HERBAR

LIVCH ROSTLIN 4. DL Ji Jana Josef A. Zentrich

Obsah
P L A V U (Plavuvidlaka) P L I C N K (Plicnk lkask) P O D B L (Podbl lkask) P O D R A E C (Podraec kovitn) P O D Z E M N I C E (Podzemnice olejn) P O H A N K A (Pohanka obecn) P O P E N E C (Popenec beanovit) P O T M C H U (Potmchu popnav) P R O S K U R N K (Proskurnk lkask) P R O T B A H E N N (Protenka bahenn) P R O T P S E N (Smil psen) P R Y E C (Pryec mandloovit) P E N I C E (Penice set) P T A I N E C (abinec obecn) P U M P A V A (Pumpava obecn) P U P L K A (Pupalka dvoulet) P U P A V A (Pupavabezlodyn) P U K V O R E C (Pukvorec lkask) PR (Pr plaziv) R A J S K J A B L K O (Rajejedl) R A K Y T N K (Rakytnk eetlkov) R D E S N O (Rdesnoblenk/ervivec/peprnk) R D E S N O H A D K O E N (Had koen vt) R D E S N O P T A (Truskavec pta) R E V E (Reve dlanit nsk) R H O D I O L A (Rozchodnice rov) R I C I N (Skoec obecn) R O U T A (Routa vonn) R O Z C H O D N K (Rozchodnk prudk) R O Z C H O D N K N E J V T (Rozchodnk lutokvt) R O Z M A R N (Rozmarna lkask) R O Z R A Z I L (Rozrazil lkask) R U D B E C K I E (Tapatka nachov) R E (Re tureck) 8 12 16 20 24 28 32 36 40 44 48 52 56 60 64 68 72 76 80 84 88 92 96 100 104 108 112 116 120 124 128 132 136 140

RE (Re set) R E B R E K (Rebrek obecn) E C K S E N O (Pskavice - eck seno) E D K E V (edkevset) E P A (epa erven) E P K (epk lkask) E I C H A D R T I (eicha rumn) E E TLAK (eetlk poistiv) I M B A B A (imbaba obecn) S A D E C (Sadec konop) S A F L O R (Svtlice barvsk) S A N T A L (Santal bl) S A T U R E J K A (Saturejka zahradn) S E D M I K R S K A (Sedmikrska obecn) S E Z A M (Sezam indick) S I L E N K A (Silenka nadmut) S K O I C O V N K (Skoicovnk nsk) S L A D K D E V O (Lkoice lys) S L Z (Slz pehlen) S L U N E N I C E (Slunenice ron) S J A (Sja lutinat) S O S N A (Borovice lesn) S P O R (Spor lkask) S P O R A L O I S K A (Aloisie trojlist) S R D E N K (Srdenk obecn) S T E MC HA (Stemcha hroznovit) S V T L K (Svtlk lkask) S V Z E L (Svzel syiov) A F R N (afrn set) A L V J (alvj lkask) A N T A (anta koi) P E K (Re pkov) I K (ikbajkalsk) T T K A (ttka plan) O V K (Kysel lun) V E S T K A (vestka domc)

144 148 152 156 160 164 168 172 176 180 184 188 192 196 200 204 208 212 216 220 224 228 232 236 240 244 248 252 256 260 264 268 272 276 280 284

Kad bylin je ve speciln sti vnovna samostatn kapitola. Byliny jsou abecedn azeny podle nejuvanjch a nejastji se vyskytujcch nzv, kter se vdy nemusej shodovat s nzvy botanickmi (napklad skoec obecn je zaazen pod veobecn rozenm nzvem ricin). V zhlav kad byliny najdete jej esk botanick nzev, latinsk botanick nzev a nzev eledi, do n podle botanickho zaazen bylina pat. Krom toho zde najdete nzev byliny v jazyce slovenskm (s), nmeckm (n), anglickm (a), francouzskm (f) a panlskm (). Textov st je pehledn graficky rozdlena do deseti st s nsledujcm obsahem: Botanick popis byliny, jej podoba a zkladn charakteristick daje, slouc k uren a poznn byliny. 2) Informace o nejastjm vskytu byliny a nejbnjch nalezitch a zdrojch. 3) Pouiteln a nejinnj sti byliny z hlediska jejho vyuit jako vegetabiln drogy ve fytoterapii. 4) Pehled nejdleitjch dosud zjitnch innch obsahovch ltek v drogch. 5) Obvykl, nejbnj nebo nejinnj zpsob vyuit drogy a oblasti jejho psoben. 6) Vhodn lkov formy, vetn zpsobu ppravy, zpsob dvkovn a ve doporuench dvek. 7) Monosti kombinac s jinmi drogami, k o n t r a i n d i k a c e drogy a mon vedlej inky. 8) N a e specialita - m i m o d n nebo zaruen inn, odzkouen a doporuovan postup nebo vyuit drogy. 9) Nejbnj nebo mon vyuit v homeopatii, vetn konkrtnho n v r h u vhodn aplikace. 10) Zajmav informace, tkajc se historie a vyuvn byliny (nen uvedena u kad byliny).
1]

Ji Jana, Ostrava, 1996 Josef A. Zentrich, Otrokovice, 1996 Illustrations Magdalena Martnkov, 1996 EMINENT, 1996

ISBN 80-85876-20-5

PLAVUN
PLAVUVIDLAKA eleplavuovitch (Lycopodiacea) LYCOPODIUM CLAVATUM L. Plav obyajn (s) r Kolbenbrlapp (n) Stag's Horn Moss (a) Lycopode massue, Jalousie (f) Licopodio ()

Plavu vidlaka je vytrval rostlina s plazivm stonkem o dlce do 1 m e t r u , voln koenujcm a chud vidlinat vtvenm. N a d z e m n prty jsou vzpmen, 5 a 20 centimetr vysok. Listy m h u s t nepravideln stdav, rkovit kopinat, celokrajn, j e n doln nkdy pilovit s dlouhou, blou koncovou osinou. Klsky n a c h z m e asi na 10 centimetr dlouhch, dce listnatch, na konci vidlinatch stopkch, zpravidla po dvou.
2)

1]

Plavu je podhorsk a horsk bylina, rostouc do vky a 1200 met-

r, a to vtinou ve svtlch, jehlinatch, ideji smench lesch, suchch pastvinch a raelinitch. Nen pli hojn s proto je v esk republice chrnna. Drogou je pedevm vtrusov p r e k (Sporae lycopodii, S u l p h u r vegetabile), mn asto na (Herba lycopodii). V posledn dob je ovem s n a h a pejt na pouit nat, ale b r n t o m u legislativn ochrana rostliny a t a k jej toxicita. Klsky s vtrusy se sbraj krtce ped dozrtm v ervenci nebo v srpnu. Pokldme je na papr a nechme dozrt. P a k vtrusy vyteseme, nejlpe n a d stkem. Na sbrme nejlpe koncem j a r a . Vtrusy jsou velmi j e m n a pipomnaj kvtov pyl. J s o u m a s t n , velice holav a nenaskliv.
4) 3)

Droga obsahuje velk mnostv oleje, polysacharid sporonin, mal

mnostv alkaloid, pedevm lycopodin, clavatin a clavatoxin, organick kyseliny, pryskyice atd. 9

Plavu vidlaka

Plavuov prek je vbornm hepatoprotektivem. Je mon jej aplikovat tak pi zntu moovch cest. Zevn se prek uv jako zsyp, zejmna v pediatrii, a to pi konch zntech, mokvavch afekcch apod. Me se pouvat i na oteven rny. Plavuovou na zpravidla nepodvme vnitn, protoe je toxick. Meme ji vak vznamnou mrou pout zevn. Vek, naplnn plavun, pikldme na oblast ledvin a pes nj pak tuto oblast prohvme pomoc sku naplnnho horkou kuchyskou sol. Provdme pl hodiny denn anebo obden. Tato aplikace je vhodn pi glomerulonefritid, pi hypertenzi v dsledku patn innosti ledvin, kdy bv pedevm zven diastolick tlak, i pi jinch poruchch innosti urogenitlnho systmu. Koupele v aji z plavuov nati maj antirevmatick inek a tlum kee v nohou a rukou. Ke stejnmu elu me bt ovem pouit i plavuov obklad. Me to bt bu omotn nohou plavuovm lahounem nebo obloen kaovitm obkladem z byliny. Plavuov prek obvykle podvme v mnostv na jednu nebo dv piky kulatho noe, zpravidla 4krt denn. Pi tkm astmatu nebo pi ndorovch chorobch pomh vnitn podvn nlevu z plavuov nat, ale dvkovn by mlo bt velice opatrn a pesn, a proto radji volme formu homeopatickou. S ohledem na shora uvedenou charakteristiku drogy plat, e ji podvme tm vhradn samostatn a jej mchn do sms nepokldme za pli vhodn. Plavuov prek mohou uvat v malm mnostv t men dti i thotn a kojc eny.
8) 7) 6)

5)

V prvnm ppad slou jako surovina vtrusy, kter se upravuj podle 4 lihem 80%. Dle se potencuj lihem 40% a do potence D4. Obecn se uv potence D4 s dvkovnm 3krt denn 9 kapek, ped jdlem. Uv se ale jen 30 dn, maximln dvakrt do roka. Ve druhm ppad se zpracovv na plavun trhan koncem jara, nejlpe koncem kvtna mezi trnctou a estnctou hodinou. Zpracovv se podle 3 lihem 90% a ed se pak a na D10 lihem 40%. Uv se v potenci nejmn D4, pak D6, D8 a D10, nkdy dokonce i D12. Obecn se uv v potenci D6, s dvkovnm 3krt denn 6 kapek, ped jdlem. Uv se opt 30 dn, ale me se podvat tikrt do roka. Uvn homeopatickch ppravk, mezi n pat i homeopatick tablety zhotoven tenm vtrus, pi jejich vrob prek teme pmo v mlnm cukru a na potenci D3, je velmi irok. Podvme je teba pi chronickch onemocnnch plic, jater, aludku, moovho mche, ledvin a tak pi konch chorobch. Zvl inn psob pi lunkovch a ledvinovch kamenech, pi lymfatickch onemocnnch, dn i chronickch revmatickch bolestech. Zajmav jsou recepty dr. Antona. Proti ledvinovm a moovm kamenm doporuujeme odvar plavuovho prku v ervenm vn. Sms ze 60 a 70 gram vtrus se sirupem z bukvice lkask (u dosplch) nebo s vodou z lipovho kvtu (u dt) pomh pi silnm kali a k odhlenn plic. Nlev ze 7 a 15 gram prku na 0,5 litru vody je dobr pi otocch. Denn pijeme 1 lek. Odvar z cel byliny psob siln moopudn, pozdji i projmav a vypuzuje nkter kameny. Plavuov prek psob i proti prjm a plavici, a sice sms ze 4 gram prku, 125 gram fenyklov vody a 3 a 4 polvkovch lic sirupu. Uv se 3 a 5krt denn pln ajov lika. Proti plavici cukrov je podle dr. Weissbacha-Hortunga vborn sms: Jeden dl list medvdice, 2 dly kozlkovho koene, 3 dly plavuovho prku a 3 dly jestabiny lkask, ve pomleto co nejjemnji (zprkovno). Podv se 3 a 4krt denn na piku kulatho noe.
10)

P i jaternch a moovch problmech podvme s oblibou plavuov

prek s medem. Jeden hmotnostn dl plavuovho prku vmchvme do 3 hmotnostnch dl medu. Sms pak uvme pi akutnch potch, a to 1 ajovou liku kad 2 a 3 hodiny, pi chronickch potch 2 a 4 liky denn.
9)

V homeopatii je plavu velice hojn vyuvna, u odedvna jsou pouvny vtrusy, ale t a k na. 10

11

PLICNIK
PLICNK LKASK ele breutnkovitch (Boraginaceae) PULMONARIA OFFICINALIS L. Prcnik lekrsky (s) (s) Echtes Lungenkraut (n) Lung Wort (a) Pulmonaire officinale (f) Pulmonaris ()

Plicnk lkask je trvalka s drsnmi listy. Z oddenku vyrst nkolik lodyh vysokch 15 a 25 centimetr, kter jsou na konci vidlanovit rozdvojeny. Spodn listy m bylina dlouze stopkat, lodyn listy pisedl. Vechny listy maj svtlej skvrny. Srostloplten trubkovit kvty pipomnaj kvtenstv petrkle, ale maj rovou a modrofialovou barvu. Jsou uspodny do vijan. Plodem jsou ernohnd, ernohnd, leskl tvrdky. Bylina kvete v dubnu. m jsou Plicnk je hojn bylina jarnch les a hj, od niny a do podh. .
2)
3)

x)

P e d m t e m sbru je obvykle kvetouc na (Herba pulmonariae), s b r a n asn na jae, a p a k list (Folim pulmonariae), kter meme sbrat i pozdji. Droga obsahuje vt mnostv tslovin, dle r o z p u s t n soli kyseliny kemiit, sliz, saponiny, minerln ltky, allantoin, fytosterin, cukry a cerylalkohol. Je zde i mal mnostv tzv. pyrolizidinovch alkaloid. Jak prav u sm nzev byliny, lze ji vborn pout zejmna v oblasti plic, protoe podporuje vykalvn a psob hojiv i regeneran na sliznice dchacch cest. Psob vak i na sliznice trvicho stroj, ale zrove tak protizntliv i mrn moopudn. Ochrann vliv na sliznice se projevuje i pi zevnm pouit, a proto meme drogu vyut pro omvn ran nebo pi koupelch krvcej12 13
5) 4)

Plicnk lkask

cch hemoroid. Droga nachz zajmav uplatnn v geriatrii pi lb vleklch plieni ch onemocnn starch lid. Nezanedbateln je tak jej vliv na lbu lymfatickch onemocnn. Obvyklou lkovou formou je odvar, pipravovan podle bnch pravidel a podvan obyejn v dvce 4 lky denn. Zpravidla nebereme drogu dle ne 3 tdny, ve smsch vak meme dobu podvn zdvojnsobit na 6 tdn. S ohledem na ptomnost toxickch alkaloid, i kdy v minimlnm mnostv, postupujeme pi lb plicnkem pece jen uvliv. Pokud nepekrome uvedenou dvku a dobu lby, je droga naprosto bezpen, ale nepodvme ji thotnm a kojcm enm ani malm dtem. Akoli nejsou vnj nmitky proti podvn samostatn drogy, mnohem astji volme jej kombinaci do sms, kde jej inek spe vynikne. Pro kombinaci jsou vhodn napklad podbl, petrkl, sladk devo, anz, fenykl, proskurnk, pukvorec i meduka. Dve hojn doporuovanou kombinaci s koenem kostivalu radji vynechme, aby nedolo k nedouc interakci alkaloid, co by mohlo zvit toxicitu smsi. Pokud stav nemoci vyaduje del podvn plicnku, podvme jej s pestvkami a obyejn po tech tdnech lby zaazujeme dvoutdenn pestvku. Pi takovm vyuvn plicnku me lba trvat i nkolik msc. Zjistili jsme, e na zevn dostupn sliznice, napklad v stn dutin, je vynikajc lebnou kombinac plicnkov odvar a esk aerosolov ppravek Jox-spray, obsahujc jd a allantoin. Pi bolestech v krku, pi aftech, zntech dsn a podobnch problmech nejprve intenzivn kloktme nebo vyplachujeme sta odvarem z plicnku a pot dkladn vystkme ppravkem Jox. innost plicnku jet meme zvit pidnm kvtu msku, nati epku, nati tyminu, koene proskurnku nebo listu alvje.
9) 8) 7) 6)

vme ji podle 3 lihem 75% a dle edme a na potenci D4 lihem 30%. Obecn uvme edn D3 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, po jdle. Tinkturu bychom ale nemli nepetrit uvat dle ne 2 msce, pak musme udlat pestvku, jinak se toti me zvyovat krevn srlivost. Hlavn oblast aplikace plicnku jsou vechny sliznice a veker zntliv onemocnn. Nejsilnjm argumentem pro jej doporuovn je vak psoben na lymfatick systm, co je podle naeho nzoru nejvtm pnosem. Pi plicnm emfyzmu (plieni rozedm) je vhodn nlev z 1 polvkov lce nat, kterou pelijeme lkem vac vody a nechme 10 minut vyluhovat. Potom precedme a pijeme denn 3 lky, vdy ped jdlem. Na oetovn rt uvme tzv. plicnkov olej: Hrst erstvch plicnkovch list vlome krtce do vac vody, vythneme a nechme okapat, ppadn vlome mezi ist textil. Pak vlome do 0,25 litru oleje, nejlpe aradovho, na ohni zahejeme a nechme 24 hodiny vyluhovat. Precedme, dme do tmav lhve, uzaveme a skladujeme na tmavm a chladnm mst. Pi suchch a praskajcch rtech olej jemn vtrme. Pro obecn psoben pi plicnch onemocnnch i chrlen krve, astmatu i zahlenn uvme dvakrt denn lek nlevu z 30 gram nat na 1 litr vody. Ke stejnmu elu se uv i va z plicnku smchan s medem v pomru 1:1. Denn uvme jednu plnou ajovou liku. Proti vnitnmu zahlenn doporuoval ji Sebastian Kneipp smchat po jednom dlu libeku a plicnku. Pije se nlev z 1 polvkov lce smsi na lek vody, dvakrt denn, rno a veer.
10)

Homeopatie pouv pro zpracovn erstvou kvetouc na, sbranou brzy na jae, nejlpe dopoledne do dest hodiny. Zpracov14 15

PODBE
PODBE LEKRSKY
elehvzdnicovitch (Asteraceae)

TUSSILAGO FARFARA L.
Podbe lieiv (s) r Huflatich (n) Coltsfoot (a) Tussilage pas ne (f) Tussilago ()

Podbl lkask je trvalka s dlouhm vbkatm a upinatm oddenkem a ric pzemnch list. Lodyhy m pm, nevtven, upinat, v kvtu dorstajc do 15 cemtimetr, kter se pozdji vythnou a na tm dvojnsobek. Listy jsou pzemn a vyvjej se a po odkvtu. Jsou apkat a maj srdit okrouhl epele a mlce dlanit laloky. V mld pozorujeme po obou stranch hustou blou plst, kter na lci zhy pechz v lys povrch. Zlatav lut kvtn bory jsou jednotliv vrcholov, v prmru 10 a 15 mm; po odkvtu pevisnou. Plodem jsou podlouhle vlcovit naky leskle bl, s drsnmi ttinkami. Kvete od konce nora do dubna.
2)

1}

Podbl je hojn, a obecn rostlina, kter si oblbila zejmna erstv nakypen a provzdunn pdy pkop, nsp a rumi.

Pedmtem sbru je jednak kvt (Flos farfarae), sbran asn na jae na potku rozkvtu, nejlpe mezi trnctou a estnctou hodinou, a jednak list (Folim farfarae), sbran v kvtnu a ervnu, nejlpe do devt hodiny dopoledne. Me se suit i na slunci. Kvty obsahuj flavonoidy, lut barvivo xantophyl, mal mnostv silice, sliz, glykosidick hoiny, tsloviny. V listu najdeme pedevm sliz, hoiny, tsloviny, kyseliny gallovou, mlnou, jablenou, vinnou, kvovou, dle polysacharid inulin, cholin, nco silice, cukry a hojnost minerlnch ltek, pedevm zinek a draslk. Hlavn v kvtu, ale i v listu byly identifikovny nedouc necidy, ili pyrolizidinov alkaloidy, napklad tussilagin, senecionin
4)

3)

\\

Podbl

lkask

16

17

nebo senkirkin. Nkter prce uvdj, e obsah necid je naopak v listech vt ne v kvtech. Podbl je typickou slizovou drogou. Sliz dokonale chrn zancen sliznice, napklad dchacch cest. Podblov list je zkladn drogou lby a s t m a t u . Na podblov drogy pzniv reaguj zejmna star lid. Bylina toti u m u t l u m i t kael, ale i podpoit vykalvn t a m , kde je to teba. Droga se uplatuje i jako pomocn livo pi cukrovce, protoe ptomn zinek zlepuje vyuit inzulnu. Kvty psob pedevm protikeov, listy zase spe slizovit, ili na sliznice. Ob drogy m e m e s spchem vyuvat i zevn, napklad na omvn ekzematickch mst nebo t a k na ppravu kloktadla. Tzv. such zbal do list podblu, nejlpe erstv trhanch, psob vrazn protirevmaticky a na bolesti kloub obecn. Zbal m trvat asi j e d n u hodinu. Na zancen ly m e m e povat kaovit obklad, pipraven z drcench erstvch list podblu a sladk smetany, pikldan na noc.
6) 5)

zejmna kombinace s nat mochny stbrn. V ppad jej nedostupnosti m e m e pout h e m n e k msk nebo pstovanou kopretinu imbabu. Zrove s touto lbou podvme vnitn homeopatickou t i n k t u r u z divoce rostouc imbaby, ovem siln ednou, pinejmenm v potenci edn D3 (viz t a k kapitola imbaba). Spasmolyticky psob aj ve sloen: kvtu msku 4 dly, n a t i lnice kvtele a n a t i epku po 2 dlech, n a t i t y m i n u a listu podble po 1 dlu. Upravuj e m e a podvme formou bylinskho aje, v mnostv asi 0,75 litru denn, natikrt. V homeopatii se zpracovvaj listy podle 2. Proto tak se pouvaj zcela erstv listy, trhan v kvtnu a ervnu kolem devt hodiny. Zpracovvaj se lihem 90% a ed do potence D4 lihem 40%. Obecn uvme tinkturu v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, ped jdlem. Nepetrit uvn by nemlo pekroit 7 tdn. Tinkturu uvme pedevm na vechny pote sliznic, jako antialergikum, pi lunkovch ajaternch potch, jinak jako v alopatii. io)y rutin m tato bylinka pohdkov jmno ma i macecha", ale uv se stejn jako u ns. Pi vech neuralgich se osvduje obklad z list podble: erstv, pomakan nebo jemn naklepan listy (nejinnj jsou v kvtnu a ervenci) nalome na bolav msto ve vrstv asi prst tlust, peveme pltnem a nechme pl hodiny inkovat. Procedura se d podle poteby opakovat vcekrt denn, samozejm vdy s erstvmi listy. Pi psovm oparu doporuujeme hrst erstvch pknch list ponoit krtce do vac vody, nechat okapat a pikldat na opar. Pro uklidnn kale, chrapotu, zahlenn apod. doporuujeme nsledujc postup: Deset gram list i kvt dme do 0,25 litru studen vody, krtce nechme pejt varem a pak 10 minut vyluhovat. Precedme, osladme medem a vypijeme. Stejnou slubu nm udl prek z usuench list podble. Uvme 1 a 2 dvky na piku kulatho noe. 19
9)

Nejastji pouitou lkovou formou je nlev pipravovan obvyklm zpsobem a podvan v bnch dvkch. Pro zevn pouit ale dvme pednost odvaru. Pestoe obsah kodlivch necid je skuten minimln, nedoporuujeme podblov drogy k dlouhodobmu uvn a tak pekraovn dvek povaujeme za nevhodn. Podbl pat k bylinm, kter radji nepouvme pro vnitn aplikaci erstv, protoe prv suenm se obsah necid velice sniuje. Pi aplikaci podblu ve smsch, kde objem drogy nepevyuje 15%, nen nutn dodrovat zvltn bezpenostn" opaten, protoe takovou sms meme pi bnm uvn povaovat za netoxickou, samozejm pokud jej toxicitu nezapin jin sloka smsi. Samostatn podvan podblov drogy nejsou vhodn pro dti, thotn a kojc eny.
8) 7)

Listov droga je velmi vhodn k pouit pro ppravu livho kly z m a t u pi zntlivch stavech tlustho steva, pi vedov chorob tlustho steva a pi Crohnov chorob. Velice vhodn je zde 18

PODRAEC
PODRAEC KROVISTNI ARISTOLOCHIA CLEMATITIS L.
Vlkovec obyajn (s) (e) Aufrechte Osterluzei (n) Birtwort (a) Aristoloche clmatite (f) Aristoloquia clematidea () elepodracovitch (Arisotolochiaceae)

Podraec kovitn je t r v a l k a s plazivm o d d e n k e m a n e v t v e n o u lodyhou, dorstajc vky a j e d n o h o m e t r u . Listy m s t d a v , dlouze a p k a t , iroce vejit, okraj epele je celokrajn a drobn zubat. pinav lut kvty vyrstaj po dvou a tech v labn lat, j s o u k r t c e s t o p k a t , n a bzi m r n nafoukl. P l o d e m j e tobolka, d l o u h 20 a 50 m m . Kvete od konce k v t n a do ervence a nepjemn pchne.
2)

1}

P o d r a e c sleduje z h r u b a vskyt v i n n rvy, n a c h z m e jej t e d y v teplejch oblastech na okrajch les, ve svtlch hjch, na vinicch a v h o u t i n c h . Hojn je n a p k l a d na Beclavsku.
3)

Drogou je kvetouc na (Herba aristolochiae). M c h a r a k t e r i s t i c D r o g a obsahuje k y s e l i n u aristolochovou, alkaloid aristolochin,

k o u b a l z a m i c k o u chu a zvltn, ne pli pjemn pach.

4)

silici, tsloviny, hoiny, barviva, m i n e r l n l t k y atd. B y l i n a p s o b m i m o d n siln hojiv, podporuje epitelizaci bez n a d m r n tvorby g r a n u l a c . M i m o d n v h o d n je jej pouit v u5)

n chirurgii k dolen po radiklnm chirurgickm zkroku. Pi vnitnm uvn zlepuje imunitu a posiluje celkovou obranyschopnost organismu. Psob tak spasmolyticky - protikeov, zejmna v oblasti trvicho stroj. 20 21

Podraec kovitn

Vnitn podvme nlev z poloviny ajov liky na lek vac vody, maximln 4krt denn. Pro zevn aplikaci pipravujeme nlev silnj. Vhodn je i uit tinktury, kterou dvkujeme 10 a 20 kapek, obvykle 2 a 3krt denn, maximln vak 4krt denn. Nejvy jednotliv dvka by nemla pekroit 25 kapek. Droga je pokldna za prudce psobc a toxickou. Pi pekroen dvky se napklad dostav u en prodlouen menstruanho krvcen. V gravidit by mohlo lehce dojt k potratu. Postiena bvaj jtra a tak ledviny. Tak dlouhodob podvn nen vhodn, protoe pi delm uvn se zan prosazovat kancerogenn psoben kyseliny aristolochov. Z tchto dvod se tak droga nesm podvat thotnm a kojcm enm, ani menm dtem. I podvn dosplm je nutn dobe uvit. Nedoucmi inky lby mohou bt pocity oklivosti a nutkn na dven. Vnitn pouvn by se mlo vdy projednat s odbornkem.
8) 7)

6)

te. J i n a k jako v alopatii l vtinu nehojcch se r a n . J a k o zvltn se d oznait inek pi podrdn moovch cest, pi kterch se mohou vyskytnout prvodn jevy jako bolesti kloub a ekzmy. Lbu je mon doplnit a tm i potencovat pravou vymovn, pohybem a erstvm vzduchem. D r o g a byla velice oblbena ve veterinrn medicn, kde se uvala pedevm pro hojen r a n . V tto oblasti psob podraec obzvl spolehliv.
10)

Podraec pouvme tm vhradn k hojen vtch a nehojcch se ran, napklad brcovch ved.

V homeopatii se pouv erstv kvetouc na, k t e r se zpracovv podle 2 lihem 80%, dle se potom ed lihem 40% a do potence D12. Obecn se uv v potenci D l i s dvkovnm 3krt denn 6 kapek do vody nebo do aje, po jdle. Uvn je t m jednoznan ureno, protoe j i n a k je aplikace pro jedovatost znan omezen. Tinkturu nebo jin prostedky z podrace (tablety, globule, ampulky) podvme pi vekerch potch v oblasti pnve, hlavn u enskch pohlavnch orgn. J e d i n oblast, kde je m e m e jet pout, je hojen ran. Obecn inkuje podraec podobn jako koniklec a p a k t a k jako echinacea. Uv se napklad pi opodn a nedostaten menstruaci, co je vtinou spojeno s psychickmi poruchami, pi vtoku, pi pechodu, sterilit, cystitidch, ale t a k pi podrdnm moovm mchi, nonm pomoovan, pi prostatitid nebo z n t u nadvarle22 23

9)

PODZEMNICE
PODZEMNICE OLEJNA ele bobovitch (Fabaceae) ARACHIS HYPOOGAEA L. Podzemnica olejn (s) e Erdnuss (n) Peanut (a) Arachida, Noisette de terre (f) Cacahuete ()

Podzemnice olejn, z n m spe jako arad, je jednolet rostlina se vzpmenou nebo i plazivou lodyhou a stdavmi, sudozpeenmi listy. Drobn lutooranov kvty vyrstaj jednotliv v pad list . Po jejich oplodnn roste stopka se semenkem vzhru, ale asi po t d n u se st k zemi a pronik do n. V hloubce kolem 5 centim e t r se potom vyvj vlcovit, n e p u k a v a konat lusk se sov a n m povrchem, kter obsahuje nkolik vlcovitch, r z n velkch semen, s ervenofialovm osemenm. S e m e n a j sou proslul j ako tzv. b u r s k oky. Rostlina je pvodem z J i n Ameriky, odkud se rozila do tropickch a subtropickch oblast celho svta. Pstuje se v nkolika kultivarech; pedevm je to typ olejn, dle typ stoln, u k t e r h o je d v n a pednost chuti ok", a t a k typ hospodsk. P e d m t e m lebnho vyuit je zde vlastn v h r a d n aradov olej (Oleum arachidis), kter byl pro sv vynikajc vlastnosti zaazen i do eskoslovenskho lkopisu I I I . S a m o t n oky ( S e m e n arachidis) tvo velmi vivnou potravinu s neobyejnm obsahem vitamn a minerl.
4) 3) 2)

1}

V aradech nachzme prakticky celou adu vitamn skupiny

B, pro vitamin A, kyselinu listovou, panthotenovou, vitamny E a H a z minerlnch ltek byly zjitny soli sodku, draslku, vpnku, hoku, fosforu, sry, eleza, manganu, mdi, zinku, jdu, niklu, Podzemnice olejn

24

25

chrmu a selenu. J s o u to t m vechny hlavn minerly, kter pro svou existenci potebujeme. Mimoto obsahuje aradov olej asi 3 3 % kyseliny olejov a kolem 50% kyseliny linolov. Protoe neobsahuje kyselinu linolenovou, je olej velmi trvanliv. Arady jako takov, podobn jako sja, jsou superpotravinou". Vznamn posiluj nervovou soustavu, podporuj krvetvorbu, upravuj krevn obh a ltkovou vmnu, a t m i zrove zlepuj a d u konch onemocnn, ale i kazivost zub. Aradov olej je kvalitn potravinou, jeho lebn vyuit je sice znan, ale pedevm v zevn oblasti. Do praxe jej uvedli amerit lkai na zklad vklad proslulho litele E d g a r a Cayce. Tento olej toti perfektn vsakuje do pokoky, take sebou dokonale strh v livo v n m rozputn, kupkladu bylinn silice. Tm je t a k nejlepm mdiem pro ppravu masnch olej a emulz. Olej samotn bez jakchkoli psad dv organismu energii a zlepuje ltkovou vmnu. M protirevmatick inky a je skvlm pros t e d k e m pro olejov s t n vplachy, tzv. mlgn oleje. J e d n se o pevalovn oleje v stech po dobu asi 10 a 15 minut. Olej za t u t o dobu nkolikrt zhoustne a zase zdne a dokonale nasaje veker kodliviny z s t n dutiny. To psob nejen na ozdravn s t n dutiny, ale i na stav celho organismu.
6) 5)

lzni, p a k u z a v e m e vkem a n e c h m e nkolik d n , nejdle v a k tden, na viditelnm m s t vyluhovat. P o t o m p r e c e d m e a pouvme j a k o vynikajc m a s n olej pi revmatickch potch, pi bolesti zad a t a k k m a s m konetin s o m e z e n m pohybem. Lze jej vyut i v rekonvalescenci po n h l phod mozkov. Aradov olej m v h o m e o p a t i i p e n e s e n pouit. P r o t o i t a m , k d e se k h o m e o p a t i c k m u e d n d pout olej, pouijeme p r v t e n t o d r u h . Dvod je jedin, a sice ten, e m s n a d ze vech olej nejvt obsah pro organismus n u t n c h ltek. V souasn dob je bohuel aradov olej k dostn j e n vjimen, vtinou pouze ve specializovanch prodejnch zdrav vivy. J e h o uvn vak vele doporuujeme, zejmna kvli vynikajc vstebatelnosti aradovho oleje, k t e r m u m e sten konkurovat j e n olej z obilnch klk.
10) 9)

S ohledem na skutenost, e j a k olej, t a k i arady jsou bnmi potravinskmi produkty, nejsou dn lebn dvkovn nebo lebn forma stanoveny. Doporuujeme konzumovat pouze erstv, kvalitn bursk oky, protoe nelze zcela vylouit n a p a d e n k a n c e r o g e n n plsn Aspergillus flavum, k t e r je nositelem velmi kodlivch ltek, tzv. aflatoxin. J e d e n z m n o h a zajmavch r e c e p t na m a z n nebo m a s n roztok: V e z m e m e 100 g r a m erstv yzopov n a t , j e m n j i pokrjme nerezovm n o e m a pelijeme p l l i t r e m aradovho oleje, nejlpe v zavaovac sklenici. V oteven lhvi pl hodiny v a m e na vodn 26
8) 7)

27

POHANKA
POHANKA OBECN FAGOPYRUM ESCULENTUM Moench. ele rdesnovitch (Polygonaceae) Pohnka jedl (s) (r) Gemeiner Buchweizen (n) Buckwheat (a) Renove sarrasin, Sarrasin (f) Trigo sarraceno ()

Pohanka obecn je jednolet rostlina s lysou, zdka pitou lodyhou, dorstajc piblin plmetrov vky. V prbhu roku obyejn lodyha erven. Listy m dlouze apkat, srdit trojhl, vcemn celokrajn, piat. Kvty vytv labn laty, jsou dlouze stopkat, krtk, hust, zelenobl, erven tekovan. Plodem jsou oste hranat naky, tvoc znmou pohanku. Tento druh m rzn synonyma, napklad pohanka stelovit (Fagopyrum sagittatus Gilib.). Podobn meme vyuvat i pbuznou pohanku tatarskou (Fagopyrum tataricum Gaertner), zvanou tak tatarka.
2)

1}

P o h a n k a j e p s t o v a n k u l t u r n rostlina, k t e r s e pstuje j a k o

h o d n o t n pce, j a k o potravina (mounat naky) a z n a t i se zskv r u t i n . Je b o h a t medonosn. Na roste velmi rychle, a proto rostlina je vbornou plodinou na zahrdkch, napklad s vsevem na podzim, po sklizni mrkve nebo petrele. Meme sklzet ji 3 tdny po zaset.

Pohankov naky (Semen fagopyri) tvo hodnotnou potravinu s dostatkem vlkniny. Lebn se ale vyuv pedevm kvetouc na (Herba fagopyri), ppadn i slupky, kter ovem mohou bt zpracovvny jen hromadn. 28 29

3)

Pohanka obecn

Nejdleitj obsahovou ltkou v kvetouc n a t i a ve s l u p k c h ploduje flavonoid rutin. Dle zde nachzme komplex vitamn skupiny B, vitamn E a a d u prvk, pedevm draslk, fosfor, hok, vpnk a ve stopch p a k elezo, m, m a n g a n a zinek. Lebn zajmav je i obsah cholinu a skutenost, e pohankov naky obsahuj a d u plnohodnotnch blkovin. Mimo uveden ltky obsahuje droga dle fagopyrin, kter ovem zpsobuje pecitlivlost na svtlo. Tato skutenost pichz v vahu hlavn ve v e t e r i n r n medicn, protoe v medicn h u m n n nejsou nikdy podvny dvky drog t a k vysok, aby mohly ve zmnn efekt vyvolat. P o h a n k u v podob n a t i podvme vude t a m , kde chceme zvit pevnost a hlavn prunost cvnch stn. Uvme ji tedy pi keovch ilch, pi hemoroidech, pi brcovch vedech, ale i pi poruchch prokrven konetin, charakterizovanch ervenmi n i t k a m i na stehnech en, a t a k jako prevenci proti p r a s k n cv uvnit organismu, tedy napklad proti n h l m p h o d m mozkovm. Lebn vyuit n a e k je pedevm v detoxikanm psoben, n a p k l a d v thotenstv, ale i pi jinch chorobch stev a ve sniovn cholesterolu.
6) 5)

4)

Vborn se osvdil Francv cvn aj: nati pohanky 100 g kvtu ernho bezu 50 g nati meduky 50 g nati routy 25 g listu ernho rybzu 25 g Pipravujeme a podvme v podob bylinskho aje - nlevu, v mnostv asi 0,75 litru denn, celkem natikrt. Pro homeopatick ely se pouv erstv, naprosto zral bylina, t r h a n obyejn v ervnu, co n e n ale podmnkou, nejlpe mezi t r n c t o u a estnctou hodinou. Zpracovv se podle 3 lihem 90% a dle se ed lihem 40% a na potenci D8. Obecn se uv, podle s t a v u sedimentace, potence D4 nebo D8 s dvkovnm 3 k r t denn 10 kapek, po jdle, v troce vody nebo aje. Podvn t i n k t u r y by nemlo pekroit 6 t d n a zven pozornost pitom m u s bt vnovna osobm citlivm na slunce a svtlo, protoe hroz fotodermatza. Uvn j e n a m s t pi z n t e c h sliznice, pi svdni pokoky, ekzmech, ale h l a v n pi n a r u e n sedimentaci, zejmna vysok, a pi aterosklerze. P i slabosti moovho mche doporuujeme osvden recept: Dv polvkov lce semene kopivy s m c h m e s 80 g r a m y pohankov mouky a s vodou n a m c h m e na konzistenci t e k u t h o tstka. Z toho t s t a p a k u s m a m e na vepovm sdle koblihy, k t e r p o m a z a n m e d e m podvme k veei.
10) 9)

8)

Pohankovou na podvme v podob bnho nlevu. Slupky pomeleme na prek a podvme obvykle 4krt denn pl ajov liky, ped jdlem. Meme zapjet. Pohankov na je vbornou drogou do tzv. cvnch sms, napklad do kombinace s routou, kter m rovn znan obsah rutinu, s kvtem ernho bezu i s listem jitrocele. Obvykle sestavujeme sms tak, aby pohanka tvoila 20 a 25% objemu smsi. Droga je velmi vhodn pro thotn i kojc eny, hlavn proto, e pomh i plodu. Lze ci, e pohanka jako potravina nem v lebnm smyslu prakticky obdobu. Mimodn psoben m kombinace pohankov nati se souasnm podvnm tinktury z plod katanu koskho.
7)

30

31

POPENEC
POPENEC BRECTANOVITY
elehluchavkovitch (Lamiaceae)

GLECHOMA HEDERACEA L.
Zdunk breanovit (s) e Gundermann (n) Ground Ivy (a) Edera terrestre (f) Yedra terrestre ()

Popenec breanovit je trvalka, dorstajc asi ticeticentimetrov vky, s plazivm, koenujcm oddenkem. Lodyha je lys nebo pit, vystoupav, vtven, na bzi l i s t n a t , s dlouhmi vhonky. Listy jsou a p k a t , vstcn, ledvinovit a srdit, h r u b vroubkov a n . Drobn fialov kvty sed v lab s t e d n c h a h o r n c h list. Z d k a n a c h z m e i jedince s kvty modrmi, rovmi nebo i belavmi. P l o d e m jsou tvrdky. Kvete od konce d u b n a do poloviny ervence. S y n o n y m e m lidovho n z v u je t opoka.
2)

1)

Popenec je hojn, n e n p a d n bylina, a s t v lunch lesch, v kro-

vinch, na l u k c h a s t r n c h nebo podl cest.

3)

Pedmtem sbru je kvetouc na (Herba hederae terrestris), sbran v dob kvtu, nejlpe mezi trnctou a estnctou hodinou. Droga m aromatickou vni a balzamickou, znan nahoklou chu.
4)

P o p e n c o v d r o g a j e p e d e v m t s l o v i n n . D l e obsahuje hoi-

nu glechomin, m e n m n o s t v silice, pryskyice, cholin, saponiny, o r g a n i c k kyseliny a m i n e r l n soli, z e j m n a d r a s e l n .

Droga m jemn, ale drazn adstringentn neboli svrav psoben. Vborn tlum prjmy, zlepuje trven a celkov podporuje ltkovou vmnu. Psob tak siln protizntliv, zejmna v trvicm, dchacm a vymovacm stroj. Detoxikuje jtra a psob 32 33

5)

Popenec breanovit

ochrann na j a t e r n parenchym. Tlum zntliv a svdc projevy pi konch onemocnnch. Zevn m e m e drogu pout formou obklad nebo koupel na p a t n se hojc rny, na ekzmy, jako kloktadlo apod. Chceme-li pipravit j e m n psobc aj, p a k volme nlev. Odvar psob razantnji a tsloviny se lpe vyluhuj. Podle nmeckho lkopisu DAB 6 i podle naich zkuenost je optimln jednotliv dvka 2 gramy drogy. Na zevn pouit pipravujeme aj koncentrovanj. Velmi osvdenou lkovou formou popence je bylinn balzm, avak pouvat m e m e i t i n k t u r u . V tom ppad doporuujeme ut 20 a 25 kapek na j e d n u dvku. Popenec je ideln bylinou do r z n c h ajovch sms. Velmi pzniv psob zejmna kombinace s n a t rozrazilu lkaskho, s list e m podblu, s n a t rebrku, o d d e n k e m pukvorce a k o e n e m andliky. V terapeutickch dvkch nevykazuje podvn drogy dn nedouc inky a jednoznan nejsou ani kontraindikace. Z veterinrnho lkastv vme ale napklad o toxickm psoben popence na kon. Proto radji drogu nedoporuujeme k dlouhodob m u uvn. Popenec je h l a v n soust s p n h o p r o t i r e v m a t i c k h o aje: n a t i popence 100 g k o e n e jehlice 50 g vrbov k r y 50 g nati tyminu 25 g kvtu vesu 25 g Podvme v podob bnho bylinskho aje v mnostv 0,75 litru denn, natikrt ped jdlem. K pprav esence uvme celou kvetouc na trhanou mezi trnctou a estnctou hodinou. Na upravujeme podle 2 lihem 80%. Dle se pak ed lihem 40% a na potenci D5. Obecn se uv potence D3 s dvkovnm 3krt denn 9 kapek, ped jdlem.
9) 8) 7) 6)

Podvme na stejn pote jako v alopatii, ale pedevm se zamujeme na znty sliznic od nosohltanu a po aludek nebo steva a pak zejmna pi keovch ilch, hemoroidech, kde se vyuv protizntliv sloky lku. Pi bolestech v krku velmi ulev a zabrn vzniku zntu kloktn odvarem z popence nebo odvarem ze smsi nat popence, nat tyminu, alvje a list ostruiny. Dvacet pt gram popence nebo uveden smsi dme do 0,5 litru studen vody, nechme pejt varem a na 20 minut odstavme. Precedme a odvarem kloktme nkolik minut nkolikrt denn. Proti keovm ilm je dobr popencov mast: Plnou hrst popencov nat dme do 250 gram nesolenho roztavenho sdla nebo do 0,25 litru kvalitnho stolnho oleje a nechme pes celou noc vyluhovat. Druh den krtce ohejeme a precedme. Mast nebo olejem lehce masrujeme keov ly. Na znt aluden sliznice je dobr nlev z popence: Vrchovatou polvkovou lci popence pelijeme lkem vac vody, nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Pijeme 3 lky denn, mezi jdly. Pi bronchitid se osvdil popencov sirup, kter psob i na leh formy bronchilnho astmatu: tyicet gram suen popencov nat dme do 1 litru studen vody a na malm plameni pivedeme k varu. Pak odstavme a nechme pikryt 15 minut vyluhovat. Jemn precedme a dobe smchme se stejnm mnostvm medu. Pak opt na malm plameni svame do konzistence sirupu. Skladujeme v kameninov nebo sklenn uzavrateln ndob. Podvme 3 a 4 polvkov lce denn anebo pi zchvatech kale.
10)

34

35

POTMECHUT
POTMECHUT POPNAV ele lilkovitch (Solanaceae) SOLANUM DULCAMARA L. uok sladkohork (s) (r) Bittersusser Nachtschatten (n) Bittersweet (a) Morelle douceamre (f) Dulcamara ()

Potmchu popnav je popnav trvalka, obyejn lys, ideji chmit, s lodyhou dorstajc vky a dvou m e t r , na bzi devnatjc. Dlouze a p k a t listy jsou vejit a vejit kopinat, na bzi srdit n e b o uat, celokrajn nebo lalonat, k v t e n s t v s 10 a 25 kvty, dk, vrcholov nebo p o s t r a n n , roste na mimolabnch, 10 a 40 mm dlouhch stopkch, je b o h a t vtven, pevisl a s kor u n o u fialovou a blou. Plodem jsou leskl, erven a ni bobule. Kvete v ervnu a ervenci. Potmchu je pomrn hojn rostlina lunch les, kovin, zarostlch sut, lom, p l o t a p a s e k . M r d a v l h k a m o k r , ivn, n e u t r l n , humzn, hlinit pdy. J e m r n jedovat. Drogou jsou koneky vtviek (Stipites s e n caules d u l c a m a r a e ) , s b r a n na j a e p e d n a s a z e n m list. To bv vtinou v b e z n u a sten v d u b n u . Sbraj se t a k na podzim, po opadn list, vtinou v jnu. O d e z v m e asi 5 cm dlouh koneky dvou nebo tletch vtviek, nejlpe mezi t r n c t o u a estnctou hodinou.
4) 3) 2)

1)

Droga obsahuje tzv. glyko-alkaloidy, k t e r jsou chemicky blzk P r o jejich neobvyklost je a-

s r d e n m glykosidm. J d e o tzv. spirosolanov t y p a j s o u vdy doprovzeny steroidnmi saponiny. dme mezi tzv. pseudoalkaloidy. Dle droga obsahuje tsloviny a min e r l n soli, samozejm k r o m a d y jinch, dosud n e o v e n c h

ltek. 36 37

Potmchu popnav

Droga m siln fytoncidn (antibiotick) psoben proti bakterim i proti plsnm, dle psob jako inn metabolikum, srovnateln s psobenm koene sarsaparilly. M protizntliv inky na dchac cesty a siln inek protirevmatick. Zevn tlum znty pokoky a l formou omvn chronick ekzmy. V konm lkastv se podv obyejn vnitn i zevn souasn. Tinktura m mimodn psoben, je inn toti pi ndorovch onemocnnch, jak na zevn dostupn, tak i na vnitn ndory. Dle pomrn inn tlum astmatick zchvaty. Drogu nejlpe podvme formou prku, a to 2 a 4krt denn na piku kulatho noe. Podvat je mon i nlev v dvce dvou a t pohr denn po 100 a 125 ml. Tinktura je ovem innj a obvykle posta 15 kapek 3krt denn. Pi dobr snenlivosti meme dvku zvit na 20 a 25 kapek. Drogu meme povaovat za prudce psobc, i kdy jej jedovatost nelze srovnvat teba s jedovatost rulku, omje nebo bolehlavu. Vy dvky vedou k podrdn aludku a ke zvracen, ale me se pidruit i podrdn ledvin. Alopaticky ji prv proto uvme pedevm zevn a vnitn pouze u vnjch stav, kter vyaduj razantnj terapii, napklad pi tk lupnce. V takovch ppadech drogu kombinujeme s koenem sarsaparilly nebo s oddenkem pru. Droga nen vhodn k dlouhodobmu uvn a nepodvme ji ani thotnm a kojcm enm a ani malm dtem. Potmchu je nam typickm homeopatickm lkem pi vech svdivch afekcch a hlavn v ppadech, kdy se stav nemoci vlhkem zhoruje a teplem zlepuje. asto posta jedin dvka na potlaen velmi pornho svdni. V takovm proveden vak meme t i n k t u r u podvat vcekrt denn. V tomto ppad doporuujeme potenci D5. Vyuit homeopatickch ppravk je u potmchut pomrn irok. J a k o zkladn st byliny pro zpracovn jsou opt konce vtviek, ale tentokrt i s listy, kter se sbraj tsn ped rozkvtem, 38
9) 8) 7) 6)

5)

nejlpe opt mezi trnctou a estnctou hodinou. Zpracovvaj se podle 1 lihem 80%. Dle se ed lihem 40% a na potenci D6. Obecn se uv v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, po jdle, ale v jednotlivch ppadech se uv tak potence od D2 do D4, samozejm po konzultaci s odbornkem. Podvme pedevm u r e v m a t i s m u a bolestech kloub jako nsledku prochlazen, pi katarech moovho mche nebo pi akutn gastroenteritid, ale tak vtin konch pot, od kopivky, pes opary a po akn. Potmchu je prastarou magickou rostlinou. Trocha potmchut pod poltem dv zapomenout na neastnou lsku. Nos-li se na krku, l zvrat a zahn zlo. Zcela nemagick ovem pomhaj obklady pi akne vulgaris: Hrst zralch plod dme do 0,5 litru studen vody, pivedeme k varu a na velmi mrnm ohni vame pikryt 10 minut. Odvar uvme tepl a zbytek radji ihned vylijeme, protoe se nesm pt. Akoli je potmchu bylinou do Ameriky dovezenou, m zde v lidov, ale i oficiln medicn vznamn msto. Amerit lkai napklad objevili, e beta-solamarin, obsaen v bylin, velice kladn ovlivuje lbu ndor. Pedpisuj jej zejmna fytoterapeuti. Ext r a k t vyroben z konc vtviek, co je obdoba naeho pouit, pro vnitn pouvn uvaj jako sedativum, diuretikum, proti bolestem i pro lbu astmatu. Zevn se tato bylina pouv odedvna pro lbu konch pot, otok a bolestivch otlak, ale zejmna jako speciln prostedek pro lbu znt nehtovch lek na rukou i na nohou. Uplatuj se zde pedevm antibiotick sloky byliny, co je pirozen, protoe tyto znty jsou infeknho pvodu.
10)

39

PROSKURNIK
PROSKURNIK LEKRSKY
eleslzovitch (Malvaceae)

ALTHAEA OFFICINALIS L.
Ibi lekrsky (s) r Eibisch (n) Marsh Mallow (a) Guimauve officinal (f) Altea commn ()

P r o s k u r n k lkask, z n m spe j a k o ibiek, je oblben trvalka, dorstajc vky asi 1,5 m e t r u . Cel rostlina je mkce p l s t n a t . Lodyha je pm, jednoduch nebo chud vtven. Listy jsou k r t c e apkat, doln trojhelnkov srdit, t a ptilalon, h o r n vejit, zapiatl, stdav. Kvty rostou jednotliv nebo ve svazecch, v lab nebo ve vrcholovch hroznech. K o r u n a je r o z e k l a n na p t u t , obvykle starorov barvy. Tyinek m obvykle mnoho, s tmavmi pranky. P l o d e m j s o u j e d n o s e m e n n tvrdky. Kvete od konce ervna do zatku z. Ve voln prod roste ibiek j e n v nejteplejch oblastech n a e h o s t t u a je c h r n n . Pro lkrenskou potebu se pstuje, n a p k l a d na Beclavsku a Hodonnsku. Drogu m o h o u tvoit j a k kvty (Flos a l t h a e a e ) , t a k i listy (Folim althaeae) nebo koeny (Radix althaeae) a na (Herba althaeae). Za nejhodnotnj se povauje droga koenov, s b r a n na podzim. Kvt sbr m e tsn ped rozvitm mezi destou a jedenctou hodinou dopoledne, list t s n ped k v t e m kolem osm hodiny r n o , p o t k e m lta. Vhodou sbru k v t je jejich postupn dozrvn.
4) 3) 2)

1}

Droga obsahuje velice hodnotn sliz, krobov ltky, glukzu, aspa-

ragin, betain, pektiny, lavonoidy, minerln ltky, organick kyseliny, stopy silice a dal inn ltky.
5)

Sliz vytv na sliznicch o c h r a n n o u v r s t v u a c h r n ji p e d kodlivmi

vlivy. Dovede dokonale tlumit kael. Pouit drogy je irok. Vnitn ji

Proskurnk lkask
41

40

aplikujeme pi chorobch plic a prduek, moovch cest a ledvin a trvicho stroj vetn tkch prjmovch onemocnn. Zevn se uv ke kloktn, pi popleninch a poleptn, na nehojc se rny, ke zmkovn zatvrdlin. Droga je mimodn univerzln.
6)

Kvality koenovho slizu nejlpe vyniknou pi pouit pihvanho macertu, kdy bereme 2 ajov liky drogy na sklenici vody. Pokud aplikujeme drogu ve smsch, meme pout i bnj formu nlevu. List pipravujeme vtinou formou nlevu. Droga prodluuje innost smsi, do n je pidvna. Musme mt ale na pamti, e souasn ponkud zpomaluje vstebvn jinch innch ltek, napklad vitamn. Chceme-li opravdu vyut jej mimodn psoben, pak ji podvme samostatn. Ibikov slizy vborn mechanicky podporuj vymovn stolice, take vborn psob pi zcp. Je dobr ji kombinovat s listem nebo luskem senn, s reveovm oddenkem, kruinovou krou nebo s plodem eetlku poistivho. Mon je i kombinace se lnnm semnkem. Pi stevnch chorobch je zcela na mst aplikace livho klyzmatu. Nedouc inky nebo kontraindikace nejsou znmy, take drogu meme uvat i v pediatrii. Ze slizovch drog m ibiek nejmohutnj psoben, srovnateln jedin s kostivalem. Pi angn a bolestech v krku se vborn osvdil ibikov macert, kter meme jet poslit ajovou likou alvjov tinktury na sklenici kloktadla. Stejnou kombinaci volme i pro liv klyzma, napklad pi ulcerzn kolitid. Proskurnk je velmi citliv na pravu, suen, skladovn a vbec na celkov zachzen s nm. Zatmco v alopatii se pouv cel rostlina, od kvtu a po koen, v homeopatii se vtinou vyuv pouze koen, a to nejlpe kopan kolem dest hodiny dopoledn a suen ve tm. Usuen a pomlet koen se upravuje podle 4 lihem 70%. Zkladn esence Dl se pak ed dle lihem 40% a na potenci D4. Obecn se pouv edn D3 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, ped jdlem. Tinktura se me uvat i dlouhodob. 42
9) 8) 7)

Zevn se aplikuje obecn potence D4, kter se podle poteby ed, pidv do tekutin na obklady, mch apod. Vhodn je tak homeopatick mast. Pouit ibikovch homeopatik je velmi irok a zhruba podobn jako v alopatii. Specifick je ale pouit pi zntech nejrznj etiologie: znty stev, nosohltanu, pohrudnice, elnch dutin atd. Ji csa Karloman (742 - 814) vysoce hodnotil ibiek a nadil dokonce jeho pstovn. Od tchto dob se na nj msty zapomnlo, ale nikdy ne docela, a tak se cel stalet vt i men mrou uv stle. Napklad ve Francii se erstv vhonky konzumuj jako jarn posilujc prostedek. Na Stednm vchod se koen proskurnku nejprve va a pak sma na cibuli a na msle. Dokonce byly zde pokusy vyrbt z proskurnku textilii, ale pro malou ekonominost nebyly spn. Zajmav jsou nkter lidov receptury: Pi abscesech psob dobe obklady z hrsti proskurnku (list a koen nebo jemn pokrjen koen), kterou dme do 0,5 litru studen vody, pivedeme k varu a 10 minut pikryt pomalu vame. Obklady mus bt tepl. Pi zntech stev uvme odvar z 20 gram proskurnku v 0,5 litru studen vody, kter pivedeme k varu, odstavme a nechme 10 minut pikryt vyluhovat. Pijeme pes den po lcch. Pi zntu pohrudnice vezmeme 1 polvkovou lci yzopu a 1 polvkovou lci proskurnku a v 0,5 litru studen vody pomalu pivedeme k varu, pak odstavme a nechme 10 minut vyluhovat. Precedme a pijeme 3 lky denn mezi jdly. Pi zntu elnch dutin: Dv pln polvkov lce nakrjenho koene proskurnku nechme ve 2 lcch vody 30 minut vyluhovat, pak na malm plameni nechme projt varem a pikryt jet 5 minut vame. Odstavme a 10 minut nechme vyluhovat. Odvar inhalujeme a nkolikrt denn nosem tak nasvme. V Americe je oblben proskurnkov sirup: Oloupan a pomlet koen povarme ve vod, smchme s medem a pomeranovou vou a dn promchme. Dostaneme lahodn chutnajc a velice inn sirup proti kali a kataru sliznic (angn). 43
10)

PROTZ
PROTENKA BAHENN
elehvzdnicovitch (Asteraceae)

BAHENN
FILAGINELLA ULIGINOSA Opiz.
Bielolstok barinn (s) s Sumpfruhrkraut (n) Marsh Edelweiss (a)

Gnaphale des marais, Edelweiss de marcage (f) Edelweiss paldico ()

P r o t e n k a b a h e n n , syn. prot b a h e n n ( G n a p h a l i u m uliginos u m L.), je v l n a t p l s t n a t j e d n o l e t bylina s o d d e n k e m bez nekvetoucch vbk. Lodyha, od b z e vtven, d o r s t vky k o l e m 15 c e n t i m e t r . Listy jsou stdav, doln podlouhl, obvejit a kopisovit, h o r n rkovit k o p i n a t . bory rostou po t e c h a deseti, j s o u pisedl ve vrcholovch klubkch, podepench dlouhmi listeny. Kvty m pouze t r u b k o v i t , jejich lko j e bez plevek. P l o d e m j s o u obl plmilimetrov naky.
2)

x)

P r o t e n k a b a h e n n roste n a p d c h vlhkch a b a h e n n c h , obas

p e p l a v o v a n c h , ivnch, z s a d i t c h , ale i slab kyselch, n e v p e n a t c h , h u m z n c h , psitch i hlinitch.

3)

Drogou je na ( H e r b a g n a p h a l i i uliginosi), s b r a n v ervnu a erDroga obsahuje alkaloid gnaphallin, fytosteroly, k a r o t i n , v i t a m n y

venci p e d kvtem, nejlpe do d e s t hodiny dopoledne.

4)

C a Bi, tsloviny, t u k y , barviva, silice, pryskyice, n k t e r fytonci-

dy a dal inn ltky. Droga roziuje cvy a sniuje krevn tlak, dovede snit napt hladkho svalstva, m velkou antibakteriln aktivitu, zlepuje 44 45
5)

Protenka bahenn

hojen ran a poplenin, urychluje granulaci a epitalizaci tkn. Tlum buen srdce, zvyuje a zrychluje sren krve. Uplatuje se v lb aludench a dvanctnkovch ved a anginy pectoris. Olej, pipravovan macerac nat, m pi vnjm pouit vynikajc vsledky pi hojen ran, pi paradentze, v podob klyzmatu pi len stevnch chorob atd. Pi lb esenciln hypertenze uvme zrove koupele z nat, obvykle obden, v trvn 10 a 15 minut. Sedac koupele jsou vhodn pi infeknm napaden genitli a erozch dlonho pku. Pi trichomondn infekci volme radji lihovodn roztok, kterm nkolikrt denn potrme pslun orgny. P o u v m e v t i n o u klasick odvar, v gynekologii ale d v m e p e d n o s t pouit homeopatickho aje dle Kloudy v potenci U 3 a U 5 . P r o zevn pouit uvme bu lihovodn roztok nebo olej; nebo dokonce mast, kter se s spchem pouv v Rusku a na Ukrajin. Droga je velmi n e d o s t a t e n p r o z k o u m n a , t a k e pes vynikajc vsledky doporuujeme u r i t o u o p a t r n o s t , spovajc v o m e z e n dob uvn, nepekraujc 6 tdn, a v z k a z u aplikace u thotnch a kojcch en.
8) 7) 6)

mum prot lesn (Gnaphalium sylvaticum L.). Je to trvalka, s oddenkem bez nekvetoucch vbk, s pmou lodyhou vysokou a 50 centimetr, hust listnatou, nkdy hroznovit vtvenou. Listy m velmi zk, zpravidla kopinat. Kvtenstv zabr jednu a dv tetiny dlky byliny, je dk, ale mnohoborn, asto majc a 100 kvt. Plodem je 1,5 mm dlouh naka s ervenavm chmrem. Kvete od ervence do z. Na rozdl od bainn prote m rda such svtl lesy, koviny, paseky, louky s pdou vlh, nevpenitou, humzn, psitohlinitou. Sbr se kvetouc na (Herba gnaphalii sylvatici) v ervenci a srpnu. Na obsahuje flavonoidy, fytoncidy, minerln ltky a stopy silice. Drogu uvme pedevm pi veobecn slabosti, pi tzv. postvirov nav nebo pi neurastnii. Zvyuje poet ervench krvinek, ukliduje a pzniv ovlivuje jatern funkce, sniuje hladinu cholesterolu a zlepuje tm metabolismus tuk. Pro zevn uit se pouv prek z pomlet drogy. Tm se zasypvaj pedevm mokvajc ekzmy a tak nehojc se zahnisan rny. Je to prakticky univerzln bylina, bohuel jet mlo prozkouman, kter se d uvat samostatn i ve smsch v nejrznjch formch. Pedevm se uv odvar, lihovodn roztok, u zmnn prek, balzm i homeopatick ppravky. Nem nedouc inky ani kontraindikace, ale doporuujeme i zde zachovvat uritou opatrnost. U tto drogy se nabz vhodn mchn s adaptogennmi prostedky. Napklad sms prku z drogy se vel mate kasikou, nebo sms aje i tinktury s eleuterokokem apod.

Peptick ved meme vylit ajovinou: Nati prote bahenn 100 gram, po 50 gramech stlky liejnku islandskho a kvtu msku a po 25 gramech nati dobromysli a lnice obecn. Pipravujeme jako klasick bylinsk aj v mnostv asi 0,75 litru denn. V homeopatii se jako vchoz surovina pouv erstv kvetouc rostlina bez koene, kter se zpracovv podle 3 lihem 80%. Potencuje se a do edn D5 lihem 40%. Obecn uvme potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, po jdle. Tinkturu uvme hlavn pi chorobch nerv, jako napklad ischias, lumbago, rzn neuritidy, lumbosakrln syndrom a pak v gynekologii a pi potch orgn v pnvi. Velmi podobnou rostlinou stejn eledi je prot lesn, z v a n n k d y protec lesn (Omalotheca sylvatica Schultz et Schultz), synony46
10) 9)

47

PROTZ

PISECNA

SMIL PSEN HELICHRYSUM ARENARIUM Moench. elehvzdnicovitch (Asteraceae) Slamiha pieson (s) e Sand-Strohblume (n) Strawflower, Everlasting (a) Stoechas citrin, Immortelle des Sables (f) Manzanilla bastarda ()

Prot psen je trvalka s drevnatm, vcehlavm oddenkem, dorstajc asi 30 centimetr. Lodyhy m vystoupav nebo pm, nevtven, pitiskle vlnat. Listy jsou stdav, nedlen, celokrajn, bloplstnat, podlouhle eliptick, smrem nahoru se zuujc a na typ rkovit. Ptimilimetrov drobn bory rostou v hustch chocholcch, kvty j sou jasn lut, trubikovit. Nakyjsouhnd, s drsnm chmrem. Kvete od ervna do z. Rostlina m v oblib su psit pdy a je pomrn vzcn. Najdeme ji napklad na Morav kolem Strnice, v psitm, polopoutnm ternu, nebo na zpadnm Slovensku v psinch. V esk republice je chrnna a jej poteba se kryje dovozem.
3) 2)

1}

Drogou je kvt (Flos helichrysi arenarii syn. Flos stoechados), sbran v zatku kveten, ppadn cel na (Herba stoechados). Flavonoidn a fytoncidn droga obsahuje glykosidy, silice, karotin, kumarin, fytosteroly, pryskyice, hoiny, tsloviny a organick kyseliny. Prot psen je jatern a lunkov superbylina". M tak protizntliv a protialergick inek i antibiotick psoben, zlepuje trven, celkov urychluje ltkovou vmnu, tlum nadmn i nadmrn odchod stevnch plyn. Je vhodn i pi dyspepsii.
5) 4)

Smil psen

48

49

Drogu podvme formou nlevu nebo odvaru v obvyklch dvkch. Protizntliv a protialergick posln drogy lpe spluje tinktura nebo lihovodn roztok. Postup pi lunkovch kamenech ovem vyaduje odvar. Je to vynikajc droga pro samostatn podvn, ale je vhodn i pro mchn do rznch sms. Jsou to vtinou smsi s psobenm na jtra nebo na lunk. Droga se me podvat bez asovho omezen, i thotnm a kojcm enm. Matesk mlko je sice nahokl, ale kojencm to vtinou nevad, pokud maj zdrav hlad. Jedinou kontraindikac je ucpn luovch cest. Nae specialita pi aludench a lunkovch potch: nati smilu psenho 50 g nati dobromysli 30 g nati oanky kalamandry 20 g Podv se nlev z 1 polvkov lce na lek vody 2 a 4krt denn, ped jdlem. V homeopatii se uv jako zklad erstv kvetouc na, trhan mezi trnctou a estnctou hodinou, anebo erstv kvt, sbran kolem dest hodiny dopoledne. Na i kvt upravujeme podle 3, a to na lihem 85% a kvt lihem 70%. Dle se oboje ed lihem 30% a na potenci D3. Obecn uvme tinkturu z nat i z kvt v potenci D3 s dvkovnm u naov tinktury 3krt denn 9 kapek, ped jdlem, u kvtov tinktury 3krt denn 12 kapek, po jdle. Uv se v podstat stejn jako v alopatii, zejmna pi vech luovch a jaternch potch, pi dysfunkci slinivky a zavn vbec, ale hlavn specialita tohoto homeopatika je len ischiatiku. Tinktura z kvt se uv speciln pi lunkovch kamenech, ale mus se doplovat. Bu pmo ve smsi s jinmi luopudnmi bylinami i tinkturami, nebo spolu se luopudnmi aji. io)p r o poslen luovho a zavacho systmu uvme odvar z kvt: Dv a ti ajov liky pelijeme 2 sklenicemi studen vody, pivedeme k varu, 5 minut vame a pak odstavme a nechme
9) 8) 7)

6)

10 minut vyluhovat. Precedme a naplnme do termosky. Pijeme 2 a 3krt denn pl sklenice odvaru, po jdle. Pro vypuzen lunkovch kamen doporuujeme nsledujc postup: Dv ajov liky kvtu smilu pelijeme pllitrem studen vody, pivedeme k varu, povarme 5 minut a pak odvarem pelijeme dv polvkov lce smsi ze stejnho dlu nati pelyku pravho a nati ebku obecnho. Nechme 10 minut vyluhovat a pijeme 3krt denn 1 lek, ped jdlem. Odvar musme pt nepetrit nejmn 30 dn. Meme ovem udlat a 3 dvky najednou a skladovat je v termosce.

50

51

PRYEC
PRYEC MANDLOOVIT TITHYMALUS AMYGDALOIDES (L) Hill. eleprycovitch (Euphorbiaceae) Mlienik mandolist (s) (e) Scharfe Wolfsmilch (n) Almond Spurge (a) Euphorbe rule (f) Euforbia () Tento d r u h pryce rozeznme od jinch pryc podle toho, e m listeny zkrovk na spodu srostl a jeho mlko" je na rozdl od jinch d r u h namodral. Z vytrvalho, vetenovitho a vcehlavho oddenku vyhn lodyhy j e d n a k losk, kter jsou kvtonosn, dole bezlist, uprosted s listy rovit nahlouenmi, asto nachov a do fialova zbarvenmi a nahoe s listy menmi a oddlenmi, a j e d n a k lodyhy leton, men, neplodn, h u s t listnat, kter spodn st pezimuj, aby ptho j a r a vytvoily lodyhy kvetouc. Dolej listy jsou opakvejit, apkat, hoej vejit a podlouhl, celokrajn. Vrcholk podepen peslenem opakvejitch list se skld z vtho potu vidlinat se rozvtvujcch paprsk. Medov lzky jsou plmskovho tvaru, zpotku lut, pozdji do nachov. Plodem jsou tekovan, lys tobolky s hladkmi, tmavohndmi semnky.
2) X)

Pryec mandloovit roste ve stinnch listnatch hjch, spe roz-

trouen. Kvete v d u b n u a kvtnu. Je to teplomiln d r u h a nachzme jej i v lesch jehlinatch a smench.

3)

P e d m t e m sbru je na (Herba t i t h y m a l i amygdaloidi), s b r a n

v p r b h u celho roku, ale nejlpe v ervenci a srpnu, kolem devt hodiny dopoledne.
4)

J a k o vechny pryce, obsahuje i pryec mandloovit pryskyinat kauukov mlko". Dle zde n a c h z m e a d u alkaloid, saponiny, organick kyseliny, fytoncidn komplex a ble neprozkouman ltky, kter psob jako imunostimulans neboli ltky zvyujc imunitu.

Pryec mandloovit 53

52

Droga m pedevm inek cytostatick, a v lidovm litelstv bvala proto odjakiva pouvna jako protirakovinn" bylina. Vnitn bvala vyuvna v lb ndorovho onemocnn trvicho stroj a pi lb tch nemoc trvicho stroj jako livo volby, tzn. kdy ve ostatn selhalo. Zevn bvala bylina pouvna pi pokusech o lbu rakoviny pokoky, ale t u brcovch ved, p a t n se hojcch r a n a nkterch ekzm. Dvkovn zde sice uvdme podle byline Rudolfa France z Holeova a bvalho vedoucho experimentln z a h r a d y na Krav hoe Stanislava Dvoka, ale upozorujeme na to, e lba m bt stanovena individuln a s pomoc odbornka. Dva vt nebo ti men lstky pryce pelijeme sklenic studen vody, nechme projt asi minutovm varem, potom nechme 10 m i n u t u s t t a precedme. Nemocn m odvar vypt pomalu, asi bhem tvrt hodiny, nejlpe rno a veer. Pi tm prbhu nemoci a dobr snenlivosti je mon jej pt i 3krt denn. Pi ndorovm onemocnn je vhodn ttdenn podvn a jednotdenn pauza. Kru je mon vcekrt zopakovat. Pi lb jinch d r u h onemocnn se doporuuj krat cykly o deseti dnech a tydenn pestvce. Zde m e m e t a k cyklus vcekrt opakovat. Pi zevnm pouit pipravujeme 1 litr odvaru z cel nat. Do vlanho odvaru je vhodn namoit dtskou plenu, piloit na chor msto asi na 5 m i n u t a pak obklad obnovit. To dlme po dobu jedn plhodiny a lbu ukonme zvrenm obkladem, p i k l d a n m na 15 a 20 minut. Obklady vysuuj pokoku, kterou musme nsledn oetit vhodnm kosmetickm krmem. Zevn aplikce bvala provdna obyejn jednou nebo d v a k r t denn, ale oba bylini lbu stanovovali individuln. Napklad do otevench brcovch ved byl obklad pik l d n na krat dobu ne teba na loisko ekzmu. K tomu jen tolik, e je nutn postupovat opatrn podle znm zsady primm non nocere, tj. pedevm nekodit! Ze zkuenosti ovem vme, e drogu lze mchat do sms, ale pouze pi pelivm promchn.
7) 6)

5)

Pitom obsah drogy by neml peshnout 5 a 10%, vjimen a 15% hmotnostnch. Ostatn byliny volme smrovan, take meme pipravit aluden aj s prycem", lunkov aj s prycem" apod. Prvnm pznakem predvkovan bv prjem, pi vtm predvkovan i s krvcenm - tehdy lbu ihned zastavme a poradme se s odbornkem, zda pokraovat s menmi dvkami nebo lbu zmnit. Pro zevn pouit meme drogu speciln upravit. Teba ji pomeleme na prek a pouvme jako zsyp anebo ji vmchvme do masovho zkladu. Zkladn surovinou pro vrobu homeopatickch prostedk je suen, ale i erstv mln va, kter se upravuje podle 4 lihem 85%. Dle se pak potencuje lihem 40% a na potenci D6. Obecn se uvaj potence D2, D3, D4 a nejvce D6. V potenci D6 je dvkovn 3krt denn 6 kapek, po jdle, do vody nebo neslazenho aje. erstv va se upravuje podle 1, ale jinak se potencuje stejn jako esence ze suen vy. Tinktury inkuj tm u vech stevnch pot, pi ndorovch onemocnnch, pi katarech hornch cest dchacch, zevn pi rznch dermatitdach, pedevm bulznch (tvoen podkonch puchk), pi erysipelu (ri) i pi nkterch onch onemocnnch. Pryec n e n rostlina j e n t a k ledajak. Bylinka Pestrov pouhmi obklady vylila kon rakovinu, manifestovanou otevenm vedem na prsu. Jej manel il nkolik let bez pot pi probhajc stevn rakovin. J e h o lka ho lil injekcemi z pryce. Pryec je vynikajcm lkem na nehojc se rny. Doporuujeme nsledujc postup: Nejprve omyjeme okraje r n y kvalitnm blm vnem tak, e okraje r n y vytlaujeme smrem do rny. P a k obkldme nebo koupeme v odvaru z pryce. Odvar zhotovujeme tak, e suen pryec v a m e asi 3 minuty, a odvar zerven, a p a k odstavme. R n u nezavazujeme ani nepikrvme, pokud ovem nejdeme ven. Je to recept bylinky p a n F r a n t i k y Pijkov, podle kter se m e pout se stejn m efektem i pryec chvojka. Recept je m n o h o k r t oven.
10) 9) 8)

54

55

PENICE
PENICE SETA
elelipnicovitch (Poaceae)

TRITICUM SATIVUM L.
Penica letn (s) (r) Gemeiner Weizen (n) Wheat (a) Bl t (f) Trigo ()

Penice set je jednolet, j a r n nebo ozim, odnoujc, mlce koenc t r a v i n a s rkovitmi listy a sloenm klasem. Plodem je penin zrno. Stbla dorstaj asi metrov vky a jsou d u t , t e n k o s t e n n , i na kolnkch lys. Obilky jsou n a h .
2)

X)

Penice je bn obiln druh, pstovan v m n o h a odrdch. Za nej-

kvalitnj je z hlediska nutrinho i zdravotnho povaovna penice palda (Triticum spelta L.), pedevm proto, e spn odolala pokus m o lechtn, a t a k pedstavuje n e n a h r a d i t e l n o u zsobrnu vivnch ltek, zvlt pokud je pstovna ekologicky.
3)

P e d m t e m lebnho pouit je j e d n a k vlastn obiln zrno (Semen

tritici satini), nejastji naklen, ale t a k otruby, k t e r jsou oznaovny za nejhodnotnj, a slma, zejmna zelen (viz 3. dl - oves). Penice obsahuje vedle pevaujcho krobu a d u cennch minerlnch ltek, vitamny skupiny B, vitamny A a E atd. Je dobr vdt, e bl m o u k a je oproti celmu z r n u ochuzena o 75 a 100% minerlnch ltek a vitamn. Zvlt hospodykami oblben hladk m o u k a specil 00", zvan t a k dvounulka", obsahuje prakticky ist krob, bez minerli a vitamn, tedy l t k u z nutrinho hlediska symbolicky vhodnou prv t a k na 00. Nesporn je ovem obsah energetick.
5) 4)

Otruby podvme pedevm jako soust lebn vivy, hlavn pi

tzv. divertikulze, co je velmi nepjemn onemocnn tlustho, vjimen i t e n k h o steva. Nemoc je charakterizovan tvorbou vchlipek, k t e r brzd funkci steva a jsou pinou n e p r c h o d n o s t i a j a k h o s i

Penice set

56

57

zahnvan obsahu steva. To pedevm vyvolv bolestiv nadmn, kee a me bt poslze pinou ndorovho onemocnn. Penin vlknina je perfektn ochranou ped zcpou. Penin otruby maj krom toho tak regeneran vliv na psychiku. Vitamn E z peninch klk, obsaen zejmna v oleji z tchto klk, m vten inky hojiv a dokonce zlepuje hormonln strnku, pedevm plodnost. Naklen penice, ppadn i otruby, maj znan vliv na sniovn a hlavn udrovn hmotnosti tla. Zvltn kapitolou je zelen penin slma, popsan dle. Otruby podvme pednostn syrov, samostatn pi dvkovn 4krt denn po 2 ajovch likch. Nejmen dvkou terapeuticky jet prokazateln innou je 5 ajovch liek denn. Otruby zsadn podvme nalano. Meme je samozejm rozmchat v jogurtu i tvarohu, ale jednoznan dvme pednost pmmu uvn. Vtina lid syrov otruby bn sn. Pokud ovem chceme regulovat dkou stolici a ppadn dal stevn pote, musme otruby tepeln upravovat. Napklad tak, e je dme na pnev, a tu drme asi 7 a 8 centimetr nad plynovm plamenem nebo na elektrickm sporku nastavme stupe 1 a 2 u tstupovho a 2 a 3 u estistupovho pepnae. Bez oleje a na sucho mchme na pnvi asi 10 a 15 minut, m otruby dokonale sterilizujeme, ani bychom je praili. Otruby pak uchovvme v hermeticky uzavenm obalu. Naklenou penici pipravujeme nsledovn: Penici dokonale propereme pod tekouc vodou a odstranme ppadn pmsi (kamnky, traviny). P a k ulome na misku a pelijeme vodou, kterou jednou nebo dvakrt bhem dne vymnme. Voda by mla bt odstt. Veer penici proplchneme a nechme bez vody na misce. Meme ji vak pekrt vlhkou textili. Rno opt proplchneme a dme do vody. Cel postup opakujeme t a k dlouho, a vznikl klky maj dlku 2 a 3 mm, pak penici proplchneme a snme. Potebn denn dvka je asi 4 polvkov lce penice v suchm stavu. Doba ppravy je obyejn 3 dny, vjimen 4 dny. Existuj ovem i jin, prakticky stejn inn nvody na vrobu klk. 58
6)

Je to potravinov produkt bez nedoucch ink. Jedinou kontraindikac lby penic je alergie na blkovinu obilnho zrna (pecitlivlost na lepek), kter se projevuje obyejn brzy v r a n m vku. Onemocnn je pojmenovno coeliakie. V knize Lba vivou Karla ervenho se pe o vlivu penice na psychiku. Doslova: Znm z praxe mnoho ppad lid nervov vyerpanch, kte jedli 2 polvkov lce otrub denn, obden leeli 20 minut v tepl kvasnicov koupeli (50 gram kvasnic na koupel) a denn sndli 10 vlaskch oech. Za 3 tdny se dostali ze vech depres a stali se z nich vesel a optimistit lid. "
9) 8)

7)

Homeopatick zpracovn jakkoli sti penice nen znmo a vzhledem k dostupnosti a innosti nen ani potebn. Z nmeck literatury je znm tzv. penicov trva. Je to prostedek, kter obsahuje celou adu vitamn a minerlnch ltek. Je to pedevm vitamn C, vitamn A, vitamny skupiny B, vitamn F, mnostv vpnku atd. Prostedek l anmii, ist krev, neutralizuje jedy v bukch, brn bujen bunk, stimuluje innost jater a zvyuje poet ervench krvinek. Posta trnctidenn kra. Pprava je velmi jednoduch: Dv hrsti penice dme do zavaovac lhve, lhev naplnme do 2/3 a pikryjeme gzou. Nechme pes noc stt, pt den zrna proplchneme istou vodou a nechme dalch 12 hodin stt. Pak ploch tc nebo msu s bonicemi alespo 2,5 centimetru vysokmi naplnme volnou zeminou, zrn na n rozprosteme tak, aby se navzjem dotkalo, a pikryjeme druhm tcem, kdy pedtm zeminu navlhme. Po 3 dnech odkryjeme, v zemin dle udrujeme vlhkost a po 6 a 12 dnech podle teploty, kdy trva doroste do vky 10 a 15 centimetr, sklzme". Trvu pak normlnm postupem odavme a vu pijeme erstvou. Meme mchat i s jinmi avami. Trvu meme pouvat i zevn, napklad potrat pokoku hlavy pi dkch vlasech, nkolik kapek do nosu pi nachlazen velmi ulev, polovina skleniky tvy v koupeli uprav krevn obh nebo nkolika rannmi dvkami vy upravme nespavost. 59
10)

PTACINEC
ABINEC OBECN
eleptaincovitch (Stellariaceae)

ALSINULA MEDIA (L.) Dostl

Hviezdica prostredn (s) e Vogelmiere (n) Greater Chickweed (a) Stella intermdiare (f) Asklavia, Boccado de gallina ()

abinec obecn je j e d n o a dvoulet drobnj rostlina s vtvenmi, polhavmi nebo vystoupavmi, k e h k m i , j e d n o a d chlupat m i a na dolnch uzlinch n k d y koenujcmi lodyhami. Listy j s o u syt zelen, vejit, ale zapiatl, doln dlouze a p k a t , h o r n pisedl. Kvty j s o u jednotliv, l a b n n e b o v c h u d m vrcholovm vidlanu, bl s dvoudlnmi pltky. Plodem je vejit tobolka, do poloviny pukajc, s m a l i n k m i , l e d v i n i t m i s e m n k y . S y n o n y m u m byliny je ptainec abinec (Stellaria m e d i a L.).
2)

1}

abinec je hojn pleveln druh, k t e r m u se da na vlhch lukch, z a h r a d c h , na ivnch, n e u t r l n c h a slab kyselch p d c h .

3)

S b r m e kvetouc na (Herba stellariae) od konce d u b n a , nejlpe

kolem d e s t hodiny dopoledne. Obsahov sloen j e velmi m l o p r o z k o u m a n . U v d s e o b s a h tslovin, saponin, m i n e r l n c h sol, organickch kyselin atd. Z popela u p o u t v pozornost vysok obsah kyslinku d r a s e l n h o a kyslinku kemiitho. Novji byl n y n zjitn v i t a m n C, v i t a m n E
4)

a karotn, tanin, sliz a hoiny.

5)

V oficiln fytoterapii se byliny nevyuv, ale z lidovho litel-

stv je znmo vyuvn pi plieni TBC a jako pomrn inn diuretikum neboli moopudn prostedek. Udv se tak spn itn krve, pedevm u nejrznjch konch chorob, hlavn u lupnky. Rusk lidov litelstv drogu vyuv jako prostedek, kter
60 61

abinec obecn (ptainec)

stav krvcen, kde se uv va, a tak zevn pi revmatismu, kdy se uvaj kaovit obklady z nat. Vbornou lkovou podobou je erstv va z pomlet nat. vu podvme 4krt denn po 1 ajov lice, ped jdlem, na lan aludek. Dobr je tak bylinn balzm, ppadn i homeopatick prava. Samozejm meme podvat i nlev, pipravovan bnm zpsobem, ale podvn vy nebo balzmu dvme pednost. Zatm nebyly zjitny dn kontraindikace, ani nedouc inky. Ale s ohledem na nedostatenou znalost obsahovch ltek nedoporuujeme dlouhodob podvn a zvlt pak podvn vych dvek. Toxicita drogy ovem nebyla prokzna. Nejvhodnj je vak kombinace drogy ve smsch. Na ptaince a na pouru malobornho meme pedevm pouvat k omvn ekzematick pokoky. Me se tak pout ke koupelm dt pi atopickch ekzmech. Kaovit obklady z rozdrcench nebo mletch erstvch bylin se osvdily dokonce pi nkterch podobch lupnky, a to pikldnm pmo na pokoku. Obklady se nechvaj piloeny asi pl hodiny, ale pi dobr snenlivosti okoln pokoky je meme ponechat podstatn dle, teba i celou noc. Je ovem vhodn pedem individuln odzkouet snenlivost. I kdy to b u d e vypadat nezvykle, je mon ptainec pout i pro zhotovovn homeopatickch prostedk. Zde je zvl vhodn postup podle 1, protoe rostlina m hodn vy. Pi zpracovvn pouijeme lh o koncentraci 70%. Zkladn esence se pak ed a na potenci D3 lihem 35%. Obecn podvn in 3krt denn 5 kapek, ped jdlem, ale jen po dobu maximln 2 msc. Ke vnjmu pouit je vhodn pipravit mast s blou vazelinou anebo pout edn D5. Tinktura se uv podobn jako v alopatii pedevm na vechny plieni a bronchilni neduhy, pi zahlenn, pro lep odkalvn apod. 62
9) 8) 7) 6)

Vyuvn vy ptaince se zd bt obecn, protoe i nmeck bylinstv rad pedevm uvat vu. Nkter postupy, jako napklad ten nsledujc, meme rovn vele doporuit. erven skvrny na oblieji: Hrst ptaincov nat vylisujeme a vou potrme nebo spe jemn masrujeme erven skvrny. Potom nechme 1 a 2 hodiny psobit a pak vlanou vodou omyjeme. Tento postup provdme 3krt tdn, a pokud by bylo nutn pokraovat, co je dost nepravdpodobn, po tdenn pestvce jej obnovme. Plieni tinktura: Na dme do studen vody, ve kter ji po uveden do varu vame pouze 1 minutu, nechme 10 minut vyluhovat a uvme 2krt denn sklenici. Pokud chceme inek poslit, dme do vody 0,3 a 0,5 litru vna. Toto doporuujeme hlavn pi zahlenn plic. Jinak odvar psob na vechny plieni a bronchilni neduhy, uvoluje hleny, posiluje vykalvn hlen, zabrauje krvcen z plic nebo vykalvn krve z plic. Pi stejnch potch se va smch s medem a 6 a 8krt denn se uv 1 ajov lika smsi. Na kon problmy ale tak na oteven rny, vyrky apod. pouvme obklady. Do odvaru mme nkolikrt sloen textil a vlan JeJ pikldme na rny. inek obklad meme poslit pidnm pesliky a jitrocele kopinatho do msi.

10)

63

PUMPAVA
PUMPAVA OBECN ele kakostovitch (Geraniaceae)

ERODIUM CICUTARIUMHer.
Bocianik rozpukovit (s) r Reiherschnabel (n) Storksbill (a) Erodium, Geranium petit (f) Cicutaria ()

P u m p a v a obecn je jedno a dvoulet, nepjemn pchnouc rostlina s polhavmi nebo pmmi lodyhami, dorstajc vky a jednoho m e t r u . P z e m n listy vytvej rici, lodyn jsou k r t c e apkat, h o r n p a k pisedl. epel je v obrysu eliptick, u pisedlch list spe vejit. Listy jsou j e d e n a d v a k r t p e e n o k l a n . Kvt m pltky nachov rov. Oba h o r n pltky maj na bzi ernou skvrnu. Plody jsou asi desetimilimetrov, ale jsou o p a t e n y i nkolikacentimetrovm zobkem. Kvete v d u b n u a s r p n u .
2)

1}

P u m p a v a je hojn pleveln rostlina h o r , pastvin, mez, cest, svtlch les, kovin, pol a rumi. M r d a pdy vhevn, vyschav, ivn, zsadit, voln, k a m e n i t i hlinit.
3)

P e d m t e m s b r u j e n a ( H e r b a erodii), s b r a n p o cel v e g e t a n

obdob. Za nejkvalitnj se v a k m e z i b y l i n i p o k l d k v t n o v a ervnov sbr.

Droga obsahuje tsloviny, tuky, vosky, kyseliny gallovou, glutaminovou a aminooctovou, alenin, azyprolin, prolin, histidin, tryptofan a kupodivu tak mal mnostv kofeinu. Nalezen byl i znan obsah draselnch sol. 64 65

4)

Pumpava obecn

Droga psob pedevm jako velmi inn h e m o s t a t i k u m a uterotonikum, ovlivuje tedy srlivost krve a dlon stahy. V minulosti bvala droga velmi cenna a svm i n k e m z a a z o v n a n k a m mezi vodilku k a n a d s k o u a n m e l . Droga v malch d v k c h zvyuje krevn tlak, zatmco ve vtch dvkch jej sniuje, co je bn kaz v homeopatii. Droga je vhodn jako doplkov lk pi lb anginy pectoris. Daleko nejvt pouit je vak v gynekologii, n a p k l a d pi n a d m r n menstruaci, pi m i m o m e n s t r u a n m krvcen apod. V posledn dob se p u m p a v a znovu hls o sv msto na slunci", k t e r j o p r v n n pslu, zejmna po tom, co bylo zjitno jej velmi pravdpodobn protindorov psoben.
6)

5)

Z k l a d e m pro homeopatick zpracovn je erstv kvetouc na, t r h a n nejlpe brzy r n o mezi sedmou a osmou hodinou. Musme vak peliv urit sprvnou bylinu, protoe je velice podobn kakostu s m r d u t m u , k t e r m sice inky podobn, ale v d a n m p p a d m n o h e m slab. Na zpracovvme podle 1 lihem 8 5 % a dle edme a na potenci D5 l i h e m 30%. Obecn se uv potence D5 s d v k o v n m 3 x 7 kapek, p e d jdlem. Doba uvn by n e m l a pekroit 50 dn. T i n k t u r a se uv pedevm j a k o h e m o s t a t i k u m (pro z s t a v u krvcen), pro podporu s t a h dlohy, kde jsou vsledky lep ne u vilnu nebo nmele, a dle pi vekerch gynekologickch potch obecn. i o ) p r o rozeznn od k a k o s t u s m r d u t h o slou nejlpe plody, kter jsou zakoneny delm jakoby zobkem, k t e r slou zajmavm zpsobem jako vlhkomr. P i suchm poas se toti roubovit sto a p e d detm n a o p a k zase iroce rozvine.

9)

Drogu p o d v m e v podob k r t k o d o b v a e n h o odvaru (doba

v a r u asi 1 m i n u t a ) . Znmo je i vyvn t e k u t h o e x t r a k t u . Zvlt v gynekologii se n m osvdilo podvn homeopatickho aje podle Kloudy v potencch U9 a U12. aj p o d v m e p o m r n v malch dvkch, zpravidla 4 k r t denn po 0,15 litru, t i n k t u r u p a k 4 k r t d e n n 20 a 25 k a p e k a t e k u t e x t r a k t 4 k r t d e n n po 10 a 15 k a p k c h . Drogu m e m e m c h a t do sms, radji vak pouze v m a l m objemu, protoe jej a r o m a n e m u s bt k a d m u pjemn. Toto je t a k jej relativn k o n t r a i n d i k a c pro obecn podvn. Upozorujeme, e jej inek je znan siln a zvlt u gynekologickho krvcen m e m e bt pjemn pekvapeni rychlou reakc organismu. Thotn m a kojcm e n m vak jej podvn nedoporuujeme.
8) 7)

Hemostatick aj bylinky Poloncov z Kotian n a d Turcom: n a t i ebku nati pumpavy 50 g 30 g

n a t i ernohlvku 20 g aj p o d v m e v podob krtkodob v a e n h o odvaru, doba v a r u asi 1 a 2 m i n u t y . Po odstaven z ohn n e c h m e 15 m i n u t vyluhovat, p a k precedme a podvme pi gynekologickm krvcen a pi krvavch prjmech.

66

61

PUPALKA
PUPALKA DVOULET elepupalkovitch (Oenotheraceae)

OENOTHERABIENNIS L.
Pupalka dvojron (s) (e) Gemeine Nachtkerze (n) Evening Primrose (a) Onagre commune (f) Onagra comn ()

D V prvm roce vyhn p u p a l k a dvoulet z epovitho koene chum pzemnch, podlouhle vejitch list. Ve d r u h m roce p a k vyrst pm, h r a n a t , a 1 m e t r vysok lodyha s vejit kopinatmi, stdavmi listy, k t e r jsou zpravidla pisedl. lut kvty sed jednotliv v lab i n c h list a jsou sloeny ze ty p l t k . Kvt, k t e r svou stavbou ponkud pipomn kvt divizny, a t a k za nj bv obvykle zamovn, se rozvj od ervna do z v podveer kolem est hodiny a pit o m m r n von. ivotnost k v t u n e p e k r a u j e 24 hodin. P l o d e m je typouzdr, t y h r a n n , jehlancovit p r o t h l tobolka, obsahujc a 300 lysch semnek. Na jedn rostlin n a c h z m e asto a 100 semennch tobolek. Vzhledem k veernmu rozkvtn je p u p a l k a t a k lidov zvna non svce". P u p a l k a je bnou rostlinou strn, kov, ale i nch beh. Dve se pstovala projedly koen, kter platil za pomrn vivnou zeleninu. Sbral se v h r a d n v prvnm roce ivota byliny. V souasnosti se roziuje pstovn pupalky na semeno. V esk republice je velkopstitelem pupalky n a p k l a d ZD ttn n a d Vl v okrese Zln.
3) 2)

P e d m t e m zjmu farmakolog j e v souasnosti pedevm semeno (Semen oenotherae).

4)

S e m e n o obsahuje pedevm velmi kvalitn olej s v r a z n m i fyziolo-

gickmi inky. Olej obsahuje p e d e v m kyselinu linolovou, olejovou a gama-linolenovou, s m a l o u p m s velmi v z n a m n kyseliny dihomo-

gama-linolenov. Jde o tzv. esenciln mastn kyseliny, kter lidsk 69

Pupalka dvoulet

organismus neum syntetizovat a je tud odkzn na zevn pjem. Pitom ale tyto ltky jsou soust fosfolipid, co jsou stavebn jednotky bunnch membrn, hraj velkou lohu pi transportu a okysliovn cholesterolu a jsou vchozmi ltkami pro tvorbu tzv. prostaglandin, co jsou dleit ltky s hormonlnm psobenm. Pupalkov olej je velmi innm potravnm doplkem, kter me bt spn pouit v lb dlouh ady onemocnn. Pln prokzno je vznamn zlepovn stavu nemocnch, trpcch napklad atopickm ekzmem, kterm v dnen dob trp pedevm dti. Takt lba lupnky se jev velmi nadjn - pupalkov olej se vedle aje z koene sarsaparilly me stt zkladnm lkem. Dal pln prokzanou indikac je uit oleje v lb tzv. PMS - premenstruanho syndromu, kter trp msc co msc mnoho en a je u znanho procenta en modern kletbou. Jedn se o pedmenstruan bolesti a kee, doprovzen depresemi. Dobrch vsledk je dosahovno pi lb roztrouen sklerzy, zejmna v potenm stadiu. V kadm ppad brzd rozvoj nemoci a oddaluje vznik zvanjch pohybovch pot. Olej sniuje hladinu cholesterolu a hodnoty krevnho tlaku, pi souasnm zpomalovn srlivosti krve, a je tak vbornm prevetivnm prostedkem vech cvnch chorob, pedevm anginy pectoris, ischemie myokardu a ischemie konetin, a sniuje nebezpe vzniku nhlch phod mozkovch.
6) 5)

je netoxick a m vedle terapeutickch ink i vysokou nutrin hodnotu. Krom uznvanch" ink meme jet doporuit pzniv vliv oleje na padn vlas. Zde je ovem teba systematick vnitn uvn. Dle miz nepjemn pocit mravenen v nohch i rukch, zejmna u starch lid. Dochz tak ke zlepen sluchu, zraku i pamti. A v neposledn ad zahn nepjemn zpach potu. Homeopaticky zajmav je i zpracovvn pupalkovho koene, kter byl tak prvn zpracovvanou st pupalky, nebo pouvn oleje je pomrn nov (v USA byl pupalkov olej oficln uznn teprve v polovin 80. let). A protoe koen nen teba dle upravovat, je vhodnou st, nebo obsahuje adu ltek, kter v oleji nebyly zjitny, jako napklad tanin, sliz, flobofen, cerylalkohol nebo fytosterol. Ovem nezajmav nen ani zpracovvn mletch semen vetn slupek, kter obsahuj dal inn ltky. Koen se ovem zd bt pece jen vhodnj. Zpracovv se nejmn dvoulet, kopan nejlpe v jnu kolem est hodiny rann. Po umyt a pomlet jej upravujeme lihem 85% podle 3. Dle extrakt edme na potenci D4 lihem 40%. Obecn se uv v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 8 a 9 kapek, ped jdlem, bez asovho omezen. Uv se pedevm jako prevence proti srdenm infarktm a jako antitrombotikum vbec, zejmna v USA, dle jako antiflogistikum, antispasmodicum, jako antivaginln prostedek, pi aludench a vnitnch nemocech, pi potch stev a konenku. Uvaj se tinktury, masti i infuse. P u p a l k a pochz z americk Virginie. Do Evropy byla zavleena v roce 1614 a rychle zde zdomcnla. V roce 1919 byla zjitna cenn kyselina mamlinovlenov. V roce 1911 prohlsil botanik Wilhelm, e j e d n a libra koene pupalky dod lovku vce sly ne 200 liber hovzho m a s a . V U S A byly pvodn vyuvny listy pupalky, hlavn proti nejrznjm konm afektm. Spolu s k o e n e m byly listy vyuvny p i lb atopickch projev, a s t m a t u atd. Pouvaly se nlevy, odvary i obklady. Teprve v poslednch letech dolo k rozen uvn oleje.
10) 9)

Ve stadiu vzkumu je vyuit v revmatologii, kde zatm neznmm mechanismem pzniv ovlivuje bolesti sval i kloub. Olej psob imunostimulan, celkov zvyuje obranyschopnost organismu a jeho odolnost vi nsledkm stresu, zejmna v oblasti cvn. Pupalkov olej je v souasnosti v bn nabdce lkren, a to od nejrznjch vrobc, zpravidla v podob elatnovch tobolek a pod rznmi nzvy. Dvkovn se bude dit podle hmotnosti kapsle, resp. jej npln, piem prmr in 6 a 8 tobolek denn.
8) 7)

Pupalkov semeno nemchme do sms, podvme je vhradn samostatn, a ji v podob syrovho semene nebo v podob oleje. Droga

70

71

PUPAVA
PUPAVA BEZLODYN elehvzdnicovitch (Asteraceae) CARLINAACAULISL. Krasovlas bezbyov (s) (e) Gemeine Eberwurz, e Silberdistel (n) Carline Thistle (a) Carline acaulate (f) Carlina ()

Pupava bezlodyn, mezi bylini zvan pupava bl, m vytrval oddenek, asi na prst siln. Z nho vyhn rici apkatch, hluboce chobotnat peenodlnch, vlnovit zprohbanch bodlinatch list. Ve stedu se nachz asi deseticentimetrov ploch bor belavch kvtk. Vnj listeny zkrovu jsou lupenit, vnitn jsou suchomzdit, zk, celokrajn, bl a vytv kolem celho boru pkn paprsek. Ped detm a v noci se suchomzdit listeny sklnj a tvo nad lkem kuelovitou stku. V chladnjch polohch bvaj vnitn listeny zkrovu zbarveny tmavorov. Kvete v ervenci a srpnu.
2)

1}

P u p a v a roste na kamenitch, such kopcch, strnch, mezch a na lesnch paloucch. N e n pli hojn. Kvtn lko byliny je jedl a m chu podobnou k e d l u b n u . Pedmtem lebnho vyuit je vak paliv oste chutnajc koen (Radix carlinae), sbran na podzim, ale lpe na jae v kvtnu. Za syrov nepjemn pchne, suenm se vak pach vytrc.
4) 3)

Jako vtina rostlin z eledi hvzdnicovitch obsahuje i koen pupavy polysacharid inulin. Dle obsahuje silice, pryskyice, tsloviny a zvltn enzym, zpsobujc sren mlka.

Pupava bezlodyn

72

73

Droga psob v r a z n moopudn a p o t o p u d n . Zlepuje chu k jdlu a m t a k inky fytoncidn. Uvme ji pedevm v urologii, protoe zlepuje innost ledvin a aktivizuje tak innost potnch lz, a t m urychluje vyluovn odpadovch ltek z organismu. Podvn je pln indikovno pi horenatch chorobch bakterilnho i virovho pvodu, zvlt pi z n t u moovch cest. Je dobrm livem pi z n t u prostaty i pi zvten prostaty u starch mu. V l i t e r a t u e j s m e nali informace o protindorovm i n k u pi rakovin prostaty, co ovem n e m m e oveno. Droga desinfikuje stevn t r a k t , a hod se tud pi dyspeptickch potch, infeknch prjmech apod. Zevn m e m e drogu uvat do koupele pi plsovm onemocnn, na omvn pi hnisavch konch afekcch, na s e k u n d r n infikovan ekzmy. Drogu podvme v podob prku, obvykle 3 k r t denn na 2 piky k u l a t h o noe, p p a d n v podob nlevu, v mnostv asi 4 sklenice denn. Pro zevn aplikaci dvme pednost odvaru. Osvdila se i podoba bylinnho balzmu, p p a d n podoba homeopatickho aje podle Kloudy v potencch U3 a U 6 . Droga je netoxick a m e m e ji m c h a t do sms nebo podvat samostatn. Pi podvn nebyly zjitny dn zvanj nedouc inky. Zvl se ale osvdily kombinace: v urologii se zlatoblem, vrbovkou, t a k se rdesny a s k o e n e m jehlice t r n i t , v gastroenterologii s ebkem, k v t e m msku, e p k e m , jablenkem, m e d u k o u a tezalkou, v dermatologii s ekankou, zemdmem a k o e n e m lopuchu. P i plsni mezi p r s t y na nohou pipravme do vdra silnj odvar vlatovinku jako horkou st koupele a bn odvar z koene pupavy jako chladnou st koupele. Koupel provdme 10 vtein ve studen n p l n i a 30 vtein v n p l n i hork a asi 7 k r t prostdme. Po koupeli oetme nohy bnou protiplsovou m a s t , n a p k l a d Mykoseptinem, anebo 10% salicylovou m a s t nebo 10% salicylovm lihem.
8) 7) 6)

5)

H o m e o p a t i c k zpracovn pupavy n e n z n m o a s ohledem na innost upravovanch k o e n nen ani potebn nebo douc. K o e n pupavy je vcelku zbyten lebn opomjen, co ovem n e p l a t n a p k l a d pro Nmecko, kde je velice dn. Uv se zde aj, odvar nebo nlev, p r e k z koene, t i n k t u r a , ba i vno k vnitnmu, ale i zevnmu oetovn. aj nebo odvar z 15 a 30 g r a m koene na 0,5 litru vody se uv proti k a t a r m , nachlazen, ale i dalm potm moovch orgn, ledvin i aludku, proti zahlenn hrudnho prostoru, k vyitn a poslen a pro vyluovn zplodin. U starch lid slou pedevm proti vodnatelnosti a ppadn proti ervm. Na tyto pote se uvaj tak vechny dle uveden prostedky. P r e k z koene, j e m n pomlet, se bere 2 k r t d e n n 1 a 2 piky noe na lek vody. T i n k t u r a z 1 ajov liky pomletho koene a 5 ajovch liek alkoholu asi 40%, nebo z 50 a 60 g r a m koene na 1 litr vna m v p o d s t a t stejn inek jako aj, a l e j e chuov pjemnj a vdy p i p r a v e n a k pouit. Uv se 3 k r t denn 15 k a p e k ve lci vody. Pupavov vno se pipravuje jednorzov ze 4 a 5 g r a m koene v dvce vna nebo ze 40 a 60 g r a m na 1 litr vna. Uv se v malch dvkch, pes den, k vypuzen tasemnic. Vymvac prostedek na vymvn r a n , ekzm a plsn se vyrb n a m e n m koene v oct. Cel koen se n e c h 8 dn v oct za obasnho p r o t e p n . T e k u t i n o u se vymvaj v e c h n a p o r u e n pokoky. Krom vyistn b r n tento prostedek vytven jizev.
10)

9)

74

75

PUKVOREC
PUKVOREC LKASK ele aronovitch (Araceae) ACORUS CALAMUS L. Pukvorec obyajn (s) (r) Echter Kalmus (n) Sweet Flag (a) Roseau odorant (f) Acoro verdadero () Pukvorec l k a s k je vlhkomilnou rostlinou vky i p e s m e t r . Z plazivho, a 3 centimetry tlustho a nkdy i vce ne pl m e t r u dlouhho oddenku vyrej t r o j h r a n n , na bzi erven stvoly, k t e r jsou zakoneny palic, zprvu zelenou, pozdji svtlehndou. Meovit listy vyvstvaj rovn pmo z oddenku. lutozelen k v t k a se rozvjej v ervnu a ervenci. V zpadn a stedn Evrop plody nedozrvaj, zejm proto, e zde n e n potebn hmyz a lepkav pyl n e m e bt roznen vtrem. Proto se t a t o vytrval rostlina mno pouze vegetativn. Neplodnost pukvorce je mimo jin pitna tomu, e vichni jedinci u n s rostouc jsou blzce pbuzn, nebo pochzej z jedin rostliny, k t e r o u botanik Clussius v roce 1574 obdrel d a r e m z Orientu pro vdeskou botanickou z a h r a d u . Nyn je pukvorec bnou rostlinou stojatch vod, vlhkch pkop, b e h rybnk a t n . S ohledem na etn necitliv zsahy socialistick meliorace se ivotn podmnky pukvorce natolik zhorily, e se u n s stal prakticky ohroenou rostlinou.
3) 2) 11

Nejkvalitnj pukvorcov oddenek (Rhizoma calami aromatici) po-

skytuje podzimn sbr mladch jedinc, nejlpe ve d r u h m nebo tet m roce ivota. Pukvorcov droga velmi p a t n sn skladovn a z h r u b a po 18 mscch zan kvalita drogy prudce klesat. Zsoba by t e d y m l a bt po roce, nejpozdji po dvou letech obnovovna. Droga z pukvorce indickho nebo americkho obsahuje vce tzv. /3-asaronu, k t e r je potenciln kancerogenn. Proto se zpravidla n a h r a z u j e drogou z evropskho d r u h u pukvorce.

Pukvorec lkask 11

76

Pukvorcov oddenek obsahuje silici, asaron, kafr, korneol, proazuleny, hoiny, tsloviny, cholin, vitamn C a slizy. Celkov m droga fytoncidn charakter. Droga, kter m v silici vce ne 5% /?-asaronu, se terapeuticky nevyuv pro monou kancerogenitu. Droga s obsahem /?-asaronu od 2 do 5% se me vyuvat v psychiatrii, jej tlumiv inek je srovnateln s inkem chlorpromazinu. Nesm vak bt podvna dlouhodob. Tuzemsk droga s obsahem silice kolem 5% m jen asi 0,15% /?-asaronu a je tedy z hlediska kancerogenity bezpen. Pukvorcov droga je univerzlnm livem zejmna v oblasti trvicho stroj. Zlepuje tvorbu trvicch v, tlum bolestivost a keovit bolesti. Sniuje tak hladinu krevnho cukru, mrn ukliduje, tlum sklony k astmatickm zchvatm a psychogennm bolestem hlavy. Vten psob proti nadmn a infeknm prjmm, vetn krvavch. Zlepuje kondici zeslblch nemocnch, co lze vyut u starch lid v rekonvalescenci po tkch chorobch, ozaovn, chemoterapii apod. Dosud neznmm mechanismem droga zasahuje do krvetvorby a pispv k tlumu rozvoje krevnch onemocnn leukemickho typu. Zevn meme pukvorec vyuvat jako kloktadlo, k inhalaci a vrob masnch olej a mast. Dl koupele rukou i nohou jsou velmi oblbeny pro jejich protirevmatick i protiekzematick psoben, zejmna pi infeknm pvodu nemoc. Droga s vym obsahem asaronu m vrazn protialergick inek, zejmna pi kon a dechov alergii. Drogu uvme nejastji v podob nlevu nebo prku. Uvanou je t a k t i n k t u r a , p o d v a n ped jdlem pro podporu trven a chu k jdlu v dvkch od 15 do 35 k a p e k nebo po jdle proti n a d m n v dvce od 35 do 60 kapek. Kloktadlo nepsob pouze v krku, ale i v okol, napklad na lymfatick uzliny. M a s t s obsahem silice psob analgeticky. erstv oddenek me vyvolat dven. Droga nen toxick ani nebezpen, budeme-li dodrovat doporuen dvkovn i dobu podvn 6 tdn. Droga je vhodn s a m o s t a t n i ve smsch. Pokud chceme poslit jej hok psoben, je vhodn kombinace s b e n e d i k t e m nebo jinou hoinou. N a p k l a d kombinace s n a t konopice, listem vachty a se zemlu je velmi vhodn pi pomocn lb leukmie. 78
7) 6) 5)

4)

Vynikajcm prostedkem proti n a d m n a pro podporu prce slinivky vbec je prek, kter pipravme z 50 g r a m pukvorce, 30 g r a m k m n u a 20 g r a m fenyklu. Podvme jej zsadn po jdle, na piku k u l a t h o noe, zapjme vodou nebo istm ajem. Dobrch vsledk j s m e doshli pi len nevyvinutch kloub u novorozeat: P a d e s t g r a m rozmlnnho koene v a m e 15 m i n u t v mnostv vody, potebnm pro koupel. Koupel trv 25 m i n u t a provdme ji 3krt tdn. Celkov sta v p r m r u 15 a 20 koupel. V ppad nedostatku koene m e m e pout obklady z pukvorcov tinktury, kterou n a n m e na vlhk textil. Obklady pokud mono ponechme cel den, pouze je vdy znovu navlhme. Homeopaticky zpracovvme erstv loupan koen, nkdy t a k such loupan koen, a to podle 3 lihem 80%, a tuto t i n k t u r u dle edme a do potence D4 lihem 40%. Obecn se uv potence D4 s dvkovnm 3krt denn 15 kapek, ped jdlem. T i n k t u r u uvme v n i t n pedevm na vechny zavac pote, poruchy trven, ale t a k pro zven chuti k jdlu nebo pi pekyselen, tedy podobn jako v alopatii, ale psoben je zde jemnj, co je v nkterch ppadech potebn. Pro vnj pouit vtinou pouvme t i n k t u r u o mench potencch. Pukvorcov aj z 10 g r a m rozmlnnho koene na 0,5 litru vody vame 8 minut, nechme vyluhovat a pijeme. Uvme na poslen aludku, zven chuti k jdlu, vyluovn zplodin a odstrann trvicch pot, ale i pi dn, horenatosti, blednice, hypochondrii, lunkovch a ledvinovch potch, pi zstav moi a pro regulaci menstruace. Pukvorcov prek v mnostv 0,5 a 2 gramy se me pout msto aje, nanejv vak 3 dvky denn. Pukvorcovou vu uvme pro poslen o, do kterch ji nakapeme. Pukvorcov koupel: Asi 600 g r a m koene vame ve 4 a 5 litrech vody 15 m i n u t a vlijeme do vany s vodou. Koupel je zvl inn pedevm pi dtskch obrnch, slabosti r s t u u dt a vekerch oslaben i u dosplch. 79
10) 9)

8)

PYR
PR PLAZIV elelipnicovitch (Poaceae)

ELYTRIGIA REPENS (L.) Desv.

Pr plaziv (s) (e) Gemeine Quecke (n) Couch Grass (a) Chiendent (f) Grama oficinal ()

Pr plaziv je pleveln rostlina s plazivm, dlkovanm oddenkem, silnm asi 2 a 3 mm. Z oddenkovch uzlinek, ktermi jsou spojeny jednotliv dly, vyrstaj pm stbla s mnoha kolnky. Dlouh, rko vit listy, typick pro vechny trvy a ele lipnicovitch, jsou ploch, drsn a celokrajn, irok vtinou kolem jednoho centimetru. Kvty a plody vytv pomrn dk, dvouad klasy. Plodem je svtle hnd obilka. Kvete v ervnu a ervenci. Pr je bn pleveln rostlina luk, zahrdek, pol, hojn i na pustch mstech a v pkopech.
3) 2)

1)

Pedmtem sbru je oddenek (Radix graminis, Rhizoma elytrigii),

sbran zpravidla v z a jnu, nejlpe kolem dest hodiny dopoledne, ale meme jej sbrat i na jae. Postrann konky by droga nemla obsahovat. Sume co nejrychleji, bu na slunku nebo umlm teplem. Suen droga je velmi hygroskopick, a proto ji musme skladovat v hermeticky uzavench ndobch a obas ji pesuit. Pro sv vzcn vlastnosti se na Slovensku pr pstoval ve velkm.
4)

Dleitou obsahovou ltkou oddenku je cyklohexantenol, znmj

jako inositol. Dle jsou zde obsaeny minerln soli, pedevm draseln, hojnost sacharid a sliz, silice s obsahem agropyrenu, kter je zejm nositelem fytoncidnho inku, rozpustn vzan kyselina kemiit, polyfruktza, inulin, enzymy apod. Ptomny jsou i organick kyseliny, karotn, gumy a dal ltky. Oddenek z teplejch lokalit obsahuje tak saponiny, kter droga z chladnjch mst neobsahuje.

Pr plaziv

80

81

Srbsk odbornk dr. Gostuki tvrd o pru, e m vech pt P": proiuje organismus a to velmi dkladn, pohn na mo jako diurektikum, prasknm rozruuje kameny, potahuje bolav sliznice livm slizem, posiluje celkov organismus. Tchto pt P ovem zdaleka nen ve, protoe navc podporuje trven, potlauje lupnku a tlum nsledky mrnjch potravinovch otrav. Hlavn pole psobnosti drogy je v oblasti tzv. itn krve, co je eeno sice velice lidov, ale zato vstin. Psob jako vrazn antirevmatikum, zlepuje hospodaen organismu s inzulnem, a tm pzniv ovlivuje mrnj formy cukrovky. Ovlivuje celkem spolehliv kon choroby, pedevm jako dsledky metabolickch poruch. Je vhodn k lb potravinovch otrav, protoe pispv k detoxikaci jater a k obnov jaternho parenchymu. Je tak vynikajcm prostedkem pro urychlovn rekonvalescence osob lench antibiotiky nebo jinmi chemoterapeutiky. aj z pru, hodn slazen medem, prospv tm, kdo maj tzv. slab plce. Obsah draselnch sol podporuje funkn schopnost srdce. Jeho obsahov ltka inosit se sluuje s cholesterolem a vytv fosfolipidy. V tto podob se pak astn transportu iont bunnmi membrnami, a tak pmo ovlivuje ltkovou vmnu v bukch a vraznji sniuje hladinu cholesterolu. Jeho pokles je mon zjistit ji za 48 hodin po zahjen pravideln lby prem. Podporuje tak vstebvn vitamn skupiny B a kyseliny pantotenov organismem.
6)

5)

Oddenek pru je mimodn vhodn droga do sms. Zejmna kombinace s nat zemdmu, nat rdesna truskavce, koenem jehlice, koenem bedrnku, nat zlatoblu nebo s nat vesu jsou velmi vhodn. Pr doporuujeme pidvat i do projmavch ajovin. Droga nem dn nedouc inky a podle novjch zjitn je vhodn i pro dlouhodob podvn, m opravujeme informaci z minulch let. Nejsou nmitky ani proti podvn v thotenstv a pi kojen. erstv mlet pr nebo kasika z ertv rozvaen drogy me slouit jako kaovit obklad na revmatick klouby. Obvykle jej pikldme na noc. ajovina pro snen krevnho cholesterolu: nati rozrazilu 100 g oddenku pru 50 g nati zemdmu 50 g nati rdesna ptaho 25 g nati tyminu 25 g Pipravujeme a podvme jako tzv. bylinsk aj a pijeme po doucch pmo z termosky v mnostv asi 0,75 litru denn. Homeopaticky zpracovvme erstv oddenky, peliv oitn, podle 3 lihem 85%. Esenci e d m e a na potenci D5 lihem 40%. Obecn uvme tinkturu v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 6 kapek, po jdle. Tinkturu uvme pi nemocech moovch cest, u vech naruen funkce sliznic, napklad pi zahlennch, a dle jako potopudn prostedek. Jinak se uv podobn jako v alopatii. Pr je tak bylina magick. Drobn nasekan oddenek pru noen ve vku na krku pr odstrauje deprese a span na takovm vku spnek prohlubuje. Poloen pod postel pr pilk novho milence. Pi vykropen svtnice odvarem pru odvrac netst. Nesmme zapomenout na to, e tato bylina byla a mon jet je dleitou potravinou. Jinak popisovan pouit meme doplnit o pouit pi poruchch v pnvi a pi revmatismu, nebo pi nadmrn zni v horenatch stavech. va, pipraven z peliv oitnch a vybranch rostlin, slou jako posilujc a oiujc jarn kra. Pedevm se zde ovem zdrazuje ji zmnn inek na tzv. itn krve. 83
10) 9) 8)

7)

Obvyklou lkovou podobou je odvar, vaen 5 a 10 minut, podvan 4krt denn od lku a po sklenici. Mimodn inn je tak erstv va, kde sta dvka nkolika ajovch liek denn. Gostuki doporuuje pro pouit v urologii 30 gram koene pru vait 1 minutu v 0,5 litru vody, vodu vylt, mkk pr pomlt a znovu vait s 1,25 litrem vody s pdavkem 1 polvkov lce lkoice nebo koene jehlice trnit. Va se tak dlouho, a zbude 1 litr. Podle monost se pidv do aje va z jednoho citrnu. Pije se rno nalano asi 250 ml, zbytek po doucch bhem dne.

82

RAJSK
RAJCEJEDLE elelilkovitch (Solanaceae)

JABLKO
LYCOPERSICON ESCULENTUM Mil. Rajiakjedl(s) e Tomate (n) Tomato (a) Tomate (f) Tomatero ()

Raje jedl je kulturn jednolet rostlina s pmou nebo popnavou lodyhou. Listy m stdav, petrhovan lichozpeen, vt jsou vejit, apkat, zubat a peenoklan, men pak vejit kopinat. Nejspodnj listy bvaj mn dlen. Kvty jsou lut, plodem je mnohosemenn bobule, v mld zelen, ve zralosti lutooranov a erven, jedl. Cel rostlina je mrn chlupat, jej chloupky pi doteku barv.
2)

1}

Raje je pvodem z Jin Ameriky. U n s se hojn pstuje, obas zplauje, napklad na kompostech. Uitou st jsou plody (Fructus lycopersici). V lidovm litelstv nachzme zmnky o pouit naov drogy, vychzejc zejm z empirickho poznn, e na obsahuje mlo jedovatho tomatinu. Nkter lechtn sorty maj obsah tomatinu v nati ponkud zven, proto vnitn pouit nati nedoporuujeme a navrhujeme pouze vyuit zevn.
4) 3)

Z biochemickho hlediska pat rajata k hodnotnm plodinm.

Vadou na krse" je urit obsah nepli douc kyseliny avelov, jej ptomnost se lechtitel sna snit. Rajata obsahuj rostlinn blkoviny, enzymy, celou adu aminokyselin, cukry, pektiny a krob. Nachzme v nich bohatstv karotenoid, vitamn skupiny B, vitamn C a E, kyselinu listovou, kyseliny citrnovou, vinnou, jablenou, jantarovou, kvovou a dal, dle triterpenov saponiny, steroly, antokyany a etn flavonoidy. Ptomna je rovn silice, v nezralch plodech alkaloidy tomatin a tomatidin a tkav alkoholy. Bohat jsou zastoupeny ltky minerln - draslk, hok, fosfor, zajmav je obsah sol eleza.

Raje jedl
85

84

5)

Lebn inky jsou rozmanit. Rajata maj pomrn siln inek antibiotick, zvlt erstv va. Jsou siln moopudn, meme je uvat pi chorobch ledvin a moovch cest. Pi pravideln konzumaci sniuj obsah cholesterolu v krvi, psob protiskleroticky, zlepuj krvetvorbu, pedevm tvorbu hemoglobinu, a psob jako imunostimulans. Posiluj prci srdce, maj mrn projmav inek, pzniv ovlivuj funkce jatern. V posledn dob se hodn hovo o jejich profylaktickm psoben v prevenci ndorovch onemocnn.
6)

Nejvhodnj lkovou formou je erstv rajsk va, vhodn lebn dvka in asi 350 ml denn.
7)

Nkter osoby reaguj na rajata vznikem arthritismu, resp. zhorovnm ji probhajc arthritidy nebo dny. Netk se to vech, nicmn nelze souhlasit s nzorem autor knihy Lba vivou, kde rajata doporuuj prv k lb tchto nemoc. Naopak spe vysazen rajat, ale i brambor, papriky a baklan, tedy rostlin eledi lilkovitch, z bn stravy vtin nemocnch v jejich revmatoidnch potch ulev. Dle je teba upozornit, e vechny vhody a pednosti se tkaj pouze produkt syrovch. Kuchyskou pravou dochz k ad nepznivch zmn a nkter prospn ltky se mohou stt ltkami kodlivmi. Typickm kodlivm produktem je napklad keup, kter podporuje tvorbu plsn v organismu. Je tak mon, e zhorovn revmatickch pot maj na svdom pedevm upraven rajata, zatmco syrov va se takto projevovat nemus. Rozhodn nedoporuujeme dvkovn - by erstv - rajsk vy pehnt. Syrov zelen rajsk jablka jsou toxick a jejich konzumaci se vyhnme. Solanin se kuchyskou pravou odbourv, ale ani marmeldy a jin vrobky ze zelench rajat nelze doporuovat, zvlt revmatici mohou pociovat zhoren obt.
8)

Mme odzkouen a vynikajcmi vsledky oven zcela nezvykl zpsob homeopatickho zpracovn rajete, o kterm nen v klasick homeopatii ani zmnka. Zpracovvme nezral zelen plody po dosaen velikosti 1,5 a 2 centimetr podle 1 lihem 40%. Nesm bt pouit lh silnj, protoe potom dochz k znehodnocen nkterch obsahovch ltek. Dle potencujeme lihem 30% a do edn D10. Obecn uvme v potenci D10, s dvkovnm 3krt denn 6 kapek, po jdle, v 0,1 litru vody. Meme uvat 14 dn a pak musme udlat pestvku 14 dn. Cyklus meme zopakovat, ale neaplikujeme vce ne 2 cykly vcelku, kter ale meme zopakovat za 6 msc. Obyejn vak sta jeden dvojcyklus". Uvme pi vech kloubnch a svalovch potch a pi pecitlivlosti na nkter ltky, prosted apod. Pi zpracovvn i podvn je nutn dodrovat maximln opatrnost, protoe bylina je mrn jedovat. Za pehnanou pokldme snahu tzv. skalnch makrobiotiku o pln vyazen rajat z jdelnku. V nemilosti jsou u nich ovem vechny lilkovit. Je napklad znm reklamn slogan" ortodoxnch makrobiotiku, e zdrav lovk me snst jednu bramboru tdn. Makrobiotici tvrd, e rajata pochzej z Jin Ameriky a nejsou tud na domc potravinou. Trochu zapomnaj, e rajatm u ns je skoro pl tiscilet, take se lovk na n adaptoval vce, ne napklad na makrobiotiky vychvalovanou ri nebo dokonce sju, kter u ns nen znma snad ani 100 let. Je sice pravdou, e lilkovit obsahuj prudce psobc alkaloidy, ale uvan ve sprvnm mnostv a teba bez slupek jsou velmi uiten. Nemli bychom zapomnat ani na uit rajat v kosmetice: erstvou rajskou vu lehce osolme, smchme s trochou lkrenskho glycerinu v mnostv asi pl ajov liky na vu z jednoho prmrn velkho rajete, a vtrme do pokoky rukou. Pi akn jednodue jednou nebo dvakrt denn poteme obliej pltkem rajete a asi po tvrthodin se oplchneme. Ve sloitjch ppadech postupujeme formou masky, pikldan na dvacet minut. Pitom stdme na kai drcen pent jeden den a obklad rajatovmi pltky nebo ka druh den. Cel kra trv asi 3 tdny. 87
10)

9)

Odvar z rajsk nati blahodrn psob na unaven nohy. Po dlouh te me bt koupel nohou pjemnm zavrenm dne, strvenho v prod. Koupel navc zlepuje kvalitu cv, je se stvaj prunjmi a nepraskaj. Koupele tak mrn sniuj krevn tlak, co v mnoha ppadech rovn nemus bt k zahozen. Pirozen meme koupel aplikovat i na ruce, 10 a 15 minut tepl a hork lzn bude zcela stait.
86

RAKYTNIK
RAKYTNK ESETLKOV elehloinovitch (Eleagnaceae)

HIPPOPHAE RHAMNOIDES L.
Rakytnk reetliakov (s) r Sanddorn (n) Sea Buckthorn (a) Argoussier faux nerprun (f) Espino falso ()

R a k y t n k eetlkov je h u s t vtven t r n i t ke, dorstajc 2 a 10 m e t r . M rozestl, kolcovit vtve, v m l d stbit u p i n k a t . Listy j s o u rkovit k o p i n a t , celokrajn, na r u b u stbit, pozdji hnedoerven u p i n k a t . Dvoudom kvty se rozvjej ped olistnm. Sam jsou pisedl v labnch svazecch, samic stopkat v kratikch hroznech. Kvty nemaj korunu, sam jsou zelenav stbit, samic p a k lutav. Plodem je kulovit, n k d y i elipsoidn peckovika, asi 3 a 5 mm irok a 8 a 10 mm dlouh, oranov nebo erven barvy, chuti kyselo-sladk. S e m e n a jsou t e m n h n d a leskl. Zajmav je koenov systm, ve k t e r m se vyskytuj hlzy velikosti a holubho vejce, jejich kolem je p o u t a t vzdun dusk. Rakytnk m r d psit i drobn k a m e n i t , zsadit i n e u t r l n pdy a n a c h z m e jej roztrouen r s t po celm zem esk republiky, zej m n a v teplejch oblastech, ovem sn i chlad. V posledn dob se zan hojnji pstovat.
3) 2)

1]

Pouitou drogou je plod ( F r u c t u s hippophae), ale t a k olej (Oleum Plody obsahuj asi 7% oleje, dle cukry, organick kyseliny, pektiny,

hippophae), a t a k listy a vtve (Folim et stipites hippopae).

4)

tsloviny, velk mnostv v i t a m n u C, vitamny skupiny B, flavonoidy, vitamny A, D, F, K a vitamn P - r u t i n a vedle toho t a k nepebern mnostv dalch biologicky aktivnch ltek. V listech, vtvikch, v k e a v semenech je sloen obsahovch l t e k podobn, ovem nachzej se zde v m e n m mnostv.

Rakytnk eetlkov
89

88

Zvltn zmnku zasluhuje rakytnkov olej. J e d n se o prodn koncentrt vitamn. Je to tmav oranov tekutina, charakteristickho aroma a chuti. Dle nachzme t alkaloid hippophein, ze kterho vznik biologicky aktivn amin serotonin, kter m znan inek antidepresivn a protindorov. U rostlin byl nalezen vbec poprv. Olej vborn regeneruje epitel pi popleninch a omrzlinch a je velmi efektivn v len ady konch nemoc. Psob jako biogenn stimultor, tlum bolesti, podporuje hojen ran, vnitn l aluden vedy a m protisklerotick psoben. inn je i lba stevnch znt a ved pomoc kly zmatu s pdavkem rakytnkovho oleje. I ostatn sti rakytnku jsou pirozen liv. L plieni, zavac, jatern a kloubn pote, hoj sliznice, rozpout hleny, reguluj krevn obh. Lze jej vyut jako vynikajc zdroj vitamn. Podporuje imunitn systm a psob jako veobecn tonikum. Pod vlivem drogy se zvyuje odolnost organismu proti stresu a droga psob rovn jako faktor detoxikujc, a ji pi likvidaci vnjch vliv, napklad z potravy, tak pi detoxikaci vnitn, kdy napomh odbourvn kodlivch zplodin vlastn ltkov vmny - napklad pi chorobch revmatickch. Olej podvme zpravidla 4krt denn po mocca likch, ppadn a po likch ajovch, pi zevnm oeten jej uvme obyejn 2 a 3krt denn. Plody je nejlpe usuit, rozemlt a podvat formou prku, obvykle rno a v poledne po mocca lice. aj pipravujeme zejmna z list nebo kry formou nlevu a podvme rno a v poledne po lku. Aplikovat lze i tinkturu, vhodn jednotliv dvka je od 20 do 40 kapek, uvan podle okolnost 2 a 3krt, vjimen i 4krt denn. Veern dvkovn uskutenme jen v ppadech hodnch zvltnho zetele, protoe me u citlivjch lid navodit tzv. falenou nespavost dotyn se prost ct pli sv a nechce se mu spt. P i aplikaci rakytnkovch drog nebyly zjitny nedouc inky, a n i nejsou znmy dn kontraindikace. Rakytnkov plody obyejn podvme samostatn, listy mchme spe do sms. V praxi se osvdilo podvn rakytnkovch drog vetn oleje formou ucelench, obvykle tytdennch nebo estitdennch kr. V nkterch ppadech je 90
7) 6) 5)

teba neutralizovat rakytnkov olej uitm hoku nebo jedl sody. Bv to zejmna pi lb peptickho vedu. Rakytnkov plody, jak syrov, t a k suen formou prku, podvme jako pomocn livo pi terapii onch nemoc, unavench o apod. I kdy je cel bylina pln innch obsahovch ltek, pesto plod se semeny pedstavuje jakousi koncentraci tchto ltek. Proto homeopaticky zpracovvme pedevm erstv plody, v dob pln zralosti, t r h a n nebo radji sthan, protoe pi t r h n obyejn strhneme jen slupku, nejlpe odpoledne po tinct hodin podle 1 lihem 85%. Dle edme a na potenci D10 lihem 40%. Vyrbme t a k m a s t z potence D2 s masovm zkladem (synderman) a edme z dosaenho D3 na D4 blou vazelinou nebo vepovm sdlem. Obecn uvme vnitn v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, ped jdlem. Mast uvme vtinou 3krt denn v co nejten vrstv. Uvme pi vech ndorovch onemocnnch, pi vech zntlivch a infeknch onemocnnch, pi oslaben, v rekonvalescenci, pro celkov poslen a zven imunity. Mast uvme vlastn stejn pi oetovn reflexnch ploek postiench oprgn, ale t a k na vechna pokozen pokoky jakhokoli pvodu. Uit je podobn jako u produkt z plod kiwi. Rakytnkov sirup: Z erstv mletch plod rakytnku zskme 1 litr vy. Budeme k tomu potebovat podle okolnost asi 2,2 kilogramu plod. vu ohejeme na 75C a postupn do n za stlho mchn pisypvme cukr a do hmotnosti asi 1,5 kg. Mchme do plnho rozputn cukru, meme t pimchat mal mnostv petzy, asi 1 ajovou liku prku nebo 2 ajov liky petzy tekut, aby sirup zhoustl. Nen to vak n u t n a zahutn lze t provst delm varem. Sirup nalijeme doplna do vyvaench lhv, opatme ztkou a namome do roztavenho parafinu. Podle naeho nzoru se tato rostlina naprosto nedostaten vyuv, protoe obsah vitamn je zcela mimodn. Tak napklad v 1 kilogramu ovoce je jen vitamnu C a vitamnu A obsaeno mnostv, odpovdajc plron poteb. 91
10) 9) 8)

RDESNO
RDESNO BLENK PERSICARIA LAPATHIFOLIA(L.) S. F. Gray RDESNO ERVIVEC PERSICARIA MACULATA (RAF.) S. F. Gray RDESNO PEPRNK PERSICARIA HYDROPIPER (L.) Opiz. ele rdesnovitch (Polygonaceae) (s) Horiak avolist/broskyolist/pieprov (n) Hlavnm nzvem je (der) Knterich a pslun pedpona (a) Uv se pedevm nzev Persicaria a pslun ppona (f) Hlavnm nzvem je Persicarie a pslun ppona; uv se tak opisu () Hlavnm nzvem je Persicaria a pslun ppona; uv se tak opisu Poznmka: Uveden rdesna maj natolik podobn psoben, zeje budeme probrat spolen. Pro lep orientaci uvdme, e lidov vit nzev rdesna blenkuje vrbice bl, ervivce vrbice erven a peprnku vrbice zelen. Rdesno blenk je jednolet bylina s lodyhou polhavou, ppadn vystoupavou a pmou, jednoduchou nebo vtvenou, nkdy erven tekovanou, botky m celokrajn nebo krtce brvit, listy kopinat a vejit, dlouze zapiatl a zen v krtk apk. Na lci obvykle nachzme hndou, plmskovou skvrnu. Lichoklasy m prodlouen, pm, hust, okvt rov nebo bled zelen, naky ern. Rostlina je velmi promnliv, co ale z hlediska lebnho vyuit nevad. Rdesno ervivec je blenku velmi podobn, ale je bez lzek. Lodyha je vystoupav nebo pm, botky krtce brvit, listy kopinat, lys, s velkou, nepehldnutelnou tmavou skvrnou. Lichoklasy jsou tlust, vlcovit, okvt syt rov, ideji zelenav, naky ern, tekovit. Rdesno peprnk je t jednoletou bylinou, s pmou, lysou lodyhou paliv chuti. Botky m krtce, dce brvit, listy krtce apkat, kopinat, piat. Lichoklasyjsou etn, dk, ni. Okvt je svetlozelen nebo narovl, hnd laznat, tmilimetrov naky jsou tekovan. Rdesna jsou vlhkomiln, nachzme je pomrn hojn v zaplavovanch zemch, v lunch lesch, v pkopech, v bainatch lokalitch. Maj rda ivn, tk, vlhk pdy, s dostatkem humusu. 92 93
2) X)

(c)

Rdesno blenk (a) Rdesno ervivec (b) Rdesno peprnk (c)

P e d m t e m sbru je na, sbran nejlpe v ervenci. Me se vak sbrat a do pomrn pozdnho podzimu. Odborn bv na oznaovna jako Herba persicarii - lapathifolii, maculati nebo hydropiperis.
4)

3)

Rdesnov drogy obsahuj hojnost tslovin, flavonoidy, rutin, hoiny, organick kyseliny, silici, vosky, vitamn C a K, minerln ltky. Vrbice bl je vynikajc protiprjmov prostedek. Je to vhodn droga pro ppravu kloktadel, nezbytn sloka aj, rozpoutjcch" moov kamnky, v moovch cestch psob rovn vrazn desinfekn. Vrbice erven je znm krev stavc prostedek, posiluje pi chorobch z nachlazen, ve form koupel se uv na bolestiv hemoroidy, erstv va, vkapvan do zahnisanch ran, urychluje jejich hojen. Pi atonick, spastick zcp psob droga jako jemn projmadlo, osvdila se pi siln menstruaci, pi m i m o m e n s t r u a n m krvcen a pi krvcen z moovch cest. Droga t psob jako mrn kardiotonikum, ani by vraznji ovlivovala krevn tlak. Lze ji s vhodou pout k vplachm nosu pi rm a vude tam, kde je pekrven, hypertrofick nosn sliznice. Uvna vnitn, l hemoroidy a keov ly. Vrbice zelen je droga vhodn na potlaovn prjm, zejmna krvavch, psob celkov jako hemostatikum, desinfikuje moov systm, zpomaluje stevn peristaltiku, m tlum bin bolesti, a oslabuje stahy dlohy, take me bt podvna pi sklonu k potratm. Z drog pipravujeme odvar a obvykle jej p o d v m e 3 k r t d e n n v dvce 350 ml nebo 4krt denn po 250 ml. Posta krat, asi ptiminutov var. Pouze u vrbice erven doporuujeme dvkovn snit, a to bu 2krt denn 0,25 litru nebo 3krt denn 0,2 litru nebo 4krt denn po 0,15 litru odvaru. Jednotliv dvka tinktury je kolem 40 kapek, maximln dvka 60 kapek. Obvykl denn dvka in kolem 125 kapek, maximln denn dvka 200 kapek. U vrbice erven pedstavuje jednotliv dvka 30 a 35 kapek, maximln dvka 50 kapek, denn obvykl dvka kolem 100 kapek, maximln 175 kapek. Rdesna jsou velmi vhodn do sloench ajovch sms, kterm dvme pednost ped samostatnm podvnm (viz celk zlatobl). Na 94
7) 6) 5)

spodn hranici dvkovn jsou rdesna vhodn pro dlouhodob podvn i pro thotn a kojc eny. Uritou opatrnost, spovajc ve snen dvek, v krat lebn ke a ve vylouen lby thotnch a kojcch en, bude vhodn zachovvat u vrbice erven, kter je podezel z mrn toxickho psoben pi pekroen terapeutickch dvek. Speciln aj ovinu na sniovn soudrnosti moovch k a m n k podvme obvykle jako odvar, kter 5 minut vame, nechme 10 minut vyluhovat a rychle ped jdlem vypijeme: nati rdesna blenku 100 g nati rdesna ptaho 50 g nati pesliky 50 g kvtu petrkle 30 g koene jehlice trnit 20 g Uvme neslazen, rozdlen bhem dne na tyi dvky. Speciln sms pi ekzmech: nati rdesna ervivce 50 g nati slzu 30 g nati tyminu 20 g Aplikujeme formou macertu pipravenho z destilovan vody. Ped pouitm pihejeme. V h o m e o p a t i i p r a k t i c k y nerozliujeme i n n o s t jednotlivch rdesen, krom rdesna ptaho a rdesna hadho koene. Take u vech zde uvedench pouijeme prakticky stejn postup i stejnou aplikaci. Odbornci si ovem mohou ppadn jemn odlien dovolit. V zsad tedy zpracovvme erstvou na, kterou trhme u vech druh dopoledne mezi devtou a destou hodinou a dle zpracovvme podle 3 lihem 90%. Zkladn esenci pak edme lihem 35% a na potenci D4. Obecn uvme v potence D3 a D4 s dvkovnm 3krt denn 6 a 7 kapek, ped jdlem. Tinktury uvme proti vnitnmu krvcen, jako cholagolum, jako moopudn prostedek, pi poruchch ledvin, pi ledvinovch kamenech, pi vnitnch nemocech, oligurii, revmatismu, kolikch, prjmech a plavici. 95
9) 8)

RDESNO HADI KORE

HADI KORE VETSI ele rdesnovitch (Polygonaceae) BISTORTA MAJOR S. F. Gray Hadovnk v (s) r Wiesenknterich (n) Bistort (a) Renoue bistorte (f) Bistorta ()

H a d k o e n vt zvan dve rdesno h a d k o e n je t r v a l k a se silnm, zprohbanm oddenkem a pmou, a 1 m e t r dorstajc lodyhou. P r m r n vka rostliny je vak kolem 40 c e n t i m e t r . Doln listy maj dlouh, n a h o e kdlat apk, jsou podlouhle vejit, na bzi uat, celokrajn a t u p . H o r n listov je trojhle kopinat, piat. Rov drobn kvty jsou u s p o d n y v lichoklasu velikosti piblin 6 x 1 centimetr, kvete v ervnu a s r p n u . Rdesno h a d koen je typick rostlina podhorskch a horskch luk n a p k l a d v Krkonoch. N a o p a k na j i n Morav, ale i v j i n c h Cechch chyb. M r d p d y vlhk, obas peplavovan, nevpenn, n e u t r l n a slab kysel, ivn, psit i hlinit, hlubok. Bylinu lze celkem dobe pstovat. Mno se dlenm plazivho o d d e n k u n a j a e nebo brzy n a podzim.
3) 2)

1}

P e d m t e m pouit j e oddenek (Rhizoma bistortae), sbran n a

j a e nebo na podzim. Spe ojedinle s b r m e t na (Herba bist o r t a e ) , a to na p o t k u rozkvtu. Droga n e m vraznj a r o m a a c h u t n vysloven trpce a svrav.
4)

Droga obsahuje hojnost tslovin katechinovho, galovho a ela-

govho t y p u . D l e zde n a c h z m e flobafen, bistortovou erve, blkoviny, kroby, sliz a pektin. Na obsahuje k r o m jinch l t e k t a k znan mnostv r o z p u s t n kyseliny kemiit.

Had koen vt
97

96

Droga m vrazn svrav (adstringentn) psoben, co ji peduruje k pouit proti p r j m m a proti v n i t n m u krvcen rznho typu. Me bt t innou slokou ajovin pro ppravu kloktadel. K o e n m t psoben desinfekn a j e h o i n n s p e k t r u m zasahuje vtinu znmch bakterilnch k m e n . Je vhodnou drogou s detoxikanm psobenm. Odvar je vhodnm m d i e m pro podvn formou livch klyzmat pi ulcerosn kolitid a podobnch stavech. Pouit obklad volme v ppad nehojcch se zahnisanch r a n a konch defekt.
6)

5)

obsahu a intenzity psoben v homeopatick podob. Domnvme se, e vsledek by neodpovdal vynaloen nmaze. Had koen by u sebe mla nosit ena, kter chce othotnt. Vykuovn mstnosti plenm hadm koenem zvtuje psychick sly. V lidovm litelstv bval had koen pouvn t k lb zevn dostupn kon rakoviny. Ve starch herbch jej nkdy meme najt pod oznaenm Colubrina". Nzev had koen vznikl od pedpokldan schopnosti ovlivovat a lit had utknut. Pi zntu il (cv) vykazuje pouit hadho koene vynikajc vsledky: edest gram nadrobno upravenho oddenku dme do 1 litru studen vody, vodu pomalu pivedeme k varu, odstavme a nechme pikryt 10 minut vyluhovat. Pijeme 3 a 5 lk denn mezi jdly, uvme a 3 msce. Pi cukrovce m vysokou innost jako pomocn lk sms: Ticet gram hadho koene dme do 1 litru studen vody, tuto pivedeme k varu a 10 minut pikryt nechme na mrnm ohni bublat". Odstavme a pidme 10 gram kakostu smrdutho, nechme pikryt 10 minut vyluhovat a precedme. Pijeme 2 a 3krt denn lek, mezi jdly. Stejn psob aj i prek ze suenho oddenku. Uvme 2krt denn aj ze 30 gram oddenku na 1 litr vody, nebo 3 a 4 gramy prku ve vod nebo v ce vna. Psob proti krvav a hlenovit stolici, pi prjmech, pi vronu semene u mu a pi nebezpe mimovolnch potrat. Pro zpevnn dsn a zub ajem 5 a 8krt denn kloktme. Pi krvcejcch ranch nebo pi vedech na pokoce obkldme anebo omvme ajem 2 a 3krt denn.
10)

Pejeme-li si jemnj inek, d v m e pednost pprav nlevu, protoe odvar se vyznauje inkem razantnjm. Nlev podvme v n i t n po lcch, obvykle d v a k r t nebo t i k r t d e n n . Odvar vyuvme spe zevn, v n i t n p a k po lcch. Vhodnou lkovou formou je t i n k t u r a , aplikovan v bnch dvkch, jednotliv 20 a 25 kapek, maximln 40 kapek, denn 2 a 3krt, maximln 4krt. inek h a d h o koene lze srovnat s inkem koene n t r n k u , d o s t u p n m pevn ve form tinktury. Rovn dubnkov tinktura (Tinctura gallarum) m velmi obdobn inky. Drogu lze podv a t j a k s a m o s t a t n , t a k ve smsch. P i uit terapeutickch dvek nebyly z a z n a m e n n y dn kodliv inky. R d e s n o h a d k o e n m t a k j e d n o svoje m a l tajemstv: z a t m n e z n m m m e c h a n i s m e m pzniv ovlivuje tvorbu a sloen krve. J e h o pouit je proto vhodn pi nkterch formch leukmie, a jeho nasazen bv spn i pi anmii - nedostatku ervench krvinek. V hematologickch indikacch vychzme ze zkuenost bvalho editele Experimentln zahrady livch rostlin v Brn na Krav Hoe, byline Stanislava Dvoka. Ten radval potencovat inek hadho koene pedevm kombinac s nat zemlue, s nat konopice a s listy vachty trojlist, pi poruchch srlivosti krve pak pedevm s nat ebku.
9) 8) 7)

Homeopatick zpracovvn nen u hadho koene obvykl a nevidme ani nutnost takovho zpracovn, zejmna pro nejasnost 98 99

RDESNO PTCI
TRUSKAVECPTCI ele rdesnovitch (Polygonaceae) POLYGONM AVICULARE L. Stavikrv vt (s) r Vogelknterich (n) Knotgrass (a) Renoue des petits oiseau (f) Centinodia () T r u s k a v e c pta je j e d n o l e t bylina s polhavmi lodyhami a stb i t blmi, ilkovanmi botkami, dosahujcmi a do poloviny lodynch lnk. Listy jsou kratice a p k a t , rkovit k o p i n a t a vejit, celokrajn. Z labin list vyrstaj blozelenav nebo narovl drobn kvty ve dvou a ptikvtch vrcholcch. P l o d e m jsou t r o j h r a n n , t m a v naky. Kvete od ervna do z. Rdesno pta je hojn rozen plevel, k t e r n a c h z m e na cestch, v pkopech, na okrajch pol a luk i les. Libuje si na u l a p a n c h p d c h a je variabiln, co z litelskho h l e d i s k a n e n n u t n o rozliovat.
3) 2) 1}

P e d m t e m sbru je kvetouc na ( H e r b a polygoni avicularis), sbra-

n od konce k v t n a do konce z. K obsahovm l t k m p a t pedevm flavonov glykosidy j a k o avicularin, hyperosid nebo kvercitrin, dle z n a n mnostv tslovin, kyselina k e m i i t a a d a dalch m i n e r l n c h ltek, organick kyseliny, vetn kyseliny askorbov, sacharidy, pryskyice, stopy silice a slizy.
5) 4)

Rdesno pta je bylina m i m o d n univerzln. Droga poslou j a k o

velmi i n n j a t e r n detoxikans, je z n a n moopudn, a indikujeme ji vude t a m , k d e potebujeme zvit diurzu. N a p o m h k r o z p a d u moovch k a m n k . Drogu a d m e k r o s t l i n m tzv. krev istcm, protoe podporuje metabolismus, zvyuje vyluovn odpadovch ltek a m vliv protirevmatick i m r n antidiabetick. Uvoluje hlen, u s n a d u j e odk a l v n a na plieni a prdukovou t k m t a k inek r e g e n e r a n a hojiv. Podporuje hojen a t l u m krvcen, co lze vyut j a k ve vnit-

Truskavec pta
101

100

n, tak i v zevn lb, napklad pi brcovch vedech nebo formou klyzmat pi proktokolitid apod.
6)

Obvyklou lkovou formou je odvar, v a e n vak pouze 2 m i n u t y , ale nevyhbme se ani pprav nlevu. Osvdil se tak homeopatick aj, pipravovan podle Kloudy, uvan ve vych potencch U9 a Ui 2 . Podvme zpravidla 4 lky nebo sklenky denn, v urologickch indikacch lze dvku jet zvit. Droga je ideln do sms i samostatn. Pi detoxikaci organismu je vhodn spojen zejmna s ekankou nebo s pampelikou. Pi rozpoutn" moovch kamnk doporuujeme kombinaci s peslikou, vrbicemi a s nat mky ladn. Pi lb nemoc cest dchacch volme kombinace s anzen, fenyklem, listem a kvtem podblu, nat tyminu, bazalky, yzopu a listem jitrocele. Podvn drogy nem kontraindikace, a pi aplikaci lebnch dvek nejsou znmy ani dn kodliv vlivy.
8) 7)

ajovina pro detoxikan, istc a osvujc kru, vhodnou pedevm na jae, napklad ped velikonocemi. Dlka kry je 3 tdny: nati rdesna ptaho 100 g kvtu vesu 50 g nati ekanky 50 g korene jehlice trnit 25 g nati tyminu 25 g Vrchovatou polvkovou lci smsi dme do 0,4 litru studen vody, pivedeme k varu, vame 1 minutu a nechme 30 minut vyluhovat. Precedme a rychle vypijeme, uvme celkem 4krt denn. V homeopatii pouvme erstvou na, t r h a n o u nejlpe a od ervence mezi trnctou a estnctou hodinou. Zpracovvme ji lihem 80% podle 3. Zkladn esenci edme lihem 30% a na potenci D3. V t se t a k t i n k t u r a podv, 3 k r t d e n n 6 kapek, po jdle, ve lci vody. Rdesno pta v homeopatickm proveden slou vtinou v rznch smsch, ale nejastji pi vech potch ledvin a moovch orgn. asto se t a k uv pi slizninch potch dchacch cest. J i n a k lze uvat podobn j a k o v alopatii. 102
9)

Zajmavou roli - a pesvdili j s m e se, e oprvnn - hraje rdesno pta spolu se vesem ve staroindickm litelskm u m n - ayurvd. U n s t u t o kapitolu peliv rozpracoval Lubomr Klouda ve sv prci Len pro kadho, odkud citujeme: Lev ruka ukazuje nai konstituci a kondici odpoet do souasnho stavu, Prav ruka pak napovd o budoucnosti. Dlan rukou ukazuj podl jangu, prostednky obou rukou podl jinu. Pomr mme obyejnm zlomkem, tedy Ai/A2 = x a Bi/B2 = y. Pi harmonickm podlu jangu a jinu se x i y bl k jedn. Dleit vak nen ani tak rozdl mezix (y) a 1, ale rozdl mezi xay, resp. jak daleko na seln ose le od,jedniky" sla xay. Pokud le dle x,je to bezvadn, jsme milkov tstny a bez vlastnho piinn se n stav ke stru nebude pli zhorovat. Jene vtina z ns je na tom samozejm opan. Na sle y toti vidme, jak ns ek pevaovn jangu i jinu, tedy jangovch nebo jinovch nemoc. A zde nm me pomoci pedevm pta rdesno, kterm lze doclit vyrovnn smrem kjinu, nebo ves, kter vyrovnv spe kjangu. Protoe svj stav nememe zmnit skokem, zaadme ob byliny. Podl vesu a truskavce bude pevrcenou hodnotou sla y. Vezmme napklad tyto hodnoty: Ai = 87 mm, A2 = 112 mm aB\=90 mm a B2 = 118 mm. Potom plat e x = 0,78ay = 0,76.Z toho vyplv, e klient spje k jangovm chorobm. Pevrcenou hodnotou sla 0,76 je 1/0,76 = 1,32. Sms tedy bude obsahovat vce ptaho rdesna, a to 132 g rdesna ptaho na 100 g vesu. aj bychom mli pt dlouhodob, alespo 2krt tdn, rno a veer po 125 ml nlevu. Bohat rejstk indikac m nsledujc aj: tyicet gram nat truskavce vame v 1 litru vna a podvme 3krt denn malou skleniku, ped jdlem. Uvme pi ledvinovch potch, potch s moovmi orgny, aludench vedech a aludenm krvcen, naruench aluden sliznice, blm vtoku apod., ale musme uvat dostaten dlouho. Pi zadrovn moe slou vborn odvar z truskavce. Polvkovou lci nechme v lku vody projt krtkm varem, 15 minut vyluhovat a precedme. Pijeme 2 lky denn. Na rny je vborn erstv na krtce namoen do vac vody, nebo oplchnut vac vodou a pak jemn pomakan. Pikldme na rnu jako obklad, kter pravideln obmujeme. 103

10)

RE

VEN

REVEN DLANITA CINSKA RHEUM PALMATUM TANGUTICUM Maxim. elerdesnovitch (Polygonaceae) Rebarbora okrasn tangutsk (s) (r) Chinesischer Rhabarber (n) Rhubarb (a) Rhubarbe (f) Ruibarbo () Reve dlanit nsk je vytrval rostlina vky pes 2 metry, s moh u t n m oddenkem, s dlouhmi vedlejmi koeny a oddenkovmi hlzami. Velk, avnat, hluboce ptilalonat listy s peenoklanmi a peenodlnmi krojkyjsou dlouze apkat a iroce srdit. Lodyha je ervenohnd, proukovan a je zakonena latou nebo spe chomem kvt, vyrstajcch z pad korunovitch listen. Oboupohlavn kvt je blav nebo naervenal barvy, plodem je trojkdl naka, a 10 mm dlouh a 7 mm irok, hnd barvy. Kvete v ervenci a v srpnu. Jde o rostlinu domc v n a Tibetu. Reven se snadno k a ne vechny kence jsou vhodn pro liv ely. Pro ty me bt vyuvna jet reve lkask (Rheum officinale Baillon) a reve bulharsk (Rheum rhaponticum L ) . Spe jako zelenina se pstuje rebarbora" ili reve kadeav (Rheum rhabarbarum L.) a zvlt na Morav pak reve kadeav moravsk (Rheum r h a b a r b a r u m moravicum Dostl), co je kenec reven kadeav s reven bulharskou.
3) 2) 1}

Uv se oddenek (Radix rhei), sbran ve t e t m a p t m roce. DroDroga obsahuje pedevm anthracenov derivty - rhein, rheume-

ga m c h a r a k t e r i s t i c k a r o m a a slab koenitou, n a h o k l o u chu.

4)

modin, aloeemodin, chrysophanol a rheochrisidin a jejich glykosidy, diantrony, flavony - napklad rutin, tsloviny, katechn, pektiny, sacharidy a avelan vpenat. st tslovin se v droze nachz v polymerovanm stavu a vytv tzv. reveovou erve. Antrachinonov glykosidy se novji oznauj soubornm pojmem rheopurgarin. 104 105

Reve dlanit nsk

Terapeutick rejstk je irok. Hoiny povzbuzuj trven, antrachinonov glykosidy psob mrn projmav. Cel komplex ltek zajiuje vborn vstebvn pozen potravy, co dle vhodn podporuje fakt, e droga je t luopudn. Naopak tsloviny zabrauj nadprodukci aludench v, take drogu lze vyuvat i pi projevech pekyselen aludku. Droga je dobrm livem proti dyspeptickm projevm. Zajmav je, e projmav inek drogy se projev a pi vych dvkch, zatmco v ni dvce pevld spe stavc vliv tslovin. Dvkovn zle na pouit. Dvka na piku noe prkovan drogy psob obstipan. Vy dvky, na dv piky kulatho noe a 1 ajov lika, psob projmav. Efekt nastoup asi za 8 hodin. Pro vyvoln digestivniho inku posta dvka na piku nebo na dv piky noe, ped jdlem. Jinou vhodnou formou je krtkodob, asi 2 minuty vaen odvar; nlev se osvdil mn. Bnou dvkou je 125 ml. Pi lb reveovm oddenkem me bt mo zabarvena do oranova a ervenohnda. Reve je pro kojc i thotn eny kontraindikovna. Obsah avelan pispv ke tvorb oxaltovch kamnk, proto je lba pi oxaltov urolithiase kontraindikovna. Tak pro dti do 10 let je lba reven nevhodn. Tot se tk konzumace potravin z reven, protoe lodyha a apk list jsou na avelany obzvlt bohat. Oddenek aplikujeme ve smsch, kde mu dvme pednost pro jeho mrnj projmav psoben, ne jak nabz list senn nebo kruinov kra.
8) 7) 6)

5)

Homeopaticky vyuvme koen i vu z list. Pro snaz pravu a nevelk rozdl v psobnosti doporuujeme uvat listy bez stonk, kter maj obrovsk obsah avelan. Jako zklad slou va z listu, kterou zpracovcvme podle 1 lihem 60%. Dle pak edme a do potence D8 lihem 30%. Uvme jednak v potenci D3 s dvkovnm 3krt 7 kapek, po jdle, a jednak v potenci D8 s dvkovnm stejnm. Koen zpracovvme podle 3. Uvme pedevm v potenci D3 pro poslen aluden innosti a pro podporu trven a v potenci D8 pedevm jako jednorzov projmadlo, protoe jinak zpsobuje zcpu. Reve m v celosvtovm mtku v lidov medicn velmi irok rozsah pouvn. Bylinka Joinka Castov z Teovic doporuovala pipravovat z velkch list koupele rukou a nohou pi revmatiekch obtch a hork rebarborov obklady na krajinu ledvin pi moovch kamncch. Obklady mohly bt bukaovit, z drcenho a prohtho listovho materilu, nebo prost ajov, kdy do odvaru namela kus textilie. Intuitivn vyuvala homeopaticky efekt lby. Pi stevnch katarech, jaternch a slezinovch potch a pi potch s trvenm podvme prek z koene reven, a to vcekrt denn, na piku noe. Uv se ale i pi aludench katarech a loutence. Vinn reveov tinktura se piprav z 8 dl hrub naezanho reveovho koene, 2 dl prkovan pomeranov kry a 1 dlu pomakanho kardamomu. Sms pidme do 100 dl tkho ervenho vna a nechme na stinnm mst, pi obasnm protepn, 1 tden stt. Pak pefiltrujeme a do filtrtu pidme sedminu jeho hmotnosti cukru. Uvme 3 a 4krt denn 8 a 10 kapek, ped jdlem. Reveovou tinkturu vyrobme z 1 dlu jemn nakrjenho listu smchnm s 8 dly jalovcov plenky a nechme 8 dn stt. Po pefiltrovn uvme 3krt denn 1 ajovou liku, ped jdlem. Tinkturu s anzem proti hn, plen zhy, proti nadmrn aluden kyselosti a nechutenstv vyrobme bu pidnm 5 kapek anzov tinktury do ve uveden tinktury nebo pidnm 1 dlu podrcenho anzovho semene do tinktury z jalovcov. Denn dvka je 20 gram.
10)

9)

Francv jarn aj na tzv. itn krve: nati ekanky 125 g listu kopivy 75 g oddenku reven 50 g aj podvme ti tdny. V prvnm tdnu 4krt denn, ve druhm tdnu 3krt denn a konen v tdnu tetm posta 2krt denn, nejlpe rno a veer. Jako jednotliv dvka sta jeden lek, osoby o vy hmotnosti mohou pt po sklenicch. V ppad, e by douc mrn projmav psoben - zvlt v potku lby - pelo v prjmovou stolici, snme jednotlivou dvku a na pohr, tedy 100 ml. V praxi se to vak stv zela vjimen. 106

107

RHODIOLA
ROZCHODNICE ROV
ele tlusticovitch (Crassulaceae)

RHODIOLA ROSEAL.
Rozchodnica ruov (s) (r) Gemeiner Rosenwurz (n) Rosewort (a) Rhodiole odeur de rose (f) Rose rhodiolo ()

Rozchodnice rov je a pl metru vysok trvalka, jej nadzemn bylinn vhonky kadoron odumraj. Pod zem se nachz ztlutn, vtven oddenek, na jeho hlav pezimuj zelen i naervenal pupeny. Oddenek je edolut, na ezu naervenal a m zajmavou rovou" vni. Na jae vyrstaj z pupen vhonky s pisedlmi, stdavmi, plochmi, a trojhrann ztlutlmi listy. Jsou asi 1 a 3 centimetry dlouh a zhruba 1 centimetr irok, elipsovit protaen, celokrajn, na pici zosten a s nkolika zoubky. Vhonky s listy maj na konci ttovit kvtenstv, rac obvykle ve tetm nebo tvrtm roce ivota rostliny. Taje dvoudom, sam kvty jsou lutozelen a lut, o prmru asi 7 mm. Samic kvty jsou jakmisi tobolkami, ze kterch vykukuj blizniky. Bylina kvete v kvtnu a ervnu, semena dozrvaj v srpnu a v z. Rhodiola-zlat koen -je vlastn skalnika, kter se da na sutch, skalnatch nivch a holch i pi bezch ek. Vystupuje a do vky 2 400 m nad moem. V Cechch ji nachzme v Krkonoch, na Slovensku ve vych polohch Karpat. D se vak docela dobe pstovat na kamenitch pdch zsaditch, neutrlnch a slab kyselch. Jej domovinou je Altaj.
3) 2)

1]

Drogou je koen (Radix rhodiolae), sbran tetho roku na podzim. Dosahuje hmotnosti od 50 do 200 gram. 108 109

Rozchodnice rov (rhodiola)

Z eledi tlusticovitch je rhodiola nejlpe p r o b d n a . Obsahuje flavonoidy, sloueniny odvozen od oktadienu, glykosidy, z nich nejdleitj je rhodiolosid, monoterpeny, steriny, kyseliny gallovou a kvovou, nco silice, kyseliny citrnovou, vinnou, avelovou, j a n t a r o v o u a fumarovou, z m i k r o e l e m e n t u p a k pedevm m a n g a n . Droga psob jako adaptogen, to z n a m e n , e c h r n o r g a n i s m u s proti s t r e s u . Zde ped dokonce bjn en en. Droga zlepuje a urychluje rekonvalescenci po tkch chorobch a chirurgickch zkrocch, odstrauje navu, stimuluje i m u n i t n systm, zlepuje pam, odstrauje pedrdnost a t l u m psychogenn bolesti hlavy. P r o m u e psob pi delm podvn j a k o afrodisiakum. Sniuje h l a d i n u krevnho cukru, c h r n j a t e r n p a r e n c h y m a psob detoxikan, je tuberkulostatick, m r n aktivizuje innost ttn lzy. Osvdila se proti parkinsonickmu stresu. Zlepuje sluch, zvlt u lid, vystavench hluku. Me slouit i j a k o vborn profylakt i k u m u zdravch lid, kte jsou vystaveni velk psychick zti. Nejastji doporuovanou lkovou formou je tinktura, pro jej pp r a v u sta 4 2 % etanol nebo vodka. e d e s t g r a m suchho, mletho koene zalijeme vodkou na dobu 10 dn. Obvykl dvkovn je 2 a 3 k r t denn 20 a 25 kapek, m a x i m l n 30 a 35 kapek. Pokud pouijeme k pprav 60 a 65 % etanol a vluhov pomr 1:5, posta doba vyluhovn 7 a 8 d n a dvkovn lze snit, obvykle na 2 a 3 k r t d e n n 10 a 15 kapek, m a x i m l n 20 a 25 kapek. Doba lby je obvykle 3 a 4 tdny. Protoe veern podvn zpsobuje u a d y lid tzv. falenou nespavost, podvme posledn dvku nejpozdji v 16 hodin. Toxicita drogy je z a n e d b a t e l n , a proto je v h o d n i pro pouit v geriatrii, protoe star lid na ni reaguj velmi pzniv. Predvkovan pin podrdnost, excitaci, neklid, v tch ppadech a stavy paniky a zmtenosti. Dlouhodob stimulace rhodiolou je nevhodn, lk nepodvme nepetrit dle ne 6 tdn. Drogu pod v m e zsadn s a m o s t a t n nebo ve smsi t i n k t u r s eleuterokokem 110
7) 6) 5)

4)

nebo jinou adaptogenn drogou. V thotenstv a pi kojen pokldme lbu rhodiolou za nevhodnou. Ve smsi tinktur: tinct. rhodiolae (ze zlatho koene) 25 g tinct. eleuterococci (z ertova koene) 20 g tinct. leuzeae (z maralho koene) 20 g tinct. cinchonae (z chininov kry) 20 g tinct. cinnamoni (ze skoicov kry) 15 g podvme jako pomocn lk pro zlepen subjektivnho stavu a pro pravu trven pi tkch chorobch, obvykle rno a v poledne 20 a 25 kapek. V tch ppadech podvme stejnou dvku i odpoledne, po 15. hodin, a to bu na kostku cukru anebo na liku, zapjme vodou, ppadn i do livho nebo bnho bylinnho aje. Homeopatick zpracovn je celkem neznm, ale s ohledem na jej innost velmi douc. Zkladem je erstv, studenou vodou omyt koen, kopan v z a jnu, nejlpe okolo sedm hodiny rann. Koen rozmlnme a zpracujeme podle 2 lihem 90%. Do potence D5 edme lihem 50%. Obecn uvn je v potenci D5 s dvkovnm 3krt denn 9 kapek, po jdle, maximln vak 3 msce v roce. I kdy koen je innj, pro domc ppravu se vce hod erstv na, trhan v dob kvtu (kvten, erven), nejlpe dopoledne mezi osmou a devtou hodinou. Zpracovvme podle 1 lihem 55% a edme dle do potence D2 lihem 50%. Obecn se uv potence D2 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, ped jdlem. Tinkturu uvme pi rekonvalescenci pro celkov poslen, pi potch st apod, jinak podobn jaklo v alopatii. V Rusku je k dostn tekut zahutn extrakt, jeho dvkovn se pohybuje v rozmez kolem 5 a 10 kapek pro jednu dvku. Popel ze splen rhodiolov nat se uv jako vborn hnojivo pro domc rostliny a aj z tto nat je dajn nejlepm zlivkovm prostedkem, aby se rostlinm v koeni dailo a aby vonly. 111
10) 9) 8)

RICIN
SKOEC OBECN
eleprycovitch (Euphorbiaceae)

RICINUS COMMUNIS L.
Ricn obyajn (s) r Wunderbaum, r Rizinus (n) Castor Plnt, Castor Bean (a) Ricin commun (f) Ricino ()

Skoec obecn, lidov zvan ricin, je statn jednolet rostlina velmi dekorativnho vzhledu, dorstajc vky i pes 2 metry. Listy m stdav, dlouze apkat, hluboce dlanit pti a devtiklan, laloky vejit kopinat, nepravideln zubat, piat. Kvty jsou ve vrcholovch i labnch vzpmench latch, nahoe sam a dole samic. Sam okvt je blanit, tyinek poet nekonen", vechny jsou s vtevnatmi nitkami, samic okvt blanit, opadav. Plodem je trojpouzdr tobolka, tsemenn, jeat nebo hladk, semnka jsou ovln, mramorovan. V tropech roste jako vcelet rostlina, dorstajc vky i pes 10 metr.
2)

1}

Ricin je domovem v tropick Africe, v posledn dob je u ns astji pstovn pro ozdobu zahrdek. Pedmtem sbru je semeno (Semen ricini), kter je vysoce toxick. Pouvanou drogou je ovem olej, lisovan ze semen zastudena, kter svaenm s vodou ztrc svoji jedovatost. Pro farmaceutick ely se do esk republiky dov a v lkrnch je bn dostupn ricinov olej (Oleum ricini, syn. Oleum castoris).
4) 3)

Semena obsahuj asi 50% mastnho oleje, sloenho hlavn z triglycerid kyseliny ricinolov. Za jedovatost semen je zodpovdn pedevm toxalbumin ricin. Ptomen je t alkaloid ricinin, kter 112

Skoec obecn (ricin)

113

je vak pouze slab jedovat. Ptomny jsou rovn nzkomolekulrn proteiny s alergizujc aktivitou, z enzym nachzme lipzy. Z dalch ltek je teba jmenovat slizy.
5)

Ricinov olej podvme jako projmadlo. inkuje asi za 2,5 hodiny a stevn peristaltika je zvena jen mrn. Pouv se i v dermatologii, kde zmkuje pokoku a tlum jej podrdn.
6)

Dtem podvme vnitn 10 ml, maximln 15 ml, tzn. pl a ajov liku, dosplm 20 a 50 ml, maximln 60 ml, tedy 1 a 2 polvkov lce. Nepjemnou chu lze korigovat ovocnmi vami. Toxicita semen je znan. J a k o smrteln dvka se uvd pro dti 5 semen, pro dospl 15 semen. V naich klimatickch podmnkch vak semena nedozrvaj. Do Herbe, zamenho na nejedovat rostliny, jsme skoec obecn zaadili j e d n a k pro vborn inky netoxickho oleje a jednak j ako varovn pro nae zahrdke, kte rostlinu stle astji pstuj a vtinou o toxicit semen nevd. Listy, na, kvty ani koeny skoce zsadn lebn nevyuvme! Od E d g a r a Cayce j s m e se nauili, e nejlep vyuit ricinovho oleje je zevn. Asi 10 ml ricinovho oleje d m e do m a l lahviky a ohejeme v hork vod. Lahviku kletikami vythneme a jej obsah vylijeme na kus flanelu, natikrt poskldanho do formtu piblin A5. Flanelem trochu zamvme, aby se olej, kter se mezitm do ltky vskl, ponkud ochladil a ihned pikldme na postien msto. Pekryjeme kouskem igelitu a zabalme se do velkho runku, osuky nebo prostradla a ulehneme tak, aby oetovan oblast nebyla pod tlakem. Shora pilome zdroj tepla, napklad termofor s horkou vodou nebo elektrickou deku, a tento zdroj pidrujeme rukou nebo pipevnme opaskem. Setrvme po stanovenou dobu nejen v klidu tlesnm, ale hlavn i v klidu duevnm, tedy bez knky, televize nebo diskuse s manelkou. Optimln doba piloen obkladu je asi 2 hodiny, minimln 70, maximln 150 minut. Obklad m neobyejn irok vyuit, me114
8) 7)

me jej aplikovat pi dyspeptickch potch na bicho, pi pocitu tup bolesti na slezinu, slinivku, lunk, jtra, aludek, ale teba i na pte nebo na ledviny. Dokonce jsme zaznamenali i stup nkterch konch afekc. U bolestivch stav, zejmna chronickch, je mono stup pot nkdy zaznamenat ji po dvou i tech aplikacch a je tak markantn, e lze hovoit o lb tm zzran. Ve vnjch stavech doporuujeme proto v prvnch tech dnech aplikovat zbal kadodenn, pozdji posta tikrt, dvakrt nebo i jednou tdn, ppadn i jen pleitostn. Tento zbal tm nem kontraindikac a nkdy pome i tam, kde bychom to neekali, teba u vleklch svalovch nebo kloubnch bolest. Pesto, nebo snad prv proto, e aplikace vborn tlum subjektivn pote, dvme se na ni pouze jako na pomocnou lbu a radme ji vdy soubn vedle dal vnitn nebo zevn terapie.
9)
10)

V homeopatii se skoec kupodivu nevyuv.

Bylina m od nepamti lidov nzev Jonovo stnidlo", dajn proto, e v jeho stnu se suil biblick Jon, jsa vyvren z trob velryby. Na Valasku je dodnes msty vzpomnn star zvyk, kdy jako ochranu ped zlmi silami vzali magickch 7 semnek, rozestavli je na podloce tak, e tyi semnka byla v kruhu a smovala do vech svtovch stran a ti semnka byla umstna do stedu kruhu a reprezentovala ti iveln sly, zemi, vzduch a vodu, nae byla semnka polita silnou lihovinou a ve zapleno - posvceno" ivlem ohnm. Mohlo se tak dt kad slunn poledne, ale nejvt slu ml tento akt proveden o plnoci, za ozen msnm plkem. Tak odhnli Valai zl duchy, zl nemoci a vbec netst od domu. Pi siln tvorb lup meme spn pout zbal ze stejnch dl ricinovho oleje a loutku, kam tak meme pidat trochu hndho rumu. Ped umytm hlavy namaeme sms pokoku hlavy a nechme 10 minut psobit. Pak hlavu dobe umyjeme a oplchneme. 115

ROUTA
ROUTAVONN ele routovitch (Rutaceae) RTA GRAVEOLENS L. Rta voav (s) e Raute (n) Rue (a) Rue ftide (f) Ruda ()

R o u t a v o n n je vytrval, vdyzelen k e k nebo poloke. Rostlina vyhn z vytrvalho, drevnatho oddenku pmou, bohat vtvenou, a 3/4 m e t r u vysokou lodyhu, s listy 2 a 3 k r t zpeen dlenmi, celokrajnmi, dunatmi, lznat tekovanmi. D r e v n a t st lodyhy je u v n i t lut. lut kvty skldaj bohat, vrcholkovit kvtenstv, sloen z vidlan, jejich posledn osy pechzej do vijan. Kvty jsou ty nebo ptietn. Plodem je ty a ptipouzdr tobolka, otvrajc se na vrcholu kadho pouzdra skulinou.
2)

1]

R o u t a je pvodu jihoevropskho, u n s se pstuje a ve vinorodch oblastech, n a p k l a d u Velkch ernosek, n k d y t a k zplauje. P e d m t e m sbru je kvetouc na ( H e r b a r u t a e ) nebo list (Folim rutae). Sbrme v k v t n u a v ervnu, pozdji je droga m n hodnotn.
4) 3)

Droga obsahuje a 0,5% toxick silice a kolem 2% flavonovho deri-

v t u r u t i n u , k t e r je pbuzn citrinu, oznaovanho j a k o v i t a m n P. Dle zde n a c h z m e furokumarny, derivty lignanu, a d u alkaloid r z n h o typu, kyselinu jablenou, hoiny a tsloviny.
5)

Droga m velmi r o z m a n i t psoben: P e d e v m j d e o typickou dro-

gu lunkovou, " protoe pzniv ovlivuje funkci lunku a t l u m bolesti p i lunkovch kamncch. Jej spasmolytick, t e d y protikeov i n e k se v a k projevuje i p i kolikch ledvinovch. R o z e n m cv zlepuje droga prokrven ledvin a d i u r z u ili vyluovn moi. Sou-

Routa vonn 117

116

asn droga mrn sniuje vysok krevn tlak, a to pedevm tehdy, jestlie je hypertense psobena poruchami funkce ledvin. Z dalch ink uveme pedevm psoben protisklerotick, a tak skutenost, e vlivem routy se stny cv stvaj prunj a pevnj. Routa vak obsahuje i hoiny, kter se vznamnou mrou mohou podlet na zlepen trven. V neposledn ad pak dochz pod vlivem drogy ke zven tonusu dlohy, co me pispt k len cel ady mentruanch poruch a pot. Pi neurotickch bolestech hlavy, kter nkdy bvaj spojeny se zvratmi, se routa projevuje jako dobr sedativum. Droga bvala dve vyuvna t proti stevnm parazitm, ale toto psoben lze dnes pokldat za zastaral. Pi zevn aplikaci droga podporuje hojen zahnisanch konch defekt, kdy bu pikldme obklady nebo pouvme koupele.
6)

pednost tinktue, do sms pidvme routu zcela bn, ovem vdy tak, aby nepevyovala objem 10 - 15%. Drogu vyuvme jako kardiosedativum, zvlt v kombinaci s kvt e m hlohu a nat meduky lkask, podle nsledujc receptury: kvtu hlohu 50 g nati meduky 40 g nati routy 10 g Podvme jako bylinsk aj, v dvce 0,5 a 0,75 litru denn. Tinkt u r a me slouit jako dobr zevn prostedek k potrn pi revmatickch bolestech a pi neuralgich. Homeopaticky zpracovvme erstvou bylinu, t r h a n o u ped dobou kvtu, nejlpe brzy rno kolem sedm hodiny. Zpracovvme ji podle 3 lihem 96% a dle lihem 40% a na potenci D4. Obecn uvme 3krt denn 10 kapek tinktury, ped jdlem. Pouit je podobn jako v alopatii, ale jednoznanou pednost maj homeopatick esence (Dl) nebo tinktury (D4) pi len onch pot (vplachy), pi nsledcch po vykloubench, pohmodninch, keovch ilch, vhezu konenku (vnj pouit), pi slabosti perifernch nerv apod. Suen routa bvala i vznamnou vykurovac bylinou. Vn erstv routy pomh pr udret si jasnou hlavu ve vcech lsky". Svho nositele chrn routa - noena v malm vku na k r k u - ped vlkodlaky, vampry a arodjnicemi. Routu dajn nesnej ropuchy. aj z routy je vynikajc lk na adu nemoc: nvaly krve do hlavy, zvrat, tupost" hlavy, dchac pote, buen srdce, keovit bolesti v pnvi a hysterie, a to pedevm jako prevence. Uv se ale tak na chronick projevy na pokoce a zstavy funkce v pnvi. Tinktura s dvkovnm 2krt denn 10 kapek se uv proti nvalm krve do hlavy, zvratm a nadmn.
10) 9) 8)

Obvyklou formou je nlev, pipravovan z 1 ajov liky na 0,15 litru, doba vyluhovn je 10 minut. Podvme dv, vjimen ti dvky denn. Pro zevn pouit lze pipravit nlev o vy koncentraci. Nejinnj lkovou formou vak je tinktura, jej dvkovn se pohybuje v rozmez od 15 do 25 kapek, opt dvakrt, vjimen i tikrt denn. erstv bylina se chov ponkud zken". Vlivem furokumarn a UV zen dlky 3400 a 3800 me dojt i k zvanmu pokozen pokoky. Nejprve vznik zarudnut a svdni, potom nsleduj puchky a upinatn, se vznikem irreverzibiln pigmentace. Me vak dojt i k celkov intoxikaci s dvenm a rozruenm. Vznik kontaktnch dermatitid - konch z n t - j e celkem bn, a proto jsou pi sbru nutn rukavice. Suen bylina ji kontaktn dermatitdy nevyvolv. Tvrzen z literatury, e droga se ji lebn nevyuvaje naprosto zcestn, protoe zvlt pouit tinktury je velmi inn. Pi dodren terapeutickch dvek nehroz ze strany routy a jej toxicity dn nebezpe. Zejmna jej vliv na odstrann fragility neboli lmavosti cv je v podstat nenahraditeln, co oceuj zejmna eny s rudmi ilkami na stehnech. S ohledem na skutenost, e droga vyvolv pekrven mal pnve a zvyuje tonus dlohy, ji nelze doporuit pro lbu gravidnch en. Pi samostatnm podvn dvme zsadn 118
7)

119

ROZCHODNIK
ROZCHODNIK PRUDK ele tlusticovitch (Crassulaceae) SEDM ACRE L. emmend. Grimm
Rozchodnk prudk (s) (r) Scharfer Mauerpfeffer (n) Wall Pepper (a) Sedm cre (f) Versicularia ()

a)

Rozchodnk prudk je lys trvalka, dce trsnat, paliv chuti. Nekvetouc lodyhy jsou hust stechovit listnat, vlcovit, krtk. Kvetouc lodyhy dorstaj vky kolem 10 centimetr, jsou ideji listnat, listy jsou stdav, podlouhle vejit, v doln polovin tlust, na bzi kratice ostruhat. Kvtenstv se skld ze 2 a 3 vijan, korunn pltky jsou jasn lut, kvt i kalich ptietn. Kvete v kvtnu a v srpnu. Plodem jsou mchky.

2)

Rozchodnk je hojn bylina slunnch strn, skal, mez, psin a starch zd. M r d a pdy vhevn, such, kamenit, mlk, ivn, zsadit. Kvetouc na (Herba edi acris) sbrme v ervnu a v ervenci. Droga je bez zpachu, chutn peprn, paliv a oste.
4) 3)

Droga obsahuje piperidinov alkaloidy, pedevm sedamin a saeridn, dle rution, sliz, gumy, pryskyice, vosky, sacharidy, z minerl pedevm vpnk, potom vitamn C a stopy nikotinu. Droga je pokldna za obsolentn, to jest zastaralou. V pimench dvkch sniuje krevn tlak a vyvolv pekrven pokoky. Vnitn uit je vak pinejmenm diskutabiln, protoe piperidinov alkaloidy jsou podezel z kancerogennho psoben. Proto se uv prakticky jen zevn, napklad ve form masti, prokrvujc 120 121
5)

Rozchodnk prudk

pokoku. erstv va a slabji i nlev maj inky antibiotick a fungicidn, t a k e jimi m e m e lit nehojc se infikovan rny, plsn postien nohy apod. Dve bval doporuovn nlev, v dvce 2 k r t d e n n po 125 ml, p p a d n byla droga p r k o v n a a p o d v n a 3 k r t d e n n 1 g r a m na piku k u l a t h o noe. erstvou vu lze zapracovat do masovho zkladu, k t e r m ovem n e m e bt hydrofobn sdlo, nbr lanolin nebo jin hydrofiln zklad. Na 50 g r a m z k l a d u pouijeme 10 g r a m vy a d k l a d n promchme. V ppad, e je m a s t pli dk, p i d m e jet t r o c h u masovho z k l a d u (synderman). S ohledem na skutenost, e v n i t n m u uit se spe vyhbme, je o t z k a p p a d n h o m c h n do sms vcemn b e z p e d m t n . P o k u d vak vme, droga se do sms nevmchvala ani v minulosti, ale pouvala se s a m o s t a t n . Vt dvky, pouit vnitn, nevyvolaj otravu, protoe dve dojde k dosti p r u d k m u zvracen. P i pli dlouhm k o n t a k t u erstv rostliny s pokokou m e v z n i k n o u t podrdn ke, pozdji znt, doprovzen tvorbou p u c h k . J a k o protiplsov prostedek pouvme lihov vtaek - tinkt u r u z trojkombinace rozchodnku, vlatovinku a oplod vlaskho oeku. Ideln je pouit erstvch surovin, k t e r p r o m c h m e stejnm dlem a na 100 g r a m smsi nalejeme pllitr lkrenskho d e n a t u r o v a n h o lihu, e d n h o na 65%. Po desetidennm vyluhovn a pecezen je vtaek hotov. P o t r m e j i m postien msta, v p p a d poteby lze ppravek edit destilovanou vodou. Homeopaticky zpracovvme erstvou na byliny, k t e r o u t r h m e v p l n m kvtu, nejlpe mezi trnctou a p a t n c t o u hodinou. Dle ji zpracovvme podle 2 lihem 70% a edme a na potenci D5 lihem 40%. T i n k t u r y uvme zevn i vnitn. Obecn uvme v n i t n potenci D5 s dvkovnm 3 k r t d e n n 5 a 6 kapek, ped jdlem. Zevn uvme potenci D4 a D5, ale ne astji ne 2 k r t denn. T i n k t u r u uvme vnitn pi vysokm krevn m tlaku, na prokrvovn nebo pi arterosklerze, zevn p a k p i
9) 8) 7) 6)

konch rakovinch, na prokrvovn pokoky a na obklady bolestivch kloub. Ve stedovku bvala erstv drcen droga p i k l d n a zevn na kon n d o r o v o n e m o c n n a nazvali ji tun muk". T u n m u k byl i rostlinou, pouvanou k odvdi lb: Rostlinu nasekali na drobn kousky a do tto h m o t y zapracovali mumii". M u m i m o h l bt sekret, n a p k l a d v y k a l a n hlen, ale i k r e v nebo mo, p p a d n i vlasy, kousky oloupan pokoky apod. H m o t u p a k vpravili do p e d e m vydlaban dry v dubu, bze, lp, vrb i ve s m r k u - z e j m podle d r u h u o n e m o c n n - a zasmolili. Sla s t r o m u b h e m asu pemohla" slu choroby. erstv na velmi dobe a rychle p o m h pi kloubnch bolestech. V t a k o v m p p a d p i k l d m e na m r n potluenou. Protoe ale asto dochz k m r n m u i vtmu podrdn pokoky a nkdy se dokonce objevuj i puchky, je v h o d n oetovn uklidujcmi m a s t m i . Doporuujeme proto na upravit, n a p k l a d s vepovm sdlem, vazelnou apod. Pokud zachovme uritou opatrnost, m e m e rozchodnk prudk pout pro o d s t r a n n kuch ok". Na p o m a k m e a pikldm e p r a v i d e l n n a k u oka, jejich okol j e ovem t e b a c h r n i t . Podobn m e m e postupovat pi odstraovn mozol, tvrdch otlaenin apod. I pi tomto p o s t u p u je v a k n u t n dodrovat uritou opatrnost.
10)

122

123

ROZCHODNIK NEJVETSI
ROZCHODNKOVEC LUTOKVT HYLOTELEPHIUM MAXIMUM (L.) Holub eletlusticovitch (Crassulaceae) Rozchodnk najv (s) (e) Grosse Fetthenne (n) Orpina (a) Sedum reprise (f) Telefio ()

Rozchodnk nejvt je t r v a l k a , vysok a 3/4 m e t r u , nejvt bylina z bvalho r o d u rozchodnk. M hlzovit nebo vetenovit koeny, listy oddlen, odstl, vstcn, n k d y i v trojetnch peslenech, h o r n zdka i stdav, vechny podlouhl, a iroce vejit, asto poloobjmav, tlust, zelen, kvty lutav zelenav, k o r u n n p l t k y jsou vzpmen, na pici kpovit. Rozchodnk je roztrouen hojnj v teplejch ninch a na pah o r k a t i n , kde d r u h o t n osdluje okraje cest a n s p . N a c h z m e jej ale i v podhorskch oblastech, n a p k l a d na Vsetnsku. M r d such skly, sut, k a m e n i t a krovinat vspy, svtl, krovinat lesy a p d y such, vhevn, zsadit, voln, k a m e n i t i s k a l n a t .
3) 2)

1}

Drogou je list (Folim hylotelephii).

Droga obsahuje dva glykosidy flavonovho typu, urit mnostv tislovin, sacharidy, v i t a m n C, k a r o t n , v p e n a t soli, organick kyseliny. Z a t m n e n pln prokzno, zda droga obsahuje t alkaloidy. Zd se vak, e obsah alkaloid je zvisl na podlo, ze kter h o bylina vyrst.
5)

4)

Bylina byla odedvna vyuvna zejmna v Rusku, j a k o proste-

dek krev stavc, hojiv a v neposledn a d j a k o biogenn stimult o r a j a k o m r n , ale i n n k a r d i o t o n i k u m . Lidov byla d r o g a

Rozchodnk 125

lutokvt

124

vyuvna pedevm jako prostedek moopudn a zevn jako prostedek vysoce hojiv na rny veho druhu, na hemoroidy, brcov vedy a podobn nemoci.
6)

Obvyklou lkovou formou bval nlev, kdy 1 polvkov lce drobn sekan drogy byla pelita sklenic vrouc vody a po 4 hodiny vyluhovna. Potom byl nlev pecezen a podvn v dvce laz 2 polvkov lce 3 a 4 k r t denn. Na zevn pouit byl pouit silnj nlev nebo erstv va. Rozemletou listovou h m o t u balili Rusov t a k do gzy a pikldali na nkolik hodin jako obklad. Vzhledem k tomu, e pi sbru n e m e sbra vdt, zda bylina obsahuje i neobsahuje kodliv alkaloidy, piklonili j s m e se k zsad pedevm nekodit", opustili j s m e vnitn podvn a vyuvme drogu pouze zevn. S ohledem na slavnou minulost byliny i nepehldnuteln vsledky pi podvn formou biogennho stimultoru (podle zkuenost zesnulho MUDr. Vclava Stefana ermka) je koda, e v z k u m a ovovn innosti tto byliny dle nepokrauje.
8) 7)

vum) a konen nechrastec (Jovibarba). Vtina rostlin m za sebou vt nebo men litelskou minulost a cel ele si doslova k o dkladn farmakologick rozbor. Star rusk prameny (1974) hovo napklad o prepartu Biosed, co je sterilizovan vodn extrakt z nati rozchodnkovce, podvan po 1 ml nitrosvalov, jednou a tikrt denn. Bylo pozorovno celkem 611 osob s nemocemi o, se patnou hojivost zlomench kost, s poruchami kloub, s vedovou chorobou aludku a dvancternku, s brcovm vedem, s keovmi ilami a s dalmi chorobami. Lba trvala 20 a 30 dn. U vech lench ze zlepil celkov pocit, zvila se sla a vkonnost, spnek a tak chu k jdlu. Biosed se rovn osvdil v lb onch raz, ale tak v lb zelenho zkalu - glaukomu, kdy se nemocnm zpravidla rozilo zorn pole. Jinak ale u Plinius v 1. stolet n. 1. pe o vynikajcch vlastnostech tto byliny. Hlavn oblast byly nemoci pokoky, rny, fistule, vnitn pak rzn vedy, plieni neduhy, ale tak plavice a hojen vnitnch porann.

List rozchodnku m vynikajc hojiv inky, k t e r j e t vrazn zv p r a v a na biogenn stimultor podle Filatova: U t r e n list zabalme do pltnka, pot do ernho papru a ponechme jej asi 10 d n v chladnice. Potom jej rozeeme na pltky nebo m e n kousky, kter pikldme na rny a kon afekce. Pirozen lze pout i list erstv, jeho innost je vak ni.
9)

Homeopaticky se tato bylina nezpracovv. Jednak proto, e je celkem neznm, a jednak proto, e psob v podstat jako ostatn rozchodnky. Rod rozchodnk byl rozdlen podle pevaujcch botanickch znak na dva rody, a to rozchodnk (Sedm) a rozchodnkovec (Hylotelephium). Zaslouili se o to pedevm et botanici Josef Holub a Josef Dostl. Do stejn eledi tlusticovitch pat jet rody rozchodnice (Rhodiola), masnice (Tillaea), rozchodnika (Aithales, dve Crassula), kter dala jmno cel eledi, netesk (Sempervi126 127
10)

ROZMARN
ROZMARNA LKASK ele hluchavkovitch (Lamiaceae) ROSMARINUS OFFICINALIS L. Rozmarn lekrsky (s) (r) Garten Rosmarin (n) Rosemary (a) Rosmarin officinal (f) Romero ()

1}

R o z m a r n a l k a s k je neopadav polokek s p m m nebo vy-

stoupavm, devnatjcm stonkem. Listy m pisedl, rkovit, koovit, podvinut, na r u b u bloplstnat, vstcn. Z lab list vyrstaj fialov dvoupysk kvty, sestaven do chudokvtch lichop e s l e n v k r t k c h lichohroznech. Plodem jsou h n d a v tvrdky.
2)

R o z m a r n pochz ze Stedomo, u n s byl dve p s t o v n ve

vinorodch oblastech, ale protoe n e s n zimu, m u s se oetovat o c h r a n n m obalem. Je velmi vhodn pro pstovn v koench.
3)

Drogou je list (Folim rosmarini), s b r a n od konce k v t n a do

s r p n a . Droga m koenit p a c h a hokou, a r o m a t i c k o u chu. R o z m a r n poskytuje silinou drogu s p o m r n vysokm o b s a h e m flavonoid, s tslovinami, organickmi kyselinami a m a l m mnostvm alkaloid. Dle n a c h z m e sloueniny t r i t e r p e n o v , kysel saponin, mlo z n m hoiny a komplex fytoncidn psobcch ltek. J a r n a p o d z i m n silice m j i n o u optickou otivost, j i n sloen a t a k p o n k u d jin t e r a p e u t i c k vznam. Silice rostlin ze s l u n n Jugoslvie m opt j i n sloen proti n a i m t u z e m s k m vpstkm, t a k e obsahov sloen r o z m a r n u je velmi promnliv.
5) 4)

Droga zlepuje prokrven trvcho traktu, zlepuje tvorbu trvi-

cch ferment i tvorbu lui. Je proto vhodnm livem dyspeptickch stav s nadmnm, pi nedostaten tvorb nebo transportu lui a vbec pi patnm trven a bolestech v trvcm stroj. Celkov zlepen psychick a fyzick kondice lze pist tomu, e 128 129

Rozmarna lkask

droga vhodn odstrauje pocit fyzick, ale pedevm psychogenn podmnn navy a vyerpanosti. Psob t moopudn, jako mrn kardiotonikum, zvyuje horobn snen krevn tlak. Zlepuje prokrven mal pnve, co napomh k othotnn. Pi zevn aplikaci dochz k rychlmu stupu bolestivosti v revmatickch kloubech. Psobiv je i pi neuralgich. Vhodou rozmarnovch mast je jejich pzniv psoben na hloubji uloen tkn. Tuto vlastnost vak do znan mry me ovlivnit masov zklad. Rozmarnov silice je tak vbornm prostedkem v aromaterapii, dle se uv formou koupel a vonnch mazn. Oblbenou lkovou formou je bn pipravovan nlev. Jemnji psob estihodinov macert. Na zevn pouit doporuujeme pipravovat koncentrovanj vluhy. Jako celkov tonikum asto posta rozmarn podat jednou denn, nejlpe rno. Na zven krevnho tlaku slou rozmarnov vno: Sedmdest pt gram drogy pelijeme 1 litrem tvrdho blho vna, napklad odrdy ryzlink, ponechme 8 dn macerovat, potom precedme do mench tmavch lhv a ulome v chladu. Obvyklou jednorzovou dvku in pro eny 20 a 25 ml pro mue 50 a 65 ml rozmarnovho vna. aj podvme jednou nebo dvakrt denn po 125 ml. Droga je velmi vhodn pro samostatn podvn i .pro kombinaci do sms. Protoe pat k prudeji psobcm, musme s n zachzet opatrn. Je kontraindikovna v thotenstv a v laktaci a nedoporuujeme ji ani osobm, kter prodlaly zntliv onemocnn ledvin nebo jater. Z vhodnch drog ke kombinaci jmenujme alespo meduku, mtu, routu, hloh, rebrek, msek a jablenk.
8) 7) 6)

Zkladem homeopatickho zpracovn jsou suen listy, kter se pouvaj i proto, e suenm vznikaj nkter obsahov ltky. Rozdrcen such list se zpracovv podle 3 lihem 70%. Dle se potencuje lihem 30% a na potenci D4. Obecn se uv potence D3 s dvkovnm 3krt denn 7 kapek, ped jdlem. Tinkturu uvme hlavn jako uklidujc a regulujc prostedek, napklad pi rozladnosti, nervov nerovnovze nebo v klimaktriu, a tak jako luopudn a moopudn prostedek. Zevn pouvme na obklady kloub (i jako mast), pi revmatickch bolestech apod. V lidovm podn byl rozmarn symbolem lsky a smrti. Ne nadarmo se mu k mosk rosa"-rosis marini. Rozmarn je magickou bylinou prvnho du-jeho spalovnm se uvoluj mocn oistn vibrace. Poloen pod lko, chrn spcho ped vm zlm. Litel si maj umvat ruce v rozmarnovm odvaru ped a po prci s nemocnm. Proslul aqua Reginae Hungaricae" turianskych olejk-vodika uhersk krlovny-byla tvoena istm lihem, ve kterm byla rozmchna rozmarnov silice. Pi senn rm zvyuje obranyschopnost tla, zvlt spolu s yzopem. Pedevm jsou vhodn inhalace: Deset gram rozmarnu dme do 1 litru studen vody, pivedeme k varu, odstavme a nechme 10 minut vyluhovat. Inhalovat nkolikrt denn, ale doporuujeme pitom i naparovn hlavy. Pi bronchitde je velmi inn naparovn hlavy. V nepli velkm hrnci nechme 1 a 1,5 litru vody s 1 polvkovou lc rozmarnu siln zavait a po stenm ochlazen provdme pti a sedmiminutov naparovn hlavy. Opakujeme 2 a 3krt denn. Na proiovn pokoky pi neist pleti je nejlep deov voda s rozmarnem a pomeranovmi slupkami: tvrt litru deov vody s 1 polvkovou lc nakrjenho rozmarnu a kru z 1 pomerane nechme pomalu projt varem a nechme pikryt 10 minut vait. Precedme a skladujeme v chladnu.
10)

9)

Recept n a Kneippovu rozmarnovou m a s t : Olei r o s m a r i n i (silice rozmarnov) 8g Camphorae (kafru) 4g Mentholi (mentolu) 4g Adipis lanae (tuku z ov vlny) q. s. ad 100,0 Mast piprav kad lkrna a pouv se k masm a ke vtrn. 130

131

ROZRAZIL
ROZRAZIL LKASK ele krtinkovitch (Scrophulariaceae)

VERONICA OFFICINALIS L.
Veronika lekrska (s) (r) Echter Ehrenpreis (n) Speedwell (a) Vronique officinale (D Veronica macho ()

1)

Rozrazil l k a s k je t r v a l k a s polhavou a vystoupavou lodyhou.

K r t c e s t o p k a t , vstcn listy jsou podlouhle eliptick, na epeli j e m n pilovit. Kvty m rozrazil bledmodr, n k d y spe do fialova, j i n d y blav, vytvejc b o h a t h r o z n y . P l o d e m je p o d l o u h l tobolka, p i t i s k n u t k ose h r o z n u . Kvete od k v t n a do z.
2)

Rozrazil je bylina hojn ve svtlch lesch, such loukch, mezch a p a s t v i n c h od niny a do p s m a subalpinskho. D r o g u tvo na ( H e r b a veronicae), s b r a n nejlpe n a p o t k u

3)

rozkvtu. Mezi bylini je p o n k u d ve c e n n a droga z rozrazilu potonho (Veronica beccabunga L.).

4)

Droga obsahuje tsloviny, hoiny, h o k glykosid a u k u b n , a d u

organickch kyselin, vetn v i t a m n u C, saponiny, pryskyici, vosky, silici a dal i n n ltky.

5)

D o m n v m e se, e rozrazil je velmi p o d c e n n o u livkou. Dovede

sniovat h l a d i n u cholesterolu v krvi, psob pzniv na moov cesty p i z n t e c h i p i k a m n c c h , k d e podporuje jejich r o z p a d n (nikoli r o z p o u t n ) . D r o g a se t osvdila p i b r o n c h i t i d a z e j m n a p i a s t m a t u . Podporuje zavn a t v o r b u slinivkovch e n z y m . R a d

se k drogm tzv. krev istcm, a je proto vhodn pi nejrznjch

132 133

Rozrazil

lkask

konch problmech, kde ji podvme jak vnitn, tak zevn. Je tak innm antirevmatikem a jej podvn je pln indikovno zejmna v geriatrii. Drogu pipravujeme nejastji formou krtkodob, asi 2 minuty vaenho odvaru. Pi zevn aplikaci volme odvar pipravovan varem ponkud delm, trvajcm zpravidla 5 a 10 minut. Vnitn dvkovn volme obvykle po lcch v mnostv 2 a 4 lky denn. V ad ppad, zejmna tehdy, jestlie chceme zlepit metabolismus, lze aplikovat erstvou vu, opt 2 a 4krt denn, ped jdlem, a to 2 a 3 ajov liky.
7) 6)

Tinkturu uvme pedevm pi astmatu, chraptivosti, pi plicnch katarech, kali a chrlen krve, pi plicnch edmech, ale i pi nemocch moovho systmu (moen krve) a pi chronickch konch potch. Uvme tak k obkladm lehkch poplenin a erstvch ran. Historick uit podle Josefa Cime vypad takto: Verunka, rozrazil, ptrn koen, m se trhati po Slunce zpadu. XJpotebuje se proti chorobm plicnm a bolestem hlavy. Sestinedlkm budi pikldn na ivot pi jeho bolen. Odvar ene na mo a na pot a uzdravuje trubici krn. Zahn t suchou nemoc a choleru. Na Podbradsku uv se od hlavy bolen a od aludku a rozr t kmen v mchi. V dob cholery pije lid odvar verunky namsto vody, a kdo ho pije, neume. Kdo nem rozrazilu pravho i lkaskho, uij sob rozrazilu, kter roste u potok a sluje rozrazilem potonm. Podobnou moc m i jin rozrazil, zvan t rezekvtek" (Veronica chamaedrys L.). Pi bolestech hlavy zavinn naptm inkuje prv rozrazil lkask: Polvkovou lci kvt rozrazilu pelijeme lkem vac vody a nechme 10 minut pikryt vyluhovat. Precedme a pijeme. Pi astmatu, plicnch rozedmch a nemocch hrtanu ovem pipravujeme aj z 10 gram nat na lek vody jako nlev. Pijeme rno a veer, ped jdlem, nebo kad 2 hodiny polvkovou lci.
10)

Droga je velmi vhodn pro samostatn podvn, ale meme ji pirozen podvat i ve smsch se zlatoblem, lipovm kvtem, listem ernho rybzu, nat nebo koenem ekanky, nat yzopu, oddenkem pukvorce, nat ronku bolhoje, koenem vedobru apod. Pi aplikaci v terapeutickch dvkch nem podvn drogy dn kontraindikace ani nedouc inky. Nemla by vak bt pekroena denn dvka 5 gram drogy.
8)

Zven hladina cholesterolu dnes obtuje mnoho lid. K normalizaci hodnot me -vedle dietnch opaten - vraznou mrou pispt tak tato jednoduch bylinn trojkombinace: nati rozrazilu potonho 50 g pravho zelenho aje 30 g nati tyminu 20 g Podvme jako bylinsk aj v mnostv asi 0,6 litru denn. Lze aplikovat t formou bylinnho balzmu, ppadn formou homeopatickho aje dle Kloudy v potencch kolem U9. V ppad nedostupnosti rozrazilu potonho uijeme rozrazil lkask, namsto 50 gram dvme do smsi 60 gram.
9)

Homeopaticky se zpracovv erstv na rozrazilu, lpe vak va z byliny podle 2 resp. 1 lihem 90% a dle se ed lihem 30% a na potenci D3. Obecn uvme tinkturu v potenci D2 s dvkovnm 3krt denn 9 kapek. 134 135

RUDBECKIE
TRAPATKA NACHOV ele hvzdnicovitch (Asteraceae) ECHINACEAPURPUREAMoench. Echincea purpurov (s) r Sommerhur (n) Timble Weed (a) Rudbeckie pourpe (f) Echincea ()

T a p a t k a nachov, znm spe jako rudbeckie, je trvalka se silnm koenem, ze kterho vyrst vzpmen, drsn, siln lodyha, dorstajc vky kolem 1 metru. Je dce vtven. Lodyn listy jsou zpravidla vstcn, ale nachzme i konfigurace list stdavch. Charakterizuje je dlouh apk, podlouhl vejitost, jist drsnost a zubat epele. Koncov, velk kvtn bory rozkvtaj v ervenci a v srpnu a barva kvtnch jazk je p a t r n ji z nzvu rostliny. Trubkovit stedov kvty jsou vyklenut, hnd, s penvajcmi tvrd pichlavmi plevkami. Plodem jsou naky se zakrnlm chmrem. Mno se vsevem nebo vegetativn, koenovmi krojky. Rudbeckie je rostlina domc na prrich Severn Ameriky a p a t k tradinm indinskm livm rostlinm. U n s se bez problm pstuje. Vedle tto rostliny lze lebn vyuvat i nkter pbuzn druhy, kter jsou vak zpravidla jednolet, jako napklad t a p a t k u zkolistou (Echincea angustifolia D. C.) a nkter dal, obyejn kvetouc lut.
3) 2)

1}

Rostlina je vyuvna cel. Podle dosavadnch v z k u m i praktickch

zkuenost se nejinnj drogou jev k o e n (Radix echinacei), p o t o m kvt a n a k o n e c list (Flos et F o l i m echinacei). K o e n s b r m e pednostn na podzim, po odkvtu rostliny, k v t a list b h e m kvtu.
4)

Jednotliv druhy rudbeckie maj ponkud odlin sloen, ale stejn

inek. Napklad glykosidick ltka echinacosid, pokldan njak as za hlavnho nositele inku, je ptomna pouze ve lutokvt tapatce 136

Tapatka nachov (rudbeckie)

137

zkolist a chyb v tapatce purpurov. U jinch ltek je tomu naopak, take se odbornci piklonili k tomu, e liv inek je dlem celho komplexu ltek. V droze nachzme estery mastnch kyselin, tzv. polyiny, jejich etzenm vznikaj farmakologicky vysoce aktivn ltky tridecenpentain, triecadien-epoxid, diindien, dle rzn polysacharidy, seskviterpenick alkoholy - echinaxantol, echinadiol, epoxiechinadiol a dihydroxinardol. Nachzme zde i silici, nco tslovin a adu dalch ltek, jejich farmakologick efekt vynikne prv jen v komplexu. Lebn inky jsou rozmanit. Pi zevn aplikaci droga inn hoj rny a zrann. Jej hlavn posln vak lze spatovat v tom, e pomrn vrazn zvyuje imunitu, vykazuje i znanou aktivitu antibiotickou, a to nejen proti bakterim, ale i proti nkterm virm. Osvdila se i pi iln nedostatenosti - hemoroidech, keovch ilch, brcovm vedu, kdy je ovem teba ji aplikovat vnitn i zevn. Tlum vnmn bolesti a psob jako afrodisiakum. Bylo zjitno i psoben kancerostatick na bzi podobnho inku, jak vykazuje nedostatkov interferon. Nejvhodnj formou je tinktura, ppadn lihovodn roztok z n pipraven. Na t r h u j e dostatek ppravk z rudbeckie, bohuel vak maj jedno spolen-vysokou cenu. Proto je lovk nucen uchylovat se k domck vrob, kter poskytne srovnateln a mnohem levnj produkt: Vezmeme 100 gram koen nebo 113 gram kvt nebo 125 gram list a pelijeme je 400 gramy, tj. asi 500 ml istho lihu o koncentraci 60 a 65 %. Surovina m bt erstv - pprava vtaku ze suen byliny poskytuje vrobek, kter vykazuje men innost. Ve macerujeme pi pokojov teplot a za obasnho protepn 7 dn. Osm den nechme ustt a pak pefiltrujeme. V prevenci uvme dlouhodob jednou denn, rno na lano, 1 ajovou liku. V clen prevenci, tedy v dob, kdy kolem ns zu napklad chipkov epidemie, bereme stejnou dvku tak veer. Pokud vak onemocnme, uvme 1 ajovou liku kad ti hodiny, v tch ppadech kad dv, a to po prvn ti dny. Dal ti dny 4krt denn 1 ajovou liku a pot a do plnho uzdraven 3krt denn 1 ajovou liku. Lkrensk speciality uvme podle nvodu udanho vrobcem.
6) 5)

Droga podvme pedevm samostatn jako tinkturu nebo lihovodn roztok, kdy pslunou dvku tinktury pidme do dvky podobn inkujcho aje. Kombinaci drogy do ajovch sms obvykle neprovdme, protoe suenm se jej innost dost vrazn sniuje. Proto ajovou nebo kombinovanou formu uvme pouze tam, kde vad podn etanolu, by podn minimln, napklad u tkch jaternch poruch. Droga je zcela netoxick, nejsou znmy kontraindikace ani nedouc inky. Pouze v thotenstv je teba zvit, zda by nebylo vhodnj podvat aj ne lihov vtaek. S velkmi spchy podvme tinkturu z rudbeckie ve smsi s tinkturou z maralho koene (leuzey) a s tinkturou chinovou takto: tinktury z rudbeckie 50 g tinktury z leuzey 40 g tinktury chinov 10 g Dobe promchme a podvme rno a v poledne, enm 20 a 25 kapek a mum 30 a 35 kapek jako imunostimulans, antistresor, na podporu trven a ltkov vmny. Podvme po dobu minimln t a maximln esti tdn. Homeopaticky se zpracovv cel kvetouc na, t r h a n nejlpe kolem patnct hodiny. Zpracovvme ji podle 3 lihem 95% a obvykle edme a na potenci D6 lihem 40%. Obecn uvme potence D2, D4 a D6 s individulnm dvkovnm. Zcela obecn se nejastji uv potence D4 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, po jdle. Nejbnj pouvn (tak proto, e psoben byliny nen zdaleka objasnno) je pro vzestup obranyschopnosti a odolnosti organismu, pro poslen biologick imunity a hlavn pak konkrtn proti vem lymfatickm potm, proti vem septickm procesm, mastitid, hnisn, ri, nefritid a problmm podobnho charakteru. Uv se i vn edn tinktura nebo mast, napklad na brcov vedy.
9) 8)

7)

Rudbeckie p a t k m o d e r n m livkm a jej psoben nebylo jet pln objasnno. Diskutuje se o jejm monm protindorovm psoben a zkou se t jako afrodisiakum.
139

10)

138

RUE
RUE TURECKA ele rzovitch (Rosaceae) ROSA DAMASCENA Mil. Rua damascnska (s) (e) Damascene Rose, e Portland-Rose (n) Damask Rose (a) Rose de Damas, Rose de tous les mois (f) Rosal damasco ()

Re t u r e c k , z v a n t a k r e d a m a s k i d a m a s c n s k a , vytv p m o rostouc k e k se stejnotvarmi ostny, silnmi, zakivenmi, zplotlmi a naervenalmi. Listy j s o u ptietn, lstky vejit, na epeli pilovit, nelznat, na r u b u chlupat. Kvty jsou v chocholku, plnokvt, etn, t m a v erven s o p a d a v m kalichem. Plodem j s o u pky, obvejit, erven. Kvete v ervenci a srpnu. Re u n s zdka zplauj, hojn jsou pstovny v destkch kultivar. Re tureck je domovinou v P e d n Asii, zejmna v Turecku a Srii. V B u l h a r s k u je pstovna pro vrobu proslulho rovho oleje.
3) 2)

X)

P e d m t e m s b r u j s o u okvtn p l t k y (Flos rosae). P r o litelsk

pouit sbrme pedevm tmavoerven kvetouc odrdy a potom kvt r e bl (Rosa alba L.), k t e r vak m j i n inky. P i n e d o s t a t k u tmavoervench r m e m e klidn pout re jakkoliv barvy, protoe odlinost v psoben n e n t a k vrazn.
4)

Kvt obsahuje pedevm tsloviny, flavonoidy, a n t o k y a n y a v nePsoben rovho kvtuje pomrn irok. Podvme jej vude t a m ,

posledn a d silici, vosky a sliz, kter je obsaen pedevm v ri bl.

5)

k d e je zapoteb, aby psoben lku bylo j e m n . Z n m je p e d e v m inek protiprjmov. Ji geniln Avicenna doporuoval rov aj a pedevm rov med proti vykalvn krve pi TBC a jinch plicnch chorobch. Ri lze pout i do kloktadel, jako vynikajc livo pi bolestech v krku, ale t a k pi tkch formch rmy, pi bronchitid, pi nepoddajnch zntech v trvcm stroj. Vbornm zpsobem u m

Re tureck
141

140

dt do podku stevn flru, naruenou uvnm antibiotik. Pi blm vtoku dovedou rov vplachy udlat nkdy a divy a vnitn lze r zasahovat pi nadmrn siln menstruaci nebo pi mimomenstruanm krvcen. Koncentrovan aj nebo rov med jsou vtenm posilujcm prostedkem pro plce. Re rovn posiluj jtra, napomhaj k jejich detoxikaci a zlepuj jejich innost. Posiluj tak innost nerv. Pi zevn aplikaci formou koupel maj re velmi dobr inek protirevmatick. Rovn vplachy o pi jejich zancen nebo nav jsou vbornm prodnm lebnm postupem. A to jsme se zatm nezmnili o pronikavm vsledku kosmetickm, kterho lze doshnout jak koupelemi, t a k obklady nebo mastmi. Nejobvyklej lkovou formou je bnm zpsobem pipravovan nlev. Rov med pipravme tak, e vezmeme 30 g r a m suench kvt a zalijeme 250 ml vrouc vody. Po 24 hodinch precedme a macert vmchme do 1 kilogramu medu. Rov ocet pipravme vyluhovnm 100 gram suchch kvt v 1 litru ervenho vinnho octa po dobu 10 dn, pi pokojov teplot. Rovou m a s t pipravme rozvaenm stejnho hmotnostnho pomru erstvch korunnch pltk re a sdla nebo jinho masovho zkladu. Ponechme tden v zatuhlm stavu, potom znovu rozvame a precedme. Vinn odvar zskme povaenm 60 a 70 gram suench kvt re v 1 litru kvalitnho ervenho vna a desetiminutovm vyluhovn. Vinn odvar je innj ne vodn nlev. Rov kvt lze podvat samostatn, ale pednostn jej dvme do libovolnch sms, kde zjemuje a celkov zulechuje inek. Nejsou n m znmy dn kontraindikace ani nedouc inky pi lb kvtem re. Kvt bl re m protisklerotick inky a sniuje krevn tlak. Dvme jej proto do sms, urench k lb nemoc srdce, cv a krevnho obhu. Kvt erven re kombinujeme pedevm do sms na lbu jater, a to se semenem ostropestce, s listem a koenem pampeliky, s nat zemdmu, s pelykem, s nat a koenem ekanky a s dalmi drogami stejnho zamen. 142
8) 7) 6)

V homeopatii zpracovvme erstv korunn pltky na esenci, a to podle 1 lihem 60%. Esenci pak dle edme a na potenci D6 lihem 30%. Obecn se uv potence D5 s dvkovnm 2krt denn 4 kapky, ped jdlem, nanejv vak 1 msc. Uvme pi prjmech, pi plavici, pi plicnch katarech, vodnatelnosti, k vplachm o a oetovn pleti, pi onch potch obecn a pi nkterch problmech s krv. R e je nejznmj rostlinou Venuinou a byla vdy soust npoj lsky". aj z rovch poupat, vypit ped spanm, pr vyvolv prorock sny. V souasnm svt se pstuje asi 8 000 rznch kultivar re. Nejvtm zastncem a propagtorem rov lby" byl znm francouzsk bylin a svho asu vd svtov bylinsk osobnost Maurice Messgu. Dleitm livm i kosmetickm ppravkem je rov voda, kter neobsahuje alkohol a bv k dostn v lkrnch. Pouv se pedevm pro oetovn o a pleti, napklad pro vyistn a udrovn pleti, jako obklad pi uplakanch och apod. Rovou vodu n a n m e dvakrt denn, rno a veer, vdy po oist. Na oi uvme bu on vaniku, nebo obklad v trvn 10 minut. Rov ocet podle jinho receptu poslou pi vadch pleti, napklad neoste ohraniench skvrnch, pi praskajcch cvkch oblieje, pi chorobch v stech a dsnch, pi hndch skvrnch. Nvod na zhotoven je jednoduch: Pl kilogramu blch nebo ervench okvtnch lstk dme do 4 litr istho blho vinnho octa, nechme 9 dn vyluhovat a pak vylisujeme a pefiltrujeme. Nlev z 10 gram okvtnch lstk na 0,5 litru vody uvme proti prjm, plicnm k a t a r m a vodnatelnosti. Rov med podle jinho receptu slou jako psada do kosmetickch sms: Jeden dl stedn drobn nakrjench lstk nechme 24 hodin vyluhovat v 5 dlech alkoholu 60%. P a k vylisujeme a pidme 9 dl istho medu a 1 dl glycerinu a potom nechme ve vodn lzni odpait na 10 dl. Podvme u dt proti prjm, v edn 1:9 vodou pouvme proti plsnm v stech. 143
10)

9)

RYZE
RYE SET elelipnicovitch (Poaceae) ORYZASATIVAL. Rya siata (s) r Reis (n) Rice (a) Riz(f) Arroz ()

Re s e t je j e d n o l e t r o s t l i n a s oblmi stbly, dorstajcmi m e t r o v vky. Stbla jsou p m , lys, olistn. Listy ploch, a 600 x 15 m m , na krajch drsn, s dlouhmi pochvami. L a t a dosahuje a 300 m m , je zk, po odkvtu pevisl, klsky jsou siln z boku z m k n u t , plevy okrouhl, bezkvt pluchy jednoiln, obyejn dv, k r a t ne p l u c h a s kvtem, k t e r bv pitiskle c h l u p a t , a osinat. Obilky jsou zplotl, ervenohnd okoral. Re pochz z jin Asie. H l a v n zpotku svho ivota vyaduje b o h a t o u vlhu. V letech 1950 a 1954 se p o k u s n pstovala v Podunaj.
3) 2)

1}

P e d m t e m farmaceutickho vyuit j e rov krob (Amylum

oryzae). N e l o u p a n re ( N a t u r a l ) m e bt v z n a m n o u slokou lebn vivy.

4)

H l a v n i n n o u slokou k r o b u j s o u polysacharidy. Re s a m a

obsahuje v i t a m n y s k u p i n y B a dlouhou a d u m i k r o e l e m e n t u , pedevm fosfor, d r a s l k a hok, ale i m a l mnostv selenu.

5)

Neloupan re pi pravideln konsumaci mrn sniuje krevn

tlak, ovem pouze u hypertonik. Stabilizuje krevn cukr, a je proto velmi vhodnou potravinou pro diabetiky. Sniuje obsah cholesterolu v krvi. Psob profylaktick, ale i lebn proti kalciovm led144 Re set

145

vinnm k a m n k m . K tomuto elu se uva 10 g r a m re a konzumuje 2 k r t denn. Re obsahuje bloktory enzymu protezy, co m zpsobovat, e nrody, kter konsumuj hodn re, maj vrazn men vskyt ndorovho onemocnn stev a konenku. P i pravideln konzumaci re se zlepuje stav nemocnch, trpcch lupnkou. Osolen odvar z loupan re stav prjem a je vhodn pi k a t a r u aludku a stev, kdy se podv j e d n a k sty, ale i form o u lebnho klyzmatu. Tento odvar psob lebn t a k p i vysokch teplotch a nejrznjch tlesnch zntech. krob vykazuje mimodn ochrann vliv na sliznice trvicho stroj. Krom toho ovlivuje t r a n s p o r t livch ltek v trvicm systmu a jejich rovnomrn vstebvn. Pi zevn aplikaci dominuje schopnost krobu absorbovat vodu a kon maz, m zmruje drdivost pokoky a zlepuje jej vysuovan.
6)

Re se podle dostupnch informac i podle naich znalost v homeopatick praxi neuv. V souasn dob je bn na t r h u rov chlebek Racio, kter m e bt pouit pi aplikaci lebn vivy r. B r a h m n i nos ri v pltnch vcch, zavench na krku, jako amulet a ochranu proti zlu. Pi svatbch hzej Asiat na novomanele hrst re jako symbol plodnosti, aby mli hodn dt. Dbnek s r, postaven na zpra, ochrauje dm.
10)

9)

S ohledem na to, e .re je osvden potravina, nen pedepsno dvkovn. Pi podvn re nejsou znmy dn nedouc nebo kodliv inky, snad s vjimkou eventulnho pejdn, k t e r by petovalo metabolismus a mohlo by vst ke vzniku nebo k prohlouben obezity. Pi proktokolitid, pi ulcerosn kolitid i pi nkterch formch choroby Crohnovy se n m osvdilo podvn rovho krobu formou krobovho mazu, podvanho per rectum, tedy jako lebn klyzma. Pipravme dk krobov maz, na jeho ppravu nepouijeme istou vodu, nbr liv aj, zhotoven bu z trojkombinace na epku, na tyminu a list pravho zelenho aje nebo z trojkombinace kvt msku, list alvje, na tezalky. Mazu aplikujeme 200 ml po pedchozm oistnm klyzmatu, v akutnm stavu teba a 3krt denn, pi chronickm prbhu posta jednou denn nebo obden. Dleit je momentln osobn snenlivost klyzmatu, protoe jsme mli i ppady, kdy lid vplachy klystrem nesneli a po proveden klystru se jejich stav zhoril, take jsme od dal lby tmto postupem museli ustoupit. 146 147
8) 7)

REBREK
REBREK OBECN elehvzdnicovitch (Asteraceae) ACHILLEA MILLEFOLIUM L. Rebrek obyajn (s) (e) Gemeine Schafgarbe (n) Yarrow (a) Mille feuilles (f) Abroia ()

1)

Rebrek obecn je slonokvt trvalka s oboupohlavnmi kvty. M

asi plmetrovou rozvtvenou lodyhu a chocholinatou, sloitou kvtn latu s drobnmi bory. Listy jsou tmavozelen, 2 a 3 k r t peenodln, s krtce kopinatmi krojky. Kvty jsou bl nebo bledrov. Rostlina kvete od ervna do listopadu. Plodem je zplotl, bezebern, ed n a k a bez chmru. Podzemn st tvo plaziv oddenek, vytvejc h u s t o u sple drobnch konk.
2)

Bylina je neobyejn hojn, roste zejmna na suchch loukch, u cest,

v pkopech a pi okraji les. P e d m t e m sbru a pouit je nejastji na, nkdy j e n kvt (Herba et Flos millefolii). Bylinu meme sbrat do pozdnho podzimu, co dle zvyuje jej hodnotu. Podobn, ale silnj psoben vykazuje droga, p i p r a v e n z pbuznho ebku b e r t r m u (Achillea p t a r m i c a L.), kter se od ebku obecnho li pedevm mohutnjmi kvty a nedlenmi listy.
4) 3)

D r o g a obsahuje glykosidickou hoinu, dle silici, p o n k u d pipom-

najc silici h e m n k o v o u , ale se z n a n kolsavm o b s a h e m a z u l e n , k t e r se pohybuje od 0 a do 40%. P t o m n y j s o u t j i s t alkaloidy, cholin, flavony, tsloviny, k u m a r n y , aldehydy, z organickch kyselin p a k kyselina mraven, octov a salicylov.
5)

Drogy ebku pat k nejuvanjm bylinnm livm vbec. Ji

far Kneipp ped vce ne 100 lety nazval ebek krlem v lb enskch nemoc", a rozhodn nikoli neprvem. Bylina inn tlum 148

ebek obecn

149

krvcen, nejenom gynekologick, a potlauje keovit bolesti pi menstruaci a jakchkoli bolestech v trvcm traktu. Podporuje chu k jdlu a trven. Pro inky moopudn a desinfekn je vhodn i do urologickch ajovin. Psob protiskleroticky, protiastmaticky a osvdila se i v ad ppad nedoucho pomoovan. Mrn t sniuje krevn tlak. Je to jedna z mla drog tlumcch krvcivost nejen pouhm smrovnm kapilr, ale zsahem do faktor, podmiujcch srlivost krve. U klasick t hemoflie je jej vliv nedostaten, u mrnch forem vak me pomoci. Pro pouit v hematologii by vak bylo vhodn a potebn vyvinout ppravek pro nitroiln podvn. Droga m t vrazn psoben pi zevn aplikaci, ve form vplachu a koupel na rzn nehojc se rny, kon defekty a zancenou stn dutinu. Kvty jsou bohat na obsah flavonoid a silice a maj proto ponkud razantnj psoben ne na.
6)

douc. Pouv se kvetouc na, ale tak jen vrcholky nat s kvty, sbran tsn ped rozkvtem byliny, nejlpe kolem poledne. Na s kvtem zpracovvme podle 3 lihem 96%. Dle edme lihem 40% a do potence D5. Obecn uvme v edn D4 2krt denn rno a veer 10 kapek, ped jdlem, maximln 30 dn. Tak v tomtro proveden slou tinktury vtinou jako sloky do sms tinktur. Samostatn se uv mlo, bu jako hoina spolu s jaternmi smsmi a nebo pro vnj aplikaci. inkuje skvle zejmna pi potch zavn, proti zntm, kem, jako desinfekn prostedek a proti vnitnmu krvcen. Rebrek je jednou z nejdleitjch magickch rostlin. Od pradvna je vyuvn napklad pi vtbch pomoc tajupln nsk knihy I Ting neboli Knihy promn. V n jej nazvaj rostlinou s' (ti ). Dren v ruce, zbavuje ebek strachu a dodv odvahy, chrn svho nositele. Bv t soust npoj lsky. Pi poruchch prokrvovn pomh odvar z 20 gram suen kvetouc nat na 0,5 litru vody. Pivedeme k varu, odstavme na 10 minut a precedme. Pijeme po lcch pes den. Pi keovch ilch uvme nlev ze smsi ebku, slzu a list pampeliky: Jednu polvkovou lci smsi pelijeme sklenic vac vody a nechme pikryt 5 minut vyluhovat. Precedme a pijeme 2 a 3 lky denn, ped jdlem. Pi poruchch menstruace pelijeme jednu polvkovou lci nat lkem vac vody, pikryt nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Pijeme 2krt denn lek, mezi jdly. Pt zanme 2 a 3 dny ped oekvanou menstruac. Unavenou a zvadlou pokoku zpevn nlev z 1 polvkov lce pokrjen nat, kterou pelijeme lkem vac vody a nechme 10 minut pikryt stt. Po pecezen provdme patnctiminutov obklady, zejmna oblieje. Pi zubnch neuralgich meme pout k opakovanm ptiminutovm vplachm nlev ze smsi mty, jitrocele, ebku a kozlku, veho stejnm dlem. Jednu polvkovou lci smsi pelijeme 0,5 litrem vac vody a nechme 10 minut vyluhovat. 151
10)

Zkladn lkovou formou je nlev, pi samostatn aplikaci jej podvme v mench dvkch, obvykle 2 a 3krtdenn po 150 ml. Vt mnostv nedoporuujeme. Zevn uvme nlev zhruba o dvojnsobn koncentraci. Velmi vhodn je i pouit tinktury, kterou podvme 2 a 3krt denn v dvce 20 a 25 kapek. V dnm ppad nepekraujeme jednotlivou dvku 35 kapek a denn dvku 100 kapek. Protoe psoben drogy je pomrn siln, zvlt pi uit bertrmu, pouvme ji samostatn pedevm zevn nebo v tinktue. Jinak dvme pednost mchn do sms, zejmna s kvtem msku, s nat kontryhele, s nat tyminu nebo s jinmi drogami, podle poadovanho terapeutickho smru psoben. Droga nen vhodn pro dlouhodob podvn a vyvarujeme se i pekroen dvek, uvedench pro jednotliv podn. V thotenstv a pi kojen lze drogu uvat, ale pro jednotlivou dvku radji nepekraujme 125 ml aje nebo 15 kapek tinktury.
8) 7)

Kneippv krlovsk" aj ze 40 g nati ebku, 30 g nati kontryhele, 20 g kvtu msku a 10 g listu alvje pipravujeme jako bylinsk aj, v mnostv 500 a 750 ml denn pi bnch enskch potch.
9)

Homeopatick zpracovn ebku je velmi oblben, ale protoe ebkov drogy nejsou zcela nekodn, je toto zpracovn dokonce 150

RECKE SENO
PSKAVICE-ECK SENO elebobovitch (Fabaceae) TRIGONELLA FOENUM-GRAECUM L. Senovka grcka (s) r Bockshornklee (n) Fenugreek (a) Trigonelle fnu-grec (f) Fnigrech ()

Pskavice - eck seno je jednolet rostlina, tvoc jaksi pechod mezi pcninami a obilovinami. M pmou, chud vtvenou lodyhu s trojetnmi listy, k t e r se podobaj listm komonice. Kvty sed jednotliv nebo po dvou v labinch list na kratikch stopkch, maj ptizub kalich a lutav blou k o r u n u . Tenk, a 10 c e n t i m e t r dlouh lusky jsou p o n k u d srpovit p r o h n u t a taj a 20 semen. Kvete v ervnu a ervenci.
2)

1}

eck seno je r o s t l i n a p v o d u jihoevropskho, u n s se pstuje,

ojedinle zplauje ve vinorodch oblastech. V Cechch ji poprv pozoroval prof. F r a n t i e k B u b k u Beova n a d Teplou v roce 1889.
3)

Rostlina se pstuje j a k o hodnotn krmivo pro dobytek. Ve farmacii

a v litelstv pouvme pedevm semeno (Semen foeni-graeci). Droga obsahuje vysok procento monogalaktanovho slizu, hodnotnch blkovin a oleje. P t o m e n je rovn netoxick alkaloid trigonellin, duskat cholin, m a l mnostv silice, triterpenov saponiny, lecitin, hoiny, flavonoidy, vitamn PP a stopov prvky. Novji objevenou ltkou je diosgenin, kter hraje dleitou roli pi aplikaci orlnch antikoncepnch p r o s t e d k s lky, obsahujcmi pohlavn hormony. D l e i t je p t o m m o s t m e t y l b e t a i n u kyseliny nikotinov a jejho a m i d u - vitamnu P P . V listech je ptomen k u m a r i n , take se jimi nkdy maskuje" nekvalitn seno.
5) 4)

Droga povzbuzuje trven, ulevuje pi kali, nadmn a pi prjmech

a mrn sniuje hladinu krevnho cukru. Celkov posiluje a psob jako 152

Pskavice-eck seno

153

univerzln tonikum, zejmna v geriatrii. Od pradvna se vyuvala jako ensk afrodisiakum. Hlavn sla tto drogy vak spov v zevnm pouit. Kae z mletho eckho sena skvle vytahuje hnis z r a n a ved, zmkuje zatvrdliny a porazov zatvrdnut sval a lach a psob i proti mkkm otokm. Dky amidu kyseliny nikotinov droga inn zasahuje do mstnch hojivch proces, zlepuje ltkovou vmnu a prtok krve vlsenicemi, co lze lebn vyut na ppravu velmi hodnotnch livch klyzmat, ppadn kloktadel. Drogu vnitn podvme formou prku, vtinou 4krt denn na piku kulatho noe, ppadn formou nlevu z hrub drcench semen. Pi zevnm pouit dvme zpravidla pednost pouit kaovitho obkladu, tzv. kataplasmatu. V takovm ppad potebn mnostv prku krtce povarme s pimenm mnostvm vody, aby vznikla jaksi krupicov kae. K n pidvme mal mnostv octa. Hustou kasiku nateme natlusto na lnn pltno a pouijeme jako obvaz. Odborn literatura uvd u prkovan drogy velmi nepjemn aroma. Soudme vak, e autoi tchto daj jsou bu pespli citliv anebo drogu znaj pouze z doslechu. Nezd se nm, e by droga zapchala, spe se j e d n o aroma zvltn. S ohledem na specifinost jejho pouit dvme zsadn pednost samostatnmu podvn drogy, i kdy mchn hrub drcen drogy do sms je pirozen mon. Vraznj nedouc inky ani kontraindikace nebyly zjitny.
8) 7) 6)

Uvme podobn jako v alopatii, vnitn i zevn, hlavn pi cukrovce, pro poslen aludku, pi zntech mandl a jcnu, pi poruchch ltkov vmny apod. Zevn na obklady, vplachy a koupele otok, podlitin, znt, keovch il atd. Sta Egypan pouvali semeno pskavice jako cenn prostedek pi balzamovn. Droga t me slouit jako koen a nachzme ji teba ve znmch smsch curry nebo chutney. V Orient mlad eny pravideln povaj semeno eckho sena, aby mly pkn, pevn a prun
prsy. Hospodyky jist uvtaj star nvod, kterak zskati penze do domcnosti, pokud je ovem nepinese zkonn cho: Posta dt do vody na umvn podlahy pr semnek pskavice nebo trochu jejho odvaru. (Piznme se, e dky na vrozen haminosti jsme to vyzkoueli a svte div se - rada se ukzala dlm zpsobem pravdiv. Pdavek odvaru z hrub drcench semen pskavice toti dovede nahradit Jar, Colon, Pur nebo jin drah speciality. A pak-nevte magii!) Jinak ovem m eck seno i rzn speciln pouit: Pi bolestech zub v dsledku hnisavch znt (ved) pomhaj vplachy a obklady odvarem smsi alvje, hemnku, koene proskurnku a eckho sena, veho stejnm dlem. Jednu polvkovou lci smsi dme do 0,5 litru studen vody, nechme zavait a pikryt 10 minut vyluhovat. Pi zntu nehtovch lek: Pokud se u vytvoil ved (hnisav znt), vymyjeme msto hemnkem a obkldme semenem eckho sena, kter ovem pikldme na celou ruku a ponechme nejmn 15 minut psobit. Obklad zhotovme ze 2 a 3 lic podrcench semen, kter se smchaj s horkou vodou na hustou kai. Obklad astji opakujeme. U ved je nutn jejich zmkovn. Nejlpe zde slou prkovan semeno eckho sena, povaren v troce mlka na kai, kterou ved oblome a pikryjeme obvazem. V rekonvalescenci velice pomh konzumace polvkov lce pomletho semene smchan s medem na hustou kai. Podvme 3krt denn ajovou liku, bhem jdla.
1Oj

Droga bvala mistrovskou bylinou byline France, kter ji formou

kataplasmatu aplikoval pedevm na zntem zvten, povrchov dostupn lymfatick uzliny, co tm vdy vedlo k podstatnmu urychlen lby.

Pro homeopatick zpracovn pouvme zral semeno, sbran h n e d na podzim. Upravuje se podle 3 lihem 80% a dle se ed lihem 30% a do potence D5. Obecn se podvaj prakticky vechna edn, a to podle zpsobu a uren, kter je zejmna velmi irok. Nejastji vak podvme potenci D2 s dvkovnm 3 k r t denn 7 kapek, po jdle. 154

9)

155

REDKEV
EDKEVSET
ele brukvovitch (Brassicaceae)

RAPHANUS SATIVUS L.
Redkev siata (s) r Gartenrettich (n) Radish (a) Radis (f) Rabano ()

K litelskm elm pouv se ern odrda edkve set, varia n t a R a p h a n u s nigra. J e d n se o jednoletou, ideji dvouletou bylinu s m a s i t o u kulovitou hlzou ern barvy. Listy jsou iroce lyrovit peenolalon. Kvt je blav a lehce narovl (lila barva), obyejn s fialovmi ilkami. Kvete v ervnu a v s r p n u . Plodem je vlcovit struk, zakonen zobkem. Redkev je hojn p s t o v a n rostlina, vyuvan v m n o h a variant c h a odrdch. Ne vechny ovem maj stejn lebn inek.
3) 2)

1}

P e d m t e m s b r u je k o e n (Radix r a p h a n i ) . Uv se i va

(Succus r a p h a n i ) . Droga obsahuje tzv. glukosinoty, k t e r se enzymaticky tp na terick olej s vrazn fytoncidnmi inky. Dle n a c h z m e glykosid r a p h a n o l , velk mnostv m i n e r l n c h l t e k s o b s a h e m vpnku, draslku, eleza, hoku, sry a fosforu, dle v i t a m n C a prekursory v i t a m n skupiny B.
5) 4)

D r o g a v r a z n podporuje t r v e n a je siln l u o p u d n . Z d se,

e v n k t e r c h p p a d e c h m e r o z p o u t t i luov k a m n k y . Fytoncidy ern edkve maj inky protipl snov, a n t i b a k t e r i l n a antivirov. Desinfekn p s o b e n t v y se projevuje i v c e s t c h moovch a v d c h a c c h o r g n e c h . D r o g a v r a z n p o d p o r u j e l t k o v o u vmnu.

Redkev set
156

157

6)

Znm je pouit koene proti rznm formm kale, zvlt v pediatrii. Jeden z osvdench nvod zn takto: Z bulvy uzneme vrchlk a potom jet koleko tlouky asi 7 mm, ve kterm vyzneme otvor, velk asi jako ptikoruna. Pltek s vyznutmn kolekem na bulvu vrtme, do vznikl prohlubn nasypeme cukr a zaklopme vrchlkem. Za njak as, obvykle od veera do rna nebo od rna do veera, vznikne v prohlubni liv sirup, a to pmo v pslun dvce. Potom koleko s otvorem snme, uzneme dal koleko, ve kterm vyzneme otvor, vrtme zpt, pidme cukr a priklopme vrchlkem. Tak postupujeme do spotebovn cel bulvy. vu z mlet bulvy podvme v maximln dvce 125 ml a v maximln denn dvce 375 ml. Prmrn dvkovn je vhodn 4krt denn po jedn tvrtin. Doba lby nesm pekroit 3 tdny, obvykle vak edkvovou vu podvme jen jeden nebo dva tdny. Drogu aplikujeme zsadn samostatn. Nesume ji, ale uschovvme ve vrstv psku, napklad ve vdru ve sklep. Jej podvn je kontraindikovno pi zntu jater, ledvin a lunku. Podvn je mnohdy zcela nechtn omezeno tm, zeji prost aludek nemocnho nesn, protoe jej psoben je pomrn ostr.
8) 7)

90% a dle edme lihem 30% a na potenci D3. Obecn podvme v potencch Dl a D2 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, ped jdlem. Tinktura m velmi rozshl pouit. Me se uvat samostatn, ale meme ji tak pout prakticky do vech kombinac, zejmna pro obsah vitamnu C, tedy ltky, kter ji in fytoncidn. Hlavn ji vak uvme pi potch s jtry, lunkem, ltkovou vmnou obecn a dokonce i pi loutence. Mal ern edkev, noen na krku, ochrauje dajn ped uhranutm. Podna v jdle, vzbuzuje pr vn. Ve starm Nmecku se pouvala ke zjitn msta, kde pebv ernoknnk. Jinak je jej inek zcela prozaick. Pi lunkovch kamenech sta snst denn 1 men edkev, samozejm bez nat, ped obdem a vee, nebo 50 a 125 ml erstv vylisovan vy, ped jdlem nebo mezi hlavnmi jdly. Pi kali se zahlennm uvoluje hleny sirup z edkve, ovem podobn me bt pouita i cibule. Pi silnm nechutenstv a nervozit se svrnm aludku doporuujeme edkvov vno: Ticet gram erstv nastrouhan ern edkve dme do 0,7 litru suchho blho vna a nechme 10 dn uzaven vyluhovat. Pak slijeme, edkev vylisujeme a vno jemn pefiltrujeme. Skladujeme v uzaven lhvi v temnu. Pijeme 50 ml, 15 minut ped jdlem. Pi nechutenstv doporuujeme velice chutnou sms ze 2 erstvch pomeran, malin a edkve, ppadn edkviky. Tato sms chutn i nejmenm. Malou porci smsi podvme pl hodiny ped obdem a vee.
10)

Osvdilo se nm podvat edkvovou vu del dobu, ale v minidvce 30 ml, jednou denn, rno na lano tsn ped sndan. Takto aplikovan va dokonale ist ledviny a pispv k detoxikaci jater. Takovou lebnou kru doporuujeme jednou ron, na podzim, po dobu minimln 1 msce nebo a 6 tdn. Samozejm bude zleet na individuln snenlivosti. Osobm se aludenmi vedy nebo lidem nchylnm k zntu aludku ji nedoporuujeme.
9)

I kdy vroba homeopatickch prostedk z edkve nen obvykl, doporuujeme tuto vrobu pro zskn vestrann inkujcch prostedk, pedevm tinktur. Tyto tinktury pedstavuj velmi innou a naprosto bezpenou sloku tm vech sloench tinktur s posilujcm inkem. Zkladem vroby je erstv va vylisovan z erstvch koen, kopanch asn rno do sedm hodiny. Upravujeme ji podle 1 lihem 158

159

REPA
REPA ERVENA BETA VULGARIS var. RUBRA Doell.
Repa cviklov (s) (e) Rote Rbe (n) Garden Beet (a) Betterave rouge (f) ele merlkovitch (Chenopodiaceae)

Remolache azucarera ()

epy jako takov jsou jednolet rostliny a trvalky s vtvenou lodyhou. Listy jsou velk, stdav, nedlen, kvty oboupohlavn, jednotliv nebo astji v klubkch, skldajcch petrhovan laty. Okvt maj bled, zdka naloutl, na bzi srostl v euli, blizny jsou trojklan, naky uzaven, zpravidla opadv cel klubko. erven epa je jen jednou z bohatho potu poddruh, odrd a variet a nkdy se botanicky oznauje i Beta vulgaris, subspecies vulgaris, prova, conditiva (Aef.) Helm. Od klasick epy cukrov se li pedevm kulovitm, karmnov rudm koenem a apky list stejn barvy.
2)

1}

epa ervenaje vhradn pstovan dvoulet rostlina.

Pedmtem uit jsou pedevm koeny a va z nich zskvan (Radix et Succus betae rubri). erven epa je mimodn bohat na mikroelementy. Nejvce je obsaeno zejm draslku, kolem 350 mg%, ale nachzme zde i zinek, elezo, sodk, vpnk, hok, selen a dal - ve v optimlnch dvkch. Ptomny jsou vitamny skupiny B, vitamn C, biotin ili vitamn H a provitamin A. Velmi dleit je obsah antokyan s protindorovm inkem, flavony, temn rud betain, cholin a organick kyseliny. 160 161
4)

3)

epa

erven

5)

erven e p a je m i m o d n cenna pi rznch krevnch chorobch a pi ndorovm onemocnn, kdy pat k nkolika mlo rostlinm, jejich protindorov efekt je p a t r n i pi uit nejjednoduch lkovch forem. va je vbornm prostedkem protirevmatickm a dovede na sebe vzat radioaktivn ltky a tk kovy a p o m h a j e vyluovat z organismu. Psob jako j atern detoxikans, sniuje hladinu krevnho cholesterolu a m protisklerotick inky. Podporuje ltkovou vmnu a jej aplikace je velmi vhodn pi konch chorobch. Celkov zlepuje trven. Je vhodnm pomocn m prostedkem pi lb leukmie a m inek protimalarick. Zlepuje stav nemocnch, postiench borelizou a klovou encefalitidou, p a t r n pro svj virostatick efekt. Zlepuje mozkovou innost a je vtenou vivou nerv. Jej uvn je velmi vhodn zejmna pi menstruanch a klimakterickch potch.
6)

d ernho bezu, a po 50 gramech vy celerov (mui) nebo petrelov (eny) a vy z koene pampeliky. Uveden mnostv in denn dvku, kterou pijeme bhem dne po doucch. V homeopatii se erven epa nevyuv, protoe vsledek by nebyl adekvtn vynaloenmu sil. V litelstv se me pouvat i epa b u r k (Beta vulgaris 1. prova, crassa nebo lutea), bl nebo lut k r m n epa, ve vchodnch Cechch lidov zvan choovka, ppadn i provarianta altissima polocukrovka. Pektnov ltky tto epy rychle hub hnilobn bakterie a ozdravuj t a k stevn floru. Melan (dr) z tto epy l chronickou zcpu a me se pouvat i zevn na nehojc se rny a na men popleniny. Na chudokrevnost, ale zrove i na celkov poslen psob erven epa velmi dobe, piem jej podvn znan zvyuje celkovou obranyschopnost organismu. Nejlep je podvat ervenou epu pravideln jako salt, ale bez octa. Daleko lep je ovem podvn vy. Po 4 tdny podvme dvak r t denn sklenici erstv, zasyrova vylisovan vy, ped obdem a ped vee. Dvojerven" vno zhotovme nsledujcm zpsobem: Sto dvacet g r a m erven epy rozmlnme - pokud mono nekovovm pedm t e m a nebo rychle rozmixujeme - a dme do 0,7 litru ervenho vna. Dobe uzaveme a nechme 7 dn vyluhovat na mst s pokojovou teplotou. P a k peliv pefiltrujeme a skladujeme na chladnm mst. Uvme jednou denn, ped obdem, v dvce 50 ml.
10) 9)

Lbu ervenou epou vedeme obvykle formou kr. Zanme dvkou 0,65 litru denn, kterou pijeme bhem dne po doucch. Tuto dvku podvme 1 tden, druh tden podvme 0,5 litru a od tetho tdne aplikujeme asi 0,4 litru a tuto dvku podvme a do doby n s t u p u inku. Jakmile se stav zlep, poklesneme na 0,25 litru denn. Nejkrat doba lby je jeden msc, obvykle vak podvme vu z erven epy 2 a 3 msce. J i n o u formou lby je smchn vy z erven epy, mrkve a vody stejnm dlem. Tto smsi podvme denn obvykle 1 litr. Podvn vy z erven epy meme kombinovat s jinmi vami ze zeleniny. Nemchme ji vak se vami ovocnmi. Aplikace erven epy n e m vnj kontraindikace a n e z n m e ani zvanj nedouc inky. Pesto vak dodrujeme i tady znm Kneippovo veho s mrou a dobrho pomalu", a nedoporuujeme proto pekraovat uveden dvkovn. Podvn zavaen erven epy m ponkud ni innost.
8) 7)

Bylinn krev" je pomocn prostedek, kter uvme pi krevnch chorobch a rakovin: Vezmeme 200 g r a m vy z erven epy, po 100 gramech vy mrkvov, zeln a prevaren vy z plo162 163

REPK
REPK LEKRSKY
ele rzovitch (Rosaceae)

AGRIMONIA EUPATORIA L.
Repk lekrsky (s) (r) Kleiner Odermennig (n) Agrimony (a) Aigremoine (f) Agrimonia ()

epk lkask je trvalka, dorstajc bn titvrtmetrov vky. M krtky, devnatjc oddenek a pmou, jen ve spodn sti olistnou, chlupatou lodyhu. Listy jsou petrhovan lichozpeen, msty podlouhle vejit, pilovit, na rubu stbroed chlupat. Kvty maj jasn lutou korunu, jsou asi 1 centimetr velk a uspodny jsou do klasovitch hrozn. Kvete od ervna do srpna, plodem je ostnat naka. epk je pomrn roenou bylinou suchch luk, mez, kovin, houtin a rumi, d se vak i dobe pstovat.
3) 2)

1)

Pedmtem sbru je obvykle kvetouc na (Herba agrimoniae), sbran obyejn od ervna do srpna.

Droga obsahuje pedevm katechinov tsloviny, mn elagovch tslovin. V nati nachzme t gallotanin. Dle jsou tu triterpenov sloueniny, jako napklad kyselina ursolov. V droze nachzme t pomrn vysok obsah kyseliny kemiit, silicinamid kyseliny nikotinov, elezo, organick kyseliny, napklad kyselinu askorbovou, cholin, flavonoidy, hoiny a mal mnostv saponin. Na epku tvo jednu z nejuniverzlnjch drog. Droga stimuluje innost lunku a napomh ke zven detoxifikan innosti jater a ke zlepen metabolismu tuk a cholesterolu. Celkov zlep164
5)

4)

epk lkask

165

suje trven, tlum zntliv procesy, zejmna na sliznici ch trvicho stroj, a tak tlum prjmy rznho pvodu. Drogu podvme t pi konch chorobch, a to v kombinovan, vnitn i zevn terapii, zevn formou obklad, koupel nebo mast.
6)

Pokud chceme doshnout jemnjho inku, doporuujeme aplikovat spe nlev, pokud chceme inek razantnj, je na mst podvn odvaru, vaenho asi 2 minuty. Rovn homeopatick aj dle Kloudy v potenci kolem U 9 bv velmi inn. My osobn dvme pednost tzv. bylinskmu aji, (viz I. dl) kter m vechny vhody nlevu i odvaru.
7)

Obecn podvme potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 9 kapek, ped jdlem. Tinkturu pouvme na celou adu problm, pedevm ale pi lb jaternch a lunkovch pot, pi prjmech, pi loutence, pi poruchch trven, stevn neinnosti a k vplachm. Velkm zastncem epku byl pedn esk botanik z mezivlenho obdob, prof. dr. Josef Veleno vsk, autor vynikajcho dla Prodn filosofie. Uvdme ve sv dob proslul Velenovskho jatern aj, vhodn pro len nejrznjch jaternch poruch: Vezmeme 25 gram nati epku, po 20 gramech nati vlatovinku, zemdmu a ekanky a 5 gram nati pelyku pravho. Pipravujeme a podvme jako bylinsk aj v mnostv asi 0,65 litru denn. V magii slouval epk jako ochrana k odvracen zpornch energi a k zahnn zlch duch. Repk je ovem uznvn jako jedna z nejuitenjch rostlin snad v cel Evrop, o em svd krom jinch i slovinsk lidov tradin nzev vsega sveta zdravje". Ale i u ns se vnuje epku velk pozornost, i kdy hlavn u venkovskch obyvatel. Pi bronchitde vlome 100 gram suen nat epku do 1 litru studen vody a na velmi malm plameni nechme mrn vait. Pak precedme a pes den vcekrt kloktme. Pro ppravu aje pouijeme 15 gram epku, kter pelijeme 0,5 litrem vac vody, a nechme pikryt 5 a 10 minut vyluhovat. Precedme a pijeme 2 a 3 lky denn, ped jdlem, oslazen medem. aj psob svrv a uv se hlavn pi dysfunkci jater, pro vyistn stev a k odstrann ledvinovho psku. Meme ovem pt 3 lky denn proti kali, rm, zntm v krku a revmatismu. va z erstv nat v mnostv 35 a 70 gram slou proti prjmm, pi potch jater a sleziny, pi abscesech jater a plic a pi ndorech ve stevech. Proti nav je dobr koupel nohou ve vod s pdavkem nlevu z epku. Koupel provdme alespo 10 minut.
10)

epk mohou uvat i thotn a kojc eny, nen toxick a neznme dn vraznj nedouc inky po jeho aplikaci. Je vhodn pro dlouhodob podvn.,Byli bychom vak rdi, kdyby uivatel Herbe pochopili, e pod pojmem dlouhodob" podvn n e m m e na mysli uvn trval nebo tm trval. epk je mimodn vhodn pro samostatn podvn, ale osvdil se rovn do sms. V j a t e r n c h indikacch jej kombinujeme s vlatovinkem, zemdmem, pampelikou, ekankou, s kvtem re, se semenem ostropestece marinskho, s nat pelyku pravho nebo ernoblu a s kvtem msku. Pro zevn aplikaci je m i m o d n vhodn kombinace s k o e n e m kostivalu nebo s n a t kokoky pastu tobolky.
8)

S kvtem msku, nat t y m i n u a se alvji vytv epk ideln sms pro ppravu kloktadel pi bolestech v krku. Do smsi pidvme na 250 ml aje 1 ajovou liku alvjov tinktury. Komu tato sms pli vysuuje sliznici v krku, nech si do ni pid jet podl n a t i nebo kvt slzu i topolovky. Vech bylinek dvme do smsi stejn dl.
9)

V homeopatii je epk velice oblben. Jako zklad pouvme list epku, trhan v dob kvtu. Posta jednotliv kvty. Sbr provdme nejlpe mezi trnctou a estnctou hodinou. List zpracovvme podle 3 lihem 96% a dle edme a do potence D6 lihem 30%. 166

167

RERIGHA
EICHA RUMN
ele brukvovitch (Brassicaceae)

DRTIC
LEPIDIUM RUDERALE L.
erucha zboreniskov (s) e Gartenkresse (n) Garden Cress (a) Lpidie cultive () Mastuerzo hortense ()

X)

e i c h a r u m n je j e d n o l e t a dvoulet, asi 0,25 m e t r u vysok

rostlina, vytvejc jakoby m a l keky. Lodyha je p m , roztrouen c h l u p a t nebo lys, n a h o e vtven. Doln listy jsou dlouze apkat, peenodln, celokrajn, tup. H o r n listy rkovit, rovn celokrajn, drobn kvty vyrstaj v dkch hroznech, se zakrnlou nebo dokonce chybjc korunou. Plodem jsou iroce vejit eulky s malmi semnky. e i c h a r u m n , mezi bylini z n m j a k o drti, pochz, stejn j a k o jin eichy, ze Stedomo, ale ji v dvnch dobch se rozila prakticky po cel Evrop a Asii. Je hojn na rumitch, p u s t c h mstech, ve zdech starch staveb, na cestch a horech. M r d a p d y such, ivn i zasolen, psit i hlinit. N a c h z m e ji od nin do podh.
3) 2)

P e d m t e m sbru je na (Herba lepidii ruderalis). Vechny rost-

liny rodu eicha maj piblin stejn nebo velmi podobn obsahov sloen. J a k o h o d n o t n zelenina je p o d v n a pedevm e i c h a s e t (Lepidium sativa), k t e r o u lze pstovat t e b a i za oknem, a to po cel rok. Zatmco pro p o t r a v i n s k ely je jednoznan vhodnj e i c h a set, i kdy i eicha r u m n je jedl, pro liv ely je t o m u naopak.

eicha rumn
168 169

eichy jsou bohat pedevm na m i n e r l n ltky, ze kterch jednoznan pevld draslk a vpnk. Ptomny jsou i vitamny, n a p k l a d vitamn C, karoten a vitamny skupiny B. Dle zde nachzme sloueniny sry, n a p k l a d i s o t h i o k y a n a t a n benzylnat, alkaloid glutetropeolen, jd, vanad, selen a hok. Droga m fytoncidn psoben, nositelem inku bude zejm cel komplex obsahovch ltek. Droga pedevm doke rozruovat moov k o n k r e m e n t y na m a l zrnka, odkud pochz i jej lidov nzev drti. Psob moop u d n a v moovm t r a k t u navc i desinfekn. Pzniv ovlivuje krvetvorbu a podl se asto na zlepovn krevnho obrazu, zejmna pi chorobch erven krevn sloky. Podporuje chu k jdlu a celkov trven, m r n drd pokoku a sliznice. V hlavn indikaci podvme 4 k r t denn 350 ml krtce vaenho odvaru, k t e r rychle vypijeme. Odvar pipravujeme asi dvoum i n u t o v m v a r e m a n s l e d n m 10 m i n u t o v m vyluhovnm. V ostatnch indikacch dvme pednost nlevu. Drogu lze aplikovat s a m o s t a t n i ve smsch. J d e o p r o d u k t na rozhran potravinstv a litelstv, nicmn pesto se sname, aby nedolo k vtmu predvkovan, co by mohlo m t za nsledek pedrdn aludku, trvicho stroj a ledvin. D r t i ve s l u b c h b y l i n k y a s t o v z Teovic na Z l n s k u vypad nsledovn: Nati eichy rumn 100 gram, po 50 gramech nati rdesna blenku a listu jitrocele a po 25 gramech nati tyminu a koene libeku. Pijeme 4krt denn po 375 ml v podob krtkodobho dvouminutovho odvaru, zpravidla 3 a 4 tdny. Homeopaticky se zpracovv erstv kvetouc na, trhan nejlpe dopoledne kolem dest hodiny. Zpracovv se podle 3 lihem 70% a dle se ed lihem 30% a na potenci D4. Obecn uvme v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 10 kapek, ped jdlem. Uit tinktur je dost irok, pedevm pro monost obecnho uplatnn a ptomnost vitamnu C, provitaminu A a eleza. Hlavn 170
9) 8) 7) 6) 5)

4)

se vak uvaj pi chronickch bronchitdach, furunkulze, pi srdench potch, svrn hrudnku, jako moopudn prostedek, pro pravu sloen krve apod. eicha set je ideln zimn zeleninou, protoe se d pstovat na buniit nebo i obyejn vat, teba mezi okny. Od vsevu je obyejn za 4 a 5 dn u na dostaten vhodn ke konsumaci. Zevn se nm drti osvdil v nkolika ppadech k omvn nebo koupelm vleklch, pornch ekzm. eicha je vysoce cenna pro velk obsah pisvojitelnho eleza. Zvlt v zimnm obdob je oblben tzv. zimn louka: Do ploch misky rozlome vrstvu buniiny nebo vaty a na ni rozprosteme semeno eichy. Na 1 cm2 nasejeme asi 10 semnek, kter jsme pedtm na 24 hodin namoili do vlan vody. Za nkolik dn semeno vykl a za dal 3 a 4 dny vyroste natolik, e meme na oezvat. Na obsahuje jak vitamn C, tak i elezo a m, co jsou vechno sloky nutn pro tvorbu hemoglobinu, tedy vlastn ervench krvinek. Hod se jako ploha, jako zelenina a jako lk pi chudokrevnosti, jarn nav apod. Doporuujeme vak uritou opatrnost a nepekroen dvky jedn polvkov lce denn pro dospl. Vynikajc psoben m eicha pedevm na pokoku oblieje. Pi neist pleti a hnisavch vdcch v oblieji velice ukliduje a zrove l erstv vylisovan va. Jej pouit spolu s vnitnm podvnm by se mlo pravideln opakovat. eichov kra pro vnitn pouit vypad nsledovn: Po 2 a 3 tdny denn uvme 2 a 3 likrov odlivky erstv vylisovan vy ped hlavnmi jdly. Meme mchat s jinm erstvmi zeleninovmi avami. Vbornm prostedkem na pihy je sms z 1 polvkov lce erstv eichov vy a trochy medu. Sms nanme na pihy a nechme pl hodiny inkovat.
10)

171

RESETLAK
ESETLK POISTIV ele eetlkovitch (Rhamnaceae) RHAMNUS CATHARTICA L. Reetliak preisujci (s) r Kreuzdorn (n) Buckthorn (a) Neprun purgatif (f) E spina cervina ()
~|WJ"f-.

R e e t l k poistiv je 2 a 3 m e t r y vysok k e s n a e r n a l o u k r o u a z p r a v i d l a r o z e s t l m i vtvemi, dce p o s e t m i t r n y . Dlouze a p k a t listy jsou dlem vstcn, dlem u s p o d a n do svazek, ojedinle v a k i stdav. J s o u iroce eliptick, na epeli d v a k r t pilovit. Drobn zelenav kvty jsou u s p o d n y do chudch vrcholinatch svazk a jsou vtinou dvoudom. Plodem je k u l a t peckovice, velk jeko h r c h , k t e r z postupujc zralost zern. Kvete ve d r u h polovin j a r a , obyejn na pelomu k v t n a a ervna.
2)

1]

R e e t l k je hojn ke, n a c h z m e jej v krovinch, na s l u n n c h

s t r n c h , ve svtlch hjch, na okraji lunch les, z nin a do podh.

3)

Drogou je nejastji plod ( F r u c t u s r h a m n i c a t h a r t i c a e ) , ideji

k r a (Cortex r h a m n i catharticae). Plod s b r m e v pln zralosti, na p e l o m u z a jna. Nejkvalitnj krovou drogu poskytuje sbr v j a r n c h mscch, ped rozkvtem, nejlpe v b e z n u a d u b n u .
4)

Droga je vyhledvna pro svj obsah a n t r a c h i n o n a a n t r a n o l ,

jako i antrachinonovch glykosid a flavonoid. Dle zde nachzme hoiny, sacharidy, pektiny, organick kyseliny - n a p k l a d v i t a m n C, k y s e l i n u j a n t a r o v o u , saponiny, hoiny a pryskyice. Sloen k r y je podobn, ale chud. P t o m n y jsou h l a v n a n t r a chinony a antranoly, flavonoidy a tsloviny.

Reetlk poistiv
173

172

Obsahov ltky drogy zabezpeuj dobr projmav inek, kter je mrnj ne u kruinov kry a u list nebo lusk senn. Droga souasn psob m r n luopudn. Je u r e n a k lb tzv. atonick zcpy, k t e r je ast u starch nemocnch, kde je poklesl stevn tonus. Bnou dvkou je 4 a 7 g r a m erstvch plod s m a r m e l d o u . Z tekutch lkovch forem dvme pednost m a c e r t u ped tepeln pipravenm ajem. J a k aj, t a k erstv plody podvme zpravidla jednou denn, nejlpe veer. Pi vzdorujc zcp podme stejnou dvku jet rno. Velmi vhodnou lkovou formou je sirup: Rozmakan zral bobule n e c h m e nkolik dn u s t t na teplejm mst, potom je vylisujeme a vu precedme. Na pl kilogramu vy pidme 1 kilogram cukru, trochu skoice, zzvoru a hebku a povarme do h u s t o t y medu. Podvme dosplm veer 1 a 2 polvkov lce, dtem 1 a 2 ajov liky. Pi nespchu lby aplikujeme i rno.
7) 6)

5)

30% a na edn D9. Obecn uvme tinktury v potenci D2 a D9 se shodnm dvkovnm 3krt denn 8 kapek, po jdle, avak ne dle ne 3 tdny. Tinktury uvme pedevm na pravy stolice, podle toho, zda jde o hypo nebo hyperfunkci, pro podporu vyluovn moi, pi dn a vodnatelnosti. Tinktury se uplatuj zejmna v dtsk praxi a ve smsch pro hubnut a pro pravu ltkov vmny. Ji Dioscorids upozoroval, e vtviky eetlku, umstn v oknech, odhnj arodjnice. Maj se t nosit k soudu, kde dajn pinej tst. Do eetlku vkldme mumii (napklad hadk nasycen sputem, vkaly nebo slinami nemocnho) pi mumiln lb tkch prjm. Mumii vsuneme do ovoru ve stromu a zamaeme smolou. Nejinnji tento postup psob pi plku. asto se pouv i kra eetlku, ze kter se pipravuje aj jako projmadlo a moopudn prostedek. Prv proto se uv pedevm pi lb dny, ale mus se zachovvat urit opatrnost, protoe inek je dost razantn. Mn razantn inek m eetlkov sirup, a proto se astji uv v tto podob a tak jeho vroba je jednodu: vu ze 600 gram erstvch, dozrlch a istch plod smchme s 1 kilogramem cukru na konzistenci sirupu. Je to vborn a osvden prostedek proti zcp, zejmna u malch dt. Dtem do pl roku podvme 1 a 3krt denn pl ajov liky, dtem do 2 rok 2krt denn 1 plnou ajovou liku, dtem do 5 rok 3krt denn 1 polvkovou lci. Dosplm podvme kadou hodinu 2 polvkov lce a do nstupu inku. tvu z eetlku nebo i jinou podobnou pravu meme pout i pi chronickch konch onemocnnch.
10)

Predvkovanm drogy vznik dven, prjmy a nkdy i krvcen ze zavacho stroj. Pi dodren shora uvedench pokyn je uv n drogy bezpen, bez nedoucch ink. Drogu p o d v m e p e d n o s t n s a m o s t a t n . Do sms spe volme krovou drogu, piem budeme mt na pamti, e jej projmav inek je v porovn n s k r o u kruiny asi tyikrt slab.
8)

Protoe inek eetlkovch drog je velmi jemn, dvme j i m v praxi velmi asto pednost. Pokud h n e d nezapsob, nespchme se zvenm dvky nebo s pechodem na silnji psobc drogy, ale zkusme kombinaci eetlku s mechanickm psobenm syrovho lnnho semene. Postupujeme tak, e e e t l k p o d v m e veer, p p a d n i rno, j a k je uvedeno v bod 6, a v poledne, ppadn i veer p i d m e jet 1 polvkovou lci syrovho lnnho semene.
9)

V homeopatii se uvaj erstv plody (bobule), v pln zralosti, trhan nejlpe mezi trnctou a estnctou hodinou. Plody vymakme a upravujeme podle 1 lihem 70% a dle potencujeme lihem 174 175

RIMBABA
RIMBABA OBECN PYRETHRUM PARTHENIUM (L.) Smith
Rimbaba obyajn (s) s Mutterkraut, e Wucherblume (n) Feverfew (a) Matricaire (f) Amargaza () elehvzdnicovitch (Asteraceae)

Rimbaba obecn je siln aromatick trvalka s pmou lodyhou, dorstajc a 1 m e t r vky, vtvenou, hranatou. Doln listy jsou apkat, horn pisedl, vechny v obrysu vejit, peenosen a lichozpeen, s 1 a 5 jamy peenoklanch krojk. Chocholk je dk, s 15 a 20 dlouze stopkatmi bory, terov oboupohlavn kvty jsou lut, jazkov kvty samic bl. Plodem je milimetrov naka. Kvete v ervnu a v srpnu. Rimbaba pochz z jihovchodn Evropy, u n s se pstuje jako okrasn rostlina, v teplejch oblastech i zplauje. Pestoe nejkvalitnj livou drogu poskytuje bylina voln rostouc, vjimen lze vyut i pstovan variety. Do obchodu pichzej semnka jen ojedinle pod platnm botanickm nzvem, astji vdme oznaen kopretina rimbaba (Chrysanthemum p a r t h e n i u m (L.) Bernh.), co je dve platn synonymum, ale obas se vyskytne jet star a ji dvno neuvan latinsk nzev Tanacetum p a r t h e n i u m L.
3) 2)

1)

P e d m t e m sbru a uit je kvetouc na (Herba pyrethri parthenii), sbran podle monosti na potku rozkvtu.
4)

Droga obsahuje hojnost vonn silice s pinenem a bornylacettem, seskviterpenov laktony vetn parthenolidu, chrysanhemonin, derivty acetylnu, pyrethrin, tsloviny a dal inn ltky. Droga psob jako inn prostedek proti horece, roziuje cvy, zmruje nejrznj bolesti, stimuluje aluden aktivitu a psob t protirevmaticky. Rimbaba je pednm bylinnm livem s in5)

Rimbaba obecn

176

177

kem antimigrenznm a lze ji inn vyut i pi menstruanch bolestech a v estinedl k rekonvalescenci dlohy. Z drogy lze pipravit t inn kloktadlo a mrn projmav aj. Janovm objevem je jej mimodn inn psoben v homeopatick form na stevn znty, vetn Crohnovy nemoci. Bylina se rovn hojn vyuv k zevnmu psoben. erstvou bylinu lze napklad podrtit vlekem na tsto, aby pustila vu, lehce osmait na slunenicovm oleji a horkou pikldat pi kolikovitch bolestech v bie, ale i pi silnch bolestech kloub apod.
6)

Aplikujeme 20 kapek, za tvrt hodiny opt 20 kapek a za dal tvrt hodiny 30 kapek. Po tchto 70 kapkch bolest hlavy zpravidla ustane. Homeopaticky se zpracovv erstv kvetouc na, trhan v dob kvtu, nejlpe kolem poledne. Na se zpracovv podle 3 lihem 96% a dle se potencuje lihem 30% a do edn D3. Obecn se zsadn uv v potenci D3 a s dvkovnm 3krt denn maximln 6 kapek. Tinkturu uvme pedevm tam, kde je nutn zvl siln antibakteriln inek, pi vech zntech vnitnch orgn, zvlt stev, pi Crohnov chorob apod. Uvme ji velice opatrn, zevn pouze v edn D3 a po zjitn, zda nen nemocn na imbabu alergick. Rimbaba je prastar livka, kter si nyn vce vmaj modern farmakologov. Nicholas Culpeper o n hovo: ... bylina rozdrcen a pikldan na zpst na potku zimninho zchvatu doke si s nm poradit..." imbaba je v mnoha oblastech svta velmi oblben, ale u ns je takka neznm. Je to velk koda, pedevm pro jej razantn psoben a pak pro monost pouit tam, kde se vechny lky, a nejen bylinn, ukzaly jako neinn. Napklad pi zntu stednho nkdy ucha sta, kdy nemocnmu na posien stran hlavy strme lstek imbaby do ucha, a znt odezn. Pi zntu tlustho steva sta 3 a 5 kapek tinktury do troky vody a znt se nejpozdji do 7 minut uklidn. Opakovan podvn znt vtinou vyl. Pi zntech pohlavnch orgn sta opt vsunout lstek imbaby do ucha, ale na opan stran zntu (napklad lev vajenk prav ucho a naopak) a znt rovn miz. Zde je ovem teba velk opatrnost, tinkturu doporuujeme nasadit radji po porad s odbornkem, protoe doba ponechn lstku v uchu se dov pot na destky sekund. 179
10) 9)

J a k o profylaxi migrny doporuuj britsk p r a m e n y snst d e n n 1 erstv list imbaby, pi vlastn lb p a k listy 2 a 3, m a x i m l n v a k 5, nejlpe mezi chleby. P i p m prost k o n s u m a c i m o h o u vzniknout u disponovanch osob v stech nepjemn vyrky. Vhodnou lkovou formou je t i n k t u r a . P i n s t u p u migrny doporuujeme vzt kadou plhodinku 5 a 10 kapek. Po p e k o n n zc h v a t u je t e b a v lb dle pokraovat v dvkovn 3 k r t d e n n 10 a 15 kapek. Lba je k u m u l a t i v n a z h r u b a v 7 5 % p p a d do pl roku migrny vymiz nebo se sn jejich frekvence a intenzita. Me se pout i nlev, nejlpe 4 k r t d e n n po 125 ml, nebo jemn mletho p r k u ze suen byliny, nejastji v dvce 4 k r t d e n n na piku k u l a t h o noe. D r o g a je v h o d n pro p o d v n s a m o s t a t n i ve smsi, urit opatrnosti je t e b a pi podvn syrov byliny pro mon vznik vdk v stech. V thotenstv drogu nedoporuujeme pro jej mon vliv n a dlohu. V malch d v k c h je droga v h o d n pro dlouhodob podvn, zejmna formou t i n k t u r y nebo lpe formou homeopatick tinktury.
8) 7)

Podailo se n m zjistit, e imbaba dobe ovlivuje i nepjemn difusn bolesti hlavy, k t e r se dostavuj u disponovanch lid po psychick n m a z e . V takovm ppad doporuujeme sms t i n k t u r : t i n k t u r a z imbaby 50%

tinktura z levandule tinktura z kozlku lkaskho

178

30% 20%

SADEC
SADEC KONOPAC EUPATORIUM CANNABINUM L. elehvzdnicovitch (Asteraceae) Konop obyajn (s) (r) Gemeiner Wasserdost, s Kunigundenkraut (n) Agrimony (a) Eupatoire feuilles chanvre (f) Eupatorie de los Arobes ()
1)

Sadec konop je trvalka s pmou, silnou, nevtvenou a h u s t olist-

nou lodyhou, vky pes 1 metr. Listy m vstcn, k r t c e a p k a t , dlanit t a ptisen v krojky obkopinat a vejit, hrub pilovit a dlouze zapiatl. Drobn bory starorov barvy jsou uspodny v bohatch vrcholinatch latch. Plodem jsou ochmen naky. Kvete v ervenci a v z.
2)

Sadec roste roztrouen na vlhkch pdch lunch les, na pasekch

a na bezch potok od nin a do podh. V mstech, kde se mu dobe da, vytv obvykle rozshl porosty. P e d m t e m sbru a pouit je kvetouc na, ze kter jsou vyloueny t u h lodyhy, nebo pouze list (Herba et Folim eupatorii cannabini). Nejlep sbr je kolem poledne. Pozdn sbr zamujeme vhradn na listy, protoe kvtov droga, p i p r a v e n z pln rozkvetlch bylin, zpp a ztrc jakost. J e n ojedinle se setkvme se sbrem koen.
4) 3)

Hlavn obsahovou ltkou je hok glykosid eupatorin, dle zde na-

chzme tsloviny, mal mnostv saponin, flavonoidy, seskviterpenov laktony a ne zcela potvrzena je ptomnost nkolika alkaloid, kter se zejm nachzej pouze v rostlinch z uritch lokalit. Novji stanoven eupatopicrin m pravdpodobn protindorov psoben.
5)

Lidov vyuit drogy bvalo v m i n u l o s t i v e l m i irok. D r o g a b v a l a

vyuvna pro sv krev istc a mrn projmav vlastnosti, jako i pro pzniv inek na innost lunku. Znm je t inek protirevmatick. Renesance pouit drogy nastala po odhalen komplexu ltek

Sadec konop

180

181

s imunomodulanm psobenm, take ji lze vyuvat jako imunostimulans, zejmna proti virovm infekcm. Zanedbateln nen ani vyuit zevn, na omvn hnisavch a nehojcch se ran, brcovch ved apod. Koen je vyuvn spe u pbuznho sadce nachovho (Eupatorium p u r p u r e u m L.), kter v esk republice voln neroste, ale obas bv pstovn jako rostlina okrasn. Koen zpsobuje rozpadn moovch k a m n k a zven vyluovn moovho psku. Z naov i spe listov drogy bval pipravovn nlev, z koenov drogy odvar, v obou ppadech v ponkud mench koncentracch, ne je obvykl. Jako imunostimulans podvme vhradn tinkturu, pipravenou obvyklm postupem z erstv, nesuen suroviny. Uvme ji pi akutnch virzach, v dvce 5 a 10 kapek kad 2 a 3 hodiny prvn ti dny, a potom 4krt denn 15 kapek, a do uzdraven. Vzkum sadce nen ukonen a zd se, e jde o rostlinu problematickou. Na jedn stran obsahuje ltky s kancerostatickm efektem, ale na stran druh - alespo nkter exemple byliny - zejm obsahuj alkaloidy s nepznivm vlivem na jatern innost. Proto drogu doporuujeme vyuvat pouze v druhm sledu, pokud nepomohou bn znm a osvden byliny, a pouze krtkodob, napklad pi lb chipky a jinch virz s omezenou dobou trvn choroby i terapie. Drogu lze pirozen mchat i do sms. V takovm ppad dbme, aby obsah drogy nepevil 15 % a ajovina nebyla podvna dle ne 1 msc. Z lby zcela vyluujeme mal dti, thotn a kojc eny.
8) 7) 6)

se lihem 80% podle 3, dle pak se ed lihem 30% a do potence D5. Obecn uvme potenci D5 s dvkovnm 3 x 10 kapek, ped jdlem. Typickm obrazem lku je pedevm nepokojn spnek s revmaticko-neuralgickmi bolestmi je, bolestivost podl ptee a fyzick slabost. Bolestivost konetin postupuje zdola nahoru. Typickmi pznaky jsou tup bolest v oblasti moovch cest, problmy s moenm, rezav bolesti vajenku, bl vtok s pevahou levostrannch problm; zhoren pi kali a nachlazen, zlepen klidem a teplmi npoji. Latinsk jmno je odvozeno od jmna perskho krle Eupatora z 1. stolet ped n. 1., proslulho bylinkskm umnm. U pvodnch obyvatel Ameriky se sadci k sweet John Pye" podle litele z Nov Anglie, kter jej pouval k len tyfu. V na tradici znme drogu t pod pojmenovnm trunk svat Kunigundy", kter vypozorovala, e rann jeleni a jin vysok zv se listy tto byliny dokou dokonale vyhojit. Proslul herb Petra Ondeje Matthioliho doporuuje kombinaci sadce a zemdmu a mme za to, e to musel bt prostedek velmi inn, zejmna k vnitn i zevn lb konch chorob. Jinak se v lidov praxi uv s oblibou i nlev jen z list a kvt anebo odvar z koene. Obecn recept: Po 15 a 25 gramech list a kvt na 0,5 litru vody, nebo 3 hrsti list na 500 ml vody svame na 2/3 pvodnho objemu, precedme, pidme cukr nebo med podle poteby a denn pijeme 1 malou skleniku, rno a veer. inkuje ve vtch dvkch jako projmadlo a moopudn prostedek. V mench dvkch jej doporuujeme pi vadch prokrven v pnvi, konch vyrkch, porannch, ale i pi hysterii, jaternch, slezinovch a lunkovch potch a pi vodnatelnosti. Odvar z koene: Dvacet gram koene na 0,5 litru vody slou jako mrn projmadlo. Odvar pipravme tak, e ajovou liku koene dme do lku studen vody, prevarme, odstavme na 15 minut, precedme a pijeme 3krt denn lek, ped jdlem. Nlev z list je chutn prostedek proti hystrii, na vnitn porann, proti kali, chronickm katarm, vodnatelnosti a cizopasnkm. Nlev pouvme tak vn na obklady otok na konetinch, ale tak na obklady jater a sleziny.
10)

Doporuujeme koupel nohou nebo rukou v odvaru z drogy, pedevm pi revmatickch chorobch, ale i po podporu lby akutnch virz, dle t a k pi ekzmech a jinch konch chorobch. Koupel aplikujeme obvykle jednou denn nebo obden, po dobu 10 a 15 minut, zpravidla formou koupelovch kr, nejastji branch po 12 koupelch.
9)

V homeopatii je E u p a t o r i u m cannabinum vyuvn stejn jako pbuzn a v homeopatii znmj druhy E u p a t o r i u m p u r p u r e u m a Eupatorium perfoliatum. Jedin u druhu Eupatorium p u r p u r e u m se klasicky pouv na podzim sbran oddenek. Zkladem je erstv na t r h a n ped kvtem, nejlpe do dest hodiny dopoledne. Zpracovv 182

183

SAFLOR
SVETLICE BARVSK

ele hvzdnicovitch (Asteraceae)

CARTHAMUS TINCTORIUS L.
Poit farbiarsky (s) r Frber-Saflor (n) Safflower (a) Cartham oicinal (f) Azafran ()

Svtlice barvsk, lidov saflor, je letnika s pmou, lysou, belav lutou lodyhou. Cel je h u s t listnat, n a h o e chud chocholinat vtven. Doln listy jsou vejit, zen v kratik apk. Lodyn listy m kopinat vejit, nedlen, pisedl irokou bz, celokrajn, ale vybaven dkmi ostnky. bory jsou vrcholov, jednotliv, kvt ervenolut a oranov. Plodem je sedmimilimetrov bl naka, obyejn bez chmru. Kvete v ervenci a z. Rostlina je pvodem z Mal Asie, odedvna je pstovna pro lut barvivo - saflor. Vjimen zplauje. Kvtnch jazk se dve pouvalo k falovn afrnu a zejm odtud vznikl nzev plan" nebo t tureck afrn". Drogou je kvt (Flos c a r t h a m i tinctorii), sbran nejlpe pi rozkvtu v ervenci, a naky (Fructus c a r t h a m i tinctorii). Kvty obsahuj lut vodorozpustn a vzcnj erven lihorozp u s t n barvivo flavonovho typu a hoiny. V nakch je obsaen m i m o d n hodnotn olej, obsahujc a 80 % glycerid kyseliny linolov. V kvtech dle nachzme rzn pryskyice a vosky. Pouit drogy je v e s t r a n n . Saflorov olej vrazn sniuje hladinu cholesterolu v krvi a m inek protisklerotick, a proto je vhodn jej vyuvat v lb a prevenci obhovch a cvnch nemoc. 184 185
5) 4) 3) 2)

1]

Svtlice barvsk (saflor)

Kvty poskytuj drogu lehce projmavou, moopudnou, potopudn o u a krev istc. Znmo je t vyuit pro podporu vykalvn. Drogu proto vyuvme v lb zcpy, chorob moovho stroj a ledvin, pi lb horenatch nemoc, zvlt pokud jsou tyto spojeny se zimnic, a t a k pi vnitn lb e k z m a jinch konch nemoc. Zevn p a k drogu vyuvme k desinfekci, jako kaovit obklady na z a h n i s a n a tko se hojc r n y a na obklady nebo na omvn pi nkterch typech ekzm. V kuchyni tvo saflor vborn koen zejmna do polvek, k t e r m dv p i k a n t n chu a pjemnou barvu. Podporuje trven. Nejvhodnj lkovou formou je nlev nebo bylinn balzm. Na Balkn upednostuj saflorov vno - vinn odvar. Podv se v obvyklch dvkch. Droga je zcela netoxick, pece vak jistou opatrnost doporuujeme v thotenstv a zvlt pi laktaci. Saflor podvme bu samos t a t n nebo v libovolnch kombinacch. Nejsou z n m y d n vnj nedouc inky a n i kontraindikace. Bylinkov aj byline Jovo Mijatovie na lbu trvicho stroj, vetn jater, slinivky a lunku: n a t i smilu psenho 100 g n a t i oanky k a l a m a n d r y 50 g n a t i artyoku kardovho 50 g kvtu svtlice barvsk 30 g n a t i matedouky 20 g Pipravujeme a podvme jako bylinsk aj, k t e r pijeme po doucch z termosky b h e m dne, celkem asi 0,75 litru denn. U n s bn n e d o s t u p n artyok m e m e n a h r a d i t n a t ubetu benediktu. I kdy homeopatick zpracovn svtlice by bylo pouiteln, stejnho efektu lze doshnout svtlicovm olejem, kter se bn vyrb a je tud dostupn. Ale vzhledem k tomu, e je to olej s nejvy186
9) 8) 7) 6)

m obsahem nenasycench mastnch kyselin, je nejvhodnj pro veker homeopatick postupy, kter jsou spojeny s pouitm olej. Dietn sms koen pro nemocn, kte maj zakzno pouvat bn ostr koen, m nsledujc podobu: papriky sladk nepliv 30 g nati bazalky 20 g kvtu svtlice 10 g koene kurkumy 10 g majornky 10 g petrelov nati 5g celerov nati 5g jalovinek (plod jalovce) 5g kmnu 4g blho pepe 1g Mimodn vyvenou sms s jemnou chut lze podle poteby doplnit moskou sol podle chuti a dietnch monost. Sms pipravujeme a podvme jemn mletou, uschovvme v chladu a pod hermetickm uzvrem. Na hladk uvolnn hlen a proti opakujcm se katarm je vhodn pouit smsi ze stejnch dl svtlice, divizny, vlho mku, islandskho mechu a pikniku. Jednu polvkovou lci smsi dme do 0,25 litru studen vody, pivedeme k varu a 3 minuty vame na velmi mrnm ohni. Pak na 10 minut odstavme a precedme. Pijeme po polvkovch lcch pes den. Sms skladujeme na suchm mst.
10)

187

SANTAL
SANTAL BL elesantalovitch (Santalaceae)

SANTALUMALBUML.
Santal biely (s) r Sandelholzbaum (n) White Sandalwood (a) Arbre santal (f) Santal ()

S a n t a l bl je m a l a s t e d n vysok vdyzelen tropick s t r o m s jednoduchmi, vstcnmi listy. ije j a k o poloparazit na koenovch systmech jinch rostlin, zvlt nkterch d r u h b a m b u s . M tyetn naervenal kvty, u s p o d a n do labnch lat, sloench z v i d l a n . P l o d e m je peckovice. S t r o m roste p o m a l u , m h u s t , tvrd a vonn devo a pln se vyvj a ve s t kolem 30 let. S u e n m typick santalov v n zesiluje. S a n t a l je domovem v jin Asii, v Polynsii, na S u m a t e , J v , B o r n e u a v Indii. U n s se nepstuje. V litelstv se dle vyuv s a n t a l erven - kdlok santalov - santalovec santalovit (Pteroc a r p u s s a n t a l i n u m L.).
3) 2)

1}

Drogou je ponejvce santalov devo, bl nebo erven (Lignum Bl devo obsahuje pedevm vonnou silici s o b s a h e m seskviter-

santali album et rubrum).

4)

p e n , zatmco hlavn obsahovou l t k o u ervenho deva je prysky i n a t vonn barvivo santalin. Bl s a n t a l o v devo se pouv p e d e v m v a r o m a t e r a p i i a j e h o vyuit vychz z p o z n n ayurvdy. S a n t a l o v v n u k l i d u j e , m a n t i d e p r e s i v n p s o b e n , p r o h l u b u j e p r c i s r d e n h o s v a l u a ovlivuje z n t y sliznic, z n t y moovho m c h e , bl vtok a s t e v n problmy.
5)

Santal bl
189

188

erven santalov devo je jednm z nejlepch krev istcch ili metabolismus podporujcch prostedk. Psob jako antirevmatikum a je znmo pedevm z tzv. Lowerova aje - viz dle.
6)

Santalovou silici vdechujeme z aromatick lampy dlouhodob nebo pi varu vody s obsahem silice asi 10 minut. erven santalov devo podvme zsadn formou odvaru. Zatmco bl santalov devo podvme vdy vhradn samostatn, obyejn formou aromaterapie, napklad prostednictvm vonnch tyinek, erven santalov devo aplikujeme vhradn formou sms. Osobn mme odzkouenou mimodnou innost tzv. Lowerova aje, kter se skld z 50 gram ovsa, 30 gram ervenho santalovho deva a z 20 gram koene nebo 25 gram nati ekanky. aj psob jako vborn antirevmatikum, pi ledvinovch potch, pi dn a pi chorobch, doprovzench horekou.
8) 7)

Vn blho santalu podporuje meditan a koncentran schopnost a jej vdechovn pokldme za mimodn dleit pi cvien prnjmy. erven santalov devo pak je vynikajc prostedek pro ppravu odvaru zejmna pi onemocnn moovch cest a v kombinaci s koenem sarsaparilly jej vysoce hodnotme v lb lupnky.
9)

Homeopatick zpracovn santalu nen sice obvykl, ale nen neinn. Zpracovvme stejn dl ervenho a blho santalovho deva, a sice podle 4 lihem 70%. Dle edme lihem 40% a na potenci D5. Obecn uvme v potencch D3 a D5 s dvkovnm 3krt denn 7 kapek, ped jdlem. Santalovou tinkturu takto pipravenou pokldme za vynikajc prostedek pro povzbuzen psychick odolnosti a vbec pro stimulaci psychickch sil. V takovch ppadech pak podvme zpravidla 10 kapek enm a 12 kapek mum, obyejn 4krt denn v akutnch stavech. Pro lbu vleklch pot a pro prevenci pouvme potenci D5, jednorzov jednou tdn 20 a 25 kapek. 190

Santalov devo nachzme ve staroindickch spisech lebnho umn ayurvdy pod nzvem andana". Toto devo pi plen navozuje siln duchovn vibrace a psob pi duevnm len. Proto tak vonn santalov tyinky slou jako vborn prostedek k vykuovn a desinfekci zdravotnickch pracovi a ekren. Dovedou prohloubit koncentraci i relaxaci, a proto se staly takka kultovn pomckou ayurvdskch lka, ale i vtren, jgovch relaxanch stedisek a podobnch zazen. Dve bylo oblben uvn aje ze santalovho deva ve smsi se jmel blm, o kterm se zmiuje i Kneipp. Napklad pi nadmrn menstruaci se pouval aj ze 2 piek noe tto smsi na lek vody 2krt denn, rno a veer. Jet silnj inek m sms zhotoven tak, e do lku hotovho nlevu ze jmel se pidaj 2 piky noe pomletho deva. Uv se i santalov olej, kter je v zemch vskytu santalu bn. Pouv se pi otocch v moovm mchi a pi onemocnnch moovch cest. Dvkovn je 6 kapek kadou hodinu pes cel den. Zvltnost je uvn santalovch nplast, kter se mimo jin uvaly i jako zubn pasta. Santalov prek se smch s trochou rovho oleje a nech se 3 hodiny stt. Pak do tto smsi pidme nadrobno nakrjen rov kvty. Nplast se pouvala krom toho i na rny, podrdnou pokoku. inek se pipisoval hlavn aromatickmu psoben takovto nplasti. Ayurvda pipisuje santalovmu devu antidepresivn inky, inky protizntliv, desinfekn a spasmolytick. Santal psob svrv, proti kali, proti nadmn, moopudn a celkov jako prostedek vzpruujc. Navc ist pokoku. Takt santalov olej (silice) m pomrn siln desinfekn inek a pat tedy k ltkm stimulujcm vkonnost imunitnho systmu. Vtrn do pokoky hrdla ulevuje petenm a zancenm hlasivkm. Znmo je tak jeho mrn psoben jako afrodisiakum.

10)

191

SATUREJKA
S ATURE JKA ZAHRADN
elehluchavkovitch (Lamiaceae)

SATUREIA HORTENSIS L.
Saturejka zhradn (s) s Bohnenkraut, e Gartenklle (n) Savory (a) Sariette des jardins (f) Sajoride ()

1)

S a t u r e j k a z a h r a d n je siln a r o m a t i c k letnika, v t i n o u lys,

j i n d y l z n a t pit, obas nafialovl. P m lodyha d o r s t obyejn vky 20 a 25 cm. Listy jsou rkovit kopinat, zen v kratik apk, celokrajn, t u p . Drobouk kvty tvo d k lichoklasy a jsou rov a nafialovl, ideji bl. Kvete v ervenci a v z.
2)

S a t u r e j k a je pvodem z jihovchodn Evropy. U n s je asto ps-

t o v n a , v t i n o u j a k o koen. Zplauje j e n vjimen. D r o g u vytv n a ( H e r b a s a t u r e i a e hortensis), s b r a n b h e m r o k u i nkolikrt, nejlpe brzy r n o k o l e m osm hodiny.
4) 3)

D r o g a obsahuje p e d e v m silici s k a r v a k r o l e m , cymolem, tujo-

n e m , cineolem, tsloviny, pryskyice, slizy a m i n e r l n ltky.

5)

P o m r n m l o se v, e s a t u r e j k a je m r n m , ale p i t o m spolehli-

vm kardiotonikem. Sniuje krevn tlak a tlum tachykardii. Podporuje trven, psob proti nadmn a m inek protiprjmov. Uv se tak jako desinficiens dchacch cest a pi prdukovm astmatu. Psob baktericidn a pi zevnm pouit pispv k hojen ran. Saturejkov aj tlum pocit zn u diabetik.
192 193

Saturejka

zahradn

Drogu podvme nejastji formou nlevu, obyejn 4krt denn lek. Osvdilo se t podvn bylinnho balzmu a pi obhovch indikacch pak Kloudv homeopatick aj v potencch kolem U 9 . Vhodn je i t i n k t u r a v dvkch 4krt denn 20 a 25 kapek. Drogu lze podvat samostatn, ale hlavn ve smsch. S dalmi silinmi drogami ji mchme, chceme-li zeslit desinfekn a antibiotick inek. V jinch ppadech volme spe kombinace s drogami bez vonnch silic, aby aj nebyl pli aromatick. Pi lb vysokho krevnho tlaku kombinujeme saturejku nejastji s kvt e m hlohu a s nat meduky, ppadn se jmelm. V tto indikaci se n m jako nejvhodnj lkov forma osvdila tinktura. Podvn drogy nem dn nedouc inky, pi predvkovan se vak me dostavit celkov nevolnost s podrdnm jater a ledvin.
8) 7)

6)

Pi psovm oparu: Po 1 polvkov lci saturejky a matedouky pelijeme 0,5 litru vac vody, nechme 10 m i n u t vyluhovat a precedme. Pijeme 3 lky denn, mezi jdly. Pi poruchch zavn: Rovnou polvkovou lci n a t saturejky pelijeme lkem vac vody a nechme 5 a 10 m i n u t vyluhovat. Pijeme po jdle, nlev krom zlepen zavn uvoluje i aluden bolesti. Pi nadmrn hubenosti: Po 1 polvkov lci nat saturejky a mty peprn, ke kterm pidme 5 kvt hemnku, pelijeme lkem vac vody, 5 m i n u t nechme pikryt vyluhovat a pak precedme. Osladme medem a podvme vdy 1 lek, ped obdem a ped vecen.

Proti tkmu kali uvme nsledujc postup: Vezmeme 30 gram propolisu a vmchme jej do 250 gram roztavenho msla a pefiltrujeme pes 2 vrstvy gzy. Uschovvme v chladu. Podvme 4krt denn 1 ajovou liku propolisovho msla a doporuujeme vdy zapt pohrem aje ze smsi 100 gram saturejky, po 50 gramech nati bazalky a listu jitrocele a po 25 gramech koene proskurnku a koene lkoice. aj pipravujeme formou nlevu.
9)

Saturejka se homeopatick nezpracovv, protoe n e m prkazn specifick psoben, a slou vlastn vce jako koen, co v homeopatick podob nem uplatnn. Saturejka, noen ve vku na krku, pr posiluje mysl. Droga se t vyuv v aromaterapii, pedevm na sniovn krevnho tlaku a ke zklidnn prce srdce. Pro celkov poslen doporuujeme tento postup: Polvkovou lci drogy ve vtm lku studen vody pivedeme k varu, odstavme a nechme 5 a 10 minut vyluhovat. Precedme a pijeme 2 a 3 lky denn, ped jdlem. Pi zntu stev: Polvkovou lci n a t pelijeme lkem vac vody, 5 m i n u t nechme vyluhovat a precedme. Pijeme denn 3 a 4 lky, vdy ped jdlem. 194 195
10)

SEDMIKRSKA
SEDMIKRSKA OBECN elehvzdnicovitch (Asteraceae)

BELLIS PERENNIS L.
Sedmokrska obyajn (s) (s) Gemeines Gnsebliimchen (n) Daisy (a) Marguerite petite, Pquerette vivace (f) Margarita comn ()

S e d m i k r s k a obecn je t r v a l k a s vlcovitm o d d e n k e m . M pz e m n listovou rici podlouhle obvejitch, a kopinatch, celokrajn c h list, na okraji vroubkovanch. Stvol dosahuje vky k o l e m 10 c e n t i m e t r a n e s e n konci j e d i n b o r s d v o u a d m zkrovem, blmi j azykovitmi kvty na obvodu a lutmi trubikovmi kvty v teri. P l o d e m je n a k a . S e d m i k r s k a j e velmi r o z e n m a l lun rostlinka. a s t o s e pstuje na z a h r a d c h a na trvncch. T a k zvan plnokvt formy pstovanch sedmikrsek nesbrme.
3) 2)

1)

Drogou je p e d e v m k v t (Flos bellidis p e r e n n i s ) , ale s b r se

i kvetouc n a ( H e r b a bellidis perennis), oboj nejlpe kolem poledn e . J a r n sbr p i t o m poskytuje hodnotnj drogu.
4)

V droze byly n a l e z e n y saponiny, tsloviny, hoiny, silice, sliz,

m i n e r l n ltky, pryskyice, organick kyseliny, flavonoidy, polys a c h a r i d i n u l i n a dal i n n ltky.

5)

D r o g a psob j a k o vborn p r o s t e d e k n a podporu v y k a l v n

a t a k j a k o p r o s t e d e k protizntliv, svrav a hojiv. P r o t o sedm i k r s k u pouvme do tzv. p r s n c h ajovch sms, do kloktadel, zevn p a k na omvn i koupele p i konch chorobch (ekzmy, l u p n k a , lieje, r z n vyrky, a k n ) a na nehojc se r n y . Posledn p r z k u m y prokzaly vhodnost pouit s e d m i k r s k y p i z n t e c h

Sedmikrska

obecn

196

197

moovch cest a pedevm pi lb glomerulonefritidy (zntu ledvinovch klubek).

6)

Vnitn pipravujeme nlev v koncentraci kolem 3 a 5%, zevn volme vt koncentraci. Nepochybme, kdy budeme postupovat podle pokyn v vodn technick kapitole. Podvme-li sedmikrsku samostatn, osvdila se tak forma bylinnho balzmu. U silnho zahlenn se osvdily i homeopatick formy lby.
7)

Samostatn se droga podv jen zdka, zato je velmi oblbeno jej pimchvn do sms. Dvodem je jednak pomrn mal inek samotn drogy a jednak to, e droga vznan zlepuje vzhled smsi, podle bylinky astov j dv teplo domova". A to rozhodn nen zanedbateln, protoe nepochybn stle jet nevme, v em spov nejvt nebo spe komplexn sla bylin. Nedouc inky ani kontraindikace nejsou znmy.
8)

Zmnn bylinka Castov si sedmikrsku velice chvlila, zejmna pi lb brcovch ved. V takovm ppad ji aplikovala zevn i vnitn. Zevn dvala pednost asi 2 a 3 minuty vaenmu odvaru, vnitn nlevu z kombinace kvtu sedmikrsky, listu sadce konope a koene nebo nati ekanky, veho po jednom dlu. Uvaly se 4 lky denn.
9)

Pi astmatu velice uvoluje kee a celkov ukliduje aj ze sedmikrsky: Ticet gram sedmikrskovch kvt s listy pidme do 1 litru studen vody, ohejeme a 3 minuty udrujeme pi varu. Pak nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Pijeme cel den po malch lecch, meme osladit medem. Pi migrn pelijeme 1 polvkovou lci kvt a list sedmikrsky lkem vac vody, nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Pijeme 2 a 3 lky denn. Pi zntu pohrudnice jednu polvkovou lci kvt a list sedmikrsky dme do studen vody, nechme pejt varem, 10 minut vyluhovat a potom precedme. Pijeme denn 3 lky mezi jdly. Pro itn krve pelijeme vrchovatou polvkovou lci smsi z matedouky a sedmikrsky v lku vac vodou, krtce nechme vyluhovat a precedme. Pijeme 2 a 3 lky denn. Pi dvivm kali pelijeme polvkovou lci kvt sedmikrsky lkem vac vody, nechme 10 minut vyluhovat a precedme. Pijeme 3 lky denn, mezi jdly.

10)

Homeopatick zpracovn sedmikrsky je velice vhodn tak z toho dvodu, e bylina je na suen a skladovn velice citliv a snadno se znehodnocuje. V tinkturch se uchovv nejlpe a nejbezpenji. Zpracovv se kvt, ale i cel kvetouc rostlina, vetn koene. Sbr se pedevm brzy na jae, kdy je sla v cel rostlin", pokud mono u v beznu, dopoledne kolem jedenct hodiny. Bylina se zpracovv podle 2 s pouitm lihu 90%. Dle se esence ed lihem 35% a na potenci D6, nkdy dokonce i D7. Obecn pouit je v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, ped jdlem, po dobu 30 dn. V potenci D7 se uv hlavn pi enskch pohlavnch potch, na sliznice a pak pro vnj pouit v mnostv 2 kvov liky na 0,5 litru vody. 198 199

SEZAM
SEZAM INDICK ele sezamovitch (Pedaliaceae) SESAMUMINDICUM L.
Sezam indick (s) r Sesam (n) Sesame (a) Ssame (f) Sesamo ()

Sezam indick je jednolet, asi 1,5 metru vysok bylina s jednoduchmi listy, kter jsou pi bzi lodyhy vstcn a dlanitoklan, ve pak stdav, celistv a podlouhle vejit. Kvty vyrstaj v pad list jednotliv, po dvou nebo po tech. Skldaj se z trubkovit zvonkovit koruny, bl a lila barvy, a malho ptidlnho kalichu. Plodem je typouzdr pukav tobolka. Semena upinav bl barvy pipomnaj tvarem semeno lnn.
2)

1}

Rod Sesamum zahrnuje 38 druh. Pvodem je z Afriky a hojn se nyn pstuje v Mal Asii a Indii. V esk republice se nepstuje, protoe nae podneb je pro sezam pli chladn.
3)

Drogou je semeno, kter je zdrojem mimodn kvalitnho oleje (Semen et Oleum sesami).
4)

Semena obsahuj v prmru 42 % svtle lutho, polovyschavho oleje, kter pat k nejlepm jedlm olejm a svou jakost ped i olej olivov. S e m e n a jsou t vynikajcm zdrojem kvalitnch rostlinnch blkovin, niacinu, fosforu, vpnku, sry a sacharid.
5)

S e m e n a podvme jako pjemn, nenvykov, mechanicky psobc projmav prostedek. Podvn semen je t prospn pi gynekologickch a urologickch infekcch. Olej m pzniv vliv na cvy a l napklad hemoroidy; je tak vbornm olejovm rozpoutdlem, napklad kafru.
200

Sezam indick

201

6)

Olej p o d v m e j a k o p o t r a v i n s k , v p i m e n c h dvkch. Semena podvme syrov, v dvce asi 4 ajov liky denn. Dkladn je rozkousme nebo podvme erstv pomlet.
7)

Droga je u r e n a pro dlouhodob s a m o s t a t n podvn. Jej mchn do sms se pli neosvdilo. Pi podvn logicky zdvodnitelnch dvek se nevyskytuj dn vedlej a nedouc inky a nejsou z n m y ani dn kontraindikace.
8)

Sezamov olej pokldme - h n e d vedle aradovho - za nejlep rozpustn m e d i u m pro tukorozpustn ltky a vyluhovnm v n m m e m e pipravovat etn prodn liva, zejmna masnho char a k t e r u . Yzopov, saturejkov, bazalkov nebo mtov olej pedstavuj velmi i n n protirevmatick m a z n . Pokud n e n pedepsno jinak, pipravujeme je vtinou tak, e 100 g r a m drogy - nejlpe j e m n sekan erstv suroviny - vame pl hodiny na vodn lzni v oteven s k l e n n ndob se irokm h r d l e m , potom sklenici vyjmeme, opatme vkem, n e c h m e pi pokojov teplot nkolik d n dojt" a p a k pefiltrujeme. Sezamov semeno lze pokldat za pirozen potravn produkt, dodvajc tlu vpnk, n a p k l a d v prevenci osteoporzy. V homeopatii se sezamov drogy ani olej pro pm pouit nevyuvaj, ale olej jako m d i u m pro vrobu a konzervaci jinch l t e k je ji dost bn. Pitom se pochopiteln vyuv i livch vlastnost tohoto oleje. Sezamov semeno je zkladn surovinou pro vrobu chutn pastovit chalvy. Legendrn sezame - otevi se" naznauje magickou moc byliny, pomhajc otevrat tajn dvee, objevovat tajn chodby a nachzet ukryt poklady. Samotn sezamov olej se pouv na vrobu nejkvalitnjch mdel a pleovch mlk. V parfumerii je tak vznamnm tukovm mdiem pro tzv. enleur, co je etrn extrakce tukem, kter se pouv pi pprav vzcnch, na extrakci choulostivch vonnch ltek, napklad z kvtu mimzy.
10) 9)

Kombinace 3 dl aradovho a 1 dlu sezamovho oleje pedstavuje vynikajc mdium pro ppravu masnch olej, jak je naznaeno v odstavci 8. Vedle uvedench olej je teba se jet zmnit o zzvorovm oleji, kter m siln zahvac a protirevmatick psoben. Naproti tomu olej kafrov je pjemn chladiv a pouvme jej pedevm ke sportovnm masm, napklad po zvenm vkonu. Uveden kombinace aradovho a sezamovho oleje nachz vynikajc uplatnn tak v kosmetice: Polvkovou lci olejov smsi rozmchme v kelmku blho jogurtu a pro parfumaci pidme nkolik kapek vonn silice, napklad gerniov, santalov nebo levandulov. Takto upraven prostedek naneseme na obliej v podob masky a ponechme 20 a 25 minut. Maska bezvadn vyist trudovitou ple, zvlh suchou ple a dokonce vyrovnv vrsky. Ayurvdt lkai doporuuj sezamov olej s tuls neboli bazalkou posvtnou (Ocimum sanctum L.) ke vtrn do reflexnch ploek, ppadn do akupunkturnch bod. Mlet sezamov semeno spolu se semenem lnnm a mletmi fky vytv pastu, kter pi pravideln konzumaci nkolika ajovch liek denn zabezpeuje mkkou stolici, bez pznak prjm nebo zcpy.

202

203

SILENKA
SILENKA NADMUTA elesilenkovitch (Silenaceae) SILENE VULGARIS (Moench.) Garcke Silenka obyajn (s) r Gartenkropf, s Morgenrschen (n) Sweet Catchly (a) Silene (f) Sileno ()

Silenka nadmut je voln trsnat trvalka, dorstajc plmetrov vky, lys, nkdy pit. Lodyhy m vtven, vystoupav. Listy jsou vejit a kopinat, kvty jednotliv ve vidlanech. Kalich nafoukl, neopadav, koruna bl nebo narovl, pltky irok, hluboce dvojklan, tobolka bv velk 5 a 15 mm. Silenka je velmi promnliv druh, jeho vnitrodruhov taxony nejsou prakticky prozkoumny, a z hlediska litelskho je proto nerozliujeme. Bn se uvd 5 poddruh: silenka prav (Silene vulgaris), rozprosten (prostrata), suov (humilis), irolist (commutata) a vejitolist (ovalifolia). Silenka je bnou soust lunch spoleenstev, roste na pastvinch, svtlch mezch, lemuje lesy. M rda ivn, vpenit a neutrln pdy, psit i hlinit. P e d m t e m sbru je kvetouc na (Herba sileneae), s b r a n od ervna do z, nejlpe mezi trnctou a estnctou hodinou. Droga obsahuje pedevm saponiny, dle tsloviny, mal mnostv pryskyic, ltky m i n e r l n a n k t e r p r a m e n y uvdj i ptomnost nedostaten probdanho glykosidu.
5) 4) 3) 2)

x)

pudn prostedek. Lze ji pout i jako doplkov livo pi tch formch prjm, napklad pi plavici apod. 204

D r o g a je v l i d o v m litelstv p o u v n a j a k o osvden moo-

Silenka nadmut
205

Zevn je vyuvna formou kaovitch obklad na nehojc se rny a rzn kon afekce, ppadn i na leh spleniny. Forma koupel bvala dve asto vyuvna v lb revmatickch onemocnn a ekzm. Aplikovaly se koupele rukou nebo nohou, zpravidla v srich po 12 koupelch. V souasnosti se na silenku spe pozapomnlo. Empirick zkuenosti jsme pevzali pedevm z bloruskho lidovho litelstv.
6)

Bnou lkovou formou je krtkodob vaen dvouminutov odvar, kter je vhodn jak pro vnitn, tak i pro zevn pouit. Kaovit obklady se pipravovaly pomletm erstv rostliny anebo spaenm suchho rostlinnho materilu vrouc vodou. Silenkovou drogu podvme samostatn spe vjimen. Vtinou dvme pednost jej kombinaci do smsi s jinmi drogami. V urologii je dobr sms stejnch dl silenky, zlatoblu, koene jehlice, svzele syiovho a matedouky. Podvme 4krt denn 0,3 litru. V lb prjm kombinujeme silenku obyejn s koenem ntrnku, s koenem krvavce totenu a s jinmi, adstringentn psobcmi drogami. Pi zevnm pouit je samostatn pouit naopak vhodnj. Droga nen urena pro dlouhodob uvn, vyhbme se i uit vych dvek. Pi bn aplikaci nebyly pozorovny dn vraznj nedouc inky. V thotenstv a pi laktaci drogu nepouvme.
8) 7)

meopatick ely sbrme erstvou kvetouc na ji kolem dest hodiny dopoledne. Zpracovvme ji podle 3 lihem 80% a dle potencujeme lihem 40% a na edn D3. Obecn uvme tinkturu v potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 9 kapek, ped jdlem. Tinkturu podvme vtinou tam, kde nememe silenku alopaticky samostatn pout. Pedevm to bude pi zstav nebo zadrovn moe, pi vech potch v oblasti pnve, a u se stevy nebo moovody apod. Pouvme ji s spchem i zevn pi oetovn ran a pedevm ekzm. Silenkov droga toho asu nen pedmtem obchodnho podnikn, take zjemci si ji mus opatit vlastnm sbrem. Vyuit silenky je v eskch zemch tm neznm, zato lidov litelstv lask v okol Frdlantu nad Ostravic a slezsk okolo Frdku-Mstku ji v dvjch dobch obas vyuvalo. Stopy vedou k protirevmatickm koupelm rukou a nohou, kdy silenka bvala mchna obvykle s tyminem i matedoukou nebo s peslikou. Ze slezsk hapatky" se dochoval recept na moopudn aj: Vezmi ti dly zlatoblu, dva dly silenky a po jednom dlu popence, bezovho listu a kopivy ahavky. Ve smchej dohromady a piprav aj, kter slou proti suchmu lmn a velice ene na mo. Mnoz nsledovnci Paracelsovi, vychzejc z nauky o signaturch, vyuvali silenku k lb rznch otok uvnm vnitn a rznch opuchln v podob kaovitch obklad. Bohuel pozdji upadla bylina v zapomnn.
10)

Pi chronickm prjm jsme s spchem vyuili tuto sms: nati epku 100 g nati silenky 50 g koene totenu 50 g koene ntrnku 25 g nati tyminu 25 g Pipravujeme a podvme jako tzv. bylinsk aj, v dvce 0,75 litru denn. 9) Homeopatick zpracovn silenky je dvno zapomenuto, ale nebude na kodu, kdy si tuto monost znovu pipomeneme. Pro ho206

207

SKORICOVNIK
SKOICOVNK CINSK ele vavnovitch (Lauraceae) CINNAMONUM CASSIABlume koricovnk nsky (s) (r) Gemeiner Zimtbaum (n) Cinnamon Tree (a) Cammellier casse (f) Canella ()
1)

Skoicovnk nsk je s t a t n tropick strom, dorstajc vky

i p e s 10 m e t r , s listy svtle zelenmi, vonnmi, p o n k u d umi a delmi ne u skoicovnku cejlonskho. K r u m drsnou, rozpukanou, popelav edou. Kvty jsou drobn, lutav, n e n p a d n a vytvej vrcholinat svazeky a dk, l a t n a t kvtenstv. N e z r a l d u n a t plody tohoto d r u h u maj velmi pjemn aroma. Sbraj se t s n po odkvtu, su se a na t r h pichzej j a k o tzv. kassiov kvt. N k d y se skoicovnk pstuje v podob vtho kee.
2)

Skoicovnk se pstuje na Cejlnu, v n, na J v , S u m a t e

a v dalch tropickch oblastech. Drogou je k r a (Cortex cinnamoni). Me se s b r a t ji ve t e t m roce, vjimen i ve d r u h m roce, avak nejkvalitnj drogu poskytuj stromy nebo k e e osmilet a star.
4) 3)

Nejdleitj obsahovou ltkou skoicov kry je silice, kter

obsahuje aldehyd kyseliny skoicov, phellandrin a eugenol. Dle ve skoici nachzme tsloviny, pryskyice a bezduskat extraktivn ltky nejednotn povahy, slizy a dal ltky.
5)

Skoice je silnm prostedkem desinfeknm, s pomrn irokm

antibiotickm spektrem. Zlepuje trven, odstrauje nadmn a k tomu se pojc flatulenci. Skoice je pokldna za jeden z nejdleitjch lk ayurvdy, staroindickho tradinho lebnho smru. Tak nsk lkask koly si skoice neobyejn vily, Skoicovnk nsk 208

209

protoe se o n traduje, e vyrovnv harmonii element j ang a j in. Znm je i pomrn vrazn inek protiprjmov.
6)

Ze skoice lze pirozen pipravovat nlev nebo odvar, ale my dvme zsadn pednost tinktue, k t e r je i lkrensky bn dostupn. P r m r n dvkovn in 4krt denn 20 a 25 kapek.
7)

Skoici podvme samostatn formou tinktury, ppadn mletou krovou drogu vmchvme do ajovch a koencch sms. Podvn skoice n e m vnj kontraindikace, s ohledem na pomrn siln psobc silici vak nedoporuujeme dlouhodob pravideln uvn, zvlt u velkch dvek.
8)

Skoicov t i n k t u r a je soust lkrensky bn dostupn sloen chinov tinktury, spolu s tinkturou hocovou a pomeranovou. Tato t i n k t u r a mimodn podporuje chu k jdlu a zlepuje trven i ltkovou vmnu. Lkrensk nzev je Tinctura chinae composita. Samotnou skoicovou tinkturu, v souladu s uenm ayurvdy, podvme pi p a d k u ivotnch sil, napklad po razech a pi tkch chorobch, a vude tam, kde je z pznak patrno, e v nemoci siln pevldl jeden z element j ang nebo j i n - v i z pslun literatura. V podstat jde ojeden z nejuniverzlnjch lk s mimodn irokm spektrem ink. Aradov olej s obsahem skoicov silice nebo tinktury, je vbornm masnm mdiem na revmatick svaly a klouby.
9)

Skoici v homeopatii podvme pi vyerpvajcm krvcen svtlou krv. Vhodnou indikac jsou t mosk nemoc i jej suchozemsk projevy (pi jzd autem, letu letadlem apod.), dlon krvcen, krvcen z nosu, bolesti a zpach pi rakovin, prjmy a plynatost. Nej astji pouvme potenci D3 pipravenou klasickm postupem z lkrensk zkladn tinktury (Tinctura cinnamoni) pomoc lihu 30%. Miror, quod moritur homo, qui utitur cinnamono?-Pro vbec lovk umr, kdy skoici asto uv? Skoice m jako koen i jako livo velmi star tradice a hovo o n ji Star Zkon (Exo210
lQ)

dus 30, 23 - 25). Do Evropy se dostala na pelomu 15. a 16. stolet. Skoice mla rovn velk vyuit v magii. Jako vykuovadlo vyvolv vysok duchovn vibrace, pomh pi uzdravovn, posiluje duevn sly a svest. Ze starch herb ji uvd ji herb Matthioliho. Jinak je skoice tak vbornm afrodisiakem. Uv se jako skoicov likr. Sms 40 gram skoicov kry, 30 gram naezan vanilky a 20 gram naezanho koene bolevnku obecnho dme do jednolitrov lhve istho alkoholu 40%. Uzaven nechme 2 a 3 tdny vyluhovat a obas protepeme. Pak precedme, na nkolikrt pefiltrujeme a dme do ist lhve. Uvme lkrt denn likrovou odlivku, po jdle. Proti prjm je vborn nlev ajov liky rozdrcen skoicov kry, kterou pelijeme lkem vac vody a nechme 10 minut pikrytou vyluhovat. Pak precedme a pokud mono hned pijeme, samozejm zchlazen. V rekonvalescenci doporuujeme skoicov vno: Asi 15 gram skoicov tyinky a 2 kusy hebkovho kvtu dme do lhve ervenho vna a nechme 1 tden uzaven na chladnm a temnm mst vyluhovat. Pak precedme a studen uskladnme v lhvi. Pijeme po 1 sklenice, ped obdem a ped vee. Jako prevence proti zntm dsn slou tinktura z 10 kus hebku a pl tyinky prkovan skoice. Oboje dme do 0,5 litru siln itn a 10 a 14 dn nechme uzaven vyluhovat. Pak precedme a vrtme zpt do lhve. Tinkturou pravideln masrujeme zuby a dsn.

211

SLADK
LKORICE LYS ele bobovitch (Fabaceae)

DREVO
GLYCYRRHIZA GLABRA L. Sladovka hladkoplod (s) (s) Gemeines Sssholz, e Lakritze (n) Common Liquorice, Sweet Wort (a) Rgalisse () Legaliza ()

1}

Lkoice l y s a j e t r v a l k a s d r e v n a t m , dlouze vbkatm, lysm

o d d e n k e m . D o r s t piblin metrov vky. Listy jsou lichozpeen, sloen z kopinatch, zespoda lehce ochlupench lstk. Kvty m modrofialov a jsou u m s t n y ve stopkatch, labnch hroznech. P l o d e m je lusk, dlouh kolem 30 m m .
2)

Lkoice j e p r o liv ely p s t o v n a . M r d a p d u suchou,

hlubokou, vivnou a dobe p r o p u s t n o u , podneb tepl a such, polohu slunenou. Velmi dobe se pstuje zejmna po okopaninch. Drogou je oddenek (Radix liquiritiae), podle l a t i n s k h o synonyma n z v u byliny L i q u i r i t i a officinalis Moench. S b r se v b e z n u nebo v jnu, nejlpe od estho do d e s t h o r o k u ivota rostliny.
4) 3)

V droze n a c h z m e p e d e v m saponiny, z nich nejdleitj je

glycyrrhizin, a flavonoidy, n a p k l a d liquiritin. Glycyrrhizin je vce ne p a d e s t k r t slad ne e p n c u k r a m glykosidick c h a r a k ter. Dle v droze n a c h z m e oxykumarny, a s p a r a g n , cukry, krob, m a n n i t , hoiny, pryskyice a ltky h o r m o n l n povahy. Droga m fytoncidn c h a r a k t e r .
5)

Droga m velmi irok pole vyuit. Psob pedevm jako pro-

stedek podporujc vyklalvn u nemoc plic a prduek. Souasn 212 213

Lkoice lys (sladk devo)

mrn zvyuje tvorbu moi a je t lehce projmav. Psob tak bakteriostaticky a antivirov a m rovn spasmolytick (protikeov) psoben, pro kter je vyuvna v lb aludench a dvanctnkovch ved. Tlum rovn tvorbu aludench kyselin, uvolovn gastrinu a tvorbu histamnu, odpovdnho za vznik vtiny alergi. Jestlie jsme si ekli, e droga psob diureticky, plat to pouze pro krtkodob podvn. Naopak pi del aplikaci diurzu sniuje. Hormonln sloka drogy z n in protizntliv prostedek, vyuvan napklad v revmatologii, a tak dleit gynekologikum. Me se podvat tak pi Addisonov chorob, tedy pi snen funkci kry nadledvinek.
6)

4 lihem 90%. Dle se potencuje a do edn D3 lihem 30%. Obecn pouvme potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 7 kapek v troce vody, po jdle. Nejastji pouvme tinkturu v hormonln oblasti, co je hlavn dvod, pro se vlastn lkoice homeopaticky zpracovv. Pedevm se jedn o oblast enskch pohlavnch orgn, kde pln vlastn funkce estrogenu. V praxi to znamen pouit v kadm vku a pro kadou hormonln oblast, a po neplodnost. Nkte autoi doporuuj vkn lkoice jako pomcku pro odnauen kouen, co ovem plat dost omezen, protoe pevnou vli nezvyuje ani lkoice. Odvar koene lkoice m neobyejn velik monosti aplikace, stejn tak jako ajov sms. Odvar z 15 a 20 gram koene v 0,5 litru vody je velmi mrn psobc prostedek pi horenatch stavech, pi chronickch nemocech dchacch orgn, pi nachlazen, kali, zahlenn plic, zvl se suchm kalem, ale stejn tak j lze s spchem pout pi ledvinovch potch (psek nebo kameny), pi dn, revmatismu a bolestivm moen. Stejn spn je sms 8 dl koene proskurnku, 3 dl koene lkoice, 3 dl koene kosatce, 4 dl list podble a po 2 dlech anzu a kvtu divizny. Upravujeme jako bn bylinsk aj. Velice oblben byl lkoicov extrakt, zhotoven podomcku: Nlev ze 100 gram prkovanho koene a 400 gram vody nechme 4 hodiny stt a obas promchme. Pak vylisujeme a pevn zbytek pelijeme 200 gramy vac vody a znovu vylisujeme. Tekutiny slijeme a doplnme 100 gramy lihu 90%, nechme 24 hodiny vyluhovat a pak pefiltrujeme. Vame a na konzistenci sirupu, nejlpe ve vodn lzni. Sirup nejastji uvme pi zahlenn plic a plicnch katarech a pro lep inek jej meme smchat se sirupem z vlho mku, s proskurnkovm sirupem a kosatcovm sirupem.
10)

Drogu pipravujeme nejastji formou nlevu a podvme 2 a 4 lky denn. asto je uvna lkoicov va (Succus liquiritiae), v jednotliv dvce kolem 1 gramu, a meme se setkat i s extraktem, kter dvkujeme v bnch dvkch 10 a 15 kapek, 2 a 4krt denn. N e d o p o r u u j e m e dlouhodob podvn, zvlt vych dvek, s n a d s vjimkou Addisonovy choroby. P r e d v k o v a n m e vyvolat nevolnost a dven, jako i pocit, pipomnajc kocovinu. Droga je v h o d n j a k pro s a m o s t a t n podvn, t a k i pro podvn ve smsch. Oblbena je zvlt j a k o p m s do tzv. p r s n c h aj. V rozumnch dvkch ji m e m e podvat i dtem, k t e r ji maj r d y pro jej sladkou pendrekovou" chu.
8) 7)

Vbornm prostedkem je sirup: Sto dvacet pt gram koene pelijeme 1 litrem ervenho vna a 4 dny macerujeme v uzaven sklenici. Potom precedme a koen podle monosti jet prolisujeme. Do zskan tekutiny pidme 1 kilogram cukru a vame na mrnm ohni do zhoustnut. Uvme denn 4 a 6 ajovch liek, ve vech indikacch shora uvedench. Pro homeopatick zpracovvn, kter nen zvl obvykl, pouvme koen, nejlpe prkovan, co bv nkdy problm. Me bt proto pouit i neloupan koen. Zpracovvme jej podle 214
9)

215

SLEZ
SLZ PEHLEN eleslzovitch (Malvaceae) MALVA NEGLECTA Wallr. Slez nebadan (s) e Weg-Malve, e Pappel (n) DwarfMallow(a) Mauve feuilles rondes (f) Malva vulgar ()

Slz pehlen je jednolet rostlina s polhavou nebo vystoupavou lodyhou, dorstajc bn vky kolem 25 centimetr. M palisty trojhle vejit, brvit, listy pak dlouze apkat, ledvinit a okrouhle srdit, nanejve do jedn tetiny dlanit pti a sedmilalon, na lci lys, s tupmi laloky, vroubkovan zubatmi. Listy jsou na rubu obvykle jemn chlupat. Kvt bled fialov nebo rov, nkdy i blav. Plodem jsou jedl a chutn tzv. chlebky, na Morav zvan patky, s jednm semenem, kter rdy jed hlavn dti. Slz nachzme na mezch, rumitch, na pastvinch, na svtlch krovinch, na vlhkch, ivnch, duskatch, humznch pdch, kamenitch i hlinitch. Ve fytoterapii plnohodnotn meme vyuvat i jin druhy slzu, napklad dvoulet slz lesn (Malva sylvestris L.) nebo a 150 cm dorstajc vytrval slz m a u r s k (Malva mauritiana L.). P e d m t e m s b r u a pouit je j e d n a k kvt, j e d n a k list nebo kvetouc na (Flos, Folim et H e r b a malvae). List sbrme nejlpe v ervnu, ped rozkvtem rostliny, kvt a na pak v ervenci a srpnu, nejlpe kolem jedenct hodiny dopoledne. Kvt sbrme vtinou i s kalichem, pi mal poteb je vhodnj sbr kvt bez kalichu. 216 217
3) 2)

1}

Slz pehlen

U pstovanch druh, kter jsou podstatn statnj, vyluujeme ze sbru lodyhy, nesbrme tedy na, ale pouze list.
4)

Slz je pedevm r e p r e z e n t a n t e m drog slizodrnch. Sliz je j a k v kvtech, t a k i v n a t i . Ve kvtech dle n a c h z m e a n t o k y a n o v barviva, v listech p a k tsloviny, organick kyseliny a dal ltky. Hlavn pole psobnosti se pro slzov drogy otevr vude t a m , kde je zapoteb zajistit o c h r a n u sliznic nebo pokoky. M e m e jej ordinovat v n i t n i zevn, n a p k l a d pi vedov chorob a l u d k u a dvanctnku, pi vedov chorob stev, pi zntech v dutin s t n jako kloktadlo, pi neproduktivnm, obtujcm kali apod.
6) 5)

Ze slzu pipravujeme nlev nebo m a c e r t a podvme jej pednostn po doucch z termosky b h e m dne, aby jeho inek byl co nejrovnomrnj. Za velmi vhodnou lkovou formu p o k l d m e h o m e o p a t i c k aj podle Kloudy, zejmna ve vych potencch. Dobrou lkovou formu pedstavuj t liv klyzmata.
7)

Slz m e m e aplikovat s a m o s t a t n , ale m c h m e jej pedevm do sms. J e h o inek potencuje p m s ibiku, ale t tezalky, h e m n k u , msku nebo t y m i n u . Droga je netoxick a je v h o d n i pro t h o t n a kojc eny.
8)

Koupel nebo omvn v nlevu ze slzu pehlenho je vynikajcm p r o s t e d k e m proti e k z m u , zejmna atopickmu, kdy t l u m zntlivost, ru svdni a pispv k obnoven n o r m l n h o s t a v u pokoky.
9)

Pro homeopatick zpracovn sbrme erstvou kvetouc rostlinu bez koene, nejlpe mezi trnctou a estnctou hodinou odpoledne. Zpracovvme ji podle 2 lihem 70% a dle potencujeme lih e m 30% a na edn D3. Obecn uvme v potenci D3 s dvkov n m 3 k r t d e n n 7 kapek, po jdle, v troce vody. Uvme ve vech ppadech, kdy se j e d n o postien nebo ohroen sliznic, pedevm u sliznic dchacch cest a aludku. Zevn uvme na omvn a oetovn r a n a jejich urychlen hojen. 218

Kytice slzu pehlenho, postaven ve vze pede dvemi nebo mezi okny, m dajn schopnost pivolat zpt ztracenou lsku. Slz je ovem obvyklou pms p r s n c h aj, u n s n a p k l a d z n m h o aje Species pectorales P l a n t a . Je ale t e b a d t velk pozor pi sbru: List n e s m bt n a p a d e n rz slzovou (Puccinia malvacearum), co se projev oranovoerven m a h n d m tekovnm. K r u h y pod oima nebo kolem o bezpen odstrauje pasta, zhotoven z prkovanch list slzu v troce vody. N a n m e tlust na postien m s t a a n e c h m e pl hodiny psobit. P a k splachujeme istou vodou. Na slzen o m e m e m i m o jin pout nsledujc obklady: Po 1 ajov lice slzovch kvt a m t y p e p r n pelijeme lkem vac vody, n e c h m e 5 a 10 m i n u t vyluhovat a precedme. Obklady p i k l d m e 3 k r t tdn. P i bronchitde dt pouvme sms bylin, k t e r velmi ulehuje pote. N l e v zhotovujeme ze smsi slzu, jitrocele k o p i n a t h o , fenyklu a t y m i n u nebo matedouky. Deset g r a m smsi pidme do 1 litru vody a pijeme na vcekrt pes den. P i blm vtoku provdme vplach pochvy sms slzu a matedouky: Dv polvkov lce slzu a 10 vtviek matedouky nebo t y m i n u d m e do 0,5 litru s t u d e n vody, pivedeme k varu, odstavme a n e c h m e 10 m i n u t vyluhovat. Precedme pes paprov filtr. Vplach provdme jednou denn. P i keovch ilch psob dobe s m s pro v n i t n uvn: Po 1 polvkov lci ebku, slzu a list p a m p e l i k y pelijeme velkou sklenic vac vody a pikryt n e c h m e 5 m i n u t vyluhovat. Precedme a pijeme 2 a 3 lky denn, ped jdlem. Pijeme nejdle dva msce.

10)

219

SLUNENICE
SLUNENICE ROCNI
elehvzdnicovitch (Asteraceae)

HELIANTHUS ANNUUS L.
Slnenica ron (s) e Sonnenblume (n) Sunflower (a) Grand soleil, Hlianthe (f) Girasol()

1}

Slunenice ron je velmi s t a t n j e d n o l e t rostlina, dorstajc

b n vky a 2,5 m e t r u . Cel je d r s n c h l u p a t . L o d y h a bv obvykle nevtven, listy jsou velk, iroce vejit, doln a p k a t , h o r n p o n k u d men. Jednotliv bory se nachzej na vrcholku lodyhy, maj p r m r 20 a 25 c e n t i m e t r , n k d y dokonce i vt. Jazykov kvty jsou zlatolut, lko je ploch s ob vej itmi nak a m i . Cel kvtenstv je obvykle sklonn a ni. Kvete od s r p n a do jna.
2)

Slunenice je b n p s t o v a n olejodrn rostlina, vjimen P e d m t e m sbru a uit je semeno, p o t e b n k vrob jedlho

zplauje.
3)

oleje (Semen et O l e u m helianthi). Mn asto se s e t k v m e s vyu i t m k v t u (Flos helianthi), ale pouvn je stle astj a dluno ci opraven.
4)

S e m e n a obsahuj k o l e m 45 % oleje, blkoviny, glyceridy, steroly,

fosfolipidy, k a r o t i n o i d y , organick kyseliny, j a k o citrnov, v i n n , c h l o r o g e n o v . V l i s t e c h a l u t c h k v t e c h byl n a l e z e n flavonoid

quercimeritrin, kumarnov glykosidy, triterpenov saponiny, karotinoidy, antokyany, tsloviny, cholin, betain, hok helianthin a minerln ltky. Slunenicov olej je hodnotn pedevm tm, e 220
221

Slunenice ron

obsahuje vysok podl n e n a s y c e n c h m a s t n c h kyselin, zvlt linolenov a olejov. Kvt slunenice sniuje horeku, zlepuje trven, sniuje pocen. Byla rovn p r o k z n a stimulace j a t e r n innosti. Aplikovna zevn dovede droga lit hnisav kon afekce, znty a zapaen. Slunenicov semena, povan syrov v dvce dvou a ty ajovch liek denn, zlepuj ostrost vidn. Olej m protisklerotick inky a je dobrm m d i e m pro ppravu mast, vtak, livch olej apod. Kvt podvme bu ve form prku, asi 5 g r a m denn, nebo formou bnho nlevu. Kvtovou t i n k t u r u , p i p r a v e n o u b n m zpsobem, podvme 2 a 4 k r t d e n n po 25 a 40 k a p k c h .
7) 6) 5)

Pouit homeopatickch t i n k t u r je velice irok, od pot se zavnm, s moenm, s chronickmi horenatmi stavy a chronick bronchitdy, nachlazen a kael. T a k vnj pouit m sv opods t a t n n p i vech konch problmech, zejmna chronickch, kdy viva pokoky je nedostaten. N e n a s y c e n m a s t n kyseliny, obsaen v oleji, dve oznaovan j a k o v i t a m n F, psob j a k o tzv. prekursory p r o s t a g l a n d i n , tedy initel s psobenm podobnm i n k m hormon. Prostaglandin y dovedou o r g a n i s m u s o c h r n i t ped vysokm k r e v n m t l a k e m i ped vznikem peptickho vedu. S e m e n a obsahuj t a k provitamin A a hojnost potae. Ne n a d a r m o se k, e pota je pro srdce tm, m je voda pro kvtiny. Slunenice se odedvna vyuvala t k tzv. m u m i l n lb, kdy se n a p k l a d kousek obvazu, n a s k l h o krv nemocnho, implantoval do slunenice, do s t e d u jejho tale", m se dosti vrazn urychlovala lba, zejmna vlench zrann. Z pbuznho d r u h u slunenice t o p i n a m b u r ( H e l l i a n t h u s tuberosus L.), zvan t t o p i n a m b u r hlznat, vyrb esk farmaceutick p r m y s l hodnotn vtaek, slouc pro p o d p r n o u lbu cukrovky a ischemick choroby srden. Nedocenn je zatm innost kvt slnenice pi konch potch. N a p k l a d z 1/2 liky n a e z a n c h k v t na s k l e n k u vody, v a e n 3 a 5 m i n u t pi m r n m varu, d o s t a n e m e vynikajc odvar pro obklady a vymvn r a n . P i plicnch onemocnnch se doporuuje sms k v t slunenice s kvty ernho bezu, s lipovmi kvty, vrbovou k r o u a celkem zlatoblem. Pro sms posilujc trven m c h m e kvt slunenice s benediktem, m t o u peprnou, tezalkou, kopivou, k o e n e m andliky, zemlu a k o e n e m pukvorce.
10)

Kvtovou drogu m e m e p o d v a t s a m o s t a t n nebo v libovoln smsi. Nebyly zjitny dn nedouc inky, a n i k o n t r a i n d i k a ce, a droga je proto v h o d n i k podvn t h o t n m a kojcm e n m . Kdy zanaj dozrvat semnka, odzneme cel bor, rozeeme na m a l k o u s k y a zalijeme l k r e n s k m d e n a t u r o v a n m lihem, n a e d n m na koncentraci 65 %, p i d m e h r s t mdlovch vloek nebo n a d r o b n o n a k r j e n h o mdla a dobe promchme. Pot ndobu v y s t a v m e na 10 d n na slunko a procedme. Mnostv pouitho lihu se b u d e podle velikosti slunenicovho k v t u pohybovat mezi p l a j e d n m litrem. P o u v m e j a k o vborn protirevmatick m a z n . V e z m e m e 10 g r a m eukalyptovho oleje a 40 g r a m t i n k t u r y z k v t slunenice, smchme a dokonale ped pouitm protepeme. Uvme 3 k r t d e n n 20 a 25 k a p e k pro podporu vykalvn a proti sklerze.
9) 8)

V homeopatii zpracovvme erstv kvtn bory v p l n m kv-

t u , nejlpe v s r p n u kolem 8. hodiny r a n n . Zpracovvaj se podle 3 lihem 96% a dle se ed lihem 4 5 % a na potenci D4. V tto se t a k obecn uv t i n k t u r a , s dvkovnm 3 k r t denn 6 kapek, ped jdlem.

222

223

SJA
SOJALUSTINAT
elebobovitch (Fabaceae)

GLYCINEMAX(L.)Mer.
Sja fazuov (s) e Sojabohne (n) Soy Ben (a) Sja, Soya (f) Sja ()

Sja l u t i n a t je jednolet, v p p a d n k t e r c h k u l t i v a r dvoulet, p l a p e s j e d e n m e t r dorstajc rostlina, rezav h n d chlup a t s pmou, vtvenou lodyhou s listovm, podobnm listov fazolovmu. Listy jsou trojetn, p a l i s t n a t , lstky okrouhle vejit a eliptick, celokrajn s drobnmi palstky. Kvtn hrozny jsou labn a maj 5 a 8 kvt, k u l t i v a r y 15 a 20 kvt. Kalich je trubkovit, u t y zdli t r u b k y , k o r u n a s t a r o r o v , lehce fialov n e b o i bl. P l o d e m jsou lusky 3 a 8 x 1 centimetr, dvou a t y s e m e n n . Kvete v ervenci a s r p n u . Sja je pvodn rostlinou ve vchodn Asii, nyn se bn pstuje v m n o h a zemch, u n s v teplejch oblastech. asto zplauje.
3) 2)

1}

P e d m t e m uit jsou sjov boby a sjov olej ( F r u c t u s et O l e u m Sja obsahuje hojnost plnohodnotnch blkovin, t r n c t k r t vce

glycinae).
4)

blkovin ne drbe maso, t y i k r t vce blkovin ne slepi vejce a t i k r t vce blkovin ne hovz maso. P t o m n y j s o u i c e n n fosfolipidy, j a k o n a p k l a d lecithin a cephallin. Je b o h a t na m i n e r l n soli - draslk, hok, vpnk, fosfor, m, elezo, m a n g a n , zinek, nikl a kobalt. N a l e z e n byl i isoflavonov glykosid daidzin a genistin, z v i t a m n p a k p r o v i t a m i n A, v i t a m n y Bi a B2, C, D, E a K.

Sja lutinat
225

224

Povn sji m nesmrn pzniv vliv na krve tvorbu, na nervovou soustavu i na ltkovou vmnu. Je prospn pi cukrovce, krevnch chorobch, neurasthenii, pi chorob z ozen, pi aterosklerze. Vhodn je zejmna tzv. sjov mlko, kter mrn tlum pekyselen aludku a je neocenitelnou potravinou pro alergiky. Sjov boby pi pravideln konsumaci vrazn sniuj hladinu krevnho cholesterolu, uvdj krevn tlak na normln rove, chrn ped tvorbou luovch kamnk a sniuj riziko vzniku rakoviny prsu. J a k o dietn potravina nem sja stanovenu prmrnou ani maximln dvku, mla by vak bt na jdelnku minimln jednou tdn. Pipomnme vak Kneippovo veho s mrou a dobrho pomalu", protoe sja obsahuje vysok mnostv blkovin. Ze sjovch specialit jmenujme alespo sjov mlko, sjov maso, hrubou a hladkou mouku, sjov sr tofu a sjovou omku tamari. Na kleni je urena sja v podob malch zelench kuliek pod nzvem mungo. Sjovou m o u k u vyuvme formou za tepla pipravench kao vitch obklad na zmkovn rznch boul, zatvrdlin a otok. Vznikne-li pli dk produkt, doporuujeme jeho z a h u t n h l a d k o u peninou moukou.
9) 8) 7) 6)

5)

Zajmav je obsah vtiny ltek, dleitch pro stavbu a celkovou existenci organismu. Tak napklad obsah prvk in: vpnk 250 mg% hok 247 mg% draslk 1 740 mg% fosfor 580 mg% elezo 11,5 mg% mangan 4 mg% sodk 4 mg% zinek 1 mg% Podobn zajmav je i obsah jednotlivch vitamn: vitamn Bi 1,0 mg% vitamn B2 0,5 mg% vitamn B3 2,5 mg% vitamn B6 0,7 mg% kyselina listov 100,0 ug% kyselina pantothenov 1,7 mg% vitamn H - biotin 70,0 ug% vitamn C stopy vitamn E 15,3 mg% Mezi to pat samozejm i karoteny, pokud pedpokldme plnou pemnu na vitamn A, tedy karoteny 100,0 ug%, pepoteno na vitamn A. Je ovem teba pipomenout, e sja je pomrn siln zsadotvorn a e pi pehnan konzumaci m negativn vliv na ivotnost ervench krvinek.

V homeopatii se sja neuv, aspo nen znm dn zpsob takovhoto zpracovn. Sjov pomaznka se ampiony se piprav ze 125 gram uvaench sjovch bob, 125 gram ampion (v obou ppadech se rozum vsdkov hmotnost), 1 cibule, mosk soli, 2 polvkovch lic sjovho oleje, libeku, majornky, papriky, prkovan kurkumy nebo curry koen. Na oleji zpnme cibuli a na drobno nakrjen ampiony a podusme s majornkou do zmknut. Uvaenou sju pomeleme na masovm mlnku, pidme podusen ampiony, sl, libeek a okoenme. 226
10)

227

SOSNA
BOROVICE LESN ele borovicovitch (Pinaceae) PINUS SYLVESTRIS L. Borovica lesn (s) e Waldkiefer, e Fhre (n) Pine Tree (a) Pin commune (f) Pino Silvestra ()

Borovice lesn je vdyzelen jehlinan, dorstajc vky kolem 30 metr. Vtven m peslenit, silnj vtve jsou tm vdy zakiven a pomrn krtk. Kra je zpotku edohnd, pozdji edorov, letorosty zprvu nazelenal, pozdji zelenoed. Pupeny jsou kolem 1 centimetru dlouh, podlouhl, s etnmi upinami. Jehlice rostou po dvou, smrem ke koncm letorost jsou nahlouen, asi 3 a 8 cm dlouh. Samic itice jsou jednotliv nebo ve svazecch po dvou a tech, jsou tmavohnd, a 8 centimetr dlouh. Supiny jsou podlouhl, s lehce vyklenutmi ttky. Sosna m v oblib mrn such, psit, kypr, slab zsadit pdy. Pouitou drogou jsou nejastji p u p e n y (Turio pini), s b r a n zpravidla v d u b n u , t s n p e d rozvitm. Maj pryskyin a r o m a . Dle uveden ltky vak obsahuj prakticky vechny sti stromu.
4) 3) 2)

1}

Hlavnmi obsahovmi ltkami jsou silice a pryskyice. V silici nachzme a- a /?- pinen, limonen, phellandrin, camphen, cadinen, myrcen, sylvestren, caren, cymen, bornylacett a dal terpeny. Ptomna je t hoina pinopilarin, tsloviny, mal mnostv vitamnu C a dal ltky. Komplex obsahovch ltek psob siln fytoncidn. 228

Borovice lesn (sosna)

229

Droga drd pokoku a sliznice, psob desinfekn, usnaduje odkalvn a zvyuje tvobu hlen a trvicch ferment. Aktivizuje obrann mechanismy pi hnisavch konch defektech, m psoben protirevmatick, tedy protizntliv a protibolestiv.
6)

5)

Vnitn podvme zpravidla odvar, a to v dvce od 5 do 8 polvkovch lic denn. Vhodnou lkovou formou je tak inhalace par vac se drogy, uvan 5 a 8, maximln 10 minut, zpravidla jednou, vjimen i dvakrt denn. Velmi vhodnou lkovou formou jsou koupele rukou a nohou, aplikovan obyejn veer, v rozmez 10 a 15 minut, zpravidla co nejteplej. Celkov koupele, kter se obas doporuuj, se nm vak jev pli drdiv, a proto je ve sv praxi nepouvme. Drogu podvme pedevm samostatn, a to zsadn pouze krtkodob. Vyhbme se pouvn terpentnu a jinch koncentrovanch vtak, a sice pro velmi relnou monost silnho podrdn, a pokozen dchacch cest, trvicho stroj a pedevm ledvin a jater.
8) 7)

Stejn jako sosnu lze pout i drogy z jinch druh borovice, pedevm z vysokohorsk klee (kosodeviny), ale i z borovice ern. Z drogy se vyrb ada odvozench prostedk, jako napklad terpentn, terpentnov silice, borovicov dehet, borovicov pryskyin balzm a dal. Tyto koncentrty pouvme vhradn zevn, a to velmi opatrn, protoe maj siln drdiv inek. V minulch a ne tak docela vzdlench dobch existovalo nkolik stovek lzn, kter zaloily svou slvu na tzv. borovicovch koupelch. Tyto koupele pedstavovaly odvary nebo nlevy z rznho mnostv a z rznch druh borovicovho jehli. Pouvaly se tak vrcholky smrku ztepilho a borovice lesn a jejich kombinace. Kad lzn mly sv druhy a sv speciality. Msty se uvalo i erstv jehli. Mnostv jehli nebo vrcholk bylo kolem 2 kilogram na 25 litr nlevu. Pro koupele se uvalo mnostv od 8 do 25 litr na koupel. Nkde se tak odvar zahuoval do konzistence hust vy.

10)

Pupeny borovice pouvme jako gemmoterapeutikum (gemmoterapie viz 6. dl) pedevm pro jej regeneran vliv na tvrd tkn, kosti a chrupavky, a pi degenerativn form revmatismu.
9)

Homeopatick zpracovn borovice nen obvykl. Alopatick pouit borovice je dost nebezpen pro pli prudk psoben, pedevm na ledviny. Proto tak jedin homeopatick prostedky mohou bt velmi jemn a citliv odstupovan. Zpracovvme koneky vtviek - vhonky, kter run, bez pouit kovovch nstroj, natrhme nadrobno. Upravujeme podle 3 lihem 90% a dle pak edme a na potenci D5 lihem 45%. Obecn uvme potence D3, D4 a D5 s dvkovnm prmrn 3krt denn 8 kapek, po jdle, do vody. Uvn tinktur mus bt pesn dvkovno, pouvme je pro celkov poslen organismu, pro rekonvalescenci po tkch chorobch a pro celkov osven. 230

231

SPORYS
SPOR LKASK elesporovitch (Verbenaceae) VERBENA OFFICINALIS L. eleznk lekrsky (s) (s) Echtes Eisenkraut (n) Vervain (a) Verveme officinale (f) Verbena () Spor lkask je trvalka s tuhou, pmou lodyhou, dorstajc vky kolem pl m e t r u . Lodyha je t y h r a n n , drsn, v horn polovin vtven. Listy m vstcn, doln a p k a t a podlouhl, a dvak r t peenosen. Horn listy bvaj pisedl, podlouhle kopinat, celokrajn nebo vroubkovan. Klasy drobnch kvt jsou listenat, kalich trubkovit, n e s t e j n ptiut, k o r u n a epicovit, svtle rov. Plodem jsou tyi tvrdky.
2) 1}

Spor roste vtinou na mezch a pastvinch, na pustch ms-

tech, skldkch a rumitch. Miluje pdy vlhk a vyschav, iv, humzn, zsadit i neutrln, psitohlinit. Je to rostlina teplomiln. Mimodn oblben je ve Francii, kde se asto podv jako stoln aj. Drogou je kvetouc na (Herba verbenae), sbran od konce ervna do srpna, nejlpe kolem poledne.
4) 3)

H l a v n o b s a h o v o u l t k o u j e m o n o t e r p e n o v glykosid v e r b e n a l i n .

D l e zde n a c h z m e sliz, hoiny, m l o tslovin, s a p o n i n y , k e t o n i c k o u silici a dal ltky.

5)

S p o r j e m i m o d n i n n , v s o u a s n o s t i v a k v e l m i podceo-

v a n bylina. P e d e v m s e u p l a t u j e p i p s y c h o g e n n p o d m n n c h tzv. t e n s n c h b o l e s t e c h hlavy. Zlepuje t t r v e n , a to formou zv-

en sekrece trvicch v a enzym a zvenm stevnho tonu. Droga t desinfikuje steva a pispv tak k normalizaci stevn 232 233

Spor lkask

mikroflry. Zvyuje sekreci mateskho mlka a psob i jako doplkov antiepileptikum. Vyuvme ji t k detoxikaci, protoe podporuje jatern funkce, ist" ledviny a psob moopudn, a proto je jej podvn indikovno i v urologii. Pomh vyvolat zaraenou menstruaci. Znm je i uit zevn, jako kloktadlo a na nehojc se rny, jako i na mas vlasovch konk, kdy psob jako vborn vlasov tonikum. Obvyklou lkovou formou je nlev. Dobe psob i homeopatick aj podle Kloudy, uvan v potencch kolem U 9 , nebo lkov forma bylinnho balzmu (viz I. dl). Droga nen vhodn pro dlouhodob podvn vych dvek. Rovn v thotenstv je vce i mn nevhodn. Meme ji s spchem kombinovat do nejrznjch sms. Nejsou znmy dn kontraindikace ani nedouc inky. Monost aplikovat drogu do smsi je velk a prakticky lze ci, e se spor sn se vemi bylinami a je to tedy bylina velmi univerzln. J a k o sedativum mchme spor pedevm s medukou, tezalkou a s listem vrbky zkolist, pi bolestech hlavy se osvdila kombinace s listem vinn rvy (pi sbru je teba dt pozor, aby nebyl chemicky oeten), s nat srdenku a s m a m listem. Sporovy aj doporuujeme pi nav, maltnosti a slabosti z nejrznjch pin. V tchto indikacch spor doporuujeme mchat zejmna s vesem, nat ptaho rdesna, s nat ronku bolhoje a nat matedouky. Homeopatick prostedky ze spore maj celkem podobn uit jako alopatick, ale navc maj urit netypick inky jako napklad vliv na vskyt a likvidaci lunkovch a moovch kamen. Zpracovvme erstvou, kvetouc na, nejlpe hned na zatku kvtu kolem dest hodiny dopoledne, a to podle 3 lihem 65%. Dle edme a na potenci D4 lihem 40%. Obecn uvme v potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, ped jdlem.
9) 8) 7) 6)

Rozsah pouit homeopatickch prostedk je velmi irok, a to pro vnitn i vnj pouit. Slou jako lk pro zven innosti jater, lunku, proti moovm a lunkovm k a m e n m , na vplachy, kloktn, obklady a koupele, pedevm pi nehojcch se ranch, ale i pro podporu organismu, jeho poslen, i pro poslen nervovho systmu. io) Egypan vili, e bylina pochz se slz bohyn Isidy. ekov zasvcovali bylinu Venui a kn nosili ve svm rouchu jej koen. asto t bvala pms npoj lsky. man slovem verbena" oznaovali rostliny, kter slouvaly k oist ducha. V Persii platila za rostlinu ist magickou. Surya se ve sv knize Skryt liv sly rostlin odvolv na Alberta Magna, kter doporuoval vinn odvar proti ucpn" jater, sleziny a ledvin. Pi nefunkn nebo mlo fungujc slezine dme 30 gram such n a t na pl hodiny do studen vody, pak pivedeme k varu, krtce povarme a pikryt nechme 10 minut vyluhovat. Pijeme po 1 lku, ped obdem a vee. Pro poslen nerv pelijeme rovnou polvkovou lci n a t lkem vac vody, 10 minut nechme vyluhovat a precedme. Pijeme denn 3 lky, vdy po jdle. Pi horenatch stavech pelijeme po 1 vrchovat polvkov lci spore a alvje lkem vac vody, nechme 10 m i n u t vyluhovat a precedme. Pijeme denn 3 lky mezi jdly a meme tak osladit. Kdo trp astmi zubnmi kazy, me si pomoci zhotovenm stn a zubn vody ze spore: H r s t n a t dme do 0,5 litru istho alkoholu a nechme 5 a 7 dn vyluhovat. Pak slijeme, na vylisujeme, ob tekutiny slijeme a jemn pefiltrujeme. Skladujeme dobe uzaven. Vdy po vyistn zub pouijeme 1 polvkovou lci na dvou a tminutov vplach stn dutiny. Zsadn vak nepolykme.

234

235

SPORYS ALOISKA
ALOISIE TROJLIST
elesporovitch (Verbenaceae)

LIPPIA CITRIODORA Kunth.

Alojzia citrnov (s) r Zitronenstrauch (n) Lemon Verbena (a) Verveine citronelle (f) Hierba Luise ()

Aloisie trojlist, z v a n lidov spor aloiska, je o p a d a v ke, vysok kolem 2 m e t r , s p r u h o v a n m i vtvemi a s listy v trojp e s l e n e c h . Listy j s o u celokrajn, dlouze zapiatl, citrnov vonc. Kvty j s o u drobn, lila barvy, rostou v dkch l a t c h na koncch lodyh a v padch list. Kvete v pozdnm lt. Semeno m h n d , malik, kapkovitho tvaru. S y n o n y m u m Aloysia triphylla (L. Hrit) Britt.
2)

1]

Spor aloiska pochz z J i n Ameriky a byl do Evropy pivezen

Spanly. Pestoe to n e n rostlina pli otuil, doke ve svch h l u b o k c h k o e n e c h p e k a t i m r z , p o k u d jsou n a d z e m n sti odezny a rostlina pikryta slmou. Miluje slunenou polohu, lehkou, dobe p r o p u s t n o u alkalickou p d u . Rozmnouje se vsevem na j a e nebo zkovnm polovyzrlmi zky na konci j a r a . Doporuuj e m e vysvat nebo vysazovat na vzdlenost asi 1 m e t r u . Aloiska je bylina, k t e r velmi dobe sn pstovn v koench jako rostlina pokojov. I pi pokojov teplot vak me v zim shodit listy. Na j a e ji p a k proeeme a namome do tepl vody, abychom ji oivili.
3)

P e d m t e m sbru a lebnho vyuit jsou listy (Folim lippiae

citriodori), sbran kdykoliv, nejlpe vak na potku kvtu, kolem devt hodiny r n o .

Aloisie trojlist
236 237

4)

Droga obsahuje vysok procento citrnov vonc silice, m e n mnostv tslovin, organick kyseliny, flavonoidy a dal ltky. Droga m m r n uklidujc psoben, tlum pekrven nosn sliznice, l zancenou sliznici prduek, zlepuje trven, odstrauje aluden kee a nadmn. Pouvme ji proto k len tachykardie - buen srdce, pi rozruen a neklidu, pi aludenm a dvanctnkovm vedu, k lb kale a chorob prdukov-plicnch, pi stevn dyspepsii, pi pocitu oklivosti, spojenm s n u t k n m na zvracen, a na proplachy nosu pi chronick, ale i pi a k u t n rm. Obvyklou lkovou formou je nlev, ppadn t i n k t u r a . aj doporuujeme pt v mnostv 2 a 4 lky denn, t i n k t u r u podvme ve stejn frekvenci, obvykle v dvce 30 a 35 k a p e k na j e d n u dvku. Mimodn vhodnou formou je bylinn balzm. Droga je vhodn j a k pro s a m o s t a t n podvn, t a k i pro aplikaci ve smsch. Nedoporuujeme vak dlouhodob podvn vych dvek. Nejvhodnj kombinace pro zven inku je sms s listy meduky. Droga n e m vrazn nedouc inky ani kontraindikace. Aloiskov olej (viz p p r a v a livch olej v I. dlu) je velmi vhodn m m a s n m prostedkem. Pipravujeme jej nejlpe v aradovm oleji, ale m e m e pout i jin kvalitn olej. P o k u d aloiskovou tinkt u r u p i d m e v m a l m mnostv do aloiskovho oleje, z s k m e dobr lebn p r o s t e d e k na vky pod oima nebo j i n otoky kolem o. T m t o olejo-lihovm e x t r a k t e m n a m a e m e otekl m s t a kolem o a pes zaven oi pot pilome asi na tvrt hodiny kapesnk, nasycen aloiskovm ajem. Ped pouitm musme sms dokonale protepat. Homeopaticky zpracovvme listy kvetouc byliny, nejlpe tsn ped rozkvtem kolem dest hodiny dopoledne. Zpracovvme je podle 3 lihem 85% a dle edme a do potence D4 lihem 40%. Obecn uvme tinkturu v potenci D4 s dvkovnm 3krt denn 7 kapek, po jdle. 238
9) 8) 7) 6) 5)

Uvme podobn jako v alopatii, s tm, e doba uvn je prakticky neomezen, kdeto v alopatii musme dodrovat asov omezen. V praxi pouvme tinkturu nejastji pi vech onemocnnch sliznc a hlavn pi vech poruchch vegetativnho nervovho systmu. Jihoamerit Indini pouvali drogu rovn k vykuovn mstnost a stan pi infeknch chorobch a pikldali erstv listy na nehojc se a zahnisan rny. Pi depresch doporuujeme po 1 rovn polvkov lci aloisky a meduky pelt lkem vac vody a nechat nepikryt 10 minut vyluhovat. Pak precedme a pijeme vdy 1 lek, po jdle. aj doporuujeme osladit, pokud mono medem. Nlev z list, nebo i cel byliny pomh pi slab menstruaci. aj proti migrn: Pi astch nvalech migrny doporuujeme osvdenou nmeckou sms, sloenou ze stejnch dl hemnkovch kvt, aloisky, majornky a lipovch kvt. Sms dobe promchme a vzduchotsn uzaveme v tmav lhvi. Podle poteby pelijeme 1 vrchovatou polvkovou lci lkem vac vody a precedme. Pijeme 2 a 3 lky denn.
10)

239

SRDECNIK
SRDECNIK OBECN
elehluchavkovitch (Lamiaceae)

LEONURUS CARDIACAL.
Srdcovnk obyajn (s) (s) Echtes Herzgespann (n) Motherwort (a) Cardiaque (f) Agripalma ()

Srdenk obecn, lidov zvan buina srdenk, je trvalka s pmou, tuhou lodyhou, dorstajc bn do metrov ve, nkdy i vce. Je bohat vtven. Doln listy dlanit pti a sedmilalon, horn listy a listeny tlalon, nepravideln zubat. Kvty starorov barvy jsou typicky pyskat se dvma pysky. Plodem jsou trojhrann leskl tvrdky, nahoe chlupat. Kvete od ervna do z. Rostlinu u ns nachzme ve tech poddruzch (subsp. cardiaca prav, intermedius - prostedn, villosus - chlupat), kter pro farmaceutick ely meme zamovat a nen tedy nutno je rozliovat. Bylinu najdeme v teplejch oblastech na suchch mezch, lukch, v pkopech a rumitch. M rda neutrln, ivn, hlinit pdy. asto se pstuje. Pedmtem sbru je kvetouc na (Herba leonuri cardiacae), sbran nejlpe odpoledne mezi trnctou a estnctou hodinou. Pi zpracovn bylina nepjemn pch. Droga m nahoklou chu a je bez aroma. K hlavnm innm ltkm pat bufanolidov glykosidy, hoina leonurin, alkaloidy stachydrin a leocardin, tsloviny, kysel saponin, flavonoidy, antokyany, organick kyseliny - citrnov, jablen, mln a vinn, dle kremiitany a stopy silice.
4) 3) 2)

1]

Srdenk

obecn

240

241

Podle r u s k badatelky Turovov m srdenk mohutnj sedativn psoben ne kozlk, a proto jej aplikujeme vude t a m , kde kozlk n e z a b r nebo n e n snen. P o m r n vrazn t l u m tachyk a r d i i a pi v e g e t a t i v n c h p o r u c h c h psob vysloven kardiosedativn. Lze jej ordinovat i v geriatrii, zvlt pi srden ischemii se souasnou hypertens. Zrove psob moopudn a jeho hoiny upravuj trven. Dobrch vsledk lze p i pouit t t o drogy d o s h n o u t i p i klimakterickch obtch, spojench s nvaly, pocenm apod.
6)

5)

do e d n D 5 . Obecn u v m e t i n k t u r u o potenci D4 s d v k o v n m 3 k r t d e n n 7 k a p e k v polvkov lci vody. T i n k t u r a s r d e n k u se vyznauje velmi m r n m i n k e m , co je v oblasti innosti srdce, srdenho r y t m u a k r e v n h o t l a k u m i m o d n u i t e n . M i m o to se t i n k t u r a vborn hod i do s m s t i n k t u r se specifickm u r e n m , j a k o n a p k l a d p i lb cukrovky, pi zbyt-

nn prostaty apod.
10)

Nejastj lkovou formou je dvouminutov odvar, ale m e m e

p o d v a t i nlev. Vy innost maj alkoholick lkov formy, a ji t i n k t u r a , vinn odvar nebo bylinn balzm. aje podvme 2 a 4 lky d e n n , t i n k t u r u aplikujeme obvykle ve t e c h d v k c h po 30 a 40 k a p k c h . Dvkovn by nemlo bt pekroeno. O p a t r n o s t pi lb srden k e m by mly zachovvat t h o t n eny, pro k t e r n e n sice kont r a i n d i k o v n absolutn, je v a k pro n m n vhodn. Drogu lze podvat s a m o s t a t n i ve smsch, k t e r upravujeme podle hlavnho poadovanho inku. T a k n a p k l a d do sedativnch sms drogu k o m b i n u j e m e p e d e v m s t e z a l k o u , m e d u k o u , b r u t n k e m nebo s listem vrbky zkolist. Zajmav p s o b k o m b i n a c e drogy s v t a k e m a d a p t o g e n n c h drog, j a k m i jsou eleuterokok, m a r a l k o e n ili leusea a dal. V t o m t o p p a d vtinou kombinujeme t i n k t u r y - nen-li pedepsno j i n a k - v p o m r u 1 dl srdenkov t i n k t u r y na 2 a 3 dly tinkt u r y z a d a p t o g e n u . P r o k z a l i j s m e ve vce ppadech, e p d a v e k s r d e n k u prohlubuje innost a d a p t o g e n n drogy v t o m smyslu, e odbourv nedouc inky a d a p t o g e n u , n a p k l a d tzv. falenou n e s p a v o s t po veernm uit lku, pocit v n i t n h o t e s u apod.
9) 8) 7)

Z byliny se pipravuje zelen barva na barven vlny. aj ze srdenku je vbornm prostedkem pro smvn kosmetickch obliejovch masek, kter nejen et, ale i l pokoku. Velmi se osvdil aj proti zbytnn prostaty, jeho soust je prv srdenk: tyi dly srdenku, tyi dly celku zlatoblu a jeden dl vesu obecnho dobe promchme a uskladnme. Pro uit 1 polvkovou lci smsi pelijeme 0,25 litrem vac vody, 10 minut nechme vyluhovat a precedme. Pijeme 3krt denn lek, ped jdlem, ale minimln 14 dn. Po trnctidenn pestvce kru opakujeme. Varujeme ped uitm jinho druhu celku, napklad celk obrovsk nebo kanadsk, za kter se s oblibou zlatobl zamuje. aj pak m inek ponkud ni. U mrnjch forem cukrovky doporuujeme sms bylin nsledujcho sloen: na srdenku 50 g list alvje lkask 60 g na j estabiny lkask 40 g list kopivy 40 g Sms dobe promchme a pro denn dvku udlme nlev ze 2 polvkovch lic na 0,5 litru vody. Uvme po lcch pes cel den. Kra trv 30 dn, ale je nutno sledovat glykemickou kivku, aby nedolo k projevm hypoglykmie.

V h o m e o p a t i i z p r a c o v v m e erstvou, kvetouc na, t r h a n o u v do-

b m a x i m l n h o rozkvtu, nejlpe t s n p e d p o l e d n e m . Zpracovv m e ji podle 3 l i h e m 7 0 % a dle p a k p o t e n c u j e m e l i h e m 3 0 % a

242

243

STREMCHA
STEMCHA HROZNOVIT elerovitch (Rosaceae) PADUSAVIUMMill. Cremcha obyajn (s) (e) Gewhnliche Traubenkirsche (n) Bird Cherry (a) Merisies grappes (f) Cerero aliso ()

S t e m c h a hroznovit je strom se irokou korunou a ernavou hladkou k r o u s malmi bradavikami. Listy m obvejit, a eliptick, zapiatl, j e m n a oste pilovit. Rapk m na konci 2 a 4 hnedoerven lzky. R o z e m n u t listy von hokomandlov. Bl kvty vytv prodlouen, pevisl hrozny a rovn hokomandlov von. Kvete v d u b n u a v kvtnu. Plodem je kulovit ern peckovice s nepravideln brzditou peckou, k t e r dozrv v s r p n u a v z. S t e m c h a je strom, dorstajc vky a 15 m e t r , k t e r roste na zamokrench pdch, podl potok a ek. asto se pstuje v parcch a arboretech.
3) 2)

1}

P e d m t e m sbru a pouit je plod ( F r u c t u s padi avii), sbran

v dob p l n zralosti, zbaven stopky. Suen m u s pobhat umlm teplem, pi teplot do 60C. Ojedinle se vyuv i k r a (Cortex padi avii) nebo kvt (Flos padi avii), ppadn i list (Folim padi avii).
4)

D r o g a obsahuje tsloviny, hojnost organickch kyselin, v i t a m n

C a glykosidy, k t e r se e n z y m a t i c k y tp. J i s t o u n e v h o d o u je, e p i m n o p a t r n m z a c h z e n s drogou s e m e u v o l o v a t j e d o v a t kyanovodk. P r o t o se s n m u s z a c h z e t velmi o b e z e t n .

5)

Plodov droga je pedevm pouvna proti prjmm a na vypo-

cen, listov droga pi aludench chorobch, kvtov pi kali a za-

Stemcha hroznovit
245

244

hlenn, krov v lihovm vtaku zevn jako antirevmatikum a vnitn proti dn. I ostatn drogy vak maj znan vyuit zevn. Nlev z kvtuje dobrm onm livem, kaovit obklad z list lze pikldat na vedy a revmatick klouby, a vyuit nachz i kloktadlo. astou lkovou formou je odvar: Polvkovou lci drcench plod pelijeme sklenic vrouc vody a vyluhujeme 20 minut. Podvme 4krt denn po 50 ml. Pro zevn ely kru, kvt i list vyluhujeme obvyklm zpsobem v silnj lihovin, napklad v Alp. Na vplachy o pouvme kvtov nlev. Drogy ze stemchy jsou potenciln toxick, a proto uvedenou dvku nepekraujeme a drogu nepodvme dlouho. Radji volme jej zaazovn do sms, ve kterch podl stemchy nesm pekroit 15%, obyejn vak uvme pms do 10%. Oblben je zejmna kombinace s kvtem hemnku. Drogy ze stemchy hroznovit jsou kontraindikovny pro thotn a kojc eny. Mme velmi dobr zkuenosti s vyuitm kvt a list stemchy pro protirevmatick koupele rukou a nohou. Koupele aplikujeme obvykle obden, celkem 10 a 12 koupel, a po tdenn pauze dolujeme 4 koupelemi, vdy v trvn 10 a 15 minut v co nejvy vstupn teplot. Homeopaticky ze stemchy zpracovvme kvt, kter se asto mch s kvtem trnky. Ten toti m ze vech st stromu nejjemnj psoben a neobsahuje kyanovodk v dn podob, samozejm pi zachovn doucch livch vlastnost. Kvt sbrme hned na zatku kvtu, obyejn v dubnu nebo kvtnu, nejlpe kolem poledne, a zpracovvme podle 2 lihem 85%. Dle edme a do potence D6 lihem 40%. Obecn uvme potence D3, D4 a D6 s dvkovnm 3krt denn 8 kapek, po jdle. Dvky upravujeme individuln.
9) 8) 7) 6)

Tinktury uvme jako prostedky proti horenatm stavm, proti kem, zejmna aludku a stev, pro podporu vyluovn moe, jako obecn posilujc prostedek, jako atonick digestivum - pro podporu trven pi ochablosti trvicch orgn, a jinak jako v alopatii, ovem bez nutnosti znanho omezovn dvek i doby podvn. Stemcha bvala oblbenou devinou starch koenek a vdem. Kra, listy i hok semena obsahuj toti kyanovodk, kter je schopen rychle zahubit hmyz nebo i drobnj ivoichy. Krou se dve t barvily tkaniny na zeleno. Kvt drogy bval hojn vyuvn k arovn a devn uhl ze stemchy slouilo jako jedna ze surovin pro vrobu stelnho prachu. Pi sniovn hmotnosti dobe psob nsledujc recept: Asi 35 gram list vinn rvy a 10 gram stemchov kry dme do 1 litru studen vody, pivedeme k varu a 5 minut vame na velmi mrnm plameni. Potom slijeme a precedme. Uvme denn pouze 2 lky odvaru, a to mezi jdly, ne vce a tak ne dle ne 14 dn. Opakovat meme a za msc. Zajmav je star recept proti blednice, kali a k a t a r m u dt: Sbrme stopky peckoviek (teniek) a sume je bu mezi papry nebo ve stnu. Such skladujeme v plechovch nebo sklennch ndobch. Upravujeme jako nlev ze 2 gram stopek na 0,25 litru vody a podvme kadou hodinu 1 polvkovou lci.
10)

246

247

SVETLK
SVETLK LEKRSKY EUPHRASIA ROSTKOVIANA Hayne elekrtinkovitch (Scrophulariaceae) Oianka Rostkovova (s) (r) Gemeiner Augentrost (n) Eyebright (a) Euphraise officinale (f) Eufrasia ()
1}

Svtlk lkask je jednolet poloparazitn rostlina, s lodyhou asi

t v r t m e t r u vysokou, vtvenou, b o h a t olistnou, m k c e pitou. Vstcn listy j s o u t m objmav, zapiatl, vejit, oste pilovit. Kvty js ou u s p o d n y v konench lichopeslenech, j s o u bl nebo nafialovl. Na spodin okvtnho p l t k u se n a c h z typick l u t skvrna. Kvete v ervenci a v s r p n u , plodem je podlouhle klnovit tobolka.
2)

Svtlk byl dve velmi a s t o u r o s t l i n o u luk, p a s t v i n a lesnch

okraj. D v p e d n o s t alkalickmu p r o s t e d a miluje ist spodn vody, a proto jej v prod v souasnosti siln ubv.
3)

P e d m t e m sbru a uit je kvetouc na (Herba e u p h r a s i a e ) , sbH l a v n i n n o u l t k o u je iridoidn glykosid aucubin. Dle v dro-

r a n v dob kvtu.
4)

ze n a c h z m e tsloviny, mlo k u m a r n u , hoiny, silici, pryskyicm podobnou a r o m a t i c k o u substanci, oleje, flavonoidy, k y s e l i n u kvovou, z m i n e r l p a k soli m d i a hoku.
5)

Svtlk pat k proslavenm onm livm, vrazn tlum nej-

rznj on znty, a je to znt spojivek, znt onch vek a dal. Dobr vsledky byly zaznamenny i pi lb on navy, spojen se svetloplachost. Z dalch ink drogy uveme psoben na sniovn krevnho tlaku, dle pzniv ovlivovn trven a bolest v aludku, ppad248 249

Svtlk lkask

n ve stevech, dle tlum neproduktvni such kael pi bronchitid a me se podvat i jako posilujc prostedek pi duevn pepracovanosti. Zevn p i k l d m e svtlkov obklady na hnisav kon afekce a provdme vplachy on dutiny, ppadn ve smsi s h e m n k e m . Doporuujeme podvat pednostn krtkodob asi 2 m i n u t y vaen odvar. Vhodnou formou me bt i podvn prkovan drogy nebo tinktury, ve v bnch dvkch (viz I. dl). Dobrou innost m i tzv. homeopatick aj podle Kloudy v potencch kolem Ug. Droga je m i m o d n vhodn ke kombinaci do sms. V ophtalmologii doporuujeme zejmna kombinaci s kvtem msku, s kvtem chrpy a fenyklem. Pi lb trvicho stroj navrhujeme kombinaci s n a t benediktu nebo oddenkem pukvorce. Pi bronchitde se osvdila kombinace se slovmi drogami, zvlt p a k s koenem proskurnku. Pi duevnm pepracovn dvme pednost kombinaci s n a t ronku bolhoje, ale t s vesem, s pravm zelenm ajem, ppadn s drogami, psobcmi jako adaptogeny a harmoniztory, tedy napklad se en senem. Droga nevykazuje vraznj nedouc inky a jej podvn je mono i pi thotenstv a v laktaci. Pi edm zkalu je vhodn smchat list lesnho malinku a na svtlku v pomru piblin 4:1. Ze smsi pipravujeme krtkodob, asi 2 minuty vaen odvar, kterm po vychladnut na tlesnou teplotu vyplachujeme oi nkolikrt denn.
9) 8) 7) 6)

teni D4, 20 kapek do vody nebo do slabho fenyklovho aje. Uvme pi potch o, zntech slznch vak, on skrofulze, svetloplachosti atd. Albertus Magnus doporuoval svtlkov aj k posilovn pamti. Ve star magick praxi byl svtlk noen k poslen duevnch sil a dokonce se jm pi vt trplivosti pr dala vyvolat jasnozivost. Pouval se k een sloitch problm. Abatye Hildegarda von Bingen (1098-1179) se rovn pochvaln zmiuje o svtlku, ale vlastn jen navazuje na starovk zkuenosti. V 17. stolet prohlsil znm americk bylin Nicholas Culpeper: Kdo uv svtlk, jako by z poloviny vykradl vrobce brl." Zajmav je recept proti zntu elnch dutin se svtlkovm odvarem: Cyti polvkov lce svtlku na 0,3 litru vody pivedeme k varu, vame na malm plameni 5 a 10 minut a nechme krtce vyluhovat. Inhalujeme 5 a 10 minut, 1 a 2 krt denn. Prkovan bylina podporuje trven a velmi zlepuje sloen i tvorbu aludench av a slou i pi loutence. Denn podvme Ikrt na piku kulatho noe ve vod. Pro poslen schopnosti vidn podvme ovem 2 gramy prku opt ve vod. Vborn je tak svtlkov vno: Do 1 litru vinnho nebo jablenho motu, pokud je ovem jet sladk, dme 1 hrst such nat svtlku a nechme ve zkvasit. Po vykvasen vyndme na a dostaten profiltrujeme. Pijeme jednu skleniku denn, nejlpe ped jdlem.
10)

Pro homeopatick uplatnn se pouv cel kvetouc rostlina, sbran v kvtu nejlpe mezi trnctou a estnctou hodinou. Zpracovvme ji podle 3 lihem 70% a dle pak potencujeme a do edn D4 lihem 30%. Obecn podvme potenci D3 pro vnitn pouit a D4 pro uit vnj, pedevm pro vplachy o. Vnitn podvme pedevm pi jaternch a onch potch, pi poruchch ltkov vmny obecn, pi potch hornch cest dchacch a jinak jako v alopatii. Zevn uvme k vplachu o po-

250

251

SVZEL
SVZEL SYISTOVY ele moenovitch (Rubiaceae) GALIUM VERUML. Lipkavec prav (s) (s) Echtes Labkraut (n) Lady's Bedstraw (a) Gaillet jaune (f) Galio () Svzel syiov je vytrval bylina, vyhnjc z pevnho, drevnatho, dlouholennho oddenku pm nebo vystoupav, asi pl m e t r u vysok lodyhy. Ty jsou zaoblen, tyebern, vtevnat a maj esti a dvanctietn pesleny rko vitch, j ednoilnch list. Drobouk citrnov lut kvty jsou sloeny v koncovch, hrozno vitch, bohatch latch. Von lehce medov. Plodem je such dvounaka, sloen ze dvou lysch tvrdek. Kvete od ervna do srpna.
2) 1)

Svzel je obecn hojn bylina suchch, zvlt podhorskch pas-

tvin, luk a strn. P e d m t e m sbru je kvetouc na (Herba galii veri). V lidovm litelstv se nkdy nahrazuje nat svzele povzky (Galium mollugo L.), svzele ptuly (Galium aparine L.) nebo n a t svzele lesnho (Galium silvaticum L.). Vechny tyto n h r a d n druhy kvetou ble.
4) 3)

D r o g a o b s a h u j e p e d e v m glykosid galiosin, r u b i a d i n g l y k o s i d ,

silici, enzymy, pryskyice, tsloviny, s a p o n i n y , m i n e r l y a j i n .

5)

D r o g u lze vyut p e d e v m v urologii, protoe je z n a n moopud-

n . P r o t o e s o u a s n sniuje chu k jdlu, s s p c h e m se j u v

v boji proti otylosti. Pat k nejspnjm livm dutiny stn, kde ji aplikujeme formou vkn erstv byliny nebo alespo spaen such drogy. Pomrn mlo znm je siln psoben protirevmatick, kdy vyuvme kombinace vnitn a zevn lby. Na otekl klouby aplikujeme kaovit obklady, stejn jako na furunkly,
252 253

Svzel syiov

vedy, nehojc se rny a kon znty, ppadn i na leh popleniny. Psob dobe t pi nonch kech v nohou, v tomto ppad jej vak podvme vnitn. V h o d n o u formou je nlev nebo krtce, nkolik vtein v a e n odvar. Osvdila se rovn forma bylinnho balzmu a forma Kloudova homeopatickho aje v nich potencch kolem U3 a U5. Droga m nepjemn aroma a silnj aj me u disponovanch osob vyvolat pocit oklivosti, spojen s lehkm nutknm na dven. Objektivn kontraindikace ani nedouc inky nejsou znmy. Subjektivn pociovanou pachu aje lze lehko odstranit kombinovnm svzele do sms. V urologii je oblbena zejmna trojkombinace 50 gram nati celku zlatoblu, 30 gram nati svzele syiovho a 20 gram kvt lut hluchavky. K tomuto aji se vztahuje pamtn vrok fare Knzleho: Neete, prosm, ledviny, jestlie mte po ruce zlatobl a svzel..." V naich podmnkch nahrazujeme zkoprofilov kvt lut hluchavky kvtem hluchavky purpurov, kter je velmi hojn, ppadn t kvtem vesu.
8) 7) 6)

znan omezen. Z tho dvodu jsme tuto drogu ani nezaadili do naeho Herbe. Mme vak zato, e v uveden indikaci lze jen obtn najt innj bylinu a soudme, e by bylo vhodn suchopr podrobit podrobnjmu vdeckmu vzkumu. Pro homeopatick ely pouvme kvetouc vrek nat, trhan v dob plnho kvtu, nejlpe do devt hodiny rann. Zpracovvme ji podle 3 lihem 75% a dle potencujeme a do edn D3 lihem 40%. Obecn pouvme v potenci D3 s dvkovnm 4krt 7 kapek denn po dobu 30 dn. Po ptidenn pestvce meme kru opakovat, ale ne vce ne tikrt do roka. Uvme hlavn pi poruchch krevnho obhu, prokrvovn, a pak v cel oblasti nerv, napklad pi bolestech nervovho pvodu, epilepsii, hysterii, zvratch, aludench nervzch apod. Svzele se od nepamti vyuvalo k tzv. odvdi lb: Urologicky nemocn lovk pomoil prvn rann mo sntku erstv utrenho svzele nebo vchtek suen byliny. Takto upraven" bylina byla vloena do misky s roztokem modr skalice a po 24 hodinch byl obsah misky vylit do ertv vykopan jamky u koen bzy. Postup byl nkolik dn za sebou opakovn a nejlpe psobil, pokud byl zapoat v den plku. U revmatik byl pouvn stejn zpsob lby s tm, e tekutina byla vylvna ke koenm vrby. Pro zlepen prokrvovn a krevnho obhu uvme nlev: ajovou liku nat pelijeme lkem vac vody a nechme pikryt krtce vyluhovat. Neuvme vak vce ne 2 lky denn. Nlev z kvt uvme pi zvratch, hysterii a nervovch potch, obecn tak, e 8 a 10 gram kvt pelijeme 0,5 litrem vac vody a nechme opt krtce vyluhovat. Pijeme 3krt denn lek, ped jdlem, vdy po jedn tetin dvky. Stejn el spln uvn 3krt denn 1 a 2 gram kvt v prku, ped jdlem. Jako vynikajc moopudn prostedek, zejmna pi vodnatelnosti, poslou va z erstv nat smen s horkou vodou. Listy mohou slouit pro zastaven krvcen z nosu - erstv listy podrtme a vtlame do nosu, ovem tak, aby ly poslze vyjmout.
10) 9)

Vynikajc ledvinov aj b y l i n e J o k y Pospila z Otrokovic: nati celku zlatoblu 100 g nati svzele syiovho 60 g nati suchopru 60 g nati popence beanovitho 20 g nati matedouky 10 g Podvme 4krt denn 0,3 litru nlevu. Hlavn drogou v tto smsi byl suchopr (Eriophorum) z eledi chorovitch (Cyperaceae). Pan Pospil pouval pevn svzel irokolist (Eriophorum latifolium Hoppe), ale lze vyut i ostatn druhy suchopru u ns rostouc. aj je zamen pedevm na lbu chronick glomerulonefritidy. Tmto ajem byl pan Pospil na stedn Morav povstn. aj tlum progresi onemocnn, a je schopen vyvolat dlouhodobou remisi. Pro mimodn obtnou dostupnost suchopru mme s ajem zkuenosti sice kladn, ale bohuel

254

255

SAFRAN
AFRN SET ele kosatcovitch (Iridaceae) CROCUS SATIVUS L. afrn siaty (s) r Safrankrokus (n) Saffron, Crocus (a) Safran officinal (f) Azafran comn ()

1)

afrn set je trvalka, nzk, velkokvt, fialov kvetouc rostli-

na s b a z l n i hlzou, ze k t e r vyrstaj zk, rkovit, asi 2 mm irok listy. P r a n k y jsou dlouh 10 a 15 m m , rkovit, lut, nlky erven oranov se t e m i r a m e n y , dlouhmi asi 30 m m . Plodem je tobolka, elipsoidnho tvaru, velk a 20 m m . S e m e n a jsou erven, s k d l a t m maskem". Kvete od konce s r p n a do poloviny jna.
2)

afrn je k u l t u r n taxon ve voln prod neznm, pravdpodob-

n m u t a n t d r u h u Crocus c a r t w r i g h t i a n u s Herbert, pvodn v ecku. Dve asto pstovn ve specilnch afrnicch. U Velkch Losin na u m p e r s k u byl pozorovn dokonce zplanl. Z m n a s divoce rostoucmi bahenn.
3)

afrny je m o n ,

ale

z dvod o c h r a n y p r o d y

n e p p u s t n . Pozor vak na dosti podobn, ale velmi jedovat ocn

Sbranou drogou jsou nlky resp. blizny (Stigma croci), sbran za plnho rozkvtu. U ns se vyskytuje pouze ojedinle a vtinou se dov.
4)

Droga obsahuje pedevm tzv. crocit, lut barvivo o sumrnm

chemickm vzorci C44H70O28, a dle erven barvivo crocetin s podobn sloitm chemickm vzorcem, a glykosidn hoinu picrocro-

afrn set
257

256

cin. Dle v n nachzme vysoce tkavou silici, vt mnostv vitamnu B2 a nkter dal ltky.
5)

afrn me bt vyuvn pi moovch a zavacch potch, v pediatrii jako inn sedativum a hypnotikum, na tlumen astmatickch zchvat, pi pozastaven menstruaci. S ohledem na jeho vysokou cenu a malou dostupnost se alopaticky vyuv jen ojedinle. 6) p r o vysokou cenu nepichz ajov vyuit drogy dost dobe do vahy, by teoreticky pirozen mon je. M n o h e m vhodnj je v a k vyuit tinktury. Pro j e d n u dvku ordinujeme d t e m 5 a 10 kapek, e n m a v geriatrii kolem 15 kapek, m u m 20 a 25 kapek, obvykle 2 a 3krt, m a x i m l n 4 k r t denn. afrn nen nevinn", n a p k l a d 10 g r a m tinktury, co ovem pedstavuje asi 500 kapek, me zpsobit potrat. Proto je v thotenstv n u t n jist opatrnost. afrn je pms smsi pro p p r a v u vdskch kapek", j i n a k se s n m ve smsch n e s e t k v m e , a pok u d se podv, t a k vlun s a m o s t a t n . P i dodren dvkovn jde o bezpenou drogu. Pekroen dvek me mt za nsledek podrdn sliznic, pokoky a vnitnch orgn, spojen s vskytem krve v moi, a m e dojt a k srdenmu kolapsu.
8) 7)

lesti, nejhor rno, chz polevuj. Pohlavn orgny zapchaj. Nvaly krve a tepla do hlavy, ale konetiny zstvaj studen. Krvcen z nosu a z dlohy, kter se pohybem zhoruje, krev je tmav, viskzni. M i m o d n ze na studenou vodu. Pocit t l a k u a n a p t v och, svdni v konenku. Crocus je specifickm homeopatickm lkem pi nebezpe potratu. Homeopaticky zpracovvme suen blizny podle 4 s lihem 90% a dle potencujeme lihem 40% a do edn D5. Obecn uvme potenci D5 s dvkovnm 3 k r t denn 5 kapek, ped jdlem.. afrn je p a t r n nejdram koenm na svt. J e d e n tisc blizen m h m o t n o s t piblin 6 a 6,5 gramu. U mal mnostv afrnu ochut velk mnostv p o k r m u a zabarv jej svtiv lut. Zda n e n afrn padln, o tom se pesvdme tak, e nkolik k o u s k n e c h m e n a b o b t n a t v tepl vod. Prav afrn nabv nab o b t n n m kornoutovitho tvaru. Nejlpe bude, kdy si afrn vypstujeme sami. Sazenice rozesazujeme v lt, do dobe pipraven pdy, a umsujeme je do d k po 18 centimetrech, za sebou po 3 centimetrech. Z 1 a r u sklidme v p r v m roce asi 3 gramy, ve d r u h m roce 70 g r a m , ve t e t m 200 g r a m a ve tvrtm 150 g r a m such drogy. Pot je k u l t u r u n u t n obnovit. afrnu se bude u n s nejlpe d a i t v teplch, vinorodch oblastech. Vhodn jsou ivn, dobe p r o p u s t n pdy a slun e n poloha. afrnovou k u l t u r u obnovujeme pomoc dceinnch hlzek, ulamovanch ze starch hlz. Vzhledem ke vem tkostem, kter pouvn pravho afrnu provzej, pouv se s spchem jako n h r a d y svtlice barvsk, u v e d e n v tomto dlu pod lidovm nzvem saflor.
10)

vdskmi k a p k a m i s pms afrnu doporuujeme potrat aluden krajinu pi aludench obtch nejrznjho pvodu jako inn doplnk hlavn lby, veden vnitn.
9)

Domnou pouit afrnu je prv homeopatie: afrnov tinkt u r a D3 m e bt velmi p r o s p n pi j a t e r n c h p o r u c h c h i p i p o r u c h c h m e n s t r u a n c h . Je to lk typick pro eny, citliv na h o r m o n l n zmny. Specificky l n k t e r typy u m n v u c h u , neboli m opt hormonln psoben, v tomto ppad vtinou u m u . Zkladn obraz lku: nervzn a podrdn reagovn na kadou malikost, velk zapomntlivost, z m a t e n sny. Gynekologick bo258

259

SALVEJ
ALVJ LEKRSKA elehluchavkovitch (Lamiaceae) ALVIA OFFICINALIS L. alvia lekrska (s) (r) Echter Salbei (n) Sge (a) Sauge (f) alvia () alvj l k a s k je vytrval polokek, dorstajc b n k o l e m 20 a 25 c e n t i m e t r , ojedinle bv i vy, z e j m n a v t e p l c h oblastech, n a p k l a d na B a l k n . Ve spodn sti rostlina d r e v n a t . Lodyha m t y h r a n n prez, lodyn listy jsou vstcn, podlouhle k o p i n a t , velmi j e m n vroubkovan. Lcn s t r a n a listu j e h l a d k , r u b o v p a k je vrsit. M l a d lstky jsou n a e d l a p l s t n a t . Dvoupysk, obyejn fialov kvty tvo chud lichopesleny. Kvete v ervnu a ervenci, plody jsou vajko vit, h l a d k tvrdky. alvj je p s t o v a n rostlina, k t e r m r d a tepl a such podneb, s l u n e n o u polohu, vivn a p r o p u s t n pdy. N k t e b y l i n i nedaj dopustit t na alvj lun (alvia p r a t e n s i s L.), k t e r m ovem p r o k a z a t e l n j i n sloen innch ltek, s m e n m podlem tch nejdleitjch.
3) 2) 1}

P e d m t e m s b r u a pouit je list ( F o l i m salviae). V lidovm alvjov droga obsahuje silici s t h u j o n e m , cineolem, k a f r e m ,

litelstv se n k d y pouv cel na ( H e r b a salviae).

4)

borneolem, dle katechinov tsloviny, pseudotsloviny, k a m pat n k t e r organick kyseliny j a k o kyselina kvov, dle t r i t e r p e ny, hoinu carnosol, diterpenov hoiny abietanovho typu, l a k t o n salvin s fytoncidn innost, saponiny, pryskyin ltky, vitamny skupiny B a ltky podobn e n s k m u h o r m o n u estrogenu.
5)

P s o b e n je irok. V m a l c h d v k c h p o d v a n fomou c h l a d n -

ho npoje sn pocen. Je p r o s p n p i gynekologickch obtch ,

alvj lkask
261

260

pedevm u en zanajcch m e n s t r u o v a t a v obdob pechodu. Droga siln antibiotick psob na irok s p e k t r u m m i k r o b pi lb moovch cest, bolest v k r k u a angn, zavacho stroj a gynekologickch z n t . Droga m i rozshl zevn pouit na nehojc se rny, j a k o koupelov mdium, kloktadlo apod. Nejinnj formou je t i n k t u r a , obvykle v dvkch 20 a 25 kapek 3 k r t denn. Kocentrovanj t e k u t e x t r a k t ( e x t r a c t u m salviae fluidum) p o d v m e po 10 a 15 k a p k c h . Velmi innou formou je t alvjov vinn nlev. Z vodnch vluh dvme p e d n o s t nlevu. alvjov silice se podv s a m o s t a t n . Vluhy psob pomrn siln, p o d v m e je tedy v mench dvkch ne o s t a t n aje. Protizntliv ltky jsou p a t n r o z p u s t n ve vod, proto se v takovm p p a d vol asto forma lihovodnho roztoku. Zevn dvkuj e m e 1 ajovou liku t i n k t u r y na sklenici aje, v n i t n obvykle posta 1 kvov lika t i n k t u r y na 125 ml nlevu. Pouvn alvje je t a k hluboce rozeno, e lid zaali v alvji vidt zcela obyejnou bylinu, k t e r o u lze pouvat prakticky jakkoli. P e d e v m je t e b a si uvdomit, e thujon, obsaen v silici, je pom r n toxick. Proto alvj n e n v h o d n k dlouhodobmu podvn. Nejinnj, ale t a k nejtoxitj jsou lihov vtaky, z vodnch vluh nlev, p p a d n m a c e r t . Odvar poskytuje livo, ve k t e r m jsou zastoupeny pedevm tsloviny a toxick st silice vyprch, t a k e odvar je m n inn a relativn nekodn. P r e d v k o v a n m by mohlo dojt ke vzniku pseudoepileptickho zchvatu. Pi logick m a r o z u m n m dvkovn alvje v a k d n nebezpe nehroz. alvj je v h o d n j a k k s a m o s t a t n m u podvm, t a k i ke kombinaci do sms. Zde vak d b m e na to, aby p e d e p s a n o u ajovou form o u nebyl odvar, nebo v n m innost alvje rychle kles. P r o s t e d e k pro zven krevnho t l a k u zskme, jetlie alvj macerujeme 10 dn v silnj ren plence. erstvou bylinu uvme v p o m r u 1:4, suenou v pomru 1:6. Pro okamit zven krevnho t l a k u posta u en 1, u m u obvykle 2-3 ajov liky tto lihoviny.
8) 7) 6)

Homeopaticky uvme erstv listy, trhan nejlpe v dob kvtu okolo dest hodiny dopoledne. Zpracovvme je podle 3 lihem 85% a dle potencujeme lihem 40% a do edn D3. Obecn uvme v potenci D3 s dvkovnm 4krt denn 7 kapek, ped jdlem. Uvme vlastn stejn jako v alopatii, ale meme pesnji dvkovat, s jistotou a bez vedlejch ink. Speciln nasazujeme tuto tinkturu pi potch v klimakteriu a pi potch krevnho obhu. Dost asto se u ns pstuje alvj velkolist mukatelov (alvia sclarea L.). Je to dvoulet rostlina, jej kvty von podobn jako mukt. I kdy nkte autoi tvrd, e terapeuticky je zcela zamniteln za alvj lkaskou, ovili jsme si ve vce ppadech, e to nen zcela pravda, a doporuujeme vyhradit alvji mukatelov msto zejmna v kosmetice. Z plan rostoucch alvji pokldme za dobr zejmna alvj peslenitou (alvia verticillata L.) a zajmav psobc, lut kvetouc alvj lepkavou (alvia glutinosa L.). Plan rostouc alvje vyuvme zejmna ke koupelm rukou a nohou, kter spn aplikujeme jako zevn doplnk vnitn veden protirevmatick lby. Vzhledem k obrovsk palet monho pouit alvje, uvdme jen nkolik nejzajmavjch postup. Pi psovm oparu pelijeme po 1 polvkov lci alvje a majornky lkem vac vody a nechme 10 minut vyluhovat. Precedme a pijeme 3 lky denn, ped jdlem. Pi padn vlas vezmeme 100 gram erstvch alvjovch list na sklenici ttinovho rumu a nechme uzaven na tmavm mst 2 tdny vyluhovat. Slijeme, listy vylisujeme a tekutinu jemn pefiltrujeme. Pravideln s n pak masrujeme pokoku hlavy. Pi zpachu z st a plsni vezmeme hrst erstvch alvjovch list, pivedeme ji v pl litru studen vody k varu, pikryt nechme 5 minut vait a pak 10 minut vyluhovat. Odvarem nkolikrt denn vyplchneme sta formou kloktadla. Bezesporu nejzajmavjm receptem je star slovinsk nvod proti cukrovce. Jednodue pi nm snme bhem dne 5 a 7 erstvch syrovch list alvje.
263
10)

9)

262

SANTA
ANTA KOI elehluchavkovitch (Lamiaceae)

NEPETACATARIAL.
Kocrnik obyajn (s) (e) Echte Katzenminze, r Katzenstrauch (n) Cat Mint (a) Npta chataire (f) Nepeta ()

a n t a koi je t r v a l k a s p m o u nebo vystoupavou, asi 3/4 m e t r u dorstajc lodyhou. M apkat, vstcn listy, srdit vej it, h r u b pilovit, n a lci lys, n a r u b u edav p l s t n a t . S m r e m n a h o r u s e listy vrazn zmenuj, a poslze pechzej v listeny. Kvty vyrstaj ve stopkatch, vidlanovitch svazecch, z lab nejhoejch list a l i s t e n a vytv na koncch vtv zdnliv klasy. K o r u n a je obvykle s t a r o r o v barvy. P l o d e m j s o u h l a d k t v r d k y . R o s t l i n a kvete v lt a p r o n i k a v von.
2)

1)

a n t a ja p s t o v a n , astji zplaujc rostlina, k t e r o u lze n a l z t

na okraji les, na r u m i t c h , u zd, v plotech, obvykle v blzkosti lidskch sdel, k d e bvala v m i n u l o s t i hojn p s t o v n a .
3)

P e d m t e m s b r u a uit je kvetouc na ( H e r b a n e p e t a e c a t a r i a e

syn. H e r b a c a t a r i a e majoris), s b r a n v z a t k u rozkvtu, obvykle z a t k e m lta. Pozdn sbr poskytuje m n h o d n o t n o u drogu.

4)

D r o g a o b s a h u j e silici, jej h l a v n slokou je m o n o t e r p e n e n o v alkohol k a r v a k r o l , dle ble n e p r o z k o u m a n alkohol nepetol, stopy s i l n d e s i n f e k n psobcho, ale t o x i c k h o t h y m o l u . D l e zde

nachzme pulegon, tsloviny, hoiny a nepetov lakton, strukturou blzk k valepotritm. Novji byla zjitna ptomnost vitamnu C. 264 265

anta koi

5)

Droga poskytuje vynikajc prostedek proti bronchitid, jak akutn, tak chronick, a velmi dobe doke tlumit i prjmy rznho pvodu. Vrazn ukliduje zejmna tzv. orgnov neurzy. Zlepuje trven a velmi dobr je i jej psoben pi rznch chorobch z nachlazen, kdy vyvolv spnek a pocen a pitom sniuje tlesnou teplotu. Je vhodnm sedativem pro dti, nebo psob mrnji ne kozlk a navc m lep chu, co je v pediatrii rovn velmi dleit. Droga mrn sniuje krevn tlak a tlum bolesti podbiku pi menstruaci. Zevn drogu aplikujeme pro zmrnn drdivosti pokoky a kaovit obklady z erstv byliny mohou vhodn zastoupit kostival pi lb podlitin. Doporuenou lkovou formou je p e d e v m nlev, p o d v a n podle obvyklch zvyklost, p p a d n vinn nlev, p o d v a n 2 k r t denn po 125 ml. s p n je i p o d v n bylinnho b a l z m u (viz 1. dl). V gynekologickch indikacch volme formu h o m e o p a t i c k h o aje podle Kloudy v potenci U 9 a U12. a n t u lze p o d v a t s a m o s t a t n nebo ve smsch, a to bez j a k h o koli bez omezen. Podle n a e h o s o u d u je innj ne m e d u k a lkask, se kterou m podobn spektrum ink.
8) 7) 6)

erstv lstky anty, pidan k masu, mu dodvaj mimodn pikantn a jemnou chu. Pokud jsou suen listy (bez kvt) koueny, psob jako velmi m r n halucinogen a mohou bt pouvny v odvykac lb pro k u k y marihuany. Existuje pjemn citrnov vonc odrda (Nepeta cataria, var. citriodora), kterou nezkuen sbrai snadno zamuj za meduku lkaskou. Velk listy anty se dve pouvaly jako zloky do knih, kter potom k r s n provonly. J i n a k se obvykle uv nlev z erstv kvetouc u s u e n n a t . Zhotovuje se ze 2 polvkovch lc na 0,25 litru vody s tm, e se nech dle vyluhovat, asi 15 a 20 m i n u t . aj psob pedevm moopudn, luopudn, pi enskch potch a t a k na poslen nervov soustavy, tedy v podstat podobn jako aj z m e d u k y lkask. Pijeme denn 2 a 3 lky, ped jdlem.

10)

aj proti buen srdce, sniujc t krevn tlak: n a t i srdenku 100 g kvtu hlohu 50 g n a t i anty koi 50 g n a t i tezalky 25 g n a t i spore 25 g Podvmne bu formou smsnho bylinnho balzmu nebo formou bylinskho aje, v mnostv asi 0,6 litru denn.
9)

V homeopatii a n t u neuvme. Jej inek pln n a h r a d meduka lkask. O innosti obou se vedou dosud spory, ale podle naeho nzoru tu nen velk rozdl. V Nmecku se napklad ant koi k koi meduka".

266

267

IPEK
RUZE PKOV ele rovitch (Rosaceae)

ROSACANINAL.
Rua pov (s) e Hundsrose, e Heckenrose (n) Dog Rose (a) Rose des chiens (f) Rosal silvestre ()

Re pkov je plan, b o h a t vtven k e vky a 2,5 m e t r u . M kadoron se obnovujc prutov vhonky, lichozpeen, palistn a t listy, sloen z vejitch, o s t e pilovitch lstk. Vdy dva palisty vespod listu jsou celou dlkou pirostl k a p k u . Kvty jsou bled rov, s pti opadavmi k o r u n n m i pltky. Plodem jsou pky, obsahujc mnostv svtle hndch naek. Kvete na pelomu ervna a ervence.
2)

1)

pek je d r u h u n s hojn rozen na strnch, mezch, v krovi-

n c h , na okraji les, od niny a po okraj h o r s k h o p s m a , ale ojedinle se s n m m e m e s e t k a t i v horch.

3)

D r o g o u j s o u n e p r a v plody - pky ( F r u c t u s cynosbati), s b r a n

v dob dokonal zralosti, na pelomu z a jna. Z bylinskho hlediska nen zsadnch nmitek vi zmn za pky re alpsk (Rosa pendulina L.) nebo re svraskal (Rosa rugosa L.), ppadn re trnit (Rosa pimpinellifolia L.). Posledn jmenovan je na vitamn C dokonce podstatn bohat, v prmru obsahuje 1100 mg%. V minulosti bylo navreno nkolik metod suen, nm se nejvce osvdilo rychl suen pi vych teplotch v rozmez 60 a 80C. V kadm ppad je vak ztrta vitamnu C znan. By pouijeme jakkoliv zpsob suen a jakoukoliv ppravu aje, v lku o obsahu 125 ml nebudeme mt vce ne 10 mg vitamnu C.
268 269

Re pkov

Dleitou obsahovou l t k o u je v i t a m n C, jeho o b s a h kols m e z i 300 m g % u p e z r l c h a 700 m g % u pln zralch plod. D l e zde nachzme beta kro ten, vitamny skupiny B, tsloviny, kyseliny citrnovou a jablenou, cukry, slizy, a piblin 4% minerlnch ltek, z nich polovinu tvo draslk a vpnk. Obsaeny jsou t flavonoidy, pektin, stopy silice.
5)

4)

jako diuretikum, zvlt pi moovch kamncch a psku. Pi horekch podvme nlev po lcch 2 a 4 denn, pi lb urolitizy aplikujeme najednou 0,4 litru, a to zpravidla v kombinaci s vesem. Podvme nanejv 4krt denn. Homeopaticky se uvaj prostedky z okvtnch pltk, zpracovvan podle 2 lihem 90%. Dle se ed do potence D3 lihem 30%. Obecn uvme potenci D3 s dvkovnm 3krt denn 5 kapek ped jdlem. Uvme jako v alopatii, pedevm pi rznch vnitnch krvcench, pro celkov poslen, zejmna po tkch chorobch a tak pro vylepen sloen i vzhledu nkterch ajovch sms. pkov kompot pipravme podle nsledujcho postupu: Zral pky zbavme stopek a podln rozplme. Pod tekouc vodou pikou noe vy krbneme j adrka a chloupky a oitn pky ponome do studen vody, krtce je povarme, m zmknou a vyplav se zbyl chloupky. Pak plky pk narovnme do malch zavaovacch skleniek a zalijeme horkm cukernm nlevem, pipravenm ze 3 hmotnostnch dl cukru na 2 hmotnostn dly vody. Na jednu sklenici od dtsk vivy spotebujeme asi 100 ml nlevu. Kompot sterilujeme 15 minut pi teplot 80 a 85C. Ve 100 gramech obsahuje tento kompot asi 140 mg prodnho vitamnu C. Pi ledvinovm psku, ledvinovch a moovch kamenech pomh aj plod bez semen. Uv se 1 polvkov lce na lek aje, kter se nech krtce povait, peced se a pije 3krt denn. Naproti tomu aj pouze z okvtnch lstk pomh pi aludench kech. pkov likr posiluje po vech strnkch star osoby: Litr plod a 500 gram blho cukru nechme ve 3 litrech itn 8 dn na teplm mst vyluhovat a pak precedme. Pijeme 1 skleniku denn, ped jdlem. Ponkud jin je dal pkov likr: Litr rozmakanch pk pelijeme litrem alkoholu a nechme 14 dn stt v teple. Pak pefiltrujeme a doplnme cukernm sirupem z 500 gram cukru a 1,5 litru vody. Pijeme rovn 1 skleniku denn.
10) 9)

pkov aj obvykle p o d v m e j a k o posilujc prostedek. M e m e vyut t jeho moopudnho inku, a to pi zntech v oblasti urogenitlnho traktu. Cel pky povarme nkolik minut ve vod, v pomru od 1:4 do 1:6 a ponechme nkolik hodin vyluhovat. Prvn vluh by byl slab, proto velm slabm pkovm ajem spame ves, lipov kvt i matedouku. Vbornou kvalitu maj druh a tet odvar, tvrt meme opt poslit i nastavit nkterou z uvedench drog. Drcen pky vame asi 10 minut a vyluhujeme do vychladnut na pitnou teplotu. V tomto ppad filtrujeme aj pes hust pltnko, abychom zabrnili prniku nepjemnch chloupk do npoje. Dvkovn aje, kter je na pechodu mezi ajem potravinskm a livm, nebv pedepsno, ale i zde plat Kneippovo veho s mrou a dobrho pomalu".
7) 6)

aj je vhodn i pro dlouhodob podvn, pedpokldan nedouc inky se neprokzaly. Do sms uvme pky vdy drcen.
8)

V na bylinsk praxi vyuvme tak pkov hlky, co jsou npadn tvary na listech, vytvoen infikovnm listu labatkou listovou (Cynips quercisfolii) nebo nkterou z pbuznch labatek. Hlka se podob ochlupen hlavice, je nachov zelen a pouvme ji jako vten tonikum a imunostimulans. V tomto ppad ji podvme formou tinktury, v dvce 20 a 25 kapek, a 4krt denn. Formou nlevu ji aplikujeme zevn, protoe urychluje zacelovn ran a poplenin, ze kterch se oloupala pokoka. Vnitn podvme nlev nebo lihovodn roztok zejmna pi horenatch chorobch - tato lba udl nkdy doslova divy - a tak

270

271

SISAK
IK BAJKALSK SCUTELLARIA BAIC ALENSIS Georgh. elehluchavkovitch (Lamiaceae) iiak bajkalsk (s) (r) Gemeiner Schildtrger, s Schildkraut (n) Skuli Cap (a) Toque tertianaire (f) Tercianaria ()

1}

i k bajkalsk je v y t r v a l r o s t l i n a s v e t e n o v i t m , m a s i t m

koenem, na povrchu h n d m a u v n i t lutm. Stonek je vzpmen, polopolhav, rozvtven, dce a k r t c e chlupat. D o r s t a do plmetrov vky. Listy m vstcn, pisedl, kopinat, j a s n zelen. Kvty tvo vrcholovit hroznovit kvtenstv. K o r u n u maj dvoupyskou s dlouhou t r u b k o u a mode a modrofialov zbarvenou. P l o d e m j s o u tvrdky, obsahujc drobn, kulovit zplotl, e r n semnka.
2)

V n a i c h p o d m n k c h je ik v h r a d n p s t o v a n rostlina. Ve

sv domovin v Zabajkal m r d su, k a m e n i t , terkovit svahy, na p m m slunci i v polostnu.

3)

P e d m t e m pouit j e k o e n (Radix scutellariae). R o s t l i n u m n o -

m e s e m e n y , k t e r v y s v m e k o n c e m b e z n a d o poloteplho p a e n i t nebo do s k l e n k u , a to mlce do vsevnch t r u h l k . Po vzejit

a nrstu do 30 a 35 mm rostliny pikrujeme. Po kvtnovch ledovch much" vysazujeme potom sazeniky ven, do sponu velikosti 25 x 25 cm. Ve vinorodch oblastech meme semena koncem dubna vysvat pmo na zhon. Sklzme koeny tletch rostlin, kdy dosahuj hmotnosti 20 a 25 gram, nejlpe v jnu. Sume umlm teplem do 60C. 272 273

ik bajkalsk

Droga obsahuje lavonoidy, n a p k l a d baicallin, dle glykosid scutellarin, steroidn saponiny, tsloviny, pryskyice, m i n e r l n ltky a organick kyseliny. Droga je pedevm vbornm hypotensivem, kdy sniuje krevn tlak velmi spolehliv. Me se vyuvat i jako sedativum pi neurze. M i inky protikeov a pedevm protialergick, sniuje teplotu a psob luopudn a moopudn. T l u m ary t m i e a fibrilace srden, je velmi i n n m a n t i r e v m a t i k e m . Je uiten pi pepracovanosti. Podvme-li aj hork, psob rychleji a vyvolv znan pocen. Meme podvat odvar, pipravovan klasickm zpsobem, ale nejinnjm prostedkem je t i n k t u r a , pipraven dle bnho lkopisnho zpsobu (viz 1. dl). Obvyklou dvkou je 4krt denn 20 a 25 kapek, celkov dvka tedy in od 75 do 100 kapek denn, podle tlesn hmotnosti a osobn reakce nemocnho. Doporuujeme podv a t 6 t d n . V p p a d n u t n o s t i je mono k r u po d e s e t i d e n n pestvce opakovat. Chceme-li drogu aplikovat jako hypnotikum, prostedek pro zlepen spnku, aplikujeme jednorzov 1 ajovou liku t i n k t u r y nebo lek odvaru tsn pes spanm. Idelnmi p a r t n e r y do sms k iku jsou srdenk, kozlk, chmel a m t a jako k a r d i a k u m ; m e d u k a , spor, americk melisa, spor aloiska, tezalka, ves a kvt petrkle j a k o sedatvum; hloh, jmel a m e d u k a j a k o hypotensivum; m a r a l koen, eleuterokok, en en, rakytnk, klanopraka a kvt msku pro podporu odolnosti psychiky a proti neurastenii; kopiva, zlatobl a okehek jako antialergikum. Pi omezenm uvn formou lebnch kr se neprojevuj vraznj nedouc inky ani nejsou znmy kontraindikace uvn. Doporuujeme vak nepekraovat dvkovn.
8) 7) 6) 5)

4)

bezovho listu 100 g ovesn slmy 50 g koene iku 50 g koene jehlice 25 g nati matedouky 25 g Podvme formou bylinskho aje, asi 1 litr denn. Homeopaticky uvme erstvou na iku vroubkovnho, trhanou v dob kvtu, nejlpe mezi trnctou a estnctou hodinou. Zpracovv se podle 3 lihem 80%. Dle se potencuje lihem 40% a na edn D8. Obecn uvme v potenci D6 a D8 s dvkovnm 3krt denn 6 a 8 kapek, ped jdlem, jako univerzln nervinum. Na posilu nerv lze doporuit dlouhodob podvn malch dvek smsn tinktury ze stejnch dl iku, kozlku, chmelu, jmel a hoce. Doporuujeme rno a veer, mui 12 a 15 kapek, eny 10 a 12 kapek. eny a dvky v Rusku nos kousek suchho konku zaven na krku, protoe v, e jejich manel nebo milenec bude tmto ochrnn ped svody jinch en. V posledn dob se proslavil nov vylechtn druh iku, a sice ik vroubkovan (Scutellaria lateriflora), kter je dokonce oznaovn jako nejvznamnj nervinum, jak je pro ns dostupn" (David Hoffman, 1983). Jeho uvn je dokonce jednodu ne u iku bajkalskho a meme jej bn uvat msto nj vude tam, kde psoben na nervov systm je nutnj, ppadn akutn. ik vroubkovan se sbr ke konci kvtu, kdy u se na nm objevuj typicky iat plody. Na uvme pi jakkoli nervov porue - od nespavosti pes menstruan pote a po epilepsii. prava je prakticky stejn jako u meduky lkask, se kterou se asto s spchem podv.
10) 9)

Droga t sniuje hladinu krevnho cholesterolu. Pouvme ji v rekonvalescenci pi poinfarktovch stavech. V revmatologii se nm osvdil nsledujc aj:

274

275

TETKA
TETKA PLANA
elettkovitch (Dipsacaceae)

DIPSACUS SYLVESTRIS Hudson

tetka lesn (s) (e) Wilde Karde, e Kardendistel (n) Wild Teasel (a)

Cardre silvestre (f) Cardancha ()

ttka plan je dvoulet rostlina, dorstajc pl a dvou metr. Lodyha je pm, hranat, lys, nahoe vidlinat vtven, na hranch ostnit. Pzemn listy jsou v rici, krtce apkat, podlouhle obvejit. Lodyn listy jsou podlouhle kopinat, na bzi provit srostl, vroubkovan pilovit a celokrajn. Kvtn strboul je vejit vlcovit, 4 a 8 centimetr dlouh. Zkrovn listeny jsou rkovit, ostnit, nestejn, podkvtn listeny (plevky) m ostnit. Kvty jsou bled fialov, nkdy jsou zbarven a do bl. Plodem je tymilimetrov naka, svtle hnd, podln rhovan. ttka je pomrn hojn lesn rostlina, vyskytujc se tak na pustch mstech, na rumitch a na bezch vodnch tok. M rda pdy vlhk, ivn, neutrln nebo zsadit, humzn, kamenit i hlinit. Podobnm druhem je ttka soukenick (Dipsacus sativus (L.) Honckney), dve pstovan pro such kvtenstv, ktermi se esala pze, hlavn v okol Hranic na Morav, Novho Jina a Brna. Mezi bylini se traduje, e ttka soukenick m silnj liv inky. Pedmtem sbru je na nebo koen (Herba et radix dipsaci). Sbrme nejlpe celou rostlinu i s koenem, a to v letnch mscch. Pokud preferujeme pouze sbr koen, je vhodn vykat se sbrem na podzim.
3) 2)

1}

ttka plan
211

276

4)

Droga obsahuje tsloviny, flavonoidy, mal mnostv alkaloid, minerln ltky, silici, pryskyice a dal inn ltky. Droga plat pedevm jako inn antirevmatikum. Uplatuje se tak jej siln psoben moopudn. Sta bylini ji doporuovali na lbu aludench a dvancternkovch ved a jinch tch problm v oblasti trvicho stroj. Bohat je i zevn vyuit, kdy se formou obklad vyuv na rozpraskanou pokoku, rty, prsn bradavky, konenkov ptle a trhlinky, pi nkterch typech ekzmu. Drogu doporuujeme podvat formou odvaru, ppadn formou homeopatickho aje podle Kloudy v potenci kolem Ug. Pi lb touto drogou nebyly zaznamenny dn vnj nedouc inky, a nejsou znmy ani kontraindikace podvn. S ohledem na pomrn mal zkuenosti s podvnm drogy vak pesto nedoporuujeme dlouhodob podvn, snad s vjimkou, uvedenou v odstavci 10. Drogu bn podvme samostatn, ale meme ji kombinovat i do nejrznjch sms, zejmna jako antirevmatikum. Protirevmatick sms byline Stanislava Dvoka z brnnsk Experimentln zahrady livch rostlin m nsledujc sloen: ovesn slmy 100 g nati ttky 50 g bezovho listu 50 g koene jehlice 30 g nati tyminu 20 g Podvme v podob odvaru 3krt denn, po jdle. V h o m e o p a t i i n e n zpracovvn ttky z n m a s a m i je pro pote s vyhledvnm nedoporuujeme, zejmna pro malou etnost vskytu, rznou kvalitu podle lokality a ronho obdob atd. Ji citovan zahradnk a bylin Stanislav Dvok z Brna ml velmi dobr zkuenosti s pouvnm ttky pi ndorovm onemocnn, zevn na kon rakovinn afekce, vnitn pi karcinomu tr278
10) 9) 8) 7) 6) 5)

vicho stroj. Aplikuje se formou odvaru a t formou lebnch klysmat, ppadn zevn, nejlpe formou zedn tinktury. V celkem nedvn minulosti se ttka s spchem vyuvala pedevm pi lb plieni tuberkulzy a podobnch plicnch neduzch, pi arthritis urica ili dn a pak pi vskytu rhagd, trhlinek v pokoce. V praxi tak uvme do aj, kter slou jako pomocn livo pi ndorovm onemocnn, napklad nsledujcho sloen: nati ttky 100 g kry rudho lapacho 50 g kvtu vesu 50 g kvtu msku 25 g nati tyminu 25 g Pipravujeme jako klasick bylinsk aj a podvme v mnostv kolem 1 litru denn, nejlpe z termosky a po doucch. K tomu je velmi vhodn podvat njakou drogu ze skupiny adaptogen harmonizr, nejlpe v podob tinktury, abychom nemocnho nezalvali dalm ajem. Z ppravk, kter jsou v souasn dob na trhu, meme doporuit pedevm slovensk ppravek Leuzea kvapky, esk Maral - roztok. Oba ppravky jsou svmi inky zhruba rovnocenn. I podvn en senu je vhodn, ale ne v prav s mate kasikou, protoe taje kontraindikovna. Maralovou tinkturu je vhodn obmovat vdy po vyerpn jedn dvky bu Bresovmi kapkami, nebo imunostimulanmi drogami, pedevm z rodu Rudbeckia. Protoe ttka nejlpe psob na rakovinu trvicho stroj, je mono uvaovat i dal kombinan monosti, teoreticky jich je nekonen ada. Z naich drog jsou nejvhodnj vlatovink, pryec mandloovit nebo i kra konduranga. Prvn jsou oznaovny jako jedovat, proto se porate s odbornkem. Z naich bnch bylin to me bt teba kvt vrbky zkolist, koen tuebnku jilmovho, list ole lepkav nebo na pesliky v mlnm odvaru.

279

STOVIK
KYSEL LUN ele rdesnovitch (Polygonaceae) ACETOSA PRATENSIS Mil. tiav lny (s) (r) Grosser Sauerampfer (n) Great Sorrel (a) Rumex aseille (f) Agrella ()

Kysel lun zvan lidov ovk je trvalka s pmou, asi pl metru vysokou lodyhou. Doln listy m kopinat podlouhl, tikrt del ne ir, na bzi stelovit, se piatmi, odstlmi laloky. Horn listy lodyn jsou kopinat a maj stelovitou, poloobjmavou bzi. Kvtn ltaje s jednoduchmi vtvemi. Rostliny bvaj dvoudom i tzv. mnohomaneln, kvetou v ervnu a v srpnu ovk je rostlina vlhch luk, strn, pastvin, nch a potonch beh. M rda pdy vlhk a mokr, ivn, duskat, neutrln a kysel, hlubok, hlinit i raelinn. Vtina bylin ji zn spe pod starm pojmenovnm ovk kysel (Rumex acetosa L.). Pedmtem sbru bv pedevm list (Folim rumicis acetosae), mn asto odenek (Rhizoma rumicis acetosae). Oboj se sbr na jae, v dubnu a v kvtnu. Uvn cel nati upadlo asem v zapomenut. Droga obsahuje hojnost kyseliny tavelov a dle etn antrachinonov derivty, podobn jako rebarbora, dal organick kyseliny, vitamn C, minerln ltky. V souasnosti se droga vyuv t m vhradn zevn, n a p k l a d formou kaovitch obklad pi rznch konch afekcch, dle pro ppravu kloktadla pi aftech v dutin stn. Ojedinle bv ovkov list soust krev istcch aj a zcela m l a d o u n k j a r n lstky 280 281
5) 4) 3) 2)

1)

Kysel lun (ovk)

bvaly dve vyuvny jako zelenina, do polvek, do s a l t apod. O d d e n e k je mono p i m c h v a t do projmav psobcch aj. Drogu p o d v m e bu s a m o s t a t n , a to v podob nlevu, nebo ve smsch. Vhodn je t forma bylinnho b a l z m u . Dvkovn volme asi polovin a dvoutetinov ne u ostatnch bnch aj. Limitujcm faktorem uit drogy je p o m r n vysok obsah kyseliny avelov. Ta se v o r g a n i s m u sluuje s v p n k e m do formy n e r o z p u s t n h o oxaltu v p e n a t h o a m e pispt j e d n a k ke vzniku avelanovch (oxaltovch) k a m n k v moovch cestch a jedn a k tlo ochuzuje o vpnk. Droga se v souasn fytoterapii pokld spe za obsolentn ili z a s t a r a l o u a m j e n m a l vyuit. Kaovit obklady z erstv mletch list tovku, p i k l d a n denn na 20 a 25 m i n u t , pzniv ovlivuj lbu n k t e r c h forem lupnky. Je ovem t e b a p e d e m ovit reaktibilitu pokoky k r a t m, asi desetiminutovm piloenm. Klasicky se u vech ovk uv k o e n , k o p a n na j a e , nejlpe v b e z n u i d u b n u do osm hodiny r a n n . U p r a v u j e se podle 3 l i h e m 8 0 % a dle se potencuje lihem 3 0 % a na potenci D 3 . Obecn se uv v potenci D3 s d v k o v n m 3 k r t d e n n 6 k a p e k , p e d j d l e m .
9) 8) 7) 6)

Pi horenatch onemocnnch pomhaj obklady z rozmakanho listu ovku, ale i avelu. Cel na jako odvar spolu s ernm koenem (koen hadho mordu panlskho), doplnn malinovou a dtlovou vou a oslazen cukrem na odpovdajc mru, je vhodnm prostedkem proti nemocem s prudce se zvyujcmi teplotami. Recept k pouit pbuznho avelu kyselho: Asi 15 gram erstv nat avelu povarme v 0,5 litru vody a dostaneme kloktadlo, pomhajc inn pi skorbutu a pi krvcen dsn, proti aftm a zntm v krku. Odvar poslou i pro uklidnn pot se lunkovmi kameny.

Uv se na vechny pote se sliznicemi, pi nemocech st, zejmna pi jejich tvrdojnm prbhu. Lidov se vce pouvaj listy a kvty, proto je uvme i v homeopatii. Zkladem jsou listy a kvt, zpracovvan podle 2 lihem 96%. Potencujeme a na edn D4 lihem 30%. Uvme v potenci D4 3krt denn 6 kapek, ped jdlem. Podobn chemick sloen i terapeutick inky m tzv. zaje zel, botanicky avel kysel (Oxalis acetosella L.) z eledi avelovitch. Je teba ovem varovat ped uvnm tovk a avel vechny s onemocnnm plic a aludku. Je mono t konstatovat, e listy meme uvat jako velmi chutnou a osvujc zeleninu nebo jako plohu k jdlm. Mimo jin tak podporuj chu k jdlu.
282 283
10)

VESTKA
VESTKA DOMC ele rovitch (Rosaceae) PRUNUS DOMESTICA L. Slivka domca (s) e Haus-Zwetschke, e Pflaume (n) Garden Plum (a) Prunier domestique (f) Ciruelo ()

vestka domc je opadav strom, dorstajc vky a 10 metr. Na rovnm, thlm kmeni m otevenou, dosti nepravidelnou korunu. Vt vtve jsou pomrn rovn a dosti daleko odstvaj. Letorosty a mlad vtvky jsou hnd ervenav, obas kolcovat. Borka je zprvu hladk, pozdji trhlinat rozpraskan, temn hndoed. Listy jsou stdav neb nahlouen, obvejit nebo eliptick, jemn vroubkovan nebo pilovit, apkat. Kvty bvaj po 2 a 3, jsou krtce stopkat. Objevuj se obyejn krtce ped raenm list. Korunn pltky jsou bl, v pedn tetin jemn zubat. Plodem jsou znm peckovice - vestky.
2)

1}

vestka je bn pstovan strom, pvodem z Mal Asie. Zdka zplauje.

3)

Pedmtem uit jsou pedevm samotn vestky (Fructus pruni domestici) a produkty z nich pipraven.

Plody obsahuj asi 10% cukr, vitamn C, adu organickch kyselin s pevahou kyseliny jablen, provitamin A, vitamny skupiny B, pektiny, polysacharidy. Semena (pecky) obsahuj olej, flavonoidy, quercetin, rzn aminokyseliny. vestky obsahuj mlo sodku, a proto jsou velmi prospn pi chorobch krevnho obhu, jater, ledvin, pi dn a revmatismu. Souasn jsou hodnotnm prodnm projmadlem. 284 285
5)

4)

vestka domc

6)

Pi len zcpy posta dlouhodob podvn asi 125 ml vestkov tvy denn. Lebn vsledek lze p o d t r h n o u t jet p d a v k e m 4 ajovch liek otrub denn. Pouvme-li vestky v lebn diet, mlo by se dlouhodob podvn u s t l i t na dvce asi 12 vestek denn. Krom len zcpy lze ve vech dalch ppadech vyuvat i vestky suen. vestky podvme jako dietn potravinu a pesn dvkovn nen bezpodmnen n u t n o stanovovat. P o k u d pi k o n z u m a c i vestek t r p m e trvcmi obtemi, je potebn vdt, e tyto obte - pokud nejsou extrmn - samy vymiz b h e m 3 t d n a nejsou proto indikac k p e r u e n lby. Mme-li bolestiv koleno, r o z e t e m e na ist h a d k t r o c h u erstvho blku a pokropme slivovic. P i k l d m e obyejn na celou noc. Obklad je i n n zejmna t a m , kde pote nejsou doprovzeny otokem. V homeopatii ppravky z tohoto stromu neuvme. Je vhodn pipomenout, e m vce je rostlina zmnna dlouhodobm pstovnm, tm mn je vhodn pro ppravu prodnch livch prostedk. Optimlnm zpsobem suen vestek je tzv. tstupov systm, kter u ns propaguje zejmna znalec potravin, Karel erven: Nejprve sume vestky 3,5 hodiny, pi oteven troub a pi termostatu nastavenm na sporn reim. Tak doshneme teploty kolem 45C. Potom plody po dobu 3,5 hodiny nechme pirozen vychladnout a sume pi teplot do 60C asi 4 hodiny. Potom je opt nechme 2 a 3 hodiny vychladnout a konen dosoume pi teplot 75 a 80C del dobu, kolem 10 a 15 hodin. vestky mus po usuen obsahovat jistou vlhkost a mus bt pkn vazk a mrn avnat. V tzv. mumiln odvdi lb se do dutiny ve vestce implantovaly mumie," (hadk s hleny i jinmi vmky) pi chorobch cest dchacch a pi revmatismu, obvykle od plku do plku. 286
10) 9) 8) 7)

Recepty proti zcp meme doplnit starm a osvdenm receptem ( i pi tzv. lenosti stev"). Pt suench vestek v hlubokm tali nebo misce zalijeme vodou tak, aby byly vestky pikryty. Nechme pes noc stt a rno na lan aludek vestky konzumujeme a pak zapijeme vou, kter v tali zstala. Stejn inn proti zcp je u zmnn odvar ze suench vestek, kter ale zrove celkov osvuje. vestky mohou tak velmi pomoci pi dn, jako vynikajc prostedek odbourvajc a vyplavujc pedevm moovinu, kter je vlastn pinou dny. Pokud jsou k dispozici erstv vestky, doporuujeme vdy ped hlavnm jdlem zkonzumovat 1 a 2 porce erstvch vestek nebo 1 a 2 skleniky vestkov vy. Jinak pijeme vy bu ze zavaench nebo suench vestek. Vn se nedoporuuje pt vodu po konzumaci vestek. Zpsobuje to aluden pote, nadmn, koliky a prjmy jako nsledek kvaen vestek na nesprvnm mst, tedy v aludku. Naproti tomu se doporuuje vestky vykvasen na sprvnm mst - ve slivovici - uvat v malch dvkch, protoe to pomh pi zavn a hlavn ke strven tuk. Zajmav je tak vysok obsah eleza v kompotovanch vestkch, kter zejm vznik a jejich zpracovnm s cukrem.

287

Ji Jana Josef A. Zentrich

LIVCH ROSTLIN 4. DL
Ilustrace Magdalena Martnkov Grafick prava kolektiv nakladatelstv Sazba Adam Friedrich Nvrh oblky kolektiv nakladatelstv Litografie Studio Typo, Praha Tisk Tiskrny Vimperk, a.s. Vydalo nakladatelstv EMINENT P.O.BOX 298 111 21 PRAHA 1 I. vydn 96/05/05 ISBN 80-85876-20-5

HERB

Herb livch rostlin Jiho Jani a Josefa A. Zentricha bude vychzet postupn po dlech. Jednotliv dly nebo cel soubor si spolen s publikacemi, uvedenmi na zadn stran tto knihy, mete objednat na adrese nakladatelstv.