Embed Doc
Copy Link
Readcast
Collections

CommentGo Back

Download

Průvodce po opočenských památkách

Ohlédnutí za historií Opočna

První zmínka o hradišti Opočně (oppidum Opoczen), stojícím na místě nynějšíhozámku, je v Kosmově kronice a váže se k roku 1068. Původ hradiště patrně spadáaž do doby před vznikem českého raně feudálního státu a lze předpokládat, žebylo jedním z opěrných bodů Slavníkovského knížectví. Významný vstup Opočnado historie nastává až v 1. polovině 14. století založením gotického hradus městečkem. V husitské době na opočenském hradě sídlil Jan Městeckýz Opočna, zprvu příznivec Husova učení, později nepřítel husitů. Gotický hrad bylv roce 1425 dobyt a pobořen sirotky a přítomností husitů město značně utrpělo.Vlivem pozdně gotického intenzívní stavební činnosti dochází k obnově hradu,který v průběhu 15. století vystřídalo kromě Valečovských z Hradku a Valečovavíce majitelů. Z této doby se uchovala mohutná kulatá věž zvaná hladomorna azbytky opevnění. Na konci 15. století získal Opočno významný český šlechtickýrod Trčků z Lípy.V 16. století došlo k hospodářskému vzestupu města a vzniku řady význačnýchrenesančních staveb. V letech 1560 – 69 Trčkové uskutečnili velkolepou přestavbuhradu v renesanční zámek s arkádovým nádvořím severoitalského typu, jakož ipřestavbu hradní kaple sv. Ondřeje (nynější děkanský kostel Nejsvatější Trojice)na rodovou hrobku Trčku z Lípy. Kromě renesančních budov zámeckého areálu,rozšířeného v roce 1602 o významnou architekturu letohrádku s okrasnouzahradoua později o míčovnu, se nacházejí architektonické doklady renesance i na půděvlastního města. Jedná se především o přestavbu domů na Trčkově náměstí,z nichž mnohé jsou renesanční novostavby. V roce 1634 bylo Opono Trčkůmkonfiskováno a přešlo do majetku rodu Colloredo. Ti postupně přestavěli zámekv barokním slohu a na počátku minulého století změnili charakter okrasnéhoparku s užitkovou zahradou na volně pěstovaný přírodně krajinářský park, kterýbyl rozšířen i do údolí Zlatého potoka.Baroko přišlo do Opočna zdeptaného třicetiletou válkou spolu s řádem kapucínů,povolaných tehdejším majitelem panství hrabětem Ludvíkem Colloredem.Vybudováním prostého kapucínského kostela s klášterem v letech 1676 – 77 navnějším severovýchodním obvodu městského jádra byl uskutečněn první krokk rozšíření městského teritoria. Koncem 17. století ožila architektonická činnostv zámeckém areálu, především na zámku zničeném požárem, který měl zanásledek četné úpravy a přestavby. Na druhé fázi těchto úprav z počátku 18.století se výrazně podílel G. B. Alliprandi, pod jehož vedením byla v roce 1716barokně upravena a rozšířena zámecká kaple sv. Ondřeje, která byla následněpovýšena na farní kostel Nejsvětější Trojice. Četné požáry v 1. polovině 18. století byly vzpruhou barokizace města a podmětem ke kvantitativně významné barokní přestavbě i novostavbám vznikajícím již mimo obvod historického jádra natrojúhelném půdorysu nynějšího Kupkova náměstí.Období klasicismu se projevilo kvantitativně a bez vyšších výtvarných nárokův postupném rozšiřování městského teritoria započatém již v baroku. Klasicistní

vlna zasáhla v podobě větších stavebních úprav i zámek včetně vedlejších budovs jízdárnou a letohrádkem. Druhá polovina 19. století se projevila převážnědoplňováním a rozšiřováním stávající zástavby a vtiskla velké části domůeklektický vzhled, za nímž se skrývá starší vývojový organismus. Poválečná dobapřinesla Opočnu dosti značný stavební vývoj, který se ovšem odehrávápředevším na sídlištích situovaných tak, aby nekonkurovala historickému jádruv dálkových pohledech, ve kterých působí město zvlášť příznivě. Opočno,malebné městečko s třemi tisíci třemi sty obyvateli, ležící v podhůří Orlických hor, je dnes vyhledávaným místem turistického ruchu.

OPOČENSKÉ PAMÁTKY

Přijměte pozvání na malou procházku historickou části města, která je určena proVás, turisty, ale i pro zájemce o historii architektury, umění a milovníky přírody. Jejím cílem je přiblížit významnou část bohatého architektonického fondu centraměsta, které je včetně zámeckého parku od 1. listopadu 1990 součástí vyhlášenéměstské památkové zóny. Nachází se zde celkem 257 objektů, z nichž je kromězámku, který je od roku 1995 národní kulturní památkou, 45 nemovitýchkulturních památek a několik dalších objektů památkového zájmu, včetněměstských celků Podkostelí a Švamberk. Základní okruh pěší trasy o délce 1,2 kmujdete bez prohlídek přístupných objektů cca 30 – 60 minut. V případě prohlídkyspodní části zámeckého parku a lokality Podkostelí je třeba počítats prodloužením doby o 1 – 2 hodiny. Trasa procházky, vyznačená na mapcevložené samostatně na zadní vnitřní straně obálky, začíná na zámeckém nádvoří a končí v odpočinkovém prostoru parčíku na Trčkově náměstí. Tento materiálneobsahuje výčet všech kulturních památek, ale pouze objektů z památkovéhohlediska nejhodnotnějších, charakterizujících historický vývoj města. Uvedenéobjekty jsou výstižně zachyceny v perokresbách místního výtvarníka – malíře agrafika, pana Miroslava Poláka.

1. Zámek

Významná renesanční stavba severoitalského typu, dílo neznámých vlašskýchstavitelů, byl vybudován za Viléma Trčky z Lípy v rozmezí let 1560 – 1569 namístě středověkého strážního hradu z prvé poloviny 14. století. Vlastní zámeckábudova tvoří nejvýchodnější výběžek mohutného stavebního komplexu.Z původní uzavřené čtyřkřídlé dispozice (do roku 1820) zůstala dnes zachovánav nedotčené renesanční podobě tři křídla kolem obdélného nádvoří, otevřenéhona východní straně terasou. Všechna tři křídla jsou otevřena do nádvoří třemiprůběžnými řadami arkád. Významné barokní úpravy zámku byly započaty popožáru celého objektu koncem 17. století italským stavitelem G.B. Allipradim, kdybyla zřízena i zámecká kaple sv. Anny. Od počátku19. do počátku 20. století byly postupně upravovány i vnitřní prostory v duchuklasicistním a později v tzv. francouzském palácovém stylu, čerpajícímz renesance a rokoka. Po této poslední colloredovské adaptaci byly naopočenském zámku umístěny velké sbírky obrazů, zbraní, národopisných exotika loveckých trofejí.

2. Bývalý úřednický trakt s hradní baštou

Přízemní objekt tzv. „starého důchodu“ (2.1), bývalého úřednického traktu správyzámku, je situován na východní straně vnějšího nádvoří, mezi severním křídlemzámkua jižním křídlem pivovaru. Dnešní průčelí a interiér v jádru renesančního objektupochází až z počátku 19. století. Stará válcová bašta – hladomorna (2.2) bylavystavěna při obnově pobořeného středověkého hradu po roce 1425. Původněstudniční věž sloužila od roku 1598 do počátku 18. století jako vězení.Významnější stavební úpravy obou objektů byly provedeny na konci 17. století.

3. Bývalý zámecký pivovar

Rozlehlý dvoukřídlý objekt, uzavírá spolu s přilehlým objektem čp. 2 severní stranu vnějšího zámeckého nádvoří. Původ objektu spadá do doby výstavbyrenesančního zámku, tedy do 60. let 16. století. Dnešní vzhled je výsledkembarokních úprav fasád a dílčích klasicistních úprav interiéru. Po celou dobunáležel opočenské vrchnosti, tj. Trčkům a Colloredům (ti od r. 1789 užívali ještěpřídomek Mansfeld), kteří ho v posledních letech existence pronajímali různýmnájemcům. Pivovar byl zrušen v roce 1933.

4. Bývalý úřední dům

V jádře barokní čtyřkřídlý objekt s vnitřním čtvercovým dvorem byl dodatečněpřipojen ke stavbě pivovaru. Významná architektura z počátku 17. století s barokní fasádou a dochovanými klenbami v přízemí tvoří nedílnou součástzámeckého areálu. Objekt sloužil jako úřední dům (důchod) Colloredům, pozdějibyl zapůjčen státu jako budova okresního soudu. Objekt vyžaduje celkovourekonstrukci a v současné době je využit pouze částečně.

5. Vedlejší budovy s jízdárnou

Soubor převážně jednopatrových budov složitého půdorysného uspořádání jesituovaný na západní straně zámeckého areálu. Jeho základem je patrová stavbabývalých koníren (5.2) s objektem východního křídla s vyhlídkovou loggetou ahernou (5.4), spojujícího konírny a kočárovnu (5.3) se zámkem. Na křídlo koníren,probíhající v severojižním směru, navazuje obdélná stavba zámecké jízdárnys klasicistní fasádou (5.1) s hlavním průčelím připojeným ke vstupní bráně donádvoří zámku. Tento původně barokní objekt byl nově postaven po požáru v roce1820.

6. Děkanský kostel Nejsvětější Trojice

Původ kostela (6.1), tvořícího součást zámeckého areálu, je kladen do první poloviny 14. století, kdy na jeho místě stála gotická hradní kaple sv. Ondřeje.V roce 1567 byl objekt renesančně přestavěn za účelem zřízení rodové hrobky Trčků z Lípy. V roce 1716 byla provedena G. B. Alliprandim významná vnější barokní přestavba objektu. Původní renesanční interiér zůstal zachován. Relikviářa kazatelna s řezanou výzdobou na řečništi z let 1711 – 1715 jsou dílem italskéhořezbáře G. B. Bully. Z počátku 18. století je i hlavní oltář. Pro své architektonickéhodnoty patří stavba mezi přední dochované památky z doby renesance u nás.Renesanční budova sousední fary (6.2) pochází z roku 1567. Barokní úpravy