Knihy Nového Zákona. Sv. I. Evangelia A Skutky Apoštolské

BIBLE ESK.
DL DRUH:
KNI HY N O V H O ZKONA.
SVAZEK I .:
EVANGELIA A SKUTKY APOTOLSK.

PODLE VULGTY SE STLM ZETELEM NA TEXT PVODN (ECK) PELOIL A VODY I VKLADY OPATIL
DR J AN LAD. S K O R A .
REDIGOVAL
D r.
ANTONN PODLAHA.
SE SCHVLENM ARCIBISKUPSKHO ORDINARITU V PRAZE.
V PRAZE 1922.
NKLADEM DDICTV SV. JANA NEPOMUCKHO. - TISKEM CYR1LLOMETHODJSK KNIHTISKRNY V. KOTRBY.
IMPRIMATUR.
P r a g a e , 5. Octobris 1921.
Antonius Podlaha,
episcopus Paphiensis, vicarius G eneralis. N. E. 13.402.
VECKA PRVA VYHRAZENA.
Pedmluva.
D osavadn vydn katolick N ovho zkona v eskm peklade spovaj na onom peklade knih novozkonnch, kter byv uinn od rznch pekladatel na zklad latinsk Vulgty, trval s potku v rukopisech potom ve sbornk sebrn, pehldnut i opraven a r. 1475 po prv tiskem vydn byl. Text tento pechzel toti potom a do doby B lahoslavovy (1564) do vech vydn eskho pekladu N ovho zkona, jedno toliko vyjmajc (toti peklad N ovho zkona pozen r. 1533 od knze B enee Optata z T ele), od doby Blahoslavovy pak alespo do vech vydni eskch bibl katolckc, s tm ovem rozdlem, e pi novch vydnch bval poopraven tu po strnce jazykov, tam vzhledem k textu eckmu neb k latinsk Vulgt. Peklad ten byv uinn co mon doslovn na zklad Vulgty pozen a na nkter vyjmky doslovn z textu eckho, podv nejen latinsk, nbr i eck text N ovho zkona v peklade co mon doslovnm , take nen dvu, e zstvalo se pi nm po jistch opravch po tolik stolet. Nicm n, jako dn peklad spisu v tho5 tak ani on nen zcela bezvadn jsouf v nm nkter nedostatky, je vyly z nesprvnho neb nedosti jasnho pekldn, na p. kdy pekld se v Mat. 1, 11: jJosi zplodil Jechonie a bratry jeho v z a j e t i b a b y l o n s k m msto z a s t h o v n b a b y l o n s k h o , aneb v Jan 16, 2 : V e n z e k o l v y e n o u v s m sto jasnjho (pekladu) z e s y n a g o g y (z nboensk obce sv ) v y l o u v s , jsou v nm nedostatky (ovem dk), kter vyly z doslovnho pekldn] textu latinskho tak tam, kde Vulgta nepekld sprvn na p. m. 13, 12. N o c p e d e l a (praecessit), den pak se piblil msto p o k r o i l a (processii). A jsou v nm t nedostatky jazykov. N ebof a nelze upti, e v peklsd tom jest e po velik sti pkn a ist, shledvaj se v nm pece tak vrazy nyn ji zastaral, kter staly se ji nelibozvunm i, ba dostaly i jin vznam , na p. Luk. 1, 38. Aj j d v k a P n msto A j j d v k a P n, aneb Mark. 1 3 , 9 : Vydvati vs budou n a s n m y a v e k o l c h budete biti m sto: s o u d m a v s y n a g o g c h . M nohdy tak jest sloh ze snahy po doslovnosti kostrbat. Z pin tch projevovala se o d nkolika rok vdy hlasitji pn, aby pozen byl peklad nov, a sm byl jsem s rzn strany vyzvn, abych se dla podjal. Vhal jsem dosti dlouho, jsa pe svden, e pln nevyhovm nikomu. Nebo jedni pli si mt! peklad zcela modern, jin chtli, aby se mnilo na dosavadnm peklade co nejmn. O dhodlav se konen k novm u pekladu, volil jsem cestu
stedn, dbaje toho, abych podal peklad vrn ei sprvnou a pece se neodchlil od znn dosavadnho pekladu zbyten. Pekldal jsem sice podle Vulgty titn (Klementsk), avak pihlel jsem pi tom stle k nejnovjm u kritickmu vydn textu eckho (Hetzenauerovu), nbr i k nejstarm Zachovalm rukopism, jak eckm, tak staro latinskm i Vulgty, a jm enovit tam jsem se pidrel textu eckho, kde sice odchyluje se od Vulgty titn, ale srovnv se s vnm i rukopisy starolatinskmi a Vulgty (psan). Buef zajist k tomu pihHeti se tak pi tomto novm vydan Vulgty, je se nyn k rozkazu sy . Otce pipravuje. O vem ony odchylky nedotkaj se vci podstatnch, nbi po vtin toliko znn textu, na p. kdy Jan 5, 13. peloil jsem dle eckho textu ve sh od s mnoha rukopisy latinskmi uchlil se, p o n v a d b y l z s t u p n a t o m m i s t e msto dosavadnho uchlil se od zstupu na tom m st shrom dnho. Peklad svj uveejnil jsem po prv r. 1909 ve formtu kapesnm. Pipravuje peklad ten znovu k tisku pro toto vydn vtf, je tvoi soust Bible esk , drel jsem se celkem tch pravidel, jimi jsem se idli pi vydn z r. 1909; hledl jsem vak odstraniti chyby, kter v tisku se vloudily do textu jmenovit tim, e nedopatenm nkter slova, ba i cel vty krtk byly vynechny, jako Mat, 5, 11. slovo z l (veck o z l ) , Mat 18, 8. slo v a n e b n o h a t v po slovech r u k a t v , neb Jan 20, 22. za slo v y a e k l j i m vta P i j m t e D u c h a s v t h o , a uinil jsem nkter zm ny po strnce jazykov, zejmna odstrannm hebraism, ponechav jen ty, kter ji jaksi zdom cnly, chtje tak naznaili, e novozkonn spisovatel a na sv . M atoue, jen psal aramejsky, a pekladatel aramejskho originlu M atouova nepsali etinou istou, nbr rznmi hebraismy protkanou. T ak hledl jsem vyhovti pnm, pokud se tk, vtkm, kter byly uinny o vydn z r. 1909, ovem potud, pokud jsem uznal za dobr. Vem !sem vyhovti nem oal, ponvad bych vci neprospl, nbr ji pokodil. N em ohl jsem na p. Mat. 3, 12. df s p l i ohnm neuhasitelnm (m sto p l i t i b u d e . . .) jak chtl jeden kritik, ponvad bych tm nevyjdil pravdy o vnm trvni trest pekelnch, kterou sv. Jan chtl vyjditi, ani nemohl jsem u Jana 18, 28. vraz p a s c h a peloiti, jako jinde, slovem bernek, jak cht] kritik jin, ponvad na tomto mst vraz onen bernka neznamen. Slovo (Christos) pak u Mat. 2, 4. peloil jsem opt pes danou vtku slovem Vykupitel, ponvad na tomto mst zejm nen jmnem vlastnm (Kristus), nbr obecnm (pom azan, vykupitel). Podobn inil jsem tak jinde, kde toho dala t pina. Vtek, kter byly inny, jen aby se vytkalo, jsem ovem nedbal, na p. kdy se mi vytkalo, e vraz vicus (ve Vulgt) peloil jsem u Mat. 6, 2 a Luk. 14, 21. slovem u 1 i c e, u Mark. 6, 36. a 6 ; 56. vak slovem v e s n i c e ; nebof v eckm originle stoji na prvnich dvou m stech , je zna ulici, na druhch dvou pak je zna vesnici, ddinu. Horiti se vak nad tim, e jsem v proslovu k prvnmu vydn se nezm nil o peklade S uilov podanm v jeho komentch, nebylo teba, ponvad jsem nemluvil o komentch, nbr o vydnch N ovho zkona. Dr.
Jan Lad. Skora.
vod.
1, Co jest Psmo sv,, co Psmo sv. Novho zkona.
Aby lovk poznal svj pvod a svj cl posledn, aby zvdl, kterou cestou m se brti, by doel cle toho, tof kol, k nm u neme nikdo hledti lhostejn, jakmile ponkud jen povznesl se nad stav nzkosti a poal vn pem leli o svm ivot. Nebo nev-li, odkud a k emu jest tu na svt, nezn-li poslednho cle svh o a t cesty, kter k nmu vede, tpe ve tmch a jest v nebezpeenstv, e ije nadarmo a k svm u netst. Pochopiteln tedy, e kolem tm zabvali se v kad dob i nejpednj filosofov. Ani Plato a Aristoteles nevyhnuli se mu. Avak pi v snaze a pli, kterou jevili, nemohli k eenm otzkm dti odpov vestrannou, bezpenou, u sp ok ojivou ; nkte sp e pronel! zsady nedstojn, kter nejen nepodvaly touebnho mru duevnho, nbr i poniovaly lovka a znem ravovaly jej. I pestali proto m noz doufati, e by lovk vbec mohl pijti k bezpenmu poznn pravdy, jin prost a upmn vyznvali slabost svou a touili po pom oci s nebes. A to zcela pirozen. Nem e zajist lovk sm pouhm rozumem svm dti v t pin odpov dostatenou. Vykzalf Bh v nekonen lsce sv lovku cl nadpirozen a takov t vytknul prostedky k jeho dosaen Avak pi tom stavu, kter nastal po pdu prvnch rodi, nem e rozum lidsk ani veck y pirozen pravdy poznati s jistotou a bez bludu. Kterak tedy mohl by sm sebou pijti na vci, je sly jeho pesahuj, nadpirozen jso u ? ! Avak Bh nechtl, aby lovk trval v nevdom osti pi vcech tak dleitch. Brnila tomu nekonen jeho lska a dobrota a milosrdenstv. Sm proto oznmil mu pvod jeho i pomr, ve kterm lovk jest ke svm u pvodci, sm pouil jej o jeh3 uren a dal prostedky, ktermi by dospl k poslednm u cli svm u sm zjevil se mu pmo neboli zpsobem nadpirozenm. Neuinil vak nadpirozenho zjeven toho kadm u zvl, nbr jen jistm lidem, jich uil jako zzenc svch. T y pak pohnul, e pravdy zjeven sdlili tak s jinmi, a to bu jen stn aneb t psem n. P tom chrnil je, aby se neuchlili od pravdy. Knihy takto vznikl obsahuj tedy st zjeven Boho a jsou jednm z jeho pramen. Ony byly hned od potku chovny u velik
P sm o sv. N ovho zk o n a. st I. 1
Co jest Pismo sv., co Psmo sv. Novho zkona.
vnosti a pro vzneen pvod a vzdlvac obsah svj byly zvny P s m e m s v t m neb knihami svtm i. Znenhla byly sebrny ve sbrku, kter byla tak nazvna Psmem svtm neb i b i b l i knihou, a to zcela phodn; nebof Psm o sv. jest knihou po vtce, knihou, kter nem so b rovn ve svt. Jest ono takka listem, kter Bh sm poslal lidem, aby jim dal zprvu bezpenou o sob a oznm jim vli sv o u , pouil je, kterak mohou k nmu, jakoto poslednm u cli, pijit a do oblaujcho spojen s nm se dostati. Ono obsahuje nejhlub tajemstv a rady a skutky bosk a jest nevy vitelnou studnici pravd, z n kad me erpati pouen a tchu a povzbuzen. Pojednvat o pvod a konci vehomra, p o dv nejstar djiny lidstva, jeho pvod a pomr k Tvrci a Vyk!:piteli, udv nejen zkony lidsk spolenosti, nbr i zklad, na nm spov moc lidsk, a m eze, pes kter nemaj pekroit! ani lidsk rozkazy, ani lidsk poslu n ost. Ano tak k vnitnmu sm i n pihl, a nen pomru v ivot lidskm , aby nedalo se na nj obrtiti nkter m sto Pism a sv., nen starosti ani radosti, aby nebylo lze uvsti pro n njak pklad z nho, a nen slzy, kterou by nem ohlo utiiti, ani radosti ist, kterou by nem ohlo zviti. Jak tedy div, e p r r,i ke sfan nasadili radji ivot, ne by je vydali pohanm zneuctt, jak div, e kniha ta stala se pedmtem stlch studii, e i nejvytenj duchov hledali a nalzali v n rady a potchy, a e, byvi do vce ne t set ei peloena, dostala se do vech konin zem, ke vem nrodm, ke vem skoro ddinm ? Jest ona vskutku knihou p o v tc e, knihou knih, svt pvodem i obsahem i elem svm . Vak jinm jet jmnem bv oznaovna. Zjeven Bo toti m do sebe rz mluvy, kteiou Bh uinil jednak s nrodem israelskm , jednak skrze Jee Krista s vekerm lidstvem . Pro tu pinu nazvno jest zjeven Bo tak mluvou, a knihy, kter to zjeven alespon z s ti, ovem vt, obsahuj, nazvny jsou k n i h a m i m l u v y neb k n i h o u m l u v y . Mimo to nazval Pn Je u sv . Jana (10. 34) Psm o sv., kter bylo napsno ped jeho pchodem na svt prost zkonem. A i tento vraz ujal se pozdji o vech knihch biblickch, jmenovit u spisovatelv africkch. Rovn v naem jazyce slov Psm o sv. z k o n e m neb k n i h o u i k n i h a m i Z k o n a . N ebylo vak dno na jednou to zjeven, kter jest obsaeno v Psm sv., nbr znenhla a v asech rznch, a podle rzn povahy dob, ve kterch bylo dno, m t rozlin rz. Zjeveni dan ped Kristem sm ovalo k tomu, aby pipravilo se li stvo na Vykupitele; zjeven pak dan skrze Krista k tom u, aby dostalo se lidstvu milosti vykoupen. Se zenm k rznmu rzu tomu rozeznvalo s zhy zjeven ped Kristem od zjeven po Kristu, a ponvad Bh skrze proroka Jeremie slbil, e uin novou sm louvu s lidstvem, a Kristus Je sm pi posledn veei mluvu, kterou uinil s lidstvem vekerm , nazval mluvou novou (i zkonem novm), nazvno bylo zjeven dan skrze Krista mluvou N ovou neb zkonem Novm , a zjeven dan ped Kristem mluvou Starou j zkonem Starm. A podle toho nazvaly se knihy, kter z even to (ovem jen z sti, ale z sti vti) obsahuj(, bu k n i h a m i S t a r a N o v m l u v y neb k n ih a m i S t a r h o a N o v h o z k o n a neb krtce S t a r m a N o v m z k o n e m , S t a r o u a N o v o u m l u v o u . Tak k n o n e m i pravidlem nazv se sbrka onch knih; nebof obsahuj pravidlo i
Co jest Psmo sv., co Psmo sv. Novho zkona.
normu viry a mravu; a i on dlf se na knon Starho a knon Novho zkona. Jednotliv pak knihy lovou odtud kanonickmi. Vraz kniha knonick znamen tedy tot co kniha biblick nebo kniha Psm a sv. Kterak poznvali id ped Kristem, zvlt v dob pozdj, e ta ona kniha jest sepsna z vnuknut Ducha sv . a j tedy vnost bosk pslu, Psm o sv. neprav. Zajist ne jinak, ne e byli p o ueni o tom od mu, jejich posln bosk bylo zejm osvd en o od B oha sam ho. e vak ponali si pi tom sprvn, i kdy uznali tak tak zvan knihy druhoknonick, jich v hebrejsk bibli nen, toti knihy Baruch, T obi, judith, 1. a 2. Makkabejskou, Sirach, knihu Moudrosti a jist sti (dodatky) knihy Daniel a Esther. potvrdili sami apotol, pouen od Krista P na; nebo oni schvlili a crkvi jako Psm o sv. odevzdali sbrku knih posvtnch tak, jak byla a jest v e ckm peklad alexandrijskm (uinnm r. 2 8 0 100 ped Kristem), z nho se dostaly do pekladu latinskho a odtud do ei jinch. Peklad ten chov vak i ty knihy, kter jsou v bibli hebrejsk a prvoknonickmi lovou, i prv jm enovan knihy druhoknonick. V N o v m z k o n pitali hned od potku vnost bosko tm knihm, kter byly od apotol sepsny neb jako knihy svat schvleny. Byli pesvdeni, e apotol pi ien uen Kristova t se zvltn pom oci D ucha s v , a ji hlsaj je stn nebo psem n, ba uznvali, e Bh sm mluv skrze n. Poznali to jednak ze z zrak, kter Bh inil skrze apotoly, jednak ze zejmch vpovd apotol sam ch, kte byve o t vci poueni od Krista Pna, nejen sami Ducha sv. si pitali, nbr i knihy jinch spisovatel n o v o zkonnch co do vnosti kladli na roven se sp isy Starho zkona a tak jim pitali vnost boskou. T oto pesvden o pvod a v nosfi sp is v apotolskch uchovvalo se v tch obcch, do nich byly poslny, od pokolen do pokolen podnm stnm a pedtnm pi slubch B och; od nich pak ily se spisy ty dle i s ujitnm o jejich bosk vnost!. Spisy apotolsk toti nebyly psny pro celou cfrkev, nbr pro jednotliv obce a osoby kestansk, a to se zenm ke zvltnm p o tebm jejm. Byly proto s potku roztroueny po rznch krajch a jen malmu potu kesan znm y. Zhy vak poaly obce kesansk sdileti s jinmi apotolsk knihy, kter m ly, i pesvdeni sv o bosk vnosti jejich, a vypjovaly si od jinch obci sp sy , kter byly v rukou jejich. Ty pak op isovali, sestavovali ve sbrku a pedtali pi slubch Boch jakoto spisy apotolsk, jim bosk vnost psluj e sbrky ty nebyly vude stejn velik, jest na snad. N edostalaf se o nkterch knihch apotolskch do krajin vzdlenjch znm ost hned, nbr a po delm a se; o jinch dovdli se sce dosti brzy, ale bez dostatenho osvden apotolskho pvodu jejich. T ch proto nepijali z potku v onch obcch do sbrky sv , bojce se, aby n e vadili je tam neprvem. Tm zpsobem stalo se, e nkter knihy byly/ vadny do knonu vudy hned od potku, jin vak byly uznvny pouze v nkterch obcch, jinde pak z potku bu vbec neznm y neb v pochybnost brny a pozdji teprv, kdy apotolsk pvod jejich nleit tak u nich byl osvden, uznny a k Psm u sv. pitnv. Ony knihy nazvaj se nkdy prvoknonickmi, tyto druhoknonickmi. Ke
Pravost knih novozkonnch vbec.
druhoknonickm knihm N ovho zkona pat: list k idm, list sv. Jakuba, druh list sv. Petra, druh a tet list sv. Jana, list sv. Judy a Zjeveni sv . Jana. Rznost nhled o nkterch knihch N ovho zkona trvala a do 4. stol. Potom nastala jednota pln po cel crkvi a na m al vjimky v krajinch vchodnch. Pispl k tomu nepochybn crkevn snm Nicejsk, na nm seli se zstupcov cel crkve, jak zpadn tak vchodn. Neuinil sice snm ten dnho rozhodnut vrounho o knihch biblickch, avak astnci snm u sdlili zajist jedni s druhmi crkevn podn svch obc o nich a zapudive tak pochybnosti, kter nkte mli, pispli k tomu, e i ty knihy byly ode vech uznny za apotolsk a bosk, k nim dosud zde onde jevila se nedvra. V 16. st. obnovili vak opt nkte pochybnosti, kter v star dobch mli nkte o tch onch knihch. Proto crkevn snm Tridentsk uinil vnos, ve kterm potvrdiv crkevn podn, vroun !uril a co do potu a rozsahu knih vym ezil zkon jak Starho tak Novho zkona, vypotav a prohlsiv za knonick vecky ty knihy Sta>rho i N ovho zkona se vem i stkam i, jak se vyskytuj v latinskm peklad zvanm Vulgata, a vysloviv vyobcovn z cfrkve nad tm, kdo by jich neuznal. Vnos ten obnovil snm Vatiknsk r. 1870. Tak uznna vrokem neomylnm bosk a knonick vnost jejich, a konec uinn pochybnostem o vnosti t kter knihy pro kadho katoliekho kesana. Pat pak k Psm u sv. S t a r h o z k o n a knihy tyto: a) dvacet jedna kniha d j e p r a v n , a to: pt knih M ojovch, kniha Josue, kniha Soudc, Rut, tyi knihy Krlovsk (kter vak dle bible hebrejsk dl se na dv knihy Sam uelovy a dv Krlovsk), dv knihy Paralipomenon i Kroniky zvan, dv knihy Esdrovy, z nich druh slov tak N ehem iovou, kniha T obiova, Judit, Ester, dv knihy Makkabejsk. b) sedm knih pounch, a to: kniha Job, alm, Pslov, kniha Ekklesiastes i Kazatel, Pse alom ounova i Pse psn, kniha S irachova i E^klesiastikus a kniha Moudrosti. c) sedm nct knih prorockch, toti kniha proroka Isaie, Jere mie s Baruchem, Ezechiela, Daniela, kter, vyjmouc knihu Baruchovu, nazvaj se pro vt rozsah svj knihami velikch prorok, a kniha proroka O see, Joela, A m ose, A bdie, Jone, M ichee, Nahuma, Habakuka, Sofonie, A gga, Zacharie a M alachie, kter lovou knihami malch prorok. K N o v m u z k o n u pat knihy tyto: a) pt knih djepravncb, toti tyi evangelia (svtho M atoue, sv. Marka, sv. Luke, sv. Jana) a Skutky apotolsk; b) dvacet jedna kniha poun, a to: trnct list sv. Pavla a sedm list tak zvanch katolickch (jeden sv. Jakuba, dva sv. Petra ti sv. Jana, jeden sv. J u d y ); c) jedna kniha prorock, toti Zjeven sv. Jana i A pokalypse.
2. Pravost knih novozkonnch vbec.

Pravm i nepodvrenm nazvm e sp is, kter pochz skuten od toho autora, jemu se pit, aneb, pokud autor jeho nen znm, kter vskutku nle dob, mstu a okolnostem , z nich podle podn vzeel.
Takovm i jsou vecky knihy novozkonn. Pitf je podn crkevni podle lidskho initele jejich osm i rznm spisovatelm , z nich bylo ^ est apotol, M atou, Jan, Pavel, Jakub, Petr, Juda, dva ci a prvodci apotolt, Marek a Luk; a ony pochzej od nich podle lidskho initele sv h o skuten. e tomu tak, dokazuj jistou m rou: I. ji d v o d y v n i t n , obsah a forma knih tch sam ch. Projdeme-li toti bedliv knihy novozkonn a uvm e-li obsah i formu jejich, shledm e, e ani v obsahu ani ve form n e l z e j i m p r v e m n i c v y t k n o u t i, c o b y b y l o v e s k u t e n m o d p o r u 1) se zprvami, je podvaj hodnovrn svd k ov jin o okolnostech msta a asu, ^z nich ty hnihy vyly, jako i o okolnostech osob v nich uvedench a o pom rech autora sam ho. T ak ovh o vak odporu nebyli by se uchrnili spisovatel doby poapotolsk, z II. st.> kdyby byH sam i ony knihy napsali a je pod jmnem knih apotolskch rozili. Pekely tomu nesmrn zmny, kter udly se v P alestin v dob Kristov a v dob apotolsk. V dob t mnily se toti velice a rychle za seb ou pomry n roda idovskho a vbec tvnost Palestiny. Zem byla spravovna brzy od jednoho, brzy od nkolika panovnk, tu od krle, tu z st od ethnarchy neb vladae, z sti od tetrarch. M sta jedna novm i jmny byla oznaena, jin nov vystavna, jin zboena. Ano od t doby, kdy id povstave za Vespasina a pozdji za Hadrina proti manm byli poraeni a Jerusalem i s chrmem a 50 m sty a 985 vesnicem i palestinskm i byl zboen, kdy znan st id z Palestiny se vysthovala, zmnily se skoro pln politick i nboensk pomry id i tvnost Palestiny. id pestali bti,nrodem sam ostatnm , olt zboen, obti pestaly, knstvo zaniklo, a; velerada, nejvy to soud id jak ve vcech nboenskch tak politickch, kter ji za Kristovy doby byl om ezen v moci sv, velerada ta rozela se, a ta, kter potom ustavila se v Jamnii, nebyla ani z daleka tm, m bvala velerada druhdy. Za Hadriana bylo sice nov m sto vystavno na mst Jerusalem a starho, ale to nazvno Aelia Capitolina, a idm pod psnmi tresty zakzno zdrovat! se v nm neb v jeho okol. Zatm vymeli t vickni svdk ov tch vc, o nich mluv knihy evangelijn; i ci apotolt ustoupili pokolen m ladm u, je m lo jin nzory i zsady a nebylo s to, aby dalo nleit a veho om ylu prost pouen o pomrech stolet prvnho. Ji kdo uv tyto zm ny, i to, e ani nejvzdlanjf sp isovatel et a mt, jakmi byli Curtius, Tacitus, Livius, neuchrnili se vech anachronism i om yl v letopotech, kdy psali o vcech starch zajist pisvd, e by se to nebylo podailo ani spisovatelm knih N ovho zkona, kdyby to byli bvali m uov stolet druhho, kte by byli knihy podvrhli apotolm . Mimo to jest psychologicky skoro nem ono napodobovat! trvale osobu jinou tak pimen jej povaze, vzdln, zpsobu vyjadovati se a pod., aby nejevily se toho pradn stopy, aby ani nejmen pode )Pravme ve skutenm odporu, tak toti, aby o nkterm pedm t vypovdaly nco, co by pmo odporovalo tomu, co jin spisovatel hodnovrn o tm e pedmt s tho stanoviska vypovdaj. Nebo, e mnohm se zd, jakoby v nich odpory byly, toho nepoprme, ale pina takovchto odpor zdnlivch nen v Psm sv., nbr v tom, e ten kter lovk Psm o sv. nesprvn si vykld, aneb nesprvn text ped sebou m.
6
\
zen nenastalo, e spchn byl podvod. I kterak lze myslili, e by se to bylo podailo nkolika osobm neuenm e by toti skoro v te dob nkolik osob bylo pojalo m ysl napodobiti ve spisech svch apotoly, a provedly to tak dokonale, aby ani jedin, by i celkem nepatrn vci nenapsaly, kter by byla v odporu s tm, co od jinud jest znm o o povaze, vzdln a zpsobu proslovovn se apotol, fet mn vak lze mvsliti prvem, e by vecky spisy novozkonn jedin osob a byla napsala a apotolm podvihla. Nebo je-li psychologicky skoro nem ono napodobiti zcela dokonale jedhnu osobu, kterak bylo mono, aby jeden lovk tolik rznch povah tak fastn a s takovm spchem napodobil, aby nejevila se toho dn stopa a nevzniklo ani nejmeni podezen, e podvod byl uinn? Nebylo li vak m ono spisovatelm doby poapotolsk vyhnout! se velikm nesprvnostem a velikm u odporu s tm, co odjinud znmo jest o asovch i mstnch pom rech prvnho stolet, jako i o autorech a osobch ve knihch N ovho zkona uvedench, lze prvem zajist alespo s jakousi pravdpodobnosti souditi ve pravost evangelii a knih novozkonnch vbec ji z toho, e neobsahuj nic, co by bylo ve skutenm odporu s jinmi zprvami hodnovrnmi. A tato pravdpodobnost vzroste tm vce, uvm e-li, e nejen nic neobsahuj, co by odporovalo vrohodnm zprvm jinm, nbr e s nimi t v pln jsou shod. O shod t pesvdm e se hned, vyberem e-li z knih novozkonnch zprvy o tch vcech, o nich mluv tak jin spisovatel doby star, a srovnm e-li s nimi to, co tito spisovatel o nich sdluj. Jsou pak trojho druhu zprvy biblick, kter lze srovnvati se svdectvm autor jinch. Jedny tkaj se okolnost mstnch, jin p omr politickch a nboenskch, jin povahy a okolnost jednotlivch osob neb nrod. Nm ovem nedovoluje pot/aha tohoto dla, abychom vytali vecky jednotlivosti a ukazovali, e skuten vecko, co knihy novozkonn udvaj o m stnch a jinch pom rech, v pln sh od jest s udnm jinch spisovatel hodnovrnch, pokud jak in. Ale nkterch vc pece nem em e pominouti m lenm, zejmna ne ony shody ladn, kter se jev mezi knihami novozkonnm i a hodnovrnm i zprvami jinmi v pin povahy a okolnosti jednotlivch osob a nrod. N ebo shoda ta jest zvlt zajmav a dotk se m nohdy i nepatrnch vci. Tak co se tk a) o s o b , Heroda Vel. l evangelia jako mue nedvivho, lstivho a ukrutnho, jen pojav podezeni, e mudrci nevrt se k nmu, piln se vyptal na as hvzdy, je se jim ukzala, a podle toho zosnoval pln, kterak by se zbavil n ovoiozenho krle, by i m noho dtek pi tom zahynulo. (Mat. 2, 3 - 1 6 . ) A podobn l jej Flavius. D le jeho svdectv ml Herodes v kivm podezen manelku svou Mariamne, e mu jest nevrna (Ant. 15 7, 4), a syny Alexandra a Aristobula, e mu stroji smrt (Ant. 16, 10. 2.), a ji pro toto podezen dal je veck y ustnrtiti. Mimo to hned, jak nastoupil na trn, pohnul velikm i penzi Antonia k tomu, e dal utratiti H asm oneovce Antigona (Ant. 14, 16, 4), sm pak kzal odpraviti 45 nejpednjch pvrenc jeho (Ant. 15, 1. 2.). Ba jet 5 dn ped smrti svou usmrtil syn a svh o Antipatra a obvaje se, e nikdo nebude ho oplakvat!, a ume, dal zatknout! pedn mue idovsk a zapshnul sv o u sestru Salom e, aby v den smrti jeho dala je vecky
usmrtiti, a to k tomu konci, by id ten den truchlili alespo nad nimi, nebudou-li truchliti nad smrt feho. (Bell. Jud. 1, 33, 6 ) D ie sv. Matoue (2, 22) obval se svat J0 'e f Archelaa rovn tak, jako otce jeho Heroda, a to zcela prvem ; nebo i dle Flavia byl Archelaus nemn ukrutn a podezvav, ne otec jeho. Dal hned, jak nastoupil na trn, utratiti 3000 id (Ant. 17, 11, 7.) a byl pro sv ukrutnosti v destm roce panovn svho u Augusta obalovn a do vyhnanstv posln (Ant. 17, 9. 2. Bell. Jud. 2, 6 ). O Piltovi prav se v evangeliu sv. Jana (19, 12), e teprv tehd dal se pohnouti, aby vydal Krista na sm rt, kdy mu hrozili nepzn csaovou, pravce: Propustli tohoto, nejsi ptel csav. A s tm srovnv se zcela to, co Flavius zaznamenal o Piltovi, a Suetonius s Tacitem o tehdejm csai Tiberiovi. Byl toti Pilt tehdy ji ve patn povsti pro sv ukrutnosti pchan na idech (Antig. 18, 3, 1. 2 ; 18, 4, 1. 2.), Tiberius pak byl tak podezvav a nad svoj dstojnost rliv, e stailo pouh udni, ano i podezen, aby nkoho odsoudil k smrti (Tacit. Ann. 1. 71. 7 3 74; 3, 3 8 ; 6, 18; Sueton. Tiberius 50). Kdyby tedy byli id udali u csae, e Pilt propustil lovka, kttr se prohlaoval za krle a brnil dvati csai da, byl by ivot Piltv zajist velice bval ohroen. B a i to, co o Kristu vypravuj evangelist, potvrzuje jistou mrou Tacit a zvlt Flavius. Prav Tacit (Annal. 15, 4 4 ): Pvodcem toho jmna (christin = kesan) jest Kristus, jen za panovni Tiberia byl smrt potrestn od vladae Pontia Pilta. Zhoubn povra jejich pro ptomnost potjaena, vypukla nejen v Judsku, kde toto zlo povstalo, nbr i v m . Flavius pak d (Antig. 18, 3. 3.): Za toho asu il Je, lovk moudr, ali dovoleno jest zvti ho lovkem , nebo byl vykonavatelem podivuhodnch skutk a uitelem tch lid, kte s radost pijmaj pravdu Mnoho idv i pohan pipojil k sob. T o byl Kristus. Kdy nvodem naich nejpednjch mu Pilt odsoudil jej na ki, nepestali ho milovati oni, kte ped tm k nmu se pipojili. Nebo zjevil se jim tetho dne zase iv, co a tisce jinch vc bot proroci o nm pedpovdli.1)
') Ponvad svdectv toto jest tak pdn a stkvl, e u kesan nelze si mysliti lepho, hledli protivnci seslabiti je neb popti jeho pravost. Ale neprvem ; nebof vrok ten vykyt se ve vech rukopisech, kter se zachovaly, a ji sv. Jeronm, Eusebius a jin sv. Otcov a spisovatel crkevn dovolvaj se ho. Nemohou proto uvsti proti nmu nic, le dvody vnitn, pouh domnnky. Pravf, e nen pravd podobno, aby mu pochybovan, jakm byl Flavius, tak slavn byl vyznal Kristovu dstojnost vykupitelskou, jeho vzken a bostv. Avak ani toto tvrzen nen oprvnno. Prv [os. Flaviovi jest onen vrok pimen. Byl on djepiscem a jako takov napsal djiny svho nroda. V tch jedn o vech smrech duchovnch i sektch, kter povstaly mezi idy. Tak o Janu Ktiteli mluv, o jeho kzn a smrti, ano i o Jakubovi, apotolu a biskuskupu jerusalemskm , kterho nazv bratrem Jee, eenho Kristus. I jak by tedy on, djepisec, kter o vech sektch idovskch mluv, mohl mlenm pominouti kesanstv, kter docela nov nzory pineslo do sv ta? Jak nezmniti se o Kristu, jen kesanstv zaloil? Mimo to Josef Flavius il v ptelskm pornru s Flaviovci a snail se vemon, aby se udrel v tom pom ru a se jim zalbil. Zda tak tento pomr a ta snaha nepohdala ho, aby uinil alespo malou zmnku o Kristu, zvlt proto, ponvad vdl, e mezi Flaviovci jsou tak kesan aneb pznivci jejich? Pravda ovemêst, e onm slovy zmiuje se t o Knstov vzken a vy bytosti. Avak ani to nebylo proti povaze Flaviov, pes to, e sm nevil v jeho vzken ani v jeho bostv. Nebo on nevyjadoval jimi svho pesvdeni, nbr tvrzen a vru Kristovch stoupenc, kesan, a jen ve snaze zalbit! se sti-
P ravost knih novozkonnch vbec.
b) Pom lujce o jinch osob ch, o nich by bylo lze jet srovnnl uinit!, pihldnme k tm mstm novozkonnm , je vyslovuji se o povaze a okolnostech c e l c h n r o d ; i tu shledm e shodu plnou se zprvami starovkch spisovatel jinch. Tak co id se tk, ti lii se v knihch N ovho zkona jako nrod, kter tce nesl jho msk (Jan. 8, 33), nerad platil da cisai (Mat. 22, 17) a byl naklonn ke vzpourm proti manm (Jan. 6, 35), oekvaje, e co nejdye bude obnovena e D avidova (Mat. 20, 20, 21, Skutk 1, 6). A prv tak l je [os. Flavius v celm dile svm O vlce id ovsk . Pomr id k Samaritnm l knihy evangeln velm i nepzniv. D le nich panovalo mezi idy a Samaritny velik neptelstv, take id mimo nejvy potebu ani vody od nich nepijmali (Jan. 4, 9), jim se vyhbali (Mat. 10, ), a jmna Samaritn jako nadvky uvali (Jan. 8, 4 8 ); Samaritni pak m nohdy i pohostinstv jim odeprali. (Luk. 9, 52 53.) A hle, v len tom shoduje se s nimi i Flavius, kter sdluje ppad, kdy z neptelstv onoho povstaly i vrady (Ant.
20, 6, 1).
Mravy pohan jev se v knihch novozkonnch, zvlt v list k m. 1, 1 8 3 2 velm i zkaenm i. A takovm i jev se i ve sp isech pohanskch djepisc a bsnk, z nich patrno, e nebylo skoro neesti, aby nemyslili, e tak nkter bh se j dopout, ano e i neestmi snaili se ctiti bohy sv . Efet hledli si dle skutk apotolskch kouzelnlctv a zaehnvn (Skutk. 19, 19), byli nadmru oddni slub bohyn Artemidy i D iany (Skutk. 19, 23. 35), a byli tam zlatnici, kte zhotovovali ze stbra neb zlata mal chrmeky Artemidy a prodvali je s velikm ziskem (Skut. ap. 19, 19 40.). V e to potvrzuje nejen starobyl obyej formule zaehnvac nazvat! umnm efeskm ( efesia gramata) nbr i D io C assius (39, 29), Diodorus Sic. (1, 15; 20, 14), Plinius (5, 37), Livius (1, 45) a Ammin Marcellin, kter zejmna vypravuje, e filosof A sklepiades vudy nosil s sebou malou soku bohyn efesk (23, 13). Korinfanm vytk se v 1. Kor. 5, 1., e asn poruuj istotu, tak e jeden z nich vstoupil v krvesm iln m anelstv s vlastn macechou svoj a to za ivota svh o o tce; a e oprvnna jest ta vtka, svd ji vraz - (jednati po korintsku), kterho se druhdy uvalo ve sm yslu smilnit). O Krefanech prav sv. P avel v list k T itovi (1, 12), e jsou lh zl zv, bicha leniv. A e sprvn jest ta charakteristika, patrno ji z toho, e sv. P avel in ji slovy kretskho bsnka Epimenida, jako i z toho, e sta pro pojem lhti, strojit! skoky, utvoili s i vraz (krtidzein, jednati po kretsku), a e i Plutarch (Vita A emilii) nazv je it^ o a zlmi zvaty. c) A podobn shoda jev se t ve zprvch o n b o e n s k c h p o m r e c h , j a k o i v u d n c h m s t n c h a a s o v c h , pokud je srovnvati lze s hodnovrnm i zprvami jinmi. Ano shoda ta jest tak dokonal, e jev se i ve volb vraz, i ve vcech zcela nepatrnch. Abychom alespo k nem u pokzali, sr. Luk vypravuje ve
lisoval je tak, aby v nich mohli vidti i kesan sv pesvden,! neptel jejich pepiat nzory fanatickch stoupenc jeho. Nelze tedy poprat! prvem vroku Faviova.
Skut. ap. (21, 31 40), kterak tisicnfk Lysi, dostav zprvu o boui, kterou id zpsobili ve chrm proti Pavlovi, chtce usmrtiti jej, ihned s vojskem sbhl ( / ) k nim a Pavla z rukou jejich vysvobodil,, a kterak potom P avel jsa veden do leen, t. j. do kasren, je byly v sousednm hrad Antonia, se stup ml e k lidu stojcm u v pedsni pohanv. Prav tedy, e L ysi s b h l i h n e d s vojskem , a e Pavel ml e s e s t u p , dv na jevo, e kasrna ona byla v bezprostedn blzkosti chrmu, a e ped sam m i kasrnami byly schody, s nich bylo m ono eniti. A s timto udnm Skutkv apotolskch srovnv se pln Flavius, sdluje, e na severozpadnm rohu pedsn pohan, stl hrad Antonia se tymi vm i, z nich ji110vchodn byla nad jin vysok a tak zzena, e s ni bylo lze p ozorovati ve, co dlo se ve chrm ; s hradu pak toho e nejen dvoje stupn vealy do pedsn chrm ov, nbr i zvltn chodba podzem n e byla zzena od hradu a k vchodn brn chrm ov, a to ve k tom u konci, aby mohlo vojsko v hrad posdkou lec ihned zakroiti, kdyby id ztropili njak rozbroj ve chrm, jako se nkdy o svtcch pi velikm nvalu lidu stvalo (Ant. 15, 11, 6 ; Bel. Jud. 5, 5.). A ta k , jak ji eeno, shoduj se spisovatel novozkonn s hodnovrnmi zprvami jinmi ve v ech zprvch svch, kter podvaj 0 rznch pom rech stolet prvniho. Ukazuji tedy dokonalou znm ost pomr stolet toho. T akov znm osti vak nebyly by si zjednali, kdyby byli ili a psali teprve ve druhm neb dokonce ve 3 . stolet, a to tm m n, m spletitj byly nboensk i politick pomry v Palestin za 1. stolet, a m vt a astj dly se zmny s nimi. Nebo, jak prost e a jednoduch uspodn pedmtu v knihch novozkonnch ukazuje, vichni sp isovatel novozkonn, vyjma dva (Luke a Pavla), byli prosti vyh o vzdln, a nebylo literrnch pomcek, z nich by mohli erpati znmost s v o u ; tak nikde nen stopy, e by byli inili vdeck badn na zklad starch pramen psem nch. Prvem proto lze souditi, e nenabyli znm osti sv o pomrech prvnho stolet odjinud, le ze zkuenosti vlastni z toho, e sam i ili v onch pomrech, a bu sam i byli svdky tch vc, je vypravuj, neb alespo dovdli s e jich od svdkv oitch. Ona shoda tedy, kter se jevi mezi knihami novozkonnm i a jinmi zprvami hodnovrnm i, a ta znmost, kterou maj sp isovatel jejich o stavu vc za doby Kristovy, poukazuje nemlo k tomu, e spisovatel ti byli s Kristem souvc. ) Mimo to co se tk o k o l n o s t a u t o r , spisovatel novozkonn jevi dkladnou znm ost Starho zkona a idovskch obad 1 obyej, uvaj etiny nikoli klassick, nbr takov, jak povstala za Alexandra Vei. z rznch ne eckch a tak za as Kristovch byla v uvn, a i tu protkvaj ernmi hebraism y a judaism y, ba i slovy hebrejskmi. Evangelist pak l vci tak iv a podvaj tak dokonal obraz o Kristu, jeho povaze a dvoj pirozenosti, jak jedin bylo m ono uiniti tomu, kdo Krista astji a v rozlinch okolnostech vidl a s rm obcoval, aneb alespo od dvrnch spolenk jeho pouen byl. Lze proto zajist ne sice rozhodn, ale pece s pravdpodobnost nejvet souditi z toho, e spisovatel ti byli ped pijetm kesanstv idy, a to, vyjmeme li evangelistu tetho (sv. Luke),
10
jeho e jest ist, idy rodilmi, a e byli, zejmna evangelist, bu oitmi svdky ivota Kristova, jeho apotoly, aneb alespo ky apotol Pn, jakmi skuten byli ti, jim podn crkevn pit knihy N ovho zkona. A ne dosti rta tom. pi vtin knih novozkonnch udvaj autorov tak jmna sv, a i ta svd o apotolskm pvod a pravosti knih eench. Jmenujet se pi 13 listech autorem apotol Pavel, pi dvou apotol Petr, pi jednom Jakub, pi jinm bratr jeho Juda, pi Apokalypsi Jan. P osledn ti neprav sice o sob, e byli apotoly, ale i oni vystupuj a mluv s takovou vnost v pravd apotolskou, e ji tm prozrazuj apotolskou dstojnost svou. Mimo to Jan prav o sob, e byl pro slovo Bo a svdectv o Jei na ostrov Pathmu v e vyhnanstv. Ale pouze o Janu apotolu vypravuje tradice veker, e v on dob byl dn do vyhnanstv. V ostatnch pi knihch novozkonnch (mimo evangelia) n udvaj spisovatel vbec svch jmn, podobn jako evangelist. Ale Skutky apotolsk souvis tak zce se tetm evangeliem (sv. L uke), e se jev bi pouze dal sti jednoho a tho dla, jeho sti prvn jest evangelium sv. Luke, druhou Skutky apotolsk. Mimo to jsou psny tm slohem a vnovny tmu Theofilovi, jako evangelium tet.' Prvem proto lze souditi, e spisovatelem jich byl tent sp iso vatel, kter napsal evangelium tet, toti sv . Luk. Spisovatel listu k idm pak oznauje svm pvodcem Timothea, 0 nm jest znmo ze Skutk apotolskch a nkterch list Pavlovch, e byl prvodcem sv. Pavla na nkterch cestch jeho a vykonval rzn poselstv, kter mu byl sv. Pavel uloil. Mimo to projevuje takov m ylenky a takovho ducha, jak shledvm e pouze v eech a listech Pavlovch Jest proto na snad sudek, e tak tento list pochz od sv. Pavla alespo obsahem svm . A sudku tomu nepek rznost slohu, kterou li se list k idm od ostatnch list Pavlovch ; nebo rznost ta d se vvloiti tm, e sv. Pavel nepsal ho sm ani nediktoval, nbr sdlil toliko s nkm jinm, jakoto psaem svm , ty m ylenky, kter cht! ve psan povdti idm, t. j. kesanm palestinskm obrcenm ze idovstv, a dav mu snad i nkter poznmky psem n, pikzal mu, aby m ylenky ty napsal na list, kter na to pehldl a do Palestiny poslal. K onen, co se tk onch tech list, kter nadpisy pitaj sv. Janovi, o tch lze pedem ji z vnitnch dvod tvrditi, e vecky pochzej od jednoho a tho spisovatele. Nebo ve vech vystupuje autor s tou vnost apotolskou, horl proti tm bludam s rozhodnost stejnou a projevuje tent charakter pln lsky k Bohu a k blinmu, ale i pln horlivosti proti tm, kte popraj bostv Kristovo a poruuj pravdu zjevenou; ve vech tak zachovv stejn sloh, ano i tyt zvltnosti jazykov. e pak spisovatelem tm nebyl nikdo jin ne ten, kter napsal evangelium tvrt, t. j. sv. Jan, kter napsal i A pokalypsi, vychz na jevo i z t podobnosti, kter se vy skt mezi onm evangeliem a listy tmito, jm enovit listem prvm. Tk se podobnost ta i m ylenek i p >vahy a slohu autorova, ano 1 tch zvltnch ren, kterch nesh'edvm e nikde jinde ne ve spisech Janovch, na p. e druhou osobu boskou nazv Slovem (Logos), e mluv o zrozen se z Boha, o zstvn v Kristu Jei a pod.
11
Ji tedy z dvod vnitnch jde na jevo alespo s pravdpodobnost nemalou, e vecky knihy novozkonn pochzej nejen z t doby, do kter je kladou nadpisy jejich a podn, nbr i od tch sp iso vatel, kterm se pitej!. II. A co tak ukazuj dvody vnitn, to potvrzuj a jako vc jisto a nepochybnou osvduj d v o d y v n j , svdectv osob hodnovrnch. 1 Jistou mrou pat k nim s p i s o v a t e l nkterch k n i h N o v h o z k o n a , potud toti, pokud ve svch spisech projevuj neb u svch ten pedpokldaj znm ost tch kterch knih novozkonnch a pokud v nich poukazuji ke starm spism vlastnm. Nebo tak dvaj na srozumnou, e ty kter sp isy byly v rukou kesan ji v t dob, kdy een zmnky o nich uinili t. j. v dob a p o to lsk .J) 2. Zvlt dleit msto- vak mezi svd ky zaujmaj s v a t i O t c o v a p o t o 1 t , kte byli mladmi vrstevnky, ba ky svatch apotol, jsou to sv . Klement msk, sv. Ignc Mu., sv. P o lykarp, list Barnabv, Papi, kter i s Polykarpem byl kem svatho Jana apotola. Nejmenuj sice z pravidla spisovatel knih novozkonnch jm nem , ale uvdj! rzn msta z jejich spis, zvlt z evangeli, a tak dokazuj, e spisy ty byly za jejich as ji znmy nejen jim, nbr i tenm jejich, jim sv listy zaslali, toti kesanm m aloasijskm , Filippenskm , Korintskm a mskm, ano e byly jim znmy del dobu ji ped tm, ne psali sv sp isy ; nebo sv. Otcov ti cituj ve spisech svch evangeln i jin msta z pamti, voln a obracej je na rzn ppady, i jev tim znm ost obsahu evangelnlho i velk sti knih N ovho zkona tak dokonalou, jakou lze zskati si toliko tenm optovanm , a tedy po delm ase. Ponvad vak sv. Polykarp psal kol r. 108 neb 111, sv. Ignc kol r. 107 neb 110, sv. Klement pak ji ped rokem stm , jest na jev, e evangelia a ona vt st knih novozkonnch, z nich tak cituj, byla sepsna ji v I. stolet, a e tedy v nepravd jsou ti, kte chtce popti pra vost jejich kladou sep sn jich a do polovice, ba i za polovici stolet druhho. e apotolt O tcov ti nejmenuj zpravidla ani evangelist, ani spisovatel^ jinch knih N ovho zkona, je cituj, nem e bti s p o divenm . invali i jn podobn, a inm e tak mnohdy i my, e toti uvdm e v eech neb sp isech svch vrok nkterho spisovatele, nejmenujce jej vslovn, zvlt je-li to spisovatel dobe znm . Svat Otcov apotolt pak mohl! to initi tfm sp ise, ponvad byli pesvd :ni, e knihy novozkonn, nich vroky uvedli ve svch spisech, jsou dobe znmy vem tm, jim sv spisy zaslali. Ostatn nkte z nich jmenovali pece i spisovatele. Tak uinil Papi, ktei vslovn uvd sv. M atoue a sv. Marka jako spisovatele e P n ,
---------------
*) Prvnm zpsobem svd sv. J a k u b , jen projevuje znm ost Pavlovch listu ke Galatm a manm i I. sv. P etra, sv. P e t r , jen v prvnm list svm jevi znm ost listu k Efeskm, v druhm znm ost listu sv. Judy, spisovatel tvrtho evangelia, jen pedpokld u svch ten znmost prvnch t evangeli; zpsobem druhm pak svd autor Skutk apct., jen hned na potku (1, 1) in zmnku o svm dle prvm (evangi tetmj, sv. Pavel, jen v 2. Thess. 2, 15 <dkazuje sv tene k prvnmu listu svmu, kter byl jim poslal, a sv. Petr, jen ve druhm list svm (3, 1. 15. 16.) zmiuje se nejen o svm list prvm, nbr i o listech sv. Pavla.
12
a jak dle vykld, rozum tm nikoliv spisy, kter by obsahovaly pouze ei Kristovy, jak nkte odprci tchto evangeli myln tvrdili1 a tvrd, nbr, jak Pap sm vykld (Eus, . E. 3, 39), rozum tim vypsn e i skutk K jistovch i evangelia Jejich, M atouovo toti a Markovo. Tak uinil i sv. Klement (1 Kor. 47), jen list 1. Kor. vslovn pit sv. Pavlu, a Polykarp (Filipp. 11), (en tmu Pavlovi vslovn pit list k Filippenskm a 1. Kor., jako i sv. Ignc, kter mluv o list sv. Pavla k Efeskm. Akoliv pak pi ostatnch knihch N ovho zkona, je cituji, nejmenuj spisovatele, to pece alespo tm vydvaj svdectv o apotolskm pvod jejich, e vroky ze spis jejich uvdj jakoto vroky pin vnosti, jich dluno v ivot etiti, a e je uvdj na potvrzen Vpovd vlastnch. Sv. Polykarp Mu. na p. chtje ve svm list k Filippenskm dodati vhy svm slovm , ktermi varoval ped pom luvou a jinmi nelaskavostm i k blinmu, upozoruje je na slova Kristova obsaen v evangelii M atouov a Lukov, prav: Pamatujte na to, co pravil Pn, ue takto; N eod su zujte, abyste nebyli souzeni, odpoutjte, a bude vm odputno (L. 6, 37), milosrdn bute, abyste m ilosrdenstv doli (Luk. 6, 36., M. 5 7), jakou mrou mte, bude vm odmeno (Mt. 7, 2) a blahoslaveni chud a pro spravedlnost trpc, nebo jejich jest krlovstv neb esk . (Mt. 5, 3, 10.) Listu k Filem onovi nepipomn sice dn Otec apotolsk; a na druh list sv. Petra, jako i na 2. i 3. list sv. Jana a na list sv . Judy narej tak slab, e mnoz ani nevmaj si toho. Avak af pomlme o tom, e i slabm i narkami dv se n i jevo znmost o nem : by i dn zmnky o tom kterm list neinili, neelilo by to proti jejich pravosti. T o jen lo by z toho, e bu nedovdli se o nm neb nemli pleitosti ani piny dovolvat! s e ho ve svch spisech, aneb e nezachovaly se nm ty spisy, v nich inili zmnku o nich. Nebo ani evangelia ani ostatni knihy N ovho zkona nebyly pvodn ureny pro veker kesanstvo, nbr psny jen pro jist kraje neb obce neb osoby, a to i pro osoby soukrom ; nkter z nich pak jsou velm i krtk a neobsahuj takovch pravd, aby snadno hodila se pleitost neb pina dovolvat! se jich ve spise. Jak tedy div, e nkter z nich nevely ve znm ost ir hned, aneb e byve seznny, nebyly hned uvdny od spisovatel? V tch krajch zajist neb mstech, do kterch byly zaslny, znali a uznvali je jako listy apotolsk, udrujce stnm podnm pesvden o apotolskm pvod jejich od pokolen do pokolen Znenhla vak pichzely i ony ve znmost ir a dostvaly se v opisech v krajiny dal. A podle toho, zda dostaly se kam s nleitm osvdenm apotolskho pvodu svho nebo ne, byly tam bu uznny za apotolsk hned, aneb brny v pochybnost, pokud bezpench nenabyli tam dkaz, e vskutku p o chzej od apotol. Tak stalo se , e v nkterch obcch poznali je dve, jinde pozdji, aneb e nkde znali ten neb onen list, ale po njak as netali ho mezi spisy apotolsk. 3 jasn svdectv o tom dostvm e o d p o l o v i c e s t o l e t d r u h h o . Od t doby roste poet spisovatel crkevnch a tm i tch, kte vydvaj svdectv o knihch apotolskch. T i pak ji nejen uvdj citty jak z evangeli, tak z jinch knih novozkonnch, nbr jmenuj t knihy sam y i jejich autory, fest to mimo jin sv. Ireneus, kter od svho uitele sv. Polykarpa, ka sv. fana evangelisty, zcela bezpen pouen v t pin dostati mohl a dostal, a Kter
13
i jako biskup Lyonsk nejen stle udroval spojen s Vchodem , nbr i ve svm sp ise A dversus haereses tak proti vchodnm bludam elil, take svdectv jeho lze dovolvat! se nejen pro Gallii, nbr i pro obce m aloasijsk. On jmenuje a jakoto knihy vnosti bosk cituje v eenm sp ise svm vecka evangelia knonick, Skutky apotolsk, vecky listy sv. Pavla a na list k Filemonovi a k idm, dle 1. 1. sv Petra, 1. a 2. sv . Jana a Zjeven sv . Jana. Zvlt skvl jest svdectv, kter vydv evangelim ; pravf: Matou mezi Hebreji vlastnm jejich jazykem evangelium i psem n vydal, ani Petr a Pavel v m evangelium kzali a crkev zakldali; po jejich pak vyjit Marek, uenk a tlumonk Petrv, sm t nm podal psem n to, co bylo kzno od Petra, i Luk pak, prvodce P avlv, sloil t v knize evangelium jm hlsan. Pozdji tak Jan, uenk Pn, kter i na prsou jeho odpoval, tak ten vydal evangelium , kdy v Efesu v Asii bydlil. (Adv. haer. III., 1, 1.) N a list sv . Jakuba a k idm in sice alespo narky, ale ty jsou tak slab, e jich nelze uiti jako sv dectvi djepisnho. Na list Filem onovi, 2. Petrv 3. Janv i Judv ani nenar; proto vak nelze ci zcela rozhodn, e tch list, jmenovit k Filem onovi a 3. Janova, v Gali i tehdy vbec jet nebylo. Nebo jednak nedoly ns vecky spisy Ireneovy, jednak jest list k Filemonovi a 3. Janv tak krtk a rzu tak soukrom ho, e nepodvaly pleitosti, aby byly citovny. A jako Ireneus vydv svdectv o knihch novozkonnch pro Gallii. tak pro Itli v y d v a je sv . Justin, filosof a muenk, jen kolem r 130 etbou Psm a sv. byl obrcen ke kesanstv, Hermas, Caius m., Hippolyt a zvlt Zlom ek Muratorsk,1 ) pro Srii peklad starosyrsk, zdlan alespo, pokud se tk evangeli, ji v 2. pol. II. stol., a pozdj jeho pepracovn Pett, t T heofil Antiochijsk ( f 180), pro obce a frick , Tertullian a sv. Cyprin, pro obec alexandrijskou Klement A lex a Origenes. Ze spis tchto mu dovdm e se, e od polovice druhho stolet byly ji veobecn znm y a jako apotolsk uznvny knihy tyto: 4 evangelia: M atouovo, Markovo, Lukovo, Janovo, 12 list sv . Pavla, vecky toti mimo list k idm a k Filemonovi, dle prvn list sv. Petra a prvn list sv. Jana, ostatn pak e byly alespo v nkterch krajinch znmy a uznvny. Lstu k Filem onovi toti, jak ji eeno, sv. Ireneus nejmenuje, avak ji ve II stolet it se k listm apotolskm od Caia m skho, Zlomku Murat., Tertujliana a jinch. Tak byl pijat do Pett hned od potku p o dobn jako i list sv. Jakuba, kter byl pijat tak do pekladu starolatinskho a vyloen od Klementa Alex. Druh list sv. Jana uznv Ireneus, Zlomek Mjrat., Klement A lex.; druh list sv. Petra a tet v. Jana osvduje p on k u i tak ji Zlom ek Muratorsk, Klement Alex. pak vykldal jej zrove s jinmi spisy apotolskm i ve svm sp ise H ypotyposeon, a O /igen es tal jej ke spism apotolskm . Tito tyi posledn jm enovan svdk ov uznvaj t list sv. Judy za apotolsk. O l i s t k i d m pomlujl sice aneb jakousi pochybnost maj Ireneus, Zlomek Murat., Caius, Tertullian, avak uznv ho za apotolsk
Jest to ryvek latinskho rukopisu, kter r. 1740 nalezl M uratori v jednom Kodexu Ambrosk knihovny v Miln; pochz sice z VIII. neb VII. stol., ale jest pekladem z originlu eckho, kter byl zdln ji mezi r. 175190 v m a podv nejstar seznam knih, kter byly tehdy (v 2. polovici II. stol.) uznvny v Itlii za posvtn a knonick.
14
ji sv, Klement msk, Pett, Klement Alex., Theofil Antiochijsk, Origenes a j. Maj tedy sv svdectv nejen evangelia, Skutky apotolsk, 12 list Pavlovch, 1 Petrv a 1. Janv, nbr i ostatnfch 7 knih N ovho zkona, je od stol. XVI. jmenuji se mnohdy druhoknonickmi nikoliv vhodn. A svdectv ta nejsou ledabyl. Povam e. Na konci stol. II, jist ji od r 170 po Kristu, bylo dle udanch svdectv rozeno ji a za apotolsk uznvno po cel crkvi (v Srii, v Egypt, Africe prokonsulrnf, v Itlii, v Gallii i Francii), ve vech tchto zemch, pravm, bylo ji rozieno a za kanonick uznvno 20 spis novozkonnch, toti 4 evangelia, Skutky apo, 12 list sv. Pavla, list I. Petrv a I. Janv. Ostatnfch sedm pak, akoli nebyly znmy jet po cel crkvi, byly pece znm y a za apotolsk uznvny alespo po velk sti jej. jedny v Gallii, Itlii, Africe prokonsulrnl, jin v Srii a Egypt. Bylo by to m ono pi tehdejlcn prostedcch kommunikanlch, aby v pouhch opisech tak velice ji tehdy byly rozeny, kdyby byly povstaly teprve po r. 130 aneb docela v 2. polovici stolet druhho, jak tvrdl odprci jejich pravosii? A kdyby tomu bylo tak, byli by je vudy tam pijali za knihy ap otolsk ? Vdy v t dob, ze kter po* chzej een svdectv, ili jet alespo nkte ci apotolskch Otc, a svdectv ta jsou dna od nejstarch a nejpednjfch obc kesanskch neb jejich zstupc, od obc, ve kterch psobili kdysi apotol neb jejicn prvodci, v nich biskupovali druhdy apotolt ci, v nich tedy mohli dostati a pozdjm pokolenm zachovati bezpen pouen o tom, jsou-li spisy ty prav neb nikoli, a to tim spe, ponvad trvali ve spojeni s kraji a obcem i, do nich listy apotolsk byly poslny. A obce takov byly by zajist neuznaly za apotolsk spis kter b / teprve koncem polovice stolet II. se objevily pod jmnem spis apotolskch, a to tm m n, ponvad ukldaj ke stanm tk povinnosti a psn kra; ty, kte tch povinnost ne d b a j Akoli tedy svrchu uveden svdectv pochzejce z konce II. sto let jsou pomrn pozdn, jsou pece na vso st d le z i , a sta sam a o sob, aby pesvdila o pravosti eench knih kadho, kdo vc uvauje bez pedsudk. Co teprve, povl-li, co bylo ji eeno, e o vtin tch knih, jmenovit t o vech evangelich svd tu vce tu mn urit ji i O tcov apotolt z konce I. a z potku II. stol. 4. Avak nejen katolci tak n k t e b l u d a i a n e p t e l c r k v e vydali svd ectv o pravosti alespo nkterch knih novo zkonnch, zejmna evangeli. B la zajist evangelia, jako i jin sp isy N ovho zkona, odevzdna crkvi od apotolu sam ch, bu pmo, aneb skrze spolehliv osob y, po nich je poslali pslun obci crkevnl neb jejmu pedstavenm u; v obci t pak byly jako sp isy apotolskho pvodu itny, pro veejnou a soukromou potebu op isovny, eny a tak zhy v d / ve vt znm ost uvdny. Mohli tedy tak bludai i pohan nabti o nich znm osti a vydali o nich sv d ectvi. A oni skuten uinili to. Akoliv evan gelia i mnoh jin kniha N ovho zkona byla bludam nepohodln, pece neodvili se poprati pravost jejich ; radji pekrucovali a nesprvn vykldali text, aby uvedli je ve s!10du s bludnou naukou svou. Tak ji bludai I. stolet
15
Ebionit a Nazareovci pijali a uznali evangelum sv. M atoue, gnostik Valentin kolem r. 140 uznal vecka evangelia nae, a atin kolem r. 170 napsal harmonii ty evangeli zvanou D iatessarn. Gnostik Marcion, neptel judaismu, pijal sice evangelium Lukovo, ostatn zavrhl, ale nikoliv proto, e by byl pochyboval o jejich pravosti, nbr e dle mnn jeho Matou, Marek a Jan pimsili k nauce Kristov mnoho ivl idovskch. Podobn plat i o jinch knihch novozkonnch; pokud nepijali jich nkte bludei, neuinili to proto, e by byli mli djepisn dvody proti apotolskm u pvodu jejich, nbr e v tu dobu, kdy odlouili se od crkve, jet jich neznali, aneb e vidli v n!ch uen nesrovnvajc se s bludnmi jejich naukami, jich se zci nechtl. A co se p o h a n tk, ti vydvaj svdectv o knihch N ovho zkona ji tm, e bojujce proti kesanstv zbran duevn, nepoprali pravosti evangeli a jinch knih apotolskch, nbr hledli zlehit! aneb vyvrtiti uen v nich obsaen. Tak jednal zejmna filosof C elsus, kter il v prvn polovici II. stolet; on vybr etn m sta ze sv. M atoue, Jana a Luke a in si posm ch z nich, a prozrazuje z n m o s t tak evangelia Markova slo v y jedni druzi, nazva je ^,pisy uenk Jeovch a tak dv na jevo, e mu byli znmi i spisovatel evangelii. Tak jednal t Porphyrius, filosof neoplatonsk ve III. stoh, kter napsal objem n sp is proti kesanm (15 knih, ei proti kesanm) a v nm nepravdu kesanskho uen tak tm snail se dokzati. e uvdl ze spis novozkonnch, zejmna z evangeli M atouova i Janova a z listu ke Galatskm a ze Skut. apot., rzn msta, kter podle nhledu jeho si odporuj. Nkte, jako Lucin Sam os (II. stolet), tak tm svd o knihch N ovh o zkona, e horlce proti kesanm zmiuji se o knihch, kter se pedtaly kesanm v bohosluebnch shromdnch jejich, jako i tm, e podvajce ?prvu o pronsledovn j ic h , in zmnku tak o tom, kterak posvtn knihy jejich byly od man piln vy hiedvny ke znien, od kesan pak I s nebezpeenstvm ivota ukrvny; nebo ze zprv tch vychz na jevo nejen starobylost knih tch, nbr i vnost velik, ve kt*-r je kesan chovali v pesvden, e to jsou knihy svat. Proto ji sv. Chrysostom poukazuje k svdectvm tchto mu slo v y : D osta nm i odprci nai, aby se dokzal starobyl pvod naich knih, knihy toti sepsan ed C elsa a Bataneovce Porphyria. (Hom. 6 in. I Cor.) III A nedosti na tom. Pravost knih novozkonnch potvrzuje se tak tm, e nelze myslili dn piny dostaten, pro by nkter autor pozdji podvrhl spisy sv a p o to l n . NiKdo pece nedopout se podvodu, aby k tomu neml njak piny neb pohnutky ; a tak zajist by ani spisovatel knih novozkonnch nebyli beze v piny podvrhli spis svch apotolm , kdyby to byli bvali m uov neapo tol, ijc a v II. stolet, Nue, dejme to!5u, e knihy novozkonn nepochzej od apotol a tch dvou k jeiich, jim se pipisuj, nbr e sloeny jsou a v II. stoleti od autor neznm ch Co pi mlo mue ty, aby spisy sv podvrhli apotolm ? Pina mohla bti bu estn nebo neestn. 1. M ezi e s t n m i pak nem ohla bti dn estnj ne ta kterou ji IV. stolet uvdl ManicheoveC Faustus, toti, e pr proto podvrhli knihy sv apotolm , aby tm sp e a tm vlce rozili jak
16
knihy sam y, tak zsady v nich obsaen. Nue, lze myslili na takovouto pohnutku pi knihch N ovho zkona? Prvem nikoli. Nebo a ) pi knihch evangelijnch a p 5 knihch jinch (Skut. apot., listu k idm a tech listech Janovch) autor neudal vbec jmna sv h o ; na n tedy nelze vbec vztahovat! eenou pohnutku. b) Padlatel nebyli by si zajist prci zvtovali, nbr spe umeniti hledli; i nebyli by proto napsali pud jmnem apotolskm knih tolik, kolik jich m m e; neb of nkter neobsahuj skoro nic, co by nebylo obsaen o v nkter knize jin, neb jsou vnovny osobm soukromm, take by m ohly bti snadno vynechny, ani by tlm trplo ueni v knihch N. Z. ob saen . Plat to zejm na o evangelii Markov, je obsaeno jest skoro cel v evangelii M atouov a Luksov, o list ke Galatm, jen jest v list k manm, o list ke Kolosskm vzhledem k listu k Efeskm, o list judov vzhledem k 2. Pet., o 3. list sv. Jana a list k Filem onovi, kter byl poslny osobm soukromm. c) Mimo to za ivota sv. apotol, lak hned ukeme, nebylo mono podvrhnouti jim njak listy, po smrti ejich vak nebylo ji an i teba z a eem elem podvrhovati apotolm sp isy njak, ponvari tehdy ji vc sbrali, tali a v ct chovali sp isy tak mu n e a D o t o l s k c h o crkev zaslouilch, jak svd sv. Polykarp sm o Filippenskch, kte ji kol r. 108 neb 110 sebrali si listy sv. Ignce. d ) Ano, kdyby byli pod cizm i jmny sv sp isy roziovali, byli by snadno vzbudili podezen o pravosti i tch zprv, kter b y v knihch onch byli podali; nbof podvod jejich byl by zajist nezstal v tajnosti, a to tm m n, ponvad neptelm kesanstv nebylo by bvalo nic vhodnj, ne dokzati njak podvod pi knihch novozkonnch, zvl ev a rg ein fch ; nebof by pak mohli jednm rzem podvrtiii vekeru vnost tch knih, z nich kesan vedle podn stniho erpali sv ueni. e) Konen spisovatel novozkonn podvaj ve svch spisech tak isi uen mrav, e jev se bti mui bezhonnmi a prodchnutmi nejistmi zsadam i mravnm i; a o takovch much netee zajist mysliti dvodn, e by byli spchali takov podvod, by i z pohnutky estn. 2. N elzeli vak mysliti dostaten piny estn, pro kterou b nkdo sv knihy byl podvrhl apotolm , l z e t m m n m y s l i t i p r v e m n a p i n u . n e e s t n o u . Piny takov byly by touha po zisku, i eb po vyznam enni a poct, neb stranictv. Ale touhou po zisku nemohl nikdo bti pohnut, aby sv knihy podvrhl apotolm . N ebof tehdy nedostvalo se *spisovatelm honore dnho, a mimo to, ji tm, e by njak odm ny poadovali, byli by se prozradili. Tak ne z touhy po cti neb po v y 2n a m en n ; nebo uen v knihch novozkonnch obsaen nen takov, aby budilo n nklonnost a pze; vdy uen o Kristu ukiovanm bylo dle apotola Pavla idm pohorenm a pohanm blznovstvm . A e stranictvm nedali se pohnout! k sepsn jich, toho dkazem jest ta okolnost, e v knihch novozkonnch vytkaj se chyby, a se vysktaj u kohokoli, a u kesan neb u id neb u pohan, a u vzneench nebo prostch; tak to, e kadm u chudm i bohatm, prostm i vzneenm , podzenm i pedstavenm , mladm i starm ukldaj povinnosti a hroz psnmi tresty tm, kte by jich nekonali.
Neporuenost knih Novho zkona vbec.
17
3. A konen, i kdyby nkdo byl se odvil takovho podvodu podvod ten nebyl by zstal ukryt. Vdy knihy novozkonn byly hned od potku eny a pedtny vcm, a to, jak eeno, ji v dob apotolsk. Kdyby tedy byla mezi nimi podvrena nkter kniha v dob apotolsk, kterak vysvtlm e si, e by apotol k tomu m leli? Vdyf lhostejnmi nem ohli v t vci bti, ponvad by v knihch podvrench snadno m ohlo obsaeno bti uen bludn. A e by se byli o nich dovdli, o tom nen pochybnosti, nebo byli ve spojen s ob cemi kesanskmi, navtvovali je, poslali k nim p osly a pijmali posly od nich. Proto sv . P avel d ovd l se hned o tom, e mu kdosi podvrhl list v T hessalonice. M imo to vc sam i ani za ivota apotol, ani po jejich smrti nebyli by pijali spis takovch za apotolsk. Dkazem toho jest ta zkostlivost, s kterou, chtce zachovat! uen apotolsk istm , nechtli msty pijmouti a nepijali ani apotolskch spis do sbrky knih knonickeb, pokud nedostali bezpenho svdectv, e pochzej skuten od apotola. U vedli jsm e tak alespo nkter dvody pro pravost knih novozkonnch; ale i ony dostauji, aby lovka nepedpojatho o n pesvdili. Nebo kdo uv, e knihy novozkonn nejen prosty jsou veho odporu s hodnovrnm i zprvami jinmi, nbr i v pln shod s nim, a e neien ptel, nbr i neptel kesanstv vydvaj sv dectv o jejich pravosti, ba e nelze ani mysliti dostaten piny, pro kterou by autorov pozdj doby sv knihy byli podvrhli apotolm , neme zajist pochybovati prvem o jejich pravosti. A kdo pece o n pochybuje, in to proti dajm djepisnm a ukazuje, e jsa jat pedsudky bu nedovede neb nechce v d i ch isti a jim rozumti.
3. Neporuenost knih Novho zkona vbec/)

jest sice velm i dleito vdti, e knihy novozkonn pochzej skuten od tch spisovatel, jim se pipisuji, e jsou prav, ale to nesta; teba t zjistiti, zdali zachoval se v nich text alespo beze v zmny podstatn tak, jak vyel z rukou spisovatel jejich, aneb
*) N eporuenost pisuzujeme listu, kter jest prost velikch zmn uinnch proti vli autorov. Jest bu k r i t i c k i v i r m s m y s l u slova, aneb d o g m a t i c k i v e s m y s l u u m . Kriticky neporuen jest list, kter jest ve vech exemplch svch uchovn od kad i nejmeni zmny uinn proti vli autorov; dogmaticky neporuen jest ten, kter alespo ve vtin exempl svch uchovn jest ode vech zmn ve vci podstatn. Dostaly-li se do spisu zmny proti vli autorov, jest p o r u e n . Poruenost ta jest kritick i v irm smyslu, neb dogmatick i v uim smyslu. P o r u e n o s t k r i t i c k o u rozum se kad i nejmeni zmna, kter vnikla do spisu proti vli autorov, na p. i kdyby msto pvodnho c h.l a p c napsal opisovatel c h l a p c v . Ona vyluuje neporuenost kritickou, ale nikoli dogmatickou, tak toti, e spis me bti kriticky poruen, dogmaticky vak neporuen. P o r u e n o s t i d o g m a t i c k o u i v um smyslu slova rozum se z*nna textu, kter byla uinna mysln proti vli autorov ve vci podstatn a dostala se do vech exemplv a pamtek jeho. P oruenost tato vyluuje ovem neporuenost kritickou i dogmatickou, take spis dogmaticky poruen nelze nazvati ani kriticky ani dogmaticky neporuenm. Dluno vak rozeznvati od n poruenost n a h o d i l o u , kter povstv zmnami, je vznikly nahodile a proto nedostaly se do vech pamtek textu, byve pi dalch opisech zpozo
18
N eporuenost knih Novho zkona vbec.
snad asem byl pdatky zvten, aneb vpustkam i zm enen aneb jinak zmnn a poruen. Nebo kdyby zpsobem tm byla poruena podstata pvodnho textu novozkonnho, nebylo by jisto, co v tch knihch jest od apotol, po'ud se tk, od jejich k, a co od jinch; ony by nebyly bezpenm pramenem Kristova uen. Kterak pesvdm e se o to m ? K dybychom mli po ruce prvo-pisy evangelist a ostatnch spisovatel N ovho zkona, stailo by pouze nahldnouti do nich, a kad by poznal hned, zdali a jakou mrou staly se v nich zm ny rukou ciz. Avak prvopisy ty nezachovaly se, nbr zanikly, ne-li ji koncem stolet prvnho, jist v prvn polovici stolet druhho. Patrno to z toho, e Klement A ltx., Origenes, Tertullin a vbec spisovatel od konce stolet druhho pomluj o nich pln, a to i tehdy, kdy vedou spor o to, jak m se isti to neb ono m sto, aneb kdy vystupuj proti bludam, e text poruili. Mlen to bylo by zajist nevysvtlitelno, kdyby tehdy jet byly trvaly vlastn rukopisy i prvopisy apotolsk, a to tm m n, ponvad by pouhm nahldnutm do nich veker pochybnost a velik spor nejsnze a nejrozhodnji byl odstrann. Nkte sice tvrdili, e jet ve IV. stol. byl chovn v Efesu prvopis evangelia sv. Jana, a e za as Julinovch pi kopn zklad, pozstalch z chrmu |erusalem skho, nael se prvopis jeho Apokalypse, na Kypru pak pi oteven hrobu sv . Barnabe r. 489. e nalezen byl prvopis evangelia sv. M atoue, psan pr rukou Barnab ovou , ano, e prvopis sv . Marka ch ov se dosud z sti v Bentkch, z sti v Praze. Ale veck a tvrzen tato jsou neprav a spovaj na om ylu. Zejmna co se tk kodexu B entskho a zlomku Praskho, ukzalo se zkoumnm vdeckm , e to jsou toliko doplujc se sti Friulskho kodexu pekladu Vulgty, kter byl zhotoven v VI. neb spise v VII. stolet, vecka evangelia obsahoval a nejprve v Akvileji chovn, pozdji vak ve Friuli uloen byl a z nho posledn, skoro tet st evangelia M arkova dostala se roku 1354 do Prahy k dosti Karla IV.., ostatn pak st tohoto evangelia do Bentek k dosti vvody bentskho T om e M oceniga. jest tak zcela pochopitelno, e prvopisy apotolsk zanikly tak z h y ; nebo! byly psny, ne-li vecky, jist vtinou na jemnch listech, zhotovench z bukovho pletiva ttiny papyrov, a ty snadno potrhaly se a braly zkzu, tm sp e, ponvad se jich uvalo velm i zhusta. Nebo obce kesansk chtce mti opisy z nich, vyadovaly si k e zhotoven jich radji prvopisy neli op isy knih apotolskch vd ou ce, e do opisu vnikne snadno chyba njak.
rovny a opraveny, jako i poruenost p o k u s n o u , kter povstane, podejmou-li se sice mysln zmny v textu ve vci podstatn, avak nedostanou se ani do vech pam tek textu ani do jednotlivch exempl stejnou mrou. Kriticky neporuenou nezachovala se ani jedna kniha novozkonn, jako vbec dn ze spis starch, kter ve svch originlech zanikly a toliko v opisech po del dobu byly roziovny a zachovvny. Nebo jednak opisovatel knih biblickch netili se on pomoci nadpirozen, kter se dostalo jejich auto* rm, aby se uchovali veho omylu, jednak pi lidsk slabosti a etnch obtch, k ter se stav mnohdy opisovateli v cestu, nen ani mono, aby alespo njak chyba neb odchylka od textu pvodnho nevnikla do opisu. Dogmaticky neporueny zachovaly se vak vecky knihy Novho zkona.
19
Mimo to apotol z pravidla nepsali sam i knih svch, nbr po tehdejm obyeji diktovali je.1) Proto crkevn ob ce, nem ajce ped sebou vlastnit rukopisv apotolskch, nbr toliko prvopisy jejich psan rukou jinou, nekladly tak velik vhy na zachovn jejich prvopis, jako na to, aby mly sprvn text jejich. Kdy tedy potrhaly se prvopisy ony astm uvnm, byl i tm obcm a osobm , kterm sp isy ty byly zaslny, milejm sprvn a hledn opis, neli roztrhan prvopis a to tim spe, ponvad nkter listy, jsouce okrunimi, nebyly nikomu zvlt vnovny a nem ly proto nikoho, kdo by si byl troufal ponechati je a chovat! u seb e bez obavy, e mu bude vytkno jednn nesprvn, jako i proto, ponvad pi tch pohromch, kter stihly mnoh obce, a pi pronsledovnch, kter byla v e dena proti kesanm prvnch stolet, bylo skoro nem ono zachovat! prvopisy apotolsk, zvlt ponvad kesanm samm bylo m ilej, aby rukopisy knih apotolskch byly ukryty neb znieny, ne aby se dostaly do rukou neptel jejich. Akoliv vak nemme prvopisv apotolskch, mem e pece pesvditi se, zda dostal se k nm text knih novozkonnch neporuen neb ne. N ebof knihy ty, zvlt evangelia byly nejen pi slu bch Boch pedtny, nbr i asto opisovny, v rznch sp isech uvdny a do jinch jazyk pekldny, a po vynalezen umn knihtiskaskho tak tiskem byly vydny. A akoli nezachovaly se nm veck y opisy a citty a peklady, sahaj pece nkter z tch pamtek a do doby apotolsk neb skoro ap otolsk; i jest proto mono sledovat! text evangeln i ostatnch knih novozkonnch a do as nejstarich, jistou mrou a do doby apotolsk, a nejen udati, jak text evangeln a jinch knih novozkonnch v kter dob byl, nbr i srovnnm naeho textu s textem nejstarich pamtek pesvditi se, zdali v naich vydnch obsaen jest text ist neb ne. ji co se tk rukopis i spe opis eckho textu novozkonniho, tch zachoval se nm poet velik, s perikopnimi pes 4000 celkem, pokud znm o. Ale vyjma as 2 3 rukopisy pouze nkolika dkov, kter se kladou do III. st., ani jeden z nich nepochz z prvnich t stolet. Nejstar, kter mme, jsou kodex Sinajsk a Vatiknsk, a ty jsou ze 4. stol. Rukopisy star stolet tvrtho zanikly dlem upotebovnm, dlem pi pronsledovan kesan, zvlt za O iokletina, kter kzal knihy Psm a sv. spliti. O pisy zhotoven do X. stol. psny jsou literami velikm i; nazvaj se majuskuly a vyjma kodex Sinajsk, kter znamen se psm em hebrejskm Alef ( ) , oznauj se velikmi psm eny abecedy eck neb latinsk, na p. kodex B jest kodex Vatiknsk. V dob nejnovj provedli Soden a po nm G regory
*) V starch dobch spisovatel obyejn diktovali dla sv jinm, otrokm, pozdji psam placenm, kte je psali psmem ryehlopisnm t. j. kursivnm sice, ale protkanm etnmi zkratkami jak jednotlivch psmen, tak celch skupin psmennch a slovnch. Podobn inili i spisovatel novozkonn, vyjmajc snad sv. Jana a sv. Luke. Diktovali je ovem nikoli otrokm, nbr ptelm svm. Rychiopisn exemplry jejich byly jen jako makule, kter se nedostaly do veejnosti; z nich vak zhotovily se psmem velikm, majuskulnm, exemplry jin, kter apotolt autorov prohldli, pokud bylo teba, opravili,|po ppad t nkterou poznmkou, zejmna pozdravem, opatili (sv. Pavel, jen nval tak pergamenu) a teprve takto upraven exemplry zaslali jakoto sv spisy (prvopisy) onm obcm neb osobm, pro kter je sloili. Mono vak, e nkter listy, zejmna ty, kter byly poslny osobm soukromm, jako 3. Janv, byly v psm kursivnm dodny pslunm osobm.
20
nov zpsoby i soustavy oznaovati rukopisy eck. Soustava Gregory ho byla pijata, S od en ova nikoliv.1) Jest znmo celkem na !7 5 majuskul neperikopnich, z nich 14 jest psno na papyrusu, perikopnch na 103 Od IX. stol. vyskytuji se ji tak rukopisy psan malmi literami; ty oznauji se slicem i arabskmi a lovou m inuskuly; posledn z nich pochzi z r. 1798, vech minuskul (perikopnich i neperikopnich dohrom ady), jest na 3800. Ale jen m lo jest takovch kodex, kter by obsahovaly vecky knihy novozkonn; z majuskul jest to jedin kodex Sinajsk. K odex Vatiknsk (B), Alexandrijsk (A) a Efrema Syrskho (C) obsahovaly sice pvodn tak vecky knihy, nyn vak ji ne, nebo nkter se ztratily. Z minuskul jest celkem asi 40, je rraj veck y knihy novozkonn. N ejvce jest tch, kter obsahuji evangelia (tda 1.), mn ji tch, kter maj listy sv. Pavia (t. 2.), jet mn tch, kter maj Skutky apotolsk a tak zvan listy katolick (Jak. 1. a 2. Petr., 1, 2, 3. Jan, Jud.) a nejm n tch, kter maj toliko Apokalypsi (t. 4.). Mimo to jsou rukopisy perikopn, je obsahuji pouze vatky z evangeli neb epitol, kter byly pedtny pi slubch Boch (tak zvan evangeliste a epifole), jako i takov, kter obsahuji pouze ryvky i zlom ky z jednotlivch knih. Co se tk jazyka, veck y psny jsou v etin, ale nikoli klassick, nbr v on, kter utvoivi se od dob Alexandra Vel. ze ivl vech ne eckch tak, e ne m akedonsk m lo pevahu, rozila se znenhla jako e obcovac (lidov) tak po neeckch krajch bvalho panstv m akedonskho2) a, byvi v Alexandrii dle rozvinuta, zvlt pibrnm rznch zvltnosti tamnch, nazvna jest od
') Soden (ve spise Die Schriften des Neuen T estam entes I , Berln 1902) rozdlil vecky rukopisy n.ajuskuln i minuskuln (vyjma perikopn) ve ti tdy dle toho, zdali obsahuj cel Nov zkon (byf i bez Apokalypse) aneb jen evangelia neb pouze apotoly i Skutky a listy apotolsk (s Apokalyos neb i bez n). Tdu prvn oznail psmenem 5 ( , diathek = zkon), druhou psm enem (evangelia), tet psm. a (apotol). V kad td uil slic arabskch, a to tak, aby bylo zejmo, z kterho stolet ten kter rukopis pochz, na p. pro rukopisy celho Novho zkona z X. stol. znaky < 5 50< 5 99. Gregory rozdlil rukopisy ve 3 tidy, m a j u s k u l n (potem nyn ji 161), p a p y r u s o v (men to ryvky psan na papyrusu egyptskm potem 14), minuskuln (potem 2320) a perikopn (poteni 1561). Ve vech tdch uil slic arabskch (obyejnch), jen e pi majuskulch pedloil nulu a psal je neb tisknout dval tun a ponkud vt, na p, 64 (rukopis ze VI. stol. obsahujc Mat. 27, 730, chovan v Kijev; pi papyrusech pedloil p , na p. p 1 1 (rukopis ze VI. stol. obshujc sti z 1. Kor., chovan v Petrohrad; pi minuskulch nepedkldat znaky dn, podle toho vak, jak bylo pi uvdn jednotlivch rukopis teba, piiova! bu ( evangelia), neb a (Actus apostolorum, Skutky apot. s listy katol.), neb P (Pavlovy listy), neb r (revelatio, zjeven sv. lana i Apokalypse), na p. 891 p minuskul obsahujc evangelia a listy Pavlovy, chovan v B entkch; pi rukopisech perikopnich pedloil leat l (lectionaria, tanky), jestlie obsahovaly pouze perikopy evangeln; je sti e vak obsahovaly perik. Skutkv a listv Apot., piinil a, na p. 1a! 194 neb 1194|a ; jestli obsahovaly perikopy evangeln i ze Skutkv a listv apot., piinil 1-f-a, na p. n42>+a. Soustavu svoji nejprve pedloil vem odbornkm na zemi bez rozdlu vyznn a nrodnosti, a potom teprv, kdy doshl souhlasu, uveejnil ji ve spise Die griechischen Handschriften des Neuen T estam entes, Leipzig 1908. 2) Jakoto e spisovn povstalo tak zvan ne obecn ( ), a to smenm ne attickho s ostatnmi nemi eckmi, tak e ne attick (poklassick) podrelo pevahu. Vedle spisovnho tohoto ne obecnho utvoila se vak tak e lidov i obcovac (dialectus vulgaris), a to smenm vech ne eckch, tak e ne makedonsk zstalo v pevaze, jen e v rznch krajincf! pibralo nkter zvltnosti mstn. V Alexandrii (Dolnm Egypt) vetkali do n nkter mstn zvltnosti sv a uvali j tak pi spisovni r znch listin.
21
nkterch nem alexandrijskm. A yak ani tato etina nen ista v onch rukopisech, nbr protkna jest etnmi ivly cizmi, zejmna aramejskmi, latinskmi, ba i perskmi, idovskm i a kesanskmi, zkrtka jest takov, jak uvali H ellenist i id mluvci eck, jm enovit ti, kte pijali kesanstv. O bcovac i idov4 etina ta byla vak za svtovho panstv mskho, jm enovit za doby csask a asi do konce II. stol. po Kr., v uvn neien po krajch eckch, nbr i po tch krajch asijskch a africkch, kter bvaly pod panstvm m akedomskm, ano, jak svd sam i sp iso vatel mt, Cicero, Tacit, juvenl, Horatius a jin, mluvili j tak v Itlii, a to nejen v eckch osadch tamnch, nbr i v m a jinde, a s takovou zl.bou, e vyadovali znmosti ltiny i na otrocch a, jak dl juvenl, ovem s posm chem , dn nepokldala se ani za hezkou, le stalali se z manky ekyn. Co pak se tk Palestiny, tam byla v dob apotolsk nkter msta s obyvatelstvem po vtin eckm, v Jerusaleme sam m byly i koly libertinskch, cyrenskch a alexandrijskch, ostatn pak id tamn byli do jist miry nuceni nauiu se eck tu pro svj styk s Hellenisty v Palestin usazenm i, tu pro styk s lmi, kte pichzeli odjinud do Palestiny za obcnodem neb povinnostm i nboenskm i. Ale jako jin nrodov, kte vedle vlastn ei sv uvali obecn etiny ob covac i lidov, zbarvili jl rznmi zvltnostmi mstnmi a nrodnmi, tak uinili i id mluvc recky. N abyve duevnho vzdln svh o pod vlivem alexandrijskho pekladu Starho zkona, pijali do etiny sv mnoho ivlv alexandrijskch a protkali ji etnm i judaismy a aram aism y, a tak dali j rz zvltn, pro kter jm enovit od potku XVII. stol nazvna bv etina jejich ne zcela ppadn nem hellenistickm ; ti pak kte z nich staii se kesany, pijali do n zcela pirozen t nkter ivly kesansk i christianisniy, uinive si nkter slova nov, aneb podloive slovm siarm vznam y nov vzhledem k uen Kristovu. M tedy etina v zachovanch opisech textu novozkonnho takov rz, jak, nehledc ke zvltnostem hellenistickm , m la vbec mezi lidem v t dob, kdy ili jeho autorov, v dob apotolsk, a jak, hledc k onm zvltnostem , mla tehdy prv u id m luvcch eck, jm enovit u tch, kte pijali kesanstv, jako apotol. I lze proto vekerm prvem souditi, e etina tato jest onm jazykem, ve kterm knihy novozkonn byly sepsny pvodn, jedin evan gelium M atouovo vyjmajc, kter jak jist dvody ukazuj, sepsno bylo pvodn v jazyce arameJ skm ale jet v dob apotolsk peloeno jest do etiny. Lze tak souditi tm bezpenji, ponvad s sudkem tm souhlas tak urit svdectvi spisovatel starch, ze m na Ttrtuilina a sv. Jeronma Co do e tedy zachoval se nm text novozkonn tak v tom jazyce, ve kterm vyel z rukou svch autorv. Ve form v n j staly se jist zm ny, ale ty nedotkaj se sm yslu nijak. Jsou to zm ny v pin rozdlovn textu. V nejstarich rukopisech toti nedlili ani vt ani slo v od seb e, ale na kadou dku psali dohrom ady a beze vech znamen rozeznvaclch i bez pzvuk tolik slov a psm en, kolik se jich velo . P onvad vak se tm sto valo nejen ten, nbr i nleit pochopen sm yslu, poal kdosi v V. ne-li sp e ji koncem IV. stolet (dle obecnho skoro mnn Euthalius, jhen pr v Alexandrii ijc, spe vak Evagrius, jhen Pontsk) po pklad, danm od Origena pi knihch starozkonnch, tak pi
22
opisovn novozkonnch knih psti na jednotliv dky jen tolik slov, kolik pokldal za nutn vespolek spojit, aby sm ysl mohl bti nleit pochopen. Jednotliv dky ty nazvaly se kla (/ = leny) neb stichy *) (dky) a zpsob takto psti nazvn jest klomeirii net> stichometri. Pikladu toho nsledovali mnoz jin. Pozdji vak chtce uetiti msta, psali ice na jednotliv dky vce stich ne jeden, ale oddlovali je od sebe tekou, na piklad O A ' ' 1 T O T KA1 H A 1 C rH N I HA' (ti: ho de egertheis-parelabe to paidion-kai tn mtera aut-kai lthen eis gn Isral on pak vstav, vzal dt i matku jeho, a piel do zem israelsk.) Tm byl uinn potek rozeznvacim znamenm v texte novozkonnm . Od VII. stolet uvno ji alespo po rznu t znamen takovch; byla to teka na hoej linii, je odpovdajc nai tece znamenala pom len del, teka na dolej linii, je odpovdala na rce, a teka uprosted mezi hoej a dolej lini, kter odpovdala naem u stednku, znac pom len pro stedn. Msty vak podkldn jjm byl vznam opan, take teka na hoej linii znaila nai rku, a teka na dolej linii teku nai. Od XI. stolet uvalo se ji veob ecn znamen rozeznvacch, ale ne vude tch. Nynj soustava znam en tch zavedena jest ku konci XV. stolet od bentskho knihtiskae Manutia. O ddlovati slova od sebe poali znenhla teprve od X. stolet. Pravidlem stalo se rozdlovn to a ke konci stedovku. Zhy vak, ji koncem II. stolet, poali rozdlovat! text novozkonn v sti m en zvan kapitoly. Ve III. stolet uinil tak Amm onius Alexandrijsk, chtje sestaviti harmonii (soulad) i sp e pehled vech evangeli, po jeho pklad uinil to ve IV. stolet Eusebius Caesarejsk. Jeho kapitoly byly prmrn as tak velik, jako nae 3 4 vere, ale b yve uinny nikoli vzhledem k obsahu, nbr vzhledem k mstm parallelnfm, nebyly stejn dlouh, nkter byla vti, neli kapitola nae, jin m en neli n ver. Mimo to bylo provedeno rozdlen v sti vt, zvan tituly a velik as tak, jako tetina kapitol naich. Kdo provedl toto rozdlen, nen znmo. Rozdlen v nynj kapitoly provedl kolem r. 1204 profesor university pask (pozdj arcibiskup Cantebursk) tpn Langton ve sv postille ke knihm Starho i N ovh o zkona. Rozdlen kapitol naich ve vere pochz ze XVI. stol. a to od Roberta tpna, kter je piinil nejprve roku 1551 ke tvrtmu svm u vydn N ovh o zkona eckolatinskho. V ecky tyto zmny tka se alespo v prvn ad toliko formy vnj, a jak patrno, nemn nieho ani na podstat ani na sm yslu textu. Co vak se tk j a k o s t i textu, nelze upti, e vloudily se asem do rukopis m noh chyby a odchylky, jimi se li jedny od druhch. Jest to zcela p o ch o p iteln o ; nebof opisovatel netili se on nadpirozen pom oci, kter se dostalo biblickm autorm ; i dopoutli se proto, opisujce, podobnch chyb, jakch se opisovatel vbec dopoutj. N kdy se pehldli neb peslechli dle toho, zda sami nhleli do textu, kter opisovali, aneb jim bylo diktovno. A zpsobem tm chybovali tm sp e, ponvad, jak eeno, v starch dobch nej) Stichem vak rozumla se t pedepsan dlka jednoho dku, dle n platilo se opisovatelm, tak zvan stichos normln.
23
oddlovala se slova ani vty od sebe, nbr dohrom ady a beze vech rozeznvaclch znamen a zpravidla i bez tak zvanch pdechv a 'p izvuk psalo se na dek tolik psm en, kolik se jich velo, a ponvad pi vslovnosti itack kalo s e v nkterch slovech i msto e, na p. c h r i s t o s m sto c n r s t o s (dobr) a i m sto ei na p. id msto ei de (et ). Jindy zapom enuli slova neb podek jejich, ponvad opisujce nedvali se na kad slovo zvl, nbr na cel vty neb dky, a tm bu zamnili nkter slo v o za jin stejnoznan, neb je vynechali, neb pestavili, pce na pklad ONT1NA (uitek njak) msto TINAKAP11 ON (njak uitek). Jindy op t vidli v rukopise, z nho opisovali, poznm ku na stran, kter tam byla piinna na v y sv tlenou, a m yslce, e pat do textu, pojali ji do rukopisu, jakoby v y chzela od biblickho autora sam ho (na p. v kodexu D v Luk. 16, 19. pedeslal opisovatel parabole o bohi a Lazarovi s o v a : {== ekl pak i jin podobenstv), aneb pidali do knihy nkterou vtu neb vraz nkter z jin knihy novozkonn. N kdy tak nerozumli vyskytujcm se zkratkm a slovm dohromady psanm a rozvedli je nesprvn (napsali na p. og k t e r msto & = Bh ze zkratky 0(7, aneb pi peklad aethiop. tli = j i n m j e s t p i p r a v e n o m sto " 01 = a l e k t e r m j e s t p i p r a v e n o z A A A O IC H TO IM A C TA I) , aneb vidouce v text chybu mluvnickou, nem ohli se zdreti, aby ji neopravili a tak nov odchylky neuinili. I to se pihzelo, e opisovatel nerozumje nktermu mstu biblickmu, nemohl je srovnati s uenm crkve, a proto radji vynechal je, ne by napsal nco, co podle m lnen jeho bylo neprav, aneb alespo m ohlo snadno zneuito bti (na p. Luk. 22. 4 3 4 4 o krvavm potu Pn a andlsk te, kter v nkterch kodexch schzej). Takovm zpsobem vloudily se do opis etn chyby a odchylky, do jednch ty, do jinch o n y ; nkter z nich byly sice dve neb p ozdii zpozorovny a pi zhotovovni novch opis opraveny, ale uinny zase jin ; podobn dlo se t v opisech rznch peklad, a tak se stalo, e ji v XVIII. stolet bylo v rukopisech tehdy znm ch shledno na 30.000 rznch ten i variantv, jeto nkter m sto zn v jednom rukopise tak, v jinm jinak. Nyn vak, kdy nov rukopisy byly objeveny, kter zase jin varianty vykazuj, znm o jest rznch odchylek mnohem vce. Bruder pot nyni vech variant na 40.000 (Concordantiae p. IV.), N estle na 120.000 (Einfuhrung in das griechische Neue Testam ent. S. 18). e tak nkte bludai uinili m ysln zmny ve svch exem plch, a to i zm ny podstatn, chtce pizpsobiti text biblick bludnm nzorm svm , o tom se ani nezm iuji; nebof jejich text nebyl v crkvi nikdy uznn, a tak nen mezi zachovanm i rukopisy eckmi dnho, ve kterm by se jevila stopa bludaskho poruen. Velik poet variant tch zari sice, ale as ten hned se umen, jakmile povm e, e varianty ty jsou roztroueny po velikm potu rukopis eckch a peklad rznch i citt sv. Otcv a vydn tiskovch, a e jen eckch rukopis jest pes 4000, latinskch pak na 8000. Nebo i kdy pipustme, e prav jest ten poet variant, kter udv N estle. a kdy nehledm e ani k jinm pamtkm textu toho, le k rukopism eckm a latinskm, pijde prmrn na jeden
24
N eporunost knih Novho zkona vbec.
rukopis ne vce, ne asi deset variant, poet to zajist ne tak hrozn. Ale podiven nae vym iz docela, aby ustoupilo pesvden, e pes velik poet variant nejsme v nejistot o tom, e text pvodn zachoval se nm neporuen ve vech vcech podstatnch, jakmile pihldneme k variantm tm a posoudm e jejich jakost. N ebo jak patrno z toho, co bylo eeno o pvod eench zmn, a jak dokzno bylo zkoumnm vdeckm , je inil Bengel ( f 1752), W etstein ( f 1754), Griesbach ( f 1812), Lachmann ( f 1851), |an M. Scholz ( f 1852). Tischendorf ( f 1874), T regelles (+ 1875), W estcott ( 1901) a Hort ( f 1892), Schjott (1897), Brandscheid, Hetzenaue, Soden, Gregory a j., zm ny ony, nkolik mlo vyjmajc, netkaj se vc podstatnch, zejmna ne uen vry a mrav nbr vtinou toliko vc nepatrnch, na p. pravopisu ( m sto ), slovosledu (eav = j e s t l i b y k d o v y z n a l jej K r i s t e m b t i msto ] j e s t l i b y k d o j e j v y z n a l K r i s t e m ) , uit neb neuit lenu a pod.; a takovm i zmnami neru se nijak sm ysl textu pvodnho. T y zm ny vaic, kter byly pece uinny pepsnm se ve vcech dleitjch, i dogm atickch, dostaly se jen do mlokterch opisv a neukodily textu nijak. Nebo jednak tkaj se pravd, kter na etnch mstech jinch a nepochybnch vysloven y jsou urit a jasn (na p. jud. 5., kde nkter rukopisy maj Pn, jin & Bh, jin ), jednak byly zhy zpozorovny a pi opisech z takovho rukopisu innch opraveny, podobn jako se pozoruj a pi novch vydnch opravuj chyby tiskov, kter se vloud nyn pi tisku d o knih. Takov opravy mohly se dti a dly se tm sp e, kdy bylo uito nkolika rukopis starch a srovnn text jejich. T o tak bylo skuten uinno vce m n hned pi prvnch vydnch tiskovch, a tak se stalo, e, jak prav znam enit kritikov anglit W estcott a Hort, sedm osm in onch variant, kter se v rznch rukopisech vyskytuj, nedostalo se nikdy do tiskovch vydn N ovho zkona, a ty, kter sc vytiskly, byly pi dalch, jm enovit novjch vydnch kritickch tou mrou zm eneny, e se jich pom rn mal st v text vyskt, a to takovch, kter se tkaj vc zcela nepatrnch. Plat proto i dle vroku znamenitch kritik plnm prvem tak nyn, co ji v XVIII. stolet napsal vhlasn kritik anglick Richard Bentley slovy: Skuten text svtch autor nen nyn, kdy originly tak dlouh as jsou ztraceny, obsaen v nkterm rukopise neb v nkterm vydn, nbr jest roztrouen v nich vech . On jest pomrn pesn i v nejpatnjlch rukopisech nm zachovanch; vy nenajdete ani jedinho lnku vry neb uen mrav, kter by v nich byl poruen neb ztracen, by jste z vekerho potu variant volili nejpoetileji aneb m ysln vybrali nejpatnj. I kdybyste je dali do rukou chlapci neb blznu, pece by ani nejpevrcenj a nejnechutnj volbou neuhasil svtla ani jedin kapitoly a neznetvonl by evangelia tak, aby nezstalo si stejnm v kadm jednotlivm tahu. (Bentley, Quartely R ew iew CXIII Lond. 1863, 98.) , ji tedy z pvodu a jakosti rznch ten a variant, je vyskytuji se v rukopisech a tiskovch vydnch N ovho zkona, jde na jevo, e nynj text nevypad sice tak, jak vyel z rukou svatopisc, a tedy nem e bti zvn k r i t i c k y neporuenm , e vak neutrpl
25
zmn podstatnch, zejmna ne ve vcech tkajcch se uen vry a mrav, a proto dogm aticky jest neporuen. Vce vak jet vychz pravda ta na jevo, srovn li se nynj text novozkonn s tm, kter shledv se 7e starch pamtkch. Jsou nm zachovny dva rukopisy knih novozkonnch ze IV. stolet, toti kodex Vatiknsk a Sinajsk. A s tmi souhlas i vecky rukopjsy pozdji zhotoven, i nae vydn tiskov, co do podstaty ve vem . Patrno tedy, e od IV. stolet text dogm atick poruen nebyl. Kterak bylo ped tm, nelze sice sledovati dle rukopis eckch; neba tch nem m e z prvnch t stolet; ale lze to stop ovati dle peklad a citt, kter se vyskytuj ve sp iseea sv. Otcv a spisovatel crkevnch, jsouf nm zachovny peklady koptick a starosyrsk, jest zachovn alespo z sti i peklad starolatinsk, zvan Itala, jeho jedea pozdj opis byl od sv . Jeronma prohldnut, na zklad nejstarch rukopis eckch opraven a v crkvi pod jmnem Vulgata chovn a v uivn jest. Peklady tyto byly zhotoveny jeden (koptick) ve III., druh (starolatinsk a starosyrsk) ji ve II. st., jako bylo eeno ve. Mimo to doly ns rozlin sp isy svtch Otcv a spisovatel crkevnch, ve kterch uvd se tolik mst z N ovho zkona vbec, z evangeli pak zvl, e by z nich, iak kaj, mohlo sestavit! se bezm la cel P sm o sv. N ovh o zkona. Mimo etn spisy O rigenovy ( f 254), Klementa Alex. (,f 217), Tertulina ( f kolem 240), a j. jsou m ezi nimi i Past Hermv, sp is to, kter nkte kladou do roku asi stho, jin vak sprvnji do roku 1 4 0 150, zvlt pak sp isy sv . Justina a sv . Irenea, mu to, kte byli dobou i m stem blzc sv. apotolm , s jejich ky se stkali a tedy bezpenho pouen o knihch N ovho zkona zjednati si mohli a zjednali. A hle, novozkonn text n shoduje se co do podstaty ve vem jak s onm i peklady starmi, tak s citty s v . Otcv a spisovatel crkevnch, a to i s citty, pokud se tk narkami sv . Irenea a Justina, kte z pramene tak bezpenho a apotolm blzkho erpali sv znm osti o pvod a obsahu i rozsahu knih novozkonnch. Jak vnm jest tedy tato shoda dkazem , e ani od polovice, ba ani od potku druh tetiny stolet druhho nebyly porueny dogm aticky knihy novozkonn. A vak ani ped tm neutrply zmn podstatnch. Nem m e sice z prvnch dob tolik doklad, kolik lze uvsti z doby pozdj, nebo pi m enm potu vcch bylo tak m n spisovatel kesanskch; a tch, kte byli, nezachovala se nm dila vecka. Pece tak z tto doby dola ns svdectv, a to velmi d eit. Pat k nim ji tak zvan Uen a p o to l , list k D iognetovi a tak zvan list Barnabv. Nebo akoli neshoduji se kritikov v tom, kdy spisy tyto povstaly, a jedni kladou je do r. 70 100, jin do r. 110150 neb jet pozdji, lze pece ve shod s vtinou uenc s nejvy pravdpodobnosti tvrditi, e vecky sp isy ty byly ji kolem roku 120, a tedy e povstaly v ase, kter se stk s dobou apotolskou. Zvlt vak pat k svdkm onm listy kv apotolskch sv. Klementa, sv. Ignce a sv. P olykarpa; nebo m uov ti byli nejen poueni od sam ch apotol (Klement a snad i Ignc od sv. Petra, Ignc t a Polykarp od sv. Jana), nbr stkali se t s uenky Kristovmi, biskupovli v obcch, kterm apotolov sv sp isy poslali, a byli ve spojeni s obcem i jinmi, kter tak obdrely sp isy apotolsk, i mohli
26
tedy mti plnou jistotu o obsahu a rozsahu alespo vtiny knih novozkonnlch. Vichni m uov tito dlem cituj m sta novozkonn, zvlt evangeln, dlem dotkaj se jich, a to Klement msk esti mst evangelnch, sv. Ignc osm i, sv . Polykarp pti, lis Barnabv ti, list k D iognetovi pti, Uen apotol t nkolika. Celkem tedy pes 30 mst evangelnfch citovno aneb alespo podotknuto jest v pozstalch spisech mu, kte psali mezi r 70. 120, v krajch od sebe vzdlench, a z nich nkte mli sam y apotoly za uitele. A msta ta srovnvaj se co do podstaty s textem evangeli naich. Co jde z toho ? U vim e-li jet, e m sta ta vyskytuj se nikoli v jedn neb dvou kapitolch pohromad, nbr porznu, tu na potku, tam uprosted, tam na konci evangelii naich, m em e zajist s vekerou uritost z toho souditi, e evangelia, kter oni mui znali a citovali, neliila se obsahem od evangeli naich, e to byla evangelia, kter my mme, a tedy e ani v dob apotolsk a O tcv apotolskch nebyla poruena ve vcech podstatnch i dogmaticky. A tot plat svou mrou tak o ostatnch knihch N ovho zkona. Pokud se jich dovolvaj neb na n narej, srovnvaj se citty a narky jejich s textem, kter pslun knihy obsahuj nyn, take prvem lze souditi tak 0 nich, e nebyly porueny ani v dob apotolskch Otcv a apotol sam ch. e tomu tak, pisvd kad tm sp e, pov-li, e nebylo ani m ono v dob on uiniti v nich podstatn zm ny. N ebof mezi knihami novozkonnm i jest jist vzjem nost; vypravujt evangelia vtinou tyt dje, tyt ei neb alespo ei sob podobn, m nohdy i tmi slo v y ; tak z ostatnch vyliuj mnoh knihy tyt pravdy, kter v jinch knihch povdny jso u ; a knihy ty byly dny obcm od seb e odlehlm , jedny v Palestin, jin v Itlii, jin v ecku, Makedonii, v M al A sii; a byly zhy opisovny a v etnch op isech eny. Kdyby tedy nkdo byl chtl nco podstatnho v nich zmniti, neb z nich vypustiti, neb k nim pidati s inkem, t. j. tak, aby podvod ten nebyl zpozorovn, a text zpsobem onm povstal aby byl za apotolsk pokldn, byl by m usil uiniti poruen to stejnou mrou ve v ech jak evangelnch, tak ostatnch knihch, kter o t vci jednaj, a to nikoli pouze v originlech i v prvopisech, nbr 1 ve vech opisech, a byly kdekoli. T o h o 'v a k nemohl uiniti nikdo. Vdy nem ohl ani vdti, kolik opis jest ji zhotoveno, a kde kter se chov. A kdyby to byl vdl, nebyl by mohl ke vem nepozorovan se dostati a stejnou mrou v nich zm ny initi. Mimo to ke konci prvnho stolet ili jet nkte apotol, zejmna sv. Jan, a ti byli by zajist zmaili velik pokus, kter by byl uinn o poruen evangeli a vbec knih novozkonnch. Nebo oni byli adem svm vzni, bdti nad ryzost zjevenho uen, a hotovi pro n i smrt podstoupiti. e by se byli dovdli o pokusu takovm , nen pochybnosti; vdy byli v stlm a zkm spojen s obcem i kesanskmi. Jejich ci pak doili se i polovin y stolet druhho a nejen znali dobe sp isy apotolsk a velice si jich vili, nbr mli tak pi a zkostlivou o to, aby neporuilo se nic z uen, je pijali od apotol, jako patrno jednak z tch napomenut, kter na p. sv. Ignc in ve svch listech k vcm, aby dreli se uen apotolskho, jednak z toho, e een zkostlivost prv byla jednou z pin,
27
pro kter v nkterch obcch nepijali hned vech spis novozkonnch do knonu, a e onch exem pl evangelia M atouova, kterch ufvali Nazareovci a Ebionit, a tch exempl evangelia L ukova, jich uvali Marcionit, nikdy do crkve nepipustili prv proto, e tito bludai poruili v nich text pvodn. Podobnou ctu a pi v pin knih apotolskch chovali tak ostatn vc: ivot radji obtovali, ne by vydaly do rukou pohan knihy svat, kter mli. A takov lid nebyli by zajist svolili k niakmu porueni knih apotolskch, nbr ihned by je pekazili, jakm ile by se o nm dovdli. A e by se byli dovdli o takovch pokusech nen pochybnosti. N ebof sp isy apotolsk byly pedtny veejn pi slubch Boch a vely ve znm ost obecnou. Byl by ledy kad z vcch ihned se pozastavil nad tm a vc na pslunm m st oznmil, kdyby byl dostal do rukou evangeln text, kter by ve vcech podstatnch se liil od tcho, kter slchal pi slubch Boch. Dokladem k tomu jest ono pokrni, kter pi shrom dn biskup Kyperskch r. 350. uinil biskup sv. SpiridionbiskupuTrifylliovi z Ledry, kdy byl, cituje slova Jan 5 8., uil vrazu klassickho (skim ps, loe) m sto biblickho / (crabatos); pravili k nmu pede vm lidem shrom dnm : Co jsi.ty lep, ne ten, kter ekl *, e se styd uiti slov jeh o? (Sozom . h. e. 1, 12.) D okladem k tomu jest i jednni sv . Augustina, kter prv proto zdrhal se z potku pijmouti do bohosluby opraven peklad sv. Jeronma, ponvad se obval, e by rozruil lid, jeho ui i srdce byly uvykly slchati peklad star. Nen tedy dn pochybnosti o tom, e knihy novozkonn nebyly porueny dogm aticky od asv apotolskch a na nae doby. K t jedin proto jet otzce jest odpovdti s ohledem na etn varianty, kter se asem dostaly do rznch rukopisv i vydn tiskovch, zdali snad nejsme v pln nejistot o tom, jak znlo pvodn to kter msto biblick, je v jednom rukopise neb vydn zni tak, v jinm jinak. V pln nejistot nejsm e. Nebof, jak ji svrchu bylo podotknuto een varianty jsou roztroueny po velikm potu rukopisv a pekladv a citt sv . O tcv a vydn tiskovch, z nich jedny pochzej z doby star, jin z pozdji. Srovnnm jich vesp olek lze tedy poznat!, kter varianty vznikly pozdji a tedy do textu nepati, kter teni vyskytalo se ji v dob nejstar, a tedy jako sprvn a pvodn podreti se m. Tm zpsobem stalo se, e jak pravi s jakousi nadszkou znameniti kritikov anglit W estcott a Hort, sedm osm in vech variant, je se vykytaj, nedostalo se nikdy do vydni tiskovch, a ty, kter byly vytisknuty, vym tily se po dalch studich a novm bdnm a srovnvnm pi pozdjch vydnch znenhla tou mrou, e m sta, o nich jet njak pochybnost jest v pin pvodnho znni, nyn ji jen asi tisic st tvo celho textu novozkonnho, tedy jen as tolik, co se v y tiskne na pl strnky osm erkov. A varianty ty skoro vecky vztahuji se obyejn toliko k formm mluvnickm neb k pravopisu, vbec k vcem tak nepatrnm, e jimi sm ysl pranic netrp, podobn jako netrp sm vsl, napie-li nkdo c h l a p c neb c h l a p c v , poslati n eb p oslati. T ch nkolik variant pak, kter dotkaj se vci dogm atickch, jest beze vi v h y ; nebo bu tkaj se vc, kter zcela urit a jasn jsou vytknuty na etnch mstet jinch, nepochybnch, aneb zlee j v pouh
28
zm n neb vynechn slov, kterou se na vci nic nem n, na p. maj-li nkter vydn ve Skut. apot. 20, 28: & (crkev Bo) a jin & (crkev P n ); aneb jestli u sv. Jana 3, 13. nkter vydn za slova viog -- (Syn lovka) kladou slova (kter jest v nebi), a jin je vynechvaj. Akoli tedy v novozkonnm text naem vyskytuj se nkter msta, o nich nejsme zcela jisti, zda znla tak pvodn, pece vzhledem k malmu potu a nepatrn vze jejich lze s vekerm prvem tvrditi, e text n (eck) i co do znn vyoad a na nepatrn vjimky pln tak, jak vyel z rukou autor jejich sam ch. D osud vak mluvili jsm e toliko o text pvodnm, eckm. Ale ten nen p.stupen kadmu, le v pekladech. Teba proto zmniti se tak o tom, jak srovnvaj se nae peklady s textem pvodnm . Prvni pokusy eskho pekladu knih biblickch zleely v jednotlivch glossch i poznm kch neb pekladech jednotlivch slov, kter b y l y p r o s o u k r o m o u potebu inny mezi dky Iatinskko pekladu Vu gaty. Od nich postoupilo se ku pekldn onch st, kter byly pedtny o nedlch a svtcch pi slubch Boch, potom i ku pekldn celch knih biblickch. Peklady ty pochzejce od pekladatel rznch, byly z potku roztroueny, potom v rzn sborniky sebrny a poslze koncem XIV. neli a potkem XV. stol. uvedeny v jeden celek, (tak zvan recense prvn), kter byl kolem r. 1420 pehldnut i poopraven, zejmna po strnce jazykov (recense druh) a r. 1475 vytitn Zkon nov, r. 1480 pak cel bible. T ext roku 1475 vytitn pechzel pak a do doby B lahoslavovy do vech vydn eskho pekladu N ovh o zkona, jedno toliko vyjmajc, od doby Blahoslavovy pak alespo do vech vydn eskch bibl katolickch, s tm ovem rozdlem, e pi novch vydnch bval poopraven tu po strnce jazykov, tam s ohledem na text eck neb latinskou Vulgatu. Jedinou onu vjimku ped Blahoslaveni inil peklad N ovho zkona, kter roku 1533 podil knz B ene Optt z T ele z pekladu sice latinskho, ale nikoliv toho, kter jest ve Vulgt, nbr toho, kter byl nedlouho ped tm uinil Erasmus Rotterodamsk tim, e s pouitm textu eckho pepracoval Vulgatu v latin k la ssick, a kter proto podobn, jako peklad Erasm v, reprodukuje celkem text Vulgty, ale t zcela pirozen podobnch chyb se dopouti, kterch dopustil se Erasm us, na p. kdy prvn ver evangelia sv. Jana pekld slovy: Na potku byla e. a e byla u Boha a Bh byla ta e, a to vzhledem k tomu, e Erasmus peloil jej slovy: In principio erat sermo et serm o erat apud Deum , et D eus erat ille serm o. R, 1564. peloil vak Jan B lahoslav N o v zkon do etiny z textu eckho, pihllev pi tom jak ke starm pekladm eskm tak i k Vulgt. Peklad jeho byl pak pijat s nktermi zmnami do bible Kralick a pozdji se zmnami novm i tu m enim i tam vtm i a etnjmi tak skoro do vech potom nch bibli bratrskch i do bibl eskch protestant. Nehledm e li tedy ku pekladu Opttovu, kter, jak eeno, p o dv celkem text Vulgty, tneme ci, e ve vech titnch biblch, kter byly vydny v jazyce eskm , shledv se pi N ovm zkon pouze dvoj peklad sam ostatn jako zklad, a to onen, kter povstav
29
z Vulgty od pekladatel nkolika byl ji r. 1475 pojal do prvnho tiskovho vydn eskho knih novozkonnch, a ten, kter z textu eckho 1 inil Jan Blahoslav. Ji co se tk pekladu B lahoslavova, vynik sice jak sprvnost jazykovou, tak vrnost v pekldn textu p vodnho; ale ovem , jako dn peklad, tak ani on nen bez vad vekerch. Jsouf v nm nedostatky, kter maj pinu ve vadnosti onoho vydn textu eckho, z nho B lahoslav pekldal, na p. kdy v list k Filem. v. 7. pekld slo v y : radost zajist mme velikou ; nebo akoli peklad ten srovnv * e pln s textem eckm, kter vydal Erasmus na zklad rukopis mladch, nen pece ve shod se znnm pvodnm, ponvad dle svdectv nejstarlch rukopis ( A C F G P Vulg.) m sto to znlo pvodn a tedy pekldati se m radost zajist velikou jsem m l. Jsou vak v nm t nedostatky, kter zleej v nesprvnm peloen textu pvodnho, na p. kdy v list k Filemon. v. 6. slova Iv (en epignosei) pekld slovy ku poznni m sto v poznn, aneb kdy docela ani nehled k textu eckm u, nbr k latinskmu pekladu Erasmovu, jako se dje v list k Rlm. 1, 17., kde slova d - pekld ve shod s latinskm pekladem Erasm ovm : Nebo spravedlnost Bo zjevuje se skrze n (Erasm us: per illud), m sto: Nebo spravdlnost Bo zjevuje se v n m . N e tyto a podobn odchylky, kter se dostaly do pekladu Biahoslavova a potom do bible Kralick, nemn n c na podstat sm yslu, ovem jen potud, pokud se jim nepodkld vklad nesprvn. O vkladech vak tuto n em lu vm e; to jen podotkm e v t pin, e v* klady, kter se vyskytu u Blahoslava a zvlt v bibli Kralick pod arou neb na okraji, jsou sice velikou vtinou sprvn i pkn, avak jsou mezi nimi tak vklady nesprvn, a ani nezmnm se o tc , kter jsou s uenm katolickm v odporu. Ale vklady takov maj sice vliv na pojmn textu biblickho, na znni jeho vak sam y o sob niko i, vyjma e by byly vetkny do biblickho textu sa m h o ; to vak nebyl by ji peklad, nbr vklad knih biblickch. Co se tk eskh o pekladu N ovho zkona, kter vykyt se ve vydnch katolickch a tch bratrskch i jinch, je byla pozena ped B lahoslaveni,*) ten jak eeno, jest zdln na zklad pekladu latinskho, jen slo v Vulgata. Prve tedy, ne se o nm vyslovm e, teba promluviti o Vulgt. Peklad latinsk knih novozkonnch byl zdln alespo po vt sti sv ve stol. 2. Nkte, pitajce zaveden latiny do bohosluby sv . Petru, (Gutjahr, Hetzenauer, Kaulen, Brandscheid a j.) domnvaj se sice, e alespo nkter knihy byly peloeny do n ji v dob apotolsk; ale to jest pouh dom nnka, kterou o vn dvody opiti n eh e. Kde povstal peklad ten, nen zcela jisto; jedni m ysl, e v Itlii, snad v Rfm, j n, e v Afr.ce prokonsulrn. Ani o tom nelze se vysloviti s uritost, zda veck y ty exemple latinskho pekladu, kter rozily se do as sv. Jeronma, do 2. pol. 4 stol., byly toliko rznmi recensem i jednoho a tho pekladu, aneb opisy nkolika pe
*) Daniel Adam z Veleslavna vytiskl jet r. 1597 peklad Novho zkona zdlan dle Vulgty, Melantrichv pak text byl jet r. 1599 pijat do polyglotty Elie Huttera.
30
Neporuenost kn:h Novho zkona vbec.
klad sam ostatnch; nebof akoli jmno starho pekladu Itala poukazuje k Itlii, pece h ed-ii se k tomu, e jak dokzal zvlt Roensch ve svm spise Itala und Vulgata*, latina nejstarho pekladu m rz latiny, jak uvali afriknt spisovatel 2. a 3. stol., a e pi op isovni mohly se snadno etn varianty do textu d :stati nejen nahodile, nbr i mysln, nen pravd nepodobn ani ten nhled, e prvn peklad latinsk povstal v Africe, tam se zhy il v etnch opisech i recensch, v nkter recensi dostal se pak i do Itlie a byv tam hlavn v pin jazykov opraven, dostal v opravenm tomto znnf svm jmno Itala. Ne a tomu jakkoli, to jest jisto, e ped sv . Jeronmem ji rozily se etn exem ple latinsk jak po Africe prokonsulrnl, tak po Itlii, e exem ple ty liily se od sebe etnm i varianty, jeto mnoz jednotlivci, poizujce si knihy biblick v latinskm peklad pro etbu soukrom ou, zam ovali v nich nkter vrazy neb ren za jin, bu e se jim nezdly dosti elegantnmi, aneb e podle nhledu jejich nevystihovaly dosti sm yslu textu pvodnho. Tak to jest jisto, e jeden z tchto af ji peklad neb recens vynikal nad ostatn svou jasnost i pesnost, a ten e od sv. Augustina nazvn jest Italou. Avak i on utrpl opisovnm mnoho zmn, podobn jako se dlo pi opisovn textu eckho. Proto pape D am asus vyzval knze Jeronma, biblickch textv i jazyk velice znalho, aby peklad latinsk pehldl a opravil. Sv. Jeronm podjal se t prce hned (r. 383) a srovnav text Italy 8 nejstarmi kodexy eckmi, kterch se mu dostalo, opravil jej tam, kde vidl, e sm ysl textu pvodnho neni podn sprvn. Jinch zmn, zejmna v pin jazykov neinil, nebof chtl zachovati text latinsk co do znni, pokud mono, tak, jak byl lid jemu navykl. Tak peklad starozkonnch knih opravil, ba pozdji peloil znova z textu pvodnho vecky knihy starozkonn a na nkter a upravil tm zpsobem peklad vech knih biblickch tak, e vynik pesnost a jasnosti nade vecky peklady star. Nebyl vak text ten uznn hned, nbr narazil na odpor i u ptel Jeronmovch; tak sv. Augustin zdrhal se z potku uiti ho v bohoslub, ne e by byl neuznval jeho pednosti, nbr proto, e se bl, aby lid nebyl rozruen, sly e nkter msta isti jinak ne jak byl uvykl je slyeti. Znenhla vak poal se ujmatif a kJy ke konci VI. stol. pape eho Vel. schvlil jej tm, e na zklad jeho vyloil knihu Job, il se potom vdy vce, a Italu pln zatlail, a pied tak v crkvi zpadn v uvn obecn nazvn jest Vulgata (Vulgata t. versio obecn t. peklad). Jsa vak astji opisovn, utrpl znenhla v rznch opisech rzn z m n y ; i bylo proto opt a opt teba prohldati a opravovati jej. Stalo se to zejm na potkem stol. IX. od Alkuina k vyzvn Karla Velikho, v stol. XI. od Lanfranka: v stol. XIII. a XIV. od nkterch spolenost eholnch a universit. Vdy hledlo se k tomu, aby pouitm a srovnnm starch rukopis doclilo se on ryzosti textu latinskho, na kterou pivedl jej sv. Jeronm; ale tm nezabrnilo se, aby do novch rukopis nedostvaly se odchylky nov nejen nahodile, nbr i m ysln, zvlt od t doby, kdy oiveno bylo studium klassikv, a kdy nastaly proudy reformatorsk. N ebof mnoz zalbive si latinu klassickou, nemli pak zalben ve Vulgat pro jej latinu lidovou, nekatolci pak nkte zavrhovali ji i pro svj odpor k crkvi katolick; i zam ovali mnoz ve svch rukopisech
31
jednotliv vrazy za jin klassick, jin inili peklady nov z textu pvodnho, a tak rozil se znan poet nejen rukopis, nbr po vynalezen umn km htiskaskho i tiskovch vydni latinskch, kter se liily od seb e etnmi varianty, a z nich nkter obsahovaly dosti vn nesprvnosti vcn. Tim ovem vznikala nejistota v pin sp olehlivosti textu latinskho, a nastala poteba, aby cslun autorita bu vytknula, kter z kolujcch vydn latinskch jest spolehliv, aneb podila spolehliv peklad nov. Poteb t vyhovl o b ecn snm crkevn v Trident tm, 2e prohlsil Vulgatu za autentickou a nadil, aby vydala se znova co nejlpe opravena. N ovho pekladu nepodil proto, aby nekatolci nemohli vytkati crkvi, e dosud erpala uen sv z pram ene, kter nyn sama zavrhla, jako i proto, e nebylo toho poteb. Prohlsiv vak snm Tridensk Vulgatu za autentickou, netvrdil tim, e by ona vystihovala text pvodn pln ve vem : vdy nejenal v prohlen svm o autentickm vklad Psm a sv., nbr o vydn textu latinskho. T ak neekl tim, e by ona jedin podvala text biblick sprvn, tm mn, e by mla vt cenu vnitn, ne text pvodn a star peklady druhdy v crkvi uivan, jako na p. pokud se tk zkona Starho, peklad alexandrijsk; vdy nemluvil ani o text pvodnm ani o starch pekladech. Ba ani toho netvrdil snm eenm prohlenm, e by Vulgata byla prosta vech chyb a nesprvnost; vdy sm dal to na jevo tm, e nadil, aby Vu'gata byla vydna co nejlpe opravena. Ale v tom sm yslu prohlsil ji snm za autentickou, ve kterm listina pokld se ped soudem za sp olehlivou a prvoplatnou, tak e dvody z n veden nejen mohou, nbr i maj bti uznvny za platn, tedy ve sm yslu prvnm i v tom, e zjeven Bo v text pvodnm obsaen podv sprvn, take nejen nic neobsahuje, z eho by pi sprvnm vklad mohlo bti vyvedeno bludn ueni vry neb mrav, nbr i srovnv se s textem pvodnm jak v tch vcech, kter se vztahuj k vie a mravm, tak v celkovm podn djin a proroctv, by nevyjadovala jich vdy tm zpsobem , kterm je vyjaduje text pvodn. V tomto sm yslu vak mohl snm prohlsiti Vulgatu za autentickou nebo jednak i pi tch nedokonalostech, kter se v ni shledvaj, a jakch dn peklad nen prost, vynik pece sprvnost ve vech vcech podstatnch, jmenovit tak tch, je tkaj se viry neb m rav, jed rak byla ji po m noho stolet v crkvi uvna a tak mnoholetou praxi crkevn schvlena. Chtje vak snm miti Vulgatu ve znn co nejsprvnjm, na dil, jak eeno, aby byla vydna co nejlpe opravena. I byli proto postupn zzeni od pape (od Pia IV. Klementa VIII.) zvltn sborov, kte srovnvajce Vulgatu s nejstarmi jej rukopisy a s textem pvodnm, pracovali po dlouhou adu let, aby zbavce ji zmn od opisovatel asem zpsobench, pivedli ji k t istot, rta kterou ji byl uvedl sv. Jeronm. T ext jimi opraven vyel tiskem v im r. 1590 za papee Sixta V. Ponvad vak ml m noho chyb tiskovch, byl znova pehldnut, opraven a vytisknut zase, a to r. 1592, 1593, 1598, za papee Klementa VIII., kter pak pikzal jej jako text edn pro celou crkev a nadil co nejpsnji, aby se v nm nic nem nilo, nepidvalo ani neubralo le by belo o patrnou chybu tiskovou. Byl tak dn rozkaz velice moudr; nebo zabrnilo se jm, aby nem ohly
32
v crkvi vznikati a ili se biblick texty od sebe rozdln, kter by budily zase nejistotu v pin spolehlivosti textu biblickho.1) Jak tedy patrno z toho, co dosud eeno, nen novozkonn text Vulgty nic jinho, ne s ar onen peklad, kter byl zdln, ne-li ve svm celku, alespo ve pevn vtin sv ji bhem 2. stol., ale upraven, pokud bylo m ono, tak, jak jej ve IV. stol. upravil sv . Jeronym. Plat proto o nm tot, co ji svrchu bylo eeno o texte Jeronymovskm. Nevystihuje sice ve vem pln textu pvodnho, ani nen prost vekerch chyb; ale nesprvnosti, kter v nm !sou, bu nedotkaj se pravdy zjevench vbec, aneb nemn alespo nic na ieiich podstat, na p. kdy v m. 13, 12. slova -, pekld slo v y nox praecessit a s n esk peklad noc pedela m isto nox processit = noc pokroila, aneb kdy v Mat. 28, 1. oxpi pekld V espere autem sabbati msto sero autem sabbati. Jinak vak podv text pvodn v peklad vrnm tak, e plnm prvem plati o n, co druhdy ekl sv. Augustin, e toti vynik pesnost. Uznvaj to za naich dob i z protestant ti, kte se vnmi studiemi o Vulgt zabvali, na p. Berger (ve sp ise Histoire de la Vulgate), Haevernich (Einleitung I. s. 414), Keil (Einleitung. s. 572) a jin. D le VUlgaty vak jsou zdlny vecky peklady do jinch e, kter jsou ureny pro veejnou potebu crkve, a i ty jsou a p o nyn platnch pedpisech mus bti schvleny od crkve, ne se jich sm i uiti, jako vbec nen ani pro soukrom ou potebu dovoleno katolku bez zvltnho povolen isti P sm o sv . v ei nrodn, le by peklad, v nm chce isti, byl schvlen od crkevn vrchnosti, take crkev sam a ru za spolehlivost toho pekladu. Z toho ji patrno, co souditi jest o pekladech do e! nrodn, jich se v crkvi uv. Nevystihuj sice ani ony textu pvodnho ve vem , podobn jako dn peklad nevystihuje pln svho origin lu ; ve vech vcech podstatnch vak vyjaduj jej vrn neb alespo bez chyb vnjch, tak ie nic neobsahuj, m by pi sprvnm jich vkladu trpla podstata sm yslu biblickho vbec, mst dogm atickch pak zvl. A to plat, pokud se tk pekladu eskho vzdlanho na zklad Vulgty, nejen o tch vydnch jeho, je pozena jsou novji, nbr i o tch, kter byla uinna ped snm em Tridentskm, kdy a na nkter vjimky krajinn nevyadovalo se jet crkevnho schvlen k jednotlivm vydnm . T y stesky, kter se v nkterch vydnch starch in do vydni jet starch, jakoby byla nesprvn, tkaj se tak z pravidla jen strnky jazykov, neb podku slo v a vbec vc nepatrnch, a to i tehdy, kdy vyznvaj mocn. V bratrsk bibli z r. 1518 div se na p. vydavatel t sm losti, s kterou ve vydni B e-
)Nijak vak nebrnilo a nebrn se tm pracm vdeckm v pin textov ; zejmna zstalo volno vyetovat! pom r Vulgty k textu pvodnmu, hebrejskm u a eckmu, jako i bdati ve starch rukopisech, zejmna tch, kter se novji objevily, zdali snad nkter msto nebylo od pekladatele peloeno jinak, neli teme nyn ve Vulgt. A akoliv nebylo a nen dovoleno vsledk bdn tch > pouiti k samovolnmu opravovn a vydvn Vulgty, pece mohl a me se tm pipravit! cenn materil pro ppad, e apotolsk stolice sama uzn za vhodn provst! novou revisi Vulgty. Ppad ten nastal skuten za P ia X., jen listem ze dne 3. prosince 907 uloil anglickm benediktinm, aby na zklad starch rukopis text Vulgty prohldli a k novmu opravenmu vydn pipravili. O vci t pracuje se ji po nkolik rok.
33
ntskm (kalinickm ) poloeno jest slo v o bylo m sto biee, vdy pr bylo znamen tolik co latinsk fuit, biee pak, co latinsk erat. Nad sm lost takovou nepozastav se zajist za na doby n ik d o; bylof zcela pirozeno, aby pi novch vydnch nahrazovaly se star formy m luvnick formami novjmi. Ptm e-li se jet, v kterm pomru jest peklad B lahoslavv (bible Kralick N ov. zk.) ku pekladu knih novozkonnch vzdlnmu na zklad Vulgty a vyskytujcmu se v katolickch vydnch novjch, povm jen krtce: pln bez vady nen dn z nich, nebof chyboval jeden i druh nkdy, bu e pekldal nesprvn, neb m l, nesprvn teni (pokud se tk nesprvn peklad) v onom exempli, z nho pekldal. e v takovch ppadech nesrovnvaj se spolu, jest pirozeno, nebof nechybovali oba n tch m stech, ale jeden na tom , druh na onom. Ale jako ony varianty, kter dostaly se asem do exem pl eckch, jsou bez vhy, tak bezvny jsou i ty nesprvnosti a varianty, je dostaly se do onch peklad, pokud jen nepodkld se jim vklad neprav. Podvajf peklady ty i pes sv vady zjeven B o obsaen v texte pvodnm sprvn, take o obou lze ci, co bylo svrchu eeno o Vulgat, e toti neobsahuj nic, z eho by pi sprvnm vklad mohlo bti vyvedeno bludn uen vry neb mrav, nbr i srovnvaj se s textem pvodnm jak v tch vcech , kter se vztahuj k ve a mravm, tak v celkovm podn djin a proroctv, by nevyjadovaly jich vdy tm zpsobem , kterm to in text pvodn. Blahoslav sice vol nkdy vraz s patrnm hledem ke svm u sm len n b censkmu, odchylnm u od uen katolickho, ale takov, e i on odpovd ppadnmu slovu textu pvodnho a pi sprvnm vkld sprvn sm ysl dv, na p. kdy slova & (Jak 5, 4 ) pekld slovy : zavolej starch sboru, akoli slo v o pekld jinde (Tit. 1. 5.) slovem knz a slovo u Mat. 16, 18 slovem crkev. Ponvad slovo znam en skuten tak sbor a starho, nelze proti pekladu tom utj nic namtati, pokud sborem rozum se crkev a starmi kn. e pak een dva peklady odchyluj se od seb e zhusta tak tam, kde co do vci srovnvaj se s textem pvodnm, nen s podivenm, vdyf ani novj katolick vydn jednoho a tho pekladu nejsou pln spolu shodn, ale li se od seb e tu vrazem, tam podkem slov. U ilf nkdy z onch peklad jeden vrazu sice jinho, ale stejnoznanho s tm, jeho uil druh, jindy opsal dvm a slovy, co druh vyjdil slovem jednm, aneb povdl celou vtou, co druh ekl vazbou pechodnkovou neb participiln, jindy chtl jeden (Biahoslav) uhnouti se hebraismu a ren neeskm u, i vyjdil proto pekladem volnjm ne tak slova jako sm ysl textu pvodnho, kter druh pekladatel peloil doslovn. Nicmn jest velmi m noho mst, v nich shoduj se ony peklady pln, nejen ve vrazech, nbr i ve vazb a podku slov, a jest mnoho jinch, ve kterch jen tm se li od seb e, e v nkterm veri t neb ono slovo pem stno jest. Shoda tato vykld se odtud, e novj katolit vydavatel eskch bibl pouili pekladu B lahoslavova. Tvrzen to vak jest sprvno pouze do jist mry. Jest pravda, pi novjch vydnch N ovho zkona pro katolky bylo pouito tak pekladu Bjahoslavova, vyskytujcho se v bibli Kralick; stalo se to zePsm o sv. Novho zkona. ' s t I. o
34
Vrohodnost knih Novho zkona.
jm na ve vydni Prochzkov a B ezdkov (kter vak nebylo sch v le n o ) ; avak toto pouit nebylo jedinou pinou on shody; patrno to odtud, e v peklad Blahoslavov jsou tak etn msta, kter shoduj se d oslovn aneb skoro d oslovn nejen s novjmi vydnm i katolickmi, nbr i s tmi, kter byla pozena ped Blahoslaveni. Ve vydn z r. 1475 zn na p. Mat. 20, 17. takto: A w stupuge G ei do Geruzalema poyat s sebu dw anacte uedlnikow svch taynie, y w ece g im : ay w stupugem e do Geruzalma, a syn lowieka zrazen bude a v bibli Kralick zn ta k to : A w stupuge Gej do Geruzalma, p ogal dw ancte Uedlnjkw sw ch soukromj na cest: y ekl gjm: Aj w stupugem e do Geruzalma, a Syn low ka w y d n b u d e . Ve vyd. Bentskm pak (z r. 1506) teme Luk. 21, 1: A p ohled iew uzrzel ty kteij metali dary sw do pokladnicze, bohze. Y uzrzel tak. gednu w dow u chudijk: ana uwrhla dw a ssarty m iedien: y rzekl: Zagist prawijmf wm . e w d o w a tato chud w ijecze uwrhla neli w ssiczk n i. A v bibli Kralick tem e je takto: A pohledw , uzel lidi bohat, ktej metali dary sw do pokladnice. Uzel pak y gednu w d ow u chudikau, ana uwrhla dw a ssarty. Y ekl: W praw d prawjm w m , e w d ow a tata chud w ce uwrhla neli w ssick ni ginj. Pouval tedy Blahoslav tak pekladu ji hotovho, a to onoho, kter byl zdln na zklad Vulgaty, a kter, jak eeno, stal. se zkladem vech katolickch vydn eskho pekladu N ovho zkona. N e tedy pouze v pouit pekladu B lahoslavova m pinu ona shoda, kter se jev mezi pekladem Blahoslavovm (bibl Kralickou N ovho zkona) a mezi novjm i vydnmi katolickmi, nbr tak v tom, e Blahoslav sm pouil pekladu,, kter po rznch zm nch a opravch peel do vech katolickch v y dn N ovho zkona, ale zajist i v tom, e tento peklad esk, byv zdln co mon doslovn na zklad Vulgty pozen a na nkter vjimky doslovn z textu eckho, podv i eck text v peklad c o mon doslovnm , doslovn vak e hledl, pokud mono, pekldat! z textu eckho i B lahoslav pi vem eten ducha jazyka eskho. Uvm e-li tedy jet jednou v e, co bylo eeno, e toti pvodn text knih novozkonnch zachovn jest nm a na nepatrn vjimky tak, jak vyel z rukou jejich autor, a e jak Vulgata, tak peklady do jinch e od crkve schvlen podvaj text pvodn vrn, by ne ve vech vedlejch, pece ve vech vcech podstatnch, jm enovit ve vcech vry a mrav, nem em e zajist ne pisvdit! e knihy novozkonn jsou nm zachovny ne sice kriticky, ale zcela rozhodn dogm aticky neporueny.
4. Vrohodnost knih Novho zkona.

Jest mnoho knih, o jejich pravosti a neporuenosti nen p och yb nosti, a pece nevme jim. Pro n e ? P onvad autorov jejich bud se mlili, pce o vcech, jich dobe neznali, aneb klamali m ysln. C hcem e li tedy mti jistotu o tom, zdali knihy novozkonn obsahuj pravdu, nesm m e pestvat! na tom, e vm e o jejich pravosti a neporuenosti, nbr m usm e jet odpovdti k otzce, zdali jsou vrohodny. Prav katolk ovem nepochybuje o vrohodnosti jejich, nebo z neomylnho ueni crkve v, e vecky knihy Psma sv . jsou vzhledem
35
k svm u pednmu autoru pvodu boskho a proto naprosto vrohodny, jak bude eeno ne. Avak byl a jsou lid, kte zavrhujce veker uen zjeven, vystupovali a vystupuj tak proti knihm, kter vydvaj rozhodn svd ectv o skutenosti zjeven nadpirozenho. A nem ohouce popti pravost a neporuenost jejich, obracej se proti vrohodnosti autor sam ch tvrdce, e bu vym yslili si ty vci, o nich v knihch novozkonnch vypravuji, neb alespo udlost pirozen piodli v roucho zzranosti, aneb e jsouce lid neueni .a lehkovrn, mlili se a z om ylu jako zzraky vylili zjevy zcela obyejn. Jest proto i pro katolka dleito, aby znal t rozum ov dvody, z nich vysvt vrohodnost evangeli a knih novozkonnch vbec. N ebof, akoli pesvden jest o vrohodnosti Psm a sv. z uen crkve, pece psob to i jemu nemal upokojen, kdy sm tak vid, v jak ladn sh od jest uen crkve se zdravm rozumem, a jak vratk a bezdvodn jest to, co se od protivnk namt proti uen crkve. Abychom vak zjistili, e knihy novozkonn jsou vrohodn, teba ukzati, e autorov jjich mohli a chtli p ovdti pravdu o vcech, kter psali. Nebo tehdy zajist pokldm e sp is za vrohodn, vme-li, e autor jeho znal dokonale to, o em spis jedn, a tedy pravdu p ovdti mohl, a e tak byl tak poctiv a upmn, aby pe povdti chtl pravdu istou. A vrohodnost ta vynikne tm vce na svtlo, doke-li se, e autor byl okolnostm i nucen psti pouze pravdu. 1. Nue, jak bylo to u spisovatel knih novozkonnch ? M ohli-li povdti pravdu ? Zajist. Nebo a) co se tk evangelist, dva z nich, M atou a Jan, byli apotoly, stlmi prvodci Jee Krista a svdky jeho ivota veejnho. Sami tedy vidli a slyeli vtinu tch vc, kter zaznamenali ve sp isech svch. N apsali ovem tak takov vci, pi nich nebyli, ale i ty mohli poznati od jinch svdk oitch: zejmna sv. M atou mohl nabti od Panny Marie znm osti o Kristov poet, narozen a mld, od uenk Janovch zprvy o psoben Jana Ktitele a Kristov ktu, od Petra, Jakuba a Jana mohl dovdti se o promnn Pn, od Krista sam no pak o jeho post, pokuen a jinch vcech. Podobn plat o sv. Janu. I on mohl erpati od oitch svdk znm ost nemnoha tch vc, kter zaznam enal, nebyv jim ptomen. Sv. Marek a sv. Luk nebyli sice ani z apotol ani ze 72 uenik Pn. Pece vak mohli i oni zjednati si snadno dokonalou znmost to h o , co psali ve svch evangelich. Nebo, nedlme nic o tom, e sv . Marek, jakoto obyvatel jerusalem sk, sm zajist vidl nkter z tch vc, o nich psal, a nic nepravme ani o tom, e v dom matky jeho schzeli se apotolov a prvn kesan jerusalem t ke slubm Bom, a tedy e ji pi t pleitosti m nohho pouen mohl nabti: on byl vyuen a poktn od sv. Petra, provjzel sv. Pavla na prvn cest jeho apotolsk, el se sv. Petrem do ma, slyel tam jeho kzn, a na zklad tchto kzni psal sv evangelium , byv podn od kesan mskch, aby jim napsal v krtkosti to, co Petr kzal; mohl tedy snadno a nleit poznati v e to, co zaznam enal ve svm evangeliu. Sv. Luk pak sm dosvduje, 2 e piln vyzvdl od svdkv oitch v e, co Kristus inil a emu u il; a to mohl uiniti tm sp e, ponvad nejen prvodcem byl sv. Pavla, ktermu se dostalo pim
36
enho zjeven od Krista, nbr stkal se t s jinmi apotoly a ueniky Pn tu v Antiochii, tu v Caesarei a v Jerusalem. A jako to, co vypravuje se v evangelich, tak i to, co se vyliuje v ostatnch knihch N ovho zkona, mohli dokonale poznati spisovatel jejich. Nebo pt z nich Petr, Jakub, Juda, Pavel a ji jmenovan Jan evangelista nepodv v listech svch nic jinho, ne uen Jee Krista; tu a tam jen zmiuj se o nkterm dji ze ivota jeho, na p. Petr o promnn Pn (2. Pet. 1, 17 18), Pavel o posledn veei a ustanoven nejsvtj svtosti (1. Kor. 11. 23 25), 0 vzkeni a nkterch zjevench se Krista z mrtvch vstalho (I. Kor. 15. 3 8). T o veck o vak mohli poznati sam i vlastnm nzorem a nslechem . Nebo, jako sv . Jan, tak a na sv. Pavla t vichni ostatn byli ustavinm i prvodci Kristovmi ve veejnm ivot jeho, slyeli tedy uen a vidli skutky jeho, Petr zejmna byl svdkem 1 promnn Pn. Sv. Pavel nepatil sice k uenkm Pn za pozem skho ivota jeho. Ale, jak sm dosvduje (Gal. 1, 12), i jemu se dostalo pmho pouen od sam ho Jee Krista, a to ve zvltnch zjevench, kter mu uinil Pn Je po jeho obrceni se. A tedy nedm e nic o tom, e nkolik tch dj ze ivota Pn, o nich zmiuje se v e svch listech, mohl snadno seznati od sv . Petra neb sv. Jakuba, s nimi se stkal, ml zajist i on pramen nejlep a nesjpolehlivj, z nho zcela bezpen mohl poznati v e , o em psal. T ot plat o sv . Janu v pin proroctv, je zaznam enal ve svm Zjeven i A pokalypsi. I toho dostalo se mu zvltnm zjevenm od Boha sam h o, kdy dlel ve vyhnanstv na Pathmu. (Zjev. sv. Jana 1, 9 a dle.) A co se tk Skutk apotolskch, tak jejich spisovatel sv. Luk vidl a sly el sm vtinu toho, co se v nich vypravuje od kapitoly estnct. Co vak jet mimo to sdluje o sv. Pavlu, a co zaznam enal v prvn polovici dla toho o potcch a prvnm stavu crkve, zejm na o seslni D ucha sv., o psobeni sv. Petra, o jhnu tpnovi a Filipovi, toho mohl snadno dovdti se dlem od sv. Pavla, jeho dvrnm spolenkem byl po d el as, dlem od jinch svdk oitch. Zejmna v C aesarei byv pohotn od jhna Filipa, mohl seznati nejen, kterak Filip ten kzal v Sama a poktil komornka krlovn ethiopsk, nbr i kterak setnk Kornelius poktn byl s rodinou svou v Caesarei od sv. Petra. Zdruje se pak po dva roky brzy v Caesarei, brzy v Jerusalem a v okol, stkal se s apotolem Jakubem a s jinmi uenky Pn a oitmi svdky toho, co po nanebevstoupen Kristov dlo se v Jerusalem a jeho okol, i mohl tedy z bezpenho pramene seznati dkladn ve, co vypravuje o tch vcech ve spise zvanm Skutky apotolsk. b) Nkdy vak jest lov5k ptomen nkter udlosti neb pe n ce, a pece nepoznv nleit tch vc, o kter b, a dobe vidi i sly. Chyb mu pimen vzdln, aby m ohl chpati to, o em jest e. N ebylo tak t u spisovatel novozkonnch? Nikoli. O sv. Luki alespo a sv . Pavlu nebude to tvrditi zajist nikdo. Vdy Luk byl lkaem, Pavel pak vyuen zprvu ve kolch tarsenskch, potom v Jerusalem od znam enitho uitele G am aliele. Oba tedy, a zvlt Pavel, mli vzdlni vy. Ostatn sp isovatel novozkonn
37
nemli sice vzdln vyiho, pece vak ani o nich nelze tvrditi prvem, e by nebyli bvali schopni nleit pojmouti ty vci, kterm byli pitomni a kter vyliujf ve svch sp isech. Uzn to zajist kad, kdo uv obsah jejich spisu. VypiSujf se v nich Kristovy skutky, Kristova povaha a uen. Aby vak lovk mohl postehnouti nleit skutky njak, nepotebuje k tomu, ne aby ml zdrav sm ysly a zdrav rozum. A to plat nejen o skutcch pirozench, nbr i o zjevech nadpirozench. N ebof my neptm e se, jak apotol soudili o onch zjevech, nbr zda sprvn m ohli je postehnouti a osvditi; a vdouce, e postehli a podali dj tak, jak se udl, sam i pak meme posouditj, byl-li to zzrak, nebo ne. Aby vak mohl nkdo vydati svdectv, e vidl Krista, kterak chodil po vod, kterak dval hluchm sluch, slepm zrak, chromm zdrav dy, kterak vzksil Lazara ji pochovanho, kterak na ki pnl a zemel, kterak byl pohben a vstav z mrtvch se ukzal a s nm rozmlouval, k tomu zajist nen tak teba nic jinho, ne zdravho rozumu a zdravch sm yslv. A tch pece nebude nikdo uprati apotolm . Vdy poprati to, bylo by vtkou, innou Kristu sam m u, e pi volb svch apotolv a svdk svh o ivota neuil ani takov opatrnosti, kter et kad lovk i nejprost. Co pak s e tk povahy, aby tu mohl nkdo poznati a vyliti, nepotebuje k tomu rovn dnho vzdln zvltnho, nbr dosta, vd-li astji a v rznch okolnostech osobu, jej povahu m vyliti, nebo vrnm vylenm toho, co u vidl a slyel, vyl ji i jej povahu. A vak apotol byli skoro po ti roky dvrnmi prvodci Pn, vidli ho tu v soukrom , tam u uveejnosti uiti, tu s dobrmi, tam s hnky obcovati, byli s nm, i kdy mu utrhali, i kdy jej oslavovali, ano i kdy, pijav pozvn, sastnil se hostiny. M ohli tedy nahldnout! v dui jeho a poznati i vyliti jeho povahu. Nem n byli s to, aby pojali sprvn Kristovo uen. Nebo ono jest ustanoveno pro vecky lidi a proto vem pimeno, vem pstupjio: uenm i neuenm, vzneenm i prostm , a tedy ani ap cstolm nebylo nepstupno. N elze proti tomu namtati prvem, e dle sv. Marka apotol neporozumli slovm P n ani tehdy, kdy po druh mluvil o sv smrti a svm vzken, ani, e Kristus Pn sm nazval uenky jdouc do Emaus zpozdilm i srdcem k veni vem u, co mluvili proroci. Nebo neporozumnm onm nemn sv . Marek nechpavost, jako by snad apotol nebyli chpali sm yslu Kristovch slov, nbr nedovednost srovnati sm ysl ten se svm i nzory, kter mli o Vykupiteli, take pina eenho neporozum n nebyla v nedostatku chpavosti neb vzdln, nbr v pedpojatch nzorech o Vykupiteli. P onvad toti mli na m ysli hlavn ta proroctv starozkonn, je vztahovala se k vnm u kralovn Vykupitelovu, a ne tak ta, kter se tkala jeho utrpen a smrti, m yslili, e Vykupitel nikdy nezeme, podobn jako to mysliti t jin id (lan 12, 34). Slysice tedy Krista mluviti o smrti jeho, nedovedli slo v jeho srovnati s eenm svm nzorem o nm, i m yslili, e m luv obrazn, i e pod obrazem utrpen a smrti mluv o njak vci jin, ale nedovedli si vyloiti, o k ter ; a v tom sm yslu nerozumli slovm P n : sm ysl jejich chpali zcela dobe, (proto, jak d sv . M atou (17, 22), zarmoutit! se velice), ale vc sam u e by toti Kristus ml umti
38
nedovedli srovnati se svm i nzory o Vykupiteli. A co se tk slov, jimi Pn Je nazval uenky jdouc do Emaus zpozdilm i k ven vem u tomu, co mluvili proroci (dle eck. texlu: k ven pes to ve, co mluvili proroci. Luk. 24, 25), teba poviti, e zpozdilost i vh avost k ven jest nco docela jinho, ne nedostatek chpavosti neb schopnosti porozumti nem u. A by i kryly se pojmy ty a byf apotol skuten byli tko chpav, nelo by z toho jet, e nem ohli pochopiti a vyliti sprvn uen Kristovo, nbr jen, e bylo delho asu a pouovn teba, ne je pochopili; nebo zkuenost u, e m te kdo chpe, tm pevnji podrluje vc v pamti, kdy ji pochop, a jest znmo, e apotol nerozumjce nkter vci, dali astji za vysvtlen, a e Pn Je apotoly zvlt pouoval a sm ysl parabol vykldal a jet po svm z mrtvch vstni tajemstv B o jim odkrval; ba i D ucha sv . seslal jim, aby je uvedl do velik pravdy zjeven. Nen tedy ni nejm en piny domnvati se, e by apotol nebyli mohli pravdu nleit poznati.
c) T o jedin bylo by pekelo nleitmu pojet vc, kdyby ne bvali jednotlivm djm a vkladm ptomni s dostatenou pozornosti, aneb kdyby jsouce lehkovrn a blouznivci pstupni byli bvali klamu. Ale ani to nelze tvrditi prvem o apotolech. T y nepatrn okolnosti zajist, kter m nohdy zaznamenali, udvajce na p. i poet ryb, je byly uloveny (Jan 31, 11), ta ivost, s kterou vci l, ty ast dotazy, ktermi hledali u Krista poueni, kdy nem u nerozumli, jsou svdectvm , e dvali piln pozor na vecko, co se ped nimi dlo a e nespokojili se s poznnm ledabylm , a to tm mn, ponvad si byli vdom i dleitosti povoln, kter na n ekalo, i poteby dokonal znm osti ivota a uen Kristova k zastvn povoln toho, jako patrno z toho, e sv. Petr vslovn dal, aby pouze z tch mu byl zvolen nov apotol na msto Jide, kte byli svdky celho veejnho ivota Kristova. (Skut. ap. 1, 21 22.) A ta pesnost a jasnost, s ktertfu vypravuj, ten klid, kter zachovvaj, i kdy sdluj vci asn, jest dkazem , e nebyli blouznivci. A e dovedli rozeznvati nepravdu od pravdy, skutenost od m ylenky, e zkoumali t jednotliv u i lo sti, b yloli toho teba, aby se pesvdili o pravd, vyjaduj sam i, zejmna sv. Luk hned na potku svho evangelia, kde tvrd, e vyzvdl vecko dkladn od potku, a sv. Jan v 19, 35, kde ujiuje s drazem, e prav jest svdectv jeho. A e by lehkovrn byli bvali? Tvrdili to sice nkte o nich. Ale kdo v takov podezen bere apotoly, nech vzpom ene na ty vtky, kter Pn Je inil apotolm pro malou vru jejich, nech pov tu nevru, s kterou pijmali prvn zprvy o Kristov vzken, a kter u Tom e dostoupila a t ve, e nechtl viti, dokavad by nevpustil prst svch v msto hebv a nevloil ruky sv v bok, a zajist upust od velikho podezen takovho. Ale snad velik lska ke Kristu svedla je, e nkter okolnosti pominuli mlenm, jin pimyslili neb v jinm svtle vidli, ne jak se vskutku udly. Nikoliv. M ilovali sice mistra svh o vroucn, avak nedali se zaslepiti lskou tou, aby pojmali neb vyliovali iny a ei jeho pznivji, ne byly vykonny neb prosloveny. Patrno to z toho, e mnohdy byli mnn jinho, ne Pn Jei, a hned mu to ekli, a to mnohdy zpsobem takovm, jakoby mu dom louvali. Kdy na p. Pn Je
39
poprv pedpovdl slovy zejmmi sv utrpen a svou smrt, pojal jej Petr stranou a pimlouvaje mu pravil: Odstup to od tebe, P ane, to S 2 ti nestane (Mat. 16, 22.) A kdy jindy ena krvotokem ji po 12 rok trpc dotkla se potaj roucha jeho v pevn dve, e bude uzdravena, a Kristus Pn chtje vru jej dti za pklad otzal se, kdo se ho dotekl (toti m ysln), ekli mu uenci je h o : Vid, e zstup tla se na tebe, a prav: kdo se mne dotekl? A tak m yslce na dotknut nahodil, jakoby upozorovali jej, e to nen nic divnho, dotkne-li se ho nkdo v tlaenici (Mar. 5, 25- 31). N en tedy ani to pravda, e by byli apotol, zaslepeni lskou k mistru svm u, vci jiinak pojmali a vylili, ne se staly. Patrno proto, e nelze prvem pochybovati o tom, e spisovatel novozkonn pravdu povdti m ohli; nebo byli dlem sam i svdky toho, o em psali, dlem stkali se s oitmi svdky a tak mli pleitost pravdu poznati. Mimo to byli nejen schopni, aby nleit postehovali vecky ty vci, je zaznam enali, nbr t tak pozorni a bedlivi, aby pojali je sprvn, tak, jak se udly. Mohli tedy poznati a vyliti je pravdiv. 2. Avak oni byli t tak upmni a pravdomluvn, e jen pravd psti chtli. e tomu tak, vysvt ji z toho, e nebylo u nich piny, pro kterou by byli klamali. N ikdo zajist nele, le m k tom u pinu, e bu pohn jej k tomu nadje v asn vhody, neb obava ped kodou a nepjemnost, aneb e chce straniti, neb jest mravn sklesl. Avak u spisovatel novozkonnch nebylo dn z tchto p ohnutek, jako vbec u dnho ze svtch apotolv. Oni nehledali sp isy svm i ani zisku ani pzn jinch, ani vyznamenn a dstojnost. Nkte z nich dali to na jevo sam i tm , e se nepodepsali pi nich. Tak nemohli ani ekati vhod podobnch. Nebo, a pom lm e o tom, e tehd nedvalo se spisovatelm honore dnho, obsah spis jejich nebyl takov, aby jim zjednal pze velm o neb asn vhody. Bylo uen o Kristu ukiovanm idm pohorenm , pohanm blznovstvm , a budilo odpor proti sob tm sp e, ponvad nesrovnvalo se ani s lidskmi pedsudky ani se sm yslnost lovka. A to pronsledovn, ty ale a rny, kter vytrpli pro sv kzn o Kristu, byly by zapudily zajist ji v zrodku kadou m ylenku, e se jim povede lpe, jestli napi nco z toho, co k stn. Ani bzn nebylo v nich, kter by je svdla ke li. Dkazem toho jest jejich zm uilost, s kterou vady vystupovali, dvajce na jevo i pkladem i ivotem i smrt, e vce slu poslouchati Boha ne lid. A e by byli nkomu stranili? T o mohl by tvrditi jen ten, kdo bu nezn spis jejich, aneb m ysln mluv proti pesvden svmu. Ukazuj! zajist spisovatel ve sp isech svch sudek nezkaen a ob jektiynost vestrannou. Vytkaj chyby jak idm, tak pohanm, vzn eenm tak, jako prostm ; ani vlastnch slabost nezam luj; a jako pohanm dokazuj nem oudrost modlstv, tak pipomnaj idm, e zkon jejich neme spasiti. Nikoho tak nevyjmaj z povinnost, ukldaj je podzenm i pedstavenm , dtkm i rodim, sluebnm i pnm. Nelze tedy prvem vytkati jim strannictv. Trn^ mn lze jim vytkati kleslost mravn. Vdy poctivost jejich a neporuen charakter mravn vynik ze spis jejich tak patrn, e nelze pehldnout! jej. Zavrhuj le a p odvod a velikou petvku,
40
projevuji ctu hlubokou k zkonu mravnmu, tlou svdom itost a bze Bo. A o takovch lidech nelze zajist dom nvati se prvem, e by byli chtli pravdu poruovati. Ale nejen e nebylo u nich dn piny, pro kterou by byli chtli klamat, oni sami dvaj ve spisech svch , jm enovit v evan gelich, patrn znmky, e klamati nechtli a neklamali. Vypravujf vtinou takov vci, kter se dly veejn, ped etnmi svdky a tak ukazuj, e nen se jim bti kritiky veejn ani vtky, e nemluv pravdu. Ba o soukromm ivot Pn podvaj zprvy tak spor, e a na nejtlej mld jeho a jedinou udlost z chlapeckho vku jeho pomjej jej plnm m len m ; a pece mli pi nm nejlep pleitost udati rzn sm ylenky a bje, kdyby byli chtli klamati. V celm vypravovn jejich jev se prostoduchost, upm no zevrubnost a roctivost, je patrn poukazuji k tomu, e chtli pravdu mluviti. Plf docela prost, beze v strojenosti, nepetsaj, nevykldaj theori, ale nechvajce v evangelich z pravidla mluviti Krista, ustupuj sam i do pozad; nikde tak nejev se u nich pi vpravo-, vn dj ze ivota Kristova vnitnho hnut, ani bud as u jinch, ale nejvt udlosti vypravuj jako vci obyejn, neodvodujce zprv svch a nevnucujce viry nikomu, nbr prost sdlujce, co s e stalo. Nikdy tak nelichot, nikdy pedsudkm jinch nehov, sp e kraj vady, af je spat u kohokoli. Tak vru nepe ten, kdo m mysl liti, ten zajist tu eleganc slohu, tu dvody sofistickm i, tu lichocenm neb pizpsobovnm se nzorm jinch hled strhnout! jin na svou stranu a zjednati si stoupencv. Mimo to sp isovatel novozkonn znaj se k vlastnm pedsudkm a chybm , kter mli ped pchodem Ducha sv ., na p .: ke sv m alovrnosti (Mat 8, 24 25. Luk. 24, 11), m arnivosti (Luk. 9, 4 6 ; 22, 24), netenosti (Mat. 26, 4 0 43). Nezam luj, e Kristus zarmoutil se v zahrad a k smrti a na ki z v o la l: Boe mj, B oe mj, projsi mne o p u stil! Zprvy ty byli by zajist potlaili, kdyby byli chtli klamati. N ebof pisatel lh sna se oslaviti hrdinu svh o a proto vynechv, co by se zdlo poniovati jej. L pak evangelist ve tak iv a s takovou dkladnost, e m nohdy udvaj i pohyby osob jednacch a dotkaj se i nepatrnch okolnost msta a asu, na p., e bylo okolo hodiny est (naeho poledne), kdy Kristus Pn mluvit u studn Jakubovy se enou Samaritnkou (Jan 4, 6 26), e to bylo v sobotu v synagoze kafarnaumsk, kde Pn Je uzdravil lovka p osedlho (Mar. 1, 21 26), v m steku Naim, kde vzksil mrtvho m ldence (Luk. 7, 11 15), v Betanii u Jerusalema, kde vzksil Lazara ji tyi dny v hrob lecho za ptomnosti nejen apotol, nbr i mnohch oban jerusalem skch (Jan 11, 1 45) a jin. O v cech tch byli by zajist tak pom leli, kdyby bylo belo jim o podvod. N ebof pisatel lhav vyhb se vem u, v em me bti stopovn a z nepravdy usvden. A co se tk objektivnosti, ta vysvt ji z toho, co svrchu bylo o n e e n o ; zvlt vak jev se v tch zprvch, kter podvaj o Kristov umuen. N apsali je tak, e by lovk nepoznal z n, vyla li z pra ptele i neptele Jee Krista. Nikde neprojevuj soustrasti s nm, nikde n ev o le a rozhorlen proti nespravedlivm soudcm jeho; ani proti Jidovi nemaj hany a slova odsouzen. Tak nebyli by si ponali, kdyby byli chtli liti. N ebof pisatel podvodn tupi spe protivnky sv a bud odpor proti nim, vychvaluje
41
vc svou, aby zjednal stoupenc co nejvce. Patrn tedy belo jim pedem o to, aby podali v c pravdiv, tak jak se udla.1) 3. Ale sp isovatel novozkonn, zejmna t evangelist, nej chtli povdti pravdu, oni byli t okolnostm i nuceni, aby plfce jenom pravdu zaznamenali. Nebo psali v dob, kdy byli jet na iv oit svdkov tch vc, o nich vypravuj, a to nejen ptel, nbr i neptel Kristovi. A neptel ti nebyli by zajist m leli, kdyby byli
) Jest ovem pravda, v knihch novozkonnch vyliuj se vci zcela mim odn a na vsost podivuhodn, nadpirozen zjeven Boi a zzraky, ale z toho pece nelze soudit prvem, e by spisovatel novozkonn nebyli vrohodn, a e by nebylo pravdou, co se v jejich spisech vypravuje, jak nkte soudili a soud, nazvajce pbhy biblick legendami. Nebo sudek ten byl by jen tehdy sprvn, kdyby nadpirozen zjeven a zzraky byly a vzhledem k Bohu, a vzhledem k lovku nemon. Ale tomu nen tak pes to, e to tvrdili deist, naturalist a jin Nen tu ovem na mst dokazovati monost zjev takovch, sic bychom se odchlili pli od svho kolu, a proto upozorujeme pouze na to. e monost nadpirozenho zjeven mohou sice lid poprat vdy popraj mnohdy i sv vlastn vpovdi a to nejen vdom, nbr i bezdky, zapomenutm, avak dokzati nem onost tu nepodailo se, ani nepoda se nikomu nikdy, ponvad i zjeven nadpirozen i zzraky jsou skuten i mon i poznatelny. Co se Boha tk, ten zajist, jen svt stvoil, me tak psobiti v nj, psobiti ve svt hmotn i ve svt duchov, a tedy t v ducha lidskho. I me ve sv vemohoucnosti a moudrosti zpsobem duchu lidskmu pimenm a cd nho poznatelnm zjeviti mu sv mylenky a mysly, kter ve sv prozetelnosti a dobrot zjeviti mu chce, a to tm spe, ponvad innost tou neopravuje pvodnho svho zzeni, nbr dle je rozvinuje, jednaje tak zcela pimen sv m oudrosti a dobrot, aby lidstvo bylo vdy znova na nho upozorovno a k nmu pi; vdno, kdy zneuitm sv svobody od nho odpadlo, jako i proto, ponvad innost tou duchovnho ivota lovk neru, nbr jej k takovm u stupni poyzn, aby mohl poznati pravdy a pojmouti mysly, na kter by sm bu vbec nepiel, aneb jen s velikmi obtemi, po mnoha nmahch i poblouzench a s jistotou nevalnou. Co pak se tk lovka me-li on pijmati pouen od lovka, me zajist pijmati je t od svho Tvrce, a nen-li Boha nedstojno mylenky a myslu lovku zjevovat, jest tm mn nedstojno lovka takov zjeven pijmat. Poznati je me, a se dje pmm osvcenm rozumu, a ve vidn neb v extasi i vytren mysli neb zpsobem jinm. Nebo jest schopen, aby rozeznal, zda mylenka, pedstava a p., kter v nm vznikla, byla zpsobena jm samm neb pinou jinou, lovkem, p ro d o u aj.,ajestli povstala pinou jinou, vnj, jest t schopen pravideln rozeznati, zdali pina byla smysln neb duchovn Pravme pravideln, ponvad me se t mliti, jmenovit nn-li dosti pozoren. Me-li vak rozeznati povahu piny vnj v' nj psobc, zda toti jest to pina smysln neb duchovn, me zajistrozeznati t, zdali mylenka v nm zpsoben byla vzbuzena od tvora neb od Tvrce, pedpokldaje ovem, e pina bosk jest kvalitativn rozdln od kad piny jin, jak skuten jest. Nen ted ani v Bohu ani v lovku piny, pro by zjeven nadpirozen nebylo mon. A podobn plat! o zzracch. Ani jejich m onost nelze poprati, le by se kdo vzdal vry v Boha. Nebo kdo v, e jest Bh osobn, ten tak v o nm, e me initi vci, kter pesahuj sly prodn, a to i p zkon prodnm, kterm pod psobnos prodnch sil, nebo nahl, e, jako dn zkonodrce neom ez se danm zkonem svm tak, aby nemohl initi tak nco mimo zkon svj, tak ani Bh, dav zkon prodn, neomezil se jm tak, aby nemohl initi t mimo zkon nco, co by sily pr dn pesahovalo, a nahl to tm spe, pov-li, e zzraky nejsou nepirozen, nbr nadpirozen, a to jen vzhledem k prod a k tvorm vbec, vzhledem k Bohu vak pirozen, jeto jemu jest zcela pirozeno initi vci, kter pesahuj sly prodn a sly stvoeu, a nedme nic o tom, e zzraky se dj tak dle pravidla, kter plat i v d pirozenm, e toti vy sly pekonvaj sly ni, pitalivost na p. pekonv ti. Nebo moc ducha Boho jest nejvy, nekonen, me proto pekonati vecky sly ostatn jakoto sly nii. Jsouce tedy nadpirozen zjevy (zjeven, zzraky) mon a poznatelny, mohou stave se, bti t vyleny od tch, jim neb ped nimi se udly. I nen proto dostatenm dvodem p&prati vrohodnost knih novozkonnch ta okolnost, e se v nich vyliuj zjevy nadpirozen.
42
apotol napsali nco nepravdivho, a to tm m n, ponvad udlosti v evangelich obsaen byly tkm obvinnm nroda israelskho i msk vrchnosti, e spchali vradu na sam m Boholovku, na vtlenm Synu Bom, a ponvad i v ostatnch knihch N ovho Z kona z hrubch pein vin se jak id tak pohan. Jak hrozn to na p. obvinn, kter svat tpn in idm ve Skutcch apot. slo v y : Tvrdojn a neobezan srdcem i uim a, vy se vdycky Duchu sv . protivte, jak otcov vai, tak i vy. Kterho z prorok nepronsledovali otcov vai ? Ano i usmrtili ty, kte pedpovdali o pchod toho Spravedlivho, jeho zrdci a vrahy jste se vy nyn stali, vy, kte jste pijali zkon k nazen andlv, a nezachovali jste ho. (Skut. ap. 7, 51 53.) Ale nedosti na tom. Nejen vzhledem k neptelm, nbr i vzhledem ke svm druhm v povoln byli nuceni mluviti pouze pravdu. Nebo vdli, e tak jin k ve svt o Kristu a jeho uen a e nejeden z nich pokus se, aby perem vylil ivot a nauku Pn. N echtli-li tedy vejiti s nimi ve spor a tak vydati se v nebezpeenstv, e budou usvdeni e li, nesm li liti v ci jinak, ne jak se udly. Nem n byli nuceni mluviti pravdu vzhledem k tm, kter chtli pohnouti ku pijet kesanstv. Uzn to zajist kad, kdo pov alespo ponkud jednak tehdej nzory a mravn stav lidstva, jednak to, co kesanstv vyadovalo a p o d v a lo -p ro tento vk. Byli tehdy a na mal vjimky id i pohan velikou mrou oddni sm yslnosti, id pokldali se za nrod nad jin p oven, jemu pat vlda nad ostatnmi nrody, i oekvali proto v pedsudcch svch vtinou vykupitele toliko asnho, kter by je nejen vybavil z poddanstv mskho, nbr t dopom ohl jim k slv asn a k vld nad ostatnimi nrody. Pohan pokldali za bohy prodn sly, rzn tvory, b zboovali i nelechetn lidi, a pikldajce bohm svm slabosti lidsk, ctili alespo nkter z nich zpsobem , kter nejen oko jmal, nbr tak sm yslnosti plnou uzdu poutl. Kesanstv vak vypovdalo boj sm yslnosti nezzen a ukldalo, aby lovk pemhal seb e a potlauje dosti zl, vedl ivot ctnostn a spl k dokonalosti. id zejmna mli upustili od svch pedsudk, mli vzdti se nadje ve vykupitele asnho a uznati, e krlovstv m essisk nen rzu^ politickho, nbr duchovnho, Vykupitelem pak e jest ten Jei, kterho byli usmrtili jako rouhae. Pohan pak mli zci se pln svcu bohv a uznati za boha k o h o ? ukiovanho ida; tm alespo zdl se jim na prvn poslech ten, kterho apotol hlsali jako vtlenho Syna Boho a Pna svta celho. Ji toto uen pilo se tak velice dosavadnm nzorm tehdejho lidstva, e, jak d sv. Pavel, bylo idm pohorenm , pohanm pak blznovstvm ; co teprv pov-li se, e nejen neslibovalo vhod asnch, nbr ohlaovalo i utrpen vrnm vyznavam Kristovm. A k takovm uto nboenstv nefnohli zajist ekati apotol, e pouhmi sm ylenkam i a bjemi pivedou lidi sm yslnosti oddan a pedsudky pedpojat, a to tm mn, ponvad tak m imopalestint posluchai a teni jejich mohli poptvkou u svdkv oitch snadno pesvditi se, zda pravda jest, co vypravuji o Kristu a jeho psoben a stn a psem n. Nelze namtati prvem proti tomu, e z prvnch kesan pemnoz byli lid prost a nevzdlan a proto neschopni, aby m ohli neb dovedli pesvdit! se o pravdivosti apotolskch vpovd, ani e by pro vzdlenost svou od zem , v n Pn Jei psobil, nebyli mohli podvod
43
odhaliti. N ebof af pom lm e o tom, e apotol nehlsali uen Kristova ani skryt ani v odlehlch toliko vesnicch, nbr veejn a v m stech vtch i sam m Jerusalem, djiti to nejhlavnj udlosti ze ivota Kristova, af pom lm e t o tom, e spisy jejich byly vtinou zaslny celm obcm kesanskm a pedtny veejn: uvil t Nikodm a Josef z Arimathie, znamenit to lenov velerady, uvil Apollo Alex., mu to vm luvn a uen v Psm (Skut. ap. 18, 24), t Sergius Paulus, prokonsul na ostrov Cypru, mu opatrn a po msku vzdlan, uvil setnk Kornelius, Manahen, jen byl spolu vychovn s Herodem tetrarchou (Sk. ap. 13, 1), a o tch pece nelze ci, e by byli pro chudobu neb nedostaten vzdln nem ohli pesvditi se o pravd toho, co kzali a psali apotol. Mimo to pichzeli do Jerusalema etn lid z krajin vzdlench, tu za obchodem , tu z pohnutek nboenskch, a mli tak pleitost, aby nejen sam i se pesvdili, nbr t krajanm svm nleit podali pouen, zda jsou od apotol klamni neb ne. Vdy, jak vypravuje svat Luk ve Skutcch apotolskch (2, 9 11) v den sesln D ucha sv . na apotoly byli tam i Parthov a M edov i Elamit a obyvatel M esopotam ie, judska i Kappadocie, Egypta a konin Libye i pchoz man, jako iK refan a Arabov. T oto vecko apotol vdli, a proto ovem nemohli se nadti, e podnm jejich o vcech tak podivuhodnch bude slep veno a nikdo se nevyskytne, kdo by po pravdivosti jejich vpovd ptral a je z podvodu usvdil, kdyby se byli njakho dopustili. Nem ohli tedy klamati, chtli-li vbec nkoho k ve Kristov pivsti. A ani byli nuceni tak proto pouze pravdu mluviti, ponvad je k tomu pohnly i ty vci, o nich psali. Jestif povaha Kristova, kterou lf, tak velebn, e ani nej vtm filosofm se nepodailo vym ysliti podobn. Ve zvltnm svtle jev se v nich Kristova velikost a vzneenost v idei, v m ylence, slo v a skutku, nnost v srdci. Objevuje se v nich- Kristus pedem sice jako lovk, kter v lidsk podob na svt piel^ a jako lovk il. Ale jak rozdl mezi nm a m ezi lidmi ostatnmi. dn lovk nen ]bez chyby, bez slabosti, bez omylu. U Krista vak jest vjimka. On nejen e je prost velik h o i nejm eniho dojmu dostivosti nezzen, kadho i nepatrnho om ylu; on jest t nejkrsnjm vzorem ctnosti, a to tak dokonalm , e v celch djinch nem so b rovnho. V tom shoduj se vichni, i odprci. Tak svat il, tak velik a posvtn dlo vykonal, e ani protivnici jeho nevd, maj-i se vce diviti jeho oso b neb jeho dlu. Ani Jid se nem ohl zdreti, aby nevydal svd ectv jeho nevinnosti, a akoli v kadm vku ptralo se po chybch jeho, pece ani vce ne po 18 stech letech neodvil se dn jazyk vrhnouti na nho stn pochybnosti. Naopak i Renan tvrd : Vecka stolet budou hlsati, e mezi syny lidskm i nebyl nikdo vti nad Krista. Byl on prodchnut nejvroucnj lskou k Bohu. M iloval jej tak, e pokrmem mu bylo konati vli nebeskho Otce, a e neustal, dokavad nem ohl ci: Dokonno jest. A jak nn byla jeho lska k lid e m ! Musila mluva lidsk zvltn slo v o utvoiti, aby v rozboru lidskch citv oznaila onen neslchan druh lsky, kterou on miloval lidstvo: nnost jeho lsky jest evangelick. On jest nn ke kadmu. Vdy on jest to, kter pravil: Pokud jste to uinili jednomu z brat m ch, mn jste uinili. Jest nn k hnkm zjevnm a veejnm. S nimi stoluje a se zabv. A ne
44
dosti na tom: Kdy na strom stoup celnk, aby ho vidl, pln lsky vol k nm u: Sestup sp n dol, nebo dnes v dom tvm musim zstati. A kdy hnice jmnem i skutky v m st znm opovauje se pijit za nm do veeadla, kde jest hostem , a k nemalmu pohoren v ech ptomnch host vzcnou mast ho m ae, rtem kajcm lb: vlv ji do srdce balsm tchy a klidu duevnho slo v y na v so st oblaujcm i: Odpoutj se tob hchov tvoji. A s jakou nnost miluje vlast s v o u ! A k pli je pohnut, kdy vida m sto Jerusalem na m ysl pivd si onu dsnou zkzu, kter stihne m sto i chrm. Ba ani neptel svch nevyluuje z lsky sv. Jet na ki, kdy dnm dem nem e ji hnouti, le jazykem, jet toho uv, aby modlil se za n s lo v y : Ote, odpus jim, nebo nevd, co in. A z tto lsky k Bohu a k blinmu jak kvty ctnost nejspanilejch vypuely a spojily se pi nm ve vnec oslujc krsy! Neschz mu dn ctnosti. I ty jsou v nm spojeny ladn, kter zdaj se bti protivami: pokora s dstojnost, pevnost s laskavost, psnost se shovvavost, spravedlnost s m ilosrdenstvm . A dn z tch ctnost netrp uplienm. On jest mrn, ale nikoliv slab ; trpliv, ale ne bezcitn, horl pro est a slvu Bo. avak nezn sth avosti; jest oddn do vle B o, ale dalek tup resignace. dn nesrovnalosti nen v nm, dn jednostrannosti. On idel mravn dokonalosti, ethick krsa sam a, on vzorem lovka, kter m ono sice nsledovali, ale nikdy dostihnout! ho. Proto i nevc Strausz ponechv mu v chrm genia a humanity m sto prvn, jakoto nedostiitelnm u a nepekonatelnmu idelu velikosti mravn. A vak nejen lovkem objevuje se Pn Je v evangelich, tak v y bytost ukazuje se v nich bytost, kter byla ped Abrahamem, od vnosti, kter zn v e, i m ylen lidsk, a vecko me uiniti, co c h c e ; bytost, kter co do podstaty jest jedno s Bohem Otcem, a co do osob y od nho se rozeznv. Ano, Je Kristus jev se v evangelich a vbec v knihch novozkonnch Bohem i lovkem osobou boskou, kter z pouh lsky k nm vzala v ase lovenstv na seb e, aby jako Boholovk vykoupila lidstvo z poroby ducha zlho a zaslouila mu pstup do nebe. T a k o v o b r a z podvaj nm knihy novozkonn, jm enovit evangelia, o Kristu svm i zprvami, obraz tak velebn, e, jak jsem ji ekl, ani nejvtm filosofm nepodailo se vym ysliti podobnho. A co se tk uen, je podvaj jako uen Kristovo, i to jest tak dokonal, e krsou a vzneenost a pvodnost i jednoduchost vynik mrou nesm rnou nad veck y nauky filosof a reformtor nboenskch. I kterak tedy lze myslit, e by tak velebn obraz o Kristu si vym ysliti, na tak vzneen uen pijti mohli lid prost a neuen, jakmi byli apotol, evangelist? zajist, kdyby nebyli Krista tak, jak jej l, ped sebou vidli, jeho uen sly eli, aneb alespo od oitch svdk dkladn o nm poueni byli, nebyli by sam i nikdy vym yslili j e ; ano, oni by byli zpsobili nelad v nm a tak se prozradili, kdyby byli jen v nem od pravdy se uchlili a k u le n neb ku povaze Kristov piiovali nco ze svho. Vdy vidm e, jak trplv m nohdy obraz Kristv v rznch hrch paiovch, kdy autor, uchyluje se od evangelii, ze svho nco pidv. A to stv se autorm vzdlanm , kdy ji obraz Kristv maj ped seb ou . Nechtli-li tedy autorov novozkonn zpsobiti nelad v Kristov povaze a ueni, nesm li pidvati k nm u nic
45
ze svh o: sam a velebnost toho obrazu a vzn eenost uen nutila je k tomu. Ovm e-li ji, e knihy novozkonn jsou napsny dlem od apostol, dlem od k jejich, od mu to, kte nejen pravdu znali a povdti chtli, nbr okolnostm i t byli nuceni, aby pce jen pravdu zaznamenvali, uvme-li i to, e text jejich zachoval se nm co do podstaty neporuen, ano, a na nepatrn a zcela bezpodstatn vjim ky, pln tak, jak vyel z rukou biblickch autorv, a e i v pekladech v crkvi uvanch text ten, by ne ve vech m alikostech, pece ve vech vcech podstatnch, jm enovit ve vcech vry a mrav, podn jest vrn, m usm e zajist doznati, i na zklad vah vdeckch, e jsou pln vrohodn, ano e nen ve svt sp isu, kter by se jim v tto pin moil 10vnati, a to ji i tehdy, kdy hled se k lidskm u pvodu jejich. C o teprve, uv-li se, e pednm pvodcem jejich jest Bh sm .
5. Vnost knihm novozkonnm a biblickm vbec pslun.

P osud pihleli jsm e ke knihm novozkonnm jako ke spism toliko lidskho pvodu, a ji po tto lidsk strnce jejich shledali jsm e, e jsou zcela vrohodn. Akoli vak knihy ty sepsny jsou od lid pro lidi e lidskou, nejsou pece dlem pouze lidskm , nbr, a to pedem, t dlem boskm , a to proto, ponvad jsou sep sn y vnuknutm D ucha sv. Rozumme pak vnuknutm tmto onu psobnost B o, kterou Bh nejen vnuk sp isovateli lidskm u vci, je chce mti napsny, nbr t bud jej, aby ty vci jm nem jeho i jako slo v o B o napsal, a chrn ho, aby pi spisovn jich od pravdy s e neuchlil, take sp is jeho jest skuten psanm slovem Bom a proto boskou vnost m. Nen tedy vnuknut toton s neom ylnost; nebo darem neom ylnosti c h r n Bh toliko p e d p o b l o u z e n m v zachovvn a vykldn tch pravd vry a mrav, kter byly zjev en y ; vnuknutm vak psob tak pmo, a to i v rozum oznam ovnm mu nkterch vc, i ve vli vybzenm ji k sepsn toho, co bylo vnuknuto i vdechnuto. Ale ani se zjevenm nesm i se vnuknut stotuovati. Nebo pedm tem zjeven jsou toliko vci, kter byly dosud neznm y bu tvorstvu rozumnmu vbec aneb alespo tomu, komu se zjevuj; pedmtem vnuknut vak i inspirace m ohou bti tak takov vci, kter autoru lidskmu byly ji znmy, na p. kdy Bh pikzal M ojovi, aby zaznamenal boj s Amalekitskmi, jeho M oj sm byl svdkem . P sob tedy, jak ji napovdno, pi sepsn knih z vnuknut Boho initel d va: Bh, jakoto autor pedn, jen udv m ylenky a ku psan podnt dv, a lovk, jakoto autor druhotn, jen m ylenky ony jm nem Bom spisuje. Kam a pi tom sah psobnost Bo, a kde pon psobnost lidsk, a co proto v P sm sv . Bohu a co autoru lidskm u jest piitati, nelz pesn vym eziti, nebo nevyslovilo se o tom ani Psm o sv . ani crkev sv . U vm e-li vak, e vnuknutm jest Bh dle uen crkve pednm autorem Psm a svtho e k autorstv pat, aby kdo pvodcem b yl spisu jistho, neuch
46
Vnost knihm novozkonnm a biblickm vbec pslun.
lme se zajist od pravdy, tvrdme li, e vnuknut i inspirace zaujm v so b psobnost troj a to: a) psobnost v rozum, kterou Bh jakoto pedn autor lidskm u spisovateli oznm vecky ty m ylenky, vroky a vci, je chce, aby byly napsny, af to ji uin pmm osvcenm rozumu aneb v e snu neb ve vidni neb zpsobem jinm ; b) psobnost ve vli, kterou Bh pohne spisovatele lidskho, aby vecko, co mu bylo oznm eno od B oha, tak napsal, a to nikoli jmnem svm i jako svoje m ylenky a poznni, nbr jmnem Bom i jako slo v o B oi; c) psobnost ve vkonn sly , kterou ho Bh pi spisovn di a chrn ped bludy. Nikterak vak nepat k inspiraci i k vnuknut Bom u, aby Bh vnukal i slova a formu, kter by ml autor lidsk uiti. V ysvit to ji z rznosti slohu, kter se jev v jednotlivch knihch biblickch a kter zajist nem piny sv ve vnuknuti boskm , nbr v nestejn povaze a rznch okolnostech spisovatel sam ch; a jest to patrno tak z rznch chyb m luvnickch a enickch, kter se vyskytuj v knihch Psm a sv . a kter zajist nelze bez rouhn pist! Bohu. Akoli vak Bh vnuknutm svm neudv ani slov, ani formy kter by ml autor uiti, pece psob pi n i v tto pin tak, aby autor lidsk uil slo v takovch a formy takov, kter by bez om ylu a pimen vyjadovala m ysly bosk. U ijem e-li tedy porovnn, meme inspiraci i vnuknut B o srovnati do jist mry s jednnm majitele zvodu, kdy podv zprvu njakou firm jin prostednictvm svh o psae. Kterak to in ? Nejprve oznm psai veck o to, co chce s onou firmou slit, a to mnohdy i takov vci, kter psa ten ji znal, jen e nevdl, e je m napsati (psoben v rozum u); potom vyzve ho, aby napsal ty vci jm nem jeho (psob ve vli) a konen prohldne si dopis a po ppad oprav jej, aby tam nebylo njak nesprvnosti. D opis ten napsal sice psa, kter vyjdil v nm jist vci slovy svm i a formou so b vlastn. Kdy pak firma druh jej dosta ne, neekne zajist, e dostala list od psae, nbr od majitele firmy prv, a snad v, kdo jej sepsal. P ro ? P onvad majitel to byl, kter nejen list svm jmnem napsati dal, nbr i obsah jeho uril a pehldnuv jej postaral se, aby v nm nebylo nic proti jeho vli, jest tedy pednm jeho autorem, psa pak jeho pouze autorem druhotnm. A podobn t vecky knihy Psm a sv. byly sice sepsny od lid slovy jejich a formou jm vlastn, nicm n nejsou lid ti pednmi, nbr druhotnmi autory knih tch, pednm pak autorem jejich jest Bh sm ; [nebof Bh to byl, kter nejen pohnul spisovatele biblick, aby jist pravdy jmnem jeho napsali, nbr tak pouil je o tom, kter pravdy maj jmnem jeho na* psati, a je pi psan chrnil, aby neuchlili se od pravdy. Pravm e-li vak, e B h tak novozkonn spisovatele pohnul ku psan a jim udal pravdy, kter mli zaznamenat!, nemnme tm onoh o pouen, kterho se dostalo apotolm od Krista za pozem skho ivota jeho, ba ani toho ne, kter dal jim Duch sv., kdy vstoupil na n o letnicch a kdy pozdji i Pavla zasvtil k adu apotolskm u. N ebof, af pom lm e o tom, e Marek a Luk nebyli apotoly, psob n ost onou nebyli ani povzbuzeni ku psan, ani poueni o tom , kter pravdy maj napsati. Ale rozumme jist psoben i vnuknuti
47
B o zvltn, a to takov, kterm Bh psobil skuten nejen v roz* um, nbr i ve vli a vkonn sly jejich tak, aby een knihy napsali jmnem jeho i jako slovo Boi. B osk m toti zenm neb i doputnm povstaly v prvnch obcch kesanskch rzn okolnosti a poteby, kter vyadovaly bezpenho pouen, bu aby vysvtlily se jim vci nedosti jasn,, neb aby odstranily se pochybnosti a bludy, kter tu a tam povstvaly neb eny byly, aneb aby povzbudili se vc k vt horlivosti a odloen mravnch chyb, aneb i, aby udreli snze v pamti, co bylo jim hlsno od apotolv stn. Okolnostm i tmi psobil pak Bh ve vli nkterch muv apotolskch a pohnul je, aby psem n vyhovli onm potebm. Zrove osvtil rozum jejich a psgbil k tomu, aby ze veho uen zjevenho prv ty pravdy vybrali, neb ty dsledky vyvodili a napsali, kter by vyhovly potebm t kter obce kesansk, a to tm spe, ponvad vdl, e podobn poteby budou vysktati se v ivot crkve astji. A kdy psali, chrnil je a psobil ve vkonn sily jejich tak, aby nejen neodchiili se od pravdy, nbr napsali t ve zpsobem dstojnm a boskm idem pimenm. . e tomu tak vskutku jest, hled dokzati nkte i z povahy uen, kter jest obsaeno v tchto knihch. Ale nevhodn. Pravda sice jest, e uen v knihch N o vh o zkona obsaen vynik vzneenost, veobecnost a psobnost nad veker nauky filosof vech ; pravda i to, e pouuje o vcech, na kter rozum lidsk sm sebou nepiel by nikdy. Avak tm ukazuje sice, e sam o jest od Boha, a e Bohem jest ten Je, kter je dal, nikoli vak e boskho pvodu jsou tak ty knihy, kter obsahuji ono uen. Ale ani z toho nelze na jisto dokzati bosk pvod onch knih, e D uch sv. vstoupil o letnicch na apotoly, aby dle zaslben Kristova uvedl je do velik pravdy a uzpsobil je k apotolskm u adu jejich. Nebo, akoliv konem tm D uch sv. uschopnil je a svou pom oc ujistil k tomu, a b y podvali lidem zjeven pravdy neom yln, a by to inili stn nebo psem n, nedal jim pece tm u tak prva a moci, aby spisovali knihy jmnem Bom , tak toti, aby Bh sm m ohl bti zvn a skuten byl pednm a vlastnm jejich pvodcem . ^ a em tedy spov uen, e knihy N ovho zkona jsou b oskho pvodu ve sm yslu.svrch u eenm ? Psm o svat sam o ne podv vbec dnho takovho svdectv, kter by pravdu tu dokazovalo pmo, jako je podv o knihch starozkonnch. Jenom takov vroky vyskytuj se v nm, kter vyjaduj pravdu onu nepmo, tm toti, e nkter knihy zkona N ovho souauji s knihami zkona Starho, aneb e uvdj z nich m sta tm zpsobem , kterm uvdj msta z knih starozkonnch. Tak na p. sv . Petr prav o listech sv. Pavla, e lid nevdom a neutvrzen pekrucuj je jako i ostatn Psm a (toti Starho Zkona) k sv vlastn zhub. (2, Petr. 3, 15 16.) A sv. P avel uvd vrok z evangelia Lukova (10, 7.) tou formuli, kterou cituje slo v a zkona Starho (5. Moj. 25, 4.) Prav v prvnm list k T im oth eovi: Neboprav P sm o: N ezave st volu mltcmu a Hoden jest dlnk sv m zdy. (1. Tim 5, 1 8 ) Souadujce takto knihy tyto s knihami starozkonlmi, kladou je jim co do vnosti na roven, a pitaj jim tak vnost boskou a pvod bosk; nebof o boskm pvod knih starozkonnch svd nejen nkte sp iso
48
Vnost knihm novozkonnm a biblickm vbec pslun
vatel jejich sami, nbr i Kristus Pn a sv . apotol. Tm astj vak a uritj jsou svdectv, ktermi stn podn dokazuje, e vlastnm pvodcem knih novozkonnch jest Bh sm . A potol toti, dostve rozkaz od Krista, aby uili nrody a nikoliv, aby psali jeho uen, ili pravdy zjeven zpravidla toliko stn. Psem n zaznamenval! nkter pravdy pouze tehdy, kdy toho daly piny zvltn. Na veck y vak kladli stejnou vhu, a je napsali, aneb pouze stn hlsali. Sv. Pavel dv to na jevo zejm, kdy napomn prvn kesfany slo v y : Brati, stjte a zachovvejte podan nauky, kterm jste se nauili a skrze nai e a skrze n list. (2 Thess. 2, 15). Kzajce pak stn, pouovali lid tak o tom , jak vnost pslu knihm, kter v apotolskm psoben napsali bu sam i neb jin. Kesan prvn pak uvili jim tm spe, ponvad vidli, jakmi zzraky Bh potvrzoval slova jejich. Byli zzraky tmi, jak ji eeno svrchu, utvrzeni v pesvden, e apotol pi en Kristova uen t se zvltn pom oci D ucha sv., ano e D uch svat sm mluv a psob skrze n. I nepokldali proto spis jejich za dlo pouze lidsk, nbr pitali jim vnost boskou, majce je za psan slovo B o. P esvden to chovalo se pak v crkvi stle a bylo projevovno i psem n od sv . O tcv a spisovatelv crkevnch. Nazvali je psmem svtm , psm em boskm , ano tvrdili, e Bh m luv v nich, aneb e Bh psal je skrze autory lidsk. Tak, abychom alespo nkter z nich uvedli, svat Ireneus d: P sm a jsou dokonal, ponvad jsou eena od Slova B oho a D ucha jeh o. Sv. eho N yssensk pak p e: Cokoli^prav psm o bosk, jsou slova Ducha sv:* A eho N eocaesarejsk : sty prorokv a apotol mluv Pn n. Kdykoli pak te se evangelium neb spis apotolsk, nehle ke knize ani k teni, nbr k tomu, co zaznv s nebes." Sv. Augustin pak ul: C okoli ze svch in a e chtl peisti (Kristus), to pikzal, aby takka jako jeho rukama napsali. Byla tedy vdy pln jistota o tom, e Bh sm jest pednm, a vlastnm pvodcem onch knih, kter apotol napsali neb za svat uznali. P ouze o tom, a to jen v nkterch obcch kesanskch, vysktala se druhdy ;pochybnost, zda tak tak zvan druhoknonick knihy N ovho zkona pochzej od apotolv a zda tedy maj vaditi se jako sp isy apotolsk mezi knihy svat neb ne, list toti k idm, svtho Jakuba, II. Pelrv, II. a III. sv . Jana, list sv. Judy, a Zieven sv. Jana i Apokalypse. Ale, jak ji. svrchu bylo eeno, pochybnosti ty vym izely tak u nich, jakmile dostalo se jim v t vci spolehlivch svdectv, take znenhla byly i ony knihy po cel crkvi vadny mezi knihy Psm a sv. Ale v 16. stol. obnovili je na novo nkte, zejmna lutherni. Aby tedy vc nebyli jimi znepokojovni a uvdni v pochybnost ani o tom, kter knihy maj pitati k Novm u zkonu, ani o tom, jakou vnost maj pitat! jim, prohlsila crkev sv. na snm Tridentskm slavnostn sv uen o knihch jak starozkonnch tak novozkonnch; vyjm enovala toti vecky knihy, kter t ke Starmu a N ovm u zkonu, a to, pokud se tk N ovho zkona, vech 27 knih, kter obsaeny jsou v peklad V ulgt; a prohlsivi je za svat a knonick, udala t pinu, pro kterou je za takov prohlsila. Pravila toti, e pijala je za -sv a t a kanonick nikoli proto, e obsahuj pravdu beze veho om ylu, ani proto, e by snad bylo do
49
stalo se jim od B oha dodatenho schvlen, nbr e b yve se psny z vnuknut D ucha sv., maj Boha za p v o d ce. Vrok tento jest pro katolka rozhodn a naprosto pesvdiv; nebof byl dn slavnostn na snm obecnm pro celou crkev a tk se vry. Slavnostn prohlen vak, kter se dj na snm ech obecnch ve vcech vry, jsou neom yln a zavazuj ve svdom kadho da crkve. Jest tedy nade vi pochybnost jisto, e jako knihy starozkonn, tak i knihy N ovh o zkona pes to, e sep sn y jsou od lid, za pedniho a vlastnho autora i pvodce maj B oha, On sm e inn psobil v rozum, ve vli a ve vkonn sily autor lidskch zpso* bem svrchu eenm a tak pvod dal knihm novozkonnm , jako vbec vem knihm P sm a sv . Jsouce vak knihy ty pvodu boskho (v text neporuenm ) jsou prosty veh o bludu; Bh sm jest zrukou, e obsahuj pravdu. O vem tm nen eeno, e vecky vroky v nich zaznam enan o b shuj pravdu objektivn, naprostou, aneb e nsledovn hodny jsou vecky ty skutky, o nich se v nich mluv. N ikoliv; nbr to jedin tvrd se , e vecky ty m ylenky, ei a skutky, kter jsou tam podny, skuten byly pojaty, a by ne co do s b v , pece co do sm yslu vyjdeny neb vykonny tak, jak se tam vypovd. Pravm e by ne co do slo v ; nebo, jak jsm e se zmnili ji dve, slov, kterch by mli uiti svatopisci, nevnukl jim Bh, ani formy, ve kter by mli vyjditi to, co jim bylo vnuknuto. Ale ovem dil je m oc svou , aby uili takovch slo v a takov formy, ktermi by vle B o vyjadovala se sprvn a dstojn. Pipom nm e to optn proto, aby snad nkdo nemyslil, e ty ei Pn, kter v evangelich jsou obsaeny, byly vecky prv tm i slo v y uinny, ktermi jsou v nich zaznam enny. e tomu tak nen, patrno z toho, e mnoh vrok Pn ponkud jinak jest podn u jednoho evangelisty, ne u druhho, ano e ani ta slova nejsou podna u vech evangelist zcela stejn, ktermi Pn Je ustanovil nejsvtj svtost otn. D le sv . M atoue Je vzal chlb a poehnav, rozlmal jej a dav uenkm svm e k l: Vezm te a je z te : toto jest tlo m. A vzav kalich, podkoval a dal jim k a : Pijte z toho vichni: nebof toto jest krev m N ovho zkona, kter se vylv za mnoh na odputn hch." D le svtho Luke vak vzav chlb, podkoval a rozlmav jej dal jim ka: Toto jest tlo m, kter s e za vs vyd v; to ite na mou pamtku. Takt (vzal) i kalich po jdle a ekl: Tento kalich jest nov mluva (potvrzen) mou krv, kter se za vs v ylv. A tedy sm ysl podali oba tent, neuili pece tch slov. Zdali vrok v knihch novozkonnch a biblickch vbec o b shuje pravdu naprostou, objektivn, a zdali skutek tam vylen jest nsledovn hodn, zle na tom, kdo jej uinil, a jak povahy jest vrok neb skutek ten. T o vak lze, ano dluno jest viti a tvrdit! ji pedem, dve ne se pihldne k vroku neb skutku sam m u, e ani pravd ani ctnosti nep se, nbr v pln sh od s n jest vrok a skutek ten, kter v Psm sv. uinil Bh neb Kristus B oholovk, neb andl a jin nebefan, neb poslanec B o jakoto poslanec Bo, aneb shrom dn zastupujc celou crkev, i, jak zkrtka kme, vrok a skutek ten, kter uinila osoba knonick. Vroky, kter uinili poslanci B oi (proroci, apotol) jako o so b y soukrom , nemaj sam y Psm o sv . N ovho zk o n a. st I. 4
50
O ten Psma svtho.
o sob vnosti bosk, a skutky, kter tak vykonali, nejsou sa m y 0 sob neb proto ji chvalitebn, e oni je vykonali. Nebo jako o so b y soukrom byli podrobeni om ylu a chybm a nkdy skuten se m lili neb chybili, na p. prorok Natan, kter jednoho dne schvlil mysl D avidv vystavti Bohu chrm, druhho dne vsak ji vrok svj odvolati musil, ponvad mu Bh v noci pikzal, aby ekl D avidovi, e nem mu stavti chrm on, nbr jeho syn (1. Paral. 17, 1 14). T ot plat o vrocch a skutcch, kter uinily osoby neknonick; 1 nelze proto z toho, e zaznamenny jsou v P sm sv., usuzovati, e vroky ty obsahuji pravdu naprostou, aneb e skutky ty jsou nsledovn hodny, nbr teba dve posouditi povahu jejich. Nkdy vak tak osoby neknonick mluvily z vnuknut B oho, a vroky jejich zaznam enny byly v P sm svatm . Stato-Ii se tak, mly a maj i jejich vpovdi sam y o so b vnost boskou a vyjaduj pravdu naprostou. Kdy takov ppad nastal, poznvm e bu z vslovnho svdectv neb schvlen autora bibl.ckho neb vbec osoby, kter m vnost knonickou, z toho toti, e autor biblick neb jin osoba ksnonick (Bh, Pn Je B oholovk, andl, prorok neb apotol) vydv svdectv v Psm sv., e ta kter osoba promluvila jist slova z vnuknut Ducha sv . i naplnna byvi Duchem sv., moudrost boskou neb pod. T ak na p. o Zacharii, otci Jana Ktitele, prav vslovn evangelista sm , e chvalozpv B enedictus (Poehnan) proslovil naplnn b y v D uchem svtm . O matce syn Makkabejskch pak prav svatopisec, e naplnna jsouc moudrost boskou napomnala jednoho kadho z nich zmuile pirozenm jazykem a ekla k n im : Stvoitel svta, jen utvoil narozen lovka a kter nalezl vech vc potek, i ducha i ivot vm zase z m ilosrdenstv navrt (2 Makk. 7, 21). Akoli tedy ani Zachari ani matka syn Makkabejskch nebyli osobam i knonickmi, ne poslanci Bom i, pece een vroky jejich jsou sam y o so b vnosti bosk a vyjaduj pravdy nap rost; nebo dle svdectv biblickch autor sam ch vydanho v Psm sv. uinili vroky ony z vnuknut Boho.
6. O ten Psma svtho.

Psm o sv. obsahuje sice zjeven Bo, ale ne cel, a jest pramenem vry, ale ne jedinm ani nutnm. Nebo, jak eeno, Pn jei ani sm nenapsal nieho, ani aptolm nedal rozkazu, aby psali jeho uen, nbr velel: j d o u c e p o v e m s v t , k a t e e v a n g e l i u m v e m u s t v o e n . (Mar. 16, 15.) A proto apotol, poslun jsouce rozkazu Pn, hlsali sice stn cel uen Kristovo, ale nepsali z p otku nieho. Teprv pozdji, kdy byly ji zaloeny etn obce kesfansk, jali se zenm Bom tak psti, ale nikoli vichni, nbr jen nkte, a ne celho uen Kristova, ani pro vecky vc, nbr jen pro jist obce kesansk a tolik, kolik bylo teba, aby vyhovli pnm tch kterch obc kesanskch neb pom ohli v jejich potebch. D osvduj to sam i, bu, e udvaj pohnutky, ktermi byli pivedeni ku psan (Luk. 1, 1 4), neb, e poukazuj k stnm kznm svm (2. T h ess. 2, 5 13), aneb vslovn prohlauj, e ve sp isech jejich nen obsaeno v e , co Je Kristus inil a em u uil (Jan 21, 25.) Jako tedy ped Kristem zachovvalo a ilo se zjeven Bo pvodn
O ten Psm a svtho.
51
toliko stnm podnm a po velik ad let teprve bylo psno, tak i po Kristu hlsalo se uen Pn nejprve stn toliko a teprv pozdji byly nkter sti jeho zaznam enny tak psem n. A pece i v t dob, kdy crkev nemla jet dn knihy novozkonn, pivdla sv vrn ke sp se, jako jest jisto o sv. tpnu. Avak ani tehdy neustali apotol od kzn stnho, kdy byly ji napsny knihy N ovho zkona. A jako oni, tak jednali i nstupci jejich, a inila i in crkev uc vbec, zachovvajc a c stnm podnm cel uen Kristovo, kter byla pijala od apotolv. Ponvad tedy ani Pn Je nevelel psti uen svh o, ani apotol z popudu vlastnho nenapsali celho uen jeho a to, co napsali z vnuknut Boho, neurili pro veck y vc, nbr jen pro jist obce kesansk, a ponvad v crkvi od prvnho potku jejho hlsalo, ilo a zachovvalo se stnm podnm cel uen Kristovo, a i v t dob, kdy nebylo jet knih novozkonnch, pivdla crkev vrn dy sv ke spse, jest na jev, e n e n k a d m u k a t ol i c k m u k e s a n u n e v y h n u t e l n t e b a ke s p a s e n , a b y P s m o s v . e t l . Pravdu tu vyjdila crkev sv . sama. Nebo pape Klement XI. odsoudil r. 1713 nhled Q uesnelv, e by etba Psm a sv. byla ke sp asen potebn, a P ius VI. zavrhl r. 1794 uen synody pistojsk, e by pouze nem onost fysick om louvala od povinnosti isti Psm o sv. Proto tak crkev nikdy nepikazovala vcm isti v Psm s v . ; pouze na knzch dala toho, ale nikoli jako vci ke spasen potebn, nbr jednak vzhledem k adu, kterm povinni jsou vykldati vcm zjevn pravdy v Psm sv . obsaen, jednak vzhledem ku prospchu, kter ta etba pin. Akoli toti ten Psm a sv. nen ke sp asen potebno, prospv pece velice, kon-li se po dn pprav a zpsobem nleitm. Rozmnou:e poznn nboenskch pravd, stav nzorn ped oi boskou moudrost a lsku a dobrotu a m ilosrdenstv i spravedlnost, podv etn pohnutky i vstrahy, a tak nejen vzdlv rozum, nbr i ulechuje srdce a povzbuzuje vli k dobrmu. Dokladem k tomu jest sv. Justin, sv. Augustin a jin. Nebo svtci ti byli prv etbou P sm a sv. pohnuti, e op u stiv e dosavadn zpsob ivota nastoupili na cestu, kter pivedla je k velikm ctnostem a nepom jejc blaenosti. Proto tak sv. O tcov doporuovali vcm vbec etbu Psm a sv. Prav na p. sv. A u g u stin : K d o s B o h e m o b c o v a t i d , m a s t o a z h u s t a s e m o d l v a t i 3 v P s m s v . t a t i ; nebo kdy m o d l m e se, m l u v m e s B o h e m ; a k d y t e m e P s m o sv., B h m l u v s n m i . A kesan prvnch stolet tali skuten velmi horliv v knihch svtch, ba nkte znali je vecky z pamti, jako svd E usebius o sv . V alensovi a Janu m uednkovi Avak i nebezpenou a kodlivou me bti etba Psm a sv ., jak dokazuje pklad rznch bluda, kte nesprvn nauky sv hledli dokzati z knih biblickch. Jest toti Psm o sv. sloeno v eech cizch a dvno ji mrtvch, a proto mlo komu pstupno jinak ne v peklad. Jsouc pak sep sn o v zemi a v dob od ns vzdlen, kdy byly jin obyeje a jin pomry nboensk i spoleensk, m nohdy toliko nar na vci, kter tehdy byly sice zcela znmy, nyn vak nepovdom y jsou. Mimo to ve velik sti sv jedn o pravdch nadpirozench, z nich mnoh obsahuj hlubok tajemstv, a vyjaduje se nezdka zpsobem velm i nejasnm, take na mnohch m stech jest jednotlivci *
52
O ten Psm a svtho,
nesnadno, ba i nem ono dodlati se s bezpenost pravho sm yslu, le vyloila-H je crkev sv., kter tc se ve vykonvni uitelskho adu svh o daru neom ylnosti, me s jistotou naprostou rozsuzovati o pravm sm yslu tch mst Psm a sv ., kter se tkaj viry neb mrav, jako i jinch, pokud s uenm vry neb mrav souvis. Jestli tedy nkdo te v peklad nesprvnm aneb bez nleit ppravy, vrh se v nebezpeenstv, e biblick msta pojme nesprvn a padne do bludu, a to tm spe, jestli pojat jsa pedsudky neb prost pokorn a poslun p od danosti pod ustanovenou pravom oc crkve, vykld nkter msta neb slova jinak, ne jak je vykld crkev. V prvnch dobch kesanstv ovem nebylo nebezpeenstv p nouc z etby Psm a sv. tak velik. Nebo jedaak etli vc v text pvodnm , jednak byli v zkm spojen s apotoly a jejich ky, pozdji pak s biskupy a duchovnmi sprvci svm i, a zjednvali si proto snadno sprvn vklad mst, jim nerozumli. P ovstali sice tehdy tak bludai, kte neprav nauky sv oprali o P sm o sv ., ale oni poukazovali pouze k jednotlivm vrokm jeho, nehlsali vak o celm Pism zsad takovch, kter by inily etbu knih svtch zvlt nebezpenou, jinak b y lo pozdji, kdy v nkterch zem ch ochably styky vcch s duchovnmi sprvci, a kdy i lid neum l vrhnuv se skoro nruiv na etbu knih biblickch v peklad, sm si je vykldal a ve svj vklad jakoto prav &polhal T u byli m noz etbou tou svedeni ke bludm (Valdent), a bylo nebezpeenstv, e budou streni do nich tak jin. Proto nejen papeov (Innocenc III.) upozorovali na nebezpeenstv plynouc ze ten Psm a sv ., kdy lid prost a neuml hled vystihnout sm ysl jeho, nbr i nkter synod y zakzaly podzenm vcm laikm isti vbec v P sm sv. Uinila tak synoda v T ou lou se (1229) a v T a ragon (1233), kdy nabyly pesvden, e en se bludu valdenskho a albigenskho sou vis s etbou knih biblickch; synoda v Oxford (1408) pak, hledc k tomu, e Viklif poloil P sm o sv. za jedin pramen vry a v anglickm peklad bible pizpsoboval je svm bludm, om ezila laikm ten knih biblickch a zakzala nejen peklad i spe vklad Viklifv, nbr i kad jin anglick, kter by nebyl schvlen od biskupa neb od snm u krajinskho. Ale zkazy tyto byly pouze mstn a dny vzhledem k pomrm a nebezpeenstvm nastalm v tch kterch krajinch. Kdy vak reformtoi stol. XVI., prohlsive P sm o sv. za jedin pramen a pravidlo vry, bludy sv vbec o n oprali a tvrdili, e kniha ta, jsouc kadmu srozumiteln, m e od kadho bti vykldna, vzrostlo nebezpeenstv plynouc z neom ezenho ten bible mrou zvlt velikou a stalo se skoro obecnm . Proto crkev sv. vidla se nucenu, ne sice zakzati, ale om eziti obecnou etbu Psm a sv. Usfranovila toti tetm a tvrtm pravidlem kongregace indexu (1564), e laikov nesmji isti Psm o sv. v ei nrodn, le by dostali k tomu psem n svolen od biskupa (ppadn od inkvisitora) a peklad, jeho by chtli pouiti, pochzel od autora katolickho. Pozdji bylo odato biskupm prvo udlovati takov svolen a vyhrazeno papei, ppadn kongregaci indexu, a ustanoveno, aby vbec jen takov peklady byly pipoutny ku etb, kter by byly opateny vysvtlivkam i. Avak ustanoven to nebylo vudy prohleno a v ivot uvedeno, a v nkterch zem ch vyvinul se prvoplatn obyej, dle nho jest katolku bez zvltnho svolen dovoleno isti Psm o sv . v ei nrodn, uv-li
eho jest dbti, aby se poznal prav smysl Psma sv.
53
pekladu, kter jest opaten vysvtlivkam i a schvlen od biskupa. Obyej ten plat t v krajinch naich. Ano V Nm ecku nabyl ji mnohaletm uvnm a tichm souhlasem biskup prva i peklad Kistemakerv, kter m sice schvlen biskupsk, ale dnch vysvtlivek. Avak i pi vem opaten, kter uinila crkev svt, me etba Psm a sv. stti se nebezpenou, zejmna tomu, kdo te bez nleit znm osti a zbonosti a spolhaje pli ve vlastni rozum, nevm si vklad crkve ani hled na pslunm m st pouen, kdy nem u nerozum, jako i tomu, kdo bere pohoren z nepravost, kterch se dopustily nkter osoby biblick, msto aby bral z nich vstrahu, aneb kdo m ysl, e vbec jest dovoleno, co Bh v Starm zkon nkterm osobm ze zvltnch pin bu pikzal, neb dovolil neb alespo u nich strpl. lovk takov byl by ji podle pirozenho zkona povinen, aby se etby Psm a sv . zdrel, jso u vak knihy, kter podvaj pouze vbor dj biblickch, soustavn uspodan a potebnmi vklady opaten; ty isti jest ovem prospno kadmu.
7. eho Jest dbti, aby se poznal prav smysl Psma sv.

Jak eeno, P sm o sv. z rznch pin nen dosti jasn a snadno pochopiteln. Aby se mu tedy porozum lo, teba vkladu, kter by spolehliv udval prav sm ysl knih biblickch, t. j. to, co slovy Psm a sv. po m yslu B om vyjditi se m lo a vskutku vyjdeno bylo. Vklad takov podv sice o nkterch m stech biblickch crkev sv., kter tc se u vykonvn uitelskho adu sv h o daru neomylnosti, me s jistotou naprostou udati prav. sm ysl v ech mst P sm a sv., pokud obsahuj pravdy vroun neb m ravoun, aneb pokud s takovmi pravdami souvis. Avak jest celkem mlo m st biblickch, kter crkev sv. vysvtlila tmto vkladem neom ylnm , autentickm. M li se tedy dobe porozumti Psm u sv. tak v ostatnch stech (od crkve autenticky nevysvtlench), teba utci se k vkladu vdeckm u, t. j. takovmu, kter podv se cestou soukrom ou dle jistch pravidel vyk ladacch; ba vklad takov neni zbyten ani pi tch m stech, kter crkev sv. vyloila, nebo jednak odvoduje a dokazuje sprvnost autentickho vkladu crkve, jednak hj ho proti nmitkm odprcv. Ovem vklad vdeck nepodv jistoty naprost, jako vklad crkve, nbr jen jistotu vztanou i relativn, zvislou toti na tom, jak vykladatel pravidla vykladai znal a jich uiti m ohl a vskutku uil. Aby vak vykladatel vyetil sm ysl p r a v , nesm pustit! s m ysli, e pi sepsn Psm a sv . psobil initel dvoj, bosk a lidsk, e toti jsou sice sep sn y od lid pro lidi e lidskou, ale e Bh to byl, kter jako pedn autor Psm a sv. nejen pohnul ony lidi, aby (jakoto druhotn autoi) jist pravdy jmnem jeho napsali, nbr t pouil je o tom, kter pravdy maj jako jeho slo v o napsati, a chrnil je, aby pce neuchlili se od pravdy, nebo po jednom i druhm pvod tom to maj knihy biblick jist vlastnosti, jich vykladatel pehldnout! nesm , nechce-li ji pedem vydati se v nebezpeenstv, e pi vklad mine se s pravdou. Pokud toti knihy biblick jsou pvodu lidskho, maj a na inspiran rz plynouc z boskho vnuknut tyt vlastnosti, kter shle* dvme pi knihch jinch, i jest proto pi vykldn jich etiti tch
54
pravidel, ktermi jest se diti pi vykldni kterkoli knihy nebiblick. I nesm tedy vykladatel, chtje se dodlati pravho sm yslu, podkldat! slovu takov vznam , kterho by to slovo nem lo skuten a ji v m luv obecn nebo biblick neb v mluv pslunho autora biblickho.1) Ale ani z tch vznam, kter to kter slo v o m, nesm mu podkldat! kterkoli, nbr pouze ten, kter se srovnv jak s pohnutkou ei (neb spisu) a jejm elem , tak s jej obdobou i tm, co byl autor na jinm m st sv ei (neb spisu) p ovdl,2) tak se stavem vc neb o sob , o nich jest e,3) a s charakterem i autorovm i jeho ten neb posluchav,) aneb alespo mus zjistili, e vznam , kter tomu
1J Jest toti pravidlem veobecn platnm a pirozen nutnm, e lovk sdluje s jinmi sv mylenky, uv k tomu jistch znamen, obyejn slov, a e chtje bti pochopen, podkld pi tom kadmu znamen, slovu, jeho uv, jen takov vznamy, kter to slovo skuten m, a jestli pece nkdy podlo nktermu slovu vznam jin, ne mu pslu, aneb docela utvo si slovo nov, d vdy t alespo njak na jevo, co mnil onm slovem ci. Podobn dlo se i pi sepsn knih biblickch. Patrno tedy, e kdo jim chce dobe porozumti, nesm dnmu slovu jejich podkldati vznamu jinho, ne kter pslun slovo v mluv skutei m. 2) Jsou toti slova, kter maj nkolik vznam dlem vlastnch, dlem i nevlastnch i obraznch. Slovo c h l b na p. znamen nejen jist pokrm moun, nbr i potravu vbec, ivnost, statek, eck slovo s a r x pak zna v mluv biblick nejen maso, nbr i tlo, lidskou pirozenost lovka, [akmile vak nkdo uije takovho slova mnohoznanho v ei souvisl k vyjden sv mylenky, nepodkld mu vech vznam, kter slovo to pipojt, nbr jen jeden, a to ne kterkoliv, nbr ten, kter pimen jest i pohnutce, ze kter sv my enky projevuje, i elu, kterho chce svou e dosci, i souvislosti s jinmi stkami ei (spisu), a kter nen v odporu s tm, co byl o te v i na jinm mst povdl. Patrno tedy, e vykladatel, chtje se dodlati pravho smyslu, nesm dn mu slovu podkldati vznamu, kter by byl v odporu s nkterm sudidlem prv jmenovanm. 3) Jsou toti vci pemnoh, kter mohou bti pivedeny k rozlinmu stupni rozvoje neb dokonalosti. Vyslovuje-li se vak kdo o nich, m vdy na mysli pouze jeden stupe urit, a ten prv podkld onomu slovu, jeho o nm uv, akoliv slovo to hod se tak k vyjden jinho stupn rozvoje neb dokonalosti. Tak stalo se t v Psm sv.; kdy na p. Natanael pojal za pravdu, e Pn Je jest zaslben Vykupitel, pravil o nm Pan Je sm, e v nho v (Jan 1. 50); kdy pak pi svatb v Kni Galilejsk Natanael a jin tyi uenci Pn byl utvrzeni ve sv ve prvnm zzrakem Kristovm, pravil o nich Jan evangelista, e u v i l i v nj , v Krista (2, 11), a kdy jet pi posledn vee! chtl Pn Je povzbuditi apotolv, aby mli za pravdu, e On jest soupodstatnm Synem Boha Otce, Bohem i lovkem v jedn osob (bosk) a jako takov Vykupite em svta, v nho mohou a maj mti plnou dvru, uil zase pouhho slova v i t i prav i ve mne vte (Jan 14, 1). V prvTm ppad tedy uil slova viti o ni m stupni vry (o pijet za pravdu e Pn Je jest Vykupite em), v druhm o jejm stupni vym (o utvrzen ve ve), po tet o ve dokonal, po kad tedy tak, jak bylo pim eno vci o kter byla e. Patrno, e tak ke stavu vci neb osob, o nich jest e v bibli, m >s pihleti, kdo chce knihm biblickm nleit porozumti. 4) Kad lovk toti sdluje sv mylenky s jinm, vyjaduje se o p ed m ;tech tak tak, jak jej k tomu m jeho vzdln, poviha, vnitn nlada, zkrtka jeho charakter v irm smyslu slova; vyjaduje se tedy bu ce neb mn pesn, podkldaje slovm vznamy ut neb ir, aneb mluv o vcech s vt neb men vnost, snad i s ironii neb posmchem, aneb pro velik dojem vc pli zvtuje neb zmenuje a pod. Zrove vak chtje bti pochopen, pihl t ke svm posucham neb tenm a upravuje e svou tak, jak jest pimeno jejich charakteru v irm smyslu *slova, promlouvaje o vcech tu obrn a s drazem, lam strun a jen na n nareje a vbec tak, jak mysl, e jest potebno neb zhodno uiniti, aby od ten byl pi jejich vzdln, povaze a duevn nlad pochopen a doel u nich elu, jeho e svou (spisem svm) chce doclit!. A podobn vedli si t lidt autorov biblit, jako i ty osoby, kter se v Psm
eho jest dbt, aby se poznal prav smysl Psm a sv.
55
ktermu slovu podkld, srovnv se s nkterm jm enovanm sudidlem a se dnm z ostatnch nen v odporu. Aby tak uiniti mohl, m us ovem piiniti se, aby vecka jmnovan sudidla nleit poznal. Mus tedy osvojiti si s dostatek jazyk, ve kterm sep sn a jest kniha, kterou vykld, a to i tehdy, kdy by inil vklad na zklad pekladu, nebof i v tom ppad bylo by dluno opt a opt pihlet! k textu pvodnm u, ponvad dn peklad, i kdy vc podv sprvn, nevystihuje originlu ve vem pln. Mimo to m us vyetiti, co pohnulo autora neb osobu m luvc, aby ten kter vrok uinil neb spis napsal, eho chtl e svou neb spisem svm docliti, jako i kterak souvis jednotliv sti ei s stm i pedchzejcmi a nsledujcm i, a kter jest souhrn zsad neb pravd v ei (spise) vyjdench. Vyet to bu na zklad vrok autorovch, neb na zklad hodnovrnch svdectv jinch, nkdy i z obsahu ei neb spisu sam ho. Podobnm zpsobem , tedy t dkladnmi studiemi djepisnm i dluno vyetiti tak, v jakm stavu byly vci neb osob y, 0 nich autor mluv, jako i kter byl charakter (vzdln, povaha, duevn nlada a pod.) autora a jeho ten neb poslucha. P onvad pak autor nechv nezdka mluviti ve svm sp ise tak osob y jin, mus vykladatel psn rozeznvat!, zdali ten vrok uinil autor sm neb osoba jin, a kter, jako i zdali vrok ten uinila osoba mluvc jmnem vlastnm , z pesvden vlastnho, aneb jm nem jinch, sam a s vyslovenm nhiedem nesouhlasc. Kdyby vak vykladatel nemohl vyzvdti v ech udanch sudidel, a zdlo se mu pak, e nkter sm ysl neb vklad jest rovn tak aneb skoro tak ppustn, jako jin, nech neukvapuje se v e svm sudku, ani na zdabh udv za jist, co jisto nen, nbr nech spokoj se v ppad takovm s vt neb m ea pravdpodobnost, po ppad nech nech v c nerozhodnutou, dokavad dalm ptrnm a novm i studiemi nebude m oci zjistiti, kter sm ysl i vklad jest prav. Sm ysl, jeho se vykladatel tmto zpsobem dodl, vyplv z vlastnho vznamu slov, kterch bylo p o u ito ; nazv se proto 1 it e r n m neb i slovnm . Avak Bh podal nkdy, zvlt ve Starm zkon, nkter osoby, vci a zzen tak, aby pedobrazovaly jist zjevy novozkonn, zejmna Krista Pna, jeho psoben a zzen. Kdy tedy pedmty ty byly z vnuknut Boho v P sm sv. vyleny po t strnce, po kter Bh ie chtl mti pedobrazy vc budoucch, obdrely pslun vpovdi po myslu Bom mimo sm ysl litern jet sm ysl jin, kter neplyne z vlastnho vznam u slo v, nbr s ped* met slovy vylench, a kter jaksi zakryt jest pod sm yslem liternm. Sm ysl ten slo v t y p i c k i p e d o b r a z n neb 1 mystick, duchovni. Tak tento sm ysl m vykladatel vyetiti. Ponvad vak jedin na Bohu zleelo, zda nkterho zjevu chtl uiti a skuten uil v nkter pin jako pedobrazu, jest na jev, e pouze tehdy lze ci s jistotou, e nkter zjev byl v jist pin pedobraznm a e tedy to kter m sto Psm a sv . m vedle sm yslu liternho tak sm ysl typick, jestli B h sm to dal njak na jevo a pmo; af skrze splnom ocnn zzence sv (proroka, apotola, autora
sv. uvdj jako mluvc. 1 oni vyjadovali se nejen tak, jak bylo pim eno stavu osob neb vci, o nich jednali, nbr i jak toho dal charakter (v irm smyslu slova) i jejich i 1ch, k nim mluvili neb psali. Patrno tedy, e tak k tmto vcem mus pihlieti, kdo chce se dodlati pravho smyslu Psma sv.
56
inspirovanho, uitelsk ad crkve). I jest proto na vykladateli, aby vyetil, zdali a pokud takov projev byl o nkterm zjevu uinn.1) Pokud knihy biblick jsou pvodu boskho, nesmi vykladatel pustiti s mysli, e knihy ty obsahuj pravdu s jistotou naprostou, pravda pak e pravd neodporuje a odporovati nem e, a e tedy nen a neme bti odporu skutenho m ezi Psm em sv. a tm, co bylo z ji t n o jako pravda nepopirateln, af ji pravda ta byla poznna pouhm rozumem lidskm aneb podna byla zjevenm. I nesm proto vykladatel biblick, chtje dodlati se pravdy, initi o dnm mst biblickm vklad takov, kter by pedpokldal, e autor biblick se mlil, aneb pipoutl odpor mezi Psm em sv. a tm, co vda z j i s t i l a jako pravdu nepopiratelnou. A in-li jej pece, jest vklad jeho nesprvn., jako tedy povinnost jest zstupc vdy prodn, djepisn a j. uznati za pravdu, co P sm o sv . jasn a zejm vyslovilo o vcech spadajcch do jejich obor, tak povinen jest i vykladatel biblick pihleti k tomu, co vda zjistila jako pravdu nepopiratelnou, a zaditi podle toho vklad svj. P onvad vak m nohdy vydvaj se za pravdu nepopirateln zjitnou pouh, dom nnky a dohady, m us vykladatel v tvrzench pirodozpytc a j. rozliovali psn udn prav od nepravch, bezpen od pochybnch a ukzati, e to, co vda spolehliv jako pravdu skuten zjistila, Psm u sv. neodporuje, ale ovem m us se mti pi tom na pozoru, aby soukrom ch nhled svch nevydval za pravdy v Psm sv. obsaen. Kdyby vak p e s to pece zpozoroval odpor njak mezi udnm nkterm Psm a sv. a mezi tvrzenm zstupc vd prodnch, djepisnch a j., nech pedem zjist, zdali snad v rukopise, neb ve vydn, jeho uv, nen biblick text na dotynm mst poruen, aneb zda nevykld msta toho nesprvn, aneb se snad neml, vida odpor tam, kde ho nen; a shled li, e tomu tak nen, nech pesvden jsa o pravdivosti P sm a sv. nepisuzuje pinu odporu toho Psm u sv., jakoby v nm tvrzena byla nepravda, nbr nesprvnosti tvrzen pslunch zstupc vd, kte m ohou nejen mliti se, nbr i klamati. Rovn nech varuje se , aby neinil o dnm mst biblickm vkladu takovho, kter by pipoutl odpor v Psm sv ., tvrd, e nkter autor biblick odporuje na jistm m st tomu, co byl na jinm m st o te vci s tho stanoviska povdl bu sm neb jin autcr biblick. Sice kdyby tak tvrdil, byl by vklad jeho nesprvn; nebo ponvad pednm autorem celho Psm a sv . jest Bh, jen neme si odporovati, jest na jev, e skutenho odporu v P ism sv. bti nem e a nen. Kdyby tedy pece s e zdlo, e jedno m sto biblick odporuje jinmu, jest odpor ten pouze zdnliv, plynouc bu z nesprvnosti textu, jeho kdo uv, neb z nesprvnosti vkladu, neb z nesprvnho sudku i z toho, e nkdo vid odpor tam, kde ho
)Takov projevy shledvme u sv. Matoue astji, na p. v Mat. 2, 15. uvd se vrok z proroctv O seova: Z Egypta povolal jsem syna svho, vrok to, kter po liternm smyslu svm tk se vysvobozen Israelit z Egypta. Avak sv. Matou pojm jej jako proroctv, kter bylo vyplnno, kdy sv. Josef a Panna M aria utekli Pnem Jeem do Egypta a odtud se zase vrtili. *Vykldaje tedy pobyt Israelit v Egypt a vchod odtud jako pedobraz Kristova pobytu v Egypt a nvratu z nho, udv, e uveden vpov z proroctv O seova m vedle smyslu liternho tak smysl typick, udn to pak jest nade vi pochybnost bezpen, ponvad je in autor inspirovan i Duchem sv. nadchnut, a tedy Bh sm skrze nj.
O evangelich vbec.
57
nen, bu e pokld m sta za parallelnf, kter jimi nejsou, aneb pehlif, e se na pslunch mstech vypovdaj sice o tme pedmte vci sob odporujc, ale ne s tho stanoviska. I jest v ppad takovm na vykladai, aby vyete pinu zdnlivho odporu toho, ukzal, e skutenho odporu m tzi biblickmi m sty nen. Ale tak toho jest s e chrniti vykladai biblickm u, aby vkladem svm netvrdil ani nepipoutl, e by Kristus Pn neb apotol neb vbec nkter autor inspirovan byl se kdy pizpsobil i akkom odoval nkomu kladn dogm aticky, t. j. tak, e by chtje nkoho tm spe zskati, ciz nzory neprav podval jako nzory vlastn a pesvden jsa, e prav nejsou, pece je schvaloval a pojednval 0 nich jako o pravch. Nebo pizpsoben takov odporovalo by 1 naprost svatosti a pravdom luvnosti Kristov i elu, pro kter Kristus piel na sv t a pro kter apotoly rozeslal do svta, aby hlsali pravdu, a nesrovnvalo by se ani s povahou a jednnm Jee Krista, ani s povahou a jednnm apotol, kte radji muka a smrt p o d stoupili, neli by pravdu poruili. Konen jest vykladai biblickm u varovati se tak toho, aby o dnm mst Psm a sv . neinil vkladu, kter by byl v odporu s uenm c:rkve katolick a s autentickm vkladem , kter crkev uinila o nkterch vrocch Psm a sv .; nebo uen crkve obsahuje pravdu zjevenou a crkev sv. t se pi hlsn a zachovvn uen toho daru neom ylnosti; i nen proto m ono, aby pravda v P sm sv. obsaen odporovala uen crkve sv., a kad vklad, kter by odpor takov pipoutl, byl by nesprvn.
O evangelich vbec.
Slovo evangelium jest pvodu eckho. Znam enalo pvodn dar za dobr p oselstv sam o. V N ovm zkon bylo tak nazvno poselstv i kzni o krlovstv m essisk m , o vykoupen lidstva skrze Krista Pna a tom blahu, jeho lze skrze nho dosci, ano nazvno tak i ueni Kristovo, jak bylo od apotolv a m uv apotolskch hlsno. Stalo se to zcela pimen, nebo nebylo pro lidstvo p oselstv lepho, zvsti radostnj nad tu, kter se tkala vykoupen lidstva. V d ob apotolskch Otc podloen byl slovu evangelium tak vznam p sa nho poselstv o Vykupiteli a jeho dle i uen. N azvali toti evangeliem tak sp isy, kter obsahovaly od apotol enou zvst 0 dokonanm vykoupeni. Ponvad zvst ta podna jest vce mn obrn v kadm sp ise apotolskm , dvali, jak se zd, s potku jmno to vem spism apotolskm , novozkonnm . Avak zhy, ji v prvn polovici 2. stolet om ezen jest vraz ten pouze na ony sp isy pmo neb nepmo apotolsk, aneb alespo za takov vydvan, kter vyliuj slo v a a skutky Vykupitele sam h o, v e kterch tedy Kristus sm slovem i skutkem u, jedn, trp a m oc i slvu svou zjevuje. K olovalo pak v prvnch stoletch crkve Kristovy m noho spis, kter vypravovaly o ivot a psoben Jee Krista, a to 1 takovch, kter byly vydvny za sp isy apotol sam ch; pece crkev nepijala jich nikdy vce do svho knonu ne tyi svrchu
58
O evangeliu sv. Matou:!.
jm enovan. Pina, pro pouze tato tyi pijala, byla v tom, e jedin ona byla sep sn a z vnuknut Ducha sv . a jako takov crkvi osvdena svdectvm nezvratnm. Prvn ti evangelia (Mat., Mark., Luk.) nazvaj s e synoptickm i i pehlednmi, ponvad vbrem a uspodnm pedmtu podobaj se tak, e obsah jejich lze sestaviti v jednom strunm pehledu.
O ev a n g eliu sv. M a to u e
Prvn evangelium knonick sepsno jest od svtho M atoue. Evangelista tento byl synem jakhosi Alfea, odlinho od Alfea, otce Jakuba Ma a Judy. Jin jmno jeho bylo Levi. Povolnm svm byl celnkem v Kafarnaum, kter Pn Je vyvolil za vchodit galilejsk innosti sv. O i celnictv dostal se ke Kristu nedlouho ped velikonocem i, kter se slavily v druhm roce veejnho ivota je h o . T ehdy toti el Pn Je kolem celnice jeho pi jezee G enesaretskm a spativ ho tam sedti, vyzval jej, aby el za nm i aby, se stal trvalm prvodcem a uenkem jeho. A on, nech v veho, el za Jeem. Vdl ji o etnch zzracch, kter Pn Je uinil v Kafarnaum a jeho okol, nejednal tedy poetile, jda beze veho za Kristem, ale v plnm vdom , e nen obyejnm lovkem , nbr poslancem B om ten, jeho se pidruje. Od t doby as, zejm na jako apotol, nazval se M atouem , ali ji dve nernl jmen obou, nebof id1' mvali dv jmna. Pozdji zvolil jej Pn fe za apotola. Jinak vak nemluv se o nm vslovn v N ovm zkon, le e uvd se jmno jeho ve tyech katalozch i seznam ech apotolskch, kter vyskytuj s e v prvnch tech evangelich (zvanch synoptickch) a ve skutcch apotolskch. Jak svd sv . Ireneus a zvlt Klement Alex. a Eusebius, apotolskou innost svou vykonval nejorve v Palestin mezi idy, ved a dle tvrzen Klementa Alexandrijskho ivot tak psn, e se zdroval vech pokrm m asitch a poval pouze zeleniny. Pozdji odeel k nrodm pohanskm . D o kterch krajin vak se odebral, nen jisto, ponvad star zprvy odchyluj se v t vci od sebe. Jmenujf jako psobit jeho Syrii, Persii, Parhii a Medii, Ethiopii, Pontus, M acedonii, Hispanii. N ejvce vak podob se pravd, co udv Rufin a Sokrates, e toti o d eel do Ethiophie, t. j. do krajin jin od moe Kaspickho lecch, a tam kzal evangelium . V zemi t nejspe tak podstoupil smrt muednickou. Tvrd sice Herakleon, stoupenec sekty valentinsk, e zemel smrt pirozenou, ale vecky zprvy ostatn odporuj tomu, udvajce e zemel smrt muednickou. D le martyrologia m sko byl k rozkazu krle Hirtaka probodnut m eem , prv kdy slouil m i sv ,, a to proto, ponvad utvrdil v myslu zachovati ustavin panenstv krlovskou dceru Ifigenii, kterou Hirtakus chtl si vzti za m anelku; tlo jeho pak pozdji pe neseno do Salerna a tam uloeno ve chrm ke cti jeho zasvcenm .
1 j Jmno id znam en i n ro d idovsk i v y zn av ae n b o en stv m ojskho. Jako jm no n ro d a pi je velkou litero u , jako jm no vyznava nb o en stv m ojskho litero u m alou z, je to n en piny, pro by v tom to p p a d m lo se p sti literou velkou, p-li se jm na vyznava jinch vyznn {kesan, katolk, evangelk a j.) literou malou.
O evangeliu sv. Matoue.
59
Evangelium sv napsal sv. Matou v Palestin snad v Jerusalem r. 42 ne-li sp e ji r. 41, a to pro kesany palestinsk obrcen ze idovstv. Pohnutku k tomu daly mu neuten okolnosti, ve kterch kesan ti ili. id toti nenvidli kesany vbec, zvlt pak ty, kte byli obrceni ze idovstv. Pokldali je za odpadlky od nboenstv pravho. I pronsledovali je proto nebo hledli rznm zpsobem pesvditi je o bludnosti jejich vry a pohnouti, b y vrtce se k idovstv spojili se s nimi proti nenvidnm manm, jejich jho tak tce nesli. Mimo to kesan nemli dosud chrmv, a bohosjuba jejich byla jednoduch, prosta obad m ocn sm ysly jmajcch. id vak mli chrm velkolep, bohoslubu na oko skvlou, plnou obad vnjch. T o v e psobilo m ocn v palestinsk a zvlt v jerusalem sk kesany obrcen ze idovstv, a budilo nebezpeenstv, e se vrt k idovstv a budou s nimi ekati Vykupitele asnho, kter by je vybavil z m oci msk a obnov pozem skou i D avidovu, dopom ohl jim k asn slv a blahu pozem skm u. N ebezpeenstv to vzrostlo zvlt za Agrippy I., kdy krl ten, chtje se idm zalbiti, nejen zvltn zpal pedstral pro zkon M ojisk, nbr i apotola Jakuba Velkho usmrtil, Petra uvznil v myslu tak jej usmrtit a vbec kesany pronsledovat se jal. N em li-li tedy m noz z kesan tamnch podlehnout! v nm, bylo tehdy velice poteb co nejpesvdivji ukzati, e Vykupitel ji piel a oekvan krlovstv m essisk zaloil. A prv touto potebou, z onch okolnost zenm Bom vzniklou, byl sv. Matou pohnut, aby napsal sv evangelium . Chtl ukzati, e Je Kristus jest zaslbenm Vykupitelem, a marn proto e by kdo ekal vykupitele jinho; chtl pouiti t, e crkev od Krista zaloen jest onm krlovstvm m essiskm , kter v Starm zkon, bylo zaslbeno, pedstavenm i jeho e nejsou idovt velekn ani velerada, nbr apotol; ano chtl ukzat! t, e statky m essisk nezleej ve svtsk slv a asnm lesku, nbr e jsou pedem duchovnm i, a prostedkem k dosaen jich e jest ivot ctnostn a cesta utrpen a pemhni sebe. Vzhledem k tomuto elu svm u upravil t sp is svj. Vybral pedem ze ivota Kristova prv takov dje, kter byly v Starm zkon pedpovdny neb pedobrazeny, a pipomnaje neb uvdje rozlin msta prorock, opt a opt ukazuje, e na Jei Kristu se vyplnilo, co proroci pedpovdli o budoucm Vykupiteli. Aby pak nikdo nedal se msti Kristovou chudobou a jeho i vlastnm utrpenm, upozoruje t na jeho slvu a podv dkazy jeho v y pirozenosti, vysvtluje jasnji, ne kter jin evangelista povahu krlovstv m essiskho a pom r jeho k b o h o vld starozkonn, a pouuje o poteb snet! trpliv utrpen a pemhati sebe. Akoli pak postupuje celkem poadem asu, nead pece jednotlivch udlost vdy tak, jak udly se po sob, nbr jak vcn hod se k so b a k jeho elu. Ukzav toti hned v prvnch kapitolch, e Pn Je pochz skuten z toho rodu, z nho Vykupitel podle proroctv ml vyjiti, a e narodil se z Panny, a to v Betlem , jako byl pedpovdl jednak Isai, jednak M che, a vyliv, kterak ji jako dtko byl od pohanskch mudr vyhledn a jako Bh uctn, od id vak zneuznn, ano od jejich krle i na smrt pronsledovn, ale tkem do Egypta zachrnn, popisuje ony dje, kter pedchzely bezprostedn veejn ivot jeho. Uiniv tak vhodn vod k dlu svmu, l Krista jako uitele, ,divotvorce a zakladatele novho kr
60
O evangeliu sv. Matoue.
lovstv, jen pouiv a pipraviv apotoly, jakoto budouc pedstaven crkve sv , k nieitmu zastvn adu jejich a vykonav dlo vykupiteisk, udlil apotolm posln svtov, by vecky nrody uili a do jeho krlovstv pivdli. Vzhledem k tomu, e zan evangelium sv rodokm enem Krista jako lovka, zobrazuje se sv . Matou obyejn se sym bolem lovka. Nejstar svdek, kter jmenuje M atoue spisovatelem evangelia, jest sv. Papi, k sv. Jana evangelisty. P o nm in to sv . Ireneus, Tertullian a j. Jaksi narky na n, ano i citty i vroky uveden z evangelia M atouova bu doslovn neb vce mn voln shledvm e ji ve spise Uen dvancti apotol, v list sv. Barnabe a v list sv. Polykarpa ( f 107 neb 109), jen byl t kem sv. Jana evangelisty. Jak patrno z vslovnho svd ectv eenho Papia (U Euseb. . E. 3, 29), Irenea (Adv. haer. 3, 1, 1.), Origena (U Euseb. . E. 6, 25, 4), E usebia (. E. 3, 24, 6) a j., jako i z povahy ei v text eckm, Matou napsal sv evangelium nikoli jako ostatn evangelist v ei eck, nbr v hebrejtin v irm slova sm yslu, t. j. v aramejtin. Ale aramejsk originl ten byl zhy, ji v dob apotolsk, v druh polovici I. stolet peloen do etiny. Patrno to mimo jin z toho, e textu eckho uili ji sv . O tcov apotolt: autor listu Barnabova, Polykarp, Ignc mu., Klement m., jako i z toho, e dle jednoho rukopisu syrskho, pitanho neprvem Eusebiovi Caesarejskmu a chovanho v m useu britskm, bylo evangelium sv. M atoue v eckm znn svm pedmtem jednn na crkevnm snm e konanm r. 119 v m pod papeem X ystem . Peloil je nejspe nkter k apotolsk mon pod njakm dozorem a snad i ku pohnutce nkterho apotola, a to by ne otrocky doslovn, nbr ponkud voln, a byf ne dokonale, pece celkem zdaile a vrn tak, e peklad jeho jest nleitm zstupcem ztracenho originlu M atouova aram ejskho co do obsahu jemu rovnm . D kazem toho jest jednak ono veob ecn uznn, jeho dle vpovdi P apiovy dostalo se mu nejen od kesan m aloasijskch vbec, nbr i od sam ho apotola Jana, jednak to, e crkev jej pijala a schvlila jako spis sv. M atoue. Rozdliti lze je ve 4 sti: a ) od 1, 1 4, 11; b) od 4, 1 2 - 1 4 , 12; c) od 14, 1 3 - 2 0 , 2 8 ; d ) od 20, 2 9 28, 20.
S v a t eva n g eliu m J e e Krista p o d le s e p s n sv. M atoue. )

KAPITOLA 1. Rodokmen Jee Krista 1, 1 17.
1 Kniha rodu Jee Krista, syna D avidova, syna Abrahamov 2Abraham zplodil Iska, Isk zplodil Jakuba, Jakub zplodil Judu a bratry
) Nadpis tento nen od sv. M atoue, jako ani nadpisy ostatnch knih novozkonnch nepochzej od jejich spisovatel, nbr od tch, kte je podali nejprve ve sbrku neb opisovali. Prvn nadpisy byly zcela krtk, toti Podle M atoue neb Evangelium podle M atoue pi prvnm evangelii, a podobn i pi ostatnch knihch. Pozdji je roziovali. Tak rozdlen v sti men a vt nebylo pvodn, nbr pozdji teprv zavedeno; ani nebylo vdy stejn. Rozdlen v nynj kapitoly pochz od Stepna Langtona, profesora university
Svat evangeliumJJee Krista podle sepsn sv. M atoue.
61
jeho. 3Juda pak zplodil Faresa a Zaru z Tam ary, Fares zplodil Esrona, Esron zplodil Arama, 1 Aram zplodil Aminadaba, Aminadab zplodil N aasona, N aason zplodil Salm ona, 6Salm on zplodil B ooza z Rahaby. B ooz pak zplodil O bda z Ruty. Obd zplodil Jessea. 6 Jesse zplodil Davida krle, D avid pak krl zplodil alom ouna z t, kter bvala U riovou, 7 alom oun zplodil R oboam a, Roboam zplodil Abiama, Abiam zplodil Asu, 8 A sa zplodil Josafata, Josafat zplodil Jorama, foram zplodil Ozie, 9 O zi zplodil Joatama, foatam zplodil Achaza,
pask, kter zemel r. 1228 jako kardinl a arcibiskup Caateijbursk. Rozdlen v nynj vere pochz z r. 1551. od knihtiskae Roberta tpna. P r v n s t evangelia (1, 14, 11) obsahuje udlosti z Kristova dtstv a dje, kter pedchzely bezprostedn ped veejnm ivotem jeho jako pprava k nmu, a podv je tak, aby mysl ten byla jimi ji upozornna i na vykupitelsk ad Jee Krista i na zpsob, kterm lidstvo vykoupil. Evangelista toti jednaje 1. o d t s t v P n (kap. 12), podv a) r o d o k m e n J e e Kr i s t a (1, 117), kterm ukazuje zpsobem pro tehdej rodil idy postaitelnm, e Pn je pochz skuten z potomk Abrahamovch a z rodu Davidova, jak dle zaslben danch Abrahamovi a Davidovi Vykupitel ml vyjiti. ^ 1. K n i h a r o d u jest tolik co rodokm en. Slova prvnho vere nejsou nadpisem celho evangelia, nbr pouze prvnho odstavce od v. 2 17. Vraz s y n znam en zde potomka, jako i jinde v Psm sv. astji. 3. ju d a nebyl nejstarm, nbr tvrtm gynem Jakubovm. Jmenovati v rodokmenech eny (matky) nebylo obyejem u id. Pece vak sv. M atou jmenuje nejen Pannu Marii (v. 16.), kterou jakoto matku Vykupitelovu bylo nutno jmenovati, nbr i tyi eny jin, Tam aru, Rahabu, Rutu (v. 5) a bvalou manelku Uriovu Betsabee (v. 6), z nich dv, Rahab a Rut, byly pvodu pohanskho (Jos. 2, 1; 6, 25; Rut 1, 4.), Tam ar a Betsabee tce se proheily proti istot ( 1. Moj. 38, 1 2 - 1 8 ,2 9 ; 2. Krl. 11, 35), Rahab pak i nevstkou byla. Uinil tak nejspe proto, ponvad chtl upozornit! na zvltn zen bosk prozetelnosti, kterm Bh i eny pohansk a tce se proheiv pipustil za pedky Vykupitelovy, snad aby tak ji naznail, e vykoupen lidstva jest svobodnm konm boskm, a e Vykupitel piel ke spse hnkv, a to pro vecky lidi, jak idy, tak pohany. Spojku p a k, ec. , lat. a u t e m (v. 11. d) klade text eck i latinsk od jmna Isk a do jmna Jakub po kadm jmn podmtnm (Isk p a k zplodil . . . ) . 4. Fares narodil se jet v zemi Kanaan (palestinsk), Naason vak i Nahason byl ji mezi tmi, kte vyli z Egypta (4. Moj. 1, 7). Pot se tedy na pobyt Israelit v Egypt pouze tyi pokolen, poet to pli mal na dobu 430 rok, po kterou dle Gal. 3, 13. trval onen pobyt v Egypt; zvlt pov-li se, e ji Abraham uslyev zaslben, e narod se mu-syn, podivil se jako vci pirozen nepodobn pravd, aby jet jako stolet dostal syna (1. Moj. 17. 17). I zd se proto, e zde bylo nkolik len vynechno, jak se dlo u id v rodokmenech astji. T om u-litak, m vraz zplodil ped jmnem Esron, neb Aram, neb Aminadab vznam ir zplodil skrze syna neb vnuka svho. 5. Dle 3. Krl. 6, 1. poala se stavba chrmov ve tvrtm roce panovn krle alomouna v 480. roce po vyjit Israelit z Egypta. Odeteme-li od tohoto sla 40 rok, kter pobyli na pouti, 70 rok ivota Davidova a 4 roky, po ktere kraloval alomoun, ne poal stavbu chrmovou, zbude 366 rok na dobu od dobyt Jericha do narozen Davida. Tak pro tuto dobu taj se zde pouze 4 pokolen, poet to pli mal pro dobu tak dlouhou. I zd se proto, e tak v to 1 to veri vynechno jest nkolik lenv, a to mezi Obdem a Jessem i Isajem, nebo o Boozovi prav se vslovn, e byl zplozen z Rahaby, o Obdovi, e zplozen byl z Ruty, a tak o Jesseovi (Isajovi) jest znmo, e byl vlastnm otcem Davidovm. 8. Joram nebyl otcem, nbr prapraddem Oziovm; zplodil jej tedy nikol pmo, nbr nepmo, toti skrze svho pravnuka Amasie. Ti leny, toti Joramova syna Ochozie, vnuka Joasa a pravnuka Amasie vynechal bu sv. M atou aneb ji sm autor on listiny, z n M atou pejal tento rodokmen, a to nikoli nedopatenm, nebo vynechn padobn dlo se v idovskch rodokmenech astji, nbr mysln, nejspe proto, e lenov ti, jsouce potomky Jorama a jeho manelky Atalie, dcery krle Achaba, pochzeli po peslici z rodu Achabova,
62
Svat evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Matoue
Achaz zplodil E zechie, 10Ezechi zplodil M anassa, M anasses zplodil Am ona, Amon zplodil Josie, 11 Josi pak zplodil Jechonie a bratry jeho za sthovn babylonskho. la A po sthovn babylonskm Jechoni zplodil Salatiele, Salatiel zplodil Zorobbele, 13Zoro bbel zplodil Abiuda, Abiud zplodil Eliakima, Eliakim zplodil Azora, 14Azor zplodil Sadoka, Sadok zplodil Achima, Achim zplodil Eliuda, 15Eliud zplodil Eleazara, Eleazar zplodil Matana, Matan zplodil Jakuba, 16Jakub pak zplodil Josefa, mue Marie, z ni se narodil Je, jen
nad nm Pn Bh vyslovil kletbu pro zloiny pchan od Achaba a jeho manelky )ezabely. Kletby toti vztahovaly se a na tet i tvrt pokolen. 11. sthovnm rozum se tu odvdn id do zajeti babylonskho. Poalo se za Joakima (r. 605 p. Kr.) a bylo dokoneno za Jechonie a Sedekie Josi byl ddem Jechoniovm; zplodil jej tedy nikoli pmo, nbr prosteden, toti skrze svna svho Eliakima, kter vldl pod jmnem Joakim 11 rok. Joakima vynechal sv. Matou nejspe proto, ponvad nastoupil na trn nikoli platnm dem o posloupnosti, nbr byv dosazen od egyptskho krle Nech na misto svho brtra Joachaza, kterho Necho sesadil a do Egypta odvedl. jechoni ml pouze jednoho bratra, Sedekie. Mluv tedy sv. Matou o bratch Jechoniovch, bere slovo bratr ve smysle ir 01 o pbuzenstvu neb potomstvu vbec jako se dje v Psm sv. astji, a rozum jimi tak strce Jechoniovy, vlastn syny fosiovy; in to nepochybn proto, aby naznail, e veker potomstvo Josi ovo dostalo se do zajet (vyjma Joachaza, kter byl odveden do Egypta, a E iakima i Joakima, jen zemel v Palestin). 12. Jechoni ( = : J o a c h i n ) byl sice od krle N ebukadnezara ( Nabuchodonosora) vren do ale (4. Krl. 24,15), ale jak souditi lze z Barucha 1, 37, do ale mrnho, i mohl tedy mti syny (ml jich osm ji za sv vazby, a ne, jak nkte mysl, teprve tehdy, kdy r. 37 po svm odveden do zajeti byl od Evilmerodacha proputn na svobodu. Z o r o b b e l byl synem Salatielovm i dle Agg. 1, 1. 12. 14; 2, 3. 24; Esdr. 3, 2. 2 ;2 5 ; . Esdr 12, 1; Luk. 3, 27; v l . P aral. 3, 17. 19. vak zove se synem Fadaiovm nejspe chybou opisovatelv, a nkte mysl, e oboje tvrzen jest sprvn, potud toti, pokud pr Fadaia byl v l a s t n m , p i r o z e n m otcem Zorobbelovm, Salatiel pak, jen pr zemel zanechav vdovu bezdtnou, otcem jeho z k o n n m podle zkona o manelstv levirtnm i povinnm (Viz 5 Moj. 2*, 5; Mat. 22, 24. pozn.). 16. Josef nazv se muem Panny Marie, nebo po vli Bo uzavel s satek manelsk. Dle sv. Otc dil tak Bh za tm elem, aby bylo eteno cti Panny Marie i Pna Jee, jako i aby Josef byl ochrncem Panny Marie a svdkem jejho panenstv. Dle sv. Ignce chtl to Bh tak proto, aby tajem stv vtlen Syna Boho zstalo jet skryto ped satanem . Ale i v manelstv zachovali Josef i Panna Maria ustavin panictv, ijce spolu jako bratr se sestrou. Josef nebyl pirozenm otcem Pna Jee, nebo Pn Je byl poat zpsobem nadpirozenm pmou moc boskou; proto sv. Matou neprav o nm: Josef zplodil, nor byl muem Marie, z nto se narodil Jei K ristus. Ponvad vak mezi Josefem a Mari Pannou bylo uzaveno dn manelstv, patilo dtko e prvem manelskm nejen Pann Marii, nbr i sv. Josefu. Kdyby na p. 5h na poli neosetm mimodn zpsobil pmou moc svou velikou rodu, patila by zajist roda ta prvem majetkovm tomu, komu pati pole, akoliv on pole neosel; a tak i kdy Bh dem nadpirozenm poehnal manelstv Josefa s Pannou Marii dtkem, patilo dtko to prvem manelskm tm, bylo manelstv, tedy nejen Marii, vlastn matce jeho, nbr i Josefovi, jen s n dn manelstv uzavel a v jeho manelstv dtko se zrodilo. A v tom t pina, pro rodokmen veden od sv. Matoue, kter jest vlastn rodokmenem Josefovm, mohl bti oznaen od nho (ve v. 1.) jako rodokmen Jee Krista, p e sto , e Josef nebyl otcem jeho pirozenm. Ponvad toti Pn Je podle lidsk pirozenosti sv patil prvem manelskm tak Josefovi, zkonnmu otci jeho, proto rodokmen Josefv byl zrove rodokmenem Kristovm. Jeden rukopis pekladu starosyrskho (Curetonsk), 7 rukopis starolatinskch a tyi minuskuln maj znn volnj, ale co do smyslu stejn, toti: A vzal Marii (k sob) a istotn zstval s ni, a porodila syna svho a nazvala jmno jeho Jei Jeden vak rukopis starosyrskho pekladu (sinajsk, Syrus Sinaiticus) podv v. 16. ta k to : Jakub zplodil Josefa; Josef, s nm Panna Maria byla zasnoubena, zplodil Jee, jen slov K ristus. Text tento dal podnt k rznm dohadm. Rationalist dovolvali se ho
Svat evangelium Jee Krista podle sepsn sv. M atoue.
63
siove Kristus. 17 Vech tedy rod od Abrahama a do D avida bylo trnct, od D avida a do sthovn babylonskho rod trnct a od sthovn babylonskho a do Krista rod trnct. P oet a narozen Jee Krista. 1, 18 2, 1 a 18Kristovo narozen stalo se takto: Kdy matka jeho, Maria,, byla zasnoubena Josefovi, nalezena jest prve ne se seli, thotnou z Ducha svtho. 19Josef pak, ma jej, jsa spravedliv, a nechtje postaviti ji na odiv, odhodlal se propustit! j tajn. 20 Kdy vak o tom
proti nadpirozenm u poet Pna Jee, jin vidli v nm mysln poruen ve smyslu ebionitskm aneb soudili, e alespo rodokmen nepatil pvodn k evangeliu Matouovu, nbr pipojen byl k nmu z evangelia ebionitskho. (Ebionit toti podoon jak) nynj rationalist mli Jee za pouhho lovka pirozenm dem zplozenho). Ale neprvem. Svdf proti vem nzorm tm mimo jin ji to, e ponechn jest v. 18., kter tak zejm vydv svdectv '0 nadpirozenm poet Pna Jee. Nebo vere toho byl by dn popira nadpirozenho poet nenapsal, ani dn poruovatel ebionitskneponechal. Uznv to i Zahn, pro testan t orthodoxn, i Wellhausen, protestant liberln a jin. Bu tedy syrsk pekladatel msta toho pojmal slovo zplodil (auled) ve smyslu otcovstv zkonnho (.ve smyslu: Josef platil ped zkonem a veejnosti po prvu manelskm za otce Jeova, a pirozenm otcem jeho nebyl), podobn jako u |an. 1, 45., aneb een teni jest chybou nahodilou, majc pinu dlem ve volnosti pekladu (kter as pvodn znl tak jako v Curetonskm), dlem v bezmylenkovitosti opisovatele, kter nepozornost a nedvaje se na kad slovo zvl podrel vraz auled (zplodil), jen v pedchoz sti opakoval se nkolikrte. Domnvati se s Heerem (katolkem), e een ten syrskho pekladu sinajskho jest pvodn (ve sm y slu : Dal se zapsat za otce, jakoto otec zkonem uznvan), jest takt zcela nesprvno; elit proti tomu vecky peetn rukopisy ostatn, eck i pekladov, kter maj ten svrchu v text podan. 17. V e c h toti zde vyjmenovanch r o d jest tikrt trnct. b) v. 1 8 -2 5 . Evangelista le rozpaky, do kterch piel Josef, kdy seznal e snoubenka jeho stala se matkou, a zpsob, kterm byl z nich vyveden od andla, pouu;e, e Pn je byl poat moc boskou z Panny a narozen v Betlem, jak bylo pedpovdno. 1819. Slova prve ne se seli (toti: v dom Josefov jako manel) znamenaj tolik co prve ne Josef pijal k sob Marii jako manelku i prve ne s n uzavel satek manelsk. id toti neuzavrali satku manelskho vdy hned jak se zasnoubili, nbr mnohdy nkolik msc, ba i cel rok po zasnouben se. Podobn bylo t u Panny Marie a sv. Josefa. V tom ase pak, kdy Maria byla sice zasnoubena, ale et za manelku nepojata, obdrela od andla radostnou zvst, e se stane matkou Vykupitelovou, a obdrevi ji, odela brzy na to do Judska navtvit svou tetu Albtu. Asi po tech mscch se vrtila (Luk. 1, 2656). A tehdy nejspe pihodilo se to, co se svrchu vypravuje. Josef zpozoroval, e snoubenka jeho stala se matkou a nevda, kterak se to udlo, piel do rozpak; nebo vnj okolnosti mly jej k tomu, aby soudil v nevrnost jej a jako nevrnou udal ji adm, ale zbonost a ctnost jej brnily mu, aby nepipouil si takovho podezen a neuvdl nevsty sv v lehkost. Jsa vak mu spravedliv, chtl i etiti cti Panny Marie i vyhovti zkonu, kter zavrhoval nevrnost u snoubenc prv tak jako u manel. Ustanovil se proto na tom, e propust M arii ta jn 'z e zvazku snubnho, aby mohla se provdati za jinho. Maria zajist zpozorovala na nm jaksi nepokoj a zrm utek a znala t jeho pinu, pece vak neekla mu, kterak se stala matkou; nebo by tm prozradila sama nesmrnou onu dstojnost, na kterou ji Bh povil. A v tom brnila j pokora jej. Ponechala proto ve Bohu, pevn doufajc, e Bh sm vylo Josefovi tajem stv.vtlen Syna Boho, jako byl pouil o tom Albtu. A dvra ta nezklamala j. Josefa nazv ji muem (v. 19) a Pannu Marii jeho manelkou (v. 20), a jet v manelstv nebyli:; nebo snoubenci mli t prva a tyt povinnosti jako manel, a proto snoubenka zvala se tak nkdy ji manelkou (5. Moj. 22, 23 .22 ) a snoubenec muem. 2021: Andl ekl, e z D u c h a sv. jest to, co v Marii se poalo, pouuje tak, e se stal matkou nikoli zpsobem pirozenm , nbr nadpirozenm, to jest: moc boskou. Tou vemohoucnosti toti, kterou Bh uinil z nieho svt
64
Svat evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Matoue.
pem lel, hle, andl Pn ukzal se mu ve snch a ekl: Josefe, synu Davidv, neboj se pijmout! Marii, manelku sv o u ; nebo co se v ni poalo, z Ducha svtho jest. 21 Porod pak syna a nazve jmno jeho Je (Spasitel), nebof on sp a s lid svj od hch jejich. 22Toto pak vecko stalo se, aby se naplnilo, co bylo povdno od Pna
a z hlny tlo Adamovo, tou vemohoucnost pouhou vl svou uinil v ivot Panny Marie tlo Pna |ee a stvoiv z nieho dui, spojil ji s nm v lidskou jeho pirozenost, s kterou spojil se ihned Syn Bo se svou pirozenost boskou, take potom lidsk a bosk pirozenost byly pi nm spojeny v jedn, a to bosk osob, nerozdln a nesmen. Vtleni to stalo se psobenm Boha trojjedinho, tedy psobenm vech osob boskch, pece vak piit se Duchu s v .; nebof vtlen Syna Boho jest dlem lsky Bo k lidem; dla lsky vak pitaj se podle mluvy biblick Duchu sv. Panna Maria byla ovem matkou toliko lovenstv Kristova; vdy bostv nerod se. Ponvad vak ten lovk Je, jeho poala a porodila, nebyl ani okamik pouhm lovkem, nbr t Bohem, take porodila boholovka, slov prvem a jest Rodikou Bo. 22. t. skrze proroka Isaie 7, 14 Jmno Je jest hebrejsk, znamen to co spasitel. Slovy tmito zaslbil Bh sty Isaiovmi ped krlem Achazem, e v rod Davidov narodi se Vykupitel z panny jako z panny, t. j. dem nadpirozenm, a zaslbil to na znamen, e krlovsk dm Davidv nebude vyhuben od spojench krl, syrskho a israelskho. Krl syrsk toti Rasin a israelsk Pekah, spojive se spolu proti Achazovi, krli judskmu (742727), pithli k Jerusalem u v myslu, e krlovsk,rod Davidv vyvrt a syna jakhosi pohana Tabeela uin krlem judskm. mysl ten vak Bh nemohl nechati provsti, nebof elil proti zaslbenm, kter dal Davidovi, zejmna v pin vnho kralovn jednoho z potomk jeho, Vykupitele svta. Kdy tedy Achaz v zkostech svch pomlel ji na to, e pod krle assyrskho za pomoc, poslal k nmu proroka Isaie, aby mu oznmil, e spojeni krlov nezvtz nad nm, nbr pln poraeni budou. Aby pak tm spe vzbudil v nm dvru v Boha, vyzval ho Isai jmnem Bom, aby si vydal njak zzrak jako znamen, e se sku-. ten vypln, co Bh skrze nho slbil. Ale Achaz, jsa ji pli oddn modlstv, spolhal vce v pomoc krle assyrskho, neli v zaslben Hospodinovo. Aby tedy nebyl snad nucen zmniti sv smlen, kdyby se vyplnil zzrak, kterho by si pl, nedal znamen dnho. Avak vc, o kterou belo, netkala se pouze Achaza, nbr celho rodu Davidova. Pravil na to Isai jmnem Hospodinovm : Slyte tedy, (lenov) dothu Davidova! Jest vm mlo roztrpovati lidi, e i Boha mho roztrpujete? Proto sm Hospodin d vm znamen: Aj, panna pone a porod syna, a nazvou ho jmnem Emanuel ( = S nmi Bh, Boholovk, Vykupitel, jen lidem milost zaslouil). Jako znamen tedy, e krlovsk rod Davidv nebude vyhuben od spojench krl, dal Bh zaslben, e z rodu toho narod se Vykupitel z panny jako z panny, zpsobem nadpirozenm. A v tom smyslu uvd je sv. Matou tvrd, e zaslben to se vyplnilo poetm a zrozenm Jee Krista z Panny'M arie. Ovem nkte tvrd, e nelze vhodn pannou od Isaie eenou rozumti Pannu Marii, ani slova jeho vykldati o nadpirozenm poet a zrozen Panny Marie; nebo poet a zrozen toto stalo se a po sedm stech lete-h od smrti Achazovy, kdy vlka s krlem israelskm a syrskm byla ji dvno ukoncena, za Isaie vak belo pr o znamen, z nho by Achaz poznal, e nebude poraen, a tedy musilo pr dan znamen zleeti v nem takovm, co by se vyplnilo jet ped ukonenm vlky t, tedy co nejdve. Ale tvrd to neprvem. Nebo teba si vimnouti, e Achaz odmtl znamen, kdy Isai ho vyzval, aby njakho dal, a e proto Isai, osloviv na to z vle Bo rod Davidv, nedal eenho znamen tak Achazovi, jako celmu rodu Davidovu, o nj belo, jakoby byl ekl: Neboj se, rode Davidv, spojen krlov nevyhlad tebe; znamenm toho jest, e jet nepiel Vykupitel, kterho Bh slbil Davidovi poslati z rodu jeho, a kter, jak nyn jmnem Bom pedpovdm, bude poat a zrozen z panny (jako panny) a podstatou svou bude Emanuel-Bohoiovk. Ponvad tedy znamen to bylo dno v eenm smyslu celmu rodu Davidovu, nebylo zajist teba, aby se vyplnilo co nejdve, spe prv z toho. e se nevyplnilo ji tehdy, mohli a mli potomci Davidovi erpati pesvden, e rod jejich nebude vyhuben od krl spojench. Neprvem proto kaj nkte, e sv. Matou uvedl slova prorokova v jinm smyslu, ne ve kterm je proslovil Isai, nebof jak evangelista, tak Isai vztahovali je k Vykupiteli a jeho nadpirozenm u poet a zrozen z Panny.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 1, 232, 2
skrze proroka s lo v y : 23 A j, p a n n a p o n e z v o u h o j m n e m E m a n u e l , to jest (v 34Probudiv se pak Josef ze sna, uinil, jak I pijal manelku svou , 26ale nepoznal ji, prvorozenho, a nazval jmno jeho Je. KAPITOLA 2.
a porod syna peklade) S nmi mu pikzal andl a porodila syna
a naB h . Pn. svho
Pchod mudrcv od vchodu, 2, 1 12. 1 Kdy tedy Je narodil se v Betlem judskm za dn Heroda krle, hle mudrci od vchodu pili do Jerusalema, 2 kouce: Kde
24. Uzavel toti s Pannou Mari dn manelstv. 25. Poznm kou touto upozoruje evangelista znova, e Pn je nebyl poat zpsobem pirozenm. Prav vak, e Josef nepoznal Panny Marie, a p o r o d i l a s y n a svho prvorozenho (Pna Jee), nikterak netvrd tm, e by ji byl poznal tlesn po narozen Pn, a e by tedy Panna Maria byla mla dtky jet jin, pirozenm dem zplozen. Nepo spojka a , a d o nepoukazuje podobn, jako spojka p r v e n e , k niemu jinmu, ne k tomu, co se stalo nebo nestalo do jistho okamiku, a nic netvrd ani nepopr o tom, co se stalo pozdji. Kdy na p. v 2. Krl. 6, 23 prav se, e Micholi, dcei Saulov, nenarodil se syn a d o dne sm rti jej, nikdo nebude rozumn souditi z toho, e se j narodil syn po jej smrti. A tak i sv. M atou slovy svrchu uvedenmi netvrd nic jinho, le to, e ped narozenm Pn Josef nepoznal tlesn Panny M arie; o tom, zda poznal ji po narozen Kristov, vbec nemluv, a to proto, ponvad nepodv ivotopisu ani Panny Marie, ani svtho Josefa, nbr ivot Pna Jee, a to za tm elem, aby ukzal o nm, e jest Vykupitelem v Starm zkon zaslbenm, a z t piny b mu na tomto mst pedem a jedin o to, aby dokzal, e Pn Je byl poat zpsobem nadpirozenm z Panny, a tedy e jest ten, k nmu ji Isai poukazoval slovy: Aj panna pone a porod syna atd. Pna Jee nazv prvorozenm synem Panny Marie nikoli proto, e by Panna Maria byla mela jet jin dtky pozdji rozen, nbr e byl jednorozenm i jedinm syne ni jejm; nebo slovo p r v o r o z e n (eck prototokos) odpovd hebrejskm u slovu bekr, kter po vklad Boha samho (2. Moj. 13, 2) znamenalo prvorozence vbec, nehledc k tomu, zda jet jin narod se po nm, tedy i prvorozence i jednorozence. Vzhledem k tomu nazval sv. Pavel (id. i, 6) Pna Jee i prvorozencem Boha Otce, a jest jisto, e Bh nem jinho syna soupodstatnho. V Novm zkon mluv se sice na nkolika mstech 0 bratch, ano i o sestrch Pn, ale nikde nerozumj se jimi jeho brati ve vlastnm, nbr v irm slova smyslu, t. j. jeho pbuzn, dtky toti Alfea a jeho manelky Marie, kter dle Jan. 19, 25. byla sestrou, t. j. snad pbuznou neb vakrovou Panny Marie. Nazvaj se v Psm sv. mnohdy bratry i pbuzn a vakrov i ptel. c) 2, 123. Evangelista vypravuje o pchod mudrc, tku do Egypt zavradn dtek betlemskch, nvratu z Egypta a usdlen se v N azarete, a tak upozoruje nejen na npl toho, co ve smyslu pedobraznm povdl Ose (11, 1) o Vykupiteli slovy; Z Egypta povolal jsem syna svho, nbr i na dje, kter byly jakousi pedzvst toho, e Pn Je bude jako Vykupitel od id zneuznn a zavren, od pohan vak uznn a pijat. 2. 1. Mn se Herodes Velik, syn Antipatra Idumejskho, jen byv 37 rok ped Kristovm narozem jmenovn krlem idovskm, r. 04 p. Kr Jerusalema se zmocnil a panovav potom 34 roky, zemel nedlouho po Kristov narozeni, krtce ped velikonocemi, dle obyejnho mnn r. 750, spe vak a r. 753 po zaloen ma. (Viz pozn. k Luk. 2, 7.) Mudrci, o nich svrchu je e, i m agov, jak je nazv evangelista v etin, byli vzneen a uen pohan, pochzejc nejspe z Persie, kte zabvali se vdami prodnmi, zvlt hvzdopravectvm i pedpovdnm budoucnosti, jmenovit osud lidskch, z bhu a vzjemne polohy hvzd, a povali veobecn vnosti. Pozdj podni nazv je krli, a jimi nebyli, alespo ne v obvyklm smyslu slova. M on vak, e byli pohlavry nekterch rodv a pro svou uenost povali velik vnosti 1 u krle a byli jeho rdci, a odtud vyvinulo se podn, e byli krli. Kolik jich bylo, evangelista neprav: podn vak udv, e byli ti; a e podn to je s t
Psm o sv. N ovho zkona. st I.
65
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsn sv. Mat. 2, 3 - 4 .
jest ten novorozen krl id o v sk ? Nebo vidli jsme hvzdu jeho na vchod, i pili jsm e poklonit se jem u. 3U slyev to krl Herodes, vzruil se, a vechen Jerusalem s nm. 4 I shrom div veck y veleknze a znalce Psm a v lidu, tzal se jich, kde se m Vykupitel naprav, lze souiti ji z potu dar, kter obtovali. Jmna jejich objevuj se nejprve v jistm rukopise ze VII. stol. neb z potku VIII stol , a 10 Bithisarea, Melichior a Gathaspa. Od IX. st. vak zobecnla jmna Kapar, Melichar, Baltasar. Nen tedy jisto, jak se pvodn jmenovali. Podn oznailo ie jmny, ponvad chtc je uctvati, vidlo potebu njak je jmenovati Vybralo pak jmna takov, kter, zd se, e poukazuj k potomkm syn Noemovch. Nebo jmno K apar upomnajc na moe Kaspick, poukazuje k potomkm Jafetovm, kde se usadili |afetovci, jmno Melchior (Melichar), znamenajc tolik co krl svtla, poukazuje ke krajinm polednm, k Egyptu a Ethiopii, kde se usadili potomci Chmovi. Baltasar pak jsouc jmno chaldejsk, kter bylo dno v Babylonii Danielovi, poukazuje k Babylonii, kde byli potomci Semovi Hvzda, kter se jim ukzala na vchod, nebyla obyejn, ani nebyl to povtro neb vlasatice neb jin zjev pirozen, jak nkte myslili, nbr zvltn zjev svteln, jen k tomu konci od Boha stvoen, aby dala se mudrcm znm ost o Kristov narozen. Patrno to 2 toho, e jedin s tmto vkladem srovnv se to, co sv. Matou prav o hvzd mudrc, e toti la ped nimi, e stanula nad jistm domem, a to tak nzko, e mudrci poznali, v kterm dom jest Spasitel, a nedme nic o tom, e jdouc od Jerusalma k Betlemu pohybovala se smrem opanm tomu, kterm vidme pohybovati se tlesa nebesk. Pedpokld se sice vkladem tmto zzrak; ale uinil-li Bh nesmrn onen zzrak vtlen Syna svho, bylo zajist pimeno velebnosti jeho, aby jinm zzrakem menm oznmil jej tm, pro n Syn Bo se - vtlil: i idm i pohanm. idm, kte ctce Boha pravho, uvali v t pin dobe svho rozumu, oznmit jej skrze bytosti rozumn, skrze andly (Luk. 2, 9, 14), i bylo zcela vhoano, aby pohanm, kte neznajce a nectce pravho Boha, neuvali v t pin svho rozumu dobe, oznmil jej tvorem nerozumnm. Kterak z t hvzdy poznali, e se Vykupitel narodil, vysvtl se takto: V Starm zkon byla dna etn proroctv o budoucm Vykupiteli, a ta vela v znmost tak u pohan, jmenovit od t doby, kdy id dostali se do zajet a kdy poali se usazovat! mezi jinmi nrody. Proroctv ta znali zajist jistou mrou tak mudrci, mezi nimi i to, kter Balaam povdl slovy: Vyc .h z h v z d a z J a k o b a , p o v s t v e z l o z I s r a e l e; p o b i j e k n a t a n i o a b s k a z a h u b v e c k y s y n y S e t o v y (4. Moj. 24, 17). Z !toho uinit si mnn, e jaksi zvltn hvzda objev se na nebi, a se narod Vykupitel, a uinili si je tm spe, ponvad jako astrologov i hvzdopravci dreli se zajist mnn tehdy rozenho, e pi narozen velikho mue objevuje se hvzda zvltn jasnosti. Bh proto, chtje oznmiti jim, e se Vykupitel narodil, pouil mnn jejich a uinil na obzoru svtlo zvlt jasn, neobyejn. A mudrci zpo zorovali je zajist hned, a vdouce, e tu dobu m podle proroctv ji pijit z Judska krl, jen by ujal vldu nad celm svtem , pili ihned zcela pochopiteln n a mylenku, e krl ten Vykupitel svta ji se narodil. Bh pak utvrdil je v mylence t zvltnm vnuknutm, povzbuzuje je zrove, aby vyhledali novo rozenho krle a uctili jej. A oni upos echnuve vnuknut a puzeni jsouce vlastn tubou srdce svho, dali se na cestu. Brzy vak ztratila se jim hvzda, snad ji ve vlasti jejich; lze to alespo souditi z velik radosti, kterou poctili, kdy ukzala se jim zase na cest z Jerusalema do Betlema (v. 9). Ale oni nepotebovali na cest vdce tak mim odnho; nebo z proroctv vdli, e krl onen vyjde z Judska. Brali se proto do Judska, a to do Jerusalem a jakoto msta hlavnho. Nebo nevdli o proroctv M icheov, dle nho Vykupitel ml se naroditi v Betlem. 3. Herodes pjmm Velik poznal dobe, e b o krle veobecn oeM vanho, o Vykupitele, ale pedstavoval si ho jako panovnka svtskho, proto bl se, aby nebyl pipraven o trn, a vzruil s e ; s nm rozruili se t obyvatel jerusalemt, nebo jedni strachovali se bou a pevrat politickch, jak myslili, e nastanou pi pchod Vykupitelov, jin, znajce krutost Herodovu, bli se krveprolit od nho, jin ctili s Herodem a bli se o nho, ponvad se jim lbily velkolep podniky jeho. 4. V e l e k n z i rozumj se n e j v y knz (veleknz adujc) a pedstaven 24 td knskch, ve kter bylo veker knstvo idovsk rozdleno. Nejvy knz (hlava vech kn a levit) ml sice podle zkona zastvat! ad svj do-
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 2, 5 11.
67
roditi. 5 Oni pak ekli jem u: V Betlem judskm ; nebo takto jest psno skrze proroka: 6A ty , B e t l e m e , z e m j u d s k , n i k o l i nejsi n e j me n mezi kn ec mi ms t y j uds kmi : nebo z t e b e v y j d e v v o d a , k t e r b u d e s p r a v o v a t ! l i d m j i s r a e l s k . 7 Tu H erodes, povolav tajn mudrce, vyptal se jich bedliv na as, kdy hvzda svtila, 8 a poslav je do Betlem a, ekl: jdte a ptejte se piln po dtti a kdy je naleznete, zvstujte mi, abych i j pijda poklonil se jem u. 9 Oni pak vyslechnuve krle, odjeli; a hle, hvzda, kterou byli uzeli na vchod, pedchzela je, a piedi stanula nad mstem, kde bylo dt. 10 U zeve hvzdu, zaradovali se radost velm i velikou. 111 veed e do domu, nalezli ditko
ivotn, ale man nedbajce toho, sesazovali je nezdka, ale i sesazen knz nej vy podrel svj pedel titul. Z n a l c i P s m a i zkonici byla zvltn tda neb zvltn stav id, kter zabval se studiem a vykldnm Psma sv. Starho zkona, zejmna zkona mojiskho a uvnm ho v jednotlivch ppadech. Byli roztroueni d o cel Palestin a povali velik vnosti. Nkte byli leny velerady neb jinho soudu, menho, jin vyuovali zkonu neb byli rdci lidu v prvnch vcech veejnch i soukromch. V Novm zkon, zvlt u sv. Matoue, sluji obyejn , grammatejs, literti t. j. z n a l c i P s m a ; ponvad innost jejich vztahovala se hlavn k zkonu (Bomu, mojskmu), sluli t jmenovit u sv. Luke (nomikoj) z k o n i c i i z n a l c i z k o n a , prvnci, a pokud zkonu uili, nazvali se i (nomodidaskaloj), uitel zkona. V prvnich dvou ppadech budem e pekldat! slovem z k o n k , hlavn proto, aby se pedelo mon neporozumn, jakoby znalec Psma byl nco jinho ne zkonk neb znalec zkona. Pouze tam, kde v textu pihl se hlavn k jejich znalosti zkona, jako svrchu ve v. 4., uijeme vrazu znalec Psma. 5. 6. Odpovdli tak hned, nehledave v knihch; nebo znali Psmo sv jmenovit proroctv m essisk z pamti. Proroctv M icheovo (5, 2) uvedli nikoli doslovn, nbr voln, ale co do smyslu sprvn. 7. Myslil nepochybn, e hvzda svtila jim .trvale, i chtl proto z doby po kterou hvzda svtila, seznati st novorozenho krle onoho, jednak aby zvdl, zda nehroz mu nebezpeenstv z prodlen, jednak, aby pojistil si vodtko k vyptrn dtka. 11. Panna Maria a sv. josef nebyli ji ve chlv (jeskyni), ve kterm s Pn Je narodil, nbr v nkterm dom betlemskm Akoli mudrci vidli ped sebou toliko dtko chud, vzdvali mu pece poctu boskou. Byli hvzdou a ovem i psobenm Bo milosti pivedeni k ve, e to nen pouh lovk, nbr tak Bh. Obtovali mu dary, nebo bylo na vchod obyejem nepichzeti ped krle bez dar. Zdali si byli vdomi vznamu svch dar, nen jisto, ale sv. Otcov vykldaj, e zlatm uctili Kristovu dstojnost krlovskou, kdidlem jeho hpstv, myrrhou i vonnou pryskyici, kter se uvalo k balsamovn mrtvol, jeho pirozenost lidskou. Kolik dn uplynulo od narozen Pn do pchodu mudrc a zejmna, zda-Ii mudrci pili ped obtovnm Pn (i ped 40. dnem po narozen Pn), anebo a po nm, nelze ci s jistotou. Nebo sv. Matou vypravuje pouze o pchode mudrcv a pomluje o obtovni Pn; sv. Luk pak l pouze obtovn Pn a pomluje o pchod mudrc Nen proto jisto, v kterm podku udly se tyto dje za sebou. V crkvi byl sice zhy slaven svtek Zjeveni Pn, ve kterm se pipom nal pchod mudrc. Ale nen znmo, zdali crkev vyvolila ten den pro een svtek na zklad bezpenho podn, e toho dne v msci pili mudrci od vchodu, anebo z dvodu jinho. Ve 4 stol. bylo ovem rozeno mnni, e mudrci ti pili 13. dne po narozen Pn (6. ledna), a ono udrovalo se potom dle jako starobyl podn. Ponvad vak nen jisto, na jakm zklad podn to vzniklo, nelze ani z nho usuzovati nic bezpenho o dob, kdy pili mudrci, a to tm mn, ponvad vedle nho vykytalo se ji od 4. st. tu a tam tak mnn, e pili a po obtovn, ano snad a dva roky po narozen Pn. Za na doby tvrd vykladai vtinou, e mudrci pili a po obtovn Pn, a to bu hned, jak mysl jedni, aneb a dne 6. ledna roku nsledujcho, jak vzhledem k eenm n podn domnvaj se jin. Na odvodnnou svho nhledu uvdj 1. e za tinct dn nemohli mudrci pibti do Betlma z krajin tak vzdlench; 2. e Herodes nebyl by ekal tak dlouho, skoro 4 tdny, se za-
68
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsn sv. Mat. 2, 12.
s Mari, matkou jeho, a pade, klanli se jemu, a oteveve poklady sv, obtovali mu dary: zlato, kadidlo a myrrhu. 12A dostve napomenut ve snch, aby se nevraceli k Herodovi, navrtili se jinou cestou do zem sv.
vradnm dtek betlem sk ch ; 3. e P an n a M aria nebyla by mohla jiti potom b ezp en do Jerusalem a k o b to v n ; 4. e, d o st v i od m udrc zlato , nebyla by obtovala obti chudch, dvou hrdliek n e b dvou holoubtek. T ak k tom u poukazuji 5., e H ero d es dal zab iti chlapce do dvou let, a to vzhledem k asu, n a k t e r s e b y l v y p t a l o d m u d r c , jako i k tom u, e na starch vyob raench v katakom bch p e d sta v u je se P n Je pi pchod m udrc ji jako dtko v t, a to jest p r d kazem , e tehdy uplynul del as od n aro zen Pn. N e jakkoli jsou v n dvody tyto , n ep esv d u j pece. N ebo a), a nehledm e k tom u, e na velbloudech mohli ji v 10 dnech vykonati cestu 1100 km , a z B abylonie, nen p rav d nepo d o b n o , e h v zd a objevila se jim hn eJ p vtlen P n, a e tedy mli d o sti asu i n a ppravy i na cestu a mohli z c ela pohodln ji dne 13. p o n aro zen P n bti v Betlem , jak udv p o d n ; b) H erodes p ak m ohl dom nvati se, e m udrci nic n enalezli a stydli se pro to jiti k nm u, aby se jim nevysm l, e na pouh p elu d njak vili cestu tak dalekou, a proto, nechtje u trceli h ned dtky p ro pouhou dom nnku cizinc n eznm ch, mohl zcela pochopiteln i p i k ru t p o v aze sv ekati a zatm snad i potaj p trati, zdali p rav d a jest, co ek li m udrci, a to tm sp e, ponvad vzhledem k m ld dom nlho so k a sv h o v d l, e nebezpeenstv je t n eh ro z L ze dom nvati se tak zcela prvem , p o n v a d d le sv. M atoue H ero d es dal, aby se ..viaui '1 k nm u p o u ze, kdy dtko najdou, i sp e dle tex tu eckho, k d y b y dtko nalezli. P otom ovem , kdy po obto v n P n ro zn esla se pov st o dtku a do stala se a k nm u, a on sez n a l, e m udrci mli p rav d u , rozhnval se nad tm , e n edostli slovu, a chtje ro zh o d n dtko usm rtiti, neekal dle, nbr dal ihned utratti dtky betlem sk . c) e P anna M aria la do chrm u b ezpen jet po odchod m u d n v , nen s p odivenm . Vdy ani ona nevdla 0 m yslech H erodovch, ani toho, kdo ji snad p otkal, nen apad lo , e dtko jej jest onm krlem , jeho H ero d es tak se obv, d ) T ak nen p roti mysli, e 0 Dto v ala o b t chudch; nebof a nehledm e ani k tom u, e nen jisto, v jak form bylo zlato dno, M aria dobe vdla, e m udrci obtovali dary sv jejm u dtku jako zaslb enm u Vykupiteli a krli s v ta ; p ro to n euila jich p ro seb e, ani etc vlastnch vc podala z nich o b t oistnou, nbr o b to v ala je nejspe jako o b t zvltn mim o p ed ep san ou o b t oistnou, e ' H erodes dal ovem zabiti chlapce betlem sk od dvou rok n e ; ale z to h o nejde, e dtko Je bylo tu dobu ji tak star. Nebo H ero d es zajist n ad sad il hodn, aby tm sp e doel sv ho elu a dal proto usm rtiti star i m lad dtky, n e byly tv, k nim p oukazovalo prvn objeven se hvzdy. Jestli ted y h v zd a objev ila se ji pi v tlen se P na Jee, a H e ro d es nkolik m sc nadsadil, vylo se, p ro dal u sm rtiti dtky od dvou let ne, a to tm spe; po n v ad slova ode dvou le t n eteba b rti pesn o tch, kterm ji byly pln d v a roky, nbr o tch, kterm el tep rv druh rok. f) K onen co se t k star ch vyobrazen, je s t sice pravda, e vecka a na jedno, p ed stav u j K rista ji jako dtko dosplej, ale tm se nic n edokazuje; nebof af nehledm e k tom u, e alespo na jednom je s t zo b razen pece jako dtko mal, zavinut, v o b razech tch jev se tak o v ro zm an ito st, e z nich nic vyvoditi nelze. Vdy n a nkolika z nich p ed stav u je se P n Je 1 jako dtko ty- neb p tile t , a pece nikdo neb u d e z to h o souditi, e mudrci p ili a po 4 5 letech. O znauje-li v a k sv. M atou dobu pchodu m udrc p o u ze slovy kdy se Je n a ro d il, nechce zajist tm ci, e pili a dlouh as po narozen jeho. A prav-li, k te ra k otzk o u jejich byl polekn H ero d es a cel Jerusalem s nm, a k terak velekn a znalci P sm a odvodovali svou odpov o m st narozen K ristova vrokem p ro ro k a M ichee, dv tm zajist na jevo, e p i pchodu m udrc je t nikdo v Jeru salem n evdl o n arozen K ristov, a tedy e jet P n Je o b to v n nebyl. Nebo po o b tovn P n m luvila o nm Anna vechnm , k te o ekvali vykoupen isra e lsk h o (Luk. 2, 28). U vm e li tedy tyto vci a pih ld n em e-l jet k tom u, e dle sv. Justina, sv tce i ro d itm i vkem velice blzkho apotolm , p ili mudrci od vchodu h n e d j a k s e n a r o d i l P n Je, nem em e, n e d ti p ed n o st nhledu, dle n h o m udrci pili ji ped obtovnm P n:
Sv, evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 2, 1318.
69
tk do Egypta. 2, 13 15. 18Kdy pak odeli, hle andl Pn ukzal se v e snch fosefovi a ekl: Vsta a vezm i dt i matku jeho a utec do Egypta, a bu tam, a povm tob; nebo H erodes bude hledati dtte, aby je zahubil. 14 On pak vstav, vzal dit i matku jeho v noci a od eel do Egypta, 15a byl tam a do smrti H erodovy, aby se naplnilo, co bylo povdno od Pna skrze proroka s lo v y : Z E g y p t a p o v o l a l jsem syna svho. Zavradni dtek betlem skch. 2, 16 18. 16Tu Herodes vida, e byl oklamn od mudrc, rozhnval se nramn, a poslav (vojny), dal usmrtiti vecka pacholata, kter byla v Betlem i ve vech koninch jeho ode dv >u let a ne podle asu, kter vyzvdl na mudrcch. 17Tehdy se naplnilo, co bylo povdno skrze proroka Jeremie slo v y : 18H l a s v R m s l y e n j e s t ,
15 D o E gypta velel jiti Bh jiti ovem tak p ro to , po n v ad to byla zem nejbli z tch, k ter nepatily pod vldu H erodovu; tam utkali se id astji a bylo jich tam m noho u saze n o ; tam chtl i V ykupitel sv ta pobti. Ale to byla pouze vedlej a ni pina. Hlavn a vy pina, pro to B h pik zal, byla dle neom ylnho vkladu sv. evangelisty v tom , e chtl, aby se naplnilo p roro ctv : Z E g y p t a p o v o l a l j s e m s y n a s v h o . Slova ta p ro slovil p ro ro k O se v liternm sm yslu sice o n ro d israelskm , kter jako n rod vyvolen nazv se m nohdy v P sm sv, synem B om ; av ak jak ev an g elista sm vykld, v p edobraznm sm yslu povdl je o budoucm Vykupiteli, p ed p o v d aje jimi, e S p asitel sv ta utee se z a hrozcho n eb ezp een stv iv o ta do E gypta a odtud za se svm asem v rt se z d rv za sp o lu p so b en and lo v a, podobn jako kdvsi ro d in a Jakubova u tek la se tam za hrozcho n eb ezp een stv hladu a v z ro sti v nrod, vyvedena byla o d tu d moc bo sk o u . M lo! zajist pobytem Kristovm, v E gypt bti naznaeno, e je s t V ykupitelem nejen id, n b r i p o hanv, a uitelem tch , k te m us k reti po c est u trp en a ke. Z ro v e m la tm p o sv cen a bti pda egyptsk, jako na zruku, e tam co n ejd v e se ujm e a zk v ta ti bude vra K ristova. D le p odn p o zd jh o usad ili se pr v M atarii nedaleko nynjho m sta Kairo. 16. U dlo-li se o b to v n P n (Luk. 2, 2239), jak m yslm e a po p chod m udrc, udla se vc ta k to : P o o b to v n P n a Jee ro z n esla p rorokyn Anna zprvu, e se V ykupitel j narodil. Z p rv a d o sta la se tak k H erodovi. A tu on seznav, e m udrci m li p rav d u , a e nedali mu z p r v y o dtku, a je nalezli, ctil se tm oklam na a potu p en a od n ich ; i ro zh n v al se p ro to a cfatje ro zhodn dom nlho o sobo v atele trnu u sm rtiti, posial vojny, aby zav rad ili vecka pacholata do dvou iet jak v B etiem , tak v okol. M yslilf e m ezi nim i bude usm rcen tak Pn Je. N ebylo vak tch chlapcv usm rceno celkem m noho, jak se nkdy m ysl, nbr je n as 1520. Nebo B etlem bylo m sto m al a nevelk byly i je h a koniny i zem k m stu p atc; nebylo tam tedy zajist vce chlapc toho vku. Pt-1! se nkdo, p ro Bh d o p u stil aby dtky ony byly z a vradny, nelze ovem ci, n e e Bh n eb rn sv o b o d n vli lovka, a e n evyzpytateln jsou soudov jeho. M on, e d o p u stil to p ro to , p o n v ad Betlem t odepeli s potku poh o stin stv sv at rodin. Jisto v ak jest, e p ro dtky byla sm rt ona pro sted k em k blahu nepom jejcm u. N ebo ony byly prv n z tch, kte vydaly K ristu svdectv prolitm k rv e sv a jso u p ro to ctny v crkvi jako m uednci. 1718. Jako astji, ta k i nyn uiv ev an g elista M atou p leito sti, aby upozornil na npl starozk o n n h o pro ro ctv . U vedl v ak vrok, kter o p t jen po tud je st proroctvm , pokud b e re se ve sm yslu ped o b razn m . Nebo ve sm yslu liternm vztahuje se k odveden id do zajet babylonskho. T eh d y to ti p o ru ili id pestu p o v n m zkona m luvu s Bohem , a Bh p o tre sta l je za to tm , e byli o d v ed en ido zajet. I stal se p ro to v eobecn, n ek , k ter p ro ro k Je re m i l tm zpsobem , e p ed stav u je p ram te id Rchel, jako by ona, v d a v i z hrobu, plakala nad zhubou svch syn. Ale n e k te n byl d le neom ylnho vkladu sv. M atoue z ro v e p ed o b razem nku nad z h u b o u m nohem
70
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 2, 1921.
p l a k v l e n m n o h : R c h e l to p l a c s y n a.n ed va la se potit!, p o n v a d jich nen. Nvrat z Egypta. 2, ! 9 23.
svch;
19Kdy pak umel H erodes, hle andl Pn ukzal se ve snch fosefovi v Egypt 20 a .ek l: Vsta a vezm i dt i matku jeho a Jdi do zem israelsk; nebof zemeli ti, kte hledali bezivot dtte. .91I vstal,
v t, k ter m la stihnouti n ro d israelsk p roto, e zavrhl V ykupitele, a k ter vzala jaksi potek ji v rad o u dtek betlem skch a nkem jejich m atek. Nebo tm , e krl idovsk, chtje zabiti K rista P n a, donutil jej tak k a, aby uteki do ciziny, byla p o ruena zvltn m ro u m luva s H ospodinem , a dna jedna z p rv nich pin k pln on zh u b , k te r byla d o k o n n a zkzou Jeru salem a a odntm vek er sam o statn o sti politick idm . 19 H erodes zem el brzy, sn a d ji za 78 n ed l po zavradn d tek betlem skch, a to sm rt velm i bolestnou. N ejen e tr p e n byl hroznm i vitkam i svdom , tak tlesn trp l nesm rn. Byl stien silnou horekou, prudkm i b oiestm i ve vnitnostech, zntem p odbi, hnilobou nkterch st tla, o p u ch nutm nohou, d un o st a jak Jo sef F lavius d, trp l vce, n e lovk m e sn sti. V eobecn pak skoro myslilo se, e sta lo se mu to z tre stu za jeho uk ru tn o sti. 20. Andl uv sla m nonho z e m e l i , h l e d a l i , ne e by bylo vce tch, k te hledali bezivot d tte, nbr p ro st m sto sla jed n o tn h o ^ a to nepochybn s ohleaem na 2. Moj. 4. 19., kde p o d o b n prav P n M ojovi: J d i a n a v r a se do E g y p t a , n e b o z e m e l i v i c k n i , k t e u k l d a l i o tvj ivot. 21. V E gypt nepobyl P n Je dlouho, sn ad ne dle, ne asi 7 tdn vdy vrtili se s nm odtam tud je t jako s dtkem , a k tom u, aby se naplnilo p ro ro ctv O seovo (11, 1), uv ed en ve v. 15., nebylo p o te b asu delho. P a trno tedy, jak nesm ysln je st tv rzen tch p o pra K ristova bostv, kte chtce vyloiti zzrak y jeho zpsobem pirozenm , nam louvali, e Je nauil se v E gypt od tam nch kn len arodjnm u a m o u d ro sti vy. T vrdili tak ji v prvnch stoletch kesanskch id i pohan, jako o idech svd M ina (trakt. S ab at a Sanhedrin), o p ohanu K elsovi O rigenes (C o n tra Celsum 1, 28). A p es to, e tvrzen to vyvrac jako n ep rav d iv nejen svrchu podan svdectv M atouovo, e M aria a Josef s Jeem je t jako s dtkem se vrtili, nbr i p ovaha K ristovch zzrak sam a, ukazujc, e zzrak y ty p esahuj n esm rn vecky sly stvoen (uzdraven ochrnulho M ark. 2, 112; slepce od naro zen Jan 9 ; v zken L azara ji tyi dni pohbenho a j.), opakovali pece tak pozdji a opakuj dosud nkte ono tvrzen, form u jen ponkud mnce, a n ettce se ani podvodu. T ak jet r. 1910 A rnot z P lance uveejnil list (jak u d v ) egyptskho lkae B enana z r. 83 po Kr. p r na zk lad jednoho papyrusu koptickho, kter pr obsahuje p am ti jakhosi pohana, jen byl v zum spojen s Jeem a n ejstarm i kesany, a pod v o tom z p r v u S trato n o v i, tajnm u se k re t i T iberiovu; sdluje, e Je byl vychovn v E gypt v idovskm chrm O nio v v L eontopoli (v D olnm E gypt) a pod vlivem egyptskch kn v blzk H eliopoli vycvien v lk astv a sta r m o u d ro sti kultovn, a jako refo rm ato r idovstv podjal se boje proti p rav o v rn m u Jerusalem u. Ale ukzalo se, e jest to podvod. (Viz D. Schm idt C ari und D. H erm ann G ra p o w : E ine m oderne L ebens-Jesu-Faishung, Der B enanbrief des H errn E rn st E dler von d er Planitz. Leipzig, H inrichssche Buchhandlung.) A r. 1894 M ikul N otow itsch (La vie inconnue de Jesu s C hrist, P aris, a Eine Lcke im Leben Jesu, S tu ttg art-W ien ) tvrdil, e nalezl v T ib et v jednom k ltee buddhistickm (v K am ru), k d e , zlm av nohu, byl pohotn, sta ro u listinu, ve kter se vypravuje, k terak je ve 14. roce vku svho utekl se do Indie a tam od brahm n nauil se ist Vedy a m odlitbou uzdravovat! nem ocn a vym tat! duchy zl, k terak p o e sti letech p ied do zem B uddhova stu d o v al jeho uen! a vrtiv se v e 29. roce svho vku do Palestiny, byl tam jako lovk nebezp en obalovn, o d so u zen a p opraven, a k terak potom ro z ila se zp rv a, e n ejvyi soudce poslal svho andla, aby tlesnou schrnku jeho p o v zn esl do vin nebeskch. Ale Max Miiller, znam enit zn ate l sanskritu v O xford, u k zal b rzy , e tv rzen to je st p odvodem , zv lt kdy z blzkosti eenho k l te ra d o stal zp rv u , e v k ltee tom vd! o ruskm cestovateli, e v. poslednch 50 letech nebyl pohotn v k l te re
Sv. evangeium Jee. Krista po e sepsn sv. Mat. 2, 22 -3 , 5.
71
vzal dt i matku jeho a v e e l do zem israelsk. 82 U slyev vak, e Archelaus kraluje v Judsku m sto otce svh o H e r o d a ,' obval se tam jiti, a byv napom enut ve snch, obrtil se do krajin galilejskch. 88 A pied, bydlel v m st, kter slo v Nazaret, aby se naplnlIos co bylo pedpovdno skrze proroky, e Nazaretskm slouti bude. KAPITOLA 3. Psoben Jana Ktitele. 3, 1 12. ^ 1 V tom aze vystoupil Jan Ktitel a kzal na pouti judsk k a : 2 ite pokn, nebof se piblilo krlovstv n eb esk . 3T o fest toti ten, jen byl pedpovdn od proroka Isaie slo v y : H l a s v ol a j c h o na p o u t i : o i p r a v t e c e s t u P n , p m i t e s t e z k y j e h o . 4 Sm pak Jan ml roucho ze srsti velbloud a p s koen kolem beder sv ch ; pokrmem jeho byly kobylky a med lesn. 5 T u vychzel k nmu Jerusalem a veker Judsko i vecka
nikdo se zlm anou nohou a e 'ta m nen nic znm o o ru k o p ise jednajcm o i~ vot Jeov. 22. Byl A rchelaus nem n ukrutn n e. otec jeho. 23. P roroci to ti nazvali nkdy budoucho V ykupitele v h o n e m i p r u t e m z koene je s s e aneb vrazy podobnm i. Vhon vak slo v v h e b re jtin prv tak, jako slulo m sto N azaret (N cer) v jin G alilei. K dy ted y P n Je, usadiv se v N azaret, nazvn byl p roto N azaretskm , d o stal tm jm no, kterm oznaovali jej nkdy proroci. P a til p ak N azaret v as K ristova n aro zen pod vldu H eroda Vel., po jeho sm rti p o d jeho sy n a H eroda A ntipu. N yn m a s 6000 obyvatelv. 2. Od 3, 14, 11. l ev an g elista dje, k te r ped ch zely b e z p ro ste d n p ed veejnm ivotem P n, a to a) p so b en Jan a K titele, jakoto pedch d ce V ykupitelova, vyzvajcho slovem i pkladem ku pokn, b) k e st P n a Jee a c) p o kueni jeho od bla; in tak zcela vhodn vod k d kazm , k ter p ro vykupitelskou d sto jn o st K ristovu chtl uvsti z veejnho ivota jeh o ; nebo dje ty poukazuj jed n ak na duchovn povahu krlo v stv m essisk h o , jednak na to, e P n Je je st vtlenm Synem Bom, jen v zal hchy lid stv a na se b e , aby za n dostiinil, a e dlo vykupitelsk vykon tm , e cesto u pokn a utrpen bla pem e a krlov stv jeho zkaz 3, 1 12. Viz Mark. 1, 1 - 8 . L uk. 3, 1 18. 3. 1. V t a m a s e t. j. tehdy, kdy P n Je dlel jet v N azaret. Srovn.. 2, 23. Luk. 3, 1. 2. K r l o v s t v n e b e s k , v ostatnch evangelich t k rlovstvm Bom neb Syna B oho neb K ristovm zv an , je st k rlo v stv , k ter p odle p ed p o v d prorockch Vykupitel ml zaloiti a vskutku zalo il, crkev to ti K ristova, a to i v nynjm svm trv n na zem i i v budoucm svm dokonn l d o v ren na nebi. Slov krl nebeskm , a ) po svm pvod, je to z alo en a je s t od v t lenho Syna Boho, jen vyel z n e b e ; b) po svm obsahu i statcch svch, jeto obsahuje a prostedkuje m ilost a pravdu zjevenou, k te r n ejso u z to h o to svta, nbr od Boha ; c) po svm cli poslednm , jeto clem crkve je st pro stedkovati vn blaho lid stv a ; d) po svch p ro sted cch , je to k elu svm u (k cli poslednm u) vede pro sted k y n adpirozenm i a duchovnm i, k ter d o stala od Boha. 3. U dv pinu, pro Jan vystoupil zpsobem ve v. 1. a 2. eenm , p roto to ti vystoupil tak, p onvad to bylo p ed p o v d n o tak o d p ro ro k a Isaie v 40, 3. Viz 3, 46. 4. N em l tedy za roucho p ouze ki p e h o zen o u p e s seb e, jak se zh u sta zo b razuje, nbr roucho z hrub ltky zh o to v en ze srsti velbloud. M e d e m l e s n m (podle textu eckho p o l n m , d i v o k m ) rozum se slad k va vyt kajc z nkterch strom , kdy se p o ran k ra jejich a nikoli m ed lesnch v el: nebo m ed pokldal se za lahdku, ev an g elista v ak chce vytknouti, e pokrm Janv byl p ro st a chud. N kte v ak rozum j m e d d i v o k t. j. m ed, kter divok vely ukldaj v skalnch slujch a dutinch a jinde. 6. V Jordn. N kter rukopisy i n ejstar m aj: v ece lo rd an .
72
krajina kolem Jordnu, 6a byli ktni od nho v Jordn vyznvajce hchy sv . , Uzev pak m noh z farisev a saduce, ani pichzej ke ktu jeho, ekl Jim: Pokolen zmij, kdo ukzal vm, abyste utekli budoucm u hnvu ? 8 Pinejte tedy ovoce hodn pokn, 9 a nem yslete ikati sam i u seb e: Otce mme Abrahama; nebo pravm vm s e. Bh me z kamen tchto syny vzbuditi Abrahamovi. 10Ji piloena jest sekera ke koeni strom : kad tedy strom, kter nen ese ovoce dobrho, bude vyfat a na ohe uvren. 11 j ktm vs vodou ku pokn, ale ten, jen pijde po mn, m ocnj jest nade m ne; a j nejsem hoden ponsti obuvi jeho. On bude vs ktti Duchem svtm a ohnm. 13Jeho vjika jest v ruce jeho, i vyist mlat svj a shromd penici svou do obilnice, plevy vak bude plii ohnm neuhasitelnm.
6. K est Janv nebyl sv to stn , n b r ppravn, sym bolick a typick. Ppravnm b y lpotud, pokud budil p rav o u kajcnost a tak p ipravoval ku pijet odputn h ch ; sym bolickm i obraznm , pokud oznaoval ono oitn duevn, ke kterm u m l se lovk pipravit! p o k n m ; typickm pak i p e d obraznm byl proto, p o n v ad p e d o b razo v al k e s t K ristv (sv to stn ), kter skuten psob oistn duevn. U dloval se pohrouenm do vody. 7. F a r i s e o v byla n b o en sk o -p o litick stra n a idovsk, k ter povstala n ejsp e v d c hs M akabejsk z A ssde, pravch vlastencv sraelskch, kte jsouce proniknuti lskou k Bohu i k svm u n rodu, piiovali se nejen o to, aby zkon B o byl plnn, nbr i aby sv rz nroda isra elsk h o se zachoval (E leazar, b ra ti M akabejt*. U znvajce mimo zkon M ojv t staro b y l p odn i rzn vklady a u it zkona, k ter pr M oj tak o bdrel od H o sp o dina, snaili se sice s potku v em o n , aby nejen sam i zkon Bo plnili, nbr tak jin ku plnn jeho p o v zb u d ili; a v a k upiliujce ve sn a z e t, zali brzy tak daleko, e p ro literu pehleli ducha zkona a dbajce zkostliv i okzale o p esn vyplnn litery zkona a pouhch o bad vnjch, nehledli k istot sm len ani ke sv a to sti vnitn, Zvrhli se ted y po v tin v pouh p okrytce a hrdopky, kte m ajce seb e za dokonal pohrdali jinmi jakoto m n dokonalm i a odluovali se o d nich. P e c e v ak p ro velikou zn alo st zk o n a a lenou sv a to st svou povali u lidu velik v n o sti. S a d u c e o v byla stran a liberln, ro zu m k , k ter po v stala n ejsp e z onch kn a elnch id, kte naklonili se ku pohanskm n zorm ek, jm enovit filosofie ep ik u rejsk . P o p rali o dlin od farise p ro z e te ln o st B o v zen o sud lidskch, jak o i jsoucn o st andl dobrch i zlch, nesm rteln o st due, vzk en a vnou odplatu, co vecko F ariseo v uznvali. Vyhlaujce pozem sk blah o b y t z a el ivota, oddvali se n ezd k a m rou n ezzenou rozkoem sm yslnm . P ro volnou m ravouku svou mli nejvce len m ezi v zn een m i ro d y idovskm i a pednm i knm i. Z t piny byla vha jejich v n ro d nem al. N a p rav pokn n e myslili jedni ani druz, sad u ceo v p ro to ne, p o n v ad nevili ve vnou odplatu, fariseov pak proto, ponvad se pokldali za dokonal. P ili tedy k Janovi nejspe jen vzhledem k lidu, aby se zdlo, jnk v elice jim zle na skuten sv ato sti ivota. P o k o l e n z m i j t. j. zvrhl potom ci zvrhlch pedk. O slovil je oste, nebo lska d, aby zl bylo tak zlm nazvno, by tm sp e p o hnuli se ku pokn lid p evrcen. 8. . j. C hcete-li ujiti trestu Bom u, konejte skutky, z nich by bylo p a trno, e inte p rav pokn. 9. t. j. nem yslete, e m ete k ati otce m m e A b rah am a , jako b y ste ji pro svj prvod od A braham a m usili bti pijati do krlovstv m essisk h o ; Bh m moc z kam en v zbuditi si p rav ctitele, kte by mu slouili v rn jako Abraham , m sp e, zavrh n a vs, m e v zb u d iti si je z n ro d p o h an sk ch ? 10. Ji hroz trest, a vy n eu jd ete mu, n eb u d eie -li initi p rav pokn. P od obrazem zahradnka, jen se ji ch y st p o raziti stro m such, neplodn, p e d s ta vuje V ykupitele jako soudce, jen se ji h o to v vykonati soud nad nekajcnky, a to za tm elem , aby poukazem na blzk o st so udu toho pim l, fariseje a saduceje a nekajcnky vbec ke p rav m u pokn. 11. 12. S ova tato ekl, kdy seznal, e n k te p ozorujce jeho jed n n a ivot, dom nvali se, e sn ad je s t V ykupitel. U kazuje na ro zd l m ezi nm a sebou,
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 3, 1 3 - 4 , 2.
73
Kest Pna Jee. 3, 13. 17. 13Tehdy piel Je z Galilee na Jordn k Janovi, aby byl poktn od nho. 14Ale Jan brnil mu ka: l mm poteb poktn bti od tebe, a ty jd e ke mn? 16O dpovdaje Je, ekl m u : N echej n y n i; nebo tak slu nm vyplniti velikou spravedlnost. I nechal ho. 1SA kdy byl Je poktn, vyel ihned z vody; a hle, otevela se mu nebesa, i vidl Ducha Boho sestupovat! jako holubici a pichzeti na nj. n A hle, h la s ;s nebe kouc: T ento jest Syn mj mil, v nm se mi zalbilo. KAPITOLA 4. Pst a pokuen Pn. Mat. 4, 1 11. 1 Tehdy byl Je uveden na pou od Ducha, aby pokouen byl od bla. 2 A p ostiv se tyicet dni a tyicet noc, potom zlanl.
pouuje, e V ykupitel vynik nad nho moc u d lo v ati m ilost a moc so u d co v skou, tedy ve sm yslu to m to : K est mj n e p so b m ilosti, jak o v o d a n e p so b duevnho oitn, nb r je s t toliko o b ad em vnjm , kterm se b u d neb na jevo dv kajcnost, ale K ristus m moc udlovati m ilost D ucha sv., k ter by pronikala a oiovala dui, p o d o b n jako ohe p ronik a oiuje kovy. M moc i souditi a ta k oddlovat! d o b r od zlch, jako h o sp o d vjikou (lo p ato u ) vje a tak o d d lu je penici od p lev. A j jsem tak n e p a trn p roti nm u, e nejsem hoden, abych p ro k zal mu slu b u n ejni, k te ro u konvaj p o sle d n o tro ci, abych to ti po n esl mu obuv (aneb jak m M arek 1, 7., Luk. 3, 16; Jan 1, 27.: abych ro zv zal em nky u obuvi jeho.) 3, 13 17. Viz M ark. 1 9 11. Luk. Luk, 3, 2 1 - 2 2 . Jan. 1, 3 1 - 3 4 . _ 1315. Jan neznal dosud K rista, a byl pbuzn jeho p odle tla a v d l nejen, e ji brzy se objev, nbr i, e k nm u pijde na p o u t (Jan. 1, 3 1 -3 4 ) . P ece vak, osvcen byv m ilost Bo, poznal ho hned p o d o b n , jako ctil pto m n o st jeho jsa je t v"ivot m atesk m (Luk. 1, 41), a pro to pln cty a pesv d en , e je s t nejen p ro s t velikho hchu, n b r i zdroj v e k er svatosti,^ z d rh al se ho' poktti. Ale P n Je, a uznal, e by Jan ml bti sp e p o k t n o d nho, ne on od Jana, p ece trval n a to m , aby Jan n y n (p ro ten to k rte) u p u st od svho zdrhn, ho poktil, p o n v ad (nyn) toho d v e k e r s p r a v e d l n o s t , to je s t odvk radek, kter Bh p ojal vyko u p en lid stv a. P o to m to radku i vli B o m l V ykupitel pijm out! ta k k e st p o kn od Ja n a aby hned na p otku veejnho ivota sv h o ukzal, e b e re na se b e hchy lid stv a a chce za n dostiiniti. 17. U vedl tak Bh sm K rista ve vykupitelsk a d jeho. N ebof so tv a, P n Je pijetm ktu pokn dal na jevo, e chce dostiiniti za hchy h d stv a, ji vydal mu O tec nebesk svdectv, e jest S yn jeho mil, a ed y e mil b ude lu i dlo, jeho podjm se p ro lid s tv o ; D uch sv. p ak v sto u p il na nj v podob holubice, kter byla sym bolem i ob razem isto ty a m rnost a lsky, a upom nala n a holubici, k te r N oem ovi zv sto v ala nov iv o t a pokoj, a tak naznail, e P n Je je s t pln sv ato sti a V ykupitel lidstva, jen vystoup, s m rnost a lskou a nov iv o t i p o k o j p in ese lidstvu. . 4, 1 - 1 1 Viz Mark. 1. 1 2 - l . Luk., 4, 113. 4. . P odle podn b y la to pou K varantanie sev ero v ch od n od Jeru salema, sev ero zp ad n od Jericha ta k zvan od 12. st. od tyicetid en n h o p o stu K ristova (quaranta = 40); ji p iro v n v aj k lku sm rtelnm u, na nm iv o t se sm rt zpas a pro to dui o d p o rn j jest, n e p u stin a a ra b sk , k te r p o d o b ajc se hbitovu , hrzou nenapluje. N a p o u t tu byl u v ed en od D ucha sv., tm toti, u! Duch sv. dal mu jako lovku vnuknut, ab y tam o d eel, a_ on jako lovk ho poslechl, dvaje tak nauen, e i my dobrch vnuknut d b ti mm e. P o stil se tam 40 dn a 40 noc, zd ru je se po ten cel as v ek erh o pokrm u i npoje. N ectil vak pi tom h lad u ; nebo m ysl jeho po n o ila se to u m ro u v u vaovn i o vcech boskch, e tlesn p o te b y jeho u stoupily o v em za pom oci a posily b osk docela do pozad. P o 40 dnech v ak p o d d al se ji d obrovoln pocitu tlesnho h ladu a zlanl. A t p te ito sti pouil bel, aby ho pokouel ke hchu.
74
3I pistoupil pokuitel a ekl jem u: Jsi-li Syn B oi, rci, a k men toto stane se chleby. *O n pak o d p o v d l: P sno jest: N e samm chlebem iv fest lovk, nbr kadm s l o v e m , k t e r v y c h z z s t B o c h . 5 Tu pojal ho bel do svatho m sta a postavil jej na vrchol chrmu 6 a ekl je m u : Jsi-li Syn Bo, spus se dol, n eb of psno j e s t : A n d l m s v m p ik z a l o tob, a na ruce u c h o p tebe, a b y s s n a d
3. bel nevdl o tajem stv vtlen Syna Boho ani o tom, e Je jsa Bohem i lovkem v jedn osob nem e heiti; ale uslyev, kterak Bh Otec prohlsil jej za Syna svho, a vda z danch proroctv, e jest posln, aby lidstvo vykoupil, odvil se pokoueti a svdti ho ke hchu, jednak aby seznal jasn jeho bytost, jednak, aby mono-li, zabrnu }!:pitelskmu dlu jeho. Nevdli, e Pn Je jest Boholovkem a jako takov heiti neme. Pistoupil v podob viditeln, a to zajist v podob lovka, jak lze souditi z toho, e nechtl as bti hned poznn. Pn Je pak pipustil pokuen to, ano prv za tm elem odebral se na pou, a b y p o k o u e n b y l o d b l a , ponvad chtl hned na potku veejn psobnosti sv utkati se s nm, aby, jako prvn lovk v pokuen klesl a tm celmu lidstvu ukodil, tak on nad nm zvtzil a tim celmu lidstvu prospl, jako i aby nm milost proti ; okuenm zaslouil a piklad dal, kterak i my mme odreti a pemhat! klady zlho ducha a pokuen ke hchu vbec. Slovy J s i - l i Syn Bo, rci, a kameni toto stane se chleby budil v Kristu dost tla a svdl k nedve v boskou prozetelnost a k pochybovn o tom, zdali jest pravm Synem Bom. ( J s i - l i . . ., mon, e nejsi.) 4. Proti nedve, ke kter bel svdl, projevil Pn je naprostou dfivru v Boha a jeho prozetelnost, a to slovy z 5. Moj. 8, 3., ktermi Moj ped svou smrt vyzval lid israelsk k dve v Boha, pipomenuv mu etn dobrodin, k ter Bh jim prokzal na pouti. Slovem z st Boch mnil stvoitelsk slovo i tvr moc Bo, kterou Bh rovn tak me tvorstvo udreti a udruje, jako je stvoil, a kterou tak dv pokrmm moc ivnou. 5. Pokuen toto sv. Luk (4, 5 7) vypravuje na tetm mst dvaje pokuen na hoe na msto druh. Akoli vak sv. Luk obyejn postupuje chronologicky, klada jednotliv dje tak, jak se udly po sob asov, v tomto ppad pece zd se, e postup chronologick zachoval sv. Matou, take pokuen v Jem salem bylo skuten druh. Kterak bel dostal Pna Jee d o s v a t h o m s t a t. j. do Jerusalema, nen znmo. T o jen jest nepochybno, e se stalo skuten pemstni z msta na msto pod jakmsi ntlakem dublovm, kter Pn Je dobrovoln pipustil. Pod ntlakem tm dle mnn jednch el Pn Je s blem do Jerusalema pky, dle jinch vak bel penesl ho (s tichm doputnm jeho) okamit ovzdum podobn, jako druhdy andl penesl Habakuka do Babylona k Danielovi do jmy lvi. Tento nhled pokldme za sptvn (Myslme vak, e nen zcela neppustn ani ten nhled, dle nho jednotliv pokuen! nensledovala bezprostedn po sob, jestli toti bel byv jednou odraen nepistoupil hned k pokusu druhmu, nbr ekal, a se mu naskytla nov pleitost, kter by mu dvala jakous nadji, e se mu pokus p o d a ; po druh as tehdy, kdy Pn Je sm piel do Jerusalem a na slavnost velikonon a vyklidiv tam chrm od prodvav, zpsobil proti sob nevoli len velerady (Jan 2,18), po tet pak as tehdy, kdy fariseov tce nesouce stl vzrst uenk Kristovch, pomleli na to, aby tomu njak zabrnili (Jan. 4, 13). Tomu-li tak, uinil bel een ntlak na Jee p druhm pokuen teprve v Jerusalem. Postavil ho pak n a v r c h o l c h r m u t. j. na okraj neb cimbu (rovn) stechy (nikoli chrmu samho, nbr nkterho podloub i spe t hradby, kter celou prostoru chrmovou obkliovala a k ni 1 na stran jin a vchodn pilhala srz do propasti tak hlubok, e mnohdy zvrat pojmala toho, kdo se stechy dol se dval). 6. Slovy tmi budil bel v Kristu pchu, chtje ho pohnouti, aby krkolomnm skokem obrtil na sebe pozornost a tak snadnm zpsobem zjeAal sob stoupence. Zrove chtl nabti jasnho poznn o jeho osob. Ponvad pi prvnm pokuen Pn Je uvedl slova Psm a (5. Moj. 8. 3), ktermi projevil dvru vvBoha, uvedl i bel slova Psma, aby tm spe doshl svho elu a to ze alm. 90, 11. Jimi almista pod obrazem eny berouc na cest kamenit dtko sv na ruce, aby se neporanilo, l nnou pi, kterou Bh ir o spravedliv lidi v nho dvujc n a v e c h c e s t c h j e j i c h t. jv pi vem jednn jejich, v nebezpeenstvch, do kterch nevydali se svvoln. bel vak vykl
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Mat. 4, 713.
75
n e u r a z i l o k m e a n o h y s v . 5 7 D jemu J e: T ak psno jest: N e p o k o u e j P n a B o h a s v h o . 8 * Op t pojal ho bel na horu velm i vysokou a ukzal mu vecka krlovstv svta i slvu jejich 8 a ekl: T oto veck o tob dm, jestlie padna, bude se mi klanti. 10Tu ekl mu Je: Odejdi, satan e,: : n eb of psno jest: P n u B o h u s v m u b u d e s e k l a n t i a j e m u j e d i n p o c t u b o s k o u v z d v a t i. 111 opustil ho dbel a hle, andl pistoupili a slouili jemu. O dchod do G alilee. 4, 12 1 7 .J)
12 Kdy pak Je u slyel, e Jan byl uvznn, odebral se d Galilee 18 a opustiv Nazaret, piel do Kafarnaum pmoskho v kond aje je n esp rv n o B o ochran i v takovm n eb ezp een stv , do n ho se lovk vrh svvoln, sv d l K rista k d v e opovliv. 7. N e p o k o u e j . . . tm to ti, e bys vydval se v n eb ez p e e n stv sv v oln a chtl, aby Bh ti pom ohl zzran , jako bys z k o u eti chil, bu d e-li to m oci uiniti. Slova ta jsou z 5. M oj. 6, 16. M oj pravil je k lidu israelskm u, kdy n a p o u t re p ta l pro n e d o sta tek vody a tim Boha ta k k a vyzval, aby ukzal, do vede-li mu pom oci. Pn Je uved je p ro ti blovi, u k zal zro v e , e nen sp rvn ten v k lad P sm a sv., kter o dporuje jinm u jasnm u vroku biblickm u. 8. N en znm o, n a k tero u ho ru jej pojal, ani jakm zp so b em mu vecka krlovstv sv ta i jejich slvu ukzal. N kte pojm ajce vp o v ev angelistovu jako n adszku, hyperbolu, m ysl, e u k zal p o u z e n a P a lestin u an e b velik kraj zem vbec aneb e ukzav !ukou na rzn stra n y , p ouze slovy vylil, k ter krlovstv k d e jsou a jak to v nich vypad. Ale dn z tch to vklad n epilh k slovm M atouovm . N ejsp e zpsobem m agickm napodobil fata m organa i obrazy vzduchov a ak nhle a rychle p e d sta v il mu p ed oi v eck a krlo v stv zem i slv u jejich. C htl ak v zb u d iti v P n u Jei d o st o a pm ti ho, aby upust od zam lenho dla sv h o , b ez nm ahy hled l si zjednat! v ldu nad svtem , ktero u dle danch p ro ro ctv m zaujm outi. 10. U vedeno z 5. M oj. 6, 13. Pem ohl ta k P n Je d o st tla, pc iv o ta a d o st o, troj to druh pokueni, ve kterch zah rn u ta jso u v eck a pokuen vnec, k te r p ichzej n a lovka. T ak orv n rodie byli pokoueni tm zp sobem . Bylaf i v E v buzena d o st tla nepm m vyzvnm , aby jed li se strom u p ro stednho, potom pcha slibovnm , e b u d o u jako Bh, a d o st o ujifovnm , e o tev ro u se oi jejich. P rv n ro d ie v ak podlehli, akoli m li h o jnost pokrm jinch, a p ro to andl zabrnil jim, aby byve z r je vyhnni, nem ohli se do nho vratiti, ale Pn Je zvtzil v pokuen, a p o ty ietid en n m post trp l hlad, a pro to andl poctili ho slubam i m im odnm i. Jak p atrn o z vk ladu, pokueni P n od evangelist vylen n eobsahuje nic, co by bylo proti mysli, a je s t zcela neprvno p oprati jeho djin n o st a tm neb onm zpsobem . N esprvno zejm na je s t rozum ti jm vnitn pokuen, jako by sn ad v P n u Jei byly povstaly zl m ylenky, ale od n ho h ned zap u zen y byly; nebo ponvad P n Je je s t nejen lovkem , nbr i Bohem v jed n , a to b o sk osob, nebylo p ro to to osobn spojen s piro z en o st boskou u nho pokuen vnitn m on. N esprvno t pojm ati vypravovn o eenm p okuen jako sm ylenku, bji n eb legendu z toho p o v stalo u , e v S tarm zkon se m luvv o belskm pok uen lid spravedlivch; nebo vklad takov el p roti vro h o d n o sti a po v aze evangelist, pi k ter byli daleci toho, aby sm ylenky neb bje a legendy p ed kldali jako dje skuten. N esprvno ta k p okldati je za p o u h o u parabolu, kterou by K ristus byl pouoval, jak si m m e vsti v pokuench, n ebot ta k tento vklad el p ro ti zpsobu, kterm v evangelich p odvaj se paraboly. Rovn n esprvno je s t tvrditi, e nkter id pokoue! K rista, chtje se p esv d ili, je-li V ykupitelem ; nebo toho nebyl by se odvil, dn id, aby p o ad o v al p ro seb e pocty bosk. O dji sam m nem ohli se ovem d o v d ti a p o to l od nikoho jinho le od K rista sam ho, jen uznal za d o b r p o v d ti jim o nm ku pouen jinch. Od ap o to l pak dovdli se o nm i M arek a L uk a jin. )D ruh st evangelia (4, 1214, 12) vyliuje dje sk o ro vhradn z galilejsk innosti K ristovy, a to ony, v e kterch P n Je se objevuje jako uitel, divotvorce a zakladatel crkve a tm i jako V ykupitel. L to ti J. k terak P n Je vyvoliv si K afarnaum za vchodit galilejsk innosti sv , naplnil proroctv
76
nch zabulonskch a neftalimskch a usdlil se (tam ), w aby s e naplnilo, co bylo povdno skrze proroka Isaie slo v y : 15 Z e m z a b u l o n s k a z e m n e f t a l i m s k pi moi, Z a j o r d n sko, G a l i l e a p o h a n s k , 16 l i d , k t e r s e d l v e t m , uz e l s v t l o 6 v e l i k a tm, k t e s e d l i v kr a j i n s m r t n h o s t n u , v z e l o s v t l o . 17Od toho asu poal Je hlsati a kati: ite pokn, nebof se piblilo krlovstv nebesk . Povoln prvnch uenk k trvalmu nsledovn, v. 1 8 22. 18C hod pak podle moe G alilejskho, spatil dva bratry, im ona, jen slov Petr, a Ondeje, bratra jeho, ani poutj! s do moe, nebo
Isaiovo (8, 23: 9, 1), dle nho ml Vykupitel psobiti tak v zem zabu10 !skm a neftalmskm, a kterak povolal prvn uenky. K tomu pipojuje pehled galilejsk innosti jeho a do prvnho vysln apotol (4, 1225).
4. 12 17. Viz M ark. 1, 1415. Luk. 4, 1415.
12.13. Jest to druh cesta, kterou konal Pn Je po svm pokuen do Galilee. (Obrn ji vyliuje sv Jan 4, 145). Co inil od svho pokuen do tto cesty, o tom pomluje i sv, M atou i sv. Marek a sv. Luk, vypravuje vak sv. Jan (1,293, 38.). Pohnula jej pak k t cest zprva, e J a n b y l u v z n n ; dle jana 4, 1. vak pohnula ho k n zprva, e f a r i s e o v u s l y e l i o nm, e n a b v v c e u e n k v a v c e k t n e Jan. Ale pohnutky ty neodporuj si, nbr souvis spolu. Fariseov toti uslyeve, e tak velice roste poet poslucna Kristovch, rozmrzel se nad tm a byli by rdi pekazili tomu, ale nevdli tak. V tom dovdli se tak oni, e Herodes (Antipa) |ana uvznil. A tu pili nepochybn na mylenku, e by podobnm zpsobem mohli se zbaviti Jee, kdyby toti namluvili o nm Piltovi, e bou lid, a pohnuli ho, aby proti nmu zakroil podobn, jako H erodes proti Janovi. Ale Pn Je nechtl ani jet trpti, ani dti ptomnost svou lleitost, by se lid pro nho pobuoval, ani uvati vy moci sv tam, kde staity prostedky pirozen. Proto znaje smlen farisev, odeel (pes Samasko as koncem listopadu neb potkem prosince veejnho ivota svho) do Galilee a navtviv Knu a nkolik mst jinch, veel do Nazareta, naraziv vak tam na odpor a nevru, odebral se do Kafarnaum na severozpadn stran jezera Genezaretskho a vyvolil si je za vchodit galilejsk innosti sv, kter trvala a do podzimu ve tetm roce veejn psobnosti jeho (Jan 4, 154; Luk. 4, 1423). Za celou tu dobu byl jen jednou v Jerusalem, a to o slavnosti velikonon druhho roku veejnho ivota svho. (Za takovou alespo mme z dvod vnch onu slavnost, o kter mluv sv. jan 5, 1.) 15. Slova pi m oi uruji krajinu zabulonskou a neftalmskou jako krajinu, kter jest pi moi t. j. pi jezeru Galilejskm i G enesaretskm neb Tiberiadskem. Nkte vak (jako Sickenberger) pojmaj je o sob jako oznaen krajin lecch pi moi Stedozemnm. G a l l e a p o h a n s k jest Galilea severn pi Foinikii (Fnicii) a Srii; zove se pohaiskou, ponvad v n obvali po vtin pohan. 16. t. j. lidu, kter trval ve tmch bludv a v duchovn smrti i ve hch, ,vzeel Spasitel. 1822. Viz Mark. 1, .1620. Luk. 5, 111. Pn Je chtje, aby uen jeho bylo hlsno lidu, i kdy nebude ji bydleti na zemi viditeln, vyvolil si nkolik uenk, kte by byli svdky veker innosti a celhj uea jeho. Byli to Petr, Ondej, Jakub, Jan. Povolal je u jezera Galilejskho, a to bu jet ne veel z N azarta do Kafarnaum, aneo brzv n ato , jak tam piel. O povoln tom vypravuj vichni evangelist synoptit, s tm vak rozdlem, e sv. Marek in to dve ne podv zprvu o uzdraven lovka posedlho a tchyn Petrovy, sv Luk vak teprve potom, kdy vylil ji ono uzdraven. Tak v tom se li, e Luk nejmenuje Ondje pmo, jako sv. Matou a sv. Marek, nbr nepmo jen k nmu p .ukazuje a pesnji udv okolnost, za kter se to stalo, prav, e to bylo pi zzranm zahrnut ryb. Pro tyto rznosti domnvaj se nkte, e vypravovni Matouovo (4, 1822) a Markovo (1, 1620) tk se j n udlosti ne vypravovn Lukovo (5, 111), a soud, e Pn Je jmenovanm uenkm dovolil jet jednou na as dom odejiti a teprv potom pi zahrnut ryb povolal je navdy. Ponvad vak hlavn dj jest u vech synoptik stejn, a jen nkter okolnosti jsou rzn, ty vak snadno daj se srovnati, nesouhlasme s n-
77
byli rybi. 10I ekl jim: Pojte za mnou, a uinm v s rybi lid i. 20A oni hned zanechave st, li za nim. 21A p op oed odtud, spatil jin dva bratry, Jakuba (syna) Z ebedeova a Jana, bratra jeho, na lodi se Zeoedeem , otcem jejich, ani spravuji sit s v ; i povolal je. 22 A oni hned zanechave lo i otce svho, li za nm. Pehled galilejsk innosti Pn do prvnho rozeslni apotol. v. 2 3 25. 231 obchzel Jei celou Galilei ue v synagogch jejich a hlsaje evangelium o krlovstv a uzdravuje velikou nem oc i velik neduh v lidu. 24 A roznesla se povst o nm do cel Syrie. I pivedli a (pinesli) k nmu vecky chorobn: rznmi neduhy a mukam< sklen, i posedl a nm snky a ochrnul. A uzdravil je. 261 li za nm
hledem tmto, nbr s mnoha jinmi vykladai mme za pravdu, e pslun zprvv vech ti evangelisti! vztahuji se k jedn a te udlosti, toti ke konenmu povolni eench uenk, to pak e hleJc k onm zprvm udlo se tm postupem, e nejprve stalo se to, co vypravuj M atou a Marek (povoln onch uenk, po nm zanechave lo svou i st sv, li za -souhlasu otcova za nm), a potom to, co m sv. Luk (kzn z lodiky a zahrnut ryb, do nm opustili vecko a nsledovali ho). .Jest toti rozeznvati troje povoln uenk. Prvn stalo se, kdy Pn Je pekonav pokuen, piel k Janovi na pou (Jan 1, 3752); to nylo povoln prozatmn, k tomu jen, aby byli dvrnjmi posluchai Kristovmi. Vrtili se proto po njakm ase ke svmu zam stnn a zstali pi nm, a pi pleitosti svrchu een byli povolni podruh, trvale. T et povoln bylo k apotolstv, to stalo se ped e horskou v druhm roce veejnho ivota Pn ( L u k 6, 1 3 -1 6 ; Mark. 3, 13-19). 19. r y b i l i d t. j. jako jste st lovili ryby, tak budete hlsnm mh uen shromaovati lidi do m crkve. 22. z a n e c h a v e lo , tak dle eckho textu; dle Vulgty bylo by z a n e c h a v e s t . 23. Synagogy (shromdn, shromdit) byly budovy, ve kterch se d shromaovali k modlitbm veejnm a ku vzdlvni se v zkon mojskm. Povstaly nelspe v dob Esdrov bu jet v zajet babylonskm anebo spe a po nvratu z nho, a to z veejnch pspvkv a dar, vydrovny pak byly z poplatkv a vnovn. V dob Makabejsk rozily se tak, e skoro kad vesnice mla svou synagogu, msta pak i nkolik mnohdy velmi ndhernch. Podle talmudu mla bti vude tam, kde bylo alespo deset dosplch id svobodnch (svprvnch). Po zpsob chrmu byly rozdleny ve ti sti; v prvn, od vchodu a asi doprosted, shromaoval se lid, mui od en oddlen, v druh, as uprosted synagogy, byl na mst vyvenm pult pro peditatele neb pedkvatele, zg nm v polokruhu s tv k lidu obrcenou zasedal sbor starch s nelnkem i pedstavenm synagogy, i jin osoby elnj, v teti pak, nejzaz, oponou zasten, byla schrnka, ve kter se uschovvaly knihy (zvitky) biblick, zejmna mojsk a prorock. Mimo pedstavenho a sbor starch mla kad synagoga t svho pedkvatele, almunka a sluhu, jen pinel a odnel knihy, ze kterch se pedtalo. Pedtat vak a vykldati Psmo sv. mohl t kad jin, kdo p h lsiv se povstnm, byl od pedstavenho uznn k tomu za zpsobilho. Shromaovali se v nich kadou sobotu a ve svtky, oozdji t v oondl a ve tvrtek, ve vtch obcch i v ostatn dny vedn. Pobonost ponala se modlitbou, kterou pedikvatel pedkval, a k n lid nkter s ova, zejmna amen, odpovdal, po t tala se st z knih Mojovch, v sobotu i z nkter knihy prorock, potom bylo kzn, ve kterm petn st se vykldala, na ivot praktick obracela a lid k zachovvn zkona se povzbuzoval. Zakonilo se poehnnm, kter ve form prosby k Bohu konal nad lidem knz neb v jeho neptomnosti peditatel neb nkter star len shromdn obce. 24. Do S r i e v um smyslu slova t. do krajin lecch severn a severovchodn od Palestiny. P i v e d l i (a pinesli) v eckm text jest slovo jedno, kter vak znamen i pivsti i pinsti. 25. D e s t i m s t (Dekapolis) svaz a zem desti mst samosprvnch skoro vesms za Jordnem (na levm behu Jordnu) kolem ekyjarm uku lecch
78
Sv. evangelium Pna Jee podle sepsn sv. Mat. 5, 12.
etn zstupov z Galilee Zajordahska.
z Destim Sst, i z Jerusalema
a Judska
a ze
KAPITOLA 5. 1Uzev pak Je zstupy, vy^ tcjm l na horu, a kdy se posadil, pistoupili k nmu uenici jeho. 2 I otevel sta sv a uil je takto:
a vtinou od pohanv obydlench. Dle Plinia (Hist. nat. 5, 18) patil k nmu Damaek, Filadelfie, Rafana, G adara, Hippos, Dium, Pella, Q erasa, Kanatha, vesms za Jordnem, a Skythopolis ped Jordanem. Nkte udvaj dvanct i vce mst. Sv. Matou mn zde zajist ne tak poet mst, jako zem severovchodn od Jordnu. Jerusalem byl sice tak v Judsku, pece vak jej jmenuje zvl, chtje s drazem vyfknouti, e i z hlavnho m sta a stediska idovskho za Kristem vychzeli. )Od kap. 5, 3.12. (Luk. 6, 2149) evangelista uvd e horskou, ve kter Pn Je jako uitel a zkonodrce pouuje o povaze svho krlovstv a prohlauje zkladn jeho stanovy. Ona nen umle sestavena od sv. M atoue z rznch vpovd, kter by Pn Je v rznch dobch na rznch mstech ped rznmi posluchai byl uinil, jak nkte se domnvali, nbr jest jednotn a byla od Krista skuten najednou oed tmi posluchai, a by ne co do slov, pece co do vci proslovena tak, jak ji apotol zaznamenal. Patrno to jistou mrou ji z tsn a ladn souvislosti jednotlivch st jejch, hlavn vak z toho, e sv. Matou podvaje ji, ani slovem nenaznauje, e by ty ony sti byly povdny na jinm mst v jinou dobu a ped jinmi posluchai, nbr udav v 5, 1. 2., kterak Pn Je poal na hoe uiti, uvd ho jako nepetrit mluvcho a do 7, 27. a teprve v 7, 23. a 8, 1. sdluje, e Je dokoniv svou e, s hory sestoupil. Jest ovem e ta dlouh a obsahem pebohat, ale z toho nejde, e ji Pn (e nemohl mti najednou ped lidem prostm, aby ho nepetil. Nebo, jak evangelista sm naznauje v 4, 2325, on nekonal ji hned na potku veejn sv innosti nbr a del as j uil (a v druhm roce veejnho ivota svho), a do t doby zajist vyloil ji po stech mnoho z tch pravd, kter jsou obsaeny v ei horsk; i nebyly tedy pravdy ty alespo po znan sti sv poslucham zcela neznmy a mohly proto bez obte pojaty a pochopeny bti, kdy na hoe podny byly souhrnn, byt i ve spojen s nktermi pravdami lidu dosud neznmmi. Jest pak e tato paralleln s onou, kterou sv. Luk zaznamenal v 6, 2049. Soudme tak z toho, e u obou evangelist tmi skoro slovy se pon i kon, v podstatnch vcech jedna s druhou se srovnv a e dle obou Pn Je dokoniv e svou, odebral se do Kafarnaum a 1am uzdravil sluebnka setnkova. Nelze proti tomu namtati prvem, e u sv. Matoue obshuje mnoh vci, jich u sv. Luke vbec nen aneb sice jsou, ale na jinm mst a v jin souvislosti. Nebo sv. Luk psal pro tene vtinou pohanokesansk, sv. Matou pak pro kesany obrcen ze idv, i jest proto pochopitelno, e M atou zaznamenal, Luk pak vynechal ty vci, kter sice byly dleit pro rodil idy, nikoli vak pro rodil pohany, zejmna pouen o pomru zkona Novho k zkonu Starm u a o nedostatenosti spravedlnosti farjsejsk ; mimo to Pn Je povdl nkter vci nkolikrte ped rznmi posluchai za rznch okolnost; i mohly proto tak v jin souvislosti bti uvedeny, neli ve kter je uvd sv. Matou. Proslovil-li vak Pn je e tu dle Matoue 5, 12, kdy v y s t o u p i l n a h o r u a s e p o s a d i l , dle Luke pak (6, 17. 18), kdy s e s t o u p i v s uenky, s t a n u l n a m s t r o v n m a n e m o c n tam ptomn uzdravil, nesvd fo, e by e u M atoue zaznamenan byla jin, neli ta, kterou podv Luk, nbr ukazuje dal okolnosti, za kterch byla proslovena, pouujc, e Pn Je vystoupiv na horu, vytrval tam celou noc na modlitb, rno pak povolav k sob uenky, vyvolil z nich dvanct apotol, potom sestoupiv s nimt na rovinu, t. j. nikoliv a do dol na pat hory, nbr, jak Luk vslovn prav, n a m s t o r o v n jet na hoe se vyskytajc, kde se lid shromaoval maje s sebou nemocn, stanul tam a vykav, a se shromdil pln, uil jej ovem posadiv se k tomu, jak bylo obyejem, a jak Matou sdluje vslovn. Postupuje pak Pn Je tak, e a) od 5, 312. v osmeru blahoslavenstv udv vlastnosti, jimi m vynikali ten, kdo chce bty nleitm lenem jeho krlovstv. Jsou *pak blahoslavenstv ctnosti i spe vynikajc kony ctnost, kter el pmo proti duchu svta. C o d o p o t u ji sv. Otcov tali jich zcela sprvn osm (v. 3 10); nkte vak v dob novj (Meyer, Ewald a j.) jmenuj jich pouze 7, vynechvajce jedni blahoslavenstv
79
e horsk, a) Osmero blahoslavenstv. 3 Blahoslaven chud duchem , nebo jejich jest krlovstv nebesk. 4 Blahoslaven ti, nebo oni zem vldnout! budou. 6 B lahoslaven
druh, jin et, ponvad v nkterch rukopisech jsou pemstna, druh na tetm tet na druhm m st; ale zcela neprvem, nebo pemstn to stalo se jen peblednutm opisovatel. Jin potaj jich dvet neb deset, pibrajce jako zvltn blahoslavenstv t v. 11. neb i 12. (Delitzsch). Ale tak neprvem ; nebo vere tyto (11. 12.) neobsahuj zvltnho blahoslavenstv, nbr pouhou applikaci i uit vere 10. (blahoslavenstv osmho) pro apotoly. Proslovil pak Pn Je ona blahoslavenstv krtkmi prpovmi tak, e nejprve blahoslavil i astnmi nazval ty, kte eenmi ctnostmi neb kony ctnost vynikaj, potom vpov svou odvodnil zaslbenm zvltn odmny, kter chov zrove pohnutku a povzbuzen, aby kad onmi ctnostmi neb kony jejich hledl vyniknouti. Proslovil je jak ped apotoly, tak ped shromdnmi zstupy; patrno to jednak z 5, 12 , jednak z 7, 28. 3. Neprav chud na duchu, jako by blahoslavil ty, kte jsou duevn zakrnl neb veho vzdln prosti, nbr chudi duchem t. j. ti, kte s pomoc Bo nelnou (mrou nezzenou) k statkm pozemskm, asnou bdu (a chudobu a nouzi, a nemoc a utrpen neb jin strasti) trpliv snej a uznvajce v pokoe nedostatenost svoji ve vcech spsy, nejen s dvrou k Bohu se utkaj ve svch potebch, nbr i uvaj prostedk od Boha ke spse ustanovench. Neblahoslav tedy v e c h chudch, nbr jen ty z nich, kte v eenm smyslu jsou chud duchem, ani neprohlau e za astn p o u z e chudch, nbr tak ty bohat na statky pozemsk, kte jsou chud duchem ve smyslu eenm, ani n eblahoslav jich jenom proto, e jsou chud, nbr e j e j i c h jakoto duchem chudch j e s t k r l o v s v i n e b e s k t. j. proto, e ji zde na zemi nos v sob nebe bohumilho smlen a doshnou t nebe vn blaenosti, (ali v dobrm vytrvaj) - U sv. Luke 6, 20 blahoslav se sice prost c h u d ; e vak ani u nho nemn se vichni chud a pouze chud, nbr chud v eenm smyslu slova, patrno z toho, e u nho Pn Je mluv v 2. osob, oslovuje posluchae sv, kte vichni byli chud duchem; prav: Blahoslaven (jste vy) chudi, nebo v a e jest krlovstv nebesk; tak z toho to vysvt, e u Luke 6, 24. proti chudm, kte jsou blahoslaveni, stav se s hrozbou ne vichni bohi, nbr ti jen z nich, k t e ma j p o t e n s v t. j. ti, kte veker poten sv hledaj ve statcch pozemskch a v tch vcech, kter se jimi zjednvaj. Mimo to teba poviti, e pslun slovo hebrejsk anijjm ( ) v prvn ad nezntnen chudch na statky hmotn, nbr ty, kte v pin spoleensk a prvn maj postaven ni. Ponvad vak lid takov bvali obyejn nepzniv na tom tak ve vcech majetkovch a nkdy i utiskovni, znamenalo v dal ad tak chud na statky pozemsk, uboh, bez pomoci postaven, jako i ty, kte ctili se bdnmi, neastnmi a pi vnitn zbonosti k Bohu se utkali a od nho pomoci oekvali. (Srvn. Zahn, Das Evang. des Matthaus, Leipzig 1905, str. 185.) Lidem takovm invali i v Starm zkon proroci zaslben m essisk na p. Isai 61, 1; 66, 2; Sofon. 3, 12. Ukazuje tak Pn Je hned na potku sv ei, e prav blaho lovka nespov v statcch pozemskch. 4. T i i t. j. mrn, kte se nerozhouj ani ku pomst nerozpaluj pro bezprv a utrpen jim zpsoben, nbr pemhajce hnvivost i pomstychtivost, kivdy trpliv snej, zl zlm neodplacujce a do vle Bo se odevzdvajce. Tichm in se rzn zaslbeni ji v Starm zkon (alm 24, 9; 75,10; 146, 6) i messisk (|s. 11, 4; 29, 27), ano v almu 36, 11. slibuje se jim, e budou vldnouti zem, zem zaslbenou i e budou pokojn iti v zemi zaslben, majce kad dostaten majetek svj. Pn Je blahoslav je proto, e zem vldnouti budou; mn vak tmto vldnutm ast v krlovstv messiskm, ve sv crkvi jak bojujc, tak vtzn, prohlauje tedy je za astn proto, e stanouce se dy jeho crkve, budou ji na zemi, jistou mrou astni milost od nho nm zaslouench, jmenovit l pokoje s Bohem a s blinm, plnou mrou pak v nebesch povnm pokoje a blaha vnho. Vraz v l d n o u t i z e m znamenal toti v ddinm dreni mti zemi zaslbenou, Palestinu; ponvad pak zem zaslben byla obrazem i pedobrazem krlovstv messiskho, uvalo se ho tak o dren i asti v krlovstv Kristov, crkvi jak bojujc tak vtzn. 5. !. j. blahoslaven, kte zarmouceni jsouce nad nebezpeenstvm i, pokuenmi a strastm i tohoto ivota, jako i nad hchy svmi, vzdychaj tubou po
80
Sv. evangelium Jee Kritsta podle sepsn sv. Mat. 5, 610.
lkajc, nebo oni poteni budou. 6 Blahoslaven, kte lanji a iznj po spravedlnosti, nebof oni nasyceni budou. 7 Blahoslaven milosrdn, nebof oni m ilosrdenstv dojdou. 8 B lahoslaven istho srdce, nebo oni Boha vidti budou. 9 Blahoslaven pokoin, nebof oni synov Bo slouti budou. 10 Blahoslaven, kte protivenstv trp pro spravcech nebeskch, nebo oni poteni budou jednak ji v tomto ivot vlzstvi.r nad onmi nebezpeenstvmi a dosaenm odputn hch, zvlt vak po smrti ivotem vnm. Tak lkajcm (kvlcm) in se ji v Starm zkon rzn zaslben, jmenovit slibuje se t tcha v dob m essisk. Kristus blahoslav je proto, e budou poteni (eenm zpsobem), dv na jevo, e ne;sou to strasti pozemsk, kter in lovka v pravd neastnm, podobn jako to nejsou statky pozemsk, kter by ho uinily v pravd a trvale astnm. 6. j. Blahoslaven, kte tou a sna se, aby se stali spravedlivmi a ctnosnmi, nebo touha jejich se vypln ji zde (ospravedlnnm na ktu sv., Bo milost), zvlt vak v nebesch (takovm utvrzenm ve spravedlnosti a svatosti, e ji nikdy nebudou moci hchem ji ztratiti.) Spravedlnost toti, o kter zde Kristus mluv, rozum se onen bohumil stav mravn, ve kterm lovk vli svou srovnv pln s vl Bo, stav svatosti. Zjednv se skrze Krista ospravedlnnm na ktu s v .; udruje a zdokonaluje se milost Bo (ve sv. svtostech) a dobrmi skutky obnovuje se, byla-li hchem ztracena, ve svtosti pokn, dovruje se neheitelnost v ivot vn blaenm. Po n touili ji v Starm zkon proroci Duchem sv. nadchnuti, na p. Js. 4, 3; 11, 4; Jerem. 31, 33; Malach. 3, 3 , kde pedpovd, e v dob messisk Pn v y i s t s y n y L e v i o v y , p r o s t b je j a k o z l at o a s t b r o , by P n u o b t o v a l i v s p r a v e d l n o s t i . 7. t, j. Blahoslaven, kte majce soucit af s tlesnou a duchovn bdou jinch, pispvaj jim, konajce, pokud mohou, skutky tlesnho i duchovnho milosrdenstv. Bh jsa k nm nejv milosrdn, vyaduje milosrdenstv t na ns. V Starm zkon vyzval k nmu opt a opt na p. O se 12, 6; Zach. 7, 9; alm. 36, 21-26. P es to vak v dob Kristov zanedbvali je fariseov tak, e Kristus vidl se pohnuta pipomenouti jim slova, kter Bh pravil skrze proroka Osee (6, 6): M i l o s r d e n s t v c h c i a n e o b t i . (Mat. 12, 7.). Chtje pak povzbuditi vyznavae sv, aby tm ochotnji dbali milosrdenstv, blahoslav milosrdn prav, e m i l o s r d e n s t v d o j d o u zde na zemi odputnm hchv a boskou pomoc v rznch potebch, po smrti pak dosaenm blaha vnho. 8. B l a h o s l a v e n i s t h o s r d c e (dle eck. textu: ist srdcem, co se tk srdce) t. j. ti, kte jsou isti od hchv a veho, co se Bohu nelb. Blahoslaven jsou proto, ponvad B o h a v i d t i t. j. dokonale poznvati a ho povati b u d o u po smrti i v nebi, ale jistou mrou j zde na zemi, pokud toti ji v tomto ivot Boha v jeho dle a prozetelnosti jasnji poznvaj a ve spojen s nm astny se ct. 9. p o k o j n t. j. ti, kte zachovvajce mr s blinm a s Bohem, tak jinm hled zjednati pokoj, jmenovit ten, kter pochz ze smen s Bohem. Oni b u d o u s l o u t i s y n o v B o t. j. pipodobni se Bohu, jen nen Bohem rozbroje, nbr pokoje (1. Kor. 14, 33); budou t pijati za syny Bo a jako takov vejdou ve vn blaen spojen s Bohem. Vraz b t i s y n e m B o m znamem toti? nejen ve smyslu liternm bti synem Bom (by i pijatm), nbr i ve smyslu obraznm podobati se Bohu. 10. Pn Je vda, e bosk prozetelnost dopust rzn protivenstv tak na vrn ctitele jeho, aby mli pleitost vytbit! svou ctnost a rozmnoiti sv zsluhy pro nebe (a zajist i proto, aby vytrpli si asn tresty za sv pestupky), upozoruje na to v blahoslavenstv tomto a t podobn jako pi prvnm-blaho-, slavenstv zaslbenm krlovstv nebeskho tm, kte je snej trpliv. Chce' tak jednak povzbuditi k trplivmu snen protivenstv, jednak zabrniti, aby nepadali v nich v malomyslnost. Neblahoslav vak kadho, kdo trp protivenstv, nbr ty jen, kte je trp p r o s p r a v e d l n o s t aneb, jak vykld ve v. 11., p r o n h o (pro m ne) t. j. proto, e v Krista jakoto vtlenho Syna Boho a Vykupitele svta v, jeho uen uznvaj, vyznvaj a jm se d a prostedk spsy od nho ustanovench nleit uvaj; nebo tak pipodobuj se zvlt tomu, jen trpl nevinn, pro pravdu a spsu lidstva a utrpenm veel ve slvu svou a stvaj se tak zvlt hodni, aby nsledovave Krista v jeho utrpen, nsledovali ho i v jeho oslav.
81
vedlnos, nebo jejich jest krlovstv nebesk. 11 Blahoslaveni jste, pro mne budou vs tupiti a pronsledovati a mluviti vecko zl vm lhouce; 12radujte se a veselte se, nebo odplata vae jest v nebesch Tak zajist pronsledovali proroky, kte byli ped
b) Povinnosti pedstavench crkve. 5, 1 3 16.
kdy proti hojn vm i.
13Vy jste sl zem : jestlie sl se zkaz, m se o s o l? K niemu nehod se ji, le aby byla vyhozena ven a polapna od lid . 14 Vy jste svtlo svta. N em e se ukrti m sto na hoe lec. 13 Ani rozsvcuj sv ci a kladou ji pod kbelk, nbr na svcen, aby svtila vem , kte jsou v dom . 16 Tak sv svtlo vae ped lidmi, a vid skutky vae dobr a veleb Otce vaeho, jen jest v nebesch. c ) Kristus Pn piel zkon naplnit. 5, 17 20. Nedom nvejte se. e jsem piel zruit zkon nebo proroky; nepiel jsem zruit, nbr naplnit. 18 Vpravd zajist pravm vm :
1112, Slovy tmito nevyjaduje novho blahoslavenstv, nbr rozvd a na apotoly obrac blahoslavenstv pedel, pipomnaje znova nejen slovy ,pro mne, nbr i slovem lhouce (liv), e pihl tu pouze k takovm protivenstvm, kter kdo trp nevinn, pro nho. Zrove pouuje, e dobrmi skutky lze si zjednat! zsluhy pro nebe. b. od v. 1316. vyzv apotoly, aby jako budouc pedstaven crkve konali vrn povolni sv i v as pronsledovni pamatujce, e maj bti lidstvu tm, lm jest sl pokrmm a svtlo svtu. 13. t. j. Jako sl chrn pokrmy ped hnilobou a dodv jim chuti, tak i vy jsouce opateni dary nebeskmi, mte chrniti lidstvo ped hnilobou mravn a dodvati jim pkladem svm chuti k dobrmu. Jestli se zkazte a nebudete konati svho adu aneb docela ode mne odpadnete, bude velmi tko, ba skoro nemono, abyste se napravili a opt blahodatnou innost konali, podobn jako nemono by bylo, aby byla osolena i solivou moc opt opatena sl, kdyby se zkazila a solivou vlastnost ztratila. I pili byste v nevnost a zhubu jakoto lid neuiten a ode mne odlouen. 14. t. j. mte svtlem uen mho lidstvo duevn osvcovat!, zahvat a oivovat!. Vzhledem k tomuto adu vaemu jest postaven vae tak vyven, e vm nen ani mono ani dovoleno skrvati se ped svtem, abyste se neproheili proti adu svmu a si na dui neukodili, podobn 1ako neme ukrti se msto postaven na kopci, aby nebylo vidt, ani dti svtlo pod ndobu, aby nezhaslo. c) Vykld pomr zkona Starho k Novmu (5, 1720). Prohlauje toti e nepiel svm zkonem (Novm) zruit zkon Star co do jeho obsahu, nbr naplnit, k dokonalosti pivst, Zkon Nov nen tedy le npl a zdokonalen zkona Starho. Uinil to prohlen nejspe proto, e mezi posluchai byli nkte, kte uslyeve, kterak Pn Je sv uen (zkon Nov) pirovnv k vnu mladmu, kter se nevlv do mch starch (Luk. 5, 37), a kterak obrac n t sebe slova proroka Isaie poslal m kzat evangelium chudm (Mat. 4, 18), uinili si mnn, e Je chce zavst novoty, kter by se pily zkon Starmu. Odtud slova: Nedomnvejte se a d. 17. Zkon Star naplnil Pn Je tm, e p e d p i s y j e h o m r a v n ! sm zachovval, dokonaleji vyloil a vy pohnutku (lsky) stanovil i pomoc: nm dal, abychom je mohli zachovvati; p e d p i s y o b a d n tm e podal! a ustanovil ve skutenosti to, co starozkonnmi kony bohosluebnmi bylo toliko nastiovno a pedobrazovno; obt svou podal Bohu nekonen dostiunn a ustanovil bohoslubu (obt me sv. a svtosti), kterou se i Bohu zdv pocta nejdokonalej i lidem se zjednv ospravedlnn a posvcen a spojen s Bohem. P r o r o k y naplnil tm, e vykonal a v crk / kon, co oni pedpovdli o nm a o jeho dle. i 18. potvrzuje slavnostn pedel prohlen sv ujitnm, e dn an nejmeni ustanoven neb zaslben Starho zkona neztrat svho vznamu, sv platnosti, dokavad nynj tvnost svta potrv, a dokavad se nenapln. J e Psm o sv. N ovho zkona. st I. 6
82
dokavad nepomine nebe a zem, nepomine jedin psm neb jein rka ze zkona, a se vecko stane. 19Kdo by tedy zruil jeden z pkaz tchto nejme1ch a vyuil tak lidi, nejmenm slouti bude v krlovstv nebeskm ; kdo by vak inil a uil, ten bude velikm slouti v krlovstv nebeskm . 20 Nebo pravm vm : nebude-li b jjnj spravedlnost vae ne zkonk a farise, nevejdete do krlovstv nebeskho. d) Zkon m se plniti co do ducha, ne jen co do litery. 5, 2 1 48. 21Slyeli jste, e eeno jest starm : N e z a b i j e ! K d o b y z a b i l , p r o p a d n e s o u d u . 23 J vak pravm vm, e kad, kdo se hnv na bratra svho, propadne soudu. Kdo by vak ekl bratru svm u rch, propadne velerad, a kdo by ekl blzne,, propadne pekelnm u ohni. 33 Pin-li tedy dar svj k olti a tam
d i n p s m n e b j e d i n r k a , doslovn bylo by jedin jota neb jedin rek. Jota toti O ^ i j ) jest nejmen psm v abeced hebrejsk, rkem pak (rkou, hkem) rozum se ona st psmene, kterou v abeced hebrejsk l se litera jedna od druh podobn, na p. ( b) od ( k). K takov rce (rku) !Pn Je pirovnv ony pedpisy, ustanoven a zaslben zkona Starho, ktere se tkaj vc nedleitch. 19. t. j. kdo by za neplatn neb bezvznamn prohlsil nkter z tch pedpis, kter jsem pirovnal k rce proto, e se tkaj vc nedleitch, obdr sice odmnu, ale men, ponvad zkon zachovval sice ve vcech dleitch, !pestupoval jej vak ve vcech nedleitch a tm urazil Boha, jen dal pikzni <0 tch i onch vcech. 20. Fariseov v dob Kristov hledli sice zachovvati zkon mojsk psn, pece vak spravedlnost jejich byla nedokonal, a to z troj piny: 1. ince rozdl mezi pedpisy velikmi (o vcech dleitch, k nm tali t vnj pedpisy obadn) a malmi (o vcech nedleitch), tvrdili, e pedpisy mal lze pestupovat beztrestn, 2. podle svch vklad dreli se toliko litery zkona, piiujce se o kony vnj a zanedbvajce pokoru, lsku a vbec posvcovn vnitn; 3. konali dobr skutky (by ne vichni, pece vtina z nich) z pohnutky nekal, pro lidskou chvlu. Chce tedy Kristus na svch vyznavach 1. aby neinili samovoln rozdlu mezi pedpisy velkmi a malmi, nbr aby se snaili zachovvati vecky, 2. aby dbali nejen o vnj zkonitost, nbr t o vnitn svatost, 3. a aby nedvali se k dobrm skutkm vsti pohnutkami nekalmi, nbr istmi. Tmto verem Pn Je kon sta pedelou a zrove in vod ke stati nsledujc, tvrt d), ve kter na vkladech nkterch pikzn Boch ukazuje, jak m bti spravedlnost novozkonn (5, 2148). 21. S l y e l i j s t e toti v synagogch pi pedtn a vykldn zkony mojskho, e e e n o j e s t s t a r m (bu p e d k m v a i m p vkladech, kter jim inili uitele Zakona, aneb spie) onm israelitm, kte vyede z Egypta, uslyeli pikzn od Moje u Sinaje. Slovo nezabije jest z 2. Moj. 20, 13., slova pak kdo by zabil, podroben bude soudu nejsou vkladem farisejskm, nbr jsou uvedena tak ze Starho zkona, ale ne doslovn, nbr jen co do smyslu z onch mst, kde se prav, e provinilec m bti postaven ped soud a podle zkona potrestn, byla-li vina dokzna. Kristus vak, jak z dalch slov patrno, nestav se tu pmo ani proti rabnm ani proti mojskmu zkonu sammu, nbr jen proti zkonu, jak jej pojmali zkonici. 22. Kdo s e h n v pouze ve svm nitru (nejmen to stupe hnvu), hoden bude takovho trestu, jak stanov mstn soud v, trestu asnho menho; pe tedy hch, a toliko vedn. Kdo by ekl R c h t. j. przdn neb hluptyu, . a tak nrojevil hnv svj nadvkou nemnoho urlivou, hoden bude v e l e r a d y nejvyho to soudu vaeho, a tedy i nejvyho trestu, kter soud lidsk me stanovit. Pe tedy hch vt, ne pedel, ale pece jet jen vedn. Kdo by ekl b l z n e i bezbonku a tak projevil hnv svj nadvkou velice urlivou, hoden bude pekelnho ohn; hnv jeho jest tedy hchem tkm. V 5. pifrz. Bo. nezakazuje se tedy pouze vrada, jak uili vykladai idovt, nbr i nejmen stupe hnvu nespravedlivho. Slovem blzen (eck. , heb. nabal) oznaovali lovka bezbonho i toho, kdo popral jsoucnost Bo. (Zaim. 14,1; 53,2") 2326. Na dvou pkladech u, jak nutno a dleito jest smiti se s protivnkem co mon rychle; jest smen tak nutn, e bez nho nen Bohu obt
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 5, 2437.,
83
se rozpom ene, e bratr tvj m nco proti tob, 24zanechej tam daru svho ped oltem a jdi prve, smi se s bratrem svm a potom pijda, obtuj dar svj. 25Srovnej se s protivnkem svm rychle, dokud jsi s nm na cest, aby snad nevydal tebe protivnk soudci, a soudce vydal by tebe (soudnm u) sluebnku, a byl bys uvren do vzen. 26Vpravd pravm tob, nevyjde odtud, dokavad nenavrt poslednho hale. 27 Slyeli jste, e eeno jest starm : N e z c i z o l o . 28 j vak pravm vm, e kad, kdo hled na enu, aby j podal, ji zcizoloil s n ve svtn srdci. 35 Pohoruje-li t oko tv prav, vylup je a vrhni od s e b e ; nebof prospnj jest pro tebe, aby zahynul jeden d tvj, ne aby cel tlo tv bylo uvreno do pekla. 3 A jestli prav ruka tv t pohoruje, utni ji a vrhni od sebe, n e l rt prospnj jest pro tebe, aby zahynul jeden d tvj, ne aby cel tlo tv bylo uvreno do pekla. 81 eeno jest ta k : k d o b y p r o p u s t i l m a n e l k u s v o u , d e j ji l s t e k z p u d n . 32 | vak pravm vm, e kad, kdo propout manelku svou vyjma pro sm ilstv, uvd ji v cizolostv, a kdo by proputnou pojal, cizolo. 33 Opt jste slyeli, e eeno jest starm : N e b u d e k i v p s a h a t ! , a l e s p l n P n u p s a h y s v . 31j vak pravm vm, abyste nepsahali vb ec: ani nebem , nebo trnem Bom jest, 35 ani zem, nebo jest podno nohou jeho, ani Jerusalemem, nebo jest to m sto velikho krle, 36 ani hlavou svou nebude psahati, nebo jedinho vlasu nem e uiniti blm neb ernm. 37 Budi vak e v a e: ano, a n o ; ne, n e ; co nad to jest, ze zlho jest.
mil, a jest tak nalhav, e mono provsti je pouze, pokud jsme na cest k soudu t. j. v tomto ivot, jeho trvn vak jest nejist. h a l e ; v eck, text kodrantes; lat. quadrans (tvrk), msk penz, kter platil as V /t hale. 2728. u, e v 6. pikz. Bom (2. Moj. 20, 14) zakazuje se nejen smilstvo a cizolostv, nbr i neist i smiln dosti a mylenky; a b y j p o d a l t. j. s pln vdomou a dobrovolnou dost vnitn pchat s n vci neist, smiln. 2930. (Mark. 9, 46. Mat. 18, 9.) Nemn ci, e by lovk ml skuten vyloupnouti si oko neb utnouti ruku, kdyby ho pohorovaly, nbr u, jak nutno varovati se veho, co by lovka pohorovalo. Jestli nkter osoba neb vc dv nkomu pohoren k hchu, nech zekne se ji aneb petrhne spojeni s n, by byla mu tak mil a tak potebn jako prav oko neb prav ruka. S tlem zmrzaenm nepijde vak do nebe nikdo; nebof vichni sprevedliv budou mti po vzkeni tla oslaven, dokonal, by v tomto ivot mli tla jakkoli zmrzaen. 3132. Vzhledem ku poruenosti, kter nastala po pdu prvnch lid, dopustil Bh v Starm zkon, aby manelstv smlo v jistch ppadech bti rozloueno. Kdo vak p opustil manelku svou, byl povinen dti j list propustn i zpudn. (5. Moj. 24,1.) Pn Je prohlauje vak manelstv za nerozluiteln a pipout rozvod toliko od stolu a loe, ale upozoruje, e i ten, kdo takto propout maneiku i rozvd se s n od stolu i loe, vydv ji v nebezpeenstv, e zcizolo, ten jedin ppad vyjmaje, kdy by sama ji byla cizolostv se dopustila; nebo v ppad tom nebyl by hchem jejm vinen. 3337. (2 Moj. 20, 7; 3. Moj. 19, 12; 5. Moj. 5, 11.) Dle idovskch vklad byla jen ta psaha (ppovdn) zvaznou, pi kter se vzvalo jmno Bh. Proti tomu prohlauje Pn Je, aby vbec nepsahali v domnn, e by ta psaha nevzala, nebo i ten, kdo psah skrze vci stvoen, dovolv se Bona alespo nepmo, a to jako stvoitele a zachovatele onch vc. Jest tedy i jeho psaha zvazn. Ostatn (u Pn dle ve v. 37) psaha m pvod svj ve zlm, v tom, e lid z poruen pirozenosti sv bu pravdu poruuj a jin
84
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsn sv. Mat. 5, 38 44.
3*S lyeli jste, e bylo eeno: , O k o z a o k o, z u b z a z u b . 39 J va k pravm vm , abyste neodprali zlm u ; nbr ude-li nkdo v prav lce tv, nastav mu i druh, *, a tomu, kdo chce s j u diti se s tebou a (tak) viti sukni tvou, zanechei i pl; 41a pinut-li t nkdo na mli jednu, jdi s nm (i jin) dv. 42Tom u, kdot pros, dej, a od toho, kdo chce si vypjiti od tebe, neodvracej se. 43 Slyeli jste, e bylo een o : M i l o v a t i b u d e b l i n h o s v h o a n e n v i d l i b u d e n e p t e l e s ^ h o . 4*Ale j
oklamat hled, aneb jedni druhm nedvuj. Ale tak nem bti mezi dy klovstv Kristova. Ti maj si dvovat! a mluviti vdy jen pravdu, tak aby nebylo psahy ooteb. e nezakazuje psahu naprosto, patrno z toho, e sm psahal (Mat. 26, 63. 64), odsuzuje vak zneuvn psahy, jako i psahu lehkovnou, a kivou. M s t o v e l i k h o k r l e t. j. Boha, jemu tam byl chrm zasvcen, jedin, kter id mli v Palestin. 3842. Aby se krotilo nsilnictv, platilo v Starm zkon prvo odvety, kter vak mlo bti vykonvno toliko moc edn. (Moj. 21, 24; . Moj. 24, 20; 5 Moj. 19 21) Ale nkte osobive si je, vykonvali je sami, dopoutjce se p tom nezdka bezprv tak. Proti tomu u Pn Je na tyech pkladech, e dov jeho krlovstv maj bti hotovi radji vt jet bezprv snseti af na tle a na cti, af na majetku neb na osobn svobod, neli zl zlm splceti. Nikterak vak nezakazuje, aby kdo cestou zkonnou hjil sebe a svch prv. U d e li t v lce a tak psob ti nejen bolest, nbr i potupu. K a o c h c e . . v z t i s u k n i t v o u (spodn at) toti nespravedliv a s o u d i t se pro ni s tebou. P l , velik to tek jako plaid (pld), at svrchn; jeho uvali chud jako pikrvky v noci, proto podle zkona (2 Moj. 22, 26; 5. Moj. 24, 13) nesml bti ponechn v zstav dle ne do veera. Jako at zkonem zvlt chrnn byl proto pokldn za pednj a potebnj ne s u k n i tunika, at spodn, dlouh (Srovn. Luk. 6,29 30. pozn.). P i n u t - l i t e b e n k d o na m l i jednu. Pn Je nar tu na obyej, kter v dob Kyrov byl zaveden v i persk a pozdji rozil se odtud tak do jinch krajin, jmenovit t k manm, ovem s nktermi zmnami. Po cel persk ustanovil toti Kyrus v uritch stanicch rychl posly (na konch), kte mli dopravovati krlovsk rozkazy rychle jeden ke druhmu, a by se dostaly na msto pslun. Poslov ti sluli angaroj ( ) a mli prvo vyadovat! na komkoli, aby, bylo-li by toho teba, nejen propjil jim na cestu svho kon neb lo a pod., nbr i sm s nm el a jim cestu ukazoval neb ne! 1 bm. Vzhledem k tomu utvoili od slova angaros sloveso angaravejn, kter se ujalo tak v etin i v latin (angariare) a znamenalo donutiti nkoho, aby ho provzel k tomu konci, by mu cestu ukazoval, bm nesl neb jinou slubu prokzal. Chce tedy Pn Je na svch uencch, aby jsouce od nkoho na jmu sv svobody donucovni, aby mu na cest jednu mli (mskou) i asi 15 km. ponesli bm neb jinou slubu prokzali, nejen mu vyhovli, nbr radji vt jet slubu prokzali, ne aby se hnvali neb mstili. (Slov i jin, kter m Vulgata et alia duo, v eckm text nen.) v y p j i t i si toti bezron, ne lichvsky. Viz Luk. 6, 34. 35. 4 3 4 8 . Nabd k lsce k neptelm. Slova poloen v zvorce v eckm text schzej; dostala se sem v text latinskm as z Luk. 6, 27. 43. 44. Lska k blinmu byla pikzna tak ve Starm zkon (3. Moj. 19, 18), ale blnm, jak ji hebr. slovo rea ukazuje, rozuml se druh, ptel, soukmenovec a ten, kdo z pohan jako proselyta pistoupil k idovstv, vbec ten, s km ili ve styku vzjemnm, ptelskm. S pohany nemli id vbec mti styku vzjemnho, ab f nebyli od nich svedeni k modlstv. Tak lska k neptelm pikazovala neb doporuovala se alespo pleitostn tu jednorivmi vpovmi (na p. 2. Moj. 23, 4. 5.: Potk-li bka neb osla, kter se tvmu odprci zabhl, pive mu jej. Shled-li, e osel tvho nenvistnika pod bemenem klesl, nepomine ho, ale pome mu ho pozdvihnouti ; (Psl.,25, 21, srovn. 24, 27), tam dojemnmi pklady (Josef, David a j.), avak jednak neptelem mnil se pi tom odprce osobn (soukrom), jednak rabnskmi vklady zatemnilo se znenhla vdom toho tak, e jak vidno ze slov Kristovch, nabdajce k lsce k blinmu, k pteli, hlsali nenvist k nepteli nenvidti bude neptele svho. Svsti dali se k tomu dlem as lpnm na litee zkona, dlem onmi pkazy, ktermi Bh velel zahubiti nkter kmeny kananejsk jednak jim za *rest, jednak idm na vstrahu neb zchranu. Proti tomu Kristus d na
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 5, 4 5 - 6 ,6 .
85
pravm vm : Milujte neptele sv, (dobe ite tm, kte vs nenvid), a m odlete se za ty, kte vs pronsleduj (a pom louvaj), 49 abyste byli podobni svm u Otci, jen jest v neb esch , jen slunci svm u vel vychzeli na dobr i na zl a d dv na spravedliv i na nespravedliv. 4Nebof milujete-li ty, kte v s miluj, jakou odplatu mti budete? zdali nein toho i celnci? 47A budete- 1 i pozdravovat! toliko sv bratry, co vce inte? zdali nein toho i p oh an ? 48Bute tedy dokonal, jako i Otc v nebesk dokonal jest. KAPITOLA 6. ) Spravedlnost m se vykonvat! s dobrm m yslem . 6 , 1 18. 1 Mjte se na pozoru, abyste neinili dobrch skutk svch ped lidmi, byste byli od nich vid n i; sice nebudete mti odplaty u svho Otce, jen jest v nebesch. 2 Kdy tedy dv almunu, netrub ped sebou, jako pokrytci in v syn a g o g ch a na ulicch, aby byli ctni ad lid ; vpravd pravm vm, vzan odplatu svou. 3 Ale kdy ty dv almunu, af nezv tv levice, co in pravice tv, 4 aby byla almuna tv ve skryt, a O tec tvj, kter vid ve skryt, odplat tob. 5 A kdy se modlte, nebute jako pokrytci, kte si libuj v synagogch a na rozch trh stojce se modliti, aby byli vidni od lid. Vpravd pravm v m : vzali odplatu svou . 6 Kdy vak ty se m odl, vejdi do pokojka svho, zavi dvee a pom odli se k Otci svm u ve
svch vyznavach inn lsky ke kadmu blinmu, i k nepteli, a jak u podobenstvin o milosrdnm Samaritnu (Luk. 10, 3037), blinm rozum kadho lovka bez rozdlu nrodnosti i nboenstv. Ponvad pak lska k neptelm zd se bti lidsk smyslnosti poadavkem plinm, udv k n pemocnou pohnutku, aby tm spe poslechli, pohnutku nadpirozenou, aby toti se pipodobuili a tedy i zalbili nebeskmu Otci, jen lsku svou projevuje dobrm i zlm. A b y s t e b y l i p o d o b n i , doslovn bylo by abyste se stali syny (dtkami) Otce svho . . . 46. Celnci i publikni byli i mt najm atel cel v krajinch manm poddanch i jejich podnaimatel a vbr, a pohant neb idovt. Pro sv vydrm byli v nenvisti vudy, u id vak i proto, e vbec nesli tce poddanstv msk jako bezprv na nich pchan. I pohrdali jimi id jako veejnmi hnky. e) od 6, 1 18. u, e skutky dobr (almuna, modlitba, pst) maj se konati s myslem dobrm, nikoli pro chvlu lidskou, nbr ke cti a chvle Bo. D o b r c h s k u t k s v c h , doslovn: spravedlnosti sv. S. 1. b y s t e b y l i o d n i c h v i d n i t. j. s tm myslem, aby jin vidl vae skutky dobr a chvlili vs pro n. Nebrn tedy konati skutky dobr ped lidmi vbec, spe pro dobr pklad vyzv k tomu v 5, 16; ale to jen chce, aby nekonaly se skutky dobr pro lidskou chvlu, nbr ke cti. Bo, maj-li bti pro nebe zslun. Co takto ekl, vysvtluje dle (v. 2 18) na tech pednch skutcch dobrch, almun, modlitb a postu. 2. n e t r u b p e d s e b o u jest ren obrazn msto: nedvej almuny ekzale, by si toho kad vimnul. Pokrytci i lid, kte stav se bti sprai/edlivmi a zbonmi, nejsouce jimi, dvaj almunu pro chvlu lidskou; t se jim dostv, i b e r o u o d p l a t u s v o u , kter si pli, nemohou proto ekati, e se jim dostane odplaty od Boha, pro jeho poctu j nedvaj. 3. a n e z v t v l e v i c e atd. jest ren obrazn ve sm yslu: Dvaje almunu, bu tak dalek velik tuby po lidsk chvle, e kdyby mono bylo, ani sm nebyl by sis vdom tch skutk dobrch, kter in. 5 ti. Nehorl tu proti pobonostem veejnm vbec, zejmna ne proti tm, kter se konaj pi veejnch slubch Boch, nbr toliko proti tomu, aby kdo stavl pobonost svou na odiv pro lidskou chvlu.
86
skryt, a tvj Otec, kter vid ve skryt, odplat tob. 7 M odlce se pak, nem luvte m noho, jako p o h a n ; domnvaj se , e budou vyslyeni pro svou m nohom luvnost. 8 Nepipodobuje se tedy jim ; v zajist Otec v, eho jest vm poteb, prve ne ho proste. 9 Takto tedy budete se modliti vy: O t e n , j e n j s i n a n e b e s c h , p o s v s e j m n o t v . 10P i j k r l o v s t v
7. Z avrhuje toliko bezm ylenkovit o d kvn m odliteb dlouhch, jakoby na dlce m odlitby zleelo, z d a b u d e v y sly e n a; nikoli vak n e zak azu je konati m odlitby del neb opakovat! to u m odlitbu nkolikrte, dje-Ii se to s opravdovou z b o n o st a o d ev zd an o st do vle Bo. 8. A Bh zn , eho poteb u jem e, m m e ho p e c e p ro iti, nikoli abychom jej te p rv e pouili o svch p o teb ch , nbr abychom p rosbam i svm i uznvali a vyznvali svoji zv islo st na nm, jeho d ar tm vce si vili a jem u tm vroucnji se oddali. 813. jak o v zo r m odlitby P n Je p o d v ctitelm svm m odlitbu zvan ou po prvnch slovech O ten, P ra v v ak t a k t o se b u d e te m od liti n e p ik azuje, aby se modlili po k ad tm i slovy, n b r tm tak p rostm zpsobem ; ani nechce, aby po kad jen za to prosili, co je s t v n vytknuto, nbr jen, aby p rosili po kad z a vci, k te r s n se sro v n v aj, nikdy v a k z a nco, co by bylo s n v odporu. V ynik v ak m o d litb a ta to jak svm pvodem , jsouc od B oholovka, tak svou form ou p ro sto u a bohatm obsahem , obsahujc v jednoduch form takovou hloubku m ylenek, e ani nejm oudej ex eg et nem ohli jich vystihnout!, a vyjadujc v k rtk o sti vecko, z a m m e B oha pro iti, abychom byli pravm i dy v k rlo v stv jeho n a zem i a stali se jimi t v krlovstv jeho na nebi. P ro to tak crkev p ijala m odlitbu tu doslovn do sv bohosluby i do m sv. O bsahuje pak mimo pedm luvu, sedm p ro se b , z nich prv n ti vztahuj se k Bohu, d al tyi k lovku. 9. P e d m lu v a : O t e n , j e n j s i n a n e b e s c h . U Boha nazvati o t c e m tak sice p ro to , e je s t T v rcem a zachovavatelein nam , hlavn vak p ro to , e jest pvodcem n aeho vykoupen, jen p o slav Syna svho na sv t a sk rze nho lidstvo vykoupiv, p ija l n s na ktu sv. z a dtky sv a veel tak s nmi v pom r O tce k dtkm . N azvajce v ak B oha otcem , jsm e tm u p o o rovni, e jsm e d t k a m i B o m i a e te d y m m e se chovati k Bohu jako dtky jeho, jej tedy milovat!', vli jeho z lsky zacho v v ati, jem u se p ipodobilov ti M m e v ak nazvati B oha o t c e m s v m (O te n ) , n eb o f vichni, kdo v K rista v, jsou nejen tv o ry th o Boha, nbr i jako pijat synov Bo s K ristem leny jedn velik rodiny, jich vech otcem jest Bh. T ak tato slo v a obsahuj m ocn vyzvn k m ilovan vech lid. N ebof je-li Bh otcem vech lid, jsou vichni lid v esp o lek b ra ti a se stry . Slova ta to o dsuzuj tedy velik otroctv, vecku nenvist, vecky vlky i ro zb ro je n ro d n o stn a tdn. M m e vak piiovati slova, jen jsi na n eb esch , jed n ak abychom byli upozornni, e a Bh vudy je st ptom en, ano dnm p ro sto rem obm ezen, pece zv lt na nebi zjevuje svou v eleb n o st a b lae n o st a dv v n ast svm vrnm , jednak abychom byli p o v zb u zo v n i tak iti, bychom do nebe jak o ta p rav vlasti sv pili. P ro sb a p rv n : P o s v f s e j m n o t v . Jm nem Bom rozum se Bh sm , pokud se lidem zjevuje a tak jm no pijm . S v t i t i znam en vylouit! z o becnho uvn a v no v ati zv ltn slu b neb elu ve vci po sv tn , souc pojato vzhledem Bohu zn am e n ctti, oslavovati. P ro sm e ted y v .tte p ro sb , aby Bh (jeho v eleb n o st, vlastn o sti) byl o d e vech lid vdy vce poznvn, uznvn a ctn zpsobem jeho v eleb n o sti pim enm (veejnou i so u k ro mou bohopoctou, zachovvnm jeho pikzn, svtm ivotem ). P ro sb a ta je st na prvnm m st, ponvad vyjaduje posled n cil vech in boskch i n aeh e stvoen. Jako to ti Bh stv o il vecko ke cti a chvle sv, tak m i tvorstv jm enovit rozum n oslavovat! Boha. A kdyby to byl lovk vdycky inil, n ebylo by hchu ani jeho nsled k poruujcch lidskou b la e n jst. P ro to tak prav lidumil nem e si nieho vce p ti, n e ab y jm no B o v d y vce bylo na zem i uctvno, svceno, o nic vce usilovat!, n e aby sm jm no B o svtil a pokud m e, k tom u psobil, by bylo ctno tak od jinch. 10. P ro sb a d ru h : P i j k r l o v s t v t v . T a to a nsledujc p ro sb a ro zv d p ro sb u prvn, udvajc n ejlep zpsob, kterm jm no B o by se svtilo. K rlovstv B o zle v la stn v onom pom ru otcovskm , ve kter Bh veel
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat.
6, 11 12.
87
t v . B u v l^ e t v j a k o v n e b i t a k i n a z e m i . 11C h l b n s v e z d e j d e j n m d n e s . 14A o d p u s n m n a e
s nmi, a v pom ru synovskm (dtinnm ), ve kter jsm e my (s jeho m ilost) veli s nm . U vd se, p ro sp v a v z r st sk rze crkev onm i p ro ste d k y sp sy , k ter.K ristu s ve sv crkvi sloil. Jest vak je t m noho n ro d pohanskch, kte jsou oddni m odlstv, id dosud neu zn v aj Je e jako V ykupitele, m ezi kesany sam m i je s t nejen m noho rozkolnkv a bluda, u nich nen p rav h o poznn B oha a nleit pocty jeho, n b r i m noho p rav o v rc (kato lk ), v jejich m ysli nekraluje Bh, nbr hch a k te n eu stle broj p ro ti jeho crkvi ve snaze zniiti ji, kdyby mohli. P ro sm e ted y v t to p ro sb , a ) aby n b o en stv K ristovo (crkev katolick i k rlo v stv B o na zem i) ro zilo se m ezi idy i pohany a aby rozkolnci i b lu d ai do lna crkve katolick se vrtili, b) aby katcHci sam i ve ve a lsce se u tvrzovali a hnci p rav p o k n inili, zk r tk a , aby Bh svou m ilost kraloval v srdcch v ech , ta k ab y po tom to ivot m ohli pijt) do nebe. Aby vak se to m ohlo st ti, je st te b a zachovvat! vli Bo, nebo je-li Bh nam krlem , je s t vle jeho nm zkonem . P ro to P n Je p ipojuje p r o s b u t e t bu vle tv jako v nebi tak i na z e m i, ue ta k n s prosit! za pom oc, abychom vli B o tak ochotn a tak dokonale plnili na zem i, jako ji andl a svati plni na nebi, a ji B h pro jev il vli svou pm o, zkonem pirozenm neb zjevenm i n adpirozenm (Starm , N ovm), af nepm o sk rze crkev svou. 11. P r o s b a t v r t ; v n prosm e za chlb, jm v ak se rosum v prvn ad vecko to, eho teb a k zachovn tlesn h o ivota naeho, v d al a d i to, eho je s t teb a k zachovn n ad p iro zen h o iv o ta duevnho, m ilosti Bo. N kte sp iso v atel a sv. O tcov doby sta r rozum li jm nejsv. s v to st ol-n bu vlun, jako O rigenes, aneb alesp o v a d prvn, jako T ertu llin , C yprin, ovem neprvem . M pak v tto p ro sb k ad slovo zv ltn m oc a silu. M m e podle nauen K ristova p ro iti za c h 1 b, ne z a njak lahdky, abychom povili, e se mme spokojit! i s pokrm em p ro s t m ; za chlb n t. j. ten, k te r jsm e si sam i zjednali pac a poctiv, ne p odvodem a n esp rav ed liv , nebo jed nak lovk je s t stv o en ke prci, jed n ak i k tom u, abychom p raco v at! m ohli, jest poteb B o pom oci, za chlb v e z d e j t. j. vdy k ad h o dne p otebn, k d o denn, ne tedy nadbytn, bychom uili se p estv at! na tom , co je s t p o teb n , a pam atovali na svou sm rteln o st, nevdouce, zdali se z tk a doijem e. Mme pak proiti, aby ten chlb dal B h , nebo nen nm ani ten, kdo sz, ani kdo zalv, nbr Bh, jen dv v z r s t a v jeh o ru k o u jso u osudy n ae", tak e kad i bohatec m pinu m odliti se a p ro iti. M tne p ro iti, aby chlb ten dal n m , (dej n m , nikoli dej mi), bychom ta k pro sili nejen za seb e, nbr i za. jin, nebo lska d , abychom byli pam tlivi ta k jinch a pom hali jim v p o tebch jejich, alespo m odlitbou, nem em e-li t hm otn a jinak, a to tm spe, p o n v ad je st pem noho tch, kte trp bdu, nem ajce ani vc k ivotu n e jp o teb n jch ; aby jej dal d n e s a tedy i n a d neek, ne n a budoucnost,, abychom tak u pozorovn i byli, e se m m e m odliti kad den a se v a ro v a ti zkostliv pe o budoucnost. 12. P r o s b a p t pihl ku p o teb zachovat! n a d p iro zen iv o t duevn odputnm viny hch, doslovn d l u h , jak hch nazv se v P sm tak jinde, abychom byli upozornni, e hchem dlm e u B oha dluh, kter platit nem em e, a proo u vdom sv n ed o staten o sti p ro iti m m e za jeho odputn.. P ro sm e vak dle nvodu K ristova, aby Bh o d p u stil n m (nikoli m n ), nebo nikdo nen b e z hchu a kdo by ekl, e hchu nem , sm seb e klam e (1. Jan. 1, 8 ); a p rosm e, aby nm Bh odpustil, j a k o i m y o d p o u t m e n a i m v i n n k ni, udvajce tak nejen porovnn, nbr i p inu, p ro ktero u dm e a doufm e odputni, p ro to to ti, p o nvad i my odpoutm e, pinu to a pohnutku sice n ed o staten o u , ale nutnou, tak e b ez n nem ohli bychom doufati o d p u t n ,' nebo kdo p ro sb u tu kon n ejsa hotov jinm odpustit, k vlastn ,,neodpus mi jako ani j n eo d p o u tm . P rosbou touto jsm e zro v e upozorovni na svou sla bost, pi k ter neuchrnm e se dennch p o k lesk , tak e d enn m m e p ro sit! za odputn, t na m ilosrden stv B o, jeto Bh ji tim slibuje nm o d p u tn , e sm n s vyzv Za odpu tn proiti, jako i na to, abychom o dpoutli tm kdo urazili ns, ponvad by jinak Bh nm n eodpustil. (Kon-li kdo p rosbu tu n leit, odpoutj se mu hchy vedn, m -li tk, nabv daru p rav kajcnosti).
88
vi ny. j a k o i my o d p o u t m e naim vinnnkm. 1* A n e u v o n s v p o k u e n . A l e z b a v n s o d z l h o (A m e n). u N ebof jestli odpustte lidem hchy jejich, odpust! i vm Otec v nebesk (hchy vae); 16pakli neodpustte lidem, ani Otec v neodpust vm hch vaich. 16Kdy pak se postte, nebute jako pokrytci zasm uil; nebof zohyzujl obliej svj, aby zjevno bylo lidem, e se post. Vpravd pravm vm, vzali odplatu svou . 17 Kdy vak ty se post, poma hlavu svou a tv *svou umyj, 18 aby nebylo zjevno lidem, e se post, nbr Otci tvmu, jen jest v e skryt; a O tec tvj, jen vid ve skryt, odplat tob. J ) O snaze po statcch nebeskch. 6, 19 34. 19 Neskldejte sob poklad na zem i, kde rez a mol kaz, a kde zlt dji vykopvaj a k rad ou ; 20 ale skldejte so b poklady v nebi,
13. P r o s b a e s t smuje k tomu, abychom tak v budoucnosti uchovali pi nadpirozenm ivot duevnm (v milosti Bo). Vraz pokuen ( pejrasmos) m v Psm sv. rzn vznam y; znamen zkouen i pesvdovn se o silch a vlastnostech nkoho, t lkn neb svdn ke hchu, neb protivenstv a rzn okolnosti, kter jsou s to, aby probudily zlou dostivost a skrze ni pivedly lovka do hchu (kdyby k dosti t svolil). Bh ovem nepokou nikdy v tom smyslu, e by chtl se pesvdit! o jeho ctnosti, nebo jsa vevdouc zn vecko, ani v tom, e by svdl ke hchu, nebo v tomto smyslu, jsa nejsvtj, nepokou nikoho (Jak. 1,13). Na takovto pokuen tedy konajce tuto prosbu nemyslme a mysliti nemme. Ale Bh pipout na lovka neb i uvd takov okolnosti, ve kterch zl dost me se probuditi a on heiti, ale in to nikoli k tomu konci, aby lovk heil, nbr aby ml pleitost pemhnm pokuen takovho ve ve se utvrzovati, ctnost osvdovati a zsluhy pro nebe si zjednvali a rozmnoovati. Konajce tedy prosbu tuto, neprosm e ani za to, aby Bh vecka pokuen od ns odvrtil, sic bylo by to tak, jako chtiti, aby odal od ns vekerou pleitost osvdit! a vytibiti ctnost svou, ano tak, jako chtiti, aby ns vzal s tohoto svta, nebo jednak nosme jednoho pokuitele stle s sebou, tlo, smyslnost, jednak, jak d sv. Jan (I. 2, 16), vecko, co jest ve svt, jest dost tla a dost o a pcha ivota, a tak protivnk n bel obchz jako lev vouc hledaje, koho by pohltil (1. Petr. 5, 8). Ale za to modlme se prosbou touto, aby Bh nedopoutl na ns takovch okolnost, o nich v, e bychom v nich svedeni byli ke hcnu a vlastn smyslnost, a zjevy ve svt pznivmi nebo nepznivmi, a nstrahami blovmi, a jestli podle prozetelnosti a dobrotivosti bosk pokueni nemohou ns minouti, aby neodepel nm pomoci, bychom je pekonati mohli. P r o s b a s e d m rozvd pedelou (za ochranu od zla pokueni) prosbou za ochranu od zla vekerho, mravnho i fysickho, za ochranu ode veho, co by nm kodilo, a jsou to vci na oko pzniv neb nepzniv, a nemoc, vlka, hlad, a dlouh neb krtk ivot, a vci jin. Nebo Bh v nejlpe, co nm jest ku prospchu, co ku kod, my nikoliv. Po tto prosb vykytaj se v nkterch rukopisech i dosti starch (z VIII., IX. st.) eckch, latinskch a jinch slova nebo tvoje jest krlovstv a moc i slva na vky vk, kter nejsou p o d n , schzejce v rukopisech nejstarch i u sv. Otcv starch, ale dostala se do nich as z liturgie, do n byla uvedena snad ji v dob apotolsk. Protestant je pipojuj posud k Oteni. Ani slovo Amen nen pvodn. 1617. Jest tu e o postech, kter si ukldali nkte dobrovoln ze zbonosti, fariseov zejmna kad tvrtek, kdy pr Moj vystoupil na Sinai, a kad pondlek, kdy pr zase s hory sestoupil Ve dnech takovho (dobrovolnho) postu z o h y o v a l i i nevzhlednm inili svj obliej, tm toti, e si nemyli oblieje ani neupravovali vousv a vlas svch; chtli, aby jini zvdli, e se post dobrovoln, a chvlili je pro jejich zbonost. Pn Je nechce vak, aby jeho vyznavai, postce se dobrovoln (mimo dny postu pikzanho , dvali to na jevo pro lidskou chvlu, i vyzv proto, aby ve dnech postu dobrovolnho nemnili ve zpsobu svho ivota nic, co by bilo do o, jako bylo na p. ma
89
kde ani rez ani mol nekaz, a cde zlodji nevykopvaj ani kradou. 2'- N ebof kde jest poklad tvj, tam bude i srdce tv. 23 S vci tla tvho jest oko tv. Je-li oko tv zdrav, bude svtlm cel tlo tv; 23je-li vak oko tv patn, cel tlo tv bude tmavm. Jestlie tedy svtlo, kter jest v tob, tmou jest, jak velik bude tma sam a? 24Nikdo nem e dvm a pnm slouiti; nebo bu bude jednoho nenvidti a druhho m ilovati, aneb jednoho se pidr a druhm pohrdne. N emete Bohu slouiti a mamon. 25Proto pravm vm : nepeujte zkostliv o ivot svj, co byste jedli, ani o tlo sv , m byste se dvali. N en-li ivot vice neli pokrm, a tlo vce ne o d v ? 28P ohlete na ptactvo nebesk e neseje, ani nene, ani neshromauje do stodol, a O tec v nebesk iv je. N ejste-li vy dra neli
zn si hlavy obvykl vbec, zvlt ve dnech radostnch a slavnostnch. Nikterak vak nemn ci. e jsou povinni mazati si hlavu. ) od 1934. varuje ped baenm po statcch pozemskch, a vyzv, aby lovk hledl pedem zjednati si ctnostmi a skutky dobrmi zsluhy pro nebe jakoto poklady nebesk a nepomjejc. Zrove udv ii dvody, pro p > statcch pozemskch baiti se nem, a to: e statky ty jsou pomjejc, nebesk vak nepomjejc (v. 1920), e statky pozemsk zaslepuj mysl lovka (v. 22) a odvracej od sluby Bo (v. 24). V eckm text stoj podkem opanm mol a rez. Slovem rez pekldme vak vzhledem ke pekladu st trmu eck vraz brosis (), kter vak m vznam ir znamenaje jeden, srn, potom ve, co pojd, sr, stravuje, jako jest pro kovy rez, pro pbytky ohe, pro nbytek a jin vci erv. 21. t. j. Mnoho na tom zle, co kdo pokld za poklad v em vid svou spsu. Kdo ji vid pouze ve vcech pozemskch, toho mysl plaz se jenom v prachu zem ; kdo vak spsu svou vid v Bohu, toho' mylen, dosti a tuby smuj k Bohu a vcem nebeskm. Ukazuje tu tedy tak na nebezpeenstv, kter hroz dui nezzenm baenm po statcch pozemskch, jak Pn Je sm hned vysvtluje pirovnnm. 2223. Oko nazv se svc tla, pokud pijmajc svtlo, sdl se o n s celm tlem, tak e vecky dy zdrav mohou konat svoje kony. in to vak eko toliko zdrav. Je-li patn i nezdrav, nevnm svtla nleit a proto ovem nesdl se o n ani s tlem, take dy nemohou konat nleit sv kony. Pravdu tuto obrac Pn Je na s v t l o , kter jest v lovku, t. j. na srdce, pokud ono dle tehdejch nzor idovskch jest sdlem mohutnosti poznvac i dac a tedy i stedem vekerho ivota duevnho. Tak ono, jsouc zdrvo i prosto nezzench dost po vcech asnch i nepravch nzorv o nich, nejen pijm s ochotou zjeven pravdy a milosti Bo, nbr i sdl se o n s ostatnmi silami duevnmi, take cel duevn ivot lovka jest dobe spodn a vecky snahy jeho tak zeny, aby pedem zalbil se Bohu a doshl poslednho cle svho. Je-li vak srdce to nezdrav i pokaeno nezzenmi dostm i a nepravmi nzory o svt a cli lovka, nevnm svtla vry a milosti Bo a ovem ani nesdl se o n s ostatnmi silami duevnmi, take cel duevn ivot jeho potc se temnotou blud a hch a spje k zhub. 24. Vyvrac domnnku, e by mohl nkdo oddat! se zcela i Bohu i vcem pozemskm. Nen to mon. Nebo jako vbec nikdo neme slouiti dvma pnm s o b o d p o r u j c m a v e k e r o u s l u b u l o v k a v y a d u j c m , tak neme ani celou slubou svou oddati se i Bohu i mamon i ttkm pozemskm, tak toti, aby i zsluhy pro nebe si zjednval i nezzen dosti vc pozemskch vyhovoval. Dtkliv tak vyzv zrove, by se opravdov oddali Bohu a jeho slub, a ponvad v t pin bv na pekku tak z k o s t l i v pe o pokrm a odv, ve v. 2534. varuje t ped n a poukazem na boskou dobrotu a pi ptactvo a lilie povzbuzuje k dve v boskou prozetelnost, kter davi lovku, co jest cennj, to jest ivot, d mu zajist i to, co jest mn cenn, pokrm a 9 dv k zachovn ivota potebn, a kter starajc se o tvory ni, ptactvo, kvtiny, postar se zajist tm spe o tvora vyho, o lovka. Tm vem nevyslovuje se proti prci a pi o ivot a odv vbec, nebo neprav: Nepracujte a nepeujte vbec, nbr: Nepeujte zkostliv.
90
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsn sv. Mat. 6, 277, 5.
on o? 27 A kdo z vs staraje se me pidat! k dlce svho vku loket jeden? 28A pro peujete zkostliv o svj o d v ? Pozorujte lilie poln, Kterak rostou, nepracuj ani p ed ou; 29 pravm pak vm, e ani alomoun ve v slv sv nebyl tak odn, jako jedna z nich. 30Jestli tedy trvu poln, kter dnes jest a zftra do peci vrena bv, Bh tak odv, m sp e vs, malovrn? 31Nepeujte tedy zkostliv, kajce: C9 budeme jisti, aneb co budem e piti aneb m se budem e odvati? 32N ebof toho veho pohan hledaj; v zajist Otec v nebesk, e toho ,veh o potebujete. 33Hledejte tedy nejprve krlovstv B o h a spravedlnosti jeho, a toto vecko bude vm pidno. 34Nepeujte proto zkostliv o ztek; nebof ztek bude peovati sm o sebe, dosti m den na sv lopot. KAPITOLA 7. g ) O lehkovnm posuovnf. 7, 16. 1 Nesute, abyste nebyli souzeni; 2 nebof jakm soudem soudte, takovm budete souzeni, a jakou mrou mte, takovou bude vm odmeno. 3 Pro pak vid tsku v oku bratra svh o a trmu ve svm oku nepozoruje? Aneb kterak d bratru svm u : Nechej, a vyvrhnu tsku z oka tv h o ; a hle, trm jest v oku tvm ? 5 Pokryte, vyvr nejprve trm z oka svho, a potom pihldni, abys vyvrhl tsku
27. k d l c e s v h o v k u , doslovn: ke svmu v k u . V eckm tex stoj slovo helikia (), je znamen sice tak postavu, obyejn vak zna vk, kter se v Psm sv. pedstavuje nkdy (alm 39, 6) jako nco co do dlky mitelnho. Na tomto mst jest lpe pekldati slovem v k neb dlka vku, neb Pn Je varuje ped zkostlivou p o ivot, upozoruje, e lovk ani nejmen vci nezme starnm se nejsilovnjm, ovem bez pomoci Boi. Avak pidati ku postav loket jeden nen vc malou, ale zcela nemonou ovem pridati loket i malou mru (asovou) ku vku svmu 32. Slova nebesk ve Vulgt nen ani v ru k o jise Sinajskm. 33. s p r a v e d l n o s t i j e h o t. j. Bo neb Otcovy. Smysl je st: Snate se pedevm o to, abyste doshli blaenosti vn a t spravedlnosti, k ter Bh poaduje a kter vede k vn blaenosti, a t o t o v e c k o , eho jest teba k zachovni ivota a o pohan tak zkostliv se staraj neznajce Bo v evdoucnosti, vemohoucnosti a dobroty, b u d e v m jakoto vc mn cenn p i d n o k on spravedlnosti, o kterou jakoto vc nad jin cennou se postarte, podobn jako tomu, kdo drahou vc kupuje, pidv se ndavkem njak vc men. 34. Posledn dv vty jsou pslovm een y ; z t e k a d e n pedstavuj se v nich jako osoby. Smysl jejich jest tento: Nen teba starati se zkostliv o ztek, nebof on postar se o sebe sm; ba nen to ani pimeno, po nvad kad den m dosti svch vlastnch trampot. / ) od 7, 16. varuje ped lehkovnm a nelaskavm posuzovnm, ukazuje tak nepmo opt, jak nedostaten jest spravedlnost farise, kte pokldajce se za spravedliv, chyb jinch rdi si vmali, je nelaskav posuzovali a odsuzovali. 7. 1. (Luk. 6, 37. m. 2, 1.) 2. (Mark. 4, 24) t. j. podle toho, jak vy budete posuzovati jin, zda psn neb laskav a milosrdn, bude i Bh souditi vs, s psnou spravedlnost neb s milosrdenstvm. 35. Rozumje tskou chyby mal a trmem chyby velik, kr Pn Je ty, kte majce samy chyby velik, vmaj si veten a opravuj mal chyby jinch. Zrove u, e ti, kte povolnm svm jsou povinni napravovati a krati chyby jinch, maj pedem sami sv chyby odloiti a ctnostnm ivotem piklad dvati. Pokrytcem nazv toho, kdo maje sm chyby velik, kr mal chyby jinch, ponvad, kdo kr, opravuje chyby jinch, stav se, jako by jich byl prost, jako by byl bezhonnm, petvauje se tedy.
Sv. evangeium Jee Krista podle sepsn s r. Mat. 7, 6 16.
91
z oka bratra svh o. 6Nedvejte vci svat psfim, ani hzejte perel svch ped prasata, aby snad nepolapala jich svm i noham i a obrtce se neroztrhala vs. h) Vyzvn ku prosb za v y i pom oc. (7, 7 12). 7 Proste, a bude vm d n o ; hledejte, a n alezn ete; tlucte, a bude vm oteveno; 8 nebof kad, kdo pros, be, kdo hled, nalz, a tomu, kdo tlue, bude oteveno. 9 i jest kter lovk mezi vm i, jen pod synu svm u kmen, kdy bude ho proiti za chlb? 10aneb bude-li proiti za rybu, zdali pod jemu hada? 11Jestlie tedy vy, jsouce zl, umte dobr dary dvati dtkm svm , m sp ie Otec v, jen i jest v nebesch, d dobr vci tm, kte ho pros? 12Vecko tedy, co chcete, aby vm lid inili, i vy tak ite jim ; nebof to jest zkon i proroci. ch) Zvrek ei horsk. 7, 1327.
13 Vchzejte tsnou branou; nebof irok jest brna a prostrann cesta, kter vede k zahynut, a m noho jest tch, kte vchzej skrze nf. 14Jak tsn jest brna a zk cesta, kter vede k ivotu, a mlo jest tch, kte ji nalzaj. 15Mjte se na pozoru ped nepravmi proroky, kte pichzej k vm v roue ovm , uvnit vak jsou vlci drav. 16 Po ovoci jejich
6. t. j. Nepodvejte svat pravdy a vci posvtn lidem zatvrzelm a takovm, kterm nen nic svto, aby snad neodvaovali se to kleti a znesvcovati, a vm atnm neublili. Vyzvaje tak, dv spolu na jevo, e slovy: Nesute a nebudete souzeni, nezakzal vech soudv o jinch, jmenovit ne tch, kter in oprvnn ady neb pedstaven o svch podzench. 7, 7 11. Srovn. Luk. 11, 9 13. Ponvad lidsk sly nesta, aby kdo dospl ku spravedlnosti, vyzv ku prosb za pomoc boskou. Trojm vrazem vyzv prav proste, hledejte, naleznete, aby upozornil, e mme proiti snan, vroucn, vytrvale. Prav pak, e kad, k d o p r o s , b e , neslibuje tm, e kad, kdo pros, dostane to , z a pros, ani e prosba jeho bude vyslyena h n e d , tm mn, e k a d prosba bude vyslyena; nebo neprav, e kad dostane to, za pros, ani e to dostane hned, jak pros, nbr prost, e kdo pros, b e , dostane, ujiuje tak, e dn prosba vroucn, vytrval, nleit nezstane bez inku, nbr e svm asem jist njak prospch pinese, Nedv Bh lovku vdy to, za pros, bua e v, e by mu to neprosplo, nbr spe ukodilo, aneb e mu chce dti vc jinou, cennj, o n v, e mu prospje, zejmna jeho dui; a nedv to vdy hned, jak kdo pros, jednak, aby lovk jasnji poznval a v pokoe uznval svou zvislost na Bohu a uznvaje ji, tm vce se mu oddal a tak sv dui prospl, jednak aby vida, e mus dle proiti, ne vc obdr, tm spe dar Boch si vil a jich uval. Nkdy ovem zstv prosba tak beze veho inku, tehdy zejmna, kdy lovk nepros nleit, aneb kdy stav se ivotem svm vyslyen nehoden, nestar se, aby Boha pravm poknm usmil. 11. jsouce zl, t. j. akoli jste pirozenosti poruen a vce ke zlmu ne k dobrmu naklonn. 12. tof zkon i proroci = to (abyste pro Boha milovali blinho lskou innou) jest hlavn obsah a nauen zkona i prorok i celho zkona Starho. 7, 1327. Pn Je zakonuje svou e vyzvnm ku pemhn sebe, k varovn se nepravch vdcv a k tomu, by budovu dokonalosti stavl kad na zklad jeho uen. 13. Branou irukou rozum nekajcnost, cestou prostrannou ivot nezkonn. Ty vedou k zahynut vnmu. Branou tsnou pak rozum kajcnost, cestou zkou ivot spodan podle zkona Kristova. Ty vedou k ivotu vnmu. 1516. Neprav proroci jsou zl uitel i lid, kte vtrajce se jinm za vdce a uitele, hlsaj slovem neb psmem uen neprav a zsady podvratn. Aby nebyli poznni a prohldnuti, pichzej v roue ovm, stav se toti bti
92
Sv. ev an g e liu m Jee Krista podle sepsn sv. M at. 7, 178, 3.
poznte je: Zdali sbraj s trn hrozny aneb s bodl fk y ? 17Tak kad strom dobr nese ovo ce d >br, patn strom ovoce patn pin. 1*N em e strom dobr nsti o v o ce patn, ani strom patn pineti ovoce dobr. 19 Velik strom, kter nenese ovoce dobrho, bv vyat a na ohe uvren. 20N ue tedy po ovoci jejich poznte je. 21Ne kad, kdo mi k Pane, P a n e , vejde do krlovstv nebeskho, nbr kdo in vli Otce m ho, jen jest v nebesch, ten vejde do krlovstv nebeskho. *2 M noz eknou mi v onen d e n : Pane, Pane, zdali jsm e ve jmnu tvm neprorokovali, a ve jmnu tvm zlch duch nevymtali a ve jmnu tvm m noho zzrak neinili? 23A tehdy ohlsm jim : Nikdy jsem v s neznal; odejdte ode mne, pachatel nepravosti. 24Kad tedy, kdo sly tato slova m a kon je, bude pipodobnn mui moudrmu, jen postavil dm svj na sklu. 251 spadl pval, a pily eky, a zavly vtry a oboily se na ten dm; a nepadl, nebof byl zaloen na skle. a A kad, kdo slyi tato slova m a nekon jich. bude pipodobnn mui poetilm u, jen postavil dm svj na psku. 271 spadl pval, a pily eky, a zavly vtry a oboily se na ten dm. I padl a pd jeho byl velik. 28A kdy Je dokonil ei tyto, uasli zstupov nad jeho uenm, 29nebof uil je jako moc maje, a ne jako zkonici jejich a fariseov. KAPITOLA 8. Uzdraven m alom ocnho. 8, 2 4. 1Kdy pak sestoupil s hory, li za nm zstupov mnoz. 2 A hle, m alom ocn pied, klanl se mu ka: Pane, chce-li, m e mne oistit!. 3 I vzthl Je ruku a dotekl se ho ka: Chci,
pteli a pznivci lidu i milovnky ctnosti, pedstrajce osvtu a slibujce blahobyt, vskutku vak jsou jeho nepteli a kdci, zavdjce do blud, v nemravnost a v zhubu asnou i vnou. Nicmn lze je poznati, a to nikoli po kvtu a hojnm !!st (po slibech a mnoha mluveni), nbr po ovoci, t. j po jejich skutcch a tch nsledcch, je maj jejich nauky a zsady. 21. Nedosta tedy ke spasen pouh vra, nbr teba t dobrch skutk Zdvojenm Pane, Pane vyznauje horlivost ve ve. 2223. Mimodn dary, initi zzraky, prorokovat! a j. udlely se v prvnch dobch kesanstv astji nkterm vcm, zvlt vrozvstm, aby se tak ueui Kristovo potvrzovalo a tm spe ilo Slova nikdy jsem vs neznal znamenaj tolik co: Nikdy jsem vs neuznval za sv prav uenky, hodn vn odplaty. Prohlauje tedy Pn je, e i pi nejvt horlivosti ve ve a nejvych darech mimodnch a ovem i pi nejvych dstojnostech me lovk bti na vky zavren, tehdy toti, kdy de sv vry neije a v hchu tkm do smrti trv nekajicn. 2427. Na konci ei sv vyzv k vrnmu a vytrvalmu konn veho toho, k emu ve sv ei nabdal. in to dvojm podobenstvm, upozoruje na velik prospch, kter plyne ze zachovvn jeho ueni, a na velikou kodu, kter p chz, nedb-li se jeho. Jako toti i pi nejvtch bouch a pvalech bez pohromy zstv dm tomu, kdo postavil jej na pevnm zklad na skle, tak i pi nejvtch pokuench a utrpench bez pohromy a neotesena zstv ivotn stavba, spsa, tomu, kdo ji zakld 11a vrnm a vytrvalm zachovvn! Kristova uen. A jako pi bouch a pvalech rozpad se dm postaven na 7kld chatrnm, na psku, tak rozpad a t se ona stavba, spsa, tomu, kdo sice uen Kristovo sly i v, ale podle nho neije, ho nezachovv. 7, 2829. A k d y J. d o k o n i l , doslovn: I stalo se, kdy J. dokonil. A to jest ren hebraistick; evangelista podv zprvu o inku, o asu, kter zpsobila v posluchach e Kristova svou novotou a vzneenost mylenek i zpsobem' kterm byla podna. Uil, nikoli jako idovt zkonici
Sv. evangelium Je e Krista podle sepsni sv. Mat 8, 48.
93
bu ist. A hned byl uzdraven od svho m alom ocenstv. *I ekl mu Je: .V iz, abys toho nepravil nikomu, ale jdi, uka se knzi a obtuj dar, kter pikzal M oj, na svdectv jim." Uzdraven sluebnka setnkova, v. 5 - 1 3 . 5 Kdy pak veel do Kafarnaum, pistoupil k nmu setnk a pros ho ka: 6 Pane, sluebnk mj le doma ochrnul a hrozn se trp. 7 1 d mu Je: J pijdu a uzdravm h o . 8 O dpovdv pak setnk,
a fariseov, kte vpovdi sv oprali o autoritu rabn starch, (ba ani jako proroci, kte podvali ne sv, nbr Bo slova kajce: Toto prav Hospodin), nbr jako ten, jen m o c m , jen tedy neuiv se, svou vlastn autoriiou jako Bh me nejen uiti a pikazovat!, nbr i slibovat! a hroziti, a to, co slibuje neb m hroz, vykonati. (J vak pravm vm.) 8. 1. Kon se zprva o ei horsk. 2. Od 34 ,92 , ukazuje evangelista na divotvornou moc Kristovu, ktero se objevil bti pnem jak ivota i smrti, tak prody i duch zlch. Jednotlivch zzrak neli v tom podku, ve kterm se udly po sob. 24. Zzrak tento uinil Pn Je,nejspe ji njak as ped e horskou. (Srovn. Mark. 1, 4044. Luk. 5, 1214.) e neuinil ho po ei horsk, naznauje sv. Matou sm podvaje slova Kristova viz, abys toho nepravil nikomu. (v. 4.) Nebo zkaz tento byl by bezeln, kdyby byl Pn Je jej uinil a po ei horsk mezi etnmi zstupy, kte tehdy ho provzeli, (v. 1.) Malomocenstv jest celkov, jistou mrou nakaliv onemocnn, zpsoben bacilly leprovmi (malomocenskmi), kter, dostoup-li vyho stupn, jest nevylitelno. Onjevuje se ve dvoj hlavn form, jako malomocenstv u z l o v i t a n e r v o v . S potku vyznauje se blmi, zarudlmi neb hndmi skvrnami na tle, zvlt v oblieji, na rukou a na chodidlech, na nich vyvinou se pozdji bu uzlovit otoky (> edy) velikosti oky, ba i vlaskho oechu (malomocenstv uzlovit), aneb boule vypoutjc odporn hnis, pi em se jev na nkterch mstech pln bezcitnost, na jinch pak nesmrn citlivost (malomocenstv nervov). Pi vym stupni padaj vlasy, vychz odporn zpach z st a odumraj i odpadvaj prsty i cel dy a po dlouhm, osmi- i dvacetiletm trpen umraj malomocni bu vyslenm aneb, a to obyejn, tm, e pipoj se k malomocenstv nemoc jin, zejmna zapleni plic neo pohrudnice neb ledvn. Ponvad malomocenstv nejen poskvrnovalo a znetvoovalo tlo, nbr pivdlo t poskvrnu zkonnou, jeto malomocn podle zkona byl pokldn za neistho, znamenal vraz n e i s t tak malomocnho a vraz oistiti (malomocnho) tak uzdraviti (od malomocenstv). 4. Zakzal mu rozhlaovati dobrodin to proto nejspe, ponvad cht pokud bylo na nm jako lovku, zabrniti vemu, m by iveny byly lich na dje, kter lid ml, mysle, e Vykupitel vysvobod jej z moci msk a dopome mu k lesku asnmu. Podobn rozkazy dval Pn Je uzdravenm astji, aneb uiniv zzrak, odchzel do samoty, tehdy toti, kdy bylo nebezpeenstv, e lid zpsob politick boue a bude chtiti jej prohlsiti za krle. Chtl hned od potku vystihati se veho, co by budilo podezen, e hov onm nadjm lidu a je iv. Ovem zzraky jeho nemohly zstat! dlouho v tajnosti, vdy prv proto inil je, aby pily ve znmost, ale ony mly bti rozhlaovny nikoli, aby lid byl podncovn k boum a slen v nepravch nadjch svch, nbr aby znenhl piveden byl k ve a k pesvden, e Pn Je jest poslancem Bom a vysvoboditelem od bdy duevn. e pikzal onomu lovku, aby se ukzal knzi, uinil proto, aby dal na jevo svou ctu k zkonu, jeho nepiel ruit, nbr naplnit, jako i proto, aby uzdraven mohl se navrtiti dom bez obavy, e nkoho nakaz. Aby se toti zabrnilo nkaze, byl malomocn po zkonu Mojov vylouen z obcovn s jinmt a musil bydleti mimo msto neb vesnici, ppadn mimo leen. Uzdravil-li se, byl povinen ukzati se knzi, aby jej prohldl a (dle znmek v zkon udanch) zjistil, e jest skuten od malomocenstv oitn. Potom ml obtovati ob za vinu a za hchy a ob zpalnou. 5 -1 3 . Sroin. Luk. 7, 110. Zzrak tento stal se v Kafarnaum po ei horsk. (Luk. 7, 12.) Sv. Matou vypravuje jej strun, jen co do podstaty. Jak patrno ze sv. Luke, setnk ten, jsa rodem pohan, poslal nejprve jin, pokldaje se za nehodn, aby sm ped Krista pedstoupil. Potom teprve piel sm, kdy vidl, e Kristus pece pichz.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Mat. 8, 9 -2 2 .
ekl: ,P an e, nejsem hoden, abys vstoupil pod stechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude sluebnk mj. 9 N ebof i j jsem lovk pod moc postaven, maje pod sebou v o j k y ; a dm tom uto: Jdi, i jde, a jin m u : ,Pij, a pijde, a svm u sluebnku: ,Ui toto, i ui(. 1 ,U slyev to Je, podivil se a ekl tm, kte li za nim: Vpravd pravm vm, nenalezl jsem tak velik vry (ani) v lidu israelskm. 11 Pravm pak vm, e m noz pijdou od vchodu i od zpadu, a stolovati budou s Abrahamem, s Iskem a s Jakubem v krlovstv nebeskm ; 12pslunci krlovstv vak budou vyvreni do temnosti vnj; tam bude pl a skpn zub. 13I ekl je setnkovi: Jdi a jak jsi uvil, sta se tob . A v tu hodinu sluebnk byl uzdraven. Uzdraven tchyn Petrovy a jinch nem ocnch, v. 1 4 17. 14A pied Je do domu Petrova, spatil tchyni jeho, ana le a m zimnici. 5I dotekl se ruky jej, a pestala j zim nice; i vstala a posluhovala mu. 16Kdy pak byl veer, pivedli k nmu m noho p o sed l ch ; i vymt duchy slovem a uzdravil vecky chorobn, 1 T aby s e naplnilo, co bylo povdno skrze proroka Isaie slovy: O n v z a l na se mdl oby nae a nesl nemoci nae. N sledovn Krista. Boue na moi. v. 1 8 27. 18 Uzev pak Je m noho zstup kolem sebe, rozkzal peplavit! se na druh beh. 19A pistoupiv jeden zkonk, ekl jem u: Miste,, budu t nsledovat!, kamkoli p jd e. 20I ekl mu Je: Liky maj doupata, a ptactvo nebesk hnzda, ale Syn lovka nem, kde by hlavu poloil. 21Jin pak z uenk jeho ekl jemu: Pane, dovol mi prve odejiti a pochovat! otce m ho. 22Ale Je ekl jem u: Poj za mnou, a nech, af mrtv pochovaj sv mrtv.
9. t. j. jestlie mne poslouchaj podzen, kdy jim nco rozki, m spe poslechnou tebe nemoci, kdy jim rozke. 10. Pn Je podivil se, ne e by byl dosud neznal setnkovy vry (vdy jest vevdouc), ani e by se byl pouze stavl, jako by se divil, (vdy jsa nejv svat neme se petvaovat!), nbr e tehdy seznal tak zkuenost! to, co dve znal pouze svoj vevdoucnost. (ani) v l i d u i s r a e l s k m , doslovn v Israeli, mn tim ovem lid israelsk vbec, nikoli vak Pannu Marii, apotoly a nejbli jeho nsledovnky. 1112. t. j Mnoz z pohanv uvce vstoup do crkve a skrze ni do biaenosti vn, mnoz ze id vak zstanou v neve a budou proto zavreni. Blaenost vn pedstavuje se vvPsm sv. pod obrazem hostiny ji Is. 25, 6; t Mat. 22, 113; Luk. 22, 30. idy nazv p s l u n k y (doslovn syny) krlovstv nejen proto, e jim pedem byla sp sa m essisk zaslbena a z nich Spasitel se narodil, nbr i e byli dy starozkonnho krlovstv Boho. 1417. srovn. Mark. 1, 2934. Luk. 4, 3841. Z zrak tento Pn Je unil sice tak v Kafarnaum, ale mnohem dve ne pedel, ji v prvnm roce veejnho psoben svho (Srovn. Mark. 1, 21. 29. 30). Dle podn jmenovala se tchyn Petrova Johanna, manelka Konkordie, dcera Petronila. Posluhovala mu, tak dle textu eckho. ten posluhovala j i m dostalo se do Vulgty (mini!trabat eis) as z Mark. 1, 3!., kde jest e tak o uencch Pn. 18. n a d r u h b e h toti na vchodn beh jezera Genesaretskho. 1922. Ppad prvn jest podobn sice, ale ne toton s tm, o nm mluv sv. Luk v 9, 5758. Ppad druh (v. 2122) jest toton s Luk. 9, 5960. Stal se tedy pi jin pleitosti. Sv. M atou vypravuje jej ji nyn pro jistou podobnost s ppadem pedelm. Pn Je nepipustil zkonka za trvaiho uenka svho, ponvad vdl, e ho chtl nsledovati pouze z klamn nadje ve vhody asn, mysle, e Kristus zalo slavnou i pozem skou; druhho lovka pipustil, znaje dobr smleni jeho; nedovolil mu vak odejiti
95
23 A kdy vstoupil na lodiku, brali se za nm uenci jeho. 24A hle, boue velik povstala na moi, take lodika se pokrvala vlnam i; on pak spal. 25I pistoupili k nmu uenci jeho a zbudili ho kouce: Pane, zachovej ns, hynem e. 26I d jim Je: Pro se bojte, m alovrn? Potom vstal a pikzal vtrm a moi, a nastalo ticho velik. 27Lid pak divili se kouce: Kdo jest tento, e vtrov i moe ho poslouchaj? Uzdraven dvou posedlch, v. 2 8 34. 28A kdy piel na druh beh do krajiny G erasensk, potkali se s nm dva posedl vychzejce z hrob, zuiv nramn, take nikdo nam ohl projiti onou cestou. 29A hle. vykikli kouce: Co tob do tis, leii, Synu B o ? Piel jsi sem trpit ns ped a se m ? Bylo pak nedaleko od nich stdo mnoha vep, pasouc se. 311 prosili ho duchov zl, kouce: Vymtne-li ns odtud, poli ns do stda vep. 32I ekl jim : jdte. Oni pak v y ed e veli do vep; a hle, veker stdo rozehnalo se srzem do moe a utonulo ve vod. 33 Pasti pak utekli a piede do msta, oznmili vecko, i o posedlch.
dom, ponvad vdl, e by jej pbuzn jeho pemluvili, aby se nestal trvalm uenkem jeho, a ponvad chtl ukzati, e vy povinnosti uadu, jich nemohou konati jin, nemaj se zanedbvati pro prce ni neb mn dleit, je mohou vykonati jin. 2327. Srovnej Mark. 4, 3640. Luk. 8, 2225. 2 8 -3 4 . Viz Mark. 5. 120. Luk. 8. 2 6 -2 9 . 28. Krajina Gerasensk byla na stedn sti vchodnho behu jezera Geaesaretskho. Posedl byli lid, jejich tla a ni sly duevn duch zl nsiln evldl, aby_jich zneuil ke kod jejich i jinch. een posedl vychzeli z hrob. Bvali u id hroby jeskyn (komory) bu pirozen neb umle ve skle vytesan a mnohdy tak prostorn, e podepraly se sloupy; uvali jich proto nkte jako skr. 29. Doslovn: Co jest nm a tob Jei? t. j. my nemme s tebou nic spolenho, tvoje snahy p se zmrm naim. Piel jsi ped asem, t. j. ped soudnm dnem, zbavit nu zhoubnho vlivu, kter mme, v lidi a jih tvory, a tm pipravit ns o radost, kterou mme, kdy jinm kodme neb je trpm e? Duchov ct sice pekeln muka sv stle a stejn i tehdy, kdy s doputnm Bom vychzejce, lidi ke hchu ponoukaj, neb jakmkoli zpsobem jim a tvorstvu nerozumnmu kod, avak v t radosti kterou maj z toho, e mohou jinm koditi a mnohdy skuten kod, pociuj jakousi levu nepodstatnou. Kad um eneni a tm vce zbaven vlivu toho je st jim proto trpenm. Bh dopout jej dlem ke sv oslav, dlem ku potrestn zlch neb ku blahu dobrch (zejmna aby mli pleitost vytbiti svou ctnost a rozmnoiti sv zsluhy). Pi poslednm soudu budou ho zbaven pln a na vky. 30. n e d a l e k o o d n i c h , tak dle Vulgty, s n souhlas Mark. 5, 11. t a m u h o r y a Luk. 8, 32. tam na hoe ; dle textu eckho bylo by d a l e k o d n i c h . Pina rozdlu toho mezi Vulg. a eckm textem uM atoue jest v opisovateli neb pekladateli, mezi Matouem vak s jedn a mezi. Mark. a Luk. s drun strany jest v rznm pojmn vc t. j. v tom, e co jednomu jest blzko, druhm trzd se toi daleko. 3132. Duchov zl sprvn soudili, e budou vymtnuti z lid, a proto bojce se, aby nebyli poslni do pekla a tm pipraveni o zhoubn svj vliv, prosili Pna Jee, by smli vejiti do blzkho stda vep, jich dle Mark. 5, 13 bylo na 2000. A Pn Je povolil jim ; chtl i na zvatech ukzati, nejen, e posedlost belsk skuten jest, a to stavem velmi hroznm, nbr i e m moc nad duchy zlmi a e tedy me lidstvo z moci jeho vybaviti e jest Vykup telem z moci blovy. Vepi hnali se do moe (jezera G ennesaretskho), ne, e by byii puzeni tam od duch zlch, nbr e byve posednuti, ctili jaksi r a palivost velikou, a proto pirozenm pudem beli k vod, aby se ochladili, potom vak z vody nemohli se dostati. Tak ukzala se zrove malomocnost duch zlch, jeto nemohli zachrnit! si ani vep, kterch si vydali k ob-
96
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni! v. Mat. 8, 349, 10.
34 A hle, vecko m sto vylo naproti Jeovi, a spative ho, prosili, aby od eel z jejich konin. KAPITOLA 9. 1I vstoupiv na lodiku, peplavil se a piel do msta svho. Uzdraven ochrnulho, v. 2 8.
2 A hle, pineli k nmu ochrnulho, lecho na loi. A Je vi vru jejich, ekl ochrnulm u: Bud dobr mysli, synu, odpoutj se tob hchov tvoji. 8A tu, nkte ze zkonk si pom yslili: Tento se rouh. 4Ale je, znaje sm len jejich, ekl: Pro myslte zl vci v srdcch sv c h ? 6 Co jest snze ci: Odpoutj se tob hchov tvoji, aneb ci: Vsta a cho ? * Abyste vak vdli, e Syn lovk a m m oc na zem i odpoutti hchy, tedy (d ochrnulmu) vsta, vezmi loe sv a jdi do domu sv h o . 7 1 vstal a odeel do svho domu. 8 Uzeve to zstupov, bli se a velebili B oha, kter dal takovou m oc lidem. P ovoln M atoue, v. 9 17. 9A jda je odtud, spatil lovka jmnem M atoue, an sed u celnice, a ekl jem u: Poj za m nou. I vstal a el za nm. 10Kdy pak v dom stoloval, hle, mnoz celnci a hnci piede, tolo
vn. e byla tm zpsobena koda majitelm, lze rovn tak mlo pozastavovali se nad tm, jako kdy zpsob se komu koda povodn nebo krupobitm. Jestif Pn Je jako Bh sm nejvym pnem a majitelem veho a me o tom rozhodovati, jak chce; mimo to zd se, e majitel ti proheili se njakm zpsobem tce, a e tedy byla ona koda doputna tak za trest pro n. 34. Byli si nepochybn vdomi njak viny, a proto bli se, aby neby potes! ni jet vce. 9, 1. do msta svho t. j. do Kafarnaum, kter se nazv mstem Jeovm, ponvad si je Pn Je vyvolil za sdlo a vchodit galilejsk innosti sv. 9, 28. Viz Mark. 2, 112. 5, 1826. Zzrakem tmto ukzal Pn Je e jest lkaem nejen tla, nbr i due, a dal na jevo boskou pirozenost svou, dokzav, e zn i mylen lidsk a me vlastn moc odpoutti hch. Sv. Luk vypravuje jej dve, ne podv e horskou, sv. Marek pak hned na to, jak vylil uzdraven malomocnho. Odchlil se tedy nepochybn sv. Matou, jako astji, tak zde od postupu asovho. Tomuli tak, pat 9, 1. aneb alespo prvn polovice tohoto vere k stati pedel, jako jej zakonen, slova pak a h le ve 2., ne-li ji druh polovice vere 1. (a piel do msta svho) ke stati nsledu jc jako D echod k n. 2. Jak lze souditi z Kristovch slov odpoutj se atd., lovk ten zavin si nemoc svou sm njakm inem hnm. 56. Jedna i druh slova ci s inkem, tak aby prvnmi hchy skuten se odpustily, po druhch pak ochrnut (mrtvic rann) v pravd se pozdravil, me toliko Bh. Odputn hch nelze vak vidti, tlesn uzdraven ano. Pn Je proto uzdravil pouhm slovem nemocnho a tak ukzal, e jest Bohem a m iedy moc i hchy odpoutt. 9 17. Srovn. M aik. 2, 1422; Luk. 5, 2739; t str. 58. 9. P o j z a m n o u , t. j. bu trvalm uenkem mm. Matou, t Lev zvan, slyel ji o divech, kter inil Je, a vdl, e jest poslancem Bom. Nejednal tedy nerozvn, jda za Kristem hned, jak ho vyzval. 10, M atou pln radosti a vdnosti ke Kristu, e ho povolal za uenka, uinil v dom svm hostinu Kristu na poest, a chtje tak jin pivsti v oblazujc styk s nm, pozval k n mimo Krista a uenky jeho tak etn druhy sv a ty, s nimi byl ve spojen pi dosavadnm zamstnn svm, a kte proto jakoto lid nespravedliv a spojenci celnk (publikn) byli rovn tak v nenvisti u id a pokldni za veejn hnky, jako celnci sami. Pn Je pijal pes to pozvn, ponvad vdl, e bude mti p eitost promluviti o vcech dleitch a povzbuditi mnoh ku polepen ivota.
97
vali s Jeem a s uenky jeho. 11A vidouce to fariseov, ekli uenkm jeho: Pro s celnky a hnky j mistr v ? 18 Ale je uslyev to, e k l: Nepotebuj zdrav lkae, nbr chorobn. 16 Jdte a naute se , co jest to: , M i l o s r d e n s t v c h c i a n e o b t i . N ebof nepiel jsem povolat spravedliv, nbr h<n. 14 Tu pistoupili k nmu uenci Janovi kouce: Pro my a fariseov postm e se asto, uenci tvoji pak se n e p o st? 151 ekl jim Je: M ohou-li svatebnci truchliti, pokud jest s nimi enich? Pijdou vak dnov, kdy bude odat od nich enich, a tehdy se budou postiti. 16Nikdo zajist nepiv zplaty ze sukna novho k rouchu starmu, nebof jinak odtrhne vyp! J e h o od roucha, a povstane dra hor. 17Ani nelij vna novho do mch starch, sic m chy se rozpukaj, a vno se vyleje a m chy se zni, ale vno nov lij do mch novch a ob bv zachovno. Uzdraven eny krvotok a vzken dcery Jairovy, v. 1 8 26. 18Kdy k nim (toto) mluvil, jeden pedstaven pistoupiv, klanl se mu ka: Pane, dcera m prv skonala, ale poj, vlo na ni ruku svou, a bude iti. 19I vstal Je a el za nm i uenci jeho.
' 1213. Hostiny konaly se veejn za ptom nosti etnch divk. T ak bylo i pi hostin Matouov, kde k divkm pimsili se tak fariseov, kte pozorovali Jee ji pi kad pleitosti, chtce vyslditi pi nm nco, pro by mohli proti nmu vystoupiti a pipraviti jej o vnost u lidu. Zpozorovave ho, e stoluje s tmi, kter oni pokldali za veejn hnky, horili se a vyslovili nad tm svou nevoli p ed uenky Pn, chtce v nich podvrtiti vnost ke Kristu. Pn Jei, uslyev vtku jejich, odpovdl sm, aby uenci nepili do rozpak, a to tak, e temi dvody ukzal, jak sprvn jest jeho jednn, toti a) z povahy vci, prav ve v. 11; Nepotebuj zdrav (doslovn: siln) t. j. Jako nepotebuj lkae tlesn zdrav (siln), nbr nemocn, tak ani duchovnho lkae nepotebuj spravedliv, nbr hn. Celnci vak jsou dle vaeho vlastnho tvrzen hn. Jest proto mn jakoto duchovnmu lkai nejen dovoleno, nbr i poteb s nimi obcovati, abych je vylil, b) z vroku proroka O see (6, 6) skrze nho Bh prohlauje, e tak rozhodn vyaduje lsky a milosrdenstv k blinmu, e by mu ani obti nebyly mil, kdyby m ilosrdenstv a lsky dbno nebylo, a to tmto zpsobem : Uvate, co to znamen, m ilosrdenstv chci, a ne obti, e toti Bh tak rozhodn vyaduje m ilosrdenstv k blinmu, e by se mu bez nho ani obti nelbily, a vy poznte, e j, jakoto Vykupitel musm pedem konati skutky milosrdenstv k hnkm, c) ze svho posln; byl toti k tomu konci posln na svt, aby volal ku pokn nikoli spravedliv, nbr hnky. 1417. Jest tu e *o postech soukromch, jak ukldali si uenci Janovi i fariseov dobrovoln. 15. Pn je ukazuje, e by rovn tak bylo nevhodno, aby uenci jeh postili se a inili projevy smutku v tu dobu radostnou, kterou trv u nich, jako by bylo nevhodno, aby svaiebnci se postili v dob, kdy s enichem trvaj pi hostin svatebn. Zrove pedpovd, e pijde as, kdy od nich odejde, a tehdy e se budou postiti. 1617. Ponvad otzka uenk Janovch spovala na domnnce, e starozkonn formy a obady zstanou tak v krlovstv messiskm, v crkvi, ukazuje podobenstvm , e by nebylo ani pim eno ani s prospchem , aby formy a obady Starho zkona ponechal tak v Zkon novm. Jako toti nehod se ke starm u rouchu pivat! zplaty ze sukna novho, ani do starch ndob dvati vno nov, tak starozkonn formy a obady (obzka, pkazy o pokrmech istch a neistch a j.), jsouce dny pouze pro jeden nrod a k tomu, aby pipravovaly na Vykupitele, nehodily se, aby podreny byly tak v Novm zkon, kter dn je st pro vecky nrody a m psobiti vnitn posvceni a pivlastovati milosti Vykupitelem ji zaslouen. Prav do m ech, nebot vno i vodu uchovvali ve mch, ndobch koench. 1 8 -2 6. Viz Mark. 5 ,2 2 43. Luk. 8 ,4 1 56. Nmstka to to ve v. 18., jak se zd, nepochz od sv. Matoue, nbr od jeho pekladatele do etiny neb
Psm o sv. N ovho z k o n a . st I. 7
98
20A hle, ena, kter trpla krvotokem dvanct r^k, pistoupila od zadu a dotkla se tepen roucha jeho, 21nebo ekla sam a u se b e : Dotknu-li se jen roucha jeho, budu uzdravena. 22 Ale Je obrtil se a uzev ji, pravil: Bu dobr m ysli, dcero, vra tv t uzdravila. I byla ena zdrva od t hodiny. 23Pied pak Je do domu pedstavenho a spativ fltisty i zstup hluc, ek l: Odejdte, nebof neumela dvka, nbr sp . I posm vali se mu. 25A kdy byl vyputn zstup, veel a ujal ji za ruku. I vstala dvka. 2A roznesla se povst o tom po ceJ t zemi. Uzdraven dvou slepc a p o sed lh o, v. 2 7 34. 37 A kdy Je odtud odchzel, li za nm dva slepci, volajce a kajce: Smiluj se nad nmi, synu D av id v . 23Kdy pak veel do dom u, pistoupili k nmu slep ci. I dl jim fe: Vte, e vm to m ohu u initi? kou jem u: Ano, P a n e. 29Tu dotekl se o jejich a ekl: Sta s e vm podle vry v a . 80I otevely se oi jejich. A pohrozil jim Je ka: Hledte, a nikdo se (toho) nedov. 31Ale oni vyed e, rozhlsili ho po cel krajin cm. 3*Kdy pak oni vychzeli, pivedli k nmu lovka nm ho, kter byl p osedl. 33A kdy byl vymtnut duch zl, mluvil nm . I podivili se zstupov kouce: Nikdy npukzalo se takto nic v lidu israelskm . 34Fariseov vak pravili: Knetem duch zlch vymt zl d uchy. Podnt ku prvnmu posln apotol, v. 3 5 38. 35I obchzel Je veck a m sta i vecky vesnice, ue v sy n agogch jejich a hlsaje evangelium o krlovstv a uzdravuje velikou nem oc i velik neduh. 30 Uzev pak zstupy, pojal ltost nad nimi, e byli zmoeni a povreni jako ovce nemajc paste. 37T ehdy pravil
od nkterho z prvnch opisovatel. Tomu-li tak, napsal-li toti sv. M atou pouze kdy k nim mluvil, nen nutno vztahovati slova ta k rozmluv v p edelch verch zaznamenan, nbr mono je rozum ti o ei jin, jindy prosloven, tehdy toti, kdy se vrtil z krajiny Gerasensk, tedy takto; kdy (jindy) k nim mluvil, pistoupil k nmu. Srovn. Mark. 5, 22. pozn. Jak patrno z druhch dvou evangeli, byl to pedstaven synagogy, jmnem Jair. Jeho dcera dvanctilet (jedin) byla jet iva, kdy vychzel z domova, ale zem el brzy na to. Po chvli vak piel posel a oznmil, e ji zemela. P es to vak klade sv. M atou Jairovi do st slova: dcera m prv skonala, a bezpochyby ekl, e prv skonv (umr). Uinil to jednak proto, e tu chvli, kdy s Kristem mluvil, byla dvka skuten ji mrtva, Jednak ze snahy po strunosti chtje pouze na to upozorniti, e Pn Je vzkil mrtvou. 2022. Uzdraven eny krvotok viz Mark. 5, 2534. 23. Byly tu shromdny eny ku pohbu, nebo poheb konval se brzy na to, jak nkdo zemel. 24. Kristus Pn ekl, e dvka neum ela, nbr sp, ponvad ml moc i mysl vzksiti ji z mrtvch. Bylo tedy pro nho, jakoby spala. 28. Ptal se tak, a o jejich ve vdl, ponvad chtl, aby svou vru v znali slovy. 30. Zkazem tmto nechtl Pn Je, aby nemluvili o svm uzdrave vbec vdy zzrak tak patrn nedal se utajit!, nbr aby prozatm, z e - jmna pokud byli ve mst, o nm .nevypravovali, by nenastal tam velik rozruch. Nejednali tedy, alespo, jak se domnvali, proti zkazu tomu, kdy vyede z msta, rozhlaovali jej po cel krajin. 3. Od 9, 3513, 58 evangelista sdluje, kterak Pn Je, upozorniv na p tebu, aby msto dosavadnch vdc lidu ustanoveni byli vdcov nov (v. 3538), poloil prvn zklady ke svmu krlovstv, a to tm, e a) zvoliv apotoiy, svil jim kol pouovati lid o jeho krlovstv a dal jim k tomu nejen potebn nvod, nbr i moc divotvornou jakoto prkaz, e jsou od nho zzeni a poslni (10,142).
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 9, 3810, 10.
99
uenkm svm : e sice jest mnoh, ale dlnk mlo. 38 Proste tedy Pna n, aby poslal dlnky na e sv o u . KAPITOLA 10. Prvn posln apotol. 10, 1 11, 1. 1A pivolav k sob dvanct uenk svch , dal jim m oc nad duchy neistmi, aby je vymtali a uzdravovali velikou nem oc i velik neduh. 2 Jmna pak dvancti apotol jsou tato: Prvn im on, jen slov Petr, a Oadej, bratr jeho, 3Jakub (syn) Z ebedev a fan, bratr jeho, Filip a^Bartolomj, T om a Matou celnk, Jakub (syn ) Alfev a Tade, 4 Sim on horlivec a Jid ikariotsk, kter ho zradil. 5 Tchto dvanct poslal je, pikzav jim takto: K pohanm nechote a do m st sam askch nevchzejte, 6 ale jdte radji k zahynulm ovcm domu israelskho. 7 Chodce pak, hlsejte: ,Piblilo se krlovstv nebesk. 8N em ocn uzdravujte, mrtv kiste, m alom ocn oiujte, zl duchy vymtejte. Zdarma jste obdreli, zdarma dejte. 9 Neopatujte si zlata ani stbra ani mdi do svch opask, One m ony na cestu ani dvou sukn, ani obuvi ani holi; nebo hoden
14. Volba apotol stala se v druhm roce veejnho ivota Kristova bezprostedn ped e horskou (Luk. 6, 12.). Slovo apotol jest pvodu eckho, znamen p o s l a , jen pin od nkoho zprvu, po vtce vak znamen ony mue, kter Pn Je sm vyvolil a vyuil, svdkem svho ivota aneb alespo svho z mrtvch vstn uinil a adem uitelskm, knskm a pastskm povil. Nepikld se proto mimo dvanct tuto (v. 24) jmenovanch mu nikomu le jen Matjovi, kter zenm Bom nastoupil na msto Jide Ikar. (Skutk. 1.), a Pavlovi s Barnabem, kte po vli Kristov byli k nim pipojeni (Skutk. 13.). D v a n c t vyvolil jich Pn Je nejspe vzhledem ke dvancti praotcm starozkonnm chtje, aby jako starozkonn lid vyvolen pochzel od 12 praotc tlesnch (syn Jakobovch), tak i novozkonn lid vyvolen pochzel od 12 praotc duchovnch. P e t r jmenuje se p r v n m nikoli proto, e byl prvn jmenovn apotolem neb v apotolskm seznamu prvn msto zaujmal, vdy ostatn apotol se ani netaj, ani vichni na tm e mst v seznamech apotolskch neuvdj, nbr proto, e co do hodnosti ml bti mezi apotoly a v crkvi prvnm, hlavou apotol, hlavou crkve. Proto P etr nejen tak v ostatnch seznmech apotolskch (Mark. 3, 1619; Luk. 6, 1416; Skutk. 1, 13) jmenuje se na mst prvnm, nbr i mnohdy sm toliko pipomn se jmnem, ostatn pak jen obecn, na p. Luk. 8, 45. (pravil Petr a ti, kte byli s nm), Skutk. 2, 34. a j. B a r t o l o m j ( = syn Ptolomev), jak pravdpodobno jest toton s Natanaelem (Jan. 1, 46; 21, 1); J a k u b , syn Alfev, slov t malm (Mark. 16, 4 ) neb menm na rozdl od Jakuba, syna Zebedeova, jen zajist pro vt postavu svou nazv se mnohdy velkm (vtm). T a d e ( = prsnat, t. j. zmuil), t L e b e u s ( srdnat) zvan, jest toton s Judou, bratrem Jakuba Malho. S i m o n horlivec (v text eckm i latinskm slov sice u Mat. i Mark. Kananaios (Chananaeus), avak slovo to nen odvozeno od jmna Kna ani od Kanaan, a neznamen tedy Kananejsk, jakoby snad imon pochzel z Kny, neb byl pvodu kananejskho, nbr jest odvozeno od hebr. Kanani (& 0 >) je znamen tolik co horlivec, jak sprvn vykld sv. Luk (6, 15). J i d (juda) i k a r i o t s k t. j. m u KaT i o t s k tak zvan, ponvad pochzel z Kariotu v pokolen Judov. 5. K pohanm (a k Samaritnm) nechote t. nyn. Nvod dan od 5 1 tk se toti hlavn prvnho posln apotolskho, kter mli vykonvati jet za pozemskho ivota Kristova jedin mezi svmi krajany, mezi idy, a to hlavn proto, ponvad dle zaslben idm danch mla spsa podna bti nejprve idm, a od nich teprve pijti k pohanm i k Samaritnm, kte povs ali smenm se id s pohany. Vzhledem k onm zaslbenm obraceli se apotol i po seslan Ducha sv. nejprve k idm. 910. Chtje Pn Je, aby se mu apotot podobali tak zpsobem ivota a dvovali ve vem v boskou prozetelnost, nakzal, aby nebrali s sebou
ICO
Sv. evangelium Pna Jee podle sepsn sv. Mat. iO, 1120.
jest dlnk pokrmu svho. Kdy pak do nkterho msta neb msta vejdete, vyptejte se, kdo v nm jest h od en; a tam zstate, dokavad nevyjdete. 1 V chzejce pak do dom u, pozdravte jej kouce: ,Pokoj domu tom uto. 13A bude-Ii dm ten hoden, pijdi pokoj v na nj; pakli nebude hoden, pokoj v vraf se k vm. U A kde vs nepijmou a neposlechnou e vaich, tu vychzejce z domu neb m sta, seteste prach s nohou svch. 15Vpravd pravim vm, leheji bude zem i sodom sk a gom orsk v den soudn, ne m stu tom u. 16 Hle j poslm vs jako ovce m ezi vlky; bute tedy opat jako hadov a prost jako holubice. 17Ale mjte se na pozoru ped lidmi; nebo budou vs vydvati soudm a biovati vs budou ve svch syn agogch; 18i ped vladae a krle budete vodni pro mne na svdectv jim a pohanm . 19K dy vak vydaj vs, nestarejte se, kterak aneb co byste m luvili; bude vm dno v onu hodinu, co mte mluviti, 20nebof nejste to vy, kte mluvte, nbr D uch Otce vaeho,
dnch penz, ani mdnch, jako ani mony i taky cestovn s pokrmy, ani dvou sukn, le by toho bylo poteb pro zimu neb churavost. nikoli vak pro pouhou vmnu, ani obuvi, ovem mimo tu, kterou mli na nohou, ani holi, krom e nkte ji u mli, nebof dle Mark 6, 8, nebrnil jim vzti si hl. Nabdaje tak, el hlavn k tomu, aby apotol nezdrovali se ppravam i na cestu, nbr ve svch potebch dvovali v prozetelnost Bo. 11. t. j. Vyptejte se, kdo jest svou povst hoden toho, abyste u nho b pohostinu a roziovali z jeho domu m uen. U toho pak, o jeho hodnosti se dovte, zstate, dokud z msta toho neodejdete do jinho. Byt tedy nabzel vm nkdo pohostinstv lep, nepechzejte k nmu, aby se nezdlo, e vm vce zle na vlastnm pohodl, ne na kzn evangelia a spse du. 1213. Pozdraven pokoj tob, pokoj vm a pod. bylo u idv pouhou formul zdvoilostn; v stech apotol vak mlo bti innm vyproovnm Boho poehnn a Boch milost pro toho, kdo by jich byl hoden. Aby vak apotol nepili do rozpak, maj-li komu onm pozdravenm milost Boch vyproovati, nevdouce, zda-li jich jest hoden, piiuje slova : pakli nabude hoden, pokoj v vrt se k vm, t. j. bude to tak, jakobyste onoho pozdraveni nebyli vyslovili, lovk onen nebude asten pokoje a dobra, kterho byste mu vyproovali svm pozdravenm. Slova kouce: Pokoj domu tom uto v nkterch rukopisech chybj. Zpsob rozkazovac pijdi, v rat jest podle textu eckho, podle latinskho bylo by pijde, vrt se . 14. Doslovn bylo by kdokoli vs nepijm e. S e t e s t e p r a c h jako poskvrnna byla pda jeho, a to na znamen, e obyvatel jakoto nehoan nebudou astni blaha messiskho. 1642. V tto sti dv Pn je nvod, kter e vztahuje hlavn k budoucmu svtovmu posln jejich, je jim nastane, a vstoup na nebesa. Upozoruje je na nebezpeenstv a pronsledovn, kter jim nastanou od idv i pohan (v. 1618), a kter tak proti jinm vyznavam jeho vypuknou tou mrou, e budou lid v slepm fanatismu vydvati na sm rt i nejbli pbuzn sv jedin proto, e budou Kristovmi ctiteli !2123), til je zasloemm pomoci Ducha svtho (1920) a poukznm k vlastnmu pkladu (2427), k bosk prozetelnosti (28-31) a k vn odmn (3242). 16. Opatrnmi maj bti, aby se nevydvali zbyten v nebezpeens smri, prostmi (sprostnmi) pak, aby z obavy ped nebezpeenstvm nezanedbvali svho adu. 1718. S o u d m t. idovskm (eck synedria) budou vs vydvati jako rouhae a, ruitele nboenstv; ped vladae a krle t. pohansk postav vs jako lidi sttu nebezpen, a to p r o mne, t. j. proto, 7e jste moji uenci a m uen budete vyznvati a kzati. n a s v d e c t v j i m t. idm a p o h a n m , abyste toti svm zmuilm vystupovnm a svmi slovy svdili a pleitost dvali idm i pohanm poznvati vru a uen Kristovo i velikou cenu jeho, jako i, aby to b y lo jed n o u (pi soudu) svdectvm proti nim, kdyby kzn apotolsk odmtli. (eck slovo synedria jsouc v mnonm sle, neznam en zde jen velerady, nbr idovsk soudy vbec.)
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 10, 2135,
101
jen mluv ve vs. 21 V yd pak na smrt bratr bratra a otec dtko a povstanou dtky proti rodim a budou je zabjeti. 82 A budete v ne nvisti u vech pro jmno m ; kdo vak vytrv a do konce, ten spasen bude. 43Kdy pak budou v s pronsledovat! v m st tom to, utecte do jinho. Vpravd pravm vm, vy nebudete u konce se vem i m sty israelskm i, a pijde Syn lovka. 44 Nen uenk nad mistra ani sluebnk nad pna svh o. 26D osti jest uenku, m -li se jako mistr jeho, a sluebnku (m -li se) jako pn jeho. Jestlie hospode nazvali Beelzebubem , m sp e dom c jeh o? 35Nebojte se jich tedy, nebof nic nen skryto, co nebude odkryto, a nic tajno, co nebude zvdno. 27 Co vm pravm ve tm, povzte na svtle, a co slyte v ucho, hlsejte na stechch. 28A nebojte se tch, kte zabjej tlo, due vak zabiti nem ohou, ale bojte se sp e toho, jen me dui i tlo zatratiti do pekla. 29Zdali neprodvaj dvou vrabc za ptihal ? a nespadne z nich ani jeden na zem bez O tce vaeho. 30 U vs vak jsou seteny i vecky vlasy na hlav va. 31Nebojte se ted y; dra jste nad m noho vrabc. 32Kadho tedy, kdo m vyzn ped lidmi, vyznm i j ped Otcem svm , jen jest v nebesch. 33Kdo by vak m zapel ped lidmi, toho zapru i j ped O tcem svm , jen jest v n eb esch . 34 N edom nvejte se, e jsem piel uvst! pokoj na zem ; nepi jsem uvsti pokoj, nbr m e. 85Piel jsem zajist, abych rozdvojil
21. Sv. Lucie vydna na sm rt od vlastnho syna, sv. Hermenegild od vlastnho otce, takt sv. Barbora, sv. Vt. 22. b u d e t e v n e n v i s t i u v e c h eeno s nadszkou msto u mnohch nebo alespo msto u vech odprc pravdy. . 23r Vy nebudete u konce . . . t. j. ani vy ani vai nstupci nepivedou vech id ke kesanstv do t doby, kdy j pijdu k soudu. U sv. Jana (10, 11) prav sice Pn Je, e dobr past dv ivot za ovce sv; tm vak neodporuje tomu, co pravi zde o tku z m sta na m sto; nebo apotol (podobn jako ani jin vrozvstov a missioni) nebyli pasti uritho stdce, nbr mli posln sv tov ke vem nrodm; jsouce tedy nkde pronsledovni, mohli zcela pimen svmu povoln opustiti msto to, aby psobili na mst jinm. Duchovn past, biskup, nem ovem opoutti v as pronsledovn svho stdce, sve farnosti, sv diecse, le e by, jak prav sv. Augustin (Ad Honorium) byl soukrom vyhledvn, a byli jin, kte by ho mohli zastupovat!, aneb e by cel stdce jeho se rozprchlo, aneb e by vce mohl prospli, kdyby utekl, ne kdyby zstal. 25. Beelzebub neb Beelzebul jest jmno pohanskho bka fnickho (akka onskho) id nazvali tak knete duch.zlch. N azvave tak i Krista, jen sm sebe pirovnv k hospodi, oznaili jej tm ve svm odporu proti nmu jako lovka nejhorho, s blem spolenho, a tak potupili jej co nejvce. 26. t. j. jako nic nen tak ve skrytu a v tajnosti, aby to nepilo nkdy na jevo, tak nezstan skryta ani vae nevina, ani nepravost tch, kte vs budou pronsledovati, nbr bude svm asem zjevena (a to ji pi en se evangelia, zvlt pak pi soudu poslednm). 27. v e t m a v u c h o znamen tot co v s o u k r o m , n a s v t l e a n a s t e c h c h tot co v e e j n . 29. Za p t i h a 1 , v etin a v latin a s , t. j. penz, kter platil a 5 hal. B e z O t c e v a e h o , t. j bez vle neb doputn Boho. 31. Dra jste . . . m spe tedy bude Bh opatrovati vs. 32. t. j. kdo njen ve svm nitru v ve mne jakoto Vykupitele a Syna Boho, nbr trvaje se mnou ve spojen (Bo milost) tuto vru t slovy i skutky (zach vnm mho uen) vyznv veejn (i v as pronsledovn), toho uznm v den soudu 7a svho uenka a jako takovho vnm blahem odmnm. 33. t o h o i j z a p r u t. j. neuznm ho za svho uenka a na vky jej zavrhnu. 34 36. Kristus Pn piel ovem na svt pro vecky lidi, pro vecky tak trpl, take vichni mohou mru duevnho a spsy vn dojiti. Ponvad vak
102
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsn sv. Mat. 10, 3611, 3.
lo v k a proti otci jeho a dceru proti m atce jej a nevstu proti tchyni jej, 86a neptel lovka jsou dom c jeho. 87Kdo miluje otce neb m atku vce ne mne, nen mne hoden, a kdo miluje syna neb dceru v c e ne mne, nen mne hoden. 38A kdo nebe ke svh o a nensleduje mne, nen mne hoden. 89 Kdo nalezne ivot svj, ztrat jej, a kdo ztrat ivot svj pro mne, nalezne jej. 40Kdo vs pijm, mne pijm, a kdo mne pijm, pijm toho, kter m poslal. 41 Kdo pijm proroka proto, e jest prorok, obdr odplatu proroka, a kdo pijm spravedlivho proto, e jest spravedliv, obdr odplatu spravedlivho. 42A kdokoli by podal piti jednom u z m alikch tchto i vody studen toliko proto, e jest (mj) uenk, vpravd pravm vm, neztrat odplaty s v . KAPITOLA 11. 1 A kdy Je dokonal pikzn dvancti uenkm svm , odeel odtud, aby uil a hlsal v m stech jejich. P oselstv Jana Ktitele, v. 2 19. aJan pak u sly ev v ali o skutcch Krisovch, poslal (k nmu) dva z uenk sv ch 3 a vzkzal m u: T y li jsi ten, kter pijti m,
vichni lid nechtli a nechtj v Krista uviti a se ho dreti, nastane po pchod Kristov jist rozliovn duch i rozdlovn se lidstva dle toho, zda v Krista uvili a se ho dreli, neb proti nmu se stavli, a ponvad Bh nechtl svobody lovka ruiti a tedy ani nutiti jej, aby se Krista pidrel, souviselo rozliovni ono s pchodem Kristovm na svt nutn, take Kristus chtje, aby ufen jeho po svt se lo, tm ji zcela nutn tak ono rozlio, vn pipoutl. A prv vzhledem k tto nutn souvislosti s pchodem Kristovm na svt prav Pn Je: Nedomnvejte se atd., tedy ve smyslu tom to: Nemyslete, e nyn po mm pchod na svt nastane na zemi mezi I dtni pokoj; tomu tak nebude; nebo s pchodem mm na svt souvis nutn, aby povstalo a a do konce svta trvalo jist rozliovn duch dle toho, zda ve mn kdo uv neb ne, a rozliovn to bude se dti mnohdy s takovou prudkost, e lid ve slepm fanatismu povstanou neptelsky i proti nejblim pbuznm svm pouze proto, e ve mne uv a mne se pidr. 3738. zk jest pska mezi rcdii a dtkami, ale u ta, kter jest mezi Tvrcem a tvorem, mezi Vykupitelem a vykoupencem. Kdo by tedy k vli rodim neb ditkm peruil psku s Bohem a Kristem, jmenovit tm, e by ho zapel, od sv vry v nho odpadl, nen hoden vnho s nm spojen" v nebi, rovn ani ten, kdo by nebyl hotov pro nho sneti k, t j. jakkoli utrpen neb potupu. , 39. (Luk. 9, 24, Jan 12, 25) t. j. kdo zachov i v o t s v j a s n v as pronsledovn a trap tm, 2 e ?ape mne, ztrat i v o t v n b l a e n , a kdo ztrat ivot svj asn proto, e mne neohroen vyznv, nalezne ivot vn (sv. muednci). 41. p r o t o , e j e s t p r o r o k . . . s p r a v e d l i v . . u e n k , doslovn bylo by ve jmno proroka . . spravedlivho . . uenka, t. j. kdo pijm proroka (vrozvsta, neb hlasatele uen Kristova) vzhledem k tomu i proto, e jest prorok, a to tm, e mu pispv k viv a ho podporuje, aby mohl konati ad svj, obdr odmnu takovou, jak pslu proroku. 42. jednomu z malikch tchto, t. j. z apotolv a vbec z hlasatel uen Kristova. Nezstane bez odmny ani nejmen sluba, kterou kdo proke nktermu enich proto, e jest uenkem Pn. Apotoly a vrozvsty vbec na^ zv malikmi vzhledem k socilnmu postaveni jejich, e jsou ve svt bezbrann, v pohrdn. 11, 1. Doslovn: ,1 stalo se, kdy J. dokonal. 11, 212, 50 l sv. Matou, kterak Pn Je poloil prvn zklady svmu krlovstv b) tm, e potvrdiv u pleitosti Janova poselstv vykupitelskou dstojnost svou, ukzal na vrtkost a nevnmavost lidu a stle rostouc odpor
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Mat. 11, 4 11.
103
i l i jinho ek m e? 4 A Je odpovdl jim : Jdte a zvstujte Janovi, co jste sly eli a vidli: * slep l vid, kulhav chod, m alom ocn se oiuj, hlu sly, mrtv vstvaj z mrtvch, chudm se zvstuje evangelium , 6 a blahoslaven jest, kdo nebude se horiti nade m nou. 7 Kdy pak oni odchzeli, poal Je mluviti k zstupm o Janovi: ,Co jste vyli na pou vid ti? ttinu-li vtrem se kltc? 8 (Nikoli), nbr co jste v y li v id ti? lovka-Ii mkkm rouchem o d n h o? Hle, ti, kte mkk roucha nos, v dom ech krlovskch jsou. 0 Co tedy jste vyli vid ti? Proroka-li? Zajist; pravm vm , i vce neli prorok a; 10 nebof tento jest to, o nm jest p s n o : , 1 e, j p o s 1 m andla s v h o ped tv tvou, kter piprav cestu t v o u p e d t e b o u . 11Vpravd, pravm vm , nepovstal mezi zroenci eninm i vt nad Jana Ktitele, avak (i ten), kdo m en jest
farisev, a tak i na pekky, na kter naraz krlovstv jeho pi svm potku i en se. 2 19. Viz Luk. 7, 1935. O vazb Janov viz Mat. 14, 3 5. 2. p o s l a l d v a . , tak podle lat. Vulgty, pekladu koptickho, ethiopskho a nkterch mladch rukopis eckch; podle nejstarch rukopis eckch i lafinskch a podle pekladu syrskho bylo by: poslal skrze uenky sv a ekl t. j. v z k z a l m u po s v c h uencch. 3. t. j. Jsi zaslben Vykupitel, i-li nejsi? O tzku tuto uinil Jan skrze uenky sv nikoli pro sebe, jakoby snad sm byl upadl v pochybnost o vykupitelsk dstojnosti Jeov a hledal pouen o tom (jak myslil ji Tertullin), aneb jakoby ekaje pouze asnho vykupitele, netrpliv byl, e Je posud pozemskho krlovstv nezakld, a proto pohnouti ho chtl, aby je ji zaloil, nebof a pomlme o jinm, vklady tyto nesrovnvaj se s tou pochvalou, kterou mu Pn Jei ped tolika svdky vyslovil, nbr dal se tak tzati k vli uenkm svm a idm ostatnm, je pl si pohnouti, aby uvili v Jee jakoto Vykupitele. Chtlf pmou otzkou onou dti pleitost Pnu Jei, aby se prohlsil veejn a zejm za Vykupitele zaslbenho, mysle, e potom i uenci a jini tm spe se ho pidr, by mu byli dosud odprali. Konal tak i ve vzen ukol svj jako pedchdce Pn, aby pivdl k nmu lid. 4 5. Podle eckho textu bylo by: co slyte a vidte. K otzce dan neodpovdl Pn Je pmo, nbr nepmo, tm toti, e poukzal k zzrakm, z nich nkter prv byli vidli, o jinch pak, jako o vzken mldence Naimskho, od jinch se dovdli. Uinil tak proto, ponvad vdl, e zm e u nich vce svdectv, kter mu vydvaj jeho skutky, ne by zmohlo pouh prohleni, e jest Vykupitelem. Poukzal vak k onm zzrakm skoro tmi slovy, ktermi Isai pedpovdal o budoucm Vykupiteli, i dal tak zcela zejm na je to , e jest onm Vykupitelem, o kterm byl Isai (61, 1; 35, 5) prorokoval. 6. t. j. kdo z m chudoby a z mho utrpen nevezme pinu, aby ve mn jako Vykupitele nevil neb v t ve se viklal. 7. t. j. li jste snad proto na pou k Janovi, e jste chtli vidti lovk povahy vrtk a nestl? Zajist nikoli; nebof jste vdli, e Jan jest povaha pevn a neohroen. i', t. j. i vyli jste snad proto tam, e jste chtli vidti lovka zentilho, rozm ailho? Ani to ne; nebof bylo vm znmo, e Jan vede ivot velmi psn a prost. 9 11. t. j. Vy jste vyli k Janovi na pou proto, e jste ho mli za pro!oka. A v tom mli jste pravdu; Jan jest prorok, ano vce ne prorok, nebof on jest pedchdce Vykupitelv, kter byl pedpovdn od Machaie (3, 1) s'ovy : Aj j poslm atd. (Mat. 11, 10. Mark. 1, 2.) A j pravm vm, e co do dstojnosti adu nepovstal v Starm zkon vt mu nad Jana K titele; nebof pro roci, jejich ad byl nad jin dsiojri, prorokovali toliko a jen jako z dli ukazovali ke mn, k Vykupiteli, Jan vak sm byl prorokovn a nikoli z dli, nbr z blzka ukzal prstem na mne jakoto na Vykupitele a Bernka Boho, jen snm hchy svta. Nicmn, a tak velikm jest Jan svm adem, e ve Starm zkon nem v sob rovnho mezi syny lidskmi, pece i ten, k d o m e n i j e s t v k r l o v s t v n e b e s k m , i kdo men ad neb men dstojnost zastv v crkvi, v t j e s t co do adu n e o n . Nebof Nov zkon jest ne
104
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Mat. 11, 12-22.
v krlovstv nebeskm , vt jest ne on. 12Ale od as Jana Ktitele a dosud krlovstv nebesk nsil trp, a ti, kte nsil in, uchvacuj je. 13Vichni proroci toti i zkon prorokovali a do Jana; 3 a chcete-l to pijmouti, on jest Eli, kter m pijit. 15Kdo m ui k slyen, sly. 16Komu vak pipodobnm p okolen toto? Podobno jest chlapcm , kte sed ce na nm st, volaj k soudruhm: 17 ,Pskali jsm e vm, a netanil jste; nakali jsme, a nekvleli jste. 18Nebo piel [an, ani n ejeda ani nepije, a kaj ,M zlho ducha. 19 Piel Syn lovka je d a i pije, a prav: ,Hle, lovk rout a pijan vna, ptel celn*kv a hnk. A vak uznna byla ta moudrost od m oudrch. a0 Tehdy poal vytkati m stm , ve kterch se udlo nejvce zzrak jeho, e neuinili pokn: 21 B da tob, Korozain, beda tob, B etsaido! Nebo kdyby v Tyru a Sidonu byly se udly zzraky, kter se dly ve vs, byli by dvno v nici a popelu uinili pokn. 22Avak pravm vm :
smrn vyven nad zkon Star. T ak pochvlil Pn le Jana pro jeho pevnou povahu, psn ivot a pednost pede vemi proroky a ukzal, e zkon Nov nesmrn vynik nad zkon Star. Uinil to jednak proto, aby pedeel podezen u lidu, e snad tak Jan upadl v pochybnost o vykupitelsk dstojnosti jeho, jednak, a to pedem, aby podal vtku zkonkm a farisem a tm, kte neuvili v nho, a vydal o nm svdectv sm Jan, kterho oni uznvali za poslance Boho a k nmu jako ku proroku vyli na pou. Zrove vak chtl tm povzbudit! lid, aby, vida pednost krlovstv Kristova ped zzenm starozkonnm, hotov byl vstoupit! do nho. 12. Slova tato vykldaj se obyejn v ten rozum, e lovk mus piinit a pemhati se, chce-li pijti do krlovstv nebeskho, a jen ten, kdo se piiuje, tam pijde. Vce vak srovnv se i s vznamem slova n s i l , jmenovit eckho biadzein (), jako i se souvislost (e toti P u Je in zvlt- v sti nsledujc vtky idm pro jejich tvrdojnost a odpor), ten vklad, kter slova pojm ve smyslu neptelskm takto: Proti krlovstv nebeskmu (crkvi) in se toky, vystupuje se neptelsky, a ti, kte to proti nmu, nejen sami do nho nevstupuj, nbr berou je i jinm, zdrujce je, aby do nho nevstoupili. Dje se to od as Jana Ktitele, tedy hned od jeho potku, hned jak Jan ohlaoval, e krlovstv to se piblilo, ji nastv. 13. t. j. Star zkon, kter prorokoval o Kristu a jeho krlovstv, jakoto o nem budoucm, kon se Janem, jen ukzal na Vykupitele ji ptomnho a na krlovstv jeho jako nco, co ji nastvalo. Kristus Pn bu vysvtluje !imi, pro teprve od doby Janovy lze do krlovstv Boho (do crkve a skrze ni do nebe) pijti (proto, ponvad ho dve nebylo), aneb spe upozoruje, e ji od potku jeho vystupovalo se proti nmu neptelsky (od zkonkv a arise). 14. t j. chcete-li to uznati, Jan je st Eli, kter dle Malach. 4, 5 m pijiti ped pchodem Vykupitelovm, ne sice co do osoby, nbr co do zpsobu ivota a co do^ducha moci s kterm i vystupuje. 1619 in dal vtku idm pro jejich tvrdojnost. Pirovnv je k chlapcm rozm arrm a svhlavm, kte nijak nedaj si ci a zstvajce ve sv poetilosti, zlob se pi svch hrch, kdy jin nejsou jim po vli. Nedali se id pohnouti ku pokn ani psnm ivotem Jana Ktitele, kter nepoval chleba ani vna (Luk. 7, 33), nbr jen kobylky lesn a med (Mat. 3, 4), ani do brotivosti Kristovou, kter v t pin vedl si podobn jako jin lid. Avak ti kdo v pravd moud jsou, poznvaj a uznvaj m oudrost jednn Janova i Kritova, dobe nahlejce, e v jednn jejich, v jednn pgnm a dobrotivm zahrnuty jsou vecky mon zpboby, kterch Bh uv k nprav id A v a k u z n n a byla . . . Doslovn bylo by ospravedlnna (t. j. uznna) byla moudrost od syn svch (od syn moudrosti). Nkter rukopisy (1 Sinajsk) maj od skutk jejch 'ano am fjs', dle tohoto ten byl by smysl: Ale moudrost jejich jednn ukzaly skutky jejich, ili jejich (janovy a Kristovy) skutky ukzaly, e ono jednn jejich bylo moudr. (Srovn vak Luk. 7, 35, kde jest tak od syn jejch, od moudrch). 22. Korozaim a Betsaida byl m sta galilejsk pi severnm behu jeze Genesaretskho nedaleko Kafa nuam. Tyrus (nynj Sur) a Sidon (nyn Saida)
105
Tyru a Sidonu bude leheji v den soudn neli vm. 23A ty Kafanaum, zda bude p oven o a do nebe? A do propasti s e jd e ; nebof kdyby v Sodom byly se udly zzraky, kter se dly v tob, byla by zstala a podnes. 2 A vak pravm vm: Zemi sod om sk bude leheji v den soudn neli tob . Pn Je veleb Boha Otce a vol k sob lidstvo sklen, v. 2 5 30. 28V tom a se promluviv Je ekl: Velebm tebe, O te, Pane nebe i zem , e jsi skryl tyto vci ped moudrmi a opatrnmi a zjevil jsi je nedosplm ; 20ano, Ote, e tak 9e tob zalbilo. 27V ecko jest mi dno od m ho Otce, a nikdo nezn (pln) Syna le O tec, ani kdo zn (pln) Otce, le Syn, a komu by chtl Syn zjeviti. 20 Pojte ke mn vichni, kte se lopotte a jste obteni, a j vs oberstvm.
byla pohansk msta fnick, proslul obchodem, prmyslem, bohatstvm , ale i kleslost mravn, pro kterou jim proroci nejednou hrozili tresty Bomi. S nimi nalo Bh pi soudu mrnji, ne s msty onmi (t. j. s obyvateli onch mst), ponvad nedostalo se jim takovho poznn Boha a tolik milost, jako obyvatelm eench m st galilejskch, kte pes to, e mli zkon zjeven i pro roctv, a e Pn Je u nich psobil a etnmi zzraky bosk posln sv dokazoval, neuvili v nho jako ve Vykupitele. 23. t. j. Myslte, Kafarnaumif, e dostane se v n vt jef slvy a v iho poven, ne se vm dostalo tm, e jsem msto vae vyvolil za vchodit galilejsk innosti sv a v nm tolik zzrak vykonal? Nestane se to, ale budete pln pokoeni a pijdete v. zapomenut. Kterak se to vyplnilo, patrno z toho, e z Kafarnauma zbyly jen zceniny, a nev se zcela jist ani, kter to jsou, zda zceniny zvan Teli-Hum na severozpadnm konci jezera Genesaretskno, aneb, jak nkte mysli sotva sprvn, zceniny zvan Chan Minje. e Pn Je nekzal a neinil zzrak tak v Tyru a Sidonu, a vdl, e by obyvatel jejich byli inili pokn, toho pina byla jednak v tom, e podle danch zaslbeni bl nosln toliko k nrodu israelskmu, aby odtud pila spsa k jinm nrodm, jednak v tom, e Bh v udlen dar svch jest zcela svoboden a nikomu nein kivdy, udl-li nkomu vce milost ne jinmu, a to tm mn, ponvad kadmu (i Tyrskm a Sidonskm) dval a d violik milost, kolik sta, aby mohl bti spasen, uije-li jich. 2536. srovn. Luk. 10, 2122. 25. Moudrmi a opatrnmi mn Pn je ty, kte spolhajce a py jsouce na vlastn moudrost a opatrnost svtskou, chtj dosci blaha zpsobem , jej sami uznali za dobr, a proto vidouce, e Pn Je nzorm jejich nVyho vuie, jemu i uen jetio a tm i milosti B3 odpraj, jakmi byli tehdy fariseov skoro vichni. Nedosplmi mn ty lidi prost a neuen neb i za takov poklJan, kte uznvajce v pokoe svoji nedostatenost v pin spsy, dychtili po pomoci Bo a uvive v Krista jako "Vykupitele, uen jeho pijali. Ped onmi s k r y l Bh vci tkajc se Kristovy osoby a jeho pom ru k Bohu i k dlu vykupitelskmu, ne sice pmo, ani ve smyslu vlastnm, nbr tak, e pro jejich pchu a odpor, kterm milosti jeho odprali, nedal jim milost vtch, ktermi by odpor jejich zlomil, a tak ponechal je v duevn zaslepenosti a neznalosti vc ke spse potebnch. Tm to (nedosplm, prostm a pokornm), zjevil je, pohnuv je miost svou, aby v Krista uvili a ueni jeho pijali. V tom to zen bosk prozetelnosti jev se zvltn mrou bosk ls<a i spravedlnost, a za to veleb Pn Je (jako Boholovk) Boha Otce k naemu pouen. 26 Po slov ano pimysliti jest slova velebm t . 27. Vysvtluje, kter vci ped moudrmi jsou skryty, nedosplm vak s zjevuj, ty toti, e v Kristu Jei jest vekei n n c i moudrost, a e jedin skrze nho lze dojiti i pravho poznn Boha a jeho vle i blaenosti. P rav: V e c k y vci . . . t. j. vecko, i boskou podstatu a bosk poznn i boskou moc mm od Boha Otce odvkm zplozenm. A d n n e z n toti d o k o n a le ... O t c e , le Syn . . . Mus tedy uviti ve mne, vtlenho Syna Boho, a pijmout! m uen, kdo chce nleit poznati Boha Otce a vli jeho. 2830. Ponvad jedin skrze Krista lze dojiti spsy, zve k sob vecky, kte 10p3tce se, umdlvaj zvlt hlednm pravdy ve vcech spsy a obteni
106
Sv. evangelium Jee Ksla podle sepsn sv. Mat. 11, 2912, 5,
29y e z m tt jho m na seb e a ute se ode mne, nebof jsem tich a p okorn srdcem ; a naleznete pokoj dum svm ; 30nebo jho m jest sladk a bm m jest lehk. KAPITOLA 122 A potol trhaj v sobotu klasy. 12, 1 8. 1 Onoho asu el Je v sobotu obilm ; uenci pak jeho, jsouce lani, poali trhati klasy a jisti. 2 Ale fariseov uzeve to, ekli jem u: Hle, uenci tvoji in, co nen dovoleno inili v sobotu. 3 On vak ekl jim: Neetli jste, co uinil D avid, kdy dostal hlad, i ti, kte byli s nm ? *Jak veel do domu B oh o a jedl chleby pedkladn, jich nebylo dovoleno jemu jisti, ani tm, kte byli s nm, le jedin knm ? 6Aneb neetli jste v zkon, e o sobotch kn ve chrm
jsou rznmi strastm i, jmenovit bemenem hch. On oberstvi je zvlt sdlenm pravdy, odputnm hchv a udlenm Bo milosti i blaha vnho. J e st sice i jeho jho povinnosti, kter ukld bem enem sam o o sob tkm, ale ono stv se lehkm jeho milost a zaslbenou odmnou. 12. 18. Srovn. Mark. 2. 2328, Luk. 6, 15. 1. O n o h o a s u v s o b o t u t. j. prvn sobotu po druhm svtku vel Kononm v druhm roce veejnho psoben Kristova (Viz Luk. 6, 1) O b i l m t. j. cestou, kter vedla obilm ji dozrvajcm. Uenci majce hlad, trhali klasy a vymnajice je rukama, jedli, nebo zkon Mojv dovoloval lanm utrhnouti si i na cizm lolik klas, kolika bylo teba k zahnn hladu. (5. Moj. 23, 25). 2. Vykldalif pkaz o svcen soboty (2. Moj. 20, 10) tak zce, e mli za nedovolen trhati v sobotu klasy k utien hladu Vtkou svoj mili ovem na Krista samho, e nebrnil apotolm trhati. Pn Je vak zastal se apotol, ukzav na pkladech, e fariseov nesprvn vykldaj pedpis o svcen soboty, a prohlsiv, e jakoto P n soboty m moc rozhodovati o sobot a jejm svcen. 34. David utkaje ped Saulem, piel do Nobe, kde byt svatostnek, a maje hlad, dal veleknze Achimelecha o 5 chleb neb vbec nco k jdlu. (1. Krl. 21.) Veleknz neml le chleby pedkladn (posvtn), t j. ony chleby nekvaen, potem 12, kter kadou sobotu kladly se ve svatyni na stl zlatm obloen, jakoto obt dvancti pokolen israelskch a symbol (znakl bosk prozetelnosti nad nrodem israelskm (a jako pedobraz nejsvtj svtosti). Kadou sobotu vymovaly se za jin a smly bti poity jedin od kn a to v pedsni stnku. Dal mu tedy tyto, a to i pro jeho prvodce, kte ekali v krytu. A pece nein se proto nikde v Psm sv. vtka ani veleknzi ani Davidovi. m mn tedy, ukazuje P r Je, jsou pokrn hodni moji uenci, kdy konaj v sobotu prci tak nepatrnou, a to ve vci, o n nemluv zkon zjevn, nbr jen pochybn vklad v ? i t i k t e b y l i s n m. Pn Je mluv zde o prvodcch D avidovch, a v 1. Krl. 21, 1. se prav, e David piel k veleknzi sm. Nen tu odporu mezi tmto a onm mstem, nebof i dle 1. Krl. 21, 2. David ml s sebou prvodce, (vojny), jen e nevzal jich s sebou k veleknzi, nechav je ekati na jistm mst, a Pn Je neprav, e je vzal s sebou k veleknzi. Ani nelze tvrditi, e David lhal, kdy ekl, e prvodce m a e je nechal na sebe ekati na jistm m st, jeto pr dnch neml. Nebo dle Luk. 6, 4. Pn vslovn prav, e David odbrev chleby pedkladn jed! a dal i tm, kte byl s nm. A to On, jakoto bytost nejv svt nebyl by mohl ci, kdyby tomu tak nebylo. A tedy David lhal v tom, e ekl, e byl oosln od Saula v dleit zleitosti, nelhal, kdy pied k veleknzi sm, mluvil o svch pvodcch kdesi ponechanch. Bylo tomu tak skuten; David pak vydal si od veleknze chleba nejen pro sebe, nbr i pro sv prvodce. 5. Zabjej toti zvata obtn a konaj ve chrm jet jin prce i tk pi obtovn potebn, ktermi jinak znesvcuje se sobota, a jsou pece bez hchu, ponvad to konaj ve slub Bo. m spe tedy jsou bez viny uenci moji, kte konaj tuto prci tak malou ve slub m ?
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Mat 12, 623.
107
sobotu znesvcuji a jsou bez v in y ? 6 Pravm vak vm, e tuto vt jest ne chrm . 7 K dybyste vdli, co to je st: , M i l o s r d e n s t v c h c i a n e o b t i , nebyli byste odsoudili nevinnch. 8 Pnem zajist (i) sob oty jest Syn lo v k a . lovk s uschlou rukou: Kristova mrnost, v. 9 21. se odtud, piel do jejich synagogy. A hle, byl tu lovk s uschlou rukou. 10I otzali se h o: jest dovoleno v sobotu uzdravovati? Chtli ho obalovati. 11 On pak ekl jim : K do z v s bude lovk (takov), kter, budeli mti ovci jednu a ta upadne mu v sobotu do jmy, neuchop a nevythne j? 12O dra jest lovk ne o v ce! Jest tedy dovoleno v sobotu dobe initi. 13Tu ekl onomu lovku : Vzthni ruku sv o u . I vzthl a uinna jest zgse zdrva jako druh. 14V yede pak fariseov, v eli v radu proti nmu, kterak by jej zahubili. 16Ale Jei seznav to, uchlil se odfud; a li za nm m noz, i uzdravil je vecky 16 a pikzal jim psn, aby ho nerozhlaovali, 17 by se naplnilo, co bylo povdno skrze proroka Isaie s lo v y : 18H le , s l u e b n k m j , k t e r h o j s e m v y v o l i l , m i l e k m j , v n m j s e m s i z a l b i l . D m d u c h a s v h o n a n j a b u d e z v s t o v a t i s o u d n r o d m . 19N e b u d e s e h d a t a n i k i e t i, a n i k d o u s l y n a n m s t c h h l a s j e h o . 20T t i n y n a l o m e n n e d o l o m a k n o t u d o u t n a j c h o n e u h a s , a p i v e d e s o u d k v t z s t v ; 21a v e j m n u jeho budou doufat i nrodov. Uzdraven lovka posedlho. Zloba farisev. v. 2 2 37. 32T ehdy pivedli k nmu lovka posedlho, jen byl slep a nm, a uzdravil ho, take mluvil a vidl. 231 asli vichni zstupov a p ra v ili:
9A odebrav
6. Pi tch slovech ukzal nepochybn na sebe jakoto na toho, jen jest, nekonen vt ne chrm. 7. t. j. kdybyste vdli, co znamenaj slova proroka O see ( 6 . 6 ) Milosrdenstv chci a ne obti, e toti Bh tak rozhodn vyaduje u lovka milosrdenstv, e bez nho ani obti nejsou mu mil, nikdy byste nebyli odsoudili nevinnch. 8 . Me tedy rozhodovat! o sobot, i zruit! pkaz o klidu sobotnm (jako skuten se stalo ji v dob apotolsk, kdy msto soboty byla ustanovena nedle za den svten). a14. viz Mark. 3, 1 - 6 ; L u k . 6 . 6 11. d o s y n a g o g y j e j i c h t. j. bu farise aneb spe id neb Galileanv (do synagogy idovsk neb galilejsk) nejspe v Kafarnaum. Piel tam v sobotu nsledujc (druhou po druhm svtku velikononm). 16. aby toti nerozhlaovali (prozatm) o nm, e byli uzdraveni od nh Nebof ve sv mrnosti nechtl ani rozilovat!' lid k boum naklonn, jen mvsle, e Vykupitel bude svtskm panovnkem, byl by jej chtl as prohlsiti za krle proti manm, ani neptelm podnt dvati k zlosti vt, a to tm mn, ponvad elil tak k tomu, aby, jak d sv. Matou, naplnilo se proroctv Isaiovo (42, 1) svrchu nikoli doslovn uveden, kterm se mimo jin pedpovd, e Vykupitel bude povahy tich a mrn. 20. a p i v e d e s o u d k v t z s t v , t. j. dokud nezjedn vtzstv evan geliu svmu, zl zavrhna, dobr pak v ivot vn uveda. v. 22 - 37. Viz Mark. 3, 2227, Luk. 11, 1426. Je-li tato udlost, jak myslme, toton s tou, o kter vypravuje Luk. 11, 1436 (a Mark. 3, 2 2 -2 7 ), nestala se hned po pedel, nbr a ve tetm roce veejnho psobeni Kristova njak as po slavnosti stnk. Pslovka t e h d y neoznauje zde postupu asovho, nbr spojuje prost vypravovn nsledujc s pedchozm, jako se dje
103
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsni sv. Mat. 12, 2432.
N en f-li tento syn D a v id v ? 21Fariseov vak u sly ev e to, ekli: Tento nevym t duch zlch, le B eelzebubem , knetem zlch duch. 25Ale Je znaje mylen jejich, ekl jim : Kad krlovstv proti sob rozdlen zpustne, a dn m sto, dn dm proti sob rozdlen neostoj. 26 Vymt-li satan satana, jest rozdlen proti sob, kterak tedy ostoj krlovstv jeh o? 27A vymtm-li j duchy zl Beelzebubem , km je vymtaj syn ov v a i? Proto oni budou soudci vaim i. 28Jestli vak j Duchem Bom vymtm duchy zl, to pilo k vm krlovstv Bo. 29Aneb kterak me nkdo vejiti do dom u silkova a pobrati jeho nad, le prve sve silka ? Potom oloup dm jeho. 30 Kdo nen se mnou, proti mn jest, a kdo neshromauje se mnou, rozptyluje. 31Proto pravm vm ; V elik hch, i rouhn odpust se lidem, ale -rouhn proti D uchu neodpust se. 32A kdo by byl ekl slovo proti Synu lovka, bude mu odputno, kdo by vak mluvil proti Duchu
u Matoue astji. as udv pouze iroce slovem tehdy, t. j. kdy Pn Je veejn psobil. 23 S y n D a v i d v t. j. Vykupitel, jen jako lovk ml vyjiti z potomk Davidovch. 24. Nemohouce popti zzrak, chtli ve svm odporu proti Kristu seslab alespo dojem jeho; pouze pitali jej.m oci belsk tvrdce, e jej Pn Je uinil Beelzebubem i moc satanovou, jsa s nm ve spoje . 2527. Zcela mrn ukazuje, jak nesmysln jest jejich tvrzen, jeto satan nen tak poetil, aby vymtaje duihy zl neb pomhaje k tomu, sm proti sob psobil a moc svou seslaboval, a jeto fariseov sami u syny t j. ky sv, e duchov zl mohou bti vymtni pouze moc boskou, take oni (jejich uenici) sami usvd je, e mluv proti svmu pesvden tvrdce, e on (Je) ve spolku se satanem vymt zl duchy. 28. t. j. vymtm tedy duchy zl nikoli v spojen s blem, nbr moc! boskou, a to budi vm znamenm, e piblilo se krlovstv m essisk, j e jsem Vykupitelem, moc blova pak e jest zlomena. 29. Pirovnvaje pak satana k silku, svt k domu a lidstvo vbec, posedl pak zvl k nad, ukazuje, e vymtaje duchy zl a pevdje lidi od neesti ke ctnosti a do krlovstv Boho, jev se bti silnjm nad bla, vtzem nad nm a tedy i zaslbenm Vykupitelem. 30. t. j. ponvad Pn Je ukzal se ji Vykupitelem, skrze nho jedin lze dojiti spsy, nelze nikomu bez viny zstvali na vahch, m-li se ho pidreti neb ne, ani nelze tu bti lhostejnm, jeto ji kad jest bu ptelem neb neptelem jeho. 3132. Ukzav dvody rozumovmi, e tvrzeni farise, jakoby ve spojen! s blem vymtal duchy zl, jest neprav a e vylo z jejich zloby, upozoruje nyn fariseje, na jak nebezpenou cestu nastoupili a do jak velik zhuby ta cesta vede; v tomto smyslu: Vecky hchy, by byly jakkoli velik, i ty, ktermi kdo potupil Krista nevda neb nemaje poznn o tom, e jest Boholovkem a Vykupitelem svta, odpout Bh, ovem in-li lovk pokn. Hchy proti Duchu sv. vak, t. j. hchy, ktermi lovk poznan pravd mysln odpr, neb duchu zlmu pit takov zjevy, ve kterch se jev patrn moc Bo, neodpout Bh, pokud lovk v onom stavu trv, a to nikoli, e by neml vle odpustit!, kdyby lovk inil pokn, nbr e takov lovk, trvaje ve svm hchu zatvrzele, zpravidla pravho pokn nein Prav, e hchy ty neodpoutj se ani v budoucm vku, dv na jevo, e nkter hchy Bom milosrdenstvm odpoutj se na onom svt, hchy toti vedn i spe tre-;ty za n, kter by ml trpti v oistci. Hch proti Duchu sv. nen pouze hn kon, nbr, jak patrno z jednn farise, hn stav, stav ze zloby vyl zatvrzelosti proti bosk pravd v Kristu zjeve n a (stav) nepstupnosti k milosti Kristem podvan. Jest sice jen jeden, ale jev se esterm zpsobem : 1. zmysln na milosrdenstv Bo heiti; 2. nad milosrdenstvm Bom zouf ti; 3. poznan zjeven pravd odprat!; 4. blinmu svmu milosti Bo zvidti; 5. k spasitelnm u napomnn se zatvrditi; 6 . v ivot nekajcm mysln (do konce) setrvat.
109
sv., nebude mu odputno ani v tomto vku ani v budoucm . 33 Bu uite strom dobrm (a tedy) i ovoce jeho dobrm, nebo uite strom patnm (a tedy) i ovoce jeho patnm , nebof po ovoci poznv se strom. 34 Pokolen zmij, kterak mete mluviti vci dobr, jsouce zli ? nebo z hojnosti srdce m luv sta. 36Dobr lovk vyndv z dobr, zsoby vci dobr, a zl lovk vyndv ze patn zsob y vci patn. 36 Ale pravm v m : z kadho slo v a przdnho, kter lid promluv, vydaj poet v den so u d u ; 37 nebof ze slo v sv ch bude ospravedlnn, a ze slov sv ch bude od souzen. Zkonici a fariseov daj znamen s nebe. v. 3 8 45. 38Tu oslovili ho nkte ze zkonkv a farise kouce: Miste chcem e od tebe vidti znam en. 39 On pak odp ovdl jim : Pokolen zl a cizolon d znamen, a znam en nebude mu dno, le znamn proroka Jone. 40Jako toti Jon byl v bie velk ryby ti dni a ti noci, tak bude Syn lovka v nitru zem ti dni a ti noci. 41 M ui ninivett povstanou na sou d s pokolenm tmto a odsoud je, nebof uinili pokn na kzn Jonovo, a hle, vce ne Jon jest tuto. 2Krlovna jihu povstane na sou d s pokolenm tmto a odsoud
3334. Aby ukzal, e spravedliv soud vyslovil o farisech prav, e jednn jejich jest hodno rest vnch, odhaluje jejich zvrhlou povahu v ten zpsob: Vy konte skutky zl a stavte se bti dobrmi. To nen jednn povahy pm ; ukate se tedy tak, jakmi skuten jste, bu patrn dobrmi, aneb patrn zlmi, aby vs mohli poznati tak jin. Tak po sv. Augustinu vykldaj M aldonat, Olshausen, Schanz a j. stromem rozumjce fariseje. Ale mnoz po sv. Hilariovi, Chrysostomovi, Jeronmovi rozumjce stromem Krista samho, maj sb v a ta za dal vtku farisem proto, e v odporu s obecnm pravidlem pokldaj ho (Krista) za patnho, a skutky jeho jako dobr schvaluj. Ale tento vklad nepilh k v. 34. Prav kterak mete mluviti dobr jsouce zl, mini pouze nemonost mravn, nechce nikterak ci, e by lovk povahy zl nemluvil a neinil nikdy nic dobrho, nbr e jednn jeho obyejn bv zl. 3 8 -4 2 . viz Luk. 11, 16. 2 9 -3 2 . 38. Vyadovali z n a m e n , a to, j a k p a t r n o z L u k . i l , 16., znamen i zzra s nebe, njak toti zjev mimodn, zzran na obloze neb v ovzdu, kterm by dokzal, e jest Vykupitelem. dali toho nikoli e by byli chtli uviti, kdyby jej uinil, nbr, jak d Luk ( 11 , 16), pokouejce jej. Myslilif nepochybn, e jim nevyhov, a to nikoli, e by nemohl, nbr e nebude chtti vyhovti (vzhledem k tomu, co se stalo nedvno ped tm o slavnosti Stnk, kdy ho chtli i kame> vati), oni pak pouij toho, aby uvdli u lidu v pochybnost jeho moc a seslabili jeho vnost. 3940. Ponvad Pn je uinil ji tolik zzrak, e mohli z nich poznati, e jest Vykupitelem, za nho se vydval, odmtl dost jejich, a to tm spe, ponvad ji pednesli ze zl vle. Odkzal je vak na sv vzken jakoto na zzrak, kter zvltn mrou dokazuje nm, e jest od Boha posln a e prav jest jeho uen. Sm rt a vzken sv nazv znamenm p r o r o k a Jone pro jich podobnost s tm, co se dlo s Jonem, jak sm vysvtluje ve v. 40. Prav, e bude v nitru (doslovn; v s r d c i ) zem t. j. v h r o b aneb spe v p e d p e k l i ( 1. Petr. 3, 19) ti dni a ti noci, pihl. ku potn lidovmu, dle nho st dne pot se za cel den pirozen (den a noc). Byl v hrob pouze s ptku, celou sobotu a sf nedle. Pokolenm cizolonm nazv je pro jejich nevrnost tk Bohu, kterou projevili odmtnutm Vykupitele od nho poslanho, jak sm ukazuje v. 4142. V Psm sv. toti pedstavuje se pomr nroda israelskho k Bohu pod obrazem m anelstv a vzhledem k tomu oznauje se v nm i nevrnost k Bohu nezdka onm vrazem, kterm se oznauje nevrnost manelsk. 4142, o d s o u d j e nikoli vyslovenm rozsudku, nbr pkladem svm, kterm dok, e dalj se pohnouti menmi dajy a milostmi, ne byly ty, jich dostalo se idm, kte vak p e s to zstali v neve. K r l o v n a j i h u 1est krlovn ze Sby. Pila od konin zem t. j. z daleka na pouhoit povst o moudrosti alomounov; uslyevi uznala ji (3. Krl. 10, 110); m spe tedy mli
110
je, n eb o f pila od konin zem , aby uslyela moudrost alom onnovu, a hle, v ce ne alom oun jest tuto. 43 Kdy pak duch neist vyjde od lovka, chod po m stech bezvodnch, hledaje odpoinut, a nenalz. 44I ekne: ,Navrtm se do dom u svho, odkud jsem v y e l. A pijda, nalezne jej przdn, vym eten a ozdoben. 46 Tu jde a vezm e s sebou sedm jinch duch horch, neli jest sm , a vejdouce pebvaji tam. I stvaj se posledn vci lovka toho hor, ne byly prvn. T ak bde i tom uto pokolen patnm u. Matka a pbuzn Pn, v. 4 6 . 50.
46 Kdy jet mluvil k zstupm , matka a brati jeho st venku, dajce s nm mluviti. 47I ekl mu kdosi: Hle matka tv
id ûznati uen Kristovo a kti e na jeho slova, jeto on jest nekonen vce ne alamoun i Jon. 4345. P^d obrazem lovka na novo posedlho ukazuje na neastn stav, do kterho upadaj ti, kte po tolika milostech a darech odpraj mu vru a poslunost. Klesnout mnohem hloubji ne dve a upadnou v t<esty psnj, neuin-li v as pokn. Zrove u tm, e lovk padaje po uhnm pokn do pedelch hch, psob sob duevn stav mnohem hor. 43. po mstech bezvodnch (dle Vulgty suchch) t. j. pustch. Ponvad to ti na poutch jev se zvltn mrou inek kletby, kterou Bh vyslovil nad zem pro hch AJ^.. 1v, D o k a z u j i se v Psm sv. pout obrazn nejednou duchm zlm za obydl, a se tm netvrd, e by tam bydleli skuten. Zl duch nenalz tam pokojej ponvad se odlouil od Boha, v nm jedin tvor rozumn, byv pro nho stvoen, pokoje dosci me. 44. d o d o m u s v h o , do lovka, 7 nhn byl vypuzen. Hledif duch zl opt zmocniti se, svsti ;toho, koho byl ji jednou svedl. Nalezne jej p r z d n i. j. oputin od onoho obyvatele jeho, od nho byl vypuzen, toti od Boha i spe od jeho milosti, v y m e t e n od ctnost a o z d o b e n nklonnostmi zlmi a vbec tm, co ducha zlho takka zve, aby se ta n uhostil. 4650. Mark. 3, 3135. Luk. 8 , 1921. Zdali tento vstup stal se bez p rostedn po pedelm, aneb hledc k Luk. 8 , 19 a 8 , 9 18., a po vklad podobenstv o rozsvai (Mark. 4, 125), nelze ci s jistotou. V ppad druhm byl by smysl v. 46. tento: Kdy k d y s i jet mluvil ; a sv. M atou byl by se tak zde uchlil od postupu chronologickho. V ppad prvnm bylo by nutno bu odliovati tento vstup od toho, kter l sv. Luk, aneb hledc k tomu, e Luk dnho asu neudv, uznati, e vystup tento nepodal Luk v postupu -chronologickm. 46. B r a t i P n t. j. nikoli brati Jeovi ve vlastnm smyslu slova, od konce XV1IL stolet soud a na mal vjimky vichni skoro protestant, ani brati jeho nevlastn i polourod, jak na zklad nkterch spisv apokryfnch soudili nkte v dob sar, majce je za dtky Josefovy z njakho manelstv jeho prvnho, nbr pbuzn Pna Jee, synov Alfea (Kleofe) a jeho manelky Marie, kter byla sestr&u (Jan 15, 40), t v j jak se podob pravd, ne sestro u vlastn, nbr pbuznou Panny Marie. e tomu tak, dokazuj alespo s velikou pravdpodobnost j dvody tyto: a) V Psm nazvaj se zhusta bratry a sestram i tak pbuzn, sevaken, ptel i druhov. (Abraham nazval Lota bratrem , a byl jeho strcem.) Mohli ted y i pbuzn Jeovi nazvati se jeho bratry (v irm smyslu slova). b) Dle Jan 19, 29 Panna Maria mla sestru (I. j. jak prv eeno, nejspe pbuznou, ne li vakrovou) jmnem Marii, kter byla manelkou Klopovou -i (jak Vulgta m) Kleofovou. Marie tato byla dle parallelnch mst Mark. 15,40, a Mat. 27, 56. matkou J a k u b a Malho a J o s e f a , Oba tito brati byli tedy pbuznmi Pna Jee a jako takov mohli se nazvati jeho bratry. Sv. Marek (16, 1) pak a sv. Luk (24, 10) chtce Marii Kleofovu rozliiti od jinch en tho jmna, nazvaj ji prost Marii Jakubovou, t. matkou. Tm dvaj na jevo, e tento syn jej, Jakub Mal, byl u prvnch kesanv osobou vbec ?nmou a vynikajc, sic jinak nemohli by se nadit, e jim teni jej ch porozumj a budou hned vdti, kterou Marii mysl, kdy k jmnu tomu pipoj pouze jm no jejho syna Jakuba, a to tm mn, ponvad nebylo obyeje:!! jmenovati
111
i brati tvoji stoj venku, dajce s tebou m luviti. 48 On pak odpovdaje tomu, kter mu to byl povdl, ekl: Kdo jest matka m, a kdo
* /
matky po dtkch, vyjma ppady zvltn, nbr po manelch. Byli vak v crkvi prvotn pouze dva apotol, jeden syn Zebedev, druh Alfev, jen po sesln Ducha sv* stal se biskupem jerusalemskm a zvlt u idokesan, ano i u id velik vnosti poval pro svou zbonost a Spravedlivm byl nazvn. Na syna Zebedeova vak nelze tu mysliti, nebo je h o jn a tk a nejmenovala se M arie, nbr Salome, nezbv tedy, neli rozunti na eenm mst Jakuba, syna AIfeova. J e s t p r o t o J a k u b M a l , s y n M a r i e K l o p o v y i K l e o f o v y , a J a k u b a o o t o l , s y n A l f e v , j e d n a a t o s o b a , (take u velikm omylu jsou ti, kte odliujce Jakuba Malho od Jakuba Alfeova, uznvaj vedle vlastnho bratra Pn jet Jakuba tvrtho, Jakuba Mal. neapotola). Zd se ovem, e sudku tomu jest na odpor rznost jmna Alfeus (ec. Alfaios) a Klopas (Vulg. Kleof). Ale tomu nen tak. Nebo jmna tato nejsou ne rzn vysloven jedno a tot jmno aramejsk Cialpai, Alfeus po ecku, Klopa po galilejsku. Mimo to, by skuten, jak nkte mysl, Klopa bylo pvodu eckho, a tedy jinm jmnem, ne jest jmno Alfeus, nelo by z toho pece, e Alfeus a Klopa a proto i Jakub Alfev a Jakub syn Marie nebyly osoby toton. Nebo id uvali asto dv jmen, ra p. Jan Marek, avel Pavel, Tom Didymus a j. Pokld-li Zahn (Forschungen VI. s, 334) za pravdnepodobn. aby sv. ]an liii o Jakubov otci jmna jinho (Klopa, Vulg. K eophas), neli uili o nm evangeli st ostatn (Alfeus), jest to bezdvodno, nebo tak o Bartolomji (Mat. 10, 3; Mark. 3, 18; Luk. 6 , 14) Jan (21, 2) uil jmna jinho (Natanael), a jestli skuten mno Klopa jest jin neli Alfeus, a to, ak mysl Zahn, M aier a j., eck, jest ednn Janovo tm mn s podivenm, nebo v ppad tom bylo by zcela prozeno, aby ve spise urenm pro fene eck u;i jmna eckho. Jakub Alfev vak, syn Marie Klopovy (Alfeovy) ml ve sboru apotolskm bratra jmnem Judu (Jan. 14, 22; Skutk. ap. 1 , 13; Jud. 1, 1.), jen dle Mat. 10, 24; Mark. 3, 1619. slul tak Tadeem . Ten jakoto bratr Jakubv byl zajist t synem Marie, sestry Panny Marie, a jako takov pbuznm Pn i bratrem jeho v irm rmyslu slova Hegesipp vak (v 11. st. po Kr.) zmiuje se jet o jinm bratru Jakubov. Sdluje toti, e po smrti Jakuba Spravedlivho !Alfeova) nastoupil na msto jeho jako biskup jerusalem sk Simeon (== imon), syn Klopv, d r u h p b u z n P n (U Euseb. . E. 4, 22, 4). Jmenuje ho druhm pbuznm Pn nepochybn s ohledem na Jakuba, o-nm prv mluvil, a jen jako prvorozen syn sestry matky Jeovy byl pbuznm Pn. Byl-li vak imon synem Klopovm a pbuznm Pn jako Jakub, b y 1 zajist Jakubovm bratrem a nepochybn tak synem Marie Klopovy i Kleofovy (Alfeovy), sestry .Marie, matky Jeovy. Jakub Alfev i Klopv ml tedy ti bratry, Josefa, Judu, imona, a ti vichni jsouce dtkami sestry matky Jeovy, byli pbuznmi Jeovmi a jako takovi mohli se nazvati bratry Pn (v irm smyslu sloval. Ti vak, kte v Psm sv. se nazvaj bratry Pn, maj tak jmna Jakub, Josef, imon, Juda (Mat. 1.3, 55; Mark. 6 , 3). Uvme-li tedy ji, e byli tyi brati, Jakub, Josef Juda, imon, kte pro sv pbuzenstv s Pnem Jeem mohli se jmenovati jeho bratry, a e byli tyi brati tch jmn, Jakub, Josef, Juda, imon, kte v . vangelich bratry Pn neb bratry Jeovmi skuten se jmenuj, mi 1 odk vtr se mylenka, e jedni od druhch nebyl odlin, a e tito tak zvan brati Pn byli totoni s eenmi pbuznmi Pn, syny M arie Klopovy. Co takto Ukzalo se pravdpodobnm, jde na jevo jako vc jist z Gal. 1, 19. Na tomto mst sv. Pavel jednoho z tch, kte se v evangelich nazvaj bratry P m, toti Jakuba, t mezi apotoly a v Gal. 2, 9. sdluje o nm, e byl v (erusalem tak za onoho pobytu jeho jerusalemskho, kter se tak stal 14 rok po jeho obrcen se, t. j. r. 51 (na snm apotolskm). Mezi apotoly nebylo vak jinch Jakubv le Jakub, syn Zebedev, zvan Velikm, a Jakub, syn Alfev, zvan Malm. Patrno tedy, e onm Jakubem, bratrem Pn, nemn, le jednoho z tchto dvou, a to nikoli Jakuba Zebedeovce, nebo ten byl usmrcen ji r 42., nbr Jakuba Alfeovce, kter byl skuten iv a v Jerusalem ptomen nejen r. 51. (Skutk. ap. 15.), nbr jet pozdji (Skutk. 21, 1>). T en vak nebyl bratrem Pn ve vlastnm slova smyslu, nbr jako pbuzn jeho pouze bratrem v irm smyslu s.lova. Co vak plat o nm, plat t zajist o jeho tech bratrech, Josefovi, Judovi, imonovi a o sestrch. Ani oni nebyli bratry a sestram i Jeovmi ve vlastnm. nbr toliko v irm smyslu jako jeho pbuzn. (Viz t pozn. k Mat. 1, 1819. 25. a mj lnek Brati Pn v eskm slovnku bohovdnm .)
112
jsou brati m oji? 9A vzthnuv ruku na sv uenky, ekl: Hle matka m a brati moji. 60N ebof kdo in vli O lce m ho, jen jest v neb esch , ten jest mi bratrem i sestrou i m atkou. KAPITOLA 13. Pn Je u v podobenstvch, v. 152. 1 V ten den vyed Je z dom u, posadil se u moe. 2 I seli se k nmu zstupov mnozi, take vstoupiv na lodiku, posadil se, a vekeren zstup stl na behu. 3 1 promluvil k nim mnoho vc v podobenstvich ka: Hle vyel rozsva, aby rozsval. 4 A kdy rozsval, padla nkter (zrna) vedle c e s ty ; i piletli ptci (nebet) a sezobali je. 3 jin padla na msta skalnat, kde nem la m noho zem , a vzela rychle, ponvad nem la hlubok zem . 6 Kdy vak vylo slunce, uvadla, a ponvad nem la koene, uschla. 7 Jin padla do trn; i vzrostlo trn a udusilo je. 8Jin vak padla v zem i dobrou; i vydvala plou, nkter stonsobn, jin edestinsobn, jin ticetinsobn. 9 Kdo m ui k slyen, sly . 10I pistoupili uenci a ekli jem u: Pro m luv k nim v podob en stvich ? 11On pak odp ovdl jim: Ponvad vr!! jest dno poznati tajemstv krlovstv nebeskho, jim pak nen dno. ' 2 N ebof
4850. Nejev tu Pn Je nevnosti ke sv matce, nbr prohlauje, e pi vykonvn vykupitelskho adu svho d se vl Otce nebeskho a ne svazky pbuzenskmi; zrove u, e vickni ti, kdo spojeni jsou s nm vrou, poslunost a lskou, trvaj v duchovnm pbuzenstv s nm, a pbuzenstv toto e m vt cenu nad pbuzenstv tlesn, kter neprospv, nen-li spojeno s duchovnm. e douiv, Pannu Marii i sv pbuzn pijal a s nimi mluvil, nen pochybnosti. * s Od 13, 152 l sv. M atou, kterak Pn Je poloil prvn zklady ke svmu krlovstv c) tm, e rznmi podobenstvmi (o rozsvai, o koukali, o zrnu hoinm a kvase, o poklad ukrytm a drah perle, o sti hozen do moe a z nho ze veho rodu ryb vytahujc) pouil o novm rzu svho krlovstvi, o jeho vnjm i vnitnm rozvoji, o vysok cen jeho a konenm dovren jeho po pedchozm oddlen nespravedlivch od spravedlivch. 13, 19. Podobenstv o rozsvai. Viz Mark. 4, 19. Luk. 8 , 4 8. Vk jeho podv Pn Je sm ne od v. 1923. I . Z d o m u nepochybn P etrova v Kafarnaum. 1017. Pro u Pn Je v podobenstvch; srovn. Mark. 4, 1012; Luk. 8 , 9 -1 0 . 10. Jak patrno ze sv. Marka (4, 10), otzku tuto uinili teprv pozdji, kd byli s Kristem sami. II. t. j. v m , kte pijm te s vrou uen m, d n o j e s t od Boha, abyste poznali a porozumli t a j e m s t v m i pravdm dosud neznmm, je t kaj se povahy mho krlovstv (messiskho). J i m, toti farisem a jinm idm, kte trvaj v neve a jsou zaujati proti mn, n e n d n o t milosti. Ukazuje tak Pn Je, e proto podv nyn uen v podobenstvch, lidu ho nevykldaje, ponvad zpsob tento hodil se pro vecky. Kdo byli dobr vle, ti byli povzbuzeni jimi, aby bu pemlenm neb dotazovnm se u Pna Jee vnikli zcela do smyslu jejich, kdo vak byli nevnmav neb zlovoln, tm nejen zstaly ony pravdy zahaleny, nbr i zabrnilo se, aby nemohli svtch tajem stv zneuiti neb zlehiti. Co takto ekl, potvrzuje ve veri 12. pslovm vzatm z t zkuenosti, e lovk majetn svj maje snadno rozmno, chud vak (njakou neopatrnost) snadno pijde i o to mlo, je m. U toti pslovm tm, e kdo milosti Bo uv dobe, dostv milosti vt, kdo vak j neuv, neb j pohrd, ztrc i tu, kterou dosud ml, a zejmna t, kdo vnmav jest pro uen Kristovo a je pijm s vrou, snadno bu vlastnm pemlenm neb vyhledav pouen u osob vci znalch, sv poznn a porozrm n ueni tomu rozmno, kdo vak jest nevnmav neb zaujat
Sv. evangelium Jeie Krista podle sepsni sv. Mat. 13, 1325.
113
kdo m, tomu bude dno a bude oplvati, ale kdo nem , od toho bude odato i to, co m. 13Proto mluvm k nim v podobenstvch, ponvad hledce nevid a poslouchajce nesly ani nerozumj. 1*1 napluje s e na nich proroctv Isaiovo, kter prav: O i m a b u d e t e p o s l o u c h a t i, a n e u s l y t e ; oima budete h l e d t i, a n e u v i d t e ; 15n e b o o t u p l o s r d c e l i d u tohoto, a tce p o s lo u c h a li uima a zam huovali oi sv, aby snad nkdy oim a neuvidli a u i m a n e u s l y e l i a s r d c e m n e s r o z u m l i a n e o b r t i l i se, a a b y c h n e u z d r a v i l j i c h . 1'V a e oi vak jsou blahoslaveny, e vid, i ui v a e, e sly. 17N eb of vpravd pravm vm : M noz proroci a spravedliv touili uzfti, co vidte, a neuzeli, a uslyeti, co slyte, a neuslyeli. 18,V y tedy p oslyte p odobenstv o rozsvai: 1Jestlie kdo sly slovo o krlovstv a nerozum mu, pichz zloboh a uchvacuje to, co bylo zaseto v srdci jeho; to jest ten, kter byl naset vedie cesty. 20Kdo vak byl zaset na m sta skalnat, jest ten, kter sly slovo a hned je pijm & radost; 21ale nem v so b koene, nbr jest chvilkov a kdy nastv pro to slo v o souen neb pronsledovn, ihned se pohoruje. 22A kdo byl zaset mezi trn, jest ten, jen sly slo v o , ale starost toho svta a klam bohatstv uduuje slovo, i stv se neplodnm . 23 Kdo vak byl zaset v zem i dobrou, jest ten, jen slovo sly a mu rozum a pin uitek a vydv jeden sto, druh edest, jin ticet. 24 Jin podobenstv pedloil jim k a : P od obn jest krlovstv nebesk lovku, kter nasel dobrho sem ene na poli s v m ; 25 a kdy
proti nmu, snadno i ty pravdy ?jeven si zatemn neb i zavrhne, kter ji dve znal, jim rozuml a vil. id nevili, a ztratili porozum n zkonu i prorokm. 13. h l e d na m zzraky, a n e v i d v nich dkaz, e jsem zaslben Vykupitel; slyeli svdectv Jana Ktitele a p o s l o u c h a j i to, kter vydvm sm o sob, ale n e s l y ho uim a mysli sv, t. j. neuznvaj ho a stav se proti mn. Vykld tedy, e proto nyn podv lidu sv uen v podobenstvch, ponvad pi sv neve a svch pedsudcch nesna se, aby poznali a pochopili, kdo jest on a co jest rozumti krlovstvm messiskm. 1415. Slova tato jsou uvedena voln z Is. 6 , 910. Jimi vyzvn jest prorok od Boha, aby kzal lidu, byf i neposlechl a se zatvrdil. A jak di Pn Je, slova ta platila tak o idech jeho doby. Kzal jim a zvstoval vli Bo i spsu, ale oni nevili, neposlechli, nbr zatvrdili se Pn Je kzal jim, akoli vdl, e se zatvrd, nebo pro zlobu jednotlivc nemohl zstati nevyplnn radek, kter Bh pojal o vykoupen lidstva, a proto ani zamlena jeho vle a zjeven tkajc se spsy pokolen lidskho. O t u p l o (doslovn z t u n 1 o) s r d c e , t. j. mysl jejich jest nevnmav a lhostejn k vcem nebeskm. lt17. a blahoslaven i astn prohlauje apotoly, e dostalo se jim, po em marn touili starozkonn proroci a lid spravedliv, e toti ij v dob jeho, a mohou jej samho, zaslbenho Vykupitele, vidti a siyeti. 1823. Dle Mark. 4, 10. a Luk. 8 , 9. tzali se apotol tak po smyslu podobenstv o rozsvai. Vyloil jim je proto, ukzav na podobenstv tom, e poslouchni slova Boho pin uitek pouze u tch, kte prosti jsouce povrchnosti (lehkomyslnosti), nestlosti a mysli pozem sk, maj vli dobrou. 19. Semenem tedy rozum slovo o krlovstv nebeskm i uen Kristovo. Kdo je sly p o v r c h n a nestar se o to, aby mu porozuml, tomu je uchvacuje zloboh i duch zl pokuenm, psob k tomu, aby mu vylo z pamti. 22. s t a r o s t t o h o s v t a , t. j. pe o vci asn. K l a m b o h a t s t v t. j. klam, kter dvaj statky asn tm, e odvracujce od statk vych (nebeskch), nevedou k tomu blahu, je slibuj. 2430. Podobenstv o koukoli. Je zaznamenal pouze sv. Matou. Pn Je vykld je sm ve v. 3743; u jim, e crkev jeho jest viditeln, sestvajc
! ,ism e s t . N ovho zk o n a. st I. 8
114
lid spali, piel jeho neptel, nasel koukole mezi penici a odeel. 26Kdy pak vyrostla bylina a vydala plod, tu ukzal se i koukol. 371 pistoupili sluebnci hospodovi a ekli Jemu: ,Pane, zdali jsi nenasel dobrho sem en e na poli sv m ? Odkud tedy m koukol? a8On pak pravil jim : ,lovk neptel to u in il/ I ekli mu sluebnci: ,Chce-li, abychom li a vytrhali jej? 29A on p r a v il: ,Ne, abyste snad trhajce koukol, nevytrhali spolu s nm i penice. 80N echte, a oboje spolu roste a do n; a v as n eknu encm : Seberte nejprve koukol a svate jej ve snopky ke splen; pen ici vak shrom dte do s to doly m . K 31Jin podobenstv pedloil jim ka: P odobno jest krlovstv nebesk zrnu hoinmu, kter vzav lovk jeden, zasel na poli s v m ; 8 ono jest sice nejm eni mezi vem i sem eny, ale kdy vzroste, vt jest ne (vecky) byliny a stv se stromem, take ptci nebet piltaj a hnzd na ratolestech jeho.4 33 Jin podobenstv povdl jim : P odobno jest krlovstv nebesk kvasu, kter vzavi jedna ena, zadlala do ti mc mouky, a zkynulo veck o. 34Toto veck o Je mluvii zstupm v podobenstvch, a bez podobenstv nemluvil jim, 36aby se naplnilo, co bylo povdno skrze proroka s lo v y : Otevru v podobenstvch sta sv, vypravovat! budu vci skryt od ustanoven svta. 80 Potom rozpustiv zstupy, piel do dom u. I pistoupili k nmu uenci jeho a ekli: V ylo nm podobenstv o koukoli polnm .8 87On pak odpovdl jim : R ozsva dobrho sem ene jest Syn lovka; 38pole jest svt; sm dobr, to jsou dov krlovstv; koukol pak jsou (lid) zl; 89neptel vak, jen je nasel, jest bel, e pak jest konec svta, a enci jsou andl. 40 Jako tedy sbr se koukol a ohnm se pl, tak bude pi skonn svta. 41Syn lovka pole andly sv , i seberou z krlovstv jeho vecka pohoren i ty, kte
z d dobrch i zlch, kte vak na konci svta budou navdy od sebe oddleni: Tak ukazuje v nm na boskou shovvavost, s kterou Bh trp hnky, dvaje jim as k pokn. 3132. Mark. 4, 3132. Luk. 13, 19. Podobenstv o z r n u h o i n m ; Jm pedpovd Pn Je vnj rozvoj crkve, kterak toti z malho potku roz se daleko a dov ze vech nrod do n vstoup. Sm hoin nen sice nejmeni mezi semeny bylinnmi (mk jest men), ale Pn Je pihl k semenm, kter v Palestin se sila, v Palestin pak bylo pokldno za nej men sm bylinn, a jmenovno zhusta v pslovch k oznaen v d nepatrn. V Palestin (na behu jordnskm) vzrst v ke a 34 metry vysok. 33. Luk. 13, 21. Podobenstv o k v a s e ; jm pedpovd Pn Je vnitn rozvoj crkve i spe onen mocn vliv a biahodatnou psobnost, kterou crkev Kristova uenm jeho a jinmi prostedky od Krista j svenmi bude jeviti na smlen a ivot jak jednotlivc tak celch nrod . . . Mic mn se hebrejsk mra seah, obsahujc 7 8 litr. 34. b e z p o d o b e n s t v n e m l u v i l j i m pi tto pleitosti to ti; jindy mluvval bez podobenstv tak. 35. Sova otevru v podobenstvch atd. uvedena jsou voln ze almu 77, 2., kter se pitÂsafovi. almista prohlauje jimi, e bude Boha chvliti v podobenstvch a prpovdkch, jak skuten v onom almu in; tm pedobrazoval a v tom smyslu dle vkladu sv. M atou prorokoval, e tak Vykupitel bude pi svch kznch vyjadovat! se v podobenstvch (parabolch) a prpovdkch. Viz Mark. 4, 3334. 3643. Vklad podobenstv o koukoli podan od Krista samho, kdy pili , do domu, t. j. do toho domu v Kafarnaum, ve kterm bydlel, nepochybn do
115
in nepravost, 4 a uvrhnou je do pece o h n iv ; tam bude pl a skpn zub. 43Tehda budou spravedliv stkv li se jako slunce v krlovstv Otce svho. Kdo m ui k slyen, sly 14 P odobno jest krlovstv nebesk pokladu skrytmu v poli, jej lovk nalezna, zakryje a radost nad nm jde a prod vecko, co m, a koup pole to. 45Tak podobno jest krlovstv nebesk kupci, jen hledal dobrch perel, 46a kdy nalezl jednu perlu drahocennou, od eed prodal veck o, co ml a koupil ji. 47 T ak podobno jest krlovstv nebesk sti, kter byvi sputn do moe, shromauje ze v eh o rodu ryb, 48a kdy se napln, vythnou ji na beh a posadce se vyberou dobr do ndob, patn vak odvrhnou pry. 43 Tak bude pi skonn s v ta : vyjdou andl a oddl zl od spravedlivch 50 a uvrhnou je do peci o h n iv ; tam bude pl a skpn zub. 61 Srozum li jste vem u tom u ? kou je m u : A no. 62I d jim: Proto kad uitel zkona vyuen v krlovstv nebeskm podoben jest hospodi, kter vyn ze sv zsoby vci nov i star. Pn fe l v Nazaret. feho matka a pbuzn, v. 53 58. 53A kdy Je dokonil podobenstv ta, odebral se odtud. 4 A pied do sv otiny, uil je v syn agoze jejich, take la s li
domu Petrova. Sm dobr i spe to, co z dobrho semene, uen Kristova, vzejde, jsou prav dov (doslovn s y n o v ) krlovstv, koukol pak jsou lid zl (doslovn s y n o v z la ) . 4446. V podobenstv o p o k l a d v p o l i u k r y t m a p e r l e d r a h ukazuje Pn Je vysokou cenu krlovstv messiskho i jeho statk, milosti Bo toti a pravdy zjeven, a to tak, e v podobenstv o perle upozoruje z-rove na pli, s kterou m lovk statk tch vyhledvati a si zjednvat!, v podobenstv pak o pokladu ukazuje na opatrnost, s kterou lovk m hledti, aby o statky ony, o milost a pravdu boskou nepiel 47 50. Podobenstv o sti sputn do moe. St rozum se crkev Kristova, moem svt, rybami lid, behem ivot posmrtn (vn). Crkev pijm svm uenm a ktem sv. dy ze veho lidstva; kdy bude naplnna, t j. kdy bude uen jej hlsno po celm svt mezi vemi nrody, ukon se pozemsk trvn jej plnm oddlenm zlch od dobrch; dob budou vzati do nebe, zl zavreni. Ukazuje tedy podobenstv toto na dokonn krlovstv messiskho, jako i na to, e nen nrodn i jenom pro nkter nrod, nbr obecn i pro vecky nrody, a e neposta, aby lovk stal se dem crkve, nbr e mus t v dobrch skutcch prospvat!, bti dobrm, chce-li asten se stti blaha vnho, 51. u i t e l z k o n a znamen zde vrozvsta, uitele kesanskho. 52. P r o t o t. j. ponvad pedloenm podobenstvm, jejich smyslu, dobe rozumj, mohou tak jin o tom pouovat! a je do pravd krlovstv Boho uvdti, je o nich pouovali. Jako dn hospod nepedkld svm domcm a hostm pod stejnch vc, nbr zjednav si nle ' '. zsoby podv z nich brzy ty, brzy ony, dle toho, jak toho daj poteb} pn a rzn okolnosti jejich, tak i dobr (v zjevench pravdch o k rlo v stv m essisk em vyuen) uitel (a apotol, a jin uitel kesansk) neu p o d tm zpsobem a tm vcem, nbr zjednav si dokonal poznn vech pravd zjevench a nleitou zsobu pklad, podobenstv a vdomost jinch, pouuje b n y o tch, brzy o jinch pravdch, a to brzy tm, brzy onm zpsobem , dle toho, jak toho daj poteby, schopnost a jin okolnosti jeho poslucha. Od 13, 53 do 14, 12 zakonuje evangelista celou st druhou svho evangelia vypravovnm o pohrdnut, kter uinili N azaretni Pnu Jei, a uasli nad jeho zzraky, a o neprav domnnce, kterou pojal o nm Herodes pes vecky zzraky jeho, a tak u nzorn, e k tomu, aby nkdo stal se dem krlovstv messiskho, nesta toliko nleit pouovan se strany pedstavench erkve, nbr teba t dobr vle se strany poslucha. 5457. Mark. 6, 16; (Luk. 4, 1630) ^do sv o t i n y t. j. do N azareta, kde byl vyrostl a stivil soukrom ivot svj. O deel tam pravdpodobn ne
116
Sv. evangelium |ee Krista podle sepsn sv. M a t 13, 5514, 12.
a pravili: Odkud m tento m oudrost tu a m o c? 65N en-li to syn tesa v? zda nejmenuje se matka jeh o Maria a brati jeho Jakub a Josef a Sim on a Juda? a sestry jeho, nejsou-li vecky u n s? 56Odkud tedy m vecky vci ty to ? 57I horili se nad nfm. Je vak ekl jim: Nen prorok bez cty le ve sv otin a ve svm dom 68A neuinil tam div m noho pro jejich nevru. KAPITOLA 14. Herodovo mnn o Kristu Pnu. Smrt Jana Ktitele, v . 1 12. (Mark. 6, 1 4 - 2 9 . Luk. 9, 1 0 - 1 7 .) SV ten as uslyel tetracha H erodes povst o Jeovi. 2 ekl sluebnkm svm : T o jest Jan Ktitel; on vstal z mrtveh, a proto m oc divovorn psob v nm .e 3 Herodes toti jal Jana a spoutav jej dal ho do ale pro H erodiadu, manelku bratra svh o ; 4 nebof Jan kal jem u: N en d o v o len o tob mti ji.5 A chtl ho zabiti, ale bl se lidu, ponvad ho mli za proroka. 6Kdy vak byly Herodovy narozeniny, tanila dcera H erodiadina uprosted (host) a zalbila se Herodovi; 7 proto s psahou zaslbil j dti, zakoli by ho podala. 8 Ona pak b yvi navedena od sv matky, pravila: Dej mi d e na m se hlavu Jana Ktitele. 9 Tu zarmoutil s e krl; pro psahu v ak a pro spoluhodovnky pikzal ji dti. 10I dal stti Jana v ali, 11a byla pinesena hlava jeho na m se a dna dvce; i odnesla ji m atce sv . 1 Potom uenci jeho piede vzali jeho tlo a pochovali je ; a ed e povdli to JeiovL
hned, jak ukonil podobenstv, nbr, jak lze souditi ze sv. Marka (4, 356, 1) kdy byl dve navtvil krajinu Destimst za Jordanem a vrtiv se vzksil dceru Jairovu. V N azaret uil v sobotu. N azarett sice asli nad neobyejnou moudrost a vdomost Kristovou, avak jati zvist, neuvili, e by byl poslancem Bom (prorokem), tm mn, e jest Vykupitelem; ! opovrhli jm. akub, Josef, oimon a Juda, jako i sestry, o nich mluv, nebyli bratry a sestrami 'n ve vlastnm smyslu slova, nbr pbuznmi jeho, jako bylo eeno pi 1 2 , 46. Byly to dtky Alfa i Klopy, neb, jak Vulgata m, Kleofe a manelky jeho Marie, kter dle Jan. 19, 25 byla sestrou, to jest nejspe pbuznou neb vakrovou Panny Marie. V Psm sv. se toti nazvaj mnohdy bratry tak pbuzn a vaki i ptel a druhov, na p. Abraham nazval Lota bratrem , a byl jeho strcem a ne bratrem. Sv. Luk (4, 1630), vypravuje tak o tom, jalc N azarett Kristem pohrdli, ano usm rtit ho chtli, avak dj ten jest as odlin od toho, o nm Matou vypravuje. Stal se dve. 14, 12. Mark. 6 , 1416. Luk. 9, 79. Mn se tu Herodes Antipa, sy Heroda Vel. a Samaritnky Malthake. Po smrti otce svho vldl jako tetrarcha nad Galile a Pereou a do r. 39., kdy byl posln do vyhnanstv. On dre se njzor saducejskch, nevil ve vzkeni z mrtvch, pece vak uslyev o Kristovch! zzracch, domnval se, ne sice hned (Luk. 9, 7), nbr po njak dob, e to je st z mrtvch vstal Ja n ., Uinil to pro vitky svdom, ktermi byl trpen proto,, e Jana dal usmrtiti. Ze teprve nyn uslyel o Kristu, a ji dlouho pes rok veejn psobil, toho pina byla jednak v jeho nboensk netenosti a v smyslnosti, pi kter o vci nboensk se nestaral, ani od svch dvoan znajcch jeho povahu jimi zabvn nebyl, jednak v tom, e asto dlel mimo Galilei: Mon, e nco o nm pece slyel, ale maje ho za obyejnho uitele idovskho, nestaral s e o nho. Kdy vak po smrti Janov z M acheruntu pesdlil do Galilee, byla povst o Kristu ji tak rozena a tak skvl, e j nedbati nemohl. 312. Dodaten vypravuje tu evangelista o smrti Jana Ktitele, ponvad ve veri pedelm zmnil se o domnnce Herodov, e Jan vstal z mrtvch, adosud nesdlil, e zemel. Herodias byla manelkou nevlastnho bratra H erodova Filipa, odlinho od tetrarchy Filipa, kter byl tak nevlastnm jeho bratrem (pa otci Herodovi Vel.), ale z jin matky. Onen Filip il v m v soukrom. B ra tr
117
N asycen pti tisc mu, v. 1323.
18 U sly ev to Je, odebral se odtud na lodice na m sto osam v soukrom, a kdy o uslyeli zstupov, li za nm z m st pky. 14 A vyed uzel zstup velik, i slitoval se nad nimi a uzdravil uem ocn jejich. 15 Kdy pak nastal veer, pistoupili k nmu uenci jeho kouce: O sam l jest msto toto, a hodina minula. Rozpus zstupy, af odejdou do vesnic a nakoup sob pokrm . 16Ale Je ekl jim : N en^ oteb f, aby odeli; dejte vy jim jisti. 17O dpovdli je m u : Nemme zde, le pt chlebv a dv ryby. 18I ekl jim : Pineste mi je sem . 19A rozkzav zstupm , aby se rozloili na trv, vzal pt chlebv i dv ryby a pohldnuv k nebi, poehnal je ; a rozlmav chleby,
jeho H erodes odvedl mu za pobytu svho v m manelku Herodiadu i s dcerou Salome a il s n v pomru nedovolenm. Jan vytkal mu to veejn. Proto uvznil jej v Macherunt, vchodn od Mrtvho moe, a byl by jej usmrtil hned, kdyby se nebyl bl lidu. Pozdji vak seznav, e to jest mu svat a spravedliv, pojal k nmu ctu a chrnil ho ped klady Herodiadinmi, kter bojc se, aby Herodes ji nepropustil na slova Janova, chtla se pomstti, e Jan vystoupil proti jejmu satku s Herodem (Mark. 6 , 2(>). Konen dav se strhnouti smyslnost svou ku penhlenmu slibu (ovem neplatnmu), utratil jej. T restu vak neuli. Dle Josefa Flavia byl pozdji od csae sesazen a i s Herodiadou posln do vhnanstv nejprve do Lugdunu (Lyonu) v Gallii (Staroitnosti idov. 18, 7, 2 ), potom do panlska, kde zemel v bd (Flavius, Vlka idov. 2, 9, 6 ). Dle vypravovni djepisce Nicefora (Cirk. djiny, 1 , 20) Salome proboila se na led, a byl j pi tom krk proznut ledem. T e t s t evangelia (14, 1320, 28) obsahuje hlavn ony dje a ei Kristovy, kter elily k tomu, aby apotol byli pipraveni k nleitmu zastvni adu jim svenho. Vyliuje toti a) kterak Pn Je nasytiv zzran 5000 mu mimo eny a dti, a kreje po moi jako pn prody, vedl lid a zvlt apotoly k jasnjm u poznn jeho bytosti (14, 1336). 14. 1321. Mark. 6 , 3244. Luk. 9, 1017. Jan 6 , 113. U dlost tato stala se krtce ped velikonocemi, kter pipadly do tetho roku veejnho ivota Kristova. 1314. n a m s t o p u s t t. j. neobydlen nedaleko Betsaidy Juliady, m sta to lecho na vchodnm behu Jordnu pi vtoku jeho do jezera G enesaretskho. Nejprve vystoupil tam na jeden vrch (Jan 6 , 3), aby v soukrom popl odpoinku apotolm, kte se byli prv ped tm vrtili z apotolskch cest svch po Galilei (Luk. 9, 10) a pro nval lidu tak byli zamstnni, e nemli ani asu najsti se (Mark. 6 , 31); kdy vak lid, dovdv se, kam se odebral, piel k nmu pky obeed severn beh jezera, sestoupil k nmu a uil a uzdravoval. 15. v e e r zvan prvn t. j. doba od 3 hodin do zpadu slunce. Ji minula h o d i n a toti k rozchodu i ta, ve kter by lid ml bti rozputn, aby obstaral si potebn pokrm. 16. Upozoroval je tak na moc divy initi, kterou jim dal a kterou mohli sam i nasyiti je zzran, kdyby mli vru dokonalou. A inil to za tm elem, aby pivedl je k jasnjmu poznn sv osoby a ku pesvden, e vrou a jmenem jeho mohou pispti ve vech potebch ivota. Ale apotol neporozumli jeho pokynu, a proto Pn je, chtje utvrditi vru jejich a ukzati svou milosrdnost, ustanovil, e pome sm. Dve vak chtl, aby se zjistilo pede vemi, e nen mezi lidem pokrm, a proto e nelze nasytti jej le zzran. O tzal se proto F.lipa, zkoueje ho: Odkud nakoupme chleb, aby pojedli tito ? On pak ekl, e ani za 20J denr (asi 150 K) chleb nesta, aby z nich kad nco mlo vzal (lan 6 , 67). A kdy ostatn, nemajce nepochybn tolik penz u sebe, otzali se s podivenm, zdali maj jiti a nakoupiti za 2 0 0 penz chleb, ekl jim Je: Kolik chleb m te? Jdte a vizte. I li a seznali, e v celm zstupu nen vce pokrm ne pt chleb a dv ryby, kter ml jeden mladk (Mark. 6 , 738) Vc tu povdl Pnu Jei Ondej s poznmkou: Ale co jest to mezi tak m noh? (Jan 6 , 9.) Sv. M atou hled strunosti, sdluje hned to, co byli apotol, i spe jmnem ostatnch sv. Ondej ekl Pnu Jei, e toti nemaj (ani oni, ani v zstupu) vce ne pt chleb a dv ryby.
118
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Mat. 14, 2 0 - 36.
dal je uenkm, uenci pak zstupm. 401 jedli vichni a nasytili se. A sebrali zbytky, dvancte ko plnch kousk. *, Tch pak, kte jedli, bylo as pt tisc mu krom en a dt. A ihned pinutil Je uenky, aby vstoupil] na lodiku a plavili se naped na druhou stranu, a by rozpustil zstupy. s3 A rozpustiv zstup, vstoupil na horu sm , l b y se modlil. Kdy pak byl veer, byl tam sam oten. Je kr po jezeru, potom uzdravuje rzn nem ocn, v. 2 4 36. 24 Lodika pak zmtala se ji uprosted moe vlnam i; nebof byl vtr protivn. 25 O tvrt hldce pak non piel k nim, jda po moi. 26 A uenici spative ho, an jde po moi, ulekli se kouce: ,Straidlo jest t o ;a a vykikli strachem. 27I promluvil k nim hned Je, ka: ,Bu te dobr m ysli, j jsem to, nebojte s e . 28O dpovdv pak Petr, ek l: Pane, jsi-li to ty, rozka mi, a pijdu k tob po v o d . 29A on ekl: Poj. I sestoupil Petr z lodiky a el p o .v o d , aby piel k Jeziovi. 80 Vida vak vtr siln, bl se a poav tonouti zkikl: Pane, zachra m ne. 31 A ihned Je vzthl ruku, ujal ho a ekl jem u : M alovrn, pro jsi pochyboval ? 32 A jakmile vstoupili na lodiku, pestal vtr. 33 Ti pak, kte byli na lodice, pistoupive poklonili se mu kouce: V pravd Syn B o jsi ty. 8*I peplavive se, pili do krajiny Genesaretsk. 35A poznave jej mui onoho m sta, rozeslali po veker t krajin; i pivedli a pinesli mu v eck y chorobn, 36a ti prosili ho, aby sm li dotknout! se alespo tepen roucha jeh o; a kte se ho dotkli, byli uzdraveni.
20 Rozmnoovn (zzrak) poalo se v rukou Kristovch, pokraovalo v rukou apotolv a dokonalo se v rukou tch, kte pijmali. K ristus lmal a dval, a v rukou neubvalo, podobn apotoI a lid. Sebrali dvanct ko plnch kousk i lomk (), nebo nebyly to pouh drobty, nbr i vt kousky. Kad apotol naplnil nepochybn cestovn kok svj. Byl to nov zzrak; nebof ony chleby byly tenk, podobn jako u ns podplamenice neb jako lvance, take by vech pt dohromady nenaplnilo bez zzraku ani jednoho koe. 2223. Lid toti pomlel na to, e K rista chyt a uin krlem, mysle, e jest vykupitelem asnm, kter by je vybavil z poddanstv mskho a obnovil pozemsk krlovstv Davidovo (Jan 6 , 15). Aby tedy nezpsobili pobouen a nestrhli s sebou apotol, pinutil je (apttoly), aby vstoupili na lo a plavili se pes jezero, sm pak vystoupil na horu. K d y b y l v e e r , t. j. tak zvan veer druh, i doba od zpadu slunce do plnho setmn se. 2233; Mark. 6 ,4 5 51; Jan. 6 , 1521. J e k r p o j e z e r u . 2 4 -2 6 . Akoli apotol vstoupili na loaku ji z veera, byli pece o tvrt hldce non, t. j. v dob mezi 3 .- 6 . hod. rann teprve, uprosted jezera, a to, jak m sv. Jan, asi 25 hon neb 5 kilometr od behu. e tak mlo urazili, pina byla nejspe v tom, e s potku ekali myslce, e k nim Pn Je pijde, nato plavili se pomalu podl behu, a kdy potom, vidouce, e Pn Je nejde, odrazili do hlubiny, zavl ji proti nim siln vtr, take nemohli postupovati, le pomalu a s velikou nmahou. Straidlo t. j. duch v tlesn podob, kter by jim mohl ukoditi. 30. Vrou zaslouil si P e'r, aby mohl jiti po vod; poav tedy obvati s a pochybovati, pipravil se o nadpirozenou moc a tonul. V okamiku vak vzpamatoval se a oivil viru, volaje ke Kristu, a proto pispl mu Pn ihned zase. 34. Krajina G enesaretsk byla velmi rodn krajina na zpadnm beh jezera Genesaretskho, nyni slov El-Guwr nebo Mal Ghor mezi Chan-Minje a Meddel (Magdaloul. 3536; Srovn. tyark. 6 , 5456. Uinil tak Pn Je krtce za sebou n-, kolik zzrak, ponvad chtl jimi, zvlt zzranm nasycenm, co nejvce utvrditi v nich pesvden o vyî sv bytosti a tak pipraviti je, aby s vrou pijali zaslben nejsvtj svtosti, kter hodlal prav uiniti v Kafarnaum (Jan 6 . 2 7 -5 9 ).
119
KAPITOLA 15.
Pn Je kr pevrcen stanovy zkonk a farise, v. 1 20. 1T ehdy pili k Jeovi z Jerusalema zkonici a fariseov a ek li: 2 Pro pestupuji uenci tvoji podn starfch ? nebof neumvaj rukou svch, kdy jed chlb. 3 O n pak od p ovd v ekl jim: Pro i vy pestupujete pikzn B o pro podn sv o je ? 4 N ebof Bh ekl: ,C t i o t c e i m a t k u a , K d o z l o e o t c i n e b m a t c e , af u m e1 , 6 vy vak pravte: ,Kdo by ekl otci neb m atce: ,O bf (jest to), z eho b ys mohl mti ode m ne prospch, 6 nen povinen ctlti otce svh o neb matku sv o u . I zruili jste pikzni Bo pro podn svoje. 7 Pokrytci, dobe prorokoval o v s Isai ka: 8 , Li d t e n t o c t i m n e s t y , al e s r d c e j e j i c h d a l e k o j e s t o d e mn e . 8Na d a r m o v a k m n e ct , u c e n a u k m a s t a n o v m l i d s k m . 10A svolav k sob zstupy, ekl jim : Slyte a rozum jte: 11 N e, co vchz do st, poskvruje lovka, nbr co vychz z st, to poskvruje lovk a.
b) Od 15, 120. l, kterak Pn Je, chtje zabrniti, aby se apotol nedali svsti od zkonnk a farise, pouil jedn jejich vtky k tomu, aby ukzal na pevrcen jejich smleni a nespolehliv veden (Mark. 7, 116). 15, 120. Mark. 7, 123. I. T e h d y , t. j. po zzracch prv vylench, ale ne hned, nbr alespo 14 dni pozdji, toti po svtcch velikononch, je mezitm nastaly (tetch za veejnho ivota Pn). Na svtky tyto neel Pn Je do Jerusalema, a to dilem pro nevru velik sti jerusalemskho obyvatelstva, dlem pro neptelsk sm!eni velerady a kruh rozhodujcch (Srovn. Jan. 6 , 4. a 7, 1). Odebrali se proto zkonici a fariseov z Jerusalema k nmu do Galilee, nepochybn za tm elem, aby ho pozorovali, zdali by neshledali pi nm neho, pro by jej mohli obalovati. Byli as poslni k tomu konci od sam velerady Ti zpozorovave jednou, e nkte z uenk jeho neumyli si proti zavedenmu obyeji rukou ped jdlem, vytkli mu to hned. Dle 3. Moj. 15, 11 . toti poskvrnil se leviticky i v pin bohosluebn ten, kdo se dotekl osoby neb vci leviticky neist. Aby se oistil, ml si umti ruce. Ponvad vak takovou poskvrnu mohl si pivoditi israelita nahodile a nevdomky, umvali si ruce i ped jdlem, aby, byli- i snad poskvrnni, neposkvrnili tak pokrm, i po jdle, aby se oistili, jestlie snad pi jdle dotekli se pokrmu neistho a tm se leviticky poskvrnili. S potku inili to samovoln, pozdji vak, jmenovit v dob po zajet babylonskm, bylo to od zkonk (Vlt. o d s t a r c h) psn pikazovno. Pili k J e o v i , dle Vulgty k n m u . K d y j e d c h l e b t. j. pi jdle. 27. Pn Je zastal se uenk s ch, poukzav ku pokrytectv zkonkv i farLe, kter jevilo se tm, e vytykali apotolm neetrnost k obyeji zavedenmu od lid, a sami pestupovali pikzn dan od Boha. O b t j e s t to, z e h o b y s m o h l m t i o d e m n e p r o s p c h , t j. Bohu pinesl (uril) jsem v obf (dar) to, co bych mohl dti tob ku podpoe. Kdo tedy obtoval Bohu (chrmu) to, co by mohl dti rodim chudm na potebnou jich podporu neb vivu, vyhovl ji podle ueni zkonk a farise pikzn a nebyl povinen vce initi nco na jejich podporu. Vraz c t t i mnn jest zde ve smyslu irm tak o podporovn rodi. Viz 2. Moj. 20, 12: 21, 17. 8 - 9 . Is. 27, 13. (Mark. 7, 6 .) N a d a r m o mne ct t. j. bez uitku, take nem z toho dnho prospchu pro dui svou, a to proto, ponvad u stanovm lidskm a nikoli vli a ustanovenm Bom. I I . t. j. dn pokrm ani npoj neposkvruje sm o sob lovka mravn ( 11a dui a na svdom), by jich lovk poval rukama neumytma, ale ovem poskvruj h mravn zl mylenky a slova, je sty vyjaduje a snad i skutky provd. Viz v. 1 7 -2 0 . (Pov-li tedy katolick kesan bez dovolen masitch pokrm v dny postn vdom, nejsou to tyto pokrmy, kter ho poskvruj na dui hchem, nbr neposlunost jeho, ve kter dobrovoln pestupuje pikzan on crkve, o kter Kristus ekl: Kdo ani crkve neuposlechne, budi too jako pohan a celnk.)
120
12Tu pistoupili k nmu uenci jeho a ekli jem u: V-li, e fariseov, uslyeve tu e se pohorili? 33On pak od p ovd l: V elik tpen, jeho netpil Otce mj nebesk, bude z koene vyvrceno. 14 Nechte jich; slep jsou to vdcov slep ch ; vede-li vak slep slepho, padnou oba do jm y. 14O dvtiv pak Petr ekl jem u: Vylo nm to pod ob en stv. A on pravil: T ak vy jste jet nechpav? 17Nenahlte, e ve, co vchz do st, jde do bicha a vypout se do stoky ? 18 co vak vychz z st, jde ze srdce, a to poskvruje lovka. 19 Ze srdce zajist vychzej zl m ylenky, vrady, cizolostv, smilstva, krdee, kiv svdectv, rouhn. 20T o jsou vci, kter poskvruj lovka, neumytma rukama vak jisti neposkvruje lovka. 21A vyed odtud Je, odebral se do krajin tyrskch a sid o n skch. 22 A hle, ena kananejsk, vyed i z tch konin, volala k nmu k ou c: Smiluj se nade mnou, pane, synu D a v id v ! Dcera m krt se trp od ducha zlho. 23On vak neodpovdl ji ani slova. I pistoupili uenci jeho a prosili ho kouce : Propus j, nebo vol za nmi. 24 On pak o d p o v d l: Nejsem posln le k zahynulm ovcm domu israelskho. 26Ale ona piedi, klanla s e mu a ekla: Pane, pom oz m i. 28On pak od p ovd l: Neni dobr brtLchlb dtkm a hzeti
12. Fariseov vzali pohoren ze slov Kristovch, nebof myslili, e jimi ru pedpisy Starho zkona o pokrmech istch. Apotolov dovdve se o tom, oznmili to Pnu Jei. . ' 13. tpenm od Otce nevtpenm mn sektu farisejskou (s jejmi zsadami nepravmi); nejsouc od Boha, bude z koene vyvrcena i vylouena z krlovstv Boho, a to proto, e lenov jej jsou duchovn s l e p , neuznvajce bosk pravdy v Kristu zjeven a pece jako duchovn vdcov jinch si poinaj a podle postaven svho si ponati maj. 15. d, aby Pn Jei vyl _>il prpov ve v. 11. proslavenou, nebof ta on a s nm t jin apotol myslili, e slova ta el proti zkonu. dost svou projevil ne hned, nbr jak patrno z Mark. 7, 17, a kdy Kristus rozpustiv zstup, veel do domu. 1720. Smysl jest: V ivot ist ivoinm podlh lovk fysickm zkom prodnm a nen proto v nm svoboden a tedy ani petn; v ivot mravnm (duevnm) vak a tedy ve vem tom, co vychz z jeho vdom a svolen, podlh zkonm mravnm a jest tedy petn. - Srdce pokldaii id za sdlo ivota duevnho, mohutnosti poznvac a dac. D o s t o k y vypout se sice 7. bicha pokrm v e c h e n , ale ne c e l , nbr jen jistou st svou. c) Od 2139 ukazuje, kterak Pn Je pes neptelsk smleni farise a jinch uznal pi uzdraven dvky kananejsk, e podle danch zaslben maj id prvo, aby pedem jim byla podvna spsa messisk, a kterak rznmi zzraky projevil ochotu i dle pispvati jim v potebch jejich, zvlt duchovnch. 22. D o k r a j i n t y r s k c h a s i d o n s k c h , t. j. do Foinikie (Fenicie). O debral se tam cestou as 23 dn bu aby se zbyl svch neptel, kte pili z Jerusalema, aneb aby tak idm pebvajcm ve Foinikii dal tchu a pouen. ena k a n a n e j s k t. j. Foinianka. Seznala i ona ze styk se idy zaslben m essisk a slyela o inech Jeovch, a proto, a pohankou byla, uvila, e jest zaslbenm Vykupitelem, a nazvala jej synem i potomkem Davdovm, jak slchala od id jmenovati budoucho Vykupitele. 23. Neodpovdl j, nebof jednak chtl etiti prva, danho v zaslbench idm, d e nho spsa mla bti podna nejprve jim a od nich teprve dostati se k pohanm, jednak chtl j dti pleitost, aby osvdila svou vru a dvru a pokoru i vytrvalost, a ukzati, co zme modlitba vytrval. V tm myslu odpovdl j potom na oko tvrd. 24. Pn Je ekl to vzhledem k odvkmu radku Bomu, dle nho Vykupitel piel sice pro vecky lidi na svt, avak osobn psobiti ml toliko mezi idy, skrze apotoly pa'< a jin zzence mezi pohany, a ne tak, e by sm nesml zajiti k pohanm vbec. 26. Uil tu obyeje idovskho, kterm pohany pro jejich modlstv a kleslost mravn nazvali psy; zmrnil vak tvrdost jeho slovem zdrobnlm
121
pskm . 37 A ona ek la : O vem Pane, nebo i psci jed z drobt, kter padaj se stolu pn jejich. 23T u Je odpovdl j: eno, velik jest vra tv, sta se tob, jak d. I uzdravena jest dcera jeji od t hodiny. 29A odebrav se odtud Je, piel k moi G alilejskm u a v y stoupiv na horu, posadil se tam. 301 pili k nmu zstupov m noz, majce s seb ou nm, slep , kulhav, chrom a m noho jinch a poloili je k nohm jeho; i uzdravil je, 81take zstupov diWli se vidouce, 7e nm mluv, (chrom jsou zdrvi), kulhav chod, slep vid, i velebili Boha israelskho. N asycen ty tisc mu, v. 3 2 39. 32Je pak pivolav k sob uenky sv ekl: Ltost mm nad zstupem, nebof ji ti dny trvaj se mnou a nemaj, co by jed li; a rozpustiti je lan nechci, aby nezem dleli na c e st . 331 ekli mu u e n c i: Odkud tedy vezm em e v pustin tolik chleb, abychom nasytili zstup tak v elik ? 34A Je ekl jim: Kolik chleb m te? Oni pak pravili: Sedm a nkolik rybiek. 35I rozkzal zstupu, aby se rozloil na zem i. 36A vzav sedm chlebv i ryby a uiniv dky, rozlmal je a dal u enikm svm , uenci pak dali je lidu. 67I jedli vichni a nasytili s e ; a zbyl kousky sebrali, sedm kok plnch. 33 B ylo pak tch, kte jedli, tyi tisce mu krom en a dt. 33 A rozpustiv zstup, vstoupil na lodiku a piel do konin m agedanskch. KAPITOLA IQ. Je odm t dost farisev a varuje ped jejich uenm , v. 1 12. 1 Tu pistoupili k n m u fariseov a sad u ceov, aby ho pokoueli; I prosili ho, aby jim ukzal znamen s nebe. 2 On pak odpovdl jim : Kdy nastane veer, kte: ,Bude pkn, nebof nebe s e erven ; 3 a rno: ,D n es bude nepohoda, nebof erven s e nebe pom urn. 4 Tvnost nebe umte tedy posouditi, znamen as vak poznati n e
<psk) a zajist i hlasem pvtivm. ena uznala v pokoe sv sprvnost slov Kristovch, zrove vak ve sv ve erpala z nich dvod, o kter opela prosbu svou. Akoli toti nen dobe brti chlb dtkm a hzeti jej psm, nasycuj se pece bez jmy :dtek i psi, pojdajce drobty, kter padaj se stolu pn jejici, a podobn, a nen dobe, t. j. ve shod s eenm radkem Bom, aby Vykupitel, nechaje id, odebral se k pohanm a tam jevil svou innost a udlel milosti, mohl pece ve shod s radkem tm a bez jmy id vyhovt! jej dosti, ponvad to, co dala, bylo jen jako drobtem, padajcm se stolu proti tomu, co Kristus inil a udlel idm. 29. P ied a do Sidonu, odebral se odtud nejspe smrem jihovchodnm cestou pi jinch vbcch Libanonu vedouc k Leontu, potom k hornmu |ordanu a pes Jordn do krajin Destimst na vchodnm behu jezera Q enesaretskho lecch. Cesta ta byla vce ne 90 km. dlouh. 323 J. Srovn. Mark. 8 , 1 -10. 37. K o u s k y , eck klasmata (); bylyf to nejen pouh drobty, nb i vt kousky. 39. Msto Magedan jmenuje sv. Marek Dalm anuta. Byla m sta ta zajist nedaleko sebe, a to na zpadnm behu jezera G enesaretskho, a nev se urit, kde leela. 16, 1 -1 2 . Viz Mark. 8, 11-21. 1. z n a m e n s n e b e ; viz 12, 38, pozn. 4. z n a m e n a s , t. j. npl starozkonnch proroctv o Vykupiteli, k zn Jana Ktitele, zzraky a veker psobnost Kristova, z kterchto vc mohli
122
d o v ed ete? Pokolen patn a cizolon hled znamen, a znamen nebude mu dno le znamen proroka Jone. A nechav jich odeel. 6A kdy se plavili na druh beh, uenci zapom nli vzti s seb ou chleby. 6 I ekl jim (Je): Hlete a varujte se kvasu farisejskho a saducejskho. 7Ale oni uvaovali mezi seb ou kouce: T o proto, e jsm e nevzali chleb. 8Vda pak to Je, ekl: Co uvaujete mezi seb o u , malovrn, e nemte ch leb ? 8 Jet nechpete ani se nepamatujete na pt chleb pro pt tisc lid, a kolik ko jste sebrali ? 10Ani na sedm chleb pro tyi tisice lid, a kolik kok jste sebrali? 11I pro nechpete, e o chlebch nepravil jsem vm : ,Varujte se kvasu frisejskho a sad u cejsk h o ? 12Tu porozumli, e neekl, aby se varovali kvasu chleb, nbr ueni frisejskho a saducejskho. Petrovo vyznn, primt v crkvi, pedpov utrpen Kristova, poteba pemhat! se , v. 1 3 28. 13Pied pak Je do krajin Caesaree Filipovy, otzal se uen lk svch ka: Km prav lid bti Syna lo v k a ? 141 ekli (jem u): J e d n i Jsnem Ktitelem, jin Eliem , jin Jeremiem neb jednm prorok 15Dl jim (Je): Vy pak km in bti p ravte? 16Odpovdaje
snadno poznati, e jest zaslbenm Vykupitelem. O z n a m e n J o n e p r o r o k a viz 12, 39. 5. n a d r u h t. j. na vchodn b e h jezera G enasaretskho, a to, j patrno z Mark 8 , 22. do Betsaidy (Julas) N ejspe ve spchu zapomnli si vzti dosti chleb, take nemli na looi vce ne jeden chlb (podpopeln). 6 7. Rozmluva tato stala se na lodi pi plavb. Pn Je bera vraz kvas ve smyslu obraznm, varoval je slovy tmi ped nepravmi zsadami farisejskmi a saducejskmi; Avak apotol rozumli je o chlebch, myslce, e jim zakazuje kupovati chleby od jeho neptel. Slova Je v eckm text nen. 9 10. Pn Je pipomnaje nasycen pti a ty tisc lid a pozstalch kousk, sm dv na jevo, e to, co se vypravuje u Mat. 14, 1521 !Mark. 6 , 3 5 -4 4 ) o nasycen pti tisc lid a u Mat. 15, 3238 (Mark 8 , 19) o nasycen ty tisc mu, nen vypravovnm jednoho a tho dje podle rznch pramen, jak tvrdili a tvrd nkte racionalist, chtce popti vrohodnost evangelnch zprv, nbr vypravovn dj rznch, kter, jak patrno z dajv evangelnch, staly se v rznch dobch za rznch okolnost. d) Od 16, 1 3 -2 8 l evangelista, kterak Pn je pivedl apotoly, Pe pedem, k jasnmu poznn i vyznn bosk pirozenosti sv a slbiv Petrovi primt v crkvi, poal pedpovdnm svho utrpen a vzken pipravovat! je na svou smrt a spolu ukazovali na potebu, pemhali se z lsky k nmu a ra-, dj utrpni, ba i smrt podstoupit!, ne 110 zapti. Slov do zvorek danch (Je, jemu) v eckm text nen. 13. C a e s a r e a F i l i p o v a , pvodn Paneas zvan, byla as 1012 hod cesty i as 4048 km. severn od Betsaidy na pat Hermonu v krajin Gaulanitsk u pramene Jordnu zvanho Paneas od jmna bka past Pan, jemu tam byla zasvcena skla, z n onen pramen vychz. Tetrarcha Filip !i rozil, upravil a ke cti Caesara Augusta Caesareou nazval. Nyn jest to vesnice Baneas. Apotol vili sice ji, e Pn Je jest Vykupitelem a Synem Bom, ale vra jejich nebyla jet dosti jasn ani dosti pevn, Bylo proto teba pivsti ji k vdom jejich a utvrditi ji v nich, a to tm spe, ponvad se b il ji as nejvtho pokuen pro n, as utrpen a smrti jeho. Aby tedy Pn Je vyhovl t poteb apotol, pomodliv se (Luk. 9, 18), otzal se jich ka: K m p r a v . . . A tu Petr odpovdl: Ty jsi Kristus ( = Pomazan, Vykupitel) atd. 16. jak patrno ze lenu v text eckm (h o hyios t e n syn), jako i slov Kristovch (v. 17), e k poznn tomu piel Petr nikoli sm ze sebe, nbr osvcen byv milost Bo i vnuknutm Bom, P etr poznal a vyznal onmi slovy. Pna Jee jako Vykupitele, Syna Boho nikoli ve smyslu ktermkoli, ne v tom smyslu, ve kterm spravedliv nazvaj se dtkami neb syny Bomi, nbr vyznal jej jako syna jednorozenho, s Bohem Otcem soupodstatnho, kter vtliv se,
Sv: evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 16, 1723.
123
imon Petr ekl: T y jsi Kristus, Syn B oha ivho. 17A Je odpovdv ekl jemu: B lahoslaven isi im one, synu Janv! nebo tlo a krev nezjevilo toho tob, nbr Otec mj, jen jest v nebesch. 181 j pravm tob : T y jsi Petr (t. j. skla), a na t skle vzdlm cirkev svou, a brny pekeln j nepemohou. 19A tob dm kle krlovstv nebeskho, a cokoli sve na zemi, bude svzno i na nebi; a c o koli rozve na zemi, bude rozvzno i na nebi. 20 Tu pikzal psn uenkm svm , aby nikomu nekali, e on jest Kristus. 21 Od t chvile poal Je ukazovat! uenkm svm , e m us jiti do Jerusalema a m noho vytrpti 00' starch a zkonk i velekn a bti zabit a tetho dne vstti z mrtvch. 2 2 1 pojal ho Petr stranou a poal mu domlouvat! ka: Odstup to od tebe, Pane, to se ti nestane. 23Ale Je obrtiv se pravil Petrovi: Jdi mi s o, satane! Pohorenm jsi mi, nebo nem na zeteli vc B och, nbr vc lidsk.
piel podle danho zaslben na svt, aby lidstvo vykoupil. A on byl prvn, kter piel k vdom tomu, osvcen byv milost Bo. Nebo vichni ti, kte ped jeho vyznnm pozdravili Krista Pna jako Syna Boho, brali jmno to nikoli jako Petr ve smyslu vlastnm, metafysickm, nebo soupodstatnm Synu Bom, vyjma snad jedinho Jana Ktitele (Jan 1, 34), nbr ve smyslu nevlastnm neb alespo velice nedokonalm, pokud toti mli jej za poslance Boho, zvlt omilosnnho, jak si pedstavovali zaslbenho Vykupitele (tak asi Natanael u Jan. 1, 49) aneb pokud sice tuili v nm pirozenost vy, boskou, ale nebyli si toho vdomi, e jest Synem Bom soupodstatnm. 17. Ze slov tch patrno, e ostatnm apotolm nedostalo se takovho vnuknut. Ale ovem oni souhlasili (a na Jide) s vpovd Petrovou, a v tom smyslu lze ci, e Petr uinil ono vyznn tak jmnem ostatnch apotol. 18. t. j. Ty jsi vzhledem k adu, kter ti svm, Petr, t. j. skla; j svm ti ad, kter bude v podobnm pomru k m crkvi, ve kterm jest zklad k domu, ad tedy v crkvi jedin a nutn a po vecky asy trvajc zrove s crkv, take nepestane po cel ten as, po kter bude trvati crkev, jako neme bti vzat od domu zklad, pokud trv dm. N epestane tedy ad teti (primt) tvo, smrt, nbr pejde na tvoje nstupce. 19. d t i k l e nkomu od neho jest obrazem odevzdn nejvy moci v t vci. S v z a t i a r o z v z a t i znamen tolik jako ustanovit! a zruiti. Smysl slov Kristovch jest tedy tento: Dm tob nejvy moc ve vem tom, co udlm crkvi, toti v ad uitelskm, knskm a krlovskm i pastskm . Cokoli tedy ustanov neb zru jako nejvy uitel v pin vykldn neb prohlaovn zjevench lnk vry a mrav, neb jako nejvy knz v pin pisluhovn svtostmi a posvtnmi obady, neb jako nejvy past i krl v pin kzn crkevn, bude platiti a zavazovati ve svdom tak, jako by to ustanovil sm Bh na nebi. Prohlauje tedy Pn Je, e ad Petrv nebude adem pouze estnm, nbr t s pravomoc spojenm. 20. Prozatm mli pomlet! o m essisk dstojnosti Kristov, aby lid, mysle, e Vykupitel vybav jej z moci imsK a obnov pozemsk panstv Davidovo, nezpsobil politickch bou, jako i aby potom, vidouce pi jeho umuen a smrti, e nadj tch nevypln, neztratili veker vry v nho ti, kte by nyn uvili. 21. Uvdl je tak do vykupitelskho dla svho, aby vdouce, e jest Vykupitel a vtlen Syn Bo, byli s'1 t vdomi, e nen vykupitelem pozemskm, jakho ekali lid, nbr takovm, jak byl pedpovdn a jak podle radk Boch mus k vykoupen lidstva trpti a tak vejiti do slvy sve. Z rore hledl je tm p ipraviti na svoje utrpen, by pak nebyli pekvapeni a neztratili veker vry v nho. 22. Domlouval Pnu Jei, aby si takovch mylenek nepipoutl; nem ohli pochopiti, e by ml zemti On, vtlen Syn Bo, kter podle danch proroctvml kralovati na vky. 23. s a t a n e , t. j. odprce: nebo to jest vznam slova satan. O dporovali tomu, aby Kristus podstoupil smrt, kterou pece lidstvo mlo bti vykoupeno
124
34 Na to ekl Jei uenkm svm : Chce-Ii kdo za mnou pijti, zapi sm seb e a vezm i k svj a nsleduj mne. 85 N ebof kdo by chtl ivot svj zachovati, ztrat je j; kdo by vak ztratil ivot svj pro mne, nalezne jej. 25Nebo co prospje lovku, byt cel svt zskal, ivot (vn) vak ztratil? Aneb jakou d lovk vm nu za (vn) ivot svj? 87 Syn lovka zajist pijde ve slv Otce svho s andly svm i a tehda odplat! jednomu kadm u podle skutk jeho. 28V pravd pravm vm : Jsou tu nkte mezi ptomnmi, kte neokus smrti, dokud neuz Syna lovka pichzeti v jeho kriovsty. KAPITOLA 17. Promnn Pn, uzdraven nm snka, v. 120. 1A po esti dnech Je pojal Pelra, Jakuba a Jana, bratra jeho, a vedl ie na horu vysokou v soukrom 2 a promnil se ped nimi.
Ovem, nebyl si vdom toho, co in. V c i l i d s k , t. j. takov, jak maj na zeteli lid, kte beze veho utrpen chtj dojiti blaenosti. 24. Jako Pn le nmahou a utrpenm veel do slvy sv, tak i_po rad Bom chce, aby tak jeho vyznavai hotovi byli pro nho a jeho vc pemhati se a utrpen sneti, chtj-li ve spojen s nm stti se astni vn blaenosti. P ra v it: C h c e - l i k d o z a m n o u p i j t i t. j. bti pravm uenkem i vyznavaem mm a jako takov stti se jednou asten vn blaenosti, a) z a p i s e b e s m t. j. pemhej sv nklonnosti a tuby pirozen, pokud by se nesrovnvaly s vl Bo; b) v e z m i k s v j t. j. snej trpliv utrpen, je Bh dopust, a bu hotov zmuile i sm rt podstoupiti, kdy by toho bylo teba, a c) n s l e d u j m n e t. j. oboje i sebe zaprati (pemhati) i brti na sebe a nsti k svj hotov bu pro Krista. 2527. Viz 10, 3d. Udv ti dvody, pro kter lovk nem nsledovali sv sm yslnosti, nbr diti se vl Bo a tedy z&prati sebe a brt k svj na sebe pro Krista, toti a) ponvad jenom tmto zpsobem lze dojiti spsy (v. 25.), b) ponvad ztrta due i ivota vnho jest nenahraditeln (v. 26.), c) ponvad o posmrtnm ivot naem bude rozhodo vati soudce nejv spravedliv, Je Kristus, jen odplat kadmu podle skutk jeho (v. 27.). Ve v. 25. tv hry slovn, bera vraz (psch = due, ivot) v pedvtch 0 ivot asnm, v zvtch (ztrat jej, nalezne jej) o ivot vnm v tomto sm yslu: K d o b y (v as pronsledovn neb utrpen) z a c h o v a l a s n i v o t svj tm, e by, a z bzn ped lidmi neb utrpenm, a ze smyslnosti neb mysli pozemsk m (a svou vru) zapel, z t r a t i v o t vn blaen, a kdo by ztratil ivot svj proto, e m neohroen vyznv, nalezne, obdr ivot vn biaen. Tak ve v. 26. uv vrazu o ivot vnm ; ponvad pak slova % 1 zna utrpti kodu ztrtou neho (. , utrpti kodu ztrtou due i ztrtou ivota vnho neb ztratiti dui i ivot vn), jest sprvnj pekdati ivot (vn) vak ztratil a d vmnu za vn ivot svj, jak jsme svrchu peloili, neli na dui vak kodu trpl a d vmnu za dui sv o u , jak se obyejn pekld. 28. t. j. doij se t doby, kdy pijdu, abych jako krl vykonval nejvy moc svou. Mn tu patrn soud nad Jerusalemem (zkzu msta), kter byla pedobrazem soudu poslednho. e) Od !7, 126 vypravuje evangelista, kterak Pn Je utvrzoval vru ap tolu promnnm se na hoe, uzdravenm posedlho nmsnka a pouenm, e pouze proto nemohli uzdravit! jej sami, ponvad nemli dostaten viry, jako 1 tm, e zvltnm projevem sv vevdoucnosti a moci opatil penz dan chrmov pro sebe i pro Petra. 17, 1 - 9 . Mark. 9, 1 - 9 ; Luk. 9, 2836. Pn Je objevil se ve slv, p dobn t, ve kter objev se pi soudu poslednm. Uinit to pedem k tomu konci, aby slavnostn byla prohlena zvaznost zkona Novho. Z t piny ukzali se Moj a Eli, zstupcov zkona Starho, a ped nimi prohlsil Bh O tec: Toho poslouchejte ne tedy ji Moje a Elie, ne zkona Starho, nbr Jee Krista, zkona Novho, a to nikoli proto, e by zkon Star odporoval zkonu Novmu, nbr e dochz v nm svho naplnn a zdokona-
125
I zastkvld se tv jeho jako slunce a roucho jeho stalo se bil jako snh. 3A hle, ukzal se jim Moj a Eli rozm louvajce s nm. *P etr pak promluviv ekl J eo v i: Pane, dobe jest nm zde b ti; chce-li, udlejme tu ti stnky, tob jeden, M ojovi jeden a Eliovi jeden. 6 Kdy jet mluvil, hle, oblak svtl zastnil je, a hlas z oblaku zaznl k a : T ento jest Syn mj mil, v nm se mi zalbilo, toho poslouchejte.* 6A uenci u slyeve to, padli na svou tv a bli s e velmi. 7 I pistoupil Jei a d o te k e jich pravil: Vstate, nebojte s e . 8 P o zd v ih ie pak o svch , nevidli nikoho, le Jee sam otnho. 9 A kdy sestupovali s hory, pikzal jim Je ka: N epovdejte nikomu o tom vidn, dokud Syn lovka nevstane z mrt vch. 1 * ot
len. Tak vak chtl Pn Je promnnm svm znova utvrdit ptom n apotoly ve ve a pipraviti je na sv utrpen a onu zkost smrtelnou, jej svdky mli bti v zahrad Gethsemansk. Z t piny rozmlouval s Mojen* a Eliem o svm v y j i t i o sv smrti (Luk. 9, 31), kterou ml podstoupit! v Jerusalem. Mimo to chtl asi poukzat! k budouc oslav tla lidi spravedlivch a povzbuditi tak i k zachovvni svho zkona. Proto nejen sm, nbr i Moj a Eli ukzali se ve slv. Dj stal se na jedn hoe vysok. Kter hora to byla, Psmo sv. neprav, ale prastar podn, kter mono sledovati a do 111. stolet (Origenes), sdluje, e to byla hora Tbor, kter 10 km. vchodn od N azareta v podob kuele komolho do ve 562 m nad hladinu moe Stedozemnho vynik'a vecky okoln hory pevyuje. Pn Je vzal s sebou apotoly, aby ml svdky svho promnn, ale jen t, ponvad nechtl, aby udlost fa pila ped asem v ir znmost. Vzal pak prv Petra, Jakuba (Velkho) a Jana, ponvad toho byli nejvce hodni: P etr pro sv vyznn u C aesaree Filipovy, jakub pro svou horHvost pro Krista (Mark. 3, 17; Luk. 9, 54), Jan pro sv panictv a svou horlivost a vichni ti pro zvltn svou oddannost ke Kristu, a ponvad toho mli zvlt zapoteb k utvrzeni vry sv, P etr jakoto budouc hlava crkve, jen ml utvrzovati jin ve ve, Jakub jakoto apotol, kter ml podle bosk prozetelnosti prvn^podstoupiti muednickou sm rt pro Krista, Jan jakoto apotol, kter ml iti nejdle z apotolv a jet tehdy vydvat! svdectv o jeho bosk velebnosti, kdy ji bludy o jeho osob povstaly a bostv jeho poalo brti se v pochybnost, vichni ti pak, jak eeno, proto, e mli bti svdky smrtelnho zpasu Kristova v zahrad G ethsemansk. Eli, jen beze smrti byl vzat se zem, objevil se nejspe v tle svm z toho msta, do kterho byl vzat, Moj pak v tle na tu chvli pijatm, jako se objevuj andl. Apotol poznali je nejspe nikoli z rozmluvy, nbr z toho, e cel zjev jejich srovnval se s tmi pedstavam i, kter si o nich uinili na zklad Psma sv. a stnho podni. Msto roucho jeho uinno jest b l j a k o s n h " (t. j. blostkvouc), jak jest pekldati dle kodexu D (Kembridskho), pekladu starolatinskho, Vulgty, syr a j., bylo by dle jinch rukopis, j a k o s v t l o ( ). Oblak svtl, znmka viditeln ptomntio Boha, zastnil pouze Jee, Moje a Elie, ne apotoly; zastnil je tak, e je bylo s ce vidti, ale ne tak jasn jako dve. 9. Pikzal to jednak proto, e nehledal slvy sv a nepila jet doba oslavy jeho lovenstv, jednak proto, e nechtl ani ostatnm apotolm dti podnt k 2 visti, ani rozilovati lid k boum tak velice naklonn a jen asnch vhod od Vykupitele oekvajc. Proto prv nevzal s sebou na horu vce apotolu, ne kolik bylo teba, aby dj byl nleit osvden, a i tm, kter s sebou vzal, nakzal, aby prozatm o vci pomleli. 10. M alachi (4, 5 - 6 ) pedpovdl, e ped velikm dnem P n vystoup Eli a bude pipravovati na nj jmenovit obnovenm poruenho ivota rodinnho. Mnil vak velikm dnem Pn ve smyslu liternm pchod jeho k soudu poslednmu. Ale zkonici neinc rozdlu mezi prvnm a druhm pichodem Vykupitelovm, uili na zklad slov Malachiovch, e ped zaloenm krlovstv m essiskho vystoup Eli a bude jakousi innost d e l k nmu pipravovati. S uenm tm vak nedovedli apotol srovnati k r t k p o b y t a n h l o d c h o d Eliv, soudce z pedelho napom enut Kristova, e krlovstv m essik bude zazeno co nejdve. Odtud ona otzka: Pro tedy kaj zkonici atd.
126
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 17, 1122,
zali se ho uenci kouce: Pro tedy kaj zkonici, ze prve m pijiti E li ? 11 On pak odpovdl: Eli pijde sice a naprav veck o; 12 ale pravm v m : Eli piel ji, ale nepoznali ho, nbr uinili m u, co se jim zlbilo. Tak i Syn lovka bude trpti od nich. 13Tu porozum li uenci, e jim to pravil o Janu Ktiteli. ** A kdy pili k zstupu, pistoupil k nmu lovk jeden a pad ped rm na kolena pravil: P ane, smiluj se nad synem mm, nebo jest um sin a zle se trp; asto toti pad do ohn a a sto do vody. 15 pivedl jsem jej ,tvm uenkm , ale nem ohli ho uzdraviti. 16 O dpovdv Jei e k l: pokolen nevc a pevrcen, dokavad mm bti s vm i? D akavad vs mm trpti? Pivete mi ho sem .* 171 pikzal mu Je, a duch zl vyel od n h o ; i byl uzdraven pacholk od t chvle. 18 Tu pistoupili uenci k Jeovi v soukrom a ekli: Pro nemohli jsm e my ho vym itn ou ti? 19A on pravil jim: Pro malou viru svou. Vprayd zajist pravm v m : B udeteli mti vru jako zrno hoin, eknete tto hoe: ,P ijdi odtud tam to a pejde, a nic nebude vm nem ono. 23T akovhle rod vak nevymt se le m odlitbou a postem." Pn Je pedpovd po druh svou smrt, v. 2 1 - 2 6 . plat da chrm ovou,
21 Kdy pak dleli v Galile ekl jim J ei: Syn lovka bude vydn v ruce lidsk, 23a zabij ho, ale tetho dne vstane z mrtvch. I zarmoutili se velmi. 23 A kdy pili do Kafarnaum, pistoupili k Petrovi vbr dan chrm ov a ekli: Co mistr v neplat dan ch rm ov? 24I ekl:
1112. t. i. Eli pijde skuten, ovem a ped druhm pchodem mm {k soudu poslednmu) a zpsob jakousi veobecnou npravu i obnovu mravn, zvlt ve svm nrod; v jistm smyslu vak (ve smyslu pedobraznm) lze ci, e Eli ji piel, ne sice v osob vlastn, nbr v osob Jana Ktitele, pokud toti [an jakoto pedobraz Eliv vystoupil v duchu a moci Eliov a pipravoval na mj pchod prvn. 1420. Srovn. Mark. 9, 1323, Luk. 9, 37 43. Syn ten byl hluchonm a trpen zchvaty epileptickmi (padoucninmi), je se objevovaly zvlt pi ubvn neb pibvn msce. Stav ten vak nebyl nemoc pirozenou, nbr, jak p atrn o z Mark. 9, 16. 24., zpsoben duchem zlm. 19. P r o m a l o u v r u s v o u , tak dle eckho; dle Vulgty bylo by p n e v r u s v o u , t. j. pro nedostatek vry pevn, divotv_u 1. 29. Rozuml tu vru divotvornou i pevn pesvden, Bh d jim p konati i nejvt pekky a jim pome i zzran, bude-li to ke cti a chvle jeho neb ke spse lid. Takovto vry pevn i nejmeni mra, mn Pn Je, sta jim, aby doshli na Bohu nejvtch dobrodin.. 2122. Viz Mark. 9, 3031, Luk. 9, 44 -45. m vce se utuovala vra apotol, e jest zaslben Vykupitel a Syn Bo, tm vce z i lo se jim pravdnepodobno, e by ml kdy umti. Pipomnali si jen ona msta prorock, kter mluvila o vnm kralovni jeho, a nehledli k tm, ve kterch ae pedpovdalo i jeho utrpen, smrt a z mrtvch vstn. Proto kdy Kristus oznmil jim, e bude trp ti a zeme, nebrali vroku jeho doslovn, a nevdli, co by mli slovy jeho rozum ti. Chtje tedy Pn Je pipraviti je na svou smrt, optn mluvil k nim na dal cest sv po Galilei o tom, co na ek v Jerusalem 22. Z a r m o u t i l i s e v e l i c e ; nebof akoli z een piny ani nyn neporozum li slovm Pn (9, 31), berouce je ve smyslu obraznm, pece tuili, e jimi pedpovd nco trpkho a ivotu nebezpenho. 23. Da chrmovou (na poteby chrmov) povinen byl platiti kad israelita od 20. roku vku svho. Obnela pl siklu i dv drachmy (asi 150160 hal}; proto v eckm i latinskm textu stoj: zdali plat dvoudrachmy. Da tato nebyla pikzna zkonem. Pouze to pikzal Moj na pouti, aby kad
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Mat 17, 2318, 6.
127
Plat. A kdy piel dom , pedeel ho Jei otzkou: Co se ti zd, im one? Od koho berou krlov pozem ti clo neb d a ? Od syn svch i-li od c iz c h ? 25 A on ekl: Od cizch. I ekl mu J e : Synov tedy jsou svobodni. 26 Abychom vak jich nepohorili, jdi k moi a vrhni udici, a tu rybu, kter se chyt nejprve, vezm i a otevra sta jej, nalezne stater; ten vezm i a dej jim za mne i za seb e. KAPITOLA 18. O pokoe, o pohoreni, o bratrskm napomenut a smlivosti, v. 1 35. 1V tu dobu uenci pistoupili k Jeovi a ek li: *Kdo pak je vt v krlovstv n eb esk m ? 2 A Je zavolav k sob dtko, postavil je uprosted nich a ekl: 3 Vpravd pravm v m : N eobrtte-li se a nebudete li jako dtky, nevejdete do krlovstv nebeskho. 4 Kdo se tedy pon jako atko toto, ten jest vt v krlovstv nebeskm . 6 A kdo pijme jedno dtko takov pro jmno m, m pijm. e Kdo by vak pohoril jedno z m alikch tchto, kte ve mne v, tomu bylo by lpe, aby kmen m lnsk zaven byl na hrdlo jeho a on pohrouen byl do hlubokosti m osk. .
israelita od 2 0 . roku vku svho zaplatil jednou provdy pl siklu na poteby svatostnku. Po zajet pak zavzali se id ku podntu Nehemiovu dobrovoln platiti ron na poteby chrmov kad po jedn tetin siklu; pozdji dvka ta byla zvena na pl siklu a v dob Kristov vyadovali ji od kadho (volnho) Israelity (i od tch, kte ili mimo Palestinu), jak pekroil 20. rok svho vku. Platiti mla se ped velikonocemi, ale z krajin vzdlenjch mohla se dodati tak pozdji, o letnicch neb i o slavnosti stnk. Ponvad slavnost stnk se ji blila a Pn Je dan t posud nezaplatil, obrtili se v t vci na P etra, bu e se obvali, e Je pokld se za nepovinna ji platiti, aneb e chtli ho tak jemn upomenouti, aby zaplatil. Neli vak pmo ke Kristu sammu nejspe proto, e si netroufali pro velik zzraky, kter inil a pro vhlas, kter m l; ale li k Petrovi zajist proto, e vidli, e pov u Krista zvl n dvry. 24. ekl tak, ne e by byl kdy vidl Krista platit da chrmovou, nbr, myslil, e se to samo sebou rozum, a to tm spe, ponvad P n Je uchyloval se jen tehdy od zavedench obyej, kdy toho dala nutn poteba a prospch jinch. Nepovil vak pi tom, e Bn Je, jakoto Syn Bo, nen povinen platit onu da.' Pn Je, chtje pouiti jej, pedeel ho, osloviv jej toti dve, ne P etr mohl mu vc povdt, a srovnnm se syny krlovskmi ukzal, e jakoto Syn Bo nen povinen platit*da chrmovou, sm iujc k oslav Bo, podobn jako synov krlovt neplat dan svmu otci. Podle eckho a latinskho textu P etr odpovdl slovem ano {, etiam). Peloili jsme vak slovesem plat pro vt jasnost vzhledem k tomu, e otzka byla mu uinna zporn. 26. S t a t e r , penz, kter plat tyi drachmy (asi 3 K) a stail tedy na d pro dv osoby. f) Od 18, 120, 16 vyliuje sv. Matou, kterak Pn Je navdl apotol jakoto budouc pedstaven crkve, k tomu, aby ad, sob sven, zastvali dn, a to aa) tm, e pouoval je u pleitosti jejich sporu o pednost o pokoe, o hnosti pohoren, o bratrskm napomnn a o smlivosti (18, 1 35). 15 viz Mark. 9, 3236. Luk. 9, 46 -48. 3. t. j. nebudete-li zase skromn a pokorn, jako jsu dtky, nejen nebude velic v krlovstv nebeskm, ale ani do nho nevejdete. 5. t. j. kdo dtko (neb i takovho dosplho, kter svm smlenm, skromnost, pokorou dtku se podob) pijme tm, e mu proke njak skutek blahovoln, o nho, zvlt o spsu due jeho pi m, in skutek tak bohumil a tak zslun pro nebe, jakoby m samho pijal (Krista), jakoby Bohu ob pinesl. 6 9. viz Mark. 9, 4147. (Luk. 17, 23 ) 6 . k m e n m l n s k (doslovn e r n o v o s l i ), t. j. svrchn kmen mlnsk, kter bval oten od oslv a proto ernovem oslim zvn. B y l o b y m u l p e , aby byl utopen, ne aby dal pohoren. Nebo tak ztratil by toliko
128
7 Bda svtu pro p o h o r e n i! N eb of jest nutno, aby pichzela pohoreni, ale bda lovku tomu, skrze nho pohoreni pichz. 8 Pohoruje-li t vak ruka tv neb noha tv, utni ji a vrhni od seb e ; lpe jest tob vejiti do ivota bezrukmu neb kulhavm u, ne abys, maje ob ruce neb ob nchy, uvren byl do ohn vnho. 9A p o horuje-li t oko tv, vylup je a vrhni od se b e ; lpe jest tob jednookm u vejiti do ivota, ne abys maje ob oi uvren byl d o p ek einho ohn. 10 Hlete, abyste nepohrdali nikm z tchto m alikch: nebof pravm vm, e andl jejich v nebi stle pat na tv Otce m ho, jen jest v nebesch. 11 P iseli Syn lovka, aby spasil, co zahynulo. 1SC 0 se vm z d ? Kdyby ml nkdo sto o v ec a zabloudila by jedna z nich, zda nenech devadesti devti na horch a nejde hledati t, kter zabloudila? 13A podaf-li se mu ji nalzt, vpravd pravm vm, e se raduje nad n vce, ne nad devadesti devti, kter nezabloudily. 4Tak tak nen vle O tce vaeho, jen jest v nebesch, aby zahynul jeden z tchto m alikch. 15 Zheil-li pak (proti to b )' bratr tvj, jdi a pokrej ho mezi sebou a jm sam m . P oslechne-li t, zskal jsi bratra sv h o; 16pakli neposlechne, piber si jet jednoho neb dva, aby sty dvou neb ti svdk kad v c byla zjitna. 17 N ebude-li jich dbti, povz crk vi; neposlechne!! vak ani crkve, budi tob jako pohan a celnk.
ivot asn, dvaje vak pohoren, pe tk hch a vydv se v nebezpeenstv, e ztrat ivot vn, neuin-li toti vas pokn a danho pohoren nenaprav. 7. Aby pichzela pohoren, j e s t n u t n o , ale nikoli nutnost naprosto nbr pouze vzhledem ku poruenosti lidsk pirozenosti a ke zlob mnohch lid. Bh pipout pohoren podobn jako i jin hchy, ponvad, dav lovku svobodu, nechce mu ji brti ani tehdy, kdy ji zneuv, a ponvad nechce spravedlivm brti pleitost osvSditi a vytibiti ctnost svou a tim i rozmnoil sv zsluhy. 89. viz 5, 2930. pozn. Jest zejmo, e Pn Je nemn to doslovn; vdy dy tla nejsou pramenem, nbr nstrojem hchu; pramenem hchu jest zl dostivost, a ta zstv, i kdyby se dy ualy. Nemn tedy ci, e by lovk ml odejmout! si ten onen d, kdyby ho pohoroval, nbr u, jak nutno varovti se veho, co pohoruje. , 1 0 . a b y s t e n e p o h r d a l i , tim toti, e byste je zanedbvali (myslce, e na nich nezle) a tak zavinili jejich zkzu. V dalm udv ti dvody, pro nemaj pohrdati dtkami eenm zpsobem : a) ponvad Bh sm uznal je za hodn, aby je svil pi duch nebeskch, kte stle na nho pat i v nejum a na vsost oblaujcm spojen s nm jsou; b) ponvad K ristus piel na svt ku spse vech lidi a c) ponvad Bh nechce, aby kdo zahynul. Kdo tedy, zanedbvaje dtek, zaviuje jejich zkzu, odporuje pmo i vli Bo' i elu, pro kter Kristus piel na svt. 11. viz Luk. 19, 10. 1213. viz Luk. 15, 410. 1518. U, e jest teba nejen chrniti se ped pohorovnm osob nevianch a bezhonnch, ndr i starati se o npravu tch, kte pochybili, a to zejmna bratrskm napomnnm a pokrnm, kterm lovk veden lskou domlouv blinmu, aby zamlenho hchu se nedopoutl aneb ze spchanho hchu inil pokn. 15. z s k a l j s i bratra svho, toti ku spse. 16 aby . . . k a d v c b y l a z j i t n a (na jisto postavena) a tedy, aby lovk ten, vida, e nkolik osob vytk mu chyby, tm spe uvil a uznal, e chybil, a chtl se polepiti. 17. P o v z c r k v i ovem, jak rozum se samo sebou, ne pi kad m likosti, nbr kdy b o velik proheen se, kterm dv se zrove pohoreni jinm. J a k o p o h a n a c e l n k , t. j. jako lovk k crkvi nepatc, z crkve vylouen. M zajist crkev prvo i moc vyluovat! ze svho sted u
Sv, evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 18, 1835.
129
1s vpravd pravm v m : Cokoli svete na zem, bude svzno na nebi. a cokoli rozvete na zemi, bude rozvzno i na nebi. 19Opt pravm vm: Sjedaot-li se dva z vs na zemi o kterkoli vci, za kterou by prosili, stane se jim to od Otce m ho, jen jest v nebesch. 20N ebof kde jsou dva neb ti shrom dni ve jmno m, tam jsem j mezi nim i. 21Tu pistoupil k nm u Petr a ekl: Pane, kolikrt mm odpustiti bratru svm u, kdy zhe proti m n? A do sedm ikrte? 22 D jemu J e : Nepravm tob ,a do sedm ikrte, nbr a do sedm destisedmkrt. 23Proto podobno jest krlovstv nebesk krli, kter chtl poet klsti se sluebnky svm i. 21A kdy poal poet klsti, pivedli mu jednoho, kter mu byl dluen deset tisc hiven. 2i Kdy pak nem l im zaplatit, rozkzal jej pn jeho prodati, t manelku jeho i dtky a vecko, co ml a zaplatit. 26Pad tedy sluebnk ten ped nm, prosil ho ka: ,Poshovj mi, a veck o zaplatm tob. 27I slitoval se pn nad sluebnkem onim, propustil ho a dluh mu odpustil. 28V yed pak sluebnk ten, nalezl jednoho ze svch spolusluebnk, kter mu byl dluen sto denr, i uchopil ho a rdousil ho ka: ,Zapla, co s dluen. 29Pad tedy spolusluebnk jeho ped nim, prosil ho ka: ,Poshovj mi, a vecko zaplatm tob . 80Ale on nechtl, nbr odeed, dal jej do ale, a by zaplatil dluh. 31 U zeve pak spolusluebnci jeho, co se udlo, zarmoutili se velm i a piede, po vdli pnu svm u vechno, co se stalo. 32 Tu povolal ho pn jeho a ekl jem u: ,Sluebnku nelechetn, vechen dluh odpustil jsem tob, ponvad jsi m prosil: 33nem l jsi tedy tak ty slitovati se nad spolusluebnkem svm , jako i j slitoval jsem se nad t e b o u ? 34 I rozhnval se pn jeho a dal jej muitelm, dokud by nezaplatil veho dluhu. 35 Tak i Otec mj nebesk uin vm, jestli neodpustte jed en kad bratru svm u ze srdc svch.
dy neposlun a zatvrzel. Prvo a moc tu dv j Kristus sm prv ve v. 18. Cokoli svete atd. 18. Zkonodrnou a vkonnou moc, kterou v 16, 19. dal P etru a skrze nh i nstupcm jeho (papem) o sob, a kter obsahuje v sob t moc neposlun a zatvrzel dy z crkve vyobcovat!, dv nyn t sboru apotolskmu, spojenmu s Petrem a tm i nstupcm jejich i vekerenstvu biskup, spojenmu s papeem . 20. V e j m n o m , t. j. k tomu cli, kterho Pn Je d jako Vykupitel, i k tomu, co smuje ke cti a chvle Bo a ke spse du. Jse\m u p r o s t e d ni ch, a to nejen svou moc, nbr i zvltn milost, kterou bych mylen i prosby i srdce jejich podal a tak za n se pimlouval. 21. S pkazem dvali bratrsk napomenut v ppad, e by blin zheil neb hch spchat! obmlel, souvis zce povinnost odpoutti tm, kte nm ublili. Kdy tedy Pn Je mluvil o bratrskm napomenut, P etr vzpomenul si na ni a pl si bti o n pouen, jmenovit o tom, kolikrt jest povinen odpustiti blinmu urku. Zkonici idovt tvrdili, e dluno odpoutti do tetice. Ale Petr, znaje Kristovu dobrotivost, dobe ctil,*e tak mal poet nesta; myslil vak, e dosti bude, ud-li poet vce ne dvojnsobn. Pn Je ekl: Do sedmdest sedmikrt, a tak udal poet velik, aby naznail, e mme bti hotovi odpoutti vdycky. Aby pak vyloil, jak spravedliv jest ten poadavek, ukzal v podobenstv o nemilosrdnm sluebnku (v. 2335), jak mal jest urka, kterou nm in blin, proti t, kterou my inme hchem Bohu, a jak proto spravedlivo, aby lovk odpoutl kadou urku, jemu uinnou, chce-li, aby Bh odpustil jemu hchy. 24. deset tisc hiven = asi 4 ~ > million korun. 28. sto denr asi .7580 korun. 35. Slovy tmi nemn ci, e by Bh, odpustiv nkomu vinu, pozd pece pro ni trestal, jako pn z podobenstv vyadoval dluh pes to , e jej dve odpustil, nbr e lovk svou tvrdost k blinmu dopout se takov nevdPsm o sv. N o rh o zkona. s t I. q
130
KAPITOLA 19. Nerozluitelnost stavu m anelskho, pednost stavu panickho, v. 1 12 1 Kdy Jei dokonal tyto ei, odebral s e z Galilee a piset do konin judskch Zajordnskem. *I li za nm mnozi zstupov, a uzdravil je tam. 3 Tu pistoupili k nmu fariseov a pokoueli ho, k o u ce: jest dovoleno lovku propustiti m anelku svou z piny kterkoliv? 4 On pak odpovdl jim: Co jste neetli, e ten, kter stvoil lovka, na potku muem a enou je uinil a ekl: 5 ,Proto opust lovk otce svho i matku svou a pidr se manelky sv a ti dva budou tlem jedn m ? 6N ejsou tedy ji dva, nbr jedno tlo.
nosti k Bohu a uvaluje tm na sebe novou vinu tak velikou, e vyrovn se t, kter mu byla drive odputna. Od 19, 120, 16. vyliuje sv. Matou, kterak Pn Je navdl apotoly k dnmu zastvn adu jejich bb) tm, e na sv cest Zajordnskem nabdal je za rznch pleitost k ivotu dokonalmu, tu upozorovnm jich na pednost stavu panickho ped manelstvm, je byl prv prohlsil za nerozluiteln (v. 1 12 ), tam poukazovnm na bohumilost dtinn prostomyslnosi a na zslunost dobrovoln chudoby a kad obti, kterou kdo z lsky ke Kristu pina (v. 13-30), jako i pouenm, e blaenost vn nezle pouze na piinn lovka, nbr i a to pedem na milosti Bo (20, 116). Vecky vci ty staly se v Pere! (Zajordansku) na posledn cest Kristov do Jerusalma as pl roku po tch vcech, kter se vypravuj ve dvou kapitolch pedelch. Sv. Matou (podobn jako i sv. Marek) pomj tedy mlenm onu innost Kristovu as pololetou, kterou jevil od slavnosti Stnku (v tetm roce veejnho ivota svho) 'vetn a asi do konce nora, kdy se vydal posledn na cestu do Jerusalema, zejmna pomluje o jeho cest na slavnost stnk (Jan 7, 213; Luk. 9, 51 10, 42), o jeho innosti o slavnosti stnk v Jerusalem (Jan 7, 1410, 2 1 ), v Judsku od slavnosti stnku do slavnosti posvcen chrmu (Luk. H , 1 13, 21), v Jerusalem o slavnosti posvcen chrmu (Luk. 11. 22; Jan. 10, 2239), v Perei (Jan 10, 4042; Luk. 13, 23 17, 10) o jeho cest do Betanie, vzken Lazara a odchodu do Efremu (Jan 11, 154) a odtud Samaskm a Galile do Zcjordanska (Peree) na posledn cestu do Jerusalem a (Luk. 17, 1118, 14). 36. Jak eeno pi 5, 3132, v Starm zkon dovolil Bh v jistch ppdech rozlouiti svazek manelsk. V dob Kristov uili vak nkte (kola Hillelova), e dovoleno rozlouiti jej z pin nepatrnch, na p. i kdy ena spl mui jdlo (ano, jako Idolem r. 100 po hr. uil rabbi Akiba, i kdy jin zalbila se mu vce), jin (kola Sammaiova) pak tvrdili, e dovoleno to pouze tehdy, kdy by ena dopusiila se skutku nepoestnho. Vzhledem k tmto rznm nhledm pedloili fariseov eenou otzku Pnu Jei myslce, e na jedn itran naraz zcela jist, af odpov ve smyslu volnjm aneb psnjm, a jestli odpov ve smyslu psnjm , jak e s oekvali, e naraz i u Heroda Antipy, kter propustil dnou manelkou svou. Ale Pn Je nevmsil se do sporu stran, nbr poukzav na vli Bo, projevenou pi stvoen prvnch manel, Adama a Evy, prohlsil manelstv za nerozluiteln zpsobem tm to: Jak stoj v Psm , Bh stvoil na potku dvoje pohlav navzjem se doplujc a k sob nutn patc. Tm dal na jevo svou vli, aby mu a ena v manelstv spojovali se nerozlun, manelstv tedy aby bylo svazkem nerozlunm. Vli u projevil tak zejm, kdy sty Adamovmi pravil: P r o t o o p u s t l o v k o t c e i m a t k u s v o u a p i d r s e m a n e l k y s v , atd. prohlsiv tak, e v manelstv jest pska mezi muem a enou tak tsn a tak siln, e uvoluje i onu psku pirozenou, kter pout dtky k rodim, a e, a mu a ena jsou dv osoby, stvaj se v manelstv jako jednm tlem, jednm organismem, jednm strojm Slova P r o t o o p u s t l o v k atd. ekl sice Adam, kdy po prv spatil Evu. Ponvad vak je ekl nikoli sm ze sebe ani o sob (nebo nemaje dnch rodiv, o sob ci je nemohl), nbr z v n u k n u t B o h o a jako prorok o svch potomcch, Pn Je prav, e je ekl Bh. Slovo p r o t o ve v. 5. v u 3tech Adamovch vztahuje se k tomu, e tlo Evino bylo uinno z tla (ebra) Adamova (Moi. 2. 23), tedy ve smyslu tom to: Ponvad ena podle tla svho vzata jest z mue a tedy pvodn s nm byla tlo jedno, p r o t o opust lovk atd. t. j. proto jest tak tsn pska mezi muem a enou v manelstv,
131
Nue, co Bh spojil, lovk nerozluuj. , ekli jemu: Pro tedy pikzal Moj dti lstek zpudn a propustiti? s D jim : P rotvrdost srdce vaeh o dopustil vm M oj propoutti m anelky vae, ale s potku nebylo tak. 9 Pravm vak v m : Kdo propust manelku svou le pro sm ilstv a pojme jinou, cizolo, a kdo pojme proputnou, cizolo.10 Rkou jemu uenci jeho: T akov-li jest pomr mezi muem a enou, nen dobe eniti s e . 11 On pak ekl jim : N e vichni chpaj slova toho, nbr ti, jim jest dno. 12]so u f panicov, kte se tak narodili z matky, a jsou panicov, kte uinni jsou jimi od lid, a jsou panicov, kte sam i oddali se panictv pro krlovstv nebesk. Kdo mue chpati, ch pej. Pn je ehn dtkm a doporuuje dobrovolnou chudobu, v. 13 30. 13Tehdy podali mu dtky, aby na n vloil ruce a se pom odlil; uenci vak dom louvali jim, 14 ale je ekl jim : N echte dtek a nebrate jim pijti ke m n; nebof takovch jest krlovstv n eb esk . 15 A vloiv na n ruce, odeel odtud. 16Tu pistoupil k nmu kdosi a ekl: Miste dobr, co dobrho
e pekon a uvoluje i pirozenou psku mezi dfkami a rodii. V stech Kristovch vak na tomto mst vztahuj se ke stvoen dvho pohlav pipomenutho ve v. 4., tedy v tomto od pedelho neodlinho smyslu: Ponvad Bh lidi, kte pvodn byli jedno, rozdlil na potku ve dvoje pohlav na sob zvisl, k sob patc a se navzjem doplujc, p r o t o opust lovk atd. V kterm smyslu jsou mu a ena v manelstv t l o j e d n o , o tom se mnn rozchzej, Jedni rozumj to o spojen duchovnm, o vzjemn lsce mezi muem a enou, jin o spojen tlesnm, na n v manelstv oba maj prvo vzjemn, jini nejsprvnji o spojen duchovnm i tlesnm, ale o duchovnm na prvnm mst. T e n , k t e r s t v o i l l o v k a tak podle Vulgty; podle eck. textu, v nm slova lovka nen, bylo b y : e S t v o i t e l na potku atd. 7. Jak eeno svrchu, z nkterch pin bylo u id lze svazek manelsk rozlouit!, ale staloli se tak, byl manel povinen proputn manelce dti list propustn i rozluovac (srv. Moj* 24, 1.) 8 . P r o t v r d o s t s r d c e v a e h o t. j. proto, aby nkdo maje nco proti sv manelce, proti ni nezanevel, j netrznil a snad i neusmrtil, moha svazek n zruiti. Byla to tedy jen jaksi dispens od zkona obecnho, kterou Bh dal idm pro onu nedokonalost, kter byla ped dokonanm vykoupenm. Kdy vak Kristus pied, vykoupen objektivn dokonal a zaslouil milost, aby lovk mohl spti k dokonalosti, pestala pina k on dispensi a proto i dispens sama, a nerozluitelnost manelstv opt obnovena. 9. Slov le pro sm ilstv nkter rukopisy eck nemaj, jin kladou po nich slova uvd ji v cizolostv, a vynechvaj slova a pojme jinou. Viz Mark. 10, 2 - -1 2 , (Luk. 16, 18.) 10. Slovy nen dobe eniti se , vyslovili apotol ovem nevdomky pravdu, e stav panick jest pednj ne manelsk; Pn Je schvlil proto odpov jejch, ale pipojil, e kad nen s to, aby panictv ustavin zachoval, nbr jen ten, kdo m dar zdrelivost tedy s milost Bo. 12. Panicov ze i v o t a ma t k y , t. j. ti, kte pro njakou chybu pirozenou jsou neschopn k uzaven satku manelskho; panicov u i n n o d l i d , t. j. kte jsou od lid donuceni iti v bezenstvi (eunuchov), panicov, kte se sami oddali panictv pro krlovstv Bo, t. j. ti, kte z lsky k Bohu zachovaj dobrovoln ustavin panictvi, aby rozmnoili sv zsluhy pro nebe. 13. Vdli zajist, e Pn Je uzdravil mnoho nemocnch vzkldnm rukou, i mli proto pevnou nadji, e dtky jejich budou ochrnny od zlh, vlo-li On na n ruce a poehn jim. Uenci vak uzeve to domlouvali tm, kte je pineli; nebo myslili, e pichzej Kristu v nevhod. (Viz Mark. 1U, 1316. Luk. 18, 1517.) 14. T a k o v c h jest krlovstv nebesk; srov. 18, 35. 1 6 -3 0 viz Mark. 10, 1731. Luk. 18, 18-30. 16. t. j. kter skutek dobr mm zvlt initi, abych doel ivota vnho? Myslil, jako i mnoz jin id, e jest jist dobro, kter jsouc vykonno, zvlt zabezpeuje ivot vn blaen.
132
mm initi, abych obdrel ivot v n ? 1 On pak ekl jemu: Co se m pt o dobrm ? Jedin jest dobr, (Bh). ^ C hce-li vak vejiti do ivota, zachovvej pikzn. 18 D jemu: K ter? A Je ekl: N ezabije, nezcizolo, nepokrade, neprom luv kivho svdectv, 15 cti otce svho i matku svou a milovat! bude blinho svho jako sebe sam h o. 20 D jemu m l d en ec: T o vecko,, zachovval jsem od svh o mld. eho se mi jet n ed o st v ? 21ekl mu Je: C hce-li dokonal bti, jdi, prodej co m a dej chudm , a b ude mti poklad v nebi; a poj a nsleduj m ne. 22 U sly ev m ldenec slova ta, odeel smuten, -nebo ml m noho statk. 23Je pak ekl uenkm sv m : Vpravd pravm vm : Boh vejde tko do krlovstv nebeskho. 24A opt
17. Pn je chtje ho vyvsti z bludu, navzal svou odpov na jeho vlastn slova v tomto smyslu: Pro ty, maje m za pouhho lovka, pt se m o dobrm ? (Jest otzka ta zbyten). Nebof n a p r o s t o dobr jest pouze jeden, a proto t jedin toliko dobro naprost, toti Bh. innost lidsk jest proto potud dobr, pokud se s tmto jednm dobrem naprostm, s vl Bo srovnv; potud vak jest zl, pokud j odporuje. Vli svou vak projevil Bh v pikznch. Chce-li tedy, aby skutky tv byly dobr, ktfer by ti pojistily ivot vn biaen, zachovvej pikzn Bo. Zachovvn pikzn jest tedy podmnkou k dosaen ivota vnho. Slova Bh v eckm text nen. 18. Jmenoval tak jen na piklad nkter pikzn dan na Sinaji, aby jej upozornil na pikzn Bo vbec a pouil, e dojde jist ivota vnho, bude-li zachovvati vli Bo projevenou v pikznch. 20. M l d e n e c t. j. mlad mu. Dle Luk. 18, 18 . byl nelnkem, t. j. bu pedstavenm synagogy neb psedcm nkterho soudu idovskho. Prav, e to vecko zachovval od svho mld, mluvil p ra v d u ; nebo dle Mark. 10, 21 po tch slovech Pn Jej pohledl na laskav, a to nebyl by uinil, kdyby byl mu ten mu lhal. e h o s e mi j e t n e d o s t v , toti i. tomu, abych byl dokonar. 21. C h c e - l i dokonalm bti atd. R a d i l mu tak (ale nepikazoval) dobrovolnou chudobu jakoto prostedek k dosaen vy dokonalosti a vt odmny v ivot vnm. 22. Odeel s m u t e n , nebof uznval sice, e rada Kristova jest dobr, ale neml tolik sly mravn, aby se svch statk zekl. 2324. Slovy tmi ovem nepravil Pn Je, e by bohi nemohli bti spaseni vbec, nbr pouiv bnno pslov o velbloudu tvrdil, e nesnadno pichzej k spasen ti, kte v p e n z e d o u f a j (Mark. 10, 24) i mrou nezzenou se jim oddvaj, a to proto, ponvad lid takov daj se snadno svsti, aby jich bu nedovolenm zpsobem dobvali neb k vcem nepravm zneuvali. Ponvad v tch slovech jest nadszka tak velik, e se zd, jakoby jiuai Pn Je prohlaoval, e bohm jest vbec nemono dojiti spsy, podkldali nkte exeget, a to ji sv. Cyrill Alex. ( f 444), slovu (kamelos = velbloud) na tomto mist vznam l a n a (lodnho;, vykldajce takto: Jako jest ne sice nemono, pece vak velmi tko provlknouti lano uchem jehelnm^ (tak toti, e by se rozpletlo ve vlkna, kad vlkno zvl uchem jehelnm se provlklo a potom vecka zase v lano spletena byla), tak jest tak ne sice nemono, ale pece velmi tko bohi dojiti spsy. Akoli vak tak pi tomto vklad uznv se sprvn, e Pn Je onou vpovdi neprohlsil spsu pro bohe za nemonou, nbr jen za tko dosaitelnou, nelze s nm pece souhlasiti. Nebof v hebrejtin vraz gamal = velbloud, neznamen, pokud lze dokzati, nikde v heorejsk literatue l a na . 1 nen proto pravdpodobno, e by ho v tom vznamu uil Pn Je. V arabtin vykyt se sice vedle vrazu daml (n. dmel :z velbloud) tak vraz damal, jen zna lano, a dosud pr nazvaj lano k a m i l o n , avak, jak upozoruje Throd. Zahn, jest pravdnepodobno, e by byl Pn Je tohoto slova uil, a kdyby to byl uinil, jet vce pravdnepodobno, e by vichni synoptikov (Matou, Marek, Luk) byli je pijali do textu v te form eck (s koncovkou o s) nijak nenaznaive ani, e to jest slovo ciz, ani kter vznam m. Jn tou msto kamelos (velbloud) (kamilos = lano), drce se v ostatnch vcech tho vkladu.. Avak slovo to nevyskyt se v dnm rukopise starm , nbr jen v nkolika minuskulch, jest tedy neprav, nepvodn Jin rozumj u c h e m
133
pravm v m : Snze jest velbloudu projiti uchem jehelnm , ne bohi vejiti do krlovstv n eb esk h o . 25 U sly ev e to uenci, divili se velmi kouce: I kdo tedy m e bti s p a s e n ? 28Je v a k pohledv na n, ekl jim: U lid jest to nem on, ale u Boha veck o jest m on. 27 Tu odpovdl mu P e tr : Hle, my jsm e opustili vecko a nsledovali jsme tebe; eho se nm tedy za to dostane? 28Je pak ekl jim: Vpravd pravm, e vy, kte jste mne nsledovali, pi znovuzrozen, kdy Syn lovka zasedne na slavn stolici sv, sedti budete i vy na dvancti stolicch, soudce dvanct pokolen israelskch. 29A kad, kdo opust dm neb bratry neb sestry neb otce neb matku neb manelku neb dtky neb pole pro jm no m , stokrt vce vezm e a ivot vn v ddictv dostane, 30M noz pak prvn budou poslednm i a po sledn prvnm i.
j e h e l n m zk prsek skaln, neb nzkou a zkou branku, neb nzk d v ee p i dobyt ohrad, neb poleno v takovch dvech v jist vi n ap poloen, aby dobytek nevyel, tvrdce, e na vchod e e n p ed m ty m nohdy uchem jehelnm s e nazvaj, a podkldajce slovm K ristovm sm ysl, e jako je s t n e sice nem ono, p e c e v ak velm i obtno velbloudu takovm prsm ykem neb tako v o u brankou neb dvem i tak zkmi neb dvem i takovm polenem pnm o patenm i se provlknout!, tak tak jest ne sice nem ono, ale p ec velm i t k o bohi dojiti sp sy . A vak akoliv ani z tchto vklad dn zcela sp rv n n epojm slov K ristovch tak, jakoby sp su bohovu prohlaoval za nem onou, nbr jen za tkou, nelze p ece prvem ani z nich se dnm souhlasiti. N ebo v id o v sk a v kesansk starobylosti n esh led v se ani znm ky toho, ê by tak teh d y byl ony pedm ty tak nazvali neb slova P n tak pojm ali. astji vak uvali id vrazu s l o n psloven, o vcech velikch n eb tkch, obtnch, v k ornu p ak v su e 7. pichz v tom sm yslu v raz v e l b l o u d (p rav f se tam o jistch lidech, e nevejdou do rje, dokud velbloud n ep ro jd e uchem jehelnm ). Ano P n Je sm v M at. 23, 2 uv tak slova velbloud p rav o farisech, e ced kom ra a polykaj veblouda. I je st te d y zcela odvodnno vykldat! tak n a to m to m st vrok K ristv p sloven ve sm yslu svrchu (na potku poznm ky) eenm . 25. t. j. I kdo m e bti sp a se n , jeto , jak u zk u en o st, kad lovk lne vce m n ke statkm p o zem sk m ? 26. t. j. pouze s v m i s i l a m i n em e lovk dojiti b la h a vnho, ale ovem s pom oc Bo. 28. P i znovuzrozen, t. j. p i vzken. P n Je nar a s na Is. 65, 17; 66, 22., kde podobn jako v. P etr. 3, 13; Apok. 21, 1. p ed p o v d se nov nebe a nov zem i obnova v ek er p ro d y . P o n v a d vak o bnova ta pone se vzkenm z m rtvch, vykldaj m noz vraz te n o vzken, a to zajist sp rv n , p o n v ad hned na to je st e o soud, k te r n a sta n e h ned po vzk en , a pon v ad vzken to bude jakm si novm zro zen m k ivotu lepm u. P n Je slibuje tu apotolm jakousi zvltn , a to auto ritativ n a s moci spojenou ast pi poslednm soud, a nelze ci u rit, v em ta ast bude zleet!. Slibuje ji- apotolm jako s b o r u tch, kte byli u stan o v en i, aby byli svd k y v zk en K risto v a a zak lad ateli crkve. V p o e t d v a n c t tedy, jm mn sb o r a p o to lsk , ani nezahrnuje Jide, ani nevyluuje z nho P avla. D vancti p okolenm i pak nem n pouze id, n br israelity v duchovnm sm yslu slova, t. j. vechny vc. 29. t. j. kdo z lsky ke K ristu (aby mu tm horlivji mohl slo u iti) o pust njakou vc neb osobu m ilou, d em o v em dovolenm (v y h o v v to ti ustnovenm podm nkm ), o b d r za to ji tu na zem i sto k rt vce, t. j. odm nu m nohonsobnou, jako je s t pokoj svdom , t ch a duevn, n ad je iv o ta vnho a jin m ilosti, jic h lze v crkvi dojiti a je pom hajce k d o sa e n ivota vnho maj v t cenu n e statk y p o z e m s k ; mimo to b u d e li mu skuten slouiti s takovou o d danost a do sm rti, o b d r iv o t vn blaen. 30. podle toho toti, jak kdo o b d r m ilosti a jak h orliv jich uv a s nim i spolupsob.
134
KAPITOLA 20. P odobenstv o dlncch na vinici najatch, v. 1 16. 1Podobno jest toti krlovstv nebesk hospodi, kter vyel na svit, aby najal dlnky na vinici svou . 2 Sm luviv pak s dlnky denr na den, poslal je na vinici svou. 3 A vyed okolo tet hodiny, uzel jin, ani stoj na trhu zahlejce, 4 I ekl jim : Jdte i vy na vinici mou, a co budespravedlivo, dm vm . 5 A li. Opt vak vyel o est i devt hodin, a uinil takt. 6 Ale vyed o hodin jedenct, nalezl jin, ani stoj. I ekl jim : ,Pro tu stojte, cel den zahlejce ? 7 kou jemu: ,Nikdo ns nenajal. D l jim : Jdte i vy na vinici m ou. 8 A kdy byl veer, ekl pn vinice svm u sprvci: ,Zavolej dlnky a dej jim mzdu, pona od poslednch a do prvnch. 9P iede tedy ti, kte nastoupili o jedenct hodin, obdreli kad po jednom denru. 10Pied e pak i prvn, dom nvali se, e obdr v ce; dostali vak i oni po jednom denru. 11A d ostve, reptali proti hospodi 12kouce: ,Tito posledn pracovali jedinou hodinu, a rovnmi uinil jsi je nm, kte jsm e nesli bm dne i horko. 13Ale on od p ovd v jednomu z nich pravil: ,Pteli, neinm tob kivdy; zdali nesm luvil jsi se mnou jednoho denru? 1*Vezm i, co jest tvoje, a odejdi. Chci vak tak tomuto poslednm u dti jako i tob. 15Aneb snad nesmm uiniti (se
20, 1. Podobenstvm tmto vykld posledn ver kapitoly pedel, proto p rav : podobno jest t o t i . . . 2. denr, as 7580 hal, byl obyejnou mzdou denn. 316. Hodiny potaj se od vchodu slunce: jest tedy hodina tet nae devt, hodina est nae dvanct v poledne, hodina 9. a 11. nae 3. a 5. od poledne. O reptn nkterch dlnk mluv v podobenstv jen proto, aby hospod ml pleitost dti vysvtlujc odpov, nikoli vak nemn tm ci, e by v nebi nebyli nkte spokojeni se svou odmnou a zividli jinm. Hospodem rozum Boha, jen v rznch dobch vol nrody i jednotlivce do crkve a k tomu, aby konali jeho vli; vinic rozum crkev, trhem sv t; dennmi hodnami, pokud se t< lidstva vbec, rozum rzn obdob asov, v nich ten onen nrod neb jednotlivec povoln jest do crkve; pokud se tk jednotlivc, rozum jimi rzn doby ivota, ve kterch kdo do crkve vstoup neb ze hch se kaje a slub Bo opravdu se odd, zda ji jako dtko po m rozen (na svit), nebo jako jinoch (3. hod.), neb jako mu dospl (6. hod.) neb ve vku pokroilm (9. hod.), neb teprve ve vysokm st jsa ji nad hrobem (11. hod.); veerem rozum pro veker lidstvo konec svta, pro jednotlivce konec ivota, sm rt; denrem blaenost vnou, kter a objektivn jest rzn, subjektivn pece jest t, to jest nejvt, jeto kad obdr nejvy stupe blaenosti, kter vzhledem ke svm zsluhm bude moci snsti. A dlnci pracovali nestejn dlouho, obdreli pece kad mzdu stejnou; podobn jest ve slub na vinici Pn, ve slub Bo. P etr na p. uvil v K rista a pidrel se ho dve ne lotr na ki, a pece piel do nebe pozdji ne lotr; nkdo slou Bohu vrn od svho mldi, jin odd se mu teprve nad hrobem, a pece, vytrv-li pak v milosti Bo do smrti obdr blaenost vnou podobn jako onen. U tedy Pn Je podobenstvm tmto, e vn odmna nezle pouze na piinn lovka ani na dob, kterou kdo psob ve slub Bo, nbr t, a to pedem na milosti Bo, kter svobodnm inm lovka dodv nadpirozen ceny, tu vt, tam men, dle toho, zda vt neb men mrou byla komu udlena. Zrove ukazuje podobenstvm onm, kterak mono, aby lovk v kratm ase zjednal sob tyt, ano vt jet zsluhy pro nebe, ne jin v ase delm, tak toti, e obdaen j?a hojnj milost Bo, psob s vtm zpalem vnitnm, kter rozntila v nm milost Bo. 15. Slov se svm v latinskm text nen. V eckm text stoj (en emojs), je lze peloiti bu s e s v m t. jmnm, se svmi penzi, neb v e s v c h v c e c h . Smysl vak zstv celkem stejn, a se pelo tak neb onak.
135
svm) co ch ci? i oko tv jest zl, e j dobr jsem ? 16Tak budou posledn prvnmi a prvn poslednm i; nebof mnoho jest povolanch, ale mlo vy v o len ch . Pn je pedpovd po tet sv umuen a doporuuje pokoru, v. 17 28. 17A kdy Je se ubral do Jerusalema, pojal dvanct uenk v soukrom a ekl jim na c e s t : 1? Hle, beme se do Jerusalema, a Syn lovka bude vydn veleknm a zkonkm, a ti odsoud ho na smrt 19 a vydaj ho pohanm, aby se mu posm vali, jej biovali a ukiovali; ale tetho dne vstane z m rtvch. 23Tu pistoupila k nmu matka syn Z ebedeovch se svm i syny a klanjc sev mu, prosila ho za nco. 21 On pak j ekl: Co c h c e ? D jem u: ekni, aby tito dva synov moji sedli v tvm krlovstv jeden na pravici a jeden na levici tv . 22Ale Je o d ? o v d l: N evte, za proste. M ete piti kalich, kter j budu p iti? k ou jem u : Mem e. 23D jim : Kalich mj sice piti budete, sedti vak na pravici neb na levici m nen moj vci dti (vm ), nbr tm, jim pipraveno jest od Otce m ho. 24 A u slyeve to deset ostatnch, rozmrzel se na ty dva bratry. 25Ale Je zavolav je k so b ekl: Vte, e knata nrod panuj nad nimi a velm oi provdj m oc svou nad nimi. 26Tak nebu mezi vmi, nbr kdo chce stti se mezi vmi vtm , bu slu
16. t. j. proto mnoz prvn budou posledn a posledn prvn, ponvad mnoho sice jest tch, kte povolni jsouce ke slub Bo udlenm obyejnch milost Boch, s nimi dle sil svch nepsob, mlo vak jest tch, kte byli vyvoleni, aby obdreli milosti mimoobyejn a s nimi podle sil psob. 1 7 -1 9 . viz Mark. 10, 3 2 -3 4 . Luk. 18, 3134. 2028. viz Mark. 10, 3545. 20. Posledn slova o zmrtvchvstn (20, 19.) vykldali si synov Zebedeov Jan a Jakub, v ten rozum, e Pn zalo ji krlovstv m essisk, a ponvad pedstavovali si je jako krlovstv pozem sk, dali ho sty matky sv Salome, aby jim dal nejpednj msta ve svm krlovstv. Bli se as, aby ped nimi nebyla dna pednost Petrovi, kter byl s nm na hoe pi promnn Pn, a za nho Pn Je zaplatil da chrmovou. Salome nemajc odvahy vyjditi prosbu jejich hned zjevn, dala nejprve jen za n c o . (Prosm t, udlej mi nco.) O statn apotol horili se nad onmi bratry, nebo pli si sami mst pednch. 22, t. j. nejste si toho vdomi, za dte. M ete-li sneti utrpen a podstoupiti muednickou smrt, jako j podstoupm ? Uvf se v Psm sv. slova kalich asto obrazn o dobrm neb zlm dlu, jeho se komu dostane. 23. Pn Je pijav jejich osvden vrnosti a ochoty, e chtj piti kalich utrpen, kter on bude piti, prohlsil, e nepslu jemu rozhodovati teprve nyn o tom, kdo m dostati pedn msta v jeho krlovstv, nbr e rozhodnuto jest o tom ji od Otce jeho; On toti znaje od vnosti skutky lidsk, ustanovil t od vnosti vzhledem k zsluhm jednoho kadho, jakou odmnu pisoud komu v krlovstv nebeskm. Ustanovil tak sice Bh trojjedin, tedy vecky osoby bosk, ale Pn Je pit radek ten Otci, ponvad v mluv biblick stvoen, peduren (podmnn) a prozetelnost pit se Otci, podobn jako vykoupeni Synu a posvcen Duchu sv. Nmstky vm nen v text eckm, a to sprvn, nebo Pn Je nevyslovuje se tu pouze o Janovi a Jakubovi, nbr veobecn o vech lidech. N epslu vbec teprve nyn o tom rozhodovati, zdali Jakub neb Jan neb kdo jin msto pedn dostane v krlovstv nebeskm, ponvad ji o tom jest rozhodnuto vzhledem k zsluhm jednoho kadho. Rozmrzeli se jednak ze evnivosti, jednak ze ctidosti, pejce si pi dosavadn ne. dokonalosti sv kad sm mti msta pedn. 25. p a n u j i n a d n i m i t. j. dvaj jim to ctit, e jsou jejich pny. 2628. Doporuuje pokoru a slunost. t v r t s t e v a n g e l i a (21, 2928, 20) obsahuje dje z posledn doby pozemskho ivota Kristova, a to ony, z nich vychz na jevo, kterak Israel
136
ebnkem vam, 27a kdo chce mezi vmi bti prvn, bu sluhou vam , 28j a k o Syn lovka nepiel, aby se mu slouilo, nbr aby slouil a dal ivot svj na vykoupen za m noh. Slepci u Jericha, v. 2 9 34. a9A kdy vychzeli z Jericha, el za nm zstup velik. 30A h!e, dva slepci sedli podle cesty a u sly ev e, e Je tudy jde, zvolali: Pane, smiluj se nad nm i! Synu D a v id v ! 31Zstup pak domlouval jim, aby mleli. 32Ale oni tm vce v o la li: Pane, smiluj se nad nmi!' Synu D av id v ! 33^ zastavil se Je a zavolav je ekl: Co chcete, abych vm u in il? kou jem u: Pane, af otevrou se oi n ae. 341 slitoval se nad nimi Je a dotekl se o jejich. A hned prohldli a li za nm. KAPITOLA 21. Kristv vjezd do Jerusalema. Prodavai vyhnni z mstnost chrm ovch, v. 1 17. 1A kdy se piblili k Jerusalemu a pili k Betfage k hoe Olivetsk, tehda Je poslal dva uenky 2k aiim : Jdte do v esn ice, kter jest proti vm, a hned naleznete oslici pivzanou a osltko s n. Odvate je a pivete ke mn. 3 A ekne-Ii vm kdo co, rcete: ,Pn jich potebuje, a hned je propust. *T oto pak stalo se, aby s e naplnilo, co bylo povdno skrze proroka slo v y : 3 P o v z t e d c e i s i n s k : Hl e , k r l t v j b e s e k t o b t i c h , s e d n a o s l i c i a o s l t k u j h u p o d r o b e n . 6 O d eed e pak uenci a uinive, jak jim pikzal Je, 7pivedli oslici i osltko a vloili na n roucha s v ; i posadil se na n. 8 Pem noh pak zstup prostel roucha sv na cestu, a jin sekali ratolesti se stromv a prostrali na
zavrhnuv Vykupitele a na smrt jej odsoudiv, sm byl zavren, a nov krlovstv, crkev, zaloeno. a. Nejprve jako vodem k tto sti vypravuje o uzdra\ 1en dvou slepcv u Jericha, kte vyznali jej jako syna Davidova i Vykupitele (2934) a l slavn vjezd Kristv do Jerusalema, pi nm bral se Pn Je podle proroctv Zachariova (9, 4) jako krl pokoje a vstoupiv do chrmu, ukzal tam svou moc* vyhninm prodava i penzom nc z mstnost chrmovch a uzdravenm slepc a lid chromch, kte k nmu byli pistoupili, jsa pi tom pozdravovn jako syn Davidv nejen od dosplch, nbr i od dtek k nemal nelibosti jeho neptel (21, 1 -1 7 ). 2934. viz Mark. 10, 4 6 -5 2 Luk. 18, 3 5 -4 3 . 21, 111. viz Mark. 11, 111; Luk. 19, 2844; Jan 12, 1219. Vich evangelist vypravuj.tuto udlost, navzjem se doplujce. Pn Je vyel z Betanie (od Jerusalema as ti tvrti hodiny cesty vzdlen) v nedli ped velikojocemi dne 10. msce nisanu (ke konci bezna, Jan 12, 1. 2. 12.) as v poledne neb brzy po poledni. S nm li nejen apotol a uenci jeho, nbr i etn id jin, kte dovdve se o pobytu Jeov v Betanii, pili tam rno z Jerusalem a i pro Jee Krista i aby vidli Lazara, kterho nedvno ped trri vzksil z mrtvch. Byli to as vtinou poutnci, kte zavtali ji do Jerusalema ke svtkm velikononm. As po 20 minutch pili k Betfage, kter byla ponkud stranou od cesty jerusalem sk. Tu dospv k mstu, kde jin cesta odboovala do Betfage, zastavil se a poslal dva uenky do vesnice, udav naped vecky okolnosti, kter budou spojeny s jejich cestou, aby jet krtce ped smrti svou upozornil je na svou vevdoucnost a utvrdil ve ve, e jest Bohem. 5. Jsou to slova proroka Zacharie (9, 9); evangelista uvd je nikoli doslovn, nbr jen podle smyslu, pedeslav ped nimi slova Povzte dcei sinsk" z Isaie (62, 11). Zachari pedpovdl jimi pchod Vykupitele, jakoto knete
137
cesL . 9 zstupov pak, kte li v pedu i ti, kte vzadu byli, volali k ou ce: H osanna, Synu D avidovu ! P o e h n a n , j e n s e b e v e j m n u P n , hosanna na v so ste c h ! 10A kdy vjel do Jerusalem a, vzruilo se veck o m sto kouc: Kdo jest ten to ? 11Lid pak pravil: T o jest Je, prorok z Nazareta galilejskho. 121 veel je do chrmu B oho a vyhnal vecky, kte prodvali a kupovali ve chrm, a zpevracel stoly penzom ncv i stolice tch, kte prodvali holuby, 13 a ekl jim: P sno jest: , D m m j domem m o d l i t b y slouti bude, vy v a k j s t e jej
pokoje, kter chtje naznaiti mrnost svou, nevjede do sv. m sta na koni, symbolu to nepokoje a vlky, nbr na osltku jakoto symbolu mru a pokoje. Pravi-li prorok, e onen kne pokoje pojede na oslici a osltku jhu podroben (i spe dle hebrejskho texta na oslu a na mldti jhu podroben), nem n tm ci, e pojede na obou, nbr uv tu toliko mluvy obrazn (allegorie), aby vyjdil mrnost Vykupitelovu; ovem z allegorie t vyplnila se jedna st t doslovn, ona toti, kter mluv o jzd na osltku. 9. Hosanna (z hebrejskho hon) znamen zachovej p ece ; pozdji uvali slova toho pi oslavch podobn, jako my uvme slova slva. T ih d y brali je vak ve smyslu pvodnm. Vili toti, e Je jest Vykupitel a obnov i Davidovu, z moci man je vysvobod a je obla; i touili, aby jim byl zachovn a dlo jeho se zdailo. Proto volali hosanna Synu Davidovu a tak vzvali Boha, aby zachoval jim Vykupitele, kterho nazvali synem i potomkem Davidovm, ponvad vyjiti ml a vyel z rodu Davidova. Slova poehnan, jen se be ve jmnu P n vybrali ze znmho jim almu 117, 25. 26., kter byl vbec uznvn za m essisk i takov, jen obsahuje proroctv o Vykupiteli. Jimi tak vyslali prosbu k Bohu, aby poehnal Vykupiteli a dal dlu jeho zdaru. Nebo slovy jen se be i zkrtka berouc s e neb pichzejc oznaovali tak Vykupitele, a to jako toho, kter podle zaslben Boho jist pijti ml. 10. Nastal toti velik rozruch mezi obyvateli jerusalemskmi. Slovy Kdo jest tento netzali se, kdo by byl Je, nbr vyslovili nevoli svou nad tm, e takov slva se mu in, a e Je ji pijm. Byli ti, kte ta s ova pravili, vtinou fariseov, zkonici, kn a stoupenci farisejt, k nim patila vtina obyvatelstva jerusalemskho. Chlad lento, s kterm obyvatel jerusalem t pijali Krista, psobil t na lid Krista provzejc. Odpovdli sice s jsotem : To jest Je, prorok z N azareta galilejskho, ale Synem Davidovm Vykupitelem ji ho nejmenovali, pedzvst to smutn, e lid v brzku se zekne svho Vykupitele. Prvod bral se a ke chrmu. U vchodu do pedsn pohanu zastavil se Pn Je a sestoupiv s osltka propustil bezpochyby njakm zpsobem zstupy a veel do chrmu. e Pn Je konal slavn vjezd svj do Jerusalem a z Betfage dne 10. nisanu, bylo velice vznamn. Bylo pikzno, aby dne 10. msce nisanu v kadm dom zaopatili si bernka, jeho by dne 14. nisanu k veei obtovali a potom povali jakoto pedobraz budoucho Vykupitele, kter se za ns obtovati a nm za duchovn pokrm dti chtl. Ponvad vak na svtky velikonon schzelo se do Jerusalema velik mnostv id odjinud, bylo poteb pro ten as velikho poiu bernk. Z t piny dopravovali obchodnci mnoho bernk ji njak as ped velikonocemi do Beifge, aby si ho tam mohl kad dne 10. nisanu zaopatiti. Konaje tedy Pn je slavn vjezd svj z Betfage dne 10. nisanu, naznail tm, e jest onm Bernkem, kter byl pedobrazovn bernkem velikononm, jen podle zkona ji dne 10. nisanu v kadm dom ml bti obstarn a jen obyejn z Betfage se obstarval. Sedl na osltku, jak pedpovdl prorok Zachari, a tak dal na jevo, e jest knetem pokoje od Zacharie pedpovdnm; nebo, jak eeno, osel byl S)mbolem mru. V Jerusalem veel do chrmu v tu as dobu, kdy podvala se ob veern, a tak pedstavil se takka Otci svmu jako ob za ns a ukzal, jak bude jeho krlovstv. 1213. srovn. Mark. 11, 1517. Luk. 19, 4546 Dj tento stal se a v pondl (druh den) po vjezdu. Sv. M atou vypravuje jej u nyn>, nepochybn, aby upozornil na protivu, jak byla mezi Kristovm vystoupenm slavnostnm a mezi pevrcenost a zlobou, kterou dvali najevo pedstaven a vdcov lidu. Konal se onen prodej v mstnostech chrmovch (zvanch peds pohan) s dovolenm velerady a ruil nemlo z pobonosti jak pohany, kte zeknuve se m odlstv,
138
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 21, 14 -24.
u i n i l i p e l e l o t r o v s k o U. 14 1 pistoupili k nmu ve chrm slep a kulhav, a uzdravil je. 16Ale veleknzi a zkonici uzeve divy, kter uinil, a pacholata, ana volaj: ve chrm a kaj: Hosanna Synu D avid ovu , rozmrzel se 16 a ekli jem u: Sly-li, co tito p rav? je pak ekl jim : Ano. C o jste nikdy neetli: ,Z s t n e m l u v a t a k o j e n c p i p r a v i l j s i s o b c h v l u ? 17A nechav je, v yel ven z m sta do Betanie a zstal tam. Kletba nad fkovm stromem, v. 1822. 18Rno pak vraceje se do m sta zlanl. 19A spativ strom fkov podle cesty, el k nmu, nenalezl vak na nm nieho le toliko list. I ekl mu: N ero d ise z tebe ovo ce n a v k y . I uschl hned fik ten. 20A spative to uenci, podivili se kouce: Kterak fik ihned u sc h l! 21Je pak odpovdl jim: Vpravd pravm vm : Budete li mti vru a nebudete-li pochybovat!, uinte nejen to, co se stalo na fku, nbr i kdy tto hoe eknete: ,Zdvihni se a vrhni se do moe, stane s e ; 22 a zakoli budete proiti v m odlitb s vrou, veck o obdrte, lenov velerady t se po Kristov pravom oci, 21, 2 3 27. 23A kdy piel do chrmu, pistoupili k nmu, mezitm co uil, velekni a star lidu kouce: Jakou m oc in vci tyto? A kdo dal ti m oc tu to ? 24O dpovdv Je ekl jim.: Otu se vs i j na jednu v c ; eknete-li mi ji, i j povm vm , jakou m oc ty vci inm .
tam v pedsni se modlili, tak idy, kte v sousedn pedsni Israelit konali svou pobonost. Slova Dm mj atd. jsou dle smyslu vzata z Isaie 56, 7 a Jerem ie 7, 11; slova Z st nemluvat ze almu 8, 3. 1822. Viz Mark. 11. 1314. 2024. Pn Je vdl ovem, e strom ten nem ovoce, pece vak ho hledal na nm, ponvad chtl stromu toho uiti jako symbolu i obrazu nroda israelskho, kter ml zkon zjeven, proroctv a lil se zvltn pi Bo, a pece ovo:e dobrch skutk nepinel. 1920. Mza pestala v nm vystupovati hned; znmky toho vak, e strom uschl, zpozorovali apotol a druhho dne (v ter), kdy tak aporol projevili sv podiven slovy Kterak fik ihned uschl! Sv. M atou dbaje strui.osti, neudv pesn, kdy se co stalo. 2 1 -2 2 . Viz 17, 29. b) 21, 2323, 39 Evangelista sdliv, e Pn Je vyslovil kletbu nad ne rodnm stromem fkem, jakoto obrazem nroda israelskho, vyliuje od 22, 2323, 39 ony ei sporn, kter ml Pn Je (v ter ped svou smrt) se zstupci velerady a jinmi nepteli svmi, kterak toti lid ti snaili se doptvkou po jeho pravomoci a rznmi otzkami !!skonmi bu pivsti jej do rozpakv a tak pipravit! o vhlas proroka a*uitele nad jin vynikajcho, aneb vyloudit! z nho vrok, kterm by lid proti sob popudil, neb jim pinu dal k soudnmu sthni, a kterak Pn Je klady ty s podivuhodnou snadnost zmail, v podobenstvch o dvou synech, o vinach a o krlovsk svatb ukzal nejen na jejich vinu a zatvrzelost, nbr i na to, e krlovstv Bo bud3 od nich odato a dno lidu pinejcmu ovoce dobrch skutk bez rozdlu nrodnosti, a kterak na konec, vytknuv zkonkm a farisem jejich pevrcenost, pohrozil jim vnou zhubou a ohlsil jak jim, tak lidu od nich svedenmu trest asn zkzu Jerusalema. 23 Tzali se tak jako lenov velerady, nejvyho soudu idovskho. v c i t y t o , t. j. vecko to, co inil Pn Je od slavnho vjezdu, zejmna, e uil v chrm a vyhnal odtud prodavae i kupujc, a tam byli s dovolenm velerady. Tzali se tak myslce, e Pn Je nebude moci nikoho jmenovati, od koho m k eenm inm pravomoc, aneb ekne, e ji m od Boha. V prvnm ppad byli by jej obalovali, e vykonv nezkonn uitelsk ad a ru ustanoven velerady, v druhm obvinili by jej, e si pit neprvem boskou moc neb bosk posln.
Sv evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat, 21, 2534.
139
26Kest Janv, odkud byl, s nebe i-li od lid ? Ale oni rozm leli mezi sebou koucej 26 D lm e-li ,S nebe, ekne n m : ,Pro jste mu tedy neuvili? eknem e-li vak ,Od lid, bojme se lidu; nebof vichni maj Jana za proroka 27 O dpovdli tedy Jeovi: N evm e. I ekl jim tak on: Ani j vm nepovm , jakou moc to in m . P odobenstv o dvou synech, v. 2 8 32.
28 N e, co se vm zd? lovk jeden ml dva syny, a pistoup k prvnmu, ekl jem u: ,Synu, jdi dnes, pracuj na vinici m. 29 On vak odpovdl: ,N echci. Ale potom byv hnut ltost e l. 80Pistoupiv pak ke druhmu, mluvil k nmu takt. A on od p ovd l: ,Pjdu, pane, a neel. 31Kter z tch dvou vykonal vli o tc o v u ? kou jemu: Prvn. I ekl jim Je: Vpravdpravm vm, e celnci a nevstky pedejdou v s do krlovstv B oho. 32 N ebof Jan uil vs cest spravedlnosti, a neuvili jste mu, celnci vak a nevstky uvili mu; vy pak uzeve to, ani nekli jste se potom , abyste mu uvili. P odobenstv o vinach, v. 3 3 45. 83Jin p odobenstv p o sly te: Byl jeden hospod, kter tpil vinici a ohradil ji plotem , vykopal v n lis, postavil v a pronajal j vinam; a odcestoval. 84 Kdy pak piblil se as plod, poslal slu25. Ktem lanovm rozum vekerou innost, kterou Jan Ktitel pipravoval na Vykupitele, zejmna t svdectv, kter vydal jemu jako Vykupiteli (Jan 1, 21) Jmenuje ji ktem, ponvad vrcholila ve ktu, nebof kdo dal se od Jana poktti, dval tm na jevo, e in aneb chce initi pokn, a tedy zpsobil jest, aby pijal milost Vykupitelovu. s n e b e - l i i o d l i d , t j. konal-li Jan to, co inil, z vle Bo, by od Boha posln, i-li ku podntu lidskm u? 26. Jan toti vydal svdectv, e Je jest Vykupitelem, oni vak mu nevili; proto nechtli ci o nm, e psobil z moci Bo neb jako poslanec Bo, aby neuvalili na sebe zaslouenou vtku, e nevili tomu, o jeho posln boskm byli pesvdeni. ci vak, e Jan psobil pouze ku podntu lidskmu, tak nechtli, a to z bzn ped lidem, kter uznval, e Jan byl prorokem od Boha poslanm. 27. Odpovd touto popeli, co dle vlastnho piznn jejich vdl i lid a co sami od Jana slyeli (Jan. 1, 1924); lhali tedy, a proto Pn Je neuznal jich za hodny, aby k otzce jejich odpovdl pmo. (Viz Mark. 11, 2733. Luk.
20 , 1 8 .)
2832. Otcem rozum Boha, vinic krlovstv Bo na zemi, a to i starozkonn i novozkonn i crkev svou, synem prvnm mn celnky a nevstky a vbec hnky. Ti svmi skutky hnmi jako by byli kali, e nebudou Bohu slouiti. Kdy vak Jan Ktitel kzal, dali se mnozi z nich pohnouti a uinive pokn, oddali se slub Bo. Synem druhm mn leny velerady, kte patili vtinou ke stran farisejsk. Ti stavli se sice, jakoby byli spravedlivmi a opravdovmi ctiteli Bomi, skutky svmi vak pestupovali zkon Bo a neinili pokn, ani kdy Jan k nmu vyzval. 32. Doslovn bylo by: P i e l c e s t o u s p r a v e d l n o s t i , t. j. u cest i zpsobu ivota, kter spravedlnost pedpisuje. 33 46. Mark. 12, 112, Luk. 20, 9 19. V podobenstv tomto ukazuje Pn Je na nevdnost, kterou id projevili k Bohu pes vecka dobrodin jim prokzan, a pedpovd trest, kter je stihne. Hospodem rozum Boha, vinic krlovstv Bo starozkonn (nrod israelsk), ohradou, lisem a v rzn zzen (zkon zjeven, chrm a j.), kter Bh dal nrodu israelskmu, aby mohli ochrnit! se od zlho a initi dobr. Vinai mn jak nboensk tak politick pedstaven nroda toho, kte mli lid vsti dle zkona Boho; uitky, je mli odvdti, mn Bo oslavu a vdnost, lsku i poslunost k Bohu; sluebniky rozum proroky, kter Bh v rznch dobch k nim poslal, aby dobrch skutk vyadovali neb k nim pedstaven i podzen nabdali, z nich vak oni mnoh potupili, jin usmrtili. Synem mn sebe sama jakoto Vykupitele
140
ebnky sv k vinam, aby pijali uitky jej. 35Ale vinai jave slu ebniky jeho, jednoho zmrskali, jinho zabili, jinho ukamenovali. 3'O p t poslal sluebnk jinch vce ne prve, a uininili jim takt. 37N aposledy poslal k nim syna svh o ka: ,Zastyd se ped synem m m . 38Ale vinai uzeve syna, ekli mezi seb ou : ,To jest d d ic; pojme, zabijme ho a budem e mti jeho ddictv, 39I chopili se ho, vyvrhli jej ven z vinice a zabili. 40 Kdy tedy pijde pn vinice, co uin onm vinam ? 41kou jem u: Zl zle zahub a vinici svou oronajme jinm vinam, kte by mu vydvali uitek asem svm . 42Tu ekl jim Je: Nikdy jste neetli v P sm ech: , K m e n , k t e r zavrhli stavitel, ten stal se k a m e n e m helnm. Od P n a s t a l o se to a j e s t to p o d i v n v o c h n a i c h ? ' 43Proto pravm vm: B ude odato od v s krlovstv B o a dno (bude) lidu, kter bude pineti plody jeho. 44A kdo padne na ten kmen, rozraz s e ; na koho vak on padne, toho rozdrt." 45A u sly ev e velekn a fariseov podobenstv jeho, porozum li, e mluv o n ich ; 46i hledali ho uchopiti, ale bli se zstup, nebo mli ho za proroka. KAPITOLA 22. P odobenstv o krlovsk svatb, v. 1 14. 1A tu je ujav se slova, mluvil k nim opt v podobenstvch k a : a Podobno jest krlovstv nebesk krli, kter uinil svatbu syn u svm u. 3 I poslal sluebnky sv, aby povolali pozvan na sv atb u ; ale nechtli pijti. 4Opt poslal jin sluebnky ka: ,Povzte pozvanm : Hle, obd svj pipravil jsem ; volov moji a dobytek krmn pobiti jsou a vecko jest pipraveno; pojte na sv a tb u 5Ale oni nedbali, a odeli, jeden na pole sv , jin po zam stnn svm . 6Ostatn pak zjm ave sluebnky jeho, potupili je a zabili. 7 I rozhnval se krl a poslav vojska sv, zahubil ony vrahy a m sto jejich zaplil. 8 Potom
a Syna Boho. lenov velerady poznali jej aneb alespo poznati mohli jako Syna Boho (Jan 11, 47), nicmn zavrhli a usmrtili jej, a byli t sami zavreni od Boha. Prav, e vinai syna zabili, pedpovd, e bude usmrcen. 4145. lenov velerady nevdouce, e podobenstv tk se jich samch, vyslovili tak trest sami nad sebou. Pn Je pak optovav dle Mark. 12, 9. s drzem slova *jejich, potvrdil je nejprve slovy almu 117, 2223, potom vpovd vlastn. Kamenem, kter byv zavren stal se kamenem uhelnm, rozum se v almu onom ve smyslu liternm nrod israelsk, pokud dostav se. do zajet upadl sice u pohan v opovren, ale pece stal se nrodem velmi dleitm proto, e z nho vyel Vykupitel; v pedobraznm smyslu rozum se jim dle vkladu samho Krista Pn Je, pokud on byl sice zavren, ano usmrcen od uitelv a nelnk idovskch, ale pece stal se jako Vykupitel zkladem crkve, ve kter spojuje v jedno idy i pohany (kdy se obrt), podobn jako kmen heln spojuje dv zdi neb stny. 43. t. j. pestanete bti nrodem vyvolenm a na msto vs nastane vech nrod spolenost vcch, kte budou vydvati takov ovoce dobrch skutk, jak pimeno jest dm krlovstv Boho. 4445. Mimo vylouetil z krlovstv Boho vyslovuje Kristus nad protivniky svmi (pokud se nepolep) jet dvoj trest jin, asn a vn, a to v tento smysl: Kdo padne na ten kmen, t. j. kdo vezma pohoren z Kristovy osoby a jeho nzkho stavu vnjho, neuv v nho jako Vykupitele, toho stihne tre s t (asn) ji v tomto ivot; na koho vak padne kmen ten, t. j. na koho K ristus pijde jako soudce odsuzujc, toho zahub na vky odsoud. 22, 114. V podobenstv tom to u, e id pipravuj se sami svoj vinou o spsu, pedpovd jim trest a ohlauje znova, e pohan budou povolni do
Sv. evangelium Jee Krista podl sepsn sv. Mat. 22, 918.
141
ekl sluebnkm sv m : ,Svatba jest sice pipravena, ale ti, kte byii pozvni, nebyli hodni. 9Jdte tedy na rozcest, a kohokoli naleznete, pozvete na svatbu. 101 vyli sluebnci jeho na cesty a shromdili vecky, kter nalezli, zl i dobr, a naplnila se svatebn s h od ovniky. 11 V eed pak krl, aby se podval na hodovnky, spatil tam lovka neodnho rouchem svatebnm. 13I ekl jem u: ,Pteli, kterak jsi sem veel, nemaje roucha svatebn ho? On pak m lel. 13 Tu ekl krl pisluhovam : ,Svate ruce i nohy jeho a uvrzte jej do temnosti vnj; tam bude pl a skpn zub; u nebof m noho jest povolanch, ale mlo vyvolench. Pn Je odpovd k skonm otzkm svch neptel, v. 15 40.
15 T ehdy fariseov o d eed e radili se , kterak by jej polapi v ei. 16I poslali k nmu uenky sv s herodiny kte pravili: Miste, vme, e pravdom luvn jsi a cest Bo v pravd u a nedb na nikoho, nebof nepat na osobu lidskou. 17 P ov z nm tedy, co se tob zd: fest dovoleno dvati da csai, i n ik oli? 18Ale Je pocrkve, ale e nesta ke spasen, aby kdo stal se dem crkve jeho,* nbr e teba t, aby zachoval si k soudu stav milosti Bo, kterou na ktu sv. obdrel. Krlem rozum se Bh Otec, enichem Je Kristus, nevstou crkev sv .; svatba zaaoala se vtlenm se Syna Boho, v n pokrauje se, kdy lid spojuj se s Kristem na ktu sv., a trvati bude a do pchodu jeho k soudu, kdy crkev bude dovrena ve vn slv. Doba tohoto ivota jest dobou jaksi sndan svatebn, pokud toti vc stvaj se astni rozlinch milost a dobrodin, kter se v crkvi podvaj. Vlastn hostinou svatebn rozum se blaenost v ivot vnm. Pozvanmi mn se id, kte ji tm, e stali se nrodem vyvolenm, s nm Bh uinil mluvu, a z nho Vykupitel ml vyjiti, byli povolni k tomu, aby a pijde Vykupitel, vstoupili do jeho krlovstv i do crkve. Sluebnky, kte byli poslni ku pozvanm nejprve, mn se Jan Ktitel, apotol a uenci Kristovi, pokud ji ped utrpenm jeho ohlaovali, e piblilo se kr , ovstv nebesk, a vybeli, by v Krista uvili. Sluebnky, kte byli vyslni po druh, rozumj se apotol a jin, kte po dokonanm ji vykoupen a po sesln Ducha sv. pouovali lid o dokonanm vykoupen a kzajce volali do crkve, by stali se v n astni milost Kristem zaslouench. Oni vak po vtin nejen neuposlechli jich, nbr i pronsledovali je a zabili nkter z nich (sv. tpna. Jakuba Vel.); byli proto potrestni plnou ztrtou politick sam ostatnosti sv a zkzou Jerusalema. Rozeslnm sluebnk na rozcest rozum se rozeslni apotol a vrozvst vbec mezi nrody pohansk. Vecky maj povolati, vichni tedy mohou se stti dy crkve Kristovy, i dob, ktei jako pohan dreli se zkona pirozenho, i zl, kte zkona toho neetili. Vlastn hostiny svatebn vak i blaenosti vn nebudou astni vichni, kdo do crkve vstoup, nbr jen ti, kdo objev se v roue svatebnm i ve stavu milosti Bo. 1517. lenov velerady dobe ctili, koho Pn Je mnil pi svch podobenstvich 21, 2823, 14. Vzplanuli proto ztm proti nmu a hledali ho usmrtiti, ale vidouce, e zstupov maj ho za proroka, bli se vzthnouti ruku na nho. Odeli tedy a radili se, jakou otzku by mu mli uiniti, aby jej polapili v ei a skon vyloudili z nho vpov njakou, pro kterou by jej mohli stihati soudn. Radily se o tom sice vechny tdy velerady, jak patrno ze sv. Marka a sv. Luke, ponvad vak vtina len velerady byla ze strany farisejsk, prav sv. Matou, e radili se o tto vci fariseov. Dle radku toho poslali fariseov k Pnu Jeii uenky sv jakoto osoby po nauen dychtc a tedy mn podezel, a s nimi i herodiny, pvrence Heroda Antipy, s nimi byli v neptelstv, kte vak nemn byli proti nadvld mskmu. Ti pak podle danho nvodu lichotili mu nejprve chvlce jeho pravdomluvnost, pravovrnost a nestrannost, potom tzali se, zda slu dvati da csai i zda srovnv se to s vl Bo, aby pohanskmu csai (mskmu) da platil a tak nadvldu jeho uznval nrod vyvolen, jeho vlastnm krlem jest Bh. Myslili, e Je neujde kladm jejich; nebof odpov-li, e da platiti maj, popud proti sob lid, kter panstv msk tce nesl, a oni budou potom moci
142
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsni sv. Mat. 22, 1933.
znav zlobu jejich ekl: Pro m p o k o u te,/p o k ry tci? *9Ukate mi penz d an . I podali mu denr. 20A Je ekl jim: jest tento obraz i n p is? 21kou jem u: C sa v. Tu ekl jim: Dvejte tedy, co jest csaovo, csai, a co jest B oho, B o h u . 22 A uslyeve to p odivili se a nechave ho odeli. 23V ten den pistoupili k nmu sadu ceov, kte tvrd, e nen z mrtvch vstn, a otzali se ho : 24 Miste, M oj ekl: Zeme-li nkdo bez dtek, af bratr jeho vezm e si manetku jeho a vzbud p o tom stvo svm u bratru. 25 B ylo pak u ns sedm bratr; a prvn oeniv se zemel a nemaje potom stva zanechal bratru svm u manelku svou. 26Podobn i druh a tet a do sedm ho. 27 N ejposlze pak ze vech zemela i ena. 28 tedy z tch sedm i bude ena ta pi vzkeni? N ebof mli ji vichni." 29 O dpovdv Je ekl jim : Mlte se neznjce Psem ani moci B o. 30N eb of pi vzken nebudou se ani eniti ani vdvati, nbr budou jako andl Bo v nebi. 31 O vzken pak z mrtvch zda-li jste neetli, co bylo vm eeno od Boha slovy: 32,J j s e m B h A b r a h a m v a B h I s k v a B h Jak u b v ? Nen Bh (B ohem ) mrtvch, nbr ivch. 33A uslyeve to zstupov divili se a asli nad uenm jeho.
snadno se ho zmocniti; ekne-li vak, e nemaj platiti dan csai mskmu, obvin jej u vladae jako buie a ruitele pokoje. 19. Podave mu jakoto penz dan penz s obrazem a npisem csae m skho, penz tedy msk, dosvdili tak sami, e penz msk jest u nich platn pi placen dan, a e tedy pati pod svrchovanost csae mskho, a proto povinn jsou konati vecky poddansk povinnosti k nmu, tedy i platiti da jemu. Jsouce vak zrove celou bytost zvisl na Bohu, jsou t povinni konati vecko to, eho d Bh; proto ekl jim Pn Je: D vejte atd. Proti odpovdi t nemohli nic namtati, nbr i divili se, e tak snadno zmail jejich nstrahy. 2333. Mark. 12, 1827. Luk. 20, 2 7 -3 9 . O saducech viz Mat. 3, 7. 24. Zemel-li u id manel, nezanechav dnch dtek, ml dle zkon Mojova (5. Moj. 25, 5.) dosud svobodn bratr (neb blzk pbuzn) jeho prvo, po ppad povinnost, viti si za manelku vdovu po nm, a prvn syn, kterho s ni ml, byl zapsn do rodokmenu jakoto syn zemelho, jeho ddicem se stal, (ale ovem nen pochybnosti, e se zaznamenalo tak, kdo byl otec jeho vlastni). 25 27. Ppad ten byl sice mon, spe vak, zd se, e si 'jfej vymyslili, aby mohli uiniti otzku skonou. 28. Myslili, e k otzce jejich nelze odpovdti jinak, le e manelka ta bude patiti vem sedmi neb pouze jednomu z nich; ponvad vak v prvnm ppad pestoupil by se zkon, kter zakazuje mnohomustvi, v druhm pak noruilo by se prvo ostatnch est, kte ji tak mli za manelku, soudili, e Pn Je nebude moci le vysloviti se ve smyslu protizkonnm neb vbec v souhlase s nimi popti budouc vzken. 29. t. j. vae otzka (nmitka) pochz odtud, e nem te pravho pont o tom, jak bude tlo po vzken, a nesprvn pont toto m pinu v tom, e neznte nleit Psma, ani moci Bo. % 30. Ukazuje, e neznaj nleit moci Bo v tomto smyslu: Vy myslte, e Bh neme vzksiti lovka, le s tlem pln takovm a tm potebm podrobenm, jak m nyn. Tomu vak nen tak. Pokud pokolen lidsk jest smrteln, potebuje ovem svazku a ivota manelskho, aby mohlo se udrovati a rozplozovati. Pi vzken dostanou vak lid tlo nesmrteln, take nebude teba pokolen lidsk rozplozovati; i nebude proto po vzken ivota manelskho, ba ani pudu pohlavnno, podobn jako ho nen mezi andly; i ti, kte nyn ij jako manel, budou v ivot vnm jako bratr a sestra; ona ena nebude tedy patiti j a k o m a n e l k a nikomu. 3132. Aby ukzal, e neznaj Psem, upozoruje, e i v Psm sv. (Starho zkona) vyslovena jest pravda o vzkeni z mrtvch. Mohl sii e pro pravdu tu uvzti msta mnohem jasnj, na p. z Job. 19, 2527. Ezech. 37, 3 - 6 ; Dan. 12, 7, uvd vak jen z 2. Moj. 3, 6., a to proto, ponvad saduceov uznvali
143
34 A!e fariseov u slyeve, e pivedl k mleni saduceje, seli vespolek. 86 I otzal se ho jeden z nich, zkonk, pokoueje h o : 3 Miste, kter pikzni v zkon jest v elik ? 37Je pak ekl jemu: M ilovati bude Pna Boha svho z celho srdce svho a z cel due sv a z cel m ysli sv. 38T o jest nejvti a prvni pikzni. 39Druh pak jest podobn jem u: M ilovati bude bliniho sv h o jako sebe samho. 40N a tch dvou pikznch zle cel zkon i proroci. Co soud fariseov o Vykupiteli, v. 4 1 46. 41Kdy pak fariseov byliv pohrom ad, ojzal se jich Je ka: 4Co se vm zd o Kristu? jest s y n ? kou jemu: D avidv. 4 3 1êkl jim : Kterak tedy D avid nazv jej v D uchu P rem prav: 44, e k l P n P n u m m u : S e n a p r a v i c i m , d o k a v a d n e p o l o m ne p t e l t v c h za podno n o h o u tvch. 48N azv-li ho tedy D avid Pnem svm , kterak jest synem je h o ? . 46 A nikdo nemohl mu odpovdt! ani slova, ani kdo ji osm lil se od toho dne otzati se ho.
jako pravdu vrounou pouze to, co bylo v knihch Mojovch a ponvad tak oni dovolvali se knihy Mojovy. Dkaz vede v tomto smyslu: Bh nen Bohem mrtvch, nbr Bohem ivch; ale on nazv se Bohem Abrahamovm a Iskovm a Jakobovm jet tehdy, kdy patriarchov ti byli ji dvno, pes 500 rok m rtvi; patrn tedy ij njakm zpsobem i po tlesn smrti sv. Zpsobem tm dokazuje sice pmo toliko nesm rtelnost due; pro saduceje bylo to vak posiaitelnm dkaem tak pro vzken tla; nebof oni poprali vzken tla tm zpsobem, e tvrdili, e s tlem zahyne i due. Proto uznali i zstupov moc jeho dkazu a divili se, e tak snadno vyvrtil jejich nmitku a uen o budoum vzkeni ze samho pojmu o Bohu vyvodil. 3440. viz Mark. 12, 2834. Slova kter pikzn v zkon jest velik ? bu jsou eena hebraisticky ve smyslu kter pikzni v zkon jest nejvt i prvn, jak stoj u sv. Marka (12, 28), aneb [hledc k tomu, e idovt zkonici rozdlovali vecka pikzn v zkon (potem 613) na velik a mal, ale peli se spolu o to, kter jsou velik a kter mal] eena jsou ve smyslu, jak povahy mus bti to ono pikzn, aby se mohlo vbec pokldati za velik. Byla-li povdna v tomto smyslu, ptal se zkonk po dvou vcech, i po tom, kter pikzn jest v zkon nejvt i prvn (a to zaznamenal sv. Marek), i po tom, jak povahy musi bti pikzni vbec, aby mohlo tno bti k velikm (a to by byl zaznamenal sv. Matou). Otzku tu zkonk uinil po ad farise v myslu Krista pokoueti, bu e chtl ho pivsti do zkch, aby nemohl odpovdt! vbec a piel u lidu o vhlas, aneb spe popuditi proti nmu tu kolu idovskou, kter by se snad nesrovnvala s jeho odpovd; nebo myslil: a odpov jakkoli, vdy u nkter strany naraz. S myslem tm zd se sice bti v neshod pochvala, kterou Pn Je mu dal na konec, prav, e nen daleko od krlovstv Boho. Avak neshoda ta snadno se vyrovn, uzn-li se, e zkonk ten piel sice s myslem Krista pokouet, jak mu bylo uloeno, ale uslyev Kristovu odpov, smlen sv zmnil, s Kristovou odpovd souhlasil, a proto od nko pochvlen byl. Pn Je jmenoval dv pikzn jakoto nad jin vt, pkaz lsky k Bohu a pkaz lsky k blinmu. Pkaz lsky k Bohu nazval vak nejvtm, prvnm, nebof vecko, co Bh nm pikazuje, obsaeno jest v pkaze lsky k Bohu, a to bu jako podmnka neb pprava k milovn Boha, neb jako osvdovn a nsledek lsky k Bohu; a vecky skutky dobr jsou ped Bohem bez zsluhy, jsou-li konny bez lsky k Bohu. S pkazem lsky k Bohu spojil pkaz lsky k binmu jakoto druh pikzn nad jin velik, prvnmu svou vnost a dstojnost podobn^ oonvad lska k blinmu souvis zce s lskou k Bohu, nebo jednak lska k Bohu osvduje se lskou k blinmu, jednak lska k blinmu plyne nutn z lsky k Bohu. 4146. Luk. 20, 4144. Nazvave Vykupitele Davidovm synem i potomkem, dali na jevo, e maj jej za pouhho lovka. e mnn to jest nesprvn, ukzal jim Pn Je ze almu 1C9., ve kterm krl David v Duchu, t. j. v Duchu sv. i z vnuknut Boho nazval Vykupitele svm pnem ; nebof otec nenazv svho syna (potomka) svm pnem.
144
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 2Z, 112 .
KAPITOLA 23. Pn le odhaluje a kr oste pevrcenost zkonk i farisev. v. 1 - 2 9 .
1 Tehda mluvil je k zstupm a uenkm svm ka: 2Na stolici M ojovu zasedli zkonici a fariseov. 3 Vecko tedy, co vm eknou, zachovvejte a ite, ale podle skutk jejich neite; nebo m luv, ale nein. 4 Navazuj toti bemena tk a nsnesiteln a vkldaj je na ramena lidsk, sam i vak ani prslem svm nechtj hnouti jimi. 5A vecky skutky sv in, aby je lid vidli: roztahuj tnodli tebn emnky sv a prodluuj tepen; 6 rdi sed n ap rn ch mstech pi hostinch a v prvnch stolicch v synagogch, 7 a libuj si, kdy lid nazvaj je rabb (t. j. mistr). 8 Vy vak nedvejte se nazvati rabb; nebof jeden jest mistr v, vy pak vichni jste brati. 9 A otcem nenazvejte so b nihoko na svt, nebof jeden jest Otec v, jen jest v nebesch. 10Ani nenazvejte se vdci, nebof jeden jest vdce v, Kristus. 11Kdo z vs jest nejvt, bu sluebnkem vam . 12Kdo vak se pov, bude ponen, a kdo se pon bude p oven .
23, 139. Psnou tuto e inil Pn Je proto, ponvad chtl varova apotoly i zstupy, aby se nedali od zkonkv a farise svsti a strhnouti v zhubu. inil tak tm spe prv nyn, v ter ped svou smrt, ponvad chtl ji v brzku s toho svta odejiti a ponvad fariseov a zkonici pes vecka nauen a napomenut, pes vecky vstiahy a hrozby zstvali pi sv neve a pevrcenosti a pi svm odporu proti nmu a mohli proto pkladem a vlivem svm snadno pokaziti jin. Podobnou vtku uinil as o pl roku v dom jednoho farisea (Luk. II, 3754). 2. t. j. zkonici a fariseov jsou jakoto uitel zkona oprvnn nstupci Mojovi. 3. t. j. co vm nad jakoto vykladai zkona Mojova, ledy v pin vnj pocty Bo, obti, oisty, svcen svtk a p., to ite. 4. t. j. svmi vklady zkona stanov pemnoho pedpis, je vecky zachovati jest na vsost obtno, sami vak jich neet, nalzajce pro sebe vdy njakou omluvu, a tak jsouce k jinm tvrd, k sob jsou velmi shovvav. 57. Kr jejich snahu po marn chvle. M o d l i t e b n e m n k y (thefillin) byly a jsou prouky pergamenov, popsan tymi msty Psm a sv. (2. Moj. 13, 1 - 1 0 ; 13, 11 16; 5 Moj. 6, 4 - 9 ; 11, 1 3 -2 1 ) a vloen do krychlovch pouzder, kter si zvlt pi rann modlitb pivazovali na elo a na lev rm naproti srdci na vznam, e dbaj zkona a mysl i srdce obracej k Bohu. Zkonici a fariseov nosili emnky ty hodn irok, aby se zdlo, e jsou zvlt pobon a zkona pamtliv, a aby dostvalo se jim tm vt pocty od jinch. T e p e n i tapce z vlnnch nit nosili id 11a zklad 4. Moj. 15, 38 a 5. Moj. 22, 12. na 4 rozch svho plt (majcho podobu velikho tku i plaidu) k tomu konci, aby patce na n, rozpomenuli se na svou pslunost k nrodu vyvolenmu, na zkon a na povinnost zachovvati jej, jako i na to, e odstoupiti od nroda toho a cd zkona jest hchem. Zkonici a fariseov nosili tapce ty hodn dlouh, aby se zdlo, e zvlt bedliv et zkona, a aby dostalo se jim proto tm vt vnosti. 812. Obraceje se k apotolm a svm vrnm, vyzv je, aby byli prosti ctidosti a tuby po marn chvle. Nzvy m i s t r (rabb), o t e c a v d c e (duchovn) dvali si a pijmali jako estn tituly uitel a lid ueni, nzev v d c e tak nelnci i hlavy jednotlivch stran neb sekt. Samy o sob nejsou ovem patn; proto tak Kristus zakazuje dvati a pijmat! je, nemnil nic jinho, ne aby nikdo nehledal a nepijmal titul tch z pouh ctidosti neb docela v odporu proti crkvi, jako i aby vyznavai jeho nepeceovali jimi nemrn onoho uitele na jmu a ponen jinch. Jako dvod uvd to, e jmno otec prvem nejvym pat jedin Bohu, od nho mme vichni ivot pirozen i nadpirozen, jmno mistr (uitel) pak a vdce prvem nejvym pouze jemu, Kristu, kter jsa zdrojem veker pravdy a veho poznn, jest spolenm uitelem vech. Druh dvod vede z toho, e jakoto ci tho uitele jsou
145
13Bda vm, zkonici a fariseov, pokrytci, e zavrte krlovstv nebesk ped lidm i; nebof sam i nevchzte do nho, a tm, ktei chtj vejiti, nedopoutte, aby veli. u B da vm, zkonici a fariseov, p o krytci, e stravujete dom y vdov, konajce dlouh m odlitby; proto dostane se vm soudu tho. 15Bda vm , zkonici a fariseov, p o krytci, e obchzte moe i zem i, abyste zskali jedinho proselytu, a kdy se jm stane, inte jej dvakrt hodnjm pekla ne jste sami. 16 Bda vm , v d cov slep, kte kte: ,Kdo pishne skrze chrm, nic to nen, kdo vak pishne skrze zlato chrm ov, jest p o tfinen. 17 Poetilci a s le p c i; nebof co jest vt, zlato i-li chrm, kter posvcuje zlato? 18,A kdo pishne skrze olt, nic to nen; kdo vak pishne skrze dar, kter jest na nm, jest povinen. 1a Poetilci a slepci, i co jest v t : dar, i olt, kter posvcuje dar ? 20 Kdo tedy psah skrze olt, pisah skrze nj i skrze vecko to, co jest na nm , 21 a kdo psah skrze chrm, psah skrze nj i skrze toho, kter pebv v nm. 22 A kdo psah skrze nebe, psah skrze trn B o i skrze toho, kter sed na nm. 23B da vm, zkonici a fariseov pokrytci, kte destky dvte z mty, a kopru a kmnu, a opustili jste to, co jest dleitj v zkon: soud a m ilosrdenstv a vrnost. T oto
vespolek brati, a proto nemaj se jeden nad druhho vyvyovati. , K d o z v s j e s t n e j v t ; tak sprvn co do smyslu. Doslovn, avak hebraisticky, bylo by kdo z vs jest v t . " Srovn. Mat. 20, 2627. K v. 12 viz Luk. 14, 11; 18, 14. 13. n e d o p o u t t e , a b y v e l i , tm toti, e ce o mn (o Kristu) rzn pomluvy, svdte lid, aby neuvil ve mne jako Vykupitele a Syna Boho. 14. Kr lakotu a podvodnost jejich, ve kter konali dlouh modlitby s tm myslem, aby zskali statky jinch, i vdov, aby toti dosta i od nich penze na modlitby. Ver tento schz vak v nkterch vnch rukopisech eckch i latinskch. Mon tedy, e se sem dostal z Mark. 12, 40. neb Luk. 20, 47. 15. t. j. piiujete se sice s horlivost neobyejnou, abyste pivedli nkterho pohana ke svmu nboenstv; ale inte to nikoli ze zbonosti, nbr abyste se jm honosili a byl za svou snahu chvlen; proto tak zskave nkterho pohana, nestarte se o jeho npravu mravn, nbr kazte jej patnm pkladem svm, take nejen pi starch chybch svch zstv, nbr i vaim se piuuje a tak stv se horm a proto i pekla hodnjm, ne jste vy sami. Proselyt ( = pchoz, pistoupiv t. k jin ve) byli u id ti pohan, kte pistoupili k ve idovsk (novovrci), a to bu pln tm, e uvive v jednoho pravho Boia, pijali obzku a tak se zavzali zachovvat cel zkon mojsk (proselyt ve smyslu um), neb nepln tm, e odekli se sice modlstv a uvili v jednoho Boha pravho, avak nepijave obzky, zavzali se zachovvat pouze nkter pedpisy zkona, zejmna o svcen soboty (proselyt v irm smysle). V Novm zkon lovou onino prost p r o s e l y t (Mt. 23, 15; Skut. 2,11), tito p r o s e l y t b o h a b o j n (Sku k 13, 43) neb p r o s t b o h a b o j n (Skutk. 17, 17; 18, 7). 1622. t. j. vy kte, e tehdy nen lovk povinen dti n b uiniti, k emu se byl zavzal psahou, kdy psahu tu uinil skrze chrm neb skrze olt, e vak povinen jest to dti neb uiniti, kdy psahal skrze zlato chrmov neb skrze dar poloen na olt jako ob. To kajce, nejen ute chybn, nbr i kazte lid, navdjce jej zneuvati i psahy k podvodu. Nebo kad psaha (dovolen uinn) jest zavazn. i ta, kter se kon skrze vci stvoen, ponvad tak ona vztahuje se k Bohu, jakoto Tvrci jejich; ano psaha, uinn skrze chrm neb olt, jest zvanj jet ne ta, kter se dje skrze zlato chrmov neb dar obtn, nebo chrm a olt jsou pmo zasvceny Bohu, zlato chrmov vak a dar obtn nabvaj posvcen teprve z chrmu neb z olte. 23. Kr dle jejich pokrytstv. Zkon velel dvati destky pouze z obil, vina a ovoce, oni vak chtce se jeviti zaonjm i, dvali je i z rostlin nich, i z mty a kmnu, ale nedbali spravedlnosti pi rozsuzovn spor, ani milosrdenstv a lsky k jinm, ani vrnosti k Bohu a k blinmu.
Psm o sv. Novho zkona. st I .
jq
146
mli jste initi a onoho neopoutti. 24 V dcov slep, kte cedte komra, velblouda vak polykte. 25Bda vm , zkonici a fariseov, pokrytci, nebof istte i a msu po vrchu, uvnit vak jsou plny loupee a neistoty. 26 Fariseji slep* vyis prve vnitek e a m sy, aby byl ist i povrch jejich. 27 Bda vm zkonici a fariseov, pokrytci, n ebof podobte se hrobm oblenm , kter zevn se jev (lidem ) hlednmi, uvnit vak jsou plny kost umrlch a velik neistoty. 28Tak i vy zevn zdte se lidem spravedlivm i, uvnit vak jste plni pokrytstv a nepravosti. 2 B da vm , fariseov a zkonic, pokrytci, kte vzdlvte hroby prorok a ozdobujete pomnky spravedlivch 80a kte: ,Kdybychom byli ili za dn naich otc, nebyli bychom stali se astnky jejich v krvi prorok, 81 a tak svdte proti sob sam m , e jste syny tch, kte zabili proroky. 821 vy naplte mru otc svch.' 83Hadov, plm zmij, kterak uteete ped soudem p ekelnm ? 84Proto j poslm k vm proroky a moudr a uitele, a z tch nkter zabijete a ukiujete a nkter z nich budete biovat! ve svch synagogch a pronsledovati z m sta do m sta, 35 aby pila na vs veker krev spravedliv, kter byla vylita na zemi od krve spravedlivho bela a do krve Zacharie, syna Barachiova, kte
24. Slova velbloud uv se tu jako obrazu vci velik a dleit. Smy jest: Ve vcech nepatrnch jste nad mru svdomit, v dleitch vak nesvdomit; malch pestupk se chrnte, velk hchy vak pete lehkovn. 2526. uvnit jsou plny loupee a neistoty, t. j. obsah e a msy, pokrm a npoje podili jste loupe a neistou lakotnost. Smysl jest: O vnj, zkonnou stotu peujete velmi bedliv, o to vak, abyste byli isti uvnit, na sv dui, se nestarte. A pece pedem mte peovati o istotu vnitn, duevn. 27. Podle zkona (4. Moj. 19, 16) uvalil na sebe poskvrnu (zkonnou levitickou) na sedm dn, kdo se dotekl mrtvoly neb hrobu. Aby tedy kad mohl snadno poznati, kde hrob jest, a tak se uchrnit! takov poskvrny nahodil, oblili kad 1 0 k ped velikonocemi hroby zevn, tolik toti msta na povrchu, kolik zaujmala mrtv tla uvnit. 2931. t. j vzdlvte h r o b y ., a kte: kdybychom byli ili. . , a tak stavte se, jako byste mli ctu k prorokm a byli lep ne pedkov. inte to vak nikoli z cty k prorokm a lidem spravedlivm, nbr z tuby po lidsk chvle; nebo nejen nensledujete mravv a napomenut prorockch, nbr pronsledujete a usmrtiti chcete i mne, jen jsem hlava prorokv a o nm proroci pedpovdali. Mluvce tedy o d n e c h o t c s v c h svdte tm proti sob samm, e jste v plnm smyslu slova s y n y i potomky t c h , k t e z a b j e l i p r o r o k y , pokud toti nejen podle tla od nich pochzte, nbr i smlenm svm se jim podobte. Slova lidem v eckm lext nen. k t e vzdlvte (v. 29.) tak podle Vulgty; podle eckho bylo by: e neb n e b o 32. n a p l t e m r u (nepravost zloin od vaich otc z a p o a to u ) ... tm toti, e usmrtte m i hlasatele mho uen. Uvaje zpsobu rozkazovacho, n a p l t e , nepikazuje jim, aby zloiny ty provedli, nbr vyjaduje nad nimi svoji nelibost. 33. t. j. zvrhl pokolen zvrhlch otc (pedk). 34. t. j. ponvad jste tak zl, proto zabijete . . . nkter z tch, kter k vm polu (apotoly a jin vrozvsty). 35. t. j. aby stihl vs trest za vecku krev lid spravedlivch, kter kdy byla prolita vraedn. Pravi to, nikoli e by pronsledujce jeho poslance, mli pi tom mysl bti potrestni, nbr, e Bh, kter dav lovku svobodnou vli,, nebrn mu j zneuiti, stanovil trest na hchy, take ten, kdo chce pchat hch nepmo tm chce i to, co se hchem jest spojeno, toti trest. Ale nein jich slovy tmi zodpovdn za vechny ty iny vraedn, kter kdy byly spchny* nbr ukazuje jimi velikost viny, kterou na sebe uval t m, e nejen jeho usmrt* nbr i potom v nekajcnosti setrvaj a poslance jeho pronsledovat! a usm rcovati budou, jakoby ekl, e uval tm na sebe vnu tak velikou a zaslou trest takov ji na tto zemi, jak by zaslouili, kdyby sami byli prolili onu krev nevinnou, kter kdy byla prolita. Tak vak teba si vimnouti, e Pn Je mluv
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 23, 3624, 3
147
rho jste zabili mezi chrmem a oltem. S GVpravd pravm vm : Pijdou veck y vci tyto na pokolen toto. 37 Jerusaleme, Jerusalem e, kter zabj proroky a kam enuje ty, kte jsou poslni k tob; kolikrt chtl jsem shromditi dtky tv, jako slepice shromauje pod kdla kutka sv, a nechtl jsi? 38Hle, zanech se vm dm v pust; 39nebof pravm vm : neuzte m od tto chvle, dokavad neeknete: ,Poehnan, jen se be ve jmnu P n . KAPITOLA 24. Pn Je pedpovd zkzu Jerusalema a konec svta, v. 1 35. 1A vyed Je z chrmu, bral se odtud. I pistoupili k nmu uenci jeho, aby mu ukzali stavby chrmov. 2 On pak odpovdaje ekl jim : Vidte toto v eck o? Vpravd pravm vm, nezstane tu kmen na kameni, kter by nebyl rozboen. 3A kdy se posadil na hoe
tu k zkonkm a farisem jakoto k vdcm a uitelm lidu, jich lid dobrovoln nsledoval a i sm vinen se stval, e tedy jest tu e o vin a tedy i o trestu celho nroda, a to nikoliv o trestu vnm, nbr o asnm, o tom, kter je stihne hlavn zkzou Jerusalema. Pro tu jednotu vak, kterou pedkov i potomci tvo spolu jeden celek, jeden nrod, pitaj se nkdy iny pedk za zsluhu neb vinu tak jejich potomkm, take i oni nejen mvaj prospch ze skutk jejich dobrch, nbr i trpvaj za iny jejich zl, a to tm spravedlivji, jestli sami krej ve lpjch pedk svch a snad jet he si vedou ne oni, jako to bylo u tch, kte zabili Krista a pronsledovali jeho crkev. Nezahub pak Bh dnho nroda ani msta hned pro jeho skutky zl, nbr napomn, hroz a z sti i kr mnohdy po nkolik pokolen; kdy vak mra shovvavosti jeho se napln, a On konen zkzu na n pivede, zd se, jako by nkter pokolen trplo za vecka pokolen pedel, ponvad sam ojedin trp to, co zaslouili tak jeho pedkov. Ze vech lid spravedlivch nevinn usmrcench jmenuje pouze bela a Zacharie, ponvad pi jejich vrad jevila se zvltn krutost; byl Abel zavradn ze vech prvn, a to od vlastnho bratra (1. Moj. 4, 8), Zachari pak k rozkazu krle Joasa na mst svatm, kdy vytkal lidu jeho neesti (2. Paral. 24, 22.), a to dle podn o slavnosti sm en; tak snad proto, e pi nich vyzv se v samm Psm svatm bosk spravedlnost, aby zloiny ty potrestala (1. Moj. 4, 10; 2. Paral. 24, 22). e Zachari ten jmenuie se synem Barachiovm, a byl synem Jojadovm, m pinu nejspe v omylu opisovatelov. 37. Podle eck. a n e c h t l i j s t e . 38. t. j zanechno bude vm hlavn msto vae Jerusalem ve stavu zpustoenm (bude zbaveno zvltn ochrany Bo a zpustoeno od neptel). 39. Neuzte mne od tto chvle jako toho, kter by vm podval svou milost a spsu, dokavad v kajcnosti se ke mn neobrtte a m jako Vykupitele svho nepozdravte (neuznte). Skonil tak v ter dne 12. nisanu k veeru veejnou innost svou uitelskou. c) Od 24, 125, 46. podv evangelista ei, kter Pn Jei konal tho dne (v ter) veer pouze ke svm apotolm na hoe Olivetsk jako na tchu po tom, co byli slyeli pi pedel ei hroziv. V eech tch peJpovdl nejprve (jet v Jerusalem ) p l n o u z k z u c h r m u , a kdy potom na hoe Olivetsk se ho otzali na as t zkzy a na znamen, kter budou pedchzet! pchod jeho (k soudu) a konec svta, v y z v a l j e p e d e m , a b y s e m l i n a p o z o r u , b y n e b y l i s v e d e n , jeto nastanou jim mnoh pokuen! (24, 114), p o t u d a l z n a m e n i z k z y J e r u s a l e m a (24, 1522) i k o n c e s v t a co do nynj jeho podoby (24, 2335). 3. Myslili, e chrm i msto Jerusalem nepestane le a na konci svt nebo jen o mlo dve, potom e nastane e messisk. Proto uslyeve Pna mluviti o rozvalen chrmu, tzali se ho nejen po zkze budovy chrmov, nbr i po konci svta. Pn Je odpovdl k obma otzkm. Dve vak ve v. 4. varoval je, aby se nedali svsti. A zrove od 514. udal piny, pro se maj mti
148
O livetsk, pistoupili k nmu uenci v soukrom a ekli: Povz nm, kdy budou tyto vci a kter bude znamen tvho pchodu a konce s v ta ? *I odpovdl Je a ekl jim: Hlete, a vs nikdo n esved e; 8 nebof mnoz pijdou ve jmnu mm a eknou: J jsem Kristus a svedou mnoh. 6 Budete slyeti boje a povsti o bojch. Hlete, a se nepolekte; nebof mus to nastati, ale jet nen konec. 7 N ebof povstane nrod proti nrodu a krlovstv proti krlovstv, a bude mor a hlad a zemtesen po mstech. 8Ale toto vecko jest jen potkem bolest. 9 T ehd vydaj vs v souen a budou v s zabjeti, a budete v nenvisti u vech nrod pro jm no m. 10 A tu m noz se pohor a se zrad vespolek a jedni druhch budou nenvidti. A povstane m noho prorok nepravch a svedou m noh. 12A ponvad se rozmno nepravost, ustydne lska m nohch; 13ale kdo setrv a do konce,ten sp asen bude. u A bude hlsno toto evangelium o krlovstv po celm okrsku zem skm na svdectv vem nrodm; a tehda pijde konec. 16Kdy tedy uzte ohavnost zputn, kter jest pedpovdna od proroka D aniele, ana stoj na mst svatm , kdo to te, rozumj 16 tehda, kdo jsou v Judsku, utecte na hory, 17 a kdo jest na stee, nesestupuj, ab y vzal nco z domu svho, 18 a kdo na poli, nevracej se, aby vzal roucho sv. 19B da pak thotnm a kojcm v onch dnech. 20M odlete se vak, aby tk v nenastal v zim neb v sobotu; 21nebof tehdy bude souen velik, jakho nebylo od potku svta a dosavad, ani kdy bude. 22 A kdyby nebyli ukrceni dnov ti, nebyl by zachovn nidn lovk; ale pro vyvolen budou ukrceni dnov ti.
na pozoru, proto toti, ponvad jim v t vci nastanou velik nebezpeenstv jak od livch uitel, kte budou si liv pitati i vnost Vykupitele (v. 5. 11.), tak z pohrom vlench i ivelnch a jinch (v. 6--8), jako i od neptel nboenstv a patnch pklad lid zlch (v. 9 10.). 14. K te svch vrnch dodv, e pronsledovn ta neukod evange a crkvi jeho; nebo pes vecko neptelstv a pronsledovn bude hlsno ueni jeho vem nrodm. 1522. Mark. 13, 1420. Luk. 21, 20 24. Z n a m e n , j e b u d e p e d c h z e t i z k z u J e r u s a l e m a . Bude to o h a v n o s t z p u t n , i ohavn zputn na mst svatm ; zputnm tim mn Pn Je zputn, kter idovt horlivci zpsobili krtce ped zkzou Jerusalema rznmi zloiny, zejmna t velikm krveprolitm v mstnostech chrmovch. Jedn noci bylo tam pobito 8500 lid (Jos. Flav. O vlce idovsk, 4, 5, 1). Zputn to bylo pedpovdno ji od Daniele v jeho knize 9, 27. K d o t o t e, toti ono proroctv v knize Danielov, r o z u m j mu dobe, e toti mnno jest v nm ono znesvcen chrmu, po nm v krtkosti bude nsledovati zkza chrmu i msta. 18. n e v r a c e j s e , toti na to msto na poli, kde jsi ped prac odloil svrchn roucho sv. Nemysl vak to doslovn, nbr ukazuje slovy tmi podobn jako i ve v. 17. na nutnost rychlho tku. Jakmile toti nastane ve chrm een zputni, bude ji nejvy as, aby utekli, budou li se chtiti zachrnit!; nebof co nejdve na to nastane zkza. Jin jet znamen blc se zkzy msta udv se u Luk. 21, 20; toti pochod vojska neptelskho k Jerusalemu. 19. t. j. ponvad jen v rychlm tku bude spsa (zchrana), budou politovn hodni ti, kte nebudou moci utkati, jako zejmna eny thotn a ty, kter koj. 20. V zim toti nemohli by utkati pro neschdnost cest, v sobotu pak byli by zdrovni zkostlivost svdom ; nebo id nesmli konati v sobotu cesty del ne 2000 krok, prvni kesan pak, kte byli obrceni ze idovstv, zachovvali po del dobu vtinou tak pedpisy idovsk o svcen soboty. 22. t. j. kdyby nebyli ukrceni co d o p o t u dnov ti strastn, nebyl by zachovn dn lovk na ivu neb pi prav ve. V tchto dvou verch (21, 22.) pechz ji Pn Je ku proroctv o konci svta co do nynj jeho podoby, pi-
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Mat. 24, 23 - 33.
149
23T ehdy ek n e-livm k d o: ,Hle, tuto jest Kristus anebo tamto, nevte; 24 nebof povstanou neprav Kristov a neprav proroci, a budou initi velik zzraky a divy, take by se uvedli v blud, kdyby m ono bylo, i vyvolen. 25 Hle, pedpovdl jsem to vm. 28 eknou-li vm ted y: ,Hle na pouti jest, nevychzejte; ,Hle v pokojch jest, nevte. 27Nebo jako blesk vychz od vchodu a ukazuje se a na zpad, tak bude (i) pchod Syna lovka. 28 Kdekoli bude tlo, tam shromd se i orlov. 28 A hned po souen tch dn slunce se zatm a m sc ned svtla svh o a hvzdy budou padati s nebe a m oci nebesk budou se pohybovat!. 30 A tu uke se znamen Syna lovka na nebi; i budou kvleti tehdy vecka pokolen zem a uz Syna lovka pichzet! v oblacch nebeskch s m oc a slvou velikou. 31A pole andly sv s mohutnm hlasem trouby; i shrom d vyvolen jeho ode ty vtr, od konin nebes a do konin jejich. 32 Od stromu fkovho pak naute se podobenstv. Kdy ratolest jeho ji omldne a list vyraz, vte, e blzko jest lto; 33tak i vy, kdy uzte veck y vci tyto, vzte, e blzko jest pede dvemi.
hleje vedle utrpen, kter nastane pi zkze Jerusalema, tak k tm trapm, je nastanou ped pchodem jeho k soudu. 2 3 -3 1 . Mark. 13, 2127. Luk. 21, 2528. Z n a m e n , j e b u d o u p e d c h z e t i k o n e c s v t a . Budou dvoje: v z d l e n j , k nim bude patiti mimo hrozn trapy, een ji ve v. 21., roziovn nepravch proroctv a vystupovn nepravch uitel, kte budou (pomoc bla) initi vci tak podivuhodn, e se budou zdti zzraky (v. 2324), a b l i , ano b e z p r o s t e d n , je budou zleeti z kaz na nebi zcela neobyejnch (v. 2930). U v y v o l e n c h (spravedlivch) nebude mono, aby byli svedeni zdnlivmi zzraky falench uitel, ponvad oni psob s milost Bo, a ta pomh, aby lovk v pokuen neklesl. 25. D-li se tedy nkdo pece svsti, nebude moci vymlouvati se, e vidl lovka initi divy takov, jak inil Kristus, a e proto jej ml za Krista, nebof Pn Je pedpovdl to naped, e takov lid budou. 26. v p o k o j c h nebo komnatch, komorch. 27. Pchod Kristv k soudu nebude tedy skryt, aby teprv kdo musil jej vyhledvati, nbr zjevn vem. 28. t. j. jako orlov (supov) ct koist svou a pirozenm pudem zdaleka k n se nesou, tak i vyvolen i spravedliv lid, osvcen milost Bo, poznaj hned Krista, a bude pichzet!, a s nejvt rychlost odevad u nho se shromd. 29. t. j. pestane nynj pomr tles nebeskch k sob a nastane jin. Nespadnou tedy hvzdy na zem, nbr, jakoby spadly, nebude jich vidti. 30. znamen, Syna lovka, t. j. jak vykld se skoro veobecn, svtl k, kter ze na vsostech zapuzovati bude svtlem svm nastalou tmu. L i d b u d o u k v l e t i , nebof poznaj, e ji nastane soud, pi nm nikdo ze ivoucch bez zvltnho zjeven Boho nev, jak obstoj. 31. s m o h u t n m h l a s e m t r o u b y ; doslovn s t r o u b o u a h l a s e m m o h u t n m , podle textu latinskho, podle eckho textu: s troubou hlasu mohutnho (velikho), t. j: s mohutnm, velikm hlasem trouby i spe s velikm hlasem, podobnm silnmu zvuku trouby. Nemn toti trouby skuten, jak samozejmo, nbr nesmrn siln hlas, podobn zvuku trouby, kter povstane psobenm andl, nejspe tak, e zpsob takov vlnn vzduchu, jak by povstalo fouknm v troubu zvlt velikou. Potom nastane vzken a soud. Zmiuje se tu pouze o vyvolench, ne e by nespravedliv z mrtvch nevstali a na soud nepili, nbr e pihl hlavn k oblaujcmu inku, kter bude mti pchod Kristv u spravedlivch. 3233. Ltem rozum nae jaro i lto, nebo v Palestin rozeznvali toliko dvoje ron poas, lto a zimu. b l z k o j e s t toti pchod mj (Kristv) k soudu. Podobenstvm tmto uc: a) e mezi blimi znamenmi eenmi a mezi Kristovm pchodem k soudu nebude dlouh doby, b) e po znamench tch nastane Kristv pchod zcela jist a nutn, jako zcela jist a nutn nastv lto, kdy ji list vyr, c) e ona znamen dsn jsou zrove pedchozmi znmenimi velik obnovy prody a blaench as, kter nastanou.
150
84Vpravd pravm vm : nepom ine pokolen toto, a toto veck o se stane. 35N ebe a zem pom inou, ale slova m nepom inou. Pn Je vyzv ku bdlosti, v. 3 6 51. 86 O tom dni vak a hodin nev nikdo, ani andl nebet, le Otec sm . 37Ale j'ako bylo za dn N oem ovch, tak bude i pi pchod Syna lovka. 38 Jako toti za onch dn ped potopou jedli a pili, enili a vdvali se a do dne, ve kterm N oe veel do korbu, 89a nezvdli, a pila potopa a zachvtila vecky, tak bude i pi pchode Syna lovka. 40 Budou tehdy dva na poli: jeden bude vzat a jeden zanechn. 41 D v budou mlti ve m l n : jedna bude vzata a 'druh zanechna. 42Bdte tedy, n ebof nevte, v kterou hodinu Pn v pijde. 43T o pak vzte: Kdyby hospod vdl, v kterou hodinu pijde zlodj, bdl by a nenechal by podkopat! domu svho. 44 Proto i vy bute pipraveni, nebo Syn lovka pijde v hodinu, kterou nevte. 46Kdo asi jest ten sluebnk vrn a opatrn, jeho ustanovil
34. t.'j. nrod israelsk,potrv se svmi znmkami rzovitmi a ke kon svta. Ale, jak u sv. Pavel (m. 11, 3132) na konci svta uv i oni v Krista, by ne vichni jednotlivci, pece celkem nrod cel. Od 24, 36 -25, 30 vybz Pn Je ku bdlosti a svdomitmu konn povinnosti, a to trojm podobenstvm: o sluebnku dobrm a zlm, o desti pannch a o hivnch. 36. Udv tu pinu, pro mme bdti, i mti se na pozoru, abychom neby pi souae shledni ve stavu hnm, proto toti, ponvad jest zcela neznmo, v kterou chvli soud nastane. Z tch znamen, je Pn Je prv udal, bude lze s k e poznati dobu jeho v b e c , zejmna to, e ji se bl, nikoli vak, v kter den a v kterou chvli nastane. O t chvil v jedin Ot e c , t. j. Bh trojjedin i vecky osoby bosk, nebof vecky maj jednu a tou podstatu, a proto i tot poznn. U sv. Marka (13, 32) prav se, e o dni tom nev ani Syn loveka i Pn Je jako Vykupitel (Boholovk), a to nikoli, e by nevdl o tom dni vbec, nbr e nev o nm k tomu konci, aby o nm pouil jin; pro sebe ovem o nm v i jako lovk. 3741. Vysvtluje, jak neznma jest doba Kristova pchodu k soudu. Pijde tak neoekvan, e lid pi tme dile zam stnan budou nhle od sebe oddleni; jeden bude vzat do radosti vn, druh ponechn vn zhub, podle toho, v jakm stavu bude nalezen, zda ve stavu mi osti, nebo ve stavu tkho hchu. Budou pak pekvapeni mnoz soudem Kristovm, nikoli e by ze znamen svrchu od Krista udanch nebyli mohli poznati, e soud ji co nejdve nastane, nbr e pro mysl pozemskou budou jich nedbati a j30kldati za nic jinho, ne za mimodn sice, ale zcela bezvznamn zjevy prodn, podobn jako ped potopou lid nedbali vstranho hlasu, kterm Bh je varoval skrze Noema. Mluv o mln, m na mysli mln run, jeho kmen dolen byl pipevnn k podlaze (k zemi), hoen pak byl oten od dvou sluebnch, kte sedce proti sob a majce mln mezi sebou oteli jej tak, e kad klikou (rukovt) pitoil jej k sob na pl kola. 44. B u t e p i p r a v e n i , t. j. stle v takovm stavu duevnm (v stav milosti), abyste, kdyby Pn nhle piel (neb vs povolal) k soudu, mohli obstti a pijati bti mezi nebeany. Jsou ta slova eena ke kadmu, akoli kad za ivota poslednho soudu se nedok; nebo hodinou pchodu Kristova k soudu rozumti jest nejen dobu pchodu jeho k soudu poslednmu, nbr i hodinu smrti, po kter nastane soud soukrom, a kter jest tak nejist. 4 5 -5 1 . Na pkladech ukazuje, co m lovk initi a eho se varovati, aby p soudu obstl; m vrn podle vle Bo konati sv povinnosti (zastvati ad svj, uvati svch s.il) a varovati se v t pin velik bezstarostnosti a nedblosti. Sluebnkem ustanovenm nad eled rozum pedem apotoly, potom biskupy a knze, jim jest svena duchovn sprva vcch. Pokrmem mn hlsn svho (Kristova) uen, pouovn, napomnn, varovn, pisluhovn svtostmi, dobr piklad a j.; ten maj podvati vcm v a s , t. j. zpsobem pimenm rozumu, potebm a schopnostem jednotlivch vcch a pomrm asovm.
151
pn jeho nad eled svou, aby jim dval pokrm v a s? 46Blahoslaven jest sluebnk ten, jeho pn jeh o pijda nalezne, e tak in. *7Vpravd pravm vm, e ustanov jej nade vsm statkem svm . 43ekne-li vak zl sluebnk ve svm srdci: ,Pn mj otl pijti 49a pone-li bfti spolusluebnky sv a bude-li jisti a piti s opilci, 50pijde pn sluebnka toho v den, v kter se nenadje, a v hodinu, kterou nev, 51a rozpolti ho a ustanov dl jeho s pokrytci; tam bude pl a skpn zu b . KAPITOLA 25. Podobenstv o desti pannch, v. 1 12. 1 Tehdy podobno bude krlovstv nebesk desti pannm, kter vzave lam py sv, vyly naproti enichovi a nevst. 2 P t z nich bylo poetilch a pt opatrnch; 3 nebo poetil vzave lam py sv nevzaly s seb ou oleje, 4 opatrn vak vzaly spolu s lampami tak olej ve svch ndobch. 5Kdy pak enich orodlval, zdmly veck y a usnuly. 6 O pl noci vak nastal kik: ,Hle, enich pichz; vyjdte mu naproti. 7 Tu vstaly vecky panny ty a upravily lampy sv . 8 Poetil pak ekly opatrnm: ,Dejte nm z oleje svho, nebo nae lam py hasnou. 9 Opatrn odpovdly k ou ce: ,(N ik o li;) nedostalo by se nm i v m ; jdte radji ku prodavam a kupte sob 10 Kdy pak ly nakoupit, piel enich, a ty, kter byly pohotov, vely s nm na svatbu; i zaveny jsou dvee. 11Pozdji pily tak ostatn panny kouce: ,Pane, Pane, otevi nm . 12Ale on o d p o v d l: ,Vpravd, pravm vm, neznm v s.
47. t. j. na vsost jej odmn, vnou toti blaenost a slvou. 48 4). Stav proti sluebnku vrnmu sluebnka nevrnho, vytk mu dv neesti: nespravedlnost i krutost k jinm a hiv, bezstarostn ivot. K by nikdy nebylo bvalo takovho biskupa ani knze! Nkter rukopisy eck i latinsk maj ve v. 48. zl sluebnk o n e n (, ille), ale nm stka o n e n nen na omto mst dosti zaruena. 51. t. j. potrest jej co nejpsnji na tle i na dui, a to trestem vnm. Slovy r o z p o l t jej nar na tehdej obyej vchoan, dle nho pn pistihnuv otroka pi zloinu, mnohdy beze veho jej zabil neb zmrzail. 25, 1 -1 2 . V podobenstv tomto pihl Pn Je jistou mrou k svatebnm obyeji tehdy u id zavedenmu, dle nho svatbn hostina konala se veer a v noci v dom en ich o v , kam si byl bezp rosted n ped hostinou uvedl ve slavnm prvod svou nevstu z domu jejch rodi, kde ho s druikami oekvala; jestli vak nevsta byla z jinho msta ne enich, ekvaly pr druiky tak v mist enichov a pidruily se pak ke prvodu. enichem rozum se Pn Je, nevstou crkev, pannami vc, lampami milost posvcujc, olejem dobr skutky a vbec prostedky, jimi lo v k s pomoc milosti pomhajc milost posvcujc v sob udruje a rozmnouje neb obnovuje; prodlvnm enichovm naznauje d el dobu, kter UDlyne do Kristova pchodu k soudu, plnoci pak dobu neoekvanou, ve kter Pn Je pijde k soudu (jak soukrommu pi smrti jednotlivce, tak k soudu obecnmu). U pak Pn Je podobenstvm tmto, kterak m se lovk pipraviti na Kristv pchod k soudu; m toti bdti, aby neztratil milosti posvcujc. Nebof Pn Je pijde v dob nm neznm a nenadle, aby k nebesk hostin svatebn i do blaenosti vn uvedl nevstu svou crkev a s n vecky ty, kte vyjdou mu naproti s milost posvcujc a opaten zsluhami dobrch skutk, ty vak vylou od blaha vnho, kte nechaj uhasnouti v sob milost posvcujc, ji na ktu sv. obdreli, ani se postaraj v a s , aby j zase nabyli. Zporu nikoli v nkterch rukopisech nen.
152
Podobenstv o hivnch, v. 13 30. 18 Bdte tedy, nebo nevte dne ani hodiny. 14 Nebo jako lovk jeden odchzeje 7 dom ova povolal k sob sluebnky sv a odevzdal jim statek svj. 151 dal jednotn pt hiven, druhmu dv a jinmu jednu, kadm u dle schopnosti jeho, a od cestoval. Hned (pak) 16 odeed ten, jen obdrel pt hiven, til jimi a vytil jinch pt hiven. 17Tak i ten, jen obdrel dv, vyzskal dv jin. 18Ten vak, kter dostal jednu, odeed vykopal v zem i (jamku) a skryl penze pna svho. 19 P o dlouhm ase pak piel pn onch sluebnkv a skldal et s nimi. 20I pistoupil ten, jen obdrel pt hiven, a ekl: ,Pane, pt hiven odevzdal jsi mi, hle. jinch pt jsem vyzsk al. 21ekl mu pn jeho: ,Dobe, sluebnku dobr a vrn; e jsi nad mlem byl vrn, nad mnohem ustanovm tebe, vejdi v radost pna sv h o . 22 Pistoupiv pak i ten, kter obdrel dv hivny, ekl: ,Pane, dv hivny odevzdal jsi mi, hle, jin dv jsem vyzskal. 23 ekl mu pn je h o : ,Dobe, sluebniku dobr a vrn, e jsi nad mlem byl vrn, nad mnohem usta novm tebe; vejdi v radost pna svh o. 24Pistoupil pak tak ten, kter obdrel hivnu jednu a ekl: ,Pane, poznal jsem , e jsi lovk tvrd, kter ne, kde jsi nezasil, a sbr, kde jsi nerozsypal. 251 bl jsem se a odeed skryl jsem hivnu tvou v zem i; hle, tu m , co tvho jest. ' 6A pn odpovdv ekl jem u: ,Sluebnku nelechetn a leniv, vdl jsi, e nu, kde jsem nezasil, a sbrm, kde jsem nerozsypal ? 27 Ml jsi tedy dti penze moje penzom ncm , a j pied byl bych vzal s rokem, co moje jest 28Vezm te tedy od nho hivnu a dejte tomu, kter m deset hiven. 29Nebo kadm u, kdo m, bude dno,
13. Optn vyzv ku bdlosti, dvaje tak na jevo, jak velice mu le na srdci, abychom na jeho pchod se pipravili. 133G Podobenstv toto nen toton s tm, kter vypravuje se u Luk19, 1128. Udv se tu nov dkaz, pro mme bditi a bti vrni ve slub Bo, proto toti, ponvad bosk soudce bude poadovati psn od kadho ut a odmn neb potrest podle toho, jak kdo obstoj. 14. Schz tu zvt, je lze doplniti asi takto: tak uin Syn lovka ve svm krlovstv, aneb mono pedeslati slova, kter tuto klademe do zvorky: Nebof (tak uin Syn lovka ve svm krlovstv) jako (uinil) lovk (jen) odchzeje atd. 15. Rozum se tu hivna attick, kter obnela as 4500 K. Pslovku h n e d vztahuj nkter rukopisy, i Vulgata, k vt pedchzejc ( o d c e s t o v a l h n e d ) ; jin pak, a to i Vatiknsk, k vt nsledujc. Hned (pak) odeed. T oto teni jest as sprvnj, ukazujc na bedlivost a pili, s kterou lovk m uvati dar od Boha mu svench podle vle Bo. 24. Vdl jsi, e nu . . . ? T e se tak, ne, e by souhlasil se slovy jeh jako by byl tvrd, nbr e prv ze slov sluebnka toho chce mu ukzati, jak nem stn i drz jest jeho vmluva. 29. viz 13, 12 (Mark. 4, 25; Luk. 8, 18; 19, 26). lovkem, jen hotovil se na cestu, rozum se Pn Je, ktei tehdy hotovil se ji k tomu, aby podstoup sm rt a vstana z mrtvch vstoupil na nebesa. Sluebnky mn se pedem apotolov, jim Kristus svil poklady sv milosti a pravdy, aby je zachovali pro sebe i pro jin a uvali jich ke spse vlastn i jinch; v druh ad rozumj se jimi t spolupracovnci a nstupci apotolt, biskupov a kn, jim svena jest duchovn sprva vcch, jako i vichni vi vbec. Hivnami rozumj se pedem vecky dary a milosti, kter Bh udlil apotolm, aby mohli s prospchem vykonvali ad svj, potom i duchovn ady, kter Bh svuje jejich nstupcm, biskupm a knm, jako i milosti, je jim dv k nleitmu zastvn ad tch; tak vak rozumj se jimi vecky dary nejen nadpirozen, nbr i pirozen, kter Bh udlil a udluje vcm vbec. Dary (hivny) udlil a udluje Pn p o d l e s c h o p n o s t i kadho, t. j. podle toho, jak ad komu svil, a jak kdo uval dar jemu ji
Sv. evangelium Jee K rista'podle sepsn sv. Mat. 25, 3040.
153
a bude miti hojn, tomu vak, kdo nem , bude odato i to, co m. 3A sluebnka neuitenho uvrzte do tmy vnj; tam bude pl a skpn zub. O poslednm sou d, v. 3 1 46. 31 Kdy pak pijde Syn lovka ve sv sl v a vichni andl s nim, tu posad se na slavn trn svj 32 a shrom dni budou ped nm vichni nrodov. I rozdl je od seb e, jako past oddluje ovce od kozl, 33a postav ovce po sv pravici, kozly pak po levici. 84 Tehdy krl ekne tm , kte budou na pravici jeho: ,Pojte poehnan Otce m ho, vldnte krlovstvm pipravenm vm od ustanoven svta; 35nebof lanl jsem , a dali jste mi jisti, znil jsem , a dali jste mi plti; hostem jsem byl, a pijali jste m ; s6nah jsem byl, a piodli jste m n; nem ocen jsem byl, a navtvili jste m ; v ali jsem byl, a pili jste ke m . 37 Tu odpovd jemu spravdliv: ,Pane, kdy jsme t vidli lanho a nakrmili jsm e t, aneb znivho a napojili jsm e t ? 38 Kdy vidli jsm e t jako hosta a pijali jsm e t, aneb nahho a piodli jsme t ? 39A kdy vidli jsm e t nem ocnho neb v ali a pili jsm e k to b ? 40A krl odpovdaje ekne jim : ,Vpravd pravm vm : Pokud jste to uinili jednom u z nejmench tchto brat mch,
udlench. Nvratem pnovm mini se pro celou crkev pchod Kristv k soudu obecnmu, pro jednotlivce doba smrti i pchod Pn k soudu soukrommu. Pi soudu tom 5nus se kad zodpovdati ze svho jednn a jen ten uzn se za vrnho a hodna vn odplaty, kdo ad svj podle vle Bo svdomit zastval a svench dar i milost nleit uval (ke cti Boi a k dobru vlastnm u i jinch); kdo neuije dar svch k dobrmu podle vle Bo ani sam ostatn ani ve slub jinch (ml ji dti alespo penzomncm), ten bude potrestn tresty vnmi; m spe ten, kdo jich zneuije ke zlmu. Sluebnk, jen obdrel pt hiven, vytil vce ne ten, jen dostal dv. Bude od kadho, komu vce dar bylo dno a vt ady sveny, vce poadovno. Tm, e hivna sluebnku lenivmu byla odata a dna tomu, kter vce vyzskal, naznauje se, e neuvnm dar svench lovk mnohdy pipravuje se o n, uvnm pak novch si zasluhuje a zjednv, jako i e opomjenm povinnch skutk dobrch posvcujc milost Bo nejen se umenuje, nbr mnohdy se i ztrc, konnm jich pak e se milost ona rozmnouje a prvo na vt odmnu zjednv. 31. v e s v s l v ( v e l e b n o s t i ) , t. j. v oslaven lidsk pirozenosti sv. P o s a d s e , t. j. vystoup jako soudce. Bude sice souditi Bh trojjedin, tedy vecky osoby bosk, ale pouze druh osoba vystoup v podob viditeln (jako Boholovk). N a s l a v n (nebeskm leskem ozen) t r n ; doslovn bylo by na trn slvy (velebnosti) sv. 32. t. j. vichni lid vech vkv a vech nrod. Rozdl je od sebe. a to zcela snadn a beze vech rozpak i bez omylu, podobn jako past snadn a bez o ylu oddluje ovce od kozl. Kde se tolik lid shrom d a kterak vichni Krista uvid, neprav se. T eba vak poviti, e spravedliv vstanou s tlem oslavenm, kter nebude vzno tou mrou zkony prostorovmi, jako jest vzno nyn, take budou moci vznsti se tak do ve, i na jin tlesa nebesk, a e Pn Je jako B o h o l o v k v oslavenm tle svm me bti ptomen ne sice vudy jako Bh, ale pece n a m s t e c h m n o h c h , podobn jako i v nejsvtj svtosti ptomen jest na mnoha mstech tak jako lovk pod zpsobou chleba a vna. Prav-li se u proroka Joele (3, 2 12), e soud bude konn v dol Josafat, mini se tu slovo l o s a f a t nepochybn ve smyslu obraznm. 3445. Slovy tmito nemn Pn Je ci, e takov hovor pi soudu sknten povede, nbr pouuje jimi toliko, e kad bude uvdomn i o sob i 0 kadm jinm, nejen zda pijde do nebe nebo do pekla, nbr i o tom, pro ten do nebe. onen do pekla se dostane. Uvdomn to stane se boskou moc v okamiku. Pipomnaje Pn Je pouze to, zda kdo konal neb nekonal skutk milosrdenstv, dv na srozumnou, e ji opomjeni skutk dobrch sta, aby byl lovk zavren, m spe, kon-li kdo skutky zl a nein vas pokn. Tak 1 kdy klade spravedlivm do st slova'podiven se Pane, kde jsme t vidli
154
Sv. evangelium fee Krista podle sepsn sv. Mat. 25, 4126, p.
mn jste uinili. ^ *1Potom ekne i tm, kte budou na le v ic i: ,Odejdte ode mne, zloeen(, do ohn vnho, kter jest pipraven blu a andlm jeho. 42N ebof lanl jsem a nedali jste mi jisti, znil jsem a nedali jste mi plti, 43hostem jsem byl a nepijali jste mne, nah jsem byl a nepiodli jste m ne, nem ocen a v ali jsem byl a n enavtvili iste m ne. 44Tu odpovd jemu tak oni: ,Pane, kdy jsme t vidli lanho neb znivho neb jako hosta neb nahho neb nem ocnho neb v ali, a neposlouili jsm e to b ? 45Tehdy odpov jim: ,Vpravd pravm vm : pokud jste to neuinili jednomu z nejmench tchto, ani mn jste neinili. 46I pjdou tito do trpeni vnho, spravedliv pak do ivota vnho. KAPITOLA 26. Pn Je pedpovd znova svou smrt. Velerada rad se o jeho zhub, v. 1 5.
1 Kdy dokonal Je vecky ty ei, pravil uenkm s v m : 3 V e po dvou dnech budou velikonoce, a Syn lovka bude vydn, aby byl ukiovn. 3 Tehdy shrom dili se veleknzi a star lidu v dom veleknze, jm n, Kaife, 4 a uradili se, aby Jee lstiv jali a zabili; 5 ale pravili: N e o slavnosti, aby snad nenastala boue v lidu. Pn Je drahou mast pom azn. Jid nabz se, e ho zrad, v. 1 16. 6 Kdy pak Je byl v Betanii v dom im ona m alom ocnho, 7 pistoupila k nmu ena s alabastrovou ndobou masti drah a v>-
atd., nemn ci, e se tak budou tzati skuten, nbr jen, e kad z nich s vdnost a v pokoe uzn, e odmna, kterou dostane, pevyuje na vsost ty skutky dobr, kter vykonal v tomto ivot. d) Od 26. 128, 20 vyliuje Kristovo utrpen, smrt a vzken, jako i t kterak zjeviv se enm i apotolm, udlil tmto (apotolm) posln svtov. Vypravuje dje ty, upozoruje nejen na npl pslunch vrok prorockch, nbr i na to, s jakm ztm a s jakmi skoky a klady postupovali lenov velerady, aby Krista odsoudili a u vladae doshli potvrzen svho rozsudku, jako i na to, e v zatvrzelosti sv zstali pes vecky zzraky, kter se dly pi Kristov smrti a vzken, ano i potom, kdy dostali o vzken jeho zprvu od vojn strnch, a kterak lid byv sveden od nich ve vin jejich ast vzal, vyzvaje' vladae, aby Krista ukioval, a svolvaje krev na sebe i syny sv. 3. T e h d y t. j. ve stedu rno dne 13. ms. nsanu, s h r o m d i l i s e , toti k mimodnmu sedn velerady. 4. e Krista usmrt, o tom usnesli se ji po vzken Lazara (Jan 11, 4753). Tehdy nerozhodli vak jet, kdy by jej mli zatknout! a na jakm dvod prvnm odsouditi, aby mohli se nadt, e vlada potvrd jejich nlez. Nyn usnesli se, aby Jei byl jat ji o svtcch, avak ne veejn, nbr tajn a lstiv, tiy se o tom nedovdlr lid, usmrcen vak e m bti a po svtcch, kdy poutnci se ji rozejdou. radek tento zmnili brzy po sedn, kdy se jim Jid nabdnul, e jim Jee zrad (v. 15.); nebo vidouce, e i jeden z apotol jeho od nho odpad a ho zrazuje, soudili z toho, e oddanost lidu k nmu nen tak velik, aby pro nho zpsobil boui, a e tedy mohou ihned proti nmu zakroiti a vraedn mysl svj provsti. 6 - 1 3 . Jak patrno z Jan. 12,12., pomazn toto stalo se ji den ped slavnm vjezdem do Jerusalema. Sv. Matou vypravuje o nm teprve nyn, ponvad chce poukzati ke kontrastu, jak byl mezi fariseji, kte s mysl pobouenou hledali Kristovy smrti, a mezi Jeem, kter s plnm klidem hledl smrti vstc, snad i proto, e Jid, o jeho zrad vypravuje hned v odstavci nsledujcm, pi pomazn tom piel po prv na mylenku Krista zraditi. 7. Chtla tak projevili svou ctu, vdnost a lsku k Pnu Jei.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 26, 8 -19-
155
lila ji na hlavu' jeho, kdy byl za stolem . 8 Vidouce o uenci, rozmrzeli se a ekli: K emu ztrta tato? 9 Vdyf se to m ohlo draze prodti a dti chudm . 10Veda pak to Je ekl jim : Pro t en inte obte? Dobr skutek zajist vykonala nade mnou. 11Vdyf chud mte vdycky s sebou, mne vak vdycky n em te; 12 nebof vylivi mast tu na m tlo, uinila to k mmu pohrben. 13 Vpravd pravm v m : kdekoli bude hlsno evangelium toto po celm svt, tam bude se vypravovat! na pamtku jej tak to, co uinila ona Tehdy jeden ze dvancti, jmnem jd ikariotsk, odeed k veeknm ekl: 15 Co m chcete dti, a j vm ho zradm ? I ustanovili mu dti ticet stbrnch. 16A od t chvle hledal asu phodnho, aby ho zradil. P osled n veee, v. 1 7 30. 17 Prvnho pak dne pesnic uenci pistoupili k Jeovi a ek li: Kde chce, a pipravme tob, abys jedl bern ka? 18A on ekl: Jdte do m sta k jistmu lovku a rcete jem u: ,Mistr prav: as mj jest blzko; u teb e budu jisti bernka s uenky svm i. 19 u i nili uenci tak, jak jim je nadil, a pipravili bernka.
8 9. ekl to nejprve Jid (Jan. 12, 46) z lak o ty ; n eb o f v d l, kdyby se byla m ast p ro d ala a penze str e n se daly P n u Jei na chud, e by je on jako pokladnk d o stal ke sp rv a si mohl z nich nco ta jn vzti O statn a p o tol dali se jm strhnout! ku projevm podobnm nikoli v m yslu p a tn m , n b r e znajce K ristovu pokoru a sk ro m n o st, myslili, e by mu sk u ten bylo m ilej, aby se byla m st p ro d ala ve p ro sp ch chudch. 11. N aznail tak, nejen e chud budou vdycky na zem i, n b r i e pi o chud nejsou na jm u ty vlohy, k ter se dj ke cti a chvle Bo. 12. P rohlauje, e pom azn 0110 jest ppravnm konem k jeho pohbu a ta k zro v e upozoruje na b lz k o st sm rti sv. 13. N ejen te d y schvlil jej cin, nbr i odm nil jej ujitnm , e o skutku jejm bude vypravovali se na jej pam tku po celm sv t vu d y , k d e se b u d e tilsati evangelium o vykoupen. 14. T e h d y t. j. ve ste d u rn o dne 13 m sce nisanu po se ze n v elerad y , o nm je st e ve v. 35., j e d e n z e d v a n c t t. j. ze sb o ru a p o to lsk h o , apotol. 17 19. P p r a v a k p o s l e d n v e e i ; srovn. M ark. 14, 1216; Luk. 22, 7 - 1 3 . 17. Pesnicem i sluly svtky velikonon od pesn ch i nek v aen ch chleb, kterch id m li povat! o nich. Slavily se pvodn od 15. do 21. d n e m sce nisanu (m sce to trvajcho od polovice naeho bezn a do polovice d u b n a ); od zajet babylonskho tali k nim ta k 14. den m sce nisanu. Prvnm dnem pesn ic rozum se tedy 14 den m sce nisanu, kter v roce K ristovy sm rti p ip ad l na tvrtek. B e r n k a , t. j. slav n o stn veei velikonon, k tero u k onali id podle ustanoven B oho kadho roku, aby si pipom nali s v d n o st onu noc velikou, ve k ter byli vysvobozeni z Egypta, a oivovali tu b u po V ykupiteli. M imo jin pokrm y povali pi n dle danho p kazu b e r n k a , p e sn chleby a hok salty ; b ernek p ed o b raz o v a l V ykupitele, p esn chleby upom naly na isto tu , ktero u isra e lit jak o to n ro d vyvolen mli se stk v iti, h o k salty (z pti rznch druh zelenin) naznaovaly k ru to u p o ro b u , ve k ter id pli v E gypt. 18. P n Je chtje zn o v a up o zo rn ili je na svou v e v d o u c n o st a tak utvrditi ve ve, neudal jm nem h o sp o d e, k nm u mli jiti, nbr, jak patrn o z M ark. 14, 13 15 a Luk. 22, 8 12., p ed p o v d l jist okolnosti, k te r v e m st shledaj a p o nich poznaj, ke kom u maj jiti. P oslni byli P e tr a J a n ., Kdo byl onen hospod, nen zn m o ; n ejsp e otec evangelisty sv. M arka. a s m j , 4. j. as m ho u trp en a sm rti m j e s t b l z k o .
156
20Kdy pak byl veer, zaujal m sto u stolu se dvancti uenky svm i. a1A kdy jedli, ekl: Vpravd pravm vm : jeden z vs mne
2 0 -2 5 . O h l e n z r d c e srovn. Mar. 14, 1821; Luk. 22, 21, 23; Jan. 13, 2130. 20. Pi jdle nesedli, nbr podle tehdejho obyeje leeli (na tech po hovkch, kter byly poloeny kolem t stol ve form podkovy) podepeni levm ramenem o polt neb (kdo byl na levm kraji) o pelest pohovky. Pn Je byl nejspe na levm kraji pohovky prostedni, jemu po pravici Jan, Petr pak na levm kraji pohovky prav. Pi veei id postupovali takto: Kdy se setmlo, shromdili se ve veeadle hodovnci, jich vak dle pozdjho pedpisu nesmlo bti mn ne deset a ne vce ne dvacet. Nemla-li rodina dosti len, mla pibrat! si jich z jin tolik, kolik schzelo do potu pedepsanho. Veee zahjila se veobecnm umytm rukou. Na to se naplnil pivn kalich obadn; hospod (hlava rodiny) pak poehnal jej modlitbou a napiv se z nho podal ostatnm. Na to pinesli na stole pokrmy velikonon (bernka, nekvaen chleby a hok salty jakoto pokrmy Bohem pikzan (viz pozn. k v. 17.), t misku s octem neb vodou slanou k namen salt, kai i kompot zvan charoset, chagigu i maso z obt pokojnch, je toho dne byly obtovny, a mnohdy i jin pokrmy, zvlt byla-li spolenost etnj. Charoset byl utvoen z mandl, fkv, oechv a jablek zadlanch ve vn, oct a skoici, kter mu dodvala barvy cihlov, take barvou a snad i tvarem svm upomnal na cihly egyptsk., kter tam id musili zhotovovati. Kdy pokrmy byly pineseny, hospod umyl si ruce, poehnal pokrmy a vzav do tipce hokch salt, namoil v charosetu neb v oct a sndl je. T ot uinili po nm ostatn. Mezitm naplnil se druh kalich obadn (liturgick) A tu zeptal se jeden z mladch nebo nejmladch, pro dnes zan se veee s takovou obadnost. A hospod hned vypravoval, jak otcov jejich strdali v Egypt a jak odtud byli vysvobozeni; k tomu piioval vklad, co znamen bernek, co pesn chleby a hok salty, a uvaoval s nimi o svobod, kter nyn povaj, na konec pak vyzval spolustolujc, aby zapli pse r a p o dkovn Bohu za vysvobozen z Egypta* A tu zapli alm 112. (Chvalte, sluhov, Hospodina) a alm 113, 18 (Kdy vyel Israel z egyptsk zem). Pi dleitjch vcech byl kalich pozdvien a zase postaven. Kdy dokonili zpv, hospod poehnal kalich a napiv se z nho, dal kolovat po ostatnch. Na to umyl si ruce, vzal jeden z pedloench chleb pesnch, poehnal jej modlitbou a pojed z nho, lmal a dval ostatnm. P ot umyli si vichni ruce a vzave dky Bohu za pkaz jisti bernka, poloili se na pohovky ke stolu. A nastaly vlastn hody. Jedli bernka jin pokrmy, pi tom pili vino beze v formy liturgick. Poslednm soustem vak musil bti kousek bernka. Kdy pak pojedli, umyli si zase vichni ruce, a naplnn byl tet kalich obadn, jen slul kalichem poehnn i dkovn, ponvad se pi nm vyjadovaly dky za poit pokrmy a obdren dobrodin a konala prosba, aby brzo ji nastala doba messisk. Na to vyprzdnili kalich ten a nalive hned tvrt, zapli alm 113, 9 -117, 29 a alm 135, vypili kalich ten a ukonili slavnost. Kter z tchto obad Pn Je zachoval, s jistotou ci nelze, nebof evangelist o tom nemluv. Ponvad vk v ivot svm neuchyloval se od zavednch d, le zvltn pina toho dala, lze prvem souditi, e tak od du velikononho neuchlil se vce, ne pokud bylo pimeno blzk nplni pedobrazu vbec, ustanoven pak nejsvtj Svtosti oltn zvl. Zejmna zd se, e pominul obvykl vklad, kter hospod k otzce mladho hodovnka podval o vznamu slavnosti, nebof vklad ten elil k tomu, aby v pamti zachoval se pvod, pedobrazn vznam slavnosti a tak aby se budila touha po Vykupiteli. Avak el ten odpadal nyn, kdy Pn Je se chystal ji naplnit, co bylo slavnost tou pedobrazovno. M sto vkladu toho vyjdil as svou tubu po jeden bernka a tm i po vem , co vee tou bylo pedobrazeno (Luk. 22, 13. 16). Mimo to jest pravdpodobno, e ono veobecn umvm rukou, kter se konvalo po vee ped tetm kalichem obadnm, zamnil v umvn nohou apotolm (Jan. 13, 418), kalichu toho pak e uil k ustanoven nejsvt ' Svtosti pod zpsobou vna, promniv bezprostedn ped tm chlb ve sv tlo. 21. k d y j e d l i t. j. kdy byli jet u jdla i u stoluj ale pokrmu ji vce nepovali. Sv. Matou toti vypravuje vc velmi strun a vzhledem k svmu elu naunmu odchyluje se jako na jinch mstech tak tuto od podku, ve
157
zrad. a 2 1 zarm outive se velmi, poali jeden kad ikati jem u : Zdali j jsem to, P ane? 23On pak odpovdl: K do se mnou omi ruku v m lse, ten m zrad. 24Syn lovka sice jde, jak psno jest o nm, ale bda lovk a tomu, skrze nho Syn lovka bude zrazen; lpe by mu bylo, kdyby se byl nenarodil lovk ten . 25I promluvil Jid, kter ho zradil a e k l: Zdali j jsem to, m iste? D mu j e : T ak jest, jak jsi ekl. 26Kdy pk veeeli, Je vzal chlb a poehnav rozlmal jej a dav uenkm svm ekl: Vezmte a jezte: toto jest tlo m . 27A vzav kalich, podkoval a dal jim ka: Pijte z toho vichni, 28nebo toto
kterm vci za sebou nsledovaly. Nebo, jak vysvt ze sv. Luke (22, 1423) kter zachovv zpravidla poad asu, Pn Je dve ustanovil nejsv. Svtost oltn a potom teprve oznail zrdce, tak e Jid byl prvn, jen pijmal svtokrden. Dve vak, ne ustanovil nejsv. Svtost, pojedl s apotoly bernka i jin pokrmy a umyl jim nohy. 22. j e d e n k a d jest eeno s nadsazenm ve smyslu v t i n a neb skoro vichni. Tzali se, ponvad kad pro sebe chtl mti ujitn, e nen mnn. Petr sotva se tzal, nebo dvoval si pli, ne aby se byl obval, e takov in vykon. Tak sv. Janu nedala lska jeho ke Kristu a vdom lsky Kristovy takovou otzku initi. Tm vylo se, e nikdo nepozastavil se nad tm, e se Jid netzal, a mu Pn Je podal skvu (Jan. 13, 26). Onlauje zrdce neml Pn Je jinho myslu, nez aby jednak varoval Jide a povzbudil ho, aby el do sebe a se polepil, jednak aby ukzal apotolm, e nebude pekvapen inem Zrdcovm, a tak zabrnil, aby nepojali o nm mnn nepravho, a zrada bude vykonna. Vslovn vak zrdce nejmenoval, ponvad ho chtl uetiti zahanben a zstaviti mu snaz cestu ku pokn. 23. Slovy tmi neuruje osoby zrdcovy pesnji, nbr potvrzuje toliko vrok pedel, ale tak, e zrove s drazem vytk nevdnost a velikost viny, kterou zrdce na sebe uvalil. Tedy takto: Ano, jest tomu tak, jak jsem ekl, jeden z tch, kte se mnou jdaj, a tedy jako apotol pat do sboru tch, kter jsem uinil nejdvrnjmi pteli svmi, m zrad. Smysl tento nemn se, pekldme-li podle eckho textu ( ) kde? se mnou o m o i l v mse, zvlt, povme-li, e na mst parallelnm u sv. Marka (14, 20) jest as ptomn (< 5 ), a e tedy minul as (aorist) v Matouov evangeliu m mon pinu v pekladateli M atouova originlu aramejskho do etiny. 24. Na novo prohlauje, e nejde na smrt pekvapen, ani proti sv vli, nbr dobrovoln a v pln poslunosti Otce svho. Jde na smrt tak, jak bylo od Boha ustanoveno ( u l o e n o , Luk. 22, 22) a od prorok pedpovdno, n a p s n o (Mat. Mark.). Nikterak vak neprav tmi slovy, e tak Jid vykonvaje zradu, jedn podle ustanoven Bjho, i e byl peduren od Boha, aby zradu vykonal. Nebo af pomlme o tom, e tvrzen m takovm pisuzoval by se Bohu sammu ern in Jidv: Bh dav lovku svobodu, nikomu j nebe, a proto nikoho nenut ani k dobrmu ani ke zlmu, nbr povzbuzuje toliko, aby inVdobr, a varuje, aby zdroval se zlho. Podobn bylo u Jide, jak patrno z optovnch vstrah, ktermi ho Kristus na velikost zloinu upozoroval a ped zhubou varoval. Ale ovem Bh jsa vevdouc vdl od vnosti, e nkte lid, a mezi nimi t Jid, tak se zvrhnou, e budou hotovi zradit i vtlenho Syna Boho, a ponvad to vdl, ustanovil, e dopust, aby jeden z nich, Jid, takovou zradu vykonal, a pojal zalben, aby K ristus pro spsu lidstva zemel na ki, byv zrazen od svho uenka. Bh tedy neustanovil, nbr dopustil zloin Jidv. Jid pak jednal v pln svobod, kdy Krista zrazoval, i uvalil proto na sebe vekerou vinu tohoto zloinu a strojil si jm vnou zhubu, ali by vas jet se nepolepil. A i na to chtl ho Pn Je upozorniti v nesmrn lsce sv a pi o spsu i jedin due, by alespo pedstavou pehrozn vnosti se zarazil a el do sebe. P rav ilf: Ale bda lovku. . . 2628. U s t a n o v e n n e j s v . S v t o s t i . Srovn. Mark. 14, 2224; Luk. 22, 1 9 -2 0 : 1. Kor. 11, 2 3 -2 5 . 26 28. C h l b byl penin, nekvaen a tenk; proto nekrjel ho, nbr rozlmal, a to na 12 dlc, pro kadho apotola jeden. P o d k o v a l (dky inil)
158
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Mat. 26, 2 9 -3 0 .
jest krev m N ovho zkona, kter se vylv za mnoh na odputn hch. 29 Ale pravm v m : Od tto chvle nebudu plti z tohoto plodu vinnho kmene a do onoho dne, kdy jej budu plti s vmi nov v krlovstv Otce m h o . 80 A chvlu vzd ave vyli na horu Olivetskou.
toti Bohu Otci, jednak za dobrodin vbec, je obdrel od Boha Otce bu sm jak lovk, aneb skrze nj pokolen lidsk, jednak, a to zvlt, za milost nejsvtji Svtosti, kterou prv chystal se ustanoviti ku prospchu lidstva. * T o t o j e s t t l o m, t o t o j e s t k r e v m , t. j. toto, co mm v rukou a co vypad a chutn jako chlb, nen ji podstatou svou chlb, nbr tlo m ; a to, co mm v kalichu a co chutn jako vno, nen ji podstatou svou vno, nbr krev m. A ponvad ta slova ekl Pn Je, vn to pravda, kter nelze mliti 1 e ani klamati, neme bti nepravdou, co se jimi vypovd. Onmi slovy tedy Pn Je promnil skuten podstatu chleba v podstatu svho tla a podstau vna v podstatu krve sv. Pravme podstatu, kter jest neviditeln, nebot zpsoby chleba a vna, kter jsou viditeln, neprom nil; proto i po promnn vypadalo to, co ml v rukou, jako chlb, a co ml v kalichu, jako vino. T eba vak dobe vimnouti si, e Pn Je ekl toto jest tlo m , toto jest krev m , e tedy promnnm nastoupila na msto podstaty tla p o d sta ta ,iv h o t l a P n a na msto podstaty vna podstata i v k r v e j e h o . iv tlo vak nen, le v nm jest krev a due, a krev nen iva, le jest v tle spojenm s du. Kristovo lovenstv pak nebylo nikdy o sob, nbr hned od prvnho potku svho byt spojeno bylo s bostvm. Akoli tedy slovy toto jest tlo m pmo povstalo pouze tlo Kristovo i ona hmotn st lovenstv, kter nejen od due, nbr i od krve jest rozdln, slovy pak toto jest kiev m pmo nastala pouze krev jeho, pece nebylo po slovech onch ani pod zpsobou chleba ptomno pouz tlo, ani pod zpsobou vna pouze jeho krev, nbr, aby byly ivy, vemohoucnost Kristovou pipojily se k tlu pod zpsobou chleba t krev a due i bostv Kristovo, a ke krvi pod zpsobou vna pidruily se tak tlo a due i bostv, take pod jednou i druhou zpsobou byl Pn Je ptomen cel jako Bh i jako lovk v jedn, a to bosk osob. Uiniv een promnn, obtoval se Pn Je pod zpsobou chleba a vna Bohu Otci, jako sm dal na jevo slovy: toto jest tlo m, k t e r s e z a v s v y d v (Luk. 22, 19), toto jest krev m. k t e r s e v y l v z a m n o h n a o d p u t n h c h . Slovy tmi toti prohlsil, e to tlo, kter pod zpsobou chleba m ped sebou, a ta krev, kterou pod zpsobou vna m v kalichu, vydv neb vylv se k tomu konci, aby se dostalo lidem odputn hch a spsy. Ale hichy neodpoutj se a spsa neudluje se le pro krev, kter v obti se prolila, pro tlo, kter v ob bylo vydno. Byla tedy o b t n krev ta, kterou Pn je pod zpsobou vna na odputn hch vylil, a o b t cel ten kon, kter vykonal, promuje chlb a vno v tlo a krev svou. Tak dal to na jevo slovy: toto jest krev N o v h o z k o n a i n o v m l u v y ; jimi toti prohlsil, e ta krev, kterou m pod zpsobou vna v kalichu, prolv se na potvrzen Novho zkona i nov mluvy, on toti, kterou uinil s vekerm lidstvem, zaslibuje jim milost a spsu vnou', budou-li zachovvati vli jeho. Avak mluvy potvrzovaly se krv obtn. Byla tedy obtn i ona krev, kterou Pn le potvrzoval mluvu. Konen ukzal to tm, e promnil podstatu dvoj: podstatu chleba a vna, jak bude vyloeno pi Mark. 14,,2224. Pod zpsobou chleba a vna podal se potom apotolm povat, ovem nikoliv aby byl strven (stravuje se pouze zpsoba chleba a vna a nikoli podstata tla a krve Pn), nbr aby veel v neju spojen spasiteln se vemi, kte by pijmali hodn, a dal jim zruku na slavn vzken a ivot vn blaen. Chteje pak tak jin lidi vech vk pozdjch oblaiti svoj lskou a astny uiniti podobnch milost, dal apotolm a jejich nstupcm v knskm ad (biskupm a knm) moc, aby tak oni, promujce chlb a vino v tlo a krev jeho, podvali je Bohu v obf a vcm za pokrm duevn k jejich te a posile (t. j. ustanovil ob me sv. a nejsv. Svtost oltn). Fravilf: T o i t e n a m o u p a m t k u . Viz o tom pi Luk. 22, 19. 29. Slova tato nejsou eena o kalichu svtostnm , nbr o (druhm) ka lichu obadnm, patcm k velikonon veei. Jimi prohlauje Pn |e, e na tto zemi nebude ji slaviti velikonon veee, e tedy ji brzy zeme, ale ku pote apotol dodv, e jej bude piti s nimi v krlovstv Bom, a to nov t. j. na vsost vzneen a dokonal, povnm toti vn blaenosti.
159
Pn Jei pedpovd tk apotolv a pd Petrm, v. 3 1 35. 31T ehdy ekl jim je: Vy vichni pohorte se nade mnou tto noci; nebof psno jest: , B i t i b u d u p a s t e a r o z p r c h n o u s e o v c e s t d a . 32 Ale kdy vstanu z mrtvch, pedejdu vs do Galilee. 38 Odpovdaje pak Petr ekl je m u : By se vichni pohorili nad tebou, j se nikdy nepohorm . 34 ekl mu Je: Vpravd pravim to b : tto noci, prve ne kohout zazpv, tikrt m zape. 35 Dl jemu Petr: Bych ml umti s tebou, nezapru teb e. Podobn pravili t vichni uenici. Pn je v zahrad Getsem ansk, v. 3 6 46. 36Tehdy je piel s nimi do dvorce, kter slov G etsem any, a ekl uenkm s v m : Posete tuto, a odejda tamto se pom odlm . 37 A pojav Petra a dva syny Z ebedeovy, poal se rmoutiti a teskliv bti. 38Tu ekl jim: Smutn jest due m a k smrti! zstate zde,
3135. MarV. 14, 2731. Luk. 22, 3334, Jan. 13, 3 6 -3 8 . Pedpov tuto uinil Pn Je ji ve veeadle brzy po odchodu Jidov. Sv. Matou, kter verem 30. zakonil svou zprvu o posledn veei, sdluje ji teprve nyn, ponvad se hod za vod ke zprv o utrpen Pn, kter hned na to vyliuje. 31. T e h d y , t. j. tu dobu non, kter pedchzela Kristovo utrpen v za hrad Getsemansk. P o h o r t e s e t. j. tm, co uvidte na mn tto noci, mou zkost, utrpenm, zatknutm, budete tak postraeni a rozrueni, e nebudete mti toliK zmuilosti, abyste pi mn vytrvali; i r o z p r c h n e t e s e o d e m n e , a v b z n i a v z m a t k u n e b u d e t e v d t i , c o i n i t i. Slova Psma uvedena jsou ze Zachar. 13, 7. toliko do smyslu, nikoli do slova. Nebo u proroka oslovuje Bh me, aby bil paste: Bij paste, a rozprchnou se ovce. P ravli vak Bh mei: Bij paste, vyjaduje tm prv tolik, jako kdy ekne: Biti budou paste. 36 46. Mark. 14, 3 6 -4 2 ; Luk. 22, 3946 Jan. 18, 1. 3637. Tehdy, toti as v 10 hodin veer. Dvorec ten se zahradou byl na pat hory Olivetsk as 250 metr vchodn od Jerusalema. (Jmno Getsemany znamen lis olivov.) Zahrada ohrazena byla zd a uzavena dvemi, je brnily vstup cizm, ne vak pte m a znmm, nebo ti byli seznmeni s tm, jak maj otvrati. Mon, e patila nktermu potomku Davidovu; nebo v n byli pochovui Joachim i Anna (pozdji, dle podn vchodnho, i Panna Maria); mrtv vak pochovvali se obyejn na pozemku vlastnm, neb alespo na pozemku rodu svho. s tto zahrady dostala se r. 1669 v majetek Frantikn, kte ji asem rozili a r. 1848 zd 2ll2 metru vysokou ohradili, aby tak chrnili oliv i poutnk, kte se tam modl. Zahrada tato jest 52 metr dlouh a 50 metr irok. V n jest 8 v 01 v majcch v objemu 5 - 6 metr, kter dle podn pochzej z dob Kristovch. (e byly ji v VII. stol., jest jisto.) Osm apotol ponechal v zahrad u vchodu, nebo vdl, e nemaj dosti sly., aby snesli bez pohoren pohled na hlubok jeho ponen a zkost smrtelnou. Ukzal tak, e Bh nedopout na lovka vtho pokuen, ne me snsti. T i vak (Petra a syny Zebedeovy t. j. Jakuba Vel. a Jana) vzal s sebou pece; nebo chtl mti svdky svho utrpen, aby mohli dti o nm zprvu jinm. Vyvolil k tomu prv ony ti jednak pro velikou lsku, kterou k nmu lnuli, jednak proto, e oni, byve svdky jeho oslaven na hoe Tbor, nejvce byli pipraveni a ozbrojeni, aby vidouce i ponen jeho neklesli ve ve a zcela od nho neodpadli. 38. Takov zrmutek pipustil si, jak pojm i nejstateniho mue, kdy vid jistou sm rt ped sebou, a takov zkost zmocnila se ho, jak me zpsobiti i smrt. Zarmoutil se tak ji pedstavou toho, co bude trpti, nebo jsa t pravm lovkem, byl pstupen vem dojmm istm, kterm bv podroben kad lovk, tedy nejen dojmm radosti, nbr i alosti. Tak zarmoutil se proto, ponvad vdl, e ho Jid, uenk jeho, zrad, Petr zap e; hlavni vak pinou jeho zrmutku byly hchy lidsk, kter vecky vzal na sebe, aby za n dosti inil, jako i vdom, e a tolik bude trpti pro hchy lidsk, pece nkte neuv, neposlechnou, a proto zavreni budou.
160
a bdte se m nou. 39 A popoed m aliko padl na svou tv a modlil se ka: Ote mj, je-li m ono, a odejde kalich tento ode m ne; ale ne jak j chci, nbr jak ty." 40I piel k uenkm svm a nalezl je, ani sp; i ekl Petrovi: Tak-li jste nemohli jedn hodiny bdlti se mnou ? 41 Bdte a modlete se, abyste neveli v pokuen; duch zajist hotov jest, ale tlo slab o. 42Opt po druh odeel a modlil se ka: Ote mj, nem e-li kalich tento minouti mne, le bych jej pil, sta se vle tv . 43A pied opt, nalezl je, ani sp, nebo oi jejich byly obteny. 441 nechal jich a odeed opt m odlil se po tet, t slo v a kaje. 45N a to piel k uenkm svm a ekl jim : Spte ji a odpovejte; h le piblila se hodina, a Syn lovka bude vydn v ruce hnk. 40 Vstate, pojme! Hle piblil se ten, kter m zrad* Pn Je jat a o d ved en , v. 4 7 55.
47 A kdy jet mluvil, hle Jid, jeden ze dvancti, piel a s n zstup velik s mei a kyji (poslni byve) od velekn a starch lidu. 48 T en pak, kter jej zrazoval, dal jim znamen ka: Kterho po lbm, ten jest to, chopte se h o . 49A hned pistoupiv k Jeovi, ekl: Zdrv bu, m iste! A zulbal jej. 50I ekl mu Je: Pteli, na jsi
39. K a l i c h e m rozum utrpen sv. Pros, aby mono-li, utrpen toho nemusil trpti, ne e by byl boskho radku o vykoupen lidstva neznal aneb trpti se zdrhal, nbr e jako lovk chtl vyjditi nesmrn svj zrm utek a dti dkaz, e jako bvk pstupen jest vem istm dojmm lidskm. Jako toti kad lovk se lek utrpen a peje si, aby nemusil je sneti, tak i lidsk pirozenost Kristova lekala se toho, co na ni ekalo. Ale jako nemocn, jen podrobiti se m operaci, pi vem strachu jjed bolest a pi v tub, aby nemusil podrobiti se operaci, pece dobrovoln se j podrobuje v nadji, e zachrn ivot svj, tak i Kristova pirozenost lidsk pi v zkosti, kterou pocitovala ped blcm se utrpenm, podstupovala je dobrovoln, vdouc, e tm zjedn spsu lidstvu padlmu. 40. Usnuii bezdky z velkho zrmutku a dojmu, kter poctili ji 'p i veei z toho, co Kristus jim mluvil a pedpovdl a t v zahrad, kdy vidli Krista tak zarmoucenho. Byl to vak jen polospnek i stav, ve kterm lovk zpola sp a zpola bdi a i mylenkami se obr, a proto nejen se jm neposiluje, nbr vce jet se unavuje. j e d n h o d i n y , t. j. dobu krtkou. 41. P o k u e n m vbec rozum se jednak lkn ke hchu, jednak protivenstv ivota, ponvad maj el zkusiti a vytbiti ctnost lovka. Na tomto mst rozum Pn Je pedem protivenstv, je ekala na apotoly v dob utrpen jeho. Protivenstv takov mohou pi slabosti na pirozenosti t probudit! hnou dostivost. Aby tedy nebyla lovku ke kod, teba bdti, t. j. pozor dvati, aby vas zpozoroval hroziv nebezpeenstv, a je bu odvrtil, neb nen-li mono je odvrtiti, aby uil proti nmu vhodnch prostedk. e k takov bdlosti je teba, aby nebyl ani rozum zatemnn, ani vle seslabena dost tla, dost o neb pchou ivota, neteba podotkati. Ponvad vak lidsk vle proti etnm pokuenm jest slab, neposta pouze bdti, nbr teba t m od 1 i t i s e , proiti Boha za pomoc proti nim. Proto vyzv Kristus apotoly, aby i bdli i ss modlili. 46. S p t e j i a o d p o v e j t e ; slovy tmi bu in jim jemnou vtku, e usnuli, aneb spe dovoluje jim, aby na chvli spali spnkem posilujcm. Je-li tento druh nhled sprvn, ekl slova vstate, pojme a po del p estvce. 4 7 .-56. Mark, 14, 4 3 - 52. Luk. 21, 4753. Jan 18, 211. 4950. V zstupu tom byli nejen sluebnci velekn a farisev a oddlen stre chrmov (Luk. 22, 5 i; Jan 18, 3), nbr i vojnov mt. Opatiti si je nebylo nesnadno; nebo dle Josefa Flavia sdlila posdka msk na hrad Antonia (pi chrm), o svtcch pak stly tlupy vojensk i u bran chrmovch, aby potlaily hned vznikajc boui neb odOOj. Tak vlada odebral se o svtcch velikononch z Caesaree, sdla svho, do Jerusalema, aby tm snze mohl pozorovati hnut lidu ku vzpourm naklonnho. Musili ovem lenov velerady dati
161
piel? Tu pistoupive vzthli ruce na Jee a jali ho. 51A hle jeden z tch, kte byli s Jeem, vzthl ruku, vytasil m e svj a udeiv sluebnka veleknzova, ual mu ucho. 52Tu ekl mu Je: Vtas svj m e na jeho m sto; nebof vichni, kte berou me, od m ee 7 a hynou. 63 i m ysl, e nemohu proiti O tce svh o, a d mi nyn vce ne dvanct plukv andl? 5*Kterak tedy napln se Psm a, e mus! se tak stt!? MV tu chvli Je ekl zstupm : Jako na lotra jste vyli s m ei a kyji, abyste m jali. Denn sedval jsem (u vs) ue ve chrm, a nejali jste mne. 56 Ale toto veck o se stalo, aby se n aplnila Psm a prorock. T u vichni uenci opustive ho, utekli. Pn Je ped Kaifem, v . 5 7 - 6 8 . 67Ti vak, kte jali Jee, odvedli ho k veleknzi K aifovi, kde zkonici a star se shromdili. 53 Petr el za nim z daleka a ke dvoru veleknze a veed dovnit sed l se sluebnky, aby vidl konec. 69Veleknzi pak a cel velerada hledali kivho sv dectv proti Jeovi, aby ho vydali na smrt, 80 ale nenalezli, akoli mnoho svdk kivch pistoupilo. N aposled pili dva (svdkov kiv) 61a ekli: T ento pravil: ,Mohu zboiti chrm B o a ve tech dnech
za spolupsoben vojn, ale k tomu se snadno_ odhodlali; nebo vojnov mt podvali vt jistotu, e vzbouen nepovstane Nadto nen pravd nepodobno, e si chtli tm tak nakloniti Pilta, aby spe vyhovl i dalm pnm jejich. Pilt pak ml rovn dvody, aby jim vyhovl, nebo i jemu musilo zleeti na udren pokoje. Vojnov mt vak neznali Krista osobn; snad ani mnoz' ze sluebnk veleknskch nevidli ho dosud z takov blzkosti, aby jim utkvla jeho podoba. A by i vichni znali jej, pece bylo jistj pro temnotu non njakm znamenm bezpenm oznaiti Krista aby se nechybili. Jid dal je jim slovy; Kterho polbm, ten jest to. Polben tedy, vraz lsky a cty, vyvolil za znamen, aby tak nejen oznail Jee vojnm, nbr i zakryl svou zradu alespo ped apotoly. A pedstoupiv ped Jee, zulbal jej, opt a opt ho lbaje, jakoby k nmu lskou hoel, a pozdravil ho. Spojil tak zradu s pokrytstvm, je jako had na venek v rznch barvch se mn, uvnit vak smrteln jed skrv Pece vak Kristus neodsoudil ho hned, nbr chtje zachovati dui jeho, jet nyn nabzel mu milost svou. Oslovil ho pelaskav a ptelem nazval, aby ho zskal a dodal mu zmuilosti ku pokn a nadje v odputn. Ale Jid nepouil milosti podvan, nbr postavil se zase mezi zstup (Jan 18, 5). Proto i Kristus odvrtil se od nho. 53. V i c h n i , k t e b e r o u m e . . : Slovy tmi bu proslovil zsadu prvn dle 1. Moj. 9, 6, aneb spe vyjdil se pslovm, kterm se naznauje, e kdo bez poteby a bezprvn (o sv jm) sah k mei, hoden jest, aby sm tm zpsobem zahynul. 55. d e n t. j. velmi asto. 56. Upozoruje tak, e zatknut jeho nedje se neoekvan, nbr byvi pedvdno a pedpovdno. 5 7 .-5 9. Nejprve vedli Pna Jee k Annovi, tchnu Kaifovu, kter bydlel ne-li trvale, alespo onu noc v nkterm kdle palce Kaifova (Jan 18, 13). Potom teprv (as mezi prvn a druhou hodinou s plnoc) pivedli jej ke Kaifovi, adujcmu veleknzi nej vymu. U nho seli se zatm lenov velerady, ne vak vichni, a akoli zaveden d soudn nedovoloval konati v noci zen soudn, zvlt takov, pi nm by belo o ivot obalovanho, pece zaali soud ihned. Ponvad vak nebelo jim o nic jinho, ne by mohli vynst! rozsudek smrti alespo na oko po prvu, hledali svdectv falenho, t. j. lid, kte by vydali proti Jeovi svdectv takov, aby na jeho zklad mohli odsouditi jej k smrti v nadji, e vlada (Pilt) rozsudek jejich potvrd. 61. Pekroutili sice Kristova slova Zbote chrm tento, a i jej ve tech dnech zase vzdlm , kter byl Pn Je vyslovil o prvnch velikonocch veejnho ivota svho Qan 2, 19), ale ani tak neobsahovala slova ta nic zvadnho a nedostaovala k tomu, aby jej mohli odsouditi by jen n a o k o po prvu._ Nebo i dle tchto svdk Pn Je slbil, e chrm zase postav. Ponvad vak
Psm o sv. N ovho zk o n a. st I. 11
162
je zase vystavti. 62Tu povstal veleknz a ekl jemu: N ic neodpovd k tm vcem , kter tito proti tob s v d ? 68Ale Je mlel. I ekl mu veleknz: Zapsahm t skrze B oha ivho, abys nm p o vdl, jsi-li ty Kristus, Syn B o ? 64D mu Je: T y jsi to ekl; avak pravm vm : od tohoto asu uzte Syna lovka sedti na pravici
i Herodes, chtje okrliti chrm, nkter sti star zboural a nov vystavl, nebylo by alespo v och mnohch ani to bvalo inem svatokrdenm neb rouhavm, kdyby byl Kristus skuten zboil, co Herodes postavil, a zase ve tech dnech vzdlal. Z toho jedin mohli jej na zklad onch svdectv obviovati, e si pit moc vy a umn magick. Avak to nestailo, aby mohli provsti nad nm rozsudek smrti, ani podvalo nadji, e by Pilt potvrdil takovy rozsudek a dal jej vykonat. 62. ekl to rozmrzen nad tm, e svdkov nemohli uvsti proti Kristu nic trestuhodnho, a nevda, co jinho initi, aby dostal od Krista, kter k nicotnm alobm mlel, njakou odpov, kter by dala podklad k dalmu zen soudnimu. Stav se proto, jakoby vidl rouhni v tch slovech, kter dle vpovdi poslednch dvou svdk proslovil, zvolal rozilen: Nic neodpovd atd. 63. Pn Je mlel zase; nebof jednak svdkov nepovdli proti nmu nic zlho, nebylo proto teba se hjiti proti n im ; jednak soudcov b^li zaujati proti nmu a jen ze zlho myslu se tzali, nebyli tedy hodni odpovdi; iednak Pn Je chtl trpti, proto neodpral tm, kte ho soudili nespravedliv. Ale prv toto mlen Kristovo vedlo k tomu, e vyla na jevo prav pina, pro kterou chtli Krista usmrtiti. Chtla zajist prozetelnost bosk, aby nade vi pochybnost bylo zjitno, e Je slavn prohlsil se za Krista (Vykupitele), Syna Boho, a e prv proto byl na sm rt vydn od lidu svho. Mlenm Kristovm byl toti Kaif uveden do rozpak jet vtch; nebof, ponvad svdkov neuvedli proti nmu nic trestuhodnho, nebylo pi Kristov mlen dal zen soudn v dosavadnm smru mon. Ale pece usnesla se velerada ji po vzken Lazara, e jej usmrt (Jan 11, 53V Chtje proto Kaif kadm zpsobem dodlati se neho, o by mohl opt rozsudek smrti, uchopil se poslednho prostedku, kter mu jet zbval. Slavnostn formou psen vyzval Krista, aby odpovdl k dan otzce; nebo kdo takovm zpsobem byl vyzvn, byl povinen dti odpov a ci pravdu, piznn jeho pak stailo samo o sob, aby byl bu odsouzen neb proputn. Vyzval pak Pna Jee, aby povdl ood psahou, je-li Kristem, (zaslbenm Vykupitelem) a pravm Synem Bom. T zal se tak v myslu, e odsoud jej jako rouhae, odpovi-li kladn (e jest Kristem Synem Bom); i ukzal tm, e nejen zn, za koho se Pn Je vvdval, nbr i e dosavadn jednn jeho i velerady byla pouh komedie, a e jedin otzka, o kterou jim belo, byla ta, zda Pn Je ekne, e jest Kristus, Syn Bo. id toti dobe vdli, e nadeel as, kdy podle danch zaslben Vykupitel m pijt!; vdli i to, e Pn Je vydv se za Vykupitele zaslbenho a dokazuje pravdivost svho tvrzen etnmi zzraky. Ponvad vak nevyhovoval tm p ed stvm, kter si uinili o Vykupiteli, pedstavujce si ho jako vykupitele svtskho, kter by je vybavil z moci msk a dopomohl jim k slavnmu panstv svtskmu, neuznala ho velk st id, zejmna t lenov velerady, ano zaneveli na nj tak, e byli hotovi radji usmrtiti jej, ne uznati jej za Vykupitele. Odtud ta otzka, je-li Pn Je Kristem, Synem Bom, odtud i mysl odsoudit! jej k smrti, odpov-li kladn, e jest jm. 64. Otzka Kaifova byla na vsost dleit, tkajc se pedmtu, kter byl rozhodn pro veker lidstvo, a ona byla uinna edn, zpsobem slavnostnm, a to od nejvy autority duchovn; proto Pn le nemohl k ni mlet, sic by se to mohlo pokldat! za odpov zpornou. Peruil tedy mlen, aby vydal svdectv pravd, a vdl, e ho to bude stti ivot. Pravil: T y j s i to e k l , t. j. jsem ten, o kterm jsi ekl, se tzal. Zpsobem tm toti odpovdali id, kdy chtli potvrdit! nco slavnostn. Kristus tedy slavnm zpsobem, a to psen prohlsil ped nejvym soudem idovskm, e jest Vykupitel a prav Syn Bo. Aby vak id nemohli nzkm stavem jeho omlouvat! svou nevru a jeho odpov zavrhovati dvodn, oznmil t brzkou svoji oslavu. Pravil: Od toho asu uzte Syna lovka atd., t j. v brzku seznte patrn dkazy o tom, e vldnu s Bohem a takov skutky inm, v nich patrn jev se moc b o sk ; a vy uvidte, kterak pichzm jako soudce. (Sedti na pravici Bo znamen vldnout! s Bohem a projevovat! moc Boskou; pichzet! v oblacch jest tolik,
163
moci Bo a pichzeti v oblacch nebeskch. ' 5 Tu veleknz roztrhl roucha sv a ekl: Rouhal s e ! Co jet potebujeme svd k ? Hle nynf jste slyeli rouhn. 66Co se vm z d ? A oni o d p ovd li: Hoden jest smrti. 67Pot plivali na jeho tv a bili jej pst, jin polkovali ho 68kajce: Hdej nm Kriste, kdo jest to, kter t udeil. Petrv pd, v. 6 9 75. 69Petr pak se d l venku ve dvoe. I pistoupila k nmu jedna sluebnice a ekla: I ty jsi byl s Jeem Galilejskm . 70Ale on zapel pede vem i ka: N evm , co prav. 71A kdy v y el d obrny, uzela ho jin a ekla tm, kte tam byli: Tak tento byl s Jeem Nazaretskm. 72A opt zapel s psahou: ,N eznm toho lovk a. 73A po mal chvli pistoupili okolostojc a ekli P etro v i: Vpravd i ty jsi z nich, nebo tak mluva tv t prozrazuje. 74 Tu poal se proklnat! a psahati, e nezn lovka toho. A hned kohout zazpval. 75 1 rozpomenul se Petr na slovo Jeovo, kter ek!: Prve ne kohout zazpv, tikrt m zape. A vyed ven plakal hoce. KAPITOLA 27. Rann sezen velerady. Zoufalstv Jidovo, 1 10. 1 Kdy pak bylo rno, vichni veleknzi a star lidu uinili nle proti Jeovi, aby ho vydali na smrt. I svzave ho pivedli a vydali jej vladai Pontiu Piltovi.
co pichzeti jako soudce.) Dkazy ty vidli ji o Kristov vzken', v kzni a zzracch apotol, v zaloeni a rozeni crkve, jemu m ain hledli zabrniti, poznali je pi vyvrcen Jerusalema. Jako soudce piel nevidte.n pi zkze Jerusalema a pijde viditeln k soudu poslednmu. 65. Stavl se, jakoby ve slovech Kristovch vidl rouhn se Bohu a m zrmutek nad urkou Bohu uinnou. Proto roztrhl at na prsou (na znamen lenho zrm utku) Vskutku vak ml radost nad tm, e m ji, o by opel rozsudek smrti, jak sm dal na jevo slovy Co jet potebujem e svdk ? Byl na rouhn stanoven tre s t smrti. 6975. M a rk . 14, 6 6 - 7 2 ; Luk. 22, 54 -6 2 ; Jan 18, 151 8 2 5 - 2 7 . Petrv pd neudl se tak, e by by! P etr zape! Krista Pna trojm rznm vrokem, nbr tak, e ho zapel na tikrt, po kad vak proslovil nkolik vrok popiravch i ped osobam i rznmi, aby se mu tm spe uvilo. Evangelist vak nezaznamenali kad vech tch vrok, nbr jeden ten, druh onen. V tom jest pina, e zprvy jejich o pd Petrov pi v shod ve vcech podstatnch rozchzej se od sebe v nkterch okolnostech vedlejch, take se i zd, jakoby si odporovaly, a pi sprvnm vklad dnho odporu skutenho nen. Kterak vc se udla, viz pozn. k Mark. 14, 6672. 27, 12. lenov velerady ctili dobe, e non zasedni i rozsudek vele rady byly zcela nezkonn a to ji proto, e soud byl vykonn v noci, a e pi jednom a tm e zasedn uinn byl rozsudek smrti. Seli se proto rno (v ptek) jet jednou v dom Kaifov, aby ?nova vynesli rozsudek i nlez a tak alespon roukou zkonitosti zasteli sv jednn; zrove vak as chtli se poraditi, kterak by rozsudek ten provedli, kter zpsob smrti by mu pisoudili a kterak prv tento zpsob sm rt ke by odvodnili ped Piltem. O sezen toni zmiuje se sv. M atou a Marek jen krtce, obrnji vyliuje jej sv. Luk 22, 6672. K Piltovi vedli Pna Jee, aby jakoto vlada msk potvrdil jejich rozsudek; nebo bez potvrzeni toho nesmli jej provsti. eck slova znamenaj sice nejen uinili nlez, nbr i vel v radu (lat. consilium inieiunt). Akoli vak vtina vyklada dr se vznamu tohoto, pokldme pece za sprvnj, e sv. Matou (i spe jeho pekladatel) bral ren to ve vznamu prvm, ve smyslu uinili nlez proti jeiov (t u sv. Marka 15, 1 slova uinive nlez). Nebot peklad a vklad ten jest
164
3 Tehda Jid, jen ho zradil, vida, e jest odsouzen, jat js a ltost navracel ticet stbrnch veleknm a starm 4 ka: Zheil jsem zradiv krev spravedlivou. Ale oni ekli: Co nm do toho? T y viz. 6 I povrhl stbrn ve chrm a vzdlil s e ; a odeed osidlem se obsil. 6Veleknzi vak v za v e stbrn pravili: Nen dovoleno vloiti je do pokladny, nebo jest to mzda krve. 7 A poradive se koupili za n pole hrnovo ku pohbvn poutnk. ^ 8 Proto nazv se pole to Hakeldama, to jest p ole krve, a d o dnenho dne. 9 Tehda
nejen pim enj spojce aby, nbr i pilh vce k souvislosti, zejmna k tomu, e v dalm veri vypravuje sv. Matou hned o tom. jak Krista odvedli k Piltovi. Proto peloili jsme nikoli veli v rad u , nbr uinili nlez ; podobn sv. Mark. 15, 1. 34. Jid, spchav zradu, el se zstupem a do domu Kaifova, kde mu as byla vyplacena umluven mzda. Kdy rno seznal, e Kristus jest odsouzen na smrt, zhrozil se inu svho a pl i, aby jej mohl odinit. I vzal penze, kter ho nyn poaly pliti jako uhl hav a spchal do chrmu k tm, s nimi byl uinil smlouvu. K Piltovi toti neli vichni lenov velerady, ba ani vichni velekn (pedstaven knskch td), nbr jen nkte; jin odebrali se do chrmu, aby podali obt rann neb jin obti pedepsan pro den svten. K tm do pedsn knsk Jid odeel a vracel jim penze, vyznav Kristovu nevinu. Uinil to nikoli v myslu, aby zruen byl rozsudek smrti to vdl, e se nestane nbr pojat jsa ji napolo zoufalstvm, kter ho pudilo, aby se jich zbavil. N ebof ltost jeho nebyla prav, nepochzela z lsky k Bohu a nebyla spojena s nadj v o d p u t n ; proto nevedla k ivotu, nbr k smrti. Polozoufalstv to dovrilo se v zoufalstv pln, kdy velekn neciteln, ano s posm chem 'odpovdli: Co nm do toho. I hodil pnze do svatyn, ale tm zprostil se pouze penz, ale ne vitek svdom, a ty dohnaly ho k sebevrad. (Viz Skut. ap. 1, 1618.) 6. Umrtiti Krista nevinnho nebli se, dti vak penze ty do pokladny pro p o teb y chrmov bli se, aby si neposkvrnili svdom! Mli nam ysli slova 5. Moj. 23, 18 V d l k u n e v s t i n a . . . n e s m p i n s t i v o b f , n e b o f j e s t o h a v n o s t u H o s p o d i n a , B o h a T v h o . A ze slov tch soudili zcela sprvn, e ani m zda krve nem bti dna do pokladu chrmovho. P i tom ovem nemyslili na to, e tak obviuj sebe samy ze skutku zlinnho. 7. id, alespo bohat, mli hroby sv na svch pozemcch; hbitov spolench nemli. Z toho povstvaly v Jerusalem nesnze, zemel-li tam nkter z cizinc (poutnk), jmenovit z pohan. Obtm tm vyhnuli se nyn koup pole hrnova. 8. d o d n e n h o d n e , toti do t doby, kdy sv. Matou tato slova psal. 910. Evangelista spojuje zde vpovdi dvou prorok, Zacharie (11, 12), o odhadnut za 30 stbrnch, a Jeremie (32, 612) o koupi pole, a uvd je voln jako vpov proroka Jerem ie, a to proto, ponvad na tomto mst upozorniti chce pedem na npl toho, co frem i povdl o koupi pole. Tkala se vak slova Jerem iova koup pole hrnova toliko ve smyslu pedobraznm, ve smyslu liternm vztahovala se ke koupi pole jinho. U nho toti ji v kap. 18. hrozil Bh nrodu israelskm u trestem nejpsnjm, nepolep-li se; aby pak tm vce ukzal svou moc a znzornil, jakou mrou lid na nm vis, a jak nutno proto poslechnouti a polepit! se, nechce-li pocititi onu m oc.v trestn, pirovnal sebe sama k hrni, kter rozlamuje mnohdy ndobu ji zhotovenou a jinou vc z n in a vbec z hlny tvo ndoby, jak se mu lb; a dodal, e lid israelsk tak jest v ruce jeho, jako hlna v ruce hrne. Kdy pak neposlechli a pokn neinili, Hospodin zstvaje pi obraze hrne, velel prorokovi v kap. 19., abyvezm a od starch lidu a od starch kn hlinnou ndobu hrne, ji rozbil v dol Hinon ped branou hrnskou, a tak naznail, e podobn zkaen bude Jerusalem a jeho obyvatelstvo pro svoji nekajcnost. A kdy jet potom zstal krl i lid v neve a nekajcnosti, a i Jeremie do ale vsadil, dopustil, e Nebukadnezar pithnuv oblehl msto a ji byl na tom, aby se ho zmocnil. A tehdy ped samm pdem msta, kdy ji vekeren majetek nemovit cenu ztratil pro nebezpeenstv, e bude vbec pobrn od neptel, pikzal Hospodin Jeremiovi, aby koupil pole
165
se naplnilo, co bylo povdno od proroka Jeremie s lo v y : A v z a l i t i c e t s t b r n c h , m z d u to m u e o d h a d n u t h o , j e h o

od pbuznho svho a list koup a smlouvy uloil v ndob hlinn, by mohly trvati mnoho dn. Jak sm vyloil, pikzal to proto, aby naznail, e akoli lid bude odveden do zajet, pece nezanikne, nbr zase zpt bude uveden; to poje, kter Jeremi koupil, e bude zrukou, e lid zase vrt se a pozemk opt zjednvati si bude. Co tedy Hospodin pkazem, danm Jerem iovi, naznail, tkalo se ve smyslu liternm jednak zavren nroda israelskho a jeho odveden do zajeti babylonskho, jednak jeho omilostnn a nvratu ze zajet. Ale jak sv. Matou, jakoto spisovatel inspirovan, neomyln pouuje, pkazem onm hledl Bh tak k dob messisk, a to potud, pokud chtl, aby to, co stalo se za Jerem ie, bylo pedobrazenm toho, co mlo stti se za Krista. Jako toti za Jerem ie nevili id slovm varovnm, kter Bh mluvil skrze proroka, ano i do ale uvrhli Jerem ie, a byli potom potrestni zavrenm a odvedenm do zajet, tak v dob m essisk nevili Kristu Vykupiteli, ba i na sm rt odsoudili ho, a byli proto stieni vylouenm z ie messisk a ztrtou veker sam ostatnosti poltick, take pestve bti nrodem vyvolenm, do vech konin zem rozptleni jsou. Ale jako za Jerem ie koup pole, kterou on uinil k rozkazu Bomu, byla naznaena a dna zruka, e lid bude opt pijat na milost a do sv vlasti nazpt uveden, tak i za Krista byla koup pole hrnova, penzi, za zrazeni K rista vydanmi, naznaena a dna zruka, e lid ten bude opt pijat na m ilost a do crkve uveden, tak toti, e, jak u sv. Pavel (Rm. 11, 2531.), na konec svta, by ne vichni jednotlivci, pece celkem vekeren ten nrod vru Kristovu pijme a do crkve jeho vstoup. Jeremi, jen druhdy zprostedkoval koupi pole, pedobrazoval ty, kte za Krista koupili pole hrnovo. Pokud vak k rozkazu Bomu vyplatil kupn sumu za n z majetku vlastnho v dob, kdy vrcholu dostou pila nevra lidu k nmu i k.Bohu, byl pedobrazem K rista samho, jen v dob, kdy vrcholu dostoupila nevra id k nmu a tm i k Bohu, sm zjednal kupn cenu za pole, sumu toti, kterou vyplatili Jidovi za jeho vydni, by ho mohli usm rtiti 1 stalo se tak pole to ve zvltnm smyslu polem ,hrnovm , vlastnictvm toti Boha samho, kter u Jeremie pirovnv se k hrni, podobn jako hrnovm polem i zvltnm vlastnictvm Boim stalo se i to pole, kter Jerem i koupil k jeho rozkazu. Koup pole hrnova, kterou uinili velekn, vyplnilo se tedy, co pedobrazeno bylo koup pole, ji k rozkazu Bomu uinil knz a prorok Jeremi A n a t o prv chtl sv. Matou upozornit! pedem ; proto vybrav ze slov Jeremiovch tolik, kolik uznval za potebn k svmu elu, vyjdil to svmi slovy, tvrd, e onou koup vyplnilo se, co povdno jest skrze Jerem ie proroka koucho: A \z a li (p en z e). . , . a dali je za pole hrnovo, jak mi usta-r novil Pn. S proroctvm tmto souvis vak zce jist proroctv Zachariovo, do jist mry je doplujc a vysvtlujc. Zachari (11, 12. 13.) vyjaduje je ta k to : I ekl jsem k nim: Jestli to dobr ped oima vaim a, pineste mzdu mou; pakli ne, nechte tak. I odvili mzdu mou ticeti stbrnch. 1 ekl Hospodin ke mn: , Vr z t o k h r n i , k r s n o u mz d u , k t e r o u j s e m o d h a d n u t o d ni ch. I v z a l j s e m t ic e t s t b r n c h a u v r h l j s e m j e d o d o m u H o s p o d i n o v a k h r n i . V proroctv tomto mluv a jedn skrze proroka past syn Israelskch. On ml dosud nnou pi o lid sob sven, prokazuje mu etn dobrodin. Ale lid ten zatvrdil se proti nmu. Proto pa3t chce se ji vzdt adu svho; aby vak jet dve zkusil, zda si pej, aby zrueno bylo velik -spojeni mezi nm a jimi, vyzv je, aby mu dali mzdu za prci. A lid, msto aby ho dal, by vytrval u nich, vyplatil mu jako na posmch mzdu pranepatrnou, mzdu ticeti stbrnch, a tak nejen projevil, e spojen s nm peruuje, nbr i potupu mu uinil, jeto cena ticeti stbrnch, kterou jej procenili, byla cena otroka. Ponvad vak past onen psobil jmnem a z rozkazu Hospodinova, byla pctupa paste zrove potupou jeho. Z t piny ekl Hospodin pasti, aby krsnou mzdu tu, jak ji nazval ironicky, vrhnul do chrmu ped hrne. Rozum se pak pastem eenm Vykupitel sm. On jako dobr past bude mti pi nejnnj o lid israelsk, psob mu eln dobrodin a hled ho pi-: vsti do krlovstv svho, do crkve. A id, a na nepatrn vjimky, zatvrd se proti nmu. Proto Kristus bude chtti vzdt se adu svho u lidu toho zruiti toti pomr svj k nrodu israelskmu a zmaiti onu mluvu, kterou byl uinil Hospodin s nm, uiniv jej nrodem vyvolenm; ale jet, jakoby zkoumat!
166
o d h a d l i s y n o v i s r a e l t , 10a d a l i j e z a p o l e h r n r o v o, j a k m i u s t a n o v i l P n . je ped Piltem , v. 11 31. " je pak byl postaven ped vladae. I otzal se ho vlada ka: T y jsi krl id ovsk ? A je ekl jem u: T y to prav. 1JA kdy velekn a star na nho alovali, neodpovdl nieho. 13Tu ekl mu Pilt: N esly, jak velik vci proti tob sv d ? u Ale on neodpovdl mu k dnm u slovu, take vlada se divil velmi.
chtl jejich smleni, zda chtj, aby perueno bylo spojen mezi nm a jimi, bude dati na nich mzdy za prci svou mzdy vry a dobrch skutkv. Avak oni vym mu cenu otroka, ticeti stbrnch, je$ vyplat za zrazen jeho, by mohli jej usmr iti. Tm dostoup nevra jejich vrcholu, tim projev t, e nechtj mti dnho spojen s Kristem Vykupitelem; ano potupou Kristu unnou potup i Boha samho. Proto Bh zad prozetelnost svou vci tak, e penze, za zrazen Krista vyplacen, budou dny do chrmu ped hrne t. j ped nho, ped Boha samho. Vrazem tm toti nar Hospodin (u Zachariej na to, co byl pedobrazil u Jerem ie, kdy se pirovnval k hrni, a prohlauje, e uin ve, co pod tmto obrazem o nrod israelskm pedpovdl, e toti nrod ten bude zavren a z krlovstv messiskho vylouen, ale ne navdy, jeto pijde as, kdy zase bude pijat na milost a do krlovstv Kristova, jeho crkve, uveden; a na zruku tohoto omilostnn, e ped samm zavrenm jeho bude koupeno pole, je jakoto zvltn vlastnictv Boha, kter se k hrnovi pirovnval, a jak se zda, i jako pedobrazen crkve Kristovy, jeho krv zjednan, ve zvltnm smyslu slova bude moci zvti se polem hrnovm. Zrove udv na doplnnou proroctv Jeremiova, za jakou cenu bude pole to koupeno, a kterak cena ta zjedn se, peruenm toti vekerho spojen s Vykupitelem, kter nastane vyplacenm ticeti stbrnch za krev Kristovou a tedy jaksi za cenu krve Kristovy. 1 Souvis tedy zce proroctv Zachariovo s |>roroctvm i spe s pedobrazem Jerem iovm : pedpovd i ono budouc zavren 3 optn omilostnn nroda israelskho; zrove vak dopluje je, udvajc cenu, za kterou bude koupeno pole hrnovo a zpsob, kterm ta cena bude zjednna. Z t piny upozoruje sv. Matou i na jeho proroctv, ale jen potud, pokud dopluje a vysvtluje proroctv jeremiovo. Neudv proto jmna jeho, ani dotyn proroctv jeho uvd cel, nbr vybrav 2? nho jen to, co za dobr uznal k svmu elu, spojil je s proroctvm |erm iovm a pod jeho jmnem uvedl, prav, e koupi pole hrnova vyplnilo se, co povdno skrze jerem ie proroka. Vyplnilo se pak patrn. Bylof pedobrazem u Jeremite pedpovdno, e bude lid israelsk zavren, ale ped samm zavrenm e bude koupenm pole hrnova dna zruka, e lid ten zase bude pijat na milost. A hle, neuplynulo ani 40 rok od smrti Kristovy, a Jerusalem zboen, lid rozptlen, a celkem mlo jen bylo tch, kte z lidu toho vstoupili do crkve. A ped samm zjevem tmto ani ne plnch 40 rok ped zkzou Jerusalema, koupili kn za cenu krve Kristovy a tedy za penze Pn, pole hrnovo. Jak vznam toho? Zajist ten, kter naznaen ji u Jeremie. Projevena a dna tm zruka, e tak druh sf pedobrazu u Jerem ie udanho se vypln, e pijde as, a to, jak u sv. Pavel, na konci svta, kdy lid ten bude pijat na milost, a by ne matematicky vichni, pece celkem cel nrod do crkve Kristovy vstoup. 1 1 -1 4 . Viz Mark. 15, 2 - 5 ; Luk. 23, 2 - 7 .; Jan 18, 2 8 -3 8 . P r v n p e l e n u P i l t a . O celm pelen tom jedn sv. Jan; Luk zaznamenal pesn, co na Krista alovali, jako i to, kterak lenov velerady m dl tm rozhodnji vystupovali proti Piltovi; M atou a Marek zmiuj se hlavn o zvren stfl pelien toho. 14. Pn Je neodpovdl, ponvad vdl, e u id nebylo by to n pltno, jako i e trpti chtl, Pilt pak e nepoteboval ji toho, jeto, jak sd j luje sv. Luk (23, 3), byl ji pesvden o jeho nevin a veejn ji doznal. A Pilt byl by jej vskutku propustil rd, ale vida, jak jsou id proti nmu zaujati a vc a vc se rozkvaujt, bji se propustiti jej bez jejich souhlasu, aby nepobouili se jet vce. Chtje tedy zbaviti se vci nepjemn, poslal Je i; k Herodovi, kdy uslyel, e jest Galilejsk a tedy psunketn zem Herodova.
167
15O slavnosti vak vlada propoutval lidu jednoho vzn, kterho chtli. 16Ml pak tehdy vzn povstnho, kter slul Barab. 17Kdy se tedy seli, ekl jim Pilt: Kterho chcete, abych vm propustil, Barabe i jee, jen slo v K ristus? 18Nebo vdl, e ho vydali ze zvisti. 19Ale kdy sed l na soudn stolici, manelka jeho vzkzala m u: Nic nemj se spravedlivm tm to; nebof jsem mnoho vytrpla dnes ve snch pro nho. 20 Velekn vak a star pemluvili lid, aby prosili za Barabe, Jee pak aby zahubili. 21I promluvil vlada a ekl jim : Kterho chcete z tch dvou. a b jch vm propustil? A oni ekli: Barabe. 22D l jim Pilt: Co tedy mm uiniti s jeiem , jen slov K ristus? k o u v ich n i: Ukiovn bu. 23 Dl jim vlada: I co zlho uinil? Ale oni jet vice kieli kouce: Ukiovn bu. 2*V ida tedy Pilt, e nic neprospv, nbr boue vt se stv, vzal vodu a umyl si ruce ped lidem ka: N evinen jsem krv spravedlivho tohoto; vy vizte. 26A vechen lid o d p ovd l: Krev jeho na ns i na
(Luk. 23, 7.) T en neshledal tak dn viny na Jei, ale rozm rzen nad tm, e Je neudlal ped nm dnho zzraku, uinil mu posmcn a poslal jej nazpt k Piltovi (Luk. 23, 8 12). Pilt zavedl na to p e l e n i n o v , ohlsiv nejprve vsledek dosavadnho zen (Luk. 23, 1315.). Prvn st peleni tohoto skonila tm, e B a r a b i b y l a d n a p e d n o s t p e d K r i s t e m . Mat. 27, 1526; M aik. 15, 6 - 1 5 .; Luk. 23, 1325.; Jan 18, 3 9 -4 0 . 1618. Obyej tento, propoutt! o velikonocch jednoho z vz, kterho by si lid pl, vyvinul se nejspe u id na pamtku vysvobozen z Egypta. V roce Kristovy smrti Pilt, jak se zd, nepomlel na to, aby obyej ten zachoval, a ho lid za to dal (Mark. 15, 8). Byv vak dost tou upozornn na nj, pouil t pleitosti, aby Krista propustil se svolenm lidu. Dal toti lidu na volbu mezi Jeem a Barabem, kter zpsobil v Jerusalem poboueni a spchal pi tom vradu (Lul$. 23, 15). Myslil n i jisto, e lid se tozhodne pro Krista, nebo jednak vdl, e velerada vydala jej pouze ze zvisti, jednak slyel, jak etn dobrodin lidu uinil, a s jakm nadenm vtali jej jet minulou nedli. o 1821. Lid snad byl by rozhodl se pro Krista; avak prv v tu chvli, kdy Pilt uinil otzku, piel posel od manelky jeho se vzkzem , aby neml nic se spravedlivm tm, a t chvle, ve kter Pilt etl manelin list neo jednal s poslem, pouili lenov velerady se svmi zzenci, aby pemluvili lid, by nevolil Krista, nbr Barabe. A vc ta podaila se jim plnou mrou. Pina toho byla jednak ve vrtkjpsti lidu vbec, jednak v tom, e ptomno bylo tak mnoho tch, kte piede z daleka Krista neznali, jednak zajist i v tom, e lenov velerady uili nejen pomluv, nbr i slib a hrozeb a e z bvalch ctitel jeho jedni se ukryli bojce se, aby nebyli tak sthni, jin snad i spolu kieli, aby byl ukiovn, by tm spe odvrtili od sebe podezen, e dreli s Kristem. 22. Podizoval tak ve sv povolnost soudcovskou autoritu svou sudk lidu popuzenho a ztm naplnnho a m vce povoloval, tm stval se lid drzejm, daje pes vecko osvdovni Kristovy neviny pro zloince svobodu a pro K rista sm rt nej potupnj. Bohuel podl duch ten ije stle a jev se i mezi tmi, kte nos jmno kesan; posud jet jedni dvaj pednost nepravosti a nespravedlnosti ped pravdou a poctivost, a jako dali id svobody pro zloince a buie, ale k pro spravedlivho, tak i nyn mnoz usiluji o to, aby prchod byl zjednn zsadm znemravujcm a podvratnm a utlaena byla crkev, je pravdy bosk a zsady, je zulechuj a vedou k mravnosti. 24. Obad umvn vodou vysktal se i u id i u pohan, jjpienovit t u ek a man, s tm vak rozdlem, e id pokldali jej pouê za obad symbolick, kterm se naznaovala nevina, pohan vak pikldali mu t jakousi moc oisujc. Pilt prohlsil jim nanovo Kristovu nevinu a hledl svaliti na idy vekerou zodpovdnost z prolit krve spravedliv, jako i varovati je, aby nebrali na sebe viny tak velik 25. Zodpovdnost a trest, kter tak nesmysln svolvali na sebe i na sv potomky, nedal na sebe dlouho ekati. Byl o 37 rok pozdji vyvrcen Jerusalem i chrm a pi tom dle svdectv Flaviova zahylStlo (meem a moem) pes milion lid, take krev tekla po ulicch i po stupnch chrmovch. Nezstal vak ani
168
nae dtky. 26Tu propustil jim Barabe, Jee pak zbiovav vydal jim, aby byl ukiovn, 27Tehda vojci vladaovi vzave Jee do soudnho dvora, shromdili k nmu celou etu 28a sv lk e ho, piodli ho pltm arlatovm ; 29a splete korunu z trn, vloili mu ji na hlavu a (dali) ttinu v pravici jeho, a pokleknuve ped nm posm vali se mu kouce: Zdrv bu, krli id ovsk! 30A vyplive se na nj, vzali ttinu a bili ho do hlavy. 31A kdy se mu naposm vali, svlkli s nho pl a oblkli jej v roucha jeho a odvedli jej, aby ho ukiovali. Je Kristus ukiovn a pohben, v. 3 2 66.
38 Vychzejce pak nalezli lovka kyrenskho, jmnem im ona toho pinutili, aby vzal a nesl k jeho. 33 A pili na m sto, kter slulo Golgota, to jest m sto leb. 3*I dali mu piti vna sm enho se lu, a okusiv nechtl piti. 35Kdy pak jej ukiovali, rozdlili si roucho jeho, metajce o n los, (aby se naplnilo, co bylo povdno skrze proroka slovy: R o z d l i l i s o b r o u c h a m a o m j o d v m e t a l i
Pilt pro svou povolnost bez viny a bez trestu. Byl pozdji pro sv ukrutnosti posln do vyhnanstv do Vienny v Gallii (Francii), kde si vzal ivot. 26. Propustiv Barabe dal Krista zbiovat a pedstavil jej potom zbio vnho a trnm korunovanho lidu se slovy Ejhle lovk (Jan 19, 45); mvslilf, e pebolestnm zpsobeni tm uin dosti nenvisti, kterou lenov velerady pojali proti Pnu Jei, a e vzbud v lidu trpnost, take nebudou ji nalhat na to, aby byl ukiovn. Ale zmlil se ; id nejen neustali, nbr vyhroovali mu alobou u csae. Proto povolil jim konen (Jan 19, 1216). Biovat dal jej zpsobem mskm, zpsobem to, pi kterm odsouzenec byl po bedra i vce obnaen a pivzn k nzkmu sloupu a na to mrskn (bu hol neb metlou neb dtkami, jich emnky opateny bvaly kulikami olovnmi neb hky neb kostm i) tak, e mnohdy nezstalo na celm tle msta zdrav h o ; ani oblieje neetili, ba nkdy bylo vidti i kosti a vnitnosti a nejeden neastnk zemel pod ranami. Kristus pak byi zbiovn zvlt krt, jako lze souditi z toho, e byl mrskn od vojn mskch, kte uslyeve, e bou proti csai, zajist ran neetili, jako i z toho, e nepestali na biovn, nbr t o sv jm K rista trnm korunovali a ve sv hrubosti se mu posmvali. 2 7 - 31. Aby byl Kristus Pn korunovn trnm a posmch mu uinn, toho Pilt nenadil. Shromdili celou etu, t. j. vecky vojny posdky, kte prv nebyli ve slub. 3234. Mark. 15, 2022.; Luk 23, 2632.; Jan 19, 1 6 -1 7 . 32. imon byl rodem id, pochzel z Kyreny v Libyi, ale byl usazen v Jerusalem neb spe blzko u Jerusalema. Pinutili jej as na polovici cesty nesti k, bojce se, aby Kristus na cest neumel. Chtli dostati jej na k za iva. Pn Je el nato ped nm bez ke. 33. Mstem lebm (hebrejsky. Golgota, latinsky Calvaria) slulo misto to od lebkovit podoby sv, nikoli odtud, e by to bylo mstem popravnm. 34. se l u . j. s koenm hokm, i jak uritji udv sv. Marek (15, 23), s myrrhou, je se pokldala za koen nejlep a nejvzcnj. Daly mu to as ony eny, kter krtce ped tm projevily soustrast nad nm (Luk. 23, 27). Bvalo vbec obyejem dvati odsouzencm k smrti npoj opojn, aby mn ctili bolesti. Vykonvaly to obyejn eny ze soustrasti. Pn Je okusil sice, aby uznal soustrast en a vyplnil proroctv: M s t o p o k r m d v a j mi l u (alm 68, 2:2), a!e nepijal ho vce nad to, ne okusil, ponvad chtl trpti s plnm vdomm. 35: Prve ne ho ukiovali, svlkli s nho roucho, nebo bylo obyejem pibjet! odsouzence na k nahho. Zdali mu dali nkylk kolem beder a kyi, nelze ci najisto, ale jest pravdpodobnj, e mu jej dali; Co se tk podoby ke, byla v obyeji troj: bu se bevno, ty pn, svrchu na kl pibilo, take s nm tvoilo podobu T, neb devo pn vloilo se do druhho, do kolu, v hlu bu pravm (k tyramenn pravohl), neb ostrm (k tyramenn kosohl X ). Pi Kristu bylo pouito ke tyram ennho, pravohlho, jak lze souditi ze sv-
169
l o s . ). 36A sed ce hldali ho tam. 1 dali nad hlavu jeho npis viny jeho: Tento jest Je, krl idovsk. 38Potom ukiovali s nm dva lotry, jednoho na pravici, druhho na levici. 39 Ti pak, kte tudy chodectv Justinova a Ireneova i z toho, e sv. Otcov a spisovatel crkevn pirovnvaj k k Mojovi, kdy se modlil s rukama rozplatma, k lovku plovoumu, k ptku letcmu, a z toho, e nahoe byl npis. Ukiovn byl bezpochyby na zemi a potom teprv s kem vyzdvien. Jest sice proti tomu vtina exeget doby nynj, nebo nelze pr dokzati zpsob ten dostatenmi doklady z doby star, a ty vrazy, jich sta uvali o ukiovn (excurrere, ascendere, salire in cruceTi - vybhnouti, vystoupiti, skoiti na ki) e svd o zpsobu jinm, o tom, e dve zasadili ki do zem a potom teprv vythli odsouzence na n!, pivzali ho a na to pibili mu ke devu ruce i nohy. Byl-li vak ten zpsob v obyeji, e zajist i Kristus byl tak ukiovn. Avak i ten zpsob se vykytal, e odsouzenec na zemi byl poloen a pibit na ki a potom teprve s kem vyzdvien. Patrno to z Akt sv. Pionia, dle nich Pionius tmto zpsobem byl ukiovn, jako i z Firmika Ma erna, u nho pichz m sto: Patibulo affixus in crucem crudeliter erigitur = byv pibt na devo, vyzdvihuje s e ukrutn na k. Ano Karel Friedrich (Theol. Literaturblatt" von Dr. Rausch, Bonn 1875, S. 451.) dokazuje dvody vnmi, e obyejnj bylo pbjeti odsouzence na k na zemi a potom vyzdvihnouti, ne postaviti dve k a potom teprv pibiti na odsouzence. Jen ve zvltnch ppadech pr pibjel se odsouzenec na ki u pozdvien, tehdy toti, .Jcdy neastnk nenesl ke svho na msto popravn, nbr jej tam u naped postavili. Poukazuje zejmna k tomu, e vrazy ascendere. excurrere, salire in crucem a pod. neznamenaj toliko kriovti na ki ji postavenm, nbr i na ki poloenm, jako i e pibjen na k poloen bylo snaz, jednodu a pirozenj, ne pibjeti na k postaven, a e k Kristv byl pomrn mal, take by byl nesnesl vhy tri ebk a ti tl lidskch. Tak uvd na doklad vpovdi starch spisovatel, zejmna msta ji uveden 0 smrti Pioniov a z Firmika Materny. Byly pak pibity nejen ruce, nbr i nohy Kristovy. Poprali to sice nkte rationalst, aby tm spe mohli podvrtit! vru v Kristovu skutenou smrt a z mrtvch vstni, a tm snze vyloiti, e ji v nedli po svm ukiovn mohl konati cestu do Emaus. Avak tvrzen sv nemohou nim doloili. Tvrdil sice Miiller (prof. ve Strassburku), e man nemli v obyeji pibjeti tak nohy, nbr pivazovali je pouze provazy, jako i e ani evangelia ani sta spis vatel crkevn nemluv o pibit nohou Kristovch. Ale docela neprvem. Nebo 1 Psmo sv. i djepisn doklady usvduj ho a vecky stejn smlejc z nepravdy. Dle Psma sv. bylo ji naped pedpovdno, e K ristus bude zboden na rukou" i na nohou (alm 21, 17), a Kristus ukzal apotolm ruce i nohy a bok, aby je ujistil, e jest to skuten ten Jei, kter pnl na ki. Spisovatel pak sta a svati Otcov, pokud o t vci se zmiuj, jako jednmi sty dosvduji, e ruce i nohy jeho byly pibity ke ki. Tak in Tertullian, justin, Eusebius, Athanasius a j. A msk bsnk Plautus napsal o ukiovn jakhosi otroka: Ego dabo ei talentum, primus qui in crucem excurrerit, sed ea lege, ut affigantur bis pedes, bis brachia (j dm jednu hivnu tomu, kdo prvn vybhne na ki, ale pod tou podmnkou, e mu bdou pibity dvakrte nohy, dvakrte ruce.) Zda byla pibita kad noha zvl, neb jedna pes druhou pouze jednm hebem, z Psma sv. nen zejmo. Exeget pak nesouhlas v t vci, a vtina dr se nhledu, e kad noha byla pibita zvl. A mnn to jest zajist pravdpodobno, nebo etnj a star jsou svdectv, kter mluv o dvojm pru heb (Cyprin, eho Toursk, sv. Ambro a j.). e by vak jaksi podnoi bylo pipevnno pod nohy, aby tm snze mohly se pibiti, jak se vyskt na nkterch obrazch starch, nelze dokzati a nen ani pravdpodobno, ponvad pi Kristu nebylo k tomu dn piny. O rozdlen roucha a npise viz pozn. k Jan. 19, 1923. Uvedench slov v zvorce (alm. 21, 19) v eckm text nen. 3944. Mark. 15, 2-132; L1;k. 23, 3543. Ukiovn byl Pn Je nedlouho ped polednem. Prve ne poledne nastalo, vojnov rozdlili sob roucha, id uinili Pnu Jei posmch, lotr se obrtil, a Pn Je promluvil prvni dv slova. Slovo prvn Ote, odpus jim, nebo nevd, co in, (Luk. 23, 34) promluvil hned jak byl ukiovn, ne-11 snad ji mzi kiovnm. Druh Dnes bude se mnou v rji (Luk. 23, 43) ekl kajcmu lotru. Posmch uinili mu 1. lid kolem jdouc, dlem as ti, kte zastnive se prvodu, nyn se rozchzeli, dlem ti, kte tudy li z msta nebo do m sta z blzkho okol. Ti inili si posmch z Kristovy
170
Sv. evangelium [ee K rista podle sepsni sv. Mat. 27, 40 - 49.
dili, rouhali se mu potsajce hlavou svou *a kajce: Ha, jen bo chrm Bo a ve tech dnech jej zase vystavuje, poma sm sob. jsi-Ii Syn Bo, sestup s ke. 41 Podobn i velekn posm vajce se mu se zkonky a starmi kali: 42Jinm pom ohl, sm sob pom oci nem e; je-li krlem israelskm , af nyn sestoup s ke, a uvme v nho. 43Doufal v B oha, af ho nyn vysvob od , miluje-li ho; nebo pravil: ,Syn Bo jsem . * Takt tupili ho i loti, kte s nm byli ukiovni. 45Od est hodiny pak nastala tma po v zemi a do hodiny devt. A okolo hodiny devt Je zvolal hlasem velikm : Eli, Eli, lamma sabaktani, to jest: B oe mj, B oe mj, pro jsi mne op u stil? *7Nkte pak z tch, kte tam stli, uslyeve to pravili: Elie vol tento. *8A hned jeden z nich bel a vzav houbu, naplnil ji octem a vloiv ji na ttinu dval mu piti. *9Ostatn
moci bosk a jeho synovstv Boho; 2. velekn a jin lenov velerady, ktei posmvali se tak jeho moci divotvcrn a jeho vykupitelsk dstojnosti, jakoby toti zzraky jeho nebyly prav, ponvad sm sob neme pomoci, a jakoby jedy nebyl pravm Vykupitelem; 3. vojnov zstaven na stri (Luk. 23, 36); 4. jeden z lotr spolu ukiovanch (Luk. 23, 39), a to dle podn ten, kter byl na levici a jmenoval se G estas neb Gistas. Prav-li sv. Matou a sv. Marek, e se mu posmvali l o t i , nemn tm ci, e se mu posmvali oba, nbr naznauje stav rouha, e toti lid rznch stav se posmvali, nejen velekn a jini id, nbr i zloinci podobn jako i my kme; u ho vod i strnici, etnici), a ho vede jen jeden. 4 5 -5 0 . Mark. 15, 3 3 -3 7 .; Luk. 23, 4 1 -4 6 .; Jan 19, 2 5 -3 0 . 45. O d e s t h o d i n y de n n . . . d o h o d i n y d e v t , t. j. podle naeho po i n od hodiny 12. (v poledne) do 3. hod. odpoledne nastala tma p o c e l ze!m i p a l e s t i n s k , byvi zpsobena pmo moc boskou, podobn jako pi Kristov *narozen osvtlena byla moc boskou noc jako by byl den. Brzy na to, jak nastala tma, promluvil Kristus tet slovo ke sv matce a apotolu lanov (Jan lff, 2627). Na to nepromluvil ji a kolem hodiny tet odpoledn. - - Ze nenastala tma po celm okrsku zemskm, patrno ji z toho, a) e asov udn evangelist (od hodiny est do hodiny devt t. j. od 12 do 3) nevztahuje se k cel zemi, pon 'a d :v jinch krajinch jin byla doba denn, b) e dj cel stal se v Pajestin, c) e ?lov po,cel zemi ( ' ) uv se v evangelich astji pouze o jistm kraji, jmenovit o krajinch palestinskch i cel ztm i t. 46. Do tet hodiny odpoledn zvtily se ji Kristovy rny na rukou i na nohou t tla, vecky jizvy, jsouce pmo na vzduchu, zaplily se a trpily ho bolest palivou. Nepirozenou polohou tla nastal nval krve do hlavy a bolesti hiavy a plin z ti ta k rv e mla v z p t ze petrapnou. K tlesnm bolestem tm pidruily se vt jet bolesti duevn, jmenovit zkost povstal pedstavou oputnosti. Chtje toti trpti tak za to zvlt, e lidstvo opustilo Boha, vzdal se dobrovoln veker tchy a posily se strany svho bostv, take -ctil onu zkost, kter povstv, kdy lovk vid se oputna ode vech i od Boha. A v nvalu tchto bolest a v t zkosti zvolal Eli, Eli . . Boe mj, Boe mj, pro jsi mne opustil, a to nikoli, e by si byl zoufal, ani e by se byl vskutku vidl od Boha oputna vdyt, jak eeno, zkost onu pipustil si dobrovoln, a kdyby byl chtl, sm jako Bh mohl si zjednati v n! tchu bez jmy dla vykupiteiskho, ale zvolal tak proto, aby dal vraz nesmrnm bolestem svm a ukzal, jak mnoho trp z lsky k nebeskmu Otci svmu a z lsky k lidem. Tak vak chtl tm upozorniti na alm 21. a ukzati, e jest zaslbenm Vykupitelem v onom almu pedpovdnm ; neb onmi slovy zan ten alm, kter jest cel messisk a jmenovit utrpen Vykupitelovo pedpovd velmi iv. 47. Posmvali se tak znova, jakoby K ristus, nemoha si, pomoci sm, volal Elie, aby mu pomohl. 4849. Tak pi tomto vjevu inili si posmch. Mezitm toti, ,co posmvaii se slovy Elie vol, zvolal Pn Je rtm (Jan 19, 28). A tu jeden z nich bel, aby mi podal piti o c ta ^ t. j. bu kyselho vina, kter tam as bylo pro vojky, aneb spe octa skutenho, jen tam byl pipraven, aby oberstvili
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsn sv. Mat. 27, 50 - 61,
171
vak kali: Nechej, af uvidm e, pijde-Ii Eli, aby ho vysvob od il. Ale Je zvoav hlasem velikm , vypustil dui. 51A hle, opona chrmov se roztrhla ve dv ple od hora a dol, a zem se otsla a skly se rozpukly, 52 a hroby se otevely. A m noho tl zesnulch svtc vstaio 53 a v y ed e z hrob po jeho vzken, veli do svtho msta a ukzali se mnohm. 5*Setnk pak a ti, kte byli s nm hldajce Jee, vidouce zem tesen a to, co se dlo, bli se velice a pravili : Opravdu Syn Bo byl tento.55 Byly pak tam eny mnoh, zd alek a se dvajce, kter byly ly za Jeem z Galilee, posluhujce mu; 56mezi nimi byla Maria M agdalena a Maria matka Jakubova a Josefova, a matka syn Z ebedeovch. 57 Kdy pak se pipozdilo, piel jeden lovk bohat z Arimatie, jmnem Josef, kter byl tak uenkem Jeovm . 58T en pistoupil k Piltovi a prosil o tlo Jeovo. Tu Pilt rozkzal mu dti tlo. 69 A Josef vzav tlo, obvinul je v pltno ist 60 a poloil je do novho hrobu svho, kter byl vytesal ve skle, a pivaliv kmen velik ke dvem hrobovm odeel. 61Byla pak tam Maria M agdalena a druh Maria sedce proti hrobu.
odsouzence, kdyby padali do mdlob. Druz vak zdrovali ho, chtce, aby ponechal tu slubu Eliovi, pijde-li. On vak, jak sdluje sv. Marek 15, 36, odvtil podobn: Nechte, af uzme, pijde-li Eli sejmouti ho. Mnil to tak posmn, pedstraje, e chce npojem tm prodlouiti ivot jeho, aby ml Eli as pijti a pomoci mu. -Ss 51. (Mark. 15, 38; Luk. 23, 45.) Roztrhla se ona opona, kter dlila svatyn od velesvatyn. Velesvatyn ta pedstavovala nebe. Do n nesml vstoupit! nikdo (le nejvy knz v den smen) na znamen, e dosud v platnosti jest Star zkon a pstup do nebe uzaven. Pi smrti Kristov roztrhla se opona ta, aby s naznailo, e pstup do nebe smrt jeho byl oteven a na msto du starozkonnho nastupuje d nov, crkev Kristova. Zem tesenm zjevoval se Bh v Starm zkon jako zkonodrce a soudce. Zpsobiv tedy Bh zem tesen pi smrti Kristov, prohlsil tm Syna svho za zkonodrce a soudce a oznmil idm uevcm svj hnv i blc se soud (zkzou Jerusalem a); vcm pak potvrdil, e Je na ki jest Pnem prody, kter zalkala nad smrt Pna svho, a naznail, e milost proudc s ke obmk a promn i kamenn srdce lidsk. m 5253. Hroby otevely se hned pi smrti Kristov, mrtv vak nebyli vzkeni hned, nbr a Pn Je vstl z mrtvch. Patrno to jednak z toho, e Kristus dle sv. Pavla (Kolos. 1, 18) jest p r v o r o z e n z m r t v c h , jednak z Mat. 27, 5253., dle nho vstali z mrtvch teprv po vzken Kristov, a hroby se otevely ji pi jeho sm rti; nebof nelze mysliti, e by byli zstali v hrob a do vzken Kristova, kdyby byli oivli hned pi sm rti jeho. V Jerusalem (mst svatm) byli poznni jakoto ti, kte vstali z mrtvch. Lze proto souditi prvem, e to byli takov svtci i lid spravedliv, kte zemeli v nedvn minulosti a byli vrstevnky tch, kte ili. Vstali nikoli s tly zdnlivmi neb pijatmi, s jakmi se objevovali andl, jak myslili Schegg a Fillion, nbr s tly vlastnimi; naznaujef to evangelista sm, kdy prav, e m n o h o t l z e s n u l c h s v t g vstalo. A jak vtina exeget soud, vstali pravdpodobn ji s tly oslavenmi, take ji nezemeli, nbr zrove s Kristem vstoupili na nebesa. Souditi to lze ji z toho, e vstali z mrtvch, aby rozhlsili a dosvdili vzkfieni Kristovo; Kristus vak ji neumr ivce, zvlt vak z toho, e dle Suareze jest pirozeno dui oslaven, aby byla Spojena s tlem oslavenm. Avak due tch, kte s Kristem vstali, byly olaven; byve tedy spojeny s tlem svm, obdrely ajist ji tlo oslaven. 54. Setnk ten jmenovai se dle podn Longin. Mark. 13, Luk. 23, 4748. 5 5 -5 6 . Mark. 15, 4 0 - 4 1 ; Luk. 23, 49. 5761. Mark. 15, 4247; Luk. 24, 5056; Jan 19, 3142. Josef pochzel sice z Arimatie, ale usadil se v Jerusalem ia byl lenem veprady, Jako Nikodm tak ani on nehlasoval proti Kristu. (Viz t poznm, k Mark. 15, 4247.)
172
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsni sv. Mat. 27, 6228, 2.
62Druhho pak dne, kter jest po ptku, veleknzi a fariseov seli se k Piltovi 83 a e k li: Pane, my jsm e se rozpom enuli, e ten svdce jsa jet iv e k l: ,P o tech dnech vstanu. 64 Rozka tedy hlidti hrob a do tetho dne, aby snad uenci jeho nepili a neukradli ho a neekli lidu: ,Vstal z mrtvch. I byl by posledn blud hor neli prvn." 66ekl jim Pilt: Mle str, jdte, hldejte ho, jak rozum te. 66I od eli a osadili hrob strnmi, zapeetive kmen. KAPITOLA 28. Kristus vstav z mrtvch ukazuje se svm vrnm p oslni svtov.
a dv apotolm
1Po sobot, kdy ji svtalo na nedli, pila Maria Magdalena a druh Maria, aby pohledly na hrob. a A hle, zem tesen stalo se
62. Velekn a fariseov t. j. lenov velerady. Fariseov jmenuj se tunepochybn msto zkonk patcch k velerad, a to proto, ponvad tito patili po vtin ke stran farisejsk. i 63. T e n s v d c e ; jet po smrti Kristov splali mu ve sv zlobj. 64. Aby tm spe pohnuli Pilta k povolnosti, pikldali cel vci ^ z n a m politick, pravce, e bude posledn blud hor neli prvn. Prvnm bludem i spe inkem bludu bylo jim pobouen lidu osobovnm si dstojnosti vykupitelsk, druhm bludem i spe druhm inkem bludu bylo by podle jeiich soudu rozilen lidu, kier by zpsobila zprva, e Je vstal z mrtvch. Nedvovali tedy svmu vtzstv, ano piznvali, e by vzken Pn aneb i zprva o nm, teba neprav, byla pro n na vsost osudnou. 65. Pilt neodepel jim sice, eho dali, ale maje jich ji dosti, odbyl je krtce, odkzav je ke s t r i , t. j. k onomu oddlen vojska mskho, kter jim dle obyeje bylo dno ji na potku svtk na udren pokoje a podku. 66. Nejen str dali ke hrobu, nbr k vt jet bezpenosti zapeetili i kmen ped vchodem do hrobu (jen skldal se z pedsn a komory hrobov), tak toti, e nathli ry, pes kmen a pipeetili je jak ke kameni, tak na obou stranch ke skle. zkostlivou starost tou dali na jevo nejen velikost svho zt a sv zaslepenosti, nbr postarave se, aby od ptel Kristovch nemohl se stti njak podvod, pispli tm i ku potvrzen djepisn udlosti, e Pn Je vstal z mrtvch. Pipom nm e jet, e zprvu o stri u hrobu podv jedin sv. Matou, rationalist pak e ji pokldaj za smylenku, jeto pr nen pravd podobno, aby teprve druhho dne li prosit Pilta za str ke hroou, mohe hned po smrti jeho zmocniti se tla jeho a pochovati je po svm soud bezpen. Avak dvodem tm nic nedokazuj. Nebof a pomlme o tom, e dosud zloinec pi zloinu zapomn mnohdy na vci, kter potom jsou mu osudn a ho prozrazuj, synedrm belo dve jedin o to, aby se Krista co nejdve zbavili smrt. Kdy vak potom vidli, kterak i lenov velerady s ctou ho pochovvaj a kterak zastuj se pi tom ptel Kristovi, tu teprv napadla je i slova Kristova i obava, e by snad uenci jeho mohli njak podvod u niti a jim tak nesnze zpsobiti. e ani apotol nevzpomenuli 11a onu pedpov Kristovu, nen s podivenm; nebo jak ekl Pn, lid oddan svtu tomuto jsou opatrnj vzhledem k sob, neli lid oddan Bohu. Bylif oni bolestnou udlost a dsnmi zjevy, kter se staly pi smrti Kristov, tak zaraeni, e se zd, jako by ani nebyli pomleli na nic jinho, ne na smrt svho mistra a udlosti s n spojen. O statn nezd se, e by byli naprosto zapomenuli na een proroctv Kristovo. Brn tomu ona poznmka, kterou uenci jdouc do Emaus uinili se zvltnm drazem neznmmu prvodci svmu kouce: Ale nyn tomu vemu tet den jest, jak se to stalo. Snad tak prv proto, e na n nezapomenuli, vytrvali v Jerusalem i kdy Kristus jat, usm rcen a pohben byl. O proroctv Kristov, e tetho dne vstane z mrtvch, bu se dovdli lenov velerady od Jide, neb jinho apotola, aneb z toho, e nyn poali sami chpati smysl slov o chrm tla. (Jan. 2, 19) a o Joni (Mat. 12, 40), ktermi Pn Jei poukzal na svou sm rt a sv z mrt ch vstn tetho dne. 28, 1 - 8 . Mark. 18; Luk. 24, l - 8 r Jan 20, .12. 1 - 2 . Druh Maria, toti matka apotola Jakuba.MaI. a Josefa (Mark. 16, 1). Mezitm, co byly na cest, ne-li dve, vstal Pn le z mrtvch a vye! ven
173
velik; nebo andl Pn sestoupil s nebe a pistoupiv odvalil kmen a posadil se na nm. 3 Byl pak obliej jeho jako blesk, a roucho jeho bl jako snh. 4 Ze strachu ped nm strn se zachvli a stali se jako mrtv. 5 I promluvil andl a ekl enm : N ebojte se v y ! Nebo vlm, e hledte Jee, kter byl ukiovn. 6 N en ho tuto; vstalf jest, jak byl ekl; pojte a vizte misto, kde Pn byl poloen. 7 A odejdoue rychle, povzte uenkm jeho, e vstal z m rtvch; a hle, pedchz vs do G alilee; tam jej uvidte; hle povdl jsem vm to . 8 I odely rychle od hrobu s bzn a radost velikou a bely, aby to zvstovaly uenkm jeho. A hle, Je potkal se s nimi a ekl: Bute zd rvy! A ony pistoupive chopily se nohou jeho a poklonily se mu. 10Tu ekl jim Je: Nebojte se. Jdte, zvstujte bratm mm, af odejdou do G alilee; tam m uvid. 11 Kdy pak ly, hle, nkte ze stre pili do m sta a oznmi veleknm v eck o , co se stalo. 13A ti shrom dive se se starmi a uradive se , dali m noho penz vojkm 13kouce: , ek n te: ,Uenci jeho pili v noci a ukradli jej, kdy jsm e sp ali. 14A uslyli o tom
hrobem zavenm. V tou dobu nastalo po nejblim okol zem tesen a zjevil se andl, oboje za tm elem, aby dosvdilo se nejprve stri, potom i enm, e P n Je vstal z mrtvch. 8. Pro bze nepovdly to uenkm hned (Mark. 16, fcft, nbr o nc pozdji, kdy se sely s jinmi enami a uslyely od nich, e tak vidly andla (Luk. 24, 9). 910 Hledc k tomu, e uenci jdouc do Emaus vdli sice, e ukzal se enm andl, nikoli vak, e zjevil se jim tak Je, zd se, e tyto eny odebraly se k hrobu pozdji jet jednou, a e Je ukzal se jim teprve tehdy, kdy se vracely podruh, as kolem poledne. 11. zenm Bom dostala se tak od svdk vci znalch zprva o K stov vzken tak neptelm Pn, aby nemli vmluvy pro svou nevru. Tak tuto zprvu podv pouze sv. Matou, nejspe proto, ponvad sm jedin zmnil se o tom, e str byla dna ke hrobu, a e z tto udlosti poznv se zvl jasn, jak velice se zatvrdili nelnci idovt a jak ukzali se nehodnmi krlovstv messiskho. Vojci strn utekli od hrobu nepochybn hned z rna, jak pi Kristov z mrtvch vstn nastalo zemtesen, a andl odvaliv kmen posadil se (z potku) na rm ; nebo, jak sdluje sv. Matou, oni podsili se tou mrou mimodnmi zjevy onmi, e stali se jako mrtv. Pi takovm strachu vak sotva zstali u hrobu, kdy zase pili k sob, nbr jak jest zcela pmeno lidsk povaze a pirozenosti vci, dali se na tk hned. Neli vak pmo k veleknm, nbr as do strnice i tam, kde byli ostatn vojnov ke stri ustanoven, a oznmili tam zajist celou vc nejprve. A teprv potom, snad kdy ji poala se roztruovati zprva, e Kristova tla v hrob nen, odeli k veleknm a povdli jim ve, co se stalo, zejmna o zem tesen, o zjevu andlskm, o odvaleni kamene a o tom, e tla Kristova v hrob neshledali. li pak k veleknm (t. j. nejspe k pedstavenmu tch kn a levit, kte mli str u chrmu, a ten pak oznmil to ostatnm), a nikoli k Piltovi neb veliteli posdky vojensk, ponvad nebyli ustanoveni ke stri od jednoho ani od druhho, nbr od velekn, kterm je Pilt poddil. 1214. Zprvou jejich byli velekn uvedeni do rozpak. Vdlif, e vojinov mluv pravdu; nebo jednak vichni srovnvali se ve svch vpovdch, jednak nebylo piny je podezivati z nedbalosti ve slub neb nepoctivosti. Ale oni nechtli viti pi sv zatvrzelosti ve zm rtvchvstn Kristovo, ba nechtli ani, aby uvil tomu lid; vdy potom snadno by ho uznal za Vykupitele, od nich pak by se odvrtil jakoto od lid, kte usmrtili poslance Boho, tak touebn oekvanho. Shromdili se proto, aby se poradili, kterak zabrniti, aby lid neuvil, dov-li se, co se stalo u hrobu, a e hrob nalezen jest przdn. A usnesli se n ato m , e podplat vojny, aby ekli, e usnuli, a kdy spali, e pili uenci a vzali tlo Kristovo. Byl to sice prostedek prapodivn; vdy lovk, kter sp, neme bti svdkem toho, co se stalo za jeho spnku, ale neptelm Pn postail, ano byl jedin, kterm mohli jak tak vybaviti se ze svch rozpak
174
Sv. evangelium Jee Krista podle se p ni sv. Mat. 28, 1519.
vlada, uchlcholm e ho a v s uinm e b ezp en y. 141 vzali penfze a uinili, jak byli navedeni. A rozhlsila se ta vc u idv a do dnenho dne. 16 Jedenct uednk pak o d elo d o Galilee na horu, kam Je jim uloil, 17uzeve ho poklonili se mu; nkte vak pochybovali. 181 pistoupil Je a promluvil k nim ka: D na jest mi veker m oc na nebi i na zemi. *9 Odejdouce tedy, ute veck y nrody, ktce je
nechtli-li povdti pravdu Pro vojny byla to ovem vc choulostiv ci, e usnuli, nebo takovto poruen povinnosti trestalo se u man psn. Aby se tedy nerozpakovali vyhovti jejich pn, nabdli jim penze a zaruili se jim, e pemluv vladae a uini je b 2 zpeny, aby nebyli trestni, kdyby Pilt neb pedstaven posdky uslyel, e usnuli na stri. A vojnov vidouce, e prv ti chtj se pimlouvat! za n a ochrniti ped trestem , jim nejvce zleelo na tom, aby bdli, dali se snadno svsti, zvlt kdy vidli, e velik obnos penz jim nabzej. A vc ta jest tm mn s podivenm, ponvad v t dob i vzneen man bvali velice podplatni. Vdy Jugurtha (Sallust. Jug. 35) nazval m prodejnm, najde-li kupce, a Cicero (De officiis 2, 21) trp i si stoval do lakoty, kter se vedrala do obce. Ze Pilt uslyel o tom, co se pak vypravovalo o span vojn na stri, rdi piznvme. Ponvad vak neuinili dnho udn ti. k vii nim dal str ke hrobu, neml piny, aby sm proti nim zakrooval, a to tm mn, ponvad nebyl idm naklonn tak, aby pro pouhou povst za krooval trestn proti vojnm. A e velerada mlela, jest zcela pochopiteln vzhledem k tomu, e sama navedla vojny k tomu, co maj lhav mluviti Nebo kdyby byla uinila udn u Pilta, byli by zajist hledti ujiti trestu a povdli by veejn, kterak se vc mla. A Pilt byl by jim dal tm spe vru, ponvad id sami v sobotu rno mu ekli, e K ristus jet iv jsa pravil, e po tech dnech vstane. Ale tm dostala by se vc do veejnosti, a toho prv velerada nechtla. D ostla proto svmu slovu a chrnc vojny, udn neuinila. 15. d o d n e n h o d n e t. j. do dne, kdy sv. M atou o tto vci psal ve svm evangeliu. 16. Do Galilee odebrali se apotol as 14 dn po Kristov zmrtvchvstn, kdy byl Pn Je ukzal se ji (v den svho z mrtvch vstn) Marii Magdalen, enm na cest (M a\ 28, 110), uenkm jdoucm do Emaus (Mark. 16, 12. 13; Luk. 24, 1333), Petrovi (Luk. 24, 34), a veer desti apotolm a uenkm s nimi ptomnm (Luk. 24, 3643: Jan 20, 1923), v nedli nato optn vem apotolm i Tomovi (Jan. 21. 2429). V Galilei pak ukzal se nejprve u jezera G enezaretskho (Jan. 21, 119) a potom teprv na jedne hoe, jak teme svrchu Mat. 28, 16-20. Naposled ukzal se v Jerusalem apotolm v den svho nanebestoupen (Mark. 1t, 14 -1 8 ; .Luk. 24, 44 49). M im oto ukzal se tak zvl Jakubovi Mal. (1. Kor. 15, 7) a dle podn t Pann Marii, i nejprve. Na kter hoe to bylo, nen znm o; snad na hoe Tbor. Zdali tam piH pouze apotol, aneb t jin uenci a ctitel Pn, relze ci s jistotou, nebo exeget se v te vci nesrovnvaj. Uvli se vak, e toto zjeven Pn Jet ohlsil ji pedem a i msto uril, kde se stane (v. 16), uvme-li i to, e chtl pi nm dti apotolm poslni svtov, meme prvem souditi, e k nmu se odebrali r.ejen apotol, nbr tak jin. I zd se bti sprvnm mnn, e zjeven toto jest toton s onm, o kterm mluv sv. Pavel v 1. Kor. 15, 6. slovy: P o t o m s e u k z a l v c e n e p t i s t m b r a t r n a j e d n o u . Obj vil se pak jim s potku ponkud v dli; proto nkte nepoznali ho a byli v pochybnosti, zdali ten mu, kterho vid v dli, jest Pn Je. Kdy se piblil, poznali ho. 18. v e k e r m o c . ozuml tm nikoli boskou svoji moc, kterou rn jako Bh od vnosti, nbr moc vykupitelskou, kter mu pslu i jako lovku a kterou lidi z poroby hch vysvobozuje, ke svobod dtek Boch pivd, je posvcuje a vn blaeny in. 19, Posl je ke vem nrodm a vel vecky uiti, i spie (jak m text eck) vecky initi uenky a tedy vecky pivdli k nmu a do jeho krlovstv neboli do crkve. Kristovo zmrtvchvstn jest udlost nepochybnou, d j e p i s n o u . P e d e m j e s t j i s t o , e P n j e v s k u t k u z e m e l . Nebo nejen a) vichni evangelist tvrd vslovn, e Kristus dui vypustil, smrt
175
v e jm no Otce i Syna i Ducha svtho, c uce je zachovvati veck o, co jsem pikzal vm ; a hle, j jsem s vm i po vecky dni a do skonn sv ta .
jeho dosvduje i) i Pilt, kter nevydal dve tla jeho Josefovi ku pohbu, pokud edn nebylo zjitno, e jest mrtev (Mark. 15, 4445); dosvduj to c) ptel jeho, ktei by ho nebyli pochovali, kdyby byli mli aspo jiskru nadje, e jest jet ivot v n m ; d) neptel jeho, kte nepochybujce o smrti Kristov, nestarali se o nic jinho, ne aby uenci tla jeho neukradli; svd o tom ) i vojnov, kter Pilt poslal, aby zlomili nohy ukiovanm a kte Kristu nohy nezlomili, ponvad vidli, e jest ji mrtev. Patrno to vak i z toho, co se s Kristem dlo; byl biovn zpsobem mskm, po kterm zhusta nsledovala sm rt; potom trnm korunovn, pibit na k a proboden kopim (Jan 19 34), a to ranou takovou, e by lovk zdrav musil po n zem iti; vdyf byla a do srdce a tak velik, e Tom chtl do n ruku vloiti. Kdyby vak pece jet nebyl umel, co po on rn nebylo mono byl by se zadusil v hrob ohromnou vn, ji vydvalo 100 liber vonn masti (Jan 19, 39). Nijak vak nebyl by mohl odvinouti se z pltna, do nho byl zavinut, a odvaliti ode vchodu hrobovho kmen, jen byl tak velik, e ani ti eny netroufaly si jej odvaliti (Marek 16, 3), tm mn byl by mohl konati jet t den del cestu do Emaus, maje nejen ruce, nbr i nohy probodeny. A e Pn je vskutku z mrtvch vstal, to dosvduj nejen vichni evangelist, nbr i Josef Flavius (Staroit. 18, 3, 3), kter vslovn prav, e Kristus ukzal se tetho dne svm vrnm opt iv, jako o nm pedpovdli proroci; svd o tom i mlen velerady idovsk, jeto dn len jej nevinil apotol ze li. kdy kzali o Kristov vzken; svd o tom i ta zmna, kter se stala s apotoly po vzken Pn, ta zmuilost, s kterou Krista hlsali a pro nho trpli, a ty zzraky, kter inili ve jmnu ukiovanho a z mrtvch vstalho: potvrzuje to t ono mnostv lid vech stav, kte uvili k jejich slovu v Krista a hotovi byli i sm rt podstoupit! pro nho, mohouce se snadno pesvdit!, zda pravda iest to, co o Kristu kzali; ano potvrzuje to i nedle, kter byla ji v dob apotolsk ustanovena za den svten na pamtku Kristova vzken. Tvrditi, e apotol ukradli tlo jeho a ekli, e vstal z mrtvch, jest nesmysl; nebo apotol n e m l i a n i v l e a n i o d v a h y tolik, aby s nebezpeenstvm ivota pokusili se o krde tla jeho. Ani n e b y l o m o n o j e u k r s t i, ponvad byla u hrobu etn str vojn, kte znajce psnou povinnost svou, bdli. A by i usnul nkter z nich, nebyli by usnuli zajist vichni; a kdyby i to se bylo stalo, byii by se zajist probudili lomozem, kter by' byl nastal pi odvalovn tak velikho kamene. N aprosto vak nebyli bv id mleli k tomu, nbr byli by dali za potrestni vojn, kte by tak patn konali povinnost. A o tom nikde zmnky; naopak evangelista tvrd, e id podplatili vojny, aby ekli, e kdy spali, pili uenci a vzali tlo Kristovo. A akoli to napsal jet za ivobyt alespo nkterch tehdejch len velerady, pece nikdo mu v tom neodporoval. Apotol tak n e m o h l i s e k l a m a t i . Nebo jednak nebyli lehkovrn, jako svd jejich nevra, s kterou pijmali prvn zprvy o Kristov vzken (Mark. 16. 1314), zvlt pak ponn Tomovo, kter nechtl viti, dokud by nevloil prst svch na msto heb a sv ruky v jeho bok, jednak jest psychologicky nemono, aby nkolik lid v rozlinch dobch a na rozlinch mstech mlo t klam zrakov. Vdy Pn Je ukzal se ne jednomu, nbr vem jedencti apotolm, ano i jinm pielm svm, a to nkolikrte a na rznch mstech, a on jedl ped nimi a dovolil Tomovi, aby vloil sv prsty do jizev jeho. Apotol ani n e c h t l i k l a m a t i . Byli k tomu zcela neschopni pi tom sklen, kterm byli seveni pro zatknut a usmrcen m istra svho. Mimo to, kdyby byl Pn Je nebyl z mrtvch vstal, nebyli by mli dn piny liv kzati o vzken jeho. Vdy by byli nemli z toho dnho prospchu ani ped Bohem, ani ped lidmi, nbr jen posmch a pronsledovn, a nedme nic o tom, e by Pn Je je byl oklamal, a oni ji pro ten klam nebyli by mli piny k nmu tak lnouti a pro nj se obtovati. Konen nebyli by ani mohli klamati i kdyby byli chtli. Nebot pi t opatrnosti, s kterou id zapeetili a osadili hrob str, nebylo mono vzti tlo Pn, aby podvod nebyl zpozorovn aneb co nejdve nevyel na jevo. A e by byli tolik tisc lid obrtili ke Kristu pouhou smylenkou v dob, kdy bylo jet lze o pravd se pesvdit!, nebude zajist nikdo viti.
176
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Marka.
O evangeliu sv. Marka.

Druh evangelium knonick sep sn o jest od sv. Marka. Evangelita tento pipomn se astji ve Skutcch apotolskch, kde slo v brzy Janem, brzy Markem, brzy Janem zvanm Markem. Synem byl jaksi Marie, kter mla v Jerusalem dm a u ni schzeli se prvn kesan ke slubm Bom . Otec jeho jmenoval se pr Aristobulos. Byl pbuznm, snad bratrancem sv . Barnabe a pochzel as z p okolen Levi, nebof i Barnab byl levitou. Sv. Petr nazv jej v prvnm list svm (5, 13) svm synem , zajist proto, ponvad jej poktil a tak Kristu zplodil. N a nkterch cestch byl prvodcem sv. apotol Petra a Pavla. Pavla provzel na prvn cest jeho, ale doel s nm pouze do Perge v Pam fylii. Odtud vrtil se z pin nm neznmch. Vc ta rozmrzel sv. Pavla tou mrou, e ho nevzal s sebou na druhou cestu apotolskou, a si toho Barnab pl. Nedvoval mu as, e by na cest vytrval. Odebral se tedy Barnab se sv. Markem na ostrov Kypros. Avak neshoda takto vznikl brzy se urovnala; nebof kdy sv. Pavel dlel po prv v m ve vazb, byl mu Marek po ruce, a kdy po druh tam strdal ve vzen, dal Tim otea, aby pivedl s sebou Marka, ponvad jest mu u i t e n k s l u b (2. Tim. 4, 11). Sv. Petra provzel do ma, pravdpodobnji nikoli ji na prvn cest jeho, kterou Petr konal r. 42., nbr a na cest druh, kterou pedsevzal po r. 53. V m st tom napsal evangelium sv , a to, pokud se tk vbru pedmtu, hlavn dle kzn sv. Petra. Pro tu pinu as nazv jej Papj, k^ sv. Jana apotola, tlumonkem, sv. Jeronm tajemnkem Petrovm. Z ma odebral se do Alexandrie a zaloil tam obec kesanskou, kterou spravoval jako biskup a do r. 62. U stanoviv pak nstupcem svm Aniana, vrtil se do ma a byl tam po ruce i Pavlovi, kter tam byl prv dren ve vazb (K olos 4, 10. Filem. 24), i Petrovi, kter vzkzal od nho pozdraven svm tenm (1. Petr. 5 ,1 3 ). Z ma odcestoval nejspe r.'64. do M al A sie, ale vrtil se tam nepochybn zase, a to as v prvnch m scich r. 67. Alespo sv. Pavel
Vstal pak Kristus z mrtvch moc boskou, tou, kterou m Bh Otec, a kter i jemu jako Bohu pat. Proto prav Psmo sv. brzy, e Otec vzksil Krista, brzy, e Pn Je sm vstal z hrobu moc vlastn (boskou). Hledc vak k tomu, e Kristus Pn sv zmrtvchvstn pedpovdl jako vzken sebe sama, jest zm rtvchvstn to na vsost dleito tm, e jest nejvtm a nutnm dkazem boskho posln a bostv jeho, jako i dkazem moc!, kterou maj jeho zzraky a zaslben. Sv. Pavel vyjdil to slovy: Nevstal-li Kristus z mrtvch, marn jest kzn nae a marn i vra nae. I jest proto vzken to zkladem na y a nadje v nho, take s klesnm vry ve vzkeni jeho nutn kles i vra v jeho bostv a nadje ve slavn vzken nae. Vstal pak Pn Jei s tlem oslavenm, podobnm tomu, jak budou mti tla spravedlivch po vzken, s tlem tedy nesmrtelnm, rychlm a duchovnm, take mohl projiti zavenmi dvemi, rychle s msta na msto se dostati a vznsti se k vinm nebeskm, s tlem slavnm i lesknoucm se, a lesk i zi tu do svho nanebevstoupen zakrval. e vecky jeho rny zahojily se, neteba podotkati. Pouze pt jizev i ran ponechal si ze vech, je utrpl, a to na rukou, nohou a v boku. Ponechal si je as proto, a) aby byly dkazem e vstal s tm tlem, ve kterm trpl; b) aby byly znamenm jeho vtzstv nad smrt a blem; c) aby byly ustavinou pamtkou na nekonenou lsku jeho k lidem a proto toitm hnk i spravedlivch ;nebo tm, e rny ty chov stle na svm tle oslavenm i v nebi, pedstavuje ustavin Bohu Otci, co za ns trpl, a tak obnovuje i v nebi obt svou; d ) aby byly tchou a radost sprayedlivm, zahanbenm pak a hrzou nespravedlivm v den soudu.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Marka.
177
dal si toho, kdy dlel v m ve vazb po druh. Po smrti sv. Petra a Pavla psobil mon njak as 00 Itlii, ale, jak se zd, vrtil se brzy opt do A lexandrie; nebof dle podni zemel tam smrti m uednickou, byv pr od pohanv po kostrbatinch a srzech sm kn, a vypustil dui. Roku 828 pevezli kupci bentt ostatky jeho d o .B e ntek, a od t doby ctil^se tam jako patron m sta a republiky bentsk. Zobrazuje se obyejn se sym bolem lva, nebo sv evangelium zain vypravovnm o Janov kzni na pouti, kde lvi bvaji dom ovem . Evangelium sv napsal v m nejspe r. 55, a t o p r o k e s f a n y m s k , k t e h o d a l i , a b y j i m jakoto prvodce s v . Petra n a p s a l v k r t k o s t i P e t r o v a k z n a tak pispl jejich pamti. S pohnutkou touto souvis t el, za kterm psal sv evangelium ; psal je toti z a t m e l e m , aby kesanm mskm pivedl ku pamti to, co Petr byl kzal stn. Ale ovem toto pipamatovn kzn Petrova nebylo elem hlavnm , jeho chtl dosci, nbr vedlejm a nejblim. Ponvad toti psai, co Petr kzal, ml zajist^ pi sepisovni svho evangelia t el hlavn, kter ml Petr a apotol vbec pi svm kzni: ukzati toti, e Je Kristus, pvodce novho ueni a zakladatel nov sp olen osti nboensk, jest Synem Bom , a tm tak e se osvdil slo v y i skutky veejn, zejmna ped svm i apotoly, kter ustanovil k tom u, aby uen jeho hlsali a v dle jeho pokraovali. Vzhledem k tomuto elu svm u upravil tak svj spis. Vyliilf z veejnho ivota Pn hlavn ty udlosti, z nich zvlt vychz na jevo bosk jeho m oc a velebnost. Vypsal pak ne tak ei jako pedem skutky Kristovy, ani upozoroval pi tom na npl proroctv m essiskch; nebo tak bylo pimeno manm, ktei se proslavili svmi velikmi iny, ale proroctv m essiskch mlo byli znal. Pi tom dbal msty velice strunosti, nebof chtl pouze na pam pivsti to, co bylo jim ji znm o z kzn stnho. O mld Kristov pom lel vbec, nebo psal hlavn na zklad kzn Petrova a k tomu konci, aby kzn ta pipam atoval; ale pedmtem kzn apotolskch nebylo tak Kristovo mldf, jako hlavn ivot jeho veejn. Mimo to pedstavil apotoly jakoto stl prvodce Kristovy a s / d k y jdfro ei i skutk, a vylil nejen, kterak byli povolni, pouovni a poslnm svtovm opateni, nbr i kterak vichni, i Petr, byli ped Kristovm vzkenm stieni rznmi chybami a nedostatky, take bije do o, i jakou m oc projevilo na nich Kristovo vzken, i e stali se zpsobilm i a oprvnami hlasateli uen Kristova. Akoli pak zachoval postup asu (chronologick) pesnji ne sv. Matou, pece ani on nead jednotlivch udlosti vdy tak, jak se sbhly po so b , nbr jak pat k sob vcn ; nebo ani jeho el nebyl ist djepisn vyliti toliko Kristv ivot, nbr tak dogmatick dokzati, e Pn Je jest Synem Bom . Akoli pak psal (sam ostatn) hlavn na zklad kzni Petrovch, jak se na n pam atoval, jest velice pravdpodobno, e mimo kzn to jakoto pramen hlavn uil t aramejskho evangelia sv. Matoue jakoto pramene druhotnho. Mon vak, e upom nkou pihlcll ponkud jet k jinm pramenm, a to i stnm , zejm na as ku kznm sv. Pavla, jeho provzel po njak as na prvn jeho cest apotolsk, i psem nm , zejmna as k nkterm z tch, je pipomn sv Luk na potku svh o evangelia, o vem pokud ji byly hotovy a ve znmost uvedeny.
Psm o sv. Novlio zkona. st I. 12
178
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Marka 1, 17.
Tak toto evangelium pipomn ji apotolsk k Papi i sp e jeho uitel }an presbyter (t. j. Jan apotol), jeho slova Papi zaznam enal takto: Tak to pravil presbyter: ,Marek stav se tlum onkem Petrovm napsal dkladn Kristovy ei a skutky, kter si zap a m a to v a l. . . k tomu jedin hledl, aby nevynechal nic z toho, co slyel, ani neklamal v tom.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Marka.*)

KAPITOLA 1. Kzn Jana Ktitele; kest a pokuen Jee Krista, v. 1 13.
1 Potek evangelia Jee Krista, Syna Boho (byl tak), 2 jak psno u proroka Isaie: *Aj, j p o s l m a n d l a s v h o p e d t v t v o u , k t e r p i p r a v c e s t u t v o u p e d t e b o u . 3 H la s volajcho na pouti: , P i p r a v t e c e s t u P n , p m i t e s t e z k y j e h o . 4 Jan vystoupil na pouti kt a hlsaje kest pokn na odput hch. 5 I vychzela k nmu veker krajina judsk a vichni Jerusalem t, a byli od nho ktni v ece Jordn vyznvajce hchy sv . 6 Jan pak byl odn v roucho ze srsti velbloud a ml ps ko kolem beder svch, a jdal kobylky a med lesn. I hlsal ka: 7Pichz za mnou silnj neli jsem j, jemu nejsem hoden, abych
*) V evangeliu tomto lze rozeznvati mimo vod (1, 113) ti sti, prvni od 1, 1 4 9, 49; druhou od 10, 1 13, 17; tet od 14, 1 16, 20. V v o d evangelista obrac pozornost ten na osobu Kristovu tm, e vypravuje krtce o pprav na Vykupitele, kterou podle dan pedpovdi konal Jan Ktitel, a sd!uje, kterak Pn Jei pi svm ktu v Jordn obdrel od Boha svdectv, e jest jeho Syn, a kterak po tyicetidennm post na pouti byl od bla po"kouen, od andl pak obslouen. 1, 18. viz Mat. 3, 1 1 2 a Luk. 3, 118. 1. Jakoto vrok pimysliti jest k tomuto veri slova byl tak neb ud ak . Piinili jsme je sami svrchu v zvorce. Potek blahovsti i kzn o Vykupitel udl se tak, jak Isai pedpovdl slovy: Hlas volajcho atd. Vystoupil toti skuten ped Vykupitelem v osob Jana Ktitele pedchdce a pipravoval na jeho pchod. Nkte vak kladouce za slova S y n a B o h o teku, pok daj prvn ver pro sebe, a to za npis knihy, a kladouce na konci 3. vere rku, pokldaj v. 24. za jedno souvt, jeho pedvtm jest ver 2. a 3., zvtm v. 4, v tomto smyslu: Jak Isai pedpovdl slovy: Aj j poslm . . tak vystoupil Jan na pouti kt atd. 23. Slova Aj j p o s l m . . . p e d t e b o u jsou uvedena z Malach. 3, 1; jimi pedpovdl Bh, e ped Vykupitelem pole a n d l a t. j. p o s l a i pedchdce, aby mu pipravil cesty i mysl a srdce lidsk. Slova Hlas volajho . . . stezky jeho jsou z proroka Isaie, 40, 3. a ve smyslu pedobraznm tkaj se kzni Jana Ktitele. Evangelista uvdje vpovdi tyto, jmenuje pouze proroka Isaie, ponvad toliko jeho slov uv jako dkazu pro to, co byl ek) ve v. 1. (nebof hlas volajcho na pouti i kzn Jana Ktitele bylo prv potkem evangelia i blahovsti o Vykupiteli), slova Malachiova pak pedesl toliko na vysvtlenou, aby se lpe porozumlo vpovdi Isaiov. Viz t L u k . 3, 4 - 6 . 4. K e s t p o k n n a o d p u t n h c h , t. j. kest, jeho pijetm by dali na jevo, e pokn in aneb init se zavazuj, aby tak stali se hodni odputn hch pro zsluhy Vykupitelovy. 5. Jest to eeno hyperbolicky i s nadszkou ve smyslu: velik st obyvatelstva judskho, a to i jerusalemskho.
Sv! evangelium Jee Krista podle sepsni sv, Marka 1, 8 28.
179
shbna se rozvzal emnky u obuvi jeho. s J jsem vs ktil vodou, on vak bude v s ktti Duchem svtm . 9I stalo se, v onch dnech Je piel z Nazareta galilejskho a byl poktn od Jana v Jordn, 10a hned vystupuje z vody, uzel nebesa oteven a D ucha jako holubici sestupovat! na seb e. 11A hlas s nebe zaznl: T y jsi Syn mj mil, v tob se mi zalbilo. Ji A hned vypudil ho duch na pou. 131 byl na pouti tyicet dn a tyicet noc a pokouen byl od bla, a byl se zv, a andl mu pisluhovali. Je pon kzat v Galilei a povolv tyi uenky, v. 1420. 14 Kdy pak Jan byl uvznn, Je ^piel do G alilee a hlsal evangelium o krlovstv B om 15kaje: as se naplnil, a krlovstv Boi se piblilo; ite pokn a vte v evan geliu m . 16 A jda p odle m oe G alilejskho, uzel im ona a bratra jeho Ondeje, ani poutj st do m oe; nebo byli rybi. 17I ekl jim Je: Pojte za mnou, a uinm, abyste byli rybi lid. 18A hned zanechave st, nsledovali ho. 19 A p op o ed odtud, m aliko, spatil Jakuba, syna Z ebedeova, a jeho bratra Jana, ani tak na lodi upravuj st, 20A hned je p ovolal: oni pak nechave otce sv h o Zebedea na lodi s nm ezdnky, o d eli za nm. Pn Je uzdravuje p osed lh o, tchyni Petrovu a jin nem ocn, v. 2 1 45. 211 veli do Kafarnaum; a hned v sobotu v eed do synagogy uil. 22I asli nad uenm jeho; nebof uil je jako m oc maje a ne jak zkonici. 23 Byl pak v synagoze jejich lovk, kter ml ducha neistho; ten zvolal: 34 Co tob do ns, Jei N azaretsk? Piel jsi ns zahubit? Vm, kdo jsi: Svtec B o . 25I pikzal mu Je ka: Umlkni a vyjdi z lo v k a . 26A duch neist zalom covav jim a vykiknuv hlasem velikm , v y el z nho. 27I podivili se vichni, take se tzali m ezi seb o u : Co jest to ? Jak jest to nov uen? Nebof s m oc rozkazuje i duchm neistm , a poslouchaj h o . 281 rozela se povst o nm hned po vi krajin galilejsk.
9 -1 1 . Viz M a t. 3, 1 3 -1 7 a Luk, 3. 2 1 -2 2 . 1213. Viz Ma t . 4, 111 a Luk. 4, 1 13. O tom, e byl se zv, zmiuje se jedin sv. Marek. Snad zmnkou tou chtl upozorniti na hrzu pout 3 pustotu krajiny, aneb, jak mysl jin, poukzati na Kristovu moc nad zvaty divokmi. V s t i p r v (1, 149, 49) sv. Marek vyliuje z galilejsk innosti on dje, ktermi ukzal, e je st Synem Bom, a to ve tyech poddlech: a) Nejprve upozoruje, kterak Pn Je zvoliv si prvn uenky jakoto stl prvodce sv a svdky svho ivota i uen, rznmi zzraky na nemocnch a zvlt na posedlch ukzal svou boskou pirozenost i m oc (1, 142, 12); 1415. Mat. 4, 1217; Luk. 4, 1415. K d y J a n b y l u v z n n ; doslovn bylo by kdy byl v y d n , toti do vzen. Sv. Marek vyslovuje se tu ^rtce jak o Kristov ktu, post a pokuen, tak o Janov uvznni; pepokldf, e vci ty teni jeho znaj z P etrova kzn, a sta pouze poukzati na n strun, aby se na n dobe rozpomenuli. 14. K r l o v s t v B o . Viz Mat. 3, 2. 1620. Mat. 4, 1822; Luk. 5, 111. 2128. Luk. 4, 3 1 -3 7 . 23. M l d u c h a n e i s t h o , t. j. byl posedl duchem zlm O posedlch z Mat. 8, 28. a Mark. 5, 2.
180
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Marka 1, 292, 3.
29 A hned, jak vyli ze sy n a g o g /, pili do domu im onova a Ondejova s Jakubem a Janem. 30T chyn im onova pak leela majc zim nici; a hned mu o n povdli. 31I pistoupil a pozdvihl ji, ujav ji za ruku, a hned pestala zim nice. I posluhovala jim. 32Kdy pak nastal veer a slunce zapadlo, pivdli k nernu vecky chorobn a posedl, 33a cel m sto shrom dilo se u dve. 341 uzdravil m noho tch, kte byli trpeni rozlinmi nem ocm i a vymti mnoho duch zlch, ale nedopoutl jim mluviti, ponvad ho znali. 85A rno, kdy byla jet pln noc, vstav vyel a od eed na msto osam l, modlil se tam. 36I pospil za nm Petr a ti, ktef byli s nm. 37A kdy ho nalezli, ekli jem u: Vichni t hledaj. as I ekl jim : Pojme do okolnch m steek, abych kzal i tam, nebo k tomu jsem piel. 39A kzal v synagogch jejich po cel Galilei a vymtal duchy zl. 401 piel k nmu m alom ocn a na kolenou prosil ho ka je m u : C hce-li, m e mne oistiti. *1Je pak slitovav se nad nim, vzthl ruku svou a dotek se ho ekl jemu: Chci, bu ist. 42A .kdy to povdl, hned odelo od nho m alom ocenstv, a byl oitn. 43I pohroziv mu, odbyl ho hned 44 a ekl jem u: Viz, af nikomu nic n ep o v ; ale jdi, uka se knzi a na svdactv jim obtuj za sv oistn, co pikzal M o j 46On vak v y ed poal horliv vypravovat! a rozhlaovati vc tu, take Je nem ohl ji zjevn vjti do m sta, nbr venku zstal na m stech osam lch; ale pichzeli k nmu odevad. KAPITOLA 2. Uzdraven lovka ochrnulho, v. 1 12. 1P o nkolika dnech v eel opt do Kafarnaum. 2 I proslechlo se , e jest doma, a selo se m noho lid, take jich nepojalo ani m sto, kter bylo pede dvemi; a mluvil k nim slo v o (B o). 8 Tu pili k nmu
2934. Srovn. Luk. 4, 3841; Mat. 8, 1417. Duchm zlm nedopout mluviti, nebof nechtl mti svdectv od nich, nejspe proto, aby duch zl nemohl potom tim innji klamati lid pedkldnm nepravdy, aneb aby odprci jeho nemohli brti z toho podnt ku tvrzen, e (Je) jest s blem ve spojen. 3539. Srovn. Luk. 4, 4244. Zhy z rna odeel nepozorovan zajist z te piny, ze kter jindy zakazoval uzdravenm, aby o svm uzdraven (prozatm ) pomleli. Chtl ujiti lidsk chvle, hledaje nikoli chvly sv, nbr chvly Otcovy, a zabrniti vemu, m by iveny byly lich nadje, kter lid ml, mysle, e Vykupitel vysvobod jej z moci msk a dopome niu k lesku asnmu. 4045. Viz M a t 8, 2 - 4 ; Luk. 5, 1216. 43. p o h r o z i l mu, t. j. s hrozbou psn nakzal, aby (prozatm ) o svm uzdraven nevypravoval, nbr hned aby el a ukzal se knzi, by uin zadost poadavkm zkona, dostal od nho potvrzen, e jest od malomocenstv uzdraven a me se odebrati do svho domova. Viz Mat. 8, 4. 2. 1 -1 2 . Viz Mat. 9, 1 - 8 ; Luk. 5, 1 7 -2 6 . 2. d o m a neb v dom t. j. v dom Petrov, kde za svho pobvn v K farnaum bydlel. M l u v i l k n i m s l o v o (Bo), t j. hlsal jim radostnou zvst o spse (evangelium). b) Od 2, 133, 35 evangelista upozoruje na inky, kter mla dosavad psobnost Kristova v rznch posluchach, e toti nkte, zejmna celnk Lev (t M atou zvan), v nho uvili a jej nsledovali, jin vak, zkonici a fariseov, proti nmu se zaujali a jej vinili, e obcuje s hnky, e neukld svm uenkm postu a nechv je trhati klasy v sobotu, ano byve od nho vyvrceni, i se symi odprci, Herodiny, veli v radu, kterak by jej zahubili, ale e nicmn zstupov neustali hrnouti se ke Kristu, a proto e Pn Je vyvoliv si 12 apotol ke sv pomoci, odsoudil zkonky, kdy jej vinili ze spojen s blem, a prohlsil za nvtvy svch pbuznch, e ti jsou pravmi pbuznmi jeho, kdo konaj vli Bo.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Marka 2, 4 25.
181
s ochrnulm nesli ho tyi 4 a nem ohouce pro zstup pinsti ho k nmu, odkryli stechu, kde byl, a uinive otvor, spustili loe, na nm ochrnul leel. 5A Je vida vru jejich, ekl ochrnulm u: Synu, odpoutj se tob hchov tvoji. e Sedli pak tam nkte ze zkonk a myslili ve svm srdci: 7Co tento tak m luv? Rouh se ; kdo me odpoutti hchy, le jedin B!1 ? *Ale Je seznav hned duchem svm. e tak m ysl u sebe, ekl jim : Pro m yslte ty vci ve svm srdci? 3 Co jest snaz, ci ochrnulmu: ,O dpoutj se tob hchy, i-li ci: ,Vsta, vezm i loe sv a cho? 10Abyste vak vdli, e m moc Syn lovka na zemi odpoutti hchy, (d ochrnulmu): 11Tob pravm: ,Vsta, vezm i loe sv a jdi do domu sv h o . 12A on vstal hned a vzav loe od eel pede vem i, take vichni se divili a chvlili Boha kouce: Nikdy jsm e nic takovho nevidli. Je povolv M atoue a pouuje o post soukromm , v. 13 22. 13I vyel opt k moi, a vekeren zstup pichzel k nm u; i uil je. 14 A kdy el kolem , spatil Leviho, syna Alfeova, an sed u celnice, i ekl jemu: Poj za m nou. A on vstav el za nm. ld I stalo se, kdy byl u stolu v jeho dom, e tak mnozi celnci a hnci stolovali s Jeem a s uenky jeho; nebof m noho bylo tch, kte ho nsledovali. 16Zkonici vak a fariseov vidouce, e j s celnky a hnky, ekli uenkm jeho: Pro s celnky a hnky j a pije (Mistr v )? 17U sly ev to Je, ekl jim: Nepotebuj zdrav lkae, nbr chorobn; nepiseli jsem volat spravedlivch, nbr hnky. 18 U enci Janovi vak a fariseov postvali s e ; i pili a ekli jem u: Pro uenci Janovi a uenci farisejt s e post, tvoji uenci vak se n ep o st? 15A je ekl jim: M ohou-li postiti se svatebnci, pokud enich jest s n im i? Dokavad maj enicha mezi sebou, n emohou se postiti. 20Pijdou vak dnov, kdy enich bude odat od nich, a tehda post se v tch dnech. 21N ikdo nepiv zplaty ze sukna novho k rouchu starmu, sic kus ten nov odtrhne nco od starho, a povstane dra hor. 22 A nikdo nevlv vna m ladho do mch starch; sic vno roztrhne m chy, vno se vyleje a m chy se zni; ale vno mlad m se vlvati do mch no v ch . Uenci trhaj v sobotu klasy. Pn Je zastv se jich, v. 2 3 28. 28 I stalo se (opt), kdy Pn el v sobotu obilm, e uenci jeho poali cestou thati klasy. 24 Fariseov pak ekli jem u: Hle, pro dlaji v sobotu, co nen d o v o le n o ? 25I ekl jim: Nikdy jste neetli, co
1322. Viz Ma t . 9, 9 17; Luk. 5, 2739. Po tomto dji nastaly brzy druh svtky velikonon, kter pipadly do veejnho ivota Kristova a prvn sobotu po druhm svtku velikononm udlo se to, co se vypravuje ve v. 2328. (Viz Luk. 6, 1). 14. Kdy el kolem, toti kolem celnice. Otec jeho Alfeus jest jin neli A feus, otec lakuba Mal. a ostatnch tak zvanch bratr t. j. pbuznch Pn. 19. viz Mat. 9, 15. 2 3 -2 8 . Viz Ma t . 12, 1 - 8 . Luk. 6 1 -5 . 23. Dle Luk. 6, 1. byla to sobota druhoprvn, t. j. prvn po druhm svtk velikononm, a to v 2. roce veejnho ivota Kristova, blova o p t (.Vulgata) v eckm text nen, ani ve starch rukopisech latinskch Msto vrazu P n bylo by podle eckeho textu o n (kdy o n ei neb jen .,kdy e l). 26. Dle 1. Krl. 21, 1. jmenoval se veleknz ten Achimelech, syn jeho pa dle 1. Krl. 22, 2122. Abiatar, ale dle 2. Krl. 8, 17. a 1. Paralip. 18, 16. slul otec tak Abiatarem a syn Achimelechem. Bu tedy nazv zde otce jmnem
182
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsn sv. Marka 2, 263, 19.
D avid uinil, kdy ml nouzi a dostal hlad on i ti, kte byli s nm?' 26Kterak za veleknze Abiatara veel do domu Boho a jedl chleby pedkladn, jich nen dovolen o jisti le knm, a dal i tm, kte byli s n m ? 27I pravil jim : Sobota jest uinna pro lovka a nikoli lovk pro sobotu; 28proto Syn lovka jest pnem i so b oty. KAPITOLA 3. Je uzdravuje lovka s uschlou rukou a jin nemocn, v. 1 12.
1I v e e l opt do syn agogy, a byl tam lovk s uschlou ruko 2 A pozorovali ho, uzdravili jej v sobotu, aby jej obalovali. 3 I ekl lovku, kter ml uschlou ruku: Vsta a p ostav se doprosted. *T u pravil jim: Jest dovoleno v sobotu dobe initi ili zle ? ivot zachovat! i-li zahubiti? Oni vak mleli. 5 I pohledl na n kolem s nevol, zarmoutiv se nad zatvrzelosti srdce jejich, a ekl lovku to m u : Vzthni ruku sv o u . I vzthl; a ruka jeho uinna jest zase zdrva. 6Ale fariseov vyed e, vzali hned proti nmu radu s Herodiny, kterak by ho zahubili. 7 Je vak odebral se s uenky svm i k moi, a etn zstu z Galilee i Judska el za nm; 8 tak z Jerusalema a z Idumee i ze Zajordnska a z okol Tyru i Sidonu pili k nmu v m nostvi velikm, u sly ev e, jak velik vci in. 9 1 ekl uenkm svm , aby mli pohotov pro nho lodiku pro zstup, by ho netiskli; 10nebof mnoh uzdravil, take se valili na nho, kdo mli neduhy, aby se ho dotkli; 11 a duchov neist, kdy ho spatili, padali ped nim a kieli: 12 Ty jsi Syn B o ! On vak pikazoval jim psn, aby ho neprojevovali. Pn Je vol apotoly, v. 13 19. 13I vystoupil na horu a povolal k sob ty, kter sm chtl; a pili k nmu. u I ustanovil dvancte, aby byli s nm, a aby je p o slal hlsat 15 s moci uzdravovati nem oci a vymtati duchy zl, 16 imona, jemu dal jmno Petr, 17 Jakuba, syna Zebedeova, a Jana, bratra Jakubova, jim dal jmno Boanerges, to jest synov hromu, 18Ondeje, Filipa, Bartolomje, Matoue, T om e, Jakuba, syn Alfeova, T adee, Sim ona Horlivce 18 a Jide ikariotskho, jen ho i zradil.
druhm, kter ml tak, aneb spe Abiatarem nemn tu otce Achimelecha, kter ony chleby Davidovi dal, nbr syna jeho Abiatara, v jeho ptomnosti (za Abiatara) mu je dal, jako lze souditi z 1. Krl. 22, 2223. a z toho, e Pn Je neprav, e mu je dal Abiatar, nbr e mu byly dny za Abiatara, kter po otci stal se veleknzem. 3, 112. Viz Ma t . 1 2 , 9 - 2 1 ; 6 , 6 - 1 1 . 12. Dle Mat. 12, 12. Pn Je dve uzdravil vecky, tedy i posedl, a potom teprv nakzal jim, aby ho neprojevovali i aby (prozatm) nerozhlaovali, e je uzdravil; nechtl, aby tm dn byl podnt k boum lidu, ani aby neptel jeho vce jet proti nmu se rozncovali. 1319. Srovn. Luk. 6, 1216. Jmna apotol t v Mat. 10, 2 4. a Skut. ap. 1, 13. Tm, e lid u velikm potu hrnul se k Pnu Jei i tehdy, kdy dosavadn vdcov a uitel jeho, zkonici a fariseov, oddlili se od nho proti Kristu Jei, ukzalo se, jak velice jest poteb, aby ji nyni byli ustanoveni nov vdcov a uitel lidu, pedstaveni krlovstv mesiskho (crkve Kristovy), kte by lid jmnem Kristovm pouovali, a zejmna tehdy, a sm vstoup na nebesa, dem od nho ustanovenm vedli ke spse. A Pn Je vyhovl tto poteb Vyvolili prv tu dobu 12 apotol jakoto budouc pedstaven crkve sv a poloil tak prvn zklady toho krlovstv, proti nmu jsou slab i moci pekeln.
183
Jeovi ptel pichzej; zkonici vin Krista ze spolku s blem, Je odbv je a u, kdo jsou jeho pbuzn, v. 2 0 35. 201 pili do domu, a opt seel se zstup, take nemohli ani chleba pojisti. 2 Kdy to uslyeli jeho lid, vyli, aby ho uchopili, nebof ekli, e se pom inul sm yslem . 22Ale zkonici, kte pili z Jerusalema. pravili: M Beelzebuba a knetem duch zlch vymt zl duchy. 231 pivolal je k sob a mluvil k nim v p o d o b en stv ch : Kterak me satan satana vym tati? 24Rozdl-Ii se krlovstv proti so b , ne me obstti krlovstv to; 25a rozdvoj-li se dm proti so b , dm ten nebude moci obstti. 26Tak satan, povstal-li sm proti sob, jest rozdvojen a nebude m oci obstti, ale jest v koncch. 27 Nikdo neme vejiti do domu silkova a pobrati jeho nad, le prve sve silka, potom teprv oloup dm jeho. 28Vpravd pravm vm : V ecky hchy budou odputny synm lidskm , kterch se dopustili, i rouhn, 29 kdo by se vak rouhal proti Duchu svtm u, nedostane odputn na vky, nbr bude vinen hchem vn m . 80N ebof pravili: M ducha n eistho. 31I pili matka jeho a brat jeho, a stojce venku dali ho zavolat; 32nebo zstup sedl kolem nho. I ekli m u: Hle, matka tv a brati tvoji jsou venku a hledaj teb e. 33On odpovdl jim : Kdo jest matka m a brati m oji? 34A pohledv kolem na ty, kte sedli vkol nho, pravil: Hle, matka m a brati moji; 35nebo kdo in vli Bof, ten jest bratr mj i sestra m i matka m .
20. Do domu, nejspe Petrova. 21. l i d j e h o (dle eckho textu ti, kte byli od nho); nebyli to as jeho pbuzn, jak se mnohdy mysi, nbr jeho ptel i ctitel kafarnaumt. Oni vedli, e fariseov veli ji v radu s Herodiny, aby Je e zahubili (v. 6). Uslyeve tedy, e Kristus obklopen jest velikm zstuoem, myslili, e mu hroz nebezpeenstv, i chtli ho uchopiti a z domnlho nebezpeenstv vyvsti. Aby se jim to tm spe podailo, pedstrali, e se pominul smyslem. Hartmann G erhard T. J. pekld (/ Bibl. Zeitschr. 1913, s. 2492791 tento ver docela odlin od dosavadnch peklad takto: Und da die von ihm her ( = die bei ihmi [siej horten, kamen sie heraus selbe abzuhalten; denn sie sagten: Sie (die Menge) ist ganz ausser sich = A kdy jej uslyeli ti, kte byli u n h o , vyli ven, aby ho z a d r e l i ; nebof ekli: Pominul se (zstup) smyslem. Rozumje toti vrazem 01 (hoi par autu) nikoli pbuznch neb stoupenc Kristovch, nbr ty , k t e b y l i u n h o (die bei ihm) t. j. uenky Pn a fariseje, a pekldaje slovo (kratsai) nikoli vrazem c h o p i t i , nbr z a d r e ti (abzuhalten) a slovo nikoli vrazem p o m i n u l s e s m y s l e m , nbr u a s l (sie ist ganz ausser sich), vztahuje ono msto nikoli na Krista, nbr na zstup venku do domu se tlac, v tomto smyslu: Kdy zstup se tlail na Krista, nkte z tch, kte byli u nho (uenci a fariseov) vyli ven k zstupu, jedni z t, jin z jin pohnutky, aby ho zadreli, uklidnili; i ekli mezi sebou, e lid asne, asem tak si pon, jako by se pominul smyslem. Peklad a vklad ten pipout sice text eck sm o sob, za sprvn vak uznati ho nememe; nebof af o jinm pomlme, nezd se bti pravd podobno, e by byl sv. Marek zahrnul slovy 01 . uenky Pn i sfariseji; a myslil-li pi slovech tch pouze na fariseje neb zkonky, nezd se, e by je byl oznail dve (ve v. 21). neuritm vrazem 01 , a potom teprve (ve v. 22.) vrazem 01 (grammateis = zkonici) 2230. Viz Ma t . 12, 2232; Luk. 11, 1423. Udlost tato nestala se hned po pedel, nbr nejspe a ve tetm roce veejnho ivota Pn, njak as po slavnosti Stnk. 3 1 -3 5 . Viz Ma t . 12, 4 6 -5 0 ; Luk. 8, 19-21. c) Od 4, 16, 29. evangelista ukazuje, kterak Pn Je pipravoval apo toly na prvn posln: e toti rznmi podobenstvmi pouoval je veejn i soukrom o povaze krlovstv messiskho, novmi zzraky je utvrzoval ve ve
184
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Marka 4, 117.
KAPITOLA 4. Pn je u v podobenstvch o krlovstv Bom, v. 134. 1 A opt poal uiti u m oe; i shromdil se k nmu zstup ve* lik, take vstoupiv na lo, sedl (v ni) na moi, a vekeren lid byl u moe na zemi. I uil je mnohm vcem v podobenstvch a pravil jim ve svm uen: 3 Slyte: Hle, vyel rozsva, aby rozsval. 4A kdy rozsval, nkter (zrno) padlo vedle cesty, i piletli ptci a sezobali je. SA jin padlo na m sto skalnat, kde. nem lo mnoho zem, a vzelo hned, ponvad nem lo hlubok zem ; 6 ale kdy vylo slunce, uvadlo, a ponvad nem lo koene, uschlo. 7 A j-in padlo do trn. i vzrostlo trn a udusilo je, a nevydalo uitku. 8A jin padlo v zemi dobrou a vydalo plod, kter vzeel i rostl, a pinelo na ticet, i na edest i na s !0 (zrn ). 9 I ekl: Kdo m ui k slyen, s ly . 10A kdy byl sm , otzalo se ho jeho okol i se dvancti na to podobenstv. 11I ekl jim: Vm jest dno poznati tajemstv krlovstv B oho, onm vak, kte jsou vn, podv se vecko v podobenstvch, 12 aby hledce se dvali a nevidli a poslouchajce slyeli a nerozumli, by snad se neobrtili a neodpustily se jim hchy. 131 ekl jim : Nerozumte podobenstv tom u? i kterak poznte podobenstv veck a? 14Rozsva rozsv slovo. 15 Tm i pak, kte (jsou) vedle cesty, rozumj se ti, kde slovo se rozsv, a kdy je usly, ihned satan pichz a odnim slovo, kter bylo zaseto do srdce jejich. 16A podobn tmi, kte se rozsvaj na msta skalnat, rozumj se ti, kte, kdy usly slovo, pijmaj je hned s radost, 17 ale nemaj v sob koene, nbr jsou chvilkov; potom , kdy nastane souen neb pronsledovn pro to
a pipustiv, aby byl od N azaretnv odmtnut, pipravil je na odpor, na kter naraz t oni, konajce kol svj (4, 16, 6), a sdluje, kterak po om Pn Je udliv apotolm moc divy initi, je dva a dva kzat rozeslal, a kterak oni konajce ve jmnu jeho zzraky, takovou mrou rozhlsili jmno jeho, e pohnul se ve svdom i Herodes (Antipa), jen nedlouho ped tm dal usmrtiti Jna Ktitele (6, 7 - 6 , 29). 1--9. Viz Ma t . 13, 1 - 9 ; Luk. 8, 48. 1012. Viz Ma t . 13, 1017; Luk. 8, 910. O k o l j e h o (doslovn: ti, kte byli kolem nho) i s e d v a n c t i . T ak dle textu eckho. Okolm jeho rozumt jest uenky jeho v irm smyslu, jeho stoupence ho provzejc, nikoli 72 uenky, nebo ty vyvolil si Pn Je a pozdji (Luk. 10.). Vulgata nepekld dosti pesn majc: interrogaverunt eum hi, qui cum eo erant duodecim = ot zalo se ho, tch dvanct, kte byli s nim. 12. elem tedy, za kterm Pn Je tehdy u jezera G enezaretskho u v podobenstvch a zahalil tak jaksi pravdy vn, bylo potrestat nevru tch, kte mu stle uprali viru, a zabrniti, aby zlovolnci uen jeho nezneuili a lid nevnimavi ho neznesvtili. Sv. M atou (13, 13) uvd slova ta jako pinu, pro kterou Pn Je uil tehdy v podobenstvch. Vyjdilf zajist Pn Je oboje, i e nevra a nevnmavost onch poslucha byla pinou, pro tehdy uil podobenstv, i e potrestat nevru a nevnmavost tu bylo elem, za kterm jich uil. Rozum se samo sebou, e eenm zpsobem vyuovacm nebyla nikomu odata monost uen jeho porozumti a se polepili; spe byla jm podncovna snaha, pemlet o smyslu podobenstv aneb poptati se na jejich smysl, jako uinili apotol. Prav-li tedy (nareje na Is. 6, 9), e tak in, a b y s e n e o b r l i l i a n e o d p u s t i l y s e j i m h c h y , nemn tm ci, e by byl proto mluvil v podobenstvch, aby lid neporozumli jim a se neobrtili (to pi se jeho svatosti a dobrot i milosrdenstv), nbr e ti, kte mu viru upraj a se zatvrzuj, sami nepmo chtj, aby uen jeho neporozumli a se neobrtili, proto toti, ponvad inky ty jsou nerozlun spojeny s jejich nevrou a zatvrzelost. ! 4 -2 0 . Viz Mat. 13, 18-23. 14. toti s l o v o B o .
Sv. evangelium Jee Kris'.a podle sepsn sv. Marka 4, 1834.
185
slovo, ihned se pohoruj. 18A jsou jin, kte se rozsvaj mezi trn; to jsou ti, kte sly slovo, 15 ale starosti tohoto svta a klam bohatstv a dosti jinch vc vchzejce uduuj slovo a stv se neplodnm . 2A tmi, kte byli zaseti v zem i dobrou, rozumj se ti, kte sly slovo a je pijmaj i plod pinej, jeden ticet, jin edest, jin so ; 21 ekl jim : Zdali pinej svci, aby ji postavili pod kbelk neb pod p ostel? N e-li, aby ji postavili na sv c e n ? 22Nebo nen nic skrytho, co by nem lo bti zjeveno, ani co dlo se tajnho, le aby pilo n ajev o . 23M-li kdo ui k slyen, s ly . S4I ekl jim: Uvate, co slyte. Jakou mrou mte, takovou mrou bude meno vm , ano bude vm pidno. 25 N ebof kdo m, tomu bude dno, a kdo nem, od toho bude odato i to, co m . 26Tak ekl: T ak dje se v krlovstv Bom , jako kdy lovk uvrhne sm do zem ; 27 i sp a vstv v noci a ve dne, a sm vzchz a vzrst, on sm nev, jak. 28Nebo zem sam a od sebe plod nejprve bylinu, potom klas, nato pln zrno v klase. 28Kdy vak plod to dopust, ihned pin srp, nebof nastala e. 30Tak ekl: K em u pirovnme krlovstv Bo, aneb v kterm podobenstv mme je pec sta viti? 31(fest) jako zrno hoin, kter, kdy se zaseje do zem , m en jest ne vecka sem ena, je jsou na zemi, 38ale kdy se zaseje, vzrst a stv se vtm ne veck y byliny, a pouti ratolesti velik, take ptci nebet m ohou bydleli pod stnem jeho. 33A mnoha takovm i podobenstvm i mluvil jim slovo, jak mohli slyela; 84bez pod ob en stv nem luyil jim, soukrom vak vykldal u enikm svm vecko.
18. t j. sem enem padlm m ezi trn rozum j se ti, k te sice slovo B o sly, ale peovnm o vci toho sv ta uduuj v so b p so b iv o st jeho, lak e nepin u riich uitku. 2125. Viz Luk. 8. 16 18. Ve v. 21. pouuje P n Je, e nem aj skrvati u sebe tct! naueni, k ter jim dv, n b r e maj ozn an .o v ati je jinm toh o hodnm, podobn jako svtlo n ero zsv cu je se k tom u, aby se ukrylo, nbr aby svtilo Jinm. Vyzvn to odvoduje ve v. 22. pslovm neni nic sk ry th o 1 atd., kterm u, e Bh nic nein a tedy ani pravd svch sk rz e nho (K rista P n a) jim nezjevuje, aby zstaly ve skryt, nbr aby pily na jevo a slouily k jeho slv a ku prospchu lid. O vem mafli uen jeho k zati jinm, m us sam i je dobe znti, a proto vyzv je ve v. 23., aby uvili a o b e , jak d leit jsou ty pravdy, kter od nho sly, a hledli p roto zjednat! si n leit p o rozum n jim. Aby pak tm sp e poslechli vyzvn jeho, slibuje jim p r p o v d p slovenou (kterou m rou m te atd.), e tm v th o porozum n zjevenm pravdm se jim dostane, m vce se piin, aby do nich v nikl; e v ak by se zatem nilo i to poznn, kter maj, kdyby takovho piinn u nich nebylo. Slova v. 21. ekl P n Je tak v ei horsk (M at. 5, 15), slova v. 22. tak tehdy, kdy je po prv rozeslal (Mat. 10, 26). 25. Viz M at. '13, 12. Luk. 8, 18 2029. P odobenstv to to zaznam enal p ouze sv. M arek. Jm P n Je u, e jako rolnk zasev sm odchz (a jinak se zabv), sm pak sam o silou od Boha mu danou ro ste a pin uitek b ez dalh o piinni ro zsv ao v a, ta k i on (K ristus), a zalo crkev, odejde, crkev pak e silou od nho j danou bude r sti a u itek p ineti, a na konci sv ta z a se p ijd e a u itek vezm e do krlovstv nebeskho. 3132. Viz M at. 13, 3132. - 3334. Viz M at. 13, 3 4 - 3 5 .
186
Utien boue, v. 3 5 40. 35I ekl jim v onen den, kdy nastal veer: Peplavme se na druhou stranu. 36A nechave lid, vzali ho tak, jak byl na lodi; a jin lodi provzely ho 371 nastala velik vichice, a vlny vn.kaly do lodi, take lo se ji naplovala. ss On vak spal v zadn sti lod na poduce; i vzbudili ho a ekli jem u: Miste, nen tob nic do toho, e h y n em e? 39I vstav psn pikzal vtru a ekl moi: Bu ticho a upokoj s e . A pestal vtr a nastalo ticho velik. 40A ekl jim : Pro se bojte? Co jet nemte v r y ? I pojala je bze velik a pravili druh k druhu: Kdo asi jest tento, e i vtr a moe ho p oslou ch aj? KAPITOLA 5. Uzdraven posedlho v krajin G erasensk, v. 5, 1.20.
1I pili na druhou stranu do krajiny Garasensk. 2 A jak vy z lodi, ihned potkal se s n(m (vyed) z hrobu lovk, kter byl posedl duchem neistm . 3 T en obval v hrobech a ji ani etzy nemohl nikdo svzati jej; 4 nebof asto byv spoutn okovy a etzy, petrha etzy a rozlmal okovy, a nikdo nemohl jej zkrotiti. BA byl stle, dnem i noci v hrobectt a na horch kie a bije se kamenm. 6 Spativ vak Jeie zdaleka, pibhl a poklonil se mu, 7a vykiknuv hlasem velikm pravil: Co jest ti do mne, Jei, Synu Boha nej vyho? Zapsahm t pro Boha, netrap m n. 8 ekl mu toti: Vyjdi z toho lovka, duchu n eist. SI otzal se h o: Jak se jm enuje? A on ekl jem u: Jmenuji se pluk, nebof mnoho jest n s. 10A prosil ho velice, aby jich nevyhnl z t krajiny. 11 B ylo pak tam u hory velik stdo vep p a so u c se . 121 prosili ho duchov kouce: P oli ns do vep, af vejdem e do nich. ,:t A povolil jim to. I vyli duchov neist a veli do vepv; a tu hnalo se stdo srzem do moe; bylo jich as dva tisce a utonuli v moi. 14 Ti pak, kte je psli, utekli a ohlsili to po m st i po venkov. I vyli (lid), aby vidli, co se stalo; 15a pied e k Jeovi, spatili toho, jen bval posedl, an sed, jest obleen a m rozum zdrav; i ni s e ; '0 ti pak, kte to byli vidli, vypravovali jim, jak se to udlo posedlm u; t o vepch. 17I poali
35 - 40. Viz Mat. 8, 2 3 -2 7 . Luk. 8, 2 2 -2 5 . 37. ta k ja k b y l 11a l o d i t. j. beze v ppravy; ihned vykonali Krist rozkaz. Zzrak tento uinil Pn Je, aby ukzal apotolm, e jest pnem prody, a e mohou i maj ve vech bouch a nebezpeenstvch ivota v nho dvovati. S lodikou bou zmtanou, od Krista vak zachrnnou, srovnvaj ji od pradvna crkev, kter pes 19 stolet rznmi bouemi prudkmi byla napadna a zmtna, ale od Krista vdy a stle zachovvna jest. 120. viz Mat. 8, 28 -3 4 . 2. Dle Mat. 8, 2S. setkali se s Pnem Jeem dva posed ; Marek v a Luk mluv pouze o jednom, nepochybn proto, e se na nm jevila posedlost zpsobem zvlt patrnm, a e proto evangelist ti chtli svm tenm, kte sestvajce po vtin z obrcench pohan, nemli pevnho pesvden o tom, e by jac posedl byli, ukzati na ppad zvlt patrnm, e posedlost duchem zlm jest mon a s doputnm Bom vskutku nkdv se vyskt. 5. Co jest ti do mne. Do slova: Co mn a tob. 9. Ptal se tak nikoli posedlho, jakoby ho tm chtl pivsti k sebevdom nbr zlho ducha, a to nikoli, e by jednotliv duchov zl mli vlastn jmna neb pod jistmi jmny pichzeli ve znmost, nbr e chtl duchy vyzvati, aby sami v odpovdi sv ukzali na velik poet svj a tm i na pinu on zuivosti a sly zvltn, kterou jevil onen lovk posedl.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Marka 5, 1 8 -3 3 .
187
ho proiti, aby od eel z konin jejich. 18 A kdy vstupoval na lo, prosil ho ten, jen bval posedl, aby sm l jiti s nm. 19Ale nedovolil mu, nbr ekl jem u: Jdi do domu svho ke svojim a zvstuj jim, jak velik vci uinil ti Pn, a jak slitoval se nad tebou. 201 od eel a poal hlsati v D estim st, jak velik vci uinil mu Jei. A vichni se divili. Uzdraven eny krvotok a vzken dcery Jalrovy, 5, 2 1 43. 21A kdy s e le pepravil na lodi opt na druhou stranu, seel se k nmu zstup velik a byl u moe. 221 piel k nmu jeden z pedstavench synagogy, jmnem Jair, a spativ jej, padl k nohm jeho s8a prosil ho snan ka: Dcera m skonv; poj, vlo na ni ruku, aby se uzdravila a byla iv a . 2*I odeel s nim, a zstup velik el za nm; i tsnili ho. 25 A tu ena jedna, kter mla krvotok dvanct rokv 26 a mnoh vytrpla od mnoha lkav a vynaloila vechen statek, ani se j prosplo, nbr spe pohorilo, 27u slyevi o Jeovi, Dila v zstupu od zadu a dotkla se roucha jeho, 28 nebo ek la : Dotknu-li se jen roucha jeho, budu uzdravena. 29A hned vyschl tok krve jej, a poctila na tle, e jest uzdravena od neduhu svho. 30Ale Je poznav ihned sm v sob, jak m oc z nho vyla, obrtil se v zstupu a pravil: Kdo se dotkl roucha m h o ? 311 ekli mu jeho u enci: Vid, e zstup tla se na tebe, a prav: ,Kdo se m dotkl? 32A le on hledl kolem, aby spatil tu, kter to uinila, 33ena pak vdouc, co se j udlo, s bzn a tesenm pistoupila a padi ped nm, povdla mu plnou
22 43. Mat. 9, 1866. Luk. 8, 4156. Jako Marek, tak i Luk klade tyto dje (o dcei Jairov a en krvotok) za dj pedchoz. Sv. Matou vak podav zprvu o gerasenskch posedlch, vyliuje nejprve povoln Matoue a tu odpov, kterou Pn Je dal farisem a uenkm Janovm k jejich otzce o postech_ soukromch, a potom teprve vypravuje o Jairovi a en krvotok, pipojiv vypravovn to k een odpovdi Kristov slovy: Kdy k nim t o t o m luvil Po nvad vak dle Marka (2, 1422) a dle Luke (5, 2739) Pn Je dve povolal M atoue ne uzdravil posedl gerasensk a vzksil dceru Jairovu, jest na jev, e bu M atou neb Marek Luk nepodvaj dje ty v tom postupu, ve kterm se udly. Kdo z nich uchlil se od postupu toho, nelze ci s uritost; ponvad vak Matou, jik ji eeno, uchlil se vzhledem k elu svmu astji od postupu asovho i chronologickho, jest pravdpodobno, e to uinil take pi djch prv eench, a e tedy dje ty udly se po sob v tom postupu, ve kterm je podvaj M^rek a Luk. Tomu-li tak, nepochz nm stka t o t o ve vt kdy toto mluvil (Mat. y, 18), od Matoue samho, nbr bu od eckho pekladatele jeho neb od nkterho z prvnch opisovatel. 2 1 -2 4 . viz Mat. 9, 1 8 -1 9 . 25. Dle podvrenho evangelia Nikodmova ena ta jmenovala se Veronik a pochzela z msta Paneas, pozdji C aesarea Filipova zvanho. 27. Pila o d z a d u z ostchavosti a z obavy, aby nebyl j pstup za brnn, nebo podle zkona (3. Moj. 15, 25) byla za leviticky neistou pokldna ena, kter trpla krvotokem. 30. t. j. hned vdl svoj vevdoucnost, e bosk moc jeho psobila vn, toti uzdraven on eny. Chtje vak, aby ena nemyslila, e byla uzdravena bez jeho vdom, jako i aby vyznala vru svou veejn jinm za pklad, a aby i zzrak jeho vyel na jevo k utvrzeni vry a dvry Jairovy, obrtil se a tzal se, kdo se ho dotkl, toti my s l n . obrtil se v zstupu, tak dle textu eeho; dle Vulgty bylo by obrtil se k zstupu. 31. Apotol pravili to s udivenm; nebof nevdouce, co se stalo, nemohli pochopit! Kristovu otzku, jeto v tlaenici mohli se ho dotknouti a zajist dotkli mnoz nahodile.
188
pravdu. 34 A on ek!: Dcero, vra tv t uzdravila, jdi v pokoji a bu zd rv a od neduhu sv h o . 35Kdy jet mluvil, pili od pedstavenho syn agogy a ekli: D cera tv zem ela; pro jet obtuje M istra? 36Je vak uslyev ta slova, pravil k pedstavenm u sy n agogy: Neboj se, toliko v. 37A nenechal nikoho jiti za seb ou le Petra, Jakuba a jeho bratra fana. 381 pili do domu pedstavenho syn agogy, a tu postehl hluk a lidi, kte! plakali a kvleli velice, 39a veed ekl jim : Pro Mute a p l ete? Dvka nezemela, nbr sp . 40I posm vali se mu. On vak vypustiv vecky, pojal dvina otce i matku a ty, kte byli s nim a veel tam, kde dvka leela. 41A vzav dvku zruku, ekl j: Taltha, kmi, to jest v peklad: D vko, (tob pravm), vsta . 42A hned vstala dvka a chodila; bylof j dvanct rok. I asli a di vili se velice. 43 A pikzal jim psn, aby nikdo o tom nezvdl; a ekl, -aby j dali jisti. KAPITOLA 6. Pn Je v Nazarete, v. 16. , A vyed odtud, odebral se do sv otiny, a uenci jeho li za nm. 4 Kdy pak nastala sobota, poal uiti v synagoze, a mnoz sly ice ho, asli nad uenm jeho a pravili: Odkud m tento vecky ty v d ? A jak to moudrost, kter mu jest dna, a takov divy, kter se dj rukama jeho?.. 3 Nen-li to tesa, syn Marie a bratr Jakubv a Josef v a Judv a im onv? A nejsou li, tak sestry jeho zde u n s ? I horili s e nad nm. 4 Je pak ekl jim : Nen prorok bez cty, le ve sv otin a ve svm pbuzenstvu a ve svm dom . SA nemohl tam uinit! dnho divu, le e uzdravil nkolik nem ocnch, vloiv na n ruce sv. 6 I divil se jejich neve. A obchzel okoln vesn ice ue. Prvn rozeslni apotol, v. 7 13. 7 I povolal k sob dvanct (apotol) a poal je vyslati po dvou; i dal jim m oc nad duchy neistm i 8 a pikzal jim, aby nebrali na cestu nieho, le toliko hl; ne m ony, ne chleba, ani penz do opasku,
34. enin ve pit (podobn jako i v jinch ppadech) to , co s uinil svoj vem ohpuenost, a to p roto, p o nv ad vra b yla podm nkou, p o d k tero u ji uzdravil zzran, a po n v ad chtl tak jin, jm enovit i Jaira, k v ire p ovzbudit! neb v ni utvrditi.
35 43. viz Mat. 9, 232S.

43. Prozatm (pokud b! Je se nevzd lil) mli m leti o tom, aby lid u sly e o tom , nepoddal se nepravm nadjm ve vykupitele asnho a n ezp so b il njakch nepokoj v m yslu uinit! jej krlem . O vem na dlouho nedal se z zrak zam leti ji proto, ponvad by:o u p u t n o od p o h b j. 6, 16, viz M at. 13, 545S. 4. Vrok tento je s t pslovm , kterm se vyjaduje p rav d a zk uen o st stv rze n , e prorok nikde nebv v takov n ev n o sti, v jak bva u svch rodkv a u tch, s nim i il v pom ru p telsk m p ed svm vystoupenm jako p ro ro k ; nijak tedy nedotk se o sob uritch; zejm n a nen jimi vyslovena stn o st tak do p buznch, a jestli pece, ro zh o d n ne st n o st do v ech pbuznch. 5. Nemohl uiniti le jen nkolik div na nem ocnch, a to nikoli pro to , 2 e by se mu nedo stv alo k tom u moci, n b r e po vli Bo nem l je kona*i n a tch, kte toho nebyli hodni. N a z a re tt vak ukzali se nehodnm i svoj n ev ro u . 7 - 1 2 . Viz Mat. 10, 1 -1 5 ; Luk. 9, 1 - t . 8. viz M at. 10, 9 10. S andly byly po d ev y , k ter se pivazovaly em k nohm.
189
9 aby vak si obuli sandly, ale neoblkali dvou sukni. 10A ekl jim : Kdekoli vejdete do dom u, tam zstvejte, dokavad nevyjdete odtamtud. 1A kdo vs nepijmou ani vs neposlechnou, odtud vychzejce, s e teste prach s nohou svch na svdectv jim . 12I vyli a kzali, aby inili pokn; 13tak vymtali mnoho duch zlch a mazali olejem mnoho nem ocnch a uzdravovali je. Herodovo mnn o Kristu Pnu. Smrt Jana Ktitele, v. 14 29.
14I uslyel (o tom ) krl Herodes (nebof proslulm stalo se jmno jeho) a ekl: Jan Ktitel vstal z mrtvch, a proto m oc divotvom psob v nm . 16 Jin vak pravili: Eli je to . A jin kali: jest to prorok jako jeden z prorok. 18 U slyev to H erodes pravil: Jan, jeho jsem dal stti, ten vstal z m rtvch. 17Herodes ten toti dal Jana zajmouti a vsaditi jo vzen pro Herodiadu, manelku bratra svh o Filipa, e ji pojal 'a manelku. 18Nebof Jan kval H erodovi: Nen d ovoleno tob mti manelku bratra tvh o . 19Herodias pak nevrazila na nho a chtla ho zabiti a nemohla, '2 nebof H erodes bl se Jana, vda, e to jest mu spravedliv a svat; i chrnil ho a m noho inil vyslech n u v jej a rd ho poslouchal. 21Piel vak den phodn: H erodes uinil v den svch narozenin hostinu svm velm om a tislcnkm i pednm mum galilejskm. 22 Kdy pak (tam) vela dcera prv t Herodiady a tanila a se zalbila H erodovi i tm, kte s nim stolovali, krl ekl d vce: Podej m, za chce, a dm tob. 23A pishl j: Zakoli pod, dm tob, by to byla polovice m ho krlovstv. 24 Ona pak vyla a ekla matce sv : Za mm d ati? A ta ekla: Za hlavu Jana Ktitele. 25I vrtila se sch v a tem ke krli a prosila ho kouc: Chci, abys mi dal ihned na m se hlavu Jana Ktitele. 26I zarmoutil se krl; pro psahu svoji vak a pro sp olu h od o/n k y nechtl ji oslyeti, 27ale poslav hned kata, rozkzal pinsti hlavu jeho. I sfal jej v ali 28 a pinesl hlavu jeho na mse a dal ji dvce, a dvka dala ji matce sv. 23 U slyeve to uenici jeho, pili a vzali tlo jeho a pochovali je v hrob.
10. viz Mat. 10, 11. 11. t j. v dom tom zstvejte, dokavad z m sta toho nevyjdete. Vi7 Mat. 10, 11. l. M a z a l i o l e j e m ; mazni to nebylo ani svtostnm, jako jest posledn pomazn nemocnch, ani obyejnm prostedkem uzdravovacm, nbr bylo znamenm uzdravovac moci, kter byla apotolm udlena, a spolu pedobrazem svtosti poslednho pomazn. 1416. viz Ma t . 14, 12. Luk. 9, 79. H eroda nazv krlem, a byl pouze tetrarchou, ponvad panovnci vchodn pod tim jmnem v m vystupovli, a nepochybn i proto, e lid jej krlem nazval. 14. J m n o j e h o , toti Krista Jee, jeho jmnem apotol zzran uzdravovali. 15. jako jeden z prorok, t. i. lako jin proroci (doby star). 1 7 -1 9 . viz Mat. 14, 3 -1 2 . 21. tiscnk = velitel jednoho tisce mu; na tom to m st vak znamen vyho dstojnka vbec. d. Od 6, 299, 3. vyliuje, kterak Pn Je novmi zzraky a dalm pouavnm utvrzoval apotoly ve ve a vbec svou boskou pirozenost projevoval; sdluje to ti: a) kterak boskou moc i pirozenost sv o u . projevoval tu zzranm nasycenm zstup, tam jinmi divy (6, 32, 56).
190
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Marka 6, 3 0 -5 2 .
Nvrat apotolv a nasycen pti tisc muv, v, 3 0 - 4 6 . 301 seli se apotol k Jeovi a povdli mu vecko, co inili a emu uili. 31 On pak ekl jim: Pojte v soukrom na m sto osam l a odpoite si trochu. Bylo toti m noho tch, kte pichzeli a od chzeli, a oni nemli ani kdy se najsti. 321 vstoupili na lo a od ebrali se na m sto osam l v soukrom. 33Ale (lid) vidli je odchzet! a mnoz poznali (to); i sbhli se tam pky ze vech mst a pili dve ne oni. 34 A je vyed uzel zstup velik a pojal ltost nad nimi, e byli jako ovce bez paste, a poal je uiti mnohm vcem . 35 A kdy ji den se nachlil, uenci jeho pistoupive ekli jemu: O saml jest msto toto, a den ji se naklonil; 36rozpus je, af odejdou do okolnch dvorc a vesnic a nakoup si pokrm k jdlu. 37 On vak odpovdl jim: Dejte vy jim jisti. I ekli m u: M m e-li odejiti a koupiti za dv st denr chlebv a dti jim jisti? 38 A on ekl jim: Kolik chleb mte? Jdte a vizte. A kdy zvdli, ekli: Pt, a dv ryby. 39I pikzal jim, aby rozsadili veck y po skupinch na zelenou trvu. 40I posadili se v adch po stu a po padesti. 41A vzav pt chieb i dv ryby, pohledl k nebi a poehnav rozlmal chleby a dval uenkm svm , aby je kladli ped n; tak dv ryby rozdlil mezi vecky. 4a I jedli vichni a nasytili se. 43 A sebrali zbytky, dvanct ko plnch kousk, i z tyb. 44B ylo pak tch, kte jedli, ,pt tisc mu. 45A hned pinutil uenky sv, aby vstoupili na lodiku a plavili se naped na druhou stranu k B etsaid, a by rozpustil zstup. 46 A rozpustiv je, odeel na horu se pom odlit. Je kr po jezeru, potom uzdravuje rzn nem ocn, v. 4 7 56. 47 A kdy nastal veer, byla lo uprosted moe, a on sm na zem i. 481 vidl je, ani se plav s tkost, (nebof vtr jim byl protivn), a pi tvrt hldce non piel k nim jda po moi a chtl je minouti, 49 Ale oni spative ho, an jde po moi, domnvali se, e to jest straidlo, i vykikli, 50nebo vichni ho vidli a podsili se. A hned promluvil k nim a ekl jim: Bute dobr m ysli, j jsem to, nebojte s e . 511 vstoupil k nim na lo, a vtr se utiil. I dsili se a asli u sebe penramn, 58 nebof nepovili o chlebch; bylo srdce jejich zaslepeno.
3032. Bylyf tehdy ji na blzku idovsk velikonoce (tet za veejnho ivota Kristova), a zstupov ubrali se ji do Jerusalem a na svtky. A z tch mnoz uslyeve, e le Jest v Kafarnaum, zachzeli si k nmu, aby ho vidli a slyeli, a to v takovm mnostv a tak asto jedni po druhch, e Je ani apotol, ktei se prv vrtili z prvnho svho posln a unaveni byli, nemli ani asu najsti se. Proto Pn Je chtje i dti apotolm alespo njakou chvii k odpoinku i vyhnouti se Herodovi (Luk. 9, 9 10), peplavil se s nimi na msto osaml i neobydlen nedaleko Betsaidy juliady. 3 2 -4 6 . viz M a t . 14, 1321. t Luk. 9, 10 -1 7 . Jan. 6, 113. 33. p o z n a l i to, toti ze smru, kterm se lo brala, poznali, kam se Je a apotol plavili. 4756. viz M a t . 14., 2 4 -3 6 . Jan. 6, 1 6 -2 1 . 47. u p r o s t e d m o e jest zde mnno v smyslu irm a znamen pouze v m oi i v jezeru, nehledc k tomu, jak daleko byli od behu. 48. C h t l j e m i n o u t i , t. j. el tak po moi, e, kdyby byl v tm smru el dle, byl by je minul, take tm, kdo ho pozorovali, se zdlo, .e je chce minouti. Pn Je uinil to, jednak aby ukzal svoji moc nad ivly a prodou vbec, jednak aby zkusil a utvrdil jejich vru. 52. t. j. nepovili nleit ze zzranho nasycen pti tisc mu, e P le m moc boskou a jako Pn prody me prv tak snadno choditi po vod
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. M arka 6, 537, 15.
191
53A peplavive se pili do zem Genezaretsk a pistli. 54A kdy vyli z lodi, (lid) ho poznali; 55i probhli celou tu krajinu a poali na loch nositi chorobn tam, kde sly e li, e jest. 56 A kde vchzel do vesnic neb do m st neb dvorc, kladli nem ocn na ulice a prosili ho, aby sm li dotknout! se alespo tepeni roucha jeho; a vichni, kte se ho dotkli, byli uzdraveni. KAPITOLA 7. Pn Je kr pevrcen stanovy zkonkv a arise, 7, 123.
1 i seli se k nmu fariseov a nkte ze zkonk piede z J rusalema. 2 A kdy uzeli nkter z uenk jeho, ani jed chleby rukama poskvrnnm a, to jest neumytma, hanli je. 3 Fariseov toti, a id vbec, nejed, le si umyji astji ruce drce se podn starch ; a kdy pijdou z trhu, nejedl, le se dve vykoupaj. A jest mnoho jinch vc, kter byly jim podny, aby je zachovvali: um vn koflk a dbnv i m dnic a lo. 5 I tzali se ho fariseov a zkonici: ,P ro uenci tvoji nezchovvaj podn starch, ale jed chlb rukama poskvrnnm a? 6On vak ekl jim : D obe prorokoval Isai o vs pokrytcch, jak psno jest: ,Lid tento ct m sty, ale srdce jejich daleko jest ode m ne! 7 Nadarmo vak m ct, uce naukm, stanovm lidskm. 8 N ebof opustive pikzn Bo, drte se podn lidskho, umvn dbnv a koflikv; a m noho jinch vc podobnch tmto inte. 9 I ekl jim: Pkn rute pikzn B o, abyste zachovali podn svoje. 1eNebo M oj p ravil: , C t i o t c e s v h o a m a t k u s v o u a , K d o z l o e o t c i n e b m a t c e , a u m e . 11Vy vak pravte: ,ekne-li kdo otci neb m atce: Korban, to jest, darem jest to. z eho bys mohl mti ode m ne prospch 12a ji nedopoutte mu, aby co inil pro otce svh o neb matku svou, 13ruce slovo Bo podnm svm , jemu jste uili; a podobnch vc takovch inte m noho. U A svolav k so b opt zstup, pravil jim : P oslyte m vichni a rozumjte. 15Nic nevchz zven do lovka, co by jej m ohlo p o -
a inn pikazovali vtra i moi, jak mohl pti chleby a dvma rybami nasytiti velik zstup lid. ) Od 7, 1 - 8 , 30. pouuje, kterak Pn Je vyvrtiv nemstnou vtku farise, e apotol jed rukama neumytma, a uiniv nov zzraky, varoval apotoly pedjnepravmi zsadami farisejskmi a pivedl je, zejmna Petra, znenhla k tomu, e jasn poznali i vyznali jeho dstojnost. 7, 1 - 1 3 viz Mat 15, 1 - 9 . 4. Dle 3. Moj. 15, 11. poskvrnil se leviticky i v pin bohosluebn ten kdo se dotkl osoby neb vci leviticky neist. Aby se oistil, ml si umti ruce. Ponvad vaktakov poskvrnn mohl si pivoditi israelita nahodile a nevdomky, umvali si ruce i ped jdlem, aby, byli-li snad poskvrnni, neposkvrnili tak pokrm, i po jdle, aby oistili se, jestlie snad pi jdle dotkli se pokrmu neistho a tm se leviticky poskvrnili. S potku inili to samovoln, pozdji vak bylo to od zkonk psn pikazovno. 10. Viz 2. Moj. 20, 12. (5. Moj. 5, 16; Efes. 6, 2). 2. Moj. 21, 17. (3. Moj. 20, 9; Psl. 20, 20). 11. Vta ekne-li k d o . . . ode mne prospch nen dokonena. Doplniti jest zvrek as takto: ekne-li kdo otci neb m atce: K o r b a n ..., n e n p o v i n e n c t t i (podporovat!) o t c e s v h o n e b m a t k u s v o u . 7, 14, 23. viz Mat. 15, 1020. (v. 15. viz Mat. 15, 11; v. 1823. Mat, 1 17-20.).
192
skvrnit, ale to, co vychz z lovka, to jest, co poskvruje lovka. 16M -li kdo ui k slyeni, s ly . 17A kdy v eel do dom u od zstupu, tzali se ho uenici jeho o t prpovdi. 18I ekl jim: Tak jste i vy nechpav? Nenahllte, e dn vc, kter zven vchz do lovka, neme ho poskvrniti. 13ponvad nevchz do jeho srdce, nbr do bicha ide a vychz do stoky, vyisfujc velik pokrm y? 80 Pravil pak: Co z lovka vychz, to poskvruje lovka. 2 1 Nebo z nitra, ze srdce lidskho, vychzej zl m ylenky, cizolostv, sm ilstv, vrady, 22 krdee, lakomstv, nelechetnosti, Ies, nestydatosti, oko zl, rouhn, pcha, poetilost. 28 V ecky tyto vci zl vychzej z nitra a poskvruji lovk a. Uzdraven dvky kananejsk a hluchonm ho, 7, 24 - 3 7 .
24 A vstav, odtud od eel do konin tyrskch a sidonskch; a ve do domu, nechtl, aby se kdo o tom dovdl. Ale nemohl se utajiti; 25nebo hned jak o nm u slyela jedna-ena, jej dcera mla ducha neistho, vela a padla k nohm jeho. 2 Byla to ena poianka, rodem Syrofenianka; i prosila ho, aby vyvrhl ducha zlho z dcery jej. 27A on j ekl: Nechej, a prve nasyt se dtky; nebo nen dobe brti chlb dtkm a hzeti jej pskm .u 23 Ale ona odpovdla: O vem , Pane, nebof i psci pod stolem jed z drobt dtek. 29 Tu ekl j: ,P ro tuto e jdi; duch zl vyel z dcery tv . 301 odela do svh o domu a nalezla, e dvka le na loi, a e duch zl vyel. 31A vyed zase z konin tyrskch, piel skrze Sidon k moi G alilejskm u koninami desltim stskm i. 3'-I pivedli mu hluchonm ho a prosili ho, aby vloil na nj ruku. 33A on pojav jej od zstupu v soukrom, vloil prsty sv v ui jeho a nasliniv si prst, dotkl se jazyk ajeh o, s4a pohldnuv k nebi, vzdechl a ekl jemu: Efeta, to jest: Otevi se. 35A hned otevely se ui jeho a rozvzal se svazek jazyka jeho, i mluvil sprvn. 36A pikzal jim, aby nikomu o tom nekali. A le m vce jim pikazoval, tm vce to rozhlaovali. 37I divili se nadmru kouce: Dobe uinil vecky v ci; i hluchm dv slyeti a nmm m luviti.
24. viz Mat, 15, 2 1 -2 8 . 26. ena ta byla Fenianka. Sv. Marek nazv ji Syrofeniankou, ponvad Fenicie (Foinikie), z n pochzela, pilhala a tehdy pivlena byia k Srii. (Byla t Foinikie africk, Libofoinikia i Punsko v severn Africe). S!. Matou nazv ji enou kananejskou, ponvad Fenian pochzeli od Kanaanit. 2 7 -2 9 . viz Mat. 15, 2 6 -2 8 . 32. Prosili tak, ponvad vdli, e Pn Je vzkldnm rukou mno jinch nemocnch uzdravil 3334. Pro Pn Je odvedl hluchonmho stranou od zstupu, nen jisto nejspe proto, e chtl, aby dojem, kter by zzrak zpsobil v nm i v apotolch, nebyl nim seslabovn, a oni tm spe povznesli se od vc pozemskch k vcem vym, nebeskm. Prsty sv vloil v ui jeho, naslin 1 si prst (doslovn: plivl) podobn jako se dje nyn pi ktu, a dotkl se jazyka jeho, aby symbolickmi kony tmi vzbudil v nm dvru a pipravil jej na miiost uzdraveni. 34. P o h l d l k n e b i , v tich toti modlitb, jednak aby upozornil shodu vle sv s vl Otcovou, jednak aby ns pouil, - e pi modlitb mme mysl svou povzneti k Bohu, a e velik dar dobr pochz Od Boha. V z d e c h l , aby projevil soustrast s hluchonmm a s lidskou bdou vbec 36. Pikzal j i m, toti lovku uzdravenmu a tm, kte ho pivedli. O tom, pro jim to pikzal, srovnej Mat. 8, 4. str. 43. pozn. 4. 37. Divili se, toti vichni ti, ktei se o tom dovdli, jmenovit onen zstup lid, od nho Pn Je hluchonmho odvedl a k nmu se on uzdraven zajist navrtil.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Marka 8, 122.
193
KAPITOLA 8. N asyceni ty tisc mu, v. 1 10. . V tch dnech byl s nim opt zstup velik, a ponvad nem li, co bv4jedli, (Jei) svolav k sob uenky s v ekl jim : 2Litost mm nad zstupem , nebo! ji ti dni trvaj se mnou a nemaj, co by jedli; 3 a rozpustm -li je lan do jejich dom, zem dl na cest, nebof nkte z nich pili z daleka. I odpovdli mu uenci jeh o: Odkud bude m oci kdo nasytiti je chleby zde v p u stin ? 5Tu otzal se jich: Kolik chleb m te? Oni pak ekli: Sedm . 6I rozkzal zstupu, aby se rozloil na zemi. A vzav sedm chlebv a uiniv diky, rozlmal je a dval uenkm sv m . aby je pedkldali. I pedloili je zstupu Tk mli nkolik rybiek. I poehnal je a ekl, aby je tak pedkldalj. 8A oni jedli a nasytili se, a sebrali pozstal kousky, sedm kok. 9 Bylo pak tch, ktei jedli, asi tyi tisce. I rozpustil, je. 10 A vstoupiv 1 . !ed na lo s uenky svm i, piel do krajiny dalmanutsk. Je odmt dost farisev a varuje ped jejich uenm , v. 11 21. 11A tu vyli fariseov a poali se s nm pti, dajce od nho znamen s nebe, aby ho pokoueli. 12 Ale on vzdychnuv ve svm duchu pravil: Pro d pokolen toto znam en? Vpravd pravm vm : N ebude dno znamen pokolen tom uto. 13A nechav jich vstoupil zase na lo a plavil se na druhou stranu. 14Zapom enuli vak vzti si chleby a nemli s seb ou na lodi le jeden chlb. 15A pikazoval jim ka: Hlete a varujte se kvasu farisejskho a kvasu H erodova. 16I pemleli mezi sebou kouce : T o proto, e nemme chleb . 17A Je poznav to pravil jim: Pro uvaujete, e nemte ch leb ? Jet nechpete ani nerozum te? Jet mte zaslepeno srdce sv ? 18Majce oi, n evid te? A majce ui n esly te? 13A nepamatujete se na to, kdy jsem rozlmal pt chleb mezi pt tisc, kolik ko plnch drobt jste seb ra li? ekli mu: Dvanct." 20 A kdy sedm chleb mezi tyi tisce, kolik kok drobt jste seb r a li? A ekli mu: S edm . 21I ekl jim: Kterak jet nerozum te? Pn Je uzdravuje slepce. Petr vyznv Krista, v. 22 30. 22I pili do B etsa id y ; a pivedli k nmu slep ce a prosili ho,
8, 1 - 9 . Viz Mat. 15, 3 2 -3 9 . 1 0 -1 3 . Viz Ma t . 15. 3 9 -1 6 , 1 - 4 . 10. Krajina dalmanutsk byla pravdpodobn na jihozpadnm behu jezera (jenesaretskho. 11. Z n a m e n s n e b e , t. j. zzran zjev na obloze neb v ovzdu, kterm by dokzal, e jest Vykup telem zaslbenm. 12. Vzdychnul bolest nad jejich zlobou. dosti jejich nevyhovl, ponvad ji tolik zzrakv uinil, e mohli poznati v nm Vykupitele, jako i proto, e se tzali s myslem zlm. Die Mat. 16, 4. slbil jim vak znamen lone, poukzav tak na svou smrt a sv vzken; sv. Marek pomlel o tom, zajist proto, ponvad chtl pouze na to upozorniti sv tene, e Pn Je zlovoln m ysl farise poznal a proto odmtl, snad i proto, e vpov Pn o znamen Jonov nebyla pohanokesfanskm tenm jeho dosti srozumiteln. 1421. viz Mat. 16, 512. 15. Kvasem farisejskm rozum pevrcen zsady farisejsk, kvasem Herodovm pak voln a neprav zsady saducejsk, jim i Herodes Antipas hovl. 22. Mn zajist Betsaidu Julias, kter byla na vchodnm behu Jordnu pri vtoku jeho do jezera Genezaretskho. Tehdy byla sice ji mstem, byvi od
Psm e sv. Novho z io n a , st I. 13
194
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsn sv. Marka 8, 2333.
aby se ho dotkl. 23A on ujav slep ce za ruku, vyvedl ho ven z v esnice a n a slin il mu oi, vloil na nj ruce sv a tzal se ho, zdali co vid. 241 pohldl vzhru a e k l: Vidfm lidi jako stromy choditi. 25 Na to vloil opt ruce na jeho oi. I prohldl a byl uzdraven, take vidl veck o jasn. 26A poslal jej dom ka: Ani do vesnice nevchzej. 27I vyel Je a uenci jeho do vesn ic Caesaree Filipovy a na cest tzal se uenk svch ka jim: Za koho m maj lid ? 28Oni pak odpovdli jem u: Za Jana Ktitele, a jin za Elie, jin pak, e (jsi) jednm z prorok. 29Tu ekl jim : Vy vak za koho m m te? A Petr ekl jemu: Ty jsi Kristus. " 30I pikzal jim psn, aby toho nekali o nm nikomu. Pn Je pedpovd sv utrpen a ukazuje na potebu pemhati se , v. 3 1 - 3 9 . 311 poal je uiti, e Syn lovka m us m noho vytrpti a zavren bti od starch a velekn i zkonkv a bti zabit a po tech dnech vstti z mrtvch. 32 A mluvil ta slova zjevn. I pojal ho Petr stranou a poal mu domlouvat!. 83Ale on obrtiv se a pohledv na sv ueniky, psn pikzal Petrovi, ka: Jdi mi s o, satane, nebof nem na zeteli vc Boch, nbr lid sk .
tetrarchy Filipa zvtena a ke cti juliady, dcery csae Augusta, nazvna Julias, ale lid nazval j zajist jet potom njak as po zpsobu starm (vesnici, Betsaidou) a po nm i sv. Marek. M on vak, e dj nestal se v Betsaid sam, nbr v njak vesnici blzko n lec, a tu e mn sv. MareK. Nkte myslce, e Dalmanuta byla na vchodnm behu Jordnu, rozumj Betsaidu zpadojordanskou, 2 n pochzel sv. Petr. 23. V y v e d l jej z msta a nasliniv-mu oi (doslovn: plivnuv mu do oi) t. j. nasliniv si prst dotkl se o jeho zajist za tm elem, za kterm podobn uinil s hluchonmm (viz poznm, k 7, 3334.) 24. Vidl sice lidi, ale nejasn, take nepostehoval jednotlivch d, podobn jako kdy lovk vida v dlce stromy, postehuje sice pedmty do ve njc, ale nerozeznv jejich vtv. Jako dosud ve sv prozetelnosti nevyhovuje Bh vdy prosbm lovka najednou, i kdy ho vyslyeti chce, nbr znenhla, tak i Pn Je ne najednou, nbr znenhla uzdravil siepce, aby vzbudil .v nm tm vt tubu po uzdraven i vru, e ho uzdrav, a piml ho, aby si tm vce vil obdrenho dobrodin. 26. d o v e s n i c e (t. j. do Betsaidy) n e v c h z e j ; tak sprvnji p rukopis nejstarch. Dle toho lovk ten nepochzel z Betsaidy, nbr as z okol jeho, a byv uzdraven neml se vraceti do msta, aby tam o svm uzdraven nevypravoval a tak rozruch mezi lidem nezpsobil. Podle nkterch rukopisv i dosti starch (A, C, N, 11) bylo by: Ani do vesnice nevchzej, ani komu ve vesnici o tom povdej. Podle Vulgty pak a nkterch rukopis latinskch a dosti etnch minuskul eckch bylo by; J d i d o d o m u s v h o (dom) a v e j d e - l i d o v e s n i c e , n i k o m u o t o m n e p o v d e j . Ale ten toto jsouc mlo osvdeno, zajist nen pvodn. 2 7 -3 0 . viz M at. 16, 13-20. Luk. 9, 18-21. 29. Ty jsi Kristus, t. j. ty jsi zaslben Vykupitel. Dle Mat. 16, 16. p jet slova: Syn Boha ivho. Od 8, 319, 49. vyliuje, kterak Pn Je pedpovdv svoji smrt a z mrtvch vstni sv a ukzav nutnost toho, aby tak vyznavai jeho byli hotovi sneti pro nho k a utrpen, chtj-li s nm mti ast v jeho oslav, nejen utvrzoval a povzbuzoval je tu slavnm promnnm svm, tam vymtnutm bla a pouenm, e v nedostatku vry byla pina, pro nemohli vymtnout jej sami, nbr i po nov pedpovdi svho umuen a vzken nabdal je ku pokoe a k tomu, by varovali se pohoren. 31 33. viz Mat. 16, 21-23. p o t e c h d n e c h msto t e t h o dn.e. Sv. M arek podv slova Kristova podle potn lidovho, dle nho st dne pot se jako cel den. Viz. Mat. 12, 40. pozn.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Marka 8, 349, 12.
195
U A pivolav k so b zstup i uenky sv, ekl jim : Chce-Ii kdo za mnou pijit, zapi sm seb e a vezm i k svj a nsleduj mne. BNebo kdo by chtl ivot svj zachovati, ztrat jej; kdo by vak z t r a t i l ivot svj pro mne a pro evangelium , zachov jej. 35N ebof co prospje lovku, byf cel svt zskal, ivot (vn) vak ztratil? 31Aneb jakou d lovk vm nu za (vn ) ivot sv j? 38Nebo kdo se bude stydti za mne a za slova m v tomto pokolen cizolonm a hnm, za toho bude se stydti tak Syn lovka, kdy pijde v slv Otce svh o s andly svtm i. 38A ekl jim : Vpravd pravm v m : Jsou tu nkte m ezi ptomnmi, kte neokus smrti, dokavad neuz krlovstv B o pichzeti v m oci. KAPITOLA 9. Promnn Pn. Uzdraven posed lh o chlapce, v. 1 28. 1A po esti dnech Je pojal Petra a Jakuba a Jana a vedl je samotn na horu vysokou v soukrom a promnil se ped nimi. 2 1 stala se roucha jeho velm i bloskvouc jako snh, jakch (dn) bli na zemi vybliti nem e. 3A ukzal se jim Eli" s M ojem a mluvili 5 Jeem. l prom luvil Petr k Jeovi: M iste, dobr jest nm zde bti; i udlejm e ti Stnky, tob jeden a M ojovi jeden a Eliovi eden. 5 N evdl toti, co mluv, nebof byli hrzou jati. 6 I povstal oblak a zastioval je, a z oblaku piel hlas kouc: T ento jest Syn mj mil, toho poslouchejte. TA nhle rozhldnuve se kolem nevidli ji nikoho, le sam ho Jee u sebe. 8A kdy sestup ovali s h o r y , pikzal jim, aby nepovdali nikomu o tom, co vidli, le a Syn lovka vstane z mrtvch. 9 1 podreli slovo to u seb e, a se ptali, co by to zn am en alo: A vstane z mrtvch. n0A otzali se ho kouce: Pro tedy kaj zkonici, e prve m pijti E li? 11 On pak odpovdl jim: Eli pijde prve a naprav vecko. A kterak jest psno o Synu lovka, e m m noho trpti a opovren bti? '2Ale pravm vm, e piel i Eli, a uinili mu, co se jim zlbilo, jako psno jest o nm.
35. viz Mat. 10, 39. 38. Z a t o h o b u d e s e s t y d t i , t. j. neuzn ho za svho uenka a na vky zavrhne. 39. t. j doij se t doby, kdy crkev m bude ji pevn zaloena a moci silnou rozena. Pn Je prav to, aby nadj v astn vsledek povzbudil apotoly, by bez strachu a bez ostychu jej i uen jeho vyznvali a hlsali. 19. viz Ma t . 17, 1-9. Luk. 9, 2 8 -3 6 . 9. p o d r e l i s l o v o t o (rozkaz Pn) u s e b e , t. j. zachovali rozka Pn, nepovdli nikomu o jeho promnn se, dokavad nevstal z mrtvch. 1012. viz Mat. 17, 10-13. Pn Je potvrzuje, e fariseov u sprvn, kdy na zklad proroctv Malachiova (4, 5 - 6 ) tvrd, e ped pchodem Vykupitelovm Eli vystoup a vecko naprav, ukazuje vak, e se ml, kdy ono proroctv vztahuj v liternm smyslu jeho ku prvnmu a nikoli, jak maj, ke druhmu jeho pchodu (k soudu). in to tak, e otzkou, na kterou ek odpov zpornou, upozoruje apotoly na to, e, vykldli se Malachiovo proroctv v liternm smyslu jeho o prvnm pchod Vykupitelov na svt, nelze je srovnati s onmi vpovmi prorockmi, dle nich Kristus m trpti a ustnreen bti, ale ovem, e srovnv se s nimi zcela dobe, vykld-li se v liternm smyslu svm o druhm jeho pchod, o prvnm pak ;pouze ve smyslu duchovnm, potud toti, pokud Eliem nerozum se Eli sm ve vlastn osob, nbr Jan Ktitel jakoto ten, jen vystoupil v duchu a moci Eliov. A dodv, e v tomto
196
Sv. evangelium lee Krista podle sepsn sv. Marka 9, 1333.
13A pied ke svm uenkm, uzel zstup velik kolem nich a zkonky, ani s e hdaj s nimi. 14A hned veSkeren lid spati? Jee uasl a polekal se, a bce k nmu vtali ho. I otzal se jic h : 0 2 se hdte mezi s e b o u ? 16A jeden ze zstupu odpovdl mu: Miste, pivedl jsem k tob syna svho, kter m ducha nm ho, 17a ten, kdekoliv jej uchop, trh jm, a on slin a skpe zuby a schne. I ek! jsem uenkm tvm, aby ho vymtli, ale nem ohli. 18On pak odpovdl jim: Pokolen nevc, dokavad mm bti s vm i? D okavad mm vs trpti? Pivete ho ke m n. 19 pivedli jej. A jak duch zl ho spatil, hned zalom coval jm; a on padl na zem a vlel se a slinil. 201 otzal se otce jeho: K Jakdvno jest tomu, co se mu to s ta lo ? On pak ekl: Od dtinstv. aiA asto vrhl jej i do ohn a do vody, aby ho zahubil. Ale m e-li co, poriioz nm a mj s nmi slitovn . 2Je vak ekl jemu. Me'li vit!, veck o fest mono vcm u. 23A hned otec toho pacholka zvolav pravil se slzam i: Vm (P ane), pom oz nedve m . 24A tu je vida, e lid se sbSh, pikzal psn duchu neistm u ka jem u: Duchu zl a nm, j rozkazuji tob, vyjdi z nho a ji do nho nevchzej. 251 vykikl a zaom covav jm velice, vyel z nho. A stal se jako mrtv, take mnoz pravili, e zemel. 26 A le Je vzav jej za ruku, pozdvihl ho, a on v s ta l 27 Kdy pak veel do dom u, uenci jeho tzali se v soukrom : Pro nem ohli jsm e ho my vym tnouti? 28A on ekl jim: Takovhle rod neme nim vyjiti le m odlitbou a postem . Pn Je pedpovd po druh sv o u smrt i vzken sv, nabd ku pokoe a varuje ped pohorenm , v. 2 9 49. 29 A v y ed e odtud li dle skrze G alilei, ale nechtl, aby se o tom nkdo dovdl. a: Uil pak uenky sv a ekl jim : Syn lovka bude vydn v ruce lidsk, a zabij ho, a kdy bude zabit, tetho dne vstane z mrtvch. 31Ale oni nerozumli slovu tomu, bli se vak otzati se ho. 32I pili do Kafarnaum. A kdy byli v dom , tzal se jich: O em jste se na cest h d ali? Oni vak m leli; nebof se na cest
duchovnm sm yslu p iel ji (nejen V ykupitel, nbr i E l i , to ti v o so b Jan a K itele). 1328 viz M a t. 17, 17-20. Luk. 9, 3 7 - 4 3 . 18. P o k o l e n n e v c . V tka la tkala se alespo p rav d p o d o b n v ech ptom nch: i apotol, k te p rv p ro n ed o sta te k nleit vry nem ohli posedlho uzdravit!, i otce chlapcova, kter sm doznal nedvru svou, i lidu, kter p es vecky zzrak y K ristovy klonil se k n e v e , a ve kterm byli i z konci hdajce se s apotoly. 20. T za! se ta k nikoli, e by vci t neu zn al, nbr e chtl p rojeviti soucit, vzbuditi v nm d vru a upozornnm n a z a sta ra lo st neastneho stav u chlapcova ukzati na velikost sv m oci, ktero u ho hned n ato uzdravil. 2 9 - 3 1 . Srovn. M a t 17, 21-22. L u k . 9, 4 4 - 4 5 . 31. V zpom najce p ouze n a o n a zaslb en m essisk , dle nich K ristu kralovati na vky, a ne t n a ta, dle nich ml trp ti a zem ti, ned o v ed li se svm i p ed stav am i o V ykupiteli sro v n ati Jeo v u p ed p o v o sv sm rti. 1 m yslili, e m luv obrazn, ale n evdli, k te ra k b y s i m li slova jeho vyloiti. V tom sm yslu prav evangelista, e mu nerozum li. P o n v ad v ak pi p ed e l m o z n m n sm rti sv (8, 3133) o s te p o k ra l P e tra , e mu odm louval, bli se nyn otzati ho o tom. 3236. _iz. M at. 18, 1 5 Luk. 9, 4 6 48. O to m to p p ad v ypravuj tri prvn evangelist, jed en strunji, dru z obrnji, ale tak, e navzjem se do p luj. V zhledem ke vem zprvm tm udl se cel p p ad tak lo : Ji n a cest
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Marka 9, 3448,
197
m e z i sebou'hdali, kdo z nich jest vt, I posadil se a povolav dva-
ncte ekl jim: Chce-li kdo bti prvnf, bud ze vech poslednm a sluebnkem v ech . 35A vzav dtko, postavil je uprosted nich a objav je, ekl jim: 38 Kdo pijme jedno z takovch dtek pro jm no m , mne pijm, a kdo mne pijme, nepijm mne, nbr toho, k te r . m poslal. s? I promluvil k nmu Jan a ekl: Miste, vidli jsm e kohosi, jen s nmi nechod, an ve jmnu tvm vymt duchy zl; i brnili jsme mu. es ezi pak ekl: Nebrate mu, nebof nen nikoho, jen by inil div ve jmnu mm a mohl snadno zle mluviti o mng. 89 N ebol kdo nen proti vm, jest pro vs. 40 Vdy nikdo, jen by vm dal piti i vody studen ve jmnu mm, protoe jste Kristovi, neztrat odm ny sv . . ,41A kdo by pohoril jednoho z m alikch tchto, kte ve mne v, tomu by bylo lpe, aby kmen mlnsk ovzn by! o hrdlo jeho, a on uvren byl do moe. 42A pohoru!e-l! t ruka tv, utni ji; lp e jest tob vejiti do ivota bezrukmu, ne ab y maje ob ruce 'odeel do pekla v ohe neuhasiteln, 43 kde erv jejich neumr a ohe nehasne. 44A Jestli noha tv t pohoruje, utni, ji; lpe jest tob. vejiti do ivota vnho kulhavmu, ne abys maje ob -nohy uvren byl do pekla v ohe neuhasiteln, 46 kde erv jejich neumr a ohe nehasne. A pohoruje-li t oko tv, vylup je; lpe jest ti jednookm u vejiti do krlovstv Boho, ne abys maje ob oi uvren byl do pekelnho ohn, 47 kde erv jejich neumr a ohe nehasne. 48 Nebo kad bude
do K afarnaum nap ad la apo to ly m ylenka, kdo by z nich byl v t i p ed n j (Luk. 9, 46). P o d n t k tom u dalo vyznam enn, jeh o se d o stalo P etro v i, kdy mu P n Je, zaslbil prim t, a P etro v i, Jakubovi i Janovi, k dy p ed jinmi byli vzati na h o ra T b o r. M ylenky sv potom sdlili jed e n s druhm a p o n v ad se v nich nesrovnvali, v ze la 2 toho zn en h la h dka m ezi nimi, te n i onen-li je st pednj (M ark. 9, 3233). Kdy p ak pili do K afarnaum a tam vstoupili do domu (sn ad P etro v a), o t z a l se jich P n Je, o em se n a c e st h d a li; ale oni mleli, nebof se byli. hdali o tom , kdo z nich je st v t, a p ro to stydli se to povdti (M ark. 9, 3233). Kdy vak P n Je z ap la til d s chrm ovou tak za P etra (M at. 17, 2326), nap ad la je z a se ona m y len k a; i p ili p ro to sam i k Pnu Jei a zm nive p o n k u d znn p e d el o t zk y sv, t z a li s e : Kdo pak jest v t v k rlo v stv n eb e sk m ? (M at. 18, 1.) A tu je v d a , e pinou hdky i otzky jejich je s t dlem n ep rav p ont o k rlo v stv m esisk m , dlem ctidost, kzal jim, co d o d v lovku p ed n o sti v k rlo v stv n ebeskm . P ra vili: C hce-li kdo bti prvn, bu ze vech poslednm (M ark. 9, 34). Aby pak tm vce znzornil jim prav d u tu a povzbudil je ku po k o e, zavolal pach o ltk o , postavil je tak, e stl s nm u p ro ste d apotolv, a o bjav je e k ! ; A m en pravm v m ; N eob rtte-li se a n eb u d ete-li jako pach o ltk a atd. (M at. 18, 8). 3740. Srovn. Luk. 4950. 37. j e n s n m i n e c h o d , t. j. jen nen stlm uenkem a prvodcem tvm. P o d le eck ho tex tu bylo by m sto eench slov p r o o e s n m i n e c h o d , ale a po slovech b r n i l i j s m e m u . 38. t. j., kdo vzv jm no m, aby uinil zzra k , a sk u ten v jm nu mm, i spe (podle eckho) n a zklad jm na m ho (m ou moc) divy in, te n m viru ve mne, je s t m m ctitelem a tak snadno n ep e v rt se , ab y se sta l mm odpreem a m ru p ii 4 1 -4 4 . viz M at. 18, 6 - 9 , t M a t . 5 ,2 9 - 3 0 . 48. P n Je n ar tu na p ed p is staro zk o n n (3. M oj. 2, 13), dle nho mla se ke kad o bti pid v ali sl jakoto znam en i sym bol on m oci bosk, kterou se stv ala ob Bohu milou, a odvoduje to , co ek l ve v. 42. 44. 46. 0 pem hn seb e. P ro h lau je toti, e jako k a d o b t staro zk o n n , m la-li diti se dle p ed p isu a tak bti Bohu mil, m usila se osoliti, ta k i kad lovk (dospl), jen chce bti B ohu mil a ted y i ujiti vn zh u b , m u s bti oso len ohnm a sol, t. j. m us bti oitn ohnm u trp en i p em h n se b e a s Bohem spojen vro u a lskou.
198
osolen ohnm a kad ob bude osolena sol. 4Dobr vc jest su l; s t a n e -lis e vak sl neslanou, m ji o so lte? Mjte v sob sl a zachovvejte pokoj mezi se b o u . KAPITOLA 10. Nerozluitelnost stavu m anelskho, v. 1 12 . 1A vstav odtud el do konin judskch Zajordanskem. I schzeli s e k nmu opt zstupov, a on uil je, jak inval. a A tu fariseov pistoupive k nmu, tzali se ho pokouejce je j: Jest dovoleno mui propustiti manelku s v o u ? 3 On pak odp ovd l: Co pikzal vm M oj? 4 A oni ekli: Moj dopustil napsati lstek zpudn a propustit!. 3 A Je odpovdaje jim pravil: Pro tvrdost srdce vaeho napsal vm pkaz ten. 6 Na potku stvoen vak uinil je Bh muem a enou. 7Proto opust lovk otce svho i matku svou a pidr se manelky sv, 8 a ti dva budou tlem jednm. N ejsou tedy ji dva, nbr jedno tlo. 9Nue, co Bh spojil, lovk nerozluuj. 10 Ale v dom otzali se ho zase uenci jeho o t vci. 11A ekl jim : Kdo propust manelku svou a pojme jinou, cizolo proti ni, 12a propust li ena mue svh o a vd se za jinho, cizolo.
49. D o b r v c j e s t s l , nebof chrn ped hnilobou a dodv pokrmm. Kdyby vak ztratila solivou moc svou, stala by se zcela neuitenou a nebylo by prostedku, kterm by soliv moci opt nabyla. A tak i apotol (i jejich nstupcov) maj bti jinm k dobrmu, chrniti je toti uenm i pkladem svm od zlho a dodvati chuti k dobrmu a tak initi je obt Bohu milou, sic jinak stali by se neuitenmi a tko, ba skoro nemono by bylo, aby se napravili a zase blahodrnou innost jevili. Nech tedy maj v s o b s l . t. j. vecko to, co je uzpsobuje, aby jin inili Bohu milmi. Od 10, 113, 37. jest d r u h s t e v a n g e l i a . V n pedkld evangelista zvlt ony dje, ktermi Pn Je pipravoval apotoly k jejich adu a sebe osvdoval jako Vykupitele na posledn cest sv do Jerusalema a v poslednch dnech ped svou sm rt v Jerusalem. Vyliuje toti a) kterak Pn Je, jda Pereou pouil ku podntu farisev o nerozlu nosti stavu mnelskho, doporuoval pi o dtk a mysl dtinnou, ukzal na nebezpenost bohatstv a zslunost dobrovoln chudoby, a kterak pedpovdv po tet sv umueni i zmrtvchvstn, pobdal ku pokoe a slubovolnosti (10, 1 -4 5 ). 10, 112. Viz Ma t . 19, 19. Rozmluvu s fariseji podv sv. Marek nkud jinak ne sv. M atou, a mu neodporuje. Pina jest v tom, e evangelist nepodvaj vdy Kristovch vpovd doslovn, nbr mnohdy jen co do smyslu, a e nezaznamenal kad z nich vech okolnost, nbr jeden ty, druh jin, take se navzjem dopluj. Hledc tedy k obma zprvm udla se vc takto: Kdy se fariseov otzali, dovoleno-li jest propustiti manelku z kterkoli piny (v. 2 , Mat. 19, 3), otzal se jich Pn Je, co o t vci p i k z a l Moj (Mark. 10, 3); oni pak odpovdli, e Moj d o p u s t i l manelku propustiti (v. 4.). Na to Pn Je vyloil pvod manelstv a uvedl slova Psm a na potvrzenou, e manelka nem se propoutti (Mat. 19, 4 - 6 ; Mark. 10, 6 -8 ). A fariseov namtli, pro tedy p i k z a l Moj manelku propustiti. Uili vrazu p i k z a t ! msto d o p u s t i t i , aby nmitku svou vyjdili s vtm drazem. Pn Je vak odpovdl, e Moj (nepikzal, nbr toliko) pipustil propustiti manelku, a to pro tvrdost srdce jejich, aby toti mu jsa s manelkou nespokojen a nemoha ji propustiti j netrznil. Doputn! to byla vak jen ja koui dispens od zkona obecnho, kterm Bh hned od potku ustanovil, aby manelstv bylo nerozluiteln, a dispens ta dna jen pro dobu ped vykoupenm. Jakmile vak Kristus piel, aby lidstvo vykoupil a zjednal pomoc nadpirozenou lovku, by slabosti sv mohl pemhati, zruil ji zkonem svm onu dispens a obnovil pvodn nerozluitelnost manelstv.
Sv; evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Marka 10, 1331.
199
Pn le ehn dtkm
a doporuuje dobrovolnou chudobu, v. 1 3 - 3 1 .
13I podvali mu dtky, aby se jich dotkl; uenci vak dom louvali tm, kte je k nmu brali. u Ale Je vida je, zamrzel se nad tm a ekl jim: Nechte dtek jiti ke mn a nebrate jim, hebof takovch jest krlovstv B o. 15Vpravd pravm v m : Kdo nepijme krlovstv B oh o jako dtko, nevejde do nho." 1 (?A objav je vzkldal na n ruce a ehnal jim. 17A kdy vyel na cestu, pibhl kdosi a pokleknuv ped nm, tzal se h o: Miste dobr, co mm initi, abych doel ivota v n h o ? 18 Je pak ekl jemu: Pro m ne nazv dobrm ? Nikdo nen dobr, le jedin Bh. 19 Pikzn z n : N ezabije, nezcizolo, nepokrade, neprom luv kivho svdectv, nebude podvdt, cti otce svho i matku sv o u , 20A on mu od p ovd l: Miste, to vecko zachovval jsem od svh o mld." 21A tu Je pohledv laskav na nj, ekl jemu: Jednoho se ti n ed o st v ; jdi, prodej, co m , a dej chudm a bude mti poklad v nebi; a poj, nsleduj m ne. 22Ale on zarmoutil se pro to slo v o a o d eel sm uten, nebo ml m noho statkv. 23I pohledl Je kolem a ekl uenkm svm : Jak tko vejdou do krlovstv Boho ti, kte maj sta tk y ! 2*U enci pak asli nad slovy jeho. Ale Je promluviv opt, ekl jim': Dtky, jak tko jest vejiti do krlovstv Boho tm, kte doufaj ve statky! 26Snze jest velbloudu projiti uchem jehelnm, ne bohi vejiti do krlovstv B oh o. 201 divili se tm vce kouce k sob vesp olek : I kdo me bti sp a se n ? 27Ale Je pohledv na n ekl: U lid jest to nem ono, ne vak u Boha; nebof u B oha jest vecko m ono. ^ 8 Tu jal se Petr pravit! jemu: Hle, my jsm e opustili vecko a nsledovali jsm e teb e. 28Je pak odpovdl: Vpravd pravm vm : Nen nikoho, jen opustil dm neb bratry neb sestry neb otce neb matku neb dtky neb pole pro mne a pro evangelium , 30aby neobdrel stokrt tolik: nyn v tomto vku domy a bratry i sestry a matky i dtky a pole, a to i pes pronsledovn, a v budoucm vku ivot vn. 31M noz pak prvn budou poslednmi a posledn prvnmi.
1 3 -1 6 . viz Mat. 19, 1 3 -1 5 . 14. t a k o v c h j e s t k r l o v s t v n e b e s k , t. j. nejen dtek nbr i tch dosplch, kte se dtkm podobaj zejmna v t vci, o kter mluv, toti v pokoe. 1 7 -3 1 . viz Mat. 19, 1 6 -3 0 . L uk. 18, 18-30. 18. t. j. Pro ty, kter m m za pouhho lovka, nazv m dobrm, jeto pece (naprosto) dobr jest jedin Bh. Rozmluvu tuto s onm muem sv. Marek podv krateji ne sv. Matou, ale i z jeho vylen jest patrno, e Pn Je zachovvn pikzn Boch stanovil jako podmnku k dosaen ivota vnho, dobrovolnou chudobu pak e pouze radil jako prostedek k dosaen vy dokonalosti a vt odmny v krlovstv nebeskm. Nebo na otzku, co m initi, aby doel ivota vnho, jmenoval Pn Je pikzn Bo; mluv vak o dobrovoln chudob prav, e chudobou tou zjedn si p o k l a d v n e b i , t. j. vt odmnu v ivot vnm. Neoznauje tedy ani dle vyleni Markova dobrovoln chudoby jako podmnku, pod kterou by bylo lze dojiti ivota vnho, nbr jako prostedek tm, kte by chtli zjednati si vt zsluhy a dosici vy odmny v nebesch. Slovy jednoho se ti nedostv pihl Pn Je k otzce mldencov zaznamen u sv. Matoue 19, 20: eho se mi jet nedostv? (Ostatn vklad viz u sv. M atoue na str. 131133.)
200
Pn Je pedpovd po tet sv umueni a doporuuje pokoru, v. 3 2 - 4 5 .
sa B yli pak na cest ubrajce se do Jerusalema, a Je pedchzel je, take asli a jdouce za nm bli se. I pojal opt dvancte k sob a poal jim kat!, co se mu pihod: 33Aj, beme se do Jerusalema, a Syn lovka bude vydn veleknm a zkonkm, a ti odsoud jej na smrt a vydaj ho pohanm . 341 budou se mu posmvat! a na nj plivati a ho biovati, a zabij h o ; ale tetho dne vstane z mrtvch. 36 Tu pistoupili k nmu syn ov Z ebedeovi, Jakub a Jan, a p vili jemu: Miste, pejeme si, abys nm uinil, za t poprosm e. 36On pak ekl jim: Co chcete, abych vm u in il? 37A oni ekli: Dej nm, abychom ve tv slv sed li jeden po pravici a druh po lev ic i tv. 38 Al e Je ekl jim: N evte, za proste. M ete piti kalich, kter j piji, aneb poktn bti ktem, kterm j jsem ktn?:. 39 A oni ekli jem u: M em e. Jei pak ekl jim: Kalich, kter j piji, budete piti, a ktem, kterm j jsem ktn, budete poktni, 40 avak sedti po pravici neb po levici m nen mou vci dti vm, nbr tm, jim je pipraveno. 41A u sly ev e to deset (ostatnch) p c ali se mrzeti na Jakuba a Jana. 42Ale Je p ovolav je k sob , pravil jim : Vte, e ti, kte se uznvaj za vldce nrod, panuj nad nimi, a e velm oi jejich provdj svou m oc nad nimi. 43Ale tak to nen mezi vm i, nbr kdo chce bti mezi vmi vt, bude sluebnkem vam , 44a kdo chce bti m ezi vm i prvn, bude sluhou vech. 46Nebo ani Syn lovka nepiel, aby se mu slouilo, nbr aby slouil a dal ivot svj na vykoupeni za m noh. Pn Je uzdravuje slep ce u Jericha, a) v. 4 6 52. 461 pili do Jericha. A kdy vychzel z Jericha se svm i uenky a zstupem velikm , syn T im ev, Bartim eus, slep, sed l podle cesty ebraje. 4 A uslyev, e to jest Je Nazaretsk, poal volati a lkati: Synu Davidv, Jei, smiluj se nade m nou. 481 dom louvali mu mnoz, aby m lel, ale on mnohem hlasitji volal: Synu D avidv,
3234. Srovn. M a t. 20, 1719 ; L u k . 18, 3134. p e d c h z e l je t. j. poal najednou vykraovati nad obyej rychle, jakoby ji chtl bti na m st utrpen, take apotol asli nad jeho odhodlanost, s kterou chvtal do Jerusalem a, kde ji nkolikrte chtli ho usmrtiti. Chtl tak ukzati co nejzetelnji, e podstoup smrt nikoli pekvapen, ani z donuceni neb proti vli sv, nbr pipraven dobrovoln a ochotn. Po chvli se zastavil a pedpovdl apotolm ji po tet svou sm rt a zmrtvchvstn. 3545. viz Mat. 20, 2028. 35. Jak souditi lze z Mat. 20, 20 prosbu tu pednesli nikoli sami, n sty sv matky, s n pedstoupili ped Pna Jee. (Ostatn vklad viz u sv. Matoue str. 135.) b) Od 10, 4613, 37. evangelista vyliuje z posledn pozemsk inn Jee Krista. a) kterak pi uzdraven slepce u Jericha a zvlt pi slavnm vjezd svm do Jerusalema slavnostn vystoupil a pozdraven byl jako Vykupitel, kterak na fku neplodnm naznail a na prodavach ve chrm i lenech velerady dotazujcch se po moci jeho ukzal dlem neplodnost lidu israelskho co do dobrch skutk, dlem jeho pevrcenost a nevru jakoto pedzvst toho, e ani v budoucnosti neuv v nho, a kterak proto podobenstvm o vinach pedpovdl trest, kter jej stihne (10, 4612, 12). 4652. Srovn. Mat. 20, 2934; Luk. 3 5 -4 3 . Uzdraven toto vyliuj vichni synoptikov (prvn ti evangelist), ponkud vak se rozchzej. Sv. M atou toti
Sv. evangelium Pna Jee podle sepsn sv.M arka 10, 4911, 14.
201
smiluj se nade m nou. 49I zastavil se Je a ekl: Zavolejte h o. I za volali slepce, kouce jem u: Bu dobr m ysli; vsta, vol t. 50A on odhodiv plf, vyskoil a piel k nmu. 611 promluvil k nmu Je a ekl: Co ch ce, abych ti u inil? A slepec ekl jem u: Miste, af vidm. 52Je pak ekl jemu: Jdi, vra tv t uzdravila. A hned prohldl a e l za nm tou cestou. KAPITOLA 11. S lavn vjezd Kristv do Jerusalema, v. 1 11. 1A kdy se pibliovali k Jerusalemu, a to k Betfage a Betanii pi hoe Olivetsk, poslal dva ze svch uenkv a pravil jim : 2 Jdte do vesnice, kter jest proti vm, a hned, jak budete do n vchzeti, naleznete osltko pivzan, na nm dosud dn lovk n e se d l; od vate je a pivete. 3A ekne-li vm kdo: ,C o to d l te? , rcete: ,Pn ho potebuje ; a hned ho propust se m . 4 I od eli a nalezli osltko pivzan u dve na cest; i odvzali je. 6A nkte z tch, kte tam stli, pravili jim: Co to dlte, odvazujce o sl tk o ? c Oni pak ekli jim, jak jm pikzal Jei. A nechali jich. 7 I pivedli osltko k Jeovi a vloili na n roucha sv. A v sed l na n. 8 M noz pak prosteli roucha sv na cestu, a jin sekali ratolesti s e stromv a prostrali je na cestu. 8A ti, kte li v pedu, i ti, kte v zadu byli, volali kouce: H o sanna! 10P o e h n a n , j e n s e b r e v e j m n u P n ! P oehnno bu pichzejc krlovstv otce naeho D avida! Hosanna na vsostech ! 11I veel do Jerusalema do chrmu a pohledv kolem na vecko, ponvad bylo ji pozd na den, v y el se dvancti do Betanie. Pn Je vyslovuje kletbu nad fkem, vyhn z chrmu prodavae a doporuuje pevnou vru, v. 12 26. 12A kdy druhho dne vyli z Betanie, zlanl. 15A spativ z da leka fik majc list, el, zdali snad nenalezne nco na n m ; ale pied k nmu nenalezl nic krom list, nebof nebyl as fk. 14I promluviv
vypravuje o dvou slepcch, je Pn Je uzdravil, kdy vychzel z Jericha, sv. Marek vak a sv. Luk mluv pouze o jednom, ale tak, e Marek klade uzdraven ;'eho podobn, jako svat M atou, do doby, kdy Pn Je z m sta vychzel, sv. Luk pak vyliuje uzdraven jeho dve ne vypisuje vchod jeho do msta a pobyt u Zachea. Pro tu pinu domnvaj se nkte, e Pn Je uzdravil u Jericha ti slepce, jednoho, kdy do msta vchzel, dva pak. kdy z nho vychzel. A domnn jejich jest dosti pravd podobno. Avak uvme-li, e vecky dotyn zprvy evangeln, a na udan odchylky, srovnvaj se ve vem pln, mme za pravdpodobnj, e vecky ony zprvy tkaj se pouze jedn udlosti, a e tedy pouze dva slepci byli uzdraveni u Jericha, a to tmto postupem : Jeden slepec, nejspe ten, kter dle Marka slul Bartimeus, prosil P na Jee za uzdraven ji ped Jerichem, jet dve ne veel do msta. Ponvad vak Pn Je chtje mu dti pleitost, aby vytbil a osvdil vru svou. neuzdravil ho hned, el za nm a ke druh brn msta, kterou on pobyv u Zachea zase vychzel. Tam pidruil se k nmu slepec jin, a oba uslyeve, e Je ji jde, pnliv volali za uzdraven a skuten oba uzdraveni byli. Sv. Marek a sv. Luk zmiuj se pouze o jednom, nepochybn proto, e stav jeho byl zvlt politovni hodn; Luk vak lii o nm dve, ne mluv o Zacheovi, ponvad slepec ten dal Krista za uzdraven ji ped vkroenm jeho do m sta, a on (Luk|) hodlaje vypravovati tak o Zacheovi, o nm ostatn evangelist pomlel, nechtl vypravovni to zati, dokud by nedokonil zaat ji zprvy o slepci. 11. 1 -1 1 . viz M at. 2 1 , 1 - 1 1 , Luk 19, 28- 44; Jan 12, 12 19. 1214. viz Mat. 21, 18-19.
202
Sv. evangelium fee K rista podle sepsn sv. Marka 11, 1 5 - 3 3 .
ekl jemu: Af z tebe na vky nikdo riej o v o c e. A slyeli to uemei ^!?!0'pili do Jerusalema. A veed do chrmu poal vyhnt! ty, kte prodvali a kupovali ve chrm, a pevrtil stoly penzom ncv i stolice tch, kte prodvali holubice, 16 a nedopustil, abv kdo nosil ndobu chrmem. 1 A uil je ka jim : N en-li psno: , D m m j d o m e m m o d l i t b y s l o u t i b u d e v e m n r o d m , vy vak jste jej uinili pele lotrovskou. 18 U sly ev e to velekn a zkonici, hledali, kterak by ho zahubili, nebof bli se ho, ponvad vekeren lid asn u lnad uenm jeho. 19A kdy byl veer, v yel z m sta. 93 Rno pak jdouce kolem , uzeli ten fik uschl od koene. 211 rozpomenul se Petr a ekl jem u: Miste, hle, fik, ktermu jsi zloeil, usechl. 23A Je mu o d p o v d l: Mjte vru v Boha. 33Vpravd pravm vm : Kdo ekne tto hoe: ,Zdvihni se a vrz se do m oe, a nebude pochybovati ve svm srdci, nbr viti, e se mu stane, co prav, stane se mu. 24Proto pravm vm : Zakoli budete proiti v modlitb, vte, e to obdrte a stane se vm to. 25A kdy stojte a se m odlte, odpoutjte, m te-li co proti kom u, aby t Otec v, jen jest v nebesch, odpustil vm hchy vae. 26 Neodpustte-Ii vy, neodpust ani Otec v v nebesch hch v a ich . lenov velerady ti se po Kristov pravom oci, v. 2 7 . - 3 3 . 27I pili zase do Jerusalema. A kdy chodil ve chrm, pili k nmu velekn a zkonici i star 28a pravili m u: Jakou moc* in tyto v c i? A kdo dal ti tu m oc, abys to in il? 29Ale Je ekl jim : Otu se vs i j na jednu v c; odpovzte mi a povm vm, jakou m oc ty vci inm. 30Kest Janv, byl s nebe i od lid? O dpovzte m i. 31Ale oni rozm leli inezi sebou kouce: D m e-li: ,S nebe, ekne: ,Pro jste mu tedy neuvili? s2eknem e-li vak : ,O d lidi, bojme se lid, nebof vichni mli Jana za pravho proroka. 331 odpovdli a ekli Jeovi: N evm e. A Je ekl jim: Ani j vm nepovm, jakou m oci to inm .
1519. viz Ma t . 21, 1217; Luk. 19, 4546. Prodej ten dl se v on sti mstnosti chrmovch, kter slula peds pohan. Velerada sam a dala k nmu svolen. Nebof id pichzejce na svtky, obtovali ve chrm voly neb ovce, neb holubiky, dle toho, zdali byli bohat neb chud. Nkte platili tak da chrmovou neb jin dvky, je bylo initi pouze minfc uritou. 1 bylo proto pjemno tm, kte pichzeli z daleka, e mohli a v pedsni chrmov koupiti si obtn zve neb vymniti potebn penze. Ale pi tom inil se velik hluk a hukot jak od zvat, tak od prodavav a kupujcch. Mimo to nkte majce peneti ndobu njakou neb bem ena z jin sti m sta do sti severn, prochzeli chrmen jako njakou m stnost prchodn, aby si ukrtili cestu. A to ve ruiio nemlo z pobonost nejen pohany, kte uvive v jednoho Boha a zeknuve se modlosluby sv konali tam, v pedsni, svou pobonost, dle jiti nesmjce, nbr i idy, kte v sousedn pedsni israelit se modlili. Proto Pn Je rozhorliv se svtm zpalem nad takovm znesvcovnm mstnosti chrmov a ruenm pobonosti, vystoupil tak rozhodn proti znesvcovatelm . 18. Fariseov bli se ho: vidouce toti, jak lid jest dojat jeho uenm bli se, aby lid vecek v nho neuvil, a oni nepili tak o vekeren vliv svj na nj. 2024. viz Mat. 21, 2022. Prav ve v. 22. mjte vru v Boha, mn vru divotvornou, i pevn pesvden, e Bh d jim pekonat! i nejvt pekky a jim pome i zzran, bude-li to ke cti a chvle jeho neb ke spse lidi. (Srovn. Mat. 17, 29. pozn.) 2733. viz. M a t. 21, 2327.
203
KAPITOLA 12. Podobenstv o vinach, v. 12, 1 12.
1I poal jim mluviti v podobenstvch.: lovk jeden zdil vini a ohradiv ji plotem , vykopal v n lis, postavil v a pronajal ji vinam a odcestoval. 2A asem svm poslal k vinam sluebnka, aby pijal od vina z uitku vinice. Ale oni jave ho zm rskali jej a odeslali s przdnou. 4I poslal k nim zase jinho sluebnka; a toho zranili na hlav a potupili. 5A opt poslal jinho, a toho zabili; a m noho jinch, a z tch jedny zmrskali, jin usmrtili. 3 Maje tedy jet jedinho syna milovanho, i toho poslal k nim naposled k a: ,Zastyd se ped synem mm. 7Ale vinai ekli k so b v esp olek : ,T o jest ddic; pojme, zabijme ho, a ddictv bude nae. 81 uchopili ho, zabili jej a vyvrhli ven z vinice. 9 C o tedy uin pn v in ice? Pijde a zahub vinae a d vinici jinm. 0 A neetli jste Psm a tohoto: , K m e n , k t e r zavrhli sta v itel, ten stal se k a m e n e m helnm . 11O d P n a s t a l o s e t o, a j e s t t o p o d i v n v o c h n a i c h ? 12I hledali ho uchopiti, ale bli se zstupu, nebo poznali, e to podobenstv p ovd l 0 nich. A nechave ho odeli. Pn je odpovd k skonm otzkm svch neptel, ) v. 13. 34. 13I poslali k nmu nkter z farisev a herodinv, aby jej p o lapili v ei. 14A ti p ied e pravili jem u: Miste, vm e, e pravdomluvn jsi a nedb na nikoho, nebof nepat na osobu lidskou, nbr vpravd cest Bo u : Jest dovoleno dvati da csai i nikoli? Mme dvati i nedvati? 15Ale on znaje pokrytstv jepch, ekl jim: Pro m pokoute ? ^Podejte mi denr, af uvidm." 16 A oni podali mu jej. I ekl jim: jest tento obrz i n p is ? A oni pravili m u: Csav. 17Je pak ekl jim : ,D vejte tedy, co jest csaovo, csai, a co jest B oho, B o h u . I divili se mu. 18 A pili k nmu saduceov, kte tvrd, e nen zmrtvchvstn, a tzali se h o: 19 Miste, M oj nm pedepsal, zem eli n bratr a zanech-li po so b manelku, a nepozstavl-li dnch syn, af bratr jeho vezm e si manelku jeho a vzbud potom stvo svm u bratru. ' 10Bylo pak sedm bratr; a prvn pojal m anelku a zemel n epozstaviv potom stva. 21I pojal ji druh a zem el; a ani on nepozstavil potom stva; a tet takt. 2A tak pojalo ji v ech sed m , a nepozstavili potom stva. /P osled n ze vech zem ela i m anelka. 23 z nich tedy bude ena ta pi vzken, kdy vstanou z m rtvch? N ebof sedm
12, 1 -1 2 . viz M at. 21, 3 3 -4 6 . Luk. 20, 919. ) Od 12, 1313, 37. evangelista podv skon otzky, ktermi fariseov a saduceov hledli polapiti Pna Jee v ei, i snadn zpsob, kterm Pn Je klady jejich zmail, jako i vstrahu, kterou sv vyznavae varoval ped zkonky, a ukzav, kterak Pn Je ocenil ob chud vdovy, podv Kristovu pedpov o zkze Jerusalema a zkze svta (co do nynj jeho podoby), jako i to, kterak Pn Je pouiv o poslednm soud, nabdal ku bdlosti. 1 3 -1 7 . viz Mat. 22,. 15-22. 15. Dle sv. Matoue chtl Pn Je, aby mu ukzali penz dan, nae mu oni podali denr, jakoto penz, kterm se plat u nich da. Sv. Marek podv vc strunji, prav, e Pn Je chtl, aby mu podali denr. Ped[50kld, e tenm jeho (mskm to kesanm) jest samozejmo, e da me se platiti pouze onm penzem. 1 8 -2 7 . viz Ma t . 22, 2 3 -3 3 . Luk. 20, 2 7 -3 9 .
204
jich mlo ji za m anelku. 54A Je pravil jim: Zda nemlte se proto e neznte Psem ani m oci B o ? 25Nebo kdy vstanou Z mrtvch, nebudou se ani eniti, ani vdvati, nbr budou jako andl v nebesch. 26 O mrtvch pak, e vstanou, zda neetli jste v knize M ojov pi kei, jak mu Bh p ravil: ,J jsem Bh Abrahamv a Bh Iskv a Bh Jakubv ?* 27 Nen Bh (Bohem) mrtvch, nbr ivch. Vy se tedy mnoho m lte. 281 pistoupil jeden ze zkonk, kter je byl slyel tzati se, a vida, e jim dobe od povd l, otzal se ho: Kter pikzn jest prvn ze vech?" 9 Je pak odpovdl m u: Prvn ,ze vech pikzn jest: Sly Israeli, H ospodin, Bh tvj, Bh jedin jest; 30a milovati bude Pna Boha svh o z celho srdce svho a z cel due sv a ze v m ysli sv a ze v sly sv . T o jest prvn pikzn. 31Druh jest podobn Jemu: M ilovati bude blinho svho jako seb e sam h o. Jinho pikzn vtho nad toto nen. 321 ekl mu zkonk: D obe, m iste; podle pravdy jsi povdl, e jeden jest Bh, a e nen jinho krom n h o ; 33 a e milovati ho z celho srdce a z celho rozumu a z cel due a ze v sly, a milovati blinho jako seb e sam ho jest vt vc ne veck y zpaly a obti. 34 Je pak vida, e
26. p i k e i t. j. na tom mst, kde vypravuje, kterak se mu Bh zje ve zpsob hocho kee (2. Moj. 3, 6.) 2834. srovn. Ma t . 22, 3440. Dle Mat. 22, 35. zkonk ten uinil onu otzku, aby Krista pokouel. Dle Mark. 12, 34. vak Pn Je pochvlil jej, co by jist nebyl uinil, kdyby zkonk ten onen mysl byl ml a pi nm zstal. Bu tedy vztahuje se ona poznmka M atouova k povaze uinn otzky a k farisem, kte (soudc z Mat. 22, 34.) zkonka toho poslali k Pnu Jei s tm myslem, aby onou otzkou ho pokouel, aneb zkonk ten z potku sice ml mysl Krista pokouet, potom vak byv od K rista pouen, mysl svj zmnil. Zkonk tzal se, kter (doslovn: j a k ) pikzn jest prvn, t. j. kter jest n e j v t ze vech. Tent smysl pipout jeho otzka tak v tom znn, ve kterm ji podv sv. Matou (22, 36), prav, e se tzal, kter jest v e l i k pikzn v zkon; nebof i v tom znn lze rozum ti j ve smyslu: kter pikzn jest velik ped ostatnm i i kter pikzni jest nejvti. Pipout vak podle znn Matouova (kter jest velik pikzni v zkon) tak sm ysl: jak povahy mus bti to ono pikzn, aby se mohlo pokldati za velik. Mon tedy, e zkonk onen tzal se po dvou vcech, i po tom, kter pikzn jest nejvti v zkon, jak zejmo jest ze sv. Marka, i po tom, jak povahy mus bti pikzn, aby se mohlo vbec pokldati za velik, jak souditi lze ze sv Matoue. O tzka zakldala se na tom, e idovt zkonici rozdlovali vecka pikzni v zkon obsaen (pctem 613, z nich jest 248 pikazv a 365 zkaz) na velik a mal, ale rozchzeli se v tom, kter pikzn jest nejvti a kter pikzn vbec maj tati k velikm a kter k malm, i k takovm, je pr mono pestoupiti bez viny. Uinive tedy fariseov otzku tu Pnu Jei sty vylanho zkonka v myslu pokouet! ho, chtli ho bu pivsti do zkch, aby nemohl odpovdti vhec a piel u lidu o vhlas, aneb spe popuditi proti nmu tu kolu idovskou, kter by se snad nesrovnvala s jeho odpovd; nebof mys lili: a odpov jakkoli, vdy u nkter strany naraz. Pn Je jmenoval dv pikzn jakoto nad jin vt, pika lsky k Bohu a pkaz lsky k blinmu, kaz lsky k Bohu nazval vak prvnm i nejvtm, nebof vcko, co Bh nm pikazuje, obsaeno jest v pkaze lsky k Bohu, a to bu jako podmnka nebo pprava k milovn Boha, neb jako osvdovn a nsledek lsky k Bohu; a vecky skutky dobr jsou ped Bohem bez zsluhy, jsou-li konny bez lsky k Bohu. S pkazem lsky k Bohu spojil pkaz lsky k blinmu jakoto druh pikzn nad jin velik, ponvad lska k blinmu souvis zce s lskou k Bohu, nebof jednak lska k Bohu osvduje se lskou k blinmu, jednak lska k blinmu plyne nutn z lsky k Bohu. 34. Slovy tmi jednak ho Pn Je chvl, jednak mlky vyzv, aby uv v nho jako Vykupitele.
205
o d p o v d l moude, ekl jem u: Nejsi daleko od krlovstv B oho. A ji
nikdo se neosm lil otzati se ho. Pn Je vyvrac neprav mnn o Vykupiteli, varuje ped zkonky a oceuje obt vdovinu, v 3 5 . 44. 551 prom luvil Je a pravil ue v e chrm: Kterak kaj zkonci, e Kristus jest^ synem D avidovm ? 36Vdy D avid sm prav v Duchu s v a t m : ekl Pn Pnu m m u: , S e n a p r a v i c i m , dokavad nepolom neptel tvch za podno nohou t v c h . 37D avid tedy sm nazv jej P nem ; i kterak jest synem jeh o ? A etn zstup poslouchal ho rd. . 381 pravil jim pi svm u en : Varujte se zkonk, kte se zlibou chod v dlouhch zch a libuj si, kdy je pozdravuj na trhu, 39a rdi sed v prvnch stolicch v synagogch a na prvnch m stech pi hostinch; 40kte stravuj domy vdov pod zm inkou dlouhho modlen; tm dostane se soudu th o. 41A p osa d iv se Je proti pokladnici, dval se, kterak lid met penze do paH adnice; a mnoz bohi metali m noho. 42 Pila pak jedna vdova chud a uvrhla tam dv lepty, to jest (asi) jeden hal. 431 povolal k so b uenky sv a ekl jim: Vpravd pravm vm : Tato chud vd ova dala vce ne vichni, kte metali do pokladnice; 44nebof vichni metali z toho, co jim pebvalo; tato vak dala ze svho nedostatku v eck o, co mla, vecko ivobyt s v . KAPITOLA 13. Pn Je pedpovd zkzu Jerusalema a konec svta, v. 131.
1 A kdy vychzel z chrmu, pravil k nmu jeden z uenk je h o Miste, pohle, jak to kam en a jak sta v b y ! 8 A Je ekl jemu: Vid veck y tyto stavby v elik ? N ezstane tu km en na kameni, kter by nebyl rozboen. 3A kdy se posadil na hoe O livetsk proti chrmu, Petr a Jakub a Jan a Ondej otzali se ho v sou k rom : 4P ovz nm, kdy budou tyto vci? A kter bude znam en, kdy veck o to bude se mti v y p l o v a ti? 5 A tu fe jal se k nim m luviti: Hlete, af vs nikdo n e sv e d e 6 nebo m noz pijdou ve jmnu mm a eknou: ,J jsem ; a svedou mno^. 7 Kdy pak uslyte boje a povsti o bojch, a se nepolekte, nebof mus to nastati; ale jet nen konec. 8 Nebo povstane nrod proti nrodu a krlovstv proti krlovstv, a bude zem tesen po m
3537. viz Mat. 22, 4 1 -4 6 3840. viz Mat. 23, 139 (str. 144146), kde podna jest tato e Kristova plnji. Sv. Marek zaznamenal z n jen mal zlomek, a to onen, ve kterm se kr ctidost a lakota zkonku v, a jemu odpovd Mat. 23, 6. 7. 14. 42. (as) j e d e n h a l ; doslovn: tvrk (kvadrans). L e p t (eck , tolik co tenk penzek) byl toti eck penz, jen platil o mlo vce ne pl hale (toti 5/8 h); dv lepty t. j. jeden a tvrt hale platily tolik, co jeden msk penz zvan kvadrans (slul kvadrans i tvrk, ponvad byl tvrtm dlem penze jinho, zvanho a s). 44. z e s v h o n e d o s t a t k u , t. j. z toho, co sice mla, ale co sotv stailo j na vivu; a dala z lsky k Bohu vecko, co mla, jin pouze st toho, co jim pebvalo. Ukazuje Pn Je, kterak lovk i chud me darem i nepatrnm zjednat si u Boha velikou zsluhu, jeto Bh nehled tak na velikost aru, jako na dobrotu myslu, s kterm iovk dar ten podv. 131. V iz Mat. 24, 1 -3 5 . (str. 147150.), Luk. 21, 5 -2 3 .
206
stech i hlad. Potek to bolest. 9 Mjte se vak sam i na pozoru, nebof vydajf vs soudm a v syn agogch budou vs biti, i ped vladae a krle budete postaveni pro mne na svd ectv jim. 10 Ale dve mus evangelium bti hlsno mezi vem i nrody. 11A kdy vs povedou, aby vs vydali, nestarejte se naped, co byste mluvili, nbr to m luvte, co v tu hodinu bude vm dno; n ebof ne vy to jste, kte mluvte, nbr Duch svat. 12Vyd pak bratr bratra na smrt a otec dtko sv, a povstanou ditky proti rodim a budou je zabijeti, 13a budete v nenvisti u vech pro jmno m. Kdo v ak vytrv do konce, ten sp asen bude." 14 Kdy pak uzte ohavnost, zputn, ana stojf, kde nem, kdo to te, rozumj, tehda kdo jsou v judsku, utecte na hory, 15a kdo na stee, nesestupuj do dom u ani vchzej, aby vzal nco z domu svh o, 10a kdo (bude) na poli, nevracej se nazad, aby vzal roucho sv. 17Bda pak thotnm a kojcm v onch dnech. 18M odlete se, aby to nebylo v zim. 19Nebo budou to dnov takovho souen, jakho nebylo od potku tvorstva, kter Bh stvoil, a dosavad, ani kdy bude. 20 A kdyby Pn nebyl ukrtil dn tch, nebyl by zachovn nidn lovk; ale pro vyvolen, kter vyvolil, ukrtil tch dn. 21A tehdy ekneli vm kdo: ,Hle, tuto jest Kristus, hle, tamto, nevte. 22 Nebo povstanou neprav Kristov a neprav proroci a budou initi zzraky a divy, aby svedli, kdyby mono bylo, i vyvolen. 23Mjte se tedy na pozoru; hle, pedpovdl jsem vm to v eck o. 24Ale v tch dnech po onom souen slunce se zatm a m sc ned svtla svho, 25a hvzdy budou padati s nebe a moci nebesk budou se pohybovati. 26A tehdy uz Syna lovka pichzet! v oblacch s moc a slvou velikou. 27A tehdy p ole andly sv a shrom d vyvolen sv ode ty vtr, od konin zem a do konin neb e. 28Od stromu fkovho pak naute s e podobenstv. Kdy ratolest jeho ji om ladne a list vyraz, vte, e blzko jest l to ; 29 tak i vy, kdy uvidte, e tyto vci se dj, vzte, e blzko jest pede dvemi. 30Vpravd pravm vm: N epom ine pokolen toto, a vecky tyto vci sest n o u . 31N ebe a zem pom inou, ale slova m nepom inou. Pn Je vyzv ke bdlosti a k modlitb, v. 3 2 37. 32O tom dni vak neb hodin nev nikdo, ani andl v nebi ani Syn, le (jedin) Otec. 33 Mjte se na pozoru, bdte, a m odlete s e ; nebof nevte, kdy ten as pijde. 34Jako lovk, kter odcestoval opustiv dm svj a dav sluebnkm svm plnou m oc, kadm u dlo
10. Slovo dve eeno jest vzhledem k slovm ale jet nen konec (v. 7.). Dve toti, ne nastane konec svta, mus podle radku Boho hlsno bti evangelium mezi vemi nrody. By tedy byla pronsledovn a neptelstv proti crkvi jakkoli velik, neukod evangeliu a crkvi Kristov 9 -1 3 . viz Ma t . 10, 17-22., Luk. 12, 1112.; 21, 12-19. 1420. viz Ma t . 2 4 , 15 2 2 ., Luk 21, 2 0 2 4 . 20. K d y b y P n n e b y l u k r t i l d n t c h , t. j. kdyby byl Bh v o vkm radku svm nebyl ustanovil, aby poet strastnch dn tech nebyl velik, nebyl by zachovn dnv lovk na ivu neb pi prav ve. 2 1 -2 7 . viz Ma t . 2 4 , 2 3 - 3 1 . , Luk. 21, 2428. 2 8 -3 1 . viz. Ma t . 2 4 , 3 2 - 3 5 . , Luk. 2 1 ,2 9 -3 3 . 3 2 -3 7 . M a t. 24, 36, (str. 150). 33. Vt tto schz z v ti; znlo by as takto : Tak i j chystaje se k tom abych odeel k Otci, dvm vm moc v crkvi, ustanovuj vs v n jako vrtnmi a pikazuji, abyste bdli.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Marka 13, 3 3 -1 4 , 15.
207
jeho, a vrtnmu pikzal, aby bdl. 35B dte tedy, nebo nevte, kdy Pn domu pijde, zdali veer neb o plnoci, neb o kuropn, neb rno, sc aby pijda nenadle, nenalezl vs spcch. 37 Co vak pravm vm, vechnm pravm: B d te ! KAPITOLA 14.*) Velerada rad se o Kristov zhub, Maria m ae vonnou mast Pna Jee, Jid nabz se, e Krista zrad, v. 1. 1 12. 1 Po dvou dnech byly velikonoce a pesnice. I hledali velekn a zkonici, kterak by ho lstiv jali a zabili; a nebof pravili: N e o slavnosti, aby snad nenastala boue l i d u . \ 3 A kdy byl v Betani v dom im ona m alom ocnho a byl za stolem, pila jedna ena s ndobou alabastrovou m asti drah z pravho nardu a rozlom ivi ndobu vylila ji na hlavu jeho. 4 N ktefl vak mrzeli se na to mezi seb ou a pravili: K em u stala se tato ztrta masti? 6 V dyf ta mas mohla se prodati za vlce ne ti sta denr a dti se chudm . I osopovali se na ni. 6 Ale Je ekl: N echte ji. Pro inte j obte? D obr skutek uinila nade m nou; 7 vdyf chud mte vdycky s seb ou a kdy chcete, m em e jim dobe initi, mne vak vdycky nem te. 8 Ona uinila, co m o h la : pom azalaf naped tlo m ku pohbu. 9 Vpravd pravm v m : Kdekoli bude hlsno evangelium toto po celm svt, tam bude se vypravovat! na pamtku jej tak to, co uinila on a . 10A Jid ikariotsk, jeden ze dvancti, odeel k veleknm , aby jim ho zradil. 11 Oni pak u sly ev e to, zaradovali se a slbili mu dti penze. I hledal, kterak by ho zradil phodn. Posledn veee, v. 12 25. 12A prvnho dne pesnic, kdy zabjeli velikononho bernka, ekli mu uenci jeh o: Kde chce, abychom odejdouce pipravili tob, bys jedl bernka? 3I poslal dva ze svch uenkv a ekl jim : Jdte do msta, a potk vs jeden lovk dbn v od y n e s a ; jdte za nm, 14a kam vejde, tam rcete pnu dom u: ,Mistr prav: Kde jest pokojk mj, kde bych jedl bernka s uenky sv m i? 15A on vm
*) Ve t e t sti (14, 116, 20) evangelista vyliuje posledn veei, umuen, zmrtvchvstn a nanebevstoupen Pn, a to tak, aby bylo zjevno, nejen e Kristus trpl dobrovoln, nbr i e bostv jeho bylo osvdeno tak v nejvtm jeho ponen. 12. viz Ma t . 26, 3 5, Luk. 22, 1. O pesnicch viz Mat. 26, 17 pozn. 3 - 9 . viz M a t . 26, 6 - 1 3 , Jan 12, 1 - 8 . 3. Dle Jan. 12, 13. byla to Maria, se stra Lazarova. Nard jest dru kozlku indickho, roste vak i v Syrii a A rabii; m listy srdit pi oddenku a kopinat na stvolu, kvty erven ptilist, je na konci stvolu v malch chumch proti sob stoj. Z oddenku a list pzem nch vyrb se olej neb mas nardov velmi lib vonn, je tala se k nejdram a uchovvala a prodvala se v ndobch alabastrovch o thlch, zkch hrdlech; pozdji tak ve sklennch, neb zlatch a stbrnch, jim vak tak kali ndoby alabastrov. Zena rozlomila ndobu tu, t. j. zlomila hrdlo ndoby, aby mas mohla lpe vytka'. 45. Rekl to nejprve Jid a po nm n k te jin apotol (viz Mat. 26, 89. pozn. na str. 130). 1011. viz Mat. 26, 1416. Luk. 22, 36. 1216. P p r a v a k p o s l e d n v e e i . Viz M a t . 2 6 ,1 7 19. Luk. 22, 7 -1 3 .
203
uke veeadlo velik, prosten, pipraven a tam pipravte. 161 odeli uenci jeho a pili do m sta a shledali (ve tak), jak jim povdl, a pipravili bernka. 17Kdy pak byl veer, piel se dvancti. 15A kdy byli za sto lem a jedli, Je ekl: Vpravd pravm Vm: Jeden z vs mne zrad, ten, kter j se m nou. 191 poali se rmoutiti a lkati jemu jeden po druhm : Zdali j ? 20On vak ekl jim: Jeden ze dvancti, kter s e mnou om ruku v m se. 21 Syn lovka sice jde, jak psno jest o nm, ale bda tomu lovku, skrze nho Syn lovka bude zrazen; lpe by mu bylo, kdyby se byl nenarodil lovk fen . 2J A kdy jedli, Je vzal chlb a poehnav rozlmal jej a dal jim a ekl: Vezm te; toto jest tlo m . 23A vzav kalich, podkoval a dal jim a pili z nho vichni 21 a ekl jim : T oto jest krev m N o v h o zkona, kter se vylv za m noh. 25 Vpravd pravm vm: Ji nebudu plti z tohoto plodu vinnho km ene a do onoho dne, kdy jej budu pli nov v krlovstv B om . 6 A chvlu vzdave vyli na horu Olivetskou. Pn Je pedpovd tk apotolv a pd Petrv, v. 2 7 31. 27I ekl jim Je: Vichni pohorte se nade mnou tto noci; n eb o f psno jest: , B i t i b u d u p a s t e a r o z p r c h n o u s e o v c e . Ale kdy vstanu z mrtvch, pedejdu vs do G alilee. 28 Petr vak pravil jem u: By se vichni pohorili, j pece nikoliv". 30I ekl mu
1 7 -2 1 . O h l e n z r d c e . Viz Mat. 26, 2025. LuV. 22, 21 -2 3 . Jan. 13, 2 1 -3 0 . 2224. U s t a n o v e n n e j s v . s v t o s t i . Viz o tom Mat. 26, 2628, Srovn. t Luk. 22, 19 20; 1. Kor. 11, 2325. Jak ukzno ji pi Mat. 26, 2628. pozn. dvody dvma, to, co Pn Je pi posledn veei inil prom uje chlb a vno v tlo a krev svou, byla ob. e tomu vskutku tak, patrno tak z toho, e promnil podstatu dvoj, podstatu chleba a vna. Byl toti a jest P n je i pod zpsobou chleba i god zpsobou vna ptomen cel s tlem i du, s bostvm i lovenstvm svm, a proto nabv stejn milost ten, kdo pijm hodn pOd jednou zpsobou, jako ten, kdo pijm stejn hodn pod oboj. Kristus sm to prohlsil, kdy zaslibuje nejsv. svtost oltn, pipovdal ivot vn prv tak k tomu, kdo pijm pod jednou zpsobou (Jan 6, 59), jako tomu, kdo pijm pod oboj. (Jan 6, 55). Kdyby tedy onm konem nebyl chtl nic jinho neli dti se zpsobem nekrvavm za duevn pokrm ku posile a spse dui, byla by staila pouze jedna zpsoba, druh byla by zbyten. A ponvad P n Je jakoto prav Bh neme initi nic zbytenho a tak jednati proti sv moudrosti, nemohl tak promniti podstaty dv k elu, k nmu stailo promniti podstatu jednu. Promnil-li tedy pece podstaty dv, okzal, e nem v myslu pouze dti se za pokrm (svtostn), nbr e kon zrove nco, k emu poteb jest nntn promniti dv podstaty, okzal, e kon ob. Tim toti, e promnil zvl chlb ve sv tlo a zvl vno ve svou krev, naznail nsiln odlouen krve sv od tla svho i svoji s m rt; i pedstavil tak Bohu O tci prav tlo sv a pravou krev svou ve stavu smrti i zkrtka; obtoval se; nebo ob jest prv dar viditeln, kter plnm neb stenm, a by jen naznaenm zahubenm, neb usmrcenm podv se Bohu, aby byl vyznn a uctn jajakoto svrchovan Pn vehomra. 24. Slova tato ekl ovem, kdy jim kalich podval. 25. Viz M a t . 26, 29. pozn. (str. 158.) 2 7 -3 1 . viz Ma t . 26, 3 1 -3 5 . Luk. 22, 8 3 -3 4 ; Jan 13, 3738. 30. prve ne d v a k r t zazpv. Dle sv. M atoue (i Luke a Jana) Pn Je e k l: e P etr ho zape, p r v e n e k o h o u t z a z p v . Nicmn zprvy jejich neodporuj zprv Markov. T eba toti poviti, e evangelist nepodvaji vrok Kristovch vdy do slova, nbr jen co do smyslu. Smysl vak on vpovdi Pn jest u vech evangelist onch t. Nebo jak patrno z Mark. 23, 35, zazpvnm kohouta nerozumj toliko kokrhn, nbr t onu dobu non,
S v. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Marka 14, 31 :54,
209
je : Vpravd pravm tob: D nes, tto noci, prve ne kohout dvakrt zazpv, tikrt mne zape. 31Ale on jet vce kal: Bych ml umti s tebou, nezapru tebe. P odobn kali t vichni. Pn Je v zahrad G etsem ansk, v. 3 2 42. 321 pili do dvorce, jemu jmno Qatsem any, a ekl uenkm sv m : Posete tuto, a se pom odlm . 33A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, poal se lekat! a teskliv bti; 84i re.kl jim : Smutn jest due m a k smrti; zstate tuto a b d te. 35A p op oed maliko padl na zem a modlil se, aby, m ano-i, odela od nho ta hodina, 36 a ekl: Abba, Ote: veck o jest m on tob, odejm i tento kalich ode m ne: ale ne c o j chci, nbr co ty . 87I piel a nalezl je, ani sp ; i ekl Petrovi: im one, sp ? N em ohls bdti jedn hod iny? 38B dte a modlete se, abyste neveli v pokuen; duch zajist hotov jest, ale tlo slab o. 39A opt odeed modlil se kaje slovo tot. 40A navrtiv se nalezl je, ani opt sp, nebof oi jejich byly obteny, a nevdli, co by mu odpovdli. 411 piel po tet a ekl jim: ,S p te ji a odpovejte. D osti jest. Pila hodina, hle Syn lovka bude vydn v ruce hnk. 42Vstate, pojme! Hle, piblil se ten, jen m zrad. Pn Je jat a odveden, v. 4 3 52. 43 A kdy jet mluvil, piel Jid ikariotsk, jeden ze dvancti, a s nm zstup velik s mei a kyji (poslni b y ve) od veleknzi a zkonkv a starch. 44 Dai pak jim zrdce jeho znam en ka: Kterho polbm , ten jest to ; chopte se ho a vete b ezp en . 45 A pied hned pistoupil k nmu a ek l: Miste a zulbal jej. 46 Oni pak vzthli na nj ruce a jali ho. 47Ale jeden z tch, ktei tu stli, vytasiv me, udeil sluebnka veleknzova a ufal mu ucho. 48A Je promluviv ekl jim: Jako na lora jste vyli s m ei a kyji, abyste m . jali. 49Denn uval jsem u vs ve chrm, a nejali jste mne. Ale (toto se stalo), aby se naplnila Psma. 50 Tu uenci jeho opustive ho utekli vichni, 61 Jeden mladk vak el za nm odn jsa lnnm rouchem na tle nahm. I popadli ho. 62 Ale on zanechav roucho lnn, utekl od nich nah. Pn Je ped Kaifem, v. 5 3 65. 631 pivedli Jee k veleknzi, a seli se vichni velekn a zkonici i star. 54Petr el vak za nm z daleka a do dvora vele
kter se zvala kuropnm, to jest tet vigilii dobu od plnoci do t hodin rno. A ji tedy Kristus Pn ekl dle Marka: Dve ne kohout dvakrt zazpv, tikrt mne zape, aneb dle ostatnch: Dve ne kohout zazpv, tikrt m zape, neekl tm nic jinho ne: Dve ne uplyne tet vigilie (hldka) tto noci, tikrt mne zape. 3242. Viz Ma t . 26, 3646. Luk. 2 2/3946. Jan. 18, 1. 4350. viz Ma t . 26.-47-56. Luk. 22, 4 7 -5 3 . Jan. 18, 2 -1 1 . 41. Vybzel je, aby vedli Krista bezpen, aby jim neutekl, nebo vdl, kterak Pn Je nkolikrte ji uel neptelm, kdy ho chtli jmouti a usm rtiti; a snad jet nevyplatili mu penz za zradu, chtce mu je dti, a Krista pivedou do msta, a proto bl se, aby nepiel o vdlek, kdyby jim Kristus utekl. 5152. Ppad tento zaznamenal pouze sv. Marek, patrn za tm elem, aby ukzal, jak nebezpen bylo tehdy postaven apotolv a jak zuivost Kristovch neptel, kte nenechali na pokoji ani toho, kdo za Kristem el Mladik onen byl odn v roue nonm snad proto, e probuzen byv ze spnku hlukem, vyel ven a vida, e Krista odvdj, el za nm. 5 3 -6 5 . Viz Ma t . 26, 5 7 -6 8 . str. 161163; Luk. 22, 54. 6 3 -6 4 .
Psm o sv. N ovho zkona, st I. , !4
210
knzova a sedl se sluebnky a ohval se u ohn. 5Velekn pak a cel velerada hledali svdectv proti Jeovi, aby ho vydali na smrt, ale nenalezli; 56 nebof m noz svd ili kiv proti nmu, ale s v dectv jejich se neshodovala. 57 povstali ktesi a svdili kiv proti nmu kouce: 58 My jsm e ho slyeli, an ekl: J zbom chrm ento rukou udlan a ve tech dnech vystavm jin, ne rukou udlan. 59Ale ani takto neshodovalo se svdectv jejich. 60I postavil se veleknz doprosted a otzal se Jee ka: N ic neodpovd na to, co tito proti tob s v d ? 1 61 Ale on m lel a neodpovdl nieho. Opt (tedy), otzal se ho veleknz a ekl jem u: T y jsi Kristus, Syn Boha p oehn anho? 62A Je ekl: J jsem ; a uzte Syna lovka sed ti na pravici m oci Bo a pichzeti s oblaky nebeskm i. 63 Ale veleknz roztrhl roucho sv a ekl: Co jet potebujeme svdk? M Slyeli jste rouhn. Co se vm zd ? A oni vichni odsoudili jej, e hoden jest smrti. 661 poali nkte na nj plivti a zahalovati obliej jeho a polikovati jej a lkati m u: Hdej. T ak sluebnci ho polkovali. Petrv pd, v. 6 6 72. 60A kdy Petr byl dole na dvoe, pila tam jedna ze sluebnic veleknzovch 67a uzevi Petra, an se ohv, pohldla na a ekla: I ty jsi byl s Jeem Nazaretskm . 68Ale on zapel ka: N evm ani
56. Svdectv jejich neshodovala se t. j. nebyla pimena i dostatena k tomu toti, aby na jejich zklad mohli Pna Jee odsoudti k smrti v nadji, e Pilt rozsudek jejich potvrd. V eckm text stoji ' ' v , CO Vulgata pekld slovy et convenientia testim onia non erant a podle n star peklad esk a svdectv jejich se nesrovnvala. Pi tomto peklad rozchzej se exeget ve svch nhledech o tom, v em se nesrovnvala svdectv jejich. Obyejn se mysl, e jeden uil slov, kter zaznamenal M atou(26, 6 ): Tento ekl: Mohu zboiti chrm Bo a ve tech dnech jej zase vystavt!), druh pak slov, kter uvd Marek (14, 58: J zbom chrm tento rukou udlan a ve tech dnech vystavm jin, ne rukou udlan). Avak pro tak nepatrn rozdl, jak se jev v tchto vpovdch, sotva by byla velerada prohlsila svdectv za nedostaten, neplatn, zvlt ponvad tolik touila po njakm svdectv platnm , kter by proti Kristu elilo. Jest proto pravd podobno, e ona slova Markova ' (doslovn = ani takto svdectv jjich nebylo rovno, shodno, neb neshodovalo se) neznamenaj tolik co nesrovnvalo se, nbr tolik co nebylo pimeno nedostaovalo jim i nerovnalo se tomu pn (neshodovalo se s tm pnm), kterm hledali svdectv takovho, aby mohli na jeho zklad odsouditi Krista k sm rti v nadji e vlada rozsudek jejich potvrd. Nebo i dle tchto svdk Pn Je slbil, e chrm zase postav. 60. t. j. po vstav postoupil doprosted ped. ostatn leny velerady tam, kde Kristus byl. 6672. Mat. 26, 6975; Luk. 22, 5 4 - 6 2 ; Jan 18, 1 5-18. 2 5 -2 7 . Jak povdno ji na str. 163. pozn. 6975, Petrv pd neudl se tak, jako by byl P etr zapel Krista trojm rznm vrokem, nbr tak, e zapel ho na tikrt, pokad vak proslovil nkolik vrok poprajcch i ped osobami rznmi. E vangelist pak nezaznamenali vech tch vrok, nbr jeden ten, druh onen. Hledc ke vem tm zprvm udl se pd jeho takto: Jako vichni apotol, tak i P etr a Jan dali se pi Kristov zatknut na tk. Brzy vak se vzpamatovali a puzeni jsouce lskou ke Kristu li za nm a do domu Annova, i spe Kaifova, jeto Ann, ne-li stle, alespo onu noc bydlil v nkterm oddlen domu Kaifova. Do domu toho lo se irokm prchodem na obou koncch dvemi opatenm, ve kterm vrtn mla svj byt. Z prchodu toho sestoupilo se do dvora, kter byl se vech stran obstaven, z nho pak bylo vidti nepochybn i do slu, ve kterm vyslchal Jee Ann, i tam, kde ho soudil Kaif. Jak odvedli Jee k Annovi, veel Jan do dvora, jsa znm nejvymu knzi; prostednictvm jeho putn tam byl i Petr, nae Jan nejspe odeel, aby podal zprvu Pann Marii. P etr
Sv! evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Marka 14, 6 9 -7 2 .
211
nerozumm, co p rav. A vyel ven do peddvo; a kohout zazpval. 69Sluebnice vak uzevi jej jala se opt kati okolostojcm : Tento jest z nich. 70 Ale on zapel opt. A po m al chvli zase ti, kte tam stli, pravili P e tr o v i: Vpravd jsi z n ic h ; vdy jsi tak Galilejsk. 71On vak poal se proklnati a psahati: Neznm toho lovka, o nm pravte. 72A hned kohout zazpval po druh. I rozpomenul se Petr na slovo, kter mu ekl Je: Prve ne kohout zazpv dvakrt, tikrt m zape. A dal se do ple.
chodil pak as po dvoe pln starost, jak to s Kristem dopadne; potom piblil se k ohni, kter si tam uinili vojci a sluebnci, aby se ohli, a kdy vidl, e ho nikdo nepoznal, dodal si zm uilosi a usadil se u ohn samho. V tom pistoupila k nmu dveka, a to, jak uritji udv Jan, vrtn. T bylo ji dve s podivenm, e kdosi - - P etr jako v rozilen sem a tam rychle chod po dvoe, a proto, kdy se posadil k ohni, pistoupila ze zvdavosti, aby pi plameni pohldla, kdo to jest: A tu seznala, e to jest ten mu, kterho krtce ped tm k slovu Janovu pustila dovnit. A ponvad o Janovi vdla, e jest uenkem Kristovm, soudila zcela sprvn, e i ptel jeho jest Kristovm uenkem. Mnn to proslovila tak hned, a to nejprve pouze ped Petrem , jak udv Matou, Marek a Jan, potom, kdy Petr popel, i ped ptomnmi sluebnky, jak zaznamenal sv. Luk. Petr vak popel pokad, tvrd nejprve, e nen uenkem Kristovm (Matou, Marek, Jan), potom, e ho ani nezn (Luk.). Stalo se to kolem jedn hodiny po plnoci. Tu kohout zazpval po prv. Neuplynula vak ani hodina, a Petr klesl po druh, Zapev toti Krista po prv, odeel od ohn a postavil se u vnitnch dve prchodu (vestibulu), aby se oddal svmu bolu. Brzy na to odvdli Krista od Anne ke Kaifovi pes dvr, na kterm se vojci ohvali. Vc ta dala podnt k tomu, e vrtn a jin sluebnci a sluebn vyli ven, aby popatili na zjatce. Mluvili zajist o Kristu i o jeho uencch, a to nikoli pzniv, vidouce, jak velerada je st proti Kristu zaujata. Petr slyel to a byl tm vce jet rozruen. V tom zpozorovala ho zase ta dveka (vrtn), kter svou otzkou pivedla jej k pdu prvnmu, a ta ekla polohlasit k okolostojcm, e to jest jeden z uenk Jeovch (M arek); uslyevi to jin dveka opakovala slova jej hlasit (Matou). T u Petr znepokojen a tesa se zimou el zase k ohni, ale lam oznail jej nejprve jeden (jak sdluje Luk), potom nkolik sluebnk, jak d Jan, jakoto uenka Kristova. A tu zapomnl se P etr tak, e v rozilen a bzni psahal, e nen uenkem Kristovm, ba e ho ani nezn. A nedosti na tom, sotva uplynula hodina, klesl p o tet, a to jet v c en e dosud. Aby toti odvrtil od sebe podezen, e jest uenkem Kristovm, zstal u ohn, ano dal se i do ei s ostatnmi, chvlemi jen odchzeje, aby zvdl, co se s Kristem dje. Ale tm prv, jmenovit galilejskm nem svm upozornil na sebe jet vce a utvrdil ptom n vojny a sluebnky v pesvden, e jest z Galilee a uenkem Jeovm. Konen jeden z nich vyjdil to pesvden (jak di Luk) a po nm hned i ostatn (jak prav Matou a Marek). A tu P etr nejen pisahal, nbr zaklnal se (trest Bo svolvaje na sebe, nemluv-li pravdu), e ho ani nezn, a to tm vce, kdy jeden ze sluebnk (jak m Jan) pravil, e ho vidl v zahrad. Nebof tm nastalo pro nj nebezpeenstv, e bude zatknut a pohnn ped soud pro pokus vrady spchan na Malchovi. Tu vak nastal nhle obrat. Velerada dokonila prv sedn non, a mezi tm, co P etr jet mluvil, Kristus objevil se na dvoe nedaleko vojn ohvajcch se. Vedli jej spoutanho ze soudn sn. V tom zazpval kohout (po druh), a vojnov, uzeve Krista, nechali hdky s Petrem a, jak se zd, ustoupili od ohn, take Petr zstal samoten ped Pnem. Pn Je el kolem z potku, jakoby ho nevidl; v tom vak se obrtil a pohldl na P etra prv, jak kohout odzpval. Pohldl na zrakem plnm vtky a bolu, e P etr se zachvl a osvcen milost Pn uvdomil si, co uinil. Pohled Kristv byl vak zrove tak laskav a tak pln milosrdenstv, e Petr posilnn milost jeho poal doufati v odputn. I vyel ven a plakal hoce lituje dokonale, e mistra svho tak tce urazil.
212
KAPITOLA 15. Pn Je ped Piltem, v. 1 20. 1 A hned rno velekn se starmi a zkonky, a to cel velerada, uinive nlez a svzave Jee, odvedli jej a vydali Piltovi. 2 I otzal se ho Pilt: T y jsi krl id o v s k ? A on mu odpovdl: T y to prav. s I alovali na nj velekn mnoho vc. * Pilt pak otzal se ho opt ka: Nic n eod p ovd ? Hle, jak velik v c i aluj na tebe. 5 Ale Je neodpovdl ji nieho, take Pilt se podivil. 6 O slavnosti vak propoutval jim jednoho vzn, kterho si dali. 7Byl pak uvznn s buii jeden, jmnem Barab, kter v povstn spchal vradu. S I pistoupil lid a poal proiti za to, co jim vdycky inval. 9 Pilt pak odpovdl jim: Chcete, abych vm propustil krle id ovsk h o? 111Nebo pozoroval, e velekn vydali jej ze zvisti. 11Ale velekn popudili lid, aby jim propustil radji Barabe. 12 Pilt pak promluviv opt ekl jim: Co tedy chcete, abych uinil krli idovskm u? 18A oni opt v yk ik li: Ukiuj h o ! 1 Pilt vak pravil jim : I co zlho uinil? Ale oni kieli jet v c e : Uki uj h o ! 15A tu Pilt, chtje lidu vyh o/ti, propustil jim Barabe, a Jee zbiovav vydal, aby byl ukiovn. 16 Vojci pak odvedli jej do dvora, to jest do leen, a svolali celou etu. 17I oblkli ho v arlat a splete korunu trnovou vloili ji na nj, 18a poali ho pozdravovati: Zdrv bu, krli idovsk, 19 a bili ho ttinou do hlavy a plili na nj a klekajce klanli se mu. 20A kdy se mu naposm vali, svlkli s nho arlat a oblkli jej v roucha jeho a vyvedli jej, aby ho ukiovali. Je Kristus ukiovn a pohben, v. 21 47. 21A pinutili jakhosi imona kyrenskho, otce Alexandrova a Rafova, jen tudy el, pichzeje ze dvorce, aby vzal a nesl ki jeho. 22I dovedli ho na mstu Golgotu, to jest v peklad msto leb. 23 A dvali mu piti vno s myrrhou, ale on nepijal ho. 24A kdy jej ukiovali, rozdlili si roucha jeho, metajce o n 106, co kdo dostane. 25Byla pak hodina tet, kdy ho ukiovali. 27A byl napsn npis viny jeho: Kri idovs k28 . Tak ukiovali s nm dva lotry, jednoho na pravici a druhho na levic jeho. 28I naplnilo se Psm o, je prav: A s e z l o i n c i p o t e n j e s t . 23Ti vak, kte tudy chodili, rouhali se mu potsajce hlavou svou a k ajce: Ha, jen bo chrm (Bo) a ve
1. Viz Mat. 27, 1. 2. Luk. 22. 66. 71. 25. viz M a t . 27, 11-14. str. 166; Luk. 23, 2 - 7 ; Jan. 18, 2 8 -3 8 . 6 - 1 5 . viz Ma t . 27, 1526 str. 167168; Luk. 23, 1315; Jan. 19, 3 9 -4 6 . 82. Nkter rukopisy star m aj: abych uinil tomu, kterho pravte (bti) krlem idovskm. 1 6 -20. viz M a t. 27, 2 7 -3 1 ; Jan. 19, 1 -3 . 2123. viz Mat. 27, 3234; Luk. 23, 26; an. 19, 1617. Syny imonovy jmenuje sv. Marek nepochybn proto, e byli znmi mskm kesanm, pro n psal, a mohli tedy potvrditi jim pravdu toho, co o jejich otci vypravuje. 2 4 -2 8 . viz Ma t . 27, 3 5 -3 8 ; Luk. 23, 3 - 3 4 , Jan. 19, 1924. Evangelista pot denn hodiny podle obyeje idovskho ve v. 25. h o d i n a t e t ve v. 33. e s t , a ve v, 34. h o d i n u d e v t o u ; podle naeho potn (od plnoci) rozumt! jest hodinou tet nai devtou, hodinou estou nai dvanctou a hodinou devtou nai tet odpoledne. Ver 28. nen ve starch rukopisech; sem dostal se as z Luk. 22, 37. Slova Psma jsou uvedena z ls. 53, 12. 2 9 -3 7 . viz Ma t . 27, 3 9 -5 0 . Luk. 23, 3 5 -4 6 ; Jan. 19, 2 5 -3 0 .
213
tech dnech jej zase vystavuje, 30 pom oz sm so b a sestup s ke. 31Podobn i velekn posm vajce se mu, kali se zkonky, jeden k druhm u: Jinm pom ohl, sm sob pom oci neme. 32 Kristus, krl israelsk! Af sestoup nyni s ke, abychom to vidli a uvili. Tak ti mu utrhali, kte s nm byli ukiovni. 33A kdy bylo est hodin, nastala tma po cel zemi a do hodiny devt, 84a v hodinu devtou Je zvolal hlasem velikm : Eloi, Eloi, lamma sabaktani? to jest v peklad: Boe mj, Boe mj, pro jsi m o p u stil? 35A tu nkte z okolostojcch uslyeve to pravili: Hle, Elie vol. 3Jeden pak z nich bel a naplniv houbu octem vloil ji na ttinu a dval mu piti ka: Nechte, a uvidme, pijde-li Eli sejmouti h o. 37Ale Je zvolav hlasem velikm vypustil dui. 38A tu opona chrmov roztrhla se ve dv ple od hora a dol. 39Setnk pak, kter stl proti nm u, vida, e tak zvolav vypustil dui, pravil: Vpravd, tento lovk byl Syn B o . 40B yly pak tam i eny z daleka se dvajce; mezi nimi byla Maria M agdalena a Maria, matka Jakuba M alho a Josefa, a Salom e, kter chodily za nm a posluhovaly mu, kdy byl v Galilei, a m noho jinch, kter vstoupily s nm do Jerusalema. 4aA. kdy se ji ppozdilo, ponvad byl den ppravy, to jest den ped sobotou, piel Josef z Arimatie, vzneen len velerady, kter tak oekval krlovstv Boho, 43 a dodav si odvahy veel k Piltovi a dal ho za tlo Jeovo. 4*Pilt vak podivil se, e by ji byl mrtev, a povolav k so b setnka, otzal se ho, zdali ji zemel. 46A zvdv to, daroval tlo Josefovi. 46Josef pak nakoupiv tenkho pltna a sav ho (s ke), obvinul jej v pltno a poloil jej do hrobu, kter byl vytesn do skly, a pivalil kmen ke dvem hrobovm . 47Maria M agdalena pak a Maria (matka) Josefova dvaly se, kam ho poloili. KAPITOLA 16. Pn Je vstav z mrtvch zjevuje se svm vrnm a vstupuje na nebesa. 1A kdy sobota pominula, Maria M agdalena a Maria (matka) Jakubova a Salom e nakoupily vonnch vc, aby pijdouce pom azaly Jee. *A zhy z rna v nedli pily ke hrobu, kdy slunce ji vylo. 3 I pravily k so b vespolek : Kdo nm odval kmen ode dve hrobovch? 4A pohlde, uzely, e kmen jest odvalen. Byl toti velm i
3 9 -4 1 . Mat. 27, 5456. Luk. 23, 4 7 -4 9 . 38. viz M a t 27, 51 (str. 17!); Luk. 23, 45. 30. Ukiovan toti umrali vyslenm; Kristus vak pi vech mukch a pi vem vyslen ped samou smrt promluvil hlasem tak mocnm, e se v tom patrn jevila moc daleko pesahujc pirozen sly lovka ji umrajcho. A proto prv z toho tak silnho hlasu piel setnk (dle podn Longin jmnem) ku pesvdeni, e to jest Syn Bo. 4 2 -4 7 . Mat. 27, 5 7 -6 1 ; Luk. 23, 5 0 -5 6 ; Jan. 19, 3 1 -4 2 . 45. z vrazu d a r o v a l lze souditi, e Jose byl hotov i penze dti, aby obdrel tlo Kristovo. 47. m a t k a J o s e f o v a t. i. Maria, manelka Alfeova, pbuzn Panny Marie, kter dle 1.% 40. byla matkou jakuba Malho a losefa, dle jinch zprv t matkou Judy a Simona, kte vichni jakoto pbuzn Pna Jee nazvaj se v Novm zkon bratry Pn.
214
velik. 6 A veed e do hrobu uzely mldence, an sed na-pravici odn rouchem blm ; i ulekly se. 6 On pak ekl jim: Nebojte se ; hledte Jee Nazaretskho, ukiovanho; vstal jest; nen ho tuto; hle, msto, kde jej poloili. 7Ale jdte a povzte uenkm jeho i Petrovi: ,Pedejde vs do Galilee, tam ho uvidte, jak vm povd l. 8Ale ony vyed e utekly od hrobu, nebof piel na n strach a hrza, a neekly nikomu nieho, nebo se bly. 9V stav pak z mrtvch v nedli, ukzal se nejprve Marii M agdalen, ze kter byl vyhnal sedm duch zlch. 10 Ona la a zvstovala to tm, kte s nm bvali, kte lkali a plakali. 11A oni u slyeve, e jest iv a byl od n vidn, nevili. 12 Potom ukzal se v jin podob dvm a z nich na cest, kdy na venkov, 13 a ti od eed e povdli to ostatnm; ale neuvili ani jim. 14Poslze ukzal se jedencti, kdy byli za stolem , a vytkal jim nevru jejich a tvrdost srdce, e nevili tm, kte ho vidli z mrtvch vstalho. 15 A ekl jim: ,Jdouce do vekerho svta, hlsejte evangelium vem u stvoen. 16 Kdo uv a poktn bude, spasen b u d e ; kdo vak neuv, bude zavren. 17 T ch pak, kte uv, budou nsledovati tyto zzraky: Ve jmnu mm budou zl duchy vymtati, novm i jazyky m luviti, 18 hady brti, a jestlie by co jedovatho pili, neukod jim ; na nem ocn budou ruce vzkldat!, a ti s e uzdrav.
16, 8. S potku to nepovdly, pozdji vak ekly to. (Viz Mat. 28, 8 ) 9. viz Luk. 8, 2. Poznmku tuto (e nkdy byla od zlch duch posed piiuje evangelista nikoli proto, aby se Maria Magdalena oznaila, jakoby dosud tenm jeho byla neznma, nbr proto, aby se teni upozornili na velikou moc pevn vry a vrouc lsky ke Kristu, kter zpsobila, 7e Pn je v neskonal milosti sv okzal se nejprve t, kter kdysi zajist nikoli bez vlastn viny byla sedmi zlmi duchy posedl. 12. Ukzal se dvma z nich, toti z uenk Pn, kdy li na venkov, to do Emaus. Viz Luk 24, 1333. 14. Toto zjeven udlo se v den Kristova nanebevstoupen v Jerusalem. Vytkal jim, e nevili (Marii Magdalen, enm jinm a uenkm emauskvm, Tom pak ani apotolm), kdy jim zvstovali, e vidli jej z mrtvch vstalho, akoli byl jim nkolikrte pedpovdl, e vstane z mrtvch. Uinil to jsa ji na odchodu s toho svta, aby tm vce utkvla jim v mysli slova jeho, a oni parnatujce na n, tm vce mli se na pozoru, by nedvali msta njak pochybnosti. Nebo slova, kter kdo mluv na rozlouenou, utkvvaj v mysli hluboce. Nato nejspe ekl to, co jest u Luk. 24, 4449. 1516. Opakoval tak rozkaz, kter byl ji v Galilei dal jim (Mat. 28, 9), ale zrove je upozornil, jak velice zle na tom, aby kdo v slova jejich uvil i kest pijal. Prav, e kdo uv, spasen bude, netvrd, e by pouh,vra ke spse dostaovala, nbr jen, e jest jednou z nutnch podmnek spsy. e vak vedle vry poteb jest dosplm ke spse tak dobrch skutk, zachovvati pikzn Bo, prohlsil sm nkolikrte (na p. Mat. 19, 18; Mat. 7, 21.) 1718 Jako apotol obdreli moc initi zzraky, aby se osvdili pravmi poslanci Vykupitelovmi, tak nyn slibuje Pn Je takovou moc i tm, kte vru v nho pijmou, aby byli utvrzeni v pesvden, e prav jest vra, kterou pijali. Kterak se to vyplnilo, dosvduje sv. Luk ji ve Skutcch apotolskch a sv. Pavel v list ke Korintskm. Dovdme se od nich, kterak nejen apotol, nbr i jin vc obdreli dar jazyk, kterak vymtali duchy zl, a kterak sv. Pavel vzal do ruky hada jedovatho a nic neutrpl. Tak po smrti apotolv udloval Bh mnohm moc initi zzraky, ovem m dle, tm mn. Nebo z potku bylo jich teba, aby ila se rychleji vra Kristova, pozdji vak, kdy ji crkev dosti byla rozena, a kdy i rychl rozen crkve a jej trvn pes vecka pronsledovn dokazovalo bosk pvod jej, nebylo ji poteb k rozen jejmu mimodnch onch prostedk. Nicmn v duchovnm smyslu udluje se ona moc vcm stle, pokud toti zl vn vymtaj, jazyk k oslaven Bomu
215
13A kdy Pn (Je) k nim domluvil, vzat jest do nebe a usedl -po pravici B o ; 20oni pak vyed e, hlsali vude, a Pn jim p o tnhal a potvrzoval slo v a jejich zzraky, kter potom nsledovaly.
O e v a n g e liu sv. L uke.

Tet evangelium knonick napsal sv . Luk, onen toti prvodce sv. Pavla, o nm se dje v N ovm zkon tikrte zmnka vslovn, a to v Kolos. 4, 14;' 2. Tm. 4, 11. a Filem. 24. Jak Eusebius, sv. Jeronm a jin spisovatel star doby udvaj, Luk tento narodil se v Antiochii syrsk, a nen piny, pro bychom brali podn to v pochybnost; nebof ml-li o tom spisovatel star Eusebia, neme mlen to peketi vslovnm u svdectv Eusebiovu a jinch. A domnvat! se, e podn to povstalo zm nou Luke s Luciem, uitelem antiochijskm (Skut. ap. 13, 1), tak nelze prvem ; nebof Lucius tento nazv se ve Skutcch apotolskch vslovn kyrenskm, t. j. v Kyren zrozenm. By vak vskutku Luk nebyl rodem z Antiochie, to pece lze s vekerou uritost souditi z on znmosti, kterou jev o pom rech antiochijskch, e del dobu zdroval se v Antiochii a v Srii vbec. Narodil se pak sv. Luk z rodi pohanskch, jak svd nejen jmno jeho nehebrejsk, nbr i dokonalej znm ost etiny, kterou ji sta spisovatel uznvaj, a ten zpsob, kterm vyslovuje se o ei hebrejsk (aram ejsk), kdy prav, e pole hrnovo nazvno bylo jmnem j e j i c h .Hakeldama (Skut. ap. 1. 19); zvlt vak dv to na jevo sv. P avel, kter zejm rozeznv sv. Luke s D em asem a Epafrou od tch spolupracovnk svch, kte byli ze idovstv (Kolos. 4, 1 0 - 1 4 ) . Akoli vak rodem byl pohan, zjednal si pece dkladnou znm ost vci, pomrv a obyej idovskch, kterou jev jak ve svm evangelium, tak ve S'<utcch apotolskch. Ze znm osti t soud se obyejn, e sv. Luk ped svm obrcenm se ke Kristu byl idovskm proselytou brny. Kdo jej obrtil ke Kristu a kde, nen znm o. M yslili sice nkte v dob star i novj, e byl jednm ze ?2 uenk Pn, ano e byl z onch dvou uenk, kterm Pn je ukzal se na cest do Emaus. A vak Luk sm pouuje, e dom nnka ta jest nesprvn, nebof v pedm luv svh o evangelia vyluuje se vslovn z potu b ez
obnovuj, jed hchu nekodnm in svtosti pokn a zmuile odrej nstrahy belsk neb pokusy lid zlovolnch, kter ini na jejich ctnost. 19. Pn Je dokoniv sv ei vyvedl je (dle Luk. 24, 50) na horu O vetskou, bu e jim velel tam jiti a potom se jim znova ukzal, aneb e sice e! s nimi ji z msta, ale nedal se poznati tm, kte je snad potkali. Na hoe Olivetsk pak vstoupil pednm i na nebesa. Viz Luk, 24, 5 0 53; Skut. ap. 1, 912. Postup, kterm se Pn Je ukzal svm vrnm byl nejspe tento: Nejprve (po Pann Marii) ukzal se Marii Magdalen (Jan. 20, 11.18; Mark. 16, 9,11.), polom jinm enm na cest (Mat. 28, 9.10 , odpoledne tho dne (v nedli, v den svho zmrtvchvstn) uenkm jdoucm do Emaus (Mark. 16, 12.13; Luk. 24, 13,35.), na to Petrovi (Luk. 24, 34.) a veer desti apotolm za nepitomnosti Tomovy (Luk. 24, 3 6 .-4 3 ; Jan 20, 19.23). V nedli na to ukzal se apotolm vem, i Tomovi (Jan. 10, 2 4 .-2 9 .); nkolik dn pozdji v Galilei u jezera G enesaretskho (Jan. 21, 1,19.) a potom na jedn hoe (Mat. 28, 16,20)., ke ktermuto zjeven vztahuje se as i 1. Kor. 15, 6. Konen v den nanebevstoupen v Jerusalem (Mark. 16, 14:18; Luk. 24, 44.-49.).
216
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke.
prostednch svdk ivota Kristova (Luk. 1, 1 - 4 ) . jest vak pravdpodobno, 2 e pijal kesanstv v Antiochii, a to v dob, kdy nkte uenci Kristovi, opustive Jerusalem za pronsledovn, kter tam v y puklo po smrti sv. tpna, do Antiochie pili a tam kesanstv ili (kutk. ap. 11, 20). Tam tak nejspe se seznm il se sv. Pavlem , kter byv od Barnabe vyzvn, odebral se z rodit svho Tarsu do Antiochie (kolem r. 40. po Kr.) a tam po cel rok hlsal ueni Kristovo (Skutk. 11, 25. 26.). Stavem svm byl Luk lkaem. Vypravuje to nejen stn podn, nbr i sv. Pavel (K olos. 4, 14), ano Luk sm prozrazuje to nktermi vrazy lkaskmi, jich uv. imon Metafrastes (st. X .), Niceforus a snad ji i lektor Theodor (st. VI.) sdluj, e byl tak malem. Ayak svati O tcov nezmiuj se o tom ; i zd se, e mnn to povstalo odtud, e Luk ve svm evangelium vylil slovy krsn obraz Panny Marie. Ale Belser m ysl, e podn ono m pece njak podklad djepisn. O ivot sv. Luke nen m noho znm o; nebo v Psm sv., ja eeno, in se o nm vslovn zmnka pouze na tech m stech, z nich patrno, e byl u 'sv. Pavla v prvn a druh vazb jeho msk. Mimo to sm mluv ve Skutcch apotolskch v prvn osob sla m no?nho vude tam, kde vypravuje o vcech, jim byl sm ptomen. Vzhledem k tomu lze ci o nm s jistotou toto: Na druh cest apotolsk sv. Pavla pidruil se k nmu r. 52. v Troad a provzel ho a do Flipp. Tam byl nepochybn zstaven, aby spravoval tamn obec kesanskou, a zstal tam a do t doby (r. 59. neb 58.), kdy sv. Pavel se vracel pes Filippy ze tet apotolsk cesty sv . Tehdy pipojil se k nmu zase a provzel ho a do Jerusalema. Mezitm, co Pavel byv v Jerusalem jat a do C aesaree dopraven, vznn byl v Caesarei, sv. Luk zdroval se v Caesarei a v okol; a kdy sv. Pavel odvolav se k csai plavil se do ma, provzel ho a pobyl v m u nho po celou dobu jeho vazby, krtk as toliko vyjmaje, po kter trval mimo m. Kdy byl Pavel uvznn v m po druh (r. 66. 67.), Luk dlel u nho zase. P o smrti sv . Pavla kzal dle vypravovn Epifaniova v Itlii, Qallii, Dalm acii a M acedonii). Nkte spisovatel pozdj (Metarastes, Niceforus) tvrd sice, e psobil tak v Hornm Egypt, ale zd se, e zprvy jejich spovaj na omylu, kterm Theby egyptsk popletli si s Thebam i boiotskm i. D le Sedulia il v stlm bezenstv a do smrti. O zpsobu smrti jeho nepodv nm ped IV. stoletm zprv nikdo. Teprve sv eho N aziansk na vch od a Gaudentius z B rescie na z p a d ad jej mezi muednky, a Niceforus sdluje, e byl v 80. roce vku svh o oben na oliv. Pohben byl nejspie v Patrch v Achaji, jeho ostatky pak byly ve 20. roce panovn csae Konstantia (r. 357.) peneseny do Konstantinopole (Caihradu). Pamtka jeho slav se v crkvi dne 18. jna. Zobrazuje se se sym bolem bka (telete) jakoto zvetem obtnm ; nebof zan evangelium sv vypravovnm o obti. Zachariov. Evangelium sv napsal r. 62. nebo 63., a to nejspe v m. Vnoval je jakmusi T heofilovi, kesanu obrcenmu z pohanstva, s nm il v^pomru ptelskm a kter svj dom ov ml pravd nej* podobnji v m neb alespo v Itlii, a nrodnost svou snad ekem byl. Neuril je vak pouze pro nho, nbr, jak uznv se skoro v e
217'
obecn pro ir kruh tenstva, a to takov, k nmu mimo ob ec mskou patily tak veck y obce kesansk od sv. Pavla zzen, je byly sice sm eny ze idokesan a pohanokesfan, ale tak, e ke sfan z pohan obrceni mli pevahu. T heofilovi vnoval je as ne tak proto, e byl jeho ptelem, jako hlavn proto, aby Theofil jakoto patron spisu sn az prchod mu zjednal do kruhu irho, bu e by jej ped vybranou spolenosti pedtal, aneb svm nkladem opisy jeho opatil. Jak Luk sm udv na potku svho evangelia, byly ti p o h n u t k y, kter ho zenm Bom pimly k tomu, aby sp is ten napsal, a to: a) pokusy mnoha jinch mu, kte hledli vypsati ivot Jee Krista, a nebyli pmmi svdky je h o ; b) pesvden, e zn dobe Kristv ivot, ponvad od potku vyzvdl piln i jeho phody i jeho ei a skutky; c) vdom , e Theofil a jin kesan nemaj dou vdom osti o tch vcech.*) e l , kterho spisem svm chtl dosci, vyjdil sm s lo v y : a b y s p o z n a l p r a v d u t c h s l o v (vc), j i m j s i b y 1 v yu e n . (1, 4 .) Chtl toti spodanm vylenm toho, co Kristus je hlsal a konal, ku pamti pivsti T heofilovi a jinm kesanm ony pravdy zjeven, kter poznali z kzn stnho, a tm utvrdit! jejich vru v poznan pravdy kesansk. Zejmna pak, jak patrno z obsahu jeho evangelia a i z pomru jeho k listm sv. Pavla, chtl tene sv utvrditi ve ve v to, e Pn Je jest vtlen Syn Bo a zaslben Vykupitel vech lid, idv i pohan, a e jedin odvrcenm se od zlho a pidrenm se Krista lze lidem dojiti spsy a blaha
*) Sv. Pavel toti a druhov jeho hledce co mon nejvce lid pivstf ku prav ve, nezdrovali se dlouho na mst jednom, a proto tak nepodvali poslucham svm spodanho vyleni celho ivota a uen Kristova, nbr pestvajce na vcech nejdleitjch odebrali se na msta jin, ponechave dal vyuovn na dobu pozdj, jmenovit biskupm a knm, kte byli ustanoveni v kesanskch obcch nov zzench. Avak ani ti nemohli v?dy podati potebnho pouen, nebo nkdy nemli sami o tch vcech znmosti pln a jasn. I povstaly proto nutn nkter pochybnosti o vcech tkajcch se ivota a uen Kristova; a ony nebyly vyloueny ani u tch, kte snad slyeli o celm jeho ivot a ueni, nebo mohla nastati a zajist nejednou nastala obava, e snad neporozumli nemu dobe, a tedy i pochybnost, e nkter vc nestala se tak, jak ji jednou uslyeve, pojali. Nastala proto poteba souvislho vypsn ivota Kristova, aby kesan mohli si jednotliv pravdy astji pipomnat! a uvaovati. Poteb t hledli vskutku odpomoci mnoz mui usilujce sepsati podn vypravovn ivota a uen Kristova, jak je slyeli od apotol a uenk Pn (1, 12). Avak spisy jejich pro onu potebu nedostaovaly bu e pomjely mlenm nkter vci dleit, jmenovit z dtstv Kristova, aneb je podvaly povrchn. T ak nevyhovovala t poteb evangelia Matouovo a Markovo. Nebo evargelium M atouovo bylo psno pro idokesfany, a proto chtc ukzati, e'Vykupitel ve Starm zkon zaslben ji piel, poukazovalo opt a opt ke Starmu zkonu, jeho pohan neznali, a nekladlo dosti vhy na vci pro pohany dleit, jako na p. na povolm vech nrod do crkve a j., a nedme nic o tom, e bylo sepsno v aram ejtin a do t doby jet nepeloeno, a proto nesrozumitelno Theofilovi a jinm kesanm mimopalestinskm. Markovo evangelium vak bylo psno skoro vhradn pro kesany obrcen z pohanstv, a to jako strun obsah toho, co P etr kzal v Rm, a proto nezmiovalo se s nleitm drazem o vcech dleitch pro idy, zejmna ne o tom, e na Kr,stu vyplnila se starozkonn proroctv. Ve spise vak urenm pro obce smen ze idokesan a pohanokesfan bylo teba pihleti k jednm i druhm. Podjal se proto dla sv. Luk jsa pesvden, e zn dobe cel ivot Kristv, jeho osudy, ei i skutky, a napsal, co zaal Je initi a uiti a do dne svho nanebe vstoupen, pihleje pi tom ke kesanm obrcenm i ze idovstv i z pohanstv.
218
vnho. Vzhledem k tomuto elu vylil jednotliv udlosti, a na nepatrn vjimky, pesn Dostupem chronologickm , i takovm, jakm co do asu udly se po sob, udal urit rok, kdy sv. Jan Ktitel poal pipravovat lid na Krista, a jistou m rou i as, kdy Pn Je se narodil, prav, e to bylo v dob veobecnh o popsn lidu, kter se stalo za vladae syrskho Kvirinia (Cyrina) k rozkazu csae Augusta. Z roven podal ve tak, aby v Jei Nazaretskm mohli poznati i kesfan ze idovstv zaslbenho Vykupitele, i kesan z pohanstv Syna Boho. N ebyv sm svdkem Kristova ivota a psoben, neerpal ovem znm osti tch vc, kter vypravuje, z vlastnho nzoru a nslechu, nbr, jak sm pouuje na potku svh o evangelia, z r z n c h p r a m e n jinch, zcela spolehlivch, toti z s t n h o k z n a p o t o l v a u e n k Pn, a ze z p r v o n c h o s o b , j i c h s m s e d o t a z o v a l o s o b n , af osoby ty byly pmmi svdky tch vc, na n se vyptval, aneb od pmch svdk bezpen o nich poueny. Jaksi vliv v obsah i formu jeho evangelia ml t i sv. Pavel. Lze to alespo souditi z pbuznosti evangelia Lukova s obsahem list P avlovch a z toho, e uv m noha vraz, jich mimo sv. Pavla neuv dn jio spisovatel novozkonn. Vliv ten byl vak pouze npm a potud, pokud Lyk, jakoto prvodce Pavlv a svdek jeho kzn, seznal zpsob a smr, kterm se bere pi svch kznch v krajinch, kde byli id i pohan, a pokud pkladem tm povzbuzen byl, aby podobnm smrem se bral ve svm evangelium a i nkterch vrazv uil, kter sly el od sv. Pavla. Zda pouil tak psem nch pramen, nen sice jisto, ale pece pravdpodobno. Zejmna lze tvrditi skoro s uritost, e chvalozpv Panny Marie (Magnificat) a Zachariv (B enedictus), jako i rodokmen Pna Jee (3, 2 3 38) pejal z pramen psanch, a to aramejskch. Tak podob se pravd, e pouil evangelia Markova a snad i M atouova v jeho znn arameiskm, ale nikoli tak, e by byl pi psan m l je ped sebou rozloena a z nich vypisoval, nbr e dve, ne poal psti, je peetl, obsah jejich si zapam atoval, snad i nkter poznm ky si uinil a pi psan pouil toho, co uznal za vhodn vzhledem ke svm u elu, srovnav to di ve, jm e n o v it pokud se tk postupu asu, s tm, co byl seznal odjinud. e by byl pouil tak spis Flaviovch, jak tvrdili nkte v dob novi, jest naprosto nepravdiv. V dyf Luk napsal sv evangelium v r. 62 neb 63, Flavius v k sp isy sv mezi r. 76 194. (O vlce idovsk r. 78 neb 79, Staroitnosti r. 94, Proti Apionovi kolem r. 100, svj ivotopis r. 104 po Kr.) Evangelia^ jeho uili ji neien rzn spisovatel II. stolet, nbr i sv. Klement Rm., ano i sv. Pavel ( l Tm. 5, 18). V slovn pak jmenuj Luke spisovatelem evangelia toho mimo jin t spisovatel tak zvanho Zlomku M uratorskho (II. stol.), sv . Ireneus, Tertullin, Klement Alex., Origenes. Akoli pak evangelium toto nepochz od apotola sam ho, jest pece jisto, e bylo sep sn o z vnuknut Ducha sv. a m vnost boskou. D osvduje to nejen veker tradice a neomyln ad uitelsk crkve, nbr i sv . Pavel, kter v 1. list k Tim otheovi (5, 17) uvd z nho slo v a : hoden jest dlnk mzdy s v (Luk. 10, 7) tou formul prav P sm o, kterou uvd vrok ze Starho zkona.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 1, 114.
219
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke.*)

KAPITOLA 1. vod, v. 1 4.
1 Ponvad mnoz podjali se toho, aby uspodali vypravovn tch vc, kter se u ns naplnily, 2 jak nm je podali ti, kte byli od potku oitmi svdky a plsluhovateli slova, 8 vidlo se i mn, kter jsem od prvopotku vyzvdl v e dkladn, podkem o tom p s t i tob, velm on Theofile, *abys poznal pravdu tch vc, kterm jsi byl vyuen. Narozen Kristova pedchdce zvstovno, v. 5 25. 6 Za as Heroda, krle Judskho, il jist knz, jmnem Zachari, ze tdy Abiovy, a ml manelku z dcer ronovch, a jej jmno bylo Albta. 6 Oba byli spravedliv ped B ohem , plnce vecky pkazy a pedpisy Pn bez hony. 7A nem li dnho dtka, nebof Albta byla neplodn, a oba byli ji pokroil ve vku svm . 8 Stalo se pak, kdy v podku tdy sv konal ad knsk ped Bohem , 9 e podle obyeje adu knskho pipadlo na losem , aby vejda do chrmu Pn, zaplil v ob kadidlo; 1 0 a veck o m nostv lidu m odlilo se venku v dob zpalu. 111 ukzal se mu andl Pn, stoje na prav stran olte kadidlovho, 1 2 a Zachari uzev jej ulekl se a bze pipadla na nho. 131 ekl mu andl: N eboj se, Zacharii; nebo vyslyena jest modlitba tv, a manelka tva Albta porod tob syna, a nazve jmno jeho Jan. u I bude mti radost a plesn, a mnoz
*) V evangeliu tomto lze rozeznvati mimo vod sti tyi. V v o d (1, 14) udv i pohnutky, kter ho pimly, aby evangelium napsal, i el, kterho chtl jm dosci. V s t i p r v (1, 54, 13) vypravuje nkter dje z Kristova dtstv a ty udlosti, kter pedchzely bezprostedn ped veejnm ivotem jeho jako pprava k nmu, le je tak, aby v Kristu Jei mohli i kesan ze idovstv poznati svho Vykupitele i kesan z pohanstv obrcen vtlenho Syna Boho a Vykupitele veho lidstva. 5, z e t d y A b i o v y . Krl David rozdlil vecky knze ve 24 td (z nich 16 pochzelo od starho syna Aronova, Eleazara, 8 01 nejmladho syna, jeho Itamara) a ustanovil, aby kad z nich vykonvala posvtn kony v dom Hospodinov vdy jeden tden, a to v poiku losem urenm. V Dodku tom byla tda Abiova (z potomstva Eleazarova na mst osmm. Ze zajet vrtily se sice pouze tyi tdy knsk, je taly 40U0 len: ty vak rozdlily se opt ve 24 tdy, kter podrely jmna bval, a z tch osm byla prv tda Abiova, k n patil knz (nikoli veleknz) Zachari Manelka jeho Albta bvla z d c e r r o n o v c h , tedy tak z rodu knskho, okolnost to, kterou sv. Luk bezpochyby proto zvlt vytk, ponvad chce upozorniti na vzneen pvod pedchdce Pn; nebof narodil-li se kdo z rodi, kte oba byli z rodu knskho, pokldal se pvod jeho za zvlt vzneen. 13. Nemn se tu modlitba za syna, jak nkte tvrd, myslce, e pi ob se modlil za potomstvo. Nebof kdo pros za nco Boha, m alespo njakou nadji, e dostane, za pros. Zachari vak vzdal se ji veker nadje v potomstvo, jako patrno z toho, e pro vysok st sv i manelky s-voj nevil ji ani andlovi, kdy mu ekl, e manelka jeho porod mu syna (v. 18. 20.). Neekaje tedy ji potomstva, neprosil za n pi obti, a proto nemohl andl ci, e vyslyena jest modlitba, kterou Zachari konal pi obti, aby obdrel syna. Ale ani ta modlitba se nemn, ktero .1 Zachari konval za syna, kdy byl jet mlad; nebo nen pravd podobno, e by Bh byl oznmil vyslyen prosby zcela soukrom ve chvli, kdy konal ad veejn jmnem celho nroda. Ale mn se tu pedem vyslyen on modlitby, kterou pi obti konal jmnem svm
220
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke I, 1524.
. budou se radovat! z jeho narozen; 15nebo bude velik ped Pnem , a vna a npoje opojnho piti nebude a ji ze ivota matky sv bude naplnn D achem svtm , 16a m noh ze synv israelskch obrt ku Pnu Bohu jejich. 17 A on pedejde ped nm v duchu a m oci Eliov, aby obrtil srdce otc k dtkm a nevc ke sm len spra* vedlivch, by pipravil Pnu lid h o to v . 16I ekl Zachari k andlovi: Po em to poznm ? N ebof j jsem str, a manelka moje po kroila ve vku sv m . 19A andl odpovdl jem u: J jsem Gabriel, kter stojm ped Bohem , a jsem nosln, abych mluvil k tob a ty vci ti zvstoval. 20I b ude nm a nebude m oci mluviti a do dne, ve kterm se ty vci stanou, ponvad jsi neuvil mm slovm , kter se napln asem sv m . 21A lid oekval Zacharie, a divili se, e prodlval ve chrm. 22 Kdy pak vy el, nemohl k nim m luviti; i poznali, e ml vidn ve chrm. A on pokyvoval jim a zstval nm. 23I stalo se, kdy n ap ln ily se dnov sluby jeho, od eel do svho domu. 24A po tch dnech poala Albta, manelka jeho; i ta-
i celho nroda, aby ji piel Vykupitel. Proto neekl pouze manelka tv porodi tob syna, nbr, dodal, e syn ten . . . pedejde ped Pnem . . . a piprav mu lid, i zkrtka prohlsil, e svn jeho bude pedchdcem Vykupitelovm a tedy e Vykupitel narod se ji co nejdve. Akoli vak Bh mnil pedem onu modlitbu, kterou Zachari konal prv pi obti za pchod Vykupitelv, pihlel pece tak k on prosb, kterou Zachari inval za syna, kdy byl jet mla-J a jej dosavadn oslyen tak trpliv nesl. Nebo ponvad pedchdcem Vykupitelovm ml po radku Bom bti prv syn Zachariv, bylo oznmen pedchdce Vykupitelova zrove ohlenm, e vyslyena jest tak ta modlitba, kterou konval, aby se mu narodil syn. 1517 b u d e v e l i k m , a to a) s v a t o s t i v o t a , nebo povede ivot tak psn, e v n a a n p o j e o p o j n h o n e b u d e p i t ; ) p l n o s t i b o s k m i l o s t i , nebof bude v takov me obdaen milosti Bo, e n a p l n n b u d e D u c h e m s v. j i z e i v o t a m a t k y sv, tak toti, e ji v ivot matky bude oitn od hchu prvotnho a obdaen jak milost povcujc, tak milostmi mimodnmi, zejmna i darem proroctv, a milosti ty e zachov si t p r o , cel ivot sv j; c) velik bude i p s o b n o s t s v o u a a d e m s v m ; nebof mnoh z Israelit o b r t k P n u B o h u i k Vykupiteli jejich tu pkladem, tu kznm svm a jako hlasatel pedejde ped nm v d u c h u a m o c i E l i o v , vystupuje s tou rozhodnost proti neestem a povzbuzuje s tm zpalem a s tou horlivost ku pokn a ctnosti, jako to inil Eli. Bude tak vystupovat! k tomu konci, aby o b r t s r d c e o t c k d t k m uspodal rozruen pomry rodinn a povzbud n e v c i hniky ku pokn piml je k s m l e n s p r a v e d l i v c h i ku smlen a ivotu bohumilmu a tak aby pipravil Vykupiteli l i d h o t o v (dokonal), to je st takov, kter by hotov byl jej s vrou a lskou pijmouti a uen jeho zachovvat!. 20. Nmota ta mla mu bti nejen trestem za jeho nevru, nbr i zn amnm, e se vypln, co mu andl byl zvstoval. 21. Zachari obtoval ve svatyni, kam nebylo dovoleno vejiti nikomu le knm, lid pak stl v pedsni i ve dvoe chrmovm a nevidl na Zacharie, nebo pi vchodu do svatyn byla opona. Lid divil se, e Zachari prodlval ve svatyni; nebo ku podn obti zpaln (kadidla) stail as kratink, a knzi nebylo dovoleno zdrovati se ve svatyni nad potebu, aby lid venku stojc neupadli do zkosti, e snad byl stien smrt, bu e byl nehoden, neb nesprvn konal ad svj; nicmn pi prodlvn Zachariov lid nestal se zkostlivm, nbr divil se, nebof znaje bezhonnost Zachariovu, vykldal si prodlen jeho ve strnku dobrou, soud, e pihodilo se mu nco neobyejnho. 22. Ze ml vidn, soudili zajist hlavn z asu a radosti, kter se jevily v jeho oblieji. On pokyvoval jim, e vskutku ml vidn. 24. Tajila se proto, ponvad v samot a zti chtla Bohu dkovati z milost j prokzanou odntm neplodnosti. Nebo stav neplodnosti (manelstv bezdtn) byl pokldn u id za pohanu. estho msce nemohla se ji vce tajiti, ponvad andl sm o tom zpravil Pannu Marii.
221
jila se po pt m sc kouc: 25Takto mi uinil Pn ve dnech, v nich vzhldl, aby odal pohanu moji mezi lidm i. N arozen Jee Krista zvstovno, v. 2 6 38. 28M sce esth o pak andl Gabriel posln byl od Boha do msta galilejskho, jemu jmno Nazaret, 27 k pann, zasnouben mui, jemu jmno bylo Josef, z domu D avidova, a jm no panny Maria. 28A ve^d k n andl, ekl: Zdrva bu, m ilostipln, Pn s tebou, poehnans ty mezi enam i. 29Ona pak (uzevi jej) uasla nad e jeho a m yslila, jak by to bylo pozdraven. 30I ekl j andl: Neboj se, Maria, nebo jsi nalezla m ilost u Boha. 31Hle p on e v ivot a porod syna a nazve jmno jeho Je. 31T en bude velik a Synem Nejvyho slouti bude, a Pn Bh d mu trn D avida, otce jeho. a bude kralovati v dom Jakubov na vky, 33a krlovstv jeho nebude konce. 34I ekla Maria k arcdlu: Kterak se to stane, kdy mue nepoznvm ? 36A od povd v andl ekl j: D uch svat sestoup v tebe, a m oc nejvyho zastn t; proto tak to svat, co se z tebe narod, slouti bude Syn B oi. 36A hle, Albta, pbuzn tv, i ona poala syna ve st svm , a nyn jest ji v estm m sci, ta, kter slov neplodn, 37 nebof nemon nen u Boha nidn v c . 381 ekla Maria: Aj j dvka Pn, stani se mi podle slo v a tvho." T u o d eel od ni andl.
2638. Archandl Gabriel byl posln, aby zvstoval Pann Marii, e se stane matkou vtle ho Syna Boho, m atkju Vykupitelovou. Belo toti tu o souhlas se strany lovka, nebof jako svobodmjjfci rozhodnutm vle lidstvo odvrtilo se od Boha, tak opt svobodnm rozhodnutm vle mlo se k nmu vrtiti. Proto tehdy teprv nastalo vtlen Syna Boho, kdy Maria pivolivi zvolala: Aj, j dvka Pn, stani se mi podle slova tvho. 28. Pozdravuje ji tak vzhledem k milostem, jimi byla nejen ochrnna od hchu prvotnho, nbr i v neju spojen s Bohem uvedena a hodnm pbytkem vtlenho Syna Boho uinna a tak nade vecky eny vyznamenna i neporuenost panenskou i dstojnost mateskou. 29. U a s l a (a ulekla se) n a d e j e h o z pokory. Jsouc si toti vdoma, e vecka chvla pat Bohu, nemohla srovnati se svoj pokorou, e andl vyslovuje j tak velikou chvlu. Brzy vak ustoupil nepokoj jej klidn rozvaze; m y s l i l a f , j a k b y t o b y l o p o z d r a v e n i , t. j. pemlela, co by to pozdraven znamenalo. Vdla toti, e podobnm zpsobem (Hospodin s tebou) pozdravil andl Gedeona, jeho Bh vyvolil, aby skrze nj vysvobodil lid od Madianskch, a e jako poehnan na vky byla velebena i J u jit; i mohla tedy s ohledem na to pi v sv pokoe souditi ze slov andlovch, e Bh m s n zvltn radky, zejmna e snad chce skrze ni pomoci jejmu nrodu. A ponvad chtla se podrobit! vli Bo ve vem, pemlela, kam smuje pozdra^ veni to, i jak kol Bh j pisuzuje. Slova u z e v i j e j (podle Vulgty kdy uslyela) schzej v rukopisech starch. 3133. Uiv pak rznch vrok prorockch, jimi pedpovdn byl Vykupitel jakoto Boholovk a zrozenec z panny a potomek Davidv, oznmil j, e bude matkou vtlenho Syna Boho a Vykupitele svta, a udal, e Vykupitel tento zd krlovstv Davidovo, krlovstv toti duchovn i crkev pedobrazenou trnem a krlovstvm Davidovm, a e bude kralovati na vky v dom Jakubov, to jest nad israelity v duchovnm slova smyslu i nade vem i vcmi, a vstoup do krlovstv jeho ze idovstv nebo z pohanstv. Zrove vyloil jim, pro ji dve oslovil tituly tak velikmi. 34. Nevyjdila tm ani nevry ani pochybnosti o pravd slov andlovch, nbr pevn vc, e Bh me uiniti. aby se stala maikou i bez poruen svho slibu zachovat ustavin panenstv, ptala se jen po zpsob, k t e r a k se to stane, a to proto, ponvad belo tu o vc, kter se dotkala pmo jej osobnosti. 35. Ohlsil tak, e se stane matkou nikoli zpsobem pirozenm, nbr nadpirozenm, a to psobenm Ducha sv. i vemohoucnosti Bo. (Viz Mat. 1, 2021. pozn.)
222
Sv. evangelium lee K rista podle sepsni sv. Luke 1, 3952^
N avtven Panny Marie, v. 3 9 56. 59Maria pak povstavi v tch dnech odela s chvatem na hory do msta Judova, 40a v eed i do dom u Zachariova, pozdravila Albtu. 41I stalo se, jak uslyela Albta pozdraven Mariino, dtko zaplesalo v ivot jejm, a Albta byla naplnna Duchem svtm . 421 zvolala hlasem velikm kouc: Poehnans ty mezi enami a poehnan plod ivota tvho. 43A odkud mi to, aby Matka Pna m ho pila ke mn ? 44 Nebo hle, jak doel hlas pozdravu tvho do m ch u, zaplesalo radost dtko v ivot mm. 45A blahoslaven, kter uvila, nebo se vypln ty vci, kter j byly povdny od P na. 461 ekla Maria : V e l e b d u e m H o s p o d i n a , 47a d u c h m j z a p l e s a l v B o h u , S p a s i t e l i m m , 48 e v z h l d l n a p o n e n s v s l u e b n i c e , , n e b o hle, o d t t o c h v l e b l a h o s l a v i t i m budou vechna pokolen, 43p r o t o e v e l i k v c i u i n i l m i t e n , j e n
j es t mo c n ;
j e h o j m n o (jest) s v a t , 50a j e h o m i l o s r d e n s t v (trv) o d p o k o l e n d o pokolen, t m, k t e s e h o boj . 61O n u i n i l m o c n v c i r a m e n e m s v m : R o z p t li l p y n s m l e n m sr dce jejich, 32s e s a d i l m o c n s t r n u a p o v i l nzk.
39. Chtla vyjdit! sv pbuzn Albt radost nad tm, e se matkou a sdliti s n radost, kterou sama mla z poet Spasitele. T ak as chtla ji poslouiti v potebch jejch. Kterak s ni byla pbuzn,,o toip evangelista se nezmiuje; ponvad vak udv, e Albta byla z rodu ronova, nen pochybnosti, e byly pbuzn po stran m atek svch, bezpochyby tak, e matky jejich byly sestry, z nich jedna, matka Panny M arie,,provdala s za mue rodu Dvdova, druh, matka Albtina, za mue z rodu ronova. 41. d t k o z a p l e s a l o ; byvi toti tu chvli zvltnm psobenm Bom uvdomno o ptomnosti Spasitelov v ivot panensk matky jeho a zrove zbaveno hchu prvotnho, dalo rovn psobenm boskm na jevo njakm pohybem radost nad tm a prvn poctu Spasiteli a matce jeho, a v tou chvli Albta byla naplnna Duchem sv. a pouena od nho zvltnm vnuknutm o tom, e Maria stala se matkou vtlenho Syna Boho. 45. Tak dle textu eckho a dle starch rukopis Vulgty. Titn Vu a peklad starolatinsk m 2. osobu: Blahoslaven jsi, kters uvila . . . byly povdny t o b . 4 6 55. Chvalozpvem tmto Maria Panna s vdnost velebila Boha za milost prokzanou jak j, tak celmu pokolen lidskmu. Uila sice pi nm po vtin tch slov, jimi druhdy matka Samuelova a almista Pn oslayovali Boha, nebof zpvy ty znala a rozjmala o nich astji; avak ona oivila je v tznou vrou a mocnm citem a duchem prorockm tak, e po tto strnce vynik zpv jej vysoko nad veker zpvy starozkonn. Jest to nejskvlej projev radosti, kter kdy vyel z nitra lidskho. Crkev sama modl se jej denn pi hodinkch, aby jim vzdala Bohu dky za vykoupen a oslavila matku Vykupitelovu. Rozeznvati lze v nm tri sti: a) veleb Boha za milost prokzanou j, dvce chudobn, zvolenm j za matku Vykupitelovu a pedpovd poctu, kterou j proto budou vzdvati vc vech pokolen; b) chvl Boha za to, e vbec odpraje pynm, milostivm se jev k pokornm, a c) za to, e vypluje zalben dan Abrahamovi a jeho potomstvu.
223
53L a n n a p l n i l d o b r m i v c m i a bohat propustil przdn. 54U j a l s e I s r a e l e, s l u e b n k a s v h o , aby byl p a m t liv s v h o m ilo s r d e n s tv , 56( j a k o m l u v i l k o t c m n a i m ) vzhledem k Abrahamovi a potom stvu jeho n a v k y. 561 zstala Maria s n asi ti m sce, a navrtila se do svho domu. N arozen Jana Ktitele, v. 5 7 80. 57Albt pak naplnil se as, aby porodila; i porodila syna. 68A sou sed i pbuzn jej uslyeli, e H ospodin prokzal j velik m ilosrdenstv; i radovali se s n. 59A v den osm pili obezat dtko a chtli je nazvati dle jmna otce jeho Zachariem . 60Ale matka jeho prom luvivi pravila: Nikoliv, ale slouti buc e Jan. s iI ekli k n: Vdy nen nikoho ve tvm pbuzenstvu, jen 3y se tm jmnem nazval." 621 pokynuli otci jeho, jak by chtl, aby se m enovalo. 63A on podav tabulky, napsal na ni: Jan jest jmno je 10. I podivili se vichni. 64 A hned se otevela sta jeho i jazyk jeho a mluvil veleb Boha. 65I pipadla hrza na veck y so u sed y jeho a po vech horch judskch rozhlaovaly se vecky ty vci, 6a vichni, kte to slyeli, vtpili si to v srdce sv kouce: m as bude toto dtko?" Nebo ruka Pn byla s n m . 67Zachari pak, otec jeho, byl naplnn Duchem svtm a prorokoval ka: 68P o e h n n (bu) H o s p o d i n , B h i s r a e l s k , e v z h l d l a v y k o u p e n z j e d n a l l i d u s v m u 69a e v z b u d i l n m m o c n o u s p s u v dom Davida, sluebnka svho, 70j a k o b y l m l u v i l s t y svatch prorok svch odvkch,
54. u j a l s e I s r a e 1e, t. j. pispl ku pomoci nrodu israelskmu rznmi milostmi v dobch minulch, zvlt vak nyn seslnm Vykupitele, a to k tomu konci, a b y b y l p a m t l i v , i aby ukzal, e je st pamtliv svch zalben a tedy ve svch slibech nejv vrn. (Tak dle textu eckho i starch rukopis latinskch, kter maj neurit zpsob memorari = bti pamtliv, rozpomnati se. Vulgata titn a nkter rukopisy mlad maj pest r e c o r d a t u s = rozpomenuv se, t. j. ukzav, e jest pamtliv svch zaslben.) 59. Pi obezn toti dvalo se dtku jmno podobn jako u ns pi ktu. 68 - 79. Ve chvalozpvu tom Zachari pedem (v. 6875) velebil z vnuknut Ducha sv. (naplnn Duchem sv.) Boha za Vykupitele a za milosti, jich se mlo dostati lidstvu dle vpovdi starodvnch prorokv a dle mluvy uinn s Abrahamem, a le milosti ty, jako by ji byly lidstvu dny, vytk z nich zejmna ty, jimi Vykupitel osvobod lidstvo od neptel spsy, zvlt od hchu, a zpsob, aby lid s dtinnou lskou mohli slouiti Bohu ve svatosti a spravedlnosti i ve stavu posvcujc milosti Bo. 68. v z h l d l toti milostiv, t. j. milostivm se ukzal. 9. v z b u d i l n m m o c n o u s p s u ; doslovn bylo by: v y z d v i h l n m r o h s p s y . Ale r o h jmenuje se tu jako obraz sly a m oci; roh spsy moc spsy i mocn spsa, mocn Spasitel. V y z d v i h l n m r o h s p s y atd. znamen tedy: Vzbudil nm mocnou spsu i mocnho Spasitele z rodu Davidova. 70. Ze z rodu Davidova narod se Vykupitel, bylo pedpovdno v 2. Krl. 7, 1 2 -1 6 ; Is. 9, 6; 11, 15; 55, 3 - 4 ; Jerem. 23, 5; 33, 15; Ezech. 34, 23; Os. 3, 3; Am. 9, 11; Mich. 5, 2.
224
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Luke 1, 7 1 2 , 2.
71s p s u o d n e p t e l n a i c h a z ruky vech, kte ns nenvid, 72a b y u i n i l m i l o s r d e n s t v s n a i m i o t c i a byl p a m t l i v s v a t m l u v y sv, 73p s a h y o, k t e r o u p s a h a l A b r a h a m o v i , n a e m u otci, e n m d, ' 7 4a b y c h o m v y s v o b o z e n i z r u k o u n e p t e l svch, beze strachu
s l ou i l i j emu
75v e s v a t o s t i a s p r a v e d l n o s t i p e d n m po v e c h n y dny sv. 76A t y p a k , d t k o , p r o r o k e m N e j v y h o s l o u t i
bude,
pipravovat c e s t y j e h o, 77a b y s d a l l i d u j e h o z n m o s t o s p s e odputnm hch jejich 78p r o s r d e n m i l o s r d e n s t v B o h a n a e h o , ve k t e r m v z h l d l na n s v y c h z e j c ! z vs o s t i, 79a b y p o s v t i l t m , k t e j s o u v e t m a s t n u
s m r t i ,
n e b o fp e d e jd e p e d Pnem
aby dil n o h y n a e na c e s t u p o k o j e . 80 Dtko pak rostlo a slilo podle ducha, a bylo na pouti a do dne, kdy se ukzalo lidu israelskm u.
I '
KAPITOLA 2. Narozen a obezn Jee Krista, v. 121. konal 1 Toho asu pak vyel rozkaz od csae Augusta, aby se vysoupis cel e. 2 T ento soupis konal se prvn za nel-
72. Prav tedy, e nejblim elem , za kterm Bh poslal V ykupitele, bylo k onati m ilosrdenstv a naplniti d an zaslben ( a b y b y l p a m t l i v , t. j. aby ukzal, e je s t pam tliv). 73. m l u v u , kterou Bh uinil s A braham em , nazv p s a h o u , pon v ad ji Bh psahou stv rd il (1. M oj. 22, 16). Potom (ad v. 7679) Z achari o b rtil se k dtku a opvoval budouc jeho a d jak o to p edchdce V ykupitelova, jen piprav mu cestu tm , e zjed n lidu zn m o st o sp se i e pou je, k terak prav spsy a p rav sv o b o d y d o stan e se odputnm hch sk rz e milosrd en stv Bo, a k terak m ilosrdenstv to u k e se z v lt tehdy, kdy V ykupitel jako slunce vyjde z vsosti a z ap u d tem n o tu bludu a m rkotu hchu, u vede a posiln lovka na cestu k pokoji a b lahu vnm u. 78. vychzejc z vsosti, t. j. V ykupitel. 7980. aby p o s v t i l svm to ti uenm a svou m ilost tm , k t e - s e d v e t m c h a s t n u s m r t i , t. j. tm , kte jsou v tem n o t blud a nep rav o sti a z toho pochzejc duevn bdy, abychom p i svtle K ristovy vry takov vedli ivot, kter vede ku pokoji i b lae n o sti vnitn ji v to m to ivot a k b laen osti vn v ivot budoucm . 80. Zhy toti o debral se fan n a pou judskou, aby tam po zp so b e p ro rok nkterch vedl ivot v sam ot, a v rozjm n o vcech boskch a tak se p ip rav o v al k budoucm u adu svm u. I pobyl tam , a Bh sm mu p ik zal, aby ji ad svj zapoal. 2, 1. Dle npisu ankyrnskho konal se k ro z k a z u A ugustovu tik r t so u p is i spe stn lidu, toti r. 726, 746 a 767 po zaloen ma. P i nich v ak s-.
Sv evangelium Jee Krista pode. sepsn sv. Luke 2, 37,
225
nictv Kvirniova v Syrii. SI li vichni, aby se piznvali, kad do msta svho. 4 O deel pak i Josef z G alilee z m sta Nazreta do Judska do m sta D avidova, je slov Betlem , ponvatS byl z domu a kmene D avidova, 6 aby se dal zapsat s Mari, zasnoubenou m anzelkou svou, kter byla thotn. 6 Stalo se pak, kdy tam byli, naplnily se dmov aby porodila. 7I porodila syna sv h o prvorozenho
aii se pouze oban m t, aby se seznal, k te r p r v a kom u pat. Aie pi tom soupise, o nm sv. Luk mluv, sep iso v ala se c e l e (m sk), tedy nejen m t oban, nbr tak v eck o o sta tn o b y v a telstv o m anm p o d z e n , ab y se stanovila a zjistila sla p oplatn. T akov so u p is konai se d le z p rv y P av la O rosia (V. stol.) r. 752 po zaloen m a. C sa m ohl jej n a d .i ta k p ro P a e stnu, ponvad H ero d es Velik jakoto k rl znovuzzen byl zv isl na nm , a zem jeho (H erodovo) bylo povinno o d v d ti jem u p o p la t y. K virinius (C yrinus) byl v Srii v ele dvakrt, po druh zceia ro zh o d n jako m sto d ritel, a to od r. 75 i 765 (764?), kdy konal so u p is druh, o nm sv. L uk se zm iuje ve ve Skut. ap. 5, 37, po prv r. 751752 a sn ad i dve, a to d le jed n ch tak iako m stodritel, dle jinch v ak jako prozatm n v rchn velitel. Z a toh o to p o b y tu konal se onen prvn soupis, o nm sv. L uk sv rch u m luv, a to (n eb y l-li sm m stodritelem , nbr vrchnm velitelem ) ta k , e k onal jej sice m sto d r ite l, ale pod dozorem neb spolupsobenm K viriniovm . 2. Za nelnictv. eck tex t m hegem onevontos ( ,) kdy byl v ele, latinsk rukopisy sta r p raesid e C yrino = za n eln k a (v lad ae) Cyrina. 3 4' id dlili se v pokolen, pokolen v eledi i km eny, km eny p ak v dom y i rody. P rao tci jednotlivch pokolen byli synov Jakubovi, jen e m sto Josefa tali se n e jsta r dv a synov jeho E fraim a M an asses, ta k e p o to m ci tch to dvou syn jeho tv o ila dv pokolen sam o statn , a to proto_, p o n v a d d d jejich Jakub pijal je za vlastn syny sv (1. Moj. 4S, 5 ); p ra o tc i jed n o tliv ch km en byli synov prao tc onch pokolen (vnukov a p o ku d se t k p rav n u k o v Jak u bovi). Aby se so upis oso b i jm n konati mohl pesn ji, m u sil d le zav ed en h o obyeje kad o d e b ra ti se tam , kde m l sdlo jeho dm (rod), i o d k u d p o ch zel praotec jeho rodu. P o n v ad ted y Josef i M aria P an n a byli z ro d u D avidova, kter pochzel z B etlem a (1. Krl. 16), o d eb rali se d o B etlem a, k am mli a s 30 hodin cesty. M arii Pannu naz v m anelkou Josefovou, p o n v a d v t dob byla ji skuten od nho z a m anelku p o ja ta ; n az v ji v ak m anelkou a sn o u benou, aby vyjdil, e M aria zachovala isto tu p an en sk o u i v m anelstv (Viz sr. 6 2 65. pozn.). O statn nen z ce la jisto , zd a o b a v razy ty (zasn o u b en o u m an elkou) jsou p v o d n ; nebo m ezi starm i rukopisy jed n y m aj p ouze vraz z a s n o u b e n o u , jin toliko v raz m a n e l k u , jin vrazy ty oba. 7. sy n a p r v o r o z e n h o , t. j. jed no ro zen h o . Viz str. 65. v pozn. k Mat. 1, 25.). H ospoda, t. j. veejn dra, k ter posk y to v al cizincm sice p ste (a to zadarm o), ale nic jinho, byl ji cizinci p ln ; p ro to o d eb rali se z a m sto a uhostili se tam v jed n jeskyni, k te r p ast i uvali jak o chlva. T am S p asitel chtl pijti n a sv t, aby hned na potku p o zem sk h o iv o ta sv h o u k zal, e v b ohatstv n en ani cl ivota, ani zdroj b lah a pravho. V k term ro c e se P n Je narodil, e v a n g elist n eudvaj. Sv, M atou prav toliko, e se to stalo za p anovn krle H ero d a (V elikho), sv. L uk p a k , e to bylo v as soupisu, k ter byl p ik z n od csae A ugusta, a prv n z tch , kter se konal z a syrskho v lad ae K virinia, jak tem e v tex t eckm , ale ne o d nho sam ho, jak p ek ld V ulgata. Jest p ro to st le je t sp o rn o u o tzkou, kterho roku se P n Je narodil. O byejn m se za to , e p ie l n a sv t m ezi r. 746750 po zalo en ma, te d y 4 - 8 rok dve, n e u d v n letopoet, jen vzhledem k v potu D ionysia E xigua (VI. sto l.) pon prv n ro k p o n a ro zen P n prvnm lednem r. 754. po zaloen ma, a ta k klade naro zen K ristovo do potku roku 753. po zaloen ma t. j. o t d en p o zd ji, n e dle D ionysia P n Je se narodil. N hled te n o p r se hlavn o tv rzen , e H erodes Vej._, za jeho panovn V ykupitel p iel na svt, zem el ji r. 750 po zalo en ma. Avak tv rzen to je s t velice pochybn, ano po n aem n z o ru n e p ra v , Nebo, jak svd Josef F iavius, H erod es, stav se ji za sp o ru m ezi M akkabeovcem A rjstobulem a jeho b ratrem H yrkanem sprvcem G alilee, byl p ro h l e n za krle v m na podzim toho roku, ve kterm P arthov, v trh e d o jerusalem a, dosadili na tr n idovsk A ntigona, sy n a A ristobulova, a zem el, pan o v av 37 rok v od svho p o sm o sv. Novho zkona, st I. 15
226
Sv. evangelium Jee Krista, podle sepsn sv. Luke 2, 7.
o obvinula jej plnkami a poloila ho v jeslch, ponvad nem li m sta v hospod.
veni na krle, aneb 34 roky od t doby, kdy zm ocniv se leru saie m a, A ntigona u sm rtil a tam vldy vskutku se ujal. D le svdectv D iona C assia, P lu ta rc h a a jinch djepisc pekroili v a k P arth o v E ufrat r. 714 po zalo en ma, a t o n a j a e , tedy nikoli v noru, iak p rav Schegg, nbr pozdji, n ejsp e v k v t n u , zm ocnive se pak Srie a F e nicie, vyjednvali njak as s p telem A ntigonovm L ysaniou a p otom te p rv vpadli do P alestiny a p o sto u p iv e v trh li do Jeru salem a o l e t n i c c h . A tu d o b u , o letnicch, utekl se H erodes p e s E gypt a R hodus do ma 2 a pom oc a byl tam n a podzim ustanoven krlem idovskm . L e tn ic e m i, tm i v ak nelze prvem ro zum ti ty. k ter pipadly do ro k u 714 p o zaloen m a, nebo do to h o asu P a rth o v nem ohli se ji d o sta ti do Jerusalem a. Vdy nethli b ez pek k y , nbr, podnikali na pochodu boje a vedli vyjednvn. Ale ro zu m ti je s t letn ice, k ter se slavily r. 715 po zal. ma. T o h o ro k u te d y H ero d es u tekl se do m a a b y l ustan o v en krlem idovskm . Z em el-li vak dle Flavia, krtce p e d velikonocem i, panovav 37 rokv od t doby, kdy byl u stan o v en krlem , patrno, e zem el te p rv e n a jae (potkem dubna) r. 753 p o zalo. ma. N ebo o p e d e l c h velikonocch nem ohlo se je t ci, e pan o v al 37 rokv od t doby, kdy byl jm e novn krlem . S rokem tm sro v n v se ta k zatm n m sce, k ter dle jo s . F lavia u d se p e d sm rt jeho. P ed velikonocem i to ti p o zo ro v alo se to h o asu v P a lestin zatm n m sce toliko r. 750 v noci n a d en 13. b e z n a a r. 753 v noci na d en 10. m s. ledna. Ale od 13. b e z n a do sm rti H erodovy nem ohly se vykonati vechny vci, k ter Josef Flavius vypravuje m ezi onm zatm nm a sm rt H erodovou, aby to ti nem oc H erodova v Jerichu vdy vc se horila, H erodes p ro to do lzn v K allrrhoe u M rtvho m oe se odebral, p o to m z a se do Jericha se p esth o v al, ta m lzn v oleji uvaly k n ata lidu svo lati a p otom uvzniti dal, syna A n tip atra k sm rti odsoudil a tep rv e p t dn na to zem el. Ale ovem vechno to m ohlo se stli od 10. ledna. Prvem p roto lze tak z toho souditi, e H erodes nezem el ji r. 750., nbr r. 753. Z em el-ii vak H ero d es te p rv e n a ja e r. 753 po zalo en m a, a narodil-li se P n Je dle pokynfiv evangelnch nedlouho ped sm r jeho, lze zajist s vekerm prvem tv rditi, e P n je naro d il se r. 751, neb ?52, sp e v ak r. 702. N ebo p ro tento ro k sv d ta k so u p is, o kterm mluv sv. L u k v 2, 12. A ugustus to ti p ik zal n k o lik r te so u p is lidu, v r. 726, 746, 767, jak sv d n p is v A nke, zach o v an ve vestibulu chrm u, p o stav en h o k e ti A ugustov, a v r. 752, jak d o sv d u je P av el O ro siu s (5. st). P i p rvnch tech byli stni pou ze oban m t, aby se sezn alo , k ter p rv a kom u p a t, r. 752. p ak v e k e r obyvatelstvo nejen v ii m sk, n b r i ve vech krlo v stv ch m anm podzench, aby se zjistila sla p o p latn . Ale Luk mluv o so u p ise v eh o sv ta (m skho); je st tedy n a jev, e nem n toho soupisu, kter byl nazen r. 746, jak obyejn se mysl, nbr ten , kter byl vykonn r. 752. T oho ro k u ted y narodil se P n je po naem so u d , n e-li jist, alespo p rav d nejpodobnji. T v rzen tom u nen na odpor, e dle Josefa Fiavia K virinius stal se vlad aem (m stodritelem ) syrskm te p rv e 9 ro k po sm rti H erodov a tu d o b a vykonal soupis lidu. N ebof dle T a c ita (AnnaJ. 3, 48) a dle n p isu T ib u rsk h a K virinius byl v ele Srie dvakrte, p o p rv ji r. 751 a 752, ne sice jako m stodritel; jak se m noz dom nvaj, nebof tm byl teh d y S e n tiu s S aturninus a po nm hned je t p ed sm rt H erodovou V arus, n b r jako vrchn velitel v Srii, o p a te n jsa moci prokonsulrn potud, pokud by n e p ie l C aius C aesar, jem u dle T a c ita ml b ti ,re k to re m t. j. vdcem a rd cem v hrozc vlce p ro ti P arthm . A tu dobu pod jeho vedenm neb spolup so b en m a, jak p ra v Tertullin, od v lad ae S entia S aiurnina byl konn onen so u p is lidu v d o b narozen, o nm sv. L uk zcela p e sn prav, e to byl prvn z tch, k te r byly konny za nelnictv Kviriniova v S rii; nebo pozdji, kdy byl v ele Svrle jako v lad a i m stodritel, zad il so u p is druh. (Skutk. ap. 5, 37; Flavius S tarcin . 18. 1.) T ak nen eenm u n h led u o ro ce K risto v a n aro zen i na o d p o r p o b y t K rist v v E gypt, jakoby sn ad p i nm nebylo d o sti asu n a cestu do t zem a na pobyt v n. N en mu na o d p o r ani tehdy, pijm e-li se za p ravdu, co prav: sta r podn, e P n je se n aro d il dne 25. prosince. Nebo, jak sv. M atou dosvduje, v E gypt pobyl P n Je p o vli B o a jeho zenm .hlavn k to m u konci, aby se naplnilo jist p ro ro ctv i sp e p ed o b razen starozkonn, dle nho m! V ykupitel pobti v E gypt. Ale k d o saen elu toho nebylo teb a , aby p o b y t
227
SA byli v te krajin pasti, ponocujce a str noni drce nad stdem svm . 9 A hle, andl Pn stanul u nich, a Jasnost Bo o b klila Je, a bli se velice. 10I ekl jim andl: N ebojte se, nebof hle, zvstuj vm radost velikou, kter bude vem u lidu. 11N arodili se vm dnes Spasitel, to jest Kristus Pn, v m st D avid ov. 12A toto bude vm znam enm : N aleznete dtko plnkam i obvinut a poloen v jeslch. 1 3 A hned na to bylo s andlem m nostv zstupu nebeskch, kte chvlili Boha kajce: 14S l v a n a v s o s t e c h B o h u a na z e m i p o k o j l i d e m z a l b e n ! . 161 stalo se, jak andl odeli od nich do nebe, pasti pravili k sob vespolek : Pojme a do Betlem a a vizm e tu udlost, kterou Pn oznmil nm . 16I pili s chvatem a nalezli Marii a Josefa i dtko poloen v jeslch. 17 A uzeve je, vypravovali vc, kter jim byla povdna o dtku. 18A vichni, kte to sly eli, divili se tm vcem , kter jim byly povdny od past. 19 Maria vak zachovvala ta slova, uvaujc je v srdci svm . 801 navrtili se pasti, velebce a chvlce B oha ze v eh o, co slyeli a vidli tak, jak jim bylo povdno.
v E gypt trv al dlouho. Stailo nkolik nedk By ted y P ann a M aria a Jo sef odebrali se s P n em Jeem do E gypta te p rv e z a 14 dn p o o b to v n jeho v e chrm i v polovici m sce nora, a by p o teb o v ali na cestu d v o u tdn, a tam mohli bti za 810 dn, z stal by jet n ejm n cel m sc .d o sm rti H ero dovy 3 tm i na pobyt K ristv v E gypt, as to z a jist d o staten k d o saen eenho elu. Pom jejce p ro to jin dvody, z st v m e p svm nh led u a podotkm e: |e -li nhled ten sprvn, jak m yslm e, a n aro d il-li se P n Je dne 25. prosince, jak tv rd s ta r podn, neodchyluje se leto p o et n o d sk u ten o st 0 nic vice n e o tden. O dchylka ta stala se z a jist p roto, p o n v a d p e d z a v e dnm letopotu kesanskho ponal se rok obansk de k alen d e julinskho prvnm lednem a rozdl jednoho tdne nev id l se ta k velikm , ab y p ro nj zatnali v kesanskm leto p o tu nov rok dnem jinm . P o t se tedy* vlastn od obezn P n . N ebo osm ho dne po n aro zen svm , ted y p odle podn 1. ledna bylo dtko o b e z n o a pi to m Jeem nazvno. 14. l i d e m z a l b e n m (doslovn z alb en to ti B oho t j. lidem k te Bh m iluje a jim svou blahovli pro k azu je. Nebo, jak uk azu je ec k slovo v tex t pvodnm , rozum se tu d o b r vle i blahovle neb zalben B o a nikoli d o b r v l e l i d , jak se m nohdy m ysl v zhledem ku p ek lad u latinskm u ,,hominibus bonae voluntatis, lidem d o b r vle. A ndl tedy ohlauj, e K ristovo narozen (a jeho dlo) p in a) n a n e b i B o h u s l v u , pokud to ti v nm zvltn m rou se zjevuje a p roto t od nebean a p o to m i od lid se p o zn v a uznv Bo! moc a m o u d ro st a sv a to st a sp rav ed ln o st i d o b ro ta a m ilosrdenstv, a p okud K ristus sm svou o bt nejen n ek o n en dostiu in n za hchy lidsk Bohu O tci podal, n b r i m rou na v so st d okonalou u zn a l n ap ro sto u svrchovanost B o a nai zv islo st n a nm a ve m i sv. n ejdokonatej zp so b pocty B o zstavil, b ) n a z e m i p k (e p in ) p o k o j i sm en s B ohem a vnitn b lae n o st l i d e m , je m iluje a jim svou blahovli projevuje,- ta k e ji nejsou y Bo nem ilosti (syny hnvu), nbr v m ilosti B o dtkam i zalb en Boho). Z e lid ti m us tak sam i bti d o b r vle i ochotni vli B o se poddvati, chtjli onoho pokoje bti astni, rozum se sam o seb o u , a P n Je sm prohlsil to nejednou. 17. V y p r a v o v a l i to ,c o jim p rav il and l, jak P a n n M arii a Josefovi, tak jinm, s kterm i se potom seli. (V eckm tex t sto j [eg n risan |, je znam en i o z n m i l i neb v y p r a v o v a l i i poznali. Z d e v ak m p a trn vznam prvn (oznm ili neb vypravovali), jako vyjaduji ta k n k ter rukopisy pekladu latinskho, p ekld ajce ono slovo v razem re tu le ru n t sdlili, vyp ra v o v a li) 19. M aria to ti nejen nezapom enula tch vc, k te r j p ast i vypravovali, nbr i srovnvala je s tm , co ji slyela o svm dtku o d an d la a od A lbty 1 od Josefa, a vidouc ve vem tom podivuhodnou shodu, koila se p ro zeteln o sti a m ilosrdnosti b o sk .
228
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 2, 2126,
Sl A kdy se naplnilo dn osm , aby dtko bylo obezno, nazvali jm no jeho Je, kterm bylo nazvno od andla, prve ne se poalo v ivot. O btovn Pn, v. 2 2 40.
22 A kdy se naplnily dnov oiovn jejho podle zkona M ova, donesli jej do Jerusalema, aby ho pedstavili ped H ospodinem . 23(jako jest psno v zkon P n : kad pacholk, jen otvr ivot bu zasvcen Pnu), 24a aby dali ob podle toho, jak povdno jest v zkon Pn, dv hrdliek neb d v holoubtek. 25A hle, v jerusalem byl lovk, jeho jmno bylo Sim eon, a lovk ten byl spravedliv i bohabojn a oekval poten Israelova, a Duch svat byl v nm. A on dostal zjeven od D ucha svatho, e neume, le dve
21. Obzku tu pijal Pn Je s plnm vdomm, nebo jsa Boholov byl pro sv spojen s osobou boskou hned od potku lidskho ivota svho tak jako lovk pln sebevdom. Podrobil se pak obzce proto, aby ukzal, e m prav tlo lidsk a jest pravm lovkem, jako i aby tak na tle ml znamen, e jest potomkem Abrahamovm, jakm Vykupitel podle proroctv ml bti. Tak proto se j podrobil, aby naznail, e ns vykoup zpsobem krvavm. Zrove chtl dti pklad pokory a poslunosti k zkonu a upozorniti na potebu duchovn obzky od dost smyslnch. 2 2 2 4 . d n o v o i o v n , t. j. doba tyiceti dn od narozen dtka. Matka toti porodivi syna, byla dle zkona (3. Moj. 12, 2 8) pokldna 7 dn za neistou a nesmla ani po nsledujc 33 dni vejiti do chrmu a povati vc Bohu obtovanch. Porodila-li dve, trval stav ten dvakrt tak dlouho. Po uplynut doby t (kdy se naplnily dnov oiovn), byla povinna pinsti ve chrm obt oistnou, a to, byla-li bohat, jednoho bernka ronho v ob zpalnou a jedno holoub neb hrdliku v ob za hchy; byla-li chud, podala msto bernka hrdliku neb holoub, celkem tedy dv hrdliky neb dv holoubata. Bh pikzal to, aby pivdl tm na pamt, e lovk pichz na svt ve stavu hchu a potebuje vykoupen. Panna Maria nebyla ovem vzna onm zkonem ped Bohem ; nebo stavi se matkou psobenm Ducha sv., nebyla porodem poskvrnna, nbr vce jet posvcena. Pece vak podrobila se mu, jednak z pokory a poslunosti, jednak proto, aby opominutm zkona nedala pohoren jinm, kte neznali jet tajem stv vtlen Syna Boho. S obt oistnou spojovalo se nkdy obtovn i pedstavovn dtka Hospodinu, a vykupovn ho pti sikly posvtnmi i as 1S korunami, tehdy toti, kdy to byl syn prvorozen. Bylo tak zavedeno ji na Sinaji. Ponvad toti ped vyjitm id z Egypta prvorozenci egyptt byli utraceni, israelt pak zachovni, pikzal Bh, aby prvorozenci (mut) jakoto zstupci celho nroda byli zasvceni jemu k slubm knskm (a tak sluli svtmi i zasvcenmi Pnu). Mlo se tm naznaiti, e nrod israelsk je st vlastnictvm Bom a k slub Bo zavzn. Zrove mli tm id bti povzbuzeni k dikm, e byli vysvobozeni z Egypta a vyvoleni za nrod, z nho vyjde Spasitel. Kdy vak Bh na Sinaji ustanovil cel pokolen Levi k slubm pi Stnku neb pi chrm, osvobodil od nich prvorozence ostatnch pokolen, ale nadil, aby na pam tku prvotnho zazen byli mu ve stnku (pozdji ve chrm) pedstavovni a obt pti siki 11a p3teby chrmov vykupovni. Ani tento zkon netkal se Panny Marie ani Pna Jee. Nebo jakoto Syn Bo nebyl povinen platiti na dm zasvcen svmu Otci, a to tm mn, ponvad sm byl chrmem ivm, kter ml bti zboen a tetho dne znovu vzdln, sm i knzem, kter ml pinsti obt ceny nekonen. Pece vak chtl, aby byla podna ona obt za nho, jednak aby dal pklad pokory a cty k zkonu, jednak aby z opominut toho nevzali pohoren ti, ktefi nevdli jet, e on jest Synem Bom. Ob een obti podala tedy Panna Maria tyictho dne po narozen Kristov. Jsouc vak chud, pinesla v oistu obt chudch, dv hrdliky neb dv holoubtka. Pi t pleitosti byl Pn Je poznn i uznn jako Vykupitel svta od dvou starc zbonch, jinak neznmch toti od Simepna a vdovy Anny. 25. poten Israelova, t. j. pchod Vykupitele (spsu messiskou). V y k u p i t e l e , doslovn P o m a z a n h o P n (Krista Pn).
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Luke 2, 2734.
229
uz Vykupitele. i7 1 piel v Duchu do chrmu, a kdy rodie pinesli dlko Jee, aby za nj uinili podle obyeje zkona, 28 vzal jej i on na lokte sv a velebil B oha. I ekl: 29N y n p r o p o u t P a n e s l u e b n k a s v h o podle s l o v a s v h o v pokoji, 30n e b o v i d l y o i m s p s u t v o u , 31k t e r o u j s i p i p r a v i l p e d o i m a v e c h n r o d , 32s v t l o k o s v c e n p o h a n v a k s l v lidu s v h o i s r a e l s k h o . 33I divili se otec a matka jeho tm vcem , kter byly praveny o nm. 34A Sim eon blahoslavil je a ekl k Marii, matce jeho: H l e t e n t o j e s t u s t a n o v e n ku p d u a ku p o v s t n mnoh c h v I s r a e l i a n a z n a m e n , j e m u b u d o u o d p r a t i,
27. piel v D u c h u , t. j. z vnuknuti Ducha sv. 29.. n y n , kdy jsem vidl Spasitele, p r o p o u t m toti z tohoto ivota. ekal, e nyn ho Bh povol na vnost. 3032 s p s u t v o u , t. j. Spasitele. Uznvaje ho tedy za Spasitele vech lid velebil jej jako s v t l o i jako zdroj poznni, kter zapud od pohan svtlem ueni svho temnotu bludv a nevdom osti ve vcech nboenskch, poui je o pravdch tkajcch se spsy a slvu zjedn lidu israelskm u jakoto nrodu, z nho vyel Vykupitel svta. 33. Divili se tomu, co slyeli od Simeona o dtku Jei, nikoli proto, by dosud nebyli vdli tch vci o nm, nbr e poznali z nich, e tak Simeonovi Bh zjevil tajem stv, o nm myslili, e dosud nebylo mimo n oznmeno nikomu le Albt a pastm. Sv. Josefa evangelista jmenuje otcem Jeovm proto, ponvad byl jeho pstounem a otcem z k o n n m , to jest takovm, jakho zkon uznval vzhledem k manelstv uzavenm u mezi Josefem a Marii (viz str. 62.) Mohl jej nazvati tak nyn bez obavy, e bude kdo prvem pokldat! jej za vlastnho otce Jeova, ponvad ji v kapit. prvn vyloil, jakm zpsobem byl Je poat. 3435. Pedpovdl tak z vnuknut Boho, e to dtko bude mnohm israelitm k u p d u m r a v n m u , n eb o neuv v nho a piprav se tak o blaho messisk, jinm bude k u p o v s t n z h c h , nebof uv v nho a ince pokn nastoup na cestu spsy. Tak bude z n a m e n m i zjevem neobyejnm, kter svm ivotem a urenm a psobenm i smrti a zm rtvchvstnm uke, e jest poslancem Bom, zaslbenm Vykupitelem, ale mnoz neuv mu a neposlechnou ho, nbr budou mu odprati slovy i skutky, a to tak, e Panna Maria sama, jakoby meem byla proklna, nesmrn bolesti pi tom poct. A to vecko bude Bh iditi k tomu konci, aby se z j e v i l a s m l e n s r d c lidskch, i aby vylo na jevo, jakho jest kdo smlen ke Kristu a k Bohu. D tedy Kristus uenm a psobenm svm podnt k velikmu rozliovn duch lidskch, take jedni se ho pidr a budou hledati spsy v nm, jin ho zavrhnou a budou brojiti proti nmu. Slovy a k dy (doslovn jak, jakmile) vy ko n a l i . . . n a v r t i l i s e . . . d o N a z a r e t a sv. Luk zakonuje sv vypravovn o obtovn Pn v Jerusalem a udv nato krtce, kterak trvil v N azaret mld sv rosta a posiluje se v duchu. Proto mysl nkte z tch, kte kladou pchod mudrc a do asu po obtovn Pn, e eenm nvratem do N azareta sv. Luk mnil onu cestu, kterou uinili tam z Egypta. Pomleli pr Luk o tku do Egypta, ale o nvratu z nho zmnil se, aby si uinil pechod k dalm zprvm o ml! Pn, kter strvil v Nazaret. Avak af nehledme k tomu, e nevhodn by bylo, aby Luk, pomlev o cest do Egypta, mluvil pece o nvrate z nho, on dva ji tm na jevo, kterou cestu mn, e uv spojky, kter znam en tolik co jak, jakmile. Tou naznauje dosti patrn, e se vrtili do N azareta hned, jak podle zkona vykonali vecko ve chrm, le e snad odeli dve do Betlema pro nkter vci sv. Pravda ovem jest, e slova ona sv. Luk pipojil nejen proto, aby zakonil zprvu o obtovn Pn, nbr i aby uinil si pechod k vypravovn dalmu; ale ponvad pomluje o tku do Egypta, nepipojuje dalich zprv
230
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsni sv. Luke 2, 3543.
35a t v o u v l a s t n d u p r o n i k n e m e , a b y s e z j e v i l a sm len mnohch srdc. 36A byla (tam t) prorokyn Anna, dcera Fanuelova z pokolen A serova; ta pokroila (ji) ve vku vysokm , byvi iva s muem svm sedm rokv od svho panenstv, 37a ona byla vdovou a do let osm desti ty, a nevychzela z chrmu, slouc (Bohu) posty a modlitbami dnem i noc. 38A ta piedi v tou hodinu, velebila Boha a mluvila o nm vem , kte oekvali vykoupen Israelova. 39A kdy vykonali v eck o podle zkona Pn, navrtili se do Galilee do svho msta Nazareta. 40 Dtko pak rostlo a slilo se, jsouc plno moudrosti, a m ilost Bo byla v nm. D vanctilet Je ve chrm, v. 4 1 52. *' I chodvali rodie jeho kadho roku do Jerusalema na slavnost velikonon. 42A kdy byl ve dvancti letech a oni podle obyeje svtkovho li do Jerusalema 43 a dokonave dny svten se vraceli,
o Kristu Pnu ke zprv o nvratu z Egypta, nbr ke zprv o nvratu z Jerusalema od obtovni. Jin z tch, kte kladou pchod mudrc a za as po obtovn Pn, tvrd, e Josef a Maria odebrali se do N azareta hned od obtovn, ale prav, e odtud se pesthovali hned do Betlema, a tu teprv e pijeli mudrci. Nhled ten byl by ovem sprvn, kdyby byla pravda, e mudrci pili a po obtovn Pn. Ponvad vak vzhledem k tomu, co bylo eeno na str. 6768., jest pravd podobnj, ano po naem nzoru prav nhled ten, dle nho pili ji ped obtovnm, jest t pravdpodobnj ano po naem nzoru nravda, e dje udly se postupem tm to: Od obtovn odebrali se Josef a Maria s Jeem do'N azareta hned, a to v myslu, e se pesthuj do Betlema. Nebof, e mli ten mysl, vysvt z toho, e Josef vraceje se s Pannou Marii a s dtkem z Egypta, chtl se usaditi v Judsku, v Betlem, a jen proto obrtil se do krajin galilejskch a bydlil v Nazaret, ponvad se obval Archelaa, jen po svm otci ujal vldu v Judsku. Myslilf zajist, e jest to vle Bo, aby je vyrostl tam. kde se narodil. A tu bu v N azaret, aneb kdy ji odtud se sthovali do Betlema, ale jet dosti daleko na severu od Jerusalem a byli, ukzal se Josefovi ve snch andl a vyzval ho, aby i s matkou Mari a dtkem Jeem utek do Egypta. A 011 poslechnuv odebral se tam ihned a byl tam a do smrti Herodovy, kdy k vyzvn andlovu se do Palestiny vrtil a boje se Archelaa, v N azaret se usadil. 4142. id majce pouze jeden chrm, nemohli z krajin vzdlenjch choditi do nho astji, avak na svtky velikonon, letnice a stnk byl povinen kad id odebrat! s do Jerusalema, aby ptomen byl slubm Bom ve chrm. eny nebyly tm povinny, ale zbonj chodvaly pece alespo na velikonoce. Podobn inila i Panna Maria se sv. Josefem. Kdy pak byl Je ve dvancti letech, vzali ho s sebou, nebo od toho roku vku svho stval se mlad israelita, jak kali, synem zkona, t. j. zkonu podrobenm a tedy i povinnm na een svtky chouiti do Jerusalema do chrmu. (Nkte vak mysl, e byl tm kad povinen teprve od roku 20. svho vku, kdy vstupoval do vojska. Ale sotva sprvn. Nebof belo tu o povinnost nboenskou, a ta nastvala, jak eeno, kdy bylo dtku 12 rok. Zdali ho vzali s sebou tak ji dve, nen znmo.!) 43. Pn Jei zstal ve chrm nikoliv nhodou, ani z neposlunosti k rodim, nbr po vli nebeskho Otce svho Chtl zajist Bh Otec, aby Pn Je u nyn projevil boskou m oudrost svou, a snad tak, aby pkladem svm uil, e vce slu poslouchati Boha ne lid. e Panna Maria a sv. Josef npozorovali toho hned a potom myslili, e jest ve druin i v zstupu, jest zcela pochopitelno. Nebo id nechodili na slavnosti a od nich jednotliv, nbr v zstupech, ne sice tak, e by byl li zvl mui, zvl eny a zvl mlde dospvajc, nbr tak, e lid jednoho neb vce mst kreli za sebou v karvanch i druinch vce mn od sebe vzdlench, obyejn ptel a soused pohromad, a veer seli se vichni na spolenm noclehu. Jednotliv karavany ty drely se pi sob obyejn tak v Jerusalem , ale mnohdy byly tam moc petreny kiu-
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 2, 443, 1.
231
pacholk Je zstal v Jerusalem, ani to zpozorovali rodie j'eho. D o m v a jce se pak, e jest v druin, uli den cesty a hledali ho mezi pbuznmi a znmmi, 45 a nenaleze, vrtili, se do Jerusalema, hledajce ho. 461 stalo se, po tech dnech nalezli ho ve chrm, an sed mezi uiteli poslouchaje a otazuje se jich. 47 asli pak vichni, kte ho slyeli, nad rozumnost( a odpovm jeho. 48A uzeve jej (rodie jeho) podivili se. I ekla k nmu matka jeho: Synu, pro jsi nm tak uinil? Hle, otec tvj a j s bolest hledali jsm e tebe. 49 ekl k nim : Co jest, e jste m h ledali? Zdali jste nevdli, e j musm bti v tom, co jest Otce m h o ? 60A le oni neporozum li slovu, kter k nim mluvil. 51I odebral se s nimi a piel do N azareta a byl jim poddn. A matka jeho uchovvala veck a slova ta v srdci svm . 53 A Je prospval moudrosti a vkem a milosti u Boha i u lid. KAPITOLA 3. P soben Jana Ktitele, v, 1 20. 1 Roku pak patnctho panovn csae Tiberia, kdy Pontius Pilt spravoval Judsko a Herodes byl tetrarchou v Galilei, Filip pak, bratr jeho, tetrarchou krajiny iturejsk a trachonitsk a Lysani tetrarchou
jcmi se proudy poutnk jinch, take nebylo s podivenm, jestli pi velikm nvalu cizincv oddlen byl len rodiny od lenv ostatnch a dostal se do jin druiny znmch Mimo to u id palestinskch pechzel chlapec ji rokem dvanctm do vku jinoskho a dostval potom vt svobodu od rodi. Panna Maria a Josef pokldali tm mn a potebn, aby bdli zkostliv nad Jeem, nebo vdli, .e jest vtlenm Synem Bom. Kdy tedy po slavnosti velikonon, je trvala cel tden, chtli nastoupit! na cestu zpten s nkterou druinou znmch a Jee nevidli kolem sebe, ani na blzku, pili snadno na mylenku, e se dostal do jin druiny a vydal se s n na cestu k domovu. S tou mylenkou dali se na cestu myslce, e se s nm sejdou alespo veer. Dle podn li pouze <10 Birehu, 16 km od Jerusalema vzdlenho; nebof nevyli hned z r n a a nespchali. Kdy pak veer seli se na noclehu s ostatnmi pbuznmi a znmmi, hledali ho mezi nimi. Ale nikdo o nm nevdl. Vrtili se tedy druhho dne do Jerusalema (v noci byli by ho nenali), a hledali ho po mst, a nenaleze ho, li tetho dne do chrmu, kde ho nali. 48. Maria Panna a Josef divili se nikoli pro jeho rozumnost, nebo vdli. e v nm jsou poklady bosk moudrosti, nbr proto, e proti jejch nadn sedl mezi uiteli otazuje se jich. Maria vak vdouc, e Pn Je nein nic bez piny, pla si zvdti, pro zstal tu bez jejich vdom a tm bolest lak velikou jm zpsobil, a proto nikoli s vtkou, nbr plna lsky a tuby zvdt onu pinu ekla k nmu: Synu mj, pro jsi nm tak uinil? 49. Pn Je rovn pln pvtivosti vysvtlil jim, e nebylo teba pipoutti si tak velikou bolest a starost, ponvad z toho, co o nm vd, mohli seznati, e nevzdlil se od nich le z poslunosti k nebeskmu Otci svmu a e tedy neptom nost jeho neme chovati v sob nic, pro by mli bti zkost, livi o nho. 50. N e r o z u m l i , nebof a znali, e jest Synem Bom a posln na svt k vykoupen lidstva, nevdli pece, kterm zpsobem lidstvo vykoup. 52. p r o s p v a l m o u d r o s t atd., dval toti m dle tm vce na jev svoji moudrost a konal skutky ctnosti, kter nejen vydvaly svdectv o velikm zalben, kter Otec nebesk m v nm, nbr tak u lidi mu lsku zjednaly. 3. 1. Csa Tiberius nastoupil na trn dne 19. srpna r. 7t7 po zaloe ma; 15. rok jeho panovni jest tedy ode dne 19. srpna 782 do 18. srpna 783 p o zaloen ma. Herodem mn se Herodes Antipas, syn onoho Heroda, za nho se Kristus narodil. T etrarcha Lysani jest ovem rozdln od krle Lysaniae, syna Ptolemeova, jen byl krlem v Chalcid, snad ddem onoho Lysanie tetrarchy, a kolem r. 36 ped Kristem usmrcen.
282
Sv. evangelium fee Krista pod!e sepsn sv. Luke 3, 218.
abilnskm , aza velekn Anne a Kaife stalo se slovo P n k Janovi, synu Zachariovu, na pouti. 3 1 piel do vekerho okoi jordnskho a kzal kest pok n na odputni hch, 4 jako psno jest v knize e proroka Isaie: H l a s v o l a j l c h o n a p o u t i : P i p r a v t e c e s t u P n j . pm ite stezky jeho; 5k a d d o l b u d i v y p l n n o a k a d h o r a i pa h r b e k b u d i p o n e n , a m s t a d r s n ^ c e s t a mi r o v n m i , 6 a v e k e r l i d s t v o z a k u s s p s u B o i. 7 Pravil tedy k zstupm, kte vychzeli, aby poktni byli od nho: Pokolen zmij, kdo ukzal v m ,abyste utekli budoucm u h n vu ? 8 Pinejte tedy ovoce pokn hodn a nezanejte ikatl sam i u s e b e : ,O tce mme Abrahama. N ebof pravm vm, e Bh me z kam en tchto syny vzbuditi Abrahamovi. 9 ji zajist piloena jest sekera ke koeni strom ; kad tedy strom, kter nenese ovoce dobrho, vyat a na ohe uvren b 1d e .M '0I tzal! se ho zstupov: Co tedy mme initi? 11On pak odpovdl jim: Kdo m dv sukn, dej tomu, jen nem dn; a kdo m pokrmy, ui podobn. 33Pili pak i celnci, aby byli poktni, a ekli: Miste, co m m e in iti? 3A on ek! jim : N ic vce nevybrejte, ne co vm jest ustanoveno 34Tzali se ho vak i vojci kouce: Co mme initi tak m y ? I ekl jim: N ikoho neutiskujte, ani nekivdte a'bu te spokojeni s e svm platem . 16 Kdy vak lid oekval a vichni ve svm srdci m yslili o novi, nen-li snad Vykupitelem, 16Jan odpovdl vechnm ka: J ktm vs vodou; pijde vak m ocnj neli jsem j, jemu nejsem hoden rozvzat! emnky u obuvi jeho. T en bude vs ktlti D uchem svtm a ohnm ; 17jeho vjeka jest v ruce jeho, i vyist mlat svj a shrom d penici do sv obilnice, plevy vak bude pliti ohnm neuhasitelnm . 18A tak i m noho jinch vc napomnaje zvstoval lidu .
2. A nn byl sesazen v elek n z, Kaif, jeho ze, veleknz adujc S talo se slovo t. j. byl d n ro z k a z ,' ab y to ti zap o al ad svj jak o to p e d chdce P n (ohlaovnm jeho p ch o d u a p p rav o u na nj). 46. viz Is. 40, 35; Mat. 3, 3 ; M ark. 1, 3. ]a n . 1, 23. Isai slovy tm i v e s m y s l u l i t e r n m ped p o v d l nvrat z e zajet babylonskho, u vaje pi! to m o b razu od obyej vchodnch, dle nich h lasatel vyzval! lid, aby p ip ra v il a spravil cesty, cfrtl-li krl nkam cestu konati. Ve sm yslu tom to p ro ro k rozum Pnem , Jem u m se pipravit! cesta, t. j. srd c e a sm len lidsk, Boha sam h o jen vyjde, aby lid israelsk ze zaje t vysvobodil. V duchovnm sm yslu v a k ped p o v d jimi vykoupeni K ristovo, rozum je P nem , jem u se m c esta i srd ce a sm len pipravit!'. V ykupitele (Je e K rista), po ro b o u, z n lid vysvobod, p o ro b u blovu a hch, h lasatelem pak (hlasem volajcm na p o u ti) K ristova, p ed ch d c e (Ja n a Ktitele), jak o Ja n sm o so b vyloil (Ja n 1, 23). A byl Jan skuten hlasem (hlasatelem ), k te r vyzval lid, aby p ipravil P n u srd ce s v o dstrannm pekek, je b rnily, aby V ykupitel nevstoupil do srdc jejich svou milost. N ebof on povzbuzcT al je, aby v y p l n i l i d o l n ev ry a m alom yslnosti v ro u ivou a nadj pevnou, a pobzel, by p o n i l i v e l i k o u h o r u pchy a k a d p a h r b e k peceovn se p o k o ro u a skrom nost, a vyzval, by v z p m i l k i v m s t a n epoctiv o sti a n e sp ra v e d ln o sti a vyrovnali d r s n m s t a p k rh o chovn se jednch k druhm m rn o st a laskavost, by vichni n leit p ipraveni jsouce, u z e l i i zak u sili s p s u m essisk o u , p ip rav en o u od B o h a v em lidem . 7. Sv. M atou (3, 7) u d v uritji, kdo to byli, to ti fariseov a saduceov.. V klad 79 viz M at. 3, 710. 15. L i d o e k v a l to ti, e Jan p ro h ls se za V ykupitele (z a K rista). 1517. viz Mat. 3, 1112. O k tu Janov viz str. 72.
Sv! evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 3, 19 38.
238:
19Ale tetrarcha Herodes, bvaje od nho krn pro Herodiadu, m an elku svho bratra, a pro veck y vci zl, kter H erodes konal, 20 piinil ke vem u i to, e Jana zavel do vzeni. Kest a rodokm en Jee Krista, v. 2 1 38. 21Stalo se pak, kdy vechen lid dal se poktt a kdy i Je byl poktn a se m odlil, otevelo se nebe, 22 a D uch svat v tlesn zpsob jako holubice sestoupil na n! a hlas s nebe zaznl: T y jsi Syn mj mil, v tob se mi zalbilo. 33 A ten Je, kdy ponal, byl as ve ticeti letech, jsa, jak se domnvali, syn Josefv, (jen byl> syn Heliv, ten Matatv, 24ten Leviv, ten M elchv, ten Janv, ten Josefv, 35ten Matativ, ten Am osv, ten Nahumv, ten Esliv, ten N aggev, 26 ten Maatv, ten Matativ, ten Sem eiv, ten Josefv, ten Judv, 37 ten Joananv, ten Resv, ten Zorobabelv, ten Salatielv,. ten Neriv, 28 ten M elchiv, ten Addiv, ten K osam v, ten Elmadamv, ten Herv, 29 ten Jesusv, ten Eliezerv, ten Jorimv, ten M atatv, ten Leviv, 80ten Sim eonv, Jen Judv, ten Josefv, ten Jonv, ten Eliakimv, 31 ten M elev, ten Mennv, ten Matatv, ten Natanv, ten Davidv, 34ten Jessev, ten Obedv, ten B oozv, ten Salm onv, ten Naasonv, 33ten Aminadabv, ten Aramv, ten Ezronv, ten Faresv^ ten Judv, 34 ten Jakubv, ten Iskv, ten Abrahamv, ten Threv, ten N choiv, 35ten Sarugv, ten Ragauv, ten F alegv, ten He~ brv, ten Salev, 36 ten Kainanv, ten Arfaxadv, ten Sem v, ten Noemv, ten Lam echv, 37ten M etusalemfiv. ten Henochv, ten Jaredv, ten M alaleelv, ten Kainanv, 38ten Enosv, ten Setv, ten Adamv, ten Bo.
19. v iz M at. 14, 12. 3 12. 2122. viz M at. 3, 1317. (poznm ky na str. 73.)^ M ark. I, 9 11; Ja!t 1, 3134. Dle M at. 3,1 7 . bylo s ly e t!: T e n t o j e s t Syn mj mil, v n m . . Neuvdj(: evan g elist vdy d o slo v n vroky jinch, n b r jen do sm yslu. N epochybn znl hlas tak, jak jej u v d sv. L uk (i sv. M arek). 23 k d y p o n a l to ti uiti. 2338 Srovn. M at. 1, 116. Jak vidno, ro d o k m en te n to li se zn an od rodokm enu K ristova, jej p o d v sv. M ato u ; vdy, a t pom lm e o jinm , sv. Jo s e f oznauje se u sv. M atoue jako syn fakubv, u sv. L uke v ak jak o syn Heliho, a tak m ezi o statn m i pedky jeho do D avida jm enuj se a na n ep a trn v jimky jin osoby u M atoue n e u L uke. N icm n bylo by s chybou so u d iti z rozdlu toho v om yl a v p o d v r en o st onch rodokm en. N ebof rod! ten nen takov, aby se nedal vyrovnali. K terak se v y ro v n ? N kte h led jej vyrovnat: tvrzenm , e sv. M atou p o d v rodokm en sv. Josefa, jak o to zk o n ith o o tce Kristova, sv. l u k pak rodokm en P anny M arie, jak o to v lastn m atky Je e Krista podle lo v en stv jeho. Jin m ysl, e M atou i L uk p e d k l d rodokm en, sv. J o s ta , ale tak , e M atou jm enuje p ed k y jeho v lastn p iro z e n , sv. L uk vak pedky jeh o zkonit, t. j. n ev lastn sice, ale p ed p r v em uzn an na z kld zk o n a o m anelstv povinnm i levirtnm . Viz o nm n a str. 142. pozn. 24. T akov m anelstv m ohla pr z a jist ta k v ro d D av id o v bti u z av en a dvoje neb troje za tu dobu tiscleto u , k ter uplynula od D av id a do J o s e fa ; i bylo proto pr tak m ono, aby sv. M atou (uv aje slo v a ,z p lo d il) uvdl v rodokm en pirozen i vlastn ped k y Jo sefo v y , sv. L uk pak p ed k y zkonn, a ta k aby liil se v jm enovn p ed k jeh o M atou o d L uke a p e c e ani jed en ani druhneporuil pravdy. K terak rodokm eny ty jsouce ro dokm eny Josefovm i m ohou p okldati se t z a rodokm eny Jee K rista p o d le t la , a Jo se f nebyl pirozenm , otcem jeho, o tom viz M a t 1, 16. pozn. N hled ten to p ilh sic e -l p e k slovm evangelnm , a p ro to ta k dv ali jsm e mu p e d n o st v kapesnm v ydn svho p e kladu (str. 242); avak n a r 85a obt, e se p i nm n ev y sv tli, jak mohl Luk,, jen pece znal evangelium M atouovo a tedy i ro d o m en v nm podan, ve svm evangelium u v sti rodokm en ta k zn an odlin o d rodokm enu p o d an h o o d M a -
234
Sv. evangelium Jee Krista podie sepsn sv. Luke 4. 115.
KAPITOLA 4. Pst a pokuen Pn, v. 1 13, 1 Je pak jsa pln D ucha svatho vrtil se od Jordnu veden D uchem na pouti po tyicet dn a pokouen byl od bla. 2 I nejedl nieho v tch dnech, a kdy uplynuly, zlanl. 3 Tu ekl mu bel: Jsi-li Syn B o, rci tomuto kameni, aby se stal chlebem . 4 A Je mu o d p ovd l: P sno Jest: N e s a m m c h l e b e m i v j e s t l o v k , n b r k a d m s l o v e m B o m . 6 uvedl jej bel na horu (vysok ou ) a ukzal mu v okamiku vecka krlovstv okrsku zem skho 6 a ekl jem u: T ob dm vecku moc tuto i slvu jejich, nebo m jest dna, a dvm ji, komu chci. 7 P oklon-ii se tedy pede mnou, veck o bude tv. 8 odpovdl mu fe i: P sn o jest: P n u B o h u s v m u b u d e s e k l a n t i a j e m u j e d i n m u p o c t u b o s k o u v z d v a t ! . 9 A uvedl jej do Jerusalema a postavil ho na cimbu chrmu a ekl jem u: Jsi-li Syn B o, sp u sf se odtud dol, 10nebof psno jest: A n d l m s v m p i k z a l o t o b , a b y t o c h r n i l i , 11 a n a r u c e u c h o p t e b e , a b y s s n a d n e u r a z i l o k m e n n o h y s v . 13 A je mu odp ovd l: Jest eeno,: N e b u d e p o k o u e t ! P n a B o h a s v h o . 13 bel pak dokonav velik pokuen, odstoupil od nho a do asu. Pn Je odchz do Galilee a ke v Nazaret, v. 14 30. 14I navrtil se Je m oc D ucha do Galilee a povst o nm vyla po cel krajin. 15A on uil v jejich synagogch a byl veleben
to u e a pece ani slovem n ev y sv tliti pin u to h o rozdlu. O bt ta odp ad n e pln, pijm e-li se za sp r v n n h led prvn, e to ti M atou p o d v aje rodokm en Josefv, uvedl zkonn pedky Jeo v y (chtje ta k up ozo rn ili na jeho p rv o na tr n D avidv), L uk pak p ed lo iv rodokm en P anny M arie, uvedl p ra v pedky Jeho (podle tla). D vm e p ro to p e d n o s t n h led u tom uto, a to tm sp e , ponv ad text eck p ip o u t ta k te n to p ek lad : A t e n J e . . . b v l a s v e t i c e t i l e t e c h , j s a , j a k s e d o m n v a l i ( = podle dom nn lidskho) s y n e m J o s e f o v m (ve sk u ten o sti v ak sk rze M arii) s y n e m (i potom kem ) Heliho,synaMathtova . . 4, 113. viz Ma t . 4. 1 - 1 1 ; M ark. 1, 1 2 -1 3 . 1. n a p o u t i, ta k sp r v n p o d le ru k o p is nejstarch. Je to ti odeel na pou z vnuknut D ucha sv., n b r ' i na p outi byl jako lovk p o d jeho zenm , jem u se podrobil. 6. P ra v il: M n je st d n a t. v ec k a moc a slva pozem skch k rlo v stv , bu e lhal, aneb vzhledem k tom u, Se sk o ro vichni lid a n idy) mu slouili m odlstvm , kter je s t slu b o u blovou (1. Kor. 10, 20), aneb p ro tu m oc, k ter doputnm Bom nabyl p ro hch prvnch rodi nad lovkem a sv tem fysickm . V zhledem k tom u K ristus naz v jej knetem to h o to svta. (Jan 14, 30.) 13. a d o a s u to ti p h o d n h o , kdy podle svho mnn sp e by mu m ohl koditi. N ebo! n ep te lstv sv p ro ti nm u projevoval dle sk rz e lid i jem u otroc, a k jeho popudu je d e n z ap o to l ho zradil. V s t i d r u h (4, 1 4 - 9 , 50) ev an g elista p edkld g alilejskou i K ristovu le a) ty vci, k ter P n Je inil od t doby, kdy zapoal veejn a d svj, a do volby apotolu, k terak to ti ue v N azaret p rojevil se bti V ykupitelem , ale byv odm tnut, odeel do K afarnaum (4, 1430) a jed n ak tam , jednak v okol Jeho uil a etn zzraky inil s tm rznm inkem , e jedni, jako Levi (M atou) s e k nm u pidali, jin, jako fariseo v , p roti nm u se zaujali (4, 3 ! - 6 , 11). 1430. Srovn. M at. 4, 12 17; M ark. 1, 1415; Jan 4, 154.
235
ode vech. 18 A pied do Nazareta, kde vyrostl, podle obyeje svho veel v den sobotn do syn agogy a povstal, .aby etl. 171 podali mu knihu proroka Isaie, a on rozvinuv knihu, nalezl m sto, kde bylo p s n o : 18D u c h P n n a d e m n o u ; p r o t o p o m a z a l m , p o s l a l m z v s t o v a t e v a n g e l i u m c h d m, u z d r a v o v a t z k r o u e n s r d c e m , 19o h l s i t z a j a t m p r o p u tn a slepm prohldnut, propustit utisknut na s v o b o d u , o h l s i t m i l o s t i v l t o H o s p o d i n o v o a den o d p l a t y . 2 0 A svinuv knihu vrtil ji sluebnkovi a posadii se. A o v ech v synagoze byly upeny na nho. 811 poal mluviti k nim: D nes naplnilo s e o psm o, kter jste sly eli uim a svm a. A vichni pisvdovali mu a divili se libm slovm , kter vychzela z st jeho, a pravili: N en-l tento syn J o sef v ? 3I ekl k nim: Zajist eknete mi to pslov: ,Lkai, uzdrav se sm ; ty vci velik, kter, jak jsm e slyeli, konal jsi v Kafarnaum, ui tak zde ve sv otin. 34 A ek l: Vpravd pravm v m : dn prorok nen pjemn ve sv o t in .85 Vpravd pravm vm : M noho v d ov bylo v lidu israelskm za dn v Eliovch, kdy nebe se zavelo po ti lta a est msc, take hlad velik nastal po v zemi, 26 a k dn z nich nebyl posln
16. S y n a g o g y vzaly p vo d svj n e sp e v as zaje t. V nich sch zeli se id v dny sobotn a svten , ab y tam konali v eejn o u p o b o n o st a poslouchali pedtn a vklady P sm a sv. Starho zkona. touce z knih M ojovch p okraovali vdy odtud, kde byli skonili p e d e le ; z knih p ro ro ck ch v a k a naunch m ohla se v z t st .kterkoli. Ku p ed tn i a vykldn knih sv t ch byl sice ustanoven zv ltn p ed itatel, m ohl v a k p odejm outi se to h o to kolu se svolenm p e d sta v e n h o synagogy kad jin mu sch o p n . Bylo jen te b a , aby povstnm dal n a jevo svj m ysl. V tom m yslu, a b y e t l a v k la d uinil, povstal i P n je . ' 17. Knihu r o z v i n u l a potom s v i n u l , nebof tehdy knihy m ly form u zvitk. 1819. T ak podle V ulgty. P o d le te x tu eckho bylo b y ta k to : D u c h P n n a d e m n o u ; p r o t o p p m a z a l m , b y c h z v s t o v a l e v a n g e l i u m chudm, p o s l a l m o h l s i t z a j a t m p r o p u t n a s l e p m p r o hldnut, propustit utisknut na svobodu, o h l s i t mi los ti v lto H o s p o d i n o v o . Vrok te n to etl P n Je z Is. 61, 1 ,- 2 . S v at L uk uvedl jej podle pekladu alex an d rijsk h o , piiniv k nm u p ro p b u z n o st vci z Is, 58, 6. slova p ro p u stit u tisk n u t na sv o b o d u . P o m a z a l m t. j. z asv til, povolal m. Z a j a t m 2 s l e p m t. j. abych tm , kte jso u v zaje t hch a ve bludech i nev d o m o sti, zjednal o svobozen o d duchovn b d y t. Slov &den o dplaty, k ter se u Isaie vztahuj ke dni soudnm u, P n le z d se j neetl; nebo jednak slo v a ta nevyskytaj se v eckch ru k o p isech ev an g elia Lukova, jed n ak P n Je chtl prav d p o d o b n p i t to p le ito sti u p o zo rn iti jen na sv posln k vykoupen lidstva. 21. N epm o p ro h lau je se tm i slovy za V ykupitele, tv rd , e oni v lastnrna uim a sly h las toho, o nm Isai uvedenm i slovy prorokoval. 22. p i s v d o v a l i mu , t. j. chvlili jeho m o u d ro st a v m luvnost i uen. N e n l i t e n t o s y n J o s e f v ? S lova ta vychzela nejen z jejich asu nad Kristovou m oudrost, nbr i (jak patrn o z K ristovy odpovdi) z pchy a zv isti, kter vzniknuvi v nich, rychle se vzm ohla a b rnila jim , ab y uznali za Vykupitee toho, jeho d o su d z n a li. jen jako syna te sa o v a . Z pchy nech tli ve svm krajanu u zn ati nic vce n e byli sam i, ze zv isti horili se, e jinde inii divy a u nich d o su d ne. 23. Co m n P n Je pslovm Lkai, u z d ra v se s m , vykld sm slovy: ty vci v elik atd. Mn to ti ci: eknte m i; C hceli abychom t uznali za V ykupitele vechnch, zani iny zzran m i ukazovat!, svou moc a sv posln n ejp rv e u svojich ve sv otin, podo b n jako i l k a m u vati sv h o umn nejprve p ro sebe. V K a f a r n a u m , tak dle eckch ru k o p is m ladch a dle V ulgty; dle sta rc h ru k o p is eckch bylo by p ro K afarnaum (*V ',> .) Snad tu nar na u zdraven syna krlovskho ed n k a kafarnaum skho (Jan. 4, 4654), k ter sice bylo p ro K afarnaum , ale uinno bylo v K n.
236
Eli, le do Sarepty Sidonsk k en vdov. 27 A mnoho bylo m lom ocnch v lidu israelskm za proroka E lisea, a dn z nich nebyl uzdraven le jen Nman syrsk . 281 naplnili se vichni v synagoze hnvem , slyce to, 29 a p ovstave vyvrhli jej ven z m sta a dovedli ho a na okraj hory, na n m sto jejich bylo vystaveno, aby ho sraili dol. 30Ale on proed prostedkem jich, ubral se odtud. Pn je v Kafarnaum ke a uzdravuje zzran, v. 3 1 44. 311 piel do Kafarnaum, m sta Galilejskho, a uil je tam v so botu. 32A asli nad jeho uenm, nebo/ e jeho byla m ocn. 38Byl pak v synagoze lovk, kter ml ducha neistho; a ten vykikl hlasem velikm 34ka: Ha, co tob do ns, Jei Nazaretsk? Piel jsi ns zahubit? Vlm, kdo jsi: Svtec B o . 351 pikzal mu Je ka: Umlkni a vyjdi od n h o. A duch zl vrhnuv jej doprosted vyel od nho nic mu neukodiv. 361 padl as na veck y a rozm louvali vespolek kouce: Jak jest to slovo, e s m oc a silou rozkazuje duchm neistm a vych zej? 37A rozchzela se povst o nm na kad msto t krajiny. 38Je pak vyed ze sy n a g o g y , vstoupil do domu im onova; tchn im onova vak byla stiena velikou zimnic; i prosili ho za ni. 39 A on postaviv se nad n, pikzal zimnici. I pestala ji. A ona hned vstvi, posluhovala jim. 40Kdy pak slunce zapadlo, vichni, kte mli nem ocn rozlinm i neduhy, pivedli |e k nm u ; on pak vzkldaje ruce na jednoho kadho z nich, uzdravoval je. 41 Vychzeli vak od mnohch i duchov zl, kice a v o la jce: T y jsi Syn B o . Ale on hroze nedopoutl jim mluviti, nebof vdli, e jest Vykupitelem. 42Kdy pak se rozednilo, vyed odebral se na msto osam l, a zstupov hledali ho a pili a k nmu a zdrovali jej, aby neodchzel od nich. 43Ale on ekl jim : T ak jinm mstm musm zvstovat krlovstv B o, nebof k tomu byl jsem p o sl n . 44I hlsal v synagogch galilejskch. KAPITOLA 5. Zzran zahrnut ryb. Prvn uenci Pn, v. 1 11. J I stalo se, kdy zstupov na nho nalhali, aby slyeli slo v o B o, on stl podle jezera G enesaretskho. 2 A uzel dv lodi, any stoj podle jezera', rybi pak vystoupive z nich vyprali st. 81 vstoupil na jednu lo, kter patila im onovi, a dal ho, aby odrazil m aliko
28. Rozplili se hnvem. Poznalif, e je srovnv s modli doby Ach bovy a s malomocnmi doby Eliseovy, ano tmto i pednost dv p ed nim! vzhledem k jejich smlen. 30. Ukzal jim tak, e zlost a sila jejich nezme nic proti nmu. Nech se vyvsti a na kraj propasti, ale najednou se obrtil a prostedkem jich odeel, take vichni dreni jsouce boskou moc jeho, stli tu jako zkamenl a n e mohli vzthnouti ruce na nho. 3137. viz Mark. 1, 2 1 -2 8 . Srovn. t M at 4, 13. 34. viz Mat. 6, 29. pozn. (str. 95). 3841. Srovn. Mat. 8, 1417.; Mark. 1, 2934. P o s t a v i l s e (stl) n a d n , naklonil se toti k n nad loem, aby ji ujal za ruku. 4244. Srov. Mark. 1, 3639. 43. Vykupitelem, doslovn K r i s t e m . 5, 111. Zdali vypravovn toto vztahuje se k te udlosti, k nim vztahuje vypravovn Mat. 4, 1822. a Mark. 1, 16 a 20., toti k povoln e -
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Luke 5, 4 2 5 .
237
od zem. A^ p osadiv se, uil z lodi zstupy. 4 Kdy pak pestal m luviti, Jek l k im onovi: Zaje na hlubinu a rozestete st sv k lo v en . 3 A imon odpovdaje ekl jem u: Miste, po celou noc pracovave n ic jsme nechytili, ale k slovu tvm u rozestru sf. A kdy to uinili, zahrnuli velik m nostv ryb a st jejich s e trhala. pokynuli svm druhm, kte byli na jin lodi, aby pili a jim pomohli.^ I pili a naplnili ob lodi, take se (tm) potopovaly. 8 Uzev to im on Petr padl k nohm Jeovm a ekl: Odejdi ode mne, Pane, nebo jsem lovk hn. 3 as zajist pojal ho a vecky, kte byli s nm, nad lovem ryb, kter uinili; 1 Qpodobn i Jakuba a Jana, sy n y Z ebedeovy, kte byli spolenky im onovm i. I ekl Jef im onovi: Neboj se, od toho asu bude lidi !oviti. 11A pirazive (lodi) k zem i, opustili vecko a li za nm. Uzdraven m alom ocnho a ochrnulho, v. 1226.
15Kdy pak byl v jednom m st, byl tam mu, pln m alojnocenstv a ten uzev Jee, padl na tv a prosil ho ka: Pane, chce-li, m e m oistiti. 13I vzthl ruku a dotkl se ho ka: Chci, fouist. A hned m alom ocenstv odelo od nho. 1*A on pikzal mu, aby nikomu (o tom) nepravil, nbr (ekl): Jdi, uka se knzi a obtuj za oitn sv , jak pikzal M oj, na svdectv j i m16 . Al e povst o nm roziovala se vdy vce a m noz zstupov schzeli se , aby ho slyeli a byli uzdravovni od svch nem oc. 16On vak uchyloval s e na pustiny a modlil se. 17 Jednoho dne sedl a uil, a sedli (tam i) fariseov a zko nci, kte pili ze velik osady galilejsk i judsk a z Jerusaema, a m oc Pn elila k tomu, aby (je) uzdravoval. 18 A hle, mui nesli na loi lovka, kter byl ochrnul, a hledali, aby h o vnesli dovnit a poloili ped nho, 19a nenaleze pro zstup, kudy by ho vnesli, vystoupili na stechu a spustili jej s loem , skrze cihly doprosted ped Jee. 20A on vida jejich vru, ekl: love, o d poutj se tob hchov tvoji. 21I poali fariseov a zkonici mysliti takto: Kdo jest tento, jen mluv rouhn? Kdo m e odpoutti hch le jedin B h ? 22Ale Je seznav m ylen jejich, odpovdl a ekl jim: C o to m yslte v srdci sv m ? 22Co jest snaz ci: ,O dpoutjl se tob hchy*, ili ci: ,Vsta a cho ? 24A byste vak vdli, e m m oc Syn lovka na zem i odpoutti hchy, (ekl ochrnulm u): Tob pravm: Vsta, vezm i loe sv a jdi do dom u sv h o . 26 A hned vstav ped nimi, vzal loe, na nm byl leel, a od eel do domu svho
ench uenk k trvalm u nsledovn ho, nen.sice jisto, ale velmi pravd podobr.o. Stalo se as ve pi tto pleitosti, ale tak, e nejprve udlo se to, co vypravuj sv. Matou a sv. Marek (povoln onch uenk), a potom to, co m sv. Luk (kzn z lodiky a zahrnut ryb a to, e oni uenci opustive vecko nsledovali ho). 10. Slovy N e b o j s e , o d t o h o a s u atd. dal Pn Je t na jevo za jakm elem ten zzrak uinil. Ukzav toti takto, co me sila lidsk sama c sob, a co tehdy, kdy pomh Bh, hledl jak v Petrovi tak v druzch jeho Vzbuditi dvru potebnou k adu, kter jim chtl sviti. 1 2 -1 6 . Viz M a t. 8 , '2 - 4 . ; Mark. 1, 4045. 1726. Viz Ma t . 9, 1 - 8 .; Mark. 2, 1-12 19. s k r z e c i h l y , tak toti, e odkryli stechu (rovnou) odejm uve jist ,poet cihel.
238'
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsn sv. Luke 5, 266, 6.
veleb Boha. 261 pojal as veck y a velebili B o h a ; a byli naplnni bzn kouce: Vidli jsm e dnes vci neuviteln. Je povolv M atoue a pouuje o post soukrom m, v. 2 7 39. 87 A potom vyed, spatil celnka jmnem Lev, an sed u celnice, a ekl jem u: ,P oj za m n ou. 28A on opustiv vecko, vstal a el za nm. 9I uinil mu Levi hostinu velikou v dom svm a velik byl zstup celnkv a jinch, kte s nimi stolovali. 30I reptali fariseov a zkonici jejich, pravce k jeho uenkm : Pro s celnky a hnky jte a p ijete? 31A Je odpovdl jim : Nepotebuj zdrav lke, nbr nem ocn. 32N epiel jsem volat spravedliv, nbr hn ku pokn. 33Oni pak ekli k nm u: Pro uenci Janovi post se asto a konaj modlitby, podobn i farisejtf, tvoji pak jed a p ij? 34A Je ekl jim: M ete ukldati svatebnkm, aby se postili, pokud enich jest s nim i? 35Pijdou vak dnov, kdy enich bude odat od nich; tehda budou se postiti v tch dnech. 36Pravil pak k nim i podobenstv: Nikdo nepiv zplaty z roucha novho k rouchu starmu, sic jinak i nov roucho roztrhne i k starmu hodit se nebude zplata z roucha novho. 37A nikdo nevlv vna m ladho do mch starch, sic vno m lad roztrhne m chy a sam o vytee a m chy se z n i ; 38 ale vno m lad m se vlvati do mch novch, a ob se zachov. S B A nikdo, jen pil star (vno), nechce hned mladho, nebof prav: ,Star jest lep . KAPITOLA 6. Pn Je zastv se uenk trhajcch klasy a uzdravuje s uschlou rukou, v. 1 11. lovka
1I stalo se v sobotu druhoprvn, e el obilm, a uenci trhali klasy a vymnajce je rukama, jedli. 2 Nkte z farise vak ekli: Pro inte, co nen dovoleno v so b o tu ? 3Je odpovdl jim : N eetli jste ani to, co D avid uinil, kdy dostal hlad on i ti, kte byli s nm ? *Jak veel do dom u B oho a obdrev chleby pedkladn, jedl a dal i tm, kte byli s nm, jich neslu jisti le jedin knm ? A pravil jim : Pnem i soboty jest Syn lovka. 6 V sobotu druhou pak veel do syn agogy a uil. A byl tam
2 7 -3 9 . viz M a t . 9, 9- 17- ., Mark. 2, 1 3 -2 2 ; t s t r .58. 39. Slova tato prav Pn le se stanoviska i v duchu svch odp vykldaje tak, e pina, pro tak mnoz uen jeho nepijmaj a pi Starm zkon zstvaj, nen v tom, e by Star zkon byl dokonalej, nbr v tom, e lid ti u se vili ve formy a obady zkona Starho a maj je proto za dokonal a potebn, tedy takto: Jako nikdo, jen pil vno star, netou po vn mladm, vda, e star jest lep, tak i ti, kte se vili ve starozkonn zzen a formy spsy a jim uvykli, byve v nich vychovni, nechtj a tak snadno nepijmaj novch, myslce, e ony (star) jsou dokonal a potebn. 6, 15. viz Mat . 12, 18., Mark. 2, 2328. D r u h o p r v n , v p r v n sobotu po d r u h m svtku velikononm (druhho roku veejnho ivota Kristova), aneb jak nkte vykldaj, p r v n sobotu po velikonocch (eenho roku), tak e by ta sobota byla i prvn od velikonoc, kdy by se nepotala sobota pipadajc do oktvy velikonon, i druh, kdy by se ona sobota tak potala. 611. Srov. Mat. 12, 916.; Mark. 3, 16. 6. v s o b o t u j i n o u , t. j. nsledujc.
2 89
lovk, jeho prav ruka byla uschl. 7 1 pozoroval! ho zkonici a fariseov, bude-li v sobotu uzdravovali, aby nalezli, z eho by jj obalovali. 8 On vak znal myleni jejich; i ekl lovku, jen ml uschlou ruku: Vsta a postav se doprosted. I vstal a postavil se. 9 Je pak ekl k nim: Ptm se v s: Jest dovoleno v sob otu dobe initi. ili zle, ivot zachovati i-li zahubiti? 10A pohledv kolem na n na vecky, ekl tomu lovku: Vzthni ruku sv o u . I vzthl, a ruka jeho byla uzdravena. 11 Oni vak naplnili se nesm yslnosti a umlouvali se vespolek, co by uinili Jeovi. Pn Je vol apotoly a ke na hoe. v. 12 49. 12Stalo se pak v tch dnech, e vyel na horu se pom odlit a pes noc trval na m odlitb k Bohu. 13A kdy se rozednilo, povolal k sob uenky sv a vyvolil z nich dvanct, je tak apotoly n a zv a l: 1*imona, jemu dal jmno Petr, a Ondeje, bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartolom je, 15M atoue a T om e, Jakuba (syn a) Alfeova, a imona, jen slov Horlivec, 16a Judu (bratra) Jakubova, a Jide ikariotskho, jen se stal zrdcem. 17 A sestou piv s nimi, stanul na rovin, (ja k o ) i zstup uenk jeh o a etn m nostv lidu ze veho Judska i z Jerusalema a z pmosk krajiny tyrsk a sidonsk, 18kte pili, aby jej poslechli a byli uzdraveni od neduh svch. A byli uzdravovni tak ti, kte byli trpeni od duch neistch. 19 A v ekeren zstup hledal se ho dotknouti, n ebof m oc vychzela od nho a uzdravovala veck y. 20 A tu on pozdvih o i na sv uenky p r a v il:
7. Ponvad toti pi len uvalo se obvazk a mazni a ten a jinch kon, o nich myslili, e ru klid sobotn, domnvati se, e ho budou moci obalovati z ruen soboty, uzdrav-li jej. Ale jak patrno ze sv. M atoue, Pn Je neml se hned k tomu, aby uzdravil nemocnho. Aby tedy doli svho elu, sami se ho tzali, slui-l v sobotu uzdravovat! (Mat. 12, 10). Potom teprve Je znaje mylen jejich vyzval nemocnho, aby se postavil doprosted, nebo chtl, aby vichni vimnuli si bdnho stavu jeho a poznali z nho, jak pevrceno jest domnvati se, e by osvobozenm z takov bdy poruilo se povinn svcen soboty. A kdy lovk ten stl ji ped oima vech, tzal se Pn Je, dovolenoli jest v sobotu dobe initi atd. Oznail uzdravovn nemocnho jako skutek dobr, aby tm zejmji vytknul, e jest dovoleno uzdravovati v sobotu. Kdy vak oni k dan otzce mleli, nechtce ani pisvdit! pravd ani odloiti zlobu svou, ukzal jet novm porovnnm (o ovci padl do jmy, kter zaznamenal pouze sv. Matou 12, 1112), e jest dovoleno v sobotu uzdravovati, a potom pohledv na sv odprce s nevol a zarmoucen nad jejich slepotou srdce, uzdravil nemocnho zpsobem, kter zaznamenali i Mat i Mark. i Luk. ) Od 6, 128., 56 evangelista le dle galilejskou innost Kristovu, vypravuje dje, je Pn Je konal od volby apotol a do prvnho posln jich, kterak toti vida, e lid israesk rozdlil se ve ctitele a protivnky jeho, vyvolil si ze svch ctitel 12 apotolu a poloil tak zklad crkve sv (6, 1216 ); kterak potom podav v ei horsk zkonk svho krlovstv i crkve (6, 1738) a vyzvav lid, aby opustce fariseje zachovvali pikzn jeho (6, 3949), pipravoval apotoly na prvn posln jejich a to jednak tim, e prokazoval milosrdenstv lidem vech stavv a tak na jevo dval, e od svho krlovstv neodmt nikoho, kdo jest dobr vle (7, 150), jednak pmm pouovnm a lim, e rznmi zzraky utvrzoval je ve ve (8, 156). 1216. srovn. M a r k . 3, 13. 19. (t Mat. 10, 24; Skut. ap. 1, 13), 12. Po celou noc se modlil, nebof belo o vc velmi dleitou, o volbu prvnch pedstavench crkve. 2 0 -4 9 . e h o r s k ; viz Mat. 5, 37, 29. Sv. Luk podal e tuto strunji ne sv. Matou. Vynechal zejmna vci, kter vysvtlovaly pomr zkona Novho k zkonu Starmu, a kter proto pro Theofila a pohanokesfansk tene vbec nebyly dleit, a zaznamenal hlavn ty, ve kterch se a) ukazuje na blaenost syn Boch (lid spravedlivch) a na bdu syn tohoto svta
240
Blahoslaven (jste vy) chud, nebof vae jest krlovstv Bo. 21 B lahoslaven, kte nyn lante, nebof budete nasyceni. Blahoslaven(, kte nyn plete, nebo budete se sm ti. 22B lahoslaven budete, kdy lid budou vs nenvidti a kdy v s vyobcuj a potup a jmno vae jako patn vyvrhnou pro Syna lovka. 23 Radujte se v ten den a veselte se, nebof hle, odplata vae hojn jest v n ebesch; vdyf takt invali prorokm otcov jejich. 24 Avak bda vm bohatm , nebof ji mte poten sv . 25B da vm , kte jste nasyceni, n eb of budete lanti. B da vm , kte se sm jete nyn, nebof budete kvliti a plakati. 26 Bda, kdy budou o vs dobe mluviti vichni lid, nebof takt invali prorokm nepravm otcov jejich. 27 Ale vm, kte m poslouchte, pravm: Milujte neptele sv dobe ite tm, kte vs nenvid, 28dobroete tm, kte vm zloe, a modlete se za ty, kte v s pom louvaj. 29Tomu, kdo t bije v lce, nastav i druh, a ped tm, jen ti bere plf, nebra ani sukn. 30 Tomu, kdo t pros dej, a od toho, jen bere, co jest tvoje, nedej zpt. 31A jak chcete, aby lid inili vm , i vy ite jm. 32 A milujete-li ty, kte miluj vs, jak mte v d k ? Vdy i hnci miluj ty, kte je miluji. 33 A inite li dobe tm, kte vm dobe in, jak mte v d k ? Vdy i hnci to in? 34A pjteli tm, od nich se nadjete, e to zase dostanete, jak mte vd k ? Vdy i hnici pjuj hnkm, aby dostali zase tolik. 36Ale milujte neptele sv, dobe ite a pjujte, nic (nazpt) n eekajce: a odplata vae bude hojn
<v. 20 26), b) pedkldaj se pravidla kesansk lsky (v. 2738) a pravidla kesansk moudrosti (v. 39 49). 2028. viz Mat. 5, 3 12. 21. e neblahoslav vech chudch a jen proto, e jsou chud, patrno nejen z Mat. 5, 3., kde se prav chudi duchem (viz str. 79. pozn. 3.), nbr i z povahy tch, k nim Kristus mluv, a hlavn z protikladu ve v. 24 kde Pn je nevyslovuje bda vem bohm vbec, nbr jen tm, kte ji maj poten sv, t. j. tm, kte veker poten sv hledaj ve svch statcch a v tch vcech a rozkoch, je se jimi zjednvaj. 22. budete s e s m t i , t. j. rad o v atise (v slv nebesk); l i d , toti zl, kte jindy nazvaj se svtem . Za as proroka Jeremie, Michee a jindy vystupovali u id proroci neprav, kte lichotce lidu od Boha odvrcenmu, pedpovdali liv podle toho, jak se to lidu lbilo. Proto lid chvlili je. Ale Bh je odsoudil (Mich. 3, 5). A podobn stalo by se apotolm a vrozvstm vbec, kdyby nedbajce hlasu Boho, tak mluvili a jednali, aby se to lbilo lidem od Boha odvrcenm. Od nich byli by sice chvleni, od Boha vak odsouzeni. Vulgata vynechv slovo .,,nepravm (neprav pseudoprophetis, nbr prophetis, , ale souvislost a protiklad k v. 2223. u, e rozumti jest o prorocch nepravch). 2 7 -2 8 . Srov, Mat. 5, 43 -4 4 . 2930. viz Mat. 5, 39 42. S u k n i tunika, t. j. dlouh at spodn z bl vlny; p l , t. j. velik tek jako plaid, at to svrchn. Sv. Matou (5, 40.) podal slova ta podkem : tomu, kdo chce viti sukni tvou, zanechej i pl, jak je zajist Pn Je vyslovil, aby pouil, e lovk m radji vt jet a potebnji vci obtovati, ne aby se hnval a mstil. Nebof u id pokldn bl pl za vc vt a potebnj ne sukn, a to proto, ponvad se jm chud v noci pikrvali a ponvad proto dle pedpisu zkona nesml se panechati v zstav dle ne do veera. Svat Luk vak chtje slova Kristova svm tenm po vtin pohanokesanskm podati v tm e smyslu, obrtil podek jmenovav dve plf a potom sukni (tuniku), nebo oni pokldali tuniku za potebnj. 31. viz Mat, 7 12. 3 2 -3 6 . viz Mat. 5, 4 6 -4 8 . 35. b u d e t e p o d o b n i N e j v y m u ; doslovn bylo by hebraistic ta k to : b u d e t e s y n y N e j v y h o .
241
a budete podobni Nejvym u, nebo on jest dobrotiv k nevdnm i zlm . 36Buie (tedy) milosrdn, jako i Otec v m ilosrdn jest. 37N esute, a nebudete souzeni; neodsuzujte, a nebudete odsouzeni; odpoutjte a bude vm odputno. 38Dvejte a bude vm dno; miru dobrou a natlaenou a natesenou a vrchovatou daj do klna v a e h o ; nebo jakou mrou mte, takovou bude vm odm eno. 39Povd l pak jim i podobenstv: Me slep vsti sle p h o ? Nepadnou-li oba do jm y? 40Nen uenk nad mistra, ale dokonal bude kad, bude-li jako mistr jeho. 41Pro vak vid tsku v oku bratra svho a trmu ve svm oku nepozoruje ? 42 Aneb kterak me ci bratru svm u: ,Brate nechej, af vyvrhnu tsku z oka tvho, sm ve svm oku trmu nevid a? Pokryte, vyvr nejprve trm z oka svho a potom pihldni, abys vyvrhl tsku z oka bratra svho. 48To zajist nen strom dobr, jen pin ovo ce patn, ani strom patn jen nese o v o ce dobr. 44N ebof kad strom poznv se po ovoci svm ; tieesaj s trn fikv ani nesbraj s bodl hrozn. 45Dobr lovk z dobr zsoby srdce svh o vyndv vci dobr, a zl lovk ze patn zsoby vyndv vci patn; nebo z hojnosti srdce mluv sta jeho. 4' Pro vak kte m i; ,Pane, P a n e, a neinte, co pravm ? 47Kad, kdo pichz ke mn a sly m slova a je kon o tom uki vm, komu je s t podoben. 48Podoben jest lovku, jen stav dm kopal hluboko a poloil zklad na sklu. Kdy pak povstala povode, oboila se eka na ten dm a nem ohla jim pohnout!, - nebo byl zaloen na skle. 49Kdo vak sly a nekon, podoben Jest lovku, jen postavil dm na zemi bez zkladu, na kter se oboila eka, a hned padl a pd domu toho byl velik. KAPITOLA 7. Sluebnk setnkv uzdraven, m ldenec v Naimu vzken, v. 1 17. 1 Kdy pak dokonil vecka ta slova sv k lidu, veel do Kafanaum. 2 Sluebnk pak jednoho setnka jsa nem ocen blil se k smrti, a ten byl u nho ve vnosti. 3 I u slyev o Jeovi, poslal k nmu idovsk star s prosbou, aby pijda uzdravil sluebnka jeho. 4 A o n ! piede k Jeovf, prosili ho snan kouce: Hoden jest, abys mu to prokzal; 6 nebof miluje nrod n a sm postavil nm syn agogu .
3738. viz Mat. 7, 12. (Mark. 4, 24.) 40. viz Ma t . 10, 2 4 - 2 5 ; Jan 13, 16. 4142. Mat. 7, 35. Slovy tmi udv t pinu a inek posuzovn jinch, ped nm varoval ve v. 37. Pinou jest nedostatek poznn sebe sama, chyb vlastnch, inkem odsuzovn jinch. 4 3 -4 4 . viz Ma t . 7, 1620; 12, 33. 45. viz Mat. 12, 35. 46. Mat. 7, 21. 4749. viz Mat. 7, 2427. 2 -1 0 . Viz Mat. 8, 5 -13. 2 ,'B y l u s v h o p n a v e v n o s t i zajist pro svou poctivost, svdomitost a vrnost. Setnk ten rodem pohan byl nejspe proselytou idovskm (zeknuv se modlstv a uviv v jedinho Boha pravho), jako lze souditi z toho, e postavil idm synagogu, a e sami star i pedstaven a eln mui msta se za nj pimlouvali.
Psm o sv. Novho zkona, st I . jg
242
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 7, 6 25.
6 Je tedy el s nimi. A kdy byl ji nedaleko od domu, setnk poslal k nmu ptele, aby mu ekli: Pane neobtuj se, nebof nejsem hoden, abys veel pod stechu m ou; 7 proto jsem ani nepokldal se za hodna, abych piel k tob ; ale rci slovo, a uzdraven bude sluebnk mj. 8 N ebof i j jsem lovk pod m oci postaven, maje pod sebou vojky, a dm tom uto: J d i, i jde, a jinmu: ,Pij, a pijde, a svm u sluebnku: ,U i toto i uin. 9U slyev to Je podivil se a ob rtivse k zstupu, kter el za nim, ekl: Vpravd pravm vm. Ani v lidu israelskm nenalezl jsem vry tak velik." 10 A kdy s e navrtili dom ti, kte byli poslni, nalezli zdravm sluebnka, jen byl nem ocen. 11Potom el do m sta, kter slo v Naim , a li s nm uenci jeho a zstup velik. 12Kdy pak se piblil ke brn m sta, vyneli mrtvho, jedinho syna matky jeho, a ta byla vdova, a etn zstup lidu z msta (el) s n. 13 Spativ ji Pn, slitoval se nad n a ekl j : N epla, 14A pistoupiv dotkl se mar; ti pak, ktei (jej) nesli, zastavili se. l ekl: M ldene, tob pravm, vsta. 15A posadil se ten, jen byl mrtv, a poal mluviti. I dal jej matce jeho 16Pojala pak veck y bze a velebili Boha kouce: Prorok velik povstal mezi nm i a Bh navtvil lid svj. 17A rozilo se o nm slovo to po celm Judsku a po vem okoli. P oselstv Jana Ktitele, v. 1835 18I zvstovali Janovi uenci jeho o v ech tchto vcech. 19A tu Jan povolav k sob dva ze svch uenk, poslal je k Jeovi se vzkazem : T y li jsi ten, kter pijti m, i-li jinho ekm e? 20Pied e tedy k nmu mui ti ekli: Jan Ktitel poslal ns k tob se vzkazem : ,T y-li jsi ten, kter pijti m, i-li jinho ekm e? 81V tou hodinu pak uzdravil mnoh od neduhv a nemoc a duch zlch, a mnoha slepcm udlil zrak. a2I odpovd l jim a ekl: Jdte a zvstjte Janovi, co jste slyeli a vidli: Slep vidi, kulhav chod, m alomocn se oiuj, hlu sly, mrtv vstvaj z mrtvch, chudm se zvstuje evangelium , 23a blahoslaven jest, kdo nebude se horiti nade m nou. 24A kdy poslov Janovi od eli, poal mluviti k zstupm o Jan o v i: Co jste vyli na pou vidti ? ttinu-li vtrem se kltc ? 25(Nikoli), nbr co jste vyli vidti? lovka-li mkkm rouchem od n h o? Hle
6. dal skrze sv ptele, aby se neobtoval chz do jeho domu, m uzdraviti sluebnka v jeho neptom nosti, akoli star byli jmnem jeho K rista dali, aby el do domu jeho (v. 3.) Bu tedy setnk skuten prosil Krista, aby k nmu piel, potom vak rozpom enuv se, e syna krlovskho ednka uzdravil v neptom nosti (Jan 4, 4654), prosbu svou zmnil, aneb spe podal onch starch pouze za to, aby se pimluvili za uzdraven jeho sluebnka, oni vak myslce, e to jinak nebude moci udlati, le k nemocnmu pijde, sami o sv jm Krista dali, aby el do domu setnkova. Dle sv. M atoue (8 , 210.) setnk prosil Krista sm za svho sluebnka. Bu tedy Matou chtje podati vc strun pit setnkovi sammu to, co jin uinili z jeho vle, aneb spe setnk poslav ke Kristu sv ptele a vida, e Pn Je pece jde, na to sm k nm u odeel. Tomu-Ii tak, ekli ptel jeho nejspe toliko slova Pane, neobtuj s e . . . sluebnk mj (v. 67), setnk pak slova: Pane, nejsem hoden atd., jak je m Mat. 8 , 8 - 9 . Luk 7, 8 . 12. Vyneli jej z msta k hrobu nikoli v rakvi, nbr podle tehdej obyeje jejich na obyejnch mrch zavinutho v pltno. 17. R o z i i 1o s e o n m s l o v o t o t. j. to, co lid o Kristu ekl prorok velik povstal mezi nimi, ale zrove i to, co Pn Je uinil mrtvmu, vzksiv ho. 1835. viz Mat. 11, 219. (poznmky).
Sv. evangelium Je e Krista podle sepsn sv. Luke 7, 2644.
243
ti, kte nos roucho skvostn a ij v rozkoch, v dom ech krlovskch jsou. 28Co tedy jste vyli vid ti? Proroka-li? Zajist; pravm v m: i vce neli proroka. 27Tento jest, o nm jest psno: , H l e j p o slm a n d la s v h o ped tv tvou, kter p i p r a v c e s t u t v o u p e d t e b o u . 28N ebof pravm v m : Mezi zrozenci eninmi nen dnho proroka vtho nad jana Ktitele; avak (i ten), kdo m en jest v krlovstv Bom , vt jest ne o n . 29A vekeren lid uslyev ho i celnci uznali Boha dave se poktti ktem janovm , 30 ale fariseov a zkonici pohrdli sami proti so b radkem Bom , ned a ve se poktiti od nho. 31Komu tedy pipodobnm lidi pokolen tohoto a komu jsou pod ob n i? 32Podobni jsou chlapcm, kte sed na nmst a k sob vespolek volaj a kaj: ,Pskali jsm e vm , a netanili jste. Nakali jsm e a neplakali jste. 83Nebo piel jan Ktitel ani nejeda chleba, ani nepije vna, a pravte: ,M zlho ducha. 34Piel Syn lovka jeda i pije, a pravte: ,Hle, lovk rout a pijan vna, ptel celnkv a h n kv86 Av ak uznna byla ta m oudrost ode vech m oudrch. Kajc hnice ped Pnem Jeem , v. 3 6 50. 36Prosil pak ho jeden z farise, aby s nm pojedl. I veel do domu fariseova a zaujal m sto u stolu. 37 A hle, ena, kter byla v mst jako hnice (znm a) dovdvi se, e stoluje v dom fari* seov, pinesla alabastrovou ndobu m asti, 38a postavivi se vzadu u nohou jeho, poala (plac) sm eti slzam i nohy jeho a urala je vlasy hlavy sv a lbala nohy jeho a mazala je m ast. 39Uzev pak to fariseus, kter ho pozval, pravil sm u s e b e : Kdyby tento byl prorokem, vdl by, kdo a jak jest ta ena, kter se ho d o t k ; nebof jest hnice. 40 A Je osloviv jej ekl: , im o n e, mm ti nco povdti. On pak ekl: Miste p ov z. 41 Jaksi vitel ml dva dlunky; jeden byl mu dluen pt set denr a druh padest. 42P o nvad nemli, m by zaplatili, odpustil obm a. Kter tedy z nich miluje ho v ic e ? 43 O dpovdv Sim on ekl: M yslm, e ten, jemu vce odpustil. A on ekl jemu: Dobe jsi u soud il. 44A obrtiv se k en, ekl Sim onovi: Vid tuto en u ? V eel jsem do domu tvho;
2 9 -3 0 . T ato slova jsou tak Kristova. Jimi udv, jak inek mlo Janovo kzn. U z n a l i , doslovn o s p r a v e d l n i l i , t. j. tm, e se dali od Jana poktt, uznali, e to jest spravedliv poadavek od Boha, aby se pipravovali na Vykupitele pijetm Janova ktu pokn, a uznave tak jeho spravedlnost oslavili jej. (Ostatn vklad viz u sv. Matoue na str. 102104) 35. U z n n a , doslovn o s p r a v e d l n n a j e s t . . . o d e v e c h m o u d r c h , doslovn hebraisticky o d e v e c h s y n s v c h . 36. Co pohnulo farisea, aby pozval K rista Pna, nen sice znmo, ale zajist byla to pohnutka dobr. Nebof a fariseov nevili v Jee jako ve Vykupitele, !)ece nebyli vichni naplnni odporem proti nmu, ano nkte mli k nmu i ctu pro ta dobrodin, kter inil. Pn Je pak pijal pozvn to ; nebof jednak nechtl v lsce sv dti farisem piny k vmluv, e pohrd jimi ped celnky a veejnmi hnky, s nimi byl stoloval, jednak vdl, e naskytne se mu pleitost ukzati sv m ilosrdenstv k hnkm kajcm. 3738. ena ta (snad toton s Mari Magdalenou a s Mari, sestrou Larovou) poslouchvala nepochybn kzn Pn a byla jimi pohnuta k opravdov ltosti nad hchy svmi a k ist lsce k Pnu Jei a chtla za dan pleitosti tuto ltost a lsku dti na jevo. Pn Je znaje smlen jej pipustil to: P o s t a v i l a s e u n o h o u v z a d u , nebof tehdy u s 01 u nesedli, nbr leeli na pohovkch podepen na lev loket, obrceni hlavou ke stolu a nohama ke stn (nebo k mstu przdnm u).
244
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Luke 7, 458, 16.
vody na nohy m jsi nepodal, tato vak slzam i sm oila m nohy a utela je vlasy svm i. 43Polben jsi mi nedal, tato vak, jak v e la , nepestala lbati m nohy. 46Olejem nepom azal jsi hlavy m , tato vak mast pom azala nohy m. 47Proto pravm tob, odpoutj se j hchy mnoh, nebo m ilovala m noho. Komu pak mn se odpout, m n m iluje. 481 ekl k n: O dpoutj s e tob hchy. 49 A tu poali spolustolujci kati sam i u seb e: Kdo jest tento, jen i hchy od p o u t? 50Ale Jei ekl k en : Vra tv t spasila; jdi v pokoji. KAPITOLA 8. Pn Je ue prochz Galilei. P odobenstv o rozsvai. Pbuzn Pn, v. 1 - 2 1 . 1 Potom chodil po m stech a vesnicch, hlsaje a zvstuje o krlovstv B om , a dvanct (apotol) s nm, 8t nkter eny, kter byly uzdraveny od zlch duchv a od nem oc: Maria zvan M agdalena, od n v y lo sedm duch zlch, 3Johanna manelka Chuzyf sprvce H erodova, a Susanna a m noho jinch, kter mu pisluhovaly ze svch statkv. 4 Kdy pak se schzel zstup etn a od mst brali se k nmu, pravil p o d o b en stv m : 5V yel rozsva, aby rozsval sm sv, a kdy rozsval, nkter zrna padla vedle cesty, a byla polapna a ptci nebet sezobali je. 6 A jin padlo na sklu a vzeedi uschlo, ponvad nem lo vlhy. 7A jin padlo mezi trn, a trn spoluvzrostl udusilo je. 8 A jin padlo v zemi dobrou a v zeed i vydalo uitek sto n so b n . T o p ovdv zvolal: Kdo m ui k slyen, sly . 9I otzali se ho uenci jeho, co to podobenstv znamen. 10On pak ekl: Vm dno jest znti tajemstv krlovstv Boho, ostatnm vak v podobenstvch, aby hledce nevidli a poslouchajce nesrozum li. 11T ento pak jest rozum v podobenstv: Sm jest slovo Bo. 12Tm i, kte (jsou) vedle cesty, rozumj se ti, kte s ly ; potom pichz bel a odnm to slovo ze srdce jejich, aby uvice spaseni nebyli. 13Tm i pak, kte na skle (jsou), rozumj se ti, kte, kdy usly, pijmaj slo v o s radost; ale ti nemaj koene: na as v a v as pokuen odstupuj. 14Onm pak, je padlo do trn, rozumj se ti, kte uslyeli, ale na cest uduovni bvaj od p a bohatstv a rozko ivota, a nepinej uitku. 16 A tm, kter jest v zemi dobr, rozumj se ti, kte uslyeve slovo, uchovvaj je v srdci dobrm a vbornm a pineji uitek v trplivosti. 16 Nikdo pak rozsvtiv svci nepikrv j n
4545. Hosta polbit!, podali mu vody na nohy a pomazati patilo k o b vykl form, kterou se vtali host, jmenovit ti, kte byli pozvni k hostin. 47. P r o t o t. j. pro tu lsku a s ni spojenou dokonalu ltost nad h kterou takto dala na jevo. odpoutj se j hchy. Rukopisy eck, jako i nkter latinsk maj odputny jsou ( , rem issa sunt), takt ve v. 48. 50. v r a t v t s p a s i l a tm toti, e se ti dostalo odputn hchiiv a posvcujc milosti (ivota nadpirozenho). Pit spsu tu ve (spojen s lskou a pravou kajcnost), ponvad vra jest koen a zklad, zkladn podmnkou ospravedlnni, ze kter ostatn (bze, nadje, lska, ltost nad hchy) jako z koene vychzej. 8, 2. e Marie byla posedl sedmi duchy zlmi a jich od Krista zbav zaznam enal t Mark. 16, 9. 48. viz Mat. 13, 19; Mark. 19. 915. viz Mat. 13, 1023; Mark. 4, 1020. 1618. Viz Mark. 4, 2125. (pozn.)
245
dobou ani nestav ji pod postel, nbr na s /c e a ji stav, aby vidli svtlo ti, kte vchzej; 17 nebof nic nen tajno, co se neprojev, a nic skryto, co by se nepoznalo a nepilo na jevo. 18 Vizte tedy, jak sly te: nebof kdo m, tom u bude dno, a kdo nem , od toho bude o d ato i to, co m ysl, e m . 19Pili pak k nmu matka a brati jeho, ale pro zstup nem ohli, se k nmu dostati. 20I oznmili mu: Matka tv a brati tvoji stoj venku a chtj t vidti. 21Ale on odpovdv ekl k n im : Matka m a brati moji jsou tito, kte slo v o Bo sly a p ln . Je utiuje boui a uzdravuje posedlh o gerasenskho, v. 2 2 39. 4Jednoho dne pak vstoupil na lodiku se svm i uenky a ekl k nim: Peplavm e se pes jezero. I odrazili. 23A kdy se plavili, usnul. I pila vichice na jezero, a zalvali se a byli v nebezpeenstv. 24Pistoupive pak k nmu, vzbudili ho a ekli: Miste, miste, hynerae. A on vstav, pikzal vtru i nvalu vody, a pestaly, a nastalo ticho. 25I ekl k nim : Kde jest vra v a e ? Ale oni jsouce ustraeni, podivili se a pravili k sob vesp olek : I kdo jest tento, e i vtrm a mo pikazuje, a poslouchaj h o ? 261 pipluli do krajiny gerasensk, kter jest proti G alilei. 27 A kdy vystoupil na zemi, potkal se s nm jeden mu z m sta, kter ml ducha zlho ji po mnoho as, a neodval se rouchem ani nezstval v dom, nbr v hrobech. 28 T en uzev Jee, padl ped nm a vykiknuv hlasem velikm pravil: Co jest ti do mne, Jei, Synu Boha N ejvylho? Prosm t, netrap m . 29P ikazoval toti duchu neistm u, aby vyel od toho lovka. N eb of ji po mnoho as jej uchvacoval; i bval spoutn etzy a okovy a hldn, ale 0 1 petrhvaje pouta, bval puzen od ducha zlho na pout. 3UI otzal se ho Je ka: Jak se jm enuje? On pak ekl: P luk, nebof m noho duch zlch velo do nho. 31A prosil! ho, aby jim nepikazoval jiti do propasti (pekeln). 32Bylo pak tam st d o m noha vep, kte se psli na hoe; i prosili ho, aby jim dovolil do nich vejiti. A povolil jim to. 33 V yede tedy duchov zl od toho lovka, veli do vep a tu hnalo se stdo srzem do jezera a utonulo. **Ti pak, kte je psli, uzeve, co se stalo, utekli a ohlsili to po m st i po venkov. 35I vyli (lid), aby vidli, co se stalo, a piede k Jeovi, nalezli lovka, od nho duefaov zl vyli, an sed u nohou Jeovch odn a pi zdrav m ysli; i bli se. 36Ti pak, kte to byli vidli, povdli jim (tak), kterak posedl byl uzdraven. 371 prosilo ho veker m nostv krajiny gerasensk, aby odeel od nich, nebof byli pojati bzn velikou. On tedy vstoupiv na lo, navrtil se. 38Prosil pak ho ten mu, od nho duchov zl vyli, by sm l bti s nm. Ale Je propustil ho fca: 80Navra se do domu svho a vypravuj, jak velik vci uinil ti B h. I od eel po celm m st hlsaje, jak velik vci uinil mu Je.
1921. viz Mat. 12, 4650; Mark. 3, 3135. Brati t. j. pbuzn Pn. 2225. viz Mat. 8 , 2327; Mark. 4, 3640. 23. z a l v a l i se , doslovn n a p l o v a l i s e jest eeno mluvou lo d siickou ve smyslu lo se naplovala vodou. 2 6 -3 9 . viz Ma t . 8 , 2 8 -3 4 ; Mark. 5, 1 -2 0 .
246
Sv. evangelium Jee Krista podie sepsn sv. Luke 8, 40 -9 , 5.
Uzdraven eny krvotok a vzken dcery Jairovy, v. 4 0 56. 40A kdy Je se navrtil, pijal ho zstup; nebof vichni jej oekvali. 41A hle, piel mu, jmnem Jair, a ten byl pedstavenm ! synagogy. A pad k nohm Jeovm prosil ho, aby veel do jehoj dom u; 42 nebof ml jedinou dceru a s dvanctiletou, a ta umrala. Ipi- hodilo se, kdy el, zstupov tlaili se na nj. 43A jedna ena, kter m la krvotok, dvanct rokv a vynaloila na lkae vechen statek svj, ani mohla bti od koho uzdravena, 44 pistoupivi od zadu dotkla se tepen roucha jeho, a hned se zastavil krvotok jej. 46I ekl Je: Kdo jest ten, jen se m d otk l? A kdy vichni poprali, ekl Petr a ti, kte byli s nm : Miste, zstupov se tisknou a tla na tebe, a prav: ,Kdo jest ten, jen se m dotkl? 46 Ale Je e k l: Dotkl se m nkdo, nebof j vm, e m oc vyla ode m ne. 47 Vidouc tedy ena, e se neutajila, tesouc se pila a padi ped nm, p ovdla pede vm lidem, z kter piny se ho dotkla a kterak se hned uzdravila. 48On pak ekl j: D cero, vra tv t uzdravila, jdi v p o koji. 49Kdy jet mluvil, piel k dosi od pedstavenho synagogy a ekl jem u: Dcera tv zem ela, neobtuj m istra. 50 Ale Je u slyev to slovo, pravil otci t dvk y: N eboj se , toliko v, a bude zdrva. 61A v eed do domu, nenechal nikoho vejiti s sebou le Petra a Jakuba a Jana a dvina otce i matku. 52Plakali pak vichni a kvleli pro ni. Ale on ekl: Neplate, (dvka) neumela, nbr sp . 63I p osm vali se mu, vdouce, e zemela. 54 On vak vzav ji za ruku, za volal ji ka: D vko v sta . 551 navrtil se duch jej, a vstala hned. A nadil, aby j dali jisti. 56I asli a divili se jej rodie, ale on p k kzal jim, aby nikomu nekali, co se stalo. KAPITOLA 9. Prvn rozeslni apotol. H erodovo minni o Kristu, v. 1 10. 1 P ovolav pak k sob dvanct apotol, dal jim m oc a slu nade vem i duchy zlmi i uzdravovati neduhy, 2 a poslal je hlsat krlovstv B o a hojit nem ocn. 3 1 ekl jim : N ieho neberte na cestu, ani holi, ani m ony, ani chleba, ani penz, ani po dvou suknch nemjte. 4A do kterhokoli domu vejdete, tam zstvejte a odtud vychzejte. 5 A kde
4056. viz Mat. 9, 1826; Mark. 5, 2243. v. 49. K d o s i o d p e d s t a v e n h o s y n a g o g y , t. j. nkdo z jeho domu neb sluebnku. c. Od 9, 150. evangelista vypisuje innost Kristovu z t doby, kter uplynula od prvnho rozesln apotolv a do jeho odchodu z Galilee; sdluje toti, kterak Pn Je, opativ apotoly moc konati zzraky a dav jim nvod k tomu, jak si maj ponati, rozeslal je, aby kzali krlovstv Bo, a kterak po jejich nvratu nejen utvrzoval je ve ve novmi zzraky, nbr i pipravoval na sv utrpen, zejmna pedpovmi, e bude usmrcen, ale tetho dne vstane z mrtvch, a tm, e promniv se na hoe, rozmlouval s Mojem a Eliem o svm skonn i smrti sv ped Petrem , Jakubem a Janem. 9, 1 - 5 . viz M a t . 10, 115; Mark, 137 ,6 . 4. Odtud vychzejte, toti do m sta jinho. Vel tedy, aby pijmouce v kterm dom pohostinstv, zstali tam pohastinu stle a do t doby, kdy (dokonajce v mst sv poslni) odeberou se do msta jinho. T ak podle textu eckho. Podle Vulgty bylo by ve stejnm smyslu odtud nevychzejte, nevychzejte z toho domu do domu jinho, neraate pohostinstv, nbr pobute tam pohostinu potud, pokud z msta nevyjdete.
247
vs nepijmou, z toho m sta vychzejce, seteste i prach s nohou svch na svdectv proti nim . 6 1 vyli a chodili po vesnicch, zvstujce evangelium a uzdravujce vudy. 7 O slyel pak Herodes tetrarcha o vem , co inil (Je), a byl v rozpacch, 8 nebo nkte kali: Jan vstal z m rtvch, jin: Eli se objevil, jin pak: Jeden ze starch prorok vstal z mrtvch.* 9 I ekl H erodes: Jana jsem sal; kdo vak jest tento, o nm slym takov v c i? A hledal ho spatiti. Nvrat apotolv a nasycen pti tisc m u, v. 10 17. 10A kdy se apotol vrtili, vypravovali mu v eck o, co inili; i pojal je a odebral se (s nimi) v soukrom na m sto osam l, kter jest u Betsaidy. 11Seznave to zstupov, li za nm ; i pijal je a mluvil jim o krlovstv Bom a uzdravoval ty, kte uzdraven potebovali. 12Ale den poal se nachylovati. 1 pistoupilo k nmu dvancte a ekli jemu: Rozpus zstupy, aby odejdouce do okolnch vesn ic a dvorc se ubytovali a nalezli si pokrm y; nebo zde jsm e na m st osam lm . 13Ale on ekl jim : Dejte vy jim jisti. Oni pak ekli: Nem m e vce ne pt chlebv a dv ryby, le bychom snad o d eli a nakoupili p okrm pro vech en zstup tento. 14Bylo pak tam asi pt tisc mu. I ekl uenkm svm : Rozsate je ve skupinch (as) po padesti. 151 uinili tak a rozsadili veck y. 16Vzav pak pt chlebv i dv ryby a pohldnuv k nebi, poehnal je a rozlmav je, dval uenkm, aby je poloili ped zstupy. 17I jedli vichni a nasytili se. A bylo sebrno, co jim zbylo, dvanct ko kousk. Petrovo vyznn; pedpov Kristova utrpen; poteba pemhat! se, v. 1 8 - 2 7 . 18Kdy pak se modlil o sam ot, byli s nm uenci jeho. I otzal se jich: Km m prav bti z stu p o v ? 19A oni odpovdli: Janem Ktitelem, a jin: Eliem , jin pak, e jeden z prorok, vstal z mrtvch. 20I ekl jim: Vy vak km mne bti pravte? A Simon Petr od p ovd l: Kristem B oim . 411 pikzal jim psn, aby nekali toho nikomu, prav: 22Syn lovka mus m noho trpti a zavren bti od starch a velekn i zkonkv a bti zabit a tetho dne vstti z mrtvch,
79. viz Mat. 14, 12; Mark. 6 , 1416. Herodes s potku byl v pochybnostech o tom, co souditi o Kristu, pozdji vak, jak sdluje sv. M atou i Marek, pidrel se mnn, e to jest Jan z mrtvch vstal. K rista hledal sp atiti nepochybn nikoli v myslu dobrm. 1 0 -1 7. viz Ma t . 14, 1 3 -2 3 ; Mark. 6 , 3 0 -4 4 . Jan 6 , 118. 10. Podle eckho textu bylo by dle jednch rukopis (Vatiknskho, Kem bridskho a j.): v soukrom do msta, je zove se B etsaida, dle jinch (dle rukopis Alexandrijskho, Efrema Syrskho a j.): v soukrom na msto osaml msta, kter slov Betsaida. Je-li prvn ieni pvodn, evangelista udv nejbli cl cesty, msto, kde pistli a odtud teprve do sam oty se odebrali. 1 8 -2 2. Mat. 16, 1321; 8 , 17-31. 20. K r i s t e m B o m , t. j. Vykupitelem od Boha poslanm. Sv. Matou podv odpov tu plnji, ale i v t odpovdi, jak ji podv Luk zkrcen, obsaeno jest vyznn u M atoue jasnji vysloven, e Je jest Bohem. Nebof uvaje lenu h o Christos, t e n Kristus, vyznv, e Je jest ten urit Vykupitel, o nm proroci ve Starm zkon pedpovdali, pitajce mu jmno i vlastnosti bosk a naznaujce tak, e jest Bohem.
248
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 8, 2344a.
23A ekl ke vem : Chce-li kdo za mnou pijti, zapi seb e sm a vezm i k svj kadodenn a nsleduj m ne. 24N ebof kdo by chtl ivot svj zachovati, ztrat jej, kdo by vak ztratil ivot svj pro m ne, ten zachov jej. 25N ebo co prospje lovku, by cel svt zskal, ale sm sebe zahubil a na sob kodu utrpl? 26Nebo kdo se stydti bude za mne a za slova m, za toho bude se stydti Syn lovka, kdy pijde ve slv sv i O tcov a svtch andlv. 27Ale pravm vm pravdiv: Jsou nkte mezi ptomnmi, kte neokus smrti, dokavad neuz krlovstv B oho. Prom nn Pn a uzdravennm snka, v. 2 8 44a.
28 P o tchto slovech asi za osm dn pojal Petra a Jakuba a Ja a vyel na horu, aby se pom odlil. 29 A kdy se modlil, stal se vzhled jeh oO b lieje jinm a od v jeho blm a stkvoucm . 80 A hle, dva mui rozmlouvali s nm ; byli to M oj a Eli, 31kte se ukzali ve slv; a mluvili o jeho smrti, kterou ml podstoupiti v Jerusalem. 32 Petr pak a ti, kte byli s nm, byli obteni spnkem ; probdve vak, vidli slvu jeho a dva m ue, kte stli s nm. 33Kdy pak byli na odchod od nho, Petr ekl k Jeovi: Miste, dobe jest nm zde bti; i udlejme ti stnky, jeden tob a jeden M ojovi a jeden E liovi; nevdlf, co prav. 3 Kdy to mluvil, nastal oblak a zastnil je; i bli se, kdy oni veli do oblaku. 38A hlas piel z oblaku kouc: Tento jest Syn mj mil, toho poslouchejte. 36A jak se ten hlas stal, shledali Jee sam otna. A oni mleli a nepovdli v tch dnech nikomu nieho z toho, co vidli. 37Kdy pak nsledujcho dne sestoupili s hory, setkal se s nm zstup velik. 38A hle, jeden mu ze zstupu zvolal: Miste, prosm t, vzhldni na syna m ho, nebo mm jedinho. 39A hle, duch jej uchvacuje, i ki znenadn, a por ho a lomcuje jm, take slin; a st od nho odchz vysiluje ho. I poprosil jsem uenky tv, aby ho vymtli, ale nem ohli. 41O dp ovd v pak Je ekl: pokolen nevc a pevrcen, dokavad mm bti u vs a vs trpti? Pive sem syna s v h o ! 42A kdy pichzel, porazil jej duch zl a lom coval jm. 43I pikzal Je duchu neistmu a uzdravil pachoiika a odevzdal jej otci jeho. 44aA vichni asli nad velikosti boskou.
2 3 -2 7 . Mat. 16, 242-S; Mark. 8 , 3 4 -3 9 . 27. D o k a v a d n e u z k r l o v s t v B o , t. j. dokavad neuvid, e crkev jest ji pevn zaloena a rozena (viz Mark. 8 , 39; Mat. 16, 28). 32. Msto p r o b d v e v a k v i d l i pekldaj obyejn a p r o c i t n u v e v i d l i (v latinskm text e t e v i g i l a n t e s , v eckm < S ). Rozumjce toti pedchzejc slova (byli obteni spnkem^ o skutenm spnku, berou vraz evigilantes ve vznam probuditi se. Dle toho apotol skuten usnuli a kdy (snad k rnu) se probudili, byli svdky Kristova promnn se. Ale a pomlme o tom, e nkter rukopisy latinsk maj vigilan tes (bdce, bdli), i slovo e v i g i l a r e pipout tak vznam b d t i slovo pak, je stoj v text eckm, nem nikde jinho vznamu ne p r o b d t i ; i nezd se proto pravdpodobno, e by jedin na tomto mst mlo vznam jin, toti probuditi se, procitaouti. Z t piny peloili jsme probdve. Je-li tento peklad sprvn, neznamenaj slova pedchzejc (byli obteni spnkem ) spnku skutenho, nbr jen velikou ospalost. Dle toho. apotol neusnuli, nbr jen velikou ospalost stieni byli, ale pekonave ji bdli s Kristem, a se stali svdky jeho promnn se. 3744a. viz Mat. 17, 1 4 -1 7 ; Mark. 9, 1 3 -2 6 .
Sv. evangelium Jee K rista podle sep sn i sv. L u k e 9, 4458.
249
Je pedpovd po druh sv umueni i vzken a nabd k pokoe, v. 4 4 b 50. 4 4 b A kdy sc vichni divili vem vcem , kter inil, ekl k uenikm svm : Vy slote ve svm srdci ei tyto, nebof Syn lovka bude vydn v ruce lidsk. 45 Ale oni neporozum li t vpovdi, a byla zakryta pednm i, aby j nepojali; a bli se ho otzati o t vpovdi. 46Pipadla jim pak m ylenka, kdo by z nich byl vt. 47Ale Je vida m ylenky srdce jejich, pojal pachole a postavil je vedle seb e 48a ekl jim: Kdo pijme pachole toto pro jm no m , mne pijm, a kdo mne pijme, pijm toho, jen mne poslal. N ebof kdo jest m en mezi vm i vem i, ten jest vt. 491 promluvil Jan a ek l: Miste, vidli jsm e kohosi, an ve jmnu tvm vymt duchy zl; i brnili jsme mu, ponvad nechod s nm i. 50Ale Je ekl k nm u: Nebrate; nebof kdo nen proti vm , jest pro v s . Jakho sm len maj bti Kristovi nsledovnci, v. 5 1 62. 51 Kdy pak pichzel a s, kdy m l bti vzat do nebe, pedsevzal si pevn, e pjde do Jerusalema. 52I poslal p o sly ped sebou, a ti od eed e veli do jedn vesn ice sam ask, aby mu (tam ) pipravili. 64 Ale nepijali ho, ponvad se bral do Jerusalema. 64 U zeve (to) u enci jeho Jakub a Jan pravili: Pane, chce, abychom ekli, by ohe sestoupil s nebe a je zahubil? 66Ale on obrtiv se. pokral je ka: N evte, ho ducha jste. 66Syn lovka nepiel due zahubit, nbr spasit I od eli do jin vesnice. 67Kdy pak s e brali cestou, kdosi ekl k nm u: Budu t nsledovti, kamkoli pjde. 58A Je ekl jemu: Liky maj doupata a ptci nebet hnzda, ale Syn lovka nem , kde by hlavu poloil.
44b45. viz Mat^ 17, 2122; Mark. 9, 3 0 -3 1 . S l o t e v e s v m s r d c i e i t y t o . emi tmi rozum bu nsledujc pedpov o Kristov umuen a vzken, aneb spe ony ei i slova, kter kal lid div se Kristovm inm. Ty maj si sloit v srdci i zapam atovati si je, aby se obrnili pro tu dobu, kdy lid bude mluviti jinak, pro donu jeho umueni. 4648. viz Mat. 18, 1 5; M a r k . 9, 3236. (poznm.) V s t i t e t (9, 5119, 27) evangelista vypravuje udlosti a ei, kte Pn le konal po Judsku a Perei od svho odchodu z G alilee a do t doby, kdy konal slavn vjezd do )erusalema. Vyltuje toti a) kterak Pn Je na sv cest do Jerusalem a na slavnost stnk (9, 51 11, 51) a na tch cestch, kter potom konal po Judsku a do slavnosti posvcen chrmu (12, 7 - 1 3 , 30), pouovai sv apotoly a stoupence o ivot dokonalm. 5156. J e n a v d k m r n o s t i a d u c h u e v a n g e l n m u . Dokoniv galilejskou innost chtl jiti do Jerusalema_ na slavnost stnk (ve tetm roce veejnho ivota svho, Jan 7, 2 15), aby znova nabdnul milost svou obyvatelm tamnm a judskm vbec Nejkrat cesta vedla tam pes Samasko. Na ni tedy nastoupil, a vdl, e mu Samaritni pohostinstv odeprou; nebo z t nehostinnosti jejich a z potomnho rozilen apotol chtl vzti si pleitost, aby apotoly varoval ped pomstychtivost a povzbudil je k mrnosti a trplivosti, a to tm spe, ponvad vdl, e se jim pi konn apotolskho adu jejich dostane odmtnut od vlastnch soukmenovc jejich.. 52 a b y m u p i p r a v i l i toti pohostinstv. 53. Samaritni toti uznvali horu Garizim a nikoli Jerusalem jako ms kde se m Bohu obtovat. Vidouce tedy, e Kristus jde do Jerusalema na svtky, vzali z toho pinu, aby mu a jeho prvodcm odepeli pohostinstv. 55 N e v t e , h o d u c h a j s t e , e toti jste povolni, abyste byli evangelnho ducha mrnosti a tichosti a trplivosti a lsky. 56. Vrtil se toti do Galilee, aby odtud jinou cestou bral se do Jerusalema. 5760. Viz Mat. 8 , 1922. Na pkladech'u tu pemhat! mysl pozemskou.
250
89 K jinmu vak pravil: Poj za m nou. On pak ekl: Pane, dovol mi prve odejiti a pochovati otce m h o . 60A Jei pravil: N ech, af mrtv pochovvaj sv mrtv, ty vak jdi a zvstuj krlovstv B oi. 611 ekl jin : Budu t nsledovat!. Pane, div vak mi dovol rozlouiti se s tmi, kte jsou v dom m m . 62 A Je ekl k n m u : Nikdo, jen poloil ruka svou ke pluhu a ohl se nazpt, nen zpsobil ke krlovstv B om u. KAPITOLA 10. Vyslni sedm desti dvou uenkv a jejich nvrat, v. 1 24. 1 Nato Pn vyvolil jet jinch sed m d est dva a poslal je po dvou ped sebou do kadho m sta i m sta, kam hodlal sm pijit. a I pravil k nim: e sice m noh jest, ale dlnk mlo. Proste tedy Pna n, aby poslal dlniky na e svou. 3 Jdte; hle j poslm vs jako ovce mezi vlky. 4 N enoste (s sebou) m ce, ani m ony, ani obuvi, a nikoho na cest nepozdravujte. 5 Vejdouce do domu, eknte nap ed : ,Pokoj dom u tomuto. 6A budeli tam lovk pokoje hodn, sp oin e na nm pokoj v, pakli ne, vrt se k vm. 7 V tom dom pak z stvejte jedouce a pijce, co maj; nebof hoden jest dlnk mzdy sv. Nepechzejte z dom u do domu. 8 A kdy vejdete do m sta a pijmou vs, jezte (tam), co vm pedlo, 9 a uzdravujte nem ocn, kte jsou v nm, a rcete jim: ,Piblilo se k vm krlovstv Bo. 10Kdy vak vejdete do m sta a nepijmou vs, vyjdte (tam) na ulice jeho a r c e te : 11,Strme vm i prach, kter se nm pichytil na nohou z m sta vaeh o; to vak vzte, e se piblilo krlovstv Bo. 12Pravm vm , e Sodom bude v onen den leheji ne mstu tomu. 13 Bda tob, Korozaim, bda tob, B e tsa id o ! N ebof kdyby v Tyru a Sidonu byly se udly divy, kter se dly ve vs, byli by dvno v nici a popelu sed ce uinili pokn. 1 Avak Tyru a Sidonu bude leheji na soud neli vm . 16A ty, Kafarnaum, a do nebe p o
61. r o z l o u i t ! s e atd. Vulgata titn a nkter jej rukopisy maj renuntiare his q u a e domi sunt = vzdti se toho, co jest v dom mm. Jin rukopisy vak, a to velmi star, maj r e n u n t i a r e h i s qui domi sunt = rozlouiti se S tmi, kte jsou V dom. eck text ( ) pipout oboj peklad. Ponvad vak k tomu, aby se svch vc vzdal, nebylo teba jiti dom, peloili jsm e zpsobem prvnm (rozlouiti se atd.). Zajist vak, e mu ten mnil i se rozlouiti se svmi domcmi i vzdti se svch vc i uiniti pozen o nich (rozehnati se se vm, co bylo v dom, a to byly osoby neb vci). 111. Uenky tv zvolil sice na sv prvn cest ke slavnosti stnkv, ale jet v Galilei. Poslav je ped sebou do m st judskch, aby pipravovali na jeho pchod, chil tak zvltn mrou nabdnout! idm tamnm optn milost svou a pohnouti je, aby vstoupili do jeho krlovstv. Zrove ustanovil tm pomocnky apotol a ukzal, e chce, aby vedle biskup, jakoto nstupcv apotol, byli v crkvi jet jin, kte by byli opateni moc ne sice rovnou, ale pece podobnou t, kterou maj biskupov, a aby vykonvali ji v podzenosti biskupm. Proto rozeslaje je udlil jim podobnou moc a podobn nauen jako dal apotolm, kdy je rozeslal. Viz Mat. 9, 3710, 16; Mark. 6 , 711. 6. l o v k p o k o j e h o d n , doslovn s y n p o k o j e , toti duevnh Nkte vykldaj hebraistick vraz syn pokoje o lovku mrumilovnm. 11. Viz Mat. 10, 14. 13-15 viz Mat. 11, 2 0 -2 4 . 15. a d o n e b e p o v e n , t. j. na vsost oslaven tm, e jsem -j, vtlen Syn Bo, vyvolil si tebe za vchodit galilejsk innosti sv a v tob
25
ven, a do propasti b ude poheno. 16Kdo vs sly, mne sly, a kdo vm i pohrd, m nou pohrd, kdo vak m nou pohrd, pohrd tm, jen m p o sla l. 17Navrtilo s e pak tch sedm dest dva s radost kouce: Pane, tak zl duchov se nm poddvaj ve jmnu tvm . 181 ekl jim : Vidl jsem satana jako blesk padati s nebe. 19H!e, dal jsem vm moc lapati na hady a na try a na vekerou slu neptele, a nic vm neukod. 20A vak z toho se neradujte, e duchov se vm poddvaj, nbr radujte se, e jmna vae napsna jsou v n ebesch. 21V tu hodinu zaplesal v Duchu svatm a ekl: Velebm tebe, Ote, Pane nebe i zem , e jsi skryl tyto vci ped moudrmi a opatrnmi a zjevil jsi je nedosplm ; ano, Ote, e se tak zalbilo tob. 22Vecko jest mi dno od Otce m ho, a nikdo nev, kdo jest Syn, le Otec, a kdo jest Otec, le Syn, a komu by chtl Syn zjeviti. 23A obrtiv se k uenkm svm pravil: B lahoslaven oi, kter vid, co vy vidte. 24Nebo pravm vm, e mnoz proroci a krlov pli si vidti, co vy vidte, a nevidli, a slyeti, co vy slyte, a n eslyeli. P odobenstv o m ilosrdnm Samaritnu, v. 2 5 37. 25A hle, jeden zkonk vstal, aby ho pok ou el; i ekl: Miste, co musm uinit, abych obdrel ivot v n ? 26On pak ekl jem u: Co jest psno v zkon ? Kterak (tam) te. 27 A on od p ovd l: Milovati bude Pna Boha svh o z celho srdce sv h o a z cel due sv a ze v sly sv i ze v m ysli sv , a blinho svho jako sebe sam ho. 28I ekl jem u: Dobe jsi od povdl; to i a iv b u d e. 29Ale on chtje se ospravedlniti, ekl k Jeovi: A kdo jest mj blin? 801 ujal se Je slova a ekl: lovk jeden el z Jerusa
tolik zzrak vykonal. Star kodexy eck i latinsk maj zdali bude poveno a do n e b e ? ( Srovn. Mat. 11, 23.) 1819. t. j. v t chvli, kdy jste vymtali duchy zl, vidl jsem svou vevdoucnost satanovo pokoeni a tm i potek tak nevyhnuteln zhuby jeho e, jako nevyhnuteln blesk pad s nebes, z ovzdu. Nic novho mi tedy nepravte, a to tm mn, ponvad j sm dal jsem vm moc pem hati velik zjevn i tajn klady belsk (hady a try) a velikou slu ducha zlho elc proti en se mho uen. 20. A e j m n a v a e z a p s n a j s o u v n e b e s c h , t. j. e jste ve stav milosti, ve kterm jestli zstanete dostanete se do nebe. 2122. viz Mat. 11, 25 27, t. j. Nikdo nezn dokonale toho pomru, kter jest mezi Otcem a Synem, zejmna nikdo nezn, e Otec od vnosti zplodil Syna, a e odvkm tmto zplozenm Syn je st s Otcem soupodstatn, maje tut podstatu, tot poznn i vlastnosti a radky jako Otec, a jest osobou od nho odlin. O Otci nezn toho nikdo le Syn, o Synu nikdo le Otec. O Duchu sv. se tu nemluv, a i on jsa s Otcem i Synem soupodstatn, pom r onen dokonale zn, nebof zde b pouze o to, by pouil, e nikdo z tvor rozumnch nezn pomru toho dokonale, a proto e mus s vrou pijmout! a zacbovvati zjeven dan od Syna, kdo chce bti spasen. 25. 26. a b y h o p o k o u e l . Chtl toti bu pivsti jej do zkch, ab nemohl odpovdti a piel tm o vhlas u lidu, aneb popuditi proti nmu tu kolu (a stranu) idovskou, kter by se snad nesrovnvala s jeho odpovd. Nebof i tato otzka byla sporn a rzn zodpovdna, jeto jedni pokldali za blin toliko idy, jin pouze ptele, a opt jin toliko lidi spravedliv. Udav vak dvoj pikzn lsky jakoto cestu k vn blaenosti, odpovdl sprvn ke sv otzce; nebof ve dvou pikznch tch jsou obsaena vecka pikzn ostatn. 29. Chtl s e o s p r a v e d l n i t i , aby se toti nezdlo, e se tzal bez piny. 3037 Na pklad vyloil pravdu, e kad lovk jest n blin. i p o d o b n i t y, t. j. jako Samaritn prokzal m ilosrdenstv lovku zrannm u,
252
lem a do Jericha a upadl m ezi lotry, kte ho nejen oloupili, nbr i zranili, a odeli polomrtv ho nechave. 311 pihodilo se, e knz jeden el tou cestou a uzev jej pominul. 33 P odobn i levita pibyv k tomu mstu a uzev jej pominul. 33 Samaritn vak jeden konaje cestu piel k nmu a spativ ho pohnul se m ilosrdenstvm . 34I pistoupil k nmu a ovzal jeho rny, naliv na n oleje a vna, a vloiv jej na sv hovdko dopravil ho do hosp od y a ml o nj pi. 35A druhho dne vyav dva denry dal je hospodskm u a ekl: ,Mj o nj pi, a co nad to vynalo, j ti nahradm, a se budu vraceti. 36 Kdo z tch t zd se tob, e byl blinm tomu, jen upadl mezi lo try ? 37A on ekl: T en, jen mu prokzal m ilosrdenstv. I ekl mu Je: Jdi, a i i ty p o d o b n . Pn Je v dom Mary a Marie, v. 3 8 42. 38Kdy pak se brali cestou, veel do jedn vesnice, a ena Jedna jmnem Marta pijala jej do dom u svho. 83A ta mla sestru jm nem Marii, kter posadivi se k nohm Pn poslouchala slova jeho. 40Ale Marta zabrala se hojnou obsluhou; pistoupivi pak k nmu pravila: Pane, nedb-li toho, e sestra m nechala m sam u slouiti? ekni j tedy, af mi pom e. 41 Je vak odpovdl: Marto, Marto, peliv jsi a znepokojuje se ve mnoha vcecn, 42 ale jednoho jest zapoteb. Maria nejlep strnku vyvolila, kter nebude odata o d n . KAPITOLA 11. Pn Je pouuje o modlitb, v. 1 13.
11 stalo se, kdy se na jednom mst modlil, e jak pestal, e mu jeden z uenk jeho: P ane, nau ns modliti se, jako i Jan na
nehled k tomu, kterho jest nroda, kterho nboenstv, tak miluj i ty kadho, a je st kterkoli nrodnosti, kterhokoliv nboenstv, a pokud me, lsku tu t skutky osvduj (ovem chyb jeho ani neschvaluje, ani nensleduje). 3842. d o v e s n i c e t. Betanie (as ti tvrti hodiny jihovchodn od Jerusalem a). 30. M aria planouc vrouc lskou ke Kristu a touc poznati dokonale je uen, zasedla u nohou Pn podobn, jako ci sedalf u nohou svch uitel, a poslouchala piln jeho slova. 40. Marta starala se toti, aby obslouila Jee co nejlpe, a obvajc s e sama nesta, nealovala na sestru, nbr prosila Pna, aby ji vyzval, by j pomohla; nebo vdla, e se neodtrhne od Krista; le on sm ji vyzve. 414 i. Pn Je nevyhovl j, ani nepokral, nebo i ona inila skutek dobr, posluhujc mu i jeho prvodcm, a to z lsky k nmu; pouil ji vak, co jest lep, ano nejlep a jedin potebn, jakoby ekl: fest sice door skutek tvj, jest dobr poslojiti jinm v tlesnch potebch jejich. Ale mnohem lep, ano nejlep a jedin potebn zam istnn jest oddati se vrou ivou a lskou in n o j svmu Vykupiteli a Bohu; nebo v nm jedin spov s f>sa a vn blaho tvor rozumnch. Ve ostatn, je lid zovou poteb.im, jest nutno jenom vzhledem k jistm okolnostem, kter pominou, ale oddati se eenm zpsobem Bohu a Vykupiteli jest naprosto potebro k blahu vnmu; a zam stnni to zabvn se Bohem a Vykupitelem nepestane u spravedlivch nikdy, ale bude trvati u nich tak v ivot budoucm. A M aria vyvolila prav toto jedine p o teb n zam stnn, vyvolila strnku nejlep, a ta nebude odata od n, nbr tak v budoucm ivot dostane se j, aby s Bohem a Vykupitelem svm obcovala vn blaen. 1. Bylo to dle podn na hoe Olivetsk, a to nejspe a o slavno Stnk. Co o t slavnosti Pn Je inil v Jerusalem, o tom vypravuje Jan
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 11, 2 -2 6 .
253
uil uenky s v . 2 A on ekl jim: Kdy se modlte rc ete: Ote, posv se jmno tv. Pij krlovstv tv. 3 Chlb n vezdej dej nm dnes. 4 A odpus nm nae hchy, nebo i my odpoutm e kadm u vinpku naemu. A neuve ns v pokuen. 5 A ekl jim : Kdo z v s bude mti ptele, jen, pjdeli k nmu o plnoci a ekneli mu: ,Pteli, pj mi ti chleby, 6 nebo ptel mj piel z cesty ke mn, a nemm, co bych mu pedloil, 7 odpovdaje z vnitka by mu e k l: ,N ei mi o b te; dvee jsou ji zaveny a dtky m jsou se mnou na loi; nemohu vstli a dti to b ! 8(A jestlie on tlouci nepestane), pravm v m : Akoli vstana ned mu proto, e jest ptelem jeho, pece pro neodbytnost jeho zvedne se a d jemu, kolik potebuje. 9 I j pravm vm: Proste, a bude vm dno, hledejte a naleznete, tlucte, a bude vm oteveno; 10nebo kad, kdo pros, be; a kdo hled, nalz, a tomu, kdo tlue, bude oteveno. 11Zdali kdo z vs pod synu svm u kmen, kdy ho jako otce bude proiti o chlb? Anebo jestli za rybu, zdali m sto ryby d jemu had a? 12Aneb bude-li ho proiti za vejce, zda pod jemu tra? 13 jestlie tedy vy, jsouce zl, umite dobr dary dvati dtkm svm , m sp e Otec v nebesk d ducha dobrho tm, kte ho pros." Uzdraven posedlho. Zloba farisev, v. 14 36. U I vymtal ducha zlho, a ten byl nm. A kdy vyvrhl ducha zlho, nm mluvil; i podivili se zstupov. 15Nkte z nich vak ekli: Beelzebubem , knetem duch zlch, vymt zl duchy. 16A jin pokouejce ho, dali na nm znamen s nebe. 17Ale on znaje m ylen jejich ekl jim: Kad krlovstv proti sob rozdlen zpustne, a dm na dm padne. 18 jestli tedy tak satan proti sob rozdlen jest, kterak obstoj krlovstv jeh o? Nebo pravte, e j Beelzebubem vymtm duchy zl. 19A vym tm -li j duchy zl Beelzebubem , km vymtaj je synov v a i? Proto oni budou soudci vaim i. 20Jestli vak prstem Bom vymtm duchy zl, to pilo k vm krlovstv Bo. 21Kdy silk jsa ozbrojen hld dvoru svho, v pokoji jest majetek jeho. SKdy vak silnj ne on pijda, peme ho, odejm e vekerou j'eho zbroj, na n spolhal, a rozdl koist jeho. 23Kdo nen se mnou, proti mn jest, a kdo neshromauje se mnou, rozptyluje. 24Kdy duch neist vyjde od lovka, chod po m stech suchch, hledaje odpoinut a nenalzaje prav: ,Navrtm se do domu svh o, odkud jsem v y e l. 25A pijda nalezne jej vym eten a ozdoben. 26Tu jde a vezm e s sebou sedm jinch duch horch ne jest sm , a vejdouce pebvaj tam. I stvaj se posledn vci lovka toho hormi, ne byly prvn.
7, 1410, 21. Prosil ho j e d e n , nikoli z apotol, nbr z u e n k , kte nebyli ptomn kzn horskmu. 24. Modlitba podna jest v krat form, ne byla podna v kzn horskm (Mat. 6 , 913); zejmna schz v n prosba t e t (Bu vle tv jako v nebi, tak i na zemi) a s e d m (Ale zbav ns zlho); co do vci vak neli se od n, jeto prosba tet obsaena jest ji v.prvn, a prosba sedm v pt. 58. Na pklad u, co zme modlitba vytrval. 8. Slova uveden v zvorce schzej v rukopisech eckch i v nkterc latinskch; ale i bez nich cel souvislost pedpokld, e lovk ten tlouci nepestal, dokavad neobdrel, eho dal. 913. viz Mat. 7, 711. 1 4 -2 0 . viz Ma t . 12, 22-30 (9, 32-34). 2126. viz Ma t . 12, 4345.
,254
27Kdy to pravil, jedna ena ze zstupu pozdvihla hlasu a ekla jem u: B lahoslaven ivot, kter tebe nosil, a prsy, kterch jsi po iv a l. a8Ale on pravil: O vem blahoslaven, kte sly slo v o Bo a osthaj h o . 29 A kdy zstupov k nmu se schzeli, jal se praviti: Pokole toto jest pokolen nelechetn; d znam en, ale znamen nebude mu dno, le znamen proroka Jone. 30 Jako toti Jon stal se znamenm pro Ninivetsk, tak bude i Syn lovka pro pokolen toto. 31Krlovna jihu povstane na soud s mui pokolen tohoto a odsoud je, nebo pila od konin zem , aby uslyela m oudrost alom ounovu; a hle^ vce ne alom oun jest tuto. 38Mui ninivett povstanou^ na soud s pokolenm tmto a odsoud je, nebo uinili pokn na kzn Jonso v o , a hle, vce ne Jon jest tuto. 33N ikdo rozsvtiv svci nestav>ji do skre ani pod kbelk, nbr na svcen , aby vidli svtlo ti, kte vchzej. 34Svc tla tvho jest oko tv ; je-li oko tv zdrav, cel tlo tv bude svtl; je-li vak patn, bude i tlo tv tmav. 36Hle ledy, a to svtlo, kter jest v tob, nen tmou. s S vtlli bude tlo tv c e l , bez velik sti tm av, bude cel (tak) s v t l , jako kdy sv ce z sv o u t osvcuje. Pn Je kr oste pevrcenost farisev i zkonkv, v. 3 7 54. 37 A kdy mluvil, prosil ho jeden fariseus, aby u nho posndal. V eed tedy, ujal msto za stolem . 38 Ale fariseus poal sm u seb e uvaovati a praviti, pro se neum yl ped sndan. 89I ekl k nm u Pn: Nyn vy, fariseov, istte povrch e a m sy, ale vnitek v jest pln loupee a nepravosti. 40N esm ysln, zdali ten, kter uinil povrch,
2933. Odpovd k dosti vysloven ve v. 16. Viz M a t . 12, 3942. 30. t. j. jako Jon zzranm zachovnm svm stal se pro Ninivetsk zn mnm, e posln byl od Boha, tak bude i Syn lovka, Pn le, svm vzkenim pro toto pokolen znamenm, e jest posln od Boha jako Vykupitel svta. Ten vak bude rozdl, e Ninivett uvili slovm Jonovm a inili pokn, toto pokolen vak nev a neuv, ale ovem tak neujde zaslouenmu trestu, jako ohlauje hned v nsledujcch v. 3132., k nim vklad viz na str. 109. (Mat. 1 2 , 4142). 33. viz Mat. 5, 15. 3435 viz Ma t . 6 , 2223. Pn Je prav slova ta tak pi tto pleitosti, aby ukzal idm, jak nerozumn a ke sv kod jednaj, kdy se zatvrzuj proti pravd, je tak patrn se jev v jeho uen a zzracch, a jak proto teba, aby s mysl istou uen jeho pijmali. 36. V pedvt jest draz na slov c e l , v zvt na slov s v t l . Smysl j e s t : Jestli zdrav oko pijm svtlo a se o n sdl s celm tlem, take dn st nezstane neosvtlena, stv se cel tlo tak jasnm, jako kdy svce z svou je osvcuje. A tak i jestli zdrav mysl (rozum a vle) pijm uen zjeven (Kristovo) a se o n sdl s ostatnmi mohutnostmi duevnmi, stv se i v dui jeho vdy vt jasno, ili: s m ist mysl kdo pijm uen Kristovo, tm vtm svtlem a nebeskou krsou vyzdobuje se due jeho. 3754. Podobnou vtku uinil jim Pn Je v ter ped svou smrt (M at.23.) 37. Byl to as jeden z tch farise, kte nebyli jet pln zaujati proti Pnu Jei. S jakm myslem ho pozval, nen znmo Ale sotva uinil to v myslu z l m ; spe zd se, e vlastn zkuenost chtl si uiniti o nm sudek. A Pn Je pijal to pozvn, a to dlem ze zdvoilosti, dlem e vdl, jak se mu naskytne pleitost, aby se vyslovil o jednn farisev a zkonkv. 38. Tak dle Vulgty a vtiny rukopis pekladu starolalinskho i dle eckho rukopisu D (Kembridskho a minuskuli 38.). Dle jinch rukopisu bylo by: Fariseus pak uvidv to, podivil se, e se neumyl ped sndan. Srovn. Mat. , 4. pozn.
255
neuinil tak vnitek? 41S p ie almunou dejte to, co jest uvnit, a hle, vecko bude vm isto. 42 Ale bda vm, fariseov, e destek dvte z mty a routy a ze velik zeliny, a pomjte sou d a lsku k B o h u : toto mli jste initi a onoho neopoutti. 43B da vm , farisem , e rdi sedte v prvnch stolicch v synagogch a libujete si, kdy vs pozdravuj na trhu. 44 B da vm, e jste jako hroby nezejm, po nich lid chod, ani to v d . 45I promluvil jeden ze zkonkv a ekl jem u: Miste, ty vci mluv, han tak n s . 46On pak ekl: I vm zkonkm bda, nebof obtujete lidi bemeny nesnesitelnm i a sam i nedotkte se tch bemen ani prstem. 47 Bda vm, e vzdlvte hroby prorok, otcov vai vak je zabili. 48 Vru (tm) dosvdujete, e souhlaste se skutky otc svch; nebof oni je usmrtili, vy pak vzdlvte hroby jejich. 49Proto i m oudrost B o ekla: Polu k nim proroky a apotoly, a z tch nkter zabij a jin budou pronsledovat!, 50aby se pohledvala od tohoto pokolen krev vech prorok, kter se prolvala od ustanoven svta, 51 od krve belovy a do krve Z acharie, kter zahynul mezi oltem a chrmem. Ano, pravm vm , bude se pohledvati od pokolen tohoto. 52Bda vm zkonkm, e jste vzali kl poznn; sam i jste n ev el a tm, kte vchzeli, jste zabrnili. KAPITOLA 12. Pn Je varuje ped zsadam i farisejskmi a vyzv k neohroenm u hlsn evangelia, v. 1 12. J Kdy pak se mezitfh shrom dili etn zstupov, take lapali jeden na druhho, poal mluviti k uenkm s v m : Varujte se kvasu
41. Smysl jest: Konejte spe skutky lsky a dvejte ze svch statkv al munu, a tak bude vm vecko isto (i v stav duevn, i povrch a vnitek ndoby), jeto nejen zdrte se velik nespravedlnosti, nbr i pipravte se, abyste milost Bo byli oitni a nepokldali dn vci vnj za neistou, vdouce, e dn vc s a m a o s o b lovka neposkvruje. 4 viz Mat. 23, 23. 43. viz Mat. 23, 67. 44. Kr jejich pevrcenost mravn a zhoubnost. Jako toti hroby nezejm t j. takov, kter ani samy o sob nejsou patrny ani (po zpsobu idovskm) obleny, uvnit sice jsou plny kost a neistoty, ale na venek nijak toho nejev, take lovk snadno jde po nich nevda a tm mimodk leviticky se poskvrn, tak i fariseov^ uvnit jsou smlen a zsad nepravch, ale na venek to zakrvaj, take lovk snadno vchz s nimi ve styk o jejich mravn zkze nevda a v styku tom sm se nakaz. 46. viz Ma t . 23, 4. 4751. viz M a t . 23, 2936. 52. Kl poznn, t. j. prostedek, kterm lze dojiti poznni. Rozum se pak tu poznn, e Je je st zaslben Vykupitel, a e do jeho krlovstv id mus vstoupiti, chtj-li ujiti zhub. A klem k tomu poznn byl zkon Star, zejmna jeho pedobrazy a proroctv o Vykupiteli. Zkonici vzali ten kl, pokud toti jakoto uitel a vykladai zkona byli v takovm jeho dren, e lid poznval obsah jeho pouze jejich prostednictvm, a pokud vklady svmi tak jej zatemnili, e nejen sami v Jei Vykupitele nepoznali, nbr i lidu brnili, aby ho neuznali a do jeho krlovstv nevstoupili. 12, 1. K v a s u f a r i s e j s k h o , t, j. nepravch zsad farisejskch. V strahu tu dal Pn Je tak jindy (Mat. 16, 6 : Mark. 8 , 15.). Pi tto pleitosti pravil je bu jako pirozen nsledek z pedchzejc ei k farisem, (Ponvad maj tak pevrcen zsady, proto se jich varujte), aneb jako vod k nsledujimu vyzvn, by apotol neohroen hlsali evangelium. (V arujte se jejich
256
Sv, evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 12, 234.
fariseiskho, jen jest pokrytstv, - Nic zajist nen skryto, co nebude odkryto, ani tajno, co nebude zvd n o. 8 Proto co jste pravili ve tm , usly se na svtle, a co jste m luvili do ucha v pokojch, bude se hlsati na stechch. 4 Ale pravm vm , svm ptelm : Nebojte se tch, kte zabjej tlo, a potom nemaj vce, co by uinili. 5 Uki vm, koho se mte bti; bojte se toho, jen, kdy usmrt, m m oc uvrhnouti do pekla. Ano, pravm, toho se bojte. 6 Zdali neprodvaj pt vrabc za dva p tihale? A ani jeden z nich nen v zapom enut ped Bohem. 7 Vdy i vlasy na hlav va jsou v eck y seteny. Nebojte se tedy: dra jste nad m noho vrabc. 8Pravm pak vm : Kadho, kdo m vyzn ped lidm i, i Syn lovka vyzn ped andly Bom i. 8 Kdo m vak zape ped lidm i, ten bude zapen ped andly B om i. 18 A kadmu, kdo ekne slo v o proti Synu lovka, bude odputno, tomu vak, jen by se rouhal Duchu svtm u, nebude odputno. 11 Kdy pak uvedou v s do syn agogy a k vrchnostem a k vldm , nestarejte se o to, jak neb m byste se hjili, aneb co byste ekli; 13 nebo Duch svat nau v s v tu hodinu, co byste mli ci. Pn Je varuje ped lakotou a p zkostlivou, v. 13 34. 18I pravil mu kdosi ze zstupu: Miste, ekni mmu bratru, af se rozdl se mnou o ddictv. 1 On pak ekl jemu: love, kdo pak m ustanovil nad vmi soudcem a d litelem ? 15A pravil k nim : Vizte a chrate se velik lakoty, nebo by kdo ml hojnost, ivot jeho nejde z majetku jeh o. 16 A povdl jim podobenstv ka: jednomu lovku bohatmu pineslo pole bohatou rodu. 17I pemlel sm u s e b e : ,Co mm uinit? N ebof nem m , kde bych uloil svou rodu. 18 A ekl: ,T ohle uinm : Zbom sv stodoly a vystavm vt, a tam slom rodu svou i veck o zbo sv 19a eknu sv dui: D ue, m m noho zbo sloeno na m noho let; odpovej, jez, pij, vesel s e / 201 ekl mu B h: ,P oetile, tto noci podaj due tv od tebe, a bude to, co jsi pipravil? 21T akov jest ten, jen shromauje poklady sob a nen bohat ped B oh em .
zsad, nebof kolem vaim bude hlsat evangelium.) V prvnm ppad plat! slova vere 2 . o farisech, e toti, jako vecko, ak ani jejich pokrytstv nezstane v tajnosti; v ppad druhm, as sprvnjm, vztahuj se k apotolm, e toti jako dn vc, tak ani uen zjeven, kter od nho slyeli, nen ureno k tomu, aby se skrvalo, nbr aby se veejn hlsalo. 2 - 9 . Srov. Mat. 10, 2633; Mark 4, 22. 10. v i z Ma t . pozn. 12, 3132, pozn. 11. Srovn. Mat. 10, 1720. 13. Podle zkona ml po otci dostati syn nejstar dvakrt tak velik jako kad bratr mlad. V tomto ppad b patrn o bratra mladho, jemu bratr star z lakoty nechtl dti, co mu patilo Obrtil se pr to na Krista jakoto vhlasnho uitele, aby svou vnost pohnul bratra jeho, by mu dal dl pslun. Uinil tak as nikoliv z lakoty, nbr ve snaze dosci svho prva. Pn Je nevyhovl mUj jednak, e nepatilo k jeho posln i k kolu vykupitelskmu rozhodovati o sporech asnch, jednak, e k tomu konci byly pslun soudy lidsk. Ponvad vak podnt ku prosb on dala (bratrova) lakota, uil t pleitosti, aby ped n varoval. 15. N e b o f b y m l k d o h o j n o s t , t. j. na hojnosti pozemskch statk nezle dlka ivota. Zjedn-li si kdo nadbytek, neprodlou tm svho ivota. 21. Nen bohat ped Bohem, t. j. nem takovch statk, kter plat p Bohem, toti zsluhy dobrch skutk.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 12 , 2 2 39 .
257
aI ekl uenkm sv m : Proto pravm vm : Nepeujte zkostliv o ivot svj, co byste jedli, ani o tlo sv, m byste se odvali. 23 N ebof ivot jest vce neli pokrm, a tlo vce neli odv. 84 P ozorujte krkavce, e nesej ani nenou, kte nemaj sklepu ani stodoly, a Bh je iv. Cm dra jste vy, ne o n i? 25 A kdo z vs staraje se me pidati k dlce svh o vku loket jeden? 26N em ete-li tedy ani vci nejmen, pro s e starte zkostliv o o statn ? 27Pozorujte lilie, jak rostou; nepracuj ani nepedou; pravm pak vm, e ani alom oun ve vi slv sv nebyl tak odn, jako jedna z nich. 8 Jestli tedy trvu, kter dnes jest na poli, a ztra do peci se vrh, Bh tak odv, m sp e vs, m alovrn? 9 Ani vy nehledejte, co byste jed lf a co byste pili, a nekolsejte se. 30Nebo toho veh o pohan svta hledaj, v Otec vak v, e toho potebujete. 31 Ale hledejte krlovstv B oho, a toto veck o bude vm pidno. 32Neboj se, mal stdce, nebo se zalbilo Otci vaem u dti vm krlovstv. 33Prodejte, co mte, a dejte alm unou. Udlejte si m ce, kter neveteji, poklad nepomjejc na nebi, kde se zlodj nepibliuje, ani mol nekaz. 34 N eb of kde jest poklad v, tam bude i srdce v a e . Pn Je vyzv k bdlosti, v. 3 5 53. 35Bute bedra v a e pepsna a hote svce (v rukou vaich), 36a vy bute podobni lidem , kte ekaj na pna svho, a se vrtt ze svatby, aby, kdy pijde a zatlue, hned mu oteveli. 37 Blaeni sluebnci ti, kter pn pijda nalezne, ani bd; vpravd pravm vm , e se pepe a ke stolu je posad a pechzeje bude je obsluhovat. 38A pijde-li o druh neb i o tet hldce non a tak je nalezne, blaeni jsou sluebnci ti. 39T o vak vzte: Kdyby hospod vd l,
2234. Ponvad lakota pochz z nedvry v Boha, doporuuje jim, aby zdrujce se zkostliv pe o vci pozemsk, dvovali v Boha a nledli do brmi skutky nahrom aditi si poklady zsluh pro nebe. 2 3 -3 1 . viz Mat. 6 , 2 5 -3 4 . 26. a n i v c n e j m e n , toti v pin dlky vku. 29. n e k o l s e j t e s e , toti mezi dvrou a pochybnost, nbr dvujte v Boha pevn. 31. k r l o v s t v B o i h o, tak podle Vulgty; podle eckho textu k r 1ovs t v jeho. 32. M a l m , s t d c e m nazv sv vrn vzhledem k malmu potu jejich proti velikmu potu nevcch, snad i proto, e byli u jinch v nevnosti. 3536. t. j. bute hotovi a pipraveni na pchod Pn k soudu, abyste mohli postaviti se ped nj s dvrou, e obstojte, a pijde a povol vs k nmu teba z nenadn. Vyzvn to in tak, e pihl jednak k obyeji vcaoan, kte chtce cestovati neb pisluhovati neb prci tlesnou konati, podkasvali dlouh a t svj psem kolem beder, aby se mohli volnji pochybovat, jednak ke sluebnkm, kte ekvali na pna svho s hoc svci, aby mu mohli hned otevit, jak zatlue. T eba pak dle 1. Petr. 1, 13. pepsna mti bedra m y s l i s v i rozumu a vle sv, tak toti, abychom byli ochotni ueni jeho rozumem svm pijmati a vl svou zaciovvati a pekky spsy pemhati, take bychom mli zrove hoc svci vry, nadje S lsky i posvcujc milosti Bo. 27 -38. Aby tm spe poslechli jeho vyzvn, pkladem upozoruje na velikou odmnu bdlosti. Onen pn nejednal s vrnmi sluebnky svmi jako se sluebnky, nbr jako s pteli, sm je obslouiv (hojnou toti vslukou, kterou za nm podle obyeje poslali od hostiny), a tak i Pn je nikoli 1ako se sluebniky, nbr jako s pteli bude jednati s tmi, kter pi svm pchodu k soudu zastihne pipraveny; sm je obslou blaenost vnou, pi kter sm sebe d jim ku povn na vsost oblaujcmu. 39. viz Mat. 29, 43. Psm o sv. Novlio zkona, s t I. 17
258
v kterou hodinu pijde zlodj, bdl by a nenechal by podkopati domu svho. 40 Tak vy bute pipraveni, nebo Syn lovka pijde v hodinu, kterou netute. 41I ekl mu Petr: Pane, k nm -li prav to podobenstv, i-li tak ke v e m ? 42A Pn ekl: Kdo asi jest sprvcem vrnm a opatrnm, jeho ustanovil Pn nad eledi svou , aby jim dval vas mru pokrm u? 43Blaen sluebnk ten, kterho pn pijda nalezne, an tak in. 44Vpravd pravm vm, e ustanov ho nade vm majetkem svm . 46Kdyby vak onen sluebnk ekl ve svm srdci: ,Pn mj prodlv pijti, a poal by biti sluebnky a sluky, a jisti a pli a opjeti se, 46pijde pn sluebnka toho v den, v kter se nenadje a v hodinu, kterou nev, i rozpolti ho a ustanov dli jeho s nevrci. 47Onen pak sluebnk, jen poznal vli pna svho, a nepipravil ani neuinil podle vle jeho, dostane mnoho ran, 48 ten vak , jen ji nepoznal a dlal vci hodn ran, dostane ran mlo. Od kadho pak, jemu m noho bylo dno, bude se pohledvat mnoho, a komu bylo sveno m noho, od toho bude se dati v ce. 49Ohe na zem pustit jsem piel, a co chci (jinho), ne aby se vzntil? 60Mm vak poktn bti ktem, a kterak jsem tsnn, dokavad se nevykon? 61M yslte, e jsem piel dti pokoj na zem ? Nikoliv, pravm vm, nbr rozd vojen ; 62 nebof od toho asu rozdvoj se jich v jednom dom pt: ti proti dvm a, a dva proti tem; 63rozdvoj se otec proti synu a syn proti otci, matka proti dcei a dcera proti matce:, tchyn proti sv nevst a nevsta proti tchyni sv .
4248. Viz Mat. 24, 4551. K otzce Petrov neodpovd Pn Je pmo, nbr nepmo, tak toti, e mezi sluebnky ihc pna rozeznv od ostatnch jedncho, jen nad ostatn jest postaven a pcdle toho, jak svj kol od pna mu vytknut zastv, dochz bu odmny aneb vtho neb menho trestu. O odmnch a trestech ostatnch sluebnk se nezmiuje, ale ani jich z nich nevyluuje, dvaje tak na srozumnou, e podobenstv een tk se sice pedem apotol a vbec pedstavench crkve, ostatn vak e nejsou z nho vyloueni. Maj bdti vichni, zvlt vak ti, jim jakoto pedstavenm svena jest pe o jin. 46. r o z p o l t . Nar tu na obyej vchcan, kte dopadnuve otrok pi zlm inu, ihned jej zbili, neb zmrzaili, ba i usmrtili. 4953. Upozoruje na protivenstv, kter nastanou jeho vrnm, jakoto na novou pohnutku, pro maj bdti a spolu bti mysli staten. 49. e ohnm oznauje se jaksi prostedek oisfovac, jest nepochybno; nen vak jisto, kter. Nkte rozumj jm milost Ducha sv., jin pronsledovn kesan, jin onu vlastnost uen Kristova, kter psob rozliovn duch, pokud toti jedni pijmaj je s vrou, jin mu odporuj a vc pronsleduj. Vklad tento zamlouv se sice, ale nevykld tak onoho ohn samho, jako jeho inky. Sprvnjm proto zd se bti vklad, dle nho ohnm onm rozum se vykupitelsk dlo vbec, pokud toti Kristus piel dlem a zzenm svm lidstvo osvtit, od hchu oistit a k dobrm u rozeht, podobn jako ohe osvcuje, oiuje a zahv, Dve vak, ne dlo a zzen jeho bude inky takov jeviti m us sm bti poktn ktem utpen a smrti, jak d dle ve v. 50. 50. J s e m t s n n , toti, jak vykldaj jedni, t u b o u , ili toum snan po tom, abych byl ji poktn ktem utrpen a smrti, a vykoup tak lidstvo zjednal mu spsu; aneb, jak vykldaj j n i: jsem tsnn i s o u e n toti pedstavou budoucho utrpni svho. Dle tohoto vkladu Pn Je pipustil si pedstavou svho utrpen budoucho podobn zim utek, podobnou zkost, jakou v me mnohem vt pipustil si pozdji v zahrad Getsemansk.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 12, 5 4 - 13, 9.
259
Pn Jei upozoruje na znamen asu, vol ku pokn, 12, 5 4 59. 5 Pravil pak i k zstupm : Kdy vidte vychzeti oblak od zpadu, ihned kte: ,Bude pret. A stv se tak. 55A kdy vidte vti vtr jin, pravte: ,Bude horko, a bv. 66Pokrytci, tvnost nebe a zem umte zkoumati, i kterak as tento zkoumat n ed oved ete? 57Ale pro sam i od se b e nesoudte, co jest sp raved livo? 58Kdy pak jde se svm protivnkem k vrchnosti, pii se na cest sprostiti se ho, aby t snad nethl k soudci, a sou dce nedal t vykonvateli, a vykonvatel nevsadil t do ale. 59Pravm tob: N evyjde odtud, dokavad nenavrt i poslednho hale. KAPITOLA 13. P odobenstv o fkovm strom , v. 1 9. 1 Byli pak tho asu ptomni nkte, kte mu vypravovali o Galilejskch, jejich krev Pilt sm sil s jejich obtm i. 2 I odpovdl jim ka: Myslte, e tito Galilejt byli vt hnci, ne vichni Galilejt, ponvad takovou vc utrpli? 3 Nikoliv, pravm vm, ale nebudete-li pokn initi, vichni podobn zahynete. Aneb onch osm nct, na n padla v v S iloe a je zabila, m yslte, e tak oni byli vt vinnci ne vichni lid, kte pebvaj v Jerusalem? 5 N ikoliv, pravm vm , ale nebudete-li pokn initi, vichni takt zahynete. 6 P ovdl pak toto podobenstv: K dosi ml fkov strom tpen ve sv vinici, i piel hledat na nm ovoce, ale nenalezl. 7 I ekl k vinai: ,Hle, ti lta jsou tomu, co pichzm hledat o v oce na tomto fku a n en alzm ; vykopej ho tedy; k emu vysiluje p d u ? 8 Ale on odpovdl jem u: .Pane, ponechej ho i tohoto lta, a jej okopm a oh n ojm ; 9 kdyby snad pinesl o v o ce; pakli ne, potom jej vykop.
5456. Obraceje se od apotol, k zstupm, vytk,jitr, e z (oho, co in a hls, nepoznvaj v nm Vykupitele, a to svoj vinou. a s t e n t o , t. j. dobu messiskou. Srovn. Mat. 16, 14. 57. P r o s a m i o d s e b e , t. j. n e o d v i s l e (od zkonkv a farise a s a m o s t a t n nesoudte i neinte si sudek spravedliv, takov, kter by se srovnval se znamenmi asu (viz Mat. 12, 39. pozn.), sudek toti, e jsem Vykupitel ? 5859. Pod obrazem vzatm ze zzen soudnho vyzv je, aby takov sprvn sudek uinili si vas, sic jinak e by je stihl zaslouen trest. Srovn. Mat. 5, 2526. 13, 1. Slova krev jejich smsil s jejich obt nemn se zajist doslovn take by skuten krev onch Galilejskch byla sm ena s krv obtnch zvat jejich, nbr tak, e byli k rozkazu Piltovu usmrceni, kdy obtovali, aneb spe kdy obtovat chtli, (a to nejspe proto, e zpsobili njakou bou). Zprvu, o tom vypravovali oni lid jako novinku; stalo se to tedy nedlouho ped tm : a vypravovali ji nepochybn v domnn, e Pn Je se o t vci vyslov, nebo jako id skoro vbec, t k i oni myslili, e kad zlo fysick jest trestem za hch osobn, a e tedy oni Galilean byve stieni sm rt, byli hnky nad jin velikmi. Pn Je prohlsiv nhled ten za nesprvn, uil t pleitosti, aby vyzval ku pokn. 69. elem, za kterm Pn Je proslovil toto podobenstv, bylo pouiti, e Bh je sice shovvav, ale e lovk nem shovvavosti t zneuvat!, nbr initi pokn, pokud Bh k tomu asu popv. (Stromem rozum se nrod israelsk, jen jako nrod vyvolen ml zvlt pinet! ovoce dobrch skutk; temi roky, v nich Pn pichzel hledati ovoce, rozum se ona doba dlouh, po kterou Bh na takov skutky ekal a as ku pokn dval, rokem tvrtm doba od Krista do zkzy Jerusalema, Dnem vinice Bh, vinaem Pn je.) *
260
Pn Jei uzdravuje shrbenou staenu a ul v podobenstvch, v. 1022
10 U il pak v sobotu v jedn syn agoze (jejich). 11A hle, (byla ta ena, kter mla ducha nem oci po osm nct rok; a byla shrbena a vbec nem ohla se vzpmiti. 12 Uzev ji Je, zavolal ji k sob a ekl ji: eno, sprotna jsi od nemoci s v . 13I vloil na ni ruce, a hned s vzpmila a velebila Boha. 14Ale pedstaven syn a g o g y , hnvaje se, e Jei uzdravil (ji) v sobotu, promluviv, ekl zstupu: est dni jest, v nich se m pracovati, v tch pichzejte a d v e jte se uzdravovat, a ne v den so b o tn . 15Pn vak od povd l: Pokrytci, zdali kad z vs neodvazuje v sobotu od jesl svh o vola neb osla a nevede ho napjet? 16A tato (ena), kter jest dcera Abraham ova, kterou satan svzal, hle, ji osm nct rok, ta nem la bti rozvzna od vazby sv v den so b o tn ? 17 A kdy to pravil, stydli se vichni protivnci jeho, a vekeren lid radoval se ze vech tch v c slavnch, kter se dly od nho. 18Pravil tedy: em u jest podobno krlovstv Bo, a emu mm je pirovnat!? 15P odobno jest zrnu hoinm u, kter vzav lovk jeden zasel ve sv za h ra d : i vzrostlo a stalo se stromem, a ptci nebet bydlili v ratolestech je h o . 20A opt pravil: Komu mm pirovnati krlovstv B o i? 21P odobno jest kvasu, kter vzavi ena za dlala do t mic mouky, a zkynulo v e c k o . 221 ubral se po m stech a vesnicch ue a konaje cestu do Jerusalema. zk cesta spsy. Kristova b olest nad budouc zkzou Jerusalema, v. 2 2 35.
23K dosi pak ekl jemu: Pane, jest mlo tch, kte budou spasen i?" A on ekl k nim : 24Snate se vejiti branou tsnou, nebo( m noz, pravm vm, budou hledati vejiti, a nebudou m oci. 25 Kdy pak hospod vstane a dvee zave, a vy ponete venku stti a na dvee tlouci kou ce: ,Pane, otevi nm , tu on odpovdaje ekne vm : ,N eznm vs, odkud jste. 26T ehd y ponete kati: ,Jedli jsm e ped tebou a pili a na ulicch naich jsi u il. 27I ekne vm : ,Neznm vs, odkud jste; odejdte ode mne vichni initel nepravosti. 28Tam bude
11. D u c h a n e m o c i , t. j. nemoc i slabost zpsobenou od ducha zlho. 1821. Z toho, e pes vecko neptelstv odprc Pn lid uznval jeho iny velkolep a z nich se radoval, vzal Pn le pleitost, aby pod obrazem zrna hoinho a kvasu pedpovdl budouc rozvoj crkve. Viz Mat. 13, 3133. str. 7172. 22. Sel do Jerusalema na slavnost posvcen chrmu. Co tam inil, nevypravuje on, nbr sv. Jan (10, 22, 39). b. Od 13, 2317, 10. evangelista pedkld ei a vpovdi, kter Pn Je inil po slavnost posvcen chrmu (tetho roku innosti sv) v Perei a do t doby, kdy nastoupil na posledn cestu do Jerusalem a, ohlauje vdy jasnji povoln pohan do crkve. 23. Otzku tu uinil nedlouho po K ristov pchod za Jordn. 2430. Pn Je neodpovdl mu pmo, nbr vyzval vecky, aby vchzeli tsnou branou pokn, pokud jest as; potom e nikdo nebude moci vejiti. Tak naznail, e mnoz nebudou spaseni (Mat. 7, 1314). Zrove pedpovdl, e mnoz id nebudou initi pokn a proto ani pijati do krlovstv nebeskho, pohan pak e budou do nho povolni. 25. z a v e d v e e , t. j. odejme (Bh) monost tkm u hchu pok zjednati si pstup do nebe. Stane se to pro veker lidstvo Kristovm pchodem k soudu obecnmu, pro jednotlivce po jeho smrti. N e z n m v s , t. j. neuznvm vs za sv vyznavae. 2627. Naznauje, e pouh znm ost Krista, ba ani pouh vra v nho bez dobrch skutk neposta ke spse.
261
pl a skpni zubu, kdy uvidte Abrahama a Iska i Jakoba a vecky proroky v krlovstv Bom , se b e pak vyhnny ven. 29 A pijdou od vchodu a od zpadu i od severu a od jihu a budou stolovat! v krlovstv Bom. 30 A hle, jsou posledn, kte budou prvn, a jsou prvn, kte budou p o sled n . S1V ten den pistoupili k nmu nkte z farisev a ekli jem u: Vyjdi a odebe se odtud, nebof Herodes chce t zabiti. 32I ekl jim: Jdte a povzte t lice: ,Hle, vymtm zl duchy a uzdravuji dnes i ztra, a tetho dne pijdu k dokonn. 33A vak dnes a ztra i pozejtl musm choditi, nebof nenle proroku zahynouti krom Jerusalema. 34 Jerusaleme, Jerusalem e, kter zabj proroky a kamenuje ty, kte jsou poslni k tob, kolikrte chtl jsem shromditi dtky tv, jako ptk sv mlata pod kdla, a nechtl jsi! 35Hle, zanech se vm dm v pust. Pravm pak vm : Neuzte m ne, a pijde (as), kdy eknete: ,Poehnan, jen se be ve jmnu P n . KAPITOLA 14. Pn Je uzdravuje vodnatelnho a nabd ke skrom nosti a k inn lsce k blinm u, v. 1 14.
1 Kdy pak Je veel v sobotu do dom u jednoho z nelnk fariseiskch, aby tam poobdval, oni ho pozorovali. 2 A hle, jeden lovk vodnateln byl ped nm. 3 1 promluvil Je a ekl k zkonkm a farisem: Jest d ovoleno v sobotu uzdravovati i li n e ? 4 Ale oni mleli. I ujav ho, uzdravil jej a propustil. 5 A ekl k nim : Kdo jest mezi vmi, jen padne li mu vl neb o sel do jmy, nevythne ho hned v den so b o tn ? 6A nem ohli mu na to odpovdti. 7 P ovdl pak tak k pozvanm podobenstv pozoruje, kterak vybrali pedn m sta; pravii: 8Kdy bude pozvn od nkoho na svatbu, nesed ej na msto pedn, aby snad vzcnj ne ty nebyl pozvn od nho, 9 a pijda ten, jen pozval tebe i jeho, neekl tob: ,Postup tomuto m sto; a tehda poal bys s hanbou sedti na mst poslednm . 10Ale kdy bude pozvn, jdi, posa se na poslednm
30. t. j. mnoz z pohan, ktermi pohrdte jako poslednm i a od spsy vylouenmi, uv v m uen a budou se jm diti a tak dojdou spsy; ale mnoz z vs id, kte jakoto pslunci nroda vyvolenho byli jste pedem povolni do krlovstv m essiskho, zstanou v neve a nekajcnosti a budou proto zavreni. 31. Herodes Antip 3 toti, vda, jak etn zstupov chod za Kristem a jak rozhodn on vystupuje proti neestem, bl se, by nestalo se proti nmu zbouen mezi lidem. Ale trpen jsa vitkami svdom proto, e dal usm rtiti Jana Ktitele, a pro lid nechtl zakroit! proti Kristu nsiln, nbr pl si, aby odeel z zem jeho dobrovoln. Z t piny navedl nkolik farise, aby mu ekli, by odtud z Peree, zem Herodova, odeel, jeto Herodes chce jej zabiti. Ale Pn e znaje lest Herodovu nevyhovl. 32. Slova d n e s a z t r a a t e t h o d n e znamenaj tolik, co as krtk. D o k o n n m rozum se oslaven lidsk pirozenosti Kristovy jeho vzkenm a nanebevstoupenm. Smysl je st: A Herodes in cokoli, j budu ad svj vykonvati dle; avak jen krtk as, nebo za nedlouho musm po vli Otcov umti, abych tak piel k svmu dokonni i k oslaven lidsk pirozenost sv. 33. t. j. jet krtk as musm choditi, konati ad svj a potom odejiti, zemti, ale nikoli z vle Herodovy, nbr z vle nebeskho Otce svho, a to nikoli v Perei. nbr v Jerusalem, kde tak mnoz proroci byli usmrceni, e takka ji ani neme prorok jinde zahynouti ne v Jerusalem . 34 - 35. viz Mat. 23, 3739.
262
m st, aby, kdy pijde ten, jen t pozval, ekl tob: ,Pteli, posedni ve. 10T ehdy bude mti est ped spolustolujicm i; 11nebof kad, kdo se povyuje, bude ponen, a kdo se poniuje, bude poven. 1*'Pravil vak i k tomu, kter ho pozval: Stroj-li obd neb ve ei, nezvi ptel svch, ani bratr svch, ani pbuznch svch, ani sou sed bohatch, aby snad tak oni nepozvali zase tebe a nedostalo se ti odplaty. 13 A!e kdy stroj hostinu, povolvej chudch, zm rzaelch, kulhavch a slepch, 14 a bude blaen, ponvad nemaj im odplatiti tob; nebof odplat se ti pi vzken spravedlivch. P odobenstv o velik veei, v. 1 5 24. 15U sly ev to jeden ze spolustolujcich, ekl jem u: Blaen, kdo bude jisti chlb v krlovstv B om . 16Ale on pravil jemu: Jeden lovk uinil veei velikou a pozval m nohch. 17I poslal sluebnka svh o v hodinu veee ci pozvanm , aby pili, jeto vecko jest ji hotovo, 18Ale oni vichni poali jednom ysln se vymlouvati. Prvn ekl jem u: ,P ole jsem koupil a m usm vyjiti a je shldnout!. Prosm t, mj mne za om luvena. 18A druh ekl: ,Patero speen vol jsem koupil, a jdu je zkusit; prosm t, mj mne za om luvena. 20A jin ekl: ,enu jsem pojal, a proto nemohu pijti. 21A sluebnk vrtiv se, zvstoval to pnu svm u. Tu rozhnval se hospod a ekl svm u sluebnku: ,Vyjdi rychle na nm st a ulice m sta, a uve sem chud, zm rzael a slep i kulhav. 22I ekl sluebnk: ,Pane, stalo se, jak jsi rozkzal, a jet jest m sto. 23A pn ekl sluebnkovi: ,Vyjdi na cesty a ke plotm a pinu vejiti, a se napln dm mj. a4Pravm vm, e dn z tch mu, kte byli pozvni, neokus veee m . eho se d od pravch nsledovnk Kristovch, v. 2 5 35. 25I li s nm m nozi zstupov, a on obrtiv se ekl k nim : 26Jde li kdo ke mn a nem v nenvisti otce svho a matky sv
1214. Pn je nezrazuje zvti pbuzn a ptele, nbr zrazuje zvti p o u z e osoby takov, kter mohou odplatiti, a to proto, aby povzbudil k inn lsce k blinmu, kter vel initi dobe i bez nadje v odplatu asnou, a aby ukzal na zslunost dobrch skutk z takov lsky nezitn vykonanch. 15. t. j. blaen ten, kdo bude povati radost nebeskch. id toti ped stavovali si zhusta blaenost vnou pod obrazem hostiny. 1624. Podobenstvm tm ukazuje, e mnoz z nezzen pe o vci asn pipravuj se sami o blaho vn. Hospodem rozum se Bh, velikou veei statky a milosti m essisk v crkvi a vn blaenost v nebesch. Prvnmi pozvanmi jsou id, jakoto lenov nroda vyvolenho, kter Bh ji v Abrahamu a skrze proroky pozval k onm statk n. Sluebnkem jest Je Kristus, jen (ji u proroka Isaie) nazv se sluebnkem, ponvad pijal podobu sluebnka, otroka, aby z vle Otce nebeskho vykonal dlo vykupitelsk. On v hodinu veee, t. j. v plnosti asu tu sm, tam skrze zzence sv vyzval idy, zejmna jejich zstupce a nelnky, aby vstoupce do jeho krlovstv zastnili se m essisk hostiny, ale oni ekajce v pozem sk mysli sv vykupitele asnho, kter by jim dopomohl k asnmu blahu a lesku, neposlechli ho. I vyzval celnky a hnky, vyzval (skrze zzence sv) i Samaritny a pohany, a by se dm jeho (crkev) naplnil hodovnky, a by se dovril poet vyvolench. Hostina zapoala Kristovm vystoupenm, trv dle v crkvi a dovr se blaenost vnou v nebesch. 2527. Smysl jest: Kdo chce bti pravm nsledovnkem Kristovm a pijiti za nim do blaenosti vn, mus bti hotov radji vecko i ivot obtovati a kad utrpen sneti, ne jeho se zci. M zde tedy vraz n e n v i d t i podobn smysl jako u Mat. 10, 37. slova m i l o v a t ! v c e (kdo miluje vce otce
253
i manelky a dtek a bratrv i sester svch, ano i ivota sv h o , nem e bti mm uenkem. 27A kdo nenese ke sv h o a nejde za m nou, nem e bti mm uenkem . 28N ebof kdo z v s chtje v y sta vti v, nesedne dve a nepot potebnho nkladu, m-li dosti, aby dostavl, 29 by snad, kdyby poloil zklad a nem ohl dokoniti, vichni ti, kte by to vidli, nepoali se mu posm lvati 30kouce: ,Tento lovk poal stavti a nemohl dokoniti. 31 Aneb, kter krl chtje poti vlku proti jinmu krli, n esedn e dve a nepem l, je-li s to, aby s desti tisci utkal se s tfm, jen s dvaceti tisci thne na n h o? 32S ic jinak, pokud tento jet opodl jest, od ele poselstv a d za jednn o mr. 33 Tak tedy kad z vs, jen neodk se v eh o, co m, nem e bti mm uenkem . 84Dobr vc je sl; zkaz-li se vak i sl, m se osol? 35Ani do zem , ani do hnoje se nehod, nbr ven se vyhod. Kdo m ui k slyen , sly KAPITOLA 15. P odoben stv o ztracen ovci a o ztracenm penzi, v. 1 10. 1 Pibliovali se pak k nmu celnci a hnci, aby ho sly e li. a A fariseov i zkonici reptali, kouce: Tento pijm hnky a j s nim i. 3 I po v d l jim podobenstv toto, ka: 4 Kter lovk z vs, maje sto ovec a ztrativ jednu z nich, nenech devadesti devti na pouti a nejde po t, kter se ztratila, a ji nalezne ? 5 A kdy ji nalezne, vlo ji s radosti ra ramena sv 6 a pijda dom svol ptele a sou sed y a ekne jim: ,Radujte se se mnou, nebof jsem nalezl ovci, kter se ztratila! 7 Pravm vm, e tak bude vt radost v nebesch nad jednm hnkem pokn incm, ne nad devadesti devti spravedlivm i, kte pokn nepotebuj."
a matku . , . neli Krista, take v as pronsledovn a utrpen nen hotov opustiti radji otce, matku . . . neli Krista, nen ho hoden). 2833. Ponvad pravmu nsledovnku Pn stav se v cestu mnoho p ekek a obt, ukazuje pkladem o stavb ve (domu vi podobnho) a o krli strojcm se k vlce, e prav nsledovnk jeho mus piiovati se v silou o to, aby se udrel na cest prav, a zmuile bojovati, aby pekonal pekky spsy. (Staviteli ovem jest volno upustiti od stavby, nem-li dosti penz na ni, ale chce-li stavbu provsti, nesm upustiti od n, nbr piiniti se, aby potebn nklad si zaopatil; a podobn i krl me upustiti od vlky, nen-li dosti silen, ale chce-li dojiti vtzstv nad neptelem, nesm upustiti od n, nbr postarati se o nleitou pomoc a bojovati co nejsiatenji.) j e n n e o d k s e v e h o tehdy toti, kdy by jinak vrnm nsledovnkem Kristovm zstati nebylo mono. 34 35. Viz Mark. 9, 49; Mat. 5, 13. Na tomto mst prav Pn Je slova ta nejen k apotolm a jich nstupcm, nbr i ke vem vyznavam svm. Nebo kad prav vyznava jeho m bti blinmu svmu tm, m jest sl pokrmm, svm toti pkladem a pouovnm zdrovati jej od zlho a dodvati chuti k dobrmu. 15, 12. Pn Je pijmal laskav jak celnky, tak jin lidi za veejn hnky pokldan; nebof chtl je zskati, aby je tm spe pohnul ku pravm u pokn. Ale fariseov a zkonici horili se nad tm a vytkali mu to, pokldajce za nepim en, aby veejn uitel s takovmi lidmi obcoval. 410. Aby jim Pn Je ukzal, e jedn sprvn, povdl jim dvoje tato podobenstv, pouuje jimi, jak velice se Bohu lb prav pokn. 7. Slovy tmi nemn Pn Je ci, e by Bh ml skuten vt rad o nad jednm hnkem kajcm ne nad 99 spravedlivmi, nbr chce toliko s drzem vytknouti, jak velice se Bohu lb prav pokn a jakou cenu m lidsk due. K tomu konci l vc po lidsku, uvaje toti porovnn od lovka, kter ztrativ vc cennou, na okamik skuten bv pojat zrmutkem tak velikm, e
264
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 15, 8 -3 2 .
8Aneb kter ena majfc deset drachem, ztratf-li jednu drachmu, nerozehne sv ce a nem ete dom u svh o a nehled piln, a ji nalezne? 9A kdy ji nalezne, svol ptelkyn i sou sed k y sv a ekne: ,Radujte se s e m n o u , nebof jsem nalezla drachmu, kterou jsem ztratila. 10Tak, pravm vm , budou andl Bo mti radost nad jednm hnkem p o kn in cm . P odobenstv o marnotratnm synu, v. 11 32. Pravil tak: Jeden lovk ml dva syny, 12a m lad z nich ekl otci: ,Ote, dej mi ten dl statku, kter na mne pipad. I rozdlil jim majetek. 13A po nemnoha dnech syn m lad sebrav veck o, od eel do krajiny dalek a tam promarnil statek svj iv jsa prostopn. 14 A kdy vecko utratil, nastal v t krajin hlad velik, a on p oal trpti nouzi. 15I el a pidrel se jednoho obana on krajiny, a ten poslal ho do dvora svho, aby psl vepe. 161 pl si naplniti bicho sv lusky, kter jedli vepi, ale nikdo mu (jich ) nedval. 17 el tedy do sebe a ekl: ,Kolik dlnk v dom otce m ho m hojnost chleba, a j hynu zde hladem. 18 Vstanu a pjdu k otci svm u a eknu jem u: ,Ote, zheil isem proti nebi a ped tebou; 18ji nejsem hoden slouti synem tvm. Ui mne jako jednoho ze svch dlnk. 20A vstav el k otci svm u. Kdy pak byl jet opodl, otec jeho spatil ho a byl hnut m ilosrdenstvm ; i bel a padl mu kolem krku a zulbal ho. 21I ekl mu sy n : ,O te, zheil jsem proti nebi a ped tebou; ji nejsem hoden slouti synem tvm . 22Ale otec ekl ke svm sluebnikm : ,Rychle pineste roucho pedn a oblecte ho a dejte mu prsten na ruku a obuv na nohy jeho; a3a pivete tele tun a zabijte je, a jezm e a veselm e s e ; 24nebo tento syn mj byl mrtev a zase o il; byl ztracen a jest n alezen. I poali se veseliti. 26Byl pak syn jeho star na p oli; a kdy pichzel a se blil k domu, uslyel hudbu a tanec. 201 povolal k so b jednoho ze sluebnikv a otzal se ho, co to jest. 27A on ekl jem u: ,Bratr tvj piel, a tvj otec zabil tun tele, ponvad jej dostal zdravho. 281 rozhnval se a nechtl vejiti. T ed y otec jeho v y ed poal ho chlcholiti. 29Ale on od povd v ekl otci svm u: ,Hle, tolik rok sloum tob a nikdy jsem pikzn tvho nepestoupil, a nikdy jsi mi nedal (ani) kozelce, abych se p oveselil se svm i pteli. 30Ale kdy piel tento syn tvj, kter prohil majetek svj s nevstkam i, zabil jsi mu tun tele. 31On vak ekl jem u: ,Synu mj, ty jsi vdycky se mnou, a vecky vci m jsou tv o je; 32 veseliti se vak a radovati se nleelo, nebof tento bratr tvj byl mrtev a za se oil; byl ztracen a jest nalezen.
na tu chvli na jin sv vci rovn cenn ani nemysl, a kdy je najde, opt na okamik tak velikou radost pociuje, e radost ta pevyuje onu radost, kterou tu chvli m nad vcmi jinmi. O statn t r a d o s t i , k t e r p l y n e z o p r a v d o v h o o b r c e n s e h n k a , nemaj ovem v nebi ze spravedlivch, a to proto, ponvad jsouce spravedliv, pokn nepotebuj. 8 . D r a c h m a byl penz eck, jen platil as 7580 h. 16. l u s k y , t. j. ovoce rohovnku i tak zvanho chleba svatojanskho, jm krmili a krm dobytek; ale t chud lid na Vchod jm se ivili a iv. 32, Podobenstvm tm to ukazuje P n Je, jak ochotn Bh odpout tomu kdo in opravdov pokn. Synem starm mn spravedliv, kte zstvaj vrni ve slub Bo, a proto i ve spojen s Bohem; synem mladm nespravedliv i hnky, kte odlouive se od Boha, rznm dostem zlm ve mravn bd otro a teprve po mnohm bloudn k Bohu se kajcn vracej a od nho s lskou pijmni bvaj. Jako nestala se dn kivda synu starim u onm slitovnm,
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. L uke 16, 1 11.
265
KAPITOLA 16.
Podobenstv o nevrnm sprvci a o bohi a Lazarovi, v. 1 31. Pravil pak i ke svm uenkm : Byl jeden lovk bohat, kter ml sprvce (statk), a ten byl udn u nho, jakoby rozpltvval jeho majetek. 2 I povolal ho k so b a ekl jem u: ,Co to slym o to b ? Vydej poet ze sv sprvy, nebof ji nebude m oci sprvu vsti. 3 I ekl sprvce sm u se b e : ,Co mm dlati? N ebof pn odnm ode mne sprvcovstv. Kopati nem ohu, ebrati se stydm . 4 Vm, co uinm, aby m pijali do svch dom , kdy budu zbaven sprvcovstv. 6 A zavolav k so b jednoho kadho z dlunk svh o pna, ekl prvnmu: ,Kolik jsi dluen pnu m m u e On pak ekl: ,Sto tun oleje. I ekl jem u : ,Vezm i pis svj a edna rychle napi p ad est. 7 Potom ekl druhm u: ,T y pak kolik dluhuje? A on ekl: ,Sto korc p enice. D i jem u: ,Vezm i pis svj a napi osm d est. 8 I pochvlil pn sprvce nevrnho, e jednal opatrn; nebof lid oddan svtu jsou opatrnj proti so b vespolek , ne lid oddan Bohu. 9I j pravm vm : Uite si ptele z mamony neprav, aby, kdy dokonte, pijali vs do stan vnch. 10Kdo jest vrn ve vcech nejmenfch, jest vrn i ve vcech velikch, a kdo jest ve vcech nejm ench nesprvn, jest nesprvn i ve vcech velikch. 11 N ebyli-li jste vrni
kter ml otec se synem mladm, tak neubliuje se ani spravedlivm onm milosrdenstvm, s kterm Bh pijm na milost hnky. N esprvn proto jednal by lovk spravedliv, kdyby se horil nad milosrdenstvm, kter Bh in hnkm kajcm, a tak, mn Pn, nesprvn jednali i fariseov, kdy se horili, e on pijm laskav celnky a hnky. 6 t u n a, hebrejsky b a t, mra na tekutiny, kter dle jednch obsahoval 394036) 5 )litr, dle jinch 24 (2024) litr. 7. k o r e c , hebrejsk mra kor na suiny, je obsahovala 10 tun i bat (395 neb 240 litr). Tyto dva dlunky uvd pouze na piklad; podobn jednal onen sprvce tak s ostatnmi dlunky. 8 Pochvlil ho, nikoli proto, e byl nevrn, nbr proto, e j e d n a l o p a t r n postarav se o svou budoucnost. L i d o d d a n s v t u (doslovn: sy n o v t o h o t o s v t a , t. j. lid od Boha odvrcen a mysli pozem sk) jsou opatrnj p r o t i s o b v e s p o l e k (doslovn: v e s v m p o k o l e n , t. j. kdy jednaj mezi sebou a pro sebe). O patrnj jsou v tom smyslu, e pi svm jednn d se pouze pravidly opatrnosti a proto pi volb prostedk hled toliko k tomu, aby prostedky jejich vedly k jejich cli (teba nedobrmu), a ne tak k tomu, aby byly dovoleny, l i d o d d a n B o h u (doslovn: synov svtla) vak i lid spravedliv d se nejen pravidly opatrnosti, nbr i zsadami mravnimi, vl Bo, a proto pi svm jednn hled i k dobrmu cli i k tomu, aby uili k nmu prostedk jen takovch, kter by byiy nejen vhodn, nbr i dovoleny. 9. t. j. zjednvejte si zsluhy pro nebe, uvajce podle vle Bo statk pozemskch, je prvem lze zvti m a m o n o u (statky) k l a m n o u , ponvad odvracujce od statk vych, nebeskch, nevedou k blahu pravmu, kler slibuj; zjednvejte si je k tomu, aby, a zemete, pijal vs Bh do nebe. Msto z mamony klamn pekld se obyejn z mamony nepravosti ve smyslu z mamony neprav, nespravedliv, tak zvan proto, e j (statk pozemskch) lid neprv, nespravedliv dobvaj a zle uvaj. Ale peklad mamona klamn (statky klamn) pilh lpe k souvislosti, zejmna k v. 1 1 . 1012. V c m i n e j m e n i m i a c i z m i rozum statky pozem sk podobn jako i m a m o n o u n e p r a v o u . Nazv je cizmi, ponvad vlastnm pnem jejich nen lovk, nbr Bh, kter je lovku pouze n a a s propjuje. V c m i v e l i k mi , s t a t k y o p r a v d o v m i a t m, co v a e jest, mn statky duchovn, m essisk (milosti a pravdy kesansk); nazv je n a i m i , ponvad nm je dv tak, e nm jich nikdy neodnm bez na vle, bez na vny.
266
v neprav mamon, kdo d vm statky opravd ov? 1*A jestli v cizm nebyli jste vrni, kdo vm d to, co vae jest? 13dn sluebnk nem e dvm a pnm slouiti, nebof bu jednoho bude nenvidt! a druhho m ilovati, aneb jednoho se pidr a druhm pohrdne. N e m ete Bohu slouiti a m am on. 14T o veck o poslouchali fariseov, kte byli lakom, a posm vali se mu. 161 ekl jim : Vy jste to, kte sa dlte spravedlivm i ped lidmi, avak Bh zn srdce v a e; neb of co u lid jest vzneen, to ped Bohem jest ohavnost. 16Zkon a proroci (trvali) a do Jana; od t chvle krlovstv Bo. se zvstuje, a kad mu in nsil. 17 Snaz vak jest, aby nebe a zem pom inuly, ne aby padla Jedna rka zkona. 18 Kad, kdo propout svou manelku a be si jinou, cizolo, a kdo si be proputnou od m ue, cizolo. 19 Byl jeden lovk bohat, a ten se odval v purpur a jemn pltno a hodoval kadho dne skvostn. a0 Jeden pak ebrk jmnem Lazar, leel u vrat jeho pln ved, 81 a dal se nasytit z drobt, kter padaly se stolu bohova (ale n ik d o mu jich nedval), ba i psi pichzeli a lzali vedy jeho. 22 stalo se, e ten ebrk zemel a d onesen byl od andl do lna A braham ova; a zemel i boh a pohben byl v pekle. 23Kdy pak v mukch pozdvihl o svch, uzel Abraham a zdaleka a Lazara v ln jeho. 24I zvolal: ,O te Abrahame, smiluj se nade mnou a poli Lazara, af om o konec prstu svho ve
13. P o d o b en stv m o n esp rav ed liv m v lad ai pouil P n je sv v rn k terak maj uvati statk pozem skch, aby doshli blaha vnho. Aby ho tm s p e poslechli, upozoruje na to, e n ezzen b a en po statcch p ozem skch a n ep rav uvn jich ned se sro v n a ti s n le ito u slu b o u Bo. (V iz M at. 6, 24. pozn.) 1415. F ariseov posm vali se, nebo p okldali z a p o etil tv rz e n Pn, e by nklonnost ke statkm pozem skm a baen p a nich nedalo se sro v n ati se slu bou Bo. Vdy oni tak lnuli k nim a baili po nich, a pece pokldali se z a spravedliv a za dn vy k o n av atele zkona. P ro to pouil je P n Je, e se neprvem posm vaj, prohlsiv, e p e d B ohem nejsou spravedlivm i, n b r o havnost. 16. P ra v 40 vzhledem k farisem (a svm odprcm ), aby d o k zal, co p rav il, e to ti jsou ohavno st p e d Bohem . Jso u j proto, ponvad k rlo v stv B om u in nsil a pekky, a to hned o d jeho potku. (Viz M at. 11, 1213.) 17. U pozoruje tak, e n ep iel S tar zkon ru it, nbr naplnit, a tak z nova ukazuje, e p rav d u ek l o nich, n ebo kdyby byli pravm i m ilovnky zkona, za jak se vydvaj, p id reli by se ho (P n a Jee), v idouce, e zkon n apluje. (Viz M at. 5, 18.) 18. Na jednom pklad ukazu je, e p iel zkon naplnil, o b noviv to ti p v o dn n ero zlu n o st svazku m anelskho. (Viz M a t. 5, 32. 19, 9; M ark. 10, 11.) 21. P si ti obnovujce lznm svm ruy jeho, byli mu na obt a zt o v a trap n jeho stav m vce, p o nv ad nem l tolik sly, aby je odehnal. P ece vak sn el v e s trp liv o st a odd an o st do vle Bo. B o h . . . p o h b e n b y l v p e k l e . P o z d v i h p a k (kdy p ak pozdvihl). R ukopisy eck a i n k ter la tin sk vztahuj slo v a v p ek le k v t nsledujc, m ajce ta k to : po h b en byl. A v pekle p o zd v ih . Smysl v ak z st v p i jednom i pi druhm ten t ; nebo a k podle eckho ten boh p iel do p ek la, a ro zu m se, e do h ro b u p oh b en o bylo pouze tlo jeho. 2231. P odobenstvm tm to u P n |e , e tre sty vn stih n o u nekajc lakom ce a ty, k te statk pozem skch zneuvaj k rozkoem , ra d o st n ebeskch p ak e m e si zaslouiti lovk i v n ejv t chudob. T ak d v al jm n a jevo, e m ezi zav ren ci a m ezi svtm i v nebi nen dnho obcovn neb spojen, a e, kdo ned se odvrtiti o d sm len a iv o ta svtckho p ro sted k y B ohem danm i, neo d v rt se od nho ani zzraky. L azara v zksil P n Je z m rtvch, a fa rise o v pece n eupustili o d sv nevry.
267
vod a ochlad jazyk mj, nebof se trpm v tom to plam eni. 25Ale Abraham ekl je m u : ,Synu, rozpome se, e jsi obdrel sv vci dobr ve svm ivot a Lazar podobn vc zl; nyn pak on se zde t, ty vak se trp. 26A mimo to jest mezi nmi a vm i stanovena velik propast, aby nem ohli ti. kte by chtli pejiti odtud k vm, ani odonud k nm se pepraviti. 27I ekh ,Prosm t tedy, ote, ab ys ho poslal do domu otce m ho, 28 n eb of mm pt bratr, a jim svd, aby tak oni nepili do tohoto msta trpen/ 29 A le Abraham ekl je m u : ,Maji M oje a proroky, tch af poslouchaj. 80On vak pravil: ,N ikoliv, ote Abrahame, ale pijde li k nim nkdo z mrtvch, budou initi p o kn. 31 Tu ekl mu: ,N eposlouchajl-li M oje a prorok, neuv, ani kdyby nkdo vstal z mrtvch.
KAPITOLA 17. O pohoren, sm livosti, pevn ve a pokoe, v. 1 12.
11 ekl k uenikm sv m : Nen m ono, aby nepila pohoren ale bda tomu, skrze nho pichzej. * Uitenji bylo by mu, kdyby kmen m lnsk poloen byl na hrdlo jeho a on uvren byl do moe, ne aby pohoril jednoho z m alikch tchto. 3Mjte se na pozoru. Zhe-li proti tob bratr tvj, dom luv mu, a bude-li toho litovati, odpus mu. i A jestlie sedm krt za den prohe se proti tob a sedm krt se k tob obrt slovy*. ,Lituji toho, odpus m u. 5 I ekli apotol Pnu: Pidej nm vry. 6 A Pn ekl: Budete-li mti vru jako zrno hoin, eknete tom uto fku: ,Vykoe se a pesa se do m oe, a p oslech ne v s. Kdo z vs maje sluebnka, jen or neb pase, ekne mu, kdy se vrt s p o ie : ,Pojd hned a posa se k jdlu ? 8 Zdali sp e neekne mu: ,hiprav mi jdlo a pepe se posluhuj mi, a se najm a napiji, a potom ty bude jisti a piti. 9 Vzdv-li dky sluebnku tomu proto, e vykonal, co mu rozkzal? 10Myslm, e nikoliv. Tak i vy, kdy uinte vecko, co vm bylo pikzno, rcete: ,Sluebnci neuiten jsme; co jsm e mli uiniti, uinili jsm e.
1 7 , 1 - 2 . Viz Mat. 18, 6 - 7 ; Mark. 9, 41. 34. tiz Mar. 18, 15. 5 - 6 . viz Mat. 17, 19. 110. Smysl jest: Jako dn sluebnk nebere se pouze pro jednu prci, na p. or pouze pro orn, ani past pouze pro pasen, nbr povinen je st uiniti vecko, co mu pn jeho pike, ani proto sm se prvem domleti, e mu pat za to zvltn dky neb odmna, tak i apotol a kesan vbec jakoto sluebnci Kristovi jsou povinni initi vecko, co pikazuje Kristus (Bh), ani proto smji dovolen oddati se domlivosti, nbr v pokoe vyznati, e jsou sluebnci neuiten, jeto i kdy vecko vykonali, co Bh pikzal, nejen jednnm svm dnho prospchu Bohu nezpsobili, nbr ani nic jinho neuinili, ne m byli povinni. Podobenstvm tmto tedy Pn Je pouze varuje ped domlivost a pchou a nabd ku pokoe, nikterak vak nepopr zslunosti dobrch skutk. (Vdyf neprav: Vy jste sluebnci neuiten, nbr r c e t e : s l u e b n c i n e u i t e n j s m e .) Oni toliko maj v pokoe uznati S'/ou nehodnost, a to tm spe, ponvad bez pomoci Bo by pikzn Bo nezachovali, a bez miiosti posvcujc nebyly by dobr skutky jejich zslun. Ale ovem Bh pit zsluhu tm skutkm dobrm, kter in s jeho pomoci ve stavu posvcujc milosti Bo.
268
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Luke 17, ] 130.
D eset m alom ocnch uzdraveno, v. 11 19.*) 11Kdy se ubral do Jerusalema, el (po hranicch) mezi S a maskem a Galilei. 12A kdy vchzel do jedn vesnice, potkalo se s nm deset mu m alom ocnch, kte stanuve zdaleka, 18silnm hlasem volali: Jei,.sm iluj se nad nmi . 14 A on uzev je ekl jim: Jdte, ukate se knm . I stalo se, kdy li, uzdravili se. 16Jeden pak z nich vida, e jest uzdraven, navrtil se hlasem velikm veleb B oha, 16 a padl na tv k nohm jeho in mu diky. A ten byl Sam aritn. 17I promluvil Je a ekl: Zdali nebylo jich deset uzdraveno? A kde jest jich d evt? 18N eshledal s e nikdo, jen by se byl vrtil a vzdal chvlu Bohu, jedin cizozem ec te n to ? 19A ekl jemu: Vsta a jdi, vra tv t uzdravila. Pn Je mluv o svm pchode k soud u a nabd k bdlosti. 20B yv pak otzn od farise, kdy pijde krlovstv B o, od p ovdl jim : Krlovstv Bo nepijde s patrnost, 21 ani neeknou: ,T uto je st aneb ,Tam to jes. Nebo krlovstv B o jest ve v s. 22I ekl ke svm uenkm: Pijdou dnov, kdy budete touiti, abyste vidli jeden den Syna lovka, a neuvidte. 23A eknou vm : ,Tuto je st aneb ,Tam to jest. Neodchzejte a nechote za nimi. 2 Nebo jako blesk blskaje se od jedn koniny pod nebem z (a) do druh koniny pod nebem , tak bude Syn lovka v den svj. 25Dve vak mus m noho trpti a zavren bti od pokolen tohoto 26 A jako bylo za dn N oem ovch, tak bude i za dn Syna lovka: 27jedli, pili, enili a vdvali se a do dne, ve kterm N oe veel do korbu, a pila potopa a zahubila vecky. 28 P odobn jako se stalo za dn L oto v ch : jedli a pili, kupovali a prodvali, szeli a sta v li; 29ale toho dne, ve kterm Lot vyel ze Sodom y, detil (Bh) ohnm a srou s nebe a zahubil vecky, 30tak bude v ten den, ve kterm Syn lovka se zjev.
*) c) Od 17, 1119, 27. evangelista vyliuje posledn cestu Kristovu pes Samasko, Galilei, Perei, Jericho a ke slavnm u vjezdu do Jerusalem a, vytkaje zvlt ony skutky a vpovdi, ktermi Pn Je optn navdl uenky sv k ivotu dokonalmu a spolu na jevo dval, e tak pohan jsou povolni do crkve. Latinsk per Samariam et Galilaeam ( ) neznam en zde ,Sam askm a G alile, jak nkte mysl, nbr po hranicch mezi S. a G. Nebo nen pravdpodobno, e by byl Pn Je jet po 9, 54 odeel do Galilee, a to Samaskm. Vyznm ten maj ona slova tak v alexandrijskm peklad Starho zkona Soude. 15, 4; 3. Krl. 5, 12; Ezech. 22, 26., jako i u Xenofonta (Anab. 1, 4, 4; Kyrop. (6 , 3, 3), u Thucydida (8 , 75, 1) a j. 14. Neuzdravil jich hned, nbr teprv tehdy, kdy poslechnuve jeho ro kazu ubrali se ke knim (Samaritn nejspe ke svmu knzi samaritnskmu, ostatn do Jerusalem a) u ve, e budou uznni za zdrav. Chtl zajist, aby vrou a poslunost svou ukzali se bti hodni tak velikho dobrodin. 19. Srovn. Mark. 5, 34 pozn. 2 0 2 1 . t. j. nepijde s leskem vnjm, jak mysl fariseov, ani nebude vzno njakm zemm, nbr vznikne bez lesku vnjho, a to fedem v n i t r u l o v k a , ano zklady jeho jsou ji poloeny, a ono trv ji m e z i v m i ve svch potcch. (Slova v e v s znamenaj i v e v a e m n i t r u i m e z i v mi . Pokud se to bere ve smyslu prvm* ve vs i v mysli vai, lze to rozum ti pouze o tch, kte uen Kristovo pijm ali s vrou.) 22. t. j. pijdou na apotoly a na jin vyznavae m dnov takovch stras a trap, e budou si dati, abych se jim zase objevil a z tch utrpen je vytrhl. 2 3 -2 4 . Srvn. Mat. 24, 2 3 -2 7 ; Mark. 13, 21. 2 6 -3 0 . Srovn. Mat. 24, 3 7 - 4 9 ; 1. Moj. 7, 7; 19, 25.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 17, 3 1 -1 8 , 13.
269
31Kdo v tu hodinu bude na stee a ndob jeho v dom , nesestupuj vzt je, a kdo (bude) na poli, podobn nevracej se na zad. 32Parnatujte na enu Lotovu. 33Kdo bude hledati ivot svj zachovat, ztrat jej, a kdo ho ztrat, (na iv) zachov jej. 34Pravm vm : V tu noc budou dva na jednom loi; jeden bude vzat a druh zanechn; 35dv budou mlti sp o lu : jedna bude vzata a druh zanechna; dva (budou) na poli: jeden bude vzat a druh zanechn. 36Tu otzali se : Kde, P a n e? 37A on ekl jim : Kdekoli bude tlo, tam shrom d se i orlov. KAPITOLA 18. P odobenstv o nepravm soudci, o fariseovi a celnkovi, v. 1 14.
1 P ovd l pak jim podobenstv o tom, e jest poteb vdyck se modliti a neustvat!. 2 Pravili: V jistm m st byl jeden soudce, kter se Boha nebl a lovka neostchal. 3 A byla v tom m st (t) vdova jedna, kter k nmu pichzela a kala: ,Obhaj mne ped mm protivnkem 4 Ale on nechtl po dlouh as. Potom vak ekl sm u sebe: ,Akoliv se Boha nebojm a lovka neostchm , 5 pece proto, e ta vdova jest mi obtn, obhjm ji, aby naposledy nepila a m nestloukla. 6 I ekl Pn: Slyte, co prav sou d ce nespraved liv; 7 a Bh neobhj-li svch vyvolenc, kte k nmu volaj dnem i noc, a bude prodlvat! jim (pom oci)? 8 Pravm vm , e v brzku jich obhj. Avak nalezne Syn lovka vru na zem i, a pijde? 8 P ovd l vak tak k nkterm lidem, kte v seb e dvovali, e jsou spravedliv, a jinmi pohrdali, podobenstv toto: 10D va lid vstoupili do chrmu, aby se modlili, jeden fariseus a druh celnk. 11Fariseus postaviv se modlil se sm u seb e takto: ,Boe, dkuji tob, e nejsem jako jin lid, lupii, nespravedliv, cizolonici, aneb jako i tento celnk. 12 Postm se dvakrt za tden, destky dvm ze veho, co vytm . 13Ale celnk stoje zdaleka, necht! ani o pozdvihnouti k nebi, nbr bil se v prsa sv a k a l: ,B oe, bu m ilostiv mn h
3132. Srovn. Mat. 24, 1718. Jako v as zkzy Jerusalem a bylo lze zachrniti se pouze rychlm tkem, tak i v as pchodu Kristova k soudu bude lze (hnku) zachovat! se ped vnou zhubou jedin rychlm tkem ke Kristu s opravdovou kajcnost. Neuin-li tak, stane se mu podobn jako en Lotov, kdy elc zanechanch statk se obrtila a tak rozkaz dan pestoupila. Zahyne i se svmi statky. 33. Srovn. Mat 10, 39; Mark. 8 , 35. 3435. Srovn. Mat. 24, 4042. 37. Viz Mat. 24, 28. I8. Podobenstvm tmto nabd Pn Je k modlitb vytrval, pouuje, e jestli soudce nespravedliv vyslyel konen prosbu vytrvalou, m spe vysly Bh nejv spravedliv a dobrotiv vytrval prosby svch vrnch. 3. o b h a j m e . Slovo v text eckm, jako i vindicare v text l tinskm znamen i obhajovati i pomstt. Ponvad vak vdova ta nedala zajist pomsty, nbr ochrany a spravedlnosti, uili jsme vrazu prvho. 8. v b r z k u, t. j. v dob krtk, ale vdy nikoli podle asov mry lidsk nbr vzhledem k vnosti. Aby vak lovk vytrval v modlitbch, mus mti pevnou vru; ale prv vry takov nebude u pemnohch v dob ped nastvajcm ji pchodem Kristovm k soudu pes to, e doba ta bude na vsost vn a pln strasti. A to vyjaduje Pn slovy: N a l e z n e S y n l o v k a v r u . . . ? I I 14. Podobenstvm tmto nabd Pn Je ku pokoe. 12. p o s t m s e d v a k r t z a t d e n toti dobrovoln (mimo posty pik zan). Fariseov postvali se dobrovoln v pondl a ve tvrtek.
270
nm u. 14Pravm vm : T ento od eel do dom u svh o ospravedlnn, onen nikoli; nebof kad, kdo se povyuje, bude ponen, a kdo se poniuje, bude p o v en . Pn Je ehn dtkm a doporuuje dobrovolnou chudobu, v. 1530. 15I pineli k nmu tak m al dtky, aby se jich dotkal. U zeve to uenci, dom louvali jim ; 16 ale Je povolav je k sob p ra v il: N echte dtek pichzet! ke mn a nebrate jim ; nebof takovch jest krlovstv Bo. 17 Vpravd pravm v m : Kdo nepijme krlovstv Boho jako dtko, nevejde do n h o. 18I otzal se ho jeden nelnk ka: Miste dobr, co musm uinit, abych obdrel ivot v n ? 19Je pak ekl jemu: Pro m nazv dobrm ? Nikdo nen dobr le jedin Bh. 20Pikzn zn: N ezcizolo, nezabije, nepokrade, neprom luv kivho svdectv, cti otce svho i matku sv o u . 21A on ekl: T o vecko zachovval jsem od svh o m ldi. 23U sly ev to Je ekl jemu: Jet jednoho se ti n edostv: Prodej vecko, co m a dej chudm , a bude mti poklad v n eb i; a poj a nsleduj m n e. 23Ale on u slyev to zarmoutil s e ; nebof byl velm i bohat. 24A Je vida ho zarmoucena, prayil: Jak tko vejdou do krlovstv B oho ti, kte maj statky. 25Snze jest zajist velbloudu projiti uchem jehelnm , ne bohi vejiti do krlovstv B oh o. 26I ekli ti, kte to sly eli: I kdo me bti sp a se n ? 27Ale on ekl jim : Co jest nem ono u lid i, m ono jest u B oh a. 28T u ekl Petr: Hle, my jsm e opustili veck o a nsledovali jsm e tebe. 29 A on ekl jim : Vpravd, pravm vm : N en nikoho, jen opustil dm neb rodie neb bratry neb manelku neb dtky pro krlovstv Bo, aby neobdrel mnohem vce v ase tom to, a v budoucm vku ivot v n . Pn Je pedpovd po tet sv umuen, v. 3 1 34. 31Potom Je pojav k sob dvancte, ekl jim: Hle vstupujem e do Jerusalema, a dokon se tam vecko, co psno jest skrze proroky o Synu lovka; 32bude toti vydn pohanm a budou se mu posm vati a ho tupiti a na nj plivati, 38 a kdy jej zbiuj, zabij h o ; ale tetho dne vstane z mrtvch. 34Oni vak nesrozumli z toho niemu, a bylo to slo v o skryto ped nimi, a nepoznali, co bylo eeno. Pn Je uzdravuje slep ce u Jericha, v. 3 5 43. 36 Kdy pak se piblioval k Jerichu, slep ec jeden sed l podle cesty a ebral. 36A uslyev zstup mimo jiti, tzal se, co to jest. 37A ekli mu, e Je N azaretsk tudy jde. 38I zvolal: Jei, synu Davidv, smiluj se nade m n ou ! 39Ale ti, kte li naped, dom louvali mu, aby m lel. On vak m nohem v ce kiel: Synu Davidv, smiluj se nade m nou. 40I zastavil se Je a kzal ho k sob pivsti. A kdy se piblil, otzal se h o : 41Co chce, abych ti uin il? On pak ekl: Pane, af vid m . 42I ekl mu Je: Prohldni; vra tv
1517. viz Mat. 19, 1315; 1 8 -3 0 . viz Mat. 19, 1 6 -2 9 ; 3134. viz Mat. 20, 1719; 32. budou ho t u p i t i , budou ho b i o v a t i . 3543. viz Mat. 20, 2 9 -3 4 ;
Mark. 10, 1316. Mark. 10, 17-30. Mark. 10, 3234. Srovn. Ma r k . 9, 31. p o z n . tak podle textu eckho; podle Vulgty bylo b Ma r k . 10, 4 6 -5 2 . p o z n .
Sv. evangelium Jee Krisa podle sepsn sv. Luke 18, 4319, 11. 271
t uzdravila. 43 A ihned prohldl a el za nim veleb Boha. A v ekeren lid uzev to vzdal chvlu Bohu. KAPITOLA 19. Pn Je v dom Z acheov, v. 1 10. 1 A v eed ubral se skrze Jericho. 2A hle, byl tu mu, jmnem Zacheus, a ten byl vrchnm nad celnky, a byl bohat. 3 I hledl spatili Jee, kter to jest, ale nemohl pro zstup, nebof byl postavy mal. 4 B el tedy naped a vystoupil na strom planho fku, aby ho uvidl, nebof tudy ml jiti. 5A kdy Je piel k tomu mstu, pohledv vzhru, spatil jej a ekl k n m u : Zachee, sestup sp n dol, nebof dnes musm v dom tvm zstati. e I sestoupil spn a pijal ho s radost. 7 A vichni vidouce to, reptali kouce: K lovku hnmu zavtal. Zacheus vak pistoupiv, ekl k Pnu: Hle, polovici majetku svh o, Pane, dvm chudm, a oklamal li jsem koho v em, navrtm tvernsobn. 9A Jei ekl jem u: D n es stalo se spasen domu tom uto, nebof i on jest syn Abrahamv. 10 Piel Syn lovka hledat a spasit, co zahynulo. P odob enstv o desti hivnch, v. 1127.
11 P onvad ho poslouchali, pipojil jet jedno podobenstv protoe byl blzko Jerusalema, a oni se dom nvali, e krlovstv B o
19, 3: K t e r t o j e s t , t.j. kter z tch mu, kte byli v zstup, jest Je. 4. s t r o m p l a n h o f k u i sykomoros neb fik mouolist, jen m lis jako morue, ovoce jako fik. 7. V i c h n i v i d o u c e to , t. j. vichni fariseov a stoupenci jejich, kte to vidli. 9. Udlil toti milost svou Zacheovi, hled k jeho ve a k mysli kajc kterou svmi slovy projevil. Skrze Zachea dostalo se j vak tak jeho d o m u i jeho rodin a domcm, pokud toti Zacheus obrtiv se, zavedl ve svm dom nov zpsob ivota a pokud po jeho pklad tak domc jeho v Krista uvili a pokn inili. Stalo se to proto, ponvad Zacheus pes to e jakoto celnk byl u id v opovren, byl pece tak s y n e m , t. j. potomkem Abrahamovm, a jako takov ml prvo na spsu Abrahamovi a jeho potomkm zaslbenou, kdy v Krista uviv sv hchy uznal a z nich pokn inil. 11. Podobenstv toto promluvil jet v dom Zacheov anebo spe pe nm. Navzal je na pomr, ve kterm byli vchodn panovnci zvisl na mskm csai, zejmna na to, e dve ne se ujali vldy, museli bu osobn neb skrze poselstvo odebrat! se do ma k csai a od nho pijmouti krlovstv neb knectv. Pi tom projevovaly se nezdka rzn nespokojenosti, zejmna v Palestin, kde kad zmny vldy hledli pouiti k tomu, aby nabyli vt svobody a sam ostatnosti. Povdl pak je proto, ponvad mnoz, kte s nm byli, se domnvali, e zalo ji v Jerusalem krlovstv m essisk jakoto slavnou i pozemskou, soudce tak tm spe, ponvad se prv ubral do Jerusalema. A povdl je k tomu konci, aby pouil, e nezalo jei slavnho a vn oblaujcho krlovstv svho, nbr e dve odejde, nechaje kadho psobiti tmi dary a milostmi, ktei mu byly udleny; a pak se \rt, e pod potu od kadho z toho, jak svench darv uil, a odplat vem podle piinn a jednn jejich: sluebnkm vrnm odmnou na vsost skvlou, nedbalm odntm dar svch, neptelm pak a odprcm svm dsnou zhubou. Zrove ukzal podobenstvm tmto, e povcujc milost dobrmi skutky se rozmnouje, opomjenm jich pak se umenuje, ano i ztrc. (lovkem urozenm toti rozum se Pn Je sm, jen pochzeje podle lovenstv svho z krlovskho rodu Davidova, byl vskutku lovk urozen a vzneen. Dokonav dlo vykupitelsk vstoupil na nebesa, aby tak jako lovk ujal moc nejvy na nebi i na zemi. Sluebnky mn se apotol a jejich nstupci a vichni kesfan vbec. Hivnami rozumj se ady a milosti i dary jednotlivcm udlen. Nvratem urozenho lovka toho mn se pchod Kristv
272
zjev se hned. 12Pravil toti: Jeden lovk urozen odebral se do dalek krajiny, aby ujal pro seb e krlovstv a opt se vrtil. 13P ovolav vak d eset sluebnk svch, dal jim deset hiven a ekl jim: ,T te jimi, dokavad nepijdu. u Ale spoluoban jeho nenvidli ho a poslali za nim poselstv se vzkazem : ,N echcem e, aby tento kraloval nad nm i. 16Kdy se (tedy) vrtil, obdrev krlovstv, dal povolati k sob ony sluebnky, kterm byl dal penze, aby zvdl, kolik kad vytil. 161 piel prvn a ekl: ,Pane, hivna tv vyzskala deset hiven. 17A on ekl jem u: ,Dobe, sluebnku dobr, e jsi byl nad mlem vrn, mj moc nad desti m sty. 18A piel druh, ka: ,Pane, hivna tv vyzfskala pt hiven. A i tomu ekl: ,Tak ty bu nad pti m sty. 20A jin piel a ekl: ,P ane, tu jest hivna tv, kterou jsem ml uloenou v tku; 21nebo bl jsem se tebe, ponvad jsi lovk psn: be, eho jsi nepoloil, a ne, eho jsi nerozsel. 22 D jemu: ,Z st tvch t soudm , sluebnku patn. Vdl jsi, e j jsem lovk psn, bera, eho jsem nepoloil, a na, eho jsem n e r o z se l? 23I pro jsi nedal penz mch do penny, abych j pijda vybral je i s rok em ?1 2*A ekl tm, kte tu stli: ,Vezmte od nho hivnu a dejte tomu, kter m deset hiven. 261 ekli m u : ,P an er m deset hiven, 26,Pravm vm, e kadmu, kdo m, bude dno, tomu pak, kdo nem, bude odato i to, co m. 27Ale ty neptele m , kte nechtli, abych kraloval nad nimi, pivete sem a usmrte pede m nou. Jev vjezd do Jerusalema. Prodavai vyhnn z mstnost chrm ovch, v. 2 8 48.*) 28A to povdv, krel naped a bral se do Jerusalema. 29Kdy se piblil k Betfage a Betatiii pi hoe, kter slov Olivetsk, poslal dva uenky sv 30ka: Jdte do vesn ice, kter jest proti vm ; jak do n vejdete, naleznete osltlô pivzan, na kterm dn lovk nikdy nesedl. O dvate je a pevete je ke mn. 31 A ote-li se v s kdo: ,Pro je odvazu jete? takto mu eknte: ,Pn ho potebuje. 82 O d eed e tedy ti, kte byli p oslni, nalezli osltko stti, jak byl jim ekl. 33A kdy odvazovali osltko, ekli jim pni jeho: Pro odvaujete o sl tk o ? 34 Oni pak ekli: Pn ho potebuje. 35I pivedli je k Jeovi; a vrhe roucha sv na osltko, posadili na n Jee. 36 Kdy pak on jel, prostrali roucha sv na cestu. 37 A kdy se ji piblioval ku svahu hory O livetsk, poali veke zstupov uenk jeho s radost chvliti Boha ze v ech div, kter byli vidli, 38 k o u ce:
k soudu.) Msto slova hivna stoj sice v eckm (i latinskm) text vraz (mna) m i n a , kter znamen eck penz, jen platil 100 drachem neb denr i as 758 0 K (pedvlench). Pece vak peloili jsme slovem h i v n a , jednak, e tak bylo pekldno ve vech dosavadnch pekladech a vydnch eskch, a tedy velo tak ve znmost, jednak, e vraz mina jest mn znm. Msto mj moc (v. 17.) a bu nad pti msty (v. 19.), jak jest dle textu eckho, by bylo dle Vulgty bude mti moc a bude nad ) 23. d o p e n n y , doslovn na stl (do banky). *) V s t i t v r t (19, 2824, 53) evangelista vypravuje o utrpen a oslaven Kristov, pedeslav vci, kter pedchzely ped utrpenm jeho jako pprava k nmu 2 8 -4 4 , viz Mat. 21, t, 11; Jan 12, 1219. 30. Zvat, jich dosud nebylo uito k potahu a vbec k potebm lidskm uvali k konm posvtnm a slavnostnm. Pikzav tedy, aby pivedli osltko, na nm dosud nikdo nesedl, dal ji na jevo, e pojede slavnostn. 38. Slova Poehnan, jen se be ve jmnu Pn, uvedli ze almu 117, 2 (Viz str. 137. pozn. 9 ) Slova jako krl pidali k nim nkte sami, pedstavu-
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 19, 3 9 -2 0 , 9.
273
. , P o e h n a n , j e n s e b e jako krl v e j m n u P n ; pokoj na nebi a slva na v sostech . 39Nkte fariseov vak ze zstupu pravili k nmu: Miste, pokrej uenky s v . 40Ale on ekl jim : Pravm vm : Budou-li tito mlei, kamen bude volati. 41A kdy se piblil a m sto spatil, zaplakal nad nm, ka: 42Kdybys bylo poznalo i ty, a to (a lesp o ) v tento den tvj, co jest tob ku pokoji ale nyn jest to skryto ped oim a tvma, 43 nebof pijdou na tebe dnov, ve kterch neptel tvoji obkl t nspem a oblehnou t a sevrou t se vech stran, 44a na zem poval tebe i dtky tv, kter isou v tob, a nenechaj v tob kamene na kameni, ponvad jsi nepoznalo asu navtven sv h o . 5A veed do chrmu poal vyhnti prodavae a kupujc v n m , 46ka jim: Psno jest: D m m j j e s t d m m o d l i t b y , vy vak jste jej uinili pele lotrovskou 47I uil kadho dne ve chrm. Velekn vak a zkonici a nelnci lidu hledali ho zahubiti, 48ale nenalezli, co by mu uinili, nebof vekeren lid lnul k nmu a poouchal ho. KAPITOLA 20. lenov velerady ti se po Kristov pravom oci, v. 1 8.
11 stalo se jednoho dne, kdy uil lid ve chrm a kzal evan gelium, pistoupili k nmu velekn a zkonici se starmi 2 a pravili k nmu takto: P o vz nm, jakou m oc in vci tyto, aneb kdo jest ten, jen ti dal tuto m o c ? 3 O dpovdv Je, ekl jim : Otu se vs i j na jednu vc. P oyzte mi: 4 Kest Janv byl s nebe i od lid ? 5Ale oni rozm leli sam i u sebe, kouce: D m e-li ,S neb e, ekne nm: ,Pro jste mu tedy nevili? 6êknem e-li vak ,O d lid, vekeren lid bude ns kamenovat, nebof jsou pesvdeni, e Jan je st prorokem. 7 I od povdli mu, e nevd, odkud byl. 8 A Je ekl !im: Ani j nepovm vm , jakou m oci to inm.*
-jce si Vykupitele jako krle pozemskho a myslce, e Je jako krl pozemsk vystoup a pozemskou i Davidovu obnov. 39 Fariseov nepli Pnu Jei lakov oslavy a bli se, e vekeren lid k nmu pejde, a oni ztrat vechen vliv svj. Vyzvali proto Krista, aby zakzal Mm ctitelm tak volat. 4144. Pn Je vdl, e vdcov lidu nezmn svho smlen neptelskho, nbr spe strhnou s sebou a popud proti nmu i lid, a e proto nebude lze od nich odvrtiti zhubu, kterou Bh ustanovil pro jejich zatvrzelost a nevru; ano on vidl ji v duchu svm vecky ty trapy, kter jim nastanou tu krev, kter bude proliti, a celou zhubu, kter stihne msto i chrm; mel proto trpnost a byl dujat bolem takovm, e zaplakal a zvolal v tento smysl: K d y b y s b y l o p o z n a l o i ty, podobn jako uenci moji a tento zstup plesajc, a to alespo v t e n d e n t v j pro budouc osud tvj tak dleit, c o j e s t t o b ku p o k o j i i ku spse, e toti j jsem Vykupitel zaslben, bylo bys zachovno a ku spse pivedeno. A l e jak te vci se maj, n y n j e s t t o s k r y t o p e d o i m a t v m a , ty nezn, co tob jest ku spasen, a to vlastn vinu svou, a proto trestu neujde. N e b o p i j d o u n a t e b e d n o v , v e k t e r c h n e p t e l t voj i obkl t . , , p o n v a d jsi n e p o z n a l o a s u n a v t v e n s v h o , asu to, ve kterm tolik milost podvalo se tob kznm a zzr.iky mmi. 4 5 - 4 6 viz Mat 21, 12. 13. 20, 1 - 8 . viz Mat. 21, 2 3 - 2 7 ; Mark. 11, 2733.
P sm o sv. N ovho zkona. st .
18
274
P odobenstv o vinach, v. 9 19. 9Nato poal mluviti k lidu p odobenstv toto: lovk jeden tpil vinici a pronajal ji vinam a odcestoval na dlouh as. 10 A svm asem poslal k vinam sluebnka, aby mu dali uitku z vinice. Ale vinai zmrskali ho a odeslali s przdnem. 11I poslal sluebnka druhho; oni vak i toho zmrskali a potupive jej poslali s przdnem. 121 poslal jet tetho; a oni tak toho zranive, vyvrhli ven. 18Tu ekl pn vinice: ,C o mm dlati? Polu milho syna sv h o ; snad se zaslyd, kdy ho uvid. Ale oni uzeve ho, m yslili sam i u seb e takto: ,T u jest ddic, zabijme ho, aby ddictv jeho bylo n ae. 15A vyvrhe ho z vinice ven, zabili jej. Co jim tedy uin pn vinice? 16Pijde a zahub vinae ty a d vinici jinm . Tu oni u slyeve to ekli jemu: Chra B h ! 17Ale on pohledv na n pravil: Co tedy znamenaj tato slo v a P sm a : , K m e n , k t e r z a v r h l i s t a v i t e l , t e n s t a l s e k a m e n e m h e l n m ? 18Kad, kdo padne na ten kmen, rozraz s e ; na koho vak on padne, toho rozdrt. 91 hledali velekn a zkonici vzthnouti ruce na nho, ale bli se lidu; nebof poznali, e to podobenstv mluvil o nich. Pn Je odpovd k skonm otzkm svch neptel, v. 2 0 40. 20I sldili po nm a poslali k nmu vyzve dae, kte by se stavli spravedlivm i, aby jej polapili v ei, tak aby ho mohli vydati vrchnosti a m oci vladaov. 21I otzali se ho kouce: Miste, vm e, e sprvn m luv a u a e nehled na osobu, nbr cest Bo vpravd u ; 22slu nm dvati da csai i n ik o liv ? 23Ale on sezn av lest jejich, ekl k nim : Pro mne p ok ou te? 2*U k alte mi denr! m obraz i n p is? Oni pak odpovdli mu: C sa v. 25I ekl jim : Dvejte tedy, co je csaovo, csai, a co jest B oho, B o h u . 26A nemohli se chytiti slova jeho ped lidem, nbr podivive se odpovdi jeho umlkli. 271 pistoupili k nmu nkte sad u ceov, kte tvrd, e nen zmrtvchvstn, a otzali se h o : 28 Miste, M oj nm napsal: , Z e m e - l i n b r a t r , jen m m anelku a j e s t b e z d t e k , a b r a t r j e h o v e z m e s i m a n e l k u (jeho) a v z b u d p o t o m s t v o s v m u b r a t r u , 29 Bylo pak sedm bratr, a prvn pojav manelku zemel bez dtek; 80i vzal si ji drut. a zemel i on bez dtek; 31tak tet si ji vzal a podobn v ech sedm , a nezanechave potom stva zemeli. 33N aposled zemela i ena. 33 z nich tedy bude manelkou pi vzkeni? N eb of sedm (jich) m lo ji za m anelku. 3*I ekl jim je: Dtky tohoto svta en a vdvaj s e ; 35(i vak, kte budou uznni za hodny vku onoho a vzken z mrtvch, ne budou se ani eniti, ani vdvati; 36vdyf ani zemti ebudou m oci,
9 - 1 9 . viz Ma t . 21, 3346; Mark. 12, 1 -1 2 . 2026, viz Ma t . 22, 1 5 - 2 2 ; Mark. 12, 1317. 27- 40. viz M a t. 22, 2333; Mark 12, 1827. 36. t. j. proto nebudou po vzken ani eniti se ani vdvati, ponvad budou i podle tla nesmrteln, take nebude teba pokolen lidsk rozplozovati a tedy ani k tomu konci svazky manelsk uzavrati. Nesmrteln pak budou proto, ponvad a) budou r o v n i a n d l m ne sice ve vem, nbr vzhledem k nes m r t e l n o s t i a k i s t o t , t. j. v tom, e budou jako oni nesmrteln c e l o u p i r o z e n o s t s v o j a tedy,.ponvad lovk m dui tlo, nesmrteln nejen co do due, nbr i co do tla, a e budou prosti nejen veho pudu pohlavnho, nbr i velik tuby po rozplozovn. Tak proto budou nesmrteln i podle tla svho, ponvad po vzken budou spravedliv tak podle tla pijatmi s y n y
275
nebof bud ou rovni andlm a budou syny Bom i, jsouce astni vzkeni. 37e vak mrtv vstanou, naznauje i Moj pi kei, kdy H ospodina nazv B o h e m A b r a h a m o v m , B o h e m Isk o v m a B o h e m J a k u b o v m ; 88Bh vak neni (Bohem ) mrtvch, nbr ivch; nebof vichni iji jem u. 39T u promluvili nkte ze zkonkv a pravili: Miste, dobe jsi to p ovd l. 40A ji se neosm lili tzati se ho na nco. Je vyvrac neprav mnn o Vykupiteli a varuje ped zkonky, v. 41 47. *1On vak ekl k nim : Kterak kaj, e Kristus jev synem Davidovm ? 42V dyf D avid sm prav v knize alm : e k l P n P n u m m u : , S e n a p r a v i c i m , 43d o k a v a d n e p o d l o m n e p t e l t v c h za p o d n o n o h o u tvch. 4 4 David tedy nazv ho Pnem ; i kterak jest jeho s y n ? 46A kdy vekeren lid poslouchal, ekl uenkm svm : 46Varujte se zkonk, kte se zlibou chod v dlouhch zch a libuj si, kdy je pozdravuj na trhu, a rdi sed v prvnch stolicch v synagogch a na prvnch m stech pi hostinch, 47kte stravuj dom y vdov pod zminkou dlouhho m odlen. Tm dostane se soudu tho. KAPITOLA 21. O bf vdovina, v. 14. 1Pohledv pak vzhru, spatil bohe, ani metaj sv dary do pokladnice. 2 A uzel tak jednu vdovu nuznou, ana tam vrh dv lepty. SI ek: Vpravd pravm vm : T ato chud vdova dala vce ne vichni; 4 nebo vichni tito dali Bohu darem z toho, co jim pebvalo, tato vak dala ze svho nedostatku, v e c k o ivobyt, kter m la. Pn Je pedpovd zkzu Jerusalema a konec svta, v. 5 33. 5A kdy nkte pravili o chrm, e jest ozdoben krsnmi kameny a dary, ekl: 6Pijdou dnov, ve kterch z toho, co vidte, nezstane kmen na kameni, kter by nebyl rozboen. 7 I otzali se ho: Miste, kdy budou tyto vci? A kter bude znam en, kdy to bude miti nastati? 8 On pak ekl jm: Hlete, abyste nebyli svedjeni; nebo mnoz pijdou ve jmnu m im a eknou: J jsem to, a ,as se piB o mi , t. j. tak podle tla astni onoho synovstv Boho, ke ktermu byli v Kristu znovuzrozeni, a proto tak astni on nesmrtelnosti, kter takov dstojnosti (stn Boch) pslu. Budou pak tehdy proto syny Bomi v eenm smyslu, ponvad budou ' a s t n i (doslovn: s y n y ) v z k e n , t. j. astni slavnho vzken k ivotu vn blaenmu. (Ren syny vzken jest hebraistick a znamen tolik co bti asten vzken.) O vzken nespravealivch nemluv zde, ponvad vzken jejich nebude k ivotu radostnmu, nor k vnm mukm i k vn smrti. 3 7 -4 0 . Viz Mat. 22, 3 1 - 3 3 ; Mark. 12, 2627. p i k e i t. j. na tom mst, kde vypravuje, kterak se mu Bh zjevil ve zpsobe hocho kee 4144. Viz Mat:.22, 4146; Mark. 12, 3537. 4 5 -4 7 . Viz Mark. 12, 3 8 - 4 0 ; Mat. 23, 1 - 2 9 . 21, 1 - 4 . Viz Mark. 12, 4 1 - 4 4 - . 5 - 3 3 . Viz Mat. 24, 135; Mark. 13, 1 -3 1 . 8 19. V tchto verch obsaen jest v o d k u p r o r o c t v o zkze Jerusalema a konci svta. V nm \!yliuje povechn strasti, je budou pichzeti na jeho vyznavae a do konce nynj podoby svta, zrove in (ve v. 15,
*
276
blil. Nechote (tedy) za nimi. 9 Kdy pak uslyte o vlkch a o rozbrojich, nelekejte s e ; nebo mus to teprve nastati, nebude vak hned k on ec. 10N a to pravil k nim : P ovstan e nrod proti nrodu a krlovstv proti krlovstv, 11a budou zem tesen velik po m stech a hlad i mor, budou i hrzy a znam en s nebe velik. 13Ale pede vem i vcm i tmi vzthnou na vs ruce sv a budou vs pronsledovti vydvajce vs do sy n agog a do vzen a vodce vs ke krlm a vladam pro jmno m. 13 Pihod se vm to na svdectv. 14Vlote si tedy v srdce sv, e nebudete pem leti naped, kterak byste se hjili; 15nebo j vm dm vm luvnost a m oudrost, kter veke protivnci vai nebudou m oci odolati ani odmlouvat!'. 16Budou pak vs vydvati i rodie a brat a pbuzn a ptel; i usmrt nkter z vs 17a budete v nenvisti u v ech pro jm no m; 18ale ani vlas s hlavy vai nezahyne. 19 Vytrvalost svou zskte due s v . 80Kdy vak uvidte, e Jerusalem oblhn jest od vojska, tu vzte, e se piblilo zputn jeho. 31Tehda, kdo jsou v judsku, utecte na hory, a kdo v m st, vyjdte ven, a kdo na venkov, nevchzejte do nho; 22 nebo jsou to dnov pom sty, aby se naplnilo veck o, co psno jest. 23 Bda pak thotnm a kojcm v onch dnech; nebof bude souen velik na zem i a hnv nad lidem tmto. 241 budou padati pod ostm m ee a v zajet budou vedeni mezi veck y nrody, a Jerusalem bude lapn od pohan, dokavad se nenapln as pohanv. 35 A budou znam en na slunci a na m sci i na hvzdch, a na zem i bude zkost mezi nrody pro nesnzi nad hukotem moe a piboj, 36take lid budou trnouti od strachu a oekvn tch vc,
1819.) jist zaslben, ktermi je povzbuzuje, aby ve vech protivenstvch zrnuile pi nm vytrvali. (Ostatn vvklad viz Mat. 24, 4.14.) 13. n a s v d e c t v , t. j. abyste mli pleitost vydvati svdectv o m (o Kristu a kzati m uem. 15. v m l u v n o s t . Doslovn bylo by dm vm s t a . 17. u v e c h jest eeno s nadszkou (hyperbolicky) msto u m n o h c h . 18. a n i v l a s s h l a v y n e z a n i k n e toti bez vle Bo. Slibuje jim tu ve form pslov zvltn ochranu Bo. 19. z s k t e d u e sv toti pro ivot vn blaen. 2024. Z n a m e n , j e b u d e p e d c h z e t i z k z u j e r u s a l e m a . Bude to mimo zputn na mst svatm (Ma*. 24, 15) o b l h n J e r u s a l e m a , t. j. blc se ji vojsko neptelsk (msk), aby Jerusalem oblehlo, nikoliv tedy, ji o b l e e n h o t o v ; nebo jednak takov vklad el proti vslovnmu znn slov Kristovch, jednak v tu dobu, kdy Jerusalem b y l j i o b l e e n , nebylo mono ji z nho utkati a tak poslechnouti onoho vyzvn, kter Pn Je in ve v. 21. 21. v m s t doslovn: u p r o s t e d n h o , toti Jerusalema, t j. kdo tu dobu budou v Jerusalem. 22. d n o v p o m s t y i trestu, kter stihne israelsk lid za jeho nevru a odboj proti Vykupiteli. 24. Dle Josefa Flavia, oitho svdka zkzy Jerusalema, zahynulo p dobvn msta na 1,100.000 lid a na 97.000 bylo jich odvedeno do zajet. (Bylof to o svtcch velikononch, kdy se tam selo t velik mnostv poutnk z cel Palestiny i odjinud.) B u d e l a p n o d p o h a n , t. j. pohan znesvt jej spustoenm a potupn budou zachzeti s jeho obyvatelstvem a vbec s celm nrodem idovskm, jeho stedem byl Jerusalem, a to a s e n a p l n a s pohan, i a do t doby, kdy uplyne doba, kterou Bh uril k obrcen se pohan. 2528. Z n a m e n , j e b u d o u p e d c h z e t i k o n e c s v t a . Budou to zcela neobyejn kazy na nebi. (Viz Mat. 24, 23 - 3 1 ; Mark. 13, 2127) 26. m o c i n e b e s k b u d o u s e p o h y b o v a t ! ; rozum tm ne;spe uvo nn onch sil prodnch (soustediv, odstediv a jinch), jimi stavba svtov
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke ', 2722, 10. 277
kter pijdou na vekeren okrsek zem sk; n ebof m oci nebesk budou se pohybovati. 27A tehdy uvid Syna lovka, an pichz v ob lace s velikou m oci a slvou. 28 Kdy pak se to pone dti, pohlete vzhru a p ozdvihnte hlav sv ch , nebo se pibliuje vykoupen v a e . 29I povdl jim podobenstv: Patte na fkov strom a na veck o strom ov; 30kdy ji vyhnj pupence, vte, e blzko jest lto. 31Tak i vy, kdy uzte, e tyto vci se dj, vzte, e blzko jest krlovstv Bo. Vpravd pravm vm : nepom ine pokolen toto, a vecko se stane, 33 N ebe a zem pom inou, ale slo v a m n epom inou. Pn Je napom n k bdlosti a kon veejnou innost svou, v. 3 4 - 3 8 .
34 Mjte se vak na pozoru, aby srdce v a e neobtila se opojenost a opilstvm a pem i tohoto ivota, a aby onen den nepiel na vs nhle. 33 N eb of jako osid lo pijde na veck y, kte obvaj na povrchu veker zem . 36 Bdte tedy a m odlete se v kad dob, abyste se stali hodni ujiti veh o toho, co se dti bude, a postaviti se ped Syna lovka. 37 B val pak ty dny v chrm a uil, v noci vak vychze a penocoval na hoe, kter slo v O livetsk. 38A vekeren lid pichzel rno k nm u, aby ho ve chrm poslouchal.
#
KAPITOLA 22. Jid nabz s e , e zrad Krista, v. 1 6 .
1 Piblioval se pak svtek pesnic, jen slo v velikonoce. 2 1 hle dali velekn a zkonici,' kterak by Jee usm rtili; ale bli se lidu. 3A tu veel bel do Jide, pjmm Ikariotskho, jen byl jednm ze dvancti. 4 1 od eel a mluvil s veleknzi a s veliteli, kterak by jim ho zradil. 5 A oni zaradovali se a se dohodli, e mu daj penze. 6 I slbil (jim to) a hledal phodn chvle, aby jim ho vydal bez zstup. P osledn veee, v. 7 38. 7Piel pak den pesnic, ve kterm se m usil zabjeti bernek. 8 I poslal Petra a Jana ka: Jdte a pipravte nm bernka, abychom jedli. 9A oni ekli jem u: Kde chce, abychom pipravili? 10I ekl
po vli Boi se udruje v nynj form; sly ty uvoln se na krtko moci Bo, i pestane nynj pomr tles nebeskch k sob a nastane jin. 28. Pohlete vzhru atd. Vyzv tak sv vrn k mysli klidn a radostn (kdo jest smuten, hled dol a svuje hlavu; kdo se raduje, zved oi i hlavu). P i b l i u j e s e v y k o u p e n v a e , t. j. n e e n vysvobozen ode vech strast, nbr i ono vykoupen pln, kterm spravedliv stanou se astni blaenosti vn nejen du, nbr i tlem-svm. 2933. viz Mat 24, 3 2 -3 5 . v t e , e b l z k o j e s t l t o . Tak podle Vulgty; podle textu eckho bylo bv: v i d o u c e t o, v t e (poznvte) s a m i s e b o u , e b l z k o j e s t l t o . K r l o v s t v B o toti dokonal i slavn v nebesch. 3436. Srovn. Mat. 24, 36 51 ; Mark. 13, 3 2 -3 7 . 22, 1 - 2 . Viz Mat. 26, 3 - 5 ; Maik. 14, 12. 3 6 Viz Mat. 26, 14 16; Mark. 14, 1011. 713. P p r a v a k p o s l e d n v e e i . Viz Mat. 26, 1719; Mark. 14,
278
Sv. evangelium
J e e
Krista podle sepsn sv. Luke 2?, 1 1 -2 2 .
jim: Hle, jak vejdete do m sta, potk v s jeden lovk, dbn vody n e s a . Jdte za nm do domu, do kterho vejde, 11 a rcete h osp odi dom u: ,Mistr prav tob: Kde jest pokojk, ve kterm bych jedl bernka s uenky sv m i? 12A on vm uke veeadlo velik, prosten; tam pipravte. 13I odeli a shled ali (v e tak), jak jim povdl, a pipravili bernka. 14 A kdy pila hodina, zaujal m sto za stolem a dvanct apotolu s nm. 151 ekl jim: S touebnost jsem dal tohoto bernka jisti s vmi, prve ne bych trpl; 16nebo pravm vm , e ji nebudu ho jisti, do kavad se nenapln v krlovstv B om . 17A pojav kalich, diky uinil a ek l: Vezmte (to) a rozdlte mezi seb e, 18 nebo pravm vm, e nebudu ji piti z plodu vinnho kmene, dokavad nepijde krlovstv B o . 19A vzav chlb, uinil dky a rozlm av jej, dal jim ka: Toto jest tlo m, kter se za v s vydv; to ite na mou pam tku. 20Takt (vzal) i kalich po jdle a ekl: Tento kalich jest nov mluva (potvrzen) mou krv, kter se za v s vylv. 21 Avak hle, ruka zrdce m ho jest se mnou pistole. 22A Syn lovka jde sice tak, jak uloeno jest, ale bda tomu, skrze nho
14. Mat. 26, 20; Mark. 14, 17. 15. S touebnost dal t o h o t o bernka jisti s nimi, a) ponvad to byl prvn bernek velikonon, kterho chtl povati s apotolskm sborem svm. nebo o prvnch a druhch velikonocch, je pipadly do veejnho ivota jeho, neml jet a p o t o l , , p tetch pak nebyl v Jerusalem; b) ponvad to byl zrove posledn bernek velikonon, kterho chtl povati na zemi, aby potom dokone ji vykupitelsk dlo sv, veel do s l w Otce svho; hlavn vak c) proto, e to byl posledn bernek pedobrazn, kter ml jet bti povn. Od t chvle toti ml ji ustoupiti pedobraz nplni, bernek pedobrazn Bernku Bomu; nyn mla ji podna bti ona obf neskonal, kterou by vybaveno bylo lidstvo ze sv poroby, a ji pi tto veei mla ustanovenm nejsvtj svtos i pipravena bti hostina duchovn, v kter by neposkvrnn Bernek Boi sm dval se svm vrnm za pokrm, aby se tak s nimi co neje spojil a jim zruku poskytoval na oblauj c ono povni a spojen, ve kter s nimi vejde v ivot vnm. Byla tedy Kristova tuba po jeden bernka onoho zrove tubou do t chvli, kdy jako lovk s tlem oslavenm vstoup na nebesa ; byla tubou i po t dob, kdy ustanovenm nejsv. svtosti pod nejvti dkaz sv lsky k lidstvu a tm i zdroj milost, kter by slily lovka na cest spsy; ano byla tak tubou po t chvli pedouc, kdy krlovstv jeho (crkev) dokonno bude v nebesch a vyvolenci s nm astni se stanou vn blaenosti. 1618. Slovy tmi prohlauje, e ji nebude slavit na zemi veee velikonon, a e tedy ji brzy od nich odejde, jako i e slaviti bude v nebi veei dokonalou, povati toti slvy a blaha vnho, a to nikoli sm, nbr s apotoly svmi a se spravedlivmi vbec. (Srovn. Ma t . 26, 29; Mark. 14, 25.) 19-20. U s t a n o v e n i n e j s v t , s v t o s t i . 19. Viz Mat. 26, 2627. Mark. 14, 22. T o i t e n a m o u p a m t k u t. j. Co jsem j nyn uinil, to ite i vy: jako j promniv chlb a vno v tlo a krev svou, obtoval jsem je (pod zpsobou chleba a vna) Bohu Otci a podal vm povat, tak i vy promujce chlb a vno v tlo a krev mou, obtujte je Bohu a dvejte lidem pijmati. 2C. Smysl jest: To, co jest v tomto kalichu, nen ji vno, nbr krev m, kterou se potvrzuje nov mluva (nov zkon) s lidmi. (Slova k a l i c h uito jest obrazn msto toho, co se v nm obsahuje; m o u k r v , doslovn v m k r vi , to vak eeno jest po zpsobu hebraistickm msto mou k r v . ) Tent smysl byl by, kdyby se spona j e s t , kter Pn Je nevyslovil, dala ped slovo kalich, take by znlo: toto jest kalich, nov mluva atd. Akoli tedy sv. Luk slova Kristova uvl ponkud jinak ne sv. Matou a sv. Marek, smyslem pece nijak neodchyluje se od nich. (Srovnej Mat. 26, 28; Mark. 14, 24.) 2123. O z n a e n z r d c e . Srovn. Mat. 26, 2125; Mark 14, 1421 Jan 13, 2130.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 22, 2 3 32.
279
bude zrazen. s3 A oni poali se tzat! m ezi sebou, kdo by to z nich byl, jen to uin. 24 Povstal vak i spor mezi nimi o tom, kdo z nich zd se bti vt. 25I ekl jim : Krlov nrodu panuj nad nimi, a ti, kte maj nad nimi m oc, nazvaj se dobrodinci, 26 ale vy ne tak, nbr kdo jest mezi vmi vt, budi jako m en, a kdo jest v ele, budi jako sluebnk. 27 N eb of kdo jest vt, ten-li, kter stoluje, i-li ten, jen pisluhuje? Zdali ne ten, kter stoluje? Ale j jsem mezi vmi jako ten, kter pisluhuje. 28 Vy pak jste to, kte jste vytrvali se mnou v mch pokuench, 29a j vm odkazuji krlovstv, jak mn (je) odkzal Otec mu 30 , abyste jedli a pili za stolem mm v krlovstv mm a sedli na stolicch soudce dvancte pokolen israelskch. 31I tek l Pn: im one, im one, hle, satan vydal si vs, aby vs tbil jako penici, 33 ale j jsem prosil za tebe, aby nepestala vra tv, a ty nkdy obrt potvrzuj bratry sv .
24. Peli se o tom, k d o z n i c h z d s e b t i v t , t. j. kdo z nich m takov pednosti a vlastnosti, aby mohl pro n prvem bti pokldn a uznvn za vtho i prvnho mezi nimi. Pina sporu toho byla jednak ctidost, jednak nesprvn pedstavy, kter pi svch pedsudcch inili si o krlovstv Kristov, myslce, e Pn Je zalo na zemi krlovstv pln vhod asnch a jim pedn msta v nm udl. (Srovn. Mat. 20, 20 28.) Pn Je pouil je sice o povaze svho krlovstv a ukzal, e m vtm k o chce bti v nm, tm pokornjm mus bti. Avak pok d Duch svat nesestoupil na n, nevzdali se pece zcela pozemskch nadj svch, ba oivili je, kdy vidli, s jakou slvou Kristus vjd do Jerusalema, a zvlt kdy mezi posledn vee prohlsil, e nebude ji jisti s nimi bernka ani piti z plodu vinnho kmene, dokavad nepijde krlovstv Bo (Luk. 22, 16 -18.). S potku mleli o tom, ale kdy po odchodu Jidov Pn Je ekl: Nyn oslaven jest (bude) Syn lovka a Bh jest (bude) oslaven v nm (J!n 13, 3132), nezdreli se vce a poali mluviti mezi sebou o blzkm vyplnni nadj svch. Vichni zajist shodovali se v tom, e se dostane kadmu msta vynikajcho; v tom vak se rozchzeli, kdo obdr msto pednj, kdo prvn. A tak se stalo, e znenhla dostali se mezi sebou do sporu a dali tm Pnu Jei podnt k del ei, kterou je vybzel ku pokoe a slubovolnosti. 25 p a n u j , t. j rdi dvaj ctiti svou moc nad nimi. l o v o u d o b r o d i n e i, t. j. maj rdi, aby se jim dvaly lichotiv titule. Vytk tak pnovitost a cti dost krl svtskch (pohanskch). 26. t. j. takov pomr nem bti v crkvi Kristov mezi pedstavenmi a podzenmi, ne pnovitost a ctidostivost, nbr pokorou a slubovolnost maj vynikati a proto moci sv uvati nikoliv, aby hovli sobectv a pohodl vlastnmu, nbr ku blahu a prospchu podzench. (Srovn. Mat. 20,2327.) 27. Aby tm spe poslechli, povzbuzuje ktom u vlastnm pkladem v tento smysl: Pi hostin bv pokldn za vtho ten, kdo sed za stolem, ten pak za menho, kdo posluhuje. A hle, akoli j jsem mistr a pn v, pece sklonil jsem se a poslouil jsem vm umyv vm nohy (Jan 13, 4 15). Jsouce tedy uenky mmi, kte zaujmete pedn msta v crkvi m jakoto pedstaven jej, nensledujte vldc svtskch v jejich pnovitosti a ctidosti, nbr mne v moj pokoe a slubovolnosti, 28.30. Aby je tm vce povzbudil, uznv dosavadn vrnost jejich, s kterou vytrvali s nm ve vech jeho pokuench i utrpench a pronsledovnch i chudob, a upozoruje je na nesmrnou odmnu a nejvy vyznamenn, jeho se jim dostane v nebesch, budou-li po jeho pklad konati v pokoe a vrnosti ad svj v crkvi, a to v tento smysl: Jako Otec mj ustanovil od vnosti boskou autoritou svou, abych j i jako lovk obdrel nebesk krlovstv slvy a blaenosti a ta'< asten byl nejvy slvy a blaenosti a moci jeho, tak ustanovuji i j tou autoritou, abyste, zsta;ete-li mi vrni, obdreli i vy krlovstv nebesk a v nm vldli se mnou povajce nebesk slvy a blaha vnho, jako i abyste m;i ast v m moci soudcovsk. 3132. P n J e o h l a u j e a p o t o l m b u d o u c u t r p e n a p r o s z a P e t r a . V y d a l si, t. j, vyadoval vs jako vc, na kterou m prvo, a t dosti se vyhovlo. Pn Je prav tak, nareje na 1. kap. knihy Job, a to ni-
280'
33 On pak ekl jem u : Pane, s tebou jsem h otov i do ale i na smrt jiti. 34Ale on ekl: Pravm tob, Pete, e dnes kohout nezazpv, dokavad tikrt nezape, e m ne zn . 35A ekl jim: Kdy jsem vs poslal bez m ce a bez m ony a bez obuvi, zdali jste mli v em nedostatek? A oni ekli: V niem . 86I ekl jim: Ale nyn, kdo m m ec, vezm i (jej), podobn i m onu, a kdo nem, prodej pl svj a kup me. 37 N ebof pravm vm, e m us se na m n naplnili jet to to P ism o : ,A s h n i k y p o t e n j e s t . Nebo to, co se mne tk, be k o n e c 38Ale oni pravili: Pane, hle, dva m ee (jsou) zd e. I ekl jim: D osti jest.
k o liv to m smyslu, e by byl bel skuten vyadoval si apotola jako' vc sob patc, nbr v tom, e tce nesa omilostnn apotol (jako vbec kadho), usilovn touil, aby sml apotoly t b i t i , t. j. zmtati jimi v protivenstvch a utrpench a pronsledovnch co nejprudch, domnvaje se, e v pokuench takovch zviklaj se ve ve neb docela od Boha odpadnou, podobn jako kdy rolnk, ist penici, pli ots j v st, nejen zadina propad, nbr i mnoh zrno dobr vyletuje. A Bh ustanovil, e dopuut takovou zkouku na apotoly; nebo chtl jednak ukzati, jak malomocn jsou snahy satanovy, jednak dti apotolm pleitost, aby ctnost svou vytbili a zdokonalili. Ohlsiv jim utrpen, ujistil je Pn Je tak vy p moc, kterou jim jako lovk vydal svou pmluvou, prav: J jsem prosil za tebe. Protivenstv ekala sice m vecky, pece vak mimo obyej prosil jen za Petra, aby nepestala vra jeho. Uinil to proto, ponvad Petr byl prvn mezi apotoly a budouc hlava crkve; nebo pro zvltn postaven to ml zajist satan pedem na nho nameno, jsa pesvden, e tak ostatn apotol snadno se zviklaj ve ve a cel dlo Kristovo se otese, jestli hlava jeho od vry se odchl, a e i ostatn apotol budou v bezpenosti, esli kne jejich zstane neotesen. Pokud tedy jednotlivci jdouce v poslunosti za svm vdcem a knetem nebezpeenstv pekonvaj a se zachrauj, byla Kri, stova modlitba za Petra t modlitbou za vecky apotoly, ano i za vecky, jm jako budouc hlava crkve ml stti v ele. A modlitba ta byla inn; nebo akoli o mlo pozdji Petr z bzn proheil se proti povinnosti svou vru vvznati, ili proti veejn poct Bo, pece neproheil se nikdy proti ve atn, nepestv nikdy ani na okamik viti, e Je jest Syn Bo, Vykupitel lidstva. Slovy o b r t p o t v r z u j uloil Pan Je Petrovi dvoj povinnost: jin na vru obraceti a v n utvrzovat!. (Nkte pekldaj o b r t s e p o t v r z u j myslce, e Pn Je nar tu na nastvajc pd Petrv a chce, aby potvrzoval jin , a ze svho pdu povstane; ale tento peklad a vklad nen sprvn, a jest pravda, e teprve potom jin obracel a utvrzoval, kdy sm ze svho pdu povstal a Ducha sv. obdrel.) 3 3 -3 4 . Viz Mat. 26, 3135; Mark. 14, 2731; Jan. 13, 3638. 3536. Pn Je upozorniv apotoly na to, jak se j,m vedlo pi vykonvn prvnho posln (Mat. 10, 9 10), p e d p o v d j i m p r o n s l e d o v n i o d s v t a , by se na n pipravili, a to v tento rozum: A od vs odejdu (na nebesa), pijdou na vs tak velik pronsledovn, e po lidsku soudc mohlo by se zd ti rdnm, abyste si koupili me, by jste mli proto prodati pl. Nikterak vak nechce, aby se hjili a bojovali meem skutenm, nbr jen meem slova Boho, zbran duchovni. 37. t. i. Budou dv piny, pro vs svt bude pronsle fovati; prvn bude v tom, e ji za krtko budou m samho t a t ! k e z l o i n c m , jak bylo pedpovdno. Nebof, jak jindy jsem ekl (Mat. 10, 24), uenk nen nad mistra a neme proto ekati, e se mu dostane lepho osudu ne mistru jeho. Druh.i pina pak bude v tom, e to, co s e m n e t k , be konec, t. j. moje posln , moje psoben na zemi, mj pozemsk ivot j d e k e k o n c i ; ji s toho svta odejdu, a proto neptel penesou na vs t3 zt, kter maj proti mn a budou vs pronsledovati. 33. D o s t i j e s t , t. j. dosti jest ji o tom ei. Ponvad toti a30t0' nepojali slov jeho sprvn a nebyli nyn jasnjmu vkladu o t vci pstupni, peruil o tom e, dobe vda, e v brzku poznaj sami ze zkuenosti prav smysl jeho slov.
Sv. evangelium Jee Krista podle se p ; ni sv. Luke 22, 3956.
281
Pn Je v zahrad G etsem ansk, v. 3 9 53.
30 A vyed odebral se podle obyeje sv h o na horu O livetsk o jeho uenci pak li za nm. 40A kdy piel n a m sto , ekl jim: M odlete se, abyste n eveli v pokuen. 41Pot vzdlil se od nich as na dohod kamenem a pokleknuv na kolena m odlil se 42ka: Ote,, ch ce-li, odejmi tento kalich ode mne, avak ne m, nbr tv vle se sta. 431 ukzal se mu andl s nebe a pos lova! ho. A on ocitnuv se v zkosti sm rteln modlil se snanji. 44I stal se pot jeho jako krpje krve tekouc na zem. 46A kdy vstal od modlitby a piel ke svm uenkm, nalezl je, ani sp od zrmutku. 46I ekl k nim: Pro spte? Vstate a m odlete se, abyste neveli v p okueni. 47Kdy jet mluvil, hle zstup (pichzel), a ten jen slul Jid, jeden ze dvancti, el ped nimi a piblil se k Jeovi, aby ho polbil. 48Ale Je ekl jem u: Jidi, polbenm zrazuje Syna lovk a? 49T i pak, kte byli pi nm, uzeve, co nastv, ekli jemu: Pane, mme biti m eem ? 50 A jeden z nich udeil sluebnka veleknzova a ual mu prav ucho. 61Ale Je prom luviv ekl: N echte, a potud. A dotek se ucha jeho uzdravil je. 62I ekl Je^ k veleknm a velitelm chrmovm a starm , kte byli na nj pili : Jako na lotra jste vyli s mei a kyji? fSKdy jsem bval denn s vmi ve chrm, nevzthli jste ruky na mne, ale toto jest hodina vae a moc tem nosti Pn Je odveden, od Petra zapen a od sluebnk potupen, v. 54 65. 54I jali ho a dovedli do domu veleknzova, Petr pak el za nm zdaleka. 55A kdy udlali ohe uprosted dvora a se kolem posadili, Petr sedl si mezi nimi. 66 Jedna dveka pak spativi jej, an sed u ohn,
3946 S m r t e l n z k o s t K r i s t o v a . Srovn. Ma t . 26, 30, 36 - 4 6 ; Mark. 14, 26. 3242; |an 18, I. Sv. Luk vypravu;e dj tento strunji ne Matou a Marek. Zejmna mluv o jednom odchod Kristov k modlitb a shrnuje troj Kristovu modlitbu v jednu, ale dopluje vypravovn Matouovo i Markovo zprvou o zjeven se andla a krvavm pot Kristov. Andl zjevil se nejsoe a po tet modlitb a to bezprostedn ped tim, ne Pn je upadl v zkost smrtelnou a ne se potil krv Zjevil se v odob viditeln k tomu konci, aby Pna Jee potil a tak posilnil nejen k utrpen vbec, nbr i, a to pedem, k t zkosti smrteln, kter mu prv nastvala. T l ho bezoochyby tim, e poukazoval k vnmu radku nebeskho Otce a k velikm inkm, je utrpen jeho bude miti. jmenovit pak k tomu, e tak oslav Boha, oslav lidskou pirozeriost svou, lidstvo vykoup a mu v.n blaenosti zjedn. Pn Je vdl to ovem vecko i bez andla a, jsa Bohem, mohl sm potiti a posilniti lidskou pirozenost svou, avak neuinil toho, aby ukzal, e pln podrobuje vli svou vli Otce nebeskho a e vzdvaje se posily se strany bosk pirozenosti sv, jako pouh lovk chce vypiti a na dno kalich utrpen. Od andla pak pijal tu potchu, nejen aby dal pklad pokory nbr i, a to pedem, aby ukzal, jak vlici trp, jak velik inek m modlitba vrouc a vytrval, jako i aby nm zaslouil vy': pomoc a tchu v utrpen a ns povzbudil, bychom i my v zkostech a utrpench svch k Bohu se utkali Po odchod andlov byl pojat po tet zkost smrtelnou, a to tak, e potil s j krv. Krvav pot ten byl zpsoben nesmrnm rozruenm organismu tlesnho, kter nastalo jednak bolem duevnm na vsost velikm, jednak duevn silou a energi, kterou chtje pro ns trpti, onen bol a zrmutek na dui udroval a lidskou pirozenost s t o u takoka nutil, aby jei snela, a tak skuten zpas podstoupil. 4 6 -5 3 . Viz Ma t . 28, 4 7 - 5 6 ; Mark. 14, 4 3 - 5 2 ; Jan 18, 2 - 1 1 . 54. Co se d lo v d o m veleknzov ped Annem, o tom viz Jan. 18,1314. 1924; o tom, co se dlo ped Kaifem v sedn nonm,'viz M a t. 26,57- 68;
282
a pohledvi na upen pravila: T ak tento byl s nim i. 57Ale on zapel ka: eno, neznm h o . 68A krtce na to jin uzev ho ekl: Tak ty jsi z n ich . Ale Petr ekl: love, nejsem 68A kdy uplynula asi jedna hodina, nkdo jin tvrdil ka: Vpravdî tento byl s nm, nebo jest tak G alilejsk. 60 Petr vak ekl: love, nevm , co prav. A ihned, kdy jet mluvil, zazpval kohout. 611 obrtil se Pn a pohledl na Petra. A Petr rozpomenul se na slova Pn, jak mu byl ekl: Prve ne kohout zazpv, zape m tikrte. 621 vyel ven a plakal hoce. 63 A ti mui, kte jej dreli, posm vali se mu tlukouce ho. 6*A za kryve ho bili jej v tv a tzali se ho kouce: Hdej, kdo jest, jen t u d eil? 66A m noho jinho rouhajce se mluvili proti nmu. Rann zasedni velerady, v. 6 6 71. 66A kdy se rozednilo, seli se star lidu i velekn a zkonici a uvede jej do sv rady ekli: | s ili ty Kristus, povz nm to . 371 ekl jim: P o v m li vm to, neuvte mi, 68oti li se vak tak, neodpovte mi, ani mn nepropustte. 68Ale od t chvle Syn lovka bude sedti na pravici m oci B o . 70I ekli vichni: T y jsi tedy Syn B o ? A on ekl: Vy (to) pravte, j jsem . 71Avak oni ekli: K emu jet potebujeme sv d ectv ? Vdy sam i jsm e slyeli z st jeh o . KAPITOLA 23. Pn. Je ped Piltem a ped Herodem , v. 1 25. 1I povstalo jich veker m nostv a dovedli ho k Piltovi. 2P ali pak alovali na kouce: Tohoto jsm e nalezii, an pevrac nrod n a brn dvati dan csai a prav, e jest Kristem krlem . 3 i otzal se ho Pilt: T y jsi krl id o v sk ? A on odpovdl m u: T y (to) p rav. 4 I ekl Pilt k veleknm a zstupm : Nenalzm dn viny na tomto lovku . 5 Ale oni usilovali kouce: Bou lid
Mark. 14, 5365 Luk pomluje o tom, a jen se zmiuje o pd Petrov, kter se udl mezi onm sednm, a o posmchu, kter sluebnci uinili Kristu po sedn nonm. 5 5 - 6 2 - Viz Mat. 26, 6 9 - 7 5 ; Mar;k. 14, 6 6 - 7 2 ; Jan. 18, 15-18. 5 -2 7 . 55. Petr s e d l si, tak podle textu eckho; podle Vulgty bylo by: Pe b y l mezi nimi. 6671. Srovn. Mat. 27, 12; Mark. 15, 1. Ponvad non sedn a rozsudek byly nezkonn, sela se velerada rno jet jednou, a to jednak k tomu konci, aby znova vynesli rozsudek a tak jednni sv zasteli roukou zkoniosti, jednak as i proto, aby se poradili, kterak ten rozsudek pr.jvsti, zejmna kter zosob smrti Kristu pisouditi a kterak prv tento zpsob (smrt kie) odvodnit!. 69. Pedpovdl tak znova, jako pi nonm sedn (Mat. 26, 64) brzko svoji oslavu, aby nemli dn piny k vmluv. 23, 17. Viz Mat. 27,1114; Mark. 15, 2 5; Jan. 18, 2838. J e p p r v p.ed P i l t e m . 2. Vinili tak Krista z perin politickch, jednak a b / donutili Pilta, b proti nmu zakroil, jednak aby ho pimli k tomu, by Krista po mskm prvu trestnm odsoudil k smrti ke. Prvn dv vci byly pouhou pomluvou a to tak drzou, e Pilt prohldl a odsoudil ji alespo tm, e pi vslechu k n ani nepihldl: Tet vc, ji alovali, byla pekroucenm vpovdi, kterou Pn Je ped Kaifem slavn prohlsil se za Krista, Syna Boho. id uinili z n zloin politick, jakoby se byl inil krlem pozemskm 4. Shledal toti, e se Pn Je nein krlem politickm. (Viz Jan. 18,3637.)
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 23, 6 27.
283
ue po vem Judsku, poav od G alilee a s e m . 6 Tu Pilt u slyev o Galilei, otzal se, je!i ten lovk Galilejsk. 7 A zvdv, e jest z m oci H erodovy, poslal ho k Herodovi, kter byl tak v Jerusalem v ty dny. 8H erodes pak uzev Jee zaradoval se velm i, nebo byl o d edvna dostiv uvidti jej, ponvad o nm m noho slyel a se nadl, e ho uz njak zzrak initi. 9I vyptval se ho mnoha slovy, ale on neodpovdal mu nieho. 10Stli vak tam velekn a zkonici ustavin na alujce. 111 pohrdnul jm H erodes se svm kom onstvem a posm val se mu oblknuv jej v roucho bl, a odeslal ho nazpt k Piltovi. 12 A v ten den Herodes a Pilt sptelili se, nebof dve bti spolu v neptelstv. 13Pilt pak svolav veleknze i nelnky a lid, 1 ekl k nim: Pivedli jste mi tohoto lovka, jakoby odvracel lid, a hle, j vyetovav ped vm i, nenalezl jsem na tom to lovku dn viny v tch vcech, kter na nho alujete. 16Ale ani H erodes, nebof jsem vs poslal k nmu, a hle nic smrti hodnho neuinil. 16 Potrestm ho tedy a propustm . 17 M usval pak propoutti jim o slavnosti jednoho (vzn iS I vykikli vichni najednou, kouce: Pry s tmto a propusf nm Barabe. 19 T en byl pro njak vzbouen povstal v m st a pro vradu vsazen do vzen. 20 Pilt vak promluvil k nim opt, chtje propustti Jefe. 21Ale oni volali: Ukiuj, ukiuj h o. 22 On vak ekl jim p o t e t: I co zlho uinil tento? dn piny smrti na nm nenalzm. Potrestm ho tedy a propustm. 23Ale oni nalhali na kikem velikm , dajce, ab byl ukiovn, a kik jejich se rozmhal. 241 usoudil Pilt, aby se vyplnila dost jejich, 25a propustil toho, jen byl pro vradu a vzbouen vsazen do vzen, za nho prosili, Jee pak vydal vli jejich. Je Kristus ukiovn a pohben, v. 2 6 56. 26 A kdy jej odvdli, uchopili jakhosi im ona kyrenskho, jen pichzel ze dvora, a vloili na k, aby jej nesl za Jeem. 27 el
812. P n J e i p e d H e r o d e m A n t i p o u Pilt poslal Jee k Herodovi proto, e se chtl zbaviti vci nepijemn. Herodes sp a thv Jee, zaradoval se, nebo myslil, e Je ukoj jeho zvdavost njakm zzrakem a odpovmi k vetenm jeho otzkm. Pn Je vak nevyhovl mu, ponvad nepiel upokojovat zvdavost, nbr vykoupit svt, a konal zzraky, nikoli aby nkoho bavil, nbr aby potvrzoval jimi sv bosk posln a ueni. 14. Oblkl jej v bl roucho bezpochyby vzhledem k mskmu obyeji, dle nho v bl roucho oblkali se ti, kie se uchzeli o njak ad veejn. Posmval se mu tedy (se svm komonstvem i s etnou svj druinou vojenskou) jakoto blznivmu kandidtu o trn krlovsk a uvdl v p o sn c h krlovskou dstojnost jeho, o n slyel. 1325. P n J e p o d r u h p e d P i l t e m . Srovn. Mat. 27, 1 5 - 2 6 ; Mark. 15, 615; Jan. 18, 2940. 15. Nkter rukopisy maj: nebof poslal ho k nm. Slovy A hl e, n i c s m r t i h o d r h o n e u i n i l (doslovn: a hle, nic smrti hodnho nebylo uinno od ntio) prohlauje, e ani dle Herodova soudu |e neuinil nic smrti hodnho; sic jinak nebyl by ho odeslal nazpt. 10. Z plin povolnosti idm chtl Krista potrestat!, t. j. zbiovati, ako nabyl pesvden, e jest nevinen. Myslil, e se s tm id spokoj a nebudou ji usilovati o to, aby byl Kristus usmrcen. Oni vak odmtli to Proto chopil se prostedku jinho; dal jim volit mezi Jeem a Barabem. 1725 B a r a b i d n a p e d n o s t ped J e e m . Srovn. Ma t . 27, 2 5 - 2 6 ; Mark. 15, 6 - 1 5 ; Jan. 18, 3 9-40. 26. Viz Mat. 17, 31; Mark. 15, 21.
284
pak za nim velik zstup lidu i en, a ty plakaly a kvlely nad nm. 28Je vak obrtiv se k nim ekl: D cery jerusalem sk, neplate nade mnou, nbr sam y nad seb ou a nad dtkami svm i. 29N ebof hle, pijdou dnov, v nichto eknou: ,B lahoslaveny neplodn a ivoty, kter nerodily, a prsy, kter nekrmily. 30T ehda ponou kati horm : ,Padnte na n s a pahrbkm : ,Pikryjte n s ; 31nebo inli toto na dev zelenm , co bude se dti na su ch m ? 32Byli pak s nm vedeni tak jin dva, zloinci, aby byli usm rceni. 33 A kdy pili na m sto, kter slov leb, ukiovali ho tam; t zloince, jednoho na pravici a druhho na levici. 34Je pak e k l: Ote, odpus jim, nebo nevd, co in. A rozdlujce si roucha jeho metali (o n) los 35I stl tu lid dvaje se ; ale tak nelnci posm vali se mu (s nimi), kouce: Jinm pom ohl, a pom e sm sob , je-li on Kristem, vyvolencem B om . 36 Posm vali se mu vak i vojci, pistupujce a p odvajce mu octa 37a kajce: Jsi-li ty krl idovsk, pom oz so b . 38 Byl tak npis nad nim napsan literam i eckmi a latinskmi a hebrejskmi: Tento jest krl idovsk." 39 Jeden pak z tch zloinc, kte s nm viseli, rouhal se mu ka: Jsi-li ty Kristus, pom oz so b i nm . 40Ale druh prom luviv, kral ho ka: Ani ty se Boha neboj, jeto v tm e od souzen jsi? 41A my zajist spravedliv (trpme), nebof dostvm e to, co nle na skutky nae, ale tento neuinil nic zlh o . 42I ekl k Jeovi: P ane, rozpom e se na m ne, kdy pijde do krlovstv sv h o . 43 A Je ekl jemu: Vpravd, pravm tob: D n es bude se mnou v rji. 44Bylo pak okolo esti hodin, a tu stala se tma po cel zemi, a do devti hodin; 45a zatm lo se slunce, a opona chrmov roztrhla se ve dv ple. 40A Je zvolav hlasem velikm ekl: Ote, v ruce tv poroum ducha sv h o . A to p ovdv vypustil dui. 47Setnk pak uzev, co se stalo, velebil Boha, ka: jist lovk tento byl spravedliv. 48A vekeren zstup tch, kte byli spolu ptomni tomu divadlu a vidli, co se dlo, bil se v prsa a navracel se. 4 Stli pak tam zdaleka vichni znmi jeho, i eny, kter ho byly nsledovaly z Galilee, a patili na to. 50A hle, jeden mu, jm nem Jostf, kter byl radou, mu to dobr a spravedliv 51ten nesouhlasil s nlezem a jednnm jejich z judskho m sta Arimatie, kter (tak) oekval krlovstv Boho, 52ten piel k Piltovi a podal za tlo Jeovo; 53a sav je (s ke)
30. Srovn. Is. 1, 19: Os. 10. 8; Apokal. 6, 16 31. Ke stromu zelenmu pirovnv sebe nevinnho, ke stromu suchmu hnky nekajc! vbec, jmenovit t lid israelsk. Smysl jest: Jestli j nevinn trpm takov muka (pro hchy ciz, pro hchy lidstva), jak trest stihne hnky pro hchy jejich vlastni, co utrp zejmna t lid israelsk, jen tak velice se na mn proheuje 33. Viz M a 1. 27, 33; Mark. 15, 22; Jan. 19, 17. 3543. Viz M a t. 27. 3944; Mark. 15, 2932. Vojnov vzali ! odnt ku posmchu svmu nejspe z npisu na ki; proto as sv. Luk uvd jej teprve ve zprv o jejich posmchu. Posmvali se tm zpsobem, e se sta.li, jakoby mu chtli podati piti, a e pi tom kali slova svrchu uveden. 4 4-45. Viz M a t. 27. 4 5 - 5 t ; Mark. 15, 33. 47. u z e v , co s e s t a l o , e toti nastala tma od poledne do t hodin, e Kristus jet ped samou smrt tak mohutnm hlasem promluvil a j. (Srovn. Mark. 15, 39; Mat. 27, 5154.) 49. Srovn. Mat. 27, 5 5 - 5 6 ; Mark. 15, 4 0 -4 1 .
285
zavinul je v pltno a p oloil ho do hrobu vytesanho (ve skle), v nm jet nikdo neleel. 54A byl ptek, a sobota nastvala. 65Za nim vak ly eny, kter byly s nm pily z G alilee. a podvaly se na hrob i na to, jak tlo jeho bylo poloeno. 66 A vrtive se, pipravily vonn vci a masti. V sobotu ovem odpoinuly podle pikzni. KAPITOLA 24. N b on eny a sv . Petr u hrobu, v. 1 12. 1Ale v nedli zhy z rna pily ke hrobu nesou ce (s sebou) vonn vci, kter pipravily. 2 N alezly vak km en odvalen od hrobu 3 a v e e d e (do nho) nenalezly tla Pna Jee. 4 Kdy byly proto bez rady, postavili se najednou dva mui podle nich_ v roue skvoucm . 5 Kdy se bly a svj obliej k zemi schlily, ekli jim : Pro hledte ivho mezi m rtvm i? 6 Nen ho tuto, ale vstal. Rozpom ete se, kterak mluvil k vm, kdy byl jet v Galilei. 7 Pravili: ,Syn lovka mus bti vydn v ruce lid hnch a bti ukiovn a tetho dne vstti z mrtvch. 8 I rozpom enuly se na slova jeho. 9 A navrtive se od hrobu zvstovaly to veck o jedencti a vem ostatnm . 10Byla to Maria M agdalena a Johanna a Maria (matka) Jakubova a ostatn s nimi, kter to povdly apotolm . 11 Ale slova ta zdla se jim jako nesm ysl; i nevili jim. 12Petr pak^vstav beel ke hrobu a nakloniv se uzel prostradla, ana le o so b ; i od eel dom, div se tom u, co se stalo. Pn Je zjevuje se dvm a uenkm jdoucm do Em aus, v. 13 35. 13A hle tho dne li dva z nich do vesn ice, jmnem Em aus, kter byla vzdlena od Jerusalema hon ed est. 14 A ti hovoili spolu 0 vech tch vcech, kter se udly. 15 A kdy hovoili a seb e se dotazovali, Je pibliv se bral se s n im i; 16 ale oi jejich byly dreny, aby ho nepoznali. 17I ekl k nim: Kter jsou to ei, je spolu v edete a jste sm u tn i? 18 A jeden z nich, jmnem Kleof, odpovdv ekl jemu: T y-li jedin jsi cizincem v Jerusalem a neseznal jsi tch vc, kter se tam staly v tchto d n ech ? I ekl jim : 19 K ter? A oni pravili: O Jei Nazaretskm , jen byl prorokem, mocnm v inu 1 slov ped B ohem a pede vm lidem ; 20 a kterak velekn a nelnci m i ho vydali, aby byl odsouzen k smrti, a ukiovali jej. 21 My vak jsme se nadli, e on to jest, jen m vykoupit lid israelsk; a nyn ke vem u tomu jest dnes tet den od t doby, co se to stalo.
1. v n e d l i ; doslovn; v p r v n d e n t d n e (neb jak se zhusta m sprvn pekld: p r v n d e n p o s o b o t . Oznaovali se slovem s bota nejen den sobotn, nbr i cel tden, podobn jako i my slova nedle uvme i o dni nedlnm i o celm tdni). 24, 19. Vjev tento jest natrn jin, ne jest ten o nm mluv Mat. 2 18 a Mark. 16, 18. a Jan. 20, 1. Sv. Luk mn tu nejspe Johannu a nkter jej druky, kter pily ke hrobu o nco pozdji, ne ony eny, o nich mluv Matou a Marek, a spatily v nm d v a andly. Odeede pak od hrobu setkaly se nkde s tmi enami (Salome, Mari Jakubovou a j.), n domluvive se s nimi, odely k apotolm a povdly jim, co vidly a slyely (Luk 24, 910,) rebo do t doby neekly eny t / z bzn apotolm nieho, a je byl andl k tomu vyzval. (Mark. 16, 8.) 12. Vz Jan. 21, 3 - 1 0 . 13-55. Mark. 16, 12-13. 13. h o n e d e s t = 1 2 kilometr i as ti hodi v cesty. 17. Dle eckho textu bylo by: kter. . . vedete? I zastavili se smutni.
26
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luke 24, 2 2 - 45.
22Ale i nkter eny z naich podsily ns; bylyf z rna u hrobu 23a nenaleze tla jeho, pily a pravily, e vidly tak zjeveni se andl, ktei prav, e jest iv. 24I odeli nkte z ns ke hrobu a shledali tak, jak byly eny pravily, jeho vak nespatili. 25Tu on pravil k nim: blhov a vhav srdcem k ven vem u tomu, co mluvili proroci! 26Zdali nemusil to Kristus trpti a tak vejiti do slvy s v ? 27A poav od M oje a vech prorok vykldal jim vecka Psm a, kter byla o nm. 28I piblili se k vesnici, do kter li, a on se dlal, jakoby chtl jiti dle, 29ale oni pinutili ho kouce: Zsta s nmi, nebof se pipozdv, a den se ji nachlil. I veel s nimi. 30 A kdy byl s nimi za stolem , vzav chlb poehnal jej a rozlmav ho dval jim. 31I otevely se oi jejich a poznali h o; ale on zmizel od nich. 32I ekli vesp olek: Zdali nehoelo v ns srdce nae, kdy mluvil k nm na cest a vykldal nm P sm a ? 33A vstve v tou hodinu vrtili se do Jerusalema a nalezli (tam) pohromad jedencte (apotol) i^ ty, kte byli s nimi, 34 ani prav: Pn vstal skuten a ukzal se Sim onovi. 35I vypravovali tak oni, co se stalo na cest a kterak ho poznali v lmn chleba. 36 Zatm vak, co to mluvili, (Je) stanul mezi nimi a ekl jim : Pokoj vm ! (J jsem to, nebojte s e ) . 37 Ale oni zdeni a pestraeni jsouce dom nvali se, e vid ducha. 38I ekl jim: Pro se dste a pro vstupuji takov m ylenky na srdce v a e ? 39Vizte ruce m i nohy m, e j to jsem ; dotkejte se mne, a vizte, nebo duch nem tla a kost, jak vidte, e j m m . 40A povdv to ukzal jim ruce i nohy. 41Kdy pak oni pro radost jet nevili a se divili, ekl jim : Mte tu nco k jdlu? 4:11 podali mu kus peen ryby a plst m edu. 43 A on pojedl ped nimi a vzav ostatky dal jim. 4*I ekl k nim : T o jsou slova, kter jsem mluvil k vm byv jet s vmi, e se (toti) mus naplniti vecko, co psno jest o mn. v zkon M ojov a v prorocch i alm ch. 45Potom vyloil jim
24. Dle Vulgty: jeho, vak nenalezli. 28. D l a l s e, j a k o b y c h t l j i t i d l e , aby jim dal pleitost dati ho, by s nimi zstal. A byl by jist el dle, kdyby ho byli ned i. Nebo akoli ml v myslu vejiti s nimi a dt se jim poznati, nechtl pece to uiniti jinak, le si zaslou tu milost pohostinstvm a lskou k blinmu. 29. P i n u t i l i ho, t. j. usilovnmi prosbami nalhali na a tak ho pohnuli, aby s nimi zstal. 30. Nepodval jim chleba promnnho, svtostnho, nbr chlb nepromnn, nesvlostn. 35. v l m n c h l e b a , to jest dle zpsobu, kterm ch b poehnal a lmal jim. Poznali ho toti z toho, e vidli jej poinati si prv tak, jako vdycky inil, kd^ se svmi enky stoloval, jednak vak,a to ( e d e m, i z toho, e Pn Je, chtje se dti poznati, nejen pestal vy moc svou psobiti v jejich oi tak, aby ho nepoznali, nbr i zbystil je, aby ho poznali, 3643. Srovn. Jan. 20, 1923. 36. Msto slova J e maj eck rukopisy o n ; slova J j s e m to, n e b o j t e s e schzej skoro ve vech rukopisech eckch; dostala se sem omylem nejspe z Jan, 6, 20 Rukopis D. (Kembridsk) vyt echai i slova a ekl jim: Pokoj vm , zjjist pehldnutm. 37. Myslili, e to jest duch, ponvad piel dvemi zavenmi. 41. Slov .a plst medu nen v nkterch i nejstarch rukopisech eckch. 43. Dle tarch rukopis eckch a nkterch latinskch zn ver tent pouze takto: I v7al a jedl ped nimi. 44 -49. Srovn. Mark. 16, 14-18. Dj tento stal se (alespo pravdpodobn) a v den Kristova nanebevstoupen a to po slovech Mark. 16, 14. 45. Vyloil jim zejmna ona mista Psma sv., kter obsahuj pedobrazy a proroc:v o Vykupiteli, a tak dal jim nvod, jak ponati si maj, aby poroz-
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Luk. e 24, 4653.
287
sm ysl, aby rozumli Psm m , 46 a ekl jim : Tak jest psno (a tak bylo teba), aby Kristus trpl a tetho dne vstal z mrtvch, 47 a aby hlsno bylo pokn a odputn hch pro jmno jeho mezi vem i nrody, ponouc od Jerusalema. 48 Vy pak jste svd k y tch vc. 49A j pola na vs toho, jeho Otec mj zaslbil, vy vak zstate v m st, dokavad nebudete opateni m oc s v so sti. 60Pot vyved l je ven k Betanii a pozdvih rukou svch, poehnal jim. 611 stalo se, kdy |im ehnal, cdlouil se od nich a vznel se do nebe. 25A oni poklonive se navrtili se do Jerusalema s radost velikou, 53a byli stle ve chrm chvlce a velebce Boha
O evangeliu sv. Jana.

Spisovatelem tvrtho evangelia knonickho byl m ilek Pn, sv. Jan. Evangelista tento byl synem rybe Z ebedea a jeho manelky Salom e, kte, jak se zd, mli sv obydl v B etsaid pedjordnsk pi vtoku Jordnu do jezera G enesaretskho. R odie jeho nebyli nemajetn; nebo otec Zebedeus ml pi svm em esle njemnky i pomocnky (Mark. 1, 20 ), matka pak patila k enm , kter pisluhovaly Pnu Jei ze sv ch statkv a nakoupily vonnch m ast, aby pornazaly tlo Kristovo. D le Nicefora mli t v Jerusalem dm na Sion. Lze proto prvem souditi, ze se mu dostalo pim enho vzdln, a ne takovho, jakho bylo lze nabti ve kolch rabnskch, nebo dle Skutkv apotolskch (4, 13) lenov velerady vidli v nm podobn jako v Petrovi mue neuenho, to jest takovho, kter nebyl vzdln . ve kolch rabnskch. Zprvu pom hal otci svm u pi em esle zrove se starm bratrem svm Jakubem, kter se nazv Velikm neb Vtm . Kdy vak Jan Ktitel zapoal pipravovat lidi na Vykupitele, od eel k nmu do krajiny jordnsk a stal se uenkem jeho (Jan 1, 3 5 37). Tam byl nepochybn svdkem ktu Kristova. Ale nezstal dlouho u Jana Ktitele, nbr pestoupil k Pnu Jei. Kdy toti Kristus Je pekonav pokuen belsk vrtil se (as v noru?) k Janu Ktiteli a obdrev od nho svdectv, e jest Bernkem Bom , kter snm hchy svta, pipojil se k nmu i s Petrovm bratrem Ondejem a zstal njak as (as do potku prosince) u nho. el s nm do Kny galilejsk, kde byl svdkem prvnho zzraku jeho, a provzel jej odtud do Kafarnaum, do Jerusalema i do ostatnho Judska (Jan. 1, 2 9 3, 22). Kdy pak Pn Je as v prosinci opoutl Judsko a el pes Sam asko do Galilee (Jan 4, 1 45), nsledoval ho tak, ale pied do G alilee,
uml S a r mu zkonu, ukazuje tm, e zkon Star lze pochopiti nleit jenom vzh edem k zkonu Novmu. Zrove osvtil rozum a pohnul vli jejich, aby vklady jeho pojali i uznali a vbec do Pisrua sv. vnikli. 46. Slova a t a k b y l o t e b a , schzej v nkterch starch rukopisech eckch i latinskch.. 47. to jest, aby bylo hlsno mezi vemi nrody, e lze kadmu dojiti pravm poknm odputn hch pro jmno i pro zsluhy Jee Krista.^ 49. t o h o, j e h o O t e c z a s 1 b i 1, t. j. Ducha svatho ; doslovn byl by: zaslben Otce mho, m o c s v s o s t i , t. j. dokavad nebudete obdaeni moc a silou, a vbec dary Ducha sv., abyste, odloce vekerou bojcnost, ne-. ohro.-n vydvali svdectv o mn. 5053. Srovn. Mark. 16, 1920; Skutk. apot. 1, 9 12.
.288
O evangeliu sv. [ana.
vrtil se s dovolenm Kristovm dom ke svm u zamstnn, podobn jako uinili ostatn uenci, kter Pn jei tou dobou ml. Neuplynulo vak mnoho asu, a ji zase byl povoln od Krista i se svm bratrem Jakubem ; i zstal potom u nho ji trvale a byl pi volb apotol vadn do sboru apotolskho. O ddav se pak zcela Mistru svm u, byl tak sm od nho m ilovn a rzn vyznam envn. Byl zrove s Petrem a bratrem svm Jakubem piputn, aby byl svdkem vzken dcery Jairovy, prom nn Pn a smrtelnho zpasu jeho v za-, hrad Qetsem ansk, s Petrem pak poven kolem, aby pipravili (posledn) veei velikonon. Pi veei t spoinul na prsou Kristovch a vyzvdl na Kristu osobu zrdcovu; doprovodiv pak boskho Mistra sv h o do domu Kaifova i na Kalvarii, dostal od nho za matku Pannu Marii, kterou potom , byv svdkem smrti Kristovy, pojal ihned k sob a ml dle podn pi o ni a do smrti jej jako hodn syn 0 matku svou. U sly ev od Marie M agdaleny, e vzali Pna, bel zroven s Petrem ke hrobu a spativ prostradla sloen a na zvltnm m st rouku, kterou byli obvzali hlavu Pn, uvil hned e Pn Je vstal z mrtvch. Kdy pak u jezera G ;nesaretskho ukzal se Pn jemu i nkterm jinm apotolm , on prvn poznal jej. Po sesln Ducha svtho, jevil vedle Petra innost zvlt usilovnou. Byl s Petrem, kdy uinil prvn zzrak, s nm v poped kzal a ve vzen pro Krista trpl, s nm byl ped veleradu postaven, s nim posln do Sama, aby tam udloval svtost bimovn. Svat Pavel nazv jej proto sloupem crkve podobn jako Petra a Jakuba M alho. V choditm psoben jeho byl po del dobu Jerusalem. Odtud inil apotolsk cesty po Judsku a jinch mstech palestinskch. Kdy vyel z Palestiny do krajin jinch, nen znmo. Pravdali, co prav Niceforus (. E. II. 49), e Panna Maria zemela roku 48 v Jerusalem, od eel odtud as brzy po jej smrti. Jestli vak Panna Maria odela s nm do Efesu a v jeho okol, v Panagia Kapuli, zemela, jak s m en pravdpodobnost tvrd nkte jin vzhledem k vidn Kateiny Emerichovy a stnmu podn udrovanmu v okol efeskm , o d eel z Palestiny nepochybn jet pozdji, snad a pi vypuknut vlky idovsk. Jisto vak jest, e v pozdjch letech svch usadil se v Efesu, jak svd skoro veker starobylost, zejmna t Klement Alexandrijsk, Polykrates, biskup efesk v druh polovici II. stol., ano 1 sv. Ireneus a sv. Polykarp, jeho se Ireneus dovolv. N epiel vak sv. Jan. do Efesu dve ne asi v letech 6 7 70. Souditi to lze z toho, e sv. Pavel nezmiuje se o nm ani v list k Efeskm psanm v r. 62 neb 63, ani v listech k efeskm a biskupu sv. Tim otheovi, z nich druh byl psn r. 67. V Efesu vykonval jako metropolita vrchn sprvu nad kesanskmi obcem i maloasijskmi. N ebyio mu vak d i n povati tam klidu pi jeho psojbnosti. Byl dle podn za pr)nsledovn Dom itinova dopraven do ma a tam pro sv svdectv o Kdstu vren do ndoby pln oleje vacho se . Kdy vak neutrpl dnho poruen na tle, b y f posln do vyhnanstv na holoskal ostrov Patmos. Ve vyhnanstv tom dostalo se mu zjeven budoucch osud crkve, kter napsal ve svm dle, zvanm A pokalypse i Zjeven sv. Jana. P o smrti D om itianov obdrel zase svobodu; i vrtil se opt do Efesu a zstal tam a do smrti, vykonvaje apotolsk ad svj. N apsav tu evangelium a ti listy, zemel, zachovav ustavin panictv, smrt pirozenou jako staec as 94'.et za prvnch
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Jana.
289
let csae Trajna bu v poslednch letech prvnho neb v prvnch letech druhho stolet. Byl pak Jan povahy ohniv s potku i prudk, ale pll vrouc lskou ke Kristu. Proto horlil oste proti neptelm a odprcm jeho, ano i ohe s nebe chtl jednou i s bratrem svm svolati na Sam atny proto, e odepeli pohostinstv Pnu Jeii (Luk. 9, 54). Tak byl ponkud ctidostivm a chtl, aby jemu a jeho bratrovi se dostalo pednch mfst v Kristov krlovstv. Avak obcovnm s Kristem Pnem a milost B o zmrnila a ulahodila se prudkost a horoucnost i ctidost jeho v bohum ilou jemnost a nnost i pokoru a v nejist lsku k B ohu a k blinmu. N icm n jakousi zm uilost a statenost zachoval po cel ivot svj. Vystupoval proto tak potom s vekerou rozhodnost proti bludam jakoto odprcm Kristovm a horlil pro est Bo a spsu du. U slyev na p. jednou v lznch, kde se chtl koupati, e tam jest bluda Cerinthus, jen popral Kristovo bostv, vykikl: U tecm e odtud, aby se stecha neproboila, nebof jest pod n Cerinthus, neptel pravdy. A v druhm list svm vyzv: Pichz-li kdo k vm a nepin-li toho (Kristova) uen, nepijmejte ho do domu, ani ho pozdravujte. Kterak horlil pro spsu du, svd dojmav Udlost jedna jet z poslednch let jeho psoben v Mal Asii. Sv. apotol poznal toti na cestch svch v M il Asii m ldence, jen vynikal nejen ulechtilost tlesnou, nbr i mnohmi dary duevnm i. T oh o ujal se a svil ho ktermusi biskupu, aby jej vychoval. Biskup vychovval a pouoval jej p eli/, a jej i poktil. Ale potom polevil ve sv bedlivosti, m ysle, e mu nen teba dalho veden. A tu m ldenec upadnuv do patn spolenosti dal se svsti a klesnul tak, e se stal vdcem loupenk. S'. Jan d ovdv se o tom spchal do krajiny, kde se zdrovala tlupa loupenick. B yv tam chycen, dal, aby ho dovedli ke svm u nelnfku. I vedli ho k nmu. Nelnk pak zpozorovav, e k nmu nkoho vedou, zastavil se. Jakmile vak poznal Jana, zastydl se a dal se na tk. A tu Jan, nedbaje svh o sti, bel za nm a v o la l: Pro, synu, ve zbroji utk ped starcem bezbrannm ? Smiluj se nade mnou! Jet m nadji ve spsu. J za tebe poet vydm a, budeli teba, za tebe i umru. Po tch slovech zastavil se nelnk. A Jan pied k nmu, objal ho a pohnul ku pravmu pokn a neopustil ho, a on vrtiv se s nm do Efesu pln se smil s crkv. A jako sm byl proniknut istou lskou k blinmu, tak roncoval ji tak v jinch; nebo byl pesvden, e kdo opravdovou lsku chov k blinmu, miluje tak Boha a zachovv jeho pikzn. Proto jet v pozdnm vku svm , kdy ji nem oha choditi a ei k vcm initi, dvaje se doneti do shrom dn bohosluebnho, alespo ta s'o v a kval: Synkov moji, milujte se v esp o lek . A kdy s podivenm tzali se ho, pro jen ta slo v a opakuje k nim, ekl: Jest to pikzn Bo, a kdo je zachovv, dosti in. Sv evangelium zan bostvm Jee Krista, povzneje se tak hned na potku k vinm nebeskm , a k Bohu sam m u; pro tu pinu zobrazuj jej se sym bolem orla. N apsal je v E f e s u m e z i r o k e m 8 5 96, aneb sp e jet p e s n j i m e z i r. 9 0 95, a to p r o k e s a n y m a l o a s i j s k , nad nimi vedl vrchn sprvu, pro kesany to, kte byli vtinou obrceni z pohanstv a ve ve ji pokroili. Byl k t o m u p o h n u t
Psm o sv. Novho zkona. st I. J9
290
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana.
prosbou kesan maloasijskch, kterou mu pednesli skrze sv b iskupy a jeho dosud ijc a u nich psobc spoluueniky. Ti prosili ho, aby napsal evangelium , j e d n a k p r o t o , e n k t e b i u dai ano i id ili mezi nimi n e p r a v uen 0 K r i s t u P n u , poprajce bu bostv neb prav lovenstv jeho, j e d n a k proto, e si pli, a b y b y l y z a z n a m e n n y t a k ty v c i ze i v o t a P n , k t e r p r v n ti e v a n g e 1 i s t p o m i n u l i m l e n m , a by dle stniho podn sv . Jana vzhledem k tehdejm pomrm m aloasijskm velice pispvaly k nboenskm u vzdln vcch. L i e proto plnm prvem ci, e toto pni a tuba m aloasijskch kesan a ony bludy byly dal, ale pouze, nepmou pohnutkou k sepsn evangelia tohoto. e l e m , jeho svm spisem chtl dociliti, b y lo : vzhledem k rznm nzorm nepravm, kter se o Vykupiteli ily, utvrditi ve sv ch tench vru, e ten Je, kter v Judsku i v Galilei del dobu uil, zzraky inil a byv pod mskm vladaem, Pontiem Piltem, ukiovn, tetho dne z mrtvch vstal, jest zaslben Vykupitel a jako takov nejen prav lovk, nbr i prav Bh (srovn. Jan. 20, 31). K tomuto elu el celm sp isem svm . Hned na potku jedn o bostv Kristov, ukazuje, e od vnosti bylo Slovo jakoto osob a od Boha Otce rozdln, ale s n!m soupodstatn, a ta e jsouc jednorozenm Synem Bom, se vtlila, aby ns vykoupila, on pak e sm vidl ji i slvu jej. Na o vyliuje, kterak vtlen ten Syn B o vdy vce projevoval boskou velebnost a slvu svou ; proto nejen l zzraky, ktermi Pn Je ukazuje boskou svoji m oc, nbr, a to po vtce, podv t ei jeho, ktermi nazval Boha Otcem svm a pital si bosk vlastnosti, boskou podstatu a bosk psoben. Z roven vytk o nm, e jest pln milosti a pravdy, e miluje Boha O tce a jest od nho milovn, e vra v nho vede k ivotu vnm u, a jet na konci evangelia pipomn, e ty vci psny jsou, a b y teni v i l i , e j e j e s t K r i s t u s , S y n B o . Svho jmna neudv evangelista tento, podobn jako ani dn jin, dosti vak se prozrazuje tm, e nejen se t k oitm svdkm ivota Kristova (1, 14; 19, 35) a k tm, kte s nm byli pi posledn veei, nbr i nazv se uenkem , jeho m iloval Pn, a prav, e pi veei t spoinul na prsou Jeovch a se tzal, kdo jest ten, jen ho zrad, jako i, e Pn Je svil mu matku svou, aby ml o ni pi (19, 26. 2 7 ); nebo jednak pi posledn veei byli s Pnem Jeem toliko apotol, jednak veker podn starobyl dosvduje^ e to byl apotol Jan, en pi posledn veei spoinul na prsou Kristovch a jemu Pn Je svil svoji matku. V slovn jmenuje ho spisovatelem evangelia mimo jin T heofil Antiochijsk (kolem r. 170), Klement Aexandrijsk, O rigenes, D ionysius Alex., Tertullin, sv. C yprin, Zlom ek Murat., sv. lreneus. Nkter narky na jeho evan gelium a citty i vroky z nho vce m n voln shledvaj se ji v e spisech sv. Otcv apotolskch, zvlt u Janova ka sv. Ignce, jako i u sv. Justina.
* * *
Nkte racionalist poprali pravost tohoto evangelia, tvrdce, e nepochz od Jana apotola. Ale neprvem. Nebof at pomlme o tom, jak nepoprateln jsou svdectv starobyl, kter svd o Janov pvodu jeho a jak marn jsou snahy odprc jeho seslabiti vnost onch svdectv, (viz Skora, vod
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Jana.
291
do Psma sv. N. Z II. s. 413441), zcela nicotn i nepravdiv jsou dvody vnitn, kter uvdj z obsahu a formy evangelia samho, a prv na n kladou hlavn vhu. Poukazuj toti pedem k tomu, e v evangelii Janov l se Kristus nejen jako lovk, nbr i jako Bh (Weizscker). Poprajce Kristovo bostv, tvrd, e dn oit svdek Kristv, vida jej jako lovka, nemohl na to pijti, aby ho lil jako Boha; to bylo pr mono teprve nkomu v dob pozdj, kdy se ji vyvinula vra v Krista jako v Boha. Dvod tento byl by ovem vn, kdyby Kristus skuten byl pouhm lovkem a vra v nho jako v Boha teprve z n e n h l se byla v crkvi vyvinula. Avak tvrzen toto jest naprosto nepravdiv, jako vbec nepravdiv jest tvrzen u jinovrc asto ohvan, jakoby crkev katolick byla uchlila se v uen svm od uen Kristova. Jak ji v Starm zkon bylo pedpovdno a jak i ostatn evangelist vylili, Kristus Pn jest skuten nejen lovkem, nbr i Bohem, a jako takov t psobil, a proto ovem Jan, chtje mluviti pravdu, nemohl jinak liti jej, ne jak vitl a slyel, t. j. jako Boha i jako lovka v jedn osob. Nevi-li nkdo v bostv Kristovo, nepestane proto Kristus Bohem bti, podobn jakoby nepestalo slunce bti sluncem proto, e by slepec nkter nevida ho popral, e jak jest. Poukazuj dle k tomu, e Jan jinak vylil obraz Kristv, ne jej vylili evangelist ostatn. Ale i to in neprvem. Jan vylil Krista jako jednorozenho Syna Boho, jako Boha i lovka v jedn osob; ale takovm vylili jej tak ostatn evangelist, ukazujce, e jest Synem Bom milovanm, e jest vemohouc, vevdouc, vbec Bohem pravm, jako i pravm lovkem. Nazv jej ovem ped vtlenm jeho vrazem Slovo, jeho ostatn evangelist neuvaj o nm. Ale z toho nejde, e by byl vraz ten aneb docela uen o Slov pijal od Filona alexandrijskho neb a od Platona, jak neprvem tvrd racionalist. Vdy uen o Slov, je podv ve svm evangelium, ani nemohl od nich pijmout), ponvad se podstatn od jejich uen li. Mluv sice filosofov et tak o Logu (Heraklit) neb o (ns mysl, rozum; Plato, Anaxagoras), avak nerozumj jimi osoby, r.br rozum bosk, neosobn i spe pravzory neb odvk idey jednotlivin. Tak nazvaj Boha ctcem, ale synem jeho nejmenuj Slova - Loga, nbr svt nebo dui svtovou. Filo pak, kter osiatn nedsledn jest ve svch vpovdech o Logu (Slov), rozum sice Sk vem Logem osobu od Boha (Otce) rozd-lnou, ale nikoli s nm soupodstatnou, nbr jakoto bytost, kter vyvinuvi *e z byt boskho jest jaksi bytost stedn mezi Bohem a tvorstvem, a bli Bohu ne tvorstvu, a to bytosti, kter utvoila tento svt nikoli z nieho, nbr z hmoty vn. O vtleni se Loga a jeho obti smrn na ki nev pranieho. Tof docela jin Logos, ne o jakm mluv Jan. A jako nepij d od Platona ani od Filona (a vbec z filosofie alexandrijsk) uen o Logu, tak nepijal od nich ani jmna Logos. Mlf jej v Starm zkon a v tradici idovsk, kde in se astji e o jaksi osobnosti od Boha (Otce) rozdln, kter jmnem Bom vystupuje, pocty bosk pro sebe vyaduje a jako prostednk mezi Bohem a lidem psob, a kter brzy andlem Hospoli lovm, brzy moudrost boskou (2. Moj. 23, 20; Moudr. 7, 2130.) brzy, jmenovit v tradici idovsk, Slovem (Memr) se nazv. I nepoteboval tedy choditi pro vraz ten teprve k Platonovi neb Filonovi, maje jej jako rodil id doma. Ale ovem jest velice pravdpodobno, e pina, pro sv. Jan druhou boskou osobu tmto vrazem pojmenoval, byla mimo jin tak v tom, e pihlel k onm bludam, kte, spojujce nzory filosofie eck s filosofi vchodn, ili ji v posledn tetin prvnho stolet bludy, kter pozdji rozvinuly se zvlt u gnost k, bludy toti o Logu neb Kristu jakoto bytosti vronem z Boha povstal, Boha ni, kter z hmoty odvk svt vytvoila a v Jee vstoupivi na as se s nm spojila. Chtlf ukzati, e takovho Loga, o jakm oni mluv, nikdy nebylo, ale ovem e byl Logos takov, o jakm mluv on. Odprci pravosti evangelia Janova namtaj vak t, e v evangelii tom klade se vt vha na vru v Krista, ne v ostatnch evangelich. Ale ani to nen pravda; vdy, a pomlm o jinm, u sv. Marka prav se: Kdo uv a poktn bude, spasen bude, kdo pak neuv, bude zavren. (Mar. 16, 16) To vha zajist, nad kterou nelze mysliti si vt, vha na vru v evangelium, a tedy i na vru v K;ista. Namtaj dle, e evangelium Janovo jest v odporu v mnohch vcech s evangeliemi ostatnmi. Ale to me tvrditi jen ten, kdo evangelim nerozum, neb rozumti nechce. Nen tu ovem na mist pihlieti ke vem jednotlivostem, ale o jedn vci zmnme se pece; kaj, e pr dle sv. Jana Pn Je veeel posledn ji dne 13. nisanu (msce to trvajcho od polovice bezna do polovice
292
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. lana.
dubna), dle ostatnch evangeli vak dne 14. msce nisanu. Avak tvrzen toto spov na omylu. Jak bude eeno ne pi 13, 1. a jak ukzal jsem obrn ve svm spise Umuen a oslaven Pna naeho Jee Krista podle ty evangeli, veeel Pn Je tak dle Janova evangelia a dne 14. nisanu, take mezi nm a ostatnmi evangeliem! nen v t vci sporu dnho. Tak k tomu poukazuj, e v evangelii Janov jsou pr omyly djepisn a zempisn, a to e pr jest dkazem, e ho nepsal nikdo z Kristovch souvkovc, nbr nkdo z doby pozdj. Ale tak neprvem. Nemohu ovem uvdti tu veho toho, v em vid zempisne a djepisn omyly, pouka 2 uji proto jen k tomu, e i protestantsk spisovatel G. Wetzel ve svm spise Die Echtheit und Glaubwurdigkeit des Evangeliums Johannis na str. 4 1 - 45 vyvrac nmitku luto jako neoprvnnou. Ne sp o v a ttl evangelia dopustil se omylu, nbr ti, ktti do r.ho takov omyly vkldaj. Vid na p. omyl v tom, e dle Janova evangelia Jan Ktitel ktil v Betanii za Jordanem, jelo pece Orgenes v e 3. stol. po Kristu on Betanie tam nenalezl, nbr Bttabaru. Avak z toho, e za Uiigena nebylo tam Betanie, nbr Betabara, nejde pece, e by nebyla tam bvala tak v dob Jana Ktitele, zvlt povi-li se, e za vlek idovskch v dob Vespasianov a Hadrinov bylo v Palestin 50 mst a 985 vesnic znieno. Mimo to jest znmo, e nkter msta mvala a maj dosud jmna dvoje (na p. Albrechtsdorf, jen slov t Lichtenberg), aneb e jmno msta jednoho asem pejde na msto jin sousedc, na p. ped lety Smenem slul pouze zmek hrabci, msto pak Muncifaj, ale nyn edn pelo i jmno Smeno na msto Muncifaj, take za nedlouho nebude mnohmu ani znmo, e msto Smeno slulo jindy Muncifaj. 1 jest tedy tak mono, e Betabara a Betanie (zajordansk) byla jmna jednoho a tho msta, z nich pozdji udrelo se pouze jmno Betabara, aneb e to byla dv jmna dvou vesnic vedle sebe lecch, z nich jedna, Betanie, bu zanikla aneb s druhou (Betabarou) splynula v jedno. Nkte vidi dvod proti pravosti evangelia Janova tak v tom, e pr spisovatel evangelia toho jev se jinakm, ne jakm l prvn ti evangelist (zvan synoptikov) Jana apotola. Spisovatel evangelia tvrtho jev se pr muem klidnm, filosoficky velice vzdlanm, Jana apotola l vak synoptikov jako prostho, neuenno rybe a jako prudkho horlivce (Brettschnei er, Bauer, Veizscker, Keim a jin) Ale jak nicotn jsou tyto a podobn dvody, charakterisuje svrchu vzpomenut spisovatel protestantsk G. Wetzel (v uvedenm spise na strnce 46) prav, e jako pro mnoh lidi vecky penze, tak pro jin vecky dvody jsou koer, i ty, v n sami nev. Ze jaksi, a to nikoli mal rozdl shledv se ve smlen a jednni, jak je lii synoptikov pi Janu apotolu, a jak se jev pi autoru tvrtho evangelia a tch list, kter se mu pitaj, jest sice pravda, ale z toho nejde, e spisovatel ten jest jinou osobou ne Jan apotol. Nebo co se tk vlastnost neb znmek charakteristickch, pozorujeme tyt pi spisovateli evangelia, kter synoptikov vytkaj pi Janu apotolu: tou rznost a zmuilost, nnou lsku a oddanost ke Kristu, zpal pro vc Kristovu a rozhodnost proti tm, kte protiv se Kristu. Ten rozdl vak, kter se jev ve smlen a jednn, nepoukazuje k rozdlnosti osoby, nbr k tomu jen, e od t doby, ze kter synoptikov podvaj zprvy o Janu apotolu, t. j. od asu, kdy provzel Krista Pna za pozemskho ivota jeho, a do asu, kdy psal evangelium, stala se s nm jist zmna, ale zmna zcela pochopiteln, ba pirozen, take by bylo s podivenm, kdyby se byla nestala. Nebof v tom ase, kdy Jan psal evangelium, byl ji ve vysokm st, v t dob vak, kdy provzel Krista, byl jet muem mladm, as ticetiletm, a psobilo v nj obcovn s Kristem, zvlt pak Kristovo uen i pklad jeho a milost Ducha sv. I kterak tedy lze mysliti, e by to vecko bylo zstalo beze veho inku pi uenku, kterho miloval Pn. A co se tk rozdlu ve smlen a jednn, odprci pravosti evangelia Janova pehnj, i kdy Janu apotolu upraj vekerou vzdlanost, i kdy tvrd, e spisovatel evangelia tvrtho jev se muem filosoficky velice vzdlanm. e Jan apotol nebyl prost vekerho vzdln a e zejmna znal se t v etin, lze souditi jednak z toho, e rodie jeno i dle zprv synoptikv byli dosti zmon a tedy mohli vt pi vnovati vzdlm svho syna, jednak z toho, e k nauen se etin naskytlo se Janovi dosti pleitosti v Galilei, jmenovit t v Kafarnaum, od rodit jeho nemnoho vzdlenm. Tvrzen pak, e spisovatel evangelia tvrtho jev se bti muem velikho vzdln filosofickho, spov na pedpojatm mnn bludnm, e spisovatel ten sm jest pvodcem uen, kter ve svm spise zaznamenal. Ale tomu nen tak. On ho ani sm nevymyslil
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 1, 15.
293
ani za sv nevydv, nbr tvrd, e Kristus, vtlen Syn Bo, to byl, kter je dal a hlsal. Aby vak podal vrn to, co byl slyel u Krista, k tomu nebylo zajist teba dnho vzdln vysokho, filosofickho.
Svat evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana.*)

K APITOLA. 1. O bostv a lovenstv Kristov, v. 1 18.
1 Na potku bylo Slovo, a S lovo bylo u Boha, a Bh bylo Sovo 2 To bylo na potku u Boha. 3 V ecky vci povstaly skrze n, a bez nho nepovstalo nic (z toho), co povstalo. 4 V nm byl ivot, a ten ivot byl svtlem lid, 5 a Svtlo ve tm svitl, a tma ho nepojala.
*) V evangeliu tomto lze rozeznvati mimo vod (1, 118) a zvrek (21 2425) dv hlavn sti, z nich prvn sah od 1, 1912, 54; druh od 13, 1-21, 23. V v o d (1, 118) pouuje o boskm Slov i Logu, jm rozum Syna Boho, druhou osobu boskou; ukazuje toti na jeho pomr k Bohu Otci a k svtu vbec a k lidstvu zvl a tak nejen klade vroun zklad k celmu spisu svmu, nbr i udv hledit, s nho pat na hlavn osobu svho vypravovn. Sv uen o l o v erpal z e z j e v e n i , a t o o d j e e K r i s t a , jeho byl uenkem. Jaksi podklad pro n (pro sv uen o nm) ml vak t ve zjevem starozkonnm, a to v onch mstech, kde se mluv o M o u d r o s t i Bo , jako o osob (na p. Moudr. 7, 2130; 8, 3; 9, 9; Pst. 8, 2 3 31) neb 0 andlu Hospodinov, jen nade vecky andly vynik, jmnem Bom mluv a poctu bosicou sob pit (na p. 2. Moj. 23, 2 0 - 2 1 ; 3, 2. srovn. s 3, 4). Zcela chybn proto a nesprvn soudili rozumi (racionalist), e sv. Jan pejal uen sve o Slov z filosfie Platonovy neb Filonovy neb od gnostik; vayf od nich ani nemohl je pejmouti, ponvad ho u nich nikdy nebylo; jesti ueni Janovo o Slov docela jin ne bylo uen eench filosofv a bludav. Ani jmna Slovo (Logos) nepijal od nich, nbr butak ze zjeven (srovn Apokal. 19, 13) aneb z podn idovskho (z Targumu), ve kterm ona Moudrost ano 1 Hospodin sm nazv se nkdy M e m r a t. j. Slovo (a to as vzhledem k alm. 32, 6. a Moudr. 18, 15). Uil pak jmna toho o Syni Bom nejspe proto, ponvad je pokldal za nejphodnj k oznaen druh bosk osoby jakoto t, skrze ni Bh Otec se zjevuje, a ponvad v t dob, kdy psal sv evangelium, nkte bludai oznaovali jm jakousi bytost pouze domnlou, kter pr povstala vronem z bytosti bosk a utvoila svt z hmoty vn. Chtlf ukzati, e nikdy nebylo ta<ovho Slova i Loga, o jakm mluvili oni bludai, ale e bylo a jest Slovo takov, o jakm mluv sm. 12. Udv p o m r S l o v a k B o h u Ot c i , ue, e S l o v o trv od vnosti jako osoba od Boha Otce odlin (bylo u Boha) a s nm soupadstatn (Bh bylo Slovo). Slova na p o t k u znamenaj Dud tolik co o d v n o s t i aneb tolik co n a p o t k u t v o r b y s v t o v . Ovem i pi tomto druhm vkld zstv smysl t; nebo dle nho bylo Slovo ji tehdy, kdy po:ala se tvorba svtov, t. j. bylo od vnosti. 34. Udv pomr S l o v a ke s v t u v b e c a k l o v k u z v l , pouuje, e Slovo bylo a jest Stvoitelem i Zachovatelem svta vbec a s v t l e m l i d i zdrojem pravdy a ctnosti a z nich pochzejcho blaha lidskho. V nm byl i v o t . t. j. ono Slovo jest zdrojem a udrovatelem vekerho ivota, f>sickho i duevnho, pirozenho i nadpirozenho. 5. t ma , t. j. lidstvo padl 0 0 prvnm hchu. Smysl jest: Takovm svtlem zstalo Slovo i tehdy, kdy lidstvo proheivi se upadlo v temnotu bludv a nepravost a z toho pochzejc bdy. Svtilo lovku svtlem pirozenho zkona mravnho, vtpenho do srdce kadho lovka, svtilo vnost nkterch filosofv a zvlt zjevenm napirozenm, danm ve Starm zkon, take i ped Kristem lid mohli dojiti blaha stavu svmu pimenho. A l e t m a h o n e 0 0 j a l a , t. j. lid po vtin nepijali podvanho svtla pravdy, ani se j nedili, a proto klesali v ly hloubji do bludv a rep n v o sti.
294
6 Vystoupil pak jeden lovk, byv posln od Boha, jmno jeho bylo lan; 7 ten piel na svdectv, aby vydal svdectv o Svtle, by vichni uvili skrze nho. 8 On nebyl svtlem , nbr piel, aby svdectv vydal o Svtle. 9 Bylo vak Svtlo prav, kter osvcuje kadho lovka pichzejcho na tento svt. 10 Na sv t byl, a svt povstal skrze nj, ale svt ho nepoznal. 11 D o vlastnho piel, a svoji ho nepijali. 12Kolikokoli vak jej pijali, dal jim m oc stti se dtkami B omi, tm (toti), kte v ve jmno jeho, 13kte se zrodili nikoli z krve, ani z vle tla, ani z vle mue, nbr z Boha. 14 A S l o v o t l e m u i n n o j e s t , a p e b v a l o m e z n m i , a vidli jsm e slvu jeho, slvu jako jednorozenho od Otce, plnho milosti a pravdy. 15Jan vydal svdectv o nm a volal ka: T o byl ten, o nm jsem pravil: Ten jen pijde po mn, pede mnou jest, nebof byl prve ne j. 16A z plnosti jeho m y vichni jsm e obdreli, a to milost jednu
6 8. t. j. akoli vak lid po vtin n?pijali svtla toho, Slovo ono nezstalo pece neosvdeno. Svdilif o nm proroci svmi pedpovmi a zej nna sv. Jan Ktitel, nejvt to z prorok, jen vystoupiv po vli Bo veejn, ukzal prstem na Slovo vtlen, na Jee Krista, a vydal o nm svdectv, e jest zaslben Vykupitel (Bernek Bo, jen snm hchy svta) a Syn Bo (1, 29-34). 9. Jana jmenuje zvlt jednak as pro jeho pednost ped ostatnmi proroky, jednak s ohledem na ty, kte ho mli za Vykupitele. Proto s drazem vytk, e ne J a i (Ktitel), nbr Slovo bylo o 1 1 'm svtlem lidsva, o nm mluvil a je o s v c u j e k a d h o 10 v k a . . ., t. j. kadmu lovku na svt dv tolik milosti, kolik sta, aby mohl bti spasen, kdyby j pouil. 10. Smysl jest: Ono Slovo mohlo kadho lovka osvcovat!, nebof n a s v t b yl o, a to ji ped svm vtlenm, toti jako Stvoitel a Zachovatel vehomra, jeto skrze n nejen vecko povstalo, nbr se i zachovv a spravuje. I mohl tedy s v t , t. j. lid poznati Slovo to i svtlo pravdy jm projevovan; a l e (s bolesti prav evangelista) s v t 110 n e p o z n a l a neuznal, ovem nikoli bez viny sv. 11. D o v l a s t n h o , t. j. do nroda israelskho, kter se v Psm sv. nazv mnohdy v l a s t n i c t v m Bom. Do nroda toho pilo Slovo to zpsobem zvltnm (jako Boho-lovk), a pece ani od nho, a na jist vjimky, nebylo pijsto. Byla tedy vt vina nroda toho ne ostatnch. 1213. Smysl jest: Nkte vak pijali ho pece, uvive v nho jakoto ve Spasitele svta. A vem tm, kte af ze idv a z pohan 110 vrou pijali, t. j. vem, kte byve na ktu sv. znovuzrozeni stali se ji dtkami Bomi, dal moc i slu, aby v tomt > dtinstv i synovstvm Bom vdy vce se zdokonalovali, a se v nm i dovrili, tak toti, e by s milost Bo konali s<utky pro nebe zslun a s Bohem vdy eji se spojovali vrou a lskou, a by s nm v nebi veli ve spojen vn, na vsost oblaujc. 14. Udv, jakm zpsobem Slovo pilo d o v l a s t n h o , tk toti, e se vtlilo a jako Boholovk viditeln mezi idy psobil. T l e m u i n n o j e s t , t. j vtlilo se i vzalo na sebe p rozenost lidskou, take potom v jeho osob, v jedn toti a to druh osob bosk bylo spojeno bostv i lovenstv. V i d l i j s m e slvu jeho, t. j. j (evangelista) a ostatn apotol (a mnoz jin) vidli jsme tu velebnost jeho boskou, kterou on i slovy i skutky svmi dval na jevo, velebnost to, kter jest vlastn jednorozenmu, soupodstatnmu Synu Bomu. 15. Na potvrzen toho, co sv. evangelista povdl o velebnosti vtlenho Slova, uvd svdectv, kter o vnosti a tm i o bostv jeho vydal Jan Ktitel, ode vech za proroka uznvan. Vydal je nejspe tehdy, kdy Pn je byv od nho poktn odeel, prav: (tento mu jen prv odeel) t o b y l t e n , o n m j s e m vm dve ji p r a v i l : T e n , j e n p i j d e p o m n konati veejn ad svj, moc a velebnost p e d e m n o u j e s t a bude t vt moc a velebnost projevovat, a on bude moci to initi, n e b o b y l p r v e n e l i j , t. j. byl a jest od vnosti. 16. Ke svdectv Jana Ktitele sv. evangelista pipojuje svdectv ze zkuenosti vlastn a jinch kesan, tvrd, e on i jn pijali hojnost milost z plnosti i nesmrnho bohatstv milosti a pravdy Vykupitelovy.
295
za druhou; 17 nebof zkon byl dn skrze M oje, m ilost (vak) a pravda pila skrze Jee Krista. 18Boha nikdo nikdy nevidl; jednorozen Syn, jen jest v ln O tcov, ten to zjevil. Jan Ktitel svd o Vykupiteli a ukazuje na nj. 1, 1934.*) 19A toto jest svdectv Janovo, kdy id z Jerusalema poslali k nmu knze a levity, aby se ho otzali: T y kdo js i? 20I vyznal a nezapel, a vyznal: j nejsem Kristus. 21I otzali se ho: Co te d y ? Eli jsi ty ? A ekl: N ejsem . ( Onen-li) prorok jsi ty ? A od p ovd l: N e. 22Tedy ekli jemu: Kdo jsi? a odpov dm e tm, kte ns poslali. Co prav sm o s o b ? 23Pravil: J jsem hlas volajcho na pouti: ,Spravte cestu Pn, jako povdl prorok Isa i . 24A ti, kte byli poslni, z farise byli. 25I otzali se ho a ekli jem u: Pro tedy kt, nejsi-li ani Kristus, ani Eli, ani prorok? 26 Jan odpovdl jim ka: J ktm vodou, ale uprosted vs stoj, jeho vy neznte, 27(jest to ten), jen po mn pijti m, (jen pede m nou jest), jemu j nejsem hoden rozvzati emnky u obuvi jeh o . 28Toto se stalo v Betam i za Jordanem, kde Jan ktil.
17. Srovnvaje zkon Star (se vm jeho zzenm) se zkonem Novm, kter se vm jeho zzenm nazv milost a pravdou, ukazuje na nutnost pijmouti milost podvanou skrze vtlen Slovo i skrze Krista Jee. Jest to nutno, ponvad veker milost, i ta, kter se komu dostalo v zkon Starm, pichzela a pichz skrze Krista, a nikoli zzenm starozkonnm, je sice budlo vdom viny a tubu po Vykupiteli, ale milost samo o sob nepsobilo. 18. Slovy tmi chce nejspe povdti, e tak ty pravdy, kter byl prv vyloil, erpal ze zjeven vtlenho Slova Jee Krista, jen jakoto soupodstatn Syn Bo s Otcem v bytenm jest spojen a proto jedin pravdy ty zjeviti mohl a zjevil. *) V s t i p r v n (1, 1912 50) evangelista vyliuje, kterak Pn Je vykupitelskou a boskou dstojnost svou projevoval za veejnho ivota svho, a kterak pi tom u jednch doel vry, u jinch narazil na nevru. in to ve tech poddlech. V p o d d l e p r v n m (1, 194, 54) vypravuje, kterak lid dobr vle uzna'i Jee jako Vykupitele, a ne vichni vrou rozhodnou a plnou. 19. i d t. j. velerada idovsk. Uv Jan slova id ( ) astji o lenech velerady. Ta poslala k Janovi chtc zvdti, kdo jest a moc u. Uinila to z povinnosti edn, jsouc adem svm zavzna bdti, aby nebylo eno uen neprav. Pobdala ji vak k tomu t, a snad hlavn, nelibost nad tm, e Jan zaal uiti, nevydav si od n svolen, jako i evnivost a zvist, e lid se hrnul k nmu v mnostv tak velikm. Poslali knze a levity, ponvad belo o vc nboenskou. Ti se tzali, kdo jest, v myslu zvdti, nen-li snad Kristem i Vykupitelem. 21. O n e n - l i p r o r o k j s i t y. Jak patrno ze lenu v text eckm, my slili na njakho proroka uritho, pednho sice, ale menho, ne byl Eli, a to nejspe na toho, kterho dle nepravho vkladu nkterch id pedpovdl Moj v 5. Moj. 18, 25 slovy: Proroka z nrodu tvho a z brat tvch vzbud tob Hospodin; jeho poslouchejte. Slovy tmi pedpovdl sice Vykupitele (Srovn. Skut. 3, 22 a 7, 37); ale nkte inili rozdl mezi Vykupitelem a onm prorokem od Moje pedpovdnm (Jan. 7, 40. 41), a k tm patili as take oni poslanci z Jerusalema. 23. Prohlsil se tak za Vykupitelova pedchdce od Isaie (40, 3) ped povdnho. Srovn. Mat. 3, 3; Mark. 1, 3; L u k . 3, 4. 25. Myslili toti na jist kest i oiovn zvltn, kter dle proroctv mlo se stti v dob messisk a kter po nhled faris; neml vykonvati nikdo, le jen Kristus neb Eli neb onen prorok urit, nejmenovan. 2627. Smysl jest: Mj kest nen ten, o nm prorokovali proroci, nbr pouze obad vnj, kter toliko naznauje oitn vnitn a bud mysl kajc pipravuje na Vykupitele. Udluje tedy kest nekonm nic nezkonnho, spe jakoto pedchdce Vykupitelv mm prvo i povinnost pisluhovati jim, a to
296
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsn sv. Jana 1, 2942.
29Druhho dne [an uzel Jee, an jde k nm u; i ekl: Ejhle Bernek B o, kter snim hchy svta. 30To jest ten, o nm jsem pravil: ,Po mn pijde mu, jen pede mnou jest, nebo byl prve neli j. 31A j jsem ho neznal, ale proto jsem piel j ktt vodou, aby uveden byl v znm ost v lidu israelskm . 331 vydal Jan svdectv ka: Vidl jsem Ducha jako holubici sestupovati s nebe, a zstal na nm. 33A j jsem ho neznal, ale ten, jen m poslal ktt vodou, ten mi ekl: ,Nad km uvidi Ducha sestupovati a na nm zstvati, ten jest to, jen kt Duchem sv t m . 84 A j jsem uvidl a vydal svdectv, e tento jest Syn B o i. Prvn uenci Pn, v. 3 5 51. 35Druhho dne Jan stl (tam) opt a dva uenici jeho (s nim). 36 A spativ Jee, an^jde kolem , ekl: Ejhle Bernek B oi. 37I uslyeli ho ti dva uenci praviti (to) a li za Jeiem. 38 Je pak obrtiv se a uzev je za sebou jiti, ekl jim: Co h led te? A oni ekli jem u: Rabb (to jest v peklad: M iste), kde b y d l? 39D i jim : Pojte a vizte. St tedy a uzeli kde bydl; a zstali u nho ten den. Bylo kolem deseti hodin. 40 Jednim pak 7. tch dvou, kte to slyeli od Jana a ho nsledovali, byl Ondej, bratr Simona Petra. 41T en nael nejprve bratra sv h o im ona a ekl jemu: Nalezli jsm e M essi e (to jest v peklad Kristus, Pomazan). 42I pivedl ho k Jeovi. A Je pohledv na
tm spe, ponvad Vykupitel ji piel, jeho vak neznte, a jest ji mezi lidem. (Viz t Mat. 3, 1112. pozn.) 29 Pn je pichzel nepochybn z poui, kde se ty l postil a pokuen pekonal. B e r n k e m nazval Pna Jee jakoto o b s m r n o u za hchy lidstva; a Bernkem B o m nazval jej s ohledem na to, e (dle danch proroctv) Bh sm jej k tomu poslal na svt, aby za hchy lidstva dosti inil. Svdectv toto vydal nepochybn jet za p.omnosti kn a levitv od velerady vysianch. 30. Srov. 1, 15. 31. J j s e m h o n e z n a l tehdy toti, kdy jsem ohlaoval, e Vykupitel ji pijde. Akoli toti byl pbuzn s Kristem podle jeho lovenstv, pece neznal ho osobn do t doby, dokud k nmu Pn je nepiel, aby se dal od nho poktt. Trvil od svho mld na pouti (Luk. 1, 80) a neseel se proto s Jeem, jen soukrom ivot trvil v Nazaret. Stalo se to zajist zenm Bom, aby se nemohlo svdectv Janovo seslabovati tvrzenm, e se spolu domluvili. Akoli vak ho neznal osobn, pece nejen vdl, e Vykupitel tu ji jest, nbr i, e sm jest jeho pedchdcem a k tomu povoln, aby na nj pipravoval a ho v znmost uvedl s v m k t e m , t. j. vekerou psobnost svou veejnou, kter vrcholila v udlovn ktu pokn. 32?4. Zmiuje se o zjevu mimodnm, kter se stal pi ktu Pn, a z nho kad mohl poznati, e Je nen obyejnm lovkem. Ujitn Nad km uvid Ducha atd. dal Bh Janovi nejspe tehdy, kdy ho vyzval, aby zapoal i ad svj (Luk. 3, 2). Vnitnm vnuknutm pouen poznal Krista (lee jako Vykupitele) hned, jak k r.mu piel na pouf a chtl bti poktn. Proto zdrhal se s potku ho poktt (Mat. 3, 14'. V poznn tom byl vak utvrzen, kdy poktiv Jee uvidl Ducha sv. v podob holubice sestupovati na nj, a hned tak vyral svdectv, e On jest Vykupitel, Syn Bo. 3738. Chtli zvdti, kde bydli, aby ve vhodnou chvli k nmu pili a s nm promluvili. Bylo kolem d e s e t i h o d i n , t. i. kolem 4 hodin odpoledne podle naeho potn. Z hovoru s nm nabyli tak pevnho pesvden, e Je jest zaslbenm Vykupitelem, e nechave posavadnho mistra svho Jana, pidreli se Jee a s radost zvstovali jinm, e nalezli Krista i Vykupitele (v. 42.). 40. Druhm byl jan, jen stal se pozdji apotolem a napsal toto evangelium.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 1, 4 3 - 2 , 4.
297
ekl: T y jsi im on, syn Janv; ty bude slouti K fas (to jest v peklade Petr, Skla). 43Druhho dne chtl odejiti do G alilee a nalezl Filipa. I ekl jemu J e : Pojd za m nou. 44 Byl pak Filip z Betsaidy, m sta Ondejova a Petrova. 46Filip nalezl Natanaele a ekl jem u: N alezli jsm e toho, 0 nm psal M oj v zkon a proroci; jest to Je, syn Josefa z Nazareta. 461 ekl mu N atan ael: Z Nazareta m e bti nco dobrho ? D l mu Filip: Poj a v iz . 47Je vidl N atanaele, an jde k nm u: 1 ekl o n m : Hle, prav israelita, v nm nen lsti. 48 D mu Natanael; Odkud m z n ? Je od povdl: Prve neli t Filip zavolal, kdy jsi byl pod fkem, vidl jsem teb e. 49O dpovdl mu N atanael: Miste, ty jsi syn Bo, ty jsi krl israelsk. 60Je mu o d p o v d l: Protoe jsem ti ekl: ,Vidl jsem t pod fkem, v; vt vci uvid nad tyto. 61A ekl jem u: Vpravd, vpravd pravm vm : U vidte n e b e oteven a andly Bo vystupovati a sestupovati na Syna lovk a. KAPITOLA 2. Prvn zzrak Pn, v. 1 - 1 1 . 1 A tetho dne byla svatba v Kn galilejsk, a Jeova. 2 B yl pak pozvn na svatbu tak Je 3A kdy se nedostvalo vna, matka Jeova ekla k vna. 4 I ekl j Je: Co mn a tob e n o ? Jet byla tam matka a uenci jeho. nm u: Nemaj nepila hodina
46. Byl Nazaret mstem malm, o nm v Starm zkon nein se nikde zmnka, a jak se zd, obyvatel jeho nepovali dobi povsti. 47. p r a v i s r a e l i t a , t. j. prav potomek praotce jakoba, jemu Bh sm dal jmno Israel, a jen po svm nvratu od Lbana byl vzorem poctivosti a bezelstnosti. 49 Natanael byl si vdom, e pod fkem nevidl ho nikdo; proto z odpovdi Kristovy soudil v jeho vy vdoucnost a uvil, e jest Vykupitel. Synem Bom nazval Jee pouze ve smyslu nevlastnm, pokud toti ml jej za poslance Boho zvlt omilostnnho; nebo ku poznni, e Je jest soupodstatn Syn Bo, pili teprve pozdji (Srovn. Mat. 16, 1618). 51. Nareje tak na vidn, jeho dostalo se Jakubovi, kdy utkal ped svm bratrem, ekl tm: J a k o kdysi Jakub Vidl nebesa oteven a andly vystupujci a sestupujc po ebku spojujcm zemi s nebem, tak i apotol se znaj, kterak jest obnoveno spojen mezi nebem a zem, a kterak zejmna je Kristus jest v stlm a bytenm obcovn s nebem a skrze nho pstup do nebe lidem oteven. 2, 1. Kna, ves v pokolen Zabulon, 7 km. severovchodn od Nazareta nynj Kefr Kenna. Slula galilejskou 11a rozdl od Kny v pokolen Asser, kter sice byla tak v Galilei, ale pro svou blzkost u Tyru nazvala se tyrskou. Panna Maria byla pozvna zajist proto, e byla pbuzn s enichem neb nevstou. Sv. Josef byl tehdy pravdpodobn ji mrtev. 2. Pn Je pijal pozvn, ponvad chtl pi l pleitosti projeviti boskou svoji velebnost a utvrditi ve ve dosavadn uenky sv; tak proto, e chtl ptomnosti svou posvtiti stav manelsk a ukzati, e vyznavam svm nezakazuje zzench adosti svtskch, pokud se jich uv mrn a v as pimen. 3. Byl pchod Kristv a jeho pti uenk neoekvan, a nebylo opateno vna vce, ne kolik myslili, e sta pro hosty dve pozvan. Dochzela proto zsoba dve, ne se hostina ukonila. Slovy n e m a j v i n a vyjdila Panna Maria prosbu plnou dvry, aby pomohl. Uinila to ze soustrasti a obavy, aby novomanel nebyli zahanbeni ped hosty. 4. C o m n a t o b , e n o ? Slovy tmi nedal na jevo dn neetrnosti k matce sv; nebo vraz e n a znamenal druhdy tak tolik, co p a n , a uvalo se ho, i kdy se oslovovaly osoby velmi vzneen. Ani nezamtnul jej prosby. Vdy brzy na to pomohl. Ale zpsobem mluv aramejsk vlastnm naznail, e
298
m . 6 Dl matka jeho sluebnkm : Cokoli vm ekne, uite. 6 Bylo pak tam postaveno podle oiovn idovskho est kamennch toudv, z nich kad brala do seb e mry dv neb ti. 7 D jim je: Naplte toudve vod ou . 1 naplnili je a do vrchu. 8 A je ekl jim : Nyn nalijte a neste sprvci sv a tb y . I donesli. 9 Kdy pak sprvce svatby okusil vody vnem uinn a nevdl odkud jest, sluebnci vak, kte vili vodu, to vdli, sprvce svatby zavolal enicha a ekl jemu: 10 Kad lovk dv nejprve dobr vlno, a kdy se podnapili, tehdy (to, kter jest) patnj; ty vak zachoval jsi dobr vno a d osavad . 11Tm uinil jei potek div v Kn galilejsk a zjevil slvu svou ; i uvili v nho uenci jeh o. Pn Je zjevuje svou m oc vyitnm chrmu a zzraky, v. 12 25. 12. Potom odebral se do Kafarnaum, On i matka jeho a brati jeho a uenci jeho, a pobyli tam nem noho dn. 13 A byly blzko velikonoce idovsk; i odeel Je do jerusalem a 14a nalezl v ch rn prodavae vol a ovc i holubv a penzom nce, ani sedli. 15I udlal z provzk (jako) bi a vyhnal veck y z chrmu, ovce a voly, a p enzomncm rozsypal penze a stoly pevrtil; 61 a tm, kte prodvali holuby, ekl: Odneste to odtud, neite domu Otce m ho dom em k u p e ck m 171 rozpom enuli se uenci jeho, e jest psn o: H o r l i v o s t d o m u m h o s t r a v u j e m . 18 id proto ujali se slova a ekli jem u: Kter znamen ukazuje nm (pro to), e ty vci in ? 19Je od p ovdl jim: Zbote chrm tento, a ve tech dnech jej vzdlm . 20Tu
Panna Maria in na svou prosbou nllak, ale ntlak svat a jemu mil, jeho kdyby nebyla uinila, nyn jet zzraku e by neuinil; ale pro pmluvu jej e pome, a ji nyn, jen co bude phodn as, objev divotvornou moc svou. Panna Maria porozumla mu a proto vyzvala sluebnky, by uinili, cokoli jim ekne. 6. P o d l e o i o v n i d o v s k h o . id toti myli si ruce ped jdlem a po jdle, a mnohdy i mezi jdlem. Viz Mark. 7, 34 Jedna m r a (zvan bath) obsahovala dle jednch 20, dle jinch 36 40 litr. Kad toudev mla tedy as 4060 litr neb 76114 litr. 78. Nenalil vody sm, ani nevelel tak initi uenkm, aby ho nikdo nemohl podezivati z podvodu. 11. u v i l i v nho, t. j. byli utvrzeni v t ve, kterou ji dve pojali v nho. 12. a brati jeho, t. j. pbuzn :eho. Viz Mat, 12, 46. pozn. 13. Prvn to velikonoce za veejneho ivota Kristova. 1416. Toto vyitni chrmu jest odlin od toho, o nm vypravuje Mat. 21, 1213; Mark. 11, 1517; Luk 19, 45 46. 17. Vidlif, e se na Pnu Jei vypluje to, co David uvedenmi slovy pedpovdl (v almu 68, 10.) ve smyslu pedobraznm o Vykupiteli. Jimi toti stoval si David, e trp pronsledovn pro svou horlivost pro est a chvlu Bo, a pedobrazil zrove, e tak Vykupitel bude horliti pro est a chvlu Bo a trpti proto neptelstv a pronsledovn. 18. i d , t. j. lenov velerady K t e r z n a m e n , t. j kterm zzrakem proke se, e m moc a prvo vci ty initi (vyhnti toti prodavae odtud pes to, e my jsme jim dali svolen zde prodvati.) 19. Pn je nevyhovl pn jejich. Nebo jednak svdila o boskm poslni jeho ji ta vnost, s kterou vystoupil ve chrm, jednak znaje srdce jejich vdl, e by neuvili, ani kdyby zzrak uinil. Slbil vak, e d jim v budoucnosti znamen, a to na vsost dleit a pesvdiv, zzrak toti svho z mrtvch vstn. Z b o t e . . ., t. j. vy m usmrtte sice, ale j ve tech dnech vstanu z mrtvch^ 20. id myslili, e miuv o skutenm chrm jerusalemskm, kter byl vystavn sice po zajet babylonskm, ale nyn ji 46 rok s velikm nkladem obnovovn; i ekli proto s tv nevc a s posmchem: tyicet a est atd. Nato nechali ho, ale jaksi zaujet proti nmu zstalo ji v srdci jejch.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 2, 213, 6.
299
tekli id: tyicet a e st rok stavn byl chrm tento, a ty je| vzd l ve tech d n e c h ? 21On vak to pravil o chrmu tla svh o. 52 Kdy tedy vstal z mrtvch, rozpomenuli se uenici jeho, e to p o v d l; i uvili Psm u a slovu, kter Je ekl. 23Kdy pak byl v Jerusalem o velikonocch o slavnosti, mnoz !uvili ve jmno jeho, vidouce zzraky jeho, kter inil. 24Je sm vak nesvoval se jim, ponvad je znal vecky 25 a ponvad neml zapoteb, aby kdo vydal (m u) svdectv o lovku; nebo sm vdl, co jest v lovku. KAPITOLA 3. R ozm luva s Nikodm em , v. 1 - 2 1 . 1 Byl pak jeden lovk z farise, jmnem Nikodm , nelnk idovsk. 2 T en piel k Jeovi v noci a ekl jemu: Miste, vme, e jsi od B oha vyel jako uitel; nebof nikdo nem e initi tch zzrak, kter ty in, nen-li Bh s nm . 8 je od p ovd l a ekl jemu: Vpravd, vpravd pravm tob: Nenarod-li se kdo znova, nem e vidti krlovstv B oho. 4 D l jemu N ik o d m : Kterak me lovk se naroditi jsa str? M e-i po druh vejiti v ivot matky sv a se (opt) naroditi? 6Je odpovdl: Vpravd, vpravd pravm tob: Nenarodi li se kdo znova z vody a D ucha (svatho), neme vejiti do krlovstv Boho. e Co se narodilo z tla, tlo jest, a co se narodilo
22. Ani uenci Pn nesrozumli tehdy jet onomu vroku Kristovu, ano zapomenuli na; ale kdy Pn Je vstal z mrtvch, rozpomenuli se na a uvili t m p e v n j i . . . pesvdive se, e i v Starm zhon bylo pedpovdno Kristovo vzken, i e pravda byla, co Je o svm vzken idm povdl. 2 5 25. O svtcch uinil Pn Je rzn zzraky. Pro ty uvili mno v e j m n o j e h o , t. j. v nho jako Vykupitele, ale nikoli dokonale, nbr nepln a nedosti pevn. Proto Pn Je n e s v i l s e j i m, t. j. neobcoval s nimi iak dvrn jako se svmi uenky, nebo znal vecky, i smlen jejich. Z z r a k y , doslovn z n a m e n , toti znamen zzran. 3, 12. N e l n k i d o v s k , t. j. len velerady Tak nkte leno velerady pojali jakousi vru v Jee Krista. Zejmna Nikodm, pozoruje zzraky jeho, uznval, e jest poslancem Bom, a srovnvaje jednn jeho s proroctvmi, tuil, e jest zaslbenm Vykupitelem. Ale neml o tom jistoty; tm mn znal, e Je jest Synem Bom. Chtje tedy zjednat! si jistotu, el k nmu, ale nikoli ve dne, (nebof ostchal se lid, zejmna tch len velerady, kte se zaujali proti Jeovi), nbr v noci. 3. Nikodm chtl se na to nejspe tzati Jee, zda jest Vykupitelem, kte by obnovil i Davidovu, a kter jsou podmnky, aby kdo mohl vstoupit! do krlovstv messiskho. Ale Pn Je chtje ukzati vevdoucnost svou pedeel ho prav: N e n a r o d - l i s e k d o atd. Mnil tm znovuzrozen duchovn, kter se dje na ktu sv. (po ppad ktem krve neb ktem dosti) a jest nutnou podmnkou, aby kdo stal se dem crkve a ddicem blaha vnho 5. Ponvad Nikodm neporozuml odpovdi Kristov, vyjdil se nyn jasnji prohlauje, e mn nikoli znovuzrozen tlesn, pirozen, nbr duchovn, nadpirozen, kter se dje vodou a Duchem sv. (na ktu sv.). 6. Ukazuje potebu duchovnho znovuzrozen v tento rozum: Plat zajist tak zde pravidlo, e kad inek jest toho rodu, kterho jest jeho pina. C o s e tedy n a r o d i l o z t l a , t l o i tlesn jest, t. j. kdo pirozenm dem narodil se telesn, pin s sebou ono poskvrnn, kter mu brn, aby neveel do krlovstv Boho, c o vak s e n a r o d i l o z d u c h a , d u c h i duchovn j e s t , t. j. kdo dem nadpirozenm narodil se duchovn, toho oistil Duch sv. od on skvrny a posvtiv ho dal mu prvo na ivot vn blaen v krlovstv Bom. By tedy i mono bylo mroditi se znova tlesn, neprosplo by mu k jeho spse, kdyby nenarodil se znova duchovn.
300
z Ducha, duch jest. 7N ediv se, e jsem ti ekl: Muste se znova naroditi. 8 Vitr vane, kde chce, a sly jeho hlas, ale nev, odkud pichz a kam jde; tak jest to pi kadm, kdo se narodil z D u ch a. 9 Nikodm odpovdl mu: Kterak se to mue st ti? 10 je mu ekl: T y jsi uitelem v lidu israelskm , a toho n e v ? 11Vpravd, vpravd pravm tob: Co vm e, to mluvme, a co jsme vidli, to osvdujem e, a svd ectv naeho nepijmte. 11 Jestlie jsem vm povdl vci pozem sk, a nevte, kierak uvte, povm -li vm vci neb esk ? 13 A nikdo nevstoupil na nebe, le jen ten, jen s nebe sestoupil, (toti) Syn lovka, kter jest v nebi, 11 A jako Moj povil hada na pouti, tak m us poven bti Syn lovka, 16 aby nikdo, jen v nho v, nezahynul, nbr ml ivot vn. 16 nebof tak Bh miloval svt, e Syna svho jednorozenho dal, aby nikdo, jen v nho v, nezahynul, nbr ml ivot vn. 17Vdy Bh neposlal Syna svho na svt, aby soudil svt, nbr aby sp asen byl svt skrze nho. 18Kdo v v nho, nebv so u z e n ; kdo vak nev, ji jest odsouzen, ponvad nev ve jmno jednorozenho Syna Bono. 19T o pak jest soud, e svtlo pilo na svt, a lid milovali vce tmu neli svtlo; nebof skutkov jejich byli zlf. 20Kad zajist, kdo in zl, nenvid svtla
8. Na vysvtlenou toho, co ekl o znovuzrozen, srovnv psoben vtru s psobenm Ducha sv. pi znovuzrozen duchovnm. Jako to*i vtr vje, kde chce, tak Duch sv. obrozuje (znovuobrozuje), koho chce; nebof znovuzrozen je dlem Bo milosti. A jako lovk sly sice vanot vtru, ale nev, kde se poal, ani, kam a pijde a kde pestane, tak me i pi lovku duchovn znovuzrozenm pozorovati sice psobnost Ducha sv. z ink, ale vyloiti, kterak znovuzrozen to v oui se poalo, kterak mysl jeho promnilo, ke ktermu a stupni svstosti jej povzneslo a povznese, zkrtka pochopiti cel postup znovuzrozen neme. 9. K t e r a k s e t o m e s t t i ? aby toti toti lovk neete zazen starozkonnch, stal se ji dem krlovstv Boho, kdy se zrod z Ducha sv. (Nikodm toti myslil podobn jako i jin id, e id ji pro svj pvod od Abrahama maj prvo na krlovstv messisk, p nemohl proto pochopiti, e by tak jim bylo poteb znova se zroditi z vody a Ducha sv., a to tm mn, ponvad Pn Je ani slovem se nezmnil o zazench starozkonnch, je pedobrazoval. ; krlovstv messisk). 10 ekl tak, ponvad i starozkonn proroci pedp:vdli znovuzrozeni duchovn, je se bude dti bez ohledu na starozkonn zzen (na p. Zach. 13, 1; Ezech. 36, 25.) 11 13. Udav Pn Je duchovn znovuzrozep jakoto podmnku, aby kdo mohl se stti udem messiskho krlovstv, a ukzav, e podmnka ta nen v odporu se zkonem Starm, nbr v nm pedpovdna, nevysvtluje dle, nbr d viry, a to i pro naprosto spjlehliv svdectv sv (v. 11.), i proto, e by jinak Nikodm (a vbec nikdo) nebvl schopen, aby poznal a vrou pijal dleit pravdy vy, o nich mimo nj (Krista) neme nikdo pouiti (v. 12-13) V c i p o z e m s k , t. j. vci, kter, a jsou nadpirozen, dj se pece v lidech na zemi, na p. znovuzrozen duchovn a omilostnn lovka. V c i ne b e s k , t. j. tajemstv, je se dj v nevslovn podstat Boha samho. 1415. Jednou z takovch vc nebeskch, jeho by nikdo nepoznal, kdyby ho Bh nebyl zjevil, jest taiemstv o vykoupen lovka. O tom mluv v tchto verch, pouuje spolu, e Bh vykoupil lovka z pouh lsky, a e lovk mus viti v Krista (vrou ivou), chce li stti se asten milosti, je nm Kristus svm dlem zaslouil. 17. Jakoto posledn el onoho radku o vykoupen udv Pn Je spsu lovka. 18. n e b v s o u z e n toti soudem odsuzujcm, i nebv odsouzen. (Nkter rukopisy maji as budo-ic nebude odsouzen.) 19. T o p a k j e s t s o u d t j. To jest pina odsouzen, e svtlo v r y pilo na svt jsouc podvno vem skrze Krista, a lid milovali vce t m u n e vdomosti a hchu...
Sv. evangelium Jeie Krista podle sepsn sv. Jana 3, 2132
301
a nejde ke svtlu, aby nebyli usvdeni skutkov jeho. 2'K d o vak ini pravdu, jde ke svtlu, aby skutkov jeho se zjevili, nebof v Bohu jsou vykonni. Pn Jei v krajin judsk. D al svd ectv Janovo, v. 2 2 36. 22Potom piel Je a uenci jeho do zem judsk a tam zdroval se s nimi a ktil. 83Ktil vak tak fan v Enon u Salimu, nebof bylo tam m noho vody a lid pichzeli a dvali se ktti. 24Jan toti nebyl jet vsazen do ale. 25Vznikla pak hdka od uenk Janovch se idy o oiovn. 261 pili k Janovi a ekli jem u: Miste, ten, jen byl u tebe za Jordanm, jemu ty jsi vydal svdectv, hle, ten kti, a vichni jdou k n m u 27Jan odpovdl ekl: lovk nem e nic vzlti, nen-li mu dno s nebe. 28Vy sam i jste mi svdky, e jsem ekl: ,J nejsem Kristus, nbr jsem posln ped nm. 29Kdo m nevstu, jest enich; enichv ptel vak, kter stoj a ho sly, raduje se velice pro hlas enichv; nue, tato radost m se naplnila. 30On mus rsti, j pak se meniti. 31Kdo shry pichz, jest nade veck y; kdo ze zem jest, jest zem sk a mluv po zem sku. Kdo s nebe pichz, jest nade vecky, 32 a co vidl a slyel, o tom svd, ale svd ectv jeho nikdo
21. v B o h u jsou vykonny, t. j. dle vle s milosti a ke cti Bo. 25. s e i d y , dle vnch rukopis eckch s e i d e m (jednm); o o i f o v n , t. j o nboenskch konech oifovacch. Mluvili as nejprve o takovch konech vbec, ale potom peli n i kest lanv a Kristv a tzali se mezi sebou, kter z nich jest pednj. Uenici Janovi dvali zajist pednost ktu svho mistra, ale tomu odporovali oni (id, id), byve, jak se zd, poktni od uenk Kristovch. 1 rozmrzel se proto uenci J a n o v i a tce nesouce, e Je tak mnoho lid k sob pout, je kti (skrze sv uenky) a tak jejich mistra zastiuje, li stovat si mistru svmu. 26. ekli to plni evnivosti a zvisti, myslce, e tm popud mistra svho, aby se vyslovil proti Jei a odsoudil jeho jednn jako nevdnost. Sv. Jan pouil vak pleitosti t, aby vydal nov svdectv Kristu Jei. 2723. Odpovd k vtce, e je kt, v tento smysl: Jako kad ad a prospch v nm jest od Boha, tak jest od Boha i ten ad, kter je kon, a ten spch, jeho se v nm dodlv. Nemohu proto peketi mu v nm, a tak nechci, ponvad vm, e jest zaslbenm Vykupitelem, na nho pipravovat lid byl jsem posln. 2930. Odpovd ke stnosti, e vichni, t. j. mnoz jdou ke Kristu, v ten smysl: e vichni, t. j. mnoz jdou k Jei, z toho nemohu ne radovati s e ; nebof jsem v podobnm pomru k nmu jako ptel enichv i druba k enichovt. Pi hostin svatebn ten jest enich, kdo m nevstu, druba pak, jen mu nevstu namluvil, stoj mu k slubm a raduje se, slye veselic se hlas jeho, nebo poznv z toho, e enich m zalben v nevst, kterou mu pivedl. Po dobn jedin Je, k nmu, jak pravte, vichni jdou, jest pravm enichem du, Vykupitelem svta, j pak jeho pedchdcem, jen jsem mu jako druba enichovi oipravil srdce lidsk; a proto slye, e lid k nmu pistupuj v potu velikm, plesm radost nad tm, a tato radost m jest pln. Tim tak vykonn jest i ad mj, a proto On nyn mus rsti co do povsti a psobnosti, j pak se meniti. 3136. Slova tato dle nkterch jsou pr vahou evangelistovou. Dle jinch vak jsou to tak slova Jana Ktitele. Nhled ten pokldme za sprvnj. Jan Ktitel odvoduje jimi pedel vrok svj v tento rozum: K d o j e s t z e z e m , t. j. pvodu lidskho a tedy pouh lovk jako j (Jan Ktitel), t e n j e s t z e m s k (doslovn z e z e m ) , povahy toti pozemsk a moci chatrn, a proto p o z e m s k u (doslovn z e z e m ) m l u v , t. j. na zklad pramen pozemskch a o vcech, kter se vykytaj a dj na zemi, na svt viditelnm A mluv-li pece nkdy o vcech, je dji se na nebi, in to jen potud, pokud mu to bylo zjeveno. Ale kdo s nebe p i c h z (piel, Je Kristus), t e n j e s t
302
nepijm. 33 Kdo pijal svdectv jeho, ten zpeetil, e Bh jest p ravd om luvn; 34neb of ten, jeho Bh poslal, mluv slova B o ; vdyf Bh nedv (m u) Ducha na mru. 35Otec miluje Syna a vecko dal mu do ruky. 36Kdo v v Syna, m ivot vn; kdo vak nev v Syna^ neuz ivota, nbr hnv B o zstv na nm . KAPITOLA 4. Pn Je zjevuje velebnost svou v Samasku, v. 1 42.
1 Kdy tedy Je seznal, e fariseov uslyeli, e Je nab vce uenk a vce kt ne Jan, 2 (akoliv Je sm nektil,v nbr uenci jeho), 3opustil Judsko a od eel opt do G alilee. 4 M usil vak jiti Samaskm. 5 I piel k mstu sam askm u, jmnem Sychar, p oble pole, kter Jakub dal svm u synu Josefovi. 6Byla pak tam
n a d e v e c k y a co s m v i d l a s l y e l , o t o m s v d , podv tedy nejlep a nejbezpenj pouen a svdectv o vcech boskch. Ale (tak dodv s bolest) s v d e c t v j e h o s k o r o n i k d o n e p i j m . 33. z p e e t i l , t. j. vyznal. 3435. Smysl jest: Je, jeho Bh poslal, mluv toliko slova Bo, a to vecka, je poteb jest znti lovku ke spaseni; a on to me initi, uebo Bh nedv mu ducha i dary sv n a m r u , nbr bez mry opatil jej dary Ducha svatho, zejmna znmost vc boskbh. Pina, pro takovou plnost dar mu udlil, jest v tom, e O t e c m i l u j e S y n a i jako Bobolovka. 36. n e u z i v o t a , t. j. nedojde vn blaenosii. H n v B o (trestajc spravedlnost Bo) a s nm spojen z a h y n u t v n zstv (a-li v as se neobrt). 3 lest to ona cesta, o kter se zmiuje Mat. 4, 12; Mark. 1, 14; Luk. 4, Pohnulo jej k odchodu tomu jednak poznn, e fariseov mrz se nad vzrstjcm potem jeho uenkv, o nm uslyeli, jednak zprva o uvznn Jana Ktitele (Mat. 4, 12). Fariseov toti ve sv evnivosti byli by rdi pekazili, aby poet Kristovch stoupenc nerostl, a uslyeve o uvznn Janov pili nepochybn na mylenku, e by se podobnm psobem mohli snadno zbaviti Jee, kdyby o nm namluvili vladai Piltovi, e pobuuje lid, a ho pohnuli, by zakroil proti nmu podobn jako Herodes zakroil proti Janovi. Ale Je nechtl ani jet trpti ani ptomnost svou dti pleitost, by se lid bouil. Proto znaje smlen farisev opustil Judsko. 4. M u s i l j i t i S a m a s k m , chtl-li toti enu Samaritnku i lid Sycharsk zskati. Samasko, krajina uprosted Palestiny mezi Judskem a Galile, tak zvan od hlavnho msta e israelsk, Sama, kter israelsk krl Amri (886875 p. Kr.) vystavl na pozemku koupenm od Semera. Od doby Josuovy bvali v nm Efraimovci a Manassovci (polovice tohoto pokolen). Kdy po smrti alomounov (roku 932) e jeho se rozdlila v e dv, israelskou na severu a judskou na jihu, pistoupila pokolen tato k i israelsk. Kdy pak Sargon, vojevdce a nstupce assyrskho krle Salmanassara IV., i tu vyvrtil, odvedl obyvatelstvo jej z vt sti do zajet a na msto jeho usadil tam z Assyrie a Babylonie zajatce pohansk z rznch kmenv arabskch a jinch. Ti smsili se znenhla s pozstalm obyvatelstvem domcm v jeden nrod, kter podle bvalho hlavnho msta e israelsk nazvn jest samaritnskm. S potku byli Samaritni oddni modlstv. Kdy vak proto Bh dopustil za trest, aby se u nich velikou mrou rozmnoili lvi. vydali si od krle assyrskho knze israelskho, aby je pouil o Bohu pravm a jeho zkon. Potom ctili sice Hospodina, ale pidrovali se pi tom t nkterch obad z dvj modlosluby sv. Pro tu pinu byli u obyvatel e judsk, u id, u velik nenvisti. 5. Sychar (nejspe nynj AlAskar) bylo jako pedmst starobylho Sichemu, nynjho Nablu, mezi horou Hebalem a Garizimem. Pole to koupil Jakub od syn Hemorovch za sto bernk, aby si tam postavil olt (1. Moj. 33, 19); ped svoj smrt dal je Josefovi (1. Moj. 48, 2 2 ), jeho kosti pozdji na nm byly uloeny Jos. 24, 32). 6. K odpoinku tomu pohnula jej nejen nava, nbr i touha po spse du; vdl, e pijde ena, jej dui zsk. Bylo 6 hodin t. j. poledne. (Nkte
Sv! evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 4, 718.
303
studnice Jakubova. Proto Jei, jsa cestou unaven, posadil se tak u studnice. Bylo kolem esti hodin. 7 Tu pila jedna ena zeS am ask a vit vody. Je ekl: Dej mi piti. 8 N ebof uenci jeho odeli do m sta, aby nakoupili pokrm. 9I ekla mu ta ena Samaritnka: Kterak ty jsa id d ode mne plti, jeto j jsem ena sam aritnsk? id toti neobcuj se Samaritny. 10Je odpovdl ji: K dybys znala dar B oi a kdo jest ten, jen ti p ra v i: ,Dej mi plti, ty bys ho poprosila, a dal by ti vody iv . 1 1 Dl mu ena: Pane, ani nem , m bys navil, a studna jest "hlubok; odkud tedy m vodu ivou? 12Zdali ty jsi vt, ne otec n Jakub, kter nm dal tu studnici, a sm z n pil i synov jeho a do- b y tek jeh o ? 13 Je odpovdl j: Kad, kdo pije z vody tto, izniii bude opt; kdo vak se napije z vody, kterou j mu dm, nebudepizniti n a v k y ; 1*nbr voda, kterou j mu dm, stane se v nm pramenem vody vytryskujci do ivota v n h o. 15Dl k nmu ena: Pane, dej mi t vody, abych (ji) neznila ani nechodila sem vit. 16Je ekl j: Jdi, zavolej mue svh o a pij sem . 1 7 ena od povdla: Nemm m ue. D i j Je: Dobe jsi ekla: ,Nemm m ue; 18nebof pt mu
vak rozumj estou hodinu rann, myslce, e Jan pot hodiny od plnoci jako my.) 9. i d n e o b c u j . . . Bylof od starodvna tak velik neptelstv mez idy a Samaritny, e id se jim vyhbali a vyjma potebu nejnutnj od nich nepijmali a nekupovali ani vc potebnch k ivobyt. Samaritni pak jim mnohdy i pohostinstv odprali. Pinu k neptelstv tomu dala ji rznost co dojjejich pvodu a nboenstv. Povstalif, jak eeno v. 4. pozn., Samaritni smenm israelit s kmeny pohanskmi a dreli se pi sv bohoslub vedle pocty pravho Boha t rznch kon bohopocty nezkonn, z modlosluby pohansk, i tehdy, kdy ji vzdave se mnohobostv oddali se poct jedinho Boha p avho. Pro tu pinu pojali k nim id (judt) velikou nenvist, kter pestala sice v zajeti babylonskm, ale po nvratu z nho vzplanula opt a pela v zjevn neptelstv mezi nimi, id toti vrtive se ze zajet poali stavt chrm nov na mst zboenho chrmu alomounova. V stavb t chtli se sastniti nkladem i prac tak Samaritni, pejce si v nm konati t sluby Bo. Ale Zorobabel, veleknz Josue a jin nelnci lidu nepipustili jich, bojce se, aby id nebyli od nich svedeni k bluam a k bohoslub nezkonn. Tm ctili se Samaritni uraeni a chtce se pomstiti, hledli pekaziti stavbu jejich rznm zpsobem a skuten na dva roky ji pekazili. Neptelstv takto vznikl dovrilo se, kdy nedlouho na to Manasses, bratr veleknze Jojady (jeddoa), oeniv se s dcerou samaritnskho mstodritele Sanaballaiy, peel k Samaritnm a kdy potom postaven byl na Qarzimu chrm nemn ndhern ne byl v Jerusalem, a konna tam bohosluba. Od t chvle nastaly spory mezi idy a Samaritny o mst, kde se m konati bohosluba, zda v Jerusalem, jak tvrdili sprvn id, aneb na Garizimu, jak tvrdili Samaritni. Chrm ten byl sice od Jana Hyrkna r. 129. p. Kr. zboen, ale hora Garizim byla i potom pokldna za posvtnou, a sluby Bo na olti tam postavenm byly konny. K eenmu neptelstv pisplo tak to, e Samaritni zamtnuve ostatn knihy starozkonn, uznvali pouze knihy Mojiovy, a to proto, e ostatn knihy prozrazovaly jejich pvod a ukazovaly, e podle vle Bo m se konati bohosluba v Jerusalem. 10. d a r B o , t. j. tu pleitost, kterou tob nyn Bh poskytuje. V o d y i v , t. j. milost a dar messiskch. Pan Je mluv o duchovnch milostech pod obrazem vody, a hled v ni nejprve vzbuditi touhu po nich (od v 10.-15) 1314. Pn Je zstvaje pi obraze i podobenstv o vod iv doporuuje en sv milosti a dary messisk jako takov, kter pln vyhovuj duchovnm potebm ivota a bezpen vedou ke spse vn. 15 ena nechpala ani nyn jet slov Kristovch. Ale uslyevi o vod tak neobyejn, zatouila po n a pla si ji mti, at ji jest jakkoli. A tu byl ji Pn Je hotov dti j vodu ivou i milost svou. Ale brnil tomu jet hn ivot, kter vedla. Proto hledl ji dve pivsti k pokn a upozorniti na svou vevdoucnost a tm i na vy bytost svou (v. 1618).
304
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. lana 4, 1935.
jsi mla, a ten, kterho nyn m , nen tvm muem. T o jsi povdla pravdiv. 19 D mu ena: Pane, vidm, e ty jsi prorok. s0 O tcov nai klanli se na tto hoe, a vy pravte, e v Jerusalem jest m sto, kde nle se klant. 21 Je ekl j: eno, v mi, e pichz hodina, kdy nebudete se klanti Otci ani na tto hoe ani v Jerusalem. a2 Vy se klante tomu, eho neznte; my se klanme tomu, co znme, ponvad spsa jest ze id. 83 A vak pichz hodina, a nyn jest (tu), kdy prav ctitel budou se klanti Otci v duchu a v pravd; n b o f i Otec hled takovch, kte by se mu (tak) klanli. 24 Bh" je duch, a ti, kte se mu klanj, v duchu a v pravd mji se mu klanti. 25D mu en a: Vm, e pijde M s s i , (kter slov K ristus): kdy tedy pijde on, oznm nm v eck o . 28Je ekl j: J to jsem , jen mluvm s tebou. 27A v t o u pili uenci jeho a divili se, e mluv se enou; pece vak nikdo neekl: eho si p e je ? aneb Pro s n m lu v ? 28Tu nechala ena konev svou a odela do m sta a ekla onm lidem : 29Pojte a vizte lo v k i, kter mi povdl vecko, co jsem uinila; nen-li on K ristus? 80Vyli tedy z m sta a brali se k nmu. 31Mezitm uenci jeho prosili ho kouce: Miste, pojez. 33Ale on ekl jim : J mm pokrm k jdlu, o nm vy nevte. 38 pravili tedy uenci v esp o lek : Zdali kdo pinesl mu jisti? 3*je ekl jim : Mj pokrm jest initi vli toho, jen m poslal, a dokonat! dlo jeho. 85Nepravte-li vy: J et tyi m sce, a bude e ? : Hle, pravm
20. N a t t o h o e t, j. na Girizimu, na kterm, jak eeno pozn. 3., stval chrm samaritnsk. Horu tu i s ostatky zboenho chrmu mla ena i Je prv ped sebou. Majc tedy Krista za proroka, pouila pleitosti t, a i y se ho o t vci otzala, pln dvry, e dostane se j bezpenho pouen. 21. N e b u d e t e s e k l a n t i a n i n a t t o h o e , a n i v j e r u s a l e m , tak toti, aby nebylo dovoleno obtovati Otci tak jinde. 22. Akoli toti Samaritni nebyli prosti veker znmosti o Bohu, nemli pece o nm znmosti nleit. Nebo jednak pijali tak nkter nzory bludn, Jednakûznvajce pouze knihy Mojovy,, neznali toho zjeven, kter po Mojovi Bh dal a svaopisci zaznamenali. id vak, k nim i Je podle lovenstv patil, mli veker zjeven dan ped Kristem, a tedy i lep znmost o Bohu ne Samaritni. Takov znmosti dostalo se jim zenm Bom proto, ponvad z nich ml se Vykupitel naroditi a od nich spsa k jinm nrodm se dostati. 25. V d u c h u a v p r a v d , t. j kony (nejen vnjmi, nbr i) vnitnmi, vychzejcmi z vry a milosti Bo. 25. ena uznvala potebu jaksi vy bohosluby, ale nevystihnuvi pln slov Pn, poukzala k Vykupiteli, doufajc, e od nho bude podno dal pouen. 27. Divili se, jednak e bvalho uitele svho Jana Ktitele nikdy nevid mluviti se enou, jednak e u id nebylo v obyeji, ba ani za slun pokldno, aby mu, zejmna uitel zkona, mluvil se enou veejn. Dle Soma 66 neml mluviti veejn ani s vlastn manelkou. Uenci vak netzali se, pro Je s n mluv; brnila jim cta ke Kristu a pesvden, e to nein bez piny. 2S. Z nesmrn radost nad tm, e nalezla Vykupitele, zapomenula, pro vlastn pila, a nechavi tam konev, spchala podat o tom zprvu do mst. 29. Neekla jim svho pesvden; nebof chtla, ab sami pijdouce u nili si o nm sudek. Plna radostnho dojmu pravila s nadszkou, e j povdl vecko, co uinila, a j ekl pouze tajn hch jej, kter ji nejvce til. 32. M m p o k r m . . . Mnil pokrm duchovn, konn vykupitelskho ad svho, jako sm vykld ve v. 34. Dal tak na jevo, e konati vli Otce nebekho jest mu nad pokrm denn. 35 -38. Chtje povzbuditi je, aby po pklad jeho tak jednou psobili s horlivost o spse du, na pklad Samaritn, kter bylo ji vidti, ani vychzeli k nmu z msta, je pouuje, e obrcen lid bude se dti rychle (v. 35), pinese hojn uitek (v. 36) a jsouc pipraveno ji od jinch, nebude obtn
Sv, evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 4, 3553.
305
vm : ,Pozdvihnte o svch a podvejte e na krajiny, e jsou ji bl ke ni. 36A kdo ne, be odplatu a shromauje uitek k ivotu v timu, aby se radoval, i ten, kdo seje, i ten, kdo ne. 37V tto vci pravdiv jest zajist pslov: ,Jin jest, jen rozsv, a jin, jen n e. 38J jsem v s poslal nouti, o em jste nepracovali; jin pracovali, a vy jsfe veli v prce Jejich. 89 Z onoho m sta pak mnoho Samaritnv uvilo v nho pro slova eny, kter vydvala svd ectv: P o v id e l mi vecko, co jsem inila. 40Kdy tedy Samaritni pili k nmu, prosili ho, aby pobyl u nich. I pobyl tam dva dni. 41A m nohem v ce jich uvilo v nho pro slovo jeho. 42 pravili e n : Vme ji nikoli pro tvoji e; nebo sam i jsm e slyeli a vm e, e tento jest vpravd Spasitelem sv ta . Pn Je zjevuje svou velebnost v G alilei. ednk krlovsk, v. 4 3 54. 43P o dvou dnech pak v y el odtud a odebral se do G alilee; 44 nebof Je sm vydal svdectv, e prorok nen ve vnosti ve sv otin. 46Kdy tedy piel do Gsililee, Galilejt pijali ho (radostn), nebo vidli v eck o, co inil v Jerusalem o sla v n osti; byli toti tak oni pili na slavn ost. 46Piel tedy z a se do Kny galilejsk, kde byl promnil vod u ve vno. A byl jeden ednk krlovsk v Kafarnaum, jeho syn byl nem ocen. 47Ten u slyev, e Je pichz z Judska do Galilee, od ebral se k nmu a prosil ho, aby piel a uzdravil syna jeho; nebof ponal umrat!. 48 I ekl k nmu Je: Neuzte-li zzrak a div, neuvte. 49 D jemu ednk krlovsk: Pane, poj, prve ne ume syn mj/ 50 D jemu je : Jdi, syn tvj jest iv. lovk ten uvil slovu, kter mu pravil Je, a el. 51Kdy pak byl ji na cest, sluebnci jeho potkali se s nm a zvstovali (mu), e syn jeho jest iv. 621 otzal se jich na hodinu, ve kterou se mu ulevilo. A oni mu ekli: Vera v hodinu sedm ou pestala mu zim nice. 53 Poznal tedy otec, e to
35. J e t t y i m s c e . . . Byl tehdy (alespo pravdpodobn) konec listopadu neb potek prosince, n pak se ponaly po druhm svtku velikononm. Krajinami blmi ke ni, na nich jest obil ji bl (a tedy zraje ke ni), rozum Samaritny, na n as ukzal rukou. Smysl jest: Pi setb pirozen mus se ekati del dobu od setby na e; pi setb slova Boho vak e {uitek) nsleduje rychle po setb, jako vidte na pichzejcch Samaritnech. 36. Smysl jest bu: Kdo pracuje na duchovn ni m (apotol, vrozvstov a ].), obdr odplatu v (nebesch) a mimo to shromauje ovoce apotolsk psobnosti sv, tm toti, e zskv jin pro ivot vn blaen, a z toho bude se radovati i Kristus jakoto rozsva, i apotol (a jin vrozvstov) jakoto enci. Aneb: Kdo pracuje . . . , obdr odpiatu, a ta bude zleeti v tom, e shromdi ovoce prce k ivotu vnmu, tm toti, e pivede jin do crkve a skrze n do ivota vnho, take se bude radovati i Kristus nad spsou onch lidi, i apotol (a vrozvstov), kte za svou prci budou tak odmnni v nebesch. 45. o s l a v n o s t i toti velikonon, o n byla e v kap. 2 , 13. 23. 46. ednk len slouil u Heroda Antipy, jen sice byl pouze tetrarchou, ale zhusta, zejmna od lidu, byl nazv-n tak krlem. 48. Vytkal vhavost ve ve ednkovi i ptomnm Galileanm, a proto, ponvad chtl povzbuditi vru jejich, jmenovit vru onoho ednka, kter sice vil, e Pn Je me uzdraviti jeho syna, ale myslil, e je k tomu teba, aby byl u nemocnho ptomen. 5153. Bylo z Kafarnaum do Kny na 8 hodin co jiti; nemohl proto cestu do Kny a nazpt vykonat! v jednom dni; penocoval tedy na cest zpten, a proto teprv druhho dne se setkal se svmi sluebnky, kte nevyli mu naproti hned, jak se nemocn uzdravil, nbr ekali a do druhho dne, aby sePisrao sv. Novho zkona. st I. 20
306
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. lana 4, 545, 4.
byla ona hodina, ve kter mu Jei e k l: Syn tvj jest iv. I uvil v nho on sm i cel dm jeho. 54T o byl druh zzrak, kter Je uinil opt (v Kn), kdy piel z judska do G alilee. KAPITOLA 5 .* ) Je uzdravuje lovka 38 rok nem ocnho a hje se proti idm projevuje svj pomr k Otci, v. 147. 1Potom byla slavnost idovsk, a Je odebral se do Jerusalema. 2 Jest pak v Jerusalem pi bravni (brn) rybnk, jen heb rejsk y, slo v Bethesda a m pt podloub. 3 V tch leelo velik m nostv neduivc: slepch, kulhavch, ochrnulch, kte ekali na pohyb vody. 4 Andl Pn toti sestupoval asem do rybnka, a hbal vodou. A kdo po hnut vod y prvn vstoupil do rybnka, bval uzdraven, af byl stien
znali, zda se nemoc nevrt. V h o d i n u s e d m o u ; rozum se vak sedm hodina d e n n , tedy nae 1 hodina odpoledni. *) V p o d d l e d r u h m (5, 1 -11, 56) evangelista vyliuje, kterak Pn Je projevuje vykupitelskou a boskou velebnost svou; narel zejmna u farisev a nelnk idovskch vdy na vt odpor, a se vyvinulo u odprc tch hlavn neptelstv a nesmiiteln nenvist proti nmu. 5, 1. S l a v n o s t i d o v s k . Nen jisto, kterou slavnost evangelista mn nejspe svtky velikonon, pipadajc do druhho roku veejnho ivota Pn. 2. P i b r a v n i (brn); tak. dle vnjch rukopis eckch i latinskch a jinch^ Vulgata titn a nkter rukopisy maj: bravni rybnk (probatica piscina). eck rukopisy vak zprvu pipomenut pipoutj tak peklad: Jest . . pi bravnm rybnku tak zvan hebrejsky Bethesda, majc patero podloub. Dle tohoto pekladu byl by se rybnk jmenoval bravnm a pi nm byla by budova opaten paterm'podloubm. Tento vklad jest snad nejsprvnj. Msto obyejnho B e t h e s d a (dm milosti) maj nekter rukopisy a Vulgata tiit r B e t h s a i d a , jin Bethsada neb Bethsetha (ohrada ov neb ovinec). Nen tedy ani o tto vci zcela jisto, kter jmno jest pvodn. een rznost (je pio vc samu nem dn dleitosti) povstala nedopatenm opisovatel. 4. v. 3b 4. Tyto vere nkte kritikov pokldaj" za pozdj vlok jednak pro zzran rz popsanho dje, jednak proto, e chyb v nkterch i nejstarch rukopisech (Vatiknskm, Sinajskm, Efrema Syr.) a pekladech i spisech sv. Otcv a spisovatel crkevnch. Avak zzran rz dje nen dostatenou pinou, pro by se ml pokldat! za bji, a to tm mn. ponvad byl zcela eln, ad se velmi vhodn ku pedobrazenm djm Stareko zkona, kter tehdy jet byl v platnosti. Pedobrazovalt velmi vhodn inky kiu, ve kterm lovk bv oitn ode vech hch, a ml jakkoliv. Ale ani z toho nelze souditi ji s dostatenm dvodem v podvrenost tchto ver, e v nkterch i vnch pamtk h schzej, aneb oznaeny jsou hvzdikami ntb obely. Nebof jest mon, e hvzdiky a obely ty neznamenaj (alespo v vech onch ri-kopiseci) pochybnost o pravosti onch ver, jak se obyejn vyklda, nbr jsou znmkou liturgickou, a to tm spe, ponvad ona perikopa tala neb zpvala se z;hy pi slubch Boch. Ony rukopisy pak a peklady, je nemaj eench ver, vyv se pamtkami jinmi nemn d ezitmi (v. 3b i v Kod. Kembridskm a od ruky tet v Kod. Efrema Syr.) a nejen v peklad syrskm Pett, nbr i v nejstarch rukopisech pekladu starolatinskho, ano pipomn je ji Tertullin ke konci 2. stol. a Tatin ve svm Diatessarnu kolem 1 . 170., ne-)i dve. Mimo to zorv o andlu ve v. 4. pat tak nutn k cel souvislosti, e bez n byla by ostatn staf nepochopiteln, a zejmna nebylo by jasno to, co se prav ve v. 7., pro toti lovk 38 rok nemoc sklen stoval si Pnu Jei, e nem nikoho, kdo by jej spustil do rybnka, kdy byla voda uvedena v pohyb, a e proto pokad jin ho pedejde, ne on se k vod dostane. Uv-li se tedy jet, s jakou pelivosti evangelista vykld vci, je cizincm, a tedy i tenm jeho byly r.eznmy, a e proto jest zcela pravd nepodobno, aby byl prv na tomto mst beze veho vysvtlen povdl vci, jim porozumti nelze, le se vysvtl, nebude zajist mono uznati za sprvn nhled, e by een vere 5, 3b4 byly podvreny.
Sv! evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 5, 5 20.
307
neduhem ktermkoliv. 5 1 byl tam jeden lovk, kter byl nem ocen ji ticet osm rok. 5 Toho Je uzev leeti a sezn av, e to s nm trv ji dlouh as, ekl jem u: C hce bti zd rv? 7 N em ocn odpovdl m u: Pane, nem m lovka, aby, kdy se voda pohne, spustil m do rybnka; kdy pak j jdu, jin sestupuje pede m nou. 8 D mu Je: Vsta, vezm i loe sv a cho. 9A ihned uzdravil se lovk te n ; i vzal loe sv a chodil. Byla vak toho dne sobota. 10A proto id ekli tom u, jen se uzdravil: fest so b ota; nen dovoleno tob nosit loe sv . 11On pak o d p ovd l jim : T en, jen m uzdravil, ekl mi: Vezm i loe sv a cho. 12T ed y otzali se h o: Kdo jest ten lovk, kter ti ekl: Vezmi loe sv a cho ? 13 Ten vak, jen byl uzdraven, nevdl, kdo jest, nebo! Je uchlil se, ponvad byl zstup na tom mst. 14Potom Je nalezl ho ve chrm a ekl jem u: H le,u in n jsi zdrv, ji vce nehe, aby se ti nepihodilo nco h orho. 15 lovk ten odeel a oznmil idm, e jest to Je, kter ho uzdravil. 16 Proto id pronsledovali Jee, e to uinil v sobotu. 17Jei pak promluvil k nim: O tec mj d osavad dl, i j dlm 18 T edy id hledali proto tm vce ho usmrtiti, jeto nejen ruil s o botu, nbr i Boha nazval Otcem svm , in s e rovnm Bohu. 19Je tedy odpovdl jim : Vpravd, vpravd pravm vm : Nem e Syn sm od seb e initi nieho, le co vid, e in Otec. C okoli toti in On, to in podobn i Syn; 20nebo Otec miluje Syna a ukazuje mu vecko, co sm in; a vt jet skutky nad to uke mu, abyste
13. U c h l i l s e . . . nebo nechtl ptomnost svou dti pleitost k rozbroji, kter by mohl snadno nastati, kdy by jedni ho velebili pro -jeho zzran in; jin (fariseov) vak sthali pro domnl poruen klidu sobotnho. 14. n c o h o r h o , aby toti nestihl t trest nejen asn, nbr i vn. (Dv tak na jevo, e lovk ten zavinil si svou nemoc njakm inem neb ivotem hnm.) 15. O z n m i l jim to v myslu dobrm, jsa proniknut vdnost k Jei a chtje prohlsiti jej jako pvodce tak velihho dobrodin a pohnouti je, by tak pojali k nmu ctu jako k poslanci Bomu. 16. P r o n s l e d o v a l i jej toti pomluvami, na cti utrhnm, hrozbami, ano, jak patrno z v. 18-, pomleli i na to, aby ho usmrtili. 1747. V tto ei, kterou Pn Je ml snad a druhho neb tetho dne po uzdraven onoho lovka, dokazuje, e jednal prv, a to tm, e prohlauje se za rovna Bohu Otci (1730' a svou vpov potvrzuje trojm svdectvm (3140), odmtaje zrove mon podezvn, e by hledal sv chvly (4147). 17. O t e c d l , zachovvaje toti a d svt (i v sobotu) a in to, eho teba ke spse lidstva, a ne menm prvem i j d l m skutky bosk, jimi sobota nijak nebv znesvcovna. 19. Smysl jest: Nepokldejte skutku mho za znesvcen soboty (za zloin), nebo n e m e z a j i s t Syn (Je Kristus) jako Bh n i e h o i n i t i s m o d s e b e , tak toti, aby Otec nesouhlasil s nm, a dlo jeho nebylo zrove dlem Otcovm; ale dl jedin, co v i d i poznv, e in Otec. Nebo odvkm plozenm z Boha Otce m nejen tou podstatu, nbr i tot poznn a psoben, kter m Otec. A proto c o k o l i on (Otec) i n , to in p o d o b n , t. j. tou moc! a vnost i Syn. Mj in jest tedy zrove inem Otcovm, a proto jako nemete vinit! Otce z poruen klidu sobotnho, tak nemete prvem vinit! ani mne. 20. Smysl jest: Pina takovho spolenho psoben s Otcem jest v byten lsce, kterou Otec naprostou nutnost miluje Syna jakoto osobu soupodstatnou, nejv dokonalou. Z t lsky u k a z u j e m u v e c k o . . ., t. j odvkm plozenm sdl s nm nejen boskou podstatu svou, nbr i bosk poznn sv, a tedy i radky, je pojal o vykoupen lidstva. Jednm z radk tch byl tak ten, aby lovk 38 rok nemocn byl uzdraven prv v sobotu._ A v a k vt jet skutky nad to uke mu Otec, bude tedy Syn (Pn Je) inili jet vt zzraky.
308
se divili. 21 Jako toti Otec mrtv ks a oivuje, tak i Syn, koho chce, oivuje. 22Nebo Otec nesoud nikoho, ale vekeren soud dal Synu, 23aby vichni ctili Syna, jako ct Otce. Kdo nect Syna, nect O tce, kter ho poslal. 24Vpravd, vpravd pravm vm : Kdo sly slovo m a v tomu, jen m poslal, m ivot vn a soudu nepropad, nbr peel ze smrti do ivota. 25 Vpravd, vpravd pravm vm : Pichz hodina a nyn jest, kdy mrtv usly hlas Syna Boho, a ti, kte usly, ivi budou; 26 nebo jako Otec m ivot sm v sob, tak dal i Synu, aby ml ivot sm v so b , 27 a dal mu m oc konati soud, ponvad jest Syn lovka. 38N edivte se tomu, nebo pichz hodina, ve kter vichni, kte v hrobech jsou, usly hlas jeho, 29a pjdou ti, kte dobe inili, na vzken k ivotu, ti vak, kte zl pchali, na vzken k soudu. 30Nem ohu j sm od seb e initi nieho. Jak sly m, (tak) soudm , a soud mj jest spravedliv, nebo nehledm vle sv, nbr vli toho, jen m p o sla l. 31Vydvm -li j svdectv sm o so b , svd ectv m nen prav 32 jin jest, jen svd o mn, a j vm, e prav jest svdectv, kter
2123 Vtmi skutky i zzraky tmi, je bude initi, jsou zejmna v z k e n a s o u d , a to vzken nejen mravn (ze stavu hchu k ivotu milosti), nbr i fysick na konci svta, podobn jako i soudem rozum i soud v irm slova smyslu (rozliovn lid podle jeich smlen a chovn se ke Kristu), nbr i v um smyslu, soud toti obecn na konci svta. O t e c n e s o u d n i k o h o , tak toti, aby jako soudce byl viditeln a slovy pronel vrok soudn; v t o m t o s m y s l u d a l v e k e r e n s o u d S y n u , kter proto p soud obecnm uke se v podob viditeln jako Syn lovka. K d o n e c t S y n a , n e c t i O t c e ; pati toti i vtlenmu Synu Bomu bosk pocta tak nutn, e kdo nect ho poctou boskou, nect ani Otce. 2427. Nyn mluv zvlt o vzken mravnm a o soud v irm smyslu slova. S o u d u n e p r o p a d (doslovn: n a s o u d n e p i c h z , toti na soud odsuzujc). P e e l z e s m r t i toti duevn i ze stavu hnho do ivota i do stavu milosti 25. P i c h z h o d i n a krlovstv mess skho. K d y duchovn m r t v u s l y h l a s S y n a B o h o , pokud toti ji od tto doby se hls a hlsati bude jeho uen, a ti, k t e to uen usly vce vrou innou, i v i b u d o u ivotem milosti Bo. 26. a b y m l i v o t s m v s o b , t. j. aby byl zdrojem vekerho ivota, a mohl tedy tak dti jej, komu by chtl, neb i odnti. 27. D a l m u t u mo c , p o n v a d j e s t S y n l o v k a i Vykupitel. Ponvad toti vtlen Syn Bo jest Vykupitelem, obdrel pi svm vtlen i jako lovk vekerou moc potebnou ku proveden vykupitelskho auu svho, a tedy tak tu moc, aby mohl oiviti, i ivotem milosti, koho by chtl, jako i aby mohl konati soud (v irm i um smyslu slova) a tedy t odsouditi ty, kte v nho neuv. 2830. Nyn jedn zvlt o vzken tla na konci svta a o soud obecnm. P i c h z , t j. pijde hodina . . . k t e v h r o b e c h j s o u , t j. vichni, kte umeli, by i pohbeni nebyli . . . u s l y h l a s jeho, t. j. h l a s S y n a B o h o , kter je bude volati k ivotu tlesnmu. (Vulgata titn vykldajc slovo j e h o , klade msto nho slova S y n a B o h o . ) N e m o h u s m o d s e b e i n i t i n i e h o , proto toti, ponvad odvkm plozenm od Otce mm s Otcem jednu a tou podstatu (srovn v. 19.). J a k s l y m, t. j. jak poznvm (podobn jako v. 19. co v id ). N e h l e d m v l e s v , t. j. srovnvm se i jako iovk pln s vl Otcovou. Pn je v tomto (30.) veri dokazuje, e soud jeho jest spravedliv, a to dvma dvody, toti poukazovnm na to, e m s Otcem jednu a tou podstatu, take neme nic initi, a tedy ani souditi, a b y t e n in nebyl zrove inem Otce nejv spravedlivho, a prohlenm, e s vl Otcovou i jako lovk pln se srovnv, a tedy ani nechce souditi jinak, ne soud Otec nejv spravedliv. 3140. id (lenov velerady) nevili svdectv Kristovu, kter vydal o sv soupodstatnosti s Otcem, ji proto ne, ponvad dle jejich sudku nebylo
v. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 5, 3 3 -4 7 .
309
vydv o mn. 33 Vy jste poslali k Janovi, a on vydal svd ectv prav d ; 34j vak neberu svdectv od lovka, ale toto pravm, abyste vy byli spaseni. 35On byl svc hoc a svtc, ale vm se zachtlo (jen) na chvli se veseliti ve svtle jeho. 36 J vak mm svd ectv vt neli (jest) Janovo; ty skutky toti, kter mi dal Otec, abych je vykonal, ty skutky, kter inm, vydvaj o m n svd ectv, e Otec m poslal. 37I sm O tec, kter m poslal, vyd al svdectv o m n; a nikdy jste ani hlasu jeho neslyeli ani tve jeho nevidli, 38 a slova jeho nem te v so b zstvajcho, nebof vy nevte tomu, kterho On poslal. 33Zpytujete P sm a, nebo se dom nvte, e v nich mte ivot vn. T ak ona jso u to , je vydvaj svd ectv o m n; 40a vy (pece) nechcete pijti ke mn, abyste mli ivot. 41 O slavy od lid nepijmm, 42ale poznal jsem vs, e (toti) lsky k Bohu nemte v so b . 48J jsem piel ve jmnu Otce sv h o , a nepijmte m; jin-li pijde ve jmnu svm , toho pijmete. 44Kterak mete uviti vy, kte pijmte est jedni od druhch, a t cti, kter jest od jedinho Boha, neh led te? 46N edom nvejte se , e j budu alovati na vs u Otce; jestif, kdo na vs aluje, toti M oj, v nj vy doufte. 46 N ebof kdybyste vili M ojovi, vili byste i m n ; o m n psal o n ; 47pakli vak nevte jeho psm u, kterak uvte mm s lo v m ?
p r a v i prvoplatn, jeto dle 5. Moj. 19, 15. ku prvoplatnosti njakho svdectv bylo teba, aby bylo vydno o nkom souhlasn alespo od dvou osob jinch. Proto Pn Je netvrd sice, nbr pipout jen, e maj pravdu (ve v. 31. s v d e c t v m n e n p r a v i prvoplatn dle vaeho mnn); ale ukazuje hned, e pece nemaj piny mu neviti. Tedy takto: Nue dejme tomu, e siidectv m nen prvoplatn, vy pece nemte piny pochybovat! o tom, co jsem ekl: nebo j i n j e s t j e t , jen svd o mn, toti Bh Otec nejv pravdomluvn (v. 32. 36). 3330. t. j. T Jan Ktitel vydal svdectv o mn, ten Jan, k nmu jste sami poslali na pou, abyste se ho tzali, nen-li Vykupitelem (1, 19.), a tm ji dali jste na jevo, e ho pokldte v tto vci za svdka oprvnnho. On v y d a l s v d e c t v p r a v d , prohlsiv, e jsem Vykupitelem a Synem Bom. Mli jste tedy pijmouti svdectv jeho a uviti ve mne. J v a k n e b e r u , t. j. nemm poteb svdectv od lovka, pece vak je pipomnm k vli vm, a b y s t e vy vce b y l i s p a s e n i . Na c h v l i s e v e s e l i t i v e s v t l e j e h o , t. j. na dobu krtkou jen viti jeho kzni. 36. S k u t k y v y d v a j s v d e c t v , e O t e c m p o s l a l , nebo skutk tch neme nikdo initi le jedin Bh. 3738. t. j vydv vak Otec svdectv o mn neien tmi zzraky, kter inm, nbr i proroctvmi, kter uinil o mn (o Vykupiteli) ped mm pchodem na svt. id vak n e s l y e l i h l a s u j e h o . . t. j. nepochopili vlastn vinou nikdy nleit toho, co Bh pedpovdl o Vykupiteli. Pina toho byla v tom, e n e m l i s l o v a j e h o v s o b z s t v a j c h o i e neosvojili si zjeven Boho tak, aby bylo pravidlem vekerho smlen a jednn jejich, jako patrno z toho, e n e v i l i t o mu , k t e r h o O t e c p o s l a l , Jei Kristu. 39. D o m n v t e se, a t a prvem, e v n i c h m t e i v o t v n , t. uen, kter vede k ivotu vn blaenmu. 4147. Vyvrac mon podezen, e by ty vci byl ml 1vil, jako by touil po lidsk chvle a oslav, prav: O s l a v y t a k o v n e p i j m m i nepotebuji, a l e proto jsem to ekl, ponvad p o z n a l j s e m v s . . . 45. N e d o m n v e j t e s e . . ., t. j. nebude ani poteb, abych alova na vs j.
310
Sv. evangelium Jee Krista pod e sepsn sv. Jana 6, 1 - 26.
KAPITOLA 6. Je nasycuje zzran 5000 mu a kr po jezee, v. 1 21.
1 Potom od eel Je za moe Galilejsk, to jest Tiberiadsk 2 a velik zstup el za nm, nebof vidli zzraky, kter inil na nem ocnch. SI vystoupil Je n a h o ru a posadil se tam s uenky svm i, 4 B yly pak blzko velikonoce, slavn ost idovsk. 6 Tedy Je pozdvih oi a spativ, e zstup velik jde k nmu, pravil k Filipovi: Odkud nakoupme chleb, aby pojedli tito ? 6 T o vak ekl, zkoueje ho, nebof sm vdl, co hodl uiniti. 7 Filip mu od p ov d l: Za dv st denr chleb nesta jim, aby kad nco mlo c^pstal. 8 D jemu jeden z uenfk jeho, (toti) Ondej, bratr im ona Petra: 9 Jest zde jeden pacholik, kter m pt chleb jench a dv ryby, ale co jest to na tak m n o h ? 10T edy ekl Je: Rozkate lidem , af se p osad . Bylo pak m noho trvy na tom m st. 1 p osadilo se mu potem asi pt tisc. 11Tu Je vzal chleby a dky uiniv rozdal sedcm ; podobn i z ryb, kolik chtli. 12Kdy vak se nasytili, ekl uenkm svm : Sebete pozstal kousky, af nezhynou. JSI sebrali a naplnili dvanct ko kousky z pti chleb jench, kter pozstaly po tch, kte jedli. 14Tedy ti lid uzeve zzrak, kter uinil Je, pravili: T o jest jist ten prorok, kter m pijti na s v t . 15Proto Je, poznav, e chtj pijti a chopiti ho, ab jej uinili krlem, uchlil se opt na horu sm jedin. 16Kdy pak byl veer, uenci jeho sestoupili k moi 17a vstoupive na lo, plavili se pes moe do Kafarnaum; a ji setm lo se, a Je jet nepiel k nim. 18Moe vak se zdvihalo, jeto vl vtr velik. 19 Kdy tedy upluli asi dvacet pt neb icet hon, spatili Jee, an kr po moi a pibliuje s e k lodi; i bli se . 20 On vdk ekl jim: J jsem to; nebojte s e . 2'T u chtli ho vzti na lo, ale lo byla ihned u zem, do kter se ubrali. Pn je zaslibuje nejsvtj svtost oltn a nar na nevru i u svch uenk, v. 2 2 72. 22Druhho dne lid, kter stl za moem, zvdl, e nebylo tam jin lodi, le jen jedna, a e Je nevstoupil s uenky svm i na tu lo, nbr e uenci jeho sam i odpluli; 33 jin vak lod pipluly z Tiberiady blzko k tomu mstu, kde byli jedli chlb, kdy Pn diky uinil. 24 Kdy tedy lid vidl, e tam Jee nen, ani uenk jeho, vstoupili na lodi a dostali se do Kafarnaum, hledajce Jee. 35 A naleze ho za moem, ekli jemu: Miste, kdy jsi sem p ie l? 26 Je odpovdl jim: Vpravd, vpravd pravm vm : H ledte m ne proto, e jste vidli divy,
6, 115. viz Mat. 14, 1323 (str. 7 6 77, kde jest vklad); Mark. 6, 3246 Luk. 9, 10-17. 4. V e l i k o n o c e , tet to ve veejnm ivot Kristov. Evangelista p mj mlenm vekerou innost Kristovu, kterou jevil od velikonoc druhch, a to jednak vzhledem k svmu elu, jednak proto, e ji vvlli evangelist ostatn (Mark. 2, 236, 21. Luk. 6, 19, 9.) 16.21. viz Mat. 14,24- 34; Mark. 6, 47.-56. 26.-59. V tto ei zaslibuje Pn Je nejsv. svtost oltn, a to tak, e nejprve vzbuzuje v posluchach tubu po duevnm pokrmu (26. 33), polom prohlauje sebe sama za pokrm duevn (35.51.) a konen naznauje zpsob, kterm ten pokrm m bti pijmn, toti povnm (52. a 59), a dosud nezje vuje, e to povn m se dti svtostn (to uinil a p posledn veei).
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Jana 6, 2739.
311
nbr e jste jedli z chleb a nasytili se. 47Pracujte nikoliv o pokrm pomjejc, nbr o pokrm, kter zstv k ivotu vnm u, kter vm d Syn lovka; nebof toho potvrdil Otec, Bh. 28I ekli jem u: Co mme initi, abychom konali dla B o ? 2 je odpovdl jim: T o jest dlo Bo, abyste vili v toho, jeho on p o sla l. 30Tu ekli jemu: Kter znamen tedy in ty, abychom je vidli a tob vili? Co kon? 31O tcov nai jedli manu na pouti, jako jest psno: , C h l b s n e b e d a l j i m k j d l u . 32T edy ekl jim Je: Vpravd, vpravd pravm vm : nikoliv M oj dal vm chlb s nebe, nbr Otec mj dv vm prav ch lb ' s nebe. 33N ebof chlb B o jest ten, kter sestupuje s nebe a dv ivot svtu . 34I ekli mu id : Pane, povdy nm dvej ten c h l b 36A Je ekl jim: J jsem chlb ivota; kdo pichz ke m n, nebude lanti, a kdo v ve mne, nebude zniti nikdy. 36 Avak ekl jsem vm, e jste m i vidli, ale nevte. 37 V ecko, co mi dv Otec, pijde ke m n, a toho, kdo ke mn pijde, nevyvrhnu ven, 88nebo jsem sestoupil s nebe, nikoliv abych inil vli svou, nbr vli toho, jen m poslal. 39T oto pak jest vle toho, jen m poslal (O tce), abych neztratil nic z toho, co mi
27. P r a c u j t e , t.j. piite se, a to pevnou vrou o to, aby se vm dostal pokrmu duchovnho . . . Pokrmem tim nemn svho uen ani messiskch statk vbec ani vry, jak nkte myln vykldali, nbr chlb svtostn, t j. sebe sama v nejsvt. svtost ptomnho. Chlb ten z s t v s k u t e n k i v o t u v n m u , nebof trv vn i sm o sob i ve svch incch, jeto k ivotu blaenmu pivd. Pn Jei tedy chtje vzbuditi tubu po duchovnm pokrmu uv obrazu o pokrmu pirozenm, podobn jako v hovoru se Samaritnkou uil obrazu o vod. Toho Otec potvrdil (doslovn z p e e t i l , ) t. j dkazy nepopiratelnmi (jakm bylo i ono zzran nasycen) ukzal, e onen Syn lovka (Je Kristus) jest ten, jen een pokrm me lidem dti. 28., t. j. Co mme initi, abychom konali takov dlo Bohu mil, kterm b chom !-i zaslouili duchovn pokrm te n ? 29, t. j. Vra v toho, jeho Bh poslal (vra ve mne jakoto Vykupitele od Boha na svt poslanho) jest onm dlem Bohu milm, o kter muste se nutn piiniti, chcete-li dojiti eenho pokrmu duchovnho. (Tomu, kdo by pijmal v neve, svtost oltn nebyla by chlebem ivota O nehodnm pijmn kesfan nkterch zde nemluv.) 30.31., t. j. Co in na dkaz, e jsi posln od Boha, abychom v tebe vili jako ve Vykupitele a Syna Boho? Kter zzrak udl? Chtli vidti od nho njak vt zzrak, ne jak dosud vykonal, a proto, aby nemohl poukazovati na verej nasycen pti tisc lid, upozoruj na to, e Moj uinil zzrak vt, jeto ne jednou toliko, nbr po adu let manou ivil ne pouze 5000 lidi, nbr cel nrod. (2 Moj. 16, 14; alm. 77, 24.) 32.-33. Pn Je pomjeje mlenm, e Moj sm nebyl drcem many, nbr Bh, ukazuje, e mana nebyla pravm chlebem s nebe, (jeto nepochzela z vlastnho nebe, nbr z ovzdu a udrovala pouze ivot tlen jedinho nroda na jistou toliko adu let), p r a v m c h l e b e m s n e b e vak e jest ten, kter pochz s nebe samho (sdla blaenosti) a jest zdrojem vekerho ivota, jmenovit t duevnho a nadpirozenho, a to nejen pro jeden nrod a 'n a dobu pomjejc,, nbr pro vekeren svt (veker lidstvo) a na vky 3 3 36. id zatouili nyn po chleb od Krista nabzenm a dali za, a nebyli si vdomi, co tm chlebem mysl. Tu prohlsil Pn Je, e on sm jest tm chlebem, tm pokrmem, o nm mluvil, a udal zrove vru jakoto podminku, pod kterou mohou pokrmu toho dosci, kter vak id, trvajce v neve, dosud nevyhovli. K d o p i c h z k e m n vrou, n e b u d e lanti ., t. j. nezatou po jinm pokrmu duchovnm, po jinch prostedcch spsy. To vak nevyluuje tuby po vdy um spojen s tmto pokrmem du, s Kristem, astjm pijmnm. V i d l i j s t e m toti, kterak jsem zzraky osvdoval se jako poslanec a Syn Bo. 37. U, e vra jest tak darem Bom a tedy e spasen nezle pouz na ve lovka, njbr na Bo milosti. V e c k o t. j. kadho, k o h o O t e c
312
Sv. evangelium Jee K rista podle sepsni sv. Jana 6, 4054.
dal, nbr abych to vzksil v den p osled n. 40Nebo to jest vle Otce m ho (kter m poslal), aby kad, kdo vidi Syna a v v nho, ml ivot vn ; a j ho vzksm v den p o sled n . 41 reptali id na nho, e ekl: J jsem chlb, kter s nebe sesto u p il, 42 a pravili: Nen-li to Je, syn Josefv, jeho otce i matku zn m e? Kterak tedy pravi: S nebe jsem sesto u p il. 43 Je tedy odpovdl jim : Nereptejte vespolek . 44 Nikdo neme pijti ke mn, nepithne-li ho Otec, kter m poslal; a j ho vzksm v den posledn. 45Jest psno v prorocch : ,A b u d o u v i c h n i p o u o v n i o d B o h a . Kad, kdo uslyel od Otce a se nauil, pichz ke mn. 4 1 5 Nepravm tm, e by kdo vidl Otce, le jen ten, jen jest od Boha, ten vidl Otce. 47Vpravd, vpravd, pravm vm : Kdo v ve mne, m ivot vn. 48 J jsem chlb ivota. 49 O tcov vai jedli na pouli manu, a zemeli. 60T o jest chlb s nebe sestupujc, aby, jl-li kdo z nho, nezemel. 61J jsem chlb iv, jen s nebe sestoupil. 62Budeli kdo jisti z chleba toho, iv bude na vky. A chlb, kter j dm, tlo m jest (kter dm ) za ivot sv ta . 63T u hdali se id v esp o lek kouce: Kterak me tento dti nm tlo sv k jd lu ? 64Proto ekl jim Je: Vpravd, vpravd pravm vm : N ebudete-Ii jisti tla Syna lovka a piti jeho krve, ne
m i l o s t svou inn k ve pohne, a tm zpsobem m i d v , p i j d e , uv ve mne jako Vykupitele a Syna Boho. K d o k e m n p i j d e , toti s vrou, toho nejen n e v y v r h n u v e n , neodmtnu, nbr iviti jej budu onm chlebem ivota vnho; nebo tak toho d i ten kol, pro kter jsem piel na svt (38-40). 44. je neodpovd k reptn id, nbr pikzav pouze, aby nerepta i nehlueli, pokrauje ve sv ei rozvdje to, co ekl ve v. 3/.; pravit, e jenom ten pijde k nmu vrou (v nho uv), koho O t e c p i t h n e svou toti milost, ale ne e by jeho svobodnou vli ruil, nbr tak, e pomhajc milosti svou rozum jeho osvcuje a vli posiluje a tak inn jej zve k sob. ho povzbuzuje, mu pomh a skuten ke Krisiu pivd, neini-li on milosti Bo odporu. 4546. V p r o r o c c h , t. j. ve sbrce knih prorockch, a to u Is. 54, 13. Smysl jest Ji ve Starm zkon oylo pedpovdno, e pijde doba, kdy vichni budou (vnitrn) pouovni od Boha. T a doba nyn pila; a nyn kad, k d o u s l y e l o d O t c e (i kdo milost jeho byl na rozumu osvcovn a na vli posilovn) a s e n a u i l (i milosti t uil), pichz ke mn vrou, pijm a schvaluje m uen. Ale tm nepravm, e by mu nebylo teba uiti nij jako uitele, nebo ono pouovn od Otce dje se pouze vnitrn a nikoliv o vech pravdch ke spasen potebnch. Takov pln pouen o vli Boha Otce mohu dti pouze j, kter byv od nho od vnosti zplozen, mm tou podstatu a tot poznn, kter m On, a tedy jeho vli a mysly dokonale znm. 4852. Opakuje krtce, eo ji ekl, e toti jest chlebem ivm, kter jsa zdrojem ivota, me i jin oivovati. 52b. A c h l b , k t e r j d m, toti k jeden Naznauje, e ten chlb, 0 nm mluv a jim rozum sebe sama, m se pi j mti skutenm povnm i jedenm jeho tla; slibuje te d/, e sv tlo d za (duevn) pokrm vcch; prav pak, e je d za ivot svta i k tomu, aby vichni lid mohli doiti ivota vn blaenho, ukazuje tak na to, e chleb ten bude dn nejen za p o k r m , nbr i v o b t za lidi. 53. Pn Je neudal nyn (nbr a pi posledn veei), e ono povn 1 obtovn tla ;eho m se dti svtostn (pod zpsobou chleba a vina), nebof chtl, aby po tolika dkazech, kter podal o svm bostv, vili m!1, e me uiniti a uin, co slibuje. Ale id pes vechny zzraky, kter u Krista vidli, neptali se po zpsobu, kterm mini sv tlo dti za pokrm, nbr nevili vbec, e by mohl uiniti, co slibuje. I hdali se proto vespolek o jeho slovech. 54. A tedy Pn Je vdl, e slova jeho vykldaj si o skutenm povn tla jeho, pece nejen neodvolal slov svch, nbr pohrozil jim vylouenm
313
budete mt v so b ivota. 55Kdo j m tlo a pije m ou krev, m ivot vn, j ho vzkisfm v den posledn. 45Nebo tlo m vpravd jest pokrm a krev m vpravd jest npoj. 57Kdo jf m tlo a pije mou krev, zstv ve mn a j v nm. 68 Jako mne poslal iv Otec a j iv jsem skrze Otce, tak i en, kdo j mne, iv bude skrze mne. 69T oto jest chlb, jen s nebe sestoupil, ne jako otcov (vai) jedli manu a zemeli. Kdo jf chlb tento, iv bude na vk y. 80 T o p ovdl ue v syn agoze v Kafarnaum. 61 Tu m noz z uenk jeho u sly ev e to ekli: Tvrd jest ta e; kdo ji me p oslo u ch a t? 62Ale Je vda sm u seb e, e uenici jeho na to reptaj, ekl jim: -li vs pohoruje? 65 Co tedy, kdy uzte Syna lovka, an vstupuje tam, kde byl d ve? 4 D uch jest to, jen oivuje, tlo nic neprospv; ta slo v a vak, kter jsem j mluvi! vm, jsou duch a ivot. 65Ale jsou nkte mezi vmi, kte nev. V dlf zajist Jei od potku, kdo jsou nevc, a kdo lest ten, jen ho zrad. 681 pravil: Proto jsem vm ekl, e nikdo neme pijit ke mn, nen-li mu dno od Otce (m h o ). 67 Od t doby mnoz z ue nlk jeho o d eli zpt a nezchodili ji s nm. 68 ekl tedy ke d van cti: Chcete i vy o d ejiti? 69im on Petr odpovdl mu: Pane. ke komu pjdeme ? T y m slo v a ivota vnho, 70 a my jsm e uvili a poznali, e ty jsi Kristus, Syn B o i. 1O dpovdl jim Je: Zdali nevyvolil jsem v s d van ct? A jeden z vs jest bel. 72Pravil to o Jidovi, synu imona ikariotskho; nebo to byl ten, jen 10 ml zraditi, a byl jednm ze dvancti.
od vn spsy, nebudou-li ho povati. Ukzal tak, e nemnil povni pouze obraznho, neb pouhou vrou, nbr skuten povn tla svho, a e povn to prohlsil za zcela nutn ku spasen vem dosplm. (Mluvil k dosplm.) Rozkazu o povn tla a krve Pn vyhovuje se i pijmnm pod jednou zpsobou, ponvad Pn Je jest pod jednou i druhou zpsobou ptomen cel. (Viz str. 157158 pozn.) 55. Mylenku pedelou opakuje kladn, ukazuje zrove, e (hodn) po vni tla a krve jeho jest zrukou slavnho vzken a ivota vn blaenho^ 56. V p r a v d jest pokrm . . ., t. j. m povahu pokrmu ne pouze ve smvsiu obraznm, nevlastnm, nbr skuten, ve smyslu vlastnm. 1 mue proto iviti a skuten iv i udruje ivot duevn a zaruovati tak ivot vn. 5758. Udvaje inky hodnho povn tla a krve jeho, vysvtluje, pro povni to zjednv i zaruuje ivovn. Zle inky ty v pezkm spojem s Kristem a v udrovn nadpirozenho ivota duevnho. (ivota posvhujic milosti Bo.) 64. Smysl jest: Nemte piny se pohorovati, nebo d u c h , t. j. bostv spojen s lovenstvm, jest ten, j e n o i v u j e ivotem nadpirozenm, t l o i oouh lovenstv, kter by nebylo spojeno s bostvm, nic n e p r o s p v k ivotu onomu; ta s l o v a v a k , k t e r j s e m m l u v i l v m o povn tla svho a krve sv, tkaj se mho bostv, v nm jest zdroj veho ivota a veker moc oivujc, kterou jsem sdlil i se svm lovenstvm, spojenm s mm bostvm 68. C h c e t e i vy o d e j i t i ? Byl tedy hotov propustit! spe i apotoly, ne by odvolal slova sv. Dal tak znova na jevo, e ve vlastnm smyslu slova ro uml to, co ekl o povn tla a krve sv, a e tedy slbil dti za pokrm skuten a prav tlo sv, skutenou a pravou krev svou. 70. Msto S y n B o bylo by dle nkterch rukopis S v t e c B o i .
3!4
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 7, 1 17.
KAPITOLA 7. Pn Je jde na slavn ost S tnk . Poptvka nm, v. 1 13. *) 1 Potom Je chodil po Galilei, nebof nechtl choditi po Judsku, ponvad id hledali ho zabiti. Byla pak blzko slavnost idovsk, Stnk. SI ekli mu brati Jeho: O deber se odtud a jdi do Judska, aby tak uenici tvoji uvidli tv skutky, kter in ; 4 vdy nikdo nein nic skryt, chce-li bti na Jev. in-li tyto vci, zjev se svtu: 5 Nevili toti v nho ani brat jeho. 6 Je tedy ekl jm : as mj jet nepiel, ale as v jest vdycky pohotov. 7 Vs neme svt nenvidt!, mne vak nenvid, nebof j vydvm o nm svdectv, e skutky jeho jsou zl. 8 Vy jdte na tuto slavnost, j nejdu na slavnost tuto, nebof as mj jet se nenaplnil. 9 To p o v d v , sm zstal v Galilei. 19Kdy vak brat jeho odeli, tehdy odebral se i on na slavnost, nkoli zjevn, nbr jako ve skryt. T edy id hledali ho o slavnosti a pravili: Kde jest o n ? 12A bylo m noho epotu o nm v zstupu nebof jedni kali: D obr je st, jin vak pravili: Nikoliv, nbr svd lid. '3 Ale pece nikdo nemluvil o n m zjevn pro strach ped idy. Jeova e uprosted a na konci slavnosti stnk. Jej inek, 7, 1 4 - 8 , 1. 14Kdy pak slavnost byla ji v polovici, Jeil veel do chrmu a uil. 15I divili se id k o u ce: Kterak tento zn Psm a, neuiv s e ? . 16 Je odp ovd l jim : Moje uen nen m, nbr toho, jen m poslal. 17Bude li kdo chtt vli jeho initi, pozn o fom uen, je-li
*) Od 7, 110, 2 1 . evangelista l, kterak pi novch projevech Kristovch nevra idovskch nelnk pela o slavnosti stnk tho roku ve zjevn neptelstv. 1. Toho roku tedy neel na svtky velikonon (tet to za veejnho ivota jeho). 2. b r a t , t. j. pbuzn jeho. U e n c i t v o j i , t. j. ti stoupenci tvoji, kter jsi t!m zskal za svho pobytu v Jerusalem. 5. N e v i l i , t. j. nemli prav vry v nho; a tento nedostatek pra vry byl pinou jejich dosti. Oni toti uznvali, e Pn Je jest poslancem B3m a Vykupitelem, ale myslili, e zalo pouze pozemsk krlovstv a d jim v nm vhodn postaven, a ponvad se k tomu neml a pod jen v odlehlch krajch galilejskch, jako v zkout se zdroval, vybzeli ho, aby o k z a l e , v etnm prvod el na slavnost, a tam ped etnmi zstupy ukzal svmi zzraky, e jest Vykupitelem. 8. n e j d u na s l a v n o s t t u t o , toti okzale a v prvod etnm, a na slavnost celou, sedmidenni. 13. p r o s t r a c h p e d i d y , t. j. ped nelnky idovskmi, kte netrpli, aby kdo vyjadoval o nm svobodn sv mnn. 14. v p o l o v i c i , tedy nejspe tvrtho dne slavnosti; nebo slavnost stnk konala se po cel tden. 15. Slova: Kterak tento zn Psma n e u i v s e , pravili jednak jati asem, jednak plni pedsudkv a zt proti nmu. Z piny t nejen sami neuvili v Krista, nbr i hledli tak u lidu pivsti v pochybnost jeho uen, jakoto vklady lovka, kter do kol rabnskch nechodil, a tedy pravho smyslu Psma sv. nezn. 16. M o j e u e n n e n m . . ., t. j.: nemm ho jako lovk sm od sebe, nbr od Boha, aneb: nemm ho jako Syn Bo sm ze sebe, nbr vnm zplozenm od Otce. Prohlsil tak, e uen jeho jest bosk, a e proto jsou povinni je pijmouti, pes to, e ve kolch rabnskch se neuil. 17. Pouuje, e kad me sm se pesvdit! o boskm pvod jeho uen, bude-li je zachovvali; pou jej o tom blahodatn inky, je plynou ze zachovvn jeho en. Naznauje tak zrove, e oni vle Bo nezachovvaj.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 7, 1 8 -3 0 .
315
z Boha, ili j sm od seb e mluvm. 18Kdo mluv sm od seb e, vlastn slvy hled; kdo vak hled slvy toho, Jen ho poslal, ten jest pravdom luvn, a nespravedlnosti v n m nen, 19Zdali vm M oj nedal zkon? A nikdo z vs nepln zkona. Pro hledte m usm rtiti? 20Zstup o d p o v d l: D ucha zlho m ; kdo hled t usm rtiti? 21je promluvil a ekl jim : Jeden skutek jsem uinil, a vichni se divte. 22Proto M oj dal vm obzku, ne e by pochzela od Moje, nbr od otcv; a v sob otu obezujete lovka. 28Pijm-li lovk obzku v sobotu, aby neruil se zkon M ojv, na m ne-li se horte, l e jsem celho lovka uzdravil v sob otu ? 24Nesute podle oblieje, nbr sp raved liv sou d ite. 25Tu ekli nkte z Jerusalem skch: N en-li to ten, jeho hle* daj usmrtiti? 26 A hle, mluv zjevn, a nic mu nekaj. Zdali opravdu poznali nelnci, e tento jest K ristus? 27Ale o tom to vm e odkud jest; o Kristu vak, a pijde, nikdo nebude vdti, odkud jest. 28Je proto zvolal hlasem silnm ve chrm ue: Nejen znte m, nbr i vlte, odkud jsem ; a pece nepiel jsem sm od sebe, nbr prav jest to (poslatel), kter mne poslal, jeho vy neznte. 29J ho znm, neb ol jsem od nho, a on m posla!. 30Proto hledali ho za-
18 Smysl jest: Tak z toho rre to kad poznati, e pi vem hledni jedin cti a chvly Bo. n e s p r a v e d l n o s t i i nepravost v nm nen, takov toti, kterou by mluvil nco libovoln neb ke svmu pohodl proi pravd . . 19. 24. Ponvad idovt nelnci pod jet byli proti nmu e pe pl druha rokem uzdravil tam v s o b o t u lovka 38 rok nemocneho, hj se proti nim v tento smysl: Vy mte proti mn, e jsem uzdravil v sobotu lovka nemocnho, a ospravedlujete tm v aedn mysly, kter jste pojali proti mn. Ale neprvem to inte Vdy ani vy neette pln klidu sobotnho. Z d a l i v m n e d a l M o j z k o n o svcen soboty, a n i k d o z v s n e p l n zk o n a toho pln. P r o t e d y h l e d t e m n e z a b i t i , jako bych byl ruitelem klidu sobotnho? (V tom peruil jej zstup tch, kte nevdli o myslech Kristovch odprc, a ekli: D u c h a z l h o m . . . Ale Je nedbaje slov, jejich, pokraoval proti svm odprcm): J e d e n s k u t e k j s e m u i n i l v sobotu, uzdraviv lovka 38 rok nemocnho, a vichni ji proto se d i v t e , kterak jsem se mohl opovit poruit zkon o svcen soboty, a pece sami konajce obzku i v sobotu, neette ho tak. eknete mi o v e m : Obzku pikzal Moj, a proto musme ji konati i v sobotu. Avak proti tomu pravm : M o j d a 1 v m o b i z k u, ale ne, jako by p o c h z e l a o d M o j e , a k jeho zkonu patila, n b r , e z podn o t c (praotc) ji pijal. Nepat tedy vlastn obzka k zkonu Mojovu, a pece, v s o b o t u o b e z u j e t e l o v k a , zachovvajce tak sice podn otc, ale pestupujce zkon Mojv o svcen sob )ty. Ne eknete mi: Obzkou neporuujeme zkona Mojova; nebo, akoli Moj sm nezavedl ji, pece pedepsal ji tak. Nue k tomu pravm vm: P i j m - l i l o v k (i vy) o b z k u (obezvn) v sobotu jakoto vc dovolenou, a tak, a b y s e j n e r u i l z k o n M o j v , na rane-li se h o r t e , e j s e m c e l h o l o v k a u z d r a v i l v s o b o t u , a ne pouze nkterho du jeho? (Pihl toti k obzce, jako k konu uzdravuj mu na jednom de a tedy jako k menmu dobru, neli jest uzdraven celho lovka.) N e s u t e p o d l e o b l i e j e , stranicky. . , a pak zajist nebudete mne viniti z poruovn klidu sobotnho proto, e jsem uzdravil lovka v sobotu. 27 O K r i s t u . . . n i k d o n e b u d e v d t i , o d k u d j e s t . Soudili tak nesprvn o Kristu proto, ponvad nerozumli onm mstm prorockm, ve kterch vzhledem k bosk pirozenosti Vykupitelov se pravilo, e rodu jeho nikdo nebude moci vypovdt!. (Mal. 3, 2). 28. Smysl jest: Pipoutm, e, co se tk mho pvodu, nejen znte m, nbr i vte, odkud jsem, a nepravm, e vae poznn v t vci jest prosto veho omylu; avak pece n e p i e l j s e m s m o d s e b e svm jmnem, nbr posln jsem, a p r a v (opravdov) jest to poslatel, jen mne poslal, poslatel po vtce, j e h o v y vak n e z n t e jakoto Otce mho, kter mne poslal, a proto ani o mn nem te pravho poznn.
316
Sv'. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 7, 3149.
jmouti, ale nikdo nevzthl na nho ruky, nebof dosud nepila hodin jeho. 31 Ze zstupu vak mnoz uvili v nho a pravili: Bude-li Kristus, a pijde, initi vce zzrak, ne tento in ? 82Fariseov slyseli zstup eptati o nm ty v ci; i p oslali velekn a fariseov slu ebniky, aby ho jali. 33 je tedy ekl jim : Jet krtk as jsem s vmi, a odejdu k tomu, jen m poslal. 3 Budete m hledati a n e naleznete, a kde jsem j, (tam) v y nem ete pijti. 36T u ekli id: Kam tento hodl jiti, e ho nenaleznem e? Chce snad jiti v rozptlen mezi pohany a uiti pohany? 36Jak jest to e, kterou prom luvil: ,B udete m hledati, a nenaleznete, a kde jsem j, (tam) vy nem ete pijti ? 37V posledn, a to velik den slavnosti je stl a volal hlasit: zn-li kdo, poj ke mn a pij. 38Kdo v ve mne, jako d Psm o, p r o u d o v v o d y i v poplynou z troby j e h o . 39T o pak ekl o Duchu (svatm ), kterho vc v nho mli pijmati. D uch toti nebyl dosud dn, ponvad Je nebyl jet oslaven. 40T u nkte ze zstupu, u sly ev e tyto ei jeho, pravili: T ento jest vpravd (onen) prorok. 41Jin pravili: T ento jest Kristus. Nkte vak ekli: C o z G alilee pijde K ristus? 42 N eprav-li P sm o, e Kristus pijde z potom stva D avidova a z v esn ice Betlem a, kde byl D a v id ? 43A tak povstala v zstupu roztrka pro nho. 44 Nkte pak z nich chtli ho zajmouti, ale nikdo nezthl na nho ruky. 45 Pili tedy sluebnci k veleknm a farisem. I ekli jim tit Pro jste ho nepivedli? 46Sluebnci o d p o v d li: Nikdy lovk nemluvil tak jako lovk tento. 47Tu od povd li jim fariseov: Co jste i vy sv e d e n i? 48Zdali kdo z nelnk uvil v nho aneb z farise? 49Ale (jen) zstup tento, kter nezn zkona prokleti jsou.
31. Chtj ci: B u d e- l i K r i s t u s . . . v c e z z r a k i n i t i , n e t e n t o i n ? Zajist ne. Jest tedy tento Kristem, Vykupitelem. 33.-34. Smysl jest: Pokud nepijde as od Otce stanoven, nezmete proti mn nieho. Krtk as (6 msc) jet mezi vmi budu zcela rozhodn. Potom odejdu k Otci (cestou ke); dobrovoln proto vydm se v ruce vae, abych zemel a vstana z mrtvch, vstoupil na nebesa. Na to pijdou na vs doby strastn, kdy budete mne hledati, abych vm pomohl (pi zkze Jerusalema), ale nadarmo; ano, kde jsem j jako Bh stle, a kde potom budu i jako lovk, ve slv vn, tam nemete pijti ani nyn, ani pD sv smrti, ali vas neuinte pokn. 35. Siova C h c e s n a d j i t i . . . p o h a n y ekli posmn, neporoz umve slovm Pn, posmvajce se, e nemoha svsti nic u nich, chce snad zkusiti tst v r o z p t l e n m e z i p o h a n y , t. j. u id mezi pohany rozptlench, a u pohan samch. 37. S t l toti ve chrm. z n - l i kdo atd. t. j. tou-li kdo po p znni pravdy a po blahu messiskm, p o j k e mn , toti.s ivou v r oua pi j ^ i pijmej uen m a id se jm. P r o u d o v v o d y i v p o p l y n o u t. j. obdr tolik milost Ducha svtho, e nejen sm bude uvnit oberstven a posilnn a v chrm Ducha sv. promnn, nbr i pro jin stane se zdrojem blaha vnho. Uvedeno voln z Is. 44, 3. (58, 11.) 39. Dary Ducha sv. udlely se sice tak v Starm zkon, ale jen p a rznu, skrovn a soukrom. Povechn vak a hojn i veejn mly se dary ty udleti teprve po dokonanm vykoupen, jakoto ovoce vykoupen toho a tedy tehdy teprv, kdy Pn Jei, dokonav dlo sv, byl svm vzkenm a nanebevstoupenm oslaven. 40, T e n t o j e s t (onen) p r o r o k , onen toti urit prorok, o nm dle mylnho mnn jejich prorokoval Moj v 5. Moj. 18, 15. (Srovn. pozn. k Jan. 1, 21.)
317
50 ekl k nim N ikodm , ten, jen k nmu piel v noci, jeden z n ic h : 61,Odsuzujeli zkon n lovka, le prve u sly od nho a pozn, co in ? 52O dpovdli jem u: C o jsi i ty z G alilee? Zpytuj Psm a a viz, e z Galilee prorok n ep o v st v . 831 odeli kad do domu svh o. 8 1 Je pak odebral se na horu O livetskou. KAPITOLA 8. Pn le slitovv se nad 2nou cizolonou, v. 2 11.*)
Rno vak piel zase d o chrmu, a vekeren lid pichzel k nm u; i posadil se a uil je. 8 Tu pivedli k nmu zkonici a fari50.51. V e l e k n a f a r i s e o v , vbec lenov velerady, chtli nejspe nyn beze veho vysloviti nad Jeem exkomunikaci i vyobcovn z nboensk obce idovsk, ale Nikodm zastal se ho. Proto oboili se na, a v rozhoen nevzpomenuli, e mluv nepravdu, tvrdce, e z Gaiilee prorok nepovstv, Prorok Jon byl z Galilee. Pot odeli dom, neuinive dnho rozhodnut *) Pravost tto perikopy (od 7, 53.8, 11), popraj nyn skoro vichni kritikov protestantt tvrdce, e jest vlokou pozdj, by, jak nkte pipoutj, vlokou spovajc na podn Janov. Tvrzen sv opraj 1. o dvody v n i t n vzat z obsahu a formy. Prav toti a) e nen pravdpodobno, aby fariseov svili Kristu Pnu estn ad rozhodce; b) e perikopa tato mluvc o ukamenovn cizolonice, nesrovnv se s Mojovm zkonem, nebof v zKon nestanov se pr trest ukamenovn na cizolonice, nbr trest smrti prost, kter se dla nepochybn zardouenm; c) e l Pna Jee, jakoby nebyl vdl, co odpovdti, a tedy v odporu s jeho povahou a obyejem; d) e podle perikopy tto po slovech Kristovch odeli vichni, kt enu pivedli; a pece jest pr pravdnepodobno, aby se vichni provinili o o d o b n m zpsobem jako ena ona, a kdyby tak byli uinili, nelze pr myslit!, e odchodem byli by se ke svmu inu piznali. Ale dvody tyto odpadaj samy sebou pi sprvnm vklad. Viz pozn. k v. 4 . - 7 . 9. T ak k tomu poukazuj (v pin formy), e pr touto perikopou poruuje se souvislost mezi 7, 52 a 8, 12. a e vykytaj se v n vrazy lanovi neobvykl a postrdaj se vrazy jemu obvykl. Ale neprvem Nebo pedem nen vbec sprvno mluviti o poruen logick souvislosti tam, kde se vyluuj vci tim postupem, ve kterm se udly po sob, jak se dje v Janov evangelium vbec a v kap. 7 . - 9 . zvlt. Vdyf Pn Je nepedkldal uen svho tak, aby to, co povdl jednoho dne, souviselo logicky s tm, co kzal dne druhho, a to tm mn, ponvad neml vdy tch poslucha. Mimo to, akoli perikopa tato tk se pedpisu zkona, neni prosta vekerho pouen vrounho; ukazuje, e Pn Je zn i vnitn stav a smlen lovka a m moc hchy odpojtti a tedy Bohem je st; i hod se proto tak k tomu elu, za kterm sv. Jan sv evangelium napsal. A konen nen ani pravda, e perikopou touto poruuje se souvislost; naopak ona by se poruila, kdyby stka tato se vynechala; nebo bez n nevdlo by se, jak konec mlo jednni velerady, o nm se zmnil v 7, 5052., nebyla by zakonena vhodn zprva o innosti Kristov, kterou jevil v posledn den stnkv, ani uinn pechod ke zprv o tom, co uinil Pn Je dne nsledujcho, ba bez n ml by ten dojem, e ve, co se vyliuje od 7, 349, 51., ano a do 10, 21., se udlo v jednom dni, a nedme nic o tom, e perikopa tato vrh tak svtlo na 8, 15., ukazujc, vzhledem k emu Pn Je farisem vytknul, e soud podle tla, on vak e nesoud nikoho. Co pak se tk vrazv a slov, na n ukazuj, jedny jsou ojedinl ( , pi inu), jak shledvaj se v evangeliu Janov tak jinde jakoto svdkov bohat zsoby slovn, kterou evangelista za as svho psoben mezi Reky a zajist i etbou synoptik si zjednal, jinch musil nutn uiti, ponvad jich vyadoval nov pedmt, o kterm psal pouze na tomto mst, jin nepochzej od evangelisty, nbr dostaly se do textu vinou opisovatel, dlem nahodile, dlem mysln jako vysvtlivky, jako patrno z etnch variant i ten odlinch, kter v kodexch se vykytaj; nkter kodexy na p. maj , jin , jin vynechvaj slova (a do poslednch) a j. een kritikov opraj vak tvrzen sv tak 2. o d v o d y v n j , poukazujce k tomu, e tato perikopa schz v nkterch i nejstarch
38
seo v enu dopadenou v cizolostv a p o stavive ji uprosted, 4 ekli jem u: Miste tato ena byla dopadena v cizolostv pi inu sam m ; 6v zkon pak M oj nm pikzal takov kamenovat. 6 Co tedy prav ty ? T o pak pravili pokouejce ho, aby ho mohli obalovali.
rukopisech eckch (ve Vatiknskm, Sinajskm, Efrema Syr., v L, A a .), i v pekladech syrskch (vyjma evangeli jerusalemsk) a v nkterch rukopisech pekladu starolatinskho i armnskho a v peklad saidskm i gtskm, v nkterch rukopisech pak e jest oznaena hvzdikou neb obelem neb njakou znakou jinou pr jako znmkou pochybnosti o jej pravosti, v jinch nestejn msto zaujm, jsouc pipsna tou neb i jinou rukou na okraji k 7 52. neb (v kod. 1, 19. 20.) a na konci evangelia, aneb (v kod. 13. 69 124, 346. 556.) vloena za Luk. 21, 38. A ak ani tyto dvody pi v vze sv nesta, aby een perikopa mohla se prvem zavrhovati jako podvren; nebo co se tk hvzdiek a jinch znaek, jimi tato perikopa jest oznaena v nkterch rukopisech, nelze tvrditi s urirost, e by znamenaly vudy pochybnost o jej pravosti, spe podob se pravd, e v nkterch, zejmna v E a M, kter, byly upraveny pro potebu liturgickou, jsou znmkou liturgickou, upozorujce, e perikopa ta m se pi liturgickm teni pominouti mlenm. A mon dost, e rovn v liturgickm ten byla pinou, e v Kod. 13. 69. 124. 346 556 (je vyede z kodexu jednoho tvo spolu skupinu jednu), byla poloena za Luk. 21, 38., podobn jako Luk. 22, 4344. dostal se v nkterch rukopisech za Mat. 26, 39. Kodexy L a A vak ponechvaj mezi 7, 52. a 8, 12. msto przdn, A sice pli mal, ne aby se na n perikopa vela, kod. L vak msto dostaten velik; a tak ukazuj, e psai jejich nejen znali perikopu tu, nbr i jaksi pemhn uiniti si musili, aby ji vynechali. Svd tedy spe pro ni neli proti ni. Ostatn pamtky vak, i velice star a dleit, kter perikopy na nemaj beze v znmky, e by ji opisovatel jejich-znali, vyv se jinmi pamtkami nemn dleitmi, ba dleitjmi. Vyskt se perikopa ta nejen v etnch (asi 100) evangelich a vce ne ve 300 minuskulch, nbr i ve F, G, H, K, V, T (ze VILVII!, st), ba i v D, kterto kodex pochz sice ze VI. stol., ale psn jest na zklad pedlohy velmi star, pochzejc z potku III., ne-li ji z konce II. stol, a jest obsaena nejen v pe kld slovanskm, arabskm a perskm, nbr i v ethiopskm a ve vech rukopisech pekladu jeronymovskho (Vulgty), ba t v nkterch, a to i nejstarsich rukopisech pekladu starolatinskho, toti Veronskm (prvn rukou), Kolbertskm (jen jest mlad), v Bezov, v Palatinskm (IV. st.), Korbeilskm, Sangermanskm, a dle sv. Jeronma vykytala se za jeho doby ve mnoha rukopisech eckch i latinskch, kter tedy byly ne-li star, jist tak star neb skoro iak star, jako nejstar rukopisy nm zachovan; mimo to in o n zmnku (mimo jin) i star st tak zvanch konstituc apotolskch a Didaskalia (z 2. polovico III. st.), ano dle svdectv Eusebiova vypravoval o n ve svm spise t Papi, k sv. Jana, a mlo ji tak apokryfn evangelium podle Hebrev, psan kolem r. 140. Jest tedy perikopa ta osvdena ji ve II. st., a to i kem evangelisty samho. (Viz S~ kora, vod do Psma sv. Novho zkona, dlu II. st I., sir. 471486). 8, 46. Znajce toti Kristovu dobrotu, ekali, e vyslov se proti zkon ve prospci eny a tak d pinu, aby ho mohli obalovati; jestli by vak pece ji odsoudil, aby byla ukamenovna, myslili, e tm ztrat pze u lidu a jmno mue lskyplnho, ano e i oni budou mti pleitost obalovati jej u Pilta, e si osobuje moc pslunou vladai, a tak zavdje novoty, bou lid. Nemnili tedy ho poctt!, nbr, jak evangelista sm prav, p o k o u e t ! ho, t. j. skonou otzkou initi mu klady. Zkon Mojv nestanov sice na cizolonice trest ukamenovn, nbr trest smrti prost, je se dia obyejn zardouenm, avak perikopa neudv, zda ena ta bya ji provdna, aneb teprve zasnoubena. Byla-li vak zasnoubena, mla umrti ukamenovnm, nebof na snoubenky zkon stanovil skuten trest ukamenovni, byly-li dopadeny v mst pi cizolostv (5. Moj. 22, 2324'. Mimo to prorok Ezechiel (16, 3740) mluv t o ukamenovn manelky cizolon; patrn tedy pihzely se ppady takov tak, a nen proto pradn piny pozastavovat! se nad na perikopou, jakoby ona mluvc o ukamenovn en cizolonch odporovala zkonu. J e p s a l p r s t e m , t. j. nepsal dnch slov, nbr pravdpodobn inil jen jaksi tahy neb ry v prachu, a to nikoli, e by nebyl vdl, co odpovdti, nbr jednak za tm elem, aby projevil svou nevoli nad kladnm myslem farisev, jednak v myslu enu zachovati, vda, jak se zachovaj oni.
319
Ale Je shbnuv se (a) dol, psal prstem na zemi. 7 Kdy nepestvali se ho tzati, zvednul se a ekl: Kdo z v s jest b ez hchu, vrz prvn na ni kam enem . SA opt shbnuv se (a) dol, psal na zemi. 9 Oni vak u sly ev e to, vychzeli jeden po druhm p oave od starch, a zstal sm Jei a ena stojc uprosted. 101 pozvedl se Je a ekl j. eno, kde jsou ti, kte alovali na teb e? N ikdo t n e o d so u d il? 11A ona ekla: N ikdo, P a n e. Je pak ekl j: Ani j t neodsoudm . Jdi a ji n ehe. Je sv d sm o sob a in vtky idm , v , 1259. 12Tu Je mluvil k nim opt ka: J jsem svtlo svta; kdo m nsleduje, nebude chodit! ve tm, nbr bude mti svtlo ivota. 181 ekli mu fariseov: T y vydv svdectv sm o sob, svdectv tv nenf prav. 14Je odpovdl jm: Akoliv vydvm svdectv sm o so b , prav jest svd ectv m, nebo vm , odkud isem piel a kam jdu; ale vy nevte, odkud pichzm neb kam jdu. 15Vy soudte podle t la ; j nesoudm nikoho, 16 a soudm -li j (pece), soud mj jest prav, nebof nejsem sm , nbr j a ten, jen m poslal, Otec. 17 A v zkon vaem jest psno, e svd ectv dvou lid jest prav. 18 J jsem to, jen svdm sm o so b , a svd o mn Otec, kter m p o sla l. 19I ekli jem u: Kde jest tvj O te c? Je o d p o v d l: N eznte ani mne, ani Otce m h o ; kdybyste znali mne, znali byste I Otce m h o . a0 T ato slova (Je) mluvil v sni pokladn, ue v chrm, a nikdo ho nejal, n ebof jet nepila hodina jeho. 81Je ekl jim o p t: j jdu, a budete m hledati a ve svm hchu zemete. Kam j jdu, vy nem ete pijti. 22T edy ekli id : Zdali sm seb e zabije, e prav: Kam J jdu, vy nem ete pijti? ri I pravil j im : Vy jste zdola, j shora jsem . Vy jste z tohoto svta,
7. Pravil to k svdkm, nebof na tch bylo hoditi prvn kameny. (Tc ovem mnoho nebylo.) 9. Doznali tak ovem vinu vlastni, ale jestli nechtli, aby Kristus tajn hch jejich vyjevil a tak veejn je zahanbil, nemohli nic lepho udlati; vdy vdli, e Pn je dal ji nkolikrte na jevo, e zn i mylenky jinch. 12. j s e m s v t l o s v t a , i zdroj pravdy, ctnosti a blaha, kter nadpiro zenm zjevenm svm a svtlem vry osvcuji lidi. N e b u d e c h o d i t i ve t m c h , t. j. v nevdomosti a bludech a v neestech a z toho pochzejc bd. B u d e m t i s v t l o i v o t a , t. j. svtlo pravdy, moudrosti a opatrnosti kesfansk, kter vede k prav a vn blaenosti. 14-15. Aby Pn je ukzal, e svdectv jeho jest prav, prvoplatn, a e povinni jsou je pijmout! a !znafi pes to, e vydv je sm o sob, upozoruje na sv bostv v tomto smyslu: S v d e c t v m j e s t p r a v . . ., nebo j v m v d o m o s t n e o m y l n o u , b o s k o u , e jsem soupodstatn Syn Bo, kter jsem jako lovk vyel od Boha vtlenm se, a kter k nmu odejdu nanebevstoupenm. M svdectv jest tedy bosk a jako takov naprosto pravdiv. Vy vak tohoto tajemstv mho posln svou vlastn vinou neznte, a proto m svdectv odmtte. Pina t neznalosti va jest v tom, e m s o u d t e a jako podvodnka odsuzujete p o d l e t l a , . j podle toho, co se pi mn jev tlesnm om poruen pirozenosti va podle chudoby m i pbuznch mch j. l n e s o u d m n i k o h o , t. j. nyn po as pozemskho ivota neodsuzuji nikoho, nebo nejsem posln na svt, abych soudil svt, nbr abych jej vykoupil. (Slovo s o u d i t i ve smyslu odsuzovat!.) 20. V s n i p o k l a d n t. j. v pedsni en, kde byly umstny pokladnic na dary pro chrm neb pro chud. (Srovn. Mark. 12, 41.) 2122. Viz Jan 7, 3 3 - 3 4 (pozn.). 23. Vy j s t e z d o l a t. j. lid pvodu pozemskho; j s h o r a j s e m t. j. Syn Bo, pvodu nebeskho. Vy j s t e z t o h o t o s v t a t. j smlen
320
j nejsem z tohoto svta. 84Proto jsem vm ekl, e zemete ve sv c h h ch ; nebof neuvte-li, e j to jsem, zemete v hch sv c h . 5 * 5 Tu pravili jemu: Kdo jsi t y ? Je ekl jim : Vbec to, co vm i mluvm. 26 M noho mm o v s mluviti a souditi, ale ten, jen mne poslal, jest pravdomluvn, a j m luvm ve sv t to, co jsem sly el od n h o. 27A neporozum li, e jim m luv o (Bohu) Otci. 88Tu ekl jim J e : Kdy povte Syna lovka, tehda poznte, e j to jsem a sm od seb e nic neinm , nbr jak m nauil Otec, to mluvm. 29 A ten, jen m poslal, jest se m n o u ; On nenechal m sam otna, nebo j vdycky inm to, co mu jest m il. 30Kdy tyto vci mluvil, m noz uvili v nho. 311 ekl Je k tm idm, kte v nho u v ili: Z stanete-li v mm slov, budete opravdu uenky mmi, 32 a poznte pravdu, a pravda vs osvob od . 33 O dpovdli m u : Potom stvem Abrahamovm jsme a nikdy jsm e nikom u n e slo u ili; kterak ty prav : ,Svobodni budete ?34 je o d p ovdl jim : Vpravd, vpravd pravm vm : Kad, kdo pe hch, jest sluebnkem hchu. 36Sluebnk vak nezstv v dom
pozemskho, pevrcenho, j nejsem smlen pozemskho, neobcuji s lidm pevrcenmi, nbr jsem proti nim, a proto pokud pi svm smlen zstvte nemete pijti za mnou, do nebe. 24. e j t o j s e m, e jsem Vykupitel a Syn Bo. 25. V b e c t o, c o v m i m l u v m , t j. jsem ten, za koho se stle vydvm, toti Vykupitel a Syn Bo. Vyslovil-li vak Kristus slova ta o t z k o u , vyjdil mylenku tuto: Pro vbec jet k vm mluvm (kdy mi nevte)? A vak vyjdil se otzkou neb zpsobem oznamovacm, rozhodn dal jim odpovd svou na jevo, e z dosavadnho uen jeho mohli poznati, kdo jest, a e tedy jejich jest to vina, nemaj-!i o nm pravho poznm. Vulgata titn m: P r i n c i p i u m , q u i e t l o q u o r v o b i s = Potek, kter i mluvm vm. Rukopisy po vtin maj: Principium, q u i a e t loquor vobis = potek, p o n v a d i mluvm vm. Vraz principium (potek odpovd eckmu (ti archn), kter sice znamen tak poitek (principium), avak na tomto mst pojat jest psloven ve smyslu v b e c (omnino). Q u i a = ponvad dostalo se do rukopitu tm, e pekladatel etl on (hoty) = ponvad = quia msto o u (ho ty) = co. 26. Smysl jest: Vy byste si pli, abych vce mluvil o sob, myslce, e by se vm naskytla pleitost obalovat! m; avak naopak, j o vs mm mnoho mluviti pokrn a odsouzen hodnho; avak neuinm to; to jen pravm, e jste vinni nevrou; nebo ten, jen m poslal, jest naprosto pravdomluvn, jest to Bh Otec sm, a j mluvm pouze, co jsem od nho poznal (jako Bh odvkm plozenm od Otce, jako lovk pi vtlen), jest tedy uen m bosk, a vy pece nevte. 28. K d y p o v t e toti pa k, p o z n t e , e j t o j s e m, toti Vykupitel a Syn Bo s Otcem soupodstatn. (Poznte to z tch zzrak, kter se budou dti po m smrti a pozdji.) 29. Prohlauje, e i jako lovk jest v trvalm spojen s Bohem Otcem, takto: T e n , j e n m p o s l a l , Bh Otec, jest stle se mnou, a to nejen pokud se mnou jako s Bohem m tou podstatu, nbr i pokud m jako lovka svou pomoc a milost chrn a d a mi pomh. 3132. Z s t a n e t e - l i . . ., t. j. vytrvte-li pi mm uen vrou ivou tak, e je budete nejen viti, nbr i nleit zachovvat), b u d e t e u e n k y m m i ne pouze na oko, nbr pravdiv, uenky pravmi, a vdy lpe porozumte pravd zjeven a se pesvdte o jej cen velik, a ta pravda za pomoci Boi milosti osvobod vs od poroby hch a uvede ve svobodu dtek Boch. 33. id, kte zstali v neve, chtli seslabiti moc Kristovch slov a zv klat vru v tch, kte uvili. Vykldajce si tedy slova osvobod v s o svobod obansk (a snad i osobn) dovolvali se svho pvodu od Abrahama, a tvrdili, e nikdy nikomu neslouili, nedbajce ve sv vni toho, e byli v poddanstv Babyloan, Peran a j. 3437. Je proto pouuje, e nemluv o svobod obansk, nbr mravn, -a v t pin e kad jest otrokem hchu (i oni), kdo pe hch, t. j. kdo
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 8, 3 6 -5 1 .
321
na vky, ale syn zstv na vky. 36 O svobodi li vs tedy Syn, budete vpravd svob odn i. 37Vm, e jste potom stvem Abraham ovm , ale hledte m zabiti, nebof slo v o m nem msta ve v s. 38J mluvm, co jsem vidl u Otce svho, a vy inte, co jste vidli u otce vaeh o . 33O dpoydli jem u: Otec n jest Abraham . ekl jim Je: Jste-li ditky Abrahamovy, skutky Abrahamovy ite. 40Ale nyn hledte m usmrtiti, lovka, kter jsem vm m luvil pravdu, ji jsem slyel od B o b a ; toho Abraham neinil. 41 Vy inte skutky otce sv h o . I ekli jemu : My jsm e se nezrodili z cizolostv. Mme jednoho Otce, B oha. 42 Je tedy ekl jim : Kdyby vaim otcem byl Bh, m ilovali byste m, n ebof j jsem z Boha vyel a piel. Vdy nepiel jsem sm od seb e, nbr O n m poslal. 43 Pro nerozumte m luv m ? Proto, e nem ete slyeti slova m ho. 44 Vy jste z otce bla a chcete initi dosti otce sv h o . On byl vrahem od potku a nestl v pravd, nebof pravdy nen v nm. Kdy mluvi le, z vlastnho m luv, nebo jest lh a otec li. 45 P onvad vak j mluvm pravdu, nevte mi. 46 Kdo z vs bude mne viniti z hchu ? jestlie pravdu mluvm (vm), pro mi n ev te? 47Kdo z B oha jest, slova B o sly ; proto vy neslyte, e z Boha nejste. 48Tu id od povdli jem u: Zdali my dobe nepravme, e Samaritn jsi a zlho ducha m ? 49 Je o d p o v d l: J zlho ducha nemm, ale ctm Otce svh o, a vy m zneuctvte. 50J vak nehledm slvy s v ; jestif kdo (ji) hled a soud. 51V pravd, vpravd pravm vm : B ude-li kdo zachovvat!
pe hch, t. j. kdo hn ivot vede (v. 34): uvaje pak obrazu (alegorie) otroka, u, e id jakoto sluebnci otroci hchu budou vylouen od krlovstv messiskho, nevysvobod-li jich Syn (Boi) z jejich poroby, pes to, e jako potomci Abrahamovi pat k nrodu vyvolenmu. 3744. Odpovdaje k jejich pozvnce, e jsou potomky Abrahamovmi, uznv, e sice podle tla pochzej od Abrahama, ale e podle ducha nejsou dtkami jeho, nbr blovmi, jeto odprajce pravd a chtce ho zabiti, nepodobaj se smlenm svm Abrahamovi, nbr blovi, ktr ji v rji l svedl Evu a pivedl smrt na lidstvo. My j s m e s e n e z r o d i l i z c i z o l o s t v (v. 41.), t. j. z modlstv, kter jakoto nevrnost k Bohu nazv se^v Psm sv. nezdka tm jmnem, kterm se oznauje nevrnost manelsk. (id toti pozorovali, e Jei mluv o otci duchovnm a popr, e by byli dtkami Abrahamovmi podle ducha. Myslili proto, e tm otcem mn Boha, a popr, e by byli ctiteli Boha pravho. Odmtaj proto mnn to, tvrdce, e nejsou modli; ne ctiteli mnoha boh, nbr e jsou ctiteli jednoho Boha pravho. 46.-47. Smysl jest: Nikdo z vs neme viniti m ze dnho hchu, ani ze li; nebo nemm dnho hchu ani nklonnosti hn. Nemete-li tedy viniti m ze dnho hchu, ani ze li, nemte dn piny m neviti. Pro tedy nevte mi? Proto, ponvad nejste z Boha, nejste dtkami i pravmi ctiteli Bjmi. Nebo prav ctitel Bo sly rd slova Bo, jak j mluvm 48. id nemohouce vyvrtiti slov Kristovch a nechtce je uznati, utek se k nadvkm. Vrtili mu vtky, kter uinil jim. Je ekl jim, e nejsou (podle ducha) pravmi syny Abrahamovmi, pravmi ctiteli Bomi, a oni mu ekli, e sm jest takov (Samaritni toti povstali smenm id s kmeny pohanskmi a pijali do svho nboenstv nkter vci z pohanstv); Je ekl jim t, e otcem jejich jest bel, a oni mu ekli, e sm m ducha zlho. Prvni nadvka byla ist osobn a nedotkala se velebnosti bosk, proto neodpovdl k n, dvaje tak pklad, e urky osobn, jimi netrp n ad ani est Bo, mme trpliv snseti. Druh dotkala se jeho adu i pocty Bo, jeto obsahovala v sob vtku, e psob nejen ve spojen s Bohem a pro Boha, nbr ve spojen s olem a pro bla, a tedy jest teba se ho varovati. Ji proto klidn sice, ale zcela rozhodn odmtnul, dvaje tak pklad, e nemme mleti k urkm, je dotkaj se adu naeho a cti Bo. 50. t. j. J vak nehledm trestu vaeho ^pro urku mn uinnou, jes nkdo jin, jen toho hled a soud, toti Bh Otec. . Psm o sv. Novho zkona. st I. 21
322
slovo m , neume na vky. 52I ekli mu id: Nyn jsme poznali, e zlho ducha m. Abraham umel i proroci, a ty prav: ,B ude-li kdo zachovvati slo v o m , nezeme na v k y . 53 Zdali jsi ty vt neli otec n Abraham, k et zem el? Tak proroci zemeli. Km in seb e sa m a ? 64jei o d p o v d l: Oslavujili se j sm , slva m nic nen. fest to Otec mj, jen mne oslavuje, o nm vy pravte, e jest Bohem vam . 55A (pece) nepoznali jste ho, ale j ho znm, a eknu li, e ho neznm, budu podoben vm , lh. A vak znm jej a slo v o jeho zachovvm . 86 Abraham, otec v, zaplesal, aby vidl den mj: i vidl a radoval s e . 57Tu ekli k nmu id : P a d es t rok jet r,em, a Abrahama jsi v id l? 68Je ekl jim : V oravt, vpravd pravm vm : Prve ne Abraham byl, jsem j . 691 chpali se kameni, aby hzeli na nho. Ale Jei skryl se a vyel z chrmu. KAPITOLA 9. Je uzdravuje lovka od narozen slep h o a zjevuje se mu jako Syn Bo, v. 1 38.
1A jda mimo, uzel lovka slep h o od narozen. ZI otzali se ho uenci jeho kouce: Miste, kdo zheil, tentoli, i rodie jeho, e se slep n a ro d il? 3 Je o d p o v d l: Ani tento nezheil, ani jeho rodie, nbr aby se zjevily na nm skutky Bo. 4J musm initi skutky toho, jen mne poslal, pokud jest d e n ; pichz noc, kdy nikdo nem e dlai. 6 Pokud jsem na svte, jsem svtlem sv ta . 6T o p ovd v plivnu! na zem a udlav ze sliny blto, pomazal mu (tm) bltem oi a 7 ek! m u: Jdi, umyj se v rybnce Siloe (to jest v peklad P o sla n ) . 1 o d eel a umyl se a pied vida. 8Proto sou sed a ti, kte jej dve vdali, e byl ebrkem, ekli: Nenf-li to ten, jen sedv! a ebral ? Nkte p r a v ili: Jest to on. 9 Jin ek li: N ikoliv, ale jest mu p od ob en . On vak p ravil: J Jsem to . 10T ed y ekli jem u : Kterak se otevely tvoje o i ? 11O n o d p o v d l: Ten lovk, kter slo v Jei, udlal blto a pom azal mi oi a ek! m i : Jdi k rybniku Siloe a umyj se . I el jsem a um yv s e vidm . 121 ekli je m u : *Kde jest on ? P r a v il: N evm .
51. Nechav svch odprcv, obrac se hlavn k tm v zstupu, kte dl v . SC. uvili, a pokrauje v ei k nim (ve v. 31.) zapoat, ukazuje pi tom i odprcm svm na prostedek, kterm mohou uniknouti trestu. 5 1 . t. j. O s l a v u j i - l i se j s m, jak vy myslte, pipoutm, a netvrdm e slva m nen nim. 56 Smysl jest: co se tk otzky va, jsem-li vt ne Abraham, pravm vm, e jsem vt. Patrno to z t tuby, kterou Abraham ml po mn, a z t radosti, kterou poctil, kdy se dovdl o mm pchod na svt. A b r a h a m , o t e c v , toti z a p l e s a l , kdy bylo mu dno zaslben, a b y v i d e i d e n m f i dobu mho vtlen; i v i d l ji, dostav v pedpekl vdomost, e jsem j, Vykupitel, piel na svt, a radoval se. 59. skryl se, t. j. zmizel s o jejich. 9, 2. Apotol toti podobn jako i jin id myslili, e k a d z fysick jest trestem za hch osobn, jeho se dopustil trpc sm nebo rodi- . ov jeho. 3. n b r proto doputnm Bom n a r o d i l s e s l e p , aby jeho uzdra veirim z j e v i l y s e s k u t k y B o a tm i bosk moc, dobrota a milosrdenstv.
323
13 Pivedli ho k farisem, toho, jen bval slep. 14 Byla pak sobota, kdy Jei udlal blto a otevel mu oi. 15O pt tedy otzali se ho i fariseov, kterak prohldl. On pak ekl jim: Blto poloil mi na oi, i umy! jsem se a vidm . 16Tu ekli nkte z farise: N en tento lovk od Boha, nebof neet so b o ty . Jin vak p r a v ili: Kterak me lovk hn initi takov zzrak y? I byla roztrka mezi nimi. 17Pravili tedy opt slepm u: Co ty prav o nm, protoe ti otevel o i? On pak ekl: Jest prorok. 18I nevili o nm id, e byl slep a prohldl, a povolali rodie toho, jen prohldl. 191 otzali se jich k o u ce : Tento-li jest v syn, o nm vy pravte, e se slep narodil? Kterak tedy nyn vidi ? 20 Rodie jeho odpovdli jim : Vme, e tohle jest n syn a e se slep narodil, 31 ale kterak nyn vid, n e v m e ; aneb kdo mu otevel oi, my n e v m e ; jeho se ptejte, m lta, af sm mluv o so b . 22 To ekli rodie jeho, ponvad se bli id ; nebo ji se id is n e s li, aby vyzn-li ho kdo jako Krista (V ykupitele), byl vyobcovn. 23Proto ekli rodie jeho: M lta, jeho se p tejte. 24 Opt tedy povolali toho lovka, kter bval slep, a ekli je m u : Vzdej chvlu B o h u ! My vme, e ten lovk jest hnk. 26On tedy ekl j im : Je-li hnk, nevm ; jedno vm, e byv slep nyn vidm . 261 ekli jem u: Co ti uinil? Kterak otevel ti o i? 27O dpovdl jim : P ovd l jsem vm ji a neslyeli jste? Pro chcete opt sly e ti? Zdali i vy chcete bti uenky je h o ? 28I spilali mu a ekli: Ty jsi uenkem jeho, my jsm e uenci M ojovi. 29My vm e, e M ojovi mluvil Bh, o tomto vak nevm e, odkud jest. 30lovk ttn odpovdl jim : T o jest vru divn vc, e vy nevite, odkud jest, a otevel mi oi. 31 Vme, e hnk Bh nesly, nbr je-li kdo bohabojn a in vli jeho, toho sly. 32Od vk nebylo slchno, e by byl kdo otevel oi slepm u od narozen. 33 Kdyby tento nebyl od Boha, nic by nem ohl init!. 34 O dpovdli m u : V ecek jsi se v hchu naiodil, a ty u n s ? I vyvrhli ho ven. 36Je uslyel, e ho vyvrhli ven, a naleznuv jej ekl je m u : V v Syna B o h o ? 36On od p ovd l: Kdo jest to, Pane, abych v nho vil ? 87 A Je ekl je m u : I vid ho, a ten jest to, jen s tebou m luv. 88On pak ekl: Vm, P an e. A padnuv ped nm klanl se mu. Pn Je vyjaduje se o slepot duchovn a o ad dobrho paste,
9 , 3 9 - 10, 21 .
391 ekl J e : J jsem piel na tento svt k soudu, aby ti, kte nevid, vidli, a kte vid, slepmi se stali. 401 uslyeli to n
13. k f a r i s e m , t. j. jak souditi lze z nsledujcho vyetovn jejich ke lenm velerady, kte po vtin patili ke stran farisejk. 24. V z d e j c h v l u B o h u tm toti, e bude mluvit plnou pravdu. M v m e , e t e n l o v k j e s t h n k . Tak lhouce poukazovali slovy my vme k vlastn autorit, myslce, e pivedou jej k njak vpovdi, kter by mohli pouiti proti Pnu Jei. 26. Znova se tzali, myslce, e si snad bude odporovati v nem. 34. V y v r h l i h o ven, t. j. nejen ze svho sedn, nbr jak lze soudit z v. 22., i z nboensk obce sv (vyobcovali ho). 39. Soudem mn soud v smyslu irm, toti rozliovn duch, n e v i d o u mi ty, kte uznvaj svou duevn neznalost a nedostatenost ve vcech spsy. Smysl jest: S mm pchodem na svt souvis podle du mravnho jist rozliovn duch, tak toti, a b y ti, k t e n e v i d , t, j. ti, kte duevn svou bdu ve vcech spsy uznvaj a po pouen tou, m za Vykupitele uznali
324
Sv. evangelium Pna Jee podle sepsn sv. Jana 9, 4110, 12.
kte z farise, kte byli u nho, a ekli je m u : jsm e snad tak my s le p ? 4 Je ekl jim: K dybyste byli slep, nemli byste hchu; nyn vak pravte ,V idm e ; hch v z stv.
KAPITOLA 10.
1 Vpravd, vpravd pravm v m : Kdo nevchz dvemi d ovince, nbr odjinud vstupuje, ten jest zlodj a lotr. 2Kdo vak vchz dvemi, jest past ovc. 3 Tom u vrtn otvr, a ovce sly hlas jeho, a on sv ovce vol jm nem a vyvd je. 4 A kdy sv ovce vypust, jde ped nimi, a ovce ho nsleduj, nebo znaj hlas jeho. 5 Cizho vak nensleduj, nbr utk j. od nho, nebof neznaj hlasu cizch. 6T oto podobenstv povdl jim Je, ale oni neporozum li, co jim mluvil. 7 Jei tedy ekl jim o p t: Vpravd, vpravd pravm v m : J jsem dvee k ovcm . 8 Vichni, kte vystoupili (pede mnou) jsou zlodji a loti, ale o v ce n esly ely jich. 9 J jsem dvee. Vejde-li kdo skrze mne, bude zachovn ; a vejde i vyjde a nalezne pastvu. 10Zlodj nepichz, le jen aby kradl a zabjel a hubil. J jsem piel, aby mli ivot a mli hojnost. 11J jsem past dobr. Dobr past dv ivot za pvce sv. 12 Njem nk vak, toti ten, kdo nen (prav)
a vdy lepho poznn o vcech tkajcch se spsy nabvali, ti vak, k t e v i d , t. j. ti. kte pokldajce se za moudr ve vlastn opatrnost spolhaj a pouen od (Krista) odmtaj, aby vdy u vti slepotu i nevidomost ve vcech spsy upadali. 41. K d y b y s t e b y l i s l e p , t. j. kdyby vae nevdomost ve vcech sp byla nezavinn a kdybyste vy uznvajce nevdomost tu touili po lepm poznn, nemli byste hchu, a bylo by mono pouenm z duchovn t bdy vs vybaviti. Ponvad vak spolhajce na vlastn moudrost svou duchovn sv bdy neuznvte a pouen (moje) odmtte, jest vae jednn, vae nevra hchem, a v tom hchu setrvte. 10. 15. K podobenstv tomuto dali podnt fariseov svm jednnm. Oni ukzali se patnmi pasti lidu, jeto msto aby Vykupitele pijali a jako vdcov lidu jin k nmu pivdli, neuznali ho a jin od nho odvraceli, ba vyobcovali toho, jen ho veejn vyznal. Podobenstvm tm uil proto Pn [e ukazuje, e jen ten jest pravm pastem lidu Boho, kdo v v nho (v Krista) a m od nho posln. Tomu tak jedin e Bh Otec otevr srdce lid, aby pijali jeho uen. Toho hlasu i uen e sly t a nsleduj ve svm ivot vichni ti, kte tou po pravd bosk a po ctnosti. Takov past dobr vak e nejen podv stdci svmu uen a prostedky spsy, nbr t pedchz je, dvaje mu dobr pklad a odvraceje od nho pekky ctnosti a nebezpeenstv nkazy mravn, by je pivedl ku blahu vnmu. 7 10. Smysl jest: J jakoto uitel bosk pravdy a drce spsy vn j s e m d v e e k o v c m. V e j d e - l i k d o jako duchovn past s k r z e m n e maje sv uen a posln ode mne, nejen sm zachov se od pohromy, nbr i v e j d e a v y j d e t. j. v bezpenosti obcuje se svm stdcem a n a l e z n e p a s t v u i prostedky potebn k ivotu nadpirozenmu a ke spse pro stdce sob sven V i c h n i , k t e v y s t o u p i l i , j s o u z l o d j i a l o t i . Jak patrno z ptomnho asu j s o u a z Jan. 5, 3 4 - 3 5 . 4547; 6, 45. a j. prav to s jistm nadsazenm (hyperbolicky) pouze o velik sti tch, kte v nejbli minulosti vystoupili jako uitel a vdcov lidu, nikoliv tedy tak o Janu Ktiteli, prorocch a Mojovi. 11. e Pn Je jest p a s t e m d o b r m dokazuje a) slovy dobr p a s t d v i v o t z a o v c e s v , mn tm vekerou pi a veker prce nmahy, kter podnik pro spsu lidstva (svho stdce), dnho nebezpeenstv se nelekaje a hotov jsa i smrt pro n podstoupit!; (nar tak zrove na smrt, kterou pro ns pozdji skuten podstoupil). 12. Doslovn: Njemnk a ten, ale spojka a jest zde vysvtlujc, znmenajc tolik co t o t i .
325
past, jeho nejsou o v ce vlastn, vida vlka, an jde, opout ovce a utk; a vlk lap a rozhn ovce. 13Njem nk pak utk, ponvad jest njemnk a nezle mu na ovcch. 14 j jsem past dobr a znm sv a znaj m moje, 15jako m zn Otec a j znm O tce; a ivot svj dvm za o v ce sv . 1S Mm jet jin ovce, kter nejsou z tohoto ovince; i ty musm pivsti, a hlas mj sly eti budou, a bude jeden ovinec a jeden past. 17Proto miluje m Otec, e dvm ivot svj, abych jej zase ujal. 18 Nikdo neodnm ho o d e mne, nbr j jej dvm sm od seb e. Mm moc jej dti, a mm m oc jej zase ujmouti. Pkaz tento dostal jsem od Otce sv h o . 19Pro tyto ei povstala opt roztrka m ezi idy. 20M noz z nich p ravili: M ducha zlho a b l z n ; pro ho poslouchte ? 21 jin p ravili: T o nejsou slo v a p osedlh o. M e-li duch zl otevti oi sle p c h ? Pn je na slavn osti posvcen a v Perei, v. 2 2 42.*) aaBylo pak v Jerusalem posvcen , byla zim a. 23A je chodil ve chrm v podloub alam ounov. a Tu obstoupili ho id a pravili jemu: D okavad dr dui nai v n ap t? Jsi-li ty Kristus, povz nm to zjevn. 25je o d p o v d l: ekl jsem vm to a nevte.
1415. Jakoto druh dkaz (druhou znmku) toho, e jest pastem dobrm, uvd vzjemnou znmost a lskypln spojen, obcovn paste s ovcemi, sebe (Krista) s vcmi, kter jest tak vzneen, e se me srovnati s onm pomrem, kter jest mezi Bohem a Otcem a jeho Synem, Jeem Kristem. Jako toti Otec zn Syna naprost a nejdokonleji a miluje ho proto lskou nejvy a nejdokonalej, ponvad v, e takov lsky jakoto s"yn jeho soupostatn jest hoden, tak i Syn zn naprost a nejdokonaleji sv vrn a je miluje lskou, jak v, e jsou hodni jakoto tvorov k obrazu Bomu stvoen a jeho milosrdenstv zpsobili, hodn, a jako Syn zn Otce svho i jeho radky o spse lidstva a miluje ho lskou svmu poznn pimenou t. j. nejdokonaleji, nic k jeho dokonalosti jako Bh nepidvaje, ale konaje jako lovk jeho vli a horle pro jeho est a slvu, tak i prav vc jeho poznvaj a miluj svho paste, Jee Krista, nade vecko, ctce ho i oslavujce a v poslunosti vli jeho konaice, ale nic k jeho dokonalosti nepidvajce. 16. j e t j i n o v c e , toti pohany, k t e r n e j s o u z t o h o t o o v i n c e toti ze id. I ty (pohany) m u s m po vnm radku Otcov pivsti do svho ovince, do crkve sv, a bude j e d e n o v i n e c , j e d e n p a s t , t. j. jedna crkev prav pod jednm pastem nejvym, ve kte pestanou protivy mezi idy a pohany, jeto vichni, id i pohan, budou do crkve pijmni !jako jedna obec v n pod jednm pastem nejvym ke spse vedeni, ctce tho Pna nejvyho, vyznvajce tou vru a uvajce tch prostedk spsy. Slova ta poala se vyplovati ji v dob apotolsk. Nikterak tedy neprav se jimi, e kdy vickni lid na zemi do crkve vstoup. 17: t. j. mimo ty piny, pro kter m miloval vdycky jakoto soupodstatnho Syna svho miluje m tak proto, ponvad jsem hotov jako lovk dti (a dm) ivot svj za hchy lidstva; ovem nevydm svho ivota tak, abych zstal mrtev, nbr abych jej zase ujal vstana z mrtvch. *) Od 2 2- 42. vyliuje, kterak Pn Je o slavnosti posvcen chrmu, je se konala v prosinci, znova prohlsil se zcela jasn za soupodstatnho Syna Boho a kterak proto id uinili nov pokus o jeho bezivot, jako i kterak le odeed nato do Pere doel tam v!y u mnohch. Tu dobu, kter uplynula od slavnosti stnk do posvcen chrmu, strvil mimo Jerusalem v ostatnm Judsku. Co v t dob inil, vypravuje sv. Luk 11, 1 1 22. 24. Ptali se tak v myslu obalovati jej u Pilta, e se dl krlem, prohls-li se za Vykupitele. Nebof id vili skoro obecn, e Vykupitel bude krlem pozemskm. 25. R e k l j s e m t. e jsem Vykupitel. (Tak dle starch rukopis eckch Dle Vulgty bylo by m l u v m t. j. opt a opt vm to km, e jsem Vykupitel.) Pn Je toti dal ji nkolikrte na jevo, e jest Vykupitel, ne sice pmm prohenm Jsem Vykupitel", ale pece tak, e mohli v nm Vykupitele poznati.
326
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Jana 10, 2611, 6.
Skutky, kter j inm ve jmnu Otce m ho, ty vydvaj svd ectv o mn. 20Ale vy nevte, nebof nejste z ovc m ch. 21 O v c e m sly hlas mj, a j je znm, a nsleduj m ne; 28a j jim dvm ivot vn, a nezhynou na vky, a nikdo nevytrhne jich z ruky m. 29 C9 mi dal otec mj, to jest vt nade veck o, a nikdo neme (jich) vytrhnout! z ruky Otce m ho. 80J a Otec jedno isme." 31 Tu id chpali kamen, aby ho kam enovali. 32Je jim o d p o v d l: Mnoho skutk dobrch ukzal jsem vm od O tce; pro kter z tch skutk m k am en u jete? 83id od p o v d li: Pro dobr skutek t nekam enujeme, nbr pro rouhn, toti, e ty jsa lovkem , dl se B ohem . 34Je jim o d p o v d l: N en-li psno v zkon vaem J jsem e k l: B ohov jste ?' 35 Jestlie bohy nazval ty, k nim slovo B o bylo eceno, (a P sm o neme se zruiti), 36 o totn-li, jej Otec posvtil a poslal na svt, v y pravte: ,R ouh s e , ponvad jsem ekl: ,Syn B o js e m ? 37 Neinm -li skutkv Otce m ho, nevte m i; 38 jestli vak (je) inm a nechcete viti mn, skutkm vte, abyste poznali a uv ili, e Otec jest ve mn a j v O tci. 39 Tu hledali ho zajmouti, ale (on) uel z rukou jejich. 40A o d eel opt za Jordn na to msto, kde Jan nejprve ktil, a zstal tam. 41I pili mnoz k nmu a pravili: Jan neuinil sice dnho zzraku, 42ale vecko, co Jan ekl o tomto, bylo pravdivo, A mnoz uvili v nho. KAPITOLA 11. Pn Je ks Lazara Velerada usn s, e Jee usmrt, v. 156. 1 Byl pak nem ocen jaksi Lazar z Betanie, vesnice Marie a jej sestry Marty. 2 Byla to ona Marie, kter pom a!ala Pna mast a utela nohy jeho vlasy svm i, jejto bratr Lazar byl nem ocen. 8 Sestry jeho p oslaly tedy k nmu a vzk zaly: Pane, hle ten, kterho m iluje, jest nem ocen. 4 U slyev to Je e k l: N em oc ta nen k smrti, nbr k slv Bo, aby Syn lovka byl oslaven skrze ni. 6 Je vak miloval Martu i sestru jej (Marii) a Lazara. e Jak tedy uslyel, e jest
26. N e | s t e z o v c mch t. j. nejste takovho smlen a tak pravd milovni a dostiv, jak maj bti moji vyznavai. 28. N i k d o n e v y t r h e j i c h z r u k y m, pokud toti samy dobrovoln neodtrhnou se ode mne. 2930. Smysl jest: Prvem jsem ekl, e pokud samy nebudou chtiti, nikdo mi jich nevytrhne, nebo to, co mi dai Otec mj, bosk toti podstata, kterou mi dal Otec odvkm plozenm, kter jest toton s podstatou Otcovou je st vt a tedy i mocnj nade vecko tvorstvo, a prot > ovem patrno, e nikdo nevytrhne jich z moci m, prv tak jako nikdo neme jich vytrhnout! z moci Otcovy (pokud samy od nho se neodtrhnou). Nebof j a O t e c j e d n o i jedn a te podstaty j s m e . 32. o d O t c e (z Otce), t. j. tm, e jsa od Otce od vnosti zplozen mm podstatu boskou. 34. V zkon Starm, a to v almu 81, 6. nazv Bh soudce bohy vzhledem k tomu, e ad svj zastvaj jmnem jeho. 6. j e j O t e c p o s v t i l i k vykupitelskmu adu zasvtil, ustanovil. 2. Nar tu patrn na pomazn, o kterm mluv sv. Luk v. 7, 3650 nebo o pomazn v Betanii mluv Jan teprve v kapitole nsledujc. 5. n e n k s m r t i , t. j. k tomu, aby zemra, zstal v hrob, nbr aby vzkenm jeho zjevila se moc Syna lovka, a tm oslaven byl Bh. 6. Zstal jet dva dni za Jordnem, a vevdoucnost svou vdl, e prv toho dne Lazar zemel. Nebo chtl ho vzksiti teprve tvrtho dne po pohbu, aby tm patrnji zjevila se bosk moc jeho.
Sv. evangelium Jee Krisla podle sepsn sv. Jana 11, 734.
327
nemocen, tu zstal sice na tom mst (jet) dva dni. 7 Potom (vak) ekl uenkm s v m : Pojme opt do Judska. 8 Uenci ekli jemu: Miste, nyn id hledali t kamenovat, a zase tam j d e ? Je odpovdl: Nem den d v an ct hodin? 9 Caod-li kdo ve dne, nenar se, nebof vid svtlo toho svta. 10 Chod-li vak v noci,-naraz se, nebof nen pi nm svtla. 11 To povdl a potom pravil jim : Lazar, ptel n, sp, ale jdu, abych ho ze sna probudil. 121 ekli mu uenci j e h o : Pane, sp-li bude zdrv. 13 Je v a k ekl to o smrti jeho, ale oni myslili, e mluv o spnku sna. 14 Tu tedy Jei ekl jim zjevn: Lazar zemel; 16i raduji se pra vs, e jsem tam nebyl, abyste uvili. Ale pojme k nmu. 16ekl tedy T om , jen slov Blenec ke spaluuenkm : Pojme i my, af umeme s nm . 17Pied tedy Je nalez! ho ji tyi dni v hrob leeti. 18Byla vak Betanie blzko Jerusalema, as patnct hon od nho. 19Mnoz pak ze id pili k Mart a Marii, aby je potili pro jejich bratra. 20Jak tedy Marta uslyela, e Je pichz, vyla mu naproti, Maria vak sedla doma. 211 ekla Marta k Jeovi: Pane, kdybys byl tu byl, bratr mj nebyl by umel. 22Vsak i nyn vm, e zakoli pod Boha, d tob B h . 23Dl j Je: ,V sta n e zase bratr tvj. 24Dl jemu Marta: Vm, e vstane pi vzken v den posled n . 25 ekl j J e : J jsem vzken a ivot; kdo v ve mne, by! i umel, iv bude, 26a kad, kdo ije a ve mne v, neume na.vky. V-li to m u ? 27ekla jem u: Ano, Pane, j jsem uvila, e ty jsi Kristus, Syn Boha ivho, kter jsi piel na tento s v t. 28A kdy to povdla, odela a zavolala svo u sestru Marii potaj kouc: Mistr jest zde a vol tebe. 29Jak to ona uslyela, vstala rychle a la k nmu, 30 nebof je nepiel jet do vesnice, nbr byl dosud na tom mst, kde se s nim setkala Marta. 81id pak, kte byli s n v dom a ji tili, uzeve, e Maria rychle vstala a odela, li za n p r a v c e : Jde ke hrobu, aby tam poplakala. 32 Kdy tedy Maria pila tam, kde byl Je, uzevi jej, padla mu k nohm a ekla jem u: Pane, kdybys byl zde byl, bratr mj nebyl by umel. 83T edy Je vida ji, ana ple, i idy, kte s n pili, ani pl, pohnul se v duchu a zachvl se 34a ekl: Kde jste jej p o lo ili?
810. Smysl je s t: Jako den m urit poet hodin, tak (radkem Bom a vl moji) urena jest doba k vykupiteiskmu adu mmu ; a j9ko za dne jde bezpen bez obavy, e naraz! na nebzpeeistv ivota, tak ani j a k vli mn ani vy nem uste se b iti dnho nebezpeenstv ivota, pokud urit ona doba neuplyne. A pom;ne doba ta, nastane mi ovem nebezpeenstv, a j zemru, ale ne z vle mch odprc, nbr, e po vam radku Bom po m vli tehdy bude mi utnti. Pes to tedy, e neptel moji hledaj m usmrtit, j pjdu nyn do judska. 18. p a t n c t h o n , t. j. as 3 kilometry. 22. I n y n v m, e z a k o l i v p o d . . . Kdybys tedy podal to, abys Lazara mohl vzksit, i to by ti dal. Vyjdila tak pevnou vru, e i nyn me âzara vzksiti, a tm i tichou prosbu, aby ho vzksil. V tom vak byla vra jej jet nedokonal, e myslila, e Pn je mus uve proiti Otce, aby ho vzksiti mohl. 25 26. Smysl jest: J jsem pvod vekerho vzken a ivota, jak tlesnho, tak duevnho K d o v v e m n e vrou ivou, b y i u m e l tlesn, i v b u d e ivotem vn blaenm, a k a d , k d o i j e t l e s n a v e m n e v vrou ivou, n e u m e n a v k y pro vnou blaenost. 33. Pohnul se s3ustrast, kterou jako lovk poctil, vida jejich slzy a uv jje zhoubu, kterou psob smrt. Podruh (v. 38) pohnul se nevol nad nevrou a zlovl onch id.
328
kou jem u: Pojd a v iz. 36I zaslzel Je, 36id tedy ekli: H!e, kterak jej m ilo v a l! 37Nkte vak z nich pravili: Nem ohl-li ten, jen otevel oi slepho (od narozeni) uiniti, aby byl tento neum el? 38Tedy je pohnuv se opt sm v sob, piel ke hrobu. Byja to jeskyn a kmen leel na n. 39 Je e k l: Odstrate km en. ekla mu Marta, sestra zem elh o : Pane, ji zapch, nebof tyi dni jest v hrob. 40Dl j je: Neekl jsem tob, e bude li viti, uz slv B o ? 41 Odstranili tedy km en, je pak pozdvihl oi vzhru a e k l: Ote dkuji tob, e jsi mne vyslyel. 42J jsem vdl, e mne vdycky sly, avak pro zstup, kter kolem stoj, jsem to ekl, aby uvili, e ty jsi mne p o sla l. 43T o povdv zvolal hlasem v elik m : Lazare, poj ven . 4 I vyel (hned) ten, jen byl umel, svzn jsa obvazky na rukou i na nohou, a tv jeho obvzna byla tkem, je ekl jim : R ozvate ho, a nechte, af odejde. 4Tu mnoz ze id, kte pili k Marii (a Mart) spative, co uinil (je), uvili v nho. 46Nkte vak z nich odeli k farisem a povdli jim, co Je uinil. 47Tu velekn a fariseov shrom dili veleradu a ekli: Co udlme, protoe tento lovk i m noho tiv? 48N echm e-li ho tak, vichni uv v nho; i pijdou man a vezm ou nae msto i nrod. 49 Jeden pak z nich, jmnem Kaif, jsa nejvym knzem toho roku, ekl jim: Vy nic nevte, 50ani na to nem yslte, e iest vm prospno, aby jeden lovk zemel za lid, a ne aby cel nrod zahynul. 61T o vak neekl sm ze sebe, nbr jsa toho roku nejvym knzem prorokoval, e je ml umii za nrod, 52a nejen za nrod, nbr aby shrom dil v jedno tak ty dtky B o, kter byly rozptleny. 53 Od toho dne tedy se uradili, aby jej usmrtili. 64Proto je nechodil ji zjevn mezi idy, nbr od eel (odtam tud) do krajiny poblzku pustiny, do m sta, kter slov Efrem, a tam se zdroval s ueniky svm i. 66Byly pak blzko velikonoce idovsk , a mnoz odeli z kraje do Jerusalema ped velikonocem i, aby se oistili. 56I hledali Jee a stojce ve cbrrr pravili v esp o lek : Co se vm zd ? e nepijde na sla v n o st? Velekn toti a fariseov vydali rozkaz, aby zv 1 1 kdo, kde jest, oznmil to, by ho jali.
4748. Zprvou o vzkeni Lazarov byli lenov velerady velice rozrueni, bojce se, aby nepili o veker( n vliv u lidu. Hned proto seli se v mimodnou schzi, a radili se, co maj initi, aby Jee uinili nekodnm. Poukazovali k nebezpeenstv, kter pr vystupovnm Kristovm hroz mru a vlasti. Ale to byla jen zstra, kterou chtli zakrti svou nenvist ke Kristu a obavu, aby neztratili na vnosti u lidu, nebof vdli, e od Jee politickho nebezpeenstv jim nehroz. Ale i ta zstra byla jim dobrou, aby nejen sami ped sebou zakryli hanebnost svho jednn, nbr i aby k mlen pivedli ony leny velerady, kte stojce tajn na stran Jeov, zrazovali od nsilnickho zakroen proti nmu. 55. a b y s e o i s t i l i neb posvtili, t. j. aby rznmi kony nboe skmi (obmvnm se, obtmi) oistili se od poskvrnn levitickho, kter si byli zpsobili a kter jim brnilo, aby nemohli jisti bernka velikononho.
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. lana 12, 118.
329
KAPITOLA 12. Pn Je v Betanii pom azn a od mnoha idv za Vykupitele uznn, v. 1 11. 1 Je tedy est dn ped velikonocem i piel do Betanie, kde byl Lazar, ten, jen zemel, a jeho Je vzksil. 2 1 pipravili mu tam hostinu, a Marta posluhovala, L^zar pak byl jednm z tch, kte s nim byli za stolem . 3 Tu Maria vzavi libru masti drah z nardu pravho, pom azala Jeovi nohy a uela nohy jeho svm i v la sy ; a dm naplnil se vn t m asti. 4 1 ekl jeden z uenk jeho, Jid Ikariotsk, kter hodlal jej zraditi: 5Pro se neprodala tato mast za ti sta denrv, a nedalo se c h u d m? 6 To pak ekl, ne e ml pi o chud, ntr e byl zlodj a maje m ec, nosil to, co se vkldalo. 7Je tedy ekl: N ech ji, aby to uchovala ke dni pohbu m ho. 8 Vdy chud mte vdycky s sebou, mne vak vdycky nem te. 9 Tu d ovdl se etn zstup id, ze tam Jest, i pili nejen k vli nmu, nbr aby tak Lazara uvidli, kterho vzksil z mrtvch. 1Velekn vak uradili se, aby i Lazara usmrtili, 1 1 nebof m noho idv odchzelo pro nho a vili v Jee. Slavn vjezd Jev do Jerusalema. Pohan pej si jej vidti, v. 12 36. 2 Druhho dne zstup etn, kter piel na slavnost, uslyev, e Je jde do Jerusalema, 13nabral ratolest palm ovch a vyli naproti nmu a volali: Hosanna. p o e h n a n , j e n s e b e v e j m n u P n , krl israelsk !3 14 Je toti naleznuv osltk o, vsedl na n, jako jest p s n o : '5N e b o j s e , d c e r o s i n s k ; aj k r l t v j s e b e , s e d n a o s l t k u . 16Tom u nerozumli zprvu uenci jeho, a!e kdy Jei byl oslaven , tu rozpom enuli se, e to bylo o nm psno, a e to uinili emu. 17T edy vydval o nm svdectv zstup, kter byl s nm, kdy Lazata povolal z \ robu a ho z mrtvch vzksil. 18Proto tak naproti vyel mu zstup, nebo slyeli, e ten div uinil.
*) V p o d d l e t e t m evangelista vyiuje, kterak Pn Je jet dve, neli ho mohli usm rtiti, byl oslaven jako Vykupitel, oslavou sice neplnou, ale takovou, kter byla pedzvst oslavy pln, j se mu dostane po jeho vzken a nanebevstoupen (12, 136). 1 - 8 . viz Mat. 26, 6 - 1 3 ; Mark. 14, 39. 1. e s t d n p e d v e l i k o n . , t. j. v pfek ped svou smrt (dne 8. ms. nisanu). Hostina vak konala se nsledujc sobotu. 2. t a m , t. j. v Betanii sice, ale ne u Lazara, nbr v dom Simona, jen bval malomocnm. 3. libru, t. j asi 325 g; z n a r d u viz Mark. 14, 3 pozn. / 5. 300 denr = asi 22040 K. 6. mec, spolenou to pokladnu, ve kter nosil penze, je rzni ctitel Kristovi dvali na spolenou jich vivu neb na chud, a z nich on tajn o dn e l i bral !.ro sebe, okrdaje tak i chud. 7. N e ch ji. Nkter rukopisy i Vulgata titn m slo mnon nechte. Tm se vak smysl nemn. Nebo Pn Je olpovdal nejen Jidovi, nbr i tm apotolm, kte dle M atoue a Marka inili vtky podobn. Slovy n e c h ji, a b y t o u c h o v a l a . . . prohlauje, e pomazn, je Maria uinila, uchov se i platnost bude mti jako kon ppravn k jeho pohbu (a tedy i, e ji brzy zeme). U c h o v n m nazv ponazni to, ponvad teprve v den pohbu piel na jevo cel vznam jeho. 12-19. Viz Mat. 21, III.; Mark. 11, 1 - 1 1 ; Luk. 19, 2 8 -4 4 . 15. S 0 'a N e b o j s e, d c e r o s i n s k atd. j30u pouze co do smys uvedena ze Zachar. 9, 9.
330
19Tu ekli fariseov mezi seb o u : Vidte, e nic neprospvm e? Hle, cel svt odeel za nm . 20 Byli pak nkte pohan m ezi tmi, kte pili, aby se klanli o slavnosti. 21 Ti pistoupili k Filipovi, kter pochzel z Betsaidy galilejsk, a dali ho kouce: Pane, pejeme si vidti Jee. 23Filip el a ekl to Ondejovi, Ondej zas a Filip povdli to Jeovi. 23 Je pak od povd l jim : Pila hodina, aby oslaven byl Syn lovka. 24Vpravd, vpravd pravm vm : N ezem e-li zrno penin padi do zem , 26zstv sam otno; zeme li vak, pin m noho uitku. Kd miluje ivot svj, ztrat jej, a kdo nenvid ivot svj na tomto svt, k ivotu vnm u zachov jej. 26 S lou-li mi kdo, nsleduj mne, a kde jsem j, tam bude i sluebnk mj. B ude-li mi kdo slouiti, poct jej O tec mj. 27Nyn due m zkorm oucena fest, a co dtn? ,Ote, vysvob od mne z t hodiny. A vak proto jsem piel na tu hodinu. 28 Ote, oslav jm no s v . I piel hlas s neb e: O slavil jsem a jet
19. V i d t e , e n i c n e p r o s p v m e ? atd. Dle eckch a nkterch starch rukopis latinskch bylo by: Vidte, e nic n e p r o s p v t e ? Povzbuzovali tak jedni druh, aby nevhali ji, nbr zcela rozhodn a bezodkladn inili kroky, by se ji Krista zbavili. Odmtli tak optn milost, kterou jim Pn Je podval, aby je pohnul k ve a pivedl ke spse. Posud odprali mu tak proto, e vystupoval chud a bez lesku vnjho. Nyn pichzel v pln slv krlovsk, v jak ekali, e Vykupitel vystoup; a hle, opovrhli jm zase, ano horili se, e s takovou slvou k nim pibyl. 20. P o h a n , t j. pohan takov, kte se zekli mnohobostv i m odlstv a uvili v Boha pravho. 2325. Projeven pn pohan d a l o mu podnt, e se vyslovil o blzk sv oslav a o povoln pohanskch nrod do crkve. Mn toti oslavu, kter se mu dostane vzkenm, nanebevstoupenm , seslnm Ducha sv. a kznm i uznnm jeho uen mezi vemi nrody Prve vak, neli se mu j dostane, mus umti Ukazuje to allegor, pirovnvaje se k zrnu peninmu. Jako toti zrno to byvi zaseto, nepinese dnho uitku, le samo zetl, zahyne, tak ani vtlen Syna Boho a dosavadn psoben nepinese ani oslavy jeho lidsk pirozenosti, ani uitku lidstvu, le sm jako lovk dve zeme. A podobn mus pem hati se, ppad i ivot svj obtovati tak jeho vyznavai a zvlt jeho zzenci (apotol, biskupov, kn), chtj li mti ast v jeho blaenosti; nebo k d o m i l u j e nezzen ivot svj a proto nen hotov n e n v i d t ! , t. j. obtovati jej pro Krista, kdy by toho bylo teba, z t r a t j e j , a to nejen kdy zem e smrt asnou, nbr i smrt vnou, jeto bude vylouen od spsy vn. K d o v a k n e n v i d i v o t s v j n a t o m t o s v t , tm e jest hotov vydati jej pro Krista v utrpen, nebezpeenstv, ba i na smrt asnou, nejen obdr jej opt p vzkeni, nbr i vn blaenosti stane se asten. (Srovn. Mat. 10, 39., 16. 25; Mark 8, 35; Luk. 9, 24; 17, 33.) 26 P o c t j e j O t e c m j , t. j. obda jej blaenost a slvou vnou 2728. Pedstavou blcho se utrpen zarm outil se podobn jako pozdji upadl v zrm utek mnohem vt v zahrad G etsem ansk, a to dobrovoln, chtje ukzati, e jest tak pravm lovkem a m t lidskou vli. V zrmutku tom, jakoby nevdl kam se m utci, te se : A c o d m ? i Co mm ci, kam se u t ci? A hned obrac se k Otci, prose ho, aby odvrtil od nho utrpen to, podobn jako uinil v zahrad Getsem ansk. Ale jako v zahrad podroboval se vli Otcov, prav: N e m , n b r t v v l e s e s t a , tak i nyn podrobuje se j a oroto jakoby s3 opravoval, dodv: A v a k p r o t o , abych toti svou smrt Otce oslavil a lidstvo vykoupil, p i e l j s e m n a t u h o d i n u pebolestnho utrpni a smrti; a zrove obtuje se zcela Otci, volaje: O t e , o s l a v j m n o s v , mm toti utrpenm a smrt mou. Otec odpovdl: O s l a v i l j s e m jmno sv, t. j. sebe, celm toti ivotem, zzraky a uenm tvm (Kristovm), a j e t o s l a v m , toti tvou smrt, vzkenm a nanebevstoupenm, nebof z dj tch vyjde na jevo nejen bosk spravedlnost a lska i milosrdenstv a vemohoucnost, nbr i e Je nen podvodnkem, nbr skuten tm, za koho se vydv, Synem Bom, jako i e prav jest jeho uen, prav i to, co pikzal initi.
331
o sla v m , 29A lid, kter tu stl a to slyel, pravil, e zahmlo, a jin pravili: Andl mluvil k nm u. 30Jei o d p o v d l: Ne pro mne piel ten hlas, nbr pro vs. 31 N yn jest sou d nad svtem tmto, nyn bude kne toho svta ven vyvren, 32a j, budu-li poven od zem , pothnu vecko k so b . 33 To pak pravil naznauje, jakou smrt ml zemti. 34Zstup odpovdl jem u: My jsm e slyeli ze zkona, e Kristus zstv n a vky; i kterak ty prav: ,M us poven bti Syn lovk a? Kdo jest tento Syn lo v k a ? 35Je tedy ekl jim: jet krtk as jest svtlo mezi vmi. Chote, pokud mte svtlo, aby vs nezachvtila tma; a kdo chod ve tm, nev, kam jde. 36Dokud mte svtlo, vte ve svtlo, abyste byli astni sv tla . T o povdl Jei a o d eed skryl se ped nimi. Velik st id trv v neve, jin se boj vru sv o u projeviti, v. 3 7 50. 37 Akoli vak tolik zzrakv uinil ped nimi. nevili v nho, 38 aby se naplnilo slo v o proroka Isaie, kter p ovd l: P a n e , k d o uvil kzn naemu? A komu bylo zjeveno rm H o s p o d i n o v o ? 39 Proto nemohli uvit), ponvad Isai opt ekl: 40Z a s l e p i l o i j e j i c h a z a t v r d i l s r d c e j e j i c h ,
31. N y n j e s t (t. j. ji nastv i v krtkosti nastane) s o u d , odsouzen nad svtem i lidmi zlmi, jmenovit idy nevcmi, pi nm vyjde na jevo jejch zloba, zlom se jejich moc, kterou se stavli proti krlovstv Kristovu a uke se m arnost neptelskch snah jejich. (Po Kristov vzken a sesln Ducha sv. ila se crkev rychle pes vecky pekky, kter inili. K n e t o h o s v t a, t. j. bel b u d e v e n v y v r e n , t. j zlomena bude jeho moc, kter hchem lovka nabyl nad lidstvem i tvorstvem nerozumnm, take lid, budou-li chtti, budou moci pijti k vn blaenosti a i proda nerozumn oslavena bude (viz 2. Petr. 3, 13). 32. p o t h n u v e c k o (dle sarch rukopis eckch v e c k y ) , t. j. vecky lidi. Vyjaduje tak veobecnost vykoupen a crkve sv. Vecky vykoupil a pro vecky crkev ustanovil, take vichni mohou do crkve vstoupit! a v n ke spse dospti. 35. Svtlem mn sebe sama, tmou zaslepenost a zatvrzelost duevn. Vyzv je tak, aby uvili a pijali milost jim podvanou, pokud jet mezi nimi dl viditeln; nebof, neuv-li nyn, potom, a od nich odejde, uv tm mn, a tak, trvajce v neve, sami o spsu se piprav. 36. a b y s t e b y l i a s t n i s v t l a (doslovn: abyste byli synov svtla), t. j. abyste vrou veli ve spojen se mnou, jen jsem svtlem svta, a jsouce osvcovni svtlem mho uen a dce se jim, doshli blaenosti mm vyznvam zaslben. 3743. Evangelista, kone prvn st spisu svho, upozoruje, e pes vecky zzraky, kter Je inil, mnoz neuvili v nho pro svoji zaslepenost a zatvrzelost, mnoz jin pak, a to i z nelnk idovskch, uvili sice, avak z bzn ped fariseji a z tuby po lidsk chvle neprojevovali vry sv, Je v ak dal vry iv, kter by se jevila na venek skutky. 38. R m H o s p o d i n o v o , t. j. moc H3spodinova. Slovv: Kdo uv atd. prorok Isai (53, 1) ve smyslu liternm stuje si do nevry svch vrstevnk, z nich skoro nikdo kzn jeho nevil a moci Bo neuznval; ve smyslu ped o b razn n pedpovd jimi nevru id doby Kristovy. Nevru tu Bh od vnosti pedvdl a skrze Isaie onmi slovy pedpovdl a proto ovem nemohla zstat! nevyplnna; avak id neupadli v nevru proto, e Bh to pedpovdl, nbr Bh to pedoovdl, p o n v ai od vnosti vdl, e oni v nevtu upadnou. Pedpovd svou neruil jejich svobody, prv tak jako ani- my nerume svobodn jednn jinho, dvme-li se na nho. 40. Pouuje, e vlastn pina jejich nevry byla zatvrzelost, s kterou o prali milosti Bo. Viz M at. 13, 14 15; 4, 12; Luk. 8, 10; Skut. ap. 28, 26; Rm. 11, 8.
32
a b y o i m a n e v i d l i a s r d c e m n e s r o z u m l i a s e neo b r t i l i , a j j i c h n e u z d r a v i l . " 41 T o ekl Isai, kdy vidl slvu jeho a mluvil o nm. 42 Vak pece i z nelnik mnoz uvili v nho, ale pro fariseje nevyznvali toho, aby nebvli vyobcovni, 43 nebof m ilovali vce chvlu od lid, neli chvlu od Boha. Kristus zakonuje veejnou innost svou, v. 4 4 50. 44 le pak zv o l !: Kdo v ve mne, nev ve mne, nbr v toho, kter m poslal; 6 a kdo vid mne, vid toho, kter m poslal. 46J jako svtlo piel jsem na svt, aby dn, kdo ve mne v, nezstval ve tm. 47A usly-li kdo slova m a nezachov-li jich, toho j nesoudm , nebo! jsem nepiel, abych sou dil svt, nbr abych sp asil svt. 48 Kdo mnou pohrd a nepijm slov m ch, (ten) m svho soud ce: T o slovo, kter jsem mluvil, to jej odsoud v den posledn, 49 nebo j jsem nem luvil sm ze seb e, nbr Otec, jen m poslal, en tri pikzal, co mm kati a co mluviti. 60A j vm, e pikzn jeho jest ivot vn. C o tedy j mluvm, mluvm tak, jak mi povdl O tec. KAPITOLA 13.*) Pn Jei myje apotolm nohy, v. 1 19. 1Ped slavn ost velikonon Jei vda, e pila hodina jeho aby z toho svta odeel k Otci, m v v lsce (vdy) svoje (ktei byli)
41. drijskho.)
t. j. Is. 6, 9. (Slova prorokova jsou uvedena voln dle pekladu alexa
4450 Slova tato dle mnn nkterch exeget promluvil Pn Je za rznch pleitost, jedna pi t, jin pi jin. Evangelista vak pr je sebral v jeden celek a podal na tomto mst, aby ukzal na dleitost a potebu vry v K rista; spe vak jest vzhledem k v. 44. prav mnn jinch, dle nho Pn Je promluvil je a po svm vjezd do Jerusalema, nejspe v ter dne 12. ms. nisanu, opakuje pi tom nkter mylenky, kter ji jindy za jinch pleitost w jdil, a to za tim elem, aby znova poukzal na el svho pchodu na svt, na bosk rz svho uen a na to, jak nsledky m nevra. Ostatn ei, kter Pn Je toho dne konal, pomj mlenm, ponvad je zaznamenali ji ostatn evangelist, zvlt Matou. 44 t. j. nev tak ve mne, jako v toho, kter m poslal; nebof uen m je st bosk, Otce mho. 45. t. j. kdo mne zn, zn i toho (Boha Otce), kter m poslal. 4748. t o h o j n e s o u d m , t. j. neodsuzuji nyn, pokud viditeln iji na zemi. Nicmn a nepokld se za bezpena ten, kdo ve mne nev, mnou pohrd; nebo on m pinu svho odsouzen sm v sob, m tedy ji nyn s v h o s o u d c e , tou Boha Otce, a mimo to odsoud ho to s l o v o i uen, k t e r j s e m ml u v i l , pokud toti K ristus v den soudu bude souditi dle toho, jak se kdo dil jeho uenm. *) V s t i d r u h (13, 1 -2 1 , 23) evangelista ukazuje, kterak Pn Je projevoval vykupitelskou a boskou velebnost svou, kdy byl ji na odchodu z toho ivota, a kdy trpl i z mrtvch vstal, a to 1. tm, e podav pi posledn veei nejvyi dkaz sv lsky, projevil tm vevdoucnost pedpovd, e ho Jid zrad a e ho P etr zape (13, 138). 1. Smysl jest: Pn Jei, kter vdycky sv apotoly miloval, dal ve ped slavnost velikonon dkaz nesmrn lsky sv k nim (ustanovenm svtosti oltn, k n umvn nohou bylo ppravou), nebof vdl, e ji odlou se od nich e zeme a vstane z mi tvch, vstoup na nebesa. Slavnost velikonon rozum svtl den i dobu od rna do veera dne 15. nisanu na rozdl od velikoroc, pascha, jimi mn velikonoce vbec (12, 1), ke kterm ovem potal se nkdy i den 14. nisanu, vdy vak veer 14. nisanu. Prav tedy, e Pn Je
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Jana 13, 2 15.
333
ve svt, projevil jim svou lsku mrou nejvy. 2 Kdy toti veee nastala a bel ji vnukl v srdce, aby jej zradil Jid, syn imona ikariotskho, 3 (Je) jsa vdom si toho, e Otec dal mu v ruce vecko, a e vyel od B oha a jde k Bohu, 4 vstal od veee a odloil roucha sv a vzav at lnn pepsal se. 6 Potom nalil vody do umyvadla a poal um vati uenkm nohy a utrati je atem , kterm byl pepsn. 6Piel tedy k im onu Petrovi. 1 ekl mu Petr: Pane, ty mn myje n o h y ? 7 Je odpovd l a ekl jem u: Co j inm, ty nev nyn, ale zv potom . s D mu Petr: N ebude mn m ti nohou n a v k y . Je muvodpovd l: Neumyji-li tebe, n ebude mlti dlu se mno u. 9 D jemu imon Petr: Pane, netoliko nohy m, nbr i ruce a h lavu. 10D mu Jei: Kdo se vykoupal, nepotebuje le jen nohy si umti, ale jest ist cel ; i vy jste isti, ale ne v ich n i. 11Vdl toti, kdo jest ten, jen ho zrad. Proto ekl: N ejste isti vich n i. Kdy jim tedy nohy umyl a sv roucho vzal a se opt posadil, ekl jim : Vte-li, co jsem vm uinil? 13 Vy m nazvte Mistrem a Pnem ; a dobe pravte; jsem zajist. 14Jestlie tedy j, Pn a Mistr v, umyl jsem vm nohy, i vy mte jeden druhmu nohy umvati. 15P
i
een dkaz lsky podal v e e r p e d s l a v n o s t v e l i k o n o n , sdluje v plnm souhlase s evangeliem! ostatnmi, e to uinil (posledn veei slavil) veer dne 14. nisanu, a nikoli, jak nkte vykldali nesprvn, dne 13. nisanu, jakoby se odchyloval od ostatnch evangeli. e tomu tak, soudit! lze nejen z toho, e podobn oddloval veer 14. nisanu od svtlho dne 15. nisanu i mojsk zkon prav (3. Moj. 23,5. 6): Msce prvnho, t r n c t h o d n e toho msce, k v e e r u , j e s t H o s p o d i n o v o f a s e ; a p a t n c t h o d n e t o h o m s c e je s l a v n o s t Hospodinovch p e s n i c (podobn 4. Moj. 23, 16. 17.), nbr i z toho, e dle Jan. 13, 29. inili tak t apotol pi posledn veei. Kdy toti Pn Je ekl Jid o v i: Co in, ui rychle, nkte z nich vykldali si slova jeho jako rozkaz, aby nakoupil vc potebnch ke s l a v n o s t i , aneb aby dal nco chudm. Na tu mylenku nemohli zajist pijti jinak, ne e slavnost ponala se ji nsledujcm rnem, take k ppravm na nj nezstvalo ji vce asu, le ptomn noc. Oddluj tedy patrn jak oni, tak i sv. Jan, jen o tom podv zprvu, tak veer, kdy slavili bernka velikononho, od nsledujc slavnosti a rozumj slavnost toliko svtl den 15. nisanu. 24. Smysl je s t: Akoliv Je byl si vdom sv velebnosti bosk i vldy nad vekerm tvorstvem a toho, e od Otce vyel (pi svm vtlen) a k Otci odejde (svm nanebevstoupenm ) pece tak hluboce se pokoil, e jim prokzal slubu nejni. 8. Smysl slov Petrovch je s t: Pane, ty, kter jsi Pn a Bh mj, ty kon slubu otrockou m n , kter jsem lovk hn a na tob zcela zvisl? (Umvati jinm nohy psluelo otrokm ) 8. N e u m y j i - l t e b e . . . Neuposlechne-li a ned-li si umti nohy ode mne, vyloum t ze sv spolenosti a ty pestn bti mm ptelem a dem mho krlovstv ztrat milost svou 9. Vyjdil tak tubu, aby byl s Kristem spojen co neje. 10. Na vchod koupvali se ped hostinou v lznch, a ponvad potom cestou k hostiteli popinili si nohy pracnm nebo bltem, umvali jim je otroci neb sluebnci, kdy vstoupili do domu hostitelova, aby majce i nohy ist nepomazali pohovek, na nich pi jdle leeli. Pihleje k tomuto obyeji, vyjdil Pn Je tuto p ra v d u : Jako ten, kdo se v lznch vykoupal, pece cestou se poskvrn na nohou a potebuje, aby mu byly umyty nohy, chce-li bti cel ist, tak i ten, kdo byl oitn od hch, pece se poskvruje hchy vednmi v ivot svm a potebuje, aby byl jich zbaven, chce-li nabti pln istoty duevn. 15. Slovy tm i prohlauje, e umvn nohou, kter vykonal, bylo tolik pkladem i konem vznamnm (symbolickm) k tomu konci pedsevzatm , aby naznaila se jm pokora a inn lska vzjemn a e tedy pkaz jeho netk se umvn nohou, nbr vci tmto umvnm naznaen; jako toti On umvnm nohou pokoil se a skutek lsky vykonal, tak e i oni a vickni vyznavai jeho maj dbti pokory a prokazovat! si vespolek skutky lsky.
334
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 13, 16-26.
klad zajist d a ljs e m vm, abyste i vy inili tak, jako jsem j uinil vm . 16 Vpravd, vpravd pravm vm : N en sluebnk vt nad pna svh o, ani p o sel vt nad toho, kter jej poslal. 17T o li vte, jste blahoslaven i, jest-li to budete initi. 18N epravm to o vs vech : j vm, kter jsem si vyvolil, avak aby se naplnilo P sm o : , K d o j s e m n o u c h l b , p o z d v i h n e p r o t i m n p a t u s v o u . 19ji nyn pravm (to) vm, prve ne se stane, abyste, kdy se stane, u v ili, e j to jsem . Pn Je oznauje zrdce. Jid odchz, v. 2 0 30.
20 Vpravd, vpravd pravm vm : Kdo pijm toho, koho polu, mne pijm; kdo vak mne pijm; pijm toho, jen m poslal. 21 T o povdv je zkormoutil se v duchu a osvdil a ekl: Vpravd, vpravd pravm vm : Jeden z vs mne zrad. 22T edy pohleli uenci na seb e vespolek , jsouce na rozpacch, o kom to prav. 23 Stoloval pak jeden z uenk jeho na ln Jeov, ten, jeho je m iloval. 24Tomu pokynul im on Petr a ek! jemu: Povz, kdo jest (ten), o nm to prav. 25 On tedy spoinul na prsou Jeovch a ekl jem u: Pane, kdo je st? 26Je o d p ovd .: Ten jest, komu j nam oenou skvu p od m . A nam oiv skvu podal Jidovi, (synu)
16. Pirovnvaje tak sebe ku pnu a k tomu, jen jinho posl, apotoly pak k sluebnkm a poslm, vyzv je znova, e tm spe maj oni se pokoovat a i nejni sluby si navzjem prokazovat, ponvad On, jejkh pn, skutky lsky a pokory prokzal jim. 17. T o - l i v t e , t. j. znte-li ten pkaz o pokoe a inn lsce jednch k druhm. 18. t. j. co jsem pravil o budouc blaenosti va, to neekl jsem o vs vech, nebof j jsem znal a znm dobe povahu vech tch, je jsem vyvolil za apotoly, znal jsem i povahu Jidovu a budouc jeho smlen a jednn, jako i to, e pro sv jednn a svou nekajcnost bude zavren; avak pece vyvolil jsem i jeho, a to nikoli neopatrn, lehkovn, nbr proto, aby se naplnilo proro c tv : Kdo j se mnou atd. Slovy tm ito v liternm smyslu David (alm. 40, 10) stoval si, e i ti, kte s nim jedli chlb, t. j. nejdvrnj ptel jeho povstvaj proti nmu; myslil pi tom hlavn na Achiiofela, kter byv drive nejdvrnjm rdcem jeho, potom peel na stranu Absolonovu a ho proti D avidov podporoval, konen Mak se obsil; v pedobraznm smyslu vak pedpovdl jimi dle vkladu Krista samho zradu Jidovu, ker byl zvoien za apotola a tm i piadn k nejduvrnjm prvodcm jeho, ale potom proti M istru svmu povstal a konen se obsil. 19. e j to jsem, t. j. e j jsem Vykupitel, Syn Bo. 20 Slova tato ekl Pn Je nejspe^ a po ustanoven nejsvtj svtosti, je nsledovalo po umvn nohou. ekl je apotolm na tchu, aby slyce o zrad Jidov nebli se, e vickni ztrat jeho lsku, as v tomto smyslu: Akoliv, jak jsem ji naznail (pi umvn nohou) a hned jasnji se vyslovm, jeden z vs mi vren nebude, neztratte proto vy ostatn m lsky ani neutrp ad v; nbr i potom bude platiti to, co jsem ekl, kdy jsem vs po prv rozeslal (srovn. Mat. 10, 40.), e toti kdo vs pijm, mne pijm. 2 1 -2 6 . Srovn. M a t. 26, 2 1 - 2 5 ; Mark. 14, 18-21. Luk. 22, 2 1 -2 3 . 23. te n, j e h o J e m i l o v a l . . . to ti apotol Jan. 25. P ed touto dost Petrovou pedchzelo to, co vypravuje Mat. 26, 2224. (Mark. 14, 1 8 -2 1 ; Luk. 22, 2223), toti dotazy apotol, kdo by to byl, a K ristova odpov. 26. A podal mu kousek ze zbylho chleba nekvaenho a nepromnnho namoiv jej v kai i v kompotu, zvanm charoset. Jan poznav z toho osobu zrdcovu, podval se asi oste na Jide, a tu on mysle, e ho m toliko v podezen, chtl je odvrtiti a proto ve sv drzosti a petvce tzal se potichu tak: Zdali j jsem : M iste? A Pn Je pisvdil tak potichu slovy: Ty jsi ekl. (Mat. 26, 25.)
335
im ona ikariotskho. 27A po t skv veel do nho bel. I ekl mu Jei: Co in, ui rychle. 28Toho vak nikdo ze stolujcch ne vdl, k emu to ekl jemu. 29 P onvad toti Jid ml m ec, domnvali se nkte, e mu Jei ekl: Nakup, eho nm jest poteb ke dni svtenm u, aneb aby dal nco chudm. 30On tedy vzav skvu vyel ihned. Byla pak noc. Pn Je ohlauje, e odejde k Otci, a pedpovd, e ho Petr zape, v. 3 1 38. 31 Kdy tedy odeel, Je pravil: Nyn jest oslaven Syn lovka a Bh oslaven jest v nm. 82Je-li Bh oslaven v nm, oslav jej i Bh sm v so b : ano hned jej oslav. 33 Dtky, jet m aliko jsem s vm i. B udete mne hledati a, jako jsem ekl idm : ,Kam j jdu, vy nemete pijti, tak pravm nyn i vm. 31 Pikzn nov dvm vm , abyste se m ilovali v esp o lek ; jako jsem j m iloval vs, abyste se i vy m ilovali vespolek. 36Po tom poznaj vjchni, e J s t e uenici moji, budete-li mti lsku jedni k druhm. 36 ekl mu im on Petr : Pane, kam jd e ? Je od p ovdl: Kam j jdu, nem e nyn za mnou jiti, pjde vak pozdji. 37 D jemu Petr: Pane, pro nemohu nyn za tebou jiti? ivot s v dm za teb e. 38Jei odpovdl: ivot svj d za m n e? Vpravd, vpravd pravm tob: nezazpv kohout, dokavad mne nezape tikrte.
27 V e e l d o n h o b e l . Jid toti stle povoloval ponoukn blov a povolil zcela a dav se od nho pln ovldnout!, rozhodl se pes vecky projevy a vstrahy Kristovy, e zradu provede. Proto Je, nechtje ho ji trpti ve svm stedu, e k l: Co in, ui rychle. ekl to nikoli, napomnaje ho, aby in svj provedl, ani dvaje mu k tomu svolen, nbr jednak, aby poukzal k tomu, e Jid jedn svobodn, a aby upozornil jej jet na velikost zloinujeho, jednak aby projevil ochotu trpti pro lidstvo, asi takto: Ponvad tedy ji nechce upustiti od hroznho myslu svho k vlastn sv zhub, prove svj mysl rychle, nebo j se sm rti nebojm, nbr toum podstoupiti ji, abych liastvo vykoupil. Pedkld-li se vak doslovn rychleji ( citius), msto rychle, jest smysl tento: Ponvad tedy ji nechce u p u s ti ti..., prove mysl svj rychleji, ne jak z chovn tvho by se zdlo, e chce uiniti, nebo j se smrti nebojm atd. 31. t. j. Ny n , kdy Jid se rozhodl, e provede zradu, po n bude nsledovati moje umuen a smrt, jest oslava lidsk pirozenosti m tak blzko, e lze ci, e ji jsem oslaven. B h o s l a v e n j e s t v n m, jeho toti utrpenm, smrt, vzkenm a j. (viz Jan. 12, 28. pozn.). 33. B u d e t e m n e h l e d a t i , t. j. postrdati viditeln ptom nosti m a touiti po n. Slova ta ekl ped esti msci dvakrte idm, kte ho hledali usmrtiti (Jan, 7, 33; 8, 21), ale po druh dodal, e ve svch hch zemrou, ohlauje tak, e vbec za nm nepijdou do nebe (a-li vas se neobrt). Apostolm vak ekl slovy onmi pouze to, e n y n nemohou jiti za nm, pozdji vak pijdou (viz v. 36; 14, 3 ). Chtl prv jiti na sm rt ke a vstana z mrtvch, vejiti do slvy nebesk. Ale ani na smrt muednickou ani do nebe nemohli jet jiti za nm; nebo po vli Pn mli vy konati dve jistou tohu v crkvi, hlsjce uen jeho; mimo to nebyli jet dosti pipraveni proti hrzm smrti, a tedy ani dosti silni, aby smrt muednickou pro Krista zmuile podstoupili. 34. Pikzn lsky k blinmu nazv n o v m , nikoli, e by teprve nyn bylo dno po prv (vdy lsku k blinmu ukld ji zkon pirozen a ji skrze Moje pikzal Bh: Milovati bude blinho svho jako sebe samho 3. Moj. 19, 10), nbr pro novou normu, kterou vytkl lsce k blinmu, c h t j e , a b y c h o m s e m i l o v a l i v e s p o l e k p o d o b n o u l s k o u , j a k o u o n mi l o d a l n s , sneje pro spsu vech lid nedostatky, protivenstv a obtuje pro n i ivot svj.
336
KAPITOLA 14.*) Kristova e na rozlouenou, a) Je tf sv apotoly, 14, 1 31. 1Nermuti se srdce vae. Vte v Boha, i ve mne vte. 2 V dom O tce mho jest pbytk m noho; kdyby ne, byl bych vm to ekl, nebo jdu, abych vm pipravil m sto. 3 A jestli odejdu a pipravm vm m sto, pijdu zase a vezm u v s k sob, abyste i vy byli, kde jsem j. 4A kam j jdu vte, i cestu znte. 5 ekl mu T om : Pane, nevm e, kam jde: i kterak m em e znti cestu?* 6Je ekl jem u: J jsem cesta a pravda a ivot; nikdo nepichz k Otci le jen skrze m ne. 7 K dybyste byli poznali m ne, byli byste poznali i Otce m h o; a od tto chvle poznvte ho, ba v i
*) Od k. 1416. evangelista vyluje, kterak Pn Je p posledn veei projevoval svou vykupitelskou a boskou velebnost 2. v e s v e i n a r o z l o u e n o u , tm toti, e povzbudiv sv uenky k pevn ve v nho (v. 1.), til je ujiovnm, e odejde tak k jejich prospchu, aby jim toti pipravil m sta (24). e pole jm Ducha sv. (1517). ano sm k nim pijde (1825) a skrze Ducha sv. nleit porozumn pravdm zjevenm jim zjedn (2627), a e mli by se spe radovati ne rmoutiti nad jeho odchodem, vidouce, e jde k Otci a doshne oslavy lidsk pirozenosti sv (2831) jako i tm, e pedstavil se jako takov, s nm nutn mus bti ve spojen, aby mohli initi skutky pro nebe zslun (15, 117) a e pedpovdv uenkm svm velik pronsledovn (15, 1816, 4), dodval jim mysli zaslbenm Ducha sv. a lenm jeho psoben (16, 533). Mezitm byv peruen Tom em a Filipem, pouil je tak 0 tom, e mimo pirozenost lidskou m tak pirozenost, podstatu boskou, a to ue jinou, ne kterou m Otec, a osobou jest odlin od osoby Otcovy (14, 5 -1 4 ). 2. a b y p i p r a v i l m s t o , tm toti, e svou sm rt, vzkenm a nanebevstoupenm pstup do nebe (hchem uzaven) oteve a skrze Ducha sv. uschopn je konati skutky pro nebe zslun. 3. P i j d u z a s e . Rozum tu pravdpodobn i pchod pi smrti jejich (a vbec vrnch vyznava svch), kdy pijm k sob due jejich, i pchod viditeln na konci svta, kdy due jejich budou zase spojeny s tly svmi> aby 1 s nimi povaly blaha vnho. 4. K am jd u v t e . . . vte toti, e jdu k Otci a e skrze mne tak vy m ete k nmu pijti. 5. Pravil tak, pes to, e znal i Boha Otce i Pna Jee a jeho uen; nebo ani on, ani ostatn apotol nebyli si vdom i toho, e Bh Otec jest clem, k nmu Kristus spje, a e Pn Je jest tou cestou, po kter lze pijiti k Otci, t. j. do vn blaenosti. 6. Prohlauje tak, e pouze On, a nikdo jin jest to, skrze nho lze pijiti do nebe. C e s t o u jest Pn Je, a) pokud nm ukzal cestu i d stanovil, jeho etce, ivota vnho dojdem e; b) pokud nm jest na tto cest vdcem, i pokud ns bu svm pkladem aneb skrze crkev svou ke spse vede; c) pokud nm (ve sv. svtostech) slu a pomoc dv, abychom ve vech okolnostech ivota na cest ctnosti vytrvali. Cestou tou jest proto a potud, ponvad a pokud jest p r a v d o u a i v o te m . Nebo jsa pravdou, jest nejen uitelem, nbr i zdro;em pravdy, a jako takov nejen pravdu neklamnou zjevil, nbr i bez porueni ji v crkvi darem neomylnosti udruje a ns svtlem vry k poznn jejmu pivd. A jsa ivotem, jest i drcem vekerho ivota i jeho zdrojem a pvodcem, a jako takov nejen k ivotu nadpirozenm u i k ivotu milosti ns povzn, nbr i ivot tento v ns udruje a k on dokonalosti pivd, pi n lovk Boha dokonale poznv a pov a tak vnmu blahu se t. 7. Mn poznn dokonal, poznn lidsk i bosk pirozenosti jeho a zejm na t toho pomru, ve kterm jest k Otci, e toti jako Syn Bo jest od Boha Otce od vnosti zplozen. Kdyby byli mli toto poznn o Kristu, byli by poznali dokonale t Otce, nebo jako Bh m tou podstatu, kterou m Otec, a z toho pomru, ve kterm on jako Bh stoj k Bohu Otci, patrn jest pomr, ve kterm Otec jest k nmu. O d t t o c h v le , t. j. ji co nejdve, poznaj ho t dokonale, tak brzy, e lze ci, e ho ji z n a j (jako vyjaduj
337
dli jste jej. 8 D j'emu Filip: Pane, uka nm Otce, a dosta nm . 9 Je ekl jem u: Tak dlouh a s jsem s vm i, a nepoznali jste mne, Filipe? Kdo vid m ne, vid i Otce. Kterak ty prav : ,Uka nm O tce? 10Nev, e j v Otci a Otec ve mn jest? Slova, kter j mluvm vm , nemluvm sm od sebe, ale Otec, kter zstv v e m n, in ty skutky. 11 Vte mi, e j v Otci a Otec ve mn jest. 12 N eli, pro skutky sam y vte. Vpravd, vpravd pravm v m : Kdo v ve mne, bude i on initi skutky, kter j inm, ano vt nad ty bude initi, nebo j jdu k Otci, 13a zakoli budete proiti (O tce) ve jmnu mm, uinm to, aby oslaven byl Otec v Synu. u Budete-Ii za proiti ve jmnu mm, uinm to. 15M ilujeteli m, pikzn m zachovvejte. 16A j budu proiti Otce a jinho U titele d v m , aby s vm i zstval na vky, 17D ucha pravdy; jeho sv t nem e pijmouti, ponvad J10 nevid ani ho nezn; vy vak jej znte; nebof ve v s zstv a ve v s bude. 18N enethm v s sirotk, pijdu zase k vm . 19Jet m aliko, a svt ji m ne neuz; vy vak m uzte, nebof j jsem iv, i vy ivi
vn rukopisy eok i latinsk, kladouce as ptomn). Nebo jet tuto nocr dve ne odejdou z veeadla, P n Je vylo jim svj pom r k Otci, a co jim zstane jet nejasno, vysvtl se jim, a vstane z mrtvch, zvlt pak, a vstoup na nebesa, sele jim Ducha svtho. P es to Otce ji v i d l i , t. j. nedokonale ji ho poznali, a to tehdy ji, kdy se dovdli, e on jest Synem Bom, a poznni to vtilo se tm vce, m lpe poznvali bytost Kristovu. 11. t. j. vzte, e jsem celou svou podstatou v Otci, a Otec jest celo svou podstatou ve m n ; akoli tedy co do osoby jsem od Otce odlin, co do podstaty nelim se od nho. P r o s k u t k y v t e . Srovn. pozn. k. 10, 38. V t e mi, e . . . Tak dle textu eckho; dle Vulgty bylo by: Nevte, e . . . je s t? Smysl zstv sice t, ale ten eckho textu jest vce zarueno. 1213, v t skutky bude init|. Pn Je toti omezil svou innost pouze na Palestinu a shromdil kolem sebe mal hlouek vrnch, apotol vak mli psobiti tak mimo Palestinu a i pohansk nrody pivdti k prav ve. Mli tak initi proto, e Je e l k O te i, a e uini, za budou proiti Otce ve jmnu jeho. Jda toti k Otci do nebe cestou ke, dokon dlo vykupijtelske a odstran tm pekku, kter by nejvce stla v cest spasitelnm u psoben jejich, a tm, e pijma v nebi oslaven lidsk pirozenosti sv, uin, za budou prosii, pispje sm mrou nejvydatnji k zdaru jejich prac. 16. T je ujiovnm, e jich nenech samotnch ani po tu dobu, po kterou nebude s nimi viditeln. Pole k nim jinho utitele, Ducha sv.. ali zachovaj k nmu lsku a skutkem jl osvd. Ducha sv. nazv utitelem pro innost, kterou potil apotoly a t dosud vc. On toti jako Duch pravdy osvcuje rozum lovka, aby porozuml pravd zjeven; jako Duch v ns zstvajc a posvcujc udluje nm dstojnoet dtek Boch a osvduje ji (1. Kor. 6, 19. m 8, 14); jakoto Duch Otce nebeskho pispv nm v nesnzch a pomh konati skutky dobr (Mat. 10, 19. 20), a jako zvdavek ddictv naeho potvrzuje nai nadji ve vnou blaenost. (Efes. 1, 14) Nazv jej utitelem j i n m , nebo prvnm utitelem, kterho Bh Otec poslal na svt, byl Pn Je sm. Duchem p r a v d y jmenuje ho, ponvad Duch sv. jest pravda naprost a pravdu zjevuje neb ji osvduje, jako i proto, e vychz nejen od Otce nbr i od Syna, jen se nazval a jest p r a v d a (v. 6.). 17. S v t , t. j. lid zl a od Boha odvrcen nemohou pijmouti Ducha sv. i stti se astni blahodatnch ink jeho, po k u d trvaj ve sv zlob a to proto, ponvad ho n e v i d i v nho nev a nevce v nho, nejsou zpsobil, aby psobnost Ducha sv. do due pipustili a z n jeho samho poznali. 18. T je ujitnm, e po svm zm rtvchvstn pijde k nim zase (v tle oslavenm) a astji s nimi obcovati bude. 19. J e t m a l i k o , t. j. nkolik jen hodin jet, a s v t , lid zl, j i m n e n e u z , nebo zem ru a vstana z mrtvch, neuku se jim; v y v a k m u z t e , n e b o j j s e m i v , nebudu toti zadren smrt, nbr vstana
Psm o sv. N ovho zkona. st I. < 22
338
budete. 20V ten den vy poznte, e j jsem v Otci svm a vy ve mn a j ve vs. 31 Kdo m pikzn moje a je zachovv, ten m miluje. Kdo vak miluje mne, bude m ilovn od Otce m ho, i j budu jej milovati a zjevm se m u. 22ekl mu Juda, nikoliv onen ikariotsk: Pane, co se to stalo, e se hodl zjeviti nm, a ne sv tu ? 23Je mu o d p o v d l: Miluje-li kdo m ne, slo v o m zachovvat! bude, a Otec mj bude ho m ilovati, i pijdeme k nmu a pbytek u nho si uinm e. 2 Kdo m nemiluje, slo v mch nezachovv, a (pece) slo v o , kter slyte, nen moje, nbr O h e , kter m poslal. 25T oto mluvil jsem vm u v s zstvaje, 26 Utitel pak, Duch svat, kterho Otec pole ve jm nu mm, ten v s nau vem vcem a pipom ene vm veck o , co jsem m luvil vm. 27 Pokoj svj zstavuji vm, pokoj svj dvm v m ; ne jako svt dv, j vm dvm.
z mrtvch, budu i jako lovk iti a pijdu zase k vm ; i v y i v i b u d e t e vickni v t dob, nebof dn z vs nebude usm rcen se mnou, vickni tedy uzte m. 20. t. j. v ase oslavenho ivota mho (po mm zmrtvchvstn) pozn mj pomr k Otci (e jsem v Otci celou svoj podstatou, maje s nm jednu a tou podstatu), i svj pom r ke mn (e jste ve mn vrou a lskou, pokud toti vce a milujce m, jste se mnou spojeni jako dov jednoho tla se svoji hlavou), i pomr mj k sob (e j jsem ve vs svoj milost). 2124. Prohlauje, e nejen apotolm, nbr tak ostatnm vyznavam svm d ctit svoji pze a lsku svou, budou-Ii ho milovati lskou istou. Z j e v m s e mu, toti svou milost a svmi dobrodinmi, z nich poznaj, e j jsem s nimi a oni se mnou co nejeji spojeni. 22. Juda (Tade, bratr Jakuba Mal.) myslil as, e Kristus nar na i m essiskou, tu e chce zaloit! nyn a pijmout! do n pouze apotoly a ty, kte ho miluj. Ponvad vak i m essiskou pedstavoval si jako obnoven a zveleben pozemsk e Davidovy a myslil, e vichni id maj na ni prvo ji proto, e pochzej od Abrahama, podivil se, e by ostatn id (kte Krista nemiluj) a tim spe pohan mli bti vyloueni. Domnvaje se proto, e snad neobyejnou vinu id na sebe uvalili a proto svch prv byli zbaveni, peruil Pna s pln asu tzal se: Pane, co se to stalo atd Ale Pn Je nezmnil svho vroku, nbr potvrdil jej. 23. Potvrzuje tak, co ekl ve v. 21, jasnji jet dv na jevo, e nesdl milosti sv s nikm, le se svmi pteli, ptelem jeho vak e jest pouze ten, kdo pikzn jeho zachovv. 25. T o to, t. j. ve to, co jsem mluvil po odchod Jidov. (Nkte vztahuj nmstku tu k cel uitelsk innosti Kristov.) U v s z s t v a j e , t. j. pokud jet trvm u vs viditeln. 26. Slibuje, e Duch sv. vnitnm vnuknm a osvcovnm rozumu p o u j e o tch pravdch, kter byl (Je) sm ji hlsr 1, a to o vech, tak e porozumj nleit i kad pravd o sob, i jak vv ky vespolek souvis, i o tom, kter pravdy jsou obsaeny v jinch za v in u t' a r -1 kter dleit jest pro ivot praktick; z r o v e p i p o m e n e j i m v e , ,n Je kdy mluvil ped nimi, take se jim dostane dokonalho poznm . pochopen zjevench pravd boskch. Prav, e Otec pole Ducha sv., a!;eb jak dve se vyslovil, e Otec d jej na prosbu jeho (14, 16) aneb ' sm jej pole (15, 26; 16, 4), netvrd tm, e by Duch sv. byl men ne Otec a Syn ?neb e bv jim byl podzen, nbr vyslovuje pravdu, e Duch. sv. vychz od Utcc i od Syna. Dje-l se pak v Psm e o poslni neb sestoupen Ducha sv., nesmj se vrazy ty pojmati tak, jakoby Duch sv. vskutku nkam vstupoval, k d t bj dosud nebyl b v al; vdy jsa Bohem jest vudyptomn a pronik vecVo svoj b y to st; ale to jen vyjaduje se onmi slovy, e Duch sv. pon n de jevi i innost, kter tam dosud nejevil, aneb e dv nkde ctiti svoji p ito m }st inky, jakmi je tam dosud znti nedval, a tam ptomen byl. 27; Slovy: Pokoj tob, pokoj vm , ide' nejen vtali pchoz, nbr se i louili. Obyeji tomu pizpsobuje se nyn Pn Je, a jako s Bohem dvaje, tak nejen peje, nbr i jako v odkaz a jist ddictv ?ustavuje a dv jim pokoj, ale ne pokoj jak svt dv, pokoj p o ê vnj, na asnch vhodch
Sv. evangelium Jee Krista podle seps n sv. Jana 14, 28 15, 2.
339
Nermuti se srdce vae, ani se strachuj. 28S lyeli jste, e j jsem vm e k l: Jdu a pijdu (za se) k vm. Kdybyste m m ilovali, radovali byste se, e jdu k Otci, nebof Otec vt jest m ne. 29 A nyn p ovdl jsem vm to, prve ne by se stalo, abyste, kdy se stane, uvili. 30 Ji nebudu m noho mluviti s vmi, nebo pichz kne tohoto svta, a na mn nem nieho, 31avak aby svt poznal, e miluji Otce a tak inm, jak mi Otec pikzal. Vstate, pojme. KAPITOLA 15. b) Jei vyzv apotoly, aby zstali s nm ve spojen a milovali se vespolek, v. 1 17. 1 J jsem vinn'km en prav a Otec mj jest vina. *K adou ratolest ve mn, kter nenese ovoce, odejm e, a kadou, kter nese
toliko spovajc a vrtky, nbr p o k o j s v j , pokoj, kter ze spojen s Bohem plyne, ve spasitelnch statcch duchovnch spov, dui opravdu oblauje a astnou in, j zm uilosti a sly a tchy i v nejvtch protivenstvch dodv a tak vnitn klid plnou mrou zjednv. 28. Mluvil tu jako lovk, ne jako Bh. Nebo jako lovk e lk Otci; jako Bh jest s nm spojen od vnosti. A jako lovk toliko jest meni, ne O tec; jako Bh jest mu roven. Jda vak k Otci iako lovk, nabval tm nejvyho oslaven lidsk pirozenosti sv, jako lovku t dna mu nejvy moc na nebi i na zem i; nemli proto apotol rmoutiti se nad jeho odchodem k Otci, nbr spe radovati se z nastvajc jeho oslavy. A oni byli by se radovali z toho, kdyby byli mli k m istru svmu lsku dokonalou, istou; k t vak se povznesli, a kdy Duch sv. sestoupiv na n rozntil v nich plamen lsky s v ; pekely jim v tom pedsudky o pozemskm krlovstv m essikm a myleni na vlastn prospch. 30 K n e t o h o t o s v t a , t. j bel. Nazv jej tak jednak pro tu moc, kter doputnm Bom nabyl pro hch prvnch rodi nad lovkem a svtem fysickm, jednak proto, e skoro vichni lid (a na idy) slouili mu modlstvm. On p i c h z e l tehdy, ne sice ve sv osob, nbr ve svch nhonch v Jidi a v tch, kte jet t noci vyli s nm na Pna Jee. Nebo bel to byl, kter vnukl Jidovi mylenku zrady a ho pim l, e se odhodlal ji provsti (Luk. 22, 3. 53. Jan 13, 2. 27.) Na m n n e m n i e h o , t< j. na mn nen dn poskvrny (ani ddin ani vlastn), nem tedy ke mn prva, a j nejsem povinen um ti; nicmn pipustm, abych byl jat a usmrcen, a to proto, a b y p o z n a l s v t , e m i l u j i O t c e . . . (v. 31). Prohlauje tak svou sm rt za obt, kterou podstoup z poslunosti a z lsky k Otci. 15, 1. P ti J e j e s t v i n n k m e n prav, t. j. opravdov i takov, kter se co nejdokonaleji srovnv s ideou vinnho kmene, nebo uskuteuje se v nm ve smyslu vym a proto i opravdovjm ve, co se dje ve vinnm kmeni v pin jeho ratolest. Jako toti ratolesti dostvaj od kmene vekerou vu a slu, aby rostly a plody vydvaly, tak i apotol a vickni vc dostvaj od Krista Pna milost a slu, aby dobe a tak smleli, ctili a jednali, aby to bylo zslun pro ivot vn. O t e c j e s t v i n a , pokud toti On to jest, kter onen vinn kmen tpil ustanoviv, aby druh osoba bosk se vtlila a Uitelem i Spasitelem lidstva se stala. On jest to tak, kter r a t o l e s t i , t. j. vc opatruje a oetuje, kter i na ovoce i na dobr skutky prvo m a jemu pslu konati soud nad nimi. Podobenstv toto promluvil Pn Jei, kdy vstav ji s uenky svmi od veee ml se k odchodu. Dle nkterch postoupil je do atria i sn. 2. R a t o l e s t m i , j e o v o c e n e n e s o u , rozum ony vc, kte jsou sic leny crkve, mystickho tla Kristova, a v v jeho uen, avak dle sv viry neij, skutk dobrch nekonaj. Ty Otec nebesk o d ej m e od kmene vinnho, t. j. zbav je posvcujc milosti, bez kter nelze konati skutky pro nebe zslun ani dojiti spasen. R a t o l e s t m i pak, k t e r o v o c e n e s o u , rozum ty, kte nejen vru maj v uen Kristovo, nbr ji t dobrmi skutky osvduj a tak ovoce dobrch skutk vydvaj. Ty Bh o i s t , t. j. zdokonal je jednak tm, e vnitnm vnuknutm, povzbuzovnm a varovnm, neb vnjmi
340
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. lana 15, 319.
ovoce, oist,^ aby nesla vce o v o ce. 3 V y jste ji isti tm slovem , kter jsem vm mluvil. * Zstate ve mn, a j ve vs. Jako ratolest nem e nsti o v oce sam a od seb e, nezstane-li ve kmeni, tak ani vy, nezstanete-li ve mn. 6 J jsem vinn kmen, vy (jste) ratolesti; kdo zstv ve mn a j v nm, ten pin o v oce m noho, nebof beze mne nem e initi nic. 6 Jestlie kdo ve mn nezstane, vyvren bude ven jako ratotest; i uschne a seberou ji a vrhnou na ohe, a bude hoeti. Zstanete-li ve mn a slo v a m zstanou-li ve v s: cokoli budete chtti, proste, a stane se vm . 8 V tom jest oslaven Otec mj, abyste pineli m noho uitku a stali se (dokonalm i) uenky m m i 9 Jako mne m iloval Otec, i j jsem m iloval vs. Zstate v lsce m. 10Budete-li zachovvati pikzn m, zstanete v lsce m, jako i j jsem zachoval pikzn Otce svh o a zstvm v lsce jeho. 11T oto mluvil jsem vm , aby radost m byla ve vs a aby radost vae se naplnila. 12Toto jest pikzn m , abyste se m ilovali vespolek, jako jsem (j) m iloval vs 14 Vt lsky nem nikdo nad tu, aby kdo poloil ivot svj za sv ptele. 14 Vy jste pteli mmi, inte-li, co j pikazuji vm 15Ji vce nenazvm vs sluebnky, nebof sluebnk nev, co in pn jeho, ale nazval, jsem vs pteli, nebof jsem vm oznmil vecko, co jsem sly el od Otce sv h o . 16 Ne vy jste mne vyvolili, nbr j jsem vyvolil vs a ustanovil jsem vs (k tomu), abyste li a pineli uitek, a uitek v (aby) zstval, by zakoi byste poprosili Otce ve jmnu mm, dal vm . 17T oto pikazuji vm, abyste se m ilovali vespolek . c) Je pedpovd uenkm svm , e budou 15, 1 8 - 1 5 , 4. u svta v nenvisti,
18Jestlie svt vs nenvid, vzte, e mne nenvidl prve neli Kdybyste byli ze svta, svt by m iloval sv vlastnictv; pon-
trapami a zkoukami rznch vad a nedostatk je zbav a v dobrem utvrd, jednak tim, e udlenm vt milosti jim pome, aby etnj a znam enitj skutky dobr mohli initi a tak vt uitek pineti. Neposta tedy ke spasen pouh vra, nbr teba dobrch skutk, jimi by se vra osvdovala. O tch, kte v Krista ani nev, Pn Je tuto ani se nezmiuje, nebo mluv k lm, kte jako ratolesti, plodn byli s nm vrou a lskou spojeni. 3. tm s l o v e m , k t e r j s e m v m m l u v i l , t. j. vekerm uenm m jakoto pedmtem vry a prvn podmnkou ctnost nadpirozench. 7. Z s t a n o u - l i s l o v a m v e v s , . j. ve va mysli a vli a v sr i budete-li v uen m vit a z lsky ke mn jm se diti. Pod touto podmnkou vysly Kristus vecky prosby tch, kte s nm zstanou ve spojen vrou a lskou. Nebo kdo v Krista pevn v, jej miluje a z lsky k nmu uen jeho zachovv, ten slen jsa milost Bo nepros, le za vci bohumil, le za to, ca smuje ke cti a chvle Bo neb ke spasen dui; a takov prosby ovem oslyeny nebudou, a to tim mn, ponvad splnnm jejich psob se k tomu, aby . lovk konaje skutky dobr, oslavoval Boha Otce a tak plnil posledn a nejvy svj kol ivotn. 11. T o t o , t. j. to, e vykonvnm pikzn mch udrte se v m lsce. Jako Kristus podle lidsk pirozenosti sv pocioval nevslovnou radost z t lsky, kterou ml k nmu nebesk Otec, tak chtl, aby t apotol ctili rad o st plynouc z vdomi, e jsou milovni od nho, a aby radost ta se naplnila i dokonalou a plnou se stala nkdy, toti v nebesch. 12. Jest ovem mono dti ivot i za neptele, a v tom jev se zajist lska vt, ne jak se dv na jevo. obtuje-li se kdo za sv ptele. Ale Pn Je mluvil prv k tem, kter uinil svmi pteli, a tm nemohl jako lovk vtm skutkem projeviti lsku svou, ne kdy zj n, za ptele, poloil ivot svj. 19. Kdybyste byli ze svta, t. j. z potu lid pevrcench, podobni jm
341
vad vak ze svta nejste, nbr j jsem v s vyvolil ze svta, proto vs svt nenvid. 50 Pamatujte na to slovo, kter jsem j ekl v m : ,Nen sluebnk vt neli pn jeho. Jestli m ne pronsledovali, i vs budou pronsledovat!, jestli m slo v o zachovali, i v a e budou zachovvati. 21 Ale toto veck o uin vm pro jm no m, ponvad neznaj toho, jen m poslal. 22 Kdybych byl nepiel a jim nemluvil, hchu by nem li; nyn vak nemaj vm luvy ze hchu svho 23Kdo nenvid mne, nenvid i Otce m ho. 24 K dybych byl neinil mezi nimi skutk, kterch nikdo jin neinil, hchu by nem li; avak (oni je) i vidli, a (pece) nenvidli jak m ne, tak Otce m ho. 26Ale (to se dlo a dje), aby se naplnilo slovo, kter jest napsno v zkon jejich: , N e n v i d l i m b e z p i n y . 26 Kdy pak pijde Utitel, kterho j polu vm od O tce, D uch pravdy, jen vychz od Otce, ten bude svditi o m n ; 27 avak i vy budete svditi, nebof jste se m nou od potku. KAPITOLA 16. 1 T oto mluvil jsem vm, abyste se nepohorili. 2 Z nboensk obce sv vylou vs, ano pichz hodina, e kad, kdo vs zabije, bude se dom nvati, e tm Bohu slou. 3 A to vm uin, ponvad nepoznali Otce ani mne. 4 Ale tyto vci mluvil jsem vm, abyste, kdy
svm smlenm a jednnm, milovali by vs lid ti jakoto sv nsledovnky a pslunky. 20. Viz Jan 13, 16. Mat. 10, 24. 1e s 11i m n e p r o n s l e d o v a l i . . . , t. j. jako j jsem nalezl ve svt (nrod israelskm ) nejen pronsledovatele, nbr ji stoupence, tak naleznete je i vy. Ale jako vce bylo tch, kte m nenvidli (mezi idy), tak bude mezi israelity tak vce tch, kte budou proti vm, ne tch, kte k slovu vaemu se obrt. 21. T o t o v e c k o , toti zt a pronsledovn u i n v m p r o j m n o , m , to jest proto, e ve mne vte, mm uenm se dte a je roziujete. Nenvist jejich proti vm bude tedy zrove nenvist proti mn a proto hchem pevelikm. 25. N e n v i d l i m b e z p i n y . Slova ta (almu 24, 19.) v liternm svm smyslu tkaj se nenvisti, kterou neptel Davidovi pojali proti nmu bez piny, ve smyslu pedobraznm vak vztahuj se k nenvisti, kterou id bezdvodn zaneveli proti Pnu Jei. N envist tou vak, mn Pn Je, id nejen nezabrn, aby se neuskutenily odvk radky bosk, nbr pispvaj k tomu, aby se naplnilo, co bylo pedpovdno v Psm sv. 2627. Ani v budoucnosti nebudou omluviteln ti, kte v Krista neuv, nebo ani v budoucnosti Pn Je nebude bez nleitho osvden, e jest Syn Bo a Vykupitel svta. Bude svditi o nm Duch sv. a budou svditi 0 nm i apotol. Duch sv. svdil viditelnm pchodem svm, kdy pod zpsobou ohnivch jazyk vstoupil 11a apotoly a je dary mimodnmi opatil, jako 1 zzraky, je skrze apotoly a jin kesany inil, a tou promnou asnou, kterou v apotolech a jinch lidech zpsobil, rozum jejich osvtiv a v srdci plamen lsky rozntiv a tak z bojcnch Galilejc, ze zsadnho odprce Pavla a mnoha jinch slabocnv a odprcv uiniv nepekonateln hrdiny vry, kte pro Krista a spsu lid dnch prac ani sm rti se nelekali; nebo zpsobem tm potvrzoval co nejpesvdivji, e uen Kristovo jest prav a Je e skuten jest tm, za koho se vydval, Synem Bom a Vykupitelem svta. Apotol svdili o nm svm kznm, utrpenm a smrt, ji pro nho podstoupili. 2. Z nboensk obce sv (doslovn Z e s y n a g o g y v y l o u v s ), t. j. vyslov nad vmi klatbu i vylou vs 2 idovsk crkve sv. (V tm smyslu jest rozum ti mstu tomuto, pekld-li se ven ze kol vyenou v s.) Toto vyobcovn z crkve idovsk nebylo ovem pro apotoly dnm n etstm ; vdyf pidreve se Krista, sami z n vystoupili; avak id nemli jinho zpsobu, kterm by dali vce na jevo svou nenvist proti nkomu, ne kdy vyknuve nad nm klatbu vyobcovali jej.
342
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 16, 5 13.
pijde hodina jejich, rozpom enuli se , e jsem vm to povdl. 5 S p o tku jsem vm tch vci neekl, nebof jsem byl s vm i. d) Pn Je dodv apotolm m ysli zaslbenm Ducha sv. a lenm jeho psoben, v. 5 33. ib) Nyn vak jdu k tomu, jen m poslal, a nikdo z vs nept s e m : ,Kam jd e ? 6 Ale e jsem vm ty vci mluvil, zrmutek naplnil srdce vae. 7 Ale j pravdu pravm vm : Jest vm uiteno, abych j odeel, nebof, neodejdu-li, Utitel nepijde k vm; odejdu-li, polu ho k vm, 8 A on pijda, u sv d sv t z hchu a ze spravedlnosti a ze soudu; 9z hchu, e nev ve m ne; 10 ze spravedlnosti, e jdu k Otci, a ji neuzte mne, 11 ze soudu pak, e kne tohoto svta ji jest odsouzen. 13Jet m noho mm mluviti vm, ale nem ete nyn snsti. 13 Kdy vak pijde onen D uch pravdy, nau vs velik pravd, nebo nebude mluviti sm od sebe, nbr co usly,
7. Podle radku Boho Duch sv. neml vstoupiti na apotoly ani na jin vc dve, dokud by Pn Jei umev nevstal z mrtvch a nevstoupil na nebesa, aby odtud jako krl nad svou crkv vldl, ji dil a chrnil. Sesln Ducha sv. mio tedy bti jednak potvrzenm, e vykoupen jest vykonno a pijato, jednak odmnou a ovocem utrpen a smrti Pn, jako i dkazem, e uen jeho je st prav a zjevenm, e Kristus jako krl zaujal vldu po pravici Boha Otce. 8li. U s v d s v t z h c h u , t. j. nezvratn doke, e svt i lid nevc jsou ve hchu (t. j. ve hch i e jsou hnmi), a to p r o t o , e v K r i s t a n e u v i l i . Viditelnm pchodem svm a svm svdectvm (viz 15, '26) pod (a podal) dkaz oividn, e P n Je jest Synem Bom a Vykupitelem lidstva a e proto jedin skrze nho lze dojiti odputn hch, a tedy svt, kter proti Pnu Jei povstal a povstv, e odputn hch nedostal, ponvad v nho jako v Syna Boho a Vykupitele lidstva neuvil. (Viz Jan, 3,36 .). U s v d s v t z e s p r a v e d l n o s t i , t. i. doke lidem nevcm Kristovu nevinnost a svatost, a to tm, e pod dkaz o j e h o o d c h o d u k O t c i . id toti odsoudili K rista jako rouhae a zloince. Ale drive jet ne ho odsoudili, ekl, e vstana z mrtvch odejde k Otci a pole Ducha sv. A jak ekl, stalo se. Duch sv. piel skuten a nejen na apotoly, nbr i na jin; uzeli jeho zjev a pozorovali jeho inky. I by! tak podn dkaz, e Je vstav z mrtvch o d etl skuten k Otci do nebe a zaujal msto vzneen, dkaz vak i jeho n ev in n o sti; nebo do nebe nevejde nic neistho. Z e s o u d u pak Duch sv. usvd svt, to jest pod dkaz, e svt nevc jest hoden, aby byl odsouzen, a e jist soudu a trestu Bomu neujde, nebude-li vas initi pokn. e toti id Pnu Jei neuvili a ho k smrti odsoudili, to uinili z vnuknuti a tedy ve slub satane, knete tohoto svta; zaslouili tedy podobn osud, jak stihl knete tohoto svta; soud odsuzujc k trestu vnmu. A e tento spravedliv soud a trest jich nemine, neuin-li v as pokni, to mn Pn Je, uke Duch sv. z odsouzen knete tohoto svta. Nebof tak d, k n e t o h o t o s v t a jest ji odsouzen, to je st: moji smrt a mm zm rtvchvstnm bude satan za kratink as ji pekonn a zbaven t vldy, .kter hchem prvch lid nabyi nad svtem. A o tto porce jeho pod jistotu Duch sv , a to nejen svm pchodem viditelnm a vnjmi zjevy podivuhodnmi, kter bude psobiti skrze apotoly, nbr, a to zvlt, i tm, e sm ujme vldu v srdcch lidskch, je posud jsou v porob a vlastnictv knete tohoto svta, a e vdy vce bude zapuzovat modlstv, kterm se kon sluba blova. Ujitnm tm vak pod tak dkaz, e svt nevc jest hoden odsouzen a jistojist odsouzen bude, v as-li pokn neuin. Nebof je-li kne poraen a odsouzen, je st to znmkou a zrukou, e pekonni a odsouzeni budou tak jeho poddan, kte jednaj v jeho slub. 12. t. j. jet mnoho mm vykldati a znovu pipomnati, abyste pravdy, kter jsem vm oznmil, nleit pronikli, vrn do pamti si vtpili a tak ty pravdy jasn poznali, kter v jinch jsou zavinuty. 13. n a u i jak eck text m, u v e d e v s do velik pravdy, toti kterou jsem zjevil. Duch sv. nebude toti podvati apotolm pravd zcela novch, nbr nau i uvede toliko do veker pravdy Kristem zjeven, tm toti, e zvyuje a tb duevn sly jejich a vlvaje jim poznn vy, bude psobiti, aby
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Jana 16, 14 - 26.
343
bude mluviti a pt vci zvstuje vm . 14 On m o slav, nebof z mho vezm e a zvstuje vm . 16 V ecko, cokoli m O tec, m je s t; proto jsem ekl: z m ho vezm e a zvstuje vm . 18 M aliko, a ji neuzte mne, a opt m aliko, a uzte^ m ponvad jdu k O tci. 171 ekli nkte z uenk jeho k sob v esp olek : Co jest to, co nm prav: ,M aliko, a neuzte mne, a opt maliko, a uzte m a ,ponvad jdu k O tci? 18Pravili tedy: Co jest to, co d: ,M alik o? N evm e, co prav. 19I poznal je, e se ho chtli tzati, a ekl jim: O tom se tete m ezi sebou, e jsem ekl: ,M aliko, a neuzte mne, a opt m aliko, a uzte m ? 20 Vpravd, vpravd pravm vm : Vy budete kvliti a plakati, ale svt se bude radovati; vy se budete rmoutiti, ale zrmutek v obrt se v radost. 21 ena, kdy rodf, m zrmutek, nebo pila hodina jej; kdy vak porodila dtko, ji nepam atuje na bolest pro radost, e se narodil lovk na svt. 23 Tak i vy mte nyn zrmutek, avak opt v s uzm, a radovati se bude srdce vae, a radosti v a nikdo neodejm e od vs. 23 A v ten den nebudete se m tzati po niem . V pravd, vpravd pravm vm : B udete-li za proiti Otce ve jmnu mm, d vm. 24 A d osa v a d jste neprosili za nic ve jmnu m m ; proste, a vezm ete, aby radost v ae byla pln. 25 T oto jsem vm m luvil v podobenstvch; pichz hodina, kdy n e b u d e ji mluviti vm v podobenstvch, nbr zjevn budu vm zvstovat! o Otci. 26 V ten den budete proiti ve jmnu m m ; a n e
veker pravdy Kristem hlsan pojali a oochopili v celm rozsahu, v pln hloubce a veker souvislosti jejich. Uiniti to bude moci, n e b o f n e b u d e m l u v i t i s m o d s e b e , ne o sv jm, ani tak. jakoby sm ze sebe ml znm ost onch pravd, nbr cokoli bude mluviti (duchovn, vnitnm psooenim v rozum), a cokoli budoucho bude pstovati, dvaje jim dar prorock, to u s l y i pozn od jinho, od Syna, a tm i od Otce, od nho Syn to uslyel (Jan. 15, 15). P rav tak vzhledem k tomu, e Duch sv. vychzi nejen od Otce, nbr i od Syna. 16. Pouuje, e ji co nejdve odejde k Otci, a ten zrmutek, kter pro je pojal a pojme, e jen krtk ^s potrv a potom se v trvalou radost obrt, a to v tento sm ysl: M a l i k o , jen nkolik hodin jet, a n e u z t e mn e , nebof zemru, a o p t m a l i k o , pouze do tetho dne, a ji zase u z t e m, nebo vstanu z mrtvch a uki se Vm. Pinou i toho, e m za maliko neuvidte, i toho, e m za maliko uzte zase, jest mj odchod k Otci. Ponvad toti jdu s k r z e s mr t , proto zemru a neuvidte m ne; ponvad vak jdu skrze smrt k O t c i , proto nezstanu v hrob a uki se vm dve, ne vstoupm na nebesa. 2G22. Nevysvtluje jim sice, co mnil slovem ma l i k o , ale pouuje, co jedno i druh maliko s sebou pinese. Prvn maliko bude mti v zpt pro n zrmutek, pro svt rr dost, druh obrt zrmutek jejich v radost. Budou nad smrt Kristovou apotol truchlit!', svt vak i lid nevc se radovati, ale zrmutek apotol v brzku obrt se v radost, nebo Kristus vstane z mrtvch a uke se jim. 23. V te n d e n , t. j. v dob po mm zm rtvchvstn, n e b u d e t e s e m t z a t i p o n i e m, t. j. nebudete se dotazovati smyslu mch slov, tch toti, kter jsem prve ekl o brzk sm rti sv a o nastvajcm vzken, ale i tch, kter jsem mluvil za veejnho psoben svho. (Nebude toho poteb. Nebof, co Kristus ekl o sv smrti a svm vzkeni slovy maliko a neuzte mne atd., to bude jim zejmm, jakmile vskutku z mrtvch vstane; a to, emu uil za veejnho psoben svho, vyjasn se jim, kdy Duch sv. vstoup na n rozum jejich osvt a je pou.) 25. V p o d o b e n s t v c h , t. j. mluvou obraznou, nedosti jasnou. 26. t. j. s k r z e m n e budete tak povzneseni a k Bohu pibleni, e ve svch modlitbch budete moci obraceti se k Bohu pmo jako dtky k Otci, a to s dvrou, e budete vyslyeni. N eodpr jim dal sv pmluvy, nbr spe
344
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsni sv. Jana 16, 2717, 4.
pravm vm , e j budu proiti Otce za vs, 27 nebof Otec sm miluje vs, protoe vy jste m ilovali mne a uvili jste, e jsem j vyel od Boha. 28V yel jsern od Otce a piel jsem na svt; opt opoutm svt a jdu k Otci." 29Rkou jemu uenci jeh o : Hle, nyn mluv zjevn a dnho pod oben stv neprav; 30nyn vm e, e zn vecko a nem zapotebi, aby se t kdo tzal.; proto vm e, e jsi od Boha v y e l. 31Je jim od p ovd l: Nyn vte? 32Hle, nyn pichz hodina a ji pila, e se rozprchnete jedenkad do sv h o a m samotna n ech te; ale nejsem sm , nebof Otec jest se mnou. 33 T yto vci jsem vm mluvil, abyste mli ve m n pokoj. N a svt budete mti souen, avak dvujte, j jsem pemohl sv t. KAPITOLA 17.*) Kristova m odlitba veleknsk, v. 1 26. 1T yto vci promluvil Je a pozdvih o k nebi ekl: Ote pila h o d in a ; oslav Syna svh o, aby Syn tvj oslavil tebe, 2 jeto jsi mu dal m oc nade vm lidstvem , aby dal ivot vn vem , kter jsi dal jemu. 3 T o pak jest ivot vn, aby poznali tebe, jedinho pravho Boha, a toho, jeho jsi poslal, Jee Krista. 4 J jsem t oslavil
ukazuje na ni slovy ve jmnu mm, dvaje tak na jevo, e jedin skrze nho budou moci obraceti se s dvrou k Bohu jako k Oti. 30. n e m z a p o t e b , a b y s e t k d o t z a l , nebof znaje vecko, i mylen lidsk, v tak, zdali a o em kdo chce se tebe tzati, a me proto pouiti kadho o tom, na se chce tzati dve, ne se skuten ote. 31. N y n v t e ? Slova ta jsou eena vzhledem k budoucnosti v tomto sm yslu: Nyn vte a vyznvte vru svou, ale ji za dobu kratinkou (po mm zatknut) nebudete viti, to jest nebudete mti tolik sly, abyste vru svou veejn vyznali, a se j ve svm nitru nespustte. 33. T y t o v c i, t. j. svou sm rt, sv zm rtvchvstn a nanebevstoupen , pedpovdl jsem vm a rznmi dvody vs til proto, a b y s t e m l i v e mn , t. j. ve spojen se mnou p o k o j i vnitn klid a mr a blaenost, a to vdycky, i v nejvtich utrpench. 33. J j s e m p e m o h l s v t, t. j. svou sm rt a svm utrpenm pekonm svt i vecko to, co brn spse lovka, a to v dob tak blzk, e lze ci, e jsem jej ji p e m o h l . A jako j jej pemohl, tak s pomoci mou budete moci zvtziti i vy apotol a vickni, kdo se m pidr vrou a*lskou; proto dvujte. *) V kap. 17. evangelista podv modlitbu, ve kter Pn Je po veei posledn projevil vykupitelskou dstojnost svou tm, e inil k Bohu Otci pmluvy v tch vcech, o nich mluvil v ei pedchoz, a zasvcoval sebe smrti obtn. Modlitba ta slov od 16. st. veleknskou pro een obsah svj, nebof pimlouvati se u Boha a zasvcovati pat k konm knskm. 14 P r o s e b e d o s l a v y , aby toti oslaveno bylo jeho lovenstv a zjevnou se stala bosk jeho velebnost, a to i pi jeho smrti, oividnmi zzraky, i potom jeho zmrtvchvstnm, nanebevstoupenm a zaujetm msta po jeho pravici a seslnm Ducha sv. Oslava ta patila mu sice prvem jakoto Synu Bomu a Vykupiteli svta, pece vak nevyadoval ji od bosk spravedlnosti jako vci jemu prvem pslun, nbr vyprooval ji od Otcovy lsky jako dar, nebof jako z pouh poslunosti Otce svho volil trpti a umti, tak chtl tak jako dar od Otce pijmouti onu oslavu lidsk, pirozenosti, kterou Otec dvno ji byl mu zaslbil jako mzdu poslunosti. dal pak oslavy t k tomu konci, a b y o s l a v i l O t c e . onou toti oslavou, kter se vzdv Otci od lid poznvnm jeho osoby a skutkv, ctou a lskou k nmu a zachovvnm vle jeho. Oslavy t dostv se Otci pouze skrze Syna, tim toti, e uen jeho mezi lidmi se , od nich uznv a zachovv. Nebo ponvad jedin vtlen Syn Bo to byl, kter podle vnho radku Boho uinil zjeven o Otci o jeho osob a skutcch, jest na jev, e lid mohou jen potud nabti poznn
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. Jana 17, 5 - 8 .
345
na zemi, dokonav dlo, kter jsi mi dal, abych je uinil. 6 A nyn oslav m ty, O te, u se b e slvou, kterou jsem ml u tebe, prve neli svt b y l. 6 Oznmil jsem jm no tv lidem , kter jsi mi dal ze svta. T voji byli, a mn jsi je dal, a slo v o tv zachovali. 7 N yn poznali, e vecko, co jsi mi dal, jest od tebe, 8 nebof slova, kter jsi mi dal, dal jsem jim, a oni (je) pijali a poznali prv, e jsem v y e l od tebe a uvili, e ty jsi m p o sla l.
o Otci, jen potud jej ctti, milovati, poslouchati a tak oslavovati, pokud poznvaj a uznvaj a zachovvaj uen, kter K ristus hlsal. Oslavu tu vak nemohl Syn zjednati Otci, le oslaven byl dve sm, a odtud ta pro sb a: Ote, oslavi Syna, aby Syn oslavil tebe. Pinu, pro bylo teba oslavy Syna, aby Syn mohl oslavit Otce zpsobem eenm, udv Pn Je (ve v. 2.) slovy j e t o j s i mu d a l m o c . . . Bh toti ustanoviv, e vykoupil lidstvo vtlenm a sm rt Syna, svho, ustanovil, e d mu i jako lovku moc nade vem i lidmi, a to k tomu konci, aby (Syn) dal ivot vn vem, k t e r mu d O t e c , t. j. vem, kter pivede k nmu pomhajc milost svou. Moc tu dal mu pi vtlen. Avak Syn nemohl by ji vykonvati s inkem, kdyby sm nebyl oslaven. N ebo kdyby byl zstal v hrob, nikdo by nebyl v nho uvil, nikdo uen jeho nebyl by pijal, nikomu tedy tak nebyl by mohl dti ivot vn a tak oslaviti Otce. Pina tedy pro bylo teba oslaviti Syna, aby Syn mohl oslaviti Otce, byla ve vykupitelsk moci jeho, kterou ml dti ivot vn vem, kter by mu Otec dal, a kterou nemohl vykonvati s spchem, le sm byl dve oslaven vzkenm, nanebevstoupenm a seslnm Ducha sv. Tm vak vyjden jest i zpsob, kterm Kristus, Syn :Bo mnil oslavit Otc, toti udlenm ivota vnho vem, kter by Otec pivedl k nmu svou milost. K terak dostane se Otci oslavy z toho, e Syn d ivot vn lidem, ukazuje ve v. 3. slovy: T o p a k j e s t i v o t v n atd. ivotem vnm nemn zde blaenosti vn, nbr o n o p o z n n p o z e m s k , kterm lovk nejen proti mnohobostv pohanskmu poznv a v, e jest toliko jeden prav Bh, nbr t proti idovstv za pravdu m, e Syn Bo k naemu spasen se vtlil a ns vykoupil (Srovn. Jan. 3, 16.) Poznn to nazv ivotem vnm, ne e by samo o sob ji lovka oblaovalo pln, ani e by dostailo k dosaen ivota vn blaenho, nbr e z nho jako ze sem ene vyrst ve, co ve ve, nadji a lsce oblauje lovka na zemi a co v paten na Boha tv v tv psob blaenost v nebesch, jako i e na poznn vtlenho Syna jeho Jee Krista, jakoto Vykupitele svta, zle ve ostatn, eho se strany lovka jest poteb k dosaen ivota vnho. Rozumi-li vak P n je ivotem vnm, o kterm tuto jedn, ono poznn, kterho lovk zde na zem i nabv vrou, jest na jev, kterak dostv se oslavy Otci, d-l se onen ivot vn lidem, tak toti, e enm znmosti o Otci a vtlenm Synu jeho Jei Kristu, jako i o tom, co Otec skrze Syna svho pro spsu lidstva vykonal, bvaj lid pivdni k tomu, aby Otce ctili, milovali, poslouchali a tak oslavovali. 58. Opakuje prosbu svou za oslavu lidsk pirozenosti sv a opr ji o nov dvod, o tu oslavu toti, kterou sm ji uinil Otci mezi lidmi svm dlem vykupitelsfcm, svm uenm, zzraky, jimi sv uen a posln jako bosk potvrzoval, a svm utrpenm a i smrt svou, je podstoup v dob nejbli. Dlem tm zjevil lidem vlastnosti Boha Otce, zejmna jeho spravedlnost, m ilosnenstv a dobrotu, a tak jej oslavil, a ponvad jej tak oslavil, d, aby zase Otec oslavil jej, a to onou slvou, kterou m l . u nho od vnosti, daje tak, aby t jako lovk ml nejvy moc nad vekerm tvorstvem , zvlt nad lidmi, a byl dokonalm prostednkem mezi Bohem a lidmi, jako i, aby mu tak jako lovku (Boholovku pro jeho spojen osobn s bostvm ) byla vzdvna pocta bosk. Od 919. pros za apotoly, nejprve veobecn, potom zvlt za to, aby je Bh Otec zachoval ve ve, ochrnil od zlho a posvtil v pravd. 9a) N e p r o s m t o z a s v t , t. j. tto prosby sv nekonm za svt hn, nbr toliko za apotoly, kte nepat k svtu pevrcenm u. Proto vak prosil tentokrte za apotoly zvlt, ponvad chtl skrze n nejprve iti sv uen ve svt a prostedkovati lidem milosti, kter nm zaslouil, a tak na jejich zkld zbudovati crkev, ve kter by nleit pocta a oslava Otci se vzdvala 9b)10. Qbecnou tuto prosbu svou za apotoly opir o dva dvody, o to, e jsou Otcovi, a tedy ani jemu (Otci) lhostejni, a o to, e byl v nich (od nich)
346
9 J za n prosm . N eprosm to za sv t, nbr za ty, kter jsi mi dal, nebof tvoji jsou. 10A v eck o , co jest m, jest tvoje, a co jest tv, jest moje, a jsem v nich oslaven . 11 A ji nejsem ve svt, ale oni jsou ve sv t, a j jdu k tob. Ote svat, zachovej je ve svm jmnu, kter jsi mi dal, aby byli jedno, jako i m y. 1a Kdy jsem byl s nimi, j jsem je zachovval ve jmnu tvm ; ochrnil j s e m t y , kter jsi mi dal, a nikdo z nich nezahynul, le jen ten lovk zhuby hodn, aby se naplnilo Psm o. 13 Nyn vak jdu k tob a toto mluvm ve svt, aby mli radost moji v so b plnou. 14 J jsem jim dal slo v o tv a sv t pojal nenvist proti nim, ponvad nejsou ze svta, jako ani j ze sv ta nejsem . 15 N eprosm , a b ys je vzal ze svta, nbr abys je ochrnil od zlho. 16 Ze svta nejsou, jako ani j nejsem ze svta. 17 Posv je v p r a v d ; slo v o tv jest pravda. 18Jako jsi ty mne poslal na svt, i j jsem je poslal na svt. 19 A j posvcuji seb e sam a za n, aby i oni p o svcen i byli v pravd. 20N eprosm pak toliko za n, nbr i za ty, kte skrze slo v o jejich uv ve mne, 21 aby vichni byli jedno jako ty, Ote, ve mn a j v tob, aby i oni v ns jedno byli, by svt uvil, e jsi ty m
ji oslaven a tedy jest jim takka zavzn. Oslaven byl od nich tm, e pijave uen jeho, uvili v n a dili se jim. Otcovi pak byli pes to, e mu je Otec dal (v. 6.), ponvad Pn Je jako Bh m jednu a tou podstatu s Otcem, a proto vecko, co jest jeho, jest tak Otcovo a naopak, co Otcovo, jest tak jeho. 11. Pros zvlt za jich ochranu v tento smysl: Ji co nejdve odej k tob do nebe a nebudu ji vce dlti na zemi viditeln oni vak zstanou na zemi mezi lidmi zlmi, bude jim tedy poteb tv ochrany. A proto, Ote svat, z a c h o v e j j e v e j m n u s v m , v tom uen toti, k t e r j s i mi d a l , abych je hlsal lidem, zachovej je v nm tak, aby v n trvale vili a se jm stle dili, jak ve svm smlen a dn, tak ve svch eech a skutcch, a o> k tomu konci, aby byla mezi nimi takov jednota ve smlen a snaen, kter jest mezi tebou (Bohem Otcem) a mezi mnou (tvm Synem). 12 14. Tak tuto prosbu za ochranu opr o dva dvody, a to, e ji ne* bude s nimi viditeln, a e apotol pijave uen, je Otec mu dal, upadli proto v nenvist svta, a tedy pim eno ,je s t, aby je chrnil Otec sm, pro jeho uen upadli v nenvist svta. l o v k z h u b y h o d n ; doslovn hebraisticky t e n s y n z h u b y . Mn Jide, kter jedin z apotolv .upadl v z hubu duevn odpadnutm od vry ve zjevenou pravdu, ponvad se do n vrhnul sm, vinou tedy svoj a ponvad Bh pedzraje zhubu jeho od vnosti, ji v Psm sv. pedpovdl, ovem tak proto, a b y s e n a p l n i l o Psmo. 1617 Ponvad apotol pes to, e nejsou ze svta, zstanou ve svt, aby uen jeho hlsali, pros aby je Otec p o s v t i l v p r a v d , v p ra v d toti zjeven i evangeln, ale nemn tim posvcen vnitnho, je se dje milost posvcujc, nbr posvcen takov, kterm by se stali zpsobilmi hlasateli zjeven pravdy, tak aby nejen veker uen zjeven nleit a s celm srdcem pojali, nbr t zmuile hlsali. 19. Udv dal pohnutku (pinu), pro kterou chce, aby Otec posvtil apotoly, sv toti posvcen. Mn pak posvcenm tm rozhodnouti svobodn vle sv, kterm jako lovk zasvtil se sm rti obtn a tedy i obtn sm rt samu. Obtoval se tedy mimo jin tak k tomu konci, aby apotol byli posvceni k svmu adu, a to v pravd t. j. opravdov, tak, aby byli skuten a pln od svta nevcho oddleni a patili zcela Bohu (Iv . , v pravd, jsouc bez lenu znamen na tomto m st tolik co pravdiv, skuten).' Od 2026. pros za V e c k y v c , vyprouje jim, aby byli jedno s nm i s Otcem a stali se astni blaha vnho. 21. a b y v i c h n i j e d n o b y l i . / M n jednotu vnitn i vnj, da aby vichni vc spojeni byli vespolek nejen vnitn vrou a vzjemnou lskou nbr i vyznvnm tch lnk vry, uvnm tch prostedk milost, zachovvnm tch pikzn a tm zzenm spoleenskm, zkrtka jednotou crkve. Ze mn jednotu vnitn, ukazuje slovy jako ty, Ote, ve mne a j v to b , a e
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. lana 17, 2218, 9.
347
poslal. 22A j jsem jim dal slvu, kterou jsi mi dal, aby byli jedno, jako i my jedno jsm e: 23j v nich a ty ve mn, aby byli v jednot dokonal, by sv t poznal, e jsi ty m poslal a e jsi je m iloval, jako jsi miloval mne. 24Ote, chci, aby, kde jsem j, byli se mnou i ti, kter jsi mi dal, by vidli slvu mu, kterou jsi mi dal, nebof jsi m miloval ped stvoenm svta. 25Ote spravedliv, svt t nepoznal, ale j jsem t poznal; i tito poznali, e ty jsi m poslal. 26A v znm ost uvedl jsem jim jm no tv a v znm ost uvedu, aby ta lska, kterou jsi m m iloval, byla v nich i j v nich. KAPITOLA 18.*) Pn Je v zahrad G etsem ansk jat, v. 1 12.
1 T o p ovd v Je vyel s uenky svm i za potok Cedron kde byla zahrada, do kter veel on i uenici jeho. 2 Vdl vak o tom mst i Jid, ker ho zrazoval, nebof Je schzel se tam asto s uenky svm i. 3 Jid tedy pojav etu (vojk) a sluebnky od veleknzi a fa rise, piel tam se svtilnam i a pochodnm i a zbrani. 4 Je pak vda veck o, co na nj m lo pijti, vyel (jim vstc) a ekl jim : Koho h led te? 6O dpovdli jem u: ,Jee N azaretskho. Rekl jim Je: J jsem to . Stl pak s nimi t Jid, kter ho zrazoval. 6 Jak jim tedy ekl: J jsem to , ustoupili zpt a padli na zem . 1 otzal se jich opt: Koho hledte? Oni pak ekli: Jee N azaretskho. 8 Je odp ovdl: ekl jsem vm , e j jsem to. H ledte-li tedy mne, nechte tchto, af odejdou. 9 Aby se naplnilo slovo, kter ekl: Neztratil jsem
mn t jednotu vnj, patrno ze slov aby uvil svt, e jsi ty m poslal. Nebo dle nich m jednota mezi vcmi, ze kterou d, bti pohnutkou, aby svt uvil v bos': posln jeno; pohnutkou takovou vak me bti jen tehdy, je-li zrove vnj, viditelnou. 22. Sv prosb za jednotu svch vyznava dodv vhy poukazem na to co sm ji pro n uinil (uini). Dal (d) jim slvu, kterou mu dal Otec, slvu toti i dstojnost synovstv Boho, kterou sm m od Otce jako Bh' odvkm zplozenm, jako lovk dostal pi svm vtlen, a kterou dv svm vrnm pijetm za syny Bo, a to nedokonale na ktu sv., dokonale v ivot vn biazenm. Jest tedy smysl pmluvy Kristovy tento: Ote, j dal jsem (dm) vrnm svm slvu, kterou jsi dal m n; posvcujc milost uinm je astny sv pirozenosti, aby byli povzneseni k ivotu nadpirozenm u a stali se pijatmi dtkami Bomi, mmi spolubratry a spoluddici a tak sjednoceni byli i se mnou i vespolek. Opatruj tedy jednotu tuto, a pispj, aby, trvalo spojen vcch i mezi nimi i se mnou. *) V kap. 18. a 19. evangelista podvaje zprvu o Kristov utrpen a smrti, ukazuje, kterak neptel jeho, neuznave vykupitelsk dstojnosti, usmrtili jej a ve sv neve vytrvali pes to, e vy moc a velebnost svou osvdil ped nimi jak v zahrad G etsem ansk, tak u Anne a Pilta, ano i pi smrti sv (18, 1 19, 37) a kterak Josef z Arimatie a Nikodm, kte dosud tajili se svm uenictvm Jeovm ze strachu ped idovskmi nelnky, nyn po smrti P an, strach svj odloili a tlo jeho s velikou poctou pohbili. (19, 3842) 112. Srovn. Mat. 26, 47 -5 6 . Mark. 14, 4352; Luk. 22, 4 7 -5 3 . 4. Z polben Jidova vdli ji, kdo z nich jest Je. P ece vak ne vzthli hned ruce na nho; byli zadren bu velebnm vystoupenm Kristovm aneb vemocnou vl jeuo. 6. Ustoupili a padli na zem jako omreni. K ristus uinil to, aby ukzal e nad nm nemaj moci dn a e nemohli by mu uiniti nic, kdyby sm nechtl trpti, jednak proto, e chtl upozorniti je na vy bytost svou, aby uvce, kdo jest ten jeho hledaj, li do sebe a neobtovali hchem due sv. 9. Srovn. Jan 17 12.
348
Sv. evangelium Jee Krista podle sepsn sv. |ana 18, 1028.
nikoho z tch, kter jsi mi d a l. 10T u im on Petr maje m e, vytasil Jej a udeil sluebnka veleknzova a ual mu prav ucho. B ylo pak jmno sluebnka toho M alchus. 111 ekl je Petrovi: Schovej m e svj do pochvy. Nem m -li piti kalich, kter mi dal O te c ? 12Tu eta a tiscnk a sluebnci idovt jali Jee a svzali ho. Pn Je ped A nnem . Petrv pd, v. 13 27.
131 pivedli ho nejprve k A nnovi, nebof byl tchnem K aife kter byl nejvym knzem toho roku. 1 4 Byl to (onen) Kaif, kter dal idm radu, e jest uiteno, aby jeden lovk zemel za lid. 16el pak za Jeem im on Petr a jin uenk. Tento uenk byl znm nejvym u knzi a veel s Jeem do dvora nejvyho knze, 16ale Petr stl u dve venku. I v yel uenk druh, jen byl znm nejvym u knzi, a prom luviv s vrtnou, uvedl (tam ) Petra. 17Tu dveka vrtn pravila k Petrovi: N ejsi tak ty z uenik toho lov k a ? On ekl: N ejsem . 18Stli pak tam sluebnci a sluhov u ohn, ponvad byla zima, a ohvali s e ; byl vak s nimi tak Petr stoje a ohvaje se. 19 V eleknz tedy otzal se Jee o jeho uencch a o jeho uen 80 Je mu od p ov d l: j jsem m lu il svtu zjevn; j jsem uil vd y v syn agoze a ve chrm, kde vichni id se schzej, a tajn jsem nem luvil nic. 21 Pro se mne p t ? Zeptej se tch, kte slyeli, co jsem m luvil; hle, ti vd, co jsem j m luvil. 22Kdy vak to p ovdl, jeden ze sluebnk, stoje tu, dal J e i o v i poliek ka: Tak-li od p ovd nejvym u k n zi? 23Je mu odp ovdl: M luvil-li jsem zle, vydej svdectv o zlm ; jestli vak dobe, pro m te p e ? 241 poslal jej Ann svzan ho k nejvym u knzi Kaifovi. 25 Stl pak im on Petr a ohval se. I ekli jemu: Nejsi tak z uenk je h o ? On zapel a ekl: N ejsem . 26 D mu jeden ze sluebnk nejvyho knze, pbuzn toho, jemu Petr ual ucho: Zdali jsem t j nevidl s nm v za h ra d ? 7 Tu zapel Petr opt a hned kohout zazpval. Pn Je ped Piltem , v. 2 8 40. 28I pivedli Jee od K aife do soudn sn Bylo rno; a on! n eveli do soudnho dvora, aby se neposkvrnili, nbr aby mohli jisti
13. Ann bval nejvym knzem, ale potom byl sesazen od Valerina G rata, podrev titul nejvyho knze, Kaif byl nejvym knzem uradujcm. 14. Srovn Jan 11, 49 50. 15 -1 8. Srovn. Mat. 26, 6970; Mark. 14, 6 6 -6 8 ; Luk. 22, 5457. 19. Veleknz (Ann) tzal se o jeho uencch v ten rozum, k emu jic tolik stle s sebou vod, ne-li snad za ely pobuujcmi? Po uen se tzal ve smyslu, nehls-li n akch nauk podvratnch, rouhavch? Tzal se tak as proto, e chtl pipraviti podklad a udati smr, kterm by se mli brti u Kaife v zasedn velerady. Ale otzky ty byly zbyten i neoprvnn; zbyten, ponvad Pn Je ukzal ji veejnm psobenm svm, e ne uen tajnho ani nechce zaloiti tajn spolek; neoprvnny byly, ponvad ani Annovi ani velerad nebelo o to, aby poznali jeho uen a pomr k uenkm a z toho posoudili, je-li vinen neb ne, (vdy ji naped ustanovili, e ho usmrt), nbr o to, aby pouze njakou zminku nalezli, by ho alespo na oko prvem mohli obalovat! a odsouditi. Proto tak Pn Je neodpovdl k otzkm jeho. 2526. Viz Mat. 26, 7 1 -7 5 , Mark. 14, 6972; Luk., 22, 5 8 -6 2 . 2 8 -4 0 . Viz Mat. 27, 1126; Mark. 15, 215; Luk. 23, 2 7. 1325. 28. Nebylo sice zkona, dle nho by pekroen prahu pohanskho leviticky poskvrovalo, pouze obcovati s pohany zakazovalo se idm hlavn proto,
349
z velikononch obt. 29T edy Pilt vyel k nim ven a ekl: Kterou alobu vedetje proti lovku to m u to ? 30 O dpovdli m u: Kdyby tento nebyl zloinec, nevydali bychom to to b . 31I ekl jim P ilt: Vezmte ho vy a podle zkona svho sute jej. T u ekli mu id: Nm nepslu zabiti nikoho. 32Aby se naplnilo slo v o Jeovo, kter byl povdl naznauje jakou smrt m umti. 33 Pilt tedy veel opt do soudn sn a povolal (k sob ) Je a ekl jem u: T y jsi krl id o v sk ? 3*Je o d p o vd l: Sm -li od sebe to pravi, i-li jin povdli ti o m n ? 35 Pilt od p ovd l: Zdali jsem j id ? Nrod tvj a velekn vydali mi tebe. Co jsi u in il? 36Je od p ovd l: K rlovstv m nen z tohoto svta. Kdyby z tohoto svta bylo krlovstv m, sluebnci moji brnili by. abych nebyl vydn idm; ale krlovstv m nen odtud. 371 ekl mu Pilt: T ed y krlem jsi ty ? Je od p ovd l: Ano, j jsem krl. J jsem se k tomu na
aby nebyli od nich svedeni k modlstv. Avak psnj id a jmenovit fariseov vykldali zkon ten tak zkostliv, e i pohanskou pdu pokldali za neistou a zneitnou. Proto nevstoupili do domu Piltova, jen byl pohanem, a to tm spe, aby se neposkvrnili a tou poskvrnou nepipravili se o povn masa z velikononch obt. V eckm a latinskm text stoj slovo p a s c h a , kter mimo jin znamen ovem tak bernka velikononho, ale na tomto mst nikoliv, nbr tak zvanou chagigu, t j. maso z pokojnch obt velikononch. O povn bernka nebyli by se pipravili vstupem do pohanskho domu, ponvad vstup takov poskvroval pouze do zpadu slunce, bernek velikonon pojdal se vak, a se setmlo. 29 31. Pilt byl ji asi zpraven o podstat vci, o kterou belo, pece vak se tzl, kterou alobu proti nmu vedou; nebo podle mskho prva neml nikdo bti odsouzen, dokud aloba nebyla vyetena. Avak idm nelbila se otzka ta. Myslili, e beze veho potvrd jejich rozsudek, nanejv, e se zept, jak trest ustanovili na Krista. Proto odpovdli rozhoen, domnvajce se, e odvahou tou a hrubost Pilta zadr od zamlenho vyetovn. Ale prv hrubost tou byl Pilt popuzen a proto odpovdl krtce a tnem pnovitm i posmnm: Vezmte ho vy a podle zkona svho sute jej. Slovy tmi toti dal jim plnou mrou cititi jejich malomocnost, vda, e prv proto pili, aby potvrdil rozsudek smrti, jeho jinak nesmli provsti. Jakoby tedy ekl: Nu tak si tedy jednejte podle zkona svho, jenom mete-li provsti beze mne to, na em se usnesete. Zrove vak ukzal tm jakousi blahovli ke Kristu obalovanmu, nechtje ho odsouditi, pokud by sm vci nevyetil. 33. id vidouce, e Pilt nechce s Kristem nic zapoti,' le podaj urito alobu, zaali alcvati, e pevrac nrod, brn dvati cisai dan a prav se bti Kristem krlem (Luk. 23, 2). Prvnch dvou vc P ilt nedbal, seznav, e jsou pouhou pomluvou. Nebo znaje idy, vdl, jak tce nesli jho msk, a byl pesvden, e by sotva koho obalovali proto, e by mluvil proti vld msk. Tet vc vak byla obvinnm ze zloinu politickho, jakoby se byl inil krlem pozemskm a tedy velezradu strojil proti csai. T ovem nemohl si nepovimnouti. Veel proto do soudnho dvora i pretoria a povolav k sob Jee, tzal se ho, je-li krlem. 36. Krlovstv Kristovo, crkev, jest sice na zemi, ale nen z tohoto svt nen pozem sk, nbr nebesk, a to po tverm ohledu: a) po svm pvod, jsouc zaloena od vtlenho Syna Boho, jen vyel z nebe; i) po svm obsahu i statcch svch, jeto obsahuje a prostedkuje milost a pravdu zjevenou, kter jsou od Boha; c) po svm cli poslednm, jeto clem jeho nen udreti d prvn tu na zemi, nbr prostedkovati vn blaho lidstva; d ) po svch prostedcch, jeto k elu svmu (k poslednmu cli) nen odkzna na pirozen prostedky moci hmotn, nbr vede k cli prostedky nadpirozenmi a duchovnmi, je dostala od Boha. Akoli vak nen z tohoto svta, jest pece na svt tom to a pro obyvatele tohoto svta, pro lidi, kte jsouce smysln, od smyslnho povznej se k nadsmyslnmu. Proto mus crkev bti viditeln; s viditelnou autoritou a innost do o bijc mus pelstoupiti ped lovka a po smysln strnce se ho chopiti, aby odtud vychzejc, dala rozumu i vli jeho sm r k vcem vym, nebeskm, a tak ho povznesla k nadpirozenm u spojen s Bohem.
350
rodil a proto jsem piel na svt, abych vydal svd ectv pravd. Kad, kdo jest z pravdy, sly h las mj. 38 D mu Pilt: Co jest p ravd a? A kdy to povdl, v y el opt k idm a ekl jim: J na nm dn viny nenalzm. 39Jest vak u v s obyej, abych vm propustil jednoho (vzn) o velikonocch. Chcete tedy, abych vm propustil krle id o v sk h o ? 40I vzkikli opt vickni kouce: N e toho, nbr B arabe. Byl pak Barab lotr. KAPITOLA 19. Pn Je biovn, potupen, od souzen, v. 1 16.
1 Tu Pilt vzal Jee a dal ho zbiovat. 2A vojci, splete k orunu z trn, vloili mu ji na hlavu a piodli ho rouchem arlatovm . 3 A pichzeli k nmu a kali: Zdrv bu krli id o v sk ! A dvali mu poliky. 4I vyel Pilt opt ven a ekl jim: Hle, vedu vm ho ve abyste poznali, e na nm dn viny nenalzm . 5 (Tu v y el ven Je nesa korunu trnovou a roucho arlatov.) 1 ekl jim: Ejhle lo v k ! 6 Jak ho tedy uzeli velekn a sluhov, zvolali: Ukiuj, ukiuj h o ! D jim Pilt: Vezm te ho vy a ukiujte, nebof j na nm viny nenalzm . 7 id mu od p ovd li: My mme zkon, a podle zkona m umti, nebof se inil Synem B om . 8 Kdy Pilt uslyel toto slo v o , obval se vce. 91 veel opt do
38. C o j e s t p r a v d a ? ekl to jednak pln dojmu, kter na uinil Je jednak pln pochybnosti, zdali vbec lze pravdu poznati. Seznav vak, e Kristus nein se krlem politickm, prohlsil, e na nm dn viny neshledv v tch vcech, je na nj aluji. 1 - 3 . Viz Mat. 27, 2 6 - 3 0 ; Mark. 15, 1519. 4. a b y s t e p o z n a l i , t. j. abych vm dal na jevo, e na nm viny nenalzm, sice jinak bych ho k vm nepivdl, nbr hned odsoudil. 5. Ej h l e , l o v k . V slovech tch projevil i trpnost i posmch; trpnost s Jeem, jeho stav zbdovan pohnul velice i jm samm; posmch oak idm, e tak zaujati a rozhoeni byli na obt svou tak pealostn ztrariou. Pedstavil jim pak Krista tak zbdovanho v domnn, e nasyt se ji krvelanost nelnku idovskch, aneb alespo lid e pohne se pohledem na k soustrasti a nebude vce trvati na tom, aby Jei byl usmrcen. 6. V e z m t e ho v y a u k i u j t e . Slovy tmi nedal jist idm svolen, aby ho ukiovali, nbr ironicky s posmchem odmtl jejich poadavek. Tak dal tm na jevo nevoli nad tm, e chtj, aby uinil rozsudek nespravedliv. Zaal tak zase jednati s opravdovou rozhodnost vladae. 7. Nelnci idovtv vidouce, e Pilt zase poi.i s rozhodn a povoliti nechce, upustili od alob ze zloin politickch, z nich u sud Krista vinili (viz Luk. 23, 2), a poali viniti jej ze zloin nboenskch, ^ rouhn (e se in Synem Bom, nejsa pr jm), a dali, aby Pilt upustiv od da! 0 ,: vyetovn, prost jim povolil. Nebo ve vcech nboenskch jest ji.n normou zkon Mojv, jeho oni jsou oprvnn vykladai. Nechceli tedy P ilt jednati proti zkonu Mojskmu, jeho pece man slbili, e budou u nich f e tn , e neme jim vce odprati. Vince pak Krista z rouhn, z toho, e se ini Synem Bom, nareli na ty vroky jeho, jimi se prohlsil za Syna Boino. Toho o\.em nedbali, e Kristus tvrzen sv zzraky potvrdil a dokzal, e i v Starm Zkon jest obsaena nauka o tom, e Vykupitel bude Synem Bom (M t. 22,, 4146). 8. o b v a l s e v c e . Ctil ji dve jaksi nepokoj nitn, vvitky sv dom, e pes veker pesvden o jh o nevin iai Krist;, 2.trat 1 jako zloince; nyn vak, kay uslyel, e se in Synem Bom, obval se tim vce, nebo akoli ta slova pojmal ve smyslu pohan, kte vili syny boh a poloboh, a sm nevil mnoho v ty bje pohansk, pece po vem tom, co o Kristu slyel a na nm shledal, nemohl se pi onch slovech ubrniti mylence; e by to snad pece mohl bti njak bh v podob lidsk " b alespo njak
351
soudn sn a ekl Jeovi: Odkud jsi ty ? Ale Je nedal mu odpo* vd. 10I ekl mu Pilt: Se m nou nem luv? N evi-li e mm m oc tebe propustiti a mm m oc tebe ukiovat!? 11Je mu odpovdl: Nem l bys dn m oci proti mn, kdyby ti nebylo dno shry; proto ten, kdo m tob vydal, m v t hch. 12 Odtud Pilt hledal ho propustiti, ale id kieli kouce : Propust-li tohoto, nejsi ptel csav, nebof kad, kdo se in krlem, protiv se csai. 13 T edy Pilt uslyev ta slova, vyved l Jee ven a posadil se na soudnou stolici na mst, kter slov Lithostrotos, hebrejsky Gabbatha. 14Byl pak ptek velikonon, ok olo hodiny e st ; i ekl idm : Ejhle krl v ! 15Ale oni vzkikli: Pry s nim, pry s nm, ukiuj h o !u ekl jim P il t: Krle vaeho ukiuji? Velekn od povd li: N em m e krle, le jen csae. 18 Tu vydal jim ho, aby byl ukiovn. I pojali Jee a vyvedli ho. Pn Je ukiovn, umel a pohben jest, v. 1742. 17A n esa sob ki vyel na m sto, kter slo v leb, hebrejsky G olgota. 18Tam ukiovali jej a s nm dva jin po obou stranch, uprosted pak Jee. 19I napsal Pilt tak npis a dal ho na k. Bylo pak nap sno: le Nazaretsk, krl id o v sk . 0Tento npis tedy etli m noz ze id, nebof blzko m sta bylo m sto, kde Je b y l ukiovn; a bylo (to) napsno hebrejsky, eck a latinsky. 211 ekli velekn idovt Piltovi: N epi ,Krl id o v sk , nbr e on ekl: ,Jsem krl id o v sk . 22Pilt od povd l: Co jsem napsal, to jsem napsal. 23 Kdy, tedy vojci ukiovali Jee, vzali rouh jeho a uinili tyi dly, kadm u vojnu dl, a sukni. B yla pak ta sukn neseivan,
polobh, a e by tedy trest a pomstu boskou na sebe svolal, kdyby dle proti nmu zakrooval. Kdo vi, myslil as, zda prv proto nenechv si K ristus tolik libiti, aby palc tm psnji pomstu vykonal. 9. O d k u d j s i t y ? t. j. kterho jsi pvodu, pozem skho ili nebeskho Je neodpovdl nejspe proto, ponvad mu ji dve udal pvod svj, kdy prohlsil, e krlovstv jeho nen z tohoto svta (Jan 18, 36). 12. O d t u d , (z toho), znamen bu z t o h o dvodu, z t p iny, aneb jak jin as mn sprvn vykldaj o d t c h v l e . P r o p u s t - l i t o h o t o atd. Slova tato obsahovala v sob vyhrku, e ho obaluj s urky velienstva, z toho, e lhostejn ml se k tomu, kdy jin inil se krlem v zemi manm podroben. Proto Pilt nehledl ji tak k nevin Kristov, jako spe k tomu, aby sebe zachrnil. Nemlf on ctnosti nadpirozen, kter kon spravedlnost s nebezpeenstvm vlastnho ivota. 14. Okolo hodiny est (denn) t. j. kolem poledne. Slova E j h l e , k r v ; k r l e v a e h o u k i u j i povdl ironicky, posm n, chtje dti jimi na jevo tajen hnv a opovren idm. Proto tak id uslyeve je, se zuivosti volali: Pry s nm! . . . 1830. Viz M a t. 27, 3550; Mark. 15, 2437. Luk. 23, 3 3 -4 6 . 19. Npis ten podv siee kad evangelista jinak. M atou a Luk: Tent jest krl idovsk, M arek: Krl idovsk. Rznost ta pochz bu odtud, e npis byl v troj ei aneb spe odtud, e pouze jeden z nich (Jan) podal jej doslovn, ostatn pak pouze co do smyslu. 23. Po obyeji mskm patila roucha ukiovanch tm, kte ortel sm vykonali. Kolik kus toho roucha bylo, zcela jisto nen. Ze slov sv. Jana soud ,mnoz, e sukn i tunika nebyla tna mezi ony tyi dly, je vojci uinili, a e tedy bylo celkem 5 kus, a bu o kad kus zvl aneb Douze o sukni e bylo losovno, ponvad nebyla seit, nbr setkan Avak zd se, e Jan slovy byla neseivan, nbr setkan pouze na to chtl vhu klsti, e bylo losovno o sukni n e s e v a n o u , nikoli vak na to, e bylo o ni l o s o v n o . A Marek dosti zejm poukazuje k tomu, e bylo losovno o kad dl zvl. I jest proto pravdpodobnj, e Jan k onm 4 dlm potal tak sukni, e tedy
352
odvrchu vecka veskrze utkan. 24Proto ekli mezi sebou: Neroztrhujme ji, nbr losujm e o ni, bude. Aby se naplnilo Psm o, kter pravi: R o z d l i l i s o b r o u c h a m a o m j o d v m e t a l i l o s . Vojci to tedy l inili. 25 Stly pk u ke Jeova jeho matka a sestra matky jeho Maria K leofova a Maria M agdalena. 28T ed y Je uzev matku a toho uenka, kterho m iloval, an tu stoj, ekl matce sv : eno, hle syn tvj. 7N ato ekl uenkovi: Hle matka tv. A od t chvle pijal ji ten uenk k sob. 28 Potom Je, vida, e jest ji vecko dokonno, aby se naplnilo P sm o, pravil: znm . 29 Byla pak tam p o stavena ndoba pln octa. I nasadili na yzop houbu plnou octa a podali ji k stm jeho. 30A kdy Je o cet pijal, e k ': D okonno je st. A nakloniv hlavu, vypustil dui. 31 P onvad byl ptek, tedy id, aby nezstala tla na k v sobotu, nebof den t sob oty byl velik, prosili Pilta, aby se jim zlmaly nohy a (oni) sali se ( s ke). 82 Pili tedy vojci a zlmali nohy jednomu i druhmu, jen s nm byl ukiovn. 33 Kdy vak pili k Jeovi a uzeli ho ji mrtvho, nezlom ili mu nohou, 34ale jeden
pouze 4 dly byly a o kad e losovalo se zvl. Dly ty byly as pl, ps, sandly s pokrvkou na hlavu a tunika. 24. Viz alm 21, 19. 2627. Umraje ji postaral se o svou matku, sviv ji Janovi, aby se o ni staral s lskou i pi synovskou. Ukzal tak, jak dleit a svt jest povinnost lsky synovsk. Avak i Jana, milka svho, doporuil m atesk ochran sv matky. Nebo v tom shoduj se vichni svati Otcov, e [an zastupoval tehdy vecky vc a e v nm vichni vc byli doporueni m atesk lsce a pi Panny Marie, Maria pak za matku vech vcch prohlena. 28. z n m. Zvolal tak, nejen aby dal vraz nesnesiteln zni sv, kter nastala velikou ztrtou krve, zntem ran a silnjmi vpary na irm vzduchu, nbr, jak udv sv. Jan, i aby naplnil Psmo; nebo ve Starm zkon (alm 68, 22) byla pedpovdna i ze K ristova i napjen jeho octem. Dle sv. Otc vyjdil onm slovem tak svou ze duevn, toti svou lsku k lidem a touhu po spse du. 30. D o k o n n o j e s t toti moje posln, je jsem pijal od Otce, vykonal jsem vecko, co po radku Bom ml jsem ku spse lidstva vykonati a tak dospl jsem k dob, kdy pozemsk ivot svj chci ukoniti. Jsou tedy slova tato zrove prohlenm, e umr dobrovoln, co naznail i tmi slovy, kter hned na to jet promluvil, ka: Ote mj, v ruce tv poroum ducha svho. (Luk. 23, 46.) 31. U id nesmla tla odpravench zstati bez pohbu do druhho dne. A proto, kdy nkdo byl ukamenovn neb jinak popraven a potom tlo jeho k zven trestu a na vstrahu na kl poveno, musilo jet tho dne se sejm outi a pohbti. Tentokrte mli vak id jet zvltn pinu, aby nenechvali odpravench na ki do druhho dne, tu toti, e na druh den pipadala sobota, a to sobota velik, jak ji nazv sv. Jan bezpochyby proto, e na ni pipadal druh svtek velikonon, o kterm se obtoval prvn snop obiln a tak ponaly se n. Ponvad vak vickni odsouzenci nebyli jet mrtvi, chtli idovt nelnci, aby se smrt jejich urychlila zperenm nohou. Avak kon ten byl samostatnm trestem smrti, a jestli se ho nkdy uilo k urychlen jinho zpsobu smrti, smlo se stti jedin se svolenm vym. Z t piny odebrali se k P iltovi s prosbou, aby dovolil eenm zpsobem smrt jejich urychtiti. A on povolil a dal rozkaz pslun. 34. Bodl jej (dle nejstarho podn) do boku p r a v h o , a to tak mocn e kop vniklo a do srdce a zstavilo rnu takovou, e si sv. Tom troufal do n ruku vloiti (Jn 20, 25). Uinil to proto, ponvad chtl mti jistotu pinou, e Kristus zemel. Dle martyrologia mskho jmenoval se vojn ten Longin; byl to tedy pravdpodobn setnk sm, nebo dle Skutk Piltovch jmenoval se Longinem setnk. V y l a k r e v a v o d a toti krev zvl, a voda zvl, a ob zrove.
353
z vojn bodl jej kopm v bok, a hned vyla krev a voda. 35A ten, jen (to) vidl, vydal svd ectv (o tom ) a pravdiv jest svd ectv jeho, a on v, e pravdiv vci mluv, abyste i vy uvili. 36 Stalo se to zajist, aby se naplnilo P sm o: K o s t i m u n e z l o m t e . 37A opt jin Psm o d: B u d o u p a t i t i n a t o h o , v n h o b o d l i . 88 Potom Josef z Arimatie, jsa uenkem Jeovm , ale tajnm pro strach ped idy, dal Pilta, aby sm l sejmout! tlo Jeovo. A Pilt dovolil. Piel tedy a sal tlo Jeovo. 39 Piel vak i Nikodm , kter byl piel k Jeovi nejprve v noci, a pinesl sm eninu myrrhy a aloe, asi sto liber. 40I vzali tlo Jeovo a obvinuli je prostradly s vonnmi vcmi, jak jest u idv obyej pochovvati. 41Byla pak na tom m st, kde byl ukiovn, zahrada a v t zahrad hrob nov, do nho jet nikdo nebyl poloen. 42Tam tedy pro ptek idovsk poloili Jee, ponvad hrob byl blzko. KAPITOLA 20. *) Pn Je vstal z mrtvch, ukzal se Marii M agdalen v. 1 18. 1 V nedli pak Maria M agdalena pila k hrobu rno, kdy jet byla tma, a uzela km en od hrobu odvalen. 2 1 bela a pila k imonu Petrovi a k jinmu uenku, kterho miloval Je a ekla jim: Vzali Pna z hrobu, a nevm e, kam ho p oloili. 3 V yel tedy Petr i ten druh uenk a li k hrobu. 4 B eli pak oba spolu, ale ten druh uenk bel naped, rychleji ne Petr, a piel k hrobu prvn, 5 a nachliv se uzel prostradla leeti, ale neveel. 6 Tu piel imon Petr jda za nfm a veel do hrobu, i uzel prostradla leeti 7 a rouku, kter byla na hlav jeho, leeti nikoliv s prostradly, nbr svinutou
35. T e n , j e n v i d l , toti sv evangelista Jan sm.. 36. K o s t i mu n e z l o m t e (v nkterch rukopisech nezlom se ). Slova jsou uvedena voln z 2 Moj. 12, 46, neb 4. Moj. 9, 12. Ve smyslu liternm tkaj se bernka velikononho, ve smyslu pedobraznm Krista. 3 7 . B u d o u p a t i t i . . . Slova jsou uvedena voln ze Zach. 12, 10. Prorok pedpovdl jimi, e Vykupitel bude bodnut a e mnoz ze idu potom obrt s,e k nmu s kajcnost a s dvrou. Jan uvd je na dkaz, e smrt Kristova udla se tak, jak byla pedpovdna. 3 8 -4 2 . Viz Mat. 27. 5 7 -6 1 : Mark. 15, 4 2 - 4 7 ; Luk. 23, 5 0 -5 6 . 39. A l o e jest lbezn vonc devo indick, kter Arabov zovou agaldu Kmen jeho m as 2 dm v prmru, na vicholu vyrst svazek i chom list tlustch, a pes 1 m dlouhch, pi kmeni irokch, na konci piatch; kvt je erven se lutm pomchan. Devo jeho be se k vykuovn, a to jednak na poctu host, jednak z cty k mrtvm nakuuj jm tla jejich. Tak vak se s myrrhou tlouklo na prek, jen se sypal mezi prostradla, jimi byl mrtv ovinut. *) V kap. 20. a 21. evangelista sdluje, kterak P n Je vstav z mrtvch a ukzav se M arii Magdalen i apotolm, podal dkazy na vsost pesvdiv 0 svm zm rtvchvstn udlil apotolm (jako sboru) moc odpoutti hchy a Petrovi u jezera G enesaretskho ad vrchnho paste v crkvi. 12. Viz Mat. 28, 1--8; Mark. 16, 18 ; Luk. 24, 1 10. Pilo sice vce en ke hrobu, sv. Jan vak zmiuje se pouze o Marii Magd., zajist proto, e chtl vyliti zjeveni, jeho se j dostalo. 8. u v i l toti, e Kristus vstal z mrtvch. Uvaoval zajist i s Petrem , 1 jak bylo tlo Pn poloeno pi pohbu, i jak hrob vbec vypad. A po vaze t uznal i s Petrem , e tlo Kristovo nemohlo ani propadnouti se do zem pi zem tesen, ponvad nebylo tam dnch trhlin tak velikch, ani ukradeno bti, ponvad by zloinec nebyl dval prostradla do takovho podka. I roz pomenul se as na pedpov Pn, kterou byl dal o svm zm rtvchvstn a uvil, e vstal z mrtvch.
Psm o sv. Novho zkona. st I. 23
354
na jednom mst. 8 Potom tedy veel (tam ) i ten uenk, kter piel prvn ke hrobu, a uzel i uvil; 9 nebo jet nerozumli Psm u, e mus z mrtvch vstti. 10I od eli uenci ti zase dom. 11Maria vak stla u hrobu venku plac. Jak plakala, naklonila se a nahldla do hrobu. 121 uzela dva andly sedti v roue blm , jednoho u hlavy, a jednoho u nohou, kde bylo leelo tlo Jeovo. 13 Ti ekli j: eno, pro p l e ? D jim : Vzali Pna m ho, a nevm, kam ho poloili. 13T o povd vi obrtila se nazptek a spatila Jee, an stoj, ale nevdla, e to jest je. 16 D j j e : eno, pro p l e? Koho h le d ? Ona dom nvajc se, e to jest zahradnk, ekla jem u: Pane, vzal-li jsi jej ty, povz mi, kam jsi ho poloil, a j jej vezm u. 16 D j je: M aria! Ona obrtila se a ekla jem u: Rabboni", to iest M iste. 1 7 D j Jei: Nedotkej se mne, nebof jsem jet nevstoupil k Otci svm u ; ale jdi k bratrm mm a povz jim: ,Vstupuji k Otci svm u a Otci vaem u, k Bohu svm u a k Bohu vaem u 18Maria M agdalena la a zvstovala uenkm : Vidla jsem P na a toto mi ekl. Pan Je ukazuje se apotolm v Jerusalem, v. 1931.
19 Kdy. byl veer toho dne, nedle, a pro strach ped idy dve byly zaveny (tam), kde byli uenci (shrom dni), Je piel a pos ta v iv s e mezi n ekl jim: Pokoj vm . a0 A to povdv, ukzal jim ruce i bok. I zaradovali se uenici spative Pna. 21Tu ekl jim
9. Slovy tmi vysvtluje, pro teprve nyn uvil, a nejen od K ris nbr i v Starm Zkon bylo pedpovdno, e vstane z mrtvch, proto toti ponvad c ve ani on ani ostatn uenici nerozumli onm vrokm Psm a, jimi se pedpovdalo, e Vykupitel vstane z mrtvch. 17. Zakzal j dokati se ho nikoli proto, e b y 's e takov dotknut n srovnvalo se slunost a utou jemu povinnou, ani proto, e by se bl, aby se neobnovily jeho rny, vdyf hned na to dovolil to enm, kterm se ukza! (Mat. 28, 9), a o tden pozdji vyzval Tome, aby i prsty sv vpustil v msto ran a ruku svou vloil v jeho bok, ale proto zakzal j to, ponvad chtl j dlem potiti ujitnm, e pobude tu na zemi jet njak as a tedy bude mti pleitost, aby ho jet spatila a uila, dlem pipraviti ji znenhla na tu dobu, kdy neb 1;de ji vce dlti mezi svmi viditeln. 1923 viz Luk. 24, 36 - 43. Zjeven toto stalo se v den Kristova zmrtvchvstn as v 9 hodin veer, nedlouho nato, kdy se vrtili uenci em auzt (Luk. 24, 3335). Mezi jejich vypravovnm odeel Tom nejspe proto, e neve v Kristovo vzken, nemohl snsti, e ostatn pijmali ji zprvy o vzken jeho s vrou. Po jeho odchod pak zjevil se Pn Je. 20. t. j. Jako mne poslal Otec moc boskou na svt, abych vykonal dlo vykupitelsk ke spse lidstva, tak i j poslm vs moc boskou, abyste v mm dle pokraovali ke spse jednotlivc. Ale, jak patrno z v. 21., nemnil tu tak veobecnho onoho posln, dle nho mli. provdti dlo vykupitelsk v celm jeho rozsahu (to udlil jim o nkolik nedl pozdji v Galilei; Mat. 28, 1620), jako spe posln zvltn, aby odpoutli hchy jinm a tak prostedkovali jednotlivcm mr s Bohem. 21. Slovy tmi ustanovil svtost pokn, a tm i zpov. Jimi toti dal apostolm moc na mst Bom hchy odpoutti neb i zadreti. Ale ovem neponechal jim na vli, aby ponali si pi tom libovoln a odpoutli hchy pouze tm, komu by byli pzniv, nbr chtl, aby vykon-vali moc tu spravedliv po pedchozm rozsudku a tedy kadmu, aby odpoutli, kdo by toho byl hoden, nikomu pak z tch, kte by byli odputn toho nehodn. Avak apotol nejsouce vevdouc, nemohli posouditi, je-li kdo odputn hoden, le vyznal hchy sv a vzbudil nad nimi ltost i mysl, e se bude jich budoucn varovati. Chtl-li tedy Pn Je pece, aby odpoutli hchy pouze tm, kdo by byli toho hodni (a to chtl), dal tm zrove na jevo, e mus s opravdovou ltosti a pravm myslem vyznati sv hchy, kdo chce dojiti odputn. Uv li se pak, e to to
355
opt: Pokoj vm ; jako m poslal Otec, i j poslm vs. 24 A to povd v dechl (na n) a ekl jim: Pijmte Ducha svajtho; 23kterm odpustte hchy, odpoutj se jim a kterm zadrte, zadreny jso u . 24T om vak, jeden ze dvancti, kter slo v Blenec, nebyl s nimi, kdy piel Je. *6T edy druz uenci ekli jemu: ,V id lijsm e P na. Ale on ekl jim: Neuzm-Ii v rukou jeho rny hebv a nevpustm li prstu sv h o na m sto hebv a nevlom -li ruky sv v jeho bok, neuvm . 86 A po osm i dnech byli uenci jeho opt uvnit a T om s nimi. T u piel Je zavenmi dvem i a postaviv se mezi n ekl: Pokoj v m . 27Potom d T om ovi: Vlo prst svj sem a viz ruce m a vzthni ruku svou a vpu sf v bok mj; a nebudi nevc, nbr vc. 28 To m odpovdl mu: Pn mj a Bh m j! 29ekl mu Je: e jsi m uvidl, uvil jsi; blahoslaveni, kte nevidli a uvili. 30A m noho jinch div inil Je ped svm i uenky, kter nejsou psny v knize tto. 31Tyto vak jsou napsny, abyste uvili, e Je jest (Kristus), Vykupitel, Syn B o, a abyste vce mli ivot vn ve jmnu jeho. KAPITOLA 21. Je zjevuje se apotolm u jezera G enesaretskho a dv Petrovi primt, v. 1 16. 1 Potom zjevil se Je opt juenikm u jezera Tiberiadskho. Zjevil se pak takto: 2 Byli spolu imon Petr a T om pjmm Bienec a Natanael, kter byl z Kny galilejsk, a syn ov Zebedegvi a dva jin z uenk jeho. 8 imon Petr ekl jim : Jdu lovit ryby. kou jemu: Pjdem e s tebou i m y. I vyli a vstoupili na lo, a t noci nechytili nic. 4Kdy pak bylo rno, je stl na behu, ale uenci nepoznali, e to jest Je. 6 T edy ekl jim Jei: Dtky, mte nco k jdlu ? O dp ovdli jem u : N e . 6On pak ekl jim : Vrte s na pravou stranu lodi a naleznete. I vrhli; a ji nem ohli ji uthnout! pro m nostv ryb. 7 Tu ekl Petrovi ten uenk, kterho m iloval Je: Pn jest t o ! im on Petr u slyev, e to jest Pn, opsal si roucho svrchn, nebo byl nah, a pustil se do moe. I s 0 3 tatn uenici pak thnouce s s rybami piplavili se po lodi, nebo nebyli daleko od zem , nbr jen asi dv st loket. 9 jak vystoupili na zem, spatili leeti uhl hav a rybu na nm, i chlb. 10Je ekl jim: Pineste z tch ryb, kter jste ulovili n y n . 11 T edy im on Petr vstoupil (n a lo ) a vythl na zem s plnou ryb velikch, sto padesti t. A a k o li/ bylo jich tak m noho,
odputn m se dti po zpsob soudu, jest patrno, e nemnil tu Pn je odputni hch, kter se dje ve ktu, nbr odputn, kter se m dti zvltnm konem svtostnm , i zkrtka: ustanovil svtost, a to onu, kter slov pokn. 21, 1. Jezero Tiberiadsk, t. j. Genesaretsk. 2. N atanael nejspe toton s apotolem Bartolomjem. 7. Nahm nazvali tak toho, kdo byl obleen pouze v nki lk neb je napolo. 913. P n Je sm pipravil boskou moc uhl i rybu a chlb, aby ukzal, e on jest pvodcem velikho lovu ryb, a e jest drcem i asnch statkv a nem poteb pomoci svch uenk. Musili vak k ryb t po rozkazu Pn pinsti tak z tch ryb, kter ulovili. Nebo jednak ryba nestaila pro vecky, jednak, a to pedem, mli apotol uvdomit! si, jak velik mnostv ryb bylo zaloveno, a poctit! uitek vlastnho namhn.
356
s se nepetrhala. 12Je ekl jim: Pojte, posndejte. A nikdo z tch uenk, (kte jedli) neodvil se ho otzati: Kdo jsi t y ? nebof vdli, e to jest Pn. 13I piel Jei a vzav chlb dval jim, takt i rybu. U T 0 ji po tet zjevil se Je uenkm svm vstav z mrtvch. 16Kdy tedy posndali, ekl Je imoriu Petrovi: imone (synu) Janv, miluje m vce neli tito ? D jem u :, O vem , Pane, ty vi, e t miluji." ekl jem u: Pasi bernky m . 16ekl mu po druh: im one (sy n u )J a n v , m iluje m ? D ije m u : O vem , Pane, ty v , e t m iluji. ekl jem u : P asi bernky m . 17 ekl mu po tet: im one (synu) Janv, miluje m ? Petr zarmoutil se, protoe mu ekl p otet: Miluje m ? I ekl jem u: Pane, ty v veck o, ty v, e t m iluji. ekl mu Jei: P asi ovce m. 18V pravd, v pravd pravm tob: kdy jsi byl m lad, op asoval jsi se sm a chodil jsi, kam jsi chtl; kdy vak sestrne, vzthne ruce sv a jin t ope a povede, kam n ech ce. 19 T o pak povdl naznauje, kterou smrt oslav Boha. A p ovdv to ekl jemu: Nsleduj m . a0Petr obrtiv se uzel za seb o u jiti toho uenka, kterho Je m iloval, kter pi veei byl i na prsou jeho spoinul a ekl: Pane, kdo jest ten, kter t zrad ? 21T oho tedy Petr spativ ekl Jeovi: Pane, co {bude) s tm to? 22 Je ekl jem u : Chci-li, aby zstal, d okavad nepijdu, co ti po to m ? T y m nsleduj. 28Proto vyla mezi bratry e tato: Uenk ten neum e. Ale Je neekl mu: N eum e, nbr: Chci*li, aby zstal, dokavad nepijdu, co ti po to m ? 2*T o jest ten uenk, kter vydv svd ectv o tchto vcech a napsal tyto v ci; a vme, e pravdiv jest svd ectv jeho. 26Jest vak
1517. Bernky a ovcemi rozuml Pn Je veker stdce, vekerou crkev svou, podzen i pedstaven jej. Sviv je tedy vecky jeho vrchn sprv, odevzdal mu tak ad vrchnho paste i prim t v crkvi. (Ped pl rokem mu jej slbil, Mat. 16, 18.) Dve vak, ne mu jej odevzdal, tzal se ho tikrt, zdali ho miluje, a to nikoli z dtinstv, ani proto, aby Petr trojm vyznnm napravil, co zavinil trojm zapenm (vdyf vinu tu odpustil mu ji), nbr aby ho upozornil na dleitost lsky, kterou on jako hlava crkve m bti proniknut. M sice lnouti k Kristu kad lskou innou, kter by vychzela z vry pevn, m j proniknut bti tm vce kad knz a biskup, jim je svena pe o men neb vt poet du kesanskch, zvlt vak m j bti naplnn ten, jemu je sveno veden celho stdce Kristova, a kter proto zvlt m nejen dobrm pkladem jinm svtiti, nbr t ochoten bti i s nebezpeenstvm a nasazenm ivota svho odvraceti od stdce sob svenho nebezpeenstv ohroujc jejich vru a istotu mravn a vsti je v duchu Kristov ke spse a vnosti blaen. Sic jinak nemohl by zastvati s prospchem ad tak dleit. 18. Slovy tmi pedpovdl mu, e zem e muenickou smrt na ki, neb ti, kte byli odsouzeni k smrti ke, musili ruce vzthnout! ke ki, a kdy jim byly k nmu pivzny, nesli jej na msto popravn. Pedpovdl mu tu sm rt nejspe k jeho upokojen, aby toti zapudil truchlivost a obavu, kter ho pojala proto, e se ho tzal tikrte, zda jej miluje, jakoby pedvdal, e nevytrv v lsce k nmu. Ujistil ho tak, e ve sv lsce vytrv, ano, e z t lsky i smrt pro nho podstoup. 22. K otzce P etrov neodpovdl, ponvad vychzela z pouh zvdavosti, napomenul ho vak, by sm hledl ho nsledovati. D o k a v a d n e p i j d u toti k soudu. Vulgata titn m vak odlin od rukopis eckch a nkterch starolatinskch: Chci, aby tak zstal, dokavad nepijdu. Dle tohoto znn sotva sprvnho byl by Je urit pedpovdl, e Jan nezem e sm rt muednickou. 2425. Slova tato obsahuj zvrek evangelia. Dle nkterch vyklada nepochzej vere ty od sv. Jana, nbr od nkterho uenka jeho. Avak pro nhled ten nen dostatenho dvodu, a to tm mn, ponvad se vykytaj
O Skutcch apotolskch.
357
jet m noho jinch vc, kter uinil Je; kdyby se napsaly kad zvl, m yslm , e by ani cel svt neobshl tch knih, kter by se musily napsati.
Skutky apotolsk jsou djepisn kniha N ovho Zkona, kter vyliuje zaloen1 { a rozen crkve skrze apotoly, zvlt skrze sv . Petra a Pavla, vkldajc tak rzn zprvy o jinch vrozvstech, kte psobili v jist zvislosti na apotolech, jako o jhnech tpnovi a Filipovi, o Barnabovi, Markovi a Apollovi. S p i s o v a t e l e m jest sv. Luk, ten, kter napsal tet evangelium . V ysvt to ji z knihy sam . Nebo autor jej oznauje se jako prvodce sv. P^vla, jeho provzel na druh a tet apotolsk cest jeho a pi jeho plavb do m a,*) a nktermi vrazy technickm i prozrazuje, e stavem svm byl lk aem .2) M imo to tvrd, e napsal ji tak sp is o t c h v c e c h , k t e r J e i n i l a u i l o d p o t k ( 1 ,1 ) t. j. sp is evangeln. Z evangelist vak pouze sv. Marek a Luk byli prvodci Pavlovm i, a z tch jedin sv. Luk provzel jej na eench cestch jeho a jak i Pavel sm sdluje, stavem svm byl lka (Kol. 4, 14); patrno tedy, e Luk a ne jin jest spisovatelem Skutkv a p o to lsk ch s), a to tm vce,
nejen ve vech zachovanch rukopisech eckch evangelia Janova, nbr i ve vech pekladech a znaj je i nejstar sv. Otcov a spisovatel crkevn na p. Origenes. Klement Alex., Tertullin i Tatian. 1) V 16, 1017; 20, 515; 21, 118. a 27, 1 -2 8 , 16 (dle Kod. D. tak 11, 2728) autor vypravuje v prvn osob mnonho sla; tak dv na jevo, e provzel sv. Pavla na druh cest jeho z Troady do Filipp, na tet cest z Filipp do Jerusalema a pozdji do esaree a do ma, a nejen provzel, nbr i (alespo v Makedonii) spolupsobil, nebo v 16, 10. p rav : A ja k to v i d n u z e l , i h n e d j s m e h l e d l i o d e j i t i do M a k e d o n c e , s e z n v a j c e , e B h n s p o v o l a l , a b y c h o m j i n m k z a l i e v a n g e l i u m , a v 16, 13:. A s e d c e m l u v i l i j s m e k e n m , k t e r s e s e l y . 2) na p. (28, 3), , jsa stien zimnic a plavic (28, 8). 3) Z toho, co dosud eeno, jde na jevo pedem sice pouze to, e Luk byl autorem onch st, v nich-vypravuje v 1. osob mnonho sla. Ale sti ty souvis tsn jak co do vci a do elu, tak v pin jazykov i slohov s ostatnmi stmi Skutkv apotolskch, e tvo s nimi patrn spis jednotn, kter pedpokld autora jednoho a tho. Namtaj-li proti tomu, e se vyskytaj jaksi nesrovnalosti mezi onmi perikopami a ostatnmi stmi Skutkv apot. pravce, e v onch stech jest vypravovn ivj ne v stech ostatnich, e ve 21, 10 mluv se o Agabovi (vrazem n j a k , j e d e n ) tak jakoby dosud nebylo ei o nm, a pipomn se ji tak v 11, 28., a e vykyt se v nich nepom rn mnoho (as 111) vraz ojedinlch, nepovauj a nahodile, a v pedpojatosti, e jest zcela pirozeno, aby lovk ponal si ivji, kdy vypravuje o vcech, je sm zail byv jim ptomen, ne kdy vypravuje o vcech, kterm sm ptomen nebyl, ani si vmaj, e podobn jako o Agabovi vyja duje se tak v 27, 2 o Aristarchovi, a o nm mluvil ji nejen v 19, 19., nbr i ve 20, 4., v sti to nerozlun souvisl s perikopou k0, 5., a dal, ve kter autor uv osoby prvn, ba pehlej i to, e nepom rn poet vrazv ojedinlch vyskytuje se pouze v kap. 27., kde jich jest sice 60, ale zcela pirozen, ano nutn, ponvad kapitola ta vypravujc o plavb po moi a o ztroskotn lodi, nem v celm spise msta parallelnho, take autor chtje o tom psati musel nutn o novch pojmech uiti novch vraz, jich dve neuil. Nelze tedy z onch nmitek dovozovati pranic proti jednotnosti Skutkv apot. a tedy ani proti tomu, e cel spis pochz od jednoho autora od Luke.
358
ponvad tomu nasvduje i jejich pomr ke tetmu evangeliu i svdectv djepisn. Jsou toti nejen vnovny tmu Theofilovi, jemu vnovno jest evangelium tet, nbr i psny tou m luvou a tm slohem , jako evangelium , a ponaj prv tam, kde ono evangelium se kon, a s tm drazem u, e v Kristu lze dojiti sp sy vem lidem , jako se to dje v eenm evangeliu, take se jev bti jeho pokraovnm a jako dlem druhm spisu vtho, jeho dlem prvnm jest tet evangelium. N a nkter m sta z nich narej ji sv . Ignc mu., sv. Polykarp, Klement ms., a vslovn jmenuj Luke autorem Skutkv apotolskch mimo prastar nadpisy ji zlom ek Muratorsk, Ireneus, T ertullian a j. V n o v n y jsou Skutky apot. jakmusi T heofilovi, kesanu nejspe mskmu, obrcenm u z pohanstv, jen se sv. Lukem byl v pomru ptelskm, u r e n y vak jsou po soud skoro veobecnm pro ir kruh tenstva, k nmu mimo kesany msk patily nepochybn tak veker obce kesansk, zaloen od sv. Pavla. Co pohnulo sv. Luke, aby toto dlo napsal, neprav sice sm ve sp ise svm , ponvad vak Skutky apotolsk souvis tak zce s evangeliem Lukovm , e se jev bti jeho pokraovnm , lze prvem soudili, e v, pin pohnutky a elu vztahuje se tak k nim to, co sv. autor na potku svh o evangelia (1, 1 4) prav o pohnutce a elu svho spisu. D le toho p o h n u t k o u , ze kter napsal Skutky apot., bylo pesvden, e zn dokonale tak ty vci, kter chtl v nich vyliti, a e Theofil a jin kesan nemaj t znmosti, a by jim velice pispla k utvrzeni vry jejich, a mon i to, e nkte inili ji tak pokusy zaznamenati nkter zprvy o apotolech; e l e m pak, jeho chtl jimi dosci, bylo spodanm vylenm toho, co apotol, jm enovit Petr a Pavel, s pom oci B oi hlsali a konali, pouiti sv tene o tom, jak podivuhodnm zpsobem rozilo se kesanstv v ase pekrtkm od id k pohanm pes vecky pekky, kter se mu stavly v cestu, a pouenm tm utvrditi je ve vie, e Kristovo nboenstv jest pvodu boskh o a ureno ke sp se vech lid, kte se ho pidruj, jako p r a m e n sv . buk uil sv vlastni zkuenosti, stnho sdlen sv. Pavla a jinch svd k spolehlivch, zejmna T imothea, Marka, Jakuba Malho, apotola a biskupa jerusalem skho, M nasona (21, 16), jhna Filipa (21, 8 10) a jinch svdk oitch. M on dosti, e pouil tak nkterch pramen psem nch, ne sice pi spisovn do nich nahleje, nbr upom nkou na dvj etbu jejich, ne-li t v psem nch poznm kch, je si snad na jejich zkld neb i dle vlastn zkuenosti uinil. Zejm na podob se pravd, e eenm zpsobem pouil jich pi v n ose snm u apotolskho 15, 2 3 29, jen v originle se choval v Antiochii a v opisech zajist do jinch m st se dostal a jeho opis m on sv. Pavel sm s sebou brai, jako i pi list Lysiov (23, 2 4 30), jeho znn mohl si za svh o pobytu v C aesarei zaopatiti tak. Mon vak, e dostaly se mu do rukou tak zznamy e Petrovch i tpnovy (k. 7), nebo nen pravd nepodobno, e nkdo z tch, jen je slyel, zaznamenal si je u vtahu a co do podstaty nedlouho po jich prosloveni a pozdji Lukovi peisti neb i opsati dal. e by byl pouil jet jinch pramen, nepodob se pravd. R ozhodn vak nesprvn jest mnn nkterch kritik (Roverse, Knopfa a j.), e pouil tak Josefa Flavia. Nebo Skutky apot. byly sep sn y mnohem dve ne Flavius psal
359
sp isy sv. P sn y jsou Skutky apot. nejspe v m, a to r. 63 neb 64, dle toho, zda prvn vazba sv. P avla v m trvala od r. 6 1 63 neb 6 2 64. Souditi to lze plnm prvem ji z toho, e ani slovem nezm iuje se o zkze Jerusalema a rznch m stnost tamnch (r. 70), a opt a opt mluv o Jerusalem a pipomn rzn m stnosti jeho, jako i z toho, e vyliv psoben sv. Pavla a k prvn vazb msk, ukonuje spis svj krtkou poznm kou o dvouletm pobyt jeho ve vazb t, nezm niv se niiak o dalch jeho osudech, zejm na ne o jeho m uednick smrti (r. 67), ba ani o t cest, kterou r. 65 konal na vch od, t do Efesu, a ji ped tm do panlska; nebof o tto cest byl by se jist zmnil, kdyby byl psal a po n, aby ukzal, e nevyplnilo se ono tuen, kter sv. P avel projevil r. 59 (5 8 ? ) v Milet ke shrom dnm biskupm prav, e jich ji nespat. (Skutk. 20, 2 5 . ) J)
!) Jest pozoruhodno, e Kod. D (a jistou mrou jet dva jin rukopisy eck, dva latinsk, peklad saidsk a syrsk Floxenskv) vykazuj nemal poet variant zcela zvltnch, take text jejich dostv jimi zvltn rz a li se proto od textu pam tek jinch jako nov forma neb recense. Zle ony varianty po velik sti v rznch vysvtlivkch a v krtkch dodatcch neb vlokch. jimi sice podstata vci se nemn, avak ten onen dj pesnji se uruje, jako i v tom , e ta ona vc vypovd se rozvlnji neb obrnji a tm i jasnji, ne se dje v pamtkch ostatnch, a neschz ani takovch variant, kter zle ve vpustkch neb zmnch slov a. j. Vznik jejich vykld Blass a nkte s nim dohadou, e sv. Luk vydal Skutky apotolsk dvakrt, poprv ve form mn uhlazen, obrnj a proto i jasnj, jak pr m Kod. D a pamtky s nm spznn, po druh ve form uhlazenj, strunj a proto i mn jasn, jak m obecn text eck. Spie vak zd se bti s pravdou, e povstaly podobnm zpsobem jako jin, vinou opisovatel, zvlt uzn-li se, e nkter z nich, jmenovit ty, ve kterch se jev svrz mluvy Lukovy, jsou pvodn, jin e pochzej od nkterho z opisovatel prvnch, kter byl o vci dokonale pouen, byv snad kem sv. Luke neb nkterho jinho prvodce Pavlova, a pov-li se, e ty ony vysvtlivky a dodatky nejsou nic jinho, ne zejmm vytknutm toho, co i bez nich v textu je st obsaeno neb ze souvislosti plyne. Nech vak tomu jakkoli, to jest jisto, e ani ty varianty, kter se vyskytaj v Kod. D a v pamtkch s nm spznnch nemn nieho na podstat vci, a e tedy t e x t S k u t k v a p o t . z a c h o v a l s e n m v e v e c h svch pam tkch dogm aticky neporuen. e vak Skutky apotolsk jsou v r o h o d n , lze souditi ji z tch pramen zcela spolehlivch, kter autoru jejich byly po ruce (str. 358.), a z toho, co sv. Luk sm prav na potku svho evangelia, e toti piln vyzvdl vecko od potku, nebof nen pochybnosti, e s tou pl a bedlivost, s kterou vyzvdl sv zprvy evangeln, vyzvdl z onch pramenv i to, co vypravuje ve Skutcch apot., pokud sm tomu nebyl ptomen. Ukazuje to vak tak podivuhodn pesnost a sprvnost, kterou jev ve vech onch dajch a zprvch, je mohou se sledovati a srovnvat! se zprvami jinch spisovatel vrohodnch doby star. Nebo lze souditi plnm prvem, e t spolehlivost a vrohodnost pslu t vem zprvm o tch vcech, o nich spisovatel jin pomleli; a lze to souditi tm rozhodnji, ponvad to, co proti jejich vrohodnosti nkte kritikov namtaj, nesvd o nespolehlivosti Skutkv apot., nbr o pedpojatost neb nevdomosti dotynch kritik, na p. kdy namtaj, e se v nich vyliuj vci zzran a tedy (pr) patrn vybjen.
360
Skutky apotolsk, 1, 49.
Skutky a p o to lsk .* )
KAPITOLA 1. vod. Kristovo nanebevstoupen. Volba apotola Matje, v. 126.
1 Prvn knihu sloil jsem, T heofile, o vech vcech, kter Je inil a uil od potku 2 a do dne, ve kterm byl vzat do nebe, dav pkaz skrze D ucha svtho apotolm , je vyvolil, 3a j'm se tak ivm ukzal po svm utrpenf m noha dkazy, zjevuje se jim po tyiret dn a mluv o krlovstv Bom. 4 A kdy s nimi jedl, poruil jim, aby neodchzeli z Jerusalem nbr aby oekvali zaslbeni O tcovo, kter (pravil) slyeli jste z st m ch ; 5 nebof Jan k til. vodou, vy vak budete poktn Duchem svtm po dnech nem nohch. 6 1 tzali se ho ti, kte se shrom dili: Pane, v tomto-Ii ase obnov krlovstv pro Isra elity? 7 Ale on ekl jim : Nepslu vm znti asy neb chvle, kter Otec ustanovil m oc so b vlastn, 8 avak obdrte slu, kdy na v s sestoup Duch svat, a budete mi svdky v Jerusalem a po vem Judsku i Samasku a a do konin zem . 9A to povdv, byl vyzdvien ped jejich zraky,
*) Skutky apotolsk !ze co do obsahu rozdliti vhodn v e ti sti. s t p r v n (1, 18, 3) po krtkm vod (1, 13), ve kterm autor ukazuje na souvislost tohoto spisu se spisem svm prvnm, vyliuje zaloen a en se crkve po Jerusalem a Judsku vbec, a to tak, e I. nejprve pedkld dje, jimi ono zaloen b y l o p i p r a v e n o kterak toti Pn Je ped svm nanebevstoupenm apotolm slbil Ducha sv. a pikzal, aby svdili o nm, i aby hlsali jeho uen po vech koninch zem, a kterak po nanebevstoupen jeho doplnn byl sbor apotolsk volbou apotola Matje (1, 426). 1. p r v n k n i h u (doslovn: prvn slovo) t. j. nae tet evangelium knonick. 2. d a v p i k a , aby toti kzali jeho uen (viz Luk. 24, 4648), jako i, a b y z s t a l i v J e r u s a l e m , d o k a v a d n e b u d o u o p a t e n i m o c s v s o s t i ili dokavad nevstoup na n Duch sv. se svmi dary (Luk. 24, 49. (Skutk. 1, 4). Slovy skrze Ducha sv. vyjaduje, e pkaz ten dal Je sice jako lovk, ale pln jsa Ducha svtho a tedy moc jeho, moci boskou, 4. Zanaje tu po pedchozm vod sv vypravovn, navazuje sv. Luk na to, co ve svm evangeliu (Luk. 24, 4 4 49) povdl o Kristov zjeven se v den jeho nanebevstoupen, pi kterm Pn Jei mimo jin apotolm nadil tak to, aby zstali v Jerusalem, dokavad nebudou-opateni moc s vsosti. a b y o e k v a l i z a s l b e n t j. npl toho, Co Otec zaslbil ji skrze proroky (Joel, 3, 12; Is. 44, 3; Ezechiel 36, 2529) a co jste slyeli tak ode mne (Luk. 24, 49; Jan 7, 3738; 14, 16; 15, 26), toti pchod Ducha sv. 5. O slovech J a n k t i l v o d o u viz Jan, 1, 2627. poznm. O jeho ktu t Mat. 3, 1112. pozn. b u d e t e p o k t n i D u c h e m sv. t. j. bude sesln na vs Duch sv. a vy obdrte hojnost jeho milosti. Apotol toti byli tou dobou ji poktni (aneb alespo obdaeni tou milost, je se udl na ktu sv.). Nen tu tedy ei o svtosti ktu, nbr o sesln Ducha sv. (Dle podn Pn Je poktil P etra, P etr pak ostatn apotoly.) 6. p r o I s r a e l i t y ; doslovn p r o I s r a e l e ; tak dle textu eckho, kde jest pd tet , s nm vak text latinsk srovnv se pln, pokld li se v nm slovo I s r a e l za tet pd, a nikoli za druh. Apotol toti stle jet myslili, e Pn Je znovu zd pozem sk krlovstv Davidovo, a to pro I s r a e l i t y t. j. tak, aby Israelit mli v nm nadvldu nad ostatnmi nrody. V latinskm text jest sice accioietis virtutem Spiritus sancti super venientis super vos = obdrite moc (slu) D u c h a s v t h o p i c h z e j c h o n a Vs; avak, jak u druh pd . . . V text eckm jest to tak zvan genetiv (2. pd) absolutn, kter dluno pekldati nikoli pdem druhm, nbr celou vtou, a to zde nejlpe vtou asovou kdy sesloup.
361
a oblak vzal jej s o jejich. 10A jak hledli upen do nebe, kdy se tam ubral, hle, dva mui stl u nich v roue blm 11 a ekli: Mui galilejt, pro stojte hledce do neb e? Ten je, kter vzat jest od vs do nebe, pijde tak, jak jste ho vidli do nebe jiti. 12Tu navrtili se do Jerusalema s hory, zvan O livetsk , kter jest blzko Jerusalema vzdl cestu sobotn. 13 A kdy (tam) veli, vystoupili do sin hoej kde se zdrovali: Petr a Jan, Jakub a Ondej, Filip a T om , Bartolomj a M atou, Jakub (syn) Alfev a Sim on Horlivec a Juda (bratr) Jakubv. 14 Ti vichni trvali jednom ysln na modlitb se enam i a s Mari, matkou Jeovou, i s bratry jeho. 1SA v tch dnech P etr povstav mezi bratry ekl (bylo pak pohromad potem as sto dvacet oso b ): 16Mui brat, m usilo se naplniti Psm o, kter D uch svat pedpovdl sty D avidovm i o j i d ovi, jen se stal vdcem tch, kte jali Jee, 17nebof byl piten k nm a obdrel ast v tto slub (nai). 18 On vyzskal pole ze mzdy nepravosti a spadnuv stemhlav rozpukl se v pli a vykydly se vecky vnitnosti jeho. 19A v elo to ve znm ost vem obyvatelm jerusalem skm (take pole ono bylo nazvno v ei jejich Hakeldama,
11. lacch. 13. do sn hoej t. j. do on mstnost, ve kter Pn Jei posledn veeel (srovn. Luk. 32, 12). C e s t u s o b o t n t. j. cestu, kterou bylo dovoleno konati v sobotu, toti 2.000 loket i as jeden kilometr. 14. s b r a t r y t. j. s pbuznmi jeho. 1526. V o l b a a p o t o l a Ma t j e . 15. V t c h d n e c h t. j. v dob od Kristova nanebevstoupen do sesln Ducha sv. m e z i b r a t r y t. j. mezi Kristovmi vyznavai. Byli tam mimo apotoly a alespo znanou st tch, kte patili k 72 uenkm, tak jin ctitel Pn. (Srovn. 1. Kor. 15, 6.) 16. P s m o t. j. pedpov v Psm sv. obsaen (a ve v. 20 uveden), kterou Bh dal skrze Davida o Jidovi, e pro svj zloin apotolsk ad svj ztrat, a jin jej dostane. Prvn st pedpovdi t (ze ztrat ad svj) se ji vyplnila; proto text eck m ' (ti edej) m u s i l o ; druh st jej (e ad jeho dostane nkdo jin) mla se teprve vyplniti, a vzhledem k tomu pekld Vulgata asem ptomnm o p o r t e t = m u s (se naplniti). Musila pak se naplniti ona pedpov proto, ponvad ji uinil skrze Davida Bh sm, jen znaje od vnosti vecko, i svobodn iny lidsk, nem e se ve svch pedpovdch mliti, tak aby se nevyplnilo, co pedpov bezpodmnen. 17. Vykld, pro ona pedpov vztahuje se na Jide, akoli ve svm znn mluv pouze o uprzdnn a optnm obsazen adu (apotolskho); proto toti vztahuje se k nmu, ponvad on byv piten k apotolm dostal ast v apotolskm ad (a ten ad vskutku niak as zastval, jako patrno z Mat. 10, 5; Luk. 9, 2. a dal). 18. Chtje ukzati, kterak se vyplnila prvm st on pedpovdi, pipomn krtce dj vem poslucham svm znm, kterm Jid pozbyl svho adu. in to s jakousi ironi trpkou prav, e Jid v y z s k a l p o l e z e m z d y n e p r a v o s t i ; nar tak na to, ^ bylo koupeno pole za penze, kter Jid dostal za svou zradu, a snad i na to, e na tom poli ml svj hrob, (ali pravda, co nkte mysl, e Jid na tom poli byl pochovn). s p a d n u v s t e m h l a v , tak dle textu eckho a pekladu latinskho obsaenho v rukopise kembridskm. Vulgata m s u s p e n s u s obsiv se, upozorujc tak pro vt jasnost na to, co pedchzelo, ne Jid spadl a se rozpukl. Nejprve toti se obsil, potom spadl stemhlav, bu e se provaz petrhl anebo vtev zlomila, a spadnuv rozpukl se tak, e vnitnosti z nho vyly. P etr pipom n tu vc, aby tm vce vynikla protiva mezi dlem (adem apotolskm), kter mu pikzal Kristus, a mezi tm, co on si msto nho svou vinou pivodil. 19. Slova obsaen v zvorce nejsou Petrova, nbr poznmkou piinnou od sv. Luke. tak, jak jste ho vidli j i t i t. j. viditeln a slavn v ob-
262
to jest pole krve), 20jest toti psno v knize alm: ,A f z p u s t n e p b y t e k j e h o a n e b u d i nikoho, j en by o b v a l v n m , a : , a d j e h o a f d o s t a n e j i n / 21 M us, tedy z tch mu, kte byli s nmi po vechen as, ve kterm Pn Je obcoval mezi nmi, 22 poav od ktu Janova a do dne, ve kterm byl vzat od ns, z tch jeden (m us) bti s nmi svdkem vzkfeni jeho. 23I pedstavili dva, josefa, zvanho B arsab, jen ml pijmi justus, a Matje, 21 a m odlce se pravili: Ty, Pane, jen zn srdce vech, uka, kterho z tchto dvou jsi vyvolil, 25 aby dostal misto v tto slub, toti v ad apotolskm , z nho Jid vystoupil, aby odeel na msto sv o je. 261 odevzdali pro n losy, a los padl na Matje, a byl piten k jedencti apotolm.
2021. Uvd slova Pisma, na n byl upozornil ji ve v. 16. Prvn st jich (ai z pu s t n e . . . jen by v nm obval) uvd voln ze almu 68, 26. V alm tom stuje si alm ista do neptel, od nich trp mnoho pro Boha, pros, aby byli potrestni ztrtou msta svho, a vyjaduje pesvden, e prosba ta jest vyslyena Slova jeho vztahuj se ke Kristu a k jeho neptelm , af pmo a ve sm yslu liternm, jestli toti David z vnuknuti Ducha sv. mluv jmnem Vykupitlovm pmo o nm a jeho neptelch, anebo alespo nepmo, ve smyslu pedobraznm , jestli toti David, jak nkte mysl, mluv pmo o sob a svch neptelch, o Kristu pak a jeho neptelch pouze potud, pokud sm jest ped obrazem Kristovm a neptel jeho pedobrazem Kristovch neptel. Vztahujce se vak slova ona ke Kristovm neptelm , vztahovala se ovem tak k Jidovi, kter s t a l s e v d c e m t c h , k t e h o j a l i , a vyplnila se na nm nejen ztrtou adu jeho, nbr i tm, e se vce neobvalo a nestavlo na tom poli, kter bylo koupeno za jeho penze zradou zskan a promnno bylo v pohebit. Prvem proto sv. Petr obrac je na nj a pizpsobuje tm, e uv sla jdnotnho pbytek j e h o ( ) msto sla mnonho pbytek j e j i c h ( ), jak stoj v alm samm a jak i na tom to mst m Vulgata (commoratio eorum). Druh st uvedench slov (a ad jeho af obdr jin) jsou podna doslovn dle pekladu alexandrijskho ze almu 108, 8. Tak v nm pedpovdaj se tresty neptelm, a to ve smyslu liternm neptelm Davidovm, mezi nimi vynikal Achtofel, ve smyslu pedobraznm pak neptelm Kristovm, mezi nimi vynikl Jid. Mimo jin pedpovd se jm tak ten trest, e ad jejich o b d r jin , tedy i Jidv obdr jin. A ponvad tak tato pedpov jsouc skrze Davida Bohem samm dna, musila se vyplniti, sv. P etr osvcen Duchem svtm vyzv ve v. 21. k volb novho apotola. 22. B arsab t. j. syn Sabv; zvali ho tak tedy po otci nejspe na rozd od jinch Josefv. Vedle hebrejskho jmna J o s e f ml tak jmno latinsk J u s t u s , je znamen tolik co spravedliv. Dle svdectv Eusebiova byl on i Matj ze 72 uenk Pn. 25. n a m s t o s v o j e t. j. na msto, kter si zaslou svm zloinem a ne kajcnost (do pekla). *) II. 2, 1 41. autor, podvaje zprvu, jau crkev obecn byla zaloena, vyliuje, kterak Duch sv. sestoupiv na apotoly, uzpsobil je svmi dary k dnmu vykonvn adu jim svenho, a darem jazyk naznail mimo jin i to, e pestal rozdl mezi nrodem a nrodem (2, 111), a kterak tho dne po ei P etrov vstoupilo do crkve na 3000 lid (v. 1241).
Skutky apotolsk, 2, 1
10.
363
KAPITOLA 2. Sesln D ucha svtho. Druh e Petrova a jej inek, v. 1 41.*)
1 A kdy piel den letnic, byli vickni pohrom ad na jednom m isf. 2 Tu povstal nhle s nebe hukot, jako kdy thne vtr siln, a naplnil dm, kde sed li; 3 i ukzaly se jim jazyky jako ohniv rozdlujce se tak, e posadil se na kadm (jeden), 4 a vickni byli naplnni Duchem svtm a poali mluviti jinmi jazyky, jak ten Duch dval jim promlouvat!. 5 Pebvali pak v Jerusalem id, mui bohabojn, ze velikho nrodu pod nebem . 6 A kdy povstal ten zvuk, se e l se zstup a ztrnul, nebof slyeli je mluviti jedenkad jazykem svm. 7 I asli vickni a se divili kouce: Nejsou-Ji tito vickni, kte mluv, G alilejci? 8 I kterak my kad slym e jazyk svj vlastn, ve kterm jsm e se zrodili? 9 My Parthov a M edov i Elam it a obyvatel M esopotam ie, Judska i Kappadocie, Pontu i A sie, 10Frygie a Pamfylie, Egypta a konin Libye lec pi Kyren, i pchoz man,
1. K d y p i e l d e n l e t n i c , doslovn dle textu e c k h o bylo b y : k d y se n a p l o v a l d e n p a d e s t i n y , dle latinskho: k d y s e n a p l o v a l i d n o v p a d e s t i n y . Smysl obou text jest stejn, toti: kdy piel ten den, kter jakoto den padest po hlavnm svtku velikononm nazval se dnem padestiny (Pentekostes), v naem jazyce vak letnicemi slov. T ext latinsk uvaje sla mnonho (dnov padestiny) pihl k tm dnm, kter proly, ne nastal den padest. 2. H u k o t ten byl znamenm pchodu Ducha sv. a slyiteln nejen v dom (veeadle), ve kterm byli shromdni, nbr i po mst vbec. Ovem roum se samo sebou, e Duch sv. nevstoupil na n (a na nikoho) v tom smyslu, jakoby v nich dve nebyl bval; nebof jsa Bh jest vudy a pronik vecko celou svou bytost, ale v tom smyslu vstoupil na n (a.vstupuje na lidi), e udlil jim dary, jich dve jim nedval a zpsobil v nich inky, .jich v nich dve nepsobil. 3. j a z y k y j a k o o h n i v t. j podoby i tvary jazykov, je mly vzhled i barvu ohn. Pod touto zpsobou Duch sv. vstoupil na apotoly, aby naznail inky, ker u nich zpsobil, toti e rozum jejich o s v t i l , vli p o s i l n i l , je na dui o i s t i l a posvtil, je vrouc lskou k Bohu r o z e h l (podobn jako ohe pedmty osvcuje, elezo zoceluje, zlato ist a vci zahv), jako i e jim udlil dar jazykv a vmluvnosti a tak pipravil je k apotolskm u adu jejich. 4. te n D u c h podle textu eckho, podle Vulgty bylo by Duch svat. 5. Byli to id, kte z pohnutek nboenskch pisthovali se z rznch nrod do Jerusalem a a tam se bu na cel dal ivot svj neb alespo na dobu del usadili, aby se pi chrm tm horlivji oddali zbonosti, ano i tam v zemi svat pohbeni byli. Slovy z e v e l i k h o n r o d u p o d n e b e m vyjaduje se zpsobem lidovm mylenka, e pili z n r o d m n o h c h , z n r o d t e h d y z n m c h , jmenovit z n r o d m a n m p o d r o b e n c h (ze veho svta mskho). 6. Jak patrno z v. 11. mluvili o velikch skutcch Boch, t. j. velebili Boha za to, co uinil ke spse lidstva, jmenovit as 7a obtn sm rt, vzken a nanebevstoupen vtlenho Syna Boho a za sesln Ducha sv. Mluvili tedy sice ped ptomnmi idy, ale ne k nim, nbr k Bohu. A psobenm Ducha sv. inili to jazyky rznmi, alespo jazyky vech tch patncti nrod, z nich jednotlivci tam byli, a to bu vickni najednou, chvli tm, chvli onm jazykem, aneb jeden neb jedni tm, jin neb jin onm jazykem, tak, e kad z ptomnch pozorovatel slyel jazyk svj. e by byli tak veli mezi lid a s nm mluvili kad jazykem toho, koho oslovil, z textu nijak nevysvt. Nijak tak nepilh k textu ten vklad dosti rozen, dle nho apotol mluvili pouze jednm jazykem, avak psobenm Ducha sv. kad z poslucha slyel jazyk svj, take by zzrak nebvl se stal v apotolch a v ostatnch ptomnch uencch Pn, nbr v posluchach. 10. L i b y e l e c p i K y r e n t. j. Libye severn (v severn Africe, z pdn od Egypta), jejm elnm mstem byla Kyrene (Cyrene).
364
Skutky apotolsk. 2, 1125.
11 jak id tak proselyt, Krefan i Arabov my slym e je mluviti jazyky naim i o velikch skutcch B o ch . 12 asli pak vichni a se divili v rozpacch kajce jeden ke druhmu: Co jest to ? 18Al jin posm vajce se pravili: Jsou plni sladkho vna. 14Petr vak povstav s jedencti pozdvih! hlasu svho a pro> mluvil k nim: Mui judt a vickni obyvatel ierusalemt, toto budi vm znm o a pozorn poslyte slo v a m : 15 Nejsou toti tito, jak myslte, opil, vdyf jsou (teprve) ti hodiny na den 16nbr to jest to, co bylo pedpovdno skrze proroka Joele: 17,I s t a n e s e v d o b p o s l e d n , p r a v H o s p o d i n , (e) v y l e j i z D u c h a s v h o na v e l i k t l o ; i b u d o u p r o r o k o v a t i s y n o v vai a dcery vae, a m l de nc i vai vidn budou v i d a t i a s t a r c i v a i s n y b u d o u m t i . 18A n o i n a s l u e b n k y s v a n a s l u e b n i c e s v v y l e j i v t d o b z D u c h a svho, i bu d ou prorok ovti. 19A u i n m d i v y s v r c h u na n e b i a z z r a k y d o l e na z e m i , k r e v a o h e a p r u d m o v o u ; 20s l u n c e o b r t s e v t m u a m s c v krev, p r v e ne p i j de den H o s p o d i n v , ten velik a zjevn. 21I s t a n e s e , (e) k a d , k d o bude vzvati jmno Hospodinovo, spasen bude. 22Mui israelti, poslyte slova tato: Jee N azaretskho, mue osvd enho u vs od Boha m ocnm i skutky a divy i zzraky, kter Bh inil skrze nej mezi vm i, jak sam i vite, 23tohoto (mue), kter byl vydn pevnm radkem a pedvedenm Bom , skrze ruce bez bonik jste ukiovali a usmrtili, 24Bh vak vzksil jej (z mrtvch), zprostiv ho bolest podsvt, ponvad bylo nem ono, aby byl od nho dren, 25 nebol David prav o n m : , V i d l j s e m H o s p od i n a p e d s e b o u s t l e , n e b o f j e s t p o p r a v i c i m
11. p r o s e l y t t. j. ti, kte z pohanstv pistoupili k idovstv. 1436. D r u h e P e t r o v a . V n P etr odminuv pomluvu, jakoby apotol byli opil, nejprve (v. 1521) vysvtluje podivuhodn ten zjev (mluven rznmi jazyky) jakoto npl Joeiova proroctv o sesln Ducha sv., potom (v. 2236) pouuje o zmrtvchvstn Kristov a z toho vede dkaz, e Kristus Je jest zaslbenm ^Vykupitelem. 15. t i h o d i n y n a d n t. j. devt hodin rno podle potn naeh tedy doba, se kterou pi zpsobe ivota tehdejch id nelze srovnati, aby kdo byl ji poval, nestdm npojv opojnch. 1721. Slova ta jsou uvedena z Joel. 2, 2832. Prorok pedpovdl jimi, e v dob mesisk dary- Ducha sv. budou se udlovat! hojn lidem vech nrod bez rozdlu vku, pohlav a stavu. Zrove pihldl k poslednmu soudu, jakoto k zakonen! doby m essisk, a ke znamenm, je budou ped nm pedchzeti, imenuje zejmna krev i viky a krveprolit a ohe s prou dmovou i pory, jako i zatmn slunce a krvav svit msce. (Srovn. Mat. 24, 29.) Sv. P etr uvd tak tato slova o soudnm dni nejspe proto, aby tm spe pohnul posluchae, by vrou se utekli ke Kristu, a aby tak uinil si pechod k sti dal (v. 2236), ve kter mluv o Kristu. B u d o u p r o r o k o v a t i t. j. z vnuknut Ducha sv. mluviti k pouen, vzdln a te jinch vc spasiteln a minul neb ptomn, a budouc. Msto H ospodin ( = Pn podle Vulgty) bylo by podle eckho Bh. 22. m u e o s v d e n h o , kter toti byl osvden od Boha jako poslan Bo a jako Vykupitel a Syn Bo. 24. z pro s t v j e j b o l e s t i p o d s v t (dle ec. textu b o l e s t i s m r t t. j. pout, vazby, podsvt neb smrti. 2528. Uvdje slova Davidova (alm. 15, 8 10), vysvtluje, pro bylo nemono, aby Pn Je zstal v podsvt i v i mrtvch neb v hrob, proto toti, ponvad Bh odvkm radkem ustanovil a skrze Davida pedpovdl, e vstane z mrtvch. Slova ona povdl sice z vnuknut Boho David, ale jak P etr
Skutky apotolsk, 2, 26 - 41.
365
a b y c h s e n e z v i k 1 a !; 26p r o t o s e z a r a d o v a l o s r d c e m o j e a z a p l e s a l mj j a z y k ; a n o i t l o m o d p o i n e v n a d j i , 27n e b o n e n e c h d u e m v pods v t , a n e d o p u s t , a b y t v j s v t e c z a k u s i l por u e n . 28O z n m i l j s i m i c e s t y i v o t a a n a p l n m r a d o s t p e d t v s v o u . 29Mui brati, lze voln a n e ohroen ci vm o praotci D avidovi, e zemel i pohben byl, a e hrob jeho jest u ns a do dnenho dne. 30Ponvad tedy byl prorokem a vdl, e Bh se mu zavzal psahou posadit (jednoho) z plodu ledv jeho na trn jeho, 31hled do budoucnosti, povdl to o vzken Kristov, e toti nebyl ponechn v podsvt ani tlo jeho nezakusilo poruen. 32T ohoto Jee vzksil Bh; m y vickni jsme toho svdky. 33Byv tedy p oven pravic B oi a obdrev zaslben D ucha svtho od O tce, vylil jej, jako vy (nyni) vidte a slyte. 34 Vdy nikoli David vstoupil na nebesa, nbr sm p rav: , e k l H ospodin Pnu mmu: S e n a p r a v i c i m , 85d o * k a v a d n e p o l o m n e p t e l t v c h za p o d n o noh m t v m / 36Najisto tedy vz vekeren dm israelsk, e Bh jej uinil i Pnem i Vykupitelem toho (toti) Jee, kterho jste vy ukiovali/ 37 U sly ev e to byli protknuti v srdci a ekli k Petrovi i k osta nm apotojm : Co mme initi, mui brati?" 38Petr pak pravil k nim: ite pokn, a poktn bu kad z vs ve jmnu Jee Krista na odputn hch sv ch ; a obdrte dar D ucha svtho. 39Vdy vm plat to zaslben, i dtkm vaim a vem , kte jsou v dli, kolik jich koli povol Pn Bh n . 40A jet m noha jinmi slovy svdil a napomnal je ka : Ochrate se od tohoto pokolen zvrhlho. 41I byli poktni ti, kte pijali e jeho; a pipojilo se jich v ten den as ti tsce du.
sm slovy o nm (v. 26) a zvlt ve v. 3035 ukazuje, povdl je nikoliv o sob, nbr o budoucm Vykupiteli. z a k u s i l , doslovn u z e l . Podobn ve v. 31. 29 - 31 Vykldaje uveden slova Davidova, dokazuje, e David nepravil jich o sob, nbr jako prorok o Kristov vzken, jeto nikoliv David, nbr Kristus nebyl ponechn v podsvt (v i mrtvch), ani neutrpl na svm tle poruen. 30. e B h s e m u z a v z a l p s a h o u ; mn psahu, kterou mu^Bh uinil skrze proroka Natana (2. Krl 7. 1217) a o kter, in zmnku v Zalm. 131, 11, toti e jeden z potomk jeho bude kralovat! na vky. 33. z a s l b e n D u c h a sv . t. j. obdrel moc, aby ji seslal zaslbenho Ducha sv. 3740. Udv inky ei Petrovy, toti a) e e tou byli jati bolest nad tm, e stali se vinni Kristovou smrt, a b) e velik poet poslucha (3.000) p i p o j i l i s e k apotolm a k ostatnm vcm (viz 1, 15) a stali se dy crkve Kristovy. 38. v e j m n u J e e K r i s t a t. j. tm ktem, kter P n Je ustanovil, a vce v K rista i vyznvajce ho. 39. v m p l a t t o z a s l b e n , ono toti zaslben Ducha svtho, o nm se zmnil ve v. 33., a je byl proroka Joeie uvedl ve v. 17. v e m k t e j s o u v d l i t. j. pohanm. 40. O c h r a t e s e o d t o h o t o p o k o l e n z v r h l h o t. j. ochrate se od zhuby tm, e se oddlte od tch vrstevnk svch, kte zstvajce ve sv zlob, Bomu trestu neujdou.
366
Skutky apotolsk, 2, 42 - 47.
ivot prvnch kesfan. v. 4 2 47.
42 Trvali pak v uen apotolskm a v obcovn lmn chle i na modlitbch. 431 pichzela bze na kadho, tak mnoho div a zzrak dlo se skrze apotoly v Jerusalem a bze velik byla u vech . 44 Vickni vc( pak dreli se pospolu a mli vecky vci sp olen ; 45 statky i majetek m ovit prodvali a rozdlovali je mezi veck y, jak bylo komu poteb. 4s D enn tak trvali jednom ysln v e chrm a lmajce po dom ech chlb pijmali pokrm s veselm a prostotou srdce, 47 chvlce Boha a majce pze u veho lidu. Pn pak pipojoval k tomu denn ty, kte pichzeli ke spse.
4247. Le ivot prvnch kesfan upozoruje na to, e vytrvale polouchali Kristovo uen od apotol hlsan, e ochotn obcovali i astovali se l m n c h l e b a t. j. me sv. a s n spojenho sv. pjmn, a e horliv byli ve spolench modlitbch veejnch. Prav 1l text eck, e t r v a l i v u e n a p o t. a v o b co v n v l m n c h l e b a a v m o d l i t b c h , co do smyslu neli se od textu svrchu podanho dle textu latinskho, s nm souhlas t peklad saidsk a koptick; nebof lskypln ono obcovn, kter eck text pipom n a pstavkem v lmn chleba a v modlitbch vysvtluje, jevilose i dle tohoto (eckho) textu pedem prv v astovn se me sv. a s n spojenho spolenho pijmn a ve spolench modlitbch veejnch. 42 p ic h z e la b z . . . . t. j. vichni kte byli svdky zzranho dje seslni Ducha sv., i ti z nich, kte zstali pi sv neve, byli naplnni ja koui bzn a ctou, take se neodvili initi obte tm, kte uvili a do crkve vstoupili. 43. Slova a b z e v e l i k b y l a u v e c h schzej v nkterch dosti etnch i vnch rukopisech, i ve Vatiknskm. Vynechati se mohla snadno, ponvad mylenka ta vyjdena jest j 11a potku tohoto vere. M je vak i kodex Sinajsk, Alexandrijsk, Efrema Syr. 44. d r e l i s e p o s p o l u doslovn b y l i p o s p 0 1 1 t. j. ne v tom smyslu, e by bydlili spolu v jednom dom, nbr e se dreli spolu a i ve veejnost vystupovali jako krouek uzaveti i jako jedna spolenost, schzejce se astji v uritch dobch ke spolenm modlit.bm, ke slyeni slova Boho a ke slubm Bom vbec. m l i v e c h n y v c i s p o l e n nikoli ve smyslu modernch komunistv, jakoby nebylo mezi nimi dnho maietku soukromo a vichni mli stejn prvo na vecko, nbr jak vysvt ze 4, 32., v tom smyslu, e nikdo z nich nepokldal se za vlastnho majitele tch vc,^kter ml, nbr jen jako za sprvce statk od Boha mu na as svench. e soukrom majetek trval mezi nimi i dle, patrno ze Skut. 4, 34. 36. a zvlt ze Skut. 12, 12., kde jest e o dom Marie, matky sv. Marka. 45. To smlen sv, e jsou ne vlastn majitel, nbr sprvcov statk od Boha jim svench, projevovali tm, e tde podporovali chud a k tomu konci podvali i majetek svj movit i nemovit, ale nikoli vickni, nbr jen nkte, a z pravidla nikoli vecken statek svj, nbr st jeho, a to nikoli povinn, nbr dobrovoln (Skut. 5,4), byve k tomu povzbuzeni nejspe pkladem apotol, kte opustive vecko nsledovali Krista. 46. l m a j c e c h l b toti svtostn pi mi sv. a sv. pijmn. Prvn kesan tedy obrceni byve ze id, chodili denn do chrmu jerusalemskho (idovskho) na modlitby, avak na mi sv. a s n spojen sv. pijmn chodili do soukromch dom, jedni do toho, jin do jinho; nebof od t chvle, kdy poet vcch vzrostl pes 3000, neobshl vech dn dm soukrom v Jerusalem . Po lmn chleba t. j. p mi sv. a sv. pijmn p i j m a l i p o k r m obyejn, nesvtostn, slavce tak zvan hody lsky, pi nich bohati astovali chud. 47. P n p a k p i p o j o v a l atd. Tak dle textu eckho, dle nho Pn Je pipojoval k dosavadn spolenosti vcch vyznavae nov, toti ty, kte p i c h z e l i k e s p s e t. j. ty, kte uvive v Krista o c h r n i l i s e tak od vrstevnk zlch a pijave kest nastoupili na cestu spsy. Od smyslu toho nelii se c o d o v c i text latinsk, dle nho P n r o z m n o o v a l d e n n t y, k t e b y s p a s e n i b y l i . III. Od 3, 15, 42 vypravuje, kterak se crkev rozmhala v Jerusalem p vecky vnj i vnitn pekky, kter se j stavly v cestu.
367
KAPITOLA 3. U zdraven chrom ho od narozen a tet e Petrova. 1 Petr a Jan li do chrmu k m odlitb na hodinu devtou. 3 A tu nesli jakhosi mue, kter byl chrom ze ivota matky s>. Kladli jej kadho dne ke brn chrm ov, jmnem K rsn, aby prosil o almunu ty, kte vchzeli do chrmu. 3T en uzev Petra a Jana, ani chtj vejiti do chrmu, prosil, aby dostal almunu. 4 Ale Petr upev na s Janem zrak ekl: Pohle na n s. BI hledl na n pozorn oekvaje, e nco od nich dostane. 6 Petr vak e k l: Zlata a stbra nemm, ale co mm, to ti dm; ve jmnu Jee Krista N azaretskho vsta a chc . A vzav jej za pravou ruku pozdvihl ho. A hned utvrdily se nohy i kosti jeho. 8 1 vyskoiv postavil se a ch o d il; a veel s nimi do chrmu chod i poskakuje a chvle Boha. 8 A vekeren lid vidl ho, an chodi a chvl! Boha. 111 poznali ho, e to jest ten, jen pro almunu sedval u Krsn brny chrm ov, a byli naplnni asem a ustrnutm nad tim, co se mu pihodilo. 11 Ponvad se vak drel Petra a Jana, sbhl se k nim pln asu vekeren lid pi podloub, kter slo v alam ounovo. 12 Uzev to Petr promluvil k lid u : Mui israelt, pro se divte tomu aneb pro hledte na ns, jako bychom svou m oc nebo silou byli uinili, aby tento chodil? 18 Bh Abrahamv a Bh Iskv a Bh Jakubv, Bh otc naich oslavil Syna svho Jee, kterho vy jste vydali a zapeli ped Piltem, kdy on usoudil, aby byl proputn. 14 Vy vak jste zapeli svtce a spravedlivho a dali jste, aby vm byl darovn mu vraednk; 15pvodce ivota jste zabili, ale Bh vzksil ho z mrtvch, a my jsm e toho svd ky 16 A pro vru ve jm no jeho utvrdilo jeho jm no tohoto (lovka), kterho v id fe i znte, a ta vra, kter jest skrze nj, dala mu pevn to zdrav ped oima v s vech. 17A nyn, brat, vm, e jste to yinili z nevdom osti, jako
3. 1. n a h o d i n u d e v t o u t. j. dle naeho potn na t e t hodin odpoledne. k m o d l i t b , doslovn m o d l i t b y neb m o d l i t e b n (nad ev to u hodinu modlitby). 2. Brna Krsn, obyejn brna N ikanorova zvan, jako i podloub alamounovo (v. 11,) byly na vchodn stran chrmov. 5. Chrom m pohledti na Petra a Jana, jednak aby seznal soustrast jejich, jednak, a to hlavn, aby upjal vekerou pozornost svou na to, co se bude dti, a mohl o tom vydati pravdiv svdectv. 1226. V ei tto vysvtluje idm, e pedel zzrak byl zpsoben moc toho Jee, kterho oni ukiovali, Bh vak z mrtvch vzksil; spolu u, e Je ten jest zaslben Vykupitel, a povzbuzuje ku pokn. 13. Jee v y d a li Piltovi, aby potvrdil a provst! dal rozsudek sm rt z a p e l i j ej ped nm, zvlt kdy volali: Nemme krle, nbr csae ; Pilt u s o u d i l , aby byl proputn, kdy optn prohlaoval, e na nm viny nenalz. 15 p v o d c e i v o t a t. j. toho, jen jako Bh jest zdrojem a udrovatelem vekerho ivota, tlesnho i duevnho, pirozenho i nadpirozenho ivota o milost Bo. 16. p r o v r u ve j m n o 't. j. proto, ponvad my (j a Jan, ano i lovlc chrom od narozen) vme, e Je jest Vykupitelem z mrtvch vstalm proto j e h o j m n o t. j. bosk moc Jeova, jeho jsme vzvali, uzdravila lovka toho. V r a , k t e r j e s t s k r z e n j t. j. t viry, pro kterou lovk ten to byl uzdraven, nemme sami ze sebe, nbr zpsobil a dal ji nm sm Je Kristus. (Prav vra nadpirozen jest darem Boim.) 17. z n e v d o m o s t i ovem zavinn, nebof npln z proroctv a z Kristovch zzrak i slov mohli poznati, e jest zaslbenm Vykupitelem. Sv. Petr omlouv tak jakousi mrou jejich jednn, aby v nich vzbudil tm spe nadji v odputn.
368
i nelnci vai. 18Ale Bh naplnil tak to, co pedpovdl sty vech prorok, e toti Kristus jeho bude trpti. 19 ite tedy pokn a obrate se, aby shlazeny byly hchy vae, 20by pily asy oddechu od H ospodina a on (aby) poslal Krista Jee vm pedurenho, 21 jeho nebe mus pijmouti a do as obnovy vech vc; o tom mluvil Bh sty svch svtch prorok odvkch. 22M oj pravil: , P r o r o k a v z b u d v m H o s p o d i n , B h v, z br at v a i c h j a k o mn e ; t o h o p o s l o u c h e j t e v e v e m , c o b u d e m l u v i t i vm. 3K a d , k d o n e p o s l e c h n e p r o roka toho, b ud e v y h l a z e n z lidu. A tak vickni proroci od Sam uela i po nm, kte mluvili, zvstovali dny tyto. 25Vy jste synov prorok a t m luvy, kterou Bh uinil s otci naim i, kdy pravil k A braham ovi: ,A v p o t o m s t v u t v m b u d o u p o e h n n a v e c k a p o k o l e n z e m . 26Vm Bh, vzbudiv Syna svh o, poslal jej nejprve, aby vm ehnal, kdy by se odvrtil kad od nepravost sv ch .
18. s t y v e c h p r o r o k u jest sice eeno s nadszkou, jeto ne vich nbr nkte toliko proroci pedpovdli zejm Kristovu smrt, avak jest to eeno prvem vzhledem k tomu, e vichni proroci pihleli k vykoupen lidstva, je Kristovou smrt bylo uskutenno. 1920. Jako prvn el, pro maj initi pokn a se k Bohu obrtiti, udv tedy, aby pijmouce kest (2, 38) d o s h l i o d p u t n h ch , jako el druh a to hlavn a posledn, a b y p i l y a s y o d d e c h u t.^ j. asy plnho blaha vnho, kdy s du bude blaenosti vn astno tlo. asy ty vak nepijdou dve, dokavad evangelium nebude hlsno vem nrodm (Mat. 24, 14), dokud nrod israelsk ve svm celku (nikoii ve vech jednotlivcch) neobrt se ke K ristu (Rm. 11, 26) a dokud se tak nenapln onen nm neznm poet vyvolenc, kter Bh odvkm radkem svm ustanovil vzti do nebe. m dve se to stane, tm dve pijde Pn Je k soudj, a tm nastanou ony asy oddechu ve vn blaenosti. A vzhledem k tomu Petr vyzv lid aby se obrtil (tak) k tomu ko.ici, by Hospodin poslal (k soudu) Pna Jee. 21. n e b e m u s p i j m o u t i ! t. j. jee jako Boholovka m u s i l o ne pijm outi pi jeho nanebevstoupen a mus jej v sob podreti a do a s o b n o v y v e c h v c t. j. a do t doby, kdy mimo zavrence bude vecko uvedno do onoho, ba mnohem lepho stavu, ne jak byl ped hchem prvnch rodi, tedy a do pchodu jeho k soudu poslednmu, kdy onen stav bude zaveden. (Srovn. Is. 65, 17; 66, 22; 2. Petr. 3, 12; m. 8, 19; Zjev. 21, 1). 2223. Slova ta jsou voln uvedena z 5 Moj. 18, 15, 19; vztahuj se k Vykupiteli, jeho pedobrazem byl Moj. 24. Jmenuje Samuela, a nen znmo dn takov proroctv jeho; zajist proto, e nn zaloil kolu prorockou (Krl. 19, 10) a byl proto pokldn za otce prorok (Zid. 11, 32). 25. Vy j s t e s y n o v p r o r o k a t m l u v y jest ren hebraistick ; my bychom ekli: Vy jste v zkm spojen s proroky a s tou mluvou i: vm jakoto dm toho nroda, k nmu Bh poslal proroky a s nimi mluvu uinil, pat pedem proroci a ta zaslben, kter Bh dal skrze n, vs pedem tk se i ta mluva, kterou Bh uinil s Abrahamem a jeho potomky, a proto vy pedem jste povinni tak iti, jak se siu na astnky onch zaslben a on mluvy s Bohem. Slova A v p o t o m s t v u t v m . , . jsou uvedena z l.M oj. 12, 3 . k n , ti toti, kte podle du ji od Davida stanovenho mli ten tden konati ve chrm bohosluebn kony. V e l i t e l stre chrmov, jen byl tak knz a ml velikou vnost, bdl nad vnjm podkem ve chrm. 4, 2. Vichni nepochybn horili se nad tm, e apotol, lid neuen a prost, uili lid, a to bez svolen velerady, Saduceov vak horili se mimo to tak proto, e hlsali v Kristu vzken z mrtvch, nebo oni poprali budouc zm rtvchvstn.
369
KAPITOLA 4.
Petr a Jan ped soudem ; Petrova e tvrt, v. 1 22. 1M ezitm vak co k lidu mluvili, pistoupili k nim kn a velitel (stre) chrmov i S aduceov tce nesouce, e u lid a v Jei zvstuj zmrtvchvstn. 8I vzthli na n ruce a vsadili je do ale na zejtek, nebof byl ji veer. 4 M noz vak z tch, kte slyeli tu e, uvili; i doshl poet mu (vcch) pti tisc. 6 Druhho pak dne shrom dili se v Jerusalem jejich nelnci a star a zkonici; 6 zejm na t nejvy knz Ann i Kaif a Jan> i Alexander a vickni, kte byli z rodu veleknskho, 7 a postavive je uprosted tzali s e : Jakou m oc aneb v kterm, jmn jste to uinili! v y ? 8 Tu Petr naplnn byv Duchem svtm ekl k nim : N elnci lidu a star, (p o sly te:) 9Jestlie my jsm e d nes vyslchni pro dobrodin na lovku nem ocnm , m toti on jest uzdraven, 10budi znm o vem vm i vem u lidu israelskm u: Ve jmnu (Pna naeho) Jee Krista Nazaretskho, kterho jste vy ukiovali, kterho vak Bh vzksil z mrtvch, skrze toho stoj tento ped vmi zdrv. 11T o j e s t t e n k m e n , k t e r b y l z a v r e n o d v s s t a vitel, kter v a k se stal k a m e n e m helnm, 13a nen v nikom jinm sp sy ; nebof nen jinho jmna pod nebem danho lidem, v nm bychom mli spaseni bti.
57. S h r o m d i l i se toti km im odnm u sezen velerady N e l n i k y rozum ony leny velerady, kter jindy nazv veleknzi, t. veleknze adujcho, jakoto knze nejvyho, veleknze sesazen a pedstaven 24 td knskch; z tch pak jmenuje zvlt A n n e , veleknze sice sesazenho, ale i potom velik vnosti povajcho a pedsedajcho (knze nejvyiho), jako i J a n a a A l e x a n d r a , o nich vak nen nic znmo, le by snad s kodexem D mlo se msto J a n isti J o n a t h a s , jen dle Jos. Flavia (Staro. 18, 4, 3) byl syn Annv a po Kaifovi veleknzem, a t y k t e b y l i z r o d u v e 1 e k n s k h o , jimi hledc k souvislosti a k tomu, e n e p r a v z r od i n v e 1e k n s k c h, nbr z r o d u v e 1 e k n s k h o, vyrozumli jest nejspe pslunky rodu Annova, a nikoli, jak nkte mysl, leny ty pednich aristokratickch rodin knskch. Ti vichni, zd se, patili ke stran saducejsk. S t a r m i rozumti jest psedc veleradv z pednch (vnch mu jerusalemskch, nekni; ve v. 8. zahrnuje sv. P etr jmnem tim tak ostatn leny velerady mimo veleknze, toti zkonky i prvnky, mue zkona zjial. Ti (star a zkonic) patili (alespo vtinou) ke stran farisejsk. lenov velerady sedli pi zasedn v polokruhu; P etra a Jana postavili doprosted ped sebe. 8 12. Ve tvrt tto ei sv P etr po prv ped vrchnost vyznal vru v Krista prohlsiv slavnostn, e Je ukiovan a z mrtvch vstal jest zalbenm Vykupitelem, skrze nj jedin lze dojiti spsy. 10. Ve j m n u P n a n a e h o J. K. t. j. moc Jee K rista, kterho vyslovujce jmno jeho, jsme vzvali. (Slov Pna naeho nen v text eckm! jako ani slova poslyte ve v 8. 11. Nazvav (ve v. 10.) Pna Jee Kristem t. j. Pomazanm a prohlsiv,, e skrze nj byl chrom uzdraven, vyznal tm ji, e Je jest Vykupitelem.. Aby vak vyznn to potvrdil, pipomn jim slova almu 117, 22., kter nejen, id k Vykupiteli budoucmu vztahovali, nbr i Pn Je sm o sob vykldal' (Mat. 21, 4245). Smysl jest: Je jest onm kamenem, o nm jest v almu 117, 22. pedpovdno, e jej stavitel zavrhnou, Bh vak uin kamenem helnm. Vy jste oni stavitel, kte majce vyuovati lid v pravm nboenstv a pipravovati jej na Vykupitele nleitm vkladem proroctv mesiskch, mli jste postavit! Bohu chrm duchovn, avak odepeve Jei Kristu vru a jej usmrtive, zavrhli jste ho. Vae snahy vak byly marn, nebof Bh vzksiv a oslaviv jej, uinil jej kamenem helnm hlavou crkve, ve kter spojuje v jedno idy i pohany (kdy se obrt), podobn jako kmen heln spojuje dv zdi neb stny..
Psm o sv. Novho zkona. st I. 24
370
18Tu oni pozorujce nohroenost Petrovu a janov a shledave, e to jsou lid neuen a prost, divili se a poznvali, e bvali s Je* em . 11Ponvad va'< vidli tak lovka, kter byl uzdraven, an stoj s nimi, nemohli nic namtnout!, 15ale rozkzave jim, aby vyli z velerady ven, uvaovali vespolek 16kouce: Co mme uiniti s tmito lidm i? N ebof e zzrak patrn stal se skrze n, jest zjevno vem obyvatelm, jerusalemskm, a nem em e popti. , , A vak aby se to vce nerozhlaovalo mezi lid, pohrozm e jim, aby na zklad jmna toho nemluvili ji nikomu z lid . 18 A povolave je pikzali (jim), aby vbec nemluvili ani neuili na zklad jmna je. 19Ale Petr a fan odpovdajce pravili k nim : Posute (sam i), zdali jest spravedlivo ped Bohem , abychom poslouchali vce vs ne Boha; 20nebo my nememe nemlaviti toho, co jsm e vidli a sly eli. 21 Oni vak pohrozive (jim) propustili j e ; nenalzali, kterak by je potrestali, a to pro lid, nebo vickni velebili B oha pro to, co se stalo. 22 Vdy vce ne tyicet rok bylo tomu lovku, na kterm se udl tento zzrak uzdraven. Modlitba vcch po proputn Petra a Jana. v. 23 31.
23B yve proputni pili ke svojim a povdli jim vecko, co velekn a star jim ekli. a*T i pak u sly ev e pozdvihli jednom ysln hlasu (svh o ) k Bohu a pravili: H o s p o d i n e , ty j s i t e n , j e n u i n i l n e b e i zemi a m o e i v e c k o , co jest v nich, asjen jsi v Duchu svatm sty naeho otce D avida, sluebnka svho, ekl: , P r o s e v z b o u i l i p o h a n a ( p r o ) k m e n o v sm yslili vci marn? 26P o v s t a l i k r l o v z e m a v l d c o v s e l i se v e s o o l e k proti H o s p o d i n u a p r o t i P o m a z a n m u j e h o ? 27Nebo v tomto mst seli se skuten H erodes a Pontius Pilt s pohany a lidem israelskm proti svtm u Synu tvm u Jeovi, kterho jsi pom azal, 28 aby uinili, co ruka tv a radek tvj pedem ustanovily, aby se stalo. 29 A nyn, Pane, shldni
22. p i l i k s v o j i m , toti k ostatnm apotolm a uenkm Pn, kte as byli na nkterm mst shrom dni jet s jinmi vcmi. 2430. V modlitb tto nejprve veleb Bo vemohoucnost (v. 24) a vevdoucnost, je se projevila pedpovd Vykupitelova utrpen (v. 2526). Nato vzpomnaj, kterak pedpov ta se vyplnila, kdy ped nedvnem v Jerusalem seli se krlov pozem t zastoupen Herodem Antipou a Pontiem Piltem s pohany (s vojny a jinmi) a lidem israelskm, aby Jee zahubili (v. 27), a kterak tm boskch radk nejen nezmaili, nbr je vyplnili (v. 28), jeto Bh sm ustanovil, abychom utrpenm Syna jeho byli vykoupeni. Konen pros Boha za pomoc k vykonn kolu jim pikzanho (v. 2930). Prorock slova P r o s e v z b o u i l i a dal jsou ze almu 2, 12. p o h a n eck & (v. 25), kterto vraz znamen sice tak nrody vbec, zde vak odpovdaje hebr. gojjm znam en nrody pohansk, pohany, takt ve v. 27. K m e n o v v eek. text lid, nrodov, pokolen, zde k m e n o v toti israelt. almista vid v duchu, kterak pohan i id povstvaj proti Kristu (a jeho vyznavam) a vda, e nemaj k tomu piny a e nm aha jejich jest marna, vyjaduje as nad jejich jednnm. Slova H o s p o d i n e , t y j s i t e n . . . , c o j e s t v n i c h ze almu 145, 6. (Srv. 2. Moj. 20, 11). 27. k t e r h o j s i p o m a z a l t. j. zasvtil k adu vykpitelskmu (jako krle Vykupitele), dav mu jako Boholovku plnost darv a milost Ducha sv., zejmna t moc vykonat dlo vykoupen lidstva. 28. Seli se, aby uinili, co r u k a a r a d e k t. j. mocn radek Bo od vnosti u s t a n o v ) , aby toti Krista usmrtili, ovem svobodn; nebo radkem onm Bh svobody jejich neruil ani jich ke zloinu Onomu neustanovil, nbr toliko zloin jejich dopustil.
Skutky apotolsk, 4, 305, 6.
371
na hrozby jejich a dej sluebnkm svm , mluviti s vekerou neohro enost slo v o tv, 30vztahuje ruku svou k uzdravovn a k inn zzrakv i div jmnem svatho Syna svho Jee. 31A kdy se pomodlili, otslo se m sto, ve kterm byli shrom dni, a vickni byli naplnni D uchem svtm ; i mluvili slovo B o s neohroenost. Uten stav prvn obce kesansk. N ebezpeenstv hrozc ze patnho pkladu A naniova a jeho m anelky odstranno. 4, 3 2 5, 11. 82 O bec vlc:ch vak mla jedno srdce a jednu dui, a nikdo z nich nekal, e by nco z majetku jeho bylo mu vlastnm , nbr vecko bylo jim sp o len ; 33a m oc velikou vydvali apotol sv dectv o zm rtvchvstn Jee Krista, Pna naeho, a milost velik byla na nich vech . 34 Vdy nebylo mezi nimi ani dnno chudho, nebo ti, kte byli majiteli pol neb dom, prodvajce je pineli penize stren z a t o , co prodvali, 35a kladli je k nohm apotol. Rozdvalo se pak kadm u podle toho, jak bylo komu poteb. 36Tak Josef, kter byl od apotol nazvn B a r n a b e m , to jest v pekld s y n t c h y , levita, rodem z Cypru, 37maje pole, prodal je a pines penze za n, poloil je k nohm apotol. KAPITOLA 5. ,
1Jeden mu vak, jmnem Anani, s manelkou svou Saflrou, prodal pozem ek a a nechav lstiv za sebou nco z utrench penz s vdom m sv manelky, pinesl jaksi dl a poloil jej k nohm apotol. 3Ale Petr ekl jem u : Ananii, pro pokouel bel srdce tv, abys selhal Duchu svtm u a lstiv nechal za sebou z penz utrench z p o le ? 4Zdali zstvajc (neprodno) tob nezstvalo, a zda byvi prodno nebylo v m oci tv ? Pro jsi uloil v srdci svm tuto vc? N eselhal jsi lidem , nbr B ohu. 5 Tu Anani sly e ta slova, padl a skonal. I pipadla bze velik na vecky, kte to slyeli. 6 M ldenci
31. Msto to se otslo moci boskou na znamen, e Bh jejich prosby vyslyel. 4, 325, 11. V tto stati sv. Luk, vyliv znovu uten stav prvn obce kesfansK, jmenovit t spoleenstv majetkov (v. 3237), ukazuje, kterak nebezpeenstv, je tomu stavu hrozilo patnm pkladem manel Ananie a Safry, bylo odvrceno soudem Bom veejn na oba manely dopadlm (5, 111). 32! Srovn. 2, 44. 45. poznm. 33. M o c v e l i k o u t. j. svobodn, zmuile a ince zrove zzraky. 35. k l a d l i j e k n o h m a p o t o l t. j. odevzdali je jim ke sprv a k volnmu uit, zejm na k viv chudch. 5, 2. l s t i v n e c h a l z a s e b o u jistou st z vtku a ekl, e odevzdv vecko; uinil tak dlem as z pokrytstv a ctidosti, aby v och apotol i ostatnch vcch jevil se zvlt ctnostnm a obtavm, dlem ze sobeckosti, aby, jeto ten, kter ve odevzdav sm se stal zcela chudm, dostval tm vt podporu z penz apotolm odevzdanch. 3. O podvod Ananiov byl P elr uvdomn Duchem sv . P r o p o k o u e l toti inn i tak, e jsi ku ponoukn jeho svolil? e tento smysl maj ona slova, ukazuje t vraz n a p l n i l v text eckm. a b y s s e l h a l D u c h u s v . ; lhal sice lidem, apotolm ; avak apotol byli naplnni zvltn mrou dary a milost Ducha sv. a byli jeho zzenci, Anani pak to vdl; i elila proto le jeho tak proti Duchu sv. 4. P r o j s i u l o i l . . . t. j. pro jsi se ustanovil na t v ci? 6, M l d e n c i i mlad dov crkve, kte byli poveni vykonvnm nkterch nich slueb v crkvi a jako takov snad ji zvltn stav neb tdu
372
pak vstve zavinuli jej a v y n ese pochovali ho. 7 As po tech hodinch pila i m anelka jeho, nevdouc, co se pihodilo. 8 I ekl j Petr: Povz mi, za tolik jste pole p rod ali? A ona ekla: Ano, za tolik. 9 Petr pak k ni: I pro jste se um luvili, abyste pokoueli D ucha P n ? Hle nohy tch, kte pochovali mue tvho, jsou pede dvemi a vynesou t. 10I padla hned ped nohy jeho a skonala; m ldenci pak v eed e nalezli ji mrtvou, a v y n ese pochovali (ji) vedle mue jejho. 111 pila bze velik na celou crkev a na vecky, kte o tom slyeli. D al vzrst crkve; jej pronsledovn, v. 1242.
12 Skrze ruce apotol vak dlo se v lidu m noho zzrak a div I bvali vickni jednom ysln v podloub alom ounov, 13 z ostatnch vak neosm loval se nikdo pipojit se k nim, ale lid je velebil. 14 Tm vce vak pibvalo Pnu vcch, m nostv mu i en, 15 take i na ulice vyneli nem ocn a kladli je na lka i nostka, aby, kdy by el Petr, alespo stn jeho zastnil nkoho z nich, a aby byli osvobozeni od nem oc svch. 16 Pichzelo pak do Jerusalema tak mnostv lidu z m st okolnch pinejce nem ocn a od neistch duch trp en ; a ti vickni byli uzdravovni. 17Povstav pak veleknz a vickni, kte dreli s nm, to jest strana saducejsk, byli naplnni evnivost; 18i vzthli ruce na apotoly a vsadili je do veejnho vzen. 19A vak andl Pn otevel v noci dvee vzesk a vyved je ven ekl: 20*jdte a postavce se mluvte v chrm k lidu veck a slova ivota to h o . 21U slyeve to veli na svit do chrmu a uili. Kdy pak piel veleknz a ti, kte s nim dreli, svolali veleradu, a to veker stareinstvo syn israelskch, a poslali do ale, aby je pivedli. 22A le sluebnici piede a ote-
tvoili. z a v i n u l i jej, eck (synestejlan), kter slovo Vulgata pikld mn sprvn slovem a m o v e r u n t odklidili. 10. O ba manely potrestal Bh sm rt na vstrahu jinm ; nikterak v nejde z toho, e byli tak na vky zavreni. Nebof by se dopustili i tkho hchu, mohli pi slovech Petrovch bti proniknuti dokonalou ltost a dosc odputn trestu vnho. 1242. V tto stati sv. Luk podav zprvu o novm vzrstu crkve sdluje, kterak velerada tce nesouc stl vzrst crkve, dala vecky apotoly uvzniti a pe odpor Gamalielv biovati, a kterak apotol nejen radovali, e mohli pro K rista trpti, nbr i byve proputni, zmuile ve svm ad' pokraovali. 12. S k r z e r u c e a p o t o l t. j. skrze apotoly tm, e apotol ruce na jin vztahovali, vzkldali, jimi ehnali. v p o d l o u b a l o m o u n o v b v a l i i shromaovali se v i c h n i , toti vichni dov crkve, jak apotol tak ostatn vc. 13. z o s t a t n c h t. j. z nekesan i tch id, kte neuvili v Krista. 14. Slovo P n u lze vztahovat! i k slovu v c c h ve smyslu pibvalo tch, kte vili v P na, jak pojm Vulgata (peklad latinsk), i k slovu p i b v a l o ve smyslu pibvalo Pnu (jeho crkvi) tch, kte uvili, jak vzhledem k Skut. 11, 24. zd se bti sprvnj, a smysl zstv v obojm ppad t. 15. slova a aby byli osvobozeni od nemoc svch m sice Vulgata a eck rukopis E, v jinch rukopisech eckch schzej; jsou tedy as pozdj vlokou vysvtlovai. 20. s l o v a i v o t a t o h o t. j. slova ivota nadpirozenho v Kristu Jei, o nm byli dve kzali, i uen Kristovo, je vede k ivotu vn blaenmu. P o s a v c e s e m l u v t e t. j. vystupte zm uile a mluvte neb mluvte zmuile, neohroen. 21. k d y p i e l toti do sn zasedac.
373
veve vzen nenalezli jich; i vrtili se a ohlsili 23kouce: al jsm e nalezli sice zaven s vekerou bezpenost, t stre pede dvemi, avak oteveve nenalezli jsm e uvnit nikoho. 24Jak ta slova uslyeli velitel chrm ov a velekn, byli na rozpacch o nich, co by to bylo. 26Kdosi vak pied oznmil jim: Hle, m ui, kter jste vsadili do vzeni, stoj ve chrm a u lid . 28Tu od eel velitel se sluebniky a pivedl je nikoliv nsilm; nebo bli se lidu, aby jich neukam enovali; 27a pivede je, postavili je ve velerad. I otzal se jich veleknz 28ka: Psn jsme vm pikzali, abyste neuili na zkld jmna toho, a hle, naplnili jste Jerusalem uenm svm a chcete uvsti na ns krev toho lovka. 29 Petr vak a ap otol o d p o v d li: Poslouchat! slu vce B oha ne lidf. 80Bh otc naich vzksil Je e, kterho jste vy usmrtili, povsive ho na dev. 31Toho povil Bh pravic svou za kne a Vykupitele, aby dal pokn a odputn hch lidu israelskm u. S2A my jsm e svdky tch vc, i Duch svat, kterho Bh dal tm, kte ho poslouchaj. 33 U sly e v e to pukali hnvem a pom leli je usmrtit. 34Ale jeden fariseus, jmnem Gamaliel, uitel zkona u v eh o lidu \fenr povstav ve velerad, rozkzal, aby ty lidi na malou chvli vyvedli ven, 36a ekl k nim : Mui israelt, dobe si rozm yslete pi tchto lidech, c o mte initi. 36 N ebof ped tmito dny povstal Theudas prav, e jest nkm (velikm ) a pidrelo s e ho potem as tyi sta mu; byl vak usmrcen, a vickni, kte ho nsledovali, byli rozptleni a znieni. 37 Po nm povstal Juda Galilejsk za dn soupisu a sved l za sebou lid k odboji, tak on zahynul, a vickni, kte ho nsledovali, byli rozpreni. 38 A proto, co s e tk zleitosti nynj, pravm v m : Upuste od tchto lid a nechte je ; nebof je-li z lid zmr ten nebo to dlo, rozpadne se, sa)e-li vak z B oha, nebudete m oci je zruiti; abyste snad nebyli shledni jako odbojn B ohu. I poslechli ho. 40 A povolave k sob apotoly a zm rskave je pikzali (jim), aby nem luvili ji na zklad jmna Jeova a propustili je. 411 li z velerady s radost nad tm, e byli hodni uinni trpti pohanu pro jm no Jeovo, 42 a nepestvali kadho dne ve chrm i po dom ech uiti a zvstovat! Krista Jee. KAPITOLA 6. U stanoveno sedm jhn, v 1 7.*) 1 V tchto dnech, kdy se rozm nooval poet uenk, nastala nevole Hellenist proti Hebrem, e pi dennm podlovn vd ovy
34. G a m a l i e l toti star i I., syn imonv a vnuk Hillelv, uitel sv. Pavla (Skutk. 22, 3.), pslunk strany farisejsk. 36. T heudas tento jest jin ne Theudas, kterho Josef Flavius ppomn pi dob csae Klaudia jakoto mue, kter zrove se Saddukem strhl za sebou davy velik a svm uenm tak pro budoucnost mnoho zlho zpsobil {Staroitn. 18, 1.). 37. J u d a G a l i l e j s k jest t s onm Judou, kterho Josef Flavius jmenuje brzy po roditi gaulanitskm (Staroitn. 18, 1.), brzy po m st jeho innosti galilejskm (Staroitn. 18, 1, 6; 20, 5, 2 ; O vlce idovsk 2, 8, 1 ; 17 8.). *) IV. Od 6, 18, 3. sv. Luk vypravuje, kterak za pinou nevole vznikl pro nkter nedopateni pi podlovn bylo ku pomoci apotol zvoleno sedm jhn (17), z nich jeden, jmnem tpn, spchem , kterho za pomoci Bo doshl svmi zzraky a vmluvnost, tou mrou popudil idy, e jej kiv obalov a li(v ,8 15) a kdy stoje ped veleradou vytknul jim v del ei, e stle odp-
374
jejich se zanedbvaly. a Proto dvanct apotol svolave k sob m nostv uenk ekli: Nen zhodno, abychom my nechvajce slova Boho, pisluhovali stolm . Proto, brati, vyhldnte si ze seb e sedm mu dobr povsti, plnch D ucha svatho a m oudrosti, abychom je ustanovili k tomu konu, 4 my pak vytrvme pi m odlitb a slub slo v a . 6 I zalbila se ta e vem u m nostv, a vyvolili tpna, mue plnho vry a Ducha svatho, a Filipa a Prochora a N knora a Tim na a Parmnu a M ikule, (idovskh o) proselytu z Antiochie. 6T y pedstavili apotolm , a oni pom odlive se vloili na n ruce. 7A slovo Pn rostlo a poet uenk v Jerusalem rozmhal se velice, tak etn zstup kn poslouchal viry. Jhen tpn; jeho psoben a aloba proti nmu. 6, 8 15. 8 tpn pak jsa pln m ilosti a sly, inil velik divy a zzraky v lidu. 9I povstali nkte ze sy n a g o g y zvan Libertinskch 3 Kyrenskch a Alexandrijskch a z tch, kte byli z Cilicie a Asie, a se hdali se tpnem, 10 ale nem ohli odolati m oudrosti a Duchu, kterm mluvil. 11Tu nastrojili mue, kte ekli, e ho slyeli mluviti slova
raj Bohu, vyvede z msta i ukamenovali (kap. 7.), ano t ostatn kesany pronsledovat se jali, ale prv tm podnt dali, e mnoz uprche z Jerusalema, tak jinde po Palestin evangelium ili (8, 13.). 8. 1. jak Hellenisty tak Hebreji mn idy obrcen ke kesanstv; Hellenistm vak byla matetinou etina, Hebrem aram ejtina i hebrejtina ve smyslu irm 2 - 3 . Z tchto slov apotol nejde, e apotol dosud podlovali chud sami osobn, nbr e sami osobn nemohou kon ten vykonvat!, le by hlsn evangelia a ostatn pobonosti adu apotolskho. Spe jest pravdpodobno, e byli k tomu ustanoveni nkte vc z obrcench Hebrev, ale ti zanedbvali vdovy hellenistsk, snad ze stranictv aneb spe z nedopaten pi vtm mnostv chudch. Apotol uznali, e stnost jest odvodnna a chtce odstraniti pinu nevole, ustanovili, aby vc sami Vyvolili si mue, kterm by pe o chud byla svena, ale urili vlastnosti, kter oni muov museli mti, sami pak je k adu jejich ustanovili a vysvtili. Zdali byli vichni z He lenist, nelze ci s uritost; nebo eck jmna mvali t Hebreov. Vichni vak a na Mikule byii rozen id. 4. p i m o d l i t b a s l u b s l o v a . Modlitbou mn pedem modlitby liturgick, jmenovit obt mi sv., slubou slova pak hlsni slova Boho (evangelia); nazv je slubou i pisluhovnm slova proti slub i pisluhovn stolm, o nm mluvil ve v. 2. 5. idovskho proselyty. Vichni mui ti byli toti rodil id, jedin Mikul byl rodil pohan, kter vak ped svm obrcenm ke Kristu pistoupil k idovstv, stav se idovskm proselytou i novovrcem. Vedle pe o chud dostali tak moc kzati a ktiti 9. V Jerusalem bylo moho synagog i spolenost k jednotlivm synagogm pslunch (dle u l n i rabn, ovem pehnanho, 480). Jednu z nich tvoili L i b e r t i n t ili proputnci (t. j. id, kte byii od man, jmenovit od Pompeia, odvedeni do ma, ale pozdji dostve svobodu vrtili se do |erusalema), a s nimi spojen i d k y r e n t a a l e x a n d r i j t , t, j. ti, kte z Cyreny a Alexandrie do Jerusalem a se pisthovali a tam usadili. Druhou z nich tvoili id pisthovali z C i l i c i e (v Mal Asii) a A s i e prokonsulru (t. j. z Jonie, Mysie, Karie a Lydie v Mal Asii). Ti povstali proti tpnovi. M atetinou byla jim etina. 10. D u c h u , k t e r m m l u v i l t. tpn. T ak dle eckho textu a nkterch rukopis latinskch. Dle Vulgty bylo by: D u c h u k t e r ml u v i l toti sty sv. tpna Smysl jest dle jednoho i druhho t, toti e psobenm Ducha sv. uval takovch dvod a mluvil tak moude, e nemohli nic uvsti, m by jeho dvody vyvrtili neb seslabili. 1114. Sv. tpn zajist ve svch kznch vykldal, e na misto staro zkonn bohovldy nastoupilo krlovstv m essik, do nhc maj pstup p-
Skutky apotolsk, 6, 1 2 -7 , 5.
375
rouhav proti M ojovi a proti Bohu. 12A (tak) pobouili lid a star i zkonky a oboive se na, uchopili h 0 v a pivedli do velerady; 18 a postavili kiv svdky, kte pravili: lovk tento nepestv mluviti slova proti mstu svtm u a proti zkonu; 14nebof jsme ho slyeli, an pravil: T en je Nazaretsk zkaz toto msto a zmn ustanoven, kter nm dal M oj. 16I pohldli na upen vichni, kte zasedali ve velerad, a uzeli tv jeho jako tv andla. KAPITOLA 7. tpnova e a smrt. v. 1 59. 1Veleknz vak ekl: Jest tomu ta k ? A on pravil: Mui brati a otcov, p o sly te: Bh slvy ukzal se naem u otci Aorahamovi, kdy byl v M esopotanii, prve ne se usadil v Haranu 3 a ekl jem u: , Vyjdi ze z e m sv a z p b u z e n s t v a s v h o a p o j do z e m , k t e r o u ti u k i 4 I vyel ze zem chaldejsk a bydlil v Haranu. A odtud po smrti otce jeho peloil jej (Bh) do zem tto, ve kter vy nyn bydlte. 5 Ale nedal mu v n ddictv ani na p,
slunci vech nrod, e tedy zzen starozkonn (obzka, obti, rozdl mezi pokrmy istmi a neistmi) nim nepispv ji k ospravedlnn (vnitrnmu), nbr e nastoupilo na msto nho zzeni nov (me sv., sv. svtosti a j.), kterm se skuten ospravedlnn a vnitn posvcen udluje neb zvyuje; tak zajist pouoval, e chrm jerusalemsk nen ji mstem, kde by jedin smly se Bohu podvati obti, nbr e na kadm mst (pim enm) sm se mu podvati ob ist (Jan 4, 21 24); mon, e poukzal t na slova Kistova, ktermi zkzu chrmu pedpovdl (Mat. 24. 2). Nepoprl tedy boskho pvodu zzen starozkonnho, ani se nerouhal, nbr pouoval o pomjejc platnosti a zvaznosti jeho. Ale svdkov podkldajce slovm jeho smysl neprav rouhav, pekroutili je, a v tom smysju oznauj se jako s v d k o v k i v . 7, 253. V tto ei sv. tpn podv krtk pehled djin nrod israelskho, zejmna doby patriarchln (v. 216), doby mojtsk (v. 17 43). doby od Moje do alomouna ili od postaven stnku do stavby chrmov (v. 4 4 50) a doby souasn (v. 5153), a to k tomu konci, aby projevil sv smlen nboensk a ukzal, e se nerouh ani Bohu (v. 2 16), ani Mojovi a zkonu (v. 1743), ani chrmu (v. 4350), nbr e p avou pinou, pro proti nmu vystupuji, jest pevrcen vle jejich, kterou se Bohu protiv (v. 51 53). Nazvaje toti Boha Bohem slvy (v. 2) a vyliuje, kterak se zjevoval a blahovolnm uka?oval bez ohledu na msto a as a tedy ve svm zjevovni se a udlen dar neomezen jest, podv dkaz, e ho neprvem vin z rouhn se proti Bohu (6, 11); pedstavuje Moje jako Bohu milho vysvoboditele lidu, jako zkonodrce i proroka a toho. jen Vykupitele nejen pedpovdl, nbr i pedobrazoval a pro nho poslunost vyadoval, ukazoval, e nerouh se ani proti Mojovi a jeho zkonu, kdy jedn o poslunosti k Jei Kristu, a to ani tehdy, kdy (podle uen jeho) hls, e Star zkon svm zzenm nijak ji nepispv k ospravedlnn. P ipom nce, e otcov jejich nechtli Moje poslouchat! a mu odporovali, mlkv nar na neposlunost a odpor id proti Jeovi. Vzpomnaje pak, kterak Bh milostivm se ukazoval pedkm jejich v dob^patriarchln a mojsk kdy jet dnho chrmu nemli, a kterak teprve alomoun vystavl mu chrm v Jerusalem , a to se svolenm, kter Bh dal Davidovi jako zvltn milost, jeto Bh jsa vudy ptomn ano nesmrn, nepotebuje pbytku od lid postavenho, dv na srozumnou, e jerusalemsk chrm jejich nen nezbytn a e tedy nerouh se proti nmu, kdy vkld, e bval vznam jeho pominul, ba ani tehdy, kdy poukazuje na pedpov Krstovu, e chrm ten bude zboen. 3. Viz 1. Moj. 12, 1. 4. Srovn. 1. Moj. 11, 3132; 12, 5. 5. Srovn. 1. Moj. 12, 7; 13, 15; 17, 8; 48, 4; 5, Moj. 2, 5. Bh nedal mu tehdy t zem v dren, nbr zaslbil mu ji toliko, aby cviil nejen vru, nbr i nadji jeho.
376
Skutky apotolsk 7, 6 16.
nbr zaslbil mu ji dti v dren, i potom stvu jeho po nm, a to v dob kdy syna jet nem l, 8Ano Bh mu ekl, e potom stvo Jeho bude pohostinu v zem i ciz, a e je v slubu podrob a s nm zle nakldat! budou po tyi sta rok; 7, a l e n r o d , j e m u s l o u i t i b u d o u , s o u d i t i b u d u j , pravil Bh, ,a p o t o m v y j d o u a m n o b o v a t i b u d o u n a m s t t o m t o . 8I dal mu mluvu obzkovou, a tak zplodil Iska a obezal ho dne osm ho, a Isk Jakoba a Jakob dvancte patriarch. 9 A patriarchov ze evnivosti prodali Josefa do Egypta ale Bh byl s nm 10a vysvobod il ho ze veho souen jeho a dal mu m ilost i moudrost ped Faranem, krlem egyptskm , a (ten) ustanovil ho nejvym ednkem nad Egyptem i nad celm domem svm . 11Piel vak hlad a soueni velik na celou zem i egyptskou i kananejskou, a otcov nai nenachzel! pokrm. 13Ale Jakob uslyev, e v Egypt jest obil, poslal (tam) otce nae po prv; 18a po druh byl Josef poznn od sv ch bratr, a rod jeho byl zjeven Faraonovl. 14Poslal pak Josef povolat svho otce Jakoba i veck o pbuzenstvo sv, poetem sedm dest pt du. 15I vstoupil Jakob do Egypta a umel (tam) i otcov nai, 16 a byli pineseni do Sichem u a pochovni v hrob, kter byl Abraham koupil za stbro od syn Hemora v Sichem u.
67. Srovn. 1. Moj. 15, ! 3 14. P r a v i l B h podle Vulgty: p r a v i l P n (Hospodin), 400 rok jest eeno okrouhle podobn jako v I. Moj. 15, 13. Dle 2. Moj. 12, 40 a Gal. 3, 17. pobyli v Egypt 430 rok. 8 m l u v u o b z k o v o u t. j. mluvu, na jej potvrzen a vnj znatnen byla ustanovena obzka. Srovn. 1. Moj. 17, 10; 18, 4. 9 10 Srov. 1. Moj. 37, 11, 28 ; 39, 1. 2. 21; 45, 4; 41, 3 8 -4 5 ; alm. 104,17.11. 1 1 -1 4 . Srovn. 1. Moj. 41, 54; 42. 12. 5 ; 43, 3. 9 - 1 6 . 15. V 1. Moj. 46. 27; 2. Moj. 1, 5. a 5. Moj. 10, 22. dle textu hebrejskho i pekladu latinskho udv se poet osob do Epypta pisthovalch (netajc eny a sluebnictvo) na 70. Avak ji v tomto pot jsou zahrnuti nejen nkte vnuci a pravnuci Jakobovi, kte se narodili teprve v Egypt za ivota Jakobova, nbr, jak patrno z 1. Moj. 46, 26., vedle dvou syn Josefovch (Efraim a a Manassa) i Jakob a Josef sm. Bez tchto ty bylo jich proto pouze 66. t-li jich sv. tpn zrove s pekladem alexandrijskm (1. M 46, 27; 2. . 1, 5.) 75, nepot sice v to Jakoba s Josefem, avak t nepochybn ne pouze dva, nbr vecky syny Josefovy, jich dle 1. Moj. 46, 27. bylo (s Efraimem a Manassem) devt, tedy vecko pbuzenstvo musk mimo Jakoba a Josefa 66 + 9 = 75. 16. K slovu b y l i p o c h o v n i doplniti jest pouze o t c o v n a i t. j. synov Jakobovi; nebo Jakob byl dle 1. Moj. 49, 19; 50, 13. pochovn v jeskyni Makpela u Hebronu. e josef byl pochovn v Sichemu, prav se vslovn v Jos. 24, 32; o ostatnch synech Jakobovch neprav se to sice v Psm s v .; sv. tpn tvrd to tedy na zklad njakho podn stnho. Prav-li vak Josef Flavius (Staroitnosti 2, 8, 2), e vichni patriarchov byli pochovni v Hebronu, jest na omylu. 16. v S i c h e m u (neb i jen byl v Sichemu), tak dle nejstarch eckch majuskulv a minuskulv, jako i dle pekladu saidskho, kop tickho, armnskho. Dle Vulgty bylo by s y n a S i c h e m o v a . Od syn Hemora, o t c e Sichemova, koupil pole (v Sichemu) dle 1. Moj. 33, 19., Jos. 24, 32. J a k o b , Abraham pak dle 1. Moj; 23, 16 koupil pole od Efrona u Hebronu, kde byla pochovna Sara, pozdji t Abraham a Isk i Jakob, Prav-li tedy sv. tpn, e Abraham koupil od synu Hemorovch pole v Sichemu, bu se zmlil, jmenovav Abrahama misto Jakoba, a-li by omylu toho nedopustil se nkter z prvnch opisovatel, aneb spe myslil na njakou koupi jinou, snad na onu, na kterou ukazuje 1. Moj. 12, 6, 7. zprvou, e Abraham v Sichemu postavil olt. Nebof ml-li olt ten ochrnn bti od zneuctn, nemohl postav ti jej na pd ciz, nbr musil si dve msto k tomu koupiti. V ppad tom synov Hemora, o t c e Sichemova, od nich Jakob koupil pole, byli by ovem odlin od syn Hemora, s y n a Sichemova. od nich by Abraham byl pole si zjednal.
377
17 Kdy pak se piblioval as zaslben, kter Bh uinil Abrahamovi, iid vzrostl a rozm noil se v Egypt, 18a povstal nad Egyptem jin krl, kter neznal Josefa. 19Ten uiv lsti proti pokolen naem u, trpil otce ne, aby odkldali nemluvtka sv, by nezstala na iv. 20 V tom a se narodil se M oj a byl Bohu m il; i byl chov po ti m sce v dom otce svho, 21 a kdy byl odloen, vzaSa jej dcera Faraonova a vychovala si ho za syna. 22I byl M oj vzdln ve v moudrosti egyp tsk a byl m ocn ve slo v ech i inech svch 23 Kdy mu bylo tyicet rok plnch, pilo mu na m ysl, aby navtvil sv bratry, syny israelsk. 24A uzev jednoho, an trp bezprv, zastal se ho a pomstil utiskovanho zabiv Egypana. 25 D om nval se vak, e brat (z toho) vyrozumj, e rukou jeho Bh jim dv v y sv o b o ze n ; ale oni nesrozum li. 26A druhho dne objevil se u nich, kdy se vadili; i smioval je ku pokoji ka: ,Mui, jste brati, pro ubliujete jeden druhm u? 27Ale ten, jen inil bezprv svm u blinmu, odehnal ho ka: ,Kdo t ustanovil knetem a soudcem nad nm i? 28Chce snad m zabiti, jako jsi vera zabil Egypana? 29I utekl M oj pro to slovo a bydlil jako cizinec v zem i m adinsk, kde zplodil dva syny. 80 A kdy uplynulo tyicet rok, ukzal se mu na pouti hory Sinaj andl v ohnivm plameni kee. 81 Uzev to M oj, podivil se tom u zjevu, a kdy el ble, aby se podval, zaznl k nmu hlas (kouc): M , J j s e m B h o t c t v c h , B h A b r a h a m v , B h I s k v a B h J a k o b v . I zachvl se M oj a neosm loval se popatit. 88Ale H ospodin ekl jem u: , Zuj o b u v 8 n o h o u s v c h , n e b o f m s t o , n a n m s t o j , j e s t p d a s v t . 34V i d l j s e m utrpen lidu svho, kter jest v Egypt, a u s l y e l jsem v z d e c h y jeho; i s e s t o u p i l Jsem a b y c h je vys vob o d i l . A n y n p o j , a p o l u t d o E g y p t a . 85Tohoto M oje, kterho odm tli kouce: , Kd o t u s t a n o v i l k n e t e m a s o u d c e m ? toho Bh poslal jako kne a vysvoboditele s rukou andla, kter se mu ukzal v kei. 36Ten je v yved l iniv divy a zzraky v zem i egyptsk a v moi Rudm i na pouti po tyicet rok. 87To jest ten M oj, kter ekl synm israelskm : , P r o r o k a v z b u d
1719. Srovn. 2. Moj. 1, 72 2 . , k r l j i n , t. j. z jin dynastie. 2022. Srovn. 2 .Moj. 2, 110. id. 11, 23. b y l v z d l n v m o u d r o s t i e g y p t s k ; k n patila hlavn astronom ie i hvzdstv, m atem atika(potstv), hudba, lkastv a prodozpyt. B y l m o c n v e s l o v e c h . V 2. M oj 4, 10 prav sice Moj o sob, e m jazyk neohebn a tkopdn, ale to prav zajist jednak z pokory a vzhledem k velikmu dlu, k nm u ho Bh volal, jednak vzhledem k pirozenm u nadn enickmu. Pokud vak njakou vadu v pin ml, nebrnila, aby slova jeho nebyla mocn, zvlt za pomoci bosk. Vyslovujef se i Flavius (Staroitn. 3, 1, 4) o velik moci jeho ei. 2329. Srovn. 2. Moj. 2, 11- 15. M o j u t e k l p r o t o s l o v o ; ponvad toti z odpovdi onoho lovka seznal, e vc nezstala v tajnosti, bl se, aby Farao nezabil jeho. Pojav tam Seforu, dceru Jetrovu (Raguelovu), za manelku, ml s n dva syny, Gersam a a E liezera (2. Moj. 2, 21. 22; 18, 3. 4). 30, k d y u p l y n u l o 40 r o k novch, a tedy Mojovi ji 80 rok bylo (viz 2. Moj. 7, 7.), u k z a l s e m u a n d l , skrze nho vak mluvil Bh, aneb spe ukzal se mu Bh sm, a to d r u h b o s k o s o b a , jako vykldaj mnoz sv. Otcov a etn exeget. 3 0 -3 4 . Srovn. 2. Moj. 3, 1 -1 0 . 35. s r u k o u a n d l a t. j. s pomoc a ochranou andla. 36. Srovn. 2. Moj, kap. 711, 14. 37. Viz 5. Moj. 18, 15. Slovy tmi pedpovdl Moj Vykupitele. Viz Skut. 3, 22.
378
Skutky apotolsk, 7, 3 8 -5 2 .
vm B h z brat v a i c h j a k o m n e , t o h o p o s l o u c h e j t e . 88 To jest ten, jen obcoval ve shrom dni na pouti s andlem, kter k nmu mluvil na hoe Sinaj, a s otci naimi, jen obdrel slova ivota, aby je dal nm. 89 A toho otcov nai nechtli p olouchat!, nbr zavrhli jej a obrtili se ve svm srdci do Egypta, 0kouce k A ro n o v i: , U d l e j n a m b o h y , k t e b y l i p e d n m i , n e b o o M o j o v i , k t e r n s v y v e d l z Egypt a, n e v me , c o s e m u p i h o d i l o . 41I udlali v tch dnech tele a obtovali m odle ob a veselili se nad d lem rukou svch. 42Ale Bh odvrtil se a vydal je, aby slouili t le s n nebeskm , jako jest psno v knize prorok : , Z d a l i j s t e m i p i n e l i o b t i k r v a v a n e k r v a v po t y i c e t r o k na p o u t i , d o m e i s r a e l s k ? (N ikoliv.) 43A l e p o z d v i h l i (a nosili) j s t e S t n e k M o l o c h v a h v z d u b o h a s v h o R e m f a m a , o b r a z y t o, k t e r j s t e ud l al i , a b y s t e se jim k l a n l i . I p e s d l m v s za B ab y Ion .'* 44 Stnek svdectv mli otcov nai na pouti, jak jim nadil Bh, prav k M ojovi, aby jej udlal podle vzoru, kttr byl vidl. 46 A ten pejave otcov nai, pod Josuem tak vnesli do zem po han, kter Bh vyhnal ped tv otc naich, (a tak mli jej) a do dn D avidovch. 4 " 6Ten nalezl m ilost ped Bohem a prosil, aby sm l vynledati Stnek Bohu Jakobovu. 47 a lo m o m pak vystavl ipu dm. 48Ale Svrchovan nepebv v dom ech rukou udlanch, jak d prorok: 49, N e b e j e s t m i t r n e m , z e m p o d n o m n o h o'u m c h . J a k d m mi v y s t a v t e , p r a v H o s p o d i n , a n e b k t e r j e s t m s t o m h o o d p o v n ? 60Z d a l i r u k a m n e u i n i l a t o h o v e h o ? 61Tvrdojn a neobezan srdcem i uima, vy se vdycky Duchu svtm u protivte, jak otcov vai, tak i vy. 62Kterho z prorok n e
38. o b c o v a l . . , s a n d l e m . . . t. j. byl prostednkem mezi andle (Bohem) a mezi o t c i n a i m i (lidem israelskm ) s h r o m d n m i na pouti pod Sinajem k lom u konci, aby pijali prohlen zkona danho na Sinaji a zavzali se, e jej budou z tchovvati. Moj obdrel s l o v a i v o t a t. j. zkon na Sinaji dan; sv. tpn jmenuje jej s l o v y i v o t a (podle eckho s l o v y i v m !), ponvad vyel od Boha ivho a dle 3. Moj. 18, 5. ml vsti k ivotu vnmu. Srovn. 2. Moj. 19, 3. 3941. viz 2. Moj. 32, 1r> . 42. Bh v y d a 1 j e, t. j. odvrtiv od nich milost svou, dopustil na jeji potrestn, aby s l o u i l i t l e s m n e b e s k m ; doslovn by!o by: vojsku nebeskmu, jm vak rozumj se tlesa nebesk. V k n i z e p r o r o k toti ' v Amos. 5, 25. Slova Amosova uvd voln dle pekladu alexandrijskho; nevytk jimi, e by mu byli na pouti vbec neslouili, nbr e slouili ne pouze jemu, ale tak modlm pohanskm, zejmna Molochovi, jeho mai chrmek s jeho obrazem, a Remfamovi i Saturnovi, jeho hvzdov obraz s sebou ;d m sta k mstu nosili. 44. aby jej udlal podle obrazu, k t e r byl v i d l . Srovn. 2. Moj. 25, 40. 45. Srovn. Jos. 3, 14; 18, 1. p o d [ o s u e m , doslovn s J o s u e m , t. j. s nm a pod jeho vedenm; d o z e m p o h a n ; doslovn podle Vulgty d o d r e n i (dravy) p o h a n , podle textu eckho p i o b d r e n ( = pi obsazen) p o h a n t. j. v dob, kdy obsadili zemi pohan. 46. n a l e z l v m i l o s t , srovn. 1 Krl. 16, 13; a b y s m l v y h l e d a t i , t. j. postaviti. Srovn. alm. 131, 5; 2. Krl. 7, 2. 47. Viz 3. Krl. 6, 1; 1. Paral. 17, 12. 49. Viz Is. 66, 1. 51. id pojali as nevoli nad slovy tpnovmi a dali ji t na jevo njakm zpsobem (hnvivm pohledem, posuky, huenm a j.). Proto sv tpn upustiv od dali sv obhajoby, obrtil se pm o proti nim ostrou vtkou, vytkaje
Skutky apotolsk 7, 538, 11.
379
pronsledovali otcov v a i? Ano i usmrtili ty, kte pedpovdali o pichod toho Spravedlivho, jeho zrdci a vrahy jste se vy nynf stai, 63vy, kte jste pijali zkon k nazen andl, ale nezachovali jste h o / ^54Slyce to pukali hnvem ve svm srdci a skpali zuby na na^ nho.^ 65 On vak jsa pln D ucha svtho, pohledl k nebi a uzel slvu Boi a Jee, an sto! na pravici Bo. 56I ekl: Aj, vidm nebesa oteven a Syna lovka stti na pravici Bo." ?Ale oni vzkike hlasem velikm , zacpali si ui a jednom ysln oboili se na nj. 58 A vyvrhe ho ven z m sta, kam enovali je j; pi tom svd k ov odloili vrchn roucha sv k nohm m ldence, kter slul avel. 691 kam enovali pna, kter se modlil a pravil: Pane Jei, pijmi cuch mho. 60A pad na kolena zvolal hlasem velikm:^ Pane, nepokldej jim toho za hch. A to p ovd v zesnul (v Pnu). avel pak souhlasil s usmrcenm jeho. KAPITOLA 8. Prvn pronsledovn kesfan od id. v. 1 3. 1V ten den povstalo velik pronsledovn proti crkvi, kter byla v Jerusalem ; i rozprchli se vickni po krajinch judskch a samaskch, krom apotol. 2 Stpna^vak pochovali mui bohabojn a zbudili pl velik nad nm. 3 Ale avel hubil crkev; vchzeje do jednotlivch dom a jmaje mue i eny, dval je do ale. Kesanstv vnik do Sama* v2 5 4 . 4 Nue ti, kte se rozprchli, chodili zvstujce slovo Bo. 5 Filip pak piel do m sta Sama a hlsal jim Krista. 6I pozorovali zstupov jednom ysln, co Filip pravil, poslouchajce a hledce na zzraky, kter inil; 7 nebo z mnoha tch, kte mli duchy neist, (tito) vychzeli s kikem velikm , a mnoho ochrnulch i kulhavch bylo uzdraveno. 8 N astala proto velik^radost v tom m st. 3Ale v m st byl (ji) dve jaksi mu, jmnem imon, kter provozoval arodjstv a svdl lid samask kaje, e jest nkm velikm. 10Pozorovali jej vickni, mal i velc, kajce: T ento jest m oc Boi, kter slo v V e lik o u 11 P o zo
jim jejich tvrdojnost a nezkonnost, a ukazuje tak, e sami dopoutj se toho skuten, z eho vin jej neprvem. 53. k n a z e n a n d l t. j. prostednictvm andl. Srovn. Gal. 3, 19; Zid. 2, 2. 55. u z e 1 s 1 v u B o , t. j. nejspe jakousi zvltn zi jakoto znamen bosk ptomnosti. *) s t d r u h (8, 412, 25) vyliuje nenhl postup kesanstv ku polopohanskm Samaritnm i k pohanm samm; ukazuje toti i. kterak jhen Filip (odlin ovem od apotola Filipa) obrtiv ke Kristu znin poet obyvatel msta Sama, jim nato P etr a Jan modlitbou a vzkldnm rukou udlili svtost bimovn, odebral se k vyzvn andlovu na cestu vedouc do Gazy a poktil tam komornka krlovny ethiopsk, jen se prv vracel z Jerusalem a (8. 4 -40). 8, ! . r o z p r c h l i s e v i c k n i , t. j. ne vickni kesan jerusalem vbec, nbr vickni ti, kte po apotolech dleitj m sta v crkvi zaujmali a hlsnm uei. Kristova se zabvali, tedy as vickni uenici Pn. 3. inil to nikoli z pevrcen vle, nbr z horlivosti pro zkon moj sk a v tom pesvden, ovem bludnm, e kon povinnost a skutek bohumil, i ve snaze pivsti k odpadu od Krista a zpt k idovstv ty, kte v nho uvili. Pokldali kesany ze idovstv za odpadlky od pravho nboenstv. (Srovn. Skut. ap. 22, 4. 26, 911.)
380
Skutky apotolsk 8, 1230.
rovali je! pak proto, ponvad je svm i ry po dlouh as mmil 12Ale kdy uvili Filipovi hlsajcm u o krlovstv Bam , dvali se poktiti ve jmnu Jee Krista, mui i eny. 18 Ano i imon sm uvil a dav se pokti drel se Filipa; a vida, any s e dj divy a zzraky velik, asl a divil se. 14 U slyeve pak apotol, ktef byli v Jerusalem, e Sama p jalo slovo Bo, poslali k nim Petra a Jana. 15 Ti piede modlili s e za n, aby pijali Ducha svatho; 16nebo jet nepiel na nikoho z.n ich , nbr toliko poktni byli ve jm no Pna Jee. 17I vzkldali na n ruce, a oni pijmali D ucha svatho. 18Ale im on uzev, e vzkldnm rukou apotol udluje se D uch svat, pinesl |im penze 19a ekl: Dejte i mn tu m oc, aby kad, na koho bych vloil ruce, pijal Ducha sv th o . Petr vak ekl jem u: 20 Af pijdou v zhubu penze tv i s tebou, protoe jsi se dom nval, e daru Boho lze nabti penzi. 21N em podlu'ani losu v tto vci, nebo srdce tv nen upmn ped Bohem . 22Proto i pokn ze sv patnosti a pros Boha, zdali ti snad bude odputn ten zmr srdce tvho, 23nebof vidm , e jsi v lui hokosti a ve vazb nepravosti. 2*O dpovdv pak Simon ekl: M odlete se vy za mne k Pnu, aby nepilo na mne nic z toho, co jste pravili. 25A oni osvd ive a prom luvive slovo Pn, vraceli se do Jerusalema a kzali evangelium mnoha osadm samaskm. Komornk krlovny ethiopsk poktn od jhna Filipa, v. 2 6 40. 26Andl Pn vak pravil k Filipovi: Vsta a jdi ku poledni na cestu, kter ved e od Jerusalema do G azy; taf jest pust. 371 vstal a el. A hle, (byl tam) mu Ethiop, komornk, m ocn dvoen krlovn ethiopsk Kandke, kter byl nade vem i poklady jejmi. Byl pijel do Jerusalema se klanti 28a (nyn) se vracel sed na svm voze a ta proroka Isaie. 29I ekl D uch svat Filipovi: Pistup a pidr se vozu tohoto. 30A Filip pibh uslyel ho, an te proroka isa i e;
17. Udlovali jim toti svtost bimovn, pi em nkte obdieli tak mimodn dary Ducha sv. smysly pozorovateln, a dar jazyk af jin dary, a to na potvrzen, e prav jest to uen, v kter uvili, byve poueni od Filipa. 18. imon tento, zvan mgus i arodjnk, byl dle svtch Otc arc!7 kacem a praotcem vekerho bludu. Pochzel ze samaskho m sta Gittonu. Po nm svatokupectv zove se simonii. 21. N e m a n i p o d l u a n i l o s u (i asti) v t t o v c i , o kte mluv, t. j. nedostane se ti toho, za d, abys toti dostal a udlet mohl mimodn dary Ducha sv., moc d#otvornou. 23. lu hokosti (lu pehokou) mn pevrcenou a nelechetnou mysl eho a chce ci: vidm, e jsi upadl v pevelikou pevrcenost mravn a v n rv, a e jako pouty jsi seven a dren nepravost svoj. 24. Na pokn nemyslil, nbr jen na to, aby nestihl ho trest za jeho pevrcenost; a jak patrno ze spis nkterch svtch Otc a starch spisovatel, pokn vskutku neinil, nbr v arodjstv svm vytrval a i bludn ueni il. 26. T a j e s t p u s t ; slova ta nevztahuj se k jmnu Gaza, jakoby jimi autor piioval k slovm andlovm poznmku, e to msto bylo ji zpustoeno v t dob, kdy psal, nbr pat k slovu c e s t u jakoto pesnj oznaen, kterm andl pouuje Filipa, na kterou z tch cest, kter vedou do Gazy, m se odebrati. 27. K o m o r n k , eck e u n u c h o s , kterto slovo znamen tak kletnce; vznamu toho dostalo se mu odtud, e na vchod ke dvorn slub byli brni kletnci. K a n d k e jest jmno krloven ethiopskch vbec, podobn jako jmno f a r a o jmnem krlv egyptskch.
381:
i ekl: R ozum -li snad tomu, co te ? 81 On pak ekl: A kterak bych mohl, nevylo-li mi n k d o? I prosil Filipa, aby vstoupil a posadil se k nmu. 33 B ylo pak msto Pism a, kter etl, to to : J a k o o v c e k z a b i t v e d e n j e s t a j a k o b e r n e k p e d t m, k t e r ho sth, onm, tak n e o t e v e l st svch. 58 V p o n e n s o u d j e h o z r u e n j e s t . K d o v y p r a v rod j e ho ? N e b o f o d a t bude ze z e m i v o t jeho. 341 promluvil komornk k Filipovi slovy: Prosm t, o kom to mluv prorok? o sob-li ili o nkom jinm ? 35 A tu Filip oteve v sta sv a poav od toho Psm a, zvstoval mu Jee. 36A jak jeli cestou, pijeli k jedn v o d ; i ekl komornk: Hle, tu voda, co zbrauje, abych nebyl poktn? 37Filip pak ekl: V-li z celho srdce, me to b ti. A on o d p o v d l: Vm, e Je Kristus jest Syn B o . 381 rozkzal zastaviti vz, a oba sestou p ili do vody, F ilip ik o mornk, a poktil ho. 39 Kdy vak vystoupili z vody, Duch Pn pojal Filipa, a komornk nevidl ho vce; jel tedy svou cestou raduje se, 40Filip pak ocitl se v Azot a chod kzal evangelium vem mstm,, a piel do Cesaree, KAPITOLA 9. avel obrcen ke Kristu, v. 1 30. *) 1 Ale avel sop t jet hrozbou i vradou proti uenkm Pn pistoupil k veleknzi 2 a dal od nho list do D am aku k synagogm , aby naiezne-li (tam) nkter nsledovnky toho uen, mue
3233. Slova tato jsou uvedena z Is. 53, 78. Prorok prav je o s l u e b n k u H o s p o d i n o v , jm se mn Vykupitel; pedpovd zejmna jeho ponen, e toti nevinn bude vydn na smrt, kterou vak on dobrovoln a trp liv podstoup. V p o n e n s o u d j e h o z r u e n j e s t , t. j. pi jeho ponen peruen bude soud s p r a v e d l i v , take odsouzen bude nespravedliv. Slova k d o v y p r a v r o d j e h o podle souvislosti sv i vzhledem k vznamu hebrejskho slova d r = rod, pokolen, znamenaj tolik, co: kdo vyprav, nleit ozna neb zkvalifikuje jeho pokolen i vrstevnky proto, e jej tak nespravedliv vydali (vydaj) na sm rt? Mnoz sv. Otcov vak vykldaj slova ta o vnm zplozen Boha Syna, aneb o velikm potu tch, kte v Kristu milost Ducha sv. znovuzrozeni bvaj a budou. 37. Tento ver schz v rukopisech $ B od C H, jsou vak v E, a osvd uj jej ji sv. Ireneus a Cyprian, a poukazuje k nmu i souvislost. 39. Duch sv. vzal Filipa nhle s o komornkovch, aby ho (komornka) utvrdil ve ve, e prav jest to uen, kter mu hlsal Filip. Komornk uznal tak v nhlm zm izen Filipov i zzrak i pokyn, aby el svou cestou k domovu dle; el tedy raduje se nad spsou, kter se mu dostalo. 40. D o C s a r e e pi moi Stedozemnm, dve T urris Stratonis zvan, odlin od C esaree Filippovy pi pat Libanonskm, kde Petrovi byl slben primt. (Mat. 16, 17-19.). *) Od 9, 130. sv. Luk ukazuje II., kterak dosavadn pronsledovatel kesan avel byl obrcen v nenavnho hlasatele uen K ristova a oznaen jako apotol pohan. (Srovn. 22, 321; 26, 920; 8, 3; Gal. 1, 1316.) 12. dal na veleknzi (adujcm nejvym knzi) jakoto pedsedovi velerady list zplnomocujcch k tomu, by sml jmnem velerady (viz 14.) v Damaku kesany ze idovstv obrcen vyhledat! a jako provinilce ped veleradu do Jerusalem a ku potrestn pivsti. Vdl, e v Damaku, hlavnm m st Srie mezi Libanonem a Antilibanonem, jest mnoho id, a soudil z toho, e tam jest tak dosti kesan ze idovstv(dlem pisthovalch, dlem poktnch od nkoho z tch, kte po sm rti sv. tpna z Jerusalema se rozutekli). Veleknz dal mu takov listy, jednak e velerada vztahovala (ve vcech nboenskch) moc svou tak na idy mimopalestinsk, jmenovit na ty, kte ili v i msk neb
382
i eny, pivedl je svzan do Jerusalema. 8Stalo se vak, kdy byl na cest a se blil k Dam aku, e jej nhle obklilo svtlo s j e b e , 4 a on pad na zem uslysel hlas, an k nmu prav: *avle, avle, pro m p ronsled uje? 5On pak ekl: Kdo jsi, P a n e ? A o n : J jsem Je, jeho ty pronsleduje. Ale tvrdo ti bude proti ostnu kopati. 6Tu on chvje se a asna pravil: Pane, co chce, abych in il? A Pn k nm u: Vsta a jdi do msta, a tam pov se tob, co m initi. 7Ti mui vsak, kte li s nm, stli ohromeni, slyce hlas, ale nikoho nevidouce. 8 I vstal avel se zem a otevev oi ne* vidl nic. Pojave ho tedy za ruku, uvedli jej do D am aku; 9i byl tam ti dni nevida, a nejedl ani nepil. 10Byl pak v Dam aku jeden uenk jmnem Anani; i ekl k nmu Pn u vidn: A nanii! A on ekl: Tu jsem, P a n e. 11A Pn k nm u: Vsta a jdi do ulice, kter slov Pm, a vyhledej v dom Judov mue jmnem avla z Tarsu, nebof hle, m odl s e . 12 (I vidl u vidn mue jmnem Ananie, an pichz a na vzkld ruce, aby opt prohldl.) 13Anani vak odpovdl: Pane, slyel jsem od m nohch o tom mui, kolik zlho uinil tvm vcm v Jerusalem. 14 A zde m moc od velekn spoutati vecky, kte vzvaj jmno tv . 16I ekl Pn k nm u: ,Jdi, nebof tento (mu) jest nstrojem ode mne vyvolenm , aby nesl jm no m ped pohany a krle i syny israelsk; 16j zajist uki mu, kolik mus trpti pro jmno m . 17 J od eel Anani a v eed do domu vloil na ruce a ekl: Brate avle, Pn Je, jen se ti ukzal na cest, kterou jsi
v krajch manm podzench, jednak e kesany ze idovstv obrcen pokldala za odpadlky od vry. Ty listy svdily s y n a g o g m v Damaku t. j. pedstavenm tamnch synagog, aby toti byli Pavlovi npomocni v jeho prci, n s l e d o v n k y t o h o u e n , doslovn bylo by: n k t e r , k t e j s o u t c e s t y , toti kesany. 3 Bylo to dle podn as 10 minut cesty ped Damakem; s v t l o s n e b e t. j. ze oslavenho tla Kristova. 4. p a d n a z e m i nikoli s kon neb jinho zvete, nebo cel vprava dla se (alespo pravdpodobn) pky. Jak patrno z 26, 14., padli tak vichni jeho prvodci. Pomluje-li se o tom zde i v kapitole 22., a prav-li se zde ve v. 7., e p r v o d c i j e h o s t l i o h r o m e n i , s l y c e hlas, ale n i k o h o n e v i d o u c e , nen v tom odporu, nebo myslem autorovm (ani sv. Luke v kap 9., ani sv. Pavla v kap. 22. a 26.) pi tchto zprvch nebylo vyliti vecky podrobnosti, kter se pi tom udly, nbr vyjdit! tu mylenku jedinou, e zjeven to bylo pozorovno tak ode vech prvodc Pavlovch; to pak uinil v. 26, 1314. sdlenm, e vichni byli ozeni svtlem a vichni padli, ve 22, 9. upozornnm, e prvodci jeho vidli svtlo, ale neslyeli hlasu toho, kter mluvil, v 9, 7. sdlenm, e s t l i o h r o m e n i . Zprvu sice padli, jak se prav ve 26, 14., ale potom zvede se s t l i , jak se d v 9, 7. 5. Slova tvrdo ti bude proti ostnu kopati jsou pslovm a vyjaduj mylenku: Tko, ano se kodou bylo by ti proti mn (Kristu) se vzprati. 9. Bh dopustil, e oslepl jednak na dkaz, e zjev byl skuten, jednak na povzbuzen, by uvauje o dosavadnm jednn svm, el do sebe a tm horlivji Krista se pidrel. 10. Dle podn zachovanho v starm rukopise eckm Skutkv Ananiovch, byl Anani jednm z 72 uenk Pn. Do Damaku piel pr z Antiochie. Dle jinho podn byl rodkem Damaskm. Dle Martylog. Rom. zemel smrt muednickou za vladae Licinia. 12. V i d l loti avel . . ., byv tak ji pedem pouen o nastvajcm pchod Ananiov. 13. vcm (doslovn: svtm). 15. nstrojem i zzencem vyvolenm (doslovn: ndobou vyvolenou) k tomu aby skrze nj siilo se kesanstv mezi pohany.
383
pichzel, poslal m, abys prohldl a naplnn byl D uchem sv t m . 18 A hned spadly s o jeho jako lupiny a prohldl; i vstal a dal se poktti. 19A pijav pokrm posilnil se. ' Pobyl pak nkolik dn s uenky, kte byli v Dam aku, 20a hned hlsal v syn agogch Jee, e toti on jest Syn Bo. 211 asli vickni, ktei ho slyeli, a pravili: Nen-li to ten, jen hubil v Jerusalem ty, kte vzvali to jm no, a sem k^tomu konci piel, aby je spoutal a a dovedl k v elek n im ? 22Ale avel ponal si statenji a statenji a uvdl v rozpaky idy, kte bydlili v Dam aku, dokazuje, e tento
20. Jak vidno z dje samho, nhl obrat tento v ivot Pavlov stal s pmm psobenm Bom, ovem za spolupsoben svobodn vle Pavlovy. Racionalist, poprajce m onost zzrak i Kristovo vzken, vykldaj je sice lako zjev zcela pirozen, jakoby obrcen to bylo inkem pouh boue ped Damakem nhle povstal, aneb vyplynulo z pouhho vidn i z prbhu ist duevnho, pouze z pirt zench pin vzelho, pi nm Pavel pr vidl a slyel Krista pouze ve sv mysli jako ve snu, ale nedoveda rozeznvat! mezi vidinami vnitnmi a zjevy vnjmi myslil, e se mu Je ukzal skuten, osobn, a proto uvil, nejen e vstal z mrtvch, nbr i e jest Synem Bom. Ale vykldaj tak zcela neprvem. Nebo vklad prvn bije tak oividn pravdu v tv, e novj racionalist uznali sami za dobr opustiti jej. Vdyf Savel nebyl bzlivm d kem, nbr neohroenm muem mladm, jen zajist nejednou ji vidl blesk a slyel rachot hromu, a mu takov nebyl by zjevem pouze pirozenm , obyejnou bou, polekal se tak, aby ji pokldal za osobn zjev Jee ukiovanho a z mrtvch vstalho. Vklad druh pak nejen nem podkladu ve zprvch biblickch, nbr jim i odporuje. Nebyl on visionem, nebyl ani tlesn ani duevn nchylen k vidnm, a e dovedl rozeznvati vidiny vnitn od zjev vnjch, ukzal jasn tm, e (mimo zjev ped Damakem) vecka vidn, jich se mu dostalo, oznauje dosti patrn jako vidn vnitn, prav bu sm anebo skrze prvodce svho sv. Luke, e s e m u u k z a l o v i d n (Skutk. ap. 16, 9), e mu Pn ekl s k r z e ' v i d n i (Skutk. 18, 9), e b y l u v y t r e n m y s l i a v i d l P n a (Skutk.22, 1718), ale zjev ped Damakem (a to jedin zjev tento) ad k onm zjevm Krista z mrtvch vstalho, jich se dostao apotolm po Kristov vzken, nebo vypoet nkter zjeven se Krista zmrtvchvstalho, prav: n a p o s l e d u k z a l e m n (1. Kor. 15, 8.), a tak stav zjev ped Damakem na roven s onmi zjevenmi, jich dostalo se apotolm, nejen dv na jevo, e Je ukzal se mu (ped Damakem) podobnm zpsobem, jakm se ukzal po svm zmrtvchvstn apotolm, toti osobn, viditeln, s tlem oslavenm, nbr i rozeznv a odliuje zjev ten od vidn vnitnch, jich se mu dostalo. Ovem k obrcen Pavlovu psobila nejen vnj milost Bo, ji se mu dostalo onm zjevem, nbr i vnitn milost pomhajc, kter rozum jeho osvtila a vli slila, aby nejen v Krista uvil, nbr i kest pijal a slub Kristov se oddal. (Gal. 1, 15.) 22. (doslovn: tm vce mocnl) t j. m dl ponal si statenji u vyzn vn a hlsn Krista v r o z p a k y u v d l i d y toti svmi dvody z Psma sv. St. zkona, ktermi dokazoval, e Je jest zaslben Vykupitel, ponvad se na nm a to jedin na nm, proroctv m essisk vyplnila; nebo dvod tch nemohli vyvrtiti, ba nevdli, co na n odpovdti. V pin roku, kdy sv. Pavel byl obrcen, exeget kolsaj mez r. 294 Jest vak jisto, e obrcen jeho stalo se a po ukamenovn sv. tpna; ukamenovn to vak nebylo provedeno hned po Kristov nanebevstoupen, nbr a nejen poet kesan v Jerusalem ji dosti vzrostl, nbr i prvotn naden u nkterch ochablo (Anani, Safra), a ony nedostatky v pi o chud se vyvinuly, kter vyvolaly potebu voliti jhny, tedy a asi za 34 roky po smrti a nanebevstoupen Pn. Zemel-li tedy Pn Je r. 786 po zaloen ma i v 33. roce naeho letopotu, jak po naem soud sprvn mysl etn exeget i djepisci, pipadlo ukamenovn sv. tpna a tedy i obrcen sv. Pavla, je udlo se nedlouho po nm, do r. 36 neb 37. A daj ten zamlouv se nm jako prav tm spe, ponvad k nmu vede tak vaha tato: Ukamenovn sv. tpna a to bezohledn a promylen pronsledovn kesan, kter vypuklo po smrti jeho, nebylo bez trestu mon le za vladae slabocha neb idm naklonnho. T akovm vak nebyl Pilt, jen jak patrno z |os. Flavia a Filona, dal za svho destiletho vladastv (2636) nejednou ctit idm svj odpor proti nim a nebyl
384
jest Vykupitel. 23 Kdy pak uplynulo mnoho dn, uradili se id vespolek, e ho zabij, 24 ale m ysl jejich byl oznm en Pavlovi. Oni pak hldali i u bran dnem i noci, aby ho zabili, 25 avak uenci vzave jej, v noci ho vypustili zd m stskou sp ustive jej v koi. 26 Pied pak do Jerusalema, pokouel se pipoiiti k uenkm ; ale vickni bli se ho nevce, e jest uenkem. 27 Barnab vak pojav ho uvedl jej k apotolm a vypravoval jim, kterak na cest uzel Pna, a e k nmu mluvil, a jak v D am aku mluvil neohroen ve jmnu Jeov 28I obcoval s nimi v Jerusalem vchzeje i vychzeje a m luv neohroen ve jmnu Pn. 29 A mluvil a pel se tak s Hellenisty, ale oni usilovali ho usmrtiti. 30Z vd ve to brat, dovedli ho do C esaree a poslali jej do Tarsu. P ovech n stav crkve v Palestin, Petr v Lydd a v Joppe. v. 3 1 43.*) 31Crkev tedy po celm Judsku i po Galileji a Samasku mla
by tedy ztrpl beztrestn takovho zasahovn do jeho moci a poruovn veejnho du, jakm bylo ukamenovn sv. tpna a pronsledovn kesan, a to tm mn, ponvad v nepznivch projevech jeho proti idm nebrnil mu ani m stodritel Aelius Lamia (213 '), ani L. Pomponius Flaccus (3235). Velice pzniv vak byl jim m stodritel Vitellius (3539), jen pibyv r. 35 do Srie, nejen pijal stnost jejich proti Piltovi, nbr jej i sesadil (r. 36) a mimo jin tak tm svou pze k idm osvdil, e navtviv Jerusalem, dovolil, aby kn sami uchovvali ve chrm roucho veleknsk, je od r. 6. bylo chovno od man ve hrad Antonia. Teprv za nho tedy bylo mono idm vystupovati eenm zpsobem proti kesanm beztrestn; i lze proto plnm prvem tvrditi^ e rok 35. jest doln mez, pod kterou nelze klsti ukamenovn sv. tpna a tedy ani obrcen sv. Pavla. Mimo to teba poviti, e v t dob, ve kter sv. Pavel utekl ped idy z Damaku do Jerusalem a, t j. t i r o k y p o j e h o o b r c e n s e, kter strvil skoro cel v Arbii, byl dle 2 Kor. 11, 32 Damaek v rukou krle arabskho (nabatejskho) Arety. Krl ten vak zmocnil se ho teprve r. 37 (dle Aberle, Chronol. I. 260 a v beznu) a podrel jej a do sv smrti, t. j. nejspe r. 40. Pipadl tedy onen tk jeho nejpozdji do r. 40, a proto tedy t roky ped tm, t. j. rok 37 je st hoen mez, nad kterou nelze prvem klsti Pavlovo obrcen se. Stalo se tedy mezi r. 3537. Avak k tm nepokojm, je vrcholily v ukamenovn sv. tpna a v pronsledovn kesan, neodvili se zajist id hned, jak Vitellius nastoupil, nbr a seznali jeho pze, a jmenovit a odvolal Pilta; ani obrcen Pavlovo nestalo se hned, jak tpn byl ukamenovn, nbr a pronsledovn kesan njak as by ne dlouh ji potrvalo a i mimo Jeruslem se dostalo (Skutk. 26, 11); i jest proto pravd nejpodobnj, e obrcen Pavlovo stalo se a r. 36. aneb spe a r. 37. 23. K d y u p l y n u l o m n o h o dn , to ti t i r o k y ; nebo jak pat z Gal. 1, 1718, Pavel pijav kest, odebral se nedlouho na to do Arabie a pobyv tam ne pln ti roky, vrtil se zase do Damaku, kde kzal opt Krista, a tam idy proti sob tak popudil, e ho chtli usmrtiti. 25. v y p u s t i l i h o z d t. j. otvorem (neb oknem), kter byl v hrad m stsk neb v dom k hradb pilehlm. u e n c i t. j. kesan. 29. m l u v i l a p e l s e t a k s H e l l e n i s t y , tak dle textu eckho a nkterch rukopis latinskch a jinch. Dle Vulgty titn bylo by: m l u v i l t a k k p o h a n m a p e l s e s e k y (t. j. s Hellenisty), ale ten to, nejsouc osvdeno, zajist sprvn nen. (Hellenist t. j. id, jejich m atetina byla etina.) 30. Srovn. Gal. 1, 21. *) III. Od 9, 3111, 18. Sv. Luk vypsav opt krtce stav crkve, vyliuje, kterak P etr prochzeje po uplynulm pronsledovn palestinsk obce kesansk,, uzdravil v Lydd Enee a vzksil v Joppe Tabitu (9, 3143), a kterak byv pouen zvltnm zjevenm, v Cesarei prvn pohany (Kornelia a jeho domc i ptele) pmo do crkve pijal (10, 148), a kdy mu proto ostatn apotol a kesan judt inili vtky, svou zprvou o tom, kterak vc se udla, nejen je uspokojil, nbr i pohnul, e za to vzdali Bohu chvlu. (11, 118.) 31. Crkev t e d y . . . Uv tu spojky t e d y , aby naznail, e odeslnm sv. Pavla do jeho rodit bylo odstranno nebezpeenstv novho pronsledovn,.
385
pokoj, vzdlvajc s e a ijic v bzni B o ; a rozm noovala se potchou D ucha svtho. 33Stalo se pak, e Petr obchzeje vecky, piel tak ke vcm, kte bydlili v Lydd. 33Tam nalezl jednoho lovka, jmnem Enee, kter leel ji osm rok na loi jsa ochrnul. 341 ekl mu Petr: Enei, Pn Je Kristus t uzdravuje; vsta a ustel s i . A hned vstal; 36 a vidli ho vichni, kte bydlili v Lydd a Saron, i obrtili se ku Pnu. 36 V Joppe pak byla jedna uenice, jmenem Tabita, to jest v peklad Gazela. T a byla plna dobrch skutk i alm uen, kter inila. 37Stalo se pak v tch dnech, e se roznemohla a zem ela; i umyli ji a poloili v sni hoej. 38A ponv3d Lydda byla blzko od Joppe, uenci u sly ev e, e tam jest Petr, poslali k nmu dva m ue s prosbou: Neobtuj se pijti a k nm . 391 vstal a el s nimi, a kdy piel, uvedli ho do sin hoej, a tu obstoupili ho veck y vd ovy place a ukazujce mu sukn i plt, kter jim udlala G azela jsouc jet s nimi. 40 Petr vk vypustiv vecky ven a pad na kolena pom odlil se a obrtiv se k tlu ekl: Tabito, v sta . I otevela oi sv a uzevi Petra posadila se. 41Podav pak j ruku pozdvihl j, a povolav vc i vdovy pedstavil ji ivou. 43I pilo to ve znm ost po celm Joppe, a m noz uvili v Pna. 43Zstal pak po m noho dn v Joppe u jakhosi im ona, koeluha. KAPITOLA 10. Setnk Kornelius obrcen se svm dom em . v. 1 48.
1V Cesarei il jeden mu, jmnem Kornelius, setnk tak zvan ety italsk, 2jen byl nbon a bohabojn s vekerm dom em svm a dval lidu m noho almuen a se modlil k B o h u p ovd y. 3 T en uzel u vidn zejm as v devtou hodinu denn andla B oho, an k nmu veel a mu ekl: Korneli. 4 Ale on pohledv na a byv pojat bzn ekl: Co jest p a n e ? I ekl m u: M odlitby tv i alm uny tv vstoupily na pam f ped Bohem. 5 Ale nyn poli m ue do Joppe a povolej k sob jistho im ona, kter m pijmi Petr. 6 On jest pohostinu u jakhosi im ona koeluha, jen m dm u m oe, (ten pov ti, co m uiniti). 7 A kdy od eel andl, kter byl k nmu mluvil, p ovolal dva ze svch sluebnk a jednoho nbonho vojna z tch, kte mu byli podzeni, 8 a v y p ovd v jim v eck o, poslal je do Joppe. 9 Druhho dne, kdy byli na cest a se pibliovali k mstu Petr vystoupiv na stechu, aby se pom odlil, b ylo kolem poledne.
je z nenvisti proti nmu mohlo snadno nastati. Crkev ila (doslovn krela) v b z n i B o , tm toti, e vc zachovvali svdom it pedpisy vry sv, r o z m n o o v a la s e p o t c h o u D u c h a sv., onou toti potchou, kterou Duch udloval tm, e kzn apotolsk potvrzoval zzraky a vc osvcoval i posiloval svou milost pomhajc, aby v K rista uvili a ktem do crkve vstoupili. 32. obchzel v e c k y t. j. vecky vc (kesany). 3 5 . S a r o n , rovina pi zpadnm pobe palestinskm , thnouc se od poho Karmelskho a k Joppe (Jaf). Lydda (pozdji D iospolis, nyn Ludd zvan) jest msto severozpadn od Jerusalem a. 39. S u k n i p l t t. j. roucha spodn i svrchn. Slov jsouc je s nmi v latinsk Vulgt nen. 10., 3. a s v d e v t o u h o d i n u d e n n t. j. as ve ti hodiny odpoledne. 4. V s t o u p i l y n a p a m t p e d B o h e m , tak toti, e Bh jest mlo stiv pamtliv tebe a hotov uvsti t na cestu spsy.
Psm o sv. N ovho zkona.
C ist I.
25
386
10 Tu zlanl a chtl pojisti. Kdy vak mu pistrojovali, pipadlo na vytren m ysli; 11i uzel nebe oteven a jakousi ndobu jako velik prostradlo, ana se sn dol jsouc spoutna za tyi cpy s nebe na zem ; 12v n byli vichni tvernoci a plazi pozem t a ptci nebet. 131 zaznl k nmu hlas: Vsta Pete, bij a je z ! 14Ale Petr ekl: Nikoli, Pane, nebof jsem nikdy nejedl nic poskvrnnho a neisth o. 15A hlas opt, po druh (ekl) k nm u: Co Bh oistil, ty neprav bti poskvrnnm . 16T o se stalo po tikrt; a hned (nato) vzata jest ndoba do nebe. 17 Kdy pak Petr sm u sebe byl na roz pacch o tom, co by znam enalo to vidn, kter byl vidl, hle mui od Kornelia vyslan, doptave se na dm im onv, stanuti pede dvemi 18a zavolave tzali se, jeli tu pohostinu imon, pjmm Petr. 19M eitm vak, co Petr pem lel o vidni, D uch ekl jemu: Hle, ti mui hledaj t; 20vsta tedy, sestup dol a jdi s nimi nic se nerozpakuje, nebo j jsem je p oslal. 2'I sestoupil Petr k tm mum a ekl: Hle j jsem ten, jeho hledte; pro kterou pinu jste pili? 22Oni pak ekli: Setnk Kornelius, mu spravedliv a bohabojn, jen jest dobe osvd en od celho nroda idovskho, dostal napomenut od andla svatho, aby t povolal do sv h o domu a poslechl pouen od teb e. 23Pozvav je tedy dovnit, pijal je pohostinu. Druhho pak dne vstav el s nimi, a nkte z brat joppenskch ho doprovodili. 24Den nato piel do Cesaree, Kornelius pak oekval jich, pozvav k sob sv pbuzn a nejdvrnj ptele. 25A kdy Petr byl ji na tom, aby veel, Kornelius vyel mu naproti a pad k nohm jeho poklonil se. 26Ale Petr pozdvihl ho ka: Vsta, i j jsem lo v k . 37 A rozm louvaje s nm v e e l dovnit a nalezl tam etn shromdn. 281 ekl k nim: Vy vte, jak nedovoleno jest mui idu pipojovat se neb pistupovat k mui jinho pokolen; ale mn ukzal Bh, abych dnho lovka nenazval poskvrnnm neb neistm. 29Proto byv povoln piel jsem bez zdrhn. Ptm se v s tedy, pro kterou pinu jste mne p o v o la li? 3"A Kornelius ekl: Ped tymi dny, prv v tuto hodinu devtou modlil jsem se ve svm dom , a hle, pede mnou stanul mu v roue blm a. ekl: 31 ,Korneli, vyslyena jest modlitba tv, a tvch almuen vzpom enuto jest ped Bohem 32P o li tedy do Joppe a povolej si im ona, pjmm Petra; ten jest p o h o -
10. K o l e m p o l e d n e . Doslovn bylo by: k o l e m h o d i n y e s t , t . podle naeho potn kolem hodiny dvanct v poledne. 1115. V Starm zkon bylo zakzano jisti maso nkterch zvat; zvata ta byla nazvna neistmi neb poskvrnnmi (obecnmi) na rozdl od zvat istch i takovch, jich maso id jisti smli, vyjma e by sama byla zdechla neb byla udvena od zvat jinch neb zabita zpsobem, kter odporoval pedpism. elem zkazu toho bylo pedem upozorovati idy na to, e jako nrod vyvolen maj svatost ivota rozliovati se od pohan, oddanch modlstv, zrove ml se jim ztovat! styk s pohany a tim i brniti, aby se nedali od nich svsti k modlstv. (Mimo to ml je t navdti k poslunosti a k eten jistch pedpis zdravotnch.) Onm vidnm ukzal Bh Petrovi, e v Novm zkon (po sm rti Kristov) pestal ji zkaz o pokrmech neistch, a naznail, e odstranna jest i ta ze (pedpis), je dlila idy od pohan, take nyn mohou jedni i druz, id i pohan, pijmati se do crkve pimo, a tedy e nen teba, jak myslil P er a ostatn apotol, aby pohan dve pistoupili k idovstv a potom teprv pijmali se . do crkve. 30. p r v v t u t o h o d i n u d e v t o u , t. j. o na tet odpoledne; (doslovn bylo by taje od tto hodiny modlil [sem se o hodin devt).
387
stinu v dom koeluha im ona u m oe. 33Ihned tedy poslal jsem k tob, a ty jsi dobe uinil, es piel. N ue m y vickni stojime nyn ped tebou, abychom uslyeli vecko, co ti jest pikzno od P n a. 34Tu Petr otevev sta sv ekl: Vpravd shledvm , e Bh nehled na osobu, 36 nbr v kadm nrod jest mu pjemn, kdo se ho boji a in spravedlnost. 36Bh poslal (sv) slo v o svm synm israelskm , zvstuje pokoj skrze Jee Krista. T en jest pnem vech. 37Vy znte tu udlost, kter se stala po celm Judsku, ponajc od G alilee po ktu, kter hlsal Jan, 88o Jei toti Nazaretskm , kterak ho Bh pom azal D uchem svtm a moc, a kterak on chodil dobe in a uzdravuje veck y posedl od bla, n ebof Bh byl s nm. 39A my jsme sv d k y veho toho, co inil v krajin judsk i v Jerusalem , jeho i usmrtili p o v siv e na devo. 40T oho Bh vzksil tetho dne a dal mu, aby se ukzal viditeln, 41 nikoli vem u lidu, nbr svdkm od Boha pedzenm, toti nm , kte jsm e s nm jedli a pili po jeho zm rtvchvstn. 441 pikzal nm, abychom hlsali lidu a svd ili, e on jest ten, jen byl od Boha ustanoven soudcem ivch i mrtvch. 43 Jemu vichni proroci vydvaj svdectv, e skrze jm no jeho dostanou odputn hch vichni, kdo v nho v. 44Kdy Petr jet mluvil tato slova, pipadl Duch svat na vecky, kte to slo v o slyeli. 45I uasli vc z obzky, kte pili s Petrem, e tak na pohany vylila se m ilost D ucha sv th o , 46slyeli je toti, ani mluv jazyky a veleb Boha. 47Tu prom luvil Petr: M e-li kdo zabrniti vody, aby nebyli poktni ti, kte pijali Ducha svtho, jako i m y ? 48I rozkzal ,je poktti ve jmnu (Pna) Jee Krista. Nato prosili ho, aby pobyl u nich nkolik dn. KAPITOLA 11. Petr podv v Jerusalem zprvu o pijet pohan do crkve, v. 1. 18. 1 U sly eli v ak apotol a ti brati, kte byli v Judsku, e i pohan pijali slovo B oi. 2 A kdy Petr piel do Jerusalema, dom louvali mu ti, kte byli z obzky, 3 kouce: Pro jsi veel k mum
33. M sto p e d t e b o u nkter rukopisy maj ped Bohem ve smyslu stojme ped tebou jakoto muem od Boha nm poslanm . 34. n e h l e d n a o s o b u t. j. nen stranick 37. Judskem rozum se zde podobn jako i krajinou judskou ve v. 39. cel Palestina (zem idovsk). 38. p o m a r a l t. j. dal mu jako Boholovku plnost dar a milost Ducha sv., zejmna t m o c konat zzraky a dilo vykupitelsk vbec, a tak posvtil jej k dstojnosti vykupitelsk. 44. Duch sv. sestoupil na Kornelia a ostatn pohany v dom jeho shromdn se svmi dary (nejen s vnitn milost, nbr s dary mimodnmi, zejmna s darem jazyk jet dve, ne byli poktni, aby ukzal jednak e Bh nehled na vnjek nbr na nitro lovka, jednak aby pouil, e pohan mohou pmo v bti pijati do ctkve, nepistoupive dve k idovstv; nebo jak P etr tak ostatn apotol a kesan ze idovstv domnvali se dosud, e pohan nemohou bti ktni, do crkve pijati, le by dve pistoupili k idovstv. 5 17. Vtku mu uinnou, e veel k pohanm a pijal je pmo do crkve, zcela ppadn odmt poukazem na vli Bo, projevenou zjevenm danm Korneliovi i jemu, zvlt pak tm, e Duch sv. sestoupil na Kornelia a jeho pslunky se svmi dary dve jet, ne byli poktni (ale ovem a uslyeve od P etra o Kristu a jeho smrti i vzken a o tom, e bude vecky souditi a e jedin skrze nho lze dojiti odputn hch a spsy, uvili a nad svmi hchy opravdivo ltost pojali) 16. J a n k t i l v o d o u atd. srovn. 1, 5.
*
388

(
neobezanm a jedl s ni mi ?4 Tu Petr poav vykldat! jim to p o dkem ka: 6J jsem byl v m st Joppe a se modlil, a tu jsem uzel u vytren m ysli vidn, jakousi ndobu jako velik prostradlo, ano se sn dol, jsouc spoutno za tyi cpy s nebe; i pilo a ke mn. 6Pohldnuv do nho, zpozoroval a uzel jsem tvernoce pozem sk i elm y a plazy a ptactvo nebesk. U slyel jsem vak tak hlas, kter mi pravil: 7,Vsta, Pete, bij a jez. 8I ekl jsem : ,Nikoli, Pane, nebof nikdy nevelo nic poskvrnnho neb neistho do st m ch. 9 A hlas odpovdl po druh s nebe: ,C o Bh oistil, ty neprav bti poskvrnnm . 10T o stalo se po tikrt; a vecko bylo zase vzato do nebe. 11A hle, hned nato stanuli ti mui u domu, ve kterm jsem byl, byve poslni ke m n z Cesaree, 12 i ekl mi Duch, abych el nic se nerozpakuje. Slo pak se mnou i tchto est brat, a veli jsme do domu toho m ue. 13I vypravoval nm, kterak uzel ve svm ^dom andla, an postaviv se ekl: ,Poli do Joppe a povolej k sob imona, pjmm Petra; 14 ten promluv k tob slova, skrze n bude spasen ty i vekeren dm tvj. 16Kdy pak jsem poal mluviti, pipadl D uch svat na n jako i na ns na potku. 1eI rozpom enul jsem se na slo v o Pn, jak pravil: J a n k t i l v o d o u , v y v a k b u d e t e p o k t n i D u c h e m s v t m . 17 Jestli tedy Bh dal jim stejnou m ilost jako i nm, kte jsm e uvili v Pna jee Krista, kdo byl jsem j, abych m ohl zabrniti Bohu ? 18 U slyeve to upokojili se a velebili B oha kouce : T edy tak pohanm dal Bh pokn k ivotu. Kesansk obec zaloena v Antiochii syrsk, v. 1930.*) 19Ti tedy, kte se byli rozprchli ped souenm povstalm pro tpna, pili a do Fenicie a na Kypros i do Antiochie, nehlsajce slova nikomu le jedin idm. *0 B yli vak mezi nimi tak nkte mui z Kypru a Kyreny, kte piede do Antiochie mluvili t k pohanm, zvstujce jim Pna Jee. 21A ruka Pn byla s nimi, a velik poet, jen uvil, obrtil se ku Pnu. 331 pila povst o tom k uim crkve, kter byla v Jerusalem , a poslali Barnabe a do Antiochie. 23Ten pied a uzev m ilost Bo, zaradoval se a napomnal vecky, aby v pedsevzet srdce svho vytrvali v Pnu, 24 nebo byl to mu dobr a pln D ucha svtho a vry. I pidal se znan zstup
*) Od 11. 1930 l IV., kterak v Antiochii syrsk povstala, prospvala a t od apotol uznna byla prvn obec kesansk z obrcench pohan, a kterak ona zaslnm penit pomoci do Jerusalema osvdila kesanskou lsku k ido-kesanm judskm. 19. Antiochie (syrsk) byla tehdy po mu a Alexandrii nejvtm mstem e msk. Mla pl milionu obyvatel, domorodch Syrv a velikho potu pisthovalch ek i id. Byla hlavnm mstem syrsk provincie a sdlem mskho m stodritele pro onu provincii. Splavnou ekou Orantem byla spojena s moem Stedozemnm. 20. Byli to kesan hellenistiti i ke Kristu obrcen id, kte mluvili eck. Pochzeli z Kypru a z Kyreny, usadili se v Jerusalem (srov. 4 ,3 6 ; 6, 9). a pijali tam kesanstv. Kdy pak po sm rti sv. tpna nastalo v Jerusalem pronsledovn, utekli odtud a pili a do Antiochie. 21. R u k a P n b y l a s n i m i t. j. Bh pomhal jim. 22. B a r n a b e , jen pochzel z Kypru a provzel sv. Pavla na jeho prvn cest. (Viz 4, 36; 13, 127,) Poslali jej tam, aby kesany antiochijsk spravoval, dle pouoval i ve ve utvrzoval a ve spojen s crkvi mateskou jerusalemskou udroval.
389
ku Pnu. 25el tedy (Barnab) do Tarsu, aby vyhledal avla, a n a leznuv jej pivedl ho do Antiochie. 26I pobyli spolu v t crkvi p o cel rok a vyuili zstup znan, take v Antiochii nejprve byli uenci nazvni kesany. a7V tchto dnech v ak proroci pili z Jerusalema do Antiochie, 28 a jeden z nich, jmnem Agabus, povstav naznail skrze D ucha sva* tho, e bude velik hlad po celm okrsku zem skm ; ten povstal za Klaudia. 881 ustanovili se uenci na tom, e kad z nich podle toho, jak kdo co m, pole (nco) ku podpoe bratm, kte pebvali v Judsku. J* To skuten tak uinili, p o slave to starm po Barnabovi a Savlovi.
KAPITOLA 12.*)
N ov pronsledovn kesan. Smrt Heroda Agrippy I. v. 1 25. 1V tom ase krl Herodes vzthl ruce, aby souil nkter z crkve. *I dal usmrtit meem Jakuba, bratra Janova, 3 a vida, e se to
25. el pro Pavla, aby mu byl v ad jeho ku pomoci. Byl as jeho spolukem u Gamaliela. 26. Kesan nazvali se mezi sebou uenky, vcmi, bratry, svtmi; id nazvali je sektou nazaretskou neb Nazarejci, pohan mli je za pouhou sektu idovskou. Kdy vak v Antiochii pistoupil ke kesanstv tak velik poet pohan, seznali, e nejsou sektou idovskon, nbr zvltn spolenost nboenskou; i nazvali je po jejich zakladateli Jei Kristu Christiani Kristovci, kesan. Jmno to bylo jim tedy dno od pohan. 27. 28. P r o r o c i t. j. kesan obdaen darem prorockm (m 12, .6) pili do Antiochie v t c h t o d n e c h t. j. v tom ase, kdy Barnab a avel (Pavel) v Antiochii spolu psobili, aneb spe v a s e , kdy kestansk obec antiochijsk po pchod Barnabaov zkvtala, ale Savel tam dosud nepiel. Nebof ponvad sv. Luk poznamenv, e hlad Agabem pedpovdn nastal za Kl audi a5441)) , zd se, e pedpov tu Agabus uinil za csae Kaliguly (3741), Savel vak piel do Antiochie a r. 42 neb 43. Se sbrkou ovem zaali asi hned, jak Agabus hlad pedpovdl, ale konali ji po nkolik rok podle toho, jak to dovolovaly jejich okolnosti, a jak toho dal jejich mysl pomoci co nejvydatnji a snad i opatrnost a pe o sebe, jeto pedpov Agabova nevyluovala z hladu ani jich samch; pravil, e hlad nastane p o c e l m o k r s k u z e m s k m t. j. po cel i msk a zemch manm podzench, k nim patila i S rie; ov;em tm neekl, e hlad nastane vudy najednou, nbr jen, e povstane. e za K l a u d i a (41- 5 i ) po i msk skuten hlad povstal, sdluj t djepisci S u e t o n i u s (Vita Claud. 18), T a c i t u s (Ann. 12, 43.), D io C a s i u s (60, 11.). V Judsku povstal mezi r. 4448. fjos. Flavius, Staro. 20, 2, 5.) 30. Sbrku tu zaslali o Jerusalema a po sm rti Heroda Agrippy ( f 44), o n jest e a v nsledujcch kapitolch (v, 2123). Sv. Luk podv o tom zprvu ji nyn, a by patila a po 12, 24, ponvad chce vypravovn o sbrce zakoniti drive, ne by zaal odstavec nov o pronsledovni Herodov. inil podobn tak v evang. svm 3, 1820; 18, 4019, 10 (Viz Mark. 10, 4652 pozn.) Sbrku odevzdali s t a r m t. j. pedstavenstvu crkve jerusalemsk, Jakubovi Mal. a biskupm jemu podzenm (Srovn. 14, 22; 12, .17; 21, 18). *) Od 12, 125. l V., kterak Herodes (Agrippa I., vnuk Heroda Vel., syn Aristobulv a Bereniin), zapoav nov pronsledovn kestan, dal Jakuba Vel. usmrtiti, a Petra uvzniti v myslu po velikonocch usm rtit jej tak, a kterak Petr byv od andla vysvobozen, na jin msto (do ma) se odebral, Herodes vak byv o nco pozdji stien dsnou nemoc, smrt krutou seel. 1. V t o m a s e , kdy toti kesansk obec tak prospvala a sbirku pro kesany ierusalmsk podala. Bylo to r. 42. 3. Tak Flavius (Staroitn. 19, 7, 3) sdluje, Agrippa usiloval o pze id jednak slevovnm dan a dary, jednak pesnm zachovvnm pedpisu zkona Mojova.
390
lb idm, dal jmouti i Petra. Byly vak (prv)velikonoce. 4 Uchopiv ho tedy vsadil jej do vzeni a dal ho hldati tyem oddlenm vojn 0 tyech m uch v m yslu, e po velikonocch vyvede ho lidu. 5 I byl Petr sice hldn ve vzen, ale modlitba konala se za nj od crkve k Bohu bez ustn. 6Kdy pak H erodes chtl ji jej vyvsti, Petr spal t noci mezi dvm a vojny spoutn dvm a etzy, a strn pede dvemi hldali vzen. 7 A hle, andl Pn postavil s e u (nho) a svtlo zazilo o b y d l; a udeiv Petra v bok, vzbudil ho a e k l: Vsta rychle. A etzy spadly s rukou jeho. 8 ekl pak andl k nm u: O pa se a piva si dole san d ly. I uinil tak. A ekl m u: Odj se pltm mm a poj za m nou. 9I vyel a el za nm ; a nevdl e jest skutenost to, co se dlo skrze andla, nbr dom nval se, e m vidni. 10P roed e pak str prvn i druhou, pili ku brn elezn, kter vede do m sta ; ta otevela se jim sam a A vyed e peli jednu ulici, a hned na to odstoupil andl od nho. 11A tu Petr pied sm k so b ekl: Nyn vm pravdiv, e Pn poslal andla svho a vytrhl m z ruky H erodovy a ze veh o oekvn lidu idovskho. 12A seznav to piel k domu Marie, matky Jana pjmm Marka, kde byli (brati) u velikm potu shrom dni a se modlili. 13 Kdy pak tloukl na dve vchodu, pila dveka jm nem Rode, 14a poznavi hlas Petrv, pro radost neotevela vchodu, nbr bela dovnit a povdla, e Petr stoj ped vchodem . 15Oni vak j ekli: B l zn i-li? Ale ona ujiovala, e tomu tak jest. 1 ekli: Jest to andl jeho. 16Petr vak tloukl pod. I oteveli a uzeve ho uasli. 17Ale on pokynuv jim rukou, aby mleli, vy pravoval jim, kterak ho Pn vyvedl z vzen; a ekl: Povezte to Jakubovi a bratm. A vyed odebral se na jin msto. 18Kdy pak se rozednilo, bylo nem al zden m ezi vojny, co s e stalo s Petrem, 19Herodes vak dal jej hledati a kdy ho nenalezl, vyslechnuv stre kzal je odpraviti. A odebrav se z Judska do C esaree pebval tam. 20Byl pak (H erodes) velice rozhnvn na Tany a Sidoany. Ale oni pili jednom ysln k nmu a zsk ave krlova komornka Blasta, dali za pokoj, nebof zem jejich brala vivu z zem kr!ova. 21V ustanoven den H erodes obleen v roucho krlovsk posadil se na trn a inil k nim e; 22lid pak provolval: T of Bo hlas, a ne lidsk . 23 Ale ihned ranil jej andl Pn, protoe nevzdal pocty B ohu, a byv prorn od erv skonal.
5. m e z i d v m a v o j n y s p o u t n d v m a e t z y , tak toti, e ruk lev byla mu pivzna ku prav ruce jednoho vojka, a ruka prav k lev ruce druhho vojaka. 7. Andl vysvobodil P etra zajist a ve tvrt non hldce (mezi 36 s plnoci), sic by vojnov byli zpozorovali neptomnost Petrovu pi vmn stre alespo ve 3. hod. rann. 12. m a t k y j a n a M a r k a t. j. evangelisty sv. Marka. 17. J a k u b o v i toti apotolu Jakubovi Malmu, jen byl pbuznm P Jee a biskupem jerusalemskm. P etr odebral se na jin msto t. j. nejprve as do Antiochie, kde ustanovil biskupem Evodia, potom do ma. 20. b r a l i v i v u t. j. obil a jin plody poln, jich Fenicie nevydva s dostatek. I bli se, aby Herodes nezakzal vvozu do Fenicie. Z z e m k r l o v a , tak dle textu eckho; dje latinskho bylo by o d n h o. 19. K z a l j e o d p r a v i t i . Doslovn k z a l j e o d v s t i toti na popravu. 23. p r o t o e n e v z d a l p o c t y B o h u tm toti, e by rouhav lichoce rozhodn odmtl. O hrozn smrti jeho zmiuie se t idovsk spisovatel Flavius (Staroitn. 19, 8 2.). Po jeho smrti byla Palestina zase pidlena ku provincii syrsk a spravovna od vlada, kte bydlili v Cesarei pmosk.
391
24Slovo Pn vak rostlo a se rozm noovalo. 25Barnab pak a avel vykonave slubu (svou) a vzave s seb ou Jana pjmm Marka vrtili se z Jerusalema. 1. Prvn apotolsk c e sta sv. Pavla. 1 3 ,1 14, 27.*)
KAPITOLA 13.
a) Pavel na Kypru, v 1 12. 1 Byli pak v Antiochii pi tamj crkvi proroci a uitel, (mezi nimi) Barnab a im on, pjmm Niger, a Lucius z Kyreny, a Manahen, jen byl spolu vychovn s tetrarchou Herodem, a avel. 2 Kdy oni konali Pnu slubyv Bo a se postili, ekl jim Duch svat: O ddlte mi Barnabe a avla k dlu, ke ktermu jsem je povolal 3 Tu postive a p om od live se a vloive na n ruce propustili je. 4A oni jsouce vyslni od Ducha svtho, od eli do Seleucie a odtud plavili s e na Kypros. 5A piede do Salam iny, kzali slo v o B o v synago
24. Poznmku tuto in sv. Luk na konci zprvy o pronsledovn H rodov, aby ukzal, e pronsledovn nebylo na pekku rozkvtu crkve. K n pak pipojuje zprvu o nvrat Barnabov a Pavlov z Jerusalema, jednak aby dal na jevo, e se sbrkou pil a po smrti Herodov, jednak aby na ni navzal vypravovn o dalm psoben jejich, jmenovit o innosti Pavlov. *) s t tet (13, 1 31 ,28 )ukazuje, kterak crkev K ristova psobenm sv. Pavla a jeho pvodc ila se v maloasijskch a evropskch krajch e msk sice tak mezi idy, ale hlavn mezi pohany. Zejmna lii 1. P r v n c e s t u a p o t o l s k o u , kterou sv. Pavel konal (od podzimu t . 44. neb od jara r. 45 a asi do r. 49.) s Barnabem z Antiochie syrsk po Kypru, Pamfylii, Pisidii a Lykaonii (13, 114, 27), jako i spor, kter po jejich nvrat povstal v Antiochii o zvaznosti pedpis Starho zkona, ale byv pedloen apotolm k rozhodnut, vnosem jejich byl urovnn (15, 135). Vecka msta, kter Pavel s B trnabem na tto cest proel, patila k jin sti tehdej msk provincie galatsk; proto tak tato innost Pavlova nazv se (mnohdy) jihogalatskou. 13, l. Slov m e z i n i m i v textu eckm nen. N i g e r es ern, J e n b y l s p o l u v y c h o v n ; v eckm text stoj slovo s y n t r o f o s je znamen i soukojence i spoluchovance i toho, kdo s jinm byl spolu vychovn. Zde vak uil sv. Luk slova toho alespo velice pravdpodobn ve smyslu druhm. 2. O d d l t e t. j. posvte je k apotolskm u adu (mezi pohan), vysvcenm toti na biskupy a udlenm pln moci biskupsk. Byl zajist mezi ostatnmi alespo jeden biskupem. 4. Seleucie, pstavn msto pi moi stedozem nm, od Antiochie 25 km na jih vzdlen, zvan t Seleucie Pieria (od blzk hory toho jmna) neb i S. pm osk na rozdl od mnohem vt Seleucie na ece Tigridu a jinch mst toho jmna. Nyn jsou tam jen zceniny. 5. Salamis m sto na vchodnm behu ostrova Kypru as 200 km od Seleucie vzdlen, nkdy sdeln msto krlovsk. m l i J a n a (M arka evangelistu) j a k o p i s l u h o v a t e l e . Tak dle eckho. Dle textu latinskho bylo by: m l i k s l u b . Mli jej vak nikoliv ku posluze fysick, aby jim snad opatoval potravu neb jinak posluhoval, jak nkte mysli neprvem, nbr k tomu, aby jim pomhal pi en viry Kristovy, zejmna as udlovnm ktu, kter sv. Pavel sm jen zdka udloval (I. Kor. 1417), a zajist i pouovnm. Pinou, pro jej vzali s sebou, byl as jednak jeho pbuzensk pomr se sv. Barnabem (Kolos. 4, 10), jednak jako oit svdek rznch vc ze ivota Pn, kter se udly v Jerusalem, jmenovit v posledn dob pozemskho ivota jeho a jakoto syn tch rodi, v jejich dom schzeli se prvn kesan s apotoly (zajist i s Pannou Mari) ke slubm Bom (Skut. 12, 12), mohl dti pouen o mnohch podrobnostech ze ivota Pn, jak je byl seznal nzorem vlastnm aneb v onch shromdnch slyel od apotol a snad i od Panny Marie.
392
gch idovsk ch; mli vak (s sebou) i Jana jako pisluhovatele. 6 A kdy proli cel ostrov a k Pafu, nalezli jednoho mue idovskho jmnem Barjesu, jen byl arodjem a nepravm prorokem ; 7on byl u prokonsula Sergia Pavla, mue rozum nho. Tento povolav k sob Barnabe a Pavla, dal poslechnout! slovo Boi. 8 Ale E lim asarodj, (tak toti se pekld jmno jeho), odporoval jim, chtje prokonsula odvtiti od vry. 9avel kter tak Pavel slov, naplnn byv D uchem svtm , pohledl na 10a ek l: ( love) pln velik lsti a zchytralosti, synu blv, nepteli veker spravedlnosti, nepestane pevraceti pm cesty P n ? A nyn hle, ruka Pn nad tebou, i bude slep nevida slunce a asem sv m . A ihned pipadla na nho mrkota a tma a jda kolem hledal nkoho, jen by ho vedl za ruku. 12Tu prokonsul uzev, co se stalo, uvil asna nad uenm Pn. b) Sv. Pavel v Antiochii pisidsk. v. 1352. 13O dpluve od Pafu pili P avel a jeho prvodci do Perge v Pamfylii. Jan vak odlouiv se od nich vrtil se do Jerusaiema. 14Ale oni proede (krajinu) od Perge, dostali se do Antiochie v Pisidii a v ed e do synagogy v den sobotn posadili se. 15Po ten Zkona a Prorok vak vzkzali jim pedstaven sy n a g o g y : Mui-brati, mte -li njak slo v o povzbuzujc k lidu, m luvte. 16A tu Pavel povstav a pokynul rukou e k l: Mui israelt a vichni, kte se bojte Boha, p o sly te: 1T Bh tohoto lidu israelskho vyvolil si otce nae a povil lid, kdy jako cizinci obvali v zemi egyptsk, a vyvedl je z n ramenem povenm 18a po dobu tyiceti rok snel chovn jejich na pouti 18 a zahubiv sedm kmen v zemi kananejsk, rozdlil mezi n losem zemi jejich, 20a to asi po tyech stech a padesti letech ;
6. Pafus (nyn Baffo) msto na jihozpadnm behu ostrova Kypru, b tehdy sdlem mskho prokonsula. 8. Mu ten jmenoval se toti hebrejskm jmnem Barjesu = syn Josu ale on dal si zvun jmno arabsk Elymas, je zna mudrce, maga, arodje. 13. Pamfylie, hornat krajina as uprosted jinho pobe Mal Asie zpdn od Cilicie, vlasti sv. Pavla. Perg na ece Cestru as 12 km od jejho st do moe a 200 km severozpadn od Pafu, nynj Satalia as se 3.000 obyvatel. 14. Pisidie severn od Pamfylie oddlen od ni horstvem Taurus. Antiochie Pisidsk as 280300 km severn od Perge, nyn ve zceninch (u Yalobade). 1641. e tato obsahuje ti sti; v prvn (1625) vysvtluje pojem lidu vyvolenho a vyt dobrodin od Boha mu prokzan; hled tak zskati jejich mysli; v sti druh (2637) ukazuje, e Pn Je jest Vykupitelem pravm, p es to, e ho id zavrhli, nebo ukzal se jako takov svm vzkenm a tm, e na nm se vyplnila m essisk proroctv; v tet sti (3841) obrac to, co dosud ekl, na sv posluchae nabdnutm spsy, j lze jim dosci, uv-li, a vstrahou ped zamtnutm spsy t. 16. A v i c h n i , k t e s e b o j t e B o h a t. j. proselyt i ti pohan, kte nov pistoupili k idovstv. 17. v y v o l i l o t c e n a e toti za pedm t sv zvltn pe a za praotce Vykupitele podle tla, a p o v i l l i d toti tm, e je v Egypt rozmnoil a pro n divy inil. R a m e n e m p o v e n m (i pozvednutm) t. j. m o c v e l i k o u . (Srovn. 2. Moj. 1, 17; 13, 2 1 -2 2 .) 18. Srovn. 4. Moj. 14, 33. 19. z a h u b i v s e d m k m e n , srovn. 5. Moj. 7,1. R o z d l i l l o s e m , srovn. los. 4. Moj 26, 55 ; 33, 54; 5. Moj. 1, 38; 31, 7; [os. 1, 6; 14, 1 5. 20. Rozdlen ono stalo se p o 450 l e t e c h , po kter toti potomci Jakubovi v Palestin nebyli; taj se tedy ta lta pravd nejpodobnji od t doby, kdy rodina Jakubova pesthovala se do Egypta, a to na pobyt v Egypt 400 rok (vzhledem k 1. Moj. 15, 13), na pobyt na pouti 40 a 10 rok asi ndobu, kter uplynula po vkroen do zem zaslben, ne zem t dobyli a si ji rozdlili.
393
potom dal jim sou dce a do proroka Sam uela. 21 Nato podali za krle; i dal jim Bh Saula, syna K isova, mue z pokolen Benjamnova, a to po tyicet rok. 22 A kdy jej odstranil, vzbudil jim D avida za krle, jemu i svdectv vydal ka: , N a l e z l j s e m D a v i d a , syna Jesseova, m u e p o d l e s r d c e s v h o, kter b u d e i n i t i v e c * k u v l i m o u . 23T o jest ten, z jeho potom stva Bh podle zalben svho vyvedl lidu israelskm u Spasitele, Jee, 24 kdy byl dve Jan ped jeho vystoupenm hlsal kest pokn vem u lidu israelskm u. 25 A kdy Jan dokonval bh svj, e k l: ,J n e j s e m t e n , z a k o h o m m t e , n b r hl e , p o m p i c h z t e n, j e m u n e j s e m h o d e n r o z v z a t i o b u v i na n o h p u . 20Mui-brati, syn ov rodu Abrahamova a vy vichni, kte se bojte Boha, vm jest poslno slo v o o t sp se; 27nebo obyvatel jerusalemt a nelnci jejich, nepoznave ho jako ani hlas prorockch, kter se taj kadou sobotu, naplnili je tm, e ho odsoudili, a8a dali na Piltovi, aby byl odpraven, aKoliv na nm nenalezli dn piny k smrti. asA kdy dokonali vecko, co bylo o nm psno, sali ho se deva a poloili do hrobu. 30 Ale Bh vzksil ho z mrtvch tetho dne, 31 a on ukazoval se po m noho dn tm, kte s nm byli vstoupili z Galilee do Jerusalema, a kte nyn jsou jeho svdky ped lidem. 321 my zvstujem e vm o tom zaslben, kter se stalo naim otcm, 33e Bh je naplnil na dtkch jejich, na ns, vzksiv Jee jako i psno jest v alme druhm : , S y n m j j s i ty, j d n e s z p l o d i l j s e m t e b e . ' 34e vak ho vzksil z mrtvch,
D a l j i m s o u d c e , viz Soude. 3, 9. 15. 31; 4, 4. 6; 6, 1114. 34. a dal; 1. Krl. 3, 20. 21. Srovn. 1. Krl. 8, 5 - 7 ; 10, 2124. 22. Srovn. alm 88, 21; Is. 44, 28; 1. Krl. 16, 12. 13; 13, 14. 23. p o d l e z a s l b e n s v h o , srovn. 2. Krl. 7, 1213; Is. 11, 12. 24. k z a l k e s t p o k n viz Luk. 3, 3. 25. Srovn. Jn 1, 20. 27; Luk. 3, 16; Mark. 1, 7. 2 6 -3 1 , Smysl jest: V m (dle nkterch rukopis starch: n m ) jakoto lenm nroda vyvolenho, jemu byla dna zaslben messisk, a vm proselytin, kte jste se pipojili k nrodu vyvolenmu, poslno jest slovo, zvst o t spse messisk v Kristu Jei, o kter jsem se prv (ve v. 23.) zmnil. Vtina obyvatelstva jerusalemskho se svmi nelnky neuznala sice Jee za Vykupitele, ba odsoudila jej na smrt, avak bylo by naprosto nesprvno souditi z toho, e Pn Je Vykupitelem ne; nebof oni to inili z neznalosti a neporozumn vrokm prorockm o Vykupiteli, ba prv tm, e Jee odsoudili a usmrtili, naplnili ony vpovdi prorock; e pak je je st skuten Vyk pitelem, to jde na jevo nade vi pochybnost zvlt tak z toho, e Bh ho vzksil z mrtvch a e Je sm vstav, z mrtvch ukazoval se nato po mnoho dn apotolm a jinm ctitelm svm. 33. B h j e n a p l n i l n a d t k c h j e j i c h , n a n s ; dle nkterch rukopis n a d t k c h v a i c h , dle jinch a dle Vulgty n a d t k c h n a i c h ; ale ten svrchu dan (n a d t k c h j e j i c h toti n a n s t. j. na Israelitech vbec) jest asi prav; z nho povstala ostatn hlavn pehldnutm neb pepsnm se. 33. S y n m j j s i ty , j d n e s z p l o d i l j s e m t e b e . slova ta na svm mst (v alm 2.) vztahuj se sice k vnmu zplozen druh osoby bosk z Boha Otce; ale tak pro Kristovo vzkeni mohl jich sv. Pavel uiti zcela prvem, a to proto, ponvad ono vn zplozeni z Boha Otce jest tak dvodem, pro Pn je vstal z mrtvch. Ponvad toti Pn Je jest soupodstatnm a tedy i vnm Synem Bom, proto nemohl ani podle lovenstv svho vzti poruen v hrob, nbr musil vzksiti se. 34. D m v m D a v i d o v y v c i s v a t , v r n . (Uvedeno voln z Is. 55, 3.) Davidovmi vcmi svtmi rozumj se m essisk zaslben dan Davidovi, jmenovit zaslben, e jeden z potomk jeho bude kralovati na vky (2. Krl. 7, 1213; alm 88, 5); nazvaj se v r n m i i spolehlivmi, ponvad je Bh
394
jako toho, jen nem ji navracet! se ku poruen, povdl ta k to : , D m v m D a v i d o v y v c i s v a t , v r n . 35 Proto i na jinm mst prav : , N e d o p u s t , a b y t v j s v t e c z a k u s i l p o r u e n . 36Nebof David slou iv za svho vku vli Bo, zesnul a byl pochovn ke svm otcm, i zakusil p oru en i; 87 ten vak, jej Bh vzksil, nezakusil porueni. 38 Znmo proto budi vm, mui-brati, e skrze nho zvstu se vm odputn hch a e ode veho, od eho jste nemohli bti ospravedlnni v zkon M ojov, 33 v nm bv ospravedlnn kad, kdo v. 40Hlete tedy af nepijde na vs to, co povdno jest v Prorocch : 41, V i z t e , p o h r d a i , a d i v t e s e a z h y t e ; n e b o f j u d l m d l o za dn v a i c h , dlo, o n m n e u v t e , b u d e l i j e v m k d o v y p r a v o v a t i. 42Kdy pak vychzeli, prosili je, aby jim mluvili ta slova (tak) sobotu pt. 43A kdy bylo shrom dn rozputno, mnoho id a zbonch proselyt lo za Pavlem a Barnabem, a ti prom louvjce k nim napomnali je, aby vytrvali v m ilosti Boi. 44 Pt sobotu pak selo se tm cel m sto p oslechnout slo v o B o. 45Ale id uzeve zstupy, naplnili se evnivosti a rouhajce se odprali tomu, co Pavel mluvil. 46T ed y P avel a Barnab ekli n eohroen: Vm m lo se nejprve hlsati slo v o B o i; ponvad vak je odm tte a sebe za nehodn pokldte ivota vnho, hle, obracme se k pohanm, 47 nebof takto pikzal nm P n : , U s t a n o v i l j s e m t z a s v t l o p o h a n m , a b y s byl ke s p s e a do k o n i n zem. ' 48Slyce to pohan radovali se a velebili slo v o P n ; i uvili vichni, kte byli podzeni k ivotu v n m u ; 49 slovo Pn pak roznelo se po cel krajin. 50Ale id popudili (nkter) proselytky vzneen i pedn m fany a vzbudili pronsledovn proti Pavlovi a Barnabo v i; i vyhnali je ze svch konin. 51Oni tedy vyrazive proti nim prach z nohou svch, pili do Ikonia. 63 U enci vak byli naplnni radost a Duchem svtm .
zcela jist, vrn vypln. Zaslben toto nebylo by se vyplnilo, kdyby Pn Je vstav z mrtvch zase zem el; proto prvem uvd je sv. Pavel na potvrzen pravdy, e Pn Je vstal z mrtvch jako takov, kter nevrt se ji ku poruen ji nezeme. 41. Viz Habak. I, 5. Prorok (skrze nho Bh) ohlauje idm pro jejich zatvrzelost a odpor proti Bohu trest nesmrn, neuviteln, kter vykonal Bh pozdji nad nimi skrze Chaldejsk tm, e zpsobive jim rzn trapy a zboive msto (Jerusalem) i chrm odvedli je do zajet. Sv. Pavel slovy jeho varuje posluchae ped zamtnutm nabzen spsy, aby jich nestihl trest podobn, nesmrn. V Palestin byli id pro svj odpor proti Kristu potrestni za vlky msk skuten zpsobem podobnm, hroznmi trapami, zboenm msta i chrmu a odvedenm mnohch do otroctv. 47. Slova U s t a n o v i l j s e m t atd. jsou z Is. 49, 6. Jsou eena o Vykupiteli, vyjadujce v souvislosti s verem pedchzejcm (51 vli Bo, aby Vykupitel byl svtlem ke spse nejen id, nbr i pohan, tedy ku spse vech nrod; ale zahrnuj v sob pkaz pro ty, kter Vykupitel vyvolil za sv apotoly a zzence, aby evangelium jeho hlsali nejen idm, nbr, pokud mono, vem nrodm. Proto je sv. Pavel vztahuje tak na sebe. 48. p r o s e 1y t k y, doslovn z b o n e n y , jimi vak je st rozumti proselytky ili ony eny pohansk, kter pistoupily k idovstv pijetm vry v jednoho Boha pravho. (Srovn. 13, 16. pozn.). Skrze n popudily i mue (as mue jejich), jmenovit ty, kte byli leny mstskch ad. 51. v y r a z i l i o r a c h na znamen, e jakoto nehodn nebudou astni blaha messiskho, a-li vas se neobrt. Srovn. Mat. 10, 14. 52. I k o n iju m as 130 km jihovchodn od Antiochie pisidsk, patila tehdy k Lykaonii jako msto iej hlavn. Nyn slov Konia a m as 45.000 obyvatel.
395
KAPITOLA 14.
c) Pavel v Ikonium, v Lyste a v D erbe; nvrat do Antiochie, v. 123.
1V Ikonium veli podobn do syn agogy idovsk a tak mluvil e uvilo velik m nostv id i pohan. 2Ale id, kte zstali v neve, pobouili a rozezlili mysli pohan proti bratm. 3 1 pobyli tam sice dlouh as mluvce neohroen s dvrou v Pna, kter osvdoval slovo milosti sv in, aby se dly zzraky a divy skrze ruce jejich; 4 ale obyvatelstvo m sta se roztpilo, a jedni byli pi idech, druz pi apotolech. 5 Kdy vak pohan a id se svm i nelnky se shlukli, aby je ztrali a ukamenovali, 6oni sezn ave to, utekli do m st lykaonskch, do Lystry a do Derbe i do (celho) okol, a kzali tam evangelium . 7I sedval v Lyste jeden mu nem ocn na nohy, chrom ze ivota matky sv, jen nikdy nechodil. 8 T en poslouchal Pavla, a on poh led v na a uzev, e m viru, aby byl uzdraven, *ekl hlasem velikm : Postav se na nohy sv pm . I vyskoil a chodil. 10 A tu zstupov uzeve, co Pavel uinil, pozdvihli hlasu svho a pravili lykaonsky: B ohov pipodobnili se k lidem a sesto u pili k nm." 11I nazvali Barnabe Jupiterem, Pavla pak Merkurem, nebof on byl m luvm. 13 Ano knz (upitera pedm stskho pivedl bky s vnci ku brn a chtl s lidem obetovati. 13Kdy to uslyeli apotol, Barnab a Pavel, roztrhli roucha sv a vybhli mezi zstupy kice 14a volajce: Mui, co to inte? I my jsme lid podroben utrpenm jako vy, a kem e vm evangelium , abyste se obrtili od tchto (boh) nicotnch k Bohu ivm u, kter uinil nebe i zemi a moe i vecko, co jest v nich, 15kter za pedelch vk nechval vecky nrody choditi po cestch jejich, 16 a pece nenechal seb e n eosvd ena in dobr, s nebe vm dvaje det a asy rodn a napluje srdce vae pokrmem a radost. 17A kdy to mluvili, (jen) s t zadreli zstupy, aby jim neobtovali. 1Ale pili tam id z Antiochie a Ikonie a pem luvive zstupy, kam enovali Pavla a vyvleki ho ven z msta, m yslce, e zemel. 19Kdy vak uenci jej obstoupili, vstav veel do m sta; a druhho dne od eel s Barnabem do Derbe.
14. 1. p o d o b n i podle tho obyeje, kter zachovali v Antiochii. (eck vraz kata to auto znamen sice nejen podobn, nbr i spolu, ale vznam podobn jest zde ppadnj a proto zajist sprvn.) 3. o s v d o v a l s l o v o m i l o s t i s v . . . t. j. potvrzoval jejich kzn o jeho milosti ili hlsn evangelia divy a zzraky, kter inil skrze apotoly 6. L y s t r a , nynj Latik, as 40 km jin od Ikonia. Bylo roditm Timo theovm. D e r b e bylo mal msto as 75 km vchodn od Lystry vzdlen na pat Antitauru. 11. Pili na tu mylenku nejspe z toho, e podle mstn b!'e prv v jejich krajin zjevil se ji dve v podob lidsk Jupiter i Zeus (nejvy bh man a ek) a M erkur ili Hermes (mluv a prvodce jeho) a byli pohotni od Fiiemona a Baucidy. 12. J u p i t e r a p e d m s t s k h o , (kter byl ped mstem) t. j. fupitera, kter ml chrm ped mstem. p o d r o b e n u t r p e n m (a tedy i smrti) j a k o vy, v eckm text p o d o b n t r p c , dle Vulgty s m r t e l n p o d o b n jako vy. 15. choditi p o c e s t c h j e j i c h t. j. iti dle pedpis a pravidel, je si sami stanovili, nedvaje jim zjeven nadpirozenho jako idm. 16. n e n e c h a l s e b e neosvdena (bez osvdeni), nebo zjevoval se jim zpsobem pirozenm zenm a zachovvnm svta a jmenovit rznmi dobrodinmi, kter jim inil prodou. Napluje srdce v a e dle Vulgty a nkterch rukopis s r d c e n a e) p o k r m e m a r a d o s t . Prav tak vzhledem k tomu, e pokrmem, nasycenm se srdce upokojuje a jakousi radost napluje.
396
201 kzali evangelium tomu m stu a zskave m noho uenk, navrtili se do Lystry a do Ikonia a do Antiochie, al potvrzujce mysli* uenk a napomnajce je, aby setrvali ve ve, a (je pouujce), e skrze m noh souen musme vchzeti d o krlovstv Boho. 22 Kdy pak jim po crkvch (vzkldnm rukou) zdili star, pom odlive se a se postive, poruili je Pnu, v nho byli uvili. 32 A proede PU sidii pili do Pamfylie 24 a prom luvive v Perge slovo Pn, odebrali se do Atalie 25 a odtud odpluli do Antiochie, odkud byli porueni milosti Bo k dlu, kter vykonali. 26 Kdy tam pili, shromdili crkev a vypravovali, jak velik vci Bh uinil skrze n, a e otevel pohanm dvee vry. 27I pobyli tu s uenky as ne krtk. KAPITOLA !5. d) A potolsk snm v Jerusalem jedn o zvaznosti starozkonnch pedpis obadnch, v. 1 - 35. 1A tu nkte piede z Judska, uili bratry: Nedte-li se obezati podle obyeje M ojova, nem ete bti sp asen i. 2 P onvad nastala (proto) rozmka a nemal hdka s nimi Pavlovi i Barnabovi ustanovili, aby Pavel a Barnab a nkte jin z nich li o tu vc spornou k apotolm a starm do Jerusalema. 3Ti tedy byve v y -
21. 22. Z Derbe chtli as odejiti do rodit Pavlova Tarsu, a odtud do A tiochie syrsk a tak v krtce ji ukoniti prvn apotolskou cestu svou. M lif z Derbe do Tarsu pes Taurus ji nedaleko. Avak nepochybn vzpom nka na boue, kter povstaly proti nim v Lyste, Ikonium a Antiochii pisidsk a po jejich odchodu zajist i proti nov obrcenm kesanm tamnm, pohnuly je, aby ony obce jet jednou navtvili, je povzbuzovnm k vytrvalosti ve vie povzbudili a pouovnm, e po pklad Kristov jest nm kreti ke spse cestou utrpen, k trplivmu snen utrpen a rznch souen povzbudili a tak ve ve utvrdili (Luk. 24, 26; m. 8, 17; 2 Tim. 3, 12), jako i aby jim vzkldnm rukou a nodlitbou s posty spojenou vysvtili s t a r (biskupy a knze) a tak duchovn sprvu zdili. Pekldme aby jim ( v z k l d n m r u k o u ) zdili s t a r t. j. biskupy a knze: Nebof eck , slovo (cheirotonein), jeho uv sv. autor, znamen r u k u (ruce) v z t a h o v a t ! ' , vztahovnm, podnm neb vzkldnm rukou dti nkomu hlas, jej onm zpsobem vyvoliti, ustanoviti, zditi, a teprve v dal ad vbec vyvoliti, ustanoviti, zditi. e vak na tomto mst nemn se pouh vyvolen, zejmna ne takov, kter by vykonali vc vbec, nbr o kon liturgickm, o dnm svcen, patrno jednak z toho, e kon onen uinili v jednotlivch mstech eench nikoli cel obec kesansk, nbr Pavel a Barnab, jednak ze srovnn tohoto msta s 13, 3; 2. Tim. 1, o; Tit. 1, 5. Misto pomodlive se a postive bylo by dle eck. i latinskho textu pomodlive se s posty. S t a r m i i presbytery podobn jako episkopy (dozorci, biskupy) nazyvali se v prvn dob kesansk biskupov i kn, kte mli povinnost je spravovati a u nich sluby Bo konati. (Srovn. Skutk. ap. 20, 17. a 20, 28; Jak. 5 ,1 4 ; 1. Tim. 4, 14; Filip 1, 1.) T eprve pozdji ustlil se obyej episkopem rozumti biskupa, presbyterem knze. 25. b y l i p o r u e n i m i l o s t i B o tm toti, e jim milosti n a Boh vyproovali. !Vz 13, 3.) 15, 12. V tom ase, kdy Pavel a Barnab vrtili se z prvn apotolsk cesty, pili do Antiochie nkte kesan obrcen ze idovstv (i idokesan) a vyadovali na pohanokesfanech, aby se dali obezati podle zkona mojiskho, uce ili za lnek vry prohlaujce, e bez obzky neme nikdo bti spasen. Pili z ]erusalema, ale nikoli 011 Jakuba, jakoby od nho neb od siar ch byli poslni, nbr sami od sebe; patrno to z toho, e tito dle v. 24. sami odsoudili jejich jednni. Byli to nepochybn ke kesanstv pistoupl fariseov, kte podobn jako ti, je Pn Je v Mat. 23, 15. pokral, chtli vykonvati innost missionskou mezi pohany o sv jm nikoli z horlivosti pro est a chvlu Bo, nbr pro zkon mojsk a snad i pro vlastn est a chvlu lidskou. N astalo
397
provozem od crkve, li skrze Fnicii a Sam asko vypravujce (pi tom) o obrcen p o h a n ; a zpsobili tm velikou radost vem bratm. 4 Piede do Jerusalema, byli pijati od crkve i od apotol a starch; i oznm ili, jak velik vci Bh uinil skrze n. 5 Tu povstali nkte ze strany farisejsk, kte byli uvili, a pravili: M usej se obezati a mus se pikzat!, aby zachovvali zkon M ojv. "I seli se apotol a star, aby tu vc uvili. 7 Kdy pak jednn stalo se ivm , Petr povstav ekl k nim : Brati, vy vte, e (ji) ped dvnm asem vyvolil si Bh mezi vmi, aby pohan skrze m sta uslyeli slo v o evangelia a uvili. 8A Bh, jen zn srdce, vydal jim svdectv, dav jim Ducha svtho jako i n m ; 9a neuinil dnho rozdlu mezi nmi a nimi, vrou oistiv jejich srdce. 10Nue tedy, pro pokoute Boha vkldajce na ji uenk jho, jeho ani otcov nai ani my nem ohli jsm e sn sti; 11sp e vm e, e milosti Pna Jee budem e spaseni stejn jako oni . 12 Ml el o veker m nostv a poslouchalo Barnabe i Pavla, kdy vypravovali, jak velik zzraky a divy uinil Bh skrze n mezi pohany. 13Kdy umlkli, promluvil Jakub takto: Brati p oslyte m : 14im on vypravoval, kterak nejprve Bh pihldl k tom u, aby z pohan zskal lid svm u jmnu. 15A s tm s e srovnvaj slo v a prorock, jako psno jest: 16, P o t o m s e n a
v tamj obci kesansk velik vzruen, rozmka, sv. Pavel pak i sv. Barnab povstali zcela rozhodn proti uen jejich, vdouce, jak jest bludn a jak sniuje K ristovo dlo vykupitelsk, jakoby ke spse nestailo. Aby vak mysli sv upokojili a ve sporn vci t mli jistotu, pedloili ji kesan antiochijt skrze Pavla, Barnabe a jin osoby apotolm tehdy v Jerusalem ptomnm. Byli tam zejm na Petr a Jakub Mal, kte oba ujali se slova souhlasce s Pavlem a Barnabem, a dle Gal. 2, 9. tak sv. Jan; kdo z ostatnch apotol, nen znmo. 45. V Jerusalem byli pijati nejprve od cel obce kesansk i jejich pedstavench ve shrom dn obecnm, kter se selo k tomu konci, aby je pijalo a pivtalo. V nm Pavel a Barnab vypravovali sv zkuenosti a inek apotolskho psobeni svho mezi pohany a oznmili pinu i el svho pchodu. Pi tom nkte z tch, kte ped svm obrcenm pslueli ke stran farisejsk a byli stejnho smlen, jako ti, kte onu rozmku zpsobili v Antiochii, projevili hned sv mnn, e pohanokesan jsou povinni pijmouti obzku a vbec zachovvati obadn pedpisy zkona mojskho. Hned nato konalo se shromdn zvltn, a tak obecn, pi kterm byli sice nejen apotol a star, nbr i poslanci antiochijt a znan poet kesan jerusalemskych, ale toliko apotol a star zastnili se jednn autorativn s hlasem rozhodnm. 7. j i p e d d v n m a s e m t. j. as ped 16 lety. B h v y v o l i l m e z i v m i (dle nkterch rukopis a dle Vulgty m e z i n m i ) t. j. uprosted vs (ns) i v t t o z e m i p a l e s t i n s k . (Viz 10, 148.) 9. Srovn. 10, 45. 1011. U tu v pln shod se sv Pavlem, e lovk bv ospravedlnn nikoli ze skutk zkona Mojova, nbr jedin milost Bo, kterou nm Pn Je zaslouil. Srovn. m. 1, 5; 3, 2026; 5, 15; 1. Kor. 1, 3; Gal. 2, 16; Efes. 2, 410. 12. Vekeren lid ptomn po slovech Petrovch umlkl, mlel, t. j. nikdo ji neodvil se vyjditi mnn odchyln, zvlt kdy vidli, e, jak m kodex D, souhlasili s Petrem tak ptomn star (biskupov). 13. Sv. Jakyb ve sv ei podv biblick dkaz o tom, e pohan jsou povolni do crkve bez povinnosti pijmouti obzku a obadn zkon mojsk <1518), a in sprostedkovac nvrh, kterm se urovnvaj nejostej protivy mezi idokesany a pohanokesany. 1617. Slova tato jsou voln uvedena z mos. 9,1112. ,Jimi prorok pedpovdl, e Bh skrze jednoho z potomk Davidovch (skrze Vykupitele) opt vzdl rozpadl stnek i rozpadlou i Davidovu, ale ne ve smyslu liternm, nbr ve smyslu duchovnm vzdl toti crkev, a to za tm elem, aby do n mohli vstoupiti a spsy dojiti (nejen id, nbr) tak ostatn lid, pohan vech
398
vrtm a z a s e v z d l m stnek Davidv, kt er se rozp a d l , a z b o e n i n y j e h o v z d l m o p t a v y z d v i h n u je j, 17a b y h l e d a l i H o s p o d i n a (tak) l i d o s t a t n a v i c h n i n r o d o v , k t e s e b u d o u n a z v a t i po mn , p r a v Hos p o d i n , j e n i n v c i t y t o . 18Z nm of jest Pnu od vn o sti dlo jeho. 19 Proto j soudm , aby nebyli znepokojovni ti, kte z pohan se obracej k Bohu, 0 nbr aby se jim napsalo, by se zdrovali od poskvrn modlami, od sm ilstv, od udvenho a od k r v e; 21 nebof M oj m od dvnch as po m stech sv hlasatele, jsa tn kadou sobotu v syn agogch . 22Tu uvidlo se apotolm i starm a cel obci crkevn, aby vyvolce ze sebe (nkter) mue, poslali je do Antiochie s Pavlem a Barnabem , toti Judu, pijmim B arsabe, a Silu, mue pedn mezi bratry, 43 a- aby skrze n odevzdali (tento) l i s t : Apotol a star (vzkazuj) jako brati pozdrav tm bratrm z pohan, kte jsou v Antiochii, v Syrii a v Cilicii. 24 P onvad jsm e uslyeli, e nkte od ns vyed e pomtli vs slovy, kazce v ae due, a jsm e jim nedali dnho pkazu, 25 uvidlo se nm (shrom dnm ) jednom ysln vyvolit! a k vm poslati (nkter) mue s naim i milky Barnabem a Pavlem , 26 lidm i, kte vydali ivot svj pro jm no Pna naeho Jee Krista. 27Poslali jsm e tedy judu a Silu, a ti tak povd vm tot stn. 28Vidlo se toti Duchu svtm u i nm nevkldat! na vs dnho bemene vce krom tchto vc potebnch: 23 abyste se zdrovali od vc obtovanch modlm, a od krve a od udvenho a od sm ilstv; toho budete-li se chrniti, dobe pochodte. Mjte se dobe. 80 Oni tedy byve proputni pili do Antiochie a shrom div m nostv (vcch) odevzdali list. 31 Kdy jej peetli, zaradovali se nad tou tchou. 32 Tak Juda a Sila, jsou ce t proroky, ei mnohou
rod. P o t o m t. j. v dob messisk, n a v r t m s e i obrtm se k lidu zase svoj milost, k t e s e b u d o u n a z v a t i p o m n ; doslovn n a n i m i j e s t v z v n o j m n o j e h o ; toto ren jest hebraistick, pi nm po zpsobu prorockm uito jest asu minulho msto budoucho; smysl jest: kte budou tak nazvati se po nm, po Bohu, l i d e m B o m , prv tak jako se nazvali v Starm zkon toliko israelit. 18. Smysl jest: Bh v od vnosti, co chce uiniti s pohany, e je to asem povol do crkve; i jinmi slovy: Povoln pohan do crkve bylo od vnosti v radku a plnu Bom. 20. Smilstvo zakazuje sice i zkon pirozen i est pikzn Boi. Pe vak Jakub navrhl a snm ustanovil (v. 29), aby se jim (kesanm z pohanstv obrcenm) zakzalo jet zkazem zvltnm, a to proto, ponvad pohan posuovali je namnoze pli voln, pokldajce smilstvo za vc lhostejnou, ano ta kovou, kterou se mohou i uctvati nkte bkov jejich. Ostatn ti vci (vci obtovan modlm, udveniny, krev) jsou samy o sob lhostejn, indiferentn, nicmn zakzaly se kesanm z pohanstv tak, a to, jak sv. Jakub vslovn udv ve v. 21., vzhledem k idm a kesanm ze idovstv, aby se jim toti nedvalo pohoren a aby id nezdrhali se proto vstoupiti do crkve. Nebo vci ty byly idm psn zakzny (1. Moj. 9, 4; 2. Moj. 34, 15; 3. Moj. 3, 17; 5, 2; 17, 1016.) Ustanoven to bylo sice dno pedem pro pohanokesany antiochijsk,, syrsk a cilicijsk (v. 23), nebof tam byl dn podnt k nm u; a le jak patrno ze 16, 4., platil a prohlaoval se tak jinde, kde podobn pomry nastaly, jak byly v Antiochii, Syrii a Cilicii. Kdy asem pestaly een ohledy a piny, pestala sama sebou zvaznost onoho ustanoven apotolskho, ovem a na povinnost varovati se smilstva. Vcmi obtovanmi modlm rozum se zastovat! se o b t n c h hostin pohanskch a povati masa ze zvat modlm obtovanch, pokud se maso to pedkld jako vc modlm obtovan. 26. t. j. vydali se zcela ve slubu Pna Jee, hotovi jsouce i ivot sv pro nho obtovati.
399'
bratry potili. 33A pobyve tu njak as, byli proputni v pokoji od brat k tm, kte je byli poslali. 34 Silovi vak se uvidlo tam zstati. Judas tedy od eel do Jerusalema sm . 35P avel pak a Barnab dleli v Antiochii, uce a zvstujce s m noha jinmi slo v o Pn. II. Druh c e sta apotolsk sv. Pavla 15, 3 6 18, 22 * ) a) Pavel oddliv se od Barnabe navtvuje kraje, ve na prvn cest sv . 15, 3 6 16, 5. kterch byl
36Po nkolika dnech vak P avel ekl B arnabovi: Vrame se a navtivm e bratry po vech m stech, ve kterch jsme kzali slovo Pn, kterak se m aj. 37Ale Barnab chtl s sebou vzti tak Jana, pjmm M arka, 38 Pavel vak soudil, aby nebrali s sebou toho, jen od nich odstoupil v Pam fylii a neel s nimi k dlu. 391 nastala rozmlka, take se rozeli od seb e a Barnab pojav Marka plavil se na K y p ro s; 40Pavel pak zvoliv sob Silu o d eel, poruen byv od bratr m ilsti Bo. 41I chodil po Syrii a Cilicii, utvrzuje crkve a pikazuje, aby zachovvali ustanoven apotol a starch. KAPITOLA 16. 1 Piel pak do Derbe a do Lystry. A hle, byl tam jeden uenk, jmnem T im oteus, syn vc eny idovsk, ale z otce pohana, 2 jemu dvali dobr svd ectv ti brati, kte byli v Lyste a v Ikonium. 3 Toho chtl P avel vzti s seb ou na cestu, a pojav ho, obezal jej pro idy, kte byli v onch m ste c h ; nebof vichni vdli, e otec byl pohan. 4 Kdy pak chodili po m stech, odevzdvali jim ustanoven vydan od apotol a starch, kte byli v |erusalem , aby je zachovvali. 6 A tak utvrzovaly se crkve ve ve a rozm haly se potem kadodenn. b) Pavel v Troad a ve Filippech. v. 6 40. 0 1 proli Frygii a krajinu galatskou, ponvad jim bylo zabrnno od Ducha svtho hlsati slovo Bo v Asii. 7 P iede proti M ysii,
34. Tento ver schz sice v nejstarch rukopisech eckch ( B A E H L P) pedpokld jej vak v. 40. a slova Silovi vak se uvidlo tam zstati jsou i v kod. C, D, M, jako i v mnoha minuskulich, v peklad saidskm, Vulgt. 35. V tom ase nejspe, co dleli v Antiochii, piel tam tak sv. Petr a pijal od Pvla onu vtku, o kter jest e v Gal. 2, 1121. *) II. Od 15, 3618, 28. sv. Marek l druhou apotolskou cestu sv. Pavla, pi kter proel Srii, Malou Asii, Macedonii a ecko, a zaloiv mimo jin t crkevn obce ve Filippech, v Thessalonice a v Korint, vrtil se po delm pobyt v Korint pes Efesus, Caesareu a Jerusalem do Antiochie. 41. u s t a n o v e n a p o t o l a s t a r c h , toti ona, kter byla dna na snmu jerusalemskm. 16, 1. Timoteus pijal kest nepochybn pi prvnm pobyt sv. Pavla v Lyste, a to i se svou matkou Eunikou a bbou Loidou. Srovn. 14, 6; 1. Kor. 4, 17; 2. Tim. 1, 5. 3. O b e z a l j e j p r o i d y t. j. proto, oonvad ho chtl uiti k hls evangelia mezi idy; nebof ti nebyli by pipustili, aby iovk neobezan k nim vchzel do synagogy, tm mn, aby jim tam kzal o Vykupiteli. Uiniti to mohl, ponvad nejen sm a Timoteus, nbr i tamni kesan vdli, e obzka jakoto vc sama o sob kesanm indiferentn ke spasen potebn nen. Kde ji pokldali za potebnou ke spaseni, nepipustili ji. (Srovn. Gal. 2, 3.) 6. Tak dle textu eckho, a v tom smyslu jest rozumti tak pslunm textu latinsk Vulgty. Pavel toti navtviv se svmi prvodci Silou a Timotheem
400
pokoueli se jiti do Bythinie, ale D uch Jev nepipustil jim toho. li tedy podl M ysie a sestoupili do Troady. I ukzalo se Pavlovi v noci vidni: Jaksi mu m acedonsk stl a prosil ho ka: Pejdi d o M acedonie a pom oz nm . 1 0 A jak to vidni uzel, ihned jsm e hledli odejiti do M acedonie seznvajce, e Bh ns povolal, abychom jim kzali evangelium . 11 O depluve z T roady pili jsm e bhem pm m na Samotrake a druhho dne do N eapole, 12a odtud do Filipp; jest to prvni m sto t sti M acedonie, a to osada. I pobyli jsm e v tom m st nkolik dn. 1 3 V den sobotn vak vyli jsme za brnu k ece, kde, zdlo se, e jest m odlitebna, a p osadive se mluvili jsm e k enm, kter se byly sely . 141 p oslouchala jedna ena, jmnem Lydie, prodavaka nachu z m sta Tyatiry, proselytka, a Bh otevel srdce jej, 3by byla pozorn na to, co Pavel mluvil. 15Kdy pak byla poktna i dm jej, prosila kouc: Jestli jste usoudili, e jsem vrna Pnu, vejdte do m ho domu a zstvejte tam . I pinutila ns. 16Stalo se pak, kdy jsm e li do modlitebny, potkala ns jedna sluebn, kter mla ducha vteckho a svm pnm zjednvala v t
ony kraje, v nich kzal na prvn cest sv, chtl jiti do A s i e , t. j. do Asie prokonsulrn i vlastn (t. j. do Mysie, Jonie, Lydie a Karie) na zpadnm pobe Mal Asie. Ponvad vak mu v tom Duch sv. snad ji v Antiochii pisidsk zabrnil (zpsobem nm neznmm), odebral se nikoli na zpad, nbr nejprve na sever do Frygie, poiom pnnkuu na severovchod do Galatie, a po ase nikoli dlouhm dostal se as k mstu, kde se dlila silnice, vedouc jedna na sever do Bythinie, druh na zpad do Mysie. Do Bythinie zabrnil mu Duch Jev t. j. Duch sv., jen jmenuje se Duchem Jeovm, ponvad vychz nejen od Boha Otce, nbr i od Boha Syna (ovem od obou jako z jednoho principu). el tedy na zpad a piel do msta Troady. 8. T r o a d o u (Troas) slul severozpadn vbek Mal Asie; hlavn mstem byla tam Alexandrie, kter na rozdl od jinch mst toho jmna slula Alexandri troadskou (Alexandria Troas) aneb jen krtce Troadou (Troas). 11. S a m o t r a k e jest nejsevernj z ostrov Sporadskch v moi Egejskm ; N e a p o l i s bylo msto nmon v Thrakii pi zlivu Strymonskm. 12. J e s t t o p r v n m s t o t s t i M a c e d o n i e (neb kter je s t...) . T ak dle ten skoro obecnho, dle nho Filippy nazvaj se prvnm mstem, ne e by bylo hlavnm mstem on, sti Macedonie, nbr e bylo prvnm vtm, osadnickm t. j. od cizinc, od man osazenm mstem jejm, do nho pili Pavel i jeho prvodci a vbec pichzeli ti, kdo li do Macedonie z Thrakie. Vyskyt se vak tak ten j e s t t o m s t o p r v n i s t i M a c e d o n i e ; a pes to, e ten toto jest velmi dk, zd se pece, e jest prav. Byla Macedonie, dostvi se r. 168 p. Kr. vtzstvm L. Aemilia Pavla nad macedonskm krlem Perseem pod panstv msk, rozdlena r. 146 p. Kr. na tyi sti: Macedonii prvn, druhou, tet, tvrtou. Filippy (pvodn Krnides), pozdji (od r. 356 p. Kr.) ke cti krle Filipa Filippi nazvan) byly, jak eeno, v sti prvn, ve kterm msiem hlavnm byla Amfipolis. Csa Augustus po vtzn bitv u Filipp r.42 p.Kr. proti Brutovi a Cassiovi sveden, usadil v mst msk osadnky, dal mu pryo msk i italskho obanstv (jus italicum), kterm se dostalo pod pmou ochranu csaovu, a nazval je Colonia Augusta Julia Victrix Filippensium. 14. T y a t i r a bylo msto v Lydii (v Mal Asii); na jeho mst stoj nyn msto Akhisar. P r o s e l y t k a , doslovn bylo by u c t v a j c B o h a ; tak nazvali se u id pohan, kte pistoupili k idovstv jen potud, pokud zeknuve se modlstv (mnohobosv) uctvali se idy jednoho Boha pravho a pijali nkter obadn pedpisy zkona mojskho (o klidu sobotnm, o pokrmech dovolench a nedovolench, ale ne obzku a nkter pedpisy jin). Byli to proselyt v irm smyslu, tak zvan p r o s e l y t (pchoz) b r n y . Nkdy nazvaj se prost u c t v a j c , sebomenoj, Skutk. 13, 50; 17, 4. 17., jednou (13, 43) uctvjc proselyt. 15. p i n u t i l a n s toti nalhavmi prosbami. 16. d o m o d l i t e b n y ; tento vznam m zde eck siovo (proseuch), je zna t modlitbu. M l a d u c h a v t e c k h o t. j. byla po-
401
nm velik uitek. 17T a jdouc za Pavlem a za nmi volala takto: Tito lid jsou sluebnci B jh a nejvyh o, oni zvstuj vm cestu ke sp se . 18T o inila po m noho dn. I rozmrzel se Pavel a obrtiv se ekl duchu: Pikazuji ti ve jmnu Jee Krista, abys od n v y e l! A vyel v tu chvli. 19Ale pni jej vid ouce, e o d ela nadje zisku jejich, uchopive P avla a Silu, dovedli je na nm st ku pedstavenm m sta 20a p osta v iv e je ped velitele ek li: Tito lid pobuuj nae msto jsou ce id ; 21a zvstuj obyeje, jich my nesm m e pijmati ani initi jsou ce m an. 22I povstal tak lid proti nim a velitel strhe s nich roucho, kzali je metlami mrskati. 23 A kdy jim dali mnoho ran, vsadili je do vzen, pikzave alnkovi, aby je hldal bezpen. 24T ed y on d ostav takov pkaz vsadil je do vzen vnitnho a sevel nohy jejich kldou. 26 O pl noci vak P avel a S ilas m odlce se zpvem chvlili B oha; i poslouchali je vz ov (ostatn). 26Nhle vak stalo se velik zem tesen, take se pohnuly zklady ale, a hned se otevely veck y dvee a rozepiala se pouta vech. 27 alnk pak probudiv se a uzev dvee vzen oteven, vytasil m e a chtl se usmrtiti v dom nnce, e vzov utekli. 28I zvolal Pavel hlasem v elik m : N ei so b nic zlho; nebo jsm e tu v ick n i. 29P o dav tedy svtla vrazil tam a tesa se padl P avlovi a Silovi k nohm, 80a vyved je ven ekl: P n ov, co mm initi, abych byl sp a se n ? 31A oni ekli: V v Pna Jee, a bude sp a sen ty i dm tvj. 321 mluvili slo v o Pn jemu a vem , kte byli v dom jeho. 33 A on pojav je v tu hodinu non umyl jejich rny, a hned byl poktn on sm i vecka ele jeho. 34 A uved je nahoru do svho pbytku pedloil jim jdlo a v e s lil se, e s celm dom em uvil v Boha. 35 Kdy pak se rozednilo, velitel poslali biice se v zk a zem : Propus ty lidi. 361 oznmil alnk slo v a ta P a v lo v i: Velitel vzkzali, abyste byli proputni; nue tedy vyjdte a jdte v pok oji. 37 Ale P avel vzkzal jim : Zm rskave ns veejn bez (pedchozho) vyeten, ns, obany msk, vsadili do vzen, a nyn tajn ns vyhnj? N e tak, ale af
sedl duchem zlm, kter sty jejmi nkter vci skryt projevoval neb budouc oznamoval, ovem pokud je sm jakoto bytost rozumu bystejho z ptomnho stavu vc pedvdati mohl neb vykonati chtl. 1 8 . Jako kdysi Pn Je (Mark. 1, 25.), tak ani sv. Pavel nechtl, aby mu duch zl vydval (byt i prav) svdectv, nejspe proto, aby se nezdlo, e jest s nm ve spojen, aneb aby duch zl nemohl (po odchodu sv. Pavla) tm innji klamati lid pedkldnm nepravdy. 19. k u p e d s t a v e n m i v e l i t e l m m s t a (srovn. v. 20.) t. j. k onm dvma mum, duumviri neb i praetores zvanm, kte ve Filippech jakoto m sk osad po prvu mskm vedli sprvu m sta a vykonvali moc soudcovskou. Sv. Luk oznauje je nejprve jako pedstaven msta (ve smyslu as vedli je k adu, na ad), potom ve v. 20. jejich jmnem ednm (stratgos) = vojevdce, v e l i t e l , p r t o r . 24. K l d o u rozum se devo (pe neb i stna) opaten otvory od sebe vce mn vzdlenmi, do nich se dvaly nohy, nkdy i ruce provinilcovy, take on sed na zemi nejen nemohl s msta, nbr i pi kadm pohybu nohou velikou bolest poctil. 25. Jest najev, e to ve nestalo se moc pirozenou, nbr boskou, a to na znamen, e Bh m zalben ve vrnch sluebnicch svch a je syou pomoc chce chrniti. 37. Podle zkona mskho bylo .zakzno obana mskho mrskati, b i bez pedchozho vyeten uvzniti. e Pavel a Silas, jen tak byl obanem mskm, svho obanstv mskho nedovolval se dve, ne je zmrskali, toho pina byla asi v tom , e pi velikm a nhl.n pobouen lidu nebylo to m on; mon vak, e to uinili, ale pro velik hluk nebyl hlas jejich slyen.
Psm o sv. Novho zkona. s t I. 26
402
sam i pijdou a ns vyved ou . 38T ed y biici povdli velitelm ta slova. I ulekli se, u slyeve, e jsou man, 39a piede odprosili je, a vyved e je dali, aby od eli z m sta. 40I vyli ze ale a odebrali se k Lydii, a uzeve bratry potili je a odeli. KAPITOLA 17. c) Pavel v T hessalonice, v Berei a v Athnch, v. 1 , 34._
1 K onave pak cestu pes Amfipoli a A pollonii, pili do T h essa loniky, kde byla synagoga idovsk. 2 1 v eel k nim P avel podle sv h o obyeje a rozm louval s nimi z Psem po ti soboty, 3 vysvtluje a d okldaje, e Kristus m usil trpti a z mrtvch vstti, a tm e je ten Kristus Je, kterho j zvstuji v m . 4 I uvili nkte z nich a pipojili se k Pavlovi a Silov, takt velik m nostv proselyt a p ohan, i en vzneench nem lo. 5 Ale id rozhorlive se pibrali k sob nkter mue patn z lidu pouliniho a zpsobive hluk p o bouili m sto; i postavili se k dom u Jsonovu a hledli je vyvsti ped lid, 6 nenaleze jich vak, vlekli Jsona a nkter bratry k nelnikm m sta kice: Ti, ktei pobuuji svt, piii tak sem , 7a Json
40. Luk zstal v mst, aby spravoval novou obec kesanskou, Tim otheus zstal tak, ale brzy el za Pavlem a dohonil ho v Berei, ne-li dve. 17, 1. A m fi p o l i (nyn Xeochori) pi ece Strymonu (nyn Strum A p o l l o n i e byla jihozpadn od n. T h e s s a l o n i k a i S o l u pi zlive Thermaiskm. 2. r o z m l o u v a l i d i s p u t o v a l s n i mi z P s e m . Vychzeje toti z p slunch mst Psma sv., ukazoval a pslunmi vpovmi dokazoval, e Vykupitel musil trpti a z mrtvch vstti; pi tom vak inili mu id nkter otzky a nmitky, je on zodpovdal a vyvracel, take vklad jeho postupoval ve zpsobe rozmluvy. P o t i s o b o t y ; vzhledem k tomuto mstu udvaj obyejn pobyt Pavlv v Thessalonice na ti tdny. Avak zde jest e toliko o jeho kzn idm v synagoze. On vak kzal tam tak pohanm (1. Thess. 1, 9.J, a to s spchem nemalm. I lze proto tamn innost jeho tati alespo na dva msce. 4. m n o s t v p r o s e l y t a p o h a n . Tak ve shod s Vulgtou a pekladem koptickm podle rukopisu D. (Kembridskho) a A (Alexandrijskho), kde stoj (tn te sebomenn kai Hellnn). Nebo vraz sebom enos ( u c t v a j c , z b o n ) podobn jako sebomenos ton theon (uctv jc Boha t. pravho, znamen v Novm zkon a sto ,, i zde, proselyt (viz pozn. 16, 14), imno H e l l n pak, je pvodn oznauje eka, znamen t lovka, jen si osvojil alespo ponkud eck jazyk, eckou vzdlanost a eck zpsob ivota, a byl kterkoli nrodnosti, a to proti tm, kte si tch vc neosvojili (m. 1, 14; Seneca de ira 3, 2), ale i toho, jen ctil bohy neprav, p o h a n a , proti tm, kte ctili Boha pravho, proti idm (tak zde a v Novm zkon, jmenovit ve Skut. ap. a u sv. Pavla astji), ano nkdy znamen u n ich i kesany obrcen z pohanstv (pohanokesany, na p. Skut. ap. 21, 28; m. 10, 12; 1. Kor. 1, 24). Jin rukopisy vak vynechvajce spojku (a) maj ' (tn te sebomenn Hellnn). Pi tomto ten slovo sebomenos jest brati v pvodnm jeho vznamu, uctvajc, zbon, a jmno Helln o pohanech vbec, u v i l o m n o s t v z b o n c h p o h a n . Ale ten svrchu dan srovnv se vce s 1. Thess. 1, 9 , kde sv. Pavel o kesanech thessalonickch prav,_ e na jeho kzni (ve sv vtin) o b r t i l i s e k B o h u o d m o d e l ; nebo slova ta by se nehodila na proselyty (uctvajc Boha pravho). 5. Postavili se k domu Jsonovu, ponvad vdli, e se tam uhostili. 6. k n e l n k m m s t a ; v eck. text stoj vraz (politarchs) jen byl ednm titulem mstskch pedstavench v Thessalonice a nkterch jinch mstech macedonskch. 7. Aby tm spe popudili lid proti nim, alovali na n podobn vci, jako nkdy id v Jerusalem proti Pnu Jei, jakoby bvli velezrdci a lid proti csai pobuovali.
403
je pijal; a ti vichni jednaj proti ustanovenm csaovm pravce, e krlem jest jin, a to Je. 8 I rozruili lid a nelnky msta, kte to sly eli; 9 ale oni d ostve rukojemstv od Jsona i ostatnch, propustili je, 10 Brati vak hned za noci vypravili Payla a Silu do Beree, a piede (tam) odebrali se do synagogy idovsk. 11Tito byli lechetnj ne T hessalonit, nebo pijali slo v o s vekerou ochotou, k adho dne zkoum ajce Psm a, zdali tomu tak jest. 12 M noz tedy z nich uvili; tak nem lo pohanskch en vzneench i mu. 13 Kdy vak id thessalonit se dovdli, e Pavel kzal slo v o B o i v Berei, pili a tak tam pobuovali 3 rozruovali lid. 14Tehdy vak brati vypravili Pavla hned, ab> el a k m o i; ale Silas a T im otheus zstali. tam. 15Ti pak, kte provzeli Pavla, dovedli ho a do Athn, a dostve od nho pro Slu a Timothea pkaz, aby co nejrychleji pili k nmu, odeli. 16Mezitm, co je P avel v Athnch oekval, rozncoval se v nm duch jeho, ponvad vidl, e m sto jest plno m odel. 171 rozmlouval v synagoze se idy a s proselyty i na nm st kadho dne s tmi, kte tam prv byli ptomni. 18Ale nkte filosofov epikurejt a stoit hdali se s nm, a jedni pravili: Co a s chce mluvka tento p ovld ati? Jin vak (ekli): Zd se bti zvstovatelem cizch b oh ; nebo zvstoval jim Jee a zm rtvchvstn. 191 uchopili ho a dovedli do Areopagu kouce: M eme-li zvdti, jak jest to nov uen, kter h l s ? 20Nebo jaksi vci podivn dv nm slyeti. Proto chcem e zvdti, co to asi jest. 21 Athan toti vickni, i cizinci tam se zdrujc, nem li asu pro nic jinho, ne aby povdali neb poslouchali nco novho. 22P avel tedy postaviv se uprosted Areopagu ekl: Mui
8. LicM nelnci r o z r u i l i s e ; obvali se, aby sami nebyli pokldni za odbojn manm a nemli proto obt. 9. dostali r u k o j e m s t v t. j. pesvdiv ujin, e udn id nen pravdiv a e nic se nedje proti zkonm. 10. B e r e a (nyn Beria), msto macedonsk ji pi hranicch thesslskch, jihozpadn od Thesaloniky v nynjm vilajetu soluskm. 16. p l n o m o d e l ; tento vznam m pslun slovo eck, je vak Vu gata pekld ponkud voln, ale co do smyslu sprvn vrazy idololatriae deditam = oddno modlstv. 18. Filosofov e p i k u r e j t , stoupenci Epikura (340271 p. Kr.), uili, e svt povstal nhodou z odvkch atom i stic nedrobitelnch a e bohov o svt se nestaraj; poprali nesmrtelnost due i vzken tla a tvrdili, e rozko a poitek smysln jest nejvym blahem a tedy i clem ivota. S t o j k o v byli stoupenci filosofa* Zenona (jen il as v letech 336264 p. Kr.), uili materialismu s pechodem ku pantheismu tvrdce, e vecko, i sly a bytost bosk, jest hm otn; a ne ve stejn hrub hmotn; poprali tak nesmrtelnost due a vzken tla. V pin mravnosti uili, e lovk m ivot svj udrovat! ve shod s rozumem, s prodou, a bti lhostejnm k bolu i k radosti. 18. c i z c h b o h , jak m text eck; podle Vulgty boh novch v tm smyslu toti boh neznmch. Z m r t v c h v s t n , eck A n a s t a s i- s ; zd se e tak vraz tento Anastasis pokldali za jmno njakho bka cizho. 19. A r e o p a g ( p a h r b e k bka vlky A r e s a ) , pahrbek v Athnch, na nm pod irm nebem zasedval nejvy soudn dvr athnsk takt Areopagem zvan a konvala se tak jin shromdn. Dle bje eck hjil se tam bek Ares (M ars) ped dvancti bohy proti tomu, e zabil syna Poseidonova (Neptunova). .... 21. Chyby tyto, povdavost a zvdavost, vytkal ekm tak nejslavnjs enk jejich Demosthenes. 22. v e l i c e b o h a b o j n v tomto smyslu pojmati jest na tomto mst jak eck ( dejsdajmonesterus) tak latinsk vyraz (super-
404
athnt, vidm, e jste v kad pin velice bohabojn. 23 N ebof kdy jsem prochzel a prohlel vae posvtnosti, nalezl jsem tak olt, na kterm bylo n a p s n o : , N e z n m m u B o h u . Co tedy neznajce ctte, to j zvstuji vm : 24Bh, kter uinil svt & vecko, co jest v nm, ten jsa pnem nebe i zem , nebydl v chrm ech udlanch, 25 ani nebv obsluhovn rukama lidskm a, jakoby neho poteboval, sm dvaje vechnm ivot i dchn a v e c k o ; 26 a uinil, aby z jednoho (praotce) vecko pokolen lidsk pebvalo na vekerm povrchu zem skm , ustanoviv urit asy a meze pebvn jejich, a7 by hledali Boha, zdali by se ho snad dom akali neb jej nalezli, akoli nen daleko od jednoho kadho z ns, 28nebo v nm ijeme a se hbm e i trvme, jako i nkte z vaich bsnk pravili: , N e b o t j s m e i r o d j e h 0 / 29 Jsouce tedy rodem Bom , nemme se dom nvati, e bostv podobno jest zlatu neb stbru neb kameni, vrazu lidskho umn neb dm yslu. 80 asy t nevdom osti Bh pehldnuv, nyn ohlauje lidem , aby vickni vudy inili pokn, 31 ponvad ustanovil den, ve kterm bude souditi sv t spravedliv skrze mue, kterho (k tom u) uril, dvaje vem vru tm, e ho vzksil z m rtvch. 32 U sly ev e pak o vzken z mrtvch, jedni se posm vali, jin ekli: P oslechnem e t o tom nkdy jindy. 83Tak vyel Pavel ze shrom dni jejich. 34Ale nkte mui pidreve se ho uvili; mezi nimi t D ionysius Areopagita a ena jmnem D am aris a jin s nimi.
stitiosiores), je jindy znamenaj tak tolik jako povriv. V textu latinskm i eckm uito jest stupn druhho vidm, e jste b o h a b o j n j toti ne ne ostatn ekov. 23. O oltch bohu neznm m u postavench v Athnch svd tak spisovatel pohant, Pausanias, Filostratus a zvlt Diogenes Laertsk (Epimenides, 3), jen zaznamenal, e Athnt v as moru, nevdouce, kter bh byl uraen, k rad Epimenida z Krty pustili k Areopagu jist poet ovec blch a ernch a na kadm mst, kde nkter z nich ulehla, postavili olt onomu bohu, kter byv uraen mor seslal. A tvrd, e takov olte vysktaly se v Athench jet za jeho doby. (3 st. p. Kr.) 24. Pouuje, e jest toliko jeden Bh, a ten e je stvoitelem a pnem vehomra. 2528. u, e jest tak jen jedno pokolen lidsk, pochzejc od jedinho praotce, Bh pak e zasah svoj prozetelnost do jeho osud, ustanoviv jak jednotlivcm tak celm nrodm i dobu jejich trvni i meze jejich obvn, a to k tomu konci, b y h o h l e d a l i t. j. pemlenm o pravd a elu svta (i sebe samch) ho jako pvodce a nejvyho pna svho poznvali, uznvali a ctili; to vak e nen nemono ani nesnadno, ponvad Bh jest vudyptomn, ano my v nm jakoto pvodci a zachovateli svm ijeme a trvm e, majce od nho nejen ivot, nbr i bytost svou, a jsouce tedy jakoto bytosti iv, rozumem a svobodnou vl obdaen jemu podobni, nebof jest nemono aby ten, kdo dv ivot, rozum a vli, sm by byl jako kovov neb devn postava bez vle, bez rozumu, bez ivota. Tuili to i nkte bsnci pohant (Aratus, bsnk cilicijsk z I. pol. 3. stol. p. Kr. ve spise Phaenomena a Kleanthes z Assu v Mysii) pravce: Jsme i rod jeho t. j. tvorov jeho podobni jemu. 2931. Ukzav, e lid (pohan), a mohli ze stvoench vc poznati jedinho Boha pravho jako bytost vemohouc, svrchovanou, majc nejdokonalej rozum a vli, pece ho nepoznali a nectili, (nbr hrub ureli), oznauje zjev ten etrn sice, ale s dosti trpkou vtkou, jako vraz nevdomosti (zavinn), kterou Bh sice pehlel t. j. a mnohdy asnmi tresty sthal, neodsoud pece soudem rozhodnm, konenm, kter vak mus bti napravena poknm, obrcenm se ke Kristu, k m u i , skrze nho ukzal cestu spsy a skrze nho bude po veobecnm vzken t spravedliv souditi veker lidstvo. Jeho tak Bh osvdil a tedy vem i m onost a pohnutku dal, aby v nho jakoto budoucho soudce veho lidstva uvili, tm toti, e ho vzksil z mrtvch. 33. T a k t. j. s takovm spchem neb vsledkem v y e l .
405
KAPITOLA 18. d) Pavel v Korint. v. 1. 17.
1Potom opu stiv Athny piel do Korintu; 2 tam nalezl jednoho ida, jmnem Akvilu, rodem z Pontu, kter nedvno piel z Itlie i s manelkou svoji Priscillou, protoe Klaudius rozkzal, aby vickni id opustili m; i el k nim. 3 a ponvad byl stejnho emesla, zstval u nich a p ra co v a l; (byli dle em esla stanai). 4 Prom louval vak v sobotu, vkldaje jm no Pna Jeie, a pesvdoval idy i pohany. 6Ale kdy Silas a Tim oteus pili z M acedonie, P avel vnoval se kzn zcela, osvduje idm, e Kristem (Vykupitelem ) jest Je. 6 Kdy pak oni odporovali a se rouhali, vyts! roucha sv a ekl k nim : Krev vae budi na (vai) hlavu; j ist jsa pjdu od tto chvle k pohanm . 7 A odebrav se odtud v eel do dom u jednoho m ue, jmnem Tita justa, proselyty, jeho dm pilhal k syn agoze. 3 Ale Krispus, pedstaven syna g o g y , uvil v Pna s celm dom em sv m ; t m noz Korinfan poslouchajce vili a dvali se poktiti. 9 I ekl Pn v noci u vidn P av lo v i: Neboj se, nbr m luv a nem l, 10nebo j jsem s tebou, a nikdo neshne na tebe, aby ti ublil; mm m noho lidu v tomto m st." 111 pobyl tam rok a est m sc, ue u nich slovu Bomu. 12 Kdy vak prokonsulem v Achji byl Gallio, id povstali jedno m ysln proti Pavlovi a pivedli ho ped soudnou stolici 13a pravili: Tento navd lid, aby ctii B oha proti zkonu. 14Ale kdy Pavel
18, 2. Roka 50. vypovdl csa Klaudius z ma vecky idy pro nepokoj kter tam psobili. S nimi vypovdl t kesany ze idovstv obrcen, pokldaje je za pouhou sektu idovskou. 3. By l i s t a n a i . Dle mnn nkterch vyklada zleelo emeslo jejich v umn zhotovovati ltky (pltna) na stany neb lodn plachty a z ko, af (hlavn) ze srsti koz cilicijskch (Luther, Heim, Farrar, Ekert), dle jinch bylo to umn zhotovovati stany samy, i mal, penosn pro cestovatele a vojny, i velik pro paste a koovnky (Origenes, Patrizi, Suil, Bisping, Felten, Belser). Tento druh nhled jest as sprvnj, nebof srovnv se vce s vrazem sknopoios jeho uv o nm sv. Luk. Rozhodn nesprvn vak soudili Michaelis a Hanlein rozumjce onm emeslem strojnictv. 4. P r o m l o u v a l i disputoval, tm e ve svch oromluvch odpovdal zrove k dotazm a nmitkm, je mu mezi e id inili. v k l d a j e j m n o P n a J e e t. j. neuil hned o Kristu Jei, aby ji s potku nenarazil u id na odpor, nbr vykldal o mstech starozkonnch, o vpovdch prorockch, ale mezi vklady ty vkldal i vetkval poznmky, e proroctv ta vyplnila se na Kristu Jei. 5. v n o v a l s e k z n z c e l a , nebof dostav od Sily a zvlt od Timotea zprvy celkem pzniv o stavu kesanskch obc macedonskch^ jmenovit thessalonick, nebyl ji tak tsnn starostlivosti o n (jak vytrvali v neustlm pronsledovn), jednak e obdrev od kesan macedonskch podporu (2 Kor. 11. 79), nemusel pro svou vivu zabvat! se tolik prac tlesnou jako dve. 6. v y t s l r o u c h a s v na znamen, e peruuje veker obcovn s nimi (Srovn. Mat. 10, 14; Luk. 9, 5). K r e v v a e (budi) n a v a i h l a v u t. j. Na vs padne odpovdnost a trest za to, e jste v neve odmtli spsu vm podvanou. J jsem inil, eho dal mj ad, jsem proto nevinen va zhubou. 7. J u s t u s , jmno latinsk, je znamen tolik co Spravedliv. 12. G a l l i o , slul vlastn A n n a e u s N o v a t u s , byv vak adoptovn i vlastnho pijat od Junia Galliona, uitele enictv, pijal jmno Junius Annaeus G a l l i o ; byl bratrem filosofa Seneky; prokonsulem (i m stodritelem ) v Achji byl od kvtna r. 52 do kvtna r. 53. D e i s s m a n n , Paulus, s. 159177; D u b o w y , Paulus, und Gallio (Bibi. Zeitschr. X. 1912, s. 143154; S t e i n m a n n , Die Apostelgesch. 157).
406
Skutky apotolsk 18, 1526
chtl ozvati se (proti tomu), G allio ekl idm : ^ (M ui) id, kdyby belo o njak bezprv neb o bdn zloin, slun bych vs vyslyel; 16jsou-li to vak hdky o slo v , o jm nech a o zkon vaem , vizte sam i; j nechci bti soudcem o tch v cech . 16I odehnal je od soudn stolice. 17 A tu vickni uchopili Sostena, pedstavenho syn agogy, a bili ho ped soudnou stolic, ale Galllo nic na to nedbal. e) Pavel vrac se do Jerusalema a do Antiochie, v. 1 8 22. 18Pavel vak pobyv tam jet m noho dn rozlouil se s bratry a plavil se do Syrie, a s nm Priscilla i Akvila; v Kenchrech oholil si hlavu, nebof ml slib. lsrI pili do Efesu, a nechal je tam ; sm vak veel do syn agogy a promlouval se idy. 20Kdy pak ho prosili, aby dle pobyl, nesvolil, 21nbr r o z lo u iv e pravil: Navrtm se k vm zase, bude-li to vle B o , a odebral se z Efesu. 22A pied do C esaree, od eel (do Jerusalem a) a pozdraviv (tam) crkev, el do Antiochie. III. Tet apotolsk c e s ta sv. Pavla. 18, 2 3 2 2 , 14. *) a) Sv. P a v e l nastupuje na tet cestu. Apollo. 1 8 2 8 2 3 . 28A pobyv tam njak a s od eel a prochzeje podkem krajinou galatskou a Frygi, utvrzoval veck y bratry. 24Piel vak do Efesu jeden id, jmnem Apollo, rodem z Alexandrie, mu vm luvn a m ocn v Pism . 25Ten byl vyuen cest Pn a plana D uchem mluvil a uil piln vcem o Jei, a znal toliko kest janv. 26A ten poal neohroen mluviti v syn agoze. Kdy vak ho uslyeli Priscilla
17. S o s t e n e s , jen nastoupil jako pedstaven synagogy po K rispovi, byl mluvm ped prokonsulem. 18. P r i s c i l l a a A k v i l a viz v. 2 , 3 . V K e n c h r e c h , pstavu to korintskm, o h 01 il s i h l a v u , n e b o f m l s l i b . Byl to slib podobn slibu n a z i r e j s k m u , kterm nkte id na jistou dobu se zasvcovali Bohu a se zavazovali, e na znamen toho nebudou si sthat! vlasy ani piti npoj opojn. Pavel uinil ten slib nejspe po zaslben, jen mu Bh uinil u vidn (v. 9 10); nyn pak osthal si vlasy na znamen, e Bh, uiniv, co slbil, nyn ho propout aby se sml vrtiti. 19. promlouval se idy viz v. 4. 21. N kter i vn rukopisy maj ped slovem navrtm se slova (v e tin neb v latin). M u s m d o c e l a (kadm dem) n a s t v a j c s v t e k slaviti v Jeru salem. *) III. Od 18, 2322, 14. l tet apotolskou cestu sv. Pavla, na kter piel do Efesu, hlavnho m sta (eckho) v maloasijsk Jonii pi st eky Kaistrie do moe Egeiskho, a psobiv tam se zdarem pes dva roky, odebral se do Macedonie i ecka a navtviv tam ji obce kesansk, odeel pes Filippy, Milet a Cesarei do Jerusalema, dostav v C esarei pedpov, e bude v Jerusaleme zatknut. Cesta ta trvala as od podzimku r. 54 do r. 59 (dle jinch do r. 58). 23. p o d k e m takovm toti'jako v 16, 6 jene opan, navtiviv nejprve Galatii, potom Frygii. 24. m o c n v P sm , znal toti dobe z pamti Psmo sv. Starho zkona, rozuml a dovedl z nho s inkem uvati dkaz. 25. c e s t P n t. j. ve kesansk, jakoto cest, kter vede ke spa sen, ale ne dkladn, nebof znaje toliko kest Janv a tedy i jeho svdectv o tom, e Je jest zaslben Vykupitel, nevdl zajist jet o vznamu a moci obti ke, o vzken a nanebevstoupen Pn, o sesln Ducha sv., o svtostnm ktu Kristov. Pouen toho dostalo se mu tedy as v dom Akvily a Priscilly v Efesu, kde zajist pijal i kest svtostn. Pokud uil o Kristu dve, ukazoval s velikm zpalem patrn toliko na to, e Je jest Vykupitelem zaslbenm. 27. dali mu toti list doporuujc, by od tamnch kesan byl pijat dobe.
407
a Akvila, pijali ho k sob a dkladn vyloili mu cestu Pn. 27 A kdy chtl odejiti do Achje, brati povzbudive ho napsali uenkm, aby ho pijali. Pied tam prospl mnoho tm, kte uvili; 28nebof rzn vyvracel idy veejn, dokazuje z Pisem , e Kristem (V ykupitelem ) jest Je. KAPITOLA 19. b) P avel v Efesu. Dem etrius bou lid proti nmu. v. 1 40, 1Kdy pak Apollo byl v Korint, Pavel proed krajiny horn piel do Efesu a nalezl tam nkter uenky; i ekl k nim : Pijali jse Ducha svatho u v iv e? Oni vak ekli: Ale ani jsme neslyeli, je-li Duch svat. 8 Tu ekl: V co tedy byli jste poktni? A oni pravili: V kest Janv. 4 I ekl Pavel: Jan ktil ktem pokn, kaje lidu, aby uvili v toho, jen pijde po nm, to jest v Jee. 5 U slyev e to, byli poktni ve jmno Jee. 6 A kdy P avel vloil na n ruce, piel na n Duch svat; i mluvili jazyky a prorokovali. 7 Bylo pak vech tch mu asi dvanct. 8 Veed (potom ) do synagogy, mluvil neohroen po ti m sce, promlouvaje a pesvdit! hled o vcech krlovstv Boho. 9Kdy vak nkte se zatvrzovali a nevili, zle m luvce o cest (P n) ped lidem, odstoupil od nich a odd liv uenky, prom louval denn ve kole
14. n a l e z l t a m n k t e r u e n n k y t. j. m ae, kte vili v Jee Krista jako Vykupitele a o nich proto sv. Pavel myslil, e jsou poktni, kesan. Tzal se jich, zdali pijali Ducha sv. ili zdali byli bimovni. inil tak asi bu e pi nich shledal njak nedostatek ve vcech viry, aneb se dovdl, e pili z krajiny, kde nebylo apotola neb biskupa (neb knze k bimovn zmocnnho). Nebof akoliv apotol udleli bimovn hned, jak nkoho poktili, pece se pihzelo, e nkdo byl sice poktn, ale ne bimovn, tehdy toti, kdy byl poktn od jhna (neb knze k bimovni nezmocnnho) v kraji, kde nebylo apotola neb biskupa (neb alespo knze k bimovn zm ocnnho). Oni adpovdli, e ani neslyeli, je-li Duch sv., zajist v tom smyslu, ve kterm byli tzni, toti, e ani neslyeli o sv. bimovn a o tom, e se v nm udluje Duch sv. se svmi dary. Nebo jako uenci Janovi byli zajist id a slyeli tedy 0 Duchu sv. nejen v synagogch pi pedtn Starho zkona, v nm tak nejednou se mluv o Duchu sv. (alm 50, 13; Moudr. 9, 17; Srch. 1, 9.), nbr 1 od Jana Ktitele (neb jeho k), jen prohlsil, e Vykupitel bude ktti Duchem sv. (Mat. 3, 11,). Mon vak tak, e onmi slovy vyznali, e nevd nic o jsoucnosti Ducha sv., o tom, zdali Duch sv. vbec jest, jestli toti uslyeve o Duchu sv. rozumli tm nikoliv osobu boskou s Otcem soupodstatnou, ale od nho odlinou, nbr snad jen boskou moc a slu neosobnou. Pavel podivil se odpovd jejich, mysle, e byli ji poktni ktem Kristovm (od Kri,sta ustanovenm), nebo nejen ped ktem udlovalo se pouen o bosk Trojici a tedy i o Duchu sv., nbr i pi ktu vyslovovalo se jmno Ducha sv., jeto kest se udluje a udloval Ve jmnu Boha Otce i Syna i Ducha sv. O tzal se proto, v co b y l i p o k t n i , v slubu ktem zasvceni. A seznav, e ktu Kristova dosud nepijali, pouil je a poktil v e j m n o P n a J e e (v. 6.) t. j. ktem od Krista ustanovenm a zasvtil je slub Kristov pijav je do crkve a v l o i l n a n r u c e t. j. bimoval je, nae (alespo nkte z nich) mimo vnitn milosti obdreli t dary mimodn (dar jazyk, proroctv). 6. v l o i 1 n a n r u c e t. j. bimoval je. 9. z l e m l u v c e o c e s t P n p e d l i d e m , tupili toti uen kesans ped pohany, aby je zdreli od pijet kesanstv. Vraz P n schz v text eckm, ale souvislost k nmu poukazuje. Tyrannus byl nejspe pohansk (nikoli idovsk) uitel enictv, kter svou kolu i posluchrnu propjoval na jist hodiny Pavlovi (a to dle rukopisu kem bridskho na dobu od 11 hod. dopol. do ty hodin odpoledne).
408
jakhosi Tyranna. 10A to dlo se po dva roky, take vichni, kte pebvali v Asii, uslyeli slo v o Pn, id i pohan. 11Tak divy neobyejn inil Bh skrze ruce P avlovy, 12take i na nem ocn peneli tky a zstry s tla jeho, a (tm) nem oci od nich odstupovaly a duchov zl vychzeli. 13Pokusili se vak nkte i z potulnch zaklna idovskch nad tmi, kte byli posedl duchy zlmi, vzvati jmno Pna Jee kajce: Zaklnm vs skrze Jee, kterho hls P a v el. 14B ylo to sedm syn jakhosi Skevy, idovskho veleknze, kte to inili. 16Ale duch zl odpo^dvêkl jim : Jee znm, a o Pavlovi vm, ale kdo jste v y ? 16A vrhnuv se na n ten lovk, ve kterm byl duch zl, a ovldnuv oba, pemohl je, take naz a zrann utekli z toho domu. 17T o pak v elo v znm ost vem , kte obvali v Efesu, idm i pohanm. I pipadla bze na n na vecky, a bylo velebeno jmno Pna Jee. 18Tak m noz z vcch pichzeli vyznvajce a vypravujce skutky sv. 10M noz pak z tch, kte se byli zabvali vcm i povrenm i, sn esli knihy a splili je pede vem i ; a spoete cenu jejich, shledali (o b n os) padesti tisc denr. 20Tak m ocn rostlo a slilo se slovo B o. 21Kdy se toto vykonalo, Pavel umnil si v duchu, e projda M acedonii a Achji, odebe se do Jerusalema, a ekl: A tam p obudu, musm uzti tak m . 22P oslav pak do M acedonie dva ze svch pisluhovatel, T im otea a Erasta, zstal na as v Asii. 23 Povstala vak kolem toho asu nemal boue pro to uen (Pn). 24Jeden stbrnk toti, jmnem Dem etrius, kter dlal stbrn chrmy D ianiny, poskytoval nem al vtek um lcm . 25Ten svolav je i d lniky vc takovch ekl: Mui, v y vte, e z tohoto zamstnni mme vtek, 26a vidte i slyte, e tento P avel nejen v Efesu, nbr tm v cel Asii pemlouvnm odvrtil mnoho lidu kaje: ,T o nejsou b ohov, kte se zhotovuj rukama. 27I jest nebezpeenstv, nejen aby
10. k t e p e b v a l i v A s i i toti v Asii prokonsulrn. (Viz. 16, 6 pozn.) 11. z s t r y , kter toti nosil pi prci svho emesla stanaskho. 16. Ponvad zaklnai ti v Krista nevili, netili se ovem ani mimod jeho pomoci a ochrany. Sv. Luk prav, e duch zl ovldl o b a , a dve mluvil o s e d m i synech Skevovch; vypravuje tedy ppad, pi nm pouze dva z tch brat pokoueli se ducha zlho vymtiti. 18. M n o z z v c c h t. j. z tch, kte ji dve na kzn Pavlovo pistoupili ke kesanstv, uzeve nyn, co se stalo onm zaklnam, uznali moc vry a zavritelnost svho jednn a v y z n a l i s k u t k y s v hn nikoliv obecn, nbr jednotliv. Zdali vak se mn vyznn soukrom, svtostn, i veejn, nesvtostn, nelze ci najisto; vzhledem k souvislosti vak zd se bti s pravdou, e se vyznvali (snad veejn) nesvtostn ale s ltost pouze z toho, e (pod vlivem starho obyeje svho) tak jako kesan zabvali se vcmi povrenmi. 19. v c m i p o v r e n m i (doslovn: vcmi vetenmi), zejmna magi a kouzelnictvm, jemu Efest velikou mrou se oddvali. S n e s l i k n i h y t. j. zvitky papyrusov, ve kterch byly obsaeny formule zaklinai, arodjn a podf Splili je jednak z prav kajcnosti nad tm, e dve vcem povrenm hovli, jednak proto, aby se jim odala pleitost k hchu. 20. 50.000 denr i drachem t. j asi 40.000 korun. 22. Sv pisluhovatele i p o m o c n k y v ad svm Pavel poslal d Macedonie, aby pipravili na jeho pchod, Timoteovi vak dal posln tak z Macedonie do Korintu (1. Kor. 4, 17). 2427. P r o t o u e n , doslovn p r o tu c e s t u . Slova P n (v. 23) v eckm text nen. D i a n a i A r t e m i s efessk nebyla prototypem krsy ani bohyn lovu, jako byly eck a msk bohyn tohoto jmna, nbr byla bohyn i v i t e l k o u a pvodu asijskho, ne eckho. Ku poct jej byl ji v letech
409
nepilo v opovren toto nae odvtv, nbr aby za nic nebyl pokldn chrm velik bohyn Diany, ano i aby nezanikla velebnost jej, kterou pece ct cel Asie i okrsek zem sk. 28U sly ev e to, rozplili se hnvem a kieli: Velik jest Diana E feskch. 29I naplnilo se m sto zmatkem a hnali se jednom ysln do divadla, uchopive s sebou M acedoany Gaia a Aristarcha, prvodce P avlovy. 30 Kdy vak Pavel chtl vejiti mezi lid, uenci nedopustili mu toho, 31 ano i nkte z nelnk asijskch, jsouce mu naklonni, poslali k nmu s prosbou, aby se nevydval do divadla. 32Tam kieli jedni to, jin ono, nebof shrom dn bylo zm aten a vtina nevdla, pro se seli. 831 vythli ze zstupu jakhosi Alexandra, jeto id ho postrkovali, Alexandr pak pokynuv rukou, chtl k lidu mti e obrannou. 3*Kdy vak poznali, e to jest id. zvolali vichni jako jednmi sty a kieli as dv h o diny: Velik jest Diana Efeskch. 35Tu tajemnk upokojiv zstupy
560470 p. Kr. postaven v Efesu velkolep chrm, kter vak r. 356 p. Kr. vyhoel, byv zaplen od H erostrata; ale by! postaven chrm nov, ndhernj ne prv, take byl potn k sedmi divm svta. V nm byla uloena devn socha Artemdina (Danina), o n se bjilo, e spadla s nebe. Diana ta povala velik cty v Efesu a po Asi prokonsulrn. a mnoho poutnk pichzelo do Efesu, aby ji uctili neb se obdivovali velkoleposti chrmu. 1 zhotovovali zlatnci a stbrnci mal napodobeniny jejho chrmu i sochy jej a prodvali je se ziskem nemalm jejm ctitelm. Ale m vce pohan pistupovalo ke kesanstv, tm vce ubvalo tch, kte ony napodobeniny kupovali, a tm vce ubvalo1 i zisku jejich, Odtud ona boue, kterou Demetiius zpsobil proti Pavlovi, hlasateli vry kesansk. Demetrius p o s k y t o v a l jinm vdlek, nejspe tm, e mnoho umlc a dlnk zamstnval. 29. V divadle konala se t shromdn lidu. 30. Nelnci asijt (asiarchov, byli pedsedov provincilnho shromdni v Asii prokonsulrn; podobn jako bithyniarchov v Bithynii, Oalatarchov v Galatii. kolem jejich pvodn bylo jen diti provinciln snm, pozdji, kdy byl zaveden kult csae, tedy i v dob Pavlov, diti slavnosti a hry, kter provincie konala ku poct csaov, ano i obti pi nich podvati. Sluli proto tak velekn (archierejs). Byli. voleni z nejbohatch a nej venjch rodin provincie vdy jeden na jeden rok, ale mohli bti voleni optn a podreli titul svj (asiarchy) i potom, kdy ji ad sloili. Nen proto, s podivenm, e pi een pleitosti bylo v Efesu asiarch nkolik (v. 31). e by se jich pro jeden rok volilo vce ne jeden, a deset, jak nkte myslili, nelze nijak dokzati. Byli vak tak asiarchov m stt. Kdy toti asem tak jin msta v Asii prokonsulrn postavila chrmy a podala slavnosti a hry ke cti csaov, dvali si i jejich velekn titul asiarchy a podrovali jej tak, i kdy ad svj ji sloili. 33. Alexandr tento byl dle jednch kesan obrcen ze idovstv, jeho id chtli davu obtovati, aby odvrtili pozornost od sebe, uslyeve, e tak proti ozvaj se hlasy; spe vak Dyl to id ke Kristu neobrcen, jeho id snaili se v tlaenici dostati a na jevit (enit), aby odtud v jejich prospch promluvil e obhajovac. 35. t a j e m n k , eck (gramateus)"byl dle mnn nkterch exe get (Bspinga, Jakuba Schafera) tajemnk sttn, jeho kolem pr bylo dozrati na sttn archiv, potvrzovati statistick daje, zhotovovat! a ve shromdn lidu pedtati vldn vnosy, dle tvrzen jinch vak potem mnohem etnjch byl to vrchn ednk samosprvn, jen maje nad sebou stratgy, nebyl nejvym ednkem m stsk sam osprvy dle jmna a prva, ale pece dle vnosti, kter poval, a dle vlivu, kter ml. Tento nhled pokldm e za sprvn jednak vzhledem k vstraze, kterou dval ve shromdn, aby nebyli obalovni u prokonsula (v. 40), hlavn vak vzhledem k starm npism eckm, jmenovit k efeskm. Dle npis tch byl toti vraz gram ateus u ek titulem ednk samosprvnch, kte mli veejn listiny upravovat!, redigovati a uschovvat!, a kte mli v jinch mstech jinou vnost a hodnost. V Efesu zejmna bvali alespo v nktere dob, jeden pro sent, druh pro lid : nkdy vak byla jedna a t osoba gramatem pro sent i pro lid. Gramat pro lid ml ast ve svolvn rady, ve pipravovn a upravovn vnos shromdni, pedkldal ve shrom-
410
ekl: Mui efest, kdo jest z lid, jen by nevd!, e m sto Efeskch jest strcem chrmu velik D iany a jejho obrazu spadlho s n eb e? 36 Ponvad tedy tomu odplrati nelze, jest poteb, abyste byli pokojn a neinili nic ukvapen. 37Pivedli jste tyto mue, kte nejsou ani svatokrdci ani rouhai bohyn va. 38Jestlie tedy Demetrius a s nm spojen umlci maj proti nkom u pi, konaj se veejn soudy a jsou prokonsulov, a zajuji na n (u nich). 39dte-Ii vak n eho jinho, budi to vyzeno ve shromdn{ zkonitm. 40Vdy upadme v nebezpeenstv, abychom nebyli obalovni z povstn pro dnen den, nebo nen dnho vinnka, na nm bychom mohli dti poet z tohoto shluknut. A to p ovd v rozpustil shrom dni. KAPITOLA 20. c) Pavel nvtvuje M acedonii a ecko; vraceje se ke a ks m ldence v Troad. v. 1 12. 1 Kdy boue pestala, Pavel p ovolav k so b uenky a dav jim napom enut, rozlouil se s nimi a o d eel, aby se bral do M acedonie.
dni pedmt, o nm se mlo jednati, a poval takov vnosti a vlivu, e a nebyl, jak se zd, hlavou msta edn, oficieln, byl j pece ve skutenosti, jednnm svm. Jak se podob pravd, byl volen jen na. rok, ale mohl bti volen optn; d lench (dle gramat i tajemnk tchto) ta la se t lta podobn jako v m dlekonsul, v Athnch dle arehont. T na mincch uvdla se mnohdy jmna jejich. Nkte vykonvali tak kony knsk, jmenovit ku poct bohyn Diany, podobn jako asiarchov, (O chrmu a obrazu Dianin viz pozn. 2427.) 38. p r o k o n s u i byl (po ustanoven csae Augusta) vladaem, sprvce provincie sentorsk. 40. n e b o n e n d n h o v i n n k a . . ., tak jest peloiti, pojm se pslun slovo eck v rod muskm, jako in Vulgata a rukopis kembridsk; be-Ii se vak v rod stednm, pelo se: nebo nen piny, vzhledem k n bychom mohli dti poet (zodpovdati s e ) . . . 20. 1. u e n k y t, j. kesany; d a l j i m n a p o m e n u t , aby toti ve vytrvali a dle ni ili. Odchod sv. Pavla z Efesu kladou za na doby jedni do r. 58, jin, potem mnohem etnj do r. 57 (Belser do 56) a podle toho rozchzej se o jeden rok tak v dalch dajch, kladouce zejmna caesarejskou vazbu jeho jedni do 5S60, jin do 5961, a prvn vazbu jeho mskou jedni do 6264, jin do 6163. T, kte odchod z Efesu kladou do r. 57, usuzuji z toho, e Pavel pied potkem r. 55 (neb koncem 54) do Efesu, pobyl tam dle Skut. ap. 19, 8. 10. dva roky a ti msce a potom odeel nikoliv a o letnicch, jak dle 1. Kor. 15, 8. byl si umnil, nbr dve, a o velikonocch, byv donucen k tomu bou Demetriovou. Nebo piel-li do Efesu koncem r. 54 neb potkem r. 55 a zdrel-li se tam dva roky a ti msce, jest pr na jev, e velikonocemi, kolem nich msto opustil, nelze rozum ti jinch le ty, kter pipadlysdo r. 57. Ne akoliv sudek ten zd se bti sprvnm , nesouhlasme s nm. el proti nmu vpov sv. Pavla ve Skut. 20, 31., kterou Pavel biskupm v Miiet shromdnm pipomenul, e psobil mezi nimi ti roky, p ra v : Bdte majce na pamti, e jsem po ti roky ve dne v noci nepestval se slzami napomnat! jednoho kadho z vs. Nebo vpov tu nelze prvem vykldati jako daj zaokrouhlen msto dva roky a ti m sce k tom u nen dn piny , tm mn jest sprvno pojmati ji tak, jakoby byla v odporu se slovy Lukovmi ve Skut. 19, 8. 10., tomu brn ji ta okolnost, e Luk sm ji zaznamenal jen o jednu kapitolu dle beze v poznmky, nbr nutno ji pojmati tak, jak jest eena. Sv. Luk toti mluv o Pavlov pobytu v Efesu, sv. Pavel vak mluv v Milet k biskupm shromdnm nikoli pouze z Efesu, jak by se zdlo z 20, 17., nbr, jak ji sv. Ireneus (Adv. haer. 3, 14. 2) sdluje, tak z mst okolnch, ml na mysl nejen svj pobyt v Efesu, nbr tak ten, kter strvil v jeho okoli. Jestlie vak Pavel pied do Efesu koncem r. 54, aneb spe a potkem neb na jae r. 55, pobyl tam a v okol efeskm celkem ti roky, jest patrno, e velikonocemi, kolem nich as opustil Efesus, nebyly ty, kter pipadly
411
2 Proed pak ty krajiny a napom enuv je e mohou, piel do ecka. 3 Tam pobyl ti m sce, a tu id inili mu klady, prv kdy chtl se plaviti do Srie, i umnil si, e se vrt skrze M acedonii. 4D oprovzel ho Sopater z Berey, syn Pyrrhv, z T hessalonickch pak Aristarchus a Sekundus, t Qaius z Derbe a T im oteus, z A sie pak Tychikus a Trofimus. 6Tito vak pedeli a ekali na ns v Troad, 6 my pak jsm e po dnech pesninch odpluli z Filipp a peli jsm e k nim v pti dnech do T roady, kde jsm e pobyli sedm dn. 7Kdy jsm e se v nedli shromdili k lm n chleba, Pavel chtje nazejt odejiti, prom louval s nimi a prothl e a do plnoci. 8Bylo pak m noho svtel v hoej sni, kde jsm e byli shrom dni. 9Jeden m ldenec vak, jmnem Eutychus, sedl na okn a ponvad Pavel dlouho mluvil, pohruoval se v hlubok spnek a byv spnkem pem oen, spadl s tetho patra a byl zdvien mrtev. 10 Ale P avel sestoupiv k nmu. p oloiv se na na a objav ho ekl: Nekormute se, nebof jeho due jest v nm . 11A vyed nahoru, lmal chlb, pojedl a m luvil jet dlouho a do svtn; potom odeel. 12M ldence vak pivedli ivho a potili se nem lo. d) P avel v M ilet. v. 13 38. 13My pak vstoupive na lo, odepluli jsm e do A ssu, v myslu odtud vzti Pavla, nebo tak nadil, chtje sm jiti po zemi, 1*Kdy se s nmi v A ssu setkal, pojave ho (na lo), pili jsm e do M itylny 16a odpluve odtud dostali jsm e se druhho dne proti Chiu, dne nsledujcho pistli jsm e k Samu a den nato pili jsm e do Miletu
do r. 57, nbr ty, kter se slavily v r. 58. T rvala-li vak prvn vazba msk pece od r. 61 do r. 63, jak nkte soud vzhledem k tomu, e pi tn vazby t od r. 6264 na vladastv Porcia Festa, jen brzy po svm nastoupen odeslal Pavla do ma a ji r. 62 zemel, pipadla by doba jen jednoho roku, v t pak e by nebyly mohly se stti vecky ty vci, kter dle Flavia (Staroitn. 20, 8, 911) se udly z a F esta (osvobozen od lupi, stavba vysok zdi, kterou id vzdlali v m stnostech chrmovch proti budov Herodov, Festv pkaz, aby ji zboili, odvoln se k csai a pzniv vyzen odvoln toho), bylo by nutno pedel daje peloiti o rok dve, pobyt v Efesu tedy do (potku) r. 5 4 -5 7 , tet cestu jeho tedy do r. 5358, druhou pak do doby od jara r. 51 do letnic r. 53, snm jerusalem sk do konce r. 50, neb do potku 51. 7. my j s m e o d p l u l i , toti Pavel a Luk, kter se ve Filippech zase k nmu pipojil. (Srovn. 16, 40. pozn.) 7. v n e d l i , doslovn: v p r v n d e n t d n e ; k l m n c h l e b a t. j. ke slaven eucharistie i ke mi sv. a sv. pijmn. 8. b y l o m n o h o s v t e l k zven slavnosti. 10. j e h o d u e j e s t v n m ne e by byl nezem el, nbr e Pavel vzksil jej z mrtvch. 11. l m a l c h l b t. j. obtoval mi sv. a pojedl toti pokrm obyejn, nebof se m sv. a sv. pijmnm spojovaly se na vraz vespoln lsky tak zvan agapy i hody lsky, pi nich povali pokrm obyejnch masa, chleba, ovoce, vna, a jich astnili se vickni vc bez rozdlu stavu, k nim vak pispvali hlavn majetn. Pvodn po pklad Kristov, kter pojedl bernka a potom teprv ustanovil ob me sv., konaly se pede m sv., pozdji vak a po mi sv., aneb se od sebe oddlovaly, take veer byly hody lsky, rno pak me sv. a sv. pijmn. 13. Assos bylo pstavn msto v Mysii pi moi Egejskm, as 40 km. na jihovchod od Troady vzdlen. Nyn jest vesnika Beram-Kalesi. 14. Mitylene (nynj Mettelino) hlavn msto ostroya Lesbu, nynjho M ettelino (t Kastro, turecky Midilly zvanho), as 45 km. od Assu vzdlen. 15. C h i o s (nyn Skio neb Chio, turecky Sakys-A dasy) ostrov v Egejskm moi as 90 km jin od Mitylene. S a m .o s ostrov as 40 km jihozpadn od
412
16P avel toti si umnil minouti Efes, aby netratli asu v A sii; nebof pospchal, aby bude-li mu m ono, byl o letnicch v Jerusalem. 17Z Miletu poslal do Efesu a povolal k sob star crkve. 18A kdy k nmu pili (a spolu byli), ekl k nim: Vy vte, kterak jsem byl s vmi po vechen as od prvnho dne, kdy jsem vstoupil do Asie, 19 sloue Pnu s vekerou pokorou a se slzam i i zkoukam i, kter se mi pihodily z klad idovskch, 20 kterak jsem nic nepominul z vc uitench, abych vm jich neoznm il a vs neuil veejn i po dom ech, 21 zapsahaje idy i pohany, aby se k Bohu obrtili a uvili v Pna naeho Jee Krista. 22 A nynf, hle, j vzn jsa duchem, jdu do Jerusalema, nevda, co se mi v nm pihod, 38 le e Duch svat po m stech mi osvduje a k, e okovy a souen oekvaj m (v Jerusalem). 4 A vak z toho nedbm nieho, ani nepokldm ivot svj za dra sebe, jen abych dokonal svj bh a to p osluhovn slovem , kter jsem pijal od Pna Jee, abych toti osvd oval evangelium o m ilosti B o. 25A nyn, hle, j vm, e neuzte ji tve m, vy vichni, mezi nimi jsem chodil hlsaje krlovstv Bo. 26Proto prohlauji s drazem dnenho dne, e jsem ist od krve vech ; 27nebo jsem neopom inul vm zvstovat vekeren radek Boi. 28Mjte pozor na seb e i na vecko stdce, ve kterm Duch svat ustanovil vs biskupy, abyste spravovali crkev B o, kter si dobyl krv svou . 29J vm, e po mm odchod vejdou mezi v s vlci drav, kte n ebudou etit std ce; 30i z v s sam ch povstanou mui, kte budou mluviti vci pevrcen, aby pithli uenky k sob. 31 Proto bdte m ajce na pam ti, e jsem po ti roky ve dne v noci nepestval se slzam i napomnat! jednoho kadho z vs. 32 A nyn poroujm vs Bohu a slovu milosti jeho, kter jest m ocen vzdlati a dti ddictv mez vem i posvcenm i. 33Stbra a zlata neb roucha nedal jsem od
Efesu, as 112 km jihovchodn od Chia. M i l e t kdysi bohat msto obchodn se tymi pstavy na pobe Karie, nynj vesnice Palatia (Palada) as 30 km jihovchodn od Samu. 17. s t a r i p r e s b y t e r y t. j. biskupy, jako patrno z. v. 28. Srovn. 14., 22. pozn. 18. k d y j s e m v s t o u p i l d o A s i e toti na tto tet moj cest apotolsk, d o A s i e t. prokonsulrn. Viz 16, 6. pozn. Slova v zvorce poloen schzej v text eckm, takt ve v. 23. 22. v z n j s a d u c h e m t. j. bu puzen jsa v duchu svm aneb, jak nkte mysl, puzen jsa Duchem svtm . 24. A v a k z t o h o n e d b m (nebojm se) . . . n e p o k l d m i v s v j z a d r a (necenm ve) n e s e b e (svou osobnost), je n a b y c h (jen kdy) . . . tak dle Vulgty a nkterch rukopis eckch; dle jinch bylo by: A v a k j n e p o k l d m i v o t s v j z a h o d n d n h o s l o v a (necenm ho za dn slovo, za ni), a b y c h d o k o n a l . . . Smysl vak jest celkem stejn v obojm ppad, toti e Pavel jest hotov obtovati ivot svj asn, jen aby vykonal koi sob sven a tak zachoval s e b e , svoji osobnost, pro ivot vn blaen. 26. p r o h l a u j i s d r a z e m = os vduj i , j s e m i st od kr v v e c h t. j. nebudu tm vinen, jestlie nkdo z vs spasen nebude. Srovn. 18, 6. 31. p o t i r o k y ne pln (Srovn. 19, 810.). Sv. Pavel zahrnuje v poet ten mimo dobu dvou rok a t msc, kterou ztrvil v E fesu.(19, 8. 10), tak onu dobu as devti msc, kterou psobil v okol efeskm. (Viz svrchu 20,1. pozn.) 32. p o r o u m v s B o h u a s l o v u m i l o s t i j e h o , aby toti Bh vs posiloval a vzdlval s l o v e m m i l o s t i s v t. j. tmi pravdami, kter ve sv milosti a lsce k nm zjevil, a aby (posvcuje vs a zdokonaluje) d a l v m jednou ast m e z i p o s v c e n m i (mez tmi, kte ktem ,bimovnm, nejsvtj svtost a jinmi prostedky spsy jsou posvceni) t. j. mezi svtmi v nebi.
413
nikoho, jak 34 sami vte; nebo pro poteby moje a pro ty kte byli se mnou, slouily ruce tyto. 85 Ve vem ukzal jsem vm, e takto se lopotce mme se ujmati slabch a pamatovati na slova Pna Jee, nebo on ekl: , Bl aenji jest dti neli brti. 30A to povdv, poklekl na kolena sv a pomodlil se s nimi se vemi. 371 nastal velik pl ode vech a pade na hrdlo Pavlovo, lbali ho, 38rmoutce se zvlt nad tm slovem, kter ekl, e tve jeho ji neuvid. A doprovzeli ho k lodi. KAPITOLA 21. e) Pavel vrac se pes Cesareu do Jerusalema, v. 1 17. 1Kdy jsme odpluli odtrhe se od nich, pili jsme bhem p-* mm na Ks, druh den na Rhodos a odtud do Patary. 2 A naleze lo, kter mla plouti do Fenicie, vtoupili jsme na ni a odpluli jsme. 3Kdy pak jsme se piblili (na dohled) ke Cypru a jej v levo ne chali, plavili jsme se k Srii a pistli v Tyru, nebo tam lo mla sloit nklad. 4Vyhledave uenky, pobyli jsme tam sedm dn; a ti pravili skrze Ducha Pavlovi, aby nechodil do Jerusalema. 5Ale kdy ty dni uplynuly, vypravive se odebrali jsme se (odtud) i doprovzeli ns vichni s manelkami a dtkami svmi a ven za msto a po kleke na behu na kolena, pomodlili jsme se. 6Na to rozlouive se vespolek, vstoupili jsme na lo, oni pak vrtili se dom. 7My vak dokonave plavbu od Tyru pili jsme do Ptolemaidy a pozdravive bratry, zstali jsme u nich den jeden. 8Druhho dne odebrave se pili jsme do Cesaree a veede do domu Filipa evangelisty, kter byl jednm ze sedmi, zstali jsme u nho. 9On ml tyi dcery, panny, kter prorokovaly. 1 0 Kdy vak jsme tam mekali nkolik dn, pibyl jeden prorok z Judska, jmnem Agabus. 11Ten pied k nm vzal Pavlv ps a svzav si ruce i nohy ekl: Toto prav Duch svat: Toho mue. jemu pat ps tento, id v Jerusalem takto sv a vydaj v ruce pohan. 12Jak jsme to uslyeli, prosili jsme ho my i tamj (vc), aby nechodil do Jerusalema. 13Tu Pavel odpovdl: Co to dlte, place a rozrvajce m srdce? Vdy j jsem hotov nejen svzati se dti, nbr i umti v Jerusalem pro jmno Pna Jee. 14Ponvad se odraditi nedal, pestali jsme kouce: Sta se vle Pn. 1 5Po tch dnech pipravive se, brali jsme se do Jerusalema. 16A li s nmi tak nkte uenci z Cesaree, vedouce (ns)
35. u k z a l j s e m v m t. j. dal jsem vm pklad. 1. K s (nyn Stanco neb Stankio) ostrov ve vchodnch Sporadech odd len od Mal Asie zkm prlivem; jihovchodn od nho ostrov R h o d o s proti Karii a Lycii; P a t a r a pmosk msto v Lycii. 4. p r a v i l i s k r z e D u c h a P a v l o v i , aby n e c h o d i l d o J. t. j. skrz Ducha sv. dovdli se, e ho v Jerusalem ek utrpen a dovdve se toho, sami o sv jm, nikoli skrze Ducha sv., jej zreli, aby nechodil do Jerusalema. 7. P t o l e m a i s , nyn Akka, kdysi pstavn msto severozpadn od Jerusalema. 8. F i l i p a e v a n g e l i s t y t. j. Filipa jhna (6, 5), rozdlnho od Filipa apotola. Nazv se evangelistou, ne e by byl evangelium napsal, nbr e evangelium hlsal. (Viz 8, 212. 2640.) 14. P o n v a d s e o d r a d i t i (pemluviti) n e d a l , tak dle textu eckho dle Vulgty bylo by: A kdy (ponvad) jsme ho odraditi (pemluviti) nemohli. 16. Pekldm e tak pokldajce v eckm text tet pd M nasonovi z nepm doplnk ke slovu v e d o u c e (k Mnasonovi) a doplujce k slovu v e -
414
k jakmusi Mnsonovi z Cypru, starmu uenkovi, abychom se u nho uhostili. 17Kdy pak jsme pili do Jerusalema, brati pijali ns rdi. IV. Pavlovo utrpen a do prvn vazby m sk vetn. 21,18 28 ,3 1 .* )
a) Pavel zastuje se v Jerusalem slibu nazirejskho; jest zaten.

21, 18 40.
18Druhho dne Pavel veel s nmi k Jakubovi a seli se vichni star. 19I pozdravil je a vypravoval podrobn vecko, co Bh uinil mezi pohany skrze slubu jeho. 20A oni uslyeve to, velebili Boha a ekli jemu: Vid, brate, kolik tisc jest mezi idy tch, kte uvili, a ti vichni jsou horliteli pro zkon. 2 1 Uslyeli vak o tob, e u odpadu od Moje vecky idy, kte jsou mezi pohany, kaje, aby neobezvali svch dtek, ani neili podle obyej (idovskch). 22Co jest tedy initi? Sejdef se zcela jist mnostv, nebof usly, e jsi piel. 23To tedy ui, co ti pravme: Jsouf u ns tyi mui, kte maj na sob slib. 24Ty vezma k sob posv se s nimi a zaprav na n, aby si oholili hlavu; i poznaj vichni, e nepravda jest to, co slyeli o tob, nbr e tak sm kr zachovvaje zkon. 2 5V pin tch pohan vak, kte uvili, jsme ustanovili a napsali, aby se zdrovali od vc obtovanch modlm a od krve i udvenin a smilstv. 26Tu Pavel pojav k sob ty mue a druhho dne s nimi se posvtiv,
d o u c e jakoto pedm t nm stku n s , a to v pln shod jak s nktermi peklady (saidskm, armnskm) i s nktermi rukopisy pekladu latinskho, tak i s kodexem kembridskm, dle nho Pavel na sv cest z Tyru do Jerusalema piel do jedn osady a tam se uhostil e svmi prvodci u Mnasona. Vulgata vak pokld tet pd v text eckm (Mnsonovi) vznikl tak zvanou atrakc i ptahem za pedm t ke slovu v e d o u c e (msto 4. pdu M nasona) a dopluje ke slovu v e d o u c e s e c m s sebou, take dle n bylo by peloiti ta k to . li s nmi . . . v e d o u c e s s e b o u M n a s o n a . . . a b y c h o m se u n h o u h o s t i l i . Dle toho pekladu sotva sprvnho byl by Mnason ml obydl v Jerusalem, ale pro njakou pinu mekal v Cesarei prv v tu dobu, kdy tam Pavel piel, odtud pak doveden byl od cesarejskch kesan i s Pavlem do Jerusalem a, aby u nho ml Pavel pohostinstv. *) Od 21, 1128, 31. vypravuje, kterak sv. Pavel zastniv se v Jerusalem slibu nazirejskho a byv tam na kiv udn zatknut a v Cesarei po dva roky ve vazb chovn, i tam ped vladai Festem [a Felixem jako i ped Agrippou II. Kristu svdectv vydal a kdy odvolav se k csai, do ma byl dopraven, tak tam nejprve idm, potom pohanm po dva roky mrn vazby o Kristu kzal. 2125. enk, nejspe sm sv. Jakub (Mal) upozoruje sv. Pavla na pomluvy, kter o nm ili jeho neptel, jako by uil idy ke kesanstv obrcen, e nemaj etiti pedpis Mojovch, jmenovit v pin obzky a obyej jm zavedench, jako svcen soboty, rozdlu mezi pokrmy istmi a neistmi a j. Ponvad id etili s bedlivost pedpis tch, i kdy pistoupili ke kesanstv, mohly z pomluv onch snadno vzniknouti Pavlovi nepjemnosti a obte mezi Jerusalemskmi idy ke Kristu obrcenmi. Proto enk onen (sv. Jakub?), chtje tomu zabrniti, radil Pavlovi, aby projevil veejn svou ctu k zkonu mojskmu a to ast na slibu nazirejskm, tak toti, e nejen sm pslunou zdrenlivost se posvt po zpsobu tch, kte inili slib nazirejsk (srov. 18, 18), nbr i zaprav tyem kesanm ze idovstv vlohy na pedep s a n o b t, aby mohli formln zakoniti slib nazirejsk, kter uinili. Slib ten zakonoval se toti formln podnm jistch obt (mimo jin podnm jednoho bernka, jedn ovce a jednoho skopce) a osthnm si vlas, je knz pi obti vloil do ohn. Zrove (enk onen) ujioval, e projevem takovm se idokesan upokoj, v pin kesan obrcench z pohanstv vak e nikdo z kesan nebude moci initi mu vtku ji proto, ponvad o nich stanovil ji snm Jerusalemsk, e nejsou vzni obadnmi pedpisy starozkonnmi. (Kap. 15.) 26. Pavel uinil podle rady; nebo choval vbec ctu k zkonu mojskm a etil eench jeho pedpis i jako kesan a apotol, kdy belo o to, aby
Skutky apotolsk, 21, 27--40.'
415
veel do chrmu a ohlsil konec dn posvcovn, a se pod obt za jednoho kadho z nich. 17Kdy vak se dokonvalo sedm dn, id z Asie, uzeve ho ve chrm, pobouili vechen lid a vzthli na ruce kice: a8Mui Israelit, pomozte, to jest ten mu, kter vecky vudy u proti lidu i proti zkonu a mstu tomuto, a mimo to i pohany uvedl do chrmu a poskvrnil toto msto svat. 29Byli toti vidli s nim v mst Trofima z Efesu a domnvali se, e ho Pavel uvedl do chrmu. 30I pohnulo se cel msto a povstal shon lidu, A uchopive Pavla thli ho ven z chrmu, a hned byly brny zaveny. 31Kdy vak ho chtli zabiti, dolo tiscnka ety ohlen, e se bou cel Jerusalem. 33Ten pojav ihned vojky a setnky, sbhl k nim; ale oni uzeve tisicnka a vejky, pestali biti !,Pavla. 33Tu tisfenik pibliv se uchopil jej a rozkzal ho svzati dvma etzy; i ptal se, kdo jest a co uinil. 34V zstupu vak volali jedni to, jin ono. Nemoha tedy zvdti nic jistho pro hluk, rozkzal jej vsti do (vojenskho) leeni. 36Kdy vak piel ke stupm, pihodilo se, e pro nsil lidu byl nesen od vojk, 36nebo lo za nim mnostv lidu a kielo: Pry s nm. 37Maje pak Pavel ji uveden bti do leen, ekl tiscnikovi: Smm k tob nco promluviti? A on ekl: Umi eck? 38Nejsi tedy ten Egypan, kter ped tmito dny pobouil a na pou vyvedl tyi tisce mu zbojnk?39 I ekl k nmu Pavel: l jsem id z Tarsu, oban nikoliv neznmho msta v Cilicii; prosm t, dovol mi promluviti k lidu. 40 A kdy on dovolil. Pavel stoje na stupnch, pokynul lidu rukou, a kdy nastalo ticho velik, promluvil e hebrejskou ka:
se idm nedalo pohoren, neb aby id tm spe se zskali pro kesanstv; z t piny sm obezal Tim otea (16, 3); ale ovem zcela rozhodn opral se uen nkterch uitel idokesfanskch, jako by obzka a zachovvn onch obyej bylo ke spasen potebn a tedy i pohanokesan mli se obezvati. Proto nejen nedopustil, aby Titus byl obezn (Gal. 2, 3), nbr brnil tomu vude tam, kde obzku prohlaovali za potebnou ke spse, na p. v Galatii. (Gal. kap. 34 ) 27. K d y s e d o k o n v a l o s e d m d n ; mn nejspe dobu od Pavlov p c h o d u do Jerusalema. Boui zpsobili i d n e v c v Kr i s t a . Ti, kte pijali kesanstv, upokojili se Pavlovm projevem, jak eeno. 30. d v e e vnitn pedsn chrmov zaveli levit, bu aby Pavel nemoh se tam utci, aneb aby vbec pi t boui chrm nebyl znesvcen. 3132. Na severozpadnm rohu vnj pedsn chrmov (pedsn pohan) stl toti hrad Antonia se tymi vmi, z nich jihovchodn byla nad jin vysok a tak zzena, e z n bylo lze pozorovati ve, co se dlo ve chrm. Z hradu toho, v jeho jedn tti bylo vojensk leeni i kasrny pro posdku vojenskou, nejen dvoje stupn vedly do pedsn chrmov, nbr i zvltn chodba podzemn byla zzena od hradu a k vchodn brn chrmov, a to ve ,za tm elem, aby vojsko mohlo ihned zakroili, kdyby id ztropili njak rozbroj ve chrm. Mohl proto Lysi ihned o vci bti zpraven a zakroiti. 38. Dle Jos. Flavia (Staroitn. 20, 8, 6, a Vlka idovsk 2, 13, 5) Egypa tento vystoupil v Jerusalem jako prorok za panovn csae Nerona (5468), zskal na 30000 pvrenc, tvrd, e na jeho slovo hradhy rr.sta Jerusalem a se st a m sto i posdka msk do jeho rukou padnou. Pvrenci jeho byli z b o j n c i , nihilist, kte z politickch pin kladn vradili ptele man. Byli vak od vladae Felixa poraeni tak, e jen mal st se jich se svm vdcem (onm idem egyptskm) zachrnila. Vtina jich byla pobita neb zajata. Ponvad tedy Egypan ten se zachrnil a trestu uel, mohl se tiscnk Lysias domnvali, e jm jest Pavel, zvlt kdy vidl, jak lid jest proti nmu rozhoen.
416
KAPITOLA 22. b) Sv. Pavel kon ped lidem e obrannou, v. 130. 1Brati a otcov, poslechnte moji obranu, kterou "k vm nyn konm. 2 Uslyeve pak, e k nim mluv e hebrejskou, utiili se tm vce. 3I ekl: J jsem id, jen jsem se narodil v Tarsu cilicijskm, ale vychovn jsem v mst tomto; u nohou Gamalielovch byl jsem vzdln podle psnosti zkona otcovskho, take jsem byl horlitelem pro zkon, jako i vichni vy jste podnes. 4I pronsledoval jsem toto uen a k smrti, svazuje a do vzen dvaje mue i eny, 5jako mi dosvd veleknz a vichni star; od nich obdrev i listy ku bratrm, ubral jsem se do Damaku, abych tak tamj (kesany) pivedl svzan do Jerusalema, by byli potrestni. 6Kdy vak jsem se bral cestou a se piblioval k Damaku, ozilo m o poledni nhle velik^svtlo^s nebe, 7a j pad na zem, uslyel jsem hlas, jen mi pravil: ,avle, avle, pro m pronsleduje? 8j pak jsem odpovdl: ,Kdo jsi, Pane? I ekl ke mn: ,J jsem Je Nazaretsk, jeho ty pronsleduje 9Ti vak, kte byli se mnou, vidli sice svtlo, ale neslyeli hlasu toho, jen ke mn mluvil. 101 ekl jsem: ,Co mm uiniti, Pane? A Pn ekl ke~m: ,Vsta a jdi do Damaku, a tam se ti pov o vem, co m initi. 11Ponvad jsem vak nevidl z jasnosti onoho svtla, byl jsem veden za ruku od svch prvodc a piel jsem do Damaku. 1 a Jaksi Anani pak, mu (bohabojn) podle zkona, jen ml dobr svdectv ode vech id tam pebvajcch, 18piel ke mn a pistoupiv ekl mi: ,avle, brate, prohldni A j v tou chvli prohldl jsem na nho. 1 4Ale on ekl: ,Bh otc naich vyvolil t k tomu. abys poznal jeho vli a uzel Spravedlivho a uslyel hlas z st jeho, 16nebo mu bude u vech lid svdkem o tch vcech, kter jsi vidl a slyel. 16A nyn, pro prodlv? Vsta a dej se pokti a obmyj se od hch svch vzvaje jmno jeho. 17Kdy vak jsem se navrtil do Jerusalema a se modlil ve chrm, piel jsem u vytren mysli 1 8 a uzev ho, an mi prav: ,Posp a vyjdi
2. e h e b r e j s k o u t. j. hebrejskou v irm smyslu slova i ei aramejskou. 3. Pavel hji se proti obvinni (21, 28.), e u proti lidu i zkonu i chrmu a e znesvtif chrm uvedenm do nho pohana. Mohl vak pednsti pouze prvn st sv obrany; mluviti dle bylo mu zabrnno. Zcela eln sdluje, e dve kesany pronsledoval (3S), jen boskm zenm od neptelstv toho upustil (611), od mue u id velice venho poktn byl (1216) a ve chrmu se modle posln ku pohanm obdrel (1721) a tedy jen z poslunosti k Bohu mezi pohany psobil; nebo ze sdlen toho mohli id zcela jasn poznati, e Pavel nebroj ani proti lidu, ani proti zkonu mojskmu, ani proti chrmu. P o d l e p s n o s t i z k o n a o t c o v s k h o t. j. v psn kzni, navdn byv k psnm u a k pesnmu zachovvn z k o n a o t c o v s k h o , i zkona m o j s k h o od praotc pijatho a podanho. 45. Srov. 8, 3; 9. 12. t o t o u e n doslovn: t u t o c e s t u t. j. kesansk nboenstv, kesanskou vru. 6 16. Srovn. 9, 319. Prvodci Pavlovi v i d l i si.c e s v t l o , a l e nes l y e l i h l a s u t o h o , j e n m l u v i l (v. 9.) t. j. oni slyeli hlas, zvuky jaksi, jako patrno z 9, 7., ale nepostehovali a neslyeli hlasu lnkovanho, ne jednotlivch slov a proto nerozumli tomu, co se pravilo. Slovo b o h a b o j n (v. 12.) pojato dle textu eckho, v latinsk Vulgt nen slova mu odpovdajcho. Ii. v z v a j e t. j. vyznaje jm no jeho i po pedchozm vyznn vry. 17. K d y j s e m s e n a v r t i l d o J e r u s a l e m a , toti po tec letech, pobyv dve v Arabii. (Srovn. 9, 2326; Gal. 1, 1718.)
417
rychle z Jerusalema, nebof nepijmou mho svdectv o mn. 18A j jsem ekl: ,Pane, oni vd, e j jsem do vzen dval a po synagogch mrskal ty, kte vili v tebe; 20a kdy se prolvala krev muednka tvho tpna, j jsem stl pi tom a souhlasil jsem a hldal jsem roucha tch, kte ho zabjeli. 21I ekl ke mn: ,Jdi, nebof polu tebe daleko mezi pohany. 2 2 Poslouchali ho vak a do tohoto slova, a tu pozdvihli sv hlasu kouce: Pry se zem s takovm (lovkem); nebof nepslu mu iti. 23A kdy oni kieli a sv roucha odvrhovali a prachem do vzduchu hzeli, 24tscnik rozkzal uvsti jej do (vojenskho) leeni a biovnim ho vyslchati, aby se dovdl, pro tak ki proti nmu. 2 5Kdy vak ho nathli pro emeny, Pavel ekl ku pistojcimu setnkovi: Jest vm dovoleno biovati lovka mana a to neodsouzenho? 36Uslyev to setnk, el k tiscnlkovi a ohlsil mu ka: Co to chce initi? Vdyf lovk tento jest oban msk. 2I pistoupil tiscnk a ekl jemu: Povz mi, jsili ty, iman? A on ekl: Ano. 281 odpovdl tiscnk: J jsem doshl obanstv toto za velikou cenu. A Pavel pravil: J vak jsem se (v nm) i narodil. 29Iftned odstoupili od nho ti, kte ho mli muenm vyslchati. Tak tiscnk se ulekl zvdv, e jest mskm obanem, a ponvad ho dal spoutati. 30 Druhho dne vak chtje zvdti jistotu o tom, z eho jej id obviuj, dal jej odvzati a pikzal, aby se seli velekn a cel velerada, a vyved Pavla postavil ho mezi nimi. KAPITOLA 23. c) Sv. Pavel ped veleradou, v. 111. 1Tu Pavel upev zrak na veleradu pravil: Brati, j (sem obcoval ped Bohem se svdomm zcela dobrm a do dnenho dne. 2Ale
1921. Pavel ve sv lsce k idm myslil, e jako bval pronsledovatel kesan mezi idy by se zvlt hodil k tomu, aby hlsal vru Kristovu idm, ale Pn Je dal mu poslni k nrodm pohanskm, k nim on pozdji vskutku se odebral. 23 Projevovali tak svj odpor proti Pavlovi a svou hotovost jej kamenovat. 24. d o ( v o j e n s k h o ) l e e n viz 21, 3132. b i o v n m v y l c h a t i (dle Vulgty: bii mrskati a muiti) i bolestivou inkvisici s nm provsti, by ranami ho donutili piznat vinu svou; myslil tiscnk, e Pavel vskutku nm tce se provinil, nebo neznaje as ei aramejsk (hebrejsk), nerozuml tomu, co Pavel mluvil k idm, a rozum l-li pece, neseznal z toho, co vlastn id proti nmu maj. 25. k d y h o n a t h l i p r o e m e n y t. j. kdy ho na kldu neb kl tak nathli a pivzali, aby ho snze biky z emen sestvajcch mohli biovati. J e s t d o v o l e n o b i o v a t i . . . srovn. 16, 37. 2030. Tiscnk seznav, e m ped sebou m sk h o obana, nejen souhlsil s uputnm od biovn, nbr i odpoutal jej t. j, a. :nu s^jmouti ony dva etzy, jimi jej dal spoutati dle 21, 33. a to hned, jak o se vslovn prav v'kodexu kembridskm. Ovem na svobodu ho nepustil, nevda, co proti nmu maj, nbr ponechal jej ve vazb vojensk tak, e po zpsob mskm prav ruka byla mu pivzna k lev ruce vojnov. Ale i od tto vazby, rozvzal jej dne druhho, kdy jej chtl postaviti ped veleradu idovskou. e beze veho uvil, kdy tvrdil, e jest mskm obanem, nen s podivenm, pov-li se, e smrt trestal se ten, kdo si pital msk obanstv liv (Suetonius, Vita Claudii 25). 1. Rozum se sam o sebou, e tiscnk povdl nejprve velerad, pro svolal. Sv. Luk pomj to mlenm, ponvad pinu udal ji v 22, 30. Ve velerad vzhledem k ptomnosti tiscnkov jednn konalo se v etin.
418
veleknz Anani poruil tm, kte stli u nho, aby ho bili v sta. 3Tehdy Pavel ekl k nmu: Biti bude tebe Bh, stno oblen; tak ty zde sed, abys m soudil podle zkona, a proti zkonu vel m biti? *I ekli mu pstojc: Bomu veleknzi zloe? A Pave ekl: Nevdl jsem, brati, e to jest veleknz. Vdyf jest psno: ,Kneti lidu svho nebude zloeit!. bVda pak, e jedna st jest ze saduce a druh z farise, zvolal ve velerad: Brati, j jsem farisejem a synem farisev; pro nadji a (to pro nadji ve) vzken z mrtvch jsem souzen. 7A kdy to povdl, rozbroj povstal mezi fariseji a saduceji a shromdn se roztpilo. 8Nebof saduceov prav, e nen vzken ani andla ani ducha, fariseov vak vyznvaj ob. 9I stal se kik velik, a nkte zkonici strany farisejsk povstave peli se kouce: Nic zlho neshledvme na lovku tomto; co jestli duch mluvil k nmu nebo andl? 10A kdy rozbroj se rozmohl, tiscnk boje se, aby Pavla nerozspali, vydal rozkaz, aby vojsko sejdouc dol vytrhlo jej z prostedu jejich a vedlo do (vojenskho) leen. 11V nsledujc noci Pn pistoupiv k nmu ekl: Bu dobr mysU, nebof jako jsi svdil o mn v Jerusalem, tak mus svdit! i v m.
3 B i t i b u d e t e b e Bh. Sv. Pavel nezloe ani nepeje mu zlho, nbr z vnuknuti Boho pedpovd mu trest Bo, kter ho skuten stihl ve vlce idovsk, kdy byl od zbjnk usmrcen (Flavius, Staro. 2, 17, 9.). Nazv ho s t n o u o b l e n o u t. j. pokrytcem, ponvad tm, e jako soudce zased, stav se bti strcem zkona a pece sm proti nmu jedn (proti 3, Moj. 19, 15; 5 Moj. 1, 17.). 5. Pavel slyel sice ona slova, ale nevdl, e je promluvil veleknz. Nen v odporu s jeho pedpovd i hrozbou, nebo tu vyslovil z vnuknut Ducha sv. Slova k n e t i (vldci) atd. jsou uvedena z 2. Moj. 22, 28. 68. Ve velerad byly zastoupeny dv hlavn strany idovsk, saducejsk, kter nevila ani ve vzken tla, ani v jsoucnost bytost duevnch (andl a duch jinch), fariseov vak uznvali ob (Mat. 22, 23; Mark. 12, 18; Luk. 20, 27; Skutk. 4, 2.). Vichni byli proti Pavlovi; strana saducejsk vak popudila se proti nmu jet vce onou vtkou, kterou uinil veleknzi, nebo Anani patil ke stran jej; avak i fariseov mohli rozezlti se proti nmu mrou vt, ponvad pro onu vtku mohl se jim zdti jako mu, jen m v nevnosti nejvy ad idovsk. Aby tedy Pavel vyel z nebezpeenstv smrti, pouil v opatrnosti Kristem samm doporuen (Mat. 10, 16) jejich rznosti ve vcech vrounch, aby je rozdvojil a stranu silnj, farisejskou, zskal pro sebe. Prohlsil, e jest farisejem a synem i potomkem f a r i s e v , jeho tedy nejen otec, nbr i dal pedkov hlsili se ke stran farisejsk. Uiniti tak mohl, ponvad z rodu frisejskho vskutku pochzel, po jistou dobu ke stran farisejsk psluel a i nyn s nimi se srovnval v rznch vcech dleitch, jmenovit t ve ve a nadji ve vzken z mrtvch, a odlin od nich opral ji o Kristovo zmrtvchvstn (1. Kor. 15, 12-28). T ak mohl ci, e jest souzen (ped soud pohnn) pro nadji ve vzken; nebof jednak vzkeni Kristovo, je jest zkladem nai nadje ve vzken tla, bylo zkladem apotolskho kzni, pro n id tak se horili, jednak prv tehdy, kdy Pavel ekl, e Kristus z mrtvch vstal udlil mu posln k nrodm pohanskm, rozltili se proti nmu tak, e tisicnk nejprve jej kzal biovnm vyslchat, potom od biovn upustiv ped veleradu jej postavil. Ve v. 6. bylo by doslovn: p r o n a d j i a v z k e n z m r t v c h jsem souzen. Berouce vak spojku ( = et = a) vzhledem k 24, 1521. a k nkterm pekladm za vysvtlovai (ve smyslu a to), pekldm e: p r o n a d j i a t o v z k e n i p r o n a d j i a t o p r o n a d j i v e v z k e n . Dle toho sv. Pavel jmenuje pouze jednu pinu, pro kterou byl pohnn ped soud, toti nadji ve vzkeni tla. Ale mnoz vykladai berouce mn vhodn onu spojku ve smyslu souadnm, pojmaj slovo n a d j i pro sebe o nadji ve spsu skrze Messie, take by jmenoval dv piny, toti nadji ve spsu messiskou a vru ve vzken tla.
419
Sv. Pavel odveden do Cesaree v. 1235. 12Kdy vak se rozednilo, nkte id se srotili a zapishl se, e nebudou jisti ani piti, dokavad Pavla nezabij. :3Bylo pak vce ne tyicet tch (mu), kte se tak spikli. 1 4Ti piede k veleknm a starm ekli: Slavnostn jsme se zapishl, e nieho neokusme, dokavad nezabijeme Pavla. 1 6Proto nyn ohlaste vy s veleradou tiscnkovi, aby ho k vm pivedl, jako byste chtli dkladnji vyetiti jeho zleitost; my pak jsme hotovi jej usmrtiti, prve ne se (k vm) pibl. Uslyev vak o tch kladech syn Pavlovy sestry, pied vstoupil do leen a oznmil to Pavlovi. 17Pavel pak zavolav k sob jednoho setnka pravil: Dove tohoto mldence k tiscnkovi, nebo m mu nco oznmiti. 1 8A on pojav jej, dovedl ho k tiscnkovi a ekl: Vze Pavel (povolal m k sob a) prosil m, abych tohoto mldence dovedl k tob, ponvad ti m nco povdti. 19Tutiscnk vzal ho za ruku a odstoupiv s nm v soukrom otzal se ho: Co jest to, co mi m oznmiti? a0A on ekl: id se umluvili, e t podaj, abys ztra uvedl Pavla do velerady, jakoby chtli o nm nco dkladnji zvdti.21Ale ty jim nev, nebo z nich in mu klady vce ne tyicet mu, kte se zapishl, e nebudou jisti ani piti, dokavad ho neusmrti; a nyn jsou pipraveni, ekajce na tvou ppov.2 *Tedy tiscnk propustil mldence pikzav mu, aby nikomu nekal, e mu to ohlsil. 8 3 A povolav k sob dva setnky ekl jim: Pihotovte dv st vojn, aby li do Cesaree, t sedmdest jezdc a dv st kopinik od tet hodiny non. 24A piprav tak zvata jezdeck, aby posadce na n Pavla, dovedli ho zdrva k vladai Felixovi. 25(Bl se toti, aby ho snad id reuchvtili a nezabili a on sm potom neutrpl pomluvy, jakoby byl pijal penze.) A napsal list znn tohoto: 26Klaudius Lysias (vzkazuje) velmonmu vladai Felixovi pozdraven. 2 7 Tohoto mue id jali a bylo ji na tom, e bude od nich usmrcen; i zakroil jsem s vojskem a vytrhl jej, zvdv, e jest manenm. 2 8A chtje seznati, z eho jej obviovali, uvedl jsem ho do jejich velerady. 29I shledal jsem, e na nj aluj ve vcech zkona jejich, e vak nem (na sob) dnho zloinu hodnho smrti neb vzen. 30Ponvad mi vak bylo povdno o kladech, kter mui tomu ustrojili, poslal jsem ho k tob, pikzav i alobnkm, aby svou pi vedli ped tebou. (Bu zdrv!) 3 1 Vojnov tedy pojave Pavla, jak jim bylo porueno, dovedli ho v noci do Antipatridy, 3 2a druhho dne, nechave jezdce s nm,
16. vstoupil d o h r a d u t. j. do hradu Antonia, kde byly t kasrny (viz 21, 3132 pozn.). 18. Slov poloench v zvorce nen v text eckm. 23. od tet hodiny non t. j. od t hodin po zpadu slunce i as od 9. hodiny veer dle naeho potn. 24. zvata jzdeck (kon), zajist jen dv neb ti, jedno pro Pavla, druh (a tet) pro vojna (vojny), jeho (jich) ochran Pavel byl zvlt sven. Klaudius Antonius F e l i x a jeho bratr Pallas byli proputnci Antonie, matky cfsae Klaudia. Po jej smrti pidreli se Klaudia. Pallas doshl velikho vlivu na dvoe csaskm a s jeho pomoc Felix stal se vladaem v Palestin od r. 5260. Po smrti Heroda Agrippy I. r. 44 byla toti Palestina pidlena k provincii syrsk a spravovna od vlada sdlcch v Cesarei. 25. Slova poloen do zvorky schzej skoro ve vech rukopisech eckch (a na jeden), vykytaj se vak nejen ve Vulgt, nbr i v peklad syrskm. 31. Antipatrida (is) byla vzdlena od Jerusalema 63 km, as 12 hodin ces na severozpad, odtud do Cesaree jest jet 39 km, as 8 hodin cesty.
420
Skutky apotolsk 23, 3 3 -2 4 , 10.
odejeti, vrtili se do leen. 3 3Oni pak pijeve do Cesaree a odevzdave list vladai, postavili ped nho i Pavla. 3 4A on peet jej otzal se, z kter krajiny jest, a zvdv, e jest z Cilicie, 3 5 pravil: Vyslechnu t, a pijdou tvoji alobnici. I rozkzal, aby ho hldali v dom Herodov. KAPITOLA 24.
Sv. Pavel ve vazb cesarejsk.
a) Pavel ped Felixem obalovn; jeho e na obranu, v. 123. 1Po pti dnech piel veleknz Anani s nktermi starmi a s jakmsi enkem Tertullem, a ti ohlsili vladai (alobu) proti Pavlovi. 2 A kdy byl (Pavel) pedvoln, Tertullus poal alovati takto: 3 Velmon Felixe, s vekerou vdnost uznvme vdycky a vudy, e skrze tebe povme velikho pokoje a e mnoh opravy pro nrod n dj se tvoji p. 4Abych t vak dle nezdroval, prosm, abys podle sv dobrotivosti krtce ns vyslechl. 6Shledali jsme toti, e tento lovk jest morovou nkazou a strjcem nepokoj mezi vemi idy po okrsku zemskm, e jest tak nelnkem sekty Nazarejskch 6a e se pokusil i chrm poskvrnit. Proto jave ho chtli jsme jej souditi podle naeho zkona. Ale tiscnk Lysias pied s moci velikou, vytrhl jej z rukou naich 8a rozkzal, aby alobnci jeho li k tob; od nho bude moci sm pi vslechu se dovdti o tom vem, z eho my jej obviujeme. 9Pidali se pak i id, pravce, e tomu tak jest. 1 Ale Pavel dostav pokyn od vladae, aby mluvil, odpovdl: Vda, e ji po mnoho rok jsi soudcem tohoto nroda, budu se
35. d m H e r o d v v Cesarei byl palc postaven tam od Heroda Vel. 24, 1. o h l s i l i toti alobu, tak dle velik vtiny rukopis eckch, j maj (enefanisan); nkter rukopisy patrn pepsnm se maj (enefansan = objevili se), a dle toho Vulgata m a d i e r u n t = p i l i (k vladai proti Pavlovi). 3. V eckm i latinskm ext jest sice nejprve pedvt (e skrze teb povme . . .) a potom teprve zvt a osloven (vdycky a vudy uznvme, velmon Felixi), ale podek ten jsm e obrtili vzhledem k naemu zpsobu mluven. 5. Pedci jerusalemt (fariseov) tvrdili, ovem neprvem, e z Galilee prorok nepovstv (7, 52), a ponvad kesan uznvali (a uznvaj) Jee Nazaretskho (Nazaret v Galilei) za Vykupitele, nazvali je posmn a v opovrhovn Nazarejskmi, Pavla pak oznaili vladaovi jako nelnka neb hlavu jejich. 1021. Ve sv e i n a o b r a n u sv. Pavel nejprve poukazuje ke dlouhoiet zkuenosti Felixov a tm i k jeho znalosti pomr idovskch, aby tak naklonil si jeho pze a vyjdil dvru, e ho bude soudit spravedliv. Odmtaje pak obvinn proti nmu uinn, vytk pevn, e byl posledn v Jerusalem as tak krtk, jak n e s t a i l , a b y m o h l z p s o b i t i n e p o k o j e , e tak nikdy s nikm do hdky se nepustil a e vbec protivnci jeho nemohou dokzati, co na nj aluj. Ve pin o d p a d u o d v r y k Nazarejskm piznv, e se dr uen (Kristova) i vry v Krista (doslovn cesty), kterou protivnci jeho nazvaj sektou i kacstvm, avak popr, e by tm jednal v odporu s nboenstvm idovskm, nbr spe vyznv Boha otc, jedinho Boha pravho, uznv zkon i proroky (ovem i jejich npl v Kristu) a v v budouc vzkeni jako oni. A co se tk obaloby, e z n e s v t i l c h r m , tu odmt poukznm na el svho pchodu do Jerusalema (pfinsti podporu svm soukmenovcm a posvtit se obmi a vykonnm slib) a na to, e posvcen to stalo se beze veho shonu lidu (21, 242/). Konen vytk, e nebyli to jeho
421
hjiti s mysl dobrou. 1 1Me se zajist dovdti, e nen tomu vce ne dvanct dn, kdy jsem piel do Jerusalema se klanti, 1 3a nenalezli m ani ve chrm ani v synagogch ani ve mst s nkm se hdati neb shon lidu psobiti, 1 8ani nemohou dokzati ped tebou, co na mne nyn aluj. 14To vak vyznvm ped tebou, e podle toho uen, kter nazvaj sektou, tak sloum Bohu otc, ve vemu, co jest psno v zkon a v Prorocch, 15a maje v Boha nadji, kterou tak oni chovaj, e bude vzken spravedlivch i nespravedlivch. 1 6Proto t sm se snam, abych ml vdycky svdom neposkvrnn ped Bohem i ped lidmi. 1 7Po nkolika letech vak jsem piel, abych pinesl pro svj nrod almuny a obti (i sliby). 18Pi tom nalezli m posvcena ve chrm, nikoliv se shonem lidu ani s hlukem; 19ale byli to nkte id z Asie, kte by musili bti ped tebou ptomni a alovati, kdyby mli nco proti mn; 20aneb tito sami a eknou, (zdali) kterou nepravost nalezli na mn, kdy jsem stl ped veleradou, 2 1le toto jedin slovo, kter jsem provolal stoje mezi nimi: ,Pro vzkeni z mrtvch j jsem dnes souzen od vs. 2 1Tedy Felix maje dkladnj znmost o tom uen odloil vc jejich ka: A pijde tiscnk Lysias, rozhodnu ve va vci. 23A pikzal setnkovi, aby ho choval ve vazb a dal mu levu a nebrnil nikomu z jeho ptel posluhovati mu. b) Sv. Pavel ped Felixem a Drusillou. v. 2227. 24Po nkolika dnech Felix pied se svou manelkou Drusillou, kter byla idovkou, povolal k sob Pavla a poslechl jej o ve v Krista Jee. 25Kdy vak mluvil o spravedlnosti a istot a budoucm soud, Felix byv pojat strachem, pravil: Pro nynjek jdi, v as phodn t povolm. 26Zrove ekal t, e Pavel mu d penze; proto tak povolval jej k sob astji a rozmlouval s nm. 2 7Kdy vak uplynuly dva roky, Felix dostal za nstupce Porcia Festa. A chtje se Felix idm zavditi, ponechal Pavla ve vazb.
alobnci, kte ho vidli ve chrm, kdy konal ono posvcen sebe, nbr id asijt, a ti e nezpozorovali v jednn jeho nic zvadnho, jako ani v Jerusalem ped veleradou nic se mu dokzati nemohlo (23, 110). Dny (v. 11.) dluno tati pln, cel, tedy ne t den pchodu do Jerusalem a, kam piel as k veeru, ani den sebeobrany ped Felixem. Den prvn tedy jest ten, ve kterm se pedstavil Jakubovi (21, 18), druh, kdy veel do chrmu ohlsit konec dn posvcovn (21, 26), est, kdy byl od id jat (21, 27), sedm, kdy se hjil ve velerad (22, 30 - 23, 10); osmho dne byl odveden do Antipatridy, dne devtho do Cesaree, tedy dne 13. pili alobnci z Jerusalema, a Pavel inil e obrannou. 22. o t o m u e n , doslovn bylo by o t cest. Znm ost o uen Kristov Felix mohl mti snadno, ponvad byl dve del dobu v Sama a ji asi est rok vladaem se sdlem v Cesarei, kde byla tak ji obec kesansk. 23. pikzal, a b y m u d a l l e v u , aby tedy ho choval ve vazb mrn. 24. Drusilla, dcera Heroda Agrippy I., jen dal usm rtit Jakuba Vel. (12, 2), byla manelkou krle Aziza z Emesy; Felix pemluvil ji, aby manela svho opustila a vela s nm v m anelstv (nedovolen). 25. B y l p o j a t s t r a c h e m , uslyev o spravedlnosti, istot a budoucm soud; nebo byl nespravedliv a chlipn, jak dosvduje i msk djepisec Tacit prav, e prvo krlovsk vykonval v ukrutnosti a chlpnosti a myslil, e velik hanebnosti me pchat beztrestn. 27. Porcius Festus, mu celkem spravedliv, byl vladaem od r. 6052.
422
KAPITOLA 25. ) Pavel odvolv se k csai, v. 112. 1Festus tedy, pied do t krajiny, odebral se po tech dnech z Cesaree do Jerusalema. *I pedstoupili ped nho velekn a pedn id s obalobou proti Pavlovi 3a snan dali si na nm jako milost proti Pavlovi, aby ho dal pivsti do Jerusalema; strojilif klady, aby ho na c est usmrtili. 4Ale Festus odpovdl, e Pavel jest ve vazb v Cesarei, on pak sm e v brzku odejede. 5Ti tedy z vs, vece, kte maj moc, sestupte se mnou a, je-li na tom mui njak vina, alujte na nj. 6Pobyv pak mezi nimi ne vce ne osm neb deset dn, odebral se do Cesaree a druhho dne posadiv se na soudnou stolici, kzal Pavla pivsti. 7Kdy piel, obstoupili ho id, kte pili z Jerusalema, a vedli proti nmu mnoho, a to tkch alob, kterch nemohli dokzati, 8nebof Pavel se hjil (ka): Neproheil jsem se nim ani proti zkonu idovskmu ani proti chrmu ani proti csai 9Ale Festus, chtje se idm zavditi, odpovdl Pavlovi: Chce jiti do Jerusalema a tam bti souzen o tom pede mnou? 10Pavel vak odpovdl: Ped soudem csaskm stojm, zde mm bti souzen. idm jsem v niem neublil, jako i ty dobe v. 1 1Provinil-li jsem se tedy aneb spchal-li jsem nco smrti hodnho, nezdrhm se umti; pakli vak nen nic na tom, z eho m tito obviuj, nikdo m neme jim vydati. K csai se odvolvm. 12Tu Festus promluviv s radou odpovdl: K csai jsi se odvolal, k csai pjde. d) Sv. Pavel ped Festem a Agrippou II. v. 1322. 1 3 Po nkolika dnech krl Agrippa a Bernike pijeli do Cesar aby pozdravili Festa. 14Kdy tam pobyli mnoho dn, Festus pedloil
25, 1. Nkte pekldaj takto: Festus tedy ujav (vladastv) t kraji ( provinc) . 2. alobu pednesl as veleknz adujc, jm tehdy byl Ismael (|os. Flaviu Staroitn. 20, 8, 8), ostatn slova jeho potvrzovali. P e d n i d t. j. lenov velerady (star; v. 15.) 5. k t e m a j m o c t. pslunou moc (pravomoc) edn. Vyjaduje tak, ponvad nezn jet zzen idovskho a jejich vrazv (titul) ednch. 78. Obvinovali ho, jako v Jerusalem (21, 28; 24, 56; 24, 1221; 25, 8) ze zloin politickchv(e heil proti csai), z nesvcen chrmu a z poruovn zkona mojskho. alobu prvn Festus uznal za neoprvnnou, druhou za neprokzanou; o tom vak, zdali Pavel jednal proti zkonu mojskmu, jsa pohanem, nenabyl jasnosti. Klonil se proto k tomu, aby o t vci byl souzen za jeho ptomnosti v Jerusalem od velerady, tm spe, ponvad se chtl idm zavditi, nevda o jejich kladech. 1011. Pavel znal kladn mysly idv a vdl, e by nepodailo se jim na cest do Jerusalema usmrtiti ho kladn, velerada ve svm zaujet proti nmu jist by ho odsoudila k smrti, take by vlada nemohl uiniti pak nic jinho le potvrditi jejich rozsudek. Proto nechtl bti souzen o een vci (o poruen zkona mojskho) ped veleradou jako nboenskm soudem idovskm, nbr pouil svho prva jako oban msk a odvolal se k csai, vdom jsa sv neviny a toue (vzhledem k 23, 11) tak v m vydati Kristu svdectv. N ebof kad oban msk, maje bti odsouzen k smrti, ml prvo odvolati se k csai. Po takovm odvoln obalovan nesml bti ani odsouzen, ani na svobodu proputn, nbr musil odesln bti k csai. Odvoln zpravidla se vyhovlo, vyjma, e vc netrpla odkladu, neb obalovan ji vinu piznal, aneb vlada zvltnm vnosem csaovm byl oprvnn i nad mskmi obany trest smrti pisoudit!. Pin tch u Pavla nebylo, proto vlada poradiv se se svmi rdci vyhovl jeho odvoln. 13. Byl to H e r o d e s A g r i p p a II., syn Heroda Agrippy I. Po smrti sv strce Heroda, vldce v Chalcid, byl (od Klaudia) ustanoven jeho nstupcem
423
krli zleitost Pavlovu ka: OdFelixabyl ponechn ve vazb jeden mu, 15na nho za mho pobytu v Jerusalem velekn a star id podali alobu, dajce proti nmu, aby byl odsouzen. 16Odpovdl jsem jim vak, e u man nen obyeje vydvati (na smrt) nkterho lovka drive, ne by obalovan ml alobnky ped sebou a obdrel pleitost proti obalob se hjiti. 17Kdy tedy se tu seli, posadil jsem se druhho dne bez odkladu na soudnou stolici a dal jsem mue toho pedvst!. 18alobnci pedstoupive nepedneli dnho obvinn, o kterm bych se domnval, e by bylo zl, 1 9nbr mli^ proti nmu jaksy spory o svm nboenstv a o jakmsi Jei zemelm, o nm Pavel tvrdil, e ije. 20J vak jsa v rozpacch o t vci, pravil jsem, chce-li jiti do Jerusalema a tam bti souzen o tch vcech. 81 Ponvad vak Pavel se odvolal, aby byl uchovn ve vazb k rozhodnut Augustovu, rozkzal jsem ho uchovati, dokud bych ho neposlal k csai. 231 ekl Agrippa k Festovi: Chtl bych i j poslechnouti toho lovka. A on ekl: Ztra ho usly. e) Pavlova e ped Agrippou. 25, 2326, 23. 2 3 Druhho dne tedy piel Agrippa i Bernike s velikou ndhero a kdy veli do sin pijmac s tisicnky a pednmi mui msta, byl k rozkazu Festovu piveden Pavel. 211 ekl Festus: Krli Agrippo a vichni mui s nmi zde ptomn, zde vidte toho, pro nho veker mnostv id v Jerusalem i zde na mne (prosbou) nalhalo kic, e nesm dle iti. 25Ale j jsem shledal, e neuinil nic hodnho smrti. Ponvad se vak odvolal k Augustovi, rozhodl jsem se poslati ho k (nmu). 2 6Ale nevm, co bezpenho bych o nm napsal svmu pnu; proto jriedvedl jsem ho ped vs, a zvlt ped tebe, krli
s prvem vykonvti vrchn dozor nad chrmem a voliti veleknze (r. 48), Pozdji (r. 53) obdrel za Chalcidu od Klaudia bval dl tetrarchy Filipa a Lysania (v Zajordansku. Srovn. Luk. 3, 1), od Nerona pak jet tyi m sta i s okolim dlem v Perei, dlem v Galilei. Po smrti svho otce Agrippy I. nestal se jeho nstupcem, ponvad rdcov csat zrazovali od toho csae vzhledem k jeho mldi; bylof mu tehdy teprve 17 rok. Bernike byla sestra jeho i svrchu een Drusilly. Nejprve se zasnoubila (provdala?) s Markem, synem alabarchy i vrchnho inspektora celnho z Alexandrie, pozdji provdala se za svho strce Heroda, vldce v Chalcid, bratra Heroda Agrippy I., a po jeho smrti pidrela se svho bratra Agrippy II. a, jak se povdalo, ila s nm jako manelka s muem svm. (Flavius, Staro. 20, 7, 3.) 20. Uchlil se ponkud od pravdy, nebof ne tak z rozpak, jako ze snahy zalbiti se idm, chtl Pavla vydati soudu idovskmu. (Srov. v. 2. a 9.). 22. e sv. Luk dovdl se o soukrom rozmluv tto, nen s podivenm Bvajf pi takovch pleitostech ptomni tak vysoc ednici a dstojnci, a ti nebvaj vdy zcela mleliv o vcech, kter slyeli za hovoru soukromho. I mohl se proto dovdti o n nejen tiscnk Lysias, nbr i setnk Julius, jen Pavla dopravoval do ma k csai (27, 3. 43.), od nho pak na t cest mohl se o n dovdti i sv. Luk. 223. Ve sv ei sv. Pavel po krtkm vod, ve kterm hled Agrippu si nakloniti, vykld nejprve (28), kterak si ponal ped svm obrcenm se (byl horlitelem pro zkon mojsk a rozhodnm odprcem kesan), potom (918) l, kterak byl obrcen a k adu apotolskm u povoln (pmm psobenm Bom, Krista z mrtvch vstalho, za spolupsoben svobodn vle jeho) a (1923), kterak si ponal p o , svm obrcen se (konal vrn posln, kter mu bylo dno od Krista, jen se mu zjevil ped Damakem). Hledl tak ukzat), e ani nepsobil k politickm novotm neb nepokojm, ani nejednal proti zkonu neb chrmu, nbr konal povinnost uloenou mu nebeskm zjevenm, a to i ve shod se starozkonnmi pedpovmi.
424
Agrippo, abych po vslechu vdl, co mm psti; 37nebo zd se mi bti nerozumno, abych poslaje vzn neudal jeho viny. KAPITOLA 26. 1I ekl Agrippa k Pavlovi: Dovoluje se ti, abys mluvil sm sebe. Tu Pavel vzthl ruku a hjil se (takto): Za astnho se pokldm, krli Agrippo, e mohu dnes hjiti se ped tebou proti vemu tomu, z eho m id obvinuj/, azvlt proto ponvad zn vecky obyeje a otzky sporn, kter se mezi idy vyskytuj; proto prosm, posly m trpliv. 4O ivot mm od mladosti, jak jsem jej vedl od potku ve svm nrod, i v Jerusalem, vd vichni id; 6 znajce m od prvopotku (mohli by), kdyby chtli, vydati svdectv, e jsem podle nejpsnj strany naeho nboenstv byl iv jako farisej. 6A nyn stojm ped soudem pro nadji v zaslben dan od Boha naim otcm, 7jeho dvanctero pokolen nae, slouc (vytrvale) dnem i noc Bohu, douf dosci. Pro tu nadji jsem alovn od id, krli. 8Co se pokld u vs za neuvitelno, ks-li Bh mrtv? 9J ovem domnval jsem se, e jsem povinen vykonati mnoho protivnho proti jmnu Jee Nazaretskho. 10To jsem tak inil v Jerusalem, a mnoho, vcch (kesfan) jsem j zavel do vzen, vzav si k tomu moc od velekn, a kdy byli usmrcovni souhlasil jsem. 11Tak po vech synagogch asto je trestaje, nutil jsem je, aby se rouhali, a zue nramn proti nim pronsledoval jsem je a do cizch mst. 1 2Kdy jsem v takovm myslu bral se do Damaku s moc a svolenm velekn, 13spatil jsem, krli, v poledne na cest s nebe svtlo nad slunce jasnj, kter ozaovalo m i ty, kte li se mnou. 14A kdy jsme my vichni padli na zem, uslyel jsem hlas, jen pravil mn jazykem hebrejskm: ,avle, avle, pro m pronsleduje? Tvrdo ti bude proti ostnu kopati. 15J pak jsem ekl: Kdo jsi Pane? A Pn ekl: ,J jsem Jei, jeho ty pronsleduje. 16Avak vsta a postav se na nohy sv, nebo proto jsem se ukzal tob, abych t uinil sluebnkem a svdkem tch vc, kter jsi uvidl a pro kter se ti (jet) uki, 1 7vysvobozuje t z lidu i z pohan, ke kterm t posilm 18otevt oi jejich, aby se obrtili ode tmy ke svtlu a z moci satanovy k Bohu, by vrou ve mne
1618 Dle 9, 1517 a 22, 15 povdl Anani v Damaku Pavlovi o jeho povoln k adu apotolskmu. To vak nen nijak v odporu se sdlenm Pavlovm 26, 1718, dle nho Pn Je sm mu o tom povdl. Nebof zprvy ty navzjem se dopluj. Povdli mu o povoln tom i Pn Jei ped Damakem, povolvaje ho zrove k adu tomu, jak se d svrchu, 26, 1718., i Anani v Damaku z rozkazu Pn (9, 1517; 22, 15), aby tak znmosti toho, co se mu (Pavlovi) na cest pihodilo, jaksi ped Pavlem se prokzal a ho pesvdil, e jest skuten posln k nmu od toho Krista, kter se mu na cest ukzal. Nkte chtce ony zprvy srovnati, tvrdili, e o budoucm povoln pouil Pavla teprve v Damaku Anani, e vak Pavel ped Festem a Agrippou pro strunost vypravoval vc souhrnn, klada ji Kristu ped Damakem do st slova, kter mu z jeho rozkazu povdl teprve v Damaku Anani (Cornely, Knabenbauer, B elser atd.). Avak, jak sprvn upozoruje M o s k e (Die Bekehrung des hl. Paulus, s. 10) a ji ped nm J n g s t (Die Quellen der Apostelgeschichte, 1, 84), pi tomto vklad kladou se jedn osob na tm mst v tou dobu do st slova, kter ve skutenosti byla proslovena ode dvou rznch osob na rznch mstech v rznou dobu. A to ovem nesrovnv se s vrohodnost dnho spisovatele poctivho, tm mn s vrohodnost spisovatele inspirovanho. Nelze proto s vkladem tm souhlasiti.
425
obdreli odputni hch a podl mezi posvcenmi. 19A proto, krli Agrippo, nebyl jsem neposluen nebeskho vidni, 2 "nbr hlsal jsem nejprve obyvatelm damaskm, potom v Jerusalem a po cel zemi judsk i pohanm, aby inili pokn a se obrtili k Bohu, ince hodn skutky pokn. 21Pro tu pinu id uchopive m ve chrm, pokoueli se m usmrtiti, 2 2ale s pomoc Bo stojm pevn a do dnenho dne a vydvm svdectv ped malmi i velikmi, nemluv nic ne to, co proroci i Moji povdli, e se stane, 23(toti) e Kristus ml trpti, e ml prvn z mrtvch vstti a zvstovat! svtlo lidu (israelskmu) i pohanm.
f) inek obrann ei Pavlovy, v. 2432. 2 1 Kdy toto mluvil na svou obranu, Festus pravil hlasem velik Ty blzn, Pavle. Mnoho uen se pivd t k blznovstv. 2 5Ale Pavel ekl: Neblznm, velmon Feste, nbr mluvm slova pravdy a stzlivosti. 26 V zajist o tch vcech krl, k nmu tak neohroen mluvm; nebof nemyslm, e by ho bylo tajno nco z tch vc; vdyf se to nedlo pokoutn. 27V, krli Agrippo, prorokm? Vm, e v. 281 ekl Agrippa k Pavlovi: Mlem bys m pemluvil, e bych se stal kesanem. 29A Pavel: Dej Bh, abyste a mlem af mnohem, nejen ty, nbr tak vichni, kte m dnes sly, stali se takovmi, jakm i j jsem, krom okov tchto. 301 vstal krl a vlada i Bernike a ti, kte s nimi byli sedli, 31a odeede pravili k sob vespolek: lovk tento neuinil nic hodnho smrti neb okov. 32Agrippa pak ekl k Festovi: Mohl bti proputn lovk tento, kdyby se byl neodvolal k csai.
Cesta do ma 2 7 , I2 8 , 31.
KAPITOLA 27.\ a) Z Cesaree na Krtu. v. 113. 1 Jak bylo rozhodnuto, abychom se plavili do Itlie, vydali Pav a nkter jin vzn setnku jmnem Juliovi z ety csask. *Vstoupive na lo adramytskou, kter mla plouti do pobench mst Asie, pustili jsme se (na moe); byl s nmi Macedoan Aristarch z Thessaloniky. 3Druhho dne dostali jsme se do Sidonu. A Julius chovaje se k Pavlovi pvtiv, dovolil mu zajiti k ptelm a uiti jejich oeten. *Pustive se odtud, pluli jsme pod Kyprem, nebo vtry vly proti nm; 5a propluve moe podl Cilicie a Pamfylie, pili jsme do Myry v Lycii. *Tam setnik nael lo alexandrijskou, kter plula do
1. Ponvad sv. Luk, jen Skutky apotolsk sepsal, provzel sv. Pavla do ma, vypravuje podle eckho textu zde zase v 1. osob sla mnonho ( a b y c h o m s e plavili). Podle Vulgty bylo by aby se plavil. 2. Ponvad v Cesarei nebylo prv dn lodi, kter by plula pmo do Itlie, vstoupili na lo a d r a m y t s k o u , t. j. na lo, kter patila do Adramyttia (Adramitu), pobenho msta Mysie v Mal Asii, a byla na cest k domovu. Doufalif, e v nkterm pistav maloasijskm zastihnou jist lo, kter bv plula ne-li do hlavnho pstavu mskho, Puteoli, pece do Itlie. Luk a Aristarch provzeli Pavla dobrovoln. 4. p o d K y p r e m i jin od Kypru. 5. M y r a , pedn msto v Lycii (Lykii), od Turk nyn Dembre zvan, pi st Andriaky do moe. Ve Vulgt Lystra.
426
Itlie, pesadil r!s na ni. 7Kdy pak jsme pluli zvolna po mnoho dn dostali jsme se % t proti Knidu a, ponvad nm vtr brnil, odepluli jsme pod Krtu k Salmon, 8a plavce se st podl behu, pili jsme k jednomu mstu, jmnem Dobr pstavy, ble nho bylo msto Lasea. 9Ponvad vak mnoho asu prolo a plavba byla ji nebezpen, jeto byl i pst minul, Pavel napomnal je, 10ka jim: Mui, vidm e plavba bude s nesnz a s velikou kodou nejen pro nklad a pro lo, nbr i pro ivot n. 11Ale setnk vil vice kormidelnku a majiteli lodi, ne tomu, co pravil Pavel. 1 2A ponvad pstav ten nebyl phodn ku pezimovn, vtina se rozhodla, aby odtud odepluli, zdali by snad mohli ku pezimovn dostati se do Feniky, pstavu kretskho na stran jihozpadn a severozpadn. 1 3 jeto pak zavl mrn vtr jin, domnvajce se, e mysl svj provedou, vythli kotvu a plavili se (jet) vce poblzku Krty. b) Boue mosk, ztroskotn lodi, zchrana, v. 1444. 14Ale nedlouho na to zadul s n bouliv vltr, kter slov Eurakylon. 15A ponvad lo byv zachvcena nemohla eliti vtru, pustili jsme ji po nm a (tak) byli jsme hnni. 16Dostve se pak pod jeden ostrvek jmnem Kauda, st jsme se mohli zmocniti lunu ochrannho. 1 7Vzave jej na lo uili prostedk pomocnch tm, e lo podpsali a bojce se, aby neuhodili na mlinu, sthli plachty a tak nechali se hnti. 18A ponvad boue nmi prudce zmtala, vyhazovali druhho dne z lodi nklad 1 9a dne tetho vlastnma rukama vrhli do moe nad lodn. 2 0 Kdy vak po mnoho dn ani slunce ani hvzdy se neukzaly a boue nemal nalhala, ztrcela se ji veker nadje, e se zachrnme.2 1 A kdy se mnoho postili, tu Pavel postaviv se uprosted nich ekl: Mui, mli jste zajist uposiechnouti m 3 neodjdt! od Krty a (tak) si uspoit! tuto nesnz a kodu.
7. p o m n o h o d n , as 23 tdny; v t r j i m b r n i l toti, aby nemohli brtl se dle pmo smrem zpadnm ; proto dali se na jih k ostrovu Krt. K n i d o s bylo msto v Karii na jihozpadnm behu Mal Asie na konci poloostrova tho jmna (Knidos). Nyn jest tam vesnice Knidos a zceniny bvalho msta. S a 1 m a n a, nyn Sergios, msto na vchodnm behu Krty. 8. D o b r p s t a v y (neb krsn pstavy); eck Kaloilimenes, nyn Limenes Kali (Kali Limenes). L a s e a ; dle Vulgty as chybou opisovatelovou T h a l a s s a na vchodnm konci jinho pobe kretskho. 9. m i n u l p s t , t. j. idovsk pst v den smen pipadajc do potku jna (10. dne ms. Tiri). 12. Fenika, nynj Lutro na zpadnm konci jinho pobe kretskho, byl toti pistav dvojit, chrnn proti vtru jihozpadnmu i severozpadnmu. 13. v i c e p o b l z k u ( = ble), tak dle textu eckho. Vulgata a rzn peklady s n pokldaj eck slovo a s s o n ( = ble) neprvem za jmno vlastn a pekldaj z A s s o n u neb z A s s a . 14. v t r z a d u l s n , t. j. s Krty. E u r a k y l o n , t, j. vtr severovchodn. 16. K a u d a neb Klauda (nyn Q ozzo zvan) jest jin od Krty. l u n o c h r a n n , kterho se uv k vyven lid a zoo, v as nebezpeenstv i k zchran ivota, plul za lod, jsa k ni pivzn. Lodnci vak, bojce se, aby bou nebyl odtren a odehnn, hledli jej dostati na lo; a to se jim konen, a st, podailo, kdy po as plavby podl jinho pobe ostrova Kaudy boue ponkud se umrnila. 17. p o d p s a l i l o , t. j. obthli i obvzali ji etzy a silnmi lany po obou koncch, aby se neroztrhla a nerozstoupila. 18. v y h a z o v a l i n k l a d , toti sten, i jen jistou st nkladu. 21. p o s t i 1i s e, t. j. pro bze a zkost jedli pli mlo, take tlesn sily jejich ochabovaly.
427
22 A nyn napom nm vs, abyste byli dobr m y sli; nebudef ztracen dn ivot m ezi vm i, nbr jen lo as N eb of tto noci pistoupil andl toho B oha, Jemu pinlem a jem u sloum , u a ekl]: ,Neboj se, P avle, ped csaem m us stti, a hle, Bh daroval ti veck y tyKkte se plav s tebou 25 Proto, mui, bute dobr m ysli, nebof vm Bôhu, e se stane tak, jak mi bylo povd n o. 26M usm e vak bti vreni na njak ostro v . 27Kdy tedy pila trnct noc, co jsm e se plavili po moi Adriatskm, kolem plnoci dom nvali se lodnci, e njak zem se jim bl. 281 spustili olovnici a shledali dvacet sh (hloubky), a kdy m aliko p opojeve opt olovnici spustili, shledaii patncte sh. 29A bojce se, abychom nenarazili na msta skalnat, spustili se zadn st! lod tyi kotvy a pli si, aby se rozednilo. 80 Kdy vak lodnci hledli z lodi utci a spustili ochrann lun pod zm inkou, e chtj vrhnouti kotvy s pedn sti lodi. 31Pavel ekl setnkovi a vojnm : Nezstanou-li tito na lodi, vy nemete bti zachovni. 32Tu vojnov pesekli provazy lunu a nechali jej odplavati. 33Kdy pak poalo se rozednvati, P a v el napom nal veck y, aby pojedli; pavlf: Je to d nes ji trnct den, co ekte a lani zstvte nieho nepovjce. 34Proto v s prosm, abyste pojedli; je to k va zchran, nebof nikomu z vs neztrat se vlas s hlavy. 35Kdy to povdl, vzav chlb uinil dky Bohu pede vem i a rozlm av jej p oal jisti. 86I nabyli vichni dobr m ysli a pojedli tak oni. 37Bylo pak ns vech na lodi 276 osob. 88 N asytive se pokrmem oblehovali lo tm, e metali penici do moe. 88Kdy se rozednilo, nepoznvali zem , pozorovali vak jaksi zliv s nzkm behem, k nmu pom leli, bude-li jim m ono, s lod pistti. 401 odfali kotvy a pustili (je) do moe. Zrove rozvzali vazby kormidel a vythe pedn plachtu proti vtru brali se ku behu. 41A kdy jsm e se dostali na m linu, narazili s lod, a tu pedek lodi uvznuv zstval nepohnut, zadn st vak se lmala nsilm vln. 421 radili vojnov vzn zabiti, aby nkter vyplavaje neutekl. 43 Ale setnk, chtje zachovati Pavla, zabrnil to uiniti a pikzal, aby
27. p o m o i A d r i a t s k m toti v irm slova smyslu t. j. po moi, kter se rozkld mezi Maltou, Itli, eckem a Krtou ili po moi jnskm a adriatskm v um (obyejnm) smyslu slova. 28. dvacet sh t. j. as 37 m (1 sh = dlka mezi roztaenmi rameny - 1-85 m.). 33. n i e h o n e p o v a j c e je st eeno hyperbolicky i s nadszko ve smyslu j e d l i p l i m l o . 40. Kotvy zanechali v moi, aby ani jimi nebyla lo zatovna. (Vulgata pekld c o m m i t t e b a n t s e (pustili se) msto pouhho c o m m i t t e b a n t (eas), pustili (je). R o z v z a l i v a z b y , ony provazy toti, jimi kormidla byla pivzna k lod a drena nad vodou po tu dobu, co lo stla zakotvena (v. 29). Nyn je odvzali a spustili do vody, aby pi dal plavb mohli jimi (potem dvrna) lo diti. 41. d o s t a l i j s m e s e n a m 1 i n u ; doslovn: n a m s t o d v o j m o n i takov, n a k t e r m s e s t k d v o j e m o e , t. j. bu na ostronu i vcnlek zemsk do moe, na kter se dvou stran moe nar, aneb spe k Salmonett, malmu ostrvku, lecmu pi vchodu do melitskho zlivu, jen pozdji nazvn byl svatopavelskm. Ostrvek ten z dli se zd souviset! s pevninou ostrova Melity (Malty), tam pak, kde sla vln postrannch seslabuje se proudem pichzejcm z prplavku (jen jest mezi Melitou a Salm onettou, kde tedy vskutku stk se jaksi dvoje moe, utvoila se mlina psit. A tam as chtce do prplavu, narazili s lod, a to tak, e pedek jej zaboiv se do psku, vzel v nm nepohnut, zadn st vak zasahujc do moe hlubho, kde ji bily vlny mohutn, poala se silou jejich lmati.
428
Skutky apotolsk 27, 44 28, 15.
ti, kte umj plovati, spustili se nejprve (do moe) a vyli na zem , 44ostatn pak dlem po prknech, dlem po kusech zbylch z lodi, A tak se stalo, e se vichni zachrnili na zem . KAPITOLA 28. c ) Pezim ovn na M alt; cesta dal a pchod do ma v. 1 16. 1 A kdy jsme se zachrnili, tu jsm e se dovdli, e ten ostrov slo v Melita. Obyvatel (jeho) prokzali nm neobyejnou pvtivost; 2 nebo zaplive hranici vzali ns veck y k so b pro nastal d a pro zimu. 3 Kdy vak Pavel nasbrav njak m nostv chrast piloil na ohe, zmije vybhi pro horko zavsila se mu na ruku. 4 Jak ob yvatel uzeli to zvie viseti mu na ruce, pravili so b vesp olek : J is t vrahem jest lovk tento; nebof a z moe vyvznul, pomsta nedv mu iti. 5 Ale on odraziv to zvie do ohn, neutrpl nic zlho. 0Oni pak ekali, e otee aneb padna nhle zeme. Kdy vak dlouho ekali a vidli, e nic zlho se mu nedje, obrtive pravili, e jest b o hem . 7M l pak v tch m stech sv statky vlada toho ostrova, jmnem Publius. T en pijav ns, hostil (ns) ptelsky po ti dni. 8!p ih o d ilo se , e otec Publiv leel jsa stien zimnic a plavic. P avel veel k nmu a pom odliv se i vloiv ruce na nj uzdravil ho. 9 Kdy se to stalo, pichzeli tak ostatn, kte na ostrov mli nem oci, a byli u zd ravovn i; 10 ti tak prokzali nm m nohou est a kdy jsm e byli na odchod, nakladli nm vc (na cestu) potebnch. 11 Po tech m scch odpluli jsm e na lodi alexandrijsk, kter ostrov pezim ovala a m la za znak B lence. 12A kdy jsm e pijeli do Syrakus, zstali jsm e tam ti dni. 13Odtud obepluve (vchodn beh sicilsk) dostali jsm e s e do R ega a, kdy den nato zavl vtr jin, pijeli jsm e druhho dne do P uteol; 14tam jsme nalezli bratry a byli od nich dni, abychom tam zstali sedm dn; a tak jsm e pili do Rima. 16 Odtud brati, u sly ev e o ns, pili nm naproti a
3. z a v s i l a t. j. zakousnuvi se mu za ruku, pevn se ho drela. 4. o b y v a t e l (toho ostrova), doslovn b a r b a i t. j. lid mluvc e ciz (ani eckou ani latinskou); mluvili punsky. M on dost, e Pavel slovm jejich rozuml, nebof puntina pbuzn byla se starohebrejtinou. 7. V l a d a t o h o o s t r o v a , doslovn bylo by p r v n t o h o o s t r o v a byl to edn titul vlada melitskch, jen se vyskt i ve starch npisech. 11. Na Maltu dostali se koncem jna neb potkem listopadu r. 61 (60?) B l i e n ci, toti Kastor a Pollux, byli dle eck i msk bje synov boha Jupitera a Ledy, manelky krle Tyndara, a byli ctni jako ochrnci plavc, jejich obraz mla lo ona v ele jako znak a byla nepochybn tak po nich pojmenovna. 12. Syrakusy na vchodnm behu sicilskm byly od as csae Augusta mskou koloni. Zdreli se tam ti dni bu e skldali neb nakldali zboi, 13. R e g i u m na jihozpadnm konci Itlie od Syrakus pes ICO km vzlen. Puteoli, nyn Pozzuoli, msto severn od Neapole, bylo tehdy hlavnm pstavem pro Rm. Tam tedy vystoupili, aby li dle pky. Mezi tamnmi obyvateli byli ji tak kesan, a ti prosili, aby Pavel zstal u nich se svmi prvodci, p o s e d m d n , nejspe proto sedm dn, ponvad as lo pistla v pondl, a on! si pli, aby Pavel budouc nedli s nimi lmal chlb i u nich mi sv. slouil a sv. pijmn podval a t je pouil. Setnk svolil k tomu a tak nanovo prokzal mu pze svou. Prav a t a k t. j. pobyve tam 7 dn p i l i j s m e d o ma . t 15. Nkte kesfan mt znal ji P avla osobn, seznm ive se s n na cestch (na p. Akvila, Priscilla, Epnetus, junius), jin znali ho alespo z listu,
429
na Frum A ppiovo a ke Tem H ospodm ; P avel uzev Je, podkoval Bohu a nabyl dobr m ysli. ' 6Kdy pak jsm e veli do ma, bylo dovoleno P avlovi, aby zstval pro sebe s vojnem, kter by ho hldal. Sv. P avel v m. v. 17 31. 17P o tech dnech svolal k sob pedn idy a, kdy se seli, ekl jim: Brati, j neuiniv nic zlho proti lidu ani proti obyejm otcovskm, byl jsem jako vze vydn z Jerusalema do rukou man. 18Ti vyslechnuve m chtli m propustit!, pon vad na mn nen dnho provinni k smrti. 19Jeto vak id tomu odprali, byl jsem donucen odvolati se k csai, ne jako bych ml co alovati na svj nrod. a0Pro tu pinu tedy jsem dal vs spatiti a k vm promluviti, nebo pro nadji lidu israelskho jsem svzn tmto etzem . 21 Ale oni ekli jem u: My jsm e ani psan o tob z Judska nedostali, ani kdo z bratr pied co patnho o tob nm oznmil neb povdl. 22A vak dm e si poslechnout! od tebe, co sm l, nebol o tto sekt jest nm znm o, e se j vu dy odporuje. 83 U stanovive pak mu den, pili k nmu ve velikm potu do jeho obydli. I vykldal jim, vydvaje svdectv o krlovstv Bom a snae se od rna do veera pesvditi je o Jei jak ze zkona M ojova tak z prorok. 24A nkte vili tomu, co pravil, jin vak nevili. 25Jsouce pak mezi sebou nesvorn, odchzeli; p itom Pavel ekl toto slovo Jed in : D obe pravil D uch svat k otcm vaim skrze proroka Isaie ka: 26,1 d i k l i d u t o m u t o a e k n i : U i m a b u d e t e p o l o u chat i , a n e s r o z u m t e , a h l e d c e b u d e t e s e d v a t i , a neuv i d t , 27n e b o f z t u n l o s r d c e l i d u t o h o t o a t c e p o s l o u c h a l i u i m a , z a m fau o v a l i o i s v , a b y s n a d n k d y oim a neuvidli a uima n e u s ly e li a sr d c e m nesroz u m l i a n e o b r t i i i s e , a a b y c h n e u z d r a v i l j i c h . 8 28 Budi vm tedy znm o, e pohanm byla poslna tato sp sa Bo, a ti budou slyet!. 29A kdy to povdl, id odeli od nho, m ajce mezi sebou velikou hdku. 30Zstal pak (Pavel) po cel dva roky v najatm byt svm a pijmal vecky, kte k nmu p ich zeli; 81 i hlsal krlovstv Bo a uil o Pnu Jei Kristu bez pekky s vekerou neohroenost.
kter jim p e d tem i roky poslal. D o stv e tedy zp rv u , e p ichz, a touce sp a titi jej co n ejd v e, vyli mu naproti jedni a do Forum A ppii (N m st A ppiovo, T rh A ppiv), m stek a as 75 km jihovchodn od m a v zd le n h o , jin ke T em H ospodm (T re s T a b ern ae), k ter bylo n ejsp e tam , kde je s t nyn C istern a, as 50 km jin od ma. 16. Sml bydliti sm p ro seb e v b y t ' n ajatm , ale za st l p to m n o s nkterho v o jka, k jeho lev ruce byi alespo p i vychzkch svch p ip o u t n svou rukou pravou. Povolilo se mu to zajist v zhledem k pochvalnm z p r v m , kter o nm podali jak vlada F estu s, tak zv lt setn k Julius. P o n v ad vojinov u nho se sidali, m l P avel p leito st p i sv v a zb ta k rznm vojnm tlesn str e (p reto ria) h lsati Krista. 2627. U veden slova jso u z Is. 6, 9 10. Jimi P n Je sm (u M at. 13, 1415; M ark. 4, 12; lan 12, 40) vylil zavinnou z a sle p en o st a z atv rz e lo st lidu israelskho. 3031. K rtce l sv. Luk dvouletou vazbu a s n spo jen o u a p o to lsk o u innost Pavlovu. D va roky pobyl v dom soukrom m , p otom a s p e v e d e n byl do palce csaskho, kde nastal so u d , uzn ala se jeho n evina a on p ro p u t n na svobodu.
OBSAH.
S tra n a 1
vod ...................................... . . . . . . . . . . . . . . . . 1 E vangelium sv. M atoue ...................................................................... 58 E vangelium sv. M a r k a ..................................................................... ...... 176 E vangelium sv. L uke ......................................................... ........................................... 215
Evangelium sv. Jana
...............................................................................
287
351
S kutky ap otolsk ............................................................................................... ......
OPRAVY.
Str.
3. . 12. shora 6. 99 26. 6. 99 >0. zdo a 23 sh o ra 9. 21. 9. 21. 11. zdola 31. 15. shora 32. 2 2 . zdola 37. 99 20. 76. 99 18. sh o ra 77. 18. 80. 12. zdola 81. 3) 5. zdola 89. JJ 3. shora 89. mg n 92. 26. zdola 104. 1. zdola 108. 99 20. shora 110. 11. 111. : 8 . zdola 111. 4. sh o ra 116. 116. 110. 117. 119. 119. 1 2 '. 10. 11. 13. 7. zdola 19. 99 24. SJ 16. shora 18.
99
112. 11. shora

99
99 99 99

99
122.
V 99 99
124. 19. 125. 14. 125. 28. 12. zdola 126. 127. 22. shora 30. 127. 130. 3. 130. 18. V 130. 6. zdola 130. 7.
E s t e r m sto E s t h e r. t k a j s e m isto t y k a j s e . o n m sto o n y . n e b y l i m sto n e b y l y . m a k e d 0 n s k tri m sto m a k e d o m s k m . e i m sto e . n e j e d n a l m sto n e j e n a l . s p r v n m m sto s p r v n m . slo v em p o s e l s t v vlo slova p o z d j i d o b r p o s e l s t v . ti 36 m sto 38. ti (a p i n e s l i ) m sto a p i n e s l i ). ti z s l u h y m sto z s l u h y . ti c r k v i m sto c r k v . ti s v t l m sto s v t l m . ti t m a v m sto t m a v m . ti l i s t m sto I s t . ti K a f a r n a u m m sto K a f a r n u a m . ti p r o t o m sto p o u z e . ti d a j c e m sto d a j c e . za slovem p b u z n m vlo slovo p r v n m . za slova p o u z e d v a v lo slova J a k u b o v o s o bami z n m m i a v y n ik a j c m i , toti dva ti 5 m sto 3. ti t e t r a r c h a m sto t e t r a c h a. ti m r t v c h m sto m r t v e h. ti v z e n m sto a l e . ti o s a m l m sto p u s t . ti v y t k a l i m sto v y t y k a 1 i. ti d o t k l i m sto d o t e k l i . ti Z a k o h o m a j l i d m sto K m p r a v l i d u y 11 ti Vy p a k z a k o h o m m t e ? m sto V y p a k km m b t i p r a v t e ? ti i v o t m sto i v o t . ti G e t s e m a n s k m sto G e t h s e m a n s k . ti z a p o t e b m sto z a p o t e b . ti s e m sto a e . ti i s r a e l i t y m sto I s r a e l i t y . ti z v l t n m sto z v l n.
ti ti ti ti ti ti ti ti za
ti Z a j o r d a n s k e m msto Z a j o r d n s k e m . ti p i n msto p i n .
ti c i m sto c i. ti j i n m m sto j i n m .
431 5tr. 138. 138. 139. 140. n 5 ? 140. 140. 141. 141. 142. n 143. 143. 144. n 144. 145. 145. 145. 146. n 146. 146. 147. 147. 149. 149. 150. 151. 152. n 153. 153. 153. n 153. 153. 154. 154. 154. 154. 155. 155. 156. 156. 157. 157. 158 158. 158. 159. 159. 159. 159. 160 160. 161. 161. 162. * > 165. 166. 166. 166.
167.
. 19. shora 19. zdola 19. shora 11. ii 13. zdola 19. 13. shora ii 30. zdola 2. zdola a 23. shora n 16. zdola 12. shora 22. 9. zdola 14. 20. < 5. 5 J , . 9. zdola 26. 13. 17. 9. a a 5. 20. shora 25. zdola 29. n 13. shora i} 14. zdola 15. 14. shora n 17. shora n 10. shora 1. zdola n 12.
n n 1 \ 25
167.
168. 168. 169. 169. 174.
167.
shora n 15. 20. 28. 22. shora 18. zdola 15 shora ~ <27. 11. zdola 23. 25. 26 27. shora ' y ? 22. 8. zdola ii 21. shora 13. zdola 8. s 21. shora 11. 12. n n 1. zdola n 17. shora 7. zdola it a 14. n 14 . it a 31. 16. shora 4. zdola 5. shora
ti v e l e k n m sto v e l e k n . ti j i n m m sto j i n m . ti p i b l i l m sto p i b l i l . ti h e l n m m sto h e l n m . ti h e l n m sto h e l n . ti h e l n m m sto u h e l n m . z a slovo h e r o d i n y dej rku. ti v y b z e l i m sto v y b e li. ti u v s t i m sto u v z t i. ti d k a z e m m sto u k a e m. ti n h o m sto n k o . ti n i k o h o m sto n i h o k o. za slovo r o k u vlo slovo d v e , ti z v a z n m sto z a v a z n ". ti n e b m isto n b. ti n e p l n m sto n e p l n . ti t m m sto t m. ti l o v k u m sto l o v k u . ti i s t o t u m sto s t o tu . ti t e r m sto t e r . ti n e o b r t t e m sto n e o b r t t e . ti k t e r m sto k t e r . ti u m sto u c i. ti p o v i n n o s t i m sto p o v i n n o s t . ti t a k o v h o m sto t a k o v e h o . ti d v o d m sto d k a z . ti p i o d l i j s t e m m sto p i o d l i j s t e m n . ti p i l i j s t e k e m n m sto p i l i j s t e k e m . ti p r o s t o r o v m i m sto p r o s t o r o v m i . ti m n m sto m . ti o m y l u m sto o y l u % ti n e u i n i l i m sto n e i n i l i . ti p r o j e v i t ! m sto p r o j e v i l i . ti ] i d m sto J i d . ti n a d i t m sto n a d i t . ti n b r m sto n b r . ti 14. d e n m s c e m sto 14 d e n m s c e . ti u k o n i l i m sto u k o n i l i . ti v z d a v e m sto v z a v e . ti n e m sto n e z. ti n i k o m u m sto n i k o m u . ti n e b o f m sto n e b o t. ti p o u z e m sto p o u z . ti C h t j e m sto C h t e j e . ti s v h o m isto s v h o . ti p o c h o v n i m sto p o c h o v u i . ti p t e l m m sto p t e m. ti B i t i b u d u p a s t e m sto B i t i b u d o u p a s t e . ti l i d s k m sto l i d s k .
ti L uk. 22.
msto Lu k. 21.
ti t m m isto t i m. ti p l n o c i m sto p l n o c . ti k d y m sto k d y . ti z r a z e n m sto z r a z e n i . ti v y p l a t m sto v y p l a t . ti u s m r t i t i m sto u s m r i t i . ti p s l u n k e m m sto p s u n k e m , ti J e m sto J e i . ti o i s u j c msto, o i s f u j c i. ti i d m sto i d . ti k o e n m sto k o e n . ti k o s t m i m sto k o s t m i . ti M a t e r n a m sto M a e r n a . ti m e z i m sto m z i. p ed slovem u z e v e v le z spojku a.
432 Str. 178. ' 180. 181. 182. yt 182. 184. 186. 186. s 190. 191. 193. 196. 206. 206. 208. 214. 218. 225. 227. 227. 231. 234. 234. 235. 236. 236. 238. 244. 245. 246. 24. 248. 248. 249. 252. 256. 260. 282 V 283. 291. 303. 316. 317. 349. 7 V 306. 306. 306. 310. 311. 311. 311; 313. 315. 315. 320 320. 320. 321. 322. 325. 326. 329. 329. 331. . 4. shora ti k t e r msto k t e r , 28. zdola ti p o k l d a j msto p o k d a j i . 10. , ti A 1f e u s msto A f e u s. ti s y n a msto s y n. 21. , ti msto '. 10. 30. , ti p o t o m msto p o o m. 12. , ti p o s e d l msto p o s e d . 21. shora ti n e t r a p m, msto n e t r a p m n . 6. ti l i d msto i d . ti n e z a c h o v v a j msto n e z c h o v v a j . 16. 22. a 23. 2 dola ti k o u s k msto d r o b t , . 14. zdola ti n e z n a l msto n e u z n a 1 6, shora ti n e j s t e t o vy msto n e vy to j s t e . vynechej rku za slovem o h a v n o s t , 11. , 24. zdola ti t o m u misto k t o m u . 8. shora za slova v n e d l i vlo slovo r n o , 13. zdola ti 104. msto 194. 13. shora ti p o p l a t k y msto p o p i a ky. ]7. zdola ti z v i s l o s t msto z v i s l o s t , ti p o z n v msto p o z n v , 21 . ti v y k o u p msto v y k o u p , 10. 9. shora ti m n j e s t d n a msto m j e s t d n a . ti M a t a t o v a msto M a t h a t o v a . 21. ti p e d i t a t e l msto p e d i t a t e l , 25. ti p e s t a l a j msto p e s t a l a ji. 20 . 2. zdola ti k n i m msto k n i m . ti p i n a msto p i n a , 15. 9. shora ti u i msto u e . vynechej rku za slovem n e m o h l i , 6. vynechej rku za slovem k r v o t o k , 7 16. zdola ti s l u e b n k msto s l u e b n k u . 1. shora (v nadpise) ti 9, 23. msto 8, 23. 19. zdola ti v e l i k o s t msto v e l i k o s t i . ti t msto t e. 22. 15 shora ti s v h o msto s v h o . 3. zdola ti n e p r o d l o u msto n e p r o d l o u . ti h n k u msto h c h u . 6 17. shora ti m msto mn . 25. zdola ti d v o r c e msto d v o r a . ti v y r o n i v i msto v y v i n u v i . 32. ti G a r i z i m msto G a r z i m 21. 22. shora ti n e v z t h l msto n e z t h l . 27. zdola ti v y 1 i u j i msto v y l u u j . 3. shora ti n e v y d a l i b y c h o m h o t o b msto n e v y d a l i b y ch o m to tob. 15. shora za slovem s v o u dej r k u msto stednku, 14. zdola ti d l e i t m i msto d e i t mi . ti p a m t k c h msto p a m t k h. 19. 12. zdola ti 117118. msto 7 6.-77. 6 shora ti v i d l i msto v i d l i , ti b y c h o m msto b c h o m. 30. , 21. zdola ti u i n i l msto u i n i l , , ti r o z u m l msto r o u m l . 3. 26. shora ti v r a e d n msto v a e d n . 14. shora ti u z d r a v u j c m u msto u z d r a v u j c mu . 11. zdola t i v i t i msto v i t . ti r u k o p i s msto r 11 k o p i t u. 27. ti p o t e k msto p o t e k , 29 . ti n e msto n e j e n , 6. 5. shora ti i n msto i n , 1. zdola ti p r o h l e n m msto p r o h l e n m , ti J o r d a n e m msto J o r d n e m , 3. 7. shora ti i k a r i o t s k msto I k a r i o t s k , 5. zdola ti p o m a z n msto p o n a z n . 12. shora ti J e msto J e i .
msto v z t e . ' msto d s t o j n o e t . 22. shora ti i s t o u msto s t o u . n 28. zdola ti a p 1 n msto s p i n . 27. shora ped slovo K d y b y s t e vlo slovo v s . 24. ti i s t o u p e n c e msto ji s t o u p e n c e , j) ti p r o t i m n msto p r o t i mn e . n 29' n n 16. zdola ti n a b y l msto na b y i. )} 27. shora ti p s o b e n m msto p s o b e n m , ti z v s t o v a t i msto p s t o v a t i . 28. ti v y c h z msto v y c h z , )) 30. ti m i l o s t msto mi l o s t , 17. n 13. zdola li r o z h o d n u t msto r o z h o d n o u t i . ti v e m n msto v e m n e . 1. n n 7. ti z a d r e n i msto z a d r e n , U 3. shora ti h o msto to . 23. zdola ti i d msto i d . 6. shora ti v i c h n i msto v i c k n i . 15. zdola ti u p u s t msto u p u s t i v , 14. shora ti r o u c h a msto r o u h , 23. zdola ti z u r k y msto s u r k y , v nadpise ti 19, 2434 msto 20, 2434. ti p msto p i . j 23. shora za slovem J e dej rku, 5 } 18. 4. zdola ti p e s v d i v msto p e s v d i v , 4 shora ti z k o n a msto Z k o n a , 7. zdola ti i s r a e l i t y msto I s r a e l i t y . ti m i l o s t msto mi l o s t i . v 15 ft msto v i c k n i , t vude jinde 2., 5. a 10. shora ti v i c h n i kde stoj vickni. 365. 5. zdo'a ti z p r o r o k a msto p r o r o k a , 366. 23. shora ti i n i t i msto i n i t i . 366. ti p r o d v a l i msto p o d v a l i , 19. 367. 3. ti z n p l n p r o r o c t v msto n p l n z p r o r o c t v , 367. 10. ti v m i l o s t i msto o m i l o s t , 368. 24. shora ti i t l o msto t lo . 368 7. zdola poznmka od slova k n a do konce toho odstavce pat k 4, 1. na strnce 369. 369. 18. shora a 1., 2., 7. zdola ti h e l n m msto lf e ln m . 372. 2 0 . zdola ti s e r a d o v a l i msto r a d o v a l i , 374. 11. ti K y r e n y msto C y r e n y . 375. 18. shora ti m s t o msto m is to. 375. 18. zdola ti p o s l u n o s t i msto p o s l u n o s t . 376. 7., 14. shora a ne ti J a k u b msto J a k o b . 380. 2. shora ti u v i l i msto u v l i . 380. 4. shora ti p o k t t ! msto p o k t i . 38 . 13. zdola ti t r v misto r v . 380. ti j e h o msto e h o. 14 . 381. 9. shora ti i -1 i msto i l i . 383. 20. ti d t k e m msto d k e m. 383. 9. zdola ti m a msto m a. 384. 14. shora ti G a l i l e i msto G a l i l e j i , 385. 16. zdola ti v y s t o u p i l msto v y s t o u p i v , 388. 1. shora ti p o a l msto p o a v , 389 5 zdola ti s b r k u msto s b r k u . 389. 16. zdola ti v n s l e d u j c k a p i t o l e m sto v n s l e d u j c c h kapitolch, 389. 3. zdola ped slovo Agrippa vlo spojku e. 390. 11. shora ti s v m msto m m. 20. s ora ti d v e e msto d v e , 390. 390 4 zdola ti l i c h o c e n msto l i c h o c e n i , 392. 16. shora ti J e r u s a 1 e m a msto J e r u s a i e m a . 392. 21. ti p o k y n u v msto p o k y n u l , 393. 19. zdola ti V y k u p i t e l e m msto V yk p i t e l e m . 393. 13. ti i s r a e 1i t e c h msto I s r a e 1 i t e c h. . 337. 337. 338. 338. 340. 341. 341. 342. 343. 343. 343. 345. 346. 346. 347. 349. 349. 350. 350. 351. 351. 352. 352. 353. 353. 357. 360 360. 363.
n 18. zdola ti d s t o j n o s t
.. 24.
li v t e
srno sv. Novho zkona,
st I.
28
434 Str. 394. . 21. shora 394. J i 29 399. 19 406. 12. zdola n 406. 20. 409. 13. shora 410. 20 zdola n 412. 1. shora 413. 13. n 416. 18. v V ti B o msto B o i . ti v e l e b i l i msto v e l e b i l i . ti k t e msto k t e i . ped slovem Musm" dej d v o u t e k u msto teky. ti n a v t v i v msto n a v t i v i v . za slovem id dej r k u msto teky. ti j i msto a . ti n e t r a t i l msto n e t r a t i l . ti K y p r u msto Cypr u; t str. 414., . 1. shora. ti k e m n msto k e m .
Odbor sv. Jeronma
k v y d v n a en knih Psma sv.

pi D dictv sv. Ja n a N e p o m u ck h o .
Zvnl sv. Otec Benedikt XV. v okrunm list vydanm 15. z 1920 k 1500. vro smrti sv . Jeronma napsal o etb a en Psm a tato pamtn slova: Koho je tajno, Jak m noho prospchu a pjem nosti ze zbon etby svtch knih vyplv do du vcch? Kdokoliv pistoup k bibli se zbonou mysl, s pevnou vrou a s pokojnou du, ten najde tam onen chlb, kter s nebe sestoupil, a zakus v sob ono D avidovo: N eznm ou a skrytou m oudrost ozntnils m i (alm 50, 8.) Nikdy nepestvejm e napomtnati v ech vcch, aby zejm na v pe Svatch evangelich, jako i ve Skutcch ap o to lsk ch a v Listech apotolskch denn etbou listovali a snaili se je obrtiti v morek a krev M ysl nae se zlibou zalt ke sp olenosti, kter m jmno svtho Jeronma, se zlibou tm vt, e jsm e sami ml! ua stenstv pi jejm zakldn a zd o k o n a lo v n i. . . Spolenost tato m kol, tyi E vangelia a Skutky apotolsk co nejvce ii, aby nebylo kestansk rodiny, kter by jich postrdala, a vichni aby s navykli kad den z nich isti a rozjmat!. Vroucn si pejeme, aby toto dlo, nm velm i mil pro jeho nesporn uitek, po vech diecsch se rozilo tm, e budou vude zakldny sp olen osti tho jmna. Na tm poli o vc katolickou velik zsluhy si zjednvaj ti ze v e likch zem m uov, kte se staraj o to, aby veck y knihy N ovho zkona a vybran knihy Zkona starho v pohodln a vkusn prav byly vydny a rozeny . . . V tchto intencch zaloen byi pi D dictv sv. Jana N ep o m uckho v Praze Odbor sv Jeronma k vydvn a en knih Psma sv th o . P tohoto odboru vydna byla ji jednotliv e v a n gelia se strunjm vkladem : 1. Evangelium sv. M atoue (cena 6 K, pro leny D d ictv 5 K 40 h), 2. Evangelium sv. M arka (cena 2 K, pro leny D dictv 1 K 80 h), 3. Evangelium sv. Lu k e (cena 3 K 50 h, pro leny D dictv 3 K 15 h), 3. Evan gelium sv lan a (cena 3 K, pro leny D d ictv 2 K 70 h). V echny
436
tyi svazeky najednou zakoupen stoji 14 K, pro leny D d ictv 13 K. Vydn toto hod se k hromadnmu eni v irokch kruzch vcho lidu; velice vhod pichz zajist zejmna katechetm kol manskch a stednch. V tisku nalz se nov kapesn vydni evangeli, potom pijde na adu prun vydn alte, k nmu jest ji rukopis hotov. Za nynj nesm rn drahoty papru a tisku jest nulno, aby Odbor sv. Jeronma co m ono nejvce milodary byl podporovn. D osud k tomu elu vnovali: Nejdp. arcibiskup Dr. Frantiek Korda 2000 K, svtc biskup Dr. Jan Sedlk 1000 K, svtc biskup Dr. Antonn Podlaha 1000 K, far Ja a Kabe 20 K, farn ad v Lnech 30 K, vikarit Kivokltsk sbrkou 22 K 82 h. Celkem selo se dosud 4072 K 88 h, tedy velice mlo, kdeto tisk vydanch dosud ty E vangelii stl 12.000 K. Jest tedy nalhav doucno, aby Odbor sv. Jeronma nalezl hojn obtavch dobrodinc, nebo jen pak bude moci dostti svm u kolu.
Pispjte milodarem k en Psma sv th o !

Knihy Nového Zákona. Sv. I. Evangelia A Skutky Apoštolské

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Knihy Nového Zákona. Sv. I. Evangelia A Skutky Apoštolské

Uploaded by

Copyright:

BIBLE ESK.

EVANGELIA A SKUTKY APOTOLSK.

SE SCHVLENM ARCIBISKUPSKHO ORDINARITU V PRAZE.

VECKA PRVA VYHRAZENA.

Jan Lad. Skora.

Co jest Pismo sv., co Psmo sv. Novho zkona.

Co jest Psmo sv., co Psmo sv. Novho zkona.

Pravost knih novozkonnch vbec.

2. Pravost knih novozkonnch vbec.

Pravost knih novozkonnch vbec.

Pravost knih novozkonnch vbec.

Pravost knih novozkonnch vbec.

P ravost knih novozkonnch vbec.

Pravost knih novozkonnch vbec.

P ravost knih novozkonnch vbec.

Pravost knih novozkonnch vbec.

Pravost knih novozkonnch vbec.

P ravost knih novozkonnch vbec.

P ravost knih novozkonnch vbec.

Pravost knih novozkonnch vbec.

Pravost knih novozkonnch vbec.

Neporuenost knih Novho zkona vbec.

3. Neporuenost knih Novho zkona vbec/)

N eporuenost knih Novho zkona vbec.

N eporuenost knih Novho zkona vbec.

N eporuenost knih Novho zkona vbec.

N eporuenost knih Novho zkona vbec.

N eporuenost knih Novho zkona vbec.

Neporuenost knih Novho zkona vbec.

N eporunost knih Novho zkona vbec.

Neporuenost knih Novho zkona vbec.

N eporuenost knih Novho zkona vbec.

Neporuenost knih Novho zkona vbec.

N eporuenost knih Novho zkona vbec.

Neporuenost knih Novho zkona vbec.

Neporuenost kn:h Novho zkona vbec.

N eporuenost knih Novho zkona vbec.

Neporuenost knih Novho zkona vbec.

N eporuenost knih Novho zkona vbec.

Vrohodnost knih Novho zkona.

4. Vrohodnost knih Novho zkona.

Vrohodnost knih Novho zkona.

Vrohodnost knih Novho zkona.

Vrohodnost knih Novho zkona.

Vrohodnost knih Novho zkona.

Vrohodnost knih Novho zkona.

Vrohodnost knih Novho zkona.

Vrohodnost knih Novho zkona.

Vrohodnost knih Novho zkona.

Vrohodnost knih Novho zkona.

Vrohodnost knih Novho zkona.

Vrohodnost knih Novho zkona.

5. Vnost knihm novozkonnm a biblickm vbec pslun.

Vnost knihm novozkonnm a biblickm vbec pslun.

Vnost knihm novozkonnm a biblickm vbec pslun.

Vnost knihm novozkonnm a biblickm vbec pslun

Vnost knihm novozkonnm a biblickm vbec pslun.

O ten Psma svtho.

6. O ten Psma svtho.

O ten Psm a svtho.

O ten Psm a svtho,

eho jest dbti, aby se poznal prav smysl Psma sv.

7. eho Jest dbti, aby se poznal prav smysl Psma sv.

eho jest dbti, aby se poznal prav smysl Psma sv.

eho jest dbt, aby se poznal prav smysl Psm a sv.

eho jest dbti, aby se poznal prav smysl Psma sv.