Viktor Vanberg

1927-1930 1929-1931 1931-1950 1947 1950-1962 1962

1969 1974 1977 1992

Hayek vede (jm a Ludwigem von Misesem zaloen) Osterreichisches Institut fiir Konjunkturforschung" . Soukromm docentem v oboru politick ekonomie na vdesk univerzit . Profesorem na London School of Economics . Zaloen Mount Pelerin Society", jejm prezidentem byl a do roku 1960 . Profesorem oboru ,Social and Moral Sciences" na chicagsk univerzit . Povoln na nkdej univerzitn stolici Waltera Euckena na univerzit ve Freiburgu (Breisgau), kde pedn a do svho odchodu do dchodu v roce 1967 . Povoln jako estn profesor na univerzitu v Salzburgu . Udlen Nobelovy ceny v oboru ekonomickch vd . Nvrat do Freiburgu, kde od t doby il . Zemel . Peloil o. Vocho

CARL SCHMITT Henning Ottmann

I. ivot a dilo
Carl Schmitt pat k nejvlivnjm prvnm a politickm myslitelm 20 . stolet . Souasn me bt povaovn za jednoho z nejspom6jch autor tto epochy . Zatmco pro jedny je to hrobnk Vmaru, korunn prvnk" tet e [Gurian], pask moci" [60] a diabolus sttnho prva" [89], pro druh je myslitelem na rovni takovho Hobbese nebo Machiavelliho, nejmladm klasikem politiky" [ 100 : 577 nn .], kter sdl s tmito velkmi pedchdci osud, e je prv tak vlivn jako problematick . Carl Schmitt byl souasn uencem i postavou aktulnch djin a ji jeho politick biografie je jeho interpretm hdankou [39 ; 95 : 71 nn .] . Katolk a pvrenec Centra"; poradce Papenova a von Schleicherova konzervativnho prezidentskho vldnho kabinetu ; myslitel, kter se ctil Hitlerovi duchovn nekonen" nadazen [99 : 121] a kter v pokusu vsti vdce ztroskotal podobn jako Heidegger ; neptomn-pritomn ed eminence stavnch djin Spolkov republiky a teoretickopolitickch diskus povlen doby poskytuje biografii ltku, z n lze spdat legendy, a interpreti jeho ivota stoj ped problmem, zda tento Carl Schmitt byl chamelen" a oportunista" [84 : 12], nebo myslitel, kter zstal ve vech svch promnch vren sm sob . Jedna osobnost, nebo mnoho osobnost? - zvaznou odpovd' na tuto otzku dodnes nenalezli ani interpreti jeho dla . Pro nkter je toto dlo pleitostn a bez spolenho jmenovatele, pro jin je jasnm ppadem celkov bludn politick nauky, a je-li Schmitt jednou povaovn za oportunistu nebo decizionistu.libovoln monch rozhodnut, je na druh stran povaovn za myslitele, kter po ikm ploe at' u antimarxismu i antiliberalismu musel sklouznout do totalitnho osudu. Konen rozhodnut o tom, kdo byl Carl Schmitt, je jeho stylem mylen a psan spe zteno ne uleheno . O tivj je jeho styl, o to t je interpretovat samo dlo . Schmitt se nenechal omezovat hranicemi obor, byl prvnkem a politickm teoretikem v jednom, kritikem kultury a filosofem djin a nemal pitalivost mnohch jeho spis tkv pravdpodobn v tom, e - navzdory sekularizovanmu duchu doby - jet jednou pronikly a k theologii a metafyzice . Napsny jednoznan rtorickm stylem, jsou spisy Carla Schmitta ohostrojem umn pemlouvat - ohostrojem, jen se zrove skv i osluje . Spoutn pregnanc apo59

58

Henning Ottmann

CARL SCHMITT

diktick prvn vty (jako suvernn je ten, kdo rozhoduje o vjimenm stavu" atd.) stv se ten svolnou obt mistrnho stylisty, kter spojuje pojmov analzy s duchaplnmi asociacemi, uenost se smyslem pro moc obraz a mt. Schmittova rtorika propjila jeho textm na povrchu jasn, v pozad ale zaifrovan smysl a Schmitt miloval narky a skryt citty, zasten a maskovn . Kdo byl Carl Schmitt? Zanal jako kritik sttoprvnho pozitivismu (1910 -1916), stal se decizionistou a teoretikem novovkho suvernnho sttu (1919-1932), nacionlnm socialistou a uitelem konkrtnho mylen du a utven" (1933-1936), a kdy byl pesvden o konci suvernn sttnosti, nartl teorii velmocenskho prostoru" (1937-1950) stejn jako politiku technicko-industrilnho svta (1950-1978) . Jedna pozice, nebo mnoho pozic? Kadopdn zrcadlo tohoto stolet . A kdy v nm toto stolet vid i to, co nevid pli rdo, nen to pouze vina teoretika .

Buribunken (1917) a k eseji o Ddublers Nordlicht" (1916) - charakterizovna radikalitou, kterou meme srovnat s expresionistickm patosem krajnho a extrmnho [56 : 233 nn .] . Stejn jako bsnk Dubler, kterho lze st jako antipda Maxe Webera [96 : 3 nn.], pochopil Schmitt modernu jako epochu ztrty transcendence, jako boj ducha proti postupujcmu svtu materialismu a kapitlu, techniky a ekonomie . Byl to svt funkcionality beze smyslu, v n vynaloen prostedk je obrovsk, cle jsou uboh [5 : 63 nn .] .

Decizionismus a suverenita sttu (1919-1932) Schmittv decizionismus byl zprvu deczionismem prvn techniky . Po roce 1918 se rozil v decizionismus suvernnch rozhodnut sttnho prva a stal se, podncen etbou Kierkegaarda, i existenciln filosofickm decizionismem . U Schmitta stejn jako u Kierkegaarda peel v rozhodnut o ve, a v kruhu velkch decizionist, jako byl Kierkegaard nebo Marx, stl Schmitt spe na stran prvnho . Rozhodnutm nebyl pro nj ekonomick tdn boj a sociln revoluce . Rozhodnutm pro nj bylo rozhodnut existenciln a vposledku nboensk povahy, piem Schmitt - a tm se odliuje i od individualisty Kierkegaarda -pod deciz rozuml vdy tak vli k politick existenci, rozhodnut o politickm byt i nebyt nroda . Rozhodnut bylo pro Schmitta lep ne ne-rozhodnut, decize lep ne diskuse . Decize, nebo diskuse - tato otzka se stala pro nj antitetikou, ji mohl obmovat a kter obshla jak jeho neptelstv k romantice a obansk politice, tak jeho specifick zjem o diktaturu, a jestlie jedno bylo diskus bez decize (romantika aa liberalismus), pak druh bylo deciz bez diskuse (diktatura) . Diskuse bez decize stla podle Schmitta za politickou romantikou, kterou pojal jako subjektivizovan okasionalismus" [6 : 23] . Nikoli objr,kty jako noc, msc, stedovk i tato nebo ona politika vytvoily romantiku . Naopak v n se stal svt podntem i pleitost (occasio) pro estetickou produktivitu subjektu. Pak mohl subjekt jednat tak, ale vdy tak zcela jinak . Romantika byla vn rozhovor" (Novalis) a neutiiteln touha, vn dn a hran si s monostmi, je se nikdy nenapln . A kdy se romantik setkal s tvrdost protiklad, eil je jen esteticky a pocitov v njakm vym tetm" tm, e ve zprostedkovval se vm . Schmittv polemick obraz romantiky, narsovan na pkladu Novalise, F, von Schlegela a Adama Miillera, jeho pojal jako ideln typ, nedznail pozd kritiku obansk politiky jako diskuse a vyrovnvn . Co bylo na romantice protestem proti obanskmu svtu nebo co v n bylo 61

Antipozitivismus v oboru sttnho prva a radikln kritika kultury (1910-1916) Schmittova prvn teorie sttu Hodnota sttu a vznam jednotlivce (1914) byla kritikou sttoprvnho pozitivismu zdvodnnho Gerberem a Labandem . Tento pozitivismus zamoval moc a prvo . Stt nebyl tvrcem prva" [4 : 46], ale jeho uskuteovatelem", a vekermu uskuteovn prva sttem pedchzelo pirozen prvo" [4 : 76] . Schmitt odhalil ji dve v reflexi prvn praxe a uskuteovn prva jist druh prvn technickho decizionismu. Stejn jako Kelsen, jen se pro nj v nejblich letech stal antipdem normativistickho prvnho mylen, rozlioval Schmitt mezi tm, co m bt" a co, je" . Na rozdl od normativismu popr neproblematickou subsumovatelnost . ppadu pod zkon a normu . dn prvo se neuskutenilo samo . Od prva nen, jak ml prokzat ji Gesetz und Urteil (1912), oddliteln prvn praxe a rozhodnut, je vdy provdj lid . Prvn teorie sttu Carla Schmitta se dostala do napt kritikou pozitivismu a zjmem na uskutenn prva . Pirozen prvo, kter mlo sttu pedchzet, bylo ji sekularisticky zbaveno sv theologick transcendence a normativity a Schmitt se pokusil trhlinu ve zdvodnn prva, je se tm rozevrala, zacelit autoritarismem sttnho uskuteovn prva . Pozitivismus tm byl pekonn jen sten [98 : 151 nn . ; 51 : 32 nn . ; 71 : 34 nn .] . Vli k antipozitivismu odpovdala kadopdn radikln kritika existujc kultury . Byla-od perzifli Schattenrisse (1913) pes satiru Die 60

Henning Ottmann

CARL SCHMITT

hlednm opory v prod nebo nboenstv, nebrala Schmittova polemika vn a Schmitt si nepoloil otzku, zda romantick okasionalismus a politick decizionismus nejsou zneptelenmi bratry: ,subjektivizovany okasionalismus" jednm a ,okasionalistick decizionismus" druhm [65 : 100] . Decizi bez diskuse ztlesovala diktatura a Schmitt napsal obshl djiny pojmu diktatury, sahajc od mskho konzultu a do souasnosti, a k diktatue proletaritu" a dikttorskm prvkm vmarsk stavy. Diktatua (1921) lenila historick pklady na zklad rozlien dvou typ . Diktatura komisae" - kterou nalzme u man, u Bodina, u komisa absolutistickch knat nebo u lidovch komisa Francouzsk revoluce - byla zadna stavn moc (pouvoir constitu) ; jejm smyslem bylo uchrnit stavu doasnou suspenz jejch lnk . Oproti n stla suvernn diktatura", zadan stavodrnou moc (pouvoir constituant), a ta mla, jako diktatura proletaritu" nebo diktatura revolunho Nrodnho shromdn Francie, vytvoit novou stavu namsto star ; protoe suvernn" diktatura byla formln zvisl na vli zadavatele, na proletaritu nebo francouzskm nrod, nebylo mono ji obsahov (jak poznal ji Sieys) omezit - fenomn zvisl nezvislosti [8 : 144 ; 74 : 371 nn.] . Pi pohledu na vmarskou stavu mohl Schmitt jej stavodrn shromdn nazvat suvernnm", diktaturu skho prezidenta podle lnku 48 vmarsk sk stavy mohl oznait jako diktaturu komisae" [8 : 240] . Problematick bylo, co mly tyto odlin pojmy znamenat v ppad rozpadajcho se stavnho konsensu . Byl v ppad konfliktu komisa" neboli ochrnce stavy snad pece jen suvernn" [51 : 70 nn.]? A kdo byl vlastn nositelem suverenity v suvernn" diktatue, kter kolsala mezi komisaritem a nezvislost? Zadavatel, dikttor, i dokonce oba? Suvernn je ten, kdo rozhoduje o vjimenm stavu ." Nejslavnj prvn vta spisu Politische Theologie (Politick theologie, 1922) spojovala suverenitu s krajn nouz a suvernn byl podle ni ten, kdo v krajnm ppad rozhodl o veejnm bezpe a veejnm blahu . Suvernn kompetence se stala jednoznan nedlnou a neomezenou . Suvernn byl jeden, nebo nikdo, suverenita byla monopolem v rozhodovn" [9 : 20], a kdo rozhodoval suvernn, inil tak na zklad ist decize, nepostiiteln prvem a normou, nebot se rozhoduje v normativnm nic" [9 : 42] . e njak rozhodnut je lep ne dn, je pravdou, kter plat tm vce, m je situace krititj . Sdruen decizionismu a vjimenho stavu bylo dsledn. Vce udivovat muselo to, jak ostrm se stal protiklad normativismu a decizionismu . Stt, kter zprvu podle Schmitta neml bt tvrcem prva", se pesto nyn v jistm smyslu tvrcem prva stal . Vytvoil podmnku monosti platnosti prva . Tento decizionismus odkazoval na 62

prvn teorie absolutistick suverenity u Hobbese a Bodina, na autoritativn rozhodnut princeps legibus solutus (vladae, kter nen vzn zkony) a pro Schmitta byl nakonec odvodnn politicko-theologicky, suverenita sttu byla pro nj tmatem politick theologie. Carl Schmitt uinil pojem politick theologie" pedmtem diskuse . V tomto pojmu se ukrvalo to, co se od Varra nazvalo theologie civilis" a co myslitel jako Hobbes nebo Rousseau doporuovali sekularizovanmu sttu moderny jako obansk nboenstv", jako jakousi nhradu za zkladn konsensus, jen byl kdysi nboensk povahy, ale jen se rozloil . Politick theologie" mla ale u Sclunitta vlastni, a to nkolika zpsoby interpretovateln smysl . Mla bt 1 . djinami pojm, 2 . kritikou sekularistickch pozemskvch nboenstv a 3 . theologi volitiky . Vechny . pregnantn pojmy modern sttovdy jsou sekularizovan theologick pojmy" [9 : 49] . To je jedna ze slavnch vt Schmittovy teorie . Je teba ji chpat tak, e politick theologie mohla bt djinami pojm : dkazem pvodu politickch pojm z theologie, vykznm pbuznosti, analogi", kter existuj mezi politickmi a theologickmi pojmy novovku . Tak si podle Schmitta odpovdaly v 17 . stolet creatio ex ihilo a suvernn decize z normativnho nic, vemocnost Boha a omnipotence zkonodrce, zzrak poruujc prodn zkonitost a vjimen stav ruc legalitu . A v pozdjch staletch lze takov analogie nalzt v podobnosti deismu a prvnho sttu (dn zzrak - dn vjimen stav) nebo v podobnosti atheismu a pislben svobody od panstv (ni Dieu - ni maitre) . Otzkou bylo, co pvod pojm a jejich pbuznost dokazovaly. Byly by bezu znamn a politick theologie by nebyla nim jinm ne hrou s .,analogi beze vech dsledk" [58 : 44 nn .], kdybychom mohli novovk interpretovat jako epochu dokonan sekularizace, jako epochu emancipace, kter se pln osvobodila od theologickho pvodu . Politick pojmy by zskaly, kdyby tomu tak bylo, svj vlastn nitrosvtsk smysl, a theologicky by u zde nebylo co vysvtlovat . Schmittova,politick theologie vysvtlovala theologicky a proti teorii pln sekularizace nebo totln emancipace postavila takov vklad novovku, podle nho novovk zstal i v tom, co bvlo nejradiklnii sekularizovno, epochou, ji je nutno interpretovat theologicky a metafyzicky . Politick theologie se stala kritikou sekularistickch _pozemskch nboenstv a v tomto smyslu se mlo rozumt tomu, kdy chmitt interpretoval marxismus ne jako ekonomismus, ale jako radikalizovanou hegelovskou metafyziku djin [11 : 63 nn . j , nebo kdy nazval Bakunina theologem .antitheologina" [9 : 84] . Max Weber podal theologi kapitalistick ekonomie ; Schmitt podal 63

Henning Ottmann theologii novovk politiky [96 : 3 nn .] . Ta se nespokojila s hodnotov neutrln sociologii . Byla theologii politiky" [41 : 108] . Theologie stla za Schmittovou antropologi, kter vychzela z dogmatu ddinho hchu ; theologte stla za chmittovou filosorn (telin, kter byla eschatologick a apokalyptick [94] ; a theologte stla za decizionismem, jeho patetick bud-anebo odkazovalo na (ve) rozhodujc rozhodnut vry . Di lny byly lovku poskytnut lhta a as k rozhodnut a Schmitt posuzoval rzn politick myslitele a politick mocnosti podle toho, jak dalece podle nj byli zadrovateli" Antikrista (ve smyslu pavlovskho kateg6n, 2 Te 2,6 n .) nebo urychlovateli" konce, teba i ,,proti sv vli" [22] . Re vchodomsk byla zadrovatelem" vi islmu, Rudolf IL vi roztpen vry, Hegel a Savigny vi nihilismu [51 : 220 n .] a jist by mla vlastn teorie bt katechontick . Schmittovu politickou theologii nelze vdy lehce oddlit od toho, co sama kritizuje . Theologie me politice odlehit, kdy posledn otzky penech nboenstv . Theologick odlehen politiky je blzk kesfanstv potud, e ppadem, kdy se mus osvdit, nen politick vjimen stav, nbr posledn soud . Vidno kesansky, je vtzstv na konci vech dn tak jako tak jist, rozhodnut dvno ji padlo, je to konec extra nos a nelze s nm nijak disponovat . Jak smysl zde m politika rozhodovn pod tlakem apokalypsy? Od rozhodnut, je pro kesany ji padlo, vyel Schmitt pouze ve sv teorii msk crkve . Byla jako complexio oppositorum" [10 : 11] schopna elit kadmu pojmovmu a politickmu protikladu a Schmitt vysvtlovaljej pevahu nad politikou z jej moci jako autoritativn reprezentace" i z jistoty jej existence, petrvvajc asy . Nemusela se rozhodovat, protoe pro ni bylo ji ve rozhodnuto [10 : 65 ; 38 : 137] . Co Schmitt piznal msk crkvi, to odpral politick theologii . Ta podle nj nevychzela z rozhodnut, je by bylo ji kdysi dvno padlo, nbr z rozhodnut, je se mus v djinch vdy znovu a znovu uinit, a msto aby politick theologte odlehila politiku penechnm poslednch otzek theologii, vzbuzovala dojem, jako by v djinch tohoto svta lo o to, co je theologicky nejzvanj, co se tyk poslednch vci lovka . Politika nebyla pro Schmitta umnm regulovat pedposledn" vci . Uinil ji rozhodnutm, kter m stejnou zvanost jako ony posledn otzky . Schmitt nemohl jinak . Za politikou vidl stle theologii a metafyziku a bojoval nejen proti atheistickmu anarchismu a socialismu, nbr jet vce - proti liberalismu jako protivnku stejnou mrou politickmu i metafyzickmu. Duchovn djinn situace dnenho parlamentarismu" (1923) byla na pohled kritikou parlamentnch systm, jejich ,pekonanosti", v pozad bojem s liberalismem, v nm se Schmitt snail vidt 64

CARL SCHMITT konsekventn. veobshl, metafyzick systm" [11 : 45] . Systm" tu byl -pokud liberalismus sluoval svobodnou konkurenci trhu se svobodnou konkurenc idej a sil . Bylo teba mluvit o,o protichdnm systmu, nebo liberalismus byl systm vyhbn se rozhodnutm, systm kompromisu a odkldn rozhodnut, vhodn, jak Schmitt poznamenal, jen pro situace, v nich na otzku Kristus, nebo Barab, (bylo) mono odpovdt nvrhem na odroen nebo ustavenm vyetovac komise ." [9 : 78] Pro Schmitta stejn jako pro panlskho theologa kontrarevoluce Donosa Cortse byla buroazie diskutujc tda" (una clasa discutorida) . Parlamentarismus obanskho sttu ml svj duchovn princip, svou ideu" ve veejnosti" a ,,diskusi" [11 : 43] . Veejnost" byla obanskm poadavkem proti skryt politice knat, diskuse" obanskm principem dvry v pesvdujc slu racionlnho dorozumn . Oboj bylo v modern masov demokracii zbaveno svho smyslu . Na msto svobodn konkurence nzor nastoupila propaganda a techniky ovlivovn mas, na msto racionln diskuse stranick politika, orientovan na zskn a udren moci, a veejnost politickch diskus byla nahrazena novou tajnou politikou jednn za zavenmi dvemi . Realita parlamentarismu ji sv ideji" neodpovdala . Mnoh z tchto argument pat dnes k standardnmu repertoru politick vdy projevujc starost o parlamentarismus . Klamn byl ve Schmittov analze ostr kontrast ideje" a reality, nebo parlamentarismus pece nikdy - ani ve zlat dob" anglickho parlamentarismu v 19 . stolet - neodpoy_dal modelu ist racionln diskuse [53 : 26] . Schmitt neprvem vylouil z pojmu parlamentarismu politiku zjm a dohod [49 :113] . Podcenil sociln technickou uitenost, reprezentativn a integrativn funkci parlamentu [79 : 36 nn .], a konen nabdal tehdy k cest z etpod okap, od nedostatk parlamentarismu k politice, jej ctidost bylo spojen demokracie a diktatury . Demokracie - co je pravda - me mt mnoho forem . Vidno historicky, nebyla spojena jen s parlamentarismem . Tato aliance vdila za svoji existenci spolenmu boji proti monarchii . Clem byla sociln demokracie ; a csarismus 19 . stolet pedvedl opt spojen plebiscitn demokracie a diktatury, kter bylo znmo od dob spojen plebsu a Ceasara ve starm m . Demokracie" byla podle Schmittovy rousseauovsk definice identita vldnoucch a ovldanch" [11 : 35] stejn jako homogenita" [I1 : 14], a spojen plebiscitn demokracie a diktatury vzniklo mlenlivm souhlasem ovldanch .nebo.,,aklamac` .` [ 11 : 22] . Kritika parlamentarismu vzbudila dojem, e parlamentarismus je pekonn a m u jen dekokrativn hodnotu, jako kdyby nkdo pomaloval raditor stednho topen ervenmi plameny" [ 11 : 10] . Demokratick 65

Henning Ottmann

CARL SCHMITT

tvorba vle byla postavena na rove a s aklamac a plebiscitem, podle Schmitta demokratickm prafenomnem" [ 12 : 34] . Liberln prvn stt a demokracie byly od sebe oddleny, jako kdyby syntzy nebyly mysliteln a nutn . Demokracie jako identita" a homogenita" - pod tm nerozuml Schmitt ped rokem 1933 ovem dnou rodovou stejnost, nbr relativn libovolnou stejnorodost . Ltku homogenity bylo teba urit podle toho, kde ji lovk nalezl, a Schmitt uvedl, e touto ltkou byly aret a virtus v antice, nboenstv v 17 . stolet a nrodnost v 19. stolet [11 : 14] . Na nrodn homogenitu myslel sm, jak se zd, nejspe . Nrodn mtus byl nadazen ekonomickmu mtu generln stvky (Sorel), bolevickmu mtu proletaritu nebo tak teorim sociln" homogenity jako byla teorie H . Hellera [11 : 88], a zdroje nrodn homogenity byly rznho druhu, mohly bt hledny ve spolen ei, spolench diinch, vdom vli aj . [14 : 251 n . ; 73 : 373 nn.] . Spis o .parlamentarismu byl polemick . Umenji vyznl spis Verfassungslehre (1928) . Vrac se v nm opt protiklad liberalismu a demokracie . Modern stavy podle nj maj svou st tkajc se sttnho prva a politickou st . Politick st pojednv o politick existenci nroda, jej modern formou je demokracie, st ty' kajc se sttnho prva o tom, co tvo ochranu obanskch svobod prostednictvm zkladnch prv a dlby moci . Politick jednota a jej forma mly podle tto teorie pevahu nad tm, co stava sttoprvn vymezuje a co potlauje . Nesmiiteln vak protiklad obou st nebyl . Spis podal obraz smen stavy", je upomnala na klasickou tradici a v n maj bt extrmy neomezen demokracie a absolutn monarchie vdy stavn omezeny [14 : 200 nn .] Carl Schmitt zdvodnil ve dvactch letech teorie sttn suverentity . Jeho pozice se mn se spisem Begriff des Politischen (Pojem politina, 1927 nn . ) . Pojem sttu pedpokld pojem politina ." Prvn vta slavnho spisu popr tradin ztotonn politiky a sttu . Stt ztratil monopol na politino. Tento monopol sice jet trval a Schmitt, ne se uprosted tictch let pesvdil o opaku, povaoval mrtn oznmen, kter sttu vystavili marxist, syndikalist nebo teoretici pluralismu, za pedasn . Ale politino sahalo nekonen dle ne sttn princip, zahmovalo jej . jako jednu z mnoha monost . Politino bylo mono nalzt v kad oblasti konn, lhostejno zda se jednalo o hospodstv, kulturu, nboenstv nebo vdu . Jeho kritriem bylo odlien ptele a neptele" [13 : 26] . To neudvalo nic obsahovho o oblasti politina, mlo na mysli naopak posledn znak odlien, kter ml bt analogick kritrim jinch discipln : dobru a zlu v morlce, krsnmu a oklivmu v estetice, vnosnmu a nevnosnmu v ekonomii . 66

Oproti modelu politina jako urit zvltn oblasti poskytlo Schmittovo kritrium model urujc politino podle intenzity . Kdekoli jsou lid spolu spojeni nebo vzjemn rozdleni tak intenzvn, e vznik ptelstv nebo neptelstv; tamje ptomno, politino . Ptelstv a neptelstv bylo teba vnmat jako politick pojmy ; neptel byl veejn" neptel, nikoli osobn protivnk : hostis (polemios), nikoli inimicus (echthros) . Kesfansk pikzn lsky nezakazovalo politick neptelstv, psalo se pece ,diligite inimicus vestros" (Mt 5,44) [23 : 29 ; proti tomu 63 : 138 nn.] . Politickho neptele nebylo nutn milovat, avak neml bt ani nenvidn . Z neodvoditelnosti tohoto kritria konsekventn vyplvalo, e neptel nemusel bt eo ipso ani zl, ani okliv, ani neuiten. Nebyl oznaen za neptele, za skutenho" neptele na zklad nieho jinho ne na zklad sv existence a sv jinakost, na zklad v byt zaloen" negace vlastn existence [13 : 51] . S nm bylo v phpad nutnosti teba bojovat o vlastn existenci . Politika byla bojem a boj byl vce ne konkurence o statky nebo ideje, nebo njak symbolick boj . Politick boj v sob nesl monost fyzickho znien . Kritick perspektiva, v n se bylo teba osvdit, byla smrt . Schmittv Pojem politina se pokouel dokzat, e politino nebylo mon uniknout. Politino bylo pluriversum, dn univerzum ; svtov stt ustavujc jednou provdy mr a odstraujc politiku byl rozpor v sob samm. Lidstvo nemlo dnho neptele; ani svtov stt by neodstranil monost (svtov) obansk vlky a v ppad, e by obansk vlka mla bt .jednou, provdy ze svta odstranna, nebyl by svtov stt" dnm sttem, nbr spoleenstvm konzumu a produkce" [ 13 : 50] . e s politinem bylo teba potat, pro to mluvila podle Schmitta i antropologie, kter byla politickm theologem pedstavena jako ,antropologick vyznn vry" [13 : 58] . Vechny prav politick teorie" nsledkem toho pedpokldaj lovka jako,zlho"` [13 : 61 ] . Toto vyznn" nechpe Schmitt morln, nbr theologicky a politicky . Zl" znamen theologicky hn", politicky nebezpen" . lovk byl pro lovka nebezpenou bytost . Politiky a moci nebylo mon se vzdt a antropologick optimismus pacifistickch, anarchistickch, marxistickch nebo liberlnch ideologi byl jen lenm . V Pojmu politina se opt objevil liberalismus jako velk protichdn systm . Ve svtle nemonosti uniknout politino byl liberalismus nepoctivm pokraovnm politiky pod jinm jmnem, systmem, jen se pokusil o odpolitizovn politina, o jeho pemnu v ducha a obchod", etiku a ekonomii, a tento systm" liberlnho odpolitizovn lze vyjdit nsledovn [13 : 70 nn.] : 67

Henning Ottmann

CARL SCHMITT

politick pojem boj stt lid moc a vlda

ekonomick odpolitizovn konkurence spolenost konzumenti/rfdc a vkonn personl kontrola

etick i duchovn odpolitizovn diskuse lidstvo publikum/veejnost propaganda a masov sugesce

Pojmu politina podpoila pednka Epocha neutralizac a odpolitizovn (1929) . Jejm clem byl dvoj dkaz, e ani Dolftino, ani
Argumentaci theologino nemohly bt sprovozeny ze svta. Schmitt nartl filosofii djin novovku podle n byl novovk djinami ustavin neutralizace" stejn jako stlho obnovovn politickho stetu . Centra duchovnho ivota a politickho stetu, nazvan,,centrln oblasti", jsou neutralizovny vdy tm, co po nich nsleduje : theologie (16 . stolet) racionln metafyzikou (17. stolet), ta humanitismem a morlkou (18 . stolet), tyto ekonomi (19 . stolet), ekonomie zase technikou (20 . stolet) . Zdlo se, e s technikou dola ada ke svmu konci, e dosahuje definitivn neutrln pdy" [13 : 89] . Ale Schmitt, na rozdl od technokratickho konzervatismu, neoekval od techniky epochu politicky neutrln vcnosti a racionality . Technika sama nenabzela dn urit politick rozhodnut, ani njak rozhodnut pro neutralitu . I ona byla monm pedmtem stetu . Odpolitizovn bylo stle repolitizac . A ada centrlnch oblast", je se jev jako djiny odtheologizovn na cest od theologie k technice, tak nebyla djinami zavrujc se sekularizace . Nebol v duchu techniky se neskry" vata vcnost, nbr vra mas v antinboensk pozemsk aktivismus", forma sekularistickho nhradnho nboenstv [13 : 93] . O dnm ze spis Caria Schmitta se nediskutovalo vce a dn nebyl vce kritizovn ne Pojem politina . Byl buroaznm manifestem" [72 : 372], buroazn odpovd na teorii tdnho boje [71 : 69 n.]? Byl uritm protjkem nmeckho nacionalismu k Machiavelliho Vladai, namenm proti Versailles a enev [67 : 132 nn.]? Nebyl vlastn antiliberln teori? Pitalivost a skandalznost spisu spovaly spe v smlosti fundamentln politick teorie pronikajc vechny politick proudy ne v jeho konkrtnch obrazech neptele . Arfstotels zaloil polic na ptelstv . Zd se, e Pojem politina u opak, a hlavn nmitka poetnch kritik se tkala toho, co mlo bt 68

zsadnm obratem v pojet politina : vchodiska od primtu neptelstv, vlky a vnj politiky [42 : 11 ; 63 ; 75 : 249 nn.] . Je to tak, jako kdybychom vykldali manelstv z rozvodu" [91 : 21] nebo jako kdybychom vychzek ze sfry zranitelnosti politickch tvar,nikoh ze sfry jejich soudrnosti" [43 : 241] . Carl Schmitt," pe H . Heller, vbec nevid sfru vnitrostatn tvorby jednoty jako politiku", a kdo si ji uvdomuje, mus si vzpomenout, e politika pochz z polic, ne z polemos" [50 : 37] . Je pravda, e Pojem politina mlky obeel .pftele . Ale o soudrnosti politickch jednotek, o identit a homogenit mluvil Schmitt jinde a_jdrem politina" nebylo neptelstv vbec, nbr odlien ptele a neptele a pedpokld oboj : ptele a neptele" [33 : 93]. Pro teorii poznni politina bylo vchodisko od neptelstv a vlky primrn, pokud bylo stle nutn potat s monosti krize" . Ale teoretfckopoznvac primt nebyl pro Schmitta ontologickm a normativnm primtem . Vjimen stav byl vjimkou, nikoli pravidlem . Kritrium" politina nevytvelo dn ureni cle nebo udn obsahu a o vlce bylo vslovn eeno, e nen vbec clem a elem, nebo dokonce obsahem politiky, nicmn ale . . . jako reln monost (je) vdy ptomnm pedpokladem . . ." [13 :34-35] . Chybjc normativita teorie, jej rezignace na el a cl, je ovem sama problmem . Mnoz se jej asto pokoueli vysvtlit Schmittogrn existencialismem. Podle shodn analzy Lbwitha, Kuhna a von Krockowa byl jeho problmem bezobsan patos rozhodnuti pro rozhodnutost" [65 : 93 nn . ; 61 : 459 ; 59] . A v tom bylo spatovno zsadnf nepochopeni politina, kter se konstituuje teprve v otzce po sprvn" politice a po tom, co je politicky dobr . Leo Strauss odkryl ovem ve sv podrobn kritice Pojmu politina" jeho zahalenou moralitu [k polemice Schmitt-Strauss viz 69] . Ve svt poprajfcfm vnost politina, v nm mohla politika poklesnout a na zbavu" [13 : 54], bylo Schmittovo ueni pitaknm politina" [92 : 114], pitaknm, kter bylo charakterizovno respektem k jeho vnosti a ctou k bojujcmu protivnku . Neutrly, liberly Schmitt odsouv stranou, aby ml voln pole ke stelb" [92 : 124] . Smysl Pojmu politina se otevel politickmu theologovi Leo Straussovi jako politicko-theologic4. Polemika proti liberalismu me . . . mt jen smysl prvodn a ppravn akce : m uvolnit pole pro rozhoduj fcf boj mezi duchem technicity`, masovou vitou antinboenskho pozemskho aktivismu` a protichdnm duchem a vrou, je, jak se zd, jet nemaj dn jmno" [92 : 124] .
Konkrtn mylen du a utveni (1933-36)

Schmitt se po roce 1933 pidal k masov ve" nacionlnho socialis69

Henning Ottmann

CARL SCHMITT

mu a zkladn otzkou zkoumn o Schmittovi je, jakvnj i vnitn toto spojen s nacionlnm socialismem bylo . Liberln a levicov kritici se snaili stle zdraovat kontinuitu mezi vmarskmi spisy a teoriemi z obdob po roce 1933 [46 : 68 ; 90 ; 37] . Ale tato teze o kontinuit se neme opt o osobn pesvden Carla Schmitta [39 :207 n.] a mus se, aby byla zdvodnna, vztahovat na vcnou kontinuitu . Schmittovi byl nejprve blzk politick katolicismus a Centrum" a v letech 1932/33 byl poradcem PapenovmavonSchleicherovm,vjejichpoliticebylzapleten a po vypracovn konspirativnch nouzovch pln [52 : 33 nn.] . Posledn vznamn spis vmarskch let Legalitdt und Legitimitt (Legalita a legitimita, 1932) bylo nutno st ve svtle tto politiky. Na jedn stran byl tokem na samu legalitu stavy, a potud nikoli neproblematick, na druh stran byl apelem k zabrnn monmu zneuit legality k elm odporujcm stav ; a Schmitt diskutoval oteven v roce 1932 o monm zkazu KPD a NSDAP [ 16 : 50 n .] . Substanciln normy stavy nelze - podle logiky tohoto spisu - uchrnit, jestlie vldne hodnotov neutrln funkcionalismus vtiny . A Schmittovi analza upozornila, zsadn vzato oprvnn, e stava, kter m bt neutrln i vi sob sam, riskuje sv legln sebezruen . Schmitt tehdy protestoval proti pozitivistick nauce o sttnm prvu a proti interpretaci stavy v Anschiitzov stylu, a dnes, kdy jsme dostaten poueni o nutnosti ozbrojen demokracie", se zd logika spisu Legalita a legitimita" bt namst . Jej jednostrannost spovala v zamen pohledu pouze na nedostatky systmu legality a Schmitt nepostehl nebo nechtl postehnout nemn velk nebezpe, kter me pro stavu znamenat plebiscitem zjednan legitimita". Je velice zarejc, e se t Schmitt, ktery' v roce 1932 napad - a prvem - ducha lnku 76 vmarsk sk stavy, pipoutjcho zmny stavy jakhokoli druhu, v roce 1933 odvolv pesn na tento lnek, aby zdvodnil legalitu" nacionlnE socialistick revoluce a vysvtlil, e vmarsk stava je podle nj legln - zruena a zbavena platnosti [ 17 : 7] . Schmitt usiloval mezi roky 1933 a 1936 o pipojen k nacionlnmu socialismu a lnky jako Vdce ochraujeprvo (Der Fiihrerschtztdas Recht, 1934), ospravedlnn vrady Rhma, nebo Nmeck prvn vda v boji proti idovskmu duchu (Die deutsche Rechtswissenschaft im Kampf gegen den jiidischen Geist, 1936), titul, jen mluv sm za sebe, doshly smutn proslulosti . Byl to oportunismus, nebo dsledn postup? Odpovdt na to nen jednoduch . Vd motivy Schmittovi mylen nelze pehldnout, at' je hledme spe v prvn oblasti, nebo v oblasti politiky i theologie . Nacionln naladn a pobouen Versailles a enevou byl Schmitt stejn jako mnoho
70

jeho souasnk . Svj antiliberalismus a antimarxismus po roce 1933 jist nemusel skrvat . Ale pokud jde o zkladn otzku interpretace Schmitta, o otzku : ,pfileitostn mylen, nebo kontinuita?", nememe podat jednoduchou odpov' . Kdo tvrd, e jde jen o okasionalitu, mus redukovat vd motivy Schmittovi mylen a na decizionismus, ktery' se me rozhodnout pro cokoli ; a kdo chce nalzt jen kontinuitu, mus konstruovat krtk spojen, kter vede od antiliberalismu a antimarxismu k nacionlnmu socialismu . Pesnj se zd mluvit o .,,kontinuit a promn" [711,_ nebo v jist me tak spe o promn ne o kontinuit . Schmitt nechal mezi lety 1933 a 1936 sten padnout vlastn terminologi dvjch let. Tak se peliv vyhnul tomu, aby mluvil o nacionln socialistickm sttu jako o diktatue', nebo tm by se tematizovala otzka doasnosti pevzet moci a poven k jejmu vykonvn; namsto toho pevzal specifick slovnk o vdcovst" a ,,rovnosti druhu"_[17 : 41 n .] . Homogenita", kter dosud zastupovala libovolnou stejnorodost", se stala rovnost druhu" a Schmitt se pipojil k rasistm a antisemitm, a a do roku 1933 nebylo znt, e by byl stoupencem jejich smlen . Obzvlt npadn bylo _jeho uputn od pojmu decizionismu, klety" ustoupil konkrtnmu mylen du a utven" . Na msto decizionistick antitetiky vstoupilo mylen trojlenn . Politickm dem byl (staticky) stt", (dynamicky) hnut", (nepoliticky) nrod", a Schmitt, ktery" do roku 1932 myslel v pochybnm ppad etatisticky, pifid nyn vd roli hnuti" [17 : 12] . Prvn mylen, kter a dosud stlo ped alternativou,,normativismus", nebo decizionismus% bylo rozlenno triadicky_ normativismus" decizionismus" - ,konkrtn mylen du a utven" . Utven" nebylo pitom nim vc, ne byla dve decize . Politino se stalo, s odvolnm se na Hauriouovo uen institucch, institucionlnem [17 : 55 n .] . Dosud neomezen decize se ukzala jako vron ji pedpokldanho du" [18 : 35] . A o onom dve samospasitelnm decizionismu teme, e se nalz v nebezpe, e ,, . . . punktualizac okamiku mine nehybn byt, je je v kadm velkm politickm hnut obsaeno. . ." [ 18 : 8] . Meme se domlet, e decizionismus tm nebyl zcela odstrann, nbr byl jen jinak aktualizovn, a Schmittv decizionismus osciloval stle mezi rozhodnutm ji uinnm a rozhodnutm, je. m bt jet uinno . Ale rozhodnut z normativnho nic" bylo nyn institucionln vzno a prostor pro decizi vyplynul teprve. z vgnosti teorie, kter .nechala zcela otevenm, kde vlastn ono nehybn byt" v ,,hnut" .bylo . To" hnut toti pece vbec neexistovalo, spe konkurence nacionln socialistickch skupin mezi sebou, jako i tchto skupin se starmi elitami . A k historickmu zjmu pat otzka, jak dalece byla prv vgnost
71

Henning Ottmann

CARL SCHMITT

Schmittovy teorie zrcadlem nacionln socialistickho ,Behemotha" (F. Neumann), jeho smsi pluralistick anarchie a svvole dikttora, permanentnho vjimenho stavu a souasn vzvanho du a substance . Schmittovi slouil nacionlnmu socialismu a do roku 1936 . V roce 1936 byl denuncovn v asopise SS Das Schwarze Korps" i v Mitteilungen" Rosenbergova adu : jako katolk, jako ptel id, jako protivnk NSDAP v Legitimit a legalit [66 : 186 nn .] . Ztratil vtinu ze svch nacionln socialistickch vysokokolskch politickch ad [jejich seznam v 62 : 37 n .], ale a do roku 1945 zstal profesorem a pruskm sttnm radou . To, co psal v letech tet e, bylo ambivalentn, pohyboval se mezi pizpsobenm a podvratnictvm . Od roku 1936 zmnil Schmitt tmata . Odmlel se, pokud jde o vnitn politiku, a piklonil se nejprve k duchovnm djinm, pak vce a vce k problmm mezinrodnho prva . Potek a konec suvernn sttnosti, zrod novovkho sttu a konec jus publicum Europaeum- Schmitt se sm stylizoval do role ptele" a ,,bratra" velkho Thomase Hobbese [16 : 11] a tak jako byl Hobbes porodnkem suvernnho sttu, chtl bt Schmitt diagnostikem jeho konce . Od,, Leviathana " ke konci jus publicum Europaeum (1938-1950) Schmitt chtl bt Hobbesem 20 . stolet, a tak se meme pokusit interpretovat jeho nauku v jejm celku jako formu hobbesinsk teorie [85 ; 79] . Hobbes stl na potku suvernn sttnosti novovku a Schmittovi teorie vyuila pro vmarskou republiku Hobbesovu typickou mylenkovou figuru : decizionismus ,auctoritas non veritas facit legem" (autorita, nikoli pravda stanovuje zkon), pesimistickou antropologii . ,,homo homini lupus" (lovk lovku vlkem), teorii prodnho stavu" v pomru mezi stty . Oba myslitele spojila politick theologie a Schmitt vidl v Hobbesovi jak tvrce svtonzorov neutrlnho sttu a ,dovritele reformace" [33 : 137 nn .], tak uitele obanskho nboenstv, kter . ; _formulaci ; , .Jesus is the Christ" nalezl Wanskonboensk vzorec mru a unum necessarium, kter ponechalo politiku otevenou pro transcendenci [srv . 13 : 122] . Hobbesem, duchovnm otcem novovkho sttu, zaal vak ji i padek ,Leviathana" a Schmittv spis Der Leviathan in der Staatslehre der Thomas Hobbes (Leviathan v sttovd Thomase Hobbese, 1938) prokazoval nezdar" tohoto velkho symbolu . ,Leviathanem" - Schmitt no vykld tymi zpsoby : jako smrtelnho boha, jako velkho lovka, jako ne-tvora a jako stroj - se Hobbes pokusil pomoc mytick totality" symbolu obnovit politicko-theologickou jednotu sttu, kterou zniila ni72

boensk obansk vlka [19 : 31] . Souasn ale tm, e Hobbes uinil vru soukromou zleitost, oddlil vnitn vru (fides) a vnj vyznn (confessio), narouboval tak zrodek smrti", kter zniil mocnho Leviathana zevnit a pemohl smrtelnho boha" [ 19 : 86] . Schmitt srovnv svou knihu s Ji ngerovmi Marmorklippen [26 : 11], a distance bsnka od nacionlnho socialismu byla nesrovnateln zetelnj . Jako niitele Leviathana uvd Schmitt idovsk myslitele Spinozu, Mendelssohna a Stihl-Jolsona, kte rozenm svobody vry v modern svobodu mylen a nzoru podle nj Leviathna rozklili . Zrove mluvil tnem vnitn emigrace o pevaze niternho nad vnjm", jako i o protichdn sle mlen a ticha" [19 : 94 n .] . Mohli bychom to st tak, e Hobbesv stt byl mechanisticky mrtv a ne dost totln ; mohli bychom prv tak slyet, e tento stt byl obanskm prvnm sttem, nropoitatelnm sttem-strojem, potestas directa zamen proti nepm moci crkv a zimovch skupin, zaloen na vztahu ochrany a poslunosti, a v tom se mohla skrvat prv tak kritika nacionln socialistickho Behernotha% kter tmto vm nebyl [78 : 255 n .] . Po pipomenut zrodu novovkho Leviathana z ducha Hobbesovy filosofie nsledovala diagnza, jeho konce v epoe ztrty suvernn sttnosti . Schmitt upustil od roku 1939 od mezinrodn prvn kategorie suvernnho nrodnho sttu a nahradil ji naukou o i" a ,velmocenskm prostoru` ;_ kter se nalzala v dvojznan blzkost k politice dan doby . Na jedn stran se pipojovala k imperialismu tet e, na druh stran nebyl velmocensk_prostor" pro Schmitta rasisticky nebo nrodn chpanm ivotnm prostorem" nacionlnch socialist [48] . ,Stejnorodost" a rasismus ji nehrly dnou roli . Velmocensk prostor" byl kategori djinn legitimity" [51 : 198 nn.], kter odrela konec star Evropy a vznik novho svtovho du . Star evropsk uspodn stt bylo u konce . Velmocensk prostor" byl tak i onak, afu jako hospodsk velmocensk prostor", vojenskotechnick velmocensk prostor, prostor mezinrodn prvnho univerzalismu, novm podkem doby (Vlkerrechtliche GroBraumordnung . . ..", 1939) . Od vstupu USA do prvn svtov vlky, versailleskm mrem, enevou a Kellogovm paktem ustoupilo star evropsk mezinrodn prvo stejn oprvnnch suvernnch stt univerzalismu mezinrodnhp prva . Jestlie a do t doby platila aequalitas suvern, ono par in parem non habet jurisdictionem" (rovn nem vi rovnmu prvo soudu"), politicky lokln omezena vlka-souboj, justus hostis, nikoli justa causa (spravedliv neptel, nikoli spravedliv pina), pak nastal s pechodem k univerzalismu mezinrodnho prva obrat k diskriminujcmu-pojmu vlky" [20] . Neptel se promnil v zloince a kriminlnka, 73

Henning Ottmann

CARL SCHMITT

mezinrodn soudy rozhodovaly o vin a nevin, aequalitas a justus hostis tm byly zrueny a zanikla tak tak monost klasick neutrality . Jak zstane lovk neutrln" vi nepteli, kter je zloincem? Teorie velmocenskho prostoru - formovan nostalgickou vzpomnkou na nezapomenutelnou epochu suvernnch stt-vyvozuje v pohledu na souasnost dvojznan dsledek . Jej kritika univerzalismu platila pedevm Spojenm sttm, jejich Monroeova doktrna se vstupem do prvn svtov vlky znamenala defmitivn pechod od izolacionismu k intervencionismu ; USA si nrokovaly zkaz intervence pro ciz mocnocnosti" kombinovan s nrokem na vlastn intervenci, jen se stal globlnm . Na druh stran pouil sm Schmitt jisty" druh nmeck Monroeovy doktrny, kter pi zeknut se diskriminujcho" pojmu vlky nrokovala zkaz intervence pro ciz mocnosti i pro velmocensk prostor ovldnuty' Nmeckem . Ve spisu Land und Meer (Pevnina a moe, 1942) rozil Schmitt teorii svtovho konfliktu mocnost v teorii novovkho velmocenskho uspodn vbec . Podle nj bylo toto velmocensk uspodn zaloeno na rozdlu pozemskch mocnost a nmonch mocnost a nalezlo svoji konkrtn formu v rovnovze mezi kontinentlnmi mocnostmi a nmon mocnost Angli . Vsostn prostor pozemskch mocnost a lokln omezen vlka na kontinentu, voln moe a lokln neomezen vlka nmon mocnosti, rozdly mezinrodnho prva odkazovaly zpt na pevninu a moe . Tak toto uspodn ztratilo svoji rovnovhu, nadchzejc uspodn bylo nejist, neboftechnika a prmysl revoluciomzovalypedstavy o prostoru a z prostoru uspodanho podle rozlien pevniny a moe se stalo silov pole lidsk energie, aktivity a lidskch vkon" [23 : 106]. Systematick zvr teorie velmocenskho prostoru tvo spis Der Nomos der Erde (Nomos zeme), jen vyel v roce 1950 . V nm zvolil Schmitt pojem nomos v jeho archaickm vznamu za zkladn pojem pro vymezen prostoru, pro souvislost prva a prostoru, uspodn a lokalizace veho prva . Djiny dosavadnho uspodn svta byly podle tto teorie djinami uspodn prostor, prvo a politiku bylo motty$ urjt skrze praakty brt", dlit" a povat" [29 : 489 nn.] V epoe .ped novovkem vedly tyto praakty k pedgloblnmu uspodan .prostoru, v dob novovku ke globlnmu. Globln uspodn prostoru bylo zprvu eurocentrick jako prvn velk dlc linie mezi Starm a Novym vetem (raya, amity line) . Tyto linie byly ve 20. stolet oputny vytvoenm hemisfr, protikladem Vchodu a Zpadu . A s kadou novou formou vymezni prostoru vyplynul vdy nov smysl lenn a vlky, ktery' znzoruje nsledujc schma : 74

Nomos zem (novovk) globln linie rays lenn kes?ansk vlast/misijn oblast evropsk suchozemsk stty/ mimoevropsk voln" prostor Zpad Vchod vlka misijn vlka v Evrop lokln omezenlnmo Evropu lokln neomezen diskriminujc vlka smysl distributivn

eurocentrick globalita

amity linie

agonln

vytven hemisfr

linie hemisfr

zkaz intervence pro ciz mocnosti (ve vlastnm prostoru) spojen s intervencionismem (v cizm prostoru)

Politino v technickm svt (1950-1978) Stejn jako Pevnina a moe, i Nomos zem ponechal budouc uspodn prostoru nejasn . U Schmitta, ktery" ji v roce 1929 umstil techniku jako tit 20. stolet na konec ady dosavadnch ,neutralizac" novovku, se stle vice prosazoval nzor, e ,technizace a industrializace . . . se dnes staly osudem na zem" [31 : 155] . S technikou a prmyslem se vynoily mocnosti pekonvajc samo prostorov uspodn a radikln delokalizujc, mocnosti, jejich politick vymezen prostoru nebylo jet viditeln . Co znamenall konec star sttnosti v epoe techniky, se pokusila ukzat Die Theorie des Partisanen (Teoriepardidna, 1963) . Partyzn se stal pro Schmitta symbolickou postavou 20 . stolet, jako Lenin a Mao, Giap nebo Che Guevarra byli symbolem majcm svtodjnou slu. Co dokazovalo konec vlky-souboje a konec justus hostis vc ne bojovnk, jen se stal politickm bojovnkem, bojujcfm proti kolonilnmu tlaku za nrodn osovobozen nebo proletskou svtovou revoluci? Schmitt mu pikl ,,telurickou legitimitu" . Ml sv oprvnn jako nkdo, kdo bojoval jet o kus zem . kdo byl , jednm z poslednch strc zem" [33 : 74] . 75

Henning Ottmann

CARL SCHMITT

Tento partyzn byl ohroen z nkolika stran: zainteresovanm tetm", ktcr ho bezohledn nasazuje msto sebe do vlky ; totlitninu ideologiemi, kter pervertovaly boj o kus zem absolutnmi svetonzory, kter nejsou vzny na dn urit prostor; nakonec technikou, kter me partyzna odstranit jako psa, ktery je smeten z autostrdy" [33 : 80] . Schmittv partyzn se podob v mnoha rysech duchovn-politickmu partyznu z Jiangerova eseje Waldgang (1957) . Nkdy se tak zdlo, kdy se mluvilo o partyznu prmyslu" [33 : 80],2e se Schmitt pibliuje mylenkm postmodernho ekopartyzna . Pod kosmopartyznem" [33 : 83] rozuml Schmitt ovem vdy velice konkrtn astronauta, ktey' vztyenm vlajky na Msci ohlsil zabrn kosmickho prostoru . a,tak dlen kosmickch prostor . Neptel" se kadopdn stal v tomto spise pojmem interpretovatelnm pinejmenm trojm zpsobem . Bylo teba odliit absolutnho neptele" rasovho a tdnho neptelstv od relativnho" nebo ,konvennho" neptele starho evropskho mezinrodnho prva, oba pak od skutenho neptele" partyznova, proti nmu bylo ., teba legitimn bojovat iako proti vetelci v ciz zemi . V Schmittov poslednm vtm dle (Politick theologie 11, 1970) vystoupilo jet jednou to, co bylo nkdy zjevnm, jindy skryt m pozadm Schmittova mylen : vra v nepekonatelnost theologie . Politick theologie nebyla odloena ad acta" ani Petersonovou tezi o jejm konci od koncilu v Nikaj, ani augustinskm uenm o dvou ach (H . Maier), ani scienticismem (Topitsch), ani theologi, kter odsuzuje theologick konzervatismus, ale nepovauje za vylouenu theologi revoluce nebo osvobozen (Metz, Feil) . Politick theologie zstala pro Schmitta klem k porozumn novovku . Kontroverze Schmitt-Blumenberg - mnoho diskutovan [nap . 93] vyostila otzku, co byl novovk, v alternativu : legitimita" (Blumenberg), nebo legalita" (Schmitt) . Pro Blumenberga byl novovk legitimnm sebepotvrzenm subjektu, oprvnnm uvolnnm teoretick zvdavosti, nikoli odpadnutm od pramemi . Pro chmittta byl novovk zkonn" (legln), ale u ne oprvnn" (legitimn) . Jak prozrazuj jeho vlastn kompozitu : sebe-potvrzen a sebe-zachovn, sebe-zaloen a autonomie, byl novovk charakterizovn metafyzikou hybridnho sebezplnomocnn, pro n neexistoval dn pvod, nbr u jen emancipace, dn ,ovum", u jen novum" [35 : 114] . Nov jako takov se stalo v novovku neptelem starho, a nauka ptel-neptel se rozila v metafyzick dualismus samotnho novovku, kter bylo mon interpretovat novognosticky jako boj starho a novho, zlho otce a dobrho syna 76

nebo stasiologicky jako vzpouru v jednom", kadopdn metafyzicky a politicko-theologicky . Schmitt se - ve vzptnm ohldnut za svm ivotem - srovnval s Melvillovm ,Benitem Cerenou", kter je nvtvnkem lodi s otroky povaovn za jejho kapitna, a na n velen ji pevzali otroci [26 : 75] . S narkou na dlo svho ptele Konrda WeiBe se oznail za patn, nehodn, a pece autentick ppad kesanskho Epimethea" [26 : 12] . Naproti tomu Kempnem, kter ho vyslchal v Norimberku, ujioval, e jen stanovoval diagnzu" [99 : 110] . Toho, co o sob musel ci po roce 1945, bylo mlo, pli mlo. Nebylo to v dnm ppad pimen roli, kterou se pedtm pokouel hrt . Nicmn : Smme Carla Schmatta interpretovat pouze z perspektivy onch t let, v nich byl obhjcem bezprv? Publikoval 68 let, od roku 1910 do roku 1978 . Jeho teorie nebyly asto lep ne stolet, k nmu patily . Ale neteme Hobbe-P, Machiavelliho nebo Bodina nezvisle na tom, vem spojyalo..jej .ioh..alctnln politick.. 7Rpc jen? Klasikem jako tito myslitel ovem Schmitt pro vtinu svch kritik nebyl, a posouzen toho, zda byl klasik, nebo nikoli klasik", musme penechat nsledujcm generacm . A do t doby neme bt chybou hledat jednotliv pravdy tam, kde je lze nalzt" [77 : 21 ] .

II. Djiny psoben a stav bdn

Djiny psoben Schmittovch idej jet nejsou napsny, a jejich interpretace je pedmtem sporu stejn jako Schmittovo dlo. Zhruba je lze rozdlit na prav schmittianismus, lev schmittianismus a schmittianismus stedu . Prav schmittianist byli studenti prv prvn generace jako Ernst Forsthoff, Ernst Rudolf Huber nebo Werner Weber, jejich teorie mly vznam i pro povlen diskuse tkajc se prv a politick teorie ako Forsthoffv Staat der Industriegesellschaft, 2. vyd. 1971) . Lev schmittianismus" je spornou kategori . Nelze sice poprit, e Schmittovy teorie mly vliv na Waltera Benjamina [80 : 37 nn .], Otto Kirchheimera, Franze Neumanna a Rirgena Habermase . Ale pokus Ellen Kennedyov dokzat frankfurtsk kole jej zamlen lev schmittianismus byl ve jmnu jinak utvench politickch cl vehementn odmtnut [56 : 380 nn . ; 88 : 502 nn . ; 76 : 400 nn . ; 54 : 542 nn.] . Schmittianismus stedu - i takov klasifikace se zd tv v tv antiliberlnmu Schmittova bt rozporem, a kritika Schmitta ze strany normativn politick vdy po vlce (Stemberger, Sontheimer, von Krockow a mnozf dal) vylouila smen Schmittovy teorie a liberlnho istavnaho sttu . Vzhledem k Schmittova vlivu na Zkladn zkon Spolkov 77

Henning Ottmann

CARL SCHU TT

republiky Nmecko (konstruktivn votum nedvry, zaj itn jdra stavy atd.) byla vak v posledn dob kladena otzka po otci otc stavy" [64 : 107 nn . ; 70 : 517 nn . ; 24 ; 25 : 117 nn.] . Recepci Schmittogch ideji v sociologii (Schelsky), djepisectv (Koselleck, Chr . Meier), prvn vd (B6ckenfdrde) a filosofii (Blumenberg, Ubbe, Spaemann) asi lze sotva pojmout pravolevm schematismem. Schmitt byl od roku 1945 - tak pijmn liberln" (Lbbe) . Recepce Schmitta kols mezi repulz a atrakc . Po ambiciznm osvojen a kritice Schmittovch nauk do roku 1933 vystoupila pot, co se Schmitt pizpsobil naciolnmu socialismu, kritika potrajc politickho protivnka, a u ve jmnu marxismu, i ve jmnu normativn politick vdy, je povauje Carla Schmitta a Maxe Webera za sv velk antipdy . Tak dnes je diskuse o Carlu Schmttovi stle monm zkladem sporu, a kontroverze lze asto st jako nechtn pklady dosvdujc platnost nauky o pteli a nepteli . Na druh stran nalezla recepce postupn cestu i k formm stzliv interpretace, kter mimo stle diskutovanho prvnka Schmitta odkryla Schmitta novm zpsobem jako politickho myslitele (nap . Hofmann, Neumann) z politickho theologa (Blumenberg, Kodalle, Beneyto, H . Meier) . Ke star recepci v Japonsku [81 : 49 nn .], Francii (Freund) a pedevm ve panlsku [40] se nov pidruuje enormn zven zjem o Schmitta v Itlii, kde je asto inspirovn marxisticky [44 ; 45] . A studiemi Schwaba, Benderskho, Kennedyov a Ulmena prv zapoala v anglosask oblasti liberln recepce Schmitta [87 : 447 nn.] . Vbr z literatury A . Bibliografie P . Tommissen, Bibliographfie, v : H . Barion/E . Forsthoff/W . Weber (vyd .), Festschriftfiir Carl Smitt zum 70. Geburtstag, Berlin 1959, str. 273-330 . P . Tommissen, Erganzungsliste zur Bibliographie, v : Epirrhosis. Festgabe fiir Carl Schmitt zum 80. Geburtstag, H. Barion/E .-W . Bckenfdrde/E . Forsthoff/W . Weber, Berlin 1968, sv . 11, str. 739-778 . P . Tommissen, Fortsetzungsliste zur Bibliographie, v: Over en in zake Carl Schmitt, Briissel 1975, str . 127-166 . P. Tommissen, Zweite Fortsetzungsliste, v : Miroir de Carl Schmitt. Mlanges offerts Carl Schmitt Woccasion de son quatre-vingt-dixi6me anniversaire, v : Cahiers Vilfredo Pareto . Revue europenne des scciences sociales 16 (l978), str . 187-238 . 78

B . Spisy Carla Schmitta (vbr) 1 . Ober Schuld and Schuldarten . Eine terminologische Untersuchung, Breslau 1910 . 2 . Gesetz and Urteil. Eine Untersuchungzum Problem derRechtspraxis, Berlin 1912, MUnchen 1969 . 3 . Johannes Negelinus Mox Doctor, Schattenrisse, BerliN 1913 . 4 . Der Wert des Staates and die Bedeutung des Einzelnen, TObingen 1914 . 5 . Theodor Ddublers,Nordlicht `- Drei Studien uber die Elemente, den Geist and die Aktualitdt des Werkes, Miinchen 1916 . 6 . Politische Romantik, MOnchen/Leipzig 1919, 2 . vyd . 1925 . 7 . Die Buribunken, v : SUMMA (1918), str. 89-106 . 8 . Die Diktatur. Von dem Anfdngen des modernen Souverdnitdtsgedankens bis zum proletarischen Klassenkampf, Miinchen/Leipzig 1921, 2 . vyd . 1928, 3 . vyd. 1969 ; cit . podle 4 . vyd. 1978 . 9 . Politische Theologie. Vier Kapitel zur Lehre von der Souverdnitdt, Mnchen/Leipzig 1922, 2 . vyd. 1934, 3 . vyd . Berlin 1979; cit. podle 2. vyd. 1934 . 10. RmischerKatholizismus undpolitische Form, Hellerau 1923, 2 . Vyd . Miinchen 1925 ; cit . podle 3 . vyd., Stuttgart 1984 . 11 . Die geistesgeschichtliche Lage des heutigen Parlamentarismus, Manchen/Leipzig 1923, 2 . vyd. 1926; cit . podle 5 . vyd ., Berlin 1979 . 12 . Volksentscheid and Volksbegehren . - Ein Beitrag zur Auslegung der Weimarer Verfassung and zur Lehre von der unmittelbaren Demokratie, Berlin/Leipzig 1927. 13 . Der Begriff des Politischen, v : Archiv fair Sozialwissenschaft and Sozialpolitik58 (1927), str . 1-33, Berlin 1928, Miinchen/Leipzig 1932, Hamburg 1933 ; cit. podle reedice vyd . z r. 1932, Berlin 1963 . 14 . Verfassungslehre, Miinchen/Leipzig 1928 ; cit . podle 6 . vyd ., Berlin 1983 . 15 . Die Wendung zum totalen Staat (1931), v: Positionen and Begriffe im Kampf mt Weimar- Genf- Versailles 1923-1939, Hamburg 1940, str . 146-158, reprint Berlin 1980 . 16 . Legalitdt and Legitimitdt, Miinchen/Leipzig 1932 ; cit . podle vyd . Berlin 1968 . 17 . Staat, Bewegung, VOIk . Die Dreigliederung der politischen Einheit, Hamburg 1933, 2 . vyd . 1934, 3 . vyd . 1935 ; cit . podle 2 . Vyd . 1934 . 18 . Ober die drei Arten des rechtswissenschaftlichen Denkens, Hamburg 1934 . 19 . Der Leviathan in der Staatslehre des Thomas Hobbes . Sinn and 79

Henning Ottmann

CARL SCHMITT

Fehlschlag eines politischen Symbols, Hamburg 1938, cit. podle vyd . Kbln 1982 . Mnchen/Leip20 . Die Wendung zum diskriminierenden Kriegsbegr zig 1938 . 21 . VdIkerrechtliche Grof3raumordnung mt Interventionsverbot ftir raumfremde Mdchte -Ein Beitrag zum Reichsbegr im Vdlkerrecht, Berlin/Wien/Leipzig 1939, 2. vyd . 1940. 22 . Beschleuniger wider Willen oder : Die Problematik der westlichen Hemisphre, v : Das Reich 19 . April 1942 . 23 . Land and Meer. Eine weltgeschichtliche Betrachtung, Leipzig o . J . (1942), 2 . vyd . Stuttgart 1954 ; cit. podle vyd . K6ln 1981 . 24 . Dr . Haustein, Gegenwartsfragen der Verfassung (1949), v : K . Han sen/H . Lietzmann (vyd.), Carl Schmitt and die Liberalismuskritik, Opladen 1988, str. 171-175 . 25 . Dr. Haustein, Das Grundgesetz der Bundesrepublik Deutschland (1949/50), v : K. Hansen/H . Lietzmann (vyd .), Carl Schmitt and die Liberalismuskritik, Opladen 1988, str. 175-195 . 26 . Ex captivitate salus. Erfahrungen der Zeit 1945/47, K61n 1947 . 27 . Donoso Con& in gesamteuropdischer Interpretation . Vier Aufsatze, Kln 1940, 2 . vyd. Berlin 1974. 28 . Der Nomos der Erde im Viilkerrecht des Jus Publicum Europaeum, K61n 1950, Berlin 1974 . 29 . Nehmen/Teilen/Weiden (1953), v : Verfassungsrechtliche Aufsdtze aus den Jahren 1924-1954, Berlin 1958 ; cit . podle 3 . vyd ., Berlin 1985, str. 489-505 . 30 . Gesprdch fiber die Macht and den Zugang zum Machthaber, Pfullingen 1954 . 31 . Die geschichtliche Struktur des heutigen Weltgegensatzes von Ost and West . Bemerkungen zu Ernst Jccngers Schrift Der gordische Knoten`, v : Freundschaftliche Begegnungen . Festschrift flit Ernst Janger zum 60. Geburtstag, Frankfurt a. M . 1955, str. 135-167 . 32 . Hamlet oder Hekuba. Der Einbruch der Zeit in dos Spiel, Diisseldorf/Kbln 1956, Stuttgart 1985 . 33 . Theorie des Partisanen . Zwischenbemerkung zum Begriff des Politischen, Berlin 1963 ; cit . podle 2 . vyd. 1975 . 34 . Die vollendete Reformation . Zu neuen Leviathan-Interpretationen (1965), cit. podle 19, str . 137-178 . 35 . Politische Theologie IL Die Legende von der Erledigung jeder Politi schen Theologie, Berlin 1970 .

C . Sekundrn literatura 36 . H . Ball, Carl Schmitts politische Theologie (1924), v : J . Taubes (vyd.), Der Frst dieser Welt. Carl Schmitt and die Folgen, Miinchen 1983, str. I r)- 117 . 37 . K. Graf Ballestrem, Carl Schmitt and der Nationalsozialismus, v : NrnbergerBldtter . 10 a 11, str. 7-8 a 14-15 . 38 . H . Barion, Kirche oder Partei? Rmischer Katholizismus and politische Form, v : Der Stoat 4 (1965), str . 131-176 . 39 . J. Bendersky, Carl Schmitt . Theorist for the Reich, Princeton 1983 . 40 . J. M. Beneyto, Politische Theologie als politische Theorie . Eine Untersuchungzur Rechts- and Staatstheorie Carl Schmitts and zu ihrer Wirkungsgeschichte in Spanien, Berlin 1983 . 41 . H . Blumenberg, Die Legitimitdt derNettzeit; cit . podle vyd . Frankfurt a . M . 1988 . 42 .0 . Brunner, Land and Herrschaft, Baden aj . 1939. 43 . M. Buber, Die Frage an den Einzelnen, v: Dialogisches Leben, Zarich 1947, str . 187-257 . 44 . A . Campi, Sulla fortuna italiana di Carl Schmitt, 1924-1984, v : La Nottola 3 (1984), str. 55-78 . 45 . G . Duso, La politico oltre lo stalo : Carl Schmitt, Venezia 1981 . 46 . J. Fijalkowski, Die Wendung zum Ffihrerstaat . Ideologische Komponentem in der politischen Philosophic Carl Schmitts, K1n/Opladen 1958 . 47 . J. Freund, L'essence du politique, Paris 1965 . 48 . L . Guchmann, Nationalsozialistische Groj3rattmordnung. Die Konstruktion einerdeutschen Monroe- Doktrn ", Stuttgart 1963 . 49 . J . Habermas, Die Schrecken der Autonomie. Carl Schmitt auf englisch, v : Eine Art Schadensabwicklung, Frankfurt a . M . 1987, str. 101-115 . 50 . H. Heller, Politische Demokratce and soziale Homogenitt, v : Probleme der Demokratce, Berlin 1928, str . 35-47 . 51 . H . Hofmann, Legitimitdt gegen Legalitdt . Der Weg der politischen Philosophic Carl Schmitts, Neuwied 1964 . 52 . E . R . Huber, Carl Schmitt in der Reichskrise der Weimarer Endzeit, v : H . Quaritsch (vyd .), Complexio Oppositorum . Ober Carl Schmitt, Berlin 1988, str . 33-51 . 53 . W . Jaeger, bffentlichkeit and Parlamentarismus, Stuttgart 1973 . 54. M. Jay, Les extr8mes ne se touchent pas . Eine Erwiderung auf Ellen Kennedy : Carl Schmitt and die Frankfurter Schule, v : Geschichte and Gesellschaft 13 (1987), str. 542-558 . 81

80

Henning Ottmann

CARL SCHUTI T

55 . M . Kaufmann, Recht ohne Regel? Die philosophischen Prinzipien in Carl Schmitts Stoats- and Rechtslehre, Freiburg/Miinchen 1988 . 56 . E . Kennedy, Carl Schmitt and die Frankfurter Schule", v : Geschichte Lind Gerellschaft 12 (1986), str. 380-419 . 57 . E . Kennedy, Politischer Expressionismus . Die kulturkritschen Lind metaphysischen Urspriinge des Begriffs des Politischer von Carl Schmitt, v : H . Quaritsch (vyd .), Complexio Oppositorum. Ober Carl Schmitt, Berlin 1988, str . 233-253 . 58 . K .-M . Kodalle, Politik als Macht and Mythos. Carl Schmitts Politische Theologie ", Stuttgart 1973 . 59 . Ch . Graf von Krockow, Die Entscheidung. Eire Untersuchung uber Ernst Junger, Carl Schmitt, Martin Heidegger, Stuttgart 1958 . 60 . Ch . hrab von Krockow, Fragebogen der FAZ z 18 .4 .1986 . 61 . H . Kuhn, Politik, existenzphilosophisch verstanden . Eire Auseinandersetzung mit Carl Schmitts Der Begriff des Politischer" (1933), v : Der Stoat, MUnchen 1968, str. 447-460 . 62 . M . Lauermann, Versuch uber Carl Schmitt im Nationalsozialismus, v : K . Hansen/H . Lietzmann (vyd .), Carl Schmitt and die Liberalismuskritik, Opladen 1988, str . 37-53 . 63 . H . Laufer, Das Kriterium politischen Handelns. Versuch einerAnalyse and konstruktiven Kritik der Freund-Feind-Unterscheidung auf der Grundlage der Aristotelischen Theorie der Politik. Zugleich ein Beitrag tur Methodologie der Politischer Wissonschaften, Frankfurt a. M . 1961 . 64 . H . Lietzmann, Vater der Verfassungsvdter? - Carl Schmitt and die Verfassungsgrccndung in der Bundesrepublik Deutschland, v : K . Hansen/H . Lietzmann (vyd .), Carl Schmitt and die Liberalismuskritik, Opladen 1988, str. 107-119. 65 . K . L6with, Der occasionelle Dezisionismus von Carl Schmitt (1935), v : Gesammelte A bhandlungen . Zur Kritik der geschichtlichen Existent, Stuttgart 1960, str . 93-126 . 66 . G . Maschke, Zum Leviathan " von Carl Schmitt, cit. podle 19, str. 179-244. 67 . G . Maschke, Der Tod des Carl Schmitt. Apologie Lind Polemik, Wien 1987 . 68 . 1 . Maus, Btirgerliche Rechtstheorie and Faschismus . Zur sozialen Funktion and aktuellen Wirkung der Theorie Carl Schmitts, MUnchen 1976, 2 . vyd . 1980 . 69 . H . Meier, Carl Schmitt, Leo Strauss and Der Begriff des Politischer ", Stuttgart 1988 . 70 . R . Mussgnug, Carl Schmitts verfassungsrechtliches Werk and sein Fortwirken im Staatsrecht der Bundesrepublik Deutschland, v : H. Qua82

ritsch (vyd .), Complexio Oppositorum . Ober Carl Schmitt, Berlin 1988, str. 517-529 . 71 . V . Neumann, Der Stoat im Burgerkrieg. Kontinuitdt and Wandlung des Staatsbegr s in der politischen Theorie Carl Schmitts, Frankfurt a . M . 1980 . 72 . E . Niekisch, Zum Begriff des Politischer, v : Widerstand 8 (1933), str. 369-375. 73 . P . Pasquino, Politische Einheit, Demokratce and Pluralismus : Bemerkungen zu Carl Schmitt, Hermann Heller and Ernst Fraenkel, v : Chr. Mller/1 . Staff (vyd.), Der soziale Rechtsstaat. Geddchtnisschrift fiirHermmann Heller 1891-1933, Baden-Baden 1984, str. 367-381 . 74 . P . Pasquino, Die Lehre vom ,pouvoir constituant" bei Emmanuel Siey6s and Carl Schmitt, v : H . Quarctsch (vyd .), Complexio Oppositorum . Ober Carl Schmitt, Berlin 1988, str . 371-387 . 75 . P . P . Portinaro, La crisi dello jus publicum europaeum - Saggio sit Carl Schmitt, Milano 1982 . 76 . U . Preuss, Carl Schmitt and die Frankfurter Schule, v : Geschichte Lind Gesellschaft 13 (1987), str . 400-418 . 77 . H . Quarctsch, Einleitung : liber den Umgang mit Person and Werk Carl Schmitts, v: Complexio Oppositorum . Ober Carl Schmitt, Berlin 1988, str. 13-25 . 78 . H . Rottleuthner, Leviathan oder Behemoth? Zur Hobbes-Rezeption im Nationalsozialismus and ihrer Neuauflage, v: ARSP 69 (1983), str. 247-265 . 79 . H . Rumpf, Carl Schmitt and Thomas Hobbes, Berlin 1972 . 80 . M. Rumpf, Radikale Theologie . Benjamins Beziehung zu Carl Schmitt, v: P . Gebhardt aj . (vyd .), Walter Benjamin . Zeitgenosse der Moderne, Kronberg 1976, str . 37-50 . 81 . M . Shiyake, Zur Lage der Carl Schmitt-Forschung in Japan, v : H. Quarctsch (vyd .), Complexio Oppositorum . Ober Carl Schmitt, Berlin 1988, str. 491-503 . 82 . M . Schmitz, Die Freund-Feind- Theorie Carl Schmitts, K1n/Opladen 1965 . 83 . H. P. Schneider,Ausnahmezustand undNorm . EineStudiezurRechtslehre von Carl Schmitt, Miinchen 1957 . 84 . K. Schultes, Der Niedergang des staatsrechtlichen Denkens im Faschismus, Weimar 1947 . 85 . K. Schulz, Thomas Hobbes Lind Carl Schmitt, Roskilde 1980 . 86 . G . Schwab, The Challenge of Exception . An Introduction to the political Ideas of Carl Schmitt between 1921 and 1936, Berlin 1970. 87 . G . Schwab, Progress of Schmitt Studies in the English-Speaking 83

Henning Ottmann

CARL SCHMITT

World, v : H . Quaritsch (vyd.), Complexio Oppositorum . Ober Carl Schmitt, Berlin 1988, str . 447-461 . 88 . A . S611ner, Jenseits von Carl Schmitt, v : Geschichte and Gesellschaft 12 (1986), str. 502-529 . 89 . K . Sontheimer, Der Macht nher als dera Recht, v: Die Zeit 16 . 4 .1985 . 90 . A . Steil, Die imagindre Revolte. Untersuchungen zur faschistischen Ideologie and ihrer theoretischen Vorbereitung bei Georges Sorel, Carl Schmitt and ErnstJnger, Marburg 1984 . 91 . D . Stemberger, Der Begrides Politischen . DerFriede als Grund and Merkmal and die Norm des Politischen, Frankfurt a . M . 1961 . 92 . L. Strauss, Anmerkungen zu Carl Schmitt, Der BegriJ, j`'des Politischen (1932) ; cit . podle 69, str. 99-125 . 93 . J . Taubes (vyd .), Der Frst dieser Welt. Carl Schmitt and die Folgen, Mnchen aj . 1983 . 94. J . Taubes, Ad Carl Schmitt . Gegenstrebige Fiigung, Berlin 1987 . 95 . P . Tommissen, Bausteine zu einer wisssenschaftlichen Biographic (Periode 1888-1933), v : H . Quaritsch (vyd.), Complexio Oppositorum . Ober Carl Schmitt, Berlin 1988, str. 71-101 . 96 . G . L. Ulmen, The Sociology of the State : Carl Schmitt and Max Weber, v : State, Culture, and Society 1/2 (1985), str. 3-57 . 97 . G . L . Ulmen, Politische Theologie and politische Okonomie - Ober Carl Schmitt and Max Weber, v : H . Quaritsch (vyd .), Complexio Oppositorum, Ober Carl Schmitt, Berlin 1988, str . 341-367 . 98 . E . Vollrath, Wie ist Carl Schmitt an seinen Begriff des Politischen gekommen?, v : ZeitschriftfiirPolitik 36 (1989), str . 151-168 . 99 . C .-D . Wieland, Carl Schmitt in Ni1mberg (1947), v : 1999 : Zeitschrift fr Socialgeschichte des 20. and 21 Jahrhunderts 2/1(1987), str. 96-122 . 100 . B . Willms, Carl Schmitt - jngster Klassiker der politischen Denkens?, v : H . Quaritsch (vyd .), Complexio Oppositorum . Ober Carl Schmitt, Berlin 1988, str . 577-599 . Chronologick pehled 1888 1907-1910 1910 1910-1915 1916 Narozen v Plettenbergu, katolick a humanistick vy" chova . Studium prv v Berln, Mnichov, StraBburgu . Promoce ve Stral3burgu (Ober Schuld und Schuldarten, vedouc prce Fritz von Calker) . Referend v Mnchengladbachu a DUsseldorfu (tam v ad Huga von Zehnhoff) . Habilitace ve StraBburgu . 84

1915 Asesor; v tme roce vlen dobrovolnk, peveden k zastupitelstv generlnho velitelstv do Mnichova, 1919 k mstskmu velitelstv . 1919-1921 Prvn profesura na Handelshochschule Mnichov ; bu v tomto roce, nebo krtce pedtm seznmen s bsnky Franzem Bleiem, Theodorem Dublerem, Konrdem WeiBem . 1921-1945 Akademick karira : 1921 Greifswald, 1921-28 Bonn, 1928-33 Berln (Handelshochschule), 1933 Koln, 1933-45 Berln (univerzita) . 1930 Zatek ptelstv s Emstem Jngerem . 1932 Schmitt, ktery' ml a do konce dvactch let blzko k Centru", se stv poradcem konzervativnho prezidentskho vldnho kabinetu Papenova a von Schleicherova . Po pruskm deru" (20 . ervence 1932) prvn zstupce e v procesu Prusko contra e" . V Legalit a legitimit vystupuje pro zkaz NSDAP . ast na plnech pro ppad nouzovho stavu, kter pipravovali dstojnci sk armdy v z, prosinci 1932, lednu 1933 . 1933 Spoluprce ve Viererov komisi pro vypracovn zkona o skm mstodrcm [Reichsstatthalter-Gesetz] (ze 7 . dubna 1933) . Vstup do NSDAP 1 . kvtna 1933 (lensk slo 2 098 860) . Pruskm sttnm radou, nacionlnmi socialisty poven etnmi vysokokolskmi politickmi funkcemi . Spoluprce na reform pruskho stavnho zkona o obcch (z 15 . prosince 1933) . 1933-1936 Pizpsoben nacionlnmu socialismu ; po tocch v roce 1936 ztrta vtiny vysokokolskch politickch funkc ; Shmitt nicmn zstv pruskm sttnm radou a profesorem a do roku 1945 . 1937-1945 Obrat k duchovnm djinm a mezinrodnmu prvu ; mezi pizpsobenm a vnitn emigrac . 1945-1947 Internace a vslechy v Norimbergu . 1947-1985 ivot v stran v Plettenbergu ; smrt na velikonon nedli 1985 . Peloil M. K Pokorn

1915-1919

85