• Embed Doc
  • Copy Link
  • Readcast
  • Collections
  • CommentGo Back
Download
 
3.2 Západoslovenský kraj
 Počet obyvatel: 1 702 000 Rozloha: 14 491km
2
 Lidnatost: 117 oby v. f km
2
 Krajské město: Bratislava (395 000 obyv.)Okresy: Bratislava-venkov, Dunajská Streda, Galanta, Komárno, Levice, Nitra, Nové trámky,Senica, Topoľčany, Trenčín, Trnava
Západoslovenský kraj je nejjižněji položeným krajem republiky. Jeho jižní hranici tvoří Dunaj,kterým prochází státní hranice s Rakouskou spolkovou republikou a Maďarskou lidovourepublikou. Na východě hraničí se Stredoslovenským a na severozápadě s Jihomoravským krajem.Rozlohou je Západoslovenský kraj nejmenším, ale počtem obyvatelstva největším slovenskýmkrajem. Zabírá 11,3 proč. rozlohy ČSSR (4. v republice) a 29,6 proč. SSR. Počtem obyvatelstva jez krajů na 3. místě v ČSSR (11 proč. obyv. a 33,7 proč. SSR), a to za Jihomoravským aStředočeským krajem. Hustotou obyvatelstva se přibližuje celostátnímu průměru.Významná je jeho poloha v sousedství vyspělých českých krajů, což se kladně projevilo v jehohospodářském rozvoji. Západní část kraje, zabezpečující nejschůdnější spojení Slovenska sčeskými kraji, byla už od počátku historie našich národů důležitým mostem, kterým přecházelynejen kulturní proudy, ale navazovala se i politická a hospodářská spojení. Blízká ostravskáhutnická základna podpořila rozvoj strojírenského průmyslu v severní části kraje.Dunaj jako splavný veletok, významná dvojkolejná železnice a silnice mezinárodního významus frekventovanými pohraničními přechody od východu na západ a od severu na jih a naopak,vytvořily důležitou tranzitní oblast. Jejím prostřednictvím se uskutečňuje hospodářská a kulturníspolupráce s podunajskými státy, se státy jihovýchodní Evropy a Blízkého východu.
3.2.1 PŘÍRODNÍ POMĚRY —FYZICKOGEOGRAFICKÁ SFÉRA
3.2.1.1 GEOLOGICKÝ VÝVOJCelý kraj patří k soustavě Západních Karpat, které jsou součástí mladého alpsko-kar-patskéhooblouku. Na jeho území se vyskytují všechna pásma: flyšové, bradlové, jaderné a sopečné. Největší část území patří k pásmu vnitrokarpatských pánví, které jsou poklesovýmimorfostrukturami vyplněnými mladými sedimenty. Nejstarší geologické útvary budují pohoří jaderného (krystalicko-druhohorního)
 
 pásma: Malé Karpaty, Považský Inovec a Tríbeč. Malé Karpaty jsou nejzápadnějším jaderným pohořím karpatského oblouku. Tvoří vyklenutou hrást' omezenou vůči nížinám systémem zlomůseverovýchodně—jihozápadního směru. Neogenní deprese (mezi Jablonicou a Trstínem) jerozděluje na dvě části: a) jihozápadní, budovanou zvláště krystalickým jádrem, lemovaným zezápadu i severu úzkým pruhem obalového mesozoika, na kterém na severu leží krížnianský achočský příkrov a na okraji pohoří paleogenní horniny, b) severovýchodní, budovanoumesozoikem chočského a nedzovského pří-krovu. Na jejich stavbě se též uplatňuje svrchní křída aneogenní sedimenty vyplňující sníženiny. Také Považský Inovec a Tríbeč mají krystalické jádroobalené druhohorními horninami (vápence, dolomity).Flyšové pásmo vyplňuje severozápadní část kraje. Patří k němu Biele Karpaty a Myjavská pahorkatina. Vzniklo z paleogenních usazených hornin, kde se střídají souvrství měkčích hornin(sliny, břidlice, měkké pískovce) se silnými vrstvami tvrdých pískovců. Na území Západoslovenského kraje začíná při Podbranči typickým skaliskem (jurskéhovápence) vnitřní útesové (bradlové) pásmo, které přes Myjavsko pokračuje do Pováží. Místy jsouto drobné, jinde mohutnější skupiny izolovaných skalnatých vrchů.Do východní části kraje zasahují západní výběžky sopečných pohoří: Pohronský Inovec,Štiavnické vrchy a Krupinská vrchovina. Tato pohoří jsou budovaná andezity, ryolity, čediči a jejich tufy, vzniklými při sopečné činnosti v neogenů. jižní nížinatá část kraje patří jednak do Vídeňské pánve (Záhorská nížina a malá částDolnomoravského úvalu), jednak do Podunajské nížiny (Komárenská pánev), které jsou poklesovými morfostrukturami vyplněnými mladými sedimenty. Do těchto pánví vstupují mocnémořské a jezerní usazeniny z mladších třetihor. Jsou to jílovité, vápencové a písčité usazeninysahající až do hloubky několika tisíc metrů; na okrajích pánví vystupují na povrch. Střední části pánví jsou pokryty mocnými nánosy z čtvrtohorních říčních štěrků a písků, které nanesla vZáhorské nížině Morava, v Podunajské nížině Dunaj a jejich přítoky. Kromě akumulačních tvarůse tu vyskytují také tvary eolické, hlavně mocné vrstvy spraše v Podunajské nížině a pískové přesypy v Záhorské nížině.3.2.1.2 RELIÉFMorfologicky se výrazně liší severní část od jižní části kraje. Největší část povrchukraje zabírá
Podunajská nížina,
 patřící subprovincii Malé dunajské kotliny. Je to plošněnejvětší nížinaté území v republice, rozprostírající se od Bratislavy na západě po Sáhy' na východě a od Dunaje s výškou 103 m n. m. u Štúrova na sever k úpatí pohoří do výšky300 m n. m.Podunajská nížina se skládá ze dvou vzájemně výškově odlišných částí. Nižší stupeňrozkládající se na nivě Dunaje a jeho přítoků se nazývá
Podunajská rovina.
Vyšší stupeň s výškouod 150 do 300 m je nízká
Podunajská pahorkatina,
složená z neogenních jílů, písků, pokrytýchsilnou vrstvou několika metrů naváté spraše a sprašových hlín. Je rozsáhlejší než Podunajskárovina. Řeky Váh, Nitra, Žitava, Hron a Ipeľ vyhloubily mělké doliny se širokými nivami. Dolinyřek rozdělují pahorkatiny na Trnavskou, Nitrianskou, Žitavskou, Pohronskou a Ipeľskou pahorkatinu. Horní části pahorkatin jsou ploché, neboť je tvoří souvislá vrstva spraše. Směrem k  pohořím jsou pahorkatiny vyšší a rovnoběžně tekoucí potoky je prořezávají na dlouhé hřbety.
Záhorská nížina
 jako subprovincie Vídeňské pánve je podstatné menší než Podunajská nížina a je i zemědělsky méně využívána. Sklání se od úpatí Malých Karpat na západ k pohraniční řeceMoravě. Její největší část je pokryta navátým pískem; místy jsou písečné přesypy (duny), kterétvoří pahorkovité vyvýšeniny porostlé borovým lesem. Pahorkatiny se střídají se sníženinami, vkterých se na mnohých místech vytvořily rozsáhlé močály (někde mají charakter rašelinisk).
 
K Fatranskotatranské oblasti subprovincie Vnitřních Západních Karpat patří Malé Karpaty,Považský Inovec a Tríbeč, navzájem od sebe oddělené výběžky (zálivy) Podunajské nížiny.
Malé Karpaty
oddělují Záhorskou nížinu od Podunajské nížiny. Táhnou se severovýchodnímsměrem v podobě 12 km široké a 100 km dlouhé hrástě až k Novému Mestu nad Váhom. Podleokrajových zlomů se ostře vyzdvihly nad nížinu. Potoky je hluboko rozbrázdily a příčně rozdělilyna několik skupin (Devínske, Pezinské, Brezovské a Čachtické Karpaty). Nejvyšší je střední část pohoří (Záruby 768 m n. m.). V dolině Stupavky nad Smolenicemi (jeskyně Driny) v okolí Dobrévody a Čachtic vznikly krasové útvary.
Považský Inovec
 je plošně menší, ale vyšší než Malé Karpaty. V jižní části je úzký, nízký a plochý; jeho severní mohutnější část dosahuje největší výšku v Inovci (1042m n. m.).
of 00

Leave a Comment

You must be to leave a comment.
Submit
Characters: ...
You must be to leave a comment.
Submit
Characters: ...