Welcome to Scribd, the world's digital library. Read, publish, and share books and documents. See more
Download
Standard view
Full view
of .
Save to My Library
Look up keyword
Like this
1Activity
0 of .
Results for:
No results containing your search query
P. 1
EU Aktuality, Duben 2013 (www.csas.cz)

EU Aktuality, Duben 2013 (www.csas.cz)

Ratings: (0)|Views: 14 |Likes:
Published by Ivana Levá
Měsíčník EU aktualit, Duben 2013 (www.csas.cz)
Události: Kypr má záchranný plán a uniká před bankrotem;
Drobnohled: Za co vše (ne)může v oblasti daní Evropská unie;
Hlavní téma: Jednotný evropský patent;
Průvodce podnikáním: Slovensko;
Výlet do historie: Historie rozšiřování Evropské unie I.
Měsíčník EU aktualit, Duben 2013 (www.csas.cz)
Události: Kypr má záchranný plán a uniká před bankrotem;
Drobnohled: Za co vše (ne)může v oblasti daní Evropská unie;
Hlavní téma: Jednotný evropský patent;
Průvodce podnikáním: Slovensko;
Výlet do historie: Historie rozšiřování Evropské unie I.

More info:

Published by: Ivana Levá on Apr 12, 2013
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

08/20/2013

pdf

text

original

 
Měsíčník
EU aktualit
Události: Kypr má záchranný plána uniká před bankrotemDrobnohled: Za co vše (ne)můžev oblasti daní Evropská unieHlavní téma:Jednotný evropský patentPrůvodce podnikáním:SlovenskoVýlet do historie: Historierozšiřování Evropské unie I.
strana 2strana 7strana 8strana 13strana 15
číslo 115,duben 2013
 
1
Vážení čtenáři,hlavním tématem března v Evropě byl bezesporu kyperský budíček. Vyhroceníbankovní krize na Kypru a divoké varianty jejího možného řešení vytrhl z letargieglobální investory i evropské politiky a připomenul, že Evropská centrální bankanemůže dluhovou krizi vyřešit, ale pouze poskytnout nezbytný čas.O co na Kypru jde? Ostrovní republika ve Středozemním moři založila svouekonomickou prosperitu na sektoru finančních služeb a benevolentní regulaci,která přitahovala kapitál z celého světa, a to a zejména z Ruska. Relativně velkébankovnictví masivně investovalo v Řecku do tamějších státních dluhopisů aodpisy jejich hodnoty s sebou do červených čísel stáhly i kyperské banky. Ztrátybyly tak hluboké, že ohrožovaly samou existenci největších bankovních domů asama kyperská vláda nebyla schopna ze svých zdrojů bankovnictví zasanovat.Na pomoc tedy přispěchala eurozóna ve spolupráci s MMF. Podmínkouzáchranného kruhu ve výši 10 miliard eur je ale bolestná restrukturalizacenejvětších kyperských bank, kterou zaplatí de facto velcí vkladatelé.Netřeba dodávat, že na „kyperskou krizi“ reagovalo euro poklesem aznovu se rozvířily debaty o udržitelnosti eurozóny v její současné podobě.Životaschopnost projektu společné evropské měny naopak podpořilo Lotyšsko,které i v současné době neztrácí zájem přijmout společnou evropskou měnovoupolitiku v čele s eurem. O šancích Lotyšů napoví více Konvergenční zprávaEvropské komise a ECB, která by měla vyjít příští měsíc. Ambice Lotyšska jepřijmout euro 1. ledna 2014.V rubrice Drobnohled tentokrát navazujeme na hlavní témata prvních dvouletošních čísel Měsíčníku a zaměřujeme se na oblast zdanění a roli Evropskéunie. Příspěvek nám dodala osoba z nejpovolanějších – profesor Jan Širokýz VŠB-TU v Ostravě, který je mimo jiné autorem populární publikace Daněv Evropské unii. Aktuálním hlavním tématem dubnového čísla Měsíčníku je Jednotný evropskýpatent. Tato agenda je téměř neverending story prohlubování vnitřního trhu v EU.Vzpomene si dnes ještě někdo, že dokončení projektu jednotného patentu patřilotaké mezi hlavní body českého předsednictví EU v prvním pololetí 2009? Celýtzv. patentový balíček byl podepsán letos v únoru a schválen formou posílenéspolupráce, na které se podílí 25 zemí EU včetně České republiky.Kdo s námi (a naší rubrikou Výlet do historie) cestuje dějinami evropskéintegrace, se v aktuálním čísle vydá na projížďku dvěma dekádami. Tématem jetotiž 1. díl historie rozšiřování EU. Začneme první vlnou rozšíření v roce 1973,projedeme okolo roku 1981, kdy přistoupilo Řecko, a stroj času zaparkujemev roce 1986 u vstupu Španělska a Portugalska.Průvodce podnikáním se tentokrát podívá těsně za naši východní hranici. Možnápři čtení příspěvku nejednoho čtenáře napadne otázka, zda je podnikatelsképrostředí přívětivější u nás nebo na Slovensku.Milí čtenáři, co nejrychlejší příchod jarního počasí Vám upřímně přejeJan JedličkaČeská spořitelna, a.s.Olbrachtova 1929/62140 00 Praha 4tel.: +420 956 718 012EU_office@csas.czhttp://www.csas.cz/euEU OFFICE (KANCELÁŘ PRO EU)Jan Jedličkamanažer EU Office+420 956 718 014, jjedlicka@csas.czTomáš Kozelský+420 956 718 013,tkozelsky@csas.czIva Dlouhá+420 956 718 015,idlouha@csas.czHelena Chamerová+420 956 718 012,hchamerova@csas.czEKONOMICKÉ A STRATEG. ANALÝZYDavid Navrátilhlavní ekonom České spořitelny+420 224 995 439,dnavratil@csas.czGRANTIKA ČESKÉ SPOŘITELNYRichard Levředitel odboru Projektové poradenství+420 731 192 877,lev@grantikacs.comMáte zájem o realizaci projektu spodporou fondů EU? Hledáte financovánírozvojových plánů? Plánujete expanzi dozahraničí? Chcete získat více informací?Prosím, obraťte se na nás.
Obsahovými partnery Měsíčníku EU aktualit jsouZastoupení Evropské komise v ČR a portál EurActiv.cz
 
Evropská komise představila návrh nového Nástroje prokonvergenci a konkurenceschopnost, který by měl umožnit užšíkoordinaci hospodářských politik v eurozóně. Koncem březnadošlo k dohodě řešení bankovní krize na Kypru. Eurozóna spolus MMF zemi poskytnou záchranný balíček ve výši 10 miliard eur a na Kypru dojde k bolestivé restrukturalizaci dvou největšíchbankovních ústavů. S dobrou zprávou pro eurozónu přišloLotyšsko, které vyjádřilo zájem od příštího roku přijmout euro.
2
Události
Měsíčník EU aktualit ▪ duben 2013
Země eurozóny by měly více koordinovat svéekonomické reformy, říká Komise
Členské země eurozóny by měly v budoucnu více koordinovatdůležitá rozhodnutí v oblasti národních ekonomik. Unie bytak mohla lépe využívat pozitivních důsledků reforem nebozabránit přelévání negativních jevů do jiných členských států.Členové eurozóny by navíc měli být k reformám finančněmotivováni. Vyplývá to z návrhu tzv.
Nástroje pro konvergencia konkurenceschopnost
(Convergence and CompetitivenessInstrument).Evropská komise představila návrh nových nástrojů, pomocíkterých mají být
lépe koordinovány hospodářské politiky
zemí eurozóny. Jejich cílem má být vytvoření ekonomické unie,která by doplňovala jednotnou evropskou měnu.„Plány na nejdůležitější hospodářské reformy by měly býtzhodnoceny a projednány na úrovni EU, než dojde k finálnímurozhodnutí na národní úrovni,“ píše se v prohlášení Komise. Taby měla mít společně s Radou EU právo navrhovat změny vtěchto národních plánech. „Přelévání pozitivních i negativníchdůsledků reforem v evropských zemích tak může být bránov úvahu již na začátku rozhodovacího procesu,“ domnívá seexekutiva.Měly by také vzniknout
finanční podpůrné mechanismy
, ježbudou členské státy v reformách podporovat. Země by takměly být
motivovány k rychlejší přípravě reforem
a finančnípodporu by měly získat i pro jejich implementaci. Komise bys jednotlivými vládami členských států podepsala smlouvy,ve kterých by se země zavázaly k realizaci určitých reforem.Smlouva by stanovila také datum, do kterého mají být změnyprovedeny. Důraz by měl být kladen zejména na posilováníkonkurenceschopnosti, zaměstnanosti, rozvoj trhu se zbožími službami nebo na daňové reformy.http://europa.eu/rapid/press-release_IP-13-248_en.htmhttp://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/zeme-eurozony-by-mely-vice-koordinovat-sve-ekonomicke-reformy-rika-komise-010709
Kypr uniká před bankrotem, má novýzáchranný plán
Ministři financí států eurozóny se koncem března dohodli nanovém plánu na záchranu Kypru. O
část vkladů nakonecpřijdou jen bohatí majitelé kont v jedné ze dvou největšíchkyperských bank.
Jsou tak upraveny podmínky, za kterých EUa Mezinárodní měnový fond kyperské vládě poskytnou půjčkuve výši 10 miliard eur. První část úvěru by měl Kypr obdržet nazačátku května.Hlavním cílem nového plánu je
radikální restrukturalizacebankovního sektoru
na Kypru, která by měla vynést 5,8miliard eur. Opatření se bude týkat jen dvou největších bank –
Bank of Cyprus a Laiki
kvůli jejich dominantní pozici vproblémovém bankovním sektoru země. Druhá největší bankaLaiki bude
úplně uzavřena
, přičemž pojištěné vklady do 100tisíc eur přejdou k Bank of Cyprus, která se výrazně zmenší.Vklady nad tuto částku budou zmraženy do doby, dokud senestanoví, o kolik budou sníženy. U
Laiki se spekuluje až o80 %
odpisu. V Bank of Cyprus přijdou střadatelé
o 37,5 %svých vkladů nad 100.000 eur.
Místo těchto peněz získajíakcie banky, které jsou však v současnosti téměř bezcenné.Dalších 22,5 % mají zatím zablokováno a neúročeno a pokudse ukáže, že banka potřebuje posílit svůj kapitál, použije ktomu vláda tyto peníze, které majitelům vkladů opět vymění zaakcie. Zbývajících 40 % částky bude střadatelům úročeno, alenemohou je zatím vybrat.Laiki by tak měla do záchranného plánu přispět částkou 4,2 až4,6 miliard eur a Bank of Cyprus 1,2 miliardy. Kromě střadatelůztráty utrpí také akcionáři a držitelé bankovních dluhopisů.Současný plán se tedy dotkne jen bohatých vkladatelů,vkladatelé do pojištěné částky 100 tisíc eur postiženinebudou.
Plánované zdanění kyperských vkladů znejistilo Eurozónu
S původním návrhem zdanění všech vkladů (včetně těchpojištěných)
přišli ministři financí eurozóny
(Eurogroup).Kyperská vláda měla dostat finanční pomoc jen tehdy, pokudvybere
 jednorázovou daň z bankovních vkladů
. U vkladůdo 100 tisíc eur se mělo jednat o 6,75 % a u vkladů vyššícho 9,9 %.U kyperské veřejnosti to vyvolalo rozhořčení, daň totiž muselzaplatit každý, kdo má své úspory v bankách. Bezprecedentníopatření vzbudilo obavy i v ostatních zemích. Kyperskýparlament tento návrh proto zamítl.http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/planovane-zdaneni-kyperskych-vkladu-znejistilo-eurozonu-010701Na rozdíl od původního návrhu je nynější dohoda Eurogroup
dohodou výslednou
. Nemusí ji už totiž schvalovat kyperskýparlament, protože neobsahuje žádnou novou daň. Jedná se jen o restrukturalizaci dvou bank, k čemuž již na Kypru existujeprávní rámec.Kyperský bankovní sektor se do problémů dostal zejménav loňském roce a to díky jeho
silné expozici na řecké státnídluhopisy
. S dohodou o jejich „dobrovolném odpisu“ ve výši až70 % hodnoty se i kyperské banky dostaly do existenciálníchpotíží. Vzhledem k relativní velikosti sektoru na celé ekonomiceKypru byla záchrana bank nad možnostmi státu. Nejvyššíkyperští představitelé proto již v červnu 2012 požádaliEvropskou unii o záchranný balíček.http://www.eurozone.europa.eu/newsroom/news/2013/03/eg-statement-cyprus-25-03-13/
 
POLITIKAEKONOMIKA A EURO

You're Reading a Free Preview

Download
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->