Metodick pomcka pro ppravu nvrh prvnch pedpis (III.

st)
(vypracoval autorsk kolektiv odboru vldn legislativy adu vldy pod vedenm JUDr. Josefa Vedrala, Ph.D.)

Obsah: 1. Pouvn slov obdobn a pimen v prvnch pedpisech (str. 2) 2. Kumulativn a alternativn vty (str. 16) 3. Normativn a nenormativn odkazy na jin prvn pedpisy (str. 24)

Pouvn slov obdobn a pimen v prvnch pedpisech

Pouvn slov obdobn a pimen v prvnch pedpisech

Souvisejc ustanoven Legislativnch pravidel vldy: l. 41 Obecn zsady Pokud se v prvnm pedpisu odkazuje na jin ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu prostednictvm pojm obdobn nebo pimen, jde svm zpsobem o uit institutu analogie, by jde o jinou analogii ne pi interpretaci prva (nap. 853 obanskho zkonku nebo 1 odst. 2 obchodnho zkonku). Jestlie se maj urit vztahy dit v plnm rozsahu uritou prvn pravou, uv se pi odkazu na tuto pravu slova obdobn; nemaj-li se urit vztahy dit uritou prvn pravou v plnm rozsahu nebo maj-li se dit jen nktermi stmi urit prvn pravy, uv se pi odkazu na tuto pravu slova pimen. Uvn analogie v prvu je obecn sloit otzka, a to jak pi legislativn innosti tak pi interpretaci prva. V ppad, e je pi vkladu a aplikaci prva teba nalzt een uritho ppadu, tento ppad vak nen prvn pravou vslovn een a nelze vyut ani extenzivnho vkladu, lze nalzt toto een v ustanoven, kter je svm obsahem tomuto ppadu nejpodobnj, a to v tme pedpise (analogie zkona, analogia legis) nebo v jinm prvnm pedpise anebo jen v obecnch prvnch principech (analogie prva, analogia iuris). Analogie tedy uritm zpsobem pomh vyplovat tzv. prav mezery v prvu (srov. nap. 1 odst. 2 obchodnho zkonku). Nkdy je uit analogie pi interpretaci prva neppustn. Me tomu tak bt proto, e je to zkonem zakzno. Napklad Listina zkladnch prv a svobod nepipout pomoc analogie konstruovat skutkov podstaty trestnch delikt, tzn. trestnch in, ale analogicky tak pestupk a jinch sprvnch delikt v zkon vslovn nestanovench. Obecn jde o ppady tzv. vhrady zkona, viz zejm. l. 2 odst. 3 stavy. Uit analogie mohou brnit zsady prvn logiky (nelze se napklad per analogiam dovolvat pouit normy, jej vcn psobnost je vslovn omezena na stanoven okruh ppad). Pi tvorb prvnch norem lze nkdy v zjmu strunosti vslovn odkzat na pouit prvn normy upravujc analogickou situaci. Pi uit analogie pi tvorb prvnho pedpisu mohou nastat dva ppady: a) z urit prvn skutenosti maj bt na zklad odkazu na pouit urit prvn normy vyvozeny stejn prvn nsledky, kter by vyplynuly z jinch prvnch skutenost, na kter se vztahuje prvn norma, na n se odkazuje; to se vyjd slovem obdobn (nap. v 11 odst. 1 zkona . 139/2006 Sb., o koncesnch smlouvch a koncesnm zen (koncesn zkon), je stanoveno, e pro otevrn oblek s nabdkami a hodnotc komisi plat pslun ustanoven zkona o veejnch zakzkch obdobn), b) z urit prvn skutenosti maj bt na zklad odkazu na pouit urit prvn normy vyvozeny jen nkter prvn nsledky, kter by jinak vyplynuly z jinch prvnch skutenost, na kter se vztahuje prvn norma, na n se odkazuje; to se vyjd slovem pimen (nap. v 20a odst. 4 obanskho zkonku je 3

stanoveno, e ustanoven obchodnho zkonku o likvidaci obchodnch spolenost se pimen pouij i pro likvidaci jin prvnick osoby, pokud z ustanoven upravujcch tyto prvnick osoby nevyplv nco jinho). Problematitjm je pouit slova pimen, nebo v tomto ppad se na tom, kdo chce poznat obsah a rozsah prvn normy, kter odkazuje na pimen pouit jin normy, poaduje, aby provedl pomrn sloitou logickou operaci a zhodnotil, kdy, resp. kter pedpokldan prvn nsledky se na dan ppad mohou vztahovat a kdy, resp. kter nikoliv. Z hlediska prvn jistoty je mnohem lep (zejmna v oblasti veejnho prva) pesn oznait ty prvn nsledky, kter maj bt s danmi prvnmi skutenostmi spojeny, a to odkazem obsahujcm pesnou citaci obsahu prvn normy nebo samostatnou pravou. I pouit slova obdobn znamen pro adresta sten ztenou pozici pi aplikaci pslunho prvnho pedpisu, nebo mus nkdy vyhledat i jin prvn pedpis, na jeho pouit se skrze slovo obdobn odkazuje. Vzhledem k tomu je teba vraz obdobn a zejmna pimen pouvat v prvnch pedpisech jen zcela vjimen a dvat pednost pm prvn prav. Napklad: Ustanoven 6 odst. 2 zkona . 119/1992 Sb., o cestovnch nhradch, ve znn pozdjch pedpis zn: (2) Zamstnavatel pi doasnm pidlen zamstnance k vkonu prce k jin prvnick nebo fyzick osob3b) a pi peloen z dvodu nezbytn provozn poteby3c) poskytne zamstnanci nhrady jako pi pracovn cest nejve v rozsahu a do ve stanoven v 4 a 5.. Toto znn citovanho ustanoven je vhodnj, ne nap.: (2) O nhradch pi doasnm pidlen zamstnance k vkonu prce k jin prvnick nebo fyzick osob3b) a pi peloen z dvodu nezbytn provozn poteby3c) plat obdobn ustanoven o nhradch vdaj pi pracovn cest..

Problmov okruhy tkajc se pouit slov obdobn a pimen A) Pouit pojmu pimen 1. Pojem pimen je mon pout pouze v tch ppadech, kdy z prvnho pedpisu, kde je slovo pimen pouito, a z prvnho pedpisu, na kter se prostednictvm slova pimen odkazuje, jednoznan vyplv, kter konkrtn ustanoven se maj pimen pout. 2. Na pimen pouit ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu nelze odkazovat v ppad, kdy jde o prvn pravu podmnek vkonu sttn (veejn) moci, resp. obecn tam, kde jde o tzv. vhradu zkona. 3. Pokud se odkazuje na pimen pouit ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu, je teba takov ustanoven jednoznan identifikovat normativnm odkazem (l. 45 Legislativnch pravidel vldy). 4. Pokud se m odkzat na pimen pouit jinho prvnho pedpisu i jinho ustanoven tho prvnho pedpisu, je teba pout formulaci typu pouije se 4

toto ustanoven pimen, plat toto ustanoven pimen nebo postupuje se podle tohoto ustanoven pimen. 5. Pojmu pimen lze ut jen v tch ppadech, kdy z povahy vci pipad v vahu prv jen pimen pouit jinho ustanoven (pojmu pimen naopak nelze pout tam, kde ustanoven, na n se odkazuje, nelze z povahy vci aplikovat jinak ne obdobn). 6. Pojmu pimen lze uvat jen ve spojen s odkazem na jin ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu, nikoliv ve spojen s obecnm odkazem na zvltn prvn pedpisy. B) Pouit pojmu obdobn 1. Pojem obdobn nelze pout podle jeho jazykovho obsahu (podobn, srovnateln, analogicky, piblin shodn, paraleln), ale pouze pro vyjden toho, e se urit ustanoven vztahuje na vymezen prvn vztahy v plnm rozsahu. 2. Pokud se odkazuje na obdobn pouit jinch ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu, mus bt z odkazu na tato ustanoven zejm, v jakm rozsahu a jakm zpsobem se maj tato ustanoven pout, zejmna jde-li o ppady ukldn prvnch povinnost. 3. Odkazu na obdobn pouit jinch ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu lze pout pouze v tch ppadech, kdy m takov odkaz skuten normativn obsah. 4. Pokud se odkazuje na obdobn pouit jinho prvnho pedpisu, je teba tento pedpis jednoznan identifikovat normativnm odkazem (l. 45 odst. 4 vta tet Legislativnch pravidel vldy). 5. Pokud se odkazuje na obdobn pouit jinho prvnho pedpisu nebo jinho ustanoven, je teba odkzat na obdobn pouit danch ustanoven v celm v vahu pichzejcm rozsahu. 6. Pokud se odkazuje na obdobn pouit ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu, je teba stanovit, na jak konkrtn vztahy se m dan prvn prava obdobn pout. 7. Odkzat na obdobn pouit jinch ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu lze pouze tehdy, pokud takov ustanoven s ohledem na obsah prvnch vztah obdobn, tzn. v plnm rozsahu, pout lze. 8. Pojem obdobn je mon pout pouze v tch ppadech, kdy z prvnho pedpisu, kde je slovo obdobn pouito, a z prvnho pedpisu, na kter se prostednictvm slova obdobn odkazuje, jednoznan vyplv, kter konkrtn ustanoven se maj obdobn pout.

Pklady nesprvnho a sprvnho postupu A) Pouit pojmu pimen 1. Pojem pimen je mon pout pouze v tch ppadech, kdy z prvnho pedpisu, kde je slovo pimen pouito, a z prvnho pedpisu, na kter se prostednictvm slova pimen odkazuje, jednoznan vyplv, kter konkrtn ustanoven se maj pimen pout.

V 64 odst. 2 vt druh zkona . 458/2000 Sb., o podmnkch podnikn a o vkonu sttn sprvy v energetickch odvtvch a o zmn nkterch zkon (energetick zkon), ve znn zkona . 670/2004 Sb., je stanoveno: Bilann centrum je prvnickou osobou, pro jej vznik a znik se pouij pimen pslun ustanoven obanskho zkonku10a) s tm, e leny tohoto sdruen mohou bt i fyzick osoby. ___________________________
10a) 20f a nsl. obanskho zkonku..

Z obecnho odkazu na pslun ustanoven obanskho zkonku jednoznan nevyplv, e se m pout prv ustanoven o zjmovch sdruench prvnickch osob, jak to naznauje nenormativn poznmka pod arou. Z vlastnho textu energetickho zkona lze seznat, e bilann centrum m bt sdruenm, jeho leny mohou bt i fyzick osoby a tm spe by ml bt odkaz na ustanoven obanskho zkonku, jich se m pimen pout, konkretizovn. V 138 zkona . 182/1993 Sb., o stavnm soudu, je stanoveno: Pro dokazovn v krnm zen se pouij pimen pslun ustanoven zkona o trestnm zen soudnm.. Z obecnho odkazu na pslun ustanoven zkona o trestnm zen soudnm jednoznan nevyplv, kter konkrtn ustanoven upravujc v cit. zkon dokazovn se maj pro dokazovn v krnm zen vedenm proti soudci stavnho soudu pout. Vzhledem ke znanmu rozsahu hlavy pt sti prvn cit. zkona upravujc dokazovn, a specifinost tto pravy vlun pro ely dokazovn spchn trestnch in, ml bt odkaz na ustanoven zkona o trestnm zen soudnm, jich se m pimen pout pi dokazovn v krnm zen vedenm proti soudci stavnho soudu konkretizovn.

2. Na pimen pouit ustanoven jinho prvnho pedpisu nelze odkazovat v ppad, kdy jde o regulaci podmnek vkonu sttn (veejn) moci, resp. obecn tam, kde jde o tzv. vhradu zkona. V nvrhu zkona o ochran utajovanch informac a o bezpenostn zpsobilosti byl v 118 a 125 upraven postup v zen o rozkladu (ve schvlenm znn publikovanm ve Sbrce zkon pod . 412/2005 Sb. jde o 125 a 132) a v 127 bylo stanoveno: Na zen o rozkladu se vztahuj pimen ustanoven o zen podle 83 a 117.. Ustanoven, na kter se takto odkazovalo, obsahovala obecn ustanoven k bezpenostnmu zen a ustanoven k jeho prbhu, resp. k prbhu tech rozdlnch typ tohoto zen. Vraz pimen vak zrove znamen, e pi aplikaci ustanoven, na n se odkazuje, by bylo mono, s pihldnutm k povaze vci, nepout nkterch st tch ustanoven, kter se typu zen, v jeho rmci se o rozkladu rozhoduje, tkaj. Pipustit v druhoinstannm zen, ve kterm se pezkoumv bezchybnost rozhodnut prvoinstannho, monost pouze pimenho, 6

volnjho pouit ustanoven o zen v instanci prvn, a umonit tak sprvn zen s mn nronmi podmnkami na jeho prbh, ne jak jsou stanoveny pro zen prvoinstann, nen, zvlt u tak choulostiv zleitosti, jakou je bezpenostn zen, mon, nebo jde o regulaci podmnek vkonu sttn moci, j lze vykonvat jen za podmnek a zpsobem stanovenm zkonem (srovnej t 93 odst. 1 nebo 152 odst. 4 sprvnho du). Pi takto lennm nvrhu zkona a jsou-li zrove v hlavch, na n se odkazuje, obsaeny rzn instituty, bylo pro Legislativn radu vldy navreno een odkazu v tomto znn, kter nakonec soust zkona i zstalo: Nen-li v 125 a 132 stanoveno jinak, pouij se pro zen o rozkladu obdobn pslun ustanoven 89 a 124.. V 21 odst. 6 vt prvn zkona . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch, je stanoveno: Na vbrov zen (pozn. jde o vbrov zen pro pdl rdiovch kmitot) se pimen pouij ustanoven o obchodn veejn souti podle obchodnho zkonku.. Pimen pouit ustanoven obchodnho zkonku je v danm ppad nesprvn, nebo vsledkem tohoto vbrovho zen je vydn sprvnho rozhodnut eskho telekomunikanho adu o pdlu rdiovch kmitot (viz 22 zkona) a jde tedy o vkon sttn sprvy (sttn moci), pro kter plat ustanoven l. 2 odst. 3 stavy R. Pro vkon sttn moci nelze pouvat ustanoven jinch prvnch pedpis, nadto pedpis soukromho prva, pouze pimen. Vbrov zen podle tohoto ustanoven je navc svou povahou zenm o vbru dosti podle 146 sprvnho du. V 24 zkona . 229/2002 Sb., o finannm arbitrovi, ve znn zkona . 57/2006 Sb., je stanoveno: V zen podle tohoto zkona se postupuje pimen podle sprvnho du, nestanov-li tento zkon jinak.. Pouze pimen pouit ustanoven sprvnho du je v danm ppad nesprvn, nebo vsledkem postupu finannho arbitra je vydn sprvnho rozhodnut (nlezu) a jde tedy o delegovan vkon sttn moci, pro kter plat ustanoven l. 2 odst. 3 stavy R. Pro vkon sttn moci nelze pouvat ustanoven jinch prvnch pedpis pouze pimen. V 14 odst. 5 zkona . 254/2001 Sb., o vodch a o zmn nkterch zkon (vodn zkon), je stanoveno: (5) Na vydn, zruen, zmnu a znik povolen k nkterm innostem se pouij ustanoven 9 a 13 pimen.. Pouze pimen pouit jinch ustanoven zkona je v danm ppad nesprvn, nebo jde o pravu vydvn sprvnch rozhodnut, tedy o vkon sttn

moci, pro kter plat ustanoven l. 2 odst. 3 stavy R. Pro vkon sttn moci nelze pouvat jin ustanoven pouze pimen.

3. Pokud se odkazuje na pimen pouit ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu, je teba takov ustanoven jednoznan identifikovat normativnm odkazem (l. 45 Legislativnch pravidel vldy). V 31 odst. 5 a 6 zkona 321/2004 Sb., o vinohradnictv a vinastv a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o vinohradnictv a vinastv), je stanoveno: (5) Na rozhodovn o podporch (odstavec 4) Fondem se pouije pimen sprvn d. (6) Orgny Fondu jsou Rada Fondu (dle jen "Rada"), editel Fondu (dle jen "editel") a Dozor rada Fondu (dle jen "Dozor rada"). Veejnou sprvu vykonv Rada, jej pedseda a editel. Mimo obnovu zen o opravnch prostedcch podle zvltnch zkon rozhoduje pedseda Rady, na jeho rozhodovn se pimen pouij ustanoven o vedoucm stednho sprvnho adu.. Pimen pouit sprvnho du je v danm ppad nesprvn, nebo jde o vkon sttn, resp. veejn prvy (veejn moci), pro kter plat l. 2 odst. 3 stavy R. V ppad pedsedy Rady Fondu nen zejm, jak ustanoven a jakho prvnho pedpisu o vedoucm stednho sprvnho adu se maj pimen pout, v ustanoven chyb normativn odkaz na pslun prvn pedpis. V 23 odst. 5 zkona . 254/2000 Sb., o auditorech a o zmn zkona . 165/1998 Sb., je stanoveno: Rozhodnut krn komise mus bt psemn a mus obsahovat vrok, odvodnn a pouen o opravnm prostedku; pro doruovn jeho psemnho vyhotoven se pouij pimen ustanoven zvltnch prvnch pedpis o doruovn rozhodnut vydanch ve sprvnm zen.. Obecn odkaz na pimen pouit ustanoven zvltnch prvnch pedpis o doruovn rozhodnut vydanch ve sprvnm zen je nesprvn, nebo z takovho odkazu nen jasn, jakch ustanoven konkrtnch zvltnch prvnch pedpis se m pout (v vahu vedle ustanoven sprvnho du pipadaj pinejmenm i ustanoven zkona o sprv dan a poplatk, upravujc speciln sprvn zen, resp. ustanoven jakchkoliv jinch prvnch pedpis upravujcch odchylky od obecn prvn pravy doruovn obsaen ve sprvnm du).

4. Pokud se m odkzat na pimen pouit ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu, je teba pout formulaci typu pouije se toto ustanoven pimen, plat toto ustanoven pimen nebo postupuje se podle tohoto ustanoven pimen.

V 152 odst. 2 zkona . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon), je stanoveno: (2) V rejstku se ohledn kol a kolskch zazen zizovanch Ministerstvem vnitra, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem obrany zapisuj pimen daje uveden v 144 odst. 1 s vjimkou daje uvedenho v psmenech e) a f).. V 58 odst. 5 zkona . 412/2005 Sb., o ochran utajovanch informac a o bezpenostn zpsobilosti, je stanoveno: (5) Pouen podle 2 psm. i) u osob uvedench v odstavci 4 provede ten, o nm to stanov zvltn prvn pedpis28). Pouen se provede pimen zpsobem uvedenm v 9 odst. 1; pouen mus dle obsahovat spisov oznaen vci, kter je pedmtem zen, a pouen o tom, e daje o osobch, kter maj pstup k utajovan informaci podle odstavce 4, jsou adem evidovny a mohou bt vyuity zpsobem stanovenm tmto zkonem.. Pouit pojmu pimen je z hlediska l. 41 Legislativnch pravidel vldy nesprvn, nebo je teba odkazovat na pimen pouit uritho ustanoven, nikoliv nap. na to, e se zapisuj pimen daje nebo e se pouen provede pimen zpsobem uvedenm v 9 odst. 1.

5. Pojmu pimen nelze pout tam, kde ustanoven, na n se odkazuje, nelze z povahy vci aplikovat jinak ne obdobn. V 6 odst. 2 zkona . 107/2002 Sb., o vlench veternech, je stanoveno: (2) Vlen vetern se podl na hrad nklad na bydlen, stravu a sluby. O vi tohoto podlu rozhoduje ministerstvo na zklad prokzanch pjm vlenho veterna. Vlenmu veternovi mus z jeho pjm zstat alespo 30 % stky potebn k zajitn vivy a ostatnch zkladnch osobnch poteb, stanoven zvltnm prvnm pedpisem. Pimen se toto ustanoven pouije na jeho manelku nebo druku (manela nebo druha).. V danm ppad si nelze pedstavit, jak by se mlo ustanoven upravujc podl na hrad nklad na bydlen, stravu a sluby a rozhodovn o vi tohoto podlu pout v ppad manelky nebo druky (manela nebo druha) pouze pimen, je-li stanoveno, kter orgn o vi tohoto podlu rozhoduje a jak minimln st pjm mus zstat k zajitn vivy a ostatnch zkladnch osobnch poteb. V 9 odst. 3 a 5 zkona . 231/2001 Sb., o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln a o zmn dalch zkon, je stanoveno: (3) Rada pedsedu z funkce odvol, a) nevykonval-li funkci po dobu del ne 3 msce, nebo b) nespluje-li podmnky pro vkon funkce lena Rady, nebo c) vyskytuj-li se ve vkonu jeho funkce optovn vn nedostatky.

(4) Vkon funkce pedsedy Rady zanik a) dnem zniku jeho lenstv v Rad, nebo b) uplynutm obdob, na kter byl Radou zvolen, nebo c) dnem nsledujcm po doruen psemnho rozhodnut o odvoln z funkce, nebo d) dnem nsledujcm po doruen psemnho vzdn se funkce Rad, nebo e) mrtm nebo prohlenm za mrtvho. (5) Po dobu, kdy pedseda Rady nevykonv funkci, jej zastupuje jm poven mstopedseda Rady; odstavce 3 a 4 se pimen pouij i na odvoln a znik funkce mstopedsedy.. V danm ppad si nelze pedstavit, jak by se mla ustanoven upravujc podmnky odvoln a zniku funkce pedsedy pout v ppad mstopedsedy pouze pimen. Tato ustanoven lze z povahy vci pout pouze obdobn, tzn. vkon funkce mstopedsedy zanikne, nastane-li nkter z prvnch skutenost, pedpokldanch v odstavci 4 a mstopedseda bude ze sv funkce odvoln, nastane-li nkter ze skutenost pedpokldanch v odstavci 3.

6. Pojmu pimen lze uvat jen ve spojen s odkazem na jin ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu, nikoliv ve spojen s obecnm odkazem na zvltn prvn pedpisy. V 145 odst. 3 zkona . 412/2005 Sb., o ochran utajovanch informac a o bezpenostn zpsobilosti, je stanoveno: (3) Pokud tento zkon nestanov jinak, vztahuje se na jednn kontrolnho orgnu a na prva a povinnosti jeho len pimen zvltn prvn pedpis46). _________________
46) Zkon . 90/1995 Sb. , o jednacm du Poslaneck snmovny, ve znn pozdjch pedpis..

Pouit pojmu pimen je v danm ppad nesprvn a matouc. Nesprvn proto, e podle l. 2 odst. 3 stavy R lze sttn moc uplatovat jen v ppadech, v mezch a zpsoby, kter stanov zkon, podmnky a zpsob vkonu sttn moci musej bt proto zkonem stanoveny jednoznan a vslovn nikoliv odkazem na pimen pouit ustanoven jinch prvnch pedpis. Matouc je toto ustanoven proto, e z normativnho textu (poznmka pod arou odkazujc na zkon . 90/1995 Sb., o jednacm du Poslaneck snmovny, ve znn pozdjch pedpis, nen soust prvnho pedpisu) nelze seznat, kterho konkrtnho zvltnho prvnho pedpisu m bt na jednn kontrolnho orgnu a na prva a povinnosti jeho len pimen pouito. Pokud m bt nkterch ustanoven prvnho pedpisu pimen pouito na zklad odkazu v jinm prvnm pedpise, je teba (i s ohledem na l. 2 odst. 2 psm. d) Legislativnch pravidel vldy) tato ustanoven jednoznan identifikovat normativnm odkazem. l. 41 Legislativnch pravidel pedpokld, e pojm pimen a obdobn se pouv jen ve spojen s odkazem na jin ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu, nikoliv tedy pi obecnm odkazu na neidentifikovan zvltn prvn pedpisy. V 13 odst. 1 zkona . 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn nkterch dalch zkon, je stanoveno: 10

(1) Balen nebezpench odpad se d pimen zvltnmi prvnmi pedpisy.19) __________________

19) 11 a 12 zkona . 157/1998 Sb. , o chemickch ltkch a chemickch ppravcch, ve znn pozdjch pedpis. Evropsk dohoda o mezinrodn silnin doprav nebezpench vc - ADR (eneva 1957), vyhlen ve Sbrce zkon pod . 64/1987 Sb. d pro mezinrodn eleznin dopravu nebezpenho zbo (RID)..

Z obecnho odkazu na pimen pouit prvnch pedpis obsaenho v tomto ustanoven doplnnho nenormativn poznmkou pod arou nelze seznat, kter konkrtn prvn pedpisy se maj pimen pout, nebo odkaz nem v tomto ppad normativn vznam (viz l. 45 odst. 4 vta tet Legislativnch pravidel vldy). Ve spojen s pojmem pimen tak toto ustanoven zcela postrd normativnho vznamu. l. 41 Legislativnch pravidel vslovn pedpokld, e pojm pimen a obdobn se pouv ve spojen s odkazem na jin ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu, nikoliv tedy pi obecnm odkazu na neidentifikovan zvltn prvn pedpisy. B) Pouit pojmu obdobn 1. Pojem obdobn nelze pout podle jeho jazykovho obsahu (podobn, srovnateln, analogicky, piblin shodn, paraleln), ale pouze pro vyjden toho, e se urit ustanoven vztahuje na vymezen prvn vztahy v plnm rozsahu. V nvrhu zkona o evropsk spolenosti bylo obsaeno ustanoven: Na jmenovn znalce podle l. 32 odst. 4 nazen se pouije 14 obdobn.. V danm ppad by 14 nemohl bt v plnm rozsahu aplikovn, nebo upravoval pouze podobn prvn vztahy; text ustanoven nvrhu zkona byl proto opraven stanoviskem Legislativn rady vldy na znn: Na jmenovn znalce a vypracovn znaleck zprvy podle l. 32 odst. 4 Nazen Rady se pouij ustanoven obchodnho zkonku o znalci pro fzi a o znaleck zprv o fzi pimen..

2. Pokud se odkazuje na obdobn pouit jinch ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu, mus bt z odkazu na tato ustanoven zejm, v jakm rozsahu a jakm zpsobem se maj pout, zejmna jde-li o ppady ukldn prvnch povinnost. V 21 zkona . 676/2004 Sb., o povinnm znaen lihu a o zmn zkona . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis, je stanoveno: Protiprvn jednn spchan pi podnikn fyzick osoby nebo v pm souvislosti s nm se posoud obdobn podle ustanoven o odpovdnosti a postihu prvnick osoby..

11

Odkaz na obdobn pouit ustanoven o odpovdnosti a postihu prvnick osoby je v tomto kontextu nesprvn. Z tohoto ustanoven pouze vyplv, e se (njak) protiprvn jednn spchan pi podnikn fyzick osoby nebo v pm souvislosti s nm posoud obdobn podle ustanoven o odpovdnosti a postihu prvnick osoby. Z toho vak s ohledem na zsadu obsaenou v l. 2 odst. 3 stavy, resp. v l. 39 Listiny zkladnch prv a svobod, nevyplv, e by na zklad tohoto odkazu bylo mon podnikajcm fyzickm osobm ukldat stejn sankce jako osobm prvnickm. Zkon vslovn odkazuje pouze na obdobn posouzen takovho jednn, nikoliv vak ji na dal dsledky z tohoto posouzen vyplvajc, tzn. pedevm naplnn skutkov podstaty sprvnho deliktu a monost uloen pslun sankce za takov delikt.

3. Odkazu na obdobn pouit jinch ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu lze pout pouze v tch ppadech, kdy m takov odkaz skuten normativn obsah. V 50 odst. 4 vt prvn zkona . 627/2004 Sb., o evropsk spolenosti, je stanoveno: (4) len vyjednvacho vboru m v rozsahu stanovenm zkonkem prce prvo na ochranu ped diskriminac a znevhodnnm a na pracovn volno s nhradou mzdy; len vboru nesm bt pro vkon sv innosti zvhodnn, obdobn jak je to stanoveno v 25c zkonku prce.. V 25c odst. 1 zkonku prce je stanoveno, e lenov pslunho odborovho orgnu, rady zamstnanc a zstupci pro oblast bezpenosti a ochrany zdrav pi prci nesmj bt pro vkon sv innosti diskriminovni nebo znevhodnni ve svch nrocch a souasn nesmj bt pro vkon sv innosti ani zvhodnni. Nic dalho ohledn zvhodnn nebo znevhodnn zkonk prce nestanov, odkaz na obdobn pouit 25c zkonku prce v 50 odst. 4 zkona . 627/2004 Sb. je proto zcela zbyten a nem dn normativn obsah a naopak nut zcela zbyten adresta prvn normy k nahldnut do zkonku prce, ze kterho vak v dan vci nic novho nevyplv.

4. Pokud se odkazuje na obdobn pouit ustanoven jinho prvnho pedpisu, je teba toto ustanoven jednoznan identifikovat normativnm odkazem. V 183 odst. 4 zkona . 561/2004 Sb., o pedkolnm, zkladnm, stednm, vym odbornm a jinm vzdlvn (kolsk zkon), je stanoveno: (4) Na doruovn psemnost podle 68 odst. 2 a 98 odst. 2 se vztahuj pslun ustanoven sprvnho du o doruovn obdobn.. Odkaz na obdobn pouit pslunch ustanoven sprvnho du je v danm kontextu nepesn, resp. nejednoznan, nebo z textu zkona nen zejm, jak pslun ustanoven sprvnho du o doruovn, a to jak pedchozho tak stvajcho sprvnho du, se mla, resp. maj pout, tzn. zejmna zda m jt

12

o doruovn do vlastnch rukou nebo o doruen, kter m bt prokzno i o jin zpsob doruen. V 144 vt prvn zkona . 435/2004 Sb., o zamstnanosti, je stanoveno: Pro potn asu podle tohoto zkona plat obdobn prava o potn asu stanoven ve zvltnm prvnm pedpise.68). _______________
68) 266 zkonku prce..

Odkaz na obdobn pouit pravy o potn asu stanoven ve prvnm pedpise, doplnn nenormativn poznmkou pod arou, je kontextu nejednoznan, nebo v poznmce pod arou se sice odkazuje zkonku prce, v danm ppad by vak bylo mon stejn dobe ustanoven 122 obanskho zkonku nebo 40 sprvnho du.

zvltnm v danm na 266 aplikovat

5. Pokud se odkazuje na obdobn pouit jinho ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu, je teba odkzat na obdobn pouit danch ustanoven v celm rozsahu. V 9 odst. 2 zkona . 420/2004 Sb., o pezkoumvn hospodaen zemnch samosprvnch celk a dobrovolnch svazk obc, je stanoveno: (2) Zjist-li kontrolor u zemnho celku nesrovnalosti v dokladech o innostech uvedench v odstavci 1, pouije pi kontrole doklad u povinn osoby ustanoven 6 odst. 1 psm. b) a c), 6 odst. 2 psm. b), d) a e) a 6 odst. 3 psm. a) a g) obdobn.. Odkaz na obdobn pouit citovanch ustanoven nen v danm ppad pln, nebo se odkazuje pouze na ustanoven upravujc prvn postaven kontrolujcho; chyb vak odkaz na obdobn pouit ustanoven o kontrolovanch osobch ( 7 tohoto zkona), kter upravuje prva a povinnosti kontrolovanch osob.

6. Pokud se odkazuje na obdobn pouit ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu, je teba stanovit, na jak konkrtn vztahy se m dan prvn prava obdobn pout. V 35 odst. 3 zkona . 321/2004 Sb., o vinohradnictv a vinastv a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o vinohradnictv a vinastv), je stanoveno: (3) Pstitel nebo vrobce je povinen poukzat pslun odvod Fondu ve lhtch podle odstavc 1 a 2. Pltce odvodu je dle povinen na vydn Fondu pedloit Fondu vytovn plateb odvod za uplynul kalendn rok. Obdobn postupuje stt pi vplat podpory sttu.. Z normativnho textu nelze seznat, v jakch ppadech postupuje stt obdobn pi vplat podpory sttu a co vlastn m toto ustanoven stanovit. Podle 35 odst. 1

13

psm. c) tvo pjmy fondu podpora sttu, kter se poskytuje ve finann vi rovnajc se soutu pjm fondu uvedench pod psmeny a), b), d) a k), piem podporu sttu na pslun kalendn rok ministerstvo pevede na et Fondu nejpozdji do 25. nora nsledujcho roku. Stanov-li 35 odst. 3, e pltce odvodu je povinen na vydn Fondu pedloit Fondu vytovn plateb odbod za uplynul kalendn rok, nen zejm, co v tomto kontextu znamen, e obdobn postupuje stt pi vplat podpory sttu. Ustanoven m zejm znamenat, e pltce podpory sttu je povinen na vydn Fondu pedloit Fondu vytovn tchto plateb za uplynul kalendn rok, pak vak ustanoven spe mlo stanovit, e obdobn postupuje Fond i v ppad pltce podpory sttu, tzn. Ministerstvu zemdlstv.

7. Odkzat na obdobn pouit jinch ustanoven tho nebo jinho prvnho pedpisu lze pouze tehdy, pokud takov ustanoven s ohledem na obsah prvnch vztah obdobn, tzn. v plnm rozsahu, pout lze. V 11 odst. 6 zkona . 139/2002 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch adech a o zmn zkona . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a jinmu majetku, ve znn pozdjch pedpis, je stanoveno: (6) V ppad odvoln proti rozhodnut o schvlen nvrhu pozemkovch prav vyrozum pozemkov ad, kter napaden rozhodnut vydal, ostatn astnky zen o obsahu podanch odvoln veejnou vyhlkou, a to se souasnm upozornnm na monost vyjdit se k pedmtu odvoln do 7 dn ode dne doruen veejnou vyhlkou. Pokud odvolac orgn rozhodnut pozemkovho adu potvrd, doru jej jen odvolateli a ostatnm astnkm zen oznm rozhodnut o odvoln veejnou vyhlkou. Jestlie odvolac orgn rozhodnut pozemkovho adu zmn nebo zru, oznm rozhodnut o odvoln veejnou vyhlkou a doru vem znmm astnkm zen. Obdobn se doruuje v ppad pouit mimodnho opravnho prostedku28).. Odkaz na obdobn postup pi doruovn v ppad mimodnho opravnho prostedku je nepesn, a to s ohledem na rozdly, kter jsou mezi dnmi a mimodnmi prostedky ve sprvnm du, a to jak ve stvajcm tak v pedchozm. Mimodnmi opravnmi prostedky jsou ve sprvnm zen pezkumn zen (podle pedchozho sprvnho du pezkoumn rozhodnut mimo odvolac zen) a obnova zen, piem pezkumn zen v pedchozm i stvajcm sprvnm du bylo, resp. je zenm zahajovanm z moci edn, obnova zen je mon jak z moci edn, tak na nvrh. Stanov-li zkon o pozemkovch pravch, e v ppad odvoln proti rozhodnut o schvlen nvrhu pozemkovch prav vyrozum pozemkov ad, kter napaden rozhodnut vydal, ostatn astnky zen o obsahu podanch odvoln veejnou vyhlkou, a to se souasnm upozornnm na monost vyjdit se k pedmtu odvoln do 7 dn ode dne doruen veejnou vyhlkou, nen z toho zejm, jak se maj podle tohoto ustanoven doruovat psemnosti obdobn v ppad mimodnch opravnch prostedk, kdy je zen zahajovno z moci edn a kde nen podno dn odvoln, o kterm by mohl sprvn orgn astnky zen vyrozumvat. Pokud by se mlo toto ustanoven vztahovat pouze na obnovu zen na nvrh astnka zen, bylo by pesnj odkzat pouze na pimen pouit danch ustanoven, nebo odvoln a nvrh n obnovu zen jsou z procesnho hlediska dva zcela odlin instituty.

14

8. Pojem obdobn je mon pout pouze v tch ppadech, kdy z prvnho pedpisu, kde je slovo obdobn pouito a z prvnho pedpisu, na kter se prostednictvm slova obdobn odkazuje, jednoznan vyplv, kter konkrtn ustanoven se maj na dan ppad obdobn pout. V 7 odst. 2 zkona . 248/1995 Sb., o obecn prospnch spolenostech a zmn a doplnn nkterch zkon, ve znn zkona . 208/2002 Sb., je stanoveno: (2) Zniku obecn prospn spolenosti pedchz jej zruen s likvidac nebo bez likvidace. Likvidace se nevyaduje, jde-li o zruen obecn prospn spolenosti slouenm, splynutm i rozdlenm; pro znik zruen obecn prospn spolenosti, jako i pro pechod prv a zvazk plat pslun ustanoven obchodnho zkonku obdobn.. Z dikce ustanoven nen zcela jednoznan, kter ustanoven obchodnho zkonku se v danm ppad pokldaj za pslun. V ppad zniku obecn prospn spolenosti by zejm lo o ustanoven 68 obchodnho zkonku, obchodn zkonk vak obsahuje i speciln ustanoven o zniku spolenosti u jednotlivch typ obchodnch spolenost. Samostatn obecn ustanoven o pechodu prv a zvazk vak obchodn zkonk neobsahuje.

15

Kumulativn a alternativn vty

16

Kumulativn a alternativn vty

Souvisejc ustanoven Legislativnch pravidel vldy: l. 42 odst. 1 Obecn zsady Pi formulovn ustanoven prvnho pedpisu, kter m vyjadovat jednotliv mon alternativy, z nich maj vyplvat pedpokldan prvn nsledky, mus bt ustanoven koncipovno tak, aby se skuten jednalo o monost volby ze dvou nebo vce vypotench eventualit, resp. aby pedpokldan prvn nsledek vyplval vdy z kad takov alternativy samostatn. Monost takov volby z nejmn dvou nabzench alternativ, resp. skutenost, e prvn nsledek vyplv vdy z kad alternativy samostatn, se vyjaduje rozluovacmi spojkami nebo a anebo, ped nimi se pe rka. Jde-li vak o vet monost, kter nen vyjden v psmenech nebo bodech, rka se ped spojku nebo neklade1). M-li prvn norma (obvykle v dispozici) umoovat volbu z vce ne dvou monch hypotz, klade se rozluovac spojka nebo mezi posledn dv z pedpokldanch hypotz. Pi formulovn ustanoven prvnho pedpisu, kter m obsahovat nkolik podmnek (antecedent), piem pedpokldan prvn nsledek (konsekvent) m vyplvat bu z kadho jednotlivho antecedentu nebo z nkolika, pop. vech antecedent souasn (alternativn nebo kumulativn vet), je teba pi pouvn spojky a, resp. spojky nebo, vychzet z obecnch pravidel vrokov logiky, kter v tto souvislosti rozliuje zejmna konjunkci, disjunkci, exkluzi a kontravalenci. O konjunkci jde v ppad, kdy se m vyjdit, e pedpokldan prvn nsledek (konsekvent) nastane pi souasnm splnn (kumulaci) dvou nebo vce podmnek (antecedent). Konjunkce se vyjaduje spojkou a. O disjunkci jde v ppad, kdy se maj v hypotze prvn normy spojit dva vroky, kter se vzjemn nevyluuj a kdy me platit samostatn vrok A i vrok B, nen vak vyloueno, aby platil souasn vrok A i vrok B, vyloueno vak je, aby neplatil ani vrok A ani vrok B, jinmi slovy nen mon, aby nenastal pedpokldan prvn nsledek (konsekvent), je-li alespo jedna z podmnek (antecedent) splnna. Disjunkce se vyjaduje spojkou nebo, kter v takovm ppad nem vyluujc funkci. O exkluzi jde v ppad, kdy se maj v hypotze prvn normy spojit dva vroky, kter se vzjemn vyluuj a kdy me platit samostatn vrok A i vrok B, je vak vyloueno, aby platil souasn vrok A i vrok B, vyloueno vak nen, aby neplatil ani vrok A ani vrok B. Exkluze se vyjaduje spojkou nebo, kter m v takovm ppad vyluujc funkci.

1 Pravidla eskho pravopisu, Akademie vd esk republiky, Academia Praha 1993, str. 61

17

O kontravalenci jde v ppad, kdy se maj v hypotze prvn normy spojit dva vroky, kter se vzjemn vyluuj a kdy me platit samostatn vrok A i vrok B, je vak vyloueno, aby platil souasn vrok A i vrok B a je tak vyloueno, aby neplatil ani vrok A ani vrok B. Kontravalence se vyjaduje spojkou nebo, kter m v takovm ppad vyluujc funkci ve smyslu bu anebo.

Problmov okruhy tkajc se vyjden variant 1. Zkladnm poadavkem pro konstrukci prvn normy obsahujc vyjden variant (alternativ) je skutenost, e norma mus bt stylisticky sprvn vyjdena tak, e umon vbr (volbu) jedn z pedpokldanch monost, na jejm zklad nastane, resp. me nastat, stejn prvn inek (nsledek) jako u ostatnch variant. 2. Je-li zmrem navrhovatele vyjdit varianty jako alternativy, mus bt tento zmr vyjden zpsobem odpovdajcm principm legislativn techniky; nelze zamovat kumulativn vet s vtem alternativnm. 3. Prvn norma me obsahovat kumulativn vet s prvkem alternace. 4. Navrhuje-li se vyjden variant spovajc ve vbru z vce ne dvou monost, klade se rozluovac spojka nebo mezi posledn dv z tchto monost. 5. Pi uvn spojky a a spojky nebo je teba vychzet z toho, zda m obsah prvn normy a vzjemn vztah jednotlivch vrok v n obsaench vyjadovat podle myslu tvrce prvn normy konjunkci, disjunkci, exkluzi nebo kontravalenci.

Pklady sprvnho, poppad nesprvnho postupu 1. Zkladnm poadavkem pro konstrukci prvn normy obsahujc vyjden variant (alternativ) je skutenost, e norma mus bt stylisticky sprvn vyjdena tak, e umon vbr (volbu) jedn z pedpokldanch monost, na jejm zklad nastane, resp. me nastat, stejn prvn inek (nsledek) jako u ostatnch variant. Jako pklad sprvn vyjdenho alternativnho vtu lze uvst ustanoven 99 zkona . 435/2004 Sb., o zamstnanosti, kter zn: 99 Povolen k zamstnn nelze vydat cizinci, kter a) v esk republice podal o udlen azylu, a to po dobu 12 msc ode dne podn dosti o udlen azylu, nebo b) nespluje nkterou z podmnek stanovench tmto zkonem pro vydn povolen k zamstnn.. Ve ve uvedenm pkladu je alternativn vet sprvn vyjden tm, e mezi psmena a) a b) je vloena rozluovac spojka nebo, co m za nsledek naplnn

18

hypotzy (skutkov, podmiujc sti prvn normy) tm, e nastane jedna z eventualit uvedench v dispozici prvn normy (normativn, podmnn st prvn normy), a to bu v psmenu a) nebo v psmenu b). Tm je tak naplnna podstatn obsahov nleitost pojmu varianta, tj. vbr z nejmn dvou eventualit pi zachovn stejnch prvnch ink.

2. Je-li zmrem navrhovatele vyjdit varianty jako alternativy, mus bt tento zmr vyjden zpsobem odpovdajcm principm legislativn techniky; nelze zamovat kumulativn vet s vtem alternativnm. V nvrzch prvnch pedpis se velice asto vyskytuje chyba spovajc v tom, e navrhovatel nesprvn aplikuje principy legislativn techniky a skuten zamlen vyjden varianty vyjd kumulativnm vtem v domnn, e se jedn o vet alternativn. V praxi tak dochz k astmu zamovn kumulativnho vtu s vtem alternativnm, ani by se rozliovaly rzn prvn dsledky. Obecn lze konstatovat, e o kumulativn vet se jedn v ppad, e vechny podmnky k hypotze (tj. podmiujc, skutkov sti) prvn normy mus nastat souasn (tj. kumulativn), ergo dn monost vbru z vce monost se v takovm ppad ani nepipout, a proto se ani nejedn o vyjden variant v pravm slova smyslu. Jako pklad nesprvn vyjdenho alternativnho vtu, kter byl ve sv podstat vtem kumulativnm, co vak nebylo pvodnm zmrem navrhovatele (v danm ppad se jednalo o sentn nvrh), lze uvst ustanoven 11 zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, kter v pvodnm znn stanovil: 11 Dal omezen prva na informace (1) Povinn subjekt me omezit poskytnut informace, pokud: a) se vztahuje vlun k vnitnm pokynm a personlnm pedpism povinnho subjektu, b) jde o novou informaci, kter vznikla pi pprav rozhodnut povinnho subjektu, pokud zkon nestanov jinak; to plat jen do doby, kdy se pprava ukon rozhodnutm.. V tomto ve uvedenm ppad by povinn subjekt mohl omezit poskytnut informace pouze pi souasnm (tj. kumulativnm) splnn podmnek stanovench v psmenech a) i b), nebo vet podmnek je stanoven kumulativn. Toto ovem nebylo skutenm zmrem navrhovatele, naopak jeho zmrem bylo vyjden variant, tj. vbru z obou monost uvedench bu v psmeni a), nebo v psmeni b). Proto bylo ustanoven 11 zkonem . 61/2006 Sb. novelizovno tak, e na konec psmeni a) bylo doplnno slovo (rozluovac spojka) nebo, m byl kumulativn vet zmnn v intencch skutenho zmru navrhovatele na vet alternativn. V 145 nvrhu zkona o ochran utajovanch informac a o bezpenostn zpsobilosti, pedloenho vld, bylo uvedeno:

19

 145 (1) Statutrn zstupce podnikatele, kter je dritelem osvden podnikatele, se dopust pestupku tm, e a) nedoru osvden podnikatele ve lht podle 67 psm. a), b) neprodlen neoznm adu ztrtu nebo odcizen osvden podnikatele nebo osvden podnikatele pro ciz moc, c) neprodlen neoznm adu zmny daj podle 67 psm. c), d) neoznm adu daje podle 67 psm. d), e) nezabezpe ochranu utajovan informace pi zniku platnosti osvden podnikatele.. Stanoven jednotlivch skutkovch podstat pestupk kumulativnm zpsobem by z nkolika skutkovch podstat vytvoilo skutkovou podstatu pouze jednu, se vzjemn se vyluujcmi hypotzami. To samozejm skutenm myslem pedkladatele nebylo. Do stanoviska Legislativn rady vldy byla cel st zkona, tkajc se sprvnch delikt, pepracovna a kumulativn vet skutkovch podstat pestupk zmnn na alternativn, co odpovdalo skutenmu zmru navrhovatele. Jako jin pklad kumulativnho vtu, kde je sprvn aplikovn princip legislativn techniky, lze uvst nap. ustanoven 39 odst. 1 zkona . 435/2004 Sb., o zamstnanosti, kter zn: 39 (1) Nrok na podporu v nezamstnanosti m uchaze o zamstnn, kter a) vykonval v dlce alespo 12 msc v rozhodnm obdob ( 41) zamstnn nebo jinou vdlenou innost zakldajc povinnost odvdt pojistn na dchodov pojitn a pspvek na sttn politiku zamstnanosti21) (dle jen pedchoz zamstnn), b) podal ad prce, u kterho je veden v evidenci uchaze o zamstnn, o poskytnut podpory v nezamstnanosti a c) ke dni, k nmu m bt podpora v nezamstnanosti piznna, nen poivatelem starobnho dchodu.. Z dvodu prvn jistoty, e se skuten jedn o vet kumulativn, kter nelze zamnit s vtem alternativnm, je mezi psmena b) a c) vloena spojka a, jej pouit v danm ppad zcela jednoznan zdrazuje kumulativn charakter vtu. Stejnho inku vak lze doshnout i tm, e na konci psm. b) se namsto spojky a uvede rka.

3. Prvn norma me obsahovat kumulativn vet s prvkem alternace. Za pklad kumulativnho vtu s prvkem alternace (u psmene h) - tun) lze povaovat ustanoven 109 odst. 2 zkona . 435/2004 Sb., o zamstnanosti, kter zn:

20

 109 (2) Dohoda o rekvalifikaci zamstnanc mezi adem prce a zamstnavatelem, ppadn rekvalifikanm zazenm mus bt uzavena psemn a mus v n bt uvedeny a) identifikan daje astnk dohody, b) pracovn innost, na kterou budou zamstnanci rekvalifikovni, c) zkladn kvalifikan pedpoklady zamstnanc potebn pro zaazen do rekvalifikace, d) rozsah teoretick a praktick ppravy, e) msto a zpsob proveden rekvalifikace, f) doba zahjen a ukonen rekvalifikace, zpsob oven zskanch znalost a dovednost, g) nklady rekvalifikace, doba a zpsob jejich hrady, h) zvazek zamstnavatele nebo rekvalifikanho zazen vrtit poskytnut finann prostedky nebo jejich st, pokud nedodr sjednan podmnky, nebo pokud mu jeho zavinnm byly poskytnuty neprvem nebo ve vy stce, ne nleely, a lhta a podmnky jejich vrcen, i) ujednn o vypovzen dohody.. V danm ppad jde o kumulativn vet, nebo podmnky uveden v psmenech a) a i) mus bt splnny souasn, piem psmeno h) je navc formulovno s prvkem alternace.

4. Navrhuje-li se vyjden variant spovajc ve vbru z vce ne dvou monost, klade se rozluovac spojka nebo mezi posledn dv z tchto monost. V 2 nvrhu nazen vldy o pouit prostedk Sttnho fondu rozvoje bydlen formou vru ke kryt sti nklad spojench s modernizac bytu nktermi osobami mladmi 36 let, kter byl pedloen vld, bylo uvedeno: 2 (1) Pro ely tohoto nazen se rozum modernizac bytu a) stavebn pravy nebo udrovac prce na 1. bytovm dom, nebo rodinnm dom, pokud je ve vlastnictv nebo spoluvlastnictv adatele, 2. bytu ve vlastnictv nebo spoluvlastnictv adatele podle zvltnho prvnho pedpisu, vetn stavebnch prav nebo udrovacch prac tkajcch se spolench st domu, 3. bytu v bytovm dom nebo rodinnm dom, pokud je ve vlastnictv bytovho drustva, jeho je adatel lenem a zrove njemcem takovho bytu, b) pipojen bytovho domu, nebo rodinnho domu, nebo domu s byty ve vlastnictv podle zvltnho pedpisu k veejnm stm technickho vybaven, je-li adatel vlastnkem nebo spoluvlastnkem pipojovan stavby.. Vzhledem k tomu, e ve uveden znn navrhovanho 2 obsahuje kumulativn vet, akoliv skutenm zmrem navrhovatele bylo postihnout vechny situace uveden jak v obou psmenech, tak i v bodech psmene a) samostatn,

21

a proto bylo poteba rozliit jednak alternativu mezi body psmene a), ale i mezi obma psmeny, bylo stanoviskem Legislativn rady vldy upraveno znn 2 tak, e se v psmenu a) na konci bodu 2 doplnilo slovo (rozluovac spojka) nebo a dle se tato spojka doplnila i na konec bodu 3, tj. mezi ob psmena. Takovouto pravou textu se kumulativn vet upravil v intencch skutenho myslu pedkladatele na vet alternativn.

5. Pi uvn spojky a a spojky nebo je teba vychzet z toho, zda m obsah prvn normy a vzjemn vztah jednotlivch vrok v n obsaench vyjadovat konjunkci, disjunkci, exkluzi nebo kontravalenci. Konjunkce me mt nsledujc podobu: V 2 odst. 1 zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch, je stanoveno: (2) Pestupkem je zavinn jednn, kter poruuje nebo ohrouje zjem spolenosti a je za pestupek vslovn oznaeno v tomto nebo jinm zkon, nejde-li o jin sprvn delikt postiiteln podle zvltnch prvnch pedpis anebo o trestn in.. Na zklad tto definice je tedy pestupkem pouze takov zavinn jednn, kter je za pestupek vslovn oznaeno v zkon a souasn poruuje nebo ohrouje zjem spolenosti, ob tyto podmnky musej bt proto splnny souasn. Disjunkce me mt nsledujc podobu: V 706 odst. 2 obanskho zkonku je stanoveno: Njemci (spolenmi njemci) se stvaj tak vnuci njemce a ti, kte peovali o spolenou domcnost zemelho njemce nebo na nho byli odkzni vivou, jestlie prok, e s nm ili ve spolen domcnosti nepetrit alespo po dobu t let ped jeho smrt a nemaj vlastn byt.. Podle tohoto ustanoven se tedy mohou stt njemci jak ti, kte peovali o spolenou domcnost zemelho njemce, tak ti, kte na nho byli odkzni vivou, zrove vak plat, e se njemci mohou stt i osoby, kte spluj ob tyto podmnky, tzn. peovali o spolenou domcnost zemelho njemce a souasn na nho byli odkzni vivou. Exkluze me mt nsledujc podobu: V 34 odst. 2 psm. a) zkona . 440/2003 Sb., o nakldn se surovmi diamanty, o podmnkch jejich dovozu, vvozu a tranzitu a o zmn nkterch zkon, je stanoveno: (2) Za sprvn delikty prvnick osoby se ulo a) pokuta do 10 000 000 K nebo propadnut surovch diamant, zbo nebo odpadu vzniklho jejich zpracovnm nebo odnt zvltn registrace, jde-li o protiprvn jednn podle psmen a) a b),. Podle tohoto ustanoven je tedy mon uloit za sprvn delikt bu pokutu nebo propadnut vci nebo odnt registrace, nikoliv ale nap. pokutu a souasn propadnut vci (pokud prvnick osoba proke, e vynaloila veker sil, kter 22

bylo mono poadovat, aby poruen prvn povinnosti zabrnila, jak to pedpokld odst. 3 danho ustanoven, pak za sprvn delikt neodpovd a sankce j uloena nebude). Kontravalence me mt nsledujc podobu: V 119 odst. 1 obanskho zkonku je stanoveno: (1) Vci jsou movit nebo nemovit.. Podle tohoto ustanoven tedy mohou existovat vci movit i vci nemovit, tedy je-li nco vc, pak jde bu o vc movitou nebo o vc nemovitou, je vak vyloueno, aby jedna a t vc byla souasn vc movitou i nemovitou a souasn je vyloueno, aby vc nebyla ani vc movitou ani vc

23

Normativn a nenormativn odkazy na jin prvn pedpisy

24

Normativn a nenormativn odkazy na jin prvn pedpisy

Souvisejc ustanoven Legislativnch pravidel vldy: l. 45 odst. 4, l. 47 a l. 61 a 72 Obecn zsady Odkaz na jin prvn pedpis, pouit v ustanoven danho prvnho pedpisu, m mt zpravidla normativn povahu; dosahuje se jm a) bu vyuit jinho prvnho pedpisu nebo jeho sti pro urit rozsah regulace prvnch vztah, kter jsou pedmtem pravy danho prvnho pedpisu a na kter se jinak jin prvn pedpis nevztahuje, b) nebo naopak vylouen jinho prvnho pedpisu nebo jeho sti z regulace prvnch vztah, kter jsou pedmtem pravy danho prvnho pedpisu a na kter se jinak v uritm rozsahu vztahuje i jin prvn pedpis. Odkaz na jin prvn pedpis, kter m normativn vznam, mus bt soust textu prvn normy a vyjaduje se bu pouitm zkrcenho nzvu jinho prvnho pedpisu, je-li zaveden, nebo jeho plnho nzvu, pop. i odkazu na jeho pslunou st, a je-li obava, e nzev jinho prvnho pedpisu bude v ase promnliv, nap. proto, e stvajc prvn pedpis bude nahrazen jinm prvnm pedpisem s jinm nzvem, lze odkaz na jin prvn pedpis provst zobecnnm jeho nzvu, kdy se strun a zpsobem vyluujcm zamnitelnost pravy obsaen v jinm prvnm pedpise (pouije se nap. obrat zkon upravujc..). Uit nenormativnho odkazu, kter m vdy pouze informativn hodnotu a je zpravidla vyjadovn obratem zvltn prvn pedpis a v poznmce pod arou se uvede citace prvnho pedpisu, je zpravidla odvodovn snahou usnadnit orientaci v prvnm du. Protoe vak elem prvnho pedpisu nen, aby byl metodickou pomckou, nen z legislativnho hlediska douc, aby byl uvn. Nenormativn odkaz na jin prvn pedpis, jeho elem je upozornit, e na danou oblast se vztahuj i jin prvn pedpisy, je nadbyten a pokud se m u uritho pojmu vjimen upozornit na to, e jeho obsah je vymezen v jinm prvnm pedpise, lze tak uinit, bez pouit obratu podle zvltnho prvnho pedpisu, pouhm odkazem na poznmku pod arou a v n, pi vdom nenormativn povahy poznmky pod arou, uvst citaci pslunho ustanoven prvnho pedpisu, v nm je tento pojem vymezen.

Problmov okruhy tkajc se odkaz na jin prvn pedpisy 1. Normativn a nenormativn odkazy je teba v prvnch pedpisech dsledn rozliovat. Pro odkazy, kter maj mt normativn vznam, nelze pouvat slov zvltn prvn pedpis s odkazem na poznmku pod arou. 2. Maj-li se na prvn vztahy, na n se prvn pedpis vztahuje, pout prvn normy obsaen v jinm prvnm pedpisu, mus to bt v textu ustanoven obsahujcho odkaz vslovn vyjdeno. Pokud v ppad odkazu na jin prvn pedpis pichz v vahu aplikace vce zvltnch prvnch pedpis, je nutn pslun zvltn prvn pedpis v textu ustanoven obsahujcho odkaz

25

jednoznan identifikovat, a to zpravidla jeho zkrcenm nebo zobecnnm nzvem. 3. Pokud se v textu prvnho pedpisu odkazuje na konkrtn znn prvnho pedpisu v urit podob (nap. zkon . 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn zkona . 413/2005 Sb.), vztahuje se tento odkaz na jin prvn pedpis v tto podob bez ohledu na to, zda byl pozdji zmnn, doplnn i zruen (jde o tzv. statick odkaz). Pokud se v textu prvnho pedpisu odkazuje nap. na obchodn zkonk, vztahuje se odkazujc ustanoven vdy na platn a inn znn obchodnho zkonku (jde o tzv. dynamick odkaz). Pokud by vak v textu zkona byl pouit odkaz na zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, muselo by bt pi aplikaci odkazujcho prvnho pedpisu pouito znn pvodnho obchodnho zkonku z listopadu 1991 bez ohledu na jeho nsledujc novelizace. 4. Odkazu na podzkonn prvn pedpis nelze pout pi prav tch prvnch vztah, kde je vylouena jin ne zkonn prava (tzv. vhrada zkona).

Pklady nesprvnho a sprvnho postupu 1. Normativn a nenormativn odkazy je teba v prvnch pedpisech dsledn rozliovat. Pro odkazy, kter maj mt normativn vznam, nelze pouvat slov zvltn prvn pedpis s odkazem na poznmku pod arou. V pvodnm znn zkona . 357/1992 Sb., o dani ddick, dani darovac a dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch pedpis, bylo v 20 odst. 6 obsaeno ustanoven: [ (6) Od dan darovac a dan z pevodu nemovitost jsou osvobozeny] g) pevody byt, gar a atelir podle zvltnch pedpis,12a), ________________
12a)

24 odst. 1 a 4 zkona . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt)..

elem zkona bylo pitom osvobodit od dan darovac a dan z pevodu nemovitost pouze pevody byt, gar a atelir podle 24 odst. 1 a 4 zkona o vlastnictv byt, tj. pouze pevody byt, gar a atelir z vlastnictv nebo spoluvlastnictv bytovch drustev do vlastnictv len tchto drustev, jsou-li fyzickmi osobami. Tento mysl vak nebyl v textu zkona vyjden, nebo osvobozen se vztahovalo na pevody jakhokoliv bytu, gare nebo ateliru. Tohoto elu bylo dosaeno a zkonem . 103/2000 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb., a pedmtn ustanoven nyn zn: [V 20 odst. 6 psmeno g) zn:] "g) bezplatn pevody byt a nebytovch prostor z vlastnictv bytovch drustev do vlastnictv len - fyzickch osob, jde-li o bezplatn pevody uveden v ustanoven 24 odst. 1 a 4 zkona . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis,". V 21 zkona . 289/2005 Sb., o Vojenskm zpravodajstv, je stanoveno:

26

(1) Kontrolu innosti Vojenskho zpravodajstv vykonv Poslaneck snmovna, kter k tomuto elu zizuje zvltn kontroln orgn (dle jen "kontroln orgn"). (2) Kontroln orgn se skld ze sedmi len. lenem kontrolnho orgnu me bt pouze poslanec Poslaneck snmovny. (3) Pokud zkon nestanov jinak, vztahuje se na jednn kontrolnho orgnu a na prva a povinnosti jeho len pimen zvltn prvn pedpis8). ___________
8) Zkon . 90/1995 Sb., o jednacm du Poslaneck snmovny, ve znn pozdjch pedpis..

Odkaz na zvltn prvn pedpis je v danm ppad nesprvn. Z normativnho textu (poznmka pod arou odkazujc na zkon . 90/1995 Sb., o jednacm du Poslaneck snmovny, ve znn pozdjch pedpis, nem normativn povahu) nevyplv, kterho zvltnho prvnho pedpisu m bt na jednn kontrolnho orgnu a na prva a povinnosti jeho len pimen pouito, nebo na zklad 1 odst. 1 a 158 odst. 1 zkona . 500/2004 Sb., sprvn d, pichz v vahu stejn dobe ustanoven sprvnho du, vetn jeho 134 (kontroln orgn je v danm ppad jinm orgnem vykonvajcm psobnost v oblasti veejn sprvy ve smyslu 1 odst. 1 sprvnho du).

2. Maj-li se na prvn vztahy, na n se prvn pedpis vztahuje, pout prvn normy obsaen v jinm prvnm pedpisu, nebo m-li bt naopak pouit tchto norem vyloueno, mus to bt vslovn vyjdeno v textu ustanoven obsahujcho odkaz na tento jin prvn pedpis. Pokud v ppad odkazu na jin prvn pedpis pichz v vahu aplikace vce zvltnch prvnch pedpis, je nutn pslun zvltn prvn pedpis v textu ustanoven obsahujcho odkaz jednoznan identifikovat, a to zpravidla jeho zkrcenm nebo zobecnnm nzvem. V 20 zkona . 378/2005 Sb., o podpoe vstavby drustevnch byt ze Sttnho fondu rozvoje bydlen, a o zmn zkona . 190/2004 Sb. , o dluhopisech, (zkon o podpoe vstavby drustevnch byt), je stanoveno: Fond me svit prvnick osob vybran na zklad vbrovho zen podle zvltnho prvnho pedpisu nkter innosti spojen s poskytovnm podpory, zejmna veden elov vzanho tu, evidenci pohledvek vznikajcch z poskytnutho vru z prostedk Fondu a evidenci jeho spltek. Ustanoven nejednoznan odkazuje na vbrov zen podle zvltnho prvnho pedpisu. myslem zejm bylo odkzat na postup podle zkona o veejnch zakzkch, kter vak pojmu vbrov zen nepouv. Vcn psobnost zkona o veejnch zakzkch na postup fondu pi vbru prvnick osoby by v danm ppad nadto plynula z nj samotnho i bez odkazu ve zvltnm zkon. Takovto odkaz je tedy nejen nesprvn ale i nadbyten. V 87 zkona . 111/1998 Sb., o vysokch kolch a o zmn a doplnn dalch zkon (zkon o vysokch kolch), ve znn pozdjch pedpis, je stanoveno:

27

[Ministerstvo ] t) poskytuje elovou podporu z evropskch fond prostednictvm sttnho rozpotu prvnickm a fyzickm osobm jako pjemcm, nebo spolupjemcm, kter na zklad dohody uzaven mezi tmito osobami e projekty zamen na vzdlvac innost realizovanou na vysokch kolch na zklad vyhlen veejn soute, u) pi poskytnut elov podpory se nepostupuje podle zvltnho pedpisu 20a). ______________
20a) Zkon . 40/2004 Sb. , o veejnch zakzkch, ve znn pozdjch pedpis..

Zvolen zpsob odkazu, jeho elem bylo vylouit pouit jinho zkona, je v danm ppad nesprvn, nebo ze samotnho normativnho textu nevyplv, e v ppad poskytovn elov podpory m bt vylouen prv zkon o veejnch zakzkch. V 33 odst. 5 zkona . 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacch pro veejnou potebu a o zmn nkterch zkon (zkon o vodovodech a kanalizacch), ve znn zkona . 76/2006 Sb., je stanoveno: [(5) Provozovatel se dopust sprvnho deliktu tm, e] j) neoznm podle 36 odst. 6 zhoren jakosti dodvan pitn vody nebo v nvaznosti na toto oznmen nepostupuje podle zvltnho prvnho pedpisu.. Zvolen zpsob odkazu, jeho elem bylo definovat skutkovou podstatu sprvnho deliktu, je v danm ppad nesprvn, nebo ze samotnho normativnho textu nevyplv, podle jakho zvltnho prvnho pedpisu by provozovatel postupovat ml, aby se sprvnho deliktu nedopustil. Pkladem sprvnho postupu je v tomto smru nap. ve znn zkona . 61/2006 Sb., ustanoven 3 odst. 5 zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, v nm je stanoveno: (5) Zveejnnou informac pro el tohoto zkona je takov informace, kter me bt vdy znovu vyhledna a zskna, zejmna vydan tiskem nebo na jinm nosii dat umoujcm zpis a uchovn informace, vystaven na edn desce, s monost dlkovho pstupu nebo umstn v knihovn poskytujc veejn knihovnick a informan sluby podle knihovnho zkona2a). ________________
2a) Zkon . 257/2001 Sb., o knihovnch a podmnkch provozovn veejnch knihovnickch a informanch slueb (knihovn zkon), ve znn zkona . 1/2005 Sb..

3. Pokud se v textu prvnho pedpisu odkazuje na znn prvnho pedpisu v urit podob (nap. zkon . 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn zkona . 413/2005 Sb.), vztahuje se tento odkaz na jin prvn pedpis v tto podob bez ohledu na to, zda byl pozdji zmnn, doplnn i zruen (tzv. statick odkaz). Pokud se v textu prvnho pedpisu odkazuje nap. na obchodn zkonk, vztahuje se odkazujc ustanoven vdy na platn a inn znn obchodnho zkonku (tzv. dynamick odkaz). Pokud by vak v textu zkona byl pouit odkaz na zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, muselo by bt pi aplikaci odkazujcho

28

prvnho pedpisu pouito znn pvodnho obchodnho zkonku z listopadu 1991 bez ohledu na jeho nsledujc novelizace. V zkon . 243/1992 Sb., kterm se upravuj nkter otzky souvisejc se zkonem . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a jinmu zemdlskmu majetku, ve znn zkona . 93/1992 Sb., ve znn pozdjch pedpis, je v 2 odst. 1 stanoveno: (1) Oprvnnou osobou je sttn oban esk a Slovensk Federativn republiky, kter ztratil majetek podle dekret prezidenta republiky . 12/1945 Sb.,o konfiskaci a urychlenm rozdlen zemdlskho majetku Nmc, Maar, jako i zrdc a neptel eskho a slovenskho nroda, nebo dekretu prezidenta republiky . 108/1945 Sb., o konfiskaci neptelskho majetku a Fondech nrodn obnovy, neprovinil se proti eskoslovenskmu sttu a nabyl zpt obanstv podle zkona . 245/1948 Sb., o sttnm obanstv osob maarsk nrodnosti, zkona . 194/1949 Sb., o nabvn a pozbvn eskoslovenskho sttnho obanstv, nebo zkona . 34/1953 Sb., jm nkter osoby nabvaj eskoslovenskho sttnho obanstv, pokud se tak nestalo ji stavnm dekretem prezidenta republiky . 33/1945 Sb., o prav eskoslovenskho sttnho obanstv osob nrodnosti nmeck a maarsk, a jeho majetek v rozsahu urenm zvltnm pedpisem2) peel na stt.. V danm ppad jde o tzv. statick odkaz, jak to vyplv i z ne citovanho rozhodnut stavnho soudu, nebo pmo v textu zkona se odkazuje na konkrtn znn prvnho pedpisu a tento odkaz proto plat bez ohledu na to, zda pedpis, na kter je odkazovno, byl zmnn, doplnn i zruen. V l. II bod 1 zkona . 165/2006 Sb., kterm se mn zkon . 325/1999 Sb., o azylu a o zmn zkona . 283/1991 Sb., o Policii esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, (zkon o azylu), ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony, je stanoveno: Cizinec, kter pobv na zem na zklad pekky vycestovn udlen podle 91 zkona . 325/1999 Sb. , ve znn innm do dne nabyt innosti tohoto zkona, je povinen ped uplynutm platnosti vza k pobytu nad 90 dn nebo na zklad povolen k dlouhodobmu pobytu za elem strpn pobytu si svj dal pobyt na zem upravit podle zkona . 325/1999 Sb. , ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona..0 V danm ppad jde rovn o tzv. statick odkaz, nebo ustanoven odkazuje na znn dotench zkon k uritmu datu. V 128 odst. 7 zkona . 128/2000 Sb., o obcch (obecn zzen), ve znn pozdjch pedpis, je stanoveno: (7) Ustanoven dl 1 a 3 se nevztahuj na rozhodnut a jin kony orgn obce, mstskho obvodu nebo mstsk sti zemn lennho statutrnho msta uinn podle sprvnho du nebo podle zkona o sprv dan a poplatk.. V danm ppad jde o tzv. dynamick odkaz, nebo ustanoven neodkazuje na znn sprvnho du, resp. zkona o sprv dan a poplatk k uritmu datu, ale na zkon jako takov.

29

V 140 zkona . 412/2005 Sb., o ochran utajovanch informac a o bezpenostn zpsobilosti, je stanoveno: (1) Zpravodajsk sluby a) rozhoduj o dosti fyzick osoby u svch pslunk, zamstnanc a uchaze o pijet do sluebnho nebo pracovnho pomru a o zruen platnosti osvden tto fyzick osoby, b) na zklad psemn dosti adu v rmci sv psobnosti provdj kony v zen podle tohoto zkona. (2) Zpravodajsk sluby maj pi rozhodovn podle odstavce 1 postaven adu a odpovdn osoba zpravodajsk sluby postaven editele adu. Pslunost k konm se d podle 5 zkona . 153/1994 Sb., o zpravodajskch slubch esk republiky, ve znn pozdjch pedpis.. I v tomto ppad jde o tzv. dynamick odkaz, nebo ustanoven neodkazuje na znn pslunho ustanoven zkona o zpravodajskch slubch k uritmu datu, ale ve znn pozdjch pedpis, tzn. vdy v jeho aktulnm znn.

Vatky z nlez stavnho soudu vztahujcch se k poznmkm pod arou a odkazm v prvnch pedpisech Nlez stavnho soudu II. S 485/98 Poznmky pod arou i vysvtlivky nejsou normativn, pesnji zvaznou soust pravidla chovn (nap. nlezy ve Sbrce nlez a usnesen stavnho soudu R, sv. 1, . 25, sv. 4, . 83, sv. 6, . 105-109). Proto stejn jako jin sti prvnho pedpisu, jejich poslnm je zlepit pehlednost pedpisu a orientaci v prvnm du (nadpis prvnho pedpisu, oznaen st, hlav, dl, oddl, paragraf), jsou i poznmky pod arou pouhou legislativn pomckou, kter neme bt zvaznm pravidlem pro vklad prvnho pedpisu a stanoven pravidel chovn. Pokud prvn pedpis nehodl stanovit takov pravidlo pmo, mus odkzat na jin pedpis nebo jinou formu vyjden pravidel chovn (obyej, smlouva, morln pravidla, ciz prvn pedpis atd.). stavn soud pi tto pleitost je nucen optovn konstatovat, e esk praxe pouvn poznmek pod arou je ve svt zcela ojedinl (viz Filip J.: Poznmky pod arou jako problm legislativy a judikatury. Prvn zpravodaj - asopis pro prvo a podnikn, jen 1999, s. 7-8), a navc asto v rozporu s poadavky na formulaci prvnch pedpis v podmnkch prvnho sttu. Vzniknou-li proto v dsledku pouit tto svrzn legislativn techniky vkladov problmy, je nutno je eit tak, e rozhodujc je vlastn pravidlo chovn, nikoli to, co je stanoveno v poznmce pod arou. Nlez stavnho soudu I. S 22/99 Poslnm poznmek pod arou i vysvtlivek je pouh zlepen pehlednosti a orientace v prvnm pedpisu formou legislativn pomcky, kter z povahy vci neme stanovit zvazn pravidla chovn nebo pravidla pro interpretaci danho ustanoven. Takov pravidla mus prvn pedpis bu uvst pmo nebo odkzat na jin zeteln prvn pedpis i pravidlo chovn vyjden jinou formou (nap. mezinrodn smlouva apod.). Obecn ustanoven v zkon a jeho omezen a ve vysvtlivce pod arou neodpovd uznvanm principm prvnho sttu v demokratickch systmech.

30

Poznmka by byla soust prvnho pedpisu pouze, pokud by to bylo vslovn vyjdeno, jako je tomu nap. v ppad ploh zkon. V aplikovanm ustanoven nen stanoveno, e osvobozen od dan z pevodu nemovitost se tk pouze byt v budovch ve vlastnictv bytovch drustev. mysl zkonodrce upravit osvobozen od dan z nemovitost jen na uritou skupinu ppad proto nebyl vyjden zpsobem, kter odpovd poadavkm na uritost a jasnost prvnch pedpis v podmnkch prvnho sttu (l. 1 stavy R ). Toto pochyben proto mus jt k ti zkonodrce, kter ... Nlez stavnho soudu I. S 653/99 Zkon NR . 172/1991 Sb., o pechodu nkterch vc z majetku esk republiky do vlastnictv obc, v 4 odst. 2 vslovn stanov: Do vlastnictv obc nepechzej rovn vci z vlastnictv esk republiky, k jejich vydn uplatn nrok oprvnn osoba podle zvltnho pedpisu.". Jde o ustanoven obecn platn, vztahujc se nejen na zvltn pedpisy ji vydan, ale bez omezen t na pedpisy nsledn. Pokud jde o vysvtlivky uveden k tomuto ustanoven v tomto zkon pod arou, odkazuje stavn soud na sv pedchoz rozhodnut k prvn povaze poznmek pod arou v nkterch zkonech. Nlez stavnho soudu II. S 326/98 Podle 2 odst. 1 zkona NR . 243/1992 Sb. plat, e pro restituce tohoto druhu je relevantn pouze znovunabyt sttnho obanstv podle tam taxativn uvedench sttoobanskch pedpis. Tento vet nelze dnm vkladem rozit. V tomto smru sprvn orgn nepochybil, ustanoven 2 odst. 1 zkona NR . 243/1992 Sb. vak nevyloil stavn konformnm zpsobem. Konkrtn relevantn st ustanoven 2 odst. 1 citovanho zkona stanov, e: "oprvnnou osobou je sttn oban esk a Slovensk Federativn Republiky, kter ... nabyl zpt obanstv podle zkona . 245/1948 Sb., o sttnm obanstv osob maarsk nrodnosti, zkona . 194/1949 Sb., o nabvn a pozbvn eskoslovenskho sttnho obanstv, nebo zkona . 34/1953 Sb., jm nkter osoby nabvaj eskoslovenskho sttnho obanstv, pokud se tak nestalo ji stavnm dekretem prezidenta republiky . 33/1945 Sb., o prav eskoslovenskho sttnho obanstv osob nrodnosti nmeck a maarsk .". To z hlediska legislativn techniky znamen, e citovan ustanoven obsahuje tzv. statick odkaz. Pmo v textu zkona je odkzno na konkrtn znn prvnho pedpisu a tento odkaz plat bez ohledu na to, zda pedpis, na kter je odkazovno, byl zmnn, doplnn i zruen. Je proto zsadn prvn rozdl mezi (tzv. dynamickm) odkazem nap. na " obansk zkonk " - pak se vdy pouije platnho znn obanskho zkonku v dob aplikace odkazujc normy a mezi odkazem na "zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk" - pak se mus vdy pout znn pvodnho textu obanskho zkonku z dubna 1964, bez ohledu na jeho nastal zmny. Obdobn je situace v citovanm 2 odst. 1 zkona . 243/1992 Sb. Odkazuje se staticky na pedpisy tam uveden a nelze proto pout jejich zmn, kter byly do jejich textu vneseny (nap. l. I zkona . 72/1958 Sb. do zkona . 194/1949 Sb.).

31