELIS DE BIE Het gulden Cabinet vande edel vry schilder const, inhoudende den lof vande vermarste schilders, architecte, beldthowers ende plaetsnyders van dese eeuw, TAntwerpen: Ian Meyssens 1661 (reprint Soest 1971). ROLF BIEDERMANN Die Zeichnungen des Johann Heinrich Schnfeld, in: Jahrbuch der Staatlichen Kunstsammlungen in Baden-Wrtemberg, Band 8, 1971, s. 119194. TOM VCLAV BLEK Djiny konskac v echch po r. 1618 I, II, Praha 1882, 1883. VOJTCH BIRNBAUM Pvodn prel kostela P. Marie Vtzn na Mal Stran, Pamtky archeologick 34, 19241925, s. 219221.
VOJTCH BIRNBAUMANTONN MATJEKJOSEF SCHRNIL ZDENK WIRTH eskoslovensk umn, Praha 1926. OLDICH JAKUB BLAEK AKOL. Barok v echch. Vbr architektury, plastiky, malby a umleckch emesel, Praha 1973. OLDICH JAKUB BLAEK Italsk podnty a ohlasy v barokovm sochastv ech, Umn XXVIII, 1980, s. 493503. OLDICH JAKUB BLAEK Jan Ji Bendl, prask socha asnho baroka, Pamtky archeologick 40, 1937, s. 5591. OLDICH JAKUB BLAEK Jan Ji Bendl. Ti sta let od smrti zakladatele esk barokov plastiky, Umn XXX, 1982, s. 97115. OLDICH JAKUB BLAEK Jan Ji Bendl. Vbr ezeb praskho sochae ranho baroku (kat. vst.), Praha 1982. OLDICH JAKUB BLAEK Rokoko a konec baroku v echch, Praha 1948. OLDICH JAKUB BLAEK Sochastv baroku v echch. Plastika 17. a 18. vku, Praha 1958. OLDICH JAKUB BLAEK Umn baroku v echch, Praha 1971. OLDICH JAKUB BLAEK VCLAV HUSA Materilie k djinm baroknho vtvarnictv v echch I, Roenka Kruhu pro pstovn djin umn za rok 1935, Praha 1936, s. 5981. OLDICH JAKUB BLAEK VCLAV HUSA Materilie k djinm baroknho vtvarnictv v echch II, Roenka Kruhu pro pstovn djin umn za rok 1936, Praha 1937, s. 526. OLDICH JAKUB BLAEK PAVEL PREISSDAGMAR HEJDOV Kunst des Barock in Bhmen. Skulptur Malerei Kunsthandwerk Bhnenbild (kat. vst.), Essen Recklinghausen 1977. ANTHONY BLUNT Artistic Theory in Italy 14501600, Oxford 1994 (1. vyd. 1962). HENNING BOCKTHOMAS W.GAEHTGENS (edd.) Hollndische Genremalerei im 17. Jahrhundert: Symposium Berlin 1984, Berlin 1987 (Jahrbuch Preussischer Kulturbesitz/ Sonderband 4). DIDIER BODART Les peintres des Pays-Bas mridionaux et de la principaut de Lige Rome au XVIIme sicle, Bruxelles Roma 1970. OLIVIER BONFAIT (ed.) Roma 1630. Il trionfo del pennello (kat. vst.), Milano 1994. OLIVIER BONFAIT ET AL. (edd.) Poussin et Rome, Paris 1996. RGINE BONNEFOIT Johann Wilhelm Baur (16071642).
Ein Werbereiter der barocken Kunst in Deutschland, Tbingen Berlin 1997. RICHARD BSEL Jesuitenarchitektur in Italien 15401772, Teil I. Die Baudenkmler der Rmischen und Neapolitanischen Ordensprovinz, Wien 1986. RICHARD BSELHERBERT KARNER Jesuitenarchitektur in Italien (15401773), Teil II., Die Baudenkmler der mailandischen Ordensprovinz, Wien 2007. FRANCESCA BOTTACIN Tiberio Tinelli, Pittore e Cavaliere (15871639), Mariano del Friuli 2004. FRANCESCA BOTTACIN Tra Pittura e Poesia. Tiberio Tinelli e lAccademia degli Incogniti, Studi veneziani NS XLI, 2001, s. 247258. GIOVANNI BOTTAR Raccolta di lettere sulla pittura, scultura ed architettura, S. Ticozzi (ed.), Milano, 1822. JACQUES BOUSQUET Recherches sur le sjour des peintres franais a Rome au XVIIe sicle, Montpellier 1980. WOLFGANG BRASSAT Das Historienbild im Zeitalter der Eloquenz. Von Raffael bis Le Brun, Berlin 2003 (Studien aus dem Warburg-Haus 6). ANNA MARIA BRIZIOMARCO ROSCI I quadroni di San Carlo del Duomo di Milano: La Veneranda Fabbrica del Duomo di Milano nella ricorrenza del quarto centenario dellingresso in Milano dellArcivescovo Carlo Borromeo, Cardinale di Santa Prassede, Milano 1965. TON J.BROOS Tussen zwart en ultramarijn. De levens van schilders beschreven door Jacob Campo Weyerman (16771747), Amsterdam 1990. CELESTE BRUSATI Artice and Illusion. The Art and Writing of Samuel van Hoogstraten, Chicago London 1995. CORNELIS DE BRUYN Reizen van Cornelis de Bruyn door de vermaardste delen van Klein Azi, Delft 1698. LUDK BEZINAJANA KONVIN JAN ZDICHYNEC (edd.) Ve znamen zem Koruny esk. Sbornk k edestm narozeninm prof. PhDr. Lenky Bobkov, CSc., Praha 2006. BEKET BUKOVINSKLUBOMR KONEN (edd.) Mnchen Prag um 1600, Praha 2009 (Studia Rudolphina 9, Sonderheft). BEKET BUKOVINSKLUBOMR SLAVEK (edd.) Pictura verba cupit. Sbornk pspvk pro Lubomra Konenho, Praha 2006. JOHN BURY El Grecos Books, The Burlington Magazine CIXXX, 1987, s. 388391. BRUNO BUSHART Deutsche Malerei des 17. und 18. Jahrhunderts, Knigstein im Taunus 1967.
KLAUS BUSSMANNHEINZ SCHILLING (edd.) 1648. Krieg und Frieden in Europa (kat. vst.), Bd. 2: Kunst und Kultur, Mnchen 1998. KLAUS BUSSMANNHEINZ SCHILLING (edd.) War and Peace in Europe. Exhibition Catalogue; Essay Volume II. Art and Culture (kat. vst.), Mnster 1998. VCLAV BEKJOSEF HRDLIKAPAVEL KRL ZDENK VYBRAL Vk urozench. lechta v eskch zemch na prahu novovku, Praha Litomyl 2002. VCLAV BEKPAVEL KRL (edd.) Pam urozenosti, Praha 2007. IAN CAMPBEL (ed.) The Paper Museum of Cassiano dal Pozzo, Ancient Roman Topography and Architecture I, London 2004. DAVID CAST The Calumny of Apelles: A Study in Humanist Tradition, New Haven London 1981. GIOVANNI BATTISTA DECAVALIERI Antiquarum statuarum Urbis Romae primus et secundus liber, s. l., s. d. [Roma post 1570/ante 1584]. CENNINO CENNINI Trattato della pittura. The Craftmans Handbook. The italian Il Libro Dell Arte, translated by Daniel V. Thompson Jr., New York 1960. ANTHONY COLANTUONO Guido Renis Abduction of Helen. The Politics and Rhetoric of painting in seventeenthcentury Europe, Cambridge University Press 1997. GREGORIO COMANINI Il Figino, Mantova 1591. Conmemoracin del 450 aniversario de la muerte de Santo Toms de Villanueva, Valencia 2008. ELIZABETH CROPPER Bound theory and blind practice: Pietro Testas notes on painting and the Liceo della pittura, Journal of the Warburg and Courtauld Institutes 34, 1971, s. 262296. ELIZABETH CROPPER Ideal of painting: Pietro Testas Dsseldorf notebook, Princeton 1984. ELIZABETH CROPPPER Vincenzo Giustinianis Galleria. The Pygmalion Effect, in: Cassiano dal Pozzos Paper Museum, vol. I, Ivrea 1992, s. 101126. ELIZABETH CROPPER Virtues wintry reward: Pietro Testas etchings of the Seasons, Journal of the Warburg and Courtauld Institutes 37, 1974, s. 249279. ELIZABETH CROPPERCHARLES DEMPSEY Nicolas Poussin: Friendship and the Love of Painting, Princeton 1995. JI AREK Z djin staromstskch dom, Prask sbornk historick 19, Praha 1986, s. 534.
402 BIBLIOGRAFIE
JAROSLAV ECHURAZDENK HOJDAMARTINA NOVOZMSK Njemnci na Starm Mst praskm roku 1608. Rekonstruovan edice shoelho rkp. 324 z Archivu hl. m. Prahy podle opisu uloenho v Archivu Nrodnho muzea, Praha 1997 (Documenta pragensia, monographia, vol. 3). KAREL ERNJI M.HAVLK Jezuit a mor, Praha 2008 (Kninice Djin a souasnosti XXXIV). VCLAV ERN A do pedsn nebes. trnct studi o baroku naem i cizm, Praha 1996. PETR ORNEJ Vliv poblohorskch konskac na skladbu feudln tdy, in: Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica I. Studia historica 14, 1976, s. 178189. IVANA ORNEJOVJI KAE JI MIKULECVT VLNAS Velk djiny zem Koruny esk VIII. 16181683, Praha Litomyl 2008. THOMAS DACOSTA KAUFMANN Court, Cloister & City. The Art and Culture of Central Europe 14501800, London 1995. THOMAS DACOSTA KAUFMANN The School of Prague. Painting at the Court of Rudolf II., Chicago London 1988. FRANZ DAMBECKJOSEF KROTTENTHALER Pfarr- und Wallfahrtskirche Neukirchen zum Hl. Blut, Mnchen Zrich 1964, s. 12 (Kleine Kunstfhrer, sv. 728). SILVIA DANESI SQUARZINA (ed.) Caravaggio e i Giustiniani. Toccar con mano una collezione del Seicento (kat. vst.), Milano 2001. SILVIA DANESI SQUARZINA The collections of Cardinal Benedetto Giustiniani. Part I: Documents for the History of Collecting, The Burlington Magazine CXXXIX, 1136, 1997, s. 766791. SILVIA DANESI SQUARZINA The collections of Cardinal Benedetto Giustiniani. Part II, The Burlington Magazine CXL, 1139, 1998, s. 102118. SILVIA DANESI SQUARZINA (ed.) La collezione Giustiniani: inventari, Torino 2003. LADISLAV DANIEL (ed.) Bentan. Malstv 17. a 18. stolet z eskch a moravskch sbrek (kat. vst.), Praha 1996. LADISLAV DANIELJI PELNPIOTR SALWAOLGA PILAROV (edd.) Italsk renesance a baroko ve stedn Evrop. Pspvky z mezinrodn konference, Olomouc 17.18. jna 2003 / Renesans i barok woski w Europie rodkowej. Materiay midzynarodowej konferencji, Oomuniec 1718 padziernika 2003, Olomouc 2005. VINCENZO DANTI Il primo libro del trattato delle perfette proporzioni, Firenze 1567.
Djiny eskho vtvarnho umn II/1. Od potk renesance do zvru baroka, Praha 1989. VLADIMR DENKSTEIN Vclav Hollar: Kresby, Praha 1977. JEAN BAPTISTE DESCAMPS La vie des peintres amands, allemands et hollandois, avec des portraits gravs en tailledouce, une indication de leurs principaux ouvrages, et des rections sur leurs diffrentes manieres, Paris 17531764. HANS DICKEL Deutsche Zeichenbcher des Barock. Eine Studie zur Geschichte der Knstlerausbildung, Hildesheim Zrich New York 1987 (Studien zur Kunstgeschichte XLVIII). DOROTHEA DIEMER (REC.) Adriaen de Vries: Neue Forschungen und eine bedeutende Ausstellung, Kunstchronik 52, 1999, s. 242259. DOROTHEA DIEMERHANS REICHLE Ein Modello fr die Augsburger Zeughausgruppe und Werkstattfragen, Mnchner Jahrbuch der bildenden Kunst, Dritte Folge, Bd. LVII, 2006, s. 3156. JAN DIVI Prask Loreta, Praha 1972. JOHANN GOTTFRIED DLABAC Allgemeines historisches Knstlerlexikon fr Bhmen und zum Theil auch fr Mhren I III, Prag 1815. SYLVA DOBALOV Paijov cyklus Karla krty: Mezi vtvarnou tradic a jezuitskou spiritualitou, Praha 2004. SYLVA DOBALOV Poznmka k obrazu Karla krty z kostela sv. Vavince v Povce, Obasnk mlnick, 2005, kvten, s. 1618. JOSEF DOBI, VILM SLAVATA asopis historick, 1881, s. 267309; 2, 1882, s. 3456. JOSEF DOBROVSK (ed.) Bhmische Litteratur auf das Jahr 1779, Prag 1779. LUDOVICO DOLCE Dialogo della pittura, Venezia 1557. WILLY DROST Barockmalerei in den germanischen Lndern, Wildpark Potsdam 1926 (A. E. Brinkmann /ed./, Handbuch der Kunstwissenschaft). ALPHONSE DUFRESNOY De arte Graphica, Roger de Piles (ed.), Paris 1668. AMALIE DURAS Die Architektenfamilie Lurago, Prag 1933. MAX DVOK Briefe Kaiser Leopold I. an Wenzel Euseb Herzog in Schlesien, Archiv der sterreichischen Geschichte 80, 1893, s. 459514. MAX DVOK Geschichte des Raudnitzer Schlossbaues 16521684, Roudnice nad Labem 1873.
JI DVORSK (ed.) Die Kunst am Hofe Rudolfs II., Hanau 1988. JANINA DZIK Franciszek Lekszycki, malarz religijny baroku, Kalwaria Zebrzydowska 1998. SYBILLE EBERT-SCHIFFERERCECILIA MAZZETTI DI PIETRALATA (edd.) Joachim von Sandrart: ein europischer Knstler und Theoretiker zwischen Italien und Deutschland. Akten des Internationalen Studientages der Bibliotheca Hertziana, Rom, 3.4. April 2006, Mnchen 2009. FRANTIEK EKERT Posvtn msta krl. hl. msta Prahy. Djiny a popsn chrm, kapl, posvtnch soch, klter a jinch pomnk katolick vry a nbonosti v hlavnm mst krlovstv eskho I, II, Praha 1883, 1884 (reprint 1996). JAN A.EMMENS Ay Rembrandt, maal cornelis stem, Nederlands Kusthistorisch Jarboek 7, 1956, s. 133165. BARBARA ESCHENBURG Landschaft in der deutschen Malerei: vom spten Mittelalter bis heute, Mnchen 1987. ROBERT J.W.EVANS Vznik habsbursk monarchie 15501700, Praha 2003. JI FAJTLUBOMR SRE Lapidrium Nrodnho muzea Praha. Prvodce stlou expozic eskho kamenosochastv 11. a 19. stolet v pavilnu Lapidria na Vstaviti v Praze, Praha 1993. MARCELLO FANTONILOUISA C.MATTHEW SARA F.MATTHEWSGRIECO (edd.) The Art Market in Italy (15th17th Centuries), Ferrara 2003. ANNA FECHTNEROV Ji Ferus a Ji Plach, in: Pavel R. Pokorn (ed.), Pocta Dr. Emm Urbnkov. Spolupracovnci a ptel k 70. narozeninm, Praha 1979, s. 427457. OLGA FEJTOVVCLAV LEDVINKA JI PEEKVT VLNAS (edd.) Barokn Praha Barokn echie 16201740. Sbornk pspvk z vdeck konference o fenomnu baroka v echch, Praha, Anesk klter a Clam-Gallasv palc, 24.27. z 2001, Praha 2004. ANDR FLIBIEN Entretiens sur les vies et sur les ouvrages des plus excellens peintres anciens et modernes, Paris 16661688 (3. ed. Trevoux 1725). VITTORIO DE FEOVALENTINO MARTINELLI Andrea Pozzo, Milano 1996. KARL FEUCHTMAYR Der Fall Bendl, Das Mnster 10, Hft. 9/10, 1957, s. 319335. PETR FIDLER Loggia mit Aussicht. Prolegomena zu einer Typologie, Wiener Jahrbuch fr Kunstgeschichte 40, 1987, s. 83101. KARL FISCHER Catalogus (generalis) provinciae Bohemiae
(16231773) et Silesiae (17551733), Mnchen 1985 (rozmnoen strojopis). VICTORIA VON FLEMINGSEBASTIAN SCHTZE (edd.) Ars Natura adiuvans: Festschrift fr Matthias Winner zum 11. Mrz 1996, Mainz am Rhein 1996. JOSEF FORBELSK panl, e a echy v 16. a 17. stolet, Praha 2006. ERIC FORSSMAN Dorisch, Ionisch, Korintisch, Stockholm 1961. HEINRICH GERHARD FRANZ Bauten und Baumeister der Barockzeit in Bhmen, Leipzig 1962. HEINRICH GERHARD FRANZ (ed.) Die Dientzenhofer. Barocke Baukunst in Bayern und Bhmen (kat. vst.), Rosenheim 1991. PAUL FRART DE CHANTELOU Viaggio del Cavalier Bernini in Francia, Palermo 1988. DAVID FREEDBERG A Source for Rubenss Modello of the Assumption and Coronation of the Virgin: a Case Study in the Response of Images, The Burlington Magazine CXX, 1978, s. 432441. ELIKA FUKOV (ed.) Prag um 1600: Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II. (kat. vst.), Essen Wien Freren 1988. ELIKA FUKOV Rudolfnsk kresba, Praha 1986. ELIKA FUKOV (ed.) Ti francouzt kavali v rudolfnsk Praze, Praha 1989. ELIKA FUKOV et al. (edd.) Rudolf II and Prague: The Court and the City (kat. vst.), Prague London Milano 1997. ELIKA FUKOVJAMES M.BRADBURNE et ali. (edd.) Rudolf II. a Praha (kat. vst.), Praha 1997. ELIKA FUKOVLADISLAV EPIKA (edd.) Valdtejn. Albrecht z Valdtejna. Inter arma silent musae? (kat. vst.), Praha 2007. GIULIA FUSCONI (ed.) I Giustiniani e lAntico (kat. vst.), Roma 2001. JOHANN RUDOLF FSSLI (ed.) Allgemeines Knstler-Lexicon, oder: Kurze Nachricht von dem Leben und den Werken der Mahler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Kunstgiesser, Stahlschneider etc etc., Zrich 1763. THOMAS W.GAEHTGENSUWE FLECKNER (edd.) Historienmalerei, Berlin 1996 (Geschichte der klassischen Bildgattungen in Quellentexten und Kommentaren I). PETER GANZMARTIN GOSEBRUCHNIKOLAUS MEIERMARTIN WARNKE (edd.) Kunst und Kunsttheorie 14001900, Wiesbaden 1991.
403 BIBLIOGRAFIE
FABIOLA GIANCOTTI Per ragioni di salute. San Carlo Borromeo nel quarto centenario della canonizzazione 16102010, Milano 2010. SILVIA GINZBURG CARIGNANI Domenichino e Giovanni Battista Agucchi, in: Domenichino (15811641), Milano 1996, s. 121137. GIOVANNI PIETRO GIUSSANO Vita di S. Carlo Borromeo prete cardinale del titolo di Santa Prassede Arcivescovo Milano, Roma 1610. JOHAN VAN GOOL De nieuwe schouburg der Nederlantsche kunstschilders en schilderessen II, Haag 17501751. LUIGI GRASSI Teorici e storia della critica darte. Parte seconda: leta moderna il Seicento, Roma 1973. MINA GRIGORIRODOLFO MAFFEIS(edd.) Un altra belezza: Francesco Furini (kat. vst.), Firenze 2007. GNTHER GRUNDMANN Barockfresken in Breslau, Frankfurt am Main 1967 (Bau- und Kunstdenkmler des deutschen Ostens, Reihe C, Schlesien, sv. 3). JUSTYNA GUZE Ksika jako symbol treci intelektualnych w sztuce doby humanizmu: XVXVI w., in: O ikonograi wieckiej doby humanizmu: Tematy symbole problemy, Warszawa 1977, s. 159243. MARTIN HALATA (ed.) Kniha protokol praskho malskho cechu z let 16001656, Praha 1996. JOANNES FLORIANUS HAMMERSCHMID Prodromus Gloriae Pragenae. Continens Urbium Pragenarum Fundationes [], Pragae 1723. FRANCIS HASKELLNICHOLAS PENNY Taste and the Antique: The Lure of Classical Scupture, 15001900, New Haven London 1982. HERBERT HAUPT Von der Leidenschaft zum Schnen. Frst Karl Eusebius von Liechtenstein 16111684, Wien Mnchen Weimar 1998 (Quellen und Studien zur Geschichte des Frstenhauses Liechtenstein Band II/2). MICHLE-CAROLINE HECK Thorie et pratique de la peinture. Sandrart et la Teutsche Academie, Paris 2006 (Passagen XV). MICHLE-CAROLINE HECKFRDRIQUE LEMERLEYVES PAUWELS (edd.) Torie des arts et cration artistique dans lEurope du Nord du XVIe au dbut du XVIIIe sicle. Akten des internationalen Kolloquiums Lille 2000, Lille 2002. CHRISTIAN HECHT Katholische Bildertheologie im Zeitalter von
Gegenreformation und Barock: Studien zu Traktaten von Johannes Molanus, Gabriele Paleotti und anderen Autoren, Berlin 1997. JITKA HELFERTOV Castra doloris doby barokn v echch, Umn XXII, 1974, s. 290 308. EBERHARD HEMPEL Baroque art and Architecture in Central Europe. Germany / Austria / Switzerland / Hungary / Czechoslovakia / Poland, London 1965. JAN HERAIN Staromstsk rynk, Praha 1908. KAREL VLADIMR HERAIN esk malstv od doby rudolnsk do smrti Reinerovy. Pspvky k djinm jeho vnitnho vvoje v letech 15761743, Praha 1915. KAREL VLADIMR HERAIN Karel krta otnovsk ze Zavoic, Druh ploha eskho slova ze dne 23. jna 1910 (. 242), s. 1718. HOWARD HIBBARD Maderno and Roman Architecture 15801630, London 1971. RYSZARD HOOWNIAMATEUSZ KAPUSTKA (edd.) Nysa. Sztuka w dawnej stolicy ksistwa biskupiego, Wrocaw 2008. GODEFRIUS JOANNES HOOGEWERFF Bescheiden in Italie, Omtrent Nederlandsche Kunstenaars en Geleerden, s-Gravenhage 1913. GODEFRIDUS JOANNES HOOGEWERFF De bentvueghels, s-Gravenhage 1952 (Utrechtsche Bijdragen tot de Kunstgeschiedenis 1). GODEFRIUS JOANNES HOOGEWERFF Il conitto fra la insigne Accademia di San Luca e la banda dei pittori neerlandesi, Archivio della Societ romana di storia patria LVIII, 1935, s. 189203. GODEFRIUS JOANNES HOOGEWERFF Intorno al sepolcro di Bacco. Le feste degli artisti olandesi e amminghi a Roma nel Seicento, in: Roma. Rivista di studi e di vita romana II, 1924, s. 119128. GODEFRIUS JOANNES HOOGEWERFF Les fondations hospitalires et artistiques Belges Rome, in: Les Fondations nationales dans la Rome poticale, Torino 1981, s. 6169 (Collection de lcole franaise de Rome 52). GODEFRIUS JOANNES HOOGEWERFF Nederlandsche kunstennars te Rome (1600 1725), s-Gravenhage 1942. SAMUEL DIRKSZ VAN HOOGSTRATEN Inleyding tot de Hooge Schoole der Schilderkonst, Rotterdam 1678. HENDRIK J.HORN The Golden Age Revisited: Arnold Houbrakens Great Theatre of Netherlandish Painters and Paintresses, Doornspijk 2000. ANDLA HOROV (ed.) Nov encyklopedie eskho vtvarnho umn I, Praha 1995.
MOJMR HORYNA Barokizace pasovskho dmu Luragovo dlo na rozhran ranho a vrcholnho baroka a esk architektura kolem roku 1700, Umn LII, 2004, s. 218230. MOJMR HORYNA Krytof Dientzenhofer (16551722), Praha 2005. MOJMR HORYNA Novostavby K. I. Dientzenhofera v kontextu okoln zstavby, Architektura SR 48, 1989, s. 3236. MIROSLAV HORYNAZDENK HOJDAPAVEL ZAHRADNK et al. (edd.). Valdtejnsk palc v Praze, Praha 2002. MOJMR HORYNAJOSEF HZLERLUBO LANCINGER Svtce u Tachova, bval pavlnsk kostel. Stavebn-historick przkum, SRPMO Praha 1975, rkp. MOJMR HORYNAPETRA OULKOV Kostel Nejsvtjho Salvtora a Vlask kaple, Kosteln Vyd 2006. MOJMR HORYNAPAVEL PREISSPAVEL ZAHRADNK ernnsk palc v Praze, Praha Zblov 2001. ARNOLD HOUBRAKEN De groote Schouburgh der Nederlantsche Konstschilders en Schilderessen, Amsterdam, 17181721. ARNOLD HOUBRAKENS GROSSE SCHOUBURGH DER NIEDERLNDISCHEN MALER UND MALERINNER ed. Alfred von Wurzbach, Wien 1880 (Quellenschriften fr Kunstgeschichte und Kunsttechnik de Mittelalters und der Renaissance, 8). JOSEF HRDLIKA Slavatova obrana jezuitskho du a jeho pedstavy o konfesijnm uspodn ech z potku 17. stolet, Folia Historica Bohemica 23, 2008, s. 225249. PETR HRUBMICHAELA HRUB (edd.) Barokn umn v severozpadnch echch, st nad Labem 2003. ERICH HUBALA (ed.) Die Kunst des 17. Jahrhunderts, Berlin 1970 (Propylen Kunstgeschichte, sv. 9). ERICH HUBALA Johann Michael Rottmayr, Wien 1981. BOHDAN CHUDOBAZDENK KALISTAJOSEF VAICAJAN RACEKALBERT KUTAL, Baroko. Pt stat, Praha 1934. KAREL CHYTIL Prask Venuina fontna od B. Wurzelbauera, Praha 1902.
JOSEPH IMORDE (ed.) Barocke Inszenierung. Akten des Internationalen Forschungscolloquiums an der Technischen Universitt Berlin, 20.22. Juni 1996, Emsdetten 1999. JAN JAKUB QUIRIN JAHN Nachrichten von einigen bhmischern alten und neuen Malern und Knstlern, in: Neue Bibliothek der schnen Wissenschaften und der freyen Knste, Bd. 19, Stck 2, Leipzig 1776, s. 320332; Bd. 20, Stck 2, Leipzig 1776, s. 140152. PABLO JIMENEZ Vztahy panlska a ech, jejich doklady v rudolnsk kultue a umn (disertan prce FF UK), Praha 1996. HERMENEGILD JIREEK Obnoven Prvo a Zzen zemsk ddinho krlovstv eskho, Codex Iuris Bohemici 5/2, Praha 1888. JOSEF JIREEK Dje krlovstv uherskho za panovn Ferdinanda I. Svazek I. Od Leta 15261546, Vilma hrabte Slavaty z Chlumu a z Koumberka, vladae domu Hradeckho, pna na Hradci Jindichov, Stri, Teli, irovnici a Mlnice, nejvyho ddinho enka krlovstv eskho, csav Ferdinanda II. a III. skutenho tejnho rady a komornka, ryte Zlatho rouna, Vde 1857. JOSEF JIREEK Leben des Obersten Hofkanzlers von Bhmen Wilhelm Grafen Slavata, Prag 1876. JOSEF JIREEK Pamti nejvyho kancle krlovstv eskho Vilma hrabte Slavaty z Chlumu a Komberka, vladae domu Hradeckho, pna na Hradci Jindichov, Stri, Teli, irovnici a Mlnice, nejvyho ddinho enka krlovstv eskho, csav Ferdinanda II. a III. skutenho tejnho rady a komornka, ryte Zlatho rouna (nar. 1. prosince 1572, zem. 19. ledna 1652) od L. 1608 do 1619, I. dl. 1608, 16181619, II. dl. 1611, 1615, 16171619, Praha 1866 a 1868 (Star pamti djin eskch. Monumenta historiae bohemica, bh II, oddlen III, dl 12). JOSEF JIREEK Pestoupen Vilma Slavaty k crkvi katolick, asopis katolickho duchovenstva 3, 1862, s. 401435. MIROSLAVA KACETLOV Autoportrt v eskm baroknm malstv (diplomov prce FFUK), Praha 2006. ZDENK KALISTA esk barokn gotika a jej rsk ohnisko, Brno 1970. ZDENK KALISTA Humprecht Jan ernn jako mecen a podporovatel umn v dob sv bentsk ambasdy (16601663), Pamtky archeologick 36, 19281930, s. 5378.
404 BIBLIOGRAFIE
MATEUSZ KAPUSTKAANDRZEJ KOZIEPIOTR OSZCZANOWSKI Op Nederlandse Manier. Inspiracje niderlandzkie w sztuce lskiej XVXVIII w. (kat. vst.), Legnica 2001, s. 9394. MARIUSZ KARPOWICZ Dziaalno artystyczna Michaelangela Palloniego w Polsce, Warszawa 1967. MARIUSZ KARPOWICZ Jerzy Eleuter Siemiginowski, malarz polskiego baroku, Wrocaw Warszawa Krakw Gdask 1974. MARIUSZ KARPOWICZ Paolo Pagani w Krakowie, Biuletyn Historii Sztuki 54, 1992, s. 6780. MARIUSZ KARPOWICZ Sztuka polska XVII. wieku, Warszawa 1975. FRANTIEK KAIKA Nostick palc ve stavebnm a historickm vvoji, 1999, rkp. HANS-MARTIN KAULBACHMAREN WAIKEURSULA ZELLER (edd.) Johann Heinrich Schnfeld: Welt der Gtter, Heiligen und Heldenmythen, Kln 2009. WOLFGANG KEMP (ed.) Der Betrachter ist im Bild. Kunstwissenschaft und Rezeptionssthetik, Berlin 1992. WOLFGANG KEMP Disegno. Beitrge zur Geschichte des Begriffs zwischen 1547 und 1607, Marburger Jahrbuch fr Kunstwissenschaft XIX, 1974, s. 219240. GABRIELA KESNEROV Nov Pragensia Vclava Hollara, Umn XXVIII, 1990, s. 341347. GABRIELA KESNEROVANTHONY GRIFFITHS Vclav Hollar: Kresby a grack listy ze sbrek Britskho muzea v Londn a Nrodn galerie v Praze (kat. vst.), Praha 1983. GALINA KISLYKH Nemeckij, avstrijskij i vejcarskij risunok. Gosudarstvennyj Muzej Izobrazitelnych Iskusstv imeni A. S. Pukina, Vol. I, XVXVIII veka, Moskva 2009. INGEBORG KLEKLER Die Handschriften der Wrttenbergischen Landesbibliothek Stuttgart III, Stammbcher bis 1625, Wiesbaden 1999. CHRISTIAN KLEMM Joachim von Sandrart: Kunst-Werke und Lebens-Lauf, Berlin 1986 (Jahresgabe des Deutschen Vereines fr Kunstwissenschaft 1985/86). ULRIKE KNALL-BRSKOVSKY Italienische Quadraturisten in sterreich, Wien Kln 1984. TOM KNOZ Poblohorsk konskace. Moravsk prbh, stedoevropsk souvislosti, obecn aspekty, Brno 2006. MARIE KOEFOED (ed.) Johann Wilhelm Baur 16071642. Manirisme et baroque en Europe, Strasbourg 1998. JOACHIM KHLERRAINER BENDEL (edd.) Geschichte des christlichen Lebens im schlesischer Raum, t. 1, Mnster 2002
(Religions- und Kulturgeschichte in Ostmittel- und Sdosteuropa, sv. 1). JOS KOLDEWEIJ Der gude sente Servas. De Servatiuslegende en de Servatiana: een onderzoek naar de beeldvorming rond een heilige in de middeleeuwen, Assen/Maastricht 1985 (= Maaslandse Monograen Groot Formaat 5). JOS KOLDEWEIJ Van Maastricht naar Mnisech. Karel Scrteas Servatius uit 1654, Antiek. Tijdschrift voor oude kunst en kunstnijverheid, 30:5, 1995, s. 208212. BJRN R.KOMMER (ed.) Adriaen de Vries 15561626, Augsburgs Glanz Europas Ruhm (kat. vst.), Augsburg 2000. LUBOMR KONEN Esilio publico Fridrich Falck a Kapar Bechteler, Umn XXXI, 1983, s. 451456. LUBOMR KONEN Karel krta a Franois Le Roy, S. J. neboli: Historie tm detektivn, Bulletin of the National Gallery in Prague 10, 2001, s. 8792. LUBOMR KONEN Mezi textem a obrazem. Miscellanea z historie emblematiky, Praha 2002. LUBOMR KONEN Nochmals zu Laokoon des Adriaen de Vries fr Albrecht von Waldstein, Studia Rudolphina 5, 2005, s. 7779. LUBOMR KONEN krta a Tempesta, Drahomra a Proserpina, Opuscula Historiae Artium. Studia Minora facultatis philosophicae universitatis brunensis, F 45, 2001, s. 7982. JOSEF KOPEEK Jan Ji Bendl na Svat Hoe, Podbrdsko XI, 2004, s. 184188. JOSEF KOPEEK Karel krta na Svat Hoe, Podbrdsko IX, 2002, s. 164175. JOSEF KOPEEK Svat hora, Kosteln Vyd 2006. MIROSLAV KORECK Praha v barevnm relifu, Praha 1975. IVO KON Cyriack klter a chrm sv. Ke Vtho v baroku, Umn XVI, 1968, s. 173195. IVO KON esk ezbstv 16201650 a jeho spoleensk a historick pedpoklady (netitn diplomov prce FF UK), Praha 1957. IVO KON Knihovna architekta Bonifce Wolmuta, Umn VIII, 1960, s. 522527. IVO KON (rec.) Reprezentativn obraz baroka v echch, Umn XXIX, 1981, s. 465 469. IVO KON Umn a umlci baroka v Hradci krlov I. a II., Umn XIX, 1971, s. 35 69, 136189.
VIKTOR KOTRBA esk barokn gotika. Dlo Jana SantinihoAichla, Praha 1976. VIKTOR KOTRBA Georg neb Cajetan Bendl i Caspar Bechteler, Umn XXII, 1974, s. 308323. VIKTOR KOTRBA Pvod a ivot architekta Jana Blaeje Santiniho-Aichela, Umn XVI, 1968, s. 535566. ANDRZEJ KOZIE Michael Willmanns Way to the Heights of Art and His Early Drawings, Bulletin of the National Gallery in Prague 78, 19971998, s. 5466. ANDRZEJ KOZIE (ed.) Opactwo Cystersw w Lubiu i artyci, Wrocaw 2008 (Acta Universitatis Wratislaviensis, sv. 3012, Historia Sztuki, sv. 26). ANDRZEJ KOZIE Rysunki Michaela Willmanna (16301706), Wrocaw 2000 (Acta Universitatis Wratislaviensis, sv. 2212, Historia Sztuki, sv. 14). ANDRZEJ KOZIEBEATA LEJMAN (edd.) Willmann i inni. Malarstwo, rysunek i graki na lsku i w krajach ociennych w XVII i XVIII wieku, Wrocaw 2002. VINCENC KRAM Karel krta, Salon, 1932, . 2, s. 67, . 3, s. 2728. VINCENC KRAM (ed.) Vstava obraz Karla krty, Praha 1938. VINCENC KRAM Z mladch let Karla krty. Jakubv pchod k Labanovi, Praha 1938 (Pspvky k djinm vtvarnho umn 1). VINCENC KRAM Zpustoen chrmu sv. Vta, ed. Michal ronk, Praha 1998. MILO VCLAV KRATOCHVL as hvzd a mandragor. Prask lta Rudolfa II., Praha 1972. PETR KRATOCHVL (ed.) Velk djiny zem Koruny esk Architektura, Praha 2009. JARMILA KRLOV, Byl v naich zemch vbec manrismus, Vtvarn umn 19, 1969, s. 6885. JARMILA KRLOV Centrln stavby esk renesance, Praha 1974. JARMILA KRLOV Das Oval in der Architektur des bhmischen Manierismus, Umn XXI, 1973, s. 303331. JARMILA KRLOV Die Garten Rudolf II., Leids Kunsthistorisch Jaarboek 1, 1982, s. 149 160. JARMILA KRLOV Die rudolnische Architektur, Leids Kunsthistorisch Jaarboek 1, 1982, s. 271 302.
JARMILA KRLOV Giovanni Pieroni architekt?, Umn XXXVI, 1988, s. 511542. JARMILA KRLOV Il Palladianesimo in Cecoslovacchia e linuenza del Veneto sullarchitettura ceca, Bollettino del Centro internazionale di studi di architektura A. Palladio 62, 1964, s. 89110. JARMILA KRLOV Italt misti Mal Strany na potku 17. stolet, Umn XVIII, 1970, s. 545 581. JARMILA KRLOV Kostely esk a moravsk renesance. Pspvek k typologii, Umn XXIX, 1981, s. 137. JARMILA KRLOV La Toscana e larchitettura die Rodolfo II: Giovanni Gargiolli a Praga, in: Firenze e la Toscana dei Medici nellEuropa del 500. Atti del Convegno Internazionala di Studi III., Firenze 1983, s. 10291051. JARMILA KRLOV Pietro Ferabosco und sein Schaffen im Knigreich Bhmen, Ostbairische Grenzmarken 11, 1969, s. 183196. JARMILA KRLOV Poznmky k rudolfnsk architektue, Umn XXIII, 1975, s. 499526. GEORG KREISBEAT VON WARTBURG (edd.) Geschichte einer stdtischen Gessellschaft, Basel 2000. THOMAS KREN Chi non vuol Baccho: Roeland van Laers Burlesque Painting about Dutch Artists in Rome, Simiolus 11, 1981, s. 6380. LENZ KRISS-RETTENBERG (ed.) Wallfahrt kennt keine Grenzen, Mnchen 1984. ALOIS KROESS S.J. Geschichte der bhmischen Provinz der Gesellschaft Jesu, Wien 1910. KAMIL KROFTA Zpisky Vilma Slavaty o vcech moravskch z l. 1607, 1608, 16131615, esk asopis historick 16, 1910, s. 4451. JI KROUPA (ed.) V zrcadle stn. Morava v dob baroka 1670 1790 (kat. vst.), Brno Rennes 2003. JI KROUPAMICHAELA EFERISOV LOUDOVLUBOMR KONEN (edd.) Orbis artium. K jubileu Lubomra Slavka, Brno 2009 (Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica. Spisy Masarykovy univerzity v Brn, Filozock fakulta 382). IVO KRSEKZDENK KUDLKAMILO STEHLKJOSEF VLKA Umn baroka na Morav a ve Slezsku, Praha 1996. ANDREW LADIS (ed.) The Craft of Art. Originality and Industry in the
405 BIBLIOGRAFIE
Italian Renaissance and Baroque Workshop, Athens, Ga. 1995. LUBO LANCINGERMILAN PAVLK Kostel sv. Ma Magdaleny na Mal Stran v Praze a Francesco Caratti, Umn XIV, 1966, s. 109121. ROBERTO LANDI Indice degli artisti compresi nellopera manoscritta di Marcello Oretti Notizie de Professori del dissegno, L Archiginnasio 78, 1983, s. 103198. LARS OLOF LARSSON Adriaen de Vries, Wien 1967. LARS OLOF LARSSON Adriaen de Vries v Praze, Umn XVI, 1968, s. 255295. LARS OLOF LARSSON European bronzes 14501700 (Swedish National Art Museums), Stockholm 1992. KONSTANZE LAUFER Anmerkungen zu den Salzburger Altargemlden Johann Heinrich Schnfelds, Barockberichte 16/17, 1998, s. 2329. HARTMUT LAUFHTTE (ed.) Knste und Natur in Diskursen der Frhen Neuzeit, Wiesbaden 2000 (Wolfenbtteler Arbeiten zur Barockforschung XXXV). MARILYN ARONBERG LAVIN (ed.) Il 60, Essays Honoring Irving Lavin on his Sixtieth Birthday, New York 1990, s. 207226. VCLAV LEDVINKAJI PEEK Praha, Praha 2000. RENSSELAER W.LEE Ut pictura poesis. The Humanistic Theory of Painting, New York London 1967. JOHANN AUGUST LEHNINGER Abrg de la vie des peintres, dont les tableaux composent la Galerie electorale de Dresde. Avec le dtail de tous les tableaux de cette collection et des eclaircissemens historiques sur ces chefsdoeuvres de la peinture, Dresde: Frres Walters 1782. JAROSLAVA LENCOV Na okraj prac Kapara Bechtelera pro Prask hrad, Umn XXII, 1974, s. 548553. JAROSLAVA LENCOV ezan dvee pozdn renesance a ranho baroka v Praze, Umn XXVI, 1978, s. 464472. DAVID A.LEVINEEKKERHARD MAI (edd.) I Bamboccianti, Niederlndische Malerrebellen im Rom des Barock (kat. vst.), Milano 1991. DOBROSLAV LBAL Dv dvno zanikl architektonick dla prask renesance, Stalet Praha 8, 1977, s. 267273. DOBROSLAV LBALJAN MUK, Star Msto prask, architektonick a urbanistick vvoj, Praha 1996. MICHAELA LENKOV loha architekta Nicola Sebregondiho ve slubch vvody Albtrechta
z Valdtejna, Zprvy pamtkov pe 58, 1998, s. 116. HILDE LIETZMANN Die Deutsch-Lutherische Dreifaltigkeits, die sptere Ordenskirche Sta. Maria Victoria auf der Kleinen Seite zu Prag, Zeitschrift fr Kunstgeschichte 40, 1977, s. 205226. DOROTHY LIMOUZE Aegidius Sadeler (15701629): Drawings, Prints and Art Theory (Ph.D. Dissertation), Princeton University 1990. DOROTHY LIMOUZE Umn rytiny na csaskm dvoe v Praze, Grapheion 2, 1997, s. 1925. HUBERT LOCHER Raffael und das Altarbild der Renaissance. Die Pala Baglioni als Kunstwerk im sakralen Kontext, Berlin 1994 (Acta humaniora. Schriften zur Kunstwissenschaft und Philosophie). VILM LORENC Pspvek k mstopisu starho Zderazu, Prask sbornk historick 3, 19661967, s. 86105. VILM LORENCKAREL TSKA ernnsk palc v Praze, Praha 1980. HELLMUT LORENZ (ed.) Geschichte der bildenden Knste in sterreich, Bd. 4: Barock, Mnchen London New York 1999. HUBERTUS LOSSOW Michael Willmann (16301706) Meister der Barockmalerei, Wrzburg 1994. WOLFGANG LOTZ Die ovalen Kirchenrume des Cinquecento, Rmisches Jahrbuch fr Kunstgeschichte 7, 1955, s. 798. UTE LOTZ-HEUMANN JAN-FRIEDRICH MISSFELDER MATTHIAS POHLIG (edd.) Konversion und Konfession in der Frhen Neuzeit, Gtersloh 2007. LKIANOS Pravdiv vmysly, pel. Vclav Bahnk, Praha 1983. JAROSLAV MACEKPETR MACEKMOJMR HORYNAPAVEL PREISS Oktavin Broggio 16701742 (kat. vst.), Litomice 1992. PETR MACEKJAN BERNEKPAVEL ZAHRADNK Bval klter bosch augustinin v Povce u Mlnka, Przkumy pamtek VIII, 2001, . 2, s. 737. PETR MACEKPAVEL ZAHRADNK Zmeck arel v Zkupech, Przkumy pamtek 3, 1996, s. 334. KAREL BOROMEJSK MDL Vtvarn umn. Karel krta, Ploha Nrodnch list k slu 278, 1910 (9. 10), s. 9. MARTIN MDL Distinguishing similarities style: Carpoforo and Giacomo Tencalla in Czech lands, Ars 40, 2007, s. 225236. MARTIN MDL Kresba Stigmatizace sv. Frantika
z Assisi a ternbersk kaple v kostele praskch hybern, in: Ars linearis II, v tisku. DENIS MAHON Studies in Seicento Art and Theory, London 1947. FRIDOLIN MACHEK Defenestrace prask r. 1618, esk asopis historick XIV, 1908, s. 197211, 297311, 436451. EKKEHARD MAIANKE REPP-ECKERT (edd.) Triumph und Tod des Helden. Europische Historienmalerei von Rubens bis Manet, Milano 1987. EMILE MLE Lart religieux aprs le Consile de Trente: etude sur liconographie de la n du XVI sicle, du XVII, du XVIII sicle: Italie, France, Espagne, Flandres, Paris 1932. CARLO CESARE MALVASIA Felsina pittrice II, Bologna 1678. CARLO CESARE MALVASIA Felsina pittrice II, G. Zanotti (ed.), Bologna 1841. JAKUB B.MAL Pbhy Jaroslava z Martinic a Vilma Slavaty po jich vyhozen z okna, asopis eskho musea 24, 1850, s. 4980. JAKUB B.MAL Pspvek k historii esk sedmnctho stolet, asopis eskho musea 19, s. 190 212. GIULIO MANCINI Considerazioni sulla Pittura I, ed. Adriana Marucchi, Roma 1956. KAREL VAN MANDER Den grondt der edel vry schilderkonst, Uitgegeven en van vertaling en commentaar voorzien door Hessel Miedema, Utrecht 1973. KAREL VAN MANDER Het schilder-boeck (facsimile van de eerste uitgave, Haarlem 1604), Utrecht 1969. FRANTIEK MARE Das Martinicsche Geschichtswerk, Mitteilungen des Institus fr sterreichische Geschichstforschung, 1885, s. 310311. GIOVANNI BATTISTA MARINO Dicerie sacre sulla Pittura, la Musica e il Cielo, Milano 1618. ANTONN MARKUS Stavovsk apologie z roku 1618, esk asopis historick 17, 1911, s. 5874, 200 217, 304315, 421435. ADRIANA MARUCCHILUIGI SALERNO (edd.) Considerazioni sulla Pittura II, Roma 1957. JEAN MICHEL MASSING Du texte a limage: La Calomnie dApelle et son iconographie, Strasbourg 1990. PETR MAA Oslavy jubilejnho lta v m a esk lechta, in: Jihoesk sbornk historick 66, 1997, s. 117123. PETR MAA Svt esk aristokracie (15001700), Praha 2004.
PETR MAA Zrozen tradice (slavatovsk vystn romberskho a hradeckho odkazu), in: Vclav Bek (ed.), Posledn pni z Hradce, esk Budjovice 1998 (Opera historica 6, 1998), s. 513552. ANTONN MATJEK Djepis umn. Dl pt. Umn Novho vku III., Praha 1932. ANTONN MATJEK Galerie v Rudoln, Praha 1913. ANTONN MATJEKJAROSLAV MAL (edd.) Legendy o eskch patronech v obrzkov knize ze XIV. stolet, Praha 1940. BOHUMIL MATJKA Pestavba a vzdoba chrmu sv. Tome pi kltee poustevnk du sv. Augustina na Menm Mst Praskm, Pamtky archaeologick a mstopisn XVII, 1896, sl. 81152. VILM MATHESIUS (red.) Co daly nae zem Evrop a lidstvu. Od slovanskch vrozvst k nrodnmu obrozen, Praha 1939. JAROSLAV MATHON Prask olte v rannm baroku, Umn (tenc) XI, 1938, s. 561571. Die Matrikel der Universitt Basel II 1532/33 1600/01, ed. Hans Georg Wackernagel, Basel 1962. Die Matrikel der Universitt Basel III 1601/02 1665/66, ed. Hans Georg Wackernagel, Basel 1962. FRANZ MATSCHE Gegenreformatorische Architekturpolitik. Casa-SantaKopien und Habsburger Loreto-Kult nach 1620, Jahrbuch fr Volkskunde NF 1, 1978, s. 80118. EDUARD MAUR Problmy demograck struktury ech v polovin 17. stolet, esk asopis historick XIX, 1971, s. 830870. JOSEF MAYER Architektonick dlo Jana Domenica de Baris, Stalet Praha 5, 1971, s. 199 209. ESTHER MEIER Joachim von Sandrarts LebensLauf: Dichtung oder Wahrheit?, Marburger Jahrbuch fr Kunstwissenschaft 31, 2004, s. 205239. PATRICIA MEILAMAN Titian and the Altarpiece in Renaissance Venice, Cambridge 2000. JAROSLAVA MENDELOVPAVLA STTNKOV (edd.) ivot v barokn Praze 16201784. Seznam vystavench expont, Praha 2001. ANEKA MERHAUTOV (ed.) Katedrla sv. Vta v Praze (K 650. vro zaloen), Praha 1994. CYRIL MERHOUT O Mal Stran. Jej stavebn vvoj a dvn ivot, Praha 1956. MONICA MIATO LAccademia degli Incogniti di Giovan
406 BIBLIOGRAFIE
Francesco Loredan, Venezia (16301661), Firenze 1998. SERGIUSZ MICHALSKI Der Laokoon und die Ringer des Adriaen de Vries im Garten des Prager Waldsteinpalastes: Symbole der berwindung des bhmischen Aufstandes?, Studia Rudolphina 4, 2004, s. 2831. JI MIKULEC 31. 7. 1627. Rekatolizace lechty v echch. je zem, toho je i nboenstv, Praha 2005. MELCHIOR MISSIRINI Memorie per servire alla storia della romana Accademia di S. Luca no alla morte di Antonio Canova, Roma 1823. GIORGIO MOLLISI Lopera a fresco di Carpoforo Tencalla, in: Carpoforo Tencalla da Bissone. Pitura del Seicento fra Milano e lEuropa centrale (kat. vst.), Milano 2005, s. 5965. JAN MORVEK Giuseppe Mattei a Nov staven Praskho hradu 163844, Umn V, 1957, s. 340355. JAN MORVEK Stavba jezuitsk rezidence ve Star Boleslavi, Umn VI, 1958, s. 376401. JAN MORVEKZDENK WIRTH Valdtejnv Jin, Umn (tenc) VII, 1934, s. 273282, 447466. JAN MORVEKZDENK WIRTH Valdtejnv Jin, pspvek k djinm baroknho stavitelstv v echch, Praha 1946. JOHANN JOSEPH MORPER Das Czernin Palais in Prag, Prag 1940. KARL MSENEDERGOSBERT SCHSSLER (edd.) Bedeutung in den Bildern. Festschrift fr Jrg Traeger zum 60. Geburtstag, Regensburg 2002 (Regensburger Kulturleben I). FRANCESCO MOZZETI Educare per immagini. Gesti di carit e attivismo caritatevole, Venezia Cinquecento VIII, 1998, s. 5380. IVAN MUCHKAKVTA KOV Valdtejnsk palc, Praha 1996. WERNER MLLER Von Guarini bis Balthasar Neumann, Petersberg 2002. VRA NAKOV Architekt a stavitel Pavel Ignc Bayer pedstavy v literatue a skutenost, Umn XXII, 1974, s. 224261. VRA NAKOV Barokn architektura v zpadnch echch, Umn XXVIII, 1980, s. 2253. VRA NAKOV Giovanni Domenico Orsi de Orsini a Star Boleslav, Umn XXX, 1982, s. 181183. VRA NAKOV Kostel sv. Vorily v Praze. K problematice esk barokn architektury kolem roku 1700, Sbornk prac Filozock fakulty Brnnsk univerzity, F 3031, 198687, s. 3339.
VRA NAKOV K typologii esk sakrln architektury 17. stolet, Umn XXXIV, 1986, s. 138143. VRA NAKOVJAROSLAVA LENCOV Barokn pestavba Lobkovickho palce, Umn XLIII, 1995, s. 425432. KAREL NAVRTIL Pamti hlavnho kostela farnho, fary a koly sv. Jindicha a sv. Kunhuty v Novm Mst praskm, Praha 1869. JAROMR NEUMANN Aktulnost eskho baroku, Umn XXX, 1982, s. 385421. JAROMR NEUMANN esk barok, Praha 19742. JAROMR NEUMANN K italskm zatkm Karla krty, Umn III, 1955, s. 308329. JAROMR NEUMANN Jan Krytof Lika, Umn XV, 1967, s. 135176, 260311. JAROMR NEUMANN Karel krta, Praha 1956. JAROMR NEUMANN Karel krta 16101674 (kat. vst.), Praha 1974. JAROMR NEUMANN Ke komposinm principm krtova svatovclavskho cyklu, Vtvarn umn VI, 1956, s. 162168. JAROMR NEUMANN Malstv XVII. stolet v echch. Barokn realismus, Praha 1951 (esk djiny III). JAROMR NEUMANN Osobitost eskho baroku, Umn LI, 2003, s. 137146. JAROMR NEUMANN krtov. Karel krta a jeho syn, Praha 2000. PETRA NEVMOV La Capella Italiana della Citta Vecchia / Vlask kaple, Praha 2005. PETRA NEVMOV Vstavba a vzdoba Klementina v letech 15561773 (disertan prce FF UK) Praha 2001. JANA NIEDERMAIER Barocke Ambitenanlagen in Bhmen und Mhren, Mnchen 2009. FRANZ NIEHOFF (ed.) Mit Kalkl & Leidenschaft. Inszenierungen des Heiligen in der bayerischen Rokokomalerei, Band I, Landshut 2003 (Schriften aus den Museen der Stadt Landshut 17). FRIEDRICH NOACK Das Deutschtum in Rom seit dem Ausgang des Mittelalters, Stuttgart 1927. ARNE NOVK Nov bdn o eskm baroku slovesnm, Nae vda 16, 1935, s. 189 202. ARNE NOVK Praha barokn, Praha 1915. ANTONN NOVOTN Jak ivot Prahou el (15761830), Praha 1946. VLADIMR NOVOTN ast Jana Jiho Bendla na vzdob
kostela sv. Salvtora v Praze, Pamtky archeologick XL, 1937, s. 4155. PELLEGRINO ANTONIO ORLANDI Abecedario pittorico nel quale compendiosamente sono descritte le patrie, i maestri, ed i tempi, nequali orirono circa quattromila professori di pittura, di scultura, e darchitettura diviso in tre parti, Bologna 1704. PETRA OULKOV Klementinum: prvodce, Praha 2006. FRANTIEK PALACK Pehled souasn nejvych dstojnk a ednk zemskch i dvorskch v krlovstv eskm od nejstarch as a do nynjka, Praha 1832. ERWIN PANOFSKY Idea, contributo alla storia dellestetica, Firenze 1952. The Paper Museum of Cassiano Dal Pozzo: a catalogue raisonn: drawings and prints in the Royal Library at Windsor Castle, the British museum, the Institut de France and other collections, Francis Haskell Jenifer Montagu (edd.), London 20012004. GIAMBATTISTA PASSERI Vite depittori, scultori ed architetti cha anno lavorato in Roma, Morti dal 1641 no al 1673, Roma 1772. GUSTAV EDMUND PAZAUREK Carl Screta (16101674.) Ein Beitrag zur Kunstgeschichte des XVII. Jahrhundertes, Prag 1889. JOSEF PEKA Postavy a problmy eskch djin. Vbor z dla, ed. Zdenk Kutnar, Praha 19902. RICHARD PENNINGTON A descriptive Catalogue of the Etched Work of Wenceslaus Hollar 16071677, Cambridge 1982. FRANOISE PERRIER Segmenta nobilium signorum et statuarum, Quae temporis dentem invidium evasere Urbis aeternae ruinis erepta, Typis aeneis abce commissa Perpetuae vene rationis monumentum, Roma 1638. JI PEEK Mansk vzdlanost a kultura v pedblohorskch echch 15471620 (Vedn dny kulturnho ivota), Praha 1993. JI PEEKVCLAV LEDVINKA Ponen a odstren. Msta versus poraen, Praha 1998 (Documenta pragensia XVI). JAROSLAV PEINA (ed.) Sbornk k sedmdestinm Jana Kvta, Praha 1965 (Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et Historica 1). JAROSLAV PEINA Skupinov portrt v eskm renesannm umn, Umn II, 1954, s. 269295. ULRICH PFISTERERVALESKA VON ROSEN (edd.) Der Knstler als Kunstwerk: Selbstportrts vom Mittelalter bis zur Gegenwart, Stuttgart 2005.
FRIEDRICH PIELJRG TRAEGER (edd.) Festschrift Wolfgang Braunfels, Tbingen 1977. ROGER DE PILES Abrg de la vie des peintres, avec des reexions sur leurs ouvrages, et un Trait du peintre parfait; De la connoissance des desseins; De lutilit des estampe, Paris 1699. ROGER DE PILES Abreg de la vie des peintres : avec des rexions sur leurs ouvrages, et un trait du peintre parfait ; de la connoissance des desseins ; de lutilit des estampes, 2. d., revue & corrige par lauteur; avec un abreg de sa vie, & plusieurs autres additions, Paris 1715. ROGER DE PILES Abreg de la vie des peintres, avec des rexions sur leurs ouvrages, nouvelle edition, considerablement augment, Amsterdam Leipzig 1767. ROGER DE PILES, 1710 Historie und Leben der berhmtesten europaeischen Mahler, so sich durch ihre Kunst-Stcke bekand gemacht, samt einigen Rexions darber und Abbildung eines vollkommenen Mahlers, nach welcher die Mahlerey als einer Regul kann beurtheilet werden, wobey auch der Nutzen und Gebrauch der Kupferstcke und Erklrung der gebruchlichen Mahler-Wrter, Hamburg 1710. HEINRICH F.PLETT Rhetoric and Renaissance Culture, Berlin 2004. ANTONN PODLAHA Materilie k slovnku umlc a umleckch emeslnk v echch, Pamtky archeologick XXIX, 1917, s. 136151, 269289. ANTONN PODLAHA Materilie k slovnku umlc a umleckch emeslnk v echch, Pamtky archeologick 29, 1919, s. 106 116. EMANUEL POCHE (ed.) Praha na svitu novch djin (tvero knih o Praze), Praha 1988. EMANUEL POCHE Prahou krok za krokem, Praha 19852. EMANUEL POCHE (ed.) Umleck pamtky ech 2 (K/O), Praha 1978. EMANUEL POCHEPAVEL PREISS Prask palce, Praha 1973. ZUZANA POKORNMARTIN SVATO (edd.) Bohuslav Balbn a kultura jeho doby v echch. Sbornk z konference Pamtnku nrodnho psemnictv, Praha 1992. JOSEF POLIENSK Vilma Slavaty relace o jednn v pin knectv Opavskho 1614 1615. Pspvek k poznn politickho mylen pedblohorskch ech, Slezsk sbornk 51, 1953, s. 488498. KAREL PORTEMAN Emblematic Exhibitions at the Brussels
407 BIBLIOGRAFIE
Jesuit College (16301685): A Study of the Commemorative Manuscripts (Royal Library, Brussels), Turnhout 1996. ROMAN PRAHL K potkm a pedpokladm djin umn (Frantiek Lothar Ehemant), Umn LII, 2004, s. 310. JI PRAK Katalog rukopis kiovnick knihovny nyn deponovanch ve Sttn knihovn SR, Praha 1980. RUDOLF PREIMESBERGER Tragische Motive in Raffaels Transguration, Zeitschrift fr Kunstgeschichte L, 1987, s. 89115. PAVEL PREISS Antonn Matjek a barokn umn, in: Antonn Matjek (18891950), sbornk pspvk z konference podan ke 100letmu vro narozen prof. Antonna Matjka katedrou djin umn FF UK v Praze, stavem pro teorii a djiny umn SAV v Praze a Nrodn galeri v Praze 31. ledna 1989, s. 4753. PAVEL PREISS Betrachtungen zu Karl krtas zeichnerischer Eigenart, Barockberichte XXXI, 2001 s. 4252. PAVEL PREISS esk barokn kresba / Baroque drawing in Bohemia, Praha 2006. PAVEL PREISS Italt umlci v Praze. Renesance, Manrismus, Baroko, Praha 1986. PAVEL PREISS Koeny a letorosty vtvarn kultury baroka v echch, Praha 2008. ANTONN PROFOUSJAN SVOBODA Mstn jmna v echch: jejich vznik, pvodn vznam a zmny Dl 4. S, Praha 1957. VLADIMR PIBYL Baroko ve Slanm Bval frantiknsk klter s kostelem Nejsvtj Trojice, Slan 1988. ORAZIO PUGLIESE (ed.) Venezia e la peste 1348/1797 (kat. vst.), Venezia 1980. KAREL PURKYN Karel Skreta. ivotopisn nstin, Kritick ploha k Nrodnm listm 1, 1864, s. 103107. Cit. dle: RENA POKORN-PURKYOV ivot t generac. Vzpomnky na velk Purkyn. Listy a lnky Karla Purkyn, Praha 1944, s. 342346. GABRIELE RAIMONDO Gli agostiniani scalzi, Genova 1955. JI RAK Vvoj utrakvistick organizace v dob pedblohorsk, Sbornk archivnch prac XXXI/1, 1981, s. 179204. ISABELLE DE RAMAIX Aegidius II. Sadeler, The Illustrated Bartsch 72.1, ed. John T. Spike, New York 1997. ISABELLE DE RAMAIX Les Sadeler: De damasquineur graveur et marchand
destampes. Quelques documents indits, Le livre et lestampe XXXV, 1989, no. 131, s. 746. CARLO RIDOLFI Le Maraviglie dellArte, ovvero le Vite de glIllustri Pittori Veneti e dello Stato , ed. Detlev von Hadeln, I, II, Berlin 1914, 1924 (pvodn vydn Venezia 1648). FRANTIEK LADISLAV RIEGER (red.) Slovnk naun II/1, Praha 1862. JOSEF ANTONN RIEGGER Archiv fr Geschichte und Statistik, insbesondere von Bhmen II, Dresden 1793. PETER RIGETTIJOHANN CHRISTOPH PANNISCH Historische Nachricht sowohl von der Errichtung der Wellischen Congregation unter dem Titel Mariae Himmelfahrt als auch des dazu gehrigen Hospitals B. V. Mariae Ad S. Carolum Borromaeum. Bey Gelegenheit dey feyerlichen Begngni des zweyten Jahrhunderts von Errichtung ermeldter Congregation, Prag 1773. VCLAV RICHTER Stavebn vvoj kostela sv. Salvatora v Klementinu, Pamtky archeologick 34, 1925, s. 336371. ALENA RICHTEROVIVANA ORNEJOV (edd.) Jezuit a Klementinum, Praha 2006. ALOIS RIEGEL Das Hollndische Gruppenportrt (Textband), Wien 1931. CESARE RIPA Iconologia, Padova 1625. ELIO DE ROSA (ed.) Roma Sacra I., Napoli 1995. MARCO ROSCI Il Cerano [Lopera completa], Milano 2000. SERGIO ROSSI Idea e accademia. Studio sulle teorie artistiche di Federico Zuccaro. I. Disegno interno e esterno, Storia dellarte XX, 1974, s. 3756. ZDENK ROTREKL Barokn fenomn v souasnosti, Praha 1995. FRANOIS ROUSSET Traitte nouveau de lhysterotomotokie ou enfantement caesarien|qui est extraction de lenfant par incision laterale du ventre [], Paris 1581. JAN ROYT cta k Pann Marii a k eskm zemskm patronm v du Tovarystva Jeova v baroknch echch, in: Petronilla emus (ed.), Bohemia jesuitica 15562006, Tomus 2, Praha 2010, s. 12791309. JAN ROYT (ed.) Svat Vclav v umn 17. a 18. stolet, Praha 1994. LAURIE RUBIN (ed.) Children of Mercury. The Education of Artists in the Sixteenth and Seventeenth Centuries, Providence 1984. UGO RUGGERI Pietro e Marco Liberi: pittori nella Venezia del Seicento, Rimini 1996.
BOHUMIL RYBA Soupisy rukopis a starch tisk z fondu Sttn vdeck knihovny v eskch Budjovicch 3, esk Budjovice 1985. ANTONN RYBIKA SKUTESK Karel kreta otnovsk ze Zvoic. Nstin rodo a ivotopisn, Svtozor 3, 1869, s. 4243, 5051, 5556, 63. VOJTCH SDLO Kostel sv. Frantika u kiovnk na Starm Mst praskm, Roenka Kruhu pro pstovn djin umn za rok 1934, Praha 1935, s. 4467. JOSEF SALABA Slavatova apologie jezuit, esk asopis historick IV, 1898, s. 324332. LUIGI SALERNO The Picture Gallery of Vincenzo Giustiniani I: Introduction, The Burlington Magazine CII, 1960, . 682, s. 2127. LUIGI SALERNO The Picture Gallery of Vincenzo Giustiniani II, The Inventory, part I, The Burlington Magazine CII, 1960, . 684, s. 93104. LUIGI SALERNO The Picture Gallery of Vincenzo Giustiniani III: The Inventory, part II, The Burlington Magazine CII, 1960, . 685, s. 135148. JOACHIM VON SANDRART Academia nobilissimae artis pictoriae, Noribergae 1683. JOACHIM VON SANDRART Lacademia todesca della architectura, scultura & pittura oder Teutsche Academie der edlen Bau, Bild- und Mahlerey-Knste, Nrnberg 16751679. JOACHIM VON SANDRART LebensLauf und Kunst-Werke des Woledlen und Gestrengen Herrn Joachims von Sandrart auf Stockau, Hochfrstl. Pfalz-Neuburgischen Rahts, Nrnbergh 1675. JOACHIM VON SANDRART Scupturae Veteris Admiranda, sive delineatio vera perfectissimarum eminentissimarumque statuarum, una cum artis hujus nobilisimae Theoria, Norimberga 1680. JOACHIM VON SANDRART Teutsche Academie der Bau-, Bild und Mahlerey-Knste. Nrnberg 16751680. In ursprnglicher Form neu gedruckt mit einer Einleitung von Christian Klemm, Nrdlingen 1994. Joachim von Sandrarts Academie der Bau- , Bild-und Mahlerey-Knste. Leben der berhmten Maler, Bildhauer und Baumeister, ed. Arthur Rudolf Peltzer, Mnchen 1925. MAMBRO SANTOS (ed.) Arcadie del Vero, Roma 2001. Saur Allgemeines Knstlerlexikon. Die Bildenden Knstler aller Zeiten und Vlker, Mnchen Leipzig 1992 . Sbornk kolokvia Karel krta a malstv 17. stolet v echch a Evrop: pehled, nov zjitn a perspektivy budoucho vzkumu, Praha 2010, v tisku.
GIUSEPPE SCAVIZZI The controversy on images. From Calvin to Baronius, New York 1992. AURORA SCOTTI Opus italicum, nepublikovan rkp. 2000. TATIANA SEDOV (ed.) Socilne vedy a humanistika oami mladch, Bratislava 2006. MAX SEIDEL (ed.) Europa und die Kunst Italiens. Internationaler Kongress zum hundertsjrigen Jubilum des Kunsthistorischen Institutes in Florrenz. Florenz, 22.27. September 1997, Venezia 2000. JOHN SHEARMAN Only Connect: Art and the Spectator in the Italian Renaissance, Princeton 1992. ALFRED SCHDLER Eine unbekannte Kleinbronze von Georg Petel, in: Lech-Isar-Land 1994, s. 182187. JAROSLAUS SCHALLER Beschreibung der knigl. Haupt- und Residenzstadt Prag sammt allen darinn bendlichen sehenswrdigen Merkwrdigkeiten, Zweyter Band. Die Kleinseite, oder das III. Hauptviertel der Stadt Prag, Prag 1795. JAROSLAUS SCHALLER Topographie des Knigreichs Bhmen, Fnfter Theil, Leutmeritzer Kreis, Prag Wien 1787. PETER SCHATBORN (ed.) Drawn to Warmth, 17th-century Dutch Artists in Italy (kat. vst.), Zwolle 2001. JOANNES SCHMIDL Historia Societatis Iesu provincie Bohemiae, Pragae 17491754. FRITS SCHOLTEN (ed.) Adriaen de Vries (15561626), imperial sculptor (kat. vst.), Zwolle 1998. HENK VAN DE SCHOOR Bentvueghel Signatures in Santa Costanza in Rome, Mededelingen van het Nederlands Instituut te Rome 38, 1976, s. 7786. JULIUS MAX SCHOTTKY Prag, wie es war und wie es ist, nach Aktenstcken und den besten Quellenschriften geschildert, Bd. I, II, Prag 1831, 1832. CHRISTIAAN SCHUCKMAN Cornelis de Bie (nevydan disertace), Universiteit Utrecht 1984. VINCY SCHWARZ (ed.) Msto vidm velik Cizinci o Praze, Praha 1940. LUCIA SIMONATO LAcademia nobilissimae artis pictoriae (1683) di Joachim von Sandrart: genesi e fortuna in Italia, Studi secenteschi 45, 2004, s. 139173. PAVEL SKLA ZE ZHOE Pavla Skly ze Zhoe Historie esk 15, ed. Karel Tieftrunk, Praha 18651870 (= Monumenta historica Bohemiae, sv. 2).
408 BIBLIOGRAFIE
PAVEL SKLA ZE ZHOE Historie esk od defenestrace k Bl hoe, ed. Josef Janek, Praha 1984. PETR SKALICK Vera effigies sv. Vclava z nkdejho kostela sv. Vclava na Mal Stran v Praze, Umn LVI, 2008, s. 437446. ANNA SKBOV Obnoven praskho arcibiskupstv v letech 15611562 a jeho vztah k prask universit, Acta Universitatis Carolinae Historia Universitatis Carolinae Pragensis VII/1, 1966, s. 211. VILM SLAVATA ZCHLUMU AKOUMBERKA Pehled nboenskch djin eskch, ed. Hanu Opoensk, Praha 1912. MAURITSE SMEYERSE Jan van Eyck Pictor Doctus, Onze Alma Mater 45, 1991, s. 305333. PAUL SMITHCAROLYN WILDE (edd.) A Companion to Art Theory, Oxford 2002. JOSEF SMOLK Pamtnk Jindicha Dobikovskho z Malejova, Pamtky archeologick a mstopisn XII, 18821884, s. 538546. ANNA SOCHOROV Jezdeck pomnk sv. Vclava od Jana Jiho Bendla v Praze (bakalsk prce), Masarykova Univerzita Brno 2007. FRANCESCO SOLINAS (ed.) Cassiano dal Pozzo, Atti del seminario internazionale di studi, Napoli, 18 e 19 dic. 1987, Roma 1989. FRANCESCO SOLINAS (ed.) I segreti di un collezionista: le straordinarie raccolte di Cassiano dal Pozzo, 15881657 (kat. vst.), Roma 2001. JOHANN GOTTFRIED SOMMER Das Knigreich Bhmen II, Bunzlauer Kreis, Prag 1838. EUGENIO SONNINO Gli stati delle anime a Roma dalle origini al secolo XVII: origini, consistenza, contenuti; con appendice sulle altre registrazioni parrocchiali, Roma 1977. STANISLAV SOUSEDK Filosoe v eskch zemch mezi stedovkem a osvcenstvm, Praha 1997. DONATELLA LIVIA SPARTI Le collezioni Dal Pozzo: storia di una famiglia e del suo museo nella Roma seicentesca, Modena 1992. RICHARD E.SPEAR Domenichino, New Haven London 1982. JOHN R.SPENCER Ut rhetorica pictura: A Study in Quattrocento Theory of Painting, Journal of the Warburg and Courtauld Institutes 20, 1957, s. 2644. LUBOMR SRE Je provediteln rekonstrukce marinskho sloupu na Staromstskm nmst v Praze?, Zprvy pamtkov pe 59, 1999, . 7, s. 233240. LUBOMR SRE Sochask vzdoba hlavnho olte v kostele
P. Marie Snn v Praze (netitn diplomov prce), Filozock fakulta Univerzity Karlovy v Praze 1973. OLDICH STEFAN Mluva prask architektury, Praha 1956. OLDICH STEFAN O architektonickm tvaru Valdtejnsk Loggie v Praze, Umn XI, 1938, s. 319325. OLDICH STEFAN Pozad praskho baroku, in: Artu Rektorys (red.), Kniha o Praze (Prask almanach) 3, 1932, s. 5469, zde s. 55. OLDICH STEFAN Prask kostely, Praha 1936. BOENA STEINBORN Malarz Daniel Schultz. Gdaszczanin w subie krlw polskich, Warszawa 2004. HOLGER STEINEMANN Eine Bildtheorie zwischen Reprsentation und Wirkung: Kardinal Gabriele Paleottis Discorso intorno alle imagini sacre e profane (1582) (disertan prce), Hildesheim 2006. LENKA STOLROV (ed.) Karel krta a malstv 17. stolet v echch a Evrop, Praha 2011. LENKA STOLROVVT VLNAS (edd.) Karel krta 16101674. Doba a dlo (kat. vst.), Praha 2010. FAMIANO STRADA De Bello belgico, decas prima, ab axcessu Caroli V Imp. usque ad initia Praefecturae Alexandri Farnesii Parmae ac Placentiae Ducis An MDLXXVIII, I, Romae 1632. CLAUDIO STRINATIALMAMARIA TANTILLO (edd.) Domenichino 15811641 (kat. vst.), Milano 1996. Strun prvodce Sttn sbrkou starho umn, Praha 1938. CHRISTINA STRUNCK (ed.) Johann Paul Schor und die internationale Sprache des Barock: un regista del gran teatro del barocco, Mnchen 2008. DAVID SUMMERS The Judgement of Sense: Renaissance Naturalism and the Rise of Aesthetics, Cambridge 1990. MARTIN SVATO Jilj od sv. Jana Ktitele, Fridrich Bridel a jejich tzn Co lovk?, Literrn archiv. Sbornk Pamtnku nrodnho psemnictv 27, 1994, s. 117157. MICHAL SVATO (ed.) Djiny Univerzity Karlovy I, 1347/481622, Praha 1995. MILADA SVOBODOV Rukopisy ze sbrek Tome Antonna Putzlachera, Michala Schustera a dalch nelechtickch bibliol ve fondu prask lobkowiczk knihovny, Praha 2011. PIETER T.A.SWILLENS (ed.) De grotte Schouburgh der nederlantsche Konstschilders en Schilderessendoor Arnold Houbraken. II. Dl, Maastricht 1943 1953. JAROSLAV MAL Barokn cykly svatovclavsk. Jejich vznam
v obraze sv. Vclava (disertan prce FF UK), Praha 1945. EVA MILAUEROV Ze stavebnch djin zmku Tuchomice, Stedoesk sbornk historick 5, 1970, s. 9397. RENATA PAKOV (ed.) Mlnk-Povka. Sbornk vydan pi pleitosti znovuvysvcen kostela sv. Vavince v MlnkuPovce obnovenho po povodni roku 2002, Mlnk 2004. IVAN PERLING Die Prager Altararchitektur, Sbornk prac Filosock fakulty brnnsk university, F 1415, 1971, s. 279289. MICHAL RONK Jan Ji Heinsch. Mal barokn zbonosti (16471712) (kat. vst.), Praha 2006. MICHAL RONK Prask olte v dob ticetilet vlky, Documenta Pragensia IX/II, 1991, s. 439447. MICHAL RONKJAROSLAVA HAUSENBLASOV Gloria & Miseria. Praha v dob ticetilet vlky, Praha 1998. VCLAV VILM TECH eskoslovensk malstv a sochastv nov doby, Praha 19381939. IVAN OVEK et al. Zsady vydvn novovkch historickch pramen z obdob od potku 16. stolet do souasnosti. Pprava vdeckch edic dokument ze 16.20. stolet pro poteby historiograe, Praha 2002. MOJMR VBENSK Cerroniho sbrka 13. stol.1845, Brno 1973 (Invente a katalogy fond SOA v Brn . 26. G 12). ANDREAS TACKE Das tote Jahrhundert. Anmerkungen zur Forschung ber die deutsche Malerei des 17. Jahrhunderts, Zeitschrift des Vereins fr Kunstwissenschaft 51, 1997, s. 4370. JOSEF TEIGE Zklady starho mstopisu Praskho I, Praha 1910. FRANTIEK TEPL Pro se stal Vilm Stavata z Chlumu a Koumberka z eskho bratra katolkem?, in: Sbornk Historickho krouku 13, 1912, s. 205221. STEFANO TICOZZI Dizionario degli architetti, scultori, pittori, intagliatori in rame ed in pietra, coniatori di medaglie, musaicisti, niellatori, intarsiatori dogni et e dogni nazione, Milano: Gaetano Schiepatti 1830. PIETER JACOBUS JOHANNES VAN THIEL (ed.) All the Paintings in the Rijksmuseum in Amsterdam, Amsterdam 1976. WENDY THOMPSON Pigmei pizzicano di Gigante, The Encounter Between Netherlandish and Italian Artists in Seventeenth-Century Rome (diss. Johns Hopkins University), Michigan 1997.
MIROSLAV TOEGEL ET AL. (edd.) Documenta bohemica bellum tricennale illustrantia II, Praha 1972. MILAN TOGNER Antonn Martin Lublinsk 16361690, Olomouc 2004. MILAN TOGNER Barokn malstv v Olomouci, Olomouc 2008. MILAN TOGNER (ed.) Krom Picture Gallery. Catalogue of the painting collection in the archbishops palace in Krom, Krom 1999. MARIE TONEROV (ed.) Prvodce po rukopisnch fondech v esk republice II. Rukopisn fondy archiv v esk republice, Praha 1998. MARIE TONEROV (ed.) Prvodce po rukopisnch fondech v esk republice, IV. Rukopisn fondy archiv v esk republice, Praha 1998. POMPILIO TOTTI Ritratto di Roma moderna, Roma: appresso Filippo de Rossi 1645. JOSEF TRUHL Katalog eskch rukopis c. k. Veejn a Universitn knihovny prask, Praha 1906. JANE TURNER (ed.) The Dictionary of Art IXXXIV, London New York 1996. MAURICE VAES Les fondations hospitalires amandes Rome du XVe au XVIIIe sicle, Bulletin de linstitute historique belge de Rome I (1919), s. 161371. TPN VCHA Der Herrscher auf dem Sakralbild zur Zeit der Gegenreformation und des Barock. Eine ikonologische Untersuchung zur herrscherlichen Reprsentation Kaiser Ferdinands II. in Bhmen, Prag 2009. VOJTCH VANKJI K.KROUPA (edd.) Kutn Hora v dob baroka, Praha 2005 (Antuiqua Cuthna 1). BENEDETTO VARCHI Due lezzioni, Firenze 1549. GIORGIO VASARI Le vite de piu eccellenti, pittori, scultori ed architetti, ed. Gaetano Milanesi, sv. 7, Firenze 1881. PIERLUGI DE VECCHI Raffael, Mnchen 2002. THEA A.G.VIGNAU WILBERG SCHUURMAN Die emblematische Elemente im Werke Joris Hoefnagels, Leiden 1969. MILADA VILMKOV Bval klter dominiknek pi kostele sv. Anny, p. 211I, Stavebn-historick przkum Prahy, Praha SRPMO 1962. MILADA VILMKOV Ke stavebnmu vvoji komplexu jezuitskch budov na Malostranskm nmst, Umn XIX, 1971, s. 304313. MILADA VILMKOV Kostel sv. Salvatora v Klementinu. Stavebnhistorick przkum Prahy, Praha SRPMO 1979, rkp.
409 BIBLIOGRAFIE
MILADA VILMKOV Stavitel palc a chrm. Krytof a Kilin Ignc Dientzenhoferov, Praha 1986. MILADA VILMKOV Urbanistick vvoj zem maltzsk jurisdikce, in: Prask sbornk historick, 1966, s. 7285. MILADA VILMKOVFRANTIEK KAIKA Kdlo panlskho slu ve stavebnm vvoji Praskho hradu, Pamtky a proda 1976, s. 385391. Vita sancti Wenceslai, incipiens verbis Ut annuncietur, pel. Antonn Podlaha, Praha 1917. PAVEL VLEK Dientzenhoferv skic a esk architektura 16401670, Umn XXXVII, 1989, s. 473497. PAVEL VLEK Francesco Caratti, Umn XXXII, 1984, s. 122. PAVEL VLEK (ed.) Encyklopedie architekt, stavitel, kamenk a zednk v echch, Praha 2004. PAVEL VLEK Giovanni Domenico Orsi a bval kostel sv. Norberta v Praze, Umn XXXIV, 1986, s. 416433. PAVEL VLEK Ilustrovan encyklopedie eskch zmk, Praha 1999. PAVEL VLEK K asti kamenk a socha na stavb praskho opevnn v 17. stolet, Umn XXXIII, 1985, s. 359378. PAVEL VLEK (ed.) Umleck pamtky Prahy. Mal Strana, Praha 1999. PAVEL VLEK (ed.) Umleck pamtky Prahy. Star Msto, Josefov, Praha 1996. PAVEL VLEKESTER HAVLOV Praha 16101700. Kapitoly o architektue ranho baroka, Praha 1998. VT VLNAS (ed.) Slva barokn echie. Stati o umn, kultue a spolenosti 17. a 18. stolet, Praha 2001. VT VLNAS (ed.) Slva barokn echie. Umn, kultura a spolenost 17. a 18. stolet (kat. vst.), Praha 2001. MILOSLAV VOLF Jaroslav Boita z Martinic po defenestraci, Stedoesk sbornk historick 7, 1972, s. 7690. ALENA VOLRBOV Nmeck kresba 15401650: Umn kresby v nmecky mluvcch zemch mezi renesanc a barokem (kat. vst.), Praha 2008. ALENA VOLRBOV (ed.) Vclav Hollar (16071677) a Evropa mezi ivotem a zmarem (kat. vst.), Praha 2007. JAKUB DE VORAGINE Legenda Aurea, Praha 1998.
PETR VOREL Stbro v evropskm pennm obhu 16. 17. stolet (14721717), Praha 2009. JIINA VYDROVEMA SEDLKOV (edd.) Vstava Umn v echch XVII. a XVIII. stolet. 16001800. Prask baroko (kat. vst.), Praha 1938. JAROSLAV VYSTRIL Syn rebelv. Kulturn obraz ze 17. stolet, Olomouc 2005. FRANZ WAGNERBARBARA VON DER HEIDEN Wenig beachtete Meisterwercke der Barockmalerei in Salzburg, Barockberichte 8/9, 1994, s. 306311. RENATE WAGNER-RIEGER Die Baukunst des 16. und 17. Jahrhunderts in sterreich, Wiener Jahrbuch fr Kunstgeschichte 20, 1965, s. 175224. Wenceslaus Hollar: 16071677, Drawings Paintings and Etchings, (kat. vst.), Manchester 1963. JACOP CAMPO WEYERMAN De Levens-beschryvingen der Nederlandsche Konst-Schilders en Konst-Schilderessen, s-Gravenhage, 1729. ROBERT WILLIAMS Art, Theory, and Culture in SixteenthCentury Italy: From Techne to Metatechne, Cambridge 1997. WIEBKE WINDORF Sakrale Historienmalerei in St. Peter in Rom. Faktizitt und Fiktionalitt in der Altarbildausstattung unter Papst Urban VIII. (16231644), Regensburg 2006. THOMAS WINKELBAUER Frst und Frstendiener. Gundaker von Liechtenstein, ein sterreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitalters, Wien Mnchen 1999. ZDENK WIRTH (red.) Djepis vtvarnch umn v eskoslovensku, Praha 1935 (eskoslovensk vlastivda 8). ARKADIUSZ WOJTYA Cardinale langravio i Conte savio dygnitarze Rzeszy w barokowym Rzymie, Quart 2 (4), 2007, s. 2739. AUGUSTIN WOLF Frst Wenzel Lobkowitz, Wien 1869. CHRISTIAN WOLTERS Die Bedeutung der Gemldedurchleuchtung mit Rntgenstrahlen fr die Kunstgeschichte: dargestellt an Beispielen aus der niederlndischen und deutschen Malerei des 15. und 16. Jahrhunderts, Frankfurt am Main 1938. JOANNA WOODS-MARSDEN Renaissance Self-Portraiture: The Visual Construction of Identity and the Social Status of the Artist, New Haven London 1998. CASPARUS ZACHARIAS WUSSIN Dictionarium von dreyen Sprachen, Teutsch, Lateinisch, und Boehmisch, Prag 1700.
FRANCES A.YATES The Art of Memory, London 1972. PIETRO ZANI Enciclopedia metodica critico-ragionata delle belle arti, Parma 1821. Zpisky Vilma Slavaty z let 16011603, ed. Antonn Rezek, Praha 1887 (Rozpravy krlovsk esk spolenosti nauk VII/2, . 4). JANA ZAPLETALOV Karel krta: Notes from the archives from Italy, Umn LVIII, 2010, s. 152 158. JANA ZAPLETALOV Mezi Boloou a Krakovem: ivot a dlo italskho male Innocenza Montiho (16531710), Umn LIII, 2005, s. 335346. JANA ZAPLETALOV krta, Sandrart, Oretti: poznmka ke krtovu psoben v Itlii, Umn LVII, 2009, s. 398402. JANA ZAPLETALOV krtov z italskch archiv (v tisku). JOHANN HEINRICH ZEDLER (ed.), Grosses vollstndiges Universal-Lexicon aller Wissenschaften und Knste XXXVI, Leipzig Halle 1743. JOSEF LIBOSLAV ZIEGLER Zprva hrabte Vilma Slavaty o tom, co se v kanceli esk na hrad praskm dne 23. mje 1618 rno ped vyhozenm z okna krlovskch mstodrcch dlo a promlouvno bylo, Dobroslav I, sv. 3, 1820, s. 53101. HENRICA M.ZIJLSTRA-ZWEENS Antieke karakterkoppen van Rubens, Hermeneus XLIX, 1977, 3, s. 202206. MIROSLAV ZIKA Luragova tukatrsk dlna, Antonio a Tommaso Soldatti (diplomov prce FF UK), Praha 2002. MIROSLAV ZIKA Soldattiov a tukatrsk druina Carlo Luraga (diplomov prce FF UK), Praha 1998. JRGEN ZIMMER Josephus Heinzius architectus cum antiquis comparandus. Pspvek k poznn rudolnsk architektury mezi lty 15901612, Umn XVII, 1969, s. 217246. PETRA SOPHIA ZIMMERMANN Die Architektur von Hans Vredemann de Vries. Entwicklung der Renaissancearchitektur in Mitteleuropa, Mnchen 2002. WILHELM ZOHNER Bartholomus Steinle. Um 15801628/29. Bildhauer und Director ber den Kirchen zu Weilheim, Weissenhorn 1993. MICHAELA ZRONKOV Pam o mst. Sobslav v manskch pamtech 16321752 (netitn diplomov prce), Jihoesk univerzita v eskch Budjovicch 2007. FEDERICO ZUCCARO Lidea de scultori, pittori e architetti, Torino 1607.
410 BIBLIOGRAFIE
KAREL KRTA 16101674 STUDIE A DOKUMENTY

Publikace vychz v rmci projektu Karel krta (16101674): Doba a dlo CZ 0112 slo 02 06/07 0121 IP 112 MK - T. Projekt je podpoen grantem z Islandu, Lichtentejnska a Norska v rmci Finannho mechanismu EHP a Finannho mechanismu Norska. Editoi publikace Lenka Stolrov Vt Vlnas Autoi studi a editoi archivnch pramen Tom Berger Johana Bronkov Sylva Dobalov Tom Hladk Mojmr Horyna Lubomr Konen Andrzej Kozie Petr Pibyl Alena Richterov Andrea Rousov Tom Sekyrka Lenka Stolrov Radka Tibitanzlov tpn Vcha Vt Vlnas Alena Volrbov Redakce Dana Mikulejsk, Tatjana temberov Technick redakce Kateina Holekov Fotografie Albertina Archiv hlavnho msta Prahy Archiv Nrodn galerie v Praze Archiv Nrodnho muzea Boijmans Van Beuningen Museum, Rotterdam Muses de Strasbourg Grzegorz Zajczkowski Instytut Sztuki PAN, Warszawa Muzeum hlavnho msta Prahy Muzeum Mladoboleslavska Muzeum Narodowe w Warszawie Muzeum Narodowe we Wrocawiu Nrodn galerie v Praze Nrodn galerie v Praze Ale David Nrodn galerie v Praze Oto Paln Nrodn knihovna esk republiky Sttn okresn archiv Klatovy Sttn oblastn archiv v Teboni tpn Vcha archivy autor Grafick prava Pavel Zelenka, Erika Huptychov (Studio Marvil) Sazba Erika Huptychov (Studio Marvil) obrazov editace Radek Typovsk (Studio Marvil) Tisk Tiskrna Libertas, a.s., Praha vydala Nrodn galerie v Praze v roce 2011. Nrodn galerie v Praze, 2011 ISBN 978-80-7035-469-8 www.ngprague.cz

Karel Škréta (1610-1674) : Studie A Dokumenty

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Karel Škréta (1610-1674) : Studie A Dokumenty

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

KAREL KRTA 16101674 STUDIE A DOKUMENTY

LENKA STOLROV VT VLNAS (edd.)

NRODN GALERIE V PRAZE, 2011 ISBN 978-80-7035-469-8

PAMTCE MOJMRA HORYNY (19452011)

Druh Apelles na csaskm Parnase mz

26 DRUH APELLES NA CSASKM PARNASE MZ

Baroko v echch versus esk baroko,

Edice vybranch text

Franz Lothar Ehemant, Etwas zur Kunstgeschichte Bhmens

48 BAROKO V ECHCH VERSUS ESK BAROKO

Karel Vladislav Zap, (echy ) Djiny vtvarnch umn (Malstv)

Antonn Rybika, Karel kreta otnovsk ze Zzvoic. Nstin rodo- a ivotopisn

50 BAROKO V ECHCH VERSUS ESK BAROKO

Karel krta v Praze

60 KAREL KRTA V PRAZE

62 KAREL KRTA V PRAZE

K stle rostouc slv naeho pilnho umlce

78 KAREL KRTA MEZI VCARSKEM, A ITLI

117 118 119 120

Karel krta pictor doctus

142 KAREL KRTA PICTOR DOCTUS

Seznam tisk ve krtovsk knihovn

148 KAREL KRTA PICTOR DOCTUS

loha a chpn kresby v dob Karla krty a jeho souasnk

154 LOHA A CHPN KRESBY V DOB KARLA KRTY

Rentgenologick przkum malskho dla Karla krty

13 Michal ronk, in: tamt, s.214, .k.V.5.

164 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

17 Frmlov, Malsk technika (cit. vpozn. 1), s.273.

170 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

25 Marcela Vondrkov, in: tamt, s.276, .k.VI.1.

174 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

176 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

178 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

180 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

182 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

184 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

186 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

188 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

190 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

192 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

194 RENTGENOLOGICK PRZKUM MALSKHO DLA KARLA KRTY

Karel krta mlad

204 KAREL KRTA MLAD

Sochastv doby Karla krty

212 SOCHASTV DOBY KARLA KRTY

Slohov prol prask architektury ranho baroka

230 SLOHOV PROFIL PRASK ARCHITEKTURY RANHO BAROKA

232 SLOHOV PROFIL PRASK ARCHITEKTURY RANHO BAROKA

234 SLOHOV PROFIL PRASK ARCHITEKTURY RANHO BAROKA

97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107

108 109 110 111 112 113 114

250 SLOHOV PROFIL PRASK ARCHITEKTURY RANHO BAROKA

252 SLOHOV PROFIL PRASK ARCHITEKTURY RANHO BAROKA

Edice historickch pramen

EDICE HISTORICKCH PRAMEN 263

264 NAZEV KAPITOLY

Archivn doklady k ivotu a dlu Karla krty

266 ARCHIVN DOKLADY K IVOTU A DLU KARLA KRTY

I. Dokumenty k ivotu a osob Karla krty

Praha, 10. 7. 1605

Praha, 10. 7. 1607

Star Msto prask, 1607