Praha 15.

srpna 2013

Postup pi eten ruen rdiovho pjmu provozem vyslacch rdiovch zazen irokopsmovch mobilnch radiokomunikanch st
(Metodick postup)

Zveejnno v souvislosti s vyhlenm vbrovho zen za elem udlen prv k vyuvn rdiovch kmitot k zajitn veejn komunikan st v psmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz

1 VOD
esk telekomunikan ad (dle jen ad) pipravil a zveejuje v souvislosti s vyhlenm vbrovho zen za elem udlen prv k vyuvn rdiovch kmitot k zajitn veejn komunikan st v psmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz tento metodick dokument upravujc postup pi eten stnosti na ruen rdiovho pjmu provozem vyslacch rdiovch stanic nov budovanch rdiovch st PPS pro irokopsmov penos dat. Vzhledem k provoznm kmitotovm psmm st (800, 1800 a 2600 MHz) lze pedpokldat nejvt problmy s ruenm pjmu TV signl v V. televiznm psmu (tj. do kmitotu 790 MHz) provozem zkladnovch stanic (BS) mobilnch st v psmu 791-862 MHz. Ruen signly VRZ, vyuvajcch vy kmitotov psma nelze sice zcela vylouit, budou ale jist podstatn mn ast a mechanizmus ruen bude stejn. Ze zkuenost s obdobnmi problmy (zejmna ruen TV pjmu signly BTS systm CDMA a GSM) lze pedpokldat, e naprost vtina ppad ruen bude zpsobena velkou rovn signl VRZ mobilnch st na vstupu pijmacho zazen (ruen vlivem nedodren parametr VRZ z hlediska EMC je v dnen dob zcela vjimen, prakticky pouze vlivem poruchy). Proto bude popisovn postup pi eten ruen v ppadech ruen silnm signlem vyslacch rdiovch zazen, zpsobujc na pijmac stran ruen televiznch nebo rozhlasovch signl vlivem: Nzkho odstupu C/I v tomto ppad nen dodren poadovan ochrann pomr mezi uitenm a rucm signlem. Blokovn pijma vlivem velk rovn rucho signlu dojde ke snen citlivosti pijmae a vytvoen kov modulace. Intermodulanch produkt, vznikajcch vlivem velk rovn rucho signlu. Podle kmitotov pozice rucho (nebo rucch) signl (bloky A1.1 a A3.1) a uitench signl (DVB-T) me bt tmito intermodulanmi produkty ruen libovoln kanl DVB-T.

V praxi lze pedpokldat kumulovan vskyt vech ve uvedench druh ruen signl DVB-T.

2 OBECN PRINCIPY
a) Limitn hodnoty ochrannch pomr (PR), prahu pebuzen (Oth) a dalch veliin dle uveden v grafick form jsou platn pro st: - uiten signl DVB-T ve variant C2 nebo C3, - ruc signl LTE. b) V ppad pouit jinch systm budou parametry stanoveny podle jejich specifikac. c) Podn stnosti na ruen rdiovho pjmu signlem LTE proetuje ad, zejmna jeho regionln poboky, a rozhoduje o dalm postupu v souladu se Zkonem. Provozovatel rucho zazen me nezvisle eit odstrann ruen v souinnosti s podavateli nebo orgny samosprvy obc. V ppad pozdji instalovanho vyslae DVB-T hrad nklady na ochrann opaten jeho provozovatel. d) ad bude informovat o plnu vstavby rdiovch vyslacch zazen mobilnch st s pedstihem na svch internetovch strnkch.

Postup pi eten ruen rdiovho pjmu provozem vyslacch rdiovch zazen irokopsmovch mobilnch radiokomunikanch st Strnka 1

3 POSTUP PI ETEN RUEN INDIVIDULNHO ROZHLASOVHO A TELEVIZNHO PJMU

3.1 Obecn postupy eten a) Subjektivnm hodnocenm na pijmacm zazen podavatele stnosti (podle vyhlky 163/2008 Sb.) se zjist, zda k ruen dochz. Pokud se ruen neprojev, pro ppadn pozdj eten se provede men pouze podle bodu b). b) Na pijmacm zazen se provede men rovn uitenho signlu (TV signl) a rucho signlu (LTE). c) rove uitenho signlu se posuzuje podle normy SN EN 60728-1, v jednoduchch rozvodech lze pipustit minimln rove signlu DVB-T na vstupu pijmae 40 dBV, co je dostaten rezerva vzhledem k citlivosti pijma, vychzejc z poadovan citlivosti DVB-T pijma (-77,4 dBm = 31,4 dBV@75 pro variantu C2 a -75,8 dBm = 33,0dBV@75 pro variantu C3 podle normy SN EN 62216). d) V ppad signlu LTE se m celkov vkon v celm bloku LTE (nebo ve vce blocch) pi maximlnm zatenm BS (maximln zaten BS provede provozovatel na vydn adu). e) V ppad poteby se provede men intenzity elmag. pole obou signl (mic antna s horizontln polarizac), pokud mono v prostoru pobl pijmac antny ruenho zazen. f) Pi podezen na ruen nedodrenm technickch parametr (EIRP, BEM) BS LTE (eNodeB) se provede orientan men v micm voze a podle jeho vsledk ppadn dal men pmo na vstupu VRZ. g) Minimln hodnota intenzity elmag. pole uitenho signlu (R, DVB-T) je definovna vyhlkami . 163/2008 Sb, (TV) a . 22/2010 Sb. (FM, T-DAB). h) Provede se posouzen pijmacho zazen: - vhodnost zvolenho een televiznho a rozhlasovho pjmu (pouit antn, zesilova a pasivnch prvk v rozvodu TV a R signl), - posouzen rovn uitenho i rucho signlu v jednotlivch bodech systmu, - vhodnost pouit zvolench prvk (zejmna zesilova a jejich zisku), prohlen o shod u aktivnch prvk. 3.2 ad odmtne stnost a) V ppad zjitn zvad pijmacho zazen nebo jeho nevhodnho een. b) V ppad ni intenzity elmag. pole uitenho signlu, ne je hodnota potebn pro kvalitn pjem (podle citovanch vyhlek a Zvr RRC06). c) Pokud dojde k ruen signlem LTE a na vstupu pijmae je dodrena poadovan hodnota ochrannho pomru (PR) podle grafu 1. d) Pokud dojde k ruen a vstupn rove rucch signl LTE nepekrauje hodnotu prahu pebuzen (Oth) podle grafu 2. e) V ppad pouit aktivn pijmac antny uvnit budovy. f) Pi namen intenzit elmag. pole rucho LTE signlu v mst ruenho pjmu 125 dBV/m, pokud ruc signl do pijmae pronik mimo antnn vstup, tj. pmo do pijmae nebo dalch aktivnch prvk. V ppad, e ad stnost odmtne, hrad ochrann opaten provozovatel ruenho zazen.

Postup pi eten ruen rdiovho pjmu provozem vyslacch rdiovch zazen irokopsmovch mobilnch radiokomunikanch st Strnka 2

3.3 Ochrann opaten hrad provozovatel rucho zazen, pokud a) Je zjitno nedodren podmnek individulnho oprvnn k vyuit kmitotu (IO). b) Nejsou dodreny ostatn technick parametry zazen. c) Pokud ad vyhodnot stnost jako oprvnnou (viz bod 3.2)
Ochrann pomry (PR - Protection ratio)
0

-10

-20

ochrann pomr [dB]

rove ruenho signlu (DVB-T)

90 dBuV 80 dBuV 60 dBuV 40 dBuV

-30

-40

-50

-60 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 kmitotov ofset [MHz]

(1) Graf zvislosti ochr. pomru na kmit. ofsetu (rozdlu stedu kanl DVB -T a bloku LTE)

Hodnoty uveden v grafu plat pro variantu C2, pro variantu C3 je teba hodnotu PR korigovat o 2 dB, tj. PRC3 = PRC2 + 2dB
Prh pebuzen (Oth -Overloading treshold)
0

-5

Prh pebuzen [dBm]

-10

-15

-20 0 10 20 30 40 50 kmitotov ofset [MHz] 60 70 80 90 100

(2) Graf zvislosti prahu pebuzen na kmit. ofsetu (rozdlu stedu kanl DVB -T a bloku LTE)

Postup pi eten ruen rdiovho pjmu provozem vyslacch rdiovch zazen irokopsmovch mobilnch radiokomunikanch st Strnka 3

Poznmky: - v ppad rucho signlu LTE se jedn o celkov vkon signlu() na vstupu pijmae DVB-T pi maximlnm zaten BS LTE, - v grafu 1 je zohlednno nedouc vyzaovn BS LTE v domn mimopsmovho vysln, - pebuzen aktivnch prvk pijmacho zazen je zpsobeno celkovm vkonem rucho vf signlu, rozdl pro varianty C2 a C3 je nejednoznan a nen uvaovn, - hodnoty uveden v grafech vychz z dokument ITU-R, ECC a zahraninch pramen s uvedenmi vsledky men omezenho souboru TV pijma. Pedpokldme jejich modifikaci podle novch informac (z relevantnch dokument, vsledk experimentu EMC LTE vs DVB-T). Posouzen EMC pijmacho zazen je nutno rozliit podle jeho konfigurace. 3.3.1 Pasivn rozvod R, TV signl Provozovatel rucho zazen hrad nklady na ochrann opaten u rozvodu pijmanch signl bez aktivnch prvk: a) Pokud vlivem rucho signlu nen dodrena hodnota ochrannch pomr (PR) podle grafu 1. b) Pokud je rucm signlem pekroena hodnota prahu pebuzen podle grafu 2. c) Pokud je v mst ruenho pjmu (u TV pijmae) namena intenzita elmag. pole rucho signlu E 125 dBV/m a ruc signl pronik do pijmacho zazen mimo antnn vstup (SN EN 55020). d) Pokud ad vyhodnot stnost jako oprvnnou 3.3.2 Rozvod R a TV signl s aktivnmi prvky V ppad, e jsou do pijmac cesty zaazeny aktivn prvky (zesilovae), pro posouzen, zda ochrann opaten bude hradit provozovatel rucho zazen se postupuje nsledujcm zpsobem: A) zesilova m vstupn konektor, bn dosaiteln pro men V tomto ppad se provede men rovn uitenho i rucho signlu - bod 3.1, a) a c). Namen hodnoty se porovnaj s hodnotami, uvedenmi vrobcem (max. vstupn rove, zisk v psmu UHF). V ppad, e ruc signl zpsob pebuzen zesilovae, nebo (je-li zesilova v linernm reimu) zpsob pokles ochrannho pomru na vstupu pijmae pod limitn hodnotu, uvedenou na grafu 1, ochrann opaten (filtr na vstupu zesilovae, tlum na vstupu pijmae ) hrad ochrann opaten provozovatel st LTE. B) zesilova je umstn pmo u antny (bez pstupnho vstupnho portu) V tomto ppad je pi hodnocen stavu nutno vychzet z hodnot intenzit elmag. pol obou signl (DVB-T i LTE), mench co nejble k pijmac antn a z deklarovanch parametr antnnho pedzesilovae (pokud jsou znm). Protoe lze oekvat ast pouit pedzesilova s neznmmi parametry, je teba pro zkladn posouzen vychzet z prmrnch hodnot parametr pedzesilova: zisk antny zisk zesilovae : : 12 dB 15 dB 105 dBV 90 dBV (dostauje pro pokryt tlumu bnho rozvodu s obvyklmi pasivnmi prvky) pro prh pebuzen (IP1dB) Oth

max. vstupn rove : max. vstupn rove :

Postup pi eten ruen rdiovho pjmu provozem vyslacch rdiovch zazen irokopsmovch mobilnch radiokomunikanch st Strnka 4

Z uvedench hodnot zisku antny a max. vstupn rovn lze stanovit odpovdajc intenzitu elmag. pole rucho signlu: Eruc : 105 dBV/m (pro kmitoet 800 MHz)

V ppad vzniku ruen je nutno preferovat pouit externho zesilovae (mimo antnn krabici), s pedazenm filtrem, potlaujcm ruc signl. Ochrann opaten hrad provozovatel rucho zazen: a) Pokud je rucm signlem pekroena povolen hodnota maximln vstupn rovn zesilovae (dan vrobcem). b) Na vstupu zesilovae nen dodrena hodnota ochrannho pomru podle grafu 1. c) Pokud je intenzita elmag. pole rucho signlu, men antnou s horizontln polarizac v prostoru pijmac antny vy ne 105 dBV/m. d) Pokud ad vyhodnot stnost jako oprvnnou. 3.4 Hodnocen asov posloupnosti pi vskytu ruen Pi posuzovn ruen vzhledem k asov posloupnosti pi zahjen provozu ruenho a rucho zazen bude postupovno podle 100 ZEK, tzn. nap. v ppad pozdji instalovanho vyslae DVB-T hrad nklady na ochrann opaten jeho provozovatel.

4 POSTUP PI ETEN RUEN SYSTM STA A TKR

4.1 Ruen proniknm pes antnu Ruen provozu st elektronickch komunikac po veden (systmy STA a TKR) se e obdobnm zpsobem jako ruen individulnho pjmu s pihldnutm ke specifickm vlastnostem tchto systm, u nich lze pedpokldat profesionln instalaci: a) Je mono mit rznch bodech systmu pro posouzen msta vzniku ruen. b) V systmech STA a TKR je teba pi eten peliv posoudit nutnost pouit antnnch pedzesilova a redukovat jejich zisk na nezbytn minimum. V naprost vtin ppad lze ruen odstranit zaazenm selektivnch prvk ped prvn aktivn prvek systmu. Ochrann opaten hrad provozovatel rucho zazen, pokud dojde rucm signlem k pekroen maximln povolen hodnoty vstupn rovn pedzesilovae a dalch aktivnch prvk v rozvodu dan specifikac pouitch prvk, nebo nebude na astnickch zsuvkch vlivem rucho signlu dosaeno poadovan hodnoty ochrannho pomru podle grafu 1. 4.2 Ruen proniknm rucho signlu do systmu rozvodu V ppad posouzen ruen proniknm signl VRZ mobilnch st do systmu rozvodu lze aplikovat normu SN EN 50083-8, kde je stanovena vnj odolnost systmu (EMC pro st) na hodnotu E = 106 dBV/m v kmitotovm psmu 0,15 3000 MHz. a) Pokud dojde k ruen proniknm signlu LTE do rozvodu a k pmmu ruen rozvdnch signl se stejnm kmitotem, potebn ochrann opaten provede
Postup pi eten ruen rdiovho pjmu provozem vyslacch rdiovch zazen irokopsmovch mobilnch radiokomunikanch st Strnka 5

provozovatel rozvodu kmitoty 690-862 MHz jsou prioritn ureny pro radiokomunikan sluby. b) Vzhledem k velkmu potu astnk, pebrajcch signl z jedn HS TKR pro eliminaci ppadnch problm s ruenm signlem LTE pro provozovatele TKR ad zajist informaci o pedpokldanm zahjen provozu a umstn BS LTE (pes webov strnky adu). c) Pokud to budou povaovat za eln, provozovatel mobilnch st si mohou na webovch strnkch Rady pro rozhlasov a televizn vysln (www.rrtv.cz seznam provozovatel vysln prostednictvm kabelovch systm) zjistit provozovatele TKR a vydat si informace o umstn hlavnch stanic TKR.

5 RUEN DALCH SLUEB

a) V ppad ruen provozu dalch slueb elektronickch komunikac bude pi eten postupovno standardnm zpsobem podle Zkona. b) Vzhledem k ochran zamova v systmu ASMKS adu nesm intenzita elmag. pole signlu LTE na stanovitch monitorovacch stanic, uvedench v bodu 7 tohoto dokumentu pekroit hodnotu 105 dBV/m v prostoru antn stanice. Se znam stanic je v bodu 7 (tabulka).

6 POUIT ZKRATKY
EIRP EMC ECC BEM BS C/I DVB-T ekvivalentn izotropicky vyzen vkon elektromagnetick kompatibilita Vbor pro elektronick komunikace (orgn Evropsk konference potovnch a telekomunikanch sprv (CEPT)) limitn maska nedoucho vyzaovn mimo pidlen kmitotov blok v domn mimopsmovho vysln zkladnov stanice, v systmu LTE oznaovan jako eNode B odstup rucho signlu (LTE) od signlu uitenho (DVB-T) digitln zemsk televizn vysln v R je v souasnosti vyuvna varianta C2 (poet nosnch OFDM 8k, modulace 64 QAM, kdov pomr 2/3) a varianta C3 (poet nosnch OFDM 8k, modulace 64 QAM, kdov pomr 3/4) mezinrodn telekomunikan unie radiokomunikan sektor vkon signlu, zpsobujc kompresi tohoto signlu o 1 dB pouvan hodnota pro stanoven pechodu aktivnho prvku do nelinernho stavu - orientan odpovd velikosti prahu pebuzen (Oth) mobiln bukov s navazujc na adu GSM EDGE UMTS, zajiujc vy datov rychlosti prh pebuzen max. vkon (vtinou vztaen na vstup aktivnho prvku), kter nevyvol projevy nelinearity (blokovn, tvorba intermodulanch produkt, kovou modulaci) ochrann pomr nejmen rozdl mezi vkonem (rovn) uitenho a rucho signlu (dB), kter jet nezpsob pozorovateln ruen; PR = Puit. Pru. Regionln radiokomunikan konference 2006 eneva spolen televizn antna, HS hlavn stanice televizn kabelov rozvod vyslac rdiov zazen

ITU-R IP1dB

LTE Oth

PR RRC06 STA TKR VRZ

Postup pi eten ruen rdiovho pjmu provozem vyslacch rdiovch zazen irokopsmovch mobilnch radiokomunikanch st Strnka 6

7 SEZNAM MONITOROVACCH STANIC PRO OCHRANU PODLE BODU 5 B)

souadnice LAT 49 N 01 09,91 49 N 44 42,54 50 N 08 15,12 50 N 38 48,31 50 N 47 20,30 50 N 06 07,10 49 N 27 46,00 48 N 58 17,50 49 N 38 06,41 50 N 07 36,06 49 N 23 02,00 49 N 58 16,00 49 N 13 57,38 LON 14 E 34 57,88 13 E 26 06,81 12 E 43 45,11 13 E 38 30,80 15 E 06 21,50 15 E 59 46,00 15 E 30 26,90 16 E 46 29,40 18 E 29 58,14 14 E 23 05,09 17 E 30 58,00 14 E 42 15,00 16 E 57 02,03

typ SNMS SNMS SNMS SNMS SNMS SNMS SNMS SNMS SNMS SNZS SOMS SOMS SOMS

nzev esk Budjovice Plze Karlovy Vary st nad Labem Liberec Hradec Krlov Jihlava Brno Ostrava Praha - msto Karlovice Tehov Brno - msto

lokalita Liov Doubravka Horn Slavkov Osek Rudolfov Pobovice u Holic Vtrn Jenkov Divky Praiv Praha - Lysolaje Karlovice Tehov Brno - Lesn

SNMS - stacionrn neobsluhovan monitorovac stanice SNZS - stacionrn neobsluhovan zamovac stanice SOMS - stacionrn obsluhovan monitorovac stanice

j.: T-121 784/2012-620/II.vy. Odbor sttn kontroly elektronickch komunikac

Postup pi eten ruen rdiovho pjmu provozem vyslacch rdiovch zazen irokopsmovch mobilnch radiokomunikanch st Strnka 7