I. m mani padne hm. Budi est, slva a psaha vrnosti sloena k nohm svatm, slavnm gurum.

m namo sarvah Tathgata! Nech jsou pozdraveni vichni takto jdouc. Nejdve se uvolnte do pln relaxace! A se zcela rozplyne napt sval a smysl, a se osvobod mysl od tueb, starost a problm! Obrate nyn pozornost vhradn na vnitn svty ducha. Zjasnte schopnost pijet vznamu slov a pipravte sv srdce k rozeznn oivujc sly, kter je prapvodn sfrou veho ivho! Ztite se tak, abyste pijali vc, ne me bt napsno i vysloveno lidskmi sty! Pozorujte jako bdl, ale nezaujat svdek, jak vae duchovn srdce vnm, pijm a registruje nehmatateln zvuky z e neznmho. Pipravte se k slyen Nauk, eptanch adami guru. Kte sv pokyny udlovali penosem na dlku Vzpomete biblickho vrazu: Kdo z boha jest, slovo bo sly nebo se stvte ivmi svdky vkladu Vdce podivuhodnho pochodu, jak se nazv prastar kniha mystri tajnho uen indicko-tibetskho. Dlouho jsem se rozmlel, ne jsem se odhodlal ke zveejnn tohoto cyklu. Studoval jsem tajn nauky ji ped lety, bylo mi vak ji tehdy jasno, e z toho, co by bylo pochopeno, me bt slovy sdlena jen jist st. Pouhmi slovy lze ci toti jen nco ze vzcnch mystri, tchto strmch zhadnch cest duchovnch, dnes tm neznmch, zt uvitelnch, tko pochopitelnch, jet he napodobitelnch a nkdy tm nereprodukovatelnch. Mohu vs ujistit, e pednejc vynaloil mnoho sil a asu, aby zhadn nauky pln pochopil. Tibetsk mystria nejsou a nikdy nebyla zapsna jasn na papr a vryta do devnch desek. To co je o nich zachovno, je asto psno jen v glosch, v nznacch, v ryvcch a nebo v cittech, ve zcela jinm stylu a zpsobu, ne je nae plikativn, nkdy a pli podrobn zpsob zpadn. Nebylo snadn z tchto nznak a symbol zachytiti vdy zkladn ideu uen, porozumt stejn mylence, jej vklad byl doplovn osobnm vedenm kompetentnho duchovnho uitele gurua. Dnes je mlo tchto velkch znalc, ij veejnosti neznm a v stran. Osobn veden bylo proto nutno nahradit pmm vstupem do oblasti neosobnosti, kde tito mudrci dodnes psob. Nkter vci, speciln zskvn exoternch , nebyly proveny. Ne, e by to nebylo mon, kdy tomu lovk vnuje patin as a sil. Neptrme vak po silch a zzracch, ale po Pravd a proto bylo zameno studium a vlastn ptrn psn tmto smrem! Bude asi zklamn ten, kdo si pedstavuje, e se nau sedt na klasu, vyvolvat tibetsk duchy a dmony, ovldat boue a blesky a nebo ltat vzduchem jako Milarepa. Nic takovho nen v programu, i kdy se asi nevyhneme nkterm zvltnm zkuenostem. My vak hledme Pravdu a nikoliv podrun sly kolem n. Jdeme proto smrem Pravdy, tj. smrem konenho osvobozen due od vrozench a vtpench klam a omyl. Nebudeme

dlat zmrn odboky k silm a zjevm nich duevnch svt, ba ani zastvky. Pro Pravdu vak nevhme nastoupit jakoukoliv cestu, sebe odvnj a sebe obtnj, a pes nebe nebo pes peklo. m namo sarvah Tathgata. A jsou pozdraveni vichni takto jdouc! Poklady jejich nauk nech zaz v naich srdcch jako iv, sm sebe zc, nejist krystal. m namo sarvah Tathgata. Poslyte uen, objasujc samoinn zplozen Moudrosti Souasn Zrozenho. Moudrosti dosaen odvnou tantrickou cestou ovldn vdom a dechu, je pinleej k dokonalmu lidskmu tlu. Prastar uen indicko tibetsk sestv ze dvou zkladnch st. Z nauky, kter se jmenuje Joga Velikho Symbolu, kterou jste ji poznali v minulm pednkovm cyklu a z dalch esti tajnch Nauk tantrickch. JVS je, jak vte, nauka hlubok a vzcn, kter me bezesporu pinst k nejvymu poznn a osvobozen, ale vzhledem k tmto dalm esti, kter maj hlavn za kol urychlit duchovn cestu, je to nauka ppravn. Pro svj exotern obsah byla odjakiva v Tibetu veobecn pstupn. Druh st indicko tibetsk moudrosti, tvoc prv obsah tohoto souasnho cyklu, jsou vak nauky tajn, kter byly svovny jen vybranm a zvl schopnm a zpsobilm jedincm. Tyto nauky by se nikdy nedostaly k sluchu neprovench osob, zejmna Evropan a Amerian, kdyby osud neastnho Tibetu, psan ve hvzdch, nebyl bval ji dvno deifrovn jeho vysokmi zeci a mudrci. Ji dvno se vdlo, e dnen Dalai-lama i Panenlama jsou posledn v tiscilet ad duchovn posloupnosti svtskch i nesvtskch vldc tto zem. Ji dvno bylo tibetskm mistrm znmo, e odvk duchovnost Orientu ztrc postupn sv centra a stane se lepm majetkem nkterch lid a zem Zpadu a to jet dve, ne se konen stane zchranou svta. To bylo znmo ji velmi dvno prv tak, jako byly znmy tm dopodrobna vechny dal tragick podrobnosti, jimi se neastn osud Tibetu v na dob tak vrn naplnil. Okupace tibetsk zem any dovrila tragick osud tibetskho nroda. Duchovn ivot v Tibetu je nyn potlaen a jeho mnoz pedstavitel, z nich mnoz ij za hranicemi tto zem, dali proto svj souhlas k uveejnn tibetskch posvtnch mystri a to i tch nejtajnjch. Prav nauka neme nikdy zhasnout. Jakmile se objev prav posluchai, je tu i nauka. Je jen jedna Pravda, a kdy je potlaena na jednom mst svta, rozz se na druhm. Tlute a bude vm oteveno! Jak je otzka, takov je i odpov. Pravda je iv a objev se tam, kde je dna. Zle jedin na kvalit a kvantit touhy po n. Vdycky vak byli na svt lid i v dobch temna a tisku, kte ji ili a rozumli j. A tak byly nakonec cesty k Pravd peloeny do evropskch jazyk a zveejnn na zpad. Nkte lid soud, e nen nebezpe jejich zneuit, protoe jim na zpad dnes stejn nikdo nerozum, nebo k jejich plnmu pochopen je teba uitele gurua. Ale Guru nemus pichzet jen v zevnm tle. Opravdovm uitelem je vdy jen vnitn Bostv, kter m vechny monosti. Je to pedevm Osvcen ka samotnho, bez kterho by neporozuml slovm dnho gurua. Osvcen vnitnm uitelem je vdy hlub a bezprostednj. Ve skutenosti i

takzvan vnj guru (v tle) je jen vyjdenm uitele vnitnho a nen dn guru ne vnitn, jinak by Pravda byla nedosaiteln. Pe to vechno jsem dnes pistoupil ke zveejnn tohoto novho cyklu, rozhodl jsem se podat autority dnenho tibetsko-buddhistickho svta o laskav souhlas a poehnn. Ale nejdve jet, ne k tto korespondenci dolo, dostalo se mi souhlasu jet kompetentnjho. Dostavilo se spontnn za jednoho jitra po nkolikadenn hlubok meditaci a cviench. Nebylo mon mu odporovat. Nevhej sdlit z nauk, co zn, ale varuj vc i nevc svt ped jejich zneuitm! A ne jsem mohl zmoci k zaujet jakhokoliv stanoviska nebo snad odporu, nsledovalo dal sdlen: Byly uvolnny zmrn a let prostorem jako p. Kam dopadne nen tvoj vc.Vm, e p jednou vystelen nen mono vrtit, je vak mono varovat jeho eventuln ob ped dopadnutm. Vm vak tak, e nejsou vechny stely smrteln. p me prv tak dobe proklt srdce, jako vzbudit spe ze snu. Hlas je vak vdy rychlej jak p. Zvedm tedy hlas, abych pedal co mi bylo dno, a pedevm, abych varoval. Vm, e Tajn Nauky Tibetu jsou jako p vystelen. Dovedou zabt nevdomost a zbavit omylu v jednom ivot, co je zzrak, kter nem sebe sama rovna, ale samotn jejich praxe nen lehk a nikdy nebyla zcela bez nebezpe. Svtsk lovk mus projt obvykle mnoha skalmi, ne se stane lovkem duchovnm, to lovkem vn duchovn innosti. Ale takov lovk m nrok na praxi vech st tajnch nauk. Mt patn charakter, patn osobn vlastnosti, vlci s sebou bemeno sobectv, zvisti, rlivosti a nenvisti, svranch tueb po moci, ench a majetku, chovati v licomrnm srdci pnu zlch pomluv a pitom usilovat o vy duchovn rove, to me pinst jenom pd. Lid s tmito vlastnostmi, pokouejce se o spch duchovn, ale nesnac se zbavit rychle vadnho charakteru, mohou toti bt ve svch vadch jet vce utvrzeni a vsledkem me bt jen prudk obrat k negacm naeho druhu. Ale takovch lid je mlo,ale nemyslete si, e se ns to ji vbec netk, kdy mme zjem vci esotern. Tento zjem je sice znmkou jistho pokroku, ale nedl z ns jet lidi dobr a hlavn schopn praxe esti Nauk. Tato schopnost rozliovat mezi istm duchovnm a pochybnmi nebo zavdjcmi silami. Je naprosto nutn, nem-li zabloudit Stav mysli, kter k tomu potebujeme, vyaduje, aby vdom a zjem lovka byly pevn poutny duchovn cestou a ne svtskmi cly a zlibami. A to nen mal vc, kdy cel n vvoj se bral prv obrcen. Proto je lovku tak zatko vracet se k Pravd a vnitnmu mru, akoliv tyto jsou pvodem, z nich povstal. Proto byly tyto nauky svovny v Tibetu kdysi jen tomu, kdo nejen proel zdrn Jogou Velikho Symbolu, ale tak tkmi zkoukami ivota a svta. Dnes mme zevnch zkouek dost, na to si nememe stovat, ale je otzkou, jak jimi prochzme. Zda dobe, i patn. JVS jsme zde slyeli, ale je otzkou, zda a jak jsme ji zaili a pochopili. Je na ns samch, jak dalece jsme pipraveni jt dl. Nejsme-li si jet jisti, pokejme s esti Naukami! Nejsou jet pro ns Namsto toho meme si zopakovat proiujc cvien meditan, jich tu bylo navreno dost a dost. Ostatn v esti Naukch najdeme etn ppravn a oiujc cvien, na kter zvl upozornm a kter by ml cviit kad, kde se sna o duchovn pokrok a ji na ktermkoliv stupni duchovnho vvoje. V zsad plat dv podmnky pro vtinu Branayamickch nebo tantrickch cvien esti tajnch nauk: dobr charakter a brahmaarya, ili pohlavn zdrenlivost. V otzce charakteru

je to myslm jasn, na strm skle nelezeme s rukama plnma zte nebo se ztme do propasti. Na takov vstup se me vydat jen lovk voln a siln. U esti Nauk mus to bt lovk mravn siln a ukznn. Kdo tyto vlastnosti dosud nem, a pstuje teba umn nebo vdu, u se praktickmu altruismu, lsce k lidem, zvatm a vcem, aby dovedl vyciovat jemn a dostal pirozen odpor k hrubm poitkm tla a mysli a vbec ke vem negacm. Je toti nesmrn dleit dovst vyctiti vnitn duchovn jemnost sm v sob a mt vli a slu dt j pednost. Bez tto hlubok znalosti a schopnosti propadneme hned v prvn nauce svodm ega, kter se zachyt na silch, zjevech a klamnch peludech vlastnch pedstav a zesl jimi do nemonosti, na msto, aby se samo zmenilo a nakonec zmizelo prohldnuto jako klam. Pokud jde o druhou podmnku, km to tentokrt pmo a naplno: jsou nkter cvien, kter zvl oznam, kde dodrovn pohlavn zdrenlivosti je naprosto nutn. U Tajnch Nauk se nesmlouv. Jsou jako andl s plamennm meem. Mohou vs pivst do rje, nebo vs z nho navdy vyhnat. Proto cesty Tajnch Nauk nezanme s polovin pipravenost, s pouty na nohch a bez vn touhy po nejvy duchovnosti. A pamatujme si jedno zsadn pravidlo pro rozliovn vlastn situace: lk-li ns jet cokoliv, teba druh pohlav, i kdy je nevidme, pak nejsme jet pipraveni pro tento druh duchovnch praktik s vjimkou parti ppravnch a tch, kter budou zvl za takov oznaeny. Kurs esti Nauk nebude vak pro ns v dnm ppad ztracenm asem, i kdy ho nebudeme cel hned nsledovat. Sta, e o tchto naukch vme, e ns probud k mravnosti, vtmu proitn mysli, k intenzivnj slub a lsce k lovku a celmu tvorstvu. Bude to jako bychom mli nkde zakopan poklad. Potebujeme ho ji te nezbytn k ivotu? Nepotebujeme! ijeme dobe i bez nho. Ale a touha a tlak naich duchovnch poteb zesl, meme z nho vybrat, co budeme chtt. Malou nebo vt st nebo teba vechno. Nejsme-li si vak zatm sebou docela jisti, nechme si tyto vzcn nauky v zloze a pracujme jen na cviench ppravnch, teba na Joze Velikho Symbolu a pibrejme si z ostatnch nauk jen tolik, na kolik meme bezpen stait. Budou nm dobrou pomoc a pijde n as a to a do konce na duchovn cesty. Konm varovn sty nejpovolanjho, svatho guru Bl dynastie, velikho Marpy pekladatele: Jestlie tyto pravdy budou zamnny k rozhojnn pozemskch nicotnost bude vzbuzen hnv boh a stane se cosi stralivho!! Z toho provdy vychzejme! A nyn poslyte nauku prvn, kter se nazv: Nauka o psychickm teple Jednoho dne, kdy byl jet Pravdy nepoznal, meditoval jogin Milarepa ve sv jeskyni o pozorovn przdnoty a rovnovze nepopsatelnho mru, je vedou k cli Nepromnn Stezky. Tu se mu zjevila bosk vla, bohyn nejvyho milosrdenstv, hedvbm odn Dkyn, pozoruhodn tmav pleti, jej obo a brvy byly zlat a ekla mu: Mj synu, dlouhou meditac pijals Pravdy Velikho Symbolu. Dala ti slu doshnouti Nirvny. Chyb ti vak

jet drahocenn nauka drong-dugu, pomoc ni me doshnout budhovstv v okamiku (tj. v jedinm vtlen). Tu si mus opatiti! To ekla a zmizela. Milarepa dlouho pemlel o zjeven, bylo-li prav, nebo bylo-li to jen pokuen. Sprvn odpovdi vak nenalezl. Byl pesvden, e jen jeho guru bude mu moci dti odpov. I poruil pehradu, kterou byla jeho jeskyn uzavena a odebral se ke svmu uiteli. Bylo to prvn svmocn peruen jeho nkolikalet osamlosti. Kdy ho uitel Marpa spatil, velice se ulekl. Pro pichz, msto abys setrval ve sv odlouenosti? Jsi v nebezpe stt se nestvrou! Milarepa vyprvl svj sen a tu mu uitel potvrdil, e lo o sprvn zjeven, ekl mu vak, e nauku drong-dugu dosud sm nem. I vypravil se pro ni do Indie, k svmu vlastnmu uiteli, svatmu mistru Naropovi, aby o ni pro svho ka podal. Kdy tam piel, mistr Naropa u v Indii nebyl. Ped nkolika dny se prv odebral do hor, aby navdy zmizel lidskm zrakm. Marpa byl ale neoblomn, byl odhodln obtovat i svj ivot za rozhovor s nm. I el proto hledat do les a hor Phulaharskch. Kdy ho konen po dlouhch trapch nalezl, tzal se ho po nauce drong-dugu. Tu svat guru Naropa pravil: Vzpomnl jsi si na ni sm, nebo jsi ml zjeven? Ani jsem si na ni nevzpomnl, ani jsem neml zjeven, pravil Marpa, ml je vak mj k Thopaga, jak kal Mialrepovi a pro nho pichzm sem. Ndhern, zvolal Naropa. V poehnan zemi tibetsk ije osvcen duch, jen slunci podoben, ozauje vrcholky hor! Pak v ct zavel oi a tikrte se poklonil tv k Tibetu. A vechny vrcholky hor i strom se poklonily, dle legendy s nm. Vme tomu, nebo nevme, ale dodnes jsou vrcholky hor a strom v celm okol phularskm naklonny k Tibetu. Tak zn povst o tom, jak se dostala do Tibetu prvn z tajnch nauk drong-dugu, kter se tak k uen o tumo, nebo-li uen o psychickm teple. Sestv se ze t st: 1. z sti ppravn 2. ze zkladnch cvien 3. z praktickho pouit nauky ekneme si dnes nco o ppravn sti. Je celkem cvien, z nich se sestv ppravn st. a) b) c) d) e) Prvnm je nazrn na tlo jako na Przdno Druhm je nazrn na psychologick nervov systm jako na Przdno Tetm je takzvan vidn ochrannho kruhu tvrtm je kolen psychickch nervovch center Ptm cvienm je penen proud Milosti na psychick nervov centra

To vechno je tedy pprava na Nauku. Nue pistupme k prvn sti ppravy, to je tzv. Nazrn na tlo jako na Przdno. Nejvy skutenost, a je nazvna teologicky Bh, nebo metafyzicky Svtov Mysl. Nebo jenom Mysl s velkm M, nebo empiricky Osvobozen Nirvna (Nicota), nebo jakkoliv jinak, teba Tao, je v kadm ppad jen jedna jedin a nen nic mimo Ni. To je nejvy zsada, z n Nauka vychz. To je neosobn J jsem!, kter jenom Jest. Zr tie na vesmr, kter souasn stejn tie a stejn neokzale sama ze sebe vytv. Vyv je tm, e si to mysl, e si ho vysnv v bod ptomnosti, e si prost podle karmickho vyrovnn pedstavuje, m ho pmo a bezprostedn tvo. Sama ze sebe ho tvo ze sv vlastn Mysli, ili ze sv vlastn podstaty. Nepotebuje k tomu dnou hmotu a dnho jinho

pomocnka. Asi tak, jak si tvome sami svj svt sn. Nejvy Skutenost takto z sama v sob uvnit jako absolutn Pravda, zevn jako svt. M tud dva aspekty Jednm jejm aspektem je iv Klid, kde nen nic a nikdo, kter jedin Jest. Je to iv Przdno. Je samo bez potku a bez konce, ale pi tom jakoto Podstata je pmou a jedinou pinou veho, co m potek a konec. A to je druh aspekt Nejvy Skutenosti, tvoiv aspekt neosobnho J jsem!, kter se jev jako nikdy nepestvajc Pohyb. Pohyb eho? Pohyb jeho samotnho, pohyb nepojmenovateln Podstaty Przdna. Nic jinho tu toti nen, co by se mohlo takzvan hbat. Tento pohyb Nejvy Skutenosti vyvolv k ivotu (k existenci) vechny tvary a tvary dvaj pvod jmnm. Tak se tvo svt. A jako pna a vlny nejsou odlin od moe, i kdy se tak zd, tak ani jmna a tvary nejsou odlin od svho pvodu (Przdna), i kdy se to tak zd. Vzely z Podstaty Przdna, jsou pohybem Podstaty Przdna a proto v zklad nim jinm ne Przdnem samm. Tato pravda nen v rozporu s vdou. Nebyla by ani Pravdou, kdyby nebyla s to odolat nporm vdeckho zkoumn. Byla znma od pradvna svat dynastie guru a je ji znma i dnes. e se dnes vdeck vzkumy naich dn pibliuj tto Pravd, je znmkou jej vysok dokonalosti a tak vysokho pokroku vdy. Doba dozrv k velikm duchovnm nm, vdeck pravdy a mysticko-jogick zkuenost se zanaj krt. Poprv v djinch lovka je vdecky prokzno, e tvary, je lze vidt, zkoumat a pochopit, jsou vyvolvny k existenci jedin pohybem jejich vlastn podstaty jakoto neho, co nen vidt, co nelze pochopit. Pohybem iv Przdnoty. Proto tvary svta sice existuj, ale nejsou skuten. Jen jejich zklad, to neuchopiteln a nepopsateln, je skuten. Je to asi tak, jako kdy si pedstavm kruh, kter se vytvoil rychlm otenm pochodn. Nen v pravd skutenho kruhu, akoliv jej nae oi vid, ale je to jen pekupovn jedinho svtcho bodu v prostoru a ase. Konec otejc se pochodn neme bt pece na vech mstech najednou, to je v jedinm a tm okamiku. A pece vytvoil iluzi svtcho kruhu. Prv tak je vytvena iluze vesmru, kter se tak jev jako pevn tedy skuten, ale ve skutenosti sestv z nesmrn rychle vibrujcch submikroskopickch pohyb iv sly, jej bleskurychl nepetrit sled vytv pedstavu naeho tla i svta kolem nho. Podstatou je vak v kadm ppad iv Przdno, kter je z hlediska poznn Pravdy nejvy plnost, naplnnm a osvobozenm. Toto je Pravda, a proto, chceme-li Pravdu realizovat, to je stt se j, musme se, jak k Nauka, dvat na tlo i na svt oima Pravdy. Musme pipomenout jej pravdiv hledisko a ne nae, iluzorn, bn a klamn A to je smysl Nauky. Musme star hledisko odloit, hledisko fyzickho a omezenho tla, nebo je v rozporu s Pravdou. Musme v sob odmtnout hledisko klamnch smysl tak, jako je dnes odmt nuklern vdec. A protoe nae tlo je prvnm z omyl, jm nm jak znmo proda svou Pravdu zastr, zn prvn ppravn cvien Nauky takto: Pochop tlo jako Przdno! Sprvn nauka jde vdy in medias res do stedu vc! Pochopit tlo jako Przdno, ale jak to udlat? Rada zn podivuhodn: Pedstav si sama sebe jako nejvy Jogick ztlesnn enskho principu Absolutna! A to se vemi jeho tvoivmi, to je enskmi aspekty.

V originlu zn tento nvod daleko eji a daleko podivuhodnji: Symbolicky zn takto: Pedstav si sebe sama jako svatou Varja-joginku. Je erven zc, jako zen rubnu, s obliejem, dvma rukama a tema oima. Prav ruka tm nad hlavou blytc se zahnut n, lev ruka dr lidskou lebku plnou krve ped svmi adry. Na hlav m korunu z pti suench lidskch lebek. Je ozdoben nhrdelnkem z padesti krvcejcch lidskch hlav. Jej ozdobou je tira z lidskch lebek, nhrdelnk z lidskch hlav. Dal ozdoby jsou v podob zrcadla karmy, je je zaveno na dvojitm etze z lidskch kost. estou ozdobou je mast ze hbitovnho prachu, veten do celho tla. V ohybu pae dr dlouhou hl, symbol to otce Hruky. Je nah v plnm rozkvtu svho panenstv, asi estncti let. Tan, pravou nohou pokrenou, chodidlo zdvieno, lev noha lape na prsa nataenho lidskho tla. Plameny moudrosti ji ozauj. Pedstav si, e sm jsi touto postavou, zn nvod, zven jako bostvo a uvnit tak przdn, jako vnitek przdnho obalu, przdn od koneku prst, jako przdn stan z ervenho hedvb, nebo jako nafouknut hadice z tenk hmoty. Nejprve si pedstavuj obraz asi ve velikosti svho vlastnho tla, potom ve velikosti domu, pak vrchu a konen vesmru. Na to i sv mylen! Pak zvolna zmenuj obraz za psnho dodrovn ostrch obrys vech st a d, a na velikost zrna sezamovho. Pak zmenuj dle! I na to usmrni cel sv mylen! To je popis cvien, kter bez vysvtlen a vnitnho pochopen mohlo by se zdt nezasvcenm jako obraz pobloudil fantazie, z nho by se nm nanejv mohly zvednou vlasy na hlav. Ale nic nebylo by horho ne takovto tvrd nepochopen a nebo dokonce zamtnut. Tak asi nazrali neinformovan a nevdom bloi na posvtn nauky a rituln tance Tibean. Kdy se s nimi poprv setkali. Pravda tto drsn a zhadn symboliky vak naprosto nen divosk. Je zcela jin: nesmrn hlubok, nesmrn moudr, nesmrn jemn a subtiln. Je jen zahalena zhadnmi symboly, aby se j nezasvcen nedoptral, asi tak jako kdysi pravda stedovkch alchymist a rosikrucin. Tato symbolika smuje mimo to jet k odrazen bzlivc a zvdavc. Ve skutenosti tu vak nejde vbec o zaujet klamn pedstavy ehokoliv fyzickho, a joginky nebo jogina, ale jde o to zskat zmnou mysli nejhlub kvality duchovn, kvality svtce, Bodhisatvy-Mahasatvy a to v tvoivm, ili enskm aspektu bostv. To opt vyaduje vysvtlen! Vechno ve svt m vzhledem ke svmu vvoji a rozvoji dva ply. Kladn a zporn pl, ili aspekt musk a ensk. Vidme to nap. v elektin, v makrokosmu i v mikrokosmu, v rozmnoovn rostlin, zvat i lid, zkrtka vude. Tato dvojplovost je prvnm ozvukem nevyjden Pravdy. Jej ivot je v klidu, statick ivot, m aspekt dvajc, ili pl musk /+ Jej ivot v pohybu, dynamick ivot, m aspekt pijmac, ensk /Jen spojen obou tchto pl vede k plnmu poznn iva-akti. Nauka sleduje nejdv pl dynamick, tj. ensk, co je vdy snaz, nebo jde o vci stvoen a nikoliv o jejich tajn prameny. Tak poznv, e nekonen Przdno nekonenm pohybem sebe sama tvo nekonen vesmr. Co z tohoto vesmru lovk nejlpe zn? Je to jeho tlo. To je pirozen, vdy s nm je osobn v nejum vztahu.

Nauka vychz z tto premisy: Kdyby lovk dovedl nazrat na sv tlo jako na iv Przdno, jm ve skutenosti tlo jest, mohl by se s nm jako s takovm st, tj. mohl by je jako takov pmm zitkem pochopit. Ale jakmile by pochopil pmo tuto st vesmru (tlo), mohl by pochopit cel vesmr. To u by bylo snadn. Pochopit vesmr znamenalo by vak pochopit Bostv v jeho tvoivm aspektu, v enskm plu, ve vn iv tvoivosti sebe sama, co by ho nutn dovedlo i k pochopen jeho kladnho plu Bostv, v aspektu statickm, ke klidu vnho ivota i k ivotu vnho klidu. Poznal by sama sebe. Pipomene si tak sedmou buddhistickou arupa-danu poznn tla. Peloen pod zornm hlem tchto pravd zn tedy nvod nauky drong-dugu jak ji eeno strun takto: Pedstav si sama sebe jako nejsvtj ztlesnn enskho principu Absolutna, jednak jako nekonen velk, jednak jako nekonen mal, v kadm ppad vak jako przdn. Tak zn nvod, kdy je osvtlen vnitnm svtlem poznn. A vysvtlen symboliky? Tet oko Varja-joginky to svtlo jasnho vidn, sdlo bosk jasnovidnosti. N nad hlavou pedstavuje konec mylenek, kter vzruuj vdom, krv naplnn lidsk lebka je nejvym symbolem odkn veho svtskho, krvcejc lidsk hlavy jsou symbolem plnho nenvratnho odpoutn od samsara, ili zevnho svta tueb a pn. Kad pn po nvratu do tohoto svta zdn a strachu mus zhasnout jako ivot ve satm tlu. Krom toho kad ze svatch tl symbolizuje jednu z padesti slabik, o nich bude e v pozdjch cviench. est symbolickch ozdob ozdob vetn masti ze hbitovnho prachu symbolizuje est vysokch ctnost (paramit). Mast sama je nejvy ctnost a symbolem nejkrsnjho odeknut svta a ovldnut strachu ped smrt. Otec Heruka je jogick ztlesnn muskho, pozitivnho aspektu, osvcen sly, tak jako jeho druka Varja-joginka je ztlesnnm enskho aspektu aspektu negativnho. Ale pro ten ensk aspekt? Je tu jen proto, e nauka sleduje dynamick pl tvoivho Bostv? Nejen proto! Je tu jet jeden dvod. Je teba, aby se k tto jogy a vlastn kad jogy, uinil schopnm pijmouti nejvy Slu Dobra, to znamen, aby se uinil ensky mkkm, nejv pokornm, oddanm a odevzdanm, vzdvajcm se, pln odevzdvajcm a otvrajcm k pijet boskho stavu Pravdy. K Pravd nen mono proniknout v mentln neistot, ale v nejvy jemnosti, nikoliv chtiv, tvrd musky, nsilnicky, ale v nejvt panensk jemnosti svatho principu enstv, v nejvy cituplnosti a oteven. Jen kdy budeme zcela ti a ist jako neposkvrnn panenstv a zcela malic, jenom tak lze projt zkou branou Pravdy. Nech malikch pijti ke mn! A z ist panny rod se Kristus Poznn. Toto je sprvn imaginace bosk postavy, kter nen postavou ale symbolem, jm se m k vnitn pibliti k bostvu. Je to imaginace symbolick, zven dsiv zdrcujc, pro nevdomce dokonce i odpuzujc, ale vnitn bosky dokonal, svat, ist a przdn jako ziv stan z ervenho hedvb. Je to imaginace kvalit Bohisatvy-Mahasatvy Arhata i Avatara boskch vtlen. k m zapomenout na svj klamn a neskuten dosavadn ivot, tvar a jmno a vytvoit si pedstavu nejvych kvalit enskho prototypu Absolutna. Nabt nejvych kvalit pedstavou a vvnm se do tchto kvalit. A pakje u zvtovat vc a vc a do nekonena a zase zmenovat zpt a k nule, a do velikosti zcela nieho. Poznat, e tyto kvality jsou na mohutnost, mohutnost na due. Je psno: Spatuj Przdno v neuritm ponvad je tak malik, spatuj Przdno v nestlm- protoe ve je pomjejc.,

Toto jsou pkazy, stedn pkazy prvnho ppravnho cvien Nauky zvan Uen o psychickm teple. Me je cviit kdokoliv, zde nen zbran ani podmnek. Nebo kad m nejen monost, ale i pln prvo probudit se sprvnm postojem a nzorem k Pravd. Je to nanejv oiujc cvien, kter vm dod potebn jemnosti a pibl vs kvalitm neosobnho Bostv. Jen sprvnm nzorem a postojem dospjete k nejvy moudrosti a Svatosti. eho je k tomu poteba? Je poteba bt pln soustedn, moudr, piln a odvn, nepedpojat, bez pochybovanosti a dosti staten k odloen nesprvnho. Je teba bt ve stavu krajnho zeknut se zevnch pitalivost svta i strachu ze smrti, ve stavu pln istoty a plnho odevzdn, ti, kdo maj alespo nznak tchto kvalit a vlastnost, mohou je cvienm rozmnoit geometrickou adou. Znte to jist: Kdo m, bude mu pidno! Ti ostatn maj zase jin monosti: v modlitbch, morlnm zulechovn, v lsce k Bohu a lidem a hlavn v Karma-joze. To jsou cesty oisty, kter je vak pro est Nauk naprosto nezbytn. Nauka pat nepedpojatm, odvnm, moudrm, istm a silnm. Povznese vs, odsune vae starosti jakoby je vtrem odvl a pinese vm mr do srdce a klid do due. Dejte se bez obav do tohoto ppravnho cvien. Pome vm omylem ega a zhasnout jeho blikav plamen, jako kdy zhasne ivot v uatch hlavch nejsvtj Varja-joginky. Nae prav skutenost. Je vak nezniiteln a nezhasne nikdy. Je to nekonenost sama. Je dobrem veho dobra a nezavede ns, budeme-li jen poctiv ji sledovat. Pak najdeme mr v sob jeho prav zdroj. Nebo vesmr je zdroj v pravd J K se setkme vichni spolen ve svat Pravd Tajnch Nauk, nejvy a nejsvtj, z n nen nvratu. AUM TAT SAT AUM