JAN NEUMAN

PM DEMOKRACIE POLITICK SYSTM PRO 21. STOLET

DIPLOMOV PRCE

VEDOUC PRCE: doc. PhDr. VLADIMR PROROK, CSc.

PRAHA 2012

PROHLEN
estn prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracoval samostatn a pouil jen uvedench pramen a literatury.

Souhlasm se zveejnnm prce v souladu s pslunmi ustanovenmi zkona . 111/1998 Sb., o vysokch kolch ve znn pozdjch pedpis, zkona . 121/2000 Sb., o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm (autorsk zkon) ve znn pozdjch pedpis a Studijnho a zkuebnho du Vysok koly mezinrodnch a veejnch vztah Praha, o.p.s.

Podpis

V Praze dne

Rd bych tmto t vyjdil svou vdnost a podkovn vedoucmu m diplomov prce, panu doc. PhDr. Vladimru Prorokovi, CSc., za as a sil, kter mi vnoval po dobu studia i v prbhu sestavovn tto prce a zejmna za jeho velmi cenn rady a pipomnky tkajc se jejho obsahu. Dkuji.

Anotace
V tto prci se zabvm pmou demokraci. Clem prce je prokzat vhodnost tohoto politickho systmu a jeho vhody pro svt na potku 21. stolet. Zabvm se historickmi souvislostmi pm demokracie a jej komparac v souasnm svt. Hlavnm tmatem je snaha posoudit monost implementace pm demokracie do eskho prosted jako nhradu za kritizovan systm zastupitelsk demokracie. Z analzy a komparac vyplv, e zaveden prvk pm demokracie me poslit demokracii a zjem oban o zen vc veejnch a odstranit tak mnoho negativnch proces ve spolenosti. Inspirac pro pmou demokracii v esk republice me bt model pouvan ve vcarsku i na lokln rovni v USA. Byla prokzna relnost implementace pm demokracie pomoc malch krok s vyuitm monost souasn stavy a uplatnn pedevm v mstn samosprv.

Annotation
The submitted diploma thesis deals with Direct Democracy in the 21st century. The aim is to demonstrate the suitability of the political system and its benefits for the world in the early 21st century. I deal with the historical context of Direct Democracy and its comparisons in the contemporary world. The main issue is to assess the possibility of implementing Direct Democracy in the Czech environment as a replacement for the criticized system of representative democracy. The analysis and comparison show that the introduction of Direct Democracy elements can strengthen democracy and citizens' interest in governance and eliminate so many negative processes in the society. The model used in Switzerland or at the local level in the U.S. can serve as an inspiration for Direct Democracy in the Czech Republic. The feasibility of implementing Direct Democracy was demonstrated through small steps using the potential application of the present Constitution, especially at local government level.

Obsah

VOD .......................................................................................................................................... 1 1 PM DEMOKRACIE HISTORICK SOUVISLOSTI ............................................................ 11 1.1 1.2 1.3 2 ANTICK ECKO ................................................................................................................. 12 HISTORIE PM DEMOKRACIE VE VCARSKU .......................................................................... 20 HISTORIE PM DEMOKRACIE V USA .................................................................................... 28

SOUASN STAV PM DEMOKRACIE VE SVT .............................................................. 34 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 NEJASTJ PRVKY PM DEMOKRACIE ................................................................................. 34 Iniciativa a referendum (I&R) ................................................................................... 34 Alternativn nvrh ..................................................................................................... 36 Odvolvn zastupitel recall ................................................................................ 36 Pm volba pedstavitel moci vkonn ................................................................. 37 VYUVN PRVK PM DEMOKRACIE V JEDNOTLIVCH STTECH................................................ 38 vcarsko .................................................................................................................. 38 Prvky pm demokracie v USA ................................................................................. 44 Pm demokracie v Porto Alegre - Brazlie .............................................................. 48 Referendum v Nmecku ........................................................................................... 51 Referendum v Rakousku ........................................................................................... 52

NOV TECHNOLOGIE A PM DEMOKRACIE (INFORMAN SPOLENOST) ...................... 54 3.1 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 HLASOVN POMOC ELEKTRONICKHO ZAZEN POLL-SITE (ELECTRONIC) VOTE .......................... 56 ELEKTRONICK DRE SYSTMY .............................................................................................. 56 INTERNETOV HLASOVN .................................................................................................... 58 Vhody internetovho hlasovn .............................................................................. 61 Nevhody internetovho hlasovn .......................................................................... 64

MONOSTI PM DEMOKRACIE V R .............................................................................. 70 4.1 4.2 4.3 4.3.1 KOMPARACE PM DEMOKRACIE S DEMOKRACI ZASTUPITELSKOU ............................................... 70 SOUASN STAV ................................................................................................................ 77 RELN MONOSTI IMPLEMENTACE PM DEMOKRACIE V R .................................................... 80 Pm demokracie na celosttn rovni .................................................................... 80

4.3.2 4.3.3

Pm demokracie na lokln rovni ......................................................................... 82 Postup implementace pm demokracie. ................................................................ 85

ZVR ....................................................................................................................................... 88 SEZNAM POUIT LITERATURY A ZDROJ: ............................................................................................. 94

vod
Stav spolenosti, nejen v esk republice, ale i v tm celm svt doshl v souasnosti urit hranice. Nlady mezi obyvatelstvem jsou napjat a na sam hranici klidnho vvoje. Je ctit urit sociln a politick napt, kter se postupn neustle zvyuje tak, jak negativn nlady zpsoben rozarovnm z politiky a z finann krize rostou. Cel rok 2011 byl provzen rstem spoleensk aktivity po celm svt. Vzpomeme tzv. arabsk jaro, kter smetlo adu autoritskch reim v islmskm svt, vzpomeme na rozshl obansk nepokoje v zpadnm svt, jako napklad hnut Occupy Wall Street zamen proti nemorlnosti zisk bank, kte dle aktivist zpsobili celosvtov finann problmy. Ve m jedno spolen a to je nespokojenost se stvajcm stavem vc veejnch a tedy zejmna se souasnou politikou. Nespokojenost v tzv. zpadnm svt m svj zeteln dvod, a tm je prohlubujc se finann, a tm pdem i navazujc ekonomick krize. V poslednch mscch i spe letech se zd, e svtov finann krize, kter zapoala v USA, se penesla do Evropy na krizi dluhovou, i jak nkte kaj, krizi jednotn mny EURo. Po tm dokonanm (ale zatm neskonenm) krachu ecka se neustle ohlauj krachy dalch zem Evropsk Unie. Ekonomov naznaili souvislost krize s jednotnou mnou a odprci EU ji tm oslavuj pd EURa se slovy j to pece kal a vehementn to na cel proces evropsk integrace. Konspirativn weby nboenskch a ezoterickch fanatik ji po cel rok pravideln hls na kadou nedli konec EURa a vyzvaj sv stoupence, aby nedvali penze do bank a sbrali pouze EURobankovky srie E, nebo dle zaruench zprv z tajnch organizac NWO jen tyto jedin pr krizi peij. Svtov ekonomov se pedhnj v nzorech na to, co tuto krizi zpsobilo. Nepochybn jde takt o cyklick vkyv ekonomiky 1,

Kondratiev wave, [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 2 5.6.2012] <http://en.wikipedia.org/wiki/Kondratiev_wave>

Strnka 1

kter akceleruje nespokojenost obyvatelstva, nebo pokud kles ivotn rove, hled se vink a vtinou nsleduj celospoleensk zmny. J osobn se domnvm, e jeden z hlavnch problm svtov krize je mimo ekonomickho selhvn v souasnosti velice rozen fenomn nezodpovdnho jednn zvan morln hazard. Morlnm hazardem nazvme clen jednn, kdy nsledky nenese ten, kdo pijal patn rozhodnut, ale nkdo jin. Bohuel souasn celosvtov politicko-ekonomick systm k morlnmu hazardu pmo nut. Je to dsledek systmovho selhn, kdy v zen subjektu jsou lid, kte nenesou pmou zodpovdnost za vsledek sv prce. Souasn politik nen zodpovdn za to, co jeho politika zpsobila, maximln trest me bt jeho optovn nezvolen. Manaer dostaten velk spolenosti tak vtinou pouze odejde ze svho msta a asto se zlatm padkem. Ani jeden vak neztrat nic ze svho majetku. V esk republice se zd, e nespokojenost s politickou reprezentac doshla tm svho vrcholu. Po nadjnch volbch roku 2010 se zdlo, e bude ustanovena siln proreformn vlda, ale poten entuziasmus se zmnil v obrovsk rozarovn. Vldn koalice se tm od potku potcela v nejrznjch skandlech a vzjemn rozpory vldnch stran doshly tm grotesknho stdia. Nicmn souasn politick stav v esk republice je vsledkem dlouhodobho fungovn uritho systmu. Politicko-ekonomick rozloen moci je v R, jak je veobecn znmo, rozdleno ji od dob opozin smlouvy 2, kdy sta olehan hrdinov velk transforman vlky museli pepustit st vlivu spokojenm a obtloustlm smluvn opozinm kabrkm
3

a to i z konkurenn strany. Nsledn obdob vldy levice se

vyznaovalo relativn spokojenou spoluprac mezi obma tbory a dlbou moci. Navenek to sice obas zajiskilo, ale v pozad ve klapalo jak m a finance proudily obma smry dle dohodnutho kle. Je obrovsk mnostv indici, e podnikatelsk sektor, kter chtl zskat njakou sttn zakzku, si zavazoval ob hlavn velk politick strany. Toto relativn dlouh obdob bylo narueno a nstupem dvou
2

Opozin smlouva [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012] <http://cs.wikipedia.org/wiki/Opozi%C4%8Dn%C3%AD_smlouva> 3 Pouito vyjden Mirka Topolnka z projevu k vro 20 let existence ODS

Strnka 2

novch dravch skupin zevnit obou velkch stran (ODS a SSD), kterm nestailo domluven status quo, ale kter chtly postupn tvrdm a nekompromisnm zpsobem ovldnout cel politicko-ekonomick komplex. Ob tyto skupiny se navenek prezentovaly jednoduchmi, ale agresivnprimitivnmi vdci. S nimi pily do relativn pokojnho businessu i agresivn podnikatelsk skupiny pedevm z regin. Star garda, kter se do t doby ctila nedotknuteln, byla postupn nucena pepoutt vliv tmto skupinm. Stabilita, do t doby zajitn, se zaala hroutit a nenasytnost obou skupin zpsobila i venkovn nestabilitu systmu, nebo ob skupiny zaaly proti sob pouvat mocensk prostedky sttn moci, co vedlo k provalen nejrznjch skandl a ke zvyovn znechucenosti oban z politiky. Natst se star gard podailo sten obnovit rovnovhu likvidac nejagresivnjch skupin a zapojenm ostatnch do systmu, by si sta museli zejm leccos odept. Zdlo se, e se systm poda nakonec stabilizovat. Bohuel oslaben obou mocenskch center, jejich neschopnost zajistit stabilitu a pedevm totln omezen podnikatelskch pleitost mimo okruh zasvcench, vyvolal dv zkladn reakce. Prvn byl vznik tetho ekonomicko-politickho bloku, kter nyn aspiruje na vedouc pozici na pravm politickm spektru. Tm druhm bylo spojen nespokojench podnikatel se skupinou mladch lid a komunlnch politik. Prnik novch subjekt do zavedenho systmu znamenal vyosten konflikt mezi tmito subjekty. Na jedn stran se dky novm politikm v systmu zaaly konen odhalovat a vyetovat ekonomick delikty z let minulch a na stran druh ada tchto novch politik chtla za svj podl na politick moci i moc ekonomickou. To vyvolalo pirozen konfliktn situace mezi nejrznjmi mocenskmi centry a soupeen na vech stranch politickho spektra. Nesourod slepenec navzjem protikladn psobcch idej plus (dky soupeen) neustle se valc medializovan etz nejrznjch korupnch a kriminlnpolitickch kauz vytvoil zatm nejvt pocit znechucen s politikou, jak esk republika za poslednch 20 let poznala. Za souasnou situaci, by to zn paradoxn, je teba podkovat. Byl toti odkryt do t doby sice tuen, ale nikdy dve v takov me nemedializovan zkladn

Strnka 3

problm tzv. zastupitelsk demokracie. Byl odkryt systm, kter parazituje na zkladech souasnho demokratickho systmu. Nikdy dve jsme nemli monost sledovat hloubku propojen nejrznjch ekonomickch subjekt na orgny zastupitelsk demokracie. Zd se, e souasn demokratick zastupitel nem tm nic spolenho s reprezentac zjm svch voli. Cel systm je dokonale manipulovn vlivovmi skupinami a pevn provzn na ekonomick zjmy nkol ika skupin. Voli je od potku tzv. demokratickho procesu clen manipulovn a tm vdeckmi metodami profesionlnch medilnch a Public Relation (PR) agentur i profesionlnch medilnch poradc. Kad strana se sna do reklamy investovanmi vysokmi stkami zskat na svoji stranu naivnho volie pedvedenm nerelnch slib i mediln manipulac. Pedvolebn boj se v souasnosti spe podob prodeji uritho vrobku i sluby, ne nabzenm politickch idej. Kandidt na zastupitele i poslance mus bt lenem urit strany, zde je vybrn nikoliv dle svch schopnost, ale zejmna a za prv kvli sv loajalit, piem lkadlem mou bt znm tve placench populrnch politik i umlc, kte pak psob jako lkadlo na volie, Pokud je kandidt zvolen, nem vtinou anci na samostatnou prci. Dky systmm stranick prce, nap. tzv. klub, je vtina hlasovn pedem domluvena dle stranickho kle, kter uruje povtinou veden. Klov hlasovn, napklad u dleitch zkon, je pedjednno mezi vedenm pslunch stran a tzv. lobbisty, co jsou styn osoby mezi politiky a ekonomickmi subjekty. Ekonomick subjekt se sna ovlivnit zkony ve svj prospch a za to poskytne pslun stran finann podporu na prci a volebn kampa. Kruh se uzavr. Jin, ne pedem vybran osoby, se do tohoto systmu nemaj anci dostat. Kandidtky stran jsou schvalovny vedenm a to na voliteln msta umsuje pouze loajln a zainteresovan kandidty. Dky stranickmu systmu nem anci dn men subjekt bez finannho zzem. Pokud se do tohoto zavedenho kruhu pesto dostane njak outsider, je nejdve vystaven pokusu o zkorumpovn. Je mu nabdnuta dobe placen funkce s minimem prce, ppadn placen lenstv v njak sprvn rad sttnho podniku. Pokud je tento zastupitel i potom nestupn a placen

Strnka 4

funkce vmnou za loajlnost odmtne, je vystaven denuncian kampani a oerovn za pouit irok kly medilnch a zpravodajskch prostedk (v nkterch ppadech i za vyuit sttnch orgn pod kontrolou t kter politick strany), co povtin kon buto likvidac jeho dobr povsti (a jeho odstoupenm) i v zvanjch ppadech i jeho kriminalizac i finann likvidac. Systm je tak propracovan a nejrznj subjekty jsou zainteresovny na jeho fungovn, e nen tm mon se mu vyhnout. Dal innost tto klientelistick organizace je rozdlovn sttnch zakzek a umisovn svch osob na klov msta ve sttn sprv. Napojen ekonomick subjekt (v nemalm potu ppad je vlastnn vznamnm lenem t kter politick strany pes prostednky i akcie na doruitele) zsk za pomoci klovch osob ve sttn sprv sttn zakzku za pedem pipravenou cenu, kter je o destky procent pedraena oproti reln cen. Urit procento ze zisku pak ekonomick subjekt pevede na ern konta pslun strany, kter je vyuije opt na financovn svho apartu a na financovn pedvolebn kampan. Propojen ekonomick a politick moci ji doshlo dky selhn zastupitelsk demokracie tak obrovskho rozsahu, e je mon hovoit o vytvoen nov spoleensk vrstvy, kter profituje na tomto propojen. Existuj specializovan firmy, kter za pslun obnos (provizi) zprostedkuj tm cokoliv ve vztahu ke sttn sprv. Je mon napklad zskat jakkoliv povolen i naopak konkurenci povolen znemonit, je mon zajistit zmnu zkon tak, aby byly vhodn pro platc subjekt, je mon ovlivnit trestn a soudn zen s clem nkoho ochrnit ped trestn odpovdnost, i nkoho jinho trestn odpovdnosti vystavit a tak ho odstranit. Tyto firmy i osoby jsou ji tm nezvisl na tom, kter konkrtn strana je zrovna u moci, nebo maj svj vliv rozprosten v celm politickm spektru. Jedin problm tak me nastat, kdy se k moci dostane subjekt, kter nen pslunm zpsobem navzn, co se e rozbitm tohoto subjektu a zkorumpovnm pozstalch len. V tomto souasnm politickm systmu nejde ji v dnm ppad o politick ideje. Jde pouze o ekonomicko-politickou moc. Proto je mon sledovat zdnliv nepochopiteln nzorov obraty, kter neodpovdaj politickmu zamen t kter strany. Takt je mono vysledovat, e mimo uritch populistickch in (jako

Strnka 5

napklad zven nkterch dvek i naopak snen nkterch dan) nedochz k dn radiklnj zmn fungovn systmu, a u vyhraje jakkoliv z univerzlnch stran z jakhokoliv politickho spektra. Jednodue systm ve sv podstat vyhovuje vem (ovem s vjimkou oban). Ve popsan systm pomrn dobe dokumentuje fungovn tzv. zastupitelsk demokracie v tm vech sttech na, tzv. zpadn civilizaci (zem s krat i neexistujc demokratickou tradic nebudu zmiovat, stejn tak nelze nae vnmn demokracie pln uplatovat na zem jinch kulturn-civilizanch okruh jako nap. zem Asie). Existuj samozejm mstn odchylky, nkde se sna udrovat zdn demokracie lpe, jinde se o to skoro ji ani nesna. Fungovn v autoritativnch reimech i v diktaturch ponechm stranou, tam by byli rdi oban i za klientelistickou demokracii popisovanho typu, nebo nemaj ani ekonomick svobody ani svobody obansk, kter zpadn svt stle vce i mn dodruje. Vidme tedy urit selhvn systmu zastupitelsk demokracie a to dve i pozdji tm vude, kde byla zavedena. Vsledkem je nejen odtren oban od politiky a faktick nemonost ovlivovat vci veejn, ale t i ekonomick selhn a nefunknost souasnho preferovanho sociln-trnho modelu ekonomiky. Selhvn zastupitelsk demokracie se toti vznamn podl na selhvn a deformaci v souasnosti pevaujcho trnho principu ekonomiky. Nejene podstatn st ekonomiky, zejmna ta interagujc se sttem, je postavena na zcela jinch ekonomickch principech (co se samozejm pen i do sfry privtn), ale dochz k obrovskmu zneuvn prostedk ze sttnho rozpotu. Dle nkterch daj dochz v esk republice ron ke ztrt a 150 miliard kvli pedraen sttnch zakzek dky korupci. Pedraen zakzek je vak jen jedna st korupce, pm platky pak dal. Korupn klima houstne a mra vnmn korupce oproti roku 2006 vzrostla o 12 %. Vtina obyvatel a zejmna podnikatel si mysl, e dn firma nezsk veejnou zakzku bez platku. Podle odbornch odhad stka vyplacen na pm platky v R pesahuje 40 miliard korun ron, co odpovd zhruba 2 % HDP 4.

M. BEDN, pstup esk veejnosti ke korupci, Diplomov prce, [online], [cit. 25.6.2012] <http://is.muni.cz/th/174666/esf_m/Pristup_ceske_verejnosti_ke_korupci.txt>

Strnka 6

Podobn situace je dle veho i v dalch zemch. Akoli na ekonomick rst psob samozejm mnoho faktor, me jej korupce vn pokodit, zejmna pak dostane-li se do stdia tzv. nekontrolovateln systematick korupce. Existuje siln korelace mezi vvojem HDP na hlavu a korupc, jak dokazuje mnoho studi o dopadech korupnho jednn. Existuje zde vcemn shoda, e korupce m na rst negativn dopad zhoren o jeden bod na kle 0 10 vede piblin k poklesu HDP na hlavu a o 2 % 5 . Ekonomick nklady selhn zastupitelsk demokracie jsou jen jedna, sice vrazn vnman, ale nikoliv ta nejzvanj poloka selhvn celho demokratickho systmu. Nejhor dsledek tohoto selhn systmu zastupitelsk demokracie je naprost ztrta dvry oban v politiku a v politiky veobecn. Vsledkem je pak nejen narstn spoleenskch problm a negativnho chovn v cel spolenosti, ale ve svm konci pak voln po vld siln ruky a s tm mon riziko zniku celho demokratickho systmu. Jak z tohoto ven? Je mon zachrnit demokracii a s tm i samotnou existenci na kultury? Vyeen tto otzky se zd bt hlavnm kolem dneka a bude aktuln zejm po cel 21. stolet. eenm tto otzky se t zabvalo mnoho myslitel, filozof, spisovatel, umlc a politik ji v minulosti, nen to tedy jen zleitost novodob. Cel historie lidstva je poznamenan hlednm nejlepho monho politickho i sprvnho systmu. Existuje nespoetn mnostv literatury popisujc nejrznj varianty spoleenskho uspodn. Kad systm m sv vhody a nevhody, nenajdeme systm, kter by byl naprosto ideln pro vechny obyvatele na zem. Mnoho odbornk zastv nzor, e je teba pro zchranu na civil izace vymyslet nco pln novho. J se domnvm opak, e je mon pouit se z historie, najt nco, co prokazateln fungovalo a ppadn to jen mrn pizpsobit modernm podmnkm a monostem. Mnoho historickch pramen a odborn literatury nm toti naznauje, e nen teba vymlet njak futuristick vize komplikovanch spoleenskch projekt.

MAURO, P.: Corruption and Composition of Government Expenditure. IMF Working Paper 96/98, 1996, published in Journal of Public Economics, No. 69, June 1999. s. 263-279. ISSN 0047-2727.

Strnka 7

Pi analze dostupn literatury zjistme, e mon een existuje a je znmo ji tm po celou existenci lidstva. Jedn se o pm zapojen oban do zen sv zem a sv spolenosti. Toto een znamen petvoen souasn zastupitelsk demokracie na demokratick systm, kde budou oban rozhodovat sami za sebe a bez toho, aby delegovali svoje rozhodovn na nkoho jinho. Takov systm se nazv pm demokracie. "Dmos" v etin znamen "spoleenstv" a "Kratos" ("moc") znamen " rozhodovn o druhch". "Dmos-kratia" tedy ve staroetin znamen "spolen sly", neboli ve volnm vkladu "vichni oban rozhoduj o vem". Chtl bych prokzat na zklad historickch souvislost a zkuenost, e tento politick systm me bt postupn tm systmem, kter zajist rovnoprvn podlen se na moci vem obanm nejen esk republiky ve 21. stolet. Celkovm clem a hlavnm zmrem tto diplomov prce by mlo bt prokzn teze, e pm demokracie je logickm vvojem souasn demokracie zastupitelsk a pin vhody, kter umon dal rozvoj nejen esk republiky, ale zejmna rozvoj celho svtovho spoleenstv ve 21. stolet. By ekonomika s politikou a demokraci vznamn souvis, vzhledem k rozshlosti ekonomickch teori se zmrn vnuji pouze politickmu systmu zen a nikoliv ekonomii i ekonomick demokracii. Je nasnad, e demokratizace spolenosti se projev i na ekonomice (a naopak), nicmn akoliv se jedn v zsad o spojen ndoby, clem tto prce je pedevm prozkoumat monosti vt participace oban na politickm rozhodovn a nikoliv na nutn reformy v ekonomick oblasti, kter by mly pirozen reformy politick provzet. V prvn kapitole tto prce popisuji systm pm demokracie, kter prokazateln existoval ji ve starovkch Atnch asi ped 2500 lety a trval piblin 200 let. V tto kapitole se takt dozvme, e v minulosti nebylo technicky mon, aby miliony oban aplikovaly pmou demokracii, nebo neexistovala monost a prostedky k tomu, aby miliony oban mohly navrhnout, projednat a hlasovat o politickch nvrzch a nsledn pimen rychle spotat hlasy. Proto se vtina lid pi obnov novodob demokracie shodla, e nkolik mlo jejich zvolench zstupc bude rozhodovat za vechny obany. Tchto pr lid si nsledn uzurpovalo politickou moc, zatmco vtin oban byla tato odprna.

Strnka 8

Ve druh kapitole tto prce popu nejastji pouvan prvky pm demokracie a zamm se na existujc souasn formy pm demokracie ve svt. Na pkladech z celho svta si ukeme funknost a praktinost tto formy politickho systmu. Ve tet kapitole se pak zamm na technickou realizaci pm demokracie, kter je umonna ve svm dsledku s nstupem novch technologi a informan spolenosti veobecn. Je nutno zdraznit, e vechna rozebran tmata spolu zce souvis. Ve tvrt kapitole se pokusm srovnat pmou demokracii s demokraci zastupitelskou. Pokusm se prokzat vhody pm demokracie a jej praktick pnos. Z tto kapitoly by mlo bt zejm, e pm demokracie me odstranit zkladn negativn vlastnosti zastupitelsk demokracie a umon tak dal rozvoj celho spoleenstv. Dle se budu vnovat monostem pm demokracie v esk republice a rozpracuji kroky, kter by mly umonit postupn pechod od demokracie zastupitelsk k demokracii pm v naich podmnkch. V rmci metodologickho apartu vyuiji metodu reere odborn literatury a dokument jak v titn podob, tak zejmna v podob internetov. Pi vyuvn informac pechzm do metody popisnho zkoumn a dedukce. Pi zpracovn historickch variant pm demokracie pouvm zejmna historick a djepisn prce i stat odbornch publikac vetn internetovch encyklopedi zabvajc se pedevm obdobm antickho ecka a histori vcarsk konfederace. Pi zpracovn konkrtnch pklad a variant modern pm demokracie vychzm zejmna z internetovch strnek organizac zabvajcch se prosazovnm pm demokracie a to hlavn eskho Hnut za pmou demokracii
6

, americkho institutu Initiative & Referendum Institute 7 a strnek encyklopedie

Wikipedie. Z kninch publikac v eskm jazyce vychzm zejmna ze sbornku Volby, demokracie, politick svobody 8, z knihy George Sagiho Teorie pm demokracie 9 a z knih a lnk PhDr. Milana Valacha. Velice podntn je brourka

Strnky Hnut za pmou demokracii, [online], [cit. 25.6.2012] <http://www.hzpd.cz/> Strnky Initiative & Referendum Institute , [online], [cit. 25.6.2012] <http://www.iandrinstitute.org/> 8 Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, [Leges, prosinec 2010, ISBN: 978-80-87212-62-2] 9 Sagi George S.: Teorie pm demokracie. [Studio Contrast, 2002, ISBN 0 -9682925-1-8]
7

Strnka 9

Hnut za Pmou demokracii nazvan Pm demokracie pro eskou republiku, kter popisuje, jako jedna z mla, konkrtn kroky pro implementaci pm demokracie v naich podmnkch. Dle vychzm z politologickch a odbornch uebnic a publikac, kter se okrajov vnuj tmatu pm demokracie a to zejmna v oblasti definic. Dal literatura v seznamu zdroj tkajc se pm demokracie je vtinou pli obecn a historicky popisn, konkrtnm krokm se veobecn vnuje pli mlo. Literatura tkajc se pm demokracie se a na vjimky zabv pedevm kritikou souasn spolenosti bez pesnho nvodu, jak pmou demokracii implementovat. Nvrhy reln implementace pm demokracie proto budu konstruovat na zklad analzy ji fungujcch systm zejmna ve vcarsku a USA s pihldnutm na zvyklosti v esk republice.

Strnka 10

1 Pm demokracie historick souvislosti

Pojem demokracie, jak ji bylo uvedeno v vodu, pochz sice ze staroetiny, ale to co demokraci nazvme, existovalo nepochybn mnohem dve ne v antickm ecku. Rozhodovn lovka sm za sebe pat dle veho k vbec prvnm lidskm schopnostem od svitu lovho spoleenstv. Z dob prvobytn pospoln spolenosti nemme pirozen dn psemn zznamy, ale na zklad vzkum antropolog se meme domnvat, e ve spoleenstv prvnch lovc i sbra plodin fungoval systm rozhodovn podobn pm demokracii. Je nanejv pravdpodobn, e existovalo nco jako snm vech len tlupy, napklad u ohn, kde se rozhodovalo o vech podstatnch otzkch existence pravkho spoleenstv. Prvo hlasovat mli nicmn zejm pouze platn lenov spoleenstv, co byli vtinou mui schopn lovu i boje. Velmi pravdpodobn ale existovaly i modely, kde prvo rozhodovat mly i eny, napklad v komunitch zabvajcch se pevn sbrastvm plod. Pklady tohoto uspodn najdeme i dnes u nkterch odlehlch kmen domorodc, kter doposud pily s na civilizac do kontaktu pouze vjimen i vbec ne. Formy pm demokracie u nejrznjch nrod dokldaj i dvj a historick prameny oitch svdk. Ze vech jmenujme alespo knihu V indinskm zajet: ivot a pbhy Johna Tannera,10 kter popisuje autobiografick pbh lovka, kter na pelomu 18. a 19. stol. il 30 let u severoamerickch indin a seznamuje tene s formami pm demokracie u nkterch kmen v tehdej dob. S koncem neolitu a pechodem lidstva k usedlejmu zpsobu ivota a k zemdlstv se ve nejen vznik prvnch mstskch stt a vznik psma, ale pravdpodobn i konec pm demokracie. Jednm z dvod mohl zejm bt nrst potu obyvatel jednotlivho spoleenstv a tm nrst problm jak toto spoleenstv dit. Technicky prost nelo zajistit, aby kad len komunity mohl mluvit do zen

10

V indinskm zajet: ivot a pbhy Johna Tannera. ORBIS, 1959

Strnka 11

spolenosti. Jinm podstatnm dvodem byl pak zejm vznik spoleenskch td a neochota vldnouc elity se o moc s nkm dlit. Nicmn tyto skutenosti nevedly k zniku zkladn poteby lovka a tou je svoboda rozhodovn. Je pravdpodobn, e poteba demokraticky se podlet na rozhodovn o svm osudu je lovku njakm zpsobem dan a tud je mon, e tu a tam bhem dlouhch let historie vznikly nejrznj spoleensk tvary a skupiny pouvajc spn pmou demokracii mnoho destek i stovek let. Jakkoliv konzervativn nzory tvrd opak, u jen fakt, e i v nejtotalitnjch systmech se vdy objev nkdo, kdo opakovan pozved prapor lidsk svobody rozhodovat sm o sob, hovo o hluboce zakoenn touze lovka po prav form demokracie.

1.1 Antick ecko

Existuj sice urit indicie, e demokracie v urit podob existovala i u prvnch znmch civilizac v Mezopotmii11, ale prvn psemn potvrzen a doloen tto poteby je vak demokracie atnsk, kter vznikla v ecku zhruba ped dva a pl tisce lety a vcemn spn fungovala zhruba dv st let. Systm demokracie ve starovkch Atnch byl v tehdej dob vjimen zejmna proto, e vichni svobodn mui mohli pmo rozhodovat o smrovn a vvoji jejich msta. Systm se netkal en (ty mly sv posln v rodin a vchov dt a dle tehdejho pohledu nemly prvo mluvit do politickch zleitost) a otrok (co je pochopiteln, ti nemli dn prva a byli majetkem svch vlastnk). Poet svobodnch atnskch mu byl v t dob kolem dvaceti tisc a msto samotn bylo sprvn rozdleno do padesti okres se zhruba tiscovkou obyvatel v kadm okresu. Atan navrhli politick systm vldnut, kde kad oban ml jeden hlas a rozhodoval jen sm za sebe co je hlavn atribut pm demokracie. Aby pekonali problmy s potem hlasujcch, vymysleli Atan tak ji celkem sofistikovan a sloit pstroje pro hlasovn a na stn hlas. Clem takovhoto systmu u v tehdej dob bylo, aby

11

Isakhan, B. and Stockwell, (2011). The Secret History of Democracy. London: Palgrave Macmillan. Str.. 1959. ISBN 978-0-230-24421-4.

Strnka 12

dn oban nemohl rozhodovat za ostatn bez ohledu na jejich nzor a hlavn odstrann politick korupce, zamezen konspirac i spiknut. Je zejm, e starovc Atan museli zavat podobn projevy zneuit politick moci, jak zavme i my dnes v dob modern. Rozhodovn probhalo dky masov asti oban (svobodnch mu) na veejnch debatch na nmstch i veejnch plochch. Masov debaty o politice ve starovkch Atnch produkovaly nov mylenky v oblasti filozofie, nov divadeln pojmy jako jsou tragdie i komedie, nov formy logickho uvaovn, kritickou politologii, historii, soudn procesy ped porotou a dokonce i veejn diskuze o vojensk strategii. Tyto inovace lidskho chovn byly charakteristick pro atnskou demokracii, a i kdy byly vymyleny ped dvma a pl tisciletmi, stle se v tm nezmnn podob pouvaj dodnes. Takt vtina naich souasnch politickch koncepc byla objevena dky atnsk demokracii. Je tak pznan, e tehdy v peloponskch vlkch nakonec vtzn (doasn) Sparta, vojensky centralizovan ovldan dvma krli a bez svobodn veejn debaty o politice, zmizela nakonec z djin bez vznamnho politickho ddictv uitenho pro nai souasnost. Podobn bez vznamnho politickho odkazu zmizely i velk e jako Egypt, Babylon, Indie nebo na. Tehdej demokracie vymylen a praktikovan v Atnch ptho a tvrtho stolet ped nam letopotem nemus bt z naeho souasnho pohledu dokonal. Ani nen, svobodu politick diskuze nevyuvala vtina lidsk populace, nezapomeme, e se jednalo o dobu otrokskou, ale kadopdn je to dle veho z naeho pohledu tzv. zpadn civilizace nejlep znm vlda do t doby a vynikajc vzhledem k tomu, jakm zpsobem il zbytek antickho svta, o cel zemkouli ani nemluv. Nejvt podl na tehdej demokracii m dle dochovanch pramen athnsk velmo Kleisthens, jeho politick reformy postupn zmnily Athnsk politick systm z oligarchie (vlda nkolika bohatch) smrem k demokracii (vld lidu). Klem k atnsk demokracii byly Kleisthensovy reformy rozdlen sprvnpolitickch obvod zem Athn a poloostrova Attica. Kleisthens zruil Draknovu a Solnovu organizaci obce podle ty tradinch rod (gen ) a tyto tyi oblasti

Strnka 13

nahradil deseti novmi oblastmi nazvanmi fle (phylae), kter byly dle rozdleny na tetiny (trittyes). Kad z tchto tetin se elov nachz v rznch ze t oblast Atticy tak, jak byly rozdleny v minulosti dle jejich prosperity a vnos. Jednalo se o bohat centrum mst, pobe s rybolovem a nmonm obchodem a chud vnitrozemsk, pevn zemdlsk oblasti zvolen tak, aby mezi flami nevznikly velk sociln rozdly zpsoben nerovnovnm rozloenm bohatstv mezi tmito oblastmi. Dle pak byly tyto trittyes rozdleny do sto tyiceti obc (demes) rznch velikost. 12 Clem tohoto sprvnho dlen Kleisthens obrazn odvodnil pkladem ze koly, kdy uitel uspodal zasedac podek tak, e vy a vai kamardi nebudete sedt vedle sebe, abyste se nemohli navzjem dohadovat a ruit zbytek tdy. Toto uspodn vm mlo pomoci se soustedit hlavn na uen a ne na sv ptele, vysvtlil Kleisthens. Pro srovnn o jak poet obyvatelstva se jednalo uveme, e ped zatkem Peloponsk vlky (roku 431 p. n. l.) ilo v Attice kolem 250 000 300 0000 dosplch jedinc, z toho bylo 25-30 000 svobodnch oban muskho pohlav, 80 000 otrok a 25 000 cizinc (metoik).13 Shromdn, neboli ecclesia, bylo oteveno vem svobodnm a losem vybranm obanm muskho pohlav (pesnji svobodnm mum, kte mohli nosit zbra a byli star 21 let), po padesti z kad fli a svolvalo se tyikrt do msce, co s deseti msci v atnskm kalendi vylo tyicetkrt do roka. Na shromdnch byly projednvny dleit rozhodnut v oblasti zahranin politiky i legislativn otzky a konen rozhodnut, neboli proclaimation, bylo nsledn vytesno do kamene a tento kmen byl postaven na vznamnch mstech ve mst, jako bylo napklad trit (Agora). Vzhledem k tomu, e se asto astnilo mnoho tisc osob, byl tento parlament asto velice hlun a projednvan otzky neprchodn, co vytvelo urit problmy. asto tedy bylo nutno vyeit citliv otzky a jen ti nejlep enci mli odvahu nebo vokln schopnosti, aby tak uinili. Nkdy se stvalo, e snm mohl bt ovlivnn ve svm rozhodovn vlivem velmi obratnch enk a vdc (demagog). Aby se odvrtily pokusy o manipulaci snmu i obstrukci, provdlo se jednou za rok hlasovn o tom, zda je nutn nkoho vyadit
12 13

P. Hraden aj., Djiny ecka. Praha: NLN 2007 . ISBN 978-80-7106-192-2 Athenian democracy, [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012] <http://en.wikipedia.org/wiki/Athenian_democracy>

Strnka 14

z rozhodovn anebo za njak vn provinn i z obansk spolenosti (z obce), co bylo nazvno vyobcovn. Toto hlasovn probhalo tak, e lenov shromdn napsali jmno osoby, kter m bt vyobcovna na kus stepu keramiky i dladice. Stepy byly pak spotny a osoba s nejvtm potem hlas byla nsledn vypovzena z Athn na deset let. Po deseti letech pak mohl vyobcovan lovk zskat zptky svj majetek a sv obansk prva a byl pijat zpt mezi obany msta. Jako prvn byli vyloueni hlasovnm ptel a pbuzn tyrana Pisistratuse. Pestoe vyobcovn je skoro nejvce znmo z opaten atnsk demokracie, v praxi bylo zaznamenno jen o nco vce ne dvanct osob, kte byli vyobcovni z Atn. Nicmn mezi nimi jsou historicky vznamn jmna jako napklad Aristeids, Kimn, Themistokls, Thucydides, Alcibiades i Hyperbolus (kter byl posledn z vyobcovanch). Toto opaten ale splnilo svj el, protoe strach z vyobcovn snioval u osob s vysokmi spoleenskmi aspiracemi plinou agresivitu. Negativum tohoto systmu, jak je vidt na jmnech historicky vznamnch osob, mohlo bt nejen vyazen monch dikttor, ale i vyazen osob, kte se odliovali svmi schopnostmi a nzory od vtiny populace. Jakmsi pedsednictvem snmu byla tzv. boule neboli rada sloen z pti set mu, po deseti z kadch deseti fl Atn a ti rozhodovali o tom, co by shromdn mlo prodiskutovat i rozsoudit. lenov rady byli voleni svmi obcemi (demes) a po uplynut termnu jejich sluby nemohli bti optovn vybrni bhem nsledujcch deseti let. Rad pedsedal jej pedseda, kter byl volen kad den losem a nikomu nebylo umonno zastvat tuto funkci dle ne jeden den v ivot. Jeho kolem bylo dit jednn tak, aby ve probhalo v souladu s pravidly a pokud mono bez problm. Parlament v souasnch Atnch se dodnes nazv Bouli. Hlavnm pedstavitelem mstskho sttu byl primtor, kter byl nazvn archon (slovo anarchie znamen bez archona), kter nahradil v podstat krle. Jeho odpovdnost spovala mimo funkce oficiln hlavy sttu (msta) pedevm v dohledu nad provdnm prva, byl zodpovdn za ochranu sirotk a en bez rodiny a jmenoval do funkce organiztora nboenskch slavnost (choregos). ad archon zastval pouze jeden rok a tento rok byl tak po nm pojmenovn. Samotn archon byl vybrn a jmenovn do funkce radou starch, co byli ti, co zastvali tuto

Strnka 15

funkci dve. Volen byl t tzv. ceremoniln kancl (archon basileus) poven sprvou nboenskch zleitost vetn obtovn bohm a pod jeho jurisdikci spadalo t trestn vrad, nebo bran ivota bylo v Atnch povaovno za zloin pmo proti bohm, jeliko lidsk ivot darovali lidem oni a tud byl tak posvtn. Dle byl volen vojensk velitel (polemarcha), kter ml na starosti armdu a ochranu hranic. Skuten vkonn vojensk moc vak byla v rukou deseti stratg (generl), kte byli zvoleni po jednom z kad fli. Polemarcha ml tedy pedevm soudn pravomoci a byl tak zodpovdn za dohled nad zahraninmi dlnky v Atnch (metoik). Vechny ostatn ady a pozice byly v Atnch vybrny losem. To zahrnovalo mimo jin vbr dan nebo ekvivalentu dnen obchodn inspekce, kte hldali trit proti nekalm obchodnm praktikm. Soudn moc reprezentoval v Atnch lidov soud (heliaia) sloen ze esti tisc volench soudc znmch jako thesmothetae, kte ale nemli soudn moc ve smyslu soudce dnenho, protoe Atan vili, e soudn rozhodnut by mli provdt hlasovnm samotn oban. Proto byl v Atnch zaveden institut poroty neboli hlasovn o vin i nevin pmo tmito obany a tito soudci byli tedy spe porotci v tom smyslu, jak jej znm z dnench USA. Pokud byla v Atnch rozhodovna soukrom soudn pe, tedy jednoho obana proti druhmu, byla porota sloena z ptiset jednoho porotce - soudce. Soudn jednn, kter zahrnovalo napklad ednky sttu, bylo rozhodovno pak porotou tisce a jednoho obana a nejvnj obvinn ze zrady byli souzeni porotou jednohotisce ptiset jednoho porotce. m dleitj spor byl souzen, tm vce porotc bylo teba k rozsouzen. Porotce byl volen tajnm hlasovnm a byl placen za tuto slubu zhruba stejn jako bn dlnk za den. Z ve uvedenho je mono vidt, e atnsk demokracie byla propracovan koncept politickho a sprvnho systmu zaloen na institutu pmho zastoupen oban, kter by mohl v podstat ihned fungovat tm kdekoliv v souasnosti. Atnsk demokracie mla ovem kritiky a to u i ve sv dob. Kritika samozejm nesmovala povtin smrem k rozen demokracie, ale spe k jejmu omezen. Nikdo ale nekritizoval omezen demokracie na svobodn mue a fakt, e ostatnch

Strnka 16

lid (en, otrok) se demokracie netkala. Byl zde sice napklad urit program sttn vchovy pro dvky a eny, otroci v Atnch povali jaksi ochrany a byli t reprezentovni svmi majiteli, nicmn zkladn prva na zen sttu jim nebyla piznvna a v t dob toto nikdo nekritizoval. Je zajmav, e v dochovanch pramenech nenajdeme dn rozpracovan fundamentln zklady demokratick politick teorie. Naprost vtina dochovanch dl atnskch politickch filozof a publicist obsahuje vce i mn nklonnost k uritmu stupni oligarchie.
14

Napklad autor pamfletu Atnsk stava, kter se

15

dochoval mezi Xenofnovmi pracemi, je velice neptelsk vi demokracii

Takt Sokrates, pokud meme vysledovat z prac Xenofna a Platna, byl minimln kritick vi demokracii. Proti svmu rodnmu mstu je velice kritick t Isocrates a to v prci svho pozdnho vku. Aristoteles je sice kritick, ale zvauje plusy a mnusy a pouze Herodotus je demokrat 16. Nejznmj kritikou atnsk demokracie je ale Platnv pohled dochovan v jeho dle stava. Platn zde obhajuje, dle nho, nejlep zzen a tm je aristokracie, respektive timokracie, kde vldnou pouze nejestnj a nejvenj. Tato forma ale podle Platna degeneruje k horm formm vldy jako je oligarchie a nakonec demokracie. Platn demokracii charakterizuje zejmna neomezenou svobodou uspodat si ivot tak, jak se komu lb.
17

Tato svoboda

pak usmruje chovn jednotlivc. Jestlie, dle Platna, oban ijc v systmu oligarchie byl stdm a sv poteby jednostrann smoval ve prospch jedinho cle a to shromaovn bohatstv, tak naopak lovk ijc v demokracii smuje sv konn vhradn k dennmu poten, nechce uspokojovn svch poteb odkldat za dnou cenu, a by toto bylo poznn, est nebo bohatstv. Dle Platna pak tento princip svobody pinese demokratickmu zzen konec. Dochz tmto toti k zhroucen autority veden a k vzrstu anarchistickch tendenc. Respekt a autorita se oslab nejen v poltick sfe, ale tak v rodin, vchov, v oblasti mezilidskch

14 15

The Athenian Democracy and its Critics, By A.H.M. Jones. Cambridge hitorical journal 1952 GRANT, Michael. Klasick ecko. Praha : BB/art, 2006. ISBN 80-7341-919-X. Kapitola 30 16 R,Tth, S.Krno, P.Kulaik: Strun politologick slovnk, UNIAPRESS, 1991. ISBN 80 -8531318-9 17 Platn stava. Praha (1993):, Svoboda, str. 378

Strnka 17

vztah a dokonce i v pomru lid ke zvatm. Nsledn tmto, dle Platna demokratick systm zanik a rod se nov forma zzen - tyranie. Platn tvrdil, e Nejvt slabinou demokracie je to, e hlavn slovo a moc zskv skupina demagog trubc. Ti dle autora stavy reprezentuj tu hlavn a vd elitu kad demokracie:.jej dravj st en a jedn, kdeto zbytek sed kolem enickch tribun, bzu a nesnese, mluv-li nkdo nco jinho, take v takovm stavnm zzen je vechno, s vjimkou neho mla, spravovno prv takovmi lidmi.18 Platn dle upesuje systm demokracie, kdy trubci vykoisuj bohat za pomoci hlasu lidu tedy dle naeho pojet za pomoci demagogickch slib vtin spolenosti. Toto vnm Platn jako nejvt nebezpe demokracie, kdy nsledn ohroen bohat trubci zvol jednoho vyvolenho ochrnce, kter si zkonit uzurpuje nakonec vekerou moc a tm se demokracie zmn v tyranii. Platnovu kritiku demokracie tedy meme shrnout do dvou bod: a) Demokracie ze sv podstaty nen ochotna respektovat nadazenost nkterch jedinc a zpsob ivota nad druhmi. b) Demokracie m v sob zakdovn pln na sebeznien. Co se te bodu a), vychz z Platnova politickho nzoru a je za nj kritizovn a tento nzor je v souasnosti zcela vyvrcen modernm pojetm humanismu a rovnosti. Na druh stran pi formulovn bodu b) Platn zejm vychzel z jeho souasnch zkuenost a popisuje tedy skuten chovn systmu t doby a m znan pesah i do na ptomnosti. Stoj tedy za to se nad bodem b) zamyslet. Ne vichni anti-demokrat vidli v demokracii jen slab strnky. Jedna neobvykl kritika je od atnskho spisovatele, kterho znme pouze pod familirnm jmnem star oligarcha. Asi to byl oligarcha, ale jestli byl star i ne, nememe dnes ji ci, nicmn v jeho krtk brource vydan pravdpodobn nkdy kolem roku 420 p. n. l., tedy bhem prvnho desetilet peloponsk vlky se pe: demokracie je dsiv, protoe pedstavuje vldu chudch, neznalch, nestlch, hloupch a vtinou sociln a intelektuln podadnch mas lid. Svt se obrtil vzhru

18

Platn stava. Praha (1993):, Svoboda, str. 390

Strnka 18

nohama.19 Zde je ale zajmav propojen. Autorovi jist neuniklo, e v dob vydn tto brourky byly Atny nejvt mocnost v celm ecku a jej sla spovala v jejm lostvu. A lostvo pohnlo nic jinho ne pae nejchudch vrstev atnsk populace. Je mono se domnvat, e atnsk pm demokracie tedy byla nco jako politick reie nmon sly tohoto mstskho sttu. Tehdej kritika atnskho demokratickho systmu tedy vychz ze soudobch zkuenost a z filozofickch nzor jejich hlasatel. K negativnmu hodnocen demokracie, a na vjimky, zejm takt pisply (by doasn) vojensk spchy vojensky centralizovanch a oligarchickch mstskch stt ecka, jako byla napklad Sparta. Pokud se podvme na atnskou pmou demokracii v kontextu sv doby, byl to bezpochyby asn spch, kter pedstavil koncept rovnch prv, vytvoil koncepci odpovdnosti a kontroly sttnch ednk a zavedl systm sprvy vc veejnch, kde dn osoba nebo skupina nemohla bt pli siln a zskat tak pli mnoho moci. Takt je mono ci, e byla pmo revolun idea atnsk demokracie a toti to, e prvoadou funkc vldy bylo zajistit spravedlnost lidem v Atnch. Je teba ale zdraznit jednu zsadn vc o atnsk demokracii a to skutenost, e se jednalo o prci tm na pln vazek. Pouze lid s mnostvm volnho asu mohli vnovat svoji energii tomuto systmu, co ns pivd k otzce otroctv. Bez otrok a otrokstv by nebylo atnsk demokracie, nebo alespo ne tak, jak ji znme. Skutenost, e i relativn chud atnsk oban si mohl jet dovolit nechat si svm otrokem zorat pole anebo ho nechat pracovat v dln, zatmco on na shromdn projednval zkony je to, co atnskou demokracii zpstupnilo vem obanm (pokud ovem definujeme obana jako svobodnho atnskho mue). Kdyby toti jen atnsk aristokracie i bohi mli as na projednvn zkon, pak by samozejm atnsk prvo vypadalo jinak a nesporn by favorizovalo pouze tento stav. To neznamen schvalovn otroctv, ale pouze konstatovn, e v tto konkrtn dob otroctv de-fakto demokracii umonilo.

19

Professor Paul Cartledge, Critics and Critiques of Athenian Democracy, [online], BBC [cit. 25.6.2012] <http://www.bbc.co.uk/history/ancient/greeks/greekcritics_01.shtml>

Strnka 19

1.2 Historie pm demokracie ve vcarsku

Zatek pm demokracie ve vcarsku bychom mohli datovat do roku 1291 vznikem tzv. Bundesbriefu , tedy prvn federln stavy, kter sjednotila kantony Schwyz, Uri a Unterwalden v obrannou alianci (tzv. Vnou alianci, kter mla plnit obrannou funkci proti vnjm vlivm)20. V roce 1332 se pipojil k alianci kanton Lucerne a v 50. let 14. stolet byla konfederace rozena o Zrich, Bern, Glarus a Zug. Akoli modern populrn publicistika nkdy charakterizuje tuto prvn vcarskou alianci jako idylickou horskou demokracii, reln historie pedkld mn utopick pohled na vc. Stejn jako jinde ve stedovku v Evrop, vcarsk kantony ovldaly mstn oligarchov i feudlov bn povajc stedovk standard tvrdho pstupu pi jednn s rolnictvem. Nicmn vcart rolnci mli dky vjimenm podmnkm obecn ir rozsah prv a svobod ne byl bn ve vtin evropskch zem. Jednoznanou roli, mimo dobrch obrannch podmnek v horskch dolch, hrla i skutenost, e populace byla ozbrojen a zkuen v boji za samostatnost, co nepochybn pomohlo mrnit represivn instinkty vcarskch vldc. Impozantn sled udlost ve 14. stolet a vojensk vtzstv nad Habsburky pekonala skepsi ohledn bojovch schopnost bnho alpskho rolnictva. Text Bundesbriefu, kter popisuje spojen "mu Urie, Schwyz a obc dolnch dol Unterwalden", naznauje jistou mru dobrovolnosti a naden pi zapojen do formovn aliance. Dal klovou udlost pro rozvoj pm demokracie ve vcarsku byl Landsgemeinde, ron suvernn shromdn vech oban, je bylo potebn pro volby. Tuto starovkou formu ideln demokracie meme vysledovat do 13. stolet, kdy nachzme zznam o prvnm doloenm jednn Landsgemeinde konanm v kantonu Schwyz roku 1294. Do zatku trnctho stolet byla Landsgemeinde dobe zavedenou tradic ve tech aliannch kanto nech vetn nkolika dalch horskch kanton. Vichni zpsobil oban byli povinni se zastnit kadoronch setkn pod irm nebem a hlasovat o zkonech a vyhlkch tkajcch se zen kanton. Hlasovn probhalo aklamac, tedy veejnm

20

Schweizer Geschichte, [online], Djiny vcarska [cit. 25.6.2012] <http://www.geschichteschweiz.ch/>

Strnka 20

hlasovnm. Z hlediska velikosti byla tato shromdn psobiv, nejmen se skldalo z mn ne 1000 lid a ty nejvt zahrnovala vce ne 10.000 lid. Nicmn Landsgemeinde lze historicky nalzt pouze v nmecky mluvc sti vcarska (Uri, Schwyz, Obwalden a Nidwalden) a dodnes se zde napklad zachovalo pravidlo, e valn hromada je kad rok svolna na posledn nedli v dubnu nebo prvn nedli v kvtnu. Landsgemeinde je jednm ze t historicky zdokumentovanch instituc pm vldy na svt, dal je ji popsan starovk atnsk ecclesia a tzv. Town meeting v Nov Anglii. Nebude to pehnan, kdy napi, e Landsgemeinde byl skuten mimodn projekt a to zvlt v prvnch stoletch sv existence. Zatmco zbytek Evropy trpl despotickou formou feudln vldy a absolutismem, ideln forma demokracie vzkvtala tm bez povimnut v horskch dolch vcarskch kanton. Ale nepedbhejme, o pmou formu demokracie v relativn velkm mtku musel Landsgemeinde jet soupeit tm dalch sedm stolet. Krtce po zaveden Landsgemeinde v centrlnch horskch kantonech se soubn vyvjela na vchod republika t spojench lig (Gotteshausbund, Grau Bund a Zehngerichtebund) v to, co je dnes kanton Graubnden. Do zatku 15. stolet byla zavedena v tto republice ran forma obanskho referenda a tento pstup umonil diskuzi a posouzen vekerch vldnch nvrh obany kad obce ped tm, ne bylo rozhodnut pijato na rovni ligy i republiky. Referendum se stalo hlavnm nstrojem pro rozhodovn o zkonech mezi republikou a ligou, stejn tak jako pi rozhodovn mezi politiky a volii v obcch kad ligy. Nebyl to tak "pm" proces jako Landsgemeinde, ale byl zaloen na stejnm nzoru a na tom, e legitimita rozhodnut spovala v souhlasu lid. Tato vzjemn oddanost pm demokracii prohlubovala jednotu mezi temi ligami i pes jazykov rozdly a geografick bariry. Mstsk kantony ale nsledovaly jinou cestu politickho vvoje. Ve 13. stolet vtinu mst dila oligarchick rada. Nicmn vlna nepokoj ve mstech v 30. letech 14. stolet vedla nsledn i zde k rozen okruhu nositel politick moci. Vytvoen velkch shromdn i rad, jako byla nap. roku 1336 luzernsk "Rada t set, nabdla obanm vce prv ve vld nad mstem. Kantonln spolky tak dostaly novou autoritu a slu s plnou ast ve vld nkter kanton. 14. stolet t vedlo k

Strnka 21

poslen

cechovnch

spolk,

co

bylo

dalm

impulsem

upevovn

demokratickch proces, protoe vtina cech byla vnitn demokratick. Samozejm, e vyjden nzoru cechy byla rozdln forma demokracie od venkovsk pm demokracie formou Landsgemeinden, ale v mstskch kantonech 15. a 16. stolet a co je nejvce pozoruhodn, tak pedevm v Bernu, byla asn forma referenda zavedenou prax, v n vichni svobodn mui souhlasili s kantonlnm rozhodnutm. Nicmn tento proces byl asto nakonec ukonen absolutistickm zsahem lechty i vldnouc oligarchie. dcm orgnem v kadm mst se stala Rada dvou set (Rada t set v Bernu a Lucernu) a tzv. velk shromdn. asem ale i tyto orgny ztratily moc vi menm radm. Ob zmnn rady byly vdy zeny buto cechy, nebo nkolika silnmi rodinami. Msta Bern, Luzern, Fribourg a Solothurn se nsledn v podstat stala feudlnmi a stava v Basileji, Curychu a Schaffhausenu byla jen o nco mlo demokratitj. Nicmn, po tzv. vbsk vlce v roce 1499 byla ustanovena autonomie vcarskch kanton a jejich osvobozen od habsbursk kontroly, Tinct kanton Konfederace roku 1513 zavedlo politiku pijmn centrlnch rozhodnut zpt pomoc komunlnho referenda. Ve spojeneck republice kanton Graubnden a Valais byl touto prax dn smyslupln demokratick obsah, nebo svobodn oban mli monost posoudit usnesen jejich vldnoucch rad. Graubnden, v souladu se svmi tradicemi, byl zvlt naden z tto pm demokracie. Podle nkterch historik21 kanton proel experimentem totln demokracie, nepetrit revoluce a anarchismu ". Bohuel instituce pm demokracie v Graubnden byly suovny vlc lechtou, nsilm na lidech a zastraovnm. Nicmn vra, e politick legitimita spov v pmm souhlasu lid, zstala pevn zakoenna. Ke konci roku 1797 revolun Francie zahjila vojenskou invazi do vcarska. Zminka osvobodit vcarsko od jeho zastaralho politickho du jen st zakrvala francouzsk plny na zskn kontroly nad strategickmi prchody centrlnch Alp a na zcizen bohatstv bernskch bank a obchodnk. Francouzsk

21

Christopher Hughes, Federalism and Confederacy: Defined, Compared and Analysed.[PDF] Staeno z <http://www.kent.ac.uk/politics/cfs/csp/hughes.html#tab2>

Strnka 22

vojska vpochodovala nejprve do pohranin oblasti Jura a nsledn v lednu 1798, po vyprovokovn menho pohraninho incidentu, zatoili Francouzi pod zminkou dodren jaksi star smlouvy na vcarsk kanton Vaud s clem ovldnout hlavn msto Lausanne silou. Bernt politici a vojci vdli, e budou zejm nsledovat dal toky, ale dostali se do sporu o to, zda maj vyjednvat nebo bojovat. Klovou otzkou bylo, zda Bern by mohl potat s pomoc ostatnch kanton. Kantony sice sloily Psahu z Aargau, kde slibovali jednotnou vcarskou obranu tv v tv ciz invazi, ale tato dohoda se rozpadla pi setkn se zatm neporaenou francouzskou vojenskou moc. Nejenom, e francouzsk armda byla pli siln a kladla velk odpor, ale jej revolun sliby o osvobozen byly pro mnoho lid pli lkav, ne aby mohly bt ignorovny. Vzdlan lid, mimo ddinch oligarch, chtli zejmna ve mstech pod vlivem francouzskch revolunch idej svrhnout star mocensk struktury a tak msto Basilej pebhlo od konfederace k Francouzm v lednu 1798 a krtce pot i Aargau a Thurgau. Odtren kantony se nabzely samy jako voln zem v oekvn pchodu francouzskch vojsk. Nakonec zstal Bern jako jedin mstsk kanton, kter se postavil na odpor francouzskm tonkm. Dne 5. bezna se pokusilo 24 000 vojk Bernu, podporovanch pouze 4.900 mui z jinch kanton, odvrtit tok francouzsk armdy tm dvojnsobn velikosti. Bhem dne bylo msto dobyvateli obsazeno. S porkou Bernu se star reim vcarska skuten zhroutil, ale oslaben domc sly, kter usilovaly pouze o osvobozen od aristokratick vldy takt. Francouzt vojci s sebou tedy pinesli nov politick d. Narychlo svolan stavn shromdn v Aargau v dubnu 1798 prezentovalo nvrh stavy, kter vybavila vcarsko vemi vymoenostmi modernho nrodnho sttu, byla vyhlena ada zkladnch svobod, stejn jako zsada politick rovnosti. Stejn dleit pak bylo vytvoen jednotnho vcarskho sttu bez hranic mezi kantony, kter byly do roku1798 prakticky suvernnmi sttnmi tvary. Francouzi vnucen stava se setkala s rznmi reakcemi v rznch kantonech, ale tento francouzsk politick systm vytvoil nejvt vzdor v horskch kantonech. Velk vtina mu v tchto kantonech povala francouzskch dajn revolunch prv a svobod lovka ji vce ne 500 let. Pm demokracie v podob Landsgemeinde jim bezesporu nabzela

Strnka 23

mnohem vt kontrolu nad svmi vlastnmi zleitostmi, ne se kdy obanm ve Francii snvalo. V dalch letech se obyvatel horskch kanton nkolikrt vzbouili proti francouzsk nadvld, ale akoliv byl tm kad horsk statek pemnn v pevnost, nsledovala porka. I v dalch letech bylo obyvatelstvo demoralizovan a pokraovaly potyky s francouzskmi, ruskmi a rakouskmi vojky, nsledovala krize finann a nespokojenost rostla i v kantonech Francouzm naklonnch, co ohroovalo cel nov systm. Bylo rozhodnuto reformovat zaveden francouzsk systm a tak v roce 1802 byla na zklad tradic nov stava pedloena lidu ke schvlen a vcarsko vidlo jeho prvn celosttn referendum. Bohuel toto prvn referendum bylo t prvnm pkladem, jak lze pmou demokracii vyut k potvrzen nedemokratickch praktik, v tomto ppad ve prospch Napoleona. (Napoleon sm pouval ve Francii referenda od konce 18. stol. k legitimizaci uzurpovn moci) 22. V ervnu 1802 bylo toti pedem veejn oznmeno, e zdren se hlasovn bude povaovno za souhlas s nvrhem, e vichni apatit, ambivalentn a znevhodnn se budou potat jako zastnci novho reimu. Nov stava byla pirozen pijata, pesto, e 92 500 hlas bylo proti a pouhch 72 500 hlas pro, jeliko se 167 000 voli zdrelo hlasovn. Reakc na tuto nespravedlnost bylo to, e stoupenci starho reimu spolen se vcarskmi vojky provedli povstn, kter mlo svrhnout profrancouzskou vldu jednou provdy. Napoleon odpovdl tak, e znovu pithl s armdou, ale osobn se angaoval jako meditor. Nsledn dolo k vytvoen nov stavy, kter obnovovala svrchovanost kanton ve federlnm systmu a kter nastavila kantonln hranice, kter trvaj dodnes. stava helvetsk republiky vytvoila zjednoduen a silnj Federln Shromdn a pedevm respektovala tradin vcarskou pmou demokracii. stava z roku1803 fungovala spolehliv a byla obecn velmi dobe pijmna, nicmn po porce Napoleona u Waterloo (1815) se francouzsk podpora tto stavn struktury zhroutila a v nsledujc dob bez mocenskch vliv bylo vcarsku ponechno prvo urit si svj vlastn politick systm. Byly posleny pravomoci jednotlivch kanton a toto obdob se stalo znm jako znovuzzen. V

22

BERAMENDI, Virginia, et al. Direct Democracy: The International IDEA Handbook., Intenational Institute for Democracy and Electoral Asistance, 2008. S. 54 (PDF verze).

Strnka 24

roce 1830 tak referenda ve vcarsku zskala nov vznam. Ovlivnni reform orientovanou ervnovou revoluc v Pai, liberlov v ad kanton uinili nkolik spnch tah. Vlna demokratickch reforem nsledovala v tzv. liberln regeneraci. Vichni plynule pevzali a akceptovali liberalismus a krom toho nov veden zdilo zvazn stavn referendum (projednn navrhovan zmny zkona v lidovm hlasovn) na rovni kantonu. Tmto krokem dolo k tomu, e navrhovan zmny byly projednny a potvrzeny lidovm hlasovnm, kantonln vldy pepsaly sv stavy a zapracovaly tam nov politick struktury pmou demokracii. Ve stejn dob se tak osvdilo zaveden dodatenho referenda, kter umonilo obanm napadnout bn zkony pomoc petic, co umonilo nov lidov hlasovn o spornch a problematickch otzkch. Po roce 1848 se legislativn dodaten referendum rychle rozilo ve vech zbvajcch kantonech. Navc velk poet kanton vyhlsil prvo oban poadovat stavn iniciativu pro celkovou revizi, co umonilo lidem v tchto kantonech poadovat pepracovn kantonlnch zkladnch zkon a prv. Prvn revize zkon byla vyhlena v roce 1830 a nkter instituce to vidly zpotku jako nebezpen a destabilizujc, nicmn v revolunm roce 1848 to bylo obecn povaovno za innou pojistku proti revolunmu nsil v tom, e smrovalo veejnou nespokojenost do tvorby reforem. Udlosti vedouc k zaloen kantonlnch referend a iniciativ v obdob 1830-1833 prokzaly, do jak mry popularita pm demokracie pramen z vudyptomn nespokojenosti s kantonlnm vedenm. Konzervativn federalist toti zali pli daleko v omezovn prv po Napoleonov porce, a vcarsko pli pipomnalo star reim a mnoho kantonlnch vldc se stalo doslova lechtici i oligarchy a zradili demokratickho ducha t doby. Podobn veejn nesouhlas inspiroval druh nrst zizovn referend, kter nastal v roce 1848. Referendum bylo nejen odpovd na nedemokratickou tendenci mezi vedenm kanton, ale bylo tak vhodnou nhradou za komunln pm shromdn a kantonln Landsgemeinden, kter rst populace uinil organizan tce realizovatelnm. enevsk rodk Jean-Jacques Rousseau prohlsil: demokratick vlda vyhovuje malm sttm, kde je mon lid snadno shromdit, a kde kad oban me snadno znt vechny ostatn." Z Rousseauova hlediska mohou pouze drobn stty, napklad

Strnka 25

ve vcarskch horskch kantonech, zachovat pmou demokracii ve sv ideln podob: "Kdy vechny vci peliv promlm, nevm, jak bude pro vldce mon nadle mezi lidmi, jako jsme my, udret vkon svch prv, pokud je republika velmi mal. " (voln peklad)23. Kdyby il dalch 70 let, vidl by referenda a iniciativy veobecn pijat ve sv vlasti jako odpov na tento problm. V nkterch kantonech, nap. Schwyz a Zug v roce 1848 bylo nahrazen Landsgemeinde referendem tm okamit a pm, ostatn kantony zachovaly sv obansk shromdn vedle modernch parlament. To je tak ppad pti kanton, kter si zachovvaj svj Landsgemeinden, a to Obwalden, Nidwalden, Appenzell-Inner Rhodes, Appenzell-Outer Rhodes a Glarus. Tak ale dal okolnost pispla k zaveden referend a lidovch iniciativ v kantonech a to ambice podnikavch politik. Nestranci, kte se chtli dostat k moci a nemohli i nechtli prochzet zkoutmi partajnch kulor toti zjistili, e mohou vstoupit do vysok politiky, pokud budou vneseni na rukou lidu. Ti, kte usilovali o veden v kantonech asto iniciovali pijet rznch nazen i zkon v referendech, aby nsledn vyhrvali volby dky masivn podpoe veejnosti. Jak uvd Hughes, tm kad kanton ml dominantn osobnost, kter byla povena do federlnho adu pomoc zskn volisk zkladny v referendech. 24 V roce 1839 byl pmo ve vcarsku objeven dleit jev. I kdy liberlov zskali vliv v mnoha kantonech dky volnm o zzen referenda, konzervativci zjistili, e i oni mohou tit a to z prbhu referenda. Po osvobozen od aristokracie se zde toti objevila masa prmrnch oban dve nevoli. Tento potencionln elektort ml ale v podstat konzervativn politick nzory se silnm nboenskm podtextem. Pravice si tehdy uvdomila, e v ppad rozen volebnho prva by mohla tyto nzory vyut a dostat se tak k moci. V dsledku toho se protestantt a katolit konzervativci stali vnivmi zastnci roziovn franzy a rozen psobnosti referenda. Tento algoritmus, ve kterm pokrokov sly volaj po referendu a demokracii jen aby nsledn vidly konzervativce sklzet plody

23

Jean Jacques Rousseau (1762) , The Social Contract. BOOK III [online], [cit. 25.6.2012] <http://www.marxists.org/reference/subject/economics/rousseau/social-contract/ch03.htm>
24

Hughes, Christopher, Switzerland (London, 1975) PDF verze.

Strnka 26

hlasovn, byl opakovn mnohokrt nejen ve vcarsku, ale i v mnoha jinch zemch. en kantonln pm demokracie v roce 1830 bylo podporovno zjmy vcarskch katolk i z jinho dvodu. A konzervativn povahy, katolick komunita byla politicky velice aktivn a snaila se upevnit svou pozici ve vld, jak jen to bylo mon. Proto se katolick politick sly staly velkmi obhjci decentralizovanho orgnu, kantonln suverenity a populrnch hlasovacch prv v referendech. Referendum bylo povaovno za zsadn prostedek k zajitn moci v kantonech s katolickou vtinou. I kdy v 19. stolet politit oportunist obas vyuili referendum pro svj vlastn rozmach, pravdpodobn tak nemohli uinit bez politick kultury naklonn k pouit pm demokracie. Dopad asto nekontrolovanho referenda v systmu bez tto tradice me bt proto velmi odlin. vcart tzv. radiklov ve 30. letech 19. stolet byli prvn, kte pouili pmou demokracii jako meninov veto proti vldnouc vtin, neboli jako zpsob otevrn dve k moci. Radiklov se tak postupn stali sttn dominantn stranou a od 19. stolet do souasnosti zstali ve vld. Vnmn uitenosti referenda radikly se odpovdajcm zpsobem snilo pot, co od roku 1839 konzervativn sly a katolick skupiny zaaly pouvat referendum jako efektivn brzdu radikln sly. Tento proces doshl svho vrcholu v roce 1870, kdy katolicky veden referendum tm pivedlo radikln vldu na kolena. V pozdnch 80. letech 19. stolet katolit konzervativci zskali pro sebe trval msto na federln rad prostednictvm efektivnho vyuit referenda. Po roce 1900 byli na ad sociln demokrat. Bojovali prvnmi pedpisy vldnouc ch buroaznch stran s fakultativnm referendem a byli prvn ze skupiny, kte spn zmnili strukturu politickho systmu prostednictvm stavn iniciativy. Tlak vznikajc kampanmi referend vedl pmo k zaazen ty hlavnch stran do velk koalin vldy. Po dokonen vcarsk Konkordanzdemokratie
25

(konsocian demokracie) v

roce 1959 jako zzrakem nebyly dn hlavn politick strany vyloueny z vldy. Referendum a obansk iniciativa se ale i nadle pouvaly na podkopn pozice tch

25

Konkordanzdemokratie, [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012] <http://de.wikipedia.org/wiki/Konkordanzdemokratie>

Strnka 27

zrovna u moci. Dokonce i konsensuln systm jako je vcarsk, neme doshnout naprost shody mezi vemi zainteresovanmi stranami v kad politick otzce. Zjmov skupiny, kter maj pocit, e jejich poteby nejsou naplnny stvajcm politickm konsensem, mohou tak vyuvat referenda nebo iniciativy. Neoblben strany jako zelen, auto strana a anti-cizineckch demokrat vyuvaj prostedky pm demokracie stejn tak, jak to katolci a sociln demokrat dlali v minulosti. Po roce1959 by mohlo bt fakultativn referendum ve vcarsku vykldno jako ukazatel nespnch pokus o dosaen konsensu. Vtin zkon, kter se mus vyrovnvat s referendem, se nepodailo zskat souhlas vznamn sti voli. Tedy, kdy napklad jen 25 % voli v referendu se 40% ast odmtne njak zkon, bude to jen okolo 450.000 oban (ze vech oprvnnch voli ze 4,5 milinu.), kte oficiln vyjd svj nesouhlas. Frekvence etnosti referend ve vcarsku tak znamen, e i velmi konsensuln politick zzen neme vdy vyhovt zkm zjmovm skupinm a dalm politickm meninm, aby byly jejich nzory ptomny u jednacho stolu. Pesto ale pm demokracie ve vcarsku hrla a hraje dleitou roli pi kompenzaci selhn politickho systmu tto zem.

1.3 Historie pm demokracie v USA

V USA existuje pm demokracie alespo v njak form, ji tm od potku vlastn historie a to minimln od roku 1600. Ji prvn osadnci Nov Anglie vyuvali institut shromdn oban msta tzv. Town meetings
26

. Na tomto

setkn vech lid oprvnnch hlasovat se dle plnu veejnho projednvn diskutovalo o vyhlkch, zkonech a podobnch tmatech. Radnice svolvala tato veejn shromdn, kde se hlasovalo o dleitch opatench dotkajcch se vech oban a tm zaloila precedent, kter nsledn vedl k vytvoen legislativnho referenda procesu, v nm mli poven oban ratifikovat zkony a navrhnout zmnu svch zvolench ednk.

26

Town meeting, [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012] <http://en.wikipedia.org/wiki/Town_meetings>

Strnka 28

Thomas Jefferson, jeden z prvnch otc zakladatel (Founding fathers), navrhl osobn legislativu pro referendum, kdy obhajoval stavu sttu Virginia (1775). Protoe se prv astnil zasedn kontinentlnho Kongresu, nebyl bohuel ptomen, aby zajistil, e jeho poadavek bude pidn k stav vlastnho sttu
27

).

Jeho vrazn podpora pro zzen procesu obansk iniciativy a referenda, neboli I&R (Iniciativa a referendum aj. Initiative and referendum) byla zaloena na pesvden, e lid jsou suvernn a mli by bt tmi, kte souhlas a schvaluj veker zmny tohoto dokumentu, stavy, kter diktovala zkony, podle nich budou lid muset t. Nicmn James Madison to pravdpodobn vyjdil nejlpe v List federalist
28

: Jeliko lid jsou jedinm prvoplatnm zdrojem moci a pochz od

nich stava, kter zplnomocuje nkolik orgn vldy, zd se pln v souladu s republiknskou teori navracet se k tto pvodn autorit kdykoliv je nutn rozit, zmenit nebo peformulovat pravomoci vldy. (voln peklad) V roce 1776 se delegti z Georgie seli v Savannahu kvli nvrhu nov stavy. Jednou ze zmn, ke kter mlo dojt, byl poadavek, aby nov stava mohla bt zmnna pouze na zklad petice, kterou podepe vtina voli v kadm stt. Akoliv tento postup nebyl nikdy pouit a nakonec tato st byla z stavy vyjmuta, byla to prvn snaha o postup potvrzujc pravdu o svrchovanosti lidu pi kontrole stavy. 29 Prvn americk stt, kter uspodal celosttn referendum pro sv obany k ratifikaci stavy, byl stt Massachusetts v roce 1778. Nsledoval ho New Hampshire v roce 1792. Dalm sttem, kter vyaduje souhlas voli s stavou a jakoukoliv stavn zmnou, je Connecticut v roce 1818 a pak Maine v roce 1819, New York (1820) a Rhode Island v roce 1824.30 U.S. kongres nsledn prohlsil legislativn referendum za zmny stavy povinn pro vechny nov lensk stty Unie po roce 1857. 31 Dnes m kad stt USA legislativn referendum.

27

David Schmidt - rukopis Citizen Lawmakers 1985 staeno ze strnky: <http://www.iandrinstitute.org> 28 asopis The Federalist, str. 49, [online], [cit. 25.6.2012] <http://www.iandrinstitute.org> 29 Strnky Initiative & Referendum Institute, [online], [cit. 25.6.2012] <http://www.iandrinstitute.org/> 30 Tamt 31 Tamt

Strnka 29

Nicmn s pchodem legislativnho referenda si lid koncem 19. stolet zaali uvdomovat, e nemaj dn pm vliv na vldu a e je poteba udlat nco pro to, aby se zvila kontrola lidu nad pedstaviteli vldy. Proto na pelomu 19. a 20. stolet byla zaloena hnut Populist (The Populist) a Progresivc (Progressive movemets). Ob hnut byla zaloena na zklad nespokojenosti lidu s vldou a jej neschopnost zajistit inn een kadodennch problm. Zastnci obou tchto hnuti byli pedevm rozhoeni tm, e bohat zjmov skupiny ovldaj vldu, a e lid nemli monost tyto innosti kontrolovat. Brzy zaali navrhovat komplexn platformu politick reformy, kter zahrnovala volebn prvo en, tajn hlasovn, pmou volbu americkch sentor, odvoln (recall), primrn volby a proces obansk iniciativy a referenda. Zkladnm kamenem jejich reformnho balku bylo zaloen procesu obansk iniciativy. Vdli, e bez nho mnoho reforem, kter chtli, ale byly znemonny souasnou sttn legislativou, nebudou mon. Jejich podpora tohoto procesu byla zaloena na teorii vry v jednotlivce a ne na metod negativn destrukce vldy, ale spe na pomoci tto vld. Vili, e otcov zakladatel na federln a sttn rovni odvedli skvlou prci pi tvorb stavy, zejmna v nastaven kritri, kter ovlivuj obanv kadodenn ivot. Nicmn vdli, e tyto stavy byly zaloeny na kompromisech a nikoliv na dokumentech, kter by mly bt trval. Otcov zakladatel si to uvdomovali a umstili do stav jednotlivch stt a i do federln stavy ustanoven o jejich zmn. Populist a progresivci vyuili vhody tohoto ustanoven, kter umouj zmnu federln stavy a vypravili se na nronou cestu dotlait zkonodrce, aby pijali novelu umoujc obanskou iniciativu a lidov referendum. Jejich snaha se brzy zaala vyplcet. V roce 1897 se stal stt Nebraska prvnm, kter umonil mstm v jejich pravomocch uplatovat obanskou iniciativu a referendum. O jeden rok pozdji oban Jin Dakoty pevzali ustanoven obansk iniciativy a referenda ze vcarsk stavy (1848) a spn ho pouili v stav tohoto sttu. Dne 5. listopadu 1898 se stala Jin Dakota prvnm sttem, kter pijmul celosttn obanskou iniciativu a lidov referendum. Nsledoval stt Utah (1900) a volii v Oregonu schvlili iniciativu a pozmovac nvrh referenda 11 ku 1 v roce

Strnka 30

1902. Ostatn stty USA brzy nsledovaly. V roce 1906 volii v Montan schvlili obanskou iniciativu a lidov referendum pozmovacm nvrhem sttn legislativy. Stt Oklahoma se stal prvnm sttem, kter stanovil iniciativu a referendum ve sv pvodn stav (1907), Main a Michigan v roce 1908. V roce 1911 vloila iniciativu a referendum do sv stavy Kalifornie. Dal stty mly nsledovat, ale i pes irokou podporou vldnouc skupina odmtla vli lidu a nepijala tyto populrn reformy. Napklad v Texasu mli lid monost hlasovat pro iniciativu a lidov referendum v roce 1914, ale nvrh neproel, protoe legislativn nvrh musel bt podpoen podpisy 20 % registrovanch voli tohoto sttu, tedy dvakrt vce ne poadovaly jin stty. Podle Davida Schmidta, autora Citizen Lawmakers (nejkomplexnj studi e o I&R, kter je v souasn dob k dispozici)32 ve sttech, kde aktivist I&R nebyli spn v zskn pozmovacch nvrh tkajcch se I&R na celosttn rovni, doshli mnoho spch na lokln rovni. V roce 1898, Alfred D. Cridge vedl spn zalenn ustanoven I&R do listiny msta San Francisco, John Randolp Haynes podobn v Los Angeles v roce 1903, Grand Rapids, Michigan nsledoval v roce 1905, Des Moines, Iowa v roce 1906, Cedar rapids Iowa a Wilmington, Delaware v roce 1907. Nakonec, mezi roky 1898 a 1918, pijalo 24 stt a mst iniciativu nebo lidov referendum a to pedevm na zpad USA. Rozen obansk iniciativy a lidovho referenda na zpad USA bylo spe v zchvatu vry v zpadn nzor, e lid by mli vldnout zvolenm a nedovoli t zvolenm vldnout lidem. Bohuel na vchod a jihu toto neplatilo. Ti u moci byli proti rozen obansk iniciativy a referenda, protoe mli obavy, e ernoi a pisthovalci by chtli prosadit reformy, kter by se neshodovaly s pesvdenm vldnouc tdy.

32

Strnky Initiative & Referendum Institute, [online], [cit. 25.6.2012] <http://www.iandrinstitute.org/>

Strnka 31

Tabulka 1: Seznam veejnho hlasovn o procesu I&R dle jednotlivch stt USA.
(zdroj http://www.iandrinstitute.org/)

Toto bylo zveejnno v roce 1911 v lnku novin nrodnho I & R hnut s nzvem Equity, kde se psalo, e: mnoho svdomitch jian je proti pm demokracii (I&R), protoe se domnvaj, e tento proces vldnut zvt moc ernoch a tm pdem zv ernoskou nadvldu33. Pokud jde o stty vchodnho pobe, byl to hlavn rasismus prezentovan politickmi vdci z Massachusetts, kte se obvali obansk iniciativy, kter by pehlasovala nmitky jejich irsko-katolickho hlasovacho bloku. Takt byl v roce 1903 v Los Angeles zakotven dal dleit prvek pm demokracie a to tzv. recall, neboli odvoln zastupitel pomoc hlasovn dalch pt let pozdji byl recall zaveden ve stt Oregon.
34

. O

33 34

asopis Equity, Leden 1911, str. 19. Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010, str.

138

Strnka 32

Tabulka 2: Seznam veejnho hlasovn o procesu I&R dle jednotlivch stt USA (pokr.).
(zdroj http://www.iandrinstitute.org/)

Tlak na uveden obansk iniciativy a referenda do praxe zaal slbnout po roce 1915 dky rozvjejcmu se pesvden, e nmeck militarismus by mohl bt nebezpem pro USA a generovalo taen za ist vlastenectv na obranu sttu. Trvalo to dalch 40 let, ne dal stt USA pijal proces obansk iniciativy a referenda (I&R). V roce 1959 bylo sttu Aljaka umonno pijet do Unie s iniciativou a lidovm referendem v jejich stav. V roce 1968 volii Wyomingu pijaly I&R proces a v roce 1972 pijala proces iniciativy Florida. Mississippi obnovil proces iniciativy v stav roku 1992, 70. let po t, co byly Nejvym sttnm soudem zrueny volby, kter zavedla. Mississippi se stal nejmladm a poslednm sttem, kter zskal tento cenn nstroj.

Strnka 33

2 Souasn stav pm demokracie ve svt

2.1 Nejastj prvky pm demokracie

Pokud hovome o souasn pm demokracii z praktickho hlediska, je nutn si objasnit hlavn typy a prvky modern pm demokracie. esk Hnut za pmou demokracii 35 definuje ve svm nvrhu Obansk stavy pmou demokracii takto: Pm demokracie je pm rozhodovn oban na zklad veobecnho volebnho prva o vcech jejich zjmu
36

a konkrtn pedkldanou pravu toto hnut nazv

37

polopmou demokraci, nebo ponechv orgny demokracie zastupitelsk a pouze je dopluje. George S. Sagy pak rozdluje pmou demokracii na tzv. umrnnou a radikln. Do prvn kategorie zaazuje vcemn prvo oban na iniciativu a referendum I&R, piem druh kategorie znamen kompletn nahrazen zastupitelsk demokracie pmou aktivitou oban, co je v souasn dob a pli utopick een. Toto rozdlen pm demokracie se ovem tk v zsad rozsahu a objemu vykonvan moci. Pro dal zkoumn je teba konkretizovat jednotliv prvky reln pm demokracie tak, jak je v souasnosti praktikovna. Meme tedy hovoit o tchto zkladnch prvcch pm demokracie:

2.1.1 Iniciativa a referendum (I&R)

Referendum je zkladn prvek pm demokracie. Jedn se o velidov hlasovn (synonymum referenda je plebiscit) o njakm problmu, zejmna o pijet i nepijet njakho zkona. Nkdy je v odborn literatue i publicistice, zejmna v anglosaskch zemch, pidn pdomek iniciativa. Iniciativou je myleno pedevm petin prvo, tedy prvo oban iniciovat njak proces, kter bude

35 36

Strnky Hnut za pmou demokracii, [online], [cit. 25.6.2012] <http://www.hzpd.cz/> Hnut za pmou demokracii, Nvrh obansk stavy [online], [cit. 25.6.2012] <http://www.hzpd.cz/navrh-obcanske-ustavy/> 37 Sagi George S.: Teorie pm demokracie, Studio Contrast, 2002, str. 12

Strnka 34

zakonen napklad referendem. Iniciativa, ili petice, vtinou pedchz dal form pm demokracie. Iniciativa me bt zvazn i nezvazn doporuujc. Pokud je iniciativa zvazn, mus se pslun orgn zvazn petic zabvat, pokud je vyjdena vle signifikantnho potu voli. V praxi probh iniciativa vtinou formou podpisov petice a nkter stty maj uzkonno, kolik podpis i procent voli mus bt splnno, aby se pslunm problmem zvazn nkdo zabval. Nezvaznou petici me, ale nemus brt pslun orgn na zetel, pokud napklad vyznauje vli velkho potu obyvatelstva. Pak me bt brna jako zvazn. Iniciativa sama o sob nic nee a neovlivuje, pouze poaduje, aby se danm problmem nkdo zabval. Je mimodn dleit prv pi organizovn klovho prvku pm demokracie a to fakultativnho referenda, nebo naprost vtina iniciativ poaduje prv vyhlen njakho hlasovn. Referendum samotn pak dlme na nkolik typ: 38 Mandatorn (obligatorn) referendum je obvykle zakotveno v stav i pslunm zkon jako jedin zpsob pijet i zmny njakho zkona, stavy i pijet uritho typu smluv. Typickm pkladem je vcarsko, kde jakkoliv zmna stavy mus bt schvlena referendem. Vyhlen tohoto typu referenda se dje automaticky ze zkona. Zkonodrn referendum obvykle pouze potvrzuje njak navren zkon v dodatenm procesu, ale zkonodrn tleso (parlament) si udruje klovou roli v pprav tohoto zkona. Napklad ve Francii me prezident na nvrh vldy pedkldat klov zkony i smlouvy k referendu a po jeho schvlen mus tento do 15ti dn vyhlsit. 39 Fakultativn referendum je pak povtin referendum ke konkrtn vci (nejenom k zkonu ale i k dalmu veejnmu problmu) iniciovan obanskou iniciativou. Pkladem me bt referendum k zkazu vstavby meit ve vcarsku. 40

38

Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosin ec 2010, str. 124-125 39 lnek 11 stavy Republiky Francie 40 vcai v referendu zakzali stavbu minaret v zemi, [online], iDnes [cit. 25.6.2012]

Strnka 35

Referenda je dle mono dlit na zvazn i tzv. konzultativn, kter nejsou zvazn, ale slou pouze pro zjitn veejnho mnn. Dle meme z prvnho hlediska dlit referenda na ante lege a nebo post lege dle toho, zda potvrzuje njak zkon ped schvlenm zkonodrnm sborem, respektive k jeho ratifikaci po schvlen tmto sborem.

2.1.2 Alternativn nvrh

Nkter prameny uvdj institut alternativnho nvrhu jako samostatn prvek pm demokracie.41 Jedn se o monost navrhnout alternativn otzku k pipravovanmu i probhajcmu referendu. ady i oban by mohli dky alternativnmu nvrhu k referendu pidat dal monosti a pedloit je k veejnmu hlasovn spolu s originlnm nvrhem. Zkladem je obansk iniciativa o dostatenm potu podpis, kter vyvol tento proces. Clem je napklad znemonit jedn skupin zneuit referenda pomoc vhodn naformulovan otzky i vloit dal alternativy vi navrhovanm. Pkladem me bt referendum o konkrtnch zleitostech, jako je napklad umstn njak veejn prospn stavby, kdy by alternativn nvrh umonil vybrat nejlep variantu navrenou nezvislmi odbornky.

2.1.3 Odvolvn zastupitel recall

Reccal je specifick forma referenda uren k odvoln patn pracujcch zastupitel i jinch volench funkcion. konsensus mu zru pedmtn mandt. Reccal me bt negativn pouh odvoln, i pozitivn tedy zvolen nov osoby na msto osoby odvolvan.
42

V podstat jde o stejnou formu jako

zvolen pslunho zastupitele i ednka, ale s negativnm inkem ppadn

<http://zpravy.idnes.cz/svycari-v-referendu-zakazali-stavbu-minaretu-v-zemi-fy9/zahranicni.aspx?c=A091128_181224_zahranicni_ipl> 41 Portl Obansk spolenost - nvod k pouit, Pm demokracie, [online], [cit. 25.6.2012] <http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=237061> 42 Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010, str. 133

Strnka 36

K vyvoln recallu slou vtinou iniciativa uritho potu voli, kte podpisem vyjd nespokojenost s prac volenho pedstavitele. Ve nutnch podpis se vtinou odvozuje od potu hlas, ktermi byla pedmtn osoba zvolena. K odvoln samotnmu je nsledn vyvolno hlasovn, kter v ppad nadpolovinho potu hlas zru pslun mandt. Urit forma recallu je v mnoha stavch demokratickch stt, kde je napklad mon tmto procesem odvolat hlavu sttu. asto je ale toto odvoln vzno nikoliv na iniciativu oban, ale na vyjden zkonodrnho tlesa i parlamentu. V nkterch zemch je t nutn, po vyjden nedvry hlav sttu nechat, jeho odvoln potvrdit referendem. 43 Zem s plnm vyuitm monost recallu je Venezuela, kde je v nov stav z roku 1999 umonno odvolat referendem jakhokoliv volenho zstupce (vetn prezidenta), pokud o to po uplynut poloviny volebnho obdob pod alespo 20% registrovanch voli.
44

Nejznmjm recallem je bezpochyby nespn pokus

venezuelsk opozice odvolat v referendu prezidenta Hugo Chveze v roce 2004. 45

2.1.4 Pm volba pedstavitel moci vkonn

Akoliv se to asto nezaazuje do prvk pm demokracie, domnvm se, e sem pat i pm volba pedstavitel i vedoucch pracovnk moci vkonn, kte odpovdaj ve sv innosti pmo obanm. Tedy pm hlasovn a volba funkcion jako jsou starostov obc, policejn prezidenti, prezidenti stt, editel veejnch organizac a podnik slueb a vude tam, kde nen prvotn kritrium pouze odbornost, ale i odpovdnost vi veejnosti. Kad pmo volen osoba by mla pirozen podlhat i recallu.

43

Basescu zstane prezidentem Rumunska, referendum ovlivnila nzk ast , [online], iDnes. [cit. 25.6.2012] <http://zpravy.idnes.cz/rumuni-hlasuji-o-odvolani-prezidenta-baseska-fa2-/ zahranicni.aspx?c=A120729_103745_zahranicni_fih> 44 lnek 72 a 233 venezuelsk stavy 45 Venezuelan recall referendum, 2004 [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012] <http://en.wikipedia.org/wiki/Venezuelan_recall_referendum,_2004>

Strnka 37

2.2 Vyuvn prvk pm demokracie v jednotlivch sttech

Pokud se zabvme soudobmi stty, kde pm demokracie hraje vt roli, je teba na prvnm mst jmenovat vcarsko.

2.2.1 vcarsko
V politickch vdch se asto tvrd, e vcarsko je kategorie sama o sob a zdrojem pouen pro ostatn zem. Nrod je to extrmn mal, ale mimodn spn, z eho vyplv jeden z nejvych HDP na obyvatele na svt. Tato zem m nejen historicky nejdel prokazatelnou tradici pm demokracie na svt, ale pm demokracie je jednm ze t zkladnch prvk vcarsk politiky, dalmi jsou federalismus a konsocian demokracie (Konkordanzdemokratie). Zkladn prvky pm demokracie jsou zakotveny ve vcarsk stav. Podvejme se na strun popis mechanismu vcarskho politickho systmu. vcarsk stava je zkladn prvek a (obdobn jako v jinch sttech) definuje vechny oblasti podlhajc federln legislativ. Ve, co nen vslovn uvedeno v stav, je ponechno na prvnch pedpisech jednotlivch kanton (tedy federlnch stt). Pokud je teba as od asu vzt v vahu zmny ve spolenosti a stavu njak aktualizovat, me bt zmna provedena pouze tehdy, pokud s tm souhlas vtina voli v tzv. mandatornm referendu
46

(vichni vcart oban

47

star 18ti let, pokud nebyli zbaveni zpsobilosti k prvnm konm na zklad duevn poruchy, se mohou zastnit hlasovn v referendu. ) a zrove pokud souhlas vtina vcarskch kanton. To me bt nkdy ponkud obtnj, protoe to znamen, e spe konzervativn volii mench horskch kanton mus bt tak pesvdeni, aby hlasovali pro. Nicmn drobn zmny vcarsk stavy jsou pomrn ast, ani by to ovlivnilo zkladn mylenky politickho systmu vcarska a dokonce se d ci opak a to e, pm demokracie je klem ke slavn vcarsk politick stabilit.

46 47

lnek 140 vcarsk stavy odstavec 1. lnek 136 vcarsk stavy.

Strnka 38

Referenda ve vcarsku se konaj prmrn tyikrt do roka na kadm stupni sttn sprvy. 48 ast referenda o zmnch stavy, stejn jako o zkonech, jsou tedy klovm prvkem uniktn a dobe zaveden tradice vcarsk pm demokracie. Vce ne 100 let zkuenost s referendy na celosttn, kantonln i komunln rovni ukzaly, e vcarsk systm referend zaruuje nejen maximln monost sebeuren oban, ale stabilitu politickho systmu vcarska, kterou tak asto zvidme. ast referenda maj tak podstatn vliv na zpsob, jak parlament a vlda pracuje. Zkuenosti napklad ukazuj, e strana, kter byla poraena pi hlasovn v parlamentu, asto nsledn poaduje o pedmtn vci referendum, a tud existuje velk ance, e jedna jedin z pti hlavnch stran me vyhrt referendum a vetovat tak napklad nov zkon, pokud je pli extrmn. Nmeck vrazy "Referendumsdrohung" [hrozba referenda] a " mit Referendum drohen" [hroz, e budou volat po referendu] nelze nalzt v bnm slovnku, ale jsou asto pouvny ve vcarskch novinch o parlamentnch debatch. Jak vcarsk vlda, tak i veejn sprva a parlament bere "hrozbu" referenda v vahu. Je zde dokonce formalizovan zpsob przkum veejnho mnn, ne je nvrh posln do parlamentu. V nmin je to tzv. "Vernehmlassungsverfahren" [Postup jak slyet nzory]. Dvod je velmi jednoduch: i nejdokonalej systm pomrnch voleb neme zaruit, e nzory len parlamentu jsou odpovdajc k nzorm lidu na ppadn politick otzky. Tedy se stv, e v parlamentn diskusi nkter argumenty, kter pak jsou rozhodujc v kampani referenda, se mohou ztratit, anebo nejsou brny docela vn. "Vernehmlassungsverfahren" dv tedy monost irokmu spektru politickch stran, profesnm a kulturnm organizacm apod., aby pedloily sv pn i nzory a uvedly, kde jsou podle nich hranice pro hrozbu referendem. V parlamentnm jednn jsou pak tyto nzory brny v potaz a obvykle je vyadovn "typicky vcarsk kompromis". Pokud s tm sice nkdo nen spokojen, ale tm kad s tm me t, je velk ance, e bu nikdo nebude volat po referendu, anebo e nvrh zkona bude schvlen pinejmenm vtinou voli.

48

BERAMENDI, Virginia, et al. Direct Democracy: The International IDEA Handbook, Intenational Institute for Democracy and Electoral Asistance, 2008. S. 26 (PDF verze).

Strnka 39

Paradoxem je, e akoli vichni poslanci znaj tento systm, vtina z nich je i v souasnm vcarsku stle naklonna obas hrt svou mocenskou hru jako jejich kolegov jinde, ale s jedinm rozdlem dky referendm obvykle bezspn. Tradin se lenov vcarsk vldy siln angauj v navrhovn zkon a to jak do parlamentu, tak i v pedkldn pmo volim (pokud jde o referendum) a v zsad se to od nich oekv, i kdy osobn nesouhlas s nvrhem. Je-li toti nvrh zkona odmtnut v referendu, pak je problm na njakou dobu odsunut (nicmn se asto vrac po nkolika letech v upraven podob). Akoli to je povaovno za est, pokud je len vldy "spn" v kampani ped referendy, nikdo nevyzv k jeho odstoupen z funkce, pokud jeho nvrh je v referendu zamtnut, to by toti musela bt vcarsk vlda znovu volena nkolikrt ron. Ve vcarsku se vol na tech rovnch, federln, kantonln a obecn. Volby jsou s ohledem na praktinost zorganizovny do ty nedl v roce. Bn tedy je, e bhem jakchkoliv voleb se hlasuje t i v ad referend a naopak. Veker federln zkony jsou pijmny zhruba v nsledujcch tech a tyech krocch: 1) Prvn nvrh je pipraven odbornky federln sprvy. 2) Tento nvrh je pedkldn velkmu potu lid ve formalizovanm typu ankety. V tto fzi kantonln vldy, politick strany, stejn jako mnoho nevldnch organizac a sdruen obansk spolenosti se me vyjdit k nvrhu a navrhnout zmny. 3) Vsledek je pedloen specializovan parlamentn komisi obou komor federlnho parlamentu, podrobn projednn za zavenmi dvemi a nakonec pijmn v jednotlivch tench na veejnch zasednch obou komor parlamentu. lenov parlamentu mus brt v vahu vsledky kroku 2, protoe pokud tak neuin, je obvykle krok 4 nevyhnuteln. 4) Volii maj pi pijmn zkon prvo veta. Pokud je nkdo v iniciativnm procesu schopen zskat 50 000 podpis prvoplatnch voli na formuli k vyvoln referenda, nebo souhlasu 8 kanton a to do t msc (100 dn) od pijet zkona, mus se referendum o tomto zkonu vyhlsit. Co se te

Strnka 40

fakultativnho referenda o zkonech, mus se najt vtina federlnho pro pijet referenda, oproti stavnmu mandatornmu referendu nen teba souhlasu vtiny kanton. Referenda o vce ne tuctu prvnch pedpis za rok nejsou ve vcarsku neobvykl jev. Dle jsou ve vcarsku velice ast referenda o mench zmnch federlnch nebo kantonlnch stav i o schvlen rozpotu nejrznjch obecnch a kantonlnch instituc. Plat stejn pravidla pro referenda na kantonln a komunln rovni. Zatmco referenda tkajc se rozpotu na federln rovni nen mon vyhlsit, na komunln rovni jsou bn. Zle na 26 kantonlnch stavch, zda jsou tato referenda mandatorn, fakultativn i vbec mon. Poet oban, kte mohou poadovat referendum na komunln rovni se li dle odpovdajcho elektortu, ale 1% z prvoplatnch voli je obvykl. Napklad v kantonu Graubnden mus bt kad specifick vdaj pesahujc deset milin frank odsouhlasen volii v mandatornm referendu. Vdaj mezi 1 a 10 miliny frank mou volii schvlit ve fakultativnm referendu, pokud je k tomu vyvinuta iniciativa s minimln 1500 podpisy.
49

Kantonln a komunln pravidla

pro podn referenda se li msto od msta. V kantonu Zrich je mono napklad podat tzv. individuln iniciativu, v nkterch obcch je mon referendum s protinvrhem apod. Recall (nmecky die Abberufung) jako soust pm demokracie je ve vcarsku praktikovn50 v devti kantonech.51 Zajmavost je, e se neodvolvaj jednotliv zastupitel, ale zastupitelstvo jako celek. Poadavky na iniciovn recallu jsou rzn dle velikosti pslunho elektortu, pohubuj se ale dov mezi 1 000 a 20 000 oprvnnch voli. 52

49

Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010 , str. 131
50

KLOKOKA, Vladimr, stavn systmy evropskch stt, 2.vydn, Linde Praha 2006, str. 153 51 stavy kanton: Genf, Luzern,Schauffhausen,Solothurn, Tessin, Thurgau, Uri, Waadt a Wallis. 52 Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010, str. 141

Strnka 41

Jak ji bylo eeno, referenda o stavnch zmnch jsou mandatorn

53

(povinn),

zatmco legislativn referenda jsou obvykle fakultativn (nepovinn). Pouze v ppad, e 50.000 oban, tedy zhruba 1,2% oprvnnch voli podepe iniciativu, stv se referendum mandatorn. Sbr 50.000 podpis do t msc je ale velmi nron, lid nepodepisuj jen tak nco a pedkladatel je mus pesvdit jednoho po druhm. Billboardy a novinov reklamy volie nepesvd, vcart volii chtj bt dkladn informovni, jdou na veejn diskuze, hledaj pesvdiv argumenty a diskutuj o otzkch mezi pteli. Hlasovat v legislativnm referendu se ale me pouze o ji parlamentem pijatm zkon, nelze tedy navrhovat a schvalovat zkony sv. Obansk iniciativa o sle pes 100 000 oban (tedy zhruba 2,5% voli) me poadovat zmnu stavy podpisem na formuli. Federln parlament je pak povinen projednat tuto pedmtnou iniciativu, me se rozhodnout doporuit nebo zamtnout pedkldan podnt, nebo me navrhnout alternativu. Jakkoliv se ale parlament rozhodne, nakonec stejn vichni oban rozhodnou v referendu, zda pijmou tuto iniciativu, ppadn parlamentem pedloen alternativn nvrh, anebo nechaj podnt beze zmny. V praxi jsou kampan ped referendy nronm podnikem, kter me financovat a dit vtinou jen njak politick strana i koalice. Existuj samozejm spn referenda organizovan jednotlivci, ale jde vtinou o komunln zleitosti. Tm 1000 a vce dobrovolnk, minimln 100 enk z len kantonlnch a nrodnch parlament, podnikatel, pracovn-odborov pedci, pedsedov asociac veho druhu apod., to ve je asi minimln potebn arzenl pro spnou kampa ped celosttnm referendem. Samozejm, e jsou poteba tak njak penze, ale hodiny dobrovolnk maj ve vcarsk politice mnohem vt vhu, ne pouh penze. Existuje jen mlo stran nebo organizac, kter mohou mobilizovat dostatek dobrovolnk sami, take obvykle je kampa referenda vidt dky pro -koalici a conkoalici. Pro lidi, kte jsou obeznmeni s politickm systmem vcarska, jsou koalice pomrn dobe pedvdateln jet pedtm, ne nkdo zane kampa ped referendem. Existuj tedy v kampanch ped referendy jak pirozen koalice
53

lnek 140 vcarsk stavy odstavec 2.

Strnka 42

stran s podobnm pesvdenm, jako napklad sociln demokrat a ochrnci ivotnho prosted spolupracujc s odbory proti liberlm, kesanskm demokratm spolen s podnikateli. Pak jsou zde koalice stran s naprosto odlinmi pohledy, kter ale budou bojovat pro nebo proti njakmu zkonu. Na konci 20. stol. dolo k nrstu referend ve vcarsku, ale dvody pro to nejsou na prvn pohled vbec patrn. Zven potu referend je jist mrn k nrstu zkon produkovanch parlamentem, st z nich me bt dsledkem obecn vrazn hrubho politickho klimatu a men ochot politickch stran vcarska na kompromisu. Existuj ale i regionln aspekty nrstu potu referend ve vcarsku. Po dlouhou dobu nebyly znateln dn vznamn rozdly mezi regiony vcarska ve vsledcch podanch nrodnch referend. Bhem osmdestch let minulho stolet francouzsky mluvc komenttoi psali o nadvld nmecky mluvc vtiny (francouztina je uvna v jihozpadn sti vcarska, nmina ve stedn, severn a vchodn sti vcarska, italtina v jinm vcarsku) a existoval jasn pedl mezi francouzskou a nmeckou st. Tento fenomn se stal hlavnm problmem pro nmecky mluvc vtinu, kter s pomoc nejmen, italsky mluvc skupiny, hlasovala proti vstupu vcarska do Evropsk unie, co by sice znamenalo pstup na spolen trh, ale mnohem vt obavy byly, e by vcarsko mohlo bt donuceno k tomu, aby pijalo adu prvnch pedpis EU v budoucnosti. Po tomto referendu vcarsko zvolilo cestu "bilaterlnho" jednn a podpisu vce ne tuctu smluv s EU, kter byly pijaty s velkm vtinovm souhlasem ve francouzsky mluvc sti vcarska a menm mnostv hlas z vt, nmecky mluvc sti vcarska. Bhem poslednch 25 let se tento fenomn projevoval na kadm vcarskm referendu a podobn algoritmus naznauje typick vsledky referenda i dnes. Ze vcarskch zkuenost se tedy meme pouit, e zastupitelsk demokracie me fungovat mnohem lpe, pokud obsahuje komplexn a pro obany pvtiv zpsoby pm asti na zen vc veejnch. Ve vcarsku jsou ale nejdleitj relativn mlo ast otzky rozhodovny pmo obany, dleit a etnj zleitosti parlamentem a nejmn dleit, ale velmi ast otzky, vldou.

Strnka 43

2.2.2 Prvky pm demokracie v USA

Spojen stty americk jsou po vcarsku dal zem s vznamnmi historickmi koeny pm demokracie. Hlavnmi prvky pm demokracie v USA v souasnosti vyuvanch v praxi jsou iniciativa a referendum (I&R), recall, legislativn referendum (legislative proposition) a pm volba pedstavitel vkonn moci. Akoliv tvrci americk stavy, tzv. Otcov zakladatel patili k prkopnkm a podporovatelm obansk iniciativy a referenda, USA paradoxn nemaj v souasnosti uzkonn referendum na federln rovni. stava USA tuto monost nepedpokld a k pijet referenda na federln rovni by byl teba nov stavn dodatek. Nicmn dky historickmu vvoji zhruba 24 stt unie zejmna na zpad, m ve svch stavch zakotven proces iniciativy a referenda (viz obrzky 3 a 4) Proces iniciativy a referenda je v USA rozen vznamn t na lokln a obecn rovni a nen pochyb o tom, e v poslednch letech se proces iniciativy v USA stal jednm z nejdleitjch mechanizm pro zmnu a ovlivovn politiky na mstn, sttn a dokonce i nrodn rovni. Je typick pro Ameriku, e obansk iniciativa zaala v daov oblasti. Lze toti ci, e novodob I&R hnut vyuilo procesu iniciativy poprv v roce 1978 v Kalifornii s pijetm vyhlky . 13 (Proposition 13), kter snilo da z nemovitost z 2,5 % na 1 % z trn hodnoty. Po schvlen vyhlky .13 v Kalifornii byla pijata podobn opaten prostednictvm procesu iniciativy v Michiganu a Massachusetts. Bhem dvou let dalch 43 stt zavedlo njakou formu omezen dan z nemovitost nebo daov levy a 15 stt snilo dky tomu sazbu dan z pjm. Zprva z Nrodn Unie daovch pltc (National Taxpayers Union) uvd, e ke snen dan, kter zaalo s vyhlkou . 13 v roce 1970, by nikdy nedolo bez pouit procesu I&R. Postupem asu se lokln referendum a iniciativa roziovaly na dal a dal tmata veejnho ivota, jako jsou problmy, kterm se jinak politici snaili vyhbat a kter tak zstvaly dlouho neeeny a byly zdrojem trvalho napt.

Strnka 44

Obrzek 1: Grafick znzornn stavu procesu I&R v jednotlivch sttech unie

(zdroj. http://www.iandrinstitute.org/statewide_i%26r.htm)

Legenda k obrzku 1:

iniciativa a referendum uzkonno pouze referendum pouze stavn dodatky dn referendum ani iniciativa

Obanm USA vyuvajcm procesu I&R se podailo pijmout nkter dleit, ale i velmi kontroverzn politick rozhodnut, kter ovlivuj jejich kadodenn ivot. Uveme napklad: 54 eny zskaly prvo volit Konec bikulturnho vzdlvn

54

IRI Historical Database, [online], Strnky Initiative & Referendum Institute [cit. 25.6.2012] <http://www.iandrinstitute.org/data.htm>

Strnka 45

Volba politik v pmch volbch Kina, divadla a dal obchody mohou bt oteveny i v nedli Mohou bt prodvny lut margarny Dan z voleb byly zrueny Stty nemohou financovat potraty Rodie mus bt informovn ped potratem Vznik osmihodinovho pracovnho dne Byla legalizovan lkask marihuana Legalizace asistovan eutanzie Zkaz pouvn ocelovch past k lovu Ped kadm pijetm zkona o zven dan mus probhnout referendum Nov daov zkony mus bt pijaty vtinou hlas z obou komor Ukonen korupce u sttnch zakzek Pijat zkon na da z lahv (ochrana iv. prosted) Pijato omezen volebnho obdob ednk Pijata reforma veejnch financ Prohibice nkde pijata a nkde zruena Trest smrti nkde pijat a nkde zruen.

Jak je z ve uvedenho pehledu zejm, pijat reformy reprezentuj rzn ideologie konzervativci, liberlov i populist. To dokumentuje samotn charakter procesu I&R v USA, jedn se pedevm o iniciativy jednotlivc a mench skupin rznho politickho zamen. Vzhledem k faktu, e proces iniciativy a referenda je upravovn zkony na rovni kadho sttu, potamo okresu i obce, je tk zjistit konkrtn podmnky hlasovn. Podmnky vyhlen a nutn asti voli se tak li ppad od ppadu. Konkrtn vsledky vech hlasovn je ale mon se dozvdt na serveru neziskov organiz ace Ballotpedia.55

55

Ballotpedia, [online], [cit. 25.6.2012] <http://www.ballotpedia.org>

Strnka 46

Obrzek 2: Stav legislativy I&R v USA dle jednotlivch stt

(zdroj: http://www.iandrinstitute.org/statewide_i%26r.htm )

Zde je mono napklad zjistit, e v roce 2011 dolo v USA celonrodn k celkem 34 hlasovnm (ballot), kdy 22 bylo schvleno a 12 odmtnuto. Dalm dleitm prvkem americk pm demokracie je tzv. recall. V souasnosti se recall me uskutenit v 18ti sttech unie.
56

Podmnky pro

vyvoln recallu se opt dle sttu rzn. Vtinou se nepoaduje konkrtn dvod odvoln, ale existuje poadavek petice s potem podpis uritho potu voli. Napklad v Kalifornii se pod petici pro zahjen procesu odvoln guvernra mus
56

Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010, str. 138

Strnka 47

podepsat 12% voli z potu, kterm byl pvodn zvolen. Konstruktivnm recallem se napklad dostal v roce 2003 k moci (dnes ji bval guvernr Kalifornie) republikn a herec Arnold Schwarzenegger namsto, kvli rozpotovm problmm odvolanho, Graye Davise. 57 V roce 1983 v Michiganu byli recallem odvoln dva demokratit sentoi. Zmnn server Ballotpedia
58

pak pin seznam tm 500

osob z celch USA, kte byli odvoln i byla snaha je odvolat pomoc hlasovn recall. Dleitm prvkem v USA je pak t pm volba pedstavitel vkonn moci a to zejmna na lokln a sttn rovni. Je znma citace bnho lovka odnkud ze stedozpadu: nevm, kdo je prezidentem USA a ani m to nezajm, pro m je dleitj, koho zvolm jako starostu a erifa. I kdy tedy v USA v podstat neexistuje pm demokracie na federln rovni, rozshl monosti na sttnch i komunlnch rovnch tento deficit snadno vyrovnvaj nad rove vtiny standardnch zpadnch demokraci.

2.2.3 Pm demokracie v Porto Alegre - Brazlie

Jednm z mn znmch implementac pm demokracie najdeme v metropoli brazilskho sttu Rio Grande do Sul, v 1,2 milinovm mst Porto Alegre. Pmou demokracii zde prosazuje zhruba od roku 1989 Partido dos Trabalhadores (PT Dlnick strana), kter zskala podporu irokch vrstev obyvatelstva zejmna bojem proti klientelismu a korupci a za pmou participaci vech oban na zen vc veejnch. V Porto Alegre byl dky tomu zaveden zajmav systm, kde se pomoc pm demokracie ji od roku 1989 sestavuje rozpoet. Tento systm, nazvan orcamento participativo, zpsobem:
57

59

funguje nsledujcm

Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010, str. 139 58 Political recall efforts, [online] Ballotpedia, [cit. 25.6.2012] <http://www.ballotpedia.org/wiki/index.php/Political_recall_efforts#2011> 59 ORAMENTO PARTICIPATIVO - The remarkable experience of direct democracy in a Brazilian town. [online], [cit. 25.6.2012] <http://democracy.mkolar.org/pdda/directdemorcamento.htm>

Strnka 48

Porto Alegre je sprvn rozdleno na 16 mstskch obvod, ve kterch se

kad duben pod oteven shromdn prvnho kola projednvn rozpotu. Toto prvn jednn m dle astnk tm divadeln charakter a clem je dle starosty spe pilkn obyvatel do projednvn pti tematickch oblast jako jsou doprava, plnovn, vzdlvn a kultura, zdravotnictv a sociln systm plus ekonomick rozvoj a daov systm. Nsledn se konaj dal shromdn pmo v dotench lokalitch na konkrtn tmata, jejich vsledkem je sestaven investinch priorit a poteb. Bhem tchto shromdn jsou t voleni delegti do oblastnch rozpotovch fr. Tato obvodn rozpotov fra po cel rok zpracovvaj seznamy loklnch priorit a celkov seznam nsledn projednvaj s mstskmi ady. Tato fra maj rozhodujc slovo v ekonomicko-technickch otzkch projekt a nsledn kontroluj jejich plnn. Dal kola jednn se pak konaj v ervnu a projednvaj se jak lokln , tak i dal tmata, zejmna z oblasti investinch projekt jako je zdravotnictv, nov chodnk apod. Tyto tematick projekty jsou pak pedloeny administrativ a shromdn zvol ze svch ad dva reprezentanty a dva nhradnky pro jednn na celomstskm rozpotovm vboru. Mstsk rozpotov vbor z globlnho hlediska projednv poadavky obvodnch a tematickch fr a vypracuje finln podobu ronho investinho rozpotu msta. Dlouhodob zkuenosti v Porto Alegre s tmto systmem implementace pm demokracie ukazuj, e pm ast obyvatelstva zvyuje efektivitu mstskch investinch vdaj a zrove dky veejn kontrole podstatn zamezuje korupnmu jednn, kter je jinak dlouhodob zakoenno v brazilskm politickm systmu. Dolo napklad k velkmu rozvoji obecn kanalizace a vstavb novch silnic a to zejmna v chudch oblastech tzv. favelas, kde ped implementovn pm demokracie nedochzelo tm k dnmu rozvoji. Napklad napojen obyvatelstva na mstskou kanalizaci stouplo z 46% v r. 1987 na tm 95% v roce 1994. Proveden vzkumy pinesly zjitn, e veejnho projednvn se astnilo v roce 1994 v Porto Alegre asi 8% dosplho obyvatelstva, co se sice me zdt

Strnka 49

mlo, ale v danch podmnkch to odbornci oznaili za vynikajc spch, nebo se nejedn o izolovan volebn akt, ale o soustavnou innost. Na shromdn se astn zejmna chud st oban, nebo se projednvn tk zejmna jich. To kontrastuje napklad s jinmi prvky pm demokracie, jako jsou referenda, nebo tch se dle vzkum astn spe bohat a vzdlanj oban. Jedn se o opravdov spch ve snaze vthnout i nejni vrstvy oban do rozhodovacho procesu. Projekt v Porto Alegre je spn i v ekonomick oblasti. Ped implementac pm demokracie byl mstsk rozpoet na pokraji krachu vyerpn soustavnm tunelovnm veejnch financ, avak po reform dan a po zzen veejnho dohledu nad investin innost msta byla tm polovina rozpotu msta spn podzena pm demokracii. Velk stavebn spolenosti ponejprv nov systm rozdlovn zakzek bojkotovaly, avak po urit dob zjistily, e nov systm je pro n takt vhodn. Dky veejn kontrole ubyly spolenostem nklady na platky a lobbovn a celkov investin innost msta vzrostla60. Takt dal zajmav souvislost, potvrzen i ve vcarsku, byla zjitna v souvislosti s transparentnost veejnch vdaj a nslednou monost snit dan (v roce 1992 byly daov sazby sneny, ale daov vnosy msta se zvyovaly, protoe poklesly daov niky). Pozorovn z Porto Alegre potvrzuj zjitn a vzkumy ze vcarska, nebo dovozuj, e pokud lid ct, e maj vliv na vdaje, e dan jsou vhodn investovny a e jsou vybrny spravedliv, jsou ochotnj dan platit. Dle Rebeccy Abersov jsou zvry z implementace pm demokracie nsledujc: mnoz teoretici pm demokracie povaovali za samozejm, e politick a ekonomick rovnost jsou nutnmi pedpoklady pro participaci. To znamen, e nemaj-li lid stejn podmnky pro participaci, budou ti mocnj ovldat participan fra prv tak, jak se dje v jinch politickch formch (). Zkuenost z Porta Alegre, i kdy neme bt aplikovna na kadou politickou nebo rozhodovac arnu, me bt uiten pro lep chpn toho, jak se dostat tam

Rebecca Abers (1997) "Learning democratic practice: distributing government resources through popular participation in Porto Alegre, Brazil" p.39-65 in: Michael Douglass & John Friedmann (eds.) "Cities for Citizens: planning and the rise of civil society in a global age" Chichester (UK): John Wiley & Sons

60

Strnka 50

odsud! (). Rovnoprvnj podmnky byly dosaeny samotnm procesem participace spe ne ped zahjenm tohoto procesu. Tedy poznn je, e oban participuj, nikoli kdy z toho mohou sami nco mt, nbr kdy jsou opravdu schopni zmnit situaci k lepmu. Zavdn pmo demokratickho rozhodovn bud v lidech zjem o demokracii a tento zven zjem pak sm o sob posiluje demokracii 61 .

2.2.4 Referendum v Nmecku

Nmecko je nm velice blzk, proto je nutn se podvat na zpsob implementace pm demokracie u naich nejblich soused. Nmecko m velice negativn zkuenost se (zne)uvnm pm demokracie ve form referenda. Nacistick reim ve tictch letech minulho stolet pouval lidov hlasovn k legalizaci faistickho reimu. Proto je pm demokracie v Nmecku pijman v souasnosti s uritou nedvrou a na svoji renesanci stle ek. Nmeck souasn pojet pm demokracie na spolkov rovni je mono nazvat jako nulovou variantu.
62

Mimo veobecnho petinho prva upravuje stava

lidov hlasovn pouze v souvislosti se zmnou spolkovch hranic. Pestoe referendum na centrln rovni v Nmecku v zsad neexistuje, je znateln siln navyovn pravidel pm demokracie na loklnch a zemskch rovnch. Od roku 1990 bylo provedeno pes 145 zemskch referend a z toho nejvce v Bavorsku (33). Kad rok se pod v Nmecku pes 200 loklnch referend a jen v Bavorsku samotnm bylo od roku 1995 pes 1 360ti iniciacemi vyhleno 640 obecnch a loklnch referend.63 Vech 16 spolkovch zem m institut referenda uzkonn ve svch spolkovch stavch. Vechny stty maj podobn systm vyvoln a proveden referenda:

61

Milan Valach , Oban pece pochop moudrost svch pn! Nebo ne? , [online], Britsk Listy [cit. 25.6.2012] <http://blisty.cz/art/14517.html> 62 Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010, str. 115 63 Ralph Kampwirth, Direct Democracy in Germany, [online], I&R Europe [cit. 25.6.2012] <http://www.iniref.org/germany.html>

Strnka 51

1. V prvn fzi oban v iniciativ vyjd pn projednat problm v referendu. Hlasovat lze pouze o schvlench tmatech ve spolkovch pravomocech, pevn o legislativ i v nkterch ppadech o zmn zemsk stavy (nen napklad dovoleno hlasovat o ekonomickch otzkch). Poet podpis nutnch k zahjen procesu se li od 3 000 v severnm Porn-Westflsku a po 120 000 v Hessensku. 2. V dal fzi procesu je nutn nasbrat dostaten poet podpis poadujcch vyhlen referenda. Vtinou se jedn o 8 20% oprvnnch voli. Podpisy je nutno sebrat v omezenm asovm termnu, vtinou po dobu 12ti msc. 3. Nsledn nsleduje vlastn hlasovn. Aby bylo referendum platn, je nutn mt ast voli dle zem od 20% a do 33%. Pokud se jedn o zmnu spolkov stavy, je nutn mt a 50% voliskou ast. Obecn referendum je v Nmecku o nco jednodu vyhlsit. Nejdve je nutn zskat podporu pro obanskou iniciativu dle oblasti a velikosti zem ve vi 2% a 20% oprvnnch voli. Pak nsleduje vyhlen referenda s nutnou ast 20 30%. Nejvce obecnch referend je, jak bylo zmnno ve, vyhlaovno v Bavorsku.64 Vidme, e i pes neexistenci pm demokracie na spolkov rovni se proces pm demokracie velice spn rozvj na lokln rovni, co dv velkou nadji do budoucnosti.

2.2.5 Referendum v Rakousku

Rakousko je dal nm blzk zem, a proto je vhodn se podvat, jak je pm demokracie funkn u tchto jinch soused. Rakousko je nm znm pedevm dvma (do dnench dn jedinmi) celosttnmi zvaznmi referendy. A to kontraverznm zamtnutm uveden ji dostavn jadern elektrrny Zwentendorf do provozu v roce 1978 a hlasovnm o

64

Ralph Kampwirth, Direct Democracy in Germany, [online], I&R Europe [cit. 25.6.2012] <http://www.iniref.org/germany.html>

Strnka 52

vstoupen do EU v roce 1993. Zmanipulovan referendum z roku 1938 o pistoupen ke tet i nepotm. Pravidla pouit iniciativy a referenda je zakotveno v rakousk stav. Lidovou iniciativu (Volksbegehren) na pedloen uritho zkona me iniciovat 100 000 osob s volebnm prvem do Nrodn rady nebo v minimln tech spolkovch zemch 1/6 voli a mus se tkat tmatu spolkovch zkon. Veejn hlasovn (Volksabstimmung) o njakm zkonu me ale vyhlsit pouze Nrodn rada.65 Mandatorn referendum je oproti tomu v Rakouskou vyadovno pi celkov zmn stavy, kdy po jejm schvlen parlamentem mus bt zmna odsouhlasena v lidovm hlasovn a to ped jejm podpisem prezidentem. V rakousk stav je dokonce uzkonn recall spolkovho prezidenta. Umouje odvoln prezidenta ped ukonenm jeho volebnho obdob referendem. Jedn se ale o nepm recall, nebo iniciaci pro jeho odvoln podv parlament a referendum tento nvrh buto potvrd (prezident je odvoln) i nepotvrd (m se za to, e je prezident znovu zvolen).66 Dal tet institut pm demokracie v Rakousku67 je tzv. institut dotzn lidu (Volksbefragung).
68

Jedn se o nezvazn referendum o rznch otzkch, kter

vyhlauje opt Nrodn shromdn. ei si napklad vzpomenou na dotzn oban Rakouska z roku 2002, zda se m dostavt elektrrna v Temelnu i stranou FP pipravovan referendum, zda echm zamtnout vstup do EU, pokud se Temeln uvede do provozu.69

65

Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010, str. 110 66 Rakousk stava B-VG, l. 60 odst. 6 67 Instruments of Direct Democracy , [online], Bundesministerium fr Inneres [cit. 25.6.2012] <http://www.bmi.gv.at/cms/BMI_wahlen/english_version/Instruments_Democrac.aspx> 68 Volksbefragung (sterreich), [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012] <http://de.wikipedia.org/wiki/Volksbefragung_%28%C3%96sterreich%29> 69 Volksbegehren "Veto gegen Temelin", [online], Magistrat der Stadt Wien [cit. 25.6.2012] <http://www.wien.gv.at/politik/wahlen/volksbegehren/temelin/>

Strnka 53

3 Nov

technologie

pm

demokracie

(informan spolenost)

Pokud se podvme zpt do historie na praktick pklady fungovn pm demokracie zjistme, e funknost, nebo jinmi slovy monost praktickho pouit prvk pm demokracie, stoj a pad na reln monosti oban rychle a pohodln vyjdit svj nzor na ten kter problm vc veejnch. V ppad malch komunit to bvalo jednoduch (stailo shromdn vech oban) ale, jakmile se spolenost rozrostla pes uritou mez, nebylo nadle mon prakticky pmou demokracii realizovat. Pklady mme napklad ze vcarska, kter dokld dlouhodob pouvn pm demokracie v horskch kantonech o malm potu obyvatel, ale v podstat utlumen prvk pm demokracie v mstskch kantonech po nrstu populace potkem novovku. Technicky zajistit, aby mnoho tisc oban mohlo vyjdit svj nzor nebylo mon i pes snahy napklad shromdn moderovat trnovanmi modertory i pipravovat pro urychlen jaksi programy diskuz ped zahjenm kadho procesu pm demokracie.
70

Je zejm, e pokud peshne mnostv osob astncch se

pm demokracie uritou mez, nen ji mon o pm demokracii mluvit, nebo ne kad dostane technicky monost svj nzor kompetentn vyjdit. Pm demokracie se tak redukuje na obasn referenda (co je samozejm velk plus), kter je mono organizovat stejnm zpsobem jako bn volby a kter ovlivuj pouze jeden konkrtn problm, ale nelze tedy mluvit o trvalm ovlivovn zen spolenosti a tu je nutno kombinovat ve vt i men me s prvky demokracie zastupitelsk. Mnoho teoretik pm demokracie, jako je napklad G. Sagi ,71 pracuj s prvky tzv. obansk spolenosti a prosazuj po antickm vzoru napklad nhodn vybran reprezentanty oban, co dle mho nzoru nen pm demokracie, ale demokracie

70 71

Town meeting v Nov Anglii v 17. stol. Sagi George S.: Teorie pm demokracie, Studio Contrast, 2002.

Strnka 54

vcemn zastupitelsk, bez asti stranickch mechanism. Ponechm-li bez komente skutenost, e jakmkoliv zpsobem vybran zastupitel me bt mocensky korumpovn, jedn se pouze o uritou formu politickho zastupitele. Je nutn si uvdomit, co nm dv odkaz atnsk pm demokracie. V antickch Atnch se toti zastovali pm demokracie pouze tzv. svobodn lid (tedy ne otroci), za kter vtinu prce vykonvaly osoby bez jakchkoliv prv. Tedy pm demokracie byla ji tehdy asov nron a nebyla dovolena kad lidsk bytosti. Dnes sice nemme otroky (by nkte lid sami sebe za otroky systmu povauj), ale participace na prvcch pm demokracie je stle asov nron, vyaduje urit stupe vzdln a zjem se astnit. Ne kad lovk, kter trv v nronm zamstnn vtinu asu je schopen a ochoten navc astnit se diskuz, debat i chodit k volbm napklad kad msc. Obansk spolenost nen tedy eenm, nebo aktivn a hlavn asto se astnit zen spolenosti me i dnes jen urit poet osob. Vtinou vidme osoby z okruhu rznch obanskch aktivit, kte maj spoleenskou innost asto v popisu sv prce, i osoby bez asov nron prce (tm se nechci nikoho dotknout), kte mohou vnovat dostatek asu eenm problm spolenosti. Vsledek je, e oban jsou pi souasnm stavu volebnch systm schopni a ochotni volit pouze prkrt do roka. Pokud by byl nrst tchto povinnost pi zachovn souasnho stavu vy, rychle by dolo k poklesu volebn asti a vsledek by byl zcela v rozporu s cli pm demokracie: zajistit vliv na zen spolenosti vtin jejich oban. Tedy s roziovnm pm demokracie mus dojt i k vytvoen volebnho systmu, kter by dovolil rychl a pohodln vyjden nzoru vem obanm. een je vyuit novch technologi, zejmna elektronickch voleb. Elektronick volebn systmy a technologie se ve svt pouvaj ji del dobu, ne vechny vak vyhovuj pm demokracii. Podvejme se na strun popis pouvanch technologi:

Strnka 55

3.1 Hlasovn pomoc elektronickho zazen Pollsite (electronic) vote 72

Tento typ hlasovn je v podstat konzervativn typ hlasovn, kdy oban musej pijt do volebn mstnosti, ale jejich hlas zaznamen elektronick mdium msto bnho volebnho lstku. Zznam je vtinou off-line a po skonen hlasovn se vsledky penesou standardn cestou i elektronicky do centrlnho adu. Jako mdium se pouvaj elektromechanick stroje (pky, tlatka), optick snmn lstk (zaernn pslunho oknka apod.), i speciln hlasovac stroje. Pouv se iroce nap. v USA, ale i v Rusku i Hongkongu. Tento typ hlasovn t asto kombinuje mechanick prvky s elektronickmi (kdy se pevd mechanick informace napklad na pape na elektrick signl), co i pi pouit volebnch komis pin navc problmy. Sta si pipomenout pepotvn hlas na Florid v roce 2000 pi volb americkho prezidenta G. W. Bushe,73 kter bylo t vysvtlovno selhnm technologie drnch ttk. Dvod pouit je, e tento zpsob znateln urychlu je zpracovn vsledk, avak z dvodu nutnosti nvtvy volebn mstnosti je tento zpsob ne pln vhodn pro pmou demokracii.

3.2 Elektronick DRE systmy 74

Zkratka DRE (Direct recording electronic) znamen v pekladu elektronick volebn systmy s pmm zznamem. Tyto systmy mohou bt jako off-line (kdy se volba ukld do pamti pstroje a po skonen voleb se penese do centrlnho systmu volebn komise), anebo on-line (kdy se volba zaznamenv pmo na centrln server). Volebn zazen jsou buto jednoduch a jednoelov volebn kiosky napklad s klvesnic i dotykovou obrazovkou, anebo upraven potae i
72

Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010, str. 100 73 Bush v. Gore, [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012] <http://en.wikipedia.org/wiki/Bush_v._Gore> 74 Electronic voting, [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012] <http://en.wikipedia.org/wiki/E-vote>

Strnka 56

tablety s pslunm softwarem. Vtinou jsou umstny ve volebnch mstnostech i v jinch veejnch budovch.

Obrzek 3: Pouvn hlasovacch systm dle stt USA

(Zdroj: http://www.verifiedvotingfoundation.org)

Legenda k obrzku 3:

paprov hlasovac lstek paprov hlasovac lstek a drn ttek kombinovan paprov hlasovac lstek s DREs a VVPAT DREs s VVPAT kombinovan paprov hlasovac lstek s DREs nebo VVPAT kombinovan paprov hlasovac lstek s DREs bez VVPAT DREs bez VVPAT
(VVPAT = paprov potvrzen o volb)

Do tchto systm je mon zahrnout i nap. v USA pouvan telefonick hlasovn i v nkterch obcch pouvan hlasovn pes rozhran kabelov televize apod. V esk republice jsme mohli vidt tento typ hlasovn napklad pi volb stranickch funkcion u stran ODS a TOP09, kter si zejm pronajal y pslunou techniku od profesionlnho poskytovatele pro sv stranick sjezdy. Strnka 57

Vhodou je nejen rychlost zpracovn dat, ale i men nroky na personln obsazen volebnch komis, nebo asto sta zkladn dozor nad pouitm tchto zazen. asto citovanou nevhodou je nemonost potvrzen o proveden volb a dodaten kontrola vsledk. Objevily se tak informace o rznch podvodech a zneuit tchto systm, co zapinilo pokles jejich pouvn po vrcholu v roce 2006.75 On-line variantu tchto systm lze s uritmi vhradami a pravami pout pro praktikovn pm demokracie, zejmna pokud nejsou k dispozici lep zpsoby.

3.3 Internetov hlasovn

Naprost pelom v hlasovacch systmech a technologii, kter by mohla splnit veker poadavky na implementaci pm demokracie, je elektronick hlasovn pes celosvtovou s Internet. Z tchto dvod se na tuto formu hlasovn zamm o nco dkladnji. Internetovm hlasovnm je myleno vyjden nzoru (dn hlasu) ze svho (napklad domcho) potae, co je zaznamenno pmo na centrlnm serveru (v databzi) provozovatele hlasovn. Jedn se tedy o hlasovn typu on-line, kdy v okamiku potvrzen hlasu voliem je tento zaznamenn a zpracovn. Vsledky jsou znmy tm okamit. Internetov hlasovn se pomalu ale jist prosazuje ve svt. I pes urit odpor vi elektronickmu
76

hlasovn je tento systm pomalu zavdn v USA. Napklad

77

Kalifornie schvlila koncem roku 2011 hlasovn pes internet.

78

V esk republice

je prkopnkem strana Vci veejn, kter na internetovm hlasovn postavila vnitrostranickou demokracii. Nejvznamnj zem, kter pouv internetov hlasovn a to pmo ve volbch do zkonodrnch sbor, je ale Estonsko.

75

Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, Leges, prosinec 2010, str. 103 76 Volby pes internet nahraj populismu, varuj politologov, [online], Parlamentn Listy [cit. 25.6.2012] <http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Volby-pres-internet-nahraji-populismuvaruji-politologove-172936> 77 Internet Voting News! California Passes Online Voter Registration! Great News for All American Voters!, [online], Cyber The Vote! [cit. 25.6.2012] <http://cyberthevote.org/?p=333> 78 lnky z oblasti Pm demokracie, [online], Vci veejn [cit. 25.6.2012]

Strnka 58

Ne uveden schma velice hrub znzoruje fungovn tohoto volebnho systmu. Zkladem je centrln systm (Central system), co je soustava potaovch server umstnch ve volebn centrle, kter host (provozuj) databzov a internetov aplikace nutn k funknosti internetovho hlasovn. Tento centrln systm je pipojen do celosvtov st internet pomoc mnohonsobn jitnho pipojen. K centrlnmu systmu je pipojen jet systm pro sledovn a analyzovn provozu a funkce (Auditing), kter m slouit k zjitn ppadnch anomli i pokusm o naruen bezpenosti.
Obrzek 4: Pklad blokovho schmatu systmu internetovho hlasovn
(Zdroj: http://bitt.dtnet.lv)

Soust je t sprva pstupovch kd kl (Key management), co me bt extern aplikace sttn sprvy pro ovovn pstupu voli k samotn hlasovac aplikaci. Voli se pak pipoj ze svho domcho potae (Voter application) pes sv internetov pipojen k centrln aplikaci a po oven me zat hlasovat. Aplikace pro internetovou volbu se mou liit, 79 ale toto zkladn schma piblin zstane stejn.

<http://www.veciverejne.cz/prima-demokracie/clanky/> 79 How E-voting Works, [online], HowStuffWorks, Inc [cit. 25.6.2012]

Strnka 59

Internetov hlasovn m mnoho vhod, ale i mnoho dajnch nevhod. V roce 2005 shrnul Jan Ambro ve svm lnku na IT publicistickm serveru Lupa.cz jednotliv pro a proti. Jan Ambro uvd tyto klady: 1. potenciln vy volisk ast, 2. rychlost stn a vyhodnocovn hlas, 3. men finann nklady, 4. piblen voli k politikm, monost snadnch referend, 5. nezpochybnn volebnho hlasu. A tyto zpory: 1. (ne)bezpenost, 2. ast voli se nezv, 3. volba nen pm, 4. riziko volby pod ntlakem, kupovn hlas, 5. vysok nklady, 6. vyleovn obyvatelstva, 7. piblen voli k politikm, monost snadnch referend. Podobn plusy i minusy udvaj i dal lnky hlasovn,
82 81 80

velmi pehledn klady a zpory internetovch voleb. Podvejme se ble na

tkajc se internetovho

j osobn k vhodm pidm jet umonn pm demokracie a k

nevhodm pidm jet jeden bod, kter ne rozeberu. 8. nen zarueno stavn prvo anonymnho hlasovn.
<http://people.howstuffworks.com/e-voting4.htm> 80 Jan Ambro, E-volby jsou v R vzdlenou budoucnost, [online], Lupa.cz [cit. 25.6.2012] <http://www.lupa.cz/clanky/e-volby-jsou-v-cr-vzdalenou-budoucnosti/> 81 E-democracy, [online], Wikipedie: Oteven encyklopedie. [cit. 25.6.2012] <http://en.wikipedia.org/wiki/E-democracy> 82 Rebecca Mercuri, Ph.D. , Electronic Voting, [online], [cit. 25.6.2012] <http://www.notablesoftware.com/evote.html>

Strnka 60

3.3.1 Vhody internetovho hlasovn

Tato prce se tk pm demokracie a dodaten uveden bod, e internetov hlasovn umon realizaci pm demokracie, povauji za klov. Jedn se toti o vbec prvn technologii, kter by mohla umonit smysluplnou a hlavn praktickou implementaci pm demokracie na vech spoleenskch rovnch. Umon toti obanm operativn hlasovat ve vech ppadech pm demokracie a to asto a z pohodl svho domova i dokonce ze svho mobilnho telefonu. Dnes ji naprost vtina oban minimln jednou denn beztak zkontroluje obsah sv emailov schrnky, nen tedy dvod, pro by nemohli oban vnovat pr dodatench minut rozhodnut, kam m smovat rozvoj jejich obce i zda je nutn ten kter zkon pro jejich vlastn blaho. I pesto, e pslun oban z asovch dvod nen schopen se astnit napklad veejnch projednvn vc veejnch, bude dky internetovmu hlasovn mt monost se zvazn vyjdit k dan problematice napklad volbou z prohlee ve svm mobilnm telefonu. A co je podstatn, me tak init relativn asto, tak jak principy pm demokracie poaduj. dn zatm znm volebn systm nen schopen toto zajistit, a proto se domnvm, e rozen pm demokracie je pmo spojeno s internetovmi systmy hlasovn. Pod slem 1. je uveden jeden z dalch hlavnch pnos internetovch voleb, zajitn vy volisk asti. Tento bod je takt velice dleit a souvis s ji zmiovanm pohodlm volby ze svho domova. Je t mimodn zajmav pro souasnou mladou generaci, kter je zvykl s internetem bn pracovat a vyuvat vhody socilnch st. Napklad je nutn zaznamenat roli internetu v tzv. arabskm jaru roku 2011 v Tunisku, Egypt a dalch zemch severn Afriky a stednho vchodu.
83

Zde hrly zejmna sociln st klovou roli ve svren dlouholetch a

zdnliv stabilnch reim a to i pes slabou penetraci internetu ve spolenosti (v

83

Twitter, Facebook and YouTubes role in Arab Spring , [online], Social Capital Blog [cit. 25.6.2012] <http://socialcapital.wordpress.com/2011/01/26/twitter-facebook-and-youtubesrole-in-tunisia-uprising/>

Strnka 61

Egypt cca 25%

84

). Je tedy zejm, e internet zvyuje zjem zejmna mlad

generace o politick dn. I v esk republice je bhem posledn doby vidt zvyovn politick aktivity na socilnch stch. To jsou ovem pouze nepm indicie co by znamenalo pro voliskou ast pouit internetu. Nicmn existuje jedna zem, kter me bt vzorem pro ostatn a shodou okolnost je v podobn sociln-politick oblasti postkomunistickch zem jako esk republika. Tou zem, kter m dnes ji dostatek zkuenost z internetovch voleb, je Estonsko. V Estonsku probhly v beznu roku 2011 parlamentn volby, bhem nich bylo umonno obanm Estonska jako jedinm z cel Evropsk unie volit on-line pomoc internetu. Toto nebyla ale prvn internetov volba, v Estonsku je umonno volit po internetu od komunlnch voleb v roce 2005. Co se te asti voli, je v Estonsku k dispozici pomrn dobr statistika 85 a ta mluv zcela jasn. Zatmco v tm celm vysplm demokratickm svt je registrovna stagnace i dokonce pokles volisk asti, Estonsko zav opan trend zejmna dky internetovm volim. Od uveden monosti hlasovat online pes internet v roce 2005, kdy v estonskch komunlnch volbch hlasovalo 9 317 oban (co znamenalo cca 2% odevzdanch hlas pi celkov asti 47,4%) se ast rapidn zvyovala. V roce 2007 v parlamentnch volbch u pes internet volilo 5,5% aktivnch voli pi celkov volebn asti 61,9%. Ve volbch do Evropskho parlamentu v roce 2009 bylo online odevzdno ji 14,7% odevzdanch hlas. Pi loskch parlamentnch volbch pak ast internetovch voli peshla 24% pi celkov asti estonskch hlasujcch pes 63%.86 Na nsledujc tabulce je pehledn vidt nrst volebn asti:

84

Dr. Tal Pavel , Who did the Egyptian internet vote for? [online], The Guardian [cit. 25.6.2012] <http://www.guardian.co.uk/media-network-partner-zone-publici/egyptian-internet-vote> 85 Statistics about Internet Voting in Estonia, [online], Estonian National Electoral Committee [cit. 25.6.2012] <http://www.vvk.ee/voting-methods-in-estonia/engindex/statistics/> 86 Internet voting in Estonia necessary to maintain turnout and integrate voters , [online], Kompetenzzentrum fr elektronische Wahlen und Partizipation GmbH [cit. 25.6.2012] <http://www.e-voting.cc/en/internet-voting-in-estonia-necessary-to-maintain-turnout-andintegrate-voters-archive-032011/>

Strnka 62

Tabulka 3: Vzestup volisk asti pi volbch v Estonsku

(Zdroj: http://www.e-voting.cc/wp-content/uploads/2012/05/Estonia__Turnout-300x180.png)

Jakkoliv je mono Estonsko nazvat vjimenm sttem v oblasti elektronizace veejn sprvy (nkdy je ertovn nazvno e-stonsko), je mon oprvnn oekvat podobn vvoj i v jinch sttech po zaveden internetovho hlasovn. Bod . 1 je tedy mon serizn uvdt jako pozitivum internetovho hlasovn. Bod . 2 hovo o rychlosti stn a vyhodnocovn hlas. To obecn nen nutn potvrzovat, potaov kalkulace a vyhodnocen znamen, e v zsad je mon sledovat vsledky ihned po ukonen hlasovn i dokonce prbn a okamit (pokud je teba). Pin opravdu internetov hlasovn ni nklady, jak se udv v bodu . 3? Pesn komparativn daje nejsou kvli nzkmu rozen k dispozici, ale v zsad je mon ci, e celkov nklady na volby signifikantn klesnou. Jsou sice nutn jednorzov vy nklady na vytvoen a zprovoznn celho systmu vetn vydn ipovch karet pro obany, ale nsledn jednotliv hlasovn ji stoj pouze nklady na provoz a drbu systmu. Odpadnou jak nklady na titn volebnch lstk, tak nklady na jejich potn, pevoz, archivaci apod. Dle je nutn si uvdomit, e ada systm doplujc internetov hlasovn, jako je certifikan agentura i distribuce kl je nejen vyuiteln, ale i nutn pro fungovn dalch projekt e-govermentu. Finann prostedky vloen do systmu se tak rozdl mezi nklady na dal projekty, jako je napklad nrodn identifikan prkaz apod.

Strnka 63

Bod . 4. odpovd nejen poadavkm pm demokracie, ale i poadavkm standardn demokracie a je tedy takt prokazatelnm pnosem. Nezpochybnn voliskho hlasu je pi dobr implementaci systmu internetovho hlasovn dleitm kladem v souladu s bodem . 5. Tento bod bv nejastji zpochybovn, proto se jm budu dkladnji zabvat v hodnocen negativnch nmitek proti internetovmu hlasovn.

3.3.2 Nevhody internetovho hlasovn

Nmitka o (ne)bezpenosti internetovho hlasovn, jak uvd bod . 1, je asi jeden z nejastjch argument proti tomuto systmu. Negativn argumenty vychzej zejmna ze patnch zkuenost s elektronickm hlasovnm v USA, kde dolo k v minulosti prokazatelnm manipulacm
87

a jednak z obecn nedvry vi

potaovm systmm. K manipulacm se systmy DRE a podobnmi systmy je nutno jednoznan ci, e lo o prokazateln jinou technologii ve srovnn s internetovm hlasovnm. V zsad byla neoeten manipulace s daty nasbranmi bhem off-line volby z jednotlivch pstroj a neexistence obrannch mechanism umonovala zejmna pozmnit vsledn data pi transferu do centrlnho systmu. Toto u sprvn navrenho systmu ji nehroz. Internetov systm toti pracuje s tzv. asymetrickm ifrovnm a m zabudovan dal mechanizmy auditu a potvrzovn tak, e nelze dan hlas zfalovat. Nen clem tto prce objasnit fungovn asymetrickho ifrovn, bude stait tvrzen vech vdeckch kapacit, e asymetrick ifra a z n odvozen kryptografick postupy, jako je nap. digitln podpis, funguj a jsou pi dobrm navren nezpochybniteln (ostatn jinak by pestalo fungovat bankovnictv, armdn informatika a dolo by zejm i k ekonomickmu kolapsu).

87

A Security Analysis of the Secure Electronic Registration and Voting Experiment, [online], [cit. 25.6.2012] <http://www.servesecurityreport.org/>

Strnka 64

Obrzek 5: : Blokov schma asymetrickho ifrovn

(Zdroj: http://volny.cz/tbu/asym_sifra.html)

Na tomto je zaloen napklad i systm estonskch voleb. Ten vychz z dlouholet, vpravd osvcen politiky estonsk vldy a toti ze skutenosti, e kad plnolet oban je vybaven elektronickm obanskm prkazem (ID card) s ipem, na kterm m uloen digitln certifikt (svj soukrom kl, nebo chcete -li jednodue, jaksi dlouh a neuhodnuteln heslo)
88

. Tento certifikt je oficiln

vydn sttn certifikan autoritou a jeho pedloen (neboli prezentovn kryptografickho vpotu) je prvn identick jako pedloen prkazu bnho (ekvivalent pouit elektronickho podpisu
89

). Dky vlastnictv ipov karty

s digitlnm certifiktem, respektive soukromm klem, me kad oban Estonska hodnovrn a prvoplatn prokzat, e je to on, kdo sed prv za tmto potaem (potebuje k tomu jet samozejm teku ipovch karet a aplikaci, kterou si sthne z volebnho serveru).

88

Internet Voting in Estonia, [online], Estonian National Electoral Committee [cit. 25.6.2012] <http://www.vvk.ee/voting-methods-in-estonia/engindex/> 89 Jak funguje digitln podpis, [online], Interval.cz [cit. 25.6.2012] <http://interval.cz/clanky/jakfunguje-digitalni-podpis/>

Strnka 65

To ovem nen vechno, co pouit asymetrickho ifrovn v internetovm volebnm systmu um. Hlasujc voli takt dky sv ipov kart zaifruje komunikaci s centrlnm volebnm serverem tak, e neexistuje zpsob, jak by se kdokoliv nepovolan mohl dostat ke komunikaci mezi centrlnm serverem a voliem a zjistit jak hlasoval, i ppadn hlas pozmnit. To se dje samozejm automaticky a voli to ani nepozn, pouze napklad klikne na tlatko se jmnem svho kandidta a potvrd ho stejn, jako kdyby hlasoval v anket na svm oblbenm zpravodajskm serveru. Dal formy zabezpeen mou bt ve form rznch typ potvrzen, jak hlas odevzdal. Me mu bt vygenerovno asov raztko i njak anonymn nhodn slo, kter se pak zveejn v seznamu vech odevzdanch hlas na volebnm serveru spolu se zvolenou volbou a kad tak m monost si i dodaten ovit, e jeho hlas byl sprvn zapotn, ani by ho kdokoliv mohl s tm nhodnm slem spojit. Centrln server pak m mimo profesionlnch systm zabezpeen tak, jak je znme napklad z bankovnch systm i propracovan systm auditu, kter ppadn upozorn obsluhu na njak anomlie v provozu i hlasovn. Na zvr k bodu .1 nmitek proti internetovmu hlasovn je teba ci, e samozejm existuj ppady selhn i v dokonalch systmech jako jsou systmy bankovn i vojensk (kter pat k nebezpenjm), ale celkov je systm internetovho hlasovn mnohem bezpenj ne bn paprov volebn lstky v urnch. Bod . 2 nmitek jsem rozebral ji ve a nic nenasvduje tomu, e by byl oprvnn 90. U bodu . 3 nmitek se zejm autor plete, nebo termnem pm volba se rozum volba zastupitele rovnou, nikoliv prostednictvm dalho zastupitele i prostednka (typicky volba prezidenta USA prostednictvm volitel). Internetov hlasovn podmnku pm volby pln. Riziko volby pod ntlakem v bod . 3, i monost nakupovn hlas, je hrozba reln, nikoliv vak njak vy ne u voleb bnm paprovm zpsobem. Volba
90

Mohou volby pes internet zvit volebn ast? , [online], Evropsk parlament [cit. 25.6.2012] <http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/content/20110321STO15986/html/Mohouvolby-p%C5%99es-internet-zv%C3%BD%C5%A1it-volebn%C3%AD-%C3%BA%C4%8Dast>

Strnka 66

pod ntlakem odpovd vbru hotovosti z bankomatu pod namenou pistol, je mon, ale poet je naprosto zanedbateln, tolik pistolnk dn puista mt nikdy nebude. Hrozba kupovn hlas je oproti tomu mnohem vt, nen nereln, e nkdo se rozhodne zaplatit nkomu, aby za urit obnos hlasoval sprvnm zpsobem. Nicmn riziko nen o mnoho vy ne u bnch voleb, kde se obas stv 91. Pro spn proveden nkupu hlas je teba dostaten kontrola a napklad nkolik stejnch hlasovn z jednoho potae by dobr auditor volebnho serveru zachytil mnohem lpe ne pedvn nepouitch lstk korupnkm. Navc existuj hlasy, e situaci, kdy se nkdo za pslun obolus vzd sv pravomoci volit, je teba posuzovat takt jako urit typ volby, nebo volii bn hlasuj za slib materilnho prospchu (sice ne hned hmatatelnho) uinnm politikem. Bod . 5 hovo o vysokch nkladech. Ano, vvoj a testovn bezpenho systmu bude nkladn, mon vce ne jedny bn volby. Nicmn, jak u bylo ve eeno, v dlouhodobm hledisku by ml bt systm internetovho hlasovn mnohem levnj a navc vyvinut aplikace budou slouit i pro jin ely ve sttn sprv a nklady se tak jet rozpotaj. Riziko vyleovn sti obyvatelstva zmiovan v bodu . 6 nmitek proti internetov volb je nmitka oprvnn. Dosud ani v nejvysplejch zemch nem kad domcnost i kad oban pota i pstup k internetu. Pokud by tato zleitost zstala neoeten, dolo by urit k vylenn osob bez internetu i osob sociln slabch z procesu demokracie. Estonsko toto e tm, e paraleln s internetovou volbou lze samozejm volit klasickou cestou (stle pevn vtina oban Estonska vol klasickm zpsobem). Zde tedy odpad argument finannch spor, nebo organizovn klasickch paralelnch voleb nepinese dan spory. Nicmn do budoucnosti lze tuto nmitku eit zprovoznnm hlasovacch pota ve veejnch institucch, jako jsou obecn ady i knihovny, kam budou mt pstup i volii bez pstupu k potai. Bodem . 7 nmitek je mylena nmitka spe vi pm demokracii jako celek. Tedy, e snadn hlasovn umon zneuvn demokracie i povede k hlasovn o
91

stavn soud zruil kvli kupen s hlasy volby v Krupce na Teplicku, [online], Mediafax.cz [cit. 25.6.2012] <http://www.mediafax.cz/politika/3161695-Ustavni-soud-zrusil-kvuli-kupceni-shlasy-volby-v-Krupce-na-Teplicku>

Strnka 67

nesmyslech apod. Toto se ale tk spe nzoru na demokracii jako celku, nikoliv argumentu proti nstroji jako je internetov hlasovn. Tuto nmitku rozeberu ne pi komparaci demokratickch systm. Zvanm argumentem, kter jsem zaregistroval od odbornk zejmna v esk republice je argument, e internetov hlasovn nezaruuje anonymitu, nebo oban se pihls svm certifiktem, kter je jedinen a pslu pouze jemu. Z tchto dvod jsem k nmitkm pidal jet bod . 8, nebo odprci se domnvaj, e by sttn moc mohla zneuvat pi volbch zjitn data, jak kdo hlasoval. Obavy jsou to ale nepodstatn. Existuj a reln funguj systmy, kter prv dky vyuit systm asymetrickho ifrovn umj anonymizovat pihlen a volbu kadho obana, ani by dolo ke ztrt prkaznosti a oprvnnosti tohoto jednn. Velice dobr systm, kter zajist ve, co ve zmnn body poaduj, vyvj t Fakulta elektrotechnick na Vysokm uen technickm v Brn
92

. V podstat se jedn o

zaazen anonymizanho softwaru do komunikanho kanlu mezi pota volie a centrln volebn server. Funguje to tak, e po autorizovan autentizaci (tedy po pihlen volie a zjitn, e je oprvnn hlasovat) dojte k vydn digitlnho hlasovacho tokenu, kter ji nen spojen s dnm seznamem jmen a pod touto anonymn identitou je provedeno faktick hlasovn. I kdyby tak nkdo na rovni sprvce centrlnho volebnho serveru sledoval jak kdo hlasuje, dostal by pouze seznam nhodnch sel, kter by nemohl zptn zrekonstruovat na jmno volie. Internetov hlasovn tedy spluje veker podmnky nejen pm demokracie, ale i vech souasnch zkonnch norem tkajcch se demokratick volby. Nrst internetovch voleb je se zavdnm novch technologi nevyhnuteln a v tzv. informan spolenosti naprosto logick. Existuje sice t siln tlak proti tomuto systmu volby, ale ten se tk novch technologi tm vdy, kdy jsou zavdny. Velkou nechu prokazuj vi systmm internetovch voleb i konzervativn sly ze vech st politickho spektra, jak z levice, tak i z pravice, nebo maj obavu, e internetov volby pilkaj velk mnostv nekonformn ijcch mladch lid, kte mohou hlasovat velice odlin, ne si tyto sly mou pt. To se vak ale tk cel

Autentizan protokoly a ochrana soukrom - Ing. Jan Hajn, VUTBR 2011/2012 (dizertan prce)

92

Strnka 68

filozofie pm demokracie a nzoru na to, zda umonit obanm rychlej a pmj ast na zen spolenosti jako takov. Zvrem tto kapitoly je tedy nutno zdraznit, e nov technologie, jako je internetov hlasovn, po svm zaveden umon tu pravou realizaci konceptu pm demokracie.

Strnka 69

4 Monosti pm demokracie v R

4.1 Komparace pm demokracie s demokraci zastupitelskou

Na vod tto sti bych rd upesnil, co konkrtn bude pedmtem komparace, nebo akoliv je pojem zastupitelsk demokracie dobe definovan, u pojmu pm demokracie tomu tak nen. Je to zejmna z dvod skutenosti, e pm demokracie je ve sv praktick a pouiteln podob mlo rozen a tud je definovan zejmna teoreticky. Srovnvat tedy budu model pm demokracie pro eskou republiku, navren ve, s modelem souasn zastupitelsk demokracie. Jeliko prvky pm demokracie nejsou v R funkn, bude se jednat o komparaci teoretickou za pouit zkoumn zkuenost ze zem, kde pm demokracie funguje. Nejdve pedlome zkladn pro a proti pm demokracii v otzkch a odpovdch, tak jak je odborn veejnost nejastji pedkldala 93:

1. Jsou oban dostaten zral pro pmou demokracii? 2. Je pm demokracie efektivnj ne demokracie zastupitelsk? 3. Opravdu pm demokracie prosazuje demokratick principy? 4. Zvyuje pm demokracie mru odpovdnosti? 5. Sniuje pm demokracie korupci?

93

Debate: Direct democracy , [online], Debatepedia.org [cit. 25.6.2012] <http://debatepedia.idebate.org/en/index.php/Debate:_Direct_democracy>

Strnka 70

6. Je pm demokracie levnj ne demokracie zastupitelsk?

Argumenty pro: 1. Oban ji dnes maj dostatek informac, schopnost a inteligence pro spn aplikovn pm demokracie.
94

Navc je zejm, e demokracie

zastupitelsk je pouze doasn forma demokracie, protoe dve nebylo mon z technickch dvod (mimo vjimky) pmou demokracii funkn aplikovat. Tm kad stava demokratickho sttu m zkladn klauzuli, e oban sami rozhoduj o veejnch a politickch zleitostech, nen tedy dn dvod toto prvo jim omezovat zprostedkovnm skrze zastupitele. Nen tedy mon hovoit o njak zralosti, pokud pijmme ve zmnn klauzule o demokratick roli oban. Vk zralosti je ve vtin zem oficiln stanoven vtinou v rozmez 18-21 let vku obana a nen tak mon stanovovat njakou dal zralost pro praktikovn pm demokracie. Stt by ml ale zajistit podmnky pro fungovn pm demokracie a to je napklad dostatek informac a systm internetovho hlasovn. Je nutno ci, e jak tvrd Lupia a MC Cubbins
95

, oban

nepotebuj nutn veker informace, aby mohli sprvn rozhodnout sta jejich souhrn pipraven odbornky (stejn tak rozhoduje napklad i vlda). Souasn zkuenost s demokraci zastupitelskou navc jasn ukazuje, e ti, kdo jsou finln zvoleni a vykonvaj politickou moc, nejsou ve vtin ppad dn odbornci, o statutu nejlepch oban ani nemluv. Naopak se ukazuje dle prastarho pravidla vce hlav vce v, e nechat o njak vci rozhodnout vechny, jich se to tk, asto znamen lep rozhodnut ne rozhodnut jednoho odbornka. Jsou snad

94

Nekompetentnost, [online], Iniciativa za Spravedliv Obecn Referendum [cit. 25.6.2012] <http://www.spravedlivereferendum.cz/argumenty/97-nekompetentnost.html> 95 Lupia and McCubbins, The Democratic Dilemma, [online], WikiSummary [cit. 25.6.2012] <http://wikisum.com/w/Lupia_and_McCubbins:_The_Democratic_Dilemma>

Strnka 71

oban vcarska zralej, i oban USA vysplej ne oban jinch zem? 2. Ano, pokud je systm rozhodovn v rmci pm demokracie efektivn. Lze hovoit o tom, e pm demokracie je tak efektivn, jak efektivn je hlasovac a rozhodovac systm. Podmnkou spnho rozen pm demokracie je tedy napklad zaveden internetovho hlasovn pro vechny obany a nastaven efektivnch rozhodovacch mechanism. Na pkladu vcarska je vidt, e pm demokracie me pinet do systmu stabilitu, by pin i rznorodost. Podobn situace je i v USA na lokln rovni a lze tedy oekvat podobn vsledky i jinde (pokud vezmeme v vahu rozdln vchoz podmnky). 3. Nen jin demokracie ne demokracie pm. Veker typy zastupitelskch i nepmch demokraci jsou pouze z technickch dvod nhrakou za demokracii pmou. Pokud pipustme, e oban z jakhokoliv dvodu nemohou vykonvat svoji vli pmo, ale potebuj nkoho rozumnho, kter bude za n rozhodovat, nejde ji o demokracii, ale o jaksi patriarchln systm. Stranick systm je neastn konsekvence nemonosti praktikovat demokracii pmou. Jist, oban mohou bti ovlivnni mdii a rozhodnout pod vlivem emoc, dky iniciativm jinch oban mohou ale svj omyl brzo odhalit a svoji chybu opravit. Navc se zd, e dnen zastupitel jsou ovlivovni nejen mdii mnohem vce, ne me bt ovlivnno cel obyvatelstvo. 4. Ano, oban, kter pmo rozhoduje o svm osudu, si mnohem vce uvdomuje svoji odpovdnost a rozhoduje tak s vt rozvahou. Oproti tomu redukovn odpovdnosti na volby zastupitel jednou za 4-5 let nepin dnou odpovdnost a vyvolv v lidech pocit, e stejn nemohou nic zmnit (co je vidt na nzk volebn asti v zastupitelskch demokracich). Naprost vtina referend v zemch, kde jsou oban na pmou demokracii zvykl, pin mnohem vt voliskou ast ne

Strnka 72

napklad bn parlamentn volby v zemch, kde oban pmo rozhodovat nemou 96. 5. Ano, prokazateln sniuje. Vude tam, kde rozhoduj pmo oban, dolo ke snen nklad na veejn projekty o korupn poloky 97. Zastupitel maj tendenci rozhodovat ve prospch lobbist i ntlakovch skupin, navc ve stranickch systmech jsou vtinou zastupitel, a chtj i ne, pmo soust korupnch skupin, co pin ve veejnch rozpotech neblahou reii navc. Pm demokracie sn vliv lobbistickch a korupnch skupin a tm takt zlevn sttn sprvu. 6. Ano, pm demokracie je relativn levn 98. Dle znmch daj napklad vcarskho kanclstv
99

stoj nrodn iniciativa a referendum

v kombinaci s protinvrhem kolem 1 franku na volie. Referenda v USA pak stoj kolem 80 cent na volie a proces iniciativy a referenda v Kalifornii pak pouze nkolik milin dolar, co je pi srovnn s potem obyvatelstva naprosto marginln 100. To jsou ale pouze referenda provdn klasickou volbou, pi pouit internetovho hlasovn pak cena klesne na minimum. Pm demokracie bude tedy levnj ne demokracie zastupitelsk, zejmna pot, co dojde k redukci klasickch parlamentnch sbor.

Argumenty proti: 1. Nejastjm argumentem proti pm demokracii je argument, e oban nejsou pipraveni na pm zen vc veejnch, nemaj dostatek informac a nejsou v danch vcech odbornci, proto mus bt zenm

96

Plin zatovn a volisk nava, [online], Iniciativa za Spravedliv Obecn Referendum [cit. 25.6.2012] <http://www.spravedlivereferendum.cz/argumenty/104-prilisne-zatezovani-avolicska-unava.html> 97 Kapitola IIIc. 98 John F. Knutsen, Direct Democracy, [online], Blueprint for a new confederation [cit. 25.6.2012] <http://www.basiclaw.net/Principles/Direct%20democracy.htm> 99 Kendall and Louw, Let the People Govern, Amagi, 1989, str. 135 100 John F. Knutsen, Direct Democracy, [online], Blueprint for a new confederation [cit. 25.6.2012] <http://www.basiclaw.net/Principles/Direct%20democracy.htm>

Strnka 73

sttu poveni odbornci a ti nejlep ze vech oban, aby stt mohl fungovat. Zvolen zstupci jsou odbornci v dan vci a jsou morln a charakterov nejlep ze vech oban, proto rozhoduj lpe ne bn oban, kter na zen sttu nem ani as. Navc je riziko, e masy mohou bti zmanipulovny mdii. 2. Pm demokracie v souasn dob neumouje efektivnj rozhodovn ne demokracie zastupitelsk, nebo pi nrstu populace nelze rychle a efektivn zajistit rozhodovn vem lidem. V podstat toto je dvod, pro byla demokracie zastupitelsk zavedena, nebo velk mnostv oban si ze svho stedu vybere jedince, kterm dvuje tak, e jim umon rozhodovat za n. Pm demokracie takt pin mn stability, ne napklad vtinov systm zastupitelsk demokracie 101. 3. Ji Platn kritizoval
102

, e pli demokracie vede k anarchii a modern

pm demokracie pli podlh populistickm nladm i mediln propagand. Navc jsou mnohde referenda asto formou protestu a nemaj s demokraci nic spolenho, pinej vce komplikac a mohou bt nefrov vi jinm nzorovm skupinm. Navc, aby byla pm demokracie efektivn, je teba ji mnohdy pli zjednoduit (na ANO/NE) a tm se mohou ztratit dleit detaily problmu a tak vst k nesprvnm rozhodnutm. 4. Pm demokracie nepin vt odpovdnost, nebo nikdo nen odpovdn za patnou volbu. V demokracii zastupitelsk se zastupitel sna, aby byli znovu zvoleni a proto rozhoduj pro blaho svch voli. 5. Snen korupce dky pm demokracii nen zatm prokzno. Navc je zde riziko, e finann siln skupina me ovlivnit veejn mnn ve svj prospch.

101

Argument: Direct democracy enables unfortunate minority rule [online], Debatepedia.org [cit. 25.6.2012] <http://debatepedia.idebate.org/en/index.php/Argument:_Direct_ democracy_enables_unfortunate_minority_rule> 102 Kapitola 1a

Strnka 74

6. Pm demokracie je levn, pokud se aplikuje zdka i v malch pomrech. Pokud se vak bude volit pli asto klasickou cestou a bez pravy celho systmu, budou nklady velk.

Je pm demokracie lep ne demokracie zastupitelsk? Pokud zvme ve uveden zkladn otzky a odpovdi na n, meme si uinit obrzek o tom, zda je pm demokracie lep ne demokracie zastupitelsk. Jako vtina zleitost je i odpov na otzku, zda je pm demokracie lep ne demokracie zastupitelsk, vc relativn. Zle jakm pohledem se na problm dvme. Z pohledu osob napojench na stvajc establishment, z pohledu oligarchick ekonomick skupiny i lobbistickch osob, kte ve sv podstat ij ze souasnho systmu, se mus nutn zdt pm demokracie jako ohroen. Takt i urit osoby konzervativnho pohledu na svt, kter nemus bt nutn zainteresovn na stvajcm modelu demokracie, mohou mt velk problmy svit fungovn njak zem do rukou plebsu, ili obyejnm lidem. I pro nkter dal kategorie oban me bt pedstava o nejlepm systmu podobn osvcen monarchii, kde zdnliv neomyln a (veho)schopn oligarchov d svt pro dobro vech. J se vak na komparaci pm demokracie versus demokracie zastupitelsk dvm z pohledu bnho lovka a ve svtle souasnch celosvtovch problm. A z tohoto pohledu je tk dojt k jinmu nzoru, ne e pm demokracie je systm, kter by ml demokracii zastupitelskou nahradit. Zkladn vaha je v tom, e vlastn zastupitelsk demokracie je jen technick nhraka demokracie pm a to v situaci, kdy nebylo technicky mon zvldnout hlasovn velkho potu oban. Zastupitelsk demokracie tedy pouze doasn nahrazuje demokracii pmou. Pijmeme-li tezi, e veker moc pat lidu, je ideln naplnn tto klauzule mon pouze pomoc pm demokracie. Zastupitelsk demokracie je tedy pouze jaksi nutn kompromis v situaci, kdy technicky i organizan nen mon zajistit vem obanm monost se vyjdit.

Strnka 75

Navc je zejm, e v souasn dob zav systm zastupitelsk demokracie krizi, kter je vyvolan odtrenm moci od zjm oban. Je sice mon sten systm zastupitelsk demokracie reformovat odstrannm podzenosti stranickm i skupinovm zjmm, ale (pokud je to vbec mon) je to pouze doasn een. asto zmiovan obansk spolenost je takt opt jen urit kompromis a snaha odstranit zkorumpovan mechanismy stranickho systmu jinm systmem zaloenm na prosazovn vle zk skupiny. Tedy z pohledu demokracie nen jin volby, ne demokracie pm. U konkrtnho proveden implementace pm demokracie je mon debata (jak odpovdi na ve poloen otzky ukazuj), co je v konkrtnm ppad vhodnj. Zatm znm vsledky srovnn ale ukazuj na systmy s (by i sten) implementovanou pmou demokraci. Klasickm pkladem je vcarsko. Kritici vytaj pm demokracii mon vnen nestability do politickho systmu, pokud je zastupitelsk demokracie pli kombinovan s demokraci pmou. vcarsk model nic takovho ale nepotvrzuje, naopak pi srovnn s jinmi zemmi, kde se vldy stdaj jak na bcm psu, maj tradin stranicky fragmentovan vldy ve vcarsku pomrnou stabilitu, kter pin zemi i vraznou ekonomickou prosperitu. V USA nebyla takt ve vtm rozsahu pozorovna nestabilita na sttn i lokln rovni, kter by byla vyvolna aplikac pm demokracie, by je v USA mon hlasovat i o tak kontraverznch tmatech, jako je daov zaten oban i trest smrti. Tedy i kombinace zastupitelskho systmu se systmem pm demokracie je funkn a pin i neekan prvky, jako je stabilita a prosperita. Srovnn nkladnosti obou systm je zatm mon pouze sten a nepmo. Nklady na podn referenda jsou relativn nzk a po implementaci internetovch volebnch systm dle jet klesnou. Obecn lze ci, e kombinace obou demokratickch systm je dra ne jeden z nich samostatn, ale tot lze ci o demokracii veobecn, e je dra ne centralizovan systmy. Na druh stran, pokud zapotme pnos v odstrann korupn reie, kter se objevuje ve sttnch rozpotech zastupitelskch demokraci, lze implementac pm demokracie vrazn uetit na vech rovnch. Dobe zdokumentovanm pkladem zskanch spor je

Strnka 76

ppad implementace pm demokracie na obecn rovni v brazilskm Porto Alegre

103

. A v neposledn ad vhod pm demokracie je prost zataen oban do

rozhodovacho procesu, nrst jejich obanskho sebeuvdomn a odpovdnosti za vci veejn. To povauji za tm nejdleitj pnos pm demokracie. Negativita a rezignace oban, kterou meme vidt v souasnch zastupitelskch systmech, pin i veobecn pokles efektivity spoleenskho systmu a pokles ivotn rovn ve vech mtkch. Pokud pm demokracie pithne obany do rozhodovn, projev se to i na celkovm nrstu ivotn rovn, jak je to prokzno empiricky a prakticky v minulosti byla vdy pm mra mezi prosperitou a hloubkou demokracie.

4.2 Souasn stav

Platn stava esk republiky ze dne 16. Prosince 1992
104

ve svm lnku . 2

odst. 1 uvd, e: Lid je zdrojem veker sttn moci; vykonv ji prostednictvm orgn moci zkonodrn, vkonn a soudn. a nsledn v lnku . 5 Politick systm je zaloen na svobodnm a dobrovolnm vzniku a voln souti politickch stran respektujcch zkladn demokratick principy a odmtajcch nsil jako prostedek k prosazovn svch zjm. lnek . 2 v ustanoven odst. 2 sice umouje implementaci pm demokracie pomoc separtnch stavnch zkon, ale celkov je stava R stavou typick zastupitelsk demokracie. Bohuel takto, i pes dlouholetou snahu mnoha obanskch organizac a oban samotnch o zaveden prvk pm demokracie to vypad i v prvnm du esk republiky. Pm demokracie v R tm neexistuje. A to i pes zajmav fakt, e napklad jeden prvek pm demokracie, tzv. recall, byl v omezen podob uzkonn v prvnm du v obdob socialismu. V zkon o volbch do Nrodnho

103 104

Kapitola IIIc stava esk republiky, [online], Parlament R, Poslaneck snmovna [cit. 25.6.2012] <http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html>

Strnka 77

shromdn . 27/1954 Sb. je v 51

105

eeno odvoln jednotlivch poslanc

Nrodnho shromdn volii na nvrh Nrodn fronty. V praxi ovem k odvoln poslanc tmto zpsobem nikdy nedolo, nebo o jejich funkcch rozhodovaly orgny KS a nikoliv oban. V souasn dob je jedinm prvkem z pm demokracie, kter je zkonn oeten v prvnm du R, pouze mstn referendum v zkon o mstnm referendu . 22/2004 Sb.
106

a od roku 2011 obdobn referendum na krajsk rovni upraven

zkonem . 118/2010 Sb. 107 Referendum na celosttn rovni neexistuje, by ei v nm mli monost jednou hlasovat a to v referendu o vstupu do Evropsk unie v roce 2003, k emu byl ale schvlen speciln ad hoc stavn zkon . 515/2002 Sb. 108 a nelze to povaovat za implementaci pm demokracie, nebo referendum o tto zleitosti bylo doporuovno samotnou EU. Zkon o celosttnm referendu byl od roku 1993 mnohokrt navren a pedloen do parlamentu ke schvlen, ale kvli obavm velkch stran o ztrtu vlivu, nebyl nikdy pijat. Nvrh celosttnho referenda byl pedloen do parlamentu nkolikrt (2010 a 2011) SSD a naposledy zamtnut ji v 1. ten
109

. Zatm posledn pokus

uinila koncem roku 2011 strana Vci veejn, kter m pmou demokracii pmo ve svm stranickm programu, pedloenm vld nvrhu znan oezanho stavnho zkona o celosttnm referendu 110. Tento nvrh ale bohuel kvli dodaten vloen podmnce (bez kter by zejm ani tento nvrh v koalin vld neproel), aby referendum musely schvlit stavn vtinou ob komory parlamentu, neml s pmou demokraci nic doinn. Oban esk republiky mohou tedy praktikovat pmou demokracii pouze na obecn a krajsk rovni a to jet ve velice omezen a zten roli. Obecn referendum mou navrhnout iniciativa oprvnnch oban s potem podpis dle

105 106

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1954-27#f3313352 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-22#f2495027 107 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-118 108 http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=3998 109 Snmovn tisky, Heslo Referendum, [online], Poslaneck snmovna [cit. 25.6.2012] <http://www.psp.cz/ff/0c/c3/6a/08.htm> 110 Peake pipravila stavn zkon o celosttnch referendech, [online], esk noviny [cit. 25.6.2012] <http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/peake-pripravila-ustavni-zakon-ocelostatnich-referendech/700405?utm_source=rss&utm_medium=feed>

Strnka 78

velikosti obce (od 6% do 30% 111), nebo obec samotn. Finln rozhodnut o tom, zda se obecn referendum bude konat i ne, m ale zastupitelstvo obce. Lze hlasovat pouze o otzkch patcch do samostatn psobnosti obce, 112 na kter lze odpovdt Ano i Ne. Je tedy teba dobe dbt nvrhu otzky, aby odpov byla jasn. Existuje t seznam otzek, o kterch nelze hlasovat 113, jako je napklad odvoln starosty i o mstnch poplatcch. Referendum je platn, pokud hlasuje vce ne 35% vech oprvnnch voli a pro zastupitelstvo je zvazn, hlasovala-li pro n nadpolovin vtina oprvnnch osob, kter se mstnho referenda zastnily a alespo 25 % oprvnnch osob zapsanch v seznamech oprvnnch osob 114 . Krajsk referendum je obdoba referenda obecnho, ale na krajsk rovni a o zleitostech v samostatn psobnosti kraje
115

. Opt je vymezen okruh vc, o

kterch nelze hlasovat, jako nap. rozpoet kraje, obecn zvazn vyhlka kraje, zzen i zruen krajskch orgn nebo volba i odvoln hejtmana kraje, jeho nmstk a dalch jmenovanch i volench len krajskch orgn kadho, koho podpo alespo 6 % k volb oprvnnch osob
116

. O vypsn . Platn je

krajskho referenda rozhoduje vhradn zastupitelstvo kraje na nvrh zastupitel a

117

referendum tehdy, pokud se ho zastn alespo 35 % vech oprvnnch voli a rozhodnut je pak pro zastupitelstvo a orgny kraje zvazn tehdy, jestlie se pro nj vyslov nadpolovin vtina hlasujcch a alespo 25 % oprvnnch osob zapsanch v seznamech oprvnnch osob 118. Referenda v eskm prosted (zatm) urit nepat k bnmu jevu. Jako pklad jmenujme prvn podan mstn referendum uskutenn v R - v Tboe o nov silnici pes botanickou zahradu konan v listopadu 2000 a dosud nejvt mstn referendum - v Brn o odsunu hlavnho ndra se konalo v sobotu 9. 10. 2004 119.

111 112

8 odst. 2 zkona o mstnm referendu zkon o obcch ( 84, 85, 102 - kter uruj kompetence zastupitelstva a rady obce) 113 7 zkona o mstnm referendu 114 48 zkona o mstnm referendu 115 2 odst. 1 a 4 zkona . 129/2000 Sb., o krajch 116 7 zkona o krajskm referendu 117 8 zkona o krajskm referendu 118 48 zkona o krajskm referendu 119 Pklady uskutennho mstnho referenda [online], Portl Obansk spolenost [cit. 25.6.2012] <http://obcan.ecn.cz/index.shtml?w=u&x=143690>

Strnka 79

Je zejm, e tento neuten stav v praktikovn pm demokracie je nutn zmnit.

4.3 Reln monosti implementace pm demokracie v R

Ne se pokusm shrnout reln monosti implementace pm demokracie v esk republice. Jedn se o soubor pravidel, kter by umonily zskat obanm esk republiky kontrolu nad vcmi veejnmi a to pi kombinaci jistch prvk demokracie zastupitelsk v nkterch oblastech.

4.3.1 Pm demokracie na celosttn rovni

Zanme tm nejdleitjm, implementac pm demokracie na celosttn vrcholn rovni. Zkladem je opt iniciativa a referendum a to zejmna pi zmnch stavy, ale i dal legislativy. Zrove v souladu s nzorem odborn veejnosti nedojde k futuristickmu kompletnmu nahrazen demokracie zastupitelsk, ale k jej podstatn redukci, reformaci a doplnn. Ped nvrhem jednotlivch prvk pm demokracie bych navrhl formu technickho proveden hlasovn. Veker hlasovn bude probhat technikou internetovho hlasovn. Kad oban bude vybaven elektronickm obanskm prkazem (e-ID) ve form ipov karty (smart card) a na ipu bude mt uloen digitln certifikt s pslunmi kli. Pi samotnm hlasovn zasune svj prkaz do teky ipovch karet pipojen k potai, pipoj se na hlasovac strnku (server provozovan nap. ministerstvem vnitra) a po autentizaci (me bt napklad poadovno zadn PINu) bude mt monost zvolit typ hlasovn a kliknout na svoji volbu. Po odvolen obdr potvrzen, kde bude vygenerovn speciln uniktn kd (UID) kadho hlasovn a jeho volba. Voli si bude moci po skonen hlasovn provit zapoten hlasu na seznamu, kter bude nsledn zveejnn na volebnm serveru a bude obsahovat ve zmnn anonymn kd a zapoten hlas. Tento systm bude vyuvn pro hlasovn nejen na celosttn rovni, ale zpstupnn i na rovnch krajskch a obecnch. Obdobn systm bude t vyuvn pro iniciativn a

Strnka 80

petin innost, vloit petici bude mon po nasbrn uritho minimlnho potu hlas, aby byla zajitna ochrana proti zneuvn a nepehlednosti. Obecn eeno, nvrh celho systmu mus dbt na ergonomii a pehlednost, nepehledn hlasovac rozhran me vst k neochot lid vbec hlasovat. Znevhodnn oban (invalid, v domov dchodc, sociln slab bez internetu i potae) budou mt k dispozici volebn terminly (kiosky i potae s monost internetov volby) na kadm obecnm ad i ve veejnch institucch jako jsou knihovny, vybran ady, domovy dchodc, koly apod. Sociln pracovnci budou mt k dispozici penosn volebn potae pro osoby bez monost pohybu. Navrhuji tedy zavst nsledujc prvky pm demokracie (nvrhy k diskuzi): 1. Monost zmny stavy pouze referendem (mandatornm) na nvrh prezidenta, parlamentu (poslanc), ppadn t pedsedy vldy. Bude ale umonno i fakultativn referendum o prav stavy na zklad poadavku obansk iniciativy, pokud o to pod vznamn poet voli (mezi 5-10%). Souhlas se zmnou stavy by ml bt v referendu nadpolovin vtinou z minimln poloviny registrovanch voli. 2. Navrhovat zkony by mimo vldy (prezidenta) i parlamentu mohla i veejnost. V internetovm hlasovn by volii schvalovali veker pedkldan zkony. Obdobn pravidla, jako pi zmnch stavy, by mla platit i pi legislativnch nvrzch, pouze qurum k vyvoln legislativnho referenda a schvlen nvrhu by mlo bt pirozen ni mla by stait iniciativa o 1% registrovanch voli a souhlas prost vtiny. Nvrhy vypracovan veejnost a opaten dostatenm potem podpis by byly pedny odbornmu legislativnmu orgnu k posouzen i ppadn prav a pak schvalovny referendem s monost protinvrhu (pro vyvoln protinvrhu by platila stejn pravidla jako pro vyvoln samotnho referenda). 3. Zleitost, o kterch by nesmlo bt hlasovno v referendu, by mlo bt co nejmn (byly by uvedeny v stav). Jednalo by se zejmna o problematiku obrany, omezen lidskch prv ostatnch lid, ppadn

Strnka 81

daov zleitosti na sttn rovni (napklad mimo rmec uritho rozmez). Tyto problmy by eil redukovan parlament (jedna komora) neplacench zastupitel volench vtinovm systmem v jednomandtovch obvodech z kandidt z ad jednotlivc, obanskch sdruen i politickch stran. Parlament by ml vhradn pravomoc pi schvalovn nich prvnch pedpis, jako jsou vyhlky apod. 4. Hlavou sttu by byl pmo volen prezident s pravomocemi prezidentskho systmu (sm by si zformoval vldu). Prezident by byl odvolateln za uritch podmnek veejnm hlasovnm (tzv. recall) a to buto automaticky vyvolanm (pokud by poruil stavu i zkony) anebo max. jednou za rok na zklad dosti obansk iniciativy 1% oprvnnch voli. 5. Pmo volen by byli t dal klov funkcioni mimo samotnou vldu (nap. policejn editel, editel kontrolnho adu apod.). Tito pedstavitel by byli odvolateln recallem vyvolanm iniciativou minimln 12% z potu voli, ktermi byl pedmtn ednk zvolen. Recall by mohl bt vyvoln pouze jedenkrt do roka, nejdve rok po zvolen funkcione do adu. 6. stavn soud by ml monost na vyzvn kad referendum pezkoumat bhem 30 dn ped jeho vyhlenm. Kad nvrh bude na hlasovacm serveru zveejnn po uritou dobu (nap. 30 dn) a tak bude mt kad oban dostatek asu podlet se na pm demokracii, i pokud navtv volebn strnky nap. jen jednou tdn.

4.3.2 Pm demokracie na lokln rovni

Implementace pm demokracie v esk republice na obecn a krajsk rovni je mnohem jednodu ne na rovni celosttn. Pokud se podvme na systm fungovn obecnch zastupitelstev, je mon je ji dnes za uritch podmnek tm pln nahradit demokraci pmou. Zde jsou m nvrhy pro obce a kraje:

Strnka 82

1. Zastupitelstva obc a kraj jsou zcela i sten zruena, na jejich prci nen nic, co by okamit nemohli vykonvat obyvatel sami pomoc internetovho hlasovn. Veejn zasedn zastupitelstva, konan prmrn jednou za dva msce, jsou pln nahrazena referendy. Veden obce je pouze povinno pipravit podklady k tomuto hlasovn a vsledkem se nsledn dit. Rozsah hlasovn je zcela obdobn jako problematika nyn projednvna na veejnch schzch. 2. Starosta obce (hejtman kraje) je volen obany v pm volb z kandidtnch listin vzelch z primrnho hlasovn o vech ppadnch zjemcch na tento post. Kandidovat a nominovat se do primrnch voleb me kad oban, kter m v mst trval bydlit. Do pm volby postupuje deset (v krajskch volbch dvacet) kandidt s nejvym potem hlas. Kandidt, kter dostane v pm volb nejvy poet hlas je zvolen starostou (hejtmanem), dal dva (a vce dle velikosti obce i kraje) v poad jsou zvoleni mstostarosty (zstupci hejtmana). Oban t v pm volb ur, zda tito zvolen pedstavitel obce budou placeni i ne (plat nech je urovn jednotn a odvozuje se od rozpotu obce a jejho hospodaen). Tito pedstavitel mohou bt obany odvoln recallem, kter se kon tehdy, pokud minimln 12% z potu oban, ktermi byli pvodn zvoleni, vyjd podpisem iniciativy nespokojenost s jejich prac. Recall je mon provst jednou za rok, nejdve vak 12 msc po zvolen odvolvanch pedstavitel. 3. Bod 2. plat i pro vedouc pracovnky obecnch orgn jako je obecn policie, mstsk, veejn i veobecn prospn spolenosti (editel), kde nen nutn specifick odbornost, i kter nepodlhaj zkonu o veejn slub. 4. Legislativu v kompetenci obc i kraj schvaluj mandatorn jejich obyvatel takt v internetovm hlasovn prostou vtinou hlas. Oban mohou podvat vlastn legislativn nvrhy i poadavky, kter by zavazovaly veden obce njakm zpsobem jednat (napklad zavzat veden obce k innosti vedouc k vstavb kanalizace apod.), pokud

Strnka 83

vytvo iniciativu s minimlnm potem 1% oprvnnch voli. Z monost kolovat referendem pmo pedstavitele obce by mly bt ohledupln vybrny ppady, kter by nebyly vhodn, ppadn jmenovat v zkon implicitn ty, kde to mon bude. Nevhodnm pouvnm by toti mohlo dojt k protichdnm nvrhm (napklad jedno referendum by poadovala po starostovi zajistit vstavbu nap. silnice, jin by ho zvazn vyzvalo, aby tak neinil). 5. V ppadech, kdy bude nutn nronj projednvn problm i bude rozhodovno o problmech, kter nelze vyeit internetovm hlasovnm (typickm pkladem je projednvn zemnch pln a vstavby veobecn), budou vytvoeny obansk komise. Pokud se oban nedohodnou na svch zstupcch (napklad bude jich pli mnoho), budou lenov komis vybrni losem. Vsledek prce obanskch komis, nejlpe ve variantch (s odvodnnm), bude pedloen volim v referendu. Soust zejmna zemnho plnovn mus bt naprosto jednoznan vytvoen pravidla. Regulace vstavby mus bt provdna obecn a nepmou cestou pomoc zemnch a regulanch pln vytvoench za ve zmnn participace veejnosti. Nelze dopustit zneuvn referend k tomu, aby bylo mon, napklad na ji v zemnm plnu schvlen lokalit, selektivn hlasovat o prvech jednotlivch osob nco postavit apod. Soust pravidel mus bt samozejm funkn prvn stt umoujc sporn ppady rychle posoudit soudem. S legislativou pijatou referendem by se mlo zachzet stejn jako s legislativou pijatou souasnm procesem, tedy mus existovat monost pro osoby doten obrtit se na soud k proven, zda zsah do jejich prv nepekrauje uritou mez. Ve zmnn nvrhy je nutno povaovat za maximalistick, by stoupenci radiklnch forem pm demokracie mohou mt nmitky, e je zde sten, by v omezen podob ponechna jaksi forma demokracie zastupitelsk. Domnvm se

Strnka 84

ale, e pro souasn stupe historickch zkuenost, zejmna v prostoru na esk republiky, je i sada ve zmnnch nvrh pomrn radikln.

4.3.3 Postup implementace pm demokracie.

Teoretick nvrh prvk pm demokracie je vc jedna, jejich praktick zakomponovn do eskho prvnho du vc druh. Jak dle postupovat? V prvn ad by ve zmnn nvrhy mly bt pedloeny irok diskuzi a nsledn v akceptovateln form upraveny do parafovanho znn. Pak jsou v zsad mon dva zpsoby pijet pm demokracie: 1. Pokud se najde stavn vtina dostaten pesvdench a osvcench poslanc, je mon pijmout modifikovanou stavu plus sadu zkladnch zkon a po nabyt prvn moci pemnit demokracii zastupitelskou na demokracii pmou. To by bylo ale pli jednoduch a kad asi tu, e v naich podmnkch nerealizovateln, sta se podvat na pstup klovch politickch sil k celosttnmu referendu. 2. Postupn, pomal a asi i bolestiv pijmn reformnch zkon, a se budou moci iniciativy chopit sami oban. Jakkoliv politick sla, podporujc pmou demokracii, bude muset minimln v esk republice potat s aplikovnm pouze bodu 2. Tedy pjde o nron a zdlouhav proces hledn koncensu a pijmn jednoho zkona postupn za druhm. Jako klov a prvn krok povauji pijmut stavnho zkona upravujc konn celosttnho zvaznho referenda v ivotaschopn podob. Zejmna proces vlastn iniciativy vedouc k vyhlen tohoto referenda je klov referendum vypsan i schvlen zkonodrnm sborem nepovauji za implementaci pm demokracie, ale pouze za urit pokus o populistick plebiscit. Praktick zkuenosti z podn tchto zvaznch referend a iniciativ budou pak milnkem k roziovn pm demokracie v dalch oblastech. Zejmna na lokln a obecn rovni je mon postoupit s referendem mon i dve ne s tm celosttnm. Nemusely by bt takov obavy z novelizac pslunch zkon smrem k sniovn poadovanch kvt pro zvaznost i vyhlen obecnch i krajskch referend. Rozen monost o em hlasovat, je dal krok pozitivnm smr.

Strnka 85

Dleitm krokem bude pipravit infrastrukturu sttn sprvy k realizaci internetovch voleb. Estonsko me jt pkladem, by vlda R propsla monost plonho zaveden elektronickch obanskch prkaz. V pvodnm nvrhu zkona o obanskch prkazech bylo zakotveno vydvn pouze prkazu s ipem, tedy prkazu potencionln vhodnho pro implementaci internetovho hlasovn po vzoru Estonska. I pes odpor odbornk bylo ale ve finln verzi zkona stanoveno, e z spornch dvod se budou vydvat od 1. 1. 2012 verze obanskch prkaz dv. Jedna verze bez ipu (jen plastov kartika jako doposud) a jedna verze s ipem (EID) zpoplatnna ale pomrn vysokm sprvnm poplatkem. Odbornci poukazovali, e spory budou minimln (spora zskan levnjm OP bez ipu je negovna dvoj agendou), ale zpoplatnn elektronick verze povede k tomu, e ho nikdo nebude poadovat a tud ani nikdo nebude vyvjet aplikace pro tento typ. V budoucnosti bude tedy nutn implicitn vydvat jenom e-ID a to bez poplatku, jinak nikdy nedojde k masivnmu rozen elektronickch OP nutnch pro realizovn projektu internetovch voleb. V tto fzi bude pak mon pijmout zkon umoujc nejen legislativn referendum, ale i pslunou iniciativu, kter povede k monosti, aby oban sami mohli navrhnout zmnu i pijet njakho zkona i stavy pomoc celosttnho referenda. Toto bude klov krok, nebo pokud se poda toto schvlit, politici i konzervativn sly nebudou mt pak monost implementaci pm demokracie brnit, pokud se tak oban rozhodnou pro jej pijet. J se dokonce domnvm, e k pijet klovch zkon a zmn stavy k pemn demokracie zastupitelsk na pmou je referendum a souhlas vech voli pmo nezbytn. Tmto tedy dostanou oban monost sami pmou demokracii dle prohlubovat rychleji i pomaleji. Opravdov vznam pak dostane termn pm demokracii a v ppad, pokud dojde ke spojen ve uveden monosti pmo iniciovat legislativn zmny a monosti rychle a bezpen volit pes internet. Aby se dolo a k tomuto bodu, bude nutn dlouh a nron prce. Mus dojt k nrstu propagace prvk pm demokracie a do pozic umoujcch prosazovat legislativn zmny se mus dostat osoby, kter ve spoluprci s veejnost piprav a prosad postupn zmny. Bude nutn spoluprce vech subjekt podporujc pmou demokracii, by mezi nimi jsou

Strnka 86

jinak zsadn nzorov rozdly oban si nakonec sami rozhodnou, jakou konkrtn implementaci pm demokracie (a jestli vbec) chtj pokud dostanou tu monost.

Strnka 87

Zvr

Je pm demokracie politick systm pro 21. stolet? Takto zn hlavn otzka tto prce. Odpov je jist ctit z vyznn cel prce: Ano, pm demokracie je politick systm vhodn pro obany 21. stolet a autor se dokonce domnv, e se jedn v zsad o jedin politick systm, kter by zaruil vyvarovn se kolapsu civilizace, tak jak nkte politologov hroz 120. Podvme-li se do minulosti, formy pm demokracie byly ve starovku a stedovku vyuvny nrody, kde byli svobodn oban zodpovdni sami za sebe a pm demokracie se odvozovala od jejch schopnost si ji vybojovat se zbran v ruce. Vtina oban antickch Atn slouila v atnskm nmonictvu a podlela se tak na kolonizovn velk sti helnskho prostoru. Zrove vichni svobodn atnt oban tvoili vojenskou moc, o kterou se atnsk demokracie oprala. Stedovk vcarsko je vnmno podobn, svobodu vybojovali oban kanton Uri, Schwyz a Unterwalden v boji proti feudlnm sousedm. V kolonich Nov Anglie byli zkladem spolenosti svobodn a ozbrojen kolonist, kte praktikovali pmou demokracie na tzv. Town Meeting. Kam tm smuji pm demokracie nebyla dar jakhosi dobrotivho feudla, kter jednoho dne zjistil, e oban by mli mt vce monost dit sv zleitosti. Poadavek na praktikovn pm demokracie vzeel od svobodnch, ozbrojench oban, kte nevhali zvednout tyto zbran na obranu svch prv. I pro stedovkho feudla i antickho oligarchu nen jednoduch vnutit podzenost obanm, kte umj dobe mvat meem a nevhaj ho pout. To je historick zklad pm demokracie. Otzku njak vysplosti i obyvatelstva k praktikovn pm demokracie jsem ji eil ve a piklnm se k nzoru, e odpovdnost za vlastn osud je nco, na co stejn jako napklad na rodiovstv, nen nutn njak kurz i vzdln. Samozejm, nkdo je lep rodi a nkdo hor politik ale nelze tmto

120

Profesor Krej: Bude vlka. Tady jsou dvody, [online], Parlamentn Listy.cz [cit. 25.6.2012] <http://www.parlamentnilisty.cz/rss/zpravy/Profesor-Krejci-Bude-valka-Tady-jsou-duvody211914>

Strnka 88

argumentovat pi odprn pirozench prv lovka, jako je napklad nejen rozmnoovn, ale i rozhodovn o vcech kolem ns. Ostatn ji existuje nkolik zajmavch vdeckch studi, kter potvrzuj, e i neinformovan jedinci mohou demokracii prospvat.121 Dalm problmem, kter je nutno vzt v vahu, je ekonomick determinace obyvatelstva. Na pkladu antickho ecka je jednoznan vidt, e urit mra ekonomick svobody (vtinu prce odvdli otroci) byla nutn k realizaci pm demokracie. Podobn na tom byla kolbka stedoevropsk pm demokracie a to horsk kantony stedovkho vcarska. I prvn osadnci v Nov Anglii povali uritou mru ekonomick svobody nejen dky svm schopnostem, ale i dky okolnostem a prosted. V alpskch dolch to byla sice tvrd, ale svobodn prce sedlk a pastevc chrnn tce dobytnmi horskmi masivy. V Novm svt to byl zase dostatek prostoru, kter minimln zpotku osidlovn nevytvel pli konflikt a pinel prvnm americkm osadnkm i ekonomickou sobstanost. Je samozejm obtn si pedstavit nevolnka, jak praktikuje pmou demokracii, stejn jako dlnka, kter ve snaze uivit rodinu, trv denn deset a vce hodin namhavou prac. Monost vyut novodobch prvk pm demokracie je tedy mon i dky nrstu ivotn rovn a zavdnm novch technologi a to zejmna tch komunikanch. Tedy monost vyuit pm demokracie podlh i naplnn uritch vstupnch podmnek, za kter je nutno bojovat. Dnes u pravdpodobn nen nutn pozvednout zbran a pmou demokracii si vybojovat ozbrojenm povstnm (i kdy kdo v), ale bez snahy a boje demokratickmi prostedky o zaveden pm demokracie si ani dnen spolenost tuto formu demokracie nezaslou. U samotn nazen pm demokracie nkomu, kdo o to nem zjem, by bylo kontraproduktivn, stejn jako nsiln zavdn demokracie kdekoliv na svt. O pmou demokracii se oban mus tedy zaslouit. Problmem me bt sebeuvdomn obyvatel, zda pmou demokracii potebuj.

121

Boris Cvek, Mohou demokracii prospvat neinformovan jedinci? [online], Britsk Listy [cit. 2012-08-14] <http://www.blisty.cz/art/64453.html>

Strnka 89

Autor tto prce se pm demokracie vnoval ji v roce 2010, kdy publikoval nkolik lnk na svm blogu na serveru iDnes
122

. Soust blogu je i monost

diskuze a pspvky diskutujcch je mono brt jako uritou anketu o nzorech esk populace na pmou demokracii jako takovou. By je mon pedpokldat znechucen nad souasnou politickou situac, m se zv obliba nejen pm demokracie, ale bohuel i pklon k autoritativnm formm vldy, nemus autor na svch stanoviskch z roku 2010 nic mnit. Velk st reakc na mj lnek byla t negativnho charakteru a odmtn pm demokracie jako takov, co mne dost pekvapilo. Ve zkratce vyjadovaly odpovdi ten pedevm nzor, e ve volbch se vol intelektuln elity nroda, ti maj mt po dobu volebnho obdob nekontrolovanou moc rozhodovat tak, jak uznaj za vhodn. Dle pevaovaly nzory, e oban jsou vesms hloup (vetn samotnch pisatel, z nich nkte rovnou tvrdili, e kdyby se dalo na jejich nzory, dopadlo by to velice patn), aby rozhodovali o dleitch vcech, anebo e nemaj dostaten vzdln k posouzen co je pro stt dobr a co ne. Tud by oban nemli prci zvolench elit nroda naruovat referendy. Reakce odmtajc pmou demokracii se souasn vyskytly i na blogu jinch autor. Vzhledem k faktu, e pevn st kritik referenda jsou zjevn pznivci ODS a v men me i TOP09 (posuzovno dle jejich dalch pspvk), neberu tuto skutenost a tak vn, nebo se zejm jedn o reakci na mysl potencionlnho koalinho partnera VV nechat si vnitrostranickm referendem schvlit ppadnou koalin smlouvu. Pznivci levice pak vyjdili vtinou nzor, e jsou ochotni uskutenit referendum jen o setrvn v NATO i o obran zem (rozumjte o radaru). Nicmn tyto nzory vypovdaj nco o stavu a ochot esk populace nst odpovdnost za fungovn sttu. Ono je pro vtinu populace zatm opravdu jednodu jednou za 4 roky nkoho zvolit a pak eventuln nadvat na vsledek, ne se snait pomoc referend ovlivovat konkrtn kroky. Zpt k pm demokracii. Podvejme se tedy na obecn zastupitelsk systm, tedy tam, kde se me pm demokracie okamit uplatnit. Jak tedy funguje zastupitel a je mon nahradit nkter jeho rozhodovn referendem?
122

Blog Jana Neuman [online], iDnes.cz [cit. 25.6.2012] <http://neuman.blog.idnes.cz>

Strnka 90

Volii ve volbch zvol lena obecnho zastupitelstva. Zastupitel zastupuje urit poet obyvatelstva, nebo jejich kompletn ast na rozhodovn byla do nedvn doby technicky nerealizovateln. Zastupitel vtinov pak zvol starostu i dal funkcione, kte maj vkonnou moc starat se o rozkvt jejich obce. Zastupitel se mus jednou za as i dle poteby sejt a vtinov schvlit starostou navren kroky, i mu dt mandt nco prodat, koupit, najmout a tak podobn. Starosta by ml bt odbornk manaer (nen ale podmnkou, ve vtch obcch je to politick osoba a dl opt jen urit teoretick kroky, kter pak zadv k realizaci tmu odbornch ednk). Zastupitel obce je bn lovk, kter vtinou m sv zamstnn a funkci zastupitele m navc ke svm bnm innostem asto za to nedostv ani odmnu. Jednou za rok mus pak zastupitel schvlit finann hospodaen obce. Z ve uvedenho je zejm, e tm vtina innost zastupitele me bt ji dnes realizovna pomoc pm demokracie. Ji v souasnosti je pomoc elektronickho hlasovn mon okamit a levn hlasovat tm o vech vcech na tto obecn rovni. Technicky je teba doeit pouze formu hlasovn oban bez internetu, nicmn to bude tak eiteln v nejbli budoucnosti, vdy tm kad m mobiln telefon a poet internetovch ppojek roste kadm dnem. Navc je mon pmou demokraci prva oban rozit, nemus jt jen o prost hlasovn ANO/NE, me jt napklad i o vbr z nkolika monost (co by mlo bt pravidlem zejmna pi rozvoji obce). Co se te pravomoc v exekutivn innosti, tam je prostoru k pm demokracii mn, nicmn je vc diskuze, zda pm volba kohokoliv nezvyuje jeho mandt a zda by naopak pslun pravomoci nemly bt poveny. Tato diskuze se vede napklad kolem pm volby prezidenta. Pmo zvolen prezident m dozajista vt mandt oban ne nepmo volen premir, co povede logicky ke kolizm mezi nimi. Pak je nasnad otzka, zda zem opravdu potebuje dv hlavy sttu, zda nen lep a levnj mt jen pmo volenho prezidenta zodpovdnho za exekutivn zen zem (americk model). Pm demokracie i elektronick hlasovn nen otzkou ptho pondl, ale urit, snad blzk budoucnosti. Cesta vede tmto smrem a vzkumy ukazuj, e nap. aplikovn pm demokracie ve vcarsku podstatn zvilo stabilitu politickho systmu a zajistilo prosperitu zem. V USA pak pm demokracie vedla

Strnka 91

napklad ke snen extrmn vysokch dan z nemovitosti v Kalifornii (Proposition 13) nebo na vchod USA ke snen nadmrn vysok dan z pjmu (Proposition 2). Je jen otzkou, jak vhodn vybalancovat to, co by mlo bt pedmtem pm demokracie a co ji ne. Meninov prva musej bt t chrnna ped hlasovnm z vn. Pro esk pomry by se dle mho nzoru pro zatek hodil vcarsk model, na tom by se systm mohl odzkouet a dle upravovat. Tm okamit je mono zavst nap. referenda o mezinrodnch smlouvch tch, kter maj nadazenost nad eskm prvem a konkrtn dopad na obany. Napklad schvlen tzv. Lisabonsk smlouvy v referendu by bvalo mlo pozitivn dopad na pijmn EU. Obdobn tolik kritizovan poadavek strany VV o schvlen ppadn koalin smlouvy ve vnitrostranickm referendu je toti mono brt jako schvalovn mezinrodn smlouvy. programovm bodm obdobn, Pro stranu je koalin smlouva uritm jako je mezinrodn smlouva nadazena omezenm pi prosazovn jejho programu, nebo je nadazena aktulnm vnitrosttnmu prvu. Je tedy naprosto logick pro VV nechat si omezen svrchovanosti odhlasovat v referendu a mlo by to bt automaticky akceptovno. Zkladem by tedy mla bt stava zaruujc irok uplatovn pm demokracie pro vechny obany esk republiky. Ji dnes je teoreticky koncept takovto stavy rozpracovn Hnutm za pmou demokracii a jako vzor ho pikldm v ploze . 1. Nepochybn lze o mnoha paragrafech diskutovat a nesouhlasit, ale tento projekt je prvn krok k odborn diskuzi na toto tma. Nen ale v zsad nutn ihned pepracovvat existujc stavu, jak ji bylo eeno ve, i ta souasn m zakomponovan prostor, kter lze ihned vyut (lnek . 2, ustanoven odst. 2) pro zkladn implementace prvk pm demokracie jako je referendum (pedevm na celosttn rovni) a iniciativa. Lze jednodue pomalu postupovat dle vcarskho vzoru a pro mylenku pm demokracie zskvat vce a vce lid. Z ve uvedenho je tedy mon ci, e zkladn hypotza tto prce o systmu pm demokracie jako nejlepho politickho systmu pro (nejen) eskou republiku je pravdiv a zvry j potvrzuj.

Strnka 92

Jedinm vnm ale, zato vskutku nebezpenm problmem, je pesvdit obany, aby tv v tv ekonomickm problmm neshli po zdnliv jednodum een typu pevn ruky, tedy po njakm totalitnm politickm systmu. Toto vnmm jako nejvt vzvu dneka, nebo dn typ demokracie nelze implementovat nsilm proti vli dotench, o tom mme dnes ji dostatek dkaz.

Strnka 93

Seznam pouit literatury a zdroj:

Internetov zdroje: Encyklopedie Wikipedie. Heslo Pm demokracie [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADm%C3%A1_demokracie> Strnky Hnut za pmou demokracii, R. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://pdemokracie.ecn.cz> Strnky politick strany Vci veejn, R. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.veciverejne.cz> Strnky organizace Democracy International. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: http://www.democracy-international.org Strnky publicistickho serveru Lupa. [cit. 30.5.2012]. Dostupn z WWW: <http://www.lupa.cz> Pm Demokracie v Porto Alegre BR. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://democracy.mkolar.org/pdda/directdemorcamento.html> Strnky organizace Celosvtov Hnut za Pmou Demokracii (WDDM) . [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.world-wide-democracy.net> Blog organizace "Direct Democracy Euro Vision (DDEV)". [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.theeuropeandemocrat.blogspot.com/> Encyklopedie Wikipedie EN. Heslo Direct democracy [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: < http://en.wikipedia.org/wiki/Direct_democracy> Reich, Johannes (2008). An Interactional Model of Direct Democracy - Lessons from the Swiss Experience. SSRN Working Paper. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1154019> Strnky organizace Direct Democracy Center. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.realdemocracy.com> Strnky australsk On-Line strany Senator Online. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.senatoronline.org.au> Digital Democracy. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://members.westnet.com.au/votedave> Direct Democracy League. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.ddleagueusa.net>

Strnka 94

Organizace Direct Votes UK. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://myweb.tiscali.co.uk/voter> Strnky organizace AGORA - Obianske zdruenie na podporu priamej demokracie. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.priamademokracia.sk> Strnky organizace "Forum fr direkte Demokratie".[cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.europa-magazin.ch> IRI Europe's Briefing Tour to Switzerland.[cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.ballotpedia.org/wiki/index.php/IRI_Europe%27s_Briefing_Tour_to_Switzerlan d,_June_10-15_%282010%29> Strnky Iniciativy za Spravedliv Obecn Referendum, R. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.spravedlivereferendum.cz> Schweizerische Bundeskanzlei. Chronologie Volksabstimmungen. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.admin.ch/ch/d//pore/va/vab_2_2_4_1.html> The National Initiative for Democracy. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.vote.org/> Strnky organizace Enitiatives.ch. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.enitiatives.ch> Strnky organizace Initiative & Referendum Institute. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http:// http://www.iandrinstitute.org> Electronic Democracy Resources on the Internet. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http://www.e-democracy.org/intl/resource> Strnky organizace Ballotpedia. [cit. 30.3.2011]. Dostupn z WWW: <http:// http://www.ballotpedia.org>

Knihy a publikace: Orr Aki: Big Business, Big Government or Direct Democracy: Who Should Shape Society? (World Power Politics of the 20th Century and their Lesson) [2007 self-published, online, http://www.akiorrbooks.com ] Hlouek Vt, Kopeek L. : DEMOKRACIE - Teorie, modely, osobnosti, podmnky, neptel a perspektivy [MU Brno, 2003, ISBN: 9788021042490] Klma Karel: Teorie veejn moci (vldnut); [ASPI, a.s., Praha 2006, ISBN:80-7357-179-X]

Strnka 95

Krej Milo: Deklarace nezvislosti a stava USA [Otakar II / Praha 2000, ISBN

80-

86355-24-1]
Valach Milan: Pm demokracie pro eskou republiku, [L. Marek, Brno 2004, ISBN 8086263-49-5 ] Auer, A. a Btzer, M. (eds.): Direct Democracy - Eastern and CentralEuropean democratic experience. [Londn: Ashgate, 400 s., erven 2001, ISBN: 0 7546 1811 0] Frey, B. S. and Eichenberger, R.: The New Democratic Federalismfor Europe - Functional, Overlapping and Competing Jurisdictions.[Cheltenham (UK) and Northampton, M. A. (USA), Edward Elgar Publishing 1999, ISBN 1-84064-004-9] Gottlieb L.: Let's Take Over the Government - A Plea for Direct Democracy. [self-published, online, http://www.gotworld.net/book/book.htm ] Anto, Marek; Wintr, Jan.: Volby, demokracie, politick svobody, [Leges, prosinec 2010, ISBN: 978-80-87212-62-2] Hayek, F. A.: Cesta do otroctv. [Barrister & Principal, 2004, ISBN: 80-86598-71-3] Kirchgssner G., Feld L. P., Savioz M. R.: Die direkte demokratie - Modern, erfolgreich, entwicklungs - und exportfhig. [Helbing & Lichterhahn / Mnchen, Franz Wahlen 1999, ISBN 3-7190-1837-7] Klti U., Knoepfel P., Kriesi H., Linder W., Papadopoulos Y.: Handbuchder Schweizer Politik. [Zrich, Neue Zrcher Zeitung 2002, ISBN 3858239011] Kobach, Kris W. (1993).: The Referendum: Direct Democracy In Switzerland. [Dartmouth Publishing Company, England 1993, ISBN 1-85521-397-4] Cronin, Thomas E.: Direct Democracy: The Politics Of Initiative, Referendum, And Recall. [Replica Books, 2001, ISBN 0735102554] Langer Jaroslav.: Grenzen der Herrschaft - Die Endzeit Der Machthierarchien. [Opladen, Westdeutscher Verlag, 1988, ISBN: 3531119036] Linder Wolf; Schweizerische Demokratie - Institutionen, Prozesse, Perspektiven. [Bern, Verlag Paul Haupt, 1999, ISBN 3-258-05803-2] Mautner, Michael N.: A Constitution of Direct Democracy. [Christchurch, Legacy Books Ltd., ISBN 0473068559] Magleby, David B.: Direct Legislation: Voting On Ballot Propositions In The United States. [Johns Hopkins University Press, 2001, ISBN-10: 0801869803] Platn: stava. [Praha, SVOBODA-LIBERTAS ,1993, ISBN 80-205-0347-1]

Strnka 96

Sagi George S.: Teorie pm demokracie. [Studio Contrast, 2002, ISBN 0-9682925-1-8] Popper, Karl R.: Oteven spolenost a jej neptel. I. a II. [Praha, Oikoymenh,2011, ISBN: 978-80-7298-272-1] Sartori, Giovanni: Teria demokracie. [Bratislava, Archa, 1993, ISBN 80-7115-049-5] Seipel Michael a Mayer Thomas: Triumph der Brger - Mehr Demokratie in Bayern. [Mnichov, Mehr Demokratie, 1998, ISBN 3980268268] Svensson, P.: Teorie demokracie - pednky.[Brno, CDK1995, ISBN 80-7007-156-7] amalk, Frantiek: Obansk spolenost v modernm stt.[Brno, Doplnk, 1995, ISBN 80-85765-45-4] Toffler, Alvin, Tofflerov, Heidi: Utvranie novej civilizcie. [Bratislava, Grada Publishing a.s., 1996, ISBN 8024703181] Trechsel Alexander, Serdlt Uwe: Kaleidoskop Volksrechte - Die Institutionender direkten Demokratie in den schweizerischen Kantonen 1970-1996. [Helbing & Lichtenhahn Verlag AG, Basel, 1999, ISBN 3719017494 9783719017491] Valach, Milan: Svt na pedlu. Studie o krizi souasn spolenosti. [Grimmus, Ve, 2009, ISBN: 978-80-902831-5-2] Walker, Geoffrey de Q.: Initiative and Referendum - The People's Law. [Centre for Independent Studies (Australia), ISBN 0 949769, sthnuto z http://cis.org.au] Friedrich Rudolf, "Brevie demokracie" FUNGOVN DEMOKRATICKHO STTU NA PKLADU VCARSKA,. [Schweizerische Helsinki Vereinigung 1993/2012, PDF Brourka, sthnuto 13.5.2012 z http://spojeni.org/demokracie-ch.pdf]

Zkony a vyhlky: Zkon . 22/2004 Sb. o mstnm referendu Zkon . 118/2010 Sb., o krajskm referendu a o zmn nkterch zkon stava esk republiky stavn zkon . 515/2002 Sb., o referendu o pistoupen esk republiky k Evropsk unii a o zmn stavnho zkona . 1/1993 Sb., stava esk republiky, ve znn pozdjch stavnch zkon Pedpis . 27/1954 Sb. Zkon o volbch do Nrodnho shromdn

Strnka 97

Plohy
Ploha . 1: Nvrh obansk stavy - Hnut za pmou demokracii 123 Nvrh OBANSK STAVY ESK REPUBLIKY
(Nvrh . 1 z 30. ervna 2003) Preambule My, oban esk republiky v echch, na Morav a ve Slezsku, v ase rozvjen samostatnho eskho sttu, vrni vem tradicm sttnosti zem Koruny esk i sttnosti eskoslovensk, odhodlni chrnit a rozvjet eskou republiku v duchu hodnot lidsk dstojnosti, svobody a zodpovdnosti jako vlast rovnoprvnch a odpovdnch lidskch bytost, je jedin jsou svobodnmi obany, jako stt s opravdovou demokraci a spravedlnost, rozhodnuti steit, chrnit a zachovat jej prodn prosted a krsu v plnm bohatstv pro sebe i nae potomky, jako i rozvjet zddn bohatstv duchovn a kulturn, chtjce vytvoit rozumn fungujc spolenost a vychzejce z stavy esk republiky z r.1993, dvme si tuto prvn skuten Obanskou stavu esk republiky.

HLAVA PRVN ZKLADN USTANOVEN stava, t.j. zkladn zkon platn pro vechny obany, me bt pokldn za legitimn jen po schvlen vtinou oban zastnnch v referendu. Dvodov zprva Obecn st K dnenmu dni platn Zkon .1/1993 Sb., stava esk republiky, pijat v roce 1993 pouze Parlamentem, me bt vzhledem k jeho obsahu povaovn pouze za stavu provizorn. Toto ustanoven se opr o l.2 (1) stavy esk republiky .1/1993 Sb., prvn vta: "Lid je zdrojem veker sttn moci; vykonv ji prostednictvm orgn moci zkonodrn, vkonn a soudn."
123

http://www.hzpd.cz/navrh-obcanske-ustavy/

Strnka 98

Podle tohoto principu si me lid sm pmo urit jakm zpsobem bude moc vykonvat, jak orgny za tm elem vybuduje a jakmi pravidly se budou tyto orgny dit. V okamiku, kdy bude nvrh Obansk stavy esk republiky schvlen v celosttnm referendu, vstoup v platnost a nahrad nyn platnou stavu. en modernch telekomunikanch technologi, dve telefonu, nyn internetu a dalch prostedk komunikace, vytv bezprecedentn monost rychlho a levnho zskvn informac, stejn jako rychlho a levnho pedvn vlastnch stanovisek a nzor do komunikanch st. Tato skutenost dv obanm historicky nebvalou monost naplnit stalet demokratick sen o svobod jako sprv vlastnch zleitost, a to pmo obany sammi. Nezvisle na tchto skutenostech se ukazuje, e idea zastupitelsk demokracie je vnitn rozporn. Politikov, kte by mli jednat v zastoupen, z poven a v zjmu oban, stle astji jednaj v zjmu sebe samch a na n napojench vlivnch lobbyistickch skupin. Demokracie se tak ocit v ohroen, a dve vybojovan prva jsou nyn ohroena neustvajcmi snahami o jejich okletn. Tento neblah vvoj se jet prohlubuje v souvislosti s psobenm gigantickch nadnrodnch monopol, jejich schopnost ovlivovat, asto pmo ovldat, politiky je enormn. Vstup R do Evropsk unie a jej dal roziovn spolen s posilovnm pravomoc centrlnch unijnch orgn jen jet vce vzdaluje moc od oban a bere jim z rukou svobodu, kterou teprve ped krtkou dobou opt zskali. Z tchto vech dvod je mon a nutn roziovat pmou kontrolu oban nad politiky a jejich rozhodovnm na vech rovnch (obecn, sttn i evropsk) a it metody pmho rozhodovn oban. Pm rozhodovn oban je nejinnj nstroj boje proti korupci a k prosazovn tch rozhodnut, kter jsou skuten ku prospchu vtin z nich. Prakticky se potvrzuje teze, e tam, kde pmo rozhoduj oban, tam jsou veejn prostedky vynakldny nejspornji a nejefektivnji. Speciln st Zkonodrn moc nle Parlamentu, instituci lidov iniciativy a referenda, jako i, v pesn definovan oblasti, instituci obanskch komis. Organizace tchto dvou posledn jmenovanch instituc nle nezvislmu adu pro referenda a obansk komise. (Zkladem ne uvedenho textu je stava esk republiky z r.1993.Pinme text tto stavy obyejnm psmem a text nmi navrhovanch doplk a zmn tunm psmem. Vty stavy z r.1993, kter navrhujeme zmnit, nahradit, nebo vypustit pinme v zvorce. Tento postup vychz ze stejnho principu, na jeho zklad byla postupn doplovna pvodn stava Spojench Stt Americkch.)

Strnka 99

l. 1 1. esk republika je svrchovan, jednotn a demokratick prvn stt zaloen na ct k prvm a svobodm lovka a obana. 2. esk republika dodruje zvazky, kter pro ni vyplvaj z mezinrodnho prva, pokud neodporuj ustanovenm tto Obansk stavy. Ve spornch ppadech maj oban prvo poadovat pezkoumn tchto zvazk v Parlamentu, eventueln i jejich pedloen obanskm komism. Konen rozhodnut me bt uinno v celosttnm referendu. 3. Veker prodn zdroje jsou nezcizitelnm majetkem sttu, kter mohou soukrom subjekty vyuvat jen doasn za zkonem stanovench podmnek. l. 2 1. Lid je zdrojem veker sttn moci; vykonv ji prostednictvm orgn moci zkonodrn, vkonn a soudn, nebo pmo, prostednictvm plebiscitu, lidov iniciativy a referenda, v pesn vymezen oblasti tak prostednictvm obanskch komis. (stavn zkon me stanovit, kdy lid vykonv sttn moc pmo.) Obansk stava zaruuje lidu prvo pmho vkonu sttn moci, vyd-li si to lid podpisovou akc, jej uspodn zsk podporu nejmn 1 % oban esk republiky. Podpisov akce mus bt organizovna obany bez finann podpory ad a velkch soukromch nebo sttnch podnik. Podrobnosti stanov zkon. 2. Referendum je dvojho druhu: 1. Plebiscit, t.j. referendum vyhlen vldou, parlamentem, nebo orgnem mstn samosprvy. 2. Lidov referendum, vyhlen na zklad iniciativy jednotlivho obana, skupiny oban, nebo obanskho hnut. V obou ppadech sta k pijet navrhovanho opaten nadpolovin podpora astnk referenda. Referenda je mon konat na rovni celho sttu (celosttn referendum), na rovni regionu (krajsk referendum), nebo na rovni obc, mst nebo mstskch st (mstn referendum). Referenda mohou bt povinn (mus se konat v uritch zkonem nebo stavou stanovench ppadech), nebo nepovinn (ad hoc, iniciovan subjekty k tomu oprvnnmi). 3. Sttn moc slou vem obanm a lze ji uplatovat jen v ppadech, v mezch a zpsoby, kter stanov zkon. 4. Kad oban me init, co nen zkonem zakzno, a nikdo nesm bt nucen init, co zkon neukld. l. 3 Soust stavnho podku esk republiky je Listina zkladnch prv a svobod.

Strnka 100

l. 4 Zkladn prva a svobody jsou pod ochranou soudn moci. l. 5 1. Politick systm je zaloen v legislativn oblasti na svobodnm a dobrovolnm vzniku a voln souti politickch stran (respektujcch zkladn demokratick principy a odmtajcch nsil jako prostedek k prosazovn svch zjm.), na obansk iniciativ a referendu podle l. 2, na pm volb hlavy sttu vemi obany kadch 5let, na oddlen moci legislativn a vkonn a na nezvisl moci soudn. K udrovn a zmnm politickho systmu nesm bt pouvno nsil. K nsilnm zkrokm je oprvnna jen policie v zkonem psn vymezench ppadech. Kad zsah policie me bt kontrolovn obanskmi komisemi. 2. Financovn politickch stran prvnickmi subjekty se zakazuje. Jejich financovn fyzickmi subjekty se limituje stkou upravenou zvltnm zkonem. 3. Politick strany jsou povinny vst transparentn etnictv. 4. Poruen pravidel uvedench v l. 5 odst. 2) a 3) je povaovno za trestn in, za nj budou trestn odpovdn funkcioni provinil strany. Jejich zvan poruen systematick povahy je dvodem k soudnmu rozputn strany. Podrobnosti uprav zkon o politickch stranch. l. 6 Politick rozhodnut vychzej z vle vtiny vyjden svobodnm hlasovnm. Rozhodovn vtiny db ochrany menin. l. 7 Stt db o etrn vyuvn prodnch zdroj a ochranu prodnho bohatstv. Velk zsahy do prodnho prosted jsou podzeny kontrole obanskmi komisemi. l. 8 Zaruuje se samosprva zemnch samosprvnch celk. l. 9 1. stava me bt doplovna i mnna pouze stavnmi zkony. Tyto zkony mus bt nejdve projednny v obanskch komisch a vstoup v platnost jen po schvlen v referendu. 2. Zmna podstatnch nleitost demokratickho prvnho sttu je neppustn. 3. Vkladem prvnch norem nelze oprvnit odstrann nebo ohroen zklad demokratickho sttu.

Strnka 101

l. 10 Ratifikovan a vyhlen mezinrodn smlouvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch, jimi je esk republika vzna, jsou bezprostedn zvazn (a maj pednost ped zkonem) pokud neodporuj Obansk stav. Neodporuj-li Obansk stav, maj pednost ped zkonem. l. 10a 1. Mezinrodn smlouvou mohou bt nkter pravomoci orgn esk republiky peneseny na mezinrodn organizaci nebo instituci. 2. K ratifikaci mezinrodn smlouvy uveden v odstavci 1 je teba souhlasu Parlamentu, (nestanov-li stavn zkon, e k ratifikaci je teba souhlasu danho v referendu.) Oban si mohou vydat pedbn pedloen takov smlouvy obanskm komism a referendu. l. 10b 1. Vlda pravideln a pedem informuje Parlament a obany o otzkch souvisejcch se zvazky vyplvajcmi z lenstv esk republiky v mezinrodn organizaci nebo instituci uveden v l. 10a. 2. (Komory Parlamentu) Parlament (se vyjaduj) se vyjaduje k pipravovanm rozhodnutm takov mezinrodn organizace nebo instituce zpsobem, kter stanov (jejich jednac dy.) jeho jednac d. 3. (Zkon o zsadch jednn a styku obou komor mezi sebou, jako i navenek, me svit vkon psobnosti komor podle odstavce 2 spolenmu orgnu komor.) l. 11 zem esk republiky tvo nedln celek, jeho sttn hranice mohou bt mnny jen stavnm zkonem. l. 12 1. Nabvn a pozbvn sttnho obanstv esk republiky stanov zkon. 2. Nikdo neme bt proti sv vli zbaven sttnho obanstv. l. 13 Hlavnm mstem esk republiky je Praha. l. 14 1. Sttnmi symboly esk republiky jsou velk a mal sttn znak, sttn barvy, sttn vlajka, vlajka prezidenta republiky, sttn pee a sttn hymna. 2. Sttn symboly a jejich pouvn uprav zkon.

Strnka 102

HLAVA DRUH MOC ZKONODRN Moc zkonodrn je nadazena moci vkonn. l. 15 1. Zkonodrn moc v esk republice nle Parlamentu a celosttnmu referendu, v nkterch ppadech po projednn v obanskch komisch. V ppad rozdlnho hlasovn v Parlamentu a v referendu nabude platnosti vsledek hlasovn v referendu. 2. (Parlament je tvoen dvma komorami a to Poslaneckou snmovnou a Sentem.) Parlament je jednokomorov. l. 16 1. (Poslaneck snmovna) Parlament m 200 poslanc, kte jsou voleni na dobu ty let. 2. (Sent m 81 sentor, kte jsou voleni na dobu 6 let. Kad dva roky se vol tetina sentor.) (Cel bod 2 se vypout.) l. 17 1. (Volby do obou komor) Volby do Parlamentu se konaj ve lht ponajc tictm dnem ped uplynutm volebnho obdob a konc dnem jeho uplynut. 2. (Byla-li Poslaneck snmovna rozputna) Byl-li Parlament rozputn, konaj se volby do edesti dn po (jejm) jeho rozputn. l. 18 1. Volby do (Poslaneck snmovny) Parlamentu se konaj tajnm hlasovnm na zklad veobecnho, rovnho a pmho volebnho prva, podle zsad (pomrnho zastoupen) vtinovho systmu. V kadm volebnm obvodu je zvolen ten kandidt, kter dostane nejvce hlas, a to bez ohledu zda kandiduje sm za sebe, za politickou stranu, nebo za obansk hnut. Pesn pravidla ur volebn zkon vypracovan obanskmi komisemi a schvlen lidovm referendem. 2. (Volby do Sentu se konaj tajnm hlasovnm na zklad veobecnho, rovnho a pmho volebnho prva, podle zsad pomrnho zastoupen.) (Vypout se) 3. Prvo volit m kad oban esk republiky, kter doshl vku 18 let. l. 19

Strnka 103

1. Do (Poslaneck snmovny) Parlamentu me bt zvolen kad oban esk republiky, kter m prvo volit a doshl vku 21 let. 2. (Do Sentu me bt zvolen kad oban esk republiky, kter m prvo volit a doshl vku 40 let.) (Vypout se) 3. Mandt poslance (nebo sentora) vznik zvolenm. l. 20 Dal podmnky vkonu volebnho prva, organizace voleb a rozsah soudnho pezkumu stanov zkon. l. 21 (Nikdo neme bt souasn lenem obou komor parlamentu.) (Vypout se) l. 22 1. S funkc poslance (nebo sentora) je nesluiteln vkon adu prezidenta republiky, lena vldy, funkce soudce a dal funkce, kter stanov zkon. 2. Dnem, kdy se poslanec (nebo sentor) ujal adu prezidenta republiky, nebo dnem, kdy se ujal funkce soudce nebo jin funkce nesluiteln s funkc poslance (nebo sentora) zanik jeho mandt poslance (nebo sentora). l. 23 1. Poslanec slo slib na prvn schzi (Poslaneck snmovny) Parlamentu, kter se zastn. 2. (Sentor slo slib na prvn schzi Sentu, kter se zastn.) (Vypout se) 3. Slib poslance (a sentora) zn: "Slibuji vrnost esk republice. Slibuji, e budu zachovvat jej stavu a zkony. Slibuji na svou est, e svj mandt budu vykonvat v zjmu veho lidu, (a) podle svho nejlepho vdom a svdom a podle pn vtiny mch voli, kte se na mne mohou kdykoli obrtit." l. 24 Poslanec (nebo sentor) se me svho mandtu vzdt prohlenm uinnm osobn na schzi (komory, jejm je lenem) Parlamentu. Brn-li mu v tom zvan okolnosti, uin tak zpsobem stanovenm zkonem. l. 25 Mandt poslance (nebo sentora) zanik 1. odepenm slibu nebo sloenm slibu s vhradou, 2. uplynutm volebnho obdob, 3. vzdnm se mandtu

Strnka 104

4. 5. 6. 7.

ztrtou volitelnosti (u poslanc rozputnm Poslaneck snmovny) rozputnm Parlamentu vznikem nesluitelnosti funkc podle l. 22 vyslovenm nedvry v referendu iniciovanm nejmn takovm potem voli v pslunm volebnm obvodu, kter odpovd minimlnmu potu podpis voli pedepsanmu pro mstn referendum v obci se stejnm potem voli. Pro vysloven nedvry sta nadpolovin vtina astnk takovho referenda. Toto vysloven nedvry se me konat nejastji jednou ron, a to nejdve jeden rok po nstupu poslance do funkce.

l. 26 Poslanci (a sentoi) vykonvaj svj mandt osobn v souladu se svm slibem a nejsou pitom vzni dnmi pkazy, krom pn svch voli. l. 27 1. Poslance (ani sentora) nelze postihnout pro hlasovn v (Poslaneck snmovn) Parlamentu nebo v (jejch) jeho orgnech. 2. Za projevy uinn v (Poslaneck snmovn nebo Sentu) Parlamentu nebo v (jejich) jeho orgnech nelze poslance (nebo sentora) trestn sthat. Poslanec (nebo sentor) podlh jen disciplinrn pravomoci (komory, jejm je lenem) Parlamentu. 3. (Za pestupky poslanec nebo sentor podlh jen disciplinrn pravomoci komory, jejm je lenem, pokud zkon nestanov jinak.) Za pestupky je poslanec postiiteln stejn jako kterkoli jin oban. 4. (Poslance ani sentora nelze trestn sthat bez souhlasu komory, jejm je lenem. Odepe-li komora souhlas, je trestn sthn navdy vyloueno.) Pokud je poslanec zadren za spchn trestnho inu, mus mu bt umonna ast na hlasovn v Parlamentu do t doby, dokud nen pravomocn odsouzen. V ppad podezen ze zmanipulovn trestnho sthn ze strany policie i soudu je Parlament oprvnn svm hlasovnm toto sthn zastavit a do vyjasnn cel zleitosti. 5. (Poslance nebo sentora lze zadret, jen byl-li dopaden pi spchn trestnho inu nebo bezprostedn pot. Pslun orgn je povinen zadren ihned oznmit pedsedovi komory, jejm je zadren lenem; ned-li pedseda komory do 24 hodin od zadren souhlas k odevzdn zadrenho soudu, je pslun orgn povinen ho propustit. Na sv prvn nsledujc schzi komora rozhodne o ppustnosti sthn s konenou platnost.) (Vypout se) l. 28 (Poslanec i sentor m prvo odept svdectv o skutenostech, kter se dozvdl v souvislosti s vkonem svho mandtu, a to i pot, kdy pestal bt poslancem nebo sentorem.) Pi vyetovn trestnho inu nem poslanec prvo odept

Strnka 105

svdectv o skutenostech, kter se dozvdl v souvislosti s vkonem svho mandtu. l. 29 1. (Poslaneck snmovna vol a odvolv pedsedu a mstopedsedu Poslaneck snmovny.) 2. (Sent vol a odvolv pedsedu a mstopedsedu Sentu.) Parlament vol a odvolv pedsedu a mstopedsedu Parlamentu. l. 30 1. Pro vyeten vci veejnho zjmu me Poslaneck snmovna zdit vyetovac komisi, navrhne-li to nejmn ptina poslanc. 2. zen ped komis uprav zkon. l. 31 1. (Komory zizuj) Parlament zizuje jako sv orgny vbory a komise. 2. innost vbor a komis uprav zkon. l. 32 (Poslanec nebo sentor, kter je lenem vldy, neme bt pedsedou nebo mstopedsedou Poslaneck snmovny nebo Sentu ani lenem parlamentnch vbor, vyetovac komise nebo komis.) dn poslanec nesm bt souasn lenem vldy; dn len vldy nesm bt souasn lenem Parlamentu ani funkcionem kterkoli politick strany. (l. 33) 1. (Dojde-li k rozputn Poslaneck snmovny, pslu Sentu pijmat zkonn opaten ve vcech, kter nesnesou odkladu a vyadovaly by jinak pijet zkona.) 2. (Sentu vak nepslu pijmat zkonn opaten ve vcech stavy, sttnho rozpotu, sttnho zvrenho tu, volebnho zkona a mezinrodnch smluv podle l. 10.) 3. (Zkonn opaten me Sentu navrhnout jen vlda.) 4. (Zkonn opaten Sentu podepisuje pedseda sentu, prezident republiky a pedseda vldy; vyhlauje se stejn jako zkony.) 5. (Zkonn opaten Sentu mus bt schvleno Poslaneckou snmovnou na jej prvn schzi. Neschvl-li je Poslaneck snmovna, pozbv dal platnosti.) (Cel tento lnek se vypout.) l. 34

Strnka 106

1. Zasedn (komor jsou stl.) Parlamentu je stl. Zasedn (Poslaneck snmovny) Parlamentu svolv prezident republiky tak, aby bylo zahjeno nejpozdji tict den po dni voleb; neuin-li tak, sejde se (Poslaneck snmovna) Parlament tict den po dni voleb. 2. Zasedn (komory) Parlamentu me bt usnesenm perueno. Celkov doba, po kterou me bt zasedn perueno, nesm pekroit sto dvacet dn v roce. 3. V dob peruen zasedn me pedseda (Poslaneck snmovny nebo Sentu) Parlamentu svolat (komoru) Parlament ke schzi ped stanovenm termnem. Uin tak vdy, pod-li jej o to prezident republiky, vlda nebo nejmn ptina len (komory) Parlamentu. 4. Zasedn (Poslaneck snmovny) Parlamentu kon uplynutm (jejho) jeho volebnho obdob nebo (jejm) jeho rozputnm. l. 35 1. (Poslaneckou snmovnu) Parlament me rozpustit prezident republiky, jestlie 1. (Poslaneck snmovna) Parlament nevyslovil(a) dvru nov jmenovan vld (jej pedseda byl prezidentem republiky jmenovn na nvrh pedsedy Poslaneck snmovny), 2. (Poslaneck snmovna) Parlament se neusnese do t msc o vldnm nvrhu zkona, s jeho projednnm spojila vlda otzku dvry, 3. zasedn (Poslaneck snmovny) Parlamentu bylo perueno po dobu del, ne je ppustn, 4. (Poslaneck snmovna) Parlament nebyl(a) po dobu del t msc zpsobil() se usnet, akoliv nebylo (jej) jeho zasedn perueno a akoliv byl(a) v t dob opakovan svoln(a) ke schzi. 1. (Poslaneckou snmovnu) Parlament nelze rozpustit ti msce ped skonenm (jejho) jeho volebnho obdob. l. 36 Schze (komor) Parlamentu jsou veejn. Veejnost (me bt vylouena jen za podmnek stanovench zkonem) nesm bt nikdy vylouena. (l. 37) 1. (Spolenou schzi komor svolv pedseda Poslaneck snmovny.) 2. (Pro jednn spolen schze komor plat jednac d Poslaneck snmovny.) (vypout se) l. 38

Strnka 107

1. len vldy m prvo astnit se schz (obou komor) Parlamentu, (jejich) jeho vbor a komis. Udl se mu slovo, kdykoliv o to pod. 2. len vldy je povinen osobn se dostavit do schze (Poslaneck snmovny) Parlamentu na zklad (jejho) jeho usnesen. To plat i o schzi vboru, komise nebo vyetovac komise, kde vak se len vldy me dt zastupovat svm nmstkem nebo jinm lenem vldy, nen-li vslovn poadovna jeho osobn ast. l. 39 1. (Komory jsou zpsobil) Parlament je zpsobil usnet se za ptomnosti alespo jedn tetiny svch len. 2. K pijet usnesen (komory) Parlamentu je teba souhlasu nadpolovin vtiny ptomnch poslanc (nebo sentor), nestanov-li stava jinak. 3. K pijet usnesen o vyhlen vlenho stavu a k pijet usnesen o souhlasu s vyslnm ozbrojench sil esk republiky mimo zem esk republiky nebo s pobytem ozbrojench sil jinch stt na zem esk republiky, jako i k pijet usnesen o asti esk republiky v obrannch systmech mezinrodn organizace, j je esk republika lenem, je teba souhlasu (nadpolovin vtiny vech poslanc a nadpolovin vtiny vech sentor) nadpolovin vtiny oban astncch se celosttnho referenda o tto otzce. Poaduje-li to stavou stanovenm zpsobem obansk iniciativa, jsou ady krom toho povinny pedloit tuto otzku k pedbnmu projednn v obanskch komisch. 4. K pijet stavnho zkona a souhlasu s ratifikac mezinrodn smlouvy uveden v l. 10a odst. 1 je teba souhlasu tptinov vtiny vech poslanc (a tptinov vtiny ptomnch sentor). l. 40 1. K pijet volebnho zkona (a zkona o zsadch jednn a styku obou komor mezi sebou, jako i navenek) a zkona o jednacm du (Sentu, je teba, aby byl schvlen Poslaneckou snmovnou a Sentem) Parlamentu je teba, aby byl pedbn projednn v obanskch komisch a pak schvlen nadpolovin vtinou oban astnk celosttnho referenda. 2. Veker hlasovn poslanc je veejn a in se o nm veejn pstupn zpis, z nj je patrn, jak kter poslanec hlasoval. l. 41 1. Nvrhy zkon se podvaj (Poslaneck snmovn) Parlamentu. 2. Nvrh zkona me podat poslanec, skupina poslanc, (Sent,) vlda, jednotliv oban nebo skupina oban, zskaj-li podporu nejmn 1% oprvnnch voli, nebo zastupitelstvo vyho zemnho samosprvnho celku. l. 42

Strnka 108

1. Nvrh zkona o sttnm rozpotu a nvrh sttnho zvrenho tu podv vlda. 2. Tyto nvrhy projednv na veejn schzi a usn se na nich (jen Poslaneck snmovna) Parlament. Na zklad obansk iniciativy podle ustanoven l. 2 Obansk stavy me bt toto usnesen pedloeno speciln obansk kontroln komisi. (l. 43) (Cel tento lnek je v Obansk stav neplatn.) 1. Parlament rozhoduje o vyhlen vlenho stavu, je-li esk republika napadena, nebo je-li teba plnit mezinrodn smluvn zvazky o spolen obran proti napaden. 2. Parlament rozhoduje o asti esk republiky v obrannch systmech mezinrodn organizace, j je esk republika lenem. 3. Parlament vyslovuje souhlas 1. s vyslnm ozbrojench sil esk republiky mimo zem esk republiky, 2. s pobytem ozbrojench sil jinch stt na zem esk republiky, nejsou-li takov rozhodnut vyhrazena vld. 4. Vlda rozhoduje o vysln ozbrojench sil esk republiky mimo zem esk republiky a o pobytu ozbrojench sil jinch stt na zem esk republiky, a to nejdle na dobu 60 dn, jde-li o 1. plnn zvazk z mezinrodnch smluv o spolen obran proti napaden, 2. ast na mrovch operacch podle rozhodnut mezinrodn organizace, j je esk republika lenem, a to se souhlasem pijmacho sttu, 3. ast na zchrannch pracch pi ivelnch pohromch, prmyslovch nebo ekologickch havrich. 5. Vlda dle rozhoduje 1. o prjezdu ozbrojench sil jinch stt pes zem esk republiky nebo o jejich peletu nad zemm esk republiky, 2. o asti ozbrojench sil esk republiky na vojenskch cviench mimo zem esk republiky a o asti ozbrojench sil jinch stt na vojenskch cviench na zem esk republiky. 6. O rozhodnutch podle odstavc 4 a 5 informuje vlda neprodlen ob komory Parlamentu. Parlament me rozhodnut vldy zruit; ke zruen rozhodnut vldy postauje nesouhlasn usnesen jedn z komor pijat nadpolovin vtinou vech len komory. (Cel tento lnek se vypout a nahrazuje se nsledujcm textem:) 1. Vyhlen vlenho stavu je-li esk republika napadena nebo je-li teba plnit mezinrodn smluvn zvazky podlh schvlen urychlen zorganizovanm celosttnm referendem. V ppad nalhav poteby je vlda oprvnna jednat samostatn s tm, e kad jej rozhodnut, spadajc pod tento lnek, mus bt dodaten schvleno hlasovnm

Strnka 109

2.

3.

4.

5.

6.

oban, a to nejdle do t msc od uinn danho rozhodnut. Pokud toto rozhodnut vldy nen v referendu schvleno i k referendu vbec nedojde, je po uplynut tchto t msc neplatn a nezkonn. Vjimku pedstavuje pouze stav, kdy by vlda byla ji vnj silou uinna neakceschopnou i zem sttu bylo obsazeno neptelskou moc nebo tak pokozeno, e by proveden referenda bylo technicky nemon. Celosttn referendum rozhoduje o asti esk republiky v obrannch systmech a v mezinrodnch organizac, jejich lenem se m esk republika stt. Celosttn referendum vyslovuje souhlas 1. s vyslnm ozbrojench sil esk republiky mimo zem esk republiky, 2. s pobytem ozbrojench sil jinch stt na zem esk republiky, oboje nejdle na dobu 6 msc. Celosttn referendum rozhoduje o vysln ozbrojench sil esk republiky mimo zem esk republiky a o pobytu ozbrojench sil jinch stt na zem esk republiky, a to nejdle na dobu 6 msc jde-li o 1. plnn zvazk z mezinrodnch smluv o spolen obran proti napaden, 2. ast na mrovch operacch podle rozhodnut mezinrodn organizace, j je esk republika lenem, a to se souhlasem pijmajcho sttu. 3. Pro ast na zchrannch pracch pi ivelnch pohromch, prmyslovch nebo ekologickch havrich sta rozhodnut Parlamentu nebo vldy. Celosttn referendum dle rozhoduje 1. o prjezdu ozbrojench sil jinch stt pes zem esk republiky nebo o jejich peletu nad zemm esk republiky, 2. o asti ozbrojench sil esk republiky na vojenskch cviench mimo zem esk republiky a o asti ozbrojench sil jinch stt na vojenskch cviench na zem esk republiky. 3. Body a) a b) tohoto lnku neplat, pokud uveden skutenosti vyplvaj z plnn mezinrodnch smluv ji v referendu schvlench. O rozhodnutch podle odstavc 4 a 5 informuje vlda neprodlen Parlament. Parlament neme zruit dn rozhodnut uinn v celosttnm referendu.

l. 44 1. Vlda m prvo vyjdit se ke vem nvrhm zkon. 2. Nevyjd-li se vlda do ticeti dn od doby, kdy j byl nvrh zkona doruen, plat, e se vyjdila kladn. 3. Vlda je oprvnna dat, aby (Poslaneck snmovna) Parlament skonil(a)projednvn vldnho nvrhu zkona do t msc od jeho pedloen, pokud s tm vlda spoj dost o vysloven dvry.

Strnka 110

(l. 45) (Nvrh zkona, se kterm Poslaneck snmovna vyslovila souhlas, postoup Poslaneck snmovna Sentu bez zbytenho odkladu.) (vypout se) (l. 46) 1. (Sent projedn nvrh zkona a usnese se k nmu do ticeti dn od jeho postoupen.) 2. (Sent svm usnesenm nvrh zkona schvl nebo zamtne nebo vrt Poslaneck snmovn s pozmovacmi nvrhy anebo vyjd vli nezabvat se jm.) 3. (Jestlie se Sent nevyjd ve lht podle odstavce 1. Plat, e je nvrh zkona pijat.) (vypout se) (l. 47) 1. (Jestlie Sent nvrh zkona zamtne, hlasuje o nm Poslaneck snmovna znovu. Nvrh zkona je pijat, jestlie je schvlen nadpolovin vtinou vech poslanc.) 2. (Jestlie Sent nvrh zkona vrt Poslaneck snmovn s pozmovacmi nvrhy, hlasuje o nm Poslaneck snmovna ve znn schvlenm Sentem. Jejm usnesenm je nvrh zkona pijat.) 3. (Jestlie Poslaneck snmovna neschvl nvrh zkona ve znn schvlenm Sentem, hlasuje znovu o nvrhu zkona ve znn, ve kterm byl postoupen Sentu. Nvrh zkona je pijat, jestlie je schvlen nadpolovin vtinou vech poslanc.) 4. (Pozmovac nvrhy nejsou pi projednvn zamtnutho nebo vrcenho nvrhu zkona v Poslaneck snmovn ppustn.) (vypout se) (l. 48) (Jestlie Sent vyjd vli nezabvat se nvrhem zkona, je tmto usnesenm nvrh zkona pijat.) (vypout se) l. 49 1. Mezinrodn smlouvy, vyadujc souhlas Parlamentu, schvaluje Parlament obdobn jako nvrhy zkon.

Strnka 111

2. Souhlas Parlamentu vyaduj smlouvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch, politick smlouvy a hospodsk smlouvy veobecn povahy, jako i smlouvy, k jejich proveden je teba zkona. l. 50 1. Prezident republiky m prvo vrtit pijat zkon s vjimkou zkona stavnho, s odvodnnm do patncti dn ode dne, kdy mu byl postoupen. 2. O vrcenm zkonu hlasuje Poslaneck snmovna znovu. Pozmovac nvrhy (nejsou) jsou ppustn. Jestlie Poslaneck snmovna setrv na vrcenm zkonu nadpolovin vtinou vech poslanc, zkon se vyhls. Jinak plat, e zkon nebyl pijat. l. 51 Pijat zkony podepisuje pedseda (Poslaneck snmovny) Parlamentu a prezident republiky (a pedseda vldy). l. 52 K platnosti zkona je teba, aby byl vyhlen. Zpsob vyhlen stanov zkon. Tot plat o mezinrodnch smlouvch schvlench Parlamentem. l. 53 1. Kad poslanec m prvo interpelovat vldu nebo jej leny ve vcech jejich psobnosti. 2. Interpelovan lenov vldy odpovd na interpelaci do ticeti dn ode dne jejho podn. l. 53A Instituce obanskch komis. Hlavn zsady: Obansk komise maj jen poradn funkci. Rozhodovn se provd jen v zastupitelskch sborech jakm je na p. Parlament a v referendu. Vjimku tvo jednou za rok svolvan administrativn obansk komise, kter s konenou platnost stanovuj vi plat a ostatnch materilnch vhod pro politiky na vech rovnch a pro vy sttn ednky. Plat tu zsada, e politici i ednci jsou zamstnanci oban - daovch poplatnk - a e tud jejich platy mus bt urovny reprezentanty zamstnavatele jak se dje na vech ostatnch pracovitch. Vlastn platy a vhody, financovan z dan, si nesm politici urovat sami a nesm ani sami pidlovat prostedky na platy a vhody ednk. Toto prvo je vyhrazeno obanm prostednictvm jejich nhodn vybranch reprezentant v obanskch komisch.

Strnka 112

HLAVA TET MOC VKONN Moc vkonn je podzena moci zkonodrn l. 54 1. Prezident republiky je hlavou sttu. 2. Prezidenta republiky vol (Parlament na spolen schzi obou komor) pmo vichni oban esk republiky, kte maj prvo volit do Parlamentu. 3. Prezident republiky (nen z vkonu sv funkce odpovdn) je z vkonu sv funkce odpovdn, podle platnch zkon, obanm a Parlamentu. l. 55 Prezident republiky se ujm adu sloenm slibu. Volebn obdob prezidenta republiky trv pt let a zan sloenm slibu. l. 56 Volba se kon v poslednch ticeti dnech volebnho obdob adujcho prezidenta republiky. Uvoln-li se ad prezidenta republiky, kon se volba do ticeti dn. l. 57 1. (Prezidentem republiky me bt zvolen oban, kter je voliteln do Sentu.) 2. Nikdo neme bt zvolen vce ne dvakrt za sebou. l. 58 1. Navrhovat kandidta je oprvnn(o nejmn deset poslanc nebo deset sentor.) kterkoli oban, skupina oban nebo organizace, zsk-li pro jeho kandidaturu podpisy 1 procenta oprvnnch voli. 2. Prezidentem republiky je zvolen kandidt, kter zskal (nadpolovin vtinu hlas vech poslanc i nadpolovin vtinu hlas vech sentor) nejvt poet odevzdanch hlas. 3. (Nezsk-li dn z kandidt nadpolovin vtinu hlas vech poslanc a vech sentor, kon se do trncti dn druh kolo volby.) 4. (Do druhho kola postupuje kandidt, kter zskal nejvy poet hlas v Poslaneck snmovn, a kandidt, kter zskal nejvy poet hlas v Sentu.) 5. Je-li vce kandidt, kte zskali stejn (nejvy) poet hlas (v Poslaneck snmovn, nebo vce kandidt, kte zskali stejn nejvy poet hlas v Sentu, setou se hlasy odevzdan pro n v obou komorch. Do druhho kola postupuje kandidt, kter takto zskal nejvy poet hlas.), rozhodne mezi nimi hlasovn v druhm kole. 6. (Zvolen je kandidt, kter zskal nadpolovin vtinu hlas ptomnch poslanc i nadpolovin vtinu hlas ptomnch sentor.)

Strnka 113

7. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhm kole, kon se do trncti dn tet kolo. (volby, v nm je zvolen ten z kandidt druhho kola, kter zskal nadpolovin vtinu hlas ptomnch poslanc a sentor.) 8. Nebyl-li prezident zvolen ani ve tetm kole, konaj se nov volby. l. 59 1. Prezident republiky slo slib do rukou pedsedy (Poslaneck snmovny na spolen schzi obou komor.) Parlamentu. 2. Slib prezidenta republiky zn: "Slibuji vrnost esk republice. Slibuji, e budu zachovvat jej stavu a zkony. Slibuji na svou est, e svj ad budu zastvat v zjmu veho lidu a podle svho nejlepho vdom a svdom." l. 60 Odmtne-li prezident republiky sloit slib, nebo slo-li slib s vhradou, hled se na nho, jako by nebyl zvolen. l. 61 1. Prezident republiky se me vzdt svho adu do rukou pedsedy (Poslaneck snmovny) Parlamentu. 2. Prezident republiky me bt odvoln hlasovnm oban v referendu konanm na zklad obansk iniciativy podle Zkona o referendu. Toto hlasovn se me konat nejvce jednou za dva roky, a to nejdve jeden rok od nstupu prezidenta do funkce. l. 62 Prezident republiky 1. jmenuje a odvolv (pedsedu a dal leny vldy) vldu a pijm (jejich demisi) demisi jejch len (odvolv vldu a pijm jej demisi), 2. svolv zasedn (Poslaneck snmovny) Parlamentu, 3. rozpout (Poslaneckou snmovnu) Parlament, 4. povuje vldu, jej demisi pijal nebo kterou odvolal, vykonvnm jejch funkc prozatmn a do jmenovn nov vldy, 5. jmenuje soudce stavnho soudu, jeho pedsedu a mstopedsedy, 6. jmenuje ze soudc pedsedu a mstopedsedy Nejvyho soudu, 7. odpout a zmruje tresty uloen soudem, (naizuje, aby se trestn zen nezahajovalo, a bylo-li zahjeno, aby se v nm nepokraovalo, a zahlazuje odsouzen), 8. m prvo vrtit Parlamentu pijat zkon s vjimkou zkona stavnho, 9. podepisuje zkony, 10. jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyho kontrolnho adu, 11. jmenuje leny Bankovn rady esk nrodn banky.

Strnka 114

l. 63 1. Prezident republiky dle 1. zastupuje stt navenek, 2. sjednv a ratifikuje mezinrodn smlouvy; sjednvn mezinrodnch smluv me penst na vldu nebo s jejm souhlasem na jej jednotliv leny, 3. je vrchnm velitelem ozbrojench sil, 4. pijm vedouc zastupitelskch mis, 5. povuje a odvolv vedouc zastupitelskch mis, 6. vyhlauje volby do (Poslaneck snmovny a do Sentu) Parlamentu, 7. jmenuje a povyuje generly, 8. propjuje a udluje sttn vyznamenn, nezmocn-li k tomu jin orgn, 9. jmenuje soudce, 10. m prvo udlovat amnestii. 2. Prezidentovi republiky pslu vykonvat i pravomoci, kter nejsou vslovn v stavnm zkon uvedeny, stanov-li tak zkon. 3. Rozhodnut prezidenta republiky vydan podle odstavc 1 a 2 vyaduje ke sv platnosti spolupodpis (pedsedy vldy nebo jm povenho lena vldy) lena vldy, kter je vedoucm pslunho resortu. 4. Za rozhodnut prezidenta republiky, kter vyaduje spolupodpis (pedsedy vldy nebo) lena vldy, odpovd vlda. l. 64 1. Prezident republiky m prvo astnit se schz (obou komor) Parlamentu, (jejich) jeho vbor a komis. Udl se mu slovo, kdykoliv o to pod. 2. Prezident republiky (m prvo astnit se schz vldy, vydat si od vldy a jejch len zprvy a projednvat s vldou nebo s jejmi leny otzky, kter pat do jejich psobnosti.) je pedsedou vldy a d jej zasedn. l. 65 1. Prezidenta republiky (nelze zadret, trestn sthat ani sthat pro pestupek nebo jin sprvn delikt.) lze zadret a trestn sthat jako kterhokoli obana. 2. Prezident republiky me bt sthn pro velezradu, a to ped stavnm soudem na zklad aloby (Sentu) Parlamentu. Trestem me bt ztrta prezidentskho adu a zpsobilosti jej znovu nabt. 3. (Trestn sthn pro trestn iny spchan po dobu vkonu funkce prezidenta republiky je navdy vyloueno.) l. 66 Uvoln-li se ad prezidenta republiky a nov prezident republiky jet nen zvolen nebo nesloil slib, rovn neme-li prezident republiky svj ad ze zvanch

Strnka 115

dvod vykonvat (a usnese-li se na tom Poslaneck snmovna a Sent), pslu vkon funkce podle l. 63 odst. 1psm. a), b), c), d), h), i), j), l. 63 odst. 2 pedsedovi (vldy) Parlamentu. Pedsedovi (Poslaneck snmovny) Parlamentu pslu (v dob, kdy pedseda vldy vykonv vymezen funkce prezidenta republiky) tak vkon funkc prezidenta republiky podle l. 62 psm. a), b), c), d), e), k); (uvoln-li se ad prezidenta republiky v dob, kdy je Poslaneck snmovna rozputna, pslu vkon tchto funkc pedsedovi Sentu.) pokud neme bt funkce prezidenta republiky pevzata pedsedou Parlamentu, pslu tato funkce nejblimu zstupci pedsedy Parlamentu. Vlda l. 67 1. Vlda je vrcholnm orgnem vkonn moci. 2. Vlda se skld z (pedsedy vldy, mstopedsed vldy a ministr) prezidenta republiky, jeho nmstk a ministr - vedoucch jednotlivch resort. l. 68 1. Vlda je odpovdna (Poslaneck snmovn) Parlamentu. 2. (Pedsedu vldy jmenuje prezident republiky a na jeho nvrh jmenuje ostatn leny vldy a povuje je zenm ministerstev nebo jinch ad.) Prezident republiky jmenuje sv nmstky a ministry - vedouc jednotlivch resort. 3. Vlda pedstoup do ticeti dn po svm jmenovn ped (Poslaneckou snmovnu) Parlament a pod (ji) jej o vysloven dvry. 4. Pokud nov jmenovan vlda nezsk v (Poslaneck snmovn) Parlamentu dvru, postupuje se znovu podle odstavc 2 a 3. Jestlie ani takto jmenovan vlda nezsk dvru (Poslaneck snmovny) Parlamentu, jmenuje prezident republiky (pedsedu vldy na nvrh pedsedy Poslaneck snmovny) opt novou vldu. Proces se opakuje tak dlouho, a nov vlda zsk dvru Parlamentu. Tot plat pro jmenovn jednotlivch len vldy. 5. (V ostatnch ppadech prezident republiky jmenuje a odvolv na nvrh pedsedy vldy ostatn leny vldy a povuje je zenm ministerstev nebo jinch ad.) l. 69 1. len vldy skld slib do rukou prezidenta republiky. 2. Slib lena vldy zn: "Slibuji vrnost esk republice. Slibuji, e budu zachovvat jej stavu a zkony a uvdt je v ivot. Slibuji na svou est, e budu zastvat svj ad svdomit a nezneuiji svho postaven." l. 70

Strnka 116

len vldy nesm vykonvat innosti, jejich povaha odporuje vkonu jeho funkce. l. 71 Vlda me pedloit (Poslaneck snmovn) Parlamentu dost o vysloven dvry. l. 72 1. (Poslaneck snmovna) Parlament me vyslovit vld nedvru. 2. Nvrh na vysloven nedvry vld projedn (Poslaneck snmovna) Parlament, jen je-li podn psemn nejmn padesti poslanci. K pijet nvrhu je teba souhlasu nadpolovin vtiny vech poslanc. l. 73 1. (Pedseda vldy) Vlda i jej jednotliv lenov (podv) podvaj demisi do rukou prezidenta republiky. (Ostatn lenov vldy podvaj demisi do rukou prezidenta republiky prostednictvm pedsedy vldy.) 2. Vlda pod demisi, jestlie (Poslaneck snmovna zamtla) Parlament zamtl jej dost o vysloven dvry nebo jestlie j vyslovil(a) nedvru. Vlda pod demisi vdy po ustavujc schzi nov zvolenho (Poslaneck snmovny) Parlamentu. 3. Pod-li vlda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi pijme. (l. 74) (Prezident republiky odvol lena vldy, jestlie to navrhne pedseda vldy.) l. 75 Prezident republiky odvol vldu, kter nepodala demisi, akoliv ji byla povinna podat. l. 76 1. Vlda rozhoduje ve sboru. 2. K pijet usnesen vldy je teba souhlasu nadpolovin vtiny vech jejch len. (l. 77) 1. (Pedseda vldy organizuje innost vldy, d jej schze, vystupuje jejm jmnem a vykonv dal innosti, kter jsou mu sveny stavou nebo jinmi zkony.) 2. (Pedsedu vldy zastupuje mstopedseda vldy nebo jin poven len vldy.)

Strnka 117

l. 78 K provdn zkona a v jeho mezch je vlda oprvnna vydvat nazen. (Nazen podepisuje pedseda vldy a pslun len vldy.) l. 79 1. Ministerstvo a jin sprvn ady lze zdit a jejich psobnost stanovit pouze zkonem. 2. Prvn pomry, krom plat v kategorich stanovench stavou, sttnch zamstnanc v ministerstvech a jinch sprvnch adech upravuje zkon. 3. Ministerstva, jin sprvn ady a orgny zemn samosprvy mohou na zklad a v mezch zkona vydvat prvn pedpisy, jsou-li k tomu zkonem zmocnny. l. 80 1. Sttn zastupitelstv zastupuje veejnou alobu v trestnm zen; vykonv i dal koly, stanov-li tak zkon. 2. Postaven a psobnost sttnho zastupitelstv stanov zkon.

HLAVA TVRT MOC SOUDN l. 81 Soudn moc vykonvaj jmnem republiky nezvisl soudy. l. 82 1. Soudci jsou pi vkonu sv funkce nezvisl. Jejich nestrannost nesm nikdo ohroovat. 2. Soudce nelze proti jeho vli odvolat nebo peloit k jinmu soudu; vjimky vyplvajc zejmna z krn odpovdnosti stanov zkon. 3. Funkce soudce nen sluiteln s funkc prezidenta republiky, lena Parlamentu ani s jakoukoli funkc ve veejn sprv; zkon stanov se ktermi dalmi innostmi je vkon soudcovsk funkce nesluiteln. stavn soud l. 83 stavn soud je soudnm orgnem ochrany stavnosti. l. 84

Strnka 118

1. stavn soud se skld z 15 soudc. kte jsou jmenovni na dobu deseti let. 2. Soudce stavnho soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem (Sentu) Parlamentu. 3. Soudcem stavnho soudu me bt jmenovn bezhonn oban, (kter je voliteln do Sentu) kter m vysokokolsk prvnick vzdln a byl nejmn deset let inn v prvnickm povoln. l. 85 1. Sloenm slibu do rukou prezidenta republiky se soudce stavnho soudu ujm sv funkce. 2. Slib soudce stavnho soudu zn: "Slibuji na svou est a svdom, e budu chrnit neporuitelnost pirozench prv lovka a prv obana, dit se stavnmi zkony a rozhodovat podle svho nejlepho pesvden nezvisle a nestrann." 3. Odmtne-li soudce sloit slib nebo slo-li slib s vhradou, hled se na nho jako by nebyl jmenovn. l. 86 1. (Soudce stavnho soudu nelze trestn sthat bez souhlasu Sentu. Odepe-li Sent souhlas, je trestn sthn navdy vyloueno.) Soudce stavnho soudu lze trestn sthat jako kterhokoli jinho obana. 2. (Soudce stavnho soudu lze zadret jen, byl-li dopaden pi spchn trestnho inu, anebo bezprostedn pot. Pslun orgn je povinen zadren ihned oznmit pedsedovi Sentu. Ned-li pedseda Sentu do 24 hodin od zadren souhlas k odevzdn zadrenho soudu, je pslun orgn povinen ho propustit. Na sv prvn nsledujc schzi Sent rozhodne o ppustnosti trestnho sthn s konenou platnost.) Soudce stavnho soudu lze zadret, vznit a soudit podle stejnch pravidel, kter plat pro kterhokoli jinho obana. 3. (Soudce stavnho soudu m prvo odept svdectv o skutenostech, kter se dozvdl v souvislosti s vkonem sv funkce, a to i pot, kdy pestal bt soudcem stavnho soudu.) Soudce stavnho soudu nem prvo odept svdectv o emkoli, co me bt dleit pi vyetovn trestnho inu. V dn oblasti veejnho ivota nem soudce stavnho soudu privilegia oproti ostatnm obanm. l. 87 1. stavn soud rozhoduje 1. o zruen zkon nebo jejich jednotlivch ustanoven, jsou-li v rozporu s stavnm podkem, 2. o zruen jinch prvnch pedpis nebo jejich jednotlivch ustanoven, jsou-li v rozporu s stavnm podkem nebo zkonem, 3. o stavn stnosti orgn zemn samosprvy proti nezkonnmu zsahu sttu,

Strnka 119

4. o stavn stnosti proti pravomocnmu rozhodnut a jinmu zsahu orgn veejn moci do stavn zaruench zkladnch prv a svobod, 5. o opravnm prostedku proti rozhodnut ve vci oven volby poslance (nebo sentora), 6. v pochybnostech o ztrt volitelnosti (a o nesluitelnosti vkonu funkc) poslance (nebo sentora podle l. 25), 7. (o stavn alob Sentu proti prezidentu republiky podle 4l. 65 odst. 2), 8. o nvrhu prezidenta republiky na zruen usnesen (Poslaneck snmovny a Sentu podle l. 66) Parlamentu, 9. o opatench nezbytnch k proveden rozhodnut mezinrodnho soudu, kter je pro eskou republiku zvazn, pokud je nelze provst jinak, 10. o tom, zda rozhodnut o rozputn politick strany nebo jin rozhodnut tkajc se innosti politick strany je ve shod s stavnmi nebo jinmi zkony, 11. spory o rozsah kompetenc sttnch orgn a orgn zemn samosprvy, nepslu-li podle zkona jinmu orgnu. 2. stavn soud dle rozhoduje o souladu mezinrodn smlouvy podle l. 10a a l. 49 s stavnm podkem, a to ped jej ratifikac. Do rozhodnut stavnho soudu neme bt smlouva ratifikovna. 3. Zkon me stanovit, e namsto stavnho soudu rozhoduje Nejvy sprvn soud 1. o zruen prvnch pedpis nebo jejich jednotlivch ustanoven, jsouli v rozporu se zkonem, 2. spory o rozsah kompetenc sttnch orgn a orgn zemn samosprvy, nepslu-li podle zkona jinmu orgnu. l. 88 1. Zkon stanov, kdo a za jakch podmnek je oprvnn podat nvrh na zahjen zen a dal pravidla o zen ped stavnm soudem. 2. Soudci stavnho soudu jsou pi svm rozhodovn vzni pouze stavnm podkem a zkonem podle odstavce 1. l. 89 1. Rozhodnut stavnho soudu je vykonateln, jakmile bylo vyhleno zpsobem stanovenm zkonem, pokud stavn soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak. 2. Vykonavateln rozhodnut stavnho soudu jsou zvazn pro vechny orgny i osoby. 3. Rozhodnut stavnho soudu, kterm byl podle l. 87 odst. 2 vysloven nesoulad mezinrodn smlouvy s stavnm podkem, brn ratifikaci smlouvy do doby, ne bude nesoulad odstrann.

Strnka 120

Soudy l. 90 Soudy jsou povolny pedevm k tomu, aby zkonem stanovenm zpsobem poskytovaly ochranu prvm. Jen soud rozhoduje o vin a trestu za trestn iny. l. 91 1. Soustavu soud tvo Nejvy soud, Nejvy sprvn soud, vrchn, krajsk a okresn soudy. Zkon me stanovit jejich jin oznaen. 2. Psobnost a organizaci soud stanov zkon. l. 92 Nejvy soud je vrcholnm soudnm orgnem ve vcech patcch do pravomoci soud s vjimkou zleitost, o nich rozhoduje stavn soud nebo Nejvy sprvn soud. l. 93 1. Soudce je jmenovn do funkce prezidentem republiky bez asovho omezen. Sv funkce se ujm sloenm slibu. 2. Soudcem me bt jmenovn bezhonn oban, kter m vysokokolsk prvnick vzdln. Dal pedpoklady a postup stanov zkon. l. 94 1. Zkon stanov ppady, kdy soudci rozhoduj v sentu a jak je jeho sloen. V ostatnch ppadech rozhoduj jako samosoudci. 2. Zkon me stanovit, ve kterch vcech a jakm zpsobem se na rozhodovn soud podlej vedle soudc i dal oban. l. 95 1. Soudce je pi rozhodovn vzn zkonem a mezinrodn smlouvou, kter je soust prvnho du; je oprvnn posoudit soulad jinho prvnho pedpisu se zkonem nebo s takovou mezinrodn smlouvou. 2. Dojde-li soud k zvru, e zkon, jeho m bt pi een vci pouito, je v rozporu s stavnm podkem, pedlo vc stavnmu soudu. l. 96 1. Vichni astnci zen maj ped soudem rovn prva. 2. Jednn ped soudem je stn a veejn; vjimky stanov zkon. Rozsudek se vyhlauje vdy veejn.

Strnka 121

HLAVA PT NEJVY KONTROLN AD l. 97 1. Nejvy kontroln ad je nezvisl orgn. Vykonv kontrolu hospodaen se sttnm majetkem a plnn sttnho rozpotu. 2. Prezidenta a viceprezidenta Nejvyho kontrolnho adu jmenuje prezident republiky na nvrh (Poslaneck snmovny) Parlamentu. 3. Postaven, psobnost, organizan strukturu a dal podrobnosti stanov zkon.

HLAVA EST ESK NRODN BANKA l. 98 1. esk nrodn banka je stedn bankou sttu. Hlavnm clem jej innosti je pe o stabilitu mny; do jej innosti lze zasahovat pouze na zklad zkona. 2. Postaven, psobnost a dal podrobnosti stanov zkon.

HLAVA SEDM ZEMN SAMOSPRVA l. 99 esk republika se len na obce, kter jsou zkladnmi zemnmi samosprvnmi celky. l. 100 1. zemn samosprvn celky jsou zemnmi spoleenstvmi oban, kter maj prvo na samosprvu. Zkon stanov, kdy jsou sprvnmi obvody. 2. Obec je vdy soust vyho zemnho samosprvnho celku. 3. Vytvoit nebo zruit vy zemn samosprvn celek lze jen stavnm zkonem. l. 101 1. Obec je samostatn spravovna zastupitelstvem. 2. Vy zemn samosprvn celek je samostatn spravovn zastupitelstvem.

Strnka 122

3. zemn samosprvn celky jsou veejnoprvnmi korporacemi, kter mohou mt vlastn majetek a hospodait podle vlastnho rozpotu. 4. Stt me zasahovat do innosti zemnch samosprvnch celk, jen vyaduje-li to ochrana zkona a jen zpsobem stanovenm zkonem. l. 102 1. lenov zastupitelstev jsou voleni tajnm hlasovnm na zklad veobecnho, rovnho a pmho volebnho prva. 2. Funkn obdob zastupitelstva je tylet, pokud oban v mstnm referendu nerozhodnou o jeho zkrcen. 3. Starosta, primtor a hejtman jsou voleni tajnm hlasovnm na zklad veobecnho, rovnho a pmho volebnho prva. 4. Starosta, primtor a hejtman jsou oprvnnmi volii danho zemn sprvnho celku kdykoliv odvolateln v referendu oprvnnmi obany. l. 103 Zruen. l. 104 1. Psobnost zastupitelstev me bt stanovena jen zkonem. 2. Zastupitelstvo obce rozhoduje ve vcech samosprv, pokud nejsou zkonem sveny zastupitelstvu vyho zemnho samosprvnho celku. 3. Zastupitelstva mohou v mezch sv psobnosti vydvat obecn zvazn vyhlky. l. 105 Vkon sttn sprvy lze svit orgnm samosprvy jen tehdy, stanov-li to zkon.

HLAVA OSM PECHODN A ZVREN USTANOVEN (l. 106) 1. (Dnem innosti tto stavy se esk nrodn rada stv Poslaneckou snmovnou, jej volebn obdob skon dnem 6. ervna 1996.) 2. (Do doby zvolen Sentu podle stavy vykonv funkce Sentu Prozatmn Sent. Prozatmn Sent se ustav zpsobem, kter stanov stavn zkon. Do nabyt innosti tohoto zkona vykonv funkce Sentu Poslaneck snmovna.) 3. (Poslaneckou snmovnu nelze rozpustit, dokud vykonv funkci Sentu podle odstavce 2.)

Strnka 123

4. (Do pijet zkon o jednacm du komor se postupuje v jednotlivch komorch podle jednacho du esk nrodn rady.) (Cel tento lnek se vypout.) (l. 107) 1. (Zkon o volbch do Sentu stanov, jakm zpsobem se pi prvnch volbch do Sentu ur tetina sentor, jejich volebn obdob bude dvoulet, a tetina sentor, jejich volebn obdob bude tylet.) 2. (Zasedn Sentu svol prezident republiky tak, aby bylo zahjeno nejpozdji tict den po dni voleb; neuin-li tak, sejde se Sent tict den po dni voleb.) (Cel tento lnek se vypout.) (l. 108) (Vlda esk republiky jmenovan po volbch v roce 1992 a vykonvajc svou funkci ke dni innosti stavy se povauje za vldu jmenovanou podle tto stavy.) (Vypout se.) (l. 109) (Do doby zzen sttnho zastupitelstv vykonv jeho funkce prokuratura esk republiky.) (Vypout se.) (l. 110) (Do 31. Prosince 1993 tvo soustavu soud t vojensk soudy.) (Vypout se.) l. 111 Soudci vech soud esk republiky vykonvajc funkci soudce ke dni nabyt innosti tto stavy se povauj za soudce jmenovan podle stavy esk republiky. l. 112 1. stavn podek esk republiky tvo tato stava, Listina zkladnch prv a svobod a stavn zkony pijat podle tto stavy. (a stavn zkony Nrodnho shromdn eskoslovensk republiky, Federlnho shromdn

Strnka 124

eskoslovensk socialistick republiky a esk nrodn rady upravujc sttn hranice esk republiky a stavn zkony esk nrodn rady pijat po 6. ervnu 1992.) 2. Zruuj se dosavadn stava, stavn zkon o eskoslovensk federaci, stavn zkony, kter je mnily a doplovaly, a stavn zkon esk nrodn rady . 67/1990 Sb., o sttnch symbolech esk republiky. 3. (Ostatn stavn zkony platn na zem esk republiky ke dni innosti tto stavy maj slu zkona.) (l. 113) (Tato stava nabv innosti dnem 1. Ledna 1993.)

LISTINA ZKLADNCH PRV A SVOBOD

HLAVA PRVN OBECN USTANOVEN l. 1 Lid jsou svobodn a rovn v dstojnosti i v prvech. Zkladn prva a svobody jsou nezadateln, nezciziteln, nepromliteln a nezruiteln. l. 2 1. Stt je zaloen na demokratickch hodnotch a nesm se vzat ani na vlunou ideologii, ani na nboensk vyznn. 2. Sttn moc lze uplatovat jen v ppadech a v mezch stanovench zkonem, a to zpsobem, kter zkon stanov. 3. Kad me init, co nen zkonem zakzno, a nikdo nesm bt nucen init, co zkon neukld. l. 3 1. Zkladn prva a svobody se zaruuj vem bez rozdlu pohlav, rasy, barvy pleti, jazyka, vry a nboenstv, politickho i jinho smlen, nrodnho nebo socilnho pvodu, pslunosti k nrodnostn nebo etnick menin, majetku, rodu nebo jinho postaven. 2. Kad m prvo svobodn rozhodovat o sv nrodnosti. Zakazuje se jakkoli ovlivovn tohoto rozhodovn a vechny zpsoby ntlaku smujc k odnrodovn.

Strnka 125

3. Nikomu nesm bt zpsobena jma na prvech pro uplatovn jeho zkladnch prv a svobod. l. 4 1. Povinnosti mohou bt ukldny toliko na zklad zkona a v jeho mezch a jen pi zachovn zkladnch prv a svobod. 2. Meze zkladnch prv a svobod mohou bt za podmnek stanovench Listinou zkladnch prv a svobod (dle jen "Listinou") upraveny pouze zkonem. 3. Zkonn omezen zkladnch prv a svobod mus platit pro vechny ppady, kter spluj stanoven podmnky. 4. Pi pouvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod mus bt eteno jejich podstaty a smyslu. Takov omezen nesmj bt zneuvna k jinm elm, ne pro kter byla stanovena.

HLAVA DRUH LIDSK PRVA A ZKLADN SVOBODY Oddl prvn Zkladn lidsk prva a svobody l. 5 Kad je zpsobil mt prva. l. 6 1. Kad m prvo na ivot. Lidsk ivot je hoden ochrany ji ped narozenm. Peruen thotenstv me bt provedeno v souladu s pslunm zkonem. 2. Nikdo nesm bt zbaven ivota. 3. Trest smrti se nepipout. 4. Poruenm prv podle tohoto lnku nen, jestlie byl nkdo zbaven ivota v souvislosti s jednnm, kter podle zkona nen trestn. l. 7 1. Nedotknutelnost osoby a jejho soukrom je zaruena. Omezena me bt jen v ppadech stanovench zkonem. 2. Nikdo nesm bt muen ani podroben krutmu, nelidskmu nebo poniujcmu zachzen nebo trestu. l. 8

Strnka 126

1. Osobn svoboda je zaruena. 2. Nikdo nesm bt sthn nebo zbaven svobody jinak ne z dvod a zpsobem, kter stanov zkon. Nikdo nesm bt zbaven svobody pouze pro neschopnost dostt smluvnmu zvazku. 3. Obvinnho nebo podezelho z trestnho inu je mono zadret jen v ppadech stanovench v zkon. Zadren osoba mus bt ihned seznmena s dvody zadren, vyslechnuta a nejpozdji do 48 hodin proputna na svobodu nebo odevzdna soudu. Soudce mus zadrenou osobu do 24 hodin od pevzet vyslechnout a rozhodnout o vazb, nebo ji propustit na svobodu. 4. Zatknout obvinnho je mono jen na psemn odvodnn pkaz soudce. Zaten osoba mus bt do 24 hodin odevzdna soudu. Soudce mus zatenou osobu do 24 hodin od pevzet vyslechnout a rozhodnout o vazb nebo ji propustit na svobodu. 5. Nikdo nesm bt vzat do vazby, le z dvod a na dobu stanovenou zkonem a na zklad rozhodnut soudu. 6. Zkon stanov, ve kterch ppadech me bt osoba pevzata nebo drena v stavn zdravotnick pi bez svho souhlasu. Takov opaten mus bt do 24 hodin oznmeno soudu, kter o tomto umstn rozhodne do 7dn. l. 9 1. Nikdo nesm bt podroben nucenm pracm nebo slubm. 2. Ustanoven odstavce 1 se nevztahuje na 1. prce ukldan podle zkona osobm ve vkonu trestu odnt svobody nebo osobm vykonvajcm jin trest nahrazujc trest odnt svobody, 2. vojenskou slubu nebo jinou slubu stanovenou zkonem namsto povinn vojensk sluby, 3. slubu vyadovanou na zklad zkona v ppad ivelnch pohrom, nehod, nebo jinho nebezpe, kter ohrouje ivoty, zdrav nebo znan majetkov hodnoty, 4. jednn uloen zkonem pro ochranu ivota, zdrav nebo prv druhch. l. 10 1. Kad m prvo, aby byla zachovna jeho lidsk dstojnost, osobn est, dobr povst a chrnno jeho jmno. 2. Kad m prvo na ochranu ped neoprvnnm zasahovnm do soukromho a rodinnho ivota. 3. Kad m prvo na ochranu ped neoprvnnm shromaovnm, zveejovnm nebo jinm zneuvnm daj o sv osob. l. 11 1. Kad m prvo vlastnit majetek. Vlastnick prvo vech vlastnk m stejn zkonn obsah a ochranu. Ddn se zaruuje.

Strnka 127

2. Zkon stanov, kter majetek nezbytn k zabezpeen poteb cel spolenosti, rozvoje nrodnho hospodstv a veejnho zjmu sm bt jen ve vlastnictv sttu, obce nebo urench prvnickch osob; zkon me tak stanovit, e urit vci mohou bt pouze ve vlastnictv oban nebo prvnickch osob se sdlem v esk (a Slovensk Federativn) Republice. 3. Vlastnictv zavazuje. Nesm bt zneuito na jmu prv druhch anebo v rozporu se zkonem chrnnmi obecnmi zjmy. Jeho vkon nesm pokozovat lidsk zdrav, produ a ivotn prosted nad mru stanovenou zkonem. 4. Vyvlastnn nebo nucen omezen vlastnickho prva je mon ve veejnm zjmu, a to na zklad zkona a za nhradu. 5. Dan a poplatky lze ukldat jen na zklad zkona. l. 12 1. Obydl je nedotknuteln. Nen dovoleno do nj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v nm bydl. 2. Domovn prohldka je ppustn jen pro ely trestnho zen, a to na psemn odvodnn pkaz soudce. Zpsob proveden domovn prohldky stanov zkon. 3. Jin zsahy do nedotknutelnosti obydl mohou bt zkonem dovoleny, jen jeli to v demokratick spolenosti nezbytn pro ochranu ivota nebo zdrav osob, pro ochranu prv a svobod druhch anebo pro odvrcen zvanho ohroen veejn bezpenosti a podku. Pokud je obydl uvno tak pro podnikn nebo provozovn jin hospodsk innosti, mohou bt takov zsahy zkonem dovoleny, t je-li to nezbytn pro plnn kol veejn sprvy. l. 13 Nikdo nesm poruit listovn tajemstv ani tajemstv jinch psemnost a zznam, a ji uchovvanch v soukrom, nebo zaslanch potou anebo jinm zpsobem, s vjimkou ppad a zpsobem, kter stanov zkon. Stejn se zaruuje tajemstv zprv podvanch telefonem, telegrafem nebo jinm podobnm zazenm. l. 14 1. Svoboda pohybu a pobytu je zaruena. 2. Kad, kdo se oprvnn zdruje na zem esk (a Slovensk Federativn) Republiky, m prvo svobodn je opustit. 3. Tyto svobody mohou bt omezeny zkonem, jestlie je to nevyhnuteln pro bezpenost sttu, udren veejnho podku, ochranu zdrav nebo ochranu prv a svobod druhch a na vymezench zemch t z dvodu ochrany prody. 4. Kad oban m prvo na svobodn vstup na zem esk (a Slovensk Federativn) Republiky. Oban neme bt nucen k oputn sv vlasti. 5. Cizinec me bt vyhotn jen v ppadech stanovench zkonem.

Strnka 128

l. 15 1. Svoboda mylen, svdom a nboenskho vyznn je zaruena. Kad m prvo zmnit sv nboenstv nebo vru anebo bt bez nboenskho vyznn. 2. Svoboda vdeckho bdn a umleck tvorby je zaruena. 3. Nikdo neme bt nucen vykonvat vojenskou slubu, pokud je to v rozporu s jeho svdomm nebo s jeho nboenskm vyznnm. Podrobnosti stanov zkon. l. 16 1. Je provedena dsledn odluka crkve od sttu. 2. Kad m prvo svobodn projevovat sv nboenstv nebo vru bu sm nebo spolen s jinmi, soukrom nebo veejn, bohoslubou, vyuovnm, nboenskmi kony nebo zachovvnm obadu. 3. Financovn crkv je eeno dobrovolnm pspvkem oban, a to formou daovch asignac v souladu s pslunm zkonem. Stt hrad pouze nklady na drbu a provoz sttem uznanch kulturnch pamtek v rozsahu nezbytnm pro jejich zachovn a zpstupnn veejnosti. Nehrad vak tu st provoznch nklad, kter vznik v dsledku jejich vyuit tou i onou crkv, nboenskou spolenost, za elem vlastnch crkevnch aktivit (bohosluby, crkevn shromdn a pod.). 4. Crkve a nboensk spolenosti spravuj sv zleitosti, zejmna ustavuj sv orgny, ustanovuj sv duchovn a zizuj eholn a jin crkevn instituce nezvisle na sttnch orgnech. 5. Vkon tchto prv me bt omezen zkonem, jde-li o opaten v demokratick spolenosti nezbytn pro ochranu veejn bezpenosti a podku, zdrav a mravnosti nebo prv a svobod druhch. Oddl druh Politick prva l. 17 1. Svoboda projevu a prvo na informace jsou zarueny. 2. Za elem plnho a pravdivho informovn oban se zizuje veejnoprvn televize (T) a veejnoprvn rozhlas (R). Nklady na provoz tchto veejnoprvnch sdlovacch prostedk jsou hrazeny vlun z koncesionskch poplatk. Tyto poplatky se automaticky kadoron upravuj podle mry inflace. Veker komern reklama je ve veejnoprvn televizi a rozhlase zakzna. 3. Jmenovn editel a kontrola veejnoprvnch sdlovacch prostedk je vc Rady pro veejnoprvn sdlovac prostedky. lenov tto rady jsou voleni obany tajnm hlasovnm na zklad veobecnho, rovnho a pmho volebnho prva a jimi tak kdykoliv odvolateln.

Strnka 129

4. Veker rozhodovn Rady pro veejnoprvn sdlovac prostedky je veejn. Mus bt zaznamenno a zpstupnno veejnosti nejdle do 24 hodin od skonen jednn. 5. Kad m prvo vyjadovat sv nzory slovem, psmem, tiskem, obrazem nebo jinm zpsobem, jako i svobodn vyhledvat, pijmat a roziovat ideje a informace bez ohledu na hranice sttu. 6. Cenzura je neppustn. 7. Svobodu projevu a prvo vyhledvat a it informace lze omezit zkonem, jde-li o opaten v demokratick spolenosti nezbytn pro ochranu prv a svobod druhch, bezpenost sttu, veejnou bezpenost, ochranu veejnho zdrav a mravnosti. 8. Sttn orgny a orgny zemn samosprvy jsou povinny pimenm zpsobem poskytovat informace o sv innosti. Podmnky a proveden stanov zkon. l. 18 1. Petin prvo je zarueno; ve vcech veejnho nebo jinho spolenho zjmu m kad prvo sm nebo s jinmi se obracet na sttn orgny a orgny zemn samosprvy s dostmi, nvrhy a stnostmi. 2. Petic se nesm zasahovat do nezvislosti soudu. 3. Peticemi se nesm vyzvat k poruovn zkladnch prv a svobod zaruench Listinou. l. 19 1. Prvo pokojn se shromaovat je zarueno. 2. Toto prvo lze omezit zkonem v ppadech shromdn na veejnch mstech, jde-li o opaten v demokratick spolenosti nezbytn pro ochranu prv a svobod druhch, ochranu veejnho podku, zdrav, mravnosti, majetku nebo pro bezpenost sttu. Shromdn vak nesm bt podmnno povolenm orgnu veejn sprvy. l. 20 1. Prvo svobodn se sdruovat je zarueno. Kad m prvo spolu s jinmi se sdruovat ve spolcch, spolenostech a jinch sdruench. 2. Oban maj prvo zakldat t politick strany a politick hnut a sdruovat se v nich. 3. Vkon tchto prv lze omezit jen v ppadech stanovench zkonem, jestlie to je v demokratick spolenosti nezbytn pro bezpenost sttu, ochranu veejn bezpenosti a veejnho podku, pedchzen trestnm inm nebo pro ochranu prv a svobod druhch. 4. Politick strany a politick hnut, jako i jin sdruen jsou oddleny od sttu. l. 21

Strnka 130

1. Oban maj prvo podlet se na sprv veejnch vc pmo nebo svobodnou volbou svch zstupc. 2. Volby se mus konat ve lhtch nepesahujcch pravideln volebn obdob stanoven zkonem. 3. Volebn prvo je veobecn a rovn a vykonv se tajnm hlasovnm. Podmnky vkonu volebnho prva stanov zkon. 4. Oban maj za rovnch podmnek pstup k volenm a jinm veejnm funkcm. l. 22 Zkonn prava vech politickch prv a svobod a jej vklad a pouvn mus umoovat a ochraovat svobodnou sout politickch sil v demokratick spolenosti. l. 23 Oban maj prvo postavit se na odpor proti kadmu, kdo by odstraoval demokratick d lidskch prv a zkladnch svobod, zaloen Listinou, jestlie innost stavnch orgn a inn pouit zkonnch prostedk jsou znemonny.

HLAVA TET PRVA NRODNOSTNCH A ETNICKCH MENIN l. 24 Pslunost ke kterkoli nrodnostn nebo etnick menin nesm bt nikomu na jmu. l. 25 1. Obanm tvocm nrodnostn nebo etnick meniny se zaruuje vestrann rozvoj, zejmna prvo spolen s jinmi pslunky meniny rozvjet vlastn kulturu, prvo roziovat a pijmat informace v jejich mateskm jazyku a sdruovat se v nrodnostnch sdruench. Podrobnosti stanov zkon. 2. Obanm psluejcm k nrodnostnm a etnickm meninm se za podmnek stanovench zkonem zaruuje t 1. prvo na vzdln v jejich jazyku, 2. prvo uvat jejich jazyka v ednm styku, 3. prvo asti na een vc tkajcch se nrodnostnch a etnickch menin.

Strnka 131

HLAVA TVRT HOSPODSK, SOCILN A KULTURN PRVA l. 26 1. Kad m prvo na svobodnou volbu povoln a ppravu k nmu, jako i prvo podnikat a provozovat jinou hospodskou innost. 2. Zkon me stanovit podmnky a omezen pro vkon uritch povoln nebo innost. 3. Kad m prvo zskvat prostedky pro sv ivotn poteby prac. Obany, kte toto prvo nemohou bez sv viny vykonvat, stt v pimenm rozsahu hmotn zajiuje; podmnky stanov zkon. 4. Zkon me stanovit odchylnou pravu pro cizince. l. 27 1. Kad m prvo svobodn se sdruovat s jinmi na ochranu svch hospodskch a socilnch zjm. 2. Odborov organizace vznikaj nezvisle na sttu. Omezovat poet odborovch organizac je neppustn, stejn jako zvhodovat nkter z nich v podniku nebo v odvtv. 3. innost odborovch organizac a vznik a innost jinch sdruen na ochranu hospodskch a socilnch zjm mohou bt omezeny zkonem, jde-li o opaten v demokratick spolenosti nezbytn pro ochranu bezpenosti sttu, veejnho podku nebo prv a svobod druhch. 4. Prvo na stvku je zarueno za podmnek stanovench zkonem; toto prvo nepslu soudcm, prokurtorm, pslunkm ozbrojench sil a pslunkm bezpenostnch sbor l. 28 Zamstnanci maj prvo na spravedlivou odmnu za prci a na uspokojiv pracovn podmnky. Podrobnosti stanov zkon. l. 29 1. eny, mladistv a osoby zdravotn postien maj prvo na zvenou ochranu zdrav pi prci a na zvltn pracovn podmnky. 2. Mladistv a osoby zdravotn postien maj prvo na zvltn ochranu v pracovnch vztazch a na pomoc pi pprav k povoln. 3. Podrobnosti stanov zkon. l. 30 1. Oban maj prvo na pimen hmotn zabezpeen ve st a pi nezpsobilosti k prci, jako i pi ztrt ivitele.

Strnka 132

2. Kad, kdo je v hmotn nouzi, m prvo na takovou pomoc, kter je nezbytn pro zajitn zkladnch ivotnch podmnek. 3. Podrobnosti stanov zkon. l. 31 Kad m prvo na ochranu zdrav. Oban maj na zklad veejnho pojitn prvo na bezplatnou zdravotn pi a na zdravotn pomcky za podmnek, kter stanov zkon. l. 32 1. Rodiovstv a rodina jsou pod ochranou zkona. Zvltn ochrana dt a mladistvch je zaruena. 2. en v thotenstv je zaruena zvltn pe, ochrana v pracovnch vztazch a odpovdajc pracovn podmnky. 3. Dti narozen v manelstv i mimo n maj stejn prva. 4. Pe o dti a jejich vchovu je prvem rodi; dti maj prvo na rodiovskou vchovu a pi. Prva rodi mohou bt omezena a nezletil dti mohou bt od rodi odloueny proti jejich vli jen rozhodnutm soudu na zklad zkona. V ppad odlouen dt od rodi mus kvalifikovan psycholog v rozhovoru s dttem o samot nejdve zjistit, jak je skuten pn dtte a vechny relevantn okolnosti. K vsledku tohoto rozhovoru je soud povinen pihldnout. 5. Rodie, kte peuj o dti, maj prvo na pomoc sttu. 6. Podrobnosti stanov zkon. l. 33 1. Kad m prvo na vzdln. koln dochzka je povinn po dobu, kterou stanov zkon. 2. Oban maj prvo na bezplatn vzdln v zkladnch a stednch kolch, podle schopnost obana a monost spolenosti t na vysokch kolch. 3. Zizovat jin koly ne sttn a vyuovat na nich lze jen za podmnek stanovench zkonem; na takovch kolch se me vzdln poskytovat za platu. 4. Zkon stanov za jakch podmnek maj oban pi studiu prvo na pomoc sttu. l. 34 1. Prva k vsledkm tvr duevn innosti jsou chrnna zkonem. 2. Prvo pstupu ke kulturnmu bohatstv je zarueno za podmnek stanovench zkonem. l. 35

Strnka 133

1. Kad m prvo na pzniv ivotn prosted. 2. Kad m prvo na vasn a pln informace o stavu ivotnho prosted a prodnch zdroj. 3. Pi vkonu svch prv nikdo nesm ohroovat ani pokozovat ivotn prosted, prodn zdroje, druhov bohatstv prody a kulturn pamtky nad mru stanovenou zkonem.

HLAVA PT PRVO NA SOUDN A JINOU PRVN OCHRANU l. 36 1. Kad se me domhat stanovenm postupem svho prva u nezvislho a nestrannho soudu a ve stanovench ppadech u jinho orgnu. 2. Kdo tvrd, e byl na svch prvech zkrcen rozhodnutm orgnu veejn sprvy, me se obrtit na soud, aby pezkoumal zkonnost takovho rozhodnut, nestanov-li zkon jinak. Z pravomoci soudu vak nesm bt vyloueno pezkoumvn rozhodnut tkajcch se zkladnch prv a svobod podle Listiny. 3. Kad m prvo na nhradu kody zpsoben mu nezkonnm rozhodnutm soudu, jinho sttnho orgnu i orgnu veejn sprvy nebo nesprvnm ednm postupem. 4. Podmnky a podrobnosti upravuje zkon. l. 37 1. Kad m prvo odept vpov, jestlie by j zpsobil nebezpe trestnho sthn sob nebo osob blzk. 2. Kad m prvo na prvn pomoc v zen ped soudy, jinmi sttnmi orgny i orgny veejn sprvy, a to od potku zen. 3. Vichni astnci jsou si v zen rovni. 4. Kdo prohls, e neovld jazyk, jm se vede jednn, m prvo na tlumonka. l. 38 1. Nikdo nesm bt odat svmu zkonnmu soudci. Pslunost soudu i soudce stanov zkon. 2. Kad m prvo, aby jeho vc byla projednna veejn, bez zbytench prtah a v jeho ptomnosti a aby se mohl vyjdit ke vem provdnm dkazm. Veejnost me bt vylouena jen v ppadech stanovench zkonem. l. 39

Strnka 134

Jen zkon stanov, kter jednn je trestnm inem a jak trest, jako i jak jin jmy na prvech nebo majetku, lze za jeho spchn uloit. l. 40 1. Jen soud rozhoduje o vin a trestu za trestn iny. 2. Kad, proti nmu je vedeno trestn zen, je povaovn za nevinnho, pokud pravomocnm odsuzujcm rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena. 3. Obvinn m prvo, aby mu byl poskytnut as a monost k pprav obhajoby a aby se mohl hjit sm nebo prostednictvm obhjce. Jestlie si obhjce nezvol, akoliv ho podle zkona mt mus, bude mu ustanoven soudem. Zkon stanov, v kterch ppadech m obvinn prvo na bezplatnou pomoc obhjce. 4. Obvinn m prvo odept vpov; tohoto prva nesm bt dnm zpsobem zbaven. 5. Nikdo neme bt trestn sthn za in, pro kter ji byl pravomocn odsouzen nebo zprotn obaloby. Tato zsada nevyluuje uplatnn mimodnch opravnch prostedk v souladu se zkonem. 6. Trestnost inu se posuzuje a trest se ukld podle zkona innho v dob, kdy byl in spchn. Pozdjho zkona se pouije, jestlie je to pro pachatele pznivj.

HLAVA EST USTANOVEN SPOLEN l. 41 1. Prv uvedench v l. 26, l. 27 odst. 4, l. 28 a 31, l. 32 odst. 1a 3, l. 33 a 35 Listiny je mono se domhat pouze v mezch zkon, kter tato ustanoven provdj. 2. (Kde se v listin mluv o zkonu, rozum se tm zkon Federlnho shromdn, jestlie z stavnho rozdlen zkonodrn pravomoci nevyplv, e prava pslu zkonm nrodnch rad.) l. 42 1. Pokud Listina pouv pojmu "oban", rozum se tm sttn oban esk (a Slovensk Federativn) Republiky. 2. Cizinci pouvaj v esk (a Slovensk Federativn) Republice lidskch prv a zkladnch svobod zaruench Listinou, pokud nejsou piznna vslovn obanm. 3. Pokud dosavadn pedpisy pouvaj pojmu "oban", rozum se tm kad lovk, jde-li o zkladn prva a svobody, kter Listina piznv bez ohledu na sttn obanstv.

Strnka 135

l. 43 esk (a Slovensk Federativn) Republika poskytuje azyl cizincm pronsledovanm za uplatovn politickch prv a svobod. Azyl me bt odepen tomu, kdo jednal v rozporu se zkladnmi lidskmi prvy a svobodami. l. 44 Zkon me soudcm a prokurtorm omezit prvo na podnikn a jinou hospodskou innost a prvo uveden v l. 20 odst. 2; zamstnancm sttn sprvy a zemn samosprvy ve funkcch, kter ur, t prvo uveden v l. 27 odst. 4; pslunkm bezpenostnch sbor a pslunkm ozbrojench sil t prva uveden v l. 18, 19 a l. 27 odst. 1 a 3, pokud souvis s vkonem sluby. Osobm v povolnch, kter jsou bezprostedn nezbytn pro ochranu ivota a zdrav, me zkon omezit prvo na stvku.

Nvrh zkona o prvu oban na iniciativu a referendum 1. Tento zkon stanovuje prvo oban na iniciativu a referendum. 2. Tmto zkonem se mn a dopluje Zkon . 298 esk nrodn rady ze dne 15.dubna 1992 o volbch do zastupitelstev v obcch a o mstnm referendu, jako i zkony pozdj a navazujc, pokud jsou v rozporu s tmto Zkonem o referendu. 3. Oban R vykonvaj svou obanskou svrchovanost bu zprostedkovan, prostednictvm svch zstupc, nebo pmo. 4. Pro realizaci pmho vkonu moci obany se uzkouje prvo oban na iniciativu a referendum, a to jak na mstn, tak na celosttn rovni. 5. zemn psobnost referend je dna aktulnm uzemnm uspodnm R. 6. Oban maj prvo iniciovat referendum formou podpis pod petici dajc referendum. 7. Poadavek na vypsn referenda mus dat jeho vypsn o konkrtnch otzkch spadajcch do samostatn psobnosti pslun zemn samosprvy v ppad mstnho referenda (nap. obce, mstsk sti i kraje) nebo do psobnosti vldy a parlamentu R v ppad celosttnho referenda. 8. Podpisov akce mus bt organizovna obany bez finann podpory ad a velkch soukromch nebo sttnch podnik. 9. Referendum se mus konat, pokud se poda zskat pod petici uveden poet podpis oprvnnch oban v obci, mstsk sti, kraji i celosttn: (nov upraveno) o do 3000 oban - 15% oprvnnch oban o do 200 000 oban - 450 +10% oprvnnch oban pevyujcch 3000 o do 1000 000 oban - 20 150 + 5% oprvnnch oban pevyujcch 200 000

Strnka 136

nad 1000 000 obyvatel -60 150 + 1% oprvnnch oban pevyujcch 1 000 000 10. Referendum se mus konat nejdle do 3 msc od shromdn pslunho potu podpis a jejich odevzdn pslunmu samosprvnmu orgnu, v ppad celosttnho referenda ministerstvu vnitra. Po zzen adu pro obansk komise a referendum pak tomuto adu. 11. Pslun samosprvn orgn je povinen zabezpeit konn referenda organizan i finann. 12. V ppad podezen z maen petin akce poadujc vypsn referenda i samotnho referenda me bt oban odsouzen a na dva roky nepodmnn. Byl-li v dob spchn tohoto trestnho inu souasn lenem mstnho zastupitelstva i pracovnkem sttnho orgnu povenho dozorem nad konnm referenda, me bt zbaven pasivnho volebnho prva (prva kandidovat ve volbch) i postien zkazem vkonu povoln v pslunm sttnm orgnu a na 5 let. 13. Finann prostedky na konn referenda a na ustaven a innost obanskch komis, se erpaj z mstnho rozpotu, pp. z rozpotu sttnch financ na pslun rok v ppad celosttnho referenda. 14. Za elem uhrazen nklad na referendum me bt vypsna mimodn da mstn i celosttn podle povahy danho referenda. 15. Plnovan i skuten nklady na konn referenda mus bt veejn pstupn za elem jejich kontroly ze strany oban. 16. Pokud bude kdokoli brnit obanm v pstupu k informacm o tchto finannch nkladech, dopout se trestnho inu a me bt odsouzen k pokut a 100 000 K, nebo na jeden rok nepodmnn, v zvanch ppadech pak k obojmu. 17. Referendum je dvojho druhu: 1. Plebiscit, t.j. referendum vyhlen vldou, parlamentem, nebo orgnem mstn samosprvy. 2. Obansk referendum, vyhlen na zklad iniciativy jednotlivho obana, skupiny oban nebo obanskho hnut. 18. Referenda mohou bt povinn (mus se konat v uritch zkonem nebo stavou stanovench ppadech), nebo nepovinn (ad hoc, iniciovan subjekty k tomu oprvnnmi). 19. Referendum je platn bez ohledu na poet oban zastnnch na hlasovn. 20. Nvrh, pedloen v referendu ke hlasovn, je schvlen, pokud se pro nj vyslov nadpolovin vtina astnk referenda. 21. Referendem lze rozhodovat ve, o em maj prvo rozhodovat obecn a krajt zastupitel i poslanci parlamentu, a to vetn schvalovn i ruen zkon. Zkony je vak mon schvalovat i ruit jen v celosttnm referendu. 22. Referendem lze navc rozhodovat o odvoln mstnho a krajskho zastupitelstva a o vypsn novch voleb, stejn jako o odvoln starosty, krajskho hejtmana a poslance parlamentu. 23. Toto odvoln se me konat nejastji jednou ron, a to nejdve jeden rok po nstupu zastupitele, poslance do funkce. 24. Vsledky referenda jsou zvazn. To znamen, e rozhodnut schvlen v referendu jsou zvazn pro orgny mstn sprvy a nabvaj charakter
o

Strnka 137

rozhodnut mstnch samosprvnch orgn vy sly (tj. jsou nadazena vem ostatnm rozhodnutm orgn mstn samosprvy). Toto ustanoven se v ppad celosttnho referenda vztahuje i na celosttn zastupitelsk sbor parlament i na vldu. 25. Oban maj prvo na vechny informace, kter potebuj ke svmu rozhodnut v referendu. 26. Kdokoliv by brnil obanm v zskn tchto informac, dopout se trestnho inu a me bt odsouzen k finann pokut a 100 000 K i a na jeden rok nepodmnn, v zvanm ppad pak k obojmu. 27. Dopustil-li se tohoto trestnho inu v souvislosti s vkonem zastupitelsk funkce i s vkonem svho povoln ve sttnm orgnu, me bt zbaven pasivnho volebnho prva (prva kandidovat ve volbch) i postien zkazem vkonu povoln v pslunm sttnm orgnu a na 5 let. 28. Vjimku pedstavuj pouze skutenosti zkonem oznaen v rznm stupni utajen. 29. Obecn a krajsk informan prostedky (titn, elektronick i jin) mus poskytnout pimen prostor pro prezentaci nzor rznch stran a stanovisek obanskch komis vztahujcch se k pedmtu a konn referenda na danou otzku. 30. V ppad celosttnch referend mus bt ve veejnch sdlovacch prostedcch a na internetovch strnkch poskytnut prostor pro prezentaci nzor jednotlivch stran a obanskch komis. 31. Pro posouzen otzek pedkldanch k rozhodnut v referendu se zizuj obansk komise, kter vak maj jen poradn funkci. 32. Obansk komise se ustavuj na zklad nhodnho losovn ze seznamu oprvnnch voli. 33. Toto losovn organizuje orgn mstn samosprvy - v ppad mstnch a krajskch referend i ad pro obansk komise a referendum -v ppad celosttnch referend, za dozoru zstupc obansk iniciativy, kte iniciovali vypsn referenda. Pokud se jedn o vldou i parlamentem iniciovan plebiscit, pak za asti jejch zstupc. 34. Obanskou komisi tvo 25 len, kte zasedaj po dobu 5 pracovnch dn. 35. Stt, ppadn orgn mstn sprvy, jim hrad ul zisk i mzdu. lenov komise se mohou tto nhrady vzdt. 36. Vlastn innost komis bude upravena zvltnm zkonem. Dle budou upraveny zkony o volbch do mstnch a krajskch zastupitelstv tmto zpsobem: 1. Starostov obc, mstskch st, mst, primtoi vyjmenovanch mst a krajt hejtmani se vol pmo. 2. Zastupitel obc, mstskch st a mst se vol na zklad pomrnho zastoupen. 3. Zastupitel kraj se vol na zklad vtinovho systmu v jednomandtovch volebnch obvodech.

Strnka 138