3  ROVNICE A NEROVNICE

Rovnice a nerovnice jsou speciálními případy výrokových forem. Budeme se zabývat

výrokovými formami: f(x)  g(x),
f(x, y)  g(x, y),
f(x, y, z)  g(x, y, z),
kde  je jeden ze znaků =, <, >, , .
Výraz f(x) se nazývá levá strana rovnice (nerovnice). Výraz g(x) se nazývá pravá strana
rovnice (nerovnice).
Výrokovou formu f(x )  g(x) nazveme rovnicí (nerovnicí) s jednou neznámou.
Množinu všech x  R, pro které je rovnice (nerovnice) definována nazveme definiční
obor rovnice (nerovnice). Označujeme ho D.
Množinu všech x    D, pro které se rovnice (nerovnice) stává pravdivým výrokem
nazveme obor pravdivosti rovnice (nerovnice). Označíme ho P.
Nechť f(x)  g(x), f1(x)  g1(x) jsou dvě rovnice (nerovnice) se společným definičním
oborem. Úprava rovnice (nerovnice) f(x)  g(x) na rovnici (nerovnici) f1(x)  g1(x) se
nazývá ekvivalentní právě tehdy, když P = P1.
Úprava rovnice (nerovnice) f(x)  g(x) na rovnici (nerovnici) f1(x)  g1(x) se nazývá
důsledková, když P  P1.
Poznámka: Ekvivalentní úpravou rovnice získáme rovnici se stejným oborem pravdi-
vosti. Důsledkovou úpravou rovnice získáme rovnici se stejným nebo větším oborem
pravdivosti.
Ekvivalentní úpravy výrokové formy (označíme je EÚ):
1. Přičtení téhož čísla k oběma stranám výrokové formy.
2. Vynásobení obou stran týmž číslem různým od nuly.
Jestliže je f(x)  g(x) nerovnice a číslo je záporné, znak nerovnosti se obrátí.
3. Přičtení libovolného výrazu (se stejným definičním oborem jaký má výroková
forma) k oběma stranám výrokové formy.
Důsledkové úpravy rovnic (DÚR):
1. Vynásobení obou stran výrazem, který je definován v D.
f(x) = g(x)  f(x) · g(x) = g(x) · g(x).
2. Umocnění obou stran rovnice.
f(x) = g(x)  f(x)2 = g(x)2.
3. Odmocnění obou stran rovnice.
0  f(x) = g(x)  f(x) = g(x) .
28  MATEMATIKA

Důsledkové úpravy nerovnic (DÚN):

1. Vynásobení obou stran výrazem, který je definován v D:
f(x) < g(x)  h(x) > 0  f(x) · h(x) < g(x) · h(x)
f(x) < g(x)  h(x) < 0  f(x) · h(x) > g(x) · h(x)
2. Umocnění obou stran nerovnice:
f(x) > g(x)  0  f2(x) > g2(x)
3. Odmocnění obou stran nerovnice:
f(x) > g(x)  0  f(x) > g(x)

3.1  Lineární rovnice a nerovnice s jednou neznámou

Lineární rovnicí s neznámou x nazýváme rovnici tvaru ax + b = 0, kde a, b  R, nebo
rovnici, kterou lze algebraickými úpravami upravit na daný tvar.
b
a) jestliže a  0, má v oboru reálných čísel jediný kořen x = − ;
a
b) jestliže a = 0  b  0, nemá v oboru reálných čísel kořen;
c) jestliže a = 0  b = 0, kořenem rovnice je každé reálné číslo.
Lineární nerovnicí s neznámou x nazýváme nerovnici tvaru ax + b > 0 ( 0,  0, < 0),
kde a, b  R, nebo nerovnici, kterou lze algebraickými úpravami upravit na daný tvar.
b
a) jestliže a > 0, kořenem v oboru reálných čísel je každé číslo z intervalu  − , ∞ ;
 a 
b
b) jestliže a < 0, kořenem v oboru R je každé číslo z intervalu  −∞, −  ;
 a
c) jestliže a = 0  b = 0, nerovnice nemá v oboru R kořen;
d) jestliže a = 0  b > 0, kořenem je každé reálné číslo.

Příklad  1
V R řešte následující rovnice:
x −1 x 7 − 52 x
a) − 2(1 − 4 x ) = −   b)  x + 4 − x = 3 − x
3 4 6 2 2
6 + 25 x 2x 7
c) − (x − 1) = +
15 3 5
 3  Rovnice a nerovnice  29

  Řešení:
a) Rovnici vynásobíme číslem 12 (EÚ):
4(x – 1) – 24(1 – 4x) = 3x – 2(7 – 52x)
100x – 28 = 107x – 14
–7x = 14 
x = –2
P = {–2}
b) Rovnici vynásobíme číslem 2 (EÚ):
x + 4 – 2x = 6 – x
0x = 2
P = 
c) Rovnici vynásobíme číslem 15 (EÚ):
6 + 25x – 15(x – 1) = 10x + 2
10x + 21 = 10x + 21
0x = 0 
P = R

Příklad  2
Řešte v R následující nerovnice:
x 7 4x + 1 3x − 5 2x − 5 3x + 10
a) 5 − < −     b)  1 + > x     c)  +3<
3 2 8 3 2
120 − 8 x < 81 − 12 x 3
1
  Řešení: 4 x < −39 / ⋅ (EÚ)
4
a) Nerovnici vynásobíme číslem 24 (EÚ) a upravíme na tvar:39
120 − 8 x < 81 − 12 x x<−
4
1 39 
4 x < −39 / ⋅ (EÚ) 
4 P =  −∞, − 
 4 
39
x<−
4
b) Nerovnici vynásobíme číslem 3 (EÚ):39 
P = −∞, −
3 + 3x – 5 > 3x 4 
0x > 2
P=
c) Nerovnici vynásobíme číslem 6:
6x –15 + 18 < 6x + 20
0x < 17
P=R
30  MATEMATIKA

Příklad  3
Řešte v R: |x – 1| = |x+7|
  Řešení:
Ukážeme si různé způsoby řešení.
a) Množinu R rozdělíme čísly 1 a –7, které anulují aspoň jednu z  absolut­ních
hodnot na tři podmnožiny (–; –7〉, (–7; 1〉, (1; ). Rovnici upravujeme v kaž-
dé ze tří podmnožin a najdeme její kořen.

−x + 1 = −x − 7 −x + 1 = x + 7 x −1 = x + 7
0 x = −8 −2 x = 6 0x = 8
P1 = ∅ x = −3 P3 = ∅
− ∈ − 1〉
P {− }

b) Umocněním x2 – 2x + 1 = x2 + 14x + 49
–48 = 16x  
x = –3
Úprava byla ekvivalentní, protože obě strany původní rovnice jsou nezáporné.
c) Graficky, využitím grafů funkcí f: y = |x – 1| a g: y = |x + 7|

Pro x = –3 platí f(x) = g(x), tedy P = {–3}.
d) Geometrickou interpretací absolutní hodnoty. Danou rovnicu můžeme chápat
jako hledání obrazu takového čísla x na číselné ose, které má stejnou vzdále-
nost od bodu 1 a –7. Je to vlastně střed úsečky s koncovými body –7 a 1. Tedy
x = –3 a P = {–3}.
 3  Rovnice a nerovnice  31

Příklad  4
1
Řešte v R: x − x − x − 1 =
6
  Řešení:
Úplný rozklad nelze provést na začátku, protože hraniční body rozkladu nejsou
vi­dět bezprostředně. Množinu R rozdělíme nejdřív na dvě části (–; 1), 〈1; ).

1
x − x − x −1 =
6

x ∈〈1
1 1
x − x − x +1 = x − x − ( − x + 1) =
6 6
1 1
x −1 = x − 2x − 1 =
6 6
7
x=
6
7
6
∈ 1; ∞ ) x∈
1 
; 1 
1
x ∈  −∞; 
2
2 
P1 = {}7
6 x − 2x + 1 =
1
6
x − x − ( − x + 1) =
1
6
1 1
−x + 1 = x − 2x − 1 =
6 6
1
−x + 1 =
6
5 1 1  1
x= x∈ ; x ∈  −∞;
6 3 2  3
5 1  1 1
∈ ; 1 3x − 1 = −3x + 1 =
6 2  6 6
P2 =
5
6{} x=
7
18
x=
5
18
7 1 1 5  1
∈ ;  ∈  −∞;
P = P1 ∪ P2 ∪ P3 ∪ P4 18 3 2 18  3

P= {
5 7 5 7
; ; ; }
P3 =
7
18{} P3 = {}
5
18
18 18 6 6
32  MATEMATIKA

Příklad  5
V R řešte: |x – 3| – |x + 3|  3

  Řešení:
Množinu R rozdělíme čísly 3 a –3 na tři podmnožiny:
(–; –3〉  (–3; 3〉  (3; )

− x + 3 − ( − x − 3) ≥ 3 − x + 3 − (x + 3) ≥ 3 x −3− x −3 ≥ 3
0x + 6 ≥ 3 −2 x ≥ 3 0x − 6 ≥ 3
3
0 x ≥ −3 x≤− 0x ≥ 9
2
 3
P1 = (−∞; −3〉 P2 =  −3; − P3 = ∅
 2
 3
P = P1 ∪ P2 ∪ P3 =  −∞; −
 2

  NEŘEŠENÉ ÚLOHY

1 1 1 1 1 2
1. V R řešte: 3x −  −  4 x −  = (6 x − 5 ) −
2 2 3  3 4 3
6 + 25 x 2x 7
2. V R řešte: − ( x − 1) = +
15 3 5
3. V R řešte: x − 4 [ x − 2 ( x + 6 )] = 5 x + 3
2 x − 17 8 − x x
4. V R řešte: − −2≤ x −4+
4 2 8
2x − 3 x
5. V N řešte: + <1
4 2

*
1 1 2x − 3 1
6. V R řešte: a) ≥ ; b) ≥ 3 ; c) <1
x+3 x −5 x −2 2x − 1
1 1
7. Určete D(f), když a) f: y = ; b) f: y = x − x ; c) f: y =
| x | −5 x −x
8. V R řešte: |3x – 2| + 4 = |2x + 3|
 3  Rovnice a nerovnice  33

9. Vysvětlete, proč následující rovnice nemá kořen: |x – 2| + |6 – x| = 0

4 x + 2 3x − 2
10. Určete všechny x  R, pro které výraz − nabývá kladných
hodnot. 4 3

  Výsledky:

1. P = {} 4
3
. 2. P = R. 3. P = . 4. P = 〈–50; ). 5. P = {1}.

9 
6. a) P = (–; –3)  (–3; 1〉; b) ; 2  (2; 3〉; c) (–; 0)  (1; ).
5 

{ }
7. a) D(f) = (–; –5)  (5; ); b) R; c) (–; 0). 8. P = ; 1
10. Všechny x  R.
3
5

3.2  Soustavy lineárnÍch rovnic a nerovnic

Lineární rovnicí se dvěma neznámými x, y nazýváme rovnici tvaru ax + by = c, kde
a, b, c  R nebo takovou rovnici, kterou lze algebraickými úpravami upravit do daného
tvaru. Daná rovnice má v oboru všech uspořá­daných dvojic reálných čísel nekonečně
mnoho řešení. Jejich grafickým znázorněním v kar­tézské soustavě souřadníc je přím-
ka, když [a, b]  [0, 0].
Lineární nerovnicí se dvěma neznámými x, y nazýváme nerovnici tvaru
ax + by > c ( c,  c, < c), kde a, b, c  R.
Daná nerovnice má v  oboru všech uspořádaných dvojic reálných čísel nekonečně
mnoho řešení. Jejich grafickým znázorněním v kartézské soustavě souřadnic je polo-
rovina s hraniční přímkou ax + by = c, když [a, b]  [0, 0]. Body hraniční přímky patří
do množiny řešení právě tehdy, když nerovnost není ostrá.
V  praxi se však nejčastěji vyskytují soustavy takových rovnic a  nerovnic. Množina
všech řešení soustavy je průnikem množin všech řešení jednotlivých rovnic soustavy.
Soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými můžeme řešit:
a) graficky – znázorníme kartézské grafy obou rovnic, jsou to dvě přímky:
– jestliže jsou tyto dvě přímky rovnoběžné různé, soustava nemá řešení,
– jestliže jsou tyto dvě přímky rovnoběžné totožné, soustava má nekonečně mno-
ho řešení,
– jestliže jsou přímky různoběžné, má jediné řešení;
b) dosazovací metodou – z jedné rovnice vyjádříme jednu neznámu a dosa­díme do
druhé;
c) sčítací metodou – vhodným vynásobením rovnic se po sečtení rovnic jedna nezná-
má vyloučí.
34  MATEMATIKA

Lineární rovnicí se třemi neznámými x, y, z nazýváme rovnici tvaru

ax + by + cz + d = 0, a, b, c  R. Daná rovnice má v oboru všech uspořádaných tro-
jic reálných čísel nekonečně mnoho řešení. Jejich grafickým znázorněním v kartézské
soustavě souřadnic je rovina, když [a, b, c]  [0; 0; 0].
Soustava lineárních rovnic se třemi neznámými je konjunkce takových rovnic.
Můžeme ji řešit: a) dosazovací metodou;
b) Gaussovou eliminační metodou;
c) pomocí determinantů.

Příklad  1
V R  R řešte soustavy: a) 4x + 3y = 6 b) x + y = 5 c) x – 2y = 1
2x + y = 4 3x + 3y = 12 –2x + 4y = –2
  Řešení:
I. Výpočtem, použijeme sčítací metodu:
a) 4x + 3y = 6 b) x + y = 5 / · (–3) c) x – 2y = 1 / · 2
2x + y = 4 / · (–2) 3x + 3y = 12 –2x + 4y = –2
y = –2 0x + 0y = –3 0x + 0y = 0
x = 3 P= Soustava má nekonečně mnoho řešení.
P = {[3; –2]} Jsou to všechny uspořádané dvojice,
které leží na přímce x – 2y = 1.
P = {[x, y]  R  R; x – 2y = 1}
II. Graficky: