10A 119/2012 64

ESK REPUBLIKA

ROZSUDEK JMNEM REPUBLIKY

Krajsk soud v eskch Budjovicch rozhodl v sent sloenm z pedsedkyn JUDr. Vry Balejov a soudky JUDr. Marie Krybusov a Mgr. Heleny Nutilov v prvn vci alobce Hnut DUHA Ptel Zem esk republika, se sdlem doln 33, Brno, zast. Mgr. Pavlem ernohousem, advoktem se sdlem Praha 4 Podol, Ve svahu 531/1, proti alovanmu Ministerstvu ivotnho prosted, Praha 10, Vrovick 1442/65, odbor vkonu sttn sprvy II, esk Budjovice, Mnesova 3a, o alob proti rozhodnut alovanho ze dne 25.9.2012, . j. 564/510/12, 41140/ENV/2012, za asti: Msto Hartmanice, se sdlem v Hartmanicch 75, Sprva Nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava, se sdlem Vimperk, 1. mje 260, Obansk sdruen umava 21, se sdlem Doln Beany, Lhota 78, Obec Modrava, se sdlem Modrava 63, t a k t o :

Rozhodnut Ministerstva ivotnho prosted .j. 564/510/12, 41140/ENV/2012, ze dne 25.9.2012 a rozhodnut Sprvy Nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava ze dne 30.3.2012, zn. SZ NPS 10093/2011/11-NPS 02555/2012, se z r u u j pro vady zen a pro nezkonnost, a vc se v r a c alovanmu k dalmu zen. alovan je povinen nahradit alobci nklady zen ve vi 7.800,- K do ticeti dn od prvn moci tohoto rozsudku.

Pokraovn

-2Odvodnn:

10A 119/2012

alobce se alobou domh zruen rozhodnut alovanho, kterm bylo zamtnuto jeho odvoln proti rozhodnut Sprvy nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava ze dne 30.3.2012, jm Sprva udlila sama sob vjimky podle 43 zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ze zkazu uvedenho v 16 odst. 1 psm. a) zkona za elem pouit biocid ve II. zn ochrany prody Nrodnho parku umava v roce 2012. alobce uvd, e byl astnkem zen vedench Sprvou nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava, kter se tkala udlen vjimky podle 43 zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ze zkazu uvedenho v 16 odst. 1 psm. a) zkona za elem pouit biocid ve II. zn ochrany prody Nrodnho parku umava v roce 2012 v lesch spravovanch Sprvou nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava. Ob tato zen byla zahjena na zklad dosti Sprvy nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava. Sprva nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava spojila tato zen a vydala rozhodnut dne 30.3.2012. Proti prvostupovmu rozhodnut alobce podal odvoln, v nm poadoval vydn pedbnho opaten, kterm by bylo uloeno adateli zdret se aplikace biocid. Tato dost o vydn pedbnho opaten byla rozhodnutm alovanho ze dne 19.6.2012 zamtnuta. alovan dne 25.9.2012 vydal napaden rozhodnut, ve kterm zmnil st prvostupovho rozhodnut a ve zbytku jej potvrdil. alobce namt, e aplikace biocid na zem Nrodnho parku umava pedstavuje zmr ve smyslu 45h odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny. Napaden rozhodnut bylo vydno bez posouzen vlivu pedmtnho zmru ve smyslu 45h a 45i zkona o ochran prody a krajiny, za absence stanoviska orgnu ochrany prody o tom, zda me mt samostatn nebo ve spojen s jinmi koncepcemi nebo zmry vznamn vliv na pzniv stav pedmtu ochrany nebo celistvosti evropsky vznamn lokality nebo pta oblasti a bez posouzen EIA. V souvislosti s tm alobce pipomn lnek 10a smrnice 85/337/EHS ve znn smrnice 2003/35/ES, kter na unijn rovni transponuje zvazky vyplvajc z l. 9 Aarhusk mluvy, jej smluvn stranou je i esk republika. V souvislosti s tm alobce rovn poukazuje na rozsudek Nejvyho sprvnho soudu . j. 6 Ao 5/2010-43 ze dne 13.10.2010. alobce m za to, e je aktivn legitimovn k podn pedmtn aloby, kdy toto zen o povolen pouit biocid je jedinm zenm, ve kterm se rozhoduje o tomto konkrtnm zsahu do prody a jde proto o zen, u kterho se alobce me domhat soudnho pezkumu rozhodnut povolujcm dan zmr. Protoe zde je jedin sprvn zen, je zejm, e poadavek l. 10a smrnice lze splnit jedin v rmci soudnho pezkumu rozhodnut o vjimce (povolen pouit biocid) citovan l. 10a toti nebyl vas nebo dn transponovn do vnitrosttnho prva, je dostaten urit, nen podmnn a poppad pedstavuje, resp. zakld pro alobce jist oprvnn. Aplikace l. 10a smrnice v rmci eskho prvnho du je tak urit a jednoznan, a proto je nutno v tomto ppad piznat l. 10a smrnice pm inek. Dan ppad povolen biocid spad pod l. 10a smrnice 85/337/EHS ve znn smrnice 2003/35/ES, podle nho maj lensk stty povinnost zajistit monost pezkumu nejen po procesn strnce, ale i po strnce hmotnprvn. esk prvn prava soudn ochrany tento lnek transponuje nedostaten, nebo obansk sdruen jako prvnick osoby nejsou nositeli prva na pzniv ivotn prosted. Dle alobce vak nemohou bt zkrcena na svch prvech na zklad odvodnn, e pslun rozhodnut

Pokraovn

-3-

10A 119/2012

odporuje pouze hmotnmu prvu, a proto u nich neme bt dna alobn legitimace. alobce m za to, e je aktivn legitimovn v pln i, jak vyaduje smrnice. alobce m za to, e prvostupov rozhodnut bylo vnitn rozporn a tedy nicotn, ve vroku I. sti 2. hovoilo o lapcch a trojnokch pokrytch insekticidn st. V podmnce pod psm. a) ovem rozhodnut uvd, e sm bt pouit pouze ppravek Vaztak 10 EC za podmnek stanovench v bezpenostnm listu a etiket. Insekticidn s je pitom samostatnm ppravkem na ochranu rostlin, nejde o jaksi st postkan ppravkem Vaztak 10 EC. To je ostatn konstatovno i v alovanm rozhodnut a potvrzeno sprvnmi akty, ktermi bylo nsledn podle zkona . 326/2004 Sb., o rostlinolkask pi, povoleno pouvn insekticidnch st Trinet a Storanet. Rovn dosti v obou zench uvdly, e bude pouit ppavek Vaztak 10 EC a alternativn insekticidn s. Vnitn rozpornost potvrzuje i alovan v napadenm rozhodnut na stran 10 a 14. Paklie rozhodnut trp rozpornost ji ve svch vrocch, je nutn jej povaovat za akt nicotn, nulitn a nikoliv pouze za akt vadn akt neexistujc. Proto nebylo ppustn v odvolacm zen pistoupit ke zmn rozhodnut, kter od potku nem ani kvalitu vadnho rozhodnut a pokouet se zhojovat vady neexistujcho aktu. alovan rozhodnut proto povauje alobce za nicotn. I v ppad, e by nicotnost alovanho rozhodnut nevznikla v nvaznosti na prvostupov rozhodnut, byla by zaloena jeho vlastnmi vadami, nebo alovan rozhodnut je samo o sob vnitn rozporn a prvn neuskuteniteln. alovan v nm zmnil vroky prvostupovho rozhodnut v tom smyslu, e mezi povolen ppravky na ochranu rostlin uvedl i ppravky Storanet a Trinet, ovem dle odvodnn napadenho rozhodnut zmrem bylo provst tuto zmnu, aby vjimka pro Nrodn park umava obsahovala povolen insekticidnch ppravk, kter jsou povoleny Sttn rostlinolkaskou sprvou (dle jen SRS). V dob, kdy alovan vydal alovan rozhodnut, tj. dne 25.9.2012, tyto ppravky vak ji nebyly SRS povoleny k uvn. Takov rozhodnut je pak zcela zmaten a nicotn pro prvn neuskutenitelnost. alovan v odvodnn napadenho rozhodnut odkazuje na povolen SRS, podle kterch bylo pouvn tchto ppravk povoleno v asovm obdob pouze do 12.8.2012. alovan rozhodnut mn podmnky vroku I. prvostupovho rozhodnut tak, e se podmnky pod psm. a) f) nahrazuj psmeny a) e). Vypadlo tak zcela psm. f) uvdjc, e vjimka pro pouit biocid podle 43 odst. 3 zkona o ochran prody a krajiny nenahrazuje pslun povolen k jejich pouit dan jinm orgnem sttn sprvy rozhodnutm Sttn rostlinolkask sprvy. Namsto toho m podmnka pod psmenem a) od vydn alovanho rozhodnut (25.9.2012), resp. od okamiku jeho doruen vem astnkm sprvnho zen, toto znn: lze pout pouze ppravky na ochranu rostlin Vaztak 10 EC, Trinet a Storanet v souladu s bezpenostnmi listy a nvody na pouit uvedenmi na etiketch ppravk a rozhodnutmi vydanmi k pouit ppravku Storanet a Trinet pro rok 2012 dne 5.4.2012. Podle rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy, na kter je odkazovno alovanm, bylo mon pout pedmtn insekticidn st pouze do 12.8.2012. V souladu s citovanm rozhodnutm nebylo tud mon v okamiku vydn napadenho rozhodnut, tj. dne 25.9.2012, povolit pouit tchto insekticidnch st, a to z toho dvodu, e je podle rozhodnut SRS nebylo mon k uvedenmu datu pouvat vbec. alovan tak vydal prvn neuskuteniteln rozhodnut, dky emu je tento alovan akt nicotn. alobce m za to, e zen, kter vystilo ve vydn prvostupovho rozhodnut, trplo zvanou procesn vadou spovajc v tom, e bylo zahjeno a vedeno i pes pekku

Pokraovn

-4-

10A 119/2012

litispendence, kter zpsobila nezkonnost prvostupovho rozhodnut. alovan proto postupoval nesprvn, jestlie prvostupov rozhodnut v podstatn sti potvrdil. Jedin monost bylo rozhodnut v odvolacm zen zruit. alobce m za to, e pvodn zen zn. SZ NPS 10093/2011 bylo zahjeno dve ne zen zn. SZ NPS 10094/2011. Pestoe dosti, na zklad kterch byla zahjena pvodn zen, se v nkterch bodech odliuj, z vznamn sti jde o zen veden o stejn vci a z tho dvodu. Totonost vci je dovozovna na zklad toho, e astnky obou zen byly stejn subjekty, v obou ppadech se poadovalo povolen vjimky ze zkladnch ochrannch podmnek uvedench v 16 odst. 1 psm. a) zkona o ochran prody a krajiny za elem aplikace biocid, jakoto protikrovcovho opaten, postupem podle 43 zkona o ochran prody a krajiny a v obou zench se navrhovalo pmo v lesnch porostech pouvn insekticidnch st. V takovm ppad ml sprvn orgn dle 66 odst. 1 psm. e) sprvnho du z moci edn pozdj zen zastavit pro zjevnou prvn neppustnost dosti, nebo neme bt pochyb o tom, e sprvn d nepipout vst dv zen k dosti se shodnm pedmtem. Prvostupov sprvn orgn byl na pekku litispendence upozornn, ale v odvodnn svho rozhodnut se s touto okolnost vbec nevypodal. Nebylo tak proto mon pezkoumat, jakou vahou se sprvn orgn dil, kdy pesto vjimku podle 43 zkona o ochran prody a krajiny povolil. Pokud bylo vedeno sprvn zen, kter pro pekku litispendence nemlo bt vbec zahjeno, a pokud se tak pesto stalo, nebylo neprodlen zastaveno, jedn se o hrub poruen procesnch zsad. alovan, jak je z napadenho rozhodnut zejm, rozil podklady, ze kterch vychzel pi vydn rozhodnut, oproti podkladm, ze kterch vychzelo prvostupov rozhodnut, piem astnkm nebylo oznmeno, e ji jsou shromdny vechny podklady pro rozhodnut a nebyla poskytnuta k vyjden k tmto podkladm pimen lhta. alobci nebylo vbec zejm, v jakm rozsahu hodl alovan podklady doplovat, kterm okamikem shromaovn podklad ukon a kter vechny podklady ji alovan shromdil. Jedn se proto o zsah do procesnch prv alobce, kdy dolo k poruen nejen 36 odst. 3 sprvnho du, ale i procesn zsady vyplvajc z l. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod. Jedn se o tyto podklady: rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy . j. SRS 014313/2012 ze dne 5.4.2012 a . j. SRS 04348/2012 z 5.4.2012 a Sbornk z konference konan v z 2012. Dle alobce se jednalo o mimodn dleit podklady, proto ml alovan alespo astnky zen vyrozumt o tchto listinnch dkazech, aby se mohli k jednotlivm dkazm vyjdit, co se ovem nestalo. alobce zcela odmt postup, kdy v prvostupovm rozhodnut bylo povoleno pouvn ppravk na ochranu rostlin, jejich pouvn nebylo v dob rozhodovn povoleno pedpisy z oblasti rostlinolkask pe. Dle alobce rozhodnut podle zkona o rostlinolkask pi mus pedchzet ppadnmu udlen vjimky. Za danho stavu podle vydan vjimky bylo mon pouvat jakoukoliv insekticidn s, ani by byly znmy podmnky pouit konkrtnho ppravku na ochranu rostlin, kter se obecn stanovuj v rozhodnut podle zkona o rostlinolkask pi. alovan nedovolen manipuloval i pedmtem zen, kter je ve sprvnm zen o dosti vymezen dost adatele. Z dnho konu adatele neplyne, e poaduje povolen zmnnch dvou insekticidnch st. alovan rovn opral rozhodnut o neplatn listinn dkaz, nebo Nrodn park umava v souasnosti nem platn pln pe, nyn platn pln pe neexistuje, pvodn pln

Pokraovn

-5-

10A 119/2012

pe na roky 2001 2010 nebyl ped skonenm sv platnosti prodlouen a je vylouen, aby se prodluovala platnost dokumentu, kter ji svou platnost pozbyl. Rovn dolo ze strany sprvnch orgn k poruen 45g, 45h a 45i zkona o ochran prody a krajiny, kdy dolo k vydn rozhodnut bez stanoviska EIA. Povolen aplikace biocid je nutno povaovat za zmr dle 45h zkona o ochran prody a krajiny. Jestlie negativn vliv zmru nelze vylouit, pedvd smrnice o stanovitch, e zmr me bt podle l. 6 odst. 3 a l. 6 odst. 4 pesto povolen, ovem jednou z nezbytnch podmnek je proveden odpovdajcho posouzen jeho vliv. Toto hodnocen nen mon vynechat a nahradit teprve a stanovenm podmnek ve vydan vjimce. Na nutnost provdt toto hodnocen ve smyslu l. 6 smrnice o stanovitch, ve kterch mus bt popsny vechny inky zmru na zem soustavy NATURA 2000 ve fzi ped vlastnm rozhodovnm, ve kterm teprve me dojt k vaze o jinch pevaujcch zjmech, stanoven kompenzanch opaten, za nich je mon zmr realizovat, drazn upozoruje i judikatura ESD. Rovn alovan dospl k zvru v napadenm rozhodnut na str. 11, e zamlenou aplikaci biocid na zem Nrodnho parku umava je teba povaovat za zmr ve smyslu 45h zkona o ochran prody a krajiny. Pesto absentuje stanovisko orgnu ochrany prody, kter by vslovn uvdlo, zda je mon vznamn negativn vliv na pedmty ochrany vylouit i nikoliv. Stanoviska ze dne 2.1.2012, kter celkov pomjej existenci Pta oblasti a Evropsky vznamn lokality umava a nevyjaduj se k vlivu na jednotliv pedmty ochrany, ovem nevylouily negativn vliv zmru na pta oblast a evropsky vznamnou lokalitu. Za zcela scestn povauje alobce nzor alovanho, e vaha o tom, zda v danm ppad jde o zmr, je ponechna ryze na adateli a stejn tak zle jen na nm, zda pod o stanovisko podle 45i zkona o ochran prody a krajiny a e tud pi vydn prvostupovho rozhodnut nebyl poruen zkon. Paklie lo o zmr podle 45h zkona o ochran prody a krajiny, tento postup nebyl dodren, orgn ochrany prody svm stanoviskem negativn vliv nevylouil a ani nebylo provedeno naturov posouzen procesn podle zkona . 100/2001 Sb. ve spojen s 45i zkona o ochran prody a krajiny, je to pro orgn ochrany prody pekkou pro povolen vjimky podle 43 zkona o ochran prody a krajiny, co lze dovodit i z 45i odst. 8 uvedenho zkona. Dan zmr celoplon aplikace biocid je innost, kter me ovlivnit zem evropsky vznamn lokality nebo pta oblasti, a proto mlo bt podle 4 odst. 1 psm. e) zkona . 100/2001 Sb. probhnout minimln zjiovac zen (EIA). V dsledku toho, e si prvostupov orgn neopatil pslun posouzen, jako nap. odborn podklady, vydal rozhodnut bez dostatenho zjitn stavu vci a tedy v rozporu se zkonem. Dle alobce u danho zmru nen mon vylouit odborn odvodnn pochybnosti o tom, e je zde negativn vliv na pedmty ochrany a odpovdajc posouzen ve smyslu l. 6 smrnice o stanovitch bylo nutn provst. V souvislosti s tm alobce odkazuje na vyjden ze dne 12.1.2012, kdy alobce upozoroval na to, e existuj odborn zdvodnn obavy o negativnch vlivech biocid. Nevydn stanoviska podle 45i zkona o ochran prody a krajiny zcela uzavelo cestu jak k naturovmu hodnocen dsledk zmr na zem evropsky vznamn lokality, je vychz z 45h pedmtnho zkona a l. 6 smrnice o stanovitch, tak k hodnocen vlivu zmru na ivotn prosted. alobce by mohl v rmci naturovho hodnocen uplatnit sv pipomnky k podkladm, ovem odborn podklady pi povolen zmru aplikovat biocidy nebyly pipraveny a tm i alobce neml monost uplatovat sv prva. Pouit biocid je dle alobce i z hlediska cle v podob tlumen krovce sporn a to dky neselektivnmu psoben cypermethrinu, kterm bvaj zasaeny rovn druhy ivc se

Pokraovn

-6-

10A 119/2012

krovcem. alobce namt, e ve sprvnm zen nebyl pozen podklad, ze kterho by pesvdiv vyplynulo, e takov opaten je k dosaen uvedenho cle nezbytn. V tomto smru nelze napaden rozhodnut pezkoumat. Jak napaden rozhodnut, tak i prvostupov rozhodnut jsou v rozporu s 15 odst. 2 zkona o ochran prody a krajiny, nebo pi udlovn vjimek je podmnkou, e by mlo bt v maximln me eteno jejich podstaty, co napaden rozhodnut nespluje. Poit biocid v uvedenm rozsahu je proto nezkonn, nejen vcn nesprvn, a zpsobuje nezkonn zsah do ivotnho prosted. Proto dolo k doten prva alobce na pzniv ivotn prosted. Rovn dolo k poruen zsady nemo iudex in causa sua, nebo v prvnm stupni vedla sprvn zen Sprva nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava, kter je zrove adatelem o projednvanou vjimku. Sprva tak rozhodovala o sv vlastn dosti. Vichni pracovnci byli proto vyloueni z rozhodovn, proto mli na tuto skutenost poukzat. Jestlie tak neuinili, zpsobili to, e prvostupov rozhodnut bylo vydno vylouenmi ednmi osobami. Jedn se tak o zjevnou nezkonnost, kdy bylo porueno prvo alobce na spravedliv proces. alobcem je proto navrhovno, aby napaden rozhodnut bylo prohleno za nicotn a rovn tak i prvostupov rozhodnut Sprvy nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava, piem pro ppad, e by soud neposoudil uveden rozhodnut jako nicotn, je navrhovno, aby napaden rozhodnut i rozhodnut Sprvy nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava ze dne 30.3.2012 byla zruena. alovan navrhoval zamtnut aloby. alovan nesdl nzor alobce o existenci pekky litispendence v zen pedchzejcm rozhodnut o dostech o povolen vjimky, nebo dost zaevidovan pod zn. SZ NPS 10093/2011 se vztahovala k pouit biocidu k oeten obrannch zazen a skldek deva, kdeto dost zaevidovan pod zn. SZ NPS 1094/2011 se tkala pouit biocidu k oeten krovcovho dv v lesnch porostech, tedy k oeten krovcem napadench smrk, v porostech, kter by z provoznch dvod nebylo mono vas soustedit nebo odkornit. Rovn alovan odmt zmr svrznho dotven obsahu dosti. Jestlie adatel podal dv dosti, uinil tak proto, e on sm vnmal jejich cl jako rozdln. Pedmt dosti nebyl shodn a povinnost sprvnch orgn bylo rozhodnout meritorn o obou dostech. alovan obdrel rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy z dubna 2012 ohledn ppravk Trinet a Storanet od prvoinstannho orgnu spolu s odvolnm i spisem. alobce uvdomil o tom, e po vydn prvoinstannho rozhodnut byl sprvn spis doplnn uvedenmi rozhodnutmi, kdy jej vyzval k odstrann nedostatku podn. Kopie obou rozhodnut byla doruena alobci dne 14.9.2012. Existence insekticidnch st byla alobci znma z pedchozch zen, co je zejm i z obsahu odvoln alobce. alovan odkzal v rozhodnut na pspvek pednesen na semini esk lesnick spolenosti konanm ve spoluprci s Nrodnm parkem umava v z 2012, tohoto veejn pstupnho semine se mohl alobce zastnit stejn jako alovan. Krovec je ivoin kdce lesnch porost dle 2 psm. g) zkona . 289/1995 Sb. Sprva nrodnho parku je pesvdena, e zajitn ochrany lesa ve II. zn ochrany prody se neobejde bez pouit biocid. Proto je legitimn,

Pokraovn

-7-

10A 119/2012

e podala pslun orgn o povolen vjimky k jeho aplikaci. Povolenm vjimky pro pouit biocid pi ochran lesa je sledovna jeho ochrana bez ohledu na to, kdo je jeho vlastnkem. Veejn zjem byl deklarovn jako zjem na ochran lesnch majetk. Clem rozhodnut nebylo zabrnit en krovc pouze do les nesttnch vlastnk, ale t zajitn ochrany lesa ve sttnm vlastnictv, v nm hospoda sprva. alovan nespatoval k nazen stnho jednn dvod, nebo astnkm zen je znmo v poslednch letech se kadoron opakujc een vjimky, umoujc aplikaci biocid, a jsou jim rovn znmy prostedky pi tto ochran pouvan. Prvoinstannm rozhodnutm byla povolena vjimka k pouit biocidu mimo jin ve form insekticidn st za podmnky existence povolujcch rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy, jejich pprava byla v dob vydn rozhodnut znma. dn jin insekticidn st slouc k ochran lesa proti krovcm nejsou na trhu k dispozici. alovan pi zmn podmnek povolen vjimky reagoval na vhrady alobce a existenci povolujcch rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy vydanch v prbhu zen. adatel uvedl v dosti insekticidn s a sprvn orgn neml dvod mu vjimku umoujc jej pouit nepovolit, nebo z hlediska ivotnho prosted je pouit st vhodnj ne jejich opakovan oeten postikem ednm Vaztakem 10 EC. Platnost Plnu pe Nrodnho parku umava schvlenho Ministerstvem ivotnho prosted dne 22.12.2000 pvodn na obdob let 2001 2010 byla prodlouena Protokolem o schvlen plnu pe o Nrodn park umava na obdob 2011 2013 vydanm Ministerstvem ivotnho prosted dne 10.8.2011. Pi zpracovn rozhodnut byl alovan oprvnn i povinen ze schvlenho Plnu pe o Nrodn park umava na obdob 2011 2013 vychzet. alovan zaujal stanovisko, e aplikaci biocid pi ochran lesa proti krovcm je s ohledem na judikaturu Soudnho dvora EU na mst povaovat za zmr ve smyslu ustanoven 45h zkona o ochran prody a krajiny. Ve spisu nen zaloeno stanovisko orgnu ochrany prody dle 45i uvedenho zkona proto, e jej sprva o vydn tohoto stanoviska nepodala. Ze znn tohoto ustanoven je zejm, e se jedn o stanovisko vydvan na dost toho, kdo zmr zaml, nikoliv z moci edn. V zkon je sice stanovena povinnost pedkladatele pedloit zmr uveden v 45h ke stanovisku orgnu ochrany prody, ale pokud tak neuin, podle prvn pravy trestn v 87 a 88 jej nelze postihnout. alovan se s dotazy ohledn aplikace 45h a 45i zkona o ochran prody a krajiny obrtil v souvislosti s eenm pouit biocid v roce 2011 na odbor mezinrodn ochrany biodiverzity, v jeho psobnosti bylo v t dob een problematiky NATURA 2000. K poloenm otzkm obdrel stanovisko, z jeho obsahu vychzel pi koncipovn odvodnn rozhodnut ve vztahu k nmitkm alobce ohledn nezkonnosti postupu v rozporu s 45h a 45i obsaenm v jeho odvoln. V pedmtnm stanovisku je vyloeno, e vahu o tom, zda zmr me samostatn nebo ve spojen s jinmi vznamn ovlivnit pzniv stav pedmtu ochrany nebo celistvost evropsky vznamn lokality nebo pta oblasti, jak uvd 45h zkona o ochran prody a krajiny, provd ten, kdo zaml uskutenit zmr nebo podit koncepci. Pokud dospje k zvru, e se o takov zmr jedn, pedlo dle 45i odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny zmr ke stanovisku orgnu ochrany prody; pokud se dobere k zvru, e jeho zmr takov dopady mt neme, ke stanovisku jej nepedkld. Svrzn odvodnn absence stanoviska vzelo z uvedenho stanoviska legislativnho odboru Ministerstva ivotnho prosted. Prvoinstann orgn vyuil pro vydn rozhodnut zvry a doporuen formulovan v internm stanovisku, kter bylo

Pokraovn

-8-

10A 119/2012

vypracovno sekc vzkumu a ochrany prody Sprvy nrodnho parku a CHKO umava pro zen o vjimce umoujc pouit biocid v Nrodnm parku umava v roce 2000. dn z uvedench internch stanovisek nen a neme bt stanoviskem dle 45i zkona o ochran prody a krajiny, nebo nen vydno orgnem ochrany prody. Nelze proto ani oekvat, e by obsahovala zvry ve smyslu 45i odst. 1 zkona. Prvoinstann orgn provedl vahu poadovanou 45g zkona o ochran prody a krajiny ve vztahu k povolen vjimce v odvodnn na str. 6 a 7 rozhodnut a dospl k zvru, e pi pouit biocidu za dodren stanovench podmnek vznamn neovlivn pedmty ochrany EVL umava a PO umava. alovanmu neplyne z dnho prvnho ustanoven povinnost opatovat si posouzen dle zkona . 100/2001 Sb. ve spojen s 45i zkona o ochran prody a krajiny, proto neobstarnm si takovho posouzen neme bt zaloena nezkonnost alobou napadench rozhodnut. Na hodnocen ink biocid pi ochran lesa z hlediska jejich dopad na hmyz, ptactvo, pedmty ochrany Evropsky vznamn lokality umava a Pta oblasti umava si vydal odborn stanovisko Sprvy. Obavy alobce jsou openy o neaktuln data ve vztahu k dopadm ppravku Vaztak 10EC na ekosystmy. Nepouit biocid na obrannch zazench by mlo za nsledek rozshlej napaden porost krovci, zven rozsahu nahodilch teb a rozen holin, co by bylo nepzniv pro ochranu fauny i flory. Jestlie hodl Sprva pi ochran lesa proti krovci pout biocidy, mus podat pslun orgn, co uinila. Prvoinstann orgn byl pak povinen o dostech padanch Sprvou nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava rozhodnout. Postup odpovdal prav obsaen v zkon o ochran prody a krajiny a zizovac listin MP. alovan nesdl pesvden alobce o nicotnosti alovanch rozhodnut. Ze sprvnho spisu byly zjitny tyto rozhodn skutenosti: Sprva nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava podala dost o udlen vjimky podle 43 odst. 3 zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ze zkazu dle 16 odst. 1 psm. a) zkona pro pouit biocidu Vaztak 10 EC a insekticidn st pi ochran lesa na zem II. zny ochrany prody Nrodnho parku umava v roce 2012 proti hmyzm kdcm. Pedmtem dosti ze dne 22.11.2011 bylo povolen vjimky ze zkazu dle 16 odst. 1 psm. a) zkona o ochran prody a krajiny pro pouit biocidu Vaztak 10 EC a insekticidn st pi ochran lesa na zem II. zny ochrany prody Nrodnho parku umava v roce 2012 v lesnch porostech zaazench do reimu B dle rozhodnut MP ze dne 5.3.2007 a v sti porost navazujcch, pro instalaci otrvench lapk, otrvench lapk ve form trojnoek nebo trojnoek pokrytch insekticidn st a k oeten skldek krovcovho dv, kter nebude mono vas odvst mimo dosah lesnch porost. Tato dost byla zaevidovna dne 6.12.2011 pod zn. NPS 10093/2011. Dle byla dne 22.11.2011 podna dost o povolen vjimky ze zkazu dle 16 odst. 1 psm. a) zkona o ochran prody a krajiny pro pouit biocidu Vaztak 10 EC pi ochran lesa na zem II. zny ochrany prody Nrodnho parku umava v roce 2012 k oeten krovcovho dv v lesnch porostech na zemnch pracovitch Prily, Srn a Modrava zaazench do reimu B dle rozhodnut MP z 5.3.2007 v ppadech, kdy devn hmotu nebude mon z provoznch dvod soustedit i odkornit a bude u n hrozit vlet krovce. Tato dost byla zaevidovna dne 6.12.2011 pod zn. NPS 10094/2011.

Pokraovn

-9-

10A 119/2012

Sttn rostlinolkask sprva v roce 2011 povolila nad rmec seznamu registrovanch ppravk uveden na trh a omezen a kontrolovan pouit ppravku na ochranu devin proti krovcm, nazvanho Trinet (rozhodnut ze dne 13.4.2011), kter m formu st. V dob podn shora uvedench dost bylo znmo, e distributor st m pro rok 2012 zadno o povolen ppravk na ochranu rostlin ve form st na trh a jejich omezen a kontrolovan pouit. Do obou zen o shora uvedench dostech se v zkonn osmidenn lht pihlsil alobce, obansk sdruen umava 21, se sdlem Lhota a Okralovac spolek Zdkovska. Tato obansk sdruen nabyla postaven astnk v obou sprvnch zench. alobce dne 16.1.2012 zaslal vyjden k uvedenm sprvnm zenm, ke ktermu pipojil dokumenty, ze kterch erpal. Orgn ochrany prody usnesenm ze dne 19.1.2012 stanovil astnkm zen lhtu, ve kter se mohou vyjdit k podkladm rozhodnut. Dne 25. 1. 2012 alobce zaslal dal vyjden, ve kterm navrhoval zastaven zen o povolen pouit biocid Sprvou nrodnho parku a CHKO umava pi ochran lesa proti hmyzm kdcm, nebo zen o dosti veden pod zn. NPS 10094/2011 bylo zahjeno a je vedeno pes pekku litispendence, kter ovlivn zkonnost rozhodnut, nebo ve stejn vci tm sprvnm orgnem vedeno ji sprvn zen, kter bylo zahjeno dve (zn. NPS 10093/2011). Dne 2.2.2012 byl uinn zznam ve sprvnm spise, jm se podle 140 odst. 1 sprvnho du ob sprvn zen o pedmtnch dostech spojuj do jednoho spolenho zen. O dostech rozhodl prvoinstann sprvn orgn dne 30.3.2012 tak, e vrokem I. rozhodnut dle 43 odst. 3 zkona o ochran prody a krajiny Sprv za podmnek stanovench pod psmeny a) f) povolil vjimku ze zkladnch ochrannch podmnek nrodnch park stanovench v 16 zkona o ochran prody a krajiny, a to ze zkazu hospodait na pozemcch zpsobem vyadujcm intenzivn technologie, zejmna prostedky a innosti, kter mohou zpsobit podstatn zmny v biologick rozmanitosti, struktue a funkci ekosystm, stanovenho v odstavci 1, psm. a) posledn uvedenho ustanoven. Vjimka ze zkazu byla udlena pro pouit biocid pi ochran lesa proti hmyzm kdcm pro obdob roku 2012, a to v lesch ve sttnm vlastnictv spravovanch Sprvou na zem II. zny ochrany prody a krajiny Nrodnho parku umava. Pouit biocid bylo povoleno za elem oeten krovci napadenho smrkovho dv uloenho na skldkch v porostnch skupinch, pokud je nebude z provoznch dvod mono vas odvzt mimo dosah lesnch porost a k oeten a instalaci obrannch zazen lapk ve form trojnoek, lapk vyrobench z kmen smrku a lapk a trojnoek pokrytch insekticidn st. Sprv nebyla udlena vjimka podle 43 odst. 3 zkona o ochran prody a krajiny z ve uvedenho zkazu dle 16 odst. 1 psm. a) pro pouit biocidu k oeten krovci napadench smrk v lesnch porostech. Toto rozhodnut napadl alobce odvolnm, ve kterm uvd tm shodn nmitky jako v alob proti rozhodnut alovanho, kter k odvoln alobce zmnil prvn vrok

Pokraovn

- 10 -

10A 119/2012

odvolnm napadenho rozhodnut Sprvy nrodnho parku a chrnn krajinn oblasti umava ze dne 30.3.2012 tak, e text podmnek pro aplikaci biocid stanovench pod psmeny a) f) nahradil takto: a) lze pout pouze ppravky na ochranu rostlin Vaztak 10 EC, Trinet a Storanet v souladu s bezpenostnmi listy a nvody na pouit uvedenmi na etiketch ppravk, a s rozhodnutmi vydanmi k pouit ppravku Storanet a Trinet pro rok 2012 dne 5.4.2012 Sttn rostlinolkaskou sprvou, b) pi aplikaci ppravku Vaztak 10 EC budou pouvny apliktory se standardnm tlakem a regulovanou tryskou, c) ppravky nebudou pouvny v blzkosti vodote, vodou ovlivnnch stanovi, prameni a trvale zamokench lokalit, d) ppravky nebudou pouvny v kontaktu se zemdlsky vyuvanmi plochami, e) obrann zazen budou zatraktivnna feromonovm odpadnkem a pednostn umsovna na nezalesnn nebo dve odlesnn plochy. Ve zbytku bylo rozhodnut potvrzeno. Krajsk soud v eskch Budjovicch pezkoumal alobou napaden rozhodnut a jemu pedchzejc zen ped sprvnm adem z hlediska alobnch nmitek, uplatnnch v podan alob. Pi pezkoumn vychzel ze skutkovho a prvnho stavu, kter tu byl v dob vydn napadenho rozhodnut (ustanoven 75 odst. 1 zkona . 150/2002 Sb., soudnho du sprvnho, ve znn pozdjch pedpis dle jen s..s.). Soud dospl k zvru, e aloba je dvodn. Soud vc prvn posoudil takto: Soud se nejprve zabval prvnm posouzenm, zda jsou v projednvan vci splnny podmnky zen, konkrtn zda je dna aktivn legitimace alobce a pokud ano, v jakm rozsahu. K zaloen aktivn legitimace k podn aloby proti rozhodnut sprvnho orgnu dle 65 odst. 1 s..s. mus navrhovatel tvrdit, e byl na svch prvech zkrcen pmo nebo v dsledku poruen svch prv v pedchzejcm zen konem sprvnho orgnu, jm se zakldaj, mn, ru nebo zvazn uruj jeho prva nebo povinnosti. Z toho tud vyplv, e navrhovatel mus tvrdit doten na svch prvech hmotnch. alobu dle 65 odst. 2 s..s. me podat ten, kdo alobn legitimaci podle odst. 1 sice nem (nemohl bt rozhodnutm na svch hmotnch prvech zkrcen), tvrd vak, e byl astnkem zen, z nho jm napaden rozhodnut vzelo, a e postupem sprvnho orgnu v tomto zen byl zkrcen na prvech, kter jemu psluej (tedy na prvech procesnch), takovm zpsobem, e to mohlo mt za nsledek nezkonn rozhodnut. alobce je obanskm sdruenm, jemu prvn pedpisy piznvaj specifick prva, prostednictvm kterch se me zasazovat o ochranu ivotnho prosted. Takovm pedpisem je pedevm zkon o ochran prody a krajiny a jeho 70, kter v odstavci 1 stanov, e ochrana prody podle tohoto zkona se uskuteuje za pm asti oban, prostednictvm jejich obanskch sdruen a dobrovolnch sbor i aktiv; uveden obansk sdruen maj prvo na informace o probhajcch sprvnch zench a t prvo astnit se tchto zen ( 70 odst. 2 a 3 citovanho zkona). Z uvedenho vyplv, e alobce ml v rmci pedelho sprvnho zen postaven astnka zen. Pro naplnn aktivn legitimace dle 65 odst. 2 s..s. jsou tedy dny podmnky na stran alobce. Otzkou zstv, zda alobci nle i aktivn legitimace dle 65

Pokraovn

- 11 -

10A 119/2012

odst. 1 s..s., resp. zda me v rmci soudnho pezkumu alobou napadenho rozhodnut namtat doten i na svch prvech hmotnch. alobce v alob tvrd, e bylo doteno jeho prvo na pzniv ivotn prosted. K otzce, zda me bt prvnick osoba nositelem prva na pzniv ivotn prosted zakotven v l. 35 odst. 1 Listiny, se stavn soud konstantn vyjaduje tak, e lnek 35 Listiny zkladnch prv a svobod zakotvujc prvo na pzniv ivotn prosted a vasn a pln informace o stavu ivotnho prosted a prodnch zdroj na prvnick osoby vztahovat nelze. Je zejm, e prva vztahujc se k ivotnmu prosted pslu pouze osobm fyzickm, jeliko se jedn o biologick organismy, kter - na rozdl od prvnickch osob - podlhaj eventulnm negativnm vlivm ivotnho prosted. Tomu ostatn odpovd i charakteristika ivotnho prosted, jak ji provedl zkon . 17/1992 Sb., o ivotnm prosted (usnesen ze dne 6. 1. 1998, sp. zn. I. S 282/97, . 2/1998 Sb. S; stlou aktulnost vyslovenho nzoru potvrdil stavn soud nap. v usnesen ze dne 10.7.2008, sp. zn. III. S 3118/07). Z citovanho rozhodnut stavnho soudu vyplv, e alobce nen nositelem prva na pzniv ivotn prosted, nebo je prvnickou osobou, kter toto prvo pojmov nepslu. Rozhodnutm o povolen pouit biocid na zem Nrodnho parku umava tedy dle ustlen judikatury stavnho soudu nemohlo bt do tohoto prva ani zasaeno. Soud vak mus zohlednit skutenost, e prvn d esk republiky je tvoen t prvem Evropsk unie a mezinrodnprvnmi zvazky esk republiky; k posuzovan otzce monosti domhat se soudnho pezkumu alobou napadenho rozhodnut je teba vzt v potaz pedevm smrnici Rady 92/43/EHS o ochran prodnch stanovi, voln ijcch ivoich a plan rostoucch rostlin (dle jen smrnice o stanovitch), dle smrnici Rady 85/337/EHS o posuzovn vliv nkterch veejnch a soukromch zmr na ivotn prosted (dle jen smrnice o posuzovn vliv) a rovn Aarhuskou mluvu. Vyjden soudu k tomu, zda prvo EU zakld alobci aktivn legitimaci dle 65 odst. 1 s..s. v rmci tohoto soudnho zen, je podmnno posouzenm aplikovatelnosti uvedench smrnic na dan ppad. II. zna ochrany prody Nrodnho parku umava je soust Evropsky vznamn lokality umava, ochrana tohoto zem je tedy upravena nejen zkonem o ochran prody a krajiny jako zvl chrnn zem - nrodn park, ale t jako evropsky vznamn lokalita smrnic o stanovitch, resp. ustanovenmi v zkon o ochran prody a krajiny, je uvedenou smrnici implementuj (st tvrt uvedenho zkona). Pouit biocid ve II. zn ochrany prody Nrodnho parku umava pedstavuje zpsob hospodaen, jen je zakzn ustanovenm 16 odst. 1 psm. a) zkona o ochran prody a krajiny. Striktn zkazy uritch innost na zem nrodnho parku ovem mohou bt prolomeny tm, e budou stanoveny vjimky, kdy takov innosti budou moci bt provozovny se souhlasem orgnu ochrany prody ( 43 zkona o ochran prody a krajiny). S ohledem na skutenost, e pslun st umavy, na jejm zem bylo alobcem napadenm rozhodnutm povoleno pouit biocid, je zrove soust Evropsky vznamn lokality umava, je teba vzt v vahu t ustanoven sti tvrt zkona o ochran prody a krajiny, je implementuj smrnici o stanovitch. V 45c odst. 2 je stanovena obecn povinnost chrnit evropsky vznamn lokality ped pokozovnm a nienm; toto ustanoven se vak neuplatn v ppad, e dan lokalita je souasn zvl chrnnm zemm (vta

Pokraovn

- 12 -

10A 119/2012

tvrt citovanho ustanoven), nicmn aplikovatelnost mj. 45h a 45i tho zkona tm nen vylouena. Prv posledn zmiovan ustanoven upravuj otzku hodnocen dsledk koncepc a zmr na evropsky vznamn lokality. Ustanoven 45h odst. 1 citovanho zkona stanov, e jakkoliv koncepce nebo zmr, kter me samostatn nebo ve spojen s jinmi vznamn ovlivnit pzniv stav pedmtu ochrany nebo celistvost evropsky vznamn lokality nebo pta oblasti, podlh hodnocen jeho dsledk na toto zem a stav jeho ochrany z uvedench hledisek. Pro vklad pojm zmr a koncepce jsou rozhodn definice uit v zkon o posuzovn vliv; citovan 45h na tento zkon odkazuje za pomoci poznmek pod arou a takov postup byl hodnocen i Soudnm dvorem jako sprvn (viz rozsudek ze dne 7.9.2004, Waddenzee, C127/02, Recueil, s. I-7405, body 23 a 24). V zkon o posuzovn vliv je pak stanoveno, co je zmrem a koncepc [ 3 psm. a) a b)], kter zmry a kter koncepce podlhaj posuzovn vliv na ivotn prosted ( 4 a 10a). Na pouit biocid na zem spadajcm do Evropsky vznamn lokality umava je dle nzoru soudu nutno v obecn rovin nahlet jako na innost, kter podle stanoviska orgnu ochrany prody vydanho podle zvltnho prvnho pedpisu [me] samostatn nebo ve spojen s jinmi vznamn ovlivnit zem evropsky vznamn lokality nebo pta oblasti [ 4 odst. 1 psm. e) citovanho zkona]. Na pouit biocid v Nrodnm parku umava se tedy vztahuje povinnost posouzen jeho dsledk na evropsky vznamnou lokalitu a posouzen vlivu zmru na ivotn prosted, je se shodn d zkonem o posuzovn vliv (posouzen vlivu zmru na ivotn prosted - st prvn hlava I. dl 2 zkona o posuzovn vliv), potamo smrnic o posuzovn vliv, kter byla do zkona o posuzovn vliv implementovna. Je teba se dle konkrtn zabvat tm, zda stanovisko orgnu ochrany prody bylo vydno a zda posuzovn vliv probhlo v nyn posuzovan vci. Pro aktuln ely posouzen aktivn legitimace alobce dle 65 odst. 1 s..s. a s tm spojen otzky aplikovatelnosti norem EU je vak podstatn zvr, e pouit biocid na zem Nrodnho parku umava obecn podlh posouzen vlivu zmru na ivotn prosted. Smrnice o posuzovn vliv v l. 10a stanov: lensk stty zajist, aby v souladu s pslunmi pedpisy vnitrosttnho prva pslunci doten veejnosti, kte: a) maj dostaten zjem, nebo v opanm ppad b) namtaj poruovn prva v ppadech, kdy to sprvn d lenskho sttu poaduje jako pedbnou podmnku, mli monost doshnout pezkoumn soudem nebo jinm nezvislm a nestrannm orgnem zzenm ze zkona a mohli tak napadat hmotnou nebo procesn zkonnost jakchkoli rozhodnut, akt nebo neinnosti podlhajcch ustanovenm o asti veejnosti obsaenm v tto smrnici. lensk stty stanov, v jak fzi mohou bt rozhodnut, akty nebo neinnost napadeny. To, co pedstavuje dostaten zjem a poruovn prva, ur lensk stty v souladu s clem poskytnout zastnn veejnosti irok pstup k prvn ochran. K tomuto elu je

Pokraovn

- 13 -

10A 119/2012

zjem jakkoli nevldn organizace, kter spluje poadavky uveden v l. 1 odst. 2, pokldn pro ely psmena a) tohoto lnku za dostaten. Pro ely psmena b) tohoto lnku se pedpokld, e tyto organizace maj prva, kter mohou bt poruovna. Citovan lnek smrnice o posuzovn vliv nebyl vslovn promtnut do vnitrosttnch prvnch pedpis, je by bylo lze pro otzku posouzen aktivn legitimace alobce v tomto zen aplikovat. Je tedy teba se zabvat otzkou, zda je l. 10a citovan smrnice schopen tzv. pmho inku, jak jej ve sv judikatue stanovil Soudn dvr (k pmmu inku smrnic srov. rozsudek ze dne 4. 12. 1974, Van Duyn, 41/74, Recueil, s. 1337, zejm. bod 12). Ustanoven druhho pododstavce citovanho l. 10a smrnice o posuzovn vliv ponechv na lenskch sttech stanoven vhodn fze zen, v n bude mt doten veejnost pstup k soudu. V posuzovan vci se alobce domh soudnho pezkumu rozhodnut, jm bylo zamtnuto jeho odvoln proti rozhodnut o povolen vjimky ze zkazu pouit biocid ve II. zn ochrany prody Nrodnho parku umava. dn dal (navazujc) sprvn zen neprobh; alobce tedy nen mono odkzat na njak dal zen, jeho vsledek by mohl poslze napadnout ped soudem, a realizovat tak sv prvo na soudn pezkum. Soud na zklad zohlednn konkrtnch okolnost ppadu posoudil otzku pmho inku dle l. 10a smrnice o posuzovn vliv prv v jejich kontextu. Takov postup ostatn aproboval Soudn dvr v rozsudku Van Duyn a dospl pitom k zvru, e l. 10a smrnice o posuzovn vliv je pmo inn. Soud v dan souvislosti odkazuje rovn na rozsudek Nejvyho sprvnho soudu . j. 6 Ao 5/2010-43 ze dne 13.10.2010. V tomto rozsudku se Nejvy sprvn soud vyjdil k otzce pm aplikovatelnosti smrnice o posuzovn vliv nsledovn: Clem l. 10a smrnice o posuzovn vliv, kter je promtnutm ustanoven Aarhusk mluvy do prva EU, je zajistit tzv. doten veejnosti pstup k soudnmu pezkumu ve vcech spadajcch do psobnosti citovan smrnice a tento cl je z uvedenho lnku jasn seznateln. Pi jeho naplnn je lenskm sttm vak ponechn prostor pro vahu, jak cle doshnout, mimo jin tm, e stanov pslunou fzi, v n bude soudn pezkum umonn (druh pododstavec l. 10a citovan smrnice). Ve vci nyn projednvan ped Nejvym sprvnm soudem se vak jedn, jak popsno shora, o jedin sprvn zen, jeho vsledek - nvtvn d vyhrazujc msta k provozovn vodnch sport - me bt podroben soudnmu pezkumu v jedinm typu soudnho zen. Je tedy zejm, e v tto vci se uven sven esk republice, resp. jejmu zkonodrci, nemohlo vbec uplatnit; je-li mono vst pouze jedin soudn zen, nen prostor pro uren fze, v n lze nvtvn d soudn pezkoumat. V takovm ppad je teba naplnit cl danho ustanoven a umonit doten veejnosti pstup k soudu. Soud tedy posoudil otzku aktivn legitimace alobce v probhajcm zen podle 65 odst. 1 s. . s. ve spojen s l. 10a prvnm a tetm pododstavcem uveden smrnice. Vychzel pi tom t z definice pojmu doten veejnost v l. 1 odst. 2 tto smrnice a zohlednil i vklad, kter podal Soudn dvr v rozsudku ze dne 15.10.2009, Djurgrden-Lilla Vrtans Miljskyddsfrening, C-263/08, Sb. rozh., s. I-9967. Zde se Soudn dvr zaobral otzkou vkladu pojmu doten veejnost a lnku 10a smrnice. Soudn dvr uvedl:

Pokraovn

- 14 -

10A 119/2012

I kdy plat, e [lnek 10a] tm, e odkazuje na l. 1 odst. 2 tto smrnice ponechv na vnitrosttnm zkonodrci, aby uril podmnky, ,kter mohou bt poadovny, k tomu, aby nevldn organizace podporujc ochranu ivotnho prosted jakoto sdruen mohla mt prvo doshnout pezkum za ve uvedench podmnek, mus vnitrosttn pravidla takto stanoven jednak zajistit ,irok pstup k prvn ochran, a jednak zajistit ustanovenm smrnice 85/337 tkajcm se prva doshnout pezkoumn soudem jejich uiten inek. Nesm tedy hrozit, e tato vnitrosttn pravidla zbav pln innosti ustanoven prva Spoleenstv, kter stanov, e ti, kdo maj dostaten zjem napadnout zmr, a ti, do jejich prva je zasaeno, mezi n pat sdruen na ochranu ivotnho prosted, mus mt monost aktivn legitimace v zench ped pslunmi soudy (bod 45 rozsudku). Jak ji bylo shora uvedeno, 65 odst. 1 s..s. vyaduje, aby alobce v soudnm zen tvrdil, e byl napadenm rozhodnutm doten na svm hmotnm prvu. K piznn aktivn legitimace pslunkm tzv. doten veejnosti je nutn, aby tito namtali poruen svho prva; pitom nkte z pslunk doten veejnosti - nevldn organizace ve smyslu l. 1 odst. 2 uveden smrnice - maj privilegovan postaven plynouc z druh a tet vty tetho pododstavce l. 10a smrnice. K vkladu tedy zbv pojem doten veejnost definovan v l. 1 odst. 2 citovan smrnice a uren, zda alobce pod tento pojem spad. lnek l odst. 2 smrnice definuje veejnost jako jednu nebo vce fyzickch nebo prvnickch osob a jejich sdruen, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrosttnmi prvnmi pedpisy nebo zvyklostmi; dotenou veejnost se dle tho ustanoven rozum veejnost, kter je nebo by mohla bt ovlivnna rozhodovacmi zenmi pro oblast ivotnho prosted podle l. 2 odst. 2 (tj. zen o povolen zmru, jen me mt vliv na ivotn prosted), nebo kter m na tchto zench urit zjem; pro ely tto definice se pedpokld, e nevldn organizace podporujc ochranu ivotnho prosted a splujc poadavky vnitrosttnch prvnch pedpis maj na rozhodovn ve vcech ivotnho prosted zjem. Soudn dvr se ve ve citovanm rozsudku Djurgrden-Lilla Vrtans Miljskyddsfrening piklonil spe k takovmu vkladu poadavk (podmnek) stanovench vnitrosttnm prvem, kter budou respektovat cle smrnice o posuzovn vliv, zejmna pak [cl] umonit snadn soudn pezkum innost, na n se [smrnice] vztahuje (bod 47 rozsudku). alobce je obanskm sdruenm, jeho hlavnm clem innosti je ochrana ivotnho prosted. Soud pi posuzovn, zda alobce spluje poadavky vnitrosttnch prvnch pedpis vychzel pouze z obecnch pravidel stanovench procesnmi pedpisy pro procesn zpsobilost, nebo zkon o ochran prody a krajiny i zkon o posuzovn vliv dn dal podmnky nestanov; 70 odst. 3 zkona o ochran prody a krajiny se vztahuje pouze na astenstv ve sprvnch zench, nen tedy pouiteln v posuzovanm ppad. alobce spluje podmnky 33 s. . s. a vzhledem k cli sv innosti formulovanmu v registrovanch stanovch jej soud povauje za nevldn organizaci ve smyslu l. 1 odst. 2 smrnice o posuzovn vlivu. alobce je nevldn organizac ve smyslu l. 1 odst. 2 citovan smrnice, m se tedy za to, e m prvo, je me bt porueno pro ely posouzen jeho aktivn legitimace v zen o soudnm pezkumu napadenho rozhodnut; konkrtn se tedy m za to, e alobce m prvo na pzniv ivotn prosted. Jeliko v alob tvrdil, e prv do tohoto jeho prva bylo povolenm pouit biocid na zem Nrodnho parku umava zasaeno, je teba uzavt, e je oprvnn k podn nvrhu na zahjen zen dle 65 odst. 1 s. . s.

Pokraovn

- 15 -

10A 119/2012

Soud se nsledn zabval nmitkou alobce ohledn nicotnosti prvostupovho rozhodnut a alobou napadenho rozhodnut pro jejich dajnou vnitn rozpornost a prvn neuskutenitelnost. Soud pipomn, e alobce shledv vnitn rozpornost napadenho rozhodnut v tom, e ve vroku I., sti 2 prvostupovho rozhodnut se pojednv o lapcch a trojnokch pokrytch insekticidn st, v podmnce pod psm. a) je ovem v rozhodnut uvedeno, e sm bt pouit pouze ppravek Vaztak EC za podmnek stanovench v bezpenostnm listu a etiket. Insekticidn s je pitom samostatnm ppravkem na ochranu rostlin, nejde o jaksi st postkan ppravkem Vaztac 10 EC. Jestlie je z tchto dvod nicotn prvostupov rozhodnut, mus bt nicotn i rozhodnut napaden alobou. alobou napaden rozhodnut je dle alobce krom toho prvn neuskuteniteln, nebo v dob, kdy bylo rozhodnut vydno (25.9.2012), nebyly ji ppravky Storanet a Trinet podle rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy ze dne 5.4.2012 povoleny k uvn. Teorie povauje za nicotn sprvn akt, kter trp vadami takov intenzity, e ji nelze o sprvnm aktu hovoit. Typicky jsou takovmi vadami neexistence zkonnho podkladu pro rozhodnut, nedostatek pravomoci, nejt vady pslunosti, absolutn nedostatek formy, absolutn omyl v osob adresta, neexistence skutkovho zkladu zpsobujc bezobsanost, poadavek trestnho plnn, poadavek plnn fakticky nemonho, neuritost, nesmyslnost i neexistence vle. Nicotnost nelze zhojit ani uplynutm asu. Nicotn akt nikoho nezavazuje a nikdo jej nen povinen respektovat, nebo mu nesvd presumpce sprvnosti (srov. Staa, J. in Hendrych, D. a kol.: Sprvn prvo. Obecn st. 5. Vydn. C. H. Beck, Praha, 2003, s. 136-141). Prvn prava nicotnosti sprvnch akt je obsaena v zkon . 500/2004 Sb., sprvnm du. Podle jeho 77 odst. 1 je nicotn rozhodnut, k jeho vydn nebyl sprvn orgn vbec vcn pslun; to neplat, pokud je vydal sprvn orgn nadzen vcn pslunmu sprvnmu orgnu. Nicotnost z tohoto dvodu zjiuje a rozhodnutm prohlauje sprvn orgn nadzen sprvnmu orgnu, kter nicotn rozhodnut vydal. Podle odst. 2 je nicotn dle rozhodnut, kter trp vadami, je je in zjevn vnitn rozpornm nebo prvn i fakticky neuskutenitelnm, anebo jinmi vadami, pro n je nelze vbec povaovat za rozhodnut sprvnho orgnu. Nicotnost z tchto dvod vyslovuje soud podle soudnho du sprvnho. Nejvy sprvn soud z uvedenho dovodil, e nicotnm je sprvn akt, kter trp natolik intenzivnmi vadami (pklady viz ve), e jej vbec za rozhodnut ani povaovat nelze. Tyto vady jsou natolik zvan, e zpsob faktickou neexistenci samotnho sprvnho aktu; za dan situace tu nen tedy nic, co by mohlo zakldat jakkoliv prva i povinnosti subjekt (rozsudek Nejvyho sprvnho soudu, . j. 6 A 76/2001-96, ze dne 22.7.2005). Nicotnost je vyhrazena jen pro ojedinl ppady a je vjimkou ze zsady presumpce sprvnosti individulnho sprvnho aktu. Nicotnost se po pslunm zjitn prohls pouze tehdy, jestlie rozhodnut trp natolik intenzivnmi a zejmmi vadami, e po subjektech dotenho prvnho vztahu nelze spravedliv dat, aby jej respektovaly (rozsudek Nejvyho sprvnho soudu, . j. 5 Afs 61/2011-47, ze dne 17.2.2012). Na zklad shora uvedenho soud konstatuje, e nmitka alobce, e prvostupov rozhodnut a alobou napaden rozhodnut jsou nicotn z dvodu jejich vnitn rozpornosti, nen dvodn. Soud m za to, e jak prvostupov rozhodnut, tak alobou napaden rozhodnut, jsou i pes logick rozpor namtan alobcem srozumiteln, urit a nevyvolvaj jakkoliv pochybnosti o vli alovanho ve vztahu k podmnkm pro aplikaci biocid, jak

Pokraovn

- 16 -

10A 119/2012

jsou stanoveny pod psm. a) a f), resp. a) a e). alobcem namtan nedostatek spovajc ve vnitn rozpornosti nen natolik intenzivn, aby zakldal sm o sob nicotnost alobou napadenho rozhodnut i prvostupovho rozhodnut. Lze pisvdit nmitce alobce, e napaden rozhodnut je prvn neuskuteniteln. alobou napaden rozhodnut, kterm se povoluje mimo jin pouit ppravk Trinet a Storanet, bylo vydno dne 25. z 2012. Jak pitom vyplv z rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy (. j. SRS 014348/2012 z 5.4.2012 a . j. SRS 014313/2012 z 5.4.2012), vyuit uvedench ppravk bylo povoleno jen v obdob mezi 15. dubnem 2012 a 12. srpnem 2012. V dob, kdy alovan vydal alobou napaden rozhodnut, tj. dne 25. z 2012, ji uplynula lhta, bhem n bylo pouit ppravk Trinet a Storanet povoleno. Sprvn zen na prvnm i druhm stupni pitom tvo jeden celek. Odvolac orgn nen omezen v tom smyslu, e by byl vzn prvnm stavem a skutkovmi okolnostmi ke dni vydn prvostupovho rozhodnut. Pi sv rozhodovac innosti posuzuje podan odvoln dle prvnho stavu a skutkovch okolnost danch v dob, kdy sm rozhoduje. Pochyben alovanho spovajc v tom, e rozhodl o udlen vjimky ze zkazu pouit biocid (konkrtn ppravk Trinet a Storanet) v dob, kdy ji vyprela lhta, po kterou bylo jejich uit povoleno rozhodnutmi Sttn rostlinolkask sprvy, pedstavuje prvn neuskutenitelnost, jen by mohl zakldat jeho nicotnost, a to konkrtn v sti obsahujc oznaen ppravk Trinet a Storanet pod psm. a). Ustanoven 76 odst. 2 s..s. umouje soudu v ppad, kdy je dn dvod nicotnosti jen sti rozhodnut a za pedpokladu, e lze souasn tuto st rozhodnut oddlit od ostatnch st rozhodnut, vyslovit nicotnost jen dotyn sti rozhodnut. Avak vzhledem k tomu, e soud v posuzovan vci shledal dvody pro zruen alobou napadenho rozhodnut v celm rozsahu (viz ne), shledal nadbytenm a nelogickm vyslovit souasn nicotnost sti napadenho rozhodnut, jen obsahuje oznaen ppravk Trinet a Storanet. Soud upesuje, e dvod nicotnosti spovajc v prvn neuskutenitelnosti se tk pouze alobou napadenho rozhodnut, nikoliv rozhodnut prvostupovho. Den, kdy Sprva CHKO umava vydala prvostupov rozhodnut povolujc mj. pouit insekticidnch st, tj. dne 30.3.2012, asov pedchzel vydn rozhodnut Sttn rostlinolkaskou sprvou dne 5.4.2012, jimi bylo povoleno pouit insekticidnch stt Trinet a Storanet pro rok 2012 a souasn specifikovno obdob, v nm je jejich uit povoleno (15.4.2012 12.8.2012). Sprva Nrodnho parku a CHKO umava se pi vydn prvostupovho rozhodnut oprvnn snaila nepedjmat povolovac rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy, a proto do prvostupovho rozhodnut zalenila psm. f), dle nho vjimka pro pouit biocidu (vetn insekticidn st) podle 43 odst. 3 zkona o ochran prody a krajiny nenahrazuje pslun povolen k jejich pouit vydan jinm orgnem sttn sprvy rozhodnutm Sttn rostlinolkask sprvy. Prvostupov rozhodnut s ohledem na dobu svho vydn nemohlo obsahovat pesn oznaen druhu insekticidnch st, jejich uit se povoluje, nebo povolen insekticidn st pro rok 2012 byly specifikovny a v nslednch rozhodnutch Sttn rostlinolkask sprvy. S ohledem na uveden je teba prvostupov rozhodnut, hovoc obecn o insekticidn sti hodnotit jako prvn uskuteniteln, nebo se nijak neocit v rozporu s nsledn vydanmi rozhodnutmi Sttn rostlinolkask pe. Prvostupov rozhodnut navc de facto podmnilo

Pokraovn

- 17 -

10A 119/2012

svou prvn innost ohledn pouit insekticidnch st vydnm povolovacho rozhodnut Sttn rostlinolkaskou sprvou. Soud proto neshledal dvod vyslovit jeho nicotnost. Nmitku alobce, e zen, kter vystilo ve vydn prvostupovho rozhodnut, trplo zvanou procesn vadou spovajc v tom, e bylo zahjeno a vedeno i pes pekku litispendence, kter mla zpsobit nezkonnost odvolnm napadenho prvostupovho rozhodnut, shledv soud nedvodnou, a to z nsledujcch dvod: Z obsahu spisovho materilu vyplv, e prvoinstann orgn obdrel dne 6.12.2011 dv dosti Sprvy Nrodnho parku a CHKO umava. Pedmtem obou dost, je byly dorueny prvoinstannmu orgnu souasn, bylo povolen vjimky dle 43 odst. 3 zkona o ochran prody a krajiny ze zkazu dle 16 odst. 1 psm. a) tho zkona pro pouit biocidu k ochran lesa ve II. zn Nrodnho parku umava. Zatmco dost Sprvy Nrodnho parku a CHKO umava zn. NPS 09887/2011, zaevidovan prvoinstannm orgnem pod zn. NPS 10093/2011, se vztahovala k pouit biocidu k oeten obrannch zazen a skldek deva, dost Sprvy Nrodnho parku a CHKO umava zn. NPS 09886/2011, zaevidovan prvoinstannm orgnem pod zn. NPS 10094/2011, se tkala pouit biocidu k oeten krovcovho dv v lesnch porostech, tedy k oeten krovci napadench smrk v porostech, kter by z provoznch dvod nebylo mono vas soustedit nebo odkornit. alobce vychz pedevm z nesprvnho pedpokladu, e zen ve vci sp. zn. NPS 10093/2011 bylo zahjeno dve, ne zen ve vci sp. zn. NPS 10094/2011. Jak vak bylo konstatovno ve, ze spisovho materilu vyplv, e ob dosti byly prvoinstannmu orgnu dorueny t den. Dle ustanoven 48 odst. 1 zkona . 500/2004 Sb., sprvnho du, plat, e zen zahjen a probhajc u jinho sprvnho orgnu brn zahjit v te vci zen dal. Soud shledal, e alobce vykld citovan ustanoven extenzivnm zpsobem. Jazykovm vkladem je nutno dospt k zvru, e citovan ustanoven se vztahuje na ppady, kdy je zahjeno sprvn zen, piem ji dve bylo v te vci ze stejnho dvodu zahjeno zen u jinho orgnu. Popsan situace vak nedopad na dan ppad. A to z jednak dvodu, e ob dosti byly podny t den, u tho orgnu, a dle proto, e se souasn ob liily co do pedmtu dosti. Postup prvoinstannho orgnu, kdy ten spojil ob dosti do spolenho zen z dvodu jejich vcn souvislosti, byl zcela v souladu s ustanovenm 140 odst. 1 zkona . 500/2004 Sb., sprvnho du. zen ped prvostupovm orgnem tak nemohlo bt zateno vadou v podob pekky litispendence, jak namt alobce. alobce namt dle poruen svho prva vyjdit se k podkladm rozhodnut a k dokazovn. alovan rozil podklady, ze kterch vychzel pi vydn alobou napadenho rozhodnut, oproti podkladm, ze kterch vychzelo prvostupov rozhodnut. Konkrtn se mlo jednat o rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy . j. SRS 014313/2012 z 5.4.2012 a .j. SRS 04348/2012 z 5.4.2012 a sbornk z konference konan v z 2012, z nho alovan odkzal na pspvek autor Ing. Martin Klewar, Ing. Josef Balek, Ing. Kamil Vyslyel, Ing. Alena Nezhybov a kol.: Zhodnocen en lkorouta smrkovho z NP umava do sousednch lesnch majetk v R, str. 67 72. Pitom ale astnkm vbec neoznmil, e ji jsou shromdny vechny podklady pro rozhodnut a neposkytl jim k vyjden k tmto podkladm pimenou lhtu. Soud shledal uvedenou nmitku alobce dvodnou.

Pokraovn

- 18 -

10A 119/2012

V ustanoven 36 odst. 3 zkona . 500/2004 Sb., sprvnho du, je upraveno prvo astnka, aby se ped vydnm rozhodnut ve vci vyjdil k podkladm rozhodnut. Toto ustanoven promt do sprvnho du procesn prvo zakotven i v Listin zkladnch prv a svobod, konkrtn v l. 38 odst. 2, kter mimo jin stanov, e kad m prvo, aby se mohl vyjdit ke vem provdnm dkazm. Tomuto procesnmu prvu astnka odpovd povinnost sprvnho orgnu dt astnkm monost vyjdit se k podkladm rozhodnut ped vydnm rozhodnut ve vci. Sprvn orgn tak uin tm, e astnky vyzve, aby se k podkladm rozhodnut vyjdili, a stanov jim k tomu pimenou lhtu. Jestlie tak sprvn orgn neuin, zat sv rozhodnut nejen vadami spovajcmi v poruen obecnch procesnch pedpis, ale souasn postupuje v rozporu se zsadou vyjdenou v l. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod. Z vyjden alovanho k alob vyplv, e alovan uvdomil alobce o skutenosti, e po vydn prvoinstannho rozhodnut byl sprvn spis doplnn rozhodnutmi Sttn rostlinolkask sprvy psemnost . j. 1036/510/12 O 24/12, 77445/ENV/12 z 10.9.2012. K psemnosti, je byla alobci doruena dne 14.9.2012, souasn piloil kopie obou rozhodnut. alovan vak neposkytl alobci pimenou lhtu k vyjden se k zaslanm rozhodnutm Sttn rostlinolkask sprvy. Ty byly alobci dorueny dne 14.9.2012, pitom ji dne 25.9.2012 vydal alovan alobou napaden rozhodnut, je z pedmtnch rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy vychzelo, ani by vykal vyjden alobce. O tom, e alovan bude pi vydn alobou napadenho rozhodnut vychzet z pspvku, pednesenm na semini konanm ve dnech 20. 21.9.2012 na tma Pt let po Kyrillu nebyl alobce uvdomen vbec. Nemohla mu tak ani bt poskytnuta pimen lhta k vyjden vzhledem k tomu, e se konference konala jen tyi dny ped vydnm alobou napadenho rozhodnut. Soud neuznal jako dvodnou argumentaci alovanho, e existence insekticidn st, je byla pedmtem povolen dle rozhodnut Sttn rostlinolkask pe, byla alobci znma ji z zen o povolen vjimky k pouit biocid v lesch Nrodnho parku umava pro rok 2011. Z formlnho hlediska se toti jednalo o zcela jin sprvn zen, by se obsahov tkalo stejn problematiky. Stejn tak je nedvodn argumentace alovanho, e se alobce mohl seznmit s obsahem pspvku, pednesenm na konferenci na tma Pt let po Kyrillu, na webovch strnkch esk lesnick spolenosti i na konferenci vyslat svho zstupce. Jak ji bylo soudem konstatovno ve, astnk sprvnho zen m prvo vyjdit se k podkladm rozhodnut. Za tm elem je sprvn orgn povinen jej s tmito podklady seznmit a poskytnout mu pimenou lhtu k vyjden. V posuzovanm sprvnm zen dolo absenc takovho postupu ze strany alovanho k poruen procesnch prv alobce. Dal nmitka alobce se tkala skutenosti, e prvostupovm rozhodnutm bylo povoleno pouvn ppravku na ochranu rostlin insekticidn st na zem II. zny ochrany prody Nrodnho parku umava, a to dve, ne jeho pouvn bylo povoleno pedpisy z oblasti rostlinolkask pe. Soud nepisvdil uveden nmitce alobce. Z dnho prvnho pedpisu nevyplv, e rozhodnut dle zkona . 326/2004 Sb., o rostlinolkask pi, mus pedchzet udlen vjimky dle 43 zkona o ochran prody a krajiny. Prvoinstann orgn se krom toho snail pedejt riziku udlen vjimky k pouit insekticidn st, je by poslze nebyla povolena rozhodnutm Sttn rostlinolkask sprvy tm, e do svho rozhodnut vlenil psm. f), v nm uvedl, e udlen vjimka nijak nenahrazuje pslun povolen k pouit insekticidnch st vydan Sttn rostlinolkaskou sprvou. Jak ji bylo konstatovno ve, tmto byla de facto innost rozhodnut ve vztahu k

Pokraovn

- 19 -

10A 119/2012

insekticidnm stm podmnna vydnm pslunch povolovacch rozhodnut. Soud je nucen konstatovat, e formln istm postupem prvostupovho orgnu by bylo vykat vydn povolovacho rozhodnut Sttn rostlinolkaskou sprvou ped tm, ne bylo vydno alobou napadenho rozhodnut. Postup zvolen v posuzovanm sprvnm zen vak pesto nelze v tomto smru dle nzoru soudu hodnotit jako nezkonn. K nmitce alobce, e alovan nedovolen manipuloval s pedmtem zen, jestlie zmnil rozhodnut prvostupovho orgnu tak, e do nj zahrnul oznaen ppravk Trinet a Storanet oproti pvodnmu prvostupovmu rozhodnut a dosti Sprvy Nrodnho parku a CHKO umava, tkajc se mj. insekticidnch st, soud uvd, e ani tato nmitka nen dvodn. Sprva Nrodnho parku a CHKO umava dala o povolen vjimky dle 43 zkona o ochran prody a krajiny ze zkazu dle 16 odst. 1 psm. a) pro pouit biocidu Vaztac 10 EC a insekticidn st. Prvostupovm rozhodnutm byla povolena vjimka k pouit biocidu mj. ve form insekticidn st. alovan poslze na zklad odvoln alobce zmnil postupem dle 90 odst. 1, psm. c) zkona . 500/2004 Sb., sprvnho du, rozhodnut tak, e nahradil obecn pojem insekticidn st konkrtnm oznaenm ppravk Trinet a Storanet, a to v souladu s povolujcmi rozhodnutmi Sttn rostlinolkask sprvy. Vzhledem k tomu, e ppravky Trinet a Storanet pedstavuj druhy insekticidnch st, jich se dost tkala, m soud za to, e alovan tmto postupem nijak nerozil pedmt zen, ba naopak jej zil, a to tm, e obecn pojem insekticidnch st ble specifikoval dle povolovacch rozhodnut Sttn rostlinolkask sprvy. Postup alovanho nelze v tomto smru dle nzoru soudu hodnotit jako nezkonn. alobce dle namtal, e se alovan v rmci svho rozhodnut opral o pln pe o Nrodn park umava, akoliv v dob vydn rozhodnut platn pln pe neexistoval. Na zklad uvedenho alobce dovozuje, e alovan pouil neplatn listinn dkaz jako podklad pro rozhodovn. alobce v souvislosti s tm zpochybnil zkonnost prodlouen platnosti plnu pe pro Nrodn park umava pro obdob 2001 2010. Pln pe je odborn a koncepn dokument ochrany prody, kter na zklad daj o dosavadnm vvoji a souasnm stavu chrnn krajinn oblasti navrhuje opaten na zachovn nebo zlepen stavu pedmtu ochrany ve zvlt chrnnm zem. Pln pe slou jako podklad pro jin druhy plnovacch dokument a pro rozhodovn orgn ochrany prody. Pro fyzick ani prvnick osoby nen zvazn ( 38 odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny). Zpracovn a schvlen pln pe zajiuje Ministerstvo ivotnho prosted. Pln pe pro Nrodn park umava byl vydn pro obdob od 1.1.2001 do 31.12.2010. Protokolem vydanm Ministerstvem ivotnho prosted dne 10.8.2011 byl optovn schvlen do 31.12.2013 tent pln pe, kter platil do konce roku 2010. Prodlouen platnosti pvodnho plnu pe pedstavovalo provizorn een do doby, ne byl koncem roku 2012 schvlen nov pln pe pro Nrodn park umava na obdob 2012 2027. Soud nen v rmci pedmtnho zen povoln k tomu, aby posuzoval zkonnost i dokonce ruil schvalovac protokol vydan MP, jen prodlouil platnost plnu pe pro obdob 2001 2010, nebo se nejedn o zvazn podklad posuzovanho rozhodnut ( 75 odst. 2 s..s. a contrario). Posouzen zkonnosti procesu schvalovn by si ze strany soudu vyadovalo dal dokazovn, je vak soud povauje z hlediska el pedmtnho zen za nadbyten. Dle nzoru soudu je na mst aplikovat zsadu presumpce sprvnosti, je je zsadou obecn platnou pro innost veejn sprvy. By pln pe nen sprvnm aktem

Pokraovn

- 20 -

10A 119/2012

v pravm slova smyslu, nebo nezakld prva a povinnosti, uplatn se ve vztahu k nmu analogicky zsada presumpce sprvnosti, a to v zjmu prvn jistoty. Dle uveden zsady je teba na kad sprvn akt nahlet jako na zkonn a sprvn, dokud jej pslun orgn neprohls za nezkonn a nezru jej (srov. rozsudek Nejvyho sprvnho soudu ze dne 6.8.2009, .j. 9 As 96/2008 - 44). Na zklad uvedenho soud uzavr, e v dob, kdy alovan vydal alobou napaden rozhodnut, tj. dne 25.9.2012, vychzel z tehdy innho plnu pe pro NP umava pro obdob 2001 2010, jeho platnost byla Ministerstvem ivotnho prosted na zklad protokolu ze dne 10.8.2011 prodlouena do konce roku 2013. Soud proto neuznal nmitku alobce, e alovan pouil neplatn listinn dkaz jako podklad pro rozhodovn. alobce inil dle spornm dodren zkonem stanovench procesnch postup pro udlen vjimky ze zkazu pouit biocid - podjatost ednk prvoinstannho orgnu. Zpochybnil tak splnn podmnek pro udlen vjimky ze zkazu pouit biocid dle 43 zkona o ochran prody a krajiny (absence posouzen vliv zmru na ivotn prosted 45i zkona o ochran prody a krajiny); tuto nmitku nelze povaovat za nmitku smujc ist do procesu rozhodnut o udlen vjimky, nebo vypracovn posouzen Natura/EIA, jeli vyadovno, je nezbytnou podmnkou souladu napadenho rozhodnut s hmotnm prvem. Soud povauje za eln vyjdit se k obma vytkanm vadm souasn, nebo spolu zce souvisej. Aplikace biocid pi ochran lesa proti krovcm je zmrem ve smyslu 45h odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny a 4 odst. 1 psm. e) zkona o posuzovn vliv, nebo jde o innost, kter me samostatn nebo ve spojen s jinmi vznamn ovlivnit zem Evropsky vznamn lokality umava (konkrtn me dojt k zahuben mnohem vce jedinc dalch druh hmyzu ne lkorouta smrkovho i k naruen a ohroen populace teteva hluce). S uvedenm zvrem soudu se ostatn ztotouje i alovan (viz str. 7 vyjden k alob). Nejprve je teba upesnit, e takov zmr me podlhat dvma typm hodnocen, je by v praxi bylo lze obvykle zpracovvat v jedinm dokumentu. Jedn se jednak o hodnocen vliv zmru na ivotn prosted (dle jen posouzen EIA), je se provd pln dle zkona o posuzovn vliv a kritria hodnocen jsou uvedena zejmna v 5 zkona o posuzovn vliv a jeho plohch (zejm. ploha 5), jednak jde o hodnocen dsledk zmru na zem evropsky vznamn lokality nebo pta oblasti (tzv. naturov posouzen), je vychz z 45h zkona o ochran prody a krajiny a ze smrnice o stanovitch, hodnotcm kritriem je vliv na pedmt ochrany konkrtn lokality a na jej celistvost; procesn se pi vypracovn tohoto hodnocen a nslednho stanoviska postupuje podle tch ustanoven jako pi posuzovn EIA, s ppadnmi odchylkami stanovenmi v 45i zkona o ochran prody a krajiny. Kad zmr mus bt nejprve jeho pedkladatelem (tm, kdo jej zaml podit - 45i odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny) pedloen orgnu ochrany prody ke stanovisku, zda me mt samostatn nebo ve spojen s jinmi koncepcemi nebo zmry vznamn vliv na pzniv stav pedmtu ochrany nebo celistvost evropsky vznamn lokality nebo pta oblasti (tamt). Pokud vznamn vliv vylouen nen, je teba provst naturov posouzen ( 45i odst. 2 zkona o ochran prody a krajiny); o povinnosti provst t posouzen EIA se

Pokraovn

- 21 -

10A 119/2012

rozhodne ve zjiovacm zen ( 45i odst. 2 zkona o ochran prody a krajiny ve spojen s 4 odst. 1 psm. e/ zkona o posuzovn vliv). V posuzovan vci alobce tvrd, e v prbhu pedmtnho sprvnho zen nebylo vydno stanovisko orgnu ochrany prody ve smyslu 45i odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny. alovan toto tvrzen alobce nijak nerozporuje a argumentuje tm, e stanovisko orgnu ochrany prody nebylo vydno proto, e Sprva Nrodnho parku a CHKO umava o vydn tohoto stanoviska nepodala. Soud nepisvdil argumentaci alovanho, e vaha o tom, zda v danm ppad jde o zmr ve smyslu 45h odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny je ponechna ryze na adateli a stejn tak zle jen na jeho uven, zda pod o stanovisko podle 45i odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny. Smyslem zkona na ochranu ivotnho prosted je ochrana veejnho statku ivotnho prosted. Interpretace zkona tak, jak ji podv alovan, by mohla ve vsledku vst k absurdnm situacm, kdy by realizace ochrany veejnho statku zvisela na uven soukromch subjekt (v pozicch adatel), jejich soukrom zjmy se vak v nikoli ojedinlch ppadech ocitaj v kolizi se zjmy veejnmi. Z ustanoven 45i odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny vyplv, e vydn stanoviska orgnem ochrany prody, zda me mt pslun zmr vznamn vliv na pzniv stav nebo celistvost evropsky vznamn lokality nebo pta oblasti, pedstavuje obligatorn postup. Bylo tedy na Sprv nrodnho parku umava, resp. na alovanm, aby nechaly vypracovat pslun stanovisko a na zklad jeho zvr zvolily dal postup. Soud dospl k zvru, e jak prvostupov orgn, tak alovan se pi vydn rozhodnut o povolen vjimky ze zkazu pouit biocid nedily 45i odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny, kdy si nevydaly stanovisko orgnu ochrany prody, a nemohly tedy ani dospt k zvru, e nen teba zmr podrobit naturovmu posouzen. Absence tohoto stanoviska, resp. navazujcho naturovho/EIA posouzen pedstavuje zvan pochyben jak prvostupovho orgnu, tak alovanho, kter mlo vliv na zkonnost alobou napadenho rozhodnut. Sprvn orgny se v prbhu pedmtnho sprvnho zen dopustily nezkonnosti spovajc v nedodren postupu podle 45h zkona o ochran prody a krajiny. Soud na tomto mst povauje za nutn uvst, e dvodem ke zruen rozhodnut nebyla pouh absence stanoviska podle 45i odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny, kter by snad mohla bt povaovna za administrativn pochyben a nsledn zruen rozhodnut pro tuto vadu za plin lpn na procesn form. Rozhodovacm dvodem byla pro soud skutenost, e ignorovnm postupu zakotvenho v 45i odst. 1 zkona o ochran prody se uzave cesta jak k naturovmu posouzen a hodnocen, tak k posouzen EIA. Jsou to prv tyto procesy, kter zohleduj veker (negativn i pozitivn) vlivy zmru na posuzovanou oblast (zde dokonce oblast mimodn prodn hodnoty). K nvrhu alobce soud pezkoumal alobou napaden rozhodnut v rozsahu vymezenm alobou a dospl k zvru, e aloba je dvodn. Prvostupov rozhodnut i alobou napaden rozhodnut byly vydny nezkonnm zpsobem, nebo nebyl respektovn 36 odst. 3 sprvnho du a 45i odst. 1 zkona o ochran prody a krajiny a ppadn navazujc postupy upraven tmto ustanovenm a zkonem o posuzovn vliv.

Pokraovn

- 22 -

10A 119/2012

Na zklad vech shora uvedench dvod soud uzavr, e sprvn orgny v posuzovan vci postupovaly v rozporu se zkonem. Soud proto podle ustanoven 78 odst. 1 a 3 s..s. zruil pro vady zen a pro nezkonnost jak alobou napaden rozhodnut, tak rozhodnut prvostupovho orgnu. Sprvn orgny jsou prvnm nzorem, vyslovenm soudem ve zruujcm rozsudku v dalm zen vzny (ustanoven 78 odst. 5 s..s.). Vrok o nhrad nklad zen se opr o 60 odst. 1 s..s., kdy alobce, kter ml v zen spch m prvo na nhradu nklad zen, je pedstavuj dva kony prvn pomoci po 2.100,- K, 2 x 300,- K reijn paul a zaplacen soudn poplatek ve vi 3.000,- K. Nklady zen tedy pedstavuj celkem stku 7.800,- K. Soud vyhovl nvrhu alovanho, kdy mu stanovil 30-ti denn lhtu k plnn, je pon bet od prvn moci tohoto rozsudku. Soud rozhodl rozsudkem bez jednn podle 51 odst. 1 s..s., nebo astnci projevili s takovm procesnm postupem souhlas. Pouen: Proti tomuto rozhodnut lze podat kasan stnost ve lht dvou tdn ode dne jeho doruen. Kasan stnost se podv ve tyech vyhotovench u Nejvyho sprvnho soudu, se sdlem Moravsk nmst 6, Brno. O kasan stnosti rozhoduje Nejvy sprvn soud. Lhta pro podn kasan stnosti kon uplynutm dne, kter se svm oznaenm shoduje se dnem, kter uril potek lhty (den doruen rozhodnut). Pipadne-li posledn den lhty na sobotu, nedli nebo svtek, je poslednm dnem lhty nejble nsledujc pracovn den. Zmekn lhty k podn kasan stnosti nelze prominout. Kasan stnost lze podat pouze z dvod uvedench v 103 odst. 1 s..s. a krom obecnch nleitost podn mus obsahovat oznaen rozhodnut, proti nmu smuje, v jakm rozsahu a z jakch dvod jej stovatel napad, a daj o tom, kdy mu bylo rozhodnut dorueno. V zen o kasan stnosti mus bt stovatel zastoupen advoktem; to neplat, m-li stovatel, jeho zamstnanec nebo len, kter za nj jedn nebo jej zastupuje, vysokokolsk prvnick vzdln, kter je podle zvltnch zkon vyadovno pro vkon advokacie. Soudn poplatek za kasan stnost vybr Nejvy sprvn soud. Variabiln symbol pro zaplacen soudnho poplatku na et Nejvyho sprvnho soudu lze zskat na jeho internetovch strnkch: www.nssoud.cz. Krajsk soud v eskch Budjovicch dne 31. kvtna 2013

Pokraovn

- 23 -

10A 119/2012 Pedsedkyn sentu: JUDr. Vra B a l e j o v v.r.

Za sprvnost vyhotoven: rka Vondejcov