Aluze 1/2009 - Rozhovor Abrahmovsk nboenstv maj mrov potencil Rozhovor Pemysla Zbonka s Luboem Kropkem

Pane profesore, zaneme trochu motivan otzkou pro studenty. Kolik jazyk (aktivn i pasivn) ovldte? Co to znamen ovldat jazyk? Jsou urit stupn, urit mry. J pro zjednoduen km, e pro ely konverzace, aktivnho uvn mohu uvst asi sedm jazyk, ale st mohu jet v dalm velkm potu jazyk. Napklad slovansk jazyky jsem nikdy nestudoval, s vjimkou rutiny, ale st mohu prakticky ve vech. Stejn tak v romnskch jazycch. J jsem nikdy nestudoval portugaltinu, ale st v n mohu. Take eknme, e m jazykov znalosti jsou aktivn sedm, plus cel dka dalch, kter ovldm takkajc pasivn. Stal se z vs nakonec arabista, afrikanista a islamolog. Pro vs zaujaly prv muslimsk zem? Co bylo tm prvotnm impulzem? Jak jsem se nkde doetl, pr jste chtl studovat prvo! Ne, to je myln informace. Mj otec byl prvnk, kterho v padestch letech komunistick reim zbavil vech monost ivit se jako prvnk. Ale pedtm, za prvn republiky a tak do roku 19481949, se tto profesi vnoval. ili jsme mli jakousi rodinnou tradici, ale j sm jsem tedy o prvech neuvaoval. Avak abych odpovdl na prvn st otzky a njak asov svj zjem zaadil: dospval jsem v padestch letech, co byla doba velice ediv, nepjemn. A pitom kdy mi bylo tch estnct, sedmnct, osmnct let, touil jsem po tom poznvat svt. Ale nkam odjet, to nebylo mon. Tak jsem zaal svt, zejmna exotick svt, poznvat tou formou, kter byla dostupn. To jest: sbral jsem znmky s drazem na znmky z orientlnch zem a zrove jsem se zaal uit nkterm orientlnm jazykm. Naped mne nejvce zaujala indologie, chodil jsem do jazykov koly na hindtinu, zajmal m indick subkontinent a tak dle. Kdy jsem dva roky po maturit (1957) protoe mi nechtli dt doporuen na vysokou kolu, pracoval jsem mezitm jako ednk konen dostal povolen hlsit se na vysokou kolu, bylo to na filozofickou fakultu a v tom roce se otevrala jednak arabtina, jednak ntina. A j jsem byl tedy pijat na arabtinu. Pitm to dobrmu zen bomu, e za m tu volbu oborovho zamen provedla vy moc. Asi rozumnji, ne bych uinil sm. ( smch) Protoe pak jsem toho nikdy nelitoval a arabtinu jsem si zamiloval. A pokud jde o tu islamologii: kdy jsem dostudoval arabtinu tady v Praze, pomry se pozvolna uvolovaly a v roce 1967 jsem dostal na jeden koln rok stipendium do Egypta, kde jsem se zaal o islm zajmat intenzivnji. V minulm roce se pipomnalo tyict vro Studentsk expedice Lambarn, kter jste se rovn aktivn zastnil. Jak vznikl ten npad? Duchovnm otcem tohoto podniku byl Petr Bartnk, dnes docent medicny Petr Bartnk ze Veobecn fakultn nemocnice v Praze, ale u penzionovan. Ten pojal tuto mylenku, nebo byl velkm fandou do studia tematiky kolem Alberta Schweitzera, a zaal kolem sebe sousteovat takov studenty, kte mohli udlat nco uitenho pro cestu do

Lambarn. J jsem se s Petrem Bartkem znal u z dvjka, protoe jsme byli spoluky na obecn kole. Dal astnci expedice byli rovn jeho nebo moji znm Prakticky jsme se ustavili jako parta lid, kte se znali a z nich kad ml urit prvek kvalifikace, kter se mohl hodit pro takovou cestu. Expedice trvala tm devt msc a zvolili jste relativn obtnou trasu. Mla tato volba njak zvltn dvod? Pece jen vedla pes 13 africkch stt, z nich urit polovina v t dob byla politicky pomrn nestabilnch. Mon tch dvod existovalo nkolik. Jeden byl ten, e soust daru, kter jsme vezli do Lambarn, tvoily i kostn tpy, kter bylo poteba bhem cesty uritm zpsobem opeovvat a kter by nebylo dost dobe mon poslat letecky. To byl jeden moment. lo tak o to, e se nm podailo pesvdit firmu Motokov, kter vyvela automobily, aby nm za propagaci svho vbornho vozu Tatra 138, jm jsme tu cestu podnikli, poskytla uritou nezbytnou finann pomoc. K tomu meme jet pipost motivy subjektivn: byli jsme zkrtka rdi, e mme tuto pleitost se do Afriky podvat. J jsem v t dob dokonoval doktorsk studium afrikanistiky. Pod vedenm Ivana Hrbka jsem se vnoval africkm djinm a u Riky a Karla Petrka jsem studoval nkter africk jazyky. Vte, po roce 1960 vldla obecn ve vztahu k Africe jaksi euforie. Afrika byla pokldna za kontinent budoucnosti. Vvoj tam ale pozdji neel zdaleka tak dobe, jak se pedpokldalo v okamicch nov nabyt nezvislosti. K tomu mla smovat m dal otzka. Bhem sv cesty jste zaili i nkolik horkch chvil: zplavy na ece Velk Ruaha v Tanznii a v konsk provincii Katanga vs dokonce zatkli vojci. Ano, byly nkter problmy prodn, ale mnohem vce zvanch problm vyvstvalo v kontaktech s lidmi, ady a konkrtn s vojky v Kongu. V em byl problm? Petr Bartnk ve sv knize pe, e v Kongu byl tehdy kad bloch podezel a tak vai skupinu pokldali za oldky. Tak jako dalch sedmnct africkch zem bylo Kongo od roku 1960 nezvisl, ale hned po zskn nezvislosti tam vypukly vnitn rozbroje, rzn podoby obansk vlky. Promtla se do toho teba snaha Katangy, dnes aby, o odtren. Pokud lo o ns, tedy osm mladk, obleench vtinou do khaki koil, kter nm v rmci vybaven poskytla eskoslovensk armda, museli jsme samozejm vypadat podezele. Pozdji jsme si to tak uvdomili, pestali jsme ty khaki koile nosit a ve velmi odlehlch koninch jsme pak v bui cestovali v koilch blch, abychom nebudili pozornost. V Kongu jsme tenkrt dorazili k ece jmnem Lubilash, pes kterou byl za pedchoz obansk vlky znien most, a nevdli jsme, jak se dostaneme na druh beh. Vedl tam pouze jeden most, a to eleznin. Vydali jsme se k nmu, abychom zjistili, zdali je mon po tch kolejch pejet nam vozem, zdali jsou tam prace. Jene mezitm se po okol roznesla zprva tm, emu se k tamtam de trottoir (tamtam z chodnku) , e je tady skupina podezelch mladk. Prv tam na ns tehdy zatoila armda. ivot jsme si zachrnili tm, e jsme se vlastn vbec nebrnili (smch) a e jsme nemli vbec dn zbran. Oni nm pak kompletn prohledali cel auto a zjistili, e dnou zbra nemme, snad jen maetu, kter ale slouila k ist praktickm elm. Steln zbran jsme nemli, take jsme se nakonec zdrn dostali na druhou stranu eky. Pak ovem nsledovaly nkter dal nepjemn momenty. Kongo mlo za sebou vpdy rznch skupin oldn a oni je chtli vidt v ns. Krom toho tam dochzelo ke stlm vnitnm tenicm jak mezikmenovm, tak meziregionlnm. A my jsme se v podstat mohli stt obmi ehokoli kdekoli. Nakonec to vak, chvla Bohu, dopadlo dobe.

Hlavn cl va expedice, doruen zsilky medicnskch poteb do Schweitzerovy nemocnice v gabonskm Lambarn, vak nebyl splnn. Co se tehdy stalo? Ta otzka nen pln jednoduch. My jsme se nakonec nedostali do Lambarn, ale do Gabonu pece. S Gabonem nemlo eskoslovensko diplomatick styky. Mli jsme ovem gabonsk vza, kter jsme si obstarali pes Pa, tj. pes francouzsk velvyslanectv v Praze, ale kdy jsme se dostali z konskho Brazzaville na pomez Gabonu, pohraninci nm zakzali pokraovat. Pro? Snad je platn ten vklad, kter se pokusm zformulovat. My jsme se dostali na hranice Gabonu na pelomu kvtna a ervna 1968. Kvten byl toti mscem paskch bou a barikd, piem nositeli nepokoj byli studenti. My jsme se oficiln jmenovali eskoslovensk studentsk expedice Lambarn a u to samotn slovo studentsk mlo v sob jaksi zpaln potencil. Navc v bvalch francouzskch kolonich jako nap. prv v Gabonu se asto v biografech televize byla tehdy tm nedostupn a v rozhlase vnovala velk pozornost tomu, co se dje v Pai, protoe pro bval francouzsk kolonie, a to plat dodnes, je Pa pupek svta. Co se dje prv tam, to je nejpodstatnj. Proto ns tedy nechtli pustit a museli jsme se vrtit do Brazzavillu, kde jsme strvili nco pes ti tdny a kde jsme se pokoueli nejrznjmi komunikanmi prostedky doshnout toho, abychom do Gabonu pece jen vstoupili. Akoli se nm s naimi potemi velmi snaily pomoci schweitzerovsk organizace ze vcarska nebo z Francie, ale i mnoh jin ze zpadn Evropy, zvrtit nzor gabonskch ad se nepodailo. Vymysleli jsem tud jin zpsob, jak n nklad pedat tak, aby se dostal do Lambarn. Dojeli jsme do pstavu na atlantickm pobe Pointe Noire, kde jsme se rozdlili. est hoch zde nasedlo na lo plujc do Port Gentil, co je pstav v Gabonu, a pak dl do Lagosu. A j s Jirkou Plakem, kter byl na vprav idiem, jsme zstali s nam obrovskch autem, abychom v pstavu ekali a hledali njakou monost, jak se dostat do Lagosu, kde jsme se mli opt vichni setkat. Tch est tedy veker nklad peneslo z auta na osobn lo Gnral Mangin, na n pevezli ty kostn tpy a dal medicnsk vybaven pro nemocnici. Ani nemocnice v Lambarn, kter se nm vemon snaila pomhat, nedokzala zvrtit rozhodnut ad, proto poslala do Port Gentil, kde bylo mezipistn, sv lidi vetn tehdejho flkae nemocnice Waltera Munze a dcery Alberta Schweitzera Rheny Millerov-Schweitzerov, kte si ve pevzali. Take k pedn nakonec dolo! estice pak pokraovala do Lagosu a j s kolegou Plakem jsme dokzali naloit nae auto na polskou lo Toru, kter ns dopravila do Nigrie, kde jsme se setkali s dalmi leny vpravy. A potom jsme pokraovali Nigri a Nigerem pes Alrsko dom do Evropy. Do eskoslovenska jste se vrtili v z 1968. Mnoh se za tu dobu zmnilo. Mli jste bhem cesty informace o prbhu tzv. praskho jara a nslednm vpdu vojsk Varavsk smlouvy? Jak byly vae reakce? Mli jste as o tom vbec debatovat? Kdy jsme pipluli z Alru do Marseille, bylo prv 21. srpna! Akoli tehdy nebyly takov komunikan monosti jako dnes, mli jsme po celou dobu cesty zprvy z domova, ponvad v kadm v hlavnm mst, kde bylo eskoslovensk velvyslanectv, ns ekala pota z domova. Tak na tch zastupitelskch adech panovala zvltn atmosfra. Nkte byli nadeni obrodnm procesem, jin, jak se pozdji ukzalo, ne. Ale to rno 21. srpna, kdy jsme se probudili v marseillskm pstavu spali jsme v naem aut jako vdycky , jsme vidli, e u naeho vozu, na kterm byly eskoslovensk vlajky, mapa republiky i npis eskoslovensk studentsk expedice, postvaj pstavn dlnci. A ti se ns ptali: Vy jste z eskoslovenska? Vte, co se u vs stalo? My jsme samozejm nic netuili. To, e je zem okupovan, byl pro ns stran ok. V Marseille jsme zaali

pouvat prostedky, kter byly ve Francii bn: malovali jsme na chodnky a na zdi npisy, v nich jsme Francouze vyzvali, aby pomohli echoslovkm. Na chvli ns dokonce zadrela policie, pece jen nebylo to dlouho, co se konaly ty kvtnov demonstrace, ale zhy ns propustila. My jsme pak spchali do Pae. J jsem ovem zstal v Pai a do konce z, zatmco nae vprava dorazila do Prahy u 13. z 1968. Pro jste se v Pai zdrel? Zstal jsem, abych zde protoe umm pomrn dobe francouzsky pr tdn pracoval pro Agence France-Presse (AFP). Poslouchal jsem vyslan, Dubekovy, Svobodovy a ostatn projevy v eskoslovenskm rozhlasu, vznamn mylenky pekldal do francouztiny a ihned poslal do AFP. Ony ty jednotliv agentury soutily, kter bude mt rychleji informace. Dokonce i nkter m postehy se ocitly ve zprvch, nap. kdy se vrtili eskoslovent politici z Moskvy, tak jsem krom obsahu Dubekova projevu uvedl, e on mluvil vzlykavm tnem, a to se opravdu pevzalo, jako zajmav informace. Take jsem pracoval pro AFP a tady se to nikdo nepovolan nedozvdl. Dsledky normalizace dopadly i na vs, ponvad jste v roce 1974 musel opustit FF UK, kde jste psobil jako odborn asistent. Jak bylo zdvodnno vae proputn? Vlastn nijak. Filozofick fakulta byla tehdy vnmna jako fakulta ideologick a na n mohli vyuovat pouze stranci. J jsem nikdy do komunistick strany nevstoupil, a mi byly inny njak nabdky. Vdy jsem je odmtl. Navc mi v roce 1974 konila na FF smlouva a veden mi ji neprodlouilo. A do roku 1990 jste nemohl psobit v akademickm prosted, publikovat... Abych to uvedl na pravou mru. Neml jsem zkaz publikovat, ale stejn jsem se musel nm ivit. A i tady jsem ml tst, tedy tst s uritm otaznkem. Toti vztahy s arabskmi zemmi se zaaly od sedmdestch let pronikav rozvjet a tehdy jednu dobu jedin, kdo byl schopen na vysok odborn rovni tlumoit arabsko-esky, jsem byl j. Potom jet pibyl kolega Osvald, ale krom ns dvou tu nebyl takov nikdo. Jak tedy s odstupem asu hodnotte toto dlouh estnctilet obdob? Mm-li to ct troku drsn, mn se neilo tak pln patn, i kdy to nebyla m ideln pedstava o ivot. Chtl jsem se skuten zabvat vdou, problematikou islmu atd. Ale jako tlumonk doprovzejc rzn delegace jsem ml monost navtvit vtinu arabskch zem. Hlavn tch, do kterch se tehdy jezdilo. To nebyla Sadsk Arbie, ropn monarchie Zlivu, ale ada asijskch i africkch zem. Jestlie jsem z fakulty musel odejt, tak proto, e jsem nebyl ve stran a e o mn bylo znmo, e jsem vc kesan. Ve kolstv neml kesan co dlat, zatmco tlumoit mohl, i Huskovi. (smch) Naopak to, e je kesan, byla jaksi zruka toho, e je poctiv. Publikoval jste ji celou adu odbornch i populrnch monografi a lnk, astnte se pednek, tkajcch se islmu a islmskho svta, a velmi usilujete o to, aby jej lid nevnmali ernoble a pouze v jaksi redukovan podob (islmsk fundamentalismus, problematika en atd.) Nicmn sledujete v esk spolenosti kvalitativn posun smrem k vtmu pochopen islmu a muslim? Jakou lohu zde podle vs hraj mdia?

Mm dojem, e ten vvoj by mohl bt zdravj. U ns se hodn stav na izraelskopalestinskm konfliktu, kter mdia interpretuj prv vrazn jednostrann, pestoe mnoz odbornci si uvdomuj, e nejde o konflikt ernobl, e kad strana m svou pravdu a e je rozumn hledat jedin pokojn mrov souit. Chtl bych vyjdit nadji, e nov americk prezident Obama v tomto smyslu oteve a prosad njakou relnou cestu k tomu jedinmu een, kter se nabz, a to souit dvou stt. Podle vaeho nzoru tedy existuje njak cesta, jak se vymanit z neustlho kolobhu nsil v Palestin? Podle m existuje. Na prvnm mst by mla bt dobr vle zastnnch stran. Vdom, e v tomto sporu o zem jde o pomrn malou oblast, kde mohou dv lidsk spoleenstv t vedle sebe jen za pedpokladu, e nastane reflexe uritch subjektivnch pedpoklad takovho souit. e zdej zdroje, ponaje zdroji vodnmi, si mus umt mezi sebou rozdlit. e by se k sob mli chovat jako dob soused v plnm slova smyslu toho dob. V izraelsko-palestinskch vztazch existuje nkolik dobrch pklad, nap. e nkdo poskytne ledvinu lovku z druhho tbora. Jsou to ovem jen ojedinl ppady, kter se sice dostanou do mdi, ale pak u se o nich moc nemluv, protoe zstvaj zcela zastnny projevy neptelstv. Podle mne je to tedy do znan mry i otzka jaksi vnitn etick dimenze, pi kter i ta nboenstv, kter se zde jev, jako by byla v konfliktu judaismus a islm a tak kesanstv maj potencil mru. Jde o to, aby tento potencil byl pln vyuit, msto aby byl vyuvn jako mobilizan nstroj k neptelskm deklamacm. M dal otzka s problematikou nboenstv v obecnj rovin souvis. Velmi se angaujete v mezinboenskm, resp. mezikulturnm dialogu. Pt let jste byl lenem European Association of Catholic Theology nebo Comit Islam en Europe, do n jste byl jmenovn ze strany CCEE (Consilium Conferentiarum Episcopalium Europae). Znamenal II. vatiknsk koncil pro katolickou crkev opravdu tak zsadn pelom ve vztazch k nekesanskm nboenstvm, v naem ppad i k islmu? J myslm, e ano! Nejvy msta, jako byl prv ekumenick koncil, zmnu postoje k islmu jasn formulovala a posvtila. Ta klov slova jsou, e crkev pohl s ctou na muslimy.1 Konciln dokumenty se sice vyhbaj problmm, kter jsou sporn, ale poukazuj i na to, co ns spojuje. Ono je opravdu teba, abychom si uvdomili, e zde sice existuje urit rznost, ale e jinak maj kesanstv a islm tak hodn spolenho a pokud toho dok ob strany vyut, tak to me bt uiten pro vechny a nakonec i pro cel svt. Tak teba oteven dopis2 sto ticeti osmi muslimskch autorit pedstavitelm kesanskch crkv zdraznil, e kesan a muslimov pedstavuj dv nejvt nboensk spoleenstv na svt a e pokud mezi kesanstvm a islmem budou dobr vztahy, odraz se to velmi pozitivn na stavu svta. Prv ve zmnnm dopise s nzvem A Common Word Between Us and You (Spolen e mezi nmi a vmi) operuj muslimov s termnem, se kterm se v islmu a donedvna pli nepracovalo. Ano, mte pravdu. Tm pojmem je lska, kter se hodn poj s kesanstvm. V islmu se trochu objevoval v mystice, je je ovem pouze jednou z mnoha frakc islmu. A prv v tomto dopise se lska zdrazuje, piem prvnicky orientovan islm, kter pevld, klade vt draz na pojem spravedlnost. Lska je tedy pojem kesansk, spravedlnost zase islmsk, kter muslimov oznauj za realistitj.

Pomineme-li lsku k Bohu, pak o lsce, teba lsce k blinmu, v Kornu pli e nen. Odkud se tedy vzalo? To slovo m v arabtin nkolik vraz: mahabba, hubb nebo mawadda. Je tady evidentn vliv kesanstv a v daleko men me i nkterch vlastnch tradic. Ale Korn nehovo ani proti. Jen toto tma neprobr. Modern doba pin nov tmata, podle kterch je mono rekontextualizovat a rozit nkter mylenky, pokud by samozejm ty mylenky nebyly njak v rozporu s tm, co se pokld za nejpodstatnj, tj. s Kornem. Zkrtka tento draz na lsku je inovace, novinka, kterou pinesl ten open letter. Mezi nejznmj koncepce mezinboenskho dialogu vytvoenho katolickmi teology pat Kuschelova abrahamovsk ekumena nebo Kngv projekt svtovho tosu. Prosazuje se v katolick crkvi jin, vlivnj pokus? To jsou tmata teologickch reflex , kter ale nejsou plnm odrazem mylenkovch pohyb v crkvi. eknme biskupsk konference pedstavuj iv magisterium, zatmco teologie je hlednm urit cesty. Teologie se definuje jako fides quaerens intellectum neboli vra, kter hled sv rozumov opodstatnn, teologov se tedy mohou v nzorech rozchzet. Pokud jde o ty perspektivy a formy dialogu s islmem, v katolick crkv meme nalzt irok spektrum nzor. Mylenka abrahamovsk ekumeny je ji po cel 20. stolet bn. V podstat se vyskytl jedin kritick hlas od francouzskho orientalisty Rmi Braguea, kter klade draz na to, e mezi temi monoteistickmi nboenstvmi existuj rozdly a jakkoli spojujc momenty zasteen pod pojmy jako abrahamovsk ekumena nebo monoteistick nboenstv jsou zavdjc. Podle mho nzoru je tomu naopak. Pro mne je to urit cesta sbliovn, kterou ale nemusme absolutizovat. Nejde o ztotoovn, ale o pibliovn. Z kesansk strany rovn vyel pokus o zapojen muslim do kesanskch djin spsy znm pod termnem badalja. Mohl byste ho piblit? Tento pojem vytvoil Louis Massignon, kter pat k velkm prkopnkm kesanskoislmskho dialogu. On vychzel, na zklad svch studi islmsk mystiky, z poznn, e ve zbonosti je mnoho stynch bod a jestlie islm nco ve vztahu ke kesanm postrd, tak je to pln pochopen Jee Krista. Muslimov ho sice chovaj v ct, ale pouze jako lovka-proroka stvoenho, kter nen soust dn Nejsvtj Trojice, tu islm neuznv, nezemel na ki atd. Badalja je odvozena od slova badala, co znamen nco jako vymovat. V Massignonov koncepci to znamen, e kesan mohou ve sv vstcnosti k muslimm jt tak daleko, e se za n budou u Krista pimlouvat. Pro muslimy je to samozejm mylenka nepijateln, ti jsou pesvdeni, e se dvaj na Jee sprvnji ne kesan. Mluvili jsme nyn o kesanskm pohledu na vc. Avak cel ada zpadnch intelektul stojcch mimo crkve se k tto problematice tak vyjaduje. I oni hledaj jakousi platformu, na n by mohl mezikulturn dialog probhat. Poadavek tolerance pitom odmtaj jako pekonan a paternalistick a preferuj rovnost. Jrgen Habermas k, i kdy hovo spe o monostech integrace cizinc, nap. muslim, do vtinov spolenosti, e zsadn je vrnost stav sttu, Jacques Derrida zase oivuje biblick poadavek pohostinnosti (nepodmnn pohostinnost).3 Jak se na toto tma dvaj muslimt pedstavitel? V modern dob byl kesansko-islmsk dialog vtinou zahajovn z evropsk strany. Tedy evropsk kesansk crkve, kter mly zjem o dialog s muslimy, si vyhledvaly partnery pro rozhovor a naly jich docela omezen poet. Znm jsou nkte autoi

z Tuniska, ale poslze i z dalch zem. Pozdji se tak na muslimsk stran rozvinuly specializovan struktury pro dialog, nap. v Khie pi univerzit Al-Azhar existuje i zvltn komise, kter se jmenuje Komise pro dialog s abrahamovskmi nboenstvmi, resp. s nebeskmi, co je arabsk termn, jemu u ns odpovd ono abrahamovsk. V posledn dob byly jak z katolick, tak z protestantsk strany vybudovny urit zklady pro rozhovory s muslimskmi kolegy. Jedna strnka vci je, e obas tento dialog vzne. Druhou stranu mince ovem pedstavuj takov pozitivn jevy, jako byl prv onen oteven dopis 138 vznamnch muslimskch duchovnch reprezentant z podzimu roku 2007. Mezi tmi psobcmi na Zpad si zaslou zmnku nkte, kte ij konkrtn ve Francii, nap. Abdelwahab Meddeb. Velmi aktivnm astnkem dialogu byl vdy Muhammad Talb z Tuniska. Jejich jmna najdeme mezi autory lnk v asopise, kter vychz v m pod nzvem Islamochristiana. Zde sice publikuj pevn kesant autoi, ale najdeme zde i autory muslimsk, kte jsou naklonni mylence dialogu. Mezinboensk, resp. mezikulturn dialog je bez pochyby velmi dleit, avak pokud zstane pouze zleitost elit, pli se toho nezmn. Jak vidte monosti pedn poznatk tchto kontakt obyejnm lidem v islmskch zemch? Pedevm je poteba bt upmn. Pokud jde o jaksi pedvn do muslimskho svta, domnvm se, e lid poznaj, zda ten, kdo s nimi z pozic kesanstv nebo z pozic evropsk kultury hovo, hovo upmn, nebo zda jde jen o njakou lest. Nkte muslimov dialog odsuzuj, e pr to je zasten cesta k proselytismu, obrcen toho druhho. Podle mho nzoru je naprosto nutn ukzat, e pravm clem je dobr souit, dobr vztahy a monosti jejich rozvjen ku prospchu vech zainteresovanch stran. Urit je mon nalzt v tchto kulturch zklady pro tuto cestu. Ale pozor! Pokud se v muslimskm svt budou it nepodloen argumenty, e se Zpad vi nmu stav neptelsky, tak prv to vyvolv ony negativn emoce. Pedpokld se, e nyn po udlostech z posledn doby zesl mezi mladmi lidmi z muslimskho svta tendence zaujmat smrem k Zpadu nepli vstcn postoje. Tedy souhlaste s Hansem Kngem, kter tvrd, e [n]ebude mru mezi nrody bez mru mezi nboenstvmi! Nebude mru mezi nboenstvmi bez dialogu mezi nimi!4 Podvme-li se na souasnou situaci ve svt, je to tvrzen bohuel nanejv aktuln a pravdiv. O Palestin jsme ji hovoili. Velmi diskutovanm tmatem je rovn konflikt v sdnskm Drfru, co je oblast, o n jste v minulosti psal, konkrtn vae dizertace pojednvala o drfurskm sultantu v 19. stolet. Ji tehdy tam byla napjat situace? Dnes je tato oblast na pokraji humanitrn katastrofy. J jsem byl jednm ze dvou evropskch autor, kte se zaali zabvat Drfrem. Nejde zde o dn konflikt nboensk, jak se asto objevuje v mdich, nebo prakticky veker obyvatelstvo je islamizovno. Nejde ani o problm jazykov, protoe i Frov, Zaghwa, Maslt a tak jin etnika ern pleti mluv arabsky, pop. jsou bilingvn. Hlavnm problmem je ovem nedostatek zdroj. Na tomto zem se stetly arabsk kmeny, kter jsou vtinou pasteveck a kter hledaj pdu a prostedky i nsilnou cestou, na kor negroidnch, ernch zemdlc jako jsou Frov. Prv oni byli kdysi nositeli sttn mylenky drfrsk monarchie, o em pojednvala m dizertace. Panuj obavy z postupn islamizace Evropy. Hlavnm argumentem je demografick situace: Evropa (evropsk nrody) vymr, avak poet muslim procentuln roste

dky vysok porodnosti. Jsou takov obavy na mst? Nen to jen dal projev islamofobie? V zsad se jedn o to, jak islm by se ml ujmout. Mluv se o tzv. euroislmu, tedy islmu, kter pln uznv etiku lidskch prv a irokou mru svobod. Na druhou stranu urit dvody k obavm tady jsou. V otzce jste ji naznail, jak je pina. U to nen jako v minulosti hlavn pisthovalectv, protoe zem Evropsk unie a Zpadu obecn se tomuto jevu brn. Netrp se sice pisthovalectv motivovan ekonomickmi zjmy, ale Evropa ho neme zastavit z humanitrnch dvod, i kdy i tady se nalz mnostv problm. Otzkou vak zstv: pro nen Evropa schopna zastavit pokles sv populace? Tento fakt by ml bt zleitost sebereflexe a sebekritiky Evropy, pestoe v posledn dob pece jen dochz k malmu zven. Nabzej se dv mon een: zven porodnosti nebo se snait psobit na muslimy mezi nmi, aby to byli dob kolegov, dobe integrovan do spolenosti, kte budou pln uznvat veker zkonn i etick prvky evropsk spolenosti, ve kter ij. Co jim samozejm nemus brnit v tom, aby si uchovali svou kulturn identitu. Kter ze zem Evropsk unie, podle vs, aplikovala ideln model pro rozhovory a pokusy o integraci muslim. Zd se mi, e v Nmecku um s muslimy hovoit, otevely se zde nov meity. Vude to je pedmtem diskuz. I v Nmecku byly v minulch letech nov upravovny otzky vztah k muslimm, debatovalo se o tom, co je Leitkultur ili vedouc kultura Ten, kdo chce t v Nmecku jako muslim, mus zvldnout jazyk a kulturn relie. Existuj za tmto elem rzn kurzy, i kdy se ozvaj tak kritick hlasy, podle nich ty zkouky, kter mus cizinec uchzejc se o nmeck obanstv sloit, jsou pli tk, tk se to teba otzek k nmeckm djinm, na n by sotva odpovdl i rodil Nmec. Ale pesto se domnvm, e je tento pstup dleit, protoe lovk bude pln integrovan, pokud se bude ve spolenosti zcela orientovat. Je pravda, e ke konci minulho roku se otevelo nkolik novch meit nap. v Duisburgu nebo v Berln. Ovem objevily se tak spory ohledn vstavby meity v Koln nad Rnem. Zde si myslm, e by muslimov mli mt smysl pro urit proporce, tedy nestavt meity, kter by se snaily pekonat svou velikost kolnskou katedrlu. V noru (23. 2.) jste oslavil vznamn ivotn jubileum Bohuel! (smch) ale pedpokldm, e na odpoinek se zatm nechystte. Na em pracujete? Rd bych jet nco napsal. Tmatem, kter m fascinuje a kter bych rd zpracoval, je islm v Evrop. Jsem toho nzoru, e takovto monografie v etin schz. U ns se o tom tmatu hodn pe, ale jaksi rozdroben. Tmto smrem bych chtl jt. Krom toho tedy, co urit dlm, je nov upraven a redigovan Hrbkv peklad Ibn Tufajlova stedovkho filozofickho romnu iv syn Bdcho. Pekkou ale bohuel me bt m zdrav a mj vk, take uvidme! Pane profesore, dkuji za rozhovor.

Lubo Kropek (narozen 1939 v Praze) je islamolog, arabista a afrikanista. Studoval na Filozofick fakult UK v letech 19591964 arabistiku a anglistiku a dle do r. 1969 postgraduln afrikanistiku pod vedenm Ivana Hrbka. V roce 1968 se zastnil devtimsn expedice praskch vysokokolk tincti africkmi zemmi do gabonskho Lambarn; cesta byla inspirovna mylenkami a dlem A. Schweitzera. V letech 19691974 pracoval jako odborn asistent na tehdej katede vd o zemch Asie a Afriky FF UK. V obdob 19741989 se po nucenm odchodu z fakulty ivil peklady a tlumoenm, pevn z arabtiny. V roce 1990 se vrtil na FF UK, kde sml konen obhjit kandidtskou prci (Drfrsk sultant, studie o sttu, obchodu a kultue, 1969, CSc. 1990), habilitovat se jako docent (1992) a zskat profesuru (2001). V souasn dob psob v stavu Blzkho vchodu a Afriky. Je autorem ady publikac pojednvajcch o djinch i souasnosti islmu, nap. Duchovn cesty islmu (1993), Sfismus. Djiny islmsk mystiky (2008), a peklad jak z arabtiny, mj. Ab Hmid al-Ghazzl: Zachrnce bloudcho (2005), tak z jinch jazyk, nap. Hans Kng a Josef van Ess: Kesanstv a islm (1998). Byl rovn lenem European Association of Catholic Theology, Comit Islam en Europe pro mezinboensk dialog a v souasn dob je estnm pedsedou Spolenosti ptel Afriky.

Poznmky: 1 Tato slova zaznla v oficilnm dokumentu II. vatiknskho koncilu Nostra aetate z jna 1965. Pozn. P. Z. 2 Jedn se o oteven dopis muslimskch pedstavitel papei Benediktov XVI. a dalm kesanskm hodnostm pod nzvem A Common Word between Us and You z jna 2007. Pozn. P. Z. 3 Viz Giovanna Borradori, Filosofie v dob teroru. Rozhovory s Jrgenem Habermasem a Jacquesem Derridou, Praha, Karolinum 2005. 4 Viz Hans Kng, Weltreligionen, Weltfrieden, Weltethos, Tbingen, Stiftung Weltethos 2000.