Rt 33/2012 Jestlie si pachatel pisvojil ciz vc tm, e se j zmocnil, a uinil tak za splnn nkter z okolnost uvedench v 205 odst.

. 1 psm. a), b), c), d) nebo e) tr. zkonku, piem souasn byla naplnna i podmnka zptnosti podle 205 odst. 2 tr. zkonku, je teba takov in prvn posoudit jako jeden pein krdee podle 205 odst. 1 psm. a), b), c), d) nebo e), odst. 2 tr. zkonku.* (Usnesen velkho sentu trestnho kolegia Nejvyho soudu ze dne 14. 11. 2011, sp. zn. 15 Tdo 706/2011) * Tohoto prvnho nzoru se nijak nedotk zmna ustanoven 205 odst. 2 tr. zkonku, proveden zkonem . 330/2011 Sb., kterm se mn zkon . 40/2009 Sb., trestn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 141/1961 Sb., o trestnm zen soudnm (trestn d), ve znn pozdjch pedpis, innm zde od 1. 12. 2011

Nejvy soud rozhodl o dovoln podanm nejvy sttn zstupkyn v neprospch obvinnho L. D. proti rozsudku Krajskho soudu v st nad Labem - poboka v Liberci ze dne 2. 9. 2010, sp. zn. 31 To 416/2010, za podmnky uveden v 265p odst. 1 tr. . tak, e podle 265k odst. 1 tr. . napaden rozsudek Krajskho soudu v st nad Labem - poboka v Liberci zruil. Podle 265k odst. 2 tr. . zruil tak dal rozhodnut na zruen rozhodnut obsahov navazujc, pokud vzhledem ke zmn, k n dolo zruenm, pozbyla podkladu. Podle 2651 odst. 1 tr. . pikzal Krajskmu soudu v st nad Labem - poboka v Liberci, aby vc v potebnm rozsahu znovu projednal a rozhodl. Z odvodnn: Rozsudkem Okresnho soudu v Liberci ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 4 T 142/2010, byl obvinn L. D. uznn vinnm peinem krdee podle 205 odst. 1 psm. a), odst. 2 tr. zkonku a odsouzen podle 205 odst. 2 tr. zkonku k trestu odnt svobody v trvn jednoho roku, pro jeho vkon byl podle 56 odst. 2 psm. c) tr. zkonku zaazen do vznice s ostrahou. O odvoln, kter proti tomuto rozsudku podal sttn zstupce Okresnho sttnho zastupitelstv v Liberci v neprospch obvinnho, rozhodl ve druhm stupni Krajsk soud v st nad Labem - poboka v Liberci. Rozsudkem ze dne 2. 9. 2010, sp. zn. 31 To 416/2010, podle 258 odst. 1 psm. d) tr. . rozsudek soudu prvnho stupn zruil v celm rozsahu a podle 259 odst. 3 tr. . rozhodl tak, e obvinn ho pi nezmnnch skutkovch zjitnch uznal vinnm peinem krdee podle 205 odst. 2 tr. zkonku, nebo pestoe byl rozsudkem Okresnho soudu v Liberci sp. zn. 4 T 76/2004 ze dne 12. 8. 2009, v prvn moci dne 9. 12. 2009, odsouzen mimo jin pro trestn in krdee podle 247 odst. 1 psm. b) tr. zkona k souhrnnmu trestu odnt svobody v trvn 14 msc se zaazenm do vznice s ostrahou, kter vykonal 6. 4. 2010, dne 17. 5. 2010 v dob od 20:00 hod. do 20:45 hod. odcizil v L. v prodejn supermarketu OBI 12dlnou sadu bit v hodnot 129 K, letn vestu Triok v hodnot 399 K, taku na nad v hodnot 1099 K, 2 ks diamantovch kotou 230 mm v hodnot 1629 K za kus, diamantov kotou 230 mm v hodnot 2549 K, diamantov kotou 180 mm v hodnot 1269 K, diamantov kotou 125 mm v hodnot 1069 K, ezn kotou na kov 115 mm v hodnot 19 K tak, e zbo vloil do odcizen taky a tuto si pipravil k vyzvednut k pednmu plotu zahrdky prodejny OBI, nae oplocen po jeho vyhnut podlezl, vzal pipravenou taku a odeel bez zaplacen, m zpsobil kodu spolenosti OBI esk republika, s. r. o., se sdlem P., v celkov vi 9791 K". Za to byl podle 205 odst. 2 tr. zkonku odsouzen k trestu odnt svobody v trvn jednoho roku, pro jeho vkon byl podle 56 odst. 2 psm. c) tr. zkonku zaazen do vznice s ostrahou. Proti citovanmu rozsudku Krajskho soudu v st nad Labem - poboka v Liberci podala nejvy sttn zstupkyn v neprospch obvinnho dovoln z dvodu uvedenho v ustanoven 265b odst. 1 psm. g) tr. ., protoe napaden rozhodnut spov na nesprvnm prvnm posouzen skutku. Ve svm mimodnm opravnm prostedku nejprve zrekapitulovala rozhodnut soud nich stup, jako i nmitky uplatnn v odvoln podanm sttnm zstupcem Okresnho sttnho zastupitelstv v Liberci. Pot uvedla, e odvolac soud pisvdil argumentaci odvoln pouze v tom, e se v ustanovench 205 odst. 1 a 2 tr. zkonku jedn o dv samostatn skutkov podstaty, take nelze skutek kvalifikovat zpsobem, jak uinil soud prvnho stupn, tedy podle 205 odst. 1 psm. a), odst. 2 tr. zkonku. Souasn vak dospl k zvru, e ob skutkov podstaty jsou v pomru speciality, nebo jsou ureny k ochran tch zjm a jejich jednoinn soubh je vylouen. Podle soudu druhho stupn 205 odst. 2 tr. zkonku psnji postihuje pachatele, kter se dopustil recidivy krdee, a pitom nevyaduje splnn dn dal podmnky, tedy ani

zpsobem kody nikoli nepatrn, z eho vyplv, e nelze pachatele uznat vinnm zajeden tok proti majetku peiny krdee podle 205 odst. 1 psm. a) a souasn podle 205 odst. 2 tr. zkonku. Proto obvinnho uznal vinnm toliko peinem krdee podle 205 odst. 2 tr. zkonku. Podle nejvy sttn zstupkyn je nutno pisvdit nzoru odvolacho soudu potud, e v 205 odst. 1 a v 205 odst. 2 tr. zkonku jsou upraveny dv samostatn skutkov podstaty a e skutek nebylo mono kvalifikovat tak, jak uinil soud prvnho stupn. S dalmi zvry odvolacho soudu vak vyslovila nesouhlas. Poznamenala, e konstrukce 205 odst. 1 a 205 odst. 2 tr. zkona, kterou zkonodrce zvolil, je do znan mry specifick, nelze vak dovodit, e by mezi obma ustanovenmi byl vztah speciality, kdy v pomru speciality jsou ustanoven uren k ochran tch zjm, m-li bt specilnm ustanovenm postihnut urit druh tok proti tm individulnm zjmm, aby byla vystiena zvltn povaha a stupe kodlivosti takovch tok pro spolenost. Zdraznila, e kad ze samostatnch skutkovch podstat trestnho inu krdee upravench v prvnm a druhm odstavci ustanoven 205 tr. zkonku je naplnna pi splnn zcela odlinch zkonnch podmnek. V 205 odst. 1 tr. zkonku jsou tyto zkonn znaky uvedeny pod psmeny a) - e), kde je jednn spovajc ve zmocnn se ciz vci ble charakterizovno v zpsoben kody nebo okolnostmi, za kterch byl in spchn. Ustanoven 205 odst. 2 tr. zkonku postihuje zmocnn se ciz vci bez ohledu na vi kody a zpsob spchn inu, kdy jako jedin dal podmnka je vyadovna tlet zptnost k odsouzen nebo potrestn pachatele. Znaky uveden v 205 odst. 1 psm. a) - e) tr. zkonku pitom toto ustanoven nijak ble nekonkretizuje. Kad z obou skutko vch podstat peinu krdee podle 205 odst. 1 tr. zkonku a podle 205 odst. 2 tr. zkonku pitom me bt naplnna samostatn, nezvisle na druh. Zrove vak ob skutkov podstaty peinu krdee podle 205 odst. 1 tr. zkonku a podle 205 odst. 2 tr. zkonku mohou bt naplnny souasn jednm jednnm. Nejvy sttn zstupkyn akcentovala, e kad skutek m bt zsadn posouzen podle vech zkonnch ustanoven, kter na nj dopadaj, nebo jen tak lze pln vystihnout jeho povahu a zvanost. Jestlie se v konkrtnm ppad znaky 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku a 205 odst. 2 tr. zkonku navzjem pekrvaj, tj. jestlie pachatel, u kterho je splnna podmnka zptnosti podle 205 odst. 2 tr. zkonku, zpsob zmocnnm se ciz vci kodu nikoli nepatrnou ve smyslu 205 odst. 1 psm. a) tr. zkonku, jak tomu bylo v ppad obvinnho, nebo spch pein za nkter z dalch okolnost uvedench v 205 odst. 1 psm. b) - e) tr. zkonku, pak povahu takovho skutku vystihuje jeho prvn posouzen jako jednoinnho soubhu pein podle 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku a podle 205 odst. 2 tr. zkonku. Zohlednn zpsobu spchn inu nebo ve zpsoben kody pouze pi stanoven druhu a vmry trestu podle 39 odst. 2 tr. zkonku neme nahradit nleitou prvn kvalifikaci skutku podle vech v vahu pichzejcch ustanoven trestnho zkonku. Smyslem ustanoven 205 odst. 2 tr. zkonku bylo nepochybn zpsnn podmnek trestnho postihu pachatel - specilnch recidivist. K naplnn podmnek zptnosti podle tohoto ustanoven pitom postauje jedin, resp. prvn odsouzen i potrestn pachatele za in uveden v 205 odst. 1 tr. zkonku. Pokud by se vak vychzelo z nzoru o nemonosti jednoinnho soubhu pein podle 205 odst. 1 a 205 odst. 2 tr. zkonku, pak by opakovan spchn peinu krdee a odsouzen a potrestn pachatele za tento pein ve lht uveden v 205 odst. 2 tr. zkonku podmnku zptnosti nikdy zaloit nemohlo. Takovto opakovan spchan krde by mohla bt prvn posouzena toliko podle 205 odst. 2 tr. zkonku, by by nap. byla spchna formou vloupn, byla j zpsobena koda nikoli nepatrn apod. Odsouzen a potrestn pachatele za takto kvalifikovan skutek by vak podmnku zptnosti z formlnch dvod nezakldalo, nebo v 205 odst. 2 tr. zkonku se vslovn hovo pouze o pedchozm odsouzen nebo potrestn pachatele za in uveden v odstavci 1". Takovto nedvodn a nelogick zvhodnn sti recidivujcch pachatel zajist nemohlo bt myslem zkonodrce. Nsledn nejvy sttn zstupkyn konstatovala, e v pedmtn trestn vci spoval sthan skutek v tom, e obvinn provedl tzv. prostou krde vc v hodnot 9791 K, tedy pisvojil si ciz vci zmocnnm a zpsobil tmto inem kodu nikoli nepatrnou. Souasn se zmocnil cizch vc, akoli byl v poslednch tech letech odsouzen za jin trestn in krdee podle 247 odst. 1 psm. b) zkona . 140/1961 Sb., trestnho zkona, odpovdajc peinu krdee podle 205 odst. 1 psm. b) tr. zkonku. S ohledem na ve uveden ml bt obvinn uznn vinnm peinem krdee podle 205 odst. 1 psm. a) tr. zkonku a peinem krdee podle 205 odst. 2 tr. zkonku spchanmi v jednoinnm soubhu a ml mu bt uloen hrnn trest. Uzavela, e pokud Krajsk soud v st nad Labem - poboka v Liberci souzen skutek posoudil pouze jako pein krdee podle 205 odst. 2 tr. zkonku, bylo jeho rozhodnut zateno vadou uvedenou v 265b odst. 1 psm. g) tr. . Z tchto dvod nejvy sttn zstupkyn navrhla, aby Nejvy soud podle 265k odst. 1, 2 tr. . za podmnky uveden v 265p odst. 1 tr. . zruil rozsudek Krajskho soudu v st nad Labem - poboky v Liberci ze dne 2. 9. 2010, .j. 31 To 416/2010-103, ve vrocch o vin a o trestu, jako i ppadn rozhodnut na zruen rozhodnut obsahov navazujc, pokud vzhledem ke zmn, k n dolo zruenm, pozbyla

podkladu, a podle 265/ odst. 1 tr. . Krajskmu soudu v st nad Labem - poboce v Liberci pikzal, aby vc v potebnm rozsahu znovu projednal a rozhodl. S projednnm vci v neveejnm zasedn vyslovila souhlas i pro ppad jinho rozhodnut Nejvyho soudu ( 265r odst. 1 psm. c/ tr. .). K podanmu dovoln se vyjdil obvinn s tm, e k dovoln nejvy sttn zstupkyn nem eho uvst, snad jen to, e se mu jev, e je koda asu a energie lid, kdy je poteba eit zvanj vci. Tato vysoce teoretick polemika podle jeho nzoru nem velkho vlivu na praktick een vc. Mon, kdyby znn jednotlivch ustanoven zkona nepipoutla monost vce vklad, vc by byla jednodu, a to pro vechny. Nejprve je teba konstatovat, e vc obvinnho L. D. byla usnesenm sentu 6 Tdo Nejvyho soudu ze dne 26.4. 2011, sp. zn. 6 Tdo 1621/2010 (dle jen sent 6 Tdo"), postoupena podle 20 odst. 1 zkona . 6/2002 Sb., o soudech a soudcch, ve znn pozdjch pedpis, velkmu sentu trestnho kolegia Nejvyho soudu k rozhodnut. Stalo se tak proto, e sent Nejvyho soudu 6 Tdo, jemu byla nyn posuzovan vc podle rozvrhu prce pidlena, dospl k prvnmu zvru odlinmu od toho, kter byl ji vyjden sentem 7 Tdo v usnesen ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. 7 Tdo 23/2011, a ze dne 1. 3. 2011, sp. zn. 7 Tdo 248/2011 (dle jen sent 7 Tdo"). Jet ne velk sent ve vci rozhodl, byla mu usnesenm sentu 8 Tdo ze dne 23. 6. 2011, sp. zn. 8 Tdo 18/2011 (dle jen sent 8 Tdo"), za tch zkonnch podmnek postoupena k rozhodnut vc obvinnho R. , piem je vznamn, e sent 8 Tdo dospl k prvnmu zvru odlinmu nejen od toho, kter byl vyjden sentem 7 Tdo, ale i od toho, jen zaujal sent 6 Tdo. Vem oznaenm rozhodnutm je spolen sporn problm prvnho posouzen jednn pachatele, kter si pisvoj ciz vc tm, e se j zmocn a napln nejen nkter alternativn znaky uveden v ustanoven 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku, ale souasn tak byl za nkter z tchto jednn uvedench v odst. 1 v poslednch tech letech odsouzen nebo potrestn, co je znakem ustanoven 205 odst. 2 tr. zkonku. Sent 7 Tdo v usnesen ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. 7 Tdo 23/2011 (a shodn t v usnesen ze dne 1. 3. 2011, sp. zn. 7 Tdo 248/2011), pi een tto otzky nejprve konstatoval, e v kadm z tchto ustanoven jde o samostatnou skutkovou podstatu. Pipomnl, e znaky peinu krdee podle 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku a znaky peinu krdee podle 205 odst. 2 tr. zkonku jsou shodn v zkladn definici krdee, kter spov v tom, e pachatel si pisvoj ciz vc tm, e se j zmocn, a tud poskytuj ochranu stejnmu objektu ped stejnm jednnm. Ji tm je podle nj zpochybnna monost jednoinnho soubhu obou pein, jeliko piputn takovho soubhu by znamenalo, e to, co je materiln jednou krde, nap. pi odcizen jedin vci, by bylo dvma peiny krdee. Takovou konstrukci oznail za nelogickou a nesmyslnou a zdraznil, e zvr o jednoinnm soubhu je na mst tam, kde jedno jednn smuje proti rznm objektm, a nikoli v ppad, kdy dv skutkov podstaty chrn stejn objekt ped stejnm jednnm. Sent 7 Tdo shledal, e pokud si pachatel pisvoj ciz vc tm, e se j zmocn, a to za splnn podmnek tzv. zptnosti, pak nen dnho rozumnho, pesvdivho a logickho dvodu hledat splnn spodnho limitu trestnosti inu v jinch okolnostech, zvlt pak ne v typov mn zvanch, a trestn odpovdnost takovho pachatele ji nen na dnch dalch okolnostech zvisl. Trestn zkonk povauje tzv. zptnost za typov zvanj ne jin okolnosti urujc spodn limit trestnosti, co je vyjdeno v 205 odst. 2 tr. zkonku stanovenm psnj trestn sazby, a uvedenou konstrukc ji nadadil nad ostatn okolnosti. Sent 7 Tdo proto in zvr, e tato konstrukce nesmuje k tomu, aby na jeden skutek byla aplikovna ob ustanoven zrove, ale k tomu, aby v ppad tzv. zptnosti bylo aplikovno jen psnj ustanoven 205 odst. 2 tr. zkonku. Jestlie jsou krom tzv. zptnosti zrove dny i okolnosti, kter jinak odpovdaj znakm uvedenm v 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku, pop. nkter z nich, je namst, aby je soud zhodnotil z toho hlediska, zda jde o obecn pitujc okolnosti ( 42 tr. zkonku), a aby k nim takto pihldl pi ukldn trestu v rmci psnj trestn sazby stanoven v 205 odst. 2 tr. zkonku. Rozhodn nejde o dvod, pro kter by skutek posouzen jako pein krdee podle 205 odst. 2 tr. zkonku ml bt zrove kvalifikovn jet jako dal pein krdee podle 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku a pro kter by mlo jt o jednoinn soubh obou pein krdee. Sent Nejvyho soudu 6 Tdo se s tmto zvrem sentu 7 Tdo neztotonil, jak vyjdil v usnesen ze dne 26. 4. 2011, sp. zn. 6 Tdo 1621/2010, jm podle 20 odst. 1 zkona . 6/2002 Sb., o soudech a soudcch, ve znn pozdjch pedpis, vc postoupil k rozhodnut velkmu sentu trestnho kolegia Nejvyho soudu. I tento sent vychzel ze stejnho zvru, a to e v ustanoven 205 odst. 1 tr. zk. a v ustanoven 205 odst. 2 tr. zk. jsou obsaeny samostatn zkladn skutkov podstaty, avak zaujal jin postoj k otzce ppustnosti jednoinnho soubhu tchto pein. Konstatoval, e ustanoven 205 odst. 1 tr. zkonku i 205 odst. 2 tr. zkonku maj shodn zklad a chrn spolenost ped stejnorodou trestnou in nost, tedy ped odcizovnm cizch vc. Kad z tchto ustanoven ale odlin vymezuje okolnosti zakldajc trestnost takovho jednn, za nich je pisvojen si ciz vci zmocnnm trestn. Uveden sent zdraznil, e kad trestnprvn relevantn skutek mus bt postien podle vech v vahu

pichzejcch ustanoven trestnho prva hmotnho. Jednoinn soubh je vylouen, jestlie mezi v vahu pichzejcmi skutkovmi podstatami je vztah speciality i subsidiarity, kdy speciln ustanoven m pednost ped obecnm a primrn ped subsidirnm. Zpravidla se jako dvod vylouen jednoinnho soubhu uvd jet pomr faktick konzumpce. Tento dvod se ovem vymyk v tom smru, e nejde o vzjemn pomr dvou skutkovch podstat, ale o pomr vytvoen faktickm prbhem inu, kdy postih jednn podle jednoho ustanoven nen potebn s ohledem na malou mru zvanosti. Po teoretickm vkladu jednoinnho soubhu a toho, kdy jde o ppad speciality, tento sent nedovodil mezi uvedenmi ustanovenmi pomr speciality. K monosti uvaovat o vztahu subsidiarity pedeslal, e za vztah subsidiarity se povauj ppady vztahu ohroovacch trestnch in vi poruchovm, vzdlenjch vvojovch stadi trestn innosti vi blim, astenstv vi pachatelstv, mn zvanch forem astenstv vi zvanjm. Podle sentu 6 Tdo vak uvedenm obecnm zsadm nov prava 205 odst. 1 a 2 tr. zkonku nekonvenuje. V obou odstavcch jsou upraveny samostatn zkladn skutkov podstaty, z nich kad me bt naplnna, ani by zrove byla naplnna drah, ob ale tak mohou bt naplnny jedinm jednnm. Zvry sentu 7 Tdo o vylouen jednoinnho soubhu a postih jednn pouze podle psnjho ustanoven, tedy podle 205 odst. 2 tr. zkonku, nepovaoval proto za sprvn, nebo by nebyla vystiena zvanost (kodlivost) takovho skutku. Neuvaoval o vylouen z dvodu speciality a dodal, e zde nen dn ani vztah subsidiarity, jeliko ani jedno z ustanoven nen vrazn ir ne druh a nejde o ppad, e by jedno z nich psobilo pouze podprn vi druhmu a mlo by ustupovat do pozad v ppad naplnn znak prvho. Dle pipomenul zsadu, e vdy je teba vyjdit komplexn skutek a vystihnout jeho spoleenskou kodlivost i prvn kvalifikac. Nelze pitom poukazovat jenom na vy trestn sazbu ve druhm odstavci. Pi srovnvan konstrukci by opakovan spchn peinu krdee a odsouzen a potrestn pachatele za tento pein ve lht uveden v 205 odst. 2 tr. zkonku podmnku zptnosti nikdy zaloit nemohlo. Jestlie by toti tako v opakovan spchan skutek mohl bt prvn posouzen toliko podle 205 odst. 2 tr. zkonku, by by nap. byl spchn formou vloupn, byla jm zpsobena koda nikoli nepatrn apod., odsouzen a potrestn pachatele za takto kvalifikovan skutek by nezakldalo podmnku zptnosti, nebo v 205 odst. 2 tr. zkonku se vslovn hovo pouze o pedchozm odsouzen nebo potrestn pachatele za in uveden v odstavci 1". Z uvedench dvod proto sent 6 Tdo uzavel, e kdy se v konkrtnm ppad znaky 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku a 205 odst. 2 tr. zkonku navzjem pekrvaj, tj. jestlie pachatel, u kterho je splnna podmnka zptnosti podle 205 odst. 2 tr. zkonku, zpsob zmocnnm se ciz vci kodu nikoli nepatrnou ve smyslu 205 odst. 1 psm. a) tr. zkonku, nebo spch pein za nkter z dalch okolnost uvedench v 205 odst. 1 psm. b) a e) tr. zkonku, pak povahu takovho skutku vystihuje z rozvedench hledisek jeho prvn posouzen jako jednoinnho soubhu pein podle 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku a podle 205 odst. 2 tr. zkonku. Sent 8 Tdo v usnesen ze dne 23. 6. 2011, sp. zn. 8 Tdo 18/2011, jm rovn vc postoupil velkmu sentu trestnho kolegia Nejvyho soudu k rozhodnut, na een tohoto prvnho problmu nahlel z hledisek, kter jej pimla k zvru odlinmu od tch, kter ji byly vyjdeny sentem 7 Tdo a sentem 6 Tdo. Sent 8 Tdo souhlasil s rozhodnutm sentu 6 Tdo v tom, e neme postaovat prvn prava pouze podle 205 odst. 2 tr. zkonku, jak dovodil sent 7 Tdo. Jestlie toti pachatel, u kterho jsou splnny podmnky zptnosti podle 205 odst. 2 tr. zkonku, spch pein za nkter z okolnost uvedench v 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku, uveden znaky se navzjem pekrvaj a povahu takovho skutku je nutn vystihnout v prvnm posouzen tak, aby zahrnovala jak znaky vyjden v 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku, tak i podle 205 odst. 2 tr. zkonku. Na rozdl od sentu 6 Tdo vak sent 8 Tdo nesdlel nzor, e jde o jednoinn soubh tchto skutkovch podstat, a to toliko s odkazem na to, e jde o dv samostatn skutkov podstaty. Podle sentu 8 Tdo lze dovodit, e konstrukce a formulace znak upravench trestnm zkonkem v odstavci 1 a odstavci 2 205 pedstavuje zvltn legislativn techniku, nebo se v odstavci 2 znovu opakuje zcela shodn s odstavcem 1 kdo si pisvoj ciz vc tm, e se j zmocn", a pitom v odstavci 2 se dle uvd, a byl za in uveden v odstavci 1 v poslednch tech letech odsouzen nebo potrestn". Podle nzoru tohoto sentu tud nelze dojt k zvru o jednoinnm soubhu dvou zkladnch skutkovch podstat, ponvad u odstavce 2 se jedn o skutkovou podstatu, kter ve vztahu k odstavci 1 vyjaduje i kvalifikan znak zptnosti, a proto je teba v prvn kvalifikaci vyjdit tuto jej zvltn povahu. Z tchto dvod je teba posuzovan ppad prvn kvalifikovat jako jeden pein krdee podle 205 odst. 1 psm. a) a e), odst. 2 tr. zkonku. Oznaen sent upozornil, e pi striktnm trvn na jednoinnm soubhu by dolo k tomu, e pachatel je za zcela shodn jednn, kter ji bylo kvalifikovno podle 205 odst. 1 tr. zkonku, uznn znovu vinnm dalm peinem krdee podle 205 odst. 2 tr. zkonku, a ani by pibyla dal jin skutkov okolnost, je by vyplvala z prbhu pachatelova inu, je souasn uznn vinnm za to, e si pisvojil ciz vc tm, e se j zmocnil, pouze s tou zmnou, e je zde navc samostatn vykvalifikovno, e pachatelem je recidivista.

Dochz tak k absurdn situaci, kdy pachatel je za jedno jednn - fakticky jednu krde - postihovn pro dva samostatn peiny krdee jen proto, aby posouzenm podle 205 odst. 2 tr. zkonku byla vyjdena jeho recidiva, kter nen obsaena v 205 odst. 1 tr. zkonku. Dsledkem tohoto prvnho posouzen navc je nutnost ukldat hrnn trest podle 43 odst. 1 tr. zkonku, kter se ukld podle psnj prvn kvalifikace, tj. podle 205 odst. 2 tr. zkonku, piem je teba ve smyslu 42 psm. n) tr. zkonku pachateli pitat i pitujc okolnost spchn vce trestnch in. Nastv tak situace, kdy je nelo gicky pachateli pitna uveden pitujc okolnost za materiln jedinou krde, m dochz k nemrnmu zpsovn trestn represe. Ze vech tchto dvod sent 8 Tdo dospl k zvru, e ustanoven 205 odst. 1 tr. zkonku a 205 odst. 2 tr. zkonku pedstavuj sice dv zkladn skutkov podstaty, avak v odstavci 2 jde navc o zvltn skutkovou podstatu vyjadujc kvalifikan znak zptnosti", u n nelze zcela striktn trvat na vkladu obvyklm u trestnch in, u nich se fakticky ve smyslu jejich znak jedn o zkladn samostatn a na sob nezvisl skutkov podstaty. Tato ne zcela typick legislativn technika byla pouita pro vyjden a zdraznn recidivy jako vznamnho kvalifikanho momentu. Podle pesvden sentu 8 Tdo nejde o jednoinn soubh stejnorod dvou skutkovch podstat trestnho inu krdee, ale jde o jeden skutek a jeden trestn in, kter je teba kvalifikovat podle 205 odst. 1 psm. a) a e), odst. 2 tr. zkonku. Nezbytn je rovn dodat, e takto poloen prvn otzka a tud ani odlinost prvnch nzor, k nim senty dosply, dosud nebyla vyeena stanoviskem trestnho kolegia Nejvyho soudu. Velk sent trestnho kolegia Nejvyho soudu (dle jen velk sent Nejvyho soudu") nejprve v souladu se zkonem zkoumal, zda nen dn nkter z dvod pro odmtnut dovoln podle 265i odst. 1 tr. ., a na zklad tohoto postupu shledal, e dovoln je ppustn podle 265a odst. 1, odst. 2 psm. a) tr. ., bylo podno oprvnnou osobou ( 265d odst. 1 psm. a/ tr. .), v zkonn lht a na mst, kde lze podn uinit ( 265e odst. 1 tr. .), piem spluje i obsahov nleitosti dovoln ( 265f odst. 1 tr. .). Protoe dovoln lze podat jen z dvod taxativn vymezench v ustanoven 265b tr. velk sent Nejvyho soudu dle posuzoval, zda nmitky obsaen v dovoln napluj dovolatelkou tvrzen dovolac dvod, a shledal, e dovolac dvod podle 265b odst. 1 psm. g) tr. . byl uplatnn v souladu se zkonem vymezenmi podmnkami. Dvod dovoln podle 265b odst. 1 psm. g) tr. . je dn v ppadech, kdy roz hodnut spov na nesprvnm prvnm posouzen skutku nebo jinm nesprvnm hmotn prvnm posouzen. Dovolac nmitky nejvy sttn zstupkyn jsou zjevn tmi nmitkami, je smuj proti sprvnosti prvnho posouzen skutku." Dve, ne se velk sent Nejvyho soudu v souladu s ustanovenm 265i odst. 3 tr. . mohl zabvat pezkoumnm zkonnosti a odvodnnosti vrok rozhodnut, proti nim bylo dovoln podno, v rozsahu a z dvod v nm uvedench, jako i zenm napadenm stem rozhodnut pedchzejcm, zkoumal, zda nejde o dovoln zjevn neopodstatnn, co je dvodem odmtnut dovoln podle 265i odst. 1 psm. e) tr. . Vzhledem k tomu, e velk sent Nejvyho soudu neshledal ani tento, ani jin dvod podle 265i odst. 1 tr. . pro odmtnut dovoln nejvy sttn zstupkyn, pezkoumal podle 265i odst. 3 tr. . zkonnost a odvodnnost tch vrok rozhodnut, proti nim bylo dovoln podno, a to v rozsahu a z dvod vymezench v dovoln, jako i zen napaden sti rozhodnut pedchzejc. Z hlediska napadenho rozsudku a obsahu dovoln je vznamn otzka prvnho posouzen skutku v ppad, kdy jsou podle skutkovch zjitn dny podmnky pro pouit 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku (v konkrtnm ppad 205 odst. 1 psm. a/ tr. zkonku) a souasn i 205 odst. 2 tr. zkonku. Dovolatelka nesouhlasila s jeho prvnm posouzenm jen podle 205 odst. 2 tr. zkonku (jak rozhodl v napadenm rozsudku odvolac soud) a tvrdila, e skutek m bt posouzen jako jednoinn soubh pein krdee podle 205 odst. 1 psm. a) tr. zkonku a podle 205 odst. 2 tr. zkonku. Primrn otzkou, k n musel velk sent Nejvy soudu soustedit svoji pozornost, je otzka vzjemnho vztahu skutkovch podstat uvedench v 205 odst. 1 a 205 odst. 2 tr. zkonku. Jde toti o to, zda pein krdee podle 205 odst. 2 tr. zkonku je dal zkladn skutkovou podstatou vedle 205 odst. 1 tr. zkonku, nebo jde o kvalifikovanou skutkovou podstatu, ppadn zda vzhledem k pouitmu legislativnmu vyjden nejde o kombinaci obou tchto pstup. Skutkov podstata peinu krdee podle 205 tr. zkonku je v odstavci 1 vyj dena dikc: Kdo si pisvoj ciz vc tm, e se j zmocn, a a) zpsob tak na cizm majetku kodu nikoliv nepatrnou,

b) in spch vloupnm, c) bezprostedn po inu se pokus uchovat si vc nsilm nebo pohrkou bezprostednho nsil, d) in spch na vci, kterou m jin na sob nebo pi sob, nebo e) in spch na zem, na nm je provdna nebo byla provedena evakuace osob, bude potrestn odntm svobody a na dv lta, zkazem innosti nebo propadnutm vci nebo jin majetkov hodnoty. Podle 205 odst. 2 tr. zkonku spch pein krdee ten, kdo si pisvoj ciz vc tm, e se j zmocn, a byl za in uveden v odstavci 1 v poslednch tech letech odsouzen nebo potrestn. Pachatel tohoto peinu bude potrestn odntm svobody na est msc a ti lta. Senty 6 Tdo i 8 Tdo v odvodnn svch usnesen sprvn zdraznily zvltn povahu vzjemnho vztahu skutkov podstaty obsaen v ustanoven 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku a v ustanoven 205 odst. 2 tr. zkonku. Sent 8 Tdo vstin argumentoval nzorovou nejednotnost, je se vyskytla nejenom v pedkldanch rozhodnutch sent Nejvyho soudu, ale je je zcela zejm i v prvn teorii. Nejednotnost vkladu se tk zejmna pojet a povahy skutkov podstaty peinu krdee vyjden v odstavci 1 a 2 205 tr. zkonku. Lze pipomenout, e dvodov zprva k trestnmu zkonku uvd, e jde o skutkovou podstatu samostatnou". O samostatnou skutkovou podstatu postihovanou psnj trestn sazbou odnt svobody, ne nabz 205 odst. 1 tr. zkonku, se jedn i podle mal, P. a kol. Trestn zkonk II. 140 421. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010 s. 1786, podle nho ... ustanoven 205 obsahuje v odstavcch 1 a 2 dv samostatn zkladn skutkov podstaty krdee ...". Podle uebnice Kuchta, J. a kol. Kurs trestnho prva. Trestn prvo hmotn. Zvltn st. 1. vyd. Praha: C.H. Beck., 2009, s. 148, ... prejudice pedstavuje okolnost podmiujc vy trestn sazbu" a Jelnek a kol. Trestn prvo hmotn. Obecn st. Zvltn st. 1. vyd. Praha: Leges, 2009, s. 591, mn, e ... recidiva je zde okolnost, kter zpsuje trestn postih pachatele ...". V lnku ha, J. Nov pojet trestnho inu krdee. Trestnprvn revue, 2009, . 10, s. 294 a nsl., autor uvd, e zkonodrce, rozhodl-li se psnji postihovat recidivujc pachatele krdee, zvolil pro svj zmr neastnou formulaci, kdy vyal z pvodnho prvnho odstavce jednu alternativu, kterou pesunul do druhho odstavce, v nm formuloval novou zkladn skutkovou podstatu. Pokud zkonodrce sm v dvodov zprv uvd, e jde o skutkovou podstatu samostatnou", podle mnn autora tak in, akoliv esk trestnprvn nauka takov pojem bn neuv. Podle nj ustanoven 205 odst. 1 i 2 tr. zkonku maj shodn zklad a chrn spolenost ped stejnorodou trestnou innost, tedy ped odcizovnm cizch vc. Ob z uvedench ustanoven ovem jinak charakterizuj omezujc podmnky, za nich je pisvojen si ciz vci zmocnnm trestn, v podstatnch bodech (chrnnm zjmu, jednn, nsledku, pinn souvislosti i zavinn) jsou ale ob ustanoven konstruovna shodn. Proto vyslovil nzor, e ustanoven 205 odst. 2 tr. zkonku by mlo bt pouze samostatnou obmnou ustanoven 205 odst. 1 tr. zkonku ve smyslu nmeck nauky. Koresponduje to charakteristikm nmeckch pojm skutkov podstata s obmnou samostatnou a nesamostatnou, kdy k zkladn skutkov podstat ( 205 odst. 1) nco pistoup, co ji obmn. Touto obmnou je prv zptnost uveden v 205 odst. 2 tr. zkonku, a to nad rmec ostatnch zkladnch podmnek trestnosti, kter jsou formulovny identicky, a to jako nvt 205 odst. 1 tr. zkonku. V pspvku Kratochvl, V. Zptn krde podle trestnho zkona a trestnho zkonku. Trestnprvn revue, ronk 2011, . 1, s. 16., jeho autor konstatuje, e fakt, zda se chpe ustanoven 205 odst. 2 tr. zkonku jako nesamostatn skutkov podstata kvalifikovan (tj. kvalifikovan skutkov podstata navazujc na zkladn), anebo jako dal samostatn skutkov podstata (zkladn, kvalifikovan?), nehraje dnou roli (na rozdl od nzoru uvedenm v ha, J. Nov pojet trestnho inu krdee. Trestnprvn revue, 2009, . 10, s. 291). Jde toti o to, e samotn diference mezi nesamostatnou a samostatnou skutkovou podstatou jsou natolik neostr, e je velmi obtn urit jednoznan vbr. Tak vzhledem k tomu, e esk teorie a praxe s pojmy nesamostatn" a samostatn" skutkov podstata nepracuje, je pilhavj se pidret standardnho pojmoslov a jeho diferenciac (tj. skutkov podstata zkladn, kvalifikovan a privilegovan). Ani velk sent Nejvyho soudu si neklade ambici eit spornou otzku odkazem na pojmoslov nmeck prvn nauky, a to ji proto, e dosud nem nejen v prvn nauce, ale ani v praxi soud pevn zakotven. K ve uvedenm vhradm autor vak poznamenv, e na rozdl od pojm skutkov podstata s obmnou samostatnou a nesamostatnou" pojem samostatn skutkov podstata" nen soudn praxi ciz, jak o tom svd nejen dvodov zprva k trestnmu zkonku, ale nap. i odvodnn rozhodnut . 3/2004 Sb. rozh. tr. Otzku vztahu skutkovch podstat uvedench v ustanoven 205 odst. 1 a 205 odst. 2 tr. zkonku je teba posuzovat na podklad vzjemnho srovnn tchto dvou ustanoven. Podle 205 odst. 1 tr. zkonku je postihovn pachatel, kter si pisvoj ciz vc tm, e se j zmocn, a zrove spln nkterou podmnku uve denou v alternativ pod psm. a) a e). Podle 205 odst. 2 tr. zkonku bude pachatel potrestn, kdy si pisvoj ciz vc tm, e sej zmocn, a zrove byl za in uveden v odstavci 1 v poslednch tech letech odsouzen nebo potrestn. Je tak zejm, e nejde o dv skupiny znak, z nich by jedna souasn vdy byla

obsaena i ve druh skupin, nejde tak o jeden kruh znak vnoench do druhho, ale jde o tzv. kc se kruhy znak, protoe uveden skupiny maj spolen pouze nkter znaky a jin nikoli. Jsou-li tedy naplnny znaky druhho odstavce, nemusej nutn bt naplnny znaky prvnho odstavce a naopak. Neme tak jt o pomr obecnho a zvltnho ustanoven ve smyslu privilegovanch a kvalifikovanch skutkovch podstat, je jsou dky jednomu znaku i vce znakm navc v pomru speciality vi skutkovm podstatm zkladnm. Proto se me varianta, e se jedn pouze o kvalifikovanou skutkovou podstatu, vylouit, by sankce v 205 odst. 2 tr. zkonku je psnj ne v 205 odst. 1 tr. zkonku. Tuto variantu ostatn vylouily, a ji vslovn i implicitn, vechny senty, kter se vyjdily k problematice vzjemnho vztahu 205 odst. 1 a 205 odst. 2 tr. zkonku. Ani podle velkho sentu Nejvyho soudu vak nelze pehlet specifick prvky vzjemnho vztahu mezi ustanovenm 205 odst. 1 a 205 odst. 2 tr. zkonku pro ppady, e jsou v jednn pachatele obsaeny jak znaky relevantn z hlediska aplikace 205 odst. 1 tr. zkonku, tak 205 odst. 2 tr. zkonku. V tomto smru souhlas s nzorem sentu 8 Tdo, e konstrukce a formulace znak obsaench v ustanoven 205 odst. 1 a 205 odst. 2 tr. zkonku pedstavuje zvltn legislativn techniku zaloenou na tom, e se v odst. 2 znovu opakuj zcela ve shod s odst. 1 zkladn znaky krdee, tj. kdo si pivlastn ciz vc tm, e sej zmocn", piem v odst. 2 se dle uvd a byl za in uveden v odstavci 1 v poslednch tech letech odsouzen nebo potrestn". Z toho ovem vyplv, e vykazuje-li jednn pachatele zkonn znaky uveden v odstavci 1 a souasn i odstavci 2 205 tr. zkonku, nen mon na vc nahlet jinak, ne e odstavec 2 sice pedstavuje samostatnou skutkovou podstatu, avak souasn (a to ke znakm uvedenm v 205 odst. 1 tr. zkonku) vyjaduje kvalifikan znak spovajc ve zptnosti (recidiv). Nejedn se sice o typickou, klasickou kvalifikovanou skutkovou podstatu, pesto se vak s ohledem na vymezen znaku zptnosti (recidivy) a na psnj sazbu uvedenou v tomto ustanoven jedn o zvltn skutkovou podstatu, kter v sob spojuje zkladn a souasn kvalifikovanou skutkovou podstatu ve vztahu k odstavci 1. Tuto zvltn povahu vzjemnho vztahu ustanoven 205 odst. 1 tr. zkonku a 205 odst. 2 tr. zkonku nejlpe vystihuje prvn posouzen inu pachatele jako peinu krdee podle 205 odst. 1 psm. a) a e), odst. 2 tr. zkonku. Pro plnost nen od vci dodat, e v rozporu s tmto nzorem nen ani poznatek nabzejc se z dvodov zprvy k trestnmu zkonku, podle n tato ne zcela typick legislativn technika obsaen v 205 odst. 2 tr. zkonku byla pouita pro vyjden a zdraznn recidivy ve form odsouzen nebo potrestn v poslednch tech letech jako vznamnho kvalifikanho a psnji trestnho momentu, co je patrn krom jinho i z toho, e se s tmto znakem, jen je v odstavci 2 205 tr. zkonku jedinou na obecn vyjden znak krdee navazujc okolnost, spojuje psnj postih ve srovnn s vymezenm skutkov podstaty podle odstavce 1. Nen pochyb o tom, e prvn prava peinu krdee obsaen v ustanoven 205 odst. 1 a 205 odst. 2 tr. zkonku je nejen neobvykl, ale nelze ji oznait ani za zdailou (na em se v zsad shoduj i dve citovan autoi), a pro svoji nejednoznanost zajist pipout vce rznch monost interpretace, a to vetn tch, je zaujaly senty Nejvyho soudu. To vak soud neme zbavit povinnosti vyloit ji zpsobem, kter m logick vchodiska, s drazem na spravedliv a pochopiteln zvr pouitho vkladu prva. Velk sent sdl nzor sentu 8 Tdo, e v danm ppad nen proto vyloueno se pi vkladu posuzovan prvn normy dret litery" (tj. metody jazykovho, logickho a systematickho vkladu), a to za pouit interpretanho pravidla argumentum ad absurdum", kter se neuplatuje samostatn, ale sekundrn, pokud na zklad dvou argument se dosplo k rznm vsledkm. Jestlie zvr uinn logicky, konkrtn by byl ve svch dsledcch zjevn nesprvnm, je nutn ho odmtnout (k tomu Gerloch, A. Teorie prva. 1. vydn. Dobr voda, 2002, s. 88.) a pitom se piklonit i k vkladu v duchu zkona", nebo smyslem interpretace v oblasti prva nen toliko zjitn smyslu ustanoven zkon, ale pokud mono zajitn v zsad jednotnho postupu soud a jinch orgn aplikujcch prvn normy, co je dleitm atributem stavnosti a legality. By jde o metodu vkladu, kter se pipout jen zdka, nebo je zaloena na pouit obecnch prvnch zsad a na rozumnm uven, vzhledem k tomu, e v danm ppad dolo k situaci, kdy text zkona me vst k nelogickm a iracionlnm zvrm, je pi interpretaci takovho prvnho pedpisu soud povinen namsto doslovnho vkladu zvolit interpretaci konformn s elem a smyslem zkona a se zetelem na relevantn prvn principy (k tomu Osina, P. Prvn principy a interpretace prva. In: Gerloch, A., Marlek, P.(ed.). Problmy interpretace a argumentace v soudob prvn teorii a prvn praxi. Sbornk pspvk z vdeckho kolokvia kateder teorie prva prvnickch fakult R. A. Gerloch a kol. I. vydn. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 89.). K tomu je teba dodat, e argument per reductionem ad absurdum (coby teleologick argument) je zaloen na logick vaze, svdc v konkrtnm ppad o tom, e dotyn j vylouen interpretan vsledek by zakldal absurdn nepijateln vsledky, kterch by rozumn zkonodrce st mohl chtt doshnout (presumpce racionlnho konzistentnho zkonodrce), a je se tak zcela bezpen vymykaj sociln funknmu uren prvn normy. Jedn se mimo jin o ty vkladov situace, kdy by vsledek interpretace byl

z pohledu elu a smyslu prvn pravy zcela nelogick i nesmysln (viz Hanu, L. Prvn argumentace nebo svvole. vahy o prvu, spravedlnosti a etice. Praha: C.H. Beck, 2008, s. 61.). Prv tato interpretan vchodiska nesvd ve prospch sprvnosti prvnho nzoru sentu 6 Tdo, e je nezbytn takov jednn posoudit jako jednoinn soubh dvou zkladnch skutkovch podstat podle 205 odst. 1 tr. zkonku a podle 205 odst. 2 tr. zkonku, ale ani vahy sentu 7 Tdo o poteb prvnho posouzen ve zmnnch ppad jen podle 205 odst. 2 tr. zkonku. Logickm vystnm tchto vchodisek a postup je naopak zvr, e jestlie pachatel, u kterho jsou splnny podmnky zptnosti podle 205 odst. 2 tr. zkonku, spch pein za nkter z okolnost uvedench v 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku, uveden znaky se navzjem pekrvaj a povahu takovho skutku je nutn vystihnout v prvnm posouzen tak, aby zahrnovala jak znaky vyjden v 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku, tak i podle 205 odst. 2 tr. zkonku. Nejde vak o jednoinn soubh stejnorod dvou skutkovch podstat trestnho inu krdee, ale jde o jeden skutek a jeden trestn in, kter je teba kvalifikovat podle 205 odst. 1 psm. a) a e), odst. 2 tr. zkonku. Rozsudek soudu prvnho stupn v projednvan vci ostatn dokld, e takov prvn posouzen nen pro praxi soud nepijateln a evidentn pedstavuje jednu z monch variant een sporn prvn otzky. Odmtnut zvru, e posta pouze prvn kvalifikace podle 205 odst. 2 tr. zkonku, jak se domnval sent 7 Tdo, je pesvdiv podloeno argumentac, kterou ve svch rozhodnutch pouily senty 6 Tdo i 8 Tdo. Jestlie by toti takov opakovan spchan skutek mohl bt prvn posouzen toliko podle 205 odst. 2 tr. zkonku, by by nap. byl spchn formou vloupn, byla jm zpsobena koda nikoli nepatrn apod., odsouzen a potrestn pachatele za takto kvalifikovan skutek by nezakldalo podmnku zptnosti, nebo v 205 odst. 2 tr. zkonku se vslovn hovo pouze o pedchozm odsouzen nebo potrestn pachatele za in uveden v odstavci 1". Takovto nedvodn a nelogick zvhodnn sti recidivujcch pachatel zajist nemohlo bt myslem zkonodrce. St si lze pedstavit, e adekvtnm eenm tohoto problmu by mohlo bt posuzovn povahy pedchozho odsouzen a potrestn coby inu uvedenho v odstavci 1" v rmci pedbn otzky podle 9 odst. 1 tr. ., kdy by v popisu skutku nebyly relevantn znaky peinu krdee podle 205 odst. 1 tr. zkonku popsny. Takov postup by kolidoval s poadavkem prvn jistoty i pedvdatelnosti prva. Naopak je ale teba souhlasit se sentem 7 Tdo, paklie na rozdl od sentu 6 Tdo nepijal nzor o jednoinnmu soubhu pein podle 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku a podle 205 odst. 2 tr. zkonku, jakkoliv i k tto monosti by mohl vst jazykov vklad citovanch ustanoven. Jednoinn stejnorod soubh, o nj by muselo jt, lze pipustit, jde-li o dva trestn iny, tehdy, vzniknou-li dva samostatn nsledky, resp. inky (tedy je naplnna dvakrt skutkov podstata tho trestnho inu). Navc i v nauce je sporn, zda v ppad jednoinn konkurence stejnorod jde o vce trestnch in a tedy 0 skutenou konkurenci, i jen o trestn in jedin (viz Novotn, O., Vanduchov, M., mal, P. a kol. Trestn prvo hmotn. Obecn st. 6. vydn, Praha: Wolters Kluwer R, a. s., 2010, s. 334). Soudn praxe povauje tyto ppady zpravidla za trestn in jedin (nap. vce osob usmrcench pi te dopravn nehod se posuzuje jako jeden trestn in usmrcen z nedbalosti podle 143 tr. zkonku). O takovou situaci, kdy je v teorii vzcn dovozovn jednoinn stejnorod soubh, pi nm pachatel jednm skutkem vcekrt napln stejnou skutkovou podstatu trestnho inu, se v projednvan vci zjevn nejedn. V tomto ppad jde materiln o jeden trestn in krdee spovajc v odcizen vc s tm nsledkem a okolnost zptnosti (recidivy) ve smyslu odstavce 2 205 tr. zkonku k tomu pistupuje stejnm zpsobem jako bn okolnost podmiujc pouit vy trestn sazby (zvl pitujc okolnost). Posuzovan situace me nastat i v ppad, kdy pachatel odcizil pouze jednu vc. Nastal tedy jen jeden nsledek, tj. koda na jedn ciz vci, ji si pachatel pisvojil tm, e sej zmocnil. V dob, kdy pedmtnou vc pachatel odcizuje, jsou souasn dny znaky relevantn jak z hlediska 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku, tak i to, e ji pi tomto inu jde o pachatele, kter byl pro krde v poslednch tech letech soudem postien. Ve faktickm prbhu inu toti nelze tyto okolnosti jakkoli skutkov oddlit, protoe okolnost vyplvajc z 205 odst. 2 tr. zkonku nen zaloena skutenm konnm pachatele v dob pchn skutku, tedy tm, co in, nbr pachatel je sm nositelem tto okolnosti, kter spov v jeho minulosti, ji od nj nelze oddlit. Je-li in kvalifikovn pouze podle 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku, lze tm prvn vyjdit jen to, e si pachatel za splnn dal v zkon uveden podmnky pisvojil ciz vc tm, e se j zmocnil; e tak uinil, a pitom jde o pachatele, kter byl za obdobn in v poslednch tech letech odsouzen nebo potrestn, u v tomto ppad vyjdit nelze. Proto je teba kvalifikovat jednn recidivujcho pachatele t podle odstavce 2 205 tr. zkonku. S ohledem na shora uveden nzory vak nejde o jednoinn soubh stejnorod, kter navc nen obecn v nauce a soudn praxi jednoznan pijmn, ale jde o jeden skutek a jeden trestn in, kter je teba kvalifikovat podle 205 odst. 1 psm. a) a e), odst. 2 tr. zkonku. V tomto smru lze souhlasit s nzorem

vyjdenm sentem 7 Tdo, e piputn takovho soubhu by znamenalo, e to, co je materiln jednou krde, nap. pi odcizen jedin vci, by bylo dvma peiny krdee". Takovou konstrukci je teba ve shod s tmto sentem povaovat za nelogickou, protoe jednoinn soubh pichz v vahu tam, kde jedno jednn smuje proti rznm objektm, a nikoli v ppad, kdy dv skutkov podstaty chrn stejn objekt ped stejnm jednnm. Prv z tohoto dvodu teorie i praxe obecn jednoinn stejno rod soubh neuznv. Velk sent Nejvyho soudu se ztotonil s nmitkou sentu 8 Tdo, e akceptovn jednoinnho soubhu (ve smyslu nzoru sentu 6 Tdo) by znamenalo, e pachatel je za zcela shodn jednn, kter je ji kvalifikovno podle 205 odst. 1 tr. zkonku, uznn znovu vinnm dalm peinem krdee podle 205 odst. 2 tr. zkonku a ani by pibyla dal jin skutkov okolnost, je by vyplvala z prbhu pachatelova inu, je souasn a znovu uznn vinnm za to, e si pisvojil ciz vc tm, e se j zmocnil (tedy tut vc nebo tyt vci, za jejich odcizen ji byl uznn vinnm podle 205 odst. 1 psm. a/ tr. zkonku), a to jen proto, aby posouzenm podle 205 odst. 2 tr. zkonku byla vyjdena jeho recidiva, kter nen obsaena v 205 odst. 1 tr. zkonku. Okolnost, e si pachatel pisvojil ciz vc tm, e sej zmocnil", je tak prvn vyjdena dvma samostatnmi peiny krdee v jednoinnm soubhu, nebo je obsaena v obou uvedench samotnch prvnch kvalifikacch souasn, m dochz k absurdn situaci, kdy pachatel je za jedno jednn - fakticky jednu krde - postihovn pro dva samostatn peiny krdee. Dsledkem tohoto prvnho posouzen, kter nelze nezmnit, navc je nutnost ukldat hrnn trest podle 43 odst. 1 tr. zkonku, kter se ukld podle psnj prvn kvalifikace, tj. podle 205 odst. 2 tr. zkonku, piem je teba ve smyslu 42 psm. n) tr. zkonku pachateli pitat i pitujc okolnost spchn vce trestnch in. Pachateli je nelogicky pitna uveden pitujc okolnost za materiln jedinou krde, m dochz k nemrnmu zpsovn trestn represe. S pihldnutm ke vem tmto argumentm je teba trvat na zvru, e nejde o jednoinn soubh stejnorod dvou skutkovch podstat trestnho inu krdee, ale jde o jeden skutek a jeden trestn in, kter je teba kvalifikovat podle 205 odst. 1 psm. a) a e), odst. 2 tr. zkonku. Uveden prvn kvalifikace odpovd smyslu trestn odpovdnosti pachatele a je v souladu s obecnmi zsadami pojmu trestnho inu a jeho znak ( 13 a 111 tr. zkonku), pitom respektuje, e in pachatele mus bt posouzen vdy podle vech znak vyjdench v zkon, jako i to, e obvinn neme bt uznn vinnm dvakrt za materiln jeden pein krdee. Souasn je tmto prvnm posouzenm eliminovna nadmrn tvrdost zkona, nebo pachatel je za jedno jednn, je se odr jen v jednom trestnm inu, odsouzen toliko za tento jeden trestn in, a nedochz tak k nelogickmu jednoinnmu soubhu dvou stejnch trestnch in. Za toto jednn je pachatel postien pouze podle psnj podoby vyjden ve zvltn skutkov podstat, kter vak odr dostaten nejen spoleenskou kodlivost, ale i povahu a zvanost spchanho inu ( 39 tr. zkonku). Velk sent Nejvyho soudu pokld za vhodn, ale i potebn k tto problematick otzce doplnit, e zkladnch tez, na nich je jej een zaloeno, se nikterak podstatn nedotkne ani novela trestnho zkonku proveden zkonem . 330/2011 Sb., kterm se mn zkon . 40/2009 Sb., trestn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 141/1961 Sb., o trestnm zen soudnm (trestn d), ve znn pozdjch pedpis. Tmto zkonem bylo zmnno stvajc znn ustanoven 205 odst. 2 tr. zkonku tak, e se slova in uveden v odstavci 1" nahrazuj slovy takov in". To ve svch dsledcch nikterak nemn ani zvry o tom, e v ustanoven 205 odst. 1 tr. zkonku a v ustanoven 205 odst. 2 tr. zkonku jde o samostatn zkladn skutkov podstaty, ani o zvltn povaze vzjemnho vztahu mezi nimi, pjde-li o ppad prvnho posouzen skutku v ppad, kdy jsou podle skutkovch zjitn dny podmnky pro pouit 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku a souasn i podle 205 odst. 2 tr. zkonku. Podstatn zmna spov pouze v tom, jak okruh trestnch in zakld podmnku zptnosti. Zatmco dosud bylo mon uvaovat pouze o inu, kter vykazuje znaky peinu podle 205 odst. 1 tr. zkonku, nov by se zptnost vztahovala na vechny iny naplujc zkonn znaky spovajc v pisvojen si ciz vci jejm zmocnnm". Vedle peinu krdee podle 205 odst. 1 psm. a) a e) tr. zkonku tedy pjde i o pein krdee podle 205 odst. 2 tr. zkonku a t nap. zloin loupee podle 173 tr. zkonku, jm si pachatel pisvojil ciz vc nebo k tomu smoval (viz k tomu rozhodnut . 22/1997 Sb. rozh. tr.). Z tchto dvod velk sent Nejvyho soudu shledal podan dovoln nejvy sttn zstupkyn z hlediska uplatnnho dovolacho dvodu podle 265b odst. 1 psm. g) tr. . dvodnm, a proto za podmnky uveden v 265p odst. 1 tr. . podle 265k odst. 1 tr. . zruil rozsudek Krajskho soudu v st nad Labem poboka v Liberci ze dne 2. 9. 2010, sp. zn. 31 To 416/2010. Souasn podle 265k odst. 2 tr. . zruil tak dal rozhodnut na zruen rozhodnut obsahov navazujc, pokud vzhledem ke zmn, k n dolo zruenm, pozbyla podkladu, a podle 2651 odst. 1 tr. . Krajskmu soudu v st nad Labem - poboka v Liberci pikzal, aby vc obvinnho v potebnm rozsahu znovu projednal a rozhodl. Toto rozhodnut uinil v souladu s ustanovenm 265r odst. 1 psm. b) tr. . v neveejnm zasedn, nebo vzhledem k charakteru vytknutch vad je zejm, e je nelze odstranit ve veejnm zasedn.

V novm zen se bude odvolac soud znovu zabvat pedmtnou trestn vc, konkrtn prvnm posouzenm skutku, a to v intencch prvnho nzoru, k nmu dospl velk sent Nejvyho soudu. V souvislosti s tm velk sent Nejvyho soudu pipomn, e podle 265s odst. 1 tr. . je Krajsk soud v st nad Labem - poboka v Liberci, jemu byla vc pikzna k novmu projednn a rozhodnut, vzn prvnmi nzory, kter byly shora v tomto usnesen vysloveny.