VOLBY DO POSLANECK SNMOVNY PR 2013

PEDVOLEBN SOCIOLOGICK VZKUMY T

Tiskov konference, 12. 9. 2013

z 2013

www.ceskatelevize.cz

VOD
esk televize bude v souvislosti s volbami do Poslaneck snmovny Parlamentu R v jnu 2013 realizovat pro pedvolebn debaty a poteby zpravodajstv T tyto pedvolebn sociologick vzkumy:

a) Pedvolebn sociologick vzkumy v jednotlivch krajch R (celkem 14). Vstupem bude mimo jin tzv. aktuln volebn potencil. b) Celosttn pedvolebn tracking volebnch preferenc a voliskch nlad. Vstupem bude mimo jin tzv. volebn model.
Klem pro zvan host do pedvolebnch debat bude tzv. volebn potencil zjiovan na krajsk rovni.

z 2013

www.ceskatelevize.cz

Sledujete ped volbami vzkumy preferenc stran / kandidt?

Pravideln, tm vdy Celkem 21 40 Obas Vjimen 21 Nikdy 17

Pohlav

Mu ena

25 18

37 43

23 20

16 19

18-29 let Vk 30-44 let 45-59 let 60 a vce

22 19 20 25

31 34 43 49

26 25 21 14

21 23 15 12

Vzdln

Z + vyuen Maturita

17

42

20

20

24
31

37
39

24
18

15
12

ZKLAD: Vichni respondenti, n = 1000 ZDROJ: VZKUM PRO KONFERENCI DIGIMDIA, VLIV MDI NA VOLEBN ROZHODOVN

REALIZTOR: STEM/MARK SBR DAT: DUBEN 2013

Povaujete za sprvn zveejovn przkum preferenc?

Urit ano Spe ano Spe ne

Urit ne

41

43

12

Maj si mdia zadvat a zveejovat vlastn vzkumy?

Urit ano Spe ano Spe ne Urit ne

32

46

17

Povaujete za rozumn, aby klem pro zvan kandidt do pedvolebnch diskus ve veejnoprvnch mdich byly volebn preference?
Urit ano Spe ano Spe ne Urit ne

29

47

15

ZKLAD: Vichni respondenti, n = 1000 ZDROJ: VZKUM PRO KONFERENCI DIGIMDIA, VLIV MDI NA VOLEBN ROZHODOVN

REALIZTOR: STEM/MARK SBR DAT: DUBEN 2013

A) KRAJSK VZKUMY PRO POTEBY PEDVOLEBNCH DEBAT

REALIZTOI
Na zklad zkuenost z krajskch a sentnch voleb 2012 bude T realizovat vzkumy na rovni kraj se dvma renomovanmi spolenostmi pro vzkum trhu a veejnho mnn.

MEDIAN

STEM/MARK

Hlavnmi dvody angaovn tchto dvou agentur:

monost vyut dv na sob nezvisl tazatelsk st v rmci jednoho vzkumu dlouhodob zkuenosti s vzkumy podobnho typu a pedchoz dlouhodob spoluprce s T

lenstv ve sdruen SIMAR, kter zaruuje kvalitu a nejvy odborn standardy v oblasti vzkumu trhu
ani jedna z agentur v posledn dob nespolupracovala s dnm politickm subjektem

z 2013

www.ceskatelevize.cz

FORMA A POSTUP REALIZACE

TERMN REALIZACE Vzkumy budou realizovny ped vlastnm vyslnm pedvolebn debaty z pslunho kraje (celkem 14) a to v dob 10 dn pedchzejcch vysln. Vlastn ternn sbr bude trvat vdy 7 dn, s vjimkou prvnch kraj, kdy bude na sbr mn asu. VZOREK V kadm kraji bude dotazovn reprezentativn vzorek dospl populace, a to minimln 1 000 respondent (kad agentura bude realizovat min. 500 rozhovor). Kvtn vbr podle pohlav, vku, vzdln, velikosti msta bydlit a okresu v pslunm kraji. Vzorek bude reprezentativn i dle dalch ukazatel ovlivujcch politick preference nap. pracovn status. DOTAZNK Dlka 6-8 minut, bude obsahovat zkladn demografick otzky, otzky pro konstrukci volebnho potencilu a ad hoc otzky pro zjitn postoj k regionlnm a krajov specifickm otzkm. METODA SBRU DAT Data budou sbrna kombinac metod osobnho dotazovn CAPI (Computer-Assisted-PersonalInterview) a telefonickho dotazovn CATI (Computer-Assisted-Telephone-Interview), a to v pomru 1:1. Kad z agentur bude realizovat polovinu svho sbru formou CATI a polovinu CAPI. Ke kombinaci metod sbru dat T pistoupila na zklad zkuenost z poslednch voleb a tak na zklad doporuen sdruen SIMAR. KONTROLA DAT Zvolen metodika umouje zptnou kontrolu tm 100 % (CATI 100 %, CAPI 90 %) provedench rozhovor, a to ve form audionahrvky.
z 2013 www.ceskatelevize.cz

AKTULN VOLEBN POTENCIL

Vstupem z krajskch vzkum bude mimo jin tzv. AKTULN VOLEBN POTENCIL. Na zklad vsledk volebnho potencilu v danm kraji budou do debaty z pslunho kraje zvni zstupci stranickch ldr (vdy prvnch osm z volebnho potencilu). DEFINICE Aktuln VOLEBN POTENCIL ukazuje, kolik procent hlas by strana mohla v souasnosti hypoteticky zskat, pokud by se k n piklonili vichni lid, kte jej volbu reln zvauj a nevyluuj ast u voleb Aktuln volebn potencil je matematick konstrukt, kter by ml v aktuln realit velkho potu vhajcch a nerozhodnch voli vrnji a komplexnji ne klasick single-response volebn ukazatele (volisk preference, volebn model atp.) odret volebn uvaovn esk populace. Vce o konstrukci v ploze I. VOLEBN POTENCIL HLAVN VHODY VE SROVNN S VOLEBNM MODELEM Nenut nerozhodnut respondenty k vbru jedn strany Nediskriminuje strany, kter jsou zvaovan, ale nejsou tzv. TOP-OF-MIND Zachovv se logika mdia jako zprostedkovatele volebnch argument. Miz paradox, e kritriem vbru pro debatu, kter spolurozhoduje o volebnm zisku, je samotn ukazatel odhadu zisku v hypotetickch volbch (volebn model). Me neutralizovat sociln desirabiln odpov (stydl bych se ct, e chci volit stranu X, ale mezi dvma zvaovanmi je uvedu) Do ukazatele vstupuje vce respondent ne v klasickm volebnm modelu (i vhajc a nejist volii), potencil je tak zaten men statistickou chybou ne volebn model

Pouit volebnho potencilu pro vbr astnk debat doporuuje ve svm posudku pro T sdruen SIMAR (sdruen spolenost pro vzkum trhu a veejnho mnn). z 2013 www.ceskatelevize.cz

B) CELOSTTN PEDVOLEBN TRACKING VOLEBNCH PREFERENC A VOLISKCH NLAD

REALIZTOR, FORMA A POSTUP REALIZACE

TNS AISA

Je lenem sdruen SIMAR, kter zaruuje kvalitu a nejvy odborn standardy v oblasti vzkumu trhu. Agentura v posledn dob prokazateln nespolupracovala s dnm politickm subjektem.

TERMN REALIZACE Vzkumy budou realizovny v tdennch intervalech ve tyech vlnch v dob po 17. 9. tedy v dob po uzaven kandidtek. VZOREK N=1 200 v kad vln, nhodn vbr, mix mobilnch telefon a pevnch linek DOTAZNK strukturovan dotaznk v dlce 10 minut - otzky pro konstrukci volebnho modelu - otzky bloku voliskch nlad volebn odhodln, sla volebnho pesvden, mechanismy volebnho rozhodovn, hodnocen hlavnch ldr/stran, klov okamiky kampan atp. - ad hoc otzky reagujc na aktuln dn/kauzy METODA SBRU DAT CATI (Computer-Assisted-Telephone-Interview) telefonick dotazovn KONTROLA DAT V prbhu dotazovn probh kontinuln kontrola prce tazatel formou nslech. Zptn me bt zkontrolovno a 100 % provedench rozhovor, a to formou audio nahrvek rozhovoru. z 2013 www.ceskatelevize.cz

VOLEBN MODEL
Vstupem z trackingovho vzkumu bude mimo jin tzv. VOLEBN MODEL, kter bude slouit pro poteby zpravodajstv T. VOLEBN MODEL je matematick konstrukt, kter by ml vrnji ne samotn volebn preference odret rozloen sil jednotlivch politickch uskupen v dob sbru dat. Metodika vzkumu se inspiruje dlouholetm ovenm pstupem ke zjiovn volebnch preferenc Infratest Dimap (dcein spolenost TNS Infratest v SRN), kter od roku 1996 zjiuje volebn preference ve vech spolkovch i zemskch volbch pro veejnoprvn TV ARD. editel Infratest Dimap Richard Hilmer k: "Volebn model T je ambicizn a odpovd vem nrokm. Vce ke konstrukci volebnho modelu v ploze II. VOLEBN MODEL esk televize si v souvislosti se svmi pedvolebnmi vzkumy v dnm ppad neklade za cl odhadovat konen volebn vsledky. Svm divkm chce v dob ped volbami prezentovat odhad aktulnho rozloen politickch sil v zemi.

z 2013

www.ceskatelevize.cz

ODBORN PROCESN TM
Pro poteby obou vzkum byl sestaven odborn procesn tm, kter bude mt na starosti realizaci, kontrolu, distribuci a interpretaci obou typ vzkumu

Daniel Prokop vedouc projektu, exekuce Ludk Rambousek zpracovn dat

Renata Tmov vedouc oddlen VPA T Martin Pevrtil analytik VPA T Ji Kubek analytik VPA T

Jan Tuek editel spolenosti, vedouc projektu Tom ha exekuce projektu Petr Bhm zpracovn dat

Bronislav Kvasnika editel spolenosti

David Fiala a Pavel Vanek vedouc projektu Viktor Havli exekuce projektu Petr Bucek zpracovn dat
z 2013 www.ceskatelevize.cz

PLOHA I. VOLEBN POTENCIL

VOLEBN POTENCIL (1/3)

Aktuln VOLEBN POTENCIL ukazuje, kolik procent hlas by strana mohla v souasnosti hypoteticky zskat, pokud by se k n piklonili vichni lid, kte jej volbu reln zvauj a nevyluuj ast u voleb POPIS KONSTRUKCE: Aktuln volebn potencil je matematick konstrukt, kter by ml v aktuln realit velkho potu vhajcch a nerozhodnch voli vrnji a komplexnji ne klasick single-response volebn ukazatele (volisk preference, volebn model, atp.) odret volebn uvaovn esk populace. Do volebnho potencilu Strany A vstupuj lid, kte: nevyluuj ast u voleb (urit ano, spe ano, spe ne v Otzce 1) A ZROVE: b1) uvedou spontnn danou politickou Stranu A jako hlavn preferovanou (Otzka 2) NEBO: b2) uvedou spontnn jinou politickou stranu jako hlavn preferovanou (Otzka 2), ale eknou, e si v ppad sv asti nejsou zcela jisti jejm vbrem (Otzka 3) a mezi dalmi vn zvaovanmi uvedou STRANU A (Otzka 4 a 5) NEBO: b3) neuvedou spontnn dnou politickou stranu jako hlavn preferovanou (Otzka 1) a mezi vn zvaovanmi uvedou STRANU A (Otzka 4 a 5) Aktuln volebn potencil je kalkulovn pro kadou stranu jednotliv. Suma volebnch potencil stran netvo 100 %, protoe jeden respondent me bt potencilnm voliem vce stran. Vstupy volebnch potencil stran jsou prezentovny ve form sloupcovch graf. Politick uskupen, kter v ukazateli volebnho potencilu doshnou nzkch hodnot, jsou v grafickch vstupech zahrnuta do kategorie (pouze ve form textu): Strany s menm volebnm potencilem: Strana X, Strana Y .

z 2013

www.ceskatelevize.cz

VOLEBN POTENCIL (2/3)

OTZKY POUIT PI KONSTRUKCI VOLEBNHO POTENCILU: Otzka 1 Zastnil(a) byste se voleb do Poslaneck snmovny, kdyby se konaly v ptm tdnu? 1) 2) 3) 4) Urit ano na Otzka 2. Spe ano na Otzka 2. Spe ne na Otzka 2. Urit ne peskakuje na dal blok

Otzka 2 Kterou stranu nebo hnut byste do Poslaneck snmovny nejspe volil(a), kdyby se volby konaly v ptm tdnu? Oteven otzka (tazatel m k dispozici pedkdovan seznam kandidujcch politickch subjekt,, kter neukazuje/nete respondentovi do nho zaznamenv odpovdi) na Otzka 3. + 96) Jin strana .. (mimo seznam, kter m k dispozici tazatel) na Otzka 3. 97) nevm, zatm nejsem rozhodnut(a) na Otzka 4. 98) nemohu si vzpomenout na nzev strany na Otzka 4. 99) odmt uvst na Otzka 4. 999) nevol / urit by neel volit peskakuje na dal blok Otzka 3 Jste zcela rozhodnut(a), e byste v ppad sv asti ve volbch do Poslaneck snmovny v souasnosti volil(a) prv tuto stranu..?

1) 2) 3)

Zcela rozhodnut/ jinou stranu bych te nevolil(a) peskakuje na dal blok Takka rozhodnut/ ale zvaoval(a) bych i jin strany / stranu na Otzka 4. Nejsem rozhodnut/ uveden strana je jen jedna ze zvaovanch na Otzka 4.

z 2013

www.ceskatelevize.cz

VOLEBN POTENCIL (3/3)

OTZKY POUIT PI KONSTRUKCI VOLEBNHO POTENCILU: Otzka 4 Znn pro Otzka 2<97 Uvedl(a) jste, e byste nyn zejm volil(a)., ale nejste si tmto vbrem zcela jist/. O jakch dalch stranch vn uvaujete a je reln ance, e byste je v souasnosti volil(a)? Znn pro Otzka 2=97,98,99. Neuvedl(a) jste, jakou stranu byste nyn volil(a). O jakch stranch vn uvaujete a je reln ance, e byste je v souasnosti volil(a)? Respondentovi jsou postupn teny jednotliv nzvy kandidujcch politickch subjekt, u kad z nich monosti odpovdi ANO/NE/NEVM, NEZNM STRANU Pokud v Otzce 4 uvedl(a) vce ne 1 (dal) zvaovanou stranu Otzka 5. Uvedl(a) jste vce stran, jejich volbu byste zvaoval(a). O kterch z tchto stran uvaujete skuten vn a maj opravdu relnou anci, e byste je v souasnosti mohl(a) volit?

z 2013

www.ceskatelevize.cz

PLOHA II. VOLEBN MODEL

VOLEBN MODEL (1/2)

VOLEBN MODEL je matematick konstrukt, kter by ml vrnji ne samotn volebn preference odret rozloen sil jednotlivch politickch uskupen v dob sbru dat. POPIS KONSTRUKCE: Do volebnho modelu vstupuj pouze respondenti, kte: nevyluuj svoji ast ve volbch do Poslaneck snmovny PR (Otzka 1 = 1, 2, 3), uvedou konkrtn preferovan politick uskupen pro volby do Poslaneck snmovny PR (Otzka 2 nebo Otzka 4) a nepovauj za pravdpodobn, e by aktuln preferovan uskupen vymnili za jin (Otzka 5 = 1, 2, 3) Volebn preference respondent, kte spln vechny ti podmnky, jsou sumarizovny a pepoteny na 100 %. Tm vznikne volebn model, kter je obvykle prezentovn v podob grafu. Politick uskupen, kter doshnou nzkch hodnot, bvaj v grafickch vstupech zahrnuta do kategorie Ostatn.

z 2013

www.ceskatelevize.cz

VOLEBN MODEL (2/2)

OTZKY VSTUPUJC DO VOLEBNHO MODELU:
Otzka 1: (Vichni respondenti)
Kdyby se pt tden konaly volby do Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky, zastnil(a) byste se jich? (1 - Urit ano, 2 - Spe ano, 3 - Spe ne, 4 - Urit ne)

Otzka 2: (Vichni respondenti) Pokud by se pt tden konaly volby do Poslaneck snmovny a Vy byste el(la) volit, kterou stranu nebo hnut byste pravd podobn volil(a)? Oteven otzka Pokud respondent uvede konkrtn stranu, pechod na Otzku 5.

Otzka 3: (Pokud respondent spontnn neuvede konkrtn stranu v Otzce 2.) Neuvedl(a) jste, jakou stranu byste volil(a). Pesto, o jakch stranch byste reln uvaoval(a) a u kterch tedy existuje monost, e byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslaneck snmovny konaly pt tden? Kdyby se volby konaly pt tden, uvaoval(a) byste o volb ? Respondentovi jsou postupn teny jednotliv nzvy vech kandidujcch politickch subjekt, u kad z nich monosti odpovdi ANO/NE/NEVM, NEZNM STRANU

Otzka 4: (Pokud respondent uvede ANO u vce ne jedn strany v Otzce 3.) Uvedl(a) jste, e pokud by se volby konaly pt tden, reln byste uvaoval/a o nsledujcch stranch: Respondentovi jsou peteny nzvy vech kandidujcch politickch subjekt, u kterch uvedl v Otzce 3 odpov ANO. Pokraovn otzky: Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu, kter by to byla?

Otzka 5: (Ti, kte v otzce 2. nebo v otzce 4. uvedou konkrtn stranu)

Je toto Vae rozhodnut volit stranu . ji pevn, nebo se Vae rozhodnut me jet zmnit? (1 - Jste pevn rozhodnut(a) volit tuto stranu, 2 - Je pravdpodobn, e byste volil(a) tuto stranu, 3 - Je mon, e Vae rozhodnut volit tuto stranu se jet zmn, 4 - Je dost pravdpodobn, e Vae rozhodnut volit tuto stranu se jet zmn)

z 2013

www.ceskatelevize.cz