Vztah mezi filozofií a reálnými vědami
: Reálné vědy i filozofie vycházejí ze zkušenosti, ale filozofie u ní nezůstává, vychází z ní, ptá se, co je jejímobsahem a které podmínky jí umožňují. Filozofie není tématicky redukovaná ani metodicky abstraktní. Filozofie nepředpokládá žádnou metodu, s níž by přistupovala ke svému předmětu. Metodou filozofie je sám život jejího obsahu, život předmětu.
Existují tři pojetí o vztahu reálných věd a filozofie
:
1.
Filozofie je
služkou reálných věd
, tak jako byla v období scholastiky služkou teologie. Souhrn reálných věd je souhrnem věd vůbec. Filozofie je pouze analýzou výpovědí reálných věd. Toto stanovisko se nazývá
scientismus
(z lat. slova scientia = věda).
2.
Filozofie předpokládá výsledky reálných věd a zpracovává je v syntézu
. Výsledkem tohoto pojetí jsou tzv.„vědecké světové názory“.
3.
Filozofie je vůči reálným vědám a jejich metodám autonomní
. Filozofická zkoumání se od základů liší od bádání reálných věd.
Formální vědy:
Formální vědy zkoumají pouze čistou formu, strukturu souvislostí, realizují se vždy v určité abstrakci. Patří sem např. formální logika, matematika apod. Formální logika je často považována za filozofickou disciplínu. Logika podle Aristotela učí správnémuargumentování a pomáhá při přesné analýze filozofických problémů.
Vztah mezi filozofií a uměním:Umění je svobodné
, má cíl samo v sobě. Není podřízeno vnějšímu cíli.
Umění sděluje
, něco vyjadřuje jekomunikativní. Krása umění se obvykle dělí na: básnictví, hudbu, výtvarná umění (architektura, sochařství, malířství) a umění znázorňující (divadlo, tanec, film). Na jedné straně jde v umění o to, co vyjadřuje, tedy o
duchovní obsah
. na druhé straně je médium,
materiál
,v němž se toto sdělení uskutečňuje. Materiál lze nazvat smyslovou složkou.
V umění se duchovní vyjadřuje ve smyslovém.
Umění, stejně jako náboženství a filozofie, plní základní funkci vyjasnění existence a orientace ve světě. Potud spolu náboženství, filozofie a umění souvisí.
Rozdíl mezi filozofií a uměním
: Filozofie vychází ze smyslové zkušenosti, ale plní základní funkce v mediu rozumu. Naproti tomu umění realizuje základní funkce v mediu smyslovosti. Pravda filozofie záleží na síle rozumové argumentace, pravda umění záleží na dokonalosti zobrazení. Filozofii jde o obecnost teorie, umění jde o obecně platnou krásu v její konkrétní realizaci.
Psychické vlastnosti, stavy, procesy a obsahy
Duševní život člověka tvoří jeden celek, který se v jednotlivých složkách mění nebo vyvýjí. Lidská psychika jenejen proměnlivá, ale i relativně stálá. Základní rozčlenění lidské psychiky na psychické procesy, psychické stavy a psychické vlastnosti vychází z toho, že tyto psychické projevy se odlišují mírou proměnlivosti a stálostí z hlediska časového. Psychické jevy:
1.)
psychické vlastnosti
2.)
psychické stavy
3.)
psychické procesy
4.)
psychické obsahy (vědomosti, dovednosti) Psychické vlastnostiCharakteristické znaky člověka vyznačující se velkou stálostí, jsou odolné vůči změnám. Mají vrozený základ, jsou neměnné. Modifikují se, dotvářejí se a upevňují se v lidské činnosti a lidských vztazích, pod vlivem prostředí. Mají rozhodující význam pro formování osobnosti, vytvářejí základní prvky struktury osobnosti. Psychické vlastnosti ovlivňují nejen lidské prožívání a chování, ale i jeho specifickou součást - jednání.Vytvářejí základní prvky struktury osobnosti (např. schopnosti, temperament, charakter). Autoregulační vlastnosti - vůle...
2
Leave a Comment