ESO

Evropsk
jin
observato

Nov
obzory
astronomie
 ESO aastronomie
Astronomie je nejstar prodn vdou. njch pozemnch zazen pro pozoro-
Pohled na majesttn ps Mln drhy, vn vesmru. Za tmto elem ESO
kter se za tmav bezmran noci thne intenzivn spolupracuje s vdeckou
oblohou, inspiroval generace lid vech komunitou a prmyslem a v nkterch
historickch epoch a kultur stejn, jako ppadech i s jinmi spolenostmi po
inspiruje ns. celm svt.

Dnen astronomie pat k nejrychleji Pozorovac nvrhy pro vyuit pstroj

se rozvjejcm oborm vdy. Vyuv ESO asi ti a ptkrt a nkdy i vce-
vyspl a sofistikovan technologie ke krt pevyuj mnostv reln existu-
studiu objekt na samm okraji pozoro- jcho pozorovacho asu na dalekohle-
vatelnho vesmru, k detekci planet dech. Tato poptvka je jednm z dvod,
okolo jinch hvzd a k neuviteln pro je dnes ESO nejproduktivnj
podrobnmu vzkumu dalch nebes- pozemn observato svta. Kad den
kch tles. Mon, e u meme jsou v prmru zveejnny a ti odborn
zat formulovat odpov na nkter lnky zaloen na datech z ESO. Tyto
zkladn otzky, kter si lidstvo klade: lnky popisuj nkter z nejasnjch
Odkud jsme se vzali? Existuje nkde astronomickch objev. Aby k tmto
jinde ve vesmru ivot? Jak vznikly objevm dochzelo i v budoucnosti,
hvzdy a planety? Jak se vyvjej vnuje se ESO snad nejvtmu astrono-
galaxie? Z eho je vesmr? mickmu pozorovatelskmu projektu
v historii, stavb Extrmn velkho
Evropsk jin observato (ESO) je jednou dalekohledu.
z nejvznamnjch mezinrodnch
astronomickch organizac svta. Usku-
teuje ambiciozn program zamen Xavier Barcons
na nvrh, konstrukci a provoz nejvkon- Generln editel ESO

Observato ESO na hoe Paranal,

kde je umstn dalekohled VLT.

2
ESO/S. Guisard (www.eso.org/~sguisard)

st oblohy mezi souhvzdmi

Stelce (Sagittarius) atra (Scorpius).
ESO/B. Tafreshi (twanight.org)

Na Paranalu se hvzdy zdaj doslova

ESO/J. Girard

na dosah.

3
 Vybran udlosti zhistorie ESO

5. jen 1962 6. listopad 1963 30. listopad 1966

Zakldajc lensk Chile bylo vybrno jako Zatek pozorovn
stty Belgie, Francie, clov zem pro vybudovn prvnho dalekohledu
Holandsko, Nmecko pozorovacho stanovit ESO vChile, 1metrovho
avdsko podepsaly ESO abyla podepsna dalekohledu na observa-
dohodu o ESO. dohoda (Convenio, znm toi La Silla.
t jako Acuerdo) mezi
Chile aESO.

23. bezen 1989 25. kvten 1998 17. bezen 2001

Zatek pozorovn Zatek pozorovn VLTI, interferometr VLT,
pro dalekohled NTT pro prvn ze ty uveden do provozu.
(New Technology hlavnch dalekohled
Telescope). VLT (UT1 Antu).

8. ervenec 2011 30. z 2011 5. jen 2012

Prvn snmky zpehldko- ALMA zaala sv prvn ESO slav sv padest
vho dalekohledu VST pozorovn, zrove byl vro.
(VLT Survey Telescope). publikovn prvn snmek.
Infraerven snmek mlhoviny
Carina pozen kamerou
HAWK-I na dalekohledu VLT.

4
7. listopad 1976 5. kvten 1981 22. ervenec 1983
Zatek pozorovn pro Inaugurace sted ESO Zatek pozorovn pro
3,6metrov dalekohled vGarchingu (Nmecko). 2,2metrov dalekohled
ESO. MPG/ESO.

11. nor 2003 14. ervenec 2005 11. prosinec 2009

Do provozu uveden Zatek pozorovn VISTA, prkopnick
spektrograf HARPS submilimetrovho infraerven pehldkov
(High Accuracy Radial radioteleskopu APEX dalekohled, zan
velocity Planet Searcher) (Atacama Pathfinder pozorovat.
na 3,6m dalekohledu, Experiment).
observato La Silla.

19. erven 2014 26. kvten 2017 Budoucnost

Slavnostn zahjen Slavnostn poloen Terabyty astronomickch
stavebnch prac na dale- zkladnho kamene ELT dat teou kastronomm
ESO/T. Preibisch

kohledu ELT (Extremely za asti prezidentky vlenskch sttech ESO

Large Telescope). Chile Michelle Bachelet arod se nov objevy...
Jeria.

5
Stanovit ESO
Severn st Chile, sten pokryt
pout Atacama, je znm svou
mimodn istou atemnou non
oblohou, kter nabz chvatn
pohled na sted na Galaxie aob
Magellanova oblaka.

Nhorn planina Chajnantor

Planina Chajnantor vnadmosk vce 5 000 m je jednm
znejve poloench astronomickch stanovi na svt.
Nachz se zde soustava r adioteleskop ALMA (Atacama
Large Millimeter/submillimeter Array), spolen projekt ESO,
severn Ameriky avchodn Asie ve spoluprci sChilskou
republikou. Tak je zde 12metrov radioteleskop APEX
pozorujc voblasti milimetrovch asubmilimetrovch
vlnovch dlek.

Cerro Paranal
Ve vzdlenosti 130 km jin od chilskho msta Antofagasta
a12 km od pobe Tichho ocenu se vnadmosk vce
2 600 m nachz jedno znejsuch mst na Zemi, hora Paranal.
Je domovem komplexu dalekohled VLT (Very Large Telescope)
ty zkladnch dalekohled se zrcadly o prmru 8,2 metru
aty pomocnch dalekohled o prmru 1,8 metru. Spolen
tvo interferometr VLTI. Na Paranalu jsou rovn umstny dva
vkonn pehldkov dalekohledy VST aVISTA.

Cerro Armazones
Na hoe Armazones, 23 km od observatoe Paranal,
probh stavba 39metrovho dalekohledu ELT
(Extremely Large Telescope). Sobservato Paranal
bude vbudoucnu sdlet provozn systmy.

Vitacura, Santiago de Chile, Chile

Kancele ESO vSantiagu jsou aktivnm centrem
pro vzdlvn nov generace astronom acentrem
podpory spoluprce mezi evropskmi achilskmi
vdci.

Oblast intenzivn tvorby hvzd Gum 15.

Snmek byl pozen 2,2metrovm
dalekohledem MPG/ESO.

6

La Silla
Prvn observato ESO byla postavena asi 600 km
severn od hlavnho msta Santiago de Chile na hoe
La Silla vnadmosk vce 2 400 m. Vsouasnosti
je vybavena adou dalekohled pro viditelnou oblast
spektra, nejvt znich m prmr primrnho zrcadla
3,6 m. Ktomuto dalekohledu je dnes pipojen
nejspnj lovec exoplanet na svt, spektrograf
HARPS (High Accuracy Radial velocity P lanet Searcher).
sted, Garching, Nmecko
sted ESO sdl vGarchingu u Mnichova
(Nmecko) aje vdeckm, technickm aadminist-
rativnm centrem ESO. Nachz se zde technick
zzem, ve kterm je vyvjena, stavna, testovna
azdokonalovna vtina n ejmodernjch pstroj
ESO. Tak je tu umstn jeden znejvtch pota-
ovch archv sastronomickmi daty na svt
a planetrium anvtvnick centrum ESO Super-
nova.
7
 Vznamn vdeck
spchy ESO
5| Prvn snmek exoplanety

Dalekohled VLT podil vbec prvn snmek planety

mimo Slunen soustavu. Planeta je ptkrt hmot-
nj ne Jupiter aobh kolem ne zcela typick
hvzdy kolem hndho trpaslka ve vzdlenosti
55krt vt ne je vzdlenost Zem od Slunce.

3| Nalezena planeta vobyvateln zn

u nejbli hvzdy, Proximy Centauri

Dlouho hledan planeta oznaen jako Proxima b

obh svou chladnou mateskou hvzdu speriodou
11 dn. Jej teplota umouje existenci tekut vody
na jejm povrchu. Tento kamenn svt je jen
o trochu hmotnj ne nae Zem aje nejbli
exoplanetou atak me bt nejblim monm
toitm pro ivot mimo Slunen s oustavu.

1| Hvzdy obhajc supermasivn ernou

dru vMln drze

Nkolik vznamnch dalekohled ESO dlouhodob

adetailn sledovalo bezprostedn okol super
masivn ern dry ve stedu na Galaxie.

ESO/M. Kornmesser

4| Revolun snmek ALMA

odhaluje vznik planet

V roce 2014 radioteleskop ALMA

odhalil pozoruhodn detaily procesu
formovn planetrn soustavy.
Snmky voblasti submilimetrovch
vlnovch dlek systmu okolo
hvzdy HL Tauri jsou vbec nejos-
tejmi, jak kdy byly pozeny.
Ukzaly, jak vznikajc planety nasb-
rvaj prach aplyn vprotoplanetrnm
disku.

2| Zrychlen expanze vesmru

Dva nezvisl vdeck tmy pouily pozorovn

ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)

vzdlench supernov, vetn dat zskanch

pomoc dalekohled ESO na observatoch La Silla
aParanal, aukzaly, e expanze vesmru se
vs ouasnosti zrychluje. Za tento objev byla vroce
2011 udlena Nobelova cena za fyziku.

8
 6| Nejstar hvzda vGalaxii

Pomoc dalekohledu ESO/VLT astronomov urili vk

nejstar znm hvzdy vna Galaxii. Pi svm st
13,2 miliardy rok musela hvzda vzniknout vnejranj
epizod tvorby hvzd, kter vmladm vesmru pro-
bhla. Vjedn hvzd zdoby vzniku na Galaxie se
rovn podailo detekovat uran apout jej knezvis-
lmu odhadu st Mln drhy.

7| Pm men vlastnost atmosfry

exoplanety

Pomoc dalekohledu VLT byla poprv prove-

dena analza sloen atmosfry exoplanety
typu super-Zem. Planeta znm pod oznae-
nm GJ1214b byla pozorovna pi pechodu
pes disk sv matesk hvzdy. st svtla
hvzdy pitom prola atmosfrou planety. Zd
se, e atmosfra planety GJ14214b je t voena
bu vodnmi parami, nebo mraky.
ESO/L. Calada
SDSS

8| Men kosmick teploty

Pomoc dalekohledu VLT byly detekovny

molekuly oxidu uhelnatho vgalaxii vzdlen
tm 11 miliard svtelnch let, co je pozoro-
vn, na kter se ekalo 25 let. Astronomov
dky nmu zskali nejpesnj men teploty
vesmru vtakto vzdlenm obdob jeho vvoje.

9| Rekordn planetrn systm

S pomoc pozemnch avesmrnch daleko-

ESO/N. Bartmann/spaceengine.org

hled, vetn dalekohledu ESO/VLT, astrono-

mov nalezli planetrn systm skldajc se ze
sedmi planet podobnch Zemi. Systm je
vzdlen jen 40 svtelnch let. Hvzdy obhaj
kolem velmi chladnho hvzdnho trpaslka
soznaenm TRAPPIST-1. Ti ztchto planet
se nachzej zrove vobyvateln zn, co
dle zvyuje anci na mon mimozemsk
ivot na tchto planetch.

10 | Zblesky zen gama ajejich spojitost se

supernovami asplvnm neutronovch hvzd

Dalekohledy ESO pomohly vyeit letitou kosmickou zhadu, kdy

poskytly dleit dkaz o tom, e dlouhotrvajc zblesky zen gama
maj spojitost sexplozemi hmotnch hvzd vsamotnm zvru jejich
ivota. Navc se pomoc dalekohled na observatoi La Silla poprv
p odailo pozorovat viditeln svtlo doprovzejc krtkodob gama Snmek hlubokho vesmru pozen
zblesk. Na zklad tchto men bylo mon ukzat, e 2,2metrovm dalekohledem MPG/
nejpravdpodobnj pinou jejich vzniku je pibliovn ansledn ESO spomoc kamery WFI (Wide
srka asplynut vzjemn se obhajc dvojice neutronovch hvzd. Field Imager). Dalekohled se nachz
na observatoi La Silla.

9
 Velk dalekohled VLT
Skupina teleskop, kter tvo daleko-
hled VLT (Very Large Telescope), je
na zatku tetho tiscilet hlavnm
pstrojem evropsk optick astronomie.
VLT je nejmodernj pstroj pro vidi-
telnou ainfraervenou oblast spektra
na svt. Skld se ze ty hlavnch
dalekohled (UT, Unit Telescopes),
kad sprimrnm zrcadlem o prmru
8,2 m, aty pohyblivch pomocnch
dalekohled (AT, Auxiliary Telescopes)
se z rcadly o prmru 1,8 m. Vechny lze
navc kombinovat apout dohromady
jako interferometr. Hlavn dalekohledy
systmu jsou tak vkonn, e umouj
podit snmky nebeskch objekt ty
miliardkrt slabch, ne by dokzalo
spatit neozbrojen lidsk oko.
Vvoj pstrojovho vybaven pro VLT
je tm nejambiciznjm programem,
jak byl kdy realizovn vrmci jedn
observatoe. Zahrnuje kamery, spektro-
grafy adal zobrazovac zazen,
kter pokrvaj irok rozsah vlnovch
dlek od ultrafialov (0,3 m) do stedn
infraerven (20 m) oblasti spektra.
Hlavn dalekohledy VLT jsou umstny
vkompaktnch klimatizovanch kopulch,
kter se otej synchronn sdaleko-
hledy. Tm se minimalizuj vlivy vnitnho
prosted na celkov pozorovac
podmnky, jako napklad turbulence
vzduchu vtubusu dalekohledu, ke
kterm dochz prv vdsledku zmn
teploty aproudn vzduchu.
Prvn zhlavnch dalekohled systmu
VLT zaal srutinnm vdeckm pozoro-
vnm 1. dubna 1999. Od t doby se
dalekohledy VLT vrazn zapsaly do
historie pozorovac astronomie. Staly
se nejproduktivnj pozemn observa-
to na svt. Na zklad pozorovn
zskanch pomoc VLT je vrecenzova-
nch vdeckch asopisech publikovn
vprmru vce ne jeden apl lnku
denn.
Na observatoi ESO Paranal pracuj
tak nrodn teleskopy NGTS (Next-
Generation Transit Survey)
aSPECULOOS (Search for habitable
Planets EClipsing ULtra-cOOl Stars).

Nzev VLT

Stanovit Cerro Paranal

Nadmosk vka 2 635 m

Oblast vlnovch dlek Ultrafialov/viditeln/infraerven

Pstroje/metody Interferometrie se 4 teleskopy (maximln zkladna

130m); 3 jsou vybaveny adaptivn optikou

Optick konstrukce Reflektor, Ritchey-Chrtien

Prmr primrnho zrcadla 8,2 m

Mont Alt-azimutln

Prvn svtlo Kvten 1998 z 2000

UT4 (Yepun)

VST
VISTA

UT3 (Melipal)

UT2 (Kueyen)

UT1 (Antu)

VLTI
Mlhovina vsouhvzd Orion (M42). Tento
psobiv zbr oblasti, ve kter prv
vznikaj nov hvzdy, byl vytvoen zady
jednotlivch snmk pozench pomoc
kamery pro infraervenou oblast HAWK-I
pracujc ve spojen sdalekohledem
ESO/VLT. Jedn se o nejhlub pohled
do nitra tto mlhoviny, kter pekvapiv
odhalil velk mnostv slabch objekt
planetrn hmotnosti.

10
 Vnitek kopule tvrtho hlavnho
dalekohledu VLT. Snmek zachycuje
teleskop pi pozorovn centra
Y. Beletsky (LCO)/ESO

G alaxie. Vinnosti je zazen LGS

(Laser Guide Star) vytvejc pomoc
laseru umlou referenn hvzdu pro
systm adaptivn optiky.
ESO/G. Hdepohl (atacamaphoto.com)
ESO/H. Drass et al.

Na tomto leteckm zbru zapad

Slunce za horizont Tichho ocenu
aosvtluje hlavn ploinu observa-
toe Paranal, obklopenou psobivou
scenri chilsk pout Atacama.

11
 Adaptivn optika
Turbulence vzemsk atmosfe zpsobuj
poblikvn hvzd azkresluj obrazy
kosmickch objekt. Aby se astronomov
ESO tohoto nepjemnho efektu alespo
sten zbavili, vyuvaj technologii
znmou jako adaptivn optika.

Sofistikovan deformovateln zrcadla

dok spomoc pota vrelnm
ase mnit svj tvar takovm zpsobem,
e rozmazn zpsoben turbulencemi
vzemsk atmosfe vykompenzuj.
Vsledn obrazy jsou tm tak ostr,
jako by byly pozeny zvesmru.

innost systmu adaptivn optiky vya-

duje ptomnost pomrn jasn referenn
hvzdy, kter se mus na obloze nachzet
jen nedaleko od pozorovanho objektu.
Referenn hvzda se pouv kmen
charakteristik rozmazn obrazu, kter
m systm vykompenzovat.

Protoe vhodn skuten hvzdy nejsou

vdy kdispozici, astronomov vytvej
uml tak, e svt vkonnm laserovm
paprskem do vrstvy zemsk atmosfry
ve vce 90 kilometr.

ESO hraje vznamnou roli ve vvoji

systm adaptivn optiky itechnologie
laserem vytvench umlch referen-
nch hvzd. Spolupracuje vtomto smru
sevropskmi institucemi iprmyslovmi
podniky. Zazen ESO vyuvajc adap-
tivn optiku doshla pozoruhodnch
vdeckch vsledk. Mezi nimi je prvn
pm pozorovn exoplanety (viz str. 8)
nebo detailn przkum okol ern dry
vcentru Galaxie (viz str. 8).

V souasnosti se na dalekohledech
systmu VLT instaluje nov generace
adaptivn optiky. Vyuv vtho potu
umlch referennch hvzd aimplemen-
tuje pokroil nstroje adaptivn optiky
jako napklad hledae planet. Zrove
je vyvjen jet modernj systm,
navren tak, aby sploval poadavky
pro budouc dalekohled ELT. Vyuit
vtho potu referennch hvzd je klem
kzskn irho pln korigovanho
zornho pole, ato je cl, kter bude mt
znan vznam pro budouc vdeck
spch dalekohled VLT iELT.
Gerhard Hdepohl/atacamaphoto.com

typaprskov systm LGS na

o bservatoi Paranal pi pozorovn
mlhoviny Carina.

12
 Turbulence vatmosfe
Paprsky svtla

Sekundrn zrcadlo

Primrn zrcadlo

Deformovateln zrcadlo

Astronomick kamera

Pota Men turbulence

Diagram zachycujc princip

innosti systmu adaptivn
optiky.
ESO/G. Hdepohl

typaprskov systm LGS

nadalekohledu VLT/UT4.

13
 Interferometr VLTI
Dalekohledy systmu VLT lze zkombi-
novat do obho interferometru VLTI,
kter astronomm umouje pozorovat
a 16krt jemnj detaily, ne dok
zobrazit teleskopy samostatn. Pomoc
VLTI meme spatit tvary na povrchu
nkterch hvzd nebo studovat okol
ernch dr vcentrech blzkch galaxi.
Svteln paprsky pichzejc zjednotli-
vch dalekohled jsou ve VLTI zkombi-
novny sloitm systmem z rcadel
ukrytch vpodzemnch tunelech.
Optick drhy paprsk ze vech poui-
tch dalekohled mus bt na vzdle-
nost sto ivce metr shodn spesnost
lep ne jedna tiscina milimetru.
Stmto 130metrovm virtulnm teles-
kopem dosahuje VLTI prostorovho
rozlien, se kterm by bylo mon
pozorovat hlaviku roubku na Mezin-
rodn vesmrn stanici ISS, kter se
pohybuje po obn drze ve vce
400km nad Zem. Akoliv je mon
ve VLTI kombinovat paprsky zskan
pomoc tveice hlavnch dalekohled
VLT, po vtinu asu tyto teleskopy
pracuj nezvisle ajsou pro interfero-
metrick pozorovn vyuvny pouze
vomezenm potu noc.
Aby astronomov mohli tit zvkonu
VLTI kadou noc, maj kdispozici tyi
men pomocn dalekohledy. Ty jsou
umstny na kolejnicch apesouvaj se
mezi pesn definovanmi pozorovacmi
stanoviti, odkud jsou svteln paprsky
pivedeny do VLTI.
Pomocn dalekohledy jsou velmi
neobvykl konstrukce: ve svch ultra-
kompaktnch kopulch jsou pln
sobstan, voz si svou vlastn elektro-
niku, ventilaci, hydraulick zazen
achladc systm. Maj dokonce sv
vlastn transportry, kter je zvedaj
apesunuj zmsta na msto.

Nzev Auxiliary Telescopes

Stanovit Cerro Paranal

Nadmosk vka 2 635 m

Oblast vlnovch dlek Viditeln/infraerven

Pstroje/metody Interferometrie spomoc 4 mench dalekohled

(maximln zkladna 200 m)

Optick konstrukce Reflektor, Ritchey-Chrtien sCoud optickou cestou

Prmr primrnho zrcadla 1,82 m

Mont Alt-azimutln

Prvn svtlo Leden 2004 prosinec 2006

Panoramatick pohled do tunelu

interferometru VLTI.

14
P. Horlek/ESO

Soumrak na observatoi Paranal.

Jeden zpomocnch teleskop VLTI
vpoped je pipraven kpozorovn.

15
 Pehldkov dalekohledy
Na observatoi ESO Paranal jsou
umstny tak dal dva dalekohledy:
VISTA (Visible and Infrared Survey
Telescope for Astronomy) aVST (VLT
Survey Telescope). Jedn se o nejv-
konnj pehldkov teleskopy svta,
kter vrazn zvyuj objevitelsk
potencil observatoe Paranal.
Mnoho zajmavch astronomickch
objekt od slabch hndch trpaslk
vna Galaxii a po nejvzdlenj
k vazary se pozoruje velmi obtn.
Pomoc nejvtch teleskop je mon
sledovat vjednom okamiku jen velmi
malou st oblohy. Ale dalekohledy
VISTA iVST jsou navreny tak, aby
rychle as velkm dosahem fotografovaly
rozshl oblasti. Produkuj ohromn
archvy obrazovho materilu akatalogy
objekt, kter budou astronomov
vyuvat iv ptch desetiletch.
VISTA m hlavn zrcadlo o prmru
4,1m. Je to nejvkonnj pehldkov
dalekohled na svt pracujc vblzk
infraerven oblasti. Srdcem daleko-
hledu VISTA je ttunov kamera sest-
ncti detektory citlivmi na infraerven
zen, kter maj dohromady 67 milion
pixel. M nejvt rozsah ze vech
astronomickch kamer vblzk infraer-
ven oblasti.
VST je modern 2,6m dalekohled vyba-
ven kamerou OmegaCAM, monstrem
s268 miliony pixel azornm polem
velkm jako tyi msn plky.
Dopluje dalekohled VISTA apozoruje
oblohu ve viditelnm svtle.

Nzev VISTA

Stanovit Nedaleko Cerro Paranal

Nadmosk vka 2 518 m

Oblast vlnovch dlek Infraerven

Pstroje/metody Kamera VIRCAM (67 megapixel); zorn pole 1,65 1,65

Optick konstrukce Reflektor, modifikovan Ritchey-Chrtien skoreknmi

okami vkamee

Prmr primrnho zrcadla 4,1 m

Mont Alt-azimutln, vidlicov

Prvn svtlo 11. prosince 2009

Nzev VST

Stanovit Cerro Paranal

Nadmosk vka 2 635 m

Oblast vlnovch dlek Ultrafialov/viditeln/blzk infraerven

Pstroje/metody Kamera OmegaCAM (268 megapixel); zorn pole 1 1

Optick konstrukce Reflektor, modifikovan Ritchey-Chrtien skorektory

Prmr primrnho zrcadla 2,61 m

Mont Alt-azimutln, vidlicov

Prvn svtlo 8. ervna 2011

ESO/J. Emerson/VISTA

irokohl pohled na mlhovinu M42

vsouhvzd Orion, kter se nachz asi
1350 svtelnch let od Zem. Snmek
byl pozen dalekohledem VISTA na
observatoi ESO/Paranal vChile.

16
 ESO/B. Tafreshi (twanight.org)
Pohled zkopule dalekohledu VST
sMlnou drhou zc vnadhlavnku.

ESO/B. Tafreshi (twanight.org)

Budova ukrvajc dalekohled VISTA.

17

Extrmn velk dalekohledy jsou jednou
znejvych priorit pozemn astronomie.
Vedou kvznamnmu rozvoji astro
fyziklnch poznatk, maj umonit nap.
podrobn studium planet obhajcch
kolem jinch hvzd, prvnch objekt ve
vesmru, supermasivnch ernch dr
arozdlen apodstaty temn hmoty
atemn energie, kter tvo vt st
vesmru.
Revolun dalekohled ELT (Extremely
Large Telescope) bude mt hlavn
zrcadlo o prmru 39 metr se sbrnou
plochou tm 1000 metr tverench,
dky k termu bude nejvtm daleko-
hledem na svt. ELT bude vt ne
vechny vsouasnosti pracujc velk
optick vzkumn teleskopy dohromady
asousted asi 15krt vce svtla ne
dnen nejvt dalekohled. Jeho adap-
tivn optika poskytne 15krt ostej
obrazy ne Hubblev kosmick daleko-
hled (NASA/ESA). ELT bude mt inova-
Nzev
Stanovit
Nadmosk vka 3 046 m
Oblast vlnovch dlek
Pstroje/metody
Optick konstrukce
Prmr primrnho zrcadla 39 metr
Mont
Prvn svtlo
Srovnn velikosti primrnch zrcadel budovanch obch optickch dalekohled.
Large Synoptic Giant Magellan
Survey Telescope Telescope
8,4 metru 24,5 metru
ESO/L. Calada
El Pen, Chile Las Campanas, Chile
(plnovn na rok (plnovn na rok 2021
2020) nebo pozdji)
18
ELT
tivn ptizrcadlovou optickou konstrukci
aprimrn zrcadlo vytvoen ze 798
hexagonlnch segment sprmrem
1,4 metru atlouce pouhch 5 centi-
metr.
Oekv se, e pozorovn sELT
zanou vroce 2024. Dalekohled se
pokus eit nejvt vdeck vzvy
na doby. Zam se na studium planet
podobnch Zemi, obhajcch vobyva-
telnch znch kolem jinch hvzd,
apokus se hledat mimozemsk
ivot jeden ze svatch grl modern
pozorovac astronomie. Bude se zabvat
hvzdnou archeologi astudovat star
hvzdy ahvzdn populace vblzkch
galaxich. Stejn tak bude dleitm
zpsobem pispvat ke kosmologii:
Zam se na studium prvnch hvzd
agalaxi abude zkoumat povahu temn
hmoty atemn energie. Astronomov
tak oekvaj, e zpozorovn ELT
vyvstanou nov anepedvdan otzky.
ELT
Cerro Armazones
Optick/blzk infraerven
Vestavn adaptivn optika s2,6m deformovatelnm
zrcadlem aa 8 laser vytvejcch uml referenn
hvzdy
Ptizrcadlov
Alt-azimutln
V roce 2024
Thirty Meter Extremely Large
Telescope Telescope
30 metr 39 metr
Mauna Kea, Havaj Cerro Armazones,
(plnovn na rok Chile
2022 apozdji) (plnovn na rok 2024)
 Extremely Large Giant Magellan Thirty Meter Large Synoptic Survey
Telescope Telescope Telescope Telescope

Cerro Armazones

Zkladna Armazones

Silnice

23 kilometr

Cerro Paranal
ESO/M. Tarenghi

VISTA Very Large Telescope Zkladna Paranal

Nahoe: srovnn kopule dalekohledu

ELT sostatnmi v souasnosti budo-
vanmi velkmi pozemnmi daleko-
hledy.

Dole: mapa oblasti vsevernm Chile

zobrazuje umstn observato ESO
Paranal aCerro Armazones asilnici
mezi nimi.

Umleck pedstava ukazuje non

pohled na dalekohled ELT na Cerro
Armazones vsevernm Chile.

19
 ALMA
Vysoko na nhorn ploin Chajnantor
vchilskch Andch provozuje ESO se
svmi partnery nejvt astronomick
projekt na svt, soustavu radioteles-
kop ALMA (Atacama Large Millimeter/
submillimeter Array). ALMA je modern
radiov observato, kter zkoum svtlo
znejchladnjch objekt ve vesmru.
Observato tvo 66 velmi pesnch
antn. Hlavn soustava, kter pracuje
spolen jako jeden dalekohled, se
skld zpadesti 12metrovch antn.
Dle je zde kompaktn soustava sklda-
jc se ze ty 12metrovch advancti
7metrovch antn.
ALMA studuje stavebn kameny hvzd,
planetrnch systm, galaxi asamot-
nho ivota, co astronomm umouje
eit nkter ze zkladnch otzek
o naem kosmickm pvodu.
Protoe milimetrov asubmilimetrov
zen je siln absorbovno vodnmi
parami vatmosfe Zem, byla ALMA
postavena na nhorn ploin Chajnantor
vsevernm Chile vnadmosk vce
5 000 metr. Msto bylo zvoleno zmrn
nejen pro svou nadmoskou vku, ale
tak kvli extrmn suchmu prosted.
Spolen zajiuj jedny znejlepch
pozorovacch podmnek na Zemi.

ALMA zkoum vesmr vmilimetrovch

asubmilimetrovch vlnovch dlkch
snebvalou citlivost arozlienm jej
rozliovac schopnost je desetkrt vt
ne u Hubbleova kosmickho daleko-
hledu (NASA/ESA). Vlnov dlky, kter
ALMA m, le mezi infraervenm
svtlem aradiovmi vlnami elektromag-
netickho spektra. Takov zen pichz
nap. zobrovskch chladnch oblak
vmezihvzdnm prostoru az nkterch
nejstarch anejvzdlenjch galaxi
ve vesmru. Tyto objekty jsou ve vidi-
telnm oboru spektra asto temn
aneprhledn, ale voblasti milimetro-
vch asubmilimetrovch vlnovch dlek
intenzivn z.
ALMA je spolenm projektem ESO,
NSF (National Science Foundation,
USA) aNINS (National Institutes of
Natural Sciences, Japonsko) ve spolu-
prci sChilskou republikou. Projekt je
financovn ESO vzastoupen svch
lenskch stt, dle NSF ve spoluprci
skanadskou NRC (National Research
Council) atchajwanskou NSC (National
Science Council) aNINS ve spoluprci
stchajwanskou AS (Academia Sinica)
akorejskm KASI (Korea Astronomy and
Space Science Institute).

Nzev ALMA

Stanovit Chajnantor

Nadmosk vka 4 5765 044 m

Oblast vlnovch dlek Submilimetrov

Pstroje/metody Interferometrie na vzdlenosti od 150 metr a do

16kilometr

Optick konstrukce Cassegrain

Prmr primrnho zrcadla 54 12 metr; 12 7 metr

Mont Alt-azimutln

Prvn svtlo 30. z 2011

ESO/B. Tafreshi (twanight.org)

Nkolik antn radioteleskopu ALMA

scentrln oblast Mln drhy.

20
ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), J. Bally/H. Drass et al.

Hvzdn vbuchy bvaj nejastji

spojovny se supernovami, co jsou
velkolep konce ivota hvzd. Ale
nov pozorovn mlhoviny vOrionu
radioteleskopem ALMA ukazuj
v buchy pochzejc i zopan fze
ivota hvzd, zdoby jejich vzniku.
ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/M. Kaufman & the NASA/ESA Hubble Space Telescope

Tento snmek, sloen zdat radio

teleskopu ALMA (Atacama Large
Millimeter/submillimeter Array)
aHubbleova kosmickho daleko-
hledu (NASA/ESA), ukazuje vzcn
kosmick objekt: dvojici interagujcch
galaxi, kter se podobaj om.

21
 APEX
APEX, neboli Atacama Pathfinder ch galaxi, studoval hmotu, kterou
Experiment, je dal pstroj pro mili supermasivn ern dra roztrhala na
metrovou asubmilimetrovou astronomii, kousky, apoprv pozoroval molekuly
kter rovn stoj na ploin Chajnantor. peroxidu vodku vmezihvzdnm
Tento dvanctimetrov dalekohled je prostoru. APEX se tak vyuv ke
zaloen na prototypu antny ALMA studiu podmnek uvnit molekulrnch
apracuje nedaleko n. APEX pozoroval oblak, jako jsou ty vmlhovin vOrionu
ji adu let ped sputnm observatoe nebo vpilch stvoen vOrl mlho-
ALMA anyn stle vce asu vnuje vin. Tato pozorovn nm umouj
dleitm pehldkm oblohy. porozumt svtu kosmickch kolbek
plnch plynu aprachu, ve kterch se
Stejn jako ALMA je radioteleskop APEX rod nov hvzdy.
navren tak, aby pozoroval na vlnovch
dlkch vsubmilimetrov oblasti, kter Projekt APEX je vsledkem spoluprce
jsou klem ke zkoumn nejchladnj- mezi stavem Maxe Plancka pro
ch, nejpranjch anejvzdlenjch radioastronomii (Nmecko), observato
objekt ve vesmru. Vprbhu let vOnsale (vdsko) aESO. O provoz
zkoumal divok mld dnench nejvt- radioteleskopu se star ESO.

Nzev APEX

Stanovit Chajnantor

Nadmosk vka 5 050 m

Oblast vlnovch dlek Submilimetrov oblast

Optick konstrukce Cassegrain

Prmr primrnho zrcadla 12 m

Mont Alt-azimutln

Prvn svtlo 14. ervence 2005

Radioteleskop APEX (Atacama Pathfinder

Experiment) vzhl knebi bhem jasn
msn noci na nhorn ploin Chajnantor,
jednom znejsuch anejve poloench
mst na svt.

22
ESO/WFI (Optical); MPIfR/ESO/APEX/A. Weiss et al. (Submillimetre); NASA/CXC/CfA/R. Kraft et al. (X-ray)

Barevn kompozitn obraz aktivn

galaxie Centaurus A, na kterm jsou
vidt laloky avtrysky vystupujc
zcentrln ern dry.
ESO/Digitized Sky Survey 2

ESO/B. Tafreshi (twanight.org)

Dramatick snmek kosmickch

oblak vsouhvzd Orionu odhaluje
nco, co pipomn ohnivou stuhu
na obloze.

23
 La Silla
La Silla je od roku 1960 zkladnou ESO. Mnoho lenskch stt ESO, vetn
ESO zde stle provozuje dva znejlep- esk republiky, vyuv infrastrukturu
ch dalekohled tymetrov tdy, observatoe La Silla pro sv nrodn
kter La Sillu udruj na pednch projekty, ke kterm pat nap. vcarsk
pkch vdecky nejproduktivnjch 1,2m dalekohled Leonharda Eulera,
observato na svt. 2,2m dalekohled MPG/ESO nebo
dnsk 1,54m dalekohled. Dalekohledy
Prvn ztchto dalekohled, 3,58metrov REM (Rapid Eye Mount) aTAROT
dalekohled NTT (New Technology (Tlescope Action Rapide pour les
Telescope), znamenal prlom vnvrhu Objets Transitoires) se vnuj pozoro-
dalekohled. Jednalo se o prvn daleko- vnm optickch dosvit zblesk
hled na svt, u nho byl tvar hlavnho gama. TRAPPIST (TRAnsiting Planets
zrcadla zen potaem (tzv. aktivn and P lanetesImals Small Telescope),
optika). Tato technologie, vyvinut vESO, ExTrA (Exoplanets in Transits and their
se vsouasnosti pouv rovn na VLT Atmospheres) aMASCARA (The
avtin dalch velkch teleskop svta. Multi-site All-Sky CameRA) jsou daleko-
hledy uren pro hledn exoplanet.
Druh dalekohled ESO o prmru 3,6 m Je zde iBlackGEM, kter hled optick
pracuje na La Sille od roku 1977. Po protjky zdroj gravitanch vln
zsadnch zmnch zstv na ped- adalekohled TBT (Test-Bed Telescope)
nch pkch mezi tymetrovmi dale- spolen projekt ESO aESA
kohledy na jin polokouli. Je domovem na systematick pozorovn umlch
nejvznamnjho lovce exoplanet na aprodnch blzkozemnch objekt.
svt: spektrografu HARPS, kter se
chlub bezkonkurenn pesnost.
ESO/B. Tafreshi (twanight.org)

Trojbarevn kompozitn snmek Orl

mlhoviny (Messier 16 / NGC 6611)
vytvoen zdat pozench kamerou
WFI na 2,2m dalekohledu MPG/ESO
na observatoi La Silla.

24
Silueta kopule 3,6m dalekohledu
ESO snon oblohou vpozad na
observatoi La Silla.

25

CTA (Cherenkov Telescope Array) je
pozemn observato nov generace
uren pro astronomii velmi vysokch
energi, v oblasti zen gama. Pedpo-
kld se, e na observatoi ESO/Paranal
bude umstna jej jin st, kde bude
vyuvat ji existujc infrastrukturu ESO.
Observato CTA by mla mt piblin 118
dalekohled, z nich vt st 99
by mla bt umstna na jinm stano-
viti, kter je jen asi deset kilometr
jihovchodn od VLT. ESO by mlo tuto
jin st provozovat a zskat tak pro
vdce ze svch lenskch stt 10 %
pozorovacho asu jak na jin, tak i na
severn sti CTA. Severn st je ums-
tna na ostrov La Palma (Kanrsk
ostrovy). Krom toho bude 10 % asu
jin soustavy rezervovno pro chilsk
vdeck instituce.
CTA slou irok astrofyzikln
komunit. Vprojektu se vsouasnosti
angauje pes 1350 vdc atechnik
zpti kontinent, 32 zem az vce ne
210 vzkumnch stav.
CTAO
26
CTA
CTA, se svou velkou sbrnou plochou
airokm pokrytm oblohy, bude
nejvt anejcitlivj zazen na svt
uren pro pozorovn vysokoenerge-
tick sti elektromagnetickho
spektra. Bude detekovat gama zen
snevdanou pesnost abude 10krt
citlivj ne dnes existujc pstroje.
Zen gama pochz znkterch velmi
horkch aenergetickch objekt ve
vesmru, jako jsou supermasivn ern
dry asupernovy. Kvli zemsk atmo-
sfe nemohou paprsky gama dopad-
nout a na povrch Zem, ale zrcadla
soustavy CTA ajej vysokorychlostn
kamery zachyt krtkodob zblesky
charakteristicky modrho Cherenkovova
zen, kter vznik, kdy gama zen
interaguje satmosfrou. Zjitn, ve
kterm kosmickm objektu zen
vzniklo, pome astronomm ve studiu
extrmnch adivokch udlost spoje-
nch svesmrem vysokch energi.
Umleck pedstava jinho
stanovit observatoe CTA.

27
 ESO & Chile
Prvn dohoda mezi chilskou vldou kter financuj irokou klu aktivit ve
aESO byla podepsna 6. listopadu 1963. vd, astrotechnologii avzdln.
Znamenala potek vce ne padestile- Chilsk astronomick komunita m tak
tho spnho avznamnho kultur- pednostn pstup kurit sti pozoro-
nho spojen mezi Chile aEvropou. vacho asu na dalekohledech ESO.
ESO je zapojeno do blzk aplodn
spoluprce sChile na mnoha rovnch, Navc ESO provd rzn regionln
vetn vldn, univerzitn, vdeck amstn programy voblastech
aprmyslov. Coquimbo aAntofagasta, kde jsou
umstny observatoe. ESO tak
Bhem tto spoluprce se chilsk vtchto oblastech podporuje nrodn
vdeck, technologick ainenrsk programy ochrany prody (vetn
schopnosti rozvjely vsouladu spokroky ochrany tmav oblohy) akulturnho
vastronomii aastronomick technologii ddictv.
vlenskch sttech ESO. Tento pokrok
udlal zchilskch vdc atechnik Spoluprce mezi Chile aESO se
cenn partnery ESO. ukzala nejenom pevn adlouhodob,
ale tak prun. Nejdleitj ze veho
ESO pispv krozvoji astronomie je, e toto spojen otevr vzruujc
vChile pes fondy zen jednak cestu do budoucnosti kuitku Chile
spolenou komis mezi ESO avldou ilenskch stt ESO ak pokroku vdy
Chile adle komis ALMA CONICYT, atechniky.

Laguna Miiques le vysoko na andskm

Altiplanu pobl hranic sArgentinou, asi
A. Duro/ESO

80kilometr jin od radioteleskopu ALMA.

Nvtvnci mjej toto krsn jezero, kdy
jedou po silnici 23 do Argentiny.

28
 Od mylenky kpublikovanmu
lnku aneb Tok dat
Provoz dalekohled ESO tvo hladk
proces, kter zan, kdy astronomov
podaj nvrh na pozorovac projekt, kter
se dotk uritch vdeckch tmat.
Pozorovac nvrhy jsou ohodnoceny
experty zastronomick komunity aschv-
len projekty jsou pevedeny do podrob-
nho popisu pozorovn, kter je zapoteb
provst.
Pozorovn jsou potom provedena na
dalekohledech ESO. Vzkumn tmy maj
zskan data okamit kdispozici pes
archv ESO. Vdci ESO navc pouvaj
vdeck pozorovn ajejich pipojen
kalibran data ke sledovn kvality dat
adetailnho chovn jednotlivch pstroj,
aby se zajistilo, e fungovn pstroj je
vdy vrmci specifikac. Cel proces
spolh na neustl penos ohromnho
mnostv dat mezi observatoemi vChile
aeditelstvm ESO vGarchingu (Nmecko).
Vechna pozen vdeck akalibran
data jsou uloena ve vdeckm archvu
ESO. Vnm jsou uschovny pln
zznamy vech pozorovn od zatku
pozorovn na Paranalu dalekohledem
VLT, interferometrem VLTI apehldkovmi
dalekohledy VISTA aVST. Obsahuje tak
data zdalekohled na observatoi
La Silla aradioteleskopu APEX na planin
Chajnantor. Data varchvu se zpravidla
stvaj veejnmi po jednom roce od jejich
pozen, dky emu je mohou pouvat
idal vdci.
V tradinm zpsobu pozorovn, ktermu
se vastronomick hantrce k nvtv-
nick md, astronomov cestuj kdaleko-
hledu, kde provdj pozorovn sami
spomoc mstnho personlu. Tento
zpsob umouje astronomm okamit
pizpsobit svou pozorovac strategii
atmosfrickm podmnkm avsledkm,
kter byly zrovna pozeny. Ale ne kad
noc m poadovan pozorovac podmnky.
ESO vyvinulo alternativn zpsob, zvan
servisn pozorovn. Kad pozorovn,
kter se m provst, m pedem uren
pozorovac podmnky, kter mus bt
splnny, aby pozorovn bylo spn
amlo smysl. Na zklad tchto poado-
vanch podmnek jsou pozorovn flexi-
biln zaazovna do rozvrhu dalekohledu
aprovdna pozorovateli ESO. Servisn
zpsob pozorovn m mnoho vhod
aasi 6070 % uivatel VLT mu dv
pednost ped tradin metodou.
Datov centrum veditelstv ESO
vGarchingu u Mnichova (Nmecko),
kde se archivuj adistribuuj data
zdalekohled ESO.
29
 Partnerstv
Podpora spoluprce vastronomii je
jednm ze zkladnch cl ESO. Evropsk
jin observato hrla rozhodujc roli ve
vytvoen spolenho evropskho
prostoru pro astronomii aastrofyziku.
Kad rok tisce astronom zlenskch
zem iodjinud provdj vzkum pomoc
dat pozench na observatoch ESO.
Astronomov asto vytvej mezin-
rodn vzkumn tmy, jejich lenov
pochz znkolika zem.
ESO m rozshl program pro studenty
amlad vdeck pracovnky. Zkuenj
vdci zlenskch stt iodjinud mohou
pracovat jako hostujc vdci na praco
vitch ESO, m pispvaj kmobilit
evropskch vdeckch pracovnk.
Krom toho ESO udruje program mezi-
nrodnch konferenc vnovanch aktu-
lnm astronomickm atechnologickm
tmatm aposkytuje podporu mezi
nrodnmu asopisu Astronomy &
A strophysics.
Evropsk prmysl hraje dleitou roli
vprojektech ESO. Tsn spoluprce
svelkm potem evropskch high-tech
firem poskytuje astronomm stle lep
dalekohledy adal pstroje. Program
ESO se aktivn astn mnoho komer-
nch partner ze vech lenskch stt
az Chile.
V oblasti technologickho rozvoje
ESO pstuje tsn vztahy smnoha
vzkumnmi skupinami ve vdeckch
stavech vlenskch sttech ijinde.
Astronomov lenskch stt ESO
se tm pdem astn plnovn areali-
zace vdeckch zazen pro souasn
dalekohledy, a u vESO nebo jinde,
atak pro d alekohledy plnovan.
Vvoj pstroj nabz mnoho monost
pro nrodn centra excelence apitahuje
mlad vdce atechniky.

Prce vESO
Chtli byste pracovat ve stimulujcm mezinrodnm prosted na ele technologie? VESO
n ajdete vstcn, mezinrodn amultikulturln pracovn prosted, kde respekt aspoluprce
maj prvoad vznam akde se cen vechny individuln itmov pspvky. A u se pipojte
k naim technickm, vdeckm nebo podprnm tmm, budete soust rznorodho
atalentovanho kolektivu abudete pispvat knejnronjm astronomickm projektm.
Bli informace na jobs.eso.org awww.linkedin.com/company/european-southern-observatory.

ESO/Max Alexander

Zamstnanci aastnci konference vESO.

Vlajky lenskch zem ESO

na pozorovac ploin VLT.

30
 Vzdlvn apopularizace
Clen investice do vzdlvn apopula
rizace umouj ESO sdlet sveejnost
amdii jak obecn astronomii aastrofy-
ziku, tak vsledky znejdleitjch
pozemskch observato na svt. irok
rozsah voln pstupnch popularizanch
produkt, kter ESO vytv, zahrnuje
obrzky, videa atiskov materily.
Planetrium anvtvnick centrum
ESO Supernova umstn vsted
ESO vNmecku je prvn open-source
planetrium na svt azrove modern
voln pstupn astronomick centrum
pro veejnost. Interaktivn astronomick
vstavy adal aktivity, kter sdlej fasci-
nujc svt astronomie aESO, zanechvaj
vnvtvncch as nad vesmrem, ve
kterm ijeme. Studenti auitel zde
najdou vukov programy, kter neob-
vyklm zpsobem dopluj koln vuku.
Ve spojen sESO Supernovou vyrb ESO
voln pstupn poady pro jin planetria,
inovativn aautentick open-source
vdeck vizualizace, astoj tak za prvnm
systmem distribuce dat vrelnm ase
pro planetria na celm svt.

Zstate ve spojen
ESO se aktivn arznorod astn ivota na socilnch mdich, kde na rznch platformch
Facebook, Twitter, Instagram, Pinterest, Flickr, YouTube aLinkedIn oslovuje stovky milin
lid ron. Zstate snmi ve spojen adozvte se o nejnovjch objevech, podvte se na asn
obrzky pozen dalekohledy ESO anahldnete do kadodennho provozu na naich modernch
observatoch. Tdn amsn rozesl ESO zpravodaje sfascinujcmi obrzky vesmru, posled-
nmi vdeckmi vsledky zdalekohled ESO as novinkami ohledn organizace.
Architekten Bernhardt + Partner (www.bp-da.de)

Planetrium anvtvnick centrum

ESO Supernova se bude vnovat
popularizaci astronomie na nejvy
rovni tak, aby se stalo vkladn
skn astronomie pro veejnost. Jeho
provoz je umonn spoluprac mezi
Heidelbergskm stavem teoretic-
kch studi (HITS) aESO.

31
www.eso.org

ESO/M. Kornmesser

sted ESO
Karl-Schwarzschild-Str. 2, 85748 Garching u Mnichova, Nmecko
Tel: +49 89 320 06-0 | Fax: +49 89 320 23 62 | E-mail: information@eso.org

09.2017 etina