Myty A Omyly V Survivalu Aneb Co Se V Survivalu Neuci PDF

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu
VAROVN
Vechny ne uveden informace a praktiky nejsou v dnm ppad nvodem k jakkoli trestn innosti, ale slou pouze ke studijnm a informativnm elm. Za jakkoli nesprvn pochopen nebo pouit zde popisovanch technik a praktik nenese autor dnou odpovdnost. N prvn prezident prezident osvoboditel Tom Garrigue Masaryk byl podle rakousko-uherskch zkon pion a jeho organizace Mafie byla banda vlastizrdc. Kdyby jej rakousk justice dostala, pravdpodobn by byl souzen a odsouzen za pion a velezradu. Natst se tak nestalo a po prvn svtov vlce se stal zakladatelem eskoslovenskho sttu. (Jeho blzc spolupracovnci Karel Kram (1860-1937) a Alois Ran (1867-1923) tolik tst nemli. Oba byli odsouzeni 3.ervna 1916 za velezradu k smrti provazem, pozdji jim byl trest zmnn na 15 a 10 let a 10.ervence 1917 byli na zklad amnestie proputni. Karel Kram se stal v roce 1918 prvnm eskoslovenskm ministerskm pedsedou a Alois Ran byl v letech 1918-19 a 1922-23 ministrem financ eskoslovensk vldy.) N prvn dlnick prezident Klement Gottwald prezident sjednotitel se jako bolevik neustle potcel na hran prvorepublikovch zkon a kdyby se vas nevypail do Moskvy, jist by za okupace dostal anci prohldnout si pankrckou sekyrrnu zevnit. Natst pro nj se tak nestalo a po druh svtov vlce zahjil v na zemi budovn socialismu. Dky nmu m zbyten ad pro odhalovn zloin komunizmu co odhalovat dalch sto let. N prvn novodob prezident prezident dramatik Vclav Havel ml tak tu est setkat se s polici a soudy. Natst, hlavy se ji v na zemi sekat pestaly a tak si odsedl tum tyi roky za rozvracen republiky. Po skonen studen vlky se stal naim prvnm postkomunistickm prezidentem. Co tm chci ci? Ve co zde bude popsno, jsou mnohdy velmi citliv informace. Pokud by jste se rozhodli ovovat jejich platnost v praxi, jsem pesvden o tom, e nemuste mt tolik tst, jako ve jmenovan pnov, kte by zkony tto zem vdom a zmrn poruovali, dostalo se jim za toto jistho spoleenskho uznn. Vae bohulib snaha o co nejrealistitj survivalov nebo bojov vcvik me bt policejnmi orgny chpna jako nedovolen ozbrojovn, v horm ppadn pion, zkodnictv, sabot a diverze (trestn iny proti republice za n me bt uloen i vjimen trest). V rmci honu na arodjnice se z vs pak me stt terorista a ne se nadjete, budete pr let koukat na slunce pes zamovan okno. Sami pece dobe vte, e stejn bylo naloeno i s pslunky prvnho a druhho odboje, kte tak poruovali zkony tto zem, by toto inili v jejm budoucm zjmu. Jen mlokomu z tchto lid se dostalo ocenn. Vtina zstala bezejmennch a pokud mli tst, jedin co po nich zbylo, jsou zapren nhrobky. Obdobn bylo naloeno i s vojky, kte za nai zem bojovali na frontch II. svtov vlky. Jejich odmnou, pokud vlku peili, byl obvykle nkolikalet kriminl. Pokud se chcete cviit ve stelb, nic vm nebrn v zskn zbrojnho prkazu a legln zbran. Jestlie chcete provdt bojov vcvik a zbrojn prkaz nemte, existuje cel ada realisticky vypadajcch puntovek na plastick kuliky a jejich vlastnictv nen trestn. Jestlie budete provdt jakkoli teoretick ncviky nien nejrznjch staveb (koneckonc cviit mete jenom na tom, co mme), pouvejte devn palky jako imitaci nloiva, armda to tak tak dl. Pi vaem vcviku nemuste nutn poruovat zkony, hledejte monosti jak se do tchto omezen vejt. K tomu vm pomhej Bh. -1-
VOD
Po poslednm politickm pevratu, tum nkdy koncem devadestch let minulho stolet se na naem trhu zaaly pozvolna objevovat nejrznj zahranin publikace a pruky zabvajc se problematikou survivalu. (Slovo survival je obsahov a vznamov ir pojem ne jeho prost esk peklad peit, tot se tk i veobjmajcho a obsahov nepeloitelnho anglickho vrazu outdoor.) Jako lehce militantn, bval armdn dstojnk jsem v tto zahranin literatue zkoumal, co se od dob pana Setona, Powella i naeho junka Svojska do souasnosti v tto oblasti zmnilo. Bohuel, vechny survivalov pruky, kter mi proly rukama a nebylo jich zrovna mlo, mi velmi detailn na destkch stran popisovaly, jak s smvem na tvi pet uprosted desetimetrovch vln rozbouenho Atlantiku obklopen hejnem hladovch ralok, jak se chovat v prav poledne v poutch Sahary, kdy mte v nohavici kalhot psenou zmiji, i jak nezamrznout v arktickch i antarktickch ledovch pustinch s otevenou dvojitou frakturou kosti stehenn a lednm medvdem na dohled. Jeliko jsem se vak narodil v naich malch eskch pomrech a 99,99% svho ivota trvm v klidn, po stalet civilizovan stedn Evrop, doel jsem k zvru, e tyto dmysln nvody jsou nainci platn jak mrtvmu zimnk. Ono toti napsat tlustou knihu o niem nen zase a tak tk (mm u s psanm pece jen tak jist zkuenosti). Tk je nacpat maximum informac do tl, cenov dostupn brourky o sto stranch, kter se vejde do kapsy a na ni si ten v dnen uspchan dob najde as. Dle se v zahraninch survivalovch manulech dotete, jak se chovat pi nejrznjch ivelnch a prmyslovch havrich a katastrofch. Bohuel, n star dobr kontinent je na velk prodn katastrofy velmi skoup. Potopy (Pozor, rozliuj potopy a zplavy. Nelze srovnvat potopy a povodn nap. Severn na (1939) o ivot pilo asi 500 000 lid, Itlie - eka Pd (1951) zahynulo 100 osob a 30 000 kus dobytka, Banglad (1988) 1600 mrtvch s naimi prostmi zplavami jako Morava (1997) 50+10 obt a echy (2002) 17 mrtvch.), jakoto i velik lesn pory jsou nm dky dlouholet promylen urbanizaci odepeny. Velk zemtesen a vbuchy sopek, kter by ns mohly ohrozit zde byly naposledy nkdy ve starm paleolitu (nejmlad esk sopka Komorn hrka stihla vyhasnout ji ped 500 000 lety) a pdy velkch meteorit a komet na matiku zemi nejsou tak ast, aby mlo smysl se jimi v naem smn kratikm ivot hloubji zabvat, no a na krvezniv mimozemany moc nevm. Co se te prmyslovch havri a katastrof, neznm jedin dvod pro utkat do lesa, ale znm nejmn deset dobrch dvod, pro zstat v bezpe domu. No a nakonec nm zbv posledn riziko, velc masorav predtoi, jako medvdi a vlci. Tak ty za ns ji staila vybt habsbursk lechta v pedminulm stolet a mikroskopickm predtorm, jako jsou viry a bakterie, se dky acylpyrnu a antibiotikm umme inn brnit sami. K emu je tedy vlastn vbec dobr zabvat se problematiku survivalu, i technikami peit obecn? Ven, pravda je toti nkde pln jinde. My lid (stejn jako vichni ivoichov) jsme ve skutenosti po pedchozch generacch geneticky poznamenni, chcete-li naprogramovni. Vdom i podvdom se survivalem zabv prakticky kad z ns a s nerealistickmi, mnohdy smv vzbuzujcmi katastrofami to nem co dlat. Existuj dv obecn rovn pohledu na survival a v kadm z ns jsou ob rovn v uritm pomru zastoupeny.
-2-
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Pohled prvn - lovec-sbra. Prvn homo sapiens byli lovci a sbrai. Aby peili, museli migrovat a mnit svoje lovit, jinak jim hrozil nedostatek potravy. Bylo-li jejich momentln lovit vyjedeno, sbalili si svch pt k, hodili otp na rameno a li o kus dl. Dky tomuto neustlmu pohybu lid velmi rychle osdlili celou planetu. Nicmn njak geneticky uloen informace o nutnosti zmny lovi zstaly i v ns, proto lid dodnes rdi cestuj, avak cestovn je zde chpno ji ne jako nutnost, ale jako zbava. Survivalista lovec-sbra (vdom nebo podvdom) vychz z teorie; Dojte-li k jakkoli mimodn situaci, sbalm si svch pt vestek a pjdu nkam, kde je bezpenji. Do tto skupiny survivalist geneticky pat rzn tbornci, undrci, dlkoplazov a samozejm i lovci, rybi, houbai atd.. Pohled druh - chovatel-zemdlec. Asi ped 10 000 lety se lid zaali zabvat zemdlstvm a chovatelstvm. Dky zen produkci rostlinn a ivoin potravy byli schopni vytvet zsoby a pestali bt na prod tak zvisl jako jejich pedchdci lovci a sbrai. Tato nezvislost jim umonila usadit se na jednom mst a zat shromaovat a rozhojovat svj majetek. Z tchto chovatel-zemdlc nm tak zstalo nco v genech, avak msto std a pol dnes shromaujeme jejich civilizan ekvivalent - penze. Survivalista chovatel-zemdlec vychz z teorie; Dojte-li k jakkoli mimodn situaci, musm mt dostatek zsob abych toto nepzniv obdob ve zdrav peil. Do tto skupiny survivalist geneticky pat zahrdki, drobn chovatel a pstitel apod.. Avak mimo tyto dva zkladn pohledy existuje i pohled tet - vojensk a ten nem s geny co dlat. Vojci jsou jedinou organizovanou slokou, kter m v popisu prce uit se a znt techniky peit a umt je efektivn pouvat. Kad vojk je toti potenciln diverzant, kter me bt nasazen v tlu protivnka. Kad vojk je potenciln zajatec a jako takov se mus pokusit o nik ze zajet. Kad vojk je potenciln odbojov pracovnk a proto mus bt pipraven na to, e bude nucen se skrvat. Survivalista vojk vychz z teorie; Dojede-li k jakkoli mimodn (vlen) situaci, musm bt pipraven se na nezbytn nutnou dobu ukrt do bezpe les a skal matky prody. Na tuto monost chpn problmu autoi survivalovch pruek jaksi pozapomnli a jen velmi mlo strnek bylo napsno o tom, jak se stt uprosted zneptelen civilizace nebo zem neviditelnm. A jeliko ijeme v Evrop a ne na Sahae, chci v tto knize hovoit o tom jak se stt neviditelnm uprosted Evropy, v na esk kotlin. M vak v dnen dob vbec smysl cviit se v technikch peit, cpt se listm pampeliek a patn propeenmi rybami, kdy na ns za prvnm rohem ek nae star dobr esk hospoda s gulkem a pivkem nebo novodob symbol naeho konzumnho zpsobu ivota - supermarket? Ano, m a existuj pro to dva celkem dobr dvody: Prvn - survival je v souasn mrov dob pedevm sport a to sport velmi komplexn, ktermu se me vnovat naprosto kad a bez jakhokoli omezen. Druh - budete-li dobe vycvieni v naprosto leglnch taktikch peit, mte za sebou vojenskou slubu, kde jste se nauil zachzet se zbranmi a budete-li mt o trochu vce odvahy, ne vichni nai ublafan politici za poslednch 100 let, mte vechny pedpoklady k tomu, e bude-li napadena nae star dobr matika Evropa, dostanete anci udlat pro ni vce, ne v osmdesti umt odloeni ve starobinci. (Prvnm zajmavm pokusem v tomto duchu byla brourka Zkodnk pana Marka Chlbka, avak pohled tto publikace je spe dobrodrun-vpravn. Kniha navc, pravdpodobn z bezpenostnch dvod, zmrn nedv pesnj rady a nvody, ba dokonce je zatena i jasnmi dezinformacemi. Zda jsou tyto dezinformace zpsobeny nedostatkem odbornch znalost i zmrem autora, lze vak tko posoudit. J se piklnm k
-3-
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu verzi zmru, nebo dezinformace jsou do textu zakomponovny velmi umn, tak aby laikem byly jen velmi obtn rozpoznateln. Tot plat i o autorovch internetovch strnkch www.specnaz.cz.) Nyn u konen mete namtnout, e toto vodn vann me bt pro nkoho mon inspirativn, avak rozhodujc je, co mohu ci novho k problematice survivalu, co by dosud nebylo popsno nebo co by jste nevdli. Moje odpov je jednoduch. Nebudu eit vci, kter ji byly tisckrt a jednou popsny. patnch plagitor je dnes dostatek a smutnm dkazem me bt i Internet. Bohuel, dky internetovm paanm, kte znaj jenom cestu od potae k lednici, okolo rychlovarn konvice na kvu a nevd ani, jak daleko od jejich domu je nejbli les, je souasn Internet doslova zavalen dezinformanmi nesmysly ze vech oblast, survival nevyjmaje. Jednoho nudnho zimnho veera, kdy jsem pozvolna plul na vlnch Internetu a tie trpl nad piblblmi teoriemi rdoby odbornk, jsem dospl k prostmu zvru. Jestlie me survivalov strnky dlat stopadestikilov blb s pti dioptriemi na kadm oku a hemeroidy jako tsn od zclony, pak kdokoli, kdo tref do nebliho lesa bez toho, ani by si musel sthnout mapu okol svho bydlit z netu, me pst taky. Jeliko se vak nechci pidat k tto skupin plagitor, chci aby motto mch strnek bylo: Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu. k tomu mi pomhej Bh. Nyn jet musm uvst na sprvnou mru jeden filozofick problm, na kter pi ten mon narazte a se kterm se chci vypodat hned na potku. V textech toti prbn mluvm o dvou navzjem protichdnch teorich. Prvn teori je teorie survivalu, ili peit, co me bt ad-absurdum chpno i jako peit za kadou cenu i na kor ostatnch osob, doslova a do psmene podle Darwinovy teorie evoluce prodnho vbru. Peit nen jen vle rozumu, ale pedevm sla pudu a instinktu. Druhou protichdnou teori o kter hovom, je boj za svobodu a nezvislost, proti ppadnm okupantm nebo civilizaci, ohroujc nae ekonomick, kulturn a spoleensk hodnoty. Nabdm zde k boji, ili vdommu riziku, kter me vst i ke ztrt ivota. Boj za svobodu a nezvislost nen jen sla instinktu, ale pedevm vle rozumu. Co s tmto filozofickm problmem? Drme se moudrosti britskho prozaika pana George ORWELA kter ekl; Aby jste mohli pet, muste bojovat a bojujete-li, muste se zapinit. Vlka je zlo a asto to men zlo. Ti, kdo me zvednou, tak meem hynou a ti, kdo me nezvednou, zajdou na pchnouc nemoce. Jist, nkte mete ci, e pan Orwel je nm mentalitou trochu vzdlen a pchnouc nemoce jsou jaksi nedlnou soust na esk mentality a kultury, pak vm mohu nabdnout slova tatka Masaryka; Vlka je nco hroznho, nelidskho. Ale nen vlka zlem nejvtm t neestn, bt otrokem, zotroovat a mnoh jin je hor. Vlka je zlo, ale obrana je mravn ppustn a nutn. (z pamtn knihy prvnho pluku s.legi v Rusku, 20. srpna 1917.)
-4-
SCHOPNOSTI
Televize, videa, potae, multikina a ostatn komern zpsoby zbavy nm prodvaj emoce a napt, o kter ns pipravil n konzumnho zpsob ivota. Dky tmto mdim jsme se nauili provat dobrodrustv pouze ve sv fantazii a ve svch pedstavch. Odpovzte si vak zcela upmn. Jste vbec schopni a ochotni prot opravdov dobrodrustv? Ne jeho devadestiminutovou filmovou parodii s Popcornem a Coca-Colou, ale relnou podobu s ticetikilovm batohem na zdech, puchi na nohou a poloprzdnm aludkem. Opravdu jste ochotni vyzkouet si pet v reln prod, v lese kde jsou skuten stromy, ne jejich atelirov kulisy, v prod, kde vs bude zkouet poas, hmyz, nava a strach. Jste vbec schopni pet tden nebo msc uprosted naeho stedoevropskho lesa jen z toho, co vm nabz matka proda, zvldli by jste to? Pro ty, kdo v sob najdou chu a pedevm odvahu si svoje schopnosti ovit, je urena prv tato kniha. Nejprve si vak pojmenujme nkter obte, se ktermi se mete setkat. Proti vm stoj dva pirozen protivnci - vnitn a vnj. V vnitn protivnk je psychickho a fyzickho pvodu. Psychickho pvodu je strach pramenc z neznalosti a nedostatku sebevdom. Fyzickho pvodu je patn tlesn kondice a jej dsledek nava a vyerpn. V vnj protivnk je pak zima a nedostatek potravy. Tyto protivenstv vak jste schopni porazit, sice bolestivou, ale vysoce innou a efektivn metodou. Touto metodou je vcvik. Vcvik vs vybav fyzickmi a duevnmi schopnostmi potebnmi k pekonvn tchto obt. Souhlasm, nejt souboje obvykle vede lovk se sebou samm, ale vdy pravk lovk musel zvldat podstatn sloitj situace s nesrovnateln horm vybavenm ne mme dnes a my sami jsme dostaten pesvdivm dkazem toho, e tento souboj vyhrl.
TLESN SCHOPNOSTI
Tlesn schopnosti zskte velmi prostou a innou metodou - fyzickm cvienm. Nepotebujete k tomu dn speciln cvic stroje, posilovny a podobn hlouposti. Cvite pouze se svm tlem, je pro vs tou nejoptimlnj zt. Pokud zvldnete 10 shyb, 30 klik, 50 leh-sed a ubhnete 3 kilometry jste fyzicky dostaten pipraveni. Jestlie to nezvldnete, odlote tuto knihu a zante s trninkem, nem smysl dle pokraovat ve ten. Jestlie vm vak tato jednoduch sestava cvik nedl dn problm, pak pokraujte. Prozatm nespchejte s nejrznj kurzy potpn, horolezectv a bojovch umn. Z hlediska survivalovho vcviku m pro vs vznam pouze znalost plavn a potpn se bez pstroj. Tot plat i pro horolezeck techniky, ty na zem na republiky tak pli nevyuijete. Vdy i na n nejvy vrchol Snku (1602m) se dostanete na invalidnm vozku. A o v dnen dob mdnch bojovch umnch ani nemluvm. Ne pedvedete svoji nepovedenou spartakidn sestavu prostocvik asijsk provenience, za doprovodu obvyklho hekn, kourn a kvokn, dostanete takovou eskou nakladaku, e zapomene i na to, pro jste se vlastn chtli prt. Tyto bojov techniky jsou mon vhodn pro speciln policejn a armdn jednotky k pacifikaci neozbrojench osob, pro vs vak nemaj dn vt vznam. Samozejm vak mohou slouit jako zajmav zpesten nudnch zimnch veer.
DUEVN SCHOPNOSTI
O psychick odolnosti plat zhruba opak toho, co o fyzick kondici. Fyzickou slu mete zskat bhem nkolika tdn nebo msc, ale pestanete-li cviit rychle ji ztratte. Extremnm pkladem tohoto jevu mohou bt kosmonauti. Do vesmru vzltne vrcholn fyzick zdatn -5-
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu sportovec a po plroce se vrt slaboch, kter se sotva udr na nohou. Znovuzskn pvodn fyzick kondice mu pak me trvat i nkolik let. O psychick odolnosti se d ci, e se zskv dlouh lta (prakticky cel ivot), ale vtinou vydr natrvalo. Nabytou zkuenost vm nikdo, ani as nevezme (Znte to, kdy jste poprv vidli mrtvho lovka byl to ok, a jej uvidte podest, bude to jen mrtvola. Zn to mon cynicky, ale je to tak.). To vysvtluje, pro star a fyzicky mn zdatn lid pevaj v kritickch situacch lpe ne mlad, fyzicky zdatnj jedinci. Zde plat prost konstatovn; Nelze spolhat na to, e vydrm nco, co jsem nikdy nevyzkouel. Dle mch zkuenost maj pi survivalovch a outdoorovch aktivitch nejmn problm lid, kte aktivn provozovali nebo provozuj turistiku. Pekvapiv vt problmy mvaj lid, kte jsou vkonn, fyzicky zdatn sportovci, ale nemaj dn znalosti o pobytu v prod a navc jsou mlokdy ochotni si piznat, e nco nevd. Vichni jist znte starozkonn pbh Davida a Golie. Mlad i fyzicky slab filitn David svoj zrunost a chytrost porazil mnohem zdatnjho, ale hloupjho vlenka Golie. Duevn schopnosti jsou stejn dleit jako fyzick. Nae kolstv tyto nabyt zkuenost rozdluje na teoretick a praktick. Pokud jste se pustili do etby tto knihy, je logicky zejm, e se o problematiku survivalu zajmte. Je velmi pravdpodobn i to, e tato kniha nen prvn zdroj informac tohoto druhu, kter mte v rukou. ili, pokud jste peetli dv, ti knihy o survivalu, jste teoreticky pipraveni. Kolikrt jste ji etli teoretick nvod jak rozdlat ohe tenm nejrznjch klack o sebe. Ptkrt, desetkrt, vcekrt? Zkuste si to, nefunguje to, a pokud se vm to povede, je to spe nhoda, ne obvykl stav. Tento informan balast vznikl neustlm opisovn nvod, ani by si autoi ovili relnost svch tvrzen. Co s tm? Muste vybrat zrno od plev a tomu se k praxe. Vzdln jsou nauen pravidla, zkuenosti jsou nauen vjimky. Vezmte si do ruky jakoukoli vhodnou teorii, napklad bn dostupnou Pruku jak pet od Johna Wisemana (nakladatelstv Svojtka&Co). Vytrhnte z n kapitoly o katastrofch a zachrncch, poutch a ledovch pustinch, ocenech a tropickch dunglch. Z tcentimetrov knihy pln informanho balastu vm zbude pouze tl seitek. Nyn jej protejte a kad nvod prakticky ovte, tebas i nkolikrt. Strnky s nefunknmi, na vybaven nronmi, nebo sloitmi nvody opt vytrhnte a pouijte napklad k rozdln ohn nkterm z netradinch postup, ktermi tyto knihy pmo h. Pokud jste se dostali k posledn stran tohoto seitku, zahote ten paprov salt co mte v ruce do koe, je vm k niemu. Jste fyzicky, teoreticky i prakticky pipraveni. Nyn nastal as probrat si vci, kter vs pruky zapomnly nauit.
-6-
VYBAVEN - VOD
Je-li lovk v rovnici peit konstanta, pak o tom, zda bude pouze zoufale ivoit i naopak bude pnem situace, rozhoduj dv promnn hodnoty - schopnosti a vybaven. Schopnostmi jsme se sten zabvali, v pedchoz kapitole, nyn nastal as ci si nco o vybaven. V oblasti vybaven se vce ne kde jinde protnaj dva rzn, diametrln odlin smry. Mon si pamatujete na vlku o Falklandsk ostrovy (Malvny) v roce 1982. Vzpomete si na snmky britskch vojk s obrovskm nkladem na zdech, tento nklad dajn dosahoval hmotnosti a 75kg. Nyn se podvejte na vlku v Afghnistnu nebo v Perskm zlivu, kde rut i amerit vojci mli mnohdy leh vybaven ne vy, kdy jdete na rodinn vlet na Kokon. Kudy tedy vede sprvn cesta, nst s sebou absolutn ve, co by se mohlo nhodou hodit (podle teorie; Nkter vci je dobr mt v batohu mockrt zbyten, ne aby jednou chybly.) nebo riskovat a jt jen s minimlnm, nezbytn nutnm vybavenm (podle teorie; V lese najdete ve co je nutn k ivotu, co tam nen nepotebujete.).
odstraujc pklad toho, co lze vlet na hbet Jako opatrn ech jsem samozejm pistoupil na obvykl, kompromisn een. Pi jednotlivch akcch jsem si zaznamenval, co mi ve vybaven chyblo a to jsem postupn doploval. Naopak, vybaven, se kterm jsem se vlel zbyten, jsem uloil do skn. (Znte to, co kdyby se to jet nkdy hodilo a mnohdy se to opravdu hodilo.) Nelze toti sestavit univerzln soubor vybaven, kter by byl pouiteln za jakhokoli ronho obdob. Jin vybaven potebujete v zimnch mscch, jin v letnch a jin do jarnch a podzimnch plskanic, jin na vkendov vlet do Podyj a jin na trnctidenn pobyt ve vojenskm
-7-
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu vcvikovm prostoru Ddice. Take batoh si muste nabalit vdy tsn ped akc, na zklad ronho obdob, pedpokldanch meteorologickch podmnek, druhu akce, jej dlky apod.. Moj nosnou mylenkou pi sestavovn optimlnho vybaven pro survivalov a bojov vcvik byla jeho dostupnost. Dostupnost mnm monost nkupu jednotlivch poloek vybaven (nap. v obchodech s turistickm vybavenm, armyshopech, domcch potebch apod.) nebo monost jejich vroby z dostupnch materil, neb nem valn smysl doporuovat vybaven, jen je dostupn jen zk skupin vyvolench (nap. pslunkm specilnch vojenskch jednotek). Vslednm produktem mho experimentovn se pak stal tento ne uveden pehled vybaven. Jet jedno upozornn. Vybaven uveden v tomto seznamu je ureno pro podmnky stedn Evropy, nen tvoeno pro zbytek svta. Take dn Afrika, severn i jin pl, ani Atlantick ocen, pouze nae krsn stedn Evropa. Seznam vybaven je rozdlen do ty zkladnch skupin na: 1. Vstroj, kterou mte na sob - obuv a odv vhodn k dan innosti, zohledujc ronmu obdob. 2. Vybaven pro peit - vybaven pro zachovn nkolikadenn ivotaschopnosti na zem stedn Evropy. Tm myslm dn tablety na odsolen mosk vody, dn zchrann lun, dn signln zrctka, snnice a podobn blbiny. Muste bt schopni s minimlnm vybavenm (v krajnm ppad dnm) pet nezbytn nutnou dobu, potebnou pro v nik z prostoru ohroen. Tato doba me bt rzn, maximln vak nkolik dn, to je ve, tm je v kol splnn. 3. Vzbroj - zbran a munice pro survivalov nebo bojov vcvik. 4. Podprn a doplkov vybaven - vybaven pro zabezpeen dlouhodobho pobytu v prodnch podmnkch. Toto vybaven mus pedevm zohledovat ron obdob. Prvn podmnkou spchu pi jakkoli cvin i reln bojov innosti je mobilita. Chcete-li si nezbytn nutnou mobilitu zachovat, nesm se z vs stt stdo soumar vlekoucch zbyten velk nklad. Podle mch dlouholetch zkuenost hmotnost kompletnho vybaven nesm peshnout tetinu hmotnosti lovka, maximln vak 30 kg. Pokud uvedenou hmotnost nkladu pekrote, pak se z jakhokoli pesunu stv vyerpvajc utrpen. Z nejrznjch akc znm internetem zpitoml teoretiky, vlc se s padestikilovm batohem, na jedn stran plnm naprosto pikovho, ale zbytenho vybaven, i na druh stran s batohem plnm naprostch blbin, kte jsou po dvoudennm pesunu naprosto nepouiteln. (Pro nzornost, nechal jsem vybalit obsah dvou perostlch batoh, abych k svmu asu zjistil, e v jednom bylo elektronick pino, v druhm nafukovac keslo.) Tento ne uveden seznam vybaven nelze chpat jako jaksi dogma, ale pouze jako urit nvod. Vdycky je nutno pihldnout k ronmu obdob, prostoru innosti, velikosti skupiny atd. V zim je napklad nutn vzt s sebou vce bateri, paliva, teplej odv a obuv, kaloricky vydatnj potraviny. Pokud se pohybujete v prostoru s velkm mnostvm pirozench zdroj vody a jdla nebo v obdob zrn zemdlskch plodin, nemuste s sebou nosit velk mnostv potravin. Ve vtch skupinch nemus mt kad lkrniku, tot se tk jdelnho ndob, vai a dalho vybaven. Ale pozor! Potejte s tm, e tak vznikne skupinov zvislost, co me zkomplikovat situaci, kdy se budete muset rozdlit. Obecn je proto tento seznam tvoen tak, aby byl jedinec schopen samostatn, bez ciz pomoci zvldnout cca. desetidenn pobyt v lesch s pesunem na vzdlenost 100-150 km se dvma koly (nap. vstavba tboit a rekognoskace uritho prostoru nebo msta) a to bez pmho zmrnho kontaktu s civilizac.
-8-
VYBAVEN - VSTROJ
Tato kapitola pojednv pouze o vstroji, kterou mte na sob, nebo kterou mte s sebou k okamitmu pouit, nic vc. Pamatujte, v odv nen jen ochranou ped vnjmi nepznivmi vlivy prosted, jako je poas, tern, hmyz, je i vam maskovnm. Muste jm nejen snit vae vizuln rozpoznn v ternu, ale muste jm tak maskovat svoji innost a to je mnohdy dleitj. Snate se vypadat jako turista, vyvarujte se uniformm. Uniforma, by je zelen, m odliit, opakuji odliit, jejho nositele od ostatnch lid. Jestlie si oblknete jakoukoli uniformu, je m jasn atributy vojensk vstroje, pedstavujete pslunka militantn skupiny a tm zvyujete pozornost svho okol. Chcete-li vypadat opravdu nenpadn, oblknte se jako len turistickho spolku brnnskch dchodc pi dlkovm pochodu na Ketkovsk hrad. Jestli naopak chcete, aby o vs kad vdl, navlknte se do hrkov zelench mask na armdy, pak vs urit nikdo nepehldne. Snate se svm vzhledem vyvolat pocit klidu a souznn s prodou a ne pocit znervzujc surov militantn agresivity. Pouvejte odvy z prodnch materil nebo s podlem tchto materil (bavlna, vlna, len, ke). Nepouvejte odvy vyroben pouze ze syntetickch vlken, jsou holav, nesaj pot a pi pohybu ust. Navc odv z prodnch materil vyperete v ppad nutnosti v kad vt loui, odv ze syntetickch vlken takovmto pranm znite. Pouvejte odvy s knoflky, nebo kovovmi zipy, nepouvejte plastov zipy, jsou nespolehliv a v ru se spkaj.
trenrky - Klasick, bavlnn, nekroben tzv. boxerky s dlouhmi nohavicemi, abyste mli kryt stehna (m del, tm lep). V dnm ppad nepouvejte slipy, nejdete sousedovi za enou, ale na trnct dn do lesa. triko s dlouhm rukvem - Klasick, bavlnn (alespo 80% bavlny), v prodnch barvch, dobe sajc pot, s dlouhm rukvem. Dlouh rukv se d v ppad poteby vyhrnout, ale krtk nenathnete. Pozor na trika prodvan v armyshopech a trnicch, vtina z nich je asijsk provenience a tomu odpovd i jejich velmi nzk kvalita. -9-
ponoky - Silnj, mkk, dobe odvdjc pot od pokoky nohy. Kvalitn ponoky pro p turistiku jsou vyrbny pevn ze smsnch textilnch materil obvykle 50-80% bavlna, 15-45% syntetick vlkna (polyamid, polypropylen) a 5% elastickch vlken (elastan, elastomer). Nepouvejte v dnm ppad ponoky vyroben pouze z bavlny nebo syntetickch vlken. Bavlnn ponoky sice dobe saj pot ale patn jej odvdj naopak ist syntetick vlkna nesaj vbec. Ponoky by mly bt vy ne boty, jinak vm horn okraje bot odou ltka. Vy ponoky, dky vzlnavosti vody, lpe odvdj vlhkost ven z bot a umouj jej odpaovn. koile - Bavlnn (alespo 80% bavlny), v prodn barv, s dlouhm rukvem, s vtm potem kapes, nap. typu Safari. Mus bt dostaten dlouh, aby vm pi pohybu nelezla ven z kalhot. Doporuuji povrch, zejmna pak ramena, naimpregnovat kvalitn silikonovou impregnac. kalhoty - Z kombinovanho materilu (alespo 50% bavlny), v prodn barv, s vtm potem kapes, nap. typu Safari. Kalhoty mus bt dostaten dlouh (del ne horn okraj bot, jinak vm v deti bude voda z nohavic stkat do bot), voln zejmna v rozkroku, aby vs neomezovaly v pohybu. Pevn, v namhanch mstech zdvojen. Dleit je impregnace, zejmna od kolen dol pro chzi v mokr trv. taktick vesta - Tchto vest je na trhu cel ada a vbr je irok. Koupte ji kdekoli, od vietnamsk trnice za 300,-K, pes armyshopy za 1500,-K a po Praskou Frakonii za 3000,-K. Mete ji tak koupit pod oznaenm jako rybsk nebo reportrsk vesta. V naem ppad vak nejde o nzev, ale el. Potebujete vestu s dostatenm potem kapes, vhodnch pro uloen vybaven pro peit. Povrch vesty je teba naimpregnovat, dbejte zejmna na kvalitn impregnaci ramen, lmce, klop kapes a jejich v. blza - Parka nebo bunda v prodn barv, s kombinovanm zapnnm (tj. kovovm zipem a knoflky) s kapuc a odepnatelnou zimn vlokou. Vyvarujte se bundm vyrobenm pouze ze syntetickch materil (nap. nylon, polyester, polyamid, polypropylen apod.). Pro? Mm pro to ti dobr dvody: Za prv - tyto bundy ust, jak tenm pi pohybu, tak i o pekky. Ne, e by se to njak rozlhalo po lese, ale problm je v tom, e ustn ru v sluch. Za druh - syntetick materily jsou holav a pi hoen se tav. S trochou nadszky se d ci, e se chovaj podobn jako napalm, koneckonc si to mete vyzkouet na njak vyslouil zimn bund. Jestlie na vs vzplane bunda z umlch vlken a dte j nepatrnou anci rozhoet se (nap. klimbnutm u ohn), pedstavuje pro vs smrtelnou past. Za tet - vezmte si do ruky vai zimn bundu ze 100% polyamidu a najdte si cedulku se symboly o pran a itn. Nyn si pedstavte, e jste se neastnou nhodou nkde vyvleli v blt a jdete vai polyamidovku prt do potoka pomoc mdla s jelenem. Jak bude po tomto pran bunda vypadat, si dovedete asi pedstavit sami. Ze zkuenost proto mohu doporuit pouze bundy ze sms bavlny (minimln 50%) a syntetickch vlken (nylon, polyester, polyamid, polypropylen apod.). Samozejm dleit je kompletn silikonov impregnace bundy. Jet se zmnm o populrnm Goretexu, nebo Goretex se stal jakousi modlou a ada lid si kupuje vybaven z tohoto materilu, ani by si vbec uvdomovali, k emu je vlastn ureno. Take Goretex samotn nen nic jinho ne lep pltnka. Je to tenk celofnov flie, kter nepropout vodu, ale je schopna v omezen me propoutt molekuly vodn
- 10 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu pry, nic vce a nic mn! V lt se proto i z nejlepho goretexovho odvu stane paenit, ve kterm vypotte dui. Goretex navc ani neheje, jak se ada lid myln domnv a spolhat na to, e vm goretexov bunda v zim udr tlo pkn v teplouku, je pkn pitomost. Goretexov odvy jsou ureny zejmna pro chladn (okolo +5C), detiv poas, tj. n esk jen, listopad, bezen, duben. Pro letn a zimn msce existuje ada podstatn vhodnjch materil ne reklamou glorifikovan Goretex. pokrvka hlavy - Slou jako ochrana hlavy a zraku. V lt chrn oi proti pmmu slunci a peht, v chladnjch mscch naopak proti ztrt tlesnho tepla. Na lto doporuuji spe klobouk se irokou stechou ne kiltovku. V deti vm v klobouku nebude zatkat za krk, jak se naopak u epice s kiltem bn stv. Pokrvku hlavy doporuuji dobe naimpregnovat. Klobouk nepouvejte po vzoru filmovch hrdin Divokho zpadu jako ndobu na pit, pouit impregnace nemus bt zdravotn nezvadn. O zimn epici se zmnm pozdji ve vybaven pro zimn podmnky. tek - Klasick, zelen trojcp tek m mnohostrann vyuit. Mete si jej uvzat kolem krku v ppad chladnho poas, okolo hlavy k odsvn stkajcho potu v ppad horka. V nouzi ho lze pout jako runk, filtr na zneitnou vodu apod. Pi poskytovn prvn pomoci jej lze pout k fixaci konetin, jako krtidlo a v ppad nouze i jako obvaz. tek nikdy neimpregnujte a snate se jej udret v istot. kapesnk - Mjte u sebe v kapsch vdy dva kapesnky, jeden kter pouvte a druh rezervn. Pouit kapesnku je krom jeho hlavn funkce tj. k vyprazdovn nosnch dutin identick jako u trojcpho tku. rukavice - Kvalitn it, prstov, koen. Vbr druhu rukavic je ovlivovn zejmna jejich funkc. elem rukavic je pedevm chrnit ruce tam, kde byste si je mohli poranit, tj. pi lezen, slaovn, pekonvn pekek, penen horkch nebo ostrch pedmt apod. Pi innostech, kter by mohly bt povaovny za nelegln, rukavice slou jako ochrana zabraujc zanechn otisk prst. V zim pak mus rukavice samozejm chrnit i proti chladu. opasek - Po dlouholetch zkuenostech mohu doporuit pouze kvalitn, irok, koen, opasek nap. dstojnickou Dohodu, kterou koupte v kadm armyshopu. Nevhodou koenho opasku je, e pi patnm oetovn me ve velkm vlhku zat plesnivt a je -li nekvalitn obarven pout pi namoen barvu, dle vak ji nsleduj jen sam pozitiva. le - Mte-li pln kapsy u kalhot a nechcete, aby vm pi chzi padaly, nemte jinou volbu. Kandy se tak daj pout jako krtidlo a vynikajc jsou pi svazovn. boty - Boty jsou velmi individuln a citliv zleitost. Mus bt pevn, pohodln, mus propoutt pot a chrnit nohu proti vlhkosti, to snad v kad. Mlokdo si vak uvdomuje, e pi patn drb jsou i nejlep goretexov pohorky k niemu. Kvalitu obuvi dl pedevm jej kvalitn drba, proto je na pi o obuv dvn u vojenskch jednotek tak velk draz. drbu bot lze vyjdit temi prostmi slovy; istit, suit, impregnovat. Klasikov survivalu kaj; "Neexistuje patn poas, ale jen nevhodn obleen." Proto je v zimnch mscch nutn ve uveden obleen doplnit o nkolik dalch dleitch vstrojnch soustek. Jestlie se domnvte, e se bez nich obejdete, pak si otevete v obansk prkaz a podvejte se na ronk va vroby. Je-li vm mn ne 20 let, omlouv vs
- 11 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu vae nezkuenost (pravdpodobn jste ve kole nemli branou vchovu), je-li vm vce ne 40 let, omlouv vs senilita. Pokud je vak v vk mezi tmito dvma hranicemi, jste nerozvn cvok. Jedin, co vs na zem na republiky (chcete-li stedn Evropy) me opravdu zabt, nen ani ze nebo hlad, ani horko i cokoli jinho, mimo jinho lovka, je to zima. Nevm, kolik lid u ns ron zmrzne, ale vte mi, je jich mnohem vce ne tch, co umeli hlady nebo zn. Jen si vzpomete kolik bezdomovc kadou zimu umrzne. Nezemou hlady nebo zn, ale zimou. Zamyslete se. Jste-li zahrabni ve snhu, nkde uprosted les eskomoravsk vrchoviny a ivte se jako Meresjev semnky ze iek a liejnkem, i podobnmi lahdkami, nakolik se lite od bezdomovce? Ano, je to tak, jste na tom mnohem he! (Pro ty mlad ronky, kter mly ve kole jako povinnou etbu pouze Havlova absurdn dramata; Alexej Meresjev byl rusk sthac pilot, sestelen za WWII uprosted zimy 1941/1942. Pi pdu si zlmal ob nohy a osmnct dn se lesy ve snhu a mrazu plazil zpt na vlastn zem. Kvli zrannm a omrzlinm mu musely bt amputovny ob nohy pod koleny. Pesto se po vylen a s protzami vrtil zpt k ltn a do konce vlky ltal na bitevnm letounu. Jeho pbh zpracoval rusk spisovatel Boris Polevoj do romnu "Pbh opravdovho lovka".) termoprdlo - Je to spodn prdlo pro zimn sporty. Obecn je tak znm pod komernm oznaenm Moira. Je vyrobeno z kombinovanch materil (nap. bavlna + polypropylen, bavlna + polyester apod.) a koupte ho v kadch sportovnch potebch. Toto prdlo je pmo ideln i pro ely zimnho survivalu. Mte-li vak radji klasiku, pak doporuuji standardn dlouh bavlnn podvlkaky a tepl ntlnk. zimn ponoky - Hlavnm kolem zimnch ponoek je udret nohy v suchu a teple. Zimn ponoky (stejn jako letn) jsou vyrbny ze smsnch materil, obvykle 40-60% akrylu, 2030% vlny, 20% syntetickch vlken (polyamid, polypropylen) a 1-5% elastickch vlken (elastan, elastomer). Urit jste si vimni, e zimn ponoky neobsahuj dnou bavlnu. Je to proto, e jejich hlavnm kolem je udret nohy v teple, jakmile by naskly potem, ztratily by svoje termoizolan vlastnosti. Proto doporuuji, v zimnch mscch noste na nohou ponoky dvoje. Jedny, spodn tenk bavlnn (nejlpe podkolenky) a na n ji nathnte tepl zimn ponoky. Vnitn bavlnn ponoka vm bude odsvat pot z pokoky a nepust jej dl, termoizolan ponoky vm pak nenavlhnou. Stejn jako u letnch ponoky tak i pro zimn plat, e by mly bt vy ne boty. Pozor na pran, akrylov a vlnn ponoky je teba prt run ve vlan vod, v hork vod se rdy sraz. vlnn svetr - Tlust, zimn, vlnn svetr v bl nebo prodn barv (alespo z 500 g vlny). Zle jen na vs, jestli si ho koupte nebo nechte uplst od maminky. epice - Zde tak zle na vaich zkuenostech, kadmu vyhovuje nco jinho. Nkomu kulich, jinmu uanka. V kadm ppad mus bt vae pokrvka hlavy schopna zakrt i ui. Argument, e se zakrytma uima patn slyte, neobstoj. Je-li mrz, ale bezvt, tak si ui nijak zvl chrnit nemuste, je-li vak fujavice, pak stejn nic, krom skuen vtru neslyte a klidn si mete chrnit ui ped omrznutm.
- 12 -
TEPELN BILANCE ODVU

Jedna z meteorologickch definic k, e; V esk republice prmrn teplota vzduchu ve form dlouhodobho normlu nepesahuje 10oC (Hodonn) 0,2C (Snka), a prmrn ron non teplota vzduchu ve form dlouhodobho normlu se pohybuje nad hranic 0C. Jak prost a jednodue to zn, praxe je vak o nco sloitj. Letn denn teploty mohou v naich zempisnch kch vyplhat bez problm nad 35C (tady jet o ivot nejde) a naopak zimn mohou klesnout pod - 35C (tady u o ivot jde). Sm jsem dvakrt v ivot strvil noc venku, kdy teplota klesla pod -30C (jednou ve stri na Mokradi - kasrna VVT Liptovsk Mikul nedaleko Liptovskho Petra a jednou pi vcviku v peit ve VVP Ddice) a vte mi, byly to nezapomenuteln zitky. Nechcete-li si mrz vychutnat a do morku kost (jako j, coby mlad a nezkuen zobk), doporuuji vm propotat si potebn mnostv obleen, kter pi dan teplot a innosti budete nezbytn potebovat. Tepelnou bilanci odvodte z rovnice: K T + O K = minimln tepeln komfort T = venkovn teplota O = izolan schopnost odvu minimln tepeln komfort - K pi pochodu pi zastaven a odpoinku 5C 20C prmrn denn teplota (plat pouze pro R) - T leden duben tepl oblasti - 1C a - 4C 7C a 10C (niny a valy) (200 - 400 m.nm) mrn tepl oblasti (vrchoviny a - 2C a - 5 C 6C a 8C pahorkatiny) (400 - 600 m.nm) chladn oblasti - 3C a - 8 C 0C a 6C (hory) (nad 600m.nm) izolan schopnost odvu - O triko s dlouhm rukvem, koile vlnn svetr 300g blza, bunda zimn pov bunda 1400g spack 2000g
pi spnku 25C
ervenec 17C a 20C
jen 7C a 10C
16C a 18C
6C a 8C
10C a 16C
2C a 7C
3C 5C 15C 25oC 25C
termoprdlo vlnn svetr 700g blza se zimn vlokou spack 1500g spack 2500g
5C 10C 20C 20C 35C
- 13 -
VYBAVEN PRO PEIT

OSOBN VYBAVEN
Veker ne uveden vybaven mjte uloeno v kapsch taktick vesty, ppadn kalhot, dn nesmysln Foglarovsk kpzetky pro pionry a skautky. Pokud vybaven pro peit nacpete do jakkoli krabice, zane vm tato vadit v pohybu a dte ji do batohu, jestlie pak o batoh pijdete, a to se me stt, jste v pkn brynd. Zapomete na nejrznj nouzov radiostanice, radiomajky, signln blikae, zrctka a podobn. Nejste sestelen americk pilot. Nikde nablzku neek nadren americk nmon pchota na v nouzov signl, touc po tom, aby vs zachrnila a za zvuk hymny s vlajcmi hvzdami a pruhy slavnostn pedala prezidentovi Spojench stt. Pedstavte si fiktivn situaci. Jste po nezdaen akci sm, odtren od matesk jednotky, pronsledovn polici se psy, kter m povolen po vs stlet bez vstrahy a potebujete se dostat z prostoru ohroen zpt, do svho trvalho zzem, kter je vzdleno cca. 100 - 150 km. Vae vybaven pro peit mus bt sestaveno k tomuto jedinmu elu, to se od nj a od vs oekv, nic vc.
hodinky - Nramkov hodinky, s opravdu pevnm nramkem a je jedno, jestli jsou ruikov nebo digitln. Argument, e ruikov jsou lep, protoe se jimi daj urovat svtov strany, neobstoj. Za dvacet let praxe jsem neml ani jednou potebu urovat smr pomoc hodinek a slunce, navc i pln blbec si doke msto displeje pedstavit cifernk a z nj odvodit svtov strany. Hodinky mus bt pedevm spolehliv, vodotsn a pimen otesuvzdorn. - 14 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Doporuuji mt hodinky dvoje. J pouvm nramkov Casio ATC-1000 vybaven elektronickm kompasem, vkomrem, variometrem, barometrem atd. Jako druh, zlon, pouvm rusk kapesn celoplov hodinky Molnija. Jejich vhodou je masivn pl z kvalitn chromov oceli, umoujc i velmi brutln zachzen. Nevhodou je tent chromov leskl pl. kompas - Vtina kompas a buzol prodvanch na naem trhu (mimo levnch tretek z pochybnch armyshop) pracuje s pesnost lep ne 2. Kdy uvme, e pesnost udren smru chze podle azimutu se pohybuje mezi 10- 20, je tato hodnota naprosto postaujc. J doporuuji mt pi pohybu v ternu (zejmna pak v noci nebo mlze), buzolu trvale k dispozici. Nechodte-li zrovna po cestch s turistickm znaenm, je buzola spolu s mapou nejvce pouvan nstroj. Buzolu mjte stejn jako kapesn n v kapse kalhot, pipevnnou rou k pevnmu poutku u kalhot (ne k opasku). Chcete-li zachovvat urit stupe konspirace, doporuuji pouvat buzoly, kter nemaj kruhovou stupnici ve stupnch (0 - 360) ale v dlcch (00,00 - 64,00), tzv. dlosteleck buzoly. Pokud vai mapu s naviganmi poznmkami zsk protivnk, pak hodnota 90 nedv pi vslechu mnoho prostoru k manvrovn, kdeto hodnota 16,00 se d vykldat vce zpsoby. J osobn pouvm nmeck Marschkompas po ddovi, kter jej dostal jako len Freikorpsu nkdy v roce 1939 od fa SdP (Sudetendeutsche Partei) Konrda Henleina, a nedm na nj dopustit. V nkterch publikacch najdete doporuen nosit kompas a nkter drobn sousti vybaven zaven na e okolo krku. J s tmto doporuenm nesouhlasm a to ze tech zsadnch dvod; Za prv - pi jednom z pesun na lodi jsme se pevrtili. Pi peklopen jsem padal do vody pozadu, hlavou naped a kapesn n na e mi sjel z krku dol a j ho utopil. Za druh - pokud se budete prodrat houtinami, spolehnte se, e vm ra na krku bude zachytvat za kadou vtev. Za tet - povste si cokoli na krk a zkuste se probhnout, budete mt co dlat, aby vm na krku poven vybaven nevytlouklo zuby. slunen brle - Brle nepotebuj zvltn koment, maj slouit k ochran zraku a ne pro pardu. Take, zapomete na nejrznj zrcadlovky, lenonky a podobn mdn hity. dalekohled - Zatm nebojujeme, toto je vybaven pro peit v nouzov situaci, proto i dalekohled mus odpovdat tmto poadavkm. Mus bt lehk, skladn, odoln proti vnjm vlivm. Optick vlastnosti jsou a druhoad. J pouvm podle poteby bu binokulr BUSHNELL 10x25 nebo tukov monokulr rusk provenience 8x10, kter me po jednoduch prav slouit i jako mikroskop s 30-ti nsobnm zvtenm. zapalova - K dispozici mme ti efektivn, rychl a spolehliv zdroje ohn. Zpalky, zapalova benznov a zapalova plynov. Kdy se s plykem na kamnek vykoupete a vytepte z nj vodu, bude fungovat dl, jako by se nic nestalo. U benzku u mte problm a sirky mete zahodit. Take plynov zapalova na kamnek je naprosto ideln zdroj ohn. Jedinou vc vak nezvldne, zaplit zpalnou ru, to doke pouze zpalka. J pouvm jednorzov plynov zapalovae, kter koupte v kad trafice. zpalky - Slou ke stejnmu elu jako zapalova, ale pedevm jako zdroj plamene o vysok teplot, kter je schopen zaplit zpalnou ru. V ppad, e mte zpalek dostatek, me holav slo z jejich hlaviek slouit jako nouzov nhraka stelnho prachu nebo jako soust poinkovch pyrotechnickch sms. Pokud pouvte jako hlavn zdroj ohn
- 15 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu zapalova, doporuuji nosit zpalky v ochrannm vodotsnm pouzdru, nap. v krabice od filmu, spolu s kostkou pevnho lihu. svka - Vyzkouel jsem destky typ a tvar svek, ale vechny mly vce nedostatk ne vhod a j zaal nad svkou rezignovat. Pestal jsem ji s sebou nosit podle logiky; patn svka, dn svka. A jednou v lt jsem nocoval na hbitov v Podhrad nad Dyj a tam se to stalo, nael jsem ideln svku. (Zkout vesnickch hbitov jsou na penocovn tm ideln a to hned z nkolika dvod. Po setmn na hbitov, dky nesmyslnm pedsudkm, obvykle nikdo nechod. Mihot-li se na hbitov jakkoli mal svtlo, je to vcelku pirozen a logick. Nemte-li rdi samotu, na hbitov nejste nikdy sm. Naopak, obvykle se nachzte v dobr spolenosti a okolo vs sp mnoho vench a ctyhodnch lid, kte vs navc nikomu neprozrad.) Nedlm si legraci, ideln je erven hbitovn svka. Nestk, vtr ji jen obtn sfoukne, jej svtlo m dky obalu ervenou barvu, kter je mn demaskujc ne pirozen barva plamene, vydr hoet dvanct hodin a pokud ji alespo do plky vypotebujete, d se z n perforac horn sti obalu a alobalu vytvoit velmi primitivn vai. baterka + nhradn rovka - Kadopdn si poite baterku s barevnmi filtry. Nekupujte dn kryptonov halogen s velkm bodovm dosahem, jen vm seere baterie za pl hodiny. Potebujete baterku se irokm paprskem mkkho svtla, kter vm ve tm neunav oi a vydr svtit v ppad poteby i celou noc. Pokud budete vy v noci vidt na 10 metr, pak svtlo va baterky je vidt na kilometr daleko, proto pouvejte barevn filtry. Zelen v mlze a deti, erven v noci v lese. Mte -li ve vbav noktovizor, pak lze baterku s ervenm filtrem pout jako nenpadn zdroj primrnho osvitu. J pouvm nai eskou armdn plochou baterku do nprsn kapsy. Svho asu jsem se nechal ovlivnit armyshopy a koupil jsem si propagovanou americkou fajfku, abych zjistil, e naprosto vude pek. Je prost nemon mt ji na dosah ruky pro rychl pouit a souasn aby vude nepekela, proto jsem se vrtil zpt k ploch baterce. Mte-li sebou ve vbav svtilny dv, hlavn a zlon, mete dt hlavn zdroj svtla do batohu, aby vm nepekel po kapsch, v ppad nouze vm bude stait zlon baterka. Jet jedna poznmka k dnes oblbenm elovkm. S kolegou jsme elovky testovali a velmi drazn vm ji nedoporuuji. Pro? Nesete-li baterku v ruce natte a stabilizujete svteln paprsek baterky jednoduchm pohybem ruky a pohybem o se dvte kam potebujete. Vae ruka je na tyto bn pracovn pohyby navykl a nein j to dn pote. Namontujete-li si baterku na hlavu natte svteln paprsek pohybem cel hlavy a tady je ten problm. Za hodinu nonho pochodu vs budou krn svaly bolet tak, e elovka v lepm ppad pjde do batohu, v horm ji rovnou zahodte. elovka je eenm v ppad, kdy potebujete mt ob ruce voln, napklad pi lezen, ale pro p pochod je naprosto nevhodn. zlon zdroj svtla - mal zlon svtilna, chemick svtlo - Pi jedn z mnoha nonch akc jsem tak trochu kobrtnul, no a zastavil jsem se asi po deseti metrech velmi nepjemnho kutlen. Pi tomto neplnovanm pdu jsem piel o baterku, ve kter nrazem prasklo vlkno rovky a mrn vtk mi nedovolil pout jako nouzov zdroj svtla k oprav zapalova. A jsme u problmu, pi vmn bateri nebo oprav hlavnho zdroje svtla si muste posvtit nm jinm. Nm jinm je naem ppad mal zlon svtilna nebo chemick svtlo. J pouvm ob varianty a proto je zde tak proberu. Vhody a nevhody mal svtilny. V souasn dob se v penosnch svtilnch pouvaj ti zkladn zdroje svtla - rovky, zivky a vysoce svtiv LED. Zivky z technickch dvod vynechm, nebo jejich vyuit spad spe do oblasti penosnch stolnch svtidel, ne malch kapesnch svtilen. No a zbvaj nm rovky a LED. Mal
- 16 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu baterka s klasickou rovkou je dobrm standardnm eenm, je zde vak znm, velmi nepjemn rovnice - mal baterka = mal zdroje energie = velmi krtk doba svcen (nkdy mn ne 30 minut). A tu se na trhu objevily svtilny s vysoce svtivmi LED u kterch tato rovnice sice plat tak, ale doba svcen se zmnila z destek minut na destky a stovky hodin. Dnen mal svtilny s vysoce svtivmi LED (nap. Luxeon Star 1W) jsou naprost bomba. Jsou velmi mal a lehk (dlka se pohybuje mezi 7 - 15 cm a vha od 50 do 200 gram, ob hodnoty jsou pmo zvisl na potu a typu napjecch lnk). Vydr svtit nkolik destek a stovek hodin a jejich dosvit je cca. 5 metr, co v ppad nouze bohat postauje. Dra svtilny s cenou nad 500,-K jsou obvykle vodovzdorn. Mezi nejvt nevhody svtilen s LED pat jejich cena, u znakovch obvykle okolo 1000,-K a mal dosvit oproti klasick rovice. J osobn vak, i pes tyto nevhody, povauji svtilnu s vysoce svtivmi LED za naprosto ideln nouzov zdroj svtla. LED svtilny koupte od 100,-K na vietnamsk trnici a po znakov (MAG-Lite, Lucido, Master LED, Osram, LED Lenser) za nkolik tisc. Po krtkm obdob sondovn jsem si podil nouzovou LED svtilnu PALights a jsem s n nadmru spokojen.
svtilny Lucido s vysoce svtivmi LED a svtilna PALight s LED modulem Vhody a nevhody chemickho svtla. Pro ty, kdo nevte o em je e, je to plastick tyka, kterou zlomenm aktivujete a ta pak nkolik hodin svt. Za hlavn vhodu povauji, e pokud ji neaktivujete, vydr vm na rozdl od bateri roky. Jej aktivace je rychl a snadn, svt celokruhov, nikoli bodov jako baterka, proto ji mete povsit na vtev a pracovat pod n stejn jako pod lampou. Je piblin stejn velk jako LED baterka a svt stejn intenzivn. Jedinou nevhodou je jej jednorzov pouit, jakmile ji aktivujete po nkolika hodinch se vysvt a mete ji zahodit. Tchto tyek existuje na trhu cel ada, z mho pohledu je vak nejvhodnj tyka se zelenm svtlem o dlce 10 nebo 15 cm a dob svitu alespo 4 hodiny. Ostatn barvy jsou nevhodn. U ns se bn prodvaj tyky Cyalume a Snaplight. kapesn n - Rozhoduje spolehlivost, kvalita, univerzlnost, tady se ned nic oidit. Pokud pijdete o kapesn n, pak se vae ance sniuj o polovinu. Sami dobe vte, e jeden z prvnch nstroj, kter pravk lovk vytvoil byl pstn kln, co je primitivn pedchdce noe. J pouvm vcarsk armdn noe, podle poteby bu Victorinox nebo Wenger. Vyvarujte se mdnm hrakm, ty jsou pro frajery a nezral adolescenty, v survivalu funguje pouze klasika. - 17 -
survival stainless - Nevm, jak se sprvn esky tento nstroj jmenuje, k se mu tak kreditn karta pro peit. Je to kus ocelovho plechu, o velikosti kreditn karty, s rzn brouenmi hranami a adou funknch otvor. V nvodu se uvd, e nstroj m 11 funkc. Je to vae berlika pokud pijdete o n, ale nikdy jej plnohodnotn nenahrad. J pouvm plech od firmy Fox. tuka + blok - Bez komente, pouit je tak jasn, e jakkoli nvod je pouze ztrta asu. obvaz kapesn - Klasick vojensk obvaz, se dvma poltky, jednm pevnm a druhm posuvnm, pro poskytnut prvn pomoci. Nebudu se pitvat jeho pouitm, to je ji jin kapitola. J pouvm Kapesn obvaz vz. 90, jestlie jej neseenete, me jej nahradit obvaz hotov steriln .3. kapesnky paprov - Je to klasick nouzovka. Slou jako kapesnk, toaletn papr, k podplen ohn, na odst krve a potu, atd. kapesnky paprov vlhk - Mnohdy, zejmna v zimnch mscch, nemte monost umt se. Tyto vlhk kapesnky jsou pak jedin monost, jak realizovat alespo elementrn hygienick poteby. Ale je zde jet jedna vc, dleitj. Kapalina, kterou jsou naputny, je mimo jin i lh, kter ist, vysuuje a dezinfikuje pokoku. Jestlie si pi vyprazdovn trob s prominutm patn vytete pr.., pak do dvou a t hodin mte vlka a neuinte-li vas potebn opaten, tak podebran pata je vedle nj pln pohoda. Proto, pokud vykonte velkou potebu, na zvr se peliv otete tmto vlhkm kapesnkem, nemyslm pouze ruce! Nechpu, pro vechny pruky kaj, dejte pozor na odenou patu, kter se d velmi snadno a rychle oetit, ale dn nek pozor na vlka, kdy jeho nsledky jsou mnohem muivj a len dlouhodobj. provzek - Jedna z mnoha vc, kter nen teba nijak zvl komentovat. Sta cca. 5 metr ern nebo zelen ry s nosnost 40 - 80 kg. Provzek o nosnosti 40 kg je dostaten pevn i pro vrobu ttivy luku. izolan pska - Nejlpe elektriksk, ern nebo hnd. Slou pro pipevnn jinak k sob nepipevnitelnch vc, nouzovm opravm, zaizolovn kabel, k obalen lesklch soust vstroje, k tlumen zvuk rzn cinkajcch a chrastcch soust vybaven a tak ke svazovn, podobn jako le, je velmi inn. jehla + nit + spnac pendlky - Nezbytn poteby pro provizorn drbu vstroje, jakoto i zavn hlubch ran a oeten puch. Ped itm rny doporuuji jehlu a nit vyvait (sta 10 minut) nebo alespo vymchat v alkoholu. J mm jehlu s nit a spnacm pendlkem zapchnutou zespodu v klop taktick vesty. poln lhev - Znm dva zkladn typy polnch lahv. Klasick, baat poln lahve o obsahu cca. 0,75-1 litru, noen v pouzdru na opasku a pilotn ploch lahve o obsahu 0,5 litru do kapsy. Dle lze poln lhve rozdlit na kovov a plastov. Kdy vm v zimnch mscch zamrzne voda v hlinkov poln lahvi (nap. na esk), dte ji na chvli k ohni a je po problmu, udlte-li tot s plastovou poln lahv (nap. US Army), mte problm. V hlinkov poln lahvi lze dokonce nouzov vodu i pevait. Proto, provdte-li vcvik v zimnch mscch a noste vodu v poln lahvi na opasku, doporuuji pouvat k tomuto elu pouze kovov poln lahve.
- 18 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu J z tchto dvod dvm pednost pilotn ploch plastov lahvi do kapsy. Je lehk, skladn, nepek pi pohybu, ve vnitn kapse bundy vm jej obsah nezamrzne a manipulace s n je jednodu ne s lahv na opasku. Zsadn nevhodou vak je jej mal objem, proto se hod pouze jako nouzov zdroj vody. Jako hlavn zdroj vody pouvm dal ndobu nebo ndoby. Mm hlavnm zdrojem vody je ndoba v batohu, obvykle 1 - 2 PET lhve o objemu 1,5 litru. Nkter z vs te asi napadlo, ale vdy v PET lahvi voda zamrzne stejn jako a lhvi poln. Ne, nen to pravda, poln lhev na opasku je vystavena psoben chladu pmo, kdeto PET lhev v batohu je izolovna od vnjho prosted minimln nkolika centimetry vzduchu a obsah batohu a chcete nebo nechcete ohvte svmi zdy. Navc lze v kadch sportovnch potebch za pr korun koupit termostatick nvlek na PET lahve. A kdy vm i pes tato opaten voda v PET lahvi zamrzne, nic se nedje. Potebn mnostv vody, nap. pro vaen si odznete nebo odseknete noem. Druh den si po cest najdete lhev novou a vte mi, budete si moci vybrat. Bohuel, mnohdy vt problm ne jakou poln lhev, je problm s jejm praktickm pouvnm. Poln lhev neslou ani na pivo, ani na rum, ppadn kvu nebo aj, slou jako ndoba na vodu, opt opakuji, na vodu. Voda je jedin pro vs dleit kapalina, protoe m univerzln pouit. Krom pit, co je jej hlavn posln, ji mete pout k vymyt ran, omyt oblieje a rukou, omyt lovku, pprav jdla apod. Noste-li s sebou, samozejm ze zdravotnch dvod nco ostejho, je lpe k tomuto elu pout specializovan lahve, ve kterch se tyto npoje bu pmo prodvaj (vichni znte klasickou eskou placku Rumu, Myslivce, Fernetu apod.), nebo si kupte kovovou nprsn lhev. Bn se prodvaj v objemech od 0,1 do 0,5 litru. lce - Ta je tak trochu problm. V survivalu ji bezprostedn nepotebujete, ale jet jsem nevidl vojka, kter by neml bagr prakticky stle u sebe. Je to, stejn jako heben, zapalova nebo kapesnk, osobn poteba, kter nm zjednoduuje ivot. Pouvejte kovov lce, tvar, velikost, vzhled je jen a jen otzkou vaeho vkusu. Plastov lce jsou spe pro jednorzov pouit. Pozor, nkter plastov lce se vm mohou pi vaen rozpustit do jdla, jako nap. americk z potravnch dvek MRE (Meal Ready to Eat). igelitov pytel na odpadky - Mikrotenov pytel na odpadky m tak mnohostrann pouit. Mete do nj zabalit lovek, penet v nm odpadky, me slouit jako zsobnk na vodu, plovk apod. Po pouit ho lze snadno zlikvidovat a i pi velkm objemu je velmi lehk a skladn. J obvykle pouvm ern mikrotenov pytle na odpadky o objemu 40 nebo 60 litr. repelentn prostedek - Nepodceujte jej, mte proti sob mnoho protivnk, nepze poas, navu, hlad, zimu a strach. Neznm jedin dvod, pro se navc nechat trpit hmyzem. Nejinnj znmou hmyz odpuzujc chemikli je DEET (N,N-diethyl-metatoluamid). Proto vm doporuuji pouvat ty repelentn prostedky, kter Diethyl Toluamid obsahuj. J pouvm n esk Diffusil REPELENT od firmy Lybar v kapesnm proveden, ale existuje cel ada dalch, stejn innch vrobk, nap. z reklam znm OFF. mapa - Nemte velk vbr, muste dlat kompromisy. Pokud m bt mapa celho operanho prostoru, tj. esk republiky, dostaten mal a skladn, neme mt mtko men ne 1:200 000. Takovto mapa vak nen pli podrobn, a proto je i jej informan hodnota dosti omezen. J doporuuji nosit s sebou pouze mapu prostoru, ve kterm provdte vcvik, nejlpe turistickou v mtku 1:50 000 nebo 1:25 000. Nejlep a nejpodrobnj mapy na naem trhu jsou z Edice klubu eskch turist. Mapu noste zalepenou v prhlednch
- 19 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu deskch nebo ochrann flii. Pot, co se s mapou vykoupete nebo vm zmokne, ocente tuto drobnou pravu. Jestlie budete potebovat pro upesnn situace leteck snmky zjmovch oblast, podvejte se na http://www2.geodis.cz/mapserver/ tam si mete sthnout pomrn aktuln ortofotomapy jakkoli oblasti R.
ortofotomapa Vranova nad Dyj a pehradnho jezera Vranovsk pehrady (pi podrobnj prohldce uvidte na vod i lodiky)
- 20 -
NOUZOV DVKA POTRAVIN

Soust vybaven pro peit je i nouzov dvka potravin, limitnm faktorem je jej objem. Nouzovou dvku muste, opakuji muste mt stle u sebe, proto mus bt tak mal, aby se vm vela do bon kapsy taktick vesty. Tato dvka je vcemn symbolick, ale dv vm urit pocit jistoty. Vyvarujte se nvodm, kter doporuuj nosit s sebou pro ppad nouze pouze jednu masovou konzervu. Za prv, neustle budete mt pocit, e si ji muste etit na hor dobu a nakonec ji nepouijete vbec. Za druh, nepeceujte vivnou hodnotu plechovky vepovho masa, je to jen voda, sl a trocha sdla, nic vc. Navc, pokud jakoukoli konzervu otevete, muste ji snst, jinak se vm rychle zkaz. Ne uveden nouzov dvka potravin nem nic spolenho s racionln vivou, jej el je jedin, mus vm dodat energii, to znamen tuky, sacharidy a blkoviny.
suenky sladk - Balek sladkch suenek o hmotnosti cca.100 gram slou jako zdroj energie. J pouvm Polomen suenky. okoldov tyinka - Slou pro okamit doplnn ztrt energie. Noste s sebou nejmn dv tyinky (mete i vce). A se jednou budete zmokl, prokehl, vyerpan, hladov, pinav a vystraenm krit ve starm, plesnivm, polorozpadlm krmelci a zuby vm budou drkotat zimou a nervovm vyptm, pak umolousan kousek okoldy, kter najdete v kapse, vm udl vt radost, ne rann erekce. Vichni znte okoldov tyinky Mars, Lion, Snickers, Margot apod. Za pemrtnou cenu si mete koupit energetick tyinky tak ve sportovnch potebch. vkaky - Jejich vznam je spe psychologick ne praktick. Pokud jste nkde ukryt, mte omezen pohyb a nesmte usnout, pak vkn vs zamstnv a nepodlehnete tak snadno spnku. U kuk me vkaka krtkodob nahradit cigaretu. prostedek pro desinfekci vody - V survivalovch brourkch se budete setkvat s kontraproduktivnm upozornnm, e prostedky pro pravu vody na bzi chloru pi dlouhodobjm pouvn ni stevn mikroflru. Domnvm se proto, e opt nastal as uvst vci na pravou mru. Jedinm a hlavnm kolem dezinfeknch prostedk je niit viry a bakterie a je naprosto jedno, na jakm principu pracuj. Budete-li pt vodu, obsahujc jakkoli dezinfekn prostedky, ty se logicky dostanou do vaeho trvcho traktu, kde budou tak dlat svoji prci, tj. niit bakterie, samozejm i ty, kter jsou lidskmu tlu prospn.
- 21 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Dnes a denn vtina z vs pije chlorovanou vodu z vodovodu. Mte pocit, e vm tato voda zjevn kod? Asi ne. Vae tlo si na chlorovanou vodu ji zvyklo a nauilo se inkm chlru brnit. Problm by mohl nastat teprve tehdy, pokud vodu chlorovat pestanete a do tla se vm dostanou bakterie, kter mohou ohrozit vae zdrav nebo i ivot. Proto se nebojte dezinfeknch prostedk, je mnohem pjemnj pt vodu, je je trochu ctit chlorem nebo jdem, ne bhat se stevnm tyfem, dysenteri i jinm prjmovm onemocnnm po horch. Pokud jet mte v zsobch armdn Pantocid, vyhote ho, jeho ivotnost u dvno prola. O Dikacitu plat prakticky tot, patn tablety poznte podle pinav ediv nebo nahndl barvy, funkn tablety maj barvu snhov blou. J pouvm a doporuuji pouvat k prav vody vcarsk tablety Phar-X Aqua. Koupte je v kad lep lkrn. tablety pro povzbuzen - V nkterch survivalovch publikacch se dotete o pouit stimulanch drog jako prostedk pro povzbuzen, potlaen strachu, bolesti, syndromu vyerpn atd.. A j mm opt nutkavou potebu tento problm pro jeho sloitost a komplikovanost probrat podrobnji. Je nespornm faktem, e jako nctilet mladk jsem pod tlakem oficiln ideologie osmdestch let minulho stolet drogy obecn odsuzoval jako jeden z problm prohnil zpadn konzumn spolenosti. Jako star zkuen dstojnk armdy 21. stolet jsem drogy, jako prostedek k potlaen projev slabosti a vyerpn pln akceptoval a jejich pouit schvaloval. Ne vichni lid jsou ochotni se nechat ve vlkch zabt jen kvli rozdln nboensk ideologii, nesvprvnm politikm s megalomanskmi ambicemi, vlastnkm kapitlu kte potebuj rozit svoje trhy a tm i svoje bohatstv, i jinm cizm zjmm. Oban, kte neprojevovali dostatek naden pro mylenku zemt za svho vldce a oficiln ideologii byli obvykle pinuceni vstoupit do armdy na zklad zkonnho nazen (nap. m generaci dobe znmho brannho zkona). Neuposlechnut jeho nstroje - povolvacho rozkazu, bylo obvykle psn trestno odntm svobody a v krajnm ppad i trestem smrti. Jako dstojnk jsem ml v jednotkch, kterm jsem velel, vdy nkolik vojk, kte nebyli v armd dobrovoln a mylenka, e by mli zemt za vlast a za socialismus v nich nevyvolvala pli velk naden. Tento nedostatek naden nechat se v cizm zjmu zabt chyb mnoha nedobrovolnm vojkm a ideologie, nboenstv ani ekonomick stimuly na tom nemohou zhola nic zmnit. A prv zde je oteven pole psobnosti pro prostedky jimi lze ovlivovat psychiku, mylen a chovn vojk (zmrn km vojk, vojk ji nen lovk ale inventrn slo) a tmto prostedkem jsou drogy. Nebudu se patlat histori, kad armda v djinch lidstva, kam a pam sah drogy pouvala. Jen strun, vzdlen historie, pipomenu opium, tabk, hai, kvu, betel, koku, kawa-kawa, cat atd.. Za prvn i druh svtov vlky vojci k potlaen strachu ped tokem fasovali alkohol (nmci dokonce sms vody a etheru) a k utlumen hladu tabk. Pslunci vsadkovch jednotek za WWII sebou nemohli tahat bedny koalky tak dostvali Benzedrin (Britov a Amerian) a Pervitin (Nmci a Japonci) (O pouvn pervitinu ale i alkoholu ve vsadkovch jednotkch Wehrmachtu se mete dost ve velmi poutav knize Hodina mrtvch o od Harryho Thrka. Vem ji vele doporuuji, je to velmi emotivn pbh.). Co jsem to zaslechl? e to ve je historie, e dnen modern profesionln armdy perfektn vycviench a vysoce motivovanch vojk drogy nepouvaj. Ale samozejm, e se opt hluboce mlte. I motivovan vojk me bt psychicky a fyzicky vyerpn (tento stav je obecn oznaovn jako Syndrom vyerpn) a i vysoce motivovan vojk se me posrat strachy, ona toti dobe kryt kreditn karta ped kulkami jaksi moc nechrn. Take realita je takov, e souasn modern armdy stimulan drogy pouvaj a vojci je pi vcviku a bojovm nasazen bn uvaj. Britov zstali vrni amfetaminu Benzedrinu,
- 22 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Amerian pouvaj Dexedrin (10-50 mg) nebo sms Seconalu (100 mg) a Dexedrinu (5 mg) kad 4 hodiny, piloti dostvaj Vigil (300 mg) po 2-3 hodinch. No a co nai et vojci? Kdy jsem v osmdestch letech minulho stolet tehdy u eskoslovensk lidov armdy zanal, tak jsme fasovali Psychoton, kter zhy vystdal Fenmetrazin, no a dnes nai profesionln vojci fasuj psychostimulant metylfenidthydrochloridu (MPD) C14H19NO2 pod lkopisnm oznaenm Ritalin. Tento lk (stejn jako pedchoz dva jmenovan) podporuje tvorbu dopaminu, kter je dleit pro penos nervovch vzruch, a zvyuje tak schopnost koncentrace. Piznvm, e se drogami mnoho zkuenost nemm (tedy, samozejm krom bnch spoleenskch drog jako alkohol, tabk, marihuana a kokain, jako vtina obyejnch lid), take Ritalin (Psychoton a Fenmetrazin jsem nezkouel) je jedin tvrd stimulan droga se kterou mm zkuenosti, ani bych tm poruoval platn zkony tto zem. Proto, pokud se zde rozepi o svch zkuenostech se stimulanmi drogami, pesnji dopingem, mm na mysli prv Ritalin, kter jsme pi vcviku fasovali prakticky v neomezenm mnostv a mohli si jeho inky ovovat v praxi. Vojky jsme oficiln instruovali, e v ppad tkho vyerpn se Ritalin uv perorln 1 tbl (10 mg) kad 2-3 hodiny maximln vak 6 tbl denn. Upmn, takovto dvka je tak dobr akort pro zlobiv hyperaktivn prvky aby se ve kole nevrtli a dvali pozor. Pro n je tak tenko lk tak primrn uren. V praxi tj. k potlaen syndromu vyerpn se Ritalin pouv v dvkch okolo 50 mg kad 2-3 hodiny. Pi perorln uit je vak doba nstupu inku okolo jedn hodiny a to je dlouh doba. Kdy ze sebe muste te a na tomto mst vymknout maximum tak hodina ekn je naprost nesmysl. Proto prvn dvku Ritalinu je vhodnj rozdrtit na jemn prek, udlat si ru a upnout (stejn jako kokain) doba nstupu inku je pak obvykle krat ne 15 minut. Nyn popi inky Ritalinu, tak jak jsem je sm na sob poznal. Tento ne uveden pbh, sepsan jako jeden samostatn pokus, nen pravdiv. Je jen elov vytvoen tak, abych mohl inky Ritalinu co nejlpe popsat. Ve skutenosti se za nm skrvaj destky pokus v nkolikaletm obdob a zde vytvoen mozaika je sloena z tch nejextmnjch proitk. Vy, kdo jste byli na vojn u bojovch tvar jste to zaili. Je deset hodin v noci, poplach, rozkaz ke zrychlenmu pesunu s plnou poln z bodu A do budu B vzdlenho njakch 100 km a mte na to mizernch 72 hodin. I kdy jsem za cel den normln unaven, prvn noc na pochodu se d zvldnout. Za prv - okol kasren v okruhu 20 km znm zpamti a za druh - nemm hlad. Svtn a rann oteplen obvykle zaene navu a tak mu s prvn krizi potat a po dvanct. Ta se d bez problm pekonat podnm proplchnutm tla vodou s jednoduchmi cukry, vitamny a minerly. Zjednoduen eeno, pt tak dlouho, dokud nebudete chct vodu bez barvy a zpachu. Nstup prvn vlny navy se tak d oekvat po 24 hodinch beze spnku nebo 50 kilometrech pochodu. Nyn mte ti monosti. Prvn - nathnout se a tyi hodiny se prospat, to je dobr a inn varianta, ale tyi hodiny odpoinku se ve skutenosti rovnaj pti ztracenm hodinm a to je patnct kilometrm, kter mohou ve finle chybt. Druh - pokraovat dl bez ohledu na navu a njak tch zbvajcch 50 kilometr v polospnku pet. Kdy se dostanete do uritho polovdom mete jako zomb pochodovat tak dlouho dokud se vm nezatm ped oima vyerpnm neomdlte. Takovto pepych si vak v ppad vlenho konfliktu jako pslunk diverzn jednotky nemete dovolit. No a zbv nm tet - posledn monost, doping. Jakmile zanete mt pocit, e nemte sv tlo pln pod kontrolou, jsou zde stimulan drogy mezi n pat i n nkolikrt citovan Ritalin. Dte si pt tabletek a sama o sob se vm zvedne hladina adrenalinu v oekvn inku. Asi hodinu po poit se pozvolna rozjedete a pro jistotu si dte dalch pt. Pomalu zanete zskvat zpt ztracenou
- 23 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu sebekontrolu. Pjdete jako perfektn sezen stroj, dn bolest v nohou, dnch ticet kilo na zdech, dn hlad, dn ze, tlo funguje nezvisle na mysli. Vybiovan mozek a smysly maj perfektn reakce i kdy je noc nezakopvte, dn strach, nectte chlad, mte pocit nepemoitelnosti. Takto na Ritalinu mete fungovat dalch 24 - 48 hodin, pak je konec a zkolabujete. Obas se vak mete dostat do stdia se kterm si nebudete vdt rady. Po tvrt nebo pt dvce jsem se dostal do stavu, kdy jsem si uvdomil, e postupuji rychlost okolo pti kilometr za hodinu a pokud nezpomalm tak nemu takovto tempo dlouho vydret. I kdy jsem se snail zpomalit nelo to, a kdy jsem se ke zpomalen nutil zpsobovalo mi to fyzickou bolest, nechal-li jsem nohy a si dlaj co chtj byla to pohoda, jak jsem se je snail zpomalit nelo to a bolelo to, len pocit. Vrcholem veho vak byla mentln krize po njakch 40 hodinch. Zaal jsem kufrovat, ml jsem mapu, ml jsem kompas a nedokzal jsem se zorientovat. Sedl jsem pod ervenou turistickou znakou se ipkou, na kter bylo jasn napsan vzdlenost 6 km do nejbli vesnice, ml jsem ped sebou turistickou mapu, na n byla erven ra turistickho znaen zakreslena a pesto jsem nebyl schopen mapu zorientovat a stanovit dal smr pohybu. Nebyl jsem schopen odpotat na map po erven e tch est kilometr nazpt a tm urit svoji pozici na map. Jedin een, na kter m j mozek piel, bylo jt po turistickm znaen do vesnice a odtud po silnici do msta uren. Mozek byl ochoten jt navc dvanct kilometr i kdy mj cl byl vzdunou arou vzdlen necel tyi kilometry. Podvdom jsem vdl, e mi mozek k naprostou hovadinu, ale neznal jsem een. A po plhodin sezen a umn doblba jsem se dokzal njak zorientovat a dorazit do cle. Tam jsem padl na postel a s krtkmi pauzami prospal dva dny, nsledujc dva dny jsem ml neustle ze a hlad, i kdy jsem se napil za pr minut jsem ml zase ze. Ne jsem se dal jaktak dohromady trvalo mi to skoro tden. Kdy vyprch inek jakkoli stimulan drogy dostav se dojezd a v nm se pak me stt, e se pestanete kontrolovat jako policajti na CzechTeku 2005. Ti se nadopovali Benzedrinem aby vydreli a naprosto klasicky nezvldli jeho dojezd a typick vbuchu agrese, jen jej doprovz. Tu si pak vybili na skupinkch alkoholem a drogami stejn zmoench puberk. Co ci zvrem? Kdy se sprvn nadopujete, opravdu pofrte bez jakchkoli negativnch pocit 24 - 48 hodin, ale pak padnete na hubu a tden se z toho budete dostvat. Pokud si nic nevezmete budete mt jako vdy po ticeti kilometrech hadrov nohy, bolav zda, hlad a ze, prost klasick navov syndrom. Jestlie se vak pes noc trochu prospte a odpoinete si, mete takto pochodovat tak dlouho, dokud se vm nerozpadnou boty. Koneckonc pesn takto proli armdy nap celmi kontinenty. Drogy jsou pro slabochy, pi zdolvn pekek zle jen na vs, va vli, inteligenci a vytrvalosti, dn droga neme tyto schopnosti nahradit. No a e obas mme svoje lidsk problmy, jsme unaveni a slab, mm pro vs dobrou zprvu n protivnk m stejn problm. Po zkuenostech, kter dnes mm sebou v kapse vesty tahm jen bn prodejn multivitamnov prostedky proti nav a pro povzbuzen, jako nap. Kafit, Energit apod. Ve ostatn je zbyten.
- 24 -
VYBAVEN - VZBROJ
Ne se zanu zaobrat problematikou zbran a s tm souvisejcmi otzkami, mm pro vs jedno drazn doporuen. Soust survivalovch schopnost by mla bt, mimo jin, znalost obsluhy a pouit zbran a steliva. Tm vak nemyslm pouze jejich konstrukce a taktiky stelby, ale pedevm zkonnch norem jejich pouit. Pokud se chcete nauit stlet (a j se domnvm, e je tomu tak), pak potebujete stelnou zbra (nemyslm tm nejrznj dtsk puntovky, ktermi se zkon pro jejich nzkou innost nezabv). K zskn legln dren steln zbran potebujete Zbrojn prkaz. Nelegln dren zbra je tou nejhloupj variantou, kterou si me zsadnm zpsobem zkomplikovat ivot. Ne, nikoho s n nezrante, nikomu neublte a nic nepokodte, pouze budete vlastnit stelnou zbra bez pslunho oprvnn, to sta abyste mli problm a j dodvm - naprosto zbyten problm. Proto jednm z vaich prvnch krok, kter byste mli podniknout, je zskn Zbrojnho prkazu. J doporuuji nejmn skupinu B nebo C a G.
STELN ZBRAN I
Zbran nepodlhajc registraci podle Zkona 288/1995 ze dne 3.listopadu 1995 O stelnch zbranch a stelivu 17. Vy, kte netoute po zbrojnm prkazu a vkonn steln zbrani, nebo vy, kte nesplujete zkonem stanoven podmnky k jeho zskn (nap. vk 21 let), mte nkolik naprosto leglnch monost. Je-li vam primrnm clem pouze vcvik v survivalu, pak bude vae zbra urena k vcviku ve stelb, sebeobran a v ppad nejvy nouze k lovu (to si vak v ppad dopaden jen velmi obtn zdvodnte). Pro vs jsou tu vzduchovky a plynov steln zbran na stlaen CO2 (obvykle sifonov bombiky nebo jejich modifikace). S na starou dobrou eskou Slvi 630 nebo 631 se nemuste bt, e v lesch umete hlady. Nevhodou vzduchovek je vak jejich velikost a hmotnost. Druhou monost jsou steln zbran na stlaen oxid uhliit (CO2). Tyto zbran jsou mnohem leh, ale mn inn ne vzduchovky a pi teplotch pod +5C nefunkn. Rozhodnut je na vs, bu zbra tk a inn nebo lehk a nespolehliv. Kdy u mluvm o vzduchovkch, trochu se u nich pece jen pozastavm, nebo na naem trhu je v souasn dob cel ada opravdu vynikajcch vzduchovek. Jak vzduchovch pistol, tak i puek s pevnou nebo sklopnou pabou. J osobn vm doporuuji vzduchov pistole nebo puky se sklopnou pabou. Bohuel, nejvkonnj vzduchovky (jako je nap. Weihrauch nebo GAMO Hunter - s takovmito zbranmi si mete troufnout i na lov baant a divokch krlk) se vyrbj pouze s pevnou pabou.
vzduchov puka GAMO 880 Hunter TTD - re .177 (4,5mm), sov rychlost 305m/s, dlka 1,125m, hmotnost 3,1kg TTD - re .22 (5,5mm), sov rychlost 220m/s, dlka 1,125m, hmotnost 3,1kg
- 25 -
vzduchov puka GAMO 1250 Hunter Hurricane TTD - re .177 (4,5mm), sov rychlost 380m/s, dlka 1,23m, hmotnost 4,1kg TTD - re .22 (5,5mm), sov rychlost 277m/s, dlka 1,23m, hmotnost 4,1kg
nae nejvkonnj esk vzduchovky Slavia 630 Standard a Slavia 630 LUX jsou svmi parametry hluboko pod hranic obvyklch standard TTD Slavia 630 - re 4,5mm, sov rychlost 170m/s, dlka 1,16m, hmotnost 3,0kg TTD Slavia 631 - re 4,5mm, sov rychlost 170m/s, dlka 1,16m, hmotnost 3,1kg Vzduchovmi pukami s pevnou pabou se zde ji nebudu dle zabvat. Jsou to sice velmi pesn a vkonn zbran, ale jejich hmotnost a velikost z nich in zbran pro survival nevhodn. Jestlie se rozhodnete podit si pro vcvik ve stelb vzduchovku, mm pro vs nkolik rad. Rada prvn - kupujte zbra s co nejvt sovou rychlost stely, dvodem je innost zbran.
2 sovou rychlost stely lze vypotat ze vzorce E 0 1 2 m v
E0 - sov energie stely (J) m hmotnost stely brok re 4,5mm/cal.177 je 0,00056kg diabolka (MASTER, LUX) re 4,5mm/cal.177 je 0,00053 - 0,00056kg diabolka (SPORT) re 5,5mm/cal.22 je 0,00086 - 0,0009kg v - sov rychlost stely (m/s) Rada druh - kupte si zbra s co nejmen hmotnost. Pedpokldejte, e si v prbhu cel cvin akce ani jednou nevystelte, pak je pjemnj vdt, e jste v batohu tahali zbyten pouze jeden kilogram eleza na msto t.
- 26 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Rada tet - m vt zbra mte v ruce, tm jste npadnj. Mal vzduchov pistole vytaen spod kabtu jen na krtk okamik vstelu, je rozhodn mn npadn ne vzduchov puka metr dvacet dlouh, tu pod kabt rozhodn jen tak neskovte. Proto, pokud nemte zvltn dvod pouvat vzduchovou puku s pevnou pabou, poite si radji vzduchovou puku s pabou sklopnou nebo vzduchovou pistoli. Co se te puek se sklopnou pabou jsou na naem trhu ti zajmav zbran (vechny Made in China). Dv od firmy Xifeng (Xisico) modely XS-B3-1 a XS-B5-10, tet je vzduchov puka Shanghai model QB6, ta je zajmav spe cenou.
vzduchov puka se sklopnou pabou Xifeng model XS-B3-1 TTD - re 4,5mm, sov rychlost 216m/s, celkov dlka 1,04m, hmotnost 2,8kg TTD - re 5,5mm, sov rychlost 174m/s, celkov dlka 1,04m, hmotnost 2,8kg
vzduchov puka se sklopnou pabou Xifeng model XS-B5-10 TTD - re 4,5mm, sov rychlost 200m/s, dlka 0,76/0,51m, hmotnost 1,27kg
vzduchov puka se sklopnou pabou Shanghai model QB6 TTD - re 4,5mm, sov rychlost 240m/s, celkov dlka 0,865m, hmotnost 2,8kg
- 27 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Hledte-li optimln zbra pro survivalov vcvik, pak vm doporuuji vzduchovou pistoli. Je lehk, pesn, a mnohdy stejn inn jako velk vzduchovky. Mezi vzduchovmi pistolemi na naem trhu je v souasn dob naprostou jednikou Crosman Airguns model 1377C (piblin cena 4000,- K) kter tsn lape na paty Benjamin Airguns model HB-17 a model HB-22 (piblin cena 5500,- K).
vzduchov pistole Crosman Airguns Model 1377C je naprosto pikovou pistol, kter svmi parametry daleko pekonv i velk vzduchov puky (vetn naich eskch Slvi). TTD - re 4,5mm, sov rychlost 180m/s, dlka 0,346m, hmotnost 0,91kg
pdavn paba Crosman Model 1399 pro vzduchovou pistoli Crosman Model 1377C
vzduchov pistole Benjamin Airguns Model HB-17 (vkon srovnateln se Slvi 630 a 631) TTD (HB-17) - re 4,5mm, sov rychlost 160m/s, dlka 0,31m, hmotnost 1,1kg TTD (HB-22) - re 5,5mm, sov rychlost 140m/s, dlka 0,31m, hmotnost 1,1kg - 28 -
Mte-li zjmem bojov vcvik, mete se vnovat paintballu nebo jeho levnj verzi airsoftu. Vhodou paintballu je, e nelze moc podvdt, barevn flek je obvykle jednoznanm dkazem zsahu. Nevhodou jsou vt provozn nklady a pracovn mdium, jm je oxid uhliit (CO2). Oxid uhliit pi teplotch pod +5C ztrat tlak a tm jste s hranm skonili. Vhodou airsoftu je, e mte volbu pracovnho mdia. Mete stlet pomoc CO2 i s jeho nevhodami, nebo si poite vzduchovku (ppadn vzduchovku s elektrickm pohonem), kter nen na teplot tak zvisl, ale o to dra. Dal vhodou airsoftu jsou ni provozn nklady. Nevhodou je, e airsoftov zbran umouj urit fixlovn, zsah toti nelze exaktn prokzat.
rusk automatick pistole EAA Baikal MP661K Drozd s kombinovanm plynovm (standardn bombika CO2) a elektrickm (6xAA 1,5V) pohonem TTD - re 4,5mm, sov rychlost 120m/s, sov energie 7,5J, dlka 0,405m, dlka hlavn 185mm, hmotnost 1,95kg, kapacita zsobnku 30 brok, rychlost stelby 300, 450, 600 ran/min, regultor stelby 1, 3, 6 vstel, rozptyl na 10m - 30 a 50mm Zmrn jsem vynechal mechanick zbran jako kue, luky, praky a historick steln zbran na ern prach apod. Moje zkuenosti s tmito zbranmi jsou veskrze patn. Jsou to zbran rozmrn, tko skladn, s nzkou mobilitou, innost a pesnost. Jakkoli, i ta nejobyejnj pistole, tyto zbran mnohonsobn ve vech parametrech ped. Chcete-li vak s tmito zbranmi i pes jejich nevhody experimentovat, samozejm nemm nic proti, koneckonc luk a py jsou survivalov klasika.
I s lukem a pem lze doshnout velmi zajmavch vsledk, e.
- 29 -
STELN ZBRAN II
Zbran podlhajc registraci podle Zkona 288/1995 ze dne 3.listopadu 1995 O stelnch zbranch a stelivu 6. K jejich dren je podmnkou Zbrojn prkaz. Opt si steln zbran nejprve rozdlme podle elu, ke ktermu je budete pouvat. Zabvte-li se survivalovm vcvikem, pak vae zbra bude urena k vcviku ve stelb, sebeobran a v ppad nejvy nouze k lovu (to si vak, jak jsem ji jednou ekl, v ppad dopaden jen velmi obtn zdvodnte). Ve vaem ppad je pro vs naprosto ideln zbran malorka. Pesnji eeno zbra pro stelbu s nbojem .22LR. Vbr tchto zbran je bohat, pebohat a zle jen na vs a vaich poadavcch. Navc malorka vybaven tlumiem zvuku je naprosto tich zbra, jej vstel nelze na vzdlenost padest metr tm rozpoznat.
malorkov pistole Ruger Mk.II re .22LR s integrovanm tlumiem zvuku
- 30 -
malorkov pistole Ruger Mk.II re .22LR s integrovanm tlumiem zvuku (konstrukce tlumie)
ideln survivalov zbra Springfield Armory M6 Scout (vyrb Z Strakonice) TTD - re .22 LR nebo .22 Hornet (kulov hlave) a .410 (brokov hlave), celkov dlka 0,81m, dlka hlavn 0,46m, hmotnost 1,8kg, rozptyl na 50m v ri .22 LR 35mm, rozptyl brok na vzdlenost 35m cca. 60cm
dal zajmavou zbran je americk survivalov puka Henri US Survival Rifle (Industries LLC AR-7) re .22LR - 31 -
a jej sestika Industries LLC AR-20 re .22LR se sklopnou ramenn oprkou a integrovanm tlumiem zvuku Chcete-li vak provdt bojov vcvik, jste v trochu sloitj situaci. Zkon vm toti podle 21 neumouje vlastnit vojensk, respektive automatick zbran schopn stelby dvkou. Nechci-li, aby tento lnek vyznl jako navdn k trestnmu inu nedovolenho ozbrojovn, nemohu vm tyto zbran doporuovat. Budu proto o tchto zbranch hovoit jen v obecnch tezch. Vojensk automatick zbran nap. n samopal vz.58S nebo vz.61 se daj legln koupit v jednorannm proveden ve specializovanch prodejnch zbran a steliva. Jsou to mal, lehk a skladn zbran, nevyadujc sloitou drbu a pesto jsou velmi, velmi inn. Tyto zbran mohou krom munice ostr pouvat i nboje slep. Slep nboje umouj velmi realistick vcvik nejrznjch bojovch situac. Koneckonc ncvik boje se slepou munic je nosnm pilem bojovho vcviku ve vech armdch svta. Velk st vojenskch runch zbran je konstrukn upravena pro pouit tlumie hluku stelby. Co z toho veho vyplv? Nejlep zbran pro bojov vcvik jsou z ve uvedench dvod zbran vojensk. Jedinou vjimkou jsou odstelovac puky. Zde lze doshnout civiln loveckou zbran naprosto stejnho vsledku jako se zbran vojenskou.
samopal vz.58S re 7,62x39mm a samopal vz.61 re 7,65mm Pokud se pi vcviku rozhodnete pouvat nelegln zbran, pamatujte, kde nen alobce, nen ani soudce. Reln vcvik provdjte v provench a dobe zajitnch prostorech, kde neohroujete sebe ani nezastnn osoby. Pi stelb s ostrou munic pouvejte zbran s tlumiem zvuku. Rmus samopalu bez tlumie je slyet na ti kilometry a v noci i vce, s tlumiem maximln 300 metr. Nen k zahozen mt tichou dohodu s hajnm, v jeho poles vcvik provdte, samozejm to vak vyaduje velkou vzjemnou dvru. Po ukonen vcviku s ostrou munic z cvinho prostoru vypadnte tak rychle, jak jen je to mon. Chovejte se tak, jako kdybyste mli v patch policii, mon ji skuten mte, ale jet o tom nevte. Pokud vs policie nechytne, vyhrli jste. Pokud ano, mte problm. Budete-li se po lesch pesunovat se samopalem i jeho replikou pes rameno, pravdpodobn se nevyhnete ppadn nechtn pozornosti ostatnch lid. Proto noste zbran a munici pi pesunech do cvinch prostor skryt. Vzbroj, kterou nemete mt v pouzdrech na opasku nebo v batohu, noste skryt v samostatnm vlcovm vaku, podobnm vaku na - 32 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu stan. Je-li vak na zbra krat ne 60cm, mete jej nosit pipevnn popruhy na vrchn sti batohu (obdobn se nos karimatka). Vak si budete muset pravdpodobn ut sami, nebo nkoho podejte. Mus bt uit z ltky nepropoutjc vodu (ij se z n batohy) a mus bt po cel dlce vybaven kvalitnm kovovm zipem. Aby nedochzelo ke klepn jednotlivch kovovch st o sebe, doporuuji ho nkolikrt po obvodu sthnout parautistickmi gumikami. Takto zabalen vak s vzbroj, je-li vybaven rychloodpnatelnmi sponami, umouje pi sloitjch situacch velmi rychl pipnut i odepnut. Jestlie je v vak se zbran del ne 60cm, mus bt vybaven samostatnmi popruhy pro nesen. Ppadn si rovnou kupte ltkov pouzdro na loveck zbran, bn prodvan ve specializovanch prodejnch zbran a steliva. S takto uloenou vzbroj nevzbudte takov zjem, jako se samopalem, pukou i jejich replikou pes rameno.
- 33 -
OSTATN VZBROJ
Mimo steln zbran, kter jsme si prv probrali, budete potebovat jet nkolik dalch vc, kter se do katulky vzbroj obvykle zaazuj i kdy jejich uren nen tak pesn ohranieno jako u stelnch zbran. Do tto skupiny pat pedevm noe a nkter pyrotechnick prostedky. n - Sami znte dlouhoshl debaty na tma, kter n je nejlep. Budu upmn, j to nevm a nev to nikdo, kadmu toti vyhovuje nco jinho. Nejlep a tak nejdra zpsob jak to zjistit, je postupn si vyzkouet nkolik no a vybrat si ten nejvhodnj. J pouvm ji 20 let n vojensk ton n vz.75 UTON a nedm na nj dopustit. vceelov n nebo nstroj - Jist znte vceelov nstroje od firmy Leatherman, Gerber, Wenger, Spyderco, ppadn jejich nsk repliky. Nejsou nezbytn nutnou soust vzbroje, nbr uritm pepychem, kter vak zsadnm zpsobem zjednoduuje vekerou innost. J pouvm vceelov nstroj Wegergrip od firmy WENGER. odpalovac zazen signlnch raket + signln rakety - Pyrotechnick signalizan prostedky nepouvejte ke komunikaci, ale k upoutn pozornosti nebo jako nstrahu. Pi nocovn, kdy mte dky tm omezen pozorovac monosti, umstte ve vzdlenosti cca. pl a jeden kilometr od msta odpoinku na mon pstupov smry nstran odpalovac zazen signlnch raket. Pokud kdokoli kobrtne o nstranou ru, jste dostaten vas varovni o smru postupu potencionlnho pronsledovatele. Me se stt, e raketu odpl i zv, ale tomu se nelze nijak inn brnit. Dle lze signln rakety pout k zaplen ohn a pi sebeobran. Odpalovac zazen si mete vyrobit sami nebo jej koupit v prodejnch zbran a steliva. Jedn se o obyejnou pistoli na slep nboje (nap. 6mm START SB, 9x17 / .380 START apod.) vybavenou nstavcem pro odpalovn signlnch raket re 15mm. Jedinou podmnkou pro nkup je minimln vk 18 let.
mj oblben ton n vz.75 UTON, vceelov nstroj WENGER Wegergrip a (homemade) odpalovac zazen signlnch raket se signlnmi raketami
- 34 -
VYBAVEN - ZKLADN VYBAVEN

Uveden vybaven vm umon s minimlnmi asovmi a prostorovmi nroky penocovat na libovolnm, vhodnm mst. Stavba provizornho psteku z prodnch materil, je m splovat zkladn pravidla slunho penocovn, trv nejmn hodinu, ale obvykle dv. Pi tomto budovn nadlte mnoho demaskujcho hluku a po oputn prostoru po vs zbude obrovsk mnostv nezahladitelnch stop (zejmna pahly stromk a vlastn psteek nebo jeho zbytky). Mte-li ne uveden vybaven, je stavba vhodnho psteku otzkou tvrt a pl hodiny a likvidace zabere stejn as. Jestlie si stan nepostavte doprosted nepokosen louky, ale na okraj smrkovho lesa, pak po vs, pi troe snahy, nezstanou naprosto dn stopy. Dan za tento pepych je vak 5 - 10 kilogram nkladu na vaich zdech.
batoh, kletr - Co se te nkupu batohu, mm pro vs nkolik doporuen. Pokud do batohu hodlte nacpat veker v tto knize popsan vybaven plus zachovat uritou prostorovou rezervu, muste si koupit batoh o objemu minimln 75 litr, doporuuji 90 litr. Batoh mus bt vyroben z kvalitn ltky nepropoutjc vodu (nap. znm Cordura s mkou rip-stop). Mimo obvykl ukldac prostory mus mt jednu velkou vnj zadn kapsu, do kter se v ppad poteby vejde vae taktick vesta a dv vnj bon kapsy tak velk, abyste do jedn dostali stan a do druh celtu. Pro? Jestlie pi pesunu zane pret, pak velmi snadnou manipulac, bez zastavovn, sundvn batohu a nejrznjho zdrovn vythnete celtu a oblknete si ji pes sebe jako pltnku. Po deti, jakmile vyschne, ji opt jednoduchou manipulac smotte a ulote zpt. Pro stan plat tot, jakmile naleznete a upravte vhodn msto k odpoinku nebo penocovn, prvn, co udlte je, e si vythnete z bon kapsy stan a postavte jej. Batoh pak dte do stanu a tam s nm bez jakhokoli dalho rizika zvlhnut obsahu mete manipulovat. Pokud opoutte tboit za det, ve stanu si sbalte batoh, zabalen hodte ped stan a pikryjete celtou. Ustrojte se a jako posledn operaci slote stan a dte jej do bon kapsy batohu. I kdy bude stan mokr, neme dojt k zvlhnut obsahu batohu. Jestlie jste takov batoh v prodejn nali, zkuste si, jak vm bude sedt na zdech. Vyzkouejte klidn nkolik batoh a kupte si jen ten, kter vm bude opravdu dobe sedt,
- 35 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu cena v tomto ppad nen rozhodujc. Co se te barvy batohu, doporuuji tmav, nevrazn odstny hndi, zeleni a edi. Budete-li nuceni pekonvat vodn tok plavnm, sundejte si vai taktickou vestu, slote ji do pytle na odpadky a ulote do zadn vnj kapsy batohu a kapsu peliv zapnte. (Zadn kapsu batohu mjte vdy przdnou, slou pouze jako prostorov rezerva pro uloen lovk a plodin, kter jste pi pesunu ulovili nebo nasbrali.) Pak batoh spolu s vakem se zbranmi a munic velmi peliv zabalte do celty a tu zajistte provazem nebo paragumikami, aby co nejlpe tsnila. Jeliko m batoh objem minimln 75 litr a jeho obsah v necelch 30 kg, m mrnou hmotnost polovin, ne je mrn hmotnost vody. U je vm jasn, kam mm? Batoh mete bez problm pout i jako nouzov plavidlo. Samozejm, doba pouit takto vyrobenho plavidla je omezen, ale pi pokusech jsme si ovili, e lze pekonat 200 - 500 metr irok tok (Vranovsk pehrada), bez jakhokoli rizika namoen obsahu batohu. Pouze dbejte na to, aby zbran a munice byly poloeny na horn stran batohu, nikoli pod rou ponoru. celta - Pouit celty je pomrn irok a detailn je rozebraj vechny survivalov publikace. Obecn slou ke stavb provizornch pstek a jako pltnka. J dle pouvm celtu jako tropiko nad stanem pi nocovn za det, jako stku pi nocovn v houpac sti, jako podloku a pehoz pi nocovn pod irkem a pi vrob nouzovch plavidel. Pokud nemte zvltn dobr dvod, tak celtu neimpregnujte. Nenaimpregnovan celta sice pi namoen vodou trochu naskne a zvlhne, ale dle ji vodu nepropout. Pouijete -li vak celtu pi nedostatku vody jako nouzov lapa det, pak pouit impregnace vm me zpsobit zdravotn pote. Pi nkupu plat zkladn pravidlo; m vt celta, o to ir m vyuit, ale tm je tak t. Proto za maximln pijatelnou hmotnost lze povaovat vhu okolo 1,5kg. J povauji za nejlep trofejn tvercov celty nmeckho Afrikakorpsu, kter po vlce pouvala i nae Pohranin str, ale tu pravdpodobn ji neseenete. Pozor, ji jsem se setkal s tm, e si ada lid plete celtu s ponem a naopak. Take, celta primrn slou ke stavb pstek, dle ji lze pout jako pltnku. Posln pona je vak pesn opan, pono je pltnka, ze kter se d postavit nouzov psteek. stan - Potebujete lehk, dvoumstn stan z tmavho nevraznho materilu s co nejjednodu konstrukc, kter vm umon pohodln penocovn v nepznivch klimatickch podmnkch. Cokoli jinho je neefektivn a zbyten zva. Pro dvoumstn? Za prv - v ptel neastnou nhodou pijde o vybaven nebo je zrann a nem slu nst batoh, pak mu pomete. Za druh - je pjemnj zejmna v nepznivm poas mt batoh s sebou ve stanu, vybalovat jej a balit v suchu. Pi ruen tboit si ve stanu klidn sbalte batoh, po sbalen jej ji mete hodit ped stan a nakonec sbalte stan, kter vsunete do bon kapsy batohu. Pro z tmavho nevraznho materilu? Prvnm dvodem je logicky maskovn. Druhm dvodem je, e tmav barvy lpe absorbuj teplo ne barvy svtl, kter ho naopak odrej. Tmav stan vm proto uschne nkolikrt rychleji ne svtl. Pro jednoduch konstrukce? Za prv - jednoduch stan postavte a sbalte podstatn rychleji ne stan se sloitou konstrukc, to je kadmu jasn. Druhm dvodem je improvizace. Zlom-li se vm lamintov ty u kopulovitho nebo geodetickho stanu, tko ji nahradte kusem vtve. Zlomen tyka u ka se vak d bez problm nahradit jakmkoli klackem. Hlavnm kolem stanu je ochrana ped detm, proto nezapomete na kvalitn silikonovou impregnaci.
- 36 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu J pouvm kamuflovan dvoumstn ko od americk firmy Rothco. Ne, e by mi zcela vyhovovalo, ale nic lepho jsem dosud nesehnal. ko m sice nejmen vnitn objem vzhledem k ploe zkladny, ale pokud jste v nm sm se svm batohem, pro pohodln penocovn bohat sta. Dalm pdnm dvodem pro ko je maskovn. Useknte dv vt vtve z libovolnho listnatho stromu, nap. z osiky, bzy, buku, opete je o sebe nad stanem, jednu zprava a druhou zleva, a stan je z bok i shora neviditeln. Zkuste provst tot s kteroukoli kopul, svrchu ji prost nezamaskujete. m je stan men, tm lpe ho vyhejete a je v nm vce tepla, to je dal pozitivum. A zbv nm posledn problm, a tm je hmotnost. Moje ko v asi 1,6 kg, nejleh dvoumstn kopule jsou nejmn o 0,5 - 1,0 kg t.
ko od americk firmy Rothco - rozmry vka 0,91 m, ka 1,52 m, dlka 210,0 m Pi teplotch pod -10C vm nedoporuuji spt ve stanu, ale postavte si na noc igl nebo si v snhov zvji vykopejte zhrab. Pes noc svm dechem vyprodukujete a 1,5kg vody a odparem z tla uvolnte dalho 0,5kg vody. Tato voda vm ve stanu zkondenzuje a zmrzne na jeho stnch a samozejm i na vech vcech, kter mte ve stanu uloeny. Proto je pi nzkch teplotch pod bodem mrazu vhodnj spt v pstecch ze snhu, nebo snh je hydroskopick a dobe na sebe ve vlhkost. Dal vhodou nocovn ve snhu je, e ve vtch pbytcch (igl) si mete rozdlat i mal ohe. Cena za snhov pbytek je poctiv hodina prce (podle velikosti stavby i vce), odmnou je vak nezapomenuteln zitek.
- 37 -
spac pytel + vloka do spacho pytle + nvleky na nohy (boty) - Nejprve nkolik slov o poas. Asi 80% na krsn zem le ve vce 200 a 600 metr nad moem, s prmrnou ron teplotou v noci nad hranic 0C. Nejchladnj msce jsou prosinec, leden a nor, v lednu jsou celodenn teploty obvykle pod bodem mrazu. V ji uveden nadmosk vce je u ns ron statisticky 30 - 60 dn ledovch s nonmi teplotami klesajcmi pod -10C a 1 - 3 dny arktick s nonmi teplotami klesajcmi pod -20C. Zbvajcch 20% zem le ve vkch 600 - 1000 metr nad moem, zde jsou pak teploty mrn vce ni. Jsou to pedevm pohranin oblasti na zem, zejmna pak umava, Krun hory, Krkonoe, Orlick hory a Jesenky. Te si doplnme dal poloku rovnice. Spac pytel s tepelnm komfortem do -5C v pes 1,5kg, pytel pro teploty do -10C m hmotnost okolo 2kg a pytel do -20C v vce ne 2,5kg. Nyn jsme se konen dopracovali k meritu vci. Jak spac pytel je vlastn pro nae povtrnostn podmnky nejvhodnj z hlediska pomru tepelnho komfortu a hmotnosti, chcete-li jej pouvat celoron. Mte ti monosti een tohoto problmu: Nejjednodu a nejdra varianta. Poite si dva spac pytle. Jeden kvalitn mumiov s tepelnm komfortem do -20C na zimu a jeden dekov s tepelnm komfortem do 5C na lto. Stedn cesta. Poite si standardn mumiov spac pytel s tepelnm komfortem -10C a -15C. V lt jej mete nechat pro lep chlazen rozepnut, ale jestlie za zimnch noc poklesne teplota pod uvedench -10 a -15C, tak se asi moc dobe nevyspte a budete muset zat improvizovat s horkmi kameny. Komplexn varianta. Kupte si modulrn mumiov spac pytel. Ten se v podstat skld ze dvou spacch pytl, jednoho letnho s tepelnm komfortem do - 5C a zimnho do - 15C. Pedpokldte-li, e strvte nkolik noc v arktickch mrazech, mete letn spack strit do zimnho a mte spack pro teploty do -30C. Modulrn spac pytle vyrb firmy GoLite, Sierra Designs i n Hudy Outdoor. Podobnho efektu lze doshnout i primitivnjm a levnjm, ale prakticky ovenm zpsobem. Kupte si normln teplou deku, tu pelote a po dlce vijte dlouh zip (vznikne tak velmi primitivn dekov spac pytel). V lt pak mete vyrazit do les se standardnm spackem do -10C, v zim si do nj vlote ve popsanm zpsobem upravenou deku a bez vtch problm zvldnete teploty i okolo -20C.
I.
II.
III.
Jet jeden zimn problm. Pouvte-li boty z textilnch materil, tak vs nemus nijak trpit, pokud vak pouvte boty koen, napklad vojensk kanady, mte problm. Jestlie si koen boty pes noc ve velkch mrazech vyzujete, tak vm do rna zmrznou na
- 38 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu kost. Nechcete-li si boty rno rozehvat vlastnm tlesnm teplem, nezbv vm nic jinho, ne nocovat v botch, nebo je chrnit ped zmrznutm jinm zpsobem. Jak? Nechejte si od maminky ut nvleky na boty, podobn tm, jak se pouvaj v nemocnicch, ale mrn vy a ty si na noc navlknte na boty a spte v botch. Upmn, s botami na nohch se ale moc dobe nevyspte. Proto, mte-li monost rozdlat ohe, rozehejte dva kameny a hork (ne rozplen dobla) je zabalte do nkolika vrstev papru nebo ltky a zastrte do bot, m hloubji, tm lpe a utsnte ponokami. Na boty nsledn navlknte nvleky, ty ochrn boty ped vzdunou vlhkost a sten zabrn niku tepla z bot. Takto zajitn boty vm ve stanu vydr v nezamrzlm stavu 4 - 6 hodin. podloka na span - Karimatka, alumatka, nafukovac a samonafukovac matrace apod.. A ji vrobci slibuj cokoli, dn z tchto podloek vm nezabezpe opravdu klidn, pjemn a pohodln spnek, proto od nich v dnm ppad neoekvejte zzraky. Karimatky vm bohuel nemohu v dnm ppad doporuit. Jsou sice velmi lehk a levn, ale velice neskladn a proto se mus nosit mimo batoh (obvykle na batohu nebo pod batohem, ale v tomto ppad jim hroz zven riziko pokozen pi pokldn batohu). Kdy veer v lese vlastn neopatrnost narazte na hajnho a ten na vaem batohu uvid karima tku, bude mu naprosto jasn, e mte v plnu nocovat venku v ternu. Tento tern je ale jeho revr, za kter zodpovd a vae ptomnost v nm nen pro nj nijak douc. Take se me stt, e msto na divoka opatrn vyraz za kodnou, pok si, a se ubytujete a pak si vs spolu s polici vybere. Z toho plyne ponauen, kdy u pobhte po lesch z batohem, nemuste na nm mt erven praporek a karimatka pro lesnky a ochrane takovmto rudm praporkem je. Druh problm je vlastn konstrukce karimatky. Sami dobe vte, e karimatka je v podstat houba na myt ndob s povrchovou pravou zabraujc nasvn vody. Prodrte-li se lesem a houtinami, neodvratn dojde k pokozen tto povrchov ochrann vrstvy a pak sta jedno zmoknut a vy budete nocovat na mokr houb. Peji pjemnou dobrou noc. O nco lep zkuenosti mm s alumatkou, je mal, leh ne karimatka a navc je skladn. Jej hlavn nevhodou je, e ji lze pout pouze v letnch mscch, v zim na n zmrznete. Druhou nevhodou je leskl hlinkov flie na jejm povrchu, dky n nelze lovka manipulujcho s alumatkou pehldnout. Na zvr nm zbvaj nafukovac a o nco vt samonafukovac matrace. Hlavn nevhodou nafukovacch matrac je, e oproti karimatkm a alumatkm jsou o nco t. Druhou nevhodou je sloitj manipulace s nimi, myslm tm nafukovn a sfukovn. Tet je zven riziko pokozen, respektive jeho nsledky. Dle vak nsleduj dv hlavn vhody. Nafukovac matrace zabraj v batohu ze vech podloek na span nejmen objem a lze na nich nocovat celoron za jakchkoli klimatickch i povtrnostnch podmnek. Samonafukovac matrace jsou o nco vt a zabraj piblin stejn objem jako karimatka. J v souasn dob pouvm nylonovou nafukovac matraci o rozmrech 192x72cm a hmotnosti 1kg od firmy Freetime. Jej hlavn nevhodou je zdlouhav nafukovn a vypoutn, ale jinak je k nezaplacen. survival blanket - Opt neznm sprvn esk nzev pro tuto soust vybaven. Je to normln postben flie a uvd se o n, e ji lze pout jako nouzovou pikrvku, kter odr zpt a 92% vyzenho tepla. Je opravdu velmi skladn, lze ji sloit do balku o rozmrech malho notesu a prakticky nic nev. J ji mm obvykle pibalenou ve vaku se stanem. Pokud jsem okolnostmi nucen nocovat na travnatm nebo vlhkm povrchu, ppadn na snhu, dvm tuto flii pod stan jako izolaci mezi podlkou stanu a zem. Igelit nepropust vlhkost, mezi zem a podlkou, a kovov vrstva mon opravdu trochu odr zpt teplo. Jestlie mte pocit, e by vs v noci
- 39 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu mohl honit vrtulnk s infrakamerou, tak se pi nocovn pod stanem na zvr pikryjte touto fli. Myslm ve stanu, ne, e ji hodte zvenku pes stan! Jestlie reklama nele, tak vs infrakamera neuvid, ale tuto informaci nemm prakticky ovenou. Z hlediska maskovn je vak survival blanket ten nejotesnj krm. V podstat se chov stejn jako zrcadlo. Ve slunci se blsk na vechny strany a v infrakamee nebo noktovizoru se o nm d ci, e dokonce z. hamaka - V teplch letnch mscch, kdy nen teba na noc stavt stan, ale tak se vm nechce riskovat spnek na zemi pod irkem, je nejednodu pout pro penocovn houpac s. Hamaka nen o nic pohodlnj ne stan, ale je to zmna, pinejmenm po vs v tboiti zstane mn stop. Avak ve svaitm nebo skalnatm ternu, mokinch nebo bainch, na rozbedlm snhu a tam, kde nen monost ustlat si pmo na zemi, je nenahraditelnm pomocnkem, k jejmu zaven potebujete pouze dva stromy. Chcete-li si pece jen trochu zvit pohodl, rozthnte s na koncch pomoc prunch rozprnch kolk o dlce 4050cm. J pouvm a Mini-Hammock od firmy Mil-Tech, v pouze 250 gram a m nosnost 200 kg. Abych nezapomnl, nkde jsem se doetl, e houpac s lze pout i k lovu ryb. Rd bych vidl autora tto rady lovit ryby s hammakou. Moje doporuen zn, nezkouejte to, je to pkn pitomost. A tak blb ryby zase nejsou. lano pryov - M stejn vlastnosti jako kad jin lano, avak mimo to je prun. Jeho vhodou je, e se pi napnut dky prunosti nathne a tlum nraz. D se tak pout pi budovn lek a nstrah. J pouvm 5 metr lana o prmru 8mm, spolehliv udr dosplho lovka. padkov ra - Pouit je opt jasn a nen jej teba nijak zvl komentovat. Podle mch zkuenost sta 10 metr ry o nosnosti 200 kg na zdoln 99% pekek, se ktermi se mete v praxi setkat. Ke e si jet pibalte dv horolezeck karabiny. paragumiky - Je to opleten gumov lano o prmru cca. 5mm a dlce 30 - 60cm s hky na koncch. J je kupuji v armyshopu v Anglick 3 na Praze 2, ale domnvm se, e je koupte i v jinch specializovanch prodejnch. Slou k rychlmu upevnn nebo staen ehokoli k emukoli, nap. celty a stanu k batohu. V praxi vm bude stait 6 - 10 paragumiek. termofor - Plnujete-li v zimnch mscch nocovat pod stanem, tak si do batohu pibalte termofor. Je to erven gumov vak o obsahu cca. 1 - 2 litry vody a slou k vyht studenho lka, v naem ppad spacho pytle pi zimnm stanovn. Samozejm, e se jedn o urit pepych, ale mte-li na vbr, zda budete mt v nohch hork kmen nebo termofor, pak s termoforem je mnohem snaz a pjemnj manipulace ne s rozplenm kamenem. A pokud v noci klesnou teploty pod -20C, tak se bez pomocnch tepelnch zdroj ani v tom nejlepm spacm pytli moc nevyspte. No a a se rno vyhrabete ze spacku budete mt v termoforu pjemn vlanou vodu na rann hygienu a vte mi, je to mnohem, mnohem pjemnj ne si drhnout obliej zledovatlm snhem. poln lopatka, sekera, run etzov pila - Vyrte-li ve vt skupin na tden do les, nen k zahozen, vezmete-li si sebou uveden pracovn nad. Kadopdn to jsou 2-3 kilogram zte navc, ale v noen se mete stdat a ve vsledku vm uveden nad podstatn zjednodu ivot.
- 40 -
klasick skldac poln lopatka (vlevo) a trojkombinace poln lopatka, sekera a pila rusk provenience (vpravo)
- 41 -
VYBAVEN - REZERVA A OPRAVY

Vyrazte-li s batohem na trnct dn do luk, les a hj eskomoravsk vrchoviny, kde budete plnit adu sloitch kol, projev se to samozejm nejen na vs, ale pedevm na vaem vybaven. Znte to, obas njak ten utren knoflk, jindy proplen dra v obleen, petren tkanika, ukopnut poutko napnac ry u stanu atd.. Jestlie sebe i vae vybaven nebudete udrovat pln funkn, pak se dve i pozdji dostanete do pot. Veker ne uveden vybaven mjte uloen v pevn, pokud je to mono, vodotsn krabici. Tuto krabici mjte uloenou v batohu.
radiopijma - J vm co chcete ct, vouc tranzistork uprosted lesa. Ale potebujete-li znt pedpov poas, pak je to velmi jednoduch zpsob, jak zskat poadovan meteorologick informace. Dvod druh. lovk, a si to pipout i nikoli, je tvor spoleensk. Ne riskovat, e psychicky nezvldnete dlouhodobj odlouen od lid, to radji doporuuji mt s sebou mal radiopijma se sluchtkem. Jeho efekt je vce psychologick ne praktick. J pouvm Dynamo & Solar Radio s malm sluchtkem do ucha. Nepotebuje dn baterie, ve dne mu k provozu sta denn svtlo a v noci zatoit klikou. zapalova plynov - Doporuuji mt dva rezervn obyejn plynov zapalovae. ohva benznov - Koupte v kadm armyshopu. Pracuje na principu katalytickho spalovn benznu a vydr ht a 12 hodin. Samozejm, e jeho monosti jsou omezen a stan s nm v dnm ppad nevytopte, ale prokehl ruce vm rozeheje. Teprve v zim jej patin docente. benzn technick - Benzn do ohvae nebo na zaplen mokrho deva v zim. Pouvm hranatou plechovku Zippo o obsahu 125ml, kterou koupte v kad trafice. drt izolovan - Deset a dvacet metr tenk izolovan dvojlinky. Pouijete ji pi budovn elektricky ovldanch nstrah, odpalovn nlo apod. drt ocelov vzac a ocelov lanko - Asi pt metr tenkho velaskho drtu a dva metry tenkho ocelovho lanka. Pouijete je ke spojovn, sevn, opravm, k lovu, k budovn nstrah apod. - 42 -
provzek - Opt irok pouit, neteba komentovat. Sta 20 metr ern nebo zelen ry s nosnost 40 - 80 kg. Souasn tato ra me slouit jako rezerva do taktick vesty. izolan pska - Rezervn izolan pska, pokud vm dojde pska z taktick vesty. gumiky- Normln gumiky do vlas, slou jako spojovac materil. Sta cca. deset kus. signln rakety - Rezervn signln rakety re 15mm. Slou tak pro rozdln ohn nebo pi vrob improvizovanch pyrotechnickch zehovch slo a zpalnch r. Koupte je v kad prodejn zbran a steliva. Cena se pohybuje okolo 10,- K za kus. hebky / vruty - Spojovac materil na stavbu psteku, vrobu past, nstrah apod.. Mjte alespo deset rzn velkch hebk a vrut. Malm hebkem spojte jen mal prkna, velkm spojte mal i velk! souprava it - ic souprava s nkolika knoflky pro opravu odv a vstroje. tkaniky do bot - Pedpokldm, e u jste nkdy tkaniku pervali. Pak nen teba dle komentovat. sekundov lepidlo - Pro rychl provizorn opravy, nap. pokozench bot, pokozen podlky stanu apod. svky - Mjte s sebou alespo dv zlon svky. Pokud jednu zaplte pi zahjen akce v kaplice pro tst, pak druh svka spolu se svkou z taktick vesty vm zabezpe svtlo na dalch 24 hodin. alobal, hlinkov flie - Pro ppravu stravy, vrobu provizornch ndob apod. mikrotenov pytle - Pro ukldn odpadu, ne najdete vhodn msto k jeho definitivn likvidaci, nap. splenm. kapesnky paprov - Rezervn kapesnky. Bhte-li promokl po lesch, me se stt, e nastydnete. Sami dobe vte, jak je pi rm spoteba kapesnk. J doporuuji nosit alespo dva rezervn balky paprovch kapesnk. souprava pro lov ryb - Znte ji, klasick esk pytlaka. Deset metr vlasce, pr hk a olvek pro lov ryb. Nocujete-li v blzkosti vodn plochy, pak vm toto drobn vybaven me pomoci zpestit jdelnek. Samozejm, te jasn slym v pesimistick nzor; Zbytenost, stejn nic nechytnu. Mon mte pravdu, ale lapen jakkoli vhodn nvnady, napchnut na hek a hozen do vody me trvat pt minut. Kdy rno vythnete z vody przdn hek, me vs alespo ht pocit, e jste nakrmili malou hladovou rybiku. Ale ono to jednou vyjde, propos, vy neszte sportku? kalend - Mal kalendk s daty a jmny. Divili byste se, jak povzbuzujc je, kdy vm zmrzlmu, vyerpanmu, pinavmu a hladovmu nkdo nabdne panka a poblahopeje k svtku i narozeninm. Do kalende nikdy, opakuji nikdy, nedlejte dn znaky nebo poznmky, slou pouze jako pasivn zdroj informac. V ppad, e jej zsk protivnk, me a bude se ptt, co kter znaka znamen a je velmi pravdpodobn, e to z vs i vymlt.
- 43 -
balek karet - O kartch plat tot, co o radiopijmai, jejich efekt je pedevm psychologick, nikoli praktick. zlon baterie (elektrochemick lnky) - Jednou jsem pi balen batohu ze zvdavosti nasypal vechny baterie, kter jsem sebou tahal na vhu a ta mi k mmu zden ukzala hmotnost skoro pl kilogramu (nevte, zkuste si to taky). Nevm jak jste dopadli vy, ale m tato hmotnost mrn zarazila a zaal jsem spekulovat, jak tuto vhu alespo sten snit. Zde jsou vsledky mho bdn. Jen pro upozornn, dle se budu zabvat pouze primrnmi elektrochemickmi lnky (tj. lnky, kter lze bez rizika pout pouze jednou). Pro? Protoe akumultory, mimo mobilnho telefonu, nepouvm. Nechci aby to znlo pli kategoricky (nic zsadnho v tom nen), ale mm k tomu rovnou ti dobr dvody: Prvn - akumultory maj o tetinu ni kapacitu ne alkalick lnky a obvykle maj i men svorkov napt (1,2V) a tm pdem i men zkratov proud. Samozejm vs te jasn slym jak kte; "Ale akumultor se d pece dobt, od toho je to akumultor". Ano, mte pravdu, ale uprosted les moc zsuvek na nabjeku nenajdete a solrn nabjeky, jen se daj pibalit do batohu maj smn mal vkon a ten je navc siln zvisl na slunenm svitu. Druh - akumultory maj oproti primrnm lnkm vt vnitn samovybjec proud. Kouknte se na jakoukoli baterii, kterou mte zrovna po ruce, nkde na n najdete datum do kdy ji mete bez vt jmy na jejm zdrav skladovat. Podle typu a druhu lnku je to 5 - 10 let. Take kdy si do krabice s rezervnm vybavenm nasypete hrst bateri, vte, e je tam najdete kdykoli budete v nsledujcch pti letech potebovat a co je hlavn budou funkn! Jakkoli dobe nabit akumultor vm vydr s bdou pl roku. A za dal, pece si nenakoupm akumultory, kus minimln za 50,-K (lnek AA) abych je pak stril do batohu a tam je nesmysln skladoval. Akumultory se kupuj pedevm do spotebi, kter velmi asto (kadodenn) pouvte a ne proto, abyste je nkde skladovali pro ppad poteby. Tet - vybit primrn lnky mete s klidem zahodit a zbavit se tak mrtv hmotnosti, akumultory sebou tahte pod, prv proto, e je lze dobt. Domnvm se, e mnohm z vs jsem dnou novinku neekl a mm pocit, e i nsledujc odstavce nebudou dnm velkm pekvapenm, ale jak jste ji jist mnohokrt slyeli; "Opakovn je matka moudrosti." ivotnost primrnch (tj. nenabjecch) chemickch lnk elektrickho napt je pmo zvisl na jejich kapacit (mAh) a velikosti elektrick zte (mA), nepmo pak na provozn a skladovac teplot ( 20% kapacity) a st ( 15% kapacity). Kapacita elektrochemickch primrnch lnk. Pro podek, budu zde pst pouze o elektrochemickch lncch, kter se pouvaj do komern prodvanch, penosnch spotebi jako jsou svtilny, radiopijmae, fotoaparty apod., ili o zinko-uhlkovch lncch. (Z elektrotechnickho hlediska je toti oblast elektrochemickch lnk mnohem, mnohem bohat, avak jejich rozbor nen elem tohoto povdn.) 99% v obchodn sti prodvanch primrnch lnk jsou lnky pracujc na bzi chemick reakce zinku a uhlku. Podle chemick reakce rozeznvme ti druhy primrnch zinko-uhlkovch lnk. Kysel zinko-uhlkov (dnes se ji pravdpodobn nevyrbj), zinko-chloridov a alkalick zinko-uhlkov. Jejich lnkov napt je identick a to 1,5V.
- 44 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Tyto primrn lnky se li pedevm kapacitou, alkalick lnky maj oproti zinkochloridovm piblin dvakrt a tikrt vt kapacitu. Kysel zinko-uhlkov lnky (dve tak oznaovan jako manganov) - kapacita kyselch zinko-uhlkovch lnk se pohybuje od 500 do 800 mAh (lnek AA). Domnvm se vak, e v souasn dob se ji nevyrbj, nebo byly postupn vytlaeny zinko-chloridovmi lnky. Zinko-chloridov lnky jsou konstrukn tm identick a zkladn rozdl mezi nimi je v pouitm elektrolytu. Zinko-uhlkov lnky pouvaj jako elektrolyt pastovit roztok salmiaku, kdeto zinko-chloridov pouvaj jako elektrolyt vodn roztok chloridu zinenatho. Vrobn cena je u obou typ tm identick. Zinko-chloridov lnky - jak ji bylo eeno, zkladn rozdl mezi zinko-uhlkovmi a zinko-chloridovmi lnky je rozdln elektrolyt. Tento rozdl umonil zvit kapacitu zinkochloridovch lnk na 800 a 1500 mAh (lnek AA). Cena nejlevnjch (a tak nejhorch) zinko-chloridovch AA lnk (nap. Bateria, Wonder) se pohybuje od 5,- do 10,- K. Alkalick lnky - alkalick zinko-uhlkov lnky pouvaj jako elektrolyt hydroxid draseln a tak maj oproti kyselch lnk mrn odlinou konstrukci. Dky tmto zmnm se zvila kapacita lnku na 1500 a 2500 mAh (lnek AA). Cena tchto lnk oproti zinko-chloridovm je stejn jako kapacita dvoj a trojnsobn (20,- a 30,- K kus). Tak a nyn si probereme mrn zavdjc pojem kapacita lnku. Nevte toti tomu, e tuto vrobcem deklarovanou kapacitu skuten z jakkoli baterie vydolujete, je to nereln. Warum? Nabit primrn zinko-uhlkov lnek m napt 1,5V, pi jeho vybjen kles postupn i jeho svorkov napt a tm (je-li ztov odpor konstantn) i proud tekouc obvodem (vzpomnte si, je to ze zkladn koly znm Ohmv zkon). Jakmile toto napt lnku poklesne z 1,5V na njakch 0,8 - 0,9V (cca. o 40% jmenovitho napt) pestane spotebi normln fungovat. Z baterky se stv bludika, rdio zane chrochtat, hraky s displejem vm uk symbol przdnch bateri a pestanou s vmi komunikovat atd., atd., sami jist vte o em mluvm. Take z celkov kapacity primrnho zinko-uhlkovho lnku v praxi vyuijete podle velikosti a typu zte (druhu spotebie) asi 50% u kyselch zinko-uhlkovch a zinkochloridovch lnk a nco pes 60% u alkalickch zinko-uhlkovch lnk. (Obecn vak lze ci, e kapacitu lnku vyuijete lpe spotebiem s malm odbrem, ne spotebiem s odbrem velkm.) Nyn si pro nzornost na zklad obecn platnch zkon nmeckho fyzika, pana George Simona Ohma udlme jednoduchou matematicko-fyzikln demonstraci toho, co lze v praxi z primrnho elektrochemickho lnku vydmat. Je tmav, zamraen, listopadov noc, drobn mrhol a fouk nepjemn, studen, podzimn vtr. Vy jste sami, ve stanu, uprosted eskomoravsk vrchoviny zakudlan do zvlhlho spacku, a chladem a vyerpnm nemete usnout. Tu siln zatoute po inspirativn etb, kter by vs ve vaem strdn povzbudila a dala vm slu spn zvldnout tkou noc. Shnete za hlavu pro svtilnu a z batohu si vythnete vai oblbenou knihu - Kju Maka. A nyn otzka; "V ruce mte tu nejobyejnj svtilnu na ti tukov (AA) baterie s rovikou na kter je napsno 3,8V/0,5A. Jak dlouho se teoreticky budete moci etbou duevn posilovat, ne vm dojdou baterie ?" A) Hypoteticky jste v krm irou nhodou koupili kysel zinko-uhlkov AA lnky: vpoet vyuiteln kapacity lnku: 0,65Ah : 2 (50%) = 0,325Ah vpoet doby svcen: 0,325Ah : 0,5A = 0,65h (tj. asi 39 minut)
- 45 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu B) Koupili jste si zinko-chloridov AA lnky nap. Bateria Slan - ULTRA PRIMA za 5,50 K/kus: vpoet vyuiteln kapacity lnku: 1,15Ah : 2 (50%) = 0,575Ah vpoet doby svcen: 0,575Ah : 0,5A = 1,15h (tj. asi 1 hodinu 9 minut) C) Koupili jste si alkalick zinko-uhlkov lnky AA nap. Varta VARTA-4906: vpoet vyuiteln kapacity lnku: 2,6Ah : 1,65 (60%) = 1,6Ah vpoet doby svcen: 1,6Ah : 0,5A = 3,2h (tj. asi 3 hodiny 12 minut) Co z tto matematicko fyzikln demonstrace vyplv. S kyselmi zinko-uhlkovmi bateriemi si pi rychlosti ten strnka za dv minuty petete 20 strnek (pl strnky byl obrzek) a s alkalickmi bateriemi se budete moci inspirovat i nkolik veer. Jeliko chcete mt v batohu elektrochemick lnky s maximln kapacitou pi minimln hmotnosti tak si logicky, stejn jako j, nakoupte lnky alkalick. To je tak dvod, pro se ostatnmi druhy zinko-uhlkovch bateri nebudu dle zabvat.
4903 4906 Typ VARTA-4903 VARTA-4906 VARTA-4912 VARTA-4914 VARTA-4918 VARTA-4920 VARTA-4922
4912
4914
4918
4920
4922
Napt (V) Kapacita (mAh) Oznaen (rozmr) 1,5 1100 R3, AAA, AM4, micro 1,5 2600 R6, AA, AM3, mignon 4,5 5900 R12 1,5 7800 R14, C, AM2, baby 6,0 500 4R61 1,5 9500 R20, D, AM1, MN1300, mono 9,0 500 6R61, E, PP3, 6AM6, MN1604 z internetu staen katalog alkalickch lnk a bateri VARTA Velikosti elektrick zte.
Take nakoupili jste si pomrn drah, ale co se te kapacity nejvkonnj alkalick zinko-uhlkov lnky, a nyn piel as snit spotebu vaich rout bateri. A tm jsme se dostali k velikosti elektrick zte. e snit spotebu vaich elektrickch spotebi dost dobe nejde? Samozejm, e se mlte, jde. Kad z vs sebou v batohu tah minimln svtilnu, radiopijma a mnoz i radiostanici.
- 46 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu V pedchozm bloku jsem ve vpotech pro demonstraci pouil klasickou roviku 3,8V/0,5A (odpor 7,6 ohmu). Je to rout bateri stedn tdy, jsou i hor ppady jako nap. halogenov rovky 3,8V/0,7A (odpor 5,4 ohmu). rovka z hlediska vyuit elektrick energie pevd na viditeln (svteln) zen podle typu a druhu 3% (klasick rovka s teplotou vlkna T = 2800K) a 6% (halogenov rovka s teplotou vlkna T = 3400K) spotebovan energie, zbytek se pemn na teplo. (Vce ji teplotu vlkna rovky zvit nelze, protoe teplota tn wolframu je Tt = 3660K a neexistuje jin vhodn materil, kter by snesl vy teplotu a pitom by jej bylo mon dobe zaht Jouleovm teplem prochzejcho proudu.) Chceme-li tedy u kapesn svtilny snit spotebu elektrick energie musme pout jin zdroje svtla ne je obvykl rovka a tmto jinm zdrojem jsou zivky nebo vysoce svtiv LED. innost zivek se pohybuje kolem 18% a to pi mnohem del ivotnosti, ne m rovka. Bohuel, svteln vkon zivky je dn, mimo jin, jej luminiscenn plochou, pro lze svtlo zivky jen velmi obtn smrovat. Zivky jsou proto vhodn spe pro plon osvtlen, ne pro non pochod eskm lesem a to je tak dvod pro se jimi dle nebudu zabvat. No a jsme u elektro-luminiscennch diod. Vysoce svtiv LED pevd cca. 40% elektrick energie na energii svtelnou, to je tinctkrt vce ne v ppad klasickch rovek, estkrt vce ne u halogenovch rovek a dvakrt vce ne v ppad zivek. Navc jejich ivotnost je minimln 50 000 h (bl LED), co je padestkrt vce ne v ppad bnch rovek (1000 h) a osmkrt vce ne u zivek. Vysoce svtiv LED maj pi napt 3V obvykl odbr 20mA (odpor 150 ohm). Momentln jsou na naem trhu bn dostupn kapesn svtilny osazen od jedn a po deset LED. I kdyby jste si podili svtilnu s 10 LED bude mt pi napjecm napt 3V celkov odbr pouze 0,2A (nae "obyejn" rovika pouit ve vpotech m pi 3,8V odbr 0,5A). A pokud se rozoupnete tak si mete podit svtilnu s LED modulem Luxeon Star, kter m pi svtelnm vkonu 1W odbr proudu cca. 0,35A. Pro ilustraci si nyn projdeme vpoet doby ivotnosti alkalickch AA lnk pi pouit svtilny s na znmou rovikou 3,8V/0,5A a svtilny se tymi vysoce svtivmi LED. (Je jedno zda si koupte svtilnu za 300,- K na trnici nebo znakov Lucido za 1500,K. Pouit LED jsou od stejnho vrobce. Svtilny se spe li kvalitou zpracovn pouzdra, ne optoelektronickmi prvky.). Vpoet doby ivotnosti alkalickch zinko-uhlkovch bateri pi pouit rovky 3,8V/0,5A: vpoet vyuiteln kapacity lnku: 2,0Ah : 1,65 (60%) = 1,2Ah vpoet doby svcen: 1,2Ah : 0,5 A = 2,4h (tj. asi 2 hodinu 24 minut) Vpoet doby ivotnosti alkalickch zinko-uhlkovch bateri pi pouit 4 vysoce svtivch LED 3,0V/0,02A (0,08A): vpoet vyuiteln kapacity lnku: 2,0Ah : 1,65 (60%) = 1,2Ah vpoet doby svcen: 1,2Ah : 0,08A = 15h Co z tto matematick simulace vyplv. Pouijete-li svtilnu s vysoce svtivmi LED prodloute ivotnost bateri nkolikansobn (v naem pklad estinsobn). J vm, LED maj monochromatick svtlo a jejich dosvit je ni ne u klasick rovky, ale nic vm nebrn v tom, podit si svtilnu s kombinac rovky a LED nebo si podit svtilny dv.
- 47 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Jednu vt s rovkou pro ppad, kdy opravdu potebujete velmi siln svteln paprsek a jednu malou s LED.
vyzaovac spektrum ble svtc LED pi T = 25C a I = 20mA
kapesn svtilny firmy Whistler's ady Sure Fire osazen vysoce svtivmi LED No a stejn mete postupovat u radiopijmae. Budete-li poslouchat rdio pes reproduktor, tak odpor reproduktoru malch radiopijma se pohybuje v rozmez 4 - 16 ohm. Mal sluchtko do ucha m odpor 160 ohm tj. desetkrt vt. Pouvte-li pro komunikaci CB radiostanice, obvykle jedete na pln vkon 4W. Je jasn, e na 4W vkonu vyplte baterie za pr hodin. Kdy pejdete na stanice PMR, kter - 48 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu maj pi vyslacm vkonu 0,5W (8x nim) prakticky stejn dosah, vydr vm v nich baterie pi rozumnm provozu i nkolik dn. No a tak bych mohl pokraovat dle. Proto pi nkupu elektrickch spotebi zvaujte nejen jejich vkony ale soubn i spotebu a tm pdem i jejich uitnou hodnotu. Nebo elektrick spotebi bez bateri nebo spotebi, jen nechcete pli pouvat, protoe by vm bhem pr minut vysl baterie se stv mrtvou hmotnost a je vm k niemu. J jsem se postupn, nkupem vhodnch elektrickch spotebi dopracoval k tomu, e nyn pouvm pouze dva typy elektrochemickch lnk, tukov baterie AA a miktotuky AAA. To mi umouje v ppad nouze pehazovat baterie mezi jednotlivmi spotebii. (J vm, ideln by byl pouze jeden univerzln typ lnk ale to se mi dosud nepovedlo.) No a na zvr mm pro vs jednu radu. Pouvte-li, jako j, plochou svtilnu na 4,5V (baterie R12), lze ve specializovanch prodejnch elektro koupit adapter o velikosti a tvaru ploch baterie do kterho se vkldaj ti tukov lnky. Tmto zpsobem mete nahradit ploch baterie tukovmi a tm snit poet pouvanch typ elektrochemickch lnk.
adapter ploch baterie na ti lnky AA
- 49 -
VYBAVEN - HYGIENICK POTEBY

Vynechm nudn popis kon kadodenn hygieny a budu se vnovat specifickm problmm hygieny v polnch podmnkch. Kdy si tden nevyistte zuby pastou Signal plus, tak vm je bakterie ani zubn kmen neseere, jak tvrd televizn reklama, maximln svm dechem srazte orla v letu z oblohy. Kdy si nkolik dn neumyjete obliej, pibude vm pr bear, klidn to svete na hormony. Kdy si obas neumyjete ruce, bude vs mt okol asi za un, ale klidn to oznate za maskovn. Kdy si vak denn neumyjete, nezkontrolujete a neoette nohy, budete vem za blzna. Najdte si as a minimln jednou denn si peliv nohy umyjte, stejn peliv je vysute, natete jelenm lojem, zkontrolujte nehty a vezmte si ist a such ponoky. Nohy jsou v dopravn prostedek, chovejte se k nim tak. Stejnou pi se snate vnovat i mstm, o kterch se ve slun spolenosti pli nemluv. Nemm nic proti deodorantm, pokud nejsou peparfmovan a nejsou pouvny jako nhrada mdla a vody. Co se te vlas a neht, lpe se udruj krtk vlasy a nehty, ne perostl hro zamrzlch Hippies. Vlhen paprov kapesnky jsou nouzov varianta, nemte-li jinou monost, pak se jimi mete ott msto myt. Jet jedno dleit upozornn. Kdy sledujete chovn zve u vody, zjistte, e zv nejprve dlouho pozoruje okol, ne se sklon k vod. Jakmile se budete vnovat myt, nabrn vody nebo lovu ryb, vae pozornost bude soustedna na tuto innost a nejste schopni se souasn vnovat i pozorovn okol. Proto, pokud nejste sm, chote k vod nejmn ve dvojici, kde jeden z dvojice ste a druh se vnuje innosti ve vod. Jste-li sm, v nepravidelnch intervalech kontrolujte svoje okol a snate se innost ve vod zkrtit na minimln monou dobu.
- 50 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu pouzdro na hygienick poteby - Mus se vm do nj vejt vechny hygienick poteby, kter mte s sebou. K vod muste jt pouze s jednm pouzdrem, dn pln ruce krabiek, tub, lahviek, kartk apod. Pokud budete nuceni rychle vypadnout, budete mt dost prce se sbrnm svrk a bot, na blbosti nebudete mt as. V pouzde mjte i rychloobvaz a nky na nehty k okamitmu oeten nohou po umyt. runk - Velk, dobe sav runk. Prosm vs, dn plov signln barvy, slouc k upoutn pozornosti opanho pohlav. Runky se daj koupit i v nevraznch odstnech zeleni a edi. Navc tmav runk uschne na slunci nkolikrt rychleji ne svtl. mdlo - Na myt pouvejte kvalitn (pokoku nevysuujc) neparfmovan mdla. J pouvm nae esk dtsk mdlo. Krom mdla na myt si do pouzdra pidejte i mdlo na pran nebo prac prek. Existuj i prac prostedky v tub, jako nap. prac krm Trimin od firmy Zenit slav. J vak nejradji pouvm a tak doporuuji kousek obyejnho mdla s jelenem. Na peprn ponoek, trika a trenrek bohat sta. Kdy hovome o pran prdla, mm pro vs nkolik rad. Nejastji pranou vstroj soustkou jsou bezesporu ponoky. Vyprat fusekle pravdpodobn pro nikoho z vs nebude sloit problm avak hor situace me nastat pi jejich suen. Mete-li rozdlat ohe jste v pohod ale v zimnch mscch kdy je rozdlvn ohn dky snhu podstatn sneno nebo za detivch dn vm nezbude nic jinho ne vysuit ponoky tlesnm teplem. A nejjednodu zpsob jak usuit ponoky je dt si je okolo krku pod lmec bundy, kdy je dobe rozlote a bhem suen nkolikrt protepete tak vm za dv a tyi hodiny uschnou. Avak do vtho prdla se poutjte jen tehdy mte-li monost ho i na mst usuit. poteby na holen - Zarostl tv je he rozpoznateln a identifikovateln ne oholen, taky vs to napadlo? Ano, je to pravda. Ale vy se pece nepotebujete maskovat! Jste turista dlkolap a ne pinav, zarostl, podezele vypadajc pobuda, kterho kad odhadne na vykradae chat a preventivn na mobilu vyuk 158. Jste slun lovk na vlet, pamatujte si to! Nastane-li situace, kdy budete nuceni si maskovat obliej a ruce, pouijte k tomuto elu uren maskovac barvy, kter koupte v kadm armyshopu. J dvm pednost improvizovanm kamuflnm prostedkm z mastnho krmu, popela a hlny. poteby na itn zub - Podvejte se na prvn reklamu v televizi, a si neotloukm prsty o klvesnici. ampon - Nen nezbytn nutn a j ho ani pli nedoporuuji. ampon pi oplachovn udl na vod dlouhou, dobe viditelnou pnovou stopu, kter si kad z dlky vimne. Umyjete-li se mdlem, tak po oplchnut mdla voda jen trochu zmln a za era nebo v noci si toho nikdo nevimne. J si v ternu myji cel tlo i hlavu mdlem, ale nevnucuji vm to, pouze doporuuji. jelen lj - Namate si jm peliv nohy po kadm myt, pokoka bude mk a prunj, bude mn nchyln na odeniny, otlaky a puche. Vyzkouejte a ocente. V zim si jm tak natrejte rty. krm na ruce a obliej - Pouvejte pi nepznivch povtrnostnch podmnkch. Prudk slunce, d, mrz, vtr, jejich nepzniv vlivy krm zmruje. J pouvm bn dostupn krm Nivea.
- 51 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu kapesnky paprov vlhk - Pro ppad, kdy nemte monost umt se, zejmna pak na mstech o kterch se v dobr spolenosti pli nemluv. Kdo z vs bhal s vlkem po horch, v o em mluvm.
- 52 -
VYBAVEN - ZLON VSTROJ

Rezervn prdlo mjte peliv srovnan a stlaen do vlcovho balku, zabalen ve vodotsnm obalu, nap. do igelitov taky, pytle na odpadky apod.. J tento vlec zabalen do blzy pouvm pi nocovn ve stanu jako polt.
trenrky - Byly ji popsny v kapitole o vstroji. triko s dlouhm rukvem - Plat tot. ponoky - Jeden pr istch rezervnch ponoek mm uloen v pouzdru s hygienickmi potebami, dvod je jasn, po umyj nohou rovnou vezmu i ist fusekle. Druh pr mm ve spacm pytli, kdy nen monost umt si nohy a vymnit ponoky tak si beru such ist ponoky aspo na noc. Dal dva pry ponoek mm v balku s rezervnm prdlem. Podle fotografie vidte e pouvm klasick vojensk ponoky, ale kvalitn ponoky pro p turistiku koupte v kadch sportovnch potebch. Ponoky jsou snad jedin prdlo, kter si budete prt bez ohledu na poas. V deti nebo zimnch mscch vak mon budete mt problm s jejich suenm. Jestlie nen jin monost, dejte si je okolo krku a sute je tlesnm teplem, zpotku to nen nic pjemnho ale jak se prohej, pestanete je vnmat. Pi suen je nezapomete pravideln protepvat aby rychleji proschly. kapesnk - Ti kusy rezervnch kapesnk. kalhoty - Rezervn kalhoty pro ppad nedobrovoln koupele, zmoknut atd. (Jednou mi dokonce kalhoty pi suen shoely.).
- 53 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu runk - Rezervn runk, je v nm zabaleno veker rezervn prdlo. plavky - Zle na vs, jsou uritm pepychem. Domnvm se, e ne vdy je spoleensky vhodn bhat mezi lidmi s holou prdel a nic na tom nemn fakt, e tito lid jsou vai ptel. Pokud vak s sebou plavky nemte, pak se pece jen radji koupejte na Adama. Bavlnn trenrky dlouho schnou a pokud si je oblknete mokr, mete si odt nohy, ppadn vm zpsob ji dve citovan bolestiv zapaeniny ke. nhradn obuv - Obyejn lehk rezervn tenisky, jejich kvalitu nechm na vs. Obvykle je pouijete pi ztrt funknosti obuvi zkladn, ppadn pokud si vlastn hloupost znite nohy tak, e si nebudete moci obout boty. Jestlie si koupte kvalitn znakov tenisky Oneil, Adidas nebo Nike, kter stoj nkolik tisc, pak si v ppad poteby nedovolte do nich hrbnout noem. Koupte-li si kecky od Vietnamc za 100,-K, vyroben ze star pneumatiky klidn je rozsekte a naeete podle poteby, avak pro del pochody jsou naprosto nevhodn. Rozhodnut je na vs, j pouvm rezervn tenisky Prestige, jsou kompromisem mezi obma variantami.
- 54 -
VYBAVEN PRO PPRAVU STRAVY
kanystr na vodu - Pi prmrn teplot 20C dospl lovk vyluovnm a pocenm ztrc 2-3 litry vody denn. Pi zaten nebo pi nedostatku potravy se me tato spoteba zvit na 6-8 litr denn. Proto doporuuji mt k dispozici zsobu vody minimln o objemu nominln denn spoteby, tj. 2-3 litry rozdlenou do dvou ndob. J nosm v batohu podle situace a ronho obdob dva kanystry nebo plastov PET lahve (nap. od Dobr vody). Vko kanystru nebo PET lahve mete provrtat a otvorem prothnout hadiku (koupte ji v akvaristice), kterou si vyvedete u lmce vesty. Tato prava vm umon pt pmo z batohu a vyhnout se tak ruivm manipulacm s poln lahv. Po vyprzdnn jedn lahve jednodue pehodte vko na lhev zlon. Pokud si na ndobch na vodu nesench v batohu provedete tuto pravu, pak doporuuji pouvat poln lhev pouze jako nouzov zdroj vody. Tato prava vak m vznam pouze v horkch letnch dnech a pi extrmn velk zti. Za normlnch podmnek vm bude stait, kdy se pravideln napijete pi zastvkch na pochodu. Budete-li pouvat vodu z prodnch zdroj, doporuuji vodu chemicky upravovat. Vechny dezinfekn prostedky pro pravu vody potebuj uritou reakn dobu, obvykle pl hodiny a hodinu. Proto pouvejte lahve dv, jednu s vodou ji upravenou a druhou, kde se voda chemicky upravuje. Prhledn PET lhev vm navc umouje provst vizuln kontrolu istoty vody, zda nhodou neobsahuje njak vodn breberky nebo podezel zkal. krabice na potraviny - Nechcete-li mt potraviny rozstrkan po celm batohu, ppadn i mrn serotovan (jist jste ji vidli batoh - popelnici), doporuuji uloit je do pevnho, kompaktnho, vceelovho, nejlpe vodotsnho, obalu. J pouvm hlinkovou turistickou krabici na jdlo Mobila, ale existuje cel ada vhodnch a bn dostupnch plastovch ndob, kter koupte v kadch Domcch potebch. jdeln ndob / ndob na ppravu stravy - Jist vichni znte vojensk eus, v armd oznaovan jako jdeln souprava trojdln. Pokud vm vyhovuje, pouvejte jej, ale j peci - 55 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu jen doporuuji kvalitnj ndob s ocelovho plechu. Vdy, opakuji vdy, pouvejte ndob s poklikou. Oteven kotlk je pro skautky, kte maj dost asu na vaen a mohou si dovolit udlat velk ohe. Vy muste vait na malm ohnku a poklika je jedin zpsob, kterm mete pi vaen minimalizovat tepeln ztrty. Souasn poklikou podstatn snte mnostv odpaen vody z pipravovan stravy. plechov hrnek - K pprav horkch npoj a pit obecn. Pokud mne chcete pesvdovat, e sta umlohmotn skldac lek, mm protiargument. Dte-li si hork npoj do umlho hrnku a npoj vm vystydne, v umlohmotnho ndob ho ji neohejete. Plechek dte na chvli k ohni a mete dle popjet svj hork grog, teplm hrnkem ohvat ruce a rozjmat. V turistickch potebch narazte na velmi pkn hrnky z chromov oceli, jsou urit dobr. J vak doporuuji navtvit Domc poteby a koupit si n obyejn esk smaltovan plechek od firmy Sfinx v jakmkoli barevn nevraznm proveden. Mon nevypad zrovna svtov a nen pli in, ale co je hlavn, je mnohem praktitj, neblsk se a je z nj ctit kousek domova. plynov vai + plynov bomba - Jako vtina lid mm rd ohe pro jeho magick vliv na psychiku. Znte to, je vlah letn veer, sedte u tborku, praskaj polena, popjte aj nebo grog, v nm rum m nadpolovin vtinu, pokuujete cigra Black Stone a zasnn hledte na oblohu posetou hvzdami. Ndhera. Bohuel, tent ohe m adu demaskujcch vlastnost, respektive vechny vlastnosti, kter ohe m, jsou demaskujc. Pokud se nesmte proflknout, pak vm nezbude nic jinho, ne pouvat ve citovan plynov nebo benznov vai. J pouvm propan-butanov vai Campingaz Bleuet 206 s bombou CV470, bomba mi vydr pi bnm provozu trnct dn. Benznov vaie nemm moc rd pro jejich benznov odr a dlouhou dobu rozjezdu, zejmna pak v zimnch mscch. Jako nouzovku lze pout i lihov vaie a je naprosto jedno, zda spaluj lh kapaln nebo pevn. Jsou hlavn vhodou je, e jsou provozn levn, jejich nevhodou je velmi nzk vkon. lh pevn - Pro rozdln ohn z mokrho deva a pro podpal obecn. Dojde-li vm plynov bomba do vaie, polote kostku pevnho lihu na plynov hok a zapalte ji, nic moc vkon, je to nouzovka, ale funguje. sapont na ndob - Jestlie nechcete bhat po lesch s umolousanm ndobm, odlijte si s sebou do plastov lahviky trochu Jaru. V ppad nutnosti umyjete ndob i popelem nebo pskem, sapont je tak trochu pepychem, ale velmi pjemnm. kapesnky paprov - K utsnn jdelnho ndob proti nejrznjmu klepn a cinkn, ppadn je lze pout msto utrky. termoska - V zim, kdy teploty klesaj pod 0C bv asto problm uchrnit vodu v batohu nebo v poln lahvi ped zamrznutm (hlavn pes noc). Sami vte, e nen dvakrt pjemn pt z poln lahve vodu, ve kter plavou kousky ledu. Proto doporuuji nosit s sebou v zimnch mscch termosku s teplm npojem, nejlpe ajem. Dle doporuuji tento aj dostaten osladit a ppadn dochutit rumem nebo jinm oblbenm alkoholickm npojem. Ne, nebojte se, nechci z vs udlat alkoholiky, ale cukr a alkohol jsou vydatnm zdrojem energie a tak, co je dleit, sniuj teplotu, pi kter voda, v naem ppad aj, zamrz. Jedno drazn doporuen. Nepouvejte plastov termosky se sklennou termostatickou ndobou, ale pouze termosky ocelov. Ocelov termosky sice maj
- 56 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu podstatn hor tepeln izolan vlastnosti, ne termosky sklenn, ale oproti sklennm jsou prakticky nerozbitn! J pouvm celoocelovou termosku o obsahu 1 litr od firmy Tescoma.
- 57 -
VYBAVEN - POTRAVINY
Nikdy nejezte potraviny z nouzov dvky v taktick vest, ty jsou ureny pouze pro ppad nouze nebo mimodn situace. Pro bnou konzumaci vm poslou ne uveden jednodenn dvka potravin. J s sebou v batohu obvykle nosm dva a ti balky celodenn dvky potravin.
zchovn potravn dvka americk armdy MRE (nahoe vlastn balek, dole obsah menu 2) Vechny jednodenn nebo zchovn potravinov dvky, kter mi proly rukama a aludkem, a ji americk (MRE), nmeck, francouzsk i esk (jak star dobr kdko, tak dnes pouvan krabice BDP a KDP) vily 1,0 - 2,0 kg. Pokud by jste tedy teoreticky chtli nst potraviny na dva tdny, me se stt, e ponesete nklad o hmotnosti minimln 14 kg a to, co uznte, je naprost nesmysl. J osobn nejsem zastncem stravovn se z nesench zsob a upednostuji zskvn potravin prbn bhem pesun lovem a sbrem. Avak vtina odbornk v tomto smru nesdl mj nzor a doporuuje mt s sebou ji zmnnou nejmn dvou a tdenn dvku potravin.
- 58 -
bojov dvka potravin (BDP II) armdy esk republiky (balek a obsah)
bojov dvka potravin (BDP S I) armdy esk republiky (balek a obsah)
konzervovan dvka potravin (KDP III) armdy esk republiky (balek a obsah)
- 59 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Pro pklad monho sloen jednodenn potravinov dvky stravy uvdm sloen potravinovch dvek BDP (bojov dvka potravin) a KDP (konzervovan dvka potravin) Armdy esk republiky. Vechny jednotliv komponenty tchto dvek jsou dostupn na naem trhu, nebo lze hotov potravinov dvky koupit pmo ve specializovanch prodejnch. Cena potravinovch dvek BDP a KDP se pohybuje od 300,- do 400,- K.
Seznam komponent BDP I a BDP II BDP I Znojemsk hovz peen s r Vepov gul s bram borem BDP II Pikantn rizoto Vepov maso s mrkv a bramborem Seznam komponent KDP I, KDP II a KDP III KDP I Znojemsk hovz peen s r Vepov gul s bramborem KDP II Pikantn rizoto Vepov gul s bramborem KDP III Pikantn rizoto Vepov gul s tstovinami Dal obsah je stejn pro vechny varianty BDP Sr taven 100g 1 Lunch meat 100g 1 Slan suenky (crackers) 125g 1 Sladk suenky (hartkeks) 125g 1 Jam porcovan 30g 2 Kvov extrakt 2g 2 aj porcovan 1,5g 2 Cukr (krystal) porcovan 5g 8 Instantn npoj ovocn 45g 1 okolda hok 50g 1 vkaka (balen 4 kusy) 1 Sl jedl balen 2g 2 Vceelov papr 4 Ubrousek hygienick osvujc 3 Multivitaminov npoj 35g 1
1 1
1 1
1 1
1 1
1 1
Dal obsah je stejn pro vechny varianty KDP Sr taven 100g 1 Lunch meat 100g 1 Slan suenky (crackers) 125g 1 Sladk suenky (hartkeks) 125g 1 Jam porcovan 20g 2 Kvov extrakt 2g 2 aj porcovan 1,5g 2 Cukr (krystal) porcovan 5g 8 Instantn npoj ovocn + vit.C 2 okolda mln 50g 1 vkaka (balen 4 kusy) 4 Sl jedl balen 2g 2 Pbor 2 Ubrousek hygienick osvujc 3 Paprov ubrousek 4 Toaletn papr 5 Mdlo 1 Gumiky 4 Sek z PVC (minimln 20x25cm) Nvod na ohvn hotovch pokrm Seznam komponent KDP Sada na vaen obsahuje Svka kelmek Zpalky Vai na tuh lh Tuh lh Hrnek 2 1 1
Sek z PET Nvod na ohvn hotovch pokrm Seznam komponent BDP
1 1 1
1 1 1 12 1
Rozmry: 250 x 200 x 70 mm Hmotnost: 1 600 g Min. trvanlivost: 24 msc od data pevzet vrobku odbratelem
Rozmry: 290 x 180 x 100 mm Hmotnost: 1 900 g Min. trvanlivost: 24 msc od data pevzet vrobku odbratelem
- 60 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Tak a to by asi tak k armdnm potravinovm dvkm stailo. Nyn se zmnm o mch zkuenostech. Hned na potku piznvm, e nejsem a nikdy jsem nebyl specialista na vivu, ale pesto jsem si sestavil svoji vlastn, ne uvedenou, jednodenn dvku potravin. Jej hlavn pednost oproti KDP a BDP je hmotnost, cca. 1,0 kg. Tato dvka neslou k tomu, aby mne tikrt denn nasytila, ale jako zloha pro ppad nespchu pi lovu a sbru potravy. konzerva stedn, hotov jdlo konzumovateln za studena - Mete si ji oht, ale nemteli tuto monost, d se snst i studen. J povm hotov jdla v hlinkov vanice od firmy Ham. Jdlo se d oht pmo ve vanice a z n tak snst. konzerva mal, hotov jdlo konzumovateln za studena - Mal konzervy lunchmeatu, hovzho nebo vepovho ve vlastn v, nejrznj patiky, masov pomaznky apod. instantn polvka - Klasick pytlkajda od firmy Vitana, Maggi, Knorr apod., znte je z televiznch reklam asi vichni. instantn kakao / kva - Mal sek rozpustnho kakaa nebo kvy. Ne bych je shnl, radji si nadvkuji oblben mnostv do mikrotenov flie a zavam. Vm doporuuji tot. instantn vitamnov npoj - Zle na vs, kupte si takov, jak mte rdi. Jde hlavn o obsah vitamn a minerl, chu je v tomto ppad nepodstatn. aj - Nkolik pytlk aje. Po chladn noci je rann aj s rumem k nezaplacen. suenky slan - Balek slanch suenek o hmotnosti cca.100 gram. Daj se pout samostatn, ke konzerv msto peiva, k zahutn polvek uvaench z prodnch surovin apod.. J pouvm suenky Telka Klasik od firmy Opavia. suenky sladk - Balek sladkch suenek o hmotnosti cca.100 gram. Jak jsem ji ekl, mm rd Polomen suenky. okoldov tyinka - Tyto tyinky slou pedevm pro okamit doplnn ztrt energie. Sami dobe vte, e svaly pracuj na cukr, dejte jim ho. Zabrnte tak nav a bolestem sval. Jak ji bylo eeno, tchto tyek existuje cel ada a zle jen na va chuti. J je pli nerozliuji, jm vechny, nap. Mars, Deli, Lion, Snickers apod. vkaky - Po kadm jdle, vkejte v duchu reklamy. Mimo jin jimi zaene ze i chu na cigaretu. sl a cukr - Co dodat? dochucovac prostedky - Pro zpesten chuti jdel vaench z prodnch surovin. Zle na vs, jak kulinsk extravagance hodlte vytvet a jak koen k tomu pouijete. J pouvm pouze klasickou Vegetu a polvkov kostky slepiho a hovzho bujnu. kapesnky paprov - Samozejm namtnete, e nejsou k jdlu, souhlasm. Slou k elementrnm hygienickm konm po jdle. Jak k uten ndob, tak i osobn hygien. Mete si k nim do krabice pibalit i jednorzov osvujc ubrousky pro oten rukou a oblieje. Koupte je v kad drogerii.
- 61 -
Na zvr se jet dotknu jednoho, pro mne ze zcela nepochopitelnho dvodu tabuizovanho tmatu, a tm je alkohol. Pi protn nejrznjch survivalovch nvod, rad a doporuen se nikde nemluv, respektive nepe, o alkoholu. Jako by snad vbec neexistoval. Nevm pro tomu tak je, ale vdy i jeden z naich nejskvlejch psnik Wabi Dank zpv v Rose na kolejch o tom, co s sebou pocestn vl a jednou ze jmenovanch poloek je RUM. Nai ddov, otcov i vy, kte jste v mld chodili na vandry, jste s sebou urit mli nkde v batohu zaitou lahviku pro zaht. Take vykalete se na falen pedsudky rdoby ctnostnch autor, kterm se navenek pi vyen slova alkohol dl mdlo a na tle jim nabh odporn vyrka. Ve skutenosti, pokud tito pnov nemaj v krvi alespo 1,5 promile, nejsou schopni napsat ani pohlednici babice k svtku. Nabalte si klidn do batohu lhev neho ostejho a vte mi, urit se vm bude hodit.
- 62 -
VYBAVEN - LKRNIKA
D se ci, e sestaven ideln lkrniky mi trvalo ze veho nejdle, a i pesto je tato lkrnika pouze velkm kompromisem mezi innost a dostupnost. Na opravdu inn lky, kter by mla kad podn survivalov lkrnika obsahovat (nap. antibiotika, analgetika, anestetika, opity apod.), si toti dlaj patent lkai a bez jejich poehnn (lkaskho receptu) tyto lky voln nekoupte. Tm se vdom dostvm do uritho rozporu se svm vodnm tvrzenm, e m hlavn krdo pi sestavovn vybaven byla jeho dostupnost. Pesto doporuuji, abyste jste si ne uveden liva tebas i pokoutn sehnali, v extrmnch situacch vm toti mohou zachrnit ivot. Siln analgetika a anestetika (opity Dolsin, Fentanyl, Morphin, ketamin Narkamon, Calypsol) pro ppad tkch zrann, tak bn v zahraninch survivalovch soupravch, jsou u ns z dvod vpravd mnohdy lench zkon normlnmu, slunmu, poctivmu, dan platcmu obanu nedostupn. Proto v ppad bolestivch zrann i zkrok (nap. pi znehybnn zlomenin i provdn provizornch chirurgickch zkrok) nemte moc na vbr a muste pout rusk morfium - alkohol (nelze dost dobe pout pi perforacch aludku a stev a porann hlavy). Vm, alkohol nen zrovna ideln, ale na rozdl od opit je veobecn dostupn. Ne, e by zrann po vypit lahve rumu bolest nectil, ct ji dl a dobe, ale je mu to obvykle jedno. Tak z pohledu lidskho i vojenskho je mnohem pijatelnj, kdy lesem na improvizovanch nostkch vlte kamarda rumem na mol zpitho, ne neboka bolest zoufale skucho. I pes jmenovan problmy se vak domnvm, e s ne uvedenm obsahem lkrniky a bez he dostupnch lk budete schopni oetit vtinu bnch nebojovch zrann, kter mete pi pobytu v prod utrit. Statisticky nejastj zrann, kter pi pobytu v lesch utrte jsou drobn porann (zaden tsky, drobn ezn rny, odeniny, zhmodniny, lehk popleniny, pobodn hmyzem apod.), jen lze mnohdy oetit pouhm pofouknm, zatenm Novikov roztokem, pelepenm rychloobvazem, v krajnm ppad obvznm (70-80% ppad z celkovho potu zdravotnch komplikac). Na druhm mst jsou bolesti hlavy (mohou bt spojeny se zvracenm i prjmem) (z chladu nebo horka, navy a vyerpn, pd, dehydratace, ale i kofeinovch absk!) a bolesti konetin a zad (obvykle z navy) (dohromady asi 10-20% ppad). eenm obvykle bvaj lky pro tlumen bolesti (Paralen, Ibalgin), zven pjem tekutin, vitamn, minerl (soli) a odpoinek. Na tet pce jsou zavac obte, obvykle spojen se zvracenm, prjmem, ale nejastji obojm. Tyto problmy jsou ve vtin ppad dsledkem lehkch otrav z jdla (podle ronho obdob, v lt a 0-5% ppad). eenm bv dieta, medicinln uhl a dostatek tekutin, minerl a vitamn. No a na zvr nm zbvaj ty zrann a nemoci, jen nebyly v pedchozch odstavcch uvedeny, ponaje banalitami jako zapaeniny, vymknut kotnky, nachlazen, alergick reakce, ponorkov nemoc, pes zvanj krvcejc zrann a otesy mozku, a po velk krvcejc zrann spojen s rozshlmi zhmodninami nebo zlomeninami. Zdravotnick vybaven si obecn rozdlme na dv sti: Prvn st je vybaven pro poskytnut prvn pomoci a je tvoeno kapesnm obvazem, jen mte uloen v kapse taktick vesty a trojcpm tkem uloenm v kapse kalhot. Obvaz slou k poskytnut prvn zdravotnick pomoci, obvykle k zastaven krvcen a pekryt rny. Trojcp tek lze vyut jako k fixaci zrann konetiny ppadn jako krtidlo. Druhou st je zdravotnick vybaven druhotnho oeten, kter mte uloeno v batohu, nejlpe v pevnm vodotsnm obalu (nap. plastov krabici po okraji zajitnou lepc - 63 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu pskou proti vniknut vody). Tvo ji liva, dezinfekn prostedky, obvazov materil a zdravotnick pomcky. Toto vybaven umouje lit nkter lehk onemocnn a provdt komplikovanj oeten, ne je prost obvzn kapesnm obvazem. Obsah lkrniky je limitovn nkolika faktory. Hmotnost, dostupnost jednotlivch poloek a zdravotnickm vzdlnm jejho uivatele. Je naprosto zbyten, aby lkrnika obsahovala nap. chirurgick it, kdy si ani neumte zaltat fusekle. Tot plat o livech, jestlie nevte k emu slou a jak je pouvat.
LIVA
irokospektr baktericidn antibiotikum penicilnovho typu - indikace: Horenat onemocnn dchacch cest (nap. zpal plic, angna, znt prduek). Pronikajc zrann do hrudn a bin dutiny, destruktivn nebo ztrtov porann konetin s nslednou infekc rny apod. Problematiku nejvhodnjch antibiotik jsem konzultoval se dvma vojenskmi lkai a jednm z horsk zchrann sluby. Vichni ti se shodli na tom, e by si do survivalov lkrniky nabalili irokospektr antibiotikum penicilnovho typu (samozejm, pokud zrovna nemte alergii na peniciln). Ovem neshodli se na tom, jak antibiotika jsou k uvedenmu elu nejvhodnj. Take vojent lkai radili, jeden Augmentin nebo Unasyn, druh Ciplox nebo Azitro a zchran Duracef nebo Zinnat. Americko-kanadsk Wilderness EMS institute doporuuje k lb infekc Zithromax, na infikovan zrann Polysporin. Kdy se optte svho rodinnho lkae, jak antibiotika by vm do survivalov lkrniky doporuil, urit vm porad nco pln jinho. Jeliko sm nemm vysokokolsk medicnsk vzdln, nemohu vm konkrtn lky doporuit, ale selsk rozum mi k, e citovan antibiotika budou mt obdobn vlastnosti a nebude mezi nimi zsadn rozdl. Uveden liva bez znmho lkae pravdpodobn neseenete.
- 64 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu analgetika-anodyna, anestetika - indikace: K tlumen bolesti obecn, zejmna pak v ppad porann tlnch dutin, rozshlch ztrtovch porannch a zlomeninch. V ppad, e nemte zkuenosti s injeknm podvnm lk, existuj analgetika i ve form tablet, ppadn kapek nap. Tramal nebo Tramadol. Avak opity nap. Morphin (10mg intramuskulrn kad 2-3 hodiny) ppadn celkov anestetika (narkotika) jako racemt ketaminu nap. n esk Narkamon (1-3mg/kg intravenzn, 5-7mg/kg intramuskulrn, 10-12mg rektln) je nejefektivnj podvat injekn. Wilderness EMS institute doporuuje pro bn ppady Morphin a Narcan, pi infekcch ran a otevench frakturch Rocephin. Podle m je momentln nejvt bombou v anesteticch S-ketamin nap. nmeck Ketanest. Bez znmho doktora uveden liva neseenete. Obecn i pes nesmysln administrativn obte pro vs bude nejdostupnjm opitem Morphin 1% a proto si onm nco povme. Morfium je vynikajcm prostedkem k tlumen bolest obecn a velmi dobe ho lze pout i k utlumen traumatickm oku pi zlomeninch, traumatickch amputacch, rozshlch popleninch a pi pronikajcch porann bin dutiny. Uritou nevhodou Morphinu je, e mrn tlum dchn a me zpsobit nevolnost. Proto zrannm s dchacmi obtemi, pi porann hlavy a hrudnku, zrannm s velkou ztrtou krve a pi podezen na vnitn zrann se jej doporuuje podvat pouze intramuskulrn. analgetika-spasmolytika - indikace: Pro uvolnn ke hladkho svalstva, nap. pi kech zavacho a moovho stroj, lunku, ppadn bolestech hlavy nap. Algifen, Spasmoveralgin. (Mte-li v plnu prakticky ovovat konzumovatelnost a stravitelnost syrovho list prodnch bylin nap. pampeliky, ovku, jitrocele apod., doporuuji nasadit v kombinaci s medicinlnm uhlm.) Wilderness EMS institute doporuuje Aleve, Vicodin, Lortabs. analgetika-antipyretika, antiflogistika - indikace: Bolesti hlavy, zub, zad, pohybovho stroj, horeka apod. nap. Paralen, Ibalgin, Acylpyrin. Wilderness EMS institute doporuuje Aspirin a Tylenol. Uveden lky lze koupit bez lkaskho pedpisu. antiflogistika-venofarmaka - indikace: Obas se me stt, e vae ramena nebudou ochotna uvit tomu, e to s tm batohem myslte vn. Proto mn odolnm jedincm doporuuji do lkrniky pibalit vhodn antiflogistikum. Veer si jm promasrujte ramena a chodidla, ppadn vechna dal bolestiv msta, budete lpe usnat nap. Yellon gel, Olfen gel. antidiarhoika, chemoterapeutika - indikace: Prjmov onemocnn nap. Smecta, Endiaron apod. Wilderness EMS institute doporuuje Imodium-AD. Obvykle lze koupit bez lkaskho pedpisu. stevn adsorbens - indikace: Poruchy zavn a mrn otravy z jdla. Medicinln uhl se v souasn dob prodv pod komernm oznaenm Carbo medicinalis a koupte jej bez pedpisu v kad lkrn. Obvykl dvkovn je 3-4 x 2-5 tbl. denn, pi prjmu 3-4 x 10 tbl. denn. antitussika, mukolytika, expektorancia - indikace: Kael, bolesti v krku, znty hornch cest dchacch, rma. Je naprosto jedno jak je ron obdob, spte-li ve stanech nebo na zemi, brodte-li se vodou, obas zmoknete, do toho se podn zpotte a nsledn v mokrch atech prochladnete nen problm se nastydnout. Kdy pak nastuzen, ve patnou dobu na patnm mst zanete kchat a kalat, me to bt pro vs fatln situace (koneckonc jste to jist mnohokrt vidli i ve filmech). Prostedk proti kali a rm je na trhu tak velk mnostv, e
- 65 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu jakkoli doporuovn nem valn vznam. Pesto mi to ned a doporum vm prostedky obsahujc Kodein, jejich nevhodou je, e je seenete pouze na pedpis. povrchov antiseptika - indikace: Dezinfekce drobnch zrann a jejich okol nap. jodov tinktura, Betadine. Jodovou tinkturu lze v ppad nouze pout i k dezinfekci vody. Podle zneitn aplikujte 5 -10 kapek na litr vody a nechejte cca. 30 minut reagovat. U nkterch slabch jedinc se me pi kontaktu projevit alergie na jd, v tom ppad jej nahrate jinou dezinfekc. Lze koupit bez lkaskho pedpisu. hemostatika, lokln antibiotika - indikace: K zastaven krvcen a dezinfekci drobnch porann. Na rozdl od obvaz a leukoplast se nepin, nepad, nevlhne, nepek nap. Traumacel, Framykoinov zsyp, Novikov roztok. Obvykle lze koupit i bez lkaskho pedpisu. dermatologika, lokln antibiotika - indikace: Na infikovan, zancen a patn se hojcch rny a vedy nap. Dermazulen mast, Infadolan, Framykoin mast. Framykoin mast lze koupit pouze na lkask pedpis, ale normln lkrnci vm ji prodaj i bez pedpisu. Upozornn: Prakticky vechny lky maj omezenou dobu exspirace, proto pravideln, nejlpe ped kadou akc kontrolujte jejich monou pouitelnost.
DEZINFEKN PROSTEDKY
Dezinfekn prostedky k prav pitn vody nap. Phar-X Aqua. Rozpuste tabletu A (erven obal) v litru vody a vodu obas promchejte nebo protepejte. Po pl hodin rozpuste ve vod tabletu B (modr obal), kter z vody odstran pebyten chlr. Po dkladnm protepn je voda teoreticky pitn. Pi prav vtho mnostv vody muste mrn zvit i mnostv dezinfeknho prostedku. V jednom balen Phar-X Aqua je 50 tablet v ervenm obalu a 50 tablet v modrm obalu. To znamen, e jednm balenm jste schopni upravit 50 litr vody. Pi denn spoteb 3 litry pitn vody na osobu a den vm uveden dvka vydr nco pes dva tdny. Lze koupit bez lkaskho pedpisu. Dezinfekn prostedky k dezinfekci uitkov vody nap. Manganistan draseln (hypermangan). Obas potebujete vt mnostv uitkov vody (nap. k umyt ndob, omyt rukou a nohou) a jedin zdroj vody iroko daleko je zabahnn, ne pli dvryhodn vypadajc tka za kravnem. K desinfekci takovto pochybn vody pouijte pro jistotu manganistan draseln. Do libovoln ndoby naberte vodu, vhote nkolik zrnek hypermanganu (cca. 5 zrnek na litr vody) a promchejte. Pokejte cca. deset minut a mete pout. Opakuji, nemluvm zde o vod pitn ale uitkov, kter slou k myt, nikoli pit.
OBVAZOV MATERIL
pohotovostn obvaz kapesn, obvaz hotov steriln .3 - Obvaz se dvma poltky, jednm pevnm a druhm posuvnm k obvzn pronikajcch a rozshlch krvcejcch zrann, prstel a postel. Pro tento el je nejlep vojensk obvaz vz.80, vz.80-II nebo vz. 90, vedou jej nkter Armyshopy avak jeho cena je nemrn vysok, okolo 100,-K. V lkrn bn koupte za cenu desetkrt ni obvaz hotov steriln .3, jen je vak podprmrnou nhrakou vojenskho obvazu. Doporuuji nosit s sebou obvazy dva, jeden v taktick vest a druh v lkrnice. - 66 -
obinadlo 6cm x 5m, obvaz hotov steriln .2, obvaz hotov steriln .3 - K obvzn a pekryt mench krvcejcch zrann a poplenin. gza sterilovan 22 x 29 - K pekryt drobnch zrann, odst krve, dezinfekci apod. Jestlie balek nanete, ji nen steriln, proto doporuuji mt v lkrnice balky dva. obvaz elastick - Ke zpevnn kloub a konetin pi namoen. Sta pouze jeden, protoe m nkolikansobn pouit. leukoplast - Cvka leukoplasti k oeten drobnch ranek, fixaci obvaz, staen okraj hlubch eznch zrann. nplast s poltkem (rychloobvaz) - K oeten drobnch zrann, fixaci obvaz. Pedstavte si teoreticky, e si hned prvn den v ternu dky novm botm nebo starm ponokm odete patu a ped sebou mte dalch 10 dn nronho pochodu. Proto s sebou noste minimln 10 kus rychloobvaz rznch typ a velikost.
ZDRAVOTNICK POMCKY
drk ost skalpelu + ost skalpelu - K drobnm chirurgickm zkrokm, vyjmn cizch pedmt z podko a svalstva. epele se prodvaj jednotliv ve sterilnm balen. Kupte si nkolik epel rznch velikost a typ. Po zkroku je spolu s pouitm obvazovm materilem bezpen zlikvidujte nejlpe splenm, zakopnm apod.. Oboj lze bn koupit v zdravotnickch potebch. chirurgick pinzeta - K drobnm chirurgickm zkrokm, odstraovn parazit apod. Lze ji koupit ve zdravotnickch potebch. nky rovn - Bez komente. Lze je koupit ve zdravotnickch potebch. chirurgick it - K drobnm chirurgickm zkrokm. Bn je neseenete (pouze mte-li znmho lkae), ale lze je bez problm nahradit obyejnou jehlou a nylonovou nit, ppadn tenkm rybskm vlascem. Ped pouitm vak muste ic materil sterilizovat vyvaenm (10 minut) nebo alkoholem (20% alkohol ni 80% bnch bakteri). Ped itm muste provst nejprve dezinfekci okol rny (operanho pole). Nsledn provete velmi pelivou revizi zrann a odstrate z rny vechna ciz tlesa, ppadn rnu vyplchnte peroxidem vodku nebo alespo pevaenou vodou. Pi it lze dobe vyut traumatickho oku, tj. urit necitlivosti rny a jejho okol (zrann nect bolest jako takovou ale pouze tup tlak v rn a jejm okol). Tento stav traumatickho oku trv podle mechanizmu zrann nkolik minut a destek minut po zrann. Nikdy nesevejte zneitn zrann a porann zpsoben pokousnm. Tato zrann, pokud je to mon pouze vydrnujte a nechejte rnu, aby se vyistila pirozenm zpsobem. Jestlie rnu zneitnou mechanickmi neistotami nebo slinami seijete, koledujete si o pknou sepsi. spnac pendlky - Posta pt spnacch pendlk rznch velikost (radji vt ne men). Slou k zajitn obvazu, odvu, k fixaci trojcpho tku atd.
- 67 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu prezervativy - V nkter z pruek jsem se doetl o deseti rznch zpsobech vyuit prezervativu, ale domnvm se, e jeho pouit je mnohem ir. Ze zdravotnickho hlediska lze prezervativy nouzov pout msto chirurgickch rukavic, k pekryt pneumotoraxu, jako zsobnku na vodu apod. Z vyprvn znm ppad, kdy na chirurgii pibhl chlapk a pinesl si svj useknut prst v prezervativu strenm ve vanice zmrzliny. Tato duchaplnost byla lkaskm personlem velmi pozitivn hodnocena. Dle jej lze pout jako vodotsn obal na cokoli co se do nj vejde, napklad na mobiln telefon nebo PMR radiostanici pi sjdn divok vody. V tomto ppad jej doporuuji navc i mrn, opakuji mrn, pifouknou aby se v ppad nehody nepotopil i z obsahem.
- 68 -
VYBAVEN - ZVR
Dosud jsme zde mluvili o vybaven, kter byste mli mt pi survivalovch nebo cvinch akcch s sebou. Nyn se vak zmnm o vcech, kter by jste naopak s sebou nosit nemli. To je toti dal brourkov problm. Mnohdy je seznam doporuenho vybaven, uvdn v survivalovch publikacch tak rozshl, e byste na jeho pepravu potebovali men nkladn auto, ale nikdo vm nenape, co nosit nemte. Jet jednou opakuji, mluvm o akcch citlivho charakteru, ne o rodinnm vlet do Prachovskch skal. Take, nikdy s sebou nenoste dn psemnosti a poznmky, nebudu zde vyjmenovvat kter, seznam by byl na strnku, radji zde uvedu dokumenty, jen s sebou mt mete nebo muste. Z psemnost s sebou noste pouze osobn a oficiln doklady a dokumenty (tj. obansk prkaz, idisk prkaz, zbrojn prkaz, prkaz zbran, prkaz zdravotnho pojitn, prkaz drce krve apod.) a mapy. Osobn doklady noste vechny pohromad, dobe zabalen ve vodotsnm obalu (nap. v sku z PVC) uloen v samostatnm pouzdru nebo kapse. Budete-li nuceni se jich zbavit, je jednodu zahodit jedno pouzdro, ne se acovat a prohledvat kapsy, kde jste co zapomnli. Souasn, budete-li mt smlu a protivnk vm ustel hlavu, pak uette prci s jejich hlednm sv m spolubojovnkm. Co se te map, nikdy si do nich nedlejte dn poznmky nebo znaky, dlejte si je pouze mastnou tukou na igelitov obal mapy. V ppad nutnosti lze tyto informace rychle a bezpen sett. Nikdy s sebou nenoste mobiln telefon. Zjitn polohy libovolnho mobilnho telefonu je pomoc policejnho odposlechovho a zamovacho zazen Agta otzkou nkolika minut. Samozejm mete argumentovat tm, e mobil vypnete a hotovo, nikdo vs nenajde. Mte pravdu, vypnete-li mobiln telefon a preventivn z nj vythnete i baterie, nikdo vs nenajde. Ale pozor! Mobiln telefon je tak databze telefonnch sel, za ktermi se skrvaj konkrtn lid. Jestlie se policie tto databze zmocn, vyselektuje pojiovky, instalatry, elektrike, rodinn pslunky, milenky ppadn milence, zbude pr neidentifikovanch sel, na kter se vs urit policie zept, respektive se opt na to, co vs vedlo k tomu, abyste si je uloili. Myslm, e budete velmi tko vysvtlovat, pro mte v mobilu uloena telefonn sla lid pracujcch u policie, BIS i armdy. Samozejm, zase existuje protiargument. Policie si me od opertora vydat vpis vaich telefonnch hovor a mobil, kter najdou u vs v kapse, s tm nem co dlat. Ale to je pece u o nem jinm, te ji mluvte o konspiraci obecn. Volat z mobilu na mobil svmu informtorovi pracujcmu u policie me jen naprost idiot. Pouvte-li GPSku, nenechvejte ji trvale zapnutou. Tko budete nkomu vysvtlovat, e jste cel tden rybaili na Jeviovick pehrad, kdy si policist v pamti pstroje najdou, e jste se ped pr hodinami motali okolo elezninho viaduktu u Moravskch Brnic. Jet nkolik slov, nebo spe doporuen, na zvr. Ne se pustte do nkupu jakhokoli vybaven, promyslete si peliv, nkolikrt vechny mon scne a varianty, k emu toto vybaven vlastn potebujete nebo budete pouvat. Zda se opravdu chcete vnovat survivalovmu a bojovmu vcviku, i pouze o tomto vybaven uvaujete jako o evakuanm zavazadle pro ppad velk iveln (zplavy - verze Morava 1997 nebo echy 2002) (zemtesen - velmi nepravdpodobn) nebo prmyslov havrie (niky jedovatch ltek - verze Neratovice 2002) i katastrofy (vbuch jadernho reaktoru - verze ernobyl), ppadn jako o jaksi berlice v ppad ble nespecifikovan prodn (pdy kosmickch tles - verze Armagedon) nebo vojensk (jadern konflikt - verze Den pot) globln katastrofy s nslednm celosvtovm ekonomickm, politickm a spoleenskm kolapsem.
- 69 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Ve uveden vybaven vs toti pijde podle kvality na 50 000,- a 100 000,- K a to jsem se jet nepustil do specilnho vybaven pro komunikaci, optick a radioelektronick przkum, zdravotnickho vybaven apod. Cena tohoto specilnho vybaven me doshnout dalch 20 000,- a 50 000,- K. Proto velmi dobe zvate, zda m tato investice pro vs vznam. M-li vae vybaven slouit pouze jako evakuan zavazadlo, pak obsah a vznam evakuanho zavazadla je diametrln odlin od ve popsanho survivalovho vybaven. Evakuan zavazadlo se pipravuje pro ppad oputn bytu v dsledku vzniku mimodn situace nebo nazen evakuace. Jako evakuan zavazadlo poslou nap. batoh, cestovn taka nebo kufr. Zavazadlo oznate svm jmnem a adresou. Evakuan zavazadlo obsahuje: Zkladn trvanliv potraviny, nejlpe v konzervch, dobe zabalen chlb, pitnou vodu. Pedmty denn poteby, jdeln misku a pbor. Osobn doklady, penze, pojistn smlouvy a cennosti. Penosn rdio s rezervnmi bateriemi. Toaletn a hygienick poteby. Lky, svtilnu. Nhradn odv, obuv, pltnku, spac pytel nebo pikrvku. Kapesn n, zpalky, it a dal drobnosti. (Evakuan zavazadlo - zdroj Ministerstvo vnitra esk republiky 2001). M-li vak vae vybaven slouit jako nikov zavazadlo v ppad jakhokoli globlnho kolapsu, kdy pestanou fungovat obvykl civilizan zchytn mechanizmy, pak pozor! Jako v kad oblasti, tak i v oblasti survivalu toti existuj slep koleje. Mezi nejmarkantnj pklady slepch odno survivalu pat skupina lid tzv. batk (backpackers). Tito lid maj doma ve skni pipraven vybaven pro ppad velk vojensk, prodn i jin katastrofy globlnho charakteru. V ppad takovto celosvtov katastrofy, kdy dojde k selhn celkov infrastruktury na civilizace pedpokldaj, e hod batoh na zda a s pslunm vybavenm se uchl do blzkosti monch zdroj potravy. Bohuel, tato vaha vak m nkolik slabch mst, kter z n tvo prv onu slepou uliku. Prvn problm je, e nae planeta, by dnes iv est miliard lid je schopna uivit pouze deset milion lovc a sbra, mezi kter tito batki potenciln pat. By by peilo pouze onch deset milion lid, budou katastrofou mrn zredukovny i mon prodn zdroje obivy, alespo v obdob tsn po tto katastrof. Take se logicky nelze pesunout k potravnm zdrojm, kter neexistuj. Co z toho tedy vyplv. Pprava batoh pouze pro peit je naprosto zbyten investice penz i asu. Dojde-li k civilizan katastrof, kter vyhub vtinu obyvatel planety, pak ti, co peij, si mohou v obchodech vybrat takov vybaven, na kter by jinak etili mon nkolik let. V ppad ji zmiovanho velkho kolapsu peiv lid samozejm mohou zapomenout na vodu z vodovodu, elektinu, stedn topen a podobn civilizan vymoenosti, ale pro zatek budou mt na nkolik let znan pebytek potravin ze sklad a obchod. Pro by tedy tch pr katastrofu peivch nebok utkalo do les a hor s jejich nejistmi zdroji potravy, kdy mohou zstat sedt doma, v prosted, na kter jsou zvykl a kter dvrn znaj. Pro potraviny si mohou klidn dle chodit do nejbliho obchodu, jist jich tam pro n bude zsoba na nkolik let. Samozejm bych tmto lidem kivdil, kdybych tvrdil, e jsou hloup, pouze podlehli tlaku reklamy na survivalov vybaven clen propojen s nejrznjmi katastrofickmi scni falench prorok. Stejn jako jin lid podlhaj reklamm na auta, vloky nebo prac prky. Vichni si jist vzpomenete na katastrofick scne obecn publikovan pod
- 70 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu tajemnm oznaenm Colaps Y2K (Colaps Year 2 Kilo = kolaps rok 2000), na jejich roziovn se nejvt mrou podlel prv Internet.
- 71 -
ROZDLEN DNE
Nejprve opt trocha teoretizovn. Pro lep ilustraci si rozdlme den na tyi stejn sti. Va hlavn denn innost bude pesun, obvykle p, proto na pesun plnujte 2/4 dne tj. 12 hodin. 1/4 dne tj. 6 hodin plnujte na vstavbu a likvidaci tboit, zskvn potravin a jejich ppravu, hygienu a drbu vzbroje a vstroje. Tato doba slou souasn jako asov rezerva, pro ppad, e by se v postup z jakhokoli dvodu zpomalil. Zbvajcch 1/4 dne tj. 6 hodin je ureno k odpoinku. Dal otzkou je teoretick denn rozvrh. Tento rozvrh nen dn dogma, ale pouze doporuen, jak co nejlpe zefektivnit vekerou innost. Denn rozvrh bude pedevm zviset na ronm obdob, dob rozednn a svtn a hlavn na plnu va innosti. Budek by ml bt naasovn do prostoru mezi rozednnm a svtnm, nejpozdji vak na 08,00 hod. Pro? Za tmy je vae vizuln lokalizace ze zcela pochopitelnch dvod ztena avak s pibvajcm svtlem se po lese pohybuje m dl vce osob, zejmna pak osob majcch k lesu pm pracovn nebo prvn vztah. Tm se mrn zvyuje i riziko vaeho odhalen a prozrazen. Nen nejlepm startem do novho dne, kdy vs po rnu bud natvan hajn dloubnutm hlavn dvojky do eber. Po probuzen se sbalte, zkontrolujte a zlikvidujte pasti a nstrahy, a provete vechny ostatnch kony souvisejcch s likvidac a oputnm tboit (snate se, aby po vs zstalo co nejmn stop, nejlpe dn). Tato innost zabere podle velikosti skupiny asi pl hodiny. Nsledn se pesute 2 - 3 km daleko nebo 1 hodinu pochodu od msta kde jste nocovali, nejlpe do blzkosti vodnho zdroje. Zde si udlejte plhodinovou pestvku na rann hygienu a sndani spojenou s upesnnm plnu dalho postupu na zklad dostupnch informac nap. o vvoji poas, schdnosti a sloitosti ternu, monch zdravotnch komplikac apod.. Jak jsme si ji ekli, vtinu dne vm zabere pesun. Ten nen zpravidla limitovn asem, ale vzdlenost, kterou potebujete pekonat. Ve mus bt podzeno pedevm jeho bezpenosti, efektivit a rychlosti. Pi maximln rychlosti pho pochodu 3 km/h, jste pak teoreticky schopni urazit denn vzdlenost 36 km. To je vak pouze matematick teorie, v praxi bude tato vzdlenost krat, obvykle 20 maximln 25 km. Pamatujte, vdy budete jen tak rychl, jak rychl bude nejpomalej len va skupiny. Po pchodu do plnovanho prostoru si vybudujte, zamaskujte a zajistte tboit a pipravte ohnit. Nsledn se mete vnovat pprav a zpracovn na pesunu zskanch potravin, poloen past a nstrah, veern hygien, drb vzbroje a vstroje, plnovn apod.. V pozdnch odpolednch a veernch hodinch se po lese tm nikdo nepohybuje a navc je ji ero. Tyto faktory pak logicky sniuj monost vaeho odhalen. V noci jsou vechny zvuky lpe slyiteln ne za dne, proto po setmn omezte vekerou innost na minimum a vnujte se pedevm odpoinku. Pi uvedenm zpsobu rozvren dne je optimln jst pouze rno a veer. Organismus potebuje bhem dne podvat pln vkon a proto nen vhodn jej navc zatovat jdlem. Sami vte, jak je obtn vykonvat fyzick nronou innost s plnm aludkem. Nejednou jsem zail situaci, kdy se lid z velk fyzick zte i pozvraceli. Tak energetick vyuit stravy v klidu a v teplm stavu je mnohem efektivnj. Pokud budete mt potebu bhem dne doplnit energii, doporuuji jst mlo rozmrn a energeticky bohat potraviny, kter nepotebuj tepelnou pravu, tj. okoldu ppadn okoldov a energetick tyinky.
- 72 -
MOBILITA-PESUN
Ped zahjenm kad akce si peliv pedem promyslete trasy pesunu s asovm harmonogramem na kad den a to jak na cestu k cli, tak samozejm i na cestu zpt! Naplnujte si hlavn trasu a jej mon varianty, msta kde penocujete (tboit), vytipujte si na map mon zdroje vody, potravin, ale tak msta monch problm a pot. Kad veer po ukonen denn etapy pesunu znovu provte relnost plnu na pt den. Do va innosti bude vstupovat tolik promnnch faktor, e prakticky nikdy nelze pesn dodret pvodn rozvrh. K cli se nikdy nepesouvejte po pm ose, ale tak, aby v hlavn cl byl 5 - 10 km mimo pochodovou osu a tak, pokud je to mono v prbhu dne jednou a dvakrt zmte smr pochodu, pinejmenm si zabezpete to, e na vs bude obtn pedem pipravit lku. Prvnm a rozhodujcm faktorem pi kad bojov innosti je mobilita. Sami dobe vte, e kdy udlte prvih, to nejlep co mete udlat, je potichu a co nejrychleji zmizet. S uritou nadszkou se d ci, e taktika partyznskch a diverznch skupin je v podstat velmi zbabl, je to rychl a pekvapiv der a stup. Neekan pm stetn boj s vojenskou jednotkou je pro partyznskou nebo diverzn skupinu ve vtin ppad velk problm. V ternu se mete pesunovat tymi relativn bezpenmi a hlavn jednoduchmi zpsoby. Je to p pochod, bicykl, plavidlo a kombinace tchto zpsob. Zmrn, ze zcela pochopitelnch dvod jsem vynechal motorov vozidla. Ne, e by se motorovmi vozidly nebylo mono pesouvat, ale sami dobe vte, e prvn co bezpenostn sloky pi honu na lidi dlaj je, e obsad klov msta na komunikacch, tj. letit, ndra a pedevm silnin uzly. Proto pesouvat se motorovm vozidlem z polici uzavenho prostoru povauji za riziko, kter lze podstoupit jen v krajnm ppad, kdy nemme jinou monost, tj. pi proren obklen, zrann apod.. Samozejm jin riziko podstupujete pesunem na motokrosov motorce po lesnch cestch a jin pesunem po dlnici D1 Pragou V3S. Pi pesunu motorovm vozidlem je teba vdy peliv zvit vechna mon rizika, vhodnou SPZ ponaje a potem osob ve vozidle kone. Pronsledovn motorovho vozidla na silnici je pro bezpenostn sloky pomrn snadn kol, proto pi pouit vozidla muste mt vdy v zloze pipraven pln B pro ppad, e se proflknete.
P PESUN ZA DNE
Nejbnjm a nejbezpenjm zpsobem pohybu v ternu je p pesun za dennho svtla. Nen prakticky limitovn dnmi ternnmi vlivy, poasm, ron dobou a vyaduje minimln technick zabezpeen. Ve co potebujete jsou dobr boty a nohy. Pi pm pesunu za dennho svtla doshnete maximln rychlosti na cest okolo 4 km/h a v ternu 2,4 km/h. Z toho vyplv, e za idelnch podmnek lze za 5 - 8 hodin pochodu pekonat vzdlenost 20 - 32 km. Pesouvte-li se ve skupin, budete vdy jen tak rychl, jak rychl bude nejslab len skupiny. Proto rozlote celkov nesen nklad tak, aby slab nesli mn, jinak se rychle vyerpaj a budou celou skupinu zpomalovat pod nosnou hranici. Je-li to mon, tak po ujit kadch pti kilometr nebo dvou hodinch pochodu, sejdte s cesty cca. 200 metr mimo pochodovou osu, najdte si vhodn provizorn kryt (houtinou, ternn vlnu apod.) s kterho jste schopni kontrolovat smr ze kterho jste pili a udlejte si malou pestvku (cca. 10 - 15 minut) na upevnn a pravu vstroje, vykonn
- 73 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu tlesnch poteb, oberstven, upesnn svoj polohy na map a v ternu, kontrolu stavu zrann apod. V lesnm porostu se pi prodrn houtinami pohybujte pomalu a opatrn. Bute stl ve stehu. Obas se zastavte a naslouchejte, sledujte chovn zve a ptactva. Kik sojky, tk zve smrem k vm me znamenat, e se proti vm nkdo pohybuje. Nezapomnejte tak na to, e v lese se zvuk lpe ne v otevenm prostoru. Pi pesunu mjte oi oteven, je to souasn prostor, kde se mete vnovat sbru plodin a lovu zve. Pokud narazte na jakkoli zdroj potravy, udlejte si malou pestvku a vyuijte jej, mon, e bhem dne ji dal pleitost mt nebudete. K pesunm vyuvejte cesty se zpevnnm povrchem, na kterch nezanechte otisky podrek. Pi pohybu v ternu dolapujte do mst s pevnm povrchem (kameny, hol such pevn msta, vtve a kmeny spadlch strom apod.) a naopak se vyhbejte mstm s mkkm podkladem nebo mstm vlhkm (nap. vysok trva, blto, pole apod.) Na pochodu ve vcelennch formacch dodrujte pravidlo jedn stopy, to znamen, e se snate klst vlastn stopy do jakchkoli ji vytvoench stop. Pi pohybu v operanm prostoru vm doporuuji si zespodu na boty pipevnit (nap. pilepenm sekundovm lepidlem, pivznm pomoc provzk apod.) ovln podloky vystien ze starho silnho koberce. Zvtenm plochy vaeho chodidla budou stopy mn zeteln a iteln, a podstatn zt pronsledovatelm jak rozpoznn vlastn stopy, tak i smru vaeho postupu. Podloky navc ztlum kroky na tvrdm povrchu, zvuky praskajcch vtviek a drcenho trku. Jedinou nevhodou je, e na kluzkm nebo svaitm ternu neposkytuj tak bezpenou oporu jako podrka. Provizorn lze tak boty obalit kusem ltky (nap. pytloviny) a tu okolo chodidla a nrtu upevnit provazem. Nesthejte tuto podloku do tvaru podrky s opanou orientac stopy pro zmaten smru vaeho postupu. Odbornk (stopa) stejn podle dalch pznak smr vaeho pochodu rozpozn (smr ohnut stbel trvy, tvar zlomu vtviek, hloubka stopy apod.). Vam clem nen pesvdit pronsledovatele, e jdete opanm smrem ne opravdu jdete, vam c lem je, aby po vs nezstaly dn iteln stopy, podle kterch by vs pronsledovatel mohli stopovat. Nkter pruky doporuuj pouvat k maten stop plen, kutlen se i chzi bokem a pozptku. Upmn, opt se jedn o pihloupl teorie nezkuench autor. Pi experimentech s tmito vele doporuovanmi technikami zjistte, e jimi obvykle nadlte podstatn vce stop ne prostou chz. Zkuste se plit nebo kutlet nkolik set metr a nezanechat po sob podn zvlenou trvu, nejde to, a navc budete tak pkn upachtn. Co se te chze bokem nebo pozadu, zkuste si to, podrkami vyorte do zem dry, kter nikdo nepehldne, navc jsou tyto styly chze velmi namhav. Pokud se pohybujete ve skupin, pesouvejte se ve formacch. Pro skupinu do t osob je nejoptimlnj formac klasick zstup s rozestupy okolo t a pti metr (v noci jeden a ti metry). Pro tylennou skupinu doporuuji achovnicovitou formaci. Pro skupinu pti a vce osob je nejvhodnj achovnicovit formace s pedsunutou hldkou. Pesouvte-li se po cest, pak kad pochodov proud kopruje jeden okraj cesty, v ternu je vhodnj udrovat vzdlenost mezi obma proudy 5 - 10 metr.
- 74 -
Poslednm doporuenm zn, pi kad orientaci a zamen polohy si porovnejte tak svoji polohu vzhledem ke slunci. V lese, kde pro stromy nevidte dle ne 200 metr je to jedin relativn pevn orientan bod.
P PESUN V NOCI
Pi nonm pesunu po cest doshnete maximln rychlosti cca. 3,2 km/h v zalesnnm ternu pak asi 1,6 km/h, pokud ovem nezanete bloudit. Proto vm non pesun v zalesnnm ternu nedoporuuji, jestlie k nmu ovem nemte opravdu dobr dvod. Pro nzornost, stmv-li se v deset veer a rozednv ve tyi rno urazte ze noc cca. 10 kilometr. Non pesun je podstatn nronj na smyslov vnmn ne pesun denn. Po nonm pesunu budete vyerpan tak, e pro dal celodenn innost budete takka nepouiteln. Navc potejte s adou drobnch porann a odrek od vtv a pd. Kdy na pochod vyrazte rno za svtn, po nonm spnku sv a odpoat, tut vzdlenost pekonte za ti a tyi hodiny a budete i nadle pln funkn. Vdy doporuuji dret se hesla; Den slou pro manvr, noc pro odpoinek, lov nebo der. Jedinm pdnm dvodem pro non pesun je stup z ohroenho prostoru nebo pronsledovn. Obecn se non pesun od dennho li v taktice pohybu, vt obtnosti a rizikovosti. Pi nonm pesunu je nejvhodnj pesunovou formac zstup s rozestupy 3 metry pi pesunu po cest a 1-2 metry v ternu, bez ohledu na poet osob ve skupin. Zjednoduen se d ci, e sledujete zda osoby ped vmi a poslouchte, kdo kde kobrtl nebo zakopl, z tchto zvuk pak odhadujete polohu pekek. V ppad zjitn nebo napaden protivnkem vak takovto formace nen schopna zahjit innou obranu a organizovan stup. Proto jedinm efektivnm zpsobem jak se v noci vyprostit z kontaktu s protivnkem je, e elo zstupu zasype protivnka palbou a runmi granty, skupina se na smluven signl podle pedem vypracovanho systmu rozdl do mench drustev, kter se nsledn samostatn pesunou do dohodnutho prostoru setkn v pedem urenm mst a ase.
- 75 -
Poznmky: - dlouhodob me trnovan lovk vydvat energii cca. 300 kcal/hod - maximln krtkodob vdej energie (6 - 10 minut) me doshnout cca. 900-1000 kcal/hod - celkov nesen nklad pro celodenn pochod by neml peshnout 22 kg - krtkodob, pro pibliovac pochod me hmotnost nesenho nkladu doshnout 32 kg
- 76 -
Jet nkolik poznmek k pmu pochodu. Poln manul U.S.Army FM 21-18 FOOT MARCHES doporuuje aby celkov pochodem pekonvan vzdlenost (bez ohledu na denn dobu) s nkladem 22 kg nepekroila: 32 km za 8 hodin 56 km za 24 hodin 96 km za 48 hodin 128 km za 72 hodin
PESUN NA KOLE
Pokud mluvm o kole, nemyslm tm chebskou Esku pologalusk s drncmi hlinkovmi blatnky a odrazkami do vech smr, ale velmi kvalitn horsk nebo trekkingov kolo, odstrojen od vech lesklch pedmt a zejmna odrazek! Pi ozen v infraspektru jsou vechny reflexn plochy, nap. ji citovan odrazky viditeln na nkolik set metr! Obrovskou vhodou jzdnho kola je jeho vysok mobilita. V naich lesch je nesetn mnostv cest a pin, jako i naprosto oficilnch cykloturistickch tras, kter umouj prakticky nekontrolovateln pohyb po celm zem na republiky. Pi pesunu Ho-iMinovou metodou, nen problm zvldnout denn pesun na 100 km a vce. Rychlost tohoto pesunu je vak vykoupena jeho vy rizikovost. Pijdete-li o kolo, pak z plnovanch 100 km denn se stane neplnovanch 25 km a tm krachuj vechny vae plny. Tak nezapomete, e sebou muste vst veker vybaven pro drbu a opravy kola. Dal nevhodou pesunu na kole je, e jste omezeni ronm obdobm (bezen a jen), sjzdnost ternu, poasm a adou dalch vliv. Dostanete-li se do situace, kdy budete muset kolo tlait, pak se v postup me zpomalit na mn ne 3 km/h. Proto plnujte pesun na kolech, pokud mono, po znm a pedem proven trase. (Osobn jsem zvldl pesun na kole ze Star Boleslavi do Znojma s nkladem 30kg za dvanct hodin. Na zklad tohoto velice pounho experimentu jsem dospl z dvma zvanm poznatkm. Za prv - cestovn na kole na velk vzdlenosti nen o vytrvalosti nohou, ale o odolnosti hovch sval. Za druh - v kadm homosexulovi mus bt podn kus masochisty.) Na hranici operanho prostoru kola skryjte, zamaskujte i s nimi provete cokoli jinho a dle pokraujte do prostoru bojov innosti pky. Po ukonen akce se vrate pro kola a na nich se dopravte zpt do vchozho bodu. V bojovm prostoru pi akci toti zanechte velk mnostv neodstranitelnch stop. Rozpozn-li protivnk, e jste tento prostor opustili na kolech, bude z tohoto pedpokladu pi pronsledovn tak vychzet. Opustte-li vak prostor pky a a po urit dob nenpadn pesednete na kola, protivnk bude vychzet z mylnho pedpokladu o va mon rychlosti a tm mu snze uniknete. Dle nezapomete, e pi pesunu na kole mte vechen nklad uloen v bonch cyklistickch branch a na nosii. V uritm okamiku vak budete muset nklad peloit do batohu a tomu by mla odpovdat i velikost tohoto nkladu.
PLAVIDLA
Pi nonm pochodu jste schopni vyvinout maximln rychlost 1,6 - 3,2 km/h. Jestlie smrem vaeho postupu tee eka a poda-li se vm zskat nebo vyrobit vhodn plavidlo, jste schopni se za stejnch podmnek pesouvat rychlost 6 - 10 km/h! Proto dalm vynikajcm dopravnm prostedkem jsou plavidla. Zejmna pak v noci je tento zpsob pepravy pomrn bezpen a velmi efektivn. Nemuste se prakticky starat o orientaci a vechnu pozornost mete vnovat bezpenosti a vlastnmu pohybu. eka vm v - 77 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu noci poskytuje velmi dobr kryt. Z bok jste kryti behem, jeliko eit jsou vdy uloena pod rovn okolnho ternu. Okolo vodnch tok rostou stromy, kter vs kryj shora a nad ekou se velmi asto tvo opar. Tyto faktory podstatnm zpsobem sniuj riziko vaeho odhalen. Ovem je zde i nkolik mnus. Tento zpsob pepravy je razantn limitovn ronm obdobm. Plavidly se lze pepravovat od bezna do jna, jestlie je vak tento pesun spojen s koupel a to u he splavnch tok obvykle je, pak jej lze pout jen od kvtna do z, ili v letnch mscch. Samozejm pedpokldm, e umte plavat, v opanm ppad tuto formu pesunu radji neriskujte. Dalm skalm jsou vodci a rybi. Zde plat, m kuriznj plavidlo pouijete, tm vt rozruch vzbudte a pokud budete nuceni improvizovat, pak se zcela jist urit originalit a s n spojen nechtn pozornosti nevyhnete. Proto denn pesun na jakmkoli nestandardnm plavidle je naopak velmi riskantnm poinem, kter vm v dnm ppad nemohu doporuit. J doporuuji mt pedem proven seky ek, kter jsou splavn a pi tom nejsou pli atraktivn pro vodky (nap. Jeviovka, Oslava, Jihlava, Rokytn, Dyje, Morava, Vh a pod.). Na vhodnm mst jejich toku si pedem pipravte i vytipujte vhodn plavidlo. V krajnm ppad me bt vhodnm plavidlem i v batoh nebo nafukovac matrace kterou pouvte na span. Jet jedna lahdka na zvr. Potebovali jsme se rychle pesunout z jednoho konce Vranovsk pehrady na druh. Na obyejnou lamintovou pramici Lucii (dole na snmku) jsme vyrobili z kusu vtve primitivn stor a celtu pouili jako plachtu. Pomoc takto improvizovan plachty a samozejm pdlovn se nm podailo vzdlenost 30 km pekonat za necel tyi hodiny.
tato loka se k zapjen pmo nabz, e (tak bacha, ta je moje)
- 78 -
ORIENTACE
Podle mch dlouholetch zkuenost nepedstavuje denn orientace v otevenm ternu v naich zempisnch podmnkch dn problm. Pokud vte kde se nachzte, opakuji, vte kde se nachzte, mte kompas a mapu, nen obvykle co eit. Trochu vt problm je orientace v rovinatm zalesnnm prostoru, kde je vae dohlednost razantn limitovna lesnm porostem nebo v mlze. V takovmto prosted vidte maximln na 200 - 300 metr a nemte pli mnoho monost korigovat trasu pesunu podle vznanch orientanch bod. Proto zdrazuji, muste vdy znt, alespo piblin svoji polohu na map, tento daj je pro vs klem k spchu pi pesunech na vt vzdlenosti. Opravdovm problmem me bt orientace v zalesnnm ternu v noci. Mm samozejm na mysli skryt pesun lesem a nikoli po silnici prvn tdy s ukazateli smru po 100 metrech. (Pi jenom z nonch ncvik v prostoru jin od Podhrad nad Dyj dokzala skupina tikrt obejt kopec po jeho obvodu, ne si vimla e chod neustle dokola.) Neznteli dobe trasu pesunu nebo netla-li vs as, doporuuji penocovat na vhodnm, bezpenm mst a vyrazit a za svtn.
MAPA
Nemuste se obvat, nebudu zde pitvat problematiku orientace mapy pomoc kompasu i hodinek, to penechm skautskm a pionrskm vedoucm, j budu hovoit o podstatn zvanjch a dleitjch vcech.
vez z turistick mapy . 81 PODYJ - Vranovsk pehrada
- 79 -
a ortofotomapa te oblasti jen je vynikajcm doplkem turistick mapy V naem stedoevropskm prostoru jsou pro bnou orientaci nejlep klasick turistick mapy 1:50 000 z Edice klubu eskch turist (dobr jsou i turistick mapy 1:25 000 ale ty se vak ji shnj o nco he). Turistick mapy jsou dostaten podrobn a maj i optimln rozmry pro uloen (vejdou se do vt kapsy). Navc, co jinho by ml mt u sebe turista-dlkolap, kdy ne turistickou mapu. Kadou novou mapu si ped prvnm pouitm ze zadn strany v pehybech a po okrajch podlepte tenkou, zkou, prhlednou lepc pskou. Mapa se vm pak nebude v tchto pekladech trhat. Mapu si ulote do pevnch plastovch desek formtu A4, aktulnm listem nahoru a desky zalepte prhlednou lepic pskou. Samozejm proti vlhkosti, ale pedevm proto, aby jste si mohli mastnou tukou zaznamenvat vechny dleit navigan informace. Formt A4 pedstavuje u mapy 1:50 000 prostor 15 x 11 km ili piblin vzdlenost pldennho pochodu. Co se te vojenskch map, je zde nkolik skal. Mte-li znmho vojka z povoln, me vm bez problm sehnat jakoukoli vojenskou specilku, dnes ji nejsou tyto mapy nijak utajovan. Bohuel, mapy pouvan u vtiny vojenskch tvar jsou beznadjn zastaral. U ady tvar se toti jet dnes pouvaj mapy dvacet a vce let star a vpovdn hodnota takovchto map je naprosto minimln. Proto, chcete-li zskat opravdu kvalitn vojensk mapy muste se obrtit na Vojensk topografick stav - Dobruka, nejlpe osobn nvtvou. Tam lze naprosto legln a za rozumn ceny koupit mapy i barevn leteck snmky libovoln oblasti na republiky. Avak, lap-li vs pi nkter z akc s vojenskou mapou, ppadn leteckmi snmky Centrlnho tankovit ropy v Nelahozevsi v ruce bezpenostn sloky, pinejmenm vs seberou, prov si vai totonost a budou se dlouho a dotrn vyptvat, k emu e to potebujete vojensk mapy a leteck snmky. Samozejm, e vs mus pustit, nic neleglnho jste nespchali, ale nkde v Praze-Stodlkch pslun referent BIS zaznamen do va - 80 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu sloky vai podivnou aktivitu. Dojde-li vak nkdy v budoucnu k jakmukoli bezpenostnmu konfliktu, kter pro ns skon ztrtou nezvislosti a suverenity, ped BIS horliv vechny svoje poznatky nov moci (stejn jak to udlali etnci za okupace v roce 1939, kdy pedali informace o problmovch i spoleensky nebo politicky aktivnch osobch Gestapu, nebo za okupace v roce 1968, kdy nae bezpenostn sloky pedaly informace o nespolehlivch osobch KGB). Tato okupan moc se pak ji sama v rmci preventivnch opaten boje proti terorizmu postar o likvidaci nedoucch osob s podivnmi konky. Proto, vydvte-li se za turistu, pouvejte turistick mapy, jsou stejn podrobn jako mapy vojensk, ale pi kontaktu s bezpenostnmi slokami nevyvolaj takov nedouc zjem jako vojensk specilky. Ne vyrazte na jakoukoli cvinou nebo bojovou akci, najdte si dostatek asu a pomalu si prostudujte mapu zjmovho prostoru. Klidn si prohlednte i nkolik rznch druh map (turistick, katastrln, vojensk apod.) a vechna msta, kter vs z jakhokoli dvodu zaujmou, si zakroukujte nebo jinak oznate. Mohou to bt vrazn orientan body, zceniny, vodn zdroje, prodn tvary nebo jen zajmav rozhran barev na map. Nehledejte v tomto konn pli logiky, ite se pedevm instinktem. A budete plnovat trasu pesunu, tak se tmto mstm z dlky vyhnte. Kdy tato msta zaujala vs, je velmi pravdpodobn, e zaujmou i vaeho protivnka a ten na tchto mstech vybuduje pozorovac stanovit pro hldky, nstrahy nebo lky. Nsledn si stejnm zpsobem projdte mapu znovu a snate se najt ty nejfdnj a nejmn zajmav prostory, kter jste pi pedchozm prohlen doslova peltli okem a nim vs nezaujaly. Mohou to bt barevn jednolit plochy bez pesnjch kontur, prostory s nic nekajcmi nebo nezajmavmi nzvy apod.. Opt vyuijte instinkt. V tchto prostorech se naopak pi pesunech pohybujte. Na obal mapy si mastnou tukou zakreslete osy pochodu, k jednotlivm osm si zaznamenejte azimut a dlku seku. Naplnujte si jednotliv seky trasy pesunu tak, aby vdy konily rozeznatelnm meznkem nebo orientanm bodem na dohled. Je dobr, jsou-li tyto body identifikovateln i v noci. Nikdy se vak k tmto orientanm bodm nepibliujte. Vyhbejte se npadnm prodnm tvarm, kter mohou bt zajmav i pro protivnka. Pronsledovatel obvykle dobe vd, kter body jsou pro orientaci zajmav a nen pro n problm v blzkosti tchto kt nechat hldky ppadn nstrahy. Pi pesunu si trvale zaznamenvejte na desky mapy vechny zvan informace, lpe si je pak zapamatujete. Smrteln dleitou informac, kterou je nutno zaznamenat, jsou i msta, kde jste zjistili zven pohyb osob. Nezapomete, e pokud vs nkdo uvidl, me informovat bezpenostn sloky o smru vaeho pohybu. Nedokete-li pesn urit msto, kde jste mohli bt zpozorovni, tak nedokete ani sprvn zmnit smr pohybu a mete vbhnout do lky. V ppad jakhokoli nebezpe setete vechny navigan a informan zznamy z obalu mapy rukou, rukvem, kapesnkem a pod. Survivalov pruky kaj, e mapa slou pro orientaci v ternu, to je svat pravda, ale nekaj, e do mapy lze tak znamenat przkumem zskan informace, protoe by mohlo bt patn vykldno jako nvod na pion. Nedvte-li se tedy na mapu jako na pasivn prvek slouc pouze k orientaci, ale jako na interaktivn zdroj informac, ivotn dleitch informac o rozmstn, elegantn eeno, potencilnch zdroj rizik a tak vaich ppadnch cl, pak je pravdpodobn, e budete do mapy nkter dleit informace i zaznamenvat. Pi zaznamenvn informac do mapy tyto informace ifrujte. Prv zde zrote vhody dlosteleck buzoly. Zznamy o poloze dleitch cl si vete v polrnch souadnicch (azimut a dlka) vztaench k uritmu bodu na map, nap. rybnku, kt, kiovatce a pod.,
- 81 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu kter znte pouze vy. J vm vak veden jakchkoli konkrtnch zznam do mapy v dnm ppad nedoporuuji, spe se snate si vechny dleit informace zapamatovat. asto je dobr si na zklad przkumu run nakreslit provizorn mapu cle nebo clovho prostoru (nap. pi pprav lky). Do tto mapy si na zklad zskanch informac zakreslete v cl, pstupov a stupov trasy k nmu a od nj, pvodn elektrick veden, telefonn drty, antny, senzory a idla elektronickho zabezpeen apod.. Mezi dleit informace pat i takov detaily, jako je rove osvtlen jednotlivch st cle v pedpokldanm ase deru, poet oken a dve, jejich orientace, ale i poet osob v objektu. Na zklad takovto komplexn informace pak mete na va map rozebrat i taktiku a jednotliv fze deru. Po briefingu ped akc tuto provizorn mapu znite, doporuuji jedin zpsob a tm je splen mapy a rozdrcen popela.
GPS
Jet proberu jeden problm a tm jsou GPSky. Dle mch zkuenost, mapa a kompas jsou klasika - ovldte-li je, dnou GPSku nepotebujete. GPSka je jen zbavnm zpestenm chcete-li velmi zbavnm zpestenm (i mn se tato hraka vskutku zalbila, v souasn dob pouvm Garmin GPSMAP 60 CS s mapou R TOPO 50). Proto nejsem v zsad proti, avak pijmae GPS maj nkter nevhody, se ktermi je nutno pedem potat: - Pi pohybu v ternu vdy potebujete mapu a kompas, bez tchto dvou vc se neobejdete. GPSka je jen dal navigan zazen, kter vm umon stanovit vai polohu na map, kterou jste zorientovali pomoc kompasu. Proto se d ci, e GPSka m vznam tehdy, jestlie zabloudte nebo nejste schopni urit svoji polohu v prostoru a to by se vm stvat nemlo, e. Zvyknete-li si pouvat GPSku jako berliku v ppad bloudn, asem si na tuto berliku zvyknete a pozvolna zapomenete na adu pro orientaci dleitch nvyk. Dsledky jsou vm vcemn jasn. - Ve vysokch nebo hustch lesch a skalnch soutskch, co jsou msta, kde m pouit GPS svoje opodstatnn, u mn kvalitnch pijma asto vypadv signl a tm se stv zazen nepouitelnm. - Pijma potebuje pro provoz baterie, respektive mus bt trvale napjen. V bn stanici GPS vydr baterie obvykle mn ne 100 hodin, co jsou maximln 4 dny. Pokud stanici z spornch dvod vypnete, mus se znovu zorientovat, co je pomrn zdlouhav proces trvajc minimln nkolik minut. - Zsk-li vai zapnutou GPSku protivnk, me si celou vai trasu pohybu, vetn as a dalch detail podrobn zrekapitulovat a pout jako dkaz proti vm. - I kdy se naute kvalitn a pesn se stanic GPS pracovat, tak v ppad vlenho konfliktu bu vlastnk nebo protivnk bude ze zcela pochopitelnch dvod radiov signl na naem zem ruit nebo kdovat, stejn jako pi konfliktu v Jugoslvii. Pak jsou vm vechny zkuenosti s GPSkou k niemu.
- 82 -
MASKOVN INNOSTI
Pro zde vlastn mluvm o maskovn. Protoe vtina z vs si pod pojmem maskovn pedstavuje, e si oblkne mdnho hejkala nebo maske, nejlpe nae armdn, kter v lese nikdo nepehldne, zapatl si obliej a ruce starou luklou kamufln barvou z armyshopu a stane se neviditelnm. Bohuel, je to tragick omyl! Kdokoli bez rozdlu rasy, vku, pohlav a inteligence, kdy v lese potk takto vymdnho neviditelnho pouka nebo jet lpe skupinku takovchto klaun, nenech si tuto informaci pro sebe, ale vyslepi to na nejblim rohu. O hodinu pozdji o vs budou vdt vichni vesnian v okruhu nkolika kilometr.
toto je mon maskovn vhodn do vlky, ale potk-li vs nkdo v lese takto idiotsky nahastroenho, mete si bt jisti, e pozornosti spojen s vsmchem neuniknete Take, tudy cesta nevede. My zde budeme mluvit o nem mnohem dleitjm a innjm, ne jsou uvlen maske, trva za lmcem a umolousan obliej, budeme zde mluvit o maskovn innosti. Ze zcela nepochopitelnch dvod nen na maskovn innosti dvn takov draz, jak si tato innost zasluhuje, ba naopak, maskovn innosti je mnohdy opomjeno jako zbyten mrhn asem, energi a inteligenc. Nejprve si vak probereme nkter vchoz podmnky, tj. s km se vlastn mete v lese setkat a jak velk riziko toto setkn pro ns pedstavuje. Skladba lid pohybujcch se po lese se v prbhu dne i celho roku rzn mn. Statisticky se vak nejastji setkte se tymi skupinami lid. Tyto skupiny jsou zde seazeny podle jejich rizikovosti. Prvn skupina, nejmn nebezpen. Jsou to pytlci, kte se pohybuj zejmna v blzkosti rybnk a vodnch tok. Vtinou se jedn o nezamstnan, kte si pytlctvm zabezpeuj alespo elementrn obivu. Perfektn znaj prosted, jsou dobe skryt a jestlie pedem nkolik minut peliv nesledujeme zjmov prostor, jejich ptomnost ani nezjistme. Pokud cokoli zpozoruj, nechaj si to ze zcela pochopitelnch dvod obvykle pro sebe. V
- 83 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu ppad, e se vm poda je lapit pi pychu, ochotn a rdi spolupracuj, ppadn je lze snadno zpacifikovat krabikou cigaret i lahv alkoholu. Dle do tto skupiny pat nejrznj pobertov, lapkov a zlodjci pohybujc se v blzkosti chatovch nebo zahrdkskch koloni. Do skupiny pytlk, a se to nezd, pat i ppadn milenci. Ti tak obvykle radji ml o tom, co a koho na svch zletech vidli. Nen nic pjemnho pustit si hubu na pacr a pak manelovi i manelce sloit lht, co e jste to dlali naveer v remzkch. Druhou skupinou jsou sbratel lesnch plod. Je jedno, zda jsou to houbai i babky na borvkch, malinch nebo pkch. Ve vtin ppad jsou to lid star, ppadn lid s dtmi. Jsou vtinou dky vesnickmu odvu a nebo dtskmu kiku snadno identifikovateln. Pro vs jsou tak naprosto nekodn a kdy se budete chovat tie, vai ptomnost ani nezaregistruj. Setkn s nimi vak zbyten neriskujte a radji se ji vyhnte. Tet skupinou jsou dti. Zejmna v letnch mscch, dky letnm tborm, jsou jich pln lesy. V pmm styku jsou samozejm tak nekodn, ale dok si ve co vidly dobe zapamatovat a vrn interpretovat! Maj dobr pozorovac schopnosti, jsou vmav a maj cit pro detail. Proto si na dti dvejte velk pozor, ve co je zaujme vtinou sdl kamardm nebo dosplm. Va vhodou je, e jsou v lese obvykle velmi hlun a dky kiku je zjistte dve ne ony vs. Dtem se radji tak vyhbejte. tvrtou, posledn skupinou jsou lesn dlnci, lesnci, lesn str, myslivci, ochrani, policie a dal osoby majc pm vztah k lesu. Jsou logicky nejnebezpenj. Bohuel, pokud neudlaj chybu, jsou tce zjistiteln. Dobe znaj prosted, maj prvn nebo osobn vztah k dan oblasti a navc mohou bt a bvaj ozbrojen. Jestlie vs zpozoruj, mte obvykle dve nebo pozdji problm. Jedinou vhodou je, e les je jejich pracovit a normln lovk se po pracovn dob na pracoviti zpravidla nezdruje. Take po tet hodin odpoledn se s nimi v lese obvykle ji nepotkte. Co s tm vm dlat, nehodlte-li kad setkn s lidmi eit metodou hrdin tetho odboje, brat Man, tj. kadho na mst zastelit, ppadn jet okrst. Jestlie se tedy nechcete chovat jako banda lupi a vrah muste najt jin, spoleensky pijatelnj een. Toto een se jmenuje sociln inenrstv. Sociln inenrstv je, mimo jin, schopnost vydvat se za nkoho jinho, ale pedevm schopnost pesvdit okol, e jste nkdo jin ne opravdu jste. Proto se vdy chovejte podle uritch socilnch model. Jak na to? Pokud vs nikdo nevid a nehroz vm prozrazen, chovejte se jako vojk nebo vze na tku (mon jm jste, ale jet to nevte). Nikdy se nepesouvejte z jednoho msta na druh ve velkch skupinch, ale maximln ve dvou a tylennch drustvech. Je-li to mon, pesouvejte se kad skupinka mrn odlinou trasou, jestlie to z jakhokoli dvodu mon nen, nechvejte alespo mezi skupinami rozestupy na dohled, ne vak vce ne 200300 metr. Dohodnutmi vizulnmi, nikoli akustickmi signly se pak mezi sebou dorozumvejte o monch nebezpech. Pi pochodu se chovejte tie, vnujte se pozorovn okol a studiu trasy pesunu. Me se stt, e budete nuceni se v noci stejnou trasou pesouvat zpt, pak tato znalost prosted me bt pro vs rozhodujc. Narazte-li po cest na jedl plody nebo houby seberte je, budou se vm hodit k veei. V ppad neoekvanho a neodvratnho kontaktu s lidmi se je snate svm chovnm pesvdit, e jste skupinka Brnnskch dlkolap pi pochodu na Mohelnskou hadcovu step, kochajc se jarn zelen a vn lesa. Kdy se budete chovat jako polovojensk jednotka, tko sv okol pesvdte o opaku. Msto tohoto setkn si zaznamenejte nebo zapamatujte. A se budete vracet zpt, tmto prostorm a okolnm obcm se pro jistotu vyhnte. Jestlie dotyn osoba o svm setkn s podivnou skupinkou mluvila a druh den nato se ve dvacet kilometr odtud vzdlenm mst nco hodn oklivho semele, tak je velk pravdpodobnost, e na zpten cest bude v mst vaeho setkn nastraena lka.
- 84 -
budete-li se po lese nebo v prod pohybovat takto obleeni, lid vs budou povaovat za bn undrky, a pesto v ppad poteby takovto obleen zabezpeuje velmi slun maskovn Jestlie jste se u proflkli a jste kmkoli osloveni (lesnkem, policistou), chovejte se jako pedstavitel oficiln instituce, plnc si v lese sv naprosto jasn, iteln, pokud mono vdeck posln. Chovejte se sebevdom a ochotn, nikoli vak drze nebo arogantn. Neupoutvejte na sebe pozornost, neklikujte a nevymlejte si dn debiln bchorky, nic nevysvtlujte a nezdvodujte, pokud se vs na to nikdo nept. Nesmte dt najevo svoji nerozhodnost a obavy nebo nedej boe pocit viny. Tento pocit lze velmi snadno z chovn lid vyctit! Take, kdy u tedy potkte hajnho, nechovejte se jako parta pubertlnch ulink, kter domovnice nachytala ve sklep pi vzjemn hromadn onanii. Pkn, a z dlky jej pozdravte. Pokud se vs zept, co dlte v jeho revru, pedstavte se jako entomologick vzkumn skupina nkter ze zahraninch prodovdeckch fakult, vnujc se vzkumu blanokdlho a dvoukdlho hmyzu, se specializac na studium biotopu Bzikavky slepooky a jej pbuzn Bzikavky deov. Peliv se ho vyptejte na vskyt ovd v jeho poles a tak na nejbli cestu z lesa ven. Preventivn si ji nechejte dvakrt zopakovat a nakonec pro jistotu nakreslit do prachu cesty. Nsledn nkolikrt podkujte a na rozlouenou si s nm podejte ruku. Po rozlouen se vydejte pesn opanm smrem, ne na kter jste se tak peliv vyptvali. Jet jedna statistick zkuenost, za normlnho poas pipad na pt kilometr nebo dv hodiny pochodu jedno potenciln setkn s lidmi. Pokud k nmu nedolo, nco jste pehldli.
- 85 -
TBOIT
Vy z vs, kte jste v mld trempovali, si jist vzpomenete, e jste na svch oblbench trasch mli vybudovan stl, relativn bezpen tboit, ve kterch bylo klasick tborov ohnit obloen kamenm a nkdy i mal provizorn psteek. Tato tboit byla umstna v mstech, kde nehrozilo velk nebezpe, e vs hajn nebo kdokoli jin jen tak nhodou odhal. Take o to tu jde.
provizorn psteek z plachty a vtv Nejdleitjm aspektem pi vbru vhodnho msta pro odpoinek nebo penocovn je utajen. Nejjednodu a nejefektivnj je proto mt takovto bezpen tboit pedem pipraven a vybudovan. Tm si uette prci i as, kter by jinak vyhledn a vybudovnm vhodnho tboit zabralo. Hodlte-li tedy v nkterm ze zjmovch prostor vyhledat nov tboit, muste dodret urit elementrn pravidla. Vhodn prostor pro tboit, si nejdve vyhledejte na map. Teoreticky by tboit mlo splovat nkolik zkladnch podmnek: 1. Mlo by bt vzdleno na doslech od veejnch komunikac, tm myslm i polnch nebo lesnch cest, po kterch mohou projdt vozidla. Prv zven provoz na tchto komunikacch je jednm z prvnch pznak toho, e se nco neobvyklho dje. Tato cesta by mla vst vzdunou rou nejmn 500 - 1000 metr od tboit. 2. Pstupovou cestu do tboit by ml teovat potok, kterm vm umon z cesty sejt a nenpadn postupovat jeho korytem k prostoru tboit. Potok mus mt dostaten pevn (kamenit nebo trkov) dno nebo behy, aby v nm nezstaly otisky vaich bot nebo mus bt dostaten hlubok, aby stopy na dn nebyly prostm okem viditeln. Souasn by ml mt dostaten istou vodu, aby byla pouiteln alespo k myt.
- 86 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu 3. Optimln, prostor pro tboit je lesn porost. Nemnm tm vak jakkoli remzek pti akt v poli vojtky, ale souvisl lesn masiv o rozloze nejmn nkolika destek kilometr, umoujc skryt manvr jakmkoli smrem. 4. Tboit by mlo bt umstno v mrnm svahu otoenm na jihozpad. Tyto svahy jsou teplej a jsou osvcen a do pozdnho veera, co vm umon i v pozdnch veernch hodinch (ped setmnm) rozdlat mal ohe, ani by byl viditeln. Tento svah mus mt dostaten vzdlen protisvah, alespo 2 km. 5. Z prostoru tboit muste mt monost snadnho nouzovho niku. Proto nebudujte tboit v mstech, kter vm neumouj rychl a nenpadn oputn a protivnkovi naopak zjednodu vae obklen (nap. v ohb velkch ek, v mstech kde vm skaln masiv neumouje rychl postup apod.) 6. Tboit mus bt dostaten daleko od lidskch obydl - alespo nkolik kilometr. Les je toti zajmav nejen pro vs, ale i pro sbratele lesnch plodin, lovce a ji legln nebo pytlky, dti, milence apod. m dle se budete nachzet od civilizace o to mn riskujete, e vs njak zvdavec najde. 7. Vae tboit by mlo bt vzdleno od jinho maximln na den chze tj. 20-25 km ne vce. Dvod je naprosto jasn a nen teba jej dle rozebrat. Zapomete vak na to, e kad teoreticky vhodn prostor pro tboit, kter na map naleznete, bude vhodn i v relu. V praxi potejte s tm, e vem podmnkm bude vyhovovat mon tak jeden z pti. Proto nen od vci, kdy si v lokalit kde pedpokldte, e vybudujete tboit, vytipujete hned nkolik vhodnch mst. Po pchodu do vytipovanho prostoru nejprve ovte, zda spluje ve uveden podmnky. Nsledn paprskovit prozkoumejte jeho okol v okruhu nejmn 1 - 2 km. Jakmile pi rekognoskaci narazte na hjovnu, dtsk tbor, rekrean objekty, turisticky zajmav msto nebo cokoli jinho, co by mohlo vst ke zvenmu pohybu osob, msto tie opuste a pesute se do dalho vytipovanho prostoru, kde zante znovu. Po nalezen vhodnho prostoru pro tboit, jen bude splovat vechny uveden poadavky, pedevm s ohledem na bezpenost, vyberte dv msta. Jedno pro penocovn a druh pro vaen a pomocn prce. Tato msta by mla bt od sebe vzdlena na dohled cca. 200 - 300 metr. Nejlep prostor pro vybudovn msta k penocovn jsou hust koviny, porosty malinku, ostruinku, neproezan porosty mladch jehlinan, patn pstupn svahy se skalnmi ploinami, rkosm zarostl behy ek, potok, rybnk a pod. Nelze dt pesn nvod k nalezen vhodnho msta, to muste najt spe instinktivn s uritm citem. Nemuste to vak moc pehnt, tento kryt budete zpravidla pouvat jednou nebo dvakrt do roka a za era nebo v noci, kdy je les prakticky liduprzdn, take pravdpodobnost vyzrazen va ptomnosti je velmi mal. V prostoru tboit si pedem upravte a vyrovnejte plochu o rozmrech 3x3 a 3x5 metr pro stavbu pstek z celt nebo stan (ka 3 metry je dan dlkou lecho lovka tj. 2 metry + 1 metr volnho prostoru pro pohyb, jeho dlka je pak dan pak potem osob ve skupin). Mete si zde tak vybudovat jednoduch kryt z vtv podobn krmtku pro baanty. Takovto jednoduch a tvarem znm psteek nevyvol nechtn zjem ppadnch zvdavc. Je velmi dleit, aby byl v kryt chrnn stromy i kei i shora jak proti deti, tak i optoelektronickmu przkumu.
- 87 -
nkolik variant pstek z celky
nkolik variant improvizovanch pstek Pi budovn tboit v pkejch svazch si na vhodnm, hlinitm, ne kamennm mst vykopejte vodorovn po vrstevnici mal ploiny o rozmrech 2 x 2 metry. Odkopejte asi metr do svahu a z vykopan zeminy vytvote zbytek ploiny. Ped ploinu a do jejich svah zasate nkolik malch stromk a ke z nletovho porostu pro zpevnn okolnho ternu a maskovn. Kryty si kopejte ve svazch orientovanch na jih nebo jihozpad, jsou su a teplej. Dal variantou nocovn v prudch svazch je odpoinek v houpacch stch (hamakch), v tomto ppade mete veker pravy ternu omezit na minimum.
- 88 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu V ppad, e non teploty klesaj pod -10C a na zemi je alespo 0,5 metru siln vrstva dobe promrzlho homogennho snhu (ne praanu), vykalete se na stavbu stanu nebo psteku z vtv a postavte si psteek ze snhu. Psteek ve snhu m oproti stanu ti velk vhody. Prvn - v zim je v nm tepleji ne ve stanu. Druh - snh odebr ze vzduchu vlhkost, take nebudete muset rno otloukat ze stn stanu led. Tet - ve vtch snhovch pbytcch je mono rozdlat i mal ohnit. Nevhodou je, e stavba dostaten velkho snhovho psteku me trvat i hodinu (stanu pt minut) a potebujete k n pilu nebo alespo poln lopatku na ezn snhu (pokud ji sebou nemte, tak se do stavby ani nepoutjte, protoe nic kloudnho nepostavte a kdy postavte tak rozhodn ne za hodinu).
nkolik variant pstek ze snhu Do pedem vybudovanch a pipravench tboi vstupujte vdy zezadu proti smru odkud pichzte. Na pstupovou cestu po kter jste pili umstte signln nstrahy nap. z provzku a obyejn plechovky. Pokud pronsledovatel naraz na nstrahy, jejich aktivac prozrad svoji ptomnost a vy budete mt dostatek asu uniknout z ohroenho prostoru. Jestlie vs pesto vai pronsledovatel vystopuj, je vae tboit prakticky ztraceno. Za prv je prozrazeno a tm se stv bezcenn a za druh, mte-li zde provizorn psteek, pronsledovatel jej bezpen zni. Proto doporuuji, mte-li pece jen trochu asu, nastrate do jeho prostoru nstrahy kter protivnka, kdy ne zastav, alespo zpomal. Hust porost v okol v tomto ppad hraje ve v prospch.
- 89 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Nen na zvadu, vl-li se v okol vaeho krytu nkolik strategicky umstnch dobe pchnoucch mrin (nap. ndhern smrd chcpl koka, zvl pokud ji nechte nkolik dn na slunku v ernm mikrotenovm pytli uleet, a pitom nevyvol takov zjem hajnho jako mrtv srnka), kter spolehliv pekryj pach v, ppadn i pach z pipravovan stravy. Pach zdechliny tak obvykle odrazuje i rzn zvdavce od prolzn zajmavch houtin a vm naopak zjednoduuje orientaci, navracte-li se do tboit v noci (za pznivho vtru a teploty je mrina ctit na 100 i vce metr). V mnohch prukch taktiky diverznch skupin se uvd, e strava se m snst, pokud je to mono, studen, nebo vn z pipravovan stravy je ctit hodn daleko. Zkuste jst studen jdlo nkolik dn a pochopte, jak patn je to rada. Konzumace pouze studen stravy (zejmna konzervovan) je toti psychicky i fyzicky velmi vysilujc. Proto by soust tboit mlo bt i mal a nenpadn ohnit. Jak by toto ohnit mlo vypadat je popsno v kapitole Ohe. Rno, jakmile se rozedn, se co nejrychleji sbalte a opuste tboit. Po ujit cca. 23km nebo jedn hodin pochodu si udlejte plhodinovou pestvku (nejlpe v blzkosti vodnho zdroje) spojenou se sndan a vemi ostatnmi rannmi nleitostmi. Tboit vm vak neslou pouze k prostmu penocovn pi pesunu z bodu "A" do bodu "B", ale je to tak v tlov prostor. Proto si v tboiti nebo v jeho blzkosti zakopejte do zem cca. 15-20cm hluboko devnou bedniku nebo tebas jen kvalitnj plastovou krabici z domcch poteb, zabalenou v igelitovm pytli. Msto si samozejm jasn oznate. Do bedniky dejte nkolik velkch konzerv hotovho jdla, nikoli vak pouze masov konzervy. V hotovch jdlech je velk podl vody, proto pokud j nemte dostatek, sten ji zskte ze stravy. Z ist masovch konzerv naopak ze dostanete. Zbude-li vm v bednice trochu msta, nic se nestane, nechte-li si v n i plechovku dusu nebo jinho npoje. Do bedniky se zsobami nedvejte dn polotovary, kter se mus tepeln zpracovvat. Dle do n nedvejte potraviny v nekovovch obalech, myi vm je seerou. Neuskladujte potraviny s krat ivotnost ne 3 roky. Prvn rok tboit vybudujete a zakopete v nm zsoby, nejdve ho tedy pouijete za rok, ale zpravidla pozdji. Takto pipraven zsobrna s deseti konzervami v cen 300.- K vm zaruuje dostatek potravy alespo na pt dn, kdykoli budete v nsledujcch pti letech potebovat. (Nkter speciln zahranin nouzov potravinov dvky sterilizovan radioaktivnm zenm maj za idelnch podmnek ivotnost a 25 let.) Pi niku z prostoru ohroen nebo pi pronsledovn nemte zpravidla as vnovat se zskvn potravy lovem a sbrem, budovnm tboi a podobnm, by dleitm zleitostem. V hlavn kol je velmi rychl stup, chcete-li tk a veker vae innost mus bt podzena tomuto rychlmu pesunu do bezpe. Pedem vybudovan tboit je proto tak prostor, kter vm mus pi pronsledovn poskytnout toit k nezbytnmu odpoinku a monost doplnn energie, ppadn zsob. Doslova je to prostor, kam dorazte se zbytkem sil, bez vybalovn hodte batoh na msto, kde nepek, poln lopatkou nebo noem opatrn vyhrbnete bedniku se zsobami, z n vylovte dv konzervy a bedniku opt zakopete. Nsledn zhltnete jednu z konzerv a svalte se pod pedem pipraven psteek nebo kryt, zakryjete se blzou a trochu prospte. Po odpoinku se rychle sbalte, hodte batoh na zda a vyrazte na dal celodenn pochod k dalmu tboiti, tam se situace vcemn opakuje, tak dlouho, dokud se nedostanete do bezpe nebo vaeho trvalho zzem. To je tak dvod, pro by vzdlenost mezi jednotlivmi tboiti nemla peshnout 20 - 25 km, co je obvykl dlka celodennho pochodu. Pi pronsledovn nikdy a v dnm ppad nerozdlvejte ohe, v tomto ppad se bohuel muste spokojit pouze se studenou stravu. Jakkoli zdroj tepla, svtla nebo dmu, i jenom vn z ohvan stravy vs me prozradit na nkolik set metr.
- 90 -
Co se te stren v ppad nocovn v tboiti, jsou pouze dv varianty. Jste-li v tboiti sm, potebujete si pedevm odpoinout a vyspat se, take vstrahu pro ppad pronsledovn si muste zajistit pomoc technickch prostedk, tj. signlnch nstrah. Jste-li ve skupin, pak rozhoduje velikost hrozby, kterou pro vs odhalen pedstavuje. Jestlie vs odhalen me ohrozit na ivot, pak je pro vs strn hldka ivotn nutnost a nemte jinou volbu. Doba stren se obvykle rozdluje vem stejnm dlem bez rozdlu. Jestlie je vs ve skupin deset a vce, me strit soubn i nkolik str na vce smrech.
jednoduch schma tboit a pohybu v jeho okol Zvrem nkolik obrzk jednoduchch nstrah. Ne uveden nstrahy byly pouvny vojky Viet Congu (Viet Nam Cong San = vietnamt komunist) za Vietnamsk vlky (1964-1975). O jejich innosti by vm mohla vyprvt ada bvalch americkch vojk - dnes vozk. POZOR ! Vechny ne uveden nstrahy mohou zpsobit tk ublen na zdrav nebo smrt.
- 91 -
nstraha s bodci (bodce byly obvykle infikovny vkaly nebo zvec mrinou)
nstraha Malajsk vidle
- 92 -
improvizovan kontaktn mina kter podle velikosti a druhu nloe me fungovat jako protipchotn ale tak jako protitankov
nastelovac nstraha
- 93 -
nstraha s runm grantem
- 94 -
OHE
Ohe je jednm z nejkontroverznjch problm survivalu, avak z dlouhodobho pohledu se bez nj prost neobejdete. Jeho hlavn uitn vlastnosti (svtlo, teplo a dm) jsou souasn z hlediska maskovn jeho hlavn nevhody. Proto jste-li z jakhokoli dvodu nuceni zaplit ohnit, muste dodrovat elementrn pravidla jeho maskovn. Nyn opt nastal as zapomenout na ve, co jste se nauili v Deutsche Junge, Hitlerjugend, Nrodn kuratoriu, Pionru, Junku, Skautu i jin mldenick organizaci. Nebudeme toti plit dn ceremoniln pyramidy i pagody, dn tborov ohn obloen kamenm, ale budeme se zabvat malm, sotva hocm ohnkem, za kter by se kad podn tbornk musel propadnout hanbou. Pprava jakhokoli ohnit, deva na topen a jeho nsledn likvidace vm zabere urit as. Celkov tato doba me zabrat pl hodiny i hodinu. Proto, pokud si potebujete oht jednu plechovku Lea s moravskou klobsou, je lep vythnut si z batohu vai a bhem pti minut mt tepl jdlo, ne se trpit s rozdlvnm ohnm a tm riskovat ppadn odhalen. V naich zempisnch kch znm pouze dva dobr dvody, kdy je teba rozdlat ohe. Je to v ppad, kdy potebujete tepeln zpracovat syrov potraviny (nap. lovek) nebo usuit vstroj. Take, po zmn priorit si popeme vae nov ohnit s jeho charakteristikami. Vae ohnit bude vypadat asi takto: Na pstupov ose k tboiti, cca. 200 - 300 metr od msta, kde budete nocovat, si najdte vhodn msto, kde se neto vtr, nap. labinu, msto kryt houtinami, vysokm porostem a pod. (Vtr se obvykle to v mstech, kde nar na ternn pekku). Opatrn odstrate 2 drny i s hlnou o rozmrech 25x50cm, jeden blok drnu napravo a jeden nalevo od stedu ohnit. Tm v zemi vznikne tvercov otvor o hloubce cca. 10-15cm, v tto de si pak udlejte mal ohnit. K topen pouvejte pokud mono such devo listnatch strom, nap. dubu, buku, habru, bzy, jilmu, javoru, osiky. Netopte mokrm devem a devem kter dl hodn popela nebo dmu, oboj je krajn nedouc. Devo klate do ohnit naleato, vdy do mst, kde zanou vyskakovat pli velk plameny. Do ohn pikldejte polnka o prmru 3 - 5 cm, kter ho malm plamenem.
Ve dne je ohe viditeln dov na destky metr, v noci na stovky. Proto ohe rozdlvejte pouze za dennho svtla, opakuji pouze za dennho svtla, jakmile se setm, nesm ji bt vidt dn plameny. Po setmn lze maximln vyut havch uhlk a horkho popela. Jestlie ji ohe nebudete potebovat, zahaste jej, uvete tern do pvodnho
- 95 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu stavu a pesute se do tboit. V ppad, e mte jakkoli podezen, e by jste mohli bt pronsledovni, nastrate v okol ohnit signln nebo vbun nstrahy. Pokud nkdo pjde po va stop, automaticky dojde nejprve k ohniti a dky tm spust nstrahy, kter vs vas upozorn na ppadn pronsledovn. Pravdpodobnost, e nstrahu spust zv je pomrn nzk, proto se nemuste obvat zbytench poplach. Rno po probuzen a zruen tboit se pesute asi hodinu pochodu od vaeho nonho tboit a tam si teprve udlejte pestvku na sndani, mte-li sebou vai, je zbyten rozdlvat ohe. Nemte-li jej, radji snzte potraviny studen. A zvrem nkolik nkres tbornickch ohni. Z hlediska maskovn je pro vs nejvhodnj polynsk nebo skryt ohe.
- 96 -
- 97 -
- 98 -
VODA
V na kontinentln Evrop je natst dostatek vodnch zdroj, take zskvn vody pro vs nebude vn problm. Co vak problm je, je asto jej zhoren kvalita. Natst lidsk aludek je neobyejn agresivn prosted a s vtinou mikroorganizm si doke velmi dobe poradit. I vy sami jist mte uritou pedstavu o tom, co vechno jste ji asi pi koupn v naich rybncch a ekch pili. Pesto, kdybych vm te ekl, aby jste uhasili svoji ze tm, e se napijete z vaeho obecnho kaeku, nevyvolalo by to ve vs pravdpodobn pli velk naden. I kdy to tak mnohdy nevypad, je voda z vtiny zdroj na naem zem po chemick prav vce i mn pitn. Pesto vechno je dobr si zdroje vody pece jen vybrat. Nyn si postupn probereme jednotliv, bn dostupn vodn zdroje. Samozejm vypustm pumpy, veejn hydranty, prameny, komern a dal zdroje, jim obvykle dvujeme a proto nen teba je nijak zvl popisovat. Podle mch zkuenost lze povaovat za solidn zdroj vody jakkoli lesn potek, kter dosud neproel dnou vesnic. Na naem zem, zejmna v hornatch a zalesnnch oblastech je natst takovchto potk nespoet. Najdete-li v lese vesele bublajc bystinku lkajc k napit, prvn vc, kterou vdy udlte je, e se podvte do mapy zda kilometr proti proudu nestoj prasek i kravn. Pak by poivatelnost tto vody byla podstatn snena. Take narazte-li na potenciln zdroj pitn vody, provte si na map, zda mezi vmi a pramenitm tee pouze lesem. Spln-li tuto podmnku, pak mete vodu z tohoto zdroje pt bez obav. Jste-li nuceni pout vodu ze zdroj, kter nespluj tuto podmnku (tj. po cest protkaj industrializovanm zemm), pak prvn a zkladn pravidlo zn; ij-li ve vod obvykl vodn ivoichov (by, ryby, hmyz), pak voda nen otrven nebo ivotu nebezpen. Nejmn bezpen jsou zdroje se stojatou nebo pomalu tekouc vodou a velk eky protkajc msty a prmyslovmi oblastmi (nap. Vltava, Labe, Morava). I kdy se domnvte, e v zdroj vody je bezpen, doporuuji, pokud je to mon, vodu dezinfikovat, respektive upravovat. K prav vody vdy pouvejte chemick prostedky. A opt jsme u naich brorek. Vykalete se na vechny rozshl pase o efektivit a innosti, vhodch a nevhodch jednotlivch zpsob pravy vody. Cel vc je toti nramn jednoduch. Jak se upravuje voda ve vodrnch? Chlorem, respektive prostedky na bzi chloru (chlornanem sodnm, chlorderivty kyseliny izokyanurov nap. dichlorisokyanurtem a trichlorisokyanurtem sodnm atd.). Na co si v organizmus tedy ji navykl, sprvn - na chlor. Take dn jd, koloidn stbro, manganistan draseln, dn tropick rostlinn prostedky, pouze obyejn chlr. V lkrnch se daj prostedky pro pravu vody na bzi chloru bn koupit. Hlavn nesmte po lkrnkovi chtt prostedek pro dezinfekci vody, ale prostedek pro pravu vody. Pozor je to zsadn rozdl! V kad lep lkrn lze zakoupit tablety pro pravu vody, nap. Phar-X Aqua. Krabika tablet Phar-X Aqua v dov nkolik gram a cena balen se pohybuje okolo 250,- K. Jedno balen sta na pravu 50 litr vody, co je piblin dvoutdenn spoteba pitn vody (vodu kterou pouvm na vaen chemicky neupravuji). Cena litru pitn vody se pak pohybuje okolo 5,- K, co je celkem pijateln, ve srovnn s bnou balenou vodou v obchodech (nap. Dobr voda). V ppad, e budete nuceni improvizovat, si kupte obyejn Savo (obsahuje chlornan sodn), vsledek bude prakticky stejn. Na dezinfekci litru vody vm sta 5-10 kapek Sava, minimln doba expozice je 30 minut. Chcete-li po dezinfekci z vody vytsnit chlor, vhote do n tabletu Celaskonu nebo ve vod rozmchejte jakkoli instantn vitamnov npoj obsahujc vitamn C (kyselinu L-askorbovou).
- 99 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Vodu k vaen a myt nemuste obvykle nijak upravovat. Ve vod pouvan k vaen se ppadn choroboplodn zrodky zni varem a k myt vm sta jakkoli tekouc nezapchajc voda. V krajnm ppad mete vodu k myt vydesinfikovat manganistanem draselnm z lkrniky. Dal zpsob pravy vody je itn pomoc keramickch mikrofiltr (nap. vcarsk Katadyn, americk MiniWorks a WaterWorks atd.). Upmn, moje zkuenosti s mikrofiltry jsou rozporupln. Popi svoje zkuenosti s nimi a sudek si udlejte sami. 1. innost. Dle dokumentace vrobce mikrofiltr zaruuje odstrann vech mechanickch neistot do rozmru 0,2 m, viry jsou vak obvykle men. Proto serizn vrobci doporuuj vodu dodaten chemicky upravit (u nkterch filtr jsou patrony s dezinfeknm ppravkem soust filtru a mus se stejn jako filtran vloka po urit dob obmovat). Take naberete-li si z jakhokoli istho eskho lesnho potku vodu a hodte do n dezinfekn tabletu, vsledek bude naprosto identick, jako kdyby jste pouili keramick filtr. 2. Hmotnost filtru. Keramick filtry v okolo 0,5 kg, tablety na pravu vody v pr gram. Tablety pro pravu vody mete nosit v kapse taktick vesty a mt je tak trvale po ruce. Plkilov filtr mete nosit akort v batohu a pokud o batoh pijdete, tak mte problm. 3. Cena. Keramick filtr podle typu a vrobce stoj 3000,- a 5000,- K, nov filtran vloka 1000,- a 1500,- K. Keramick filtran vloka vm vydr asi rok provozu, pak zane klst tak velk odpor, e pokud nebudete chtt zniit pumpiku, bude muset koupit novou filtran vloku. Nevm, kolik vody jsem bhem roku pefiltroval (pesnou statistiku si nedlm), ale bylo to mn ne 1000 litr. Jestlie si koupte nov filtr nap. WaterWorks II za 5000,- K, pak vs litr vody pijde cca. na 5,- K, co je stejn cena jako kdy vodu upravujete chemicky. 4. Keramick filtr nelze pout v zim, naprosto spolehliv zamrzne. Take vhody a nevhody mikrofiltr a chemickch prostedk ji znte, rozhodnut, jak zpsob pravy vody je pro vs vhodnj, penechm vm. Nevte brourkovm filtrm z psku, devnho uhl a podobnch mechanickch prostedk. Psek sice z vody odstran mechanick neistoty a kal, nikoli vak bakterie, uhl na sebe pro zmnu nave vechny pachy a vy pak ichem nerozpoznte chemicky zneitnou vodu. Vykalete se na brourkov doporuen o pevaovn vody. K likvidaci bnch bakteri je vodu teba vait alespo 10 minut. Spoteba vody se podle ronho obdob a stupn zte me pohybovat okolo 4 litr na osobu a den. Chcete-li tedy vodu sterilizovali vaenm, pak nebudete cel den dlat nic jinho, ne vait vodu. Navc likvidace bakteri varem je i energeticky velmi nron zpsob dezinfekce. Take tudy cesta nevede. Zapomete na zskvn vody pomoc rznch solrnch odpaovacch zazen. Umete zn. Zapomete tak na deovou vodu. V nach podmnkch se jedn o pomrn jedovatou a nebezpenou kapalinu, ani ne tak z hlediska biologickho jako z hlediska chemickho. Za standardnch podmnek se jedn o roztok kyseliny uhliit, siiit a slanch poplk. Stalo se vm ji nkdy, e vs pi deti zaaly plit oi? Ano, to jsou prv ony kysel chemiklie. Take zvrem, narazte-li pi pesunu na jakkoli zdroj vody (nepotm samozejm vodu z provench zdroj, tam jsou tato opaten zpravidla zbyten), ovte si na map odkud pramen nebo potek tee a jakou oblast protk (pozor na pole, zemdlci na pole asto vyvej hnj a movku). Dle si ovte, zda v jeho okol rostou bn rostliny a zda ve vod ij vodn ivoichov. Podn vodu oichejte, jestli nem podezel zpach a
- 100 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu prohldnte zkal. Nezjistte-li nic zvadovho, naberte vodu do prhledn ndoby, nap. PET lahve opt vizuln zkontrolujte, je-li voda v podku pidejte prostedek pro pravu vody dle pslunho nvodu. Teka. Jakkoli jin forma zskvn vody je naprosto zbyten ztrta asu, energie a penz.
v blzkosti kad chatov kolonie naleznete studnku nebo pramen s pitnou vodou
- 101 -
ZSKVN POTRAVIN
Abych se vyhnul nejrznjm rozvleklm polemikm a teoretizovn, tak oblbenm v survivalovch prukch, zopakuji pro jistotu n cl. Naim clem je bez ciz pomoci zvldnout dvoutdenn pobyt v stedoevropskch lesch, bez pmho zmrnho kontaktu s civilizac. Take dn pout, ledov pustiny, pralesy i oceny ani msta jim podobn, kam se prmrn nainec za cel ivot vtinou nedostane, ale nm znm a naemu srdci blzk stedoevropsk prostor. Bez ohledu na ron obdob, trnct dn v eskch lesch peijete i s dvoudenn dvkou potravin nesenou v batohu a nouzovou dvkou potravy z kapes taktick vesty. Ob doporuuji v zkladnm vybaven. Je velmi pravdpodobn, e zhubnete pr kilo, ale v dnm ppad vm nehroz, e zemete na alimentrn dystrofii. Jak jsou vak vae monosti, nemte-li zrovna v plnu shodit vaich deset kilo nadvhy? Muste zskvat potravu z vce zdroj, ili zsob nesench sebou, prodnch zdroj, drobnho polnho a lesnho pychu, ppadn drobnmi krdeemi.
NESEN ZSOBY
Jak jsem ji ekl. V taktick vest mte nedotknutelnou zsobu potravy urenou pro ppad krajn nouze a v batohu dv, mon ti celodenn dvky potravin. Plnujete cvinou zimn akci a je vm jasn, e zskvn potravy z prodnch zdroj bude velmi, velmi obtn. Co s tm? Jednoduch rada. V zim, je-li dostatek snhu obvykle nebvaj problmy se zskvnm vody. Nabalte si tedy sebou dehydrovan potraviny. Napklad reklamou propagovan pytlky Dobr hostinec od firmy Maggi. Jeden pytlk v cca. 150 gram, deset pytlk pak v 1,5kg, k tomu jet muste pipotat jednu plynovou bombu na vaen o vze 0,5kg, tj. dohromady 2kg. To je vcelku pijateln hmotnost a pokud ponesete mn vody ne v lt, tak se tato zt prakticky ztrat. No a v nejhorm ppad jsou tu vae zsoby zakopan v tboiti nebo polvka z uloven vrny.
- 102 -
PRODN ZDROJE, POLN A LESN PYCH

Nyn nastal as rozdlit si rok na dv zhruba stejn, diametrln se lic obdob. Obdob relativn hojnosti od ervna do listopadu, kdy nm pole, zahrady, louky, lesy a eky nabzej hojnost nejrznjch zdroj potravy a obdob od prosince do kvtna, kter je charakterizovno citelnm nedostatkem jakkoli prodn potravy. V letnch a podzimnch mscch najdete v sadech, na polch a zhumencch dostatek kulturnch plodin a v lesch ulovte dostatek zve, take survivalov teorie o okusovn list pampeliek, jako i sbru al jsou pouze teorie, bez jakhokoli relnho opodstatnn. Hor situace, co se te prodnch zdroj potravy, je v zim a na jae. Monost zskvn rostlinn stravy lze v zimnch a jarnch mscch opt rozdlit do dvou obdob. Obdob, kdy zem nen pokryta snhem a obdob kdy je zem pokryta snhem. Nen-li zem pokryta snhem, mete se pokusit sbrat jedl hlzy a koeny (nap. leknnu, orobince, rkosu) nebo plody (katany, aludy a bukvice) a na zhumencch obas naleznete nesklizen koloviny (nap. rikovou kapustu, zel a pod.), ale prava tchto rostlin do poivateln formy je asov a technicky pomrn nron a navc si na nich ani moc nepochutnte. Pokryje-li se zem snhem, pak vm zbvaj pouze pky, semena ze iek a liejnky, to je ve. Vcelku deprimujc pedstava, e. ivoin strava je pak v zim omezena pouze na drobn ptactvo, kter u ns zstv pes zimu a lesn zv obecn. Tuto zv a ptactvo je vak teba ulovit, kde a jak, to si probereme pozdji. Jedinou vhodou zimnho obdob je, e pokud skolte vt kus zve (nap. sprkat), mrz vm umon jej uchovn po del dobu. Dal brourkov problm spov v tom, e nejrznj fundovan odbornci pes vivu nm pesn vysluj kolik tuk, cukr, blkovin, vitamn, minerl a bhv eho dalho nae tlo denn nezbytn potebuje. Zapomete na to. Pokud se nkdo domnv, e se pi stravovn sbrem a lovem lze dit pravidly zdrav vivy, a to nezkou, je to nesmysl. Nemte-li s sebou dostatek potravin, a to zpravidla nemte, muste cokoli, co najdete a povaujete za poivateln prost snst, bez ohledu na zdravou vivu, a i tak budete mt neustle hlad. V tomto smru me bt velmi inspirativn moudr nsk pslov, kter k; Snz cokoli, co lt, krom letadel, a uva vechno, co m nohy, krom stolu. Leckdo z vs si samozejm mysl, e je frajer a nkolikadenn hladovka mu neme ublit, mte nesporn pravdu, vae tlo bude t ze tukovch zsob na dluh. Ale me se nedej boe stt, e se tyto tukov zsoby z nejrznjch dvod vyerpaj a i kdy zanete pozdji jst stejn jako ostatn, ve co najdete, prodn stravou tuto ztrtu tukovch zsob nedoenete. Stravovn z prodnch zdroj m dv dleit pravidla, jejich nedodren m obvykle nepjemn dopad na zavac stroj a mnohdy i psychiku. Pravidlo prvn - nenute se do jdla k nmu mte odpor. Vidl jsem adu hrdin, kte se peli o to, kdo sn vc al. Nen podstatn kdo vyhrl, stejn za deset minut nato, a pelo prvn naden, vtina z nich potupn blila nkde v hout. Krom pti al pak pili i o vechnu potravu, co mli v aludku. asem, jak se bude v hlad zvyovat, obvykle hodte nkter pedsudky za hlavu a snte ve, co budou jst ostatn. Nevte, dokumentrn je doloeno nespoetn mnostv ppad kanibalizmu mezi lidmi z nedostatku jin potravy. Pojdn syrovho masa nebo hmyzu je z psychologickho hlediska proti lidoroutstv uinn legrace. Pravidlo druh - vtina pruek vs bude pesvdovat o tom, jak lahodn je lupen nejrznjch bylin nap. pampeliky, ovku apod.. Zkuste se jeden den dret touto radou a veer budete leet skroucen s krutmi bolestmi bicha. Budete tie chroupat devn uhlky z
- 103 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu ohnit, aby jste alespo trochu zmrnili tragick nsledky tohoto nerozumnho experimentu a nsledn bohat prjem vm pak vyist steva lpe, ne dvojit klystr, tak asto citovan ve vejkovi. Bohuel lovk nen krlk, proto mte-li na vbr mezi bramborami a jitrocelem i mezi kukuic a listm kopiv, doporuuje vm, vybrat si ke konzumaci ty plodiny, na n je v aludek pizpsoben a navyknut. Rostlinnou stravu nebudu ji vce rozebrat, kad rozumn lovk v, co je jedl, co snst me a naopak, co by jst neml. Chcete-li si rozit sv vdomosti z botaniky, pak v knihkupectv najdete dostatek vynikajcch encyklopedi s touto tematikou. Je zde pouze jedno dleit pravidlo: Listy rostlin maj jen velmi mlo ivin. Pro vivu jsou nejlep konky, cibule, hlzy, klky, vhonky, kvty a pedevm plody.
Nedvno se mi dostaly do rukou dv skvl knihy Plan rostliny k jdlu z vydavatelstv Granit a Turistick prvodce prodou do kapsy z vydavatelstv Prroda. Vem survivalistm, kte hodlaj experimentovat s prodn stravou, je vele doporuuji. Dal malou kapitolkou jsou houby, pokud jim rozumte a znte je, mohou bt pjemnm doplkem a zpestenm vaeho jdelnku, navc ada jedlch hub roste i v zim. Opt doporuuji, ne se pustte do sbru hub, prostudujte si pslunou odbornou mykologickou literaturu. My si vak nyn budeme povdat o nem zajmavjm a z hlediska vivy efektivnjm, ne je lupen a plsn. Budeme si povdat o ivoin strav, kter je v survivalovch publikacch zatena nejhorm balastem. Z naeho pohledu si rozdlme ivoinou stravu do ty zkladnch skupin. Ptci, teplokrevn ivoichov obecn, studenokrevn ivoichov obecn a hmyz.
PTCI
Nejdostupnjm zdrojem masa na naem zem, a se vm to mon nezd, jsou ptci. K jejich lovu vm sta obyejn zlamovac vzduchovka a bhem chvilky si nalovte dostatek ptk k veei. Pokud mte dobrou muku, mete ranou do hlavy ulovit i baanta nebo holuba. Pouvte-li pro lov vkonnj zbra, napklad malorku s tlumiem, jsou - 104 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu vae monosti, co se lovu ptactva te neomezen. Avak pozor na maso vran, havran a strak, tito ptci jsou mrchorouti, proto je mon jejich maso jst pouze dobe vaen, alespo dv hodiny. Jak jsem ji pedeslal, lov ptk je pomrn jednoduchou zleitost, o to sloitj je vak tepeln prava jejich masa. Divoce ijc ptci maj v tle toti velmi mlo tuku a proto energetick hodnota jejich masa nen nijak zvl vysok. Zeptejte se maminky nebo manelky, jak dlouho trv upeen baanta nebo kachny v troub (a to nemluvm o vrn). Dozvte se, e alespo ti a tyi hodiny. Pokud ulovte jakkoli voln ijc zve a po vzoru filmovch hrdin divokho zpadu se jej budete snait upct nad ohnm, spe ho usute a splte, ne upeete. Navc se vm z nj vytav a do ohn vykape i ta trocha tuku, co mlo to neboh zve v tle. Pach plenho tuku a masa je pak ctit na velkou vzdlenost. Proto maso ptk pipravujte jinmi, efektivnjmi zpsoby, nap. duenm a vaenm. Duen se obvykle provd v Setonov hrnci, tato prava je pomrn zdlouhav a vyaduje urit praktick zkuenosti. J vm proto doporuuji vaen. Vhote ptka do vac vody a vate a vate a vate. I kdy bude po uvaen tvrd jako podeev, mte jistotu, e byl dostaten tepeln zpracovn. Bude-li i pesto maso konzistenc pipomnat podrku, mete snst alespo tepl vvar.
TEPLOKREVN IVOICHOV OBECN

Nedoporuuji lovit a jst maso masoravch zvat, jako jsou liky, jezevci, lasiky a kuny, mohou bt nakaena virem vztekliny ppadn me bt jejich maso napadeno larvami svalovce. Navc jejich maso nen chuov nijak zvl zajmav. Ba naopak. Nebudete-li mt jinou monost, doporuuji jejich maso ped dkladnm tepelnm zpracovnm zabalit do papru nebo ltky a na 24 hodin zakopat do zem, aby se alespo sten zbavilo nepjemnho (zdechlinovitho) pachu a stalo se poivatelnjm. Nedoporuuji lovit a jst maso veravch zvat, jako jsou divok prasata, jeci atd.. Tato zvata mohou bt napadena nejrznjmi parazity, ktermi se me nakazit i lovk. Masoravci a veravci, a se vm to nezd, rdi hoduj na mrinch a jejich maso me bt napadeno trichiny, co jsou larvy stevnho hlsta Trichinella vyvolvajc onemocnn trichinelza (jedn se o parazita lidov znmho jako svalovec). Latentn promoenost zvecch rezervor trichinelzou v prodnch ohniscch se pohybuje v destkch procent - potkani 10 a 70 %, psi 60 a 70 %, medvdi 50 %, liky 30 a 45 %, koky 20 a 30 %, divok prasata 15 a 30 %, prasata domc pouze 4 %, hranostaj 25 %, jeek 7 %. Za poslednch 100 let bylo na dnenm zem esk republiky zaznamenno 19 epidemi trichinelzy. Onemocnlo pes 1000 osob a 50 jich na nsledky choroby zemelo. V poslednm obdob byl vskyt Svalovce stoenho hlen v roce 1985 sedm ppad, v roce 1987 se vyskytlo pt onemocnn v Uherskm Hraditi a dva ppady v roce 1988 na severn Morav. Zatm posledn ppad hlen trichinelzy u lid v echch je jedno onemocnn v roce 1992 v Hradci Krlov. Nejvt epidemie na Slovensku probhla v roce 1998 v obci Valask u Bansk Bystrice, kdy trichinelzou onemocnlo 336 lid (291 mu a 45 en z nich dv thotn potratily). Zdrojem nkazy bylo pozitivn maso ze ty k tomuto elu krmench ps, pidvan do vepovch klobs 1:1. Nejmlad pacient tto epidemie byl tlet, nejstar ml 65 let, jinak onemocnli pevn mui v aktivnm vku, dodrujc mstn tradici zpsobu vroby a kolektivn konzumace psch klobs v tamjm regionu. Z rozshlejch epidemi v Evrop z poslednch let pipomnme rok 1982, kdy onemocnlo v Nmecku asi 400 osob po konzumaci erstvho salmu vyrobenho z vepovho masa. Novji je to pak vce ne 400 obyvatel francouzskch Pyrenej v roce 1998. Ti se nakazili masem kon dovezench z Jugoslvie. Potkem roku 1999 bylo hleno 8 srbskch
- 105 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu emigrant z Londna u kterch se nemoc objevila po konzumaci salmu ze Srbska. V mst vroby pak byla trichinelza prokzna u 50 lid. V severn Itlii se nakazilo v roce 1998 z mstn obdoby tatarskho bifteku vyroben z polskch jatench kon 92 osob. Na pelomu roku 1998/99 jsou popsny dv epidemie v Nmecku. Celkem pi nich onemocnlo 52 lid a spolenm znakem byly uzeniny zakoupen v supermarketech. ast jsou i epidemie v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, Ukrajin, Blorusku i jinde. Trichinelzou se mohou nakazit prakticky vichni savci i ptci. Vzhledem ke kontaktu s lovkem jsou z divoce ijcch a domcch zvat nejrizikovj z masoravch hlavn lika, pes, medvd, ze veravch potkan, prase divok a domc a dokonce z bloravch i k, samozejm pokud lovk konzumuje jejich tepeln nedostaten upraven maso. V literatue je udvna 30% smrtnost trichinelzy.
cysta se zapouzdenou larvou Trichinella spiralis
masivn invaze trichinel ve svalovin
Proto, pokud se odhodlte snst jeka, kter se vm v noci snail vloupat do stanu, doporuuji jej upravovat pouze jedinou metodou - dkladnm vaenm. Proto vechny masoravce a veravce jezte pouze vaen a to nejmn hodinu.
drevokocr uloven vzduchovou pistol Crosman re 4,5mm (nic moc, ale na veei pro jednoho sta) - 106 -
J na zklad tchto zkuenost doporuuji lovit a konzumovat pouze blorav zvata jako veverky, krlky, zajce, srn zv a pod. V ptilenn skupin bez problm za dva veery snte celou srnku (cca.10-15kg masa), ostatn sprkat zv je vak pli velk na to, aby jste ji sndli dve, ne se vm sta maso zkazit. Co se lovu te je zde opt jeden prukov problm. V prukch najdete nepebern mnostv konstrukn dmyslnch past urench k lovu zve. A je zde opt ale. Pi budovn sloitjch past hlukem vydste zv v irokm okol, nadlte velk mnostv neodstranitelnch stop, ztratte mnoho drahocennho asu a podle zkona schvlnosti stejn do pasti chytte akort zvdavho jezevka mstnho hajnho. Z loveckho hlediska je toti lov do past dlouhodobj zleitost a m vznam pouze tehdy, jestlie nemte stelnou zbra a setrvvte-li del dobu na jednom mst, co ovem nen v ppad. Dal nevhodou past je, e jakmile past zve usmrt nebo mu zpsob oteven krvcejc zrann (to se obvykle stv, jak se zve sna vyprostit z pasti), zane bt zajmav pro mouchy a pijdete-li k lovku a za nkolik hodin, pi rann nebo veern kontrole past, me se stt, e se budete muset o maso dlit s ervy. V zim vm naopak lovek zmrzne na kost, take jeho zpracovn bv fyzicky velmi nronou innost. Proto zapomete na lov zve do past, je to naprosto neefektivn ztrta asu. Pesto vm dm jednu radu, jste-li si jisti, e mte alespo njakou anci ulovit zv do pasti, pak s sebou noste mal eleza. Ty veer nastrate na vhodn msto (nap. krli nora, stezka v trv, v blzkosti napajedla a pod.) a propojte se signalizanm zazenm, vyrobenm z va baterky, kolku na prdlo a drt. V noci svtlo rovky uvidte na 500 metr a pro koist si kdykoli dojdete. Jakkoli jin forma lovu do past je jen zbyten ztrta asu. Take budeme-li mluvit o lovu, opt pouijeme jako vtina rozumnch lid stelnou zbra. K lovu drobn zve a ptk vm bude stait obyejn zlamovac vzduchovka nap. nae Slvie 630. Jestlie mte malorku vybavenou tlumiem vstelu, jsou vae monosti prakticky neomezen. Knihy zabvajc se myslivost sice uvdj, e na skolen srn zve je teba zsah stelou s dopadovou energi E(100m) = 800 - 1 000 Jmin, malorka m vak pouze E(50m) = 150 Jmax. Trefte-li vak srnku do oka, ucha nebo krn tepny bude vm tento vkon stait. (Na zabit lovka je teba zsah stelou o hmotnosti cca. 5g s dopadovou energi E = 80 Jmin.) Myslivci obvykle stl brokovmi zbranmi na vzdlenost do 50 metr, kulovmi pak na 100 vjimen 150 metr. Tyto vzdlenosti jsou vak reln pouze pro myslivce, co jsou odbornci s uritou loveckou prax. Pro nelovce nebo stelce, kte nemaj zkuenosti ve stelb na pohybliv cle, je maximln vzdlenost pro efektivn lov kulovou zbran 50 - 75 metr. Proto, nemte-li loveck zkuenosti, nezkouejte ani vy stlet na vt vzdlenost, ance na zsah nen mrn velikosti rizika. Po vstelu se nehbejte, ale vykejte nejmn - hodiny. Tato pauza m dva velmi dobr dvody. Prvn - zaslechne-li kdokoli vstel, zane bedlivji pozorovat prostor, odkud vyla rna. Zaregistruje-li vstel hajn, je mu jasn, kter bije a pjde se porozhldnout po kodn. Neprozradte-li se pohybem, po chvli ho hledn pestane bavit a vzd to. Souasn pi tto vykvac pauze velmi peliv zkoumejte svoje okol v okruhu, kam dohldnete, nejlpe dalekohledem. Nen toti dobr mt pi dnench trestnch sazbch za pytlctv svdky (2 roky v horm ppad a 5 let). Dvod druh - vdy pedpokldejte, e jste zve pouze zranili a ne zabili. V ppad, e zve pouze zrante, vdy kousek popobhne a zjist-li, e nen pronsledovno, zpravidla po nkolika destkch nebo stovkch metr zalehne. Po zalehnut, dky krvcen postupn zeslbne natolik, e nen s to se opt zvednout. Kdy po uplynut bezpenost pauzy opatrn za lovkem vyrazte, obvykle jej podle krvavch stop snadno dohledte a potichu noem
- 107 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu dorazte. lovek si nsledn peneste na bezpen msto, odkud mte dobr vhled, ale je obtn vs zpozorovat a tam si jej v klidu vyvrhnte. Ki a vnitnosti muste samozejm zakopat nebo alespo dobe zahrabat, aby nevyvolaly nedouc zjem. U sprkat zve, jestlie nestlte na krk nebo hlavu, ale na lopatku nebo na srdce, se me stt, e stela projde vnitnostmi a pi penen se vm obsah aludku a stev me vylt do bin dutiny. Proto je z loveckho hlediska dobr sprkatou zv vyvrhnout na mst, kde zhasla. Z bezpenostnho hlediska je to vak znan hazard. Maso bloravc vm ji umouje jin formy tepelnho zpracovn, ne je obvykl vaen. Nejjednodu a nejrychlej zpsob zpracovn masa je v tomto ppad peen. Jak na to? Maso nakrjejte na pltky o tlouce 5-8mm, osolte, peliv naklepejte a na pnvi nebo vloen mezi dva ploch, rozplen kameny dobe propete. Dal sloitj recepty si vymyslete sami. Chyb-li vm fantazie, inspiraci najdete nap. v pruce Zlesck kuchyn od F.A.Elstnera.
STUDENOKREVN IVOICHOV OBECN

Hadi, by, ryby, raci, neci apod. Vechny studenokrevn ivoichy ijc na naem zem mete bez obav jst. Dokonce i maso ropuch je jedl (myslm tm zadn nohy), nikoli vak ke. Kon sekret ropuchy obsahuje halucinogenn derivty pyrokatechinu a indolalkylamin (bufoteniny). Take, ne si dte stehnko z ropuchy i s pkn propeenou kikou, pivate se pevn ke stromu, protoe nejen Red-Bull vm dv kdla. Studenokrevn ivoichov, jsou vak na rozdl od teplokrevnch, dostupn pouze v jarnch, letnch a podzimnch mscch. V zim jsou zalezl v drch a spokojen sp. Studenokrevn ivoichy mete sbrat nebo lovit bez jakhokoli zvltnho vybaven. Hadi Hady chytte do ruky. Zmije (dlka se pohybuje mezi 40 - 80 cm) jsou men ale mnohem chutnj ne uovky (dlka mezi 50 - 150 cm). Uovky, kter se iv rybami a bami jsou i rybinou ctit. Doslova nechutn (nahokl chu, pravdpodobn od konzumovanho hmyzu) jsou slepi (dlka do 30 cm). Ulovenmu hadu uznte hlavu, proznte bicho a vyvrhnte. Nakonec ho sthnte z ke smrem od krku k ocasu. Had je nejlep peen na prutu nad havmi uhlky, nebo smotan na pnvi. Co se te utknut zmij, mne zmije utkla dvakrt a nikdy nebyly nsledky tohoto utknut tak dramatick, jak jsou obvykle prezentovny v zdravotnickch prukch.
I takto me vypadat vae veee, schvln, znte druhov jmno tohoto, u ns ijcho hada ? by by lze tak bez problm chytat do ruky. Nejchutnj jsou skokani. Z ab se j pouze zadn nohy a spodn st zad. Pokud mte dobr aludek, bu petrhnte v plce, horn st zahote, spodn st s nohama sthnte z ke a oistte od zbytk vnitnost, ppadn oplchnte. (Znte pslov; Petrhnu t jako bu - tak o tom to je.) Jestlie svmu aludku
- 108 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu pli nevte a vte, e trhn ab by vm mohlo zpsobit lehkou nevolnost, pak bu netrhejte ale peznte noem ve dvou tetinch dlky trupu, jist sami podle stavby tla poznte kde. Dle pokraujte podle ve uvedenho nvodu. ab stehnka mete jst peen nebo vaen (vynikajc jsou obalovan v trojobalu jako vdesk zek). Ryby Ryby lze stejn jako hady a by chytat ruky tak, ale jednodu a obvyklej zpsob je lov na nvnadu. Nebudu zde vak probrat problematiku rybaen, kter je vem dvrn znm a zamm se na nkter nestandardn zpsoby lovu. Nejjednodum zpsobem je lov na nesteenou nvnadu. Ryby m smysl touto metodou chytat pouze v dob, kdy shnj potravu, co je od rozbesku do cca. 10 hodin a po soumraku. Jak na to. Veer ped soumrakem nastrate vlasce s hky a nvnadou, to ve 10x na jednom nvazci nataenm nap proudu eky. Nem smysl nosit sebou komern vyrbn nvnady, nejlep je, jestlie nvnada pochz z prosted v nm ryba ije a je rybm znma, tj. ervi a hmyz ijc v blzkosti vody, drobn rybky apod. Pprava a nataen jednoho nvazce trv 10 a 15 minut, staen jet mn. Statistick innost jsou dv ryby na deset nvnad. Nen k zahozen nkter z ulovench ryb rozpitvat aludek a podvat se m se iv, me se vm to pt hodit a ryb steva lze druh den pout jako nvnadu. Ve vodch, ve kterch ij hoi (nap. Dyje), pouvm ho pytel. Do starho dravho pytle od brambor nacpte voln seno, slmu, kaprad i cokoli podobnho, nsledn vlote dobe zamel zbytky drbee nebo drbech vnitnost a opt seno. V titi pytle ulote dostaten velk kmen a pytel pivate provazem ke stromu na behu. Nen-li pytel dostaten drav, noem vyrobte nkolik otvor. Na noc pytel utopte v nkter z hlubch tni. Rno jej pak rychle vythnte z vody. Statistick innost je jeden a dva hoi na pt nahozen. Lov na ruskou tpytku. Lov na ruskou tpytku m sv specifika a nedodren tchto pravidel je ve vtin ppad mrhn cennmi vbuninami. Jak tedy na to. Vbuninou lze lovit pouze ty ryby, kter se prv krm, ryby kter le u dna a odpovaj vbuch mon zabije, ale stejn zstanou dole a nevyplavou. Proto nejlep okamik pro lov je rann nebo veern krmen. Poznte je podle vlnc se hladiny vody a rybek vyskakujcch z vody. Lovit vbuninou je efektivn ve vodch o hloubce minimln 3 a maximln 5 metr. V men ne tmetrov vod vm tlakov vlna vbuchu unikne smrem k hladin a udl maximln velk plouchnut. Pokud nlo odplte ve vt hloubce ne 5 metr, ryby zstanou leet na dn a nevyplavou. Nlo mus detonovat asi 1 - 1,5 metru ode dna aby tlakov vlna sevela ryby mezi epicentrem vbuchu a dnem. V survivalovch nvodech se dotete, e sta hodit do vody run grant a mete ryby sbrat do ko. Zapomete na to, je to naprost pitomost. plouchnut grantu pi dopadu do vody ryby vypla a smn mal nlo pak nedoke zabt ryby na vt vzdlenost. Na efektivn lov potebujete alespo 200 gramovou nloku TNT, ale optimln je nlo 0,5 kg TNT s elektrickm detontorem, pak mte spch tm zaruen. Nen na zvadu, jestlie vodu pl hodiny ped odstelem zakrmte zbytky peiva, rotem z obil, kukuice apod.. innost lovu na ruskou tpytku je velmi promnn, od 0 a po 110 kus na jedno nahozen, mnohdy zle opravdu jen na tst. Ppravu ryb nebudu probrat, je tak jednoduch, e jakkoli popis by bylo mono oznait za hrub pohrdn va inteligenc. Pesto vm dm pouze jednu malou radu. Peen masa a tm i ryb je dobe a daleko ctit. V dalek Rusi jsem se nauil jeden recept. Do hrnce dejte vodu, hodn soli a octa (na litr vody polvkovou lci soli a litru octa), ppadn pidejte koenovou zeleninu. Ve uvete do mrnho, opakuji mrnho varu, vlote rybu nebo ryby a lehce cca. 10 minut povate. Po uvaen rybu velmi opatrn, opakuji velmi opatrn
- 109 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu vyjmte a mete jst. Vichni, kdo takto upravenou rybu okusili, se tvili nramn spokojen. Raci Raci se chytaj do ruky nebo do st. Na dn potoka rozthnte s a do jejho stedu polote zasmrdl drbe vnitnosti. Pokejte pl hodiny a s rychle vythnte. Ale upmn, dky industrializaci jsou raci v na zemi tm vyhubeni a je jen velmi mlo potok, kde jet ij. Pokud jich nenachytte ko, moc se nenajte. Raci se pipravuj tak, e je cel hodte do slan, vrouc vody a vate tak dlouho, a dostanou barvu peplen cihly. Z vaench rak se j pouze maso z klepet a dva mal vleky sval z ocasu. Z jednoho raka zskte asi polvkovou lc chuov vynikajcho masa. neci O sbrn nek asi nelze vst sloit intelektuln debaty, i velmi rychlho neka doke chytit mentln naruen k zvltn koly. Co se te ppravy, za nejvhodnj povauji tento recept. Nasbran neky pelijete vac vodou. Po chvli je vythnte z vody a vytrhnte nohy i s vnitnostmi z ulit. Noem strhnte z nohy vnitnosti a sliz. Oitn nohy dejte vait do osolen vody. Je naprosto jedno, jak dlouho je budete vait, stejn zstanou tuh jako houev. Proto pokud nemte zoufal hlad, vykalete se na neky, slimky a podobnou hav, vsledn efekt za to nestoj.
HMYZ
Opt se musm zmnit o prukch, kter ns pesvduj o vivn hodnot hmyzu a jednoduchosti jeho lovu. Nepoprm vak, e hmyz je pravdpodobn nejpitomj forma ivota, kterou meme pi naem pobytu v prod konzumovat.
fotka hmyzch pochoutek od Uliho, kterou podil kdesi v Bangladi Pro demonstraci neefektivnosti lovu hmyzu si udlejte jednoduch pokus. Vyrazte kamkoli, vezmte jakoukoli zbra a ulovte cokoli jedlho. Do plhodiny ulovte nejmn holuba nebo pt vrabk, ppadn rybu. Zvate v lovek. Nyn si vezmte njakou ndobu - 110 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu a puste se do sbru jedlho hmyzu. Jedl hmyz jsou aly, bl larvy hmyzu ivc se tlejcm devem, larvy vel, vos, sr a melk, mravenci a kobylky. Pokud jsem na cokoli jedlho zapomnl, seberte to taky. Kdy budete opravdu dob, tak nasbrat hmotnostn stejn mnostv jedlho hmyzu vm bude trvat nejmn cel dopoledne (samozejm pokud ddovi nevyberete vel l). J osobn jsem nikdy neml takovou nouzi, abych byl nucen konzumovat hmyz. Experimentln jsem ochutnal larvy vel a smaen aly. Larvy vel, jsem jedl syrov a zaiva. Chuov pipomnaly mln nasldl flusanec, kter se vm hbe v puse, nic moc. Smaen aly pipravte nsledujcm zpsobem. Brzy rno, po detiv noci, posbrejte na trvnku vylezl aly deovky. Peliv je vyperte ve vod, osmate v rozplenm tuku, stejn jako bramborov hranolky a posolte. Chutnaj jako hranolky, kupou jako hranolky, akort mezi zuby vm navc bude vrzat hlna. Chcete-li tedy experimentovat s entomofagi (konzumace hmyzu), nemm nic proti. Odbornci, entomofgov kaj, e hmyz lze jst syrov (i zaiva) nebo tepeln upraven. J pece jen doporuuji tepelnou pravu, zda to bude vaen, peen nebo smaen nechm na vs. Pokud si vak nebudete vdt rady a nechcete riskovat, e se vm pi jdle oto aludek, doporuuji recept, kter mi poradil dlouholet ptel, zkuen broukorout Uli Leichtl (instruktor vcvikovho stediska jednotek zvltnho uren - SRN). Tento recept je vhodn zejmna pro zatenky a slab aludky. Tak tedy, nachytejte hmyz, kter povaujete za jedl, nasypte do kastrolu s poklikou, zalijte trochou vody a v pe zahubte aby vm pi pprav neutkal z peke. Nsledn jej nad mrnm plamenem prate tak dlouho, a se bude pi drcen rozpadat na such prek. Pak jej najemno rozdrte. Tuto dr nasypte do vody a cca. 10 minut povate. Na zvr vvar zfiltrujte pes pltno (kapesnk, ponoku), v pltn zstane mechanick odpad (krovky, nohy, kdla) a vsledkem bude pomrn vydatn proteinov polvka, kterou si mete podle vlastnho gusta dosolit a dochutit. Peji vm dobru chu.
Nechci vs ani sebe dle moit nejrznjmi kuchaskmi recepty, jak udlat z nieho nco, kter jsem za dvacet let posbral, ale doporum vm dv zajmav kneky, kter by vs mohly inspirovat. Prvn je brourka Zlesck kuchyn od F.A. Elstnera, kter vyla v roce 1991 a druh Pruka pro przkumnky vydan v roce 1990, ob pruky vydalo nakladatelstv Nae vojsko.
- 111 -
DROBN KRDEE
O polnm pychu jsem se ji zmnil. Z hlediska vivn hodnoty jsou pro ns nejzajmavj brambory, kukuice, koenov zelenina, koloviny a vechno ovoce. Zvlt na velkch polch nebo ve velkch sadech je dov kilogramov ztrta v celkovm objemu ztrt zanedbateln. Pamatujte si, vlastnk zhumenku, jen byl oloupen, toto pozn pedevm podle kod, kter po sob zanechte. Jste-li nuceni zskvat potravu polnm pychem, nemuste po sob zanechat spou jako divok prasata. Jestlie nic nepokodte a nebo viditeln nesklidte velk mnostv rody, majitel to obvykle ani nepozn. No a zbvaj nm krlci a slepice. Navtvte-li n krlkrnu nebo kurnk, majitel to obvykle velmi rychle zjist. Proto se nesnate drobnho chovatele jet navc natvat tm, e si lupem zskanho krlka budete pci za humny jeho stodoly. Vezme na vs vidle a j s nm souhlasm. Take, kdy v noci navtvte n krlkrnu, pesute se dostaten daleko aby jste vn penky nejitily nervovou soustavu okradenho chovatele. Mon o tom ani nebudete vdt, ale na roni mete mt chovnou samici Kastorexe, nositelku nkolika tuzemskch i zahraninch ocenn. Zmrn jsem vynechal psy a koky. Podle mch zkuenost se kad kluk, jezdc na vandry nebo zajmajc o survival pokouel psa nebo koku jst. Take monost jejich konzumace je soust veobecnho povdom kadho lovka a nen teba tuto zleitost znovu omlat. Vejce. Pokud jste je nevythli slepici pod zadkem, tak je jezte jedin dobe tepeln upraven, tj. vaen alespo 10 minut. Kdy u hovome o drobnch krdech, zmnm se jet o rekreanch objektech. Prakticky ve vech brourkch jsou vele doporuovny nvtvy chat a rekreanch objekt jakoto potencilnch zdroj potravin a vybaven. Najdte si proto trochu asu a projdte se mimo zimn msce po kterkoli chatov nebo zahrdksk kolonii. Vsadm se, e si budete pipadat jako pod mikroskopem. Jakmile se v kterkoli tuzemsk chatov kolonii objev ciz lovk, me dt krk na to, e jej nkdo peliv sleduje. A nemylte se, existuj i chatai a chalupi dchodci, kte trv na chat tm cel rok. Napklad mj otec. Take, zapomete na tyto hloup nvody, je to ta nejlep cesta, jak se dostat kvli plechovce vepovho ve vlastn v za 30,- K do registru vykrada chat. V letnch mscch zskte na polch a zhumencch dostatek potravin, kter svoj kvalitou daleko ped ji zmiovanou konzervu a s podstatn menm rizikem. Co se te zimnch msc, je situace o nco lep. Chatai a chalupi a na nkolik mlo vjimek sed doma v teple svch byt. Navtvte-li vak nkterou z relativn dostupnch a bezpench chat, neznamen to, e v n najdete sp plnou vybranch lahdek francouzsk kuchyn a v lednici basu dobe chlazenho ampaskho. Sm na chatu jezdm a vm, co v n pes zimu nechvm. Krom flaky petroleje, pixly Biolitu, zbytku ztuchl mouky, trochy soli a cukru tam nic jinho k jdlu nenajdete. Take suma sumrum, nvtvy rekreanch objekt na zem na republiky jsou velmi riskantnm poinem s nejistm vsledkem. Jedin dostaten pdn dvod pro nvtvu chaty je ppad, kdy potebuje krtkodob (tebas jen na nkolik hodin i noc) zskat urit zzem. Pro pklad. Pi pechodu eky Jihlavy pod Templtnem se pod vmi prolom led a vy se vykoupete, venkovn teplota se pohybuje mezi -10C a -20C. Jestlie se velmi rychle neusute nebo nepevlknete, pak vm hroz smrt z podchlazen. Ano, te nastal dvod pro navtvit prvn roubenku, kterou po cest potkte. Riziko z podchlazen je podstatn vt ne riziko prozrazen. Jakmile se vm poda dt se dohromady, uvete chatu do pvodnho stavu, tak jak vypadala ped va nvtvou, pelivji ji vystkejte jakmkoli
- 112 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu aromatickm sprejem, kter najdete a tie z n vypadnte. Po cest (nap. ve snhu) se snate zlikvidovat veker stopy, kter by jen nastiovaly, e jste chatu navtvili. Zvrem je jet teba ci jednu zsadn vc. Vylupovn rekreanch chat kvli pr rezavm konzervm s prolou ivotnost je naprosto zbyten riziko. Jako zzem vm maj a mus slouit pedevm pedem pipraven tboit. Tboit jsou umstna v bezpenm, vm dobe znmm prosted, mte zde uloeny zsoby potravin a jejich nvtvou prakticky nic neriskujete, naopak, dobr znalost mstnho prosted a podmnek hraje z psychologickho hlediska ve v prospch.
- 113 -
KOMUNIKACE
Doba polnch telefon s velkm ervenm npisem; POZOR NEPTEL NASLOUCH! je neodvratn pry. Veker dnen i budouc komunikace probh a bude probhat pomoc radiovho spojen. Samozejm, bhte-li po lese sm, tak je otzka radiokomunikace (snad mimo mobilnho telefonu) tm bezpedmtn (to tm vysvtlm pozdji), jestlie vak operujete ve vt skupin a nedlte nic moc neleglnho, me bt run radiostanice (tzv. ruka) vbornm pomocnkem.
MOBILN TELEFONY
Co se te mobilnch telefon maj dv vhody, vichni je znte: Prvn - mobiln telefon m v na republice tm kad, take se jm lze dovolat prakticky kdykoli, komukoli, kamkoli (podle statistik je esk republika dajn na prvnm mst na svt v potu mobilnch telefon na poet obyvatel). Druh - cel republika (alespo podle televiznch reklam) je pokryta signlem a pokud jej irou nhodou nemte, sta vylzt na nejbli rovinku nebo kopeek. Z uvedenho vyplv jedna velmi dleit, pozitivn vlastnost mobilnho telefonu - lze jm pivolat pomoc, znte to; Integrovan zchrann systm 112, Hasii 150, Zchrann sluba 155, Policie 158, Krizov centrum - linka dvry 224 923 255, v psychoanalytik, vae domina, maminka atd.. S ostatnmi vlastnostmi mobilnho telefonu je to bohuel hor, jsou to pevn nevhody: Prvn - mobiln telefon je bez diskuse provozn nejdram zpsobem komunikace. Druh - veker provoz veden v sti mobilnch opertor je trvale monitorovna bezpenostnmi a zpravodajskmi slokami, take sta jedin podezel slvko a cel v rozhovor bude nahrn, vetn toho odkud jste volali, komu jste volali a jak dlouho jste volali (oficiln se veker data o hovorech uchovvaj z dvodu ppadnch reklamac vytovn hovornho). Tet - zapnut mobiln telefon neustle komunikuje v sti GSM s nejblimi vyslai BTS (Base Transceiver Station) a proto jej lze prakticky kdykoli lokalizovat a trvale sledovat s pesnost dov nkolika set metr v ternu a nkolik destek metr ve mstech (m hust je s vysla BTS tm je lokalizace snadnj). A pokud o vs projev zjem bezpenostn sloky, tak ty vs dky zazen Agta (v podstat se jedn o mobiln BTS vysla) dok sledovat s pesnost na metry. (Izraelsk armda a tajn sluba MOSAD v boji proti palestinskm teroristm experimentuje s upravenmi protitankovmi zenmi stelami, jen se navdj na signl mobilnho telefonu, klidn i v jedoucm vozidle. V hlavici stely je mal BTS vysla, kter vysl impulsy dotazu, hledan mobiln telefon mu odpovd a na tuto odpov se stela automaticky navd.) Data o pohybu telefonnch stanic se trvale zaznamenvaj a po uritou dobu archivuj, take lze snadno zptn zrekonstruovat pohyb sledovanho telefonu vetn osob (majitel mobilnch telefon), kter se v blzkosti sledovanho mobilnho telefonu nachzely. Co z toho veho vyplv. Vyrazte-li si na rodinn vlet z Bedichova na Snku, tak je jedno zda sebou mobil nesete i nikoli. Vyrte-li vak na nkolik dn do ternu a mte nepjemn pocit, e by vae innost mohla bt bezpenostnmi slokami nesprvn chpna, zapomete svj mobil na tchto pr dn u ptelkyn, ptele, v uplku v prci nebo u nkoho z rodiny.
- 114 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Tolik o mobilnch telefonech a nyn si probereme nco zajmavjho a tm jsou run radiostanice - ruky. Ze veho nejdve si probereme jednotliv, pro provoz obanskch radiostanic povolen frekvenn psma.
RUN RADIOSTANICE
Psmo KV - 27Mhz / radiostanice CB (Citizen Band) (provoz povolen na zklad GP-9/1995 a GL-22/R/2000) Pro CB stanice je vyhrazeno kmitotov psmo 26,565 a 27,405Mhz s maximlnm povolenm vkonem 4W. CB psmo je rozdleno na 80 kanl 26,965 - 27,405Mhz pro 1 a 40 kanl a 26,565 - 26,955Mhz pro 41 a 80 kanl. Nkter kanly jsou na zklad vzjemn (nepsan) dohody pedureny pro: 1 kanl - na nm se jednotliv radist svolvaj, ne pejdou na jin pedem smluven psmo. 9 a 19 kanl - je nouzov kanl a slou k pivoln pomoci, vtinou je trvale monitorovn zchrannmi slubami nebo polici, je jakousi obdobou telefonnho sla 112. 10 kanl - slou idim kamionov dopravy d se ale ci, e jej vyuvaj i ostatn idii, pedevm jeho odposlech. idii se zde vzjemn informuj o dopravn situaci, radarech, policejnch razich proti idim apod.. 24 a 25 kanl - na tchto kanlech je povolen penos digitlnch dat. Dosah CB stanic je velmi promnn a zvis na mnoha faktorech, poas nevyjmaje. Nejvt dosah maj pevn stanice s dobrm antnnm systmem, obvykle nkolik destek kilometr. Mobiln stanice (automobiln, lodn atd.) maj dosah do deseti kilometr. Run stanice (ruky) maj v bnm ternu dosah maximln ti kilometry. Psmo UKV - 446Mhz / radiostanice PMR (Public Mobil Radio) (provoz povolen na zklad GP-28/1999 a GL-3/R/2000) Pro PMR je vyhrazeno kmitotov psmo 446,0 a 446,1 Mhz s kanlovm odstupem 12,5kHz. Antna mus bt integrln soust zazen a efektivn vyzen vkon nesm peshnout 500 mW. PMR psmo je rozdleno na 8 kanl. Jak ji vyplv z nzvu Public Mobil Radio jsou radiostanice PMR pouze mobiln penosn (ruky). V bnm ternu maj dosah okolo t kilometr. 7 kanl je monitorovn horskou slubou a slou je k pivoln pomoci 8 kanl je monitorovn vodn zchrannou slubou Jablonec nad Nisou
PMR radiostanice Hoffer SP 3380 EU se soupravami hands-free a nabjekou akumultor
- 115 -
Ostatn pro provoz obanskch radiostanic povolen frekvenn psma (provoz povolen na zklad GL-16/R/2000 a GP-5/94) Mimo ve zmnnch, dvou nejrozenjch psem pro CB a PMR existuje jet dal, mn pouvan, pro provoz runch penosnch radiostanic povolen frekvenn psma. psmo VKV - 34Mhz (4 kanly) s maximlnm povolenm vkonem 1W psmo VKV - 45Mhz (6 kanl) s maximlnm povolenm vkonem 1W psmo VKV - 80Mhz (8 kanl) s maximlnm povolenm vkonem 1W psmo VKV - 170Mhz s maximlnm povolenm vkonem 1W a 5W psmo UKV - 450Mhz s maximlnm povolenm vkonem 1W a 5W Co se te radiostanic nebudu vm doporuovat ani psmo, ani vrobce. Dvod je jednoduch, kad psmo m svoje vhody a nevhody. Radiov vlny o ni frekvenci (27Mhz, 34Mhz, 45Mhz, 80Mhz) se umj trochu ohnout a proto se lpe v ternu, jejich nevhodou je vy citlivost na prmyslov a atmosfrick ruen. Vy frekvence (446Mhz, 450Mhz) se odrazem a proto jsou vhodn do mstsk zstavby (naopak obtn pronikaj pes ternn pekky kopce, les apod.), jejich velkou vhodou je, e nejsou citliv na prmyslov ruen a proto poskytuj kvalitn signl bez ruen a um. Co se te dosahu, vechny run radiostanice umouj kvalitn komunikaci na vzdlenost do t kilometr, vc od nich neekejte (v otevenm ternu pi pm viditelnosti je dosah samozejm vt, me doshnout dov destek kilometr).
CB radiostanice ALLAMAT 27 pro psmo 27Mhz, PMR radiostanice Mikrotalk pro psmo 446Mhz a radiostanice ICOM E90 pro provoz v ostatnch obanskch psmech Pestoe nechci upednostovat dn frekvenn psma (jak jsem ji ekl, kad m svoje vhody a nevhody), doporum vm nkter zkladn pravidla, ktermi by jste se pi nkupu radiostanic mli dit. - 116 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Prvn - je dobr, um-li radiostanice pracovat (vyslat i pijmat) na nkolika frekvennch psmech (dvody byly ji zmnny). Druh - radiostanice by mla umoovat pipojen externho sluchtka a mikrofonu, ppadn hands free soupravy. Dvod je jasn, komunikace pes reproduktor je pomrn hlasit, co je v nkterch situacch krajn nedouc, dalm pdnm dvodem je obslun komfort. Tet - radiostanice by mla umoovat pipojen extern antny. To vm umon z jakkoli ruky vytvoit na vyvenm mst zkladnovou stanici s dosahem nkolikansobn vtm ne je dosah s pendrekovou antnou, kterou pouvte pi pohybu. tvrt - je dobr, m-li radiostanice vstup pro napjen z externho zdroje, nap. akumultoru vozidla, transformtoru apod. Pt - radiostanice by mla bt vybavena scannerem (reim SCAN). Scanner vm umon monitorovat radiov provoz na frekvennm psmu kter pouvte a ppadn zjistit, e ve vaem okol je nkdo, kdo by mohl vai komunikaci odposlouchvat. est - radiostanice by mla mt voliteln vkon vyslae (u CB obvykle 1W a 4W). Dvodem je prodlouen ivotnosti bateri a snen dosahu a tm i zmenen monost odposlechu. Jste-li ochotni do vaeho radioelektronickho vybaven investovat vt penz, doporuuji vm podit si radiov scanner vybaven inverznm descramblerem (nap. Alinco ada DJ, Yupiteru ada MVT, Trident TRX-100XLT atd.). Inverzn descrambler vm umon monitorovat provoz v radiovch stch s "primitivnjmi" utajovai hovoru (nap. policejn radiostanice pracujc v psmu MB 80Mhz). Na zavdn systm Pegas/Matra, pracujc na frekvenci 380-385 a 390-395Mhz (digitln penos dat, modulace GMSK Gaussian Minimum Shift Keying), vak bohuel obyejn inverzn dekodr nesta. Radiov s Pegas/Matra je obdobou st GSM (Global System for Mobile Communication), kterou vichni jist z praxe znte, pouv ji v mobiln telefon. Systm pracuje s pulzn tystavovou fzovou modulac (tystavov klovn s kvadraturovm fzovm posuvem QPSK) (v Mate je ifrovn komunikace eeno stejn jako v mobilnm telefonu tj. kombinac SIMky a IMEIe). Hovory jsou ifrovny 32 bitovm kdem mnitelnm za provozu, datov penos me bt ifrovn 4, 8 a 16 bitovm kdem (zatm se pouv 8 bitov ifrovn). Toto ifrovn lze samozejm stejn jako ifrovn v sti mobilnch opertor pomoc specilnho, nikoli vak nedostupnho hardwaru a softwaru rozbt. Ta patn zprva je, e "zatm" toto nelze provdt v relnm ase a potebn vybaven v dnm ppad nenacpete do batohu (podrobnosti najdete na internetu nap. na velmi zajmavch strnkch: http://www.ha.cz, http://www.id2.cz/) Take moc nevte tvrzen prolhanch ministr vnitra a jejich Matrou dobe podplacench poradc, kte se sna nkolikansobn pedraen nkup zdvodnit tm, e jej provoz nejde odposlouchvat (cena projektu k roku 2003 peshla 6 miliard K a to se jedn pouze o zkladn s, cena jednoho mobilnho telefonu je 60 000,- K a adapter pro pipojen do vozidla stoj dalch 60 000,- K). Kadmu, i mn technicky nadanmu lovku je jasn, e kadou ifru lze rozbt, je to jen otzka technickch monost, voln peloeno - penz a historie je toho jasnm dkazem. S Pegas/Matra je v podstat zjednoduenou variantou st mobilnch opertor GSM a vy sami jist dobe vte, e mobiln telefony odposlouchvat lze a to velmi dobe. Koneckonc na politickou scnou kad dva, ti msce ots afra, kde si nkter z poslanc nebo sentor stuje na odposlech svho mobilnho telefonu. (Na internetu lze nalzt celou adu firem, i tuzemskch, nabzejcch prodej zazen pro odposlech mobilnch telefon, cena se pohybuje od ticeti tisc nahoru.)
- 117 -
Na fotografii je relativn dostupn pracovit, na kterm lze bez problm monitorovat jakkoli radiov provoz, opakuji jakkoli radiov provoz, digitln nevyjmaje. Skld se ze spektrlnho analyztoru RHODE & SHWARZ FSP s rozhranm RS232 (pro ukldn naskenovanho signlu na harddisk), signlnho genertoru RHODE & SHWARZ SML 01 pro simulaci a kalibraci vysokofrekvenn sti, kontrolnho osciloskopu Tektronix TDS 3012B a potae. Software pro nabourn se do alogaritmu A5 najdete na hackerskch strnkch zabvajcch se dekdovn (nap. http://www.anu.edu.au/mailarchives/link/link9912/0138.html, http://jya.com/crack-a5.htm atd.). Malm problmem tohoto zazen je vak jeho cena, ta se pohybuje okolo jednoho milionu korun. Co kte, e odposlech policie je nelegln. Ano, podle tuzemskch zkon mon je. A vy snad souhlaste se zkony, kter umouj bezpenostnm slokm aby vs odposlouchvaly kdykoli se jim to zlb, avak vm neumouj se tto sttn zvli brnit (podle platnch zkon nesm adov oban esk republiky bez povolen povat utajova hovoru). J tedy ne. Kdy me stt zlovoln vytvet zkony, kter naruuj moje soukrom a to v pmm rozporu s stavou, mm j morln prvo sledovat toho kdo moje soukrom naruuje. Howgh, I have done. No a pes Big Bluff jmnem Pegas/Matra jsme se dostali k dalmu dleitmu bodu radiov komunikace a tm je utajen. Pro utajen? Vechna radiov psma jsou prbn monitorovna bezpenostnmi slokami (vidte, u ns zase pehuj) a v ppad, e se njakmu UIDovi od odposlechu bude zdt vae komunikace podezel, nahraje ji samozejm k pozdj analze. Proto vae komunikace mus obsahovat minimum pouitelnch informac, respektive dn pouiteln informace. Nyn si zde probereme nkolik zkladnch pravidel, jim by jste se pi radiov komunikaci mli dit. Pravidlo prvn - minimalizujte komunikaci na co nejkrat dobu, a pokud nemte nic dleitho tak mlte, tzv. radiov klid. Mete-li komunikovat vizulnmi signly pouvejte
- 118 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu je. Rdio pouvejte jako posledn monost v ppad, e jin metody komunikace nelze pout. Kdo z vs byl na vojn, jist si vzpomenete na len pedpis Spoj 4-1, kde byla popsna pravidla radiovho fonickho provozu. Pro ty, kdo to nezaili a chtj si udlat jakousi pedstavu o komunikaci podle vojenskch pedpis v praxi, popi jak takov komunikace zpravidla probhala: Stl, stl, stl, zde jma, jma, jak m slyte. Jma, jma, jma zde stl, stl, opakujte, vidm vs na pt slym na nula. Stl, stl, stl, zde jma, jma, zapotm pro doladn. Jeden, dva, ti, tyi, pt, . Jma, jma, jma zde stl, stl, nerozumm, zapotejte pro doladn. Tmto zpsobem probhala komunikace tak dlouho, dokud v nkter radiostanici nedoly baterie nebo se radista psychicky nesloil. Take, pesn takhle to vypadat nem. Pravidlo druh - ifrujte svoji komunikaci. Nemte-li radiostanici vybavenou ifrtorem nebo digitlnm maskovaem ei (a tu vtina z vs, pokud nechcete poruovat platn zkony nem) pak muste dodrovat nkter bezpenostn pravidla. Ne se pustte do jakkoli radiov komunikace, tak se pr tdn poflakujte po sdlench kmitotech amatrskch psem a poslouchejte jak se bav zkuen radioamati. Zprvu mon nebudete pli chpat, ale dn strach, asem se do toho dostanete. Pak postupn zante monitorovat komunikaci technickch slueb, stavebnch firem, taxisluby, energetickch zvod apod. a snate se zvldnout jejich styl konverzace. Jakmile zmknete jejich slovnk, snate se na svch akcch pouvat stejn vrazy a obraty, jak jste odposlechli. Pokud se nkdo napchne na v kanl a bude poslouchat rozhovor typu; Josef, poli mi sem jet jednu japonku betonu a ukrajince s pivem. tak jej to po chvli pestane bavit. Jestlie vak zanete komunikovat vojenskm kdovm argonem (nap. podle Obrazu 238, tabulky HT-7 apod.) Masiv, Artu, Boena 30, David 200. Tak si bute jisti, e budete mt hodn poslucha, kte si peliv nahraj vekerou vai komunikaci. Pamatujte, debiln komunikace a pivu a cementu nikoho nezaujme, jakmile vak zanete zjevn zmrn pouvat neobvykl slovn obraty a vrazy, logicky si kad polo otzku, pro to dotyn dl, pravdpodobn pro to, e chce ped posluchai nco skrt, proto, e pch cosi nekalho. Pravidlo tet - pouvejte kryc jmna. Klidn a terem ltaj Pepov, Honzov, Jirkov, Milanov, hlavn vak a to nejsou vae skuten jmna. Nejlep zkuenosti mm se jmny zanajc stejnm psmenem jako vae skuten jmno. Napklad jmenujete-li se Michal me bt vae kryc jmno Mirda, Mla apod. Dal variantou jsou jmna stanic (nikoli obsluh) nap. ji zmnn Pepa, Honza, Jirka atd. No a m bych povdn o radiov komunikaci uzavel, asi varovnm. Ne cokoli do teru plcnete, dobe to zvate. By jste relativn anonymn mte mnoho stejn relativn anonymnch poslucha. Jestlie vak dky neopatrnosti pi komunikaci tuto svoji anonymitu narute, stv se z vs, na rozdl od vaich poslucha, konkrtn osoba na kterou lze ukzat prstem.
- 119 -
ZDRAVOTNICK PPRAVA
Pi vaich outdoorovch a survivalovch aktivitch, cht necht, utrte nepebernou plejdu drobnch civilnch porann. Sami jste ji mon zaili, e veern itn a pelepovn odenin, drobnch eznch ran a poplenin vm zabralo i pl hodiny (ne, nen to nic neobvyklho i m se to stv). Me vak tak dojt k situaci, kdy vae zrann budou tak zvan, e bude nutn profesionln zdravotnick pomoc, avak tato pomoc nebude v danm okamiku k dispozici. Pak budete okolnostmi nuceni, bude-li chtt zstat naivu, nebo zachovat ivot jinm, provdt lkask kony, kter by jste za normlnch situace pravdpodobn nikdy neprovdli. My si v tto kapitole probereme jaksi zdravotnick minimum z pohledu survivalu (minimum proto, e tato problematika je tak rozshl a sloit, e by vydala na samostatnou knihu). Pozor, toto survivalov pojet zsad prvn pomoci je v mnoha ohledech odlin od bnch civilnch pravidel. Zsadnm rozdlem mezi civilnm a survivalistickm pstupem je, e civiln pojet vychz z pedpokladu, e se zrannmu dov bhem nkolika destek minut dostane kvalifikovan lkask pomoci, avak z pohledu survivalu si muste vystait sami a jedin pomocn ruka, kterou mte k dispozici je ta u vaeho ramene. Nebudu zde popisovat obecn znm zsady prvn pomoci, techniky oetovn nemocnch, obvazovn bnch porann a poplenin, fixace zlomenin apod.. Tyto vdomosti by mly bt soust intelektulnho vybaven kadho, opakuji kadho normlnho lovka. Znalosti nad tento rmec jsou vak ji velmi individuln zleitost. Jin m holi, jin eznk a jin veterin. Nicmn nikdo vm nebrn v tom, abyste si svoje znalosti studiem odborn lkask literatury dle prohlubovali. Dle zde nebudu rozebrat problematiku lkrniky, tuto zleitost jsem rozebral v kapitole Vybaven - lkrnika. Nejprve si probereme zkladn pile prvn pomoci v poli:
1. PRVOTN OETEN
a
2. RESUSCITACE
Kolaps Ovte reakce (Prvotn oeten bod 1)
Zrann je pi vdom a na vae podnty reaguje (Prvotn oeten bod 2a)
Zrann je v bezvdom a na vae podnty nereaguje
Zrann dch (Resuscitace bod 2b a bod 3a)
Zrann nedch (Resuscitace bod 3b)
Zrann m pravideln hmatn tep (Resuscitace bod 4a)
Zrann m nehmatn tep (Resuscitace bod 4b)
- 120 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu V krajnm ppad se mete dostat do situace, kdy ped vmi bude leet zrann, kter je v bezvdom, nedch, m nehmatn tep a zjevn ztratil velk mnostv krve. V takovto situaci budete muset provst prvotn oeten a resuscitaci soubn. Pro? M-li rann pokozenu nkterou z tepen (krn, pan, stehenn) a souasn je v bezvdom, nedch a m nehmatn tep, zahjenm nepm mase srdce (KPR - kardiopulmonln resuscitace) jej vykrvte jako prase na zabijace. A naopak budete-li se pli dlouho vnovat krvcen, me bt za chvli pozd na zahjen ken. Proto jsou prv velk krvcen a nsledn hypovolemick a hemoragick ok jednou z hlavn pinou okamitch mrt. Nyn si teoreticky probereme postup prvotnho oeten a resuscitace. Spolu s ptelem lete na hran lesa, pozorujete krajinu pod sebou a klboste o bnch peripetich sexulnho ivota. Prv se zvedte k odchodu, kdy najednou uslyte svist a zvuk kulky, jak tup plcne do masa a nsledn hluk vzdlenho vstelu. V ptel se hrout na zem a vy mu chcete a pedevm muste pomoci. Le ped vmi na zemi a nejev znmky ivota (ok, mdloby, bezvdom apod.). (Ne, nebojte se, nejsme ve vlce. To si vs jen protekn, svten lovec, tuctov podrtaka z ministerstva zemdlstv spletl s tulenm. e u ns tulen neij! No j to vm, vy asi taky, ale on ne.)
PRVOTN OETEN
1. Prvn co udlte je, e s nm zatesete, citliv jej profackujete, oslovte ho, ppadn mu polote jednoduchou otzku, nap.; Co se ti stalo, vole? Nabude-li zrann na zklad tchto vnjch podnt vdom, ovte ppadn zajistte prchodnost dchacch cest a zkontrolujte krn pte. Nsledn ovte kvalitu dchn a ventilace (pneumotorax, hemotorax). Zabezpeen dchacch cest m vdy nejvy prioritu. Ze vech mrt zpsobench porannm hrudnku 25% osob zeme nevyhnuteln, ale 75% by mohlo bt zachrnno dobe provedenm prvotnm oetenm. Jakmile zabezpete dchn, zkontrolujte krevn obh a krvcen. Cvn a iln krvcen mus bt zastavena co nejrychleji. Na zvr provete jednoduch neurologick vyeten, zjednoduen eeno, ovte zda rann nem porannou hlavu. M-li zrann penetrujc steln porann hlavy a je pi vdom m 88,5% anci na peit, reaguje-li pouze na podnty nebo trp nevolnost m 66,7% anci, reaguje-li pouze na bolest m 20,9% anci a pokud na dn podnty nereaguje nebo je v komatu udlejte mu kek na elo a rozlute se nm tichou modlitbou (mte-li na ni as). Na zklad tchto jednoduchch vyeten jste podle krvcen nebo chovn rannho schopni odhadnout, kter st tla byla poranna a rmcov posoudit vliv zrann na zkladn ivotn funkce. Znte to - klasick filmov hlka; Je to dobr, to peije.
2a.
Od zatku oeten muste s rannm mluvit. Jestlie rann komunikuje, me to naznait stav dchn a prokrven mozku. Aby byl zrann schopen komunikovat, mus mt prchodn dchac cesty, dostaten objem vdechovanho vzduchu pro tvorbu ei a pimen prokrven mozku, aby chpal co kte a ppadn na vae otzky odpovdal.
RESUSCITACE
Me se vak stt, e ve neprobh tak hladce, jak je popsno v pedchozm odstavci a zrann je v bezvdom, nedch a m nehmatn tep. V tom ppad muste neprodlen zahjit resuscitaci. Pi oivovn muste nejprve zabezpeit krevn obh a nsledn dchn, teprve a jsou zabezpeeny tyto zkladn tlesn funkce mete pokraovat v prvn pomoci a - 121 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu ppadn druhotnm oetenm. Stroh vojensk medicnsk terminologie k; Ken se nezahajuje u zrann, kter jsou nesluiteln se ivotem. Lidsky eeno, to, e rann ji nen nebo dlouho nebude mezi ivmi, lze asto rozpoznat podle druhu zrann. Chyb-li mu st mozkovny i s obsahem nebo m-li steva vude jinde, jenom ne v bin dutin, nem valn smysl uvaovat o resuscitaci. Nemte-li vak takto jednoznan dkaz o tom, e zrann je ji na pli cesty na onen svt, muste se o resuscitaci alespo pokusit. Resuscitaci je nutno zahjit nejpozdji do t minut do zstavy srdce a esti minut od okamiku zstavy dchn. Po uplynut tto doby dojde k odumrn mozkovch bunk a rann a na vjimky (prudk podchlazen pi topen, razy elektrickm proudem) umr. Prvodnm pznakem zstavy krevnho obhu jsou: - bezvdom - rann zpravidla nedch (viz. ne - Prvodn pznaky zstavy dechu) - tep nen hmatn - po jedn minut od zstavy srdce se roziuj zornice (mydriza) Prvodnmi pznaky zstavy dechu jsou: - na hrudnku a nadbiku nejsou viditeln dchac pohyby - z st nen ctit proud vzduchu - cyanza (promodrn okrajovch st tla), kter se objev po jedn a dvou minutch od zstavy dchn 2b. Pokud zrann na vae podnty nereaguje, zkontrolujte zda dch. etrn jej otote na zda, zkontrolujte, ppadn vyistte stn dutinu, uvolnte dchac cesty zklonem hlavy a zkontrolujte dech. Jestlie rann nedch, okamit zahajte uml dchn z st do st (jak provdt uml dchn najdete v kad zdravotnick pruce, proto se zde nebudu touto problematikou zaobrat). Obvykle se provd jeden vdech za pt vtein, celkov poet vdech se pohybuje v rozmez 12 a 15 za minutu. Zane-li zrann sm dchat do 1 minuty po zahjen resuscitace m 98% anci na peit, zane-li dchat do 5 minut po zahjen resuscitace m 25% ance peit a zane-li dchat do 10 minut m 1% anci na peit. V bojovch situacch me bt uveden statistika uritm mtkem, zda m smysl dle pokraovat v resuscitaci, i nikoli. Normlnmu spontnnmu dchn mohou brnit ciz tlesa vnikl do hornch cest dchacch (nap. sti vlastn tkn pi zrann oblieje, vdechnut ciz tlesa, stepiny, hlna a pod.), pak je nutn zabezpeit dchn jinou cestou, ne jsou sta nebo nos. K tomu nm slou drobn chirurgick vkon tracheotomie a v nouzi nejvy koniotomie. Koniotomie (krikothyreotomie) je zkrok, kter dovede zabrnit smrti uduenm i tam, kde je po ruce pouze kapesn n. Sta protnout pn v dlce 2 cm vaz mezi chrupavkou ttnou a prstencovou, aby vznikl zejc otvor, kter pi zaklonn hlav pro prvn chvli dostaten zajiuje pstup vzduchu i bez zaveden kanyly nebo gumov rourky. Abyste pi vbodnut noe nepronikli a do zadn stny hrtanu, polote ukazovk na n tak, e ost penv jen v dlce 1-1,5 cm. Pi vbodnut se ukazovk ope o ki a zabrn dalmu pronikn noe do hrtanu.
- 122 -
3a. 3b. 4a.
Jakmile zrann zane sm dchat, pokraujte v prvn pomoci druhotnm oetenm zrann. Jestlie po nkolika (5-10) vdech nezane zrann sm dchat zkontrolujte tep. M-li zrann pravideln hmatn tep pokraujte v umlm dchn, obvykle po krtk resuscitaci zane sm dchat. Pesto nezapomete tep pravideln nejmn 1x za 1-3 minuty kontrolovat. M-li zrann nehmatn tep, muste soubn s umlm dchnm provdt nepmou mas srdce. Bod stlaen pro kardiopulmonln resuscitaci se nachz asi 3 prsty nad dolnm okrajem hrudn kosti. Jste-li na resuscitaci sm a mte zvldnout jak uml dchn, tak i srden mas muste stdat oba koly v rytmu 15:2, tj. patnct stlaen hrudnku a dva rychl a pln vdechy do plic s tempem 80 stlaen hrudnku za minutu. Zd se vm to moc? Ano, mte pravdu, je to pkn honika a d se zvldnout pouze nkolik minut. Proto je vhodnj provdt oivovn ve dvojici tak, e jeden zachrnce zabezpeuje dchn a druh krevn obh v pomr 5:1 tj. pt stlaen hrudnku na jeden vdech s tempem 60 stlaen hrudnku za minutu (nezapomete pravideln nejmn 1x za 1-3 minuty kontrolovat tep).
4b.
Je-li ken inn poznte podle tchto pznak: - barva postienho se zlep - na krn tepn se objev hmatn tep - zornice se pi osvcen se z Nkolikrt mi byla poloena otzka, jak rozpoznat zda m resuscitace jet smysl a za jakch podmnek ji lze ukonit. V civilnm sektoru je tento problm een jednoznan, jedin kdo m prvo ci; Je konec, zavolejte havrany. je lka. V situaci, kdy lkae z jakhokoli dvodu zavolat nemete, plat nepsan pravidlo, e ken je mono ukonit po 30 minutch resuscitace (obvykle pro celkovou schvcenost zachrnc).
- 123 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu V sloitch bojovch podmnkch vak obvykle nen dostatek asu ani zdravotnk, kte by se mohli resuscitaci zrannch vnovat. To je hlavn dvod pro vojensk pedpisy pistupuj k resuscitaci v bojovch podmnkch mnohem vlanji a e tuto problematiku ponkud odlinm zpsobem ne je v civilnm sektoru obvykl. Podle doporuen vojenskch pruek, neobnov-li se do deseti minut od zahjen resuscitace dchn a srden tep, ovuje se reakce oka. Jestlie oko nereaguje na dn z ne uvedench test, resuscitace se zpravidla ukonuje: Prvnm testem je reakci zornic na svtlo, zornice mrtvho na prudk svtlo nereaguj. Druhm testem je test na dotek. Dotknte se lehce rohovky oka rannho, nedojde-li k reakci vek (mrknut) mte dal dkaz. Tetm testem je koi oko. Prsty stlate oko z protjch stran, tak aby zornice dostala ovln nebo trbinov tvar pipomnajc koi oko. Zornice ivho lovka zstane okrouhl a svj tvar nezmn. Naopak jakkoli i mal zmna tvaru zornice dokazuje smrt. Tento pznak pat mezi tzv. jist znmky smrti. (Za I. a II. svtov vlky se oivovn zrannch neprovdlo a zrann se nechvali 24-48 hodin takzvan uleet. Teprve ti co peili tuto vykvac dobu, byli chirurgicky oeteni, proto rann v bezvdom mli jen mal ance na peit. Resuscitace se zaalo v irm mtku pouvat a ve vlce v Koreji a Vietnamu. Za vlky ve Vietnamu ji Amerian dokzali sv rann pomoc vrtulnk transportovat z hlubok dungle do tlov nemocnice do 30 minut. Bohuel nae armda, by se oficiln d pedpisy NATO, dosud vychz ze sovtskho modelu tzv. etapovho zpsobu oetovn, take pokud se nic nezmn, rannmu eskmu vojkovi se dostane prvotnho chirurgickho oeten nejdve za 6 hodin od okamiku porann tzv. Role 2.)
3. DRUHOTN OETEN ZRANN

Provd se po prvotnm oeten ppadn resuscitaci jakmile je zdravotn stav zrannho v mezch monost stabilizovn. Byla-li resuscitace spn, zabezpete prchodnost dchacch cest a pokraujte druhotnm oetenm zrannho. Hlavm kolem druhotnho oeten je dokonit oeten velkch krvcen, omezit riziko vniknut infekce do rn, eliminovat dal pokozovn ivotn dleitch orgn, znehybnit porann a zabezpeit odsvn rannch vmk. Vojensk pruky doporuuj dodret nsledujc postup: 1. K mstu porann je teba si zajistit rychl a etrn pstup. Odv se nesvlk, pouze se v mst zrann rozepne, odhrne, rozstihne nebo rozzne. Zjistte-li pi oeten, e zrann m oteven zrann nejprve zastavte krvcen. Tepenn krvcen (jasn erven stkajc krev). Nejrychlejm a nejspolehlivjm zpsobem jak zastavit tepenn krvcen je stisknout prsty krvcejc tepnu v tlakovm bod (nejlpe proti kosti) nad mstem krvcen (stlaovn tepny v rn pli nedoporuuji, pro rannho je to velmi bolestiv a navc zbyten zvyujete riziko infekce). Po zastaven krvcen zvate jak zpsob oeten zvolte. Nen-li tepna peruena je nejjednodum a nejrychlejm eenm rnu (ne tepnu) prost ucpat sterilnm obvazem a rnu obvzat tlakovm (kompresnm) obvazem. Avak v ppad, e tepna peruena je (zejmna u ztrtovch zrann) nebo u traumatickch amputac bv bohuel asto jedinou monost zakrcen konetiny. krtidlo pouvejte jen a pouze v krajnm ppad, kdy jin zpsoby zastaven krvcen selhaly. Pozor, krtidlo lze na lidskm tle umstit pouze na dv msta! Na - 124 -
2a.
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu nadlokt tsn v podpa a kolem horn asti stehna. krtidlo nikdy nepikldejte tsn nad loket ani nad koleno nebo me dojt k pokozen nerv. Zakrcen je teba kadch 30 minut na krtkou dobu uvolnit a celkov doba zakrcen nem pekroit 1 - 2 hodiny, jinak me dojt k odumen konetiny. Samozejm tato pravidla neplat u traumatickch amputac. V ppadech, kde nelze pout tlakov obvaz nebo krtidlo z dvodu patn dostupnosti nebo je-li konetina sten nebo pln oddlen, vyhledejte krvcejc tepnu, vypreparujte ji a podvate silnou nit. Nevhodou preparace a podvzn tepny je, e je to komplikovanj a asov nronj zkrok ne prost zakrcen, navc v konetinch vedou tepny spolen s nervy a pi preparaci hroz riziko jejich pokozen. Naopak obrovskou vhodou je, e konetina je podvznm tepny podstatn mn traumatizovna ne pi zakrcen nebo me bt dle, by omezen, zsobovna krv z mench nepokozench cvek. U ilnho krvcen (tmav proudem tekouc krev) si v naprost vtin ppad vystate s tlakovm obvazem, ppadn tamponovnm rny. Pi ztrtovm porann, kdy je la zjevn peruena a souasn nelze pout tlakov obvaz, doporuuji jej podvzn, zakrcen by v tomto ppad bylo pro konetinu mnohem vce traumatizujc. Toto samozejm opt neplat pro traumatick amputace, kde primrn zastavujeme tepenn krvcen, obvykle zakrcenm nebo podvznm. No a zbv nm vlsenicov krvcen (po kapkch prosakujc krev). Na vlsenicov krvcen vm bude stait prost obvzn sterilnm obvazem. 2b. Vnitn krvcen. Rozpoznn vnitnho krvcen bv dosti obtn, nebo obvykle chyb viditeln krev. Bnmi symptomy jsou ze, zvrat, zblednut, slab a rychl tep. Nejastj pinou vnitnch krvcen bv zhmodn dutiny hrudn nebo bin (krvcen do dutiny leben je vtinou spojeno s bezvdomm). Pi podezen na vnitn krvcen ulote rannho naznak se snenou hlavou a se zdvienmi konetinami a zajistte odsun do bezpe. Pi krvcen do plic (vykalvan krev je jasn erven a vtinou zpnn) pikldejte na hrudnk studen nebo ledov obklady. Rannho je teba transportovat v polosed, s lehce pedklonnou hlavou. Pi krvcen do aludku (zvracen krev je nahndl a natrven, smchan se zvratky) pikldejte na nadbiek studen nebo ledov obklady. Rann nesm jst ani pt. Transport se provd v poloze naznak s lehce vyvenm hrudnkem a pokrenma nohama. Pokraovn v odstavci - Uzaven porann. Po zastaven zevnho krvcen (tamponda rny, zakrcen podvzn apod.) rnu obvate. Nen-li to nezbytn nutn, rny se nedotkejte, nim ji nevymvejte ani nevytrejte. Z rny mete odstranit voln uloen ciz tlesa, pevn tkvc tlesa neodstraujte. Vyhezl orgny (nap. stevn kliky) nikdy nevpravujte zpt do tlnch dutin, pouze je lehce pichyte obvazem, ani by jste se jich dotkali. Povrch rny je mono zasypat prostedkem s bakteriostatickm inkem (antibiotika a sulfonamidy). Po pekryt a obvzn rny lze zbytkem obvazu pevzat odv (pokud nen odv pli zneitn), z dvodu zpevnn odvu a snen tepelnch ztrt zrannho. Rnu vdy obvazujte v konenm postaven tj. v poloze ve kter bude uloena po dobu transportu, ne dojde k definitivnmu oeten. Na zvr rnu znehybnte a zajistte odsun rannho do bezpe.
3.
4.
- 125 -
tlakov body pi tepennm a ilnm krvcen My si nyn mon zrann, kter mete pi vaich survivalovch aktivitch utrit rozdlme do nkolika skupin. A pro zatek si zrann rozdlme na nebojov a bojov.
NEBOJOV ZRANN
Za nebojov zrann si ozname ty, kter nebyla zpsobena zbranmi (za zbra nepovauji v kapesn perozek, kterm jste se dloubli do stehna pi otvrn konzervy drbe patiky). Takovto civiln zrann si mete ve vtin ppad oetit sami (bn domc zrann) a pokud na n nestate, mete navtvit nebo pivolat lkae (dopravn nehody, popleniny, zlomeniny apod.), naprosto nic tm neriskujete. Bohuel mi to opt ned, abych se neotel o nkter rdoby survivalov pruky. Vtina publikac o survivalu nm toti nesmysln vsugerovv, e nejvt zdravotnick problm, kter ns me v prod potkat je oden pata a pist klt. Pravdou je, e tyto dv komplikace jsou nejastji eenm problmem, avak nejsou nejvtm problmem.
- 126 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Vytaen kltte netrv ani minutu, a oden pata se prost zalep, to je ve. Zato znm ti velk problmy, kter vm mohou ivot opravdu znepjemnit. Na prvnm mst jsou to bolav zuby. Na druhm zancen palec (i jin prst) na noze, jedno zda z malch bot nebo perostlho nehtu. Jestlie vm palec otee do velikosti pingpongovho mku, tak jej do boty prost nedostanete, pak pichz ke slovu rezervn tenisky od Vietnamc a n pro pravu piky boty. Tetm problmem je pro znalce vlk, pro latinky intertrigo a pro zbytek zapaen pr. Nevili by jste, jak paralyzujc zleitost me bt. Vyvarujte se zejmna tmto tem naprosto zbytenm problmm, kter lze o polnch podmnkch jen obtn eit (zuby) nebo jejich len je dlouhodobj s vyaduje urit omezen v pohybu. Tmto bych skonil s trapnou kapitolou nebojovch zrann, k jejich een vm ve vtin ppad sta bn znalost zklad prvn pomoci, leukoplast a dtsk zsyp, a budu se zabvat nm sloitjm a tm jsou zrann bojov.
BOJOV ZRANN
Upmn, utrpte-li za vlen situace jako odbojov pracovnk, jen nen pod ochranou mezinrodnch mluv a dohod (nap. enevsk konvence) jakkoli bojov zrann, jste v pkn brynd. Bojov zrann s sebou pinej jeden zsadn problm, ve vtin ppad je toti teba, aby takovto zrann, dve i pozdji, oetil odbornk s pslunm vybavenm - lka. Navtvte-li vak za jakkoli situace a mrov nebo vlen lkae s prstelem nohy, d vm injekci 10mg 1% Morphia a zavol na nejbli policejn stanici. Nelze mu to zazlvat, m to v popisu prce a lkask tajemstv s tm nem co dlat. Policie si z vs potebn informace o tom, jak jste ke zrann pili, u vymlt. Proto nvtvu odbornka (lkae) z bojovm zrannm za vlen situace lze hodnotit jako jasn pokus o sebevradu. Samozejm, e v rozhodovn zda lkae navtvit i nenavtvit bude hrt velkou roli i stupe rizika, kter touto nvtvou podstupujete. Jestlie jste v mrov situaci, pi nepoveden cvin akci chytli odraenou kulku, mete se vymluvit na to, e jste v mladick nerozvnosti rozebrali nalezenou patronu a ono vm to najednou bouchlo, samo. Kde nen alobce, nen ani soudce. Za vlen situace, dojde-li k pestelce s pr mrtvmi a vy druh den nato navtvte lkae s kul v noze, potejte s tm, e zbytek vaeho ivota bude velmi krtk a velmi smutn. Co s tmto zapeklitm problmem dlat a jak jsou vae monosti. My si nyn mon bojov zrann rozdlme na zrann, pi kterch je zrann v bezvdom nebo nepohybliv a na zrann pi kterch je zrann pi vdom a je schopen alespo stenho pohybu.
ZRANN JE V BEZVDOM NEBO JE NEPOHYBLIV

Tento ppad je ta nejhor varianta, kter vs me potkat. Jestlie vm na zda fun houf nasranch, po zuby ozbrojench mank, tko budete provdt uml dchn a nepmou srden mas a do pjezdu lkae. Jedin eho se asi dokte, bude kulka do bicha a dvacet minut pomalho umrn zpjemnnho peliv menmi kopanci. Take jedin co mete udlat je, e si rannho hodte pes zda a zmizte do relativnho bezpe, kde budete moci pokraovat v resuscitaci. Manvrujete-li vak v neptelskm prosted se zrannm, kter je v bezvdom nebo nepohybliv a vy jej muste nst, me to v pohyb vrazn zpomalit a to me bt konec nejen jeho, ale i v. Navc nemte dnou jistotu, zda v bohulib pokus o zchranu m njak smysl a zrann peije. Za II. svtov vlky bylo v diverznch jednotkch toto dilema eeno velmi jednodue. Spolubojovnci pomohli zrannmu bezpen umt a nejuvanjm lkem v tomto ppad bvala kulka do hlavy. Ppadn, byl-li zrann pi vdom a ml velkou dvru spolubojovnk, dostal od nich do ruky odjitn grant. A ji seven prst povolil vdom nebo ztrtou vdom, vsledek byl - 127 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu vdy stejn, rychl a spolehliv smrt. Na zklad dlouholetch zkuenost se domnvm, e i ve vlench konfliktech budoucnosti se budou dodrovat tato logick a osvden konspiran pravidla. Shrnut, tce zrann odbojov bojovnk, nen-li mu nen poskytnuta rychl a odborn lkask pe, m statisticky jen velmi malou anci na peit. I kdy se mu tto lkask pe dostane, neznamen to, e neskon v rukou protivnka, kter jej vyt (technick vraz bezpenostnch sloek pro vslech spojen s rznmi formami fyzickho a psychickho ntlaku) a pro vstrahu veejn poprav.
ZRANN JE PI VDOM A JE SCHOPEN ALESPO STENHO POHYBU

Jakkoli pohyb je pro vn zrannho lovka velkm utrpenm (sm jsem to na vlastn ki nkolikrt zail, proto vm o em mluvm), ale jak k klasik; Pokud nejde o ivot tak jde o ho. Je-li zrann pi vdom, me si sm zastavit krvcen, ppadn oetit zrann. Nen-li toho schopen, je s nm pece jen mnohem lep spoluprce, ne se zrannm v bezvdom. Me-li rann navc bez ciz pomoci chodit, mte napl vyhrno.
4. DEFINITIVN OETEN
Nyn jste v situaci, kdy jste se spn odpoutali od protivnka, jste skryti v relativnm bezpe vaeho tboit nebo jinho krytu a potebujete oetit vae zrann. Opt trochu relu. A ji jste sebelep odbornk, tebas i s medicnskm vzdlnm, bez specilnho vybaven (operan slu, chirurgickch nstroj, rentgenu, krve, infz, narkotik, antibiotik a pod.) mete pouze z konetin a povrchovch st tla vytahat kulky a stepiny (v polnch podmnkch zpravidla nelze vyjmat ciz tlesa z velkch tlnch dutin tj. dutiny leben, hrudn a bin), zat ezn, sen a bodn rny nebo vydrnovat steln rny a pokousn psy, ppadn provst amputace tch konetin, kter nelze zachrnit z dvodu rozshlch ztrt tkn nebo kter byly postieny infekc a hroz riziko celkov sepse. Proto si nae bojov zrann opt rozdlme, tentokrte na uzaven porann a oteven porann.
UZAVEN PORANN
Pinou tchto zrann jsou inky tlakov vlny vbuchu, der cizm tlesem, zasypn apod. Nsledkem mohou bt porann s adou hematom, vnitn krvcen, roztren plic, sleziny, jater, dutch orgn atd.. S takovmito sloitmi vnitnmi porannmi si mnohdy nev rady ani lkai, tm mn si budete schopni poradit vy sami. Jedin co mete pro zrannho udlat je, e jej urychlen odsunete do bezpe, zmrnte jeho bolesti a pomodlte se za nj. Ve ostatn je v rukou boch. Dobrou zprvou je, e peije-li zrann prvnch 24 hodin, jeho stav se obvykle rychle uprav a m velkou anci, e se bez nsledk uzdrav.
OTEVEN PORANN
ezn, sen, bodn porann. Tato zrann jsou zpravidla zpsobena ostrm plochm nstrojem. Nezpsob-li zrann masivn krvcen (podznut krku), nebo nen-li rna infikovna (u pronikajcch bodnch zrannch) obyejn se velmi rychle zhoj hladkou jizvou. Utrte-li obdobn porann, jeho rozsah vyaduje lkask oeten, mete se vymluvit na to, e vs napadla skupina pobud, nikdo nedoke, e si vymlte. Jste-li nuceni si zrann oetit sami, plat jednoduch zsada. Nepronikajc, nezneitn a neinfikovan rny je mono zat, u
- 128 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu pronikajcch a infikovanch zrann se provede dren rny a rna se nechv oteven, tak aby bylo zabezpeeno hojen zevnit. Trn a trn zhmodn rny. Jsou obvykle zpsobeny nrazem tupho pedmtu. Rny se vyznauj tm, e jejich okraje jsou zhmodn, rozdrcen, nkdy nerovn. Hlavnm nebezpem trn zhmodnch porann je zven riziko infekc, nevhodou je, e rny jsou velmi bolestiv a obvykle vyaduj fixaci, naopak je uritou vhodu, e tato zrann obvykle mlo krvcej. Hojen trnch ran je zpravidla pomal a s oklivmi jizvami. Jestlie rn vnujeme dostatenou pi, lze trn zrann lit i v polnch podmnkch. V ppad, e na rnu nestate, mete opt risknout nvtvu lkae s tm, e jste spadli ze stechy. Steln zrann. U stelnch porann muste potat s nejrznjmi formami a kombinacemi zrann, zejmna pak s mechanickmi (steln a stepinov porann), termickmi (popleniny) a bakterilnmi (primrn a sekundrn infekce). A opt dlen, tentokrte na zrann pronikajc a zrann nepronikajc.
ZRANN PRONIKAJC
Na prbh a hojen rny m velk vliv, zda rna pronik do nkter z tlnch dutin i nikoli. Kad tln dutina je obklopena blanou, jen slou jako ochrana ped proniknm mikrob (pobinice chrn dutinu bin, pohrudnice dutinu hrudn a podlebice dutinu lebn). Je-li zrannm poruena celistvost nkter z tchto vstelek, mluvme o zrann pronikajcm. Primrn rizikem tchto zrann je vnitn krvcen, sekundrnm pak infekce. Proto nejdleitjm faktorem, zda zrann peije i nikoli je prvn pomoc, pi n mus bt zastaveno krvcen a zabrnno pronikn choroboplodnch zrodk do rny. I kdy bude prvn pomoc spn, prognza vvoje zrann obvykle nen nijak pzniv a zrann nem bez lkask pomoci pli mnoho anc na uzdraven. Ryze statisticky eeno, nedostane-li se zrannmu s pronikajcm zrannm dov do nkolika hodin chirurgickho oeten, m mn ne 50% anci na peit.
ZRANN NEPRONIKAJC
Nepronikajc zrann (65 - 81% z celkovho potu stelnch porann) nebvaj tak nebezpen jako zrann pronikajc a je-li vas zastaveno krvcen a poskytnuto kvalitn druhotn oeten, zrann zpravidla pev i bez chirurgickho oeten (zde vce ne jinde plat, e mn me znamenat vce). Zejmna to plat pro odrazov a ten postelen, kdy je nejlepm eenm rnu ovzat a zabezpeit hojen bez jakchkoli invaznch vstup (tot plat i pro nkter ezn, sen, bodn a trn porann). Mezi tato mn nebezpen porann pat: - prost prstely mkkmi tknmi s hladkm vstelem a vstelem, bez pznak porann vtch cv, lach a nerv - mnohoetn povrchov stepinov porann - pronikajc porann hrudnku, bez znmek duen, otevenho nebo petlakovho pneumotoraxu, vtho nitrohrudnho krvcen a porann jcnu S ve uvedenmi zrannmi si porad kad zrun zdravotnk, a pi vhodnm oetovn a aplikaci antibiotik lze takovto zrann pomrn rychle a bez vtch nsledk vyhojit. Nejastj komplikac hojen je stejn jako u zrann pronikajcch infekce v rn, avak na rozdl od zrann pronikajcch lze zrann konetin v krajnm ppad eit amputac. - 129 -
VEOBECN ZSADY CHIRURGICKHO OETEN STELNCH PORANN

1. 2. Odstrate prvotn obvaz a ppadn znehybnn. Oistte, oholte nebo osthejte a dezinfikujte okol rny, podle monost zaroukujte operanho pole. Znecitlivn rny. Nemte-li k dispozici komern analgetika (Dolsin, Fentanyl, Morphin), lokln anestetika (Procain, Mesocain) nebo jet lpe anestetika celkov (Ketamin) muste improvizovat. Mezi improvizovan analgetika pat alkohol a opium a lokln anestetika znecitlivn chladem. K celkov anestesii je nejvhodnj pout etherovou narkzu (podrobnosti v odstavci Ether a Chloroform). Rnu pomoc hk otevete a vyplchnte fyziologickm roztokem (9g chloridu sodnho na 1 litr pevaen vody) nebo alespo pevaenou vodou. V ppad, e je vsteln kanl pli zk proznte v mst vstelu ki a povzku, tak aby jste mli dobr pstup ke stelnmu kanlu a spodin rny. Odstrate z rny ciz pedmty (hlnu, textilie, stepiny, stely, drobn lomky kost apod.) Rnu istte vdy od stedu smrem ven, ne opan. Nsledn odstrate siln zneitn, zhmodn a ivota neschopn sti tkn. Zastavte krvcen v rn nejlpe podvznm, u drobnjch krvcen lze cvky uzavt koagulac. Vyprzdnte hematomy stlaujc tkn a naruujc krevn obh. Rnu opt vyplchnte fyziologickm roztokem a zrevidujte. Na zvr rnu vydrnujte, pekryjte sterilnm mulem, obvate obvazem a znehybnte. Uml dren rny se nedoporuuje u ran na oblieji, na prstech rukou a u povrchovch postel, zde je vhodnj pout drene pirozen. Uzaven steln rny. Steln porann nikdy neuzavrejte po prvotnm chirurgickm oeten. Seitm zabrnte odlouen a vyplaven nekrotickch tkn, dsledkem pak mohou bt zntliv komplikace pi hojen (toto neplat u pronikajcch porann tlnch dutin, zde je teba rnu zat a vyvst umlou dren mimo dutinu). Rnu lze uzavt itm nejdve 3 - 8 den po prvotnm chirurgickm oeten ped vytvoenm granulac, nejsou-li v rn ptomny znmky infekce a je-li zrann celkov v dobrm stavu. Rny lze tak uzavrat postupnm stahovnm okraj pomoc nplast a nplasovch obvaz. V ppad, e se v rn objev pznaky infekce, rna se sev a po zvldnut infekc, u mench nepronikajcch porann se nechv zarst bez it.
3.
4.
5.
6.
- 130 -
- 131 -
POLN AMPUTACE
Amputace je pomrn jednoduch chirurgick vkon, kter me provdt opravdu kad lapiduch a to je tak hlavn dvod, pro je tento zkrok tak oblben ve vlen chirurgii. (Je zdokumentovn vlen ppad, kdy si odbojov pracovnk sm sekerou amputoval omrzlou ruku v pedlokt a rnu si uzavel koagulac tkn piloenm pahlu na rozplenou lopatu.) Pamatujte, kolem poln amputace nen vytvoit bezvadn pahl, ale zachrnit rannmu ivot ohroen ranou infekc i za cenu ztrty konetiny nebo konetin. Amputace se rozdluj do t kategori: Prvotn - provd se pi prvotnm chirurgickm oeten k odstrann konetiny zjevn neschopn ivota (nepln nebo pln odtren konetin, rozshl pokozen mkkch tkn s rozshlm rozdrcenm kost a kloub a peruenm velkch cv a nerv). Druhotn - pouv se pi komplikacch ohroujcch ivot rannho (gangrna tkn, sn konetiny, flegmna, nezvladateln sepse, omrzliny IV. stupn apod.). Opakovan - takzvan reamputace u vadnch pahl (nap. pi nezhojen pahlu, u bolestivch pahl a vude tam, kde pahl nedovoluje piloen protzy). (Tyto operace se vs ji netkaj, nebo neslou k zchran zrannho, ale k jeho nvratu do normlnho ivota a obvykle je provdj specialist na ortopedii nebo plastickou chirurgii.) Anestesie: Nemme-li k dispozici vhodn komern analgetika a anestetika lze pout improvizovanch analgetik a anestetik jako je alkohol, opium a podchlazen konetiny. Z hlediska polnch operac je znecitlivn chladem dostupnm a velmi dobrm loklnm anestetikem, zejmna pak v kombinaci s alkoholem. Nstroje: K amputaci nezbytn potebujete n na oddlen mkkch st, pilku na oddlen kost, pilnk na zaitn ostrch hran na kosti a nit na podvzn cv. Zakrcen: V improvizovanch podmnkch je nejvhodnj provdt amputaci se krtidlem. Bylo-li zrannmu piloeno krtidlo ji dve k zastaven krvcen, je teba ponechat jej na mst a do konce operace nezvisle na tom ve kterm mst konetinu oddlujeme. Je-li krtidlo pli blzko msta amputace a pek v operaci, nesnmme je, ale ve vhodnjm mst pilome druh krtidlo a pak teprve odstranme pvodn zakrcen. Tm zabrnme resorpci rozpadovch ltek a jejich pestupu do krve, co by mohlo podstatn zhorit celkov stav rannho. Operujete-li z dvodu gangrny nebo anaerobn infekce, nikdy krtidlo nepikldejte, pouze prsty stlate pvodn tepny. Vlastn amputace se skld ze t fz: Prott mkkch tkn. Nejdve na rovn zdrav tkn po obvodu proznte ki i s podkladovou tkn a sthnte ji smrem k trupu. Nsledn oddlujte stejnm kruhovm ezem svaly a vysunujte je tak smrem nahoru. (Mkk tkn lze tak protnout formou laloku. Avak z chirurgickho hlediska je cirkulrn amputace jednodu a pooperan pe krat.) Svaly protnejte po vrstvch, vdy tsn nad nervovmi a cvnmi svazky. Nsledn izolovan protnte velk cvy a kadou dvakrt podvate. Nervov kmeny perute bez uchopen a hmodn kletmi nebo pinzetou. Nyn protnte zbytek sval a na kost. Odznut kost. U kosti nejdve proznte cirkulrn okostici. Perifern okraj okostice odsute a tsn pod okrajem ezu mkkch tkn oddlte kost. Pi ezn kosti pekryjte mkk sti tkn a chrate je ped zneitnm a dalm pokozenm. U provch kost ete ob kosti souasn. Kostn de z kosti nevykrabujte! Ostr
1.
2.
- 132 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu okraje kost uhlate pilnkem. V ppad, e nemte pilku muste provst amputaci pod nejblim kloubem a petnout kost v kloubu (exartikulace). prava rny. Provte podvzn tepen a il v rn, aby nedochzelo ke krvcen. Oetete konce nerv nejlpe naputnm prokainem nebo alkoholem. Stehovn amputan rny po stelnch porannch je z dvodu infekc neppustn, jen ve vjimench ppadech lze provst jeden sbliovac steh ke. Povrch rny zasypte bakteriocidnm zsypem, pahl pekryjte sterilnm obvazem a znehybnte.
3.
- 133 -
Amputan rna se uzavr dodaten, pi podvn antibiotik nejdve za 3-5 dn, jinak 8-10 den po amputaci. Neobjev-li se pooperan pote, lze provst druhotn sbliovac steh ke nebo je mon okraje ke sbliovat pomoc nplast. Dle je teba zahjit stahovn mkkch tkn pahlu pomoc extenznho obvazu (nap. prunho obinadla).
- 134 -
postup pi civiln cirkulrn amputaci nohy nad kolenem s nslednm uzavenm rny
dal civiln amputace, v tomto ppad horn konetiny s uzavenm rny pomoc laloku Dal techniky chirurgickch zkrok zde probrat nebudu, jak jsem ji ekl, bylo by to na dal knihu. Bu vte jak na to a vte e to dokete, pak se do zkroku puste, nebo si rady nevte a pak by v zkrok mohl napchat vce kody ne uitku. Nco jinho je toti uznout posledn lnek malku visc na zbytku ke a nco jinho je sevn bicha a stev roztrhanch grantem a dn survivalov pruka z vs vojenskho chirurga neudl, ani tato ne. Na zvr vm dm jet jednu dobrou radu. Vdy, ne se pustte do oeten zrann svho nebo vaeho kamarda, si nahlas zopakujte tuto pouku; m vt je lovk amatr, o to si vce trouf, nebo si nen vdom monch dsledk svho neuvenho jednn. A to plat univerzln, jak v ivot, tak i v medicn. Lka, ne se pust do jakhokoli chirurgickho zkroku si nech udlat vechna mon i nemon vyeten, na jejich zklad pak zvauje, jak nejlpe zkrok provst, a pesto se mu to ne vdy povede. Vy tyto monosti nemte. Jedin co mte je snaha pomoci, proto velmi peliv vate kad krok kter udlte.
- 135 -
ZDRAVOTNICK PPRAVA ROSTLINN A ALTERNATIVN PROSTEDKY

Jestlie se nectte dobe a vte co vs bol, zajdete si do lkrny a koupte si pslun medikament. Nevte-li jak neduh vs trp, zajdete k lkai a ten vm na zklad diagnzy u njak lk pedepe. Zatm nemte dn problm. Avak za situace, kdy je pro vs nvtva lkae pli velkm rizikem nebo v polnch podmnkch, muste mnohdy shnou k improvizovanm a alternativnm livm prostedkm. My si v tto kapitole budeme povdat prv o improvizovanch a alternativnch livech, nebo jejich znalost by mla bt nedlnou soust zdravotnick ppravy v survivalu.
ROSTLINN PROSTEDKY
Na naem zem roste piblin 3000 druh vych rostlin. K lebnm elm lze pout asi 150 - 200 druh. I kdy sice existuje pslov; Nen na svt bylina, aby na nco nebyla. ,tak v bn praxi se pouv asi 50 - 70 druh livch rostlin. J se zde zmnm jen o tch nejdleitjch, jejich vznam by jste v dnm ppad nemli podceovat. Hodlteli se vak tto problematice vnovat hloubji, nic vm nebrn prostudovat si pslunou odbornou literaturu nap. ji citovho Turistickho prvodce prodou do kapsy.
LIV ROSTLINY
Bez ern. Roste u plot, na rumitch, v lesch, hjch a kovinch. K lebnm elm se pouvaj kvty, listy i plody. Tepl aj z kvtu se pouv jako potopudn prostedek, pi nachlazen, zanajc chipce, rm, kali a horece. Vlan aj se uv proti zcp, vysokmu krevnmu tlaku, jako moopudn prostedek, pi chorobch ledvin a moovho mche. Chladn aj se uv pi aludench nevolnostech, aluden a stevn kolice, aludench kech, k uvolnn plynatosti, pi lunkovch obtch. Obklad z teplho odvaru (t ve smsi s hemnkovm odvarem) m protizntliv inky. Plody maj vyuit pedevm jako inn analgetikum pi bolestech kloub a ptee. Psob t mrn projmav. va z plod se pouv na obklady pi zpalu trojklanho nebo sedacho nervu. Borvky a brusinky. Borvka a brusinka tvo souvisl porosty ve vlhch lesnatch a smench lesch, mnohdy rostou tyto rostliny spolen. aj z mladch lstk se pouv pi stevnch kolikch. Zevn mete odvaru z list a plod pout k vplachm a dezinfekci dutiny stn pi zntu dsn a ke koupelm pi konch onemocnnch. Plody jsou jedl chutn, obsahuj vitamn C. va vylisovan z erstvch vyzrlch plod se podvan samotn nebo edn vodou, psob proti nachlazen, zntu sliznice, k vplachm nosu pi rm, k odstrann zpachu z st, pi aftch a oparech. Divizna velkokvt. Roste na vslunnch kamenitch strnch a mezch, zvlt na psitch pdch (Pozor na monou zmnu s kvtem pupalky dvoulet.). aj z kvt se pouv proti kali a rm, pi zntu prduek, bronchitid a jako potopudn prostedek pi nachlazen. Dle pi lb zntlivch chorob aludku a stev, poruchch poruchy innosti sleziny a jater. V nkterch publikacch se uvd, e semena divizny jsou jedovat a lze je pout jako ryb jed.
- 136 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Rozdrcen semena se smchaj se rotem a sms se zakrm stojat voda. Zatm jsem tento zpsob lovu nezkouel, take za vsledek nerum. Dub letn. Dub letn je rozen po cel Evrop. Z rostliny se pouv pedevm kra z mladch vtv (tench ne palec) nebo stromk (mladch 10 let), ale lze pout i listy, pupeny nebo plody.aj z kry l prjmy, stevn koliky, zastavuje krvcen. Zevn se odvar pouv k omvn nebo k obkladm pi lb krvcejcch a hnisajc ran, poplenin, na ekzmy a potc se nohy. Obdobn inky jako dub m i kra vrby. Hemnek prav. Jedna z nejpouvanjch a nejinnjch livch bylin vbec. Roste v teplejch oblastech jako poln plevel podl cest, na rumitch, horech, jetelitch od nin a do podh (Hemnek prav od rmenu rozpoznte tak, e utrhnete kvt a roztrhnete jej podl. Jedn-li se o hemnek je lko dut, kdeto u rmenu je lko pln.). aj z kvt zvyuje pocen, uv se pi aludench a stevnch poruchch a kolikch, nadmn, prjmovch onemocnnch, zntech moovch cest a ledvinovch kamenech. Dle pi nachlazen, zastydl rm, zntu nosnch dutin, kali, nespavosti. Hemnek m dobr vliv na celkov nervov systm. Odvar se pouv tak na koupele nebo obklady. M hojiv a regeneran inek, psob protizntliv a dezinfekn, sniuj bolest, proto pouv se na oteven a zancen rny, spleniny, pi onch zntech a zntu spojivek. Dle hoj kon vyrky, znty v dutin stn, otoky po vytren zub, otoky dsn. Pouv se ke kloktn pi chronickm zntu mandl, k inhalaci pi onemocnn dchacch cest, ke klystrm pi stevnch onemocnnch. Hluchavka bl. Roste na vlhkch, duskem bohatch pdch v blzkosti lidskch sdel, na rumitch, podl zd a na skldkch. aj z kvt nebo nat psob protizntliv, svrav, ukliduj a ist krev. Pouv se vnitn pi zntu moovho mche, moovod a ledvin, dutiny stn a hornch cest dchacch, pi nespavosti a chudokrevnosti. Vedle toho celkov mrn ukliduje. Rozemnut rostliny se pouvaj jako obklady na rny. Mlad vhonky lze pout k pprav salt a polvek. Jahodnk obecn. Jahodnk roste na pasekch, mezch, vslunnch strnch a ve smenm lese. aj z mladch lstk psob moopudn, reguluj tvorbu lue, stav prjmy a zaceluj rny, ist organismus, sniuje horeku. Plody - jahody obsahuj vitamn C, j se erstv pi pekyselen aludku, chudokrevnosti, revmatismu, na proitn krve, proti luovm, ledvinovm a moovm kamenm nebo slazen s mlkem i smetanou na poslen nerv a srdce. Jitrocel kopinat. Hojn roste na polch, u cest, na lukch a pastvinch, na ladem lec pd, v travnatch pkopech, mezch a horech. aj se vyuv pi len znt hornch cest dchacch spojench s drdivm kalem, usnaduje odkalvn a uvoluje hlen, dle ist krev a upravuje zavn. Obklady z rozmakanch list se pikldaj na oteven rny, vedy, pohmodniny, spleniny, omrzliny, pokousn a bodnut hmyzu. Koen se vk pi bolesti zub. Kontryhel obecn.
- 137 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Je rozen na such mstech po cel Evrop, u ns roste velmi hojn a loukch, pastvinch, mtinch a nvsch. aj z list se pouv vnitn proti prjmu a kataru aludku a stev. Odvar se pouv k obkladm a vymvn patn se hojcch nebo zhnisanch ran, zanedbanch ved, onch znt a vplachm pi onemocnn dutiny stn. Rozdrcen listy se pikldaj na krvcejc a zancen rny. Kopiva dvoudom. Roste na vlhkch a dusk bohatch mstech. Je to plevel, kter najdete prakticky kdekoli, zejmna pak v blzkosti lidskch sdli. Na mnoha mstech vytv jednolit, hust porosty. aj z list podporuje celkov metabolismus, krvetvorbu, innost lz a peristaltiku. Uv se tak pi onemocnnch ledvin a moovch cest. Rozemnut listy piloen na rnu zmruj krvcen, psob protizntliv, urychluj hojen a regeneraci. Mlad rostliny lze spaenm upravit na pent. Kostival lkask. Roste v pkopech, v kovinch u potok a ek, ve vlhkch houtinch a na vlhkch polch. aj z koene nebo vjimen z nat se pouv pi kali, bronchitid, zahlenn dchacch cest, bolesti na prsou, poruchch trvicch orgn, aludench a dvancternkovch vedech, krvcen a kech aludku, prjmu, plavici, zntu pohrudnice, nemocch ledvinovch a zlomeninch. Prek z koene se uv vnitn k povzbuzen ltkov vmny, k rychlejmu hojen zlomenin, zejmna otevench a pi kostnch nemocch. Uv se t jako projmadlo a jako prostedek proti kali. Odvar z rostliny se pouv k obkladm na rny a vedy. Obklady na zlomeniny a zhmodniny se pipravuj z erstvch na kai rozdrcench list nebo oitnho podln nakrjenho nebo nastrouhanho koene. Z mladch list kostivalu lze pipravit salt. Lpa (Lpa irokolist, velkolist, malolist, srdit, zelen, stbrn apod.) Roste v listnatch hjch, na slunnch strnch a v alejch od nin do podh. aj z kvt vyvolv pocen, uv pi infeknch nemocch, onemocnn ledvin a moovho mche, zntu prduek a nastuzen, rozpout hleny. Dle m sedativn inek, proto se uv pi nervovm podrdn, neurzch, nespavosti, nemocch aludku a stev, aludench a srdench kech. Listy spaen vodou se pikldaj na pohmodniny, spleniny, odeniny. Lipov popel se doporuuje vnitn pi vedech, zntech a jako dobr zubn prek (msto zubn pasty). Uhlky z lipovho deva lze pout jako nhradu ivoinho uhl pi otravch a nadmn. Mk set. Kulturn plodina pstovan pedevm pro semena. Hlavn innou ltkou obsaenou v mku je opium (cca. 25 druh alkaloid z nich je nejdleitj morfin 2,7 - 21,0%, narkotin 6,0 - 10,0%, kodein 0,3 - 4,0%, papaverin 0,8 - 1,0%, thebain 0,1 - 0,6%). Surov opium se zskv mlkm naezvnm zelench makovic. Z mlnic uloench ve stnch makovic prt bl va (podobn latexu), kter na vzduchu rychle zasych a hndne. Naezvn makovic je nejlpe provdt veer. Rno nsledujcho dne sekrabejte z povrchu tobolek kapky ztuhl vy. Ze ztuhl vy vyrobte kuliky o prmru okolo 4mm, ty se uvaj 23x denn k tlumen bolest. Ze surovho opia lze tak pipravit odvar - opiov kapky, uvaj se ke stejnmu elu 10-20 kapek 2-3x denn. Alkaloidy obsaen ve starch ji suchch makovicch (makov slm) lze zskat vyvaenm makovic (bez semen) ve vod. Makov slma obsahuje okolo 6% innch alkaloid. Dvkovn odpaenho odvaru z makov slmy (makovina) je obdobn jako u opiovch kapek.
- 138 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Opium se pouv k tien bolest pi zlomeninch, amputacch, rozshlch popleninch, kech hladkho svalstva a perforacch dutiny bin apod. Opium me cca. v 1% ppad vyvolat dechov obte u zrannch, kte ztratili vt mnostv krve a lidem s dchacmi potemi. Nejzvanjm rizikem u opia je monost jeho pedvkovn. Smrteln dvka opia pro nezvislho lovka je podle zpsobu podn 0,2 - 0,4g. Nkter pruky vstran zvedaj prst a drazn varuj, e na opium me vzniknout fyzick a psychick zvislost s tkmi abstinennmi pznaky. Vtina z ns starch byla alespo jednou v ivot na kudle (nebojte, vs mlad to tak ek), kde jim byl v rmci pedoperan premedikace injekn podn nkter z opit. Opravdu si myslte, e se z kadho, kdo dostal injekci Morphia stal zvislk na opitech? Je to blbost, e. Take opt opakuji, nevte kadmu blbolu jen proto, e je napsn na pape a to i kdy je pod nm podpis autora s titulem. Mj profesor pedagogiky a psychologie kval; "Studenti, vysokokolsk titul nen patentem na rozum. Kdy se volu poda vystudovat vysokou kolu stane se z nj promovan vl." Plicnk lkask. Roste ve stinnch hjch a listnatch lesch. aj zvyuje krevn srlivost, psob protizntliv, mrn drdn ke kali. Dle se uv pi aludenm krvcen, hemeroidech a prjmu. Zevn se uv ve form obklad nebo k omvn eznch a trnch ran. Podbl liv. Roste na vlhkch jlovitch pdch, na pasekch, nspech, v lomech a podl cest. aj z kvt se uv pi nachlazen, onemocnn hornch cest dchacch, pi bronchilnm astmatu, po zpalu plic a pi horece, psob tak protizntliv a moopudn. erstv listy se pikldaj na spleniny, otekl klouby, zancen ly, otoky a patn se hojc vedy a rny. Listy oistte, natlute a pikldejte v nkolika vrstvch na postien msto a ovate. Re pkov. Re pkov je a 3 m vysok ke. Roste na suchch mstech, na vslunnch strnch i na okrajch svtlch les prakticky po celm zem republiky. Z rostliny se sbraj zral plody - pky, kter jsou zdrojem mnoha vitamn zejmna C, B1, B2, P a K, dle obsahuj asi 30 procent cukr a oleje. aj z pk se uv zejmna pi onemocnnch spojench s vysokmi horekami, dle zvyuj odolnost organismu proti infekcm, zlepuj metabolismus a celkov zdravotn stav, proto jej lze pt i jako bn npoj. Plody lze jst tak syrov bez jakkoli pravy, pouze se mus se zbavit semen a chm. ebek obecn. Roste na suchch, slunnch strnch, mezch a horech. aj z nat a nkdy i kvtu se uv se pi zavacch obtch, aludench kech, nadmn, plynatosti a nechutenstv. Podporuje ltkovou vmnu, ist krev, mrn sniuje krevn tlak a posiluje nervovou soustavu. Uv se pi lb plicnch onemocnnch, nachlazen, zanajc chipce a kali. Pozor, vnitn uvejte ebek jen krtkodob a v malm mnostv, nebo me zpsobit lehk otravy projevujc se zvratmi a bolestmi hlavy. Odvarem se omvaj krvcejc rny, popraskan ruce, hemeroidy, vedy, otoky, pohmodniny a vyrky nervovho pvodu, psob protizntliv a podporuje hojen. Sedmikrska obecn. Roste na travnatch mezch, cestch, na loukch a pastvinch. Pednost dv spe vlhkm a humznm pdm. aj z kvt m dky vysokmu obsahu slizu vykalvac inek, proto se pouv pi zahlenn dchacch cest, psob tak protizntliv a hojiv. Odvar z
- 139 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu nat nebo erstv na sedmikrsky se pikldala na patn se hojc rny, brcov vedy, kon znty a vyrky. Smetanka lkask (Pampelika). Roste na loukch, mezch, pastvinch a v zahradch jako obtn plevel. Ped rozkvtem rostliny se sbr koen, po rozkvtu a odkveten listy. aj z koene se uv pi zntech moovch cest a ledvinovch kamenech, zvyuje tvorbu a vyluovn lui, pi aludench poruchch zlepuje chu k jdlu, psob na tvorbu aludench kyselin a pzniv ovlivuje innost jater a ledvin. Mlad listy obsahuj vitamn C a lze je konzumovat syrov. Svzel (Svzel ptula, Svzel syiov, Svzel povzka). Vechny tyto svzele maj piblin stejn liv inky, ovlivnn stanovitm. Roste na mezch, suchch loukch, u cest a v polch. aj z rostliny se uv pi onemocnnch ledvin, zntech moovch cest, kech hladkho svalstva aludku, moovho traktu. Odvar se pouv v obkladech na popleniny, kon choroby, vedy a rny. Tezalka tekovan. Hojn vyskytuje na slunnch strnch, na mezch, pastvinch, v houtinch, ale i na raelinitch od niny do hor. aj z nat a kvt psob jako sedativum, proto se uv pi zrannch a zntech nerv a nervovch obtch veho druhu, pi zrannch po derech, zmruje bolesti sval a nerv pi namoen. Uvoluje spazmy trvicho traktu a uv se pi lb onemocnn trvicho stroj spojench s bolestivmi kolikami a pi onemocnnch jater. Psob protizntliv na aluden a stevn sliznici a podporuje tvorbu aluden vy. Je vbornm prostedkem proti prjmu. Tezalka m mrn moopudn inek, proto se tak pouv pi zntech moovch cest. Obklad z odvaru se pouv na spleniny, zhmodniny, vedy, ezn, bodn a trn rny. Vrba bl. Roste v lunch lesch a pobench houtinch podl ek a potok. Vrbov kra obsahuje kyselinu salicylovou, co je n znm Aspirin, kter se pouv proti horece, bolestem a zntm. Z vrbov kry se pipravuje aj nebo odvar, podv se studen.
OSTATN LIV ROSTLINY

Aksamitnk Aloe prav Arnika Bazalka Bobule jalovce esnek Fenykl Hloh Hebek Chvojnk Jalovec Jilm Kakost Kmn Kopr Kopretina nemoci o, poruchy trven kael bolest, poruchy imunity deprese povzbuzen chuti k jdlu bolesti hlavy, prjem, infekce znty vedlejch nosnch dutin, prduek, bolesti bicha, poruchy trven zvrat, vysok krevn tlak bolesti zub dunost onemocnn pohlavnch orgn a konenku onemocnn ucha a krku, bolesti kloub, poruchy trven onemocnn pohlavn orgn a konenku zpach z st poruchy trven, zpach z st bolesti kloub, migrna
- 140 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Kozinec nava, poruchy imunity Kozlk lkask - bolesti zad Lkoice znty prduek, lba zvislost Levandule bolesti hlavy, zvrat, kee Mta peprn zvrat, poruchy trven, nachlazen, aluden nevolnost, prjem Msek on, bin a stevn onemocnn, kloubn pote Mochna onemocnn ucha a krku Muenka nespavost Rozmarn poruchy trven, loutenka Routa bolesti hlavy, zvrat Ptainec onemocnn o a ke Skoice bolesti bicha Svtlk on nemoci alvj bolesti v krku Tuebnk jilmov - horeky, prjem, chronick bolesti Tymin kael, dusnost Vodilka bolesti hlavy, poruchy trven, ztrta chuti k jdlu Yzop kael Zzvor chronick bolesti, poruchy trven Zemlu poslen chuti k jdlu
JEDOVAT ROSTLINY
Bln ern, Durman obecn, Rulk zlomocn (rostliny obsahuj identick alkaloidy, proto je nerozebrm samostatn, ale jako celek, nebo jejich inky i dvkovn jsou obdobn).
Bln ern
Durman obecn
Rulk zlomocn
Bln, Durman i Rulk rostou jako plevel na slunnch mstech, v lesnch lemech, na svtlinch, v pkopech, na rumitch a horech. Rostliny, by jsou jedovat (obsahuj jedovat alkaloidy atropin, L-hyoscyamin a pedevm skopolamin), pat mezi liv rostliny, avak s ohledem na jejich jedovatost je teba pi pouvn maximln opatrnosti. Odvar z list (rostlin) uvoluje kee hladkho svalstva, mrn nutkn na dven, mrn nadmrn slinn. Ve stedovku se odvar pouval pro zmrnn bolest a napklad i k otupn neastnk odsouzench k muen a poprav. Odvar nejen tlum bolest, ale tak vymazv vechny vzpomnky, co bylo obzvlt cennou vlastnost. Vluh v alkoholu se pouv jako siln analgetikum a anestetikum pi chirurgickch zkrocch. Nejastji se vak inn alkaloidy aplikuj inhalan pro zmrnn astmatickch a jinch plicnch pot. Suen listy se zapl a stoupajc dm se vdechuje, nebo se listy ms spolu s tabkem a kou jako cigarety. Maximln jednotliv dvka suench list je 0,2 g, maximln denn dvka je 0,6 g. Obdobn dvkovn plat i pro ostatn aplikace ve form odvaru nebo vluhu. Intoxikace dvkou nad 50 mg atropinu kon u dosplho vtinou kmatem a respiran paralzou.
- 141 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Pro ns vak nejsou tyto lilkovit rostliny a tak zajmav jako lk nebo anestetikum, ale jako oblben prostedek pouvan bezpenostnmi slokami pi vslech. Vechny jmenovan rostliny obsahuj skopolamin, takzvan alkaloid pravdy nebo srum pravdy. Po jeho aplikaci (nejlpe nitroiln) se vyslchan zklidn a dostav se stav podobn spnku, ve kterm je jeho vle znan pozmnna. Proto me bez vtch zbran odpovdat na otzky, na kter by v bdlm stavu nikdy nezodpovdl.
CHEMICK PROSTEDKY
Nkter chemiklie se ktermi se bn setkvme v praktickm ivot lze spn pout i pi lebnm elm. To se tk zejmna dezinfeknch prostedk, jen jsou bnm vybavenm kad domcnosti. pavek. Prudce inkujc drdiv chemiklie. Pouv se ke ken pi ztrt vdom a mdlob. Nkolik kapek kpnte na vatu u dejte piichnout. Reakce je tm okamit. Fyziologick roztok. V 1 litru vody rozmchejte 9g chloridu sodnho (kuchysk soli) a nechejte minimln 10 minut vait. V krajnm ppad lze k vrob fyziologickho roztoku pout i destilovan voda. Modr skalice (sran mnat). Pouv se zevn v 1-5% roztoku k oplachovn poplenin fosforem. Sran mnat reaguje s fosforem na fosforenan mnat a fosfor pi reakci svtlkuje. Tyto svtlkujc steky pak lze v rn snadno vyhledat a odstranit. Srany jsou vak toxick, proto je nutn rnu po oeten vyplchnout fyziologickm roztokem nebo alespo pevaenou vodou. Vepov sdlo (ivoin tuky obecn). Vytv na povrchu tkn tenk povlak chrnc ped podrdnm, pstupem vzduchu, inkm jed a mikrob. Lze v nm rozpoutt nkter inn ltky livch bylin, nap. msku - tzv. Mskov mast. Obdobn lze vyut i nkter rostlinn oleje. Lh (etylalkohol). Jako v kad esk domc lkrnice stoj zapren lahvika zvtralho kyslinku (3% roztok oxidu vodiitho), tak v anglosaskch zemch je nepostradatelnou soust kad lkrniky lhev Brandy. Z lkaskho hlediska m toti alkohol mnoho pozitivnch vlastnost (pi pedvkovn m bohuel i nkter negativn vlastnosti). Vnitn se alkohol pouv k vyvoln pjemnch stav. Z lkaskho hlediska psob jako rychl a inn sedativum a narkotikum. Zkliduje, sniuje nervozitu, ve vych dvkch otupuje smysly, ppadn navozuje spnek. Zevn se alkoholu vyuv jako vynikajcho dezinfeknho prostedek. Utrpte-li v prod jakkoli drobn zrann nebo raz, lze ci, e k prvn pomoci vm sta pouze kapesn n k odstrann cizch tles z rny, jehla a nit k seit rny a lhev alkoholu. Alkohol nejprve pouijete vnitn ke zklidnn, jako soust protiokovch opaten a k otupen bolesti. Zevn k dezinfekci noe a it, a dle k dezinfekci rny a jejho okol. (Pi dezinfekci nstroj a pomcek nevad jeho denaturace. Denaturovan lh se vak nesm pouvat vnitn.) Manganistan draseln.
- 142 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Pouv se jako dezinfekn prostedek obvykle v 0,1 0,5% koncentraci. Slab rov roztok lze pout i vnitn jako kloktadla pi zntech hornch cest dchacch. Dle se pouv k dezinfekci vody, avak voda dezinfikovan hypermanganem nen nijak zvl chutn. Kyslink (3% roztok oxidu vodiitho tak znm jako peroxid vodku). Slou k dezinfekci ran. Pi styku s organickmi ltkami (nap. hnisem, krv) uvoluje kyslk, kter psob dezinfekn. Uvolovnm kyslku vznik pna, kter mechanicky rnu ist a tak tlum krvcen. Velmi dobe lze peroxidu vodku pout k odlepen obvazu pischlho k rn, kyslink souasn odstrauje nepjemn zpach pi zntech v rn. Chloramin. Jeden z nejinnjch antiseptickch a dezinfeknch prostedk vbec. M siln baktericidn inky. V 0,5-1% koncentraci se pouv k dezinfekci rukou a povrchu tla v 12% koncentraci k dezinfekci nstroj. Nov balen m obvykle ivotnost 5 let, co z chloraminu in velmi dobe a dlouhodob skladovateln dezinfekn prostedek. Pevn lh (hexamethylentetramin, lkopisn nzev Urotropin) Slou jako vnitn antiseptikum. Ne sir Alexander Fleming v roce 1929 objevil peniciln (poprv pouit k lb v roce 1938 biochemikem Ernstem Chainem), uvaly se k lb bakterilnch infekc sulfonamidy (bakteriostatick inek). Pedchdcem tchto sulfonamid byl n znm a v tbornick praxi bn pouvan pevn lh. Urotropin byl pouvn jako vnitn antiseptick prostedek jet za II. svtov vlky! Samozejm, e jeho inky nelze srovnvat s inky antibiotik nebo sulfonamid, ale pokud tyto lky nemte, pak je v uritm rozsahu mete nahradit prv Urotropinem. Uv se v dvkch 0,3-0,5g 3x denn. Ether a Chloroform. Pouv se jako narkotikum pi operacch pro celkovou anestesii. Ped narkzou by operovan neml alespo 12 hodin nic jst (astou komplikac pi Etherov narkze bv zvracen). Dal nezbytnou podmnkou pi etherov a chloroformov narkze je pevn zajitn operovanho (zejmna v obdob excitace). Ped narkzou zakryjte operovanmu oi gzou jako ochranu ped svtlem a zkontrolujte stn dutinu zda neobsahuje ciz tlesa (falen chrup). Pevnou kovovou klec (v krajnm ppad i vytvarovanm cednkem) pekryjte sta i nos a na tuto klec polote nkolik vrstev gzy. V prvn minut narkotizace kapejte na gzu 20 kapek narkotizan ltky. V nsledujcm obdob (excitan fzi) kapejte 50 - 60 kapek za minutu a do zklidnn operovanho. Jakmile se dostav hlubok spnek snite dvkovn na mn ne 20 kapek za minutu. Pi drobnch a nekomplikovanch operacch, pi kterch nen poteba hlubok narkzy, lze provdt zkrok hned v obdob prvnho ommen ped nstupem excitace. Nen teba pipomnat, e po celou doba narkzy je teba kontrolovat tep, tlak a dchn. Pi zstav dechu okamit ukonete narkotizaci a zahajte uml dchn, pi zstav srdce zahajte nepmou mas srdce. Cukr. Lze pout jako innou ochranu ped prvotnmi i druhotnmi infekcemi a k urychlen hojen ran. Pi druhotnm oeten nepronikajcho a nekrvcejcho zrann (cukr zabrauje sren krve) pilote na rnu obvaz nasycen silnm cukernm roztokem (ppadn s malm pdavkem jdov desinfekce, pokud ji mte k dispozici) a pevate. Obvaz alespo tyikrt denn vymte a rnu peliv omyjte, jinak riskujete zkvaen cukru v rn a ppadn
- 143 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu nsledn kvasinkov komplikace (proto jdov desinfekce). Avak kvasinkov infekce nejsou oproti jinm druhm infekc (hnisav, hnilobn, anaerobn, tetanov) dn problm.
ALTERNATIVN PROSTEDKY
Mo. Nejlpe vlastn, lze pout k vyplchnut rny v ppad nedostatku jinch vhodnch prostedk (v podstat se jedn o fyziologick roztok). Vdy pi pevazu si mo, chcete-li pochcnm, rnu oplchnte a nsledn obvate. Je to velmi inn metoda jak z rny vyplavit odlouenou tk a zabezpeit jej pirozen zhojen. Vyplen rny. Vypalovn rny je po stalet povan zpsob jak rnu uzavt ped psobenm infekc. Koneckonc koagulace se v chirurgii pouv dodnes. V dvjch dobch se k tomuto elu pouvalo vacho oleje, rozhavench kovovch pedmt nebo steln prach nasypan okolo rny. (Avak pozor, k vypalovn se pouval ern steln prach. Dnen modern bezdm prachy nejsou k tomuto elu vhodn nebo maj ni teplotu hoen a sloen spalin nen tak zrovna ideln). Znecitlivn chladem. Znecitlivn chladem lze pout pi drobnch povrchovch chirurgickch zkrocch ale pouv se i pi polnch amputacch zejmna u osob, u nich by byla narkza pli velkm zatenm. Provd se tak, e konetinu ulote do vaku naplnnho rozdrcenm ledem nebo konetinu oblote ledovmi bloky. Psobenm chladu po dobu jedn a ty hodin vyvolte bezcitelnost trvajc asi jednu hodinu. Velkou pednost hlubokch znecitlivn chladem je snen ltkov vmny a omezen resorpce toxin v ochlazench tknch, co m vznam zejmna u rannch s gangrnou, seps a pod.
- 144 -
PSI
Nejprve si trochu popovdme o rozdlen ps. Pro nae poteby si psy rozdlme na stopae a honc psy. Velmi zjednoduen eeno, stopai jsou psi, kte sleduj pachovou stopu pronsledovan osoby s umkem u zem. Prakticky kad pes (myslm tm kad, vetn domcch gauovch pudlk) doke sledovat pachovou stopu starou do jedn hodiny. Dobr stopa doke sledovat stopu starou ti hodiny. Vynikajc, za idelnch podmnek a ve vjimench ppadech doke sledovat stopu i osm hodin starou, ale s takovm psem se v ivot asi nesetkte. Stopai se dle dl na hldac psy a ton (bojov) psy. Funkce hldacch ps je vm asi jasn a nepotebuje zvltn vklad. ton psi pak slou k zadren nebo znekodnn pronsledovan osoby. ton psi jsou proto pro vs nejnebezpenj. Honc psi (sldii) se d pedevm pachem ze vzduchu. Tento pach jsou schopni zachytit na vzdlenost asi jeden kilometr. Honc pes vede psovoda k cli, avak pronsledovanho zpravidla nenapad, maximln bude okolo vs poskakovat a tkat. Bohuel, reln vcvik se psy je tak trochu problm. Mte-li monost bojovat s kvalitn vycvienmi psy, jejich cena vm obvykle neumouje provdt souboj naostro a naopak, umltit klackem vydenho vesnickho voka, jen proto, aby jste si dokzali, e jste silnj, je chyln. Schopnosti ps jako lovc lid jsou mnohdy peceovny. Svou roli zde hraje pirozen strach ze ps, jakoto masoravch predtor a tak nevyzpytatelnost jejich chovn. Oproti lovku vak maj ti zsadn vhody: Prvn, dky svmu vynikajcmu ichu a sluchu, mnohdy umouj pronsledovatelm postupovat tm stejn rychle jako pronsledovanm. Limitujcm faktorem v rychlosti pohybu pronsledovatel nen obvykle pes ale lovk. Znte anglick hon na liku? Aby pronsledovatel honcm psm staili, jezd na konch. Druhou, je-li k zadren nebo likvidaci pronsledovanho vysln pes a ten je v souboji zabit, pak ztrta psa nen pro pronsledovatele tak citeln jak ztrta lidskho ivota. Tet vhodou je, e pes pracuje bez protest za konzervu patnho masa z nucenho vseku a podrbn za uima. Dle ji nsleduj pouze sam negativa. Hlavn nevhodou psa je, e nem vyvinut abstraktn mylen a proto ho lze snadno zmst. Mte-li navc poetn pevahu, lze toho velmi dobe vyut k vlkn pronsledovatel do lky. Druhou nevhodou, a o n mlokdo v, je ps strach. U jste urit slyeli nadvku; Ty zbabl pse. Ano i pes m strach, a ze strachu zmrn sejde ze stopy. Mj bval kolega, kter slouil v padestch letech na hranicch jako psovod mi vyprvl pbhy o pevadch. Ti sebou pi pechodu pes hranice nosili v pytli vesnickho voka. Pokud zjistili, e jsou pronsledovni hldkou se psy, voka zmrn co nejbrutlnji zabili, aby vydval co nejvt kvien (pes m mimo vynikajcho ichu i dobe vyvinutho sluch). Jeho tlo pak roztrhali a pohzeli po okol. Jakmile psi pronsledovatel pili k jeho ostatkm, sthli ocasy mezi nohy a odmtali pokraovat v dalm pronsledovn. I kdy byli biti, odmtali dle pokraovat. Doslova mi popisoval, jak jeden z nejtvrdch ps u jednotky odmtl pokraovat v pronsledovn a byl za to velmi surov bit svm psovodem, pesto si lehl na zda a dal najevo svou prohru odkrytm bicha a souasn se poklel. Dal variantou bylo, e pevadi s sebou v pytli nesli hravou fenu a tu po pechodu hranic pustili. Ta se logicky vrtila zpt dom a policejn psi pronsledovn, nepronsledovn se pustili za n (ale tomu tak troch nevm).
- 145 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Tet nevhodou je pirozen respekt ps k cizmu teritoriu, chcete-li zem. Tento pokus jsem provedl na zklad vyprvn autentickho pbhu z vlky a ovil jsem jeho pouitelnost. Standa, vlastnk dvou rotvajler (kter mimo jin pouv k lovu divokch prasat) mne naprosto spolehliv pronsledoval ji nkolik hodin. Ped jeho uslintanmi potvorami nebylo niku. Kdy u jsem ml hry na honnou pln zuby, vzpomnl jsem si na vlen pbh, kter jsem kdysi etl. Nael jsem si vhodn strom, na kter jsem byl sc hopen vylzt. Nsledn jsem pokraoval dalch cca. 500 metr v pvodn smru, otoil se a v ostrm hlu k pvodn stop vrtil zpt k vybranmu stromu. Po psm zpsobu jsem oznakoval vechny okoln stromy, vetn stromu na kter jsem hodlal vylzt a vydrpal jsem se do jeho koruny. Psi probhli pod stromy, ouchali moje znaky, na znamen souhlasu je z druh strany potvrdili a pokraovali vesele dl po stop. Jakmile mne peli, slezl jsem dol a mazal zpt po vlastnch stopch odkud jsem piel. Zkuenost tvrt, genetick pam. Je to tak trochu legran pbh. Kdy jsem v osmdestch ltech, slouil u raketovho vojska ml jsem u roty jistho vojka Pu, absolventa stedn zemdlsk koly. Zde se Pa v biologii uil o genetick pamti erv. Velmi zjednoduen eeno. Vezmete erva, rozsvtte svtlo a dte mu elektrickou pecku. To prkrt zopakujete, erva zabijete a nakrmte s nm jinho erva. Ten se pak automaticky pi rozsvcen svtla zane mrskat v oekvn elektrickho oku. Vojn Pa se rozhodl, e pochop dui psa stejnm zpsobem (konzumac psho masa). Zda se mu to povedlo nevm. Co vak vm naprosto pesn je, e se jako jedin z vojk moj roty mohl vracet v noci z hospody do kasren zkratkou pes autopark steen hldacmi psy, ti jej obchzeli velmi uctivm obloukem. A nyn se opt vrtme k naemu pronsledovn se psy. Prv jste provedli nco oklivho, co protivnka opravdu hodn moc natve a vte, e na vai stopu nasad psy aby vs dostal. Proto co nejrychleji opuste prostor, kde dolo ke kontaktu. V prvnch hodinch stupu bojujete o as a prostor. m dle se budete nachzet od msta stetu o to vt problmy budou mt pronsledovatel s vam obklenm. Pro pklad, vte, e protivnk je schopen obvykle do hodiny, nejpozdji do dvou, nasadit na vai stopu psy. Pi rychlosti stupu 3km/h sta pronsledovatelm uzavt a prohledat kruh o obvodu 19km, avak pi rychlosti 6km/h se obvod prostoru, kde se mete vyskytovat zv jedenkrt na 38km a to vyaduje i dvojnsobn poet pronsledovatel. To je hlavn dvod tto maximln rychlosti. Teprve a zskte dostaten prostor pro manvrovn, se puste do klikovn a maten stop. Prvn pravidlo spchu, pohybujte se, pokud je to mon, po vtru nebo bokem k vtru. Psi se nebudou moci dit vam pachem ve vzduchu ale pouze pachovou stopou na zemi. Druh pravidlo zn, mte smr pohybu v co nejostejch hlech, pi zmn smru postupu se tote po vtru. A tet, pouvejte k pesunu komunikace, lesn cesty, zvec stezky, pinky, a pod. Budete-li se prodrat lesem zanechte velk mnostv pachovch i mechanickch stop a lesn porost navc v postup zpomaluje. tvrt pravidlo, jak dlouho po vs pachov stopa v ternu zstane zvis tak na poas. Za mlhy, mrholen, teplot okolo 10C, bezvt vydr pachov stopa nejdle. Naopak vysok teploty, pm slunce, mrz, siln vtr, hust i vytrval d nebo snen stopu spn znehodnocuj a zahlazuj. Take mte-li monost vbru mezi pesunem v chladnm dol kde je bezvt nebo po proslunnm svahu kde vane mrn vtr vyberte si pro pesun takov msta kde se vlivem povtrnostnch vliv vae stopy znehodnocuj rychleji. Dal, mn dleit pravidla jsem vynechal, ty najdete je v kad survivalov pruce. Jedn se o rozdlovn a spojovn skupiny, vytven uzavench pachovch bludi v houtinch, vyuvn potok a ek k maten smru pohybu, pouit siln aromatickch prostedk k pekryt stop a podobn. Jistotu, e jste psy setsli nemte nikdy
- 146 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu ale muste pro to udlat maximum. Poda-li se vm pronsledovatele zmst, jste dob, pokud ne, pokraujte v etb. Nyn se nachzte v situaci, kdy ji nemte as spekulovat a vymlet triky, ktermi psa zmatete. Nikde v okol nen dn potok, pes kter by jste mohli klikovat, ani houtiny v nich mete vytvoit bludit stop a navc je na tyto finty u pozd. Tak vm doel pep, pliv paprika, kva, cigaretov tabk, pavkov voda, hrav fena a podobn blbiny pro zmaten psho ichu, kter sebou stejn, jako vtina lid, ani nenoste. Podle tkotu i jinch pznak je vm jasn, e pronsledovatel jsou za vmi necel kilometr a pes nebo psi vs spolehliv ct a sleduj. Vae jistota, e jste bezpen sledovn, vak nemus korespondovat s nzorem pronsledovatel, kte si nejsou nikdy stoprocentn jisti zda pes sleduje sprvnou stopu, i nikoli! V tto situaci mte jedinou monost, utkat jak nejrychleji umte, snate se psa i psovoda vyerpat. Zrychlenm zskte vt nskok ped vaimi pronsledovateli, ale vae stopa bude dky vt nmaze naopak vraznj. Za normlnch podmnek psovod psa vypout a v okamiku, kdy vs vid. Znte to z film. Uke na vs rukou, zave; Alku, trhej a pust psa z vodtka. Za ostr situace vak psovod tolik odvahy zpravidla nem a psa obvykle vypout pro jistotu o nco dve, pokud mono v bezpen vzdlenosti od va zbran. Dojde-li psovod podle chovn psa k nzoru, e se jeho hlava nachz nebezpen blzko st hlavn va zbran, vypust psa a ten vs samozejm dve nebo pozdji doene. Zjistte-li, e vs pes dohn pokraujte dl v tku, aby nabyl jistotu, e se jedn o standardn situaci, na kterou je cvien. Muste se chovat naprosto stejn jako figurant pi vcviku, pes pak nedoke rozliit zda se jedn o cvinou hru i reln zadrenm. (Nezkouejte rzn pitominy, jako nap. e se proti nmu rozbhnete, pes mon ped vmi ustoup, ale jakmile se otote bude dle pokraovat v pronsledovn podle nacvienho schmatu, vy vak ztratte drahocenn as.) Pi bhu si nejprve odjistte n v pouzde, pak si pipravte pistoli ke stelb. Nakonec si pevn omotejte ruku mkoli, co mte po ruce pro zachycen psa, kter se vm do tto nastaven ruky zakousne. (J k tomuto elu pouvm taktickou vestu, jej jeden konec nechm voln viset. Pes se pak asto zakousne do tto voln visc sti.) Samozejm, e psu nastavte tu ruku, jej porann pro vs bude mn omezujc. Na tuto ppravu potebujete alespo 10 sekund. Stedn nasran a bhem unaven vlk b rychlost maximln 35 km/h, to znamen, e za tento as ubhne cca. 100 metr. Nyn se psychicky se pipravte k naprosto pesn synchronizaci innosti. Pibl-li se pes na vzdlenost cca. 25-30 metr otote se a zakleknte, a mte co nejne poloen tit tla. Pes patn vid a sleduje vs po pachu, nikoli vizuln. Po zakleknut na omotanou ruku polote pistoli jako na oporu, rychle zamite a zante stlet v rovin osy jeho tla. Mte asi 2,5 sekundy k veden palby, za tuto dobu jste schopen 2-3x vysteli. Pokud se vm nepovede psa palbou zabt nebo alespo zranit, nezbude vm nic jinho, ne mu nastavit pipravenou ruku. (Pozor! Pes ve skoku me doshnout rychlosti a 15m/s, co pi hmotnosti 40kg obn dopadovou energii 4,5kJ. Voln eeno, pipravte se na nraz 30kg pytle cementu letcho rychlost 50km/h.) Nsledn psa na tto ruce zvednte tak vysoko, aby jste ho byli schopni zespodu zastelit nebo mu noem rozprat bicho. Nikdy nestlejte na psa shora, mohli by jste si v zpalu boje prostelit vlastn ruku nebo nohu. Pes nikdy nesm vidt ruku se zbran, kter ho ohrouje, jak ji uvid, je velmi pravdpodobn, e na ni instinktivn pehmtne. Nemte-li pistoli, ale pouze n, neukazujte psovi ruku se zbran, ale skryjte ji za zda. Nastavte mu chrnnou ruku k zakousnut, pithnte ho na n k sob, zvednte do vky, a zespoda mu vrazte n do bicha. Nedovolte mu strhnout vs na zem. Pokud vs pes pece je sraz k zemi, muste ho zalehnout a zabt v lee.
- 147 -
Mte-li v ruce jen klacek, opt jej skryjte a vykejte a se pes pibl na malou vzdlenost. Pak jej prudkm sekem udete pes koen umku, pokud tok zopakuje, udete jej znovu do stejnch mst. Pravdpodobnost, e ho na mst zabijete je mal, ale zpsobte mu velmi bolestiv zrann na kter me i vykrvcet. Jakmile se vm psa poda derem pes umk paralyzovat, okamit mu perazte nohy. Proti psovi klackem nikdy nebodejte, maximln se vm do nj zakousne a budete se s nm petahovat tak dlouho, ne vs dobhne jeho psovod a skol vs z blzka dvkou do jater.
- 148 -
Nemte-li dnou zbra, pak vm nezbude nic jinho ne nechat psa zakousnout do ruky, zalehnout jej a zlomit mu vaz. U ps s dlouhm umkem to dokete, ale pokuste-li se o toto u rotvajlera pravdpodobn vm ukousne prsty. Psa s krtkm umkem muste zadusit. Nesmte mu dt anci uvolnit stisk ruky, pokud stisk povol, pak mu vrate ruku jet hloubji do tlamy a druhou rukou mu pi tom zakrvejte nozdry tak, aby nemohl dchat. Souasn mu nohama sevete hrudn ko a snate se mu polmat ebra, v dnm ppad mu nedovolte ndech. Cirka do dvou a tech minut jej uduste.
Jestlie tolik asu nemte, pak psovi prsty voln ruky muste zniit oi, ale nen to tak snadn, jak to vypad. On bulva je pomrn pevn a kompaktn orgn, take dn filmov triky s ukazovkem a prostednkem. Pkn mu vrazte palec do onho dlku a oko rozdrte, ppadn palcem podeberte, pimknte k ukazovku a vytrhnte z onho dlku ven. Stejn postup zopakujte i u druhho oka. Zn to odporn, ale nebojte se, a k tomu jednou dojde, bolest va ruky, na kter se bude zmtat rozzuen pes vs povede. Cel tento zkrok trv asi 20 sekund. Mte-li v ruce alespo kapesn n, je cel chirurgick zkrok pochopiteln snaz. Nyn jste v situaci, kdy smrteln zrann pes, v kei nebo ze setrvanosti dr vai ruku v seven elist a vy jste nuceni psovi s uvolnnm seven pomoci. U psa s dlouhm umkem to nebude velk problm. U ps s krtkm umkem muste psovi nejdve proznout oba koutky mordy noem a na doraz na kost. Teprve potom se pokuste ruku penm (nikoli tahem) vyprostit. Zapomete na cokoli jinho, co vm budou pruky vnucovat, vechny ostatn postupy jsou riskantnj a vyaduj i uritou praxi. Zapomete na to, e psa zabijete tie
- 149 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu noem. Vdycky alespo zavyje a tm ud svoji i vai polohu. Je to tot, jako kdy budete stlet, tak jak tak bude vae poloha vyzrazena. Nikdy do se nesnate psa kopnout, je to nejhor co mete udlat, chyt vs za nohu a strhne na zem, zape se, bude thnout a nedovol vm vstt. Pamatujte! Hlavnm kolem psa je pozdrel vs po nezbytn nutnou dobu, ne vs dohon zbytek pronsledovatel, ti vs pro radost i pobaven rozstl a jet za to budou odmnni. Proto se snate boj se psem zkrtit na co nejkrat dobu. Nyn si vyjasnme jet jeden problm. Nikdy sami pi pronsledovn aktivn nevyhledvejte boj se psem (pokud se ovem nejedn o lku). Za normln situace, nemte-li jinou volbu, mete na souboj s jednm vjimen dvma psy pistoupit. Pronsleduje-li vs vak smeka dobe vydrdnch rotvajler nebo dobrman, jsou vae ance v boji s nimi tak mal, e nestoj ani za zlmanou greli. Mon dva nebo ti psy v sebeobran i zabijete, ale ostatn vs roztrhaj na kousky. K tomu jsou konec konc velmi tvrd cvieni. V tomto ppad doporuuji pouze jedin utkat, utkat a utkat, do rytmu bhu si mete pekvat Modlitbu Pn; Ote n, jen jsi na nebesch, posv se jmno tv, pij krlovstv tv, bu vle tv, jako v nebi, tak i na zemi. Chlb n vezdej dej nm dnes a odpus nm nae viny, jako i my odpoutme nam vinkm a neuve ns v pokuen, ale zbav ns od zlho. (snad vs modlitba posl, ale na bo pomoc radji pli nespolhejte) Jet nkolik rad ohledn odpadk. Survivalov knky vm budou radit, e odpadky je nutno kvli psm zakopat, utopit ve vod i jinak skrt, aby vs jejich pach neprozradil. Nechpu toto doporuen. Kdy protivnk takovto balek najde, m skvlou pachovou stopu pro psy. Podle obal z potravin zsk informace o tom, kde byly vyrobeny a ppadn i nakoupeny, pravdpodobn zsk i vae otisky prst a adu dalch dleitch indici. Moje zkuenosti s pronsledovnm pomoc ps jsou proto diferenciln odlin. Odpad se snate vdy split. J vm, vrazn zpach plenho odpadu, ale toto riziko je ppustn. Jestlie vak tuto monost nemte, pak rozdrobte do pytle s odpadem pr nedopalk z cigaret, vlijte lgr ze zrnkov kvy, ppadn pidejte jin aromatick ltky nap. zvec feklie a ve dobe protepejte (v americkch potravinovch dvkch MRE je k tomuto elu piloena mal lahvika Tabasca). Nsledn odpad rozsypte nap nejbliho smetit nebo skldky, okolo kter pjdete a bude jich hodn, to mi vte. Psi se vrhnou na odpadky, kter jste rozhzel a budou se je snait vyhledat, nakonec je zpach skldky tak zmate, e ztrat vai stopu a nebudou vs moci dle pronsledovat.
potravn dvka MRE s lahvikou Tabasca (dole uprosted v igelitovm sku)
- 150 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Vdy dbejte na to, aby na odpadcch, nap. plechovkch, obalech i jinch zbytcch nezstaly otisky vaich prst, rt nebo zub. Nemte-li naprostou jistotu, e na odpadcch nezstaly vae otisky, radji odpad nevyhazujte, ale spalte. Pokud pouvte jednorzov plastov lce (nap. z americkch potravinovch dvek MRE), tak je nikdy nevyhazujte, ale vdy spalte, mohou na n zstat sliny ze kterch se d syntetizovat vae DNA. Zvrem. Pes nen stroj, je to iv tvor a m dui, mon malou, ale m. Dky tto slabosti me selhat a tak selhv. Pokud mte IQ vt ne 60 (co je maximln hranice chytrho vlka), pak vs vae inteligence pedurila v souboji se sebelstivjm psem k vtzstv. Jestlie tento souboj prohrajete, znamen to, e jste hloupj a zbablej ne pes a to nen pli lichotiv, e.
- 151 -
PRZKUMN PROSTEDKY
A opt nejprve zanu naimi brourkovmi dezinformanmi nvody. Brourky vm budou drazn doporuovat, aby jste se pes oteven tern pesunovali zsadn v noci a tm snili monost vaeho vizulnho zpozorovn, bla, bla, bla, bla. J nesdlm toto peit doporuen, poplatn obdob II. svtov vlky a naopak jej povauji pmo za, oteven eeno, sebevraedn nvod. Cui bono? Postava lovka je lidskm okem za dennho svtla pi standardnch povtrnostnch podmnkch rozpoznateln na vzdlenost 700-1000m, skupina osob na 1000-2000m. Pozorovnm pomoc dalekohledu lze tuto vzdlenost nejmn jedenkrt prodlouit na 2000m a u skupiny osob na 4000m. Dodrujete-li vak elementrn pravidla maskovn a kryt, pak se tato vzdlenost monho rozpoznn sniuje na nkolik destek, maximln stovek metr. Tyto pravidla plat nejen pro vs, ale tak pro vae potencionln pronsledovatele! Take za dennho svtla jsou ance vzjemnho zpozorovn prakticky vyrovnan a zle jen na tom kdo je ikovnj a um se lpe skrvat a maskovat. V noci se vak misky vah razantn naklnj ve prospch pronsledovatel. V noci vidte prostm okem na destky maximln stovky metr a mte-li k dispozici noktovizor, v optick dosah se zvyuje na nkolik set metr. V protivnk vak m k dispozici termokamery a muste logicky potat s tm, e je i pouv. Termokamera je dnes pomrn standardnm przkumnm vybavenm. Bn termovizn kamera vid za idelnch podmnek ve vodorovnm smru na rovni zem asi 6000 m, pikov pak a 10000 m. Budete-li se pesouvat v otevenm ternu v noci, sta na vs jeden trouba s termovizn kamerou (nap. systm OKO) a protivnk bude vdt o kadm vaem pohybu pinejmenm na vzdlenost nkolika kilometr, vy vak nebudete vdt o niem a vesele vbhnete do pipraven lky. Vyuijete-li vak k pesunu den, v maximln optick dosah bude ji citovanch 2000-4000m. Za teplho letnho dne je termovizn kamera k niemu a i za chladnho dne je jej dosah, dky slunenmu zen razantnm zpsobem omezen a tm se dostvme opt k vzjemn rovnovze przkumnch prostedk. Dal v problm pi nonm pesunu je hluk. Hluk se dky chladnmu vlhkmu vzduchu lpe v noci ne za dne. V protivnk le nkde potichu pod celtou za bukem, popj kvu z termosky, kou cigra a kouk na monitor. Vy naopak kobrtte pes vmoly a minimln ustte odvem a vstroj. Tyto zvuky lze bezpen lokalizovat na destky metr! Co z toho veho vyplv. Znovu musm zopakovat; Nikdy neopoutjte les, pokud nemuste, je tm nejdokonalejm a neefektivnjm krytm. Nemte-li jinou monost, opakuji, nemte-li jinou monost, pekonvejte oteven prostor brzy rno ped rozednnm, kdy velk vlhkost vzduchu sniuje innost nkterch optoelektronickch pozorovacch pstroj. Pekonvn otevenho prostoru za jasn noci, zvlt pokud jste pronsledovni, je velmi riskantnm poinem, kter vm nemohu v dnm ppad doporuit. K pouit vech optickch przkumnch prostedk potebujete voln prostor. Nem smysl pli koukat do dalekohledu, noktovizoru nebo termokamery v lese, kde pro stromy nen vidt na sto metr. Naopak v dkm porostu nebo v otevenm ternu se bez tchto prostedk neobejdete. Pamatujte - tak daleko jak vidte vy, vid i v protivnk. Nebudete-li jej podceovat, mus vm bt jasn, e k pozorovn vyuv vhodn vyven msta ze kterch m dobr vhled. Takovmto mstm se vy obloukem vyhbejte. Vce ne jinde zde plat znm; Vidt a nebt vidn.
- 152 -
DALEKOHLEDY
Nejdostupnjm pozorovacm przkumnm prostedkem jsou vae oi. Dosah lidskho oka lze velmi inn zvit pomoc optickch pstroj - dalekohled. Dalekohled je ve vech ohledech neocenitelnm pomocnkem, bez kterho se pi jakchkoli przkumnch aktivitch vy ani v protivnk neobejdete. Obecn je rozdlujeme na jednook (monokulry), nebo dvouok (binokulry). Zvten dalekohledu Uvd se vdy jako prvn slice v nsobku a znamen, kolikrt se nm objekt zd bl ne ve skutenosti je. Dostaten zvten je 6-8x a zvten vt ne 10-12x ji postrd smysl, nebo je problm udret dalekohled s tak velkm zvtenm pi pozorovn v klidu. Prmr objektivu Bv uvdn jako druh slo v nsobku a lze si ho tak snadno ovit pravtkem. Kvalitnj objektivy s velkou svtelnost, mvaj prmry 40 a 56 mm, u mench dalekohled se vak bn setkte i s prmrem 20 mm. ka zornho pole m vt m dalekohled zvten o to m u zorn pole a naopak. Tato hodnota ji nen na dalekohledech uvdna tak asto, jako zvten a prmr objektivu. Pokud uvedena je, bv uvdna v metrech na 1000 metr nebo ve stopch (foods) na 1000 yard. Napklad na binokulru Bushnell 10x25 se uvd e zornho pole 101m/1000m nebo 304FT/1000YDS. Svtelnost dalekohledu Je to velmi dleit hodnota, zvlt za zhorench svtelnch podmnek, nap. za era nebo tmy. Zornice oka se s vzrstajc tmou stle vce roztahuje a na maximlnch 7 mm. (U velmi mladch lid to me bt i 8 mm, bn 6-7 mm, po edestce 4 mm a po osmdestce jen 2,5 mm.) Tomuto prmru zornice oka by ml minimln odpovdat i prmr vstupn pupily okulru. Prmr pupily dalekohledu lze vypotat tak, e prmr objektivu vydlte zvtenm. Napklad svtelnost ji zmnnho dalekohledu Bushnell 10x25 je 25:10 = 2,5 co je hodn pod hranic 7mm a takovto dalekohled je za era ji nepouiteln. Naopak rusk vojensk dalekohled s infradetektorem 6x50 m svtelnost 50:6 = 8,3 co z nj in dalekohled, kter lze dobe pout i v noci. Vkonnost za era Je daj kter jet lpe charakterizuje monosti dalekohledu ve patnch svtelnch podmnkch. Tento daj lze tak vypotat. Je to druh odmocnina ze souinu zvten a prmru objektivu v mm. Tato hodnota by mla bt lep ne 18. Opt pouiji jako pklad dalekohled Bushnell 10x25, u kterho je vkonnost za era 10x25 15,8 . Jak z vpotu vyplv uveden dalekohled opravdu nen idelnm prostedkem pro pozorovn pi zhorench optickch podmnkch. Pi vbru dalekohledu pro ely survivalu doporuuji jakkoli lehk, mal a odoln dalekohled, jedno zda monokulr nebo binokulr, jeho optick vlastnosti jsou a druhoad. Avak pi sloitjch przkumnch akcch se bez kvalitnho binokulru prakticky neobejdete. Zde se ji muste rozhodnou sami, zda bude pouvat kvalitn loveck triedr - nap. rusk Zenit BPC 10x50 vc 1,0 kg, nebo si vystate s malm a nkolikrt lehm Bushnellem
- 153 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu 10x25 vcm 200 gram, jeho optick vlastnosti jsou vak pod hranic bn uznvanch standard.
NOKTOVIZORY
Z ve uvedenho pojednn o dalekohledech vyplv, e dalekohled, by velmi kvalitn, nen zrovna idelnm prostedkem pro pozorovn za zhoren viditelnosti nebo v noci. Pro pozorovn v noci jsou dnes bn pouvny zesilovae svtla - noktovizory, jejich dosah za jasn noci je nkolik set metr, vjimen vce. Podobn jako dalekohledy, tak i noktovizory jsou vyrbny jako monokulry a binokulry. Nikdy, opakuji nikdy, nepouvejte binokulrn noktovizor. Obraz v noktovizoru je toti zprostedkovvn pomoc optoelektronickho zesilovae, kter m velmi intenzivn, zpravidla zelen nebo u starch ruskch typ oranov svtlo. Podvte-li se v noci do noktovizoru, jas obrazu vm sthne zorniku a po odloen dalekohledu na toto oko nic neuvidte. Tento stav bude trvat minimln nkolik minut, ne se oko opt pizpsob tm. Podvte-li se tedy v noci do noktovizoru monokulru, budete nkolik minut slep na jedno oko, udlte-li to u binokulru, budete slep na ob oi!
1. rusk tukov survivalov monokulr 8x10 / mikroskop 30x 2. kapesn dalekohled Bushnell 10x25 3. rusk triedr Zenit BPC 10x50 4. noktovizor Yukon NV Pro 2,5x42
- 154 -
KAMERY a TERMOKAMERY
Dalm przkumnm prostedkem jsou kamery. Jak klasick, tak termovizn kamery jsou vynikajcm przkumnm zazenm. Jsou to vak pomrn tk a objemn optick zazen, vyadujc vkonn napjec zdroj. Jsou-li pouvny k pozorovn vzdlenjch cl, mus bt umstny na stativu nebo gyroskopicky stabilizovan ploin. To z nich in spe stacionrn prostedky przkumu a protivnk je bude pouvat pedevm na vyvench mstech, ze kterch je dobr vhled. Nae armda m momentln k dispozici dva ltajc optoelektronick przkumn systmy a to vrtulnky Mila Mi-17 (805 a 838) a bezpilotn letoun Sojka. Policie k optoelektronickmu przkumu pouv vrtulnk Bell 412HP.
policejn vrtulnk Bell 412HP na snmku vlevo je kamera pro non vidn FLIR 2000FN vpravo vyhledvac reflektore Spectrolab SX-16 Nighsun, na snmku vpravo je ovldac panel a monitor v kabin vrtulnku Armda m dle k dispozici dva mobiln przkumn a pozorovac komplety a to przkumn a pozorovac komplet Snka a lehk pozorovac a przkumn systm LOS oba na upravenm podvozku BVP-1.
pozorovac komplet Snka (nalevo) a lehk pozorovac a przkumn systm LOS (napravo) - 155 -
Dalm armdnm optoelektronickm przkumnm zazenm je pevozn a penosn lehk :-) przkumn a pozorovac systm OKO. Nevm pro lehk, nebo cel systm vetn zdroj v 80kg.
lehk przkumn a pozorovac komplet OKO (bez zdroj elektrickho napjen) vlevo je senzorov st a vpravo ovldac terminl s monitorem Nkter zahranin firmy, zejmna americk a izraelsk ji nabzej i leh optoelektronick przkumn prostedky jejich hmotnost se pohybuje do 5 kilogram, avak jejich irmu rozen brn vysok poizovac cena a podstatn hor parametry oproti tm prostedkm. U termoviznch kamer je toti mal hmotnostn problm. Optoelektronick prvek zabezpeujc pozorovn tepelnch zdroj mus bt chlazen, m je jeho teplota ni, o to je citlivj a m vt dosah. Bn jsou pouvny dva systmy chlazen, stlaenm plynem, nap. duskem nebo heliem (star metoda) nebo elektrick chlazen Peltierovm termoelektrickm lnkem (novj metoda). Pi chlazen idla plynem potebujete tlakovou lhev s chladcm mdiem a ta nco v, pi pouit elektricky chlazenho idla potebujete zdroj elektrick energie a m ni teplotu chcete doshnout, o to je vt spoteba energie a tm logicky vt hmotnost zdroje. Proto tyto prostedky slouc k chlazen idla pedstavuj uritou hmotnost, kter se prost nelze zbavit a pokud tak uinte, je to na kor kvality zobrazen.
RADIOLOKTORY
Jet se okrajov zmnm o radioloktorech. O monostech radioloktor mnohdy panuj pehnan pedstavy. Nejlep radioloktory konstruovan ke sledovn osob a pozemn techniky jsou schopny lokalizovat pohybujcho se postavu lovka v rovnm otevenm ternu na 5-10 km. Jestlie vak pln vyuijete ternnch nerovnost pro kryt a pohybujete-li se velmi pomalu a pozvolna pi zemi, tento dosah se sniuje maximln na nkolik set metr. Souasn vak lze vysla radioloktoru pomoc velmi primitivnho pijmae lokalizovat a na nkolik destek kilometr. Z tchto dvod nedoznaly radioloktory pro sledovn pozemnch cl vtho rozen. U ns radioloktory pro sledovn malorozmrnch cl
- 156 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu pouv pouze armda. Penosn SCB 2130 L-2 Sova a mobiln na przkumnm a pozorovacm kompletu Snka. Samozejm radioloktory maj tyt nevhody jako optoelektronick przkumn systmy, jsou to velmi tk a energeticky nron zazen, jejich pouit je pi manvrov bojov innosti tm vyloueno.
penosn radioloktor SCB 2130 L-2 Sova a przkumn a pozorovac komplet Snka, oba systmy pouvaj stejn radiolokan systm s obdobnmi TTD J mm urit zkuenosti se dvma przkumnmi prostedky a to s przkumnm a pozorovacm kompletem Snka a vrtulnkem Mila Mi-17 (s kamerou pro non vidn Inframetrics 445G Mk. II. a vyhledvacm reflektorem Spectrolab SX-16 Nighsun). Snka je pravdpodobn nejlep przkumn zazen, kter m nae armda v souasn dob k dispozici. Nejvt vhodu i nevhodou Snky je to, e je vybavena radioloktorem. Vhodou proto, e radioloktor v otevenm ternu spolehliv zachyt nemaskujc se osobu na pt a est kilometr (v technick dokumentaci je uvdn dosah na osoby devt kilometr, ale ten berte jen jako matematicko-teoretick, praxe je odlin) a tak umon obsluze lokalizoval cl optickmi prostedky. Nevhodou proto, e bc radioloktor lze snadno zjistit na destky kilometr radiolokanm ptraem, kter vm zbastl kad prmrn radioamatr za ptikilo (jedn se o jednoduch pijma s pmm zeslenm pro psmo 2cm). Nejvt slabinou Snky je vak monitor, slouc k zobrazen informac z optoelektronickch przkumnch prostedk (kamery, termokamery a noktovizoru). K optickmu zobrazen je pouit ernobl monitor o rozmrech obrazovky cca. 10 x 12 centimetr a na takovmto shitu prost nelze aktivn vyhledvat vzdlenj cle. Taktika pozorovn je z tohoto dvodu nsledujc; obsluha zapne radioloktor a v eru a teple kabiny pozvolna usne. V ppad, e radioloktor zachyt pohybujc se cl, d akusticky signl, kter mon probere obsluhu ze sladkho snn a ta rozespalma oima pomoc kamer ov o co jde. Obecn lze ci, e dobe vycvien osdka Snky doke v otevenm prostoru bez ternnch pekek lokalizovat nemaskujc se lidskou postavu na vzdlenost cca. 6 km ve dne i v noci, pi zhorench meteorologickch podmnkch se samozejm tato vzdlenost podstatn sniuje. Druhm prostedkem, se kterm mm urit zkuenosti, je vrtulnk Mila Mi-17 s kamerou pro non vidn Inframetrics 445G Mark II. Tento przkumn prostedek je v podstat Snka namontovan na vrtulnku, jene bez radaru. Jeho hlavn vhodou je, e si k podezelmu cli na rozdl od pozemnch prostedk, me piltnout ble a prozkoumat jej z bezprostedn blzkosti.
- 157 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu A te dvejte dobr pozor! Jestlie se budete pohybovat pouze v zalesnnm ternu, tak vs lze odhalit pouze przkumnmi prostedky, umstnmi na ltajcch prostedcch. Proto jsme spekulovali jak oklamat tyto ltajc optoelektronick systmy a pili jsme na zajmavou fintu. Pokud podle zvuku zjistte, e prostor ve kterm se pohybujete, prohledv vrtulnk, je zejmna v noci velmi pravdpodobn, e bezpenostn sloky k vaemu vyhledn pouvaj termovizn optoelektronick vyhledvacch zazen. Co s tm? V bon kapse batohu mte na vku smotanou celtu. Vezmte poln lhev s vodou a vodu pomalu vlijte mezi jednotliv vrstvy celty a nechejte vsknout. Ve vhodnm okamiku, tj. pokud se vrtulnk pibl na vzdlenost 3-5 km, mokrou celtu vythnte a dejte si ji pes sebe jak pltnku. Pokud vm zbylo trochu vody, namote si vlasy a nasate klobouk. Nyn mete dle pokraovat v pesunu. Jestlie se vrtulnk pibl na vzdlenost 1,5 - 2 km, sednte si na paty zdy k vrtulnku, sbalte se do klubka s koleny na hrudi tak, aby vs mokr celta celho pekryla a nehbejte se. Batoh si samozejm nechejte na zdech, blokuje vyzaovn tepla z vaich zad smrem nahoru. Mokr celta pak pevezme teplotu okol, ppadn voda z n se odpaujc tuto teplotu jet mrn sn. V zim pak mokr celta zmrzne a opt zastn teplo vyzaovan vam tlem. V termokamee takto zamaskovan lovk nen vidt a pi velmi podrobnm przkumu se jev jako vt kmen. Tyto pravidla vak plat pouze pro pohyb v zalesnnm ternu. Pohybujete-li se na volnm prostoru, muste uveden hodnoty nejmn zdvojnsobit a stejn vm to asi nebude mnoho platn. Proto, hroz-li vm pronsledovn, nelezte ven z lesa pokud nemuste, uette si mnoho pot.
- 158 -
TABULKY PRO ODHAD VZDLENOST

Tabulka odhadu vzdlenosti podle zdroj zvuku
Zdroj Je slyet epot. Je slyet pohyb lovka v lese, nap. praskot vtviek, zakopnut o kmen, ustn pi polzn porostu, peskakovnm pekek apod. Jsou slyet jednotliv slova. Je slyet hlasit hovor. Je slyet kael, zvuky nabjen zbran. Jsou slyet povely. Je slyet hluk pochodujc jednotky po silnici, zatloukn kolk. Je slyet ezn dv a sekn dv. Je slyet zatloukn kl, provoz vozidel na poln nebo lesn cest, hluk slabch elektrocentrl. Je slyet poren strom. Jsou slyet nrazy vesel do boku loky, provoz vozidel na silnici, hluk silnch elektrocentrl. Je slyet hluk kolony vojensk techniky na poln cest. Jsou slyet jednotliv vstely, hluk kolony vojensk techniky na silnici. Jsou slyet stelba z automatickch runch zbran. Je slyet zvuk zvon. Vzdlenost 20 - 30m 25 - 100m do 70m do 100m do 150m do 200m do 300m do 400m do 500m do 800m do 1000m do 1500m do 3000m do 5000m do 10 000m
Tabulka odhadu vzdlenosti podle charakteristickch tvar ve dne

Pedmt Je vidt blmo o. Viditeln detaily oblieje, rukou tj. oi, nos, sta, prsty. Je vidt podoba oblieje, sousti zbran, listy na stromech. Jsou vidt vousy, vlasy, podrobnosti vzbroje a vstroje nap. knoflky. Je rozeznateln barva oblieje, cihly ve zdi, taky na stee, rozbit okna. Jsou rozpoznateln podrobnosti odv a jejich barva. Jsou rozeznateln obrysy hlavy a konetin, ostr barevn skvrny na atech, pchotn zbran. Jsou rozeznateln barvy vstroje, vtve strom. Jsou rozeznateln obrysy postavy, okenn rmy, kly v plot. Jsou rozeznateln podrobnosti na domech, stavbch, ploty. Jsou rozeznateln pohyby pa a nohou krejcho lovka, na stromech jsou vidt siln vtve. Jsou rozeznateln jednotliv osoby, jednotliv kmeny a koruny strom, jednotliv vozidla v kolon. Jsou rozeznateln vt skupiny osob, pochodov nebo nstupov tvary vojenskch jednotek, pochodujc jednotky, kolony vozidel i jednotliv vozidla v kolon, komny nad stechami. Jsou rozeznateln jednotliv domy a stavby, jsou vidt signln svtlice. Jsou rozeznateln skupiny budov a siluety osad. Jsou vidt velk tovrn objekty, letit, msta, velk sdlit. Vzdlenost 20 m 50 - 75m 100 m 150 m 200 m 250 m 300 m 400 m 500 m 600 m 700 m 800 - 1000m 1000 - 1500 m
2000 - 3000 m 4000 - 8000m 10 000-15 000m
- 159 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Tabulka odhadu vzdlenosti podle zdroj svtla v noci
Zdroj Je vidt hoc cigareta. Je vidt hoc zpalka. Je vidt mal plamen. Jsou vidt jednotliv svtla, lampy poulinho osvtlen, reflektory aut, osvtlen okna dom apod. Jsou vidt svtla velkch mst a sdli, signln svtlice. Vzdlenost 100 - 200m do 300m do 600m do 5000m a 10 000m
Tabulka odhadu vzdlenosti podle zdroj pach (v zvislosti na smru vtru)

Zdroj Pach koue z cigarety, zdechlin mench zvat. Pach pipravovan stravy, zdechlin vtch zvat. Pach koue z ohn. Vzdlenost do 60m do 200m do 500m
- 160 -
STELN ZBRAN
V kapitole vybaven jsem jen velmi veobecn rozebral problematiku stelnch zbran a v tto kapitole bych chtl toto zobecnn pece jen trochu vce rozvst a konkretizovat. Jet se vrtm zpt k Zkonu 288/1995 ze dne 3. listopadu 1995 O stelnch zbranch a stelivu. Podle 21 a 22 jsou vojensk vbuniny a munice, automatick steln zbran, steln zbran vybaven tlumii zvuku atd., zbran zakzan a jejich vlastnictv me bt posuzovno jako trestn in nedovolenho ozbrojovn. Toto zkrcen k ve zmiovan, v souasn dob platn zkon. Obdobn zkony platily v zemch koruny esk pravdpodobn ji za Rakouska-Uherska, za Prvn a Druh republiky, za okupace i po II. svtov vlce. Kdyby je oban na zem striktn dodrovali, neexistoval by prvn ani druh odboj. Toto pro zmnu k elezn logika. Mnohdy v hromadnch sdlovacch prostedcch teme a slyme, e nae zem armdu nepotebuje, e nae armda od vzniku sttu, tj. od roku 1918, za nezvislost na zem a proti okupaci nikdy nebojovala, ba naopak s okupan moc spe aktivn kolaborovala (1939 a 1968). Ano je to pravda, je to ist pravda, ale je to jen polovin pravda. Armda je nstrojem politiky a politik, ti rozhoduj o jejm pouit. Nai zem v roce 1939 nezradili vojci, ale politick reprezentace, kter den ped okupac republiky nasedla do letadel a zajitna 20 miliony liber zmizela do exilu v USA a Velk Britnii. V roce 1968 to byla opt nae politick reprezentace, kter smnila nai svobodu a nezvisl ost za svoji politickou moc. Nai zem nikdy nezradili vojci, ale politici. Pevn vm, e kdyby na zemi opt hrozilo vojensk nebezpe, zaprodaj ns nai politici stejn snadno a rychle, jako v roce 1939 nebo 1968. Pokud mi nevte, najdte jedinho lovka z na souasn politick reprezentace, ktermu opravdu vte a o kterm jste pesvdeni, e by v ppad nebezpe neshrbl penze a nezmizel do bezpe exilu, i tie a oddan nekolaboroval, ale naopak, byl ochoten vst vlku na obranu zem a nroda i za cenu porky a s tm souvisejc odpovdnosti. Pokud takovhoto estnho politika znte, jste lep ne j, j ho nenael. Jestlie vak mm pravdu a nae politick reprezentace ns v ppad vlenho konfliktu opt smn za penze i moc, pak je ada na obanech na zem, ano na vs, aby jste sami rozhodli o tom, zda s tmto stavem souhlaste, i nikoli. Toto prvo vm dv stavn zkon 2/1993 ze dne 16. prosince 1992 v lnku 23 Listiny zkladnch prv a svobod.
KRTK KULOV ZBRAN

Vlastnte-li zbrojn prkaz skupiny G, nen pro vs jejich zskn ani vlastnictv dn problm. Krtk kulov zbran se obecn rozdluj na revolvery a pistole. Vhodou revolver je vysok spolehlivost, dle u nsleduj jen sam negativa. U pistol je to pesn naopak, jejich vhody jsou vykoupeny ni spolehlivost. Pokud te stojte ped otzkou co je lep, zda pistole nebo revolver, odpovdm, vechny armdy svta pouvaj pistole a asi vd pro. Pravdpodobn bude nsledovat dotaz, pokud pistole, tak jak? J mohu doporuit pistole na nboj 7,62x25mm Tokarev nebo .357 Magnum. Pokud m protivnk standardn neprstelnou vestu s tdou odolnosti I a II (podle technickch podmnek balistick specifikace DIN 52290 Technische Richtlinie Schutzwesten - SRN) nebo BR-1, BR-2, BR-3 (podle technickch podmnek balistick specifikace Committee European Normalization (CEN) Euronorm Standard EN1063 - EU), je mu proti tmto stelm stejn platn, jako kdyby stl za pkovm keem.
161
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Vybavit komern prodvan pistole tlumiem hluku bez zsahu do konstrukce zbran je problm, avak eiteln. Jak? Muste si sehnat nebo vyrobit del hlave, nebo hlave s osazenm pro pipevnn tlumie.
Moje oblben zbra, armdn pistole Pi vz.52 (nboj 7,92x25mm Tokarev). Nboj 7,92x25mm Tokarev (E0 = 693 J) je po nboji .357 Magnum (E0 = 926 J) druh nejvkonnj nboj pro krtk kulov zbran.
AUTOMATICK ZBRAN
Pln samoinn zbran (ton pistole, samopaly, karabiny, kulomety), umoujc stelbu dvkou, jsou podle Zkona 288/1995 12 zbran zakzan. Z naeho pohledu se tyto zbran svm principem innosti nijak zvl od pistol neli, dokonce nkter z nich i pistolovou munici ke stelb pouvaj. Jedinm rozdlem proti pistoli je jejich schopnost stlet dvkou. Samopal i kulomet je v podstat pouze perostl pistole. Ve vzbroji na armdy jsou v souasn dob dva typy samopal. Jedn se o samopal vz.58 ve verzch P a V (nboj 7,62x39mm) a samopal vz.61 (nboj 7,65mm Browning). Ob zbran se bez vtch problm daj vybavit tlumiem zvuku (respektive jsou k tomu konstrukn pizpsobeny).
ton puka Kalanikov AKM (nboj 7,62x39mm) s tlumiem zvuku PBS-1 AKM (tento tlumi lze pout i pro n samopal Sa vz.58)
162
samopal vz.61 (nboj 7,65mm Browning) s kolimtorovm zamovaem, tlumiem zvuku a sklopnou ramenn oprkou
NEAUTOMATICK ZBRAN ZBRAN S RUN OVLDANM ZVREM

Puky. Pevn se jedn o loveck nebo sportovn zbran. Jsou ureny pro stelbu jednotlivmi ranami, tj. po kadm vstelu se mus run znovu nabt. Opt zde plat pravidlo, pokud vlastnte zbrojn prkaz skupiny B nebo C, nen pro vs jejich zskn a vlastnictv dn problm. U puek lze jen velmi tko doporuovat typ zbran i druh munice. Plat zde jedin univerzln pravidlo - m vt re o to vt dopadov energie stely a tomu samozejm odpovd vt hmotnost zbran (1000J sov energie stely piblin odpovd 1kg hmotnosti zbran). Prakticky vechny puky lze vybavit tlumiem zvuku. Velkou vhodou puek s run ovldanm zvrem vybavench tlumiem je, e nemaj dnou automatiku, kter by vyvjela pi stelb nedouc hluk.
americk odstelovac puka M24 re 7,62mm / cal. .300 Winchester Magnum
163
velmi zajmav prava loveck puky na odstelovac (s tlumiem zvuku) a to bez vtho zsahu do konstrukce zbran (svtlomet je uren k oslnn zve pi lovu, v R je tato technika lovu nezkonn)
164
STELN ZBRAN - TLUMIE

Musm pedeslat, e tlumie zvuku jsou podle Zkon 288/1995 O stelnch zbranch a stelivu ze dne 3.listopadu 1995 zakzan. Kdo z vs bydl v blzkosti vojensk stelnice mi me potvrdit, e pokud jsou dobr meteorologick podmnky, je stelba z vojenskch pchotnch zbran slyet na vzdlenost nkolika kilometr. Tato hlunost je v mnoha ppadech nedoucm jevem a proto jsou pi nkterch bojovch akcch specilnch jednotek pouvny tlumie zvuku. Chcete-li zat experimentovat s tlumii zvuku, muste nejprve zapomenout na vechny pipitoml akn filmy, ve kterch se bn stl revolvery s tlumiem a hluk tto stelby je tak tich, e je slyet jak obti po zsahu povol anln svrae. Zapomete dle na filmy, ve kterch odstelova pukou vybavenou tlumiem vystel obti oko na dva kilometry, to ve jsou naprost pitomosti. Take, prv te jste pustili z hlavy vechny piblbl produkty komernho filmovho prmyslu a postupn se spolu ponome do tvrdho relu, kde plat fyzikln zkony pana Newtona. Zaneme nejprve tm, e se vrtme zpt do kamen zkladn a stedn koly do hodin fyziky a vytvome si imaginrn matematicko-fyzikln model steln zbran s run ovldanm zvrem s drazem na pesnost, minimln hlunost a maximln innost.
BALISTIKA
Nejprve si probereme problematiku pesnosti. Jedna z nejlepch ruskch odstelovacch puek s integrlnm tlumiem zvuku VSS Vintorez (Vinovka Snaiperskaja Spetsialnaya), i jej novj verze se sklopnou pabou AS Val (Avtomat Spetsialny) se specilnm podzvukovm nbojem SP-5, SP-6 a PAB-9 (9x39mm) m efektivn dostel 400m. (K zabit lovka je teba zsah do hlavy stelou o hmotnosti > 5 gram s dopadovou energi Ed > 80J.) Stelba na 400 metr, to zn velmi povzbudiv, e. Ale mme zde opt slovko ale. Tato vysoce hodnocen zbra m za idelnch podmnek steleckho tunelu pi stelb na 100 metr s nbojem SP-5 rozptyl pes 75mm a v ppad, e je stelba vedena za bonho nebo nrazovho vtru, mete tuto hodnotu klidn vynsobit temi. Pedstavu, jak rozptyl m jakkoli zbra pi stelb na 200, 300 i 400 metr si mete udlat na zklad ne uvedench tabulek u sami. Vliv bonho vtru na odklon drhy stely od zmrn osy pi rychlost stely v0 340 m/s Odklon od zmrn osy pi rychlosti bonho vtru 1m/s 5m/s 10m/s 20m/s 100m 0,82 cm 4,1 cm 8,2 cm 16,49 cm 200m 3,17 cm 15,84 cm 31,72 cm 63,79 cm 300m 6,91 cm 34,56 cm 69,21 cm 139,18 cm prmrn rychlost vtru na zem na republiky je 8m/s (Tabulky pro odhad rychlosti vtru jsou uvedeny na pedposledn stran tto kapitoly.) Vzdlenost cle (m)
165
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Balistick drha stely pi stelb na vzdlenost lc 100, 200 a 300 metr pi sov rychlosti stely v0 340 m/s Vzdlenost od cle (m) 0 10 25 50 100 150 200 300 500 1000 Peven (pokles) drhy pi stelb na vzdlenost 100m 200m 300m 0 cm 0 cm 0 cm 3,99 cm 8,71 cm 13,73 cm 8,34 cm 20,15 cm 32,71 cm 11,22 cm 34,83 cm 59,95 cm 47,22 cm 76,46 cm 0 cm -34,83 cm 35,99 cm 111,35 cm -94,43 cm 100,47 cm 0 cm -292,39 cm -150,76 cm 0 cm -1033,75 cm -797,72 cm -546,6 cm -5329,83 cm -4857,57 cm -4355,33 cm Dopadov rychlost stely (m/s) 340,0 338,1 335,3 330,8 322,4 314,8 307,9 295,2 275,2 235,2 as letu stely (s) 0,000 0,029 0,074 0,149 0,302 0,459 0,619 0,951 1,653 3,632
Rusk odstelovask speciln puka VSS Vintorez (nahoe) a rusk samopal speciln AS Val (dole) s integrovanm tlumiem zvuku (tlumi je konstrukn soust zbran a bez nj nelze vst palbu). Pi stelb z tchto zbran s nbojem 9x39mm pi sov rychlosti stely 290 - 300m/s dosahuje rove hluku 130dB, co odpovd rovni hluku netlumenho vstelu z malorky nbojem .22LR. Nyn si musme piznat zkladn fakt. dn amatr, by velmi zrun s dobe vybavenou dlnou, nedoke vyrobit lep zbra ne zabhl renomovan fabrika se stoletou tradic. Podle mch zkuenost je vynikajc stroja (zbroj amatr) s profesionlnm vybaven schopen vyrobit odstelovac puku s tlumiem, se kterou je mono vst dostaten pesnou stelbu na vzdlenost do 100m, ve co je nad tuto hranic pat do e pohdek z Hollywoodskch filmovch atelir. Pokud jste se smili s tmto technickm omezenm budeme pokraovat. Dle odbornch publikac je pro pijateln pesnou stelbu na vzdlenost do 100 metr poteba 166
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu hlave o dlce alespo 30-35 cm, krat hlavn maj obecn vt rozptyl ne del. Tlak prachovch spalin vak nemus psobit na stelu po celou dobu jejho pohybu v hlavni, ale pouze po dobu, ne stela doshne poadovan rychlosti (v naem ppad mn ne 340m/s), nsledn mohou bt prachov plyny odvedeny z hlavn pry, nap. k pohonu automatiky zbran nebo do tlumie hluku. Stela pokrauje hlavn dle v pohybu pouze vlastn setrvanost. Co se te vlivu drkovn hlavn na pesnost, plat zde jednoduch pravidlo. Je-li dlka stely men ne dv re, je pi stelb do 100 metr stela dostaten stabiln a neptomnost rotace nem rozhodujc vznam na jej rozptyl. Pi stelb del stelou nebo na vt vzdlenost me neptomnost rotace negativn ovlivnit drhu stely. Shrnut: Zbran s tlumiem lze vst efektivn menou palbu na vzdlenost do 100 metr, pi stelb na vt vzdlenost kles pesnost stelby pod bn uznvan hodnoty a stelbu lze povaovat za neefektivn. Zbra, se kterou lze vst stelbu na vzdlenost 100 metr s pijatelnm rozptylem, mus mt hlave o dlce minimln 32cm, drkovn hlavn nen nezbytn nutn.
AKUSTIKA
Nyn si probereme problematiku akustick innosti tlumie. Hluk vstelu z paln zbran se skld ze t sloek: Prvn slokou je hluk, kter vytv vlastn automatika zbran, respektive mechanizmus zabezpeujc nabit ppadn znovunabit zbran. Tuto hlunost lze omezit pouze zsadnm zsahem do konstrukce zbran nebo nboje a i tak obvykle nedojde k zsadnmu zlepen. Nejti jsou tedy logicky mechanizmy zbran s run ovldanm zvrem (puky), jejich hlunost se pohybuje dov v destkch decibel (do 30dB). Druhou hlukovou slokou je jej nejznmj st, vlastn vstel. Tento tesk je zpsoben nrazem plyn vytkajcch velkou rychlost z hlavn na okoln atmosfru (zpravidla v okamiku kdy stela opust st hlavn). Rychlost vstelnch plyn me doshnout a 2000m/s. Dobrou zprvou je, e tento tesk lze velmi dobe zatlumit. Sta dt do proudu z hlavn vytkajcch plyn jakoukoli mechanickou pekku, na kter se vsteln plyny zchlad, zpomal nebo zastav. Jist jste sami ji mnohokrt v televizi vidli, jak zken padouch se sadistickou radost zastel nevinnou ob, obvykle krsnou dvku, ranou zblzka do srdce pes jej oblben poltek s krlkem. Nkde jsem se doetl, e funkci primitivnho tlumie vstelu me plnit i PET lhev nasazen na hlave. Bez pouit tlumie me hluk vstelu doshnout akustick tlak vce ne 140dB, pouijete-li i velmi primitivn tlumi hluku nen problm stlait akustick tlak vstelu pod 60dB. Jednoduch pklad, vystelte ve zbrani s tlumiem vstelu slepm nbojem (bez stely), uslyte jen tich lupnut a pouk. Tet a nejproblmovj hlukovou slokou stelby je hluk vyvolan letc stelou. Stela letc nadzvukovou rychlost vytv obdobnou rzovou vlnu jako nadzvukov letadlo. Pi rychlosti vt ne 400 m/s vyvol hluk o akustickm tlaku a 140dB. Stela letc rychlost 100 m/s vyvol hluk okolo 80dB. S tmto jevem bohuel nelze vbec nic dlat, hluk letc stely je neodstraniteln a re, dlka ani tvar stely nem zsadn vznam. Tento hluk je zvisl jen a pouze na rychlosti stely, na niem jinm. Shrnut: Hluk nabjecch a vybjecch mechanizm zbran umme zatlumit nebo omezit pomoc run ovldanho zvru. Hluk vstelu umme pomoc velmi primitivnch prostedk zatlumit tak. Avak co pli ovlivnit nejde je hluk letc stely. Nkde jsme si
167
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu ekli, e: "K zabit lovka je teba zsah do hlavy stelou o hmotnosti > 5 gram s dopadovou energi Ed > 80J." A tady je n velk problm. Mme ti imaginrn stely o vze 5, 10 a 15 gram (nap. 7,65mm Browning, .357 Magnum a .45 Auto) v hlavni tsn piloen k imaginrn hlav na kterou maj dopadnout s energi 80J (pro zjednoduen vpotu jsem piloil hlave k hlav proto, aby se energie sov rovnala energii dopadov). 2E 0 No a ze vzorce v 0 si nyn vypotme minimln rychlost, jakou mus stely mt, aby mq dopadla se smrtc energi min. 80J. v0 - poten rychlost stely (m/s) E0 - sov energie stely (J) mq - hmotnost stely (kg)
160 32000 179 m/s 0,005 Aby stela o hmotnosti mq 5 gram doshla dopadov energie E0 80J mus opustit st hlavn rychlost v0 min. 179m/s. Pi tto sov rychlosti vyvine stela hluk o akustickm tlaku piblin 83dB. v0
160 16000 126 m/s 0,01 Aby stela o hmotnosti mq 10 gram doshla dopadov energie E0 80J mus opustit st hlavn rychlost v0 min. 126m/s. Pi tto sov rychlosti vyvine stela hluk o akustickm tlaku piblin 80dB. v0
160 10666 103 m/s 0,015 Aby stela o hmotnosti mq 15 gram doshla dopadov energie E0 80J mus opustit st hlavn rychlost v0 min. 103m/s. Pi tto sov rychlosti vyvine stela hluk o akustickm tlaku piblin 78dB. Chceme-li vst innou palbu alespo na 100 metr musme zvit sovou rychlost stely piblin o 20m/s co zv jej hlunost asi o 3dB (plat pro vechny ti vpoty). v0
Z tto matematick simulace vyplv, e zmna hmotnosti stely pi zachovn stejn dopadov energie nem nijak zsadn vliv na jej hlunost za letu. I pi maximln mon hmotnosti stely 15 gram (pistolov nboje vt re neznm) nelze pi zachovn innosti snit akustick tlak letc stely pod 80dB. Proto, je jedno z jak tich zbran (tich mechanizmus do 30dB, zatlumen vstel do 60dB) vystelte. Pi minimln dopadov energii 80J vyvol letc projektil akustick tlak minimln 80dB a to je fakt, kter nelze zmnit. (Pro pedstavu o jakch hladinch intenzity zvuku mluvme, je na posledn stran tto kapitoly uvedena tabulka pklad zvuk a jejich rovn.)
168
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Graf pomru rychlosti stely (m/s) a akustickho tlaku (dB) zpsobenho jejm prletem okoln atmosfrou
Men plat pro nboj 7,62x39. sov rychlost byla mena 5 metr od st hlavn. Zvukomrn stanice byla umstna ve smru stelby 35 metr od st hlavn a 10 metr od osy stelby. Pro potlaen zvuku vstelu byla stelba vedena ze zdn budovy (cihla 30cm) pes otvor ve zdi vybaven gumovou membrnou a polystyrnovm blokem. Akustick tlak vlastnho vstelu dosahoval ve vzdlenosti 35 metr od st hlavn velmi malch, prakticky nemitelnch hodnot. Z uvedenho grafu vyplv, e nejstrmj nrst hlunosti zan pi rychlosti stely nad 320 m/s (92dB), proto chcete-li omezit hlunost stely, muste omezit jej rychlost pod tuto hodnotu. A tm jsme se dostali k innosti zbran.
INNOST
Destrukn schopnost nevbun stely je dna dvma faktory, jej kinetickou, respektive dopadovou energi a tvarem.
2 sov energie stely je dna vztahem E 0 1 2 m q v 0
mq - hmotnost stely (kg) v0 - poten rychlost stely (m/s) Promnnou, kterou se nyn budeme zaobrat, je poten rychlost stely v0. Za podmnek ISA (International Standard Atmosphere) je ve vce h = 0 m rychlost en zvuku c = 340 m/s. Proto i my budeme pro poteby naich vpot potat s touto rychlost jako s rychlost mezn. Jestlie m bt stela vyplen z naeho matematickho modelu dostaten tich, musme omezit jej rychlost na rychlost podzvukovou tj. v0 < 340 m/s. Tmto rychlostnm omezenm se nae promnn mn na konstantu.
169
Na zklad tchto poznatk si n vzoreek meme upravit na E 0 1 2 m q 115600 a nsledn zjednoduit na
E 0 m q 57800
Jakmile se z na promnn (v0 < 340 m/s) stala konstanta, pak jedin efektivn zpsob jak zvit innost stely, je zvit jej hmotnost mq. Hmotnost stely je ve vtin ppad dan jej r, plat zde jednoduch pravidlo, m vt re, tm vt hmotnost stely. Samozejm, e tento vztah nen univerzln a existuj etn vjimky, ale pro nae poteby matematicko-fyzikln simulace toto pravidlo vcelku vyhovuje.
Graf vlivu hmotnosti stely m na sovou energii stely E pi poten rychlosti stely v = 340 m/s.
1000 900
sov energie stely(J)
800 700 600 500 400 300 200 100 0
10
11
12
13
14
15
Hmotnost stely (g)
Na zklad tchto vpot se nm jev jako nejvhodnj nboje pro stelbu s tlumiem nboje do krtkch kulovch zbran. Tyto nboje maj malou prachovou nlo, velkou hmotnost stely a dlka stely obvykle nepevyuje dv re. Pesnjho doladn sov rychlosti stely doshneme regulac balistickho vkonu zbran. Jak? sovou rychlost stely lze regulovat zmnou dlky hlavn, respektive zmnou dlky jej sti, ve kter je stela urychlovna. Plat zde jednoduch pravidlo; m dle psob tlak spalin nboje na dno stely tm vt je jej sov rychlost a naopak. Tento vztah vak l nen pmo mrn, ale lze ho pomrn pesn vypotat ze vzorce v 0 . d v2 d Optimln dlku hlavn pak lze vypotat ze vztahu l 0 2
v0 - sov rychlost stely (m/s) l - dlka hlavn (m) d - re hlavn (m) - balistick vkon nboje (viz. tabulka). Stedn balistick vkon nboj do krtkch kulovch zbran se pohybuje okolo hodnoty 90.
170
900 800
Pklad vlivu dlky hlavn l (m) na sovou rychlost v (m/s)
Rychlost stely (m/s)
700 600 500 400 300 200 100 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
Dlka hlavn (cm)
7,62x25 Tokarev
0.357 Magnum
9mm Luger subsonic
0.38 Special
Mezi dlkou hlavn a akustickm tlakem plyn vstelu plat vztah, e m je hlave krat, tm je akustick tlak plyn opoutjcch hlave vy a naopak, m je hlave del, tm je tlak ni. Je to dno teplotou plyn a tlakem v hlavni. Z ve uvedenho grafu vyplv, e pi pouit nboje 7,62x25 Tokarev nm sta k dosaen rychlosti 340 m/s hlave o dlce 5,5cm, ale pi pouit nboje .38 Specil nedoshneme tto rychlosti ani s hlavn o dlce 30cm. Jako optimln se nm tedy jev nboj .357 Magnum a 9mm Luger subsonic. Oba maj vrazn t stelu, ne je v ri 9mm obvykl a stela doshne poadovan rychlosti v hlavni, jej dlka nepesahuje stanovench 30-35cm. Pehled balistickch vkon nejbnjch nboj krtkch kulovch zbran Typ nboje Balistick vkon () .22 LR SB 6,35 Browning / .25 Automatic 7,62x25 Tokarev 7,65 Browning / .32 Automatic 9mm Browning Colt Automatic Pistol (Court) / .380 Automatic 9mm Luger / 9mm Parabelum 9mm Luger subsonic 9x21 (civiln verze 9mm Luger) 9mm Makarov .38 Specil .357 Magnum .45 Automatic Colt Pistol (ACP) / .45 Automatic 31,9 74,5 126,5 88,0 92,0 90,5 74,5 98,5 86,5 59,0 104,0 78,0
No a tmto jsme dokonili prvn st naeho matematicko fyziklnho modelu paln zbran. Mme stelnou zbra s run ovldanm zvrem, jen m dlku hlavn 32 cm. Ve vzdlenosti 18 cm od hrdla nbojov komory jsou do hlavn vyvrtny dv a tyi ady bonch otvor o prmru 2,5 - 3,5 mm pro odvod spalin nboje limitujc poten rychlost stely na poadovanch cca. 340m/s. Do nbojov komory vlome nboj 9mm Luger subsonic, uzaveme zvr, zamme a vystelme. st hlavn opout stela nmi
171
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu vypotanou rychlost ni ne 340 m/s a nsledn se ozve rna vstelu. Ano, te piel okamik, kdy na hlave musme pipevnit tlumi. Ale nejprve si musme o tlumich nco ci.
TLUMIE
Tlumie zvuku vstelu rozdlujeme do t hlavnch skupin: I. tlumie na snen rychlosti plyn vytkajcch z hlavn II. tlumie k snen sov rychlosti stely III. kombinovan tlumie tj. tlumie plnc ob funkce (tyto tlumie jsou nejpouvanj) Mme-li zbra, jej stela opout st hlavn podzvukovou rychlost (n matematicko-fyzikln model), pak nm sta zatlumit pouze zvuk vstelu snenm rychlosti plyn vystupujcch z hlavn z njakch 2000m/s na 20m/s a to nen dn problm. Takovto tlumi je konstrukn velmi jednoduch a jeho ivotnost v zvislosti na innosti, je to nkolik set a tisc vstel. Nejastji jsou tlumie zvuku vyrbny z nerezovch slitin ocel nebo Duralu, prostor mezi hlavn a tlem tlumie me bt vyplnn hlinkovou nebo mdnou drtnkou. (Ve sv podstat funkci tlumie zvuku me plnit i PET lhev navlknut na hlavni.)
konstrukce tlumie pro snen rychlosti plyn vystupujcch z hlavn Opout-li vak stela st hlavn nadzvukovou rychlost, musme nejprve snit rychlost prachovch plyn a nsledn zpomalme stelu na podzvukovou rychlost (v0<340 m/s). V pedchozch odstavcch jsme si ji ekli, e zpomalit rychlost plyn nen nijak obtn kol. Snit rychlost stely je sloitj. V tlumii musme pomoc gumovch nebo ocelovch membrn tenm snit rychlost stely na poadovanou podzvukovou rychlost. Nevhodou je, e se tyto membrny tenm rychle opotebovvaj a tm se sniuje innost tlumie. ivotnost tlumie rychlosti stely je nkolik destek a stovek vstel, pak je teba vechny membrny vymnit.
konstrukce tlumie s gumovmi nebo ocelovmi membrnami
172
konstrukce tlumie s gumovm brzdcm blokem
konstrukce velmi primitivnho pukovho tlumie S-40 s gumovmi brzdcmi bloky pouvanho sovtskmi odstelovai v Rusko - finsk zimn vlce 1936 - 1940
konstrukn schma sriov vyrbnho tlumie PBS-1 AKM pro tonou puku Kalanikov AKM (nboj 7,62x39mm)
173
ez sriov vyrbnm tlumiem PBS-1 AKM pro tonou puku Kalanikov AKM (nboj 7,62x39mm)
APLIKACE POZNATK
Zaneme u revolver. Stela vystelen z revolveru v drtiv vtin ppad opout hlave podzvukovou rychlost (nap. .38 Specil 210-270 m/s), co je ta dobr zprva. Ta patn je, e i kdy nakrsn zatlumme rychlost plyn vystupujc z st hlavn, nikdy nezabrnme tomu, aby neunikly mezi stm bubnku a hrdlem hlavn. Tam nm to vdycky bouchne a podn. Take tlumiem zvuku na revolveru snte hlunost o njakch 10-20dB maximln. Co z toho pro vs vyplv, tlumi na revolveru nechme dle v rukch filmovch hrdin a zapomeneme na nj. Vroba tlumie pro revolver je toti naprost ztrta asu. Nsleduj pistole. Vezmte si do ruky pistoli, vyndejte z n zsobnk, ovte si zda nemte v nbojov komoe nboj a nathnte zvr zbran, jako kdy hodlte nabt zbra a zahjit stelbu. Slyte ten kovov zvuk? Tak s nm vm nikdo nepome a toho se nikdy nezbavte. Tento poznatek te mete pauln aplikovat na vechny pchotn automatick zbran napnan tlakem plyn vznikajcch pi vstelu. Ale vrame se k pistolm. Vlastnte-li zbra, jej stela opout hlave podzvukovou rychlost (nap. pistole pouvajc nboj 6,35mm a 7,65mm Browning, 9mm Browning Court, 9mm Luger Subsonic, 9mm Makarov, 45 Auto/ACP), sta zpomalit pouze plyny vystupujc z st zbran. U zbran s nadzvukovou rychlost stely (nap. pistole pouvajc nboj 7,62x25 Tokarev nebo 9mm Luger a Parabelum, 357 Magnum) muste nejprve zpomalit stelu a nsledn zpomalujete plyny.
pistole Beretta 92F (nboj 9mm Luger) s pdavnm tlumiem sniujcm hluk vstelu o 38dB
pistole Ruger Mark II (nboj .22LR) s integrlnm tlumiem zvuku sniujcm hluk vstelu o 43dB
174
Tyto ve uveden zvry lze pauln aplikovat na vechny dal automatick zbran, tonmi pistolemi ponaje a tkmi kulomety kone. S velikost zbran, velikost prachov npln a vy r se sice bude mnit i velikost tlumie, ale princip i innost zstvaj zachovny.
samopal vz.61 (nboj 7,65mm Browning) samopal Heckler & Koch GmhB MP5SD3 s pdavnm tlumiem (nboj 9mm Parabellum) s integrlnm sniujcm hluk stelby o 35dB tlumiem zvuku sniujcm hluk stelby o 38dB No a zbvaj nm zbran s run ovldanm zvrem ili zbran neautomatick. V naem ppad se jedn ve vtin ppad o puky, i kdy existuj i jednoranov pistole. Zde je vc nadmru jednoduch. Vechny loveck puky (mimo malorek 330 - 405 m/s) pouvaj nboje, jejich stela opout st hlavn rychlost 700 - 1000 m/s ili dvoj a trojnsobnou rychlost zvuku. Zpomalit takovouto rychlou stelu na rychlost podzvukovou tj. < 340 m/s vyaduje velmi robustn a tk tlumi. Take vysoce rychlou stelu samozejm lze tak zpomalit, ale pro, nen to trochu kontraproduktivn? Je to tot, jako kdy si v byt pustte naplno topen a otevete okna dokon, aby jste se zbavili pebytenho tepla. Hodlteli pouvat puku ke stelb s tlumiem zvuku, je naprosto zbyten udlovat stele hypersonickou rychlost, aby jste ji poslze redukovali na subsonickou. Jak na to? Snite prachovou npl nboje tak, aby stela opoutla st hlavn rychlost podzvukovou. O kolik je teba npl snit nelze pesn ci, to zvis na dlce hlavn a typu nboje. Nezbv vm tedy nic jinho, ne experimentovat. Chce to krabici nboj, pesn vhy a trplivost. Dostanete-li se na ji nkolikrt zmiovanou podzvukovou rychlost, pak snen rychlosti plyn je hraka a mte zbra, u kter lze dky pevnmu zvru snit hluk vstelu bez problm o 50dB i vce.
poloautomatick speciln puka Barrett Firearms M82 re12,7mm (nboj .50 BMG) s pdavnm tlumiem Titan sniujcm hluk vstelu o 40dB
175
Homemade krochna (nboj 9mm Luger subsonic) s teleskopickou pabou, run ovldanm zvrem a integrlnm tlumiem zvuku vybaven pukohledem 4x25 a laserovm znakovaem (vleek pod hlavn). Maximln akustick tlak vstelu 88dB, sov rychlost stely 300m/s, dopadov energie stely E100 290J. (Ped touto zbran neutkejte, zemete unaveni.)
176
pro inspiraci nkolik konstruknch nkres tlumi
177
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Tabulka pro odhad piblin rychlost vtru Psoben vtru 20 km/h Vtr lehce pohybuje listm. 40 km/h Vtr pohybuje slabmi vtvemi. 50 km/h Vtr ztuje pochod s batohem na zdech. 60 km/h Vtr hbe silnmi vtvemi, chze je ji velmi obtn. 70 km/h Pi chzi musme udrovat rovnovhu pomoc hlek. 80 km/h Vtr lomcuje silnmi vtvemi a slabmi stromy, chze zan bt nemon. 90 km/h Lze chodit jen se snenm titm. 100 km/h Vtr lme a vyvrac siln stromy. 110 km/h Postupovat lze jen pskoky. 140 km/h Pohyb je mon pouze plazenm. Vtrn stupnice Nzev inky Bezvt Kou stoup kolmo vzhru. Vnek Kou se lehce vychyluje. Vtk Pohybuje se list na stromech. Slab vtr Pohybuj se vtviky. Mrn vtr Pohybuj se vtve. Vtr um koruny strom. Siln vtr Pohybuj se koruny a vtve. Prudk vtr Vtr rve list ze strom. Vichice Ulamuj se men vtve. Boue Ze stech padaj taky. Siln boue Vyvracej se stromy. Prudk boue Padaj komny, story, vtr rve leh stechy. Orkn Vyvrac a pusto ve, kudy prochz.
Rychlost vtru 6 m/s 11 m/s 15 m/s 16 m/s 20 m/s 22 m/s 25 m/s 28 m/s 30 m/s 40 m/s
Stupe 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Rychlost 1 km/h 4 km/h 9 km/h 15 km/h 22 km/h 30 km/h 40 km/h 50 km/h 60 km/h 75 km/h 85 km/h 100 km/h 150 km/h
178
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Zvrem tto kapitoly bych chtl trochu odboil od probranho tmatu. V textu jsem nesslnkrt pouil vraz decibel (dB), ale co to ten decibel vlastn je: 1) je to logaritmick jednotka pouvan k vyjden akustick intenzity. Rozdl 20 dB znamen rozdl 10x vt amplitudy signlu a 100x vtho vkonu. Obvykle se pouv pro vyjden relativnho pomru signl. Je-li pouit ve vznamu absolutn hodnoty intenzity zvuku, pak se za vchoz hodnotu 0 dB povauje akustick vkon 10-12 W.m-2 (jedn se o prahovou intenzitu slyitelnosti istho tnu o frekvenci 1000 Hz). 2) logaritmick vyjden pomru dvou vkon, napt, proud nebo intenzit zvuku. Zvuk se m vzhledem k prahu slyitelnosti (0 dB = akustick tlak 20 P) - napklad epot je typicky 30 dB, normln mluva 60 dB, hluk nkladnho auta pes 100 dB, diskotka okolo 110-112 dB, a prh bolestivosti je 130-140 dB.
Pklad zvuku Prh zvuku, slyen elest list (um list pi slabm vtru) um list Klidn zahrada Poulin hluk (tich pedmst) epot, velmi tich byt a velmi tich ulice Relativn ticho v obsazenm hlediti kina Tlumen hovor Mal um v byt Poulin hluk (normln) Televizor pi bn hlasitosti Hlasit hovor Kvkn by Klapn psacho stroje Siln frekventovan ulice Strojovna, hlun hostinec, potlesk v sle Kik Tunel metra Velmi siln reprodukovan hudba Kohout kokrhn Motorov vozidla Jedouc vlak Maximln hluk motorky Pdelna Pneumatick sbjeka Hlasit obrbc stroje, kovrna kotl Diskotka Startujc letadlo Prh bolestivosti Akustick trauma Hladina intenzity zvuku [dB] 0 10 20 20 30 30 30 - 35 40 40 50 55 60 64 70 70 70 80 80 80 85 90 90 100 100 100 110 110 120 130 140
179
RUN GRANTY
Ne se pustme do runch grant, probereme si opt trochu nudn teorie. Run granty se obecn rozdluj do t zkladnch skupin: I. ton granty - Psob pedevm trhavm inkem vbun nloe, stepinov inek m druhotn vznam. Obvykle jsou konstruovny jako nrazov (nap. n esk GR-4). II. obrann granty - Psob pedevm stepinovm inkem obalu, trhavm inek m druhotn vznam. Obvykle jsou konstruovny jako asov (nap. n esk F-1). III. speciln granty - Sem pat vechny ostatn run granty, nap. granty univerzln (n esk URG-86 Uragn), dmov (nae DM-2), chemick, zpaln, protitankov, cvin apod. Run granty maj obecn vce ne efekt smrtc efekt psychologick. Tento nzor mon nekoresponduje s bojovmi scnami z americkch aknch film, ale je to tak, a se vm to lb, nebo ne. Pamatuji si jet z vojensk koly ncviky na tma; Motosteleck drustvo v toku. Pokud jste to tak zaili, urit si vzpomnte na povely; Granty pipravit, a Granty po kterm jste hodili grant RG-4 ped sebe a kryjce si obliej pabou samopalu s hromovm; Hur vyrazili ostrm bhem kupedu, k zkopm protivnka. Tento ncvik jsem absolvoval nkolikrt a doslova se d ci, e granty vybuchovaly okolo ns, protoe nikdy nebyla dodrena pesn linie drustva a kad hodil grant v trochu jinm okamiku. Pesto si pamatuji pouze na jedno lehk zrann, kterm bylo sten oddlen malku lev ruky stepinou (rtn. Honza Vitsek). Run obrann grant F-1 - zkuenosti Rhovn stepin na runm grantu F-1 mon vypad hroziv, ale nali jste z nj nkdy stepinu? Vsadm se, e nikoli. I kdy je grant F-1 dramaticky rhovan, rozpadne se na litinov prach a nejvt stepiny maj prmr okolo 5 mm. Pokud mi nevte, vezmte star sud od nafty, napuste ho vodou a vhote grant. Sud se trochu nafoukne nebo i na boku pukne, ale stepiny si pak budete moci prohldnout.
180
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Jin pokus, kter jsem provdl byl, e jsem tyi figurny vped bcho vojka umstil na cca. 1cm tlustou pekliku. Tyto tere jsem rozmstil ti a pt metr daleko okolo grantu F-1. Grant jsem kvli maximlnmu stepinovmu inku zavsil na pagtu asi metr nad zem a elektricky odplil. Pouze jedna stepina byla tak inn e prorazila ter i pekliku naskrz. Ostatn stepiny by mon zpsobily bolestiv, le pevn povrchov, neztrtov, dobe liteln zrann. Run ton grant RG-4 - zkuenosti Run ton grant RG-4 m jet men inek ne obran F-1. Dobe znm ppad ze Star Boleslavi, u kterho jsem byl osobn ptomen. Hzejc, trmou zblbl major L.J. notorick alkoholik, msto aby hodil grant ped sebe, jej hodil do vky a jako by to bylo mlo, jet se koukal, jak to dopadne. Chudk dc stelby podplukovnk Z.F. na majora L.J. skoil a snail se ho stlait dol do okopu. Povedlo se mu to. Nanetst nestail skrt do okopu i svoji hlavu. Grant vybuchl na zemi v rovni jeho hlavy, asi dva metry od nj (dc stelby oproti pedpism neml na hlav pilbu). Jedin zrann, kter krom leknut utrpl byla drobn asi 1,5 cm dlouh plechov spirlka asi 2 cm hluboko pod k na hlav (mezi tln kost a k) a samozejm pln oi prachu. Druh ppad je moje osobn zkuenost. Ve vzteku po mn hodil run grant RG-4 vkonn prapork moj roty (jmenoval se Kratochvl, ale vichni mu pro jeho prchlivou povahu kali Kraas). Grant mi vybuchl doslova za prdel a to, e jsem byl zrann, jsem zjistil a za nkolik minut, kdy jsem zaal mt nepjemn pocit, e mm nachcno v kalhotch. Znte ten tepl, vlhk pocit, kdy si cvrnknete do kalhot, e. Dv pomrn velk stepiny se mi zasekly vedle sebe do zad v rovni pasu a tepl krev mi stkala mezi plky a dle do rozkroku. Zdravotn instruktor (svobodnk jmno si ji nevzpomnm, se stavebn prmyslovkou) mi bhem nkolika mlo minut stepiny vythl a rnu zail.
Take nikdy, opakuji nikdy nespolhejte na smrtc inky runho grantu. Pokud protivnku udlte psychologick ok jejich pouitm, ujistte se dobe menou dvnou ze samopalu, e je skuten mrtev. Teoretick smrtc dosah tonch runch grant se pohybuje od 5 do 10 metr a obrannch runch grant 100 a 200 metr. Pro pm stetn boj a pepad jsou proto mnohem vhodnj ton granty a to nejmn ze dvou dvod. Prvn - raniv inek,
181
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu nemte-li se kde krt nebo v otevenm prostoru je logicky vhodnj, nechcete-li pijt o vlastn zadek, pout granty s menm smrtcm dosahem. Druh - hmotnost, obrann grant nap. nae F-1 v 600 gram a obsahuje 50 gram TNT, kdeto ton RG-4 v pouze 320 gram avak obsahuje 110 gram TNT. Z toho vyplv, e nesete-li v kapse dv RG-4 msto jedn F-1 mte pi stejn hmotnosti dvojnsobnou palebnou slu. Nechci vak za kadou cenu upednostovat ton run granty, obran granty jsou dky asovmu zapalovai naopak vynikajcm prostedkem k vytven nstrah.
mon varianty nstrah z obrannho runho grantu Na naem trhu je k sehnn cel ada runch grant, jak obran F-1 i ton RG-4, nebo univerzln URG-86 Uragn, tak i obdobn granty z dovozu, zejmna pak z Ruska a bval Jugoslvie (cena se obvykle pohybuje od 500.- K nahoru).
182
Co se te improvizovanch runch grant, jejich domc vroba je tak neskonale jednoduch, e ji zvldne tm kad. Vezmte vemi puberky znmou petardu Mega nebo Pirt a uznte ji zadn st (tu s ucpvkou ne tu kterou krtte o krabiku sirek). Vysypte prkovit obsah a msto nj napchujte do petardy zvlhen ern steln prach (nap. Vesuv, kter koupte v kad prodejn Zbran a steliva) a nechte ji na topen vyschnout. Potebujete-li k aktivaci vbuniny rozbuku pidejte za prachovm zpoovaem rozntku z jakkoli taskaviny, kterou dokete pipravit, ani by jste pi tom pili o prsty. Nyn vezmte prezervativ a naplte jej jakoukoli stelivinou nebo vbuninou (minimln 100g), kterou dokete v rmci svch monost vyrobit nebo sehnat. ernm stelnm prachem ponaje a nitrty kone. Po naplnn vlote do prezervativu upravenou petardu, ppadn petardu s detontorem a okolo n uzavete prezervativ nap. provzkem, gumikou, izolan pskou a pod. Tm si zajistte pevn spojen rozncovae s nlo. Nsledn omotejte prezervativ i s petardou elektrikskou izolan pskou, jako izolaci proti vlhkosti a souasn nlo vytvarujte do poadovanho tvaru nap. vlce, koule a pod. Nyn si vyrobme formu z PET lhve. Vezmte PET lhev, velikost a tvar zvis na velikosti vbun nloe a na hmotnosti jakou chcete aby v grant ml. Lhev peznte napl, spodn st pak pouijete jako formu. Rozmchejte pimen mnostv epoxidov pryskyice, Dentacrylu i obyejnho betonu a do pipraven smsi vsypte hrst hebk, roub, matek, loiskovch kuliek, velkch brok, kousk drt, korlk, hrubho trku a pod., fantazii se meze nekladou. st tto smsi vlijte na dno formy (PET lhve) cca. 2-3cm. Pak do formy vlote nlo a tu zalijte zbytkem smsi opt 2-3cm nad jej okraj. Po vytvrzen vyloupnte grant z formy, nechte jej vyschnout a ve je hotovo. Stepinov i trhav inek takovhoto amatrsky vyrobenho grantu je naprosto identick jako u grantu vyrobenho prmyslov. Jet jednodu ne vroba grantu je vroba zpaln lahve, o kter se zmiuji v jin kapitole.
schematick nkres improvizovanho runho grantu
183
Run dmov grant DM-2 - zkuenosti Vynechm pomrn nudn a nezivn tma; Motosteleck drustvo v toku a obran, kde se podrobn rozebr problematika krycch a maskovacch dmovch clon a budu se spe zabvat nktermi nestandardnmi zpsoby pouit dmovch grant. Pozor, tte peliv! Pokud za dennho svtla bezdvodn pohodte dmov grant, je to tot jako vt; Pojte si pro mn, tady jsem! To me udlat jenom naprost idiot, opakuji NAPROST IDIOT! Obecn plat, e run dmov granty pouvme pouze tehdy, jestlie se chceme pi stetu, obvykle pi stupu, odpoutat od protivnka. Co se te nestandardnho pouit mm pro vs dva nvody. Prvn. Jste-li za era nebo v noci pronsledovn hldkou se psy, vyberte si vhodnou labinu nebo dolko, kde je bezvt nebo mrn vtr smrem k pronsledovatelm, NE OD NICH. Touto labinou nebo dolm probhnte a pak zahote zaplen dmov grant. Kou, kter prostor labiny zamo, udl se psy sv a hon aspo pro tuto noc kon. Dal zajmav zpsob pouit je instalace nkolika dmovch grant (6 - 10 kus DM-2 nebo 4 kusy DM-11) s dlkovou elektrickou iniciac na podvozek vozidla. V ppad pronsledovn lze pomoc tohoto jednoduchho zazen vytvoit dmovou clonu a setst ppadn pronsledovatele. A je naprosto jedno jestli si budete hrt na honnou v zkch ulikch Starho msta nebo na dlnici D-1 Praha - Brno.
RDG-2 - hmotnost 0,7 kg, prmr 55,5 mm dlka 145 mm, doba rozdmn 10 s, doba dmn 50 s, dlka dmov clony do 25 metr (seenete ho ve vtin Armyshopu za necelch 100,- K).
184
VBUNINY
Ne zanu teoretizovat na tma vbuniny, musme si nejprve vyjasnit nkter dleit aspekty jejich pouit. Opt, jak ji bylo nkolikrt eeno, vlastnictv a pouvn vbunin bez pslunho oprvnn je podle zkona trestn. Nkter internetov strnky (kupodivu i ty, jen jsou pod pmou kontrolou bezpenostnch sloek) se nm sna vnutit, e hlavn cle odbojovch skupin v ppad okupace na zem by byly, cituji; ... dopravn infrastruktura, tebn, pepravn a skladovac zazen ropnch a plynovch produkt, elektrrny a energetick distribun s, systmy dodvky vody, infrastruktura zchrannch slueb, bankovn a finann infrastruktura, informan a komunikan struktura, infrastruktura vldy. Upmn, kdybych byl rezidentem zahranin zpravodajsk sluby zodpovdnm za provdn diverznch akc na zem esk republiky, asi bych udlal tot a snail se na Internet propaovat stejn dezinformace. Vdy se najde dostatek militantnch idiot, kte takovmto pitomostem uv a pokus se tyto cle niit (nap. severomoravsk RJ-11, jihomoravsk SMAA, Darkei apod.). Proto vzte, ve jmenovan cle jsou prioritnmi cly teroristickch a diverznch skupin, nikoli skupin odbojovch. Budete-li jako vojci vysazeni na neptelsk zem, pak budete protivnkovi niit prv ve jmenovan zazen. Kdy se jako vojk bojujc za nezvislost i proti okupaci pustte do nien infrastruktury vlastn zem, odvedete prci prv za tyto diverzn skupiny. Pamatujte si, clem odboje nen a nesm bt destrukce a kolaps infrastruktury vlastn zem, clem odboje je boj proti okupantm, boj za nezvislost. Jak jsou tedy cle partyznskho boje a odboje obecn. Clem odbojovch skupin jsou neptelsk transporty, technika a pedevm neptelsk vojska. Co porazilo Ameriany ve Vietnamu a co porazilo Rusy v Afghnistnu? Ano, byly to velk ztrty na iv sle, kter ji spolenost nebyla dle ochotna tolerovat a snet. Potejte se mnou, vroba steln zbran trv nkolik hodin, vroba tanku nkolik dn, vroba letadla nkolik tdn, vroba vojka trv 18-20 let a vroba dstojnka 25-30 let. Proto si pamatujte, odboj mus zasadit protivnku rnu tam, kde m neobnoviteln nebo pomalu obnoviteln zdroje. Tmto pomalu obnovitelnm zdrojem je lidsk potencil. Chcete-li jakhokoli protivnka zlomit, muste zlomit jeho vli bojovat. Odboj mus bojovat stejn brutln, ba jet brutlnji, ne protivnk. Pravidla jsou velni jednoduch, bu on a nebo vy. Bu bude zlomena jeho vle bojovat nebo vae vle brnit se. A co s tm vm maj spolenho vbuniny. Velmi mnoho. Vbuniny jsou toti nejefektivnjm a nejbrutlnjm prostedkem nien a destrukce. (Mortalita pi pouit vbunin proti nechrnnm osobm se pohybuje okolo 15%.) Chcete-li zat koketovat s vbuninami, doporuuji, nejprve si peliv prostudujte poln manul americk armdy FM 5-250 Explosives and Demolitions i nae armdn enijn pruky pojednvajc o trhacch pracch, ty vak nejsou tak podrobn jako ve zmnn poln manul. Jestlie vak vbuninm pli nerozumte, radji penechejte prci s tmto materilem odbornkm na destrukn prce. Nemyslm si, e by jste nedokzali odplit nlo, ale ono nezle ani tak na tom, e to bouchne, ale jak to bouchne. Nemte -li znalosti z oblasti destruknch prac, bude vae snaha spe nebezpenm a drahm experimentem bez valnho inku. Asi vs te tak trochu zklamu, ale nebudu se zde rozepisovat o technologii vroby vbunin, na Internetu bez problm naleznete dostatek nejrznjch technologickch postup na jejich ppravu. J se zde radji rozeberu nkter aspekty jejich pouit.
- 185 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Take, naim teoretickm cvinm kolem bude zniit lehce obrnn nebo dokonce pancovan vozidlo protivnka v lce. Jak na to. Zajdeme si na nejbli velkou skldku, kde se vl star karoserie z aut, star kamna nebo jakkoli jin, dostaten velk plechov pedmty (bedny, kontejnery atd.) a z tohoto rotu si sestavme jaksi imaginrn vozidlo. Podlome toto imaginrn vozidlo cihlami tak, aby jeho spodn st byla cca. 30-50 cm nad zem. Do hypotetick karoserie nahzme nejrznj harampd aby vila alespo 1000 kg ale klidn i vce. Hodme do n starou televizi nebo rdio jako imitaci elektronickho zazen, ppadn klubko kabel a pr elektromotor imitujcch elektroinstalaci. Nakonec do tohoto vozidla vhodn umstnme pl kanistru nafty nebo benznu imitujc palivovou ndr a jeden nebo dva star pytle naplnn senem pedstavujc figurny vojk. Klidn tam nacpte cokoli dalho co se me v aut vyskytovat, fantazii se v tomto ppad meze nekladou. Ne si zkonstruujeme toto neptelsk vozidlo, tak trochu odbom. Probereme si nyn trochu vbuninsk teorie. Vbuniny obecn rozdlujeme do t skupin na steliviny, taskaviny a trhaviny. Steliviny - jsou to obyejn pomalu hoc prachy. Pouvaj se jako npl nboj palnch zbran nebo jako pevn pohonn ltky v raketovch motorech. (nap. prach ern, nitrocelulzov-nc, nitroglycerinov-ng, diglykolov-dg, nitroguanidov-gu apod.) Taskaviny - jsou to ltky citliv na vnj podnty (nraz, ten, teplotu, elektrostatick nboj). Pouvaj se k plnn rozbuek a kapsl. Slou jako inicitory pro odplen mn citlivch vbunin. (nap. taskav rtu, azid olovnat, azid stbrn, HMTD apod.) Trhaviny - jsou to vbuniny obvykle mlo citliv na mechanick podnty. Prv trhaviny jsou vak tanm konm ve vbuninstv. Trhavinami je provdna vtina destruknch, demolinch a trhacch prc. (nap. TNT, Pentrit, Hexogen apod.) Z ve uvedenho rozdlen vbunin je jasn, e pro destrukn prce jsou vhodn pouze trhaviny. Zavrhneme proto vechny steliviny, maj smn nzkou rychlost hoen. Zavrhneme tak vechny taskaviny, ty ho dostaten rychle, ale maj nzk pracovn vkon a navc pracovat s taskavinami ve vtch ne gramovch mnostvch je vsadou nevdomch, kterm jet nic nebouchlo v rukch. Nyn si ble specifikujme pro ns zajmav trhaviny a rozdlme je do t nejvtch skupin, podle technologie vroby. tvrtou skupinou jsou pak jejich vzjemn smsi. (V textu nebudu logicky hovoit o trhavinch kapalnch a plynnch.) Prvn skupinou jsou trhaviny na bzi kyslkatch sol chloru (chlorenany a chloristany), sol dusku (dusinany) a manganu (manganistany). Suroviny pro jejich vrobu lze bez problmu koupit v kadm specializovanm obchod a v domcch podmnkch gare lze tyto trhaviny vyrbt na kilogramy. Jedin drobn problm je cena surovin, nap. kilogram chloristanu draselnho (KClO4) stoj okolo 1000K. Rychlost hoen tchto vbunin me doshnout a 10km/s (67% KClO4 + 33% Al), avak nzk pracovn vkon je odsoudil k tomu, e je lze prakticky pout jen v civiln pyrotechnice pro vrobu petard. Z vojenskho hlediska je jejich inek vce ne smn. (Vojensk imitan prostedky, nap. nae esk dlobuchy typu V-5, V-10, V-30 a V-100 (V- vbuka) jsou plnny trhavinami na bzi kyslkatch sol chloru, americk dlobuchy nap. M80 jsou pro zmnu plnny trhavinami na bzi manganistanu draselnho). Take vyrobili jste asi 10kg binrn trhaviny (tak jsou obvykle tyto vbun smsi na bzi okysliovadla a paliva nazvny) nap. Flash-10 (50% chlorenanu draselnho, 25% sry, 25% hlinkovho prku), nasypali ji do plastovho kanistru a uloili do prachu imaginrn cesty a prv na ni najelo neptelsk vozidlo. lehne ostr svteln zblesk, ozve se siln
- 186 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu detonace vbuchu, nsleduje chvle ticha a z rozplvajcho se blho dmu a prachu se pomalu vynouje nae vozidlo, mon m trochu ohoel podvozek, ale jinak je cel, bez zjevnho pokozen. Druh skupina jsou trhaviny na bzi dusinanu amonnho. Z dusinanu amonnho je vyrbna vtina prmyslovch a dlnch trhavin. S tmito trhavinami lze ji provdt zajmav kousky ale bohuel, amonoledkov trhaviny jsou efektivn pedevm pro komorov odstely tj. vlo se do pedem pipravenho vrtu a odpl. Pouijete-li je k nien na plo, obvykle nedoshnete velkch spch (konkrtn 2x0,5kg Permonu umstnho na obyejn stavebn traverze na stih, udl v mst stihu malou vlnku o hloubce 2-5mm). Hlavnm problmem amonoledkovch trhaviny je jejich nzk rychlost hoen (2000m/s - 5000 m/s) a tm pdem i mal brizance. Nzornm vlenm pkladem nzk innosti prmyslovch trhavin byl most u Remagenu (1945). Ten nmci naldovali nklakem dln trhaviny a odplili, most pesto bez vtch problm odolal a kdyby jej americk tanky nepetily mon by stl dodnes. Jestlie vak lze podomcku vyrbt trhaviny na bzi sol chloru a dusku na kilogramy, pak trhaviny na bzi dusinanu amonnho lze vyrbt na metrky. Jedin co k tomu potebujete je such tepl gar, lopata, ledek a nafta. Vrobn cena je v tomto ppad a smn nzk. Take vyrobili jste 10kg tentokrte trhaviny DAP (Dusinan amonn A Palivo) nap. DYNAMON 12 (83% dusinan amonn, 7% rostlinn olej, 5% dvojchroman draseln, 5% hlinkov prek) a uloili ji v plastovm kanistru do prachu imaginrn cesty. Na vai nlo prv najelo neptelsk vozidlo. Ozve se tlumen vbuchu, nsleduje chvle ticha a z rozplvajcho se mraku edho dmu se vynouje nae vozidlo, m s nejvt pravdpodobnost pokozen kola a nkter sousti instalac umstnch na spodn sti podvozku. Vbuch vozidlo nadhodil do vky a to dopadlo zpt na cestu, pravdpodobn je ji nepojzdn ale, osdka ani vybaven vozidla nebylo vbuchem nijak zvl pokozeno. Tet skupinou trhavin jsou nitrty. A tady u to zan bt zajmav. Vdy vechny armdy svta pouvaj pro destrukn prce prv nitrty. Pro ne my? Protoe je musme nejdv zskat. Zkoueli jste nkdy podomcku vyrbt nitrty? J mm za sebou estimsn pyrotechnick kurz v Martin, vlastnm dnes ji propadl pyrotechnick prkaz skupiny A a B. S vbuninami pracuji pes dvacet let, velmi dobe ovldm technologii vroby vtiny prmyslov vyrbnch vbunin, mm prakticky neomezen zdroje surovin a pesto nejsem schopen v domcch podmnkch vyrbt vt ne dekagramov mnostv nitrt (nap. RDX, PETN, TNT a pod.) Pro? Chcete-li toti vyrbt kvalitn a spolehliv nitrty alespo v kilogramovch mnostvch, neobejdete se bez uritch vrobn technologickch kapacit, esky srozumiteln eeno - chce to velkou laborato nebo malou domc tovrniku. Tu vak 99,9% ten tohoto spisu nem. Slym, jak se ptte; A v eme je ten problm?. V zkladnm komponentu nitranch sms - kyselin dusin NHO3. V krm koupte kyselinu dusinou s koncentrac maximln 65%, ale takovmto ajkem nic nesnitrujete, takto nzk koncentrace je akort tak dobr na vypalovn bradavic. Na nitraci organickch ltek potebujete kyselinu dusinou - bezvodou, s koncentrac alespo 94% a tu si, pokud chcete nitrty vyrbt muste vyrobit, respektive vydestilovat. Na vrobu 1,0 kg Hexogenu (a to nen nijak zvratn mnostv, protoe na podnou rnu potebujete alespo 5,0 kg vbuniny) potebujete 5 litr 98% kyseliny dusin. U vte pro mluvm o vrobnch kapacitch, ona se vm toti 10-ti litrov destilan kolona na kuchysk kredenc prost nevejde.
- 187 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Dal monost jak zskte nitrty je, e si munici obsahujc TNT nasbrte na nkter z oputnch stelnic ve vojenskch cvinch prostorech. Chce to dostatek asu, dobr boty, bn detektor kov (Tesoro, Whites, Zetex, atd.), poln lopatku a trplivost. S klidnm svdomm opt vyadm 99,9% ten, kterm bude chybt nkter z uvedench pedpoklad a proberu dal monosti.
nlo 0,5kg Dynamonu 12 uloen v plastovm obalu s elektrickm rozntem rozbukou 4g HMTD
a vlastn vbuch nloe Mte-li znmho pekupnka, obvykle policejnho pyrotechnika, stelmistra nebo podobn zdroj trhavin mete si od nich trhaviny koupit. Cena je velmi promnn a pohybuje se podle druhu a kvality od nkolika set po nkolik tisc korun za kilogram. Na ernm trhu lze bn sehnat trhaviny jako je TNT, Semtex 1A bleskovice Startline a pod. Nemte-li vak potebnou sumu k dispozici, tko si nco koupte. Pesto i pes urit pote jste zskali nkterm z ve uvedench zpsob potebnch 10kg trhaviny nap. nejdostupnjho TNT. Uloili jste jej do prachu imaginrn cesty a prv na nlo najelo neptelsk vozidlo. lehne zblesk, ozve se rna vbuchu, nsleduje chvle
- 188 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu ticha a z rozplvajcho se hustho ernho dmu se vynouje roztrhan karoserie naeho vozidla. Je odhozen nkolik metr od msta vbuchu, vozidlo le na boku a lehaj z nj plameny. Osdka byla pravdpodobn zabita a vozidlo je dle nepouiteln. Co z tto teoretick simulace vyplv. Mte-li monost si vbuniny koupit, kupte je. V domcch podmnkch prost nikdy nevyrobte tak kvalitn a inn vbuniny jako zabhl fabrika. Nevte internetovm teoretikm, kte o sobe tvrd, e vyrbj tritol na kila, bez uritch vrobn technologickch kapacit to prost nejde. Jsou to nezkuen a nezral adolescenti, kte se dostali maximln k experimentm s organickmi peroxidy, avak jejich fantazie pracuje na vrob atomov pumy. Nemte-li dn zdroj nkupu vbunin, pak jste schopni kdykoli bez vtch problm vyrobit vbuninu DAP (dusinan amonn a palivo) nap. Dynamon 12 a odplit jej rozbukou z HMTD (hexamethylentriperoxodiamin). Tyto vbuniny nejsou tak inn jako nitrty, ale jsou dostupn a jejich vroba je levn a snadn. Nemte-li vak znalosti z chemie a netroufte-li si na jejich vrobu vbunin, co je asi vtina normlnch lid, vzte, e to nen to nic nepirozenho. S vbuninami si hraje pouze zk skupina lenc, jste-li normln nen to vae chyba, ale pednost. Pokud vak dokete v dostupnch podmnkch gare nebo domcho kumblu vyrbt dostaten inn vbuniny, vzte e patte k elit, 99,9% lid tyto schopnosti a monosti nem.
- 189 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Zvrem uvdm nkolik jednoduchch vpot pro uren velikosti nloe potebn k proraen nebo peraen rznch stavebnch a konstruknch materil a prvk. Uveden daje plat pro TNT respektive pro vojensk trhaviny s detonan rychlost vy ne 6000m/s na plo. Prmyslov trhaviny dosahuj detonan rychlosti 2000m/s - 5000 m/s a proto jsou pro svoji nzkou brizanci k trhn na plo prakticky nepouiteln. Trhavina 2,4,6-trinitrotoluen (TNT) pentaerythrittetranitrt, (Pentlit, PETN) 1,3,5-cyklotrimethylentrinitramin (Hexogen, RDX, Cyklonit) Plastick trhaviny (Semtex) Detonan rychlost 6700m/s - 6900m/s 5850m/s - 8350m/s 8350m/s - 8800m/s 7600m/s - 8100m/s
Samozejm, kdy do kmene stromu nebo stavebnho prvku navrtme otvory a ty naplnme vbuninou sta zlomkov mnostv trhavin (a 10x men) a lze pout i slab prmyslov trhaviny (nap. na bzi dusinanu amonnho - detonan rychlost 2700m/s 3400m/s), ale v praxi je tento zpsob trhn technicky nron (vkonn vrtac kladiva, vrtky, zdroj elektrick energie), asov zdlouhav a tyto ppravy nelze dlat potichu a nenpadn. Navc i vpoty pro takovto odstely jsou velmi sloit a nelze je provdt bez podrobnch stavebnch pln a hlubok znalosti pouitch materil nienho objektu. Proto se tak vtina trhacch a destruknch prac v armd provd klasickou metodou na plo a to i za cenu znanho pedimenzovn nlo. (Kdy jsem v roce 1981 absolvoval prvn pyrotechnick kurz v Martin, tak se cena 1kg TNT pohybovala okolo 2,- K, dnes se cena 1kg TNT pohybuje okolo 200,- K (nap. doven americk demolin nloka M 915), co je stle jet naprosto smn suma.) Take i z vojensko-technicko-ekonomickho hlediska je podstatn efektivnj pout nloe pedimenzovan, ne nkolik dn nenpadn vrtat dry do nienho objektu. Pamatujte, v jednoduchosti je genialita. V Rusku jsem se nauil, e; Tam kde nesta hrub sla, pome jet vt sla. V prbhu m praxe jsem se setkal s obrovskm mnostvm vzorc, tabulek, graf a bh v jakch propot (mnoh z nich jsem pro jejich komplikovanost ani podn nepochopil) pro stanoven velikosti destrukn nloe. V reln situaci vak s sebou tko budete tahat tcentimetrovou pruku a vdeck kalkultor, mus vm stait mal paprek s nkolika jednoduchmi vzoreky, tuka a papr. (Dovedu si velmi barvit pedstavit, do jakho prseru se dostanete, kdy vs bezpenostn sloky naapaj, jak sedte pod mostem pes Labe na Mladoboleslavsk dlnici, na kln mte otevenou Pruku pro stelmistry od Bartoe a Mee, a zamylen bute do kalkulaky.) Ne uveden (extrmn jednoduch) vzoreky ke stanoven velikosti nloe na plo pouvm ji vce ne 20 let a nikdy se nestalo, e by se mi odstel nezdail. Jejich pesn pvod vak bohuel neznm, mm je ze kolnho seitu enijn ppravy, kterou mne na vojensk kole uil pravdpodobn jeden z nejlenjch pyrotechnik, se kterm jsem se v ivot setkal pplk. Rel. (Tento lovk se svmi kousky stal skutenou armdn pyrotechnickou legendou.) Chcete-li si vak ze studijnch dvod pohrt se vzoreky o nco vce, pak vm doporuuji ke studiu ji zmnn poln manul FM 5-250 Explosives and Demolitions kapitola tet, tam je popsno ve i s obrzky.
- 190 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Vzorce pro stanoven velikosti demolin nloe: (podle pplk. Rela) Devo - kulatina syrov (stojc stromy). V praxi znm jedin dobr dvod pro kcet stromy pomoc vbunin a to je vytven zsek pes cesty. Budete-li potebovat devo na topen, je jednodu podznout v tichosti malou souku a potebujete-li devo na vybudovn krytu st vm kmnky do tlouky 5cm a ty srazte jednou ranou sekerkou. Jak nasmrovat pd stromu. Podstelen strom obvykle, opakuji obvykle (ale nikdy na to spolhejte), pad na stranu ze kter piel nraz, tedy na stranu na kter byla piloena nlo. Ale je tu nae znm ale. U kmen do prmru 20cm sta na poraen jedna nlo, u prmr nad 20cm ji muste pout nkolik nlo uloench vedle sebe a u kmen nad 50cm muste rozmstit nloe po celm obvodu stromu. A zde se nm to z nasmrovnm zan trochu komplikovat. Co z tohoto faktu vyplv, nejlpe se d nasmrovat pd strom do prmru 20cm, m je strom silnj tm he lze jeho pd ovlivovat a u prmru nad 50cm je to vcemn szka do loterie. Samozejm, e lze vcelku spn ovlivnit smr pdu i velmi silnch kmen, ale muste si ji pomhat dalmi technickmi prostedky, jako je jeho pedepnut lanem nebo pomoc nkolika tench, dobe nasmrovanch kmen, kter o nj pedem opete, ale to ve je ji jin kapitola. Pro poren syrovch kmen plat: N = K x D2 N - hmotnost nloe (kg) K - koeficient 10 mkk devo (smrk, borovice, jedle, topol, vrba, lpa, modn, kle, jalovec, bza, ole, jva, stemcha) 16,5 stedn tvrd devo (katan, platan, jilm, lska) 20 tvrd devo (tis, dub, oek, jeb,klen, javor, jablo, jasan buk, hrue, vestka, akt, habr) D - prmr kmene (m) Pklad: Chcete poloit smrk o prmru 50cm. Jako velkou nlo budete potebovat? 10 x (0,5 x 0,5) = 2,5 Na peraen smrkovho kmene o prmru 50cm potebujete 2,5kg TNT na plo.
Vyzrl devo (kly, trmy a svazky kl, trm - piloty) Ne uveden vzorec plat pro such vyzrl devo (sloupy, kly, trmy) a svazky kl a trm (pile devnch most- piloty). V praxi jsem se setkal s stlenm tchto materil pouze na stelnici, kde jsme se uili peret telegrafn sloupy. V souasn dob, se vak energetick i sdlovac veden ukldaj do zem nebo na betonov sloupy a devn mosty se ji pro svoji nzkou nosnost a malou ivotnost tak nepouvaj. Z tchto dvod m uveden vzorec spe jen teoretick vznam. Pro peren vyzrlho deva a svazk z vyzrlho deva plat: N = K x D N - hmotnost nloe (kg) K - koeficient 6 mkk devo (smrk, borovice, jedle, topol, vrba, lpa, modn, kle, jalovec, bza, ole, jva, stemcha) 8 stedn tvrd devo (katan, platan, jilm, lska) 12 tvrd devo (tis, dub, oek, jeb,klen, javor, jablo, jasan buk, hrue, vestka, akt, habr) D - prmr klu nebo svazku kl (m)
- 191 -
Pklad:
Vaim clem je mostn pilot z dubovch trm o prmru 50cm. Jak velkou nlo budete potebovat na jeho peraen? 12 x 0,5 = 6,5 Na peraen dubovho mostnho pilotu o prmru 50cm potebujete 6,5kg TNT na plo.
Zdn, betonov a elezobetonov (armovan) prvky. Co ci ke stavebnm prvkm. Zle na tom, zda chcete udlat do zdi dru, kterou by jste pronikli do budovy, nebo perazit mostn pil. Nejprve si probereme dru do zdi. Pi proren otvoru ve zdi je z hlediska maximlnho inku nejefektivnj umstnit nlo doprosted mezi horn hranu podlahy a spodn hranu stropu, to je jasn. Ale je-li mstnost za zd vysok 5 metr a to nen u prmyslovch objekt nic neobvyklho, pak otvor, pes kter budete prolzat do budovy bude ve vce 2,5 metru nad zem a chci vidt jak se jm budete prosoukvat. Proto, pi pronikn pes stavebn prvky se nlo zpravidla umsuje 1,5 metru nad horn hranu podlahy. Vbuch se v materilu v jaksi plkruhov vln, kter je dna tloukou prvku. Take, kdy na cihlovou ze o tlouce 30cm pilote vypotenou nlo (0,25kg TNT) tak do stny prorazte otvor o prmru maximln 60cm. Tento otvor je vak pli mal na to, aby jste jm rychle pronikli do budovy. Proto se na prvek umsuj obvykle 4 nloe do tverce nebo kosotverce ve vzdlenosti dvojnsobku tlouky stavebnho prvku.
Nyn si probereme elezobetonov prvky, napklad mostn pile. Take dlnin most podepr pil o tlouce 1,5 metru a dlce 6 metr z armovanho betonu. Chceme-li prorazit pil nlo na plo naskrz, musme na nj podle ne uvedench vpot umstnit nlo o hmotnost 170kg TNT. Touto nlo ho vak pouze prorazme, ale neperazme, pil je dlouh 6 metr, proto musme pout dv nloe od sebe vzdlen 3 metry (2 x tlouka stavebnho prvku) tj. 340kg TNT. e je to len, ano je, proto se tak elezobetonov mostn pile nikdy neni nlo na plo, ale ni se mostovka kter je mnohem slab. Pro nien stavebnch prvk plat: N = K x R3 N - hmotnost nloe (kg)
- 192 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu 9 cihlov zdivo 15 prost beton a kamenn zdivo 50 elezobetonov (armovan) prvky R - tlouka prvku (m) K - koeficient Pklad: Vaim clem je silninho mostovka z armovanho betonu o tlouce 0,5m a dlce 5 metr. Kolik a jak velkch nlo budete potebovat na jej znien? 50 x (0,5 x 0,5 x 0,5) = 6,25 5 : (2 x 0,5) = 5 5 x 6,25 = 32 Na peraen silnin mostovky z armovanho betonu o tlouce 0,5m a dlce 5 metr je teba 32kg TNT. Ocelov prvky. Trhn ocelovch prvk, hm. Vypotat potebnou velikost nloe lze dvma zpsoby. Z rozmr ocelovho prvku (pesnj metoda) nebo z jeho prezu (mn pesn metoda). Pro vpoet velikosti nloe, pi znalosti rozmr ocelovho prvku pouvme dva vzoreky. Prvn, pro materily do tlouky 2,5cm a druh pro materily s tloukou nad 2,5cm. Pro ocelov prvky s tloukou materilu H men ne 2,5cm plat: N = 0,025 x B x H N - hmotnost nloe (kg) B - ka prvku (cm) H - tlouka prvku (cm) Pklad: Chcete perazit ocelov plynov potrub o prmru 50cm a tlouce stny 1cm. 3,14 x 50 = 157 0,025 x 157 x 1 = 3,925 Na peraen ocelovho plynovho potrub o prmru 50cm a tlouce stny 1cm potebujete 4kg TNT pkn pipevnnho po jeho obvodu.
Pro ocelov prvky s tloukou materilu H vt ne 2,5cm plat: N = 0,01 x B x H2 N - hmotnost nloe (kg) B - ka prvku (cm) H - tlouka prvku (cm) Pklad: Chcete perazit ocelov nosnk o ce 20cm a tlouce 5cm. 0,01 x 20 x (5x 5) = 5 Na peraen ocelovho nosnku o ce 20cm a tlouce 5cm potebujete 5kg TNT opt pkn pipevnnho po jeho obvodu.
V ppad, e chceme trhat tvarov sloitj prvky (kolejnice, profilovan ocelov prvky atd.), je jednodu vypotat potebn mnostv trhaviny z prezu ocelovho prvku. Pro trhn ocelovch konstrukc potme 25 - 35 g trhaviny na kad tveren centimetr prezu trhanho pedmtu. Pklad: Nosn lano dlnho vtahu m prmr 5cm. Jak velk nlo je poteba na jeho petren?
- 193 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu 3,14 x (2,5 x 2,5) = 19,6 19,6 x 0,03 = 0,6 Na petren ocelovho lana o prmru 5cm je teba nlo o hmotnosti 0,6kg TNT. A jsem u vs, ano u vs, u normlnho adovho lovka, kter si nehraje s vbuninami, nem vztah k vbuninm, boj se jich nebo pinejmenm k nim m hlubok respekt. Jste vak jako slun lovk a estn oban svm svdomm a okolnostmi nucen, postavit se na odpor v zjmu obrany zem. Pro vs je tu Molotovovv koktejl. Ten doke vyrobit naprosto kad od 10 do 100 let vku, a nevm o nikom, kdo by ml panick strach z benznu, kter je hlavnm komponentem tto zbran. Jak na to. Bte do drogerie, kupte si ti 1/2 litrov lahve technickho benznu, pevn podpalova PEPO a Dentacryl. Na dvorku nebo v dobe vtrateln mstnosti (gari) slijte benzn do hrnce. Rozmchejte v pedepsanm pomru cel balen Dentacrylu a vlijte jej do benznu. Nyn sms v ndob ve vodn lzni na elektrickm vaii pomalu ohvejte na 60C a promchvejte (piblin 15-20minut), a vznikne gel. (Dentacryl slou ke ztuen smsi, ale stejn dobe vm vak me poslouit olej, vazelna, asfalt, polystyrn rozputn v benzenu nebo acetonbenzenu, i jakkoli jin organick holav ltka rozpustn v benznu). Nyn peliv rozmlnte PEPO (nap. semletm, nastrouhnm, rozdrcenm apod.) a opt nasypte do benznu. Na zvr obsah kble vlijte zpt do lahv a lahve peliv uzavete. Pebytenou sms si slijte do samostatn ndoby, budete ji potebovat pozdji k zaplen knot. Na bok lahve tenkm vzacm drtkem peliv pipevnte kus dobe sav bavlnn ltky, nap. z flanelov koile, obvazu). Nepipevujte ji lepc pskou, ta se me pi hodu peplit a hoc ltka se od lahve nporem vzduchu oddl! Nyn vezmte kus eleza tyovitho tvaru a ten naopak pevn pipevnte elektrikskou lepc pskou podln k boku lahve. Chcete-li lhev naplnit vkonnj a holavj kapalinou ne je obyejn benzn, podvejte se opt na Internet, je tam dostatek jednoduchch nvod na vrobu napalm, pyrogel a dalch zpalnch sms. A opt jsme se ocitli u naeho fiktivnho neptelskho vozidla. Mme k dispozici nkolik litr snadno dostupn zpaln smsi. V dlce vidte neptelsk vozidlo, pomalu se pibliuje na vzdlenost, na kterou jste si naprosto jisti svm zsahem. Zapalujete benznem naputnou ltku, zamte a hodte, tot udlaj i dal dva vai spolubojovnci. Lhve se rozbjej o konstrukci vozidla a vozidlo zan hoet. Po chvli vm bude zcela jasn, e i pi nejlep snaze nelze uhasit vozidlo hoc ze t stran a jestlie protivnkovi ztujete haen vozidla krtkmi dvkami z pchotnch zbran, je vtzstv naprosto bezpen na va stran. Co z tohoto vyplv. Pokud nemte vbuniny, pouijte benzn. Odvede naprosto stejnou prci jako vbuniny, je bn dostupn a k jeho pouit nejsou potebn dn zvltn znalosti a dovednosti.
- 194 -
NSTRAHY A NSTRAN MECHANIZMY

Te si tak trochu popovdme o nebezpench, ale souasn velmi innch obrannch zazench a tmi jsou nstrahy a nstran systmy. Klasickm pedstavitelem nstranho systmu pouvanho ozbrojenmi silami, chcete-li armdami, je mina. Take mluvme-li o nstrahch, nejedn se o nic novho, jedinm rozdlem mezi minou a nstranm systmem je, e miny jsou vyrbny prmyslov pro poteby ozbrojench sil, kdeto nstrahy i nstran systmy tak jak je chpeme, jsou tm vdy vc improvizace. Nen pochyb o to, e miny spolu s nstrahami pat mezi ty zkenj typy zbran a je smutnm le nevyhnutelnm faktem, e na min (v nstraze) me skonit i ten, pro koho nebyla pvodn urena. Ale kdy se neervenaj generlov, kte nechvaj poloit minov pole o tiscch minch, na kterch umraj lid i nkolik destek let po vlce, tak pro bychom mli mt vitky svdom my kvli prknu s pr hebky.
eskoslovensk protipchotn mina rapnelov PP-Mi-R

Mina s velkm stepinovm inkem na okol. Po aktivaci nlapem i zakopnutm o nstran drt dojde k vymeten miny z plechovho pouzdra. Ve vce 1 metr na zem dojde k vytaen pojistn zvlaky zajiovacm drtem, pipevnnm na druh stran k plechovmu pouzdru, a k nsledn iniciaci trhavinov npln (325g upinkovho TNT) s rozletem stepin do okol.
My si pro nai potebu nstrahy a nstran systmy trochu rozkatulkujeme, rozdlme si je na nevbun a vbun. Nevbun nstrahy: Nevbun nstrahy si projdeme velmi rychle. Jsou to nejrznj pasti, jmy, bodce, padac a bic mechanismy, oka, vrhae p apod. Jedn se pevn o mechanick zazen, pohnn naakumulovanou mechanickou energi. Jejich hlavn nevhodou je, e jejich - 195 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu energie je velmi mal a psob na mal ploe nebo v hlov omezenm prostoru. Nevbun nstrahy jsou v podstat obdobou past pouvanch k lovu zve, mrn zvtench tak, aby byly schopny vn zranit nebo usmrtit i lovka. Divili byste se, jak inn mohou bt obyejn eleza s navaenmi zrezivlmi ocelovmi bodci na elistech, infikovanmi dobe uleelou mrinou. lovk s nohou perforovanou nad kotnkem (pokud mono a na kost, a to velk eleza dok) vs u nedohon a naopak, (pokud velmi rychle nevyhled lkaskou pomoc) me se stt, e na et erru nafasuje nohu devnou a v horm ppad skon v igelitovm pytli. Take nepodceujte mechanick nstrahy, ada americkch vojk, kte byli zranni ve Vietnamu se dky nim dnes prohn po Americe ne na tlitrovm chopperu, ale na dvourunm invalidnm vozku.
pr nevbunch nstrah aby jste si udlali pedstavu o tom na co nebo do eho si lze stoupnout Vbun nstrahy: Tady to pro vs bude pravdpodobn o trochu zajmavj. Kad vbun nlo (je jedno zde se jedn o nstrahu nebo o jednoduchou nlo k rozbjen kamen v lomu) se skld ze zazen pro zeh rozbuky (zpalnice, elektrick palnk, mechanick bic zazen apod.), rozbuky a vbuniny. Rozbuky a vbuniny a jsme si ji probrali v kapitole Vbuniny a proto nen dvod se k nim vracet. No a zbvaj nm zazen pro inicializaci (zeh) rozbuky a prv tmi se budeme v tto kapitole zabvat. Vichni jste ji tisckrt a jednou vidli jak vypad nstran systm Made in Hollywood. Je vybaven velkm, na nkolik metr dobe itelnm displejem, jen zpravidla odpotv as do okamiku vbuchu, nkolika rznobarevnmi LED, kter svm svcenm a bliknm maj navodit pocit dramatinosti dje, ppadn njakm mcm pstrojem, ukazujcm veledleitou elektrickou veliinu, no a samozejm ervenm a njakm dalm drtem, kter mus filmov hrdina pestihnout. Take prv takhle nikdy dn funkn nstran systm nevypadal, nevypad a ani vypadat nebude. Nstran systm mus bt neviditeln nebo alespo tko odhaliteln, mus bt spolehliv a ml by bt nedeaktivovateln nebo deaktivovateln pouze tm kdo jej aktivoval, ppadn zkonstruoval, ale toto je technicky jen velmi obtn eiteln, nebo i podprmrn hloup pyrotechnik doke deaktivovat nadprmrn inteligentn inicializan obvod. Pro? Protoe ped tm, ne zane sthat drty, vyzkratuje pvodn vodie k rozbuce nebo rozbukm a nsledn zkratuje zdroje napjen (nevm pro, ale ve filmech tuto jednoduchou fintu obvykle neuvidte). Pokud toto zvldne, tak ostatn u po nm dodl i policajt z dopravky pod dohledem cvien opice.
- 196 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Inicitory a nstran mechanizmy. Nyn si nstrahy rozdlme do dalch dvou skupin a to na nstrahy s mechanickm systmem aktivace (obvykle bicm mechanizmem s pedepnutou pruinou nebo rozntkou aktivovanou tlakem) a elektrickm rozntem (obvykle elektrickm palnkem nap. veobecn znmm EPIO ale teba i rovikou s rozbitou sklennou bakou). Nstrahy s mechanickou aktivac: Jsou sice oproti nstrahm s elektrickou aktivac konstrukn sloitj, ale jejich hlavn vhodou je, e nepotebuj zdroj elektrick energie. Mechanick energie potebn k odplen rozbuky je naakumulovan v pruin dernku a uvolnnm pojistky bicho mechanizmu dojde nrazem dernku k odplen rozbuky (vichni tento princip znte, pouv se u munice palnch zbran).
nstraha s mechanickou aktivac dernkem uvolnnm vytaenm pojistnho kolku Nstrahy s elektrickm rozntem: A opt budeme dlit, tentokrt si rozdlme nstrahy s elektrickou aktivac do dalch dvou podskupin a to na nstrahy s jednoduchm elektricko-mechanickm spnacm obvodem a nstrahy s elektronickou aktivac. Nstrahy s aktivac jednoduchm elektricko-mechanickm spnacm obvodem: Jsou to obvykle elektrick obvody, kter odebraj elektrick proud pouze v okamiku inicializace nap. piveden napt na rozbuku pomoc mechanickho asovho spnae (budku), rtuovho spnae (peklopenm) nebo propojenm elektrickho obvodu jinm mechanickm zpsobem (jakmkoli spnacm obvodem). Konstrukce takovchto nstrah je nejjednodu a zvldne ji i k prvnho stupn zkladn koly. V podstat potebujete zdroj elektrick energie (nap. plochou baterii), kus drtu (nap. obyejn zvonkov drt), elektrick rozncova (nap. roviku s rozbitou sklennou bakou nebo tenk odporov drtek) a spna (nap. upraven kolek na prdlo nebo pastika na myi). Vechno jsou to vci, kter bez problm seenete v kad domcnosti a bhem 10 minut sestavte dohromady i na kuchyskm stole.
- 197 -
elektrick obvod spnan kolkem na prdlo
primitivn spna tvoen pouze odizolovanmi konci vodi, k propojen obvodu dojde tahem za nkter z vodi
asov spna ze starho budku, z hlediska principu pat spe mezi elektronick zazen
- 198 -
variace na tma kolk na prdlo a pastika na myi Nstrahy s elektronickou aktivac: Elektronick obvody, kter odebraj elektrick proud trvale, nap. nstrahy se senzorickou aktivac (tj. detektorem pohybu, termoidlem, optolenem, hlovm akcelerometrem apod.), nstrahy ovldan pomoc dlkovho ovldn (obvykle kombinace radiov vysla - pijma) a nstrahy s elektronickm asovm spnaem. Takovto elektronick obvody u v lese na kolen nepostavte a soustky na jejich stavbu si muste koupit (nap. jako stavebnici) a zbastlit doma. Zato vslednm produktem me bt velmi rafinovan a sofistikovan elektronick zazen, kter leckomu zamot hlavu.
- 199 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Nejste-li pli kamardi s volty a ampry (to jsou takov ty mrav vci co ij v drtech a kdy si na n hnete tak nkdy kopou), prohldnte si internetov strnky www.gme.cz, www.conrad.cz, www.flajzar.cz. Zde najdete takovou nabdku jednoduchch elektronickch stavebnic, dlkovch ovldn a spnacch obvod, e si dozajista vyberete pesn to, co budete potebovat a i ceny tchto stavebnic jsou velmi, velmi lidov. A jak je resum? Postavit jednoduch elektrick nstran zazen (z provzku, drtu, kolku na prdlo a ploch baterie), rozbt baku roviky, pokapat jej havc vlkno lepidlem Kanagon a strit ji do PET lahve s ernm stelnm prachem, to ve nacpat do star ptilitrov plechovky od barvy, zalt benznem i jakoukoli jinou organickou holavinou a peliv zadeklovat zvldne kad kolk. Vbuch takovto nloe m stejn, ne-li vt inek ne vbuch runho grantu a pi tom vm k jej pprav mnohdy posta jen to, co najdete na nejblim smetiti. Take takov mal McGyver je v kadm z ns, jen ho musme umt objevit a jestlie se vm to povede, pak se dj vle bo.
v muslimskch zemch velmi oblben nstran mechanizmus veobecn znm pod oznaenm Allh-u-Akbr
- 200 -
TAKTIKA
Tato kapitola (nebo spe kapitolka) bude pravdpodobn nejkrat ze vech. Hlavnm dvodem je, e v souasn dob je na naem kninm trhu dostatek dobrch knih, kter se taktikou malch jednotek podrobn zabvaj a proto nem valn vznam sepisovat informace, kter jsou ji velmi profesionln napsny a jsou veobecn dostupn. Dalm zvanm dvodem je, e taktika se ned nauit pouhm tenm pruek, taktika je podobn achm a d se nauit pouze skloubenm teorie a praxe, tj. zejmna polnm vcvikem (jen si vzpomete kolik asu jste na vojn strvili na nejrznjch cviench). Tetm dvodem je, e vtina kluk (do roku 2004), absolvovala vojenskou zkladn slubu, kde se cviili v bojov taktice malch jednotek (tj. drustvo, eta) a proto nem valn vznam opakovat to, co jim jejich velitel pracn natloukali do hlavy. Co se odborn literatury te, mete v antikvaritech narazit na star armdn pruky, kter jet pamatuj eskoslovenskou lidovou armdu v bratrskm svazku armd Varavsk smlouvy, jako nap. Zkladn vojensk pruka, Pruka pro poddstojnky a Pruka pro przkumnky (vechny z vydavatelstv Nae vojsko).
Dle je na naem kninm trhu nkolik zajmavch knih, kter se taktikou malch jednotek zabvaj. Prvn dv Pet a Bojovat jsou z nakladatelstv Svojtka a Vaut, tet Bojov manul je z nakladatelstv Ivo elezn.
- 201 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Tet monost je internet. Vynechm strnky, na kterch nejrznj opisovatel pepisuj ve citovan Bojov manul, pruky FM 21-76, FM 21-76-1 Survival a pjdu rovnou k mm. Na oficilnm serveru US Army lze sthnout adu zajmavch polnch manul (FM - Field Manual). Mezi tyto zajmav studijn materily pat zejmna: FM 390 Tactics, FM 5-250 Explosives and Demolitions, FM 17-98 Scout platoon, FM 21-75 Combat Skills of the Soldier, FM 21-76 a FM 21-76-1 Survival, FM 23-30 Grenades and pyrotechnics signals, FM 90-10-1 An combat in built-up areas, atd.
Pokud v sob najdete dostatek trplivosti a nkter z uvedench pruek si prostuduje, budete teoreticky dostaten pipraveni. Jedinm dalm logickm krokem bude praxe, ili zalzt do lesa a cviit a cviit a cviit. To je co se taktiky te ve, peji mnoho studijnch spch.
- 202 -
TAKTIKA POLICEJNHO VYETOVN POTENCILN NEBEZPENCH OSOB aneb CO BY ML ZNT KAD SOUKROM ZJEMCE O BRANN-BEZPENOSTN PROBLEMATIKU
Nsledujc informace nemaj v dnm ppad slouit k podpoe zloinnosti a zten boje proti n. Naopak. Maj pomoci adovm obanm, kte dn zkon neporuili, jen se jejich zvdavost i znalosti znelbily sttu. Uveden informace slou ke studiu prvnch monost, jak se v mezch zkona tto sttn zvli brnit. A to je v naprostm podku jak z morlnho, etickho, tak i prvnho hlediska. Ne uveden nvody a praktiky jsou pouze informativnho charakteru a jejich pouit je na vae vlastn nebezpe. Za kody zpsoben jejich pouitm nenese autor lnku dnou zodpovdnost. Tmto rozborem bych chtl upozornit, e pi nkterch, by naprosto leglnch aktivitch, je nutn si dvat mnohem vt pozor, ne kdy se rozhlte ped spchnm dopravnho pestupku. Sttu a pedevm jeho represivnm slokm jako policie a tajn sluby se toti nelb jakkoliv snaha vedouc k zskn operan-taktickch znalost, a proto je nezbytn nutn bt pipraven na to, e pokud tento zjem projevte, zanou se o vs pslun bezpenostn sloky zajmat. Ne, vbec nic nespchte, ale pesto se ocitnete pod jejich drobnohledem. Pak ji sta sebemen chybn krok a me se vm snadno stt, e budete vyslchni i dokonce trestn sthni! Na tento boj je nutn se pedem pipravit, jinak si mete jako zcela nevinn a bezhonn oban pivodit zvan problmy. A to jak sob, tak i vaim blzkm. Ironi je, e samotnm zjmem nic nezkonnho nepchte a pesto si na vs dost mon policie posvt jako na potencilnho zloince. Zneuv se k tomu ta litera zkona, kterou znme z uhlazench projev lisn policejn mluv; existovalo dvodn podezen, e jmenovan je ve styku s organizovanou skupinou, majc za cl nsiln akt proti obyvatelstvu R. Vidte, e pro n nen tk si nco vymyslet, aby zskali oprvnn napchnout vae komunikan kanly, ptele, rodinu, na cel ivot. Jene vy o tom mon nebudete ani vdt, alespo prozatm ne. A pozdji vm pijde oblka s modrm pruhem nebo vs rovnou seberou. Na ulici, v prci, ped kolegy, vaimi dtmi i sousedy. Co si o vs okol pomysl, je nabledni. Kriminlnk, zloinec, lump. A to je prv patn. Co je patnho na tom, e se zajmte o zkonem nechrnn informace? Platte dan, kolaky nechvte na pokoji, tak pro jste v och policie potenciln zloinec? Bezpenostnm slokm se toti vbec nezamlouv, e se oban sna zskat stejn informace, jak m armda i policie. Bezpenostn sloky by s vmi toti mohly mt mnohem vce prce, pokud by proti vm mly zasahovat. Nelb se jim, e byste mohli bt na lep rovni, ne jejich mui. Je to pouh rlivost, anebo oprvnn snaha eliminovat potenciln teroristick buky? Odpov je snadn. Stt nestoj o to, aby oban znal sv prva a navc aby se dokzal policejn zvli i brnit. Chce mt z ns adovch oban tup ovce, co si pust do kalhot, kdy na n ost hoi s ernmi kuklami na hlavch a boulemi v podpa zavou; Policie! Nechce, aby se oban dokzali tto byrokratick sttn hyen postavit, nato se inn brnit.
- 203 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu A to ani v oblasti prva a pitom, jak jste vichni ji mnohokrte slyeli Neznalost zkona neomlouv! Tak vznikla i idea tto kapitoly. Poskytnout normlnm, slunm, estnm a poctivm lidem informace o monch dsledcch jejich jednn a zejmna to, jak se policejn zvli a zlovli brnit! Jak si nepitit a nepodlehnout pinavm hrm, kter s vmi mohou bt sehrny, piem dn z ne uvedench informac nen z jinho zdroje, ne z bn dostupnch prvnch pedpis, kter by kad oban v rmci prvnho povdom ml znt! Dle zde popi praktiky policie, jak bohuel nezkou jen na zloincch, ale na vech, kdo se dostanou do jej pozornosti, a to nen fr. Bute chytej. Brate sv prva, pesvden, est, povst i ivot. Historie zn mnoho ppad, kdy nevinn lid skonili na dlouh lta ve vzen jen proto, e si pitili a ex post, po spchn trestnho inu! Z banality se snadno me stt zvan zloin. Vyetovac mainrie je spolehliv rozemlela na mal kousky a nakonec ekli mnohem vce, ne museli! Pitili sob i jinm. A znovu opakuji, nebyli to nsilnci ani vrazi! Nbr obti okolnost, mnohdy stejn lid jako vy a vai blzc. Doporuuji vm ve prostudovat tak, aby vm ne uveden zsady pely do krve. Tv v tv policistm bude pozd myslet na to, co dl. Uvdomte si, e v tch chvlch se mon bude urovat smr vaeho dalho ivota! Neberte to jako malovn erta na ze. Pl bych vm, abyste proili dlouh a astn ivot, piem o kriminalit a Policii by jste slyeli jen v ern kronice. Ale ivot bohuel ukazuje, e prv oban - idealista se zabo do umpy malru nejhloubji.
ZKLADN INFORMACE
Prvo je zklad a znalost pslunch prvnch pedpis je kl. Doporuuji vem, aby si prostudovali nsledujc literaturu, jeliko jen a pouze tam jsou obsaeny normy, kter by se vs mohly tkat (nebo se ji nanetst tkaj). Pokud je nkdo pedvoln i vyslchn, jde pmo o POVINNOU ETBU, kter vm me doslova zachrnit krk!!! Nkter sti doporuuji nauit se ZPAMTI vetn selnch oznaen zkon a nejpodstatnjch paragraf, aby vs nemohli uthnout na nudli nap. tvrzenm, e jinak nekodn jednn je trestn, nebo vm zamleli nkter vae prva! To je vc, na kterou policist asto a rdi zapomnaj. Ale nebojte se, takovto klov sti zde uvedu a podrobn rozeberu. Take jde pedevm o tyto zkony: 1) Zkon o Policii a pedpisy souvisejc (zejmna zkon NR 283/1991 Sb. o Policii R, ve znn pozdjch pedpis a zkon NR 553/1991 Sb. o obecn policii, ve znn pozdjch pedpis). Tento zkon snad ani nem cenu komentovat, jeho znalost je BEZPODMNEN NUTN. Jak uvidte dle, skrv se v nm klov ustanoven, dalo by se snad nazvat a zaklnadlem, jeho vyslovenm se uchrnte mnohch problm! Jakmile pijdete do styku s bezpenostnmi slokami, muste ho mt vdy na zeteli! 2) Trestn zkon (Zkon slo 140/1961 Sb., trestn zkon, ve znn pozdjch pedpis). To je doslova bible. Univerzln plat zsada Co nen vysloven zakzno, je dovoleno a jen skutky v tomto zkon uveden jsou trestn! 3) Trestn d (Zkon slo 141/1961 Sb., o trestnm zen soudnm) Zdnliv si mete ct, e to se vs netk, ale opak je pravdou. Vechny kony ohledn vyetovn toti maj zklad v tomto kodexu a vy s jeho znalost mete postupy vyetujcho orgnu inn napadnout. 4) Zkon o zpravodajskch slubch R slo 153/1994 a na nj navazujc zkon o Bezpenostn informan slub 154/1994 Sb. Pro je ve vtu uveden i zkon o BISce, to pochopte brzy a nebudou to dobr zprvy.
- 204 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu 5) Listina zkladnch prv a svobod (stavn zkon 2/1993 Sb.) Jde zejmna o lidskou dstojnost, nedotknutelnost obydl a listovnho tajemstv, dle o svobodu projevu a prvo vyhledvat informace. Zanu zkonem O policii R a zejmna jeho klovm paragrafem. Tuto kapitolku doporuuji pest nejmn tikrt po sob, protoe pokud vm pejde do krve, budete na setkn s Polici i BIS vyzbrojeni skuten tkm kalibrem! Jde o 12 odstavec 3. Nejprve zopakuji, pesn oznaen je 283/1991 Sb. Zkon o Policii esk republiky, Hlava tet - Povinnosti, oprvnn a prostedky policisty, Oddl druh - Oprvnn policisty, 12 Oprvnn poadovat vysvtlen, odstavec 3. Souhrnn eeno, tk se va vpovdi/vslechu ped policistou (pozn. v ppad zkona o BIS v zkon takov ustanoven chyb, pouijete tedy obecn text pedpisu, viz dle). Podvejme se tedy na 12, respektive jeho klov sousti: 12 Oprvnn poadovat vysvtlen (1) Policista je oprvnn poadovat potebn vysvtlen od osoby, kter me pispt k objasnn skutenost dleitch pro odhalen trestnho inu nebo pestupku a jejich pachatele, jako i pro vyptrn hledanch nebo poheovanch osob a vc, a v ppad poteby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na uren msto k sepsn protokolu o podn vysvtlen. Pi odhalovn zvan trestn innosti je osoba povinna vyhovt ihned. (2) Osoba je povinna vzv podle odstavce 1 vyhovt. (3) Vysvtlen me odept pouze osoba, kter by jm sob, svmu pbuznmu v pokolen pmm, svmu sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manelu nebo druhu anebo jinm osobm v pomru rodinnm nebo obdobnm, jejich jmu by prvem pociovala jako jmu vlastn, zpsobila nebezpe trestnho sthn nebo nebezpe postihu za pestupek. (4) Vysvtlen nesm bt poadovno od osoby, kter by jm poruila sttem uloenou nebo sttem uznanou povinnost mlenlivosti, ledae by byla tto povinnosti pslunm orgnem nebo tm, v jeho zjmu tuto povinnost m, zprotna. (5) Policista je povinen osobu pedem pouit o monosti odept vysvtlen podle odstavc 3 a 4. (6) Kdo se dostav na vzvu, m nrok na nhradu nutnch vdaj a na nhradu ulho vdlku (dle jen nhrada). Nhradu poskytuje policie. Nrok na nhradu nem ten, kdo se dostavil jen ve vlastnm zjmu nebo pro sv protiprvn jednn. (7) Nrok na nhradu podle odstavce 6 zanik, jestlie jej osoba neuplatn do sedmi dn ode dne, kdy se na vzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom mus bt osoba pouena. (8) Nevyhov-li osoba bez dostaten omluvy nebo bez zvanch dvod vzv podle odstavce 1, me bt pedvedena k sepsn o protokolu o podn vysvtlen. (9) Protokol o podn vysvtlen mus bt s osobou sepsn bez zbytenho odkladu po jejm pedveden, po jejm sepsn policista osobu propust. Jist jste si vzpomnli, vdy toto ustanoven pece znte, je to klasick policajtsk hlka, tak znm z americkch kriminlek Vechno, co od tohoto okamiku eknete, me bt pouito proti vm. Tak v em je to kouzlo? Trik je v tom, e vpovdi jsou pro policii klov a bez nich se asto nen s to pohnout. Vimli jste si nkdy, jak silnm dkazem je u soudu svdectv? Pipomeme si jet jednu zsadu: Obalovanmu se dokazuje vina, nikoliv on dokazuje svou nevinu, to je tzv. pedpoklad (presumpce) neviny. Dokud nen osoba odsouzena, hled se na ni, jako by byla nevinn. Take kam tm mm?
- 205 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Vzte, e asto si svou vpovd pouze pitte, ani by vs napadlo pro. Zamotte se do svch konstrukc, budete vidt na och vyslchajcch, e vm nev ani slovo, take pro mluvit njak moc? Jen a si proti vm seenou dkazy sami, pro byste jim mli vysvtlovat, e jste nic neudlali? To vechno slyeli ji tisckrt! Nyn ekaj, e prozradte njakou zajmavou informaci, kterou vydoluj pmo proti vm! Z toho plyne prvn zsada: U vslechu mluvte mn ne vce, nebo odmtnte mluvit vbec!!! Ve uveden paragraf vm dv monost vpov zcela odmtnout anebo odpovdat na otzky selektivn, tj. pouze na ty, u kterch budete chtt odpovdt. Nemohou vs nutit, abyste kali, co nechcete! Je vae svat prvo nect jim vbec nic a nemohou s tm nic dlat! Podvejme se na text paragrafu. V odstavci (1) jsou definovny okolnosti, za kterch mete bt podni k podn vysvtlen, jinak upozoruji, e pod tm samm si mete pedstavit i slovo vslech. Odstavec (2) vm pikazuje, e vysvtlen jste povinni podat, pokud ovem, nhodou nemte dvod k odmtnut vpovdi, vymezen v odstavci (3)!!! A protoe vte, e byste si vpovd mohli pitit, bude lep mlet! Uvaujte! Pedvolaj m a budou po mn chtt odpovdi na otzky. J vak eknu, e odmtm vpov podle 12 odstavec 3. Take by mlo jt o m rodie, dti, manela, ALE I O MNE SAMOTNHO!!! Ale nejste povinni nic takovho upesovat a vyslchajc nem prvo se Vs na nco takovho ptt! Nemte tedy dnou povinnost ct odmtm vpov kvli manelce nebo Janu Novkovi, zkrtka odmtnete vpov a vslech tak DEFINITIVN kon! Tud vs musej OKAMIT propustit, jak je uvedeno v odstavci (9), protoe protokol sepsan bude, pouze tam vyslchajc nape, e Osoba odmtla vysvtlen podle 12 odstavec 3. Bute si jist, e policist pli astn nebudou, protoe jste jim prv udlali pknou ru pes rozpoet. Ale nemohou s tm nic dlat, pokud by toti nhodou neznalou osobu zapomnli pouit, jde o trestn in zneuit pravomoci veejnho initele!!! Take nyn si provedeme mal shrnut. Pedvolaj-li vs na Policii, seberou-li vs na ulici i pi spchn trestnho inu, mte monost odmtnout vpov a vte, e tento krok vm me velmi pomoci! Policist to samozejm vd a pouvaj pr podpsovch protitrik, kter rozeberu ne. Bute vdy pipraveni na to, e je proti vm pouij! Jejich jednn sice bude tce na hran Listiny zkladnch prv a svobod (nesmte bt vystaveni poniujcmu jednn), ale s tm asi nic nenadlte, budete-li v jedn mstnosti sm, se temi policisty. Toto ustanoven pouijte bez vhn, jakmile ctte, e na vslech nejste pipraveni. Znte celodenn nebo celonon vslechy? Pokud odmtnete vypovdat, nic takovho s vmi dlat nemohou!!! Pedstavte si psychiku lovka, kterho vyslchaj cel den na stdaku ti, tyi ost hoi, bez jdla a pit, a zblzka mu svt ostrm svtlem od o. To pesn chtj, udlat z vs zlomenou, tesouc se trosku, to je jejich cl. Nehrajte si na tvrky, stejn podlehnete! Mon za den, mon pozdji ale stejn podlehnete. ODMTNTE v takovm ppad vpov a dejte jim najevo, e pokud s vmi nebudou zachzet slun a respektovat vs jako obana, neeknete jim ani slovo! Tm pdem jejich vyetovn dostane tkou rnu. Nyn zbn k Trestnmu zkonu (140/1961 Sb.). Ten Vs bude zajmat pouze informativn, protoe nehodlte pchat trestnou innost. Prostudujte si sami v Hlav II. pojmy trestn in, zavinn, pprava k trestnmu inu, pokus trestnho inu, pachatel, spolupachatel a astnk trestnho inu, dle nepetnost a tak nutn obrana a krajn nouze. V druh sti zan popis trestnch in. Povimnte si trestnch in proti zkladm republiky (91 a 97). Jsou to vlastizrada, rozvracen republiky, teror, zkodnictv a sabot. Upozoruji na to, e prv znn tchto paragraf me bt
- 206 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu dvodem, e policie zane nenpadn sondovat vai innost a argument m pdn, jeliko se jedn o nejt trestn iny vbec s monost uloen a vjimenho trestu. Odtud pak pochz ta vaha sttu, e lid se znalostmi umoujcmi rozpoutat teror i zkodnickou innost, jsou pro sttn zzen nebezpen a je teba si je peliv ohldat. Obvinit vs vak z nieho nemohou, pokud ovem zstanete pouze u znalost. Sluba v cizm vojsku ( 115) Zde narm na vahy (msty asi tak uskutenn), o vstupu do cizineck legie. Je tam sazba ti a osm let, tud by lo o nepodmnn trest. Ns vak tento paragraf bude zajmat jen z dvodu, za jakch podmnek by bylo mon takov trestn in prokzat. Na rovinu, orgny inn v trestnm zen by se asi pomoci od Francie nedokaly, tm sp by se vs snaily dostat na svdectv. Na vae piznn i svdectv jinch osob, e jste se jim se svm myslem vstoupit do Cizineck legie svili, apod.. A jet jednu vc by pouily. Zznamy z komunikanch mdi, jako odposlech telefonu i napchnut mail, ale to jen v ppad, e byste byli v jejich pozornosti ji pedem. Jinak pokud se dnes rozhodnete odjet do Francie a nikomu se o tom nezmnte ani po nvratu, nebude soudce, jeliko nebude ani alobce. Nen mi znm dn ppad relnho pouit tohoto paragrafu. Dle je tu Hlava III, trestn vci proti podku ve vcech veejnch. Povimnte si toku na veejnho initele (155 a 156), jet se k nmu vrtm. To sam plat o zneuvn pravomoci veejnho initele (158). Pozor na nkter formy trestn souinnosti, jako podncovn (164), to mus bt veejn, dle vnitrem absurdn zneuit paragraf schvalovn trestnho inu (165) (lo o souvislost s teroristickmi toky, kdy na fotbale fanouci provolvali slvu hledanmu teroristovi. Hek je v tom, e pedn nespchal trestn in na naem zem, navc nebyl naimi orgny obvinn nato odsouzen). Kiv vpov (175), to je prv ten dvod, pro je vhodn se zdret jakkoliv vpovdi. Za kivou vpov sice dostanete pouze podmnku a navc plat zsada o pouit nejvyho trestu, tud v praxi nen tento paragraf pouvn tak asto. Hlava IV je s brann-bezpenostn problematikou pmo spojena. Mluv se tam o obecnm ohroen (179) (mus bt prokzn mysl), dle o nedovolenm ozbrojovn. Hlava VIII. Vm me poslouit v ppad, e budete v krajn nouzi ohledn vyetovn va osoby. Diplomaticky eeno, pokud budete osobn vnmat jmu zpsobenou konkrtnmi policisty jako nemrn vysokou. V tomto seku mte monost brnit se jejich obvinnm z omezovn osobn svobody (srovnejte s Listinou zkladnch prv a svobod), zbaven osobn svobody, vydrn, tisku, poruovn domovn svobody, poruovn tajemstv dopravovanch zprv. V praxi vak toto dokete jen velmi obtn, nebo jak je dobe znmo, policist si rdi vzjemn potvrzuj alibi. Sp by lo o jaksi een vody. In u, ani ten jinak nejlpe zapsan policista by nepsobil dobe, kdyby Inspekci MV na nj msn pichzelo deset stnost. Mimochodem, pokud byste byli alespo trochu ikovn, mohli by jste, na vs provinilho policistu dostat i ped civiln soud a neekat pouze na zamtav dopisy z Ministerstva vnitra. Toto vak pekrauje rmec tohoto lnku. Dle by se ke stejnmu elu dalo vyut i pokozovn ciz vci a pokozovn a zneuit zznamu na nosii informac, to v ppad domovn prohldky a zabavovn vc, ovem je jasn, e dokazovn by bylo nadlidsky obtn. Jenom se snam naznait, e nejen policist maj monost zneuvat zkony. Aplikac tchto lnk vak riskujete alobu za kivho obvinn. V ppad, e by vs policist bhem vslechu vystavili krutmu i nelidskmu zachzen (viz. Listina prv a svobod), mete je obvinit z poruen 259a Muen a jin nelidsk a krut zachzen. Cituji: Kdo v souvislosti s vkonem pravomoci sttnho orgnu, jinmu muenm nebo jinm nelidskm a krutm zachzenm zpsob tlesn nebo duevn utrpen, bude potrestn odntm svobody. (Tento paragraf by se dal, pokud mte dost penz na dobrho prvnka, pout i na zsahy policie proti vm jako pachatelm, vetn zsah bhem demonstrac i poslze na policejnch sluebnch.)
- 207 -
Trestn d (141/1961 Sb.) z nj vs jako bezhonn obany zajmaj lnky o domovn prohldce (82 a 85b), o oteven zsilek (86 a 87) a odposlech telekomunikanho zazen (88). Trestn d si pozdji rozebereme z praktickho hlediska. Nyn se budeme chvli vnovat na stav, respektive jej nedln sousti Listin zkladnch prv a svobod (stavn zkon 2/1993 Sb.). Prv ona vm dv prvo sbrat vechny informace, nejsou-li chrnn vym zjmem. A je zde i nkolik dalch dleitch prv, kter vm nesmj bt uprna, krom ppad vymezench zkonem, cituji: povinnosti mohou bt ukldny toliko na zklad zkona a v jeho mezch a jen pi zachovn zkladnch prv a svobod nedotknutelnost osoby a jejho soukrom je zaruena. Omezena me bt jen v ppadech stanovench zkonem (zejmna hlava IV. Trestnho du) nikdo nesm bt muen ani podroben krutmu, nelidskmu nebo poniujcmu zachzen i trestu osobn svoboda je zaruena, obvinnho i podezelho z trestnho inu je mon zadret jen v ppadech stanovench zkonem (nsleduje taxativn vymezen takovch ppad, zejmna tch, kdy vs mohou vzt do vazby) kad m prvo, aby byla zachovna jeho lidsk dstojnost, osobn est, dobr povst a chrnno jeho jmno (pozn. tud v ppad, e tak postup Policie vnmte a zejmna bhem vyetovn, ohrate se tmto lnkem) kad m prvo na ochranu ped neoprvnnm zasahovnm do soukromho a rodinnho ivota (pozn. to sam by platilo nap. v ppad neodvodnnch nvtv policist za vmi nap. v zamstnn, aby vm udlali skandl, potom se ohrate dvma ve uvedenmi zsadami) obydl je nedotknuteln. Nen dovoleno do nj vstupovat bez souhlasu toho, kdo v nm bydl; domovn prohldka je ppustn jen pro ely trestnho zen, a to na psemn pkaz soudce (ledae by vc nesnesla odkladu) - zpsob jejho proveden stanov zkon (pozn. Trestn d, 82 o domovn prohldce atd.) Pokud policist nemaj pslun dokument v ruce, nemuste je poutt dovnit tj. vm ani nemohou zabavit dn vci, ale pozor, nesnst odkladu je nstroj, kter se v na republice zneuv denn!!! Neuspvejte se tedy iluzornm pocitem nedotknutelnosti obydl. nikdo nesm poruit listovn tajemstv ani tajemstv jinch psemnost a zznam, a ji pechovvanch v soukrom, nebo zaslanch potou i jinm zpsobem, s vjimkou ppad a zpsobem, kter stanov zkon (k tomuto se jet vrtm pi pojednn o bezpenosti komunikace v R) Politick prva svoboda projevu a prvo na informace jsou zarueny kad m prvo vyjadovat sv nzory slovem, psmem, tiskem, obrazem nebo jinm zpsobem, jako i svobodn vyhledvat, pijmat a roziovat ideje a informace bez ohledu na hranice sttu (prv toto ustanoven vm dvat prvo zajmat se o ve s vjimkou dalho odstavce) svobodu projevu a prvo vyhledvat informace lze omezit zkonem, jde-li o opaten v demokratick spolenosti nezbytn pro ochranu prv a svobod druhch, bezpenost sttu, veejnou bezpenost, ochranu veejnho zdrav a mravnosti (Nicmn to automaticky neznamen, e se dopoutte trestnho inu proti bezpenosti sttu, pokud shnte nvod na vrobu jadern pumy. Vklad tohoto ustanoven je nejasn a snadno zneuiteln. Nemete bt sthni za poptvku po takovm nvodu, nebudete-li vak zrove shnt plutonium i uran, vae jednn stle nen trestn. Ovem potejte s tm, e si vs
- 208 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu vezmou pod drobnohled. Pozor, srovnejte s 164 Trestnho zkona podncovn k trestnmu inu!)
KDO SE O VS ME ZAJMAT A CO BYSTE O NICH MLI VDT

Nezanu polici, ale rovnou Bezpenostn informan slubou, BIS. Tato organizace je stejn jako vtina tajnch slueb zahalena jakousi roukou tajemna a povr, ale pro nae informan ely jsou prv tajn sluby nejzajmavj. BIS m toti ze zkona kol zabezpeovat informace: o zmrech a innostech namench proti demokratickm zkladm, svrchovanosti a zemn celistvosti R o zpravodajskch slubch ciz moci o innostech ohroujcch sttn a sluebn tajemstv o innostech, jejich dsledky mohou ohrozit bezpenost nebo vznamn ekonomick zjmy R tkajc se organizovanho zloinu a terorismu Z tohoto pehledu je jasn, e prv BIS se o soukromnky v brann-bezpenostn oblasti bude zajmat a rda. Pokud to bude mon (a neohroz-li to nkterou z jejich pletichskch operac), ped zjitn skutenosti kriminln policii. U BIS se zhusta pouv zpravodajsk technika, je v mnoha ohledech sttem velmi tde sponzorovan instituce. To se tk zejmna odposlechu, zaznamenvn telekomunikanho, radiokomunikanho a jinho obdobnho provozu, vetn Internetu!!! Zde zmiuji nenpadnou vtiku, e v rmci zskvn informac BIS monitoruje telekomunikan, radiokomunikan a jin obdobn provoz bez odposlechu jeho obsahu. To znamen, e k takov innosti nepotebuje povolen ani dohled, jeliko nejde o poruovn prv oban!!! Jak je skrytost komunikace na Internetu a mobilnch telefonech. Na Internetu je situace nejsnaz. Existuje registr klovch slov, kter, vyskytnou-li se v sti, jsou automaticky zaznamenna vetn odeslatele a pjemce. Ovem e v 99,9% procentech ppad pjde o zcela nevinn vci, jene to zjist a operan pracovnk BIS, ktermu pijde svodka na stl. Je jen otzkou, jak dmysln ten systm je a sta-li pouh nahrazen nap. efedrinu psmenem E apod.? Na Internetu proto drazn doporuuji mluvit tak, jako kdyby veker vae komunikace prochzela pes stl v budov ve Stodlkch. Jet snaz je monitorovat Internet navtvovnm strnek, kde se probr pro BIS zajmav problematika. Opt si pamatujte, e pokud nepouijete speciln anonymizr, je adresa vaeho potae (pstupov IP adresa) opt zaznamenna a BISce nic nebrn, zat sledovat VEKEROU va prci na Internetu! To si opt zajist automatem. Jej pracovnk tedy obdr soupis vmi navtvench strnek a pochopiteln i obsah vech pchozch a odeslanch email. Leda blzen by vil tomu, e jeho Internet je bezpen. Jedin snad internetov kavrna by mohla sktat jakous takous monost utajen styku, jene pokud m BIS pod dohledem pjemce va zprvy, je to k niemu a pokud vs dokonce fyzicky sleduje, je to zcela zbyten (o takovch scnch snad radji ani nemluvme). Pochopiteln vs neseberou, opakuji, nic jste neudlali. Ale mli byste vdt, e prv vs dost mon sleduj. Skuten vm dobe radm, CHOVEJTE SE NA INTERNETU TAK, JAKO KDYBY SE VM TAJN SLUBA DVALA PES RAMENO!!!
- 209 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu U mobilnch telefon je situace trochu odlin, ale ve vsledku docela stejn, ne-li hor, protoe anonymit dobjecch karet v spousta naivnch lid. Tm to pak maj zvdav pracovnci BIS a Policie leh. Reklama a systmu GSM k, e je dobe zabezpeen proti odposlechu. Jene opertoi naich st maj ZE ZKONA povinnost s bezpenostnmi slokami spolupracovat, take si nedlejte iluze, oni to dlaj. Ctte-li se bezpeni, protoe mte Go, Twist i Oskartu, musm vs vyvst z tohoto tragickho omylu. Zkladn problm je, e vichni lid se pohybuj po jistch drahch. Nkde bydlte, nkam chodte do koly, nkde pracujete, zkrtka se stle vracte znovu na ta stejn msta. Stanice st GSM, aby s vmi mohly komunikovat, potebuj v kadm okamiku znt va polohu, v mobiln telefon jim tedy v krtkch intervalech tuto polohu neustle posl. Nejdve si BIS piblin ur msto vaeho pobytu. Poslze napchnou nejbli buky vech st a pak jen sta probrat se telefony, co se objevily ve vaem byt a tch bude pr, take vs maj! Ohledn pesnosti urovn polohy mobil panuj urit dohady, ale klidn se smite s tm, e jde o metry, maximln jejich destky. Koupte si jin slo. Ejhle, ekne si zpravodajec, copak to mme za nov slo, zajistit jeho odposlech je pak vc nkolika minut. A jste tam, kde jste zaali. (Odposlouchvac a vyhledvac zazen mobilnch telefon se d koupit i pes internet a cena se pohybuje od 30 000 do 1 000 000 K.) e nebudete zapnat telefon v jist vzdlenosti od domova? Hm, dobr volba. Jene oni asi znaj i IMEI vaeho telefonu, take jste zase vedle i tento daj let terem. Ostatn kvli tomu jsou nkte nai opertoi schopni ukraden mobil zablokovat. e si koupte mobil v bazaru? A co kdy pr minut po vs tam vstoup chlpek s plackou? V rmci uspokojivch vztah plat neoficiln dohoda provozovatel bazar s polici, odevzdat na podn IMEI prodanho telefonu je to nejmen. Jak vidte, pokud vs sleduj i fyzicky, mete na soukrom klidn zapomenout. BIS asi nezahldnete, zato ona si dkladn posvt na vs. Pokud vs zajm obvykl otzka, jak e je rozdl mezi nechvaln znmou StB a dnen BIS, pak vzte, e pouze jedin. BIS nem vkonnou pravomoc, jej pslunk me tedy pout zbra pouze v ppadech krajn nouze a nutn obrany, to jako kad jin oban. Bn innost BIS se vak nijak neli od jakkoli jin represivn sloky sttn sprvy ili ani od prce bval StB, v podstat je to jej nstupnick organizace. Policie R - kriminln policie V sti, zabvajc se Trestnm zkonem, jsem jmenoval nkter trestn iny. Kriminlka je ze zkona e a to obvykle ex post, po jejich spchn. Klov paragraf 12 jsme ji probrali. Bohuel, pouze s jeho znalost byste se vyvlkli leda dopravkovi, co se div, kdoe to zaparkoval vae auto na zkazu zastaven. Kriminalist jsou pln jinde, berte je jako nadlidi. Maj moc a maj j mnoho. Prce s trestnou innost je jejich ivotem. Jsou to profesionlov, co zaili, vidli a slyeli vechno. Mon se s nimi nkdy setkte v situaci, kdy pjde o jejich pracovn spch a v malr, mon dokonce vidinu odnt svobody, tento stt je divok. V jejich och nen nikdo nevinn. Nem cenu kiet, e jste nevinn, protoe to sam kielo tisc lid, na stejn idli, na kter te sedte vy. A vs na tu idli v netuln vybaven kanceli posad, pochopte, co je to zvec strach. Budete se tch mu bt, budete po nich s obavami tkat oima. Jejich pohledy vs budou po kouscch ubjet. Anebo to bude jinak??? Zkladn zbra proti policejnmu vyetovn a policistm jsem ji prozradil. Je to obyejn prvn nstroj, ovem umn pouit dl zzraky. Policist jsou vak zvykl vtzit.
- 210 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Mal ryby to vdy odnesou nejh a velk vyklouznou. Tak se pomst aspo na tch malch a tak to jde dokola. Jsou to jen lid a vy jste pro n jen dal drban v ad, kterho bu dostanou, anebo jim utee. Vy jste tvan zv a oni lovci, v tto he, kterou bych vm nikdy nepl zat. Ale svt je zl a seml lidi jako gigantick mlnek na hromdku netst. Pro policisty neznamente pravdpodobn nic osobnho, prost je to jejich prce. To vak neznamen, e byste mli bt jejich otlouknkem, kter jim ve podepe a sko na vechny fgle. asto se sna donutit vs promluvit znan neistmi cestami anebo primitivnmi triky, kter vak i po stalet funguj stle velmi dobe. Take zcela jist na vs budou zkouet nsledujc, jedin smysl tch trik je donutit vs ct, co chtj slyet, ALE VY VYPOVDAT NEMUSTE!!! To mjte stle na pamti! Pokud na vs zanou nco zkouet a nebudete se ctit dobe, zmlknte, odmtnte vpov, nebo jim naznate, e to klidn udlte!!! Hrz mlen. Jste v mstnosti se dvma policisty a ti vm polo otzku. Mluvte a oni ml. Domluvte a oni ml stle. Nerozumte, ale oni se na vs dvaj pronikavmi pohledy. Zase mluvte, ale spe pipomnte cvienou opiku, co plc pt ped devt. Zanete mluvit. Obrana: Odpovdejte co nejkrateji a vnmejte vslech jako dotrnost. Pklad: Co jste dlal vera ve tyi? - Nepamatuji si, byl jsem nkde ve mst. - Kde ve mst? V centru. atd. Unavujte policisty tm, e budou nuceni vm pokldat spousty otzek a vy jim sdlte minimum fakt. Hra na hodnho a zlho policajta. Tento prastar trik na sam hranici etiky a Listiny zkladnch prv a svobod i Trestnho zkona je stle inn. Budou dva. Jeden proti vm bude vystupovat agresivn, bude vs napadat, nadvat vm do svin a pinit ve, co je vm svat, obas i nazna mysl vs fyzicky napadnout, zatmco druh bude tich a mrn. Automaticky se k nmu obrtte, protoe bude jakoby krotit prvnho. A opt, zanete mluvit. Bude to pro vs v t chvli ochrnce a vy mu vyklopte vechno co vte. Obrana: Zlho policajta si nevmejte, akoliv bude vypadat sebehrozivji, naznate hodnmu, e na vs jejich hra nepsob a budou-li pokraovat, odmtnete pokraovat ve vpovdi. Hra nkdo promluvil. Pokud o vaem ppadu budou vdt dleit daje jin osoby, kter jsou vm blzk anebo nedej boe v tom jedou s vmi, eknou vm policist, e tito jim ji vechno ekli a e vinu hodili na vs. Bude to vypadat pesvdiv, protoe pouij ji znm fakta. Automaticky si pomyslte, e stejn vechno vd, tak se budete snait zachrnit si krk a opt vechno vyzvonte. Obrana: Nikomu nekejte, co dlte. Kdy u se to stalo, psahejte kumpnm tu nejstranj pomstu a POKEJTE NA SOUD, ten rozhoduje!!! Pokud jim na to nesko nikdo, nedostanou vs. Jene on vdy nkdo podlehne. Proto cokoliv byste dlali zvadnho, dlejte to vdycky sami. Dlouh vslechy bez jdla a pit, stle se opakujc koloto otzek. Ty spolehliv zni i psychicky velmi siln jedince. Obrana: Odmtnte vpov, konec!!! Pokud vs zadreli, ponechaj si vs v cele pedbnho zadren. Nebudete-li se s nimi bavit, nemte pro n vznam, avak: Duen ve vlastn v. Kdybyste byli zadreni a vzati do vazby, ponechaj vs zcela o samot bez styku s vnjm svtem. Zpotku budete pln adrenalinu a budete promlet
- 211 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu nejlep varianty vpovdi, ale pozdji si budete pt vypadnout z t samoty, protoe a si to ji pipoutte i nikoli, lovk je tvor spoleensk. Budete vdn i za spolenost vyetovatel, jejich prac je strit vs na pr let za me, take budete opt mluvit (pozn. pokud budete pouze zadreni a nebude na vs uvalena vazba, tento trik se vs netk). Obrana: Donute se zamstnat svou mysl, provdjte njakou sebepitomj innost. Chtjte mluvit s prvnkem, obstarejte si tuny vyhlek a zkon, a ute se je. Vydejte si intern d vznice a dal intern smrnice, vyuijte svch prv tam uvedench, zkrtka nemyslete na vslechy!!! Psychick teror. Denn nvtvy policist doma a v zamstnn, opakovan pedvolvn vaich blzkch na kriminlku apod. To ve je ji napadnuteln jako poruen Listiny zkladnch prv a svobod i Trestnho zkona, ale budete se proti tomu tko brnit, pokud zstanete. Obrana: Extrmn. Perute styky s blzkmi, z prce si vezmte neplacenou dovolenou a doasn se odsthujte nkam, kde vs nikdo nezn. Nevolejte dom a neberte telefony. Neposlouchejte bolest i nadvky vaich blzkch, smysl toho veho je jedin abyste promluvil a tm je vykoupil z tisku. Nakonec podlost nejvt, kterou zn Trestn zkon pod oznaenm vydrn. Pojedete nap. s policistou sluebnm vozidlem a on vm ekne: Kdy nebude mluvit, utrhnu si knoflk z lmeku a eknu, e jsi m napadl. M na krku napaden veejnho initele a na to je, kmo, paleta, tak se rozmysli Vbec nee, e jsou tam i jin policist, protoe tko si pedstavit njakho z nich, co by shodil kolegy. Ve uveden rozhovor se udl ji v mnoha modifikacch a tko pak vyslchan mohl dlat cokoliv jinho, ne polknout knedlk v krku. Obrana: Kdy je tak upmn, sdlte mu, e pokud to chce brt takto osobn, vy to budete brt osobn tak. A pot s nvtvou Inspekce MV, a pot s trestnmi oznmenmi od pr bezhonnch lid, e se chov krut a mu vyslchan (To je jedin ppad, kdy doporuuji vyhroovn pouze jako protivhruku!!!). Pokud takov policista um potat, dojde mu, e jedno obvinn sice ustoj, ale deset takovch potist mu svmi stnostmi spolehliv zaraz sluebn postup a vzbud nelibost nadzench, kte s nm dr basu. I jejich trplivost je omezen a mezi nmi, i kdyby vs z napaden obvinil, stle jde o trestn in, za kter vs musej NEJPRVE odsoudit a vyetovn budete na svobod! Take pi rychlosti naich soud mte dost asu na sepisovn interpelac svmu poslanci i stnost na Ministerstvo vnitra. A jet pr obecnch zsad, jak se chovat k policistm: Chovejte se podzen a vyvarujte se onho kontaktu. Zapomete na zaat psti, vhrun pohledy a vhruky Inspekc MV a alobami. Tohle na n zkoueli ji tisckrt. Spolupracujte ve vem, co nesouvis s vpovd! Na vzvu se dostavte na Policii, v ppad acovn ho strpte, neotravujte zbytenmi otzkami. Vemon jim naznaujte, e je mon se vmi domluvit. (Nemyslm tm platky!) Bute ochotn mluvit, jenom trpte ztrtou pamti. Dlejte, e se snate vzpomenout si, ale nejde to. Bute hloup! Nedlejte ramena a stylizujte se do pozice hlupka, co niemu nerozum. Donute je vechno nkolikrt opakovat, psobte nervznm dojmem, nechpejte otzky, ale na nic se neptejte. Zkrtka dlejte chyby, odpovdejte jinak ne chtj a donute je vs opravovat. Krte rameny a namsto svch vvod kejte Nevm, pestoe mte pocit, e vyenm njak teorie si pomete! Nechte je, a si ve zjist sami, oni budou muset pesvdit soud, e jste vinn!
- 212 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu O vin a trestu nerozhoduje Policie, ale soud a po dnm procesu! Dokud nejste odsouzeni, jste nevinn! Zstate v klidu a neunhlujte se! Nesnate se zachrnit mluvenm! Oni nepospchaj, ale chtj to od vs! Pinute se ke klidu a NENECHTE SE K NIEMU ZMANIPULOVAT, zejmna k pekotnmu nien dkaz! Jenom byste je navedli na stopu! Zapamatujte si jmna vech vyslchajcch! Na sluebn sla kalete, kriminlka nen anonymn, jako podkov policie! Oslovujte je hodnost a jmny, a si vychutnaj potvrzen sv moci! Nevyhroujte nikdy a nim! Chovejte se klidn, jakoby vm bylo vechno jedno, na jejich oznmen nap. o zadren reagujte pokrenm rameny a klidn se nechte zavt do cely. Brzy je pestanete bavit. Nad kadou odpovd libovoln dlouho pemlejte, dokud nebudete s to mluvit zcela klidn a s normlnm tepem! Zskvejte as! Vy jste pn, protoe pokud odmtnete mluvit, jsou nahran! Pokud nejste zadreni, nikdo vs nesm nutit k sezen na mst, kter vm urili! klidn se zvednte a zante se prochzet. Nedejte na jejich ei, protoe dn pedpis vm jako obanovi nepikazuje sedt a stle plat Listina prv a svobod! Mte jedinou povinnost, poskytnout vysvtlen a to jet mete podle 12 odstavce 3 odmtnout! Ctte-li, e na vs cokoliv zkouej a zante se ctit nepjemn, odmtnte pokraovat ve vpovdi a dvejte se do zem. Myslete na nco hezkho a soustete se na to, dokud vs nepust na svobodu i do cely. Pl bych vm, abyste uveden informace nikdy nepotebovali. Ale lovk by stle ml vdt, jak situace me nastat. ivot se s nikm nemazl a prohrt svj mal boj s orgny innmi v trestnm zen me mt zvan nsledky pro cel v ivot. ijte estn, ale nedovolte nikomu, aby s vmi ve jmnu zkonnosti sehrl pinavou hru, majc za cl udlat z bezhonnho obana nebezpenho zloince!!!
- 213 -
BUDOUC PROTIVNK - ANEB TROCHA IDEOLOGICKHO BALASTU

HROZBY A OHROEN
Nyn jste se pozvolna dostali ke konci mho spisku a vy se asi ptte, co mne vedlo k tomu, e jsem nkolik zimnch msc po nocch poetile tloukl do klves a tvoil tuto prapodivnou mozaiku, kter svm obsahem pravdpodobn balancuje na hranici zkona. Pro popisuji nestandardn praktiky survivalu, ppadn taktiky povstaleckho boje, eho se obvm, proti emu, i s km chci bojovat. V tomto zvrenm slovu se vm proto budu snait nkter svoje zkuenosti popsat a jejich dsledky definovat. Avak vzte, netoum po vaem souhlasu, chci jen pojmenovat vci a situace, kter ns mohou ohrozit a dle mho nzoru ns ohrouj ji dnes. Co ns tedy ohrouje a eho se mme obvat? Vynechme vymrajc ivoinou i, kterou naopak ohroujeme my. Vynechme tak prodn pohromy a katastrofy, kterm jsme jako lidstvo schopni v uritm rozsahu elit a eknme si upmn: Naim nejvtm a nejhorm neptelem je bohuel n vlastn ivoin druh Homo sapiens. Pravdpodobn vichni tvorov ivoin e jsou geneticky naprogramovni pro boj o samiky a zdroje potravy. Avak clem tohoto boje je protivnka zastrait, nikoli zabt. lovk, jako jedin ivoin druh je geneticky naprogramovn k zabjen vech ostatnch ivoich, vetn svho vlastnho ivoinho druhu. Jedin lovk povauje za cl nikoli porku, ale smrt protivnka a genocidu za pijateln prostedek. Kdy neme zabt silnho konkurennho soka, proto, e nem dostatek sly nebo odvahy, klidn zabj samiky a mlata a povauje to za regulrn a sprvn. U dnho jinho, ani toho nejprimitivnjho tvora se s tmto chovnm v prod nesetkte. Pokud se mnou nesouhlaste, jak jinak tedy chcete hodnotit situaci, kdy si pubertln mladk i dvka pive na tlo pt kilogram dln trhaviny, nastoup do peplnnho autobusu a zapl doutnk, jak jinak hodnotit situaci, kdy lovk zmrn nalet letadlem do budovy pln lid, jak jinak hodnotit pouit sarinu v Tokijskm metru. Cle tchto tok nen protivnka porazit, to nedok, clem je pozabjet co nejvce lid bez ohledu na vk, rasu i pohlav, clem je zabjen samotn. A to vbec nemluvm o prostedcch totln genocidy jakm byly koncentran tbory za WWII. Dobr, jestlie jste se alespo sten ztotonili s mm nzorem, pak budete pravdpodobn souhlasit s tm, e zabjen vlastnho ivoinho druhu je sice ohavn mylenka, nicmn mme volbu, bu se poddme tomuto genetickmu programu a budeme zabjet, nebo se nepoddme a budeme zabiti, nebo ne vichni lid ct ivot druhho lovka a djiny lidstva jsou tohoto pesvdivm dkazem.
O NS - ECH aneb STOLET KOLABORACE

V roce 1918, po skonen prvn svtov vlky se rozpad Rakousko-uhersk e a na jejich troskch jako Fnix z popela vstvaj nov, na Vdni nezvisl zem. Do zem Koruny esk se za velk slvy a jsotu vrac z exilu profesor Masaryk. Na vech ndrach jej slavnostn vlajkami a hudbou zdrav davy ech, aby byl nakonec slavnostn pivtn v Praze a aklamac zvolen do funkce prvnho prezidenta nov evropsk zem, hlsc se k principm demokracie, republiky eskoslovensk. Pozvolna u ns zanaj mizet nzvy ulic jako
- 214 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Csask cesta i nmst nesouc honosn jmna habsbursk lechty, aby je postupn nahradily ulice se jmny eskch nrodovc a buditel jak byl Jungman a Palack.
prezident Tom Garrigue Masaryk (1850-1937) na dobovch fotografich Je ervenec 1942, od smrti tatka Masaryka prezidenta-osvoboditele neubhlo ani pt let a esk nrod jako jeden mu stoj na Vclavskm nmst a za slavnostnch projev elnch politickch pedstavitel protektortn vldy s pravou rukou hrd vztyenou v pedpisovm nacistickm pozdravu skld Slib nroda a psah vrnost vdci Adolfu Hitlerovi a jeho Tet i. Cedule se jmny buditel padaj k zemi a na jejich mstech se objevuj nov cedule, ktc ulice a nmst na Hitlerstrasse i Hitlerplatz a Praha m dokonce i nbe Reinharda Heydricha. Postupn se stvme leny eskho souruenstv, Nrodn obce faistick i Nrodn ligy a hlavnm vinkm naeho utrpen - idm navlkme na rukv lutou Davidovu hvzdu, abychom podadn idovstvo odliili od slunho a loajlnho obyvatelstva protektortu Bhmen und Mhren.
Vclavskm nmst 3. ervenec 1942 ei skldaj na Slib nroda Adolfu Hitlerovi a Velkonmeck i (Co ty na to svat Vclave, vojvodo esk zem, tolik lid nebylo na Vclavku ani v roce 1989.) Je jaro, kvten 1945. Boji vyerpan, povstal Praha vt rozkvetlmi eky sovtsk rudoarmjce, Rudou armdu osvoboditelku, jen ns vytrhla ze spr faistickho uchvatitele. Lid opil tstm srej z piedestal orlici se svastikou jako symbol pedchoz moci a - 215 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu nahrazuj ji symbolem novm - rudou pticpou hvzdou. Hitlerstrasse a Hitlerplatzy se opt pejmenovvaj, tentokrte na ulice a nmst Rudoarmjc, Stalinovy a Leninovy. Abychom se oistili od patnho svdom, rozdvme si navzjem Osvden o nrodn spolehlivosti a tak nachzme novho vinka naeho utrpen. Je to nmec-nacista a tak, abychom jej odliili od slunho eskho obyvatelstva, mus nosit na rukvu blou psku s velkm N.
osvobozen Prahy Rudou armdou 9.kvten 1945 Je studen nor 1948 a na Staromstsk nmst vzdlenm jen coby kamenem dohodil od Vclavku, na kterm jsme ped esti lty psahali vrnost vdci Adolfu Hitlerovi, stoj opt esk nrod jako jeden mu, tentokrte s pravou rukou bojovn zaatou v pst. V dlnickm pozdravu provolvme slvu Klementu Gottwaldovi, Komunistick stran a dlnick td. Ty tam jsou demokratick principy tatka Masaryka, roztly jako jarn snh. Zahjili jsme novou ru djin - budovn komunizmu. Ke stvajcm nzvm ulic nm pibyl nzev nov - ulice Vtznho nora.
Z projevu Klementa Gottwalda na Vclavskm nmst 25. nora 1948;

"Prv se vracm z Hradu od prezidenta republiky. Dnes rno jsem panu prezidentu republiky podal nvrh na pijet demise ministr, kte odstoupili 20. nora tohoto roku. A souasn jsem panu prezidentu navrhl seznam osob, ktermi m bti vlda doplnna a rekonstruovna. Mohu vm sdlit, e pan prezident vechny m nvrhy, pesn tak jak byly podny, pijal."
Ubhlo pr let, je pozdn lto 1968 a v praskch ulicch jsou opt na svch tancch Sovtt rudoarmjci. Avak co se to stalo? Msto kvt ek na osvoboditele pr dlaebn kostky a zpaln lahve. Jako mvnutm kouzelnho proutku se z armdy osvoboditel stv armda uchvatitel a okupant. Sovtsk tanky v ulicch Prahy, symbol toho, co ns v kvtnu 1945 spojovalo, to ns v srpnu 1968 rozdluje.
- 216 -
esk rozhlas a Vclavsk nmst Praha 1968 Je opt podzim tentokrt roku 1989 a esk nrod opt hrd prodchnut svatm nadenm stoj na Vclavskm nmst. Zvonnm kl a bliknm plynovch zapalova pod balknem s novou ideologickou modlou vt pravdu a lsku. Opt padaj cedule s nzvem ulic a kad vesnika majc alespo 10 sel chce mt svoji Masarykovu ulici nebo alespo uliku. A zdalipak vte, kolik ulic a nmst ek na nov pojmenovn, jen souastn vlastnk tohoto jmna se jako naschvl dr naivu zuby, nehty. (Krsnm pkladem odrazu doby v pojmenovn ulic me bt prask kulak. Za prvn republiky nesl honosn jmno Vtzn nmst, za Protektortu echy a Morava byl pejmenovn na Wehrmachtplatz, po vlce na Nmst Eduarda Benee, po norovm pevratu na Nmst jnov revoluce a po pevratu v roce 1989 opt na Vtzn nmst, a to ve prosm za necelch sto let.)
Vclavsk nmst listopad 1989 Nco se nm vak nepovedlo. Msto pravdy a lsky, kter mla zvtzit nad l a nenvist, tie pila korupce, nezamstnanost, kriminalita, zloinnost, bezzsadovost, zneuvn svobody jednch na kor druhch, tedy vechny vdobytky, kter si dnes provme. Msto Osvden o nrodn spolehlivosti si vybhvme Lustran osvden, abychom opt jako slun oban oddlili zrno od plev. Tak jsme si nali novho vinka naeho netst - je jm rud bolevik. Jestlie se vak na chvli zastavme a zamyslme, dojde nm, e vinkem naich proher a nezdar nen ani habsbursk lechta, ani id, Nmec, Rus, faista, bolevik nebo kapitalista. Vina pad pouze a jedin na ns, na echy, na nai lidskou malost a zbablost.
- 217 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Sami vte, e se lid sna njakm zjednoduenm zpsobem popsat nebo definovat jednotliv obdob djin zem, lidstva, nrod a stt. Znme dobu kamennou, bronzovou, ledovou, znme i zla i Tisciletou i, znme tak stolet pry. Kdybych ml njakm jednoduchm a vstinm zpsobem pojmenovat XX. stolet s ohledem na politick djiny zem Koruny esk, pak musm toto stolet pojmenovat jako stolet kolaborace. Je jedno s km a pro jsme kolaborovali. Neustle jsme se snaili zavst nai malou zemiku nalubrikovanou ideologickmi frzemi do anlnho otvoru Habsburk, poslze Francouz a Anglian, aby je zakrtko vystdali Nmci, Rusov a po roce 1989 opt Nmci a Amerian. Tolik kotrmelc a protichdnch ideologi, jen se staly oficiln sttn politikou, snad neudlala v tak krtkm asovm obdob dn zem svta, ba ani rozvojov. Historick zkuenost k; Pokud se nco stalo, me se to stt kdykoli znovu, je to vdy jen otzka asu. A nevte tomu, e si lidstvo a lid berou ponauen ze svch chyb. Jestlie tedy nae minul vldy povily kolaboraci na sttn politiku, pak v tomto stolen k tomu me dojt znovu a sami asi vte, e k tomu dochzet bude, natolik se ji znme.
BEZPENOSTN SLOKY (POLICIE)

Mon, e jste z textu tto knihy mnohdy vyctili jaksi rovntko, kdy mluvm o sttnch bezpenostnch slokch (nap. Policie, BIS, NBU) a o budoucm nepteli i protivnku. Ano je to tak, ctili jste to sprvn. N budouc protivnk jsou opravdu sttem zen represivn sloky. Asi si te nkte myslte, e nejsem zcela pi smyslech. Ne, nemuste se bt o m duevn zdrav, jsem tm normln. Zde jsou dkazy, kter mne vedou k tto mon neobvykl konstrukci. Kdo pronsledoval v obdob prvn svtov vlky vlastizrdce a piona profesora Masaryka a jeho odbojovou organizaci Mafii, no pece rakousko-uhersk policie. Kdo pedal za protektortu vechny materily o vedoucch pedstavitelch politickch a spoleenskch organizac (nap. politicky aktivnch oban, aktivist Sokola, Junku atd.) a dalch potenciln problmovch obanech na zem Gestapu, no pece nai horliv et policist, respektive v tehdejm oficilnm nzvoslov etnci. Za WWII neslavili nejvt spchy v lovu partyzn, vsadk a odboj pslunci ReichsSicherheitsHauptAmt (RSHA), Schutzstaffel (SS), Geheime Staatspolizei (Gestapo) nebo Sicherheitsdienst (SD), ti eili jen velk ppady, kdy aktivity odboje perstaly pes nosnou hranici. Kadodenn lov a likvidaci pslunk odboje provdli nai vlastn et etnci a dostalo se jim za to od okupanch sil nejednoho vysokho ocenn (nap. za spoluprci pi vyvradn obyvatel Lek). Podle nkterch statistik, etnci za protektortu Bhmen und Mhren zastelili nebo zatkli a pedala Gestapu tm polovinu z celkovho potu vznnch nebo popravench oban na zem (asi 4000 oban). A vte mi, nevm o dnm povlenm potrestn etnk za tuto aktivitu. Ba naopak, jejich bohat zkuenosti nabyt tsnou spoluprac s Gestapem byly novmi povlenmi bezpenostnmi slokami rychle vyuity. Co obvykle udlala nae esk politick reprezentace v uplynulch sto letech, kdy byla samostatnost a nezvislost na zem ohroena. V roce 1938 pevn st pravicovch politik v ele s prezidentem Beneem a s balkem sttnch penz emigrovala do USA a pozdji do Velk Britnie, odkud bez jakhokoli vlastnho rizika vedla plamenn rozhlasov projevy pro domc odboj. (Vzpomnm si na Druhorepublikov kabaretn kuplet z divadla Jry Kohouta, kter velmi vstin parodoval tuto situaci; Jeden mal pn, pojal velk pln. Vybral banku, popad Hanku, vzal si aeropln a zmizel za ocen.). - 218 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Druh plka pravicovch politik pak s okupan moc smnila nai zem za vlastn politickou moc. Pslunci ozbrojench sil byli emigrac vyzvni k odboji, a naopak, kolaboran vlda je potichu a nenpadn zavrala do vzen a likvidovala. Chcete slyet jmna zavradnch, dobr, generlov Syrov, Vetika, Pavlk a to jsou pouze vrcholky ledovce. Seznam tchto obt by byl dlouh, pedlouh. (Ze 137 generl, kte slouili v eskoslovensk armd k 1. z 1938, jich bhem okupace bylo popraveno, zemelo v koncentranm tboe nebo padlo 24, dalch 17 generl bylo vznno.) Kdo po roce 1948 poslal na popravit (nap. generla Pku, Miladu Horkovou) a do vzen ty, kdo za nai zem bojovali na frontch II. svtov vlky. Nevte? Nevad, napovm vm, byla to nae esk policie a justice. Tat policie, kter lovila a zatkala v prospch Nmc dle vykonvala tut slubu pro novho pna a vedla si vru dobe. (Z ad velitelskho sboru eskoslovensk armdy na zklad obvinn z protisttn innosti skonilo na popravitch 22 jeho pslunk. Prvnm popravenm se 21.6.1949 stal div. gen. Heliodor Pka a poslednm 2.5.1955 mjr. Ctibor Novk. Soudn procesy postihly jak bval pslunky prvorepublikov armdy (nap. pplk. gt. Josef Gonic popraven 18.7.1949 nebo pplk. gt. Josef Robotka popraven 12.11.1952), tak osoby, kter do s. armdy vstoupily a po noru 1948 (et. z pov. Alois Jebek popraven 5.12.1953). Pamtka nezkonn popravench byla uctna 27.10.1998 odhalenm pamtn desky na budov Generlnho tbu AR.) Abych vak nezapomnl ReichsSicherheitsHauptAmt (RSHA), Schutzstaffel (SS), Geheime Staatspolizei (Gestapo) nebo Sicherheitsdienst (SD) byly tak bezpenostn sloky by nmeck. Nyn si jen letmo probereme nai povlenou policii s jejmi nzvoslovnmi kotrmelci. Jen za poslednch padest let minulho stolet se povlen etnictvo perodilo do Sboru nrodn bezpenosti, Sttn bezpenosti, Veejn bezpenosti, Podkov nebo tak Mstsk bezpenosti, poslze na Policii, Bezpenostn a Informan slubu a tak dle, a tak dle, atd. Pro tolik zmn v pojmenovn te organizace, k emu to slou? Pravdpodobn ze stejnho dvodu, z jakho vznikaj a zanikaj rzn pochybn firmy, kter si z bank vypj penze, aby zhy zanikly. Koho brt k zodpovdnosti, po kom vymhat dluhy a dan, kdy firma ji neexistuje. Stejn se chovaly i nae sttn bezpenost sloky v poslednch padesti letech, vdy kdy ji pli tilo patn svdom, promptn zmnila nzev, ale bohuel, lid zstali, vetn jejich praktik. Pokud se mnou jet pod nesouhlaste, pak do problmu pihodm i psychologick aspekt. Co se vm asociuje se slovem policie. Je to porozumn, pomoc, ochrana i bezpe. Domnvm se, e nikoli, vtinou jsou to slova jako problm, pote, komplikace, prser a nebojm se ct, e mnohdy i hlubok nenvist. A jsme u merita vci. m je politick reim slab, o to vce lp na sv existenci a o to vt represe uplatuje proti svm obanm (vzpomete na rok 1989 jak okolo sebe v poslednch zchvvech moci kopala komunistick vlda). A vkonnm orgnem vech vld byly, jsou a budou jej bezpenostn a represivn sloky, kdo jin? Te dme dohromady dal konstrukci a spojme kolaboran politiku a policii. Lid se obvykle zanaj bouit, pokud jsou ohroena jejich prva a svobody. Tato hranice je vak pokad trochu jinde a zle jen na lidech, jak dlouho jsou schopni a ochotni represe snet a jak tvrd tyto represe jsou, o tom nen teba diskutovat. Budeme zde mluvit pouze o jaksi pomysln hranici, jej existence je vak nespornm faktem. ekli jsme si, e uplynul stolet na zem by se dalo charakterizovat jako stolet kolaborace. Nen zde tedy dn dvod si myslet, e XXI. stolet zaznamen pronikavou zmnu postoje na mocensko-politick oligarchie. Jak vme mylen a postoje lid se ned pelomovmi daty, ale cli (tj. v naem souasnm prvobytn pospolnm kapitalismu penzi).
- 219 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Dojde-li k vojenskmu ohroen na zem, k jakmukoli vojenskmu ohroen, musme reln zvit i monost, e se najde skupinka politik (kter se alespo dosud vdy nala) je se pokus smnit nai svobodu a nezvislost za svoji politickou moc. J vm, te se asi ptte, kdo e ns to vlastn vojensky ohrouje? Vynechm rusk fenomn. Rusov jsou na stejn lodi jako my. Stoj a dnes ji bojuj proti tmu nepteli, kter ohrouje i ns. Rusko, respektive SNS mus bt proto chpno jako budouc spojenec. Nyn se vs zeptm; Co vte o vlce v Jugoslvii? Vte o co v n jde, kdo s km a proti komu bojuje? V prospch a pro Amerian s takov nadenm bombardovali Vojvodinu, Srbsko, Chorvatsko? A naopak, pro zem bval Jugoslvie odmtlo bombardovat Nmecko, Francie a Spojen krlovstv? Pro Amerian intervenuj ve prospch islmskch zem? Je pravda, e Amerian podporuj kohokoli, kdo je ochoten vojensky a ekonomicky destabilizovat Evropu? Ct USA novou Evropu jako budouc protivhu jejho mocenskho monopolu? V Jugoslvii, stejn jako na jinch hranicch Ruska, na Kypru i ve panlsku dnes probh vlka s islmskou expanz do Evropy. Islm, zejmna jeho radikln odnoe, jsou dnen mezinrodn problm a pina ptho evropskho vlenho konfliktu. Jak jsem ji dve napsal, nechci bt plagitorem. Chcete-li lpe pochopit celou hloubku problmu budoucho vlenho konfliktu, pette si knihu STET CIVILIZAC Boj kultur a promna svtovho du od profesora Samuela P. Huntingtona. Jestlie se tedy profesor Huntington ve sv knize neml, pak je jen otzkou nkolika let a nae zem bude leet na frontov linii (podrobnji tuto zleitost rozeberu v dal kapitole). Nsledn se objev samozvan politici, kte najdou zzran, mrov een nastalho konfliktu (je naprosto jedno, zda to budou nai et politici i pedstavitel Evropsk unie). Tmto mrovm eenm bude smlouva i diktt, ve kter se zekneme vojensk, politick a ekonomick autonomie. Bude se jednat o nm echm historicky dvrn znm politick een vstin definovan poekadlem; O ns, bez ns. Obdobnou formu ml Mnichovsk diktt i jej elegantnj verz bylo rozdlen na zem na esko a Slovensko. Dal monost je, e politick reprezentace tie pod o vojenskou pomoc, stejn jako kolaboran prosovtsk st vldnch pedstavitel v roce 1968. Z vyjednava se zhy stane loutkov vlda a ta se v zjmu udren vlastn moci bude snait udret odpor obyvatelstva proti okupaci silou. Touto silou nebude nikdo jin ne bezpenostn sloky. Vidte, kruh se uzavel. m silnj odpor obyvatelstva proti tomuto tlaku bude, o to budou i silnj represe. Koneckonc nejde o nic jinho ne o ivot a proradn politik i f policie se tak boj ibenice. Mon, e dnes jet policie nem prvo k volnho odstelu oban. Ztra vak tomu me bt jinak a policie se stane mocenskm nstrojem kolaborace a okupanch sil s tmto prvem, stejn jako za WWII nebo po n. (Poznmka mho kolegy nesouhlascho s toto posledn vtou. Domnv se, e ji dnes policie aktivn bojuje proti obanm na zem. Mj kolega definoval innost na esk police za obdobou protivzdun obrany Moskvy za WWII. Za vlky, kdy se nad Moskvou objevila nmeck letadla, zaala protivzdun obrana stlet. Pokud po boji bylo na zemi vce neptelskch letadel ne vlastnch byla obrana spn. Jestlie vak na zemi hoelo vce letadel vlastnch, obrana byla nespn. Pesn podle taktiky; Padni komu padni, vak on u si to pnbh pebere. Nkde na Internetu jsem zahldl statistiku, kolik oban, kte se ocitli na patnm mst, ve patnou dobu, bylo na polici po roce 1990 odsteleno a kolik z nich bylo opravdovch lump, vte mi, bylo to tristn ten. Slun oban maj oproti zlm hochm velk nskok. A to radji ani nepotm, kolik policist se postlelo navzjem.)
- 220 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Pro nae policejn pedstavitele, vce ne v jinch zem plat, e ni inteligenci dohn vt oddanost. Jak ekl jeden radji nejmenovan editel prask policie (dosud je ve funkci); Nepotebuji policisty chytr, ale policisty loajln. Dnes je jet v na stedn Evrop dky bohu mr. N neptel je sice ji nyn dostaten siln, m dostatek zbran, m i dostaten agresivn ideologii, v n je zabjen jinovrc zakotveno v estm pili vry. (1. pil - vyznn vry (ahda), 2. pil - modlitba (salt), 3. - pil nboensk da (zakt), 4. pil - pst ramadnu (sawm), 5. - pil a pou do Mekky (hadd), 6. pil - svat vlka - (dihd).) (Dihd - svat vlka veden slovem a meem proti jinovrcm a nevcm. Podle Kornu je svt rozdlen na dva domy: dm islmu a dm vlky. Dm vlky zahrnuje veker zem a nrody, kter se jet nepipojily k islmu V tchto zemch m bt nastolen islm pomoc dihdu.) (Zabjejte modlosluebnky, kdekoliv je najdete, zajmejte je, oblhejte je a chystejte proti nim vemon nstrahy! (Korn 009:005). Bojuj s tmi, kte nev i kdyby to byli lid Knihy (kesan a id), dokud ochotn nezaplat poplatek jizra a uznaj tak svou podzenost (Korn 009:029). Toto bude dlem tch, kte bojuj proti Allhovi a jeho hlasateli: Zabije je nebo je nech trpt muen na ki. Ppadn jim usekne ruce a nohy. Budou vyhnni ze zem (Korn 005.037). Neochabujte a nevybzejte k mru, kdy mte pevahu (Korn 047:037) ). Jedin, co mu vak schz, je sjednocujc sla - vdce. Jakmile jej m protivnk zsk, tak Jugoslvsk vlka byla jen jakousi drobnou arvtkou, oproti tomu co ns, ale pedevm nae dti ek.
ZATM JE JET MR
Jak jsem pedeslal v nadpisu, zatm je jet mr. Vyuijme toho a pipravme se, jist vichni znte citt; tst peje pipravenm, n protivnk tento citt zn a pipravuje se. Mlm-li se ve svch vvodech, maximln riskujete to, e se naute nkter taktiky povstaleckho boje, nic vc. Ale pokud se nemlm, pak mte monost postavit se na obranu prv svch i prv naich dt. No a co udlme s tou na polici, inu dky bohu za ni. Vynikajc vojk, stratg a politik generl Carl von Clausewitz ekl; Armda, kter se necvi ve zvldnut vech druh zbran, vech bojovch prostedk a metod, jimi disponuje nebo me disponovat protivnk, si pon poetile, ba pmo zloinn. Vy jste armda, budouc armda. m bude za vlky disponovat v protivnk, jakou taktiku pouije a jak zbran? V protivnk budu bezpenostn sloky v rukou kolaboran vldy. Budete-li znt jejich taktiky a praktiky, jejich zbran, pak budete schopni se jim postavit a tto zvli elit. Dnes jsou bezpenostn sloky jet nam spoluhrem, se ktermi meme hrt hru na etnky a na zlodje, a upmn, tak ji hrajeme, piznejme si to. Zatm jsou na na stran, pomhaj nm ve vcviku, pouvaj technick prostedky a taktiky jak budou pouvat i v budoucnu. Pi tto he vak nejde jen o policii. Nai hru meme hrt i s bezpenostnmi a hldacmi agenturami, myslivci, ochrani a vemi ostatnmi represivn slokami sttn sprvy. Kdy vs dnes lap pi vcviku v chrnn krajinn oblasti ochrani, eknou vm Ty, ty, ty, a nechaj vs jt. Vd, e vam primrnm clem nen kodit prod, ale vcvik, vd, e jde o hru. Pokud vs v lese najdou, udlali jsme chybu a je teba se z n pouit, ale nepodeou vs za to jako ovci. Tot plat pi prnicch do steench objekt, kter pin urit rizika, avak rizika pijateln. V ppad okupace jsou pak vechny tyto bezpenostn a represivn sloky naimi spojenci, samozejm mimo vldnch.
- 221 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Klasik k; Djiny nrod se pohybuj ve spirle a ti, kdo se nepouili ze svch chyb, jsou odsouzeni si svoje chyby prot znovu. Pokud chceme tento bludn kruh naich proher opt zvrtit do stoupajc spirly, musme se tomuto dlu postavit. Mon si te nkte myslte, e jsem militantn uchyl, snac se zdvodnit si sm sob sv zvrcen militaristick postoje a nzory. Mon se opravdu mlm a dvacet let sluby v armd se na mn prost nesmazateln podepsalo. Avak jestlie mm pravdu a vy tuto krajn variantu monho vvoje nevezmete do vahy, mete za to zaplatit ivotem svm i ivotem vaich dt.
- 222 -
VLEN KRIZE V EVROP - 21.STOLET

Aby ozbrojen hnut bojujc s jakmikoli idely a cly, i proti ktermukoli protivnku doshlo spchu, muselo tm vdy dojt k vlce a tm kad z tchto vlek pedchzela fze teroristickho boje. Tento prvek vzjemn konfrontace vak nemus bt ptomen vdy. V novodobch djinch me bt pkladem tto neptomnosti napaden SSSR Nmci a Pearl Harbouru Japonci (1941), okupace Falklandskch ostrov (Malvn) argentinskmi vojsky (1982) i irck tok na Kuvajt (1990). Pokud vak doshne vzjemn konfrontace rovn jednostrannho i vzjemnho teroru, ve vtin ppad je tento stav potkem vtho, otevenho vlenho konfliktu. Terorismus je proto pomrn jasnm a itelnm mtkem eskalace konflikt. Je historicky jednoznan prokzno, e teroristick akt byl zminkou k rozpoutn I. svtov vlky (atentt na arcivvodu Frantika Ferdinanda a jeho manelku 28. ervna 1914 spchan v Sarajevu teroristou Gavrilem Principem) i II. svtov vlky (dajn znien nmeckho rozhlasovho vyslae v Gleiwitzi polskmi vojsky 31.srpna 1939). Ne nhodou m terorismus mnoho paralel s vlkou. Napklad rozdlen vlek je v mnoha ohledech obdobn s rozdlenm forem terorismu. Znme pedevm terorismus veden s clem zskat nezvislost, ppadn terorismus separatistick. Jedn se o hnut, kter se tmto zpsobem pokouej osvobodit z kolonilnho tlaku, vytvoit nezvisl stt, i pipojit se ke sttu jinmu, ne je ten, k nmu pat. Protikladem k tomu pak me bt teror koloniln vytven mocnostmi, kter nechtj postoupit kolonie. Paralelou mohou bt vlky nrodn osvobozeneck i obansk a na stran druh vlky koloniln. Dal formou je terorismus sttn. Jedn se o rovnovhu strachu, co je formulace, kter syntetizuje spolen chovn USA a SSSR v obdob I. studen vlky (5.3.1946 - 9.11.1989), jm ob supervelmoci sledovaly nemnnost mezinrodnho podku dohodnutho po druh svtov vlce. Tuto rovnovhu zaruovala hrozba rozpoutn nuklernho konfliktu. Podobn jako teroristick tok m zashnout neptele, tak i vojensk tok je smovn proti potencionlnmu protivnku. Pkladem mohou bt minul i souasn konflikty v nich teror byl nebo je hlavnm zpsobem boje. V roce 1954 zaal v Alrsku boj za nezvislost. Hlavn, ne-li jedinou formou tohoto boje byl terorismus. Proti sob zde stly dv teroristick organizace, pravicov profrancouzsk OAS (Organisation Arme Secrte) a levicov nrodn osvobozeneck FLN (Front de la Libration Nationale), v tomto boji zvtzila nrodn osvobozeneck fronta FLN. Irsk teroristick organizace IRA (Irish Republican Army) bojuje proti vnitnmu ekonomickho kolonialismu a za nezvislost, respektive za zptn pipojen Severnho Irska k Irsk republice proti Velk Britnii a proti n jsou tak smovny teroristick toky. Baskitsk ETA (Euskadi Ta Askatasuna) bojuje od roku 1968 terorismem za nezvislost Baskitska na panlsku a Francii. Palestinsk teror pod otevenm i skrytm vedenm OOP (Organizace pro osvobozen Palestiny) je od roku 1957 veden tm ze stejnch dvod proti Izraeli. Jednm z falench mt dnen doby je obecn vra v to, e dobro mus zvtzit nad zlem. V naem kesansko-liberlnm prostoru klademe na misky pomyslnch vah, na kterch pomujeme dobro a zlo terorizmus na stranu zla a naopak demokratick systmy na misku dobra. Avak proberme si poslednch padest let minulho stolet. idovsk stt Izrael vznikl v roce 1947 na zklad rezoluce OSN byl vybojovn a poslze vyitn od 700 000 palestinskch Arab terorem. Dsledkem tohoto vyitn jsou palestinsk uteeneck tbory, ze kterch se dnes rekrutuje u nkolikt generace terorist. Dnen terorist vak nebojuj jen proti Izraeli, ale proti celmu zpadnmu svtu. Zakladatel sttu Izrael prvn pedseda vldy a ministr obrany David Ben Gurion (1886-1973), prvn izraelsk prezident Ezer Weizman (1924-2005) (nositel du blho lva 1.tdy s etzem 1996), generl a politik Moe Dajan (1915-1981), pedseda vldy (1977-1983) Menachem Begin (1913-1992) (nositel
- 223 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Nobelovy ceny za mr 1978) tento teror dili nebo sami byli vdci teroristickch komand. Mon jste ji nco zaslechli o komandech Haganah, Ingun Tsvai-Leumi, Stern, Tsel apod. Tureck st Kypru byla vybojovna proti ecku terorem. Dnen socialistick republika Vietnam vznikla nsilnm pipojenm Jinho Vietnamu k Severnmu Vietnamu. Tato historie nen tak vzdlen, aby vm nebyla znma, mon jste ji zaslechli vrazy Viet Cong (Viet Nam Cong San) nebo Viet Minh (Viet Nam Doc Lap Dong Minh Hoi). Velk st africkch zem vybojovala nezvislost nad kolonilnmi mocnostmi teroristickm bojem nap. Alr, Angola, Jihoafrick republika. No a abych nezapomnl na nai Evropu, ada bvalch terorist z IRA dnes sed v britskm parlamentu. Take nevte tomu, e terorismus je djinami odsouzen k porce, nen, dokonce um vtzit a vtz. (Je a zarejc, e to, zda je lovk terorista nebo bojovnk za svobodu a nezvislost nezvis ani tak na zpsobu a taktice jeho boje, i potu lid jen pole na onen svt, ale na tom, z kter strany barikdy se na nj dvme. Krsnm pkladem tohoto dvojho pohledu mohou bt nai brati Manov, pro nkter to jsou lupii a vrazi a nejhrubho zrna, pro jin nejvt hrdinov tetho odboje.) Za pelomov bod v djinch terorismu jsou povaovny XX. letn olympijsk hry (Mnichov 1972), kde palestint terorist zavradili 11 sportovc. Olympijsk hry si terorist vybrali z dvodu eskalace svho ntlaku, kter do tto doby vcemn uplatovali pouze proti Izraeli a penesli svj boj i na evropsk kontinent. Tmto aktem se palestinsk terorismus zsadnm zpsobem odliil od dosavadnch princip a dal teroru nov, mezinrodn rozmr. Teroristick toky smovan proti Izraeli nikdy neplnily svj el, ba naopak, Izrael obvykle odpovdl na tyto toky jet vtm terorem smovanm proti Palestincm (nap. likvidace palestinskch uteeneckch tbor, kter slouily jako zkladny OOP Tal Zatar v roce 1976 i Sabra a atla v z 1982, kde bylo zabito pes 3000 Palestinc) nebo pmo vlenou operac proti sousednm zemm podporujcm Palestinsk nrodn osvobozeneck boj. Palestinsk teroristick toky zaaly bt proto od roku 1972 smovny i proti evropskm zemm a mly pinutit tyto evropsk zem pod ntlakem teroru k zaujet protiizraelsk politiky. Bohuel, Evropa dky silnmu vnitnmu levicovmu hnut tomuto teroristickmu tlaku podlehla a opravdu zaala zvyovat politick a ekonomick ntlak na Izrael. Jednm z paradox tohoto obdob je, e Jsiru Arafatovi jako vdci teroristick organizace OOP bylo jako litba evropskch zem udleno i jedno z nejprestinjch evropskch ocenn Nobelova cena mru (Muhammad Jsir Abdar Raf Arafat Kudvh Husajn vdce palestinsk teroristick organizace Fatah pozdji OOP nebyl Palestinec ale Egypan, Khira 1929 - Pa 2004). Palestinsk mezinrodn terorismus a tato Evropsk stupnost pak daly terorismu nov impuls - vypstovaly mtus a iluzi e mezinrodn teror vede k een velkch politickch a spoleenskch problm dnen doby. Dnes zaaly v oblasti terorismu pejmat vedouc msto spe nboensk skupiny. Nboensk fanatismus tak zaplnil msto, kter uvolnila ideologie, jej rozpad symbolizoval pd berlnsk zdi 9. listopadu 1989. Muslimsk zem a islm se tak dostvaj na prvn msto bezpenostnch rizik dnenho svta. Jejich ideologie odsuzuje nmi uznvan spoleensk principy a systmy hodnot a jako jedin spravedliv uspodn svta uznv uspodn na psn islmskm zklad. Ve jmnu tto ideologie se islmt fundamentalist ve svm konfrontanm postoji k neislmskmu svtu ct bt oprvnni pouvat nejhorho nsil, vetn teroru. Jen si vzpomete kolik arabskch slov znte, pokud vynechm slovo Allh, Mohamed a Korn, pak dalm slovem na kter si vtina z vs vzpomene je slovo Dihd (svat vlka) - en islmu bojem nebo pesnji eeno povinn boj vech muslim veden zbran na obranu a za en islmu proti odprcm a jinovrcm. Dalm dobe znmm slovem dky islmskmu terorismu je slovo Mudahedn - bojovnk, kter padne pi Dihdu, tito bojovnci v klasick islmsk prvn interpretaci po smrti stanou v blzkosti boho trnu; (" A
- 224 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu nepokldejte ty, kdo na stezce Bo byli zabiti, za mrtv! Naopak, oni jsou iv a u Pna svho odmnu svou uvaj..." (Korn 003:169) ) Pokud bych se vs zeptal na jmna muslimskch vdc, kter jste si zapamatovali, padla by urit pedevm jmna terorist a islmskch nboenskch radikl. Z tohoto tchto dvod je islmsk fundamentalismus nutno vidt jako reln zdroj a pinu budoucho Evropskho a tm i svtovho vlenho konfliktu.
ETAPA PRVN - OBDOB KONSOLIDACE (1990 - 2000)

Velk zmny v Evrop, pedevm v jej vchodn sti probhaly od konce devadestch let do potku novho tiscilet. Pd komunismu v Sovtskm svazu a ve vchodn Evrop pipravil cestu pro oiven nejrznjch ideologi, nacionalismu, rasismu a nboenskho fanatismu. Politick vliv islmu sah od muslimskch zem v Africe, pes celou Asii a do Tichomo. Zmny pronikly vm, maj mnoho podob vetn globalizace, kter s sebou pinesla adu problm. Do roku 2005 bude pravdpodobn ukoneno rozdlen Evropy do novch, vojenskopolitickch a ekonomicko-mocenskch blok. Vtina zem evropskho kontinentu se dve i pozdji stane leny ES a NATO. Armdy evropskch zem zanou ztrcet svj vojensk vznam ve sv klasick form, jako prostedek obrany zem proti vnjmu nepteli, budou se profesionalizovat a poetn sniovat. Jejich koly zanou dostvat spe vojensko-policejn charakter. Protivzdun obrana jako jeden z provozn nejdrach druh vojska bude neustle redukovna a jej vznam bude klesat. (Jako bval dstojnk dnes ji neexistujc PVOS jsem velmi dobe obeznmen se stavem, vzbroj a monostmi AR i PVO a mohu naprosto zodpovdn prohlsit, e ozbrojen sly na zem maj v souasn dob pouze symbolick charakter.) Hlavn funkce armd se pesune do oblasti likvidace ivelnch, ekologickch a prmyslovch havri i katastrof. Stle vce vak bude vojsko pouvno k odstraovn nsledk teroristickch tok jejich poet se bude neustle zvtovat. Pedevm proto, e terorist zanou krom konvennch vbunin pouv i zbran hromadnho nien, pedevm zbran chemick a biologick (ji se tak stalo a stane se to znovu). Zanou se objevovat prvn pokusy pouit jadernch respektive radioaktivnch zbran, kter v prvopotku budou schopny zpsobit pouze radioaktivn zamoen. (Na Internetu jsem vidl ji nkolik velmi jednoduchch nvod jak vyrobit z radioaktivnho materilu, zmagnetovanho eleznho prachu a vhodnho lepivho pojiva sms, kter je schopna pomoc primitivnho fugasu zamoit pomrn velk prostor, jeho odmoovn bude znan obtn. Pojivo zabezpe pevn pilnut smsi ke vemu co bude zasaeno a zmagnetovan radioaktivn elezn prach se nalep na vekerou stavebn techniku, jen bude pouita k odstraovn nsledk tohoto zamoen.) Souasn s tmito problmy zane v evropskch zemch pozvolna klesat ivotn rove. Hlavn pinou bude pedevm strnut obyvatelstva, rst cen energi, zejmna ropy, sniovn plivu surovin z rozvojovch zem a bvalho Sovtskho svazu, jako i vy nroky jen jsou a budou kladeny na sttn rozpoty, kter jsou nuceny pelvat stle vce penz do sociln sfry, na kor obranyschopnosti.
ETAPA DRUH - OBDOB INTEGRACE (2000 - 2005)

Po roce 2005 zanou vznikat nov potenciln mocnosti. Bude to obdob integrace zem bvalho Sovtskho svazu do novho vojensko-ekonomicko-politickho celku, pravdpodobn v rmci SNS i obdobn nstupnick organizace. Tyto zem vytvo vojensko-politick pakt, kter bude obdobn jako NATO, prostedkem vlastn vojensko-politick suverenity a nezvislosti. Jeho hlavnm kolem bude - 225 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu zvldat nebezpe vyplvajc z eskalace nsil a teroru, pichzejcho ze sousednch muslimskch zem. Nadle budou rst ambice islmskch zem a to dky plivu penz z prodeje ropy, jej ceny neustle rostou. Dalm zdrojem financovn, pedevm teroristickch skupin je a bude obchod s drogami. S tmto ekonomickm posilovnm islmu bude souasn narstat i jeho politick sebevdom, zpsoben pedevm stupnost Izraele pi navracen zem, kter zskal po II. svtov vlce. Tm Izrael zane postupn ztrcet sv vsadn vojenskopolitick postaven na Blzkm a Stednm vchod. Novm nboenskm vdcm se poda sjednotit islmsk zem do jednotnho nboenskho celku, by stle rozdlenho na zem bohat a chud. Jednm z faktor tohoto sebevdom bude vlastnictv atomovch zbran jako prostedku jadernho zastraovn proti potencilnm pokusm een rostoucho vlivu islmu vojenskmi prostedky. Souasn budou muset stty SNS eit rostouc vliv ny a ostatnch asijskch zem, kter se budou snait doshnout vedouc pozice na asijskm kontinent.
ETAPA TET - OBDOB PPRAV (2005 - 2010)

Nrody a stty s podobnou kulturou se spojuj. Nrody a stty s kulturami, kter se odliuj, se oddluj. Spojenectv na zklad ideologie a velmocenskch vztah ustupuj ped uskupenmi na zklad kultury a civilizace. Politick hranice se stle astji stanovuj tak, aby odpovdaly hranicm kulturnm, etnickm, nboenskm a civilizanm. Kulturn spoleenstv nahrazuj bval bloky studen vlky a hranice dotyku mezi nimi se stvaj hranicemi konfliktu globln vlky. profesor Samuel Huntington Od roku 2010 budeme moci sledovat postupn zvyovn tlaku islmskch zem a regionlnch mocnost o znovurozdlen zjmovch sfr. Tyto krize nebudou mt zeteln obrysy klasickho vojenskho konfliktu a nebudou svm charakterem vyboovat z obecnho rmce nervozity podobn dnen, pouze se zv jejich etnost a agresivita s jakou budou vedeny. Bude dochzet stle astji k pestelkm na indicko-pkistnskch hranicch, bude se zvyovat tlak Palestinc na vlastn samostatnost a nezvislost smrovan pedevm proti Izraeli a pozdji i Turecku a Irku. Stle oteven bude krize mezi Tureckem a eckem ve sporu o Kypr, mr a stabilita v zemch bval Jugoslvie bude stle obtnji udriteln i pes ptomnost ozbrojench sil stt NATO a Ruska. Zanou se mnoit vzjemn potyky pedevm formou terorizovn civilnho obyvatelstva, ale toky budou smovat i proti dohlejcm vojskm OSN a do konfliktu budou postupn vtahovny i sousedn zem, pedevm ecko, Bulharsko a Rumunsko. Bude se zvyovat islmsk nevraivost proti USA jako velkmu satanu a tm samozejm i proti zemm zpadnho svta. na bude pochopiteln nadle odmtat zsahy do vnitnch zleitost jinmi zemmi, bude rst jej ekonomick a politick sla a stane se vedouc mocnost asijskho kontinentu. nsk strategie t tygr zsk nov rozmr. V Evrop, podobn jako i v USA a ostatnch vysplch zemch si lid ji dnes zaali zvykat na uritou nervozitu a pozvolna akceptuj i jist mezinrodn napt. Podobn jako odsouzenec na smrt, kter v, e v poslednm okamiku ped exekuc bude trest zruen, e se provaz petrhne nebo puka nevystel. Stejn neprozrav se chovala Velk Britnie a Francie pi podpisu Mnichovskho dikttu v roce 1938. Britsk premir Neville Chamberlain po nvratu z Mnichovsk konference, kde svm podpisem schvlil okupaci na zem nmeckmi vojsky, 30. z 1938 prohlsil: Podruh v na historii se vrtil ministersk pedseda z Nmecka s estnm mrem. Jsem pesvden, e je to mr pro nai dobu. Bohuel, jak ukzaly djiny, opak byl pravdou a mon prv tento podpis odstartoval - 226 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu nejpustoivj vlku v dosavadn historii lidstva. Dsledkem tto zbablosti vdch evropskch mocnost bylo to, e se Evropa a s n cel svt ocitl na sedm let ve vlce, kter stla 60 milin lidskch ivot a jej tragick nsledky pociujeme dodnes. Nkdy mm velmi nepjemn pocit, e bos kovk s holou prdel a lukem pes rameno m lpe vyvinut pud sebezchovy, ne leckter vyspl evropsk zem, disponujc jadernou energi a kosmickmi technologiemi.
ETAPA TVRT - MOCNOSTI ZTKA (2010 - 2015)

Po roce 2010 si USA nadle udr status supervelmoci. Dnen SNS se ekonomicky vzpamatuje a souasn i zesl a zsk vt sebedvru ve vojensk oblasti. Pes siln vojensk tlaky sousednch muslimskch stt, neochoty chpat sloitost tohoto stavu a tm odsuzovn ze strany evropskch zem a USA (eho jsme svdky i v souasn dob), bude schopno vojenskou silou udret podek jak na vlastnm zem, tak si ubrnit i sv hranice. V Asii si Japonsko udr intenzitu svho zbrojen (druh a tet pka ve svt), jeho obranyschopnost a nezvislost se bude neustle zvyovat. Hlavn pinou tohoto zbrojen je obava z mon nsk agrese smrem na vchod. Korea, kter se vzpamatuje z proklet, kterm pro n bylo sjednocen s vychrtlou Severn Koreou, se stane nejagresivnjm ekonomickm tygrem vchodu a bude si tvrd vynucovat svou ekonomickou spoluast po celm svt, vojensky vak bude Korea i nadle jen regionln mocnost. Indie kvli vnitnm rozporm pravdpodobn nezesl ve vojensk oblasti natolik, aby byla schopna tvrd nezvisl zahranin politiky. Bude petrvvat mlenliv technologick spiklenectv s Ruskem, zaloen na zachovn akceschopnosti proti islmsk hrozb z Pkistnu, ale zrove i vi n. Po politicko-ekonomick strnce vak nebude Indie plnohodnotnou mocnost. Sloit vnitn vztahy, patov vztah s nou a vyerpvajc pohranin konflikty s Pkistnem brzd indick ambice. Islmsk zem budou nadle ekonomicky rozdleny nejmn do dvou skupin, na chud a bohat (respektive na zem majc ropu a nemajc ropu). m budou tyto zem bohat, o to bude jejich politika agresivnj. Tyto dva tbory jsou schopny spolu vytvoit satek z rozumu typu - my obstarme puky, vy dodte vojky. Jejich clem bude pedevm ovldnut region Severn a Stedn Afriky, kter jsou dnes pod ekonomickou kontrolou Francie a USA, zem Blzkho a Stednho vchodu, kter jsou s pomoc Izraele pod ekonomickou a vojenskou kontrolou USA a Spojenho krlovstv, jihovchodnch zem dnenho SNS a zem jihovchodn Evropy, zejmna pak bval Jugoslvie jako pedmost k oteven vojensk eskalaci do stedn Evropy. Evropa bude i pes problmy s rstem nsil pichzejcho z Balknu nadle stabiln mocnost s kolektivn bezpenostn politikou v rmci EU a NATO a s pomoc USA bude schopna zajistit kesansko-liberln prostor proti vnjmu agresorovi. Avak evropsk stabilita bude vykoupena zvyovnm vdaj do socilnho zabezpeen na kor vojenskch rozpot. Armdy budou mt jen nezbytn mal poty vojk - profesionl. Tyto vojensk jednotky budou velmi dobe vycvieny, budou vysoce akceschopn a mobiln avak jejich nzk poty jim neumon provdt bojov operace vtho rozsahu bez pomoci USA.
ETAPA PT - SPOJENCI ZTKA (2010 - 2015)

Z hlediska budoucho konfliktu je jen velmi mal riziko napaden Evropy z vchodu charakterizovanho zejmna ruskm fenomnem. Dvod je nkolik. Rusko si pedevm uvdomilo, e NATO po pdu elezn opony ji nen tm co bylo. NATO oslaben pijetm chudch vchodoevropskch zem, kter nejsou ani schopny dodret elementrn smluvn zvazky co se te vstavby vlastnch ozbrojench sil, nen schopno realizovat velk - 227 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu vojensk projekty v rmci zajitn kolektivn bezpenosti cel aliance. Z tto vojensk organizace se postupn stv spe politick uskupenm, kter svoje ozbrojen sly pouv pedevm k een vlastnch vnitnch respektive evropskch problm, avak na expanzi smrem ven je velmi slab. Druhm dvodem je vzjemn smluvn uznn a zabezpeen obou vojenskopolitickch celk tj. zem Evropsk unie a Ruska, jako vedouc mocnosti SNS. Tetm a nejdleitjm faktorem je, e dnen SNS se nachz z hlediska budoucch vojenskch rizik v obdobn situaci jako Evropa. Ji dnes mus elit agresi islmskho fundamentalismu a m na tomto bojiti stejn jako Evropa u mnoho padlch. Pedevm z tohoto pohledu by mly bt zem SNS chpny jako mon budouc vojensk partner a spojenec proti spolenmu agresorovi.
ETAPA EST - OSUDOV OKAMIK ( 2015)

Z politicko-vojensko-ekonomickho hlediska lze o monm ohroen Evropy mluvit a po roce 2010, respektive okolo roku 2015 (skuten as krize me oscilovat kolem tohoto data s chybou nkolika let). K prvnm vtm krizm a vojenskm konfliktm vak me dojt bhem nsledujcch pti a deseti let a to pedevm v oblasti Balknskho poloostrova, zejmna pak v prostoru bval Jugoslvie. V souasnosti se islm uchyluje a bude uchylovat pouze k teroristickm nebo guerillovm formm boje, nebo nen dostaten siln pro otevenou vojenskou expanzi. Islmsk zem sice ji dnes vlastn dostatek zbran, disponuj obrovskm lidsk potencilem (na zemi dnes ije 1 miliarda muslim), maj sjednocujc a dostaten agresivn ideologii, avak hlavn pinou tto neakceschopnosti je, e nemaj silnho a veobecn uznvanho vdce. Nyn si mon kladete otzku: Co bude tato vojensk krize znamenat pro eskou republiku, existuje reln nebezpe, e boje budou probhat i na zem na zem a jsme, respektive budeme schopni tto agresi elit? Pro zatek je teba si ujasnit jeden zkladn fakt. Tato otzka je od zkladu nesmysln, pesnji a natvrdo eeno - blb. Pro ? Protoe je poloen v minulm ase, nae zem ji ve vlce je. S pdem berlnsk zdi v roce 1989 jako pomysln hranice vojensko-mocenskch blok minulho stolet skonila I. studen vlka a nsledn vypukla vlka nov, ve kter politick hranice minulch blok studen vlky nahradily hranice nov, rozdlujc svt z kulturnch, etnickch, nboenskch hledisek, tyto hranice jsou dnes hranicemi nov, dosud nepojmenovan II. studen vlky. Nad nam zemm ltaly pln vyzbrojen bojov letouny USA a NATO ji v obdob krize v Perskm zlivu i v I. vlce o Jugoslvii. Tchto boj se v rmci NATO zastovali a zastuj i nai et vojci, a se to vemi vojensko-ekonomickmi a spoleenskmi dsledky, kter z toho pro ns vyplvaj. I kdy boje nemus bezpodmnen probhat na zem na republiky, mohou a samozejm, e zde budou operovat islmsk polovojensk jednotky a teroristick komanda rekrutovan z muslimskch uprchlk, kte do Evropy utekli pi pedchozch krizch ve vlastnch zemch (New York z 2001, Moskva jen 2002, Madrid bezen 2004, Beslan z 2004, Londn ervenec 2005, Praha ??? ????). Podle poslednch zdroj ije v zemch EU vce ne 10 milion muslim. V Nmeck spolkov republice ije pes 3 miliony Turk a Palestinc, Francie m svoje Alany a Maroknce 6 milion, Spojen krlovstv zase svoje Pkistnce 2 miliony. V na zemi v souasn dob ije pes 20 000 muslim, z toho asi 5 000 radiklnch kosovskch Albnc. ada u ns ijcch muslimskch benc (zejmna uprchlk z balknskch zem) se u nyn profiluje jako budouc pt kolona, sta se jen podvat na jejich internetov strnky http://islam.wz.cz/, kde ji dnes vyzvaj k teroru (v jejich interpretaci Dihdu) proti obanm na zem. (Svt je podle islmsk vrouky rozdlen na dv sti zem islmu (dar al-islm) tam, kde se uplatuje bo zkon (ar a) a zem vlky (dar al- 228 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu harb), kter zahrnuje zbytek svta. Na tchto zemch m bt nastolen islm ohnm a meem pomoc Dihdu.) (Pravidelnm rysem pi rozpnn islmu jsou masakry. Kterkoliv nrod, kter okamit nekonvertoval, byl prohlen "Dhimmi", nevreckm, a jeho lid se stali druhoadmi obany. Byly jim uloeny tk dan a uvalena na n omezen, a jestlie poruili islmsk zkon, korn vyadoval, aby byli potrestni smrt. Korn dv nemuslimovi na vybranou jednu ze t monost; konverzi k islmu, nevolnictv pod vldou islmu nebo smrt. Korn 009:29.)
Jeden z mnoha proislmskch plakt ench po internetu. Myslm, e i lovk bez hlubokch znalost anglitiny si jeho obsah doke velmi dobe peloit. Muslimsk zem maj snahu zskat balistick rakety. Vyvjej a vyvinuly vlastn balistick nosie, jako Irk a Pkistn, nebo tyto nosie nakupuj z Koreje a ny (nsk politika tech tygr). Nkter z tchto zem nap. Irk jsou ji dnes schopny vyrbt bojov otravn ltky a bojov biologick prostedky, a je jen otzkou asu, kdy vyvinou sv vlastn jadern zbran, podobn jako Pkistn. Nae republika co do rozmr m necelch 300 x 500 km a bohuel, nem kolonie ani zvisl zem, kam by civiln obyvatelstvo v ppad pouit zbran hromadnho nien mohlo uprchnout. Ze zkuenost, kter mm z vyhodnocovn chemickch a jadernch der (samozejm fiktivnch tzv. zprv 808) vm, e dva a ti sprvn umstnn jadern dery o ri 100-200kt TNT in nai republiku na nkolik tdn a msc prakticky neobyvatelnou. Tento problm monho jadernho napaden se pomrn drahm zpsobem sna eit USA pomoc protiraketov obrany. Evropsk zem jsou pli chud na tak nkladn obran projekty, proto je v zemch zpadn Evropy poloen velk draz na levnj, pasivn zpsoby obrany, zejmna pak v budovn kryt pro ochranu civilnho obyvatelstva jako nap. ve vcarsku, Nmecku a Spojenm krlovstv. Vedouc politit initel na zem zatm bohuel, pouvaj ji nkolikrt vyzkouenou a mnohem levnj strategii. e tento problm se zbablost nm tak vlastn otevenou demonstrac neochoty brnit se. Tato jednoduch strategie na vldn garnitury - 229 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu vychz ze sprvnho pedpokladu, e v tto zemi se tm nikdy nemusel dn politik zodpovdat za sv patn rozhodnut. estnou vjimkou je potrestn kolaborant po II. svtov vlce na zklad dnes zpochybovanch Beneovch dekret. Vyizovn si vzjemnch t po pevratech v roce 1948 a 1989 lze vak spe hodnotit jako msta novho politickho reimu starmu a potrestan byly ve vtin ppad spe obti ne pm vinci. Bohuel dnen hektick doba, pln zmn a emoc, vynesla do ela politickho dn i lidi, kte rozhoduj o osudu nroda a krom informace o stavu svho konta v ivot tm nic jinho nepeetli (est vjimkm). Prvnm krokem bylo zruen protivzdun obrany. Jedinou vzbroj vzdunch sil AR je tucet letoun SAAB JAS-39 GRIPEN o jejich bojeschopnosti si nikdo z ns nedl dn iluze. Protiletadlov raketov vojsko bylo vyazeno z trval bojov pohotovosti, raketov komplexy byly rozprodny, palebn postaven zruena a zbvajc technika pemstna z bojovch postaven do sklad a gar kasren. Radiotechnick vojsko m tak jen velmi omezen monosti. Velitelstv vzdunch sil je tak ve velk me odkzno jen na informace zskan od spojeneckch zem v rmci integrovanho systmu PVO NATO (NATINADS) a na informace od civilnho zen leteckho provozu. (K 1.12.2003 byly Vzdun sily jako samostatn druh vojska zrueny a jejich trosky vlenny do bigosk divize druhho du podzen velitelstv pozemnch sil v Olomouci.) Na zklad tchto spornch opaten, nen nae PVO schopna vas zjistit potenciln nebezpe, kter me pijt ze vzduchu, nato na n efektivn reagovat. Dalm zsadnm a velmi kontraproduktivnm krokem byla redukce (pesnji eeno likvidace) Civiln obrany, ervenho ke a zruen Brann vchovy ve kolch. Vtina kryt a sklad CO byla rozprodna ke komernmu vyuit, napklad jako sklady brambor nebo pstrny ampion. Dnes m nae republika k dispozici kryty sotva pro 11% obyvatelstva a troufm si s spchem pochybovat o jejich plnohodnotn funknosti, zejmna co se te filtroventilanch zazen. Hlavn msto je na tom dky metru o nco lpe, je schopno poskytnout kryt cca. 50% Praan. Nen teba se zmiovat o neexistenci fondu sttnch hmotnch rezerv. Nejsem obdivovatelem pedchozho politickho reimu v na zemi, ale ped rokem 1989 tento fond disponoval zsobami potravin, paliv a spotebnho zbo na pl a dva roky pro vechny obyvatele zem (jist si mnoz vzpomenete na tzv. dvojku mslo za 8 Ks i masov konzervy s ptiletou zrun lhtou), po sametov revoluci vak dolo k redukci tchto zsob na pouh ti dny. Pokud se na chvli oprostme od naeho smnho malomckho echkovstv a uvdomme si, e esko je pedevm a na prvnm mst soust jednoho velkho geopolitickho celku - Evropy, pak nm mus bt vem jasn, e pokud dojde k jakmukoli konfliktu na Evropskm kontinent, nen rozhodujc kde bude probhat, jeho politick, ekonomick a vojenskho dsledky postihnou celou Evropu nai zemi nevyjmaje, a ji si to pipoutme i nikoli. Z tchto ve uvedench fakt jednoznan vyplv, m clevdomji a systematitji bude dnes armda, Civiln obrana, erven k, Porn ochrana a Policie redukovna jako zbyten rout penz, m vce se bude sniovat rozpoet pro tyto nevdlen sloky, o to budou nsledky tohoto konfliktu hor. (Malm pkladem mohou bt zplavy na Morav v ervenci roku 1997 nebo v echch v srpnu 2002. Prv zde se projevila omezen akceschopnost tchto zbytench sloek sttn sprvy.)
ETAPA SEDM - BRAME SE, VLKA JI ZAALA (PO ROCE 2015)

Kdo m echy, m Evropu. Otto Edward Leopold von Bismark (1815-1898) - 230 -
Obecn lze oznait esk prostor za dosti neastn msto. echy jsou stedem Evropy a tm i kiovatkou nejrznjch vpd a tlak. Navzdory vekerm obtem a vemu hrdinstv jsme djinami odsouzeni k porkm pro svou geografickou, obanskou i faktickou malost. Vstup esk republiky do NATO (12.bezna 1999) je sice pozitivnm a uklidujcm prvkem, stejn pozitivn byl vak chpn i n vstup do svazku zem Varavsk smlouvy (14. kvtna 1955), ale lid zrove pociuj znateln odchod evropskch stt (v rmci celho svta) do mocenskho stnu a ekonomick prmrnosti. Vudyptomn prvek agresivity se projevuje u nyn, v podob rostouc kriminality, xenofobie, rasizmu a vech ostatnch formch nesnenlivosti. Kulty nsil, hrubosti a bezprv, pseudohumanita, necta k ivotu, prci a duchovnm hodnotm jsou ve srovnn s rovn vdy a dosavadnmi historickmi zkuenostmi lidstva jednm z paradox souasnho svta. Lid toto rostouc nebezpe uritm podvdomm zpsobem ct a pomalu ale jist se vyzbrojuj i pes urit pseudoodpor vldnch orgn, kter si uvdomuj, e kdyby tento odpor nekladly, bylo by to oteven piznn neschopnosti chrnit adovho obana proti rostouc kriminalit a zloinnosti, kterou nejsou schopny eit. Zd se, e politick reprezentace elnch svtovch mocnost, stt a nrod nemohou a nedok i pes uritou nepopiratelnou snahu zabezpeit svm obanm mr a bezpe v celosvtovm mtku. Chybjc profesionalita vldnoucch struktur, neschopnost eit zvan problmy souasnho svta, enormn politizace sttn sprvy, celosvtov padek kultury a etiky, materializace ivota, deformace hodnotovch stupnic a s nimi souvisejc manipulovatelnost a pasivita oban, znsoben neodpovdnm psobenm mdi a finannm propojen politickch pedstavitel se zbrojnm prmyslem, jejich platnost, ziskuchtivost a hrabivost spojen s politickou moc, jsou hlavn piny tohoto stavu. A je ji zisk z budouc vlen agrese vce ne pochybn, je tento stav pro muslimsk nboensk vdce uritm signlem hlubokho spoleenskho a mravnho padku evropskch zem. Dalm znepokojujcm jevem je, e vd svtov velmoci jsou v uritm slova smyslu zaslepeny vlastn moc a vojenskou neporanitelnost. Nechtj vidt vlastn vojensk debakly jako byl Vietnam (USA), Afghnistn (SSSR) ale teba i nespch operac v eensku (SNS) nebo Somlsku (USA). V tchto vlkch bojovaly technicky vyspl zem proti mnohem slabmu a he vyzbrojenmu protivnkovi a pesto vojensky neusply. Tyto prohry jsou naopak velmi posilujc pro islmsk a asijsk sebevdom. Vojensk vtzstv tchto zem jsou dsledkem diametrln odlinho chpn vojensk taktiky od naich (evropskch) standard. Jednm ze hlavnch rys, kterm se asijsk a muslimsk taktika boje li od naeho pojet je, e jejm clem nen zniit soupeovy vojensk sly, ale pomoc strachu zlomit vli k odporu. Muen a mrzaen, teror, brutln metody zabjen, veejn popravy, znsilovn, pohrdn lidskm ivotem jsou zkladn rysy tohoto pojet vlky. Je to taktika demonstrativn pedvdnho barbarstv. Pkladem me bt obsazen rusk nemocnice eenskmi vojenskmi jednotkami, zajet a vyvradn pacient a lka jako rukojm, postlen dti v Beslanu, pumov toky v Moskv, Madridu, Londn, pouit vojk jednotek OSN jako ivch tt v Jugoslvii, zaplen Kuvajtskch ropnch vrt a vyputn ropy do Perskho zlivu Irany, leteck tok na TWC apod.. Z naeho pohledu se jedn o vojensky nesmysln jednn, avak z pohledu muslim je to taktika, kter pomoc strachu ze zbytench obt nevinnch lid me donutit daleko silnj zem aby dlaly to, co chtj oni. A smutnou pravdou je, e se jim to da a tato taktika funguje. Iracionln duevn pochody jsou velmi silnou hybnou pkou nejen v umn, ale i v politice a v jejm nejhorm dsledku - vlce. Budouc vlka nebude jen srkou civilizac, ale nesmrn niiv odpor proti silm globalizace a zmny. V nov vlce nepovedou frontov linie mezi svcmi se stty, ale mezi globalizovanmi skupinami populace, nositeli a odprci
- 231 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu zmn, jejich ivotn styl a vnmn sebe jsou globalizac ohroeny. Proto nelze vylouit mohutn a agresivn tok nkter z novch islmskch mocnost, motivovan idejemi islmu na jeho konci m bt vtzstv. Na zklad tchto poznatk se lze domnvat, e pt svtov vlka nebude vlkou technologi jako za I. nebo II. svtov vlky. Budouc svtov vlka bude vlkou nzk technologick rovn. Vyspl zem zpadnho svta budou stt proti relativn primitivnm zbranm, nikoli vak primitivnmu nepteli. Sla naeho budoucho protivnka je v jeho ideologii ne zbranch. Ideologicky silnho neptele je nesmrn obtn porazit a historie zn pouze dva efektivn zpsoby. Prvn, nabdnout lep ideje, druhm je genocida. To plat nejen pro ns, ale i pro protivnka a pokud nepistoupme na jeho ideologii, pak pouije druhou variantu. Nelze zapomenout, e v roce 1939 zahajoval Hitler vlku s armdou, kter nebyla schopna bojovat na zpadn i na polsk front souasn. Japonsko rozpoutalo vlku proti Spojenm sttm zoufalm tokem na Pearl Harbour, aby na as ochromilo americkou tichomoskou flotilu. Tvrce tohoto odvnho plnu, vrchn velitel japonskho nmonictva admirl Jamamoto pitom oficiln upozornil, e Japonsko vlku prohraje se vemi dsledky. Co zskal Saddm Husajn taenm proti Kuvajtu krom vojensk porky a nslednho hospodskho padku zem? Proto nen dvod se domnvat, e lid po destkch tisc let opust hazardn hru s agresivitou jako anc kolektivnho zisku. Z psychologickho hlediska se lid s budoucm konfliktem smiuj ji dnes. Co z toho pro ns vyplv. Na pezbrojen na armdy nm zbv zhruba deset, dvanct let. Stejn dlouho trv vcvik a vchova budoucho podplukovnka. Je to tak, e ji dnes stojme ped osudovou volbou jako mnohokrt v naich pohnutch djinch a mm velmi nepjemn pocit, e jsme dosud neuinili nic, za co by se nae dti nemusely jednou stydt a co by podpoilo jejich nrodn hrdost a sebevdom. Pokud se vm zdlo, e tento scn tak trochu jako vtn z falench karet, mli by jste si uvdomit, e nen ani tak dleit kdy, jak a pro. Dleit je to, e k tomuto konfliktu me velmi reln potkem tohoto tiscilet dojt. Meme to nechtt vidt, meme o tom polemizovat, meme to i vyvracet, ale nememe na tom nic zmnit. Perspektiva je vdy jen velmi relativn pojem a zvis pedevm na tom, jak daleko lovk vid. eeno slovy klasika; Lidsk moudrost, inteligence, zkuenost a invence jsou dobr a inn zbran, avak blbost, stupidita a pezravost je dokonal tt.
- 232 -
ZVR
Opt, jak u jste si jist zvykli, zanu tak trochu oklikou. Knin publikace zabvajc se sexuln osvtou ns pouuj, e pohlavn styk by ml mt ti fze - pedehru, vlastn akt a dohru. Vzpomnm si, jak nm na druhm stupni zkladn koly pan uitelka Parkov o hodinch slohu vtloukala do hlavy, e kad psemn prce m mt vod, sta a zvr. Jestlie zanu asociovat a pirovnm (ryze teoreticky), pohlavn styk ke slohov prci, tak dohra/zvr, nem soulocho/tene rozdovdt, ale naopak, zklidnit a nechat v nm emoce vyvolan vlastnm aktem/stat v klidu doznt. (I kdy toto sexuln pirovnn mi nepipad a tak daleko od vci, nebo ada modernch literrnch dl vce ne intelektuln vkik pipomn mentln poluce.) Take i zvr tto knihy by ml bt jakmsi post coitum. M-li pbh zaujmout, tak mus bt vyprvn a vyprvn nen popis ani report. Kdy vyprvte, tak dj dobarvujete a obohacujete, obas zveliujete a pehnte, dramatizujete, ale pod to nen le, protoe pbh stoj na relnm zklad. Tak je to i s touto knihou. Snail jsem se, aby nebyla psna jako nvod k obsluze, ale chtl jsem, aby zaujala, aby v n byl pbh. Pokud jste mli obas pocit, e je tato kniha mrn militantn, km ano, protoe elem pbhu je vyvolat v lovku emoce. V detektivkch a pohdkch se zpravidla zabj, ve vlench pbzch a science-fiction se bojuje za svobodu, v romnech se pe o lsce Jsme rozdln, nkdo m rd romantick filmy pln lsky, jin horory pln krve. Lska, nenvist, strach, smrt. Emoce, emoce, a zase emoce, kter by nemly v dnm pbhu chybt, a je naprosto jedno, zda jsou pozitivn nebo negativn. Tato kniha je o technikch peit a peit je boj, nkdy i boj o ivot. m jinm by tedy mla tato kniha vyvolvat emoce, ne jistou bojovnost a militantnost? Proto ji berte s uritm nadhledem a toleranc, je to jen kniha, jedna z mnoha knih, kter jste etli. No a nyn u mi nezbv nic jinho, ne podkovat Vm, tenm, za trplivost a pochopen. Obzvlt pak dkuji tm, kte ji dokzali pest celou, a dostali se tak a k mmu zvru. Snad byla pro vs v nem poun a zajmav, snad jste se dozvdli i nco novho, a snad nebudete ve, co v n bylo popsno, zkouet.
Pro ortodoxn feministky by tento zvr mohl bt jasnm dkazem toho, e vtina chlap jsou primitivn barbai, kte mysl pouze na vlen a sex. Vichni ale vme, e to nen pravda, je tu i msto pro lsku - mui prost miluj dobr pit a nkte i syrov maso.
- 233 -
Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu Pouit literatura: FM 3-90 Tactics - Department of the Army FM 5-250 Explosives and Demolitions - Department of the Army FM 21-18 Foot marches - Department of the Army FM 21-75 Combat Skills of the Soldier - Department of the Army FM 21-76 Survival - Department of the Army FM 21-76.1 Survival, evasion and recovery - Multiservice FM 90-10-1 An combat in built-up areas - Department of the Army FM 4-025.11 First aid - United States Army MCWP 3-35.3 Military Operations on Urbanized Terrain - Department of the NAVY Zkladn vojensk pruka - kolektiv autor - Nae vojsko Pruka pro poddstojnky - kolektiv autor - Nae vojsko Pruka pro przkumnky - Viliam IDINSK/ Miloslav LATVKA - Nae vojsko Pruka pro zdravotnky - kolektiv autor - Nae vojsko Zprav 54-3 Zsady sebezchovy v tlu neptele - kolektiv autor - MNO Vlen chirurgie 1 a 2 dl - Ladislav VYKOUIL a kol. - Vojensk lkask akademie Neodkladn pe v poli (BATLS) - kolektiv autor - Vojensk lkask akademie Bojov manul - Peter McALEESE / John AVERY - Ivo elezn Vietnamsk vlka - Kolektiv autor - Nae vojsko SAS Pruka jak pet - John WISEMAN - Svojtka&Co. SAS Pruka peit Barry Davies BEM - Svojtka&Co. Zkodnk - Marek CHLBEK - Marek CHLBEK Vlkodlak - Marek CHLBEK - Marek CHLBEK Pet! - Len CACUTT - Svojtka a Vaut Umn pet - Harald KRUSE - Magnet-Press Lexikon peit Rdiger NEHBERG - MOTTO S batohem na zdech - Hugh McMANNERS - Slovo Turistick prvodce prodou do kapsy - Wilhelm a Dorothee Eisenreichovi - Prroda Internet
Neprolo jazykovou pravou. verze 2005.12. Milan MILLI HALOUZKA
- 234 -

Myty A Omyly V Survivalu Aneb Co Se V Survivalu Neuci PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Myty A Omyly V Survivalu Aneb Co Se V Survivalu Neuci PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

TEPELN BILANCE ODVU

ervenec 17C a 20C

3C 5C 15C 25oC 25C

5C 10C 20C 20C 35C

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

VYBAVEN PRO PEIT

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

NOUZOV DVKA POTRAVIN

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

I s lukem a pem lze doshnout velmi zajmavch vsledk, e.

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

malorkov pistole Ruger Mk.II re .22LR s integrovanm tlumiem zvuku

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

VYBAVEN - ZKLADN VYBAVEN

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

VYBAVEN - REZERVA A OPRAVY

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

vyzaovac spektrum ble svtc LED pi T = 25C a I = 20mA

adapter ploch baterie na ti lnky AA

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

VYBAVEN - HYGIENICK POTEBY

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

VYBAVEN - ZLON VSTROJ

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

VYBAVEN PRO PPRAVU STRAVY

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

bojov dvka potravin (BDP S I) armdy esk republiky (balek a obsah)

Sek z PET Nvod na ohvn hotovch pokrm Seznam komponent BDP

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

tato loka se k zapjen pmo nabz, e (tak bacha, ta je moje)

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

vez z turistick mapy . 81 PODYJ - Vranovsk pehrada

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

Mty a omyly v survivalu aneb Co se v survivalu neu

nkolik variant pstek z celky