Mikroekonomie

Slezsk univerzita v Opav
Obchodn podnikatelsk fakulta v Karvin
MIKROEKONOMIE
Cviebnice pro stedn pokroil kurz
Karin Gajdov
Katarna asnochov
Pavel Tuleja
Karvin 2012
Tato studijn pomcka vznikla v rmci een projektu s nzvem Cviebnice pro stedn
pokroil kurz Mikroekonomie a Makroekonomie na zklad finannch prostedk z Fondu
rozvoje vysokch kol.
Autoi:
Ing. Karin Gajdov
Ing. Katarina asnochov
Doc. Ing. Pavel Tuleja, PhD.
2012
Obsah
vod................................................................................................................................. 1
1 Teoretick vod do problematiky mikroekonomie........................................................... 2
1.1 Zkladn pojmy, vzorce a vztahy .......................................................................................... 2
1.2 Doplovac otzky .............................................................................................................. 2
1.3 Odpovzte ANO / NE .......................................................................................................... 3
1.4 Testov otzky.................................................................................................................... 3
1.5 Pklady a lohy .................................................................................................................. 4
een 1. kapitoly ..................................................................................................................... 5
1.2 Doplovac otzky .................................................................................................................................... 5
1.3 Odpovzte ANO / NE ............................................................................................................................... 5
1.4 Testov otzky ......................................................................................................................................... 5
1.5 Pklady a lohy ....................................................................................................................................... 6
2 Teorie racionln volby spotebitele ................................................................................ 8

2.1 Zkladn pojmy, vzorce a vztahy .......................................................................................... 8
2.2 Doplovac otzky .............................................................................................................. 9
2.3 Odpovzte ANO / NE .......................................................................................................... 9
2.4 Testov otzky.................................................................................................................... 9
2.5 Pklady a lohy ................................................................................................................ 10
een 2. kapitoly ................................................................................................................... 11
2.2 Doplovac otzky .................................................................................................................................. 11
2.3 Odpovzte ANO / NE ............................................................................................................................. 11
2.4 Testov otzky ....................................................................................................................................... 12
2.5 Pklady a lohy ..................................................................................................................................... 12
3 Teorie spotebitelsk poptvky..................................................................................... 16

3.1 Zkladn pojmy, vzorce a vztahy ........................................................................................ 16
3.2 Doplovac otzky ............................................................................................................ 17
3.3 Odpovzte ANO / NE ........................................................................................................ 17
3.4 Testov otzky.................................................................................................................. 18
3.5 Pklady a lohy ................................................................................................................ 19
een 3. kapitoly ................................................................................................................... 20
3. 2 Doplovac otzky ................................................................................................................................. 20
3.3 Odpovzte ANO / NE ............................................................................................................................. 20
3.4 Testov otzky ....................................................................................................................................... 20
3.5 Pklady a lohy ..................................................................................................................................... 21
4 Volba technologie a vroba .......................................................................................... 24

4.2 Doplovac otzky ............................................................................................................ 25
4.3 Odpovzte ANO / NE ........................................................................................................ 25
4.4 Testov otzky.................................................................................................................. 26
4.5 Pklady a lohy ................................................................................................................ 27

een 4. kapitoly ................................................................................................................... 28
4.2 Doplovac otzky .................................................................................................................................. 28
4.3 Odpovzte ANO / NE ............................................................................................................................. 28
4.4 Testov otzky ....................................................................................................................................... 29
4.5 Pklady a lohy ..................................................................................................................................... 29
5 Veobecn rovnovha .................................................................................................. 33

5.2 Doplovac otzky ............................................................................................................ 33
5.3 Odpovzte ANO / NE ........................................................................................................ 34
5.4 Testov otzky.................................................................................................................. 34
5.5 Pklady a lohy ................................................................................................................ 35
een 5. kapitoly ................................................................................................................... 36
5.2 Doplovac otzky .................................................................................................................................. 36
5.3 Odpovzte ANO / NE ............................................................................................................................. 36
5.4 Testov otzky ....................................................................................................................................... 36
5.5 Pklady a lohy ..................................................................................................................................... 37
6 Pjmy, nklady a zisky firmy ........................................................................................ 39

6.2 Doplovac otzky ............................................................................................................ 40
6.3 Odpovzte ANO / NE ........................................................................................................ 41
6.4 Testov otzky.................................................................................................................. 41
5.5 Pklady a lohy ................................................................................................................ 42
een 6. kapitoly ................................................................................................................... 43
6.2 Doplovac otzky .................................................................................................................................. 43
6.3 Odpovzte ANO / NE ............................................................................................................................. 43
6.4 Testov otzky ....................................................................................................................................... 43
6.5 Pklady a lohy ..................................................................................................................................... 44
7 Chovn firmy v podmnkch dokonale konkurennch trh ........................................... 47

7.2 Doplovac otzky ............................................................................................................ 48
7.3 Odpovzte ANO / NE ........................................................................................................ 48
7.4 Testov otzky.................................................................................................................. 48
7.5 Pklady a lohy ................................................................................................................ 49
een 7. kapitoly ................................................................................................................... 50
7.2 Doplovac otzky .................................................................................................................................. 50
7.3 Odpovzte ANO / NE ............................................................................................................................. 50
7.4 Testov otzky ....................................................................................................................................... 51
7.5 Pklady a lohy ..................................................................................................................................... 51
8 Chovn firmy v podmnkch monopolu ........................................................................ 54

8.2 Doplovac otzky ............................................................................................................ 55
8.3 Odpovzte ANO / NE ........................................................................................................ 55

8.4 Testov otzky.................................................................................................................. 56
8.5Pklady a lohy ................................................................................................................. 57
een 8. kapitoly ................................................................................................................... 58
8.2 Doplovac otzky .................................................................................................................................. 58
8.3 Odpovzte ANO / NE ............................................................................................................................. 58
8.4 Testov otzky ....................................................................................................................................... 58
8.5 Pklady a lohy ..................................................................................................................................... 58
9 Firma na monopoln konkurennm trhu ...................................................................... 62

9.2 Doplovac otzky ............................................................................................................ 62
9.3 Odpovzte ANO / NE ........................................................................................................ 63
9.4 Testov otzky.................................................................................................................. 63
9.5 Pklady a lohy ................................................................................................................ 64
een 9. kapitoly ................................................................................................................... 65
9.2 Doplovac otzky .................................................................................................................................. 65
9.3 Odpovzte ANO / NE ............................................................................................................................. 66
9.4 Testov otzky ....................................................................................................................................... 66
9.5 Pklady a lohy ..................................................................................................................................... 66
10 Chovn firmy v podmnkch oligopoln trn struktury................................................ 70

10.1 Zkladn pojmy, vzorce a vztahy ...................................................................................... 70
10.2 Doplovac otzky ........................................................................................................... 70
10.3 Odpovzte ANO / NE....................................................................................................... 71
10.4 Testov otzky ................................................................................................................ 71
10.5 Pklady a lohy .............................................................................................................. 72
een 10. kapitoly ................................................................................................................. 73
10.2 Doplovac otzky ................................................................................................................................ 73
10.3 Odpovzte ANO / NE ........................................................................................................................... 73
10.4 Testov otzky ..................................................................................................................................... 73
10.5 Pklady a lohy ................................................................................................................................... 74
11 Mikroekonomick aspekty trhu prce ......................................................................... 76

11.2 Doplovac otzky ........................................................................................................... 78
11.3 Odpovzte ANO / NE....................................................................................................... 79
11.4 Testov otzky ................................................................................................................ 79
11.5 Pklady a lohy .............................................................................................................. 80
een 11. kapitoly ................................................................................................................. 81
11.2 Doplovac otzky ................................................................................................................................ 81
11.3 Odpovzte ANO / NE ........................................................................................................................... 81
11.4 Testov otzky ..................................................................................................................................... 81
11.5 Pklady a lohy ................................................................................................................................... 82
12 Trh kapitlu ............................................................................................................... 85

12.2 Doplovac otzky ........................................................................................................... 86
12.3 Odpovzte ANO / NE....................................................................................................... 86
12.4 Testov otzky ................................................................................................................ 87
12.5 Pklady a lohy .............................................................................................................. 88
een 12. kapitoly ................................................................................................................. 88
12.2 Doplovac otzky ................................................................................................................................ 88
12.3 Odpovzte ANO / NE ........................................................................................................................... 89
12.4 Testov otzky ..................................................................................................................................... 89
12.5 Pklady a lohy ................................................................................................................................... 89
Pouit literatura ............................................................................................................ 92
vod
Studijn text MIKROEKONOMIE Cviebnice pro stedn pokroil kurz je uren jako
podkladov studijn materil pro studenty stedn pokroilho kurzu mikroekonomie, kter je
standardn vyuovn na eskch vysokch kolch ekonomickho smru v rmci
magisterskho studijnho programu.
Uebn text je koncipovn pro studenty stedn pokroilho kurzu jak presenn tak distann
formy studia. Jeho clem je rozit a doplnit o praktick aplikace jednotliv tmata probran
v rmci uvedenho kurzu.
Cviebnice je lenna do dvancti kapitol, kter tematicky navazuj na jednotliv okruhy
standardn vyuovan v rmci semestrlnho kurzu. Kad kapitola obsahuje pehled
zkladnch pojm, vztah a vzorc, kter souvis s tmatem dan kapitoly. Jednotliv kapitoly
dle obsahuj koly k procviovn teoretickch vchodisek studovanho tmatu. Konkrtn
zahrnuj:
otzky doplovac, kde student mus doplnit sprvn pojmy,

cvien, kdy se m student rozhodnout zda jsou dan tvrzen pravdiv, i ne,
testov otzky, kdy student vol sprvnou variantu z nabzench odpovd,
pklady.
Kad kapitola navc obsahuje sprvn een. een jsou mysln zaazen v jednotlivch
kapitolch a ne na konci tto cviebnice a to z dvodu snadnj orientace studenta.
Cviebnice vznikla v rmci een projektu s nzvem Cviebnice pro stedn pokroil kurz
Mikroekonomie a Makroekonomie na zklad finannch prostedk z Fondu rozvoje
vysokch kol. V rmci projektu vychz dv voln navazujc cviebnice. Na studijn text
MIKROEKONOMIE Cviebnice pro stedn pokroil kurz voln navazuje
MAKROEKONOMIE Cviebnice pro stedn pokroil kurz.
Vme, e studijn text MIKROEKONOMIE Cviebnice pro stedn pokroil kurz, stejn
tak MAKROEKONOMIE Cviebnice pro stedn pokroil kurz, bude poslucham dobrou
pomckou.
Pejeme hodn tst pi een jednotlivch kol a tak spn zvldnut stedn
pokroilho kursu Mikroekonomie a Makroekonomie.
1 Teoretick vod do problematiky mikroekonomie

1.1 Zkladn pojmy, vzorce a vztahy
Ekonomie a ekonomika
Statky voln a statky ekonomick
Vzcn statky
Uitenost a dostupnost zdroj
Vstupy a vstupy vroby
Zkladn vrobn faktory prce, pda, kapitl
Makroekonomie a mikroekonomie
Pozitivn ekonomie
Normativn ekonomie
Ti zkladn ekonomick otzky a jejich een
Hranice produknch monost
Nklady obtovan pleitosti
Trh a trn mechanismus
Ekonomick subjekty
Ekonomick kolobh
Neviditeln ruka trhu
Zvisle a nezvisle promnn
Smrnice a sklon kivky
Funkce linern
Funkce nelinern
Mezn veliiny
Prmrn veliiny
1.2 Doplovac otzky

1)
Normativn ekonomie obsahuje . soudy.
2)
Na trhu produkt zskvaj pjmy za prodan statky a sluby, za n

pak na trhu .. faktor .. vrobn faktory.
3)
Mezn veliina je algebraicky .. celkov veliiny.
3
4)
st ekonomie, kter se zabv studiem a chovnm individulnch domcnost a

firem, se nazv ., zatmco st, kter studuje ekonomiku jako
celek je nazv .. .
5)
Je li celkov veliina klesajc, je mezn veliina . .
1.3 Odpovzte ANO / NE

1)
Mezi zkladn ekonomick otzky pat: Co vyrbt?, Jak vyrbt?, Pro koho vyrbt?
2)
Pod pojmem neviditeln ruka chpeme vliv a interakci skrytch zjmovch skupin
(lobby).
3)
Vrok Cena ropy se vce ne ztrojnsobila v obdob let 1973 1974 je vrok
pozitivn.
4)
Souasn zven nabdky i poptvky vede vdy ke zven rovnovn ceny.
5)
Kdy je prmrn funkce klesajc, le mezn funkce pod n.
1.4 Testov otzky

1)
Ekonomie je vda o:
a) alokaci vzcnch zdroj k vrob uitench statk
b) zdrojch, zpsobech rozdlovn, zachovn a uit bohatstv
c) chovn a rozhodovn lid v ekonomickm ivot
d) vechny odpovdi jsou sprvn
2)
Zsadnm problmem ekonomick teorie pravdpodobn bude:

a) ziskovost firem
b) vzcnost a z n plynouc nutnost volby
c) pojet cenov tvorby
d) mnostv penz v ekonomice
3)
Nklady obtovan pleitosti pedstavuj hodnotu:

a) nejlep realizovan, ale nerealizovateln pleitosti
b) nejlep nerealizovateln pleitosti
c) nejhor realizovateln pleitosti
d) nejlep realizovateln, ale nerealizovan pleitosti
4)
Vzcn statek je ten, kter:
4
a) je uiten
b) byl vyroben a jeho mnostv je omezen
c) byl vyroben a je uiten
d) je uiten a jeho mnostv je omezen
5)
Graf Hranice produknch monost zobrazuje:

a) zobrazuje rzn kombinace vstupu, kter me ekonomika vyrobit pi danch
cench vrobnch faktor a vrobn technologie
b) zobrazuje rzn kombinace vstupu, kter me ekonomika vyrobit pi danm
mnostv vrobnch faktor a vrobn technologie
c) zobrazuje rzn kombinace vstup, kter me ekonomika volit pi danm mnostv
vrobnch faktor a vrobn technologie
d) zobrazuje rzn kombinace vstup, kter me ekonomika volit pi dan kvalit
vrobnch faktor
1.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Urete rovnovnou cenu a rovnovn mnostv, jestlie lze popsat poptvku na dlm trhu
funkc
a nabdku na tomto trhu lze vyjdit funkc
.
Pklad 2
Pedpokldejme pekrnu produkujc dva druhy statk housky (statek x) a rohlky (statek y).
Za pedpokladu nemnnosti rozsahu celkovch zdroj a pouvan technologie vyjdte
z nsledujc tabulky alternativnch produknch monost:
Vrobn
monost
13
12
10
a) Zakreslete pslunou mikroekonomickou PPF.

b) Charakterizujte body uvnit a vn dan PPF.
5
Pklad 3
Vyjdte z pedchozho pkladu a urete vvoj nklad obtovan pleitosti pi pohybu
z bodu A do bodu F.
Pklad 4
Poptvku po piv lze popsat nsledujc linern funkc: Q = 1600 8P, kde Q je poptvan
mnostv piv za tden a P jejich cena. Urete sklon tto poptvkov funkce.
Pklad 5
Poptvku po ubytovn v hotelu lze vyjdit funkc
a nabdku lze vyjdit
funkc
. Veden hotelu se dohodlo, e maximln stka za ubytovn je 35 K
denn. Urete, o kolik pevyuje poptvka nabdku.
een 1. kapitoly
1.2 Doplovac otzky
1) hodnotov
2) firmy; vrobnch; nakupuj
3) 1. derivac
4) mikroekonomie; makroekonomie
5) zporn

1) Ano
2) Ne
3) Ano
4) Ne
5) Ano
1.4 Testov otzky

1) d
2) b
3)d
4) d
5) b
1.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Jeliko pi rovnovn cen a rovnovnm mnostv se rovn nabdka a poptvka, eme
tedy jako soustavu dvou rovnic:
Nyn sta
dosadit do libovoln zadan rovnice:
Rovnovn cena je tedy 1070 a rovnovn mnostv je 130.

Pklad 2
a)
V nsledujcm grafu je znzornn Hranice produknch monost
b)
Body lec pod kivkou produknch monost vyjaduj vrobn monosti, pi nich nejsou
pln vyuvny ekonomick zdroje nebo jsou zdroje vyuvny neefektivn. Ekonomika je
tedy v tto oblasti neefektivn, co znamen nemonost dosahovat maximlnch vstup pi
danch vstupech prce a dalch faktor.
Body lec na kivce produknch monost jsou efektivn. Jsou to vechny mon vrobn
kombinace pi plnm vyuit vrobnch zdroj.
Body lec nad kivkou vrobnch monost nejsou dosaiteln.
Rohlky (y)
13
12
*
10
PPF
0 1 2 3 4 5 6
Housky (x)
Pklad 3
Vrobn
monost
Nklady
pleitosti
13
12
10
Pklad 4
Rovnici si upravme:
Smrnice tedy je:
. Jedn se o negativn smr.
Pklad 5
Stanovenou cenu, tedy P = 35, dosadme do obou funkc. Zskme QD = 715 a QS = 265.
Poptvka tedy pevyuje nabdku o 450. Rovnovn cena by byla 80K.
2 Teorie racionln volby spotebitele

Rozpotov omezen spotebitele
Linie rozpotu (BL)
Spotebn ko
Mnoina trnch pleitost
Mezn mra substituce ve smn (MRSE)
Preference spotebitele
Axiom srovnn
Axiom transitivity
Axiom nepesycen
Kardinalist
Indiferenn analza
Indiferenn kivka
Kopec uitenosti
Celkov uitek
Mezn uitek
Ordinalist
Gossenovy zkony
Mezn mra substituce ve spoteb (MRSc)
Dokonal substituty
Dokonal komplementy
Statky douc
Statky nedouc
Statky lhostejn
Optimum spotebitele
Rovnice linie rozpotu:
Mezn mra substituce ve smn:
Mezn mra substituce ve spoteb:
Optimum spotebitele:
2.2 Doplovac otzky

1)
Preference spotebitel se li, ale i pesto existuj urit spolen rysy, kter
nazvme axiomy. Pi volb vychz spotebitel zpravidla z tchto axiom:
., .., ... .
2)
Smrnici linie rozpotu vyjaduje .
3)
Soubor obsahujc vechny spotebn koe, kter spotebitel me spotebovvat pi

danm pjmu a cench, se nazv .
4)
.. znzoruj kombinace statk, nap. statk X a Y,

se stejnm uitkem.
5)
Zmnu celkovho uitku vyvolanou zmnou spotebovanho mnostv statku o

jednotku vyjaduje .

1)
U vlastnost indiferennch kivek plat, e indiferenn kivky jsou klesajc, jsou

konvexn k potku a mou se protnat.
2)
Podle ordinalistickho pstupu men uitenosti je uitek pmo miteln.
3)
Dle axiomu nepesycen plat, e vt mnostv statku je vdy preferovno ped

mnostvm menm. Tento axiom neplat vdy za kadch okolnost.
4)
Mezn mra substituce ve spoteb je pomr, v nm je statek Y nahrazovn statkem

X, ani se mn rove uspokojovn poteb, neboli celkov uitek.
5)
Za dokonal komplementy povaujeme pouze takov statky, kter se spotebovvaj

v pevnm pomru.
2.4 Testov otzky

1)
Ochotu spotebitele nahrazovat jeden statek druhm pi danm rozpotovm omezen

udv:
a) linie rozpotu spotebitele
b) mezn mra substituce ve smn
c) celkov uitek spotebitele
d) mezn uitek spotebitele
10
2)
Zakladatelem ordinalistickho pojet men uitku je:

a) Hermann Heinrich Gossen
b) Adam Smith
c) Vilfredo Pareto
d) Carl Menger
3)
Bod, v nm linie rozpotu je tenou njak indiferenn kivky, se nazv:

a) optimum spotebitele
b) mezn uitek
c) axiom transitivity
d) linie rozpotu
4)
Pi uplatnn axiomu srovnn me vzniknout tato situace:

a) spotebn ko A je preferovn ped spotebnm koem B
b) spotebn ko B je preferovn ped spotebnm koem A
c) spotebn koe A a B jsou indiferentn, meme napsat A=B
d) mohou nastat vechny tyto situace
5)
Pi zakreslen cel ady indiferennch kivek se jedn o:

a) indiferenn mapu
b) indiferenn uitek
c) mezn mru substituce ve smn
d) spotebn ko
2.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Graficky znzornte, jak se v nsledujcch ppadech zmn linie rozpotu a jej sklon (resp.
smrnice).
a) Ceny statku X a statku Y vzrostou o 15 %.
b) Ceny statku X a statku Y vzrostou o 15 % a dchod vzroste o 5%.
c) Ceny statku X a statku Y klesnou o 15 % a dchod klesne o 5%.
d) Cena statku X klesne o 10 % a cena statku Y vzroste o 10 %.
11
Pklad 2
Cena 1ks ananasu je 40 K (co meme povaovat za statek X) a cena 1ks melounu je 70 K
(meme povaovat za statek Y). Dchod spotebitele je 2000 K.
a) Urete rovnici linie rozpotu.
b) Urete smrnici linie rozpotu.
c) Jak se zmn rovnice linie rozpotu a jak se zmn smrnice linie rozpotu, pokud
cena ananasu klesne na 30 K?
Pklad 3
Urete mezn uitek pi spoteb osm jednotky statku X, jestlie znte funkci celkovho
uitku:
Pklad 4
Je-li dna funkce uitku
klesat?
, pi jak rovni spoteby zane celkov uitek
Pklad 5
Spotebitel vynakld na nkup statk X a Y 160 K tdn. Funkce uitku je
.
Statek X stoj 4 K a statek Y stoj 10 K. Jak mnostv statku X a statku Y spotebitel
nakoup?
een 2. kapitoly
2.2 Doplovac otzky
1) axiom srovnn, axiom transitivity, axiom nepesycen
2) mezn mra substituce ve smn
3) soubor trnch pleitost
4) indiferenn kivky
5) mezn uitek

1) NE
2) NE
3) ANO
4) ANO
5) ANO
12
2.4 Testov otzky

1) b
2) c
3) a
4) d
5) a
2.5 Pklady a lohy

Pklad 1
a)
Linie rozpotu se posouv smrem k potku a nemn se jej
smrnice. Uitek se sn. Sn se tak mnoina trnch
pleitost.
BL0
BL1
X
b)
Linie rozpotu se posouv opt smrem k potku a nemn
se jej smrnice. Sn se tak mnoina trnch pleitost.
V dsledku souasnho zven dchodu, spolu se zvenm
cen statk, dojde k menmu posunu ne v ppad a).
BL1
BL0
X
13
c)
Linie rozpotu se posouv smrem od potku a nemn se jej
smrnice. Uitek se zv.
BL1
BL0
X
d)
Mn se smrnice linie rozpotu, v absolutn hodnot kles.
Y
BL1
BL0
X
Pklad 2
a)
Rovnice linie rozpotu m tvar: 2000 = 40X + 70Y
b)
Smrnice linie rozpotu je 0,57.

c)
Po zmn ceny ananasu m rovnice linie rozpotu nsledujc tvar: 2000 = 30X + 70Y
Po zmn se tak zmn smrnice linie rozpotu a to na 0,42.
14
Pokles ceny statku x zmenil pomr mezi cenou tohoto statku a cenou statku Y, v dsledku
eho bude mt nov linie rozpotu men sklon. (Kdeto pokles ceny statku Y by tento pomr
zvtil a dan kivka by byla strmj.)
Pklad 3
Mezn uitek pi spoteb osm jednotky statku X je 14.

Pklad 4
Nejprve pevedeme na mezn uitek, tj. derivujeme.
Maximum pichz v vahu, pokud se prvn derivace rovn nule.
Celkov uitek zane klesat kdy X=6.

Pklad 5
Z linie rozpotu vyjdme X a to dosadme do funkce uitku:
160 = 4X + 10Y
X = 40 2,5Y2
Vyjden X dosadme do funkce uitku:
Maximum pichz v vahu, pokud se prvn derivace rovn nule:
15
8 dosadme za Y a vypotme X:
Racionln uvaujc spotebitel nakoup 20ks statku X a 8ks statku Y.
16
3 Teorie spotebitelsk poptvky

Individuln poptvkov kivka
Dchodov spotebn kivka (ICC)
Normln statky
Nezbytn statky
Luxusn statky
Podadn statky
Engelova kivka
Dchodov elasticita poptvky (eID)
Cenov spotebn kivka (PCC)
Cenov elasticita poptvky (ePD)
Kov elasticita poptvky (eCD)
Substitun efekt (SE)
Dchodov efekt (IE)
Celkov efekt (TE)
Trn poptvka
Dchodov elasticita poptvky:
Me dojt k nsledujcm vsledkm:

= jedn se o statek podadn (neboli mncenn)
= jedn se o statek normln:
= jedn se o statek nezbytn
= jedn se o statek luxusn
Cenov elasticita poptvky:

= poptvka je cenov elastick
= poptvka je jednotkov elastick
17
= poptvka je cenov neelastick
Kov elasticita poptvky:

= jedn se o komplementy
= jedn se o substituty
Souet elasticit:
3.2 Doplovac otzky

1)
Statky, pro kter plat, e s rstem spotebitelova dchodu roste poptvka po tchto
statcch a dchodov spotebn kivka m pozitivn sklon, nazvme ...... .
2)
Individuln poptvka zvis na tchto faktorech: dchod spotebitele, cena

pslunho statku a .
3)
spotebn kivka je souborem kombinac dvou statk, pi nich

spotebitel maximalizuje uitek pi rznch rovnch dchod.
4)
Vi trn poptvky po danm statku udv souet .. .
5)
PCC je souborem kombinac maximalizujc uitenost pi

1)
Reakce spotebitel na zmnu dchodu jsou u vech statk toton.
2)
Zmna ceny statku povede k posunu cel cenov spotebn kivky.
3)
Engelova kivka zachycuje vztah mezi dchodem spotebitele a jeho poptvkou po

uritm statku i slub.
4)
Dchodov elasticita poptvky udv, o kolik procent se zmn poptvka po statku x,

kdy se zmn dchod spotebitele o jedno procento.
5)
Substitun efekt znamen zmnu poptvanho mnostv v dsledku substituce

draho statku statkem levnjm. Jedn se o zmnu cel indiferenn kivky, nikoliv
o posun po indiferenn kivce.
18
3.4 Testov otzky

1)
Pro substituty plat, e:

a) celkov efekt kov zmny je pozitivn
b) celkov efekt kov zmny je negativn
c) jsou spotebovvny v pesn stanovench proporcch
d) se vzjemn dopluj
2)
Dchodov efekt znamen:

a) zmnu poptvanho mnostv v dsledku relnho dchodu
b) e dochz k posunu na novou indiferenn kivku
c) e dochz ke zmn uitenosti
3)
V ppad, e eID < 0 tak se jedn o statek:

a) normln
b) podadn
c) luxusn
d) nezbytn
4)
Statky luxusn jsou statky, pro n plat, e s rstem dchodu spotebitele

a) kles jejich spoteba
b) roste jejich spoteba rychleji ne tento dchod
c) roste jejich spoteba pomaleji ne tento dchod
d) ani jedna odpov nen sprvn
5)
Dchodov elasticita poptvky po luxusnch statcch je:

a) men ne 0
b) vy ne 1
c) vy ne 0, ale men ne 1
d) 2
19
3.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Urete pomoc kov elasticity poptvky, zda jsou statky X a Y, kter spotebitel nakupuje,
komplementy nebo substituty. Dchod danho spotebitele je 2000 K a poptvan mnostv
statku X je 16. Zven dchodu o 400 K povede ke zven poptvanho mnostv na 30.
Cenov elasticita poptvky je -0,8.
Pklad 2
Domcnost m msn pjem v roce 2011 20000K, v roce 2012 stejn domcnost si
polepila a pobr o 5000K msn vce (tj. m 25000K msn). Nsledujc tabulka
uvd vdaje na nkup nkterch statk. Vypotejte dchodovou elasticitu poptvky po
tyech uvedench statcch a urete, o jak statky se jedn, zda se jedn o statky podadn,
normln, luxusn i nezbytn?
2011
2012
Statek A
1500
2500
Statek B
600
400
Statek C
1000
3500
Statek D
900
1000
Pklad 3
Vypotte cenovou elasticitu poptvky pro ob uveden kivky poptvek v ppad, e u obou
poptvek dolo ke zmn ceny z 40K na 20K.
a)
b)
P
40
40
20
20
D
2
D
6
Pklad 4
Urete pomoc kov elasticity, zda vrobky X a Y, kter prodv jedna firma, jsou
substituty nebo komplementy. Pi cen 25K za vrobek X se prod denn 200ks. Vrobek Y
se prodv za 620K. Firma se rozhodla snit cenu statku Y na 480K. Po tto zmn stoupl
poet prodanch vrobk X na 280ks denn (pi zachovn pvodn ceny statku X).
20
Pklad 5
Z tvaru kivky ICC v grafech urete charakter statku X.
a)
b)
Y
IC1 IC2
ICC
ICC
IC2
IC1
BL1BL2
X
een 3. kapitoly
3. 2 Doplovac otzky
1) statky normln
2) cena ostatnch statk
3) dchodov
4) jednotlivch individulnch kivek
5) pi rznch cench statku x

1) Ne
2) Ne
3) Ano
4) Ano
5) Ne
3.4 Testov otzky

1) a
2) d
3) b
4) b
5) a
BL1BL2
X
21
3.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Budeme vychzet z toho, e souet vech elasticit poptvky po danm statku je roven nule.
My znme cenovou elasticitu a znme potebn daje pro vpoet dchodov elasticity.
Dchodovou elasticitu vypotme pomoc vzorce:
= 3,35
Nyn meme dosadit do vzorce soutu elasticit:
Zkouman statky jsou tedy komplementrn.

Pklad 2
Znme tedy I1 = 20000, I2 = 25000, X1 = hodnoty v prvnm sloupci, X2 = hodnoty v druhm
sloupci. Meme tedy rovnou dosazovat do vzorce pro vpoet dchodov elasticity:
Pro statek A je
Pro statek B je
Jedn o statek luxusn.

. Jedn se o statek podadn (i mncenn)
22
. Jedn se o statek luxusn.
Pro statek C je
. Jedn se o statek nezbytn.
Pro statek D je
Pklad 3
Potme na zklad vzorc pro vpoet cenov elasticity poptvky:
a)
Z grafu zjistme tyto hodnoty:
,
Dosadme do vzorce a zskme vsledek:
b)
Z grafu zjistme tyto hodnoty:
,
Dosadme do vzorce a zskme vsledek:
Pklad 4
Potme pomoc vzorce pro kovou elasticitu poptvky:
23
V zadn nen uveden poet prodanch statk Y, ale tuto hodnotu znt v tomto ppad
nemusme. A naopak je uvedena hodnota statku X, ale tu rovn znt nemusme. Potebujeme
pouze tyto hodnoty:
,
Dan hodnoty dosadme do vzorce a zjistme vsledek:
Pklad 5
a)
Statek X je v prvnm grafu statkem normlnm luxusnm. S rstem dchodu spotebitel
zvyuje svou poptvku po statku X.
b)
Statek X je v druhm grafu statkem mncennm (podadnm). S rstem dchodu spotebitel
sniuje svou poptvku po statku X.
24
4 Volba technologie a vroba

Trn omezen
Ekonomick omezen
Technologick omezen
Produkn funkce
Produkn mnoina
Krtkodob produkn funkce
Celkov produkt firmy
Prmrn produkt firmy
Mezn produkt firmy
Zkon klesajcch vnos
Izokvanta
Mapa izokvant
Mezn mra technick substituce
Mezn mra technick substituce kapitlu prac
Mezn mra technick substituce prce kapitlem
Izokosta
Nkladov optimum firmy
Rostouc vnosy z rozsahu
Klesajc vnosy z rozsahu
Konstantn vnosy z rozsahu
Stezka expanze firmy (neboli drha expanze)
Drha expanze v dlouhm obdob
Drha expanze v krtkm obdob
Celkov produkt:
Prmrn produkt prce:
Prmrn produkt kapitlu:
25
Mezn produkt prce:
Mezn mra technick substituce kapitlu prac:
Izokosta (Rovnice celkovch nklad):

Nkladov optimum firmy:
4.2 Doplovac otzky

1)
Hlavnm clem firmy je .
2)
Nkladov optimum firmy, je bod, v nm je tenou nejbli

dostupn .., tj. bod, v nm si firma zvolila takovou kombinaci
vstup, kter je pi dan rovni vstupu zaruuje nejni celkov nklady.
3)
Pi volb technologie a objemu vyrbn produkce el firma tem druhm omezen,

jsou to: .. omezen, . omezen,
omezen.
4)
Sklon izokvant je vyjadovn . a vyjaduje

pomr, v nm firma me ve svm vrobnm procesu nahrazovat vrobn faktor
druhm, ani by dolo ke zmn objemu produkce.
5)
Ve tetm stdiu vroby je mezn produkt prce .. .

1)
Izokvanta, neboli izoproduktov kivka, zachycuje kombinace dvou vrobnch

faktor, je dan firm umouj vyprodukovat stejn objem vstupu.
2)
Stezka expanze firmy zachycuje vechny kombinace vrobnch faktor, kter dan
firma povauje za optimln pi rzn rovni objemu vyrobenho vstupu.
3)
V prbhu krtkho lze zmnit objem vech vstup s vjimkou pouvan technologie.
Vechny vstupy jsou brny za variabiln, co umouje jejich vzjemnou kombinaci.
4)
Prosazuj-li se ve vrobnm procesu rostouc vnosy z rozsahu, pak mnostv vstup,

je dan firma vyuv k vrob pslunch statk, roste rychleji ne objem vyrbn
produkce.
5)
Zkon klesajcch vnos k, e v situaci, kdy je ve vrobnm procesu postupn

zvyovno mnostv variabilnho vrobnho faktoru, jen je kombinovn s danm
mnostvm fixnch vrobnch faktor, dojde od uritho okamiku jak k poklesu
meznch, tak prmrnch vnos.
26
4.4 Testov otzky

1)
Produkn funkce:
a) zachycuje kombinace dvou vrobnch faktor, je umouj vyprodukovat stejn
objem vstupu
b) uruje pomr, v nm je firma schopna ve svm vrobnm procesu substituovat
jeden vrobn faktor druhm
c) zachycuje kombinace vrobnch faktor, je si me dan firma pronajmout za
pevn stanovenou finann stku
d) je kivkou tvoc hranici mnoiny vech technologicky dostupnch kombinac
vrobnch faktor a vstup.
2)
Pokud je MPP zporn, potom TPP:

a) je kladn a tempo jeho rstu roste
b) kles
c) je tak zporn
d) je ve svm maximu
3)
Ekonomick omezen:
a) je spojeno s vlastnm vrobnm procesem a meme jej vyjdit pomoc nkladov
funkce
b) je spojeno s existenc omezenho potu technologickch postup vyuitelnch
v danm vrobnm procesu
c) je spojeno s v poptvky po statku produkovanm danou firmou
d) znamen, e ekonomick subjekt je determinovn svmi zkaznky
4)
Mezn produkt:
a) je definovn jako zmna celkovho objemu produkce vyvolan zmnou variabilnho
vstupu o jednotku
b) uruje sklon kivky celkovho produktu v bod
c) lze v krtkm obdob definovat pouze jako mezn produkt prce nikoliv mezn
produkt kapitlu
5)
U izokvant neplat:
a) m ble jsou k potku, tm je vstup vy
b) neprotnaj se
27
c) jsou klesajc
d) jsou konvexn
4.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Nsledujc tabulka vyjaduje prbh krtkodob jednofaktorov produkn funkce Q=f(L).
Stanovte chybjc hodnoty.
60
90
120
145
TPP
APP
MPP
Pklad 2
Krtkodob produkn funkce m tvar:
a) Urete celkov objem produkce pro 3 jednotky vrobnho faktoru prce.
b) Napite rovnici APPL.
c) Napite rovnici MPPL.
Pklad 3
Pedpokldejte, e produkn funkce skleniek na vno bhem uritho obdob me bt
zapsna Q = 600K2L2 K3L3.
a) Urete MPL a MPK tto produkn funkce.
b) Urete mezn produktivitu pi K=10.
Pklad 4
Clem firmy zabvajc se vrobou parfm je minimalizace nklad na vrobu. Vme, e
firma se me rozhodovat mezi alternativnmi kombinacemi vrobnho faktoru prce a
vrobnho faktoru kapitl podle ne uveden tabulky.
28
Kombinace
MPPL/MPPK
1,25
1,5
2,25
Znte-li tedy souasn i pomry meznch fyzickch produkt pro jednotliv kombinace a
ceny vrobnch vstup urete:
a) optimln kombinaci vstup vroby, jestlie PL = 100K a PK = 80K
b) optimln kombinaci vstup vroby, jestlie PL = 120K a PK = 80K
c) optimln kombinaci vstup vroby, jestlie PL = 100K a PK = 50K.
Pklad 5
Pedpokldejme, e firma vyrb 90 jednotek vstupu s pouitm 9 jednotek K a 9 jednotek L.
a) Je pouit kombinace 9K a 9L nejefektivnjm zpsobem vroby 90 jednotek
vstupu, kdy cena K je 80K a cena L je 160K?
b) Jak mus bt relativn cena vstup, aby kombinace pouitch vstup byla
efektivn?
een 4. kapitoly
4.2 Doplovac otzky
1) maximalizace zisku
2) izokvanta; izokosty
3) trn, ekonomick, technologick
4) mezn mrou technick substituce
5) zporn

1) Ano
2) Ano
3) Ne
4) Ne
5) Ano
29
4.4 Testov otzky
1) d
2) b
3) a
4) d
5) a
4.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Pi een celkovho produktu vychzme z tohoto vzorce:
Pi een prmrnho produktu vychzme z tohoto vzorce:
P een mezn produktu se vychz z tohoto vzorce:
Mezn produkt lze zjistit v tomto ppad jako rozdl mezi dvma body.
TPP
APP
MPP
60
60
60
60
90
90
45
30
120
120
40
30
145
145
36,25
25
30
Pklad 2
a)
Vychzme z nsledujcho vztahu:
b)
Vypoteme prmrn produkt prce dle vzorce:
c)
Vychzme z vzorce pro uren meznho produktu, a tud musme derivovat:
Pklad 3
a)
Z produkn funkce skleniek na vno vyplv funkce meznho produktu:
b)
Pi K=10 je celkov produkce dna:
31
Funkce mezn produktivity je dna:
Pklad 4
Budeme vychzet z nsledujcho vzorce pro vpoet nkladovho optima:
S vyuitm hodnot z tabulky, kter udv pro jednotliv kombinace uvaovanch vrobnch
vstup odpovdajc pomry meznch fyzickch produkt urme optimln kombinace vstup
vroby pro jejich variabiln ceny:
a)
Kombinace B
b)
Kombinace C
c)
Kombinace D.
Pklad 5
a)
Pi K=9 a L=9 je
Protoe je relativn cena vstup

nklady, protoe
, kombinace 9K a 9L neumouje minimalizovat
32
Nen tedy dodreno pravidlo nkladovho optima:
b)
Aby byla vrobn kombinace 9K a 9L efektivn, relativn cena vstup by musela bt rovna
jedn.
33
5 Veobecn rovnovha
Model jednoduch ekonomiky (model 2x2x2x2)
est zkladnch trh
Efektivnost ve vrob
Efektivnost ve smn
Efektivnost vrobnho mixu (neboli vrobn spotebn efektivnost)
Edgeworthv box-diagram smny (Edgeworthova krabice smny)
Pareto efektivn alokace
Smluvn kivka spotebitel (kontraktan kivka spotebitel, CCC)
Hrub poptvka
ist (nadmrn) poptvka
Smluvn kivka vrobc (kontraktan kivka vrobc, CCQ)
Edgeworthv box-diagram vroby (Edgeworthova krabice vroby)
Hranice produknch monost (kivka produknch monost, PPF) tento pojem se
objevil tak v kapitole . 1
Mezn mra transformace produktu
Alternativn nklady
Alokan pravidlo
5.2 Doplovac otzky

1)
Situace celkov rovnovhy pedpokld rovnovn stav ve vrob a spoteb

souasn, k emu mus bt splnny nsledujc pedpoklady: efektivnost ve
, efektivnost ve a ..
efektivnost.
2)
Jestlie dva spotebitel pi naturln smn mohou zmnit vchoz rozdlen zbo
tak, e se obma spotebitelm zv uitek, potom je vchoz alokace zbo
.. .
3)
znzoruje rozdl mezi hrubou poptvkou

danho spotebitele a jeho pvodnm vybavenm.
4)
Alokace je efektivn tehdy, pokud nen mon .. uitek jednoho

ekonomickho subjektu, ani by se souasn snil uitek druhho ekonomickho
subjektu.
34
5)
.. je kivka, kter znzoruje alternativn

kombinace mnostv dvou vrobk, kter lze efektivn vyrobit s uritm fixnm
rozsahem zdroj.

1)
K zkladnm pedpokladm modelu, kter odr vzjemnou propojenost jednotlivch

trh, pat dva spotebitel, 6 statk, dva vrobn faktory.
2)
Mezn mra substituce obou spotebitel se mus navzjem rovnat.
3)
MRPT vyjaduje, o kolik jednotek se mus zvit vroba jednoho statku, aby se mohla
vyrobit dodaten jednotka jinho statku.
4)
Pro zajitn veobecn rovnovhy je tak nezbytn nutn, aby v dan jednoduch
ekonomice preference spotebitel odpovdaly vrobnm monostem tto ekonomiky.
5)
Hrub poptvka vyjaduje celkov mnostv statku, je spotebitel poaduje pi dan

rovni cenov hladiny.
5.4 Testov otzky

1)
K dosaen celkov rovnovhy v modelu 2x2x2x2 mus bt splnny urit podmnky.

Mezi podmnky tohoto modelu nepat toto tvrzen:
a) Mezn mra technick substituce jednoho vrobnho faktoru se mus rovnat mezn
me technick substituce pro oba statky.
b) Mezn mra substituce ve spoteb jednoho statku za druh statek mus bt stejn
pro oba spotebitele.
c) Mezn mra substituce ve spoteb se mus rovnat mezn me transformace
produktu.
d) Mezn mra substituce ve spoteb se nemus rovnat mezn me transformace
produktu.
2)
Pi Pareto efektivn alokaci neplat:

a) V ppad efektivnosti ve smn se jedn o kombinaci dvou spotebnch ko, pro
kterou plat, e dan objem statk i slueb nelze perozdlit bez toho, aby rst
uitenosti u jednoho spotebitele nevedl k poklesu uitenosti u spotebitele
druhho.
b) Odpovd mezn mra substituce ve spoteb jednoho spotebitele mezn me
substituce ve spoteb druhho spotebitele
c) Vechny Pareto efektivn alokace dvou vstup mezi produkci dvou vstup
zobrazuje Smluvn kivka vrobc.
d) Zachycuje vechny pleitosti pro vzjemn vhodnou smnu dvou spotebitel.
35
3)
V rmci celkov rovnovhy se identifikuje:

a) 5 zkladnch trh
b) 6 zkladnch trh
c) 7 zkladnch trh
d) 8 zkladnch trh
4)
V ppad grafu Edgeworthova box-diagramu vroby neplat:

a) vechny mon zpsoby alokace dvou vrobnch faktor mezi vrobou dvou
produkt.
b) body lec mimo smluvn kivky jsou technicky efektivn.
c) produkn funkce kadho vyrbnho statku je znzornna pomoc mapy izokvant.
d) firmy vyrbj s fixnm mnostvm obou vrobnch faktor (L a K).
5)
Mnoina bod, pedstavujc efektivn alokaci dvou statk mezi dva spotebitele je:
a) smluvn kivka smny
b) smluvn kivka vrobc
c) mezn mra transformace produktu
d) mezn mra substituce
5.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Petra a Helena pstuj jahody a okurky. U Petry je mezn mra transformace z okurek na
jahody 4 (k vypstovn dalho kg jahod by musela snit produkci okurek o 4kg). U Heleny
je mezn mra transformace z okurek na jahody 1 (k vypstovn dalho kg jahod by musela
snit produkci okurek o 1kg). Je rozdlen produkce jahod a okurek mezi Petru a Helenu
efektivn?
Pklad 2
Urete mezn mru transformace produktu kamery a fotoapartu, kdy vte, e vroba obou
statk je efektivn a kamera je desetkrt dra ne fotoapart.
Pklad 3
Je mon, aby si jeden ze spotebitel smnou zbo s druhm spotebitelem zvil uitek,
jestlie je vchoz alokace zbo efektivn?
36
Pklad 4
Vyjmenujte a vysvtlete zkladn znaky modelu celkov rovnovhy.
Pklad 5
Nakreslete kivku hranice produknch monost pro nsledujc vrobn situace:
a) Pi zpracovn ropy se vyrb benzn (x) a nafta (y) v urit fixn proporci.
b) Vrobky x i y jsou dmsk aty, vyrbn stejnho stihu, ale z odlinho materilu.
een 5. kapitoly
5.2 Doplovac otzky
1) smn; vrob; vrobn spotebn
2) efektivn
3) ist (nadmrn) poptvka
4) zvit
5) Hranice produknch monost

1) Ne
2) Ano
3) Ne
4) Ano
5) Ano
5.4 Testov otzky

1) d
2) d
3) b
4) b
5) a
37
5.5 Pklady a lohy
Pklad 1
Rozdlen produkce jahod a okurek mezi Petru a Helenu nen efektivn, protoe Petiny
nklady na jahody (vyjden v obtovanch okurkch) jsou vy ne Heleniny. Kdyby Petra
snila produkci jahod o 1kg a Helena by zvila produkci jahod o 1kg, pak by Petra
vypstovala o 4 kg okurek vce a Helena o 1kg okurek mn. Celkov mnostv jahod by
zstalo stejn, ale mnostv okurek by se zvilo o 3 kg. Za takovch okolnost je efektivn,
aby se pstovn jahod pesouvalo od Petry k Helen.
Pklad 2
MRPT je 10 kamer za jeden fotoapart. Vme, e MRPT je shodn s pomrem meznch
nklad a e v rovnovze se shoduj mezn nklady s cenou. Proto mus bt MRPT shodn
s pomrem ceny kamery a fotoapartu.
Pklad 3
Ano, je to mon, ovem souasn by dolo ke snen uitku druhho spotebitele.
Pklad 4
Model celkov rovnovhy je postaven na nsledujcch pedpokladech:
-
Vechny trhy nachzejc se v dan ekonomice jsou trhy dokonale konkurenn,

z eho vyplv, e jednotliv subjekty nejsou schopny ovlivnit ceny pslunch
komodit a povauj je tak za dan.
Spotebitel povauj za svj hlavn cl maximalizaci sv uitenosti, kdeto pro firmy
je hlavnm clem maximalizace zisku.
V ekonomice existuj pouze:

o Dv firmy
o Dva statky (statek x a statek y)
o Dva spotebitel, kte cel svj dchod utrcej za nkup statk a slueb
o Dva vrobn faktory (prce a kapitl), jejich celkov objem je v tomto modelu
povaovn za nemnn.
Meme nalzt 6 zkladnch trh, jimi jsou:

o Dva trhy statk (trh se statkem x a trh se statkem y)
o tyi trhy vrobnch faktor (dva trhy kapitlu trh kapitlu vyuvanho pi
vrob statku x a trh kapitlu vyuvanho pi vrob statku y; dva trhy prce
38
trh pracovn sly vyuvan pi vrob statku x a trh pracovn sly vyuvan
pi vrob statku y)
Pklad 5
a)
y
PPF
b)
y
PPF
x
39
6 Pjmy, nklady a zisky firmy

Celkov nklady
Krtkodob celkov nklady
Dlouhodob celkov nklady
Fixn nklady
Variabiln nklady
Mezn nklady
Prmrn nklady
Prmrn fixn nklady
Prmrn variabiln nklady
Obalov kivka
Celkov pjmy
Prmrn pjmy
Mezn pjmy
Ekonomick zisk
etn zisk
Normln zisk
Explicitn nklady
Implicitn nklady (nebo-li nklady obtovanch pleitost)
Ekonomick zisk:
Ekonomick nklady:
etn zisk:
Normln zisk:
Celkov pjmy:
Prmrn pjmy:
, nebo-li:
40
Mezn pjmy:
Krtkodob celkov nklady:

Variabiln nklady:
Fixn nklady:
Prmrn variabiln nklady:
Prmrn fixn nklady:
Krtkodob mezn nklady:
Dlouhodob celkov nklady:

Dlouhodob prmrn nklady:
Dlouhodob mezn nklady:
6.2 Doplovac otzky

1)
V podmnkch dokonal konkurence je celkov pjem firmy pouze funkc

realizovanho objemu produkce, z eho vyplv, e grafickm znzornnm funkce
celkovho pjmu je v tomto ppad . pmka, jej potek
nalezneme v bod . .
2)
st krtkodobch celkovch nklad, kter se nemn s rozsahem produkce, se

nazv .. .
3)
Tvar kivky celkovch pjm je vrazn ovlivnn cenovou elasticitou poptvky, tud
v ppad cenov elastick poptvky je kivka .. sklonnou ..
kivkou, v ppad jednotkov elastick poptvky je kivka . a
v ppad poptvky . je kivka celkovch pjm
negativn sklonnou konkvn kivkou.
4)
V ppad konstantnch vnos z rozsahu m kivka LTC tvar . .
41
5)
zachycuj vechny body, pro n plat, e ve

dlouhodobch celkovch nklad, resp. dlouhodobch prmrnch nklad, odpovd
pi mnc se rovni vstupu vi krtkodobch celkovch, resp. krtkodobch
prmrnch nklad.

1)
Nklady jsou ovlivnny dlkou asovho obdob a pjmy jsou ovlivnny charakterem
trhu, na nm je produkce dan firmy realizovna.
2)
V ppad rostoucch vnos z variabilnho vstupu budou prmrn nklady klesajc

funkc vstupu.
3)
V podmnkch dokonal konkurence je grafickm znzornnm prmrnch a

meznch pjm rostouc pmka.
4)
TC v krtkm obdob jsou pi kad vi vstupu vy, ne TC v dlouhm obdob.
5)
Vvoj celkovch pjm se v podmnkch dokonal konkurence li od vvoje

celkovch pjm v podmnkch nedokonal konkurence.
6.4 Testov otzky

1)
Krtkodob mezn nklady:

a) uruj zmnu krtkodobch celkovch nklad, kter je vyvolan zmnou objemu
vyrbn produkce o jednu jednotku.
b) zachycuj mnostv finannch prostedk vynakldanch firmou na pronjem
fixnho vrobnho faktoru.
c) vypoteme jako souet nklad vynaloench na pronjem vrobnch faktor
vyuvanch firmou v dlouhm obdob.
d) vypoteme jako souet nklad vynaloench na pronjem vrobnch faktor
vyuvanch firmou v krtkm obdob.
2)
V dlouhm asovm obdob:

a) nem firma dn fixn nklady
b) jsou celkov nklady soutem fixnch a variabilnch nklad
c) je pohybliv pouze vyuit variabilnch vrobnch faktor
d) vypoteme jako podl FC/Q
3)
Pjmy rozliujeme:
a) ekonomick, etn a normln
b) z pohledu charakteru trhu, na nm je produkce dan firmy realizovna
42
c) z pohledu dlky asovho obdob
d) dn ve uveden odpov nen sprvn
4)
V ppad explicitnch nklad neplat:

a) jedn se o nklady, jen byly skuten vynaloeny a jsou etn podchyceny
b) meme je zskat, pokud odeteme od ekonomickch nklad implicitn nklady
c) lze je vyjdit tak jako nklady obtovan pleitosti
d) jedn se nap. o pronjem vrobnch faktor
5)
V ppad rstu ceny variabilnho vstupu neplat:

a) kivka MC se posouv nahoru
b) kivka AVC se posouv nahoru
c) kivka AC se posouv nahoru
d) kivka AFC se posouv nahoru
5.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Celkov pjmy firmy jsou popsny rovnic TR = 50000.
a) Urete elasticitu poptvky po produkci firmy.
b) Urete mezn pjmy firmy.
c) Napite rovnici kivky poptvky po produkci firmy.
Pklad 2
Denn poptvka po houskch v pekrn mal vesnice je dna rovnic:
a) Urete rovnici meznho pjmu.

b) Urete, zda se jedn o dokonale konkurenn nebo nedokonale konkurenn trh.
c) Jak mnostv housek by mla pekrna prodat, v ppad e potebuje v dan den
zskat z prodeje co nejvce korun?
Pklad 3
Je dna nkladov funkce ve tvaru
. Urete, zda jsou mezn nklady men
ne prmrn nklady pro kadou rove produkce.
43
Pklad 4
Pi produkci 50ks nstnnch hodin jsou FC 100K a TC 650K. Vypotte velikost
prmrnch variabilnch nklad.
Pklad 5
Celkov pjmy popisuje rovnice
jednotky produkce.
. Zjistte mezn pjem z 3. realizovan
een 6. kapitoly
6.2 Doplovac otzky
1) rostouc; 0
2) fixn nklady
3) pozitivn; konkvn; horizontlou; cenov neelastick
4) rostouc pmky
5) obalov kivky LTC a LAC

1) Ano
2) Ano
3) Ne
4) Ne
5) Ano
6.4 Testov otzky

1) a
2) a
3) b
4) c
5) d
44
6.5 Pklady a lohy
Pklad 1
TR jsou konstantn.
a) Konstantn TR znamenaj jednotkovou elasticitu, tud
b) Protoe
c)
, tak MR = 0
Pklad 2
a)
pravou rovnice poptvky dostaneme:
Pro celkov pjem plat:
Tud:
Po derivovn celkovho pjmu zskme mezn pjem: MR
b)
Z rovnic v odpovdi a) vyplv, e v tomto ppad je MR < P pro vechna Q, tud se jedn o
nedokonalou konkurenci.
c)
Maximln celkov pjem je v ppad, e se mezn pjem rovn 0.
Pekrna by musela prodat 50ks housek aby v dan den doshla svho maximln monho
pjmu.
Pklad 3
Prmrn nklady zskme tm, e zjistme nklady na jednu jednotku, tud celkov nklady
vydlme mnostvm, tj. STC / Q.
45
Zskme rovnici krtkodobch prmrnch nklad:
1. derivac STC zskme SMC:
SMC jsou tedy men ne SAC pro kadou rove vstupu.

Pklad 4
Ze vztahu pro vpoet celkovch nklad zskme celkov variabiln nklady:
Vydlenm mnostvm zskme prmrn variabiln nklady:
Velikost prmrnch variabilnch nklad je 11K.
46
Pklad 5
Rovnici pro mezn pjem zskme derivac celkovho pjmu:
Za Q nyn dosadme 3 (v zadn). Tud rovnice m tvar:
Mezn pjem z 3. realizovan jednotky produkce je tedy 15.
47
7 Chovn firmy v podmnkch dokonale konkurennch trh

Cenov pjemce
Zlat pravidlo maximalizace zisku
Pedpoklady modelu dokonal konkurence
Optimln vstup
Minimalizace ztrt
Bod uzaven firmy (neboli bod zvratu)
Kivka nabdky dokonale konkurennho odvtv v krtkm obdob
Rovnovha dokonale konkurennho odvtv v krtkm obdob
Kivka nabdky dokonale konkurennho odvtv v dlouhm obdob
Odvtv s konstantnmi nklady
Odvtv s rostoucmi nklady
Odvtv s klesajcmi nklady
Vrobn efektivnost
Alokan efektivnost
Nulov ekonomick zisk
Trn nabdka
Elasticita nabdky
Zlat pravidlo maximalizace zisku: MR = MC (MC = P)
Bod uzaven firmy:
AC>MR: firma dosahuje ztrty
MC >P: firma zvyuje vrobu, dal vstup zvyuje zisky
MC = P: firma udruje vrobu, zisky jsou na maximu
MC <P: firma sniuje vrobu
Ekonomick zisk:
Ukazatel elasticity nabdky: % zmna nabzenho mnostv / % zmna ceny
48
7.2 Doplovac otzky

1)
V dokonal konkurenci jsou dlouhodob splnny podmnky .

efektivnosti a . efektivnosti.
2)
Bod uzaven firmy je bod, pro kter plat rovnost ... .
3)
Krtkodobou kivku nabdky meme ztotonit s st kivky

krtkodobch meznch nklad, a to od bodu, v nm tato kivka protn kivku
.
4)
Model dokonal konkurence pedpokld vstup do odvtv,

. informovanost vech jejch astnk, vrobc na trhu
jednoho vrobku, kter je zcela ... .
5)
Firma v modelu dokonal konkurence neme ovlivnit .. sv produkce, proto

kme, e je cenovm . . Individuln poptvkov kivka je proto
dokonale .. a je s horizontln osou.

1)
Monost vstupu do dokonale konkurennho odvtv v dlouhm obdob zpsobuje, e

kivka nabdky odvtv bude v dlouhm obdob mn elastick, ne v obdob krtkm.
2)
Kivku nabdky dokonale konkurennho odvtv v krtkm obdob chpeme jako

souhrn uritho potu individulnch kivek, kter pslu vem firmm, je se
vyskytuj v danm odvtv.
3)
V dokonal konkurenci existuje velk poet kupujcch i prodvajcch, take kad

me ovlivnit trn cenu.
4)
Obecn (zlat) pravidlo maximalizace zisku k, e firma maximalizuje zisk, kdy

vyrb takov mnostv produkce, pi kterm se mezn nklady rovnaj meznm
pjmm.
5)
Definujeme-li dan odvtv jako odvtv s konstantnmi nklady, pro n plat, e se

zmnou objemu vyroben produkce nedochz ke zmn ceny vstup, a tm pdem
tak ke zmn trn ceny psluenho vstupu, pak bude kivka nabdky LIS
horizontln.
7.4 Testov otzky

1)
Za pedpokladu dokonal konkurence je kivka AR toton s kivkou:

a) MR
b) TR
c) VC
d) MC
49
2)
Alokan efektivnost firmy znamen.

a) vrobu dlouhodob odpovdajc minimu AC
b) pravideln porady managementu
c) strukturu vstup a jejich transformaci, pomoc kter lze doshnout efektivn vstup
d) nejvhodnj rozmstn firemnch diviz
3)
Vechny vstupy a vstupy jsou v podmnkch dokonal konkurence:

a) dokonal substituty
b) dokonal komplementy
c) heterogenn
d) homogenn
4)
Nejvy rozdl mezi TR a TC nastv tehdy, kdy:

a) AFC = AVC
b) P = AR
c) MC = MR
d) AR = AC
5)
Jednm ze zkladnch znak dokonal konkurence je:

a) dokonale neelastick poptvka po produkci firmy
b) dokonale neelastick nabdka produkce firmy
c) dokonale elastick poptvka po produkci firmy
d) dokonale elastick nabdka produkce firmy
7.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Funkce celkovch nklad dokonale konkurenn firmy v odvtv vroby nbytku me bt
popsna rovnic:
Kad firma v odvtv maximalizuje zisk a vyrb 100ks nbytku msn. Jak je trn cena
nbytku vyrbnho firmami?
50
Pklad 2
Dokonale konkurenn odvtv je tvoeno tymi firmami s nsledujcmi nabdkovmi
funkcemi:
,
,
a
. Jak bude trn
nabdka tohoto odvtv?
Pklad 3
Dokonale konkurenn firma prodv produkt za 1000K. Urete optimln objem produkce,
znte-li daje uveden v tabulce:
TC
1000
1500
2400
3300
5000
Pklad 4
Pedpokldejme, e trn poptvku lze vyjdit funkc P = 300 Q. Dlouhodob funkce trn
nabdky je P = 60 + 2Q a krtkodob funkce trn nabdky je vyjdena funkc P = -180+5Q.
Vypotte rovnovnou cenu a mnostv v krtkm obdob a v dlouhm obdob.
Pklad 5
Firma vyrb jedin druh vrobku, jeho cena in 60K/kus. Pedpokldejte, e variabiln
nklady na jednotku produktu jsou 20K a fixn nklady jsou 8000K. Urete bod zvratu.
een 7. kapitoly
7.2 Doplovac otzky
1) vrobn; alokan
2)
3) rostouc; prmrnch variabilnch nklad
4) voln; dokonalou; mnoho; homogenn
5) cenu; pjemcem; elastick; rovnobn

1) Ne
2) Ano
3) Ne
4) Ano
5) Ano
51
7.4 Testov otzky
1) a
2) c
3) d
4) c
5) c
7.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Vyjdeme z pravidla, kdy pi maximalizaci zisku plat:
MR = MC (MC = P)
Tud zjistme mezn nklady (tj. derivac celkovch nklad) a za Q dosadme 100 (dle
zadn):
Trn cena nbytku je 172.

Pklad 2
Jeliko vme, e trn nabdka v dokonal konkurenci je tvoena soutem jednotlivch
individulnch nabdek, tak veker zadan nabdkov funkce seteme:
52
Pklad 3
Vypoteme si celkov pjmy pro jednotliv formy vstupu, vyuijeme pravidla:
Tm pdem zskme tyto vsledky:

TR (pro Q1) = 1000 K
TR (pro Q2) = 2000 K
TR (pro Q3) = 3000 K
TR (pro Q4) = 4000 K
TR (pro Q5) = 5000 K
A dle potme dle pravidla pro vpoet zisku:
(pro Q1) = 0 K
(pro Q2) = 500 K
(pro Q3) = 600 K
(pro Q4) = 700 K
(pro Q5) = 0 K
Nejoptimlnj objem produkce je 4, jeliko v danou chvli dosahuje firma nejvyho zisku.
Pklad 4
V obou ppadech eme soustavu dvou rovnic.
Shodou okolnost vychz stejn een:
P = 220
Q = 80
53
Pklad 5
Bod zvratu nastv pi 200ks.
54
8 Chovn firmy v podmnkch monopolu

Nedokonal konkurence
Monopol
Protipl dokonal konkurence
Hlavn pekky vstupu
Pirozen monopol
Absolutn monopol
Totonost individuln a trn poptvkov kivky
Cenov tvrce (price maker)
Volba optimlnho vstupu
Ziskov pirka
Monopoln zisk
Kivka nabdky monopolu
Bilaterln monopol
Monopson
Cenov diskriminace
Cenov diskriminace prvnho stupn
Cenov diskriminace druhho stupn
Cenov diskriminace tetho stupn
Diskriminace v ase
Cenov diskriminace ve pikch
Pebytek vrobce
Pebytek spotebitele
Alokan efektivnost
Nklady mrtv vhy
Regulace monopolu
Regulace podle pravidla meznch nklad
Regulace podle koistnick teorie
Regulace podle mry vnos
Nafouknut nklady
55
Protimonopoln zkony
Veejn zjem
Soukrom zjem
Protimonopoln ady
Ekonomick zisk:
Ekonomick zisk:
Pravidlo maximalizace zisku: MR = MC. (Ale neplat MR = P.)
Ziskov pirka:
8.2 Doplovac otzky

1)
V ppad . stupn cenov diskriminace firma oderpv pebytek

spotebitele.
2)
Pojmem monopol oznaujeme nedokonale konkurenn trn prosted, v nm je dan

firma jedinm vrobcem ................ produktu, jen nem blzk
.. a o kter projevuje zjem pomrn poet kupujcch.
3)
Monopol je schopen dosahovat kladnho ekonomickho zisku jak v krtkm, tak

v dlouhm obdob. Monopol vak me dosahovat tak .
ekonomick zisk.
4)
V ppad monopolu nejsme schopni nalzt jedin . mezi

nabzenm .. zbo a jeho trn , a tm pdem tak
nejsme schopni graficky vyjdit kivku monopolu.
5)
V dsledku alokan .. monopolu vznikaj tzv. nklady .

vhy. Souasn, protoe optimln vstup monopolisty nen vyrbn s minimlnmi
.. nklady, vykazuje tato trn struktura i . neefektivnost.

1)
Monopoln vrobce vyrb takov mnostv produkce, kter poptvka d.
2)
Poptvkov kivka monopolu je zrove individuln poptvkovou kivkou.
3)
K omezen neefektivnosti monopolu me stt vyuvat antimonopolnch zkon,

ktermi stanov maximln cenu produkce, se kterou me monopolista vstoupit na
trh.
4)
Pi stanoven ceny vyrobenho statku pirkou (pitenm ziskov pirky

k prmrnm nkladm) je obrcen vztah mezi cenovou pirkou a elasticitou
poptvky po danm statku.
56
5)
K uren optimln ve vstupu monopolista vdy potebuje znt velikost meznch

nklad.
8.4 Testov otzky

1)
Jestlie se monopol nachz ve stavu rovnovhy:

a) P = MR
b) P = MC
c) P < MC
d) P > MC
2)
Monopoln sla je schopnost firmy stanovit cenu:

a) vy ne MC
b) ni ne MC
c) vy ne AC
d) rovnou MC
3)
V podmnkch monopolu neexistuje:

a) kivka individuln poptvky
b) kivka trn poptvky
c) kivka nabdky
d) rovnost MR = MC
4)
Zporn smrnice kivky poptvky po produkci monopolu zpsobuje, e:

a) objem produkce monopolu je stejn jako u firmy v dokonal konkurenci
b) objem produkce monopolu je vy ne u firmy v dokonal konkurenci
c) objem produkce monopolu je men ne u firmy v dokonal konkurenci
5)
K hlavnm faktorm umoujcm vznik monopolu adme:

a) spory z rozsahu
b) vlunou kontrolu vznamnch prodnch zdroj
c) patenty
d) vechny ve uveden odpovdi jsou sprvn
57
8.5Pklady a lohy
Pklad 1
Poptvkov kivka monopolu m tvar
rovnic
celkov zisk, tak vypotte:
. Celkov nklady jsou ureny

. V ppad, e monopol maximalizuje svj
a) cenu,
b) mnostv.
Pklad 2
Monopol obchoduje na dvou trzch s rznmi cenami, dochz tedy k cenov diskriminaci.
Jakou cenu (v K) firma stanov na tchto dvou trzch? Na jednom trhu m monopol poptvku
danou rovnic
a na druhm trhu m monopol poptvku danou rovnic
.
Nkladov funkce je
Pklad 3
Znzornte graficky monopol a jeho:
kivku poptvky,
kivku meznch pjm,
kivku meznch nklad,
rozsah vroby maximalizujc zisk,
cenu maximalizujc zisk.
Dle doplte kivku prmrnch nklad tak, aby graf znzoroval:
a) existenci kladnho istho ekonomickho zisku monopolu,
b) existenci nulovho ekonomickho zisku monopolu,
c) existenci monopoln ztrty.
Pklad 4
Pedpokldejte, e monopoln vrobce prodv 20 ks produkce po 11K a 21 kus produkce
po 12K. Vypotejte mezn pjem 21. prodanho kusu.
Pklad 5
Vrobek A je vyrbn monopoln firmou. Celkov nklady tto monopoln firmy jsou dny
rovnic
a poptvkov kivka je dna
. Vypotejte zisk
firmy v ppad maximalizace zisku, jestlie u rovnou vte, e optimln vstup je
a
.
58
een 8. kapitoly
8.2 Doplovac otzky
1)prvnho
2) homogennho; substituty; velk
3) nulov
4) reln vztah; mnostvm; cenou; nabdky
5) neefektivnosti; mrtv; prmrnmi; vrobn

1) Ne
2) Ano
3) Ne
4) Ano
5) Ano
8.4 Testov otzky

1) d
2) a
3) c
4) c
5) d
8.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Vpoet optimlnho vstupu lze zskat z rovnosti MC = MR.
Vme, e v nedokonal konkurenci se nerovn kivka meznho pjmu kivce poptvky MR =
D. Ale kivka MR m dvakrt vt sklon, ne kivka D, take plat:
Protoe MC jsou ureny sklonem TC, plat tedy:
59
Jeliko ji znme rovnice pro MC a MR, v ppad jejich rovnosti (tj. pravidlo optimlnho
vstupu) plat:
Tm pdem lze vypost optimln vstup a cenu.

a)
Optimln vstup tedy je na rovni 20000.
b)
Dosazenm
do rovnice poptvky zskme:
Tud:
Pklad 2
Vychzme z rovnosti MC=MR na obou trzch. Postupujeme podobn jako v pedchozm
pkladu, tud vme, e kivka MR m dvakrt vt sklon ne D.
Nejprve spotme veliiny na prvnm trhu:
60
Nyn vypotme veliiny na druhm trhu:
Na prvnm trhu stanov monopoln firma cenu 22K a na druhm trhu cenu 48K.
Pklad 3
Grafick znzornn monopolu a jeho kivek dle zadn:
P
MC
c) AC
P max
b) AC
a) AC
D = AR = d
Qmax MR
61
Pklad 4
Nejprve si vypotme celkov pjmy:
Z rozdlu celkovch pjm zskme mezn pjem 21. jednotky:
Mezn pjem 21. kusu je 32K.

Pklad 5
Zisk vypoteme z nsledujc rovnice:
Zjistme nejprve celkov pjmy:
Nyn zjistme celkov nklady a to dosazenm
Zisk tedy je:
Zisk firmy je 360.
do funkce nklad, kter je zadna:
62
9 Firma na monopoln konkurennm trhu

Monopolisitick konkurence
Velk poet vrobc
Diferenciace produktu
Price maker
Sklon individuln poptvkov kivky
Elasticita poptvky
Zlat pravidlo maximalizace zisku
Realizace krtkodobho zisku
Ekonomick zisk
Nulov ekonomick zisk
Chamberlinv model monopoln konkurence
Vrobkov (neboli odvtvov) skupina
Prostorov model
Efektivnost monopoln konkurence
Vrobn efektivnost firmy
Alokan efektivnost
Nklady mrtv vhy
Zlat pravidlo maximalizace zisku:
Ekonomick zisk:
Ekonomick zisk:
Kritrium rozhodovn pokraovn ve vrob: TR > VC, resp. AR ili P > AVC
9.2 Doplovac otzky

1)
V rmci nedokonal konkurence je trn strukturou, kter nejvce pipomn

dokonalou konkurenci tzv. .. konkurence. Jde o trn
strukturu, ve kter psob poet firem, kter na trh dodvaj
. produkt.
63
2)
Firma se v krtkm obdob me dostat do ztrtov situace a pi svm rozhodnut

ohledn pokraovn ve vrob se d v .. .
3)
Chamberlinv model je modelem monopolistick

konkurence, jen pedpokld existenci tzv. skupiny, ji
tvo velk poet vrobc produkujcch velmi blzk ... .
4)
Monopolisticky konkurenn firma nen schopna vyrbt svj optimln vstup

s minimlnmi nklady.
5)
Monopoln konkurenn firma m za nsledek alokan .. a to

z toho dvodu, e tato firma m monost stanovit P nad rovn . I
pes danou alokan je monopoln konkurence povaovna za
.

1)
Poptvkov kivka po produkci firmy v monopolistick konkurenci je neelastick,

protoe ada ostatnch firem prodv blzk substituty. N
2)
Trn situace v podmnkch monopolistick konkurence vede ke znanmu vyuvn

reklamy a znaek firem. A
3)
Rozhodovn firmy o vstupu a cen produkce v krtkm obdob je zeno zlatm

pravidlem maximalizace zisku a AVC. A
4)
V ppad Chamberlinova modelu se jednotliv firmy psobc na danm trhu chovaj

tak, jako by jejich vlastn rozhodnut o vstupu a cen nemlo dn vliv na
rozhodovn ostatnch firem psobcch v danm odvtv. A
5)
Pi srovnn alokan efektivnosti monopolu a monopolistick konkurence zjistme, e

nklady mrtv vhy jsou v podmnkch monopolu men ne v podmnkch
monopolistick konkurence. N
9.4 Testov otzky

1)
Odvtv v monopolistick konkurenci se vyznauje:

a) malm potem firem
b) homogennm produktem
c) volnm vstupem firem
d) velkmi barirami vstupu
2)
Kdy v dlouhm obdob budou firmy z odvtv monopolistick konkurence odchzet

tak poptvkov kivka po produkci jedn firmy se:
a) stane dokonale elastickou
b) stane dokonale neelastickou
64
c) posune doprava nahoru
d) posune doleva dol
3)
Ve srovnn s monopolem, produkuje monopoln konkurenn odvtv:

a) men objem produkce za vy ceny
b) vt objem produkce za ni ceny
c) men objem produkce za ni ceny
d) vt objem produkce za vy ceny
4)
Snadn vstup firem do monopoln konkurennho odvtv vede k:

a) prosazovn tendence k nulovmu ekonomickmu zisku
b) neexistenci nulovho ekonomickho zisku
c) rstu ekonomickho zisku
5)
Chamberlinv model se vyznauje tm, e:

a) pracuje s pojmem vrobkov skupina
b) existuje v nm vt poet kivek poptvky
c) existuje dokonal symetrie postaven vech firem v odvtv
9.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Firma v monopoln konkurennm odvtv maximalizuje zisk. Jsou zadny funkce
a funkce
. Vypotejte:
a) rovnovn mnostv
b) rovnovnou cenu
c) velikost zisku
Pklad 2
Kad z 20 firem monopolisticky konkurennho odvtv se setkv s poptvkou, kter je
dna vztahem: P=10 0,001Q.
Vypotte a graficky znzornte, jak se kivka poptvky po produkci kad firmy zmn,
vstoup-li na trh dalch pt firem.
65
Pklad 3
Individuln poptvkov kivka po vstupu firmy vyrbjc v podmnkch monopolistick
konkurence je dna vztahem P= 140 5Q a nkladov funkce je dna vztahem TC = 50Q +
50.
a) Zjistte mnostv a cenu produkce tto firmy za pedpokladu, e firma
maximalizuje zisk.
b) Zjistte velikost celkovho zisku tto firmy.
Pklad 4
Podvejte se na nsledujc graf, kde je znzornn urit situace firmy monopolistick
konkurence.
a) Urete, zda situace firmy me pedstavovat dlouhodob optimum firmy.
b) Pichz v tomto ppad v vahu pchod dalch firem do odvtv nebo odchod
firem z odvtv?
K/Q
LAC
d
D
Q
Pklad 5
Graficky znzornte rove vstupu maximalizujc zisk monopolisticky konkurenn firmy
v krtkm obdob.
een9. kapitoly
9.2 Doplovac otzky
1)monopolistick; velk; diferencovan
2) variabilnch nklad (resp. prmrnch variabilnch nklad)
3) tradinm; odvtvov (vrobkov); substituty
4) dlouhodobmi prmrnmi
66
5) neefektivnost; meznch nklad; neefektivnost; douc

1) Ne
2) Ano
3) Ano
4) Ano
5) Ne
9.4 Testov otzky

1) c
2) c
3) b
4) a
5) d
9.5 Pklady a lohy

Pklad 1
a)
Vpoet optimlnho vstupu lze zskat z rovnosti MC = MR.
Vme, e v nedokonal konkurenci se nerovn kivka meznho pjmu kivce poptvky MR =
D. Ale kivka MR m dvakrt vt sklon, ne kivka AR (kivka D), take plat:
Protoe MC jsou ureny sklonem TC, plat tedy:
Jeliko ji znme rovnice pro MC a MR, v ppad jejich rovnosti (tj. pravidlo optimlnho
vstupu) plat:
67
Tm pdem lze vypost optimln vstup a cenu.

a)
Optimln vstup tedy je na rovni 6.
b)
Dosazenm
do funkce AR zskme:
Tud:
Rovnovn cena je 37.
c)
Zisk zskme z pravidla:
Zisk tedy je 138.

Pklad 2
Nejprve se kad z firem podlela na celkov poptvce jednou dvacetinou, tj. 5%. Po vstupu
dalch 5 firem do odvtv se kad firma bude podlet jednou ptadvacetinou, tj. 4%.
Znamen to tedy, e pi kad cen bude poptvan mnostv o 20% ni ne dve.
68
P
10
D
10000
Pklad 3
Postup een je obdobn jako u pkladu .1.
a)
Optimln mnostv je
Optimln cena je
.
.
b)
Zisk tto firmy je
Pklad 4
Z grafu je jasn, e:
a)
Nejedn se o dlouhodob optimum, protoe konvenn kivka poptvky le pod kivkou
LAC.
b)
Dojde k odchodu firem z odvtv a rstu poptvky.
Pklad 5
Grafick znzornn:
69
K/j
Zisk firmy v monopol.

konk. odvtv
SMC
SAC
AR = d
MR
Q
70
10 Chovn firmy v podmnkch oligopoln trn struktury

Oligopol
Kartel
Koluzivn oligopol
Courtnotv model
Duopol
Model s dominantn firmou
Model se zalomenou poptvkovou kivkou
Sdruen maximalizace zisku
Cenov vdcovstv
Cenov nsledovnci
Konkurenn okraj
Zalomen poptvkov kivka
Homogenn oligopol
Diferencovan oligopol
Zkon jedin ceny
Vrobn efektivnost
Alokan efektivnost
Kooperativn strategie
Nekooperativn strategie
Zlat pravidlo maximalizace zisku:
Ekonomick zisk:
10.2 Doplovac otzky

1)
Kartel definujeme jako zamenou na koordinaci dohodnutch

postup pi stanovovn a .. vyrbn produkce.
2)
S dominantnm vdcovstvm se stetvme v odvtv, kter ovld jedna velk firma,

j konkuruje pouze ada mench firem tvocch tzv. . .
3)
V Courtnotov modelu se pedpokldaj .. mezn nklady.
71
4)
Pro stanoven ve ceny, kterou bude oligopolnmu trhu urovat dominantn firma,
potebujeme znt krom nabdky konkurennho okraje a trn poptvky tak
.. .
5)
Nezbytnmi podmnkami spnosti kartelov dohody je efektivn tlak na dodrovn

vrobnch . jednotlivmi firmami a dostaten .. poptvka.

1)
Existence oligopolu je pomrn znan zvisl na vztahu mezi velikost danho trhu a
optimln velikost firem, kter na tomto trhu psob.
2)
Jednotliv lenov kartelu mus vdy dosahovat stejn ve zisku.
3)
Zkladnm vchodiskem Courtnotova modelu duopolu je pedpoklad, e kad z firem

tvoc duopol maximalizuje svj zisk v domnn, e vstup, kter produkuje jej
konkurent, zstane nezmnn.
4)
Model se zalomenou kivkou poptvky pedpokld, e pokud firma zv cenu,

ostatn zahj cenovou vlku.
5)
Koluze znamen nekalou kooperaci a tedy nelegln formu podnikn. Omezuje

konkurenci, sniuje mnostv statku na trhu a zvyuje jeho cenu.
10.4 Testov otzky

1)
Vechny modely oligopolu se shoduj v nsledujcm:

a) existuje nkolik vrobc v odvtv
b) vyrbn produkce me bt jak homogenn tak diferencovan
c) mohou existovat bariry vstupu do odvtv
2)
Mezi problmy kartelu pat:

a) zjistme pouze celkov vstup kartelu
b) firmy vyrbj produkt, jeho cena je vt ne mezn nklady
c) nutnost znalosti trn poptvkov kivky k tomu, abychom urili produkci kartelu
3)
Oligopoln trn struktura je:

a) nerelnou abstrakc
b) velkou skupinou firem
c) malou skupinou firem
72
d) vzjemn nezvislou skupinou firem
4)
Dominantn firma realizuje vi ostatnm firmm na oligopolnm trhu:

a) cenovou vlku
b) cenov pirtstv
c) cenov vdcovstv
d) cenovou diskriminaci
5)
V ppad oligopoln trn struktury nklady mrtv vhy:

a) mohou vznikat
b) nemohou vznikat
c) vznikaj pouze u smluvnho oligopolu
d) vznikaj pouze u dominantn firmy
10.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Pohybujeme se v podmnkch oligopolu s dominantn firmou. Kivka trn poptvky je dna
funkc
. st trn poptvky, kter pipad dominantn firm je dna funkc
. Ve nklad dominantn firmy je
. Vechny firmy v odvtv
maximalizuj svj zisk.
a) Vypotte objem produkce nabzen dominantn firmou.
b) Vypotte cenu, za kterou prodv dominantn firma.
Pklad 2
Vychzejte z pedchozho pkladu a zjistte:
a) cenu, za kterou bude konkurenn lem prodvat
b) objem produkce, kter bude nabzet konkurenn lem
c) Vysvtlete, pro bude konkurenn lem prodvat za tuto cenu?
Pklad 3
Psobme v podmnkch duopolu (tj. oligopol se dvma firmami). Je dna trn poptvkov
funkce vyjdena vztahem P = 10 Q. Kad z obou firem m konstantn mezn nklady ve
vi 8K. Ob firmy chpou navzjem sv ceny jako dan. Zjistte rovnovn mnostv
produkce a rovnovnou cenu tohoto duopolu.
73
Pklad 4
Vyjdte z pedpokladu, e trn poptvkov kivka oligopolnho trhu s dominantn firmou je
dna vztahem
. Dle vte, e podl trhu, kter pipad dominantn firm, se
odvj na zklad poptvky, kter se chov podle vztahu
. Pokud vechny firmy na
danm trhu maximalizuj celkov zisk, stanovte rovnovn objem vroby dominantn firmy
za pedpokladu, e jej mezn nklady se rovnaj prmrnm nkladm a to s hodnotou 2.
Pklad 5
Vyjdte z pedchozho pkladu a urete rovnovnou cenu, za kterou realizuje svoji vrobu
dominantn firma.
een 10. kapitoly

10.2 Doplovac otzky
1) dohodu; ceny; objemu
2) konkurenn okraj
3) konstantn (resp. nulov)
4) mezn nklady dominantn firmy
5) kvt; neelastick

1) Ano
2) Ne
3) Ano
4) Ne
5) Ano
10.4 Testov otzky

1) d
2) d
3) c
4) c
5) b
74
10.5 Pklady a lohy
Pklad 1
Vychzme ze zlatho pravidla maximalizace zisku, tedy z tohoto vztahu:
a)
MC je zadan, tj.:
MR zjistme tak, e vme, e kivka MR m dvakrt vt sklon ne kivka poptvky:
Dle zlatho pravidla maximalizace zisku dostvme se do tohoto vztahu:
Objem produkce nabzen dominantn firmou je 5.

b)
Vylou hodnotu, resp. q=5 dosadme do funkce poptvky a tm pdem zskme cenu 16.
Cena produkce, za kterou prodv dominantn firma je 16.
Pklad 2
a)
Cena je stejn, tj. 16.
b)
Uvedenou cenu dosadme do funkce trn poptvky a zskme tedy vztah:
75
Vylo nm mnostv produkce, kter se prodv na celm trhu (konkurenn lem +

dominantn firma), potebujeme zjistit mnostv produkce, kter prodv jen konkurenn
lem, tud odeteme mnostv produkce dominantn firmy.
Mnostv produkce, kter prodv konkurenn lem je 2,33.

c)
Konkurenn lem prodv za stejnou cenu jako dominantn firma. Dre prodvat neme,
protoe poptvku by pethla dominantn firma, neme prodvat ani levnji, protoe m
hor nkladov podmnky ne dominantn firma.
Pklad 3
Cena se ustl na rovni meznch nklad, tud je
se mezi ob firmy rovnomrn rozdl:
. Odpovdajc trn poptvka

.
Pklad 4
Postup bude obdobn jako v pkladu .1. Vyjdeme z pedpokladu
Rovnovn objem vroby dominantn firmy je 4.

Pklad 5
Dosazenm do poptvky po produkci dominantn firmy dopotme cenu.
Rovnovn cena, za kterou realizuje svoji vrobu dominantn firma je 6.
76
11 Mikroekonomick aspekty trhu prce

Poptvka po vrobnch faktorech poptvka odvozen
Cena konkrtnho vrobnho faktoru
Cena sluby, kterou nm VF poskytuje
Mezn nklady na faktor prce (MFCL)
Pjem z meznho produktu prce
Mezn fyzick produkt prce (MPPL)
Mezn pjem z prodeje dodaten jednotky vrobku (MRA)
Pjem z prmrnho produktu (ARPL)
Prmrn produkt prce (APL)
Prmrn nklady na faktor prce (AFCL)
Poptvka po prci a nabdka prce v podmnkch dokonal konkurence
Kivka poptvky po prci
Zkon klesajcch vnos
Produktivita prce
Poptvka po prci a nabdka prce v podmnkch nedokonal konkurence
Monopson
Oligopson
Monopsolistick konkurence
Individuln nabdka prce
Nabdka prce jednoho lovka
Nabdka prce jedn firm
Trn nabdka prce
Mzdov sazba
Voln as
Maximalizace uitku
Mezn mra substituce volnho asu
Celkov efekt
Dchodov efekt
77
Substitun efekt
Tvar individuln kivky nabdky prce
Nedostatek prce
Pebytek prce
Rovnovn mzda
Poptvka po prci v krtkm obdob
Poptvka po prci v dlouhm obdob
3 dl efekty:
Substitun efekt
Produkn efekt
Nkladov efekt
Faktory psobc na poptvku po prci
Bilaterln monopol
Cenov elasticita poptvky po prci
Kov elasticita poptvky po prci
Firma poptvajc na trhu VF (v tomto ppad prci) je v rovnovze:
Podnikatel bude poptvat dal jednotky prce
Podnikatel omez poptvku po prci
Pjem z meznho produktu prce:
Nedostatek prce:
Pebytek prce:
Podmnka maximalizace zisku:
Pjem z meznho produktu prce:
Pjem z prmrnho produktu prce:
Mezn nklady na faktor prce:
78
Prmrn nklady na faktor prce:
Trh prce v dokonal konkurenci:
Trh prce v nedokonal konkurenci:
V podmnkch dokonal konkurence dle plat:
Cenov elasticita poptvky po prci:
Kov elasticita poptvky po prci:
Pravidlo nejnich nklad:
11.2 Doplovac otzky

1)
Poptvan mnostv prce je zvisl na ., tedy na

.. sazb. Nabdka prce je vak urena i ztrtou spojenou s obtovnm
. .
2)
. pedstavuj dodaten nklad firmy vznikl zapojenm

dodaten jednotky prce do vroby.
3)
Pi poklesu mzdov sazby roste mnostv najmanch vstup, roste objem vstupu i
mezn produktivita. Tento inek zmny mzdov sazby se nazv
efekt.
4)
V ppad dokonal konkurence na trhu prce se mezn nklady na prci shoduj s

. nklady na prci. Jejich ve se tak shoduje s v
.
5)
Prmrn nklady na faktor prce dostaneme tak, e

mnostvm pouit ...
vydlme
79

1)
Je-li mzdov sazba vysok, pevld v nabdce prce substitun efekt, je-li mzdov
sazba nzk, pevld efekt dchodov.
2)
Substitun efekt ukazuje zmnu optimln kombinace vstup, kter je spojena pouze
se zmnou vstupu firmy.
3)
Trn poptvka po prci je poptvka vech firem po prci. Vznik setenm objem
prce, kter budou vechny firmy na trhu poptvat pi jej dan cen.
4)
Individuln nabdka prce je vsledkem porovnvn substitunho efektu a

dchodovho efektu zmny mzdov sazby.
5)
Mnostv najman prce odvozuje firma z rovnosti pjmu z meznho produktu prce
a meznch nklad na prci.
11.4 Testov otzky

1)
Velikost mezn produktivity prce asto souvis s:

a) kvalifikac prce a dovednost pracovnk
b) rovn pouvan technologie
c) mezn produktivitou ostatnch vrobnch faktor
2)
U kivky trn nabdky prce plat:

a) m zptn zakiven tvar
b) jedn se o horizontln souet jednotlivch individulnch kivek
c) pedstavuje nabdku prce jedn firm
3)
Vztah mezi monopolem a monopsonem na trhu prce se nazv:

a) bilaterln monopol
b) bilaterln monopson
c) bilaterln duopol
d) tripartita
4)
Pokud budou zamstnavatel vyplcet vy mzdy, ne je mzda rovnovn, potom:

a) bude nedostatek pracovnk pro dan pracovn pleitosti
b) bude nedostatek pracovnch pleitost a mnoz pracovnci pijdou o prci
80
c) bude dostatek pracovnch pleitost pro vechny, kte chtj pracovat
d) zamstnavatel pijmou vechny adatele o prci
5)
V ppad dchodovho efektu pi formovn individuln nabdky prce plat:

a) vy mzda vede k nahrazovn prce volnm asem
b) existuje tendence pracovat dle a na kor volnho asu
c) jedn se o nahrazovn volnho asu prac
d) dn z ve uvedench odpovd nen sprvn
11.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Zjistte rovnovn poet zamstnanc dokonale konkurenn firmy. Jej produkn funkce je
, cena produkce je 3K a mzdov sazba je 90K.
Pklad 2
Znte prbh funkce poptvky po prci
a prbh funkce nabdky prce
. Urete rovnovn mnostv dan prce a rovnovnou mzdovou sazbu.
Pklad 3
Pedpokldme, e rok m 3000h a pan Beta pracuje za mzdovou sazbu 100K.
a) Jak me zskat celkov ron pjem?
b) Kolik hodin v roce bude pracovat, kdy se rozhodne 75% pjmu obtovat ve
prospch volnho asu?
Pklad 4
Je dno tvrzen: Mzdov sazba odpovd vdy nsobku
Rozhodnte, zda je dan tvrzen platn v nsledujcch ppadech:
, kde cena je vstup.
a) v podmnkch dokonal konkurence,

b) v podmnkch monopolu,
c) v podmnkch monopsonu.
Pklad 5
Pedpokldme, e firma je jedinm zamstnavatelem v urit lokalit. V tabulce jsou
uvedeny daje:
81
Varianta 1
Varianta 2
Varianta 3
42
43
44
MRPL
30
40
50
a) Urete MFCL firmy.

b) Urete optimln rove zamstnanosti.
een 11. kapitoly

11.2 Doplovac otzky
1)cen prce; mzdov; volnho asu
2) mezn nklady na prci
3) produkn
4) prmrnmi; mzdov sazby
5) celkov nklady; prce

1) Ne
2) Ne
3) Ano
4) Ano
5) Ano
11.4 Testov otzky

1) d
2) b
3) a
4) b
5) a
82
11.5 Pklady a lohy
Pklad 1
Znme tyto vztahy:
Derivujeme:
Dle dosazujeme:
Dle eme rovnici:
Rovnovn poet zamstnanc dokonale konkurenn firmy je 450.

Pklad 2
Jedn se o zjitn rovnovnho mnostv a rovnovn mzdov sazby, tud plat:
Dosadme:
Vslednou mzdovou sazbu dosadme do jedn z rovnic L, nap.:
83
Rovnovn mnostv prce je 250 a rovnovn mzdov sazba je 25.

Pklad 3
a)
Pan Beta zsk celkov ron pjem 300000K.
Zjistili jsme to pouhm vynsobenm potu hodin za rok a mzdov sazby.
b)
Pan Beta bude v roce pracovat jen 750h, jeliko se rozhodl obtovat 75% svho pjmu ve
prospch volnho asu.
Pklad 4
a)
Dan tvrzen v podmnkch dokonal konkurence PLAT. Optimln mnostv najman prce
uruje rovnost
.
b)
Dan tvrzen v podmnkch monopolu NEPLAT. Optimln mnostv najman prce sice
tak uruje rovnost
, ale navc
.
c)
Dan tvrzen v podmnkch monopsonu neplat. Optimln mnostv najman prce tak
uruje rovnost
, ale firma stanov w na rovni AFCL, piem AFCL< MFCL.
Pklad 5
a)
Nejprve zjistme celkov nklady:
84
Varianta 1: 210
Varianta 2: 258
Varianta 3: 308
Mezn nklady produktu prce jsou dny zmnou celkovch nklad, tud MFC L jsou 48 a
50.
b)
Optimln rove zamstnanosti je 44 pracovnk.
Vyli jsme ze vztahu, kdy je optimln
85
12 Trh kapitlu
Kapitl
Akumulovan spory
Investice
Investice obnovovac (restitun)
Investice roziovac (ist, netto)
Investice celkov (brutto, hrub)
Amortizace
Hrub investice
ist investice
Hmotn kapitl
Portfoliov kapitl
Penn kapitl
Poptvka po kapitlu
Mezn fyzick produkt kapitlu (MPPK)
Pjem z meznho produktu kapitlu (MRPK)
Nabdka kapitlu
spory (S)
Motivy spor
Substitun efekt
Dchodov efekt
Rovnovha na trhu kapitlu v krtkm obdob
Rovnovha na trhu kapitlu v dlouhm obdob
rokov mra
Reln rokov mra (r)
Nominln rokov mra (i)
Ekonomick zisk
Normln zisk
Investin rozhodovn
Investin rozhodovn pro vce obdob
Anuita
Perpetuita
86
roitel
Celkov investice: I B = I R + I N
rokov mra: ir = S/S0 x 100
Budouc hodnota dnench spor pro jedno obdob: S1 = (1 + ir) x S0
Budouc hodnota dnench spor pro vce obdob (n-let): Sn = (1 + ir)n x S0
roitel: (1 + ir)n
Maximalizace zisku: MFCk = MRPk(MFC jsou rovny roku)
Souasn hodnota (SH, i PV) budoucch vnos z kapitlu:
12.2 Doplovac otzky

1)
Na rozdl od prce a pdy je kapitl . vrobnm faktorem. Jeho

zkladn vlastnost je, e se v procesu vroby nespotebovv , take
se jeho hodnota .. do hodnoty novch vrobk postupn
v podob .
2)
Jakmile je rokov mra vt ne mra vnosu z kapitlu, budou na trhu kapitlu

spory ne investice.
3)
Platba za pouit kapitlu v podob finannch prostedk se nazv . .
4)
ist vnos v pennch jednotkch za jeden rok z .. penn

jednotky investovanho kapitlu udv mra . z .. .
5)
Pi poklesu rokov mry si, za jinak nezmnnch okolnost, budou vitel pjovat
.

1)
Velikost nabdky kapitlu na jednotlivch kapitlovch trzch nezvis na velikosti

rokov mry.
2)
Odmnou za podstoupen rizika je ist ekonomick zisk.
87
3)
Nominln rokov mra se od reln rokov mry odliuje o oekvanou mru

inflace.
4)
Porovnnm souasn hodnoty oekvanho toku budoucch vnos ze vech

monch alternativnch investinch pleitost zskvaj firmy kritrium pro
rozhodovn o investicch.
5)
Lidsk kapitl jsou finann prostedky vlastnn obyvatelstvem dan zem.
12.4 Testov otzky

1)
Funkci trn ceny na trhu kapitlu pln:

a) zisk
b) rok
c) njemn
d) rokov mra
2)
Portfoliov kapitl jako jedna z forem kapitlu:

a) je fiktivn i nehmotn kapitl a m podobu cennch papr
b) umouje podnikateli produkovat, nap. stavby, zazen a dal
c) m podobu penz
d) dn z ve uvedench odpovd nen sprvn
3)
Mru vnosu z kapitlu nevyjaduje:

a) njemn
b) zisk
c) trn podl firmy
d) trn rokov mra
4)
U kivky poptvky po kapitlu neplat:

a) m klesajc tvar
b) pokles rokov sazby zv poet investinch projekt
c) pi ni rokov sazb bude poptvno vce vr na financovn dodatench
investinch projekt
d) m rostouc tvar
5)
Odpisy kapitlovch statk pedstavuj:

a) zdroj prostedk na nkup novch kapitlovch statk
88
b) hodnotu penesenho opoteben kapitlovch statk
c) soust vrobnch nklad firmy
12.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Stanovte souasnou hodnotu 20000K, kter je splatn ode dneka za 5 let. Uijte rokovou
mru ve vi 10%.
Pklad 2
rokov sazba v bance in 10% ron. Za jeden rok obdrte 1000K a za dal 3 roky
obdrte 3300K. Jak je souasn hodnota toku budoucch vnos?
Pklad 3
Jak se zmn rokov mra, kdy lid budou oekvat rst mry inflace? Vysvtlete.
Pklad 4
Jak se ist souasn hodnota toku budoucch pjm
pi rokov me 10%? Jedn se o investici?
Pklad 5
Urete, zda je zven rokov mry vhodn pro vlastnka:
a) vn renty (perpetuity)
b) doivotn renty (anuity)
een 12. kapitoly

12.2 Doplovac otzky
1)druhotnm (sekundrnm); najednou; pen; odpis (amortizace)
2) vt
3) rok
4) kad; vnosu; kapitlu
5) mn
89
1) Ne
2) Ano
3) Ano
4) Ano
5) Ne
12.4 Testov otzky

1) d
2) a
3) c
4) d
5) d
12.5 Pklady a lohy

Pklad 1
Vychzme ze vztahu pro vpoet souasnho hodnoty:
Dosadme zadan hodnoty:
Souasn hodnota je 12 418,40K.

Pklad 2
Potme obdobn jako u pedchozho pkladu, vychzme z tohoto vztahu:
90
Dosadme zadan hodnoty:
Souasn hodnota toku budoucch vnos je 3388,40K.

Pklad 3
Investora zajm reln budouc spoteba, tj. reln rokov sazba. Aby si zajistil tuto relnou
budouc spotebu, mus pist k reln rokov sazb oekvanou mru inflace a pi
investinm rozhodovn tud pouvat nominln rokovou mru. S oekvanm rstem
mry inflace tud roste nominln rokov sazba, aby investoi (minimln) stabilizovali
relnou rokovou sazbu.
Pklad 4
Vychzme ze vztahu:
Dosadme:
ist souasn hodnota je 18, jedn se o investici, nebo NPV je kladn.

Pklad 5
a)
Pro vlastnka vn renty nen zven rokov mry vhodn. Ze vzorce pro vpoet
souasn hodnoty perpetuity plyne, e rst rokov sazby zpsob pokles souasn hodnoty
vn renty.
91
b)
Pro vlastnka doivotn renty (anuity) nen zven rokov mry vhodn. Ze vzorce pro
vpoet souasn hodnoty anuity plyne, e rst rokov sazby zpsob pokles souasn
hodnoty doivotn renty.
92
Pouit literatura
[1]
BUCHTA, M. Mikroekonomie pro magistersk studium. Pardubice: Univerzita

Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7395-036-1.
[2]
DOHNALOV, Z., DOBE, K. Mikroekonomie pro bakalsk studium Cviebnice.

Zln: Univerzita Tome Bati ve Zln, 2010. ISBN 978-80-7318-977-8.
[3]
HOLMAN, R. Mikroekonomie. Stedn pokroil kurz. Praha: C.H.Beck, 2007. ISBN

978-80-7179-862-0.
[4]
HOEJ, B. a kol. Mikroekonomie. Praha: Management Press, 2010. ISBN 978-807261-218-5.
[5]
KRAFT, J., BEDNOV, P., KACOUREK, A. Mikroekonomie II. Liberec:

Technick univerzita v Liberci, 2011. ISBN 978-80-7372-770-3.
[6]
KUBA, Z., UJEC, J. Mikroekonomie B. Ostrava:Vysok kola podnikn, a. s., 2007.

ISBN 978-80-86764-66-5.
[7]
MACKOV, L. a kol. Mikroekonomie II. Cviebnice. Praha: Meladrium, 2003.

ISBN 80-86175-28-6.
[8]
SOUKUPOV, J. a kol. Mikroekonomie. Praha: management Press, 1996. ISBN 8085943-17-4.
[9]
SOUKUPOV, J. a kol. Mikroekonomie pro inenrsk studium. Praha: Vysok kola

ekonomick v Praze, 1993. ISBN 80-7079-303-1.
[10] EVELA, M., MELICHAROV, A. Mikroekonomie II (stedn pokroil kurz).

Brno: Mendelova univerzita v Brn, 2011. ISBN 978-80-7375-565-2.
[11] TULEJA, P. Vybran tmata z mikroekonomie v grafech a pojmech. Valask
Mezi: Aldebaran, 2003. ISBN 80-903117-4-1.
[12] TULEJA, P., MAJEROV, I., NEZVAL, P. Zklady mikroekonomie. Brno:Computer
Press, 2006. ISBN 80-251-0952-6.
[13] VOLEJNKOV, J. Mikroekonomie v pkladech, uebnice.Pardubice: Univerzita
Pardubice, 2011. ISBN 978-80-7395-409-3.

Mikroekonomie

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Mikroekonomie

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Slezsk univerzita v Opav

Obchodn podnikatelsk fakulta v Karvin

2 Teorie racionln volby spotebitele ................................................................................ 8

3 Teorie spotebitelsk poptvky..................................................................................... 16

4 Volba technologie a vroba .......................................................................................... 24

4.5 Pklady a lohy ................................................................................................................ 27

5 Veobecn rovnovha .................................................................................................. 33

6 Pjmy, nklady a zisky firmy ........................................................................................ 39

7 Chovn firmy v podmnkch dokonale konkurennch trh ........................................... 47

8 Chovn firmy v podmnkch monopolu ........................................................................ 54

8.3 Odpovzte ANO / NE ........................................................................................................ 55

9 Firma na monopoln konkurennm trhu ...................................................................... 62

10 Chovn firmy v podmnkch oligopoln trn struktury................................................ 70

11 Mikroekonomick aspekty trhu prce ......................................................................... 76

12 Trh kapitlu ............................................................................................................... 85

12.1 Zkladn pojmy, vzorce a vztahy ...................................................................................... 85

Pouit literatura ............................................................................................................ 92

otzky doplovac, kde student mus doplnit sprvn pojmy,

1 Teoretick vod do problematiky mikroekonomie

1.2 Doplovac otzky

Normativn ekonomie obsahuje . soudy.

Na trhu produkt zskvaj pjmy za prodan statky a sluby, za n

Mezn veliina je algebraicky .. celkov veliiny.

st ekonomie, kter se zabv studiem a chovnm individulnch domcnost a

Je li celkov veliina klesajc, je mezn veliina . .

1.3 Odpovzte ANO / NE

Souasn zven nabdky i poptvky vede vdy ke zven rovnovn ceny.

Kdy je prmrn funkce klesajc, le mezn funkce pod n.

1.4 Testov otzky

Zsadnm problmem ekonomick teorie pravdpodobn bude:

Nklady obtovan pleitosti pedstavuj hodnotu:

Vzcn statek je ten, kter:

Graf Hranice produknch monost zobrazuje:

1.5 Pklady a lohy

a) Zakreslete pslunou mikroekonomickou PPF.

1.3 Odpovzte ANO / NE

1.4 Testov otzky

1.5 Pklady a lohy

dosadit do libovoln zadan rovnice:

Rovnovn cena je tedy 1070 a rovnovn mnostv je 130.

Smrnice tedy je:

. Jedn se o negativn smr.

2 Teorie racionln volby spotebitele

Mezn mra substituce ve smn:

Mezn mra substituce ve spoteb:

2.2 Doplovac otzky

Smrnici linie rozpotu vyjaduje .

Soubor obsahujc vechny spotebn koe, kter spotebitel me spotebovvat pi

.. znzoruj kombinace statk, nap. statk X a Y,

Zmnu celkovho uitku vyvolanou zmnou spotebovanho mnostv statku o

2.3 Odpovzte ANO / NE

U vlastnost indiferennch kivek plat, e indiferenn kivky jsou klesajc, jsou

Podle ordinalistickho pstupu men uitenosti je uitek pmo miteln.

Dle axiomu nepesycen plat, e vt mnostv statku je vdy preferovno ped

Mezn mra substituce ve spoteb je pomr, v nm je statek Y nahrazovn statkem

Za dokonal komplementy povaujeme pouze takov statky, kter se spotebovvaj

2.4 Testov otzky

Ochotu spotebitele nahrazovat jeden statek druhm pi danm rozpotovm omezen

Zakladatelem ordinalistickho pojet men uitku je:

Bod, v nm linie rozpotu je tenou njak indiferenn kivky, se nazv:

Pi uplatnn axiomu srovnn me vzniknout tato situace:

Pi zakreslen cel ady indiferennch kivek se jedn o:

2.5 Pklady a lohy

, pi jak rovni spoteby zane celkov uitek