Aktivity Celosttn st pro venkov a jejch partner pklady dobr praxe

Informace o Celosttn sti pro venkov

Program rozvoje venkova (PRV), kter je od roku 2007 realizovn na zem esk republiky, pat k vznamnm finannm nstrojm pispvajcm k innmu rozvoji v sektoru zemdlstv, ochrany ivotnho prosted a ke zven kvality ivota na venkov. Celosttn s pro venkov (CSV), kter byla zzena na zem R v souladu s nazenm Evropsk komise v listopadu 2008, se stala innou a efektivn komunikan platformou tohoto programu. kolem CSV je mimo jin sbr dat o nejlep praxi a zpracovn tchto informac (vetn jejich dalho en v rmci aktivit CSV); shromaovn daj o vvoji ve venkovskch regionech a poskytovn zptn vazby dotenm orgnm. Dle CSV vytv podmnky pro setkvn aktr rozvoje venkovskho prostoru a podporuje zskvn znalost a dovednost slou-

cch k dalmu efektivnmu rozvoji ivota obyvatel na venkov. V rmci CSV spn pracuje nkolik tematickch pracovnch skupin (napklad pracovn skupiny Leader, Ochrana pdnho fondu, vodnch zdroj a ochrana proti povodnm nebo Publicita vstup a dopad PRV). Vznamnou aktivitou CSV je mimo jin i organizace soute o zskn ocenn Oranov stuha v rmci soute Vesnice roku, kter se udluje za pkladnou spoluprci zemdlskho subjektu s obc. Organizan zajitn CSV a jej aktuln institucionln strukturu, seznam len CSV, pklady spn realizovanch projekt v regionech, dvoumsn informan periodikum PRV VENKOV a spoustu dalch inspirativnch nmt naleznete na webovch strnkch ministerstva zemdlstv www.eagri.cz v sti VENKOV.

NRODN S MSTNCH AKNCH SKUPIN ESK REPUBLIKY

Pprava publikace: NS MAS R, o.s. tel.: +420 583 215 610 e-mail: info@nsmascr.cz www.nsmascr.cz

Grafick zpracovn: Jana Koudelkov, tisk: Tiskrna Didot, spol. s.r.o. Fotografie: MAS a NS MAS R, oblka Dalibor Prokop 2

Pklady projekt realizovanch pes mstn akn skupiny (MAS)

Pklady projekt podnikatel a zemdlc
Nzev adatele: AGRODRUSTVO ROTN, drustvo Nzev projektu: Automaty na vdej mlka Rok realizace: 2011 Msto realizace: Rotn, Prusinovice, Holeov Ve dotace: 800 000 K Nzev MAS: MAS - Partnerstv Motnka, o.s Zemdlsk drustvo dky dotaci podilo 3 vdejn automaty na mlko aumstilo je v mench obcch a mstech. Prodej erstvho chlazenho mlka pes mln automaty je nejpmj cestou od vrobce ke konenmu spotebiteli. Mlko je pitom pouze kvalitn podojeno a rychle chlazeno adky tomu si zachovv prodn prvky posilujc obranyschopnost imunitnho systmu a oivujc stevn mikroflru. Dotace z PRV umonila snit jednotkov nklady, zvit realizan cenu, a tak celkov zvit rentabilitu ivoin vroby. MAS podpoila zpracovn a odbyt zemdlsk produkce v mst a zkrcen cesty od vrobce kespotebiteli.

Nzev adatele: Pavel Dostl Nzev projektu: Zpracovn deva, biomasy, vroba devnch polo tovar, palivovho deva, pelet ACACIA LIBCHOV Rok realizace: 2009 Msto realizace: Libchov Ve dotace: 1 199 043 K Nzev MAS: Vyhldky, obansk sdruen vstupn brny. Technologie hlavn zamen na monost zpracovn aktovho deva zahrnuje psovou pilu, okrun pilu, tpa, vysokotlak myc agregt pro myt deva a stroje pro vrobu pelet. Hlavnmi produkty provozu je aktov ezivo, opracovan kmeny, sloupky, tpan palivov devo a palivov pelety z odpadn devn hmoty a z agroprodukt. Projekt zavedl dooblasti novou produkci - vyuit biomasy pro vrobu ekologickho paliva avytvoil jedno nov pracovn msto.

V rmci projektu probhla prava povrch v arelu provozovny, sten oplocen pozemk a vybudovn nov

Nzev adatele: Lesn drustvo Vysok Chvojno s.r.o. Nzev projektu: Naun stezka Viselce Rok realizace: 20102011 Msto realizace: Holice, Vysok Chvojno Ve dotace: 171 545 K Nzev MAS: MAS Holicko, o.p.s. Vsledkem projektu je naun stezka o dlce 6,4 km, na kter je umstno 7 devnch informanch tabul s textem, dle 3 laviky zhotoven z betonovho podstavce a devnch prken a 3 odpadkov koe z kovovho rmu a devn vpln. Po cel trase stezky bude instalovno 10 plastovch smrovch ukazatel. Naun stezka by mla bt vyuvna hojn nvtvnky lesa, zejmna 4

dtmi, mla by bt zdrojem pouen a praktickm seznmenm s prodou. Lesn drustvo Vysok Chvojno s.r.o. do budoucnosti plnuje rekonstrukci

objektu vzdlenho 300 m od ukonen stezky, kde je navreno mimo jin izzen centra ekologick vchovy.

Pklady projekt obc a neziskovch organizac

Nzev adatele: MSTO NETOLICE Nzev projektu: Letn archeologick kola Netolice 2009: Sondy do ivota akultury nejstarch obyvatel Netolic Rok realizace: 2009 Msto realizace: Netolice Ve dotace: 141 176 K Nzev MAS: Mstn akn skupina Blansk les - Netolicko o.p.s. Ve dnech 27. 7. - 14. 8. 2009 se v Netolicch uskutenil ji tet bh letn archeologick koly, kter byla vnovna vzkumu ran stedovkho hradit Na Jnu. U tradin zajiovala kolu spolenost Archeos ve spoluprci s Prodovdeckou fakultou Jihoesk univerzity a Prachatickm muzeem. Mlad lid zde mohli pod vedenm zkuench lektor aza podpory msta Netolice pokraovat ve vzkumu stedovkch hrob a zanikl architektury, kter se podailo objevit v sezn 2008. Pozornost v lt 2009 se soustedila na odkryv a dokumentaci dvou mohutnch hrobek pekrytch tkmi kamennmi nhrobky. Ty bylo nutn zvednout tkou technikou. Po zaitn msta zaala klov fze itn a odkryvu hrob ran stedovkho st. Po podrobn domluv s antropology a genetiky a za ptomnosti dalch

odbornk byly za dodren protikontaminanch pravidel preparovny a vyzdvieny kostern pozstatky dvou lid. Vzorky na archeogenetick vzkum byly odebrny protokolrnm zpsobem a bezprostedn nato odvezeny do LAPE, kde byly uskladnny pi teplot -16C. Pot probhla izolace star DNA.

Nzev adatele: Obec Brnko Nzev projektu: Statick zabezpeen stedovkho hradu Brnko Rok realizace: 20102011 Msto realizace: Brnko Ve dotace: 843 302 K Nzev MAS: MAS Horn Pomorav o.p.s. Zcenina hradu Brnko vytv jedinenou dominantu irokho okol. Z pamtkovho hlediska pedstavuje nesmrn cenn doklad stedovk hradn architektury, dochovan bez pozdjch prav. Hrad byl zaloen v polovin 14. stolet rodem pn z Otaslavic. Projekt umonil zchranu objektu kulturnho ddictv konzervaci a statick zabezpeen zbytk hradeb zceniny hradu Brnko. Prce se zamily na nejvce naruen a ohroen sti hradu. Dolo ke konzervaci hlavn hradby a prav vstupn komunikace pro nvtvnky. Nzev adatele: Obec Peskae Nzev projektu: Podzem v Peskach Rok realizace: 2009 Msto realizace: Peskae Ve dotace: 646 502 K Nzev MAS: iv pomez Krumlovsko-Jeviovicko Peskask podzem bylo nhodn objeveno v roce 2004 dky vstavb splakov kanalizace. Stedovk chodby byly zachoval a podailo se zde objevit tak adu archeologickch nlez. Proto bylo zastupitelstvem obce rozhodnuto tyto prostory zpstupnit veejnosti. V roce 2009 byl v rmci projektu nad vstupem postaven 6

nov objekt a v nm zbudovna muzejn expozice. Peskask podzem sestv z hlavn podzemn chodby a tech kruhovch mstnost. Prostory slouily hlavn jako kryty v dobch nepokoj a tak jako skladov prosto-

ry pro zemdlsk produkty. Vechny podzemn prostory jsou vytesny v tvrd skaln hornin hadci. Strop podzemnch chodeb se nachz 2-3 m podpovrchem.

Nzev adatele: ernokosteleck pivovarsk archiv a muzeum o.p.s. Nzev projektu: Pivovarsk archiv a muzeum ech, Moravy a Slezska Rok realizace: 20102011 Msto realizace: Kostelec nad ernmi lesy Ve dotace: 887 604 K Nzev MAS: MAS Podlipansko, o.p.s. Vsledkem projektu je rozen stl expozice pivovarnictv rekonstrukce vchodovho schodit a nkup novho expontu do muzea pivovaru. Cel projekt opravy muzea pivovaru respektuje tradin zpsob staveb. Bylo zachovno pvodn schodit, vetn dlaby. Projekt zskal podporu odcel ady partner, jako muzea, koly a Sttnho oblastnho archivu, Nrodnho pamtkovho stavu aVzkumnho centra prmyslovho ddictv. Finannm partnerem je organizace Dej Bh tst s.r.o., kter provozuje restauraci nedaleko od muzea.

Pklady projekt spoluprce mstnch aknch skupin

Nzev adatele: MAS Vltava, o.s. MAS Lunice, o.s. MAS Stedn Povltav, o.s. Nzev projektu: Stezka z Tna na Onen Svt Rok realizace: 20092011 Ve dotace: 1 874 500 K

Stezka vyuv stvajc turistick stezky znaen Klubem eskch turist. V rmci projektu byla stezka vybavena 31 novmi stanoviti s 21 naunmi tabulemi, 2 propaganmi poutai, 26 odpovadly (posezen ze deva) a 18 interaktivnmi sety (interaktivn mobili ze deva). Dolo tak k oprav visut lvky nad ekou Lunic proti st idovy strouhy. Stezka na Onen Svt se proplt typickou malebnou jihoeskou krajinou smnoha zajmavmi msty, kde maj nvtvnci monost setkat se s adou technickch i kulturn historickch pamtek. Se svm cca 66 km se jedn snejvt pravdpodobnost o nejdel naunou stezku v R. Trasa vede po stvajc turistick stezce z Tna nad Vltavou dolm eky Lunice pes Bechyni a

ke Stdleckmu mostu, kde se odkln smrem na Milevsko a kon naOnom Svt, vesnice v katastrlnm zem Zahoany v obci Kovov. Uprosted vsi je devn chata Onen Svt z roku 1940, podle n se dnes osada jmenuje. Vedle n byla v roce 2001 postavena Langova rozhledna, kter se stala pedlohou pro logo stezky.

Nzev adatele: MAS Spolen CIDLINA, o.s. Hradeck venkov o.p.s. Nzev projektu: Dtem pro radost Rok realizace: 20092011 Ve dotace: 4 409 067 K Pedmtem projektu spoluprce byla instalace dtskch hracch prvk doveejnch prostranstv v obcch nazem partnerskch MAS Spolen CIDLINA a Hradeck venkov. Podstata projektu spovala v procesu spoluprce veejnho, neziskovho a soukromho sektoru pi realizaci dtskch hi ansledn vyuvn ke vzdlvacm a kulturnm aktivitm. Na zem obou MAS bylo postupn vybudovno 29 dtskch hi, z toho 10 na zem MAS Spolen Cidlina a19 na zem MAS Hradeck venkov. Postupn probhala slavnost otevrn vybranch dtskch hi pro veejnost. Clem bylo seznmen co nejir veejnosti s projektem spoluprce asdalmi plnovanmi aktivitami, nap. bezpenostn kampan Nakolo s pilbou, Bezpen hran, pokraovn projektu Kurzy prvn pomoci vespoluprci seskm ervenm kem Hradec Krlov partnerem MAS.

Nzev adatele: Mstn akn skupina Sdruen Re, obansk sdruen NAD ORLIC, o.p.s. Podhorcko, o.p.s. Nzev projektu: Venkovsk komunitn koly - rozvoj celoivotnho vzdlvn vmikroregionech esk republiky Rok realizace: 20092011 Ve dotace: 4 628 628 K pro ely dalho vzdlvn. Vedle vytvoen zzem pro komunitn kolu bylo stejn aktivitou projektu zahjen procesu celoivotnho vzdlvn vobcch. To bylo smrovno na rozen jazykovch kompetenc, IT znalost a tradinch dovednost, kter zv monost uplatnn absolvent na trhu prce a umon jim zahjen i rozen samostatnho podnikn. Prezovou aktivitou projektu bylo spolen vzdlvn obecnch koordintor celoivotnho vzdlvn a rozvoje vesnice. Dky projektu dolo k poslen pozice kolskch zazen v regionech a jednotlivch obcch ve prospch komunitnho ivota. Realizac projektu byl podpoen vznik deseti komunitnch kol ve tech regionech a 47 vzdlvacmi kurzy prolo pes 600 astnk.

Clem projektu byla podpora rozvoje celoivotnho vzdlvn ve venkovskch regionech. Pro vytvoen zzem celoivotnho vzdlvn byla vyuita stvajc vzdlvac zazen v obci (zkladn koly), kter byla sten modernizovna a dovybavena tak, aby mohla slouit i dospl populaci

10

Nzev adatele: Moravsk cesta (Litovelsko-Pomorav) o.s. Mstn akn skupina Regionu Pood, o.s. MAS Moravsk kras o.s. Nzev projektu: Moravsk brna do Evropy nov venkovsk expozice a muzea Rok realizace: 20092010 Ve dotace: 4 482 735 K MAS Moravsk cesta, v Senetov MAS Moravsk kras a v Bartoovicch MAS Regionu Pood. Vstavn expozice v Bartoovicch pedstavuje nejen historii a souasnost kraje bvalho Moravskho Kravaska, ale tak poukazuje na bohatou kulturn historii samotnch Bartoovic a nejbliho okol. Samostatnm oddlem se expozice vyjaduje rovn kobdob bitvy u Slavkova, jej pedehra i dsledky se kolem roku 1805 nevyhnuly ani mstnmu kraji. Nov vznikl expozice muzea na Bouzov je vnovna historii mstnho ivota a tradic. Jsou zde vystaveny pevn historick pedmty a exponty znzorujc ivot na venkov v 1. polovin 20. stolet. Jedn se tedy pedevm o zemdlsk stroje a emeslnick pomcky. Dle jsou zde k vidn tak dokumenty v podob fotografi, obraz, dochovanch historickch relikvi a pedmt.

Hlavnm pedmtem projektu byla obnova t stvajcch objekt pro nov venkovsk expozice a muzea, jejich mstn propagace formou infocedul anvaznch pch tras a meziregionln vzjemn propagace v partnerskch regionech. Projekt poukzal na nvaznost obnovy kulturnho ddictv na oiven cestovnho ruchu atm zajitn vy atraktivity venkovskch oblast. Byla provedena obnova t stvajcch objekt pro nov venkovsk expozice a muzea, a to v Bouzov

11

Projektov nmty na mezinrodn spoluprci

Nzev adatele: MAS esk les, o.s. Obansk sdruen MAS Krajina srdce MAS Sokolovsko, o.p.s. LAG Tirschenreuth e.V. (DE) Nzev projektu: emeslo m zlat dno (projekt v realizaci) Rok realizace: 20102012 Poadovan dotace: 4 634 286 K Star esk pslov prav: emeslo m zlat dno. Touto moudrost naich dd se inspirovali realiztoi projektu, kte citovan pslov nevnmaj ve smyslu ekonomickm, ale zastvaj nzor, e esk venkov si me od svch souasnch problm pomoci z velk sti sm, pokud se mu poda mobilizovat svj vlastn, dosud velmi nedostaten vyuvan lidsk a sociln kapitl. Hlavnm clem projektu bylo vytvoen Klub lidov tvoivosti pro provozovn lidovch emesel na zem zapojench MAS. V kadm ze zapojench zem MAS vznikly po stavebnch pravch a rekonstrukcch klubov prostory, kter byly vybaveny nbytkem, stroji a dalm zazenm vhodnm pro schzen obyvatel zem pi provozovn tradinch emesel a jinch runch dovednost tak jsou vytvoeny vhodn podmnky pro udritelnost projektu. Dle projekt zahrnoval realizaci 126 kurz lidovch emesel, vetn kurzu se zahraninm lektorem a exkurzi za emesly do partnersk mstn akn skupiny Tirschenreuth v Nmecku. Zjem o kurzy byl asn, jen v MAS Krajina srdce se 47 kurz zastnilo 364 zjemc o lidov emesla.

12

Nzev adatele: MAS Moravsk kras o.s. Obianske zdruenie KRAS (SK) Nzev projektu: Kras nae spolen ddictv (projekt v realizaci) Rok realizace: 20112013 Poadovan dotace: 1 027 350 K Projekt propagac mlo znmho kulturnho ddictv rozvj bohatstv a identitu stedoevropskch krasovch oblast. Inovativnm prvkem projektu je spolen marketing kulturnho ddictv krasovch oblast, kter m potencil postupnho rozvoje tohoto modelu i do jinch evropskch krasovch oblast v navazujcch projektech a aktivitch. Vstupy projektu jsou: spolen studie marketingu kulturnho ddictv krasu, filmov prvodce po objektech a prvcch kulturnho ddictv krasu, webov flash prezentace se vemi dly prvodce, informan letk, spolen festivaly, semin Archeologick a historick pamtky v krasu a tvorba produkt venkovskho cestovnho ruchu, semin Regionln gastronomie vkrasu atvorba produkt venkovskho cestovnho ruchu. Hlavnm clem projektu je nejen oivit venkovsk cestovn ruch, ale i prohloubit sounleitost mstnch obyvatel s regionem. Jsou to toti mstn, kte dvaj regionu tv, a prv takov si jej i nvtvnci budou pamatovat.

13

Projekty Celosttn st pro venkov realizovan ve spoluprci s partnery

REGIONTOUR (Mezinrodn veletrh turistickch monost v regionech)
se zamuje na vjezdovou turistiku. Veletrn stnek, kter CSV pipravuje ve spoluprci se svmi partnery, nabz zjemcm celou adu zajmavch materil a informac zamench na rozvoj venkovskho prostoru. Prezentovna je innost mstnch aknch skupin (MAS) a dalch partner CSV. Jsou pedstaveny projekty Programu rozvoje venkova (PRV), kter byly realizovny v oblasti zamen na podporu cestovnho ruchu. Na expozici naleznou zjemci i informace ovsledcch soute Vesnice roku, jej nedlnou soust je i sout o zskn ocenn Oranov stuha, kter se udluje za pkladnou spoluprci obce a zemdlskho subjektu. Zvraznnm tmatem v roce 2012 byla crkevn turistika. Nvrat k tradicm a jejich rostouc vznam v cestovnm ruchu podtrhla rzn folklorn vystoupen a emesln jarmark.

Veletrh je pravideln podn bhem ledna na brnnskm vstaviti. Jedn se o nejvt prezentaci prmyslu cestovnho ruchu s akcentem na regiony ve stedn Evrop. Veletrh je nosnm projektem na podporu domcho cestovnho ruchu a incomingu vesk republice. astn se jej klov subjekty a osoby s rozhodovacmi pravomocemi v cestovnm ruchu R a jednotlivch region. Doprovodn veletrh GO

LeaderFEST (Setkn evropskch mstnch aknch skupin)

Setkn evropskch mstnch aknch skupin, pracujcch metodou LEADER, se kon stdav v esk republice avsousednch zemch. V roce 2012 se konalo koncem kvtna v krlovskm historickm msteku Levoa naseverovchod Slovenska. Hostitel nazvali LeaderFEST 2012 mezinrodn udlost s ndechem venkovskho kouzla. 14 Setkn pedstavitel mstnch aknch skupin a dalch aktr rozvoje venkova, pracujcch metodou LEADER, se konalo ji potet. Pedchzejc dva ronky se uskutenily vesk republice v roce 2009 v Hradci nadMoravic a v roce 2011 ve tramberku (sem pijeli astnci z12 evropskch zem). Organiztoi kadho setkn vdy pi-

pravili proastnky LeaderFESTu bohat pracovn i doprovodn program, ve kterm nechybl jarmark tradinch emesel a loklnch i regionlnch produkt, vystoupen folklornch a divadelnch soubor a voln vstupy domstskch kulturnch pamtek i muze. LeaderFEST je koncipovn jako pracovn setkn, kter je rozdleno do workshop, na nich se astnci zabvaj aktulnmi tmaty. V rmci prvnho dne jsou vybran tmata diskutovna ve skupinch a druh pracovn den probh konference zaasti vech aktr. Nosnm tmatem roku 2011 byl Nrodn strategick pln LEADER 2014+, v roce 2012 byl hlavnm diskusnm tmatem Integrovan pstup pro aplikaci metody LEADER

po roce 2013. K tmto nmtm vystoupili se svmi pspvky mimo jin pedstavitel NS MAS R Ing.Frantiek Winter, pedseda; Ing. Ji Krist - mstopedseda a autor Nrodnho strategickho plnu LEADER 2014+ a Radim Sre, kter pedstavil dokument Komunitn veden mstn rozvoj v praxi R.

Agrokomplex (Mezinrodn zemdlsk a potravinsk vstava)

r byl pod patronac Nrodnej siete rozvoja vidieka SR (NSRV SR). Spolenou prezentaci doplnili partnei z Rakouska a Maarska. Expozici CSV, NS MAS R a SPOV R doplnila prezentace videodokument o implementaci metody LEADER v esk republice, ato vetn pklad spn realizovanch projekt. V vodn den veletrhu v roce 2012 navtvil stnek tak ministr zemdlstv R Petr Bendl spolen s nmstkem pro zemdlskou a rybskou politiku EU Martinem Hlavkem, kte se astnili slavnostnho zahjen veletrhu. V rmci doprovodnho programu byla uvedena premira filmovho cestovatelskho prvodce KRAS nae spolen ddictv. Prvodce je vsled15

Ji nkolik let se CSV v polovin srpna prostednictvm svch partner prezentuje na mezinrodn zemdlsk a potravinsk vstav Agrokomplex v Nite. Expozice se v roce 2011 a2012 nachzela v pavilonu M1, kte-

kem projektu spoluprce MAS Moravsk kras (CZ) a Obanskho sdruen KRAS (SK). Bhem vstavy probhla jednn mezi partnerskmi organizacemi NS MAS R, NSRV SR, MZe R a MPRV SR (Ministerstvo pdohospodrstva arozvoja vidieka SR). Sous-

t jednn spartnery z Rakouska a Maarska byla diskuze na tma regionln znaen a podpora mstn produkce. Zstupci z jednotlivch zem si vymnili zkuenosti se znaenm nejenom produkt a vrobk, ale tak slueb anabzench zitk.

Zem ivitelka (Mezinrodn agrosalon)

Zvr letnch przdnin je v kalendi mnoha aktr rozvoje venkova vyhrazen prezentaci na mezinrodnm agrosalonu Zem ivitelka v eskch Budjovicch. V roce 2012 zhldlo vstavu pes 99 tisc nvtvnk. Jednm ze stejnch tmat vstavy je obnova arozvoj venkova pod hlavnm mottem Budoucnost eskho zemdlstv a eskho venkova, kter zahrnuje innost mstnch aknch skupin, tvorbu a ochranu krajiny nebo agroturistiku. Tradice spolen prezentace CSV ajejch partner (pedevm MAS) zaala v roce 2008. MAS se jako organizace prezentuj ji od roku 2006. V roce 2010 se na spolen expozici pedstavilo 44MAS avroce 2011 si mohli nvtvnci v pavilonu R1 prohldnout prezentace ji 70 MAS. Rok 2012 se nesl ve znamen vznamn zmny pro prezentaci CSV a jejch partner byl vybrn pavilon Z, kter umonil vytvoit dstojn prosted pro prezentaci 90 MAS adalch partner CSV. Pavilon venkova, jak byl tento vystavovatelsk prostor nazvn, se stal velkm lkadlem pro nvtvnky veletrhu. Nedlnou soust expozice bylo pedstaven regionlnch znaek formou venkovskho trit. Na tradinch stncch byly prezentovny produkty apo16 traviny, kter zskaly nkterou zregionlnch znaek. Na venkovnm pdiu probhal kulturn program, kter byl organizovn SPOV R. Za finann podpory Ministerstva pro mstn rozvoj R (MMR R) vystoupily kad den dva soubory i hudebn kapely stradinm venkovskm programem.

Partnerm, kte pispli v roce 2012 kspn prezentaci Pavilonu venkova a k propagaci metody LEADER,pat velk dk. Jmenovit se jednalo oorganizace: Nrodn s Mstnch aknch skupin R (NS MAS R), Spolek pro obnovu venkova R (SPOV R), Evropsk s pro venkov (ENRD), Nrodn sie rozvoja vidieka SR (NSRV SR), Nrodn Sie Slovenskch Miestnych Aknch Skupn (NSS MAS), Ministerstvo pro mstn rozvoj R (MMR R) a Nrodn s venkovskch ko-

munitnch kol (NSVK). V prbhu vstavy expozici navtvil mimo jin prezident R Vclav Klaus, ministi zemdlstv esk a Slovensk republiky, ministr pro mstn rozvoj i kardinl Dominik Duka. Tradin aktivitou v rmci pipravenho programu je podn semin na aktuln tmata. Organiztory jsou pedevm SPOV R a NS MAS R vespoluprci s MZe a MMR. Zem ivitelka nen jenom o jednnch a pedvn zkuenost, je to tak pleitost k neformlnm setknm, navzn novch kontakt a diskusm o monos-

tech spoluprce. Vhodn podmnky pro tato neformln setkn jsou partnerm CSV nabdnuty tak v rmci akce Veer venkova. vystoupen zstupc t hlavnch resort, kter v nastvajcm obdob ovlivn rozvoj na venkov Ministerstva zemdlstv, Ministerstva pro mstn rozvoj a Ministerstva prce a socilnch vc. Konference bv pracovn rozdlena do t dn. Prvn den je vnovn zkladnmu pedstaven problm a jsou nastnna zkladn tmata k diskusi. Druh den probhaj k navrenm tmatm jednn v rmci workshop aastnci se mohou zastnit exkurz, kter jsou obsahov spojeny s eenou problematikou. Tet den je zavren plenrnm zasednm s prezentac zvr z pedchozch jednn.

Nrodn konference VENKOV

Mezi vznamn aktivity CSV a jejch partner v podzimnch mscch pat podn Nrodn konference VENKOV. V roce 2012 probhl ji tvrt ronk tto akce. Mottem konference byl Venkov na hranici a mstem konn bylo tentokrt jihoesk msteko Nov Hrady, nedaleko rakouskch hranic. V rmci pipravenho programu mli astnci monost vyjet naexkurzi i do sousednho Rakouska, symbolickou hranici vak v rmci konference tvoilo rozmez mezi stvajcm a pipravovanm plnovacm obdobm Evropsk unie. Stejn jako v minulch roncch i letos akci organizan zajistili zstupci ze Spolku pro obnovu venkova R a vybranho Krajskho sdruen Nrodn st Mstnch aknch skupin R. Pospnch konferencch v Holeov (2009), v Lznch Blohrad (2010) a Sedlanech (2011) pipravili organiztoi bohat program pro vce ne ti stovky astnk. Pro hodnocen podpory venkova byla dleit zejmna 17

Informace o partnerech Celosttn st pro venkov

Jednm ze zkladnch princip fungovn Celosttn st pro venkov (CSV) je vytvoen irok platformy pro vmnu nzor a zkuenost vech aktivnch zjemc a aktr rozvoje venkova. CSV je oteven vem zjemcm av souasn dob spolupracuje s vce jak 600 leny z ad sttnch instituc inevldnch organizac od centrln po okresn rove. V tto broue jsou ble pedstaveni 2 nejvznamnj partnei CSV z ad nevldnch organizac, kte se zabvaj otzkami rozvoje venkova.

Nrodn s Mstnch aknch skupin R, o.s.

(NS MAS R)
ESK REPUBLIKY

NS MAS R je sdruenm mstnch aknch skupin (MAS) pracujcch metodou LEADER. Poslnm NS MAS R je pedevm sdruovat MAS, reprezentovat a zastupovat MAS na nrodn rovni vi vldnm institucm, ministerstvm, organizacm zizovanm ministerstvy a dalm relevantnm subjektm, na mezinrodn rovni vi organizacm a subjektm pracujcm v intencch iniciativy LEADER, a ve vztahu kostatnm partnerm, institucm, adm apod. V neposledn ad je NS MAS R svmi leny povena spolupracovat ako-

munikovat s kraji a jejich krajskmi ady, sorganizacemi zabvajcmi se rozvojem venkova, s finannmi stavy, na mezinrodn rovni s pslunmi institucemi EU, s mezinrodnmi institucemi zabvajcmi se problematikou venkova a metodou LEADER. Soust innosti je propagace a medializace ve sdlovacch prostedcch a vlastnmi aktivitami. Organizace podporuje innost mstnch aknch skupin a rozvj jejich vzjemnou spoluprci apenos zkuenost. Vce viz www.nsmascr.cz

Spolek pro obnovu venkova R

(SPOV R) SPOV R je nesttn neziskov organizace, kter hj zjmy venkova v jeho nejirm pojet u od roku 1993. Sluuje 850 len z ad obc, prvnickch i fyzickch osob, kterm zle na tom, aby se z vesnic nestaly pouh noclehrny. Bojuje za zachovn dleitch institu18 c a slueb na venkov, apeluje na zkonodrce, aby pi sv prci nenechali vesnick oblasti odsunout do pozad. Vkladn skn SPOV R je sout Vesnice roku, kter obce motivuje k jejich rozvoji a udrovn pospolitosti mezi obany a spolky. Vce viz www.spov.org

19

EVROPSK ZEMDLSK FOND PRO ROZVOJ VENKOVA: EVROPA INVESTUJE DO VENKOVSKCH OBLAST

Vydalo: Ministerstvo zemdlstv Odbor dc orgn PRV Tnov 17, 117 05 Praha 1 www.eagri.cz Rok vydn: 2013 ISBN 978-80-7434-094-9

20