Welcome to Scribd, the world's digital library. Read, publish, and share books and documents. See more
Download
Standard view
Full view
of .
Save to My Library
Look up keyword
Like this
5Activity
0 of .
Results for:
No results containing your search query
P. 1
A-Kontra 21.12.2012

A-Kontra 21.12.2012

Ratings: (0)|Views: 1,354|Likes:
Published by akontracz
anarchistický nepravidelník
anarchistický nepravidelník

More info:

Published by: akontracz on Dec 23, 2012
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

11/04/2013

pdf

text

original

 
 Jedna možnost je pokračovat v tom samém kupovat sinové a ještě blyštivější věci nebo alespoň jejich náhražky,opakovat, co vidíme v televizi nebo čteme na netu, poslou-chat „hlas shůry“ a chodit volit. Druhá možnost je vykašlatse na to a pořádně se podívat kolem sebe; pravděpodobnězjistíme, že v tom nejsme sami. Čím dál víc lidí chce býtsamo sebou, čím dál víc se jich radikalizuje. Ano, opravdu seblíží konec světa, jak ho známe. Světa, který můžeme učinitlepším my sami, aniž bychom čekali, až to někdo udělá zanás. Odpojte se od Fejsbuku, zahoďte chytré mobily, dejteacku svému idiotskému šéovi a přestaňte platit nájem.Uvidíte, jaká mela začne.Spas se kdo můžeš, konec světa je tady! Mladí perspektivnímanažeři zapomněli ctít soukromé vlastnictví a hromaděrabují krámy, svíčkové báby umírají po desítkách na inarktv kleče na schodech kostela, politici mastí mariáš v tajnémpodzemním krytu a boháči přemýšlí, jak zpeněžit posledníhodiny před zánikem vesmíru ... který stále nepřichází.Sakra, už zas? Tyhle předzvěsti konce začínají být trochuunavující, zvlášť když se opakují co deset let. Co si ale zku-sit představit, že se něco opravdu mění a i když do nás ne-narazí dosud neviditelná hvězda, ani nás nesmetou do mořepřistávající marťani, svět nezůstane stejný jako dosud. Stačíchtít. A umět si vybrat.
 Dalšízešťastných konců
 
2
2
 
g 
Alfred Habermann 
 
Zmrdi měsíce
Mysleli jste, že eudálové už se vyskytují jen v pohádkách?Mýlili jste se. Celá plejáda českých umělců, Menzelem po-čínaje a Placákem konče vám ráda vysvětlí, že máte volit„knížete“, protože je opravdový šlechtic, zatímco my ostat-ní jsme „potomci poddaných“. Budeme se dělit opět na lidiprvní a druhé kategorie, na knížata a ta ostatní? Čeští uměl-ci to rádi odůvodní.
 
3
3
g
 
 Pavel Svoboda 
To už ale přicházíme na magistrát – a chápeme, že tady bude-me pochopení, ba prostor pro příběh Předlických hledat jentěžko. Okravatělé prázdno zasedající v zastupitelských lavicíchprávě půlhodiny řeší, jak to udělat, aby se občané nemohli moczapojovat do rozpravy a přitom měli pocit, že se do ní zapoju- jí. Sebevědomé obličeje městského panstva nás ubezpečují, žetady není prostor pro empatii. A přesvědčují nás ještě o něčem– asi nikdo z nás by nechtěl být v nějakém pomyslném příštímživotě nějakým Arno Fišerou (předseda ústecké ČSSD) neboPavlem Bočkem (místní TOP09), trávit čas jako mocné, dobřeplacené a důležité nic.Náš romský přítel to po půl hodině nevydrží – ví velmi přes-ně, co může očekávat.
„Je náš názor nezajímá, a já zas musímza dětma. Na tohle opravdu nemám čas,“ 
říká a vrací se na uby-tovnu. Naše přítelkyně ale zůstává a po několika hodinách sek ní nečekaně přidají další dvě romské mámy z ubytovny, jednai s děckem.Čas se táhne pomalu jako náklad brambor, zatímco ústečtí poli-tici rozprávějí o jednotlivých bodech programu. Jedna nezdolnáobčanka vrací na pořad jednání téma Předlic i v situacích, kdy topodle místního panstva není k věci – například když se rozho-duje o tom, jak naložit s padesáti miliony, které městu přistályz hazardu (částka znamená, že automaty v Ústí prošla miliardakorun se všemi doprovodnými jevy, které si dokážeme před-stavit – radní ovšem tuto slepici, která jim snáší zlaté pukavcea zároveň šíří po městě mor gamblerství a návazné kriminalityrozhodně nechtějí podříznout) nebo když se diskutuje o akva-parku, který má s podporou EU vyrůst za 260 milionů.
Kolik peněz půjde na řešení situace lidí z edlic? Jak pomůžete řešit jejichsituaci?
ptá se místní občanka. A dostává se jí odpovědi.Město je prý pouhou obětí nehodných majitelů, říká náměst-kyně primátora Kailová (ČSSD). Nemohlo prý zasáhnout dříve,soukromé vlastnictví je posvátné. Nyní domy demoluje a pla-tí peníze nevládkám, které se Romům věnují. Co prý vlastněchceme víc. Za pomoc byla prohlášena tělocvična a ubytovna.A slovo si následně vzali otevření rasisté ze Strany zdraví sportua prosperity, podle nichž se má pomáhat jen těm, kteří si to „za-slouží“. Kolik prý celá pomoc stála? Přivolaný městský strážníkkonstatuje, že nad rámec běžných výdajů 198 000. Město, kte-ré staví akvaparky za stovky milionů (které jsou ale z Unie a taks nimi prý nejde hýbat) dalo na situaci svých občanů v nejvyššínouzi zhruba tisíc pět set na jednoho. Totální výsměch.Zatímco socdemácký radní žoviálně uklidňuje rasisty, že přecenikdo nechce, abychom si ty „nepřizpůsobivé“ brali „domů“,připomíná místní punker s potetovanou hlavou, že ve Franciiumějí nemovitosti, o něž se majitel nestará, vyvlastňovat. Pročby něco podobného nešlo tady? Proč mají místní pykat za chybyvlastníka?Na tyhle otázky místní radní odpovědět nemusejí. Je to smutnýpohled na moc, která dokáže lidem dole zakazovat a deporto-vat je, a přitom údajně nic nedokáže proti mafánským sou-kromým majitelům. Na tuhle směs výmluv, rasistické zlovůlea opravdové bezmoci akt nemáme žaludek. Jedeme pryč.Díky, Ústí. Viděli jsme za tenhle den hodně odhodlání a vůlečelit blbé situaci. Viděli jsme také všední den politické mafe.Všeho do času.
 Na den do Ústí
 Jaké to je, vydat se z druhého nejzkorumpovanějšíhoměsta v zemi do toho nejzkorumpovanějšího? Jak chutmoc v Ústí nad Labem? A co se dozví odsunutíRomové, když se přijdou podívat na ty, kdo o nichrozhodují?
Do ubytovny přijíždíme dopoledne. Nepotkáváme ale nikohoz těch, kdo před pár dny s odhodláním mluvili o tom, že na za-stupitelstvo půjdou a pěkně od plic řeknou místním mocným,co si o nich myslí. Jen od několika ustaraných tváří se dozví-dáme, že sociálka zas využila nějaké obstrukce k nevyplace-ní dávek a většina místních teď řeší krom bydlení i z čeho dádětem najíst. „Budu si asi muset zase půjčit,“ říká nám jednapaní, a my se můžeme jen domýšlet, kde asi obyvatelka vyhlá-šené ubytovny sežene půjčku, na jaký úrok, z čeho bude platita jak to všechno dopadne. Koloběh dluhů, lichvářů, zastavárena exekucí spokojeně zamlaskal, selhání či naschvál úřadů mupřihřál další sousta.Skleslou náladu změní příchod jedné z obyvatelek, která jepevně rozhodnutá na magistrát jít. Sakrováním a hromováním
(„aby na tě tyfus, ty krakonoši, ty pákistáne jeden“)
přiměje k do-časnému opuštění dětí a cestě do hradu, kde sídlí úřednická saň,i jednoho z místních mužů. Když se na ně dívám, přemýšlím, jak moc platí slova o „patriarchálních“ romských rodinách. Ni-kde jsem neviděl tolik výrazných žen jako za poslední měsícemezi vylučovanými Romy.Po cestě rekapitulujeme situaci. Čtvrť Předlice, dlouhodoběnechaná napospas mafánům, byla až do 19. září černou díroumístní politiky. Za nevyhovující, malé a rozpadající se byty setu platilo stejné nájemné jako za luxus v centru Ústí. Sami ma- jitelé se přitom své domy nestarali a nechali je pustnout za při-hlížení úřadů, které nedokázaly na situaci adekvátně zareago-vat, i místní pobočky Člověka v tísni a řady dalších neziskovekči univerzity, které si z „vyloučené lokality“ udělaly terén proodškrtávání ajek ve svých projektech, aniž by se příliš zajíma-ly, co opravdu chtějí místní a jestli pro ně kombinace nezájmua očumování není ponižující.Situace se drasticky změnila 19. září – toho dne spadl v jednomz takových domů strop a zabil obyvatelku. Město zareagovalose stejnou necitlivostí, jakou předvádělo už roky při ignorová-ní problémů. Několik domů určilo k demolici a označilo nápisyv češtině, němčině a romštině, s ponižujícím obrázkem, který jasně naznačoval, že město Romy považuje především za zlo-děje kovů. Vznikl krizový štáb za účasti městských úředníkůi nevládek – jen s místními se nikdo nebavil, stali se pouhým ob- jektem rozhodování jich. Roli paternalistického drába, kterýsi je zve na kobereček, vůči nim přitom sehrálo jak město, takmístní Člověk v tísni, provázaný s místními mafánskými moc-nými mnoha vazbami, často takovými, které nesnesou dennísvětlo. O osudu Romů se rozhodovalo za zavřenými dveřmi, ačse spolu s místním antirasistickým aktivistou Mírou Brožemdomáhali vstupu.A výsledek? Deset dnů strávily romské rodiny v tělocvičně, vestresu, ponorkové nemoci a špatných hygienických podmín-kách. Následně je přesunuli do ubytovny v Krásném Březně,předražené a pověstné drogami. Jejich další osud je nejistý – jako Romům a chudým se jim bydlení shání těžko, ubytovnamá přitom na konci ledna zavírat.

Activity (5)

You've already reviewed this. Edit your review.
1 thousand reads
1 hundred reads
Kols1 liked this
Lucie Fremlová liked this
Peťo Tkáč liked this

You're Reading a Free Preview

Download
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->