Tmto v souladu s ust. 81 zkona . 500/2004 Sb.

., sprvnho du (dle jen Spr), podvm odvoln proti rozhodnut (dle jen sprvn orgn), vydanmu pod .j. , sp.zn. , ze dne (dorueno ), o tom, e jsem jako provozovatel vozidla poruil povinnost provozovatele vozidla stanovenou v 10 odst. 3 zkona o silninm provozu. Pedmtn rozhodnut napadm v plnm rozsahu, nebo bylo vydno v rozporu s prvnmi pedpisy i se skutkovmi zjitnmi a proveden sprvn zen bylo stieno procesnmi vadami takovho charakteru, e zakldaj nezkonnost napadenho rozhodnut. Odvodnn: I. Skutkov stav Dne jsem sv vozidlo zapjil panu . Ten s nm ml tho dne kolem hod. parkovat v na vyhrazenm parkoviti pro zamstnance mstsk plovrny na ulici , a tedy jsem se j ml dopustit sprvnho deliktu dle 125 odst. 1 zkona . 361/2000 Sb., o silninm provozu (dle jen ZoSP) tm, e jsem jako provozovatel vozidla nezajistil, aby pi uit vozidla na pozemn komunikaci byly dodrovny povinnosti idie a pravidla provozu na pozemnch komunikacch stanoven tmto zkonem. II. Neexistence sprvnho deliktu Ust. 125f odst. 1 ZoSP stanov, e Prvnick nebo fyzick osoba se dopust sprvnho deliktu tm, e jako provozovatel vozidla v rozporu s 10 nezajist, aby pi uit vozidla na pozemn komunikaci byly dodrovny povinnosti idie a pravidla provozu na pozemnch komunikacch stanoven tmto zkonem. K tomu uvdm, e jsem pana ped zapjenm vozidla dn pouil o tom, e m povinnosti idie a pravidla provozu dodrovat. Tm jsem uinil ve, co po mn bylo mon spravedliv poadovat. Od okamiku pedn vozidla jsem jeho jednn i chovn dle nemohl jakkoliv ovlivnit. Vymhn povinnosti, kterou lovk objektivn neme splnit, by by byla formln podloena pslunm zkonnm ustanovenm nap. hypotetick povinnosti, aby idi na vzvu policisty vyskoil 20 metr do vky, aby se ped pekkou na vozovce s vozidlem vznesl do vzduchu, nebo aby zajistil dodrovn povinnost jin osoby nachzejc se na jinm mst pokldm za protistavn. V danm ppad se subsidirn uije ust. 125e odst. 1 ZoSP, kter stanov, e Prvnick osoba za sprvn delikt neodpovd, jestlie proke, e vynaloila veker sil, kter bylo mono poadovat, aby poruen prvn povinnosti zabrnila. Tuto skutenost mohu prokzat svdeckou vpovd jmno, pjmen, datum narozen a bydlit kohokoliv manelka, rodie , kter/ byl/a pedn vozidla panu a jeho pouen z m strany ptomen/a.

-2-

III. Absence zkonnch podmnek pro uplatnn odpovdnosti fyzick osoby za sprvn delikt podle ust. 125f odst. 2 psm. b) ZoSP III. A. Neexistence pestupku Sprvn orgn se zsadn ml, kdy na str. 4 napadenho rozhodnut tvrd, e sprvn delikt ji nijak nesouvis s tm, jestli k pvodnmu pestupku dolo a nebo nedolo, kdy a jak byl vyzen ani jak k nmu dolo. Pokud toti k pvodnmu pestupku nedolo, tak se provozovatel vozidla vbec nemohl dopustit sprvnho deliktu, nebo logicky nemohlo dojt k nedodren povinnost idie ani pravidel provozu, vykazujcmu znaky pestupku. Zkonn ustanoven o objektivn odpovdnosti provozovatele vozidla sprvn orgn sice zbavuje povinnosti prokzat, kdo konkrtn pestupek spchal, nikoliv vak povinnosti prokzat, zda ke spchn samotnho pestupku vbec dolo. Ust. 125f odst. 2 psm. b) ZoSP stanov, e Prvnick nebo fyzick osoba za sprvn delikt odpovd, pokud poruen povinnost idie nebo pravidel provozu na pozemnch komunikacch vykazuje znaky pestupku podle tohoto zkona. Samotn pojem pestupek je definovn v 2 zkona . 200/1990 Sb., o pestupcch (dle jen ZoP): Pestupkem je zavinn jednn, kter poruuje nebo ohrouje zjem spolenosti a je za pestupek vslovn oznaeno v tomto nebo jinm zkon, nejde-li o jin sprvn delikt postiiteln podle zvltnch prvnch pedpis anebo o trestn in. III. A. 1. Nenaplnn formlnho aspektu pestupku, nepezkoumatelnost Sprvn orgn na str. 2 napadenho rozhodnut konstatuje, e dne ve hodin na vyhrazenm parkoviti na ulici stl ble neustanoven idi s MV a tak nerespektoval DZ . IP12 vyhrazen parkovit s dodatkovou tabulkou pro zamstnance mstsk plovrny a tak stl s vozidlem v protismru jednosmrn ulice. Poruil tm 27 odst. 1 psm. o) a 4 psm. c) zkona o silninm provozu. [...] toto bylo zjitno strnkem MP, kter o tom provedl i fotodokumentaci, viz ble spis [...] V ppad, e by ve vozidle byla na viditelnm mst umstna parkovac karta, kterou disponuj zamstnanci plovrny a jsou povinni touto kartou svoje vozidlo oznait v ppad parkovn v danm mst, potom by se jednalo o oprvnn zastaven a stn na tomto parkoviti. Akoliv je idii v odvodnn rozhodnut jako poruen zkona mj. vytkno to, e stl s vozidlem v protismru jednosmrn ulice, z napadenho rozhodnut nen patrn, jak konkrtn zkonn ustanoven tmto jednnm mlo bt porueno, nebo pro sprvn orgn dan jednn pokld za nezkonn. Ust. 4 psm. c) ZoSP stanovuje, e Pi asti na provozu na pozemnch komunikacch je kad povinen dit se svtelnmi, ppadn i doprovodnmi akustickmi signly, dopravnmi znakami, dopravnmi zazenmi a zazenmi pro provozn informace, a ust. 27 odst. 1 psm. o) ZoSP stanovuje, e idi nesm zastavit a stt na vyhrazenm parkoviti, nejde-li o vozidlo, pro kter je parkovit vyhrazeno; to neplat, jde-li o zastaven a stn, kter nepekro dobu t minut a kter neohroz ani neomez ostatn astnky provozu na pozemnch komunikacch, poppad neomez idie vozidel, pro n je parkovit vyhrazeno.

-3-

Stnm v protismru se ani jedno z citovanch ustanoven vbec nezabv a dn jin sprvn orgn neuvedl. To samo o sob zakld nepezkoumatelnost rozhodnut z dvodu nesrozumitelnosti a nedostatku dvod. Sprvn orgn rovn neuvedl, jak a na zklad eho dospl k zvru, e zamstnanci plovrny jsou povinni svoje vozidlo oznait parkovac kartou v ppad parkovn v danm mst. Z materil obsaench ve spise nic takovho nevyplv. I toto tvrzen je tedy nepezkoumateln. Dle sprvn orgn neprokzal, e vozidlo na danm mst stlo del dobu ne ti minuty, nebo e idi ohrozil i omezil ostatn astnky provozu na pozemnch komunikacch, poppad e omezil idie vozidel, pro n je parkovit vyhrazeno (to dokonce ani netvrdil). Na str. 4 napadenho rozhodnut pouze uvedl, e strnk podle spisu MP setrval u vozidla na danm mst po dobu nejmn 10 minut a nikdo k vozidlu nepiel. V ednm zznamu MP se takov tvrzen sice skuten nachz, nicmn podle judikatury Nejvyho sprvnho soudu (dle jen NSS) nen edn zznam ve sprvnm zen jako dkaz ppustn (viz ne). Opt tedy jde o nepezkoumateln tvrzen, resp. o procesn nepouiteln dkaz. Sprvn orgn v neposledn ad neprokzal ani to, e vozidlo nebylo oznaeno pslunou parkovac kartou. Tuto skutenost se pokusil doloit jedinm zpsobem: ednm zznamem Mstsk policie ze dne , obsaenm ve spise, kter obsahuje ti fotografie zaparkovanho vozidla a kopii vzvy pro neptomnho idie. Pokud jde o pedmtn fotografie, dv z nich jsou pozeny ze vzdlenosti nkolika destek metr ji z principu tedy nemohou prokazovat, zda ve vozidle byla i nebyla umstna parkovac karta. Ptomnost i neptomnost parkovac karty neprokazuje ani tet fotografie pozen zepedu ble lev sti vozidla ve vzdlenosti cca 3 metry od elnho skla, kdy zejmna tetina palubn desky v prav sti vozidla (prostor za straem) nen dostaten zeteln, a to jak s ohledem na vzdlenost a pozici fotografa, tak na kvalitu samotn fotografie. Fotografie obsaen ve spise tedy neptomnost parkovac karty spolehliv neprokazuj. Naopak se lze domnvat, e fotografie byly pozeny z dan vzdlenosti a hl zmrn tak, aby na nich parkovac karta na palubn desce v prostoru spolujezdce nebyla vidt (pokud nkdo bude chtt prokzat, e v aut nen parkovac karta, logicky nafot interir z bezprostedn blzkosti pes pedn i ob bon oknka, nikoliv samotn vozidlo ze vzdlenosti nkolika destek metr). Pokud jde o edn zznam pozen , ten navc podle ustlen judikatury NSS ani nelze pout jako dkaz, viz nap. nsledujc rozsudky: NSS .j. 7 As 83/2010 63 ze dne 17.6.2011: Z konstantn judikatury Nejvyho sprvnho soudu vyplv, e edn zznam o tom, e byl spchn pestupek a kdo je z jeho spchn podezel, poskytuje sprvnmu orgnu pouze pedbnou informaci o vci a nelze jej povaovat za dkazn prostedek. K dokazovn prbhu udlost popsanch v ednm zznamu slou svdeck vpov osoby, kter edn zznam sepsala, nikoli tento zznam (viz rozsudek Nejvyho sprvnho soudu ze dne 22. 1. 2009, . j. 1 As 96/2008 - 115, publ. pod . 1856/2009 Sb. NSS a na www.nssoud.cz). NSS .j. 1 As 96/2008 115 ze dne 22.1.2009: Pozen ednch zznam ji ze sv povahy neme samo o sob naplnit poadavek na dostaten zjitn skutkovho stavu. -4-

Obsahem ednho zznamu je jen jaksi pedbn informace o vci, kter slou sprvnmu orgnu ke zven dalho postupu. Jak sprvn uvd krajsk soud, dokazovn neme spovat pouze na ednch zznamech, je-li mon vyslechnout ve vci svdka (k tomu srov. nap. i rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu ze dne 21. 6. 2007, . j. 1 As 16/2007 106, publikovan na www.nssoud.cz). Rovn stavn soud (dle jen S) nap. ve svm nlezu II. S 788/02 ze dne 11.3.2004 konstatoval, e: edn zznam je jednostrann kon sprvnho orgnu a nem charakter veejn listiny, kter by potvrzovala pravdivost toho, co je v n osvdeno nebo potvrzeno. Svdeckou vpov pitom sprvn orgn neprovedl, akoliv ji bhem provovn dolho oznmen o pestupku provst mohl a ml. Z ve uvedenho tedy jednoznan vyplv, e sprvn orgn neprokzal naplnn formlnho aspektu pestupku, tzn. neprokzal, e dolo k jednn, kter je za pestupek vslovn oznaeno v ZoSP. III. A. 2. Nenaplnn materilnho aspektu pestupku Podle ust. 2 ZoP je pestupkem pouze takov jednn, kter poruuje nebo ohrouje zjem spolenosti. Sprvn orgn se vak materilnm aspektem dajnho pestupku nijak nezabval, tzn. nekonkretizoval, jak pesn mlo ve popsan jednn poruovat nebo ohroovat zjem spolenosti. Jakmisi vahami, kter by snad vzdlen mohly toto kritrium naplovat, se zabval a v zvru, ovem pouze ve vztahu k vi uloen sankce, nikoliv ve vztahu k samotnmu pestupku: Pi uren vmry pokuty sprvn orgn pihldl [...] nsledek nebyl ve zpsoben majetkov kody ani kody na zdrav, ale jenom morlnho charakteru [...] dval negativn pklad dalm idim a tak kolemjdoucm, kte si jeho ponn vimnuli [...]. Je tedy paradoxn, e kdyby sprvn orgn tuto argumentaci uil ve vztahu k materilnmu aspektu pestupku, nezbylo by mu ne konstatovat, e materiln aspekt naplnn nebyl a dn pestupek se proto nestal, nebo nsledek jenom morlnho charakteru a negativn pklad ostatnm idim a kolemjdoucm (existujcm navc pouze hypoteticky, sprvn orgn nijak neprokzal, e by se na mst vyskytovali dal idii nebo chodci, nebo e by si dokonce ponn idie vimnuli a njak je ovlivnilo) nedosahuj takov intenzity, aby dolo k poruen nebo ohroen zjmu spolenosti. Povinnost zabvat se u pestupku materilnm aspektem pitom vyplv z ustlen judikatury NSS. Namtkou cituji nkolik relevantnch judikt: NSS .j. 7 As 137/2011 52 ze dne 19.4.2012: Zkon o pestupcch v ust. 2 odst. 1 nadle i po innosti trestnho zkonku stanov, e pestupkem je zavinn jednn, kter poruuje nebo ohrouje zjem spolenosti, a prv v poruen i ohroen zjmu spolenosti je teba spatovat materiln strnku pestupku. Sprvn orgny jsou proto povinny vdy zkoumat, -5-

zda urit jednn je pestupkem i nikoliv, a tedy tak, zda dolo k naplnn obou znak pestupku, tj. znaku formlnho i materilnho (srov. nap. rozsudky Nejvyho sprvnho soudu ze dne 17. 2. 2005, . j. 7 As 18/2004 - 48, a ze dne 14. 12. 2009, . j. 5 As 104/2009 - 45, publ. pod . 2011/2010 Sb. NSS). Navc pouit analogie v neprospch obvinnho z pestupku, tj. nezkoumn materilnho znaku za situace, kdy jeho absence by vyluovala pestupkovou odpovdnost [v danm ppad by vyluovala spchn sprvnho deliktu], nen ve veejnoprvnm sanknm prvu vbec ppustn. NSS .j. 5 As 104/2008 45 ze dne 14.12.2009: Sprvn orgny jsou povinny zkoumat vdy, kdy rozhoduj, zda urit jednn je pestupkem i nikoliv, tak otzku, jestli dolo k naplnn obou znak pestupku, tj. znaku formlnho i znaku materilnho (srov. nap. rozsudek Nejvyho sprvnho soudu ze dne 17. 2. 2005, . j. 7 As 18/2004 48, dostupn na www.nssoud.cz). Teprve pot, co je zjitno naplnn materilnho znaku pestupku, me sprvn orgn dojt k zvru, e konkrtnm jednnm obvinnho byl spchn pestupek. Pokud naopak sprvn orgn na zklad zjitnho skutkovho stavu dospje k zvru, e z okolnost ppadu je zejm, e jednnm osoby obvinn z pestupku, je sice nese formln znaky skutkov podstaty pestupku, nedolo k poruen ani k ohroen prvem chrnnho zjmu, m povinnost (nikoliv pouze monost) zen zastavit podle 76 odst. 1 psm. a) zkona o pestupcch. Z ve uvedenho tedy jednoznan vyplv, e se sprvn orgn vbec nezabval naplnnm formlnho aspektu pestupku, a logicky ho tedy nemohl ani prokzat. Souhrnn lze konstatovat, e sprvn orgn neprokzal naplnn formlnho ani materilnho aspektu pestupku, a proto nebyla naplnna podmnka zakotven v ust. 125f odst. 2 psm. b) ZoSP, je stanov, e Prvnick nebo fyzick osoba za sprvn delikt odpovd, pokud poruen povinnost idie nebo pravidel provozu na pozemnch komunikacch vykazuje znaky pestupku podle tohoto zkona. IV. Absence zkonnch podmnek pro projednn sprvnho deliktu podle ust. 125f odst. 4 ZoSP Ust. 125f odst. 4 ZoSP stanov, e Obecn ad obce s rozenou psobnost sprvn delikt podle odstavce 1 projedn, pouze pokud uinil nezbytn kroky ke zjitn pachatele pestupku a a) nezahjil zen o pestupku a vc odloil, protoe nezjistil skutenosti odvodujc zahjen zen proti urit osob, nebo b) zen o pestupku zastavil, protoe obvinnmu z pestupku nebylo spchn skutku prokzno. V danm ppad sprvn orgn z pestupku nikoho neobvinil, tud postup podle ust. 125f odst. 4 psm. b) ZoSP vbec nepipadal v vahu.

-6-

K postupu podle ust. 125f odst. 4 psm. a) ZoSP rovn nemohlo dojt, nebo sprvn orgn skutenosti odvodujc zahjen zen proti urit osob zjistil tm, e mu je provozovatel v souladu s ust. 125h odst. 6 sdlil (podal vysvtlen). Je pravdou, e se vlivem rozruen a nepozornosti po obdren vzvy k uhrazen uren stky zmlil v kestnm jmnu idie a msto uvedl , ostatn daje vak uvedl sprvn a jak vyplv ze spisovho materilu, sprvn orgn neml ani navzdory tomuto pochyben problm idie ztotonit. Sprvn orgn provozovatele vozidla dne pedvolal k podn vysvtlen nyn ex post tvrd, e za elem vysvtlen rozporu v kestnm jmnu, ale z pedmtn vzvy nic takovho nevyplvalo. Pedvoln za danm elem bylo nezkonn, nebo podle ust. 59 Spr Sprvn orgn pedvol osobu, jej osobn ast pi konu v zen je k proveden konu nutn. K pouhmu opraven kestnho jmna idie, pokud ho sprvn orgn povaoval za nezbytn, osobn ast provozovatele vozidla nutn nebyla, stailo si vydat psemn sdlen. Pedvolnm za danch okolnost bylo porueno rovn ust. 6 odst. 2 Spr, kter stanov, e Sprvn orgn postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbyten nklady, a doten osoby co mon nejmn zatuje. Pokud to sprvn orgn povaoval za nezbytn, ml provozovatele vozidla v souladu s ust. 37 odst. 3 Spr vyzvat k odstrann nedostatk (Nemli podn pedepsan nleitosti nebo trp-li jinmi vadami, pome sprvn orgn podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstrann a poskytne mu k tomu pimenou lhtu.) Jestlie to neuinil, nelze ne mt zato, e psemn podn vysvtlen ohledn totonosti idie povaoval za dostaten. Navc, jak ji bylo eeno, se s rozporem v kestnm jmnu svm ednm etenm vypodal i bez pomoci provozovatele vozidla. Dal relevantn skutenost je to, e idi dne zemel, piem sprvn orgn na str. 2 napadenho rozhodnut konstatoval, e vzhledem k tomu, e osoba podezel ze spchn pestupku ji zemela, byla proto vc podezen z pestupku osoby ji zemel v souladu s 66 odst. 1 psm. c) zkona o pestupcch ve znn pozdjch pedpis odloena. Ust. 66 odst. 1 psm. c) ZoP stanov, e Sprvn orgn, ani zen zahj, vc odlo, jestlie osoba podezel z pestupku zemela ped zahjenm zen. Z ve uvedenho tedy jednoznan vyplv, e sprvn orgn sice nezahjil zen o pestupku a vc odloil, nikoliv vak proto, e nezjistil skutenosti odvodujc zahjen zen proti urit osob [ 66 odst. 3 psm. g) ZoP], nbr proto, e dan osoba ped zahjenm zen zemela [ 66 odst. 1 psm. c) ZoP]. Souhrnn lze konstatovat, e nebyla splnna zkonn podmnka zakotven v ust. 125f odst. 4 ZoSP, kter stanov, e Obecn ad obce s rozenou psobnost sprvn delikt podle odstavce 1 projedn, pouze pokud uinil nezbytn kroky ke zjitn pachatele pestupku a a) nezahjil zen o pestupku a vc odloil, protoe nezjistil skutenosti odvodujc zahjen zen proti urit osob, nebo b) zen o pestupku zastavil, protoe obvinnmu z pestupku nebylo spchn skutku prokzno. V. Arbitrrn vmra sankce Sprvn d ani zkon o silninm provozu problematiku ukldn sankc komplexn neupravuj. Proto se uije zkon o pestupcch, kter je ve vztahu k ukldn sankc v dan vci speciln pravou.

-7-

Ust. 12 odst. 1 ZoP stanov, e Pi uren druhu sankce a jej vmry se pihldne k zvanosti pestupku, zejmna ke zpsobu jeho spchn a jeho nsledkm, k okolnostem, za nich byl spchn, k me zavinn, k pohnutkm a k osob pachatele, zda a jakm zpsobem byl pro t skutek postien v disciplinrnm zen. Odvodnn uloen sankce ze strany sprvnho orgnu je kapitola sama pro sebe, kter si zaslou samostatn rozbor. Sprvn orgn na str. 5 uvd, e Pi uren vmru pokuty sprvn orgn pihldl k zvanosti sprvnho deliktu, kdy se jedn o novou skutkovou podstatu sprvnho deliktu, vyplvajc z nov prvn pravy, ke kter dolo prv zneuvnm institutu osoby blzk. Na tuto se vlastnci i provozovatel vozidel, tedy potencionln idii vozidla v dob spchanho pestupku, v minulosti asto vymlouvali a tak se vyhbali sanknmu postihu za pestupek a osoba blzk byla pouze jejich zkonn monost vmluvy ped hrozc sankc, kdy ve vtin ppad byli provozovatel vozidla tak pachatelem pestupk, kte ale nebyli chyceni pi jeho spchn. Uvedu tuto snku blbol na pravou mru. e me dojt k nov prvn prav zneuvnm neho, je pro m novinka. Doposud jsem ml zato, e k nov prvn prav me dojt pouze jejm dnm schvlenm v parlamentu. Potenciln idii se v minulosti asto vymlouvali kdo to je potenciln idi? lovk idi bu objektivn je nebo nen. Pokud nen, tak se samozejm neme vymlouvat. Osoba blzk byla pouze jejich zkonn monost vmluvy ped hrozc sankc rd bych sprvn orgn pouil, e osoba blzk nen zkonn monost vmluvy, ale jeden ze zkladnch pil prvnho sttu, zakotvench v Listin zkladnch prv a svobod. Listina navc nezaruuje zkonnou monost vmluvy, ale v 37 odst. 1 stanov, e kad m prvo odept vpov, jestlie by j zpsobil nebezpe trestnho sthn sob nebo osob blzk. dn vmluva na osobu blzkou tedy neexistuje a nikdy neexistovala, jde primrn o prvo nevypovdat proti sob. Je s podivem, jak me lovk vyjadujc tak elementrn nectu a pohrdn prvnmi nstroji garantujcmi zkladn lidsk prva vbec vykonvat zamstnn ednka. Kdy ve vtin ppad byli provozovatel vozidla tak pachatelem pestupk jak dotyn ednk v, e ve vtin ppad? Pokud je mi znmo, ten, komu nebyla prokzna vina, je ped zkonem nevinen, take nen pachatelem nieho. A dle: Jeho nsledek nebyl ve zpsoben majetkov kody ani kody na zdrav, ale jenom morlnho charakteru, kdy idi vozidla svm nerespektovnm dopravnho znaen dval negativn pklad dalm idim a tak kolemjdoucm, kte si jeho ponn vimnuli. Sprvn orgn tak pi rozhodovn o vi pokuty pihldl k protiprvnmu stavu, kter ji skonil [...] tak spoleensk nebezpenosti, co vyhodnotil z pohledu morlky jako pitujc okolnost, nebo lze dvodn pedpokldat, e takto je jednno idiem i provozovatelem vozidla i v pozdj dob. Takt vzal pi svm rozhodovn v vahu, e povinn ml dostatek asu k napraven protiprvnho stavu, k emu mu sprvn orgn poskytl monosti, a to vzvu k zaplacen stky 600,- K do 15 dn, kterou povinn nerespektoval [...]. Ze strany povinnho se jedn o jeho prvn takovto pochyben ped sprvnm orgnem.

-8-

Rozeberme si i tuto humoristickou pas. To, e idii a kolemjdouc, kterm idi dval negativn pklad, existuj pouze ve fantazii sprvnho orgnu, jsme si ekli ji dve. Pokud ml povinn dostatek asu k napraven protiprvnho stavu tm, e zaplat 600,- K, co (dodnes) neuinil, je zcela nevysvtliteln, jak sprvn orgn me zrove tvrdit, e protiprvn stav ji skonil. Nebo e by ve skutenosti skonil tm, e vozidlo z parkovit odjelo? Pak by ho ale ji nebylo mon napravit dodatenm zaplacenm, kdy by tou dobou u dvno neexistoval a nebylo by tedy co napravovat, e? A vbec, jak lze protiprvn stav ukonit zaplacenm pokuty? Tak spoleensk nebezpenosti. koda, e tato ti slova sprvn orgn vce nerozvinul. Mohli jsme se mon dozvdt, v em ta obrovsk spoleensk nebezpenost spov (krom toho, e idi dajn psob nevchovn na neexistujc spoluobany), nebo se dokonce dobrat materilnho aspektu pestupku. Lze dvodn pedpokldat, e takto je jednno idiem i provozovatelem vozidla i v pozdj dob. Bohuel, sprvn orgn zapomnl tento dvodn pedpoklad odvodnit. Tato nehorzn drzost hrani s trestnm inem pomluvy a kivho obvinn. Navc si sprvn orgn opt sm protie, kdy tvrd, e ze strany povinnho se jedn o jeho prvn takovto pochyben ped sprvnm orgnem. Jak je tedy mon, e lze dvodn pedpokldat, e takto je jednno idiem i provozovatelem vozidla i v pozdj dob, ale ten za to pitom zrove nikdy nebyl a nen sprvnm orgnem trestn? Dodvat, e sprvn orgn naprosto nedostl povinnostem, ktermi je vzn pi uren druhu sankce a jej vmry, je na zklad ve uvedenho ji zcela nadbyten. VI. Dal poruen zkonnch ustanoven a procesn vady Sprvn orgn v prbhu sprvnho zen poruil celou adu zkonnch ustanoven, a to namtkou: 3 Spr: Nevyplv-li ze zkona nco jinho, postupuje sprvn orgn tak, aby byl zjitn stav vci, o nm nejsou dvodn pochybnosti, a to v rozsahu, kter je nezbytn pro soulad jeho konu s poadavky uvedenmi v 2. 17 odst. 1 Spr: Spis mus obsahovat soupis vech svch soust, vetn ploh, s urenm data, kdy byly do spisu vloeny. Kopie spisu, kter byla provozovateli vozidla na jeho dost poskytnuta, pitom soupis soust neobsahuje. Spis navc nem slovan strany, co sprvnmu orgnu umouje do spisu cokoliv svvoln vkldat nebo z nj vyjmat. Takov postup pedstavuje flagrantn a zsadn poruen zkona. 50 odst. 3 Spr: V zen, v nm m bt z moci edn uloena povinnost, je sprvn orgn povinen i bez nvrhu zjistit vechny rozhodn okolnosti svdc ve prospch i v neprospch toho, komu m bt povinnost uloena. 50 odst. 4 Spr: Pokud zkon nestanov, e nkter podklad je pro sprvn orgn zvazn, hodnot sprvn orgn podklady, zejmna dkazy, podle sv vahy; pitom peliv pihl ke vemu, co vylo v zen najevo, vetn toho, co uvedli astnci.

-9-

VII. Shrnut Na zklad ve uvedenho nezbv ne konstatovat, e sprvn orgn neprokzal, e byl spchn pestupek, a tud nemohla nastat odpovdnost fyzick osoby za sprvn delikt, k nmu tak nedolo. Zrove nebyly splnny zkonn podmnky, ktermi je podmnna monost sprvn delikt projednat. Napaden rozhodnut je nicotn, nebo trp vadami, je je in zjevn vnitn rozpornm; nepezkoumateln pro nesrozumitelnost a nedostatek dvod, nebo z nj nevyplv vztah mezi skutkovmi zjitnmi a vahami pi hodnocen dkaz na stran jedn a prvnmi zvry na stran druh; bylo vydno v pkrm rozporu s prvnmi pedpisy i skutkovm stavem; jako takov je vcn nesprvn; a sprvn zen bylo stieno nezhojitelnmi procesnmi vadami takovho charakteru, e zakldaj nezkonnost napadenho rozhodnut. Proto navrhuji, aby odvolac orgn v souladu s ust. 90 odst. 1 psm. a) Spr napaden rozhodnut zruil a zen zastavil.

Jmno, podpis

- 10 -