Welcome to Scribd, the world's digital library. Read, publish, and share books and documents. See more
Download
Standard view
Full view
of .
Look up keyword
Like this
1Activity
0 of .
Results for:
No results containing your search query
P. 1
VEGETARIÁNSKÁ-KUCHAŘKA

VEGETARIÁNSKÁ-KUCHAŘKA

Ratings: (0)|Views: 22 |Likes:
Published by Rose Love Zen
vegetarian cookbook
vegetarian cookbook

More info:

Published by: Rose Love Zen on Mar 29, 2013
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

02/27/2014

pdf

text

original

 
Kršnova
 
vegetariánská kuchařka
 
Adirádža dása
 
Titul anglického originálu:
 
The Hare Krishna Book of Vegetarian Cooking  Adiraja dasa
 1992 The Bhaktivedanta Book Trust
Všechna práva vyhrazena
 ISBN 91-7149-045-0
Tato kniha je věnována mému duchovnímu učitel
i,
Jeho Boţské Milosti A. Č. Bhaktivédantovi Swamimu Prabhupádovi,
 
který svŧj ţivot zasvětil šíření védské kultury
 
 po celém světě
 
 povznesení lidstva.
 
Předmluva
 
TOTO není ţádná obyčejná kuchařka. Dalo by se říci, ţe je spíše součástí ţivotního stylu. Nabízí praktickou alternativu mnoha lidem, kteří stejně jako já nebyli nikdy zcela přesvědčeni o
 
 přednostech pojídání masa. Vţdycky jsem věřila filozofii, která zastává názor, ţe jsme to, co jíme. Neuvědomovala jsem si to okamţitě, nýbrţ s
 
takovým malým váháním, které však bylo počátkem nového pohledu navšechno.
 
 Nikdy jsem nebyla šťastná ze skutečnosti, ţe jím maso. Ani výchova na farmě na tom nic nezměnila.Spíše naopak. Nemohla jsem dělat, ţe to všechno nevidím. Nikdy jsem nedokázala pochopit, proč by takrásná telátka, která jsem viděla, kdyţ přicházela na svět a
 
která jsem později hladila, kdyţ strkalačumák do mé ruky, měla skončit na mém talíři. Proč by měla umírat ve strachu a
 
 bolesti? Třetina světahladoví. Proč vykrmovat zvířata na poráţku zrním, které by mohlo slouţit jako potrava pro lidstvo.Jedno pole obilí, které uţiví dvě krávy, mŧţe poskytnout potravu šedesáti čtyřem lidem.
 
Je velice snadné nazvat vegetariány pouhými sentimentalisty a
 
zdravotními fanatiky, ale měli bychom siuvědomit, ţe to zahrnuje daleko více. Tato otázka se týká nás všech z
 
dŧvodŧ morálních, zdravotních,ekonomických a
 
náboţenských.
 
Přesto to pro mne bylo v
 
 počátcích velice obtíţné. Zdálo se, ţe stát se vegetariánkou bude vyţadovat pevnou vŧli, neboť jídla vegetariánŧ se zdála
 
fádní. Také rodinný aspekt nešlo zanedbávat. Měla jsem potíţe najít jídelníček, který by uspokojil i
 
mé malé a
 
neustále hladové děti. Dŧleţitá byla také otázkavýţivy
-
 byla jsem přirozeně znepokojena, zda dostávají dostatek bílkovin. Vybrala jsem několik dobrých vegetariánských receptŧ, podle kterých jsem potom připravovala jídla znovu a
znovus
monotónní pravidelností. Neustále předkládané pečené brambory se pochopitelně mnohokrát stávaly příčinou vzpoury. Dokonce i
 
 já jsem si jiţ začínala myslet, ţe pokud ještě někdy uvidím nějakou fazoli,nebudu odpovědná za své činy.
 
Začala jsem zoufat a
 
ztrácet odvahu, avšak pomoc byla nablízku. I
 
vy ji mŧţete nalézt v
 
této knize, plnézajímavých, rŧznorodých a
 
zdravých receptŧ. Dodávám, ţe všechny jsou jednoduché a
 
snadné.Kuchařka nám ukazuje, jak lze snadno dodrţovat lahodnou a
 
vyváţenou dietu, aniţ bychom se dotkli
masa.
Tato jídla jsem poprvé ochutnala v
jednom z
chrámŧ hnutí Haré Kršna v
 
Anglii. Byla úţasně lahodná,neboť byla připravena oddanými, kteří všechno dělali s
 
láskou a
 
 jídlo obětovali Bohu.
 
Všechno je zaloţeno na filozofii, na postoji k 
 
 jídlu. Jste to, co jíte. Ono ,,jak`` a
 
,,proč`` je nerozlučně
spojeno s
nejzákladnějšími otázkami víry a
 
ţivotního cítění, s
 
chápáním skutečné hodnoty ţivota
-a
nejenom ţivota lidského. Dny, kdy byl váš talíř bez masa prázdný, se potom stanou minulostí.
 
Předkládáme vám tedy kuchařku spolu s
 
filozofií. Určitě Vám přinese potěšení i
 
ze samotné přípravy pokrmŧ. Pokud ale budete chtít, mŧţe změnit celý váš ţivot.
 
Haré Kršna!
 
 
Hayley Millsová
 
květen 1984
 Hampton, Anglie
Úvod
 
DO ruky se vám dostala praktická kuchařka, která vás seznámí s
 
 prastarou tradicí indické vegetariánskékuchyně a
s
 jejíţ pomocí si budete moci připravit tradiční indická jídla přímo doma. Objasňuje nejen přípravu védských nebo klasických indických vegetariánských jídel, ale dozvíte se také o
 
védskémumění přijímání stravy, která oţivuje jak duši, tak i
 
tělo a
mysl.
První čtyři kapitoly pojednávají o
 
védské filozofii a
o
vegetariánství očima klasické i
 
moderní
 
vědy,náboţenství a
etiky.
Další tři kapitoly hovoří o
 
všem, co potřebujete vědět při přípravě, podávání a
 
 přijímání indických pokrmŧ, o
 
kuchyňských potřebách, uţívaných při vaření, o
 
tom, jak kombinovat rŧzná jídla a
 
 podobně.
 
Potom následuje 130 osvědčených receptŧ. Tyto recepty jsou malým zlomkem toho, co nám nabízívédská kuchařská tradice. Vybrali jsme je pro svou rozmanitost a
 
nenáročnou přípravu. Recepty nám poskytli nejlepší kuchaři hnutí Haré Kršna, z
 
nichţ některé učil osobně Šríla Prabhupáda.
 Dod
atky na konci knihy zahrnují slovník a
 
rady, kde získat základní přísady a
 
také adresy středisek Haré Kršna, kde mŧţete ochutnat pokrmy připravené podle receptŧ uvedených v
 
této knize.
 
Abychom védskou kuchyni plně docenili, musíme ji pochopit v
souvislosti s
celou védskou kulturou.
Slovo
védský
 
 pochází ze sanskrtského slova
véda
, znamenajícího ,,dokonalé poznání``. Védy jsou pŧvodními sanskrtskými písmy Indie a
 
 přinášejí nám poznání o
 
Absolutním. Védskou kulturu starověkéIndie, která z
 
těchto písem vychází, dodnes následuje mnoho lidí.
 
Podle Véd je smyslem lidského ţivota realizovat svou pravou podstatu, pochopit, ţe kaţdý jesluţebníkem Boha. To začíná poznáním, ţe se lišíme od dočasných hmotných těl, ţe nejsme tělo, aleduše
-
věčné duchovní částečky v
 
těle. Jelikoţ se mylně povaţujeme za hmotné bytosti, trpíme, třebaţenaše podstata je věčná, plná poznání a
 
 blaţenosti. Proces obnovování našeho pŧvodního radostnéhovědomí a
 
 probouzení naší spící lásky k 
 
Bohu se nazývá bhakti
-
 jóga, neboli uvědomování si Krš
ny.
Jméno Kršna má zvláštní význam. Existuje jediný Bŧh, ale lidé Ho nazývají rŧznými jmény, a
 
kaţdé jméno popisuje určitý aspekt Jeho osobnosti. Ve Védách ale nacházíme jméno, které vyjadřuje všechnynekonečné vlastnosti Boha. Ono všeobsahující jméno je
 Kršna
, coţ znamená ,,nekonečně přitaţlivý``.
 
Védy jsou pokladnicí poznání o
 
Kršnovi a
o
našem věčném vztahu k 
 
 Němu. Od jiných světových písemse liší tím, ţe osobní rysy Boha popisují velice podrobně, aby tak probudily naši lásku k 
 
 Němu. Je todar Indie světu: kultura, která spojuje všechny druhy lidského snaţení k 
 
duchovní dokonalosti, o
 
níţ sečasto soudí, ţe je dosaţitelná pouze osamělým meditátorŧm. Ve védské kultuře prostupuje vědomíKršny všemi aspekty ţivota, nejenom uměním, hudbou, architekturou a
 
literaturou, ale jeho dŧleţitousoučástí je také vaření a
 
 přijímání stravy.
 
To, co odlišuje védskou kuchyni od jiných, je kuchařovo duchovní vědomí. Ve většině náboţenskýchsystémŧ lidé Boha prosí, aby jim poskytl jejich denní chléb, zde však oddaný tento denní chléb Bohunabízí a
 
vyjadřuje tak svou lásku k 
 
 Němu. A
 
Bŧh oplácí. V
Bhagavad-
gítě, jednom z
 
védských písem,Kršna říká, ţe přijímá obětování, byť je to pouhý lístek, ovoce nebo sklenice vody, je
-
li nabízeno
s
oddaností, a
 
ze své nepochopitelné milosti oběť zduchovní tím, ţe ji osobně ochutná. To, co byloobyčejným jídlem, se takto stává milostí Pána Kršny, prasádam. A
 
to, co bylo obyčejným jedením, sestává bohosluţbou, láskyplnou výměnou vztahu s
 
Pánem.
 
Přijímání prasádam má na člověka zcela jiný účinek, neţli pojídání stravy, která byla připravována pouze pro zisk, pro potěšení jazyka a
 
nebo jen pro přeţití. Při vaření myslíme na spoustu věcí, avšak  potěšení Boha mezi ně obvykle nepatří. A
 
vaří
-
li se jídlo bez vědomí Boha, potom kuchařovymaterialistické myšlenky ovlivňují kaţdého, kdo takové jídlo jí. Kdyţ ale přijímáme prasádam, jídlovařené s
 
oddaností Bohu a
Jemu s
láskou nabízené, naše srdce se očišťují. Mukunda Gósvámí, jeden
z
duchovních učitelŧ hnutí Haré Kršna, říká: ,,Jestliţe jíte obyčejné jídlo, jednoduše v
 
sobě pěstujetesmyslné ţádosti uţívat si tohoto hmotného světa, jestliţe však přijímáte prasádam, umocňujete svoulásku k 
Bohu s
kaţdým soustem.``
 
 Nečekáme od čtenářŧ, ţe začnou jíst výhradně indická jídla. Védská kuchyně pochází z
Indie, ale je
nutno dodat, ţe obětování jídla Kršnovi není v
 
tomto směru nijak omezeno. Recept nemusí pocházetnutně z
Indie, pokud suroviny a
 přísady, ze kterých se vaří, a
 
zpŧsob přípravy vyhovují védskýmzásadám. Například v
 
Itálii, kde většina našich oddanýc
h a
 přátel má stále ve velké oblibě svou národníkuchyni, se téměř kaţdé indické jídlo připravuje také z
 
těstovin, pochopitelně bezvaječných. Styl vařenítedy není tak dŧleţitý jako oddanost Kršnovi, která do vaření vchází.
 
Kdyţ mluvíme o
 
,,indické kuchyni``, myslíme tím skutečnou védskou kuchyni a
 
nikoliv školy indickéhovaření na zpŧsob ,,kuřecích karí``. Maso se za starých védských dob prakticky nejedlo. Do Indie tento
 
zlozvyk přinesli aţ cizí dobyvatelé, zejména muslimové, kteří přišli v
 
16. století z
P
ersie, dále potom
Portugalci a
konečně britští kolonisté. Navzdory staleté nadvládě masoţravcŧ je ale Indie stáledomovem ohromného mnoţství vegetariánŧ.
 
Indie je tradičně vegetariánská, neboť její dávná védská kultura učí, ţe kaţdý ţivot je posvátný, a
 
ţezbytečné zabíjení nevinných tvorŧ je hrubým porušováním Boţích zákonŧ. Přírodní zákony nutívšechny druhy ţivota při výběru stravy následovat svŧj instinkt, ale člověk, který je obdařen vyššíinteligencí, mŧţe při výběru své potravy uvaţovat o
 
vyšších duchovních principech. Šríla Prabhupádave svých knihách vysvětluje: ,,I
 
kdyţ zákon (přírody) říká, ţe člověk se musí udrţovat na ţivu na úkor  jiné ţivé bytosti, existuje také zákon zdravého rozumu. Člověk má dodrţovat zákony písem, coţ zvířata
nemohou``.
Védy definují pravého vegetariána jako toho, kdo nejí ţádné maso, ryby ani vejce. Ti, kteří se zříkajímasa, ale jedí vejce nebo ryby, nemohou být povaţováni za pravé vegetariány. Jedí těla ţivých bytostí,
i
kdyţ mohou být schována například ve vejcích pod skořápkou. Ten, kdo se stane vegetariánem jenom proto, aby se vyhnul zabíjení zvířat, nemusí moţná vidět ţádný dŧvod k 
 
odmítání neoplodněných vajec.Pokud se ale na celý problém podíváme z
 
 pohledu védské filozofie a
 
uvědomíme si, ţe pro lidskouspotřebu se nehodí těla ţádných ţivých bytostí, uvidíme, ţe vejce, ať oplodněná nebo neoplodněná,nejsou ničím jiným, neţ seskupením látek určených k 
 
tvorbě kuřecích těl.
 
 Někteří z
 
vegetariánŧ, takzvaní vegáni, odmítají nejenom maso, ryby a
 
vejce, ale také mléko a
 
mléčnévýrobky, protoţe z
 
morálního hlediska nesouhlasí se zneuţíváním krav v
 
mléčném prŧmyslu. Kršnovioddaní také zavrhují týrání zvířat. Mléko ale pijí, neboť je podle Véd potřebné pro lidskou civilizaci.Svŧj soucit prokazují rozšiřováním védské zásady o
 
ochraně krav (
 górakšja
) a
 pokud je to moţné, pijí jen mléko z
 
farem hnutí Haré Kršna, kde jsou krávy milovány a
 
chráněny.
 
Mnoho lidí se stalo vegetariány, avšak později se díky slabému přesvědčení znovu vrátili k 
 
dřívějšímnávykŧm. Je jisté, ţe by s
 
 pojídáním masa skoncovalo daleko větší mnoţství lidí, kdyby měli znalosti
o
vegetariánské stravě, která je daleko chutnější a
 
zdravější. Doufáme, ţe vás bude magický dotyk starověké Indie v
 
této knize inspirovat k 
 
 poznání, ţe pro zdraví, chuť a
 
duchovní pokrok neexistuje niclepšího neţ vegetariánské jídlo obětované Kršnovi. Je to snadné a
 
 přináší to dokonalou radost.
A
 jakmile jednou zaţijete uspokojení ochutnáním takového jídla, poznáte, co máme na mysli, kdyţříkáme, ţe jste získali vyšší chuť.
 
Vegetariánství j
e tedy z
védského hlediska součástí čehosi vyššího, je zcela přirozené pro ty, kdo chtějízdokonalit svŧj ţivot. Védy nám říkají, ţe Kršna, zdroj nekonečné radosti, stvořil nespočetné ţivé
 bytosti k tomu, aby se s
nimi radoval. Ať uţ tedy následujeme védské učení a
rosteme v
dokonaléoddané, nebo jen očišťujeme naše stolovací zvyky, získáváme z
 
toho stále větší radost a
 
zmenšujemeutrpení ve světě kolem nás.
 
Vegetariánství:
 
prostředek k 
 
vyššímu cíli
 
SLOVO vegetarián, vytvořené zakladateli Britské vegetariánské společnosti v
 
roce 1842, pochází
z
latinského slova
vegetus
, které znamená ,,zdravý, svěţí nebo vitální``. Pŧvodní význam slova v
 
sobězahrnuje vyrovnaný filozofický a
 
mravní zpŧsob ţivota, tedy mnohem více, neţ zeleninovou a
ovocnoudietu.
Většina vegetariánŧ jsou lidé, kteří chápou, ţe chceme
-
li přispět k 
 
mírumilovnější společnosti, musímenejprve vyřešit problém násilí ve svých vlastních srdcích. Není tedy překvapující, ţe se tisíce lidí vevšech společenských postaveních stávají ve svém hledání pravdy vegetariány. Vegetariánství jezákladním krokem k 
 
lepší společnosti a
 
lidé, kteří si naleznou čas, aby zváţili jeho výhody, se octnouve společnosti takových myslitelŧ, jako byli Pythagoras, Sokrates, Platón, Klement Alexandrijský,Plutarch, král Ašóka, Leonardo da Vinci, Montaigne, Akbar, John Milton, Isaac Newton, Emanuel
Swedenbourg, Voltaire, Benjamin Franklin, Jean Jacques Rousseau, Lamartine, Percy Bysshe Shelley,
Ralph Waldo Emerson, Henry David Thoreau, Lev Nikolajevič Tolstoj, George Bernard Sh
aw,
Rabíndranáth Thákur, Mahátma Gándhí, Albert Schweitzer a
Albert Einstein.
Podívejme se nyní na některé z
 
výhod vegetariánství.
 
Zdraví a
 
výživa
 
Mŧţe vegetariánská strava zlepšit nebo navrátit zdraví? Mŧţe ochránit před určitými nemocemi?
 
Zastánci vegetariánství říkají svá ano jiţ po mnoho let, i
 
kdyţ donedávna je v
 
tom moderní věda přílišnepodporovala. Zdravotníci začínají nyní pohlíţet na vegetariánství jinak, neboť současné lékařskévýzkumy potvrzují očividné souvislosti mezi konzumací masa a
nemocemi
 jakými jsou ischemickáchoroba srdeční a
rakovina.

You're Reading a Free Preview

Download
scribd
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->