1.

Riziko z pohledu pojistn teorie, lenn rizik a dopady do podoby pojistnch produkt.

Yvona Malcherov

RIZIKO
je pedmtem zjmu pojitn a pojiovnictv, je soust nejistoty, je to miteln nejistota (prostednictvm pravdpodobnosti), riziko = monost vzniku udlosti s vsledkem odchylnm od cle s uritou pravdpodobnost obecn plat, e pojitn je nstroj, kter se m zabvat jen istm rizikem, v praxi tomu vak tak nen
Nejistota = neznm jevy a procesy, nevme, jak to dopadne, jak bude vsledek

Prav nejistota = ned se zmit

Riziko = miteln nejistota, specifick st nejistoty, umme kvantifikovat

sten = nejsou znmy pln informace

pln = nejsou znmy dn informace

Zmrn = zmrn vyvolvan lidmi => me vyvolvat vnos (investovn do CP, )

ist = zabv se tm pojiovnictv, negativn vsledek, nap. ztrta, raz, vichice,

Druhy rizik

Objektivn = riziko nez vis na lidech, nap? . vich ? ice, z plavy

Subjektivn = realizace rizika navazuje na chov n lid, schopnosti a charakterov vlastnosti lid , mor ln riziko

Zmrn (spekulativn) riziko je zmrn vyvolvno, je podstupovno dobrovoln, vsledek me bt kladn i zporn (szky). ist riziko:
1
=> pojistn podvody => kdy m lovk pojitn, tak se chov jinak (me auto zmrn pokodit, aby dostal finann obnos => pojiovny zavedly spoluast/bonusy)

nen zde zmr, riziko pichz nezvisle na zmrech, na vli lid, vsledek je pouze negativn (por, mrt, raz), je pedmtem pojiovnictv, dlen: objektivn existuje nezvisle na lidech (rizika prodnho charakteru blesk, prodn katastrofy), subjektivn navazuje na chovn a jednn lid neopatrnost, schopnosti, dovednosti a charakterov vlastnosti, morln riziko (hstv, riskantn jzda idie, jzda v opilosti) lenn rizika podle pin vzniku rizika: a) prodn b) vyvolan lidskm faktorem rizika technick rizika vyvolna lidmi

ROZMRY RIZIKA
1) Okamik realizace rizika: projevuje se: v jednom okamiku pojiovna vyplc plnn jednorzov najednou vcn koda (por), trv po uritou dobu pojiovny vyplc pojistn plnn postupn a opakovan (nemoc nezamstnanost, denn dvky) i peruen provozu v dsledku poru 2) Vskyt realizace rizika: rizika s absolutn nahodilost nevme, jestli k realizaci rizika vbec dojde, ale zrove se me bhem obdob vyskytnout i vcekrt (raz, por, povode), rizika s relativn nahodilost vme, e k riziku dojde, ale nevme kdy (mrt), pojiovna na toto riziko reaguje tvoenm rezerv 3) Rozsah realizace rizika: Pln (celkov) realizace stanoven konkrtn stka, pojiovna v, kolik bude muset vyplatit (mrt), sten realizace rizika ohodnocovn rizika je komplikovanj, podle toho, kolik majetku bylo pokozeno (por). Mon pstupy k chpn pojmu rizika 1. Pedmt ohroovan nahodilm nebezpem (budova).
2

2. Zdroj rizika udlost zpsobujc kodu (por, raz, zemtesen). 3. Pravdpodobnost vzniku nhodn udlosti s negativnmi dopady (5 %, z matematickho pohledu). Vymezen pojm v zkon o pojistn smlouv pojistn nebezpe = mon pina vzniku pojistn udlosti (= nmi pouvan pojem riziko) pojistn riziko = mra pravdpodobnosti vzniku pojistn udlosti vyvolan pojistnm nebezpem Dopady pi realizaci rizika nemateriln nap. psychick jma, bolest pi razu, smutek pi mrt nen pedmtem pojitn, mn vznamn materiln vcn kody ztrta, pokozen, znien vc, snen nebo ztrta pjm trval nsledky razu, peruen vroby, neplnovan vdaje (na realizaci rizika) vdaje navc vyvolan tm, e se udlost stala (znovupozen, zazen domcnosti, oprava auta, kryt odpovdnostnch kod, nklady na len a lkae) Nsledky kody pi realizaci rizika kody na osobch - zrann, nemoc nebo mrt vcn kody ztrta, pokozen i znien vci finann kody- finann ztrty v nvaznosti na ztrtu nebo snen pjm a neplnovan vdaje

Velikost rizika ovlivuj dva faktory: pravdpodobnost nastn udlosti (etnost), velikost kody spojen s realizac rizika (zvanost) - musme brt v vahu oba faktory

P.: 2 budovy, prvn je na behu a je to srub za 100 000 a druh je 300 m od behu eky a je to vila za 6 mil. K. vt riziko u srubu vy koda u vily
3

u vily je sice ni pravdpodobnost nastn, ale nastane zde vy koda

Vztahy mezi etnost a zvanost a) nzk etnost a nzk zvanost nejpznivj situace b) vysok etnost a vysok zvanost nap. zplavov oblasti, pojiovny odmtaj pojistit c) nzk etnost a vysok zvanost nap. u lod, letadel d) vysok etnost a nzk zvanost nap. kryt rizika poru koda a z n vyplvajc nhodn poteba - dv podoby tchto poteb konkrtn poteby lze je pesn penn vyslit (kody na majetku) abstraktn poteby nelze bezprostedn penn vyslit (kody na zdrav a ivot) Monosti vyrovnn se s rizikem Odvrcen (vylouen) rizika nelze celkov vylouit, teoretick pohled, pouze v ojedinlch ppadech mysl se nap.: odvrcen rizika prostednictvm smluvn dohody o vylouen rizika, dlen rizika prostednictvm zadn zakzky vce podnikatelm, rozptyl rizika pomoc rozdlen majetku na vce kapitlovch investic Zmenen (omezen) realizace rizika pomoc preventivnch opaten snen pravdpodobnosti realizace rizika, snen dopad pi realizace rizika (pouit helmy pi jzd na kole, alarmy, inspekce technickch zazen) Finann vyrovnn se s rizikem individuln kryt rizika (z bnch pjm, tvorba vlastnch rezerv, vr), kryt prostednictvm sttu- kody katastrofickch rozmr, sociln pojitn soukrom pojitn=komern

POJISTITELNOST POJITN

RIZIK

V RMCI

SOUKROMHO

V rmci soukromho pojitn jsou pojistiteln pouze ist rizika (objektivn i subjektivn) a jen materiln dopady jejich realizace.

Rozhodovn pojistitele o tom, kter rizika a za jakou cenu pevezme, ovlivuj: cle pojistitele a jeho subjektivn rizikov chovn, jeho rizikov situace (velikost rezerv, druhy rizik a jejich rozsah, kter ji pevzal), dosaiteln pojistn, vlastnosti rizika (uruj se pomoc kritri pojistitelnosti rizik).

Kritria pojistitelnosti rizik: kritrium nahodilosti pojitn udlosti nesm bt zvisl na vli zainteresovanch osob a souasn mus jt o udlosti nahodilho charakteru (pedem nejist a neovlivniteln udlosti), kritrium jednoznanosti rizika jednoznan popsateln, jasn prokazateln, e dolo k realizaci prv danho rizika, pojitn riziko neme bt zamniteln s jinm, kritrium odhadnutelnosti pro pojistitele mus bt zjistiteln pravdpodobnost realizace danho rizika, kody mus bt oceniteln, kritrium nezvislosti jednotliv rizika mus bt nezvisl navzjem (pravdpodobnost realizace rizika A se nesm zmnit vstupem rizika B), kritrium velikosti pojistitel mus bt schopen dan riziko unst (u velkch rizik pevzet za podmnky monosti vyuit zajitn), morln zsady pojitn by nemlo napomhat vyhnout se trestu v souvislosti se zavinnm uritch kod a kryt kod v nvaznosti na jednn za okolnost, kter nejsou povaovny za morln (opilost). Pojistitel zkoum pojistitelnost rizik zejmna ze t hledisek: nahodilost nepijme riziko, kter je pli pravdpodobn nebo kter me pojistnk ovlivnit, velikost pojistnch plnn nepijme riziko, pi jeho realizaci me vzniknout pli velk koda, dosaiteln cena pojistn ochrany objektivn ocenn rizika, kter by bylo pimen z pohledu pojistitele i pojistnka.

RISK MANAGEMENT
soustavn analza ekonomick innosti z hlediska zetelnch, potencilnch i skrytch rizik, racionln jednn v rizikov situaci tak, aby byla chrnna souasn a budouc aktiva podniku, kolem je doshnout pijatelnho stupn bezpenosti pi vynaloen optimlnch nklad na prevenci a pojitn a zajistit vytvoen dostatench rezerv pro ppad krizovch situac k rychlmu znovuobnoven vroby a optnmu uveden podniku do stabilnho stavu, systematick pouvn princip, postup a praktik k rozeznn, odhadnut, ohodnocen, pekonn a kontrole rizik, kolem maximln mon omezen pravdpodobnosti vskytu rizik a pedvdn a organizovn dsledk realizace rizik takovm zpsobem, aby dopad (finann, obchodn, lidsk) byl pro podnik co nejni. zkladn cl: dosaen co nejbezpenjho provozu ekonomick innosti pi co nejnich nkladech na zajitn tto bezpenosti Proces risk managementu

Kontrolovat rizika

Poznat rizika

Pekonat rizika

Ohodnotit rizika

proces nen uzaven mus se stle znovu pehodnocovat 3 fze: fze A, B, C identifikan riziko odhalen rizik, kter mohou mt negativn dopad, kter se mohou v rmci podnikatelsk innosti projevit Proces risk managementu Fze A identifikace rizik najt vechna rizika, kter podnik ohrouj (uvnit i vn ekonomickho subjektu) a pokusit se o kvantifikaci tchto rizik (jejich pravdpodobnost), rizika zjevn a hmatateln i skryt (jejich vskyt si veden podniku nepipout, nebo jejich vskyt se zd tm vylouen), problm jsou rizika, kter jet nikdy nenastala, nev se o nich, kontrola stavu aktiv majetek, jeho umstn, finann hodnoty, pracovn sly, nehmotn aktiva, pslun rizika mohou vyvolat ztrty a kody na osobch, majetku a finann kody. Druhy rizik podle vcn npln zmrn a ist objektivn a subjektivn systematick (jsou jimi ovlivnny vechny subjekty) a jedinen (spojen pmo s uritm podnikem nebo typem podnikn) - ovlivniteln a neovlivniteln - lenn podle vcn npln: 1) rizika fyzickch ztrt nebo pokozen majetku a kod na zdrav 2) rizika odpovdnosti za kody (souvis s prvn pravou, nap. vadn vrobek, zpsoben dopravn nehody) 3) rizika peruen ekonomick innosti lze pojistit 4) rizika chyb v zen a rizika z nedbalosti ovlivniteln
6

5) 6) 7) 8)

rizika trn rizika technick a technologick rizika politick a sociln rizika vyplvajc z prodnho prosted

v podstat nelze ovlivnit

Fze B ocenn a kvantifikace rizik jakou vhu maj jednotliv rizika a jak dopad me mt jejich realizace: pravdpodobnost realizace rizika, tj. etnost, velikost negativnch dopad pi realizaci rizika (obvykle se kalkuluje s maximln monou kodou), tj. dsledek: etnost a) b) c) d) e) vskyt udlost asto ............................................. 1x za 2 roky (50 %) nkdy ........................................... 1x za 5 let zdka ........................................... 1x za 20 let velmi zdka ................................. 1x za 50 let nepravdpodobn......................... 1x za 100 let (1%)

Dsledky rizika velk riziko (katastrofln) vechny cle ohroeny stedn riziko nkter cle jsou ohroeny mal riziko cle jsou po uskutenn nkterch opaten dosaiteln

celkov riziko = etnost x dsledek Vyjden velikosti kody MAS nejvt mon koda EML odhadovan nejvt koda PML pravdpodobn nejvt koda (nejastji se z n vychz) NLE bn oekvan koda

Pomocn rozhodovac schma etnost

Vysok

NEUSTL

Odstoupen od projektu

Stedn

KONTROLA

Nzk

RIZIK

Velmi nzk

Neteba krt pojitnm

A POJITN

Nzk

Stedn Zvanost ztrt

Vysok

Fze C kontrola financovn rizik - uren opaten s ohledem na existujc rizika pijmn opaten k pedchzen kod a rozhodovn o finann eliminaci dsledk negativnch nahodilch udlost, ofenzivn pstupy (snaha pedejt nebo vyhnout se rizikm-technick opaten): odvrcen rizika nap. prostednictvm smluvnch dohod, dlen rizika, vyuit dominantnho postaven uplatnn opaten vedoucch ke snen etnost rizika a jeho dopad strategick opaten zmna systmu prce, smluvn vylouen odpovdnosti, pouvn bezpenjch technologi a materil, pp. zastaven vroby, pokud je riziko pli velk, fyzick opaten zazen na ochranu proti riziku (protiporn opaten, bezpenostn zmky), defenzivn pstupy (u rizik, kterm nelze pedejt): vyrovnn se s nimi pomoc specifickch metod (nap. finann opaten) samopojitn x pojitn rozhoduje o tom ekonomick faktor a tak to, co pojiovny pojiuj kryt rizik z vlastnch zdroj: z bnch pjm u rizik zpsobujcch mal ztrty, samopojitn vytven vlastnch rezerv nebo zaloen vlastn pojiovny vhody-ni nklady, vnosy z investovanch rezerv, nklady na kryt rizika se nezvyuj v dsledku kod u jinch subjekt, pm podnt k omezovn rizika nevhody-rezerva nemus stait na pokryt kod, poteba asu na vytvoen rezervy, nkolik kod me zpsobit vyerpn rezervy, voln prostedku je nutn investovat do krtkodobch instrument pojitn penesen rizika na specializovanou instituci, vytven kolektivnch rezerv.

Kaptivn pojitn specifick forma samopojitn podnikatelsk subjekt si vytvo pro vlastn potebu pojiovnu, typick pro siln, nadnrodn firmy matesk spolenost vytvo dceinou spolenost za elem kryt jejch vlastnch rizik, kter jsou dky tomuto pojistiteln (pro pojiovny nepojistiteln) pedpokld se jednak finann siln matesk spolenost a tak dostaten rozloen rizika zakld se to v oblastech, kde je to z daovch hledisek vhodn (nap. Bermudy) me bt levnj, ale v ppad vt kody nemus vlastn prostedky stait

Klasifikace komernho pojitn, kritria lenn a dopady do konstrukce pojistnch produkt (obnosov x kodov, rezervotvorn x rizikov, povinn x dobrovoln, ivotn x neivotn).
Michaela Kudrov

2.

- z hlediska zpsobu financovn se pojitn len na dva systmy: a) pojitn sociln - zahrnuje hradu tzv. socilnch rizik, o kterch rozhoduje stt, toto pojitn je povinn b) pojitn komern (soukrom) - zahrnuje kryt rizik ekonomickch subjekt, vtinou je vsledkem rozhodnut a poteb tchto subjekt - funguje na principu tvorby a pouit pojistnho fondu = astnci pispvaj, erpaj pot pouze pokozen - zsada ekvivalence = velikost pspvk se odvj od velikosti rizika - na zklad smlouvy - obvykle dobrovoln

Vznam komernho pojitn: - stabilizace ekonomick rovn ekonomickch subjekt - vliv na fungovn trn ekonomiky dky kryt ztrt v ppad nahodilch udlost z pojistnch plnn - odpovdnost ekonomickch subjekt za svoj stabilitu a sociln situace - makroekonomick vznam v souvislosti s tvorbou a investovnm technickch rezerv pojioven - vytven pracovnch pleitost

- podle zpsobu tvorby rezerv se komern pojitn len na: a) pojitn rizikov - nen jasn, zda pojistn udlost jednoznan vznikne - jestlie k pojistn udlosti nedojde bhem trvn pojitn, pojiovna neposkytuje pojistn plnn - pojistn se v pojiovn spotebuje na vplatu pojistnch plnn 10

b) pojitn rezervotvorn - je vytvena rezerva na vplatu sjednanch pojistnch plnn v budoucnu - pojistn plnn je vyplaceno vdy (a na urit vjimky)

- podle druhu krytch rizik se komern pojitn len na: a) pojitn ivotn - kryje ivotn rizika (riziko mrt a doit) 1. pojitn pro ppad smrti 2. pojitn pro ppad doit 3. svatebn pojitn 4. pojitn prostedk na vivu dt 5. dchodov pojitn 6. pojitn pro ppad razu nebo nemoci b) pojitn neivotn - kryje celou adu druh rizik (raz, nemoc, por, krde) 1. razov pojitn 2. pojitn nemoci 3. pojitn odpovdnosti za kodu 4. pojitn prvn ochrany 5. pojitn kod na leteckch dopravnch prostedcch 6. pojitn vru

- z hlediska pedmtu pojitn lze komern pojitn lenit na: a) pojitn majetku b) pojitn osob c) pojitn odpovdnosti 11

- z hlediska mry plnosti pojitn lze komern pojitn lenit na: a) pojitn obnosov (sumov, na plnou stku) - je stanovena pojistn stka, tak udv absolutn vi pojistnho plnn - pi pojistn udlosti je vyplaceno pojistn plnn vy vi pojistn stky (nebo procento z pojistn stky) - pojistn plnn je tedy nezvisl na vi kody - jde o kryt abstraktnch poteb, u kterch nejde pmo vyjdit kodu (pojitn osob, doit, invalidity) b) pojitn kodov (zjmov) - pojistn plnn je zvisl na vi vznikl kody - jde o kryt konkrtnch poteb (pojitn majetku, pojitn odpovdnosti) - pojistn plnn mus bt men nebo rovno kod - elem je nhrada vznikl kody, neme vst k obohacen postienho - vztah mezi pojistnm plnnm a kodou se oznauje jako intenzita pojistn ochrany (i) - i = pojistn plnn / koda i = 100 % pln pojitn i < 100 % podpojitn - pesn vztah mezi velikost pojistnho plnn a velikost kody je dn ve smlouv => existuje nkolik forem kodovho pojitn: I. ryz zjmov pojitn - nen sjednan pojistn stka - pojistn plnn = koda -i=1 - uv se v ppadech, kdy jsou uriteln maximln kody (pojitn skel) - uv se sporadicky, vtinou v kombinaci s jinm druhem II. pojitn na prvn riziko - je stanovena pojistn stka, kter udv horn hranici pojistnho plnn 12

- koda < pojistn stka pojistn plnn = koda - koda >= pojistn stka pojistn plnn = pojistn stka - uv se v ppadech, kdy jsou typick ast mal kody a ojedinle velk kody (pojitn domcnosti) - i = 1, kdy koda <= pojistn stka - i < 1, kdy koda > pojistn stka III. pojitn na plnou hodnotu - pojistn plnn je zvisl na udan pojistn hodnot pojitnho majetku - pojistn stka udv horn hranici pojistnho plnn - pojistn plnn = pojistn stka / pojistn hodnota * koda - pojistn plnn = koda, pokud pojistn stka >= pojistn hodnota (pln pojitn) - pojistn plnn < koda, pokud pojistn stka < pojistn hodnota (podpojitn) - i = 1, kdy pojistn stka >= pojistn hodnota - i <1, kdy pojistn stka < pojistn hodnota IV. doplkov formy pojitn - kombinuj se s nkterou zkladn formou pojitn i. excedentn franza - jde o stku, kter se od pojistnho plnn odet - pojitn se tak podl na hrad kody stkou ve vi ex. franzy - v kombinaci s ryzm zjmovm pojitnm (brno jako zkladn): - pojistn plnn = koda - ex. franza, kdy koda > ex. franza - pojistn plnn = 0, kdy koda <= ex. franza ii. integrln franza - jde o stku, do jej ve se pojistn plnn neposkytuje, nad tuto stku se pojistn plnn vyplc ve vi stanoven na zklad nkter zkladn formy pojitn - dvodem je vylouen drobnch kod z pojistnho plnn - v kombinaci s ryzm zjmovm pojitnm: - pojistn plnn = 0, kdy koda <= integrln franza - pojistn plnn = koda, kdy koda > integrln franza 13

iii. procentn spoluast - pojitn se podl uritm stanovenm procentem na hrad kody - pojistn plnn = koda * (1-procentn spoluast) - v kombinaci s ryzm zjmovm pojitnm: - i = 1-procentn spoluast - nap. u havarijnch, vrovch nebo zemdlskch pojitn iv. asov franza - nen zvisl na velikosti kody, ale na asu - nedochz pmo ke snen pojistnho plnn, ale k jeho omezen z asovho pohledu - nap. po uritou pedem danou dobu od sjednn nebude vyplaceno pojistn plnn - nap. u pojitn, kde se pojistn plnn vyplc po dobu trvn poteby, je ujednna doba, po kterou pojistn plnn nebude vyplceno

- z hlediska prvnho lenn se pojitn dl na: a) pojitn dobrovoln - sjednv se smlouva na zklad rozhodnut pojistnka b) pojitn povinn povinn smluvn - prvnm pedpisem je dna povinnost sjednn pojistn smlouvy (povinn ruen) zkonn - povinnost pojitn vyplv ze zkona - pojistn smlouva se nesjednv

14

3. Cena pojitn, struktura ceny, rozdly v pstupech k cen ivotnch a

neivotnch pojitn.
Petra Hbnerov

CENA POJITN
V ppad pojistnch produkt je cennou oznaovno pojistn, cena za poskytovanou pojistnou ochranu, za penesen negativnch finannch dsledk nahodilosti z jednotlivch subjekt na pojistitele, mla by vychzet z velikosti rizika a z nklad pojistitele.

Poadavky na velikost pojistnho:

mlo by pokrt budouc nklady na pojistn plnn v souvislosti s realizac pslunho rizika, mlo by umonit vytvoit pslun pojistn technick rezervy, mlo by umonit pokrt provozn a sprvn nklady pojiovny spojen s provozem danho pojistnho produktu, mlo by umonit vytvoit pimenou velikost zisku pojiovny v rmci provozu pslunho pojistnho produktu, mlo by reagovat pimenm zpsobem na obecn ekonomick podmnky (rokov mra, inflace), mlo by reagovat na situaci na pojistnm trhu (konkurence).

Pojistn me bt uplatnno jako:

jednorzov uhrazeno najednou na potku pojistn doby, bn hrazeno pravideln v rmci jednotlivch pojistnch obdob (ron, msn...).

STRUKTURA CENY
BP = NP + KSN + KZ BP...brutto pojistn NP...netto pojistn (ryz pojistn) KSN...kalkulovan sprvn nklady KZ...kalkulovan zisk

Netto pojistn
15

Ureno k pokryt vdaj pojiovny na pojistn plnn vetn tvorby rezerv, odr velikost rizika, rozhodujc sloka tarifu, kter je nejobtnji kalkulovateln (pojiovna odhaduje pojistn plnn), vychz se z prmr ze statistickch daj o kodnm prbhu (pravdpodobnost a velikost kod) kodn tabulky, nutn pihlet i k pedpokldanm zmnm, kter mohou ovlivnit rozsah kod, v zvislosti na novch, zmnnch podmnkch v souasnosti, resp. v budoucnosti, m odpovdat oekvan vi pojistnho plnn pipadajcho na jednu pojistku.

poet pojistek * netto pojistn = poet kodnch ppad * prmrn ve pojistnch plnn

netto pojistn = (poet kodnch ppad / poet pojistek) * prmrn ve pojistnch plnn

Pstupy ke stanoven netto pojistnho

jednotn: netto pojistn = celkov oekvan pojistn plnn / poet pojistek, pouv se u jednoduch pojistnch produkt, diferencovan: stanov se podle uritch faktor, tzv. tarifnch promnnch (vk, povoln, velikost majetku), podle kterch se vytvej tarifn tdy (homogenn skupiny pojistnch smluv, pro n je pojistn riziko piblin stejn), individualizovan: stanov se s ohledem na riziko u jednotlivho pojitnho, sloit propoty vy sprvn nklady vy cena pojitn.

Struktura netto pojistnho:

rizikov netto pojistn odr prmrnou velikost rizika vyplvajc z prmrnch pojistnch plnn, bezpenostn (vkyvov) pirka vyjaduje potebu kryt odchylek od prmrnch pojistnch plnn (je zdrojem vkyvov rezervy).

netto pojistn = rizikov netto pojistn + bezpenostn pirka

16

Zahrnut bezpenostn pirky do netto pojistnho:

explicitnm zpsobem vypot se na zklad pravdpodobnosti vskytu vkyv oproti prmru v pojistnch plnnch a na zklad pedpokldan velikosti tchto vkyv stka se pipote k netto pojistnmu, implicitnm zpsobem ji pi propotu netto pojistnho jsou upraveny vpoetn podklady s ohledem na potebu zahrnut bezpenostn pirky (nap. uml naven pravdpodobnosti mrt) pirka je skryta v netto pojistnm.

Diferenciace pojistnho ke stimulaci pojitnch podle skutenho kodnho prbhu:

u pojistnch produkt, kter jsou zameny na kryt subjektivnch rizik: bonusy (slevy na pojistnm v ppad bezekodnho prbhu), malusy (pirky k pojistnmu v ppad astch kod).

Kalkulovan sprvn nklady

Spojen se sprvou jednotlivch pojistnch smluv + spojen s provozem pojiovny (mzdov, materilov, finann...), dnes tvo cca 15 35 % ceny, dlen: zvisl na vi pojistn stky nebo pojistnho, nezvisl na vi pojistn stky nebo pojistnho.

Zahrnut sprvnch nklad do ceny pojitn:

jednotn sprvn pirka (pevn u neivotnch pojitn), diferencovan sprvn pirka (zejmna u ivotnch pojitn) diferenciace podle jednotlivch druh sprvnch nklad: poten jednorzov nklady () spojen se sjednnm a pedchzejc sjednn pojistn smlouvy (% z P), bn sprvn nklady () nklady na provoz pojitn a pojiovny (% z P), vynakldan po celou pojistnou dobu (1), vynakldan po dobu placen pojistnho (2), inkasn nklady () spojen s vbrem pojistnho podle astosti (% z brutto pojistnho), nklady pi vplat dchodu () nklady na realizaci postupn vplaty pojistnch plnn (% z ronho dchodu).

Kalkulovan zisk
Jen u neivotnch pojitn, ve zvis pedevm na situaci na pojistnm trhu, nabdce a poptvce po danm pojistnm produktu, diferencovn podle jednotlivch druh neivotnch pojitn, me bt i nulov (prosazen na trhu).

17

ROZDLY V CEN POJITN

IVOTNHO

NEIVOTNHO

Stanoven pojistnho (pedevm netto pojistnho) ve vtin odvtv ivotnho pojitn (zejmna majetkovho a odpovdnostnho) je proces sloitj, ne je tomu u pojitn ivotnch. Je to dno tm, e u ivotnho se lze oprat pi propotech netto pojistnho o celkem vrohodn daje rizikovosti (mrtnosti), zatmco rizikovost v neivotnm pojitn je obtnj pedem odhadnout.

U kalkulace netto pojistnho:

v ivotnm pojitn pi pojistn udlosti je bu vyplacena pevn sjednan velikost pojistnho plnn vyplvajc ze sjednan pojistn stky nebo se pojistn plnn odvj od pojistn technick rokov mry (ppadn u investinho ivotnho pojitn je investin riziko peneseno na pojistnka, a tud pojiovna neru za rezervotvornou sloku pojistnho), u vtiny neivotnch pojitn se velikost pojistnho plnn mus odhadnout a vypotat, ivotn pojitn jsou obvykle sjednvna na del pedem pevn urenou dobu, v neivotnm pojitn jsou pojitn sjednvna vtinou na dobu neuritou, v ivotnm pojitn dojde k realizaci jednoho ze dvou monch rizik, v neivotnm pojitn je kryta irok kla rizik, poet pojistnch udlost a velikost jimi zpsobench kod nen jist.

U kalkulace sprvnch nklad:

u neivotnch pojitn jednotn pirka, u ivotnch pojitn diferencovan pirka v zvislosti na vi potench jednorzovch nklad, na vi bnch nklad na sprvu a na zpsobu placen pojistnho.

U kalkulovanho zisku:
zisk je kalkulovn jen u neivotnch pojitn, u ivotnch pojitn pojiovny vytv zisk v souvislosti s vnosy z investovn rezerv, s pebytkem nad kalkulovanm rizikem a s pebytkem ve sprvnch nkladech.

Zkladn odlinosti:
z monch variant vztahujcch se k ivotnmu pojitn (doit nebo smrt, pro zjednoduen uvaujeme smen ivotn pojitn) nastane pouze jedna a jej nastoupen je jist, zatmco v neivotnm pojitn poet a velikost kod jsou nejist, v ivotnm pojitn je pi pojistn udlosti vyplcena pevn stanoven stka, v nkterch neivotnch pojitnch me bt naproti tomu nejvy mon (katastrofln) koda pouze odhadovna, na rozdl od ivotnho pojitn me v neivotnm ve kody stoupat a nad ryz pojistn z dvodu rstu cen, legislativnch prav pojitn odpovdnosti za kody atd., 18

za dov stejnou stku pojistnho je v neivotnm pojitn kryto riziko, kter mnohdy hodnotou mnohonsobn pekrauje pojistnou stku ivotnho pojitn, neivotn pojitn jsou vlastn sjednvna na dobu jednoho roku, i kdy se plynule prodluuj, tud pojiovna me od tchto smluv odstoupit, vtina ivotnch pojitn se sjednv na pedem pevn stanovenou dobu a pokud pojitn dn plat pojistn, nem pojiovna prakticky dnou monost smlouvu zruit.

19

Pojiovnictv, struktura pojiovnictv, pojiovny a jejich podoba, pojiovac zprostedkovatel, jejich role a zamen innosti.
Klra Chud

4.

Pojiovnictv
Odvtv ekonomiky, kter zabezpeuje finann eliminaci rizik ovlivujcch innost lid. Specifick odvtv ekonomiky zabvajc se pojiovac, zajiovac a zprostedkovatelskou innost v oblasti komernho pojitn a s tm spojenmi innostmi. Zahrnuje vechny pojiovac instituce, kter maj oprvnn k podnikn v pojitn v dan ekonomice ve vech jejich formch V R zahrnujeme pod pojem pojiovnictv instituce zabvajc se komernm pojitnm (v nkterch zemch rovn veejnm zdravotnm i socilnm pojitnm) Pedmtem pojiovnictv je tak regulace pojioven ze strany sttu, zen pojioven, kalkulace pojistnho, tvorba technickch rezerv, informan soustava atd.

Instituce
pojiovny a zajiovny, pojiovac zprostedkovatel, sttn dozor nad pojiovnictvm, asociace pojioven, finann instituce zabvajc se pojitnm vedle pojioven, tj .nap. banky, poradensk a ostatn firmy

Pojiovny
Pojiovna je specifick finann instituce pebrajc rizika a provozujc oistn produkty. Je to prvn subjekt, kter m oprvnn vykonvat pojiovac innost (obdrel od sttu, orgnu sttnho dozoru nad pojitnm, povolen k provozovn pojiovac innosti).

Z HLEDISKA ZAMEN INNOSTI SE POJIOVNY LEN NA

univerzln pojiuj vechny druhy rizik a mohou provozovat i zajitn ivotn zabvaj se provozovnm ivotnch druh pojitn neivotn neivotnch druh pojitn specializovan specializuj se na urit druh nebo odvtv pojitn, na urit riziko, na uritou skupinu pojitnch, (p.: pojitn prvn ochrany,vrov poj.) kaptivn zaloena podnikatelskm subjektem (prmyslov podnik, koncern) se zmrem pojiovat sv vlastn poteby. Pojiovnu zakld v ppad, e se jedn o finann siln podnik a e m tento podnik relativn dobe rozptlen riziko, take si me dovolit uritou formu samopojitn a spravovat vlastn rezervn fond. Maj vlastn kapitl a rezervy, asto se zajiuj.
20

Z hlediska prvn formy lenme pojiovny na - sttn, - vzjemn (drustevn) - akciov pojiovny Sttn pojiovny zizuje stt nebo sttn orgny, jde vtinou o zabezpeen pojistnho kryt pro klienty v tch oblastech kryt rizik, kter nejsou pro akciov spolenosti atraktivn nebo v oblasti kryt rizik, kde m stt zjem podporovat uritou oblast podnikn prostednictvm podpory zajitn. Pozitivem jsou sttn zruky za zvazky pojiovny, negativem vy nklady na sprvu. Vzjemn (drustevn) pojiovny jsou instituce, pro n je charakteristick vzjemn pomoc pi kryt rizika. Riziko nesou lenov (vlastnci), kte jsou souasn pojistnky (klienti). Charakteristika: poskytuj pojistn kryt svm lenm prvn a ekonomicky odpovdnm orgnem jsou lenov smyslem innosti je kryt rizika pojistn je kalkulovno podle zsad pojistn matematiky v ppad, e odhadovan pojistn je nzk, vyrovnv se dodatenmi pspvky, nastane-li pebytek, je rozdlen mezi leny lenov poskytuj finann prostedky nutn k provozu pojiovny

Akciov pojiovny jejich ZK je tvoen vklady akcion, kter jsou rozvren na urit poet podl akci o pedem uren jmenovit hodnot Charakteristika: existuje urit poet vlastnk akcion vlastnictv podniku je obvykle oddleno od vlastnho zen clem podnikn je dosaen zisku a.s. mus stanovit pojistn tak, aby po uhrazen poj. plnn zstal spolenosti pebytek podl na zisku se vyplc akcionm v podob dividend VH nesou akcioni
21

V R me bt zaloena pojiovna ve form a. s. nebo drustva (zajiovna jen a. s.), ale drustevn pojiovna tu byla snad jen jedna (cestovn pojitn).

Pojiovac zprostedkovatel
Psob na pojiovacm trhu a jejich lohou je zkontaktovat kupce a prodejce pojiovac sluby s vhledem na uzaven pojistn smlouvy. (najt optimlnho pojistitele pro danho zkaznka). Jsou samostatnmi podnikatelskmi subjekty. V podmnkch R je charakterizovn jako osoba, kter za platu provozuje zprostedkovatelskou innost v oblasti pojiovnictv.

Dvody k vyuvn slueb pojiovacch zprostedkovatel: rozum trhu a me sladit zkaznkovy poteby s pojistnmi produkty, kter jsou na pojistnm trhu nabzeny, je pro n jednodu prozkoumat trh, nebo se v nm ji orientuj, mohou doshnout nich nklad pimench kvalit slueb.

Obecn existuj zprostedkovatel, kte pracuj pouze pro jednoho pojistitele, se kterm maj uzavenou smlouvu o zprostedkovn. Dle zprostedkovatel v klasickm pojet, tj. zprostedkovvaj sjednn pojistnch smluv s vce pojistiteli. Specifickm typem je tzv. MAKL. Makl je zprostedkovatel, kter hled pro svho zkaznka optimln pojistnou ochranu na zklad pln moci nebo na zklad smlouvy s klienty. Zprostedkovatelsk innost: - pedkldn nvrh na uzaven pojistnch smluv nebo zajiovacch smluv, - provdn ppravnch prac smujcch k uzaven smluv, - uzavrn smluv jmnem a na et pojiovny nebo zajiovny, pro kterou je tato innost vykonvna (neplat pro makle), - pomoc pi sprv pojitn a vyizovn nrok z pojistnch nebo zajiovacch smluv. Pojiovac zprostedkovatel:

zkladn typy: pojiovac agent sjednn pojistn smlouvy s klientem jmnem pojiovny, pojiovac makl zastupuje klienta, od kterho m plnou moc, dle ohroujcch rizik by ml najt optimln pojiovnu, typy dle zkona:
22

vzan pojiovac zprostedkovatel: vykonv innost jmnem a na et jedn nebo vce pojioven (produkty vce pojioven nesm bt konkurenn), ke kterm je vzn smlouvou, neinkasuje pojistn, nevyplc pojistn plnn, pojiovna za nj odpovd, nemus mt sjednno odpovdnostn pojitn, mus splnit zkladn kvalifikan stupe odborn zpsobilosti, podzen pojiovac zprostedkovatel: spolupracuje s pojiovacm agentem nebo vhradnm pojiovacm agentem nebo pojiovacm maklem na zklad psemn smlouvy, jedn dle jeho pokyn jeho jmnem a na jeho et, neinkasuje pojistn, nevyplc pojistn plnn, nadzen za nj odpovd, mus splnit zkladn kvalifikan stupe odborn zpsobilosti, vhradn pojiovac agent: vykonv innost na zklad smlouvy jmnem a na et jedn pojiovny, je vzn vnitnmi pedpisy pojiovny, je oprvnn pijmat pojistn nebo zprostedkovvat pojistn plnn, pokud ho k tomuto pojiovna pov, mus udrovat trvale likvidn finann jistinu ve vi 4 % z ronho objemu inkasovanho pojistnho, nejmn vak ve vi 15 000 EUR nebo pouvat pro pevody pojistnho a pojistnho plnn vhradn k tomu zzen a od vlastnho hospodaen oddlen bankovn ty, pojiovna za nj odpovd, mus splnit zkladn kvalifikan stupe odborn zpsobilosti, jinde v EU ho nemaj, v R byl prosazen proto, e vzan pojiovac zprostedkovatel nemohou inkasovat pojistn, pojiovac agent: vykonv innost na zklad smlouvy jmnem a na et jedn nebo vce pojioven (produkty mohou bt navzjem konkurenn), je vzn vnitnmi pedpisy pojiovny, je oprvnn pijmat pojistn nebo zprostedkovvat pojistn plnn, pokud ho k tomuto pojiovna pov, mus udrovat trvale likvidn finann jistinu ve vi 4 % z ronho objemu inkasovanho pojistnho, nejmn vak 15 000 EUR nebo pouvat pro pevody pojistnho a pojistnho plnn vhradn k tomu zzen a od vlastnho hospodaen oddlen bankovn ty, mus bt pojitn pro ppad odpovdnosti za kodu zpsobenou vkonem tto innosti na celm zem EHP s limitem pojistnho plnn nejmn ve vi 1 mil. EUR na kadou pojistnou udlost, v ppad soubhu vce pojistnch udlost v jednom roce nejmn ve vi 1,5 mil. EUR, pokud se pojiovna psemn nezavzala pevzt odpovdnost za nj, mus splnit stedn kvalifikan stupe odborn zpsobilosti, pojiovac makl: je vzn obsahem smlouvy uzaven se zjemcem o pojitn, zpracovv s klientem komplexn analzy pojistnch rizik, nvrhy pojistnch program, poskytuje konzultan a poradenskou innost, provd sprvu uzavench pojistnch smluv, sleduje lhty k jejich revizi, spolupracuje pi likvidaci pojistnch udlost, je odmovn pojiovnou, nebylo-li s pslunou pojiovnou a pojistnkem dohodnuto jinak,
23

mus bt pojitn pro ppad odpovdnosti za kodu zpsobenou vkonem tto innosti na celm zem EHP s limitem pojistnho plnn nejmn ve vi 1 mil. EUR na kadou pojistnou udlost, v ppad soubhu vce pojistnch udlost v jednom roce nejmn ve vi 1,5 mil. EUR, byl-li zmocnn pijmat od pojistnka pojistn nebo od pojiovny pojistn plnn, je povinen udrovat trvale likvidn finann jistinu ve vi 4 % z ronho objemu inkasovanho pojistnho, nejmn vak 15 000 EUR nebo pouvat pro pevody pojistnho a pojistnho plnn vhradn k tomu zzen a od vlastnho hospodaen oddlen bankovn ty, po jeho nvrhu na urit rozsah pojitn se pojiovna vyjd, zda riziko pevezme i ne, mus splnit vy kvalifikan stupe odborn zpsobilosti, pojiovac zprostedkovatel s domovskm lenskm sttem jinm, ne je R: mus mt jednotn evropsk pas, me na zem R provozovat zprostedkovatelskou innost v rozsahu, v jakm je tuto innost oprvnn provozovat v domovskm lenskm stt, a to po dobu splnn informanch povinnost na zklad prva zizovat poboky nebo na zklad svobody doasn poskytovat sluby, informan povinnost spln oznmenm domovskmu orgnu dohledu, ten do 1 msce informuje orgn dohledu pslunho sttu a sdl mu identifikan daje zprostedkovatele a souasn mu potvrd splnn informan povinnosti po uplynut 1 msce od obdren tohoto dokladu me zat v danm stt provozovat innost. Povinnost pojiovacch zprostedkovatel: bt zapsn do registru, splnit odborn pedpoklady, splnit podmnku dvryhodnosti: fyzick osoby bezhonnost, bez majetku v konkurzu, nebylo odejmuto povolen k provozovn zprostedkovatelsk innosti, prvnick osoby vichni lenov statutrnho a dozorho orgnu spluj dvryhodnost, nebylo odejmuto povolen k provozovn zprostedkovatelsk innosti, nebyl na jej majetek prohlen konkurz, pop. splnit finann podmnky (odpovdnostn pojitn, finann jistina). Dohled NB: pojiovac agent a makl je povinen do 31.3. pedkldat ministerstvu ron vkaz innosti (seznam pojioven nebo zprostedkovatel, pro kter byl inn, objem uzavench obchod a pojistnho), na vydn NB je zprostedkovatel povinen pedloit doklady veden v souvislosti s innost.

24

5. Regulace a podoba regulace pojiovnictv (v rmci Evropsk unie a

esk republiky). Legislativa v pojiovnictv, jednotliv oblasti pojiovac legislativy, sttn dohled v pojiovnictv, jeho innost a zamen.
Lucie Koov
Dvody sttn regulace nutnost regulace pojiovac innosti vyplv z charakteru pojiovac sluby dochz k asovmu rozdlu mezi placenm pojistnho a vplatou pojistnho plnn v rmci tohoto asovho prostoru me dojt ke skutenostem, kter by mohly mt negativn dopad na klienta pojiovnictv je odvtv, kter vedle sv ochrann a zbrann funkce sousteuje kapitl nabdka jednotlivch druh pojitn je rznorod a pro jednotlivce je velmi obtn uinit si sprvnou pedstavu o tom, co bude nejlpe vyhovovat jeho potebm, zjmm a finannm monostem a v em se skrv nebezpe patnho vbru zkaznci se v irok nabdce tko orientuj a nejsou schopni si ovit, zda nabzen pojistn ochran odpovd poadovan pojistn z tchto dvod vyplv nutnost sttn regulace pojiovnictv regulace znamen konstruovn pravidel sprvnho fungovn pojiovnictv a souasn fungovn instituce dozoru, kter zabezpeuje sledovn a kontrolu dodrovn tchto pravidel

Obecn me bt regulace pojiovnictv uskuteovna pomoc rznch metod regulace, ke kterm zejmna pat: vymezen monch investinch instrument pro investovn pojioven a kvtovn aktiv regulace ceny pojitn urovn (ovlivovn) ve technick rokov mry sledovn podoby pojistnch produkt prostednictvm schvalovn veobecnch pojistnch podmnek kontrola hospodaen pojioven prostednictvm materilnho dohledu uren nkterch druh pojitn povinnmi podpora vyuvn nkter pojistnch produkt (zejmna prostednictvm daovch zvhodnn) udlovn licenc k pojiovac, ppadn zprostedkovatelsk innosti vymezen prvnch forem k provozovn pojiovac innosti vymezen poadavk na zpsobilost k innosti pro pojiovacho zprostedkovatele vymezen obsahu pojistn smlouvy vymezen povinnch rezerv z hlediska jejich zamen a metod tvorby pro pojiovny sledovn finannho zdrav pojioven

Cle sttn regulace ochrana klient pojioven stabilizace innosti subjekt na pojistnm trhu transparentnost innosti subjekt psobcm na pojistnm trhu

Pojiovna Morava v roce 1998 zkrachovala a zpsobila velk problmy a tm zpsobila zmny v regulaci; zkrachovala z toho dvodu, e nesprvnm zpsobem stanovovala cenu pojistnch 25

produkt(asi cenu ne ostatn pojiovny) a navc nebyla skoro vbec zajitn a dky tomu, e v roce 1997 byly rozshl povodn byla ji proto odebrna licence lid si stovali na stt, e nedostali odkodnn, ale stt neruil za jej zvazky

Mon podoba regulace regulace vstupu do odvtv uren povinnho pojitn a jejich podoby regulace podoby pojistnch produkt regulace ceny pojistnho regulace technickch podklad pro innosti pojiovny regulace etnictv pojiovny sledovn finann situace pojioven a dalch subjekt pojistnho trhu

Regulace

A) prvn pedpisy
a) b) c) d) e) f) upravuje zejmna nsledujc oblasti: vztah mezi pojistnkem a pojistitelem zkon o pojistn smlouv innost pojiovacch instituc zkon o pojiovnictv vznik a znik pojiovny pravidla hospodaen pojiovny existence a innost orgnu sttnho dozoru innost pojiovacch zprostedkovatel a dalch subjekt na pojistnm trhu povinn pojitn speciln zkony zdann pojiovnictv

smrnice EU (= vymezena obecn, zkladn pravidla fungovn budeme je brt v vahu v rmci prvnho pedpisu u ns)

prvn pedpisy v pojiovnictv v R

sttn dohled

pojistn trh

26

B) sttn dozor nad pojiovnictvm

jeho kolem je kontrola, zda zaloen a veden pojiovny poskytuje zruku splnitelnosti pevzatch zvazk v zjmu ochrany spotebitele. Hlavnm kolem dozoru je chrnit zjmy pojitnch subjekt a zabezpeit monost, aby na pojistnm trhu byla irok kla produkt, o kter je zjem. Souasn kontrolovat pojiovny, aby nabzely solidn produkty a hospodaily tak, aby byly za vech okolnost schopny plnit sv zvazky.

Do psobnosti sttnho dozoru v naich podmnkch spad: 1. 2. 3. 4. 5. povolovac innost, kontroln innost, legislativn innost, notifikan innost, ostatn. 1. povolovac innost znamen udlovn povolen k pojiovac innosti provozovat pojiovac innost me tedy pouze pojiovna, kter zskala od sttu povolen pro udlen povolen k innosti pojiovny, kter je vydvno pro urit odvtv pojitn je teba splnit nsledujc podmnky: - zaloen podniku v prvn form, kter je zkonem dovolena (a.s., drustvo) - podn dosti o povolen k pojiovac innosti - minimln ve zkladnho kapitlu diferencovan podle odvtv pojitn

2. kontroln innost dodrovn prvnch pedpis, souladu provozovanch innost s udlenm povolenm, hospodaen pojiovny (zajiovny) z hlediska zabezpeen splnitelnosti jejch zvazk, zpsob tvorby a pouit technickch rezerv, finannho umstn aktiv, jejich zdrojem jsou technick rezervy, a solventnosti pojiovny (zajiovny), plnn opaten vydanch ministerstvem.

Sttn dozor rovn ukld opaten pi poruen povinnost pojiovny nebo pi zjitnch problmech v rmci hospodaen pojiovny. Pi zjitn nedostatk me orgn sttnho dozoru: poadovat zmnu fyzick osoby, kter m ast na zen pojiovny nebo ve veden pojiovny rozhodnout o zven nebo snen zkladnho kapitlu pojiovny 27

nadit zpracovn a pedloen ozdravnho plnu, pokud je ohroena splnitelnost zvazk z pojiovac innosti zavst nucenou sprvu, pokud pojiovna nepln opaten uloen sttnm dozorem pozastavit pojiovn oprvnn k uzavrn pojistnch smluv nadit pojiovn pevst pojistn kmen na jinou pojiovnu odejmout pojiovn povolen k provozovn innosti 3. legislativn innost

sttnho dozoru je zamena na ppravu nvrh prvnch pedpis upravujcch pojitn a pojiovnictv a na ast v pipomnkovm zen v legislativnm procesu tvorby ostatnch prvnch pedpis sttn dozor by ml bt rovn garantem fungovn pojiovnictv, jeho struktury, a usilovat o to, aby se na trhu vyskytovaly vechny potebn a dan pojistn produkty innost sttnho dozoru v rmci EU vychz ze smrnic EU a projevuje se v nsledujcch skutenostech: pojistn produkty mohou bt nabzeny ve vech zemch jednotnho evropskho pojiovacho trhu byl zruen systm dvojho povolovn innosti (sta povolen k pojiovac innosti v zemi hlavnho sdla pojistitele plat jednotn zkladn pravidla pi udlovn povolen pro pojiovac innost sttn dozory upustily od kontroly nad produkty (a tarify), tedy od schvalovn veobecnch pojistnch podmnek kontrola sttnho dozoru nad pojiovnami se sousteuje pedevm na provovn solventnosti plat jednotn zkladn pravidla kontroly pojioven uplatuje se liberalizace pi investovn pojistn technickch rezerv provovn konkrtnch osob managementu pojioven sttnm dozorem 4. notifikan innost pojiovny z ostatnch zem EU maj povinnost oznmit, e u ns chtj otevt poboku nebo e u ns chtj prodvat sv pojistn produkty a opan 5. ostatn innosti

Existence finannch konglomert vyvolv potebu jejich regulace jako celku, v em se projevu i reakce v jednotlivch zemch na danou problematiku: vytv se celkov finann dozory existuj odvtvov dozory nad jednotlivmi oblastmi s uritou mrou spoluprce mezi nimi

V R v souasn dob psob tyto finann dozorov orgny: NB Komise pro cenn papry ad sttnho dozoru nad pojiovnictvm a penzijnm pipojitnm

28

Kad z tchto finannch dozor vykonv dozorov innosti ve sv vymezen oblasti. Konsolidovan dohled je sven do rukou NB. Pro inn vkon dohledu je nezbytn vmna informac mezi jednotlivmi regultory. Proto byla uzavena dohoda o tstrann spoluprci mezi NB, MF a Komis pro cenn papry. Vsadn postaven m NB.

Vvoj dohledu 1991 MF jako orgn sttnho dozoru 2000 ad sttnho dozoru v pojiovnictv a penzijnm pipojitn na MF 2006 dohled nad pojiovnictvm vykonv NB (strukturovan jednotn dohled nad finannm trhem) 2008 funkcionln dohled nad finannm trhem vykonvan NB

Materiln dohled hlavn dve, dnes finann dohled na co se stt sousteuje materiln = sttn dohled kontroluje a sleduje pojistn produkty, etn vkazy finann = sttn dohled se sousted na finann stabilitu pojioven (solventnost)

Zkladn pojiovac zkony

a) zkon o pojistn smlouv jak maj pojistn produkty vypadat obnosov pojitn kryje abstraktn poteby, tam kde umme urit velikost kody, dopedu sjednna P kodov pojitn PP zvisl na vi kody b) zkon o pojiovnictv zkladn rmec a pravidla pro podnikn formy podnikn (drustevn a a.s. pojiovny), pravomoci a innost sttnho dozoru, vet pojistn technickch rezerv, zpsoby investovn, etnictv pojioven komern pojitn ivotn a neivotn pojitn jak pojistn produkty se kam zahrnuj prava innosti pojioven prva a povinnosti sttnho dohledu c) zkon o pojiovacch zprostedkovatelch a samostatnch likvidtorech pojistnch udlost upravuje innost tchto samostatn fungujcch podnikatelskch subjekt na pojistnm trhu, stanovuje podmnky pro vkon danch innost, nstroje regulace ze strany sttu d) vyhlka Ministerstva financ upravujc zkonn pojitn odpovdnosti organizace za kodu pi pracovnm razu a nemoci z povoln a Zkon upravujc povinn pojitn zkonn odpovdnosti za kodu zpsobenou provozem vozidla

29

Prvn prava a zmny v jednotlivch prvnch dokumentech reaguj na pravu v rmci Evropsk unie, tedy na smrnice Evropsk unie v oblasti pojiovnictv. Prvn prava Evropsk unie zahrnuje jednak zkladn smrnice pro oblast ivotnho a neivotnho pojitn a dle smrnice upravujc specifick oblasti pojiovac innosti.

Generace a obsah jednotlivch smrnic:

Prvn generace smrnic (neivotn pojitn z roku 1973, ivotn poj. z roku 1979) sjednocovn podmnek pro udlovn licenc vymezen pojistnch odvtv vymezen prvnch forem pojioven tvorba dostaten velikosti technickch rezerv oddlen ivotnho a neivotnho pojitn schvalovn veobecnch pojistnch podmnek

Druh generace smrnic (neivotn pojitn z roku 1988, ivotn poj. z roku 1990) doplujc smrnice prvn generace stanov specifick opaten tkajc se svobody poskytovn slueb (pojiovna, kter chtla podnikat na zem jinho sttu, pouze informovala dan orgn dozoru, nemusela zakldat poboku Tet generace smrnic (pro neivotn i ivotn pojitn z roku 1992) zavedla: princip jedn licence vzjemn uznn povolen vydanch k innosti pojioven rznmi sttnmi dozory draz na sledovn solventnosti sttnm dozorem, pi vraznm zruen kontroly smluvnch podmnek a sazeb liberalizaci investinch pravidel pro technick rezervy informovn a schvalovn zmn vlastnickch podl

Ve vvoji legislativy v rmci Evropsk unie dochz rovn postupn k dalm zmnm. Byl zveejnn tzv. akn pln, kter reaguje na problmy regulace finannch slueb jako celku. Na zklad tohoto aknho plnu maj bt dle upraveny nsledujc oblasti pravy: pravidla pro vpoet solventnosti (s clem optimalizace pomru mezi efektivnm investovnm kapitlu a maximln ochranou klient) pravidla likvidace souinnosti sttnch orgn dozoru pi regulaci finannch konglomert odstrann daovch pekek zmny v dchodovm pojitn vytvoen jednotnho trhu pro pojiovac zprostedkovatele prava elektronickho obchodovn 30

C) instituce na ochranu pojitnch

a) pojiovac ombudsman b) komise na ochranu pojitnch v rmci asociac pojioven c) komise na ochranu pojitnch jako soust pojioven

hlavnm institutem, kter hj zjmy klient pojioven je orgn sttnho dozoru. Vedle toho existuj nkter dal instituce, kter zabvaj ochranou pojitnch. pat k nim institut ombudsmana, komise na ochranu pojitnch psobc v rmci asociac pojioven, komise na ochranu pojitnch u jednotlivch pojioven. institut ombudsmana je zcela nezvisl orgn, bv chpn jako zastnce spotebitel. Ombudsman je jmenovn parlamentem a je mu za svou innost odpovdn. Pojiovac ombudsman je vlastn prostednkem mezi zjmy pojitnch a zjmy pojistitel. Je nstrojem pro omezovn vzjemnch spor a nedorozumn mezi pojistiteli a jejich zkaznky a nstrojem lep informovanosti. Pravomoci nejsou v jednotlivch zemch shodn. Lze je rozliit na dv skupiny: anglo-americk model, kter spov na principu dobrovolnost, pojiovny mohou rady ombudsmana respektovat i ignorovat vcarsk model, kdy je ombudsman tak nezvisl orgn, ale na zklad vnosu vldy je pro pojiovny povinn respektovat jeho rady a poddit se jeho celosttn platnm pravomocm. v jednotlivch zemch se pojiovac instituce sdruuj do uritch svaz, co jsou dobrovoln sdruen pojioven, kter by mla prosazovat spolen zjmy zastnnch instituc pi jednn s orgny sttn sprvy a zahraninmi partnery

Dal innost je rzn podle pojet asociace v jednotliv zemi U ns psob od roku 1994 esk asociace pojioven, kter sdruuje 19 pojioven psobcch na naem pojistnm trhu. innost asociace v souasn dob zahrnuje: oblast legislativn (prosazovn, navrhovn, zpracovn novch prvnch pedpis v pojiovnictv) oblast vzdlvn pracovnk v pojiovnictv (organizovn semin, kurs pro pracovnky pojioven) ekonomick otzky pojitn (een ekonomickch otzek v pojiovnictv, nap. uplatovn zajitn, zdann, pojistn matematika apod.). V rmci asociac pojioven se v zahrani asto uplatuj komise na ochranu pojitnch, jejich clem je chrnit solidn pojiovac firmy ped nesolidnmi, hldat, aby zkaznkovi byly nabzeny solidn produkty.

31

ivotn pojitn, podoba ivotnho pojitn, mon podoby ivotnho pojitn, vvojov trendy v rmci ivotnho pojitn, pstup sttu k ivotnmu pojitn, struktura ivotnho pojitn na trhu R. Neivotn pojitn, jednotliv odvtv neivotnho pojitn, jejich specifika, vvoj ve struktue neivotnho pojitn.
Zuzana Novkov

6.

STRUKTURA POJISTNHO TRHU 2007 (daje za leny AP)

IVOTN POJITN
Zahrnuje kryt rizik ohroujcch ivoty lid, ve pojistnch plnn dna velikost pojistn stky (nelze urit vi kody), kryje dv zkladn rizika riziko mrt a riziko doit (+ prostednictvm pipojitn kryje dal rizika neivotnho charakteru), pvodn posln spovalo v kryt rizika mrt zabezpeen pozstalch pi mrt ivitele rodiny, dnes m vt vznam kryt rizika doit nstroj kryjc poteby lid ve st sporn funkce. Pojistn u ivotnho pojitn lze podle zpsobu pouit pijatho pojistnho rozdlit na dv sloky: rizikov pojistn st netto pojistnho, kde se hodnota pravdpodobnosti pojistn udlosti po dobu trvn pojitn v ase vrazn nemn spotebovv se v prbhu pojistnho obdob, nen z nho tvoena dlouhodob rezerva, rezervotvorn pojistn st netto pojistnho, kde hodnota pravdpodobnosti pojistn udlosti v ase roste a kdy se podstatn st pojistnho ukld do rezervy na zvazky budoucch let.
32

Brutto pojistn = rezervotvorn sloka + rizikov sloka (tj. netto pojistn) + kalkulovan sprvn nklady Faktory ovlivujc velikost netto pojistnho: velikost sjednan pojistn stky, rove technick rokov mry: zaruen minimln zhodnocen vloench prostedk, m vy TM, tm ni netto pojistn a naopak, pravdpodobnost mrt (ohodnocen rizika): vk, dlka pojistn doby, pohlav, zdravotn stav, zpsob ivota, me vst k odmtnut sjednn pojitn ze strany pojiovny (riziko mrt je pli velk). Zisk v ivotnm pojitn pojiovnm plyne z: vych vnos investovn ne je garantovan technick rokov mra, pebytku nad kalkulovanm ziskem (pzniv kodn prbh, tzv. technick zisk), pebytk ve sprvnch nkladech (spory), a je z velk sti rozdlovn mezi pojitn (prmie k vyplcenm pojistnm plnnm, zkrcenm doby placen pojistnho, snen placenho pojistnho, dal pojitn placen z podlu na zisku apod.). een problm s placenm bnho pojistnho: redukce pojistn stky (nebo dchodu), redukce pojistn doby, zadn o vplatu odkupnho (odbytnho): zptn odkup ivotn pojistky pi pedasnm ukonen platnosti pojistn smlouvy, stka rezerv s odpotem nklad sprvn reie a manipulanho poplatku. Varianty v prbhu pojitn: zprotn od placen pojistnho pokud je pojitnmu piznn pln invalidn dchod ze socilnho pojitn, pojitn s vhradou pi pedasnm ukonen pojitn z dvodu piznn plnho invalidnho dchodu se vrac podstatn st zaplacenho pojistnho, valorizace kadoron reakce na inflaci, indexace monost zven pojistn stky na zklad dobrovolnho zven pojistnho odpovdajcho meziron me inflace.

MON PODOBY IVOTNHO POJITN POJITN PRO PPAD MRT

neboli rizikov ivotn pojitn, kryje pouze riziko mrt, sjednan pojistn stka je v ppad pojistn udlosti, tedy smrti pojitnho, vyplacena tzv. obmylen osob (osoba uveden v pojistn smlouv pojistnkem jako osoba, kter m bt pjemcem pojistnho plnn), elem vplaty pojistnho plnn je obvykle zabezpeen pozstalch, hrada zvazk pojitnho i hrada nklad souvisejcch s pohbem, podle zpsobu sjednn pojistn doby se dl na: doasn: kryje riziko mrt pouze v rmci sjednan pojistn doby, nedojde-li tedy k pojistn udlosti v prbhu pojistn doby, nen pojistn plnn vyplaceno,
33

dnes asto sjednvno k zajiovn vr, pojiovny ho asto nabzej pmo pod nzvem vrov ivotn pojitn velikost pojistn stky se v tomto ppad odvj od ve dluhu a v ppad mrt dlunka by pojistn plnn pokrylo jeho zvazek vi viteli (nap. bance i jin vrov instituci), zpravidla se zde uplatuje pevn sjednan pojistn stka, lze ale sjednat i pojitn s klesajc pojistnou stkou odpovdajc klesajc dlun stce, velikost pojistnho odpovd velikosti pravdpodobnosti mrt v pslunm vkovm obdob pojitnho dle aktulnch mrtnostnch tabulek, trval: k vplat pojistn stky dojde jist, jen nen pedem znmo kdy, v praxi bv stanoven maximln vk, kdy me bt vyplaceno pojistn plnn a souasn je placen pojistnho omezeno maximln do uritho vku.

POJITN PRO PPAD DOIT

v zkladn podob pojitn pro ppad doit me nastat jen jedin pojistn udlost doit se uritho pedem sjednanho vku, jedn se tedy spe o tvorbu spor, kdy je vyuita monost sjednat, dky garantovan pojistn technick rokov me, i na dlouh obdob minimln zhodnocen, krom dlouhodobho horizontu pln podobnou funkci ada dalch investinch instrument a asto s vt flexibilitou, nimi nklady a bez postih, kter napklad v ppad peruen placen pojistnho me pojistitel vyadovat, dal a hlavn nevhodou je skutenost, e pokud pojistn udlost nenastane (tzn. pojitn bhem pojistn doby zeme), pojitn zanik bez nhrady, uplatnn tohoto pojitn v zkladn podob nen obvykl, typick naopak je vyuvn odvozench druh pojitn pro ppad doit jako dchodovho, vkladovho a vnovho pojitn. Dchodov pojitn pojitn na doit se sjednanho vku s postupnou vplatou pojistn stky, od pedem sjednanho vku vyplc tedy pojiovna pojitnmu sjednanou velikost dchodu. Konstrukn se dchody rozliuj: podle dlky vplaty dchodu na: doivotn dchod (pojiovna vyplc dchod sjednan ve, dokud pojitn ije) a doasn dchod (vyplcen dchodu je omezeno jak dlkou ivota pojitnho, tak sjednanou pojistnou dobou), podle zpsobu uren okamiku potku vplaty dchodu na: ihned splatn dchod (po jednorzovm zaplacen pojistnho pojiovna zane vyplcet dchod) a odloen dchod (po pedem sjednanou dobu, tzv. dobu odkladu, je obvykle placeno bn pojistn a souasn je sjednn okamik potku vplaty dchodu), podle frekvence vyplcen dchod na: ron dchod a podron dchod (dchody jsou vyplceny astji ne ron pololetn, tvrtletn, nejastj je vak vyplcen msn), podle okamiku vplaty na: pedlhtn vyplcen dchod (vplata dchodu probhne vdy ped uplynutm obdob, na kter m bt dchod vyplacen) a
34

polhtn vyplcen dchod (vplata dchodu probhne a po uplynut obdob, na kter m bt dchod vyplacen, v praxi se ale tento zpsob nepouv). Pojiovny nabzej mnoho variant dchodovho pojitn a mnoho jejich kombinac. Zkladn podoby dchodovho pojitn jsou: zkladn dchod, doasn dchod a pozstalostn dchody. Zkladn dchod je v podstat analogi starobnho dchodu poskytovanho ze sttnho socilnho pojitn. Obvykle je vyplcen doivotn pedlhtn od dosaen dchodovho vku, ale vzhledem k posunm odchodu do dchodu v rmci dchodov reformy me bt pro potek vplaty zkladnho dchodu smluvn ujednn i vk jin. Pojitnmu je tak poskytnuta monost volby rznch variant vplaty zkladnho dchodu. u odloench dchod lze podat o jednorzov vyrovnn po uplynut doby odkladu. Pojitn se tak me rozhodnout pro zkrcenou dobu vplaty dchodu, dchodov spltky budou tm pdem samozejm vy. Dal monost pro pojitnho je odklad vplaty zkladnho dchodu, nap. v ppad, e pokrauje i po dosaen dchodovho vku v prci a zdroj dodatench pjm zatm nepotebuje. Pozdj dchodov spltky se tm samozejm opt zvyuj. Dalm rozenm me bt poskytnut doasnho jistho dchodu, jeho vplata je zaruena po minimln dobu bez ohledu na to, kdy pojitn zeme. Tento zaruen dchod bude vyplcen po urenou zaruenou dobu nebo do konce ivota, podle toho, co trv dle. Zeme-li pojitn bhem zaruen doby, bude zbytek zaruench spltek vyplcen jeho pozstalm. V rmci dchodovho pojitn se meme dle setkat s pipojitnm vhrady vrcen pojistnho. Toto pipojitn se vztahuje k situaci, pokud by dolo k mrt pojitnho bhem doby odkladu a klade si za cl zatraktivnit pojitn, nebo jinak by v tomto ppad pojitn zaniklo bez nhrady. Doasn dchod je obdobou invalidnho dchodu vyplcenho ze sttnho socilnho pojitn. Je vyplcen v ppad piznn pln invalidity pojitnho ped vznikem nroku na dchod zkladn, pokud k jejmu piznn dojde po urit dob od uzaven pojistn smlouvy (z dvodu ochrany pojistitele ped potenciln snahou klient o zneuit produktu). Doasn dchod se vyplc zpravidla ve vi zkladnho dchodu po celou dobu pln invalidity a kon bu ukonenm pln invalidity, nebo vznikem nroku na vplatu zkladnho dchodu. Zatmco vplata zkladnho dchodu je soust dchodovho pojitn vdy, kryt pln invalidity zle na volb pojitnho. Pozstalostn dchody slou k zajitn pozstalch v ppad smrti pojitnho, a to a k mrt dojde v dob placen pojistnho nebo ji v dob vplaty zkladnho dchodu. Stejn jako u sttnho socilnho pojitn se zde setkme s dchody vdovskmi, vdoveckmi a sirotmi. Dchod pro pozstal je opt volitelnou soust dchodovho pojitn. Doba vplaty dchodu pozstalm se v jednotlivch pojiovnch li a ve dchodu zvis na dob mrt. V ppad smrti ped vznikem nroku na zkladn dchod je vplata vy (nap. 1,5nsobek zkladnho dchodu), v ppad mrt po zahjen vplaty zkladnho dchodu je v prvnch letech vyplcen dchod ve vi zkladnho dchodu, po urit dob je ale dchod snen (nap. na 0,5nsobek zkladnho dchodu). Pozstal se mohou samozejm rozhodnout tak pro jednorzov vyrovnn.

35

Vkladov pojitn pojistnk vlo na potku pojistn doby jednorzov vklad, z jeho rok je hrazeno pojistn pro sjednan riziko, pojistit lze obvykle riziko doit, smrti, zvanch onemocnn a razu, pokud je sjednno pouze riziko doit, odpovd vkladov pojitn konstrukn jednorzovmu pojitn pro ppad doit, pojistitel v tomto ppad tvo ze zaplacenho pojistnho pouze rezervu pro ppad doit, kterou vyplat oprvnn osob na konci pojistn doby, kdy je vak sjednno jin riziko, pak je zhodnocen ve vi pojistn technick rokov mry spotebovvno a na konci pojistn doby bude vyplacen pouze vklad, kter me bt naven o podly na pebytcch pojistnho, atraktivnost vkladovho pojitn je ve vysok me zvisl na aktuln vi rokovch sazeb v ekonomice v obdob nzkch rokovch sazeb je na konci pojistn doby vyplaceno pojistn plnn, kter se velmi bl vi investovanho vkladu, naopak v obdob vysokch rokovch sazeb pojistitel snze doshne pebytk pojistnho a me tak navit pojistn plnn. Vnov pojitn sjednv se na doit se finann zvisl osoby, tedy dtte, v pojistn technick praxi bv nazvno pojitnm s pevnou dobou vplaty a klientm bv prodvno pod nzvy jako stipendijn, studijn, svatebn pojitn, pojitn prostedk na vivu dt apod., pojitn sjednv obvykle rodi nebo oba rodie ve prospch svho dtte, pojistn plnn se vyplc pi doit se dtte uritho pedem sjednanho vku (plnoletost, zahjen studia, satek apod.) a nejastji bv vyplceno formou pravidelnch vplat dchodu, asto bv tak doplovno o kryt dalch rizik, nap. mrt rodi, invalidita rodi i mrt dtte.

KAPITLOV IVOTN POJITN

neboli smen ivotn pojitn, je kombinac pojitn pro ppad smrti a pojitn pro ppad doit, pedstavuje irokou pojistnou ochranu, protoe zabezpeuje nejen rodinu v ppad smrti pojitnho, ale vytv zrove prostedky pro ppad doit pojitnho sjednan pojistn stka je vyplacena bu v okamiku smrti pojitnho obmylen osob, nebo pi doit se konce pojistn doby pojitnmu pojistn stka je tedy vyplacena vdy, co je jedna ze zkladnch vhod kapitlovho ivotnho pojitn, dal vhodou je to, e pojiovny k tomuto produktu obvykle klientm nabzej podl na zisku, kter zajiuje ochranu naspoen stky proti inflaci, pi sjednvn kapitlovho ivotnho pojitn lze klst vt draz na riziko smrti nebo na riziko doit podle preferenc klienta se pro tato rizika sjednaj rzn pojistn stky, zpravidla se jedn o vzjemn nsobky, nap. pojistn stka pro ppad smrti bude tikrt vy ne pojistn stka pro ppad doit. Modifikovan podoby kapitlovho ivotnho pojitn: Univerzln ivotn pojitn velmi flexibiln produkt, umouje pojitnm rznmi zpsoby pizpsobovat rozsah pojistn ochrany svm momentlnm finannm monostem a potebm, dky zvenmu drazu na flexibilitu umouje toto pojitn klientovi uzavt jedinou pojistnou smlouvu na cel ivot a pitom pln pokrt jeho aktuln poteby (mlad lovk bez finannch zvazk bude v prvnch letech pojitn preferovat vt mru spor a
36

men mru pojistn ochrany pro ppad mrt, pozdji, po zaloen rodiny nebo po zskn hypotenho vru, bude chtt navit rizikovou sloku, co univerzln ivotn pojitn umouje bez nutnosti prav pojistnho nebo bez nutnosti zdravotn prohldky, v dal ivotn etap, kdy dti ji nejsou finann zvisl a vry jsou splacen, bude pojitn opt slouit pedevm k tvorb dlouhodobch spor pro zabezpeen se v postproduktivnm vku), hlavn odlinost od klasickho ivotnho pojitn je to, e klient nem povinnost platit pravideln v pedem stanoven vi pojistn, nbr me pojistn odvdt v libovoln vi a dob podle svch momentlnch monost, co je konstrukn eeno tak, e klient m sv nepravideln pspvky shromaovny na zvltnm tu, ze kterho se pravideln sr rizikov pojistn a zstatek tohoto tu pedstavuje spoc sloku, z tu se dle kryje zven poteba pojistn ochrany v ppad, e bn pojistn je nedostaten a je z nj hrazeno pojistn v dob, kdy klient pod o doasn neplacen pojistnho, piem doba neplacen me bt teoreticky tak dlouh, dokud nen et vyerpn, spoc sloka se zhodnocuje bu tradin v nvaznosti na technickou rokovou mru nebo me bt investovna na zklad rozhodovn klienta v tomto ppad se jedn o kombinaci univerzlnho ivotnho pojitn s investinm ivotnm pojitnm, dal flexibilitou je monost mimodnho vbru sti vkladu i monost pjky. Investin ivotn pojitn ve pojistnho plnn zvis na vnosech z investovn rezerv pojistnho, piem investin riziko nese vhradn sm klient, nikoli pojiovna, spojen rizikovho ivotnho pojitn a investovn prostednictvm otevenho podlovho fondu, klient m monost volby, kam budou jeho prostedky investovny, m je mu umonno doshnout vyho zhodnocen prostedk ovem za cenu vyho rizika, pojiovny nezaruuj vnos z investovanch prostedk, co znamen, e celkov vnos me bt ve vsledku i negativn (celkov stka vyplacen pi doit je ni ne vloen prostedky), i u tohoto typu pojitn je vak zaruena vplata sjednan pojistn stky pro ppad smrti, vzhledem k monosti kolsn vnos z investinch fond, je vhodn dlouhodob pojitn, klienti maj monost volit vzjemn pomr mezi v rizikovho pojitn a v investice, rozhoduj o tom, v jakm pomru budou jejich finann prostedky uren na investovn rozdleny do jednotlivch investinch fond (penn fond, fond dluhopis, akciov fond, fond sttnch cennch papr, fond cizch mn atd.) pojistn, kter se pojistnk rozhodne platit, pojiovny pemn podle aktulnho kurzu na tzv. podlov jednotky a umst je v rznch fondech v pomru, kter si klient uril, z klientova tu se pak jednou msn odetaj jednotky na hradu rizikovho pojistnho a sprvnch poplatk, na konci pojistn doby obdr pojistnk aktuln hodnotu svch podlovch jednotek buto ve form jednorzov vplaty nebo formou pravidelnho dchodu, v ppad smrti pojitnho vyplat pojiovna oprvnnm osobm sjednanou pojistnou stku a aktuln hodnotu podlovch jednotek.

IVOTN POJITN DVOJICE OSOB A KOLEKTIVN IVOTN

POJITN
ivotn pojitn dvojice osob:
37

jeho prostednictvm se pojiuj obvykle manel, druh a druka, partnei v podnikn, vhodou tohoto pojitn je pedevm pojistn, kter je ni, ne kdyby se kad z dvojice pojioval zvl (ni nklady na uzaven a sprvu smlouvy), vychz z: kapitlovho ivotnho pojitn: pojistn stka se vyplat, pokud zeme jeden z dvojice, obvykle druh pojitn osob, v ppad doit je pojistn stka vyplacena obma pojitnm rovnm dlem, dchodovho pojitn: dchodov pojitn do prvn smrti dchod vyplcen, dokud jsou naivu oba z dvojice, dchodov pojitn do druh smrti dchod vyplcen za situace, kdy je naivu jen jedna osoba z pojitn dvojice, kolektivn ivotn pojitn: sjednvan nejastji na zamstnaneck bzi jako soust zamstnaneckch vhod, v naich podmnkch m mal uplatnn a vtinou se vyskytuje pouze ve sv rizikov podob, kdy kryje riziko smrti i razu. Pipojitn k ivotnm pojitnm velmi populrn rozen krytch rizik doit a mrt o dal rizika neivotnho charakteru, v zsad se pipojitn nesjednvaj pouze k ist rizikovm ivotnm pojitnm, jedn se pedevm o nsledujc pipojitn: razov pojitn (nejrozenj pipojitn, me krt riziko smrti razem, riziko trvalch nsledk razu atd.), invalidn pojitn (plnn me mt podobu vplaty dchodu, jednorzovho plnn nebo zprotn od placen pojistnho, pokud byl pojistnkovi piznn invalidn dchod ze socilnho pojitn), pojitn vnch chorob (nov pipojitn, kde pojistnou udlost je diagnza zvanho onemocnn, piem nejastji se jedn o rakovinu, infarkt, mozkovou mrtvici i selhn ledvin), nemocensk pojitn (vplata denn dvky pi doasn pracovn neschopnosti) a pojitn dlouhodob pe (vplata sjednanho pojistnho plnn pi poteb dlouhodob pe v dsledku ztrty schopnosti postarat se o sebe).

VVOJOV TRENDY V RMCI IVOTNHO POJITN

produktov inovace, narstajc poteba jedinc postarat se o sv postaktivn obdob pomoc vlastnch prostedk rst vznamu ivotnho pojitn rst vlivu pojiovnictv ve finannm svt, zvyovn vznamu kryt rizika doit oproti kryt rizika mrt (to se vyuv k jitn vr), pojiovny a penzijn fondy se stvaj hlavnmi institucionlnmi investory na svtovch kapitlovch trzch, uplatovn daovch zvhodnn ivotnch pojitn ve vysplch zemch, posun v chpn vznamu ivotnho pojitn z makroekonomickho pohledu: spory obsaen v technickch rezervch ivotnho pojitn slou jako zdroj pro stedndob a dlouhodob investice,
38

antiinflan charakter dky odkladu spoteby prostednictvm placen pojistnho, nstroj, kter do urit mry nahrazuje nebo dopluje systm sttnho dchodovho pojitn, dky zdann vnos pojioven ho lze pojmout jako pnosn pro sttn rozpoet. Bankopojitn pozn.: netk se pouze ivotnho pojitn, je to trend v rmci celho pojiovnictv, ale prostednictvm bank se prodv vce ivotn ne neivotn pojitn, od 60. let nrst etnosti spojovn bank a pojioven, pelom tiscilet opt rozvoj, prodej spolench produkt spolen psoben banky a pojiovny na spolenho klienta za vzniku synergie na obou stranch, dvody: podobnost produkt, strnut obyvatelstva zmny v preferencch klient od bankovnch produkt k ivotnm pojitnm, banki hledaj dal expanzi, vhody pro pojiovny: prodej produkt pes zprostedkovatele i poboky rozen odbytovch kapacit, dodaten zdroj zisku, zven produktivita prce zamstnanc, vhody pro klienty: zvyovn komfortu uspokojen finannch poteb pod jednou stechou, skal: sloit vytvoen vzjemn spoluprce nklady na harmonizaci innost, pesvden zamstnanc, aby prodvali spolen produkty, kanibalizace aktiv pracovnci mohou brnit spolenmu prodej, nebo si budou myslet, e tm pokod vlastn instituci dky odlivu penz do cizho finannho domu (preferuj produkty, ze kterch plynou snadnji penze), zneuit informac o klientech, nemonost vybrat si specializovan produkt (produkty dlan co nejuniverzlnj).

PSTUP STTU K IVOTNMU POJITN

vyplv z chpn vznamu tohoto pojitn, vznam se pikld kryt rizika doit, jako alternativnho nstroje pro kryt poteb ve st stty maj zjem na jejich sjednvn, proto ho asto podporuj formou daovho zvhodnn. Daov zvhodnn v R od r. 2001 na soukrom ivotn pojitn = pojitn pro ppad doit, pojitn pro ppad smrti nebo doit a dchodov pojitn, na ostatn typy ivotnch pojitn se daov zvhodnn nevztahuje (stt m zjem daov zvhodovat pouze ty produkty ivotnho pojitn, kter maj charakter spoen na st a mohou doplovat sttn dchodov pojitn), aby mohlo bt na soukrom ivotn pojitn uplatnno daov zvhodnn, mus splovat nsledujc charakteristiky: vplata pojistnho plnn (jednorzovho nebo dchodu) je v pojistn smlouv sjednna nejdve po 5 letech od uzaven pojistn smlouvy, vplata pojistnho plnn mus nastat nejdve v tom kalendnm roce, v nm poplatnk doshne vku 60 let, u pojistn smlouvy s pevn sjednanou pojistnou stkou pro ppad doit s pojistnou dobou:
39

od 5 do 15 let vetn mus bt sjednna pojistn stka alespo 40 000 K, nad 15 let mus bt sjednna pojistn stka alespo 70 000 K (u dchodovho pojitn se za sjednanou pojistnou stku povauje odpovdajc jednorzov plnn pi doit) a pojistnk mus bt souasn pojitnm. Poplatnk si me za splnn tchto podmnek odest od zkladu dan z pjm zaplacen pojistn na soukrom ivotn pojitn, avak maximln do ve 12 000 K za rok v hrnu, tzn. i v ppad, e m uzaveno vce smluv s vce pojiovnami. Pro uplatnn daovho zvhodnn mus poplatnk pedloit finannmu adu (pokud podv daov piznn) nebo svmu zamstnavateli (pokud se jedn o zamstnance) potvrzen pojiovny o zaplacenm pojistnm. Vtinou je dle nutn prokzat existenci pojitn pedloenm pojistn smlouvy. Pspvky od zamstnavatele Zamstnanec, jemu pispv na soukrom ivotn pojitn i penzijn pipojitn se stnm pspvkem zamstnavatel, m tyto platby osvobozeny od dan z pjm a do ve 24 000 K ron od tho zamstnavatele. Limit se tedy nov od roku 2008 posuzuje u obou tchto forem zabezpeen se na st dohromady. Pspvky nad tento limit nejsou osvobozeny od dan z pjm a podlhaj odvodm na zdravotn a sociln pojitn, co znamen, e jsou zdanny stejnm zpsobem jako hrub mzda. Zamstnavatel, kter pispv svmu zamstnanci na soukrom ivotn pojitn, si me zaplacen pojistn v pln vi zahrnout do nklad z pohledu dan z pjm jako vdaj vynaloen na dosaen, zajitn a udren zdanitelnch pjm, pokud je k jeho poskytovn zamstnavatel zavzn v kolektivn smlouv, vnitnm pedpisu, pracovn i jin smlouv. Pokud si st pojistnho plat zamstnanec sm a st mu plat zamstnavatel, je pojiovna povinna zabezpeit veden oddlen evidence pojistnho zaplacenho pojistnkem a zamstnavatelem.

STRUKTURA IVOTNHO POJITN NA TRHU R

viz. ve

NEIVOTN POJITN
zahrnuje kryt cel kly rizik neivotnho charakteru o rizika ohroujc zdrav a ivoty osob (raz, nemoc, invalidita) o rizika vyvolvajc pm vcn kody (iveln rizika, odcizen, vandalstv, strojn rizika) o rizika vyvolvajc finann ztrty (peruen provozu, vrov rizika, rizika finannch ztrt, odpovdnostn rizika) neivotn pojitn dlme do nsledujcch oblast: o neivotn pojitn osob (razov pojitn, nemocensk pojitn) o pojitn majetkov o pojitn odpovdnostn o pojitn prvn ochrany o cestovn pojitn

40

NEIVOTN POJITN OSOB 1.1 RAZOV POJITN

Kryje riziko razu, pokud v jeho dsledku dojde k pechodnmu nebo trvalmu tlesnmu pokozen nebo smrti pojitnho, raz = nhl a neoekvan psoben zevnch sil nebo vlastn sly tlesn, psoben vysokch teplot, par, plyn, zen a jed, kter mly za nsledek tlesn pokozen nebo smrt pojitnho (vluky pi sebevrad, trestnm inu, pod vlivem nvykovch ltek, pi duevn porue), sjednvaj se zvl pojistn stky na trval nsledky razu a na smrt nsledkem razu, me bt sjednno jako samostatn druh pojitn nebo v rmci sdruench pojitn spolu s pedevm ivotnmi riziky (cestovn pojitn, pojitn motorovch vozidel), pojistn plnn me bt sjednno jako jednorzov plnn nebo jako dchod (asov omezen nebo doivotn), velikost pojistnho zvis na velikosti sjednanch pojistnch stek a na druzch sjednanho pojistnho plnn a je diferencovno podle rizikovosti tarifn skupiny podle vykonvan innosti (povoln a volnoasov aktivity), uplatuje se asov franza (prvnch 14 a 21 dn se neodkoduje vylouen drobnch kod), r. 2003 2,7 % pojistnho v neivotnm pojitn

1.2 NEMOCENSK POJITN

doplnk povinnho veobecnho zdravotnho pojitn a povinnho socilnho nemocenskho pojitn, a to pro ppady, kdy nejsou dan poteby povinnm pojitnm kryty nebo kdy m jedinec zjem vyho rozsahu pokryt poteb a pro osoby, kter nejsou zahrnuty do povinnho pojitn, pojistn se odvozuje od sjednan velikosti pojistnho plnn, vku, pohlav atd., uplatuje se asov franza. Kryt nklad na zdravotn pi pojitn lebnch vloh: kryje nklady spojen s lenm v zahrani (pobyt v nemocnici, vyeten, lkask kony, medikamenty), me bt kombinovno s cestovnm pojitnm, pojitn nadstandardnho vybaven pi pobytu v nemocnici, pojitn vnch onemocnn: asto uplatovno jako pipojitn k ivotnmu pojitn, pojistn udlost je prvn diagnza jedn z vyjmenovanch chorob (infarkt myokardu, cvn mozkov phoda, rakovina, slepota), pojitn stomatologickch vkon nehrazench nebo sten hrazench veejnm zdravotnm pojitnm. Kryt dsledk nemoci pojitn na denn dvku pi pracovn neschopnosti: nemocensk pojitn pro osoby, kter nejsou zahrnuty do socilnho nemocenskho pojitn (OSV) nebo jako doplkov pojitn pro osoby s vymi pjmy, kterm povinn pojitn uhrazuje jen mal podl jejich pjm, pojitn denn podpory pi pobytu v nemocnici.

41

SITUACE V R
lze je sjednat jako jednotliv pojitn, nebo jako pipojitn k ivotnmu pojitn, pojiovny vyaduj informace o povoln a zjmech, protoe existuj ti a tyi typy rizikovch skupin, kter ovlivuj vi pojistn stky, pojistnho plnn.

POJITN MAJETKU
kryt rizik, jejich realizac dochz ke kodm na majetku (pokozen, znien, ztrta vcnch hodnot, finann ztrty) dlen pojitn majetku podle dsledk rizik: rizika, pi jejich realizaci dochz ke vzniku pmch vcnch kod rizika, pi jejich realizaci dochz ke vzniku finannch ztrt do 1. oblasti pat:
iveln rizika

rizika pmch kod na majetku zpsobench iveln udlost (por, vbuch, blesk, vichice, povode, zplava, krupobit, zemtesen, pd strom a stor, sesouvn nebo zcen lavin, tha snhu a nmrazy, nraz nebo zcen letcho letadla, jeho sti nebo nkladu apod.)
Vodovodn rizika

podobn charakter jako iveln rizika riziko kod zpsobench vodou vytkajc z vodovodnch zazen, kanalizace nebo topen
Rizika havarijn (havrie dopravnho prostedku)

rizika vzniku majetkovch kod jednak na dopravnch prostedcch jednak na zbo pepravovan dopravnmi prostedky v souvislosti s nrazem nebo stetem pslunho dopravnho prostedku
Rizika odcizen a vandalstv

rizika kod na majetku v souvislosti se zsahem tet osoby (asto podmnka pekonn uritho zabezpeen majetku pi krdei nebo zjitn pachatele pi vandalstv)

do 2. oblasti pat:
Rizika peruen provozu

rizika kod v dsledku peruen provozu nebo vroby v dsledku iveln udlosti, havrie, vpadku dodvky energie apod.
Rizika vrov

rizika kod v souvislosti s nesplacenm vru a to v dsledku nesolventnosti dlunka (platebn neschopnosti) v dsledku platebn nevle (dlunk me zaplatit, ale nechce) v dsledku vnjch podmnek nen mon zaplatit (napklad embargo) Jednotliv druhy pojitn v rmci pojitn majetku vznikly podle pojitnch rizik (nap. porn pojitn) podle pojitnch majetkovch pedmt nebo zjm (nap. pojitn stroj, pojitn zvat)
42

Rozsah rizik krytch v rmci pojitn majetku vyplv z konstrukce pojitn, kdy me bt pojitn uplatnno jako: a) pojitn kryjc jednotliv uren riziko (nap. pojitn porn) b) pojitn kryjc nkolik vyjmenovanch rizik, sdruen pojitn (nap. tzv. pojitn FLEXA zahrnuje kryt poru, deru blesku, vbuchu, nrazu nebo pdu letadla, strom, stor a jinch pedmt) c) pojitn All Risks pojitn proti vem rizikm, kter kryje vechna rizika souvisejc s danm pojitnm objektem, piem jsou uplatnny vluky z pojistnho kryt (nap. vylouen vlench rizik z pojistnho kryt Pro majetkov pojitn je typick vyuit kodovch forem pojitn: pojitn na asovou hodnotu pojistn plnn vyplceno ve vi odpovdajc hodnot pojitnho pokozenho majetku tsn ped pojistnou udlost (s ohledem na opoteben) pojitn na novou hodnotu pojistn plnn vyplceno jako nhrada poizovac ceny novho pedmtu umoujc opravu majetku nebo cenu opravy, pomoc kter se uvd majetek do pvodnho stavu kombinace pojitn na asovou hodnotu a pojitn na novou cenu - nap. kryt stench kod na principu nov hodnoty a celkovch kod na zklad asov ceny, nebo majetek do 30 % opoteben na principu pojitn na novou cenu a majetek s vy mrou opoteben na principu asov ceny Pojitn majetku lze rozdlit do nkolika skupin pojistnch produkt (z hlediska zamen produkt): Pojitn majetku obyvatelstva Pojitn prmyslovch a podnikatelskch rizik Pojitn zemdlskch rizik

2.1 POJITN MAJETKU OBYVATELSTVA

dl se na: pojitn domcnosti pojitn budov havarijn pojitn

POJITN DOMCNOSTI
objekt pojitn soubor zazen domcnosti slouc lenm domcnosti tk se vech obyvatel obvykle zahrnuje iveln rizika, rizika vodovodn, riziko odcizen (podmnka pekonn zabezpeujc pekky) pojistnk ve smlouv uruje velikost pojistn stky tzn. zkladn pojistnou stku (na principu pojitn na plnou hodnotu), na zklad ohodnocen pedmt zahrnutch do souboru zazen domcnosti pedmty, kter se vymykaj svou cenou, jsou kryty v zkladnm pojitn domcnosti jen do urit ve (nap. staroitnosti) pro tyto pedmty stanovena tzv. dl pojistn stka (na principu pojitn na prvn riziko) absolutn stkou nebo procentem ze zkladn P pro tyto pedmty je tak mon sjednat doplkov pojitn

43

velikost pojistnho zvis na sjednan P (ta se odvj od hodnoty pojitnho majetku) a bv diferencovno v zvislosti na umstn domcnosti (msto, vesnice apod.) a dalch faktorech (nap. mra a rove zabezpeen majetku proti rizikm) me bt vyuito i procentn spoluasti nebo excedentn franzy typick vyuit pojitn na novou hodnotu

POJITN BUDOV
pedmt pojitn budova pojitn rodinnch dom, njemnch obytnch dom a psluenstv, rozestavnch dom, rekreanch budov, hospodskch budov, drobnch staveb (gare, domc dlny apod.) kryje rizika iveln, vodovodn nraz dopravnch prostedk, riziko odcizen (stavebnch soust) teoreticky lze rozdlit rozsah rizik do 3 modelovch variant: zkladn varianta kryje rizika poru, blesku, vbuchu, vichice, odcizen, vandalstv ir varianta zahrnuje navc pd pedmt, zcen skal, vodovodn rizika nejir varianta pojitn All Risks s vlukami zejmna vlench a politickch rizik nkdy je do kryt zahrnovna odpovdnost vyplvajc z vlastnictv budovy pojitn obvykle stanov hodnotu pojiovan budovy stanovena P a pojistn (pojitn na plnou hodnotu) pojistn plnn: do ve tzv. nov hodnoty nebo u budov starch ne je stanoven poet let do ve asov ceny lze vyut procentn spoluast nebo excedentn franzu

HAVARIJN POJITN
kryje kody na motorovch vozidlech, a je idi neovlivnil nebo zcela i sten ovlivnil zkladem je kryt rizika havrie + kryt dalch rizik (iveln, odcizen, vandalstv, strojn) + pojitn havarijnch slueb (naturln sluby v souvislosti s havri nebo poruchou na automobilu) zalenn rizik do konkrtn podoby havarijnho pojitn me bt zaloeno na: a) na principu pojitn All Risks b) na zklad tzv. stavebnicovho principu kdy jsou jednotliv rizika pojistnkem vybrna ke kryt do konkrtnho pojitn podle jeho poteb a uven vychz z principu pojitn nov hodnoty pojistn plnn se vyplc ve vi nklad na opravu, pokud nepekro cenu vozidla ped pojistnou udlost (asovou cenu) typick je uplatnn excedentn franzy nebo procentn spoluasti (nebo jejich kombinace), kter sniuj velikost pojistnho plnn a souasn zvolen velikost excedentn franzy i procentn spoluasti m vliv na velikost pojistnho velikost pojistnho diferencuj pojiovny podle cel ady faktor: kritria na stran vozidla poizovac cena vozidla, typ vozidla, jeho obsah, garovn vozidla, st vozidla, uplatnn zabezpeovacho zazen proti krdei na vozidle kritria na stran idie vozidla
44

vk idie, pohlav, poet osob vyuvajcch dan vozidlo, dlka vlastnictv idiskho prkazu typick uplatnn nstroj nsledn diferenciace pojistnho bonus (malusy) s ohledem na vysok podl subjektivnho rizika krytho v rmci havarijnho pojitn

2.2 POJITN PODNIKATELSKCH A PRMYSLOVCH RIZIK

Druhy pojitn:
iveln pojitn, pojitn technick: strojn pojitn, montn a stavebn pojitn, omn pojitn (peruen provozu), pojitn vru, pojitn proti odcizen, dopravn pojitn, pojitn havarijn pojitn skel pojitn specializovanch innost

IVELN POJITN
kryje kody na majetku, kter byly zpsobeny realizac ivelnho rizika (por, vbuch, blesk, vichice, povode, zplava, pd strom a stor, krupobit, zcen skal, zemtesen + vodovodn riziko) vymezeno v pojistnch podmnkch, pojitn na novou hodnotu pojistn plnn vyplceno ve vi potebn opravy nebo znovuzzen pojitnho majetku, piem u vci, jej asov hodnota (cena vci bezprostedn ped pojistnou udlost) pedstavovala nap. mn ne 40 % nov hodnoty vci, poskytuje pojiovna plnn ve vi asov hodnoty, velikost pojistnho zvis na uveden hodnot majetku, na rizikov situaci podniku (konstrukce stavby, pouit stavebn materil, realizace nebezpench innost, rove zbrannch opaten, velikost integrln franzy a spoluasti).

POJITN TECHNICK
Strojn pojitn kryje kody v souvislosti s pokozenm stroj a strojnch zazen zpsoben jejich provozem, kryje rizika havrie stroj nebo celch strojnch soubor a zazench vznikl nesprvnou obsluhou, nedbalost nebo neikovnost, konstrukn, materilovou nebo vrobn vadou po skonen zrun doby, selhnm mcch, regulanch a zabezpeovacch zazen, zkratem, pdem nebo vniknutm cizho pedmtu atd., zkladem pro vpoet pojistnho je pojistn hodnota udan pojistnkem, ohodnocen rizika a velikost integrln franzy nebo spoluasti, podoby: klasick strojn pojitn (kryje pouze riziko havrie stroj), strojn pojitn mobilnch stroj (kryje vedle ist strojnch rizik i rizika ivelnho charakteru), pojitn elektronickch zazen.

45

Montn pojitn kryje vechna rizika spojen s mont stroj (All Risks nebo vyjmenovan rizika) iveln, strojn a odpovdnostn. Stavebn pojitn kryje vechna rizika psobc kody na stavebnch dlech a materilu po dobu vstavby. Montn a stavebn pojitn se asto kombinuj v rmci jednoho produktu (obvykle nekryje nepm kody vznikl projekn, konstrukn, materilovou vadou), nkdy bvaj jet doplnny tzv. garannm pojitnm, kter kryje strojn rizika v zrun dob.

OMN POJITN (POJITN PRO PPAD PERUEN PROVOZU)

zce navazuje na iveln a strojn pojitn, kter nahrazuj pm vcn kody, omn pojitn nahrazuje nsledn kody zabezpeuje nhradu finann jmy, kter vznik v dsledku peruen provozu, ke ktermu dochz na zklad pokozen pojitnho majetku iveln nebo jinou udlost, velikost pojistn stky se odvozuje od tzv. hrubho zisku (ul zisk + fixn nklady, pop. + dodaten nklady jako zajitn nhradnho provozu, penle za nesplnn dodvek), pojistn plnn (fixn nklady + oekvan zisk) se vyplc maximln po sjednanou dobu (obvykle 1 rok), typick uplatovn asov franzy, asto vyuvno v nvaznosti na vyuit kryt pmch vcnch kod (porn, strojn pojitn peruen provozu).

POJITN VRU
Kryt finannch ztrt v ppad nesplacen poskytnutho vru, krom pojitn se ke kryt vrovho rizika vyuv ruen, smnen ruen, bankovn zruka, zstava, faktoring, forfaiting apod., je kryto v rmci rznch pojistnch produkt: ivotn pojitn kryjc vrov riziko v souvislosti s mrtm dlunka, nemocensk i invalidn pojitn, kter kryj vrov riziko v nvaznosti na pracovn neschopnost dlunka, majetkov pojitn zstav, vrov pojitn pojitn obchodnho, bankovnho, vvoznho i zemdlskho vru, vrov rizika: komern vrov rizika platebn neschopnost, platebn nevle, kurzov rizika kryta, politick (teritoriln) rizika platebn pote (nemonost transferu penz) vyvolan politickmi udlostmi (vlka, revoluce, obansk nepokoje), administrativn rozhodnut orgn sttu dlunka, administrativn a politick opaten, prodn katastrofa atd. nekryta, pi ohodnocovn komernho vrovho rizika se vychz z potu smluv o vrovm pojitn, velikosti firmy, obratu, vvoje finann situace, pevaujc innost odbratel, situace pslunho odvtv a ekonomiky ve stt kupujcho, hodnota kontraktu, dlka splatnosti pohledvky atd.,
46

spoluast obvykle 20 a 25 %, nkdy a 50 %, asov franza obvykle 6 a 12 msc, R: vznamn je pojitn vvoznch vr (kryj riziko platebn neschopnosti zahraninho dovozce eskho zbo), EGAP (Exportn a garann pojiovac spolenost): sttn podpora vvozu, pojitn komernch rizik (konkuruje ostatnm vrovm pojiovnm), pojitn politickch teritorilnch rizik (pojitn se sttn podporou).

POJITN PROTI ODCIZEN

Pedmtem je majetek podnikatelskho subjektu pro ppad odcizen nebo pokozen a znien majetku jednnm pachatele, kter smovalo ke krdei, pedpokladem nroku na pojistn plnn je, e pachatel musel pi krdei pekonat pekky nebo opaten chrnc majetek, pojistn je diferencovno podle rovn zabezpeujcch opaten, ktermi je majetek chrnn (bezpenostn zmky, alarm, bezpenostn sluba), rozsah kryt rizika odcizen: odcizen vloupnm, loupe v rmci budovy nebo pozemku, loupe pi peprav, vandalismus v souvislosti s vloupnm.

DOPRAVN POJITN
Kryje riziko pokozen, znien nebo ztrty vci pi doprav, zkladnm rizikem pi doprav je riziko havrie, ale zahrnuje i dal rizika, pedevm iveln a odcizen, zahrnuje pojitn kaska (kod na dopravnch prostedcch) a karga (kod na pepravovanch vcech), provozovno pi vnitrosttn i mezinrodn doprav, kter m v R vt vznam (dlouh trasy, rizikovost), pojistn podmnky pi mezinrodn doprav vychzej z klasickch anglickch pojistnch podmnek: pojitn s vylouenm tzv. zvltn havrie neju pojistn kryt, pojistn plnn se poskytuje jen pi totln kod, sten kody (tj. zvltn havrie) jsou uhrazovny jen tehdy, jsou-li dsledkem mimodn udlosti (ztroskotn), pojitn vetn zvltn havrie kryje i sten kody pi normlnm prbhu dopravy, pojitn proti vem rizikm nejir pojistn kryt obvykle s vylouenm politickch a vlench rizik, nov anglick podmnky: klauzule C kryje por, vbuch, ztroskotn, potopen nebo pevren lodi, pevrcen nebo vykolejen na soui, kolize s jinm pedmtem, klauzule B jako C + zemtesen, vbuch sopky a der blesku, smeten z paluby, vniknut vody do dopravnho prostedku, pln ztrta zsilek pi nakldn lodi, klauzule A proti vem rizikm, dopravn pojitn kryje: pm vcn kody (na pepravovanm majetku i dopravnm prostedku),
47

nklady spojen se zjiovnm kod a ppadn nklady spojen s opatenm na zchranu pepravovanho majetku, pspvek ke spolen havrii, tedy podl na ztrtch.

2.3 POJITN ZEMDLSKCH RIZIK

Specifick druhy pojitn pi pojiovn zemdlskch podnik.

POJITN PLODIN
kryje rizika majetkovch kod na rostlinn produkci, druhy: krupobitn pojitn snadn prokazatelnost pvodu pokozen plodin (10 % rizik ohroujcch rostlinnou produkci), pojitn proti vybranm rizikm krupobit + nap. povode, vichice, jarn mrz (25 % rizik), pojitn rody plodin kryje finann ztrty na produkci rostlinn vroby, kter vznikly v dsledku psoben celho souboru vliv (proti vem rizikm), ztrta se posuzuje podle konenho finannho vsledku rostlinn vroby podniku, R: krupobitn a pojitn proti vybranm rizikm, pomrn vysok spoluast, podpora pojitn plodin dotace na pojistn v rmci pojitn plodin.

POJITN HOSPODSKCH ZVAT

vztahuje se na soubory hospodskch zvat a kryje kody v souvislosti s uhynutm, utracenm nebo nutnou porkou v dsledku nkazy, infekn nemoci, riziko iveln, razu a neinfekn nemoci, uplatuje se i pojiovn jednotlivch hospodskch zvat, kter se chovaj ke specifickm elm (zvodn k) individuln oceovn, pojitn na plnou hodnotu, uplatovn excedentn franzy, procentn spoluasti, systmu bonusmalus, specifick pstupy pi kryt rizika nkazy, kter je velmi nebezpen a nevyzpytateln kryt sttem, z nkazov pokladny (pspvky chovatel + od sttu), komern pojitn se sttn zrukou, sttn pspvky na pojistn, R: podpora ivoin vroby dotacemi k cenm pojitn hospodskch zvat.

SITUACE NA TRHU V R
r. 2003 podnikatelsk pojitn tvo 16,4 % pojistnho v neivotnm pojitn, r. 2003 pojitn zemdlskch rizik 1,4 % pojistnho v neivotnm pojitn (59 % pojitn plodin, 41 % pojitn hospodskch zvat).

POJITN ODPOVDNOSTI ZA KODY

kryje rizika souvisejc se skutenost, e pojitn subjekt zpsobil svou innost jinmu subjektu kody na majetku, zdrav i ivot nebo finann kody, za kter pokozenmu odpovd, pedmtem pojitn je prvn vztah,

48

pro stanoven odpovdnosti za kodu je obvykle poadovno, aby kdce svm subjektivnm jednnm poruil njakou svou povinnost, kterou mu uruje prvn pedpis, tj. aby kodu jednoznan zavinil (nebo se stala v souvislosti s nebezpenou innost), pojistn plnn vyplceno a na zklad rozhodnut o povinnosti nahradit kodu pokozenmu, pojistn plnn zahrnuje: nhradu kody: za ztrtu na vdlku po dobu pracovn neschopnosti, za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti, za ztrtu na dchodu, bolestn, za zten spoleenskho uplatnn, za nklady spojen s lenm, za vcnou kodu, za pimen nklady spojen s pohbem, jednorzov odkodnn pozstalch, nklady na obhajobu pojitnho v souvislosti se kodou, kterou m pojiovna uhradit, nklady na soudn zen o nhrad kody, pokud bylo nutn ke zjitn odpovdnosti pojitnho a ve plnn pojiovny, pojitn na prvn riziko (pojistn stka udv horn hranici pojistnho plnn). Odpovdnost subjektivn (za zavinn) pedpokladem vzniku odpovdnosti ekonomickho subjektu za kodu je zavinn kody, objektivn (za vsledek) odpovdnost za kodu vznik bez ohledu na zavinn nebo nezavinn, do pojitn by mla bt zahrnovna pouze odpovdnost majc charakter nahodilosti, astji se vychz z pojet objektivn odpovdnosti.

3.1

ODPOVDNOSTI MOTOROVCH VOZIDEL

POJITN

ZA

KODY

Z PROVOZU

ochrana pokozench pi dopravnch nehodch je povaovna za spoleensky zvanou pojitn je obvykle povinn (povinn smluvn) pojitn m prvo, aby za nho pojiovna uhradila kodu, za kterou pojitn odpovd tm, kte utrpli kodu v souvislosti s provozem motorovho vozidla pojitnho vlastnk vozidla je povinen uzavt smlouvu o pojitn odpovdnosti u nkterho z licencovanch pojistitel, kody hrazen z pojitn: kody na zdrav a usmrcen (max 35 mil. K na jednoho pokozenho), kody vznikl pokozenm, znienm nebo ztrtou vci (max 18 mil. K bez ohledu na poet pokozench), kody majc povahu ulho zisku, eln vynaloen nklady spojen s prvnm zastoupenm, kody nehrazen z pojitn: kody, kter utrpl idi vozidla, majetkov kody, za kter pojitn odpovd svm pbuznm, kody na vozidle, na kter se vztahuje pojitn.
49

esk kancel pojistitel sdruuje pojistitele provozujc pojitn odpovdnosti, provozuje tzv. hranin pojitn, kter sjednvaj idii cizozemskch vozidel, pokud nejsou driteli tzv. zelen karty (mezinrodn karty automobilovho pojitn), pro kryt odpovdnostnho pojitn na zem R, spravuje garann fond, kter se tvo z pspvk pojistitel a z pojistnho za hranin pojitn a hrad se z nho: pojistn plnn za kody na zdrav zpsoben provozem nezjitnho i nepojitnho vozidla, pojistn plnn za kody, za kter odpovd osoba pojitn u pojistitele, kter z dvodu padku neme kodu uhradit, pojistn plnn za kody v souvislosti s existenc hraninho pojitn a provozem cizozemskch vozidel, uzavr dohody s kancel pojistitel cizch stt, vede evidence a statistiky pro ely odpovdnostnho pojitn z provozu vozidel

3.2 ODPOVDNOSTN POJITN PI PRACOVNM RAZU NEBO

NEMOCI Z POVOLN
v R zkonn pojitn, licenci k provozovn tohoto pojitn maj jen dv pojiovny (esk pojiovna 30 % pijatho pojistnho a Kooperativa 70 %) a maj pesn vymezen okruh zamstnavatel, pro kter pojitn realizuj, aby si nemohly konkurovat, povinnost platit pojistn vznik zamstnavateli, kter zamstnv alespo jednoho zamstnance, pojistn se vypotv ze zkladu stanovenho pro uren vymovacho zkladu na sociln zabezpeen a je diferencovan podle odvtv innosti zamstnavatele (2,8 50,4 promile), zamstnavatel m prvo, aby za nj pojiovna nahradila kodu, kter vznikla zamstnanci pi pracovnm razu nebo nemoci z povoln v rozsahu, v jakm za kodu odpovd zamstnavatel podle zkonku prce, pokud by zamstnavatel nebo zamstnanec poruili pedpisy, zpsobili kodu mysln nebo pod vlivem nvykovch ltek, m pojiovna vi zamstnavateli prvu na nhradu kody, z pijatho pojistnho se hrad pojistn plnn a nklady sprvn reie, kter in 13,5 % z celkovho pojistnho vybranho v danm roce, r. 2003 6,6 % pojistnho v neivotnm pojitn.

3.3PROFESN ODPOVDNOSTN POJITN

zahrnuje celou adu druh pojitn odpovdnosti za kody urench pro jednotliv profese, kdy osoby provozujc dan profese jsou ze zkona odpovdn za profesionln chyby a omyly, v R ada povinn smluvnch profesnch odpovdnostnch pojitn, kdy sjednn pojitn je podmnkou pro vkon povoln, pat k nim odpovdnostn pojitn: advokt, stomatolog, lka a lkrnk, veterinrnch lka, not, daovch poradc, auditor,
50

autorizovanch architekt, inenr a technik, patentovch zstupc, komernch prvnk, pojiovacch zprostedkovatel.

3.4 OBECN ODPOVDNOSTN POJITN

rzn druhy pro jednotlivce i pro podnikatelsk subjekty Pojitn odpovdnosti za kody jednotlivc za kody v bnm obanskm ivot: z provozu domcnosti, z jednn nezletilch dt, za kody vlastnka nemovitosti, dritel zvat, z vkonu povoln: pro ppad, e zamstnanec z nedbalosti zpsob kodu svmu zamstnavateli, za kodu obana podnikatele. Pojitn odpovdnosti za kody podnikatelskch subjekt obecn odpovdnostn pojitn podnik: kryje kody vyplvajc z obecn odpovdnosti vi tetm osobm, pojitn odpovdnosti za vrobek: kryje kody vznikl na ivotech, zdrav a majetku pi pouvn uritho vrobku, v nkterch ppadech by nebylo mon bez pojitn vrobek dovet, nrok na jmu zpsobenou vrobkem mus bt piznn soudem, dva zkladn principy: Loss Occurence kryje kody vznikl v dob platnosti pojistn smlouvy, Claims Made kryje kody, kter mohly nastat v minulosti, ale jejich nsledky se projev a v prbhu pojistnho obdob platn pojistn smlouvy, ohodnocovn rizika ve obratu, oblastn vymezen prodeje vrobku, poet a ve dve uplatnnch nrok na odkodnn, dlka doby, kdy je vrobek v prodeji, pojitn odpovdnosti za kodu manaer, editel a len pedstavenstev: kryje kody v souvislosti s odpovdnost tchto osob v dsledku: jejich jednn nebo neinnosti (opomenut, pehldnut), poruen zsad nebo pokyn schvlench orgny spolenosti, poruen rozsahu svho jednatelskho oprvnn nebo vztahu z doby trvn pojitn, pojistnou udlost je vznik povinnosti pojitnho nahradit bhem doby pojitn vzniklou kodu, za kterou odpovd, pojitn odpovdnosti za kody na ivotnm prosted.

POJITN PRVN OCHRANY

kryt nklad pojitnho v souvislosti s prvnmi kony, a nklad spojench s prosazenm poadavk na nhrad kod pojitnho v rmci pojistnho plnn jsou obvykle kryty: soudn vdaje a nklady nklady na svdky a soudn znalce povolan soudcem odmny a nklady zvolenho prvnho zstupce nklady na proveden vkonu rozhodnut vdaje pojitnho za cesty k soudnmu zen
51

sluby pojiovny spovajc v objasnn skutenosti, oven existence pojistn udlosti, jmenovn advokta, dohled nad prbhem procesu ppadn hrada kauce pojitn prvn ochrany poskytovn prvnch rad a prvn asistence 3 zkladn podoby pojitn prvn ochrany: pojitn prvn ochrany motorovch vozidel pojitni: vlastnk, dritel, idi a osoby pepravovan vozidlem pojitn prvn ochrany idie motorovho vozidla pojitn pouze idi poskytuje prvn ochranu: v obanskoprvnm zen o nhradu kody z dopravn nehody v trestnm nebo sprvnm zen zahjenm z dvodu, e dolo ke spchn trestnho inu z nedbalosti nebo pestupku z nedbalosti pi zen vozidla ve smluvnch sporech souvisejcch s provedenou opravou nebo odtahem vozidla, pi nkupu nebo prodeji vozidla, pi jeho pronjmu, pjce a v souvislosti s jinmi zvazkov-prvnmi vztahy tkajcmi se vozidla pojitn prvn ochrany rodiny kryje pojitnou osobu, manela (manelku), druha (druku), nezletil dti, dal osoby ijc v domcnosti (nap. opatrovnictv, pomocn sly v domcnosti) poskytuje prvn ochranu v oblasti: obanskoprvnch vztah (nap. nroky na nhradu kody) trestn a pestupkov prvo pojistn prvo (vymhn nrok ze sjednanch pojistnch smluv) smluvn spory (o pjce, o dlo, pi poruen nrok ze sjednanch smluv, kupn smlouva apod.) njemn prvo vlastnick prvo sousedsk prvo pojitn prvn ochrany firem kryt v ppad odpovdnosti za kody, trestnho prva, pracovnho prva a sociln sprvnho prva

CESTOVN POJITN
obsahem je zabezpeen klient pi cestch do zahrani, pojistn doba bv max. 1 rok, pojistn se odvozuje od dlky pojistn doby a rozsahu poadovanho pojistnho kryt, kombinuje rzn pojistn produkty: zdravotn pojitn (pojitn lebnch vloh) kryje nklady na lkaskou pi, oeten, lky, pobyt v nemocnici, razov pojitn, pojitn storna zjezdu kryje finann ztrty pi nevyuit cesty v nvaznosti na vskyt nahodil udlosti, pojitn zavazadel, pojitn odpovdnosti za kody, pojitn prvn ochrany.

52

POJITN CESTOVNCH KANCEL

kryt kod, kter vznikaj v souvislosti s finannmi problmy v hospodaen cestovnch kancel a jejich negativnm dopadem na jejich klienty pojitn cestovnch kancel pro ppad padku v praxi jsou tyto nstroje kombinovny kryt rizik je regulovno ze strany sttu povinnost sjednat pojitn nebo vyut jinho nstroje jde vlastn o kryt podnikatelskho (zmrnho) rizika pro ppad padku (pojitn zruky) povinn smluvn pojistn plnn je vyplceno v ppadech, kdy cestovn kancel z dvodu svho padku: neposkytne zkaznkovi dopravu z msta pobytu v zahrani do esk republiky, nevrt zkaznkovi zaplacenou zlohu nebo cenu zjezdu v ppad, e se zjezd neuskutenil, nevrt zkaznkovi rozdl mezi zaplacenou cenou zjezdu a cenou sten poskytnutho zjezdu v ppad, e se zjezd uskutenil pouze z sti, ve pojistn stky vychz z plnovanch treb cestovn kancele z prodeje zjezd (min 30 % plnovanch ronch treb z prodeje zjezd) a spoluast cestovn kancele na kryt kod, pojistn se stanovuje v zvislosti na velikosti sjednan pojistn stky a ohodnocen rizika (rozloen zjezd podle msta uren, zpsob dopravy, ve vybranch zloh, prbh cash flow cestovn kancele).

SITUACE V R
povinn smluvn pojitn, uzaven je podmnkou pro povolen k provozovn CK, pro poskytovn tohoto pojitn mus mt pojiovna zvltn licenci, v r. 2008 ji mlo na eskm trhu 5 pojioven (UNIQA, esk pojiovna, Generali, PP, Union).

53

7. Finann hospodaen pojioven, rizika v innosti pojiovny,

solventnost pojiovny.
Barbora Kuerov

Finann hospodaen pojioven

zkladn otzka je stanoven velikosti pojistnho, stanoven optimln ceny za kryt pslunho rizika pesn stanoven ceny je sloit z dvodu nahodilosti pi stanoven ceny pojitn se vychz z budoucch vdaj na pojistn plnn zaloeno na odhadovanch dajch pi urovn ceny pojitn vychz pojiovna z pojistn technickch metod a postup (modifikace ceny v zvislosti na trnch podmnkch)

Nklady pojiovny: nklady na pojistn plnn, vetn nklad na likvidaci pojistnch udlost nklady spojen s tvorbou technickch rezerv poizovac nklady na pojistn smlouvy (provize, reklamn vdaje) sprvn reie (nklady na sprvu pojistnch smluv, na zen portfolia, nklady spojen s inkasem pojistnho, nklady na zen pojiovny) nklady na finann umstn prostedk pojistn technickch rezerv ostatn nklady (nklady na dan, nklady souvisejc s jinou ne pojiovac innost nebo zenm portfolia) mimodn nklady

Vnosy pojiovny: vnosy z pojistnho, tj. pedepsan pojistn (ppadn ze zajistnho, pokud pojiovna provozuje aktivn zajitn) pouit technickch rezerv vnosy z umstn prostedk pojistn technickch rezerv, tj. roky, dividendy, pjmy z pronjmu, pjmy z prodeje cennch papr a nemovitost vnosy z proviz, tzn. pedevm z proviz od zajistitel ostatn vnosy (z jin ne pojiovac innosti) mimodn vnosy

Vkaz zisk a ztrt skld se ze t st (technick et k neivotnmu pojitn, technick et k ivotnmu pojitn a netechnick et) vsledky technickho tu v iv. a neiv. pojitn se pevedou do netechnickho tu, kde jsou doplnny o vnosy a nklady nevyplvajc pmo z pojiovac innosti

54

Bilance pojiovny: rozhodujc st pasiv tvo technick rezervy, u ivotnch pojioven 80%, u neivotnch 60% rozhodujc st aktiv tvo finann umstn, tzn. investin portfolio pojiovny

OBECN STRUKTURA BILANCE POJIOVNY Aktiva

A. Nehmotn aktiva B. Finann umstn (investice) - Pozemky a stavby - Finann asti a jin cenn papry - Vklady - Ostatn C. Finann umstn jmnem dritel ivotn pojistky, kte nesou riziko s nimi sovisc D. Pohledvky E. Ostatn sti aktiva F. Pechodn ty aktiv G. Ztrta z minulch let, z bnho obdob

Pasiva
A. Zkladn kapitl a fondy - Zkladn kapitl - Emisn aio - Jin kapitlov ty - Rezervn fond na nov ocenn - Zkonn rezervn fond

- Ostatn fondy B. Technick rezervy C. Rezervy na ostatn rizika a ztrty D. Zvazky ze sloench depozit

E. Podzen pasiva F. Zvazky G. Pechodn ty pasiv H. Nerozdlen zisk z minulch let, z bnho obdob

55

Rizika v innosti pojiovny

pojistitel jsou vystaveni existenci a dopadu ady rizik

Podnikatelsk rizika: strategick riziko spovajc v nebezpe, e se podnikatelsk aktivity nebudou zamovat na trhy, oblasti a produkty, kter budou v budoucnu vnosn provozn riziko vyplvajc z pouit nesprvnch kontrolnch a dcch mechanism, technickch omyl, lidskho selhn, podvod apod. riziko prvnho prosted vyplvajc z mncho se prvnho prosted, zmn ve sttn regulaci, zpsob zdann apod. riziko obchodnch vztah pedstavujc riziko nedodren smluvnch zvazk druhou stranou riziko reputace zahrnujc monost patnho vnmn podniku ze strany veejnosti

Rizika specifick pro pojiovac innost: pojistn technick riziko pojiovna pracuje s nahodilost, rozsah pojistnch plnn nelze dopedu pesn urit, pouze odhadovat riziko zajitn souvis s monost nesolventnosti zajistitele - nslednmi problmy pi hrad zvazk zajiovny vi pojiovn riziko investinho portfolia spojeno s otzkami vbru sprvnch investic pojiovnou pi investovn, zejmna technickch rezerv pojiovny z hlediska bezpenosti a vnosnosti. Finann investice ve form vldnch a podnikovch dluhopis, hypotench zstavnch list, akciovch podl a nemovitost jsou vystaveny trnmu riziku, vrovmu riziku a riziku likvidity. riziko nesolventnosti riziko neschopnosti hrady zvazk pojiovny z dlouhodobho pohledu (zejmna zvazk z pojistnch smluv), toto riziko shrnuje i psoben rizik ve uvedench

Pojistn technick riziko souvis s vkyvy v hospodaen pojiovny, kdy se vdaje pojiovny vyvj jinak, ne se pedpokldalo pi kalkulaci pojistnho riziko typick pro hospodaen pojiovny vyplv ze skutenosti, e pojiovny provozuj sluby, kter maj nahodil charakter znamen monost vzniku odchylky (kladn nebo zporn) mezi skutenou a kalkulovanou v pojistnch plnn a ostatnch vdaj pojiovny kladn odchylka technick zisk, zporn odchylka technick ztrta

Odchylky skutenosti od kalkulace maj rzn pvod, podle pvodu tchto odchylek se rozliuj druhy rizika:

1. Nhodn riziko jde o nhodn kolsn kolem oekvanho prmrnho kodnho prmru, kter se v ase v podstat nemn. (objem vdaj byl odhadnut sprvn, ale vlivem nhody dolo k odchylce). 56

a) normln nhodn riziko kodn prbh vykazuje bn odchylky od oekvanho prmru (vkyvy ve vdajch nepesahuj rozsah, kter je snadno snesiteln pro hospodaen pojiovny) b) katastrofln nhodn riziko kodn prbh je ovlivovn kodami velkho rozsahu, kter se velmi obtn zahrnuj do kalkulac (kodn prbh bv obas ovlivovn kodami velkho rozsahu)

2. Riziko zmn jde o situaci, kdy se mn podmnky, za kterch bylo stanoveno pojistn, tedy mn se podklady pro vpoet pojistnho. Pojistn technick riziko se v tomto ppad realizuje v dsledku zmn ve vskytu rizika. a) zmny cyklick dochz k nim v nvaznosti na prbh hospodskch cykl b) zmny trendov dochz k nim v nvaznosti na strukturln, biologick, klimatick a podobn zmny c) nepravideln napklad v nvaznosti na vkyvy poas

3. Riziko omylu kodn prbh byl nesprvn odhadnut (nap. nepimen metody, neodpovdajc podklady vyuvan pojiovnou)

Pod pojem pojistn technick riziko lze zaadit i riziko spojen se skutenost, e k vplat pojistnch plnn dojde dv ne se oekvalo, tzv. riziko naasovn, pi nm v dsledku neekan rychlho vyzen pojistnho plnn dochz ke ztrt v dsledku ztrty na rokovm vnosu.

Monosti vyrovnn se s pojistn technickm rizikem pi kalkulaci pojistnho je vznamn zohlednit zejmna riziko zmna a riziko omylu pojiovna provd tzv. risk management, tzn. identifikuje pojistn technick riziko, kvantifikuje ho a zabv se zpsobem jeho een

Zpsoby een pojistn technickho rizika: vyuit dokonalejch pojistn matematickch model a vyuvn nkterch pojistn technickch nstroj v kalkulaci pojistnho vyrovnvn rizik rozloenm, tedy pojiovna se sna krt rizika na co nejirm zem diverzifikace rizika, snaha nespecializovat se jen na urit druh rizika, ale krt co nejir strukturu rizik tvorba vkyvovch rezerv (rozloen rizika z asovho pohledu) 57

penesen rizika na dal pojiovac instituci, vysok rizika se rozdluj mezi vce subjekt, rozkldn rizik pomoc zajitn, pojiovacch pool nebo soupojitn

Pojiovny se sna vechna ve uveden rizika brt v vahu pi tzv. zen rizika, m se rozum clevdom zmny rizikovch situac nebo rizikovch proces prostednictvm nstroj, ke kterm pat zejmna:

zskvn informac tkajcch se rizika a nstroj zen rizika finann opaten, zejmna tvorba pojistn technickch rezerv pojiovny v optimln vi a struktue, existence pimen velikosti vlastnch kapitlovch zdroj pojiovny, vyuit vhodnho zajitn, ppadn jinch alternativnch nstroj kryt rizika pojiovny psoben na riziko bezprostedn nebo zprostedkovan a to zejmna: - tvorba dostaten velkch pojistnch kmen - nabdka nkolika skupin pojistnch produkt

Solventnost pojiovny
= schopnost pojiovny uhradit ve stanovenm objemu a ase vechny sv zvazky vyplvajc z uzavench smluv a ostatnch zvazk pojiovny sleduj ji samotn pojiovny, ale i sttn dozory asov nesoulad mezi zaplacenm pojistnho a poskytnutm pojistnho plnn > zskan pojistn mus bt spolehliv investovno takovm zpsobem, kter je mon lehce realizovat do doby, kdy pro pojistitele vznikne povinnost uskutenit pojiovac slubu praxe nemus potvrdit sprvnost odhadnutch zvazk oproti skuten poskytovanm pojistnm nhradm nklady na pojiovac sluby se odhaduj pomoc matematicko-statistickch metod pedem, zatmco skuten nklady se uk daleko pozdji rozdly ve vnosech z investic mohou mt vliv na vplatu sjednanch pojistnch stek

Schopnost pojistitele poskytnout pojistn plnn v kadm okamiku je zvisl na nsledujcch faktorech: jak uvliv jsou odhadnuty vechny zvazky vyplvajc z uzavench pojistnch smluv jakm zpsobem jsou pokryty budouc zvazky velikost technickch rezerv a mra zajitn zvazky z pojistnch smluv by mly bt pokryt investovnm do aktiv odpovdajcch poadavkm bezpenosti pojistitel disponuje vlastnmi fondy, kter jsou adekvtn rovni pojiovacho obchodu v takov vi, aby mohl vyrovnat podstatn rozpory v aktivech a pasivech Pi posuzovn schopnosti pojiovny dostt nyn i v budoucnosti svm zvazkm je teba rozliovat nsledujc skutenosti: 1. adekvtnost cen pojistnch produkt ve vztahu k velikosti pojistnch plnn 2. zpsob een budoucch vdaj na pojistn plnn stav pojistn technickch rezerv, mra zajitn 58

3. sloen investinho portfolia pojiovny 4. kapitlov pimenost pojiovny

sledovn solventnosti pojiovny m zabezpeit, aby pojiovna byla schopna splnit sv zvazky i v ppad nepznivch okolnost. hledme takovou vi poten rezervy R0, aby pravdpodobnost jejho vyerpn byla dostaten mal solventnost sleduje vztah mezi zkladnm kapitlem a vlastnmi rezervami nepodlhajcmi zvazkm na jedn stran, a ronm objemem obchodu pojiovny na stran druh, pozitivn na ni psob: - zven zkladnho kapitlu - zven rezerv nepodlhajcch zvazkm - odevzdn vt sti pijatho rizika do zajitn - zmna struktury pojiovacho obchodu

Poadavky na solventnost jsou oznaovny jako poadovan mra solventnosti, ta me bt pokryta prostedky opatenmi zvenku a intern nahospodaenmi prostedky vlastnho kapitlu rznho druhu.

1. Disponibiln mra solventnosti = vyjaduje vi vlastnho kapitlu, kterou m pojiovna objektivn k dispozici pro ely kryt svch zvazk zjiuje se na zklad bilance pojiovny Skuten mra solventnosti zahrnuje: splacen zkladn kapitl - minimln ve zkladnho kapitlu pro provozovn neivotnho pojitn - minimln ve zkladnho kapitlu pro provozovn ivotnho pojitn polovina splacenho zkladnho kapitlu kapitlov fondy zkonn rezervn fond ostatn fondy ze zisku zisk nebo ztrta tich rezervy

2. Poadovan mra solventnosti zahrnuje stanovenou metodikou pepotan objem vkon pojiovny je oddlen a jinm postupem kvantifikovna v rmci ivotnch a neivotnch pojitn 2.1. Poadovan mra solventnosti neivotnch pojitn Vychz se z vpotu vychzejcho z objemu pedepsanho pojistnho a z objemu nklad na pojistn plnn 59

2.2. Poadovan mra solventnosti ivotnch pojitn Vychz se z objemu technickch rezerv ivotnho pojitn a z rizikovho kapitlu (vztahujcho se k doasnm pojitn pro ppad mrt).

Test solventnosti porovnn vypotanch hodnot skuten a poadovan mry solventnosti skuten mra solventnosti > poadovan mra solventnosti =>O.K. (ve vlastnho kapitlu odpovd rozsahu innosti pojiovny) skuten mra solventnosti < poadovan mra solventnosti =>monost finannch problm pojiovny ve vlastnho kapitlu neposkytuje dostatenou zruku za zvazky pojitn dle se zjiuje ve tzv. garannho fondu : garann fond=1/3 minimln mry solventnosti, zrove jsou stanoveny absolutn hranice garannho fondu

Metody sledovn solventnosti, pomoc kterch je snaha provst komplexn ohodnocen finann situace pojiovny a rovn finann situace pojiovny z dlouhodobho pohledu: metody vychzejc ze souboru finannch ukazatel metody zaloen na fluktuaci ve pojistnho plnn nebo na teorii bankrotu tato metoda sleduje pouze riziko vkyvu kodnho prbhu vcefaktorov metody, kter zahrnuj zkoumn vce initel a rizik jak na stran pasiv, tak na stran aktiv dynamick metody, jen simuluj hospodaen pojioven v budoucnosti pi rznch pedpokladech, zejmna ekonomickho charakteru

60

8. Technick rezervy pojioven, rozdly role technickch rezerv

v ivotnch a neivotnch pojitnch, investovn technickch rezerv pojioven
Iva Kavulov Pojistn technick rezervy
tvo se v pojiovnch z pijatho pojistnho uvaj se pokud pojiovna neme vyut bn pjmy na vplaty pojistnch plnn v bnm obdob jin charakter maj pojistn technick rezervy u pojitn: rezervotvornch rezervy se vytv z celho pijatho pojistnho (s odpotem spotebovanch sprvnch nklad) v rezervch se akumuluje pojistn pro nashromdn potebn stky na vplatu sjednan velikosti pojistnho plnn (pojistn stky) obvykle pro del asov obdob rezervy ureny ke kryt budoucch zvazk z tchto pojitn doasn voln prostedky tchto rezerv jsou vhodn k dlouhodobmu investovn na finannm trhu rizikovch do rezerv pichz pimen st pijatho pojistnho rezervy vyrovnvaj asov, mstn a vcn vkyvy ve vplatch pojistnch plnn (tzv. vkyvov rezervy) je teba, aby byly v ppad poteby v krtk dob likvidn je to jeden ze zkladnch nstroj v rmci hospodaen pojiovny bez vyuit technickch rezerv by pojiovna nemohla efektivn fungovat ve sv podstat zahrnuj penn prostedky, kter pojiovny budou potebovat v nsledujcch obdobch na vplatu pojistnch plnn pojiovny vytvej jednotliv druhy tech. rezerv v zvislosti na zamen innosti pojiovny a v souvislosti s elem, na kter jsou vytveny

Struktura pojistn technickch rezerv

zkladn zvaznou strukturu technickch rezerv (povinn druhy tech. rezerv) uruj pojiovnm sttn orgny v prvnch pedpisech hlavn druhy technickch rezerv: rezervy, jejich existence navazuje na existenci a uplatnn rezervotvornch pojitn (tzv. matematick rezervy), v rmci kterch se postupn shromauje pijat pojistn v rmci jednotlivch pojistek takovm zpsobem, aby na konci sjednan doby byla v rmci tech. rezerv nashromdna stka odpovdajc sjednan velikosti pojistnho plnn vkyvov rezervy uren na pokryt vkyv ve velikosti pojistnch plnn (vkyv od dlouhodobho prmru) rezervy spojen s asovm rozlienm pijatho pojistnho prostednictvm tvorby tech. rezerv se piazuje pijat pojistn do obdob, kdy se na pojistn ve pojistn plnn (kdy budou prostedky pojistnho potebn na vplatu pojist. plnn)

lenn pojistn technickch rezerv

Technick rezervy neivotnho pojitn rezerva na nezaslouen pojistn rezerva na pojistn plnn 61

rezerva na pojistn prmie a slevy vyrovnvac rezerva rezerva pojistnho neivotnch pojitn jin rezervy

Technick rezervy ivotnho pojitn rezerva na nezaslouen pojistn rezerva pojistnho ivotnch pojitn (matematick rezerva) rezerva na pojistn plnn rezerva na pojistn prmie a slevy rezerva ivotnch pojitn, je-li nositelem investinho rizika pojistnk jin rezervy

Rezerva na nezaslouen pojistn

tvo se u P i NP vztahuje se k asovmu rozlien pojistnho, kter se pevd do rezervy ve rezervy odpovd sti pojistnho, kter se vztahuje k budoucm obdobm stanov se jako souhrn tchto st pojistnho vypotan podle jednotlivch smluv pijat pojistn pipad sten ke sledovanmu obdob, ale sten tak k budoucm obdobm, kdy budou vyplcena pojistn plnn pijat pojistn se proto dl na pojistn odpovdajc sledovanmu obdob (zaslouen) a na pojistn patc do nsledujcho obdob (nezaslouen) je to tedy st pijatho pojistnho (rezerva), kter m bt penesena do nsledujcch obdob a pedstavuje st rizika odpovdajc budoucm pojistnm krytm je jako jedin technick rezerva nezvisl na potu pravdpodobnosti jej ve je dna v pedepsanho pojistnho a obdobm, na kter je pojistn ureno vpoet velikosti rezervy:

ve _ rezervy =

dlka _ obdob _ po _ 31.12. pojistn dlka _ pojistnho _ obdob

Rezerva na pojistn plnn

tvo se u P i NP vztahuje se k asovmu rozlien nklad na pojistn plnn, st prostedk je teba pevst do rezervy na budouc plnn pedstavuje st pojistnho vztahujcho se k danmu obdob (etnmu roku) z rznch technickch dvod nelze tato pojistn plnn v danm obdob uskutenit, proto pijat pojistn vztahujc se k tmto pojistnm plnnm je potebn soustedit v pslun rezerv m dv sloky, u kterch se zvl stanovuje velikost, jde o rezervy na pojistn plnn z pojistnch udlost: v obdob ped rozvahovm dnem nastalch a ohlench, ale nezlikvidovanch: v ppad, kdy koda byla pojistnkem nahlena, ale nebylo ukoneno likvidan zen a koda nebyla vyzena jde o sumu zvazk na konci etnho obdob, kter pojiovna zn, ale z dvodu probhajcho eten nebo soudnho sporu jet nebyly uhrazeny 62

v obdob ped rozvahovm dnem nastalch, ale nenahlench: tvorba rezervy pro ppady, kdy koda nastala, ale nebyla ohlena vyplv z existence urit prodlevy mezi vznikem kody a jejm ohlenm pojiovn ke stanoven velikosti rezervy se pouij matematick modely: jejich vyuit zvis na druhu pojistnho produktu, potu kod v minulch obdobch a jejich ve vychz se z nsledujcch daj o kodnm prbhu v rmci danho pojistnho: poet kod na jeden den prmrn odstup mezi vznikem kody a nahlenm kody poet pozdnch kod prmrn ve kod obsahuje hodnotu odhadnutch nklad spojench s likvidac pojistnch udlost, sniuje se o odhad pedpokldan ve vymahatelnch stek

Rezerva na prmie a slevy

tvo se u P i NP je urena ke kryt nklad na prmie a slevy v souladu s pojistnmi smlouvami vychz z principu, e prmie a slevy pedstavuj urit druh pojistnho plnn uplatuj se jako stimulace pojitnho (ke snen kodovosti) jej objem zvis na tom, v jakm rozsahu jsou tyto nstroje v pojistnm programu zahrnuty

Vyrovnvac rezerva
u NP jedn se o vkyvovou rezervu tvo se k jednotlivm odvtvm NP je urena na vyrovnvn zvench nklad na pojistn plnn, kter vznikla z dvodu vkyv ve kodnm prbhu (pomr mezi pojistnm plnnm a zaslouenm pojistnm) zpsobench skutenostmi nezvislch na pojiovn je tedy urena k pokryt vkyv ve vplatch pojistnch plnn u tch druh NP, kdy: bhem dlouhodobho sledovn dojde k vkyvm ve vplatch pojistnch plnn (nap. v ivelnm pojitn) a nklady na pojistn plnn bhem poslednch let peshnou hranici zaslouenho pojistnho v R je tvorba tto rezervy regulovna ze strany sttu, je uren postup propotu velikosti rezervy (vymezen horn hranice velikosti rezervy z daovch dvod)

Rezerva pojistnho ivotnch pojitn

tzv. matematick rezerva tvoena souhrnem rezerv k jednotlivm smlouvm ze P kryje zvazky vi tm, kdo maj prvo na pojistn vplaty ze P velikost rezervy se stanov na konkrtn zvazek, kter v pojitn vznikne pedstavuje hodnoty zvazk pojiovny vypoten pojistn matematickmi metodami vetn piznanch podl na zisku a rezerv na nklady spojen se sprvou pojitn, po odpotu hodnoty budoucho pojistnho el rezervy: vyrovnvn pijatho pojistnho v pojistnch smlouvch zabezpeujcch riziko smrti (zvyuje se s vkem pojitnho), na zatku pojistn doby je ni pojistn plnn ne pojistn a pen se rezerva do obdob, kdy je vy pojistn plnn pokryt pojistnch stek osobm pi doit sjednan doby faktory ovlivujc velikost rezervy (shodn s faktory ovlivujcmi velikost pojistnho v P): 63

velikost pojistnch stek sjednanch v pojistnch smlouvch mrtnost pojitnch, kter vyplv z pouitch mrtnostnch tabulek velikost pouit technick rokov mry pi kalkulaci tarifu pojistnho v P poet smluv P velikost rezervy mus zohledovat zvazky pojiovny v budoucnu (tzn. platby pojistnch stek sjednanch v pojistnch smlouvch, garantovanou ast pojitnch na zisku v P, nklady pojiovny spojen s provozovnm P) podle toho zda do rezervy jsou nebo nejsou zahrnuty dosud neumoen poten nklady se rozliuje: brutto rezerva = kumulace netto pojistnho netto rezerva = netto pojistn + kalkulovan sprvn nklady

Rezerva ivotnch pojitn, je-li nositelem investinho rizika pojistnk

urena na kryt zvazk pojiovny vi pojitnm u tch odvtv P, kdy na zklad pojistn smlouvy nese investin riziko pojistnk ve rezervy se stanov jako souhrn zvazk vi pojitnm ve vi hodnoty jejich podl na umstnch prostedcch pojistnho z jednotlivch smluv P je nutn evidovat prostedky tohoto pojitn oddlen

Rezerva pojistnho neivotnch pojitn

vytv se v rmci tch odvtv NP, u kterch se pojistn stanovuje podle vstupnho vku pojitnho pedstavuje hodnoty zvazk pojiovny vypoten matematickmi metodami vetn piznanch podl na zisku m obdobn charakter jako rezerva pojistnho P

Celkov velikost technickch rezerv pojiovny je ovlivnna nkolika faktory: zamen pojiovny a struktura pojistnch produkt rozsah pojitn poet pojistnch smluv a velikost pojistnch stek v pojistnch smlouvch sjednanch

Investovn technickch rezerv pojioven

technick rezervy pedstavuj rozhodujc poloku v pasivech bilance pojioven rozdlnou roli v bilanci hraj u ivotnch pojioven (okolo 85 %) a u neivotnch pojioven (okolo 60 %) technick rezervy investuj pojiovny na finannm trhu prostedky technickch rezerv P maj dlouhodob charakter, proto jsou ureny k dlouhodobmu investovn zsady pi investovn prostedk technickch rezerv: zsada bezpenosti prostedky rezerv by mly bt investovny zpsobem, kter uruje spolehliv uloen zsada rentability prostedky rezerv by mly bt investovny zpsobem, kter zabezpeuje vnos nebo zhodnocen prostedk zsada likvidity st prostedk by mla bt uloena tak, aby byla pohotov k dispozici k hrad vplat pojistnch plnn zsada pimenho rozloen riziko umstn prostedk rezerv je rozloeno zsada diverzifikace u jednoho subjektu je umstna jen omezen st prostedk rezerv 64

Mon metody dlen rizik mezi pojiovacmi institucemi zajitn, soupojitn, pojiovac pooly. Jejich vznam a uplatnn. Zajitn, vznam z hlediska innosti pojiovny fakultativn a obligatorn, proporcionln a neproporcionln, finann zajitn.
Barbora Soukov

9.

MON METODY DLEN RIZIK MEZI POJIOVACMI INSTITUCEMI ZAJITN

pojitn pojiovny, dleit nstroj pro vyrovnn se s pojistn technickm rizikem, pzniv ovlivuje solventnost pojiovny, vertikln dlen rizika perozdlovn pojistnch fond v zjmu rozdlen rizika na pijatelnou velikost z hlediska pojistitele, zajitn sice nezmenuje rozsah kod, ale in jejich finann dsledky ekonomicky nosnj pro pojistitele a celkov vsledky stabilnj, pedstavuje vztah mezi pojistitelem a zajistitelem, nutnost zajitn vyplv ze skutenosti, e hrnn koda spojen s realizac nkterch rizik (nap. havrie letadla, por prmyslovho komplexu, ekologick katastrofa) me nejen pevit hrnnou hodnotu pijatho pojistnho, ale i celkov finann monosti pojistitele pojistitel pen st rizika na jinho pojistitele (tj. zajistitel) a ten asto st pevzatho rizika dle postupuje dalm zajistitelm. Pojmy: zajistnk (prvopojistitel, cedent) ten, kdo pedv do zajitn zajistitel (cession) ten, kdo pijm do zajitn cese postup sti rizika do zajitn retrocesse opakovan zajitn vlastn vrub ta st rizika, kterou se pojistitel ponechv zajistn plata zajistiteli za pevzet sti rizika (cena zajitn) zajiovna specializovan instituce zabvajc se zajiovac innost

pojistnk

pojistitel

pojistnk

zajistitel

(prvopojistitel) (cession) (cedent)

(retrocession)

pojitn

zajitn (cese)

retrocesse 65

SOUPOJITN
nkolik pojistitel se podl na kryt jednoho velkho rizika, horizontln dlen rizika, kad pojistitel ru za st rizika, kterou pevzal (soupojitn nen nstrojem zmenovn dopadu pojistn technickho rizika na rozdl od zajitn) vznik na zklad rozhodnut pojistnka, kter sm m zjem o rozdlen svho rizika (narozdl od zajitn, kde se to pojistnka pmo netk), uzavrno je formou jedn pojistn smlouvy, jednn s klientem vede tzv. vedouc pojistitel, kter sjednal soupojiovac smlouvu (obvykle m nejvt podl a vede administrativu), dc pojistitel likviduje drobn kody, na kryt vtch kod se podl vichni pojistitel, soupojitn: pm kad z pojistitel se dohodnutm dlem podl na riziku, odpovd za st rizika, kterou pevzal, neru za zvazky ostatnch pojistitel nepm ve vztahu k pojistnkovi vystupuje pouze jeden pojistitel, kter v plnm rozsahu kryje riziko a na zklad smlouvy pen st rizika na dal pojistitele, kte odpovdaj vedoucmu pojistiteli Soupojitn
Pojistnk riziko Pojistitel 1 Pojistitel 2 Pojistitel 3 Pojistitel 4

POJIOVAC POOLY
sdruen pojistitel pro spolen kryt rizik, typick pro rizika velkho rozsahu nebo nebezpen povahy a v ppad vzniku novch pojistnch produkt, kdy neexistuj podklady nezbytn pro kalkulaci pojistnho, vichni zastnn pojistitel vnej do poolu vechny sv pojistn smlouvy danho druhu, jednotliv zastnn pojistitel se podl na kryt pojistnch plnn podlem, kter odpovd jeho pnosu do pojiovacho poolu (podlem na vytvoenm pojistnm kmenu) bez ohledu na to, kdo smlouvu sjednal, sprvou poolu se obvykle zabv jeden z povench len (pop. vytvoen orgn poolov kancel), zejmna pro pojitn atomovch, vlench, leteckch, teroristickch rizik, v R existuje jadern pool a pool pro pojitn zruky pro ppad padku cestovn kancele.

FRONTING
vyuvn administrativnho apartu jedn pojiovny jinou pojiovnou nebo zajiovnou, kter nem v danm regionu potebn provozn apart, podl na sprv pojitn, ne na kryt rizika, frontingov spolenost pouze sestav pojistnou smlouvu na zklad pokyn prvn pojiovny, riziko nese spolenost, kter vlastn stoj v pozad (znamen vlastn stoprocentn zajitn). 66

ZAJITN VZNAM ZAJITN

rozdlen rizik na sti, kter jsou pro jednotliv astnky nosn, prvopojistitel dosahuje homogenity pojistnho kmene odprod zajistiteli ty sti pojistnch stek ve svm pojistnm kmeni, kter pesahuj uritou hranici nosnosti pro prvopojistitele, m se zmruj nepzniv dsledky kolsn kodnho prbhu, pojistitel nemus odmtat rizika pesahujc jeho monosti, vytv stabilitu v obdob, kdy vsledky pojiovny nejsou pzniv (nahromadn nkolika velkch kod nebo jedna katastrofln udlost), umouje pebrat nov rizika a zavdt nov produkty, u nich nen zkuenost se kodnm prbhem, dleit nstroj vyrovnn se s pojistn technickm rizikem pro pojistitele ochrana pro ppad nahodilch vkyv v pedpokldanm kodnm prbhu zvyuje kapacitu pojistitele, informativn vznam pro prvopojistitele (pomoc pi oceovn rizik).

LENN ZAJITN
podle postaven pojistitele a zajistitele: aktivn z pohlednu zajiovny (pijmn rizika), pasivn z pohledu prvopojistitele (odevzdn rizika), podle cedenta: pm zajitn, retrocese vztah mezi zajistiteli, podle elu zajitn: klasick zajitn vyrovnvn se s pojistn technickou strnkou, finann zajitn zabezpeen celkov finann stability pojiovny.

lenn klasickho zajitn podle vztah mezi pojistiteli a zajistiteli

fakultativn, obligatorn, fakultativn-obligatorn, obligatorn-fakultativn.

FAKULTATIVN
star typ zajitn, pleitostn, voln vztah mezi pojistitelem a zajistitelem, pojistitel hled pro kad jednotliv riziko uritho zajistitele, rozhoduje o tom, kter riziko a jakou jeho st ped do zajitn a zajistitel se podle konkrtnch podmnek rozhodne, zda riziko pijme, nevhody: administrativn nronost, vysok administrativn nklady, del doba potebn k uzaven zajitn, nejistota toho, zda se poda nalzt odpovdajc zajistnou ochranu, dnes pouze doplkov role: k zajitn rizik, kter jsou mimo rozsah dohodnutho obvyklho smluvnho zajitn, kter smlouvy nepokrvaj nebo vyluuj, pro zajitn st pojistek, kter svou v pesahuj limity smluvnho zajitn, k vyhledvn informac u specilnch rizik. 67

OBLIGATORN
smluvn, dnes vce vyuvno, dopedu je sjednna mezi pojistitelem a zajistitelem rmcov smlouva o zajiovn vech obchod stejnho rizika, prvopojistitel se zavazuje, e bude urit rizika pedvat do zajitn a zajistitel se zavazuje, e ta rizika bude automaticky pijmat, rizika jsou ve smlouv vymezena pomoc parametr druh rizika (iveln, ochrana plodin, leteck), teritoriln vymezen (na jakm zem se sjednv), velikost rizika.

FAKULTATIVN-OBLIGATORN
zajistitel je povinen pijmout riziko do zajitn, pojistitel m monost volby, zda riziko do zajitn ped nebo neped, vy cena.

OBLIGATORN-FAKULTATIVN
pojistitel je povinen pedat kad riziko do zajitn, zajistitel nen povinen ho pijmout. vyuv se jako doplnk obligatornho zajitn

Formy zajitn podle zpsobu podlu zajistitele na kryt rizik

proporcionln zajitn, neproporcionln zajitn.

PROPORCIONLN FORMY ZAJITN

pojistn stka, pojistn a pojistn plnn se dl mezi pojistitele a zajistitele vdy v pedem stanovenm pomru (nap. 30 % : 70 %), cena za zajitn vychz z pojistnho, kter uril prvopojistitel, druhy: zajitn kvtov, zajitn excedentn.

Zajitn kvtov (quota share)

zajistitel se zavazuje krt pedem stanoven procento (kvtu) kadho pojitn uzavenho prvopojistitelem a prvopojistitel se zavazuje poskytnout zajistiteli stejn procento pojistnho, nevhoda: tk se i malch kod, vyuit: kdy pojitn hodnoty osciluj okolo stedn hodnoty, nebo v ppad vzniku pojiovac spolenosti, provize ze zajitn: modifikuje velikost zajistnho, zajistitel plat provizi prvopojistiteli za administrativu souvisejc s pojistnmi smlouvami (urena procentem z pojistnho). Kryt rizik pi kvtovm zajitn (pomr mezi pojistitelem a zajistitelem 30 : 70)

68

Zajitn excedentn (surplus)

prvopojistitel stanov tzv. vlastn vrub (stka, kterou bude krt sm), stky nad tento vrub tvo tzv. excedent, co je velikost rizika, kterou kryje zajistitel, ten zrove ve smlouv stanov horn maximln rozsah kryt rizika (obvykle nsobek vlastnho vrubu), stupovit excedent na kryt nad vlastn vrub se podl vce zajistitel, pomr mus bt dodren, ale bude jin u kad sjednan smlouvy, vyuit: nejastj, umouje prvopojistiteli provdt vlastn zajiovac politiku. Kryt rizik pi excedentnm zajitn
(sloupce jsou jednotliv kryt rizika; erven nezajitno, bl kryto ze zajitn, zelen zajitn ji nekryje)

NEPROPORCIONLN FORMY ZAJITN

ast zajistitele zan a od urit pedem sjednan rovn skuten vzniklch kod, podl zajistitele na pojistnm plnn je zvisl na vi kody, zajistn nezvis na pojistnm urenm prvopojistitelem, odvj se od pravdpodobnosti, e zajiovna bude vyplcet pojistn plnn, podl prvopojistitele na kryt kod (priorita) je vyjden ve kodnm objemu (nese kody do urit ve, pesahujc kody hrad zajistitel), druhy: zajitn kodnho nadmrku (Excess of Loss), zajitn nadmrku kodovosti (Stop Loss), zajitn LCR tzv. zajitn nejvtch kod, kdy zajistitel hrad v pln vi nejvt kodu nebo n nejvtch kod danho roku, zajitn ECOMOR zajistitel hrad tu st kod, kter peshnou ntou nejvt kodu.

Zajitn kodnho nadmrku (excess of loss)

chrn pojistitele ped dopadem jednotlivch katastroflnch kod nebo souhrnem nkolika nhrad z jedn pojistn udlosti, pojistitel si ur hranici ve kodn nhrady, kterou ponese sm, tedy tzv. prioritu, pro kodn nhrady pesahujc limit sjedn zajitn kodnho nadmrku, vystavuje se ve dvou podobch: kryt jednotlivch kod proti jednotlivm kodm, katastrofick kryt proti kumulovn rizik v ppad rozshlch kod (zplavy, vichice). Kryt kody pi zajitn kodnho nadmrku 69

(erven nezajitno, kryje prvopojistitel, zajitn 1 nad prioritou kryje zajistitel, zajitn 2 a 3 kryje bu dal zajistitel nebo sm prvopojistitel)

Zajitn nadmrku kodovosti

chrn prvopojistitele ped dsledky nahromadn velkho potu kod (zajitn nepznivho kodnho prbhu nap. v zemdlstv), zajistitel se zavazuje nst urit podl na ztrtch, kter pojistiteli pi patnm kodnm prbhu vzniknou, rozhodujc je pomr pojistnho plnn / pojistnho, pokud je pomr > 100 % co je nad 100 %, tak z toho nap. 50 % bude krt zajiovna.

FINANN ZAJITN
nevztahuje se primrn na kryt pojistn technickho rizika, ale chrn bilann vsledek pojiovny ped nebezpemi vyplvajcmi z pojiovacho obchodu, zen finannch rizik kryje investin, vrov, mnov riziko, riziko naasovn, podnty k jeho vyuit: ochrana ped cyklinost zajistnch trh (kolsn cen zajitn v dsledku vskytu katastroflnch kod), m dlouhodob charakter a pispv k dosahovn stabilnch hospodskch vsledk, zvyuje solventnost, m vytv prostor pro upsn vtho rozsahu pojistek, umouje zvyovn vlastnho vrubu, charakteristick rysy: je zce napojeno na bankovn produkty, uzavrn smluv na nkolik let, dlouhodob ohranien odpovdnosti zajistitele, pi kalkulaci ceny zajitn se bere zetel na oekvan kapitlov vnosy, vznamn podl pojiovny na zisku nebo ztrt zajistitele, na smlouvch se nejastji podl pouze jeden zajistitel, protoe jsou zameny na individuln poteby pojistitel a je teba zohlednit intern daje, z asovho hlediska se smlouvy len na: retrospektivn pedmtem jsou minul obdob, maj smysl u pojistek s dlouhm obdobm mezi uzavenm pojistn smlouvy a vplatou pojistnho plnn, cedent zaplat jednorzov zajistn a zajistitel se zavazuje vyplatit fixn stku v pedem stanoven dob, zajistn je v podstat asovou hodnotou budoucch plnn, 70

prospektivn zabvaj se souasnmi a budoucmi pojistnmi obdobmi, hlavn lohou je vyrovnn kodnho prbhu a ochrana ped dsledky katastrofickch kod. Nejvt svtov zajiovny jsou Munich Re (trn podl 12 %), Swiss Re (11 %), v R dosud dn zajiovna nebyla (jen pojiovny s licenc pro provozovn aktivnho zajitn), od r. 2009 zde funguje prvn zajiovna VIG Re.

71

10. VVOJOV TRENDY NA POJISTNCH TRZCH, VZNAM POJIOVNICTV

V EKONOMICE, FAKTORY OVLIVUJC POJIOVNICTV, DLOUHODOB TENDENCE VE VVOJI NA POJISTNCH TRZCH, NA ESKM TRHU

Kateina rov

VVOJOV TRENDY NA POJISTNCH TRZCH vliv sttu regulace (legislativa, dozorov aktivity) podpora ivotnho pojitn sttem v daov oblasti a monostech vyuit pojistnch produkt ve struktue dchodovho systmu Solvency II rozvoj webovch aplikac pesunovn pracovi back office jednotlivch pojioven do mst s levnj pracovn silou

Solvency II nov regulatorn reim pro oblast pojiovnictv smysl zven klientsk ochrany a stabilizace finannch trh klade draz na: optimalizaci vlastnho kapitlu vy kvalitativn poadavky na zen rizik detailn poadavky na zveejovn informac a reporting zaloen na 3 pilch: kapitlov pimenost - solventnostn kapitlov poadavek men k riziku, kter pebr - model centrln nebo vlastn, schvlen NB zen rizik - NB stanov, jestli je zen pimen, snaha celkovho pohledu na rizika - zen rizika pojistn technick, trn, operan, vrov, likvidity zlepen transparentnosti - informovanost, prhlednost produkt a jejich cen (kolik z pojistnho jde na provizi, pokryt rizika, sprvu, spoen), zveejovn daj snen informan asymetrie ve prospch klienta

VZNAM POJIOVNICTV V EKONOMICE

jde o specifick odvtv ekonomiky zabezpeujc finann eliminaci rizik ovlivujcch innost lid v R je chpno jako specifick odvtv ekonomiky zabvajc se pojiovac, zajiovac a zprostedkovatelskou innost v oblasti pojitn 4 hlavn role pojiovnictv v ekonomice: o tlumen inflace 72

odkld finann prostedky na pozdji pi provozovn ivotnho pojitn, kter je sjednvno na del asov obdob, reaguj na inflaci, nap. provdj kadoron valorizaci nebo nabzej monost zvyovn pojistn stky na zkladn dobrovolnho zvyovn pojistnho odpovdajcho meziron me inflace uritou reakc na inflan prosted je pipisovn zisku ze ivotnho pojitn pojitnm nebo zavdnm novch modifikovanch forem ivotnho pojitn (zejmna tzv.univerzlnho P)

o efektivn alokace finannch prostedk - pesun finannch prostedk z pojioven tam, kde jsou poteba likvidita bank o doplnk sttnho dchodovho systmu - dochz k dchodov stabilizaci ekonomickch subjekt o pnosy pro sttn rozpoet - daov efekty, sniuje tlak na vdaje sttnho rozpotu...

FAKTORY OVLIVUJC POJIOVNICTV, RESP. POJISTN TRH

vnj faktory ovlivuj pojistn trh zven zkladn makroekonomick veliiny, kter ovlivuj ekonomick prosted jejich ve a vvoj sice nepmo, ale za to do znan mry ovlivuje rozsah innosti a chovn subjekt pojistnho trhu

vvoj a objem HDP vvoj inflace vvoj nezamstnanosti

poet obyvatel (jejich vkov struktura, stedn dlka ivota v lenn na mue a eny)

penn pjmy obyvatelstva (pp.prmrn mzda) objem vdaj domcnost a jejich struktura

umouj pojiovnm detailnji poznat rmec jejich podnikn a pizpsobit se specifikm danho regionu

situace u ostatnch segment finannho trhu - pedevm investovn doasn volnch fin. prostedk na finannch trzch me mt velmi vznamn vliv na stav hospodaen pojioven a zajioven - pojiovny na fin. trhu jednaj za svoje klienty, kte se takto nepmo zastuj transakc na fin. trhu - investice do vklad, depozit, CP, kt. pedstavuj relativn spolehlivou monost investovn, zabezpeuj pomrn stabiln pjmy, je mon je tm vdy realizovat za trn cenu 73

komern pojiovny nkup nemovitost (zhodnocen je ni ne investice do CP), nkup umleckch dl, staroitnost, sbrek a dalch cennost (nepinej okamit efekt, pln protiinflan a stabilizan lohu) tvorba velkch pojistnch kmen za elem akumulace pennch prostedk pro investovn v budoucnu me mt negativn vliv na hospodaen k rozshlmu investovn pispv systm zdaovn v pojiovnictv rozdl mezi pjmy a vdaji souvisejc s pojiovacmi operacemi nepodlh zdann, povauje se za zdroj tvorby rezerv - zdaovn zisku, kt. je rozdlovn mezi akcione - zvhodnn v souvislosti se zdaovnm zisku z investinch operac vhoda pro komern pojiovny umouje sniovn pojistnch sazeb (ty jsou kalkulovny tak, e se v nich zohleduj pjmy z investic, tedy ne pouze na zklad oekvan celkov ve kod)

vnitn faktory pojiovac a zajiovac innost a jin souvisejc innost, kterou vykonvaj komern pojiovny a zajiovny zjem o pojitn vytven pojistnky, resp. pojitnmi (tvorba poptvky po pojitn) chpn vznamu pojitn ze strany pojistnk, resp. pojitnch regulace pojistnho trhu dozorem v pojiovnictv - nap. povinnost nkupu nkterch pojitn zkonn formy pojitn, smluvn povinn pojitn - zsahy sttu prostednictv legislativy ovlivuj vvoj, strukturu, lenn a velikost pojistnho trhu zprostedkovatelsk innost zprostedkovatel pojitn - sluby: nabdka pojitn, zen rizika, poradenstv v dalch fin. otzkch - svoj irokou st agent vyhledvaj rizika pro pojitn, tm pomhaj pojiovnm dosahovat vtho rozsahu obchodu innost asociace pojioven - zastupovn zjm a prv svch lenskch komernch pojioven pi jednn s orgny sttn sprvy, een problm lenskch pojioven, vzdlvn...

DLOUHODOB TENDENCE VE VVOJI NA POJISTNCH TRZCH

na svtovm pojistnm trhu hraj hlavn roli vyspl trn ekonomiky (zem OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development, Organizace pro hospodskou spoluprci a rozvoj) evropsk pojistn trh je z celosvtovho pohledu jednm ze t vznamnch center svtovho pojiovnictv Japonsko 80% pojistnho na P, USA pevauje neivotn poj. (pedevm odpovdnostn) mn se struktura pojistnch trh, podoba pojiovnictv a pstup sttu k regulaci k tmto zmnm dochz v nvaznosti na mnoho strukturlnch zmn: zmny v obecnch ekonomickch podmnkch, ve kterch pojiovnictv funguje mnc se poadavky na pojiovac sluby ze strany klient 74

o o

o o

o o

zmny technickch a technologickch pstup globalizan tendence vychzejc z pechodu konkurence v rmci jednotlivch zem na konkurenci mezinrodn a z pechodu od konkurence v rmci pojiovacho sektoru na konkurenci v rmci celho fin.sektoru situace v systmech sttnho socilnho zabezpeen vskyt a projevy ivelnch katastrof a teroristickch in

vvoj na pojistnch trzch shrnut do nkolika charakteristickch vvojovch tendencch: v podmnkch EU uplatovn principu Jednotnho evropskho pojiovacho trhu

liberalizace pstupu k pojiovacmu obchodu propojovn pojiovacch slueb s ostatnmi fin.slubami vytven fin.konglomert a uplatnn bankopojitn rst vznamu P uplatovn novch metod prodeje pojistnch produkt nutnost reakce na zvyovn potu a vznamu ivelnch katastrof a teroristickch tok vyuvn kaptivnho pojitn a dalch alternativnch nstroj eliminace rizika

Liberalizace v EU vydn Tetch direktiv (deregulace zejmna v dve siln regulovanch trzch Evropy) zaveden spolen mny v zemch EU tzv.nov se vyvjejc trhy ( pat sem i zem stedn a vchodn Evropy) nkolik fz procesu liberalizace: 1. zruen monopolu na trhu pojitn a zajitn 2. postupn odstrann kapitlovch omezen pro zahranin pojistitele a monost zakldat v dan zemi poboky nebo zskvat kontroln podl na vlastnictv domcch spolenost 3. pizpsobovn se podmnkch pojiovnictv v rmci EU

Zvyovn vznamu P dvody: spory obsaen v technickch rezervch P slou jako zdroj pro stedndob a dlouhodob investice antiinflan charakter dky odkladu spoteby prostednictvm placen pojistnho na P P lze pojmat jako nstroj, kter do urit mry nahrazuje (dopluje) systm sttnho dchodovho pojitn (P se stv alternativnm nstrojem pi kryt poteb ve st v rmci tzv. tetho pile dchodovch systm) dky zdann vnos pojioven lze pojmout tak P jako pnosn pro sttn rozpoet

celkov populace Evropy kles a jej prmrn vk bude kontinuln rst vy spoteba fin.zdroj a zaten socilnch systm 75

tak z dvodu zmn ve financovn dchod v ad zem (snen podlu socilnho dchodovho pojitn na kryt poteb osob ve st...)

Vyuit novch metod pi prodeji pojistnch produkt pevaha zprostedkovanho prodeje zmny v podlu a ve struktue zprosted.prodeje (pomr nezvislch zprostedkovatel, obchodnch zstupc pojioven, bank..) zvyovn vznam pmho prodeje telemarketing, direct mailing, internet... vhody: + dostupnost 24 hodin denn 7 dn v tdnu + dostupnost z celho zem sttu + anonymita + stoprocentn aktulnost + rychlost odezvy + aktualizace dat na jednom mst + monost zptn vazby od klienta + ni nklady na distribuci produkt ve srovnn se zprost.prodejem

nevhody:

- dostupnost jen pro uritou st obyvatelstva - pochyby klient o bezpenosti penench dat - prodej prostednictvm internet nebo telefonu lze uplatnit jen u produkt, kter vyaduj men mru poradenstv (pojitn cestovn, domcnosti, motorovch vozidel..)

Rst potu a dsledk ivelnch katastrof a teroristickch in - dno vym potencilem kod, kt. je dn: o o o o o vy hustotou osdlen vt hodnotou majetku v rizikovch oblastech vy koncentrac majetkovch hodnot v prmyslovch zemch globlnmi zmnami klimatu zmnami v politick situaci a na svt projevujcmi se nebezpe terorismu

vliv na rozsah pojistnch plnn pojistitel, ale hlavn zajistitel tato rizika jsou tradin pedmtem zajitn

76

ada tchto rizik nepojistitelnch uplatuj se metody sttnho zabezpeen pro ppady prodnch a jinch katastrof: speciln sttn fondy pro kryt dsledk zzen sttn pojiovny pro een uritho, ze strany komernch pojioven, nepojistitelnho rizika stt hrad st pojistnho na pojitn tchto rizik (p. v rmci zemdlskho pojitn)

vskyt vede k pehodnocovn rizika, ke zmnm ve formch zajitn a v tarifech zajistnho vliv na rozhodnut pojistitel o pojistitelnosti jednotlivch rizik a urovn tarif pojistnho snaha uplatnit dal alternativn nstroje een rizik, prostednictvm kterch jsou vyuvny voln zdroje n fin.trzch k pokryt tchto kod

Vyuit kaptivnho pojitn a dalch alternativnch nstroj eliminace rizika dvody vyuit: o o o snaha o zven efektivity pi penosu rizika snaha o rozen spektra pojistitelnch rizik snaha o pronikn pi kryt rizik na kapitlov trhy pro zskn dodatench finannch kapacit

nstroje:

- sekuritizace rizik - pojistitel, zajistitel a investin firmy chtj zskat dodatenou pojistnou kapacitu umsovn portfoli katastrofickch rizik v podob katastrofickch bond na finann trh diverzifikuj tak sv portfolio, nebo neexistuje bezprostedn vazba mezi vskytem prodnch katastrof a udlostmi na fin.trhu

- vyuit finannho zajitn - alternativa k zajitn tradinmu - kombinace zajitn s bankovnmi produkty odstrann nedostatk tradinho zaj. - rozvoj sten utlumen sttnmi dozory v dsledku jeho netransparentnosti - vyuit derivt - vznik pojistnch derivt jako futures a opce na prodn katastrofick rizika na burze (Chicago) - pojistn derivty mohou bt obchodovny i mimo burzu, i neveejnou emis - v souasnosti vyuvny v souvislosti s poasm DLOUHODOB TENDENCE VE VVOJI NA ESKM POJISTNM TRHU nrst poptvky po P

77

pechod od materilnho dohledu nad pojiovnami (zejmna kontrola tarif a poj.produkt) k dozoru finannmu (pedevm kontrola solventnosti pojioven) rychlej dynamika rstu ne je ekonomick rst (rychlej u P) pesto je podl P ve srovnn se zemmi EU nzk, co vyplv z vznamu a rozsahu socilnho pojitn pi kryt poteb ve st a z tradic v pstupech jednotlivc k tvorb rezerv neivotn pojitn dosahuje vtho objemu pedepsanho pojistnho vysok podl pojitn motorovch vozidel, nzk podl pojitn osob (razu a nemoci) a pojitn prvn ochrany vznam pasivnho zajitn se zvyuje v nvaznosti na sjednvn pojistnch smluv s vysokmi pojistnmi stkami, vskytem ivelnch udlost s katastrofickmi dsledky i kapitlov mal pojiovny se podlej na kryt velkch prmyslovch rizik zajiovn se pedevm u zahraninch zajistitel po vstupu do EU rozvoj podnikn eskch subjekt na irm evropskm trhu, vt zahranin konkurence na eskm trhu

78