Filozofick fakulta Univerzity Karlovy v Praze stav informanch studi a knihovnictv Studia novch mdi

Diplomov prce Bc. Markta Dolejov

Posthumanistick tendence v performance art: Interakce tla a kdu

Posthuman Tendencies in Performance Art: Interaction of Body and Code

Vedouc prce: Mgr. Denisa Kera, Ph.D. Praha 2013 Konzultantka prce: Mgr. Dita Malekov

Podkovn

Dkuji svmu okol za trplivost.

estn prohlen

Prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracovala samostatn, e jsem dn citovala vechny pouit prameny a literaturu a e prce nebyla vyuita v rmci jinho vysokokolskho studia i k zskn jinho nebo stejnho titulu. V Praze dne 4. 1. 2013 ......................................................

Abstrakt
Tato prce se zabv reflex posthumanistickch tendenc optikou umleck oblasti performance art. V prvn sti textu jsou teni nabdnuta vchodiska a souvislosti vzniku posthumanismu, jakoto mylenkovho smru zamenho na postupn sbliovn lovka a technologie, v druh sti jsou pak tato vchodiska ilustrovna na prci ady performer. Posthumanismus je pojmn jako oblast na pomez tvrdch vdeckch dat a fikce: erpajc z matematickho modelu komunikace, stejn tak jako z odkazu kyberpunkov dystopie, nabz vizi pechodu od humanistickho pojet lovka v takzvanho posthumanistickho postlovka. Ten je chpn jako vplod technokultury, syntza ivho a umlho, voln se utvejc entita bez pevn stanovench ontologickch hranic. Jeho existence se vymyk dualistickm kategorizacm, m procesuln charakter a postrd pevn esenciln zakotven. Je atraktivnm nmtem science fiction pbh a sexy postmodernm sloganem, stejn jako symbolem pekroen relnch predestinujcch kategori, jakmi jsou rasa, gender nebo sociln status. Postlovk je vak pedevm metaforou, kterou si osvojuje mnostv rznch narativ, zamench na mon aspekty technologicky rozenho ivota: Od seriznch vdeckch vyprvn, pes vdeckofantastickou fikci, a po jeho apropriaci svtem umn. Prv jazyk umn, charakteristick svou volnost a nezvislost, pedstavuje pilhav vrazov prostedek posthumanistickho diskurzu. Umleck reflexe pevd teoretick posthumanistick teze do praktick roviny a nabz vhodnou alternativn perspektivu pro nahlen vztahu lovk technologie. Takovou perspektivu pak pedkld i tento text, kdy posthumanismus zasazuje do kontextu performance art a postaven lovka v souasn techno-spolenosti interpretuje optikou ivho aknho umn.

Klov slova
Posthumanismus, technologie, technokultura, postlovk, kyborg, s, performance art

Abstract
This thesis offers a critical reflection of posthumanism as seen through the perspectives of performance art. The first part of the text discusses the onset and development of posthumanism as a philosophical and cultural movement focused on the gradual convergence of the human and technology. The following second part then presents a reflection of thus conceptualized posthumanism in performance art. Posthumanism is conceived as a movement on the border between serious scientific discourse and fiction: Based on the mathematical theory of communication, as well as the legacy of cyberpunk dystopia, posthumanism offers a vision of a transition from human to the so called posthuman. The posthuman is seen as an offspring of technoculture, the synthesis of living and artificial, a loosely evolving entity without fixed ontological boundaries. The existence of the posthuman lies beyond dualistic categorization, has a processual character and refuses any essentialist approach. It is an attractive subject of science-fiction stories and a sexy postmodern slogan, but it is also a symbol of a transgression of actual predestinating categories such as race, gender or social status. More than anything else, posthuman is primarily a metaphor, adopted by a variety of narratives focused on the potential aspects of technologically extended life: From serious scientific investigations, through science-fiction, up to its numerous appropriations by the art world. The language of art, inherently open and independent, constitutes an ideal tool for articulating the posthuman discourse. The artists perspective transforms the theoretical concept of posthumanism into a practical form and offers a suitable alternative of perceiving the relation of man and machine. This artistic perspective is also the main topic of this theses, which analyzes the various posthuman tendencies in performance art.

Key Words
Posthumanism, technology, technoculture, cyborg, net, performance art

Bibliografick zznam

DOLEJOV, Markta. Posthumanistick tendence v performance art: Interakce tla a kdu. Praha, 2013. 180 s. Diplomov prce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofick fakulta, stav informanch studi a knihovnictv. Vedouc prce: Mgr. Denisa Kera, Ph.D.

Obsah
vod ...................................................................................................................................................................9 1. Posthumanismus ................................................................................................................................17 1. 1 Posthumanismus jako post-antropocentrismus ............................................................20 1. 2 Posthumanismus jako syntza lovka a technologie .................................................23 1. 2. 1 Ovldnut dmona a odtlesnn informace ........................................................25 1. 2. 2 Systmov mylen ...........................................................................................................27 1. 2. 3 Kyborg: Lidsko-strojov systm .................................................................................32 1. 2. 4 Virtuln realita a oteven kyberprostoru ............................................................35 1. 2. 5 Kyberpunk ...........................................................................................................................38 2. Pchod postlovka .........................................................................................................................41 2. 1 Postlovk nad genderem ........................................................................................................43 2. 2 Postlovk a etnicita ...................................................................................................................49 2. 3 Posthumnn rodina spznnch druh ..........................................................................51 2. 4 Postlovk pod kontrolou technologie ..............................................................................54 2. 5 Biomedia is the Message? ........................................................................................................59 2. 5. 1 Biopunk & Biohacking ....................................................................................................60 2. 5. 2 Bioetika .................................................................................................................................66 2. 6 Posthumanismus versus transhumanismus ....................................................................69 2. 7 Posthumanismus jako vk nejistoty ....................................................................................71 3. Umleck reflexe posthumanismu ..........................................................................................74 3. 1 Performance art .................................................................................................................................75 3. 1. 2 Technologie v performance art ...................................................................................80 4. Posthumanistick tendence v performance art ...............................................................86

4. 1 Technologie a performativn aspekty enskho tla ...................................................88 4. 2 Technologie a queer performance ....................................................................................103 4. 3 Ethno-techno performance ..................................................................................................118 4. 4 Performance spznnch druh .......................................................................................124 4. 5 Manipulovateln tla ...............................................................................................................132 4. 6 Tla pod dohledem ...................................................................................................................144 4. 7 Supertla? .....................................................................................................................................152 5. Zvr .......................................................................................................................................................162 Pouit literatura a zdroje ..............................................................................................................165 Seznam vyobrazen .............................................................................................................................177

vod
V kontextu 20. stolet lovku ji nezbv ne piznat, e technologie, akoliv zatm stle zvisl na lidskm tvrci, nejsou neutrlnm elementem. Lidsk ivot byl v prbhu historie vdy pevn svzn s jejich vyuvnm: Jakkoliv ml ovem vynlez kola ve sv dob pravdpodobn stejn vliv, jako pozdji vynlez potae, vztah lovka a technologie se v prbhu let vyvj a v mnohm promuje. Automatizace vroby v obdob prmyslov revoluce, vznik kybernetiky, vvoj prvnch digitlnch technologi, ra virtualizace spojen s otevenm kyberprostoru a konen rozvoj biotechnologi a genetickho inenrstv, jsou jen strunm vtem milnk v chronologii technologickho pokroku. Kontinuln rozvoj novch technologi jako vsledek lidsk invence a touhy po dokonalosti lovku na jedn stran otevr nov monosti byt, na stran druh ovem implikuje urit vedlej efekt, spojen s ohroenm jeho suvernn pozice. Bhem procesu svho vvoje a postupnho etablovn do spolenosti bvaj nov technologie chpny jako nstroj slouc lovku. Tento vztah ovem funguje v obou smrech a po uritm ase zan lidsk vtvor svho tvrce reformovat, dv vzniknout novm spoleenskm trendm a zvykm, a stv se tak pro nj imperativnm. lovk si technologie pout stle ble k tlu. Vytv je, aby mu byly pomocnkem, a zrove se jim do jist mry nevdom pizpsobuje. Toto pizpsobovn se zd bt tich a relativn nensiln zejm proto, e takov je i charakter onoho technologickho imperativu. Akoliv je lovk v prbhu historie svdkem mnoha technologickch katastrof, pedstavy o vzpoue stroj zstvaj zleitost science fiction. Autonomn roboti z apkova R.U.R. ani jeho technologiemi vyzbrojen mloci prozatm vldu nad lidstvem nepebraj, pesto s sebou pozvoln prolnn technologi a lidskho ivota nese adu nhle se objevujcch defekt.1 Ty jsou ovem chpny jako nutn zlo a s dojmem klad pevaujcch nad zpory jsou tak stle vyvjeny technologie nov, sofistikovanj, uitenj a chytej, kter se stvaj oblbenmi lidskmi spolenky.

Romny Karla apka R.U.R (1920) a Vlka s Mloky (1935) jsou ukzkovmi dystopickmi reflexemi vztahu lovk stroj. Viz APEK, Karel. R.U.R. Aventin, 1920. ISBN: 978-80-87128-14-5. APEK, Karel. Vlka s mloky. SNKLU - Sttn nakladatelstv krsn literatury a umn, 193580-251078-6.
1

Vztah lovka a technologi se tak postupn promuje z roviny vztahu lovka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologi jako subjektem. O jejich stle um propojen ostatn svd i antropomorfizovan nzvy populrnch pstroj jako iPhone nebo Android, kter se staly bnou soust slovnku lid po celm svt. Tomuto rostoucmu techno-fetii se dostv i vlastnho specifickho oznaen, kter mu v podob termnu Humachine dv Mark Poster.2 V tchto souvislostech tak nezn pli pekvapiv, e tituln stranu asopisu Time, kadoron vyhlaujcho svtovou Osobnost roku (Person of the Year, dve Man of the Year), v roce 1982 vypluje fotografie potae. Po jmnech jako Mahtma Gndh, Adolf Hitler, Josef Stalin, pape Jan XXIII. nebo Martin Luther King, se tak nejvlivnj svtovou entitou stv stroj symbol lidskho progresu, stejn jako obav z dehumanizace a ztrty lidsk autonomie.

1. Time, Machine of the Year (1982). Vyhlen Osobnosti roku (Man of the Year) v roce 1982 zahrnovalo pejmenovn ankety na Stroj roku (Machine of the Year).

Fotografie potae je na tituln stran doprovzena blou, velmi neiv psobc sochou lovka, pasivn zrajcho na potaov monitor, kter je zaplnn grafy a informacemi. Pota tak oproti lovku psob o poznn ivji a aktivnji, co

POSTER, Mark. Information Please: Culture and Politics in the Age of Digital Machines. Durham and London: Duke University Press. 2006. ISBN: 0-8223-3839-4.
2

10

je jen stvrzeno jakmsi epitafem v podob titulku: The Computer Moves In. Editorial tohoto vydn Time vysvtluje vhody potae pomrn lapidrn:
Jde o to, e vm (pota) uet as. as, as, as. A my potebujeme uetit as. as nejde zabjet, ani bychom nezranili vnost [...] as jsou penze. as jsou sny. A pota vm d as na snn. 3

Vcelku rychle si lid zvykli na fakt, e s novmi komunikanmi technologiemi se rozvoluj kategorie asu a prostoru. Zpad a vchod slunce nebo geografick bariry v podob prostorovch distanc pestvaj v ivot modernho, technologiemi vybavenho lovka hrt vznamnj roli. ivotn tempo se zrychluje a synchronn pobvn na nkolika mstech souasn, v rznch asovch psmech, je pomrn banln zleitost. Technologie usnadujc kadodenn komunikaci jsou ovem zrove tichmi nstroji dohledu. Vudyptomn kamery, GPS systmy, biometrick identifiktory, nebo technologie umoujc t online, jsou jak vtanmi, tak (mnohdy a paranoidn) obvanmi nstroji. Dojem slbnouc kontroly lovka nad jeho technologickmi vtvory je pak jet umocnn v souvislosti s vdobytky modern lkask vdy. Dky pokroku v oblasti chirurgick a protetick medicny je ji lovk v podstatn ni me limitovn dve nezvratitelnmi tlesnmi dysfunkcemi. Modern medicna zrove doke obchzet dve nemnn biologick danosti, jako je napklad nleen k uritmu pohlav. Na jedn stran se tedy lovku, skrze monost pizpsobit sv tlo subjektivn vnman identit, roziuje pole jeho mon seberealizace, na stran druh tak vznikaj obavy z postupnho vytrcen lidsk pirozenosti, na kor umle vytvench mdnch trend. A pli bujn poprs, perfektn vyrsovan svaly a vyhlazen tve bez vrsek ji nikoho nepekvap: Tituln strnky asopis jsou pln usmvajcch se superen a supermu, ve ale jednou omrz a popkultura jde rychle kupedu. Idely krsy se posouvaj, pln tvary a svalnat hrudnky jsou (prozatm) nahrazovny androgynn kehkost. Nov monosti genetickho inenrstv zrove posouvaj hranice pirozenho ivotnho cyklu: Sofistikovan metody reprodukn
Point is, it will save you time. Time time time. And we need all the time we can save. Can't kill time without injuring eternity [...] Time is money. Most of all, time is dreams. And computers give you time for dreams. Viz ROSENBLATT, Roger. A New World Dawns. In: Time Magazine [online]. 3.1.1983 [cit. 12.08.2012]. Dostupn z: <http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,953631-1,00.html>
3

11

medicny vyvazuj matestv z uritch biologickch i socilnch limit a ena tak me do jist mry obelstt sv tlo. Zrove se ovem dostv do zvislosti na technologii, kter se pro ni stv stejn vznamnm principem, jako tlo samotn. Vznamnou roli zde opt hraje urit mocensk potencil biotechnologi, kter vzbuzuje dystopick obavy z mon komodifikace a ztrty lidsk autonomie ve prospch farmaceutickch koncern, vlastncch kl k dekdovn lidsk DNA.4 Digitln revoluce konce 20. stolet spojen s masovm rozenm internetu lovku zrove otevr zcela nov prostor, kde se me pohybovat bez nutnosti respektovn nkterch spoleenskch konvenc a vynutitelnch pravidel. Kyberprostor dv v 80. letech vzniknout novmu (jakkoliv dnes ji vme, e ne zcela svobodnmu) mstu pro voln formovn vlastn identity, oprotnmu od limitujcch stereotyp vepsanch do lidsk tlesnosti. Akoliv ovem virtuln existence nese mnoh omezen a nezd se, e by mohla plnohodnotn nahradit existenci skutenou, otevr tento prostor dvee rznm minoritnm socilnm skupinm, kter zde (pokud maj monost se pipojit) nachz msto osvobozen od vtiny spoleenskch pedsudk. S pocitem poslen anonymity, kter kyberprostor zprostedkovv, se ovem opt poj jist dvka hrozby, souhrnn oznaovan pojmem kyberkriminalita. Nad celm procesem postupn technologizace spolenosti, se vemi jejmi klady a zpory, zrove vis temn mrak digital divide,5 upozorujc, e se tento proces rozhodn netk celho svta. Vztah technologie a lovka, respektive technologick pokrok a jeho transformativn potencil na posouvn zaitch hranic lidsk pirozenosti, je stednm tmatem posthumanismu mylenkovho smru, kter se zformoval

Projekt rozkryt lidskho genomu (Human Genome Project) byl zapoat v jnu 1990, dekdovan lidsk genom byl zveejnn v roce 2003, kdy bylo kompletn popsno vech odhadovanch 20 000 25 000 lidskch gen. Viz Human Genome Project Information [online]. Posledn zmna 31.7.2012 [cit. 23.11.2012]. Dostupn z: <http://www.ornl.gov/sci/techresources/Human_Genome/home.shtml>
4

Koncept digital divide, vymezujc propast mezi tmi, kte disponuj pstupem k technologii a tmi, kterm je tento pstup z rznch - nejastji geografickch a sociln-ekonomickch - dvod odepen, v roce 2001 pedstavila politoloka Pippa Norris. (Viz NORRIS, Pippa. Digital Divide. Cambridge University Press, 2001. ISBN: 9780521807517.). Pokud tedy bude v tto prci vyuit termn spolenost, bude jm vdy odkazovno k zpadnm rozvinutm spolenostem, disponujcm pstupem k novm technologim. Ve stejnm duchu pak bude pracovno i s termnem lovk.
5

12

v obdob vrcholn kyberkultury,6 spojenm s nadenm technooptimismem i slc vlnou technoskepse. Vznik tohoto mylenkovho smru je mon chpat jako potvrzen slcho spoleenskho zjmu o vztah lovk technologie, kter se pak v poslednch dekdch 20. stolet roziuje do mnoha dalch (sub)kulturnch hnut. Hovome-li o monch vznamech technologi a potenciln me jejich vlivu na formovn spolenosti, nachzme se ovem na tenkm led oddlujcm fakta od anticipac oboj pitom me mt svou relevanci a pispvat k vytven celostnho pohledu na vc. Svt vdy, jakoto svt tvrdch dat, sel a dokazatelnch vrok, m v uritm smyslu omezen vrazov prostedky. Pro irokou debatu nad ve nastnnmi tmaty je proto vhodn doplnit vdeck stanoviska jet o jinou, pravidly a konvencemi mn svzanou perspektivu. Jako ideln se v tomto smru jev perspektiva umleck. Na rozdl od vdeckho diskurzu m toti umn nevzanou schopnost formulovat mylenky napmo, bez nutnosti pizpsobovat se jakmkoliv existujcm pravidlm. Umn technologi vyuv jako pouhch nstroj a formlnch prostedk, ale t jako centrlnch obsahovch prvk a nosi vznamu konkrtnho umleckho dla. Umleck apropriace technologi nabv na dleitosti spolu s vynlezem fotografie, jej vznam je pak dle prohlubovn v kontextu mnoha umleckch smr vznikajcch na potku 20. stolet: Strojov estetika bauhausu, ruskho konstruktivismu nebo futurismu, dadaistick fotomonte, biomechanick divadeln estetika Vsevoloda Meyerholda nebo Triadick balet Oskara Schlemmera. To ve jsou jen jedny z mnoha pklad ranho prolnn umn a technologie, respektive vyuit estetiky stroje jako jednoho z klovch konstitutivnch prvk umleckho dla. Tato tendence je pak v prbhu 20. stolet prohlubovna v souvislosti s vvojem informanch technologi, kter dvaj vzniknout umleckm oblastem jako robotick umn, digitln umn nebo umn kyberprostoru. Ty jsou mimo jin charakteristick svou interaktivn povahou: Interaktivn zapojen divka jakoto astnka participujcho na utven umleckho dla, vede k postupnmu smazvn hranic mezi nm a autorem. Umlcova tvorba ji nen zena pouhou npodobou existujc

Termn kyberkultura odkazuje k obdob piblin od 40. do 80. let 20. stolet, spojenmu s ustavenm vdnho oboru kybernetiky a dalch pidruench obor, zamench na vvoj informanch a komunikanch technologi.
6

13

reality (mimesis), umlec se ve stle vt me stv tvrcem originlnch obsah a zrove meditorem, zprostedkovvajcm publiku uritou konkrtn situaci.

2. Raoul Hausmann, Tatlin ije doma (1920). Fotomont zobrazujc portrt ruskho konstruktivisty Vladimira Tatlina ilustruje dadaistickou utopii, v n je emociln mylenka nahrazena mylenkou mechanickou

Na formovn a uskuteovn tto situace se s nm pitom publikum aktivn podl a spolen s umlcem do n vkld konkrtn vznamy. Podobn se promuje i vztah mezi umlcem a jeho tvrm nstrojem technologi. Ta se zan stvat klovm aspektem umleckho dla a v souvislosti s logikou hypermediace7 je na jej ptomnost kladen stle vt draz. Technologie tak zrove sbliuje svt umn se svtem vdy, stv se jejich spolenm prsekem, motivac a stynm bodem jejich vzjemn kolaborace. Tato jej funkce ostatn vyplv ji z etymologickho pvodu slova technologie, vychzejcho z vraz tchn (zrunost, emeslo, umn) a loga (studium, nauka). Jakkoliv se zd, e umn a vda se v porenesannch dobch navdy rozchzej, technologick vvoj obou oblast zaznamenan v poslednch letech naznauje urit obrat. Krom ve zmiovanch umleckch nr spojovanch s interaktivnm pstupem, je to zejmna rozvoj biotechnologi a vznik pidruench umleckch smr, obvykle oznaovanch zasteujcm termnem bioart (podrobnji viz kapitola 3), kter pispv k formovn jaksi novodob umlecko-vdeck tradice.
7

Neurobioloka

Maria

Joao

Grade

Godinho

na

leton

konferenci

Logika hypermediace spov v mnohosti a zviditelnn aktu mediln reprezentace - jinmi slovy divka nut, aby si ptomnost mdia/technologie neustle uvdomoval.

14

Mutamorphosis svou pozici institucionalizovanho vdce vymezila jako vce mn svazujc. Na zklad vlastnch zkuenost s prac mimo oficiln vdeck laboratoe a sv spoluprce s adou bioartovch umlc hovoila o pnosu transdisciplinrnho umlecko-vdeckho pstupu. Umlci, kte maj ze sv pozice o poznn volnj ruce ne vdet pracovnci, podle n mohou vytvet kreativn dla pesahujc bn ikonografick hodnoty a pispvat ke zvyovn veobecnho povdom o socilnch, etickch i politickch aspektech souasnho technologickho pokroku.8 Relevance propojen tchto dvou oblast je pak dle potvrzovna adou autor, nachzejcch se na obou stranch umlecko-vdeckho kontinua: Filosof vdy Paul Feyerabend hovo o pnosnosti absurdity a paradoxu obsaench v umleckm pstupu, ze kterho mohou vdci erpat zcela nov pstupy k jejich vzkumu, umlec a teoretik Stephen Wilson umn a vdu vymezuje jako dva hlavn motory kultury, multimediln umlkyn a profesorka Vibeke Sorensen pak umlcm pisuzuje roli interdisciplinrnch kreativc, kte posouvaj limity poznn do novch dimenz.9 Teoretika performativnho umn Susan Broadhurst shrnuje, e technologie se postupn stv neoddlitelnou soust kadodenn reality, reformuje zpsoby orientace a pohybu lidskho tla v prostoru, a potamo tak mn cel lidsk ivot.10 Pijmeme-li pedpoklad, e ve popsan tendence k technologickmu formovn lovka a spolenosti, kter zde souhrnn oznauji termnem posthumanismus, jsou relevantnm aspektem lidskho ivota, a pijmeme-li zrove tezi o tom, e jazyk umn je relevantnm nstrojem pro artikulaci tchto tendenc, dostvme se k motivacm vedoucm k sepsn tohoto textu. Oblast posthumanistickho umn11 je ovem natolik obshl, e je nutn ji v urit me zit a zredukovat tuto optiku na jeden konkrtn umleck smr. Vzhledem k stednmu tmatu posthumanismu tedy technologim a jejich vlivu na lovka,
8 Rozhovor 9

s Mariou Joao Grade Godinho, konference Mutamorphosis, 8. 12. 2012 v Praze.

Viz WILSON, Stephen. Information Arts. Intersections of Art, Science and Technology. The MIT Press, 2002, s. 19. ISBN: 9780262731584. BROADHURST, Susan. Digital Practices. Aesthetic and Neuroesthetic Approaches to Performance and Technology. Palgrave McMillan, 2007. ISBN: 978-0-230-29364-9.
10

Termnem posthumanistick umn zde odkazuji k umn zabvajcmu se posthumanismem. asto pouvan termn posthumnn (a u umn, spolenost, strategie apod.) pak odkazuje k praktikm realizovanm ve vku posthumanismu, postlovkem. Na zklad tto vahy budu v tomto textu (a na relevantn vjimky) dle pracovat s prvn variantou termnu.
11

15

kter je uskuteovn zejmna skrze jeho tlo jsem pro tyto ely zvolila umleckou oblast performance art. Performance art jakoto iv umn zaloen na pmch intervencch do lidskho (a u fyzickho nebo technologicky zprostedkovanho) tla, reflektuje posthumanistick tendence v rznch podobch. Od performanc zamench na prostupnost spoleensky ustavench kategori genderu, sexuality nebo etnick pslunosti, a po performance orientovan na ambivalentn vztah lovka, prody a technologi, nabz tento umleck smr komplexn reflexi jednotlivch oblast posthumanistickho zjmu. Prv touto reflex, kterou jsem zde souhrnn oznaila jako posthumanistick tendence v performance art, se tedy budu zabvat v nsledujcch kapitolch. V prvn sti textu nastnm zkladn charakteristiku, vchodiska a souvislosti zformovn posthumanismu jakoto mylenkovho smru, ve druh sti pak budu tato vchodiska ilustrovat na konkrtnch praktickch pkladech z oblasti performance art.

16

1. Posthumanismus
Posthumanismus se jakoto mylenkov smr orientovan primrn na vztah lovka a technologi formuje piblin na pelomu 70. a 80. let minulho stolet. Hovo pitom o nutnosti redefinice zaitch koncept lidsk pirozenosti, kter v kontextu kontinulnho technologickho rozvoje ztrcej na platnosti. Vchodiskem pro tuto redefinici je mu zejmna vznikajc trend informatizace spolenosti, spojen s nrstem objemu informac cirkulujcch spolenost. Prolnn lovka a technologi dv vzniknout vln vah o novch formch identit, vymykajcch se dualistickm kategorim, striktn oddlujcm iv a neiv, prodn a kulturn, sociln a biologick, materiln a nehmotn, musk a ensk nebo bl a ern. Univerzln model lovka, ztlesnn v blm, maskulinnm, heterosexulnm, anglicky hovocm mui ze stedn tdy tak zan bt nahrazovn modelem neohranienho lidskho byt, voln prostupujcho hranice tradin sociologick i antropologick kategorizace. Tento trend implikuje potebu revize stvajcch teori, vymezujcch povahu spolenosti jejho uspodn, udrovn i vvoje ale t povahu toho, co (nebo kdo) je lovk. Pro tento el zavd posthumanistick diskurz teoretick koncept postlovka, zaloen na popen zaitch dualism a odmtnut pedstavy lovka jako univerzln entity, definovateln na zklad fixnch kategori jakmi jsou rasa, gender, nebo sociln tda. Pluralistick, anti-esencialistick posthumanismus naopak pracuje s pedstavou multiplicity ivota, kolapsu ontologickch a teleologickch hranic a na lidskou existenci pohl jako na sumu vzjemn provzanch prvk, podlhajc aktulnm kulturnm a spoleenskm zmnm. Posthumanistick postlovk tedy me pijmout adu rznch identit, me se jimi autonomn stvat na zklad svho vlastnho rozhodnut, a na svt tak nahlet z mnostv rznch perspektiv. Toto stvn se pitom probh primrn prostednictvm biologickho tla, respektive skrze jeho technologickou manipulaci. Mnoho autor v tomto kontextu hovo o procesu tzv. odtlesnn, tedy jakmsi metaforickm vyvzn lovka neboli tedy jazykem posthumanismu postlovka

17

z tlesnch limit.12 Tento proces vychz z matematickho modelu odtlesnn informace, kter je ve 40. letech inspirovn prac americkho matematika Clauda Shannona, a kter se stv vchodiskem pro vznik kybernetiky a systmov teorie. V tchto souvislostech pak v 60. letech vznik koncept kyborga, lidsko-strojovho systmu, kter je v dob svho vzniku chpn jako znak pchodu nov epistm, spojen s pekroenm onch dualistickch kategori, vymezujcch lidskou podstatu. Konceptem odtlesnn informace, vznikem kybernetiky i postavou kyborga se budu v rmci vkladu vchodisek posthumanismu podrobnji zabvat v dalch kapitolch. Jet ped tm je ovem nutn obhjit (alespo pro poteby tto prce) mnohdy zpochybovanou relevanci samotnho termnu posthumanismus. Martin Heidegger v roce 1947 hovo o uritm paradoxu obsaenm ve vech kulturnch -ismech. Jakkoliv je podle nj cel 20. stolet poznamenno jejich naduvnm a lovk se tedy v nepebernm mnostv jejich variant postupn zan ztrcet, stle v produkci novch a novch -ism vytrvale pokrauje.13 Termn posthumanismus je ovem problematick nejen stran jeho ppony. Jacques Derrida napklad kritizuje i onu pedponu -post: Pijet oznaen -post v nzvu jakkoliv epochy, by toti podle nj vyadovalo kompletn revizi stvajcho pojmoslov. Pokud tedy napklad hovome o posthumanismu, vdy o nm hovome jazykem humanismu, kad transgresivn gesto poprajc lidskou podstatu, kter je realizovno lovkem, je vdy postaveno na humanistickm vchodisku a m-li pijt konec lovka, nutn tedy bude muset bt een jazykem lovka.14 Tento lingvistick pstup se ovem nezd bt pli progresivnm a uvrhuje ns do fze urit stagnace jako by nm zamezoval v pemlen nad jakmkoliv pekroenm stvajcch hodnot. Od toho maj samozejm Heidegger i Derrida daleko a v rmci dekonstruktivn metody navrhuj, e princip vekerho vymezovn se a pekraovn zavedench pravidel je ji automaticky vepsn v kadm systmu jako takovm. Naruovn stvajc struktury
Stanoven pravidla pouvn termn lovk a postlovk je v kontextu souhrnn prce o posthumanismu ponkud obtn - posthumanismus toti (jak budu podrobnji zmiovat pozdji) nenabz jednotn asov vymezen onoho pechodu do ry post-. V rmci tto prce proto budu pouvat oba termny, v zvislosti na (mnou subjektivn vnman) logice jejich vyuit v danm kontextu.
12

HEIDEGGER, Martin. Letter on Humanism. Basic Writings. London, 1993, s. 219. ISBN: 9780061627019.
13 14

Viz BADMINGTON, Neil. Posthumanism. New York: Palgrave, 2000, s. 9. ISBN: 978-0415310239.

18

se tedy podle nich zcela pirozen odehrv uvnit systmu a nen poteba realizovat jej zven. Pedpona post- v termnu postlovk by ovem nemla bt tena ve smyslu vymezovn se od lovka, jeho misantropickho odmtnut i jeho ontologick smrti. Posthumanismus nen jakmsi ne-humanismem, nepopr autonomii lovka, pouze navrhuje redefinovat ji tak, aby vyhovovala aktuln, technologiemi ovlivnn podob svta. Posthumanismus tedy pichz po humanismu, postlovk zstv lovkem, pouze opout nkter atributy, kter mu byly v prbhu jeho historie pipisovny. Jakkoliv je tedy posthumanismus mnohdy povaovn za dal z plejdy vgnch post-ism, je nutn pijmout jej jako oznaen jaksi tranzice a snahy o reln i konceptuln posun pedstavy o tom, jak msto lovku v technologiemi protkanm svt 20. stolet nle. Vchodiskem zde me bt vrok kulturnho teoretika Ihaba Hasana, kter vznik posthumanismu v 70. letech komentuje slovy:
Jakkoliv se me zdt, e jsme vyprodukovali pouze dal pochybn postmodern slogan, je nutn pijmout fakt, e pes pt set let trvajc ra antropocentrickho humanismu se me blit ke konci, a to do fze, kterou ji nelze oznait jinak ne posthumanismus.15

Vychzejc z hlavn centrln premisy o zastaralosti a neaktulnosti hodnot uznvanch liberlnm humanismem, hovo posthumanismus i s celou svou postismy protkanou terminologi o nutnosti redefinice tradinho antropocentrickho nahlen lovka jako dcho principu svta. V tto souvislosti se hod dodat, e na Derridou nastnnou otzku: Jakm jazykem by tedy ml hovoit onen postlovk? zejm neexistuje jasn odpov Co se ovem posthumanismu jako vdnho oboru a mylenkovho smru te, z doposud vzniknuvch teoretickch pramen je jasn, e jeho hlavnm jazykem je anglitina, tolik pizpsobiv onm post-ism neologismm. Peklpn jazyka posthumanismu do etiny proto nese mnoh skal, ktermi je bezpochyby poznamenna i tato prce, jakkoliv jsem se s nimi snaila vyrovnat co mon nejlpe.
At present posthumanism may appear variously as a dubious neologism, the latest postmodern slogan [...] yet we need to understand that five hundred years of humanism may be coming to an end, as humanism transforms itself into something that we must helplessly call posthumanism. Viz HASSAN, Ihab. Prometheus as Performer: Toward a Postmodern Culture? In: Performance in Postmodern Culture. Ed. Michel Benamou, Charles Caramello. Madison, Wisconsin: Coda Press, 1977, s. 843. ISBN 0930956-00-1.
15

19

1. 1 Posthumanismus jako post-antropocentrismus

Posthumanismus lovku pisuzuje roli bytosti, jej existence je formovna ve vztahu k ostatnm ivm i neivm entitm. lovka tedy nevnm jako svrchovanho tvora, kter m dky rozumov sloce sv due monost dit veker ivot na Zemi, ale hovo o jeho vzjemnm prolnn s prodou i technologiemi, kter jej formuj stejn tak, jako on formuje je. Vymezuje se tak od antropocentrickho nahlen na lovka, kter spolenost v rznch obmnch doprovz tm po celou jej historii. Jakkoliv je antropocentricky orientovan mylen spojovno pedevm s obdobm renesannho humanismu a osvcenstv, koeny tto tradice sahaj mnohem hloubji. lovka jako dc princip svta chpou ji nkte staroet a antit filosofov, co ilustruje napklad Protgorv vrok: Mrou vech vc je lovk jsoucch, e jsou, a nejsoucch, e nejsou.16 Staroeck antropocentrismus souvis s lingvocentrismem a kladenm drazu na vjimenost lidsk ei (hranice lidskho svta vymezuje logos ve smyslu slovo), v obdob antiky se pak pozornost pesouv k logocentrickmu akcentovn lidskho rozumu (hranice lidskho svta vymezuje logos ve smyslu rozum).17 Pythagoras napklad hovo o tech stech due: Mysli (ns), touze (tyhmos) a rozvaze (frenes). Mysl a touha je obsaena v dui vech ivoich, rozvaha je vak vlastn pouze lovku. Pouze st due obdaen rozvahou je nesmrteln a oddliteln od fyzickho tla a me tedy migrovat osvobozena od tlesnho vzen. Toto dualistick mylen pak vznamn rozvj Platn ve svm podobenstv o jeskyni, kde proti sob stav prav svt idej a klamn svt smyslovch zkuenost: Pouze rozumn due oprotn od materilnch pout tla a smysl pitom podle nj me dojt pravho poznn. Od Platnskho dualismu se vak pozdji odkln zejmna Aristotels, kter na dui a tlo nahl holisticky, tedy jako na komplexn, neredukovateln celek. Rozum ovem stle chpe jako
Viz CHLUBN, Ji; SVOBODOV, Lenka. Sofist [online]. Antika. 09.12.2004 [cit. 08.10.2012]. Dostupn z: <http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1938>
16

Slovnk epoch smr, skupin a manifest antropocentrismus souhrnn vymezuje jako obecn oznaen jednotlivch vyhrannch projev jakkoliv lidsk poznvac a interpretan agresivity (nap. lingvo-, logo-, homo-, senzo-, etno- a falocentrismu nebo radiklnho feminismu). Viz PAVELKA, Ji; POSPIL, Ivo. Slovnk epoch, smr, skupin a manifest. Brno: Georgetown, 1993. (Co ns spojuje; sv. 1). ISBN 8090160409.
17

20

primrn lidsk atribut, kter lovka ad nad ve ostatn. iv organismy charakterizuje vlastnostmi jako je zrozen, rst, znik, schopnost pohybu, vnmavost, reprodukce, poteba potravy a pedevm ptomnost due. Ta me bt podle Aristotela trojho druhu: Vegetativn u rostlin, vnmav u ivoich a konen rozumn u lovka. Pouze rozumn due m schopnost poznat byt jsoucen a lovk obdaen rozumem je tedy, na rozdl od ostatnch ivch organism, spoleenskm ivoichem (zoon politikon). Kesansk filosofie se od antropocentrismu odkln smrem k teocentrismu a podstatu lovka spatuje pedevm v jeho vztahovn se k bohu (imago Dei). Sv. Augustin vid esenci lovka v pevnm spojen due a tla. lovk podle nj neme bt ani bez tla, ani bez due; tlo pat k lidsk bytnosti, ve srovnn s du ovem nem tak podstatn vznam. Due m vy hodnotu, oivuje tlo a tvo s nm nepmou jednotu. Tlesn schrnka podle Augustina nen hrobem due, jak tvrd Platn, je ovem vslovn vylouena z mylenky o stvoen lovka k obrazu Bomu. Scholastik Tom Akvinsk pak lidsk rozum, vymezujc lovka od ostatnch ivoinch druh, chpe jako samotnou schopnost poznat Boha. 18 Obdob renesannho humanismu antropocentrickou tradici opt oivuje, a to zejmna v souvislosti s racionalistickou filosofi Renho Descarta. Ten rozumnou lidskou dui chpe jako hlavn a urujc princip existence lovka, stavjc jej nad veker ostatn (iv i neiv) byt, co shrnuje vrokem: Myslm, tedy jsem (Cogito ergo sum). Stroj ani zve na rozdl od lovka rozum nemaj, a podle Descarta mezi nimi tedy nen esenciln rozdl. Vechny iv organismy vyjma lovka proto povauje za svho druhu mechanismy, kter by bylo mono rozebrat na jednotliv sti, a ty pak opt sloit do pvodn podoby. Pouze lovk m nehmotnou rozumovou dui, kterou tmto zpsobem rozkldat a skldat nelze.19 Kartezinsk dualismus a pedpoklad existence pevnch hranic mezi kategoriemi objekt/subjekt,
Viz HEINZMANN, Richard. Stedovk filozofie. Olomouc: Nakladatelstv Olomouc, 2000, s. 82-83. ISBN: 80-7182-105-5.
18

Descartv dualismus, zaloen na striktnm vymezen duchovn a fyzick substance, ovem od samho zatku nar na tzv. problm interakce (nebo t tzv. psychofyzick problm): Jak je mon, e se tyto dv substance oividn vzjemn ovlivuj, tedy e lovk chce napklad zvednout ruku a skuten ji zvedne? Jak by mohla Descartova nehmotn myslc substance pln kontrolovat mozek? Descartovo een, e toto spojen obstarv mozkov lza epifza (iinka), nebylo pli pesvdiv ji ve sv dob. Viz DESCARTES, Ren. Rozprava o metod. Praha: Svoboda, 1992. ISBN 80-205-0216-5.
19

21

kultura/proda nebo stroj/lovk je dle vchodiskem pro tradici vdeckho racionalismu, kter se rozvj v obdob osvcenstv, zejmna v souvislosti se skupinou encyklopedist.20 Osvcenstv je spojeno se vznikem mnostv novch vdnch obor, potamo s rozvojem novch vdeckch metod a technologickch postup. Prv vdeck pokrok a kontinuln prohlubovn znalost o svt zrove implikuj pochybnosti o lovku jako vrcholu existence. Postupn se formuje pesvden, e svt m pli sloitou a komplexn povahu, aby mohl bt zen jedinm transcendentlnm principem (a u by to ml bt lovk, bh, nebo jakkoliv jin dc prvek). Ve 20. stolet pak na toto tma navazuje mylenkov tradice postmoderny, kter dv vzniknout ad novch hnut, poprajcch rtoriku antropocentrickho humanismu: K nejvraznjm pat hnut feministick, environmentalistick, hnut za rasovou rovnoprvnost nebo hnut za prva zvat. Pro vysvtlen sloitch provzanch vztah lovka, prody a technologi se tedy redukcionistick antropocentrick pstup ji nezd bt adekvtnm a postupn je tak nahrazovn pstupem holistickm, polycentrickm neboli slovy italsk teoretiky Rossi Braidotti postantropocentrickm.21 Prv v tchto souvislostech se pak v na pelomu 70. a 80. let formuje tradice posthumanismu, kter post-antropocentrick pstup k lovku dv do pm souvislosti s postupnou fz technologie a kultury. Autor Manifestu posthumanismu Robert Pepperell tento posun shrnuje slovy:
Humanist chpali lovka jako uniktn stvoen v antagonistickm vztahu ke svmu okol, postlovk je naopak vnmn jako jedna z mnoha soust technologicky rozenho svta.22

Za encyklopedisty je oznaovna skupina francouzskch filozof a vdc, kte se v druh polovin 18. stolet sdruili k sepsn Encyklopedie aneb Racionln slovnk vd, umn a emesel - sbornku, jeho clem bylo shrnut vekerho dosavadnho lidskho poznn. K hlavnm osobnostem encyklopedist patili Denis Diderot, Jean le Rond d'Alembert, nebo Jean-Jacques Rousseau.
20

BRAIDOTTI, Rosi. Posthuman, All Too Human: Towards a New Process Ontology. In: Theory Culture Society [online]. SAGE, London, Thousand Oaks and New Delhi, 2006, ro. 23, p. 197-208 [cit. 12. 07. 2012]. Dostupn z: <http://tcs.sagepub.com/content/23/7-8/197.full.pdf+html>
21

Humanists saw themselves as distinct beings in an antagonistic relationship with their surroundings. Posthumans, on the other hand, regard their own being as embodied in an extended technological world. Viz PEPPERELL, Robert. The Posthuman Condition: Consciousness Beyond the Brain. Intellect Ltd; 2nd edition, 2003, s. 152. ISBN 1-84150-048-8.
22

22

Shrneme-li ve een, posthumanismus do centra svho zjmu stav nutnost redefinice humanistickho pstupu k lovku jako transcendentlnmu prvku ovldajcmu veker dn, a zrove nutnost redefinice jeho dualistickho nahlen jakoto bytosti s pevn danou a nemnnou esenc. Postlovk tedy v tomto smyslu nen popenm lovka, ale spe popenm jeho stvajc pozice v du vc. Na tomto mst je vhodn jasn stanovit, e takto kriticky orientovan posthumanismus nelze ztotoovat s utopickm antropocentrickm transhumanismem. I transhumanismus hovo o nutnosti redefinice lovka, ta m vak zcela jin charakter i motivaci. V podn transhumanist je mon pouze skrze lovkem zen proces postupn augmentace lidskho tla i due a do fze jakhosi superlovenstv. Oba smry tedy zpracovvaj zdnliv podobn tma: Prolnn lovka a novch technologi. K tomuto tmatu vak pistupuj na zklad zcela odlinch, v mnoha ohledech dokonce vzjemn si odporujcch vchodisek, a povauji proto za nutn, vnmat je jako odlin oblasti. Pro hlub rozbor tto distinkce je ovem nejprve nutn oba smry podrobnji rozebrat. Tmatem posthumanismus versus transhumanismus se tedy budu dle hloubji zabvat a v kapitole 2.6.

1. 2 Posthumanismus jako syntza lovka a technologie

Vztah lovka a technologie nabv na vznamu zejmna v kontextu prmyslov revoluce 18. a 19. stolet, kdy se stroje zanaj stvat zsadn soust lidskho ivota jak v oblasti tovrn velkovroby, tak v bn domcnosti. Mechanizace vroby a odosobnn dlba prce vedou k redukci socilnch vazeb mezi pracovnky v tovrnch, jejich innost se omezuje na pouh, ekonomicky co nejvhodnj odveden zadan prce. Ta se tak zan stle vce podobat mechanick prci stroje. Nov technologie dvaj vzniknout novm modelm vroby, strukturovn prce, volnho asu i mezilidskch vztah, a zrove pivdj pozornost k prostupnosti hranic mezi lovkem a strojem. Dky jejich vzrstajcmu vlivu na formovn lidskho ivota ji pestvaj bt chpny jako pasivn nstroje, pln zvisl na lidsk kontrole a sudku.

23

Na odkaz prmyslov revoluce dle ve 40. letech 20. stolet navazuje revoluce potaov, kter probhajc technologizaci spolenosti jet umocuje. Vznam vynlezu potae shrnuje napklad filosof a kognitivn vdec Marek Petr:
dn jin technick vynlez toti nepodntil takov mnostv euforickch metafyzickch prohlen a takovou spoustu diskus o podstat lovka. Ani telefon, ani automobil, ani dobyt vesmru. 23

Spolu s vvojem prvnch digitlnch pota a pechodem od ry mechanizace do ry automatizace se zan vraznji rozvjet mylenka stroje jakoto sofistikovanho zazen, kter zvldne vce, ne pouhou pemnu jednoho druhu energie na jin. Potky vzkumu v oblasti vpoetn techniky, spojen se vznikem vdnch obor jako informan vda a kybernetika, jsou tak povaovny za zsadn milnk ve vztahu lovk stroj. Prv tento pechod od industriln spolenosti ke spolenosti kybernetick, doprovzen algoritmy, nahrazovnm bv mechanickch za stroj od odhmotnnmi potaovmi oznaovn pechod

humanistickho svta ke svtu posthumnnmu.24 Klovou promnnou je v tomto kontextu informace a jej pojet jako pravdpodobnostn nemateriln funkce bez nutnho napojen na vznam, kter dv vzniknout jejmu vymezen jako odtlesnn entity. Za hlavn inspiran zdroj tohoto matematickho pojet informace je nejastji povaovn americk matematik Claude Shannon, kter pi sv formulaci vychz zejmna z poznatk o vztahu informace a entropie fyzik Ludwiga Boltzmanna a La Szilarda. Ti se studiem vzjemnho vztahu tchto dvou veliin zabvaj v souvislosti s vyvrcenm tzv. Maxwellova dmona, mylenkovho experimentu, pomoc kterho se v roce 1867 britsk fyzik J. C. Maxwell pokou zpochybnit platnost druhho termodynamickho zkona.

23 24

PETR, Marek. Fyziologie mysli. vod do kognitivn vdy. Triton, 2007. ISBN 978-80-7254-969-6.

Viz napklad Braidotti, pozn. 21, s. 197-208. Jak ale bylo zmnno ve, ohledn asovho vymezen ry posthumanismu nepanuje mezi teoretiky tto oblasti veobecn pijman shoda.

24

1. 2. 1 Ovldnut dmona a odtlesnn informace Pro pochopen Maxwellova experimentu a potamo i Shannonova modelu odtlesnn informace je nejprve nutn alespo rmcov nastnit podstatu termodynamiky, fyziklnho oboru, kter je vchodiskem mnoha dalch vdeckch teori. Termodynamika se primrn zabv procesy a vlastnostmi ltek spojenmi s teplem a tepelnmi jevy. Vychz pitom z obecnch princip pemny energie, kter jsou popsny temi termodynamickmi zkony (i vtami).25 Zkladem termodynamiky je princip entropie (ve smyslu mry neuspodanosti) a jejho rstu, kter v roce 1865 s clem vysvtlit pvod spontnnch fyziklnch proces formuluje nmeck fyzik a matematik Rudolf Clausius.26 Velmi zjednoduen Clausius k, e veker prodn procesy odehrvajc se v uzavench systmech jsou zeny ipkou entropie, tedy e smuj smrem od uspodanho do neuspodanho stavu. Z tohoto principu pak vychz i druh termodynamick zkon, kter k, e veker spontnn procesy v uzavench systmech vdy odpovdaj vzrstu entropie, k jejmu sniovn je poteba do systmu dodat energii prci. Maxwell se tento zkon sna zpochybnit a pomoc svho dmona ukazuje, e ke sniovn entropie v systmu me dochzet i bez dodan prce. Cel proces Maxwell ilustruje na modelu uzavenho prostoru rozdlenho pepkou na dv samostatn poloviny, piem v jedn jsou pomal stice a v druh stice rychl (tedy vytvejc teplo). Pepka oddlujc ob sti v sob pitom m otvor, skrze kter se jednotliv stice mohou postupn msit. Prv zde stoj dmon, jaksi metaforick, perpetuum mobile pipomnajc bytost, kter m schopnost tdit molekuly podle jejich kinetick energie. Dmon zde jednotliv stice sm selektuje
Podrobnji k tmatu viz napklad LEITNER, Jindich; VOKA, Petr. Termodynamika materil: pklady. 1 vyd. Praha: Vydavatelstv VCHT, 1997. ISBN 80-7080-283-9.
25

Podle tto formulace v jakmkoliv uzavenm systmu entropie vzrst spolu s kadm penosem tepla. Drce, tedy systm, ze kterho teplo proud, m v prod vdy vy teplotu ne jeho pjemce. Podl odevzdanho tepla a vchoz teploty drce je pitom roven bytku jeho entropie a vy teplota drce tedy znamen, e bytek jeho entropie je men, ne prstek entropie pjemce. Celkov entropie uzavenho systmu se tedy neme nikdy zmenit. Tuto formulaci pak Clausius zobecuje, kdy k, e koncov stav vech prodnch jev v uzavench systmech m vdy vt entropii, ne stav vchoz, a v prod tedy vechny dje smuj do vce neuspodanho stavu. Rst entropie tak vede ipku asu, jinmi slovy uruje, co bylo dve, a co pozdji. Podrobnji viz CHVOSTA, Petr. Od Maxwellova dmona k Brownovm motorm. In: Sbornk k Projektu Oteven vda [online]. 2005 [cit. 15. 10. 2012]. Dostupn z: <http://archiv.otevrena-veda.cz/users/Image/default/C2Seminare/MultiObSem/008.pdf>
26

25

rychl pout jednm smrem, pomal smrem druhm. Pin tedy do systmu vce podku a sniuje jeho entropii, piem se zd, e nemus vykonat dnou relnou prci (uzaven systm je tepeln izolovan od okol a dmon ke sv innosti nespotebovv v podstat dnou energii). Celkov entropie systmu kles, ani by do systmu byla dodvna energie.27 Sm Maxwell dmona povauje za nereln teoretick a pedevm provokativn koncept, kter ovem dlouh lta nedokzal nikdo, vetn Maxwella samotnho, uspokojiv zpochybnit. Vyvrcenm tohoto experimentu se nsledn zabvaj cel generace fyzik. S jednm z prvnch uspokojivch een v roce 1887 pichz Ludwig Boltzmann, kter entropii popisuje jako mikroskopickou veliinu, kterou lze urit pouze statisticky, pravdpodobnostn. V roce 1929 pak Lo Szilard prezentuje een, v nm pln poprv spojuje informaci a entropii: Inteligenci dmona popisuje jako akt zskn informace menm, k nmu je poteba energie (men m za nsledek vt uspodanost, a sniuje tedy entropii, ale je k nmu zapoteb energie, a tak entropii zrove zvyuje). Prv z Boltzmannova pravdpodobnostnho pojet entropie a Szilardova propojen entropie s informac pak ve 40. letech vychz Shannon, kter vhu informace definuje jako prmrnou mru pekvapen (average amount of surprise), tedy na zklad rovnice, e m neoekvanj zprva je, tm vce informace poskytuje.28 Toto pomrn sloit vymezen, zaloen na nkolikaletm bdn matematik a fyzik, tedy ve strunosti vychz z nsledujcho pedpokladu: Hlavnch hnacm motorem systm je entropie; informace funguje jako signl, kmitajc mezi jednotlivmi systmy a nezvisle na jakmkoliv hmotnm nosii se neustle pohybuje sem a tam a dodv systmm energii. Jinmi slovy tedy sniuje jejich pirozenou entropii a zvyuje mru informace, kterou v sob v danou chvli nesou. Samotn pojem odtlesnn informace je pak v nvaznosti na Shannona definovn v rmci srie vdeckch setkn, kter probhaj v letech 19431954 pod
Viz OPATRN, Tom. Kapitoly z termodynamiky a statistick fyziky [online]. Katedra teoretick fyziky, Prodovdeck fakulta Univerzity Palackho, 2009 [cit. 15.10.2012]. Dostupn z: <http://www.ktf.upol.cz/tom/statfyz/predn-statsum2-4.pdf>
27

SHANNON, Claude E.; WEAWER, Warren. A mathematical theory of communication [online]. Chicago: University of Illinois Press, 1965 [cit. 14.07.2012]. Dostupn z: <http://cm.bell-labs.com/cm/ms/what/shannonday/shannon1948.pdf>
28

26

zasteujcm nzvem Macy Conferences. Zde dochz k rozvjen mezioborovho vzkumu, kter dv vzniknout ad novch vdeckch disciplin, mezi jinmi napklad kybernetice, kognitivn vd, vzkumu neuronovch st, vzkumu uml inteligence, nebo zasteujc systmov teorii. Clem tohoto mezioborovho vzkumu je pedevm vymezen obecnch princip fungovn ivch i neivch systm, respektive odhalovn jejich podobnost a odlinost. Vzkum systm a jejich dynamiky se pak mimo jin stv vchodiskem pro formulovn matematick teorie komplexity. 1. 2. 2 Systmov mylen Na zklad postupnho odhalovn sloit struktury systm se tedy zan hovoit o jejich komplexit. Komplexn systmy jsou charakteristick svou sovou strukturou tvoenou mnostvm vzjemn provzanch bod, jej stabilita je udrovna na zklad principu zptn vazby. Studium tchto komplexnch struktur zahrnuje pedevm odhalovn a zkoumn interferenc mezi jejich jednotlivmi body, kter skrze neustlou vzjemnou adaptaci dvaj vzniknout novm a novm, vce i mn predikovatelnm vlastnostem. Takto vznikajc vlastnosti jsou oznaovny jako emergentn, tj. pozorovateln a na urit rovni sloitosti systmu (a nikoliv na jeho jednotlivch stech). Prv tento druh vzjemnho propojen vytv z celku vce ne pouhou sumu jeho st, kter by lo zkoumat redukcionistickm zpsobem Komplexn pstup tedy na kor redukcionismu preferuje celostn holismus, kter v antickch dobch popisuje ji Aristoteles, a kter pozdji shrnuje napklad autorka knihy Complexity: A Guided Tour Melanie Mitchell. Ta jej definuje jako sloitost, tvoc jedin celek, kde je ve spojeno se vm a vzjemn se ovlivuje.29 Rovnovha komplexnho systmu je zaloena na kontinulnm aperiodickm vznikn a zanikn spojen mezi jeho jednotlivmi stmi, bez zvislosti na jakmkoliv centrlnm dcm prvku. Tato dynamika m nelinern charakter, nesmuje pouze jednm smrem a nesleduje dn hierarchick vzorec. Naopak je nepravideln, chaotick a nerovnovn, mn se v ase a nem jednodue
MITCHELL, Melanie. Complexity: A guided tour. Oxford University Press, New York, 2009, s. 299. ISBN: 978-0199798100.
29

27

pedpovditeln vvoj. Komplexn systm jako takov je tedy autonomn, zen principem vnitn samoregulace. Ovlivuje sv sti tm, e vytv prosted vhodn pro jejich fungovn, a zrove je jimi zptn ovlivovn. Odklon od mechanistickho pstupu smrem ke komplexnmu se postupn roziuje do mnoha rznch oblast zkoumn a matematick model komplexnch systm zan bt aplikovn napklad v sociologii, ekonomice, ekologii, psychologii, evolun biologii, antropologii nebo medicn. Vznamnou roli v rozen komplexnho systmovho mylen zastv Obecn systmov teorie rakouskho biologa Ludwiga von Bertalanffyho a kybernetick epistemologie americkho antropologa Gregoryho Batesona.30 Bateson systmovou optikou nahl na svt jako takov, kter vnm jako srii vzjemn se pizpsobujcch adaptivnch systm, fungujcch na zklad samoregulanho principu. Tento princip v nvaznosti na Batesona vyuvaj i chilt biologov Huberto Maturana a Francisco Varela ve sv teorii autopoietickch systm (z eckho autos sm, poiem tvoit, dlat). Jako autopoietick vymezuj systmy schopn vlastn autonomn samosprvy. Pvodn jimi vak odkazuj pouze k ivm organismm, kdy autopoiesis popisuj jako esenciln vlastnost vymezujc iv systmy od tch neivch (jinmi slovy jako nutnou a postaujc podmnku k uchopen systmu jakoto ivho).31 Postupem asu je ovem teorie autopoiesis aplikovna i na dal oblasti, vetn spoleenskch vd. O to se zasazuje pedevm sociolog Niklas Luhmann ve sv Teorii systm, kde se pvodn vznam termnu autopoiesis, ve smyslu reality. sebetvorby/sebeprodukce ivota, pokou v konstruktivistickm duchu pevst do sociologickho kontextu, jakoto sebetvorbu/sebeprodukci sociln Luhmannova funkn diferencovan spolenost je stejn jako lidsk organismus sloen ze sub-systm (napklad prva, hospodstv, vdy, kolstv nebo politiky), kter v rmci spolenosti komunikuj se svm okolm, ovem pouze na zklad
VON BERTALANFFY, Ludwig. General System theory: Foundations, Development, Applications. New York: George Braziller, revised edition 1976. ISBN: 0-8076-0453-4. BATESON, Gregory. Steps to an Ecology of Mind: Collected Essays in Anthropology, Psychiatry, Evolution, and Epistemology. University Of Chicago Press, 2000. ISBN: 978-0226039053.
30

MATURANA, Humberto J.; VARELA, Francisco J. Autopoiesis. The Organization of the Living. In: Autopoiesis and Cognition. The Realization of the Living. Ed. Robert S. Cohen and Marx W. Wartofsky. Boston Studies in the Philosophy of Science 42. Dordrecht: Reidel Publishing Company, 1980. ISBN 90277-1015-5.
31

28

pedem domluvench pravidel.32 Ta vznikaj a jsou udrovna prv prostednictvm komunikace, kter zde pln funkci zkladnho konstitunho prvku. Spolenost tedy Luhmann nechpe jako mnoinu osob, ale jako komunikan strukturu, kter svou komplexnost autoreferenn redukuje tm, e pomoc komunikace zavd urit uspodn a pravidla. S metaforou spolenosti jako sloit komplexn st pracuje i francouzsk sociolog Bruno Latour ve sv teorii st aktr (Actor Network Theory zkrcen ANT).33 ANT je zaloena na pedstav spolenosti jako soustav vzjemn provzanch jednotek, ve kter neexistuj relevantn rozdly mezi aktivnmi suvernnmi subjekty (tedy nap. lidmi) a pasivnmi objekty (tedy nap. neivmi vcmi, nstroji). Kad aktr a u lovk, organizace, zve, rostlina nebo neiv nstroj zde v anti-antropocentrickm duchu zastv roli rovnocennho spoluhre (nebo konkurenta), a vztah lovk technologie je tak chpn jako jaksi symetrick vmnn systm. Latourova sov spolenost je proto asto pipodobovna k decentralizovan organizaci hmyzch komunit. Sov charakter m tak rhizomatick filosofie francouz Gilla Deleuze a Pierra-Flixe Guattariho.34 Rhizomatick struktura svta je v jejich podn nhodn, decentralizovan a promnliv, nem dn zatek ani konec, je jakmsi konstantnm intermezzem, kter se nachz v neustlm pohybu odnkud nkam. Je opakem struktury arborescentn (stromov), kter se linern vtv z jednoho pevnho stedu (kmenu). Rhizomatick s je tedy zaloena na alianci svch jednotlivch komponent a m podobu soustavy rovnocennch spojen, kter dohromady vytv jakousi heterogenn asambl. Jakkoliv objekt je v tto sti utven na zklad jeho interakce s okolm neexistuje sm o sob jako danost, jeho existence je zaloena na procesu stvn se (becoming). Lidsk tlo je v rhizomatickm duchu mono chpat jako asambl genetickho materilu, idej a schopnosti jednat

Viz LAHODA, Tom. Estetika interference / od antropocentrismu k polycentrismu. In: asopis Umlec [online]. 1999, . 2 [cit.12.08.2012]. Dostupn z: <https://www.divus.cz/umelec/article_page.php?item=321>
32

LATOUR, Bruno. Reassembling the Social: An Introduction to Actor-Network-Theory. New York: Oxford University Press, 2008. ISBN 978-0199256051.
33 34 DELEUZE,

Gilles; GUATTARI, Flix. Tisc ploin. Herrmann & synov, 2011. ISBN: 9788087054253.

29

s okolm, jakkoliv sociln uskupen (rodina, kmen, nrod) pak pedstavuje asambl jednotlivch lidskch tl. Ta se vzjemn setkvaj, vymuj si informace a zase se odluuj a skrze tento kontinuln proces se tak neustle utv, vznikaj, stvaj se. Jsou pitom oteven vpisovn novch vznam a pedstavuj jaksi przdn tla bez orgn (bodies without organs), ktermi proud pouze potenciality a intenzity, uskuteujc se a v procesu interakce. Deleuze a Guattari svj decentralizovan pstup oznauj za filosofick nomdismus, s odkazem ke koovn kultue nomd, kter nikdy nezstv na jednom mst a stle se pesunuje z jednoho bodu do jinho. Clem tohoto pstupu je osvobodit mylen od jakhokoliv pedem vytyenho hlu pohledu a nechat jej voln plout a pohybovat se na jakmsi rozmez. Podstatou byt tedy podle Deleuze a Guattariho nen byt samo o sob, ale spe samotn proces jeho existence, zpsob jeho vznikn a vech virtualit i potencialit, z nich takov vznikn vychz.

3. Oskar Schlemmer, Figure and Space Delineation (1924). Z pedstavy lidskho tla jako sousti rozshl st vzjemn propojench element vychz ji tanen estetika Oskara Schlemmera.

Manuel Castells se k sov struktue vyjaduje vrokem The network is the message, kterm pevrac pedstavu mdia jako nositele vznamu, kterou se v 60. letech proslavil Marshall McLuhan.35 Tento vznam podle Castellse nespov v mdich, tedy v jednotlivch aktrech st, ale prv ve struktue st a jejch spletitch spojch. Systmovch pojet, nahlejcch spolenost jako komplexn s,
Castells zde parafrzuje vrok Marshalla McLuhana Medium is message, kter odkazuje k mdiu jako hlavnmu nositeli vznamu v procesu komunikace. McLuhan jej poprv zmiuje ve sv knize Understanding Media: The Extensions of Man, poprv publikovan v roce 1964. Viz CASTELLS, Manuel. The Internet galaxy. Reflections on the Internet, business, and society. Oxford: Oxford University Press, 2001. ISBN 0-19-924153-8.
35

30

dle existuje cel ada: Dnsk teoretik novch mdi Lars Qvortrup hovo o hyperkomplexn spolenosti, Gotthard Gnter pak o spolenosti polykontextuln.36 Vechny tyto systmov teorie, nabzejc rzn vklady spolenosti jakoto irok st lid, zvat, stroj a instituc, jsou postupem asu dvny do souvislosti s rostoucm vznamem informace. Frank Webster tak v 90. letech hovo o informan spolenosti, kter se vyznauje narstajcm mnostvm informanch okruh. Vznik tchto okruh zrove implikuje nrst vzdlanosti a naven potu zamstnanc v informan sfe, a informan technologie je tak podle nj mon povaovat za novodob technologie vdn. 37 Systmov teorie, jej zklady jsou poloeny v 50. letech v rmci Macy Conferences, tedy implikuje potebu vzniku komplexnch vdeckch pstup, kter by lovku umoovaly pochopit narstajc sloitost sociln reality. Poadavek celostnho pstupu se postupem asu stv jednm z stednch pojm jak prodnch, tak humanitnch obor. Jako komplexn systm zan bt nahlena jak spolenost, trn hospodstv, politick systm nebo prodn ekosystm, tak i samotn lovk, jakoto jedna z mnoha jednotek tvocch soust vech tchto systm vy rovn, ale zrove t jako autonomn komplexn systm sm o sob. Touto pomrn komplikovanou cestou, vedouc od konceptu odtlesnn informace, a k nahlen reality jako komplexn st vzjemn propojench aktr, se tedy dostvme k pojet lovka jako sloitho systmu, utvejc se na zklad jeho interakce s okolm. Z tohoto systmovho pstupu a pojmn informace jako odtlesnn entity pak v 80. letech vychz i onen posthumanistick koncept fyzickho odtlesnn, tedy pedstava lidskho organismu jako programovatelnho celku, ve kterm informace zastv funkci autonomnho prvku, nezvislho na svm nosii. Nervov soustava lovka je v tomto pojet chpna jako uzaven systm fungujc na principu zptn vazby, genetick kd je pipodobovn ke kdu binrnmu a otevr se tak prostor pro vize o reprogramovn lidskho organismu (nutno ovem podotknout, e sm Shannon svj model nezamlel aplikovat na lidskho pjemce a metaforu
36 37

Viz LAHODA, pozn. 32. WEBSTER, Frank. Theories of the Information Society. Routledge, 1995. ISBN: 978-0-415-10574-3.

31

informanho tla je tedy poteba chpat skuten pouze metaforicky, nikoliv doslovn). Jednm z hlavnch historickch vchodisek pro toto ztotoovan lidskho organismu a stroje je tzv. Turingv test experiment britskho matematika Alana Turinga, jeho clem je prokzat, jsou-li stroje schopn napodobit inteligentn mylen lovka, respektive je-li inteligence pouhou strojov vypoitatelnou funkc.38 Z Turingova testu poslze vychz ada dalch vdc, mezi jinmi napklad britsk matematik John von Neumann ve svm nvrhu prvnho reprodukujcho se celulrnho automatu, jeho funkce m bt analogick k procesu duplikace genetickho materilu u biologickch organism. Pelomovou udlost se pak v tomto ohledu stv pedstaven konceptu kyborga, lidsko-strojovho systmu implikujcho monost trval symbizy ivho a artificilnho. Kyborg se v prbhu let stv symbolem onoho metaforickho vyvzn z limit lidskho tla a inspirac vdeckofantastick fikce i seriznho vdeckho vzkumu. 1. 2. 3 Kyborg: Lidsko-strojov systm Koncept kyborga, tedy seberegulujcho kybernetickho organismu,

zaloenho na artificilnch extenzch biologickho tla, uveejnila v 60. letech dvojice vdc Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg pvodn vznik jako koncept navren pro poteby vesmrnho vzkumu americk NASA39, v prbhu nsledujcch let se ovem stal symbolickou reprezentac vztahu lovk stroj a dostv se mu mnostv rznch interpretac jak v oblasti technickch a humanitnch vdnch obor, tak v oblasti populrn kultury.

Test je zaloen na imitan he, ve kter m lovk sedc osamocen v mstnosti za kol rozeznat, zda na dlku komunikuje s jinm lovkem nebo se strojem. Ppady, ve kterch testovan lovk neuspje a nedoke rozeznat povahu svho komunikanho partnera, podle Turinga dokazuj podobnost lidsk inteligence a strojovho zpracovn dat, potamo tedy i schopnost stroje myslet (inteligence je vak v tomto kontextu chpna spe jako schopnost manipulace s informanmi vzory, ne jako ptomnost mentlnch proces).
38

Termn kyborg se poprv objevuje v eseji Cyborgs in Space (1960), kter Clynes a Kline sepisuj pro asopis Astronautics. Kyborgem zde odkazuj k technologickm modifikacm lidskho tla, nutnm pro peit lovka ve vesmru. Viz CLYNES, Manfred E.; KLINE, Nathan S. Cyborgs and Space. In: Astronautics [online]. 1960, s. 74-76 [cit. 15.06.2012]. Dostupn z: <http://web.mit.edu/digitalapollo/Documents/Chapter1/cyborgs.pdf>
39

32

Samotn Clynes a Kline kyborga chpou jako pemostn kartezinsk distinkce mysl hmota, tedy pedstavy materilnho tla oddlitelnho od nepostihnuteln nehmotn due. Kyborg je v jejich podn symbolem komplexnho, svobodnjho a flexibilnjho organismu, jeho ivot pestv bt dky technologickm extenzm omezen ddinost. Odkazuje ke zruen vech esencilnch rozdl, vymezujcch tlesnou existenci od potaov simulace, biologick organismus od kybernetickho mechanismu, ontologii lovka od teleologie stroje.40 Na toto vymezen kyborga navazuje ada dalch technooptimist, mezi jinmi i kanadsk teoretik Marshall McLuhan, kter v 60. letech prohlauje symbizu lovka a novch technologi za pirozen pokraovn evolunho procesu. Tuto symbizu ovem pojm v irokm slova smyslu a za kyborga povauje kadho lovka, jeho smysly jsou roziovny pomoc technologi. Jinmi slovy tedy kohokoliv, kdo k extenzi vlastnch schopnost njakm zpsobem vyuv technologie typu telefon nebo potaov my, ale i mechanick nstroje jako n, tuka i tenisov raketa.41 V tomto um vymezen tedy za kyborga me bt povaovn kdokoliv s umlou konetinou, kardiostimultorem, naslouchtkem nebo brlemi, ale i lid uvajc jakkoliv lky ovlivujc jejich fyzick i psychick stav. Je ovem nutno mt na pamti, e kyborg v pvodnm slova smyslu odkazuje k permanentn extenzi lidskho organismu a tyto doasn protzy je proto vhodnj oznaovat alternativnm termnem jednm z astji pouvanch je napklad tzv. low-tech cyborg.42 Za prvnho kyborga v pvodnm slova smyslu, tedy trvalou ivouc syntzu kybernetickho obvodu a genetickho kdu, lze povaovat laboratorn krysu s implantovanou osmotickou pumpou, kter je experimentln vytvoena v 50. letech v New Yorsk Rockland State Hospital.43 Za prvnho lidskho high-tech kyborga se v roce 1998 prohlauje Kevin Warwick, kdy si pod ki nechv voperovat
Viz HAYLES, N. Katherine. How We Became Posthuman: Virtual Bodies in Cybernetics, Literature, and Informatics. Chicago: The University of Chicago Press, 1999, s. 3. ISBN: 0-226-32145-2.
40

MCLUHAN, Marshall. lovk, mdia a elektronick kultura; vbor z dla. JOTA, Brno, 2000, s. 219. ISBN: 80-7217-128-3.
41

Viz napklad GRAY, Chris Hables. The Cyborg Handbook. New York: Routledge, 1995, s. 373. ISBN 978-0-415-37622-8.
42

e kyborg nemus mt lidskou podstatu, ukazuje napklad Wiliam Gibson v romnu Neuromancer, kde se setkvme s kyborgovskm delfnem Jonesem (viz kapitola 1.2.5).
43

33

vysokofrekvenn radio-identifiktor. Jet o rok ped nm ovem stejnou proceduru absolvuje bioartov umlec Eduardo Kac, v rmci svho projektu Time Capsule (Kacova prce je podrobnji rozebrna v kapitole 4.6). Kyborg je jakoto symbol prolnn lidskho tla a stroje pijmn ambivalentn. Optimistick reakce na kyborga jsou dle prohlubovny zejmna v souvislosti se subkulturou hacker, kter se zan formovat v 60. letech na pd kalifornskho Massachusetts Institute of Technology (MIT). Jakoto proponenti slc vlny technodeterministickho pohledu na spolenost, zakldaj hackei tzv. tlesnou politiku kyberkultury, zaloenou na fyzick askezi a upevovn vlastn identity v rmci netlesnch, symbolickch datovch prosted. Hackersk kodex, kter v roce 1984 v knize Hackers, heroes of the computer revolution uveejuje Steven Levy, ostatn krom jinho ustanovuje, e hackei by mli bt posuzovn podle svho hackovn, nikoliv podle falench kritri jako je vzdln, vk, rasa nebo spoleensk pozice. Tento poadavek pak v souvislosti s kyborgem pebr i ada minoritnch socilnch hnut, kter v nm spatuj symbol skutenho oprotn od tlesnch atribut, pedstavujcch mon podnty k diskriminaci vtinovou spolenost. Mezi jinmi je to napklad hnut kyberfeminismu, o kterm se podrobnji zmnm pozdji. Kyborg se ovem zrove stv symbolem pesimistickch viz budoucnosti vztahu lovka a technologie, ve kterch m bt lidsk aktr postupn upozaovn mocenskm technologickm dikttem. Ji zakladatel kybernetiky a jeden z hlavnch aktr Macy Conferences Norbert Wiener ru informanho tla oznauje za obdob komunikace a kontroly.44 Toto Wienerovo oznaen se v nsledujcch dekdch ukazuje bt pomrn vstinm, zejmna v souvislosti s rozvojem internetu a virtuln reality. Virtuln prosted kyberprostoru vak pedstavuje stejn problm jako koncept kyborga: Na jedn stran je optimisty vtno jako msto nov

Wienerv model historickho propojovn lidskho tla a stroje je rozlenn do ty vvojovch etap: Prvn, tzv. golemick obdob zahrnuje pohled na tlo jako na neautonomn hlinnou figuru, obdob hodin spadajc do pelomu 17. a 18. stolet pipodobuje tlo k mechanickmu hodinovmu stroji, obdob pry v 19. stolet na tlo nahl jako na metaforu stroje spalujcho iviny a pevdjcho chemickou energii v pohyb, a konen obdob komunikace a kontroly ji lidsk tlo chpe jako elektronick systm. Viz WIENER, Norbert. Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine. Kessinger Publishing, 2010, s. 51. ISBN: 9781164485766.
44

34

kybernetick svobody, na stran druh pak jako prostor bez pevnch bezpenostnch pravidel. 1. 2. 4 Virtuln realita a oteven kyberprostoru Vvoj virtuln reality45 je spojovn pedevm s postavou potaovho experta Jarona Laniera, kter v roce 1984 zakld spolenost VPL Research, kde vznikaj tzv. goggles n gloves (ochrann brle a rukavice) a data suit (datov oblek), prvn systmy umoujc vrnou simulaci pobytu ve virtuln realit.46 Termn virtuln realita odkazuje k nkolika rznm druhm datovho prosted, kter se li podle mry uivatelovy imerze, tedy mry s jakou se do tohoto prosted me ponoit. Tice a Jacobson virtuln realitu (VR) definuj jako simulovan prosted, pstupn ve tech monch formch. Imerzivn/inkluzivn VR je pstupn prv prostednictvm datovch brl, rukavic, obleku, poppad HMD displeje47 a divka kompletn vtahuje do virtulnho prostoru. Tento typ VR se sna vytvoit iluzi prostoru obklopujcho uivatele ze vech stran, a jako takov navazuje na dlouhou historii zobrazovacch technik, vlastnch ji renesannm freskm. Zrove se ovem sna zahrnout vechny jeho smysly a prostednictvm kombinace vizulnch iluzornch technik, simulovanho stereoskopickho zvuku a kinestetickho pocitu na uivatele pen dojem byt v komplexnm strukturovanm prostoru skutenho svta. Druh typ tzv. desktop VR umouje sledovat 3D virtuln prosted skrze monitor potae a konen third-person VR uivateli umouje ovldat sv virtuln j v podob odtlesnnho datovho avatara.48 Do tet oblasti pak spad zejmna oblast potaovch her a online hernch prosted, vychzejcch z odkazu MUDs (Multi-User Dungeon) a MOOs (Object Oriented
S termnem aktuln v souladu s vymezenm Piera Lvyho pracuji jako s opakem termnu virtuln. Viz LVY, Pierre. Kyberkultura. Karolinum: Praha, 2000. ISBN: 8024601095.
45

Za prvn prototypy technologie virtuln reality jsou ovem povaovny ji zazen Sensorama simulator Mortona Heiliga z roku 1962 a Damoklv me Ivana Sutherlanda a Boba Sproulla z roku 1968.
46

Head Mounted Display (HMD) je displej umstn v helm i brlch, kter uivateli umouje orientaci v imerzivnch/inkluzivnch virtulnch prostedch.
47 48 JACOBSON,

Linda. Cyberarts: Exploring Art and Technology. Backbeat Books, 1992, s. 280. ISBN: 978-

0879302535.

35

MUD), kter se v poetn komunit internetovch uivatel zanaj masov it na konci 80. let. Textov orientovan prosted MUD i objektov orientovan MOO umouj tiscm uivatel komunikovat na dlku a vystupovat pitom pod fiktivn identitou.49 Krom zcela fiktivnch charakter v podob vlenk, kouzelnk, princezen nebo drak, ovem uivatel svou totonost velmi asto mn pouze v rovin genderu, vku nebo rasov a sociln pslunosti. Pro poteby ne-hern sociln interakce ostatn vznikaj i tzv. Social MUDs prosted, zamen na budovn komunit sdruujcch se kolem konkrtnho zjmu. Kategorie ne-hernch virtulnch svt se v prbhu let roziuje, tato prosted nabvaj na sofistikovanosti zejmna po vizuln strnce a svm uivatelm nabzej irokou klu novch monost seberealizace. K jednomu z nejpopulrnjch prosted tohoto typu pat napklad v roce 2003 sputn virtuln svt Second Life.50 Technologie virtuln reality, umoujc na rznch rovnch vstupovat do datovho nematerilnho prosted kyberprostoru, tak dvaj vzniknout utopickm pedstavm o konenm vyvzn z limit fyzickho tla. Zejmna v potcch rozvoje internetu, spojench s postupnm zabydlovnm doposud przdnho a volnho kyberprostoru, se zanaj objevovat vize o zruen vekerch spoleenskch nerovnost vyplvajcch z fyzickch danost lovka. Kyberprostor se m stt mstem svobodnho projevu rznch minoritnch socilnch skupin, a u genderovch, etnickch nebo jinch. Tato optimistick vize v urit me petrvv i v kontextu souasnho internetu a mnoho uivatel jej v tomto smyslu stle vyuv (jako pklad zde me slouit performerka Micha Crdenas, jej prci rozebrm v kapitole 4.2). S postupnm masovm roziovnm internetu se ovem objevuje i ada negativnch aspekt, napklad v podob vytven falench identit za elem pchn zloin - tyto aspekty popisuje napklad Michael Heim ve svm Syndromu zmnnho svta, odkazujcmu k hrozb ztrty vlastn aktuln identity na kor

Oba typy prosted spadaj pod tzv. MUVE (Multi-User Virtual Environment) - virtuln kooperativn prosted, jeji historie sah a do roku 1969, kdy na skovch potach vznik hern projekt Dungeons and Dragons. Prvn MUDs ovem zanaj bt vytvena a v 80. letech pod vedenm vvoj Roye Trubshawa a Richarda Bartla.
49 50 Secondlife

[online]. Linden Research, Inc. 2012 [cit. 15.09.2012]. Dostupn z: < http://secondlife.com/>

36

identity virtuln.51 Sherry Turkle tento problm zkoum v kontextu MUDs a ilustruje jej na vzkumn skupin vysokokolskch student, kte ve virtulnch svtech pobvaj pod temi a vce fiktivnmi identitami. Zkouman studenti svou motivaci definuj jako monost odpoutat se od vlastnch skutench ivot a na njak as se stt nkm jinm, co Turkle dle analyzuje jako vchodisko pro mon vznik psychologickch a socilnch poruch.52 Jakkoliv tedy kyberprostor v uritm smyslu umouje rozen monosti svobodnho projevu jednotlivc, postupem asu zan bt jasn, e tato svoboda s sebou nese adu vedlejch efekt. Nutno dodat, e svoboda kyberprostoru je ji od jeho samotnch potk poprna nerovnou monost pstupu, vyplvajc zejmna z ji zmiovanch socio-ekonomickch disproporc, souhrnn oznaovanch jako digital divide. Gabriella Giannachi o pedstav plnohodnotn virtuln identity, nahrazujc identitu aktuln, hovo jako o nonsensu. Paradoxn povaha tto pedstavy podle n pramen ji ze samotn podstaty kyberprostoru: Virtuln realita vytv imerzivn prosted, divk se stv jeho soust, ale zrove s tmto prostedm interaguje a mus se tedy nutn nachzet vn, mimo nj. Aby virtuln prosted vbec mohlo existovat, mus bt nkm vnmno jinmi slovy mus bt ztlesovno divkem. Virtuln realita tedy nen kompletnm nahrazenm reality, jako spe jejm rozenm. Aspekt virtulnho, jakoto extenze aktulnho, m i sv politick a etick implikace, jak je znmo napklad z pokiven mediln reprezentace prvn Vlky v Perskm zlivu, zprostedkovvajc falenou pedstavu veejnosti o relativn klidnm prbhu vlen. Tato virtuln vyvolan pedstava se postupn stala veejnost pijmanm faktem a nahradila tak skutenou realitu slovy Jeana Baudrillarda se tedy stala dokonalm simulakrem. 53

HEIM, Michael. The Metaphysics of Virtual Reality. NY: Oxford University Press, 1993. ISBN: 9780195092585.
51

TURKLE, Sherry. Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet. Simon & Schuster; First Edition edition, 1997. ISBN 978-0684833484.
52

Vzhledem k jejich patn zkuenosti s medilnm zprostedkovnm vlky ve Vietnamu, zavedly Spojen stty informan armdn cenzuru a z djit konfliktu spn odfiltrovaly nezvisl mdia. V televizi se pak sice objevovaly zbry z vlen, jednalo se vak o odosobnn zznamy navdnch raket nebo nonch boj, pi nich divci nemohli spatit umrajc vojky a civilisty, tedy skuten prbh vlky. Vlka v zlivu mla v och veejnosti zcela jin prbh, ne tomu bylo ve skutenosti a podle Baudrillarda se tedy vlastn vbec nestala. Jej reln prbh byl nahrazen jejm simulakrem virtuln imitac skutenosti, znac postupn strn rozdlu mezi realitou a fikc. Viz BAUDRILLARD,
53

37

Tmatem kyberprostoru a rznch dimenz virtulnho odtlesnn se budu podrobnji zabvat pozdji, v dalch kapitolch. Po tomto krtkm nastnn zkladnch princip a souvislost tkajcch se virtuln reality, se ovem nyn vrtm zpt do 80. let plnch nadenho kyberkulturnho vizionstv i kyberpunkov dystopie. 1. 2. 5 Kyberpunk Jak optimistick, tak pesimistick vize kyborga, se stvaj oblbenm nmtem irokho spektra kulturnch dl. Za literrn pedobraz kyborga je mon povaovat rzn fiktivn postavy romnovch monster: Od legendrnho idovskho Golema, pes Dr. Frankensteina ze stejnojmennho romnu anglick spisovatelky Mary Shelley (1818), a po roboty ze hry Karla apka R.U.R. (1920). V souvislosti s kybertmaty (tj. kyborgem, vznikem kybernetiky a informan vdy nebo otevenm kyberprostoru a potamo informatizac spolenosti) se v 80. letech zan formovat subkulturn hnut kyberpunku. Kyberpunk se do irokho povdom veejnosti zapisuje pedevm jako literrn a filmov subnr science fiction,, jeho stednm tmatem jsou pikov technologie, ovem v prosted poulinho ivota (tzv. high tech in low life).54 Kyberpunkov autoi obvykle nabzej dystopickou vizi technologiemi protkanho svta, kter je zcela v rukou mocnch technokorporac. Proti tm bojuj jejich hlavn hrdinov desperti z ni spolenosti, kte svmi technologicky modifikovanmi tly manifestuj odpor vi establishmentu. K nejpopulrnjm charakterm ranch kyberpunkovch dl pat napklad postava Ricka Deckarda z filmu Blade Runner, hacker Case z romnu Williama Gibsona Neuromancer, nebo diplomat Ablard Lindsay ze Schizmatrixu Bruce Sterlinga.55
Jean. The Gulf War Did Not Take Place. Bloomington: Indiana University Press, 1995. ISBN: 9780253210036. Oznaen kyberpunk se vbec poprv objevuje ve stejnojmenn povdce Bruce Bethkeho, otitn v roce 1983 v americkm vdecko-fantastickm asopise Amazing Stories. Za stedn dlo kyberpuku je ovem povaovn romn Neuromancer Wiliama Gibsona z roku 1984. Viz GIBSON, William. Neuromancer. Laser, 1992. ISBN: 80-85601-27-3.
54

DICK, Phillip K. Do Androids Dream of Electric Sheep? Del Rey, 1996. ISBN: 9780345404473. (Pedloha k filmu Blade Runner. Reie Ridley SCOTT. USA, 1982) STERLING, Bruce. Schismatrix. Arbor House Publishing Company, 1985. ISBN 0-87795-645-6. GIBSON, pozn. 54.
55

38

Tma technologickch tlesnch modifikac je v kontextu kyberpunku obvykle pojmno radikln: Od rznch technologickch protz v podob robotickch konetin nebo mozkovch implantt, a k onomu virtulnmu odtlesnn ve smyslu oputn tla jakoto zastaralho a limitujcho kontejneru. (Fiktivn) kyberpunkov tlo se tak v shannonovskm duchu stv pouhm nosiem informace, v tomto ppad tedy lidskho vdom, kter, odpoutno od vekerch fyzickch omezen, putuje kyberprostorem, aby mohlo bt zptn zhmotnno v rznch biologickch, strojovch i hybridnch formch.

4. Ridley Scott, Blade Runner (1982). Pebal kultovnho filmovho zpracovn sci-fi novely Philipa K. Dicka Do Androids Dream of Electric Sheep? (1968).

Tlo zstv terminlem, ekajcm na svho majitele jako oblek v atn, vdom je naopak fluidnm datovm tokem, pohybujcm se nap skutenmi i virtulnmi svty. Tak je tomu napklad v Metaverzu, paralelnm virtulnm vesmru, popisovanm v romnu Snowcrash americkho spisovatele Neala Stephensona.56 Uivatel se do Metaverza pipojuj prostednictvm specilnch brl, sluchtek a poulinch potaovch terminl, aby se ze zastaralho a neutenho prosted aktuln itho svta dostali do sofistikovanho virtulnho prostoru, umoujcmu voln pohyb bez jinak vudyptomn kontroly a dohledu. Kyberpunkov fikce v 80. letech spout vlnu utopickch pedstav o budoucnosti lidstva, spojen s objevovnm zcela novch dimenz nezvislosti
56

STEPHENSON, Neal. Snowcrash. Spectra, 2000. ISBN: 978-0553380958.

39

a svobody, zabydlovnm svobodnch virtulnch prostor a techno-nesmrtelnost. Stejn tak se ovem stv i zdrojem dystopickch obav z pe-technologizovanho svta, ve kterm se lidstvo bude se muset poddit nov politice stroj. Liberln kyberpunkov idea naprost svobody a oputn vekerch socilnch norem ve prospch volnho experimentovn s vlastnm tlem a identitou, ovem nachz sv msto i za hranicemi science fiction a stv se (jak jsem ostatn naznaila ji v pedchoz kapitole) inspirac pro adu minoritnch spoleenskch skupin. Jakkoli je kyberpunk na konci 80. let prohlaovn za mrtv nr, kter se postupn rozpout v ocenu populrn kultury, mnoz autoi, jako napklad Thomas Foster (viz kapitola 2.2), jej za relevantn inspiran zdroj povauj i dnes, tm o ti dekdy pozdji. Zejmna dky kyberpunkov vdeckofantastick popularizaci se problematika odtlesnn postupn pen i na akademickou pdu a tetrda tmat tlesnost identita technologie informace, se tak stv pevnou soust spoleenskovdnho diskurzu. Prv v tomto kontextu se v 80. letech formuje zasteujc mylenkov proud zvan posthumanismus.

40

2. Pchod postlovka
Za jednu z stednch teoretickch stat posthumanismu je povaovna kniha literrn teoretiky Katherine Hayles How We Became Posthuman: Virtual Bodies in Cybernetics, Literature and Informatics.57 Vzhledem k datu jejho vydn (1999) sice nepat k prvnm teoretickm reflexm posthumanismu, z obsahovho hlediska je ovem povaovna za tm kanonick dlo. Hayles lovka chpe jako specifickou konstrukci, vychzejc z tradice liberlnho humanismu a dobovch konfigurac tlesnosti, technologie a kultury. Postlovk se podle n rod ve chvli, kdy se zkladem byt namsto biologickho materialismu stv datov procedura. Na tlesnost tedy nahl jako na djinnou nhodu a dsledek konkrtnch kulturnch souvislost, spe ne jako na nevyhnutelnou danost. Tlo postlovka proto chpe jako dynamicky se vyvjejc entitu, kter se formuje na zklad socilnch interakc svho nositele.58 Jej vklad posthumanismu stran informanmu vzorci ped materialitou a umouje tak nahlen jakhokoliv subjektu v tomto ppad tedy lovka jako manipulovateln sady informanch element. V nvaznosti na Clynese a Klina i kyberpunkov autory tedy Hayles pokrauje v pipodobovn lidskho mozku k softwaru a lidskho tla k hardwaru stroje, tedy k programovatelnm a manipulovatelnm entitm. Zrove ovem kritizuje onu vizi fyzickho odtlesnn, vychzejc ze shannonovskho pojet informace. Matematick model komunikace podle n nen mon automaticky aplikovat na lovka a vizi o odtlesnn, ve smyslu vyvzn se z limit lidskho tla, chpe jako pouh ideologick svod. Lidsk vdom je podle n nutn spjato s fyzickm tlem, stejn tak jako je existence informace nutn podmnna jejm uloenm v njakm mdiu.59 Halyes ve sv knize zdrazuje, e lidsk tlo nikdy neme bt sloeno pouze z informac nezvisle na tom, na jak stran potaovho monitoru se nachz. Naden vize vdc z 50. a 60. let,
57 58

Viz HAYLES, pozn. 40.

Hayles v tomto ohledu rozliuje tlo (body) a tlesnost (embodiment). Tlo je vdy normativn, idealizovan forma, zatmco tlesnost je forma kontextuln, spojen se specifickm prostorem, asem, fyziologi a kulturou. Tento nzor ostatn formuluje ji McLuhan ve svm ve zmnnm vroku Medium is message (viz pozn. 35).
59

41

umocnn vlnou kybernetickch inovac a vzkumnm pokrokem v mnoha technologickch oborech, tedy s odstupem asu bere s rezervou a koncept fyzickho odtlesnn pojm ist metaforicky. Jej pojet postlovka jako informanho tla tedy neodkazuje k nesmrtelnm super-bytostem v lesklm metalickm, poppad nehmotnm datovm tle, ale spe k anti-esencialistickmu poprn lidsk biologick pedurenosti. lovk je podle Hayles mnitelnou konfigurac informanch dat, kter me nabvat rznch podob. Jakkoliv sloit a neuchopiteln me toto vymezen znt, je opt nutn si uvdomit jeho metaforick charakter: Jej vklad meme jinmi slovy interpretovat tak, e lovk se nerod s fixn danou identitou, ale bhem svho ivota ji me svobodn mnit, tedy v deleuzovskm smyslu stvat se. K tomu mu dopomhaj zejmna technologie, kter mohou fungovat jako extenze jeho fyzickch i psychickch schopnost a zrove mu maj umoovat vyvzn z jakkoliv dualistick kategorizace. V 80. a 90. letech se posthumanismus vrazn proln s (kyber)feministickm hnutm a do centra zjmu posthumanistickho zkoumn se tak dostv tma ena postlovk. Zsadn pnos m v tomto ohledu americk bioloka a historika vdy Donna Haraway, kter v roce 1985 publikuje text A Cyborg Manifesto: Science, Technology, and Socialist-Feminism in the Late Twentieth Century.60 Tento feministicky ladn manifest se postupem asu stv vchodiskem mnoha reflex postlovka a zkoumn feminnch aspekt post-byt napevno umisuje do oblasti posthumanistickho diskurzu. Nen proto divu, e akademickou oblast posthumanismu z velk sti tvo eny.61 Krom Donny Haraway, Katherine N. Hayles, Rossi Braidotti, Susan Broadhurst a Gabrielly Giannachi, meme jmenovat napklad Judith Halberstam nebo Lauru Bissell, z jejich text budu v tto prci dle vychzet.62

HARAWAY, Donna. Manifest kyborg: vda, technologie a socialistick feminismus ke konci dvactho stolet. In: Sociln studia. 2002, .7, s. 51-59. ISBN 80-210-2834-3.
60

Co nijak nesniuje pnos teoretik jako Ihab Hassan (viz pozn. 15), Robert Pepperell (viz pozn. 22), Neil Badmington (viz pozn. 14), Andy Miah (viz pozn. 89) nebo Eugene Thacker (viz pozn. 112).
61 62

Viz Giannachi, pozn. 88; Halberstam, pozn. 76; Bissell, pozn. 145 a 163.

42

2. 1. Postlovk nad genderem

Ironick politick mtus vrn feminismu, jak Donna Haraway svj Manifest v 80. letech oznauje, kyborga vymezuje jako post-genderovho hybrida lovka a stroje, kter jakoto imaginativn zdroj mapujc sociln i tlesnou realitu me nabzet nkter velmi plodn spojen.63 Kyborga (kterho oznauje za jakousi betaverzi postlovka)64 tedy Haraway v metaforickm smyslu vyuv k popen strukturlnch binrnch opozic jako subjekt objekt, mu ena nebo prodn artificiln. Tyto opozice jsou podle n dsledkem konzervativnho falogocentrickho narativu, kter ji v soudob, technologiemi protkan, spolenosti nem msto. Haraway ve svm Manifestu vychz z feministickch teori autorek jako Julia Kristeva, Luce Irigaray nebo Judith Butler, kter pedstavovaly vznamn konceptuln pile feministick revoluce 80. a 90. let. Jejich pstupy v rznch formch navazuj na Lacanovu teorii zrcadlov fze, stavjc enu do pozice konstitutivnho druhho, kter mui ztlesuje postavu jinho, cizho a tajemnho elementu monstra.65 Tato monstrozita vychz ji z historick pozice eny rodiky, dky kter byla ena vnmna pedevm jako element zce propojen s prodou disponujc tajemnmi tlesnmi schopnostmi, a pedstavovala tak opak musk racionality a duchovn sly. Schopnost plodit odkazovala jak k jaksi magick, neracionln sle, tak k neistot spojovan s enskm krvcenm. ena tedy z historickho hlediska ztlesovala iracionalitu, tajuplnost, neuspodanost a neistotu vlastnosti zcela neiteln pro musk symbolick chpn, unikajc monostem falogocentrickho jazykovho pojmenovn. Postaven eny jakoto

63 64

HARAWAY, pozn. 60, s. 52.

Viz HARAWAY, Donna. Simians, Cyborgs and Women: The Reinvention of Nature. London: Free Association Books, 1991. ISBN: 978-0415903875. V nvaznosti na Haraway budu oba tyto termny dle vyuvat jako synonymn. Lacanv koncept zrcadlov fze nabz definici genderovch vztah, ve kter je mu na zklad vlastnictv falu definovn jako to (nadazen), oproti en, kter postrd falus a z pohledu mue je tedy to jin (mncenn, nedostaten). Jako jeho protiklad je pro mue ensk element nstrojem sloucm k jeho identifikaci na zklad exkluze - tedy vytyenm toho, m nen. Podrobnji viz KUBKOV, Eva. Orlan, (kyber)feminismus: Postmoderni utopie? Brno, 2010, s. 14. Diplomov prce. Masarykova univerzita v Brn, Filozofick fakulta.
65

43

onoho druhho je mon chpat jako pklad Freudova konceptu Unheimlich.66 Freud Unheimlich definuje jako opak familirnho, tajemnou slu, podivn pnut vznikajc v situacch, kter se zdaj bt znmmi a zcela cizmi zrove. V rmci jejich psychoanalytickch sezen dajn Freudovy mut pacienti asto tvrd, e pedstava enskch genitli v nich vzbuzuje prv tento pocit, pozdji oznaen jako Unheimlich. Freud to vysvtluje tm, e vagina je pro mue zcela cizm a tajuplnm, objektem, ke ktermu ml ovem pvodn velmi blzko, respektive byl jeho soust. Onu monstrzn charakteristiku enskmu tlu tedy podle Freuda dv prv jeho genitln stroj, vagina, kter je pro mue ciz, dsiv, neist a zrove ze sv podstaty blzk a familirn. Na jednu stranu v nm evokuje kastran komplex, stejn tak je vak objektem jeho touhy. ena jako soust i samotn zdroj Unheimlich se tedy stv ambivalentnm podivnm elementem, symbolem jinakosti, odcizenosti a monstrozity. Tuto enskou monstrozitu chce Haraway pekroit svm kyborgem, lidskostrojovm systmem, kter nevznik zrozenm, nbr sebestvoenm. Vchodiskem pro konceptualizaci kyborga je pro ni performativn pojet genderu Judith Butler, kter roziuje dvojici zkladnch promnnch vymezujcch genderov vztahy tj. biologick pohlav (sex) a pohlavn identitu (gender) o tet promnnou v podob tzv. genderov performativity (gender performance).67 Tou Butler odkazuje k aktivnm projevm jedince, jeho vnj stylizaci a opakovn vzorc chovn, typicky pisuzovanch ensk i musk pohlavn identit. Pekrauje tak vnmn genderu jako vrozen a nemnn vlastnosti a hovo o jeho sociln formovatelnosti. Takto performativn se tedy utv i autonomn vznikajc kyborg, stvoen oprotn od stigmatu pohlav a pohlavn identity: Tlo a pvod pro kyborga nejsou determinujc, jeho identita ji nepedstavuje vrozenou esenci, ale je sociln formovateln a potenciln mniteln. To ve je kyborgovi umonno zejmna dky technologim, kter Haraway nahl ryze technooptimisticky, toti jako nstroje een (nejen) genderov diskriminace a prostedky k nastolen individuln nezvislosti a svobody.

Viz AMTOWER, Laurel. Freud, The Uncanny [online]. [Cit. 23.11.2012]. Dostupn <z: http://wwwrohan.sdsu.edu/~amtower/uncanny.html>
66

BUTLER, Judith. Gender Trouble: Feminism and the Subversion of Identity. Routledge, 2006, s. 187. ISBN: 978-0415389556.
67

44

Spojen en a techniky, doposud povaovan za typicky muskou zleitost, z Manifestu kyborga zrove in jeden ze zkladnch text hnut kyberfeminismu, kter se formuje na potku 90. let. Msto tradinho hledn pvodn identity a rovnoprvnosti, charakteristickho zejmna pro ran fze feminismu,68 je clem kyberfeministickho hnut pekonat za pomoci technologi veker tlesn omezen a tm definitivn naruit stvajc genderov stereotypy spojen s distinkc mu ena. Na rozdl od tradinho feministickho poadavku nvratu k tlu a prod se zde tedy setkvme s posthumanistickm poadavkem zmny, volnm po nov nezvislosti na biologickch predispozicch a po monostech technologickho pekraovn tlesnho determinismu. Lourdes Arizpe ve studii Women@Internet shrnuje hlavn vzvy, kter by se feministky na internetu mly snait naplnit.69 Primrn zdrazuje imperativ aktivity: Internetov feministick hnut by mla usilovat o to, aby eny nezstaly za hranicemi digital divide, v oblasti vylouench uivatel. Jejich aktivita by se ovem mla soustedit na pokroil uvn internetu, tedy nikoliv pouze na zastvn role uivatelek/tenek, ale spe na samotn utven jeho originlnch obsah. Tento proaktivn pstup m bt podle Arzipe zrukou en mylenky ensk emancipace. Samotn termn kyberfeminismus se objevuje na potku 90. let v publikacch teoretiky Sadie Plant, nsledn je rozvjen v textu Cyberfeminist Manifesto for 21. Century australsk skupiny VNS Matrix.70 Mylenku provzanosti en a (digitlnch) technologi Plant podrobnji rozebr v knize Nuly a jedniky: digitln eny a nov technokultura.71 Jejich vzjemn spznnost podle n vychz z toho, e enm i potam zdnliv chyb identita a esence: Pota jako stroj jenom simuluje prci

Feministick hnut prochz ve sv historii nkolika vlnami. Tzv. prvn vlna feminismu usiluje pedevm o zrovnoprvnn ped zkonem (volebn prvo a rovn pstup ke vzdln). Druh vlna feminismu, kter se datuje od potku 60. let 20. stolet, se pak sousted zejmna na kulturn a psychologick aspekty nerovnoprvnosti. Viz Analza situace lesbick, gay, bisexuln a transgender meniny v R [online]. 2007, s. 10. Kolektiv autor [cit. 25.11.2012] Dostupn z: <http://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/sexualni-mensiny/CZ_analyza_web.pdf>
68

ARZIPE, Lourdes. Women@internet: Creating New Cultures in Cyberspace. Zed Books, 1999. ISBN 978-1-85649-572-1.
69

VNS Matrix. Cyberfeminist Manifesto for the 21st century [online]. Adelaide, Sidney, 1991 [cit 13.11.2012]. Dostupn z: <http://www.sysx.org/gashgirl/VNS/TEXT/PINKMANI.HTM>
70

PLANT, Sadie. Zeroes and Ones: Digital Women and the New Technoculture. New York: Doubleday, 1997. ISBN: 978-038548260.
71

45

jinch stroj a definujeme ho spe tm, co momentln dl, ne tm, co sm o sob je. Zvltn spznnost en a stroj podle n dokld i to, e stroje mli stejn jako eny odjakiva slouit vldnoucmu mui, bez nroku na osobn svobodu. eny a dnen technologie podle Plant spojuj i takov vlastnosti, jako je multitasking, tedy schopnost dlat nkolik vc najednou a zrove synchronn zastvat nkolik rznch rol. Sebeutvejc ensk kyborg, kter m v kyberfeministickm diskurzu nejastji podobu virtuln identity v kyberprostoru, je tak podle n zcela pirozenou figurou, vychzejc z podobnosti eny a technologie a jejich sdlen, v mnohm vzjemn podobn esence.72

5. VNS Matrix, Cyberfeminist Manifesto (1991). Kyberfeministick manifest v roce 1991 ohlauje pchod techno-eny typicky ironickm jazykem.

Kyberfeministick idea kyberprostoru jako svobodnho msta se ovem v prbhu let ukazuje jako utopick (jak je ostatn naznaeno ji v kapitole 1.2.4). Kyberprostor sice umouje voln a svobodn utven vlastnch identit, velmi asto ovem reprodukuje genderov stereotypy, zavan v relnm svt. Jednm z nejviditelnjch pklad me bt fenomn internetov pornografie. S odstupem asu je tedy patrn, e kyberfeministickmu hnut se nepodailo, i pes jeho agiln
Feministick autorka Paula Rabinowitz pak v tomto smru hovo pmo o podobnosti eny a postlovka, plynouc ze skutenosti, e ani jeden z nich nem jasn vymezenou a definovanou historii. Rabinowitz navazuje na spisovatelku Virginii Woolf, kter se s nadszkou pt: Nem-li ena historii, je vbec lovkem? Rabinowitz pak tuto mylenku v kontextu posthumanismu s nadszkou rozvj doplujc otzkou: Nen tedy ena spe postlovkem? Viz BADMINGTON, pozn. 14, s. 42.
72

46

aktivismus v 90. letech, vytvoit z internetu genderov neutrln msto. Jakkoliv v prbhu 90. let poet uivatelek internetu vrazn vzrst (z 15 procent z celkovho potu uivatel v roce 1995 na 50 procent v roce 2000), aktivn vytven obsahu, jeho kontrola a z toho plynouc zisk, jsou stle spe muskmi zleitostmi.73 To ovem neznamen, e by kyberfeministick aktivismus pozbval vznamu. Jeho zsadn pnos je mon spatovat ji v pouhm podncen pozornosti a vyvoln ir spoleensk debaty, co se dky pm a rzn rtorice kyberfeministek, kter si ve svch textech neberou servtky (jak je patrn napklad z Manifestu VNS Matrix), do jist mry jist podailo. Postgenderov kyborg Donny Haraway ovem neotevr dvee pouze ensk emancipaci, ale sna se o prolomen genderovch a sexulnch stereotyp jako takovch. Technologiemi protkan spolenost podle Haraway pedstavuje komplexn komunitn systm, kter umouje nelinern budovn identity a skt prostor pro rovnocenn souit rznch organickch i anorganickch entit: Zvat, rostlin, stroj, lid s rznm genderem i barvou pleti a vech monch forem hybridnch bytost, kterm souasn heteronormativn spolenost pikla pejorativn hv deviant. Haraway tedy vol po mnohosti a prolnn ustavench hranic: Jeden je pli mlo, dva jsou pouze jedna monost,74 pe v souvislosti s genderem ve svm manifestu. Kyborg jakoto ztlesnn tto mnohosti tedy zrove dv hlas LGBTI subkultue,75 kter v nm spatuje symbol naruovn konzervativnch homofobnch nlad vtinov spolenosti. Judith Halberstam a Ira Livingstone ve sv knize Posthuman Bodies popisuj lovka jako bytost ztracenou v bluditi rznch genderovch identit a sexulnch orientac, kter kdysi relativn jasn vymezenou realitu lovka posouvaj smrem k nov, neohranien a fragmentrn realit postlovka.76 Ten se stv

RICHARDS, Amy; SCHNALL, Marianne. Cyberfeminism: Networking on the Net [online]. Ed. Robin Morgan. Washington Square Press, a division of Simon and Schuster, 2003 [cit. 14.09.2012]. Dostupn z: <http://www.feminist.com/resources/artspeech/genwom/cyberfeminism.html>
73 74 75

HARAWAY, pozn. 60, s. 57.

LGBTI je zasteujc zkratka odkazujc k lesbick, gay, bisexuln, transgender a intersexuln menin.

47

odosobnnm monstrem, pinou i dsledkem postmodernho vztahu moci a poten, reality a virtuality, symbolem sexuln otevenosti se vemi jejmi dsledky. Postlovk v jejich podn pedstavuje prostor pro projekci spoleenskch imperativ, nchyln ke kontaminaci. Jeho tlo je tlem technologickm, nestlm, queer tlem i tlem poznamenanm stigmatem AIDS.77 Tento postlovk tedy neimplikuje konec skutenho lovka, nen znakem novho evolunho stupn, ale jako reprezentant minority sexuln, rasov, i jinak odlinch, je spe symbolem nov diference v oblasti vymezovn lidsk identity. Futuroloka a transhumanistka Natascha Vita-More pak pichz s fantaskn viz sexuality v budouc posthumnn spolenosti, ve kter bude vedle dnench heterosexul, bisexul, homosexul a transsexul existovat dal mnostv alternativnch sexulnch orientac, jako jsou solosexualita, technosexualita, postsexualita nebo VR sexualita.78 Rosi Braidotti zrove zmiuje komern aspekt tto genderov diverzity. Neustl vznikn novch forem identit dv do souvislosti s politickou ekonomi globlnho kapitalismu, kdy zdrazuje, e na hybridnho nad-genderovho postlovka lze nahlet tak jako na zkaznka. Roziovn mnostv rznch identit, kter si tento post-zkaznk me osvojit, pitom implikuje poptvku po novm identifikanm zbo, oznaujcm jeho nleen k urit komunit.79 V rmci identifikace s eji vymezenou komunitou tak vznik plejda novch genderovch identit a sexulnch orientac, kter mohou bt prostedkem k diverzifikaci a vymann se z dikttu stejnosti, zrove ovem tak funknm obchodnm modelem. Postgenderov posthumanismus vychzejc z kyborgovsk metafory Donny Haraway tedy postlovka chpe jako bytost bez pevnho nleen k urit genderov kategorii nebo sexuln orientaci, a to se vemi doprovodnmi klady i zpory. Thomas Foster pak kyborga v reakci na vlnu postgenderismu popisuje jako ztlesnn trauma
76 HALBERSTAM,

253-32894-2.
77 78

Judith; LIVINGSTONE, Ira. Posthuman Bodies. Indiana University Press, 1995. ISBN 0-

Ibid., s. 3.

VITA-MORE, Natascha. Future of Sexuality [online]. Prezentovno na EXTRO 3 Conference, 1997 [cit. 17.11.2012]. Dostupn z: <http://www.natasha.cc/sex.htm> BRAIDOTTI, Rosi. Affirming the Affirmative: On Nomadic Affectivity 2005/2006, . 11/12. Ed. Michael O'Rourke [cit. 02.06.2012]. Dostupn z: <http://www.rhizomes.net/issue11/braidotti.html#_ftn1>
79

[online] In: Rhizome.

48

blho heterosexulnho mue, jeho pozice je ohroena slc vlnou feministickch, antirasistickch a multikulturnch socilnch hnut.80 Kyborg Donny Haraway se tedy stv inspirac nejen pro kyberfeminismus a rzn genderov hnut, ale zrove pro kritickou rasovou teorii a s n spojen iniciativy, zasazujc se proti diskriminaci lovka na zklad jeho rasov a etnick pslunosti.

2. 2 Postlovk a etnicita
S postupujc globalizac, smrovnm svta a nrstem objemu migrace dochz v mnoha zemch zpadnho svta k prolnn rznch kultur a vzniku multikulturnch enklv. Souit osob rznch etnickch pslunost implikuje potebu vymezen vlastn kulturn identity a tma etnicky motivovanch socilnch disproporc se stv stle frekventovanjm.81 Multikulturalismus, postkolonialismus a problematika spojen s etnickou a rasovou pslunost jako takov, jsou zrove dalmi oblastmi, kter stoj v centru zjmu teoretik posthumanismu.82 Foster se etnickou identitou podrobnji zabv v souvislosti s kyberprostorem a monostmi pekonn limit fyzickho tla, kter toto msto svm uivatelm nabz. Ve sv knize The Souls of Cyberfolk: Posthumanism as Vernacular Theory srovnv motivaci virtulnho pekraovn etnickch stereotyp se snahou kyberfeministickho hnut 90. let a dochz k zvru, e pedstava o virtulnm vyvzn z etnick a rasov pslunosti nar na podobn problmy jako pedstava o virtuln neviditelnosti genderu.83 Rasov a etnicky motivovanmu obvn kyberprostoru navc pisuzuje vrazn ni subverzivn potencil, ne jak nese
FOSTER, Thomas. The Souls of Cyberfolk: Posthumanism as Vernacular Theory. Minneapolis: University of Minnesota Press, 2005, s. 173. ISBN 978-0-8166-3406-4.
80

Zaleovn imigrant do spolenosti se stalo velkm sociologickm tmatem zvlt po plivu migrant z Evropy do Spojench stt v druh polovin 19. a na potku 20. stolet.
81

Krom Fostera (viz pozn. 81) dle napklad Kurmo Konsa nebo Johann Visagie. Viz KONSA, Kurmo. Artificialisation Of Culture: Challenges to and from Posthumanism. In: Journal of Evolution and Technology [online]. 2008, . 17, s. 23-35 [cit. 20.10.2012]. Dostupn z: <http://jetpress.org/volume16/konsa.html>; VISAGIE, Johann. Ideology and culture: Reflections on posthumanism, multiculturalism and Africa. In: Acta Academica [online]. 2004, . 36 (2), s. 57-96 [cit. 20.10.2012]. Dostupn z: <http://reference.sabinet.co.za/document/EJC15293>
82 83

FOSTER, pozn. 80

49

kyberfeministick aktivismus. Tma rasy a etnicity v kontextu posthumanismu povauje za veobecn podceovan, uritou kompenzaci ovem nachz v rznch formch umleckho zpracovn. Zmiuje napklad sci-fi komiks Deathlok84 pojednvajc o Afroamerianovi Collinsovi, jeho mozek byl pouit jako wetware85 pro konstrukci prototypu vlenho kyborga naprogramovanho podle stereotypu blho zpadnho mue. Collinsovu snahu o vzepen se pedprogramovan identit Foster pokld za vstin koment reln asimilan politiky a zrove za urit symbol zmiovan nemonosti skrt vlastn identitu za oponu neutrln technologie.

6. Rich Buckler & Doug Moench, Deathlok (1991). Komiksov kyborg jako symbol rasov diskriminace.

Posthumanistick rozruovn barir mezi j a druh, a akcentovn rznch forem jinakosti se ovem, jak ji bylo nkolikrt eeno ve, nemus vztahovat pouze k lovku a lidsko-strojovm hybridm. Naopak v souladu s deklarovanm antiantropocentrismem se posthumanismus ji ze sv podstaty mus zabvat i jinmi ne lidskmi bytostmi.

84 85

BUCKLER, Rich; MOENCH, Doug. Deathlok. In: Astonishing Tales #25. Marvel Comics, 1974.

Termn wetware odkazuje k biologick alternativ hardwaru i softwaru, tedy k zazen fungujcmu jako symbiza strojov komponenty (potae) a biologickho organismu.

50

2. 3 Posthumnn rodina spznnch druh

Tmto smrem se orientuje i autorka feministickho kyborga Donna Haraway, kter v roce 2003 pichz s novm manifestem, v nm svj zjem o oblast lovk stroj, respektive ena stroj, pesouv smrem ke vztahu lovk zve. Jej Companion Species Manifesto: Dogs, People and Significant Otherness pojednv o irok rodin spznnch druh, kter krom lid a stroj zahrnuje t zvata a ostatn iv bytosti.86 Hlavnmi zstupci jsou pro ni v tomto smru (jak nzev manifestu napovd) psi, kte v souasn zpadn spolenosti pestvaj bt pouhmi domcmi mazlky, ale stvaj se kadodennmi spolenky lovka, jeho nejlepmi pteli. Pes podle Haraway lovku zcela pirozen ztlesuje onoho druhho, kter mu pomh ve vymezen jeho identity. Haraway se tak posouv z oblasti na pomez reality fikce smrem k velmi reln oblasti vztahu lovka a zvete, jakoto len on irok posthumnn rodiny, kterou oznauje jako spznn druhy.87 Tm vak nijak nepopr dve tolik propagovan vznam technologi. Roli spznnch druh jako tch nejpirozenjch druhch, ovem s uritm asovm odstupem pisuzuje stejn, ne-li vt vliv. Posthumanistick anti-antropocentrick nahlen na lovka se pak v irm kontextu vztahuje i k jeho vztahu k prod. Ta se pod vlivem technologickch zsah mus neustle pizpsobovat novm podmnkm, co ovem funguje pouze do jist mry, a kontinuln technologick kontaminace se tak pro zachovn pirozenho prodnho du stv v mnoha ohledech likvidan. Nalhavost environmentln tematiky a poteba prody vypodvat se s rostoucmi zsahy technologiemi extendovanho lovka, je symbolizovna v Osobnosti roku 1988 asopisu Time: Po potai, kter na ele ebku stanul v roce 1982, jeho msto o est let pozdji zaujm Ohroen planeta Zem.

HARAWAY, Donna. The Companion Species Manifesto: Dogs, People and Significant Otherness. Chicago: Prickly Paradigm Press, 2003. ISBN: 0-9717575-8-5.
86

Haraway v tomto manifestu navrhuje termn spznn druhy jako vhodnj alternativu k termnu postlovk. Oba termny ovem odkazuj k anti-antropocentrickmu posthumanismu tak, jak je vymezen v tomto textu.
87

51

Gabriella Giannachi v tomto smru hovo o naruen tradinho konceptu pirozen prodn evoluce. V kontextu souasn technokultury ji podle n evoluce neodkazuje k postupnmu vvoji ivch druh, ale spe ke kontinuln adaptaci prody do technologiemi zamoenho prosted. Proda tak mus neustle inkorporovat nov a nov formy technologicky modifikovanch bytost, jinmi slovy tedy za sv pijmat nco, co do n pirozen nikdy nenleelo. 88 Technologie mn kulturu, kultura mn produ a tradin koncept pirozenosti jako takov pestv bt platnm. To me bt opt chpno ambivalentn. Technologiemi protkan proda je sice pirozenm ivotnm prostedm pro ve nastnnou existenci kyborga, zrove zde ovem chyb njak univerzln platn ukazatel, kter by dokzal stanovit optimln tempo technologickho pokroku tak, aby se na nj proda zvldla bez problm adaptovat.

7. Time, Planet of the Year (1988). Osobnost roku 1988 se podle asopisu Time stala Planeta Zem.

Andy Miah environmentln tematiku stav do centra zjmu posthumanismu, a to v irokm slova smyslu: Od obleen, kter lovk nos, pes zplodiny kter vypout do ovzdu, a po jdlo, kter pro sv poteby geneticky modifikuje.
GIANNACHI, Gabriella. Virtual Theatres: An Introduction. Routledge; New edition, 2004, s. 70. ISBN: 978-0415283793.
88

52

Ekologick problmy Miah vnm jako nutn bemeno spojen s technologickm pokrokem, kter je poteba nst a stavt se k nmu zodpovdn. Takov vyuit technologi oznauje za environmentln a chpe jej jako svho druhu nvrat k prod.89 Miah v tomto ohledu zastv nzor, kter by se dal oznait za technorealistick. Vi tomuto nzoru se ovem vymezuj jak zstupci radiklnch ekologickch hnut jako Greenpeace90 nebo Earth First,91 kte odmtaj vtinu zsah do prody a v v jej pirozen d, tak zstupci technooptimist, kte technologick modifikace prody povauj za pirozen pokraovn evolunho procesu. Prvn skupina svj konzervativn postoj zatiuje pedevm odkazy k historickm nespchm v lidsk snaze o manipulaci prody, napklad v podob ekologickch katastrof. Optimist naopak vychzej z pedstavy technologi jako produkt spontnn se vyvjejcho lidskho vdom, a veker dsledky jejich vyuvn proto vnmaj jako soust pirozenho vvoje svta. Ekologick problematika spojen s vlivem lovka na ivotn prosted je tmatem velmi obshlm a v rmci tto prce se jm nemohu hloubji zabvat.92 Kontinuln roziovn novch technologi, kter ve stle vt me zasahuj do lidskho ivota, zrove otevr v vodu tto prce nastnnou otzku po naruovn lidsk autonomie. Jakkoliv jsou nov technologick produkty vyvjeny tak, aby se lovku pizpsobovaly, nemohou bt povaovny za pouh neutrln nstroje a z tto pozice tedy vdy vyaduj, aby se lovk zrove zptn pizpsoboval jim.

MIAH, Andy. Posthuman Environments. Lecture for University of the West of Scotland, Becoming Posthuman Course. Slideshare [online]. 2010/2011 [cit. 09.10.2012]. Dostupn z: <http://www.slideshare.net/andymiah/posthuman-environments>
89

Greenpeace [online]. Greenpeace 2012 [cit. 14.12.2012]. Dostupn z: <http://www.greenpeace.org>

90 91 92

Earthfirst [online]. Earthfirst 2012 [cit. 14.12.2012]. Dostupn z: <http://www.earthfirst.org>

Etick aspekty vyuvn technologi pak ovem hloubji rozvedu v dalch kapitolch, v kontextu biotechnologickho vzkumu a genetickho inenrstv.

53

2. 4 Postlovk pod kontrolou technologie

Obraz odvrcen strany posthumanistickho en techno-diverzity nabzej v polovin 90. let Arthur Kroker a Michael Weinstein ve sv teorii virtuln tdy. Ta odkazuje k vzniku nov mocensk techno-elity kybervizion a vvoj novch technologi, v jejich rukou se formuje nov kyberautoritsk mocensk d.93 Tito novodob sprvci informanho kapitlu ovldaj tzv. digitln dlnici,94 a potamo i kadho obyejnho lovka (mnno lovka mimo tuto technologickou elitu), jeho hodnota se postupn redukuje do podoby manipulovatelnho souboru informac o sob samm. Kroker s Weinsteinem v tomto smru hovo o procesu mizen tla, odkazujcmu ke ztrt hodnoty relnho lidskho tla ve prospch jeho datov reprezentace.95 Tuto reprezentaci pak oznauj termnem hypertextov tlo, kter je nejen soust virtuln st, ale zrove je st i samo o sob. Jinmi slovy tedy neodkazuje pouze k jednotlivmu individulnmu tlu, ale zrove t k irmu kolektivu, systmu, sti tl. Hypertextov tlo tak nen pouze znakem postupnho simulakrlnho mizen relnho tla, ale zrove i znakem postupnho vytrcen individualismu. Prvek druhho zde ji reprezentuje lovk jako takov, kter se v dsledku technologickch manipulac odcizuje sm sob a svou identitu pozvolna postupuje svmu okol. lovk je tedy lovku druhm v univerzlnm smyslu, nezvisle na genderu nebo barv pleti. Scott Bukatman v podobnm duchu pracuje s vrazem terminln identita, kterm odkazuje jak k utopick terminaci (ukonen) konvennho chpn lidsk identity, tak k postupnmu vznikn identity nov, konstruovan na zklad kadodenn vudyptomn interakce lovka s potaovmi terminly a televiznmi obrazovkami.96 Terminly umoujc lovku vstup do informanho okruhu dat se
KROKER, Arthur; WEINSTEIN, Michael A. Data Trash: The Theory of the Virtual Class. New York: St. Martin's Press, 1994. ISBN: 978-0312122119.
93

Digitln dlnice (Digital Superhighway) je oznaen projektu Ala Gora a Billa Clintona z potku 90. let, zamenho na vyuit novch technologi a zejmna Internetu pro zen spoleenskch systm. Kroker a Weinstein tuto dlnici popisuj jako mocensk projekt odporujc stvajcmu pojet Internetu jako decentralizovan a demokratick st.
94

MACEK, Jakub. Tlesnost a kyberkultura. In: Revue pro mdia [online]. 2003, . 5: Mdia a Digitalizace [cit. 14.11.2012]. Dostupn z: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/macektelesnost_a_kyberprostor.pdf>
95

54

od konce 90. let stvaj bnou zleitost i v tak ordinrnch oblastech jako je nakupovn, kde lovk zanechv svou datovou stopu v podob placen platebn kartou nebo pi vbrech z bankomat. Rozkrvn osobnch dat zkaznk pak nabv dalho rozmru v podob online obchodnch transakc a plateb pes internet. Steve Dixon v tto souvislosti zmiuje i fenomn zkaznickch vrnostnch karet, prostednictvm kterch jejich dritel obchodnkm odhaluje svou identitu v jet o nco hlub rovin: Krom svho jmna a adresy jim zrove poskytuje pehled o svch ivotnch nvycch, svm zdravotnm stavu, zlibch nebo svm jdelnku.97 Z vsledk vzkumn studie Andrewa Smitha a Leigha Sparkse z roku 2004 vyplv pomrn nepekvapiv zvr, toti e obchodnm etzcm v jejich vrnostnch programech nejde ani tak o podporu loajality zkaznk, jako spe o sbr jejich osobnch dat, kter jsou pot sortovna a vyuvna k dalm marketingovm elm. Smith a Sparks na zklad dat sesbranch z nkup, kter bhem dvouletho obdob uinila jedna vzorov vybran dritelka vrnostn karty (oznaen fiktivnm jmnem Brenda), dokzali pomrn detailn vyvodit nkter jej osobnostn rysy: Brenda je ena s nadvhou, dlouhmi vlasy a patnou plet, trpc krtkozrakost. Jej rodie jsou stle naivu, m stlho partnera a pravideln jezd na piblin dvoutdenn dovolen.98 Vudyptomnost technologi se na pelomu stolet stv stle

frekventovanjm tmatem. Dostupnost internetu, pchod webu 2.0, rozvoj socilnch st a blogosfry, potaov hry simulujc reln ivot v relnm ase, vvoj uml inteligence v podob bn dostupnch zazen, mobiln telefony a smartphony jako samozejm protetick extenze to ve jsou oblasti zasahujc do kadodennho ivota lovka, ktermu je tak umonn instantn pstup do informanho okruhu a pobvn na nkolika mstech narz. kla tchto dnes ji bnch pstroj a technologi se pitom neustle roziuje a z rznch mst na svt pichzej zprvy o vvoji novch softwar, zazen a aplikac, jako jsou
BUKATMAN, Scott. Terminal Identity: The Virtual Subject in Postmodern Science Fiction. Durham, NC: Duke University Press, 1993. ISBN: 978-0822313403.
96 97 98

DIXON, Steve. Digital performance. MIT Press, 2007. ISBN: 978-0262042352.

Studie vychzela z Brendinch pravidelnch nkup konkrtnch kosmetickch produkt, kontaktnch oek, nadmrn velkho obleen, prk na hubnut a sladkost, samoopalovacch krm (v jejich nkupech se objevovaly prodlevy signalizujc dovolenou), pnsk kosmetiky a konkrtn adresovanch vnonch pn. Viz DIXON, pozn. 100, s. 471-2.

55

napklad hlasov ovldan inteligentn osobn asistent a navigtor Siri99 nebo Project Glass spolenosti Google,100 kter skrze speciln brle zprostedkovv vstup do informanho okruhu v podstat odkudkoliv. Nositeln technologick protzy sv uplatnn obvykle nachzej spe v oblastech armdnho prmyslu, medicny a sportu Google brle ovem tuto oblast, oznaovanou tak jako wearables (tedy technologi nositelnch na lidskm tle), penej do roviny bnho kadodennho ivota.

8. Google, Project Glass (2012). Google Glass obsahuj pamov procesor, dotykov ovlada, mikrofon, kameru, reproduktory a senzory pohybu.

Zd se, jako by se lidstvo skuten pomalu pibliovalo nkterm kyberpunkovm vizm z 80. let. lovk obohacen o protzu v podob Google brl napklad npadn pipomn postavy Gargoyl ze Stephensonova romnu Snowcrash bytost, kter ve snaze zachovat kontinuln pipojen k Metaverzu obohacuj sv tla o komicky vypadajc protetick terminly a speciln datov brle. Gargoylov jsou primrn grotesknmi, hloup vypadajcmi bytostmi, Google brle ovem samozejm implikuj i pedstavu dstojnch a mocnch kyborg, jakm byl napklad Verhoevenv RoboCop.101

99

Siri [online]. Apple Inc. 2012 [cit. 20. 12. 2012]. Dostupn z: <http://www.apple.com/ios/siri/>

Project Glass [online]. Google 2012 [cit. 20.11.2012]. Dostupn z: <https://plus.google.com/+projectglass/posts>

100 101

RoboCop [film]. Reie Paul VERHOEVEN. USA, 1987.

56

Vvoj novch technologi v sob nese pslib jakhosi zkvalitnn lidskho ivota a otevr lovku nov monosti existence. Zrove ovem technologie vzbuzuj orwellovsk obavy z postupn ztrty lidsk autonomie ve prospch plonho technologickho dohledu, kter lovk postupn pijme jako pirozen prv tak, jako si postupn zvykl na kadodenn vyuvn internetu a mobilnho telefonu. Tuto tradici dle umocuj rzn geolokan sluby jako je napklad FourSquare,102 kter se ve vysplch zemch stvaj bnou soust kadodenn zbavy. Lidsk ivot se tak postupn digitalizuje a pemisuje do komplexnch virtulnch prosted, vybzejcch sv uivatele ke sdlen takka veho, co se jich tk. Nejastji je v tomto smru skloovno jmno nejrozshlej svtov sociln st Facebook, kter v roce 2012 sdruuje vce ne miliardu uivatel.103 Scott Bukatman v tomto kontextu pichz s otzkou, nen-li Facebook souasnm relnm naplnnm jeho konceptu terminln identity z 90. let.104 Dixon v souvislosti s akceptac technologi jako novodobch nstroj dohledu hovo o tzv. feel-good faktoru, odkazujcmu k pocitu bezpe a ochrany ped zloinem, kter tyto nstroje v lidech vzbuzuj.105 Hranice mezi dobrm pocitem z bezpe na jedn stran a obavou ze ztrty soukrom na stran druh, jsou ovem individuln nastaven, a u mnoha osob se v souvislosti s novmi technologickmi inovacemi stle roziuj. Mocensk aspekt technologi tak bv pirovnvn jak k Orwellovu Velkmu Bratrovi,106 tak k Foucaultovu panopticismu.107 Tma dohledu
102 103

Foursquare [online]. Foursquare 2012 [cit 21.11.2012]. Dostupn z: <https://foursquare.com/>

FOWLER, Geoffrey A. Facebook: One Billion and Counting. In: U.S. edition of The Wall Street Journal [online]. 4.11.2012 [cit. 21.11.2012]. Dostupn z: <http://online.wsj.com/article/SB10000872396390443635404578036164027386112.html> SHIN, Haerin; VIDERGAR, Angela B. Scott Bukatman on Terminal Identity and our Contemporary Lifestyle. In: The Three Wise Monkeys [online]. 11.8.2012 [cit. 25.11.2012]. Dostupn z: <http://thethreewisemonkeys.com/2012/08/11/scott-bukatman-on-terminal-identity-and-ourcontemporary-lifestyle/>
104 105 106 107

DIXON, pozn. 87, s. 438. ORWELL, George. 1984. Praha: Nae vojsko, 1991. ISBN 80-206-0256-9.

Panoptikon je typ institucionln budovy (typicky vzen, stavu), jej design pvodn teoretic ky navrhl anglick filosof Jeremy Bentham v 18. stolet. Koncept budovy byl zaloen na monosti dohlejcho neustle kontrolovat vechny chovance instituce tak, aby nemohli zptn vidt jeho, respektive aby nebyli schopni rozeznat, jsou-li pozorovni. Benthamv koncept dle rozvedl Michel Foucault ve sv knize Dohlet a trestat. Viz FOUCAULT, Michel. Dohlet a trestat. Kniha o zrodu vzen. Praha: Dauphin, 2000. ISBN 80-86019-96-9.

57

pak nabv obskurnch rovin v oblasti populrn kultury, kter s odkazem na Orwellv romn produkuje televizn show typu Big Brother,108 a dv tak vzniknout mikro-komunitm osob, kter jsou s dohledem smen a spokojen, ba dokonce jej vyaduj. Haraway ovem mocensk aspekt technologi pirovnv jet k jinmu Foucaultovu konceptu toti ke konceptu biomoci. Ten je zaloen na pedstav tla jako nstroje, skrze kter me spolenost kontrolovat a disciplinovat sv leny. Tlo se podle Foucaulta stv mstem pro realizaci ideologick a politick kontroly a u prostednictvm medicny, vzdlvacho systmu nebo instituc prva. Haraway ovem Foucaultovu tlesnou politiku na pelomu stolet povauje za chabou pedtuchu politiky kyborga, kterou je poteba redefinovat s ohledem na rapidn rozvoj v oblasti biotechnologickho prmyslu. Pro tyto ely tak zavd vlastn termn techno-biomoc (techno-bio-power).109 Byla-li pedstava postlovka z 80. a 90. let zaloena pedevm na vdobytcch informan vdy a mechanickch i virtulnch extenzch tla, je postlovk pelomu 20. a 21. stolet dvn do souvislost zejmna s biotechnologiemi a umlmi zsahy do genetick informace lovka. Nov monosti (a u reln i potenciln) manipulace genetickou informac jet prohlubuj rozmlenost pedstav o tom, co je lovk a kde jsou hranice lidsk pirozenosti.

Viz Wikipedia: Big Brother (TV Series). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Posledn zmna 15.12.2012 [cit. 26.11.2012]. Dostupn z: <http://en.wikipedia.org/wiki/Big_Brother_(TV_series)>
108

Viz GANE, Nicholas. When We Have Never Been Human, What Is to Be Done? Interview with Donna Haraway. In: Theory, Culture & Society. [online]. SAGE, London, Thousand Oaks and New Delhi, 2006, ro. 23(78), s. 148 [cit. 12.9.2012]. Dostupn z: <http://tcs.sagepub.com/content/23/7-8/135.full.pdf+html>
109

58

2. 5 Biomedia is the Message?

Pokroil vzkum v oblastech genetickho inenrstv, regenerativn

a reprodukn medicny, plastick a protetick chirurgie, psychofarmakologie, nanotechnologi a ady dalch obor, oznaovanch jako wet sciences (tj. pracujcch s biologickou tkn), dv vzniknout nov transdiciplinrn oblasti tzv. NBIC vd.110 Ta, jak nzev napovd, sdruuje znalosti z oblast nanotechnologie, biotechnologie, informanch vd a kognitivnch vd. Clem vzkumu v oblasti NBIC vd je, podobn jako tomu bylo v rmci vdeckho pstupu zformulovanho na Macy Conferences v 50. letech, hloubkov zkoumat a nyn ji pedevm zkvalitovat lidsk ivotn cyklus. Technologie vyuvan NBIC vdami proto bvaj oznaovny jako tzv. human enhancement technologies (HET). Rozvoj NBIC vd implikuje neodarwinistick vnmn DNA jako esenciln informace o lovku, DNA zde pitom zastv roli kdu, vysvtlujcho podstatu ivota.111 Redukce ivota na geny, a gen na informaci, pak dv vzniknout vizi reprogramovn biologie a tud i ivota jako takovho. Pkladem oboru, aspirujcho na naplnn tto pedstavy, je regenerativn medicna. Ta v sob, jakoto zasteujc vdn disciplina, kombinuje poznatky tkovho inenrstv (tissue engineering), terapeutickho klonovn (therapeutic cloning), genov terapie (gene therapy) a metod pokroil chirurgie (advanced surgical techniques), s clem umle regenerovat a syntetizovat biologick tkn a eventuln cel orgny, jinmi slovy tedy naplnit onen koncept pekladu genetickho kdu na kd binrn. Toho si slibuje doshnout prostednictvm tech navazujcch krok, kter podrobnji popisuje napklad Eugene Thacker.112 Cel peklad m probhat prostednictvm: (1) odebrn kmenovch bunk z biologickho
Komplementaritu oblast NBIC dobe vystihuje slogan: Co kognitivn vdci vymysl, to nanovdci postav, biovdci implementuj a IT vdci sleduj a d. Viz SARNOVSK, Jn. vahy a zamyslenia na tmu kybernetika a teria riadenia. In: AT&P journal [online]. 2005/9 [cit. 28.11.2012]. Dostupn z: <http://www.atpjournal.sk/buxus/docs/atp-2005-09-44.pdf>
110

Vi tomuto biologickmu determinismu se ovem vymezuj napklad zastnci hermeneutiky ivho, kte vznam genetickho kdu spatuj ve zpsobech, jakmi je interpretovn samotnm tlem. V tomto smyslu se vyjaduje i biolog Anton Marko, podle kterho nelze tvrdit, e by DNA kd tvoil ivot. Viz MARKO, Anton. Tajemstv hladiny. Hermeneutika ivho. Vesmr, edice Medza, 2000. ISBN: 80-86569-67-5
111

THACKER, Eugene. Data Made Flesh: Biotechnology and the Discourse of the Posthuman. In: Cultural Critique, 2003, . 53, s. 90-93 [online]. University of Minnesota Press [cit. 10.08.2012]. Dostupn z: <http://www.jstor.org/stable/1354625>
112

59

tla a jejich zakdovn do binrnho kdu pomoc genetickch diagnostickch nstroj jako jsou DNA ipy a bioinformatick softwary, (2) nslednho rekdovn neboli peprogramovn tohoto binrnho kdu, tj. v praxi jejich nasmrovnm na vvoj v buky uritho typu tkn a konen (3) jeho zptnm dekdovnm zpt do kdu genetickho. Takto upraven buky maj bt nsledn transplantovny zpt do biologickho tla, ze kterho byly odebrny, ppadn maj bt vloeny do pslunho orgnu a uskladnny pro pozdj vyuit jako tzv. off-the-shelf-organs, tj. transplantovateln orgny rznch kvalit a proporc, kter budou neustle pipraveny v bioreaktorech pro okamit vyuit. Nov monosti NBIC vd se ovem nerozvjej pouze na vdeck pd a dvaj vzniknout fenomnu citizen science, odkazujcmu k experimentm realizovanm nadenci z rznch oblast, bez zvislosti na jejich akademickm vzdln a institucionlnm zattn. Vvoj novch technologi a se tak roziuje z prosted vdeckch laborato do prostoru experimentlnch komunitnch center, oznaovanch nejastji jako hackerspaces nebo fablabs. Experimentln povaha citizen science vychz z kutilsk tradice DIY (Do It Yourself) a z odkazu literrnho nru biopunku, a dv tak vzniknout tzv. DIY bio kultue. 2. 5. 1. Biopunk & Biohacking Termn biopunk se objevuje v 90. letech, pvodn jako oznaen literrnho sub-nru science fiction, voln navazujcho na kyberpunk 80. let. Na rozdl od kyberpunku ovem biopunk neklade takov draz na protetick extenze tla, tedy jaksi hardwarov modifikace tla zvnjku, ale v souladu s roziujc se biotechnologickou tradic se sousted na wetware, tedy zsahy do vnitn genetick struktury organismu. Zbr biopunku ovem postupn pekrauje hranice oblasti science fiction a stv se z nj oznaen relnho subkulturnho hnut experimenttor, tzv. biohacker. Ti se sice hls k hackersk tradici 60. let, spe ne na hackovn stroj a potaovch program se ovem zamuj na hackovn ivch organism na molekulrn rovni, k emu vyuvaj jak znalosti technologickch hardwar a softwar, tak znalosti z oblasti biologie a medicny.

60

Zkladn vchodiska biopunku shrnuje lingvistka, softwarov vvojka a sci-fi autorka Meredith L. Patterson ve svm Manifestu biopunku, kde zdrazuje nutnost nezvislosti biopunku na svt velk vdy, obvykle spojovanm s finann nkladnmi postupy a vybavenm.113 Monost klst si otzky a provdt vzkum bez institucionln ztity vymezuje Patterson jako zkladn prvo kadho lovka, srovnateln se svobodou slova a nboenskho vyznn. Poslnm biohackera, jakoto nositele mylenky biopunku, je podle n it ideu oteven spoluprce, vyvjet iroce dostupn laboratorn nstroje, technologie a metody, a v neposledn ad bojovat proti prvnmu omezovn svobodnho pstupu k informacm. Klovou strategi biopunku je tedy experiment. Kdykoliv se objev nov otzka, je nutn hledat na ni odpov a v duchu open source strategie114 zveejovat sv pracovn postupy tak, aby je pro poteby svho zkoumn mohl vyut kdokoliv dal. Takto shrnut zn mylenka biopunku ponkud radikln a zavn monm rizikem, plynoucm z onoho biohackerskho amatrismu. Patterson ovem v Manifestu zmiuje dleitost zodpovdnho pstupu biohacker k jejich prci. Ten sice nijak ble nespecifikuje, odkazuje ovem k tradici pouenho hackovn a dodrovn zkladnch etickch princip. K nejradiklnjm biopunkerm (nebo spe biopunkerkm) pat Lepht Anonym, prkopnice na poli biohackingu a zastnkyn striktnho DIY pstupu, kter dojem bezpenho a uvenho hackovn pli nepodporuje. Anonym pro sv domc chirurgick zkroky, realizovan zcela bez anestezie, vyuv nstroje v podob bnho kuchyskho vybaven. Na tom by v kontextu DIY biohackingu nejsp nebylo nic znepokojujcho, kdyby ovem na svm blogu veejnost neinformovala o svch halucinogennch psychickch stavech nebo pravidelnch zntech a infekcch.115 Z diskuze pod jejmi pspvky i z reakc ostatnch, podobn tlesn zamench biohacker (oznaovanch tak jako grinders), je ovem patrn, e Anonym je povaovna za skuten radikln postavu, spe ne za typick

PATTERSON, Meredith L. A Biopunk Manifesto. In: Livejournal [online] 30.01.2010 [cit. 14.12.2012]. Dostupn z: <http://maradydd.livejournal.com/496085.html>
113

Open source software je potaov software s otevenm zdrojovm kdem, kter lze legln it a dle jej vyuvat pro sv ely.
114

Sapiens Anonym [online]. Lepht Anonym @2012 [cit 15.12.2012]. Dostupn z: <http://sapiensanonym.blogspot.cz/>
115

61

pklad.116 Za ten by se dala povaovat spe biopunkov komunita grinder Grindhouse Wetwares, sestvajc z programtor, inenr a techno nadenc veho druhu, jejich DIY pstup lze alternativn oznait tak jako DIWO (Do-It-WithOthers). Skupina lid kolem Grindhouse Wetwares je mimo jin znm pro experimenty s funknm subdermlnm implanttem v podob neodymiovho magnetu, kter je vkldn pod ki bka ukazovku. Vhledem k tomu, e je tato st tla protkan velkm mnostvm nervovch zakonen, zskv tak dajn majitel implanttu est smysl, v podob schopnosti vnmat elektromagnetick pole. innost tchto biohacker, experimentujcch v biopunkovm duchu s posouvnm hranic vlastnho tla, je ovem spe okrajovou oblast DIY bio kultury, pesouvajc se z tradice antropocentrismu k jakmusi antropoexcentrismu. Jako takov se tedy spe ne do oblasti kritickho posthumanismu, kterm se tato prce zabv, ad do oblasti transhumanismu (viz kapitola 2.6). Oblast biohackingu ovem zahrnuje i o poznn mn radikln pstupy a v poslednch nkolika letech se mylenka DIY bio spe v podob zmiovanch hackerspac a fablab. Na tchto mstech se schzej hackei s rznmi znalostmi a zjmy, kte se spe ne modifikac vlastnho tla zabvaj komplexnji pojatmi NBIC experimenty. K tm se (mezi mnoha jinmi) ad napklad projekt biotiskrny (bioprinter), kter vyvj kalifornsk hackerspace Biocurious.117 Tiskrna sestaven ze dvou CD mechanik, kazety inkoustov tiskrny a Arduina118 sice zatm neumouje tisk skutench lidskch orgn, dokzala ji ovem reprodukovat adu biologickch materil z rostlinnch bunk napklad spn vytiskla skuten organick list. Na biotiskrn pracuje i skupina lid kolem biohackersk laboratoe Hacketeria, kter mimo jin vyvj DIY digitln mikroskopy, zaloen na hacku klasick webkamery. Hacketeria zrove veejnosti v roce 2012 pedstavila mechatronick srdce

116 Viz

POPPER, Ben. Cyborg America: inside the strange new world of basement body hackers. In: The Verge [online]. 08.08.2012 [cit. 18.11.2012]. Dostupn z: <http://www.theverge.com/2012/8/8/3177438/cyborg-america-biohackers-grinders-body-hackers>
117 BioPrinter

Community Project Night [online]. BioCurious 2012 Meetup [cit. 06.12.2012]. Dostupn z: <http://www.meetup.com/BioCurious/events/84480952/> Arduino je oteven elektronick platforma, zaloen na jednoduchm, uivatelsky pstupnm hardwaru a softwaru, vyuvan kutily, hackery, umlci i designry.
118

62

pstovan za pomoci mikrobiln celulzy, kter me teoreticky slouit jako zklad pro vypstovn funknho lidskho orgnu.119

9.Hacketeria, SRCE (2012). Srdce vypstovan z bunk bakterie Gluconacetobacter xylinus. Vchodisko pro pstovn artificilnch lidskch orgn?

Vtina hackerspac zrove funguje jako oteven, veejnosti pstupn platforma, nabzejc zjemcm monost astnit se pednek, prezentac a workshop, ppadn i spolupracovat na samotnch projektech. To ve nabz i prask hackerspace Brmlab, kde mimo jin vznikla jedna z prvnch 3D tiskren na svt RepRap120 nebo DIY stimultor mozkovch vln BRainMachine.121Jakkoliv v souasn dob vude po svt vznikaj stovky podobnch hacekrspac a DIY biolaborato, v tomto textu bohuel nemm prostor se jimi dle zabvat. Nezbv ne shrnout, e tyto projekty bezesporu pispvaj jak k samotnmu NBIC rozvoji, tak k celkovmu zpstupovn tto vdeck oblasti a osvt zainteresovan veejnosti.

119 SRCE

[online]. Hacketeria, 16.11.2012 [cit. 06. 12. 2012]. Dostupn z: <http://hackteria.org/?p=1765#more-1765> RepRap [online]. Brmlab. Posledn zmna 17.08.2011 [cit. 07.12.2012]. Dostupn z: <https://brmlab.cz/project/reprap>
120

BRainMachine [online]. Brmlab. Posledn zmna 27.08.2012 [cit. 07.12.2012]. Dostupn z: <https://brmlab.cz/project/brainmachine>
121

63

Od rann kyberkulturnho odmtn tla, hlsanho zejmna subkulturou hacker, pes kyberpunkov technologicky extendovan tla, a po souasn biotech boom, se tedy posthumanismus a jeho teoretick koncept pekraovn tlesnch limit neustle vyvj a aktualizuje. Podle mnohch autor se takto postupn pibliuje praxi. Joanna Zylinska napklad hovo o pozvolnm pechodu do vku soft kyborg, odkazujcmu ke spolenosti sloen z jakkoliv biotechnologicky vylepench lidskch jedinc.122 Promna tla a potamo i lidsk identity pestv bt otzkou science fiction, lovk zskv monost experimentovat a sm se transformovat do svho druhho, se vemi potebnmi nleitostmi. Me mnit sv pohlav nebo barvu pleti a upravovat svj vzhled tak, aby se ve svm tle ctil jako doma. Biotechnologie tak umouj jednou provdy pekroit pirozenou lidskou danost. Jak shrnuje Denisa Kera:
Ve pvodn, bosk a dan se relativizuje a nastupuje doba experiment, monster a kyborg.123

Eugene Thacker o 21. stolet hovo jako o biotechnologickm stolet (biotech century): Rozkryt lidskho genomu v rmci Human Genome Project dv vzniknout novm monostem genov manipulace zrodench bunk, pokroilm metodm klonovn i fenomnu genovho patentovn, a otzka lidsk identity i tlesnosti tak nabv zcela novch rozmr. Human enhancement technologies do lidskho ivota zasahuj ve stle vtm rozsahu a snaha o zdokonalen pirozenho lovka je patrn nejen v oblastech lebn medicny, ale i v oblastech uen, sportu nebo krsy. Vedle terapeutickch zkrok se tak rapidn rozvj i oblast zkrok neterapeutickch, zench touhou po dosaen fyzick i psychick dokonalosti. Urban Wiesing v tomto ohledu rozliuje dv rzn motivace: Restituo ad integrum (zkroky veden snahou o npravu postienho lovka do normlnho stavu) a transformatio ad optimum (zkroky zdokonalujc normln zdravotn stav lovka).124 V dnen multikulturn
ZYLINSKA, Joanna. The Ethics of Cultural Studies. Continuum, London, 2005. ISBN: 9780826475244.
122

KERA, Denisa. Kyberfeminismus mezi umnm a globln technokulturou. In: asopis Atelir, 2008, r. 21, . 1, s. 2.
123

WIESING, Urban. The History of Medical Enhancement: From Restitutio ad Integrum to Transformatio ad Optimum? In: Medical Enhancement and Posthumanity. Ed. B. Gordijn, R. Chadwick. Springer Science + Business Media B.V, 2008. ISBN: 978-1402088513.
124

64

spolenosti je ovem obtn definovat, co je onm stavem, kter by se dal oznait jako optimum. Pedstava o dokonalosti je kulturn podmnn, a Wiesing proto hovo o budouc spolenosti sloen z mnostv rznch bytost, modifikovanch k obrazu svmu, na zklad pluralistick strategie transformatio ad optima. Tato strategie se zd bt na mru it pro vechny ve popisovan kyborgy a jin hybridn bytosti. Vize o diverzn spolenosti svobodn se utvejcch bytost ovem pedstavuje pouze jednu stranu mince. Ta druh m podobu dystopickch obav z mon unifikace spolenosti, kter bude sestvat z dokonalch ablonovitch lid, vytvoench na zklad stejnho, zpadn idel koprujcho mustru. Biolog Lee M. Silver pak zmiuje mon negativa genov terapie, kter podle nj me vst k novmu tdnmu dlen spolenosti.125 Silver nastiuje neo-eugenickou pedstavu tzv. Gen-Rich tdy, kter se bude vymezovat vi td obyejnch, geneticky neupravench a potamo automaticky znevhodnnch lid. Denisa Kera se v souvislosti s genetickm inenrstvm, a zejmna s novmi monostmi umlho oplodnn, zmiuje o naruovn tradinho biologickho modelu rodiovstv.126 Tento posun ilustruje na pkladu internetov sluby Donor Sibling Registry, kter pomh propojovat matky, umle oplodnn stejnm drcem. Podle vlastnch daj127 ji sluba propojila tm deset tisc nevlastnch sourozenc (a v mnoha ppadech i jejich rodi tedy drc spermatu nebo vajek), a postupn tak dv vzniknout zcela novmu typu jaksi multinuklern, posthumnn rodiny. Genetick modifikace a u terapeutick i neterapeutick vzbuzuj adu etickch dilemat: Co je patn a dobr gen a kdo by o tom ml rozhodovat? Do jak mry je genetick kd soukromm vlastnictvm a kde jsou hranice v jeho rozkrvn a reprodukci? Povede genov patentovn ke koncentraci moci v rukou farmaceutickch spolenost? Jsou tedy genetick inenrstv a veobecn jakkoliv
SILVER, Lee M. Remaking Eden: Cloning and Beyond in a Brave New World. New York: Avon Books, 1998. ISBN 978-0380974948.
125

KERA, Denisa. Bionetworking Over DNA and Biosocial Interfaces: Connecting Policy and Design. In: Genomics, Society and Policy [online] 2010, r.6, .1 [cit. 08.12.2012]. Dostupn z: <http://www.hss.ed.ac.uk/genomics/documents/Kerafinal.pdf>
126

Donor Sibling Registry [online]. Donor Sibling Registry 2000-2012 [cit. 09.12.2012]. Dostupn z: <https://www.donorsiblingregistry.com/>
127

65

nov technologie pslibem lep budoucnosti nebo spe hrozbou? Tyto a dal podobn zamen otzky dvaj vzniknout samostatnmu odvtv etiky, oznaovanmu jako bioetika. Ta zainteresovanou spolenost dl na tbor biokonzervativc, oproti ktermu se stav optimisticky smlejc biopunkei, biohackei a transhumanist, kter lze zaadit do souhrnn kategorie bio-progresivnho pstupu. 2. 5. 2 Bioetika Vtina skeptik a konzervativn orientovanch autor v v pirozen uspodn vc a zsahy do prodnho du, potamo do lidskho tla, chpe jako neetick a nemorln potlaovn pirozen lidsk esence. Zsadn je zde ovem otzka toho, co vlastn je ona esence, respektive kde jsou hranice jejho pekraovn. Francis Fukuyama tuto esenci spatuje v respektu lovka k tradicm, spiritualit, schopnosti nalzt v ivot jakousi hlavn a jednotc hodnotu a ochot ponechat urit sti prody neprozkouman a neporuen. Tyto vlastnosti souhrnn oznauje jako pirozen lidsk Faktor X, jeho naruovnm dojde k postupn ztrt kontroly lovka nad sebou samm. V knize Our Posthuman Future pedstavuje svou dystopickou vizi budoucnosti naplnn mocenskmi boji o vlastnictv DNA, kdy nebude pikldn vznam zkladnm lidskm prvm a morlnm kategorim.128 V souvislosti s rozkrytm lidskho genomu hovo Fukuyama o nov stratifikaci spolenosti na zklad individuln genetick kvality, tj. nap. oekvan dlky ivota nebo pravdpodobnosti onemocnn zhoubnmi chorobami (tu pak dv do zk souvislosti s finann dostupnost genov terapie, o kter se zmiuje napklad i Silver v jeho GenRich td). Zsahy do pirozenho ivotnho cyklu, mapovn a sekvencovn lidskho genomu a nov formy bio-kapitlu (a u v podob vlastnictv genovch patent nebo cenov politiky farmaceutickch koncern), podle nj implikuj nov zpsoby governmentality. Fukuyama tak rozvj ve zmnn koncept biomoci Michela Foucaulta, respektive koncept techno-bio moci Donny Haraway. Zjem o genetick modifikace pitom pit rostouc
FUKUYAMA, Francis. Our Posthuman Future: Consequences of the Biotechnology Revolution. Profile Books, London, 2002. ISBN: 978-0312421717.
128

66

komercionalizaci spolenosti, kter se pod vlivem reklamy odmt smit s pirozenmi procesy, jakmi jsou strnut a umrn. Anti-ageing terapie a formovn nestrnouc populace ovem podle nj v budoucnu vyvolaj demografick disproporce a eventuln i ekonomick a ekologick kolaps spolenosti. Genetick modifikace plodu a monost designovn vlastnho potomka podle svch preferenc, pak vnm jako novodobou eugeniku, kter me naruit pirozen genderov rozloen populace, a spe ne ke zruen spoleenskch stereotyp povede k jejich negativnmu prohlubovn (uvd zde pklad ny, kde by takov monost pravdpodobn zpsobila markantn nrst narozench chlapc). V opozici vi Fukuyamovi a podobn pesimisticky smlejcm autorm stoj siln skupina optimist, vychzejc z pesvden, e technologick pokrok a lidsk touha po sebezdokonalovn jsou pirozenou soust kulturnho vvoje spolenosti. Zmiovan McLuhanv vrok, tkajc se pirozen povahy symbiotickho prolnn lovka a technologi (viz kap. 1.2.3), m v souasn dob silnou podporu, zejmna v podob technodeterministicky orientovanch mylenkovch proud, jako jsou ji zmiovan transhumanismus nebo pidruen extropianismus.129 Zastnci tchto hnut pracuj s pedstavou blzk budoucnosti, ve kter bude tradin model lovka nahrazen novm vvojovm lnkem postlovka, tentokrt ovem ve smyslu jakhosi dokonalho super- i nadlovka.130 Tohoto stdia m bt dosaeno prostednictvm postupnho prodluovn prmrn i maximln dlky lidskho ivota a navyovn lidskch mentlnch i fyzickch schopnost do takov mry, kdy ji oznaen lovk zane bt zastaral a ztrat na vznamu. K tomuto posunu m dojt kdesi ve vce i mn vzdlen budoucnosti, v neuritm bod asoprostoru oznaovanm jako fze singularity. Pslibem k dosaen tto fze maj bt krom regenerativn medicny a dalch inovac v oblasti NBIC vd tak radiklnj metody, jako jsou kryoprezervace (zamrazovn mrtvho lidskho tla s vidinou jeho
Termn transhumanismus vychz z italskho slova transumanare, kter ve smyslu pekroen hranic lidskho vnmn vbec poprv zmiuje Dante Alighieri, ve sv Bosk komedii. V souasn dob ovem bv pvod tohoto termnu vysvtlovn jako zkratka sloganu human in transition. Pojem extropianismus pak vychz z termnu extropie, kter odkazuje ke schopnosti inteligentnho lovka zvyovat organizovanost vesmru a tm psobit celkov pokles jeho entropie. Viz Transhumanist FAQ [online]. Extropy Institute 2003 [cit. 09.08.2012]. Dostupn z: <http://www.extropy.org/faq.htm>
129

Transhumanist v tomto kontextu pouvaj ob slova posthuman i transhuman: A transhuman is a human in transition. We are transhuman to the extent that we seek to become posthuman and take action to prepare for a posthuman future. (Ibid.)
130

67

budoucho oiven), nebo realizace pln funknho neurlnho exokortexu (extern mozkov extenze navyujc celkovou mozkovou kapacitu). Svho cle, tedy dosaen onoho superlovenstv, se transhumanist sna doshnout tak prostednictvm en osvty o potencilnm pnosu human enhancement technologies a propagac idey novho lepho ivota. K aktivnm propagtorm transhumanistick ideologie pat napklad Nick Bostrom, kter pro tyto ely zakld nkolik tematickch vzdlvacch instituc (nap. The Institute for Ethics and Emerging Technologies, Future of Humanity Institute nebo Humanity+), nebo Gregory Stock, kter mon pnos lkaskho vyuit biotechnologi popisuje v knize Redisigning Humans.131 Podle Stocka je biotechnologick vvoj nevyhnuteln a je proto vhodn vyut jej co nejefektivnji, a u v rmci terapeutickch i neterapeutickch zkrok. Radiklnj autoi jako nap. Hans Moravec, Vernon Vinge nebo Ray Kurzweil, dokonce pedpovdaj budouc institucionalizaci praktik skenovn mozku (brain scanning) a monost ukldn lidskho vdom v hardwaru stroje (mind uploading). Siln optimistit transhumanistit vizioni tak pracuj s pedstavou transformatio ad infinitum, tedy postupnm vylepovnm lovka a do fze jeho nesmrtelnosti. Kurzweil napklad hovo o tzv. techno-nesmrtelnosti (techno-immortality), kdy bude prostednictvm mind uploadingu mon kompletn nakoprovat lidsk vdom a vtlit jej do digitlnho nosie, kter bude navdy pevat v kyberprostoru. Gerontolog Aubrey de Grey dokonce zmiuje monost reln biologick nesmrtelnosti, kter by podle nj mohlo bt dosaeno prostednictvm transplantace umle vytvoench gen namsto gen biologickch, pirozen strnoucch. Jak ji bylo naznaeno v zvru prvn kapitoly, vzhledem k jejich spolenmu stednmu tmatu tedy prolnn lovka a novch technologi bv transhumanismus asto povaovn za synonymum posthumanismu. Jejich mylenkov vchodiska jsou vak zcela odlin, a jako odlin proto chpu i oba smry. Podobn uvauje i David Roden,132 kter o transhumanismu hovo jako

STOCK, Gregory. Redesigning humans: choosing our children's genes. London: Profile Books, 2002. ISBN: 978-0618340835.
131

68

o spekulativnm posthumanismu, a vymezuje jej od kritickho posthumanismu, nebo Eugen Thacker, kter kritick posthumanismus podobnm zpsobem odliuje od technooptimistickho extropianismu.133 Od utopickch transhumanistickch viz se dle vymezuje jak Hayles, kter je chpe jako radikln odklon od pvodn mylenky kritickho posthumanismu 80. a 90. let, tak Haraway, kter o utopick transhumanistick ideologii hovo jako o technoidiocii. textech Transhumanist pestala podle n svm pstupem vyhnut se pispvaj podobnm k dezinterpretaci pvodnho vznamu termnu posthumanismus, kter proto ve svch radji vyuvat.134 V rmci nedorozumnm tedy na tomto mst povauji za vhodn vymezit, v jakm smyslu s termnem posthumanismus pracuji j a jasn jej od futuristickho transhumanismu odliit.

2. 6 Posthumanismus versus transhumanismus

V prvn kapitole jsem posthumanismus vymezila od misantropickho odmtn lovka s argumentem, e se nejedn o oputn lovka jako takovho, ale spe o oputn jeho pozice jako centrlnho prvku v du vc. Ani transhumanismus neodkazuje k jakmusi terminlnmu ukonen existence lovka, ale spe k jeho kontinulnmu vylepovn do potenciln fze fyzick i psychick dokonalosti. V rmci jeho odlien od kritickho posthumanismu je tedy v prvn ad poteba jasn definovat rzn historick vchodiska obou smr. Transhumanismus navazuje na humanismus a osvcensk racionalismus, je antropocentrick, jeho clem je dosaen dokonalosti a jaksi maximalizace lidskho blaha.135 Vytyuje si jasn cl: Prostednictvm obhajovn a postupn legitimizace (bio)technologickch extenz lovka doshnout reln fze superlovenstv, kter bude zrukou spokojenjho
RODEN, David. Deconstruction and Excision in Philosophical Posthumanism. In: Journal of Evolution and Technology [online]. 2010, r.21, .1, s. 2736 [cit. 11.08.2012]. Dostupn z: <http://jetpress.org/v21/roden.htm>
132 133 134

THACKER, pozn. 112, s. 73

Mon i zde se nachz jej inspirace k pesunu od termnu kyborg/postlovk k termnu Companion Species. Viz GANE, pozn. 109, s. 146.
135 Transhumanist

FAQ, pozn. 131.

69

ivota na Zemi. Veker zsahy do lidskho tla jsou zde tedy motivovny hdonistickou snahou o jeho vylepen, zdokonalen a zkrlen. Ve popsan koncept pekraovn tlesnch limit v podn autor kriticky orientovanho posthumanismu je oproti tomu nutn chpat pouze metaforicky, ve smyslu vymann se z rigidn dualistick kategorizace lovka, a nikoliv jako snahu o jeho pekroen na evolunm ebku. Vi transhumanistickmu pojet se vymezuj i ji zmiovan Halberstam a Livingstone, kdy zdrazuj, e koncept postlovka neodkazuje k vylepovn zastaralho lidskho tla v rmci jaksi novodob evolun fze jeho vvoje, ale spe k redistribuci odlinosti, ve smyslu volnho utven lidsk identity. Technologie je v podn transhumanist povaovna za pouh neutrln nstroj v rukou lovka, jakoto hlavnho hybatele zmny, nikoliv za rovnocennho aktanta, jak to popisuj napklad Latour nebo Deleuze a Guattari.136 Souasn transhumanismus tedy s termnem postlovk pracuje v souvislosti s (bio)technologickmi extenzemi lovka, kter eventuln povedou k jeho zdokonalen a upevnn jeho svrchovan pozice jako centrlnho dcho principu svta. Zatmco posthumanistick postlovk je manifestac variability a flexibility, pekroenm sebe sama coby centrln esence vekerho byt, transhumanistick postlovk je nvratem k jednot a stejnosti, touhou po vytvoen receptu na univerzln model zdrav, inteligence a krsy. Svou roli v rozliovn obou smr hraje tak asov horizont pojet postlovka. Zatmco transhumanist hovo o blzk budoucnosti (singularita), asov hledisko autor z oblasti kritickho posthumanismu nen sourod: Nkte hovo o aktulnm stavu, nkte o blzk budoucnosti a nkte tvrd, e jsme byli postlidmi vdy. Podobn jako u kyborga zde hraje roli e definice, jakou je postlovk vymezen, co je, jak se zd, ist subjektivn zleitost. Jako takovou chpe historii postlovka (respektive kyborga) i Donna Haraway:
Mon jeho koeny spadaj do pozdnho 19. stolet, mon do 30. let 20. stolet, mon ale jeho vznik souvis a s druhou svtovou vlkou a mon tak vznikl mnohem pozdji. Zle

Nazrn technologie jako pasivnho neutrlnho nstroje, bez nvaznosti na historick, sociln a politick kontext, je jednm z nejastjch bod kritiky transhumanistick ideologie. Viz nap. Hayles, pozn. 60 s. 2-3 nebo Thacker, pozn. 112 s. 70.
136

70

na vs, na tom, k jakm elm jej chcete vyut. Urit se ovem jedn o relativn nov koncept.137

Podobn postlovka ukotvuje i Robert Pepperell, podle kterho meme potky posthumanismu klst do souvislosti s prmyslovou revoluc a 1. svtovou vlkou, stejn jako s Herakleitovou filosofi.138 Vzhledem k procesuln povaze posthumanismu lze shrnout, e jeho pesn asov datace nehraje dleitou roli a jedn se o vcemn nadasov koncept. Tato nesourodost je ostatn dalm z distinktivnch znak posthumanismu. Transhumanist se prezentuj jako hierarchicky organizovan hnut, zattn vlastnm manifestem, vzdlvacmi institucemi a vdmi osobnostmi. Posthumanismus oproti tomu nenavrhuje dnou ucelenou a univerzln pijmanou teorii, naopak stav na irokm mnostv rznch, asto se vzjemn vyluujcch pojet. Nelze proto hovoit o jakmsi hnut posthumanist, posthumanismus je zkrtka neohranien mylenkov proud bez pevn lensk zkladny a hierarchick organizace, nem jasn specifikovan ideov rmec ani cle. Namsto institucionalizovan povahy nabz mylenkovou platformu, otevenou rznm interpretacm lidsk integrity a vztahu lovka s ostatnmi ivmi i neivmi entitami. Nem tedy jasn vymezen pojmoslov, nepracuje s pesnmi daty a nenabz jednotnou vizi toho, co vlastn je onen postlovk.

2. 7 Posthumanismus jako vk nejistoty

Na zklad ve nastnnch historickch vchodisek posthumanismu meme ci, e se jedn o mylenkov smr stavjc na otevenosti a nejistot. Vymezen se od centrlnho dcho principu svta a oputn pedstavy linernho hierarchickho du, ve prospch neuspodanho sovho systmu, zaloenho na emergentnch vztazch, s sebou nutn nese i odklon od (humanismem zaruovan) jistoty a prediktability. ra humanismu je charakteristick jistou pedstavou o povaze svta i o roli, jakou v nm zastv lovk. ra posthumanismu je potom zaloena na pravm opaku. Posthumanismus neptr po esenci lovka a odpovdi na
Maybe you could date it from the late 19th century, or maybe its better to track it through the 1930s, or through the Second World War, or after. Depending on what you want to foreground, you could track it in different ways, but its pretty recent. Viz GANE, pozn. 109, s. 146.
137 138

PEPPERELL, pozn. 22, s. 155.

71

existenciln otzky typu Kdo jsme a Pro jsme tady. Tato odpov by ostatn vyadovala plnou znalost veho, vech princip a zkon, ktermi se d ivot lovka a vbec cel vesmr. Jakkoliv, by drobn, neznalost by znamenala vyvrcen plnosti tto potenciln odpovdi, tedy jinmi slovy jej celkov popen. Urit form nejistoty, v podob pochybovn o platnosti vlastn existence, lovk el od nepamti. Doba prmyslov revoluce a potek prosakovn technologi do vtiny oblast lidskho ivota tuto nejistotu jet prohlubuje, stejn tak, jako pozdji obdob potaov revoluce a ra biotechnologi.

Imanuel Kant uritou bezradnost povauje za pevnou soust lidsk pirozenosti, kdy k, e m vce toho lovk o sob v, o svch biologickch pochodech, psychickch stavech, sv historii nebo o sociln struktue spoleenstv, do kterch se sdruuje, tm mn je schopen odpovdt na to, km nebo m vlastn je.139 V tomto ohledu je tedy posthumanismem nastolen posun od du smrem k chaotick diskontinuit, doprovzen vudyptomnou nejistotou, mon pijmout jako pirozenou soust spoleenskho vvoje. Spe ne dvodem k panice, by ovem tato nejistota mla bt jakousi motivac k prohlubovn naich znalost o svt a odhalovn novch souvislost. Neustl dekontextualizace a nsledn rekontextualizace ustlench pravidel udruje d vc v pohybu a vytv pdu pro vznik novch poznatk. Pepperell v Manifestu posthumanismu pipomn, e pocit jistoty je pouhm klamem, plynoucm ze sladk nevdomosti a nedostatku informac. Narstajc mnostv informac, kter m lovk k dispozici, tedy tento klam naruuje.140

V rmci

boen

zavedench

tradic,

zaitch

stereotyp

zdnliv

nezvratitelnch pravd, je tedy poteba zskvat co mon nejvt mnostv rznch informac, nzorovch hledisek, interpretac a kritickch reflex. Jak ji bylo naznaeno v vodu tto prce, je proto vhodn doplnit exaktn akademick jazyk vdy jet o dal perspektivu. S ohledem na komplexn a neuspodanou povahu posthumanistickho diskurzu, nachzejcho se na pomez reality a fikce, se pro tyto
PELCOV, Nadda. Filosofick a pedagogick antropologie. Praha: Karolinum, 2000, s.11. ISBN: 9788024600765.
139 140

PEPPERELL, pozn. 22, s. 184.

72

ely jako vhodn jev perspektiva umleck. Posthumanismem hlsan imperativ pekraovn ustlench hranic je ostatn jedou z esencilnch soust umleckho experimentu, a nen proto pekvapujc, e je iteln v mnoha rznch umleckch formch. Posthumanistick mylenky bvaj kritizovny pro svou vgnost, neuritost a nejasnost. Ta pramen mimo jin i z jejich povahy jakoto ist teoretickch koncept, kter jsou bez uveden do praxe obtn uchopiteln. Rzn vize posthumnnho byt, a u v podob kyberfeministickho ztotoovn eny a stroje, nebo oslavovn rznch jinch lidsko-strojovch hybrid, se mohou jevit jako przdn a nepodloen fantasmagorie. Umleck ztvrnn pak pedstavuje vhodn prostedek ke zhmotnn posthumanistickch teori, jinmi slovy tedy k jejich uveden do vce i mn srozumiteln praxe. Interpretace spoleenskch fenomn je ostatn svtu umn vlastn umleck reflexe tedy me bt relevantnm zdrojem alternativnch vznam, a zptn tak nabzet inspiraci pro teoretiky a vdce.

73

3. Umleck reflexe posthumanismu

Tma posthumanismu se spolen s rou kyberkultury, a zejmna pak s obdobm kyberpunku, stv pevnou soust kulturnch a umleckch narativ a fenomny jako kyborgizace nebo odtlesnn se zanaj prosazovat jak v literatue, filmu a hudb, tak ve vtvarnm a ivm umn.141 Filmy jako Terminator, Robocop nebo srie Star Trek se stvaj kultovnmi ztvrnnmi technologicky modifikovan budoucnosti, industriln hudba, jakou produkuj napklad nmet Kraftwerk, pak pedstavy o propojen lovka a stroje pevd do audiln podoby.142 V oblasti vtvarnho umn se tma lovk stroj objevuje v prvn polovin 20. stolet, v souvislosti se strojovou estetikou futurismu, konstruktivismu nebo bauhausu. Jak ovem bylo zmnno v vodu tto prce, tma technologickho vyvzn z tlesnch limit se prosazuje a pozdji, v kontextu kybernetick a digitln revoluce. Technologick modifikace fyzickho tla jsou iteln zejmna v rznch formch bodyartu a bodyhackingu, na rovni genetick manipulace pak v kontextu bioartu. Bioart, kter se vymezuje jako vce umlecky orientovan innost biohacker a biopunker, do svta umn na konci 90. let vn experimenty s biologickm materilem v podob molekul, bunk a tkn, a bioartov umlci tak asto bvaj oznaovni za umlce v laboratoch. V rmci tto prce se budu dle zabvat rznmi umleckmi reflexemi posthumanismu, ovem v um kontextu performance art. Tento umleck smr jsem pro m ely zvolila jako zasteujc nr, kter se pro svou pmou prci s lidskm tlem jev jako ideln vrazov prostedek posthumanistickch tendenc. Performance art v tto prci vyuvm metodicky, jako interpretan nstroj, a nebudu se tedy do hloubky zabvat jeho histori a vvojem. Zamm se spe na vklad jeho zkladnch princip a nsledn rozbor konkrtnch umleckch prac, relevantn zpracovvajcch jednotliv aspekty posthumanistickho mylen v t podob, v jak je vymezeno v prvn sti tohoto textu. Tyto prce se pokusm rozdlit do nkolika tematickch oblast, akoliv vtina z nich bude hranice tchto oblast
Robotick tradice ovem v historii literrnch a filmovch vyprvn sah jet o nco hloubji, vzpomeme napklad apkv romn R.U.R. (1920) nebo film Metropolis (1927) Fritze Langa.
141

Termintor [The Terminator] [film]. Reie James CAMERON. USA, 1984; Robocop, pozn. 105; Star Trek [TV srie], Reie Gene RODDENBERRY. USA, 1966-1969.
142

74

pesahovat. vznam.

Pesn

kategorizaci

ostatn

odolv

cel

svt

umn

a kad umleck dlo obvykle nese mnostv rznch, subjektivn vnmanch

3. 1 Performance art
nr performance art se do umleckho svta etabluje piblin na pelomu 60. a 70. let, jako soust smr spadajcch do ir kategorie umn akce (action art). Jeho inspiran zdroje lze spatovat napklad v akn malb abstraktnch expresionist, tanenm konstruktivismu Oskara Schlemmera, choreografii Anny Halprin, Isadory Duncan i pozdji Merce Cunninghama, akcch realizovanch hnutm situacionist nebo v antropometrii Yvese Kleina. V irm slova smyslu ovem prvky performance art nalzme ji v pantomim, poulinch performancch, kabaretech a freak shows 19. stolet, hloubji v historii t v umn potulnch bsnk a bard z obdob renesance. Vznik performance art na pelomu 60. a 70. let je dvn do pmch souvislost s happeningy, experimentlnmi eventy hnut Fluxus a radiklnmi tlesnmi akcemi Vdeskch akcionist. Oblast performance art zahrnuje mnostv rznch definic, kter jsou v prbhu asu revidovny, zejmna (ale nikoliv pouze) v souvislosti s postupnm zaleovnm novch technologi a od nich se odvjejcch technik a postup. Rose Lee Goldberg, autorka jednoho z prvnch rozshlejch shrnut historie performance art Performance: Live Art to the Present, hovo o obtnosti preciznjho univerzlnho vymezen, ne e se jedn o iv umn realizovan umlci.143 Tuto obtnost pisuzuje liberln povaze tohoto umleckho smru, kter je charakteristick volnost pravidel, nekonenm mnostvm rznch promnnch a vymezovnm se vi zavedenm umleckm postupm.144 Teoretika performance art Laura Bissell hovo o amalgamu rznch disciplin, forem a styl,145 performer Jason Lim o procesu, do kterho umlec zapojuje sv tlo, aby tak mohl vyjdit sv mylenky
GOLDBERG, RoseLee. Performance: Live Art, 1909 to the Present. Harry N Abrams Inc, 1979. ISBN: 9780810921818.
143

GOLDBERG, RoseLee. Performance Art From Futurism to the Present. Thames & Hudson, 2011, s. 9. ISBN: 9780500204047.
144 145

BISSELL, Laura. The posthuman body in performance. University of Glasgow, 2007, s. 13.

75

v relnm ase a prostoru. Performer Santiago Cao navrhuje, e odpovd na otzku co je performance art, je-li to vbec umn a jak jsou jeho limity, me bt prv nemonost takovou odpov nalzt (viz obr. 10).

10. Vymezen pojmu performance art podle dvou astnk mezinrodnho bentskho festivalu Performance ART WEEK (2012).

Shrneme-li ovem jeho zkladn charakteristiky, lze performance art oznait za konceptuln umn prezentovan publiku tady a te, kter pedstavuje hranin formu vtvarnho a dramatickho umn zamenou pmo na tvr proces. Zsadn roli zde hraje koncept, idea dla, kter je ze sv podstaty nemateriln a je ztlesovno prv samotnm aktem jeho utven. Ten je realizovn umlcem, kter jako hlavn nstroj a vrazov prostedek obvykle vyuv sv vlastn tlo. Vznamnou roli zrove zastv divk, kter (a u skrze svou ptomnost nebo naopak absenci) cel proces vzniku dla dotv. Vztah umlce a publika dv vzniknout specifick a neopakovateln situaci, kter z kad performance dl originln a v jeho komplexn podob nereprodukovateln umleck dlo.146 Tom
Bezprostedn zitek z konkrtn iv performance nelze zcela autenticky rekonstruovat: Kad opakovn (by identickho kusu, performovanho stejnm umlcem ped stejnm publikem a ve
146

76

Ruller zkladn pile performance art shrnuje jako as, prostor, mdium a vztah mezi nimi,147 Goldberg k jeho distinktivnm znakm dle ad experimentln povahu, nekonvennost, provokativnost a opozici vi umleckmu establishmentu.148 Performance me bt slovou akc jednoho umlce, stejn tak jako skupinovm projektem. Zejmna skupinov performance mohou bt myln zamovny s divadeln produkc tyto dv oblasti se od sebe ovem v mnohm li a nelze je tedy ztotoovat.149 Oproti divadlu nejsou performance (a u slo nebo skupinov) ohranieny skriptem, performer neopakuje pedepsanou roli, ale jedn na zklad vlastnch specifickch zkuenost a vce i mn pipravenho plnu. Na rozdl od divadelnch herc jsou tedy performei nejen zprostedkovateli, ale zrove tak autory, producenty i reisry svch akc. Divadlo dle zahrnuje vyuit kulis, rekvizit a trik, performance art je oproti tomu mn aranovan a skuten se dje. Chris Burden, autor slavn performance Shoot (1971), ve kter se nechal stelit do ruky, to strun shrnuje vrokem:
It seems that bad art is theater...getting shot is for real.theres no element of pretense or make-believe in it.150

Srbsk

performerka

Marina

Abramovic

ovem

hovo

existenci

performativnch akc, kter jsou kompromisem mezi divadlem a performance art. Zmiuje napklad tanen pedstaven Piny Bausch, kter se odehrvaj v relnch pirozench podmnkch a jsou zaloena na autentickch proitcch tanenk, zahrnujcch mimo jin i relnou fyzickou bolest.151

stejnm prostoru) se bude odehrvat v jinm ase a za jinch aktulnch podmnek. Subjektivn zitek umlce i publika z opakovanho kusu tedy nikdy nebude identick s pvodnm zitkem, a nikdy tak nedojde ke vzniku zcela identick situace. RULLER, Tom. Prezentace/Situace - akce. In: Divadlo v netradinm prostoru, performance a site specific. Praha: Nakladatelstv Akademie mzickch umn, 2010. s. 184-211. ISBN: 978-80-7331-1841.
147 148 149

GOLDBERG, pozn. 144, s. 10.

Ob oblasti ovem spadaj do kategorie ivho performativnho umn (performing arts), zahrnujc jak divadlo, ivou hudbu a tanec, tak performance art. Viz LOEFFLER, Carl E; TONG, Darlene. Performance Anthology. Last Gasp, 1989, s. 73. ISBN: 9780867193664.
150

77

Pvodn ran vymezen performance art hovo o aktu odehrvajcm se v relnm ase a prostoru, kde umlec, jakoto mdium, vytv ped divky uritou situaci a navazuje s nimi intersubjektivn vztah. Performance art tak dobe napluje koncept relanho umn Nicolase Bourriauda.152 Vztah aktr, a u aktivnch nebo pasivnch, je podstatnou soust mnoha performanc, a umlec samotn tedy vtinou zastv roli zprostedkovatele, spe ne centrlnho prvku umleckho dla. Na divka je naopak penen urit pocit zodpovdnosti, kdy se jeho role posouv smrem od pouh interpretace k samotn aktualizaci umleckho dla. Vztah s divkem samozejm nehraje zsadn roli vdy a bez vjimky. Performer a profesor performativnho umn Dominic Johnson jej napklad zmiuje jako relativn nevznamnou soust svch performanc, kter jsou postaveny spe na jeho vlastnm osobnm proitku.153 I zde je ovem nutn chpat divkovu percepci jako zsadn aspekt, kter performance odliuje od intimnho soukromho ritulu realizovanho bez publika, pouze pro vlastn potchu. Marina Abramovic se pak na rozdl od Johnsona chpe jako jaksi most, spojujc divka s okoln situac. Ptomnost publika je pro ni stejn dleit, jako ptomnost j samotn, co ilustruje na pkladu performance Expanding in space (1977), ve kter se spolu se svm partnerem Ulayem ped tiscihlavm davem divk vrhaj proti zdi tak dlouho, dokud jeden z nich neomdl. Takto poetn publikum (kter pro performance art v 70. letech zdaleka nen bn) je pro Abramovic zdrojem zcela nov energie, dky kter podle svch slov dokzala doshnout pozmnnho stavu vnmn a proti zdi se rozebhala jet dlouho po tom, co Ulay omdlel. Podstata vztahu mezi umlcem a divkem ovem me spovat i v divkov absenci, jak je tomu napklad u nkterch prac Vita Acconciho. Ve sv performanci
CYPRIANO, Fabio. Performance and reenactment: analyzing Marina Abramovics Seven Easy Pieces [online]. Idanca.net. 02.09.209 [cit. 15.12.2012]. Dostupn z: <http://idanca.net/lang/enus/2009/09/02/performance-e-reencenacao-uma-analise-de-seven-eeasy-pieces-de-marinaabramovic/12156>
151

BOURRIAUD, Nicholas. Relational Aesthetics. Les Presse Du Reel,Franc, 1998. ISBN: 9782840660606.
152

Interview with Dominic Johnson: On Pain and Performance Art Embodiment. In: Body Pixel [online]. [Cit. 09.12.2012]. Dostupn z: <http://www.body-pixel.com/2011/01/25/interview-with-dominicjohnson-on-pain-and-performance-art-embodiment/>
153

78

Step Piece (1970) pen Acconci akt umn z veejnho prostoru galerie do soukromho prostoru vlastnho bytu. Kad rno ve svm byt vystupuje s frekvenc 30x za minutu na malou stoliku a sna se vydret, jak nejdle je to mon. Jeho ritul se pitom kad den o nco prodluuje. Svj progres Acconci zaznamenv a v podob msnch souhrn jej pak prezentuje divkm v galerii. Jakkoliv se jedn o zznam performance, spe ne o jej reln proveden, naznauje zde Acconci monost vyvzn z asoprostorovch limit a pevrac tradin povahu vztahu umlec divk.

11. Vito Acconci, Step Piece (1970). Acconciho kadodenn ritul jako pekroen tradinho vztahu umlec divk.

Naruovn tchto limit pak vede ke vzniku zcela novch forem performanc, kter se odehrvaj bez fyzick ptomnosti umlce, respektive prostednictvm jeho zstupc. Tak je tomu napklad u akc Vanessy Beecroft, kter do role performer stav najat modelky, nebo Santiaga Sierry, kter pro sv performativn projekty najm dobrovolnky z rznch sociln vylouench minorit (viz kapitola 4.3). Jin

79

pklad pedstavuje ji zmiovan Eduardo Kac, kter za sebe ve svch bioartovch performancch nechv iv performovat bakterie a jin mikroorganismy.154 Tato promna vztahu umlce a divka, respektive monost fyzick absence jednoho nebo i obou z nich, pak nabv zcela novch rozmr v souvislosti s vyuvnm technologi, jako je video i virtuln realita. Klasick definice performance art se tak komplikuje. V technologicky zprostedkovan performance ji mdiem nemus bt pouze samotn umlec a jeho fyzicky ptomn tlo (a u jeho vlastn i nikoliv), ale tak jeho odtlesnn technologick reprezentace napklad v podob jeho video zznamu nebo virtulnho avatara. Tm je zrove popeno kritrium relnho asu a prostoru; djitm performance me bt (kyber)prostor, pstupn v nkolika asovch psmech souasn. Technologicky zprostedkovan ptomnost umlce i divka samozejm evokuje otzku autenticity. Philip Auslander ve sv knize Liveness (1999) hovo o postupn ztrt esence performance art: iv performance erpajc z odkazu 70. let, kter jsou zprostedkovan technologiemi, se podle nj stvaj pouhmi nedokonalmi a neautentickmi napodobeninami sebe samch.155 Na druh stran ovem stoj autoi jako Johannis Birringer, kte performativn prolnn tla a technologi chpou jako vznamn meznk v historii umn, i dokonce jako znak nov paradigmln zmny.156 3. 1. 2 Technologie v performance art Zapojovn technologi nen v kontextu performance art nijak novm fenomnem a prvn pklady mediovanch performanc se objevuj ji ve druh polovin 60. let. K prkopnkm technologickho odtlesnn pat americk performativn uskupen Boyle family, kter realizuje srii interaktivnch performanc Son et Lumire. V jedn z performanc, nazvan Bodily Fluids and Functions (1966), jsou napklad tla performer snmna zevnit: Umlci napojen na mikrofony

V jeho srii Specimen of Secrecy about Marvel/ous Discoveries (2004-06) Kac napklad vytv mikrobiotopy ivch organism, kter ped zraky divk v prbhu asu rostou a vyvjej se, a dvaj tak vzniknout velmi speciln form ivho umn.
154

Viz CARLSON, Marvin. Performance: A Critical Introduction. Routledge; 2 edition, 2003, s. 132. ISBN: 978-0415299275.
155 156

Ibid., s. 134.

80

produkuj rzn tlesn tekutiny, jako sliny, mo, krev nebo zvratky, kter pak pomoc mikroprojektoru za autentickho zvukovho doprovodu promtaj na pltno. Pi projekci spermatu dvojice napojen na EEG a EKG soulo skryta za poloprsvitnm pltnem, zatmco jejich srden tep a mozkov vzruchy jsou v relnm ase pevdny a promtny na pltno. Podmnka performerovy tlesn ptomnosti je ovem definitivn naruena a o nkolik let pozdji, v souvislosti s pchodem video-artu, a zapojovnm videa jakoto plnohodnotn sousti performanc, nikoliv pouze jako zznamovho mdia. Vyuit videozznamu k naruen kontinuity asu a prostoru se v 70. letech objevuje napklad v pracch Bruce Naumana. Nauman performuje ve svm studiu, zcela bez divk a svou innost pitom zaznamenv na kameru. V jeho Bouncing in the Corner #1 z roku 1968 napklad stoj v rohu svho studia, kv se dopedu a dozadu, zdy nar do stny, a zznam pak promt divkm v galerii. Vyuv tedy podobn princip jako Acconci, na rozdl od nj ovem me publiku dky zapojen videa performovanou situaci zprostedkovat v nov, vizuln a autentitji psobc rovin. Zprostedkovn performanc pomoc videa zrove me roziovat roli divka a umonit mu aktivn participaci bez nutnosti pm fyzick konfrontace s umlcem. Pkladem zde me bt videoartov performance Jochena Gerze Purple Cross for absent now (1980), ve kter se jej autor zabv tmatem anonymity technologi a jejich potencilem zvyovat lidskou agresivitu. Gerz stoj v przdn mstnosti s gumovm lanem uvzanm kolem krku, tuto situaci snm dvma kamerami a promt ji publiku, kter ek ve vedlej mstnosti. Jedin, co publikum vid, je detailn zbr Gerzova oblieje na obrazovce a tak druh konec lana, kter m uvzan kolem krku umlcovo fyzick tlo tedy zstv skryto. Divci jsou vyzvni, aby pomoc lana smyku kolem jeho krku utahovali a zpsobovali mu tak bolest. Tu pak maj monost sledovat pouze na monitorech a nikoliv na relnm oblieji sv obti. Absence relnho kontaktu postupn posiluje odvahu publika a odbourv jeho ostych, spojen s relnou interakc: Gerz na obrazovce kiv obliej do bolestnch grimas, to ovem publiku nezabrauje, aby smyku kolem jeho krku dle neutahovalo.

81

12. Jochen Gerz, Purple Cross for Absent Now (1980). Technologicky zprostedkovan performance Jochena Gerze rozkrv latentn agresivitu vyplvajc z divkovy anonymity.

Jakkoliv je interakce umlce a divka pirozenou soust performance art u od jeho samotnch potk, nejvt pozornosti se j dostv a v 90. letech, spolu s etablovnm termnu interaktivn umn. To je spojeno pedevm s novmi monostmi, kter do umleckho svta vn technologie virtuln reality. Podstatou interaktivnho umn je zpsob, jakm se k dlu aktivn vztahuje divk. Jeho intervence je zsadn soust umleckho dla, jinmi slovy je umleckm dlem jako takovm.157 Interaktivn performance, zapojujc divka nikoliv v roli pouhho pozorovatele i manipultora performerovm tlem, ale v roli performera jako takovho, na potku 90. let vytv napklad Australan Jeffrey Shaw. V jeho Legible City (1988 91) projd divk/aktr na stacionrnm kole virtulnm modelem 3D msta, kter je promtno na velkoplon obrazovce, umstn pmo ped nm. Architektura msta je vizualizovna v podob textu a aktualizuje se spolu s tm, jakou rychlost cyklista jede. Jeho cesta virtulnm mstem se tedy stv metaforickm literrnm pbhem, zaloenm na relnch datech,158 kter je kadmu

157

GIANNACHI, pozn. 88, s. 28.

82

divkovi/aktrovi vyprvn individuln, na zklad jeho vlastnho fyzickho vkladu. Jeho jzdu pitom sleduj ostatn divci v galerii a on sm se tak zrove stv performerem cel akce.

13. Jeffrey Shaw, Legible City (1988 91). Divk se v Legible City stv tvrcem konkrtn situace, aktualizuje umleck dlo a pebr roli performera.

Monosti virtulnch technologi se v prbhu 90. let roziuj a umouj rzn stupn odhmotnn lidskho tla a u prostednictvm motion-capture technologi,159 datovho obleku a HMD displeje, nebo v podob tzv. code performance, realizovan prostednictvm digitlnch avatar. Zejm nejvce pozornosti si mezi code performery zskv dvojice umlc vystupujc pod pseudonymem 0100101110101101.ORG. Jejich projekt Synthetic Performances Reenactments (2007) napklad zahrnuje srii remak svtov proslulch performanc (mezi jinmi napklad zmiovan Shoot Chrise Burdena), realizovanch v otevenm virtulnm prosted Second Life. Tyto remaky vn do pvodnch originlnch akc zcela nov rozmr: Prostednictvm svho avatara se zde me zapojit jakkoliv jin uivatel, kter je v danou chvli v Second Life pihlen, a tyto re-performance tak zskvaj vrazn interaktivn charakter. Zrove se v tomto bezpenm virtulnm prosted
158 159

Zobrazovan text topograficky odpovd reln struktue mst New York, Karlsruhe a Amsterdam.

Motion capture je technologie snmn pohybu skutenho objektu a jeho peveden na digitln model.

83

zcela vytrc pvodn aspekt rizika a ppadn bolesti, kter performance ve sv originln podob nesly. 0100101110101101.ORG tak svmi remaky, odehrvajcmi se jak bez fyzick ptomnosti performera, tak publika, dle prohlubuj ve zmnn rozpor o autenticit mediln zprostedkovanch performanc.

14. Chris Burden, Shoot (1971). Pvodn performance, ve kter se jej autor nechv z bezprostedn blzkosti stelit do ruky.

15. 0100101110101101.ORG. Synthetic Performances Reenactments (2007). Bezpen remake Burdenovy performance, realizovan ve virtulnm prosted. Autentick charakter pvodn stelby je pevdn do banln roviny.

84

Technologie ovem do performance art zasahuj i v rovin bodyartovch a bodyhackerskch tlesnch modifikac: Na pelomu 80. a 90. let se formuje oblast tzv. kyber-bodyartov performance, zahrnujc technologick extenze tla v podob rznch mechanickch protz a chirurgicky zavdnch implantt. Koncem 90. let se pak v rmci nov vznikl umleck oblasti bioart formuje i nr tzv. bioartov performance, kter se zabv pedevm extenz tla zevnit, tedy ji zmiovanou modifikac genetick struktury ivch bytost. Oblast performance art v prbhu asu odr postupn vvoj novch technologi, a potamo tak reflektuje i celou ve nastnnou oblast posthumanismu. Rznmi podobami tto reflexe se budu zabvat ve zbvajc sti tohoto textu.

85

4. Posthumanistick tendence v performance art

Posthumanisticky orientovan performance (dle posthumanistick

performance)160 jsou ji ze sv podstaty realizovny za vyuit technologickch extenz, kter jsou zapojovny v rznch podobch: Od mechanickch, digitlnch a virtulnch a po biotechnologick. Clem posthumanisticky orientovanch performer je pedevm zkoumn hranic lidsk individuality a monost jej technologick transformace. Od manifestace genderov, sexuln, etnick i jin kulturn a sociln odlinosti, a k zobrazovn monch vhod i rizik plynoucch z postupn technologizace spolenosti, reflektuj tito performei ve nastnn teoretick vchodiska kritickho posthumanismu, a pevd je tak do roviny praxe. Oznaen technologick extenze ovem v tomto kontextu me bt problematick: Marshall McLuhan za technologickou extenzi povauje jakkoliv nstroj, kter lovku pomh v jeho innosti, v souvislosti s kyborgem a postlovkem se ovem setkvme spe s poadavkem sofistikovanch kybernetickch i digitlnch hightech extenz. Jak ovem bylo naznaeno v kapitole 2.6, definice postlovka nen pevn vymezen, a pesn definovat tak zejm nememe ani rozsah, jakho by mla nabvat samotn technologick extenze, kter onoho postlovka utv. Pi analze posthumanistickch tendenc v performance art se tak dostvme k zsadnmu problmu s kritriem vbru, jinmi slovy tedy k obtnosti s vymezenm toho, co je, a co nen mon povaovat za ztlesnn technologicky rozenho (post)lovka. Ilustrac tohoto problmu me bt prce performerky Narcissister, kter ze sebe prostednictvm pestr kly kostm, masek a paruk vytv hybridn stvoen s nejasnm genderem i rasou. Vystupuje v roli dvouhlavho monstra nebo hyperrelnho manekna s nadivotn velkou vaginou a jej ztvrnn postlovka je zaloen na ist metonymii, kter nevyaduje ptomnost mechanickch nebo digitlnch protz. Je tedy Narcissister ztlesnnm postlovka? Me bt povaovna za zstupkyni posthumanistickho performance art?

Termn posthuman performance je v anglicky psanch textech bn pouvn - viz nap. BISSELL, pozn. 145.
160

86

16./17. Narcissister, pzovn pro asopis IN*TANDEM (2010) a fotografie ze srie AssVag (2012). Hybridn stvoen, kter vytv Narcissister, clen vybouj z jakkoliv kategorizace lovka na zklad jeho tlesnch atribut.

S odkazem na ve citovanho Roberta Pepperella meme ci, e jasn odpov na tuto otzku neexistuje. Katherine Hayles v lnku Refiguring the Posthuman (2004) reviduje svj pstup k posthumanismu, kter vymezila na konci 90. let, a dochz k zvru, e posthumanism me bt mnoho, a pedstava o tom, co je a co nen postlovk, zle pouze na konkrtn interpretaci. Pro poteby analzy posthumanistickch tendenc v performance art me bt vchodiskem z tto nejasn situace oputn drazu na formu, tedy umlcem vyuitou technologii, ve prospch sledovn obsahu. V rmci tto strategie tedy jednotliv performance nebudu analyzovat na zklad jejich formlnho ztvrnn a nebudu se soustedit primrn na to, jak technologie a jakm zpsobem jsou v danm umleckm dle vyuity (to se ostatn v souvislosti s rychlost technologickho vvoje a jepim charakterem novosti novch technologi nezd bt vhodnou metodou). Mm klasifikanm kritriem bude spe cl, v tomto ppad tedy naplnn uritho aspektu posthumanismu, kter umlec svou akc sleduje.161
Nsledujc text tedy nebude lenn do sekc jako protetick umn, virtuln performance nebo bioartov performance.
161

87

Prvn z oblast, kterou se budu v kontextu performance art zabvat, je genderov orientovan posthumanismus, v rznch podobch zpracovvan enskmi feministicky orientovanmi autorkami. Vchodiskem pro tuto kapitolu je mi zejmna Manifest kyborga Donny Haraway, ve kterm jeho autorka zmiuje transformativn potencil technologie v pekraovn genderovch stereotyp, respektive blzkost eny a kyborga jakoto dvou rznch, ale pesto v mnohm podobnch ztlesnnch monstra. Vznamnmi zdroji mi zde zrove jsou texty Rossi Braidotti162 a dizertan prce teoretiky performance art Laury Bissell The female body, technology and performance: performing a feminist praxis.163

4. 1 Technologie a performativn aspekty enskho tla

Za prvn projevy monstrozity ve smyslu zobrazovn onoho druhho, tedy jinho, obvanho elementu, lze povaovat ji ran feministicky orientovan performance z 60. a 70. let. Performerky jako Yoko Ono, Carolee Schneemann nebo Valie Export svm enskm tlem napmo konfrontuj konvenci muskho divka, do t doby navyklho nahlet enu pedevm jakoto pasivn objekt vystaven v galerii, a komplikuj mu tak jeho pohodlnou voyerskou pozici. Yoko Ono ze sebe ve svm Cut Piece (1964) nechv publikum odezvat kusy svho obleen a jakkoliv zaujm pozici pasivnho sedcho objektu, vytv znepokojujc a napjatou situaci. Schneemann ve stejnm roce vytv performanci Meat Joy, kde diriguje skupinu krv potsnnch mu a en, zmtajcch se na zemi spolen s mrtvmi kuaty a rybami, a v pozici nah dirigentky tak pebr kontrolu nad celm tm podivnm dnm (o celou dekdu pozdji si pak Schneemann v rmci Interior Scroll vytahuje z vaginy do ruliky smotan text, kter nahlas pedt okolnmu publiku. Text dajn pochz od strukturalistickho filmae, kter zde Schneemann vysvtluje, pro stle nen schopen pijmout jej akce jako umn).164 Valie Export v akci Aktionshose: Genitalpanik (1969) vchz do pornokina obleen do kalhot s vystienm

162 163

BRAIDOTTI, pozn. 21 a 79.

BISSELL, Laura. The female body, technology and performance: performing a feminist praxis. Dizertan prce. University of Glasgow, 2011.
164

Viz CARLSON, pozn. 155, s. 238.

88

rozkrokem a v roli hysterick eny se samopalem v ruce ki na divky, e pili sledovat nah ensk tla, tak a se tedy dvaj.

18. Valie Export, Aktionshose: Genitalpanik (1969). Rozcuchan Export s odhalenm rozkrokem a samopalem v ruce jako ztlesnn ensk hysterie.

70. a 80. lta lze povaovat za zlat vk feministickho performativnho umn a dalch podobn orientovanch prac z tto doby bychom nali mnoho. Posthumanismus a feminismus se ovem pmo protnaj a na konci 80. let, kdy zanaj takto orientovan performerky ve vt me vyuvat technologi. Jakkoliv jsou technologick tlesn extenze doposud zleitost spe muskho performance art, na konci 80. let tuto oblast ovld francouzsk performerka Orlan. Ta se prostednictvm srie v t dob pomrn neobvyklch chirurgickch zkrok postupn promuje v ivouc ztlesnn hybridnho organicko-syntetickho monstra. V 90. letech pak do oblasti performance art pronik fenomn virtuln reality a fyzick tlo se zan transformovat do binrnho kdu jedniek a nul. Tma ena stroj se v tto dob pmo poj se zmiovanm kyberfeministickm hnutm a s jeho revolucionskmi pokusy o ovldnut kyberprostoru. Na pelomu stolet je pak toto tma dvno do souvislost s genetickm vzkumem a vvojem novch
89

sofistikovanch biotechnologickch postup (zejmna v podob pokroilch technik reprodukn medicny a metod umlho oplodnn). Ne snad, e by ostatn zmiovan oblasti, jako je digitln performance v kyberprostoru nebo rzn formy protetickho umn, zcela vymizely. Technologiemi zen manipulace lidsk DNA se ovem stv stle palivjm a potamo frekventovanjm tmatem. Ve zmnnmi formami performativnho ztvrnn vztahu eny

a technologie se budu podrobnji zabvat na dalch dcch. Vtina z tchto ztvrnn vyuv tradin subverzivnch feministickch strategi, kter anglick kulturn teoretika Janet Wolff vymezuje jako: Grotesku (parodick uit symbol ensk diskriminace), symbolick ztvrnn postavy monstra (vychzejc z pozice eny jako muskho konstitutivnho druhho) a tzv. strategii Lcriture fminine (vpisovn enskho vraziva do falogocentrickho diskurzivnho systmu).165 Vrame se nyn zpt k tvorb performerky Orlan, kter na konci 80. let pichz se svm vlastnm umleckm nrem carnal art, odkazujcm k radiklnmu autoportrtu, realizovanmu pmo na lidskm tle.166 Orlan tak navazuje na sv ran performance ze 70. let, ve kterch publikum provokuje zobrazovnm tenk hranice mezi rol eny bohyn a eny monstra. V jej Documentary Study: The Head of Medusa (1978), si napklad oblk tradin panensk pltno trousseau, pod kter nechv divky nahldnout, aby si pod zvtovacm sklem mohli prohldnout jej menstruujc vaginu. Orlan tak publikum konfrontuje s velmi naturalistickm ztvrnnm ensk monstrozity, spojovan s kastrovanm enskm pohlavm a neistou menstruan krv. V ppad carnal art ovem toto tma posouv dl a za pomoci plastick chirurgie jej dovd do o poznn absurdnj roviny. Ve svm nkolik let trvajcm projektu La rincarnation de Sainte-Orlan (19901993), sestvajcm ze srie plastickch operac, postupn mn svou viz podle vzoru historickch postav, ztlesujcch idely ensk krsy jednotliv sti svho oblieje si nechv pemodelovat tak, aby odpovdaly proporcm slavnch

WOLFF, Janet. Reinstating Corporeality: Feminism and Body Politics. In: The Feminism and Visual Culture Reader, s. 419-420. Ed. Amelia JONES, Routledge; 2 edition, 2010. ISBN: 978-0415543705.
165

ORLAN. Manifesto of Carnal Art [online]. ORLAN 2012 [cit. 12.12.2012]. Dostupn z: <http://www.orlan.eu/texts/>
166

90

umleckch vyobrazen Venue, Psych, Diany, Eurpy a Mony Lisy.167 Pomoc pm konfrontace technologie a lidskho masa tak z vlastnho tla vytv kol a stv se hybridem nesoucm stigma spoleenskch tlak, spojench s idealizovanou enskou krsou.

19. Orlan, La rincarnation de Sainte-Orlan (19901993). Orlan jako asambl ensk krsy.

Ironizace fyzick krsy jako hlavnho hodnotcho kritria samozejm v oblasti enskho performance art nen nim novm. Americk performerka Eleanor Antin toto tma zpracovv ji o dv dekdy dve, kdy v projektu Carving: A Traditional Sculpture (1972) pojm sv tlo jako tvarovatelnou sochu a bhem 36 dn clen hubne o 6 kilogram. Cel proces pitom dokumentuje pomoc fotoapartu a vslednch 145 snmk, na kterch je takto postupn zaznamenan tlesn promna tm neznateln, pot vystavuje v galerii, jako dobov symbol pokivench kulturnch pedstav o idelu ensk krsy. Orlan ovem toto tma posouv do

Vbr historickch enskch postav pitom nen nhodn: Diana reprezentuje agresivn a vzpurn prvek, Mona Lisa prvek krsy, nesouc uritou dvku mustv, Psch reprezentuje kehkost a zranitelnost, Venue je ztlesnnm smyslov krsy, Eurpa dobrodrustv. Viz LANE, Jill; PHELAN, Peggy. The Ends of Performance. NYU Press, 1998, s. 320. ISBN: 9780814766477.
167

91

vrazn znepokojivj roviny a dky trvalmu charakteru sv promny se stv skutenou ijc superenou, kter ovem idel ensk krsy ztlesuje takovm zpsobem, kter ji hrani s hororovou monstrozitou. Jej radikln pepis tradinho maskulinn orientovanho zpsobu umleck reprezentace enskho tla je pitom zaloen na sebe-ironizaci a Orlan se bhem svch operac stv tm, co sama kritizuje. Sv tlo vyuv jako subverzivn prostedek a zrove jej zcela oprouje od jeho determinujcho charakteru. Jej cesta za dosaenm fyzick dokonalosti je zobrazena velmi naturalisticky a odhaluje i ty fze procesu, kter obvykle zstvaj skryty: Detaily skalpelu rozezvajcho jej tlo, vudyptomn krev a Orlanin zhyzdn obliej vyvolvaj u vtiny divk nepjemn pocit a pravdpodobn i odpor. S tm ovem Orlan pot, kdy prohlauje, e divk pi carnal art nejsp trp vce, ne ona sama.168

20.Orlan, La rincarnation de Sainte-Orlan (1990 1993). iv zznam Orlaniny transformace ukazuje enskou monstrozitu ve zcela novm svtle.

Cel projekt La rincarnation de Sainte-Orlan m zrove teatrln, msty a groteskn charakter: Orlan, odna do spektakulrnch barevnch kostm, nechv uniformy lkaskho tmu vyzdobit slogany jako The body is but the costume a bhem operac v lokln anestezii pedt pase z knih Julie Kristevy (nezvisle na tom, e j chirurg prv rozezv st oblieje). Jej chirurgick performance tak dostvaj velmi obskurn ndech. Clem operac pitom nen nic jinho, ne pipomenout, e lidskou bytost je poteba vnmat jako komplexn celek, nikoliv jako

168

Viz LANE; PHELAN, pozn. 167.

92

fyzick objekt. Nov rozmr pak Orlan do svho projektu vn v sedm z ady operac nazvan Omniprsence (1993), kdy cel chirurgick zkrok nechv snmat kamerou a v relnm ase jej pen do tincti galeri po celm svt. Orlanina technologicky zprostedkovan ptomnost nabv novch rozmr v imerzivnch prostedch virtuln reality. V prbhu 90. let vznik ada performativnch projekt, umoujcch pohyb ve virtulnch prostedch prostednictvm technologickch protz, jako jsou datov brle, rukavice i oblek. Jednm z nich je i Osmose (1995), ve kterm jeho autorka Charlotte Davies pedstavuje netypick zpsob virtulnho pohybu, zaloenho na imerzantov dechu (ndech pro stoupn, vdech pro klesn). Davies tak nahrazuje typickou run navigaci v podob datovch rukavic i joysticku (kter nkte autoi, jako napklad Laura Bissell, povauj za maskulinn nstroje; sama Davies v tomto smru hovo o ovldn svta se zbran v ruce).169 Dech je snmn prostednictvm vesty, kter zrove zaznamenv pohyb ptee a jej vychylovn do stran. Osmose je sloena z dvancti virtulnch prosted, zpodobujcch svt prody, ktermi uivatel prochz jednodue na zklad toho, e dch a udruje rovnovhu. Mj rzn druhy rostlin a ivoich, prochz nap ronmi obdobmi i vce i mn fantasknmi prostedmi a sleduje okolo nj probhajc evoluci. Obas se ve virtuln krajin objevuj i ryvky text, pojednvajc o povaze vztahu lovka a prody, spolu s jeho pohybem se zrove aktivuje akustick doprovod, v podob muskch a enskch hlas. Vznik tak obklopujc prosted, zahrnujc vtinu uivatelovch smysl. Jeho pohyb virtulnm svtem, vyvzan od nutnosti pebvn v njakm fyzickm tle, tedy me vyvolvat jakousi iluzi odtlesnn (jakkoliv je, stejn jako vtina kyberpunkovch hrdin, nutn navzn na sv fyzick tlo, kter je v aktuln itm svt pipojeno k vstupnmu terminlu). Gender a pohlav imerzanta v Osmose nehraj roli. Nen zde dn avatar, uivatel nevid sv tlo, ani jeho reprezentaci. Tato iluze pohybu bez predeterminujc tlesn schrnky tedy me bt tena jako uskutenn kdysi fantaskn mylenky o volnm pohybu virtulnm prostorem, bez zvislosti na pohlav, rase, vce, vze,
169

BISSELL, pozn. 163. s. 39.

93

barv pleti a dalch tlesnch atributech. Vnoen kadho imerzanta m bt intimnm zitkem realizovanm v soukrom, a prosted Osmose je proto pstupn vdy pouze jednomu uivateli, kter se zde pohybuje sm, neruen. Jeho prochzen virtulnm svtem je ovem zprostedkovno i ostatnm divkm, kte jej mohou sledovat na obrazovkch, rozmstnch v pslun mstnosti galerie. Imerzant je aktrem i zprostedkovatelem, prov svj zitek a zrove performuje pro ostatn.

21. Charlotte Davies, Osmose (1995). Imerzivn virtuln svt, kterm uivatel proplouv pouze za pomoci svho dechu.

Davies sice v Osmose nepracuje pmo s tmatem genderu a nevytv feministick dlo v pravm slova smyslu, je ovem nutn ji v tomto kontextu zmnit jako autorku jednoho z prvnch pln imerzivnch prosted, umoujcch (alespo sten) vyvzn z genderovch i jinch sociln i fyzicky predeterminovanch kategori. Jej pstup zrove zahrnuje nkter motivy, kter je mon interpretovat jako svho druhu feministick napklad v podob ji zmiovanho zavrhnut joysticku ve prospch dech snmajc vesty, tedy v zahrnut celho tla, jako centrlnho nstroje. V Osmose navc technologie nen vyuvna jako agresivn nstroj ovldn, ale spe jako mrumilovn nstroj, umoujc nov formy pohybu, komunikace a existence, jak o tom hovoila ji Haraway. Jin druh virtulnho vyvazovn z tlesnch limit pedstavuje zmiovan third-person VR, umoujc uivateli ovldat sv virtuln j v podob avatara. Tohoto performerova digitlnho dvojnka (digital double), jak jej nazv Steve Dixon, je mon povaovat za technologick prohlouben Freudova konceptu Unheimlich. Onen podivn, nejasn pocit z neho familirnho a dsivho zrove, je v kontextu odtlesnn vlastnho fyzickho tla do podoby odosobnnho digitlnho avatara
94

jet amplifikovn.170 Avital Ronell digitlnho dvojnka popisuje jako obraz sebe i druhho zrove:
Digitln dvojnk je jakmsi ztlesnnm druhho v vlastn obraz, ve kterm poznvte sami sebe, ovem mimo sebe, mimo sv tlo.171

Mathew Causey digitlnho dvojnka, jakoto novodobou technologickou reprezentaci konceptu Unheilmich, vztahuje k vekerm technologim, kter lovka kadodenn obklopuj: Onen tsniv pocit podle nj mohou vyvolvat i digitln druz na obrazovkch televize a monitorech CCTV kamer.172 V tomto irokm vymezen s konceptem dvojnka pracuje i Dixon, kter jej popisuje jako tajemnou figuru, vytvejc kadodenn nehmotn odraz originln verze lovka.173 Nabz se mylenka, e je-li tmto originlem ena (z historickho hlediska reprezentujc koncept Unheimlich sama o sob), nabv pedstava digitlnho dvojnka, jakoto tajemnho odcizenho druhho, jet o nco hlubch rozmr. Takovho dvojnka vytv napklad Anita Ponton ve svm Unspool (2003), performanci zpodobujc historick obraz ensk hysterie.174 Prosted, ve kterm se Unspool odehrv, sestv z hromady celuloidovch filmovch ps, za kterou se nachz velk projekn pltno. Z celuloid se postupn zan vynoovat nah ensk postava performerky (Ponton), spolen s tm se na pltn za jejmi zdy objevuj jej dvojnice dv digitln podobizny, naklovan do filmovho vyprvn. iv Ponton, sedc v hromad celuloid pod pltnem, se sna mluvit, pron vty smrem k publiku i k jejm vlastnm dvojnicm na pltn, ty j ovem silou svho hlasu pehluuj. Vty, kter ob dvojnice pron, jsou ovem Ponton zcela ciz. V asu zr na pltno a nev svm vlastnm um: Hlasy obou dvojnic jsou toti
DIXON, pozn. 97.

170 171

RONELL, Avital. The Telephone Book: Technology, Schizophrenia, Electric Speech. Lincoln: University of Nebraska Press, 1989. ISBN: 978-0803289383. CAUSEY, Matthew. Theatre and Performance in Digital Culture: From Simulation to Embeddedness. London: Routledge, 2006. ISBN: 978-0415544108.
172 173 174

DIXON, pozn. 97, s. 268.

Hysterie je s enskm tlem spojovna zejmna v kontextu Freudovy psychoanalzy, jakkoliv toto spojen vyplv ji z vznamu eckho lkaskho termnu hystera dloha.

95

pedabovan vtami, vyatmi z rznch starch film, a pojednvaj o lidskm lenstv, hysterii, zoufalstv a beznadji.175

22. Anita Ponton, Unspool (2003). Technologie jako mocn nstroj, pehluujc ensk hlas.

To ve zejm prov i Ponton, bezvldn se zmtajc v hromad celuloid, snac se tyto trzniv vty pekiet a pehluit sv dvojnice tedy vlastn samu sebe. Oproti silnm hlasm svch technologicky zprostedkovanch j ovem nem anci. Jej digitln obraz ji por. Je vt, vraznj, hlasitj, mocnj, k si, co chce, a postupn ji dovd k hysterickmu lenstv. Ponton tak sv sil po ase vzdv a no se zpt do zmti celuloidovch psk.176 Technologie ji definitivn porazily. Mrumilovn vztah lovka a technologie, iteln v Osmose Charlotte Davies, zde tedy Ponton zcela obrac a ukazuje jeho stinnou strnku. Technologie v Unspool zobrazuje v pesimistickm duchu, tedy nikoliv jako prostedky k dosaen volnosti,

Podobn motiv Ponton vyuv i ve sv performance See. Unsaid, kdy synchronizuje videozznam svho oblieje s mnostvm muskch a enskch hdajcch se hlas. Jej obliej se opt stv bezmocnm symbolem technologiemi pemoen eny, kter neme ct, co si skuten mysl. Viz Seen. Unsaid [online]. Anita Ponton 2011 [cit. 16.12.2012]. Dostupn z: <http://www.anitaponton.com/liveperformances/seen-unsaid/>
175

Viz Unspool. In: Vimeo [online]. 15.01.2011[cit. 16.12.2012]. Dostupn z: <http://vimeo.com/18815004>

176

96

svobody a vyvzn z uritch zaitch stereotyp, ale naopak jako nstroje, kter tyto stereotypy prohlubuj a zabrauj enskmu hlasu kat to, co si skuten mysl. S digitlnmi dvojnky v podob virtulnch avatar pak pracuje umleck uskupen Avatar Body Collision (ABC), sestvajc ze ty umlky, kter sv performance vytvej na dlku. Colliders, jak lenky uskupen samy sebe oznauj, sv akce realizuj jak prostednictvm virtulnch avatar, tak svch vlastnch fyzickch tl, pro tyto poteby snmanch webkamerou. Jejich akce, pro kter jedna z lenek ABC, Helen Varley Jamieson, vytv specifick oznaen cyberformance,177 se tedy odehrvaj na pomez aktulnho a virtulnho svta. V jejich prvnm kolaborativnm projektu Screen Save Her (2002), jaksi groteskn honb za dosaenm fyzick dokonalosti, performuje hlavn postava (jedna z lenek ABC, Karla Ptacek) iv v prostoru galerie. Ped relnm publikem v galerii i ped online divky, kte ve sleduj prostednictvm online streamovanho penosu, zde Ptacek e sadu kol, aby zvtzila v podivn souti, jej hlavn vhrou je jaksi zkrlujc genetick kra. Pi plnn jednotlivch kol Ptacek z rznch vzdlench mst pomhaj jej ti souputnice (zbytek lenek ABC), kter jsou ptomny jak prostednictvm svch webkamer, tak v podob virtulnch avatar. Tito avatai spolu konverzuj v chatov mstnosti virtulnho prosted Palace,178 kde se zrove zapojuj i online divci, aby Ptacek mohli pomhat a radit, eventuln jej snahu o vtzstv sabotovat. Ptacek ovem v zvru skuten dochz svho cle, vtz v souti a zskv monost podstoupit proces onoho genetickho zkrlen. K jejmu pekvapen se ovem nemn v krsku, ale naopak v komick monstrum, ktermu se dostv posmnho oznaen Surgical Face.179 Screen Save Her tak stran obsahovho naplnn zpracovv ji diskutovan tma absurdn, spoleenskmi tlaky pohnn honby za idelem ensk krsy, kter je iteln i v chirurgickch performancch Orlan. Stejn jako Orlan, nabz ABC originln formln zpracovn tmatu, kdy za pomoci rznch technologi

Cyberformance [online]. [Cit. 16.12.2012]. Dostupn z: < http://creative-catalyst.com/cyberformance/>

177 178 179

Palace [online]. [Cit. 17.12.2012]. Dostupn z< http://www.thepalace.com/> Viz BISSELL, pozn. 163, s. 133.

97

konstruuje nkolik narativnch rovin, a vytv tak komplexn pbh. Ptacek Screen Save Her pirovnv k alternativ kyborgovskho organismu, komplexnho systmu, sestvajcho z rznch (jak lidskch tak strojovch), vzjemn propojench komponent, kter zde v latourovskm duchu zastvaj roli rovnocennch aktant.

23. Avatar Body Collision, Screen Save Her (2002). Performance na pomez relnho svta a kyberprostoru, odkazujc k absurdit zaitch idel ensk krsy.

Uskupen Avatar Body Collision svou innost velmi dobe napluje onu kyberfeministickou ideu o aktivnch enskch uivatelkch, vytvejcch vlastn internetov obsah, kterou zmiuje Lourdes Arzipe (viz kapitola 2.4). Kyberfeministick umn jako takov je ovem spe ne s performance art (by v jeho hybridnch formch, jakou pedstavuje napklad tvorba ABC), spjato s vytvenm rznch subverzivnch webovch platforem nebo s hackovnm potaovch her. Pro rmcov uveden do typick kyberfeministick poetiky zmnm alespo dva pklady takovch projekt. Ke klasickm ukzkm se v tomto ohledu ad napklad hack hern konzole Gameboy, kter v roce 1994 provd skupina VNS Matrix. Pro jejich Gamegirl vytv VNS Matrix hru nazvanou All New Gen (1994), kter na rozdl od vtiny ostatnch her tohoto typu nepodporuje maskulinn agresivitu, ale naopak agresivitu feminn: Hern avatarky, tzv. sheroes, jsou lenkami gangu renegtek DNA Sluts. Jejich hlavnm clem a potamo i hlavnm clem hry je

98

probourat se do opresivnho systmu Big Daddy Mainframe, a pomoc zbran jako jsou lasery vystelovan z vaginy, do nj zanst virus novho svtovho nepodku.180 Podobn, akoliv o nco sofistikovanj humor, nese i projekt SmartMom (1997), ve kterm jeho autorky z americkho kyberfeministickho uskupen SubRosa pedstavuj dystopickou vizi technologicky vylepenho matestv, pln kontrolovatelnho modernm farmaceutickm prmyslem. V ironick apropriaci Clinesova a Klinova kyborga, pvodn vytvoenho pro poteby americk NASA, vytv SubRosa podobn projekt, clen na thotn eny. SmartMom je fiktivn lkask instituce zabvajc se adaptac eny rodiky do novho, technologiemi protkanho svta.

24. SubRosa, SmartMom (1997). SubRosa ve svm SmartMom pedvd klasick pklad ironick kyberfeministick strategie.

Pro tyto ely nastvajc matce prostednictvm sady rznch modernch technologi zprostedkovv kontinuln technologick dohled: Chytr thotensk oblek Smart Maternity Dress napklad kontinuln monitoruje srden tep, krevn tlak nebo mozkov pochody budouc matky, a to vetn jejch fantazi, sexulnch

VNS MATRIX. All New Gen [online]. In: Medien Kunst Net [cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://www.medienkunstnetz.de/works/all-new-gen/>
180

99

poteb a stravovacch nvyk. Chytr oblek zrove kontroluje i jej zlozvyky a pi kadm poit alkoholu, nezdravho jdla nebo jin nevhodn ltky, do jejho tla vyle slab elektrick ok (o budouc matce je zde pitom referovno jako o s/he, zejm tedy s odkazem k vyvzn matestv z hvu striktn ensk zleitosti).181 SubRosa tmto satirickm zpsobem kritizuje stvajc politiku farmaceutickch koncern, prosazujcch nov sofistikovan metody asistovan reprodukce. Ta jist m sv nesporn klady, ovem, jak naznauje SubRosa, me mt i svou zporou strnku, v podob zvyujcho se dohledu nad enskm tlem. SubRosa vak toto tma dle zpracovv i v oblasti performance art, jak dokld napklad jej projekt Expo Emmagenics (2001). Stejn jako v ppad SmartMom m tato parodie na klasick americk prodejn show vyjadovat kritiku jednn farmaceutickch spolenost. Performance se odehrv v nmeckm Mainzu, kde je publiku fiktivn farmaceutickou spolenost Expo Emmagenics prezentovna kla pelomovch vymoenost reprodukn medicny, nyn ji bn dostupnch vyspl americk spolenosti: Mimo jin se jedn napklad o Human Caviar nebo The Embryo Action Monitor.182 Proklamovanm clem spolenosti Expo Emmagenics, uvedenm na jejch webovch strnkch, je: Podpora en a jejich monosti participovat na novodobm porodnm prmyslu.183 Spolenost i webov strnky jsou samozejm vytvoeny lenkami SubRosa, kter tuto obchodn rtoriku clen pehn a sna se tak umocnit absurdn povahu cel akce. Zmiovanou monost participace napklad SubRosa pejm z ranch feministickch kampan poadujcch monost svobodn volby ve vci interrupce, a na svtlo tak vyn paradoxn rozmry, kterch tato monost v souvislosti s genetickm prmyslem nabv: ensk tlo, kdysi z musk perspektivy chpno jako neiteln a potamo tedy jin a monstrzn, se v souvislosti s monostmi umlho oplodnn a vvoje plodu mimo ensk lno, zan odcizovat i en samotn.
SmartMom [online]. SubRosa 2012 [cit. 17. 12. 2012]. Dostupn z: <http://smartmom.cyberfeminism.net/>
181

Human Caviar (Lidsk kavir) pedstavuje vsledek hormonln stimulace, zpsobujc v enskm tle nadprodukci vajek. Embryo Action Monitor je pak specilnm monitorovacm zazenm, umoujcm zaneprzdnn nastvajc matce sledovat InVitro vvoj svho dtte v podstat odkudkoliv. Viz Expo EmmaGenics [online]. [Cit. 16.12.2012]. Dostupn z: <http://www.cmu.edu/emmagenics/home/>
182 183 Ibid.

100

Dal kritick rovina tto performance je smovna k americkmu farmaceutickmu trhu, zastvajcmu klovou pozici v oblasti reprodukn medicny. Ironizace vysplosti americkho trhu, kter slovy Expo Emmagenics disponuje potencilem pro vylechtn nov dokonal a nadazen lidsk rasy184, je zde umocnna umstnm performance do nmeckho prosted. Naznauje tak SubRosa, e souasn strategie americkch farmaceutickch firem se a nebezpen podobaj nacistick eugenick politice? Jasn itelnm aspektem jejich kritiky je pak finann motivace, tvoc pozad celho farmaceutickho prmyslu. Jedna z lenek SubRosa, zastvajc v performanci roli obchodn prodejkyn a uvadky, celou prezentan show shrnuje slovy: Metody pokroil reprodukn medicny umouj komukoliv s dostatkem financ zplodit dokonal dt.185 SubRosa tak svm ironickm jazykem vytv dystopickou vizi kastovn spolenosti na zklad vlastnictv bio-kapitlu, ne nepodobnou t, kterou ve svm konceptu GenRich tdy popisuje Lee M. Silver. V kritice genetickho inenrstv pak SubRosa pokrauje i ve svm dalm projektu U-Gen-A-Chix: Why are Women like Chicken? (2008).186 V rmci tto veejn poulin performance lenky uskupen opt zpracovvaj tma eugeniky a skrytch finannch motivac genetickho vzkumu. Metody asistovan reprodukce tentokrt srovnvaj s fenomnem geneticky modifikovanch potravin v tomto ppad tedy potravin v podob kuat. V informanm stanu zjemcm poskytuj podrobn informace z oblasti reprodukn medicny a zrove jim k ochutnn nabzej suenky, vyroben z geneticky modifikovanho kuecho genu. Prostednictvm tohoto srovnvn SubRosa nastoluje otzku: Nejsou si oba postupy a nebezpen podobn? Pro je se enami nakldno jako s kuaty?.187 Uveden pklady umleckch prac, zamench na rzn aspekty technologickho formovn enskho tla do jeho netypickch mon a
184 185 186

Viz Expo Emmagenics, pozn. 182. BISSELL, pozn. 163, s. 172.

Performance je realizovna vcekrt, pod rznmi nzvy - jej prvn verzi SubRosa uskuteuje ji v roce 2002, ovem v ponkud jinm proveden, pod nzvem US Grade AAA Premium Eggs. Viz SubRosa [online]. SubRosa 2012 [cit. 17. 12. 2012]. Dostupn z: <http://www.cyberfeminism.net/>
187

Ibid.

101

posthumnnch podob, vyznvaj ambivalentn. Umlkyn, vyvazujc se z limit vlastnho tla prostednictvm technologickho rozmlen sv reln genderov identity, tak paradoxn in za elem kritiky tohoto vyvazovn jako takovho. Technologie na jedn stran umouj oputn predestinujc tlesn existence, na stran druh tak ovem amplifikuj urit zait stereotypy: A u v podob ztlesnn tradice eny hysterky, nebo prostednictvm naplovn kulturn podmnnch pedstav o idelu ensk krsy. Orlan vyuv technologie k petvoen svho tla do jakhosi ironickho metaidelu ensk krsy, a stv se tak ztlesnnm toho, co sama kritizuje. Ponton od svch digitlnch dvojnk oekv, e j pomohou poslit jej vlastn ensk hlas. Namsto toho ovem zjiuje, e si kaj, co chtj, a jej pirozen tlo se tak v zvru doslova top pod thou jejich moci. Uskupen ABC pak vytv sloit pbh o mnoha narativnch rovnch, do kterch zapojuje jak fyzick tla, tak sv digitln dvojnky a avatary divk. Jejich sofistikovan formln zpracovn ovem st v jednoduch zvr: Dky ovldnut technologie hlavn hrdinka pln svou misi a vyhrv jakousi zkrlovac proceduru, kter, stejn jako u Orlan, kon stvoenm dsivho monstra. Skupina SubRosa vyuv strategii grotesky a ukazuje nekonen mnostv vhod, kter technologie do enskho ivota vn. m hloubji ovem v jejich popisu jde, tm tsnivj pocit v divkovi/teni vytv. Osmose Charlotte Davies se od ostatnch zmnnch prac v mnohm odliuje. Do technologickho svta, jakoto primrn musk oblasti, ovem vn nkter typicky feminn prvky a vytv jedno z prvnch 3D prosted, umoujcch vnoen do krajiny, kterou meme st jako ryze enskou. Tma genderovch stereotypizac je v kontextu performance art dle rozvjeno i za hranicemi dualismu mu ena, v irok oblasti socilnch minorit, hlscch se k alternativnm genderovm identitm a sexulnm orientacm. Touto oblast, kterou zde oznauji jako queer performance art,188 se zde budu zabvat pedevm v kontextu autobiografickch prac, zaloench na vlastn, it zkuenosti jednotlivch umlc. Zkladnmi teoretickmi vchodisky v tto kapitole jsou pro m prce Posthuman Bodies Judith Halberstam a Iry Livingstona189 a kniha Performance:
Termn si vypjuji od kurtor vstavy The News, realizovan v prosinci 2012 v sanfrancisk galerii SOMArts. Viz Fresh, Queer Performane Takes the Stage at the News [online]. SOMArts 2008 2012 [cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <http://www.somarts.org/thenewsdecember/>
188 189

HALBERSTAM; LIVINGSTONE, pozn. 76.

102

A Critical Introduction Marvina Carlsona, kter pomrn rozshle zpracovv historick souvislosti vzniku gay a transgenderovho performance art.190

4. 2 Technologie a queer performance

Oznaen queer vychz z nmeckho termnu quer (nap) a v anglicky psan literatue se poprv objevuje v 16. stolet, ve smyslu neobvykl/jin/z ady vyboujc. Postupem asu se toto oznaen zan pouvat v souvislosti s osobami, kter svou sexuln orientac neodpovdaj tradinm spoleenskm normm, jinmi slovy tedy nevyhovuj pevaujcm spoleenskm oekvnm, souvisejcm s jejich pohlavn identitou.191 Vtina tchto lid se po stalet skrv a ije svj ivot zcela v izolaci, i v hluboce ilegln subkultue. Smutn pklad homofobnch sankc ztlesuje jeden z pednch matematik a kybernetik 20. stolet Alan Turing, kter je pro svou homosexualitu nucen podstoupit hormonln lbu estrogeny, co pravdpodobn vede k jeho nsledn sebevrad. Turing se na sklonku svho ivota zan nedobrovoln transformovat v enu, postupn zskv ensk sekundrn pohlavn znaky na kor tch muskch (podob se transformuje i jeho vzkumn zjem od klasick matematiky smrem k jej aplikaci v oblasti biologie), a z homosexula se tak zan stvat transgenderovou bytost. Jana Horkov Turinga v tomto kontextu pirovnv k postlovkovi, kter se by nedobrovoln prostednictvm technologickch zsah (medikament) vyvazuje z hranic svho pirozenho j.192 Skrze manifestaci vlastn odlinosti a velmi asto groteskn ironizaci svho spoleenskho postaven, odkazuj queer performei k absurdit spoleensky uznvanch normativ, zakoennch ve stereotypu mu a ena, respektive mu se enou/ena s muem. V 70. letech se tato problematika projevuje zejmna v oblasti gay performance art, kter po feministicky orientovanch pracch reprezentuje dal stupe umleckho zobrazovn monstrozity. enskost obsaen v musk
190 191

CARLSON, pozn. 155.

Queer [online]. ALGBTICAL [cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://www.algbtical.org/2A%20QUEER.htm> HORKOV, Jana. Tur(n)ing Bachelor Machine: Towards Articulations of the Universal Machine Unconscious. Pspvek na konferenci Mutamorphosis. Praha, 6.12.2012.
192

103

homosexualit v 70. letech pedstavuje podstatn vraznj formu jinakosti, ne jakou ztvruj eny jako takov, a slovy Ervinga Goffmana se nachz zcela mimo rmec pln spoleensk akceptovatelnosti.193 Tento stav je v oblasti performance art ilustrovn napklad grantovou afrou NEA Four, kter se ve sv dob stv jednou z nejviditelnjch ukzek slcho (v tomto kontextu konkrtn americkho) spoleenskho konzervativismu. V roce 1990 stahuje organizace NEA (National Endowment for the Arts) granty, pidlen performerm Timu Millerovi, Johnu Fleckovi, Molly Hughes a ji zmiovan Karen Finley. Oficilnm dvodem staen grantov podpory je nevhodn a pobuujc charakter jejich projekt. Za skuten dvod je ovem zainteresovanou veejnost povaovna piznan homosexuln orientace tech z tchto umlc a radikln feminismus tvrtho z nich (Finley). Vichni tyi zmiovan umlci se proti dajn cenzorskmu rozhodnut komise odvolvaj, jejich protest je ovem u nejvyho soudu zamtnut. Ppad vyvolv velkou kontroverzi a stv se symbolem homofobnch nlad vtinov (americk) spolenosti.194 V kontextu dnenho, o poznn liberlnjho prosted, lze termn queer chpat jako zasteujc oznaen pro leny LGBTI komunity, odkazujc jak k osobm citov a sexuln zamenm na stejn pohlav, tak k transgenderovm osobm, kter maj pocit trval pslunosti k jinmu pohlav, ne je jejich pohlav biologick. Queer strategie, zaloen na vykraovn z pevn danch genderovch rol, jsou praktickou ukzkou genderov performativity,195 o kter hovo Judith Butler. Pohlavn identita je queer subkulturou programov vnmna jako voln ustaven kategorie, mniteln prv prostednictvm jejho aktivnho socilnho formovn. Konfliktn identifikace s genderem, je pro dominantn spolenost nen srozumiteln a tedy douc, me podle Butler pozitivn pispvat k destabilizaci hegemonnch symbolickch norem a potamo k subverzivnmu pepisovn jejich vznamu.196

193 194 195

Viz CARLSON, pozn. 155, s. 165. Ibid., s. 168.

Performativnho ve smyslu aktivn se uskuteujcho, nikoliv ve smyslu umleck discipliny performance art.
196

BUTLER, pozn. 67.

104

K souasnm performerm, akcentujcm ve sv tvorb genderovou a sexuln nekonformitu, se ad napklad Ital Franko B., jeho charakteristickm znakem je potrn vlastnho tla blou nebo ernou barvou, evokujc dojem jaksi falen protetick ke. Franko ve svch performancch nevyuv high-tech technologie, jeho jedinou protzou je prv tato falen, kdov bl i naopak temn ern ke. I pesto ovem velmi dobe ztlesuje onu genderov a sexuln podmnnou monstrozitu, a napluje tak pedstavy postgenderovho postlovka, o kterch se zmiuj napklad Halberstam a Livingstone. Skrze svou vraznou vizuln jinakost, odporujc zpadnm standardm krsy, kombinovanou s uritou kehkost a jemnou poetikou jeho performanc, dv Franko B. vzniknout ambivalentnm situacm a divkm nastavuje zrcadlo, ve kterm nechv odret jejich mon sociln pedsudky. V jeho performanci I Miss You (2003) se Franko prochz v britsk galerii Tate Modern, po catwalku pokrytm blou ltkou. Nah, odn do sv tradin bl ke, krvc z proezanch zpst a zanechv na blm pltn stle jasnj krvavou stopu. Skrze nkolikahodinov ritul, kdy po catwalku pomalu pechz tam a zpt, stle slab a vyerpanj, sv nah tlo svlk a na jeho samotnou esenci a ukazuje, e v jdru jsme vichni stejn vichni krvcme stejnou ervenou krv. Nezvisle na barv pleti, genderu, sexuln orientaci, fyzick krse i oklivosti.197 Prostednictvm muednickho pstupu k vlastnmu tlu a jeho dobrovoln veejn tortury, zde Franko na svtlo vyn otzku tabuizovanch alternativnch identit a svou vlastn odlinost umocuje ve znepokojivch, pro divka pravdpodobn mnohdy nepjemnch, rovinch.

COLLET, Christopher. Franko B [online]. 28.03.2016 [cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://metro.co.uk/2006/03/28/franko-b-41403/>

197

105

25. Franko B., I Miss You (2003). Bl, musk, a pesto na prvn pohled monstrzn tlo, v podn Franka B.

Tyto muednick prce umlc, pochzejcch z minoritnch socilnch skupin, zskvaj ji v polovin 90. let sv vlastn (a nutno dodat, e nechvaln) oznaen. Jeho autorkou je kritika modernho tanenho umn magaznu New Yorker Arlene Croce, kter v lnku z roku 1995 vysvtluje svou neochotu recenzovat pedstaven Still/Here tanenka a choreografa Billa T. Jonese. Autobiografickou tvorbu Jonese, homosexulnho Afroameriana postienho onemocnnm AIDS, zde oznauje termnem Victim Art. Jonese samotnho, stejn jako ostatn autory, pochzejc z tchto minoritnch socilnch skupin, pak nazv obmi a pklady patologie v umn, jejich tvorba odolv vem pokusm o objektivn nezaujatou kritiku.198 Opt tak vznik vlna kontroverze, tkajc se etablovanch spoleenskch normativ a akceptovatelnosti lidsk odlinosti. Americk kritik a historik umn Hal Foster se stav na druhou stranu nzorovho pole a stylizaci umlce do role opovrhovan obti,

198

Viz CARLSON, pozn. 155, s. 172.

106

tedy do jakhosi druhho, prohlauje za zsadn a pnosn prvek v konstrukci individuln divkovy identity.199 Dal rovinu manifestace odlinosti a alienace od spoleenskch sexulnch a genderovch normativ otevraj transgenderov performei.200 Jedny z prvnch nznak transgenderov orientovanho performance art je mon spatovat v oblasti tzv. persona performance, kter je charakteristick volnm konstruovnm falench a imaginrnch postav a (obvykle dlouhodobm) pobvnm pod jejich identitou. Oblasti persona performance se v 70. letech vnuje napklad ji zmiovan Eleanor Antin, kter v rmci King of the Solana Beach (197475) trv dva roky pod identitou mue stednho vku a zkoum tak hranice mezi enskou a muskou realitou.201 Koeny transgenderovho umn jsou ovem spojovny spe s tradic crossdressingu a drag shows (asto souhrnn oznaovanch jako travesty shows), odkazujc k pevlkn se do obleen typickho pro opan pohlav a vystupovn pod rznmi genderovmi identitami.202 Susan Sontag v roce 1964 takto orientovan prce oznauje souhrnnm termnem Camp, odkazujcm k jist dvce afektovanosti a frivolnosti: Camp performance jsou spojeny s extravagantn a kovitou estetikou, pestrobarevnmi blytivmi obleky, fetiem i burleskou.203 Tento zpsob prezentace v kontextu uniformn heterosexuln spolenosti 70. let jet umocuje jinakost a monstrozitu tehdej queer subkultury.

FOSTER, Hall. Obscene, Abject, Traumatic. In: October, . 78, s. 153 [online]. MIT Press, 1996 [cit. 14.12.2012]. Dostupn z: <http://www.jstor.org/discover/10.2307/778908?uid=3737856&uid=2&uid=4&sid=211014595807 83>
199

Termn transgender odkazuje k osobm, kter maj pocit trval pslunosti k jinmu pohlav, ne je jejich pohlav biologick - tento pojem je ovem nutn odliovat od termnu transsexualita, odkazujcmu k prvn a somatick (zpravidla tedy chirurgick) zmn pohlav.
200

Persona performance se dle vnuje napklad Lynn Hershmann, kter v letech 1975 - 78 ije a vystupuje pod fiktivn identitou Roberty Breitmore. Ze souasnho umn meme zmnit napklad korejsko-americkou umlkyni Nikki S. Lee a jej persona performance srii Projects (19972001).
201

Oznaen crosdresser a transvestita, poppad draq queen a draq king, odkazuj jak k osobm, kter mn genderovou roli pouze pleitostn a neusiluj o jej trvalou zmnu, tak k osobm, kter tyto aktivity provozuj jako extenzi jejich trval transgenderov identity. Viz Analza situace lesbick, gay, bisexuln a transgender meniny v R, pozn. 68, s.11.
202 203 Viz

CARLSON, pozn. 155, s. 174.

107

Kultovn postavou camp performance je v 80. a 90. letech australsk performer a mdn nvrh Leigh Bowery, jeho divok bizardn stylizace se ve sv dob stvaj symbolem trans kultury. Skrze nespokojenost se ivotem ve sv pirozen ki a naprost popen vekerch svch viditelnch fyzickch danost, pedstavuje Bowery tm univerzln ztlesnn onoho druhho.

26. Leigh Bowery, Session IV, Look 17 (1991). Boweryho fantaskn figury ponechvaj pedstavy o jejich genderov i etnick pslunosti zcela na divkov imaginaci.

Vytven transgenderovch identit pak dostv zcela nov rozmr v oblasti kyberprostoru, vytvejc ideln prosted pro snadnou realizaci jakhosi virtulnho cross-dressingu, oznaovanho tak jako gender swapping, virtual transgender nebo gender fucking.204 Stejn tak, jako veker ostatn pokusy o virtuln zastrn sv aktuln identity (diskutovan napklad v kapitole 1.2.4), m ovem tato strategie vrazn nedostatky. Sherry Turkle o monostech zmny genderov identity prostednictvm digitlnho dvojnka hovo s rezervou a zdrazuje ne-tlesnou povahu gender swappingu, kter z nj in pouh dodatek transgenderismu jako takovho.205 Podobn i Theresa M. Senft v tomto ohledu kritizuje pedstavu, e
204 205

Viz DIXON, pozn. 97, s. 479. Ibid.

108

internetov uivatel me virtuln mnit svj gender tak, jako mn obleen, a zdrazuje, e lovk nenos gender, jako spe gender nos lovka.206 Argument o neautenticit virtulnch identit a jejich povaze jakoto nekompletnch a nedostaujcch nstroj k pekraovn genderov identity je nejsp sm o sob nevyvratiteln. Praktick zkuenosti transgenderovch performer z tto oblasti ovem mohou naznait dal mon vznamov roviny gender swappingu. Transgender performerka Micha Crdenas tma virtuln trans-identity zkoum v srii akc, odehrvajcch se na pomez virtuln zprostedkovanho a skutenho svta. V performanci Becoming Dragon (2008) napklad Crdenas po dobu 365 hodin synchronn performuje v prostoru kamenn galerie a v online svt Second Life (SL). Poet hodin zde odkazuje k poadavku tzv. zkuenosti relnho ivota (Real Life Experience, RLE), tedy 365 dn trvajcm obdob, ve kterm zjemce o chirurgickou zmnu pohlav zkou pod svou preferovanou genderovou identitou t ve vech oblastech svho ivota bez vjimky, aby tak prokzal, e se do sv budouc sociln role doke adaptovat. Crdenas, kter si RLE sama prola, tuto proceduru v rmci Becoming Dragon zasazuje do virtulnho prosted SL, kde podstupuje jakousi 365 hodin trvajc mezidruhovou promnu svho avatara v draka (tento proces oznauje jako Species Reassignment Surgery).207 Bhem tto nkolikadenn imerze, realizovan z veejn pstupnho prostoru galerie, Crdenas pozoruje okoln svt pouze skrze HMD displej a sv pohyby snm pomoc motion capture systmu, kterm pak ovld avatara v SL. V prbhu performance pedt bsn, je napsala bhem svho vlastnho zkuebnho roku, a sv slova pitom nechv synchronn modifikovat do zmutovanho draho hlasu, kterm v SL mluv jej avatar. Celou akci sleduj jak divci ve skuten galerii, tak online publikum, tvoen ostatnmi SL avatary. V galerii je zrove umstno velk projekn pltno, na kterm je v relnm ase promtn 3D zznam performerina pohybu v SL, a reln publikum vybaven stereoskopickmi brlemi tak me synchronn sledovat ob akce narz.
206 207

Viz DIXON, pozn. 97, s. 479.

CRDENAS, Micha. Becoming Dragon. A Transversal Technology Study. In: Code Drift: Essays in Critical Digital Studies [online]. 28.11.2012 [cit. 29.04.2010]. Dostupn z: <http://www.ctheory.net/articles.aspx?id=639#_edn10>

109

Virtuln divci s Crdenas v SL konverzuj a rozvj s n tma jej performance, kter se tak postupn promuje v rozshl diskuzn frum. Do toho se v prbhu tto dvoutdenn akce zapojuj i mnoz dal umlci, mezi jinmi napklad australsk performer Stelarc (viz kapitoly 4.5, 4.6 a 4.7), kter zde rozvj tma virtulnho tla jako mon budouc nhrady tla biologickho.

27. Micha Crdenas, Becoming Dragon (2008). Crdenas prostednictvm sv imerze v SL vytv diskuzn platformu, zabvajc se monostmi technologickho pekraovn genderov identity.

Crdenas

zde

diskutuje

zejmna

rozdln

monosti

biotechnologi,

umoujcch trvalou promnu fyzickho tla, a technologi virtuln reality, umoujcch doasnou promnu tla reprezentovanho. Virtuln svty zde sice podv jako nedostatenou alternativu relnch (tj. hormonlnch a chirurgickch) metod, zrove ovem obhajuje jejich pnos, kdy je vymezuje jako jaksi obdoby rapid prototypingu, umoujc testovn novch forem identit.208 Virtuln testovn, oprotn od zavedench spoleenskch limit,209 navc podle Crdenas umouje
208 209

Viz CRDENAS, pozn. 207.

Akoliv i ve virtulnch svtech jako je Second Life existuj urit pravidla, kter se odvj od povahy konkrtnho prosted. Existuj napklad striktn kyberpunkov orientovan prosted (Midian City), kam maj pstup pouze avatarov, s podobou mechanicky vypadajcch kyborg.

110

testovat extrmn situace a pejmat rzn formy identit za myslitelnmi hranicemi LGBTI oblasti, a me tedy sktat nov zdroje inspirace.

28. Micha Crdenas, Becoming Dragon (2008). Veejn diskuze The Body in Transmission/Transition, Learning to Live in Mixed Realms, realizovan ve spoluprci s performerem Stelarcem.

V rmci diskuze s ostatnmi avatary Crdenas mimo jin hovo s uivatelkou jmnem Alynna Vixen, vystupujc zde v podob svtc liky s motlmi kdly. Vixen j sdluje, e u od svch sedmi let m pocit, e je ve skutenosti likou, a SL je tak pro ni jedinm mstem, kde se ct bt skuten svobodn. Pokud by to pr bylo reln mon, podstoupila by jakoukoliv operaci, dky kter by mohla zskat skuten li ohon. Crdenas v rmci jejich diskuze navrhuje, e v souasn dob biopunkovch a bodyhackerskch DIY komunit tato transformace mon ji brzy nebude zcela nereln.210 Jakkoliv obskurn me pedstava o lidech s limi ohony znt, vaha o pokroilch monostech medicny i amatrskch DIY experiment, jakoto nstroj genderov i jin transformace, v souasn dob m svou relevanci (na

210

Viz CRDENAS, pozn. 207.

111

webovch strnkch Instructables.com se ji ostatn nachz nvod na DIY zpsob chirurgick modifikace elfch u).211 Dobrm pkladem je v tomto ohledu projekt Breaking Sex (19992007) britskho umlce a ikony industriln hudby Genesise P-Orridge a jeho, dnes ji zesnul, manelky Lady Jay Breyer. Ti spolu v prbhu osmi let postupn vytvej jakousi polysexuln metabytost Genesis Breyer P-Orridge, pedstavujc vsledek jejich vzjemn lsky, kter se podle jejich slov dostala na takovou rove, e se msto zplozen tet bytosti rozhodli sami spojit v bytost jedinou.212 Tohoto pandrogyna, jak jejich spolenou bytost sami oznauj, zanaj vytvet na potku 90. let prostednictvm srie plastickch operac, ve kterch se postupn transformuj ve dv vizuln identick sti, kter maj tvoit poloviny jednoho komplexnho tvora.213 Pandrogyn se tak stv jejich ivotnm projektem, na kterm pracuj kontinuln a do roku 2007, kdy Lady Jaye umr. Genesis Breyer P-Orridge tedy neodkazuje pouze k jakmusi umleckmu alter egu, ale ke skuten, reln it identit, kter se stv soust jejich kadodennho ivota, jejich uniktn formou life-as-art.214 Radikln chirurgick zkroky, kterm se P-Orridge a Breyer v prbhu let podrobuj, jsou inspirovny cut-up technikou spisovatele Brisona Gysina, vyznaujc se rozbitm textu a jeho pestavnm do zcela nov struktury. Tento nelinern zpsob P-Orridge a Breyer aplikuj na formovn nov identity, kterou vytvej postupnou fragmentac a pestavovnm dvou rznch bytost, aby tak vznikla bytost tet. Ta m pedstavovat symbol zruen vekerch binrnch rozdl, pvodn vepsanch do obou jejch konstitutivnch st. Podobn, jako o dekdu dve Orlan, se i Genesise Breyer P-Orridge za pomoci radiklnch chirurgickch zsah dobrovoln stv monstrem. Tentokrt ovem bez zjevnch znmek feministick kritiky estetickch idel krsy i biotechnologick komodifikace lidskch tl, ale spe
Body-Mod: Elf Ears [online]. Instructables 2012 [cit. 12.12.2012]. Dostupn z: <http://www.instructables.com/id/Body-Mod-Elf-Ears/>
211 212

Rozhovor s Genesis Breyer P-Orridge, 18.5.2012, Los Angeles.

213 Viz

Pandrogeny Manifesto. In: Youtube [online]. 14.03.2010 [cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <http://www.youtube.com/watch?v=R6qnvNw6NP8> Termn life-as-art do umleckho svta v 70. letech zavd dvojice Gilbert & George, kter za sv umleck dlo povauje svou vlastn spolenou existenci a vytv tzv. iv skulptury.
214

112

s vidinou naplnn vlastn intimn touhy, stt se nkm jinm. P-Orridge a Breyer spojuj musk a ensk tlo do nikoliv transgenderovho, ale spe jakhosi nadgenderovho byt a stvaj se tak hybridem, na jedn stran ztlesujcm dokonale dsivho druhho, zrove ovem evokujcm pocit svobody, v podob neomezen monosti stvn se.

29. Genesis Breyer P-Orridge, Breaking Sex (19992007). Idea oprotn se od jakchkoliv biologickch danost a trvalho spojen muskho a enskho tla do jednoho nad-genderovho celku: Pandrogyna.

Tma trvalho spojovn muskho a enskho tla v jeden celek m svj pvod v mytickm pbhu o Hermafroditovi,215 a jako takov je zpracovno v multimediln performanci tranSfera 1.2 (2011) polskho dua Suka Off. Mytologick pbh o vzniku intersexuality Suka Off pen do kontextu souasn technokultury. Performei Piotr Wegrzynski a Sylvia Lajbig pedvd metaforick ritul formovn jakhosi tetho genderu, kter probh jak na jejich relnch fyzickch tlech, prostednictvm bodyartovch modifikac, tak na technologick reprezentaci jejich
Pbh pojednv o nymf Salmakis, kter se zamilovala do mladho Hermafrodita a prosila bohy, aby jim seslali vnou lsku a spojili je navdy - jej prosba byla vzata doslova a jejich tla byla trvale spojena v musko-enskho hybrida, dnes oznaovanho slovem hermafrodit.
215

113

tl, v podob video zznamu. Jakkoliv se v prbhu performance ob iv tla mn, zskvaj rzn ezn rny, krvc a vzjemn se stahuj z falen syntetick ke (kterou nsledn konzumuj, pojdaj sv tla a splvaj tak v jedno), jejich postupn prolnn je patrn pouze na technologicky reprezentovanm obrazu, promtanm v relnm ase na obrazovce.

30. Suka Off, tranSfera 1.2 (2011). Reln propojovn dvou tl a vzjemn vymovn jejich ke.

Wegrzynski si sed na idli, obrazovku umstnou mezi nohama, Lajbig si sed zdy k publiku do stejn pozice, mezi nohy ovem umsuje kameru. Jej genitlie jsou pitom promtny na obrazovku a stvaj se digitlnmi pohlavnmi orgny Wegrzynskiho. Pot si dvojice vymn msta, cel ritul se opakuje, a oba tak postupn pebraj spolenou transgenderovou identitu, nachzejc se na pomez skuten tlesnosti a jej technologick reprezentace.216 Digitln obraz se ms s aktulnm a ve snaze splynout v jeden ultimtn celek se Wegrzynski a Lajbig stvaj svmi vzjemnmi digitlnmi dvojnky. tranSfera 1.2 tak odkazuje k technologick

tranSfera ver. 1.2 / trailer In: Vimeo [online]. 15.08.2011 [cit. 09.08.2012]. Dostupn z: <http://vimeo.com/27729690>
216

114

manipulaci reality, kter rozostuje a komplikuje hranice jak mezi muskm a enskm, tak mezi skutenm a zprostedkovanm.217

31. Suka Off, tranSfera 1.2 (2011). Digitln vmna pohlavnch orgn a zformovn tetho genderu.

Spojovn vce bytost do jednoho nad-genderovho byt ovem me mt i mn dramatickou podobu, jak ukazuje napklad esk umlkyn Darina Alster. Ta se v roce 2009 spolen s performerkou Helenou Rakovou vydv v podob dvojhlav eny Biancy Braselli pro poehnn na brnnskou mi papee Benedicta XVI., aby tmatem sexuln a genderov nekonformity konfrontovala instituci katolick crkve. Hybridn en se dvma hlavami, vyrstajcmi z jednoho tla pokrytho kostmem, jakoto jakousi protetickou k, se ovem poehnn nedostv. Jet ped tm, ne k papeovi vbec stihne dojt, je vykzna z arelu. Dostv se j ovem alespo sten satisfakce, kdy j pi jejm nedobrovolnm odchodu ehn jeden z ptomnch kn.

Performance je realizovna v rznch provedench - tento popis odpovd verzi performovan na festivalu Contemporary Performing Arts Festival OMISSIS, kter se uskutenil v ervenci 2011. Pvodn verzi performance transfera 1.1 podrobn popisuje napklad Laura Bissell., viz BISSELL, pozn. 163.
217

115

32. Darina Alster, Bianca Braselli (2009). iv dvouhlav souso v podn Dariny Alster a Heleny Rakov konfrontuje veejnost s transgenderovou tematikou a poukazuje na nedlitelnost muskch a enskch sloek osobnosti.

Jej sten nespch pi setkn s papeem ovem Biancu neodrazuje od dalho veejnho vystupovn. V rmci performance Bianca Braselli na konci svta (2009) stoj ped divky na pdiu praskho vstavnho prostoru Hala C a po chvli bezradnho usmvn se najednou zane svlkat ze sv monstrzn ke, aby odhalila neekan tajemstv: Z jejho klna vyskakuje mal muek, doposud ukryt v jejch trobch, rozhl se a utk pry mezi divky. Dvouhlav ena se tak rozpad na ti samostatn dly a jej pvodn identita se ztrc. Bianca Braselli svou provokativn monstrozitou pekrauje hranice, kter jsou chpny jako vynutiteln nejen v kontextu konzervativn instituce, jakou je katolick crkev. Je bytost mnoha pohlav a gender, kter nen mon zaadit do jakkoliv kategorie i ona sama je v zvru natolik bezradn, e radji svlk svou ki a rozbj svou identitu, aby byla pijata okolnm svtem.218

218

Rozhovor s Darinou Alster. Praha, 10. 11. 2012.

116

Tuto strategii je mon povaovat za naplnn konceptu smiotick houpaky (semiotic seesaw), kter jeho autorka Barbara Kirshenblatt-Gimblett definuje jako nstroj pro vyznaen prostoru mezi polrnmi kategoriemi normality a monstrozity, jakmi jsou lovk/zve, j/druh, iv/mrtv, bl/ern nebo mu/ena.219 Podobn pklad tto strategie nabz ji zmiovan performerka Narcissister (viz obr. 16./17.), kter pomoc svch kostm vytv hybridn stvoen s nejasnm genderem, barvou pleti a vlastn i ivoinm pvodem. Ariel Osterweis-Scott jej tvorbu oznauje dokonce za uebnicov pklad smiotick houpaky:
Narcissister je ena i mu, barbie i zloinec, je individuem i kolektivem, dominou i otrokem, punkerkou i hiphoperem, lovkem i zvetem, tlem i du, je bl i ern.220

Narcissister, stejn jako ostatn performei zmiovan v tto kapitole, ve sv tvorb vyuv podobn strategie jako feministicky orientovan performerky. Patrn jsou zde strategie grotesky a/nebo monstrozity (vedle Narcissister napklad u Alster, Crdenas i Franka B.), ale zrove i kritika postupujc technologizace spolenosti, jak je tomu v podn Suka Off. Krom kritiky a ironizace je zde ovem v souvislosti s vyuvnm novch technologi iteln i urit optimismus: Crdenas si uvdomuje limity virtulnho prostoru, chpe jej ovem jako ideln msto pro testovn rznch identit, Breyer a P-Orridge pak svj ivotn projekt stav na monosti chirurgickho a biotechnologickho pesochn vlastnch tl tak, aby odpovdala jejich subjektivn provan identit. Jejich entuziastick vyuvn chirurgickch technologi ovem nabz vce rovn interpretace: Genesis Breyer P-Orridge me slouit jako ukzka naplnn osobn svobody, stejn jako symbol dsivho poprn lidsk pirozenosti. Narcissister pak svou obskurn monstrozitou bour veker hranice nikdo nev, km vlastn je a km nen. Jej monstrum tak zrove otevr i dal oblast sociln vylouench obt, o kterch mluvila zmiovan kritika magaznu New Yorker toti oblast rasov a etnick pslunosti, nejviditelnji reprezentovan jinou barvou pleti. Oblast technologie a etnicity nen u teoretik posthumanismu pli frekventovanm tmatem, a ani v oblasti performance art tak nenachzm mnoho
Viz GOMOLL, Lucian. Posthuman Performance. A Feminist Intervention [online]. In: Total Art Journal. 2011, r.1, .1, s. 8. [Cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://totalartjournal.com/archives/1764/posthuman-performance/>
219 220

Ibid.

117

zstupc, kte by toto tma zpracovvali (v porovnn napklad s umlci, zabvajcmi se reflex postgenderovho posthumanismu). Zejm nejviditelnj osobnost tto kategorie je mexick performer Guillermo Gmez-Pea, kter se tmatu etnicity v kontextu technologi vnuje pomrn rozshle, a tento nedostatek tedy alespo do urit mry kompenzuje. Hlavnmi vchozmi texty pi rozboru jeho performanc a cel tto tematick oblasti pro m jsou Virtual Theaters Gabrielly Giannachi221, The Body in Contemporary Art Sally OReilly,222 ji zmiovan kniha Thomase Fostera,223 a zejmna pak mnostv text, produkovanch pod hlavikou performativnho souboru La Pocha Nostra, jeho je Gmez-Pea zakladatelem.

4. 3 Ethno-techno performance
Zjem o tma rasy a etnicity se v performance art vraznji projevuje piblin v polovin 80. let. Spolu se zpracovvnm vlastnch, autobiografickch zkuenost performer ze ivota v etnick menin, se do centra zjmu dostv i tma sociln tdy. Umlci performance art z obdob 70. a potku 80. let jsou z drtiv sti vzdlan lid bl pleti, rekrutujc se ze stedn sociln tdy. V prbhu 80. let se ovem zanaj prosazovat i performei jin ne bl barvy pleti s rznou etnickou pslunost, mnohdy pochzejc z nich pjmovch skupin.224 Po obdob zamenm na genderovou tematiku, se tak do oblasti performance art dostv nov druh odklonu od spoleenskch konvenc, kter otevr nov spoleensk tabu. S tm se setkvme napklad v srii performanc Confessions of a Black Working Class Woman, ve kter jej autorka, afroamerick performerka Robbie McCauley, vyuv sv tlo jako symbol obt rasismu a sexismu. V performanci Sallys Rape (1989) napklad vystupuje na veejn aukci v roli nah otrokyn a zkuenosti s rasismem tak pen do historickho kontextu kolonizanch praktik.225 Toto tma ovem
221 222 223 224 225

GIANNACHI, pozn. 88. OREILLY, Sally. The Body in Contemporary Art. Thames & Hudson, 2009. ISBN: 978-0500204009. FOSTER, pozn. 80. CARLSON, pozn 155, s. 173.

Viz NYMANN, Ann E. Sally's Rape: Robbie McCauley's Survival Art [online]. In: Academic journal article from African American Review. 1999, r. 33, . 4 [cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <http://www.questia.com/read/1G1-59024879/sally-s-rape-robbie-mccauley-s-survivalart>

118

zpracovvaj i performei bez pslunosti k etnick menin, jako napklad Suzanne Lacy, kter ve svch persona performancch Prostituition Notes nebo The Life and Times of Donaldina Cameron (ob 1977) vytv fiktivn identity rznho etnickho pvodu. Pokou se tak vtlit do nov sociln role, poznat ivotn strategie svch etnickch druhch a rozit svou vlastn identitu. V souasnm umleckm kontextu se tmatem rasy a etnicity zabv napklad Santiago Sierra, jeho prce pro svou zcela clenou a piznanou amorlnost asto vzbuzuje pobouen reakce. Sierra pro sv performance najm osoby ze sociln slabch skupin, napklad prostitutky nebo imigranty bez prce, a nabz jim finann platu za vykonvn poniujcch innost. V jeho 160cm line tattooed on 4 People (2000) najm tyi drogov zvisl prostitutky, kter si za finann odmnu, odpovdajc cen jedn dvky heroinu, nechvaj na zda vytetovat rovnou ru. Pro svj projekt 130 Persons Paid to Have Their Hair Dyed prezentovan na Bentskm bienle v roce 2001 najm dv st tmavovlasch imigrant ijcch na ulici, kterm plat za to, e si nechaj obarvit vlasy na blond. V jeho Economical Study of the Skin of Caracans (2006) pak najm nkolik destek Venezuelan pochzejcch z rznch pjmovch skupin, porovnv odstny jejich pleti a zjiuje, e lid z ni sociln skupiny maj tmav ple ne lid s vysokmi pjmy. Na zklad zskan kly odstn vytv korelan hodnoty svtl a tmav barvy pleti, kter stanovuje na 11 548 415 dolar a 2 106 dolar, aby tak ukzal absurditu stereotyp a pedsudk, spojench s etnickou pslunost.226 Etnickou problematiku pak v technologickm kontextu zpracovv zmiovan Guillermo Gmez-Pea, kter je proslul zejmna svm ethno-techno art a postavami jako ethno-cyborg nebo genetically engineered Mexican.227 Gmez-Pea v polovin 90. let pe o vln technooptimismu, kter zahlcuje oblast performance art, a zrove zcela vyluuje zapojen barevnch umlc. Spolen s performerem Robertem Sifuentesem proto vytv dvojici kyber-imigrant (cyber-immigrants), kte se zkou infiltrovat do blho virtulnho prostoru a zanst do nj sm tmavch subverzivnch
226 227

mylenek,

eench

hybridnm

panlsko-anglickm

jazykem

Viz OREILLY, pozn. 222, s.107.

Ethno-cyborgs and Genetically engineered Mexicans [online]. PochaNostra 2002 [cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://www.pochanostra.com/antes/jazz_pocha2/mainpages/ethno.htm>

119

Spanglish.228 Gmez-Peova tvorba je tmto ironickm pojmoslovm protkan a v mnohm tak pipomn rtoriku kyberfeministek, kter v 90. letech sledovaly podobn cl, pouze orientovan na infikovn svtovho nepodku virem enskosti (viz kapitola 4). V projektu Ethno-Cyberpunk Trading Post (1995) se Gmez-Pea, spolen se Sifuentesem a dalm latinskoamerickm performerem Jamesem Lunou, postupn transformuj do rznch hyperrelnch postav, kombinujcch prvky tradin mexick a high-tech kultury. Jejich komicky psobc ethno-techno hybridi se za kadou cenu sna psobit sebejist a sv high-tech protzy nos s naprostou samozejmost: The Postmodern Zorro, El Aztec High-Tech nebo El Cultural Transvestite se jako parodick ztlesnn etnick diskriminace ped oima ptomnch divk prochzej galeri, bav se a konverzuj na tma rasov a etnick diskriminace.

33. Guillermo Gmez-Pea & Robert Sifuentes, Ethno-techno art. Ethno-cyborgov jako ztlesnn stereotypnch pedstav o mexickch Amerianech.

228

Viz Ethno-cyborgs and Genetically engineered Mexicans, pozn. 227.

120

Svou performanci zrove streamuj na webovou strnku, kde mohou pipojen uivatel veejn vyjdit svj nzor na Mexiany, Latinoameriany a jin etnick meniny, a zrove navrhnout, kde by mlo bt v americk spolenosti jejich msto. Tyto online pspvky jsou v relnm ase promtny na zdech v galerii, a performei podle nich sv hybridn charaktery zptn upravuj. Gmez-Pea v souvislosti s povahou tchto reakc zmiuje slu internetu, jakoto anonymnho mdia, kter uivatele zbavuje morlnch zbran, a dv tak vzniknout velmi pmm rasistickm vpovdm. Toto tma pak Gmez-Pea, opt ve spoluprci s Lunou a Sifuentesem, rozvj v projektu Mexterminator (1997-1999). V rmci projektu vznik webov strnka, na kter je jejm nvtvnkm poloena otzka, jak by podle nich ml vypadat onen ethno-cyborg. Na zklad zskanch odpovd je pak vytvoen jaksi technoetnografick profil, kter performei opt ztlesuj v postavch ivch hybridnch bytost a technokulturnch monster, nesoucch rzn stereotypn znaky pslunk etnickch minorit. Tyto stereotypy, podle Gmeze-Pei siln ovlivnn soudobou Hollywoodskou produkc a kulturou enou hudebnm kanlem MTV, jsou spojovny pedevm s vraznou hypersexualitou, extravagantnm obleenm, lacinou okzalost, rapem, nsilm a gangsterstvm.229 Postava Mexterminatora i ostatn charaktery, vytvoen v rmci jeho performanc, se tak stvaj zhmotnnm tchto kulturnch stereotyp a kli, po stalet formovanch prostednictvm kulturn ikonografie, v kontextu 90. let pak jet umocnnch kulturou enou masovmi mdii. Se svm souborem La Pocha Nostra Gmez-Pea zrove realizuje velkoformtov performance, kter oznauje jako cyborg-theater. Tyto nkolikahodinov akce inspirovan tradic fetie, freak shows a karneval 19. stolet, zahrnuj rzn technologick extenze tl performer i divk. V Corpo/Ilicito the posthuman society 6.9 (2009) napklad vznik rozshl karnevalov environment, pln eroticky a rasisticky ladnch scn. Performei zde opt ztlesuj jaksi etnick monstra, kter se na pozad projekc film s rasistickou tmatikou navzjem poniuj, pivazuj se ke klm, biuj se a krm banny, to ve s odkazem k historickmu
229OREILLY,

pozn. 222, s.100.

121

ddictv postkolonizanho rasismu a nsil pchanho na subkulturnch meninch indin a Afroamerian.230 Divci jsou povzbuzovni, aby podle sv fantazie manipulovali tly performer a vyjdili tak sv potenciln latentn touhy, kter jim osoby s tmavou plet asociuj.

34. Guillermo Gmez-Pea, Mexterminator (1997-1999). Jedna z mnoha variant Gmez-Peova fetiistickho alter-ega, symbolizujc kulturnho druhho tak, jak si jej pedstavuje publikum.

Do vtiny akc souboru se ovem divci mohou zapojit i v roli performer a zat celou zkuenost z druh strany. Prostednictvm extravagantnch kostm, len a rznch technologickch rekvizit, jako jsou mechanick konetiny a pohlavn dy nebo kyborgovsk masky, si mohou oblci novou identitu a na as se vyvzat se z limit svho pirozenho etnickho i genderovho j. Postupn tak vznik provzan kolektiv interagujcch lid, stroj a rznch hybrid, na jejich barv pleti, pohlav ani jakmkoliv jinm viditelnm znaku, kter by je ml zaazovat do urit kategorie, nezle.

Corpo/Ilicito: The Post-Human Society 6.9. In: YouTube [online]. 13.09.2009 [cit. 12.12.2012]. Dostupn z: <https://www.youtube.com/watch?v=luLE1dNJm6Q>
230

122

Podobn jako Avatar Body Collision tak La Pocha Nostra vytv jakousi rozlehlou provzanou s rovnocennch aktant, tentokrt ovem fyzicky ptomnch a napmo povzbuzovanch k pekraovn morlnch barir. Soubor samotn sv akce pirovnv k pulzujcmu organismu, ivmu shluku jednotlivch ivch i neivch st, kter oznauje za otevenho kolektivnho transetnickho a transgenderovho metakyborga.231 Akce La Pocha Nostra tak pipomnaj jaksi utopick spoleenstv bez striktnch pravidel, kde se me kad oprostit od pedsudk a bt km (nebo m) chce. Clem tchto velkolepch karnevalovch performanc je podle Gmeze-Pei zprostedkovat divkovi pm setkn s antropomorfickm zhmotnnm jeho postkolonilnch dmon a interkulturnch poltergeist, pi kterch dochz ke smazvn hranic mezi strachem a touhou, realitou a fikc, j a druhm.232 Gmez-Pea a jeho La Pocha Nostra tak velmi explicitn a iteln ztlesuj etnick druh, o kterch v kontextu posthumanismu hovo napklad Foster. Ironick postavy etno-cyborg meme povaovat za reln obraz afroameriana Collinse, bojujcho na strnkch science fiction komiksu s imperativy vtinov bl spolenosti. Skrze strategie grotesky a monstrozity, typick i pro feministickou subverzi, tak Gmez-Pea tmatem etnick jinakosti velmi napmo konfrontuje divky, kterm zrove zprostedkovv autentickou zkuenost, zaitou na vlastn ki. Vztahem kultury blho zpadu a kultury nativnch americkch obyvatel se ji o mnoho let dve zabv nmeck konceptuln umlec Joseph Beuys. Ten v rmci sv performance I like America and America likes me (1974) trv tden zaven v mstnosti newyorsk Rene Blocks Gallery, pouze ve spolenosti divokho kojota. Kojotovi, kter je uznvn za novodob pan-indinsk symbol, pedt poezii, nebo jej naopak svm chovnm napodobuje. Sna se s nm komunikovat, st se s nm a pekonat jejich vzjemn mezidruhov bariry. Svou akc tak odkazuje k neprostupnm hranicm mezi posvtnm indinskm zvetem, symbolem nativn americk kultury, a blm lovkem z industrializovan civilizace. Beuysovu
GMEZ-PEA, Guillermo. Cross-contamination: the performance activism and oppositional art of La Pocha Nostra [online]. PochaNostra 2002 [cit. 12.12.2012]. Dostupn z: <http://www.pochanostra.com/what/>
231 232

Ibid.

123

performanci lze ovem st i v jin rovin, kter zde zrove otevr dal z ve nastnnch aspekt postlidstv toti vztah lovka a zvete, respektive jejich nleen do irok rodiny spznnch druh, o kter ve svm Companion Species Manifesto hovo Donna Haraway. Krom jejho textu v pt kapitole vychzm pedevm ze souhrnnho dla Information Arts. Intersections of Art, Science and Technology233, jeho autorem je umlec a teoretik Stephen Wilson.

4. 4 Performance spznnch druh

lovk a zve jsou spolu v nerovnm vztahu. V jejich spolen historii je zve chpno jako tvor bez schopnosti rozumnho uvaovn, a potamo tedy jako nstroj, primrn slouc lidskm potebm. Zve tak z tto pozice pedstavuje lovku onoho druhho v takov me, e se ct bt oprvnn pistupovat k nmu na zklad zcela jinch pravidel, ne kter uplatuje pi interakci s jinmi lidskmi bytostmi. V souvislosti s rostouc oblibou domcch mazlk se ovem zve v modern zpadn spolenosti stv tvorem lovku blzkm natolik, e o nm mnohdy hovo jako o lenovi rodiny. Haraway proto lovka i zve ad do spolen kategorie tzv. irok rodiny spznnch druh a tvrd, e jejich souit m na formovn lidsk identity vznamn vliv. Jej pojet tak zce koresponduje s posthumanistickm antiantropocentrismem, kter se vymezuje vi stavn lovka do role pna prody. Povahou vztahu lovk zve, respektive lovk proda, se performance art ve vtm mtku zabv piblin od 80. let. Ikonickou postavou je v tomto smru francouzsk umlkyn Rachel Rosenthal, kter ve svch performancch jako jedna z prvnch pracuje s ivmi zvaty. Ta ovem nechpe jako pouh objekty i rekvizity, ale jako plnohodnotn umleck partnery. Jej performance s pznanm nzvem The Others (1984) napklad zahrnuje 35 rznch druh zvat: Od ps, koek a prasat a k opicm a papoukm. Rosenthal s nimi bez pedem pipravenho skriptu komunikuje, performuje, tvo s nimi komplexn umleck dlo, stv se jednm z nich a zprostedkovv tak publiku obraz z bnho ivota jet ped tm, ne do jeho du zashl lovk svou technologiemi extendovanou rukou. Umleck ekvivalent kynologickho naden Donny Haraway pak ztlesuje ukrajinsk umlec Oleg Kulik.
233

WILSON, pozn. 9.

124

Centrlnm prvkem jeho performanc je pes, a u jako jeho performativn partner, nebo jako forma identity, kterou na sebe Kulik bere. Jeho na prvn pohled komick akce (v roce 1996 napklad performuje pivzan na obojku, pod cedul s npisem dangerous a koue vechny nvtvnky galerie, kte vstrahu nerespektuj) ovem maj ekologick podtext a nesou silnou kritiku antropocentrickho pstupu k prod. V jeho alternativnm pepracovn Beuysovy akce s kojotem, nazvanm I Bite America and America Bites Me (1997), Kulik aktualizuje tmata civilizovan divok, modern nativn, lovk zve v kontextu soudob spolenosti. Beuysem vytvoenou situaci obrac naruby a sm sebe stav do role divokho zvete, pebr roli onoho druhho. Stejn jako Beuys pilt Kulik do New Yorku, tentokrt ovem stylizovan do role psa. Nechv se nah vodit na vodtku, nkolik dn pebv ve vyhrazenm galerijnm prostoru, pipomnajcm ps kotec, a nvtvnky nechv vstupovat pouze v ochrannm obleku. Kulikova hra s identitou na pomez lovka a zvete tak zrove odkazuje k vytrcejc se lidsk schopnosti vzjemn komunikace.234

35. Oleg Kulik, I Bite America and America Bites Me (1997). Autenticita Kulikovy ps identity ve sv dob vzbuzovala as. Kulik byl proto v ertu obviovn z toho, e spe ne o upozornn na etickou problematiku vztahu lovk zve, mu jde zkrtka o to, bt psem.

Ve sv dob ovem byla interpretovna tak jako symbolika toho, jak jsou zpadnm umleckm svtem vnmni umlci z vchodu (co je patrn i z nzvu performance).
234

125

Na podobnch vchodiscch jako Rosenthal a Kulik stav i francouzsk dvojice Art Orient Objet (Marion Laval-Jeantet a Benot Mangin), kter ji k jejich naplnn vyuv pmou technologickou intervenci. V bioartov performanci May the horse live in me (2011) Laval-Jeantet a Mangin prolnaj lidskou a zvec podstatu pmo na biologick rovni, toti v podob msen lidsk a kosk DNA. V rmci tto dlouhodob intervence na pomez vdeckho experimentu, biohackingu a performance art, si Laval-Jeantet do svho tla nechv po dobu nkolika msc injekn vpravovat kosk imunoglobuliny, a postupn si tak vytv toleranci vi ltkm, pirozen obsaenm v kosk DNA. Po tto ke si pak v rmci ritulu pokrevnho bratrstv nechv ped divky do tla implantovat koskou krevn plasmu, aby si pak nazula speciln, chdy pipomnajc kosk konetiny, a nkolik minut promlouvala s konm.235

36. Art Orient Objet, May the horse live in me (2011) Sbliovn lovka a zvete prostednictvm biotechnologick intervence.

Tato performance, odkazujc k mtu o kentaurovi, je tedy jakousi antitez ke vztahu lovka/jezdce a kon/nstroje. Obecn vztah lovka a zvete je zde obracen
May the horse live in me. In: Vimeo [online]. 14.07.2011 [cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <http://vimeo.com/26422084>
235

126

naruby: Laval-Jeantet sv tlo modifikuje tak, aby dokzala naslouchat zveti; trp sv vlastn tlo, aby se dostala na rove tla zvecho. Jej biohackersk pstup vzbuzuje adu negativnch reakc a vyvolv vlnu debat o biotechnologickm rozmlovn hranic lidsk identity. Tma bioetiky a morlnch aspekt genetick manipulace ivch bytost se v kontextu rychlho biotechnologickho rozvoje objevuje u ady dalch umlc. Jednm z prvnch vraznch projekt, kter dokzal rozvit vlnu zjmu o toto tma, je GFP Bunny (2000) brazilskho umlce a majitele prvnho RFID implanttu Eduarda Kace (viz kap. 1.2.3). Jeho transgenick, pod umlm svtlem zelen zc krlk, ktermu byl implantovn fluorescentn protein zskan z tla akvarijn rybiky, ve sv dob zpsobuje rozruch jak v umleckm svt, tak mezi ochrnci prody. Etickmi aspekty genetickch modifikac se ovem Kac zabv ji dve. V jeho Genesis (1999) napklad pekladem vty z sti Bible236 do morseova kdu vytv syntetick gen, kter nsledn spolu se svm vlastnm genem implantuje do bakterie a umsuje do Petriho misky, vystaven UV zen.

36. Eduardo Kac, Genesis (1999). Interaktivn instalace, umoujc divkm zkusit si v darwinistickm stylu dit evoluci.

Zen zpsobujc mutaci obou gen me bt aktivovno online divky, sledujcmi misku prostednictvm webkamery. Ti tak stoj ped rozhodnutm: Pokud
Uime lovka, aby byl nam obrazem podle na podoby. A lid panuj nad moskmi rybami a nad nebeskm ptactvem, nad zvaty a nad celou zem i nad kadm plazem plazcm se po zemi.
236

127

nesouhlas s nadvldou lovka nad prodou, mohou Kacv projekt sabotovat a jeho bakterii postupn rozkldat UV zenm. To ovem vyaduje, aby ji sledovali webkamerou, tedy aby tuto nadvldu sami realizovali. Sv rozhodnut mohou uinit na dlku a zrealizovat jej tm instantn, a velmi snadno se tak stt anonymnmi manipultory prody, eeno ponkud nadnesen virtulnmi bohy. Kac tak neotevr pouze tma biotechnologick manipulace iv prody, ale tak otzku, jak potencil v tomto ohledu maj technologie virtuln. Instantn pocit tohoto virtulnho bostv mohou zavat i nvtvnci interaktivnho environmentu Interactive Plant Growing (199297) autor Christy Sommerer a Laurenta Mignonneau. Ti divkm prostednictvm interakce s ivmi rostlinami, rozmstnmi v galerijn mstnosti, umouj nechat v relnm ase vyrstat virtuln ekvivalenty tchto rostlin.237

37. Christa Sommerer & Laurent Mignonneau, Interactive Plant Growing (199297). Vztah prody a technologie naruby: Ovlivovn reln prody se projevuje ve svt virtuln technologie.

Pokud se tedy napklad jeden z divk dotk iv kapradiny, vyrst tato kapradina ve virtuln podob i na okolnch obrazovkch. Divk/aktr se tak stv tvrcem jakhosi ekologickho mikro-systmu, a v hyperrelnm tempu ovlivuje proces prodn evoluce. Pokud do celho procesu nijak nezasahuje, systm se
Interactive Plant Growing [online]. Database for virtual art 2007 - 2011 [Cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://www.virtualart.at/database/general/work/interactive-plant-growing.html>
237

128

nevyvj a postupn odumr. Pokud je naopak pehnan agilnm tvrcem, zpsobuje jeho disbalanci, eventuln vedouc ke stejnmu konci. Sommerer a Mignonneau tedy vytv jaksi virtuln simultor racionlnho pstupu k ivotnmu prosted. Role evolunch manipultor je ovem astji ne jednotlivm osobm pisuzovna vtm farmaceutickm koncernm, zabvajcm se genetickm vzkumem. K jednm z nejhlasitjch kritik se mezi umlci performance art ad uskupen Critical Art Ensemble (CAE), se kterm na svch veejnch bioartovch performancch spolupracuje i ji zmiovan feministick skupina SubRosa. CAE se ve svch akcch zamuje zejmna na finann motivace biotechnologickho prmyslu a sna se veejnost konfrontovat monmi riziky, kter jeho innost pedstavuje. V rmci projektu GenTerra (2001), kter m podobu veejn prezentace vyuit transgenickch metod v medicn, CAE pihlejc divky vyzv, aby si jejich profesionlnm lkaskm tmem nechali odebrat vzorek svho DNA. Ten pot laboratorn pracovnci, tedy jednotliv lenov CAE, smchvaj se vzorkem infikovan bakteriln DNA a vsledn hybridn gen vkldaj do ruletu pipomnajcho zazen, sestvajcho z devti uzavench pepek. Infikovan gen pitom umisuj pouze do jedn z nich, zbylch osm zstv przdnch. Divci jsou pot vyzvni, aby jednu z uzavench pepek nhodn oteveli. Bu budou mt astnou ruku a nikoho neohroz, nebo se jim nhodou poda vypustit infikovanou bakterii ven a nakazit irokho okol.238 CAE tak rozehrv jakousi genetickou verzi rusk rulety, kter m symbolizovat neuven, finannmi motivacemi zen jednn farmaceutickch spolenost, experimentujcch s genetickmi manipulacemi ivch bytost. Kritiku komern zenho naruovn pirozench hranic mezi lovkem a prodou pak CAE rozvj v projektu Cult of the New Eve (2000). Ten m podobu fiktivnho nboensko-vdeckho kultu, kter novou vru v biotechnologie a sv pznivce vybz k tzv. molekulrnmu kanibalismu. V rmci vodn performance, realizovan v Museum of Contemporary Art v Tolouse, lenov CAE v rolch zstupc kultu pedstavuj divkm novodobou Bohyni Novou Evu a zrove jim prezentuj utopickou vizi novho, lepho, geneticky modifikovanho ivota. Pihlejcm
CAE ovem poslze astnky informuje, e modifikovan gen je ve skutenosti nekodn. Viz GenTerra [online]. In: Medien Kunst Net [cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://www.medienkunstnetz.de/works/genterra/>
238

129

zrove nabzej hostii v podob chleba upeenho z drod, do kterho byl vloen vzorek genetickho materilu Nov Evy. V rmci projektu zrove vznik webov strnka,239 kter hls pchod druh Genesis a nov ry, ve kter ji stvoen ivota nen v rukou Boha, ale pouze v rukou lovka, respektive biotechnologickho prmyslu. Kult zde zrove varuje ped falenmi Evami, reprezentujcmi zastaral, a dnes ji neplatn nboenstv. K tm pat jak Biblick Eva, tak Androidka Eva (odkazujc k ve v robotizaci lidstva), nebo Virtuln Eva (odkazujc k ve ve virtuln odtlesnn).240 Prostednictvm fiktivnho kultu, zaloenho na obskurnch, avak vdecky podloench vchodiscch a metodch, chce CAE podntit skeptick pstup veejnosti k veobecn uznvanm postupm farmaceutickch koncern a vdecky zattnm projektm, jakm je napklad Human Genome Project.

38. Critical Art Ensemble, Cult of the New Eve (2000) Nboensk kult zaloen na ve v biotechnologie.

Cult of the New Eve [online]. [Cit. 17.12.2012] Dostupn z: <http://critical-art.net/Original/cone/coneWeb/welcome/bg1.html>

239

Critical Art Ensemble. Beware of the New Eves. [online]. [Cit. 17.12.2012] Dostupn z: <http://critical-art.net/Original/cone/coneWeb/false/pop.html>
240

130

Umleck projekty zpracovan v tto kapitole se vztahuj k etick povaze vztahu lovka, technologie a prody. Dvojice Art Orient Objet technologie vyuv k tomu, aby se k prod, konkrtn ke zveti, dostala bl. Marion Laval-Jeantet se zveti dobrovoln pizpsobuje, chce se dostat na jeho rove a porozumt mu. Nechv sv tlo trpt pod dvkami hormon a obrac obvyklou logiku vztahu zve lovk, ve kterm obvykle prvn trp pro druhho. Eduardo Kac i CAE se sna podntit zjem veejnosti o vdeck postupy, kter bnmu lovku obvykle zstvaj skryty za zdmi laboratoe a roukou blch pl. Kac sv divky provokuje a naden jim ukazuje, co vechno ji vda s prodou um. Jeho svtlkujc krlek je vlastn roztomilm domcm mazlkem, v jeho Genesis maj divci moc rozhodovat o svm vztahu k prod sami, paradoxn si ovem nev rady. O to rozhoenj a krititj jsou pak jejich reakce. CAE Kacovu ironii jet prohlubuje a prostednictvm apropriace kesansk rtoriky pslib do vdeckho kontextu, vytv nboensk kult, a ponechv tak divky na rozpacch, zda to nhodou skuten nemysl vn (jedn se peci jenom o kult). Jejich zmr je ovem stejn jako u ostatnch zmiovanch prac, vetn Interactive Plant Growing Christy Sommerer a Laurenta Mignonneau, pedevm osvtov a edukativn. Jakoby umlci ctili, e rychl nrst vlivu technologi na pirozen vvoj prody, je nemrn nrstu informovanosti obyejnho lovka. Prce CAE, zamen na komern aspekty dekdovn lidskho genomu, zrove otevr tma genovho patentovn a s nm spojenou otzku po vlastnictv lidskho tla. Spolen s jeho postupnm pevdnm do iteln struktury kdu tlo jakoby ztrcelo auru originality a stvalo se univerzln itelnou entitou. Lkask snahy o prodluovn a zkvalitovn lidskho ivota produkuj mnostv novch technologi, na kterch se lovk postupn stv zvislm, a nov sofistikovan metody medicny v sob tedy krom pslibu lby nesou i urit mocensk potencil. m vce zan bt lovk jakoto shluk strukturovanch gen itelnm pro vdce, tm mn se jeho tlo stv itelnm pro nj samotnho. Ke slovu se tak dostvaj dystopick obavy z komodifikace lidskho genomu a negativn aspekty technobiomoci, o kterch hovoila ji Haraway. Obavy z mocenskho potencilu technologi ovem v historii technologickho pokroku sahaj o poznn hloubji, jet ped zatek ry genetickho vzkumu sta si vzpomenout na mechanizaci tovrn
131

vroby v obdob prmyslov revoluce, nebo na vlen prmysl prvn poloviny 20. stolet. Vznamnm meznkem je v tomto smru tak fenomn virtuln reality a masov rozen internetu, jeho vliv na rozmlovn hranic lidskho soukrom je zmiovn v kapitole 1.2.4. Tma technologickho dohledu a ztrty kontroly nad vlastnm tlem se v rznch podobch objevuje v prci ady performer. Tmito pracemi se tedy v nsledujcch kapitolch nebudu zabvat pouze v souvislosti s bioetikou, ale v irm kontextu mocenskho aspektu technologi. Ten m sv msto ji v ranm obdob performance art, jak dokld napklad zmiovan prce Purple Cross for Absent Now (1980) nmeckho performera Jochena Gerze. Vchozmi zdroji mi v tomto ppad jsou: kniha Digital Performance Stevena Dixona,241 ji zmiovan prce Gabrielly Giannachi242 a nkter poznatky z knihy Data Trash: The Theory of the Virtual Class Arthura Krokera a Michaela Weinsteina.243

4. 5 Manipulovateln tla
Technologick pokrok je na jedn stran oslavovn jako pslib pekroen limit plynoucch z vrozench tlesnch atribut lovka, na stran druh ovem vyvolv adu etickch problm. Mechanick extenze, antropomorfit roboti, chirurgick implantty, augmentace nervov soustavy, virtuln odtlesnn v kyberprostoru i genetick modifikace to ve jsou pklady zsah do lidskho tla, evokujc optimistickou vizi evolunho pokroku, stejn tak jako obavu z postupn ztrty lidsk autonomie. Otzka: Kdo kontroluje koho: lovk technologie, nebo technologie lovka?, je v performativnch umleckch dlech posouvna z teoretick do praktick roviny. Depresi ze ztrty kontroly nad vlastn tlem v kontextu technologicky saturovan spolenosti, ve kter ji lidsk individualita pozvolna ztrc na vznamu, vyjaduje napklad nsk umlec Yang Zhichao, kdy si ve sv bodyartov akci
241 242 243

DIXON, pozn. 97. GIANNACHI, pozn. 88. KROKER, WEINSTEN, pozn. 93.

132

Planting Grass (2000), nechv do zad bez pouit anestezie implantovat trsy trvy.

39. Yang Zhichao Planting Grass (2000). Radikln bodyartov ztvrnn odcizen lovka od prody.

ada performer pak sv tlo v rmci kritick reflexe techno-moci propojuje se samotnmi pedmty jejich kritiky, tedy s technologiemi jako takovmi. Technologick protzy, aplikovan na umlcovo tlo, roziuj monosti jeho komunikace s publikem. Mohou slouit jako extenze jeho smysl a propjovat mu nov schopnosti, zrove vak mohou mt represivn charakter a vytvet z nj pouhou loutku, zvislou na vli okol. Vztah umlec technologie tedy funguje oboustrann: Technologie je umlcovm nstrojem, stejn tak, jako je on jejm nosiem, pizpsobujcm se jejmu algoritmu. Jednou z pednch instituc, zamujcch se na ambivalentn povahu vztahu lovk stroj, respektive na lidsk tlo, jakoto potaem kontrolovateln zazen, je amsterdamsk Institute of Artificial Art (IAAA). Ten se vymezuje jako nezvisl organizace sestvajc ze stroj, pota, algoritm a lidskch bytost, kte spolupracuj s clem kompletn automatizovat umleckou produkci.244

244

Institute of Artificial Art Amsterdam [online]. [Cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://www.iaaa.nl/>

133

Tuto

vizi

IAAA

napluje sval,

napklad

prostednictvm zejmna

experiment v tanench

s elektronickou

stimulac

prakticky

vyuvanou

performancch a v divadle. V rmci oddlen Department of ArtiFacial Expression, v jeho ele stoj nizozemsk umlec Arthur Elsenaar, napklad vznik projekt tanen obliejov choreografie Arthur and the Solenoids (1997). V rmci tohoto projektu jsou na performerv obliej pipevnny elektrody, penejc elektrick impulsy, kter performerovu obliejovou mimiku ovlivuj nezvisle na jeho vli. Tyto impulsy ovem nejsou generovny jinm lovkem, ale pln automatizovanou robotickou kapelou The Solenoids. Ta v rmci performance odehrv iv koncert, kter zrove uruje pohyb (tanec) performerova oblieje.

40. Institute of Artificial Art, Arthur and the Solenoids (1997). Strojov utven obliejov choreografie, stavjc lovka do role manipulovateln loutky.

Ke konci performance Solenoids svou hudbu zrychluj natolik, e se jeho obliej (promtan na velk projekn pltno) krout do zcela nepirozench, grotesknch a bolestnch grimas, a pvodn, ist zbavn charakter cel akce, tak dostv znepokojujc ndech.245 Lidsk obliej, vybaven technologickou protzou v podob elektrod, se postupn sm stv protzou, ovldanou algoritmem robotickch hudebnk. lovkem naprogramovan Solenoids tak pedstavuj jakousi

Arthur & The Solenoids. In: YouTube [online]. 30.10.2008 [cit. 20.12.2012]. Dostupn z: <http://www.youtube.com/watch?v=ogalIrd33Js>
245

134

reminiscenci na roboty z apkova R.U.R., kte postupn pebraj kontrolu nad svm tvrcem. Vzjemn kontrola lovka a stroje je stednm tmatem projekt uskupen The Centre for Metahuman Exploration (CME). V jejich Inverse Human (1996) si performer na ruku oblk robotick nvlek, kter me sm ovldat pomoc penosnho dlkovho ovladae. Nvlek se ovem jeho jednotliv pkazy postupn u a po njak dob je tak schopen jejich zptnho zopakovn v tto chvli ji podlh pouze vlastn autonomn kontrole a cel proces se obrac. Performer ji neovld nvlek, ale nvlek ovld jej, respektive jeho ruku. Zazen v nvleku je zrove napojeno do telefonn st, a je tak ovladateln i vzdlenmi astnky, prostednictvm jejich telefon.246 Z performera se tak stv loutka ovldan kmkoliv, jen ne svm aktulnm j. Jeho pohyby jsou ureny strojovm algoritmem, kter pracuje na zklad jeho dvjch pkaz i pkaz divk, on sm ji ovem do procesu neme nijak zasahovat. O nco bolestivj charakter m jejich Interactive TV show (1996), odehrvajc se v ivm televiznm vysln. Jeden z len CME pichz do televiznho studia, a pokryt elektrodami divkm oznamuje, e do nj prostednictvm svch telefon mohou v pmm penosu vyslat elektrick oky. Interactive TV show takto odkazuje k sociologickmu experimentu Stanleyho Milgrama z 60. let247 a zrove odhaluje odvrcenou tv televizn zbavy, umocujc agresivitu svch divk. S televiznm publikem CME dle pracuje v performanci Absentee Ballot (1996). V tto parodii na americk volebn systm divckmu publiku umouje ovldat postavu roboticky augmentovnho volie. Ten je v den prezidentskch voleb ptomen v ivm televiznm vysln a prostednictvm robotick protzy pijm volebn preference voli u televiznch obrazovek. Volii svj hlas odeslaj pes televoting

Inverse Human [online]. [Cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://www.metahuman.org/web/ihuman1.html>

246

Milgramv experiment se uskutenil v roce 1963 a testoval hranice, za kter jsou lid schopni zajt v rmci sv poslunosti autorit. Viz CHERRY, Kendra. The Milgram Obedience Experiment [online]. About.com 2012 [cit. 09.12.2012]. Dostupn z: <http://psychology.about.com/od/historyofpsychology/a/milgram.htm>
247

135

systm, performerova robotick ruka pi kadm pijet signlu automaticky zmkne tlatko u pslunho kandidta a uin tak jeho volbu viditelnou.248

41. The Centre for Metahuman Exploration, Absentee Ballot (1996). Performer v TV studiu zastv roli jakhosi protetickho, dlkov ovladatelnho volie.

O poznn poetitj je pak jejich tele-robotick performance Project Paradise (1998). Divci zde maj monost vzjemn interagovat prostednictvm dvou lidskostrojovch avatar, ivch performer, jejich tla jsou obohacena o robotick protzy. Oba performei jsou spolu uzaveni ve vzdlen, stromy, kei a barevnmi kvtinami pokryt mstnosti, kter m symbolizovat Rj. Jako kyborgovsk alternativy Adama a Evy zde sed proti sob a vykvaj na impulsy od divk. Ti maj monost prostednictvm dlkovho ovldn manipulovat jejich nahmi, technologickmi protzami vybavenmi tly, dit pohyby jejich rukou a nechat je vzjemn se dotkat. Zapojit se pitom mohou pouze dva lenov publika souasn: Kad z nich stoj osamocen v uzaven kji, vybaven dlkovm ovldnm a obrazovkou, zprostedkovvajc obraz z Rje. Divk tak me ovldat jemu pidlenho performera, na obrazovce sledovat jeho (respektive sv) pohyby a na dlku se dle libosti dotkat tla druhho performera. Tmto zpsobem tak vlastn me sahat i na druhho loutkae, stojcho ve vedlej kji. Pomoc ovladae tedy divci na dlku d nejen pohyby Adama a Evy, ale zrove se jejich prostednictvm virtuln dotkaj i sami sebe. Adam a Eva se stvaj loutkami a zprostedkovateli jejich vlastnho fyzickho kontaktu. Ten je zde
Abstentee Ballot. In: Vimeo [online]. 11.03.2012 [cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://vimeo.com/38307101#>
248

136

umonn v tak odosobnn podob, e je obtn urit, kdo s km vlastn komunikuje. Nvtvnk galerie vchz do mal kje, do ruky bere ovlada, kterm na dlku manipuluje rukou vzdlenho, fyzicky neptomnho muskho i enskho tla. Touto rukou si me osahat okol, a zrove se dotkat i druhho tla v mstnosti. Nemus pitom mt dn ostych, nikdo jej nevid, zato on vid ve.

42. The Centre for Metahuman Exploration, Project Paradise (1998). Adam a Eva jako kontrolovateln loutky; divk v roli Boha stvoitele.

Po chvli ovem zjiuje, e i druh performer se hbe a jeho ruce maj stejnou monost prozkoumvat okol mohou dokonce sahat i na nj samotnho.249 Tato vzdlen komunikace me vyplynout ve vzjemn nn prozkoumvn, stejn tak jako ve fackovac hru. Otzkou ovem je, kdo zde fackuje koho? CME rozehrv rafinovanou hru na tma identita, technologie, manipulace a autenticita, a krom problematiky autonomie lidskho tla zrove otevr i tma vytrcejc se autenticity technologicky zprostedkovan mezilidsk komunikace. Cel tato hra m zrove i urit transgenderov charakter: Adam i Eva mohou bt ovldni muem

Project Paradise. In: Vimeo [online]. 14.01.2012 [cit. 20.12.2012]. Dostupn z: <http://vimeo.com/35047536>
249

137

i enou rznch sexulnch orientac, a vznik tak ada rozmanitch, hranice heterosexuality pekraujcch situac.

42./43. The Centre for Metahuman Exploration, Project Paradise (1998). Virtuln kontakt dvou vzdlench divk a tma technologicky zprostedkovan intimity, rozehran na nkolika rznch rovnch.

Manipulace lidskm tlem, jakoto neautonomnm objektem, je pak stednm tmatem prac Australana Stelarca. Ten je znm zejmna pro svj vrok Body is obsolete, odkazujc k zastaralosti lidskho tla a nutnosti jeho redesignu prostednictvm novch technologi.250 Jeho tlesn augmentace, kterm se vnuje
Stelarc ovem upesuje, e tmto vrokem odkazuje zejmna ke svmu vlastnmu tlu, a nikoliv tlu v univerzlnm smyslu. Viz Is the Human Body Obsolete? - Stelarc In Conversation With Liz Carr. In: YouTube [online]. 11.01.2011 [cit. 06. 12. 2012]. Dostupn z: <http://www.youtube.com/watch?v=4pb_u6vlB7s>
250

138

kontinuln ji od 60. let, ovem ukazuj ob strany technologickho pokroku. Stelarc ve svch performancch asto vzbuzuje pedstavu onoho superlovka, kter dky high-tech protzm zskv schopnosti pesahujc rmec lidsk pirozenosti (podrobnji viz kapitola 4.7), zrove vak odhaluje rzn podoby negativnch aspekt a vedlejch efekt technologickch intervenc do lidskho ivota. Svm tlem, kter povauje za przdn obal, deleuzovsk tlo bez orgn, vykvajc na naplnn uivatelem,251 nechv manipulovat jak divky, tak nhodn vygenerovan strojov algoritmy. Pro tyto ely ji ovem nevyuv telefonn s, jak tomu bylo u CME, ale s internetovou. V performanci Ping Body (1996) napklad pipojuje svou neuromuskulrn soustavu k internetu a pomoc k tomu urenho softwaru STIMBOD252 nechv sv tlo ovldat anonymnm tokem dat. Internetovou s zde Stelarc vyuv jako extern nervov systm, zrove se ovem promuje v jakousi loutku, nedobrovoln se pohybujc na elektronickch nitkch technologie. Z pozice tvrce a uivatele se tak dostv do pozice manipulovanho objektu. Jeho tlo se pohybuje na zklad objemu dat, aktuln cirkulujcch internetem (respektive na zklad pings, tedy signlech vyslanch potaem za elem zjitn prezence ostatnch IP adres v sti) a Stelarc tak pevrac klasick model uivatele ovldajcho internet na internet ovldajc uivatele. Pijman data zrove generuj soundtrack, kter celou performanci doprovz, a Stelarc se promuje v podivnho lidsko-strojovho tanenka, pipomnajcho ponkud temnj verzi Schlemmerova Triadickho baletu. Podobn charakter m i jeho performance ParaSite (1997), kdy sv tlo opt pipojuje k online sti, tentokrt jej ovem nechv aktualizovat na zklad innosti voln vyhledvajcho search enginu. Ten na sti nhodn stahuje obrzky, kter jsou nsledn odeslny a promtny do Stelarcovy helmy jeho tlo se pak automaticky pohybuje v zvislosti na velikosti pijmanch soubor. Ty se stvaj jakmsi parazitem, ovldajcm Stelarcovo tlo nezvisle na jeho vli. Obdobnm zpsobem pak Stelarc sv tlo otevr i samotnm internetovm uivatelm, kdy v rmci
251 252

Viz Is the Human Body Obsolete? - Stelarc In Conversation With Liz Carr, pozn. 250.

STELARC: Circulating Flesh - The Cadaver, The Comatose & The Chimera. In: YouTube [online]. 22.06. 2011 [cit. 06. 12. 2012]. Dostupn z: <https://www.youtube.com/watch?v=KnuqK2IOAWc>

139

Fractal Flesh (1995) nechv zalogovan astnky, prostednictvm k tomu uren webov strnky, na dlku aktualizovat jeho pohyby. Elektrody umstn na jeho svalech pijmaj signly vyslan publikem vzdlenm i nkolik stovek kilometr a jeho tlo se tak stv otevenou manipulovatelnou jednotkou, kter absorbuje a ztlesuje pohnutky svho irokho okol.253 Jeho nedobrovoln se aktualizujc tlesn schrnka, peveden do struktury manipulovatelnch dat, tak odkazuje nejen k sovmu pojet reality Deleuze a Guattariho, ale v mnohm pipomn i koncept hypertextovho tla, o kterm v 90. letech hovo Kroker s Weinsteinem.

45. Stelarc, Ping Body (1996). Stelarc z lidskho tla vytv manipulovateln objekt, aktualizovateln na zklad anonymnho datovho toku.

Podobn ladnou, ale o poznn radiklnj tlesnou intervenci, pak divkm zprostedkovv katalnsk performer Marcel-l Antnez Roca v jeho performanci Epizoo (1994). Stejn jako Stelarc nebo CME zde pipojuje vlastn tlo do elektrickho obvodu, skrze kter do nj divci mohou vyslat elektrick impulsy a simultnn pitom sledovat jeho reakce.254 Tentokrt ovem nenabz monost odosobnn

253

GIANNACHI, pozn. 88., s. 48.

140

interakce na dlku divci se nachz ve stejn mstnosti jako Roca, a tak jim nezbv, ne sledovat dsledky svho jednn napmo. Elektrick proud, kter k nmu vyslaj, krout jeho obliej do hororov mimiky, Roca se bezvldn svj v tm epileptickch zkubech a nvtvnci, ptomn v galerii, tak stoj ped rozhodnutm: Maj s umlcem hrt jeho hru, pekonat sv ppadn morln zbrany a ped ostatnmi mu veejn zpsobovat bolest? Ubliuj mu tak, nebo se astn jakhosi veejnho erotickho ritulu, ve kterm mu zpsobuj poten? A jsou jeho reakce skuten autentick, nebo je pouze pedstr a jedn se o jedno velk divadlo? Rocovi se tak da, vytvoit z galerijn mstnosti jaksi mikro-model technologiemi protkanho svta nejasnch odosobnnch mezilidskch vztah a rozostench hranic mezi bolest a potenm, moc a sexualitou, skutenost a fikc, hororem a groteskou.

46. Marcel-l Antnez Roca, Epizoo (1994). Groteska i monstrozita, poten i bolest. Roca v Epizoo ukazuje, e hranice mezi svtlou a temnou strnkou technologi jako jsou tenk.

Ptomnost divkova morlnho dilema, spojenho s nejasnou hranic mezi potenm a torturou, ve svm projektu Domestic Tension (2007) zcela eliminuje irck umlec Wafaa Bilal. Ten Rocovu pmost a Stelarcovou technologickou sofistikovanost zasazuje do politickch souvislost, a s pomoc virtuln technologie
Epizoo. In: YouTube [online]. 28.12.2009 [cit. 14.12.2012]. Dostupn z: <http://www.youtube.com/watch?v=Wabsr8Eouts>
254

141

divkm zprostedkovv monost reln, na dlku zen, stelby. Po dobu jednoho msce setrvv Bilal v uzaven galerijn mstnosti, vybaven potaem, webkamerou a paintballovou pistol. Kameru i pistoli Bilal nechv mit pmo na sebe a divkm tak umouje zastelit si svho Irana. To mohou uinit jak pmo na mst, tak prostednictvm webov strnky, kter streamuje zznam z Bilalovy webkamery a paintballovou pistoli umouje aktivovat na dlku, z pohodl domova.255 Zjem o stelbu je pitom enormn zejmna v tomto druhm ppad. Anonymita kyberprostoru dodv publiku Bilalovy performance odvahu nejen ke stelb, ale tak k ostr online diskuzi, kter se na zmiovanch webovch strnkch rozpoutv. Projekt tak otevr mnostv rznch tmat: Od samotnho irckoamerickho vlenho konfliktu, a po mocensk potencil virtulnch technologi.

47. Wafaa Bilal, Domestic Tension (2007). Performance Domestic Tension vznik jako Bilalova reakce na smrt jeho bratra, kter byl zastelen pi pokusu o emigraci z Irku do USA.

Toto tma pak Bilal dle rozvj ve svm dlouhodobm projektu 3rdi (2010 2011), kdy ze svho tla vytv jaksi nstroj dohledu. Po dobu jednoho roku m v temeni hlavy implantovanou titanovou desku s kamerou, pomoc kter kadou minutu poizuje fotografii situace odehrvajc se za jeho zdy. Fotografie jsou

BILAL, Wafaa. Shoot an Iraqui, Art, Life and Resistance Under the Gun [online]. Bilal 2008 [cit. 02.06.2012]. Dostupn z: <http://wafaabilal.com/html/shootAnIraqi.html>
255

142

simultnn nahrvny na web,256 kter zrove zobrazuje jeho aktuln GPS pozici. Bilal se tak stv relnm kyborgem, kter bez vjimky dokumentuje ve, co se kolem nj dje, a zrove se sm dv vanc. Jakoby si patn nasadil brle z projektu Google Project Glass a chtl nemilosrdn pehovat ve, co se mihne za jeho zdy.

48. Wafaa Bilal, 3rdi(20102011). Bilal svou kamerou sleduje sv okol a zrove mu tak umouje, aby zptn sledovalo jej.

Tma technologickho dohledu, nastnn v kapitole 2.4, se ovem v performance art objevuje ji mnohem dve takto orientovan performei nabzej reflexi technologick kontroly nad lovkem piblin od konce 60. let. Jejich zjem se pitom pesouv od kamerovch systm, jakoto novodobch forem panopticismu, a po techno-biomoc, o kter v souvislosti s bioinenrstvm hovo Donna Haraway.

256

3rdi [online]. [Cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <http://www.3rdi.me/>

143

4. 6 Tla pod dohledem

S kamerou, jako nstrojem spoleensk kontroly, ve svch videoartovch performancch pracoval ji Bruce Nauman. V jeho Live-Taped Video Corridor (1968) divci prochzej zkou chodbou galerie, na jejm konci se setkvaj s televizorem, zobrazujcm jejich iv video zznam. Pi vstupu do zk chodby nen televizor viditeln a divk se tak skutenost, e je po celou dobu nahrvn, dozvd a ve chvli, kdy se dostv do jeho bezprostedn blzkosti. Tato situace ji dnes psob pomrn banln, na konci 60. let ovem Naumanv techno-voyerismus dokzal zpsobit rozruch. Filmovnm bnch situac ve svm okol pak proslul kanadsk umlec Steve Mann, kter v 80. a 90. letech realizuje adu veejnch performanc, clench na testovn hranic soukrom sfry lovka. Se skrytou kamerou se prochz obchodnmi centry a pt se zamstnanc, pro jsou vude umstny CCTV kamery. Ve chvli, kdy mu zanaj vysvtlovat, e je to pro jeho ochranu a pokud nem co skrvat, nemus se nieho bt, vytahuje Mann svou vlastn kameru a zan prodavae sm filmovat. Ti obvykle okamit volaj ochranku a z dosahu jeho nebezpen kamery utkaj pry, bez nmitek ovem zstvaj pod dohledem oficilnch kamer obchodnho centra. Mann dle v polovin 80. let vyvj zazen WearComp a realizuje dlouhodob projekt, ve kterm se ulicemi pohybuje s kamerou pipevnnou na hlav (tentokrt tedy viditelnou na prvn pohled). Veker takto pozen zznam pak odesl na k tomu urenou, veejn pstupnou, webovou strnku. Ani by to v t dob tuil, jeho ironick pokus o dsledn monitoring veejnho prostoru se stv vzorem pro pozdj oficiln projekty typu Google Earth. V 90. letech Mann zrove vyvj zazen EyeTap kameru, kter funguje jako on protza a nahrv ve, co zachycuje lidsk oko jejho nositele. I ta se pozdji stv inspirac populrnho oficilnho projektu, konkrtn ji zmiovanho Google Project Glass.257

257

EyeTap [online]. EyeTap 2004 [cit. 16.12.2012]. Dostupn z: <http://eyetap.org>

144

49./50. Steve Mann, WearComp a EyeTap. Mannova penosn kamera WearComp v pes 36 kg, jeho o poznn ergonomitj zazen EyeTap se pak stv pmou inspirac pro projekt Google Glass. Mann je povaovn za jednoho z prvnch proponent oblasti wearables, kter se v souasn dob stv mdnm trendem.

Reln zneuit kamerovho dohledu pak demonstruj lenov britsk skupiny Blast Theory v jejich performanci Kidnap (1998), ve kter sleduj dv pedem vybran osoby, aby je pak nsledn unesli a dreli v zajet jako rukojm. Blast Theory si sv obti nevybr nhodou: Vyhlauje veejn konkurz na komparzisty do svho novho (ble nespecifikovanho) projektu, nsledn z ady zjemc nhodn vybr dva kandidty, kter zan 24 hodin denn monitorovat a u prostednictvm dostupnch zznam z veejnch kamer, nebo zznam poizovanch vlastnmi piony. Ob sv obti pak za blho dne pepad a un do oputnho domu, kde je nechv 48 hodin sedt svzan. Cel proces pitom opt nat na kameru a streamuje na pslunou webovou strnku, kde mohou pipojen divci ve sledovat v relnm ase. Po dvou dnech vznn sv obti Blast Theory propout a odv je na tiskovou konferenci. Sdlen jejich performance je pitom jasn a strun: Myslte si, e vm se to stt neme? 258 Zcela jin rozmr technologickho dohledu ne CCTV kamery pak zprostedkovv webkamera. Zatmco CCTV systmy nahrvaj dn na veejnch
258

Kidnap [online]. [Cit. 20.10.2012]. Dostupn z: <http://www.blasttheory.co.uk/kidnap/hq.htm>

145

mstech, s proklamovanm clem zvit bezpenost a zabraovat monmu zloinu, webkamery dohlej na soukromch mstech, a zprostedkovvaj tak o poznn intimnj obrazy. Jednm z nejpopulrnjch webkamerovch projekt je sedm let trvajc performance Jennicam (19962003),259 ve kter jej autorka Jennifer Ringley kad den nonstop zaznamenv veker dn ve svm pokoji. Negativn aspekt dohledu zde Ringley obrac na ruby: Zhmotuje sice obavy ze ztrty vlastnho soukrom, zrove z nich ovem vytv objekt touhy. Za dob svho fungovn si webov strnka se streamovanm videem zskv masovou popularitu a v roce 1997 dosahuje potu 20 milion zhldnut za jedin den.260 Jennicam pitom internetovmu publiku nenabz nic jinho, ne pohled do kadodennho ivota americk vysokokolaky, zahrnujc spnek, studium, sledovn televize, uklzen, pevlkn, setkvn s pteli a ppadn sex. Z Ringley se stv jedna z nejpopulrnjch osobnost internetu sv doby, a zrove i inspiran zdroj pro internetov porno prmysl a populrn televizn reality show typu Big Brother. Technologick dohled kamery nad lidskm tlem nabv zcela absurdnch rozmr ve Stelarcov projektu Stomach Sculpture (1993). Stelarc si zde do aludku zavd miniaturn sochu metalickou kapsli vybavenou audio senzory a kamerou, kter snm vnitek jeho tla a simultnn jej promt v galerii. Sv soukrom zde Stelarc divkm otevr a do jeho nejniternjch (tlesnch) rovin a smazv tak posledn hranice mezi intimnm a veejn pstupnm prostorem. Performerova nahota u nesta, ve ji bylo odhaleno, a je proto poteba jt jet hloubji, pod ki, do trob. Stelarc se opt stv ztlesnnm deleuzovskho tla bez orgn, otevenho przdnho prostoru, pipravenho vstebvat okoln vjemy. Jeho fyzick schrnka ztrc veker, na prvn pohled iteln, atributy: Pohlav, barva pleti, vk, vka nebo vha pestvaj bt relevantnm hodnotcm kritriem. Krom toho se zde Stelarcovo tlo, od samotnho zatku jeho umleck kariry prezentovan jako umleck dlo, stv i svm vlastnm vstavnm prostorem.

Oznaen projektu Jennicam za umleck dlo je v 90. letech iroce odmtno, postupem asu ovem zskv nlepky jako interaktivn instalace, virtuln performance, site-specific projekt nebo timebased art a zrove se stv pedmtem ady sociologickch, psychologickch i feministickch studi. Viz DIXON, pozn. 97, s. 559.
259 260

Ibid., s. 448.

146

51. Stelarc Stomach Sculpture (1993). Stelarc ze svho tla vytv vstavn prostor, kdy polyk malou sochu, kter cirkuluje jeho trobami.

Podobn projekt pak realizuje i palestinsk umlkyn Mona Hatoum, kdy si ve svm Corps tranger (1994) nechv do tla zavst endoskopickou kameru. Ta po zaveden putuje jejm zavacm traktem a postupn prozkoumv vechny zhyby jejho tla. Videozznam z tto cesty v podob makroskopickch zbr pulzujcch vlhkch trob je pot, za zvukovho doprovodu srdenho tepu, promtn na stny cylindrick kabiny v paskm Centre Pompidou.261 Divci tak maj monost doslova vejt do trob umlina tla, kter, stejn jako v ppad Stelarca, pozbv sv identity a je na prvn pohled nerozpoznateln. Stejn tak jako Franko B. ve svch akcch ukazuje, e kad lovk krvc bez ohledu na to, km je , ukazuj Hatoum a Stelarc, e bez ohledu na jejich vnj znaky, jsou lidsk tla zvnitku tm toton.

Corps tranger. In: YouTube [online]. 30.10.2009 [cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <https://www.youtube.com/watch?v=Qsci0WAd_Lk>
261

147

52. Mona Hatoum, Corps tranger (1994). Hatoum zbry ze svch trob promt v mal ovln mstnosti a divky tak zve k podrobn prohldce svho tla.

Dohlec aspekt technologi ovem pesahuje oblast kamerovho skla. Eduardo Kac se v rmci svho projektu Time Capsule stv nejen prvnm high-tech kyborgem, ale zrove t snadno vystopovatelnm clem a objektem kontroly. Radioloktor implantovan do jeho kotnku (viz kapitola 1.2.3) funguje jako vyhledvac zazen, podobn ipm vyuvanm k registraci domcch zvat. Kac svj ip zrove popisuje jako formu extern lidsk pamti, a odkazuje tak k monosti protetickho implantovn vzpomnek, nastnn napklad filmem Blade Runner.262 Jin zpsob datov komodifikace lidskho tla ilustruje bioartov umlec Paul Vanouse, ve svm projektu Items 1-2,000: A Corpus of Knowledge on the Rationalized Subject (1996), kdy sv tlo pevd do systmu rovch kd. V prbhu performance le nah ve sklenn vitrn, pes jej vrchn vko jsou nad jednotlivmi stmi jeho tla rozloeny lstky s rovmi kdy. Divci, vybaven specilnmi, skalpely pipomnajcmi tekami, maj monost jednotliv rov kdy skenovat. Pi kadm naten se jim pitom zobraz sada rznch, na pitevnm sle

262

Blade Runner, pozn. 55.

148

pozench fotografi konkrtnho orgnu, nad kterm je kd umstn.263 Vanouse sv tlo pevd do univerzln kdovanho systmu, a odkazuje tak k postupnmu pevdn lovka a jeho identity do pouhho shluku informanch dat. Podobn, jak o tom hovoili Kroker a Weinstein v teorii virtuln tdy nebo Scott Bukatman v terminln identit. Prostednictvm kdu sv tlo zpstupuje i bodymodifiktor herrICH, kter si v rmci projektu QRbodies (2012), koncipovanm studentkami oboru Studia Novch Mdi (FF UK) Mou Dudziakovou, Evou Gurnou a Veronikou Spikovou, nechv na pai vytetovat QR kd. V rmci projektu zrove vznik i voln pstupn webov strnka,264 umoujc vem nvtvnkm zmnit sdlen, kter QR kd nese. HerrICHovo tlo se tak stv wetwarem, kyberneticky augmentovatelnm organismem, kter se svmu okol otevr ve dvou rznch rovinch me bt ten i pepisovn zrove. Vytetovan QR kd reprezentuje nesmazateln nosi efemrnch sdlen internetovch uivatel, kter jsou v uritm momentu otiskovna do tla svho nositele, nezvisle na jeho vli. Propojovn lovka a technologi v historii performance art postupn pekrauje ty nejzaz mon hranice: Technologie jsou pipojovny na tlo, ovldaj lidsk svaly a monitoruj jejich pohyb, dostvaj se pod ki, aby vytvely extern nervovou soustavu, nebo pmo do trob tla, aby jej obrtily naruby a svlkly. Dalm stupnm tohoto lidsko-strojovho prolnn jsou pak (v kapitole 4.4 nastnn) manipulace lidskm genetickm kdem a s nimi spojen biotechnologick dohled. Snaha o vytven plonch biotechnologickch systm kontroly je zaloena na uniktnch biologickch informacch lovka, kter jsou snadno zjistiteln a obtn modifikovateln. K nejznmjm biometrickm registranm metodm pat snmn otisk prst nebo scan on stnice, kter jsou dnes soust biometrickch identifikanch prkaz, jako jsou napklad cestovn

Items 1-2,000: A Corpus of Knowledge on the Rationalized Subject [online]. [Cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://paulvanouse.com/items.html>
263

QRbodies [online]. Creative Commons CC BY-NC-SA 3.0 [cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://www.opentattoo.cz/>
264

149

pasy. Monosti biologickho dohledu se tedy v souvislosti s bioinenrstvm a projekty jako Human Genome Project dle prohlubuj. Mocenskm potencilem biotechnologi a kontrolou lovka prostednictvm analzy jeho DNA se pmo zabv ji zmiovan Paul Vanouse, v performanci Suspect Inversion Center (2011). stednm tmatem tohoto projektu je zdnliv dojem nezpochybnitelnosti laboratorn vyvolanch obraz DNA sekvenc (tzv. DNA Fingertips), bn vyuvanch ve forenznch vdch. Vanouse ve spoluprci s umlkyn Kerry Sheehan publiku ukazuj, e tyto DNA obrazy jsou fragmentovny a vyvolvny pomoc mnostv enzym a biochemickch ltek, a jsou tedy spe umlm konstruktem, ne vrohodnm zznamem reality.

53. Paul Vanouse & Kerry Sheehan, Suspect Inversion Center (2011). Vanouse a Sheehan publiku pedvd proces laboratornho vyvolvn obrazu DNA sekvenc, aby ukzali, e ani vdeck postupy nejsou vdy zcela pesn.

Odkazuj pitom k nechvaln znmmu soudnmu ppadu O. J. Simpsona, kter byl usvden z vrady sv manelky prv na zklad dkaz v podob vzork jeho DNA, nalezench na mst inu. Vanouse v rmci sv veejn performance vytv obraz vlastn DNA, a to pomoc stejnch metod, jak byly pouity v rmci tehdejho soudnho len se Simpsonem. Vsledn produkt porovnv se vzorkem sv vlastn originln, nijak neupravovan, DNA a divky nechv rozhodnout, na
150

kolik je umle vytvoen obraz vrohodn.265 Jeho sdlen je pitom jasn: Jsou vdeckmi institucemi zattn technologick postupy skuten nezpochybniteln? V rmci poslednch dvou kapitol jsou technologie, a na vjimky, prezentovny v negativnm dystopickm smyslu, jsou vyuvny jako ironizace spoleensk posedlosti po technologickm pokroku a ukazuj, jak vratk je svrchovan pozice lovka, jakoto autonomnho tvrce, konstruktra, programtora i uivatele. IAAA a CME ve vce i mn hravm stylu ukazuj, jak smn me lovk ve sprech techno-moci vypadat. V Interactive TV show ovem CME naznauje, jak tenk mohou bt hranice mezi humorem a bolest. Jejich figurant, sedc ve studiu, dostv elektrick oky od televiznch divk, kte prbh tto sv perverzn zbavy sleduj z pohodl svch obvk. Stejn tak i divci Stelarcovch a Rocovch performanc jsou svdky bezmocnosti a odevzdanosti, kterm lovk v kontextu technologick moci propad. Roca se v Epizoo stv obt divky zen technologick tortury, ne nepodobn scnm z npravnho centra ve filmu Mechanick pomeran.266 Wafaa Bilal pak ve svm Domestic Tension napmo odhaluje agresivn potencil technologi a ironizuje demokratick aspekt veejn pstupnho kyberprostoru. V 3rdi pak technologie, umoujc bt vude a nikde zrove, zapojuje pmo do svho tla a na internetu zveejuje doslova kadou minutu svho ivota. Nachz pitom poetn publikum rozhodn ovem ne tak poetn, jako Jennifer Ringley, kter kameru stav pmo ped sebe, a pro jistotu ji vbec nevypn. Z dohledu se stv zleitost popkultury a masov zbavy, z lidskho soukrom veejn spektkl. Stelarc a Mona Hatoum jdou v tomto smru jet dl, ovem na kor ztrty on masov popularity. Jejich vnitnosti sice pro publikum nejsou tak pitaliv, jako intimn ivot americk vysokokolaky, naznauj ovem, e ani ten ji mon divkm nebude dlouho stait. Paul Vanouse se pak problmem technologickho dohledu zabv z druh strany a ukazuje, e vedlej efekty me mt i technologie v rukou fundovanch odbornk. V tomto kontextu se me zdt, e technologie jsou pedevm nstroji moci, kontroly a dohledu. Kdyby to ovem bylo tak jednoduch, mon bychom se vrtili zptky na stromy a vdobytky modernho technologickho vzkumu si radji dreli
Suspect Inversion Center [online]. [Cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://paulvanouse.com/sic.html>
265 266

Mechanick pomeran [Clockwork Orange]. [Film]. Reie Stanley Kubrick. USA, 1971.

151

dl od tla. Zjem lidstva o stle nov a nov pstroje, programy, roboty a aplikace, ovem samozejm nen zen jakousi iracionln sebedestruktivn touhou (alespo ne vdy). Technologie jsou zrove zdrojem usnadnn kadodenn lidsk innosti, nstroji zbavy i vzdlvn lovk zejm nemus bt utopick transhumanista, aby se s touto mylenkou ztotonil. I v oblasti performance art se proto setkvme s irm technooptimismem a vyuvnm technologi jako prostedk, umoujcch lovku objevovat nov smyslov dimenze a zavat exponovanou rozko. Takovm pstupem se budu v kontextu performance art zabvat v nsledujc, zvren kapitole. Vchodisky mi zde jsou zejmna rozshl encyklopedick prce Steva Dixona a Stephena Wilsona.267

4. 7 Supertla?
Naden z novch technologi je iteln v mnoha technologicky mediovanch umleckch pracch, sta se podvat do rozshl oblasti robotickho umn a vyuvn stroj jako fascinujcho a zbavnho spektklu. Kybernetick skulptury z 60. let jako CYSP 1 (1956) Nicolase Schffera,268 fantaskn automaty Bruce Laceyho nebo prvn robotick mal AARON (1973) Harolda Cohena,269 ve sv dob dokzaly vzbudit naden a as. John Cage a Merce Cunningham technologie v 60. letech vyuvaj pro vytven interaktivnch tanench performanc, jakou je napklad jejich Variations V (1965), ve kter pomoc senzor snmaj pohyby tanenk a bhem pedstaven je petvej v autentick soundtrack. Vznik tak organick dlo, kompletn utven technologicky rozenm lidskm tancem. S novmi monostmi technologi dle experimentuje napklad uskupen E.A.T., kter na zklad dlouhodob spoluprce vdc a umlc dv vzniknout srii rozshlch, technologicky augmentovanch, divadelnch a hudebnch performanc 9 Evenings: Theatre and Engineering (1966).

267 268

DIXON, pozn. 97; WILSON, pozn. 9.

CYSP 1. The first cybernetic sculpture of art's history [online]. [Cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <http://www.olats.org/schoffer/cyspe.htm> COHEN, Harold. AARON [online]. [Cit. 15.06.2012]. Dostupn z: <http://www.viewingspace.com/genetics_culture/pages_genetics_culture/gc_w05/cohen_h.htm>
269

152

Vet

technooptimistickch

techno-extenz,

realizovanch

v kontextu

performance art, by takto mohl pokraovat jet na nkolika dalch stranch. Urit pozitivn aspekt je ostatn iteln i v mnoha kritickch pracch, zmiovanch v pedchozch kapitolch. Kolaborativn projekty uskupen ABC (viz kapitola 4.1), obsahujc kritiku technologi, jako nstroj umoujcch nov podoby honby za idelem ensk krsy, jsou zrove pkladem umleck spoluprce na pomez virtulnho a aktulnho svta, kter by bez technologickho zprostedkovn nikdy nevznikla. Micha Crdenas technologie virtuln reality chpe jako nstroje rozkrvn novch vrstev lidsk identity, Genesis Breyer P-Orridge pomoc technologi realizuje svj ivotn sen (viz kapitola 4.2). Gmez-Pea (viz kapitola 4.3) se s nadszkou pout do jaksi kyberprostorov etno-invaze, aby sv publikum konfrontoval s etnickou a rasovou problematikou. Interactive Plant Growing Christy Sommerer a Laurenta Mignonneau (viz kapitola 4.4) m lovku pipomenout, jak je jeho role ve svt prody a zrove divky uvd do fantasknho svta plnho barevnch a magickch virtulnch rostlin. Project Paradise od CME (viz kapitola 4.5) sice nabz pesimistickou vizi manipulovatelnho lidskho tla, zrove ovem zprostedkovv monost vzjemnho dotkn se dvou prostorov vzdlench osob, a me proto vzbuzovat urit vzruen, plynouc z novch technologickch monost. Tato ambivalence je technologim vlastn a, jak je zmiovno v prbhu cel tto prce, hranice mezi jejich vyuvnm jako lidskch pomocnk, a zrove jako nstroj moci a dohledu, je velmi tenk. Pi interpretaci jednotlivch umleckch dl je nutn brt v potaz, e jejich nazrn je vdy subjektivn, a kad divk si je proto do urit mry me pizpsobit sv optice. Dobrm pkladem je v tomto smru Stelarcova prce, kterou je mon st jako irou dystopii, stejn tak jako vsledek jeho neutuchajc entuziastick invence. Stelarc sm se prohlauje za technooptimistu, kter ovem v v budouc nahrazen pirozenho lidskho tla tlem technologicky extendovanm.270 Ve svch performancch Ping body, Parasite i Fractal Flesh sv tlo ukazuje jako przdn kontejner a ovladateln, na technologickm algoritmu zvisl objekt. Tento koncept tzv. nedobrovolnho tla (involuntary body) ovem dopluje o srii tlesnch augmentac, kter ad do opan kategorie tzv. amplifikovanho tla (amplified body).
270

Viz STELARC: Circulating Flesh - The Cadaver, The Comatose & The Chimera, pozn. 252.

153

Do t spad napklad jeho projekt Third Hand (1980) mechanick tet ruka, kterou Stelarc vyuv jako pln kontrolovatelnou extenzi sv vlastn pae, nebo jeho Exoskeleton (1997), pneumatick estinoh robot, zkonstruovan jako mechanick oblek.

54. Stelarc, Third Hand (1980). Tet ruka jako nstroj kyborgovsk evoluce?

Pozici tla, jako technologicky manipulovatelnho objektu, zde tedy Stelarc obrac a technologie vyuv k extenzi svho pohybu i smysl. V rmci projektu Ear on Arm (1996 - 2012) pak napklad roziuje schopnost sluchovho vnmn i kdy nutno dodat, e ne svho vlastnho. Bhem nkolika let kontinuln prce, se mu v roce 2007 finln da nechat si do oblasti levho pedlokt implantovat laboratorn vypstovan tet ucho. Tuto protzu pitom Stelarc kultivuje ze vzorku svch vlastnch bunk, a postupn ji za pomoci ady vdc tvaruje do pslun, lidsk ucho pipomnajc, formy. Tet ucho m pvodn slouit jako reln funkn orgn, kter nejene by dokzal zvuk vnmat, ale zrove i reprodukovat. To m zajistit mal, do ucha voperovan mikrofon, kter m snmat zvuky ze Stelarcova okol a prostednictvm wifi pipojen je penet na internet. Tet ucho tedy nepedstavuje pouze Stelarcovu extenzi, ale zrove i jaksi kolektivn sluchov orgn, kter me bt vyuvn nkolika lidmi souasn: lovk pipojen v Bentkch by tak mohl
154

poslouchat to, co zrovna slym j v Melbourne, shrnuje Stelarc.271 Tato vize se ovem v zvru nenapluje, mikrofon se v implantovanm uchu po krtk dob zancuje a mus bt odstrann. Stelarc ovem na vvoji svho projektu dle pokrauje a dajn plnuje dal operace.

55. Stelarc, Ear on Arm (1996 - 2012). Extenze lidskho tla v tradici Restituo ad Optimum Stelarc si nechv voperovat tet ucho, aby posunul monosti sluchovho vnmn do nov roviny.

spn extenze lidskho smyslu, tentokrt zraku, se ovem podaila jinmu umlci irskmu skladateli, mali a performerovi Neilu Harbissonovi. Ten kvli vrozen on vad trpl barvoslepost, v jeho 21 letech ovem podstupuje chirurgick zkrok, bhem kterho mu je do temene hlavy implantovn tzv. Eyeborg protetick zazen, umoujc transformaci barev do zvukovch vibrac. Tyto vibrace je pak

Ear on Arm [online]. Stelarc 2012 [cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://stelarc.org/?catID=20242>

271

155

Harbisson schopen podle pedem stanovenho vzorce zptn pekldat do barevn kly, a svm zpsobem tak slyet barvy.

56. Neil Harbisson, Eyeborg (2004). Technologick protza slouc k nprav on vady svmu majiteli pinesla nov monosti smyslovho vnmn: Nejene Harbisson konen vid barvy, ale me je t slyet.

Vzhledem k tomu, e se jedn o trvalou tlesnou protzu, prosazuje si Harbisson v roce 2004 Eyeborga jako soust fotografi na svch identifikanch dokumentech, jakmi jsou pas nebo obansk prkaz. Nabz se tedy mylenka, e Harbisson je vlastn ady oficiln uznn za relnho kyborga. On sm tento svj status obhajuje tvrzenm, e se nejedn pouze o syntzu fyzickho tla a hardwaru, ale o syntzu jeho mozku a softwaru, kter jej transformuje v kyborga.272 Podobn, jako u Genesis Breyer P-Orridge, lze v Harbissonov ppad hovoit o celoivotnm life-as-art. Harbisson ovem svho Eyeborga nevyuv pouze jako trvalou extenzi zrakovho vnmn, ale vytv s jeho pomoc i adu konkrtnch umleckch dl, kter oznauje jako sound portraits. Ta jsou zaloena naslouchn barvm lidskho

The Eyeborg Cometh [online]. 1DegreeBio Inc. 2012 [cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://blog.1degreebio.org/?bid=532>
272

156

oblieje, tedy na snmn portrtovanch osob a nslednm peveden vnmanch barev oblieje do pslunch tn, kter pak Harbisson pekresluje na papr.

57. Neil Harbisson, Sound Portraits. Vytven portrt za pomoci zvuk lidskho oblieje.

Krom portrt pomoc sv protzy Harbisson realizuje i klavrn koncerty, kdy z vnmanch barev komponuje hudebn skladby. V jeho Pianoborg Concerto (2005) si napklad sed ke klavru, do jeho trob pipevuje pota. Vdy, kdy Eyeborgem zahldne jakoukoliv barvu, pota vygeneruje pslun tn, kter je pak automaticky zahrn klavrem.273 Harbisson tak vytv iluzorn pedstavu klavristy, kter svj nstroj ovld pouhou mysl. Svj technooptimistick pstup k lidskmu tlu Harbisson shrnuje svm vrokem:

Cyborg student the first at dartington [online]. In: life after dartington. 2005, . 26, s.10 [Cit. 16.12.2012]. Dostupn z: <http://www.falmouth.ac.uk/downloads/Events/alumni_mag_summer_2005_.pdf>
273

157

ivot bude mnohem zajmavj, a pestaneme vyvjet aplikace pro mobiln telefony a zaneme vytvet aplikace pro extenzi naeho vlastnho tla.274

Jinou extenzi lidskho vnmn pak nabz multimediln umlkyn Paras Kaul ve svm projektu Mind Garden (1997), zamenm na spirituln rozvoj lovka prostednictvm technologick stimulace jeho mozkovch vln. Mind Garden je virtuln 3D prosted, ve kterm se uivatel pohybuje na zklad sv mozkov aktivity: Pomoc senzorick helmy a EEG jsou snmny nervov signly v jeho mozku, na jejich zklad jsou pak v 3D svt generovny rzn tvary, zvuky a texty. Kad uivatel se proto pohybuje v jinm prosted, aktualizovanm na zklad jeho vlastn imaginace. Ta je zrove v prbhu jeho pohybu zptn ovlivovna: Prostednictvm rznch umle vygenerovanch podnt je uivatel v Mind Garden zptn stimulovn k vy produkci mozkovch vln typu theta, kter lidsk mozek obvykle produkuje ped usnutm. V tto fzi dajn dochz k blimu styku lovka s nevdomm a zrove je prohlubovna kreativn sloka jeho mylen. Oblbenou oblast v technologickm roziovn pirozenho lidskho vnmn je pak oblast kybersexu a rznch extenz tlesn rozkoe. Stahl Stenslie napklad ve svm projektu Cyber SM (1993) umouje participantm prostednictvm specilnch senzorickch oblek zat reln vzruen na dlku. Obleky, vybaven taktilnmi snmai umstnmi na erotogennch znch lidskho tla, jsou navzjem propojen a ovladateln, a jejich nositel si tak mohou vymovat virtuln dotykov podnty. Jejich vzjemn vizuln komunikace probh pouze prostednictvm virtulnch 3D avatar, kter si mohou astnci designovat podle svho uven (tj. s libovolnm vzhledem i pohlavm), a zavat tak vzruen bez jakkoliv pedem vymezen sexuln orientace. Stenslie zmiuje, e tato technologick stimulace u nkolika astnk kon relnm orgasmem.275 V projektu Sense:less (1996), kter Stenslie vytv spolen s umlci Knutem Morkem, Kate Pendry a Mariusem Watzem, je tma vzdlen taktiln komunikace
Life will be much more exciting when we stop creating applications for mobile phones and we start creating applications for our own body. Viz Neil Harbisson: I listen to color. In: Ted Talks [online]. TED Conferences, LLC [cit. 16. 12. 2012]. Dostupn z: <http://www.ted.com/talks/neil_harbisson_i_listen_to_color.html>
274 275

WILSON, pozn. 9., s. 165.

158

rozvjeno na pomez virtuln a aktuln reality. astnk zde vchz do prostoru ve tvaru ptimetrovho poloprsvitnho plastickho vejce, kde si oblk datov oblek s estncti senzorickmi snmai a stereografick brle, pomoc kterch se me pohybovat v imerzivnm 3D svt. Ostatn aktuln ptomn divci mohou skrze poloprsvitn stny obho vejce vidt pouze jeho siluetu.

58. Stahl Stenslie Sense:less (1996). Erotick zitek na pomez reality a fikce, intimnho a veejnho.

Zrove je jim ovem promtno prosted 3D svta, ve kterm se imerzant pohybuje, a jeho zitek se tak z sti stv veejnm. Imerzant se no do virtulnho svta, kde se setkv s rznmi virtulnmi bytostmi, se ktermi me interagovat a vzjemn se s nimi dotkat. Pokad, kdy se s jednou z bytost setk, je do pslunho senzoru jeho datovho obleku vysln impuls a vznik tak jaksi lidskostrojov erotick hra. Pohyb tchto virtulnch bytost je pitom ovldn vzdlenmi internetovmi uivateli, pomoc otevenho webovho rozhran, a cel situace tak zskv podobn charakter jako v ppad CyberSM. Tentokrt sice pouze v jednosmrn podob, zato s vce astnky. 276 Vizi komplexn stimulace a augmentace lidskho tla pak nabz ji zmiovan futuroloka a aktivn lenka transhumanistickho hnut Natascha Vita-More. Ta sv tlo
276

vyuv

jako

ablonu

pro

vytvoen

prototypu

jakhosi

budoucho

WILSON, pozn. 9., s. 167-168.

159

posthumnnho

supertla,

kter

oznauje

jako

Primo

Posthuman

(2006).

59. Natascha Vita-More, Primo Posthuman (2006). Technooptimistick vize lidsk budoucnosti, spojen s kompletn augmentac lidskho tla.

Tento prototyp Vita-More vytv na zklad sv hypotzy o budoucm exponencilnm progresu v oblasti NBIC vd. Postupn promna pirozen a zastaral lidsk tlesn schrnky ovem podle n probh ji te. Za prvn nznaky tto transformace Vita-More povauje bn dostupn nootropika (tzv. chytr drogy), kochlern implantty nebo rzn protetick konetiny.277 Jej budouc vize pak mimo jin zahrnuje trval pipojen fyzickho tla k internetu, neustlou monost instantn zmny pohlav, chytrou, nanotechnologicky obohacenou samoregeneran pokoku, a eventuln i zastaven celho procesu strnut.278 Jej Primo Posthuman je sice sten zaloen na dostupnch vdeckch postupech, z velk sti se ovem jedn o anticipaci, kterou je mon povaovat za reln dosaiteln koncept ale i za utopii nebo istou fantasmagorii. Podobnch umleckch projekt, zamench na technologick extenze lovka, dle v tradici performativnho ivho umn existuje mnoho. Tato kapitola
Kochlern implantt je hlavn rehabilitan pomcka sluchu pro osoby s tkou percepn vadou sluchu. Viz Lkai online.cz [online]. Posledn zmna 3.6.2010 [cit. 20.12.2012]. Dostupn z: <http://www.lekari-online.cz/orl-otorinolaryngologie/novinky/kochlearni-implantat>
277

VITA-MORE, Natascha. The New [human] Genre Primo [first] Posthuman [online]. Prezentovno na: Ciber@RT Conference, 2004 [cit. 17.11.2012]. Dostupn z: <http://www.natasha.cc/paper.htm>
278

160

nabz jen nkolik zstupnch pklad, kter maj slouit jako pouh ilustrace. Touto technooptimistick ladnou kapitolou bych zrove celou umleckou reflexi vztahu lovk technologie, nabdnutou na pedchozch strnkch, rda uzavela.

161

5. Zvr
V tto prci jsem se zabvala otzkou, mohou-li strategie umleckho smru performance art pedstavovat pnosn zhmotnn tmat, ktermi se v teoretick rovin zabv posthumanismus. Vymezen posthumanismu, kter nabzm v tomto textu, dozajista nen kompletn a zcela vyerpvajc. Omluvou budi, e komplexn vklad toho, co je posthumanismus, je nejen nad rmec tto prce, ale pravdpodobn i nad rmec jakkoliv jin prce. Posthumanistick nahlen vztahu lovk stroj pedstavuje natolik irok, nezakotven a v rznch kontextech alternativn interpretovateln tma, e se pokus o jeho celostn pojmut nejev jako reln. Posthumanismus pedstavuje irokou oblast rznch perspektiv, ze kterch je na postupn sbliovn lovka a technologie mon nahlet. Tyto perspektivy tedy nelze shrnout do jedinho zasteujcho poselstv. Individuln projevy posthumanismu jsou kritick, pesimistick, ale zrove i optimistick, v mnoha ppadech a utopick. Zstupci posthumanistickho mylen pracuj s tvrdmi vdeckmi daty, stejn tak jako s metaforou: Vychzej z informan teorie a studia systm, stejn tak jako z odkazu science fiction a kyberpunku. Sna se vymezit msto, kter v technologicky extendovanm svt zaujm lovk, a sledovat pitom promny, ktermi prochz jeho tlo, jeho spoleensk postaven, jeho individuln identita. S podobnmi vchodisky pracuj i zmiovan umlci performance art, kte teoretick posthumanistick teze a predikce pevdj do praktick roviny. Vyuvaj k tomu pitom sv vlastn tla, svou mysl, svj spoleensk status svou identitu. Mohou si dovolit, vyjadovat se tm bez jakchkoliv zbran a prostednictvm umleckch vrazovch prostedk vztah lovka a technologie reflektovat v rznch, mnohdy provokativnch rovinch. A u pomoc metafory, metonymie, zkratky nebo ifry tento vztah kritizuj i oslavuj, interpretuj jej serizn a vn, i humorn, satiricky a ironicky. Jeho stvajc podobu dvaj do novch souvislost, zkoumaj jeho historick koeny a navrhuj jeho mon budouc konsekvence.

162

Ve ve zmiovanch pracch je lovk, jakoto zodpovdn a autonomn tvor, vnmn ambivalentn: Na jedn stran je vyzdvihovna jeho inteligence a kreativita, na stran druh jeho slabost a urit bezmocnost, do kter se kvli neutuchajc touze po neustlm zdokonalovn svho ivota sm uvrh. Stejn ambivalentn je vnmna i technologie, jako nstroj primrn uren k usnadovn lidsk innosti, kter ovem lovka zaal svou vysplost v mnoha ohledech pedbhat. Podobn jako posthumanismus tedy ani umleck smr performance art nenabz jasn stanovisko ohledn povahy vztahu lovka a technologi, nepodv nvod, jak se k tomuto vztahu stavt a nepichz s dnm eenm. Umleck reflexe posthumanismu nepedstavuje redukci posthumanistick nejistoty, naopak tuto nejistotu posiluje, iv ji, vn do n nov hly pohledu a tm ji obohacuje. Do lidsk reality, jakoto obrovskho informanho soukol, tak pouze pispv svm pomrovm dlem, vn do nj dal informace. Ne vechny informace ovem maj stejnou hodnotu. V tto prci jsem se zabvala prv tm, jakou informan hodnotu v tomto ohledu pspvky umlc performance art maj. Toho jsem se snaila dobrat prostednictvm analzy nkolika vybranch umleckch prac, pmo zpracovvajcch tma lovk technologie. Tento vbr si pitom neklade ambice na jakousi plnost, a ne aby byl dlouhm souhrnem vech v tomto smru relevantnch umleckch pspvk, pedstavuje pouze vet vybranch ilustrativnch prac. Kritriem pro jejich zaazen pro m byla urit originalita, se kterou k jednotlivm oblastem posthumanistickho diskurzu, nastnnm v prvn sti tto prce, pistupuj. Toto kritrium je samozejm zcela subjektivn a otzka, jsou-li takto vybran prce zajmavou, nosnou a obohacujc reflex posthumanismu, nutn zstv bez objektivn odpovdi. Pokud ovem znovu otevu tezi navrenou v vodu tto prce, toti e:
Tendence k technologickmu formovn lovka a spolenosti, kter zde souhrnn oznauji termnem posthumanismus, jsou relevantnm aspektem lidskho ivota [...] a jazyk umn je relevantnm nstrojem pro artikulaci tchto tendenc,

navrhuji zde, v jejm zvru, e performance art do informanho soukol posthumanismu vn hodnotn informace. Umleck prce mnoha performer pokrv spektrum posthumanistickho kontinua v komplexn podob, a nabz
163

relevantn a pregnantn reflexi jednotlivch tmat, spadajcch pod oblast posthumanistickho zjmu. Akcentuje pitom oba nzorov konce tohoto kontinua a zobrazuje klady i zpory prolnn technologi do lidskho ivota. Jednotliv analyzovan prce, a u zamen na genderovou a rasovou problematiku nebo vztah lovka, prody a technologie, reflektuj spletit posthumanistick diskurz v originlnch, neotelch a zrove velmi uchopitelnch rovinch. Jakkoliv v nkterch ppadech nemus bt umleck zkratka snadno dekdovateln, stvaj se tyto prce ivmi a praktickmi ukzkami toho, jakch podob me vztah lovk technologie nabvat. Performance art je tedy podle mho nzoru jednm z klovch nositel posthumanistick mylenky a vhodnm vrazovm prostedkem, zprostedkovvajcm rzn podoby technologicky modifikovanho ivota. Umleck reflexe posthumanismu jde v podn performer za hranice bn zkuenosti, zachz do extrm, pekrauje mysliteln etick limity a podncuje mnohdy bouliv reakce. Dv vzniknout etnm diskuzm, pomh generovat erstv nzorov stanoviska, odhaluje nov, asto pekvapiv podoby, kterch me vztah lovka a technologie nabvat. Zprostedkovv aktuln reflexi soudob technokultury, a zrove anticipuje. Pichz s novmi hly pohledu, je inovativn a provokuje, a je tedy mon jej vnmat jako svho druhu technokulturn avantgardu. Shrnu-li, povauji performance art za bohat zdroj informac i inspirace, ktermu by zainteresovan, technologicky gramotn veejnost, mla vnovat pozornost. Proto bych v zvru tto prce rda navrhla, e k tto zainteresovan veejnosti bychom se ve vt me mli hlsit i my, studenti a teoretici novch mdi. V rmci naeho zkoumn vvoje novch technologi a jejich vlivu na lovka a spolenost bychom umleckou reflexi nemli opomjet. Touto reflex mm pitom na mysli umn jako takov, nikoliv pouze oblast performance art, kterou jsem zde vyuila jako (z mho pohledu vhodnou) ilustraci. Komplexn studium technokultury tedy podle mho nzoru vyaduje transdisciplinrn pstup, zahrnujc jak vdeckou analzu, tak umleck experiment. Prv tento pstup bychom v rmci na akademick innosti mli zastvat i my.

164

Pouit literatura a zdroje

3rdi [online]. [Cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <http://www.3rdi.me/> Abstentee Ballot. In:Vimeo [online]. 11.03.2012 [cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://vimeo.com/38307101#> AMTOWER, Laurel. Freud, The Uncanny [online]. [Cit. 23.11.2012]. Dostupn z: <http://www-rohan.sdsu.edu/~amtower/uncanny.html> Arthur & The Solenoids. In: YouTube [online]. 30.10.2008 [cit. 20.12.2012]. Dostupn z: <http://www.youtube.com/watch?v=ogalIrd33Js> ARZIPE, Lourdes. Women@internet: Creating New Cultures in Cyberspace. Zed Books, 1999. ISBN 978-1-85649-572-1. BADMINGTON, Neil. Posthumanism. New York: Palgrave, 2000. ISBN: 9780415310239. BATESON, Gregory. Steps to an Ecology of Mind: Collected Essays in Anthropology, Psychiatry, Evolution, and Epistemology. University Of Chicago Press, 2000. ISBN: 9780226039053. BAUDRILLARD, Jean. The Gulf War Did Not Take Place. Bloomington: Indiana University Press, 1995. ISBN: 978-0253210036. BILAL, Wafaa. Shoot an Iraqui, Art, Life and Resistance Under the Gun [online]. Bilal 2008 [cit. 02.06.2012]. Dostupn z: <http://wafaabilal.com/html/shootAnIraqi.html> BioPrinter Community Project Night [online]. BioCurious 2012 Meetup [cit. 06.12.2012]. Dostupn z: <http://www.meetup.com/BioCurious/events/84480952/> BISSELL, Laura. The posthuman body in performance. University of Glasgow, 2007. BISSELL, Laura. The female body, technology and performance: performing a feminist praxis. Dizertan prce. University of Glasgow, 2011. Body-Mod: Elf Ears [online]. Instructables 2012 [cit. 12.12.2012]. Dostupn z: <http://www.instructables.com/id/Body-Mod-Elf-Ears/> BOURRIAUD, Nicholas. Relational Aesthetics. Les Presse Du Reel,Franc, 1998. ISBN: 978-2840660606. BRAIDOTTI, Rosi. Cyberfeminism with a difference [online]. Posledn zmna 3.7.1996 [cit. 14.09.2012]. Dostupn z: <http://www.let.uu.nl/womens_studies/rosi/cyberfem.htm>
165

BRAIDOTTI, Rosi. Affirming the Affirmative: On Nomadic Affectivity [online] In: Rhizome. 2005/2006, . 11/12. Ed. Michael O'Rourke [cit. 02.06.2012]. Dostupn z: <http://www.rhizomes.net/issue11/braidotti.html#_ftn1> BRAIDOTTI, Rosi. Posthuman, All Too Human: Towards a New Process Ontology. In: Theory Culture Society [online]. SAGE, London, Thousand Oaks and New Delhi, 2006, ro. 23, p. 197-208 [cit. 12. 07. 2012]. Dostupn z: <http://tcs.sagepub.com/content/23/7-8/197.full.pdf+html> BRainMachine [online]. Brmlab. Posledn zmna 27.08.2012 [cit. 07.12.2012]. Dostupn z: < https://brmlab.cz/project/brainmachine> BROADHURST, Susan. Digital Practices. Aesthetic and Neuroesthetic Approaches to Performance and Technology. Palgrave McMillan, 2007. ISBN: 978-0-230-29364-9. BUCKLER, Rich; MOENCH, Doug. Deathlok. In: Astonishing Tales #25. Marvel Comics, 1974. BUKATMAN, Scott. Terminal Identity: The Virtual Subject in Postmodern Science Fiction. Durham, NC: Duke University Press, 1993. ISBN: 978-0822313403. BUTLER, Judith. Gender Trouble: Feminism and the Subversion of Identity. Routledge, 2006, s. 187. ISBN: 978-0415389556. CRDENAS, Micha. Becoming Dragon. A Transversal Technology Study. In: Code Drift: Essays in Critical Digital Studies [online]. 28.11.2012 [cit. 29.04.2010]. Dostupn z: <http://www.ctheory.net/articles.aspx?id=639#_edn10> CARLSON, Marvin. Performance: A Critical Introduction. Routledge; 2 edition, 2003. ISBN: 978-0415299275. CASTELLS, Manuel. The Internet galaxy. Reflections on the Internet, business, and society. Oxford: Oxford University Press, 2001. ISBN 0-19-924153-8. CAUSEY, Matthew. Theatre and Performance in Digital Culture: From Simulation to Embeddedness. London: Routledge, 2006. ISBN: 978-0415544108. CLYNES, Manfred E.; KLINE, Nathan S. Cyborgs and Space. In: Astronautics [online]. 1960, s. 74-76 [cit. 15.06.2012]. Dostupn z: <http://web.mit.edu/digitalapollo/Documents/Chapter1/cyborgs.pdf> COHEN, Harold. AARON [online]. [Cit. 15.06.2012]. Dostupn z: <http://www.viewingspace.com/genetics_culture/pages_genetics_culture/gc_w05/c ohen_h.htm> COLLET, Christopher. Franko B [online]. 28.03.2016 [cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://metro.co.uk/2006/03/28/franko-b-41403/> Corpo/Ilicito: The Post-Human Society 6.9. In: YouTube [online]. 13.09.2009 [cit. 12.12.2012]. Dostupn z: <https://www.youtube.com/watch?v=luLE1dNJm6Q>
166

Corps tranger. In: YouTube [online]. 30.10.2009 [cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <https://www.youtube.com/watch?v=Qsci0WAd_Lk> Critical Art Ensemble. Beware of the New Eves. [online]. [Cit. 17.12.2012] Dostupn z: <http://critical-art.net/Original/cone/coneWeb/false/pop.html> Critical Art Ensemble. Cult of the New Eve [online]. [Cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://critical-art.net/Original/cone/coneWeb/welcome/bg1.html> Cyberformance [online]. [Cit. 16.12.2012]. Dostupn z: <http://creativecatalyst.com/cyberformance/> Cyborg student the first at dartington [online]. In: life after dartington. 2005, . 26 [Cit. 16.12.2012]. Dostupn z: <http://www.falmouth.ac.uk/downloads/Events/alumni_mag_summer_2005_.pdf> CYPRIANO, Fabio. Performance and reenactment: analyzing Marina Abramovics Seven Easy Pieces [online]. Idanca.net. 02.09.209. [cit. 15.12.2012]. Dostupn z: <http://idanca.net/lang/en-us/2009/09/02/performance-e-reencenacao-umaanalise-de-seven-eeasy-pieces-de-marina-abramovic/12156> CYSP 1. The first cybernetic sculpture of art's history [online]. [Cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <http://www.olats.org/schoffer/cyspe.htm> APEK, Karel. R.U.R. Aventin, 1920. ISBN: 978-80-87128-14-5. APEK, Karel. Vlka s mloky. SNKLU - Sttn nakladatelstv krsn literatury a umn, 1936. ISBN: 978-80-253-1078-6. DELEUZE, Gilles; GUATTARI, Flix. Tisc ploin. Herrmann & synov, 2011. ISBN: 9788087054253. DESCARTES, Ren. Rozprava o metod. Praha: Svoboda, 1992. ISBN 80-205-0216-5. DICK, Phillip K. Do Androids Dream of Electric Sheep? Del Rey, 1996. ISBN: 9780345404473. (Pedloha k filmu Blade Runner. Reie Ridley SCOTT. USA, 1982). DIXON, Steve. Digital performance. MIT Press, 2007. ISBN: 978-0262042352. Donor Sibling Registry [online]. Donor Sibling Registry 2000-2012 [cit. 09.12.2012]. Dostupn z: <https://www.donorsiblingregistry.com/> Ear on Arm [online]. Stelarc 2012 [cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://stelarc.org/?catID=20242> Earthfirst [online]. Earthfirst 2012 [cit. 14.12.2012]. Dostupn z: <http://www.earthfirst.org>

167

Epizoo. In:YouTube [online]. 28.12.2009 [cit. 14.12.2012]. Dostupn z: <http://www.youtube.com/watch?v=Wabsr8Eouts> Ethno-cyborgs and Genetically engineered Mexicans [online]. PochaNostra 2002 [cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://www.pochanostra.com/antes/jazz_pocha2/mainpages/ethno.htm> Expo Emmagenics [online]. [Cit. 16.12.2012]. Dostupn z: <http://www.cmu.edu/emmagenics/home/> EyeTap [online]. EyeTap 2004 [cit. 16.12.2012]. Dostupn z: <http://eyetap.org> FOSTER, Hall. Obscene, Abject, Traumatic. In: October, . 78, s. 106-124 [online]. MIT Press, 1996 [cit. 14.12.2012]. Dostupn z: <http://www.jstor.org/discover/10.2307/778908?uid=3737856&uid=2&uid=4&sid =21101459580783> FOSTER, Thomas. The Souls of Cyberfolk: Posthumanism as Vernacular Theory. Minneapolis: University of Minnesota Press, 2005. ISBN 978-0-8166-3406-4. FOUCAULT, Michel. Dohlet a trestat. Kniha o zrodu vzen. Praha: Dauphin, 2000. ISBN 80-86019-96-9. Foursquare [online]. Foursquare 2012 [cit 21.11.2012]. Dostupn z: <https://foursquare.com/> FOWLER, Geoffrey A. Facebook: One Billion and Counting. In: U.S. edition of The Wall Street Journal [online]. 4.11.2012 [cit. 21.11.2012]. Dostupn z: <http://online.wsj.com/article/SB100008723963904436354045780361640273861 12.html> Fresh, Queer Performane Takes the Stage at the News [online]. SOMArts 20082012 [cit. 18.12.2012]. Dostupn z: < http://www.somarts.org/thenewsdecember/> GANE, Nicholas. When We Have Never Been Human, What Is to Be Done? Interview with Donna Haraway. In: Theory, Culture & Society [online]. SAGE, London, Thousand Oaks and New Delhi, 2006, ro. 23(78), s. 135158 [cit. 12.9.2012]. Dostupn z: <http://tcs.sagepub.com/content/23/7-8/135.full.pdf+html> GenTerra [online]. In: Medien Kunst Net [cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://www.medienkunstnetz.de/works/genterra/> GIANNACHI, Gabriella. Virtual Theatres: An Introduction. Routledge; New edition, 2004. ISBN: 978-0415283793. GIBSON, William. Neuromancer. Laser, 1992. ISBN: 80-85601-27-3. GOLDBER, RoseLee. Performance: Live Art, 1909 to the Present. Harry N Abrams Inc, 1979. ISBN: 9780810921818.
168

GOLDBER, RoseLee. Performance Art From Futurism to the Present. Thames & Hudson, 2011. ISBN: 9780500204047. GMEZ-PEA, Guillermo. Cross-contamination: the performance activism and oppositional art of La Pocha Nostra [online]. PochaNostra 2002 [cit. 12.12.2012]. Dostupn z: <http://www.pochanostra.com/what/> GOMOLL, Lucian. Posthuman Performance. A Feminist Intervention [online]. In: Total Art Journal. 2011, r.1, .1. [Cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://totalartjournal.com/archives/1764/posthuman-performance/> GRAY, Chris Hables (ed). The Cyborg Handbook. New York: Routledge, 1995. ISBN 978-0-415-37622-8. Greenpeace [online]. Greenpeace 2012 [cit. 14.12.2012]. Dostupn z: <http://www.greenpeace.org> HALBERSTAM, Judith; LIVINGSTONE, Ira. Posthuman Bodies. Indiana University Press, 1995. ISBN 0-253-32894-2. HARAWAY, Donna. Simians, Cyborgs and Women: The Reinvention of Nature. London: Free Association Books, 1991. ISBN: 978-0415903875. HARAWAY, Donna. Manifest kyborg: vda, technologie a socialistick feminismus ke konci dvactho stolet. In: Sociln studia. 2002, .7, s. 51-59. ISBN 80-210-2834-3. HARAWAY, Donna. The Companion Species Manifesto: Dogs, People and Significant Otherness. Chicago: Prickly Paradigm Press, 2003. ISBN: 0-9717575-8-5. HASSAN, Ihab. Prometheus as Performer: Toward a Postmodern Culture? In: Performance in Postmodern Culture .Ed. Michel Benamou, Charles Caramello. Madison, Wisconsin: Coda Press, 1977. ISBN 0-930956-00-1. HAYLES, N. Katherine. How We Became Posthuman: Virtual Bodies in Cybernetics, Literature, and Informatics. Chicago: The University of Chicago Press, 1999. ISBN: 0226-32145-2. HEIDEGGER, Martin. Letter on Humanism. Basic Writings, London, 1993. ISBN: 9780061627019. HEIM, Michael. The Metaphysics of Virtual Reality. NY: Oxford University Press, 1993. ISBN: 978-0195092585. HORKOV, Jana. Tur(n)ing Bachelor Machine: Towards Articulations of the Universal Machine Unconscious. Pspvek na konferenci Mutamorphosis. Praha, 6.12.2012. Human Genome Project Information [online]. Posledn zmna 31.7.2012 [cit. 23.11.2012]. Dostupn z: <http://www.ornl.gov/sci/techresources/Human_Genome/home.shtml>
169

CHERRY, Kendra. The Milgram Obedience Experiment [online]. About.com 2012 [cit. 09.12.2012]. Dostupn z: <http://psychology.about.com/od/historyofpsychology/a/milgram.htm> CHLUBN, Ji; SVOBODOV, Lenka. Sofist [online]. Antika. 09.12.2004 [cit. 08. 10. 2012]. Dostupn z: <http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1938> CHVOSTA, Petr. Od Maxwellova dmona k Brownovm motorm. In: Sbornk k Projektu Oteven vda [online]. 2005 [cit. 15. 10. 2012]. Dostupn z: <http://archiv.otevrenaveda.cz/users/Image/default/C2Seminare/MultiObSem/008.pdf> Institute of Artificial Art Amsterdam [online]. [Cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://www.iaaa.nl/> Interactive Plant Growing [online]. Database for virtual art 2007 - 2011 [Cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://www.virtualart.at/database/general/work/interactive-plant-growing.html> Interview with Dominic Johnson: On Pain and Performance Art Embodiment. In: Body Pixel [online]. [Cit. 09.12.2012]. Dostupn z: <http://www.bodypixel.com/2011/01/25/interview-with-dominic-johnson-on-pain-and-performanceart-embodiment/> Inverse Human [online]. [Cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://www.metahuman.org/web/ihuman1.html> Is the Human Body Obsolete? - Stelarc In Conversation With Liz Carr. In: YouTube [online]. 11.01.2011 [cit. 06. 12. 2012]. Dostupn z: <http://www.youtube.com/watch?v=4pb_u6vlB7s> Items 1-2,000: A Corpus of Knowledge on the Rationalized Subject [online]. [Cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://paulvanouse.com/items.html> JACOBSON, Linda. Cyberarts: Exploring Art and Technology. Backbeat Books, 1992. ISBN: 978-0879302535. KERA, Denisa. Kyberfeminismus mezi umnm a globln technokulturou. In: asopis Atelir, 2008, r. 21, . 1, s. 2. KERA, Denisa. Bionetworking Over DNA and Biosocial Interfaces: Connecting Policy and Design. In: Genomics, Society and Policy [online] 2010, r.6, .1 [cit. 08.12.2012]. Dostupn z: <http://www.hss.ed.ac.uk/genomics/documents/Kerafinal.pdf> Kidnap [online]. [Cit. 20.10.2012]. Dostupn z: <http://www.blasttheory.co.uk/kidnap/hq.htm> KONSA, Kurmo. Artificialisation Of Culture: Challenges to and from Posthumanism. In: Journal of Evolution and Technology [online]. 2008, . 17, s. 23-35 [cit. 20.10.2012]. Dostupn z: <http://jetpress.org/volume16/konsa.html>
170

KROKER, Arthur; WEINSTEIN, Michael A. Data Trash: The Theory of the Virtual Class. New York: St. Martin's Press, 1994. ISBN: 978-0312122119. KUBKOV, Eva. Orlan, (kyber)feminismus: Postmoderni utopie? Brno, 2010. Diplomov prce. Masarykova univerzita v Brn, Filozofick fakulta. LAHODA, Tom. Estetika interference / od antropocentrismu k polycentrismu. In: asopis Umlec [online]. 1999, . 2 [cit. 12. 08. 2012]. Dostupn z: <https://www.divus.cz/umelec/article_page.php?item=321> LANE, Jill; PHELAN, Peggy. The Ends of Performance. NYU Press, 1998. ISBN: 9780814766477. LATOUR, Bruno. Reassembling the Social: An Introduction to Actor-Network-Theory. New York: Oxford University Press, 2008. ISBN 978-0199256051. LEITNER, Jindich; VOKA, Petr. Termodynamika materil: pklady. 1 vyd. Praha: Vydavatelstv VCHT, 1997. ISBN 80-7080-283-9. Lkai online.cz [online]. Posledn zmna 3.6.2010 [cit. 20.12.2012]. Dostupn z: <http://www.lekari-online.cz/orl-otorinolaryngologie/novinky/kochlearniimplantat> LVY, Pierre. Kyberkultura. Karolinum: Praha, 2000. ISBN: 8024601095. LOEFFLER, Carl E; TONG,Darlene. Performance Anthology. Last Gasp, 1989. ISBN: 9780867193664. MACEK, Jakub. Tlesnost a kyberkultura. In: Revue pro mdia [online]. 2003, . 5: Mdia a Digitalizace [cit. 14.11.2012]. Dostupn z: <http://rpm.fss.muni.cz/Revue/Revue05/macek-telesnost_a_kyberprostor.pdf> MARKO, Anton. Tajemstv hladiny. Hermeneutika ivho. Vesmr, edice Medza, 2000. ISBN: 80-86569-67-5 MATURANA, Humberto J.; VARELA, Francisco J. Autopoiesis. The Organization of the Living. In: Autopoiesis and Cognition. The Realization of the Living. Ed. Robert S. Cohen and Marx W. Wartofsky, Boston Studies in the Philosophy of Science 42. Dordrecht: Reidel Publishing Company, 1980. ISBN 90-277-1015-5. May the horse live in me. In: Vimeo [online]. 14.07.2011 [cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <http://vimeo.com/26422084> MCLUHAN, Marshall. lovk, mdia a elektronick kultura; vbor z dla. JOTA, Brno, 2000. ISBN: 80-7217-128-3. Mechanick pomeran [Clockwork Orange]. [Film]. Reie Stanley Kubrick. USA, 1971.

171

MIAH, Andy. Posthuman Environments. Lecture for University of the West of Scotland, Becoming Posthuman Course. Slideshare [online]. 2010/2011 [cit. 09.10.2012]. Dostupn z: <http://www.slideshare.net/andymiah/posthuman-environments> MITCHELL, Melanie. Complexity: A guided tour. Oxford University Press, New York, 2009. ISBN: 978-0199798100. Neil Harbisson: I listen to color. In: Ted Talks [online]. TED Conferences, LLC [cit. 16. 12. 2012]. Dostupn z: <http://www.ted.com/talks/neil_harbisson_i_listen_to_color.html> NORRIS, Pippa. Digital Divide. Cambridge University Press, 2001. ISBN: 9780521807517. NYMANN, Ann E. Sally's Rape: Robbie McCauley's Survival Art [online]. In: Academic journal article from African American Review. 1999, r. 33, . 4 [cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <http://www.questia.com/read/1G1-59024879/sally-s-rape-robbiemccauley-s-survival-art> OPATRN, Tom. Kapitoly z termodynamiky a statistick fyziky [online]. Katedra teoretick fyziky, Prodovdeck fakulta Univerzity Palackho, 2009 [cit. 15.10.2012]. Dostupn z: < http://www.ktf.upol.cz/tom/statfyz/predn-statsum24.pdf> OREILLY, Sally. The Body in Contemporary Art. Thames & Hudson, 2009. ISBN: 9780500204009. ORLAN. Manifesto of Carnal Art [online]. ORLAN 2012 [cit. 12.12.2012]. Dostupn z: <http://www.orlan.eu/texts/> ORWELL, George. 1984. Praha: Nae vojsko, 1991. ISBN 80-206-0256-9. Palace [online]. [Cit. 17.12.2012]. Dostupn z< http://www.thepalace.com/> Pandrogeny Manifesto. In: YouTube [online]. 14.03.2010 [cit. 18.12.2012]. Dostupn z: <http://www.youtube.com/watch?v=R6qnvNw6NP8> PATTERSON, Meredith L. A Biopunk Manifesto. In: Livejournal [online] 30.01.2010 [cit. 14.12.2012]. Dostupn z: <http://maradydd.livejournal.com/496085.html> PAVELKA, Ji a POSPIL, Ivo. Slovnk epoch, smr, skupin a manifest. Brno: Georgetown, 1993. (Co ns spojuje; sv. 1). ISBN 8090160409. PELCOV, Nadda. Filosofick a pedagogick antropologie. Praha: Karolinum, 2000. ISBN: 9788024600765. PEPPERELL, Robert. The Posthuman Condition: Consciousness Beyond the Brain. Intellect Ltd; 2nd edition, 2003. ISBN 1-84150-048-8.

172

PETR, Marek. Fyziologie mysli. vod do kognitivn vdy. Triton, 2007. ISBN 978-807254-969-6. PLANT, Sadie. Zeroes and Ones: Digital Women and the New Technoculture. New York: Doubleday, 1997. ISBN: 978-038548260. POPPER, Ben. Cyborg America: inside the strange new world of basement body hackers. In: The Verge [online]. 08.08.2012 [cit. 18.11.2012]. Dostupn z: <http://www.theverge.com/2012/8/8/3177438/cyborg-america-biohackersgrinders-body-hackers> Project Glass [online]. Google 2012 [cit. 20.11.2012]. Dostupn z: <https://plus.google.com/+projectglass/posts> Project Paradise. In: Vimeo [online]. 14.01.2012 [cit. 20.12.2012]. Dostupn z: <http://vimeo.com/35047536> QRbodies [online]. Creative Commons CC BY-NC-SA 3.0 [cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://www.opentattoo.cz/> Queer [online]. ALGBTICAL 2012 [cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://www.algbtical.org/2A%20QUEER.htm> RepRap [online]. Brmlab. Posledn zmna 17.08.2011 [cit. 07.12.2012]. Dostupn z: <https://brmlab.cz/project/reprap> RICHARDS, Amy; SCHNALL, Marianne. Cyberfeminism: Networking on the Net [online]. Ed. Robin Morgan. Washington Square Press, a division of Simon and Schuster, 2003 [cit. 14.09.2012]. Dostupn z: <http://www.feminist.com/resources/artspeech/genwom/cyberfeminism.html> RoboCop [film]. Reie Paul VERHOEVEN. USA, 1987. RODEN, David. Deconstruction and Excision in Philosophical Posthumanism. In: Journal of Evolution and Technology [online]. 2010, r.21, .1, s. 2736 [cit. 11.08.2012]. Dostupn z: <http://jetpress.org/v21/roden.htm> RONELL, Avital. The Telephone Book: Technology, Schizophrenia, Electric Speech. Lincoln: University of Nebraska Press, 1989. ISBN: 978-0803289383. ROSENBLATT, Roger. A New World Dawns. In: Time Magazine [online]. 3.1.1983 [cit. 12.08.2012]. Dostupn z: <http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,953631-1,00.html> RULLER, Tom. Prezentace / Situace - akce. In: Divadlo v netradinm prostoru, performance a site specific. Praha: Nakladatelstv Akademie mzickch umn, 2010. ISBN: 978-80-7331-184- 1. Sapiens Anonym [online]. Lepht Anonym @2012 [cit 15.12.2012]. Dostupn z: <http://sapiensanonym.blogspot.cz/>
173

SARNOVSK, Jn. vahy a zamyslenia na tmu kybernetika a teria riadenia. In: AT&P journal [online]. 2005/9 [cit. 28.11.2012]. Dostupn z: <http://www.atpjournal.sk/buxus/docs/atp-2005-09-44.pdf> Secondlife [online]. Linden Research, Inc. 2012 [cit. 15.09.2012]. Dostupn z: <http://secondlife.com/> Seen. Unsaid [online]. Anita Ponton 2011 [cit. 16.12.2012]. Dostupn z: <http://www.anitaponton.com/liveperformances/seen-unsaid/> SHANNON, Claude E.; WEAWER, Warren. A mathematical theory of communication [online]. Chicago: University of Illinois Press, 1965 [cit. 14.07.2012]. Dostupn z: <http://cm.bell-labs.com/cm/ms/what/shannonday/shannon1948.pdf> SHIN, Haerin; VIDERGAR, Angela B. Scott Bukatman on Terminal Identity and our Contemporary Lifestyle. In: The Three Wise Monkeys. [online]. 11.8.2012 [cit. 25.11.2012]. Dostupn z: <http://thethreewisemonkeys.com/2012/08/11/scottbukatman-on-terminal-identity-and-our-contemporary-lifestyle/> SILVER, Lee M. Remaking Eden: Cloning and Beyond in a Brave New World. New York: Avon Books, 1998. ISBN 978-0380974948. Siri [online]. Apple Inc. 2012 [cit. 20. 12. 2012]. Dostupn z: <http://www.apple.com/ios/siri/> SmartMom [online]. SubRosa 2012 [cit. 17. 12. 2012]. Dostupn z: <http://smartmom.cyberfeminism.net/> SRCE [online]. Hacketeria. 16.11.2012 [cit. 06. 12. 2012]. Dostupn z: <http://hackteria.org/?p=1765#more-1765> Star Trek [TV srie], Reie Gene RODDENBERRY. USA, 1966-1969. STELARC: Circulating Flesh - The Cadaver, The Comatose & The Chimera. In: YouTube [online]. 22.06. 2011 [cit. 06. 12. 2012]. Dostupn z: <https://www.youtube.com/watch?v=KnuqK2IOAWc> STEPHENSON, Neal. Snowcrash. Spectra, 2000. ISBN: 978-0553380958. STERLING, Bruce. Schismatrix. Arbor House Publishing Company, 1985. ISBN 087795-645-6. STOCK, Gregory. Redesigning humans: choosing our children's genes. London: Profile Books, 2002. ISBN: 978-0618340835. SubRosa [online]. SubRosa 2012 [cit. 17. 12. 2012]. Dostupn z: <http://www.cyberfeminism.net/>

174

Suspect Inversion Center [online]. [Cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://paulvanouse.com/sic.html> Termintor [The Terminator]. [Film]. Reie James CAMERON. USA, 1984. THACKER, Eugene. Data Made Flesh: Biotechnology and the Discourse of the Posthuman. In: Cultural Critique, 2003, . 53, s. 72-97 [online]. University of Minnesota Press [cit. 10.08.2012]. Dostupn z: <http://www.jstor.org/stable/1354625> The Eyeborg Cometh [online]. 1DegreeBio Inc. 2012 [cit. 19.12.2012]. Dostupn z: <http://blog.1degreebio.org/?bid=532> tranSfera ver. 1.2 / trailer In: Vimeo [online]. 15.08.2011 [cit. 09.08.2012]. Dostupn z: <http://vimeo.com/27729690> Transhumanist FAQ [online]. Extropy Institute 2003 [cit. 09.08.2012]. Dostupn z: <http://www.extropy.org/faq.htm> TURKLE, Sherry. Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet. Simon & Schuster; First Edition edition, 1997. ISBN 978-0684833484. Unspool. In: Vimeo [online]. 15.01.2011[cit. 16.12.2012]. Dostupn z: <http://vimeo.com/18815004> VISAGIE, Johann. Ideology and culture: Reflections on posthumanism, multiculturalism and Africa. In: Acta Academica [online]. 2004, . 36 (2), s. 57-96 [cit. 20.10.2012]. Dostupn z: <http://reference.sabinet.co.za/document/EJC15293> VITA-MORE, Natascha. Future of Sexuality [online]. Prezentovno na: EXTRO 3 Conference, 1997 [cit. 17.11.2012]. Dostupn z: <http://www.natasha.cc/sex.htm> VITA-MORE, Natascha. The New [human] Genre Primo [first] Posthuman [online]. Prezentovno na: Ciber@RT Conference, 2004 [cit. 17.11.2012]. Dostupn z: <http://www.natasha.cc/paper.htm> VNS MATRIX. Cyberfeminist Manifesto for the 21st century [online]. Adelaide, Sidney, 1991 [cit 13.11.2012]. Dostupn z: <http://www.sysx.org/gashgirl/VNS/TEXT/PINKMANI.HTM> VNS MATRIX. All New Gen [online]. In: Medien Kunst Net [cit. 17.12.2012]. Dostupn z: <http://www.medienkunstnetz.de/works/all-new-gen/> VON BERTALANFFY, Ludwig. General System theory: Foundations, Development, Applications. New York: George Braziller, revised edition 1976. ISBN: 0-8076-0453-4. WEBSTER, Frank. Theories of the Information Society. Routledge, 1995. ISBN: 978-0415-10574-3.

175

WIENER, Norbert. Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine. Kessinger Publishing, 2010. ISBN: 9781164485766. WIESING, Urban. The History of Medical Enhancement: From Restitutio ad Integrum to Transformatio ad Optimum? In: Medical Enhancement and Posthumanity. Ed. B. Gordijn, R. Chadwick. Springer Science + Business Media B.V, 2008. ISBN: 9781402088513. Wikipedia: Big Brother (TV Series). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Posledn zmna 15.12.2012 [cit. 26.11.2012]. Dostupn z: <http://en.wikipedia.org/wiki/Big_Brother_(TV_series)> WILSON, Stephen. Information Arts. Intersections of Art, Science and Technology. The MIT Press, 2002. ISBN: 9780262731584. WOLFF, Janet. Reinstating Corporeality: Feminism and Body Politics. In: The Feminism and Visual Culture Reader, s. 419-420. Ed. Amelia JONES. Routledge; 2 edition, 2010. ISBN: 978-0415543705. ZYLINSKA, Joanna. The Ethics of Cultural Studies. Continuum, London, 2005. ISBN: 978-0826475244.

176

Seznam vyobrazen
1. Time, Machine of the Year (1982). Pevzato z: http://www.time.com/time/covers/0,16641,19830103,00.html 2. Raoul Hausmann, Tatlin ije doma (1920). Pevzato z: http://www.dreamcollage.com/raoul-hausmann-tatlin.htm 3. Oskar Schlemmer, Figure and Space Delineation (1924). Pevzato z: http://bearnstowjournal.org/bauhaus.htm 4. Ridely Scott, Blade Runner (1982). Pevzato z: http://4dragonsmedia.blogspot.cz/2011/08/blade-runner-2-announcedridley-scott.html 5. VNS Matrix, Cyberfeminist Manifesto (1991). Pevzato z: http://vi.sualize.us/cyberfeminist_manifesto_by_vns_matrix_picture_jRPa.html 6. Rich Buckler & Doug Moench, Deathlok (1991). Pevzato z: http://whatculture.com/film/marvels-next-avengers-film-9-deathlok.php 7. Time, Planet of the Year (1988). Pevzato z: http://www.time.com/time/covers/0,16641,19890102,00.html 8. Google, Project Glass (2012). Pevzato z: http://money.cnn.com/2012/04/04/technology/google-projectglass/index.htm 9. Hacketeria, SRCE (2012). Pevzato z: http://hackteria.org/ 10. Performance ART WEEK. Pevzato z: http://www.veniceperformanceart.org/index.php?page=67&lang=en 11. Vito Acconci, Step Piece (1970). Pevzato z: http://www.rovetv.net/va-stepping-off.html 12. Jochen Gerz, Purple Cross for Absent Now (1980). Pevzato z: http://www.artperformance.org/article-27406143.html 13. Jeffrey Shaw, Legible City (1988 91). Pevzato z: http://davidtatnell.wordpress.com/2010/06/05/1w39/ 14. Chris Burden, Shoot (1971). Pevzato z: http://www.transpositions.co.uk/2012/10/risk-to-life-ethics-of-chrisburdens-shoot/chris-burden-shoot-2/
177

15. 0100101110101101.ORG., Synthetic Performances Reenactments (2007). Pevzato z: http://www.hustlerofculture.com/me_we/2007/11/nyc---synthetic.html 16./17. Narcissister, pzovn pro asopis IN*TANDEM (2010) a fotografie ze srie AssVag (2012). Pevzato z: http://www.narcissister.com/photos.php 18. Valie Export, Aktionhose: Genitalpanik (1969). http://bodytracks.org/2009/06/valie-export-aktionshosegenitalpanik-action-pantsgenital-panic/ 19. Orlan, La rincarnation de Sainte-Orlan (19901993). Pevzato z: http://s1029.beta.photobucket.com/user/flashyourjak/media/orlan.jpg.html 20. Orlan, La rincarnation de Sainte-Orlan (19901993). Pevzato z: http://www.flickr.com/photos/76335286@N04/6930585672/ 21. Charlotte Davies, Osmose (1995). Pevzato z: http://www.giovannicaffio.com/rappresentazioni-liquide-nelciberspazio-2/ 22. Anita Ponton, Unspool (2003). Pevzato z: http://www.anitaponton.com/liveperformances/unspool/ 23. Avatar Body Collision, Screen Save Her (2002). Pevzato z: http://creative-catalyst.com/abc/screensaveher/sshinfo.html 24. SubRosa, SmartMom (1997). Pevzato z: http://smartmom.cyberfeminism.net/programs.html 25. Franko B., I Miss You (2003). Pevzato z: http://www.luxe-immo.com/interview-en-413-antonio-manca.html 26. Leigh Bowery, Session IV, Look 17 (1991). Pevzato z: http://www.eduardplanting.com/artists/greer-fergus/fergus-greerleigh-bowery/fergusgreer-leigh-bowery-10.html 27. Micha Crdenas, Becoming Dragon (2008). Pevzato z: http://turbulence.org/blog/2008/12/31/second-life-becoming-dragonmicha-cardenas/ 28. Micha Crdenas, Becoming Dragon (2008). Pevzato z: http://ucsdopenstudios.com/2009/artists.php?a=Micha_Cardenas 29. Genesis Breyer P-Orridge, Breaking Sex (19992007). Pevzato z: http://www.theesecondcouming.com/djin.html 30. Suka Off, tranSfera 1.2 (2011).
178

Pevzato z: http://sukaoff-transfera.blogspot.cz/p/performance.html 31. Suka Off, tranSfera 1.2 (2011). Pevzato z: http://vimeo.com/27729690 (screenshot) 32. Darina Alster, Bianca Brasselli (2009). Pevzato z: http://artlist.cz/?id=5735&lang=1 33. Guillermo Gmez-Pea & Robert Sifuentes, Ethno-techno art. Pevzato z: http://acc.english.ucsb.edu/conference/NWO/index.asp 34. Guillermo Gmez-Pea, Mexterminator (1997-1999). Pevzato z: http://zonascartografias.blogspot.cz/2009/01/detonando-estereotipospor-ivan-mejia.html 35. Oleg Kulik, I Bite America and America Bites Me (1997). Pevzato z: http://www.artseensoho.com/Art/DEITCH/kulik97/k1.html 36. Eduardo Kac, Genesis (1999). Pevzato z: http://www.viewingspace.com/genetics_culture/pages_genetics_culture/gc_w02/gc_ w02_kac_genesis.htm 37. Christa Sommerer & Laurent Mignonneau, Interactive Plant Growing (199297). Pevzato z: http://90.146.8.18/en/archives/picture_ausgabe_02_new.asp?iAreaID=1&showAreaI D=421 38. Critical Art Ensemble, Cult of the New Eve (2000). Pevzato z: http://www.critical-art.net/Biotech.html 39. Yang Zhichao, Planting Grass (2000). Pevzato z: http://www.stroom.nl/activiteiten/tentoonstelling.php?t_id=9112002 40. Institute of Artificial Art, Arthur and the Solenoids (1997). Pevzato z: http://artifacial.org/huge_harry_transcript 41. The Centre for Metahuman Exploration, Absentee Ballot (1996). Pevzato z: http://www.metahuman.org/web/absentee2.html 42. The Centre for Metahuman Exploration, Project Paradise (1998). Pevzato z: http://www.petercoppin.org/transmedia/index.php?/projects2/projectparadise-1998-v2/ 43. / 44. The Centre for Metahuman Exploration, Project Paradise (1998). Pevzato z: http://www.petercoppin.org/transmedia/index.php?/projects2/projectparadise-1998-v2/ 45. Stelarc, Ping Body (1996). Pevzato z: http://www.artelectronicmedia.com/document/stelarc-ping-body
179

46. Marcel-l Antnez Roca, Epizoo (1994). Pevzato z: http://www.filefestival.org/site_2007/pop_trabalho.asp?id_trabalho=509&acao=visu alizar 47. Wafaa Bilal, Domestic Tension (2007). Pevzato z: http://artthreat.net/2007/05/wafaa-bilal-shoot-iraqi/ 48. Wafaa Bilal, 3rdi (20102011). Pevzato z: http://jpgmag.com/news/2011/02/ 49./50. Steve Mann, WearComp a EyeTap. Pevzato z: http://www.interaction-design.org/encyclopedia/wearable_computing.html 51. Stelarc, Stomach Sculpture (1993). Pevzato z: http://saraannlindsay.wordpress.com/2010/03/01/stomach-sculpture/ 52. Mona Hatoum, Corps tranger (1994). Pevzato z: http://artphalt.wordpress.com/2012/05/23/mona-hatoum-entrailsappeal/ 53. Paul Vanouse & Kerry Sheehan, Suspect Inversion Center (2011). Pevzato z: http://paulvanouse.com/sic.html 54. Stelarc, Third Hand (1980). Pevzato z: http://sciencegallery.com/events/2011/06/stelarc 55. Stelarc, Ear on Arm (1996 - 2012). Pevzato z: http://www.abc.net.au/radionational/programs/bodysphere/stelarcear-on-arm/3903988 56. Neil Harbisson, Eyeborg (2004). Pevzato z: http://www.painart.cz/68/eyeborg/clanek/ 57. Neil Harbisson, Sound Portraits. Pevzato z: http://www.facebook.com/usmanesoterica 58. Stahl Stenslie Sense:less (1996). Pevzato z: http://www.flickr.com/photos/watz/2113444050/ 59. Natascha Vita-More, Primo Posthuman (2006). Pevzato z: http://archimorph.com/2011/01/23/primo-post-human-transhumanist-culture/

180