7 Podmínek Pro Zdraví, Štíhlou Postavu A Spokojený Život

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (1/18)
jo-jo jak a pro vznik co udlat aby u nikdy nepila chu na sladkosti, slanosti, kroboviny i tun jdlo thl a zdrav na zdrav strav bez nervozity a pocitu, e o nco pichzme jak sundat kila a u je nikdy nenabrat pro tlo vol po nezdravch potravinch zcpa hemoroidy lupenka kon problmy sklenost bolesti hlavy deprese obezita bolesti kloub migrna patn nlady chronick znty chipka ekzmy opakovan znty svalov zrann nespavost opakovan vtoky vedy angna znty hornch cest dchacch akn bolesti zad chronick nava neplodnost a vechny ostatn zdravotn problmy a nemoci
VOD
Ven teni, mm pro vs nkolik dobrch a nkolik patnch zprv. 1. zprva dobr zprva mme informace Ji nkolik desetilet je znma vtina podmnek nutnch k tomu abychom mohli jednou pro vdy ukonit Vk nemoc. Tedy to po em lidstvo touilo tak dlouhou dobu se dnes stv skutenost. Ji za pr let se nemoci mohou vyskytovat pouze v uebnicch djepisu. Doktorm zstane na prci pouze oetovn raz a zrann. Ji nkolik destek tisc lid po svt vt st tchto podmnek zn a d se jimi ve sv kadodenn praxi. Tito lid nejen, e nikdy neonemocn, ale odstranili ze svch ivot i napklad zdravotn obte typu ucpan nos, bolesti zad, migrny, kon problmy, hemoroidy i jakkoliv jin dnes masov rozen pote. Veker nae zdravotn problmy jsou dny tm, e lovk dnes ije z 90% jinak ne ije veker ostatn fauna a za poslednch 10.000 let ije z 90% jinak ne il on sm vc jak 2,3
milinu let sv vlastn evoluce. A prv tato jeho nepirozenost a nekontinulnost jeho ivotnho stylu je pinou pro jako jedin ivoin druh tak trp. Asi nejvstinji za ve hovo fakt, e tento princip objevil, jako prvn komplexn popsal lovk kter se sm doil 116 let. Dva roky ped smrt sepsal svoji posledn knku, do posledn chvle fyzicky i psychicky ipern, jezdil na kole a psal knihy. Jmenoval se dr. Norman Walker. 2. zprva dobr i patn zprva zrove ve je zdarma Ve potebn k udren si pevnho zdrav do vysokho vku tak ppadnmu vylen dosavadnch zdravotnch neduh ji mte k dispozici, mte to v sob a ve svm nejblim okol, nic dalho nepotebujete. A ve zdarma ! To v imunitn systm je ten zzran lka kter um vs udret pi plnm zdrav po cel ivot ! V imunitn systm kupkladu um takov zzraky jako likvidovat rakovinn buky, vyistit tepny a cvy, vrtit vekerou disharmonii jmnem nemoc do pvodnho stavu, to je plnho zdrav. Jedin co je nutn udlat, je to aby jste mu svm ivotnm stylem nestovali a neznemoovali jeho innost. Lidov eeno, chce to nehzet mu klacky pod nohy i nesvazovat mu ruce, protoe se svzanmi rukami ani nejlep chirurg neum operovat... A o tom, jak podmnky je nutno dodrovat je tato kniha. Asi vs ihned napadlo jak je mon, e nen tento princip dodnes veobecn znm ? Jak to, e o nm nev oficiln medicna ? Pesto, e jde o princip poloen psn na vdeckch zkladech, nic mezi nebem a zem i dn duchaina nem o nj vda zjem. Proto je tato zprva zrove i patnou zprvou - nedaj se na tomto principu vydlat dn vt penze. Jde v podstat pouze o zsadn zmnu ivotnho stylu lovka. Tedy nic co by se dalo nacpat do pilulek i injeknch stkaek, prodvat v lkrnch i jako potravinov doplnk, ani se tento princip ned patentovat... Proto, by je znm ji nkolik desetilet, se nikdy nenael a ani nenajde subjekt, kter by ml na jeho veobecn propagaci sebemen ekonomick zjem. Nikdy nikdo nezaplat billboardovou reklamu i spoty v televizch. A tak dobr na tto zprv je, e tento princip mte k dispozici zcela zdarma, patn to, e si ho budete muset vyzkouet sami, dn firma i vdeck stav to za vs neudl. 3. zprva - dobr i patn zprva zrove princip je a primitivn jednoduch A to je dvod pro nezajm vdu. Vda nem rda jednoduch een. Uvedu pklad : kdy v 19. stolet piel dr. Ignc Semmelweiss za lkai a vdci tehdej doby s tvrzenm : Pojme si mezi nvtvou pitevny a porodnho slu podn umt a vydesinfikovat ruce a horeku omladnic (nemoc na kterou tehdy umrali destky a stovky rodiek) meme vykrtnout ze seznamu nemoc. Myslte, e mu skoili kolem krku, poplcvali po zdech a se slovy ty jsi ale chlapk, jak jsi na to piel ? pikroili ke zkoumn jeho metody ? Ne, protoe piel s tak jednoduchm eenm nikdo ho nebral vn. A nejen to, zaali se mu posmvat, ikanovat takovou mrou a ho vytvali z Vdesk kliniky, na kter pracoval. A pitom ml k dispozici dkazy kter by podle mne mli stait i absolventu pt tdy zkladn koly aby pochopil, e m pravdu. Dokzal na jm veden klinice snit mrtnost na
horeku omladnic na desetinu a dvacetinu normlu. A nejen to vymnil si peloen na druhou porodn kliniku (v rmci t stejn porodnice) a dokzal svmi opatenmi opt i zde snit mrtnost na minimum. A na jeho pvodn kliniku, z kter prv odeel nastoupil jin doktor. Ten okamit zruil ty smn, urejc opaten jako umvn si rukou ped porodem v chlorovanm vpnu a mrtnost na tto klinice okamit stoupla na obvyklou rove. Nikoho toto nevzruovalo... Spolurozhodujcm faktem samozejm bylo i to, e tehdej slavn pni profesoi a doktoi by museli piznat, e prv oni byli, by nemysln, tou jedinou a pravou pinou mrt tch nebohch rodiek. Co v rmci udren si urit vnitn integrity a sebecty jim brnilo nemu takovmu by jen na chvli uvit. Nehled na mnostv monch soudnch alob pozstalch... Proto teprve a vymela tato generace doktor (a dal 2-3 nsledujc) doly mylenky pana Semmelweisse uznn. On sm ale bohuel umel zneuznan a zatrpkl. Ale nejen on, dky tto ignoraci jeho mylenek zemelo jet pr stovek rodiek pln zbyten... Vda opravdu nem rda jednoduch een - pijt za doktory s eenm : rozdejme mezi nmonky pr beden citron a pomeran a na kurdje meme zapomenout je nejvt troufalost a drzost jakou se vi nim mete dopustit. e se od dob pn Semmelweisse nic nezmnilo se mete pesvdit na strnkch http://www.facebook.com/pages/Septegram-p%C5%99%C3%ADrodauzdravuje/125956910766017?sk=notes#!/note.php?note_id=256570497730742 kde je otitn mj mail adresovan Akademii vd R, Sttnmu veterinrnmu stavu, Ministerstvu zdravotnictv R ale t napklad adu vldy R. I kdy jsem schvln v mailu omezil tma pouze na infekn nemoci aby to nebylo pli velk sousto narz ale pesto bez sebemen odezvy... Zle jen na ns, zda vhod v tto knize popisovanho principu vyuije ve svj prospch ji dnen generace nebo a nai pravnuci... A tak opt jako u pedchoz zprvy - dobr zprva je, e nejde o nic komplikovanho, patn zprva e si na to budete muset pijt sami. Jak u jsem uvedl samotn princip je triviln jednoduch. Vychz z pozorovn prody, jejch zkon a souvislost a z vce jak 2,3 milionov evoluce naeho ivoinho druhu, tedy druhu Homo. Jednoduch se ale jev jen tomu kdo doke odloit obrovsk nnos mylenek na civilizace za poslednch nkolik stolet. Proto vysvtlit ho teba mimozemanovi by bylo otzkou deseti minut. V ppad lovka to chce minimln 4 hodiny. Chce to zapomenout na to, co ho uili rodie, ve kole, co mu kali doktoi, vdci, znm i co nkde etl. Ostatn veker tyto dosavadn informace toho mnoho nedokzali kadm rokem je stanoven vt poet diagnz na jednu osobu tedy jsme m dl nemocnj. Kadm rokem skoro veker nemoci mldnou tedy m dl mlad lid trp m dl zvanjmi nemocemi a dv ne tomu bvalo v minulosti viz http://www.novinky.cz/zena/zdravi/266131-nemoci-ktere-ohrozuji-stale-mladsi-jedince.html). A na vzcn vyjmky nezn medicna pesnou pinu dn nemoci (a bez znalosti piny
tko spn vylit, e). Sami doktoi se dovaj v prmru mn let ne je obecn prmr... Chce to prost odloit civilizan-vdeck brle a nasadit si brle prodn-evolun a nezaujat a bez pedsudk studovat tento princip. Myslet globln, z nadhledu, myslet ve vech myslitelnch souvislostech a pinch a nsledcch. Klst si otzky jak toto funguje v prod, jak to funguje u divoce ijcch zvat ?, jak ivotn podmnky mli tla desetitisce generac mch pedchdc na vlastn evoluce, tedy na co je zvykl mj organismus ?. Pak se najednou lovk bouchne do ela a ekne no jo, vdy je to jasn jak facka, 20, 30 i vce let to le pede mnou na chodnku a j to nevidl ! Pak najednou lovk vid, e i kdy dosud vichni tvrdili, e Zem je placat tak pece jenom je kulat :) Geniln mylenky jsou vdy triviln... :) Uvedu pklad civilizan-vdeckho a prodn-evolunho pohledu : Kdy ped vce jak sto lety vdci poprv na vlastn oi (respektive prostednictvm konen dostaten silnch mikroskop) uvidli bakterie, napadlo je prostudovat i lidsk matesk mlko. A zdsili se. A dlte co dlte, v mateskm mlce se vyskytuj desetitisce a statisce bakteri v kadm mililitru! Staphylococcus epidermidis, Staphylococcus aureus (zlat stafylokok), Streptococcus, E.coli a spousty jinch (kdyby vm takto kontaminovan npoj podali v njak restauraci orgny hygieny ji nechaj okamit zavt). A msto aby se podvali na tuto skutenost prodn-evolunmi brlemi no, tak matesk mlko je 100%n vrobek neomyln prody, lovk jej pije ji statisce let, ostatn savci ji miliny let a nikdy s tm dn mld nemlo sebemen problm. Mli tak monost poznat, e bakterie jako takov nejsou naimi nepteli ba naopak, bez nich je n ivot pmo nemon. Jde o nejlep ptele lovka. A pouze podlhaj obecn zkonitosti veho moc kod. Tak jako bez vody bhem pr dn umete, budete-li pt vody pli mete na ni umt bhem 24 hodin viz http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=335540 . Stejn tak u lovka sta zamezit tomu aby se bakterie rozmnoili do obrovskch mnostv... Jene bohuel vdci nasadili svoje civilizan-vdeck brle a ekli si : fuj to jsou ty zl bakterie, co ns trp a zabjej. My jsme chytej ne proda a nadle tomuto nalvn se bakterilnm koktejlem naich dt zabrnme. I vymysleli umlou, aseptickou, dle poslednch lkaskch vzkum vivnmi ltkami nabitou kojeneckou stravu. A bohuel t zaali velmi popiovat a dohenestovat kojen. Na kojc matku bylo pohleno jako na vrcholn nezodpovdnou osobu, ohroujc zdrav svho dtte, protoe do nj lije miliony bakteri. Natst takovch matek zstalo dost na to aby se po ase dal udlat srovnvac test miminek krmench vhradn mateskm mlkem a tch na vdeck superstrav. A porovnn vylo katastrofln pro superstravu. Dti na mateskm mlce byli zdravj, prbh nemoc je leh, dosahuj dokonce vyho socilnho postaven, lpe jim to mysl. Jako u tolikrt, praxe se diametrln odliovala od vdeck teorie... A tak zase jednou musela praxe pesvdit vdce, e jejich teorie se eredn ml... Chce to prost vystoupit z mylenkovho Matrixu v kterm dnes ijeme, podvat se na vc z odstupu, bez pedsudk. Bude to podobn tk jako kdy kdysi lid po tom, co jim rodie,
uitel, crkevn i vdeck kapacity cel ivot tvrdili, e Zem je placat a, e je stedem Vesmru. Zkuste si pedstavit ten obrovsk kulturn ok jak tehdy zpsobila mylenka, e Zem je kulat a nepatrnm smtkem Vesmru. Podobn velk kulturn ok ns ek i nyn... 4. zprva - patn zprva nelehk aplikace do bnho ivota Dnen ivotn styl lovka ze sam podstaty velmi brn uplatovn tohoto principu ze 100%. Je skoro nemon dostt vem nrokm naich tl, vzelch ze samotn podstaty ivota na tto Zemi a z lidsk evoluce. Bohuel dnen ivot je od pirozench podmnek natolik odlin, e je nejvy as se nad tmto zamyslet. On se toti tento stav zatm neustle jen zhoruje... Stojme na kiovatce bu se vydme nelehkou cestou zmny skoro vech sfr v na civilizaci nebo o.k. nemusme ale je nutno potom potat s onemocnnm, bolest a pedasnm mrtm. patn zprva na tom je to, e jednotlivec v tomto moc nezmn. Ale i kdyby jste tento princip zatm uplatovali teba jen z 50% i tak to bude obrovsk skok jak ve Vaem zdrav tak i tlesnm, duevnm a obrovsky si rozte obzory o fungovn vaeho tla i svta kter vs obklopuje. A to za to stoj :) A jet mal podotknut na zvr tohoto vodu : mluvm-li v tto knize o lidech a jejch nevhodnch potravinch i nezdravm ivotnm stylu mm samozejm vdy na mysli, e tot plat i pro vechny zvata na lovku zvislm. A u chovan v zajet i i ta voln ijc, mm na mysli ta co ij v blzkosti lidskch sdel, kde se krm na skldkch i jsou krmeni lidmi. A porovnvm-li lidi a divok zvata, mm tm na mysli zvata ijc mimo jakkoliv vliv lovka.

Homo sapiens : vyjmen tvor, bohuel - lidsk jedinenosti - Septegram neboli 7 podmnek zdrav - podmnky 1-4 ----------------------------------------------------------------
HOMO SAPIENS VYJMEN TVOR ! BOHUEL...

Pro je Homo sapiens, jedin pr "rozumn" tvor zrove suvernn nejnemocnjm tvorem tto planety ? A to pes, na rozdl od vech ostatnch ivoich, mnohamiliardov investice do zdravotnictv ? Homo sapiens se vyznauje mnohmi vyjmenostmi, skutenostmi kter se z nkolika stovek tisc ivoinch druh co na Zemi jsou dj pouze a jen jemu... Protoe jde o skutenosti pro nj velmi nepzniv stoj za to se nad nimi zamyslet. Zde tedy tucet lidskch "jedinenost" pro kter ani vda nezn vysvtlen : 1. Pro lovk jako jedin ivoin druh zn jev zvan pojdeln nava?
2. Pro jen u nj po jdle dochz k jevu kter se nazv leukocytza? Neboli namnoen blch krvinek. 3. Pro lovk jako jedin ivoin druh na Zemi v sob hromad odpadky? Nkolikrt denn j, ale pouze jedenkrt denn vymuje (a to je rd, e aspo to) Vechna ostatn fauna vymuje minimln tolikrt kolikrt j. 4. Pro lovk jako jedin ivoin druh zail a zav obrovsk pandemie infeknch nemoc a zcela nehygienicky i bez okovn ijc divok zvata nikdy nic? 5. Pro lovk jako jedin ivoin druh neme po skonen kojeneckho vku pln pejt na dajnou sprvnou vivu dosplho lovka? Vechny ostatn ivoin druhy to tak maj, jen lovk dajn m jakousi nedovyvinutou trvic soustavu a je nutn jaksi mezietapa kaiek... 6. Pro lovk jako jedin ivoin druh na svt m jest obil, pt mlko (navc jinho ivoinho druhu) ? 7. Pro lovk jako jedin j tak, e si mus istit zuby aby o n nepiel ? 8. Pro lovk a chovan zvata m a trojnsobn zvtenou slinivku bin oproti divoce ijcm a pirozen se stravujcm zvatm ? 9. U jste nkdy vidli zajce i naopak jeho predtora jak se nejprve podn rozcvi a prothne ne zane utkat, aby si nezpsobil svalov porann ? Pro opt je lovk tou vyjmkou mezi ostatnmi ivoichy ? 10. Pro u lovka jako jedinho ivoicha dochz k tvorb jedovatch stevnch plyn, pro pouze on s dovolenm prd ? 11. Pro pouze a jen lovk (a zvata na nm vivov zvisl) zn pojmy jako ucpan nos, rma, vykalvn hlenu atd. ? 12. Pro pouze lovk za pedpokladu, e se nebude mt (divok zvata se taky kad veer nekoupaj) bude smrdt jak stoka ? A dalo by se pokraovat jet hodn dlouho o zkladnch otzkch odlinosti lovka od vech ostatnch tvor na tto planet. Na dnou z tchto otzek medicna neum odpovdt, odpovdi se dozvte v nsledujcch kapitolch tto knihy.
SEPTEGRAM neboli 7 PODMNEK ZDRAV

Cel princip je sloen ze 7 zkladnch podmnek kter se daj zobrazit do hezkho obrazce a nazval jsem jej Septegram. Jednotlivm slokm se budu vnovat v dalch stech knihy podrobn. Vechny sloky Septegramu jsou navzjem zce propojeny, cel systm funguje komplexn. Vytrenm jednotliv sloky z celku nelze doclit tak skvlch vsledk jako pi dodrovn vech bod Septegramu. Septegram vznikl na zklad podrobnho studia jednak prody a jejch zkon a princip a jednak studia na vlastn vce jak dvou milionov evoluce. lovk je, a u se mu to lb nebo ne soust prody, vztahuj se na nj stejn souvislosti jako na vechnu ostatn faunu. A co se te evoluce pokud jakkoliv ivoin druh po desetitisce svch generac ije v njakm prosted a nhle jsou tyto ivotn podmnky z 90% bhem 3-5 generac radikln zmenny mus to nutn mt dopad i na jeho fungovn a fungovn jeho imunitnho systmu... A o imunitn systm tu jde a v prvn ad :) Musme si toti uvdomit jednu holou pravdu : jedin kdo ns um lit a tak vylit z kad nemoci i zdravotnho problmu je pouze a jen n imunitn systm. Ve skutenosti ani lky ale ani jakkoliv bylinky, strava, slunce i cokoliv jinho nel. Tm jedinm kdo l je, jak se kdysi kalo - vnitn lka, to jest n
imunitn systm. Je to podobn jako okovn okovac ltka vs nel, pouze stimuluje ochabl imunitn systm k vtm vkonm. Bohuel to dl se spousty nedoucch vedlejch ink... Tato kniha je o tom jak mt vyladn imunitn systm na jedniku a bez jakchkoliv vedlejch nedoucch ink. Kdo stle pochybuje o dokonalosti a vestrannosti naeho imunitnho systmu, co se len vekerch zdravotnch obt te uvedu jeden pklad. Co myslte, mte v sob njak rakovinn buky ? Ani bych vs vyetil mu jednoznan odpovdt ANO, mte v sob rakovinn buky. Protoe je v sob m kad lovk vetn mne.... Denn kad lovk v sob vymn miliony bunk, nov nahrazuj ji opotebovan. A sem tam se njak nepovede, jde o jaksi zmetek ve vrob. Tyto buky, pokud by byly imunitnm systmem nepoznny a vzpt nezlikvidovny tak by se hromadili a by vedli ke vzniku ndoru. Natst n imunitn systm je um jak odhalit tak i izolovat a zlikvidovat a vytransportovat z tla ven. Bn to dl... dlal to u vs ped mscem, vera, dl to prv te a bude to dlat i nadle. Vidte jak je dokonal ? Um sm likvidovat rakovinu ! Cel proces mete krsn pozorovat on-line zde http://www.novinky.cz/veda-skoly/261998vedci-nafilmovali-souboj-bunky-s-rakovinou.html Ale urit Vs napadne otzka : a jak je tedy mon, e v nkterch ppadech dojde a k tvorb ndor ?. Odpov je jednoduch je poruena rovnovha mezi vznikem rakovinnch bunk a schopnost IS je likvidovat. Vlivem nezdravho ivotnho stylu zanou vznikat ne destky rakovinnch bunk denn jak dote ale stovky a tisce a zrove je dky stejnmu nezdravmu ivotnmu stylu sniovna schopnost IS v likvidaci tchto bunk. Tou disproporc zanou rakovinn buky pebvat a cesta ke vzniku ndoru je otevena... Ale vrame se k naemu IS. Plat tedy jedna zsada sta dodrovat ivotn styl kter nehe naemu IS klacky pod nohy a je vystarno nemoci ns nenavtvuj. A o tchto podmnkch je tato kniha. Cel Septegram je tak navzjem propojen, e bychom ho mli zat probrat cel zarz. Tm by ale vznikl ohromn mylenkov gul, v kterm by se ani velmi pozorn ten nevyznal. I pi rozdlen na jednotliv kapitoly to bude celkem fuka neztratit nit :) Tedy jen z tohoto dvodu zaneme s vysvtlovnm prvnm bodem. Vybral jsem ten kter je pro tene zejm nejatraktivnj, nejastji diskutovan. Protoe kdy se nkde zane debata o zdrav automaticky se diskuze sto na jdlo, co jo a co ne dvat do pusy a tak. Pesto tento bod nebude zas tak tradin jak jste zvykl...
SEPTEGRAM - podmnky 1-4 = STRAVA LOVKA

Strava to nen jenom pevn strava... Jak je patrno z obrzku Septegramu, strava se ve skutenosti skld z 4 zkladnch sloek : 1. potraviny (tak jak je chpeme nyn) neboli pevn strava 2. vzduch (kyslk) 3. slunen a kosmick energie
4. duevn pohoda Zejm pro vs dosti pekvapiv rozdlen. Jsme zvykl do stravy potat jen sloku pevn strava. Ale to je mlo. ivotn energii toti zdaleka nezskvme jen z potravin tj.pevn stravy, zdroj je daleko vc. e zatm dn nutrin terapeut tyto ostatn sloky neeil a nebral do vahy, za to nemohu, jde o neznalost tmatu. Nicmn bez tchto ostatnch 3 sloek nen obrzek o naem stravovn pln. Proto kupkladu dlouhodob nefunguj vechny ty diety dajn vedouc k zhubnut, protoe jsou omezeny pouze na tma pevn stravy. Pojme se tedy prodn-evolunmi brlemi podvat na jednotliv sloky...

podmnka .1 : zdrav strava (pevn strava) - mtus .1 a 2 - co jsou to enzymy - teplota 42 st.C = teplota smrti ---------------------------------------------------------------
SEPTEGRAM - podmnka . 1 ZDRAV STRAVA (PEVN STRAVA) Co ci hned na vod ? Opt nco pekvapivho nezle ani tak na tom, kolik snme zdrav stravy jako na tom, kolik snme stravy nezdrav. Nejde ani tak o nutrin nedostatky jako sp o nutrin pebytky. Ty zejmna ohrouj nae zdrav. Proto ten kdo celkov j stravy, a u jakkoliv, mlo bude zdravj, ne ten kdo j by teba o nco zdravj, ale velk objemy. Proto teba lid, kte jed mal objemy, by ne pln zdrav tuh stravy a vedle toho mimodk spluj ostatn podmnky Septegramu (ani by to tuili) se mohou relativn zdrav dot i vysokho vku. Proto teba nikdy neil a neije stolet tloutk. O vhodnosti a uitenosti jezen malho objemu stravy svd i vdeck pokusy kter byly ji nkolikrt provedeny. Jedna ze dvou pokusnch skupin zvat dostv vznamn mn stravy ne ta druh. A prv tato mn iven skupina je vdy zdravj, vitlnj a dle ijc. Jak je mon, e skupina kter dostv mn nutrinch ltek (vitamn, minerl, blkovin, mastnch kyselin atd.) je na tom lpe ne skupina s bohatou stravou ? Je to podobn problm na jak narej badatel u dlouhovkch lid. Kdy zkoumaj sto a vcelet starce tak narej t na fakt, e tito lid, brno vdeckm nzorem jsou vlastn na podviv. Oni nespluj nutrin tabulky kter vda vymyslela prv proto abychom dlouho ili. Vrstevnci onch starc co ty tabulky splovali jsou ji po smrti... m to ? Je nutno vyvrtit dva mty : mtus slo 1 nemoci vznikaj z nedostatk
Nemoci nevznikaj primrn z nedostatku neho dobrho v organismu ale naopak z nadbytku neho patnho (tento nadbytek pak zpsobuje sekundrn nedostatek nepostradatelnch nutrici). My jsme zvykl kdy na ns nco leze ptt se vech v okol co mm na to vzt ? neboli co dalho mm natlait do tla, co by mi pomohlo zvldnout tu nemoc. Tady ale pes zakopan nen. Je nutno se naopak ptt co mm vynechat ze sv stravy, co z toho co jm mi ubliuje ?. Chcete dkaz ? Nejlep metodou jak se rychle vylit z jakkoliv nemoci je pst. Ale pozor, pst neznamen jen nebudu jest maso, pst znamen budu konzumovat jen a pouze istou vodu. A pestoe lovk po nkolik tdn nepijm dn iviny ale taky zrove dn jedovat ltky je vdy na konci sprvn provedenho pstu zdravj ne na jeho zatku... s hladovkami u zvat bylo ji tak provedeno nespoet vdeckch pokus vdy se stejnm vsledkem, hladovka zvatm vdy prospla mtus slo 2 l nco dodanho zven (lky, bylinky, strava... Ji jsem o tomto hovoil, budu se opakovat ale je to zcela zsadn a dleit moment. Na svt l a vyl organismus jedin vc. Nejsou to ani lky, operace, bylinky ani dn strava. Jedin kdo l je imunitn systm organismu. On jedin um zlikvidovat v ns vechno patn a ve opravit do provozuschopnho stavu. Na ns je pouze najt takov ivotn styl (jeho soust je i zdrav stravovn) kter mu nehz klacky pod nohy, nesvazuje tomuto vnitnmi lkai ruce, protoe se svzanmi rukami nedoke lit dn doktor... Ale jak poznat, jestli to co jm je skuten zdrav strava ? Poradm Vm, jak i bez milin dolar a vybavench superlaborato si lehce toto zjistit. Zdrav strava mus splovat tyto podmnky : 1. nesm vst k zcp, tedy mus zstat platit pravidlo kolikrt dovnit tolikrt ven 2. strava nesm vyadovat itn zub, tj.i bez jakhokoliv itn zub nedochz ke vzniku zubnho kazu. Samozejm taky nesm vyvolvat zpach z st. 3. jdlo nesm vyvolvat dn tlesn pach, nen nutno se mt 4. za samozejm mm to, e nesmte onemocnt dnou nemoc :) Pravidel by se dalo vyjmenovat jet mnoho, ale nechci unavovat dlouhm vtem. Pokud tedy vae strava spluje ve zmnn podmnky, jde o stravu zdravou. V opanm ppad zcela jist nikoliv. Tak a nyn tedy k rozlien druh pevn stravy. Zkladn rozlien stravy meme provst na :

ivou (trvic enzymy obsahujc) mrtvou (trvic enzymy neobsahujc)
Vysvtlm Vm tyto pojmy na nzornm pklad.Vezmete-li syrovou mandli, zasadte ji do pdy, dte j veker phodn podnebn podmnky, vlhu a tak dle stane se co ? Vyroste z n krsn mandlovnk. Pokud,ale tuto mandli teba uprate, pot ji tak dte do pdy, dte j veker ideln podmnky stane se nco pln jinho. Ta mandle shnije v t zemi, mandlovnku se od n nedokte... Ani z milinu praench mandl u nikdy nevyroste ani jeden jedin mandlovnk. Pro ? Je v nich zabit zkladn ivotn prvek enzymy.
Co jsou to enzymy ? Enzymy jsou samotn esence ivota. Kad ivot je podmnn ptomnost enzym, zcela bez nich kad organismus okamit umr. Enzymy jsou ltky blkovinnho charakteru, kter sami o sob nic vlastn ani nedlaj, ale slou jako katalyztory to jest urychlovae dj. Jakkoliv dj pemna energie v hmotu i hmoty v energii by bez enzym trval doslova destky let, dk jim probhne ve zlomku sekundy. A protoe napklad vae srdce nem as ekat na jeden tep srdce 20 let je zejm, e jde o zcela zsadn prvek. Jakkoliv iv organismus zbaven enzym by okamit uhynul. Enzymy se nachz vude kolem ns, ns zajmaj hlavn ty nae lidsk. Tch existuje nkolik tisc, jsou velmi specifick, kad z nich um urychlit jen jednu specifickou operaci v tle, jsou nezastupiteln (napklad jeden enzym otevr cestu spermii do vajka, jin zabouchne dvee vem ostatnm spermim). Zkladn rozdlen lidskch enzym je na metabolick, ty obstarvaj veker vae innosti (nap. pohyb, mylen) i jsou soust samolitelskch schopnost vaeho organismu. Druhou skupinou jsou enzymy trvic, ty rozkldaj pozenou stravu. Omezujc veliinou obou tchto kategori je ale jejich ivotnost vi teplot ! Teplota 42 stup Celsia = teplota smrti Prohldli jste si nkdy dobe rtuov teplomr na men lidsk teploty ? U jak hodnoty kon ? Ano, je to42,5 stupn Celsia. Pro nepokrauje dl ? Protoe dl bychom mili ji mrtvho lovka. A pro mrtvho ? Protoe v jeho tle by se ji nenachzel dn aktivn enzym. Ano, nad touto teplotou jak metabolick tak trvic enzymy kon definitivn a nezvratn. Stejn tak jsou do poslednho znieny ozaovnm (mikrovlnka), psobenm silnho elektrickho proudu i chemikli. Ale vrame se k na mandli. Tak jako syrov obsahuje klc enzymy nutn k vyklen tak pln kad nad42 stup Celsiatepeln nezpracovan plodina obsahuje i trvic enzymy. Enzymy kter pomhaj tuto plodinu rozloit. Na strom, v obchod i na ve va spirn je v neaktivnm stavu, zablokovan tak zvanmi inhibitory. Rozkousnm a proslinnm odpadnou tyto inhibitory, enzym se aktivuje.

schema trven iv a mrtv stravy - pojdeln nava - namhn slinivky bin - Pottengerovi koky - zcpa - moje zvata ------------------------------------------------------Schma trven iv a mrtv potravy Po vloen iv to jest trvic enzymy obsahujc potravy ji rozkoueme a proslinme, tm aktivujeme enzymy obsaen v potrav. Dl tato kae putuje do aludku. aludek si pedstavte jako koen vak, v przdnm stavu s protilehlmi stnami piplclmik sob. Nyn se vrchn st aludku mrn rozeve, cel aludek pipomn tvar psmene Y. Tam se pesune nae kae a zde se na nkolik minut zastav a natrv prv aktivovanmi enzymy dodanmi spolu s potravou. Dl kae putuje do spodn sti aludku, do aluden kyseliny, do tenkho a tlustho steva, do konenku a ven. Trven mrtv stravy Rozkousnm a proslinnm nedojde k dn aktivac njakch enzym, protoe tam u dn nejsou... Proto ji do st mus putovat enzymy vyroben uvnit naeho organismu. Kde se v ns berou ? Um je vechny vyrobit vkonn tovrna na enzymy jmnem slinivka bin. Ta skuten vyrob a ji do st doprav prvn enzymy. Ptomnost mrtv stravy v organismu je velk problm. Tlo takovou stravu neum strvit, bez enzym by lovk umel hlady. I vyd n imunitn systm jasn rozkaz na slinivce : X vrobnch linek pestavjte z metabolickch enzym na enzymy trvic, v horn sti aludku je bezenzymov strava !!! To se i stane ale protoe kapacita slinivky nen nafukovateln, nezbv ne aby st kapacity na vrobu metabolickch enzym vnovala ve prospch vroby enzym trvicch. A do aludku putuje obrovsk mnostv trvicch enzym. Tedy msto aby toto mnostv pilo zven v potrav je nucena slinivka k obrovsk zti a prci. Jakmile dky tto enzymov dotaci ze slinivky je potrava natrvena putuje do spodn sti aludku a dl u to je stejn jako v ppad iv stravy. Chcete jasn dkaz, e tomu tak je ? Ten dkaz kad zn na vlastn ki, jedn se o takzvanou pojdeln navu. Dme se knedlo-vepo-zelo a po jdle jsme zral tak akort zalehnout a dt si dvacet. Pro nastv pojdeln nava ? Je to prost... Slinivka bin po pozen mrtv stravy pestav znanou st svch vrobnch linek na enzymy na vrobu trvicch enzym. No a tato kapacita pak chyb k vrob metabolickch enzym, tedy enzym nutnch mimo jin k pohybu i mylen. A jestlie chyb tak podstatn st urychlova dj ve vs zkonit jste potom unaven a zpomalen. Zajmav moment tato nava za 1-2 hodinky pejde ani by jste mezitm aktivn odpovali i dokonce se prospali. Zzrak ? Ne, pouze vae slinivka zase zaala naplno s vrobou metabolickch enzym... Toto neskuten namhn na slinivky a 3x bhem kadho dne nezstv bez nsledk.
Slinivka se sice sna dostt svm kolm a to zvtovnm se. Kad tvor skoro vhradn na tepeln zpracovan strav m slinivku bin (vztaeno k vze organismu) 2-3x vt ne tvorov teba toho stejnho druhu ale na vhradn enzymov viv, to jest syrov strav. Tato zvten slinivka je stejn terno jako zvten srdce. Je jasnm dkazem o nepirozenm namhn tohoto orgnu. Jako kad soust naeho tla, je-li dlouhodob extrmn petovna tak se jednoho krsnho dne porouch a zane tvoit mlo jak trvicch enzym (nastupuj trvic obte) tak i metabolickch (to vede k nedostaten likvidaci nedoucch ltek v tle a tm je umonn vznik a rozvoj vech nemoc). Navc i pes tento heroick vkon slinivky pesto nen mrtv strava strvena beze zbytku. Tyto zbytky ulpvaj na stnch stev, zhoruj vstebatelnost jednotlivch nutrinch ltek do tla a jsou ivnou pdou pro mikroorganismy. Tm je splnna podmnka pro jejich nekontrolovateln mnoen do obrovskch mnostv maj nadbytek jdla, protoe bakterie je vedle lovka jedin dal tvor kter se iv mrtvou organickou hmotou. Tedy ten, kdo j velk objemy mrtv stravy je potom nchyln ke vem infeknm nemocem, ten kdo nej dnou mrtvou stravu toho nezklt ani malrie. Kdy se vrtm k pokusu popisovanmu na zatku tto kapitoly 2 skupiny zvat, jedna s vrazn menm objemem stravy ne druh. A skupina na podviv zdravj a dle ijc. Myslm, e pozorn ten u te tu v em to je. Protoe vda nerozliuje mezi ivou a neivou stravou dostvaj pokusn zvata zcela bn nkdy a 100% svoj stravy v mrtvm to jest bezenzymovm stavu. A je tedy logick, e ta skupina kter takov stravy, kter vyerpv IS, tvo znty a imunokomplexy (viz ne), je ideln stravou pro bakterie, tak ta skupina kter takov stravy sn mn nutn mus bt zdravj. Podobn ve prospch iv stravy hovo rozshl pokusy dr. Pottengera. Mon jste nkdy slyeli vraz Pottengerovy koky. Dr. Francis Pottenger byl americk lka kter ve 20.ltech 20 stolet byl inn v kalifornsk Pasaden. A tam si zaloil vnosn byznys : v obrovskm dom v Pasaden choval stovky koek. Ml jich tolik z toho dvodu, e z jejich nadledvinek zskval lkask adrenalin kter pak prodval. O koky se vzorn staral, mli vekerou veterinrn pi, dostvali tepeln upraven maso, pasterovan plnotun mlko a olej z tresch jater aby mli i vitamny. Veker hygienick poadavky na nejvy rovni. Koky byly stoprocentn odkzan na sv oetovatele, ven se nedostvali, lov jim byl znemonn. Pes vechny tyto problmy se obchodm s adrenalinem dailo a pan doktor zakoupil dal stovky koek. Ty umstil do novho prostoru. A nesthal u pro tuto novou skupinu tepeln upravovat maso, dval jim je tak jak pilo z jatek, bez jakkoliv pravy. Ke svmu vlastnmu asu po ase zjistil, e tato nov skupina koek na syrov strav je zdrav a netrp dnmi problmy jako dosavadn koky. A pitom vechny proli pln stejnm chirurgickm zkrokem odstrann nadledvinek. Tato nov skupina se vborn rozmnoovala, koky ili velmi dlouho, nemli nemoci, skvl chovn.
Jako sprvn vdec uinil dr.Pottenger pokus. Rozdlil koky na 4 skupiny. 1.skupina dostvala maso i mlko po tepeln prav 2.skupina dostvala tepeln upraven maso ale syrov mlko 3.skupina dostvala naopak syrov maso ale pasterovan mlko 4.skupina dostvala syrov oboje Vyhodnocen pokusu : 1.skupina ji zde bylo popsno, sam neduhy a nemoci 2.skupina viditeln lep stav ne 1.skupina ale jet stle dn slva 3.skupina stav ji velmi dobr, protoe maso byl zklad koi stravy a tento zklad u byl syrov 4.skupina ji zde ve popsno, vynikajc stav Dalm problmem je, e mrtv strava (zejmna lepek, to jest ve z obil) je velmi lepiv a mazlav. Je dehydrovan. A tm pdem dochz k dalmu hromadn odpadu v naich tlech nastv zcpa. Ale pozor zcpa nen neel jsem u nkolik dn na velkou, zcpa je i to vysnn jedenkrt denn ! Protoe kolikrt denn jte ? Tikrt i dokonce jet vcekrt ? A kolikrt vymujete ? e jste rdi, e aspo jednou denn? Medicna pot frekvenci a do 1x za 3 dny (vetn) za norml. Kdo by ekal, e k tomuto daji dola njak sofistikovan tak ho zklamu. Prost vezmou velkou skupinu lid, udlaj jim zkladn vyeten, ti kte jsou jak tak zdrav vypln dotaznky s otzkou jak asto ? Z vsledk se oeou extrmy a zbytek se prohls za norml. Take pokud za pr let vypln alespo deset procent lid do tto kolonky 1x za tden bude to prohleno za norml ! Pitom pln vechny ostatn tvorov chod na velkou minimln tolikrt kolikrt j. Opravdu nen sebemen dvod, pro by odpad ze sndan ml nkde ve vs pekvat na odpad z obda, spolen pokat na odpad z veee, v drunm hovoru pekat noc a pak jt spolen ven :) Ne, ne norml je - kolikrt dovnit tolikrt ven. Lid stravujc se jen enzymovou stravou to takto maj... Hromadn exkrementy v tle zase nejsou nim jinm ne Lukulskou hostinou prostenou pro mikroorganismy. Proto nejen lid ivc se pevn i dokonce vhradn ivou, enzymovou stravou nikdy neonemocn dnou z infeknch nemoc. A nejene neznaj chipky (a to samozejm bez jakhokoliv okovn) i angny, znt hornch cest dchacch, ale ani zdravotn obte typu ucpan nos, zven teplota, podn rma a podobn. Zn zdrav t vidm na mch zvatech. Chovm 2 zakrsl krlky, jeden m jen rok, ale druh u est let. Dostvaj ke rdlu pouze a jen enzymovou stravu, tedy trvu (klidn i zapaenou, nosm ji z luk v igelitov tace), seno, syrovou zeleninu a ovoce, sem tam
semnka. A dky tomu, e nikdy nemli ani kousek peench obilovin (chleba, rohlk...) i cokoliv jinho tepeln zpracovanho t se naprosto bezchybnmu zdrav. Samozejm t nejsou okovni. K veterini vbec nechodme, dnou lky i liva nepodvme. Ten star m stejn kvalitn srst, ist oi, ui i ve ostatn na nm je stejn kvalitn jako u toho o 5 let mladho. Neznal lovk nerozezn kter z nich je ten star... viz jejich fota zde: http://www.facebook.com/media/set/?set=a.388717437823295.105652.125956910766017&ty pe=3. To stejn plat pro moje psi st 1,5 a3,5 roku. Dostvaj syrov maso, kosti, zeleninu, ovoce. Venku si sami obstaraj sem tam njakou tu myku, sem tam njak ten exkrement, as od asu poraj trvu. A krom povinnho okovn vztekliny t nemme jedin dvod k nvtv veterine i lkrny. A to te se podrte nedvm jim ani dn ppravek k odervovn !! Je to jednoduch protoe jak krlci tak psi nemaj v sob dn hnilobn ltky z tepeln upraven stravy nemaj se v nich mikroorganismy na em namnoit a proto je nijak neohrouj. Zvata nen nutno ani koupat (nebyly koupni ani jednou) protoe absolutn nesmrd, a ani z tlamy jim nejde zpach, pobvat v jejich nejtsnj blzkosti (teba s nosem v jejich koich bhem spnku) je velmi pjemn. Kdo by ml zjem moje zvata vidt kliknte na : http://www.facebook.com/media/set/?set=a.271854509509589.82428.125956910766017&typ e=3 nebo shldnte video se vemi mmi zvaty na www.septegram.cz .

nemocn zvata - princip fungovn IS - leukocytoza - bulhart pastevci -----------------------------------------------------A tento princip lze krsn pozorovat i u voln ijcch zvat, pr pklad : Pta chipka . Ta se mla sp jmenovat Labut chipka, protoe vedle chovan drbee umrali u ns z voln ijcch ptk jen labut - to jest druh, kter je po celm svt u vodnch tok lidmi krmen peenmi obilovinami. A labu jakoto pomrn inteligentn zve si tato msta kde se lehce dostala k chutnmu jdlu pamatuje a opakovan je pi sv pouti vyhledv... bel medvdovit (alias Tasmnsk ert). Ped 20 lety se tento druh zaal hojn vyskytovat na okraji mst (=mstsk skldky) a pmo ve mstech (= odpadky), stal se oblbenm zvetem turist (= krmen). A tu v roce 1995 je zaznamenn prvn ppad infekn rakoviny u tohoto zvete...
Hromadn vymrn goril v Africe na virus Ebola. dajnch 5500 uhynulch kus nikdy nikdo nevidl, existovali jen na displeji kalkulaky (viz.nap. http://www.fsz.estranky.cz/clanky/zajimave-clanky/virus-ebola---vyhubi-gorily-_.html). Zkladem bylo skuten uhynulch 221 goril ijcch v blzkosti lovka (tedy i jeho skldek a krmen), zbytek byl "kvalifikovan odhad" odbornk na zbytku populace "v divoin" a vpoet na kalkulace... a tak nepekvap, e vzpt je objeven 2x vt poet (ivch) goril ne tyto kalkulakov vpoty pedpokldali http://zpravy.ihned.cz/svet/c1-26194740-vkongu-bylo-objeveno-pres-125-000-goril-presto-jim-hrozi-vyhynuti Divoce ijc zvata, nedodrujc jedinou hygienickou zsadu, bez desinfekce i okovn u by vlastn dvno mli bt vyhynul na rzn infekce. Z dob, kdy il lovk (konzument skoro vhradn bezenzymov stravy) v Evrop podobn ne-hygienickm zpsobem ivota, znme spousty jeho epidemi a pandemi. Podobn ppady u daleko vce nehygienicky ijcch zvat chyb... bohuel jsou asto nemocn nejen volnm pstupem ke skldkm i odpadkm v okol lidskch sdlech, ale t chybou v krmen svch ochrnc i chovatel viz http://www.facebook.com/media/set/?set=oa.189809984407716&type=1 Bohuel - hromadn hnilobnch ltek v organismu nen jedinm neblahm dsledkem pojdn bezenzymov stravy... Princip fungovn imunitnho systmu (dle IS) Do naeho tla vnikne njak antigen. Antigen je ltka, kterou n imunitn systm vyhodnot jako neptelskou. A ona skuten neptelskou taky je. V na krvi se bn pohybuje velk mnostv blch krvinek a protiltek. Protiltku je mono pirovnat k takovmu przkumkovi, kter prozkoumv krevn eit a vyhledv ppadn antigeny. Jakmile ho objev, tak se k nmu pisaje, doslova se do sebe navzjem vkln tomuto slepenci se k imunokomplex. Tento n przkumnk vythne vyslaku a zavol na generln tb IS zprvu zjitn a zajitn neptel. Generln tb d povel lehkmu tonmu tanku jmnem makrofg, ten se dostav na msto k zajitn neptele. Nabije stelivo jmnem enzym a enzymovou innost rozbije cel imunokomplex na mal kousky, poze, zkapaln a odstransportuje z tla ven. Mise byla spn, antigen je zlikvidovn ! Tento spch m jednu zvanou podmnku. Je k nmu nutno dostatek enzym. Nem-li organismus dostatek enzym je to stejn jako mt obrovskou tankovou armdu bez steliva i s nedostatkem steliva. Takov je k niemu. A pesn k tomuto dochz, kdy lovk j po dlouho dobu velk mnostv bezenzymov stravy. Skoro veker enzymov potencil se vypltv na tvorbu trvicch enzym a jen malinko ho pak zbv na tvorbu metabolickch enzym. Nsledn je tedy nam organismem vyprodukovno mal mnostv metabolickch enzym, dochz k hromadn imunokomplex v tle. A protoe IS nem ani kapacitu enzym a slu k tomu je vechny vyexpedovat ven sou skladovny v tle. Tam, kde nejmn pekej. Jakmile ale tato kumulace doshne urit ve jsou zdrojem rznch zdravotnch obt. Bezenzymovou stravu vyhodnocuje n IS jako neptelskou
Dnem i noc nm po tle koluje velk mnostv blch krvinek. Jestlie ale dojde ke zrann i onemocnn, je zapoteb ke zvldnut tto mimodn udlosti poet blch krvinek rapidn zvit, ty stvajc by to nezvldli. Proto v tomto ppad shne n IS k obrann akci jmnem leukocytza neboli namnoen leukocyt/blch krvinek. Jde tedy o jistou mobilizaci do zbran, a tak jako mobilizace i leukocytza nastv jen v kritickch okamicch pro nae zdrav. Ovem zrann i onemocnn nejsou jedin ivotn situace, kdy k tto obrovsk zchrann akci n organismus shne. Leukocytza nastv i po snzen bezenzymov stravy... Sm v IS vm oznamuje toto se mi nelb, jde o zdrav ohroujc napaden kter musm co nejrychleji odstranit. Po snzen syrov, enzymov stravy tento jev nenastane... Dkaz o prospnosti pojdn vhradn enzymov stravy Krsnm dkazem tto teorie jsou bulhart a kavkazt pastevci. Ti byli v 19. stolet podrobeni dkladnm vzkumm. Bn se dovali 100 let a pitom netrpli dnmi nemocemi. Co tito lid jedli ? Pedevm mln vrobky jako mlko, ale zejmna jogurty z nepasterovanho kozho i ovho mlka, dle syrov i v zim zkvaen ovoce (vno) a syrovou zeleninu. Maso nejedli z toho prostho dvodu, e si z existennch dvod nemohli dovolit pozabjet svj dobytek a lovci nebyli. Obil nejedli z toho prostho dvodu, e jim tam na horch nevyrostlo. Dky tomu, e jejich strava byla vhradn enzymov tak skvle prospvali. Podrobn je zkoumal zejmna rusk (ukrajinsk) vdec Ilji Menikov. Bohuel si z jejich stravovn vydedukoval pouze velmi dl nedostaten zvr, e za jejich zdravotnm spchem stoj konzumace zejmna bakteri v kysanch vrobcch jako je jogurt. Jejich konzumaci v dalm ivot velmi propagoval, ale protoe netrefil hebek na hlaviku doil se sm pouhch 71 let... Jeho civilizan-vdeck brle mu zabrnily uvidt een v celm kontextu. Ano, je nutno jst bakterie, aseptick strava nen to prav oechov. Ale kdo by chtl spch Bulhar zopakovat na dnench jogurtech z kravskho pasterovanho mlka se zlou se pote, vc si ubl ne pome. Podobnm dkazem je nrod Hunz ijcch tradinm zpsobem v Asii. Jsou pezdvni pojdai merunk, skuten toto ovoce tvo suvern vtinu jejich pjmu pevn stravy. Tepeln upravenou stravu pojdaj velmi vyjmen a v malch mnostvch. A pslunci tohoto nroda se t vbornmu zdrav a dlouhovkosti. Bohuel vliv civilizace toto rychle mn k hormu... Dle meme jmenovat jet teba Japonce obecn a speciln ty z ostrova Okinawa. Jed syrov ryb maso, syrovou ppadn kvaenou zeleninu (t iv strava), dle nap.originln sojov omka je vyrbna kvaenm houby = enzymov elixr (sjovku v obchod nekupujte, neobsahuje jedin enzym). Zjemcm o dal podrobn informace o vznamu enzym na nae zdrav a trven mohu doporuit : Knihu Dr. Edwarda Howella : Enzymov viva
Pan doktor Howell se cel ivot (nyn vce ne 90ti let) zabv psobenm enzym pi trven potravy. V tedy o trven vc ne zbytek doktor dohromady, vtho odbornka nenajdete... Prof. Dr. Klaus Miehlke, prof. Dr. R. Michael Williams : Enzymy. Stavebn kameny ivota. Jak psob, pomhaj a l. Tato kniha pojednv pmo o vdeck lkask discipln jmnem enzymoterapie. Zde jasn ukazuj pmo na provedench studich jak lze enzymy lit veker nemoci (konkrtn popisuj alergie, astmata, rakovinu, cukrovku, revma a dal). A zrove popisuj k jakmu nepochopen a opovren enzymoterapie se "t" u drtiv vtiny medicny. Jedin rozdl mezi mnou a venmi profesory je v tom, e j tvrdm, pro za enzymov tablety i injekce platit horentn stky kdy nm nejen ty stejn ale dokonce lep enzymy v dostatenm mnostv doke zdarma vyprodukovat n vlastn organismus, e. A enzymoterapie m sv msto jen v ppad lby lid s ji velmi zdevastovanm IS, neschopnm ji sm tyto enzymy vyprodukovat. Tak, nyn jsme si ekli, e potrava mus bt hlavn tepeln nezpracovan. Ale jet nm chyb si specifikovat jak druhy potravy jsou vhodn, protoe u nkterch ani jejich syrovost nezaruuje optimln podmnky pro nae organismy. Tedy co mme jst

co mme jst - veravec - 4 zkouky - izolovan tuky - obil - mlko a mln vrobky ----------------------------------------------------------------------Co mme jst ? Vda nazv lovka veravcem ani by ble tento pojem njak definovala. Pr to znamen veravec = bloravec + masoravec. Tak si to tedy zkuste... nejprve se bte napst trvy a jetele. makzn a sytiv, vite ? :-) potom si zkuste dohonit, zabt, svmi tesky rozspat a pozt njak to zve. e dn nedoenete ? OK, tak muste vzt za vdk njakou mrinou. e vm to taky nejede ? No, to bude asi tm, e nejsme ani bloravec ani masoravec ani jejich soutem. Anebo pojmem veravec m vda m na mysli zhruba toto: ve co lovk doke rozkousat a polknout, to ve potebujeme jst. Kdyby dnes nkdo piel na to jak teba tepelnou pravou udlat poivateln hebky tak aby se daly rozkousat a polknout tak bych vsadil na to, e nejpozdji do pl roku tu budeme mt vdeck doporuen : mte problmy s prostatou ? Jezte pozinkovan hebky ! Nelb se vm stav vaich vlas ? Udlejte si mdn hebky na mkko.. Sta aby takov realita fungovala pr let a nikomu u nebude pipadat divn jest hebky. Myslte, e pehnm ? Ani zdaleka, protoe i dnes je jdelnek lovka sloen skoro vhradn z takovch hebk.
Je a k neuven co vechno dokzal lovk zahrnout do svho jdelnku v prmru minimln jeho stravy tvo produkty kter nikdo jin na tto planet nej a kter sm po 99% sv vlastn evoluce nekonzumoval! Tedy pojme se na tuto problematiku podvat opt ne civilizan-vdeckmi brlemi. Jednotliv vdeck studia si asto navzjem odporuj... tedy pojme pout selsk rozum, nasadit si prodn-evolun brle. Podvat se na to jak to chod v prod a chodilo v na evoluci. V pedchozm textu jsme si ekli, e pevn strava mus bt hlavn bez jakkoliv tepeln pravy aby zstali v n zachovny veker trvic enzymy pro snadn, slinivku bin nezatujc a bezzbytkov strven potravy. Nyn vechny kategorie potravin podrobme nkolika zkoukm : Kritrium . 1 zkouka asem Kter potraviny jsou lovmi praprapvodnmi potravinami ? Co lovk jedl, kdy il v zcela pirozenm prodnm prosted ? Jak dlouhou dobu ve sv 2,3 milinov evoluci danou potravinu jedl/j (lovk je schopen evoluce, tedy pizpsoben se novmu druhu potraviny ale tto zmny je schopen v du destek tisc let) ? Kritrium . 2 zkouka faunou Zajmav, by s tvrzenm extremismus ve stravovn kod zdrav souhlas asi kad, jen mlokdo se jm d. A pitom je to prv Homo sapiens sapiens kdo se ve svm stravovn chov naprosto extrmn, tedy pln jinak ne vechna ostatn fauna, konzumuje produkty kter jinak nekonzumuje vbec nikdo dal na tto planet... tedy jako by nestailo, e se se chov ji beztak velmi extrmn tm, e jako jedin tepeln zpracovv potravu a tm zabj enzymy... Kritrium . 3 zkouka lovkem pikovm vivovm poradcem A to sice lovkem kter stravu posuzuje vhradn svmi instinkty, bez zaten jakmkoliv lidskm vdnm. Takov kritrium spluje kad prv odrostl kojenec. A pro prv kojenec je ten nejpikovj vivov poradce? Protoe vda se ml i v tto svoj tezi lovk jako jedin ivoin druh se rod s nedokonalou trvic soustavou, mezi kojen a (dajn vdecky sprvnou a zdravou moje poznmka) dosplou stravu je nutno vloit nkolikamsn obdob kaiek. J osobn nevidm jedin dvod pro by zrovna lovk ml bt opt takovou vyjmkou mezi vemi ivoinmi druhy na Zemi. A tvrdm prav opak zdravou stravou dosplho je to co me bez zdravotnch obt jest jeho mld, prv odrostl kojenec. A to co by kojenci ublilo je shit i pro dosplho. Kritrium . 4 dkazy
Ideln dkazy pmo z relnho ivota, na velk skupin osob po dlouhou dobu. To je lep ne sebevdetj dkaz na Petriho miskch i v umlch laboratornch podmnkch. Tak a pojme na to : Prmyslov vyrbn cukr zkouka asem : teprve v roce 1000 postaven 1.cukrovar na Zemi, vt rozen pouvn cukru a v prbhu 19.stolet = rozhodn ne pvodn potravina, pouvme ji krtkou dobu, pouze poslednch 0,04 % na evoluce. zkouka faunou : nikdo (!) krom lovka nekonzumuje, v tto podob se v prod vbec nevyskytuje zkouka lovkem : kojencm cukr chutn, protoe sladk chu je nm vlastn. Ale ze zkuenosti vme, e podvn cukru bude mt velmi neblah vliv nejen na jeho chrup. dkazy : kivka nrstu konzumace cukru za poslednch 150 let se vce mn kryje s kivkou nrstu civilizanch onemocnn, o jeho neblahm vlivu na zdravotn stav pochybuje u mlokdo.
Izolovan tuky zkouka asem : pouvme teprve cca.7 tisc let, pouze 0,30 % na evoluce zkouka faunou : nikdo (!) krom lovka nekonzumuje, v tto podob se v prod vbec nevyskytuj. zkouka lovkem : kojenci nechutnaj (v pirozen podob, to jest syrov nesolen) dkazy : tuky v izolovan podob lid v minulosti ve velkm mnostv a po dlouhou dobu konzumovali. A to Eskymci. Jedli zpsobem kdy jednu hrst mli plnou syrovho rybho masa, druhou plnou tuku a pozor opt syrovho (mli to obrovsk tst, e nemli k dispozici devo aby mohli tepeln upravovat potraviny) ! Perlika by jedli krom obsahu aludk ryb vhradn ivoinou stravu sam maso a tuk, tak vbec netrpli srden-cvnmi onemocnnmi. Ale ani dnm jinm onemocnnm... umrali selost stm relativn mlad okolo 50.roku v dsledku jak teba nedostatku slunenho svitu pi dlouh polrn noci i extrmnch teplot v jejich okol kter t extrmn zatuj IS.
Obil a obiln vrobky zkouka asem : konzumujeme pouhch cca. 8.000 let, kdy ho lovk vylechtil ze semen trav, tedy 0,35 % na evoluce
zkouka faunou : nikdo (!) krom lovka nekonzumuje, v prod se vbec nevyskytuje zkouka lovkem : Uml kojeneck viva se zaala vyrbt a po roce 1895. m byli kojenci pikrmovni a krmeni po ukonen kojen ? Obilninovou ka ednou kravskm mlkem. Odstaven bylo pro nemluvn velkm okem a bylo velmi nebezpenm obdobm. Dti toti trpli zavacmi potemi (!), kter konvali i smrt (!). Na pokraji smrti se ocitl novorozenec, kter nebyl kojen vbec. Podle statistiky jich umralo na pelomu 19.a 20. stolet celch 60% (!). Z toho veho je patrn, e zrn je vm monm jen ne pirozenou a zdravou lidskou stravou... Zkuste dt kojenci pr obilnch zrnek, zkus jedno dv pomoulat a pak je vyplivne. Na rozdl od ptk nebude vdt co s tm a nebude mu to chutnat. Dokud k obil nepidte cukr nebo sl je pro lovka nepoivateln a nechutn. A stravovat se mchanicemi rznch monch poivatin a ochucovadel je opt velmi extrmn styl stravovn, nikdo jin to nedl krom lovka. Proto mus bt dodreno pravidlo potravina mus bt poivateln a chutnat jako monostrava, sama o sob, dochucovn i mchn se nepipout, m-li jt tedy o zdravou stravu. Je zvltn, e u nkoho skoro a 100% jeho stravy tvo takov kter je bez dochucovn dochucovadly pro nj zcela nepoivateln ! lovk = jedin ivoich kter mus dochucovat sv jdlo aby bylo pro nj vbec poivateln. dkazy : jestli nkdo m bohat zkuenosti s obilovinami a to dokonce v t dajn zdrav form celozrnnch tak je to vivov smr zvan Makrobiotika. Ta je na obilovinch pmo postavena. Jeden z jejch stejnch argument je dajn ochrann funkce obiln vlkniny na nae stevo a tm pedchzen rakovin tlustho steva. No, ale kdy se od teorie podvme do praxe : jak zakladatel makrobiotiky G. Oshawa, tak i manelka jeho nslednka a dnenho promotra M. Kushiho Avelin zemeli na rakovinu tlustho steva respektive dlohy, sm pan Kushi touto nemoc onemocnl t... myslm, e nen teba cokoliv dodvat O kodlivosti obil by se dalo napsat nkolik knih, nyn alespo to nejpodstatnj : lepek. Tuto blkovinu obsahuj skoro vechny obiloviny. Lepek ke svmu jmnu nepiel nhodou, je velmi lepiv, dokete si s nm krsn nalepit kupkladu tapety na stnu. Stejn tak krsn vm zalep steva, je velmi kyselinotvorn = doslova ni stny stev. Lepek nepat do stev dokonce ani bloravcm. Jestlie ped tmi 8.000 lety lovk zanal alespo s pln bezlepkovmi i minimln lepkovmi obilovinami (penice jednozrnka, dvouzrnka, proso, pohanka) dnen modern penice je doslova lepkovou superbombou. Nen to potravina, je to jed.
mlko a mln vrobky zkouka asem : konzumujeme (po skonen kojen) pouhch cca. 8 9.000 let, tedy cca. 0,35-0,39% na evoluce zkouka faunou : nikdo (!) krom lovka nekonzumuje, ani kapku. Artrzu i osteoporzu divok zvata neznaj, je prozkoumno tisce kost velkch, tkch dinosaur ani jedna nenese znmky po tchto nemocech...
zkouka lovkem : kojenec mlko rd, jsme savci. Ale nen mlko jako mlko. Kravsk mlko si je s lidskm podobn asi jako Trabant s Mercedesem veker hodnoty m pesn opan. Podl syrovtkovch blkovin vi ostatnm je u obou mlk pesn opan, lidsk m velk podl vitamnu C, kravsk ho skoro neobsahuje, pomr nasycench a nenasycench mastnch kyselin je v lidskm mlce cca. 1:1, v kravskm 1,8:1 a tak a tak dle, tko najt jedin kritrium kde by si byly tyto dv mlka alespo trochu podobn. Take pokud mlko tak urit ne kravsk. dkazy : ji mnou zmiovan bulhart i kavkazt pastevci, e v ppad pouvn kozho a ovho syrovho mlka (nesrovnateln podobnj sloen s lidskm ne v ppad kravskho) v bio kvalit a jet ideln ve variant pedtrven bakteriemi, to znamen kysan, to jde.

maso/vejce - minerln vody - ovoce, zelenina, oecha a semena - vyhodnocen testu -----------------------------------------------------------------Maso, vejce zkouka asem : vejce ptk n druh zejm jedl od potku, maso ve form hmyzu t. Maso v tom smyslu jak ho dnes chpeme zaal konzumovat a po odchodu z na spolen domoviny Afriky. Nkdy ped 2 miliny let se lovk vydal severnm smrem, do Evropy a Asie. Pchodem do konin kde neml celoron k dispozici plody a zeleninu mu nezbvalo nic jinho ne zat lovit a zat ve velkm konzumovat maso. Nejstar znm ohnit m 790 tisc let, tedy odhadem 2/3 evoluce jedl maso v syrovm stavu, v posledn tetin si ho zaal pct. zkouka faunou : maso j veke masoravci, j ho i nm podobn druhy jako jsou opice (ikdy vtinou t stejn jako lovk kdysi jen jako nhradn stravu nemaj-li k dispozici dostatek plod a list). Jene to plat jen v ppad, e mluvme o mase syrovm. Po tepeln prav, dosolen a okoenn jde o u tak odlinou potravinu, kterou opt j jen lovk, e lze de fakto i zde hovoit o extrmn potravin. zkouka lovkem : syrovou flkotu masa kojenec rozhodn rezolutn odmtne. e nejsme echt masoravci je myslm nad slunce jasn. Sta lovka postavit do ady se vemi skutenmi masoravci a rozdly budou ihned patrn. Jak ve stavb kostry, neexistenci drp a tesk nutnch k dohnn koisti, jejho zabit a rozspn. Kad podn masoravec, na rozdl od lovka m aluden kyselina tak kysel, e jsou schopny rozloit spolkl kosti. pln vichni ostatn skuten masoravci maj krtk stevo aby v nm maso dlouho nezahnvalo, lovk m stevo dlouh skoro jako bloravci. Opravdu najt njakou spojnici mezi lovkem a jakmkoliv dalm masoravcem je de fakto nemon.
Ale hlavn jako jedinmu dajnmu masoravci nm maso nechutn. Kad jin, hodte-li ped jeho mld i dosplho flkotu syrovho masa, v co s nm a slintaje se na ni vrhne a v miku zmiz v nm. A u lovka ? Jen pokud nem nkolik tdn po sob volbu jin stravy a hroz mu smrt hladem tak ji do sebe horko tko nasouk, o njakm pochutnn si neme bt ani ei. A ani tepeln prava mu nepome pamatujete na tu neslanou hostinu na dvoe pana krle pot co z hradu vyhnal Maruku za to, e prohlsila, e ho m rda jako sl ? e pr mte rdi maso ? Stoly ped vmi se mou prohbat pod nporem masa ve vech podobch a pesto se ho ani netknete jak to, le-li ped vmi to co dajn vm tak makuje ? Jak km - neexistuje ani jeden lovk- milovnk masa, existuj miliny milovnk soli a koen. Maso bez dochucovn je pro ns nepoivateln, nechutn nm, nejsme tedy masoravci. Myslm, e lvi, tygi i hyeny by se ctili uraeni, e nkdo Homo sapiens pot k nim.... Na druhou stranu - i kad bloravec konzumuje v malm mnostv ivoin molekuly. Vezmme si napklad takovou krvu. Bylo zjitno, e pirozen ijc, tedy voln se pasouc krva sn spolu s trvou a bylinami spousty brouk, vkal, slizu, larev, mrtvolek, bakteri. A navc m v 1.aludku obrovskou kolonii prvok, kter v 3.aludku strv, take jej pjem blkovin je a ze 30% kryt z ivoinch blkovin. Vegani v prod neexistuj. dkazy : kdy u maso tak syrov. Opt bych se vrtil k Eskymkm. Ti jedli maso syrov ale ne erstv ! Nechali si ho v jednom igl nkolik dn natrvit vlastnmi enzymy. Pak teprve ho konzumovali. A dky tomu vysok krevn tlak ani srden infarkt neznali, pes vysokou spotebu masa a tuku. Minerln vody zkouka asem : pijeme sotva pr stolet, ve vt me teprve cca. 200 let zkouka faunou : nkolik destek a stovek metr pod zemskm povrchem ij u leda tak bakterie, krom nich nikdo (!) minerln vody nekonzumuje zkouka lovkem : pravideln podvn minerln vody by pivodilo kojenci zdravotn kolaps dkazy : veker minerly v horninch, hln, vod ale i po tepeln prav jsou v anorganickm stavu. Takov minerly um vyuvat ke svmu prospchu rostliny prostednictvm svch koen, pro n jsou prodou a evoluc ureny. My potebujeme minerly v organickm stavu, to jest ve stavu v jakm jsou pot co projdou rostlinou... z anorganickch minerl horko tko n organismus vyzsk njakch 5-10%, zbytku je tak moc, e ho do dalho jdla nestihne vylouit a tak ho ulo v tle ke skladovn. Ukld je zejmna do mkkch tkn, proto po pr destkch let takovho ukldn jsou lid ztuhl, zejmna anorganickm vpnkem, maj nap.kehk cvy. Ovoce a zelenina, oechy a semena zkouka asem : jedli jsme od prvnho dne a po dneek, 100% na evoluce zkouka faunou : jed ho vechny nm pbuzn ivoin druhy
zkouka lovkem : kojenci velmi tyto produkty chutnaj, ppadn tzv.alergie na ovoce jsou vdy vsledkem pedchoz konzumace nkterch extrmnch potravin jako obil i pasterovan mlko. Alergie na ovoce u lovka je stejn protimluv jako alergie psa na syrov maso. Pravda, dte-li nkolikaletmu uivateli granul i vaen stravy vt mnostv syrovho masa (plnho enzym) dostane prjem (k jeho vyvoln jakoto oistn techniky IS je t nutn dostaten poet enzym, kter nyn, po podn enzymov stravy m konen jeho slinivka poprv v ivot k dispozici), me zvracet. A zdnliv vinkem je to neboh syrov maso. Moji psi, leta na 100% syrovm, k tomu bn na vychzkch mriny a exkrementy, pit ze starch lou a nikdy sebemen problm. Tedy k odstrann tzv.alergie na ovoce je nutno odstranit z jdelnku extrmn potraviny a ne ovoce... dkazy : viz ji vzpomnan Hunzov Problmem jenom je, e dnen hypermarketov ovoce a zelenina jsou pstovny na minerlov vyprahlch pdch, ovoce trhno jet nedozrl, dozrv po cest a je dreno v aseptickm prosted. Tud neobsahuje dn mikroivot, kter by tam ml za pirozench podmnek bt. celkov zvr z test Jednoznan na prapvodn potravou bylo ovoce a zelenina, trocha oech a semen, sem tam njak ten hmyz i vejce. Takovou stravu jed i nm pbuzn ivoin druhy, takov strava bude chutnat a bude prospvat i naemu pikovmu vivovmu specialistovi odrostlmu kojenci. A dkazy z praxe t jednoznan hovo pro tuto variantu. Tedy nejsme ani bloravec ani masoravec, jsme tzv.frugivoi neboli plodoravci. Vhodnou alternativn potravinou jsou jet koz a ov nepasterovan bio mlko, nejlpe v kysan podob (napklad jogurt). A naopak konzumaci extrmnch potravin (tj.tch kter nikdo jin na svt nepouv) jako obil, mlko, cukr, izolovan tuky, minerln vody omezit na minimum, nejlpe vypustit z jdelnku pln. Maso po tepeln prav a dochucen lze taky smle oznait za extrmn potravinu. Stav v jakm ho erou zvata je tomuto stavu na hony vzdlen... A samozejm nezapomeme na to, e kdy u nco jest tak hlavn v syrovm stavu, bez jakkoliv tepeln pravy! Podrobme vtze testu pro jistotu jet jednomu testu a to sice jedinou vemi uznvanou zdravou monopotravinou...

matesk mlko a jeho sloen - vpnk - blkoviny - vliv mlka na osteoporzu ------------------------------------------------------------------Jedin potravina vemi uznvan jako zdrav Asi si to neuvdomujete ale existuje jedna jedin potravina kterou jako zdravou uznvaj ale pln vichni. Vda, vegetarini, makrobiotici, no prost vichni. Navc tato potravina m jet jednu vznanou vlastnost pouv se jako monopotravina, to znamen pouze ona samo jedin sta dodat lovku vekerou vivu, obsahuje veker nutriety nutn k udren zdrav a ivota. Tute, co by to mohlo bt ? Nebudu vs napnat jde o lidsk matesk mlko pro kojence. A vs nkdo bude strait kdy nebude konzumovat maso bude mt mlo blkovin vzpomete na matesk mlko. Kolik myslte, e dv matika proda tomu bleskovou rychlost rostoucmu se prckovi procent blkovin v jeho samojedin strav ? V mateskm mlce jsou blkoviny obsaeny z pouhho 1 1,5 procenta ! A jestlie takov podl vm stail ve vku kdy jste rostli zvratnm tempem, tak nyn kdy ji nikam nerostete, jen udrujete souasnou postavu to bude rozhodn stait tak... takov obsah blkovin m kad ovoce i zelenina, o oech a semnkm ani nemluv. Tak na vs zkus hlku kdy nebude konzumovat mlko a mln vrobky bude mt mlo vpnku. A tak se znovu podvejme kolik proda nadlila vpnku tomu vtinou bezzubmu novorozenci, ktermu jak zuby tak veker kosti a klouby rostou tak jako u nikdy pozdji rst nebudou. Matesk mlko obsahuje 32 miligram na 100 mililitr. Takov obsah m a na vyjmky veker zelenina a ovoce. Nedostatek vpnku rozhodn nehroz. K mlku jet nco mlo... Mlko a jeho vliv na osteoporzu Vdeck teorie : mlko je nezbytn a nutn zdroj vpnku. Bez nj vm siln hroz nemoci jako osteoporza. Alternativn teorie prav : v mlce skuten mnoho vpnku je, kdy ho zkonzumujete, v rozboru krve ho opt uvidte ale to jet vbec neznamen, e tento vpnk je prv na cest do vaich kost i zub. Prv naopak, takov vpnk je po tepeln prav (vetn pasterace, co nen nic jinho ne zaht potraviny dokonce vysoko nad teplotu smrti 42 st. C po uritou dobu)) pevn svzan s mlnou blkovinou jmnem kasein v anorganickm stavu, v kterm ho um pro sebe vyut rostliny nikoliv ivoichov. Takov vpnk nedoputuje do vaich kost i zub. V organismus ho ale nedoke zcela vylouit, prv proto, e je ho moc a tak ho ukld, zejmna do mkkch tkn. Z tohoto titulu potom pozorujeme ztuhlost, to jest zvpenatlost starch lid, jev u divokch zvat t neznm. Bohuel toto nen zdaleka vechno. Dky tomuto je vsledn produkt mlko, tak kyselinotvorn (sniuje pH tlnch tekutin), e aby tlo vyrovnalo tuto kyselost do neutrlu
(co je nutn a nezbytn krok k udren zdrav) mus k neutralizaci pout njakou zsadu. A pouije vpnk ! Vpnk z vaich zub a kost ! Tedy ve vsledku nejen, e vm mlko vpnk nedod ale naopak ho z tla oderp ! Mlko tedy osteoporze nebrn ale naopak je jeho hlavn pinou. Tak mme tu dv teorie, kter m pravdu ? Ale ert vem teorie, pojme se podvat do praxe. A je zajmav, e kdy se podvme do praxe, vimnte si, tak vude kde narazme na mlko tak jako na spojitou ndobu narazme na osteoporzu. A naopak kde bude mlka mn i vbec bude i tto nemoci mn i vbec ! Porovnvejme tedy : asov dneek lovka versus jeho minulost Jet ped 100 lety lid nepasterovali mlko, tepeln upraven mlko i mln vrobky mli jen obas (v buchtch apod.). A osteoporzy bylo daleko mn ne dnes, kdy spoteba mlka na hlavu je vy ne tehdy...(samozejm, e osteoporza se d uhnat i ostatnmi tepeln upravenmi potravinami, vechny jsou velmi kyselinotvorn tud oderpvaj vpnk z kost ale mlko je v tomto naprost pebornk) mstn Evropa + Amerika versus Asie V Asii se a dodnes nepije mlko, nekonzumuj mln vrobky (dnes je to bohuel medicna spolu s nadnrodnmi mlnmi koncerny u). A tak m Asie neporovnateln men problmy s osteoporzou ne Evropa a Amerika, by by tomu dle t vdeck teorie mlo bt naopak. mezidruhov my versus divoce jc zvata Zvata po skonen kojen u ani kapku mlka do konce ivota. My za cel ivot destky litr mlka, mli bychom oproti nim mt kosti jako z titanu. Jak u jsem ve psal zvata osteoporzu neznaj, o naich kostech z titanu koda mluvit... mezi pohlavmi eny versus mui eny jed cca. 2-3x vce mlnch vrobk ne mui. Maj taky 2-3x vt vskyt osteoporzy ne mui... ale hlavn pokud by ta vdeck teorie mla pravdu, mli by se lid s diagnzou osteoporzy rekrutovat vhradn i z drtiv vtiny z lid, co cel ivot z chuovch, nboenskch i zdravotnch dvod nekonzumovali mln vrobky, ne ? Nepovedlo se mi najt, zejm ani neexistuje njak oficiln statistika jak asto a jak moc v prbhu svho ivota konzumovali mln vrobky lid lc se s osteoporzou. Kdyby statistika dokazujc, e nemocn osteoporzou se teba ze 70% rekrutuj z ad nepoiva mlka a jeho derivt tak by nm ji medicna i mln koncerny ji dvno podn omltili o hlavu, takov mocn reklamn argument by neopomenuli, tak jak to zcela sprvn pouvaj jako argument u vlivu kouen a rakoviny plic.
Ale zptky k mlku - osobn jsem ale s pr nemocnmi osteoporzou mluvil a na moji otzku jak v prbhu ivota mysleli na psun vpnku jsem vdy dostal odpov tohoto typu ho, h panku to jsem si vdycky hldal/a, denn jogurt/pl litru mlka, sry nepotaje. Ve 100% lo tedy vdy o dennho konzumenta alespo jednoho mlnho vrobku ! Mli by tedy za cel svj ivot mt vpnku habadj... Zkuste si ve svm nejblim okol podobn przkum udlat sami... Zjemcm o dal podrobn informace ohledn psoben jednotlivch potravin doporuuji knihy dr. Normana Walkera. Ano to je ten co s touto celou filosofii zaal a doil se 115 let : http://www.vitarian.cz/search.php?rsvelikost=uvod&rstext=all-phpRSall&rstema=8&stromhlmenu=8

podmnka .2 : zdrav strava (vzduch) - vzdun elektina : zporn ionizovan molekuly kyslku - radon ---------------------------------------------------------------------
SEPTEGRAM - podmnka . 2 ZDRAV STRAVA (VZDUCH)

Jak u jsem zmnil v kapitole o jdle, pevn strava nen zdaleka jedinm nam energetickm pjmem, ba dokonce nen ani tm nejvtm ! Pevn stravy snte denn 2 maximln 3 kilogramy. A kolik myslte, e denn projde vam tlem vzduchu ? Zkuste chvli hdat... je to 6-8 kg, nkter pozorovn udvaj a 10 i dokonce 15 kg ! I kdy se budeme dret tch pzemnch 6-8 kg je nad slunce jasn, e jde o dvoj a tynsobek (!!!) toho co pozeme ve form pevn stravy... A e tedy tato st na stravy je jet dleitj ne to co za jdlo bn pokldme. A skuten tomu tak je. To, na jakm vzduchu se bhem dne vyskytuje je dleitj ne to jakou jte tuhou stravu. Proto se tolik lid i na nezdrav tuh strav doije vysokho vku pi jak tak zdravotnm stavu. Podmnkou je, e t nezdrav stravy jed mal mnostv. Skuten, kdy si projdete ivotopisy sto a vceletch lid lo vdy o lidi manuln pracujc, zejmna v exterirech, dn s dovolenm kancelsk krysa se jet stovky nedoila. Vysvtlme si pro... Ono toti zhruba sto tisc generac vaich vlastnch praprapraprapraprapedk (tedy cca. 2,3 milion let co je n druh na svt) ilo v pln jinm vzduchu ne ijeme dnes my. A jestlie bhem pr generac z 90 procent zmnte ivotn podmnky toho kterho druhu nelze jinak ne aby to mlo zcela fatln nsledek na jeho fungovn. Tak rychle se zase evoluce pizpsobit nedoke... A nyn tedy co se z 90% zmnilo bhem poslednch pr generac, kter aspekty ns na vzduchu, potamo kyslku budou zajmat. Vy sami dokete svm idlem, tedy nosem a psychickou pohodou i naopak nepohodou vnmat kvalitu vzduchu. Kad m rd horsk vzduch, vdy si na horch libujeme jak se tam
krsn a voln dch. Pjemn vzdouek vnmme i po bouce, kter tzv. proist vzduch. Kdo navtvil njak vodopdy urit si pamatuje jak pjemn atmosfra a vzduch je v jejich okol. Stejn pjemn vzduch je ale i v jeskynch. Co maj tato vechna prosted spolen ? Vdy jste se nachzeli v oblasti vysoce nasycenm zpornmi kyslkovmi ionty, tedy v dostaten ionizovanm vzduchu. A toto je, by ne jedin ale zdaleka nejdleitj veliina, kter se z 90-95% bhem poslednch pr generac zmnila a bohuel k hormu. A m proto zcela fatln zdravotn nsledky. Protoe dostaten ionizace vzduchu nen i lpe eeno by nemla bt jen njakou atrakc hor i jeskyn, nco vyjmenho. Ba prv naopak, mla by bt nam kadodennm chlebem. Sto tisc generac vaich vlastnch pedk to takto mlo... zato dnes de fakto cel civilizovan svt trp nedostatkem kyslku. A tento deficit m fatln nsledky mal ukzka : "Rozvoj rakoviny je podmnn kyslkovou nedostatenost na rovni buky". Toto nen moje tvrzen ale tvrzen dvojnsobnho dritele Nobelovy ceny dr. Otto Warburga... Vzdun elektina zporn ionizovan molekuly kyslku Nejprve tedy jak vznikaj zporn ionizovan molekuly kyslku. Vlivem energie (o jejch druzch a pvodu budeme hovoit za chvli) dochz k ionizaci vzduchu. Neboli ve vzduchu dochz k odtren elektronu z atomu dusku, tento voln elektron se potom ve s atomem kyslku a pedv mu svj nboj. ili, od tto chvle v atomu dusku pevauje kladn nboj jdra a u atomu kyslku (s pidanm elektronem) pevauje zporn nboj = zporn vzdun iont kyslku. Zdroje ionizan energie 95 procent vekerho ionizovanho kyslku pochz z kosmickho zen, ultrafialovho slunenho zen a zemskho zen kter probh formou vystupovn zemnho plynu jmnem radon z povrchu zem. Pro ns pozemany, na rozdl teba od ptk je nejdleitjm zdrojem energie k ionizaci kyslku zemsk zen a sten i ultrafialov zen Slunce. K tomu se svmi 5% pidvaj zdroje jako : prudce dopadajc voda (vodopd), blesk atd. Radon - ivotodrn i zhoubn plyn ? Vda tvrd, e radon svoji radioaktivitou lovku ubliuje. Je podn pmo hon na nj aby se ani kousek nedostal do obydl. Vidno prodn-evolunmi brlemi dn jin tvor neprovd dn protiradonov opaten a to vetn teba nor a nikdy nebyl zjitn dn zdravotn problm v dsledku tohoto. N vlastn druh statisce let il v jeskynch, chch a domech s volnm pstupem radonu. A tam kde dosud takto lid ij je vskyt rakoviny i leukmie, kterto by ml radon dajn zpsobovat, zanedbateln v porovnn s civilizovanm svtem... Je na svt nkolik destek mst kde vvr radonu je nkolikansobn vt ne je prmr. Vechny tato msta jsou vdecky pozorovna. A ve vech tchto mstech opt vdeck teorie neodpovd praxi. Za vechny jmenujme napklad msto Ramsar v Irnu. Zde je vvr radonu ze zemskho povrchu 200x vt ne je prmr !!! Pitom nemocnost na ve zmnn choroby je tam stejn jako kdekoliv jinde.
Samozejm, ostatn jako pro vechny psobky na svt, i zde pat veho moc kod. Jakmile zanou v Ramsaru stavt budovy nam zpsobem, kdy plyn nem anci voln z budovy zase unikat do okolnho prostoru (stny z neprodnch materil kter nedchaj nebo zateplen budovy, plastov okna (v ppad klimatizace celoron uzaven), zvyujc se poet hodin bhem dne kter lid trv v budovch) budou tam zdravotn problmy narstat... Zdravotn souvislosti spojen s ne/dostatkem ionizovanho vzduchu bhem dne Sprvn i naopak patn okyslien tlo m vrazn vliv v podstat na veker nemoci. Tam kde se to projevuje nejvc a m se za prokzan je :

nervov systm, deprese vyrovnvn krevnho tlaku astmata a alergie eliminace bakteri a vir (viz nap. ionizan oeten zub)
U pedposlednho bodu se zastavme, d se na nm krsn nzorn ozdravn inek zpornch iont ukzat. Kadmu jsou jist dobe znm ozdravn pobyty alergickch a astmatickch dt v jeskynch, dti tam jezd vlastn za zpornmi ionty. V prohlubnch na zemi se v jeskynch vytvej radonov jezrka, kter potom mohutnou silou ionizuj kyslk a to a na koncentraci 20-50.000 zpornch iont na 1 cm3 (bn mra, tj.v ekologicky nezaten krajin na zemskm povrchu je 1250 zpornch iont/cm3). Tragdie je, e by zporn ionizovan kyslk nemli mt k dispozici jednou za X dn po dobu hodiny i dvou ale 24 hodin denn ! Jene v centru mst namte teba jen 100-150 zpornch iont, v interirech pr destek a nulu (!). m je dn tento stav ? Jednoznan lidskou innost, prmyslem. Zamme se nyn na prosted v kterm bohuel trvme pevnou st dne a tm i celho ivota na interiry.

Syndrom nemocnch budov - situace ped a po 2.svtov vlce - Faradayova klec ----------------------------------------------------------------------Syndrom nemocnch budov Ped 40-60 lety dolo ke gradaci tohoto problmu. Co to je Syndrom nemocnch budov ? Lid v budovch postavench za poslednch 40-60 let se nect dobe jsou asto unaven, maltn, i naopak agresvn, zhoruj se projevy astmatu, alergi, dunost, ast nemocnost a destky dalch drobnch projev. Tyto projevy miz jakmile se tito lid dostanou mimo budovy. Vda dodnes netu pro tomu tak je... Pitom odpov je jednoduch. Jestlie mme njak jev tak siln a jasn ohranien jednak dobou dje se tak 40-60 let, pedtm tento jev pozorovn nebyl. Za druh je siln ohranien prostorem dje se tak vhradn v tchto interirech. Logick tedy je zat hledat co se ped 40-60 lety zmnilo ve
stavebnictv, ve vstavb budov... alias jak zmna ve vstavb budov nastala po 2.svtov vlce ? Jestlie jet ped 2.svtovou vlkou mla tehdej eskoslovensk vlda problm najt dostatek stavebnch firem, kter by j dokzali postavit pevnostn opevnn (bunkry) ze elezobetonu na naich hranicch, protoe s tmto materilem nemli stavebn firmy jet dostatek zkuenost, nepouvali ho (perlika - nejeden bunkr byl postaven tak patn, e se musel zbourat a postavit znovu) tak po 2.svtov vlce by u s tmto dn vlda problm nemla. Protoe po tto vlce nastv obrovsk boom ve vstavb z betonu, elezobetonu a pouvn eleznch konstrukc budov. Pro by v tomto ml bt zakopan pes problmu jmnem Syndrom nemocnch budov ? Prvn problm je betonov i elezobetonov zkladov deska. Tou se dokonale izolujem od zemskho povrchu, pipoteme-li k tomu nesmysln protiradonov opaten musme konstatovat, e o monm ionizanm psoben radonu si meme nechat jenom zdt... a tak pijt o to, co mlo stotisc generac vaich pedk k dispozici, tj.ionizaci kyslku podlahou. Druh problm je m dl tm astj pouvn eleza (eleznho skeletu) a elezobetonu ve vstavb budov. Pro ? Znte fyzika jmnem Michael Faraday ? Ten si v 19. stolet pivydlval pozoruhodnou zbavnou innost. Pozval si do vt mstnosti publikum, uprosted mstnosti nechal umstit obrovskou eleznou klec. Do t on vstoupil, zavel za sebou a nechal na klec psobit elektrick proud. A zaala ohromujc podvan srely jiskry, bylo slyet psoben elektrickho proudu... dmy omdlvaly, pnov tajili dech. Pot byl vypnut zdroj elektiny a za veobecnho potlesku a obdivu vyel Faraday zcela nezrann ven. Od t doby se tomuto jevu k Faradayova klec. Sestavte-li podobn tvar jako ta klec z vodivho materilu tak z nj ven ani z venku do nj nedostane dn elektina. To znte napklad z auta i za siln bouky se nemuste bt sebesilnjho blesku, pokud se nedotkte kovov konstrukce auta blesk se dovnit k pasarm nedostane... Tet problm je vybaven interir. Poten destek metr tverench (stny + strop) umlmi barvami, kter posledn zbytky zpornch iont v mstnosti k sob pmo magicky pitahuj (protoe maj kladn nboj a znme ze koly - mnus a plus se navzjem pitahuje) a vybjej. K tomu pidejme uml povrch podlahy. m dl tm vc umlch hmot v interirech (uml kvtiny msto ivch), centrln vytpn (s asnmi mii tepla s jejich odpaovnm), k dovren zkzy Briese do kad mstnosti.... = dokonal znien kvality vzduchu v interiru a vzduch prost jedinho zpornho ionty kyslku.... A co teprve zvtujc se mnostv elektropstroj v interirech a zejmna zcch obrazovek. lovk sedc ped zcm monitorem v takovm interiru je v dokonale zpornch iont zbavenm prosted... tragdie... Pobyt ped televizn obrazovkou i monitorem PC pin pobyt v prosted prostho jakhokoliv zpornho iontu, ba naopak jde o o prosted s vhradn kladnmi ionty. A protoe lovk je t slab zporn nabit (a plus a mnus se pitahuj) tak skuten dochz k vybjen na energie vzjemnou reakc. Proto je lovk po delm pobytu ped TV i monitorem vybit, ct se unaven a sklesle. Nen divu, e pak je nutn njak ta kvika i okoldka aby se lovk zase nakopl a byl schopen dl fungovat. Podobn ns unav pobyt v jakmkoliv dalm prosted s nulovm vskytem zpornch iont (napklad del pobyt v
nkupnm stedisku). Stejn tak mikrospnek za volantem je dsledkem delho pobytu v neionizovanm prosted. Perlika kdo vidl film Akumultor I nekoukal de fakto na fikci ale na vcelku pesn popis reality :) Jestlie situace ped cca. 100 lety zaala bt velmi vnou (budovn budov nad betonovou deskou, konec pouvn neplench cihel), ped 50-60 lety zaala bt kritickou (dlkov vytpn msto mstnho, zatek pouvn eleza a elezobetonu ve vstavb budov), ped 20-30 lety zaala dnen ji tragdie zateplovn dom + plastov okna (tj.znemonn niku vekerch jedovatch zplodin z domcnosti), zavalovn interir elektropstroji a umlmi hmotami, vznik a prnik internetu do domcnost. pikou ledovce jsou pak tzv.pasvn domy, kde se s pmm ne-vtrnm pmo pot, veker vzduch prochz vhradn vzduchotechnikou... Tenikou na tomto jedovatm dortu je klimatizace. Ta um vzduch jen zniit (vychzejc vzduch z klimatizace je prost jedinho zpornho iontu) a dky n nejene nevtrme v zim kvli zim ale i od jara do podzimu aby se nm neuvaila klimatizace. Neboli 365 dn v roce dokonale utsnn interir... kter do sebe nepust dn iont a naopak ven dn jed ve vzduchu. Tot plat pro auta i veejnou dopravu v dnes vyrbnch autobusech i vlacch si ji oknko nespustte a nevyvtrte dn oknko tam nen...bel jmnem klimatizace... Z budov, pouvnm eleznho skeletu i elezobetonu pi vstavb tvome vlastn t dokonal Faradayovy klece kam se zporn nabit ionty kyslku z vnjho prosted nedostanou. K alespo njakmu (by stle nedostatenmu ale alespo nco je lep ne nic) obsahu zpornch iont z vnjho prosted se lze dostat jen intenzivnm vtrnm a pak zejmna prvanem i velkm rozdlem vnitn a vnj teploty. Tedy ionizan energie podlahou se k nm nedostane, ionizovan vzduch z okol obydl se k nm v dostaten me nedostane dk Faradayov kleci. Uvnit budovy tedy nastv elektricky mrtv prosted. Prosted naprosto nevhodn k ivotu. A nen vbec nhodou, e prv se zvyujcm se procentem zastoupen budov tohoto typu (dnes ji skoro 100% administrativnch budov, vrobnch prostor, obchodnch prostor, zbavnch prostor a ji i velmi poetn st obydl (nejen veker panelky, bohuel se dnes podobn stav i teba rodinn domy). K tomu pipotejme m dl vt trven asu v aut a vychz nm, e dnen lovk trv v elektricky mrtvm prostoru teba i 22-23 hodin denn. Z nedvn historie lovka znme i ppad opakovanho 24 hodinovho pobytu v neionizovan atmosfe.... ponorkov nemoc Poprv v historii lidstva nastala situace kdy lid pobvali v neionizovanm vzduchu nejen cel den ale dokonce nkolik dn po sob prv po vynalezen a sestrojen ponorky. Pro prv ponorkov a ne teba lodn nemoc ? Vdy nmonci ji po stalet absolvovali nkolikatdenn a nkolikamsn pobyt v omezenm prostoru lodi, v kadodennm kontaktu se stle stejnmi lidmi, bydlen v tsnm prostoru kajut... a pesto se o dn lodn nemoci nemluv, ve pichz a s pchodem ponorek... Tito nmonci, moem zocelen chlapi, rozhodn dn nladov sleinky, po delm pobytu v ponorce zaali prudce
k hormu mnit svoje chovn. Vznikali vzjemn konflikty, objevili se vn psychick problmy. A tento jev dostal nzev ponorkov nemoc. Jeho lba je jednoduch sta vyjt na venkovn ionizovan vzduch... ze stejnho dvodu dochz k ponorce zejmna v dnench modernch kancelskch budovch (vechny dky eleznmu skeletu budovy jsou typu Faradayova klec). Vzpomete na sebe pi rannm pchodu do kancele jste jet plni elnu a duevnch sil. Po 2 a 3 hodinch je po elnu a nedte-li v tuto chvli njakou tu okoldku, kafko i cigaretku jde to s va psychickou pohodou rychle s kopce. Perlika u vm mon je jasn pro po nkolikahodinovm zasedn parlamentu jsou poslanci leckdy navzjem ironit a sprost a teou nervy. Kdyby zasedali na zelen louce chovali by se daleko lpe a kultivovanji. O pm souvislosti ionizovanho vzduchu a na psychiky budeme jet mnoho a mnoho hovoit... Perlika mimochodem, ti dlouholet bulhart pastevci trvili skoro veker as venku u svch std... podobn to plat i o Okinawanech. A jet k tm sleinkm... jejich nladovost a vbec veobecn men psychick odolnost en, jejich vt sklon k hysterii, vytn, patnm nladm a depresm je t v tom, e eny se daleko vce ne mui zdruj v interirech. Z dvodu u en ast velk konzumace extrmnch hlenutvornch potravin jako obil a mlko maj hustou krev, neschopnou prokrvit a zaht tlo a tak jsou zimomiv. Nsledkem toho as v interirech je navc v nevtranch interirech (v zim se zapnutm topenm), co u je pro lidskou psychiku hotov pohroma. Kdy k tomu pidme znien vzduchu ve svm nejblim okol rznmi spreji a voavkami je dlo zkzy dokonno. Problmem taky je, e eny pli mnoho mluv a jestlie lovk zane mluvit automaticky zane patn a nedostaten dchat. Je technicky nemon zrove mluvit a pi tom sprvn dchat.
Nic zsadnho nee ani ioniztory a zvlhovae. Jednak je finann a energeticky nenosn je umstit do vech mstnost, jednak nejde jen o ionty kyslku ale i o obsah minerl, vlhkost vzduchu atd. lovk prost nikdy nenapodob prodn vrobek dokonale...
Zjemcm o dal podrobn informace o ionizovanm vzduchu mohu doporuit : Materil sestaven MUDr. Arianou Lajkovou ze Sttnho zdravotnho stavu Praha http://zeleneuradovani.cz/content/File/sbs.pdf a vysokokolskou pednku profesora Ing. Zdeka Buivala http://www.avc-cvut.cz/avc.php?id=1744

podmnka .3 : zdrav strava (slunce) - vitamn D - podmnka .4 : zdrav strava (pohoda) mm hlad a hon mn mlsn - kde se bere jo-jo efekt - neurotransmitery ----------------------------------------------------------
SEPTEGRAM - podmnka . 3 ZDRAV STRAVA (SLUNCE)

Pro tuto podmnku plat de facto jak pes koprk ve co jsme ekli v t minul, proto bude krtk. V interiru se slunka nedokte, kad asi v, e kdy se bude opalovat pes okenn tabulku tak, e se neopl, sklo nepropout cel spektrum slunenho zen. Vidno prodn-evolunmi brlemi : lovk je jedin ivoich, kter se na slunenm svitu vyskytuje tak mlo, ped ho snad jen krtek a aly :) Ale jinak suchozemt ivoichov, ijc na povrchu tto krsn planety jsou vystaveni slunenmu svitu nkolik hodin denn. A to bez brl s UV filtrem, bez pouvn opalovacch krm... Bylo ji hodn napsno o veleveledleitm vitamnu D, jeho nejdleitjm zdrojem je prv slunen zen. Bylo ji hodn napsno ohledn tvorby serotoninu hormonu tst a jeho vlivu na nai duevn ne/pohodu. Informace o tchto skutenostech ji byly popsny v jinch publikacch, nebudu zde tmto zdrovat. Lbu svtlem u nkterch diagnz uznv a pouv i oficiln medicna, nicmn pro vynakldat finance na rzn lebn biolampy a svtla kdy to nejvivnj a nejzdravj svtlo je nkolik hodin denn k dispozici zdarma, e. Ale o vznamu slunce pro nae zdrav se jet nkolikrt zmnm v dalch kapitolch. Konec konc, u i dvn lidov moudrost, dan mnohaletmi zkuenostmi prav Kam nechod Slunce tam mus chodit lka.
SEPTEGRAM - podmnka . 4 ZDRAV STRAVA (POHODA)

Ven teni, nyn se dostvme pmo do strojovny celho Septegramu, i pesnji eeno do stednho nervovho systmu Septegramu kter veker ostatn sousti spojuje dohromady. Jestlie dosavadn text vm leckdy znl neuviteln, pekvapiv a vyadoval dobr soustedn tak od tto chvle bude nutn soustedn pmo pekeln :) Doporuuji st pomalu a velmi, velmi pozorn... Probereme tvrtou st na stravy. Zatm jsme probrali pevnou stravu, vzduch a slunen a kosmickou energii. Vyjasnme si nejprve pojmy. Znte ty pocity mm hlad a hon mn mlsn ? Nepochybuji, e ano. Nejprve si je rozlime : 1/ mm hlad - tento pocit jste byli dote zvykl zahnat vhradn pevnou stravou (a u jakhokoliv pvodu, na zpsobu tepeln ne/pravy nyn nezle). Dle si ho rozdlme : 1a/ mm hlad (a chu) na zdrav jdlo - a na to nezdrav ani nepomyslm, chyb jakkoliv vnitn boj, tlo po nezdravm jdle vbec nevol. Najm se zdravho jdla a jsem pln zasycen a spokojen. 1b/ mm hlad (a chu) na nezdrav jdlo - krobov, tun, slan, sladk, mozek k dej si zdrav dietn jdlo ale cel zbytek na osobnosti pmo ve za knedlo, vepo, zelo (i smak, svkovou, iky s mkem) bych vradil ! :) 2/ hon mn mlsn (na sladkost, slanost) - tento pocit nm zstv po ukojen pocitu mm hlad, jsem ji kaloricky zasycen ale bez okoldiky, oplateku i brambrek to nebude ono, budu se ctit nedojezen a nesvj Pro pi pocitu mm hlad (a chu) na nezdrav jdlo a hon mn mlsn mete snst teba metrky zdrav stravy, i teba kaloricky vydatn ale pocit uspokojen z jdla se nedostavuje dokud to nedoenete smaenm zkem s omatnmi bramborami... m to je ? Co v naem tle rozhoduje o tom jestli se pln zasytme zdravou stravou nebo ne ? Kde se bere jo-jo efekt ? V nsledujcch dcch si vysvtlme tajemstv vzniku jo-jo efektu a naume se jak zabrnit tomuto jevu. Neboli jak ivotn styl k tomu, e chut na nezdravou potravinu vbec nepijdou a vy tedy nebudete muset s nimi njak bojovat. Prost kolem reglu s okoldami i uzenm projdete zcela bez povimnut... O tom rozhoduje jedin mte-li v tle dostatek neurotransmiter... a rozhoduje o tom ze 100% procent, nic dalho na tento stav vliv nem. A ani vae elezn pevn vle, odhodln vydret i cokoliv jinho neme dlouhodob toto zvrtit i ovlivnit. Ve jen a jen otzka chemie v hlav, s dostatkem neurotransmiter jde ve lehce, bez nich nefunguje nic. Neurotransmitery Neurotransmitery (zkratka NTM) jsou chemick ltky vyluovan nervovmi bukami (asi znte serotonin, dopamin, adrenalin, endorfin a existuje jet mnostv dalch druh), kter
umouj penos elektrickho vzruchu z jedn nervov buky na druhou. Jsou to tedy takov spojai a jak znme z vojenstv - bez spojen nen velen. I tlo tyto poslky informac potebuje tak zoufale moc, e se k nim chce dostat stj co stj... Z jakch podnt se NTM v naem tle berou ?

zdroje neurotransmiter - siln vazba na ionizovan vzduch - pklady nasycen se NTM ------------------------------------------------------------------
Zdroje neurotransmiter Seazeno cca. od nejsilnjch po nejslab a shodou okolnost to odpovd i seazen do skupin - nezdrav a zdrav : nezdrav i nedouc stimulanty tvrd drogy mkk drogy alkohol okolda kva rafinovan cukr, sl cigarety tepeln upraven strava fyzick bolest (nap. i sebepokozovn) nakupovn (zejmna u en :-) nemoc smutek, strach ------------------------------------------------------------------------neutrln stimulanty psychowalkman siln nboensk vra nabyt novho majetku ---------------------------------------------------------------------------zdrav stimulanty zamilovanost erstv (tj. ionizovan) vzduch slunce pohyb, sport, uen, meditace, vra (obecn) zajmav prce, pocit z dobe udlan prce setkn s pteli sex
lska spnek uhaen zn syrov strava krmen zve, pohled do ohn... hezk i pjemn podnty pro nkter z 5 smysl (vn kvtin, hezk hudba, dotyky s pjemnou ltkou atd.) Vaemu tlu je naprosto jedno z kterho zdroje, zda zdravho i nezdravho NTM pochz. Nedte-li mu jich dostatek ze zdravch zdroj, tak protoe je potebuje tak zoufale moc ke sv innosti klidn si o n ekne ze zdroj nezdravch. A naopak dte-li tlu dostatek NTM ze zdravch zdroj u nebude ve vs vyvolvn nutkav pocit po tch nezdravch... Uvedu-li toto na pkladech :
kdo chce pestat s kouenm a nezat jako kompenzaci jst napklad hromady sladkho jdla nutn mus rozit svj ivotn styl o del pobyt v exterirech, mt vc socilnch kontakt ppadn zmnit prci aby dlal takovou kter ho bav, vc sportovat apod. stejn tak kdo chce jst zdrav, bez jo-jo efekt, bez pocit, e o nco pichz i, e si nco odprm, tedy bt naprosto v pohod a vyrovnan t mus vraznou mrou zmnit svj ivotn styl smrem ke zdravm zdrojm NTM jinak jakkoliv dieta i pokus o zdravj jdelnek bude jen trpenm se vimnte si jak vysoko je mezi zdravmi zdroji ionizovan vzduch (potamo slunce). Je jen logick, e v e kdy, jak u jsme si uvedli, se pjem ionizovanho vzduchu scvrkl na cca.pouhou dvacetinu evolun normy (1-2 hod.denn versus 24 hod.denn) tak prudce celosvtov narst problm obezity. A na tomto stavu a trendu se neme nic zsadnho zmnit dokud si kolosln vznam ionizovanho vzduchu neuvdomme a nepizpsobme tomu uspodn spolenosti. Bez zabezpeen pobytu min.6 hod.denn na pln ionizovanm (v souasnosti se toto prakticky rovn pobytu vhradn mimo interir, protoe ani ionizr nic nee tak jako vda neum spn napodobit pomrn jednoduch chemick sloueniny jako jsou vitamny viz http://www.novinky.cz/zena/zdravi/110524-vitaminove-doplnky-zivotneprodlouzi-naopak.html?ref=zpravy-dne tak taky nikdy nebude umt spn napodobit zdrav vzduch ve vech jeho slokch) a zbvajcch 18 hodin alespo ve velmi dobe non-stop vtranch interirech (a tedy 0 hodin v interiru se zavenmi okny) se s tmto problmem ned nic dlat. T jsou zapoteb rozshl zmny ve stavebnictv a automobilovm prmyslu aby postupn i nae interiry byly obyvateln...
Perlika ukzkou nesprvnho nahrazovn jednoho nezdravho zdroje NTM jinm nezdravm budi napklad oblben, ji zemel herec Vladimr Menk. Byl bohuel notorick alkoholik. Po jednom svm pokusu o vylen, kdy skuten po njak as nekonzumoval alkohol jej nahrazoval a 26 kvami denn! Ovem takovto postup problm nee, naopak - stv se z nj bludn kruh. Konec konc i on se zas k alkoholu vrtil... Tlo si o psun NTM ekne takovou silou (to je prv ten jo-jo efekt), kterou nelze pekonat ani eleznou vl i silnm pesvdenm prost nim... Respektive ti kte tento jo-jo efekt pekonaj kon v lepm ppad v blzinci na oddlen Poruchy pjmu potravy v horm ppad na krchov, dlouhodob velk deficit NTM doke lovka zabt.
Pklady nasycen se neurotransmitery Leckter pklady z praxe o tom, e dostaten hladina NTM v tle znamen navozen pocitu jm mlo a pesto nemm (velk) hlad ani mn nehon mlsn sami velmi dobe znte :
v zim, kdy vdej energie je daleko men ne v lt by tak tomu ml odpovdat men psun energie. Le je tomu pesn naopak prv v neaktivnm zimnm obdob jme daleko vc, daleko kaloritj jdla ! Pro ? Je to jednoduch 90-95% ze dne trvme v interirech (tedy ionizovan kyslk = 0), denn jen pr minutek na slunci, navc zahalen od hlavy a k pat, mlo se hbeme. A chyb-li NTM z tchto zdroj tlo si ekne o krobov, tun, dosolovan a doslazovan jdlo... podobn prodn nrody cel den trv fyzickou prac, lovem i zemdlstvm (tedy v obou ppadech v exteriru :-) , jejich vdej energie je nesrovnateln vt ne ns Evropan a jejich pjem tuh potravy ? Jed mn, dle evropskch nutrinch tabulek jsou na podviv... le jim je dobe :) zamilovanost - asto se stv, e zejmna dvky erstv zamilovan pestvaj jst a nect hlad. ij lskou a to doslova. Tak siln a intenzvn cit jako je zamilovanost je velmi silnm zdrojem NTM. pi silnjm onemocnn nemme chu na jdlo. Tlo produkuje spousty NTM, potebuje je k boji s nemoc. A co rozhodn nepotebuje je to aby se muselo v tuto chvli jet zatovat stravou, zejmna v ppad tepeln zpracovan. Nucen nemocnch do jdla je zejm nejastj pinou vedouc k mrt v dosavadnch lidskch djinch. Tlo, tedy proda k ne ale lovk se svmi civilizanvdeckmi brlemi nut ano. Dal pklad neschopnosti st v prod... drogy narkoman jsou velmi thlch postav. A to ne z dvodu, e by u na jdlo nemli penze ale prost proto, e nect hlad. A pesto se ct a tak jsou velmi nabit, vkonn a akceschopn, pravda, jen do t doby ne je drogy pokod na zdrav. Nicmn nm jde o tuto skutenost : jejich pjem pevn stravy je minimln a pesto nect hlad. Hlavu maj natskanou NTM. velmi asto se nctilet sleny brn ztloustnut kouenm cigaret. A funguje to, cigarety jim dodaj NTM a pocit nutkn konzumace pevn stravy je fu. O to hor je to potom pi odvykn kouen. velmi zvltnm ppadem nasycen se NTM je bulimie. Bulimik/ka se nejprve dosyta naj, jdlo vyprodukuje velk mnostv endorfn. A pak si zajde na zchod a jdlo vyzvrac. A vono to jako odtuovac strategie funguje ! NTM jsou v tle (ct se tedy nasycen) a kalorie jsou pry ! Je to vlastn kolosln podvod na jeho organismus...samozejm, e jde o opaten spn pouze krtkodob, tlu budou chybt nezbytn nutrin ltky...my si ale pro te vimnme tohoto momentu : v tle nen strava ale pesto lovk nect hlad (protoe sta mt hlavu nabitou NTM)!

dostatek NTM umouje t bez pevn stravy - breatharini -----------------------------------------------------------ivot s dostatkem NTM umouje t zcela bez pevn potravy (!!!) A te si pedstavte, e na svt existuje nkolik tisc lid kte ij vhradn z tch t nepevnch zdroj stravy... ano, vbec nekonzumuj pevnou stravu a u jakhokoliv pvodu i stavu... ij vhradn ze vzduchu, slunce a NTM... asi vs tato zprva dost okovala ale je tomu tak... k se jim breatharini. Na adrese http://suprememastertv.cz/breatharian.php najdete zdokumentovan ivotn pbhy nkolika z nich (u vech je i peklad do etiny). Nen pochyb, e mezi nim i bude i pr podvodnk co tajn nkde j ale vtina z nich podvodnci nejsou, nkte byli dokonce i po dlouhou dobu zkoumni oficilnmi lkai : "Hira Ratan Manek se narodil 1937 v indickm mst Bodhavad a doshl titulu strojnho inenra na Keralsk univerzit. Po dokonen studi se zapojil do rodinnho obchodu s koenm a podnikn v oblasti loastv a v tto prci pokraoval a do roku 1992, kdy odeel do dchodu. Vyznv nboenstv, kter se jmenuje Jainismo. Hladovn je jednou z jeho tradic. Jainismo vdy doporuovalo jst mn a mn Po svm odchodu do dchodu zaal studovat starovkou praxi "hledn do slunce", kter jej pitahovala ji od dtstv. Jednalo se o starou, ale zapomenutou metoda, kter byla v dvnch dobch praktikovna v rznch stech svta. Pot co se cvienm hledn do slunce zabval 3 roky, podailo se mu znovu objevit tajemstv tto metody. Od 18. ervna 1995, ije HRM nadle pouze ze slunen energie a vody. Obas, ze spoleenskch dvod pije aj, kvu nebo podmsl. HRM dosud absolvoval ti psn psty, bhem kterch pijmal pouze slunen energii a vodu a byl pod kontrolou rznch vdeckch a lkaskch tm. Jeden pst trval 411 dn a probhl v ltech 2000-2001 v indickm Ahmedabdu. Probhl pod dohledem tmu 21 lka a vdc pod vedenm Dr. Sudhir Shaha a Dr. K.K. Shaha, tehdejho adujcho pedsedy indick lkask asociace. Na zklad vzruujcch nlez z vzkumu v Ahmedabdu, byl HRM pozvn univerzitami Thomas Jefferson University a University of Pennsylvania ve Filadelfii, na 130 dny trvajc pozorovn. Tamn tm lka a vdc ml za cl pozorovat jeho stnici, iinku a mozek a tm proto vedl Dr. Andrew B. Newberg, pedn odbornk na problematiku mozku, kter tak vystupoval v nedvnm filmu "What the Bleep Do We Know" a Dr. George C. Brenard, pedn odbornk na vzkum iinky. Poten vsledky zjistily, e buky ed kry mozkov u HRM regeneruj. Bylo pozeno 700 snmk kter prokzaly, e neurony neumraly, ale byly aktivn. Dle se ukzalo, iinka se u HRM zvtovala a nikoli zmenovala, jak je obvykl u lid ve vku mezi 50 a 60 lty a tak, e zatmco jej maximln prmrn velikosti je asi 6x6 mm, u HRM byla zmeno 8x11 mm. (drazn varuji kadho ped napodobovnm jeho techniky, nen to tak jednoduch jak to vypad, mete si nenvratn zle pokodit zrak !!! A v naich stedoevropskch podnebnch podmnkch se vm stejn neme povst pejt vhradn na slunen vivu)
Dal pklad - Prahlad Jani. Narodil se ve vesnici Charod ve stt Gujarat v Indii. V pouhch sedmi letech odeel z domova, aby hledal duchovn osvcen. O tyi roky pozdji byt poehnn bohyn Durgou, tak nazvanou Matajee. Od t doby se vzdal jdla a pit. Na konci listopadu 2003 noviny The Times of India uvedly lnek s titulkem, kter kal: "Ndhern strava: it ze vzduchu." Podle lnku: "Prahlad Jani (76) lidov znm jako 'Mataji' - k, e neml jedinou kapku vody za poslednch 65 let. Tak si nedal do st ani jedin sousto jdla." lnek uvd, e tento Prahlad Jani byl mnoha lkai z Asociace lka zkoumn poctiv po dobu deseti dn, aby ovili jeho neuvitelnou schopnost t jen ze vzduchu viz http://www.velkaepocha.sk/2010052013322/Studie-zazracneho-pustu-joginaPrahlada-Janiho-prinesla-vysledky.html. "Tm doktor - vetn lka kardiolog, neurolog, neurochirurg, gastroenterolog, endokrinolog, diabetolog, neurochirurg, uro-chirurg, ENT-chirurg, psychiatr, oftalmolog, genetickch poradc, radiolog, sonolog a mnoho jinch ho zkoumalo. Ve skutenosti skoro 100 doktor z asociace zkoumalo Janiho bhem 10 dn." Prahlad Jani si udlal domov v jeskyni v Himaljch bez jdla a pit po vce ne 65 let. Krom toho po dobu 45 let svho ivota vbec nemluvil. Praktikoval starovkou jgu, techniku zvanou amrita, kter vyuv kosmickou energii. Bhem dlouhch hodin meditace vstupoval do stavu samdhi, kde zaval stavy nesmrnho svtla a enormn blaenosti. Je zdrav a aktivn. Tento svat poustevnk ekl reportrm, e doke ujt a 200 kilometr bez toho, e by se ctil unaven. Krom toho me meditovat dlouhou dobu, nkdy dokonce cel msce. Dr. Sudhir Shah, editel oddlen neurologie Sheth KM koly postgraduln medicny a vzkumu v Indii, provedl adu zajmavch studi na lidech, kte po del dobu postili a vysvtluje: "Je to pokus, jak porozumt nov dimenzi v lkask vd a pomoci lidstvu." Nakonec dal Prahlad Jani v listopadu 2003 po vce ne roku doproovn souhlas k asti na vdeckm vzkumu v Sterlingov nemocnici v Ahmedabadu v Indii. Pokoj Prahlada Janiho byl speciln pipraven se sklennmi dvemi a videem na nepetrit sledovn a monitorovn. Byli pidleni zamstnanci, aby s nm zstvali po cel den a ujistili se, e nepil a nejedl. Kdy mu bylo umonno se vykoupat, mnostv vody bylo meno ped i po koupn, aby se ujistili, e nevypil vbec dnou tekutinu. Podle Dr. Shaha, v zznamu z tohoto vzkumu nebyla jedin mezera. Zpotku byli lkai znepokojeni ohledn duevn pohody svatho poustevnka a naplnovali tento projekt jen po dobu 7 dn, nicmn, byli tak ohromeni a okovni jeho zdravm bhem tto doby, e prodlouili studii na 10 dn. Lkai potvrdili, e protokol byl striktn dodrovn a Prahlad Jani neml vbec dn jdlo ani vodu k pit. Tak zaznamenali, e prokzali tvorbu moi v jeho moovm mchi, ale ta byla pot absorbovna stnou moovho mche. Vsledky studie ukzaly, e svat poustevnk byl dokonale zdrav navzdory tomu, e neml dn jdlo ani pit pesn po dobu 10 dn. Dr. Shah, kter je zvykl vidt mnoho zdravch vegetarin ve sv pedchoz pozici jako pedseda Nrodn deistick lkask federace byl hluboce ohromen zdravm Prahlada Janiho. "Mon je vce fit ne jin lid jeho vku." Ml puls jen kolem 55, co je nemysliteln pro mue jeho vku, ale spe pomrn podobn tomu, co m elita atlet. Zvr intenzivnho vzkumu tmu lka byl ponechn v zamylen nad asnou schopnost svatho mue t ist jen z kosmick energie. V zvren zprv napsali: "Jsme pekvapeni, jak dokzal pet navzdory vemu zvlt bez prochzen moi za 10 dn a zstvajc veobecn fyzicky fit.". Po ukonen vzkumu se Prahlad Jani vrtil do sv jeskyn, kde pokrauje ve svm duchovnm praktikovn.
Vimnte si oba jsou extrmn vc lid, asto medituj, jeden dv hodinky kad den pozoruje Slunce, druh se neustle modl a medituje v jeskyni vysoko v Himalji, na sytm a istm ionizovanm vzduchu atd. Pi takto extrmn pznivch podmnkch pro vivu ionizovanm vzduchem, slunce a kosmickou energi a bohatho psunu NTM lze skuten vyt i bez tuh stravy... To u mnoz evropt a amerit breatharini konzumuj zejmna kvu, aj, minimum stravy (sem tam suenku) apod. Spolen maj t silnou nboenskou i spirituln vru v nco nadpirozenho a kadodenn meditace i modlitby = nadbytek NTM. Jak tedy vidte, lovk zdaleka neije jen z pevn stravy ale naopak (ionizovan) vzduch, slunce a NTM lze smle potat jako ti standartn zdroje vivy... tvrtm je pevn strava. Samozejm k breatharinstv nikoho nepobzm, nen-li jeho ivotn ambic a clem siln nboensk ivot, ideln praktikovan na vrcholcch Himalj i v jinak ekologicky nenaruen lokalit, pln modliteb a meditace. My vichni ostatn musme konzumovat rozhodn i pevnou stravu. Dkazem budi kolika let se doili ji zemel breatharini, jejich medailonky jsou t na supreme master TV. Z ji zemelch breatharin : Marthe Robin 59 let Maria Furtner 63 let Porphyry Kornevevich Ivanov 85 let Svat Mary Ann de Paredes Lilie z Quita 27 let Mary J. Fancher 68 let Marii Domenice Lazzeri 33 let Mistryn Fu Hui 55 let Svt Tereza z Avily 67 let Svt Alphais z Cudotu 56 let Anna Katarna Emmerichov 50 let Paramahansa Yogananda 59 let Lidwina of Schiedam 53 let Nicholas z Fle 70 let Katarna zo Sieny 33 let Blessed Angela of Foligno 61 let Barbara Moore 74 let Ovem psobenm NTM na nae chut to zdaleka nekon. Nejde jenom o to, jestli budeme mt chu na jablko, pomeran nebo okoldu i steak. Dostaten i naopak nedostaten poet NTM zcela zsadn rozhoduje o na psychick pohod i nepohod.

NTM - t zsadn initel na psychick ne/pohody - krize v dubnu - receptory NTM -------------------------------------------------------------------NTM t zsadn initel na psychick ne/pohody Plat zde pm mra : dostatek NTM = pohoda, nedostatek NTM = nepohoda, podrdnost, skleslost a v nejtch ppadech deprese. Ostatn v ppad podvn antidepresiv nejde o nic jinho ne o doplovn serotoninu prostednictvm tch pilulek. Nen vbec nhodou, e v dubnu, to jest na konci esti msnho dlouhho obdob bez slunce, ionizovanho vzduchu (drtiv vtina dne strven v interirech, navc kvli zim nevtranch) a fyzickho pohybu je pchn nejvt poet sebevrad. V tomto msci jsou nae zsoby NTM na nejnim stavu v prbhu celho roku. U vech vyetovanch sebevrah byl zjitna nedostaten funkce a mal poet receptor. Sklony k sebevrad nejsou nim jinm ne nedostatenm mnostvm NTM v nervov soustav zapinn ponienm receptor s nslednm patnm navazovnm NTM. Z titulu tohoto pl ronho obdob pramen i tzv.jarn nava. Oba dva jevy dubnov sebevrady i jarn nava jsou opt vhradn lov speciality, zvata ijc v divok prod nic takovho neznaj. Take jak vidno, nejen epidemii obezity ale ani vzrstajc epidemii depres nezkrotme pokud nezmnme zpsob vstavby budov a stavby automobil. Nesta ovem jen vytvoit dostatek NTM - problm je v tom, e je nutno tyto neurotransmitery nejprve navzat v hlav na tzv. receptory, pak teprve je doke nae tlo vyut... nem-li dostaten inn receptory tak se do nj nedostanou (jako kdy m nkdo zanesen steva tak jm vitamny a minerly z ovoce a zeleniny (by je sndl a jsou tedy v nm) jen projdou bez vstebn a vzpt je vylou). RECEPTORY NTM Nkolikaletm astm pouvnm pli (vysoko nad normln, pirozenou hladinu) silnch zdroj neurotransmiter se tyto receptory ni a sniuje jejich innost - proto mus narkoman zvyovat dvky drogy, protoe mu po ase ta souasn ji nesta by neurotransmiter se vytv stle stejn ale neprostupuje jich ji tolik do nj pes stle se zmenujc kapacitu receptor. Podobn se lovk s vkem vc a vc pejd, alkoholik pije, kuk kou atd.. m vt a razantnj zdroj neurotransmiter - tm rychleji a vc likviduje receptory. Uvedu vm pirovnn receptory jsou jako pmosk pstavy. Z moe k nim piplouvaj nkladn lod obtkny vytvoenmi NTM. A pes tyto pstavy tyto NTM vstupuj do vnitrozem tedy do na nervov soustavy. A nyn si pedstavte, e lod zane piplouvat pli mnoho, pstavn dlnci dostanou kol veker promptn vyloit. V pstavu se zane pracovat na ti smny aby se splnil tento kol. Jak dlouho to mou dlnci vydret? Pravda ve vnitrozem je blaze, navzanch NTM jsou hromady, jsme nabiti energi, ve je nm jasn, se vm si vme rady. Jene asem zanou dlnci bt nevkonn, kad pt bedna s NTM jim spadne do moe, zane se zhorovat pomr mezi lomi pivezenmi a do vnitrozem putujcmi NTM. Aby do vnitrozem putoval stejn objem NTM na jak jsme zvykl musme
zvyovat poet lod... ty jet vce unav pstavn dlnky, do moe zane padat kad tvrt, tet krabice... dostvme se do zaarovanho kruhu... Funkce receptor je samoobnoviteln ale nejde to pes noc. Cestou je zvyovn kvantity i kvality zdravch zdroj NTM, nezdrav tak ji automaticky vypadnou ze hry (tlo je ji nebude potebovat k naplnn pimenho potu NTM). Nezdrav ivotn styl (kouen, pit alkoholu, kv, tun, krobov, doslazovan, dosolovan strava apod.) m jeden opticky pozitivn inek takov lovk je pln elnu, dobrosrdenosti, dobr nlady, je akn. Ovem veho do asu jakmile se tmito pli silnmi zdroji NTM po X letech zni receptory situace se rychle mn k hormu. Je zapoteb m dl tm vtch dvek tchto drog a ani to nesta, psychick pohoda se mn k depresm a k tomu se pidaj fyzick zdravotn problmy... Prv podvn tepeln upraven stravy ji od prvnch okamik na tomto svt je pinou pro nejnchylnj ke zmiovanm problmm jsou nekojen i jen krtkou dobu kojen lid. Nien receptor u nich zaalo ji v ranm vku a je k pli pozorovat v obchod jak u mal puntci jsou hysterit dokud nedostanou svj rohlk... Hyperaktivita u dt ? Nejde o nic jinho ne o pli stimulovan receptory NTM (zan to ji nesprvnm ivotnm stylem matky bhem thotenstv kouen, alkohol, kvy, sladkosti...). Dti je maj jet ve vbornm stavu, schopn navazovat denn obrovsk mnostv NTM. A jsou-li jim doslazovanou, dosolovanou, krobovou i tunou stravou tyto NTM ve velkm nabdnuty trp pak pemrou energie, protoe NTM = energie. Kdo jich m mlo m mlo ivotn energie, kdo jich m zase moc je hyperaktivn. Tip mete to vyzkouet na sob. Snzte celou tabulku 70ti procentn okoldy a budete nkolik hodin nabit energi jako nikdy :-) Takovto nadmrn stimulovn a touto razanc tedy i nien receptor je nejlep cesta k Parkinsonu i Alzheimru v pozdjm vku. Tyto nemoci a dal jim podobn nastupuj ve chvli kdy jsou receptory ji zdevastovan, neschopn navazovat NTM. Snen schopnost receptor v navazovn NTM byla zjitna u vech takto vyetovanch tloutk. A cesta od tlouky ke thlosti nevede nikudy jinudy ne pes obnoven innosti tchto receptor. A toto se tomu kdo nadle vyuv vhradn pli siln nezdrav zdroje zdroje NTM nikdy nepovede. Tk dejme tomu, e neurotransmitery ji mme vytvoeny a navzny do nervov soustavy. A to je vechno ? Ani zdaleka... jet toti se musme postarat o tom abychom je zase ve velkm neztrceli. Kdy u jsme je jednou se v tou dinou do sebe dostali je koda je zase rychle vyplcat z tla ven. V jak situaci rychle pichzme o NTM ? Ve stresu...

stres = vysava NTM - mra na kontroly nad stresem - pro sportovat ale "nepotat na body" - jak nm ubliuj zc monitory - co je to streswalkman - ti opiky -------------------------------------------------------------STRES = vysava NTM Zavte po vrazn stresov situaci chu na okoldku, silnou kvu i cigaretku ? Bodej by ne, napklad takov hdka se fem vs piprav o znanou st zsob NTM a nlada jde k ledu... O stresu ji bylo popsno mnoh, j vm nyn uki tuto zleitost v zcela novm svtle. Kad by asi chtl zavat mn stresu ale jak na to, e ? Asi se budete divit, kdy vm eknu, e 80% stresu mte zcela ve svch rukou, jen vy a nikdo jin svm chovnm rozhodujete o tom jestli ho zaijete i ne. Zavte ho ze stran kde by jste to vbec neekali...pojme se na nkter velk a pitom neznm zdroje stresu podvat... Stres jako takov vlastn neexistuje, existuj jen tzv.stresov podnty jako napklad : stresov podnt souten Jakkoliv souten je o tom, e je jeden jednotlivec i tm spokojen a zbytek soutcch v silnm stresu, o fanoucch nemluv. Ale pozor, ani vtzi nejsou na tom o moc lpe. Vynechme-li variantu kdy hraje vrazn lep s vrazn slabm soupeem a kdy od prvn chvle nen pochyb o vtzstv jedn strany tak ve vech ostatnch variantch i budouc vtz zav velmi siln stres jak to nakonec cel dopadne. D se ct, e dokonce zav bhem hry jet hor stres ne ten slab protivnk, ten u sten rezignoval, prohrv a tud nem co ztratit, me jen zskat. Tedy pjdete-li si s ptelem zahrt tenis, tak dokud jen tak nezvazn si pinkte, jste uvolnn, smjete se, povdte, v hlav vm b program hraj tak aby to byla pohoda, as pjemn plyne. Ve chvli kdy si eknete tak, od te na body budete v kei, rysy tve tuhnou, v hlav zane bet program jak co nejdv ukonit kadou hru tm, e mu polu nechytiteln mek, konverzace vzne. Blzniv dobhte kad ztracen mek, hdte se jestli mek lznul ru nebo ne, o pohod a uvolnnosti ani pamtky... Samozejm o to hor kdy takov kln jen pasivn sledujete v pohodl divanu, sami bez pohybu kter by alespo st stresu odbourval. Souten je bohuel proskl skrz naskrz lidskou populac, zan u u capart co sotva chod kdo bude prvn tam u toho stromu, pokrauje sout o nejhez vkres ve kole a provz ns v celm dalm ivot. Moje mal dcerka rda hraje deskovou hru Kufr imitujc znmou televizn sout. Po hodu kostkou postoupte o patin poet polek, na tom clovm na vs ek kol napsan na kartice bu kresbou, pantomimou i slovy popsat vc napsanou na kartice. Protoe o vtzi z 95% rozhoduje neovlivniteln kostka je tk nechat ji vyhrt, e. A tak asto tato hra konila slzikami a natvnm se. Kdy se mi ji konen povedlo pesvdit o nesmyslnosti
souten, pestali jsme pouvat hrac panel. A jen si losujeme kartiky a plnme kol. Hru ns zabav nyn i 3-4 krt dle ne pedtm, po celou dobu smch a pohoda. Co dodat... Perlika nevili by jste, souten tj.vzjemnmu porovnvn kdo je lep a kdo hor propadli u i ti, kte si zakldaj na duevnu - vc. Sout kupkladu ve znalostech bible a podaj v tomto takov svoje miniolympidy! No hotov Sodoma, Gomora, Kelyov :) Nzornm pkladem zhoubnho stresu ze souten a zrove ukzkou jak je (paradoxn) nebezpen spojen zdravj stravy a souten nm budi tenistka Martina Navrtilov. Sama napsala nkolik knek o zdravj strav. Do skuten zdrav m jet daleko pli velk podl tepeln upraven stravy a extrmnch potravin nicmn v porovnn s vtinovou populac jdelnek o nkolik level lep. Jene lep po strnce menho zaten IS odpadnmi ltkami ale jinak jdlo zcela nedostaten co se pjmu NTM te. A tak vedle stresovch zt jako byl rozvod jejch rodi ji v jejm tlm dtstv, ji v dtstv onemocnn a sebevrada jejho biologickho otce, emigrace na dlouh roky oputn maminky, babiky a sestry, jejich ikana ze strany komunistickch ad, do vlasti se podvala a po 11 letech (u jako amerianka), homosexuln orientac a reakc okol vetn rodi na tuto skutenost, kupkladu skrvn tto skutenosti ped americkmi ady aby dostala americk obanstv, pak zase kvli sponzorm, mnoh zklamn s partnerkami notn pibyl i stres z nespoet zpas a strachovn se o vsledek (stres o to vt je-li lovk na vsledku finann a existenn zvisl)... a tak vsledkem nemohlo bt nic jinho ne onemocnn,v jejm ppad rakovinou.
big stresov podnt zc obrazovka monitoru i TV Ne si vysvtlme pro je obrazovka televize, monitoru, notebooku, tabletu i dokonce mobilu takovm zdrojem stresu je nutno objasnit princip AVS pstroje, lidov eenho psychowalkman. Psychowalkman jak vlastn funguje a m to, e ovlivuje n stav smrem k dostatenmu potu NTM a tm k pohod? innost mozku probh na principu vmny elektiny. Mozkov buky komunikuj navzjem pomoc elektrickch vboj, kter neustle proud mozkem. Celkovou elektrickou aktivitu vytv souet vech tchto signl. A tato aktivita, tedy rychlost elektrickch vboj je rzn. Rychlost elektrick aktivity mozku, kter se nazv frekvence se udv v hertzch za sekundu (Hz) a dl se pro zjednoduen do ty skupin, tzv.hladin vdom. Jednotliv hladiny vdom maj tedy rznou frekvenci a kad odpovd jinmu duevnmu i tlesnmu stavu :
Hladina vdom beta (14 a vce Hz) pedstavuje men i vt napt a vydrdn. Nachzme se v n pevnou st dne a jejch nejvych hodnot dosahujeme pi vysokm duevnm vkonu nebo pi vypjatch stresovch situacch. Frekvence nad 30 Hz se nazv tzv.superbeta dosahujeme ji pi vypjatch stresovch situacch Hladina vdom alfa (8-13 Hz) je stavem pln bdlosti bez jakhokoliv napt, v nm se mozek nezabv soustednm mylenm. Tento bdl odpoinek je
doprovzen pjemnmi a slastnmi pocity v dsledku vy tvorby NTM. Hladina alfa je douc stav pro meditaci. Hladina vdom theta (47 Hz) sten tlum vdom, kdy mozek nereaguje na smyslov podnty zven. Dostvme se do n pi nejhlubm uvolnn nebo ve spnku doprovzenm sny. Hladina vdom delta (0,5-3 Hz) je charakterizovna naprostm tlumem vech mozkovch funkc. Bhem hlubokho bezesnho spnku, kdy do n vstupujeme, dochz k vrazn regeneraci vech ivotnch funkc a hromadn energetickch rezerv.
Psychowalkman jak zvukem do sluchtek tak frekvenc blikn zblesk do specilnch brl stimuluje V mozek k tomu aby se jeho frekvence posouvala na stejnou na jak blik i pstroj. A tm Vs doke uvst napklad do pohody (zvukem a bliknm na frekvenci alfa vln). A tm vyvolat zvenou tvorbu NTM. A te se vram k zcm obrazovkm... streswalkmany televize a monitory Ony toti na vs taky blikaj, dochz v nich k neustlm slabm zbleskm, vdom nepostehnutelnm ale to neznamen, e neexistuj. A na jak frekvenci blikaj ? Nejene nad 30 Hz, blikaj na frekvenci 60, 75 Hz a vce... a tak pln stejn jako v mozek psychowalkman stimuluje do frekvenc hladiny alfa = pohoda = tvorba NTM, elektronick obrazovky v mozek stimuluj vysoko do superbety = vysoce stresov hladina = vysok bytek NTM. Te u konen vte, pro jsou vae dti po dlouhm pobytu u PC tak protivn... :-) Jak fatln nsledky me mt tato chyba si ukame na nedvno zesnulm potaovm kouzelnkovi Steve Jobsovi, dlouholetm editeli firmy Apple. A zrove si ukame jak podobn jako u Martiny Navrtilov je paradoxn velmi nebezpen kombinovat tento siln stresov podnt se zdravj stravou. Steve se snail zdrav jst, jeho strava do vysloven zdrav stravy mla jet daleko - pli velk podl tepeln zpracovan stravy. Ale vztaeno k bn strav dnenho lovka byla skoro ukzkov. Jene takov strava je slabm zdrojem NTM, co lze na nm krsn ilustrovat. Kdy se k tomu pidaj stresy z veden takov mamut firmy, jednn s dodavateli, odbrateli, trven drtiv vtiny dne v klimatizovan to jest neionizovan atmosfe kancel, vrobnch prostor elektronick firmy, hotel, auta, letadla. U Steva se projevovaly vechny znaky nedostatku NTM byl puntik, pedant, nesnenliv, zl a sprost na svoje spolupracovnky vetn tch nejblich. On ale za toto svoje chovn vlastn nemohl, nedalo se nijak (dlouhodob) ovldat jeho vl, ve bylo dno patn nastavenou chemi v hlav. Ono toti vyhbat se zpornm zdrojm nekouit, nept alkohol, nejst tun, moun, nedoslazovan jdlo a nezat ve velkm vyuvat kladnch zdroj je zdrav snad jet vc nebezpenj ne pouvn nezdravch zdroj, zkonit vede k silnmu deficitu NTM. Trv-li tak siln deficit NTM nkolik let, tlo nem k dispozici dostatek spoja nen divu, e se porouch. Proto plat : chci-li se zdrav stravovat musm nejprve vrazn k lepmu, pirozenjmu, prodnm zkonm a evoluci odpovdajcmu zmnit svj ivotn styl. Jinak je to jen sam trpen, pocit, e o nco pichzm a o zdrav si tak me lovk nechat jen zdt...
Perlika vdli jste, e zc a tud blikajc obrazovka je schopna u epileptika vyvolat zchvat epilepsie ? A domnvat se, e nco co doke jednomu lovku tak moc ublit bude mt u ostatnch negativn vliv nulov je naivn... to, e se pmo nevlte po zemi jet nen dkazem, e dan vc je bezpen. Naopak dostatek a pebytek NTM l. Dkazem budi efekt kter zoveme placebo efekt i po staroesku v a vra tv t uzdrav. Vra (v nco, teba pilulku i skkn kolem ohn nebo v nkoho, teba v doktora i amana) jakoto velmi siln zdroj NTM skuten uzdravuje. Proto leckdy doasn pozitivn psob zane-li napklad lovk kouit cigarety. Ovem v tomto ppad je na pohled jasn, e pozitivn inek je jen doasn. stresov podnt - informace s negativnm nbojem V dnenm vku pijmme velk mnostv siln emon negativn zabarvench informac. Informace o udlostech, kter osobn nememe ovlivnit, nememe je vrtit i zachrnit. V dal ivot nijak kladn neovlivn, nijak vm nepomou si ivot vylepit. Jedin pozitivum tchto informac je, e uspokoj vai zvdavost a jist hlad po informacch. ijeme v pesvden, e kdy nebudeme dret palec na tepu doby tak skonme patn. Nicmn je radno poloit si otzku Budu-li vdt vce informac (i dokonce vechny) uin mn to astnm ? ukazuje se, e opak je pravdou... Vyslechl jsem v rdiu poad s jednm nam fotografem. Fotografoval Sibi, prochzel rznmi vesnicemi, hovoil s vesniany. A jak kal spolenm rysem vech je nadvn. Nadvn na vldu, na nedostatek penz, nespravedlnost vrchnosti a tak dle a tak podobn. Pak ale pan fotograf piel do vesnice tzv.starovrc. Ti vyznvaj star vru ne je pravoslav, i za dobu komunismu si dreli odstup od souasn spolenosti. ij primitivn, nepouvaj elektinu, cel den jen dou...ale s jakm pstupem se zde setkte ? Nikdo si nestuje, vichni usmvav, spokojen, pohostinn, pln jin svt. A dle slov fotografovch sta popojet o 50 kilometr dl, do dal vesnice, kde vesniani shluknut kolem barevn televize se koukaj jak se ije v Americe i zpadn Evrop a nadvaj jak paci. Kdepak, plat mra : m vc informac vm tm budu neastnj a ve stresu Pokud cel den budete poslouchat vhradn pozitvn zprvy budete i vy pozitivn naladni. A naopak budete-li pijmat bhem dne vet mnostv negativn emon zabarvench zprv neme se to negativn nepodepsat na va psychice, to d rozum. zdroje negativnch informac : Zpravodajstv hromadnch sdlovacch prostedk : A u njak starosta i poslanec zpronev pr milin korun, njak chyln lovk ubl dtti i spadne letadlo. Vy osobn s tm nemte anci cokoliv udlat, zachrnit to i vrtit zpt. Pouze uspokojte svoji zvdavost za cenu negativnch raztek na dui.
Co bych dal za to, kdybych nikdy nevidl zbry padajcch dvojat v NY, kdybych netuil, e tam probhl njak tok. Asi by se mi nco doneslo. Neuritho, bez detail. Ale hlavn bych nevidl ty zbry. K emu mi je, e tuto informaci vm ? Rozhodn k niemu dobrmu, co se psychick pohody te. Lep by bylo nevdt... Pedstavte si tu pohodu kdy by jste o tom toku vbec nevdli, netuili, e nco tak destruktivnho probhlo... m menm potem smysl patnou zprvu pijmme tm lpe. A zejmna co se te zraku. Kad by asi ze svch pti smysl nejh nesl ztrtu zraku. Ztratit chu, hmat i ich nen a takov tragdie jako nevidt. To je dno tm, e cca. 85% informac o okolnm svt pijmme zrakem, skoro cel zbytek sluchem, na ich, hmat a chu zbvaj drobky. Proto je lep negativn informaci kdy u, tak pouze slyet napklad v rdiu ne ji vidt v televizi. Ale pln nejlep je chovat se jako ty ti opiky (jedna se zakrytma oima, druh se zakrytmi sty, tet se zakrytma uima): nedvm se na negativn informace, neposlouchm negativn informace, nebavm se o negativnch informacch. Dslednm vyhbnm se sdlovacm prostedkm udlte pro svoje zsoby NTM a tedy psychickou pohodu to nejlep co udlat mete. J zpravodajstv nesleduji nkolik let, TV ani doma nemm a nemm pocit, e by mi nco chyblo... Prost, kad si mus vybrat bu bt pln informovan nebo spokojen, oboje zrove nejde. Rodina, ptel, kolegov v prci : Lid se daj rozdlit na nabjee dobr nlady a vybjee dobr nlady (i odborn eeno NTM). Pokud se budete obklopovat vybjei je logick, e budete vybit. Stezte se vech pomlouvanch, plativch i melancholickch postaviek. Programov vyhledvejte pozitivn naladn lidi, budete i vy pozitivn naladni. A tm druhm se nebojte a nestyte ct promi ale nechci poslouchat tvoje vn ei o bolestech tohoto svta, tv rodiny, tvoje osobn i jakkoliv jin negativn zprvy, m-li pro mne jakoukoliv pozitivn zprvu, jak se nkomu nco povedlo, nkdo nkomu pomohl, nkdo na nkoho byl hodn i podobn sem s n, mte na to prvo. Hudba, knihy : Depresvn, melancholick i hrozn stav svta tepajc muzika i literatura vs t opt neme pivzt ke klidu a mru v dui. I zlozvyk celodennho rmusu - doma, v aut, na pracoviti vdy a vude naplno putn rdio i pehrva je sm o sob obrovskm zdrojem stresu i kdyby jste si poutli jen vesel psniky a scnky. Dnen civilizace trp jakmsi strachem z ticha - sname se neustle zaplovat prostor kolem sebe mkoliv jinm ne tichem. Pitom je znmo ji ze stolet ovench lidovch pravd - ticho l.

podmnka .5 : pohyb - ani mlo ani moc - jak je to s ovocnm cukrem - porodn obte revolunch mylenek - podmnka .6 : spnek - ponocovn versus vasn ulehnut ------------------------------------------------------------------SEPTEGRAM - podmnka .5 POHYB
Opt jedna kategorie o kter bylo ji popsny stohy papru, sta tedy telegraficky. Nen nutno zvedat stovky kilo denn v posilovn, to dokonce ani nen zdrav, vede to k rychlejmu spotebovvn enzym... Kdy se pana Winstona Churchila v jeho 90 letech ptali m si on vysvtluje, e se pi svoj nruivosti k jdlu, kouen a alkoholu doil tak vysokho vku tak odpovdl lakonicky :No sport. dn sport. Pravda, na druh stran provdl denn 1-2 hodinovou prochzku ostrm tempem pmo, hrval golf, astnil se hon a podobn. Ale jinak neprovozoval dn intenzivn sport... Bohat sta ta 1-2 hodinov prochzka, pokud mono vbec nepouvat auto, ve dojt pmo i na kole, 2 men cvien denn. Msto vtah schody (samozejm ty nejezdc :-), msto elektronad to run atd. Ani nai prapedkov nepodali olympidy ale byli v celodennm drobnm pohybu. Ukame si tady opt siln rozpor mezi vdeckou teori a realitou (kolikt u, e :-) Kad oficiln vivov specialista i nutrin terapeut vm bude, pi va snaze o zhubnut, tvrdit - omezte ovoce, obsahuje pli mnoho cukru. Tento vrok je hork adept na titul "hloupost stolet". Je vsledkem naprostho zmaten a nevdn v oblasti vivy a trven.Ono toti nen cukr jako cukr. Fruktoza v syrovm ovoci m s cukrem v pytlku spolenho pramlo. A nejhor je, e pesvdit se o tomto je otzka pr minut.. A ani tch pr minut nestlo dnmu vdci se pesvdit o pravm stavu vc. Zadejte si na Googlu-obrzky heslo "frutarian" (to jsou lid, jejich denn pjem je z 4/5 kryt ovocem (brno objemov), zbytek je zelenina a oechy+semena). Obrazovka vm "vyplivne" 2 typy fotek : jedny frutariny "co to dlaj dobe", tedy dopluj svj ivotn styl dostatkem cvien (proto o tomto pi zrovna v tto kapitole) a pak ty druh "co to dlaj nedobe". A ti budou znan vychrtl ! Tloutka aby lovka pohledal. Frutarini na svch diskuznch frech neustle e otzku "jak nevypadat jak kostlivec", jak a m aspo njak to deko nabrat. Tedy pesn opan ne jak by tomu mlo bt dle vdy !!
J sm konzumuji cca. 20-30 bann denn + 6-8 pomeran + 4-5 jablek i ekvivalent tohoto mnostv v jinm ovoci. Ne jsem s tmto stravovnm zaal vil jsem okolo 90 kg. Nyn idelnch 75 kg na 178 cm vky... Lze oficiln medicnu jet stle nazvat vdou (od slova vdti) kdy m tak zkladn neznalosti ze "zkladn koly zdravovdy" ? Jak inn a sprvn asi me potom eit sofistikovan problmy jako jsou nkter onemocnn ? Smutn je, e m vhradn monopol na informace v hromadnch sdlovacch prostedcch a tak se k lidem opravdu fundovan informace dostvaj velmi tko a oklikou... Pro v lidsk historii vdy bylo, je a asi i bude tak tk a trvajc nkolik generac ne se nov progresvn mylenka konen prosad zpod nnosu tch zastaralch le obecn vtinov pijmanch ? Pan doktor Semmelweiss by ml co vykldat... :-)
SEPTEGRAM - podmnka .6 SPNEK K ertu pane Edisone s rovkou, nauil jste lidstvo ponocovat. Pro dobrou regeneraci tla je naprosto nezbytn nutn chodit brzo spt. Jestlie jdeme spt do 21,30 hod.tlo regeneruje daleko kvalitnji ne pi spnku po plnoci. Do plnoci kupkladu probh hlavn tvorba rstovho hormonu i melatoninu, nutn pro nai jak psychickou tak ale i fyzickou pohodu. Neuviteln zsadn vznam t m nebudit se rno tak zvan na budk. Pokud v spnek ukonuje zvuk budku jde o velmi hrub zsah do regeneranho dje spnku kter tm de fakto neprobhne a do konce.. A pandemick je dnes vskyt chrpn a spnkov apnoe. Co nen nic jinho ne patn, nedostaten dchn. Take mete mt skvle vyvtranou a celou noc vtranou lonici pesto po takovm spnku trpte nedostatkem kyslku. Z toho pramen unavenost i teba po deseti hodinch spnku. Opravdu dostat do sebe bhem 24 hodin dostatek zporn ionizovanho kyslku je heroick vkon :) Nen divu, e je tolik alkoholik, vnivch kuk, kafa i lid zvislch na antidepresivech kupkladu mezi herci i zpvky. Dnes u nepracuj v otevenm divadle pod irm nebem... Nejen, e pracuj drtivou vtinu dne v nevtranm a nevtratelnm interiru, kvli venkovnmu hluku hermeticky uzavenmu. T o slunci si mou nechat jenom zdt, hodiny a hodiny vhradn pi umlm osvtlen... nejen, e dnes a denn podstupuj vrazn stres z veejnho vystoupen ped publikem, stresu z odborn kritiky. Ale navc pracuj do pozdnho veera kdy u by se mli ukldat ke spnku. Tedy psun NTM z ionizovanho vzduchu, slunce i spnku do plnoci tolikero dn nezbv ne deficit NTM doplovat z nezdravch zdroj...
Takt bylo vzkumem zjitno, e spolenm rysem lid s nadvhou je, e chod pozd spt. A lid neobzn, kte chod pozd spt tak zase uvaj vce cigarety, kvu, alkohol... ob dv skupiny mus njak deficit vznikl nespanm doplnit...

podmnka .7 : minimum civilizace, maximum prody - co pechovvmoma - jak to bylo s cigaretami - causa DDT - nepoutt si chemii doslova na ki ---------------------------------------------------------------SEPTEGRAM - podmnka .7 MINIMUM CIVILIZACE, MAXIMUM PRODY V zsad se d prohlsit : Ve co vyrob lovk mu njakm zpsobem kod. Nco vc nco mn. A vbec nic na tom nemn ani to kdy tento vrobek nese oznaen : vdecky oveno - zdravotn nezvadn. Mli by jste klidn span kdyby jste mli doma v komoe ndobu s yperitem, by dobe uzavenou ? e n ? A pro ne, byla by dobe uzaven, yperit by z n nemohl nijak unikat. No vidte a pitom v t komoe mte spousty podobnch ltek, kter sice nejsou tak razantn ve svm inku jako yperit ale pece jen vs dok napklad pi nhodnm pozen vrazn pokodit na zdrav i dokonce i zabt. Dokud jsou tam v t komoe pevn uzaveny tak se dohromady nic nedje... problm nastv ve chvli kdy tyhle ltky si zaneme rozmazvat po destkch metr tverench naich pbytk. Vechny do jednoho se odpauj do interiru. Dote mlo toto ponn zdvodnn svatou vlkou proti mikroorganismm. Nyn ji vme (za pedpokladu, e nejme stravu tepeln upravenou, to jest v organismu zbytky zanechvajc), e tito nm vbec neubliuj a dvod jejich likvidace pipomn stedovk hon na arodjnice - ten byl t dan ist jakmsi virtulnm strachem bez dnho podkladu. Co nm ubliuje nesrovnateln vc jsou ty chemick vpary... Vda um dobe zachytit a odfiltrovat vci kter vs zabij v du sekund, minut, hodin, dn, tdn, msc. A v du rok pokud vs zabije jedna konkrtn vc. Produkty kter zabj v du destek let i navc v kooperaci s jinmi psobky jsou pro vdu a na vyjmky neodhaliteln. Nikdy nikdo nikde nezkoumal, nen zde dn modelov bn domcnost kde by se destky rok zkoumal a mil zdravotn stav jejich obyvatel pi pouvn bnch prostedk. Nikdy nebyly zkoumny vrobky dohromady tak jak je to bn v kad domcnosti, ale vdy kad osamocen, dn vrobek nen testovan 30 i 50 let na to jestli vm nhodou neukod. Sto procent vc kter vs obklopuj dostali raztko vdecky oveno zdravotn
nezvadn na zklad fofrtest, na zklad empirickch odvozen od vlivu na zvata s krtkm ivotnm cyklem (aby se stihlo vyzkouet co to udl po vcero generacch). ili ijeme v podn nevyzkouench, nezkontrolovanch domcnostech, se zsobami chemikli stacmi k otrven vech len rodiny a jet by hodn zbylo... Proto nen snad ani jednoho roku kdy by se (konen) neodhalila nov psobka jako nebezpen lidskmu organismu. Psobka kter do t doby byla dlouh lta naprosto kor, nebylo proti n sebemench vhrad a byla nm vesele prodvna. Jet ped pr generacemi se cigarety prodvaly v lkrnch (!) jako livo (!) a byly doktory (!) doporuovny napklad pacientm s tuberkulzou (!). A vedle nich vykikovalo pr fanatik jaksi vdecky nepodloen blboly o jejich zdravotn zvadnosti. A trvalo velmi dlouho a teprve dky osobn statenosti a houevnatosti tchto fanatik byly cigarety dny na index a zmizely z lkren. Dal pklad vda vymyslela a vyrobila ltku kter se vzpt stala nejhor non mrou lidstva. DDT. DDT bylo vyzkoueno, prolo vemi schvalovacmi procesy, dostalo vechna potebn raztka vdecky oveno - zdravotn nezvadn. Mlo jt o produkt kter lovku absolutn neubl. Jak je to ve skutenosti u dnes vme... Perlika - vte jak se pilo na kodlivost DDT ? Kdo ek njak vdeck postup tak ho zklamu. Krut paradox o kodlivosti DDT se v dky jeho nejvtm zastncm a nadenm propagtorm. Tito lid, a bume jim za to in memoriam vdni, dlali takov blzniv kousky, e ve snaze jasnm dkazem pesvdit o bezpenosti ns, vd nevc tup stdo si DDT veejn mazali na chleba a jedli aby ns jasnm dkazem pesvdili o jeho bezpenosti. Kdy vzpt onemocnli a umeli zalo se zkoumat jak to s tm DDT teda je... Ono vbec protat si historii medicny je probrat se obrovskm mnostvm omyl. A domnvat se, e derem 20.stolet tyto omyly skonili je mrn eeno neprozrav. Tedy nejpozdji od tto chvle by lovk pi spaten slov vdecky oveno zdravotn nezvadn ml zstat ostrait. Sprvn by tam ml bt i npis ministr zdravotnictv varuje : ve me bt pln jinak. Bohuel pro lidstvo, dnes se u dn dobrovolnk pojdajc dnes pouvan ltky (napklad v zemdlstv) nenajde a tak pohrobci DDT se pouvaj vesele dl... Kupkladu takov migrny u en. Naplcat si velmi agresvn chemiklii na vlasy (kter dovede i zabt viz jedna z mnohch takovch zprv : http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/35894-17leta-divka-zemrela-chvili-po-obarvenivlasu/) a doufat, e nic z n neproniklo pokokou hlavy dovnit je velmi blhov. K tomu sta dal chemiklie nanst na obo, asy, rty. Pr mazlavch chemikli ve form krmu rozett po cel pokoce na hlav i tle. A dlo zkzy dokonit sprejem, jeho vpary pak bude jet dlouho vdechovat. A po tto chemick vlce se pak divit z eho mn k sakru zase bol ta hlava ?.
dleitost kojen - mj hlavn neptel akn - Wericha Hornek - stedovk je dnen realita nadvha a dal problmy - dr. Norman Walker --------------------------------------------------------MJ PBH Narodil jsem na podzim roku 1969 v Brn. Hned od prvn minuty ivota jsem ml nesmrnou smlu. Moj mm se vbec netvoilo mlko a tak jsem od prvnho okamiku na tto krsn planet byl odkzan na mrtvou umlou vivu. Co je asi ten nejvt ivotn prvih jak se vm me udt. Rozhodn stoj za to v takovm ppad vyhledat v okol kojc matku kter by vm dala k dispozici svoje pebytky. Klidn i za penze, jde o nejlep investici do zdrav vaeho dtte. POZOR !!! Matesk mlko se d zakoupit i v porodnicch, bude ale VDY pasterovan tedy naprosto znien, za takov je to koda penz. Nen tedy divu, e jsem ji od malika trpl rznmi zdravotnmi neduhy. Nonm pomoovnm, chronickou navou, rychle se kazc chrup. Podl syrov stravy na celkovm objemu zcela smn, trocha ovoce v sezn, ped Vnocemi po vystl front pr mandarinek, vono se toho za socialismu vc sehnat ani nedalo :-( Tm nejvtm neduhem kter zcela radikln negativnm zpsobem ovlivnil moje dtstv, dospvn a potek dosplosti bylo akn jak v oblieji, tak na krku, zdech, hrudi a ramenech. Ale akn takovho druhu jak 99,9% z vs jet nikdy nevidla. Jak dvoukoruna velk bolky, pln ern, smradlav krve no, hnus i po tch letech jen pomyslet. Kvli akn jsem nevychzel z domu, vyhbal se lidem. Doslova mn okradlo o mld a bn dospvn. Doktoi mazali svoje mastiky, k niemu, po nich to bylo jet hor ne pedtm. Kdy mi s tmto problmem vda nedokzala pomoct dostal jsem se na rozcest - dvovat dl medicn, e je efektn a schopn pomhat nebo existuje njak jin cesta o kter ani ona nev ? Vyeit tuto otzku mi pomohl mj oblben herec Jan Werich, kdy jsem si pi poslechu tto pase Velk pedscny... Werich : no, j bych na tom slov stedovk tolik nepl. Co to je stedovk ? Hornek : co to je, samo jmno napovd, e to je sted vku mezi staro a novovkem Werich : no, sted vku, j sm tedy nemm technologickho vzdln ale prosm i tak filosofickou cestou bych se mohl dopracovat definice stedu. Laicky ovem a ekl bych, e sted je bod kter je od obou konc stejn vzdlen. Za pedpokladu, e ty konce jsou konstantn neboli nemnn. Ovem u naeho vku se to ned ct. N vk nem konce konstantn, jenom zatek. A to jenom proto, e nevme kdy to vlastn zaalo. Kdeto ten novovk, tam ten konec se neustle mn, na kadou vteinu navazuje nov vteina, nov minuta, nov hodina, nov tden, nov rok, nov desetilet, stolet, tiscilet, stotiscilet to let to let... take ten stedovk aby se udroval pod ve stedu, tak ten taky mus pord dopedu, rozumte ?
Stedovk si vymysleli lid, ijc v novovku, aby si odreagovali svj minderwertigkeits komplex. Aby jaksi se jim dostalo poct a uznn kter teba by se jim dostalo a po smrti ale oni nechtj ekat, tud teda zesmuj zpsob mylen a prce svch prapraotc a pradd a nazvaj to stedovkem a zapomnaj, e touto metodou konsekventn jejich prapradti a pravnuci se budou dvat zptky z jejich novovku na jejich stedovk a budou kat no, no, no, no. ...uvdomil, e iji vlastn ve stedovku. Ano, k se tomu t zpupnost souasnk. Souasnci kad epochy byli bytostn pesvdeni, e prv jejich doba je vrcholem djin vdn, e kupkladu medicn sta pr mench objev a bude na stop objevu nesmrtelnosti. V jedn diskuzi mi oponovala jedna astnice : o opravdu modern medicn se d mluvit poslednch 50 let (pedtm jet lezli po stromech jako by chtla dodat zpupnost souasnk :-). smvn je, e tuto vtu proneli lid jak teba v 8.stolet, tak 15.stolet i 19., i oni provali svj novovk a spatra koukali na svj stedovk. A budou tu stejnou vtu pronet i ve 23. i 27.stolet (kdy u nae doba bude v uebnicch pod kapitolou Stedovk). Lkam v historii lidstva bylo tleskno za zkroky a lebn postupy, za kter by dnes li na dlouh roky do vzen. Jak na tom budou dnen lebn postupy ve svtle znalost teba 27. stolet ? A budou-li trestn potom, nejsou vlastn neakceptovateln ji dnes ? Toto uvdomn si, e 90% dnench nezpochybnitelnch pravd v medicn bude jednou objektem pobavenho smvu mch praprapotomk pln stejn jako nm je dnes napklad stedovk poutn ilou vedlo u mne k velmi osvobozujcmu pocitu, pocitu volnosti a svobody mylen. Rozhodl jsem se tu jinou cestu hledat... Zvltn - nikdy jsem ani na chvilku nezapochyboval, e asem, kdy budu piln studovat vechny dostupn informace, objevm njak zpsob bu hygieny i vivy kter mne tohoto problmu zbav. U ns tehdy vldl tuh socialismus, to znamen, e nebyly k nm do republiky poutny dn jin informace krom tch jedinch oficilnch. A to platilo i ve sfe zdravovdy. A jednou... v rozpt pr dn jsem ve dvou enskch asopisech objevil strunou poznmku, e modelky zsadn nejed okoldu. A to proto aby mli hezkou ple! Spolu s tm jsem objevil lnek jednoho venho pana doktora o tom, e o konch problmech viva vbec nerozhoduje, e jde o mtus. Le dmsk asopisy popisujc praxi u v t dob u mn mli vy kredit ne medicna... Vypustil jsem tedy vekerou okoldu a stav se zlepil cca.o 50 procent. asn !! Skvl !! V nsledujcch letech jsem jet samobadatelsky piel na to, e musm vypustit i ostatn sladkosti ale hlavn pestat konzumovat veker mln produkty. Ono toti i ta opravdov okolda (to jest kakaov boby) jsou v tom troku nevinn, v tabulce okoldy je kakaovch bob jen okolo 30%, zbytek je hlavn mlko a cukr... A zaal ve mn hlodat ervk kdy si medicna nev rady s takovou prkotinou jako je kon problm jak by mohla spn zvldat daleko sofistikovanj a zvanj nemoci ? Kdy sama piznv, e a na vyjmky u tchto nemoc ani nezn pesn piny vzniku ?
Sotva jsem vyeil problmy s akn zaali pliv pichzet rzn jin zdravotn obte. V 35 letech jsem to dopracoval k 92 kilogramm vhy pi vce 178 centimetr. A nkdy v roce 2002 jsem si nhodn nahmatal ti tukov bulky pod k na bie. Patin vylekan jsem zael za svoj oetujc lkakou. Ta mn peliv prohldla a ekla :To je dobr pane Kunc, nebol to, nezvtuje, nechte to bt tak. J na to, e to vbec nen dobr, e chci znt jednak pinu tohoto jevu a jednak jak ho odstranit. Jako pina mi bylo oznmeno to se tak stv a jako odstrann mi byla nabdnuta operace. J na to, e jsme si patn rozumli, j neml na mysli operaci. e chci znt co jst, jak t aby dolo k samovolnmu odstrann tch bulek. Kdy dokzali sami od sebe vzniknout, mus pece existovat i zpten cesta. Medicna jen bezradn pokrila rameny... To byl posledn ppad kdy jsem hledal pomoc u oficiln medicny. Opt jsem se pesvdil o jejch chabch znalostech a tm i monostech v tom njak inn mi pomoct s jakmkoliv zdravotnm problmem. A tak jsem zaal vlastn ptrn po tajemstv ivota a smrti, zdrav a chorob. Ponoil jsem se do studia mnoha materil z rznch obor. Do hledn pin, neustlho ptan se pro ?, jak to ?, jak je to mon, jak to funguje ? a zaal spojovat rzn by na prvn pohled nesouvisejc skutenosti. Dky tomuto systematickmu pstupu, zamenm se na detaily ale zrove s dostatenm odstupem a globlnm zamenm jsem cihliku po cihlice vystavl Septegram. Perlika stejnm postupem jsem kupkladu vyeil zhadu kruh v obil a pinesl dkaz, e jde o vtvor lid, viz : http://stanislavkunc.blog.idnes.cz/c/201987/Kruhy-v-obili-a-UFO-K-smichu.html http://stanislavkunc.blog.idnes.cz/c/204803/Kruhy-v-obili-a-UFO-K-smichu-2.html http://stanislavkunc.blog.idnes.cz/c/204876/Kruhy-v-obili-a-UFO-K-smichu-3.html Na jae roku 2006 jsem se seznmil s mylenkami dr. Normana Walkera ohledn syrov stravy. Bhem toho lta jsem zkusil stoprocentn dodrovat syrov jdelnek. len jsem zhubnul, byl neustle v psychick nepohod. Koncem lta se dostavilo jo-jo, cpal jsem se denn okoldami. Tak jsem na podzim zkusil pst k vyitn steva. Drel jsem 21 denn pst ist o vod. By pinesl drobn kladn zdravotn vsledky co se te chut a monost stravovat se vhradn ovocem a zeleninou se nezmnilo nic. A tak zaalo moje ptrn po tom m to je, e jm tu nejlep monou stravu ale mmu tlu nevyhovuje. V nsledujcch letech jsem piel na souvislosti ionizovanho vzduchu, slunce a neurotransmiter. A konen vechny koleka zaaly zapadat do sebe....

7 Podmínek Pro Zdraví, Štíhlou Postavu A Spokojený Život

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

7 Podmínek Pro Zdraví, Štíhlou Postavu A Spokojený Život

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (1/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (2/18)

HOMO SAPIENS VYJMEN TVOR ! BOHUEL...

SEPTEGRAM neboli 7 PODMNEK ZDRAV

SEPTEGRAM - podmnky 1-4 = STRAVA LOVKA

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (3/18)

ivou (trvic enzymy obsahujc) mrtvou (trvic enzymy neobsahujc)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (4/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (5/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (6/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (7/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (8/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (9/18)

SEPTEGRAM - podmnka . 2 ZDRAV STRAVA (VZDUCH)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (10/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (11/18)

SEPTEGRAM - podmnka . 3 ZDRAV STRAVA (SLUNCE)

SEPTEGRAM - podmnka . 4 ZDRAV STRAVA (POHODA)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (12/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (13/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (14/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (15/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (16/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (17/18)

7 podmnek pro zdrav, thlou postavu a spokojen ivot (18/18)

You might also like