89/2012 Sb. ZKON ze dne 3.

nora 2012 obansk zkonk Parlament se usnesl na tomto zkon esk republiky: ST PRVN OBECN ST HLAVA I PEDMT PRAVY A JEJ ZKLADN ZSADY Dl 1 Soukrom prvo 1 (1) Ustanoven prvnho du upravujc vzjemn prva a povinnosti osob vytvej ve svm souhrnu soukrom prvo. Uplatovn soukromho prva je nezvisl na uplatovn prva veejnho. (2) Nezakazuje-li to zkon vslovn, mohou si osoby ujednat prva a povinnosti odchyln od zkona; zakzna jsou ujednn poruujc dobr mravy, veejn podek nebo prvo tkajc se postaven osob, vetn prva na ochranu osobnosti. 2 (1) Kad ustanoven soukromho prva lze vykldat jenom ve shod s Listinou zkladnch prv a svobod a stavnm podkem vbec, se zsadami, na nich spov tento zkon, jako i s trvalm zetelem k hodnotm, kter se tm chrn. Rozejde-li se vklad jednotlivho ustanoven pouze podle jeho slov s tmto pkazem, mus mu ustoupit. (2) Zkonnmu ustanoven nelze pikldat jin vznam, ne jak plyne z vlastnho smyslu slov v jejich vzjemn souvislosti a z jasnho myslu zkonodrce; nikdo se vak nesm dovolvat slov prvnho pedpisu proti jeho smyslu. (3) Vklad a pouit prvnho pedpisu nesm bt v rozporu s dobrmi mravy a nesm vst ke krutosti nebo bezohlednosti urejc obyejn lidsk ctn. 3 (1) Soukrom prvo chrn dstojnost a svobodu lovka i jeho pirozen prvo brt se o vlastn tst a tst jeho rodiny nebo lid jemu blzkch takovm zpsobem, jen nepsob bezdvodn jmu druhm. (2) Soukrom prvo spov zejmna na zsadch, e a) kad m prvo na ochranu svho ivota a zdrav, jako i svobody,

cti, dstojnosti a soukrom, b) rodina, rodiovstv a manelstv povaj zvltn zkonn ochrany, c) nikdo nesm pro nedostatek vku, rozumu nebo pro zvislost svho postaven utrpt nedvodnou jmu; nikdo vak tak nesm bezdvodn tit z vlastn neschopnosti k jm druhch, d) dan slib zavazuje a smlouvy maj bt splnny, e) vlastnick prvo je chrnno zkonem a jen zkon me stanovit, jak vlastnick prvo vznik a zanik, a f) nikomu nelze odept, co mu po prvu nle. (3) Soukrom prvo vyvr tak z dalch obecn uznanch zsad spravedlnosti a prva. 4 (1) M se za to, e kad svprvn osoba m rozum prmrnho lovka i schopnost uvat jej s bnou p a opatrnost a e to kad od n me v prvnm styku dvodn oekvat. (2) in-li prvn d urit nsledek zvislm na n vdomosti, m se na mysli vdomost, jakou si dvodn osvoj osoba ppadu znal pi zven okolnost, kter j musely bt v jejm postaven zejm. To plat obdobn, pokud prvn d spojuje urit nsledek s existenc pochybnosti. 5 (1) Kdo se veejn nebo ve styku s jinou osobou pihls k odbornmu vkonu jako pslunk uritho povoln nebo stavu, dv tm najevo, e je schopen jednat se znalost a pelivost, kter je s jeho povolnm nebo stavem spojena. Jedn-li bez tto odborn pe, jde to k jeho ti. (2) Proti vli doten strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost prvnho jednn jen proto, e jednal ten, kdo nem ke sv innosti potebn oprvnn, nebo komu je innost zakzna. 6 (1) Kad m povinnost jednat v prvnm styku poctiv. (2) Nikdo nesm tit ze svho nepoctivho nebo protiprvnho inu. Nikdo nesm tit ani z protiprvnho stavu, kter vyvolal nebo nad kterm m kontrolu. 7 M se za to, e ten, kdo jednal uritm zpsobem, jednal poctiv a v dobr ve. 8 Zjevn zneuit prva nepov prvn ochrany. Dl 2

Uit pedpis obanskho prva 9 (1) Obansk zkonk upravuje osobn stav osob. (2) Soukrom prva a povinnosti osobn a majetkov povahy se d obanskm zkonkem v tom rozsahu, v jakm je neupravuj jin prvn pedpisy. K zvyklostem lze hledt tehdy, dovolv-li se jich zkon. 10 (1) Nelze-li prvn ppad rozhodnout na zklad vslovnho ustanoven, posoud se podle ustanoven, kter se tk prvnho ppadu co do obsahu a elu posuzovanmu prvnmu ppadu nejbliho. (2) Nen-li takov ustanoven, posoud se prvn ppad podle princip spravedlnosti a zsad, na nich spov tento zkon, tak, aby se dosplo se zetelem k zvyklostem soukromho ivota a s pihldnutm k stavu prvn nauky i ustlen rozhodovac praxi k dobrmu uspodn prv a povinnost. 11 Obecn ustanoven o vzniku, zmn a zniku prv a povinnost ze zvazk v sti tvrt tohoto zkona se pouij pimen i na vznik, zmnu a znik jinch soukromch prv a povinnost. Dl 3 Ochrana soukromch prv 12 Kad, kdo se ct ve svm prvu zkrcen, me se domhat ochrany u orgnu vykonvajcho veejnou moc (dle jen orgn veejn moci). Nen-li v zkon stanoveno nco jinho, je tmto orgnem veejn moci soud. 13 Kad, kdo se domh prvn ochrany, me dvodn oekvat, e jeho prvn ppad bude rozhodnut obdobn jako jin prvn ppad, kter ji byl rozhodnut a kter se s jeho prvnm ppadem shoduje v podstatnch znacch; byl-li prvn ppad rozhodnut jinak, m kad, kdo se domh prvn ochrany, prvo na pesvdiv vysvtlen dvodu tto odchylky. 14 Svpomoc (1) Kad si me pimenm zpsobem pomoci k svmu prvu sm, je-li jeho prvo ohroeno a je-li zejm, e by zsah veejn moci piel pozd. (2) Hroz-li neoprvnn zsah do prva bezprostedn, me kdo je takto ohroen, odvrtit silm a prostedky, kter jeho postaven mus jevit vzhledem k okolnostem jako Smuje-li vak svpomoc jen k zajitn prva, kter by jej kad, se osob v pimen. bylo jinak

zmaeno, mus se ten, kdo k n pikroil, obrtit bez zbytenho odkladu na pslun orgn veejn moci. HLAVA II OSOBY Dl 1 Veobecn ustanoven 15 (1) Prvn osobnost je zpsobilost mt v mezch prvnho du prva a povinnosti. (2) Svprvnost je zpsobilost nabvat pro sebe vlastnm prvnm jednnm prva a zavazovat se k povinnostem (prvn jednat). 16 Prvn osobnosti ani svprvnosti se nikdo neme vzdt ani zsti; uin-li tak, nepihl se k tomu. 17 (1) Prva me mt a vykonvat jen osoba. Povinnost lze uloit jen osob a jen vi n lze plnn povinnosti vymhat. (2) Zd-li nkdo prvo nebo ulo-li povinnost tomu, co osobou nen, pite se prvo nebo povinnost osob, kter podle povahy prvnho ppadu nle. 18 Osoba je fyzick, nebo prvnick. 19 (1) Kad lovk m vrozen, ji samotnm rozumem a citem poznateln pirozen prva, a tud se povauje za osobu. Zkon stanov jen meze uplatovn pirozench prv lovka a zpsob jejich ochrany. (2) Pirozen prva spojen s osobnost lovka nelze zcizit a nelze se jich vzdt; stane-li se tak, nepihl se k tomu. Nepihl se ani k omezen tchto prv v me odporujc zkonu, dobrm mravm nebo veejnmu podku. 20 (1) Prvnick osoba je organizovan tvar, o kterm zkon stanov, e m prvn osobnost, nebo jeho prvn osobnost zkon uzn. Prvnick osoba me bez zetele na pedmt sv innosti mt prva a povinnosti, kter se sluuj s jej prvn povahou. (2) Prvnick osoby veejnho prva podlhaj zkonm, podle nich byly zzeny; ustanoven tohoto zkona se pouij jen tehdy, sluuje-li se to s prvn povahou tchto osob. 21

Stt se v oblasti soukromho prva povauje za prvnickou osobu. Jin prvn pedpis stanov, jak stt prvn jedn. 22 (1) Osoba blzk je pbuzn v ad pm, sourozenec a manel nebo partner podle jinho zkona upravujcho registrovan partnerstv (dle jen partner); jin osoby v pomru rodinnm nebo obdobnm se pokldaj za osoby sob navzjem blzk, pokud by jmu, kterou utrpla jedna z nich, druh dvodn pociovala jako jmu vlastn. M se za to, e osobami blzkmi jsou i osoby sevagen nebo osoby, kter spolu trvale ij. (2) Stanov-li zkon k ochran tetch osob zvltn podmnky nebo omezen pro pevody majetku, pro jeho zaten nebo penechn k uit jinmu mezi osobami blzkmi, plat tyto podmnky a omezen i pro obdobn prvn jednn mezi prvnickou osobou a lenem jejho statutrnho orgnu nebo tm, kdo prvnickou osobu podstatn ovlivuje jako jej len nebo na zklad dohody i jin skutenosti. Dl 2 Fyzick osoby Oddl 1 Obecn ustanoven 23 lovk m prvn osobnost od narozen a do smrti. 24 Kad lovk odpovd za sv jednn, je-li s to posoudit je a ovldnout. Kdo se vlastn vinou pivede do stavu, v nm by jinak za sv jednn odpovdn nebyl, odpovd za jednn v tomto stavu uinn. 25 Na poat dt se hled jako na ji narozen, pokud to vyhovuje jeho zjmm. M se za to, e se dt narodilo iv. Nenarod-li se vak iv, hled se na n, jako by nikdy nebylo. 26 Dkaz smrti (1) Smrt lovka se prokazuje veejnou listinou vystavenou po prohldnut tla mrtvho stanovenm zpsobem. (2) Nelze-li tlo mrtvho prohldnout stanovenm zpsobem, prohls lovka za mrtvho i bez nvrhu soud, pokud byl lovk asten takov udlosti, e se jeho smrt vzhledem k okolnostem jev jako jist. V rozhodnut ur soud den, kter plat za den smrti. 27 Zvis-li prvn nsledek na skutenosti, e urit lovk peil

jinho lovka, a nen-li jisto, kter z nich zemel jako prvn, m se za to, e vichni zemeli souasn. 28 (1) Nen-li znmo, kde lovk zemel, m se za to, e se tak stalo tam, kde bylo nalezeno jeho tlo. (2) Za msto, kde zemel lovk prohlen za mrtvho, plat to, kde naposledy pobval iv. 29 Zmna pohlav (1) Zmna pohlav lovka nastv chirurgickm zkrokem pi souasnm znemonn reprodukn funkce a pemn pohlavnch orgn. M se za to, e dnem zmny pohlav je den uveden v potvrzen vydanm poskytovatelem zdravotnch slueb. (2) Zmna pohlav nem vliv na osobn stav lovka, ani na jeho osobn a majetkov pomry; manelstv nebo registrovan partnerstv vak zanik. O povinnostech a prvech mue a eny, jejich manelstv zaniklo, ke spolenmu dtti a o jejich majetkovch povinnostech a prvech v dob po zniku manelstv plat obdobn ustanoven o povinnostech a prvech rozvedench manel ke spolenmu dtti a o jejich majetkovch povinnostech a prvech v dob po rozvodu; soud rozhodne, a to i bez nvrhu, jak bude kad z rodi napt o spolen dt peovat. 30 Zletilost (1) Pln svprvnm se lovk stv zletilost. Zletilosti se nabv dovrenm osmnctho roku vku. (2) Ped nabytm zletilosti se pln svprvnosti nabv piznnm svprvnosti, nebo uzavenm manelstv. Svprvnost nabyt uzavenm manelstv se neztrc ani znikem manelstv, ani prohlenm manelstv za neplatn. Nezletil 31 M se za to, e kad nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, je zpsobil k prvnm jednnm co do povahy pimenm rozumov a voln vysplosti nezletilch jeho vku. 32 (1) Udlil-li zkonn zstupce nezletilmu, kter nenabyl pln svprvnosti, ve shod se zvyklostmi soukromho ivota souhlas k uritmu prvnmu jednn nebo k dosaen uritho elu, je nezletil schopen v mezch souhlasu sm prvn jednat, pokud to nen zkonem zvl zakzno; souhlas me bt nsledn omezen i vzat zpt. (2) Je-li zkonnch zstupc vce, posta, projev-li vi tet osob vli alespo jeden z nich. Jedn-li vak vi dal osob vce zstupc

spolen a odporuj-li si, nepihl se k projevu dnho z nich. 33 (1) Udl-li zkonn zstupce nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti, souhlas k samostatnmu provozovn obchodnho zvodu nebo k jin obdobn vdlen innosti, stv se nezletil zpsobil k jednnm, je jsou s touto innost spojena. K platnosti souhlasu se vyaduje pivolen soudu. (2) Pivolen soudu nahrazuje podmnku uritho vku, je-li stanovena pro vkon urit vdlen innosti jinm prvnm pedpisem. (3) Souhlas me zkonn zstupce odvolat jen s pivolenm soudu. 34 Zvisl prce nezletilch mladch ne patnct let nebo nezletilch, kte neukonili povinnou koln dochzku, je zakzna. Tito nezletil mohou vykonvat jen umleckou, kulturn, reklamn nebo sportovn innost za podmnek stanovench jinm prvnm pedpisem. 35 (1) Nezletil, kter dovril patnct let a ukonil povinnou koln dochzku, se me zavzat k vkonu zvisl prce podle jinho prvnho pedpisu. (2) Zkonn zstupce nezletilho, kter nedoshl vku estnct let, me rozvzat jeho pracovn pomr nebo smlouvu o vkonu prce zakldajc mezi zamstnancem a zamstnavatelem obdobn zvazek, pokud to je nutn v zjmu vzdlvn, vvoje nebo zdrav nezletilho, zpsobem stanovenm jinm prvnm pedpisem. 36 Nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, nen nikdy, bez ohledu na obsah ostatnch ustanoven, zpsobil jednat samostatn v tch zleitostech, k nim by i jeho zkonn zstupce poteboval pivolen soudu. 37 Piznn svprvnosti (1) Navrhne-li nezletil, kter nen pln svprvn, aby mu soud piznal svprvnost, soud nvrhu vyhov, pokud nezletil doshl vku estncti let, pokud je osvdena jeho schopnost sm se ivit a obstarat si sv zleitosti a pokud s nvrhem souhlas zkonn zstupce nezletilho. V ostatnch ppadech soud vyhov nvrhu, je-li to z vnch dvod v zjmu nezletilho. (2) Za podmnek stanovench v odstavci 1 soud pizn nezletilmu svprvnost i na nvrh jeho zkonnho zstupce, pokud nezletil s nvrhem souhlas. Oddl 2 Podprn opaten pi naruen schopnosti zletilho prvn jednat

Pedbn prohlen 38 V oekvn vlastn nezpsobilosti prvn jednat me lovk projevit vli, aby byly jeho zleitosti spravovny uritm zpsobem, nebo aby je spravovala urit osoba, nebo aby se urit osoba stala jeho opatrovnkem. 39 (1) Nem-li prohlen formu veejn listiny, mus bt uinno soukromou listinou opatenou datem a potvrzenou dvma svdky; svdek o sob uvede v potvrzen daje, podle nich ho lze zjistit. (2) Svdky mohou bt jen osoby, kter na prohlen a jeho obsahu nemaj zjem a nejsou nevidom, neslyc, nm nebo neznal jazyka, v nm je prohlen uinno. Svdci mus prohlen podepsat a bt schopni potvrdit schopnost prohlaujcho jednat a obsah jeho prohlen. (3) Je-li obsahem prohlen pozenho veejnou listinou uren, kdo se m stt opatrovnkem, ten, kdo veejnou listinu sepsal, zape daje o tom, kdo prohlen podil, kdo je povoln za opatrovnka a kdo veejnou listinu sepsal, do neveejnho seznamu vedenho podle jinho zkona. 40 (1) in-li prohlen nevidom, nebo osoba, kter neum nebo neme st nebo pst, mus j bt prohlen nahlas peteno svdkem, kter prohlen nepsal. Nevidom, nebo osoba, kter neum nebo neme st nebo pst, ped svdky potvrd, e listina obsahuje jeho pravou vli. (2) in-li prohlen osoba se smyslovm postienm, kter neme st nebo pst, mus j bt obsah listiny tlumoen takovm zpsobem dorozumvn, kter si zvolila, a to svdkem, kter prohlen nepsal; vichni svdci mus ovldat zpsob dorozumvn, kterm je obsah listiny tlumoen. Kdo prohlen in, potvrd ped svdky zvolenm zpsobem dorozumvn, e listina obsahuje jeho pravou vli. 41 (1) K vslovnmu odvoln prohlen se vyaduje projev vle uinn ve form pedepsan v 39 odst. 1. (2) Zni-li listinu obsahujc prohlen ten, kdo je uinil, m to inky odvoln. 42 Tk-li se prohlen jin zleitosti ne povoln opatrovnka a je-li innost prohlen vzna na podmnku, rozhodne o splnn podmnky soud. 43 Zmn-li se okolnosti zjevn tak podstatnm zpsobem, e lovk, kter prohlen uinil, by je za takovch okolnost neuinil nebo by je uinil s jinm obsahem, soud prohlen zmn nebo zru, pokud by

jinak lovku, kter prohlen uinil, hrozila zvan jma. Ped vydnm rozhodnut soud vyvine potebn sil, aby zjistil nzor lovka, o jeho prohlen rozhoduje, a to i za pouit takovho zpsobu dorozumvn, kter si lovk zvol. 44 Je-li prohlen nebo jeho odvoln neplatn, soud k nim pihldne, nen-li piny pochybovat o vli toho, kdo je uinil. Npomoc pi rozhodovn 45 Potebuje-li lovk npomoc pi rozhodovn, protoe mu v tom duevn porucha psob obte, tebae nemus bt omezen ve svprvnosti, me si s podprcem ujednat poskytovn podpory; podprc me bt i vce. 46 (1) Smlouvou o npomoci se podprce zavazuje podporovanmu, e bude s jeho souhlasem ptomen pi jeho prvnch jednnch, e mu zajist potebn daje a sdlen a e mu bude npomocen radami. (2) Smlouva nabv innosti dnem, kdy ji schvl soud. Nen-li smlouva uzavena v psemn form, vyaduje se, aby strany projevily vli uzavt smlouvu ped soudem. Soud smlouvu neschvl, odporuj-li zjmy podprce zjmm podporovanho. 47 (1) Podprce nesm ohrozit zjmy podporovanho nevhodnm ovlivovnm, ani se na kor podporovanho bezdvodn obohatit. (2) Podprce postupuje pi plnn svch povinnost v souladu s rozhodnutmi podporovanho. Pokud podporovan prvn jedn v psemn form, me podprce pipojit svj podpis s uvedenm sv funkce, poppad i s dajem o podpoe, kterou podporovanmu poskytl; podprce m i prvo namtat neplatnost prvnho jednn podporovanho. 48 Na nvrh podporovanho nebo podprce soud podprce odvol; soud ho odvol i v ppad, e podprce zvan poru sv povinnosti, a to i bez nvrhu. Zastoupen lenem domcnosti 49 (1) Brn-li duevn porucha zletilmu, kter nem samostatn prvn jednat, me ho zastupovat jeho sourozenec, manel nebo partner, nebo osoba, kter se ped vznikem zastoupen ve spolen domcnosti alespo jinho zstupce, potomek, pedek, zastoupenm ila ti roky.

(2) Zstupce d zastoupenmu na vdom, e ho bude zastupovat, a srozumiteln mu vysvtl povahu a nsledky zastoupen. Odmtne-li to lovk, kter m bt zastoupen, zastoupen nevznikne; k odmtnut posta schopnost projevit pn.

 50 Ke vzniku zastoupen se vyaduje schvlen soudu. Ped vydnm rozhodnut soud vyvine potebn sil, aby zjistil nzor zastoupenho, a to i za pouit takovho zpsobu dorozumvn, kter si zastoupen zvol. 51 Zstupce db o ochranu zjm zastoupenho a naplovn jeho prv i o to, aby zpsob jeho ivota nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumn odporovat, odpovdal i zvltnm pedstavm a pnm zastoupenho. 52 (1) Zastoupen se vztahuje na obvykl zleitosti, jak to odpovd ivotnm pomrm zastoupenho. Zstupce vak nen oprvnn udlit souhlas k zsahu do duevn nebo tlesn integrity lovka s trvalmi nsledky. (2) Zstupce me nakldat s pjmy zastoupenho v rozsahu potebnm pro obstarn obvyklch zleitost, jak to odpovd ivotnm pomrm zastoupenho; s pennmi prostedky na tu zastoupenho vak me nakldat jen v rozsahu nepesahujcm msn vi ivotnho minima jednotlivce podle jinho prvnho pedpisu. 53 M-li zastoupen vce zstupc, posta, pokud jedn jeden z nich. Jedn-li vak vi dal osob vce zstupc spolen a odporuj-li si, nepihl se k projevu dnho z nich. 54 (1) Zastoupen zanik, pokud se jej zstupce vzd nebo pokud zastoupen odmtne, aby ho zstupce dle zastupoval; k odmtnut posta schopnost projevit pn. Zastoupen rovn zanik, pokud soud jmenuje zastoupenmu opatrovnka. (2) Je-li uzavena smlouva o npomoci pi rozhodovn, zanikne zastoupen innost smlouvy v rozsahu, v jakm je zastoupen zpsobil prvn jednat. Omezen svprvnosti 55 (1) K omezen svprvnosti lze pistoupit jen v zjmu lovka, jeho se to tk, po jeho zhldnut a s plnm uznvnm jeho prv a jeho osobn jedinenosti. Pitom mus bt dkladn vzaty v vahu rozsah i stupe neschopnosti lovka postarat se o vlastn zleitosti. (2) Omezit svprvnost lovka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak zvan jma a neposta-li vzhledem k jeho zjmm mrnj a mn omezujc opaten. 56 (1) Omezit svprvnost lovka me jen soud.

(2) Soud vyvine potebn sil, aby zjistil nzor lovka, o jeho svprvnosti rozhoduje, a to i za pouit takovho zpsobu dorozumvn, kter si lovk zvol. 57 (1) Soud me omezit svprvnost lovka v rozsahu, v jakm lovk nen pro duevn poruchu, kter nen jen pechodn, schopen prvn jednat, a vymez rozsah, v jakm zpsobilost lovka samostatn prvn jednat omezil. (2) M-li lovk obte dorozumvat se, nen to samo o sob dvodem k omezen svprvnosti. 58 Soud me v prbhu zen o omezen svprvnosti svit tet osob proveden uritch jednotlivch prvnch jednn nebo sprvu majetku, je-li to nutn, aby se zabrnilo zvan jm. 59 Soud me svprvnost omezit v souvislosti s uritou zleitost na dobu nutnou pro jej vyzen, nebo na jinak urenou uritou dobu, nejdle vak na ti roky; uplynutm doby prvn inky omezen zanikaj. Zahj-li se vak v tto dob zen o prodlouen doby omezen, trvaj prvn inky pvodnho rozhodnut a do vydn novho rozhodnut, nejdle vak jeden rok. 60 Zmn-li se okolnosti, soud sv rozhodnut bezodkladn zmn nebo zru, a to i bez nvrhu. 61 Rozhoduje-li povolan za pokud nvrh zpsobil k jmenuje. 62 V rozhodnut o omezen svprvnosti jmenuje soud lovku opatrovnka. Pi vbru opatrovnka pihldne soud k pnm opatrovance, k jeho poteb i k podntm osob opatrovanci blzkch, sleduj-li jeho prospch, a db, aby vbrem opatrovnka nezaloil nedvru opatrovance k opatrovnkovi. 63 Opatrovnkem nelze jmenovat osobu nezpsobilou prvn jednat nebo osobu, jej zjmy jsou v rozporu se zjmy opatrovance, ani provozovatele zazen, kde opatrovanec pobv nebo kter mu poskytuje sluby, nebo osobu zvislou na takovm zazen. 64 soud o omezen svprvnosti lovka, me osoba jm opatrovnka navrhnout, aby byla opatrovnkem jmenovna; nepod, zjist soud jej stanovisko. Je-li tato osoba opatrovnictv, soud ji s jejm souhlasem opatrovnkem

Rozhodnut o omezen svprvnosti nezbavuje lovka prva samostatn prvn jednat v bnch zleitostech kadodennho ivota. 65 (1) Jednal-li opatrovanec samostatn, a nemohl jednat bez opatrovnka, lze jeho prvn jednn prohlsit za neplatn, jen psob-li mu jmu. Posta-li vak k nprav jen zmna rozsahu opatrovancovch povinnost, soud tak uin, ani je vzn nvrhy stran. (2) Jednal-li povauje se schvlil. To jednajc sm Oddl 3 Nezvstnost 66 (1) Za nezvstnho me soud prohlsit svprvnho lovka, kter opustil sv bydlit, nepodal o sob zprvu a nen o nm znmo, kde se zdruje. Soud uvede v rozhodnut den, kdy nastaly inky prohlen nezvstnosti. (2) Prohlen za nezvstnho se me stt na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, zejmna manela nebo jin blzk osoby, spoluvlastnka, zamstnavatele nebo korporace, na n m tento lovk ast. 67 (1) Pi posuzovn jednn, k nim je jinak potebn udlen souhlasu, pivolen, odevzdn hlasu nebo jinho konn osoby prohlen za nezvstnou, se k tto potebnosti nepihl; to vak neplat, jedn-li se o zleitost jeho osobnho stavu. Kdo jedn, dotkaje se zleitosti nezvstnho, mus tak init i s pihldnutm k jeho zjmm. (2) Na prvn jednn, k nmu dolo bez souhlasu nebo jinho nezbytnho projevu vle nezvstnho pot, co opustil sv bydlit, avak dve, ne byl za nezvstnho prohlen, pestoe toto prohlen bylo bez zbytenho odkladu navreno, se hled jako na jednn uinn s odkldac podmnkou vydn rozhodnut, jm byl prohlen za nezvstnho. 68 Navrt-li se lovk prohlen za nezvstnho nebo jmenuje-li sprvce svho jmn, pozbv prohlen za nezvstnho ink. Prohlen pozbv ink i dnem, kter plat za den smrti nezvstnho. 69 Kdo byl prohlen za nezvstnho, neme namtat neplatnost nebo neinnost prvnho jednn uinnho za jeho neptomnosti, k nmu dolo za ink takovho prohlen, pro to, e se pi nich projev jeho vle nevyadoval. 70 opatrovanec samostatn, a nemohl jednat bez opatrovnka, opatrovancovo jednn za platn, pokud je opatrovnk plat i v ppad, e takov prvn jednn schvlil pot, co nabyl svprvnosti.

Bude-li za nezvstnho prohlen ten, kdo ustavil sprvce svho majetku, nejsou tm dotena prva a povinnosti ustavenho sprvce. To neplat, jestlie sprvce nen znm, odmtne jednat v zjmu nezvstnho, sv jednn v zjmu nezvstnho zanedbv, nebo jednat vbec neme. Oddl 4 Domnnka smrti 71 (1) Na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, prohls soud za mrtvho lovka, o nm lze mt dvodn za to, e zemel, a ur den, kter se pokld za den jeho smrti. (2) Na lovka, kter byl prohlen za mrtvho, se hled, jako by zemel. Prohlenm manela za mrtvho zanik manelstv dnem, kter se pokld za den jeho smrti; tot plat o registrovanm partnerstv. 72 Byl-li lovk prohlen za nezvstnho a vyplvaj-li z okolnost vn pochybnosti, zda je jet iv, akoli jeho smrt nen nepochybn, me ho soud prohlsit za mrtvho na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, a ur den, kter nezvstn zejm nepeil. M se za to, e tento den je dnem smrti nezvstnho. 73 lovka, kter byl prohlen za nezvstnho, lze prohlsit za mrtvho nejdve po uplynut pti let potanch od konce roku, v nm dolo k prohlen za nezvstnho. Nelze to vak uinit, objev-li se v prbhu tto doby zprva, z n lze soudit, e nezvstn je dosud naivu. V takovm ppad se postupuje podle 74 nebo 75. 74 (1) lovka, kter se stal nezvstn tm, e opustil sv bydlit, nepodal o sob zprvu a nen o nm znmo, kde se zdruje, avak nebyl za nezvstnho prohlen, lze prohlsit za mrtvho nejdve po uplynut sedmi let od konce roku, v nm se objevila posledn zprva, z n lze usuzovat, e byl jet naivu. (2) lovka, kter se stal nezvstnm ped dovrenm osmnctho roku vku, nelze prohlsit za mrtvho ped uplynutm roku, v nm uplyne dvacet pt let od jeho narozen. 75 lovka, kter se stal nezvstnm jako astnk udlosti, pi n byl v ohroen ivota vt poet osob, lze prohlsit za mrtvho nejdve po uplynut t let od konce roku, v nm se objevila posledn zprva, z n lze usuzovat, e byl v prbhu tchto udlost jet naivu. 76 (1) Byl-li lovk prohlen za mrtvho, nevyluuje to dkaz, e zemel dve nebo pozdji, anebo e je jet naivu. Zjist-li se, e je

naivu, k prohlen za mrtvho se nepihl; manelstv nebo registrovan partnerstv se vak neobnovuje. (2) Byl-li proveden myln dkaz smrti, pouije se odstavec 1 obdobn. Oddl 5 Jmno a bydlit lovka Jmno lovka a jeho ochrana 77 (1) Jmno lovka je jeho osobn jmno a pjmen, poppad jeho dal jmna a rodn pjmen, kter mu podle zkona nleej. Kad lovk m prvo uvat sv jmno v prvnm styku, stejn jako prvo na ochranu svho jmna a na ctu k nmu. (2) lovk, kter v prvnm styku uv jin jmno ne sv vlastn, nese nsledky omyl a jem z toho vzniklch. 78 (1) lovk, kter kter utrpl jmu neoprvnnm uitm zsahu uputno nebo byl doten zpochybnnm svho prva ke jmnu nebo pro neoprvnn zsah do tohoto prva, zejmna jmna, se me domhat, aby bylo od neoprvnnho aby byl odstrann jeho nsledek.

(2) Je-li doten neptomen, nebo je-li nezvstn, nesvprvn i neme-li z jin piny uplatnit prvo na ochranu svho jmna sm, me je uplatnit jeho manel, potomek, pedek nebo partner, ledae doten, a svprvn, dal vslovn najevo, e si to nepeje. (3) Tk-li se neoprvnn zsah pjmen a je-li pro to dvod spovajc v dleitm zjmu na ochran rodiny, me se ochrany domhat samostatn manel nebo jin osoba dotenmu blzk, by do jejich prva ke jmnu pmo zasaeno nebylo. 79 Pseudonym (1) lovk me pro urit obor sv innosti nebo i pro soukrom styk vbec pijmout pseudonym. Prvn jednn pod pseudonymem nen na jmu platnosti, je-li zejm, kdo jednal, a neme-li druh strana mt pochybnost o osob jednajcho. (2) Vejde-li pseudonym ve znmost, pov stejn ochrany jako jmno. 80 Bydlit (1) lovk m bydlit v mst, kde se zdruje s myslem t tam s vhradou zmny okolnost trvale; takov mysl me vyplvat z jeho prohlen nebo z okolnost ppadu. Uvd-li lovk jako sv bydlit jin msto ne sv skuten bydlit, me se kad dovolat i jeho skutenho bydlit. Proti tomu, kdo se v dobr ve dovol uvedenho msta, neme lovk namtat, e m sv skuten bydlit v jinm mst.

(2) Nem-li lovk bydlit, povauje se za n msto, kde ije. Nelze-li takov msto zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s nemrnmi obtemi, povauje se za bydlit lovka msto, kde m majetek, poppad msto, kde ml bydlit naposledy. Oddl 6 Osobnost lovka Pododdl 1 Obecn ustanoven 81 (1) Chrnna je osobnost lovka vetn vech jeho pirozench prv. Kad je povinen ctt svobodn rozhodnut lovka t podle svho. (2) Ochrany povaj zejmna ivot a dstojnost lovka, jeho zdrav a prvo t v pznivm ivotnm prosted, jeho vnost, est, soukrom a jeho projevy osobn povahy. 82 (1) lovk, jeho osobnost byla dotena, m prvo domhat se toho, aby bylo od neoprvnnho zsahu uputno nebo aby byl odstrann jeho nsledek. (2) Po smrti lovka se me ochrany jeho osobnosti domhat kterkoli z osob jemu blzkch. 83 (1) Souvis-li neoprvnn zsah do osobnosti lovka s jeho innost v prvnick osob, me prvo na ochranu jeho osobnosti uplatnit i tato prvnick osoba; za jeho ivota vak jen jeho jmnem a s jeho souhlasem. Nen-li lovk schopen projevit vli pro neptomnost nebo pro neschopnost sudku, nen souhlasu teba. (2) Po smrti lovka se prvnick osoba me domhat, aby od neoprvnnho zsahu bylo uputno a aby byly odstranny jeho nsledky. Pododdl 2 Podoba a soukrom 84 Zachytit jakmkoli zpsobem podobu lovka tak, aby podle zobrazen bylo mon urit jeho totonost, je mon jen s jeho svolenm. 85 (1) Roziovat podobu lovka je mon jen s jeho svolenm. (2) Svol-li nkdo k zobrazen sv podoby za okolnost, z nich je zejm, e bude eno, plat, e svoluje i k jeho rozmnoovn a roziovn obvyklm zpsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumn pedpokldat.

 86 Nikdo nesm zashnout do soukrom jinho, nem-li k tomu zkonn dvod. Zejmna nelze bez svolen lovka naruit jeho soukrom prostory, sledovat jeho soukrom ivot nebo poizovat o tom zvukov nebo obrazov zznam, vyuvat takov i jin zznamy pozen o soukromm ivot lovka tet osobou, nebo takov zznamy o jeho soukromm ivot it. Ve stejnm rozsahu jsou chrnny i soukrom psemnosti osobn povahy. 87 (1) Kdo svolil k pouit psemnosti osobn povahy, podobizny nebo zvukovho i obrazovho zznamu tkajcho se lovka nebo jeho projev osobn povahy, me svolen odvolat, tebae je udlil na uritou dobu. (2) Bylo-li svolen udlen na uritou dobu odvolno, ani to odvoduje podstatn zmna okolnost nebo jin rozumn dvod, nahrad odvolvajc kodu z toho vzniklou osob, kter svolen udlil. 88 (1) Svolen nen teba, pokud se podobizna nebo zvukov i obrazov zznam pod nebo pouij k vkonu nebo ochran jinch prv nebo prvem chrnnch zjm jinch osob. (2) Svolen nen teba ani v ppad, kdy se podobizna, psemnost osobn povahy nebo zvukov i obrazov zznam pod nebo pouij na zklad zkona k ednmu elu nebo v ppad, e nkdo veejn vystoup v zleitosti veejnho zjmu. 89 Podobizna nebo zvukov i obrazov zznam se mohou bez svolen lovka tak podit nebo pout pimenm zpsobem t k vdeckmu nebo umleckmu elu a pro tiskov, rozhlasov, televizn nebo obdobn zpravodajstv. 90 Zkonn dvod k zsahu do soukrom jinho nebo k pouit jeho podobizny, psemnosti osobn povahy nebo zvukovho i obrazovho zznamu nesm bt vyuit nepimenm zpsobem v rozporu s oprvnnmi zjmy lovka. Pododdl 3 Prvo na duevn a tlesnou integritu 91 lovk je nedotknuteln. 92 (1) Lidsk tlo je pod prvn ochranou i po smrti lovka. Naloit s lidskmi pozstatky a s lidskmi ostatky zpsobem pro zemelho nedstojnm se zakazuje.

(2) Nejsou-li lidsk ostatky uloeny na veejnm pohebiti, m na jejich vydn prvo osoba, kterou lovk ped svou smrt vslovn uril; jinak postupn jeho manel, dt nebo rodi, a nen-li dn z nich nebo odmtnou-li ostatky pevzt, pevezme je jeho ddic. Zsah do integrity 93 (1) Mimo ppad stanoven zkonem nesm nikdo zashnout do integrity jinho lovka bez jeho souhlasu udlenho s vdomm o povaze zsahu a o jeho monch nsledcch. Souhlas-li nkdo, aby mu byla zpsobena zvan jma, nepihl se k tomu; to neplat, je-li zsah podle vech okolnost nutn v zjmu ivota nebo zdrav dotenho. (2) Zkonn zstupce me udlit souhlas k zsahu do integrity zastoupenho, je-li to k pmmu prospchu osoby, kter nen schopna dt souhlas sama. 94 (1) Kdo chce provst na jinm lovku zkrok, vysvtl mu srozumiteln povahu tohoto zkroku. Vysvtlen je dn podno, lze-li rozumn pedpokldat, e druh strana pochopila zpsob a el zkroku vetn oekvanch nsledk i monch nebezpe pro sv zdrav, jako i to, zda pichz v vahu ppadn i jin postup. (2) Udluje-li souhlas za jinho jeho zkonn zstupce, pod se vysvtlen i tomu, kdo m bt zkroku podroben, je-li schopen sudku, zpsobem pimenm schopnosti dotenho vysvtlen pochopit. 95 Nezletil, kter nen pln svprvn, me v obvyklch zleitostech udlit souhlas k zkroku na svm tle tak sm, je-li to pimen rozumov a voln vysplosti nezletilch jeho vku a jedn-li se o zkrok nezanechvajc trval nebo zvan nsledky. 96 (1) Souhlas k zsahu do integrity lovka vyaduje psemnou formu, m-li bt oddlena st tla, kter se ji neobnov. (2) Psemnou formu vyaduje i souhlas k a) lkaskmu pokusu na lovku, nebo b) zkroku, kter zdravotn stav lovka nevyaduje; to neplat, jedn-li se o kosmetick zkroky nezanechvajc trval nebo zvan nsledky. 97 (1) Udlen souhlas me bt odvoln v jakkoli form, i kdy se pro udlen souhlasu vyaduje psemn forma. (2) Nevyaduje-li se pro souhlas psemn forma, m se za to, e byl udlen. Pi nejistot, zda byl souhlas odvoln v jin ne psemn form, se m za to, e k odvoln nedolo.

 98 (1) Neme-li lovk udlit souhlas pro neschopnost projevit vli, by jen pechodnou, a nem-li zkonnho zstupce, vyaduje se souhlas ptomnho manela, rodie, nebo jin osoby blzk. Nen-li ptomna dn z tchto osob, vyaduje se souhlas manela, a nen-li, souhlas rodie, poppad jin osoby blzk, pokud je lze bez obt zjistit a zastihnout a pokud je zejm, e nehroz nebezpe z prodlen. Nen-li mon zskat souhlas dnm z ve uvedench zpsob, me souhlas udlit jin ptomn osoba, kter o dotenou osobu osvd mimodn zjem. (2) Pi zkroku i pi udlen souhlasu se vezme zetel na dve vysloven znm pn lovka, do jeho integrity m bt zasaeno. 99 Je-li ivot lovka v nhlm a patrnm nebezpe a nelze-li souhlas ve stavu nouze zskat ani v jin ne stanoven form, lze okamit zakroit, pokud to je ve prospch zdrav doten osoby nezbytn. 100 (1) M-li bt zasaeno do integrity nezletilho, kter dovril trnct let, nenabyl pln svprvnosti a kter zkroku vn odporuje, tebae zkonn zstupce se zkrokem souhlas, nelze zkrok provst bez souhlasu soudu. To plat i v ppad proveden zkroku na zletil osob, kter nen pln svprvn. (2) Nesouhlas-li zkonn zstupce se zsahem do integrity osoby uveden v odstavci 1, a si jej tato osoba peje, lze zkrok provst na jej nvrh nebo na nvrh osoby j blzk jen se souhlasem soudu. 101 M-li bt zasaeno do integrity lovka neschopnho sudku zpsobem zanechvajcm trval, neodvratiteln a vn nsledky nebo zpsobem spojenm s vnm nebezpem pro jeho ivot nebo zdrav, lze zkrok provst jen s pivolenm soudu. Tm nen doteno ustanoven 99. 102 Soud pivol k zkroku podle 100 nebo 101, je-li doten osob podle rozumnho uven k prospchu, po jejm zhldnut a s plnm uznvnm jej osobnosti. 103 Bylo-li zasaeno do integrity lovka, kter byl ve stavu, kdy nemohl posoudit, co se s nm dje, a nedal-li sm k zkroku souhlas, mus mu bt, jakmile to jeho stav dovol, vysvtleno zpsobem, ktermu bude schopen porozumt, jak zkrok byl na nm proveden, a mus bt pouen o jeho monch nsledcch i o riziku neproveden zkroku. Pododdl 4 Prva lovka pevzatho do zdravotnickho zazen bez jeho souhlasu 104

Pevzt lovka bez jeho souhlasu do zazen poskytujcho zdravotn pi nebo ho v nm bez jeho souhlasu dret lze jen z dvodu stanovenho zkonem a za podmnky, e nezbytnou pi o jeho osobu nelze zajistit mrnjm a mn omezujcm opatenm. Podn nvrhu na omezen svprvnosti nezakld samo o sob dvod, aby byl lovk bez svho souhlasu do takovho zazen pevzat nebo v nm dren. 105 (1) Je-li lovk pevzat do zazen poskytujcho zdravotn pi nebo je-li v nm dren, oznm to jeho zkonnmu zstupci, opatrovnku nebo podprci a jeho manelu nebo jin znm osob blzk neprodlen poskytovatel zdravotnch slueb; oznmen manelu nebo jin osob blzk vak uinit nesm, pokud mu to bylo zakzno. (2) Pevzet lovka do poskytovatel zdravotnch ppad, je-li lovk v opaten rozhodne do sedmi 106 (1) Poskytovatel zdravotnch slueb zajist, aby se lovku pevzatmu do zazen poskytujcho zdravotn pi nebo zadrenmu v takovm zazen dostalo bez zbytenho odkladu nleitho vysvtlen jeho prvnho postaven, zkonnho dvodu uinnho opaten a monost prvn ochrany vetn prva zvolit si zmocnnce nebo dvrnka. (2) Vysvtlen se pod tak, aby mu lovk mohl dostaten porozumt a uvdomit si povahu uinnho opaten a jeho nsledky; m-li takov lovk zkonnho zstupce, opatrovnka nebo podprce, pod se vysvtlen bez zbytenho odkladu tak jemu. 107 (1) M-li lovk zmocnnce nebo dvrnka, oznm poskytovatel zdravotnch slueb uinn opaten zmocnnci nebo dvrnkovi bez zbytenho odkladu pot, co se o nich dozv. (2) Dvrnk me uplatnit ve prospch lovka svm jmnem vechna jeho prva vznikl v souvislosti s jeho pevzetm do pslunho zazen nebo s jeho drenm v takovm zazen. Stejn prva jako dvrnk m i podprce. 108 Kdo byl do zazen poskytujcho zdravotn pi pevzat nebo kdo je v nm dren, m prvo projednvat se svm zstupcem, dvrnkem nebo podprcem vlastn zleitosti pi osobnm rozhovoru a bez ptomnosti tetch osob. 109 (1) lovk pevzat do zazen poskytujcho zdravotn pi nebo dren v takovm zazen m prvo, aby jeho zdravotn stav, zdravotn dokumentaci nebo vyjden oetujcho lkae o neschopnosti sudku a projevit pn samostatn pezkoumal lka nezvisl na poskytovateli zdravotnch slueb v tomto zazen i na jeho provozovateli. Stejn prvo m i dvrnk nebo podprce. zazen poskytujcho zdravotn pi oznm slueb do 24 hodin soudu; to plat i v takovm zazen zadren. Soud o uinnm dn.

(2) Je-li prvo na pezkoumn uplatnno jet pedtm, ne soud rozhodne podle 105 odst. 2, mus bt umonn jeho vkon tak, aby soud mohl zhodnotit vsledky pezkoumn v zen o ppustnosti uinnho opaten. 110 Rozhodl-li soud o ppustnosti uinnho opaten, schvaluje se tm nucen pobyt v zazen poskytujcm zdravotn pi, tm vak neodnm prvo odmtnout urit zkrok nebo lebn vkon. Pododdl 5 Nakldn s stmi lidskho tla 111 (1) lovk, jemu byla odata st tla, m prvo dozvdt se, jak s n bylo naloeno. Naloit s odatou st lidskho tla zpsobem pro lovka nedstojnm nebo zpsobem ohroujcm veejn zdrav se zakazuje. (2) Odatou st tla lovka lze za jeho ivota pout k elm zdravotnickm, vzkumnm nebo vdeckm, pokud k tomu dal souhlas. K pouit odat sti tla lovka k elu svou povahou neobvyklmu se vyaduje jeho vslovn souhlas vdy. (3) O tom, co m pvod v lidskm tle, plat obdobn to, co o stech lidskho tla. 112 lovk me penechat st svho tla jinmu jen za podmnek stanovench jinm prvnm pedpisem. To neplat, jedn-li se o vlasy nebo podobn sti lidskho tla, kter lze bezbolestn odejmout bez znecitlivn a kter se pirozenou cestou obnovuj; ty lze penechat jinmu i za odmnu a hled se na n jako na vc movitou. Pododdl 6 Ochrana lidskho tla po smrti lovka 113 (1) lovk m prvo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloeno s jeho tlem. (2) Provst pitvu nebo pout lidsk tlo po smrti lovka pro poteby lkask vdy, vzkumu nebo k vukovm elm bez souhlasu zemelho lze jen, pokud tak stanov jin zkon. 114 (1) lovk je oprvnn rozhodnout, jak m mt poheb. Nezanech-li o tom vslovn rozhodnut, rozhodne o jeho pohbu manel zemelho, a nen-li ho, dti zemelho; nen-li jich, pak rozhodnou rodie a nen-li jich, sourozenci zemelho; neij-li, pak rozhodnou jejich dti a nen-li ani jich, pak kterkoli z osob blzkch; nen-li dn z tchto osob, pak rozhodne obec, na jejm zem lovk zemel.

(2) Nklady pohbu a opaten pohebit se hrad z pozstalosti. Pokud pozstalost nesta ke kryt nklad toho zpsobu pohbu, jak si zesnul pl, mus bt pohben alespo slunm zpsobem podle mstnch zvyklost. (3) Jin prvn pedpis stanov, jakm zpsobem a na nklady bude pohben lovk, jeho pozstalost ke kryt nklad pohbu nesta a nen-li nikdo ochoten uhradit nklady pohbu dobrovoln. 115 Zeme-li lovk, ani projev souhlas s pitvou nebo s pouitm svho tla po smrti zpsobem podle 113, plat, e s provedenm pitvy nebo s takovm pouitm svho tla nesouhlas. 116 Kdo souhlas, aby po jeho smrti bylo jeho tlo pitvno nebo pouito zpsobem podle 113, zape sv stanovisko do rejstku vedenho podle jinho prvnho pedpisu; tento souhlas lze projevit i ve veejn listin, nebo vi poskytovateli zdravotnch slueb s inky vi tomuto poskytovateli. 117 Souhlas s pitvou nebo s pouitm svho tla po smrti pro poteby lkask vdy, vzkumu nebo k vukovm elm lze odvolat. Odvol-li souhlas lovk ve zdravotnickm zazen, me tak uinit prohlenm v psemn form. Dl 3 Prvnick osoby Oddl 1 Obecn ustanoven 118 Prvnick osoba m prvn osobnost od svho vzniku do svho zniku. 119 Prvnick osoby vedou spolehliv zznamy o svch majetkovch pomrech, i kdy nejsou povinny vst etnictv podle jinho prvnho pedpisu. Veejn rejstky prvnickch osob 120 (1) Do veejnho rejstku se o prvnick osob zape alespo den jejho vzniku, den jejho zruen s uvedenm prvnho dvodu a den jejho zniku, jako i jej nzev, adresa sdla a pedmt innosti, jmno a adresa bydlit nebo sdla kadho lena statutrnho orgnu spolu s uvedenm zpsobu, jakm tento orgn prvnickou osobu zastupuje, a daj o dni vzniku nebo zniku jejich funkce. (2) Jin prvn pedpis stanov, jak jsou veejn rejstky prvnickch osob, kter prvnick osoby se do nich zapisuj a jak, nebo

kter dal daje se do nich o prvnickch osobch zapisuj, a jak se z nich vymazvaj, poppad zda je soust veejnho rejstku sbrka listin. Veejn rejstky prvnickch osob jsou pstupn kadmu; kad do nich me nahlet a poizovat si z nich vpisy, opisy nebo kopie. (3) Zmn-li se zapsan skutenost, oznm zapsan osoba nebo ten, komu to ukld zkon, zmnu bez zbytenho odkladu tomu, kdo veejn rejstk vede, a ten tuto zmnu do veejnho rejstku bez zbytenho odkladu zape. 121 (1) Proti osob, kter prvn jedn dvujc daji zapsanmu do veejnho rejstku, nem ten, jeho se zpis tk, prvo namtnout, e zpis neodpovd skutenosti. (2) Byl-li daj zapsan ve veejnm rejstku zveejnn, neme se nikdo po uplynut patncti dn od zveejnn dovolat, e o zveejnnm daji nemohl vdt. Neodpovd-li zveejnn daj zapsanmu daji, neme se ten, jeho se daj tk, vi jin osob dovolat zveejnnho daje; proke-li vak, e j byl zapsan daj znm, me proti n namtnout, e zveejnn daj zapsanmu neodpovd. Ustaven a vznik prvnick osoby 122 Prvnickou osobu lze ustavit zakladatelskm prvnm jednnm, zkonem, rozhodnutm orgnu veejn moci, poppad jinm zpsobem, kter stanov jin prvn pedpis. 123 (1) Zakladatelsk prvn jednn ur alespo nzev, sdlo prvnick osoby, pedmt innosti, jak m prvnick osoba statutrn orgn a jak se vytv, nestanov-li to zkon pmo. Ur t, kdo jsou prvn lenov statutrnho orgnu. (2) Pro zakladatelsk prvn jednn se vyaduje psemn forma. 124 Neuvede-li se, na jak as se prvnick osoba ustavuje, plat, e je ustavena na dobu neuritou. 125 (1) Vce zakladatel zakld prvnickou osobu pijetm stanov nebo uzavenm jin smlouvy. (2) Zkon stanov, ve kterch ppadech lze prvnickou osobu zaloit i prvnm jednnm jedn osoby obsaenm v zakladatelsk listin. 126 (1) Prvnick osoba vznik dnem zpisu do veejnho rejstku. (2) Je-li prvnick osoba zzena zkonem, vznik dnem nabyt jeho innosti, nestanov-li zkon den pozdj.

(3) Zkon stanov, ve kterch dalch ppadech nen zpis do veejnho rejstku potebn ke vzniku prvnick osoby. Zkon stanov, ve kterch ppadech je k zaloen nebo ke vzniku prvnick osoby potebn rozhodnut orgnu veejn moci. 127 Za prvnickou osobu lze jednat jejm jmnem ji ped jejm vznikem. Kdo takto jedn, je z tohoto jednn oprvnn a zavzn sm; jedn-li vce osob, jsou oprvnny a zavzny spolen a nerozdln. Prvnick osoba me inky tchto jednn pro sebe do t msc od svho vzniku pevzt. V takovm ppad plat, e je z tchto jednn oprvnna a zavzna od potku. Pevezme-li je, d dalm zastnnm najevo, e tak uinila. 128 Po vzniku prvnick osoby se nelze domhat uren, e nevznikla, a nelze z toho dvodu zruit jej zpis do veejnho rejstku. 129 (1) Soud prohls prvnickou osobu po jejm vzniku za neplatnou i bez nvrhu, pokud a) zakladatelsk prvn jednn chyb, b) zakladatelsk prvn jednn nem nleitost nezbytnou pro prvn existenci prvnick osoby, c) prvn jednn zakladatel odporuje 145 nebo d) prvnickou osobu zaloilo mn osob, ne je k tomu podle zkona teba. (2) Dnem, kdy je prvnick osoba prohlena za neplatnou, vstupuje do likvidace. 130 Ped rozhodnutm podle 129 poskytne soud prvnick osob pimenou lhtu k zjednn npravy, jedn-li se o zvadu, kterou lze odstranit. 131 Prohlen prvnick osoby za neplatnou nem vliv na prva a povinnosti, jich nabyla. Nzev 132 (1) Jmnem prvnick osoby je jej nzev. (2) Nzev mus odliit prvnickou osobu od jin osoby a obsahovat oznaen jej prvn formy. Nzev nesm bt klamav. 133

(1) Nzev me obsahovat jmno lovka, k nmu m prvnick osoba zvltn vztah. Je-li lovk iv, lze ut jeho jmno v nzvu prvnick osoby jen s jeho souhlasem; zemel-li, ani dal souhlas, vyaduje se souhlas jeho manela, a pokud nen, souhlas zletilho potomka, a pokud nen on, souhlas pedka. (2) Bylo-li v nzvu prvnick osoby uito pjmen a je-li pro to dvod spovajc v dleitm zjmu na ochran rodiny, pouije se 78 odst. 3 obdobn. (3) Kdo m prvo udlit souhlas k uit jmna lovka v nzvu prvnick osoby, m prvo jej kdykoli odvolat, a to i kdy jej udlil na uritou dobu; bylo-li ujednno nco jinho, nepihl se k tomu, odvoduje-li odvoln souhlasu podstatn zmna okolnost nebo jin rozumn dvod. Byl-li souhlas udlen na uritou dobu odvoln, ani to odvoduje podstatn zmna okolnost nebo jin rozumn dvod, nahrad odvolvajc prvnick osob kodu z toho vzniklou. 134 (1) Nzev prvnick osoby me obsahovat nkter pznan prvek nzvu jin prvnick osoby, je-li pro to dvod v jejich vzjemnm vztahu. I v tom ppad mus bt veejnost s to oba nzvy dostaten rozliit. (2) Pznan prvek nzvu jin prvnick osoby nelze v nzvu pout bez jejho souhlasu. Ustanoven 133 odst. 3 se pouije obdobn. 135 (1) Prvnick osoba, kter byla dotena zpochybnnm svho prva k nzvu nebo kter utrpla jmu pro neoprvnn zsah do tohoto prva, nebo kter takov jma hroz, zejmna neoprvnnm uitm nzvu, se me domhat, aby bylo od neoprvnnho zsahu uputno nebo aby byl odstrann jeho nsledek. (2) Stejn ochrana nle prvnick osob proti tomu, kdo bez zkonnho dvodu zasahuje do jej povsti nebo soukrom, ledae se jedn o ely vdeck i umleck nebo o tiskov, rozhlasov, televizn nebo obdobn zpravodajstv; ani takov zsah vak nesm bt v rozporu s oprvnnmi zjmy prvnick osoby. 136 Sdlo (1) Pi ustaven prvnick osoby se ur jej sdlo. Nenaru-li to klid a podek v dom, me bt sdlo i v byt. (2) Zapisuje-li se prvnick osoba do veejnho rejstku, posta, pokud zakladatelsk prvn jednn uvede nzev obce, kde je sdlo prvnick osoby; do veejnho rejstku vak prvnick osoba navrhne zapsat plnou adresu sdla. 137 (1) Kad se me dovolat skutenho sdla prvnick osoby. (2) Proti tomu, kdo se dovol sdla zapsanho ve veejnm rejstku, neme prvnick osoba namtat, e m skuten sdlo v jinm mst.

Pemstn sdla 138 (1) Prvnick osoba, kter m sdlo v zahrani, me pemstit sdlo na zem esk republiky. To neplat, pokud to nepipout prvn d sttu, ve kterm m prvnick osoba sdlo, nebo pokud jde o prvnickou osobu zakzanou podle 145. (2) Prvnick osoba, kter hodl pemstit sv sdlo na zem esk republiky, pilo k nvrhu na zpis do pslunho veejnho rejstku rozhodnut o tom, jakou prvn formu esk prvnick osoby zvolila, a zakladatelsk prvn jednn vyadovan eskm prvnm dem pro tuto formu prvnick osoby. (3) Vnitn prvn pomry prvnick osoby se po pemstn sdla do tuzemska d eskm prvnm dem. eskm prvnm dem se d i ruen jejch len nebo len jejch orgn za dluhy prvnick osoby, pokud vznikly po dni innosti pemstn sdla do tuzemska. 139 Prvnick osoba, kter m sdlo v esk republice, me pemstit sv sdlo do zahrani, pokud to neodporuje veejnmu podku a pokud to pipout prvn d sttu, do nho m bt sdlo prvnick osoby pemstno. 140 (1) Prvnick osoba, kter hodl pemstit sdlo do zahrani, zveejn tento zmr s uvedenm adresy novho sdla a prvn formy po pemstn sdla alespo ti msce pede dnem pedpokldanho pemstn sdla. Vitel maj prvo poadovat dostaten zajitn svch dosud nesplatnch pohledvek do dvou msc od zveejnn, dojde-li po pemstn sdla ke zhoren dobytnosti jejich pohledvek v esk republice. (2) Nedojde-li k dohod o zpsobu a rozsahu zajitn, rozhodne o dostatenm zajitn a o jeho rozsahu soud s ohledem na druh a vi pohledvky. Neposkytne-li prvnick osoba zajitn podle rozhodnut soudu, ru za dluhy, kter nebyly zajitny, lenov statutrnho orgnu vyjma tch, kte prok, e vyvinuli dostaten sil, aby rozhodnut bylo splnno. 141 (1) len prvnick osoby, kter s pemstnm sdla do zahrani nesouhlasil, m prvo ukonit lenstv v prvnick osob s inky ke dni pemstn sdla. M-li len prvnick osoby pi ukonen lenstv prvo na vypodn, poskytne mu prvnick osoba plnn nejpozdji ke dni innosti pemstn sdla. Za splnn tohoto zvazku ru lenov statutrnho orgnu. (2) Za dluhy, kter vznikly pede dnem innosti pemstn sdla, ru lenov prvnick osoby a jejho statutrnho orgnu stejn jako ped pemstnm sdla do zahrani. 142 Pemstn sdla je inn ode dne zpisu jeho adresy do pslunho

veejnho rejstku. 143 Pro zizovn a pemsovn poboek prvnickch osob plat 138 a 142 obdobn. el prvnickch osob 144 (1) Prvnickou osobu lze ustavit ve veejnm nebo v soukromm zjmu. Tato jej povaha se posuzuje podle hlavn innosti prvnick osoby. (2) Zkon stanov, ke kterm elm lze ustavit prvnickou osobu jen pi splnn zvltnch podmnek. 145 (1) Zakazuje se zaloit prvnickou osobu, jejm elem je poruen prva nebo dosaen njakho cle nezkonnm zpsobem, zejmna je-li jejm elem a) popen nebo omezen osobnch, politickch nebo jinch prv osob pro jejich nrodnost, pohlav, rasu, pvod, politick nebo jin smlen, nboensk vyznn a sociln postaven, b) rozncovn nenvisti a nesnenlivosti, c) podpora nsil nebo d) zen orgnu veejn moci nebo vkonu veejn sprvy bez zkonnho zmocnn. (2) Zakazuje se zaloit prvnickou osobu ozbrojenou nebo s ozbrojenmi slokami, ledae se jedn o prvnickou osobu zzenou zkonem, j zkon ozbrojen nebo vytvoen ozbrojen sloky vslovn dovoluje nebo ukld, nebo o prvnickou osobu, kter nakld se zbranmi v souvislosti se svm podniknm podle jinho prvnho pedpisu, anebo o prvnickou osobu, jej lenov dr nebo uvaj zbran pro sportovn nebo kulturn ely i k myslivosti nebo k plnn kol podle jinho prvnho pedpisu. Veejn prospnost 146 Veejn prospn je prvnick osoba, jejm poslnm je pispvat v souladu se zakladatelskm prvnm jednnm vlastn innost k dosahovn obecnho blaha, pokud na rozhodovn prvnick osoby maj podstatn vliv jen bezhonn osoby, pokud nabyla majetek z poctivch zdroj a pokud hospodrn vyuv sv jmn k veejn prospnmu elu. 147 Veejn prospn prvnick osoba m prvo na zpis statusu veejn prospnosti do veejnho rejstku, pokud spln podmnky stanoven jinm prvnm pedpisem.

 148 Je-li ve veejnm rejstku zapsn status veejn prospnosti, vymae jej ten, kdo veejn rejstk vede, pokud se prvnick osoba statusu veejn prospnosti vzd, nebo pokud o jeho odnt rozhodne soud. Vmazem z veejnho rejstku status veejn prospnosti zanik. 149 Soud kter osoba vzvu 150 Jen prvnick osoba, jej status veejn prospnosti je ve veejnm rejstku zapsn, m prvo uvst ve svm nzvu, e je veejn prospn. Orgny prvnick osoby 151 (1) Zkon stanov, poppad zakladatelsk prvn jednn ur, jakm zpsobem a v jakm rozsahu lenov orgn prvnick osoby za ni rozhoduj a nahrazuj jej vli. (2) Dobr vra len orgnu prvnick osoby se pit prvnick osob. 152 (1) Prvnick osoba si tvo orgny o jednom lenu (individuln) nebo o vce lenech (kolektivn). (2) Fyzick osoba, kter je lenem orgnu prvnick osoby a kter je do funkce volena, jmenovna i jinak povolna (dle jen len volenho orgnu), mus bt pln svprvn. To plat i pro zstupce prvnick osoby, kter je sama lenem volenho orgnu jin prvnick osoby. (3) Tk-li se hlavn innost prvnick osoby nezletilch nebo osob s omezenou svprvnost a nen-li hlavnm elem prvnick osoby podnikn, me zakladatelsk prvn jednn urit, e lenem volenho kolektivnho orgnu prvnick osoby me bt i osoba nezletil nebo osoba s omezenou svprvnost. 153 (1) Osoba, jej padek byl osvden, se me stt lenem volenho orgnu, oznmila-li to pedem tomu, kdo ji do funkce povolv; to neplat, pokud od skonen insolvennho zen uplynuly alespo ti roky. (2) Byl-li osvden padek osoby, kter je lenem volenho orgnu, oznm to tato osoba bez zbytenho odkladu tomu, kdo ji do funkce povolal. (3) Nedolo-li k oznmen, me se domhat kad, kdo na tom m prvn zjem, aby lena volenho orgnu z funkce odvolal soud. To neplat, rozhodl-li ten, kdo lena volenho orgnu povolal, pot, co se o o odnt statusu veejn prospnosti rozhodne na nvrh osoby, na tom m prvn zjem, nebo i bez nvrhu v ppad, e prvnick pestane splovat podmnky pro jeho nabyt a nedostatek ani na soudu v pimen lht neodstran.

osvden padku tto osoby dozvdl, e m ve funkci setrvat. 154 Je-li lenem volenho orgnu prvnick osoby jin prvnick osoba, zmocn fyzickou osobu, aby ji v orgnu zastupovala, jinak prvnickou osobu zastupuje len jejho statutrnho orgnu. 155 (1) Byl-li lenem volenho orgnu povoln ten, kdo k tomu nen podle zkona zpsobil, hled se na jeho povoln do funkce, jako by se nestalo. Ztrat-li len volenho orgnu po svm povoln do funkce zkonnou zpsobilost bt lenem volenho orgnu, jeho funkce zanik; znik funkce prvnick osob oznm bez zbytenho odkladu. (2) Hled-li se na povoln osoby do funkce lena volenho orgnu, jako by se nestalo, nebo je-li povoln neplatn, nedotk se to prva nabytho v dobr ve. 156 (1) Je-li orgn kolektivn, rozhoduje o zleitostech prvnick osoby ve sboru. Je schopen usnet se za ptomnosti nebo jin asti vtiny len a rozhoduje vtinou hlas zastnnch len. (2) Je-li psobnost jednotlivch len orgnu rozdlena podle uritch obor, ustanoven odstavce 1 se nepouije. Rozdlen psobnosti nezbavuje dal leny povinnosti dohlet, jak jsou zleitosti prvnick osoby spravovny. 157 (1) Je-li rozhodnut pijato, zaznamen se na dost lena volenho orgnu, kter nvrhu odporoval, jeho odchyln nzor. (2) Byl-li nvrh pijat za neasti nkterho z len, je tento len oprvnn dozvdt se obsah rozhodnut. 158 (1) Zakladatelsk prvn jednn me stanovit pro schopnost orgnu usnet se vy poet zastnnch, vydat pro pijet rozhodnut vy poet hlas nebo stanovit postup, kterm lze zpsob rozhodovn orgnu mnit. (2) Zakladatelsk prvn jednn me pipustit rozhodovn orgnu i mimo zasedn v psemn form nebo s vyuitm technickch prostedk. (3) Zakladatelsk prvn jednn me urit, e v ppad dosaen rovnosti hlas pi rozhodovn volenho orgnu prvnick osoby rozhoduje hlas pedsedajcho. 159 (1) Kdo pijme funkci lena volenho orgnu, zavazuje se, e ji bude vykonvat s nezbytnou loajalitou i s potebnmi znalostmi a pelivost. M se za to, e jedn nedbale, kdo nen tto pe dnho hospode schopen, a to musel zjistit pi pijet funkce nebo pi jejm vkonu, a nevyvod z toho pro sebe dsledky.

(2) len volenho orgnu vykonv funkci osobn; to vak nebrn tomu, aby len zmocnil pro jednotliv ppad jinho lena tho orgnu, aby za nho pi jeho neasti hlasoval. (3) Nenahradil-li len volenho orgnu prvnick osob kodu, kterou j zpsobil poruenm povinnosti pi vkonu funkce, akoli byl povinen kodu nahradit, ru viteli prvnick osoby za jej dluh v rozsahu, v jakm kodu nenahradil, pokud se vitel plnn na prvnick osob neme domoci. 160 Odstoup-li len volenho orgnu ze sv funkce prohlenm dolm prvnick osob, zanik funkce uplynutm dvou msc od dojit prohlen. Jednn za prvnickou osobu 161 Kdo prvnickou osobu zastupuje, d najevo, co ho k tomu opravuje, neplyne-li to ji z okolnost. Kdo za prvnickou osobu podepisuje, pipoj k jejmu nzvu svj podpis, poppad i daj o sv funkci nebo o svm pracovnm zaazen. 162 Zastupuje-li prvnickou osobu len jejho orgnu zpsobem zapsanm do veejnho rejstku, nelze namtat, e prvnick osoba nepijala potebn usnesen, e usnesen bylo stieno vadou, nebo e len orgnu pijat usnesen poruil. 163 Statutrnmu orgnu nle veker psobnost, kterou zakladatelsk prvn jednn, zkon nebo rozhodnut orgnu veejn moci nesv jinmu orgnu prvnick osoby. 164 (1) len statutrnho orgnu me zastupovat prvnickou osobu ve vech zleitostech. (2) Nle-li psobnost statutrnho orgnu vce osobm, tvo kolektivn statutrn orgn. Neur-li zakladatelsk prvn jednn, jak jeho lenov prvnickou osobu zastupuj, in tak kad len samostatn. Vyaduje-li zakladatelsk prvn jednn, aby lenov statutrnho orgnu jednali spolen, me len prvnickou osobu zastoupit jako zmocnnec samostatn, jen byl-li zmocnn k uritmu prvnmu jednn. (3) M-li prvnick osoba s kolektivnm statutrnm orgnem zamstnance, pov jednoho lena statutrnho orgnu prvnm jednnm vi zamstnancm; jinak tuto psobnost vykonv pedseda statutrnho orgnu. 165 (1) Nem-li statutrn orgn dostaten poet len potebn k

rozhodovn, jmenuje na nvrh toho, kdo osvd prvn zjem, chybjc leny soud na dobu ne budou nov lenov povolni postupem urenm v zakladatelskm prvnm jednn; jinak soud jmenuje prvnick osob opatrovnka, a to i bez nvrhu, kdykoli se o tom pi sv innosti dozv. (2) Soud jmenuje prvnick osob opatrovnka, a to i bez nvrhu, jsou-li zjmy lena statutrnho orgnu v rozporu se zjmy prvnick osoby a nem-li prvnick osoba jinho lena orgnu schopnho ji zastupovat. 166 (1) Prvnickou osobu zastupuj jej zamstnanci v rozsahu obvyklm vzhledem k jejich zaazen nebo funkci; pitom rozhoduje stav, jak se jev veejnosti. Co je stanoveno o zastoupen prvnick osoby zamstnancem, plat obdobn pro zastoupen prvnick osoby jejm lenem nebo lenem jinho orgnu nezapsanho do veejnho rejstku. (2) Omezen zstupho oprvnn vnitnm pedpisem prvnick osoby m inky vi tet osob, jen muselo-li j bt znmo. 167 Prvnickou osobu zavazuje protiprvn in, kterho se pi plnn svch kol dopustil len volenho orgnu, zamstnanec nebo jin jej zstupce vi tet osob. Zruen prvnick osoby 168 (1) Prvnick osoba se zruuje prvnm jednnm, uplynutm doby, rozhodnutm orgnu veejn moci nebo dosaenm elu, pro kter byla ustavena, a z dalch dvod stanovench zkonem. (2) O dobrovolnm zruen prvnick osoby rozhoduje jej pslun orgn. 169 (1) Po zruen prvnick osoby se vyaduje jej likvidace, ledae cel jej jmn nabv prvn nstupce, nebo stanov-li zkon jinak. (2) Neplyne-li z prvnho jednn o zruen prvnick osoby, zda je ruena s likvidac nebo bez likvidace, plat, e je zruena s likvidac. 170 Kdo rozhodl o zruen prvnick osoby s likvidac, me rozhodnut zmnit, dokud jet nedolo k naplnn elu likvidace. 171 S likvidac se prvnick osoba zruuje a) uplynutm doby, na kterou byla zaloena, b) dosaenm elu, pro kter byla zaloena,

c) dnem urenm zkonem nebo prvnm jednnm o zruen prvnick osoby, jinak dnem jeho innosti, nebo d) dnem prvn moci rozhodnut orgnu veejn moci, nestanov-li se v rozhodnut den pozdj. 172 (1) Soud na nvrh toho, kdo na tom osvd prvn zjem, nebo i bez nvrhu, zru prvnickou osobu a nad jej likvidaci, jestlie a) vyvj nezkonnou innost v takov me, e to zvanm zpsobem naruuje veejn podek, b) ji nadle nespluje pedpoklady vyadovan pro vznik prvnick osoby zkonem, c) nem dle ne dva roky statutrn orgn schopn usnet se, nebo d) tak stanov zkon. (2) Umouje-li zkon soudu zruit prvnickou osobu z dvodu, kter lze odstranit, soud j ped vydnm rozhodnut stanov pimenou lhtu k odstrann nedostatk. 173 (1) Zruuje-li se prvnick osoba pi pemn, zruuje se bez likvidace dnem innosti pemny. (2) Byl-li osvden padek prvnick osoby, zruuje se bez likvidace zruenm konkursu po splnn rozvrhovho usnesen, nebo zruenm konkursu proto, e majetek je zcela nepostaujc; do likvidace vak vstoup, objev-li se po skonen insolvennho zen njak majetek. Pemna prvnick osoby 174 (1) Pemnou prvnick osoby je fze, rozdlen a zmna prvn formy. (2) Prvnick osoba me zmnit prvn formu, jen stanov-li to zkon. 175 (1) Kdo rozhodl o pemn prvnick osoby, me rozhodnut zmnit, dokud se pemna nestane innou. (2) Stane-li se pemna prvnick osoby innou, nelze rozhodnout, e nenastala, ani vyslovit neplatnost prvnho jednn, kter k pemn vedlo, a nelze zruit zpis pemny do veejnho rejstku. 176 (1) Pi pemn mus bt stanoven rozhodn den, od nho se jednn zanikajc prvnick osoby povauje z etnho hlediska za jednn uskutenn na et nstupnick prvnick osoby. (2) Ke dni pedchzejcmu rozhodn den sestav zanikajc prvnick

osoba nebo prvnick osoba rozdlovan odtpenm konenou etn zvrku. K rozhodnmu dni sestav nstupnick prvnick osoba nebo prvnick osoba rozdlovan odtpenm zahajovac rozvahu. 177 (1) innost pemny prvnick osoby zapisovan do veejnho rejstku nastv dnem zpisu do veejnho rejstku. V takovm ppad se rozhodn den stanov tak, aby nepedchzel den podn nvrhu na zpis pemny do veejnho rejstku o vce ne dvanct msc. (2) Jsou-li zastnn osoby zapsny do veejnho rejstku v rznch obvodech, pod se nvrh na zpis pemny v ktermkoli z nich a orgn veejn moci zape do veejnho rejstku vechny zapisovan skutenosti k tmu dni. 178 (1) Fze se dje slouenm nebo splynutm nejmn dvou zastnnch prvnickch osob. Slouen nebo splynut se povauje za pevod innosti zamstnavatele. (2) Pi slouen nejmn jedna ze zastnnch osob zanik; prva a povinnosti zanikajcch osob pechzej na jedinou ze zastnnch osob jako na nstupnickou prvnickou osobu. (3) Pi splynut zanikaj vechny zastnn osoby a na jejich mst vznik nov prvnick osoba jako osoba nstupnick; na ni pechzej prva a povinnosti vech zanikajcch osob. 179 (1) Prvnick osoba se roztpenm rozdluje se zaloenm novch prvnickch osob, nebo se rozdluje za souasnho slouen s jinmi prvnickmi osobami (dle jen rozdlen slouenm). Prvnick osoba se me zaloit i odtpenm, nebo spojenm vce zpsob rozdlen. Rozdlen slouenm, odtpen, jako i jin zpsoby rozdlen, se povauj za pevod innosti zamstnavatele. (2) Pokud rozdlenm rozdlovan prvnick osoba zanik a jej prva a povinnosti pechzej na nkolik nstupnickch prvnickch osob, pak a) jsou-li na rozdlen nstupnick prvnick osoby zastnny jako osoby ji existujc, jedn se o roztpen slouenm, b) maj-li nstupnick prvnick osoby rozdlenm teprve vzniknout, jedn se o roztpen se zaloenm novch prvnickch osob. (3) Pi rozdlen prvnick osoby odtpenm se rozdlovan prvnick osoba neru, ani nezanik, ale vylenn st jejch prv a povinnost pechz na existujc nebo nov zaloenou nstupnickou osobu. 180 V ppadech uvedench v 179 odst. 2 nebo 3 rozhodne pslun orgn prvnick osoby, kte zamstnanci zanikajc prvnick osoby se stanou zamstnanci jednotlivch nstupnickch prvnickch osob. 181

Fzovat a rozdlovat se mohou prvnick osoby o rzn prvn form jen tehdy, stanov-li tak zkon. 182 Pechz-li pemnou prvnick osoby jej jmn na nstupnickou prvnickou osobu a vyaduje-li se podle jinho prvnho pedpisu souhlas orgnu veejn moci k pevodu prv a povinnost, vyaduje se tento souhlas i k pemn prvnick osoby. 183 (1) Pi zmn prvn formy se neru ani nezanik prvnick osoba, jej prvn forma se mn, pouze se mn jej prvn pomry, a jde-li o korporaci, tak prvn postaven jejch len. (2) Nen-li den, k nmu byl vyhotoven nvrh smlouvy nebo rozhodnut o zmn prvn formy rozvahovm dnem podle jinho prvnho pedpisu, sestav prvnick osoba k tomuto dni mezitmn etn zvrku. daje, z nich je sestavena etn zvrka ke dni zpracovn zmny prvn formy, nesm pedchzet den rozhodnut prvnick osoby o zmn prvn formy vce ne ti msce. 184 (1) O pemn prvnick osoby zzen zkonem lze rozhodnout, pokud to zkon vslovn stanov. (2) O pemn prvnick osoby zzen rozhodnutm orgnu veejn moci rozhoduje tento orgn. Znik prvnick osoby 185 Prvnick osoba zapsan do veejnho rejstku zanik dnem vmazu z veejnho rejstku. 186 Prvnick osoba, kter nepodlh zpisu do veejnho rejstku, zanik skonenm likvidace. Likvidace 187 (1) elem (likvidan majetkovm zstatkem), likvidace je vypodat majetek zruen prvnick osoby podstatu), vyrovnat dluhy vitelm a naloit s istm zstatkem, jen vyplyne z likvidace (s likvidanm podle zkona.

(2) Prvnick osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zruena nebo prohlena za neplatnou. Vstoup-li prvnick osoba zapsan ve veejnm rejstku do likvidace, navrhne likvidtor bez zbytenho odkladu zpis vstupu do likvidace do veejnho rejstku. Po dobu likvidace uv prvnick osoba svj nzev s dodatkem v likvidaci. 188

Vstoup-li prvnick osoba do likvidace, nesm za ni nikdo prvn jednat mimo rozsah stanoven v 196 od okamiku, kdy se o jejm vstupu do likvidace dozvdl nebo kdy se o nm dozvdt ml a mohl. 189 (1) Pi vstupu do likvidace povol pslun orgn prvnick osob likvidtora; likvidtorem me bt jen osoba zpsobil bt lenem statutrnho orgnu. Zanikne-li funkce likvidtora jet ped znikem prvnick osoby, povol pslun orgn prvnick osob bez zbytenho odkladu novho likvidtora. (2) Je-li prvnick osoba v likvidaci a nebyl-li likvidtor povoln, vykonvaj jeho psobnost vichni lenov statutrnho orgnu. 190 Je-li k likvidaci prvnick osoby povolno nkolik likvidtor, tvo kolektivn orgn. 191 (1) Prvnick osob, kter vstoupila do likvidace, ani byl povoln likvidtor podle 189, jmenuje likvidtora soud, a to i bez nvrhu. Soud jmenuje likvidtora i v ppad, e sm rozhodl o zruen prvnick osoby. (2) Na nvrh osoby, kter na tom osvd prvn zjem, soud odvol likvidtora, kter dn nepln sv povinnosti, a jmenuje novho likvidtora. (3) Nebyl-li podn jin nvrh i nelze-li nvrhu vyhovt, me soud pi postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidtorem jmenovat i bez jeho souhlasu lena statutrnho orgnu. Takov likvidtor neme ze sv funkce odstoupit. Me vak navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, proke-li, e na nm nelze spravedliv poadovat, aby funkci vykonval. (4) Nelze-li likvidtora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob zapsanch do seznamu insolvennch sprvc. 192 Jmenoval-li likvidtora soud, poskytnou tet osoby likvidtorovi souinnost ve stejnm rozsahu, v jakm jsou povinny poskytnout ji insolvennmu sprvci. 193 Likvidtor nabv psobnosti statutrnho orgnu okamikem svho povoln. Za dn vkon funkce likvidtor odpovd stejn jako len statutrnho orgnu. 194 Jen soud me odvolat z funkce likvidtora, kterho do funkce jmenoval. 195 Odmnu a zpsob jej vplaty uruje likvidtorovi ten, kdo jej povolal.

 196 (1) innost likvidtora me sledovat jen el, jak odpovd povaze a cli likvidace. (2) Nabyla-li prvnick osoba ddictv nebo odkaz s podmnkou, doloenm asu nebo s pkazem, tato omezen likvidtor dodr. Jestlie vak prvnick osoba obdrela elov vzan prostedky z veejnch rozpot, pouije likvidtor tyto prostedky podle rozhodnut orgnu, kter je poskytl; obdobn likvidtor postupuje, jestlie prvnick osoba obdrela prostedky elov vzan k dosaen veejn prospnho elu. 197 Likvidtor uspokoj v prbhu likvidace pednostn pohledvky zamstnanc; to neplat, je-li prvnick osoba v padku. 198 (1) Likvidtor oznm vstup prvnick osoby do likvidace vem znmm vitelm. (2) Likvidtor zveejn bez zbytenho odkladu nejmn dvakrt za sebou alespo s dvoutdennm odstupem oznmen podle odstavce 1 spolen s vzvou pro vitele, aby pihlsili sv pohledvky ve lht, kter nesm bt krat ne ti msce od druhho zveejnn. 199 (1) Likvidtor sestav ke dni vstupu prvnick osoby do likvidace zahajovac rozvahu a soupis jmn prvnick osoby. (2) Likvidtor vyd proti hrad nklad soupis jmn kadmu viteli, kter o to pod. 200 Zjist-li likvidtor v prbhu likvidace, e prvnick osoba je v padku, pod bez zbytenho odkladu insolvenn nvrh, ledae se jedn o ppad uveden v 201. 201 (1) Jedn-li se o ppad podle 173 odst. 2 a likvidan podstata nepostauje k splnn vech dluh, likvidtor z vtku uhrad v prv skupin nklady likvidace, ve druh skupin ze zstatku uspokoj pohledvky zamstnanc a pot hrad ve tet skupin pohledvky ostatnch vitel. (2) Nen-li mon pln vyrovnat pohledvky v te skupin, uspokoj se pomrn. 202 (1) Nezda-li se v pimen dob celou likvidan podstatu zpenit, vyrovn likvidtor z stenho vtku pednostn nklady a pohledvky z prvn a pak z druh skupiny, je-li to mon; tm nen doten 201 odst. 2. Pot likvidtor nabdne vitelm pohledvek tet skupiny

likvidan podstatu k pevzet na hradu dluh. (2) Nezda-li se v pimen dob zpenit likvidan podstatu ani zsti, anebo nejsou-li z stenho vtku pohledvky prvn a druh skupiny zcela vyrovnny, likvidtor nabdne likvidan podstatu k pevzet vem vitelm. (3) O viteli, jemu byla likvidan podstata nabdnuta podle odstavce 1 nebo 2 a do dvou msc se k nabdce nevyjdil, plat, e nabdku pijal; tento inek nenastane, nepouil-li jej o tom likvidtor v nabdce. 203 (1) Vitelm, kte pevezmou likvidan podstatu, nle kadmu podl uren pomrem ve jejich pohledvek; ve zbytku jejich pohledvky zanikaj. (2) Odmtne-li nkter z vitel ast na pevzet likvidan podstaty, povauje se jeho pohledvka za zaniklou. To neplat, pokud se nsledn zjist dosud neznm majetek prvnick osoby. 204 (1) Odmtnou-li vichni vitel likvidan podstatu pevzt, pechz likvidan podstata dnem zniku prvnick osoby na stt; likvidtor to bez zbytenho odkladu oznm orgnu pslunmu podle jinho zkona. (2) Bez zetele k 201 a 203 nle viteli, kter je podle jinho zkona vitelem zajitnm, uspokojen z jistoty, kterou byla jeho pohledvka zajitna. Nebude-li zajitn vitel takto pln uspokojen ve sv pohledvce, nle mu ve zbytku plnn podle 201 a 203. 205 (1) Jakmile likvidtor dokon ve, co pedchz naloen s likvidanm zstatkem nebo pedn likvidan podstaty podle 202 nebo oznmen podle 204, vyhotov konenou zprvu o prbhu likvidace, v n uvede alespo, jak bylo s likvidan podstatou naloeno, a poppad t nvrh na pouit likvidanho zstatku. K tmu dni likvidtor sestav etn zvrku. Likvidtor k etn zvrce pipojuje podpisov zznam. (2) Konenou zprvu, nvrh na pouit likvidanho zstatku a etn zvrku pedlo likvidtor ke schvlen tomu, kdo jej povolal do funkce. Ten, kdo se stal likvidtorem podle 189 odst. 1, pedlo konenou zprvu, nvrh na pouit likvidanho zstatku a etn zvrku tomu orgnu prvnick osoby, kter m psobnost ho z funkce odvolat, poppad psobnost ho kontrolovat. Nen-li takov orgn, pedlo likvidtor tyto doklady a nvrhy ke schvlen soudu. (3) Vmazu prvnick osoby z veejnho rejstku nebrn, e nebyly schvleny dokumenty uveden v odstavci 1. 206 (1) Dokud nejsou uspokojena prva vech vitel, kte sv pohledvky pihlsili vas podle 198, nelze vyplcet podl na likvidanm zstatku ani ve form zlohy, ani jej jinak pout. (2) Je-li pohledvka sporn nebo nen-li jet splatn, lze likvidan

zstatek pout jen, byla-li viteli poskytnuta dostaten jistota. 207 Likvidace kon pouitm likvidanho zstatku, pevzetm likvidan podstaty viteli, nebo jejm odmtnutm. Likvidtor pod do ticeti dn od skonen likvidace nvrh na vmaz prvnick osoby z veejnho rejstku. 208 Zjist-li se jet ped vmazem prvnick osoby z veejnho rejstku jej dosud neznm majetek nebo objev-li se poteba jinch nezbytnch opaten, likvidace neskon a likvidtor tento majetek vypod nebo provede dal nezbytn opaten. Po ukonen tchto jednn postupuje podle 205 a 207; ustanoven 170 se nepouije. 209 (1) Zjist-li se neznm majetek prvnick osoby po jejm vmazu z veejnho rejstku nebo objev-li se jin zjem hodn prvn ochrany, soud na nvrh toho, kdo osvd prvn zjem, zru vmaz prvnick osoby, rozhodne o jej likvidaci a jmenuje likvidtora. Kdo vede veejn rejstk, do nho podle tohoto rozhodnut zape obnoven prvnick osoby, skutenost, e je v likvidaci a daje o likvidtorovi. Od obnoven se na prvnickou osobu hled, jako by nikdy nezanikla. (2) Byla-li prvnick osoba obnovena vzhledem k zjitn neznmho majetku, obnov se neuspokojen pohledvky jejch vitel. Oddl 2 Korporace Pododdl 1 Obecn o korporacch 210 (1) Korporaci vytv jako prvnickou osobu spoleenstv osob. (2) Na prvnickou osobu tvoenou jedinm lenem se hled jako na korporaci. 211 (1) Korporace me mt jedinho lena, pipout-li to zkon. V takovm ppad jedin len korporace v n neme z vlastn vle ukonit lenstv, ledae v dsledku toho na jeho msto vstoup nov osoba. (2) Klesne-li poet len korporace pod poet stanoven zkonem, soud ji i bez nvrhu zru a rozhodne o jej likvidaci. Nejprve j vak poskytne pimenou lhtu ke zjednn npravy. 212 (1) Pijetm lenstv v korporaci se len vi n zavazuje chovat se estn a zachovvat jej vnitn d. Korporace nesm svho lena bezdvodn zvhodovat ani znevhodovat a mus etit jeho lensk

prva i oprvnn zjmy. (2) Zneuije-li len soukrom korporace hlasovac prvo k jm celku, rozhodne soud na nvrh toho, kdo proke prvn zjem, e k hlasu tohoto lena nelze pro urit ppad pihlet. Toto prvo zanik, pokud nvrh nen podn do t msc ode dne, kdy k zneuit hlasu dolo. 213 Pokod-li korporaci jej len nebo len jejho orgnu zpsobem, kter zakld jeho povinnost k nhrad a kterm byl pokozen i jin len korporace na hodnot sv asti, a domh-li se nhrady jen tento len, me soud kdci i bez zvltnho nvrhu uloit povinnost nahradit zpsobenou kodu jen korporaci, pokud to odvoduj okolnosti ppadu, zejmna pokud je dostaten zejm, e se takovm opatenm vyrovn i koda na znehodnocen asti. Pododdl 2 Spolek 214 (1) Alespo ti osoby veden spolenm zjmem mohou zaloit k jeho naplovn spolek jako samosprvn a dobrovoln svazek len a spolovat se v nm. (2) Vytvo-li spolky k uplatovn spolenho zjmu nov spolek jako svj svaz, vyjd v nzvu novho spolku jeho svazovou povahu. 215 (1) Nikdo nesm bt nucen k asti ve spolku a nikomu nesm bt brnno vystoupit z nho. (2) lenov spolku neru za jeho dluhy. 216 Nzev spolku mus obsahovat slova spolek nebo zapsan spolek, posta vak zkratka z. s.. 217 (1) Hlavn innost spolku me bt jen uspokojovn a ochrana tch zjm, k jejich naplovn je spolek zaloen. Podnikn nebo jin vdlen innost hlavn innost spolku bt neme. (2) Vedle hlavn innosti me spolek vyvjet t vedlej hospodskou innost spovajc v podnikn nebo jin vdlen innosti, je-li jej el v podpoe hlavn innosti nebo v hospodrnm vyuit spolkovho majetku. (3) Zisk z innosti spolku lze pout pouze pro spolkovou innost vetn sprvy spolku. Zaloen spolku 218

Zakladatel zalo spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahuj alespo a) nzev a sdlo spolku, b) el spolku, c) prva a povinnosti len vi spolku, poppad uren zpsobu, jak jim budou prva a povinnosti vznikat, d) uren statutrnho orgnu. 219 Stanovy mohou zaloit pobon spolek jako organizan jednotku spolku nebo urit, jakm zpsobem se pobon spolek zakld a kter orgn rozhoduje o zaloen, zruen nebo pemn pobonho spolku. 220 (1) Ur-li stanovy, e lenstv je rznho druhu, vymez zrove prva a povinnosti spojen s jednotlivmi druhy lenstv. (2) Omezit prva lenstv lze jen souhlasem vtiny prv nebo rozen 221 Stanovy mus bt uloeny v plnm znn v sdle spolku. Ustavujc schze 222 (1) Spolek lze zaloit i usnesenm ustavujc schze tvocho se spolku. Na ustavujc schzi se obdobn pouij ustanoven o lensk schzi. (2) Nvrh stanov vypracuje a dal zjemce o zaloen spolku svol vhodnm zpsobem k ustavujc schzi svolavatel. Sprvnost a plnost listiny ptomnch ov svolavatel nebo osoba jm poven. 223 Kad, kdo se dostav na ustavujc schzi a spluje podmnky pro lenstv ve spolku, se zape do listiny ptomnch, podepe se k daji o svm jmnu a bydliti nebo sdlu. Sprvnost a plnost listiny ptomnch ov svolatel nebo osoba jm poven. Plat, e osoby zapsan v listin ptomnch podaly dnou pihlku do spolku. 224 (1) Ustavujc schzi zahj svolavatel nebo osoba jm poven. Sdl ustavujc schzi poet ptomnch a seznm ji s jednnmi, kter svolavatel v zjmu spolku ji uinil. Dle navrhne ustavujc schzi pravidla pro jej jednn a volbu pedsedajcho i ppadnch dalch inovnk. nebo rozit povinnosti spojen s uritm druhem za podmnek urench pedem ve stanovch, jinak se dotench len. To neplat, m-li spolek k omezen povinnost spravedliv dvod.

(2) Ustavujc schze vol leny tch orgn, kter podle uren zkona a stanov zvolit m. (3) Ustavujc schze pijm usnesen vtinou hlas ptomnch v dob hlasovn. (4) Kdo hlasoval proti pijet nvrhu stanov, me od pihlky do spolku odstoupit. O tom mus bt uinn zznam v listin ptomnch opaten podpisy odstupujcho a toho, kdo zznam uinil. 225 astn-li se ustavujc schze alespo ti osoby, mohou schvlit stanovy podle 218. Vznik spolku 226 (1) Spolek vznik dnem zpisu do veejnho rejstku. (2) Nvrh na zpis spolku do veejnho rejstku podvaj zakladatel nebo osoba uren ustavujc schz. (3) Nen-li spolek do veejnho rejstku zapsn do ticeti dn od podn nvrhu na zpis a nen-li v tto lht ani vydno rozhodnut o odmtnut zpisu, povauje se spolek za zapsan do veejnho rejstku tictm dnem od podn nvrhu. 227 Pokrauje-li spolek v innosti i pot, co byl jeho zpis do veejnho rejstku odmtnut, pouij se ustanoven o spolenosti. Pobon spolek 228 (1) Prvn osobnost pobonho spolku se odvozuje od prvn osobnosti hlavnho spolku. Pobon spolek me mt prva a povinnosti a nabvat je v rozsahu urenm stanovami hlavnho spolku a zapsanm ve veejnm rejstku. (2) Nzev pobonho spolku mus obsahovat pznan prvek nzvu hlavnho spolku a vyjdit jeho vlastnost pobonho spolku. 229 (1) Pobon spolek vznik dnem zpisu do veejnho rejstku. (2) Nvrh na zpis pobonho spolku do veejnho rejstku podv hlavn spolek. (3) Nen-li rozhodnut o zpisu nebo o jeho odmtnut vydno do ticeti dn od podn nvrhu na zpis, povauje se pobon spolek za zapsan do veejnho rejstku. (4) Z prvnch jednn pobonho spolku vzniklch pede dnem jeho zpisu do veejnho rejstku je hlavn spolek oprvnn a zavzn

spolen a nerozdln s pobonm spolkem. Ode dne zpisu pobonho spolku do veejnho rejstku ru hlavn spolek za dluhy pobonho spolku v rozsahu urenm stanovami. 230 (1) Zruenm hlavnho spolku se zruuje i pobon spolek. (2) Hlavn spolek nezanikne dve, ne zaniknou vechny pobon spolky. 231 Nabytm statusu veejn prospnosti pro hlavn spolek nabvaj tento status i pobon spolky. Vzd-li se hlavn spolek statusu veejn prospnosti, nebo je-li mu odejmut, pozbvaj jej i pobon spolky. lenstv 232 (1) Neur-li stanovy jinak, ve se lenstv ve spolku na osobu lena a nepechz na jeho prvnho nstupce. (2) Je-li lenem spolku prvnick osoba, zastupuje ji statutrn orgn, ledae prvnick osoba ur jinho zstupce. 233 (1) Po vzniku spolku me lenstv v nm vzniknout pijetm za lena nebo jinm zpsobem urenm stanovami. (2) Kdo se uchz o lenstv ve spolku, projevuje tm vli bt vzn stanovami od okamiku, kdy se stane lenem spolku. (3) O pijet za lena rozhoduje orgn uren stanovami, jinak nejvy orgn spolku. 234 M se za to, e vznikem lenstv v pobonm spolku vznik i lenstv v hlavnm spolku; to plat i o zniku lenstv. 235 Stanovy mohou urit vi a splatnost lenskho pspvku nebo ur, kter orgn spolku ur vi a splatnost lenskho pspvku a jakm zpsobem. 236 Seznam len (1) Vede-li spolek seznam len, stanovy ur, jakm zpsobem provd v seznamu len zpisy a vmazy tkajc se lenstv osob ve spolku. Stanovy dle ur, jak bude seznam len zpstupnn, anebo e zpstupnn nebude. (2) Kad len, a to i bval, obdr na svou dost od spolku na jeho nklady potvrzen s vpisem ze seznamu len obsahujc daje o sv osob, poppad potvrzen, e tyto daje byly vymazny. Namsto

zemelho lena me o potvrzen podat jeho manel, dt nebo rodi, a nen-li dn z nich, me o vydn potvrzen dat jin osoba blzk nebo ddic, prok-li zjem hodn prvn ochrany. (3) Seznam len me bt uveejnn se souhlasem vech len, kte jsou v nm zapsni; pi uveejnn neplnho seznamu len mus bt z nho patrn, e je nepln. Znik lenstv 237 lenstv ve spolku zanik vystoupenm, vylouenm, nebo dalmi zpsoby uvedenmi ve stanovch nebo v zkon. 238 Neur-li stanovy jinak, zanikne lenstv, pokud len nezaplat lensk pspvek ani v pimen lht uren spolkem dodaten ve vzv k zaplacen, akoli byl na tento nsledek ve vzv upozornn. 239 (1) Neur-li stanovy nco jinho, me spolek vylouit lena, kter zvan poruil povinnost vyplvajc z lenstv a v pimen lht npravu nezjednal ani po vzv spolku. Vzva se nevyaduje, nelze-li poruen povinnosti odinit nebo zpsobilo-li spolku zvl zvanou jmu. (2) Rozhodnut o vylouen se doru vylouenmu lenu. 240 (1) Neur-li stanovy jin orgn, rozhoduje o vylouen lena statutrn orgn. (2) Neur-li stanovy jinak, me nvrh na vylouen podat v psemn form kterkoli len; v nvrhu se uvedou okolnosti osvdujc dvod pro vylouen. len, proti ktermu nvrh smuje, mus mt pleitost se s nvrhem na vylouen seznmit, dat o jeho vysvtlen a uvst i doloit ve, co mu je k prospchu. 241 (1) len me do patncti dn od doruen rozhodnut v psemn form navrhnout, aby rozhodnut o jeho vylouen pezkoumala rozhod komise, ledae stanovy ur jin orgn. (2) Pslun orgn zru rozhodnut o vylouen lena, odporuje-li vylouen zkonu nebo stanovm; rozhodnut o vylouen lena me zruit i v jinch odvodnnch ppadech. 242 Vylouen len me do t msc od doruen konenho rozhodnut spolku o svm vylouen navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vylouen; jinak toto prvo zanik. Nebylo-li mu rozhodnut dorueno, me len nvrh podat do t msc ode dne, kdy se o nm dozvdl, nejdle vak do jednoho roku ode dne, kdy byl po vydn rozhodnut znik jeho lenstv vylouenm zapsn do seznamu len; jinak toto

prvo zanik. Organizace spolku 243 Orgny spolku jsou statutrn orgn a nejvy orgn, ppadn kontroln komise, rozhod komise a dal orgny uren ve stanovch. Stanovy mohou orgny spolku pojmenovat libovoln, nevzbud-li tm klamn dojem o jejich povaze. 244 Stanovy ur, je-li statutrn orgn kolektivn (vbor) nebo individuln (pedseda). Neur-li stanovy jinak, vol a odvolv leny statutrnho orgnu nejvy orgn spolku. 245 Na usnesen lensk schze nebo jinho orgnu, kter se p dobrm mravm, nebo mn stanovy tak, e jejich obsah odporuje donucujcm ustanovenm zkona, se hled, jako by nebylo pijato. To plat i v ppad, e bylo pijato usnesen v zleitosti, o kter tento orgn nem psobnost rozhodnout. 246 (1) Neur-li stanovy funkn obdob len volench orgn spolku, je toto obdob ptilet. (2) Neur-li stanovy jinak, mohou lenov volench orgn spolku, jejich poet neklesl pod polovinu, kooptovat nhradn leny do nejbliho zasedn orgnu pslunho k volb. (3) Neur-li stanovy jinak, pouij se pro svoln, zasedn a rozhodovn kolektivnch orgn spolku 156 a 159 odst. 2 a pimen t ustanoven o lensk schzi. 247 Nejvy orgn spolku (1) Stanovy ur, kter orgn je nejvym orgnem spolku; do jeho psobnosti zpravidla nle urit hlavn zamen innosti spolku, rozhodovat o zmn stanov, schvlit vsledek hospodaen spolku, hodnotit innost dalch orgn spolku i jejich len a rozhodnout o zruen spolku s likvidac nebo o jeho pemn. (2) Je-li podle stanov statutrn orgn spolku i jeho nejvym orgnem a nen-li s to vykonvat psobnost po dobu del ne jeden msc, me alespo ptina len spolku svolat shromdn vech len spolku; na shromdn pechz psobnost nejvyho orgnu spolku. To neplat, ur-li stanovy nco jinho. (3) Neur-li stanovy jinak, je nejvym orgnem spolku lensk schze; ustanoven 248 a 257 se na lenskou schzi pouij, pokud stanovy neur nco jinho. lensk schze

 248 (1) lenskou schzi svolv k zasedn statutrn orgn spolku nejmn jedenkrt do roka. (2) Statutrn orgn spolku svol zasedn lensk schze z podntu alespo tetiny len spolku nebo kontrolnho orgnu spolku. Nesvol-li statutrn orgn spolku zasedn lensk schze do ticeti dn od doruen podntu, me ten, kdo podnt podal, svolat zasedn lensk schze na nklady spolku sm. 249 (1) Zasedn lensk schze se svol vhodnm zpsobem ve lht uren stanovami, jinak nejmn ticet dn ped jeho konnm. Z pozvnky mus bt zejm msto, as a poad zasedn. (2) Je-li zasedn svolno podle 248, me bt poad zasedn proti nvrhu uvedenmu v podntu zmnn jen se souhlasem toho, kdo podnt podal. (3) Msto a as zasedn se ur tak, aby co nejmn omezovaly monost len se ho astnit. 250 (1) Kdo zasedn svolal, me je odvolat nebo odloit stejnm zpsobem, jakm bylo svolno. Stane-li se tak mn ne tden ped oznmenm datem zasedn, nahrad spolek lenm, kte se na zasedn dostavili podle pozvnky, eln vynaloen nklady. (2) Je-li zasedn svolno podle 248, me bt odvolno i odloeno jen na nvrh nebo se souhlasem toho, kdo k nmu dal podnt. 251 Kad len je oprvnn astnit se zasedn a poadovat i dostat na nm vysvtlen zleitost spolku, vztahuje-li se poadovan vysvtlen k pedmtu zasedn lensk schze. Poaduje-li len na zasedn sdlen o skutenostech, kter zkon uveejnit zakazuje nebo jejich prozrazen by spolku zpsobilo vnou jmu, nelze mu je poskytnout. 252 (1) lensk schze je schopna usnet se za asti vtiny len spolku. Usnesen pijm vtinou hlas len ptomnch v dob usnen; kad len m jeden hlas. (2) Ur-li stanovy pi prav rznch druh lenstv ve spolku, e je s uritm druhem lenstv spojen pouze hlas poradn, nepihl se k tomuto hlasu pro ely odstavce 1. 253 (1) Kdo zasedn zahj, ov, zda je lensk schze schopna se usnet. Pot zajist volbu pedsedy zasedn a ppadn i dalch inovnk, vyaduj-li jejich volbu stanovy. (2) Pedseda vede zasedn tak, jak byl jeho poad ohlen, ledae se lensk schze usnese na pedasnm ukonen zasedn.

(3) Zleitost, kter nebyla zaazena na poad zasedn pi jeho ohlen, lze rozhodnout jen za asti a se souhlasem vech len spolku oprvnnch o n hlasovat. 254 (1) Statutrn orgn spolku zajist vyhotoven zpisu ze zasedn do ticeti dn od jejho ukonen. Nen-li to mon, vyhotov zpis ten, kdo zasedn pedsedal nebo koho tm povila lensk schze. (2) Ze zpisu mus bt patrn, kdo zasedn svolal a jak, kdy se konalo, kdo je zahjil, kdo mu pedsedal, jak ppadn dal inovnky lensk schze zvolila, jak usnesen pijala a kdy byl zpis vyhotoven. (3) Kad len spolku me nahlet do zpis ze zasedn za podmnek urench stanovami. Neur-li stanovy jinak, lze toto prvo vykonat v sdle spolku. 255 Dl lensk schze Stanovy mohou urit, e se zasedn lensk schze bude konat formou dlch lenskch schz, ppadn t, o kterch zleitostech tmto zpsobem rozhodnout nelze. Pipust-li stanovy zasedn dlch lenskch schz, ur rovn obdob, v nm se vechna zasedn mus konat. Pro schopnost usnet se a pro pijmn usnesen se zastnn lenov a odevzdan hlasy staj. 256 Shromdn delegt (1) Stanovy mohou urit, e psobnost lensk schze pln shromdn delegt. (2) Kad delegt mus bt volen stejnm potem hlas. Nen-li to dobe mon, mohou stanovy urit pro volbu delegt rozumnou odchylku. 257 Nhradn zasedn lensk schze (1) Nen-li lensk schze na svm zasedn schopna usnet se, me statutrn orgn nebo ten, kdo pvodn zasedn svolal, svolat novou pozvnkou ve lht patncti dn od pedchozho zasedn lenskou schzi na nhradn zasedn. Z pozvnky mus bt zejm, e se jedn o nhradn zasedn lensk schze. Nhradn zasedn lensk schze se mus konat nejpozdji do esti tdn ode dne, na kter bylo zasedn lensk schze pedtm svolno. (2) Na nhradnm zasedn me lensk schze jednat jen o zleitostech zaazench na poad pedchozho zasedn. Usnesen me pijmout za asti libovolnho potu len, ledae stanovy ur nco jinho. (3) Rozhoduje-li lensk schze na zasedn dlch lenskch schz nebo rozhoduje-li namsto n shromdn delegt, postupuje se podle

odstavc 1 a 2 obdobn. Neplatnost rozhodnut orgnu spolku 258 Kad len spolku nebo ten, kdo na tom m zjem hodn prvn ochrany, me navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnut orgnu spolku pro jeho rozpor se zkonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgn spolku. 259 Prvo dovolat se neplatnosti rozhodnut zanik do t msc ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnut dozvdl nebo mohl dozvdt, nejpozdji vak do jednoho roku od pijet rozhodnut. 260 (1) Soud neplatnost rozhodnut nevyslov, dolo-li k poruen zkona nebo stanov, ani to mlo zvan prvn nsledky, a je-li v zjmu spolku hodnm prvn ochrany neplatnost rozhodnut nevyslovit. (2) Soud neplatnost rozhodnut nevyslov ani tehdy, bylo-li by tm podstatn zasaeno do prva tet osoby nabytho v dobr ve. 261 (1) Poruil-li spolek zkladn lensk prvo lena zvanm zpsobem, m len prvo na pimen zadostiuinn. (2) Namtne-li to spolek, soud prvo na zadostiuinn lenu spolku nepizn, nebylo-li uplatnno a) v dob stanoven pro podn nvrhu na vysloven neplatnosti rozhodnut, nebo b) do t msc ode dne prvn moci rozhodnut o zamtnut nvrhu, byl-li tento nvrh zamtnut podle 260. Kontroln komise 262 (1) Zd-li stanovy kontroln komisi, vyaduje se, aby mla alespo ti leny. Neur-li stanovy jinak, vol a odvolv leny kontroln komise lensk schze. Ur-li stanovy, e leny kontroln komise jmenuje nebo odvolv statutrn orgn, nepihl se k tomu. (2) Neur-li stanovy dal omezen, nen lenstv v kontroln komisi sluiteln s lenstvm ve statutrnm orgnu spolku ani s funkc likvidtora. 263 Kontroln komise dohl, jsou-li zleitosti spolku dn vedeny a vykonv-li spolek innost v souladu se stanovami a prvnmi pedpisy, nesv-li j stanovy dal psobnost. Zjist-li kontroln komise nedostatky, upozorn na n statutrn orgn, jako i dal orgny uren stanovami.

 264 V rozsahu psobnosti kontroln komise me jej poven len nahlet do doklad spolku a poadovat od len dalch orgn spolku nebo od jeho zamstnanc vysvtlen k jednotlivm zleitostem. Rozhod komise 265 Je-li zzena rozhod komise, rozhoduje sporn zleitosti nleejc do spolkov samosprvy v rozsahu urenm stanovami; neur-li stanovy psobnost rozhod komise, rozhoduje spory mezi lenem a spolkem o placen lenskch pspvk a pezkoumv rozhodnut o vylouen lena ze spolku. 266 (1) Neur-li stanovy jinak, m rozhod komise ti leny, kter vol a odvolv lensk schze nebo shromdn len spolku. (2) lenem rozhod komise me bt jen bezhonn zletil a pln svprvn osoba, kter ve spolku nepsob jako len statutrnho orgnu nebo kontroln komise. Nenavrhl-li nikdo vysloven neplatnosti volby lena rozhod komise pro nedostatek bezhonnosti, plat s vhradou zmny okolnost, e byla zvolena bezhonn osoba. (3) Z innosti rozhod komise je vylouen jej len, jemu okolnosti ppadu brn nebo by mohly brnit rozhodovat nepodjat. 267 zen ped rozhod komis upravuje jin prvn pedpis. 268 Zruen spolku (1) Soud zru spolek s likvidac na nvrh osoby, kter na tom m oprvnn zjem, nebo i bez nvrhu v ppad, e spolek, a byl na to soudem upozornn, a) vyvj innost zakzanou v 145, b) vyvj innost v rozporu s 217, c) nut tet osoby k lenstv ve spolku, k asti na jeho innosti nebo k jeho podpoe, nebo d) brn lenm ze spolku vystoupit. (2) Ustanoven 172 nen doteno. Likvidace spolku 269 (1) Pi zruen spolku s likvidac sestav likvidtor soupis jmn a zpstupn jej v sdle spolku vem lenm.

(2) Likvidtor vyd proti hrad nklad soupis jmn kadmu lenu, kter o to pod. 270 (1) Nelze-li povolat likvidtora jinak, jmenuje soud likvidtorem i bez jeho souhlasu nkterho z len statutrnho orgnu. Nen-li to mon, jmenuje soud likvidtorem i bez jeho souhlasu nkterho lena spolku. (2) Likvidtor jmenovan podle odstavce 1 neme z funkce odstoupit, me vak navrhnout soudu, aby jej z funkce zprostil, proke-li, e na nm nelze spravedliv poadovat, aby funkci vykonval. 271 Likvidtor zpen likvidan podstatu pouze v tom rozsahu, v jakm to je pro splnn dluh spolku nezbytn. 272 (1) Likvidtor nalo s likvidanm zstatkem podle stanov. Ur-li stanovy spolku se statusem veejn prospnosti, e m bt likvidan zstatek pouit k jinm ne veejn prospnm clm, nepihl se k tomu. (2) Nelze-li s likvidanm zstatkem naloit podle stanov, nabdne likvidtor likvidan zstatek spolku s elem obdobnm. Nen-li to mon, nabdne likvidtor likvidan zstatek obci, na jejm zem m spolek sdlo. Nepijme-li obec nabdku do dvou msc, nabv likvidan zstatek kraj, na jeho zem m spolek sdlo. Zsk-li likvidan zstatek obec nebo kraj, pouije jej jen k veejn prospnmu cli. 273 Obdrel-li spolek elov vzan plnn z veejnho rozpotu, ustanoven 272 se nepouije a likvidtor nalo s pslunou st likvidanho zstatku podle rozhodnut pslunho orgnu. Fze spolk 274 Zastnn spolky uzavraj smlouvu o fzi jako smlouvu o slouen spolk, nebo jako smlouvu o splynut spolk. 275 Smlouva o fzi obsahuje alespo daje o nzvu, sdle a identifikujc daj kadho ze zastnnch spolk s uvedenm, kter spolek je zanikajc a kter nstupnick, a rozhodn den. 276 (1) Smlouva o splynut spolk obsahuje i ujednn o stanovch nstupnickho spolku. (2) Dojde-li pi slouen ke zmn stanov nstupnickho spolku, obsahuje smlouva o slouen tak ujednn o tto zmn.

 277 (1) Spolen s nvrhem smlouvy o fzi vyhotov lenov statutrnch orgn zastnnch spolk i zprvu vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky fze. Zprvu lze vyhotovit i jako spolenou pro vechny zastnn spolky. (2) Zprva vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky fze nemus bt vyhotovena, jsou-li vichni lenov zastnnho spolku leny jeho statutrnho nebo kontrolnho orgnu nebo souhlas-li s tm vichni lenov zastnnho spolku. 278 Zasedn lensk schze, ktermu bude nvrh smlouvy o fzi pedloen ke schvlen, mus ten, kdo je svolv, ohlsit nejmn ticet dn ped jeho konnm. V tto lht mus bt zpstupnny vem lenm a) nvrh smlouvy o fzi, b) stanovy nstupnickho spolku, c) vkaz majetku a zvazk vech zastnnch spolk ne star ne est msc a d) zprva vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky fze, je-li jej vyhotoven nutn. 279 (1) Zastnn spolky zveejn nejmn ticet dn ped zasednm lensk schze spolen oznmen, v nm uvedou, jakch spolk se fze tk a jak spolek se stane nstupnickm spolkem. (2) Nen-li spolek pjemcem plnn z veejnho rozpotu, m-li zanedbateln poet vitel a je-li celkov ve dluh zanedbateln, posta, pokud doru oznmen znmm vitelm. 280 Pihls-li vitel zastnnho spolku pohledvku do esti msc ode dne, kdy se zpis fze stal vi nmu innm, m prvo na dostatenou jistotu, zhor-li se dobytnost pohledvky. Proke-li vitel, e se v dsledku fze dobytnost pohledvky zhor podstatnm zpsobem, m prvo na dostatenou jistotu jet ped zpisem fze do veejnho rejstku. 281 (1) Nvrh smlouvy o fzi schvaluj lensk schze zastnnch spolk. lensk schze me nvrh smlouvy o fzi jen schvlit, nebo odmtnout. (2) Zasedn lenskch schz zastnnch spolk me bt svolno i jako spolen. Tehdy lensk schze zastnnch spolk hlasuj o nvrhu smlouvy o fzi oddlen. Pokud se vak po schvlen nvrhu smlouvy o fzi vol lenov orgn nstupnickho spolku, mohou lensk schze zastnnch spolk rozhodnout, e budou o tchto lenech hlasovat spolen. 282

Ten, kdo za zastnn spolek nvrh smlouvy o fzi podepisuje, pipoj k podpisu krom dalch nleitost tak daj, e nvrh smlouvy schvlila lensk schze spolku a kdy se tak stalo. Smlouva o fzi je pijata usnesenm lensk schze poslednho ze zastnnch spolk o schvlen nvrhu smlouvy o fzi a jejm podpisem za tento spolek. 283 Nvrh na vysloven neplatnosti smlouvy o fzi lze podat jen spolen s nvrhem na neplatnost usnesen lensk schze schvalujcho tuto smlouvu. Prvo domhat se neplatnosti m jen zastnn spolek nebo osoba oprvnn podat nvrh na vysloven neplatnosti lensk schze. 284 (1) Nvrh na zpis fze do veejnho rejstku podvaj spolen vechny zastnn spolky. Jedn-li se o fzi splynutm, podep nvrh tak lenov statutrnho orgnu nstupnickho spolku. (2) Na zklad nvrhu provede pslun orgn zpis fze tak, e k tmu dni vymae ve veejnm rejstku zanikajc spolky, poznamen, kdo je jejich prvn nstupce, a pi fzi a) slouenm poznamen u nstupnickho spolku den innosti slouen a nzvy, adresy sdla a identifikujc daje spolk, kter se s nstupnickm spolkem slouily, a ppadn dal zmny u nstupnickho spolku, pokud v dsledku fze nastaly, b) splynutm provede zpis nstupnickho spolku a poznamen u nho nzvy, adresy sdla a identifikujc daje spolk, kter jsou jeho prvn pedchdci. 285 Po zpisu fze do veejnho rejstku nelze smlouvu o fzi zmnit nebo zruit. 286 Zpisem fze nabvaj nstupnickm spolku. 287 (1) Nepodaj-li zastnn spolky nvrh na zpis fze do esti msc ode dne, kdy byla smlouva o fzi uzavena, me ten ze zastnnch spolk, kter byl pipraven nvrh podat, od smlouvy o fzi odstoupit. Odstoup-li od smlouvy i jen jedna strana, zanik tm zvazek vech stran zaloen smlouvou. (2) Nepodaj-li zastnn spolky nvrh na zpis fze do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva o fzi uzavena, plat, e od smlouvy odstoupily vechny zastnn spolky. (3) Spolen a nerozdln se spolkem, kter zpsobil, e nvrh na zpis fze nebyl podn vas, nahrad ostatnm spolkm kodu z toho vzniklou lenov jeho statutrnho orgnu vyjma tch, kte prok, e vyvinuli dostaten sil, aby nvrh byl podn vas. lenov zanikajcho spolku lenstv v

Rozdlen spolku 288 (1) Pi rozdlen slouenm uzavraj zastnn spolky smlouvu o rozdlen. (2) Smlouva o rozdlen obsahuje alespo a) daje o nzvu, sdle a identifikujc daj zastnnch spolk s uvedenm, kter spolek je zanikajc a kter jsou nstupnick, b) uren, jak majetek a dluhy zanikajcho spolku pejmaj nstupnick spolky, c) uren, kte zamstnanci zanikajcho spolku se stvaj zamstnanci jednotlivch nstupnickch spolk, d) rozhodn den. (3) Dochz-li v dsledku rozdlen slouenm ke zmn stanov nkterho z nstupnickch spolk, obsahuje smlouva o rozdlen tak dohodu o tto zmn. (4) Nestanov-li smlouva o rozdlen jinak, nabv kad len zanikajcho spolku ke dni innosti rozdlen lenstv ve vech nstupnickch spolcch. 289 (1) Pi rozdlen se zaloenm novch spolk vyhotov rozdlovan spolek projekt rozdlen. (2) Projekt obsahuje alespo a) daje o nzvu, sdle a identifikujc daj zastnnch spolk s uvedenm, kter spolek je zanikajc a kter jsou nstupnick, b) uren, jak majetek a dluhy zanikajcho spolku pejmaj nstupnick spolky, c) uren, kte zamstnanci zanikajcho spolku se stvaj zamstnanci jednotlivch nstupnickch spolk, d) nvrh stanov nstupnickch spolk, e) rozhodn den. (3) Nestanov-li projekt rozdlen jinak, nabv kad len zanikajcho spolku ke dni innosti rozdlen lenstv ve vech nstupnickch spolcch. 290 (1) Nen-li ze smlouvy o rozdlen nebo z projektu rozdlen zejm, jak majetek pechz z rozdlovanho spolku na nstupnick spolky, plat, e nstupnick spolky jsou spoluvlastnky takovho majetku. (2) Nen-li ze smlouvy o rozdlen nebo z projektu rozdlen zejm, jak dluhy pechzej z rozdlovanho spolku na nstupnick spolky,

plat, e nstupnick spolky jsou z tchto dluh zavzny spolen a nerozdln. 291 (1) Pi rozdlen slouenm se ustanoven o fzi pouij obdobn. (2) Pi rozdlen se zaloenm novch spolk vyhotov statutrn orgn rozdlovanho spolku spolen s projektem rozdlen i zprvu vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky rozdlen. Zprva nemus bt vyhotovena, jsou-li vichni lenov spolku leny jeho statutrnho orgnu, anebo souhlas-li s tm vichni lenov spolku. 292 (1) Zasedn lensk schze, ktermu bude pedloena smlouva o rozdlen nebo projekt rozdlen ke schvlen, mus ten, kdo je svolv, ohlsit nejmn ticet dn ped jeho konnm. (2) Ve lht uveden v odstavci 1 spolek zpstupn ve svm sdle vem lenm zprvu statutrnho orgnu vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky rozdlen, je-li jej vyhotoven nutn. Zprva mus obsahovat, a) jedn-li se o rozdlen slouenm, nvrh smlouvy o rozdlen, stanovy nstupnickho spolku a vkaz majetku a zvazk vech zastnnch spolk ne star ne est msc, nebo b) jedn-li se o rozdlen se zaloenm novch spolk, projekt rozdlen, vkaz majetku a zvazk rozdlovanho spolku, jako i zahajovac rozvahy a nvrh stanov nstupnickch spolk. 293 (1) Nejmn ticet dn ped zasednm lensk schze zveejn rozdlovan spolek oznmen, v nm uvede, jakho spolku se rozdlen tk a kter spolky se stanou jeho spolky nstupnickmi. V oznmen rozdlovan spolek t upozorn vitele na jejich prvo podle 301. (2) Nen-li spolek pjemcem plnn z veejnho rozpotu, m-li zanedbateln poet vitel a je-li celkov ve dluhu zanedbateln, posta, pokud doru oznmen znmm vitelm. 294 (1) Smlouvu o rozdlen schvaluj lensk schze zastnnch spolk. Ustanoven 282 se pouije obdobn. (2) Projekt rozdlen schvaluje lensk schze rozdlovanho spolku. (3) lensk schze me smlouvu o rozdlen nebo projekt rozdlen jen schvlit, nebo odmtnout. 295 (1) Rozdlovan spolek pod nvrh na zpis rozdlen do veejnho rejstku. Jedn-li se o rozdlen slouenm, podaj spolen nvrh spolek rozdlovan i nstupnick. (2) Na zklad nvrhu provede pslun orgn zpis rozdlen tak, e k

tmu dni vymae ve veejnm rejstku zanikajc spolek, poznamen, kdo je jeho prvn nstupce, a pi rozdlen a) slouenm poznamen u nstupnickho spolku den innosti rozdlen slouenm a nzev, adresu sdla a identifikujc daj spolku, kter se s nstupnickm spolkem slouil a ppadn dal zmny u nstupnickho spolku, pokud v dsledku rozdlen nastaly, b) se zaloenm novch spolk provede zpis nstupnickch spolk a poznamen u nho nzev, adresu sdla a identifikujc daj spolku, kter je jeho prvnm pedchdcem. 296 Po zpisu rozdlen do veejnho rejstku nelze smlouvu o rozdlen ani projekt rozdlen zmnit nebo zruit. 297 (1) Nepodaj-li pi rozdlen slouenm zastnn spolky nvrh na zpis rozdlen do esti msc ode dne, kdy byla smlouva o rozdlen uzavena, me ten ze zastnnch spolk, kter byl pipraven nvrh podat, od smlouvy o rozdlen odstoupit. Odstoup-li od smlouvy i jen jedna strana, zanikaj tm zvazky vech stran zaloen smlouvou. (2) Nepodaj-li pi rozdlen slouenm zastnn spolky nvrh na zpis rozdlen do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva o rozdlen uzavena, plat, e od smlouvy odstoupily vechny zastnn spolky. (3) Spolen a nerozdln se spolkem, kter zpsobil, e nvrh na zpis rozdlen nebyl podn vas, nahrad ostatnm spolkm kodu z toho vzniklou lenov jeho statutrnho orgnu vyjma tch, kte prok, e vyvinuli dostaten sil, aby nvrh byl podn vas. 298 Nepod-li rozdlovan spolek pi rozdlen se zaloenm novch spolk nvrh na zpis rozdlen do jednoho roku ode dne, kdy bylo rozhodnut o rozdlen pijato, ru se marnm uplynutm lhty rozhodnut o rozdlen. 299 (1) Kad z nstupnickch spolk ru spolen s ostatnmi nstupnickmi spolky za dluhy pel z rozdlovanho spolku na dal nstupnick spolek. (2) D-li si rozdlovan spolek ocenit sv jmn posudkem znalce ustanovenho mu soudem podle jinho zkona, a to vetn oddlenho ocenn jmn pechzejcho na jednotliv nstupnick spolky, a spln povinnost zveejnn podle 269, ru kad nstupnick spolek za dluhy podle odstavce 1 jen do ve istho jmn nabytho rozdlenm. (3) Prvo z ruen podle odstavc 1 a 2 nemohou uplatnit vitel, jim se dostalo jistoty podle 300. 300 Pihls-li vitel zastnnho spolku pohledvku do esti msc ode dne, kdy se zpis rozdlen stal vi nmu innm, m prvo na

dostatenou jistotu, pokud proke, e se dobytnost pohledvky zhor. Proke-li vitel, e se v dsledku rozdlen dobytnost pohledvky podstatnm zpsobem zhor, m prvo na dostatenou jistotu jet ped zpisem rozdlen do veejnho rejstku. 301 (1) Kad, jeho prvn zjmy jsou rozdlenm doteny, m prvo, aby mu kterkoli ze zastnnch spolk sdlil do jednoho msce od doruen dosti, jak jmn pechz rozdlenm na jednotliv nstupnick spolky. (2) Nedostane-li se rozdlen spolku jeho spolk. Nedostane-li rozdlen spolku jeho nstupnickch spolk. 302 Ur-li stanovy, e o fzi nebo rozdlen spolku rozhoduje jin orgn ne lensk schze, pouij se z ustanoven o fzi nebo rozdlen spolku na rozhodovn takovho orgnu pimen ustanoven o lensk schzi. Oddl 3 Fundace Pododdl 1 Obecn o fundacch 303 Fundace je prvnick osoba vytvoen majetkem vylennm k uritmu elu. Jej innost se ve na el, k nmu byla zzena. 304 Fundace je ustavena zakladatelskm prvnm jednnm nebo zkonem, v nich mus bt ureny i jej majetkov zajitn a el. 305 Vnitn pomry fundace upravuje jej statut. Pododdl 2 Nadace 306 (1) Zakladatel zakld nadaci k trval slub spoleensky nebo hospodsky uitenmu elu. el nadace me bt veejn prospn, spov-li v podpoe obecnho blaha, i dobroinn, spov-li v podpoe uritho okruhu osob urench jednotliv i jinak. (2) Zakazuje se zaloit nadaci za elem podpory politickch stran a hnut nebo jin asti na jejich innosti. Zakazuje se zaloit nadaci dlunku zaniklho spolku sdlen, kdo je po vitelem, me plnit ktermukoli z nstupnickch se viteli zaniklho spolku sdlen, kdo je po dlunkem, me poadovat plnn od kterhokoli z

slouc vlun vdlenm clm. Pln-li nadace zakzan el, soud ji i bez nvrhu zru a nad jej likvidaci. 307 (1) Nadace me podnikat, pokud podnikn pedstavuje pouhou vedlej innost a vtky podnikn slou jen k podpoe jejho elu; nadace vak podnikat nesm, pokud to zakladatel v nadan listin vylouil. Za stejnch podmnek me nadace pevzt veden obchodn spolenosti. (2) Nadace spolenosti. 308 (1) Nzev nadace obsahuje slovo nadace. (2) Pravidelnou soust nzvu nadace je oznaen poukazujc na jej el. Zaloen nadace 309 (1) Nadace se zakld nadan listinou, kterou me bt zakldac listina nebo pozen pro ppad smrti. (2) Zakldac listinu nadace poizuje jedna osoba nebo vce osob. (3) Stoj-li na stran zakladatele nadace vce osob, povauj se za zakladatele jedinho a v zleitostech nadace mus jednat jednomysln; odmt-li nkter z tchto osob souhlas bez vnho dvodu udlit, nahrad jej k nvrhu kterkoli z ostatnch zakldajcch osob svm rozhodnutm soud. (4) Nadan listina vyaduje formu veejn listiny. 310 Zakldac listina nadace obsahuje alespo a) nzev a sdlo nadace, b) jmno zakladatele a jeho bydlit nebo sdlo, c) vymezen elu, pro kter se nadace zakld, d) daj o vi vkladu kadho zakladatele, e) daj o vi nadanho kapitlu, f) poet len sprvn rady i jmna a bydlit jejch prvnch len a daj, jakm zpsobem lenov sprvn rady za nadaci jednaj, g) poet len dozor rady i jmna a bydlit jejch prvnch len, ppadn, nen-li dozor rada zizovna, jmno a bydlit prvnho revizora, h) uren sprvce vklad a nesm bt neomezen rucm spolenkem obchodn

i) podmnky pro poskytovn nadanch pspvk, ppadn okruh osob, jim je lze poskytnout, nebo okruh innost, je nadace me vzhledem k svmu elu vykonvat, anebo uren, e tyto nleitosti stanov statut nadace. 311 (1) Pi zaloen nadace pozenm pro ppad smrti se do nadace vn vklad povolnm nadace za ddice nebo nazenm odkazu. V takovm ppad nabv zaloen nadace innosti smrt zstavitele. (2) Je-li nadan listina obsaena v pozen pro ppad smrti, obsahuje alespo a) nzev nadace, b) vymezen elu, pro kter se nadace zakld, c) daj o vi vkladu, d) daj o vi nadanho kapitlu a e) podmnky pro poskytovn nadanch pspvk, ppadn okruh osob, jim je lze poskytnout, anebo uren, e tyto nleitosti stanov statut nadace. 312 (1) Neobsahuje-li pozen pro ppad smrti dal nleitosti stanoven v 310, rozhodne o nich osoba uren v pozen, jinak vykonavatel zvti; to plat i v ppad, e zstavitel jmenoval leny sprvn rady nebo dozor rady a nkter z nich zemel, nen zpsobil funkci zastvat nebo ji odmtne. (2) Rozhodnut podle odstavce 1 vyaduje formu veejn listiny. 313 (1) Neuvede-li nadan listina pedmt vkladu, plat, e se vkladov povinnost pln v penzch. (2) Urila-li nadan listina, e se vkladov povinnost spln vnesenm nepenitho pedmtu, a nen-li to mon nebo nedoshne-li hodnota vkladu pi splnn vkladov povinnosti ve uren v nadan listin, m se za to, e vkladatel vyrovn rozdl v penzch. 314 Statut nadace (1) Statut nadace uprav alespo a) zpsob jednn orgn nadace a b) podmnky pro poskytovn nadanch pspvk, ppadn t okruh osob, kterm je lze poskytovat. (2) Nevyd-li zakladatel statut nadace spolen s nadan listinou, vyd jej po pedchozm souhlasu dozor rady sprvn rada do jednoho msce ode dne vzniku nadace. Nevylou-li to nadan listina,

rozhoduje o zmnch statutu po pedchozm souhlasu dozor rady sprvn rada. (3) Nadace statut uveejn uloenm do sbrky listin. Kad me ve veejnm rejstku do statutu nahlet a poizovat si z nj vpisy, opisy nebo kopie. Stejn prvo lze uplatnit tak v sdle nadace. 315 Vznik nadace (1) Nadace vznik dnem zpisu do veejnho rejstku. (2) Nvrh na zpis nadace do veejnho rejstku podv zakladatel; nen-li to mon a neuril-li zakladatel nco jinho, pod nvrh na zpis jmnem nadace jej sprvn rada. 316 Zmna sdla nadace Nevyluuje-li to nadan listina, me sprvn rada po pedchozm vyjden dozor rady zmnit sdlo nadace. K rozhodnut o pemstn sdla nadace do zahrani se vyaduje schvlen soudu; soud pemstn sdla neschvl, nen-li pro to vn dvod nebo ohrozila-li by zmna sdla oprvnn zjmy osob, kterm maj bt poskytovny nadan pspvky. Zmna nadan listiny 317 Po vzniku nadace lze nadan listinu zmnit v rozsahu a zpsobem, kter zakladatel v nadan listin vslovn vyhradil pro sebe nebo nktermu z orgn nadace. 318 (1) Zmn-li se po vzniku nadace okolnosti natolik, e vyvolaj v zjmu nadace rozumnou potebu zmny jejch vnitnch pomr, me zakladatel nadan listinu zmnit, tebae si takov prvo v nadan listin nevyhradil; k platnosti zmny se vyaduje, aby s n souhlasila sprvn rada a aby se zmna nedotkla prv tetch osob. (2) Zmnu nadan listiny nadace zveejn; innosti zmna nabv uplynutm t msc ode dne zveejnn. Navrhne-li soudu v tto lht ten, kdo tvrd, e jeho prva byla zmnou nadan listiny dotena, aby rozhodl o neplatnosti zmny, me soud rozhodnout, e se innost zmny nadan listiny odkld a do jeho rozhodnut. (3) Ustanoven odstavc 1 a 2 se nepouij, pokud by se zmna nadan listiny mla tkat jej sti, o kter zakladatel v nadan listin uril, e je nezmniteln. 319 (1) Nen-li tu ji zakladatel a zmn-li se po vzniku okolnosti natolik, e vyvolaj v zjmu nadace rozumnou potebu zmny jejch vnitnch pomr, me o zmn nadan listiny rozhodnout na nvrh nadace soud; s podnm nvrhu mus souhlasit sprvn rada.

(2) Soud nvrhu vyhov, pokud se navrhovan zmna nadan listiny nedotkne prv tetch osob; souasn mus bt co nejvce eten mysl zakladatele zejm z nadan listiny a splnny podmnky, kter zakladatel pro takov ppad v nadan listin ppadn uril. (3) Soud pi rozhodovn o zmn nadan listiny pihldne ke stanovisku dozor rady a vezme zetel na zjmy tetch osob hodn prvn ochrany. 320 Uril-li zakladatel v nadan listin vslovn, e je nezmniteln nebo e nelze mnit jej uritou st, nelze ji zmnit ani rozhodnutm soudu. Zvltn ustanoven o zmn elu nadace 321 (1) Nezakld-li nadan listina prvo zmnit el nadace zakladateli nebo nktermu orgnu nadace, me tento el zmnit soud na nvrh nadace schvlen sprvn i dozor radou. Nesouhlas-li vak s takovou zmnou zakladatel nebo osoba uren v nadan listin, soud nvrh zamtne. (2) Nadace zveejn bez zbytenho odkladu po podn nvrhu oznmen o navrhovan zmn. Kad, kdo na tom m prvn zjem, me proti nvrhu u soudu odporovat ve lht jednoho msce ode dne, kdy bylo oznmen zveejnno. 322 Je-li dosaen elu nadace nemon nebo obtn dosaiteln z pin zakladateli neznmch nebo pro nho nepedvdatelnch, nahrad soud na nvrh zakladatele nebo osoby, kter na tom m prvn zjem, dosavadn el nadace podobnm elem, ledae nadan listina uruje nco jinho. 323 Nen-li tu ji zakladatel a nen-li ani osoba, kter zakladatel poppad zaloil prvo souhlasit se zmnou elu nadace nebo takov souhlas odmtnout, soud vezme pi rozhodovn o zmn elu nadace zetel na znm zakladatelovy mysly a pn, i kdy nejsou z nadan listiny zejm. 324 O zmn elu nadace z veejn prospnho na dobroinn me rozhodnout jen soud, pokud je pro to zvl zvan dvod a nadan listina to nevyluuje. 325 Kdy se el nadace zmn, mus bt dary poskytnut ve prospch pvodnho elu i vnosy z nich pouity k poskytovn nadanch pspvk podle pvodnho elu, ledae drce projev jinou vli. 326

Zmn-li el nadace soud, me souasn rozhodnout i bez nvrhu, v jakm rozsahu a po jakou dobu bude nadace pouvat vnosy z nadan jistiny k poskytovn nadanch pspvk v souladu s pvodnm elem. Tento rozsah a dobu stanov vdy, kdy to vyaduje spravedliv zjem osob urench vzhledem k pvodnmu elu nadace za pjemce nadanch pspvk. Zmn-li soud el nadace z veejn prospnho na dobroinn a nerozhodne-li o tomto rozsahu a dob, plat, e nadace bude pouvat vnosy ze ty ptin k poskytovn nadanch pspvk v souladu s pvodnm elem po dobu pti let ode dne, kdy se zmna stala innou. Vklady do nadace 327 (1) Vi vkladu s nepenitm pedmtem nelze urit vy stkou, ne jakou stanovil jako hodnotu pedmtu vkladu posudek znalce. (2) Je-li pedmt vkladu do nadace nepenit, mus splovat pedpoklad trvalho vnosu a nesm slouit jako jistota. 328 (1) Je-li pedmtem vkladu investin cenn papr nebo nstroj pennho trhu podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu, me bt jeho hodnota urena tak venm prmrem z cen, za kter byly uskutenny obchody tmto cennm paprem nebo nstrojem na regulovanm trhu v dob esti msc ped splacenm vkladu. (2) Odstavec 1 se nepouije, je-li hodnota pedmtu vkladu, uren podle odstavce 1, ovlivnna vjimenmi okolnostmi, kter by ji ke dni splnn vkladov povinnosti vznamn zmnily. 329 (1) Je-li pedmtem vkladu jin vc ne investin cenn papr nebo nstroj pennho trhu podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu, me bt hodnota urena tak a) trn hodnotou vci urenou obecn uznvanm nezvislm odbornkem za vyuit obecn uznvanch postup a zsad oceovn ne dve ne est msc ped splnnm vkladov povinnosti, nebo b) v ocenn vci v etn zvrce za etn obdob bezprostedn pedchzejc vznik vkladov povinnosti, pokud je tato vc ocenna relnou hodnotou podle jinho prvnho pedpisu a pokud auditor ovil etn zvrku s vrokem bez vhrad. (2) Odstavec 1 se nepouije, pokud nastaly nov okolnosti, je by mohly hodnotu vkladu ke dni splnn vkladov povinnosti vznamn zmnit. 330 (1) Ped vznikem nadace se vkladov povinnost spln alespo tak, aby souhrnn ve vklad odpovdala alespo stce 500 000 K. (2) Vklady do nadace pijme ped jejm vznikem osoba, kterou nadan listina urila jako sprvce vklad. Zanikne-li jeho funkce, povol zakladatel, poppad vykonavatel zvti nebo jin oprvnn osoba bez zbytenho odkladu novho sprvce vklad; nen-li to mon, povol nov

sprvce vklad sprvn rada nadace. O prvech a povinnostech sprvce plat obdobn ustanoven o prvech a povinnostech len orgn prvnickch osob. 331 (1) Vkladov povinnost se spln pednm pedmtu vkladu sprvci vklad. Nadace nabv vlastnick prvo k pedmtu vkladu dnem svho vzniku, ve-li vak zkon nabyt vlastnickho prva na zpis do veejnho seznamu, nabude nadace pedmt vkladu do vlastnictv a tmto zpisem. (2) Je-li pedmt vkladu penit, slo jej sprvce vklad na zvltn et u banky nebo spoitelnho a vrnho drustva, kter pro nadaci a na jej jmno zd. Ten, kdo et vede, a do vzniku nadace neumon ze zstatku na tu vplaty a platby, ledae se proke, e nadace nebyla platn zaloena; byla-li nadace zaloena pozenm pro ppad smrti, vyaduje se, aby o neplatnosti zaloen rozhodl soud. (3) Je-li pedmtem vkladu vc zapsan do veejnho seznamu, ped vkladatel sprvci vklad i prohlen o vnesen vkladu; po vzniku nadace se jej vlastnick prvo do veejnho seznamu zape na zklad tohoto prohlen. Vyaduje se, aby na prohlen byl podpis vkladatele edn oven. 332 Sprvce vklad potvrd v psemn form osob, kter navrhne zpis nadace do veejnho rejstku, kdo vkladovou povinnost splnil, kdy se tak stalo, jak je pedmt vkladu a jak je souhrnn ve vklad. Potvrd-li sprvce vklad vy rozsah plnn, ne jak odpovd skutenosti, ru a do ve rozdlu vitelm za dluhy nadace po dobu pti let od vzniku nadace. 333 (1) Pevzat pedmt vkladu ped sprvce vklad nadaci bez zbytenho odkladu po jejm vzniku. (2) Nevznikne-li nadace, vrt sprvce vklad pedmt vkladu osob, kter jej splatila nebo vnesla. Prvn jednn uinn sprvcem pi sprv pedmtu zavazuj i tuto osobu. 334 (1) Po vzniku nadace lze nadan jistinu rozmnoit nadanmi dary nebo rozhodnutm o zven nadanho kapitlu. (2) Spluje-li nepenit pedmt daru pedpoklad trvalho vnosu a neslou-li jako jistota, m se za to, e dar rozmnouje nadan jistinu. Majetek nadace a nadan kapitl 335 Majetek nadace tvo nadan jistina a ostatn majetek. 336

(1) Nadan jistinu tvo soubor pedmt vklad do nadace, poppad i nadanch dar. (2) Nadan jistina mus mt celkovou hodnotu odpovdajc alespo vi 500 000 K. 337 Penn vyjden nadan jistiny je nadan kapitl. Ve nadanho kapitlu se zapisuje do veejnho rejstku. 338 (1) Nadace pouv svj majetek v souladu s elem uvedenm v nadan listin i ve statutu a za podmnek tam urench k poskytovn nadanch pspvk, k zajitn vlastn innosti k naplnn svho elu a k hrad nklad na zhodnocen nadan jistiny i nklad na vlastn sprvu. (2) K prvnmu jednn, kterm nadace pevezme neomezen ruen za jinou osobu, se nepihl. 339 (1) Co tvo nadan jistinu, nelze zastavit ani jinak pout k zajitn dluhu. To neplat, pokud nadace provozuje obchodn zvod, v rozsahu potebnm pro jeho plynul provoz. (2) Zcizit lze nco z nadan jistiny, jen pokud to neodporuje vli osoby, kter nadaci darovala dar nebo splnila vkladovou povinnost. Jinak lze nco z nadan jistiny zcizit, jen pokud k tomu dojde za protiplnn zahrnut do nadan jistiny nebo v ppad, e potebu zcizen vyvolala takov zmna okolnost, kterou nebylo mon pedvdat a jinak se s n nelze vypodat ani pi vynaloen pe dnho hospode. 340 Nadace nakld s nadan jistinou s p, jakou tento zkon stanov pro sprvu cizho majetku. Vyaduje-li se podle ustanoven o prost sprv cizho majetku k uritmu prvnmu jednn souhlas beneficienta, vyaduje se k takovmu prvnmu jednn pedchoz souhlas osoby uren v nadan listin; nen-li tato osoba urena, vyaduje se pedchoz souhlas dozor rady. 341 (1) Dosahuje-li nadan kapitl nebo obrat nadace v uplynulm etnm obdob ve alespo desetkrt vy, ne stanov 330 odst. 1, podlhaj dn etn zvrka, mimodn etn zvrka a konsolidovan etn zvrka oven auditorem. (2) Oven auditorem podlh etn zvrka i v ppad, rozhoduje-li se podle n o zven nebo snen nadanho kapitlu, nebo o pemn nadace. Zven nadanho kapitlu 342

(1) Po schvlen etn zvrky me sprvn rada do jednoho roku ode dne, ke ktermu byly zjitny daje, z nich byla etn zvrka sestavena, rozhodnout o rozmnoen nadan jistiny a zven nadanho kapitlu, a) nebude-li zven nadanho kapitlu vy ne rozdl mezi v vlastnch zdroj financovn majetku nadace vykazovanch v rozvaze na stran pasiv a nadanm kapitlem a b) nebudou-li ke zven nadanho kapitlu pouity vlastn zdroje, kter jsou elov vzny a jejich el nen nadace oprvnna mnit. (2) Rozhodnut o rozmnoen nadan jistiny a zven nadanho kapitlu obsahuje stku, o ni se nadan kapitl zvyuje, a oznaen zdroje, z nho se nadan kapitl zvyuje, podle struktury vlastnch zdroj financovn majetku nadace v etn zvrce. (3) Zjist-li nadace z jakkoliv nsledn sestaven etn zvrky snen vlastnch zdroj, vychz se pi rozhodovn o zven nadanho kapitlu z tto etn zvrky. 343 (1) Zvyuje-li nadace nadan kapitl o vi daru, jeho pedmtem je vc zpsobil bt vkladem do nadace, nesm bt rozsah zven nadanho kapitlu vy ne jej zjitn hodnota. (2) Rozhodnut o zven nadanho kapitlu obsahuje stku, o ni se nadan kapitl zvyuje, a popis vci, o kterou se rozmnouje nadan jistina, spolu s dajem o hodnot vci i s uvedenm zpsobu, jak byla tato hodnota stanovena. Snen nadanho kapitlu 344 (1) Nezakazuje-li to nadan listina, me nadace snit nadan kapitl zkrcenm nadan jistiny, pokud to vyaduje zjem na hospodrnjm naplovn jejho elu. Snit nadan kapitl lze nanejv o stku odpovdajc ptin ve nadanho kapitlu v prbhu pti let. Snenm nadanho kapitlu nelze pmo ani nepmo krt nklady sprvy nadace. (2) Rozhodnut o snen nadanho kapitlu obsahuje stku, o kterou se nadan kapitl sniuje, a dvod, ze kterho se sniuje. 345 Zakazuje se snit nadan kapitl na stku ni ne 500 000 K. 346 Pozbude-li nadace nkterou st nadan jistiny nebo klesne-li podstatn jej hodnota, nadace bez zbytenho odkladu nadan jistinu dopln; nen-li to dobe mon, sn v rozsahu odpovdajcm ztrt nadan kapitl. Spolen ustanoven 347

O zven nebo o snen nadanho kapitlu rozhoduje sprvn rada po pedchozm souhlasu dozor rady. 348 Zven nebo snen nadanho kapitlu nabv inky dnem zpisu do veejnho rejstku. Pidruen fond 349 (1) Smlouvou lze nadaci svit do sprvy jako pidruen fond majetek zpsobil bt pedmtem vkladu do nadace a povit nadaci k pouit tohoto majetku k ujednanmu elu, souvis-li s poslnm nadace; pouit nesm spovat v podpoe politick strany nebo politickho hnut. (2) Smlouva vyaduje psemnou formu. 350 Je-li ujednno, e nadace bude spravovat pidruen fond pod zvltnm oznaenm, mus oznaen obsahovat slova pidruen fond. Oznaen mus bt uvdno souasn s nzvem nadace, kter pidruen fond spravuje. 351 M se za to, e nadace vykonv prostou sprvu majetku v pidruenm fondu a e ji vykonv za platu ve vi, jak se v obdobnch ppadech obvykle vyaduje. 352 (1) Z nakldn s pidruenm fondem vznikaj prva a povinnosti jen spravujc nadaci. Majetek v pidruenm fondu eviduje nadace oddlen od svho majetku. (2) Je-li nadace zruena, nalo likvidtor s pidruenm fondem tak, aby jeho prvn povaha a el byly i nadle zachovny. Nadan pspvek 353 (1) Nadace nesm poskytnout nadan pspvek osob, kter je lenem jejho orgnu nebo kter je zamstnancem nadace, ani osob jim blzk. (2) Nejsou-li pro to dvody zvltnho zetele hodn, vyvolan na stran zakladatele zmnou okolnost, nesm nadace poskytnout nadan pspvek svmu zakladateli; jsou-li tu takov dvody, rozhodne sprvn rada po projednn s dozor radou nebo s revizorem. To plat i pro ppad poskytnut nadanho pspvku osob zakladateli blzk, ledae nadace byla zzena k podpoe osob zakladateli blzkch. 354 Kdo pijal nadan pspvek, me jej pout jen ve shod s ujednanmi

podmnkami; nadaci na podn proke, jak jej pouil. Kdo pouil nadan pspvek v rozporu s ujednanmi podmnkami, vrt jej nadaci jako bezdvodn obohacen. 355 (1) Nadace nesm poskytnout nadan pspvky, je-li ve vlastnch zdroj financovn majetku nadace vykazovanch v rozvaze na stran pasiv ni ne ve nadanho kapitlu upraven podle odstavce 2, nebo byla-li by ni ne upraven ve nadanho kapitlu v dsledku poskytnut nadanch pspvk. (2) K vi nadanho kapitlu se pipotou pro ely stanoven v odstavci 1 a) zven nadanho kapitlu v dsledku pijet nadanho kapitlu nebo rozhodnut, i kdy jet nebylo zapsno do veejnho rejstku, a b) vlastn zdroje, kter jsou elov vzny a jejich el nen nadace oprvnna mnit. (3) Ustanoven odstavc 1 a 2 se nepouij pro ppad poskytovn pspvk z dar urench k tomuto elu drcem. 356 Osoba, kter pijala v dobr ve nadan pspvek poskytnut v rozporu s 355, nen povinna jej vrtit. 357 Nklady sprvy Nadace tuje oddlen o nadanch pspvcch, o ostatnch innostech k naplnn elu nadace a o nkladech na jej sprvu. Vron zprva 358 (1) Nadace sestav vron zprvu do konce estho msce od uplynut pedchzejcho etnho obdob. (2) Vron zprva obsahuje etn zvrku a pehled o veker innosti nadace vetn zhodnocen tto innosti. (3) Ve vron zprv nadace uvede alespo a) pehled o vlastnm majetku a zvazcch, b) u jednotlivch nadanch dar pehled o osobch, kter poskytly nadan dar v hodnot vy ne 10 000 K, c) pehled o tom, jak byl majetek nadace pouit, d) pehled o osobch, kterm byl poskytnut nadan pspvek v hodnot vy ne 10 000 K, e) zhodnocen, zda nadace pi svm hospodaen dodrela pravidla pro poskytovn nadanch pspvk podle 353 a 356, a pehled nklad

na vlastn sprvu a f) zhodnocen zkladnch daj ron etn zvrky a zprvu auditora, je-li nadace povinna mt etn zvrku ovenou auditorem. (4) Vyjde-li po uveejnn zprvy najevo skutenost, kter odvoduje opravu zprvy, nadace opravu bez zbytenho odkladu provede a uveejn. 359 (1) Pod-li o to neuvede. Stejn prvo nadanho pspvku zachovn anonymity humanitrnch dvod, drce, nadace daje o drci ve vron zprv m i pjemce nadanho pspvku. Pi poskytnut v hodnot vy ne 10 000 K, me dat o jen lovk, jen dostal nadan pspvek z zejmna z dvod zdravotnch.

(2) Nadace zachov anonymitu, doru-li j oprvnn osoby dost ped schvlenm vron zprvy. lovk, jen dostal nadan pspvek z humanitrnch dvod, vak me uplatnit sv prvo na anonymitu kdykoli, jestlie jej nadace o jeho prvu pi poskytnut pspvku nepouila; m se za to, e pouen nebylo dno. 360 (1) Nadace vron zprvu uveejn do ticeti dn od jejho schvlen sprvn radou a zpstupn ji tak ve svm sdle. Nen-li nadace zzena jako veejn prospn, posta zpstupnit vron zprvu v jejm sdle. (2) Neschvlila-li sprvn rada vron zprvu, uveejn nadace vron zprvu zpsobem upravenm v odstavci 1 nejpozdji do konce bezprostedn nsledujcho etnho obdob a uvede, e vron zprva nebyla schvlena a z jakch dvod. 361 Kad me ve veejnm rejstku do vron zprvy nahlet a init si z n vpisy, opisy nebo kopie. Stejn prvo lze uplatnit tak v sdle nadace. Sprvn rada 362 Sprvn rada je statutrn orgn nadace; m alespo ti leny. 363 Neur-li nadan listina dal omezen, nen k lenstv ve sprvn rad zpsobil osoba, kter a) je lenem dozor rady nadace, b) je vi nadaci v pracovnm pomru, nebo c) nen ve vztahu k elu nadace bezhonn. 364 Neur-li nadan listina jin funkn obdob lena sprvn rady, je

ptilet. Nevylou-li to nadan listina, lze lena sprvn rady volit i opakovan. 365 (1) Neur-li nadan listina nco jinho, vol a odvolv sv leny sprvn rada sama. (2) Nadan listina me stanovit, e urit poet len sprvn rady mus bt zvolen z kandidt navrench sprvn rad osobami urenmi nadan listinou, ppadn osobami urenmi zpsobem tam stanovenm. 366 Nestanov-li nadan listina dal dvody, odvol sprvn rada z funkce svho lena, kter zvan nebo opakovan poruil nadan listinu nebo statut, nebo kter poruil zkon zpsobem zjevn naruujcm povst nadace. Neuin-li tak do jednoho msce ode dne, kdy se o dvodu k odvoln dozvdla, nejpozdji vak do esti msc ode dne, kdy tento dvod vznikl, odvol lena sprvn rady z funkce soud na nvrh osoby, kter osvd prvn zjem; prvo domhat se odvoln lena sprvn rady zanik, nebylo-li uplatnno do roka ode dne, kdy dvod k odvoln vznikl. 367 (1) Zanikne-li lenstv ve sprvn rad, zvol sprvn rada novho lena do t msc. Neuin-li to, jmenuje novho lena sprvn rady soud na nvrh dozor rady nebo na nvrh osoby, kter osvd prvn zjem, na dobu, dokud sprvn rada nezvol novho lena. (2) Soud jmenuje novho lena sprvn rady i bez nvrhu, je-li sprvn rada pro pokles potu svch len neschopna usnst se na nov volb. Dozor rada 368 (1) Dozor rada je kontroln a revizn orgn nadace; m alespo ti leny. (2) Dozor rada mus bt zzena, dosahuje-li nadan kapitl ve alespo desetkrt vy, ne stanov 330 odst. 1. 369 Neur-li nadan listina dal omezen, nen k lenstv v dozor rad zpsobil osoba, kter a) je lenem sprvn rady nebo likvidtorem, b) je vi nadaci v pracovnm pomru, nebo c) nen ve vztahu k elu nadace bezhonn. 370 (1) Nesv-li nadan listina nebo v mezch jejho uren statut nadace dozor rad dal psobnost, dozor rada

a) dohl, zda sprvn rada vykonv psobnost podle zkona a ve shod s nadan listinou i statutem, b) kontroluje plnn podmnek stanovench pro poskytovn nadanch pspvk, c) upozoruje sprvn radu na zjitn nedostatky a podv nvrhy na jejich odstrann, d) kontroluje, jak je vedeno etnictv a pezkoumv ron, mimodnou a konsolidovanou etn zvrku, e) vyjaduje se k vron zprv a f) nejmn jedenkrt ron podv sprvn rad v psemn form zprvu o sv kontroln innosti. (2) Dozor rada zastupuje nadaci proti lenu sprvn rady, jako i v kad zleitosti, kdy zjem len sprvn rady odporuje zjmm nadace. Za tm elem pov dozor rada jednoho ze svch len. 371 (1) Dozor rada svol zasedn sprvn rady, pokud tak k nvrhu dozor rady neuin pedseda sprvn rady. (2) V rozsahu psobnosti dozor rady me jej poven len nahlet do doklad nadace a poadovat od len dalch orgn nadace nebo jejch zamstnanc vysvtlen k jednotlivm zleitostem. 372 Neur-li nadan listina nco jinho, vol a odvolv sv leny dozor rada sama. Pro volbu a odvoln len dozor rady a pro jejich funkn obdob plat obdobn ustanoven o sprvn rad. Revizor 373 (1) Nen-li zzena dozor rada, vykonv jej psobnost revizor. (2) Nadan listina nebo statut nadace mohou stanovit, e funkci revizora bude vykonvat prvnick osoba, jej pedmt innosti umouje vkon kontroln a revizn innosti, a e tuto funkci bude vykonvat i po neuritou dobu. 374 (1) Pro zpsobilost bt revizorem plat obdobn 369. Je-li revizorem prvnick osoba, me vykonvat jej prva a povinnosti spojen s funkc revizora jej zstupce, kter spluje podmnky podle vty prvn. (2) Neur-li nadan listina obdob krat, je funkn obdob revizora ptilet. Revizora lze volit i opakovan, pokud to nadan listina nevylou. 375 (1) Neur-li nadan listina jin zpsob, vol a odvolv revizora

sprvn rada. (2) Neur-li nadan listina dal dvody, odvol sprvn rada revizora, kter zvan nebo opakovan poruil nadan listinu nebo statut, nebo kter poruil zkon zpsobem zjevn naruujcm povst nadace. Neuin-li tak do jednoho msce ode dne, kdy se o dvodu k odvoln dozvdla, nejpozdji vak do esti msc ode dne, kdy tento dvod vznikl, odvol revizora soud na nvrh osoby, kter osvd prvn zjem; prvo domhat se odvoln revizora zanik, nebylo-li uplatnno do roka ode dne, kdy dvod k odvoln vznikl. Zruen nadace s likvidac 376 Bylo-li dosaeno elu, pro kter byla nadace zaloena, je nadace zruena a sprvn rada zvol likvidtora. 377 (1) Soud zru nadaci s likvidac na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, nebo i bez nvrhu v ppad, e a) nadace vyvj innost zakzanou v 145 nebo jedn v rozporu s 307, b) se nadace stane neomezen rucm spolenkem obchodn spolenosti, c) nadace zvan nebo opakovan poruuje zkaz poskytovat nadan pspvek osob uveden v 353, d) nadace neposkytuje nadan pspvky dle ne dva roky, ani pro to m vn dvod, e) nadace nakld s nadan jistinou v rozporu s 339, f) se hodnota nadan jistiny sn pod vi 500 000 K, a e tento stav trv dle ne jeden rok od konce etnho obdob, v nm k snen hodnoty nadan jistiny dolo, g) nadan jistina nepin dn vnos po dobu del ne dva roky, nebo h) nen trvale mon, aby nadace nadle plnila svj el. (2) Tmto ustanovenm nen doten 172. 378 (1) Likvidtor zpen likvidan podstatu v rozsahu nutnm pro vyrovnn dluh nadace. S likvidanm zstatkem nalo podle nadan listiny. (2) Ur-li nadan listina veejn prospn nadace, e m bt likvidan zstatek pouit k jinm ne veejn prospnm clm, nepihl se k tomu. 379 (1) Neur-li nadan listina, jak m bt s likvidanm zstatkem

naloeno, nabdne jej likvidtor nadaci s obdobnm elem. Je-li vak pro to vn dvod, me sprvn rada rozhodnout, e se likvidan zstatek pednostn nabdne obci, kraji nebo sttu. (2) Nen-li dobe mon nadaci s obdobnm elem likvidan zstatek nabdnout, anebo je-li nabdka uinn podle odstavce 1 odmtnuta, nabdne likvidtor likvidan zstatek obci, na jejm zem m nadace sdlo. Nepijme-li obec nabdku ani do dvou msc ode dne jej innosti, nabv likvidan zstatek kraj, na jeho zem m nadace sdlo. 380 Zsk-li likvidan zstatek obec, kraj nebo stt, pouije likvidan zstatek jen k veejn prospnmu cli. 381 Obdrela-li nadace elov vzan plnn z veejnho rozpotu, ustanoven 378 se nepouije a likvidtor nalo s pslunou st likvidanho zstatku podle rozhodnut pslunho orgnu. Pemna nadace 382 (1) K pemn nadace me dojt jej fz slouenm s jinou nadac nebo s nadanm fondem, anebo zmnou prvn formy na nadan fond. (2) Nadaci lze slouit s jinou nadac nebo s nadanm fondem, pokud to nadan listina nevyluuje a zastnn osoby slou tmu nebo obdobnmu elu. Pi slouen nadace s nadanm fondem mus bt nstupnickou osobou nadace. 383 (1) Smlouva o slouen obsahuje alespo a) daje o nzvu, sdle a identifikujc daj zastnnch osob s uvedenm, kter z nich je zanikajc a kter nstupnick, b) uren, v jak struktue pejm nstupnick osoba sloky vlastnho kapitlu a cizho kapitlu zanikajc osoby, je nejsou zvazkem, c) vi nadanho kapitlu, je-li nstupnickou osobou nadace, d) dohodu o zmn statutu nstupnick osoby, dochz-li v dsledku slouen k takov zmn, e) rozhodn den. (2) Sluuj-li se nadace, je ve nadanho kapitlu podle odstavce 1 psm. c) dna soutem nadanch kapitl sluovanch nadac. Pi slouen nadanho fondu s nadac jako nstupnickou osobou me bt nadan kapitl zven za podmnek uvedench v 342; v takovm ppad mus smlouva o slouen obsahovat nleitosti uveden v 342 odst. 2. (3) Smlouva o slouen vyaduje formu veejn listiny. 384

(1) Zastnn osoby si ped uzavenm smlouvy o slouen navzjem zpstupn sv etnictv a poskytnou dal informace a psemnosti potebn pro posouzen prvnch a hospodskch dsledk slouen. (2) Kdo se seznm s daji podle odstavce 1, zachov mlenlivost o skutenostech, kter zkon zakazuje uveejnit nebo jejich prozrazen me zastnn osob zpsobit vnou jmu. 385 Dozor rady nebo revizoi zastnnch osob pezkoumaj kad ze zastnnch osob a sestav zprvu o skutenostech, pedmtem jejich etnictv vetn stanoviska k nvrhu slouen a k hospodskm dsledkm slouen; zprvu lze jako spolenou pro vechny zastnn osoby. 386 (1) Je-li sestavena zprva podle 385, rozhodnou o slouen sprvn rady zastnnch osob. Zasedn sprvn rady mus bt ohleno nejmn ticet dn ped jeho konnm; v tto lht se kadmu lenu sprvn rady zpstupn a) nvrh smlouvy o slouen, b) m-li dojt v dsledku slouen ke zmn stanov nstupnick osoby, jej stanovy, c) etn zvrky vech zastnnch osob; je-li etn zvrka sestavena z daj ke dni, od nho ke dni vyhotoven nvrhu smlouvy o slouen uplynulo vce ne est msc, tak mezitmn etn zvrka pslun osoby, d) zahajovac rozvaha nstupnick osoby a e) zprva podle 385. (2) Sprvn rada me nvrh smlouvy o slouen jen pijmout nebo odmtnout. (3) Svol-li se zasedn sprvnch rad zastnnch osob jako spolen, hlasuj jednotliv sprvn rady o nvrhu smlouvy o slouen oddlen. Pokud se vak po schvlen smlouvy vol lenov orgn nstupnick osoby, mohou sprvn rady zastnnch osob rozhodnout, e budou o tchto lenech hlasovat spolen. 387 (1) Zastnn osoby zveejn nejmn ticet dn ped zasednm sprvn rady spolen oznmen, v nm uvedou, jakch osob se slouen tk a kter z nich se stane nstupnickou osobou. (2) Pihls-li vitel zastnn osoby pohledvku do esti msc ode dne, kdy se zpis slouen stal vi nmu innm, m prvo na dostatenou jistotu, pokud proke, e se dobytnost pohledvky zhor. Proke-li vitel, e se v dsledku slouen dobytnost pohledvky podstatnm zpsobem zhor, m prvo na dostatenou jistotu jet ped zpisem rozdlen do veejnho rejstku. etnictv kter jsou smlouvy o sestavit i

 388 Prvo domhat se neplatnosti smlouvy o slouen m jen zastnn osoba, len sprvn rady, len dozor rady nebo revizor; toto prvo zanik, nen-li nvrh podn do t msc ode dne, kdy se konalo zasedn sprvn rady. 389 (1) Nvrh na zpis slouen do veejnho rejstku podvaj spolen vechny zastnn osoby; nvrh podep tak lenov statutrnho orgnu nstupnick osoby. (2) Na zklad nvrhu se provede zpis slouen tak, e k tmu dni vymae ve veejnm rejstku zanikajc osoby, poznamen, kdo je jejich prvn nstupce, a u nstupnick osoby uvede den innosti slouen a nzvy, adresy sdla a identifikujc daje osob, kter se s nstupnickou osobou slouily, a ppadn dal zmny u nstupnick osoby, pokud v dsledku slouen nastaly. 390 (1) Nepodaj-li zastnn osoby nvrh na zpis slouen do esti msc ode dne, kdy byla smlouva o slouen uzavena, me kterkoli z tch zastnnch osob, kter byla pipravena nvrh podat, od smlouvy odstoupit. Odstoup-li od smlouvy i jen jedna strana, zanikaj tm zvazky vech stran, zaloen smlouvou. (2) Nepodaj-li zastnn osoby nvrh na zpis slouen do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva o slouen uzavena, plat, e od smlouvy odstoupily vechny zastnn osoby. (3) Spolen a nerozdln se zastnnou osobou, kter zpsobila, e nvrh na zpis slouen nebyl podn vas, nahrad ostatnm zastnnm osobm kodu z toho vzniklou lenov jejho statutrnho orgnu vyjma tch, kte prok, e vyvinuli dostaten sil, aby nvrh byl podn vas. Zmna prvn formy nadace na nadan fond 391 (1) Pipust-li to nadan listina vslovn, me sprvn pedchozm vyjden dozor rady nebo revizora rozhodnout prvn formy nadace na nadan fond, avak jen pokud dolo ke hodnoty nadan jistiny pod vi stanovenou v 330 odst. 1 nikoli pechodnou. (2) Rozhodnut o zmn prvn formy mus obsahovat a) oznaen nadace nzvem, sdlem a identifikujcm dajem, b) nzev nadanho fondu po zmn prvn formy, c) rozhodn den, d) daje o lenech orgn nadanho fondu, kter se zapisuj do veejnho rejstku. (3) Rozhodnut vyaduje formu veejn listiny. rada po o zmn snen na dobu

 392 Rozhodnut o zmn prvn formy nabv innosti dnem zpisu do veejnho rejstku. 393 (1) Nejmn ticet dn ped zasednm sprvn rady nadace zveejn oznmen o zmru pijmout rozhodnut o zmn prvn formy. (2) Vitel nadace, kter pihls svou pohledvku do esti msc ode dne, kdy se zpis zmny prvn formy stal innm vi tetm osobm, me dat zajitn sv pohledvky dostatenou jistotou, jestlie se v dsledku zmny prvn formy jej dobytnost zhor. Proke-li vitel, e se v dsledku zmny prvn formy dobytnost jeho pohledvky podstatnm zpsobem zhor, nle mu dostaten jistota jet ped zpisem zmny prvn formy do veejnho rejstku. Pododdl 3 Nadan fond 394 (1) Zakladatel zakld nadan fond k elu uitenmu spoleensky nebo hospodsky. (2) Nzev nadanho fondu mus obsahovat slova nadan fond. 395 Nadan fond se zakld zakldac listinou nebo pozenm pro ppad smrti. 396 (1) Zakladatelsk prvn jednn obsahuje alespo a) nzev a sdlo nadanho fondu, b) jmno zakladatele a jeho bydlit nebo sdlo, c) vymezen elu, pro kter se nadan fond zakld, d) daj o vi vkladu, poppad o jeho nepenitm pedmtu, e) poet len sprvn rady i jmna a bydlit jejch prvnch len a daj, jakm zpsobem lenov sprvn rady za nadan fond jednaj, f) poet len dozor rady i jmna a bydlit jejch prvnch len, nebo jmno a bydlit prvnho revizora, g) uren sprvce vklad a h) podmnky pro poskytovn pspvk z majetku nadanho fondu nebo vymezen okruhu innost, je nadan fond me vzhledem k svmu elu vykonvat. (2) Zakld-li se nadan fond pozenm pro ppad smrti a neur-li

zakladatel ani zpsob jmenovn prvnch len sprvn a dozor rady, poppad prvnho revizora, jmenuje je vykonavatel zvti; jinak je jmenuje soud na nvrh osoby, kter na tom osvd prvn zjem. 397 Vznik nadanho fondu Nadan fond vznik dnem zpisu do veejnho rejstku. 398 (1) Majetek nadanho fondu tvo soubor vznikl z vklad a dar, jejich pedmt nemus splovat pedpoklad trvalho vnosu. Co je v majetku nadanho fondu, nelze zastavit, ani jinak pout k zajitn dluhu; k prvnmu jednn, kter tomu odporuje, se nepihl. (2) Majetek nadanho fondu lze zcizit, je-li to v souladu s elem nadanho fondu. Lze jej t pout k investici povaovan za obezetnou. (3) Nadan fond nevytv nadan jistinu ani nadan kapitl. 399 (1) Pipust-li to vslovn zakladatelsk prvn jednn, me sprvn rada rozhodnout po pedchozm vyjden dozor rady nebo revizora o zmn prvn formy nadanho fondu na nadaci. Rozhodnut o zmn prvn formy mus obsahovat alespo oznaen nadanho fondu nzvem, sdlem a identifikujcm dajem a nleitosti stanoven pro nadan listinu. (2) Rozhodnut vyaduje formu veejn listiny. 400 (1) Nejmn ticet dn ped zasednm sprvn rady zveejn nadan fond oznmen o zmru zmnit prvn formu. (2) Vitel nadanho fondu, kter pihls svou pohledvku do esti msc ode dne, kdy se zpis zmny stal innm vi tetm osobm, me dat zajitn sv pohledvky dostatenou jistotou, zhor-li se v dsledku zmny prvn formy dobytnost pohledvky. Proke-li vitel, e se v dsledku zmny prvn formy dobytnost jeho pohledvky zhor podstatnm zpsobem, nle mu dostaten jistota jet ped zpisem zmny prvn formy do veejnho rejstku. 401 (1) Nen-li trvale mon, aby nadan fond nadle plnil svj el, rozhodne sprvn rada o zruen nadanho fondu s likvidac a zvol likvidtora. (2) Nepln-li nadan fond el, ke ktermu byl zzen, soud jej zru na nvrh osoby, kter na tom osvd prvn zjem, a nad jeho likvidaci. Oddl 4 stav

 402 stav je prvnick osoba ustaven za elem provozovn innosti uiten spoleensky nebo hospodsky s vyuitm sv osobn a majetkov sloky. stav provozuje innost, jej vsledky jsou kadmu rovnocenn dostupn za podmnek pedem stanovench. 403 Provozuje-li stav obchodn zvod nebo jinou vedlej innost, nesm bt provoz na jmu jakosti, rozsahu a dostupnosti slueb poskytovanch v rmci hlavn innosti stavu. Zisk me stav pout jen k podpoe innosti, pro ni byl zaloen, a k hrad nklad na vlastn sprvu. 404 Nzev stavu Nzev stavu mus obsahovat slova zapsan stav, posta vak zkratka z. . 405 Zaloen stavu (1) stav se zakld zakldac listinou nebo pozenm pro ppad smrti. Zakladatelsk prvn jednn obsahuje alespo a) nzev stavu a jeho sdlo, b) el stavu vymezenm pedmtu jeho innosti, poppad i pedmt jeho podnikn, c) daj o vi vkladu, poppad o jeho nepenitm pedmtu, d) poet len sprvn rady i jmna a bydlit jejch prvnch len a e) podrobnosti o vnitn organizaci stavu, nevyhrad-li se jej prava statutu stavu. (2) Zd-li zakladatelsk prvn jednn dozor radu, uvedou se v nm poet len dozor rady a jmna i bydlit jejch prvnch len. 406 (1) O zmnch zakladatelskho prvnho jednn rozhoduje i za trvn stavu zakladatel. (2) Nen-li rozhodovn zakladatele mon, nabv jeho prva vi stavu osoba uren zakladatelskm prvnm jednnm v rozsahu tam uvedenm, jinak je nabv sprvn rada; v takovm ppad se vak k rozhodnut sprvn rady o zmn elu stavu nebo o jeho zruen vyaduje pedchoz souhlas soudu. 407 Vznik stavu stav vznik zpisem do veejnho rejstku.

 408 editel (1) editel je statutrn orgn stavu. Statut me pro tento orgn zvolit i jin oznaen, pokud tm nevzbud klamn dojem o jeho povaze. (2) editel neme bt lenem sprvn rady a byla-li zzena dozor rada nebo jin orgn obdobn povahy, pak ani lenem takovho orgnu. Byla-li editelem zvolena osoba odsouzen za mysln trestn in, nepihl se k volb. Sprvn rada 409 (1) Neur-li zakladatelsk prvn jednn jin zpsob, jmenuje a odvolv leny sprvn rady zakladatel. Nen-li to mon, vol a odvolv leny sprvn rady dozor rada, pokud byla zzena; jinak sprvn rada vol a odvolv sv leny sama. (2) Neur-li zakladatelsk prvn jednn jin funkn obdob lena sprvn rady, je tlet. Nevylou-li to zakladatelsk prvn jednn, lze lena sprvn rady volit i opakovan; pokud vak sprvn rada vol a odvolv sv leny sama, lze tut osobu opakovan zvolit nanejv na dv po sob jdouc funkn obdob. (3) Byla-li zzena dozor rada, je lenstv ve sprvn rad a v dozor rad nesluiteln. 410 Sprvn rada vol i odvolv editele, dohl na vkon jeho psobnosti a rozhoduje o prvnch jednnch stavu vi editeli; nen-li ureno jinak, projevuje za stav pi tchto prvnch jednnch vli pedseda sprvn rady. 411 (1) Sprvn rada schvaluje rozpoet, dnou a mimodnou etn zvrku a vron zprvu stavu. (2) Sprvn rada rozhoduje o zahjen provozu obchodnho zvodu nebo jin vedlej innosti stavu nebo o zmn jejho pedmtu, pokud zakladatelsk prvn jednn neur nco jinho. 412 (1) Neur-li zakladatelsk prvn jednn dal omezen, udluje sprvn rada pedchoz souhlas k prvnmu jednn, kterm stav a) nabv nebo pozbv vlastnickho prva k nemovit vci, b) vlastn nemovitou vc zatuje, c) nabv nebo pozbv prvo autorsk nebo prmyslov nebo d) zakld jinou prvnickou osobu nebo se na takov osob podl vkladem.

(2) Neur-li zakladatelsk prvn jednn nco jinho, udluje sprvn rada pedchoz souhlas i k prvnmu jednn, kterm stav nabv nebo pozbv vlastnick prvo k movit vci, jej hodnota je vy ne hodnota zakzky malho rozsahu podle zkona upravujcho veejn zakzky. 413 Statut stavu (1) Ur-li to zakladatelsk prvn jednn nebo je-li to eln, vyd sprvn rada statut stavu a uprav v nm vnitn organizaci stavu a podrobnosti o jeho innosti. (2) stav statut uveejn uloenm do sbrky listin. Kad me ve veejnm rejstku do statutu nahlet a poizovat si z nj vpisy, opisy nebo kopie. Stejn prvo lze uplatnit tak v sdle stavu. 414 Neur-li zakldac listina, e lenm orgn stavu nle za vkon funkce odmna a zpsob jejho uren, plat, e editeli nle odmna obvykl a m se za to, e funkce len ostatnch orgn jsou estn. V takovm ppad ur vi odmny editele nebo zpsob jejho uren sprvn rada. 415 (1) stav tuje oddlen o nkladech a vnosech spojench s hlavnm pedmtem innosti, s provozem obchodnho zvodu nebo jinou vedlej innost a se sprvou stavu. (2) etn zvrku stavu ovuje auditor, pokud mu to ukld zakladatelsk prvn jednn nebo statut, anebo pokud ve istho obratu stavu pekro deset milion K. V tchto ppadech auditor ovuje i vron zprvu stavu. 416 Vron zprva (1) Vron zprva stavu obsahuje krom nleitost stanovench jinm prvnm pedpisem upravujcm etnictv dal vznamnj daje o innosti a hospodaen stavu, vetn ve plnn poskytnutch lenm orgn stavu, a o ppadnch zmnch zakladatelskho prvnho jednn nebo zmnch lenstv v orgnech stavu. (2) Neur-li zakladatelsk prvn jednn i dal zpsob uveejnn, uveejn stav vron zprvu nejpozdji do esti msc po skonen etnho obdob uloenm do sbrky listin. Kad me ve veejnm rejstku do statutu nahlet a poizovat si z nj vpisy, opisy nebo kopie. 417 Nenapluje-li stav dlouhodob svj el, zru jej soud na nvrh osoby, kter osvd prvn zjem. 418

V ostatnm se na prvn pomry stavu pouij obdobn ustanoven o nadaci; nepouij se vak ustanoven o nadan jistin a nadanm kapitlu. Dl 4 Spotebitel 419 Spotebitelem je kad lovk, kter mimo rmec sv podnikatelsk innosti nebo mimo rmec samostatnho vkonu svho povoln uzavr smlouvu s podnikatelem nebo s nm jinak jedn. Dl 5 Podnikatel 420 (1) Kdo samostatn vykonv na vlastn et a odpovdnost vdlenou innost ivnostenskm nebo obdobnm zpsobem se zmrem init tak soustavn za elem dosaen zisku, je povaovn se zetelem k tto innosti za podnikatele. (2) Pro ely ochrany spotebitele a pro ely 1963 se za podnikatele povauje tak kad osoba, kter uzavr smlouvy souvisejc s vlastn obchodn, vrobn nebo obdobnou innost i pi samostatnm vkonu svho povoln, poppad osoba, kter jedn jmnem nebo na et podnikatele. 421 (1) Za podnikatele se povauje osoba zapsan v obchodnm rejstku. Za jakch podmnek se osoby zapisuj do obchodnho rejstku, stanov jin zkon. (2) M se za to, e podnikatelem je osoba, kter m k podnikn ivnostensk nebo jin oprvnn podle jinho zkona. 422 Podnikatel, kter nem obchodn firmu, prvn jedn pi svm podnikn pod vlastnm jmnem; pipoj-li k nmu dodatky charakterizujc ble jeho osobu nebo obchodn zvod, nesm bt klamav. Obchodn firma 423 (1) Obchodn firma je jmno, pod kterm je podnikatel zapsn do obchodnho rejstku. Podnikatel nesm mt vc obchodnch firem. (2) Ochrana prv k obchodn firm nle tomu, kdo ji po prvu pouil poprv. Kdo byl doten ve svm prvu k obchodn firm, m stejn prva jako pi ochran ped nekalou sout. 424 Obchodn firma nesm bt zamniteln s jinou obchodn firmou ani nesm

psobit klamav. 425 (1) lovk se zape do obchodnho rejstku pod obchodn firmou tvoenou zpravidla jeho jmnem. Zmn-li se jeho jmno, me pouvat v obchodn firm i nadle sv dvj jmno; zmnu jmna vak uveejn. (2) Zape-li se lovk do obchodnho rejstku pod jinou obchodn firmou ne pod svm jmnem, mus bt zejm, e nejde o obchodn firmu prvnick osoby. 426 Je-li vce obchodnch zvod nkolika podnikatel spojeno do podnikatelskho seskupen, mohou jejich jmna nebo obchodn firmy obsahovat shodn prvky; veejnost vak mus bt schopna je odliit. 427 (1) Kdo nabude obchodn firmu, m prvo ji pouvat, pokud k tomu m souhlas svho pedchdce nebo jeho prvnho nstupce; vyaduje se vak, aby k obchodn firm pipojil daj vyjadujc prvn nstupnictv. (2) Pi pemn prvnick osoby pejde obchodn firma na prvnho nstupce, pokud s tm souhlas; souhlas jin osoby se nevyaduje. M-li prvnick osoba vce prvnch nstupc a neur-li se, na kterho z nich obchodn firma pechz, nepejde obchodn firma na dnho z nich. 428 Odvolat souhlas s uitm svho jmna v obchodn firm prvnick osoby m prvo ten, kdo k tomu m tak zvan dvod, e po nm nelze spravedliv poadovat, aby jeho jmno bylo v obchodn firm vyuvno; takovm dvodem me bt zejmna zmna pevaujc povahy podnikn prvnick osoby nebo zmna vlastnick struktury obchodn korporace. Za tchto podmnek m prvo odvolat souhlas i prvn nstupce osoby, kter souhlas udlila. 429 Sdlo podnikatele (1) Sdlo podnikatele se ur adresou zapsanou ve veejnm rejstku. Nezapisuje-li se fyzick osoba jako podnikatel do veejnho rejstku, je jeho sdlem msto, kde m hlavn obchodn zvod, poppad kde m bydlit. (2) Uvd-li podnikatel jako sv sdlo jin msto ne sv sdlo skuten, me se kad dovolat i jeho skutenho sdla. Proti tomu, kdo se dovol sdla podnikatele zapsanho ve veejnm rejstku, neme podnikatel namtat, e m skuten sdlo v jinm mst. Zastoupen podnikatele 430 (1) Pov-li podnikatel nkoho pi provozu obchodnho zvodu uritou innost, zastupuje tato osoba podnikatele ve vech jednnch, k nim

pi tto innosti obvykle dochz. (2) Podnikatele zavazuje i jednn jin osoby v jeho provozovn, pokud byla tet osoba v dobr ve, e jednajc osoba je k jednn oprvnna. 431 Pekro-li zstupce podnikatele zstup oprvnn, podnikatele prvn jednn zavazuje; to neplat, vdla-li tet osoba o pekroen nebo musela-li o nm vdt vzhledem k okolnostem ppadu. 432 Zkaz konkurence (1) Osoba, kter vystupuje jako podnikatelv zstupce pi provozu obchodnho zvodu, nesm bez souhlasu podnikatele init na vlastn nebo ciz et nic, co spad do oboru obchodnho zvodu. Stane-li se tak, me se podnikatel domhat, aby se jeho zstupce takovho jednn zdrel. (2) Jednal-li zstupce na vlastn et, me se podnikatel domhat, aby zstupcovo jednn bylo prohleno za uinn na jeho et. Jednal-li zstupce na ciz et, me se podnikatel domhat, aby mu bylo postoupeno prvo na odmnu nebo aby mu byla vydna odmna ji poskytnut. Tato prva zanikaj, pokud nebyla uplatnna do t msc ode dne, kdy se podnikatel o jednn dozvdl, nejpozdji vak rok ode dne, kdy k jednn dolo. (3) Namsto prva podle odstavce 2 me podnikatel poadovat kody; to vak jen tehdy, ml-li a mohl zstupce vdt, innost podnikatele pokozuje. Ml-li a mohl vdt tak ten, prospch podnikatelv zstupce nedovolen jednal, e jde o pokozujc podnikatele, je povinen k nhrad kody tak on. 433 (1) Kdo jako podnikatel vystupuje vi dalm osobm v hospodskm styku, nesm svou kvalitu odbornka ani sv hospodsk postaven zneut k vytven nebo k vyuit zvislosti slab strany a k dosaen zejm a nedvodn nerovnovhy ve vzjemnch prvech a povinnostech stran. (2) M se za to, e slab stranou je vdy osoba, kter vi podnikateli v hospodskm styku vystupuje mimo souvislost s vlastnm podniknm. 434 D-li podnikatel veejnosti najevo, ve kterm mst podnik, umon veejnosti vstupovat s nm v tomto mst do prvnho styku v uren provozn dob; jinak v dob obvykl. 435 (1) Kad podnikatel mus uvdt na obchodnch listinch a v rmci informac zpstupovanch veejnosti prostednictvm dlkovho pstupu sv jmno a sdlo. Podnikatel zapsan v obchodnm rejstku uvede na obchodn listin t daj o tomto zpisu vetn oddlu a nhradu e svou v jeho innost

vloky; podnikatel zapsan v zpisu do tohoto rejstku; uvede daj o svm zpisu do identifikujc daj, uvede i

jinm veejnm rejstku uvede daj o svm podnikatel nezapsan ve veejnm rejstku jin evidence. Byl-li podnikateli pidlen ten.

(2) Na listin podle odstavce 1 lze uvst i dal daje, nejsou-li zpsobil vyvolat klamav dojem. HLAVA III ZASTOUPEN Dl 1 Veobecn ustanoven 436 (1) Kdo je oprvnn prvn jednat jmnem jinho, je jeho zstupcem; ze zastoupen vznikaj prva a povinnosti pmo zastoupenmu. Nen-li zejm, e nkdo jedn za jinho, plat, e jedn vlastnm jmnem. (2) Je-li zstupce v dobr ve nebo musel-li vdt o urit okolnosti, pihl se k tomu i u zastoupenho; to neplat, jedn-li se o okolnost, o kter se zstupce dozvdl ped vznikem zastoupen. Nen-li zastoupen v dobr ve, neme se dovolat dobr vry zstupce. 437 (1) Zastoupit jinho neme ten, jeho zjmy jsou v rozporu se zjmy zastoupenho, ledae pi smluvnm zastoupen zastoupen o takovm rozporu vdl nebo musel vdt. (2) Jednal-li zstupce, jeho zjem je v rozporu se zjmem zastoupenho, s tet osobou a vdla-li tato osoba o tto okolnosti nebo musela-li o n vdt, me se toho zastoupen dovolat. M se za to, e tu je rozpor v zjmech zstupce a zastoupenho, pokud zstupce jedn i za tuto tet osobu nebo pokud jedn ve vlastn zleitosti. 438 Zstupce jedn osobn. Dalho zstupce me povit, je-li to se zastoupenm ujednno nebo vyaduje-li to nutn poteba, odpovd vak za dn vbr jeho osoby. 439 M-li zastoupen pro tut zleitost vce zstupc, m se za to, e kad z nich me jednat samostatn. 440 (1) Pekroil-li zstupce zstup oprvnn, zavazuje prvn jednn zastoupenho, pokud pekroen schvl bez zbytenho odkladu. To plat i v ppad, kdy za jinho prvn jedn osoba, kter k tomu nen oprvnna. (2) Nen-li prvn jednn bez zbytenho odkladu schvleno, je osoba, kter prvn jednala za jinho, zavzna sama. Osoba, se kterou bylo jednno a kter byla v dobr ve, me na jednajcm poadovat, aby

splnil, co bylo ujednno, anebo aby nahradil kodu. Dl 2 Smluvn zastoupen Oddl 1 Obecn ustanoven 441 (1) Ujednaj-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednanm rozsahu jako zmocnnec. (2) Zmocnitel uvede rozsah zstupho oprvnn v pln moci. Netk-li se zastoupen jen uritho prvnho jednn, udl se pln moc v psemn form. Vyaduje-li se pro prvn jednn zvltn forma, udl se v te form i pln moc. 442 Zmocnitel se neme vzdt prva odvolat zmocnn, ujednaj-li si vak strany pro jeho odvoln urit dvody, nelze zmocnn odvolat z jinho dvodu. To neplat, m-li zmocnitel pro odvoln zmocnn zvl zvan dvod. 443 Pi zmocnn prvnick osoby nle vkon zstupho oprvnn do psobnosti jejho statutrnho orgnu. K vkonu zastoupen je oprvnna i osoba, kterou statutrn orgn ur. 444 (1) Kdo vlastn vinou vyvol u tet osoby domnnku, e zmocnil nkoho jinho k prvnmu jednn, neme se dovolat nedostatku zmocnn, byla-li tet osoba v dobr ve a mohla-li rozumn pedpokldat, e zmocnn bylo udleno. (2) Dal-li zmocnitel jin osob najevo, e zmocnnce zmocnil k uritm prvnm jednnm, me se vi n dovolat, e zmocnn pozdji zaniklo, jen pokud j to ped zmocnncovm jednnm oznmil, nebo pokud tato osoba pi zmocnncov jednn o zniku vdla. 445 Jednala-li jako zstupce osoba nezpsobil v pslun zleitosti sama prvn jednat, nelze se toho dovolat vi tomu, kdo o tto skutenosti nevdl ani nemohl vdt. 446 Pekroil-li zmocnnec zstup oprvnn a nesouhlas-li s tm zmocnitel, oznm to osob, se kterou zmocnnec prvn jednal, bez zbytenho odkladu pot, co se o prvnm jednn dozvdl. Neuin-li to, plat, e pekroen schvlil; to neplat, pokud osoba, s n zstupce prvn jednal, mla a mohla z okolnost bez pochybnost poznat, e zmocnnec zstup oprvnn zjevn pekrauje.

 447 Jsou-li pokyny zmocnitele obsaeny v pln moci a musely-li bt znmy osob, vi n zmocnnec jednal, povauje se jejich pekroen za poruen zstupho oprvnn. 448 (1) Zmocnn zanikne vykonnm prvnho jednn, na kter bylo zastoupen omezeno; zmocnn zanikne i v ppad, e je zmocnitel odvol nebo zmocnnec vypov. Zeme-li zmocnnec nebo zmocnitel, nebo je-li nkterm z nich prvnick osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnn, ledae bylo ujednno nco jinho. (2) Dokud nen odvoln zmocnnci znmo, m jeho prvn jednn tyt inky, jako by zmocnn jet trvalo. Toho se vak neme dovolat strana, kter o odvoln zmocnn vdla, nebo mla a mohla vdt. 449 (1) Zeme-li zmocnitel nebo vypov-li zmocnnec zmocnn, uin zmocnnec jet ve, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho prvn nstupce neutrpl jmu. Jeho prvn jednn m tyt inky, jako by zmocnn jet trvalo, neodporuje-li tomu, co nadil jet zmocnitel nebo jeho prvn nstupce. (2) Zmocnnec vyd bez zbytenho odkladu po zniku zmocnn ve, co mu zmocnitel propjil, poppad co pro zmocnitele zskal. Zemel-li zmocnnec, m vi zmocniteli tuto povinnost kad, kdo m tyto vci u sebe. Oddl 2 Prokura 450 (1) Udlenm prokury zmocuje podnikatel zapsan v obchodnm rejstku prokuristu k prvnm jednnm, ke kterm dochz pi provozu obchodnho zvodu, poppad poboky, a to i k tm, pro kter se jinak vyaduje zvltn pln moc. Zcizit nebo zatit nemovitou vc je vak prokurista oprvnn, je-li to vslovn uvedeno. (2) Pi udlen prokury mus bt vslovn uvedeno, e jde o prokuru. Udluje-li podnikatel prokuru pro nkterou poboku svho obchodnho zvodu nebo pro nkter z nkolika svch obchodnch zvod, ozna vslovn poboku nebo obchodn zvod. 451 Prokurista nen oprvnn penst prokuru na nkoho jinho ani udlit dal prokuru; k opanm ujednnm se nepihl. 452 (1) Zakazuje se udlit prokuru prvnick osob. (2) Je-li prokura udlena nkolika osobm, zastupuje kad z nich podnikatele samostatn, ledae je pi udlen prokury ureno nco jinho.

 453 Omezen prokury vnitnmi pokyny nem inky vi tetm osobm, i kdy bylo zveejnno. 454 Prokurista vykonv prokuru s p dnho hospode. 455 Prokurista se podepisuje tak, e k firm podnikatele pipoj svj podpis a daj oznaujc prokuru; byla-li prokura udlena pro jednotlivou poboku nebo jeden z vce obchodnch zvod, pipoj tak daj oznaujc poboku nebo obchodn zvod. 456 Prokura zanik i pevodem nebo pachtem obchodnho zvodu nebo poboky, pro kter byla udlena. Smrt podnikatele prokura nezanik, ledae bylo ujednno nco jinho. Dl 3 Zkonn zastoupen a opatrovnictv Oddl 1 Obecn ustanoven 457 Zkonn zastoupen i opatrovnictv sleduje ochranu zjm zastoupenho a naplovn jeho prv. 458 Zkonn zstupce nebo opatrovnk nen oprvnn za zastoupenho prvn jednat v zleitostech tkajcch se vzniku a zniku manelstv, vkonu rodiovskch povinnost a prv, jako i pozen pro ppad smrti nebo prohlen o vyddn a jejich odvoln. 459 Zkonn zstupce nesm odejmout zastoupenmu vc zvltn obliby, ledae to odvoduje ohroen jeho ivota i zdrav, a jedn-li se o nezletilho, kter nen pln svprvn, tak jin zvan dvod. Vc zvltn obliby mus bt zastoupenmu ponechna i pi jeho umstn ve zdravotnickm zazen, v zazen socilnch slueb, zazen socilnprvn ochrany dt nebo podobnm zazen. 460 Dojde-li ke stetu zjmu zkonnho zstupce nebo opatrovnka se zjmem zastoupenho i ke stetnut zjm tch, kte jsou zastoupeni tm zkonnm zstupcem nebo opatrovnkem, anebo hroz-li takov stet, jmenuje soud zastoupenmu koliznho opatrovnka. 461

(1) Spravuje-li zkonn zstupce nebo opatrovnk jmn zastoupenho, nle mu bn sprva takovho jmn. Nejedn-li se o bnou zleitost, vyaduje se k naloen se jmnm zastoupenho schvlen soudu. (2) Dar, ddictv nebo odkaz uren pro zastoupenho s podmnkou, e jej bude spravovat tet osoba, jsou ze sprvy podle odstavce 1 vyloueny. Zkonn zstupce nebo opatrovnk vak me pijet takovho daru, ddictv nebo odkazu odmtnout; k odmtnut se vyaduje schvlen soudu. 462 Zkonn zstupce ani opatrovnk neme poadovat od zastoupenho odmnu za zastoupen. M-li vak povinnost spravovat jmn, lze za sprvu piznat odmnu. O jej vi rozhodne soud s pihldnutm k nkladm sprvy, k hodnot spravovanho majetku a k vnosm z nho, jako i k asov i pracovn nronosti sprvy. 463 (1) Opatrovnka jmenuje soud; souasn ur rozsah opatrovnkovch prv a povinnost. Osoba, kter byl opatrovnk jmenovn, se na dobu trvn opatrovnictv stv opatrovancem. (2) Pod-li o to opatrovnk, soud ho odvol; soud opatrovnka odvol i v ppad, e nepln sv povinnosti. Zrove opatrovanci jmenuje novho opatrovnka. 464 (1) Nejedn-li se o sprvu jmn, lze osob jmenovat pouze jedinho opatrovnka. Je-li jmenovn zvltn opatrovnk pro sprvu jmn zastoupenho nebo pro sprvu sti jeho jmn a zrove opatrovnk osoby, nle druhmu z nich vlun zastoupen zastoupenho ped soudem, a to i kdy se zleitost tk spravovanho jmn. (2) Jmenuje-li soud vce opatrovnk a nerozhodne-li, ve kterch zleitostech je kad z nich zpsobil prvn jednat za opatrovance samostatn, jsou opatrovnci povinni jednat spolen. Oddl 2 Opatrovnictv lovka 465 (1) Soud jmenuje opatrovnka lovku, je-li to poteba k ochran jeho zjm, nebo vyaduje-li to veejn zjem. Soud jmenuje opatrovnka zejmna tomu, koho ve svprvnosti omezil, tomu, o kom nen znmo, kde pobv, neznmmu lovku zastnnmu pi uritm prvnm jednn nebo tomu, jeho zdravotn stav mu psob obte pi sprv jmn nebo hjen prv. (2) Odvoduj-li to okolnosti, me soud opatrovnku uloit, aby se v pimenm rozsahu pojistil pro ppad, e pi vkonu sv funkce zpsob opatrovanci nebo jin osob kodu. 466

(1) K povinnostem opatrovnka nle udrovat s opatrovancem vhodnm zpsobem a v potebnm rozsahu pravideln spojen, projevovat o opatrovance skuten zjem, jako i dbt o jeho zdravotn stav a starat se o naplnn opatrovancovch prv a chrnit jeho zjmy. (2) Rozhoduje-li opatrovnk o opatrovancovch zleitostech, vysvtl opatrovanci srozumiteln povahu a nsledky rozhodnut. 467 (1) Opatrovnk pi plnn svch povinnost napluje opatrovancova prvn prohlen a db jeho nzor, i kdy je opatrovanec projevil dve, vetn pesvden nebo vyznn, soustavn k nim pihl a zaizuje opatrovancovy zleitosti v souladu s nimi. Nen-li to mon, postupuje opatrovnk podle zjm opatrovance. (2) Opatrovnk db, aby zpsob opatrovancova ivota nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumn odporovat, odpovdal i zvltnm opatrovancovm pedstavm a pnm. 468 Smrt opatrovnka nebo jeho odvolnm opatrovnictv nezanik a dokud soud nejmenuje opatrovanci novho opatrovnka, pechz na veejnho opatrovnka podle jinho zkona. 469 (1) lovku, jemu psob zdravotn stav pi sprv jeho jmn nebo pi hjen jeho prv obte, jmenuje soud na jeho nvrh opatrovnka a ve shod s takovm nvrhem ur opatrovnkovi rozsah psobnosti. Na nvrh opatrovance soud opatrovnka tak odvol. (2) Opatrovnk jedn zpravidla spolen s opatrovancem; jedn-li opatrovnk samostatn, jedn v souladu s vl opatrovance. Nelze-li vli opatrovance zjistit, rozhodne na nvrh opatrovnka soud. 470 Opat-li si nkdo sprvce svho jmn sm, nelze mu jmenovat opatrovnka pro sprvu jmn. To neplat, nen-li sprvce jmn znm, odmtne-li jednat v zjmu zastoupenho nebo zanedbv-li tuto povinnost, anebo neme-li jmn spravovat. 471 (1) Rozhoduje-li soud o jmenovn opatrovnka lovku, me tak uinit a po jeho zhldnut, nebrn-li tomu nepekonateln pekka; mus t vyslechnout jeho vyjden nebo jinak zjistit jeho stanovisko a vychzet z nho. (2) Soud jmenuje opatrovnkem osobu, kterou navrhl opatrovanec. Nen-li to mon, jmenuje soud opatrovnkem zpravidla pbuznho nebo jinou osobu opatrovanci blzkou, kter osvd o opatrovance dlouhodob a vn zjem a schopnost projevovat jej i do budoucna. Nen-li mon ani to, jmenuje soud opatrovnkem jinou osobu, kter spluje podmnky pro to, aby se stala opatrovnkem, nebo veejnho opatrovnka podle jinho zkona.

(3) Zpsobilost bt veejnm opatrovnkem m obec, kde m opatrovanec bydlit, anebo prvnick osoba zzen touto obc k plnn kol tohoto druhu; jmenovn veejnho opatrovnka podle jinho zkona nen vzno na jeho souhlas. Opatrovnick rada 472 (1) Je-li jmenovn opatrovnk, me opatrovanec nebo kad osoba opatrovanci blzk dat o ustaven opatrovnick rady; opatrovnk svol schzi osob blzkch opatrovanci a jeho ptel, jsou-li mu znmi, tak, aby se schze konala do ticeti dn po obdren dosti. Nen-li schze vas svolna nebo nekon-li se z jinho dvodu, anebo nen-li na n zvolena opatrovnick rada, svol schzi soud, a to i bez nvrhu. (2) Schze se me zastnit opatrovanec, kad osoba opatrovanci blzk a kdokoli z jeho ptel, tebae nebyl pozvn; kad z nich m jeden hlas. Zastn-li se schze alespo pt osob, me bt opatrovnick rada zvolena. 473 (1) Osoby ptomn na schzi vol leny opatrovnick rady, ppadn i jejich nhradnky, vtinou hlas. Pi volb mus bt dbno, je-li to mon, o rovnomrn zastoupen osob uvedench v 472. (2) lenem opatrovnick rady me bt jen osoba, kter o opatrovance osvd dlouhodob a vn zjem a schopnost projevovat jej i do budoucna a jej zjmy neodporuj zjmm opatrovance. Opatrovnk neme bt lenem opatrovnick rady. 474 Opatrovnick rada m alespo ti leny. Je schopna usnet se za ptomnosti vtiny len; m-li vak opatrovnick rada ti leny, vyaduje se ptomnost vech. Rozhodnut pijm opatrovnick rada vtinou hlas ptomnch len. 475 O volb len opatrovnick rady a nhradnk vyhotov zpis zapisovatel, kterho ur ptomn. Ze zpisu mus bt zejm, kdy se schze konala, kdo se j zastnil, kdo byl zvolen zapisovatelem, lenem opatrovnick rady a nhradnkem a kolika hlasy, zda proti prbhu jednn nkdo protestoval a z jakho dvodu. Protesty podan v psemn form mus bt k zpisu pipojeny. Zpis o volb len opatrovnick rady zapisovatel doru opatrovnkovi a soudu, kter opatrovnka jmenoval. 476 (1) Soud me na nvrh opatrovnka nebo kterkoli osoby oprvnn k asti na schzi, anebo bez nvrhu prohlsit volbu za neplatnou, pokud pi n dolo k takovmu poruen zkona, e v dsledku toho hroz opatrovancova jma. V takovm ppad soud bez zbytenho odkladu nad novou volbu. (2) Jsou-li pro to vn dvody, me soud po zahjen zen pozastavit vkon prv lena opatrovnick rady a do rozhodnut o

neplatnosti volby. 477 (1) len opatrovnick rady je volen na dobu neuritou. Ze sv funkce me odstoupit; odstoupen je inn doruenm psemnho oznmen opatrovnku a soudu. Odstoupen oznm dalm lenm opatrovnick rady. (2) Soud me odvolat z funkce lena opatrovnick rady na nvrh opatrovnka nebo kterkoli z osob oprvnnch k asti na schzi, anebo z vlastnho podntu, pokud len opatrovnick rady zvan nebo opakovan poru sv povinnosti, ztrat-li o opatrovance zjem nebo ocitnou-li se jeho zjmy opakovan v rozporu se zjmy opatrovance. Ustanoven 476 odst. 2 se pouije obdobn. (3) Pi zniku funkce lena opatrovnick rady opatrovnk nebo pedseda opatrovnick rady zad volbu novho lena opatrovnick rady nebo nhradnka. Neuskuten-li se volba bez zbytenho odkladu, postupuje soud podle 472 odst. 1 obdobn. 478 (1) Opatrovnick rada zased nejmn jednou za rok; k zasedn ji svol jej pedseda, nebo opatrovnk, jinak kterkoli len opatrovnick rady, poppad soud na nvrh osoby, kter osvd vn zjem o opatrovance, anebo i bez nvrhu. (2) Opatrovnick rada pizve na zasedn opatrovance i opatrovnka. (3) Ze zpisu o zasedn opatrovnick rady mus bt zejm, kdy se konalo, kdo se jej astnil, jak rozhodnut byla pijata, kdo vznesl protest a kdo zpis podil. Nen-li v zpise uvedeno, kdo hlasoval pro nvrh a kdo proti nvrhu, m se za to, e vichni ptomn lenov opatrovnick rady hlasovali pro pijet nvrhu. Zpis doru pedseda opatrovnick rady opatrovnkovi a soudu, kter opatrovnka jmenoval. 479 (1) Opatrovnick rada na opatrovnka o jeho innosti soupisu jmn opatrovance ppadn odmny opatrovnka svm pravidelnm zasedn projedn zprvu v zleitostech opatrovance, vyjaduje se k a k vytovn jeho sprvy i k vytovn za sprvu jmn.

(2) Usnese-li se na tom opatrovnick rada, pod jej len poven k tomu usnesenm nvrh soudu na zmnu ve odmny opatrovnka za sprvu jmn opatrovance. (3) Usnese-li se na tom opatrovnick rada, pod jej poven len soudu nvrh na zruen opatrovnictv, nebo na odvoln opatrovnka a jeho nahrazen jinou osobou. 480 (1) Bez souhlasu opatrovnick rady nesm opatrovnk rozhodnout o a) zmn bydlit opatrovance, b) umstn opatrovance do uzavenho stavu nebo podobnho zazen v ppad, kdy to zdravotn stav opatrovance zjevn nevyaduje, nebo

c) zsazch do integrity opatrovance, nejedn-li se o zkroky bez zvanch nsledk. (2) Bez souhlasu opatrovnick rady nesm opatrovnk naloit s majetkem opatrovance, jedn-li se o a) nabyt nebo zcizen majetku v hodnot pevyujc stku odpovdajc stonsobku ivotnho minima jednotlivce podle jinho prvnho pedpisu, b) nabyt nebo zcizen majetku pevyujc jednu tetinu opatrovancova majetku, ledae tato tetina pedstavuje hodnotu jen nepatrnou, nebo c) pijet nebo poskytnut zpjky, vru nebo jistoty v hodnotch uvedench v psmenu a) nebo b), ledae se k takovm rozhodnutm vyaduje i souhlas soudu. (3) Je-li to v zjmu opatrovance, me se opatrovnick rada usnst, jak dal rozhodnut opatrovnka o opatrovanci podlhaj jejmu souhlasu; takov usnesen nesm omezovat opatrovnka nad mru pimenou okolnostem. 481 len opatrovnick rady, kter pro jej rozhodnut nehlasoval, opatrovnk nebo opatrovanec me do patncti dn od pijet rozhodnut navrhnout soudu, aby rozhodnut opatrovnick rady zruil a nahradil je svm rozhodnutm. Dokud soud nerozhodne, nenabude rozhodnut opatrovnick rady prvn inky. 482 (1) Nelze-li opatrovnickou radu zdit pro nezjem dostatenho potu osob uvedench v 472 odst. 1 nebo z jinch podobnch dvod, me soud na nvrh nkter z tchto osob rozhodnout, e psobnost opatrovnick rady bude vykonvat jen jedna z tchto osob a rozhodne zrove o jejm jmenovn. (2) Nen-li zvolena opatrovnick rada a nen-li mon ani postup podle odstavce 1, schvaluje opaten opatrovnka stran opatrovance nebo jeho jmn namsto opatrovnick rady soud. 483 (1) Neschvlil-li to soud, nesm opatrovnk vyslovit souhlas se zmnou osobnho stavu opatrovance. (2) Spravuje-li opatrovnk opatrovancovo jmn, nesm bez souhlasu soudu, nerozhodl-li soud o dalch omezench, a) zavzat opatrovance k plnn nktermu z len opatrovnick rady nebo osoby tomuto lenu blzk, b) nabt pro opatrovance nemovitou vc nebo podl na n, ani opatrovancovu nemovitou vc nebo podl na n zcizit i zatit, c) nabt pro opatrovance obchodn zvod, podl na obchodnm zvodu nebo podl na prvnick osob, ani tento majetek zcizit nebo zatit; to neplat, jedn-li se o nabyt astnickch nebo podobnch cennch papr zajiujcch bezpen vnos,

d) uzavt za opatrovance smlouvu zavazujc ho k trvajcmu nebo opakovanmu plnn na dobu del ne ti roky, e) odmtnout ddictv nebo jin plnn z pozstalosti, nebo f) zavzat opatrovance k bezplatnmu plnn jin osob, ledae se jedn o dar poskytnut k obvykl pleitosti podle zsad slunosti v pimenm rozsahu a opatrovanec je schopen sudku a projevil s darem souhlas. (3) Bez zetele na ustanoven odstavce 2 opatrovnk nesm, neschvlil-li to soud, naloit s majetkem opatrovance, jedn-li se o a) nabyt nebo zcizen majetku v hodnot pevyujc stku odpovdajc ptisetnsobku ivotnho minima jednotlivce podle jinho prvnho pedpisu, b) nabyt nebo zcizen majetku pevyujc jednu polovinu opatrovancova majetku, ledae tato polovina pedstavuje hodnotu jen nepatrnou a nejedn se o vc, kter je pro opatrovance vc zvltn obliby, nebo c) pijet nebo poskytnut pjky, vru nebo jistoty v hodnotch uvedench pod psmenem a) nebo b). (4) Soud si ped rozhodnutm podle odstavc 1 a 3 vyd stanovisko opatrovnick rady. Nesdl-li opatrovnick rada soudu stanovisko v pimen lht, potom soud rozhodne sm. 484 (1) Prvnick osoba, jej hlavn innost spov v pi o osoby se zdravotnm postienm a ochran jejich zjm, m prvo navrhnout, aby byla svolna schze k ustaven opatrovnick rady. (2) Prvnick osoba, jej hlavn innost spov v pi o osoby se zdravotnm postienm a ochran jejich zjm, kter psob v esk republice nepetrit alespo ti roky a byla s opatrovancem v pravidelnm spojen alespo ti msce, m prvo bt lenem opatrovnick rady nebo se astnit jejho zasedn, schze k ustaven opatrovnick rady a navrhnout soudu, aby rozhodnut opatrovnick rady zruil a nahradil je svm rozhodnutm. Neuplatuje-li vak tato prvnick osoba sv prva v souladu se zjmy opatrovance, soud j tato prva na nvrh opatrovance, opatrovnka nebo len opatrovnick rady odejme. 485 Soupis jmn a vytovn sprvy (1) Opatrovnk, kter spravuje jmn opatrovance, vyhotov do dvou msc od svho jmenovn soupis spravovanho jmn a doru jej soudu, opatrovanci a opatrovnick rad. (2) Za trvn opatrovnictv vyhotov opatrovnk vytovn sprvy jmn kadoron vdy do 30. ervna, ledae se s leny opatrovnick rady dohodne, e vytovn pedlo dve. Je-li pro to dleit dvod, me opatrovanec nebo opatrovnick rada navrhnout soudu, aby opatrovnkovi uloil povinnost vyhotovit mimodn vytovn. Opatrovnk doru kad vytovn opatrovanci, opatrovnick rad a

soudu. (3) Opatrovnk, jeho funkce kon, doru konen vytovn sprvy jmn opatrovanci, opatrovnick rad a soudu, poppad tak dalmu opatrovnkovi nebo soudnmu komisai jmenovanmu v zen o ddictv. Zeme-li opatrovnk, vyd soudu, kter jej jmenoval, listiny a dal doklady tkajc se opatrovance a jeho zleitost kad, kdo m tyto listiny a doklady u sebe. Oddl 3 Opatrovnictv prvnick osoby 486 (1) Soud jmenuje opatrovnka prvnick osob, kter to potebuje, aby mohly bt spravovny jej zleitosti nebo aby mohla bt hjena jej prva. (2) Opatrovnkem prvnick osoby me soud jmenovat jen osobu, kter spluje podmnky stanoven pro zpsobilost bt lenem statutrnho orgnu. Pestane-li opatrovnk tyto podmnky splovat, oznm to soudu bez zbytenho odkladu. Dozv-li se soud, e opatrovnk uveden podmnky nespluje, nahrad ho bez zbytenho odkladu novm opatrovnkem. 487 (1) Pro prva a povinnosti opatrovnka prvnick osoby plat obdobn ustanoven o prvech a povinnostech lena statutrnho orgnu. Psobnost opatrovnka se pimen d ustanovenmi o psobnosti statutrnho orgnu. (2) Soud opatrovnku ulo, aby s odbornou p usiloval o dn obnoven innosti statutrnho orgnu prvnick osoby; je-li toho teba, soud psobnost opatrovnka dle vymez s pihldnutm k psobnosti dalch orgn prvnick osoby, poppad i k prvm spolenk. 488 Uruje-li zakladatelsk prvn jednn, e m bt prvnick osob jako opatrovnk jmenovna urit osoba, soud takovou osobu opatrovnkem jmenuje, pokud je k tomu zpsobil a souhlas se jmenovnm. HLAVA IV VCI A JEJICH ROZDLEN Dl 1 Veobecn ustanoven 489 Vc v prvnm smyslu (dle jen vc) je ve, co je rozdln od osoby a slou poteb lid. 490

Vc uren k obecnmu uvn je veejn statek. 491 (1) Plod je to, co vc pravideln poskytuje ze sv pirozen povahy, jak je dno jejm obvyklm elovm urenm a pimen k nmu, a s piinnm lovka nebo bez nho. (2) Uitky jsou to, co vc pravideln poskytuje ze sv prvn povahy. 492 (1) Hodnota vci, lze-li ji vyjdit v penzch, je jej cena. Cena vci se ur jako cena obvykl, ledae je nco jinho ujednno nebo stanoveno zkonem. (2) Mimodn cena vci se stanov, m-li se jej hodnota nahradit, s pihldnutm ke zvltnm pomrm nebo ke zvltn oblib vyvolan nhodnmi vlastnostmi vci. 493 Lidsk tlo ani jeho sti, tebae byly od tla oddleny, nejsou vc. 494 iv zve m zvltn vznam a hodnotu ji jako smysly nadan iv tvor. iv zve nen vc a ustanoven o vcech se na iv zve pouij obdobn jen v rozsahu, ve kterm to neodporuje jeho povaze. 495 Souhrn veho, co osob pat, tvo jej majetek. Jmn osoby tvo souhrn jejho majetku a jejch dluh. Dl 2 Rozdlen vc 496 Vci hmotn a nehmotn (1) Hmotn vc je ovladateln st vnjho svta, kter m povahu samostatnho pedmtu. (2) Nehmotn vci jsou prva, jejich povaha to pipout, a jin vci bez hmotn podstaty. 497 Ovladateln prodn sly Na ovladateln prodn sly, se ktermi se obchoduje, se pouij pimen ustanoven o vcech hmotnch. 498 Nemovit a movit vci

(1) Nemovit vci jsou pozemky a podzemn stavby se samostatnm elovm urenm, jako i vcn prva k nim, a prva, kter za nemovit vci prohls zkon. Stanov-li jin prvn pedpis, e urit vc nen soust pozemku, a nelze-li takovou vc penst z msta na msto bez poruen jej podstaty, je i tato vc nemovit. (2) Veker dal vci, a je jejich podstata hmotn nebo nehmotn, jsou movit. 499 Zastupiteln vc Movit vc, kter me bt nahrazena jinou vc tho druhu, je zastupiteln; ostatn vci jsou nezastupiteln. V pochybnostech se ppad posoud podle zvyklost. 500 Zuivateln vc Movit vc, jej bn pouit spov v jejm spotebovn, zpracovn nebo zcizen, je zuivateln; zuivateln jsou i ty movit vci, kter nle ke skladu nebo k jinmu souboru, pokud jejich bn uit spov v tom, e jsou prodvny jednotliv. Ostatn vci jsou nezuivateln. 501 Hromadn vc Soubor jednotlivch vc nleejcch te osob, povaovan za jeden pedmt a jako takov nesouc spolen oznaen, pokld se za celek a tvo hromadnou vc. 502 Obchodn zvod Obchodn zvod (dle jen zvod) je organizovan soubor jmn, kter podnikatel vytvoil a kter z jeho vle slou k provozovn jeho innosti. M se za to, e zvod tvo ve, co zpravidla slou k jeho provozu. 503 Poboka (1) Poboka je takov st zvodu, kter vykazuje hospodskou a funkn samostatnost a o kter podnikatel rozhodl, e bude pobokou. (2) Je-li poboka zapsna do obchodnho rejstku, jedn se o odtpn zvod; to plat i o jin organizan sloce, pokud o n jin prvn pedpis stanov, e se zape do obchodnho rejstku. Vedouc odtpnho zvodu je oprvnn zastupovat podnikatele ve vech zleitostech tkajcch se odtpnho zvodu ode dne, ke ktermu byl jako vedouc odtpnho zvodu zapsn do obchodnho rejstku. 504

Obchodn tajemstv Obchodn tajemstv tvo konkurenn vznamn, uriteln, oceniteln a v pslunch obchodnch kruzch bn nedostupn skutenosti, kter souvisej se zvodem a jejich vlastnk zajiuje ve svm zjmu odpovdajcm zpsobem jejich utajen. Dl 3 Soust vci a psluenstv vci Soust vci 505 Soust vci je ve, co k n podle jej povahy nle a co neme bt od vci oddleno, ani se tm vc znehodnot. 506 (1) Soust pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zzen na pozemku a jin zazen (dle jen stavba) s vjimkou staveb doasnch, vetn toho, co je zaputno v pozemku nebo upevnno ve zdech. (2) Nen-li podzemn stavba nemovitou vc, je soust pozemku, i kdy zasahuje pod jin pozemek. 507 Soust pozemku je rostlinstvo na nm vzel. 508 (1) Stroj nebo jin upevnn zazen (dle jen stroj) nen soust nemovit vci zapsan do veejnho seznamu, byla-li se souhlasem jejho vlastnka zapsna do tho seznamu vhrada, e stroj jeho vlastnictvm nen. Vhrada bude vymazna, proke-li vlastnk nemovit vci nebo jin osoba oprvnn k tomu podle zpisu ve veejnm seznamu, e se vlastnk nemovit vci stal vlastnkem stroje. (2) M-li bt takovm strojem nahrazen stroj, kter je soust nemovit vci, lze vhradu do veejnho seznamu zapsat, pokud proti tomu osoba zapsan ve vhodnjm poad nevznese odpor. Prvo odporu vak nem osoba, jej prvo neme bt zpisem vhrady zkrceno, ani osoba, jej pohledvka byla ji splnna; za tm elem me bt splnna i pohledvka dosud nedospl. 509 Inenrsk st, zejmna vodovody, kanalizace nebo energetick i jin veden, nejsou soust pozemku. M se za to, e soust inenrskch st jsou i stavby a technick zazen, kter s nimi provozn souvis. Psluenstv vci 510 (1) Psluenstv vci je vedlej vc vlastnka u vci hlavn, je-li elem vedlej vci, aby se j trvale uvalo spolen s hlavn vc v

rmci jejich hospodskho uren. Byla-li vedlej vc od hlavn vci pechodn odlouena, nepestv bt psluenstvm. (2) M se za to, e se prvn jednn a prva i povinnosti tkajc se hlavn vci tkaj i jejho psluenstv. 511 Jsou-li pochybnosti, zda je nco psluenstvm vci, posoud se ppad podle zvyklost. 512 Je-li stavba soust pozemku, jsou vedlej vci vlastnka u stavby psluenstvm pozemku, je-li jejich elem, aby se jich se stavbou nebo pozemkem v rmci jejich hospodskho elu trvale uvalo. 513 Psluenstvm pohledvky jsou roky, roky z prodlen a nklady spojen s jejm uplatnnm. Dl 4 Cenn papr Oddl 1 Obecn ustanoven 514 Cenn papr je listina, se kterou je prvo spojeno takovm zpsobem, e je po vydn cennho papru nelze bez tto listiny uplatnit ani pevst. 515 Nevydal-li emitent cenn papr jako druh s nleitostmi zvl upravenmi zkonem, mus listina urit alespo odkazem na emisn podmnky prvo, kter je s cennm paprem spojeno, a daj o emitentovi. 516 Zastupiteln cenn papry (1) Cenn papry tho druhu vydan tm emitentem v te form, z nich vznikaj stejn prva, jsou zastupiteln. (2) Podpis emitenta na zastupitelnm cennm papru me bt nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listin souasn pouity ochrann prvky proti jejmu padln nebo pozmnn. 517 Je-li z cennho papru zavzna osoba odlin od emitenta a poru-li svou povinnost, nahrad emitent kodu z toho vzniklou. 518

Forma cennho papru (1) Cenn papr me mt formu cennho papru na doruitele, na ad, nebo na jmno. (2) Obsahuje-li cenn papr jmno oprvnn osoby, m se za to, e se jedn o cenn papr na ad. Neobsahuje-li cenn papr jmno oprvnn osoby, plat, e se jedn o cenn papr na doruitele. 519 Emise cennho papru (1) Datum emise cennho papru oznauje den, kdy me dojt k vydn cennho papru prvnmu nabyvateli. Nen-li stanoveno jinak, ur datum emise cennho papru emitent. (2) Emisn podmnky vymezuj prva a povinnosti emitenta a vlastnk cennch papr, jako i podrobnj daje o emisi. 520 Vydn cennho papru (1) Cenn papr je vydn dnem, kdy spluje nleitosti stanoven pro nj zkonem nebo jinm prvnm pedpisem a kdy se stanovenm zpsobem stane majetkem prvho nabyvatele. (2) Penn stka, za kterou emitent cenn papr vydv, je emisn kurs cennho papru. 521 (1) Byl-li nabyvatel je vydn i pesto, cennho papru nebo nabyvatele stanovenm v dobr ve, e nabv dn vydan cenn papr, e nebyly dodreny nleitosti postupu pi vydn e se cenn papr nestal vlastnictvm prvnho zpsobem.

(2) Ten, do jeho prva bylo zasaeno tm, e nebyly dodreny nleitosti postupu pi vydn cennho papru nebo e se cenn papr nestal vlastnictvm prvho nabyvatele stanovenm zpsobem, m prvo na nhradu kody vi emitentovi i vi osob, kter v tto zleitosti jednala jmnem emitenta nebo na jeho et, za podmnek stanovench tmto zkonem. 522 Stejnopisy (1) Je-li cenn papr vydn ve vce stejnopisech, mus bt stejnopisy v textu listiny slovny, jinak se kad stejnopis povauje za samostatn cenn papr. (2) Bylo-li plnno na jeden stejnopis, zanikaj prva ze vech ostatnch stejnopis. 523 Kupn

(1) Je-li s cennm paprem spojeno prvo na vnos, lze pro uplatnn tohoto prva vydat kupn jako cenn papr na doruitele; kupny se vydvaj v kupnovm archu. Je-li soust kupnovho archu taln, vyplv z nho prvo na vydn novho kupnovho archu; taln vak nen cennm paprem. (2) Kupn mus obsahovat alespo daje o a) druhu a emitentovi cennho papru, ke ktermu byl vydn; byl-li kupn vydn k cennmu papru, vyaduje se i jeho seln oznaen, b) vi vnosu nebo zpsobu jejho uren a c) datu a mstu uplatnn prva na vnos. 524 Hromadn listina (1) Zastupiteln cenn papry lze nahradit hromadnou listinou. Pro emisi a vydn hromadn listiny plat stejn podmnky jako pro vydn jednotlivho cennho papru. Hromadn listina obsahuje alespo ty nleitosti, kter zkon stanov pro jednotliv cenn papr vetn jeho sla. (2) Vlastnk hromadn listiny m prvo na jej vmnu za jednotliv cenn papry; ur-li emitent podmnky pro jej vmnu, pak pi splnn tchto podmnek. (3) Prva z hromadn listiny nelze pevodem dlit na podly. To neplat, pokud dolo k imobilizaci cennho papru pi jeho hromadn schov; v tom ppad mus takov podl odpovdat jednotlivm cennm paprm, kter jsou hromadnou listinou nahrazovny. Oddl 2 Zaknihovan cenn papry 525 Zaknihovan cenn papr (1) Je-li cenn papr nahrazen zpisem do pslun evidence a nelze-li jej pevst jinak ne zmnou zpisu v tto evidenci, jedn se o zaknihovan cenn papr. Zaknihovan cenn papry jsou zastupiteln, pokud byly vydny tm emitentem a pokud z nich vznikaj stejn prva. (2) Ustanoven o cennch paprech se pouij i na zaknihovan cenn papry, ledae to vyluuje jejich povaha, tento zkon nebo jin prvn pedpis. 526 Evidence zaknihovanch cennch papr Evidence zaknihovanch cennch papr se vede na majetkovch tech; jimi jsou et vlastnka nebo et zkaznk. 527

et vlastnka (1) Na tu vlastnka jsou evidovny zaknihovan cenn papry toho, pro nho byl et zzen. (2) M se za to, e vlastnkem zaknihovanho cennho papru je osoba, na jejm tu vlastnka je zaknihovan cenn papr evidovn. 528 et zkaznk (1) Na tu zkaznk jsou evidovny zaknihovan cenn papry osob, kter zaknihovan cenn papr svily tomu, pro nho byl et zkaznk zzen. (2) Ten, pro koho byl et zkaznk zzen, nen vlastnkem zaknihovanch cennch papr evidovanch na tomto tu. Oddl 3 Pemna cennho papru na zaknihovan cenn papr a pemna zaknihovanho cennho papru na cenn papr Pododdl 1 Pemna cennho papru na zaknihovan cenn papr 529 (1) Rozhodl-li emitent o pemn cennho papru na zaknihovan cenn papr, bez zbytenho odkladu zveejn sv rozhodnut vetn lhty, ve kter vlastnk cennho papru emitentovi cenn papr odevzd, a rozhodnut v te lht uveejn zpsobem umoujcm dlkov pstup. (2) Zakazuje se urit lhtu k odevzdn cennho papru emitentovi krat ne dva msce a del ne est msc ode dne zveejnn rozhodnut. (3) Emitent, ktermu jin prvn pedpis ukld vst evidenci vlastnk cennch papr, zale osob uveden v tto evidenci a na adresu tam uvedenou oznmen o pemn tohoto cennho papru na zaknihovan cenn papr. 530 (1) Vlastnk cennho papru sdl pi jeho odevzdn emitentovi slo tu v pslun evidenci, na kter m bt cenn papr zaevidovn; pokud mu tento daj nesdl, ur mu k tomu emitent dodatenou lhtu, kter nesm bt krat ne dva msce. (2) Odevzdal-li vlastnk emitentovi cenn papr a nesdlil-li mu slo tu v pslun evidenci, na kter m bt cenn papr zaevidovn, ani v dodaten lht, pejde na emitenta vlastnick prvo k tomuto cennmu papru dnem, kdy za nj jeho vlastnku zaplat spravedlivou cenu. 531 Je-li vlastnk cennho papru v prodlen s odevzdnm cennho papru, ur emitent k jeho odevzdn dodatenou lhtu zpsobem stanovenm v

529 odst. 1 a pi jejm vyhlen upozorn, e cenn papr, kter nebude odevzdn ani v dodaten lht, prohls emitent za neplatn. 532 (1) Na dost emitenta zaeviduje centrln depozit zaknihovan cenn papry do centrln evidence obdobn jako pi vydn zaknihovanho cennho papru a zaeviduje cenn papry na majetkov ty uveden v dosti. dost emitent pod po uplynut lhty stanoven v 529 odst. 1 nebo i ped jejm uplynutm, pokud mu byly odevzdny vechny cenn papry, nejpozdji vak po uplynut dodaten lhty. (2) Od podn dosti emitenta o zaevidovn zaknihovanho cennho papru do centrln evidence do zaevidovn cel emise nelze s tmito cennmi papry obchodovat na evropskm regulovanm trhu. 533 (1) Cenn papr, kter nebyl odevzdn, eviduje centrln depozit na zvltnm technickm tu; majitelem technickho tu je emitent. Zaevidovnm na tomto tu jsou tyto cenn papry pemnny na zaknihovan cenn papry. (2) Prvo na vnos z cennho papru uvedenho v odstavci 1 za dobu od skonen lhty podle 529 odst. 1 nedospje dve, ne vlastnk cennho papru emitentovi cenn papr odevzd. 534 (1) Nebyl-li cenn papr odevzdn ani v dodaten lht, prohls jej emitent za neplatn. (2) Po prohlen cennho papru za neplatn prod emitent zaknihovan cenn papr, kter jej nahrazuje, s odbornou p. Rozhodne-li emitent prodat zaknihovan cenn papr ve veejn drab, uveejn msto, dobu a pedmt draby alespo dva tdny ped jejm konnm. (3) Emitent vyplat vtek z prodeje zaknihovanho cennho papru osob, jej cenn papr byl prohlen za neplatn, po zapoten pohledvek vzniklch emitentovi prohlenm cennho papru za neplatn a prodejem zaknihovanho cennho papru, kter jej nahrazuje. 535 Ustanoven 529, 531 a 533 se pimen pouij na cenn papry, kter se pemuj na zaknihovan cenn papry, kter maj bt vedeny v samostatn evidenci. Pododdl 2 Pemna zaknihovanho cennho papru na cenn papr 536 Rozhodl-li emitent o pemn zaknihovanho cennho papru na cenn papr, bez zbytenho odkladu sv rozhodnut zveejn a rozhodnut v te lht uveejn zpsobem umoujcm dlkov pstup. 537

(1) Centrln depozit ped emitentovi do ticeti dn ode dne, kdy obdr emitentovo oznmen o pemn zaknihovanho cennho papru na cenn papr, vpis z centrln i navazujc evidence obsahujc daje o emisi zaknihovanho cennho papru, o vlastncch zaknihovanch cennch papr, zda bylo nakldn se zaknihovanm cennm paprem pozastaveno a zda byl zaknihovan cenn papr zastaven vetn oznaen zstavnho vitele. (2) Centrln depozit ani majitel tu zkaznk nesm po vyhotoven vpisu provst ve sv evidenci dn zpis tkajc se zaknihovanho cennho papru pemovanho na cenn papr. 538 (1) Centrln depozit zru evidenci zaknihovanho cennho papru ke dni urenmu emitentem, nejdve vak ke dni vyhotoven vpisu podle 537 odst. 1 a nejpozdji do jednoho msce ode dne, kdy byl vpis vyhotoven. (2) Zruen evidence zaknihovanho cennho papru oznm centrln depozit organiztorovi evropskho regulovanho trhu, na kterm jsou tyto zaknihovan cenn papry pijaty k obchodovn, astnkm centrlnho depozite, kte tuto skutenost oznm vlastnkm zaknihovanch cennch papr a majiteli tu zkaznk. (3) Majitel tu zkaznk zru evidenci zaknihovanch cennch papr k tmu dni jako centrln depozit. 539 (1) Vlastnku zaknihovanho cennho papru, kter byl pemnn na cenn papr, vznik dnem zruen evidence zaknihovanho cennho papru prvo na odevzdn cennho papru emitentem. (2) Cenn papr je vydn nejdve ke dni zruen evidence. 540 (1) Je-li ke dni zruen evidence zaknihovanho cennho papru pozastaveno nakldn s cennm paprem, k nmu dal pkaz orgn veejn moci, odevzd emitent cenn papr tomuto orgnu. (2) Je-li ke dni zruen evidence zaknihovanho cennho papru pozastaveno nakldn se zaknihovanm cennm paprem, k nmu dala pkaz osoba k tomu oprvnn podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu, vznikne vlastnkovi tohoto zaknihovanho cennho papru prvo na odevzdn cennho papru a po uplynut doby, na kterou bylo nakldn se zaknihovanm cennm paprem pozastaveno. To neplat, jestlie osoba, kter dala pkaz k tomu, aby bylo pozastaveno nakldn, souhlas s odevzdnm cennho papru vlastnku. 541 (1) Je-li ke dni zruen evidence zaknihovanho cennho papru zaknihovan cenn papr zastaven, zstvaj inky zastaven nedoteny; prvo na odevzdn cennho papru vznik zstavnmu viteli. Povinnost odevzdat cenn papr emitent spln t tm, e se souhlasem zstavnho vitele ulo vydan cenn papr do schovy ve prospch vlastnka a schovateli ped prvopis zstavn smlouvy nebo jej edn ovenou kopii.

(2) V ppad pemny zaknihovanho cennho papru na cenn papr na ad na nm emitent vyzna prohlen o zastaven cennho papru. 542 (1) Po zruen evidence zaknihovanho cennho papru emitent bez zbytenho odkladu zveejn vzvu vlastnkm cennch papr z tto emise k jejich pevzet a vzvu v te lht uveejn zpsobem umoujcm dlkov pstup. Lhty k pevzet cennho papru ur ve vzv obdobn podle 529 odst. 2 a 531. (2) U cennho papru na jmno nebo na ad zale emitent vzvu k pevzet cennho papru i na adresu sdla nebo bydlit vlastnka uvedenou v pslun evidenci. 543 (1) Nepevezme-li vlastnk cenn papr ani v dodaten lht, emitent jej prod s odbornou p. Rozhodne-li emitent prodat cenn papr ve veejn drab, uveejn msto, dobu a pedmt draby alespo dva tdny ped jejm konnm. (2) Emitent vyplat vtek z prodeje cennho papru vlastnku po zapoten pohledvek vzniklch emitentovi v souvislosti s jeho prodejem. 544 Na zaknihovan cenn papry veden v samostatn evidenci se 536 a 543 pouij pimen. HLAVA V PRVN SKUTENOSTI Dl 1 Prvn jednn Oddl 1 Veobecn ustanoven 545 Prvn jednn vyvolv prvn nsledky, kter jsou v nm vyjdeny, jako i prvn nsledky plynouc ze zkona, dobrch mrav, zvyklost a zaveden praxe stran. 546 Prvn lze jednat konnm nebo opomenutm; me se tak stt vslovn nebo jinm zpsobem nevzbuzujcm pochybnost o tom, co jednajc osoba chtla projevit. 547 Prvn jednn mus obsahem a elem odpovdat dobrm mravm i zkonu.

Podmnka 548 (1) Vznik, zmnu nebo znik prv lze vzat na splnn podmnky. Je-li znik prva nebo povinnosti vzn na nemonou podmnku, nepihl se k n. (2) Podmnka je odkldac, zvis-li na jejm splnn, zda prvn nsledky jednn nastanou. Podmnka je rozvazovac, zvis-li na jejm splnn, zda prvn nsledky ji nastal pominou. (3) Neplyne-li z prvnho jednn nebo jeho povahy nco jinho, m se za to, e podmnka je odkldac. 549 (1) K splnn podmnky se nepihl, zpsob-li jej splnn zmrn osoba, kter nen oprvnna tak uinit a kter je splnn podmnky na prospch. (2) Zma-li zmrn, ani je k tomu oprvnna, splnn podmnky strana, kter je nesplnn podmnky na prospch, povauje se podmnka za splnnou. 550 Doloen asu Je-li k innosti prvnho jednn urena poten doba, pouij se obdobn 548 a 549 o odkldac podmnce. Omez-li se innost prvnho jednn konenou dobou, pouij se obdobn 548 a 549 o rozvazovac podmnce. Zdnliv prvn jednn 551 O prvn jednn nejde, chyb-li vle jednajc osoby. 552 O prvn jednn nejde, nebyla-li zjevn projevena vn vle. 553 (1) O prvn jednn nejde, nelze-li pro nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani vkladem. neuritost nebo

(2) Byl-li projev vle mezi stranami dodaten vyjasnn, nepihl se k jeho vad a hled se, jako by tu bylo prvn jednn od potku. 554 K zdnlivmu prvnmu jednn se nepihl. Oddl 2 Vklad prvnch jednn

 555 (1) Prvn jednn se posuzuje podle svho obsahu. (2) M-li bt uritm prvnm jednnm zasteno jin prvn jednn, posoud se podle jeho prav povahy. 556 (1) Co je vyjdeno slovy nebo jinak, vylo se podle myslu jednajcho, byl-li takov mysl druh stran znm, anebo musela-li o nm vdt. Nelze-li zjistit mysl jednajcho, pisuzuje se projevu vle vznam, jak by mu zpravidla pikldala osoba v postaven toho, jemu je projev vle uren. (2) Pi vkladu projevu vle se pihldne k praxi zaveden mezi stranami v prvnm styku, k tomu, co prvnmu jednn pedchzelo, i k tomu, jak strany nsledn daly najevo, jak obsah a vznam prvnmu jednn pikldaj. 557 Pipout-li pouit vraz rzn vklad, vylo se v pochybnostech k ti toho, kdo vrazu pouil jako prvn. 558 (1) V prvnm styku s podnikatelem se vrazu pipoutjcmu rzn vklad pisoud vznam, jak m v takovm styku pravideln. Nen-li vak druh strana podnikatelem, mus ten, kdo se toho dovolv, prokzat, e druh stran musel bt takov vznam znm. (2) V prvnm styku podnikatel se pihl k obchodnm zvyklostem zachovvanm obecn, anebo v danm odvtv, ledae to vylou ujednn stran nebo zkon. Nen-li jin ujednn, plat, e obchodn zvyklost m pednost ped ustanovenm zkona, je nem donucujc inky, jinak se me podnikatel zvyklosti dovolat, proke-li, e druh strana uritou zvyklost musela znt a s postupem podle n byla srozumna. Oddl 3 Forma prvnch jednn 559 Kad m prvo zvolit si pro prvn jednn libovolnou formu, nen-li ve volb formy omezen ujednnm nebo zkonem. 560 Psemnou formu vyaduje prvn jednn, kterm se zizuje nebo pevd vcn prvo k nemovit vci, jako i prvn jednn, kterm se takov prvo mn nebo ru. 561 (1) K platnosti prvnho jednn uinnho v psemn form se vyaduje podpis jednajcho. Podpis me bt nahrazen mechanickmi prostedky tam, kde je to obvykl. Jin prvn pedpis stanov, jak lze pi prvnm jednn uinnm elektronickmi prostedky psemnost

elektronicky podepsat. (2) Jedn-li vce osob, vyaduj se jejich projevy na te listin pi prvnm jednn, kterm se zizuje nebo pevd vcn prvo k nemovit vci, anebo kterm se takov prvo mn nebo ru. 562 (1) Psemn forma je zachovna i pi prvnm jednn uinnm elektronickmi nebo jinmi technickmi prostedky umoujcmi zachycen jeho obsahu a uren jednajc osoby. (2) M se za to, e zznamy daj o prvnch jednnch v elektronickm systmu jsou spolehliv, provdj-li se systematicky a posloupn a jsou-li chrnny proti zmnm. Byl-li zznam pozen pi provozu zvodu a dovol-li se jej druh strana k svmu prospchu, m se za to, e zznam je spolehliv. 563 (1) Pokud v psemn form prvn jedn ten, kdo neme st a pst, ale je schopen seznmit se s obsahem prvnho jednn pomoc pstroj i specilnch pomcek nebo prostednictvm jin osoby, kterou si zvol, opat listinu podpisem; nen-li s to se podepsat, uin namsto podpisu ped alespo dvma svdky na listin rukou nebo jinak vlastn znamen, ke ktermu jeden ze svdk pipe jmno jednajcho. (2) O svdcch plat 39 obdobn. (3) Nelze-li postupovat podle odstavce 1, vyaduje se k jednn osoby, kter neme st a pst, forma veejn listiny. Takov forma se vyaduje i tehdy, stanov-li zkon, e projev vle jednajcho mus bt na listin napsn vlastn rukou. Je-li toho jednajc schopen, pipoj na zpis o svm prvnm jednn vlastn znamen. 564 Vyaduje-li zkon pro prvn jednn uritou formu, lze obsah prvnho jednn zmnit projevem vle v te nebo psnj form; vyaduje-li tuto formu jen ujednn stran, lze obsah prvnho jednn zmnit i v jin form, pokud to ujednn stran nevyluuje. Oddl 4 Soukrom listina a veejn listina Soukrom listina 565 Je na kadm, kdo se dovolv soukrom listiny, aby dokzal jej pravost a sprvnost. Je-li soukrom listina pouita proti osob, kter listinu zjevn podepsala, nebo proti jejmu ddici nebo proti tomu, kdo nabyl jmn pi pemn prvnick osoby jako jej prvn nstupce, m se za to, e pravost a sprvnost listiny byla uznna. 566 (1) Nen-li soukrom listina podepsna, je na tom, kdo ji pouil, aby dokzal, e pochz od osoby, o n to tvrd.

(2) M se za to, e psemnosti tkajc se prvnch skutenost, k nim dochz pi bnm provozu zvodu, dokazuj, dovolv-li se jich druh strana k svmu prospchu, co je v listin obsaeno a e listina byla vystavena v dob na n uveden; to plat i v ppad, e listina nebyla podepsna. Veejn listina 567 Veejn listina je listina vydan orgnem veejn moci v mezch jeho pravomoci nebo listina, kterou za veejnou listinu prohls zkon; to neplat, pokud trp takovmi vadami, e se na ni hled, jako by veejnou listinou nebyla. 568 (1) Je-li njak skutenost potvrzena ve veejn listin, zakld to vi kadmu pln dkaz o pvodu listiny od orgnu nebo osoby, kter ji zdily, o dob pozen listiny, jako i o skutenosti, o n pvodce veejn listiny potvrdil, e se za jeho ptomnosti udla nebo byla provedena, dokud nen prokzn opak. (2) Zachycuje-li veejn listina projev vle osoby pi prvnm jednn a je-li jednajcm podepsna, zakld to vi kadmu pln dkaz o takovm projevu vle. To plat i v ppad, e byl podpis jednajcho nahrazen zpsobem, kter stanov zkon. 569 Byla-li veejn listina pozena, aby popela dvj veejnou listinu o prvnm jednn mezi tmi osobami, nabv vi tetm osobm inky, byl-li jej obsah zveejnn ve veejnm seznamu, anebo byla-li tet osob pedloena. Oddl 5 Prvn jednn vi neptomn osob 570 (1) Prvn jednn psob vi neptomn osob od okamiku, kdy j projev vle dojde; zma-li vdom druh strana dojit, plat, e dn dolo. (2) Prvn jednn nepsob vi osob, kter nen pln svprvn, dve, ne projev vle dojde jejmu zkonnmu zstupci nebo opatrovnkovi. Sleduje-li se vak prvnm jednnm poskytnout takov osob jen prvn vhodu, psob prvn jednn ji od okamiku, kdy je uinno vi tto osob. 571 Dojde-li projev vle zmnn vlivem prostedk pouitch tm, kdo jednal, anebo jinch okolnost nastavch bhem pepravy, posoud se prvn ppad podle ustanoven o omylu. 572

Osoba jednajc v psemn form, me svj projev vle odvolat, dojde-li odvoln druh stran nejpozdji souasn s pvodnm projevem vle. 573 Domnnka doby dojit M se za to, e dol zsilka odeslan s vyuitm provozovatele potovnch slueb dola tet pracovn den po odesln, byla-li vak odeslna na adresu v jinm sttu, pak patnct pracovn den po odesln. Oddl 6 Neplatnost prvnch jednn Veobecn ustanoven 574 Na prvn jednn je teba spe hledt jako na platn ne jako na neplatn. 575 M-li neplatn prvn jednn nleitosti jinho prvnho jednn, kter je platn, plat toto jin prvn jednn, pokud je z okolnost zejm, e vyjaduje vli jednajc osoby. 576 Tk-li se dvod neplatnosti jen takov sti prvnho jednn, kterou lze od jeho ostatnho obsahu oddlit, je neplatnou jen tato st, lze-li pedpokldat, e by k prvnmu jednn dolo i bez neplatn sti, rozpoznala-li by strana neplatnost vas. 577 Je-li dvod neplatnosti jen v nezkonnm uren mnostevnho, asovho, zemnho nebo jinho rozsahu, soud rozsah zmn tak, aby odpovdal spravedlivmu uspodn prv a povinnost stran; nvrhy stran pitom vzn nen, ale uv, zda by strana k prvnmu jednn vbec pistoupila, rozpoznala-li by neplatnost vas. 578 Chyby v psan nebo v potech nejsou prvnmu jednn na jmu, je-li jeho vznam nepochybn. 579 (1) Zpsobil-li nkdo neplatnost prvnho jednn, nem prvo namtnout neplatnost nebo uplatnit z neplatnho prvnho jednn pro sebe vhodu. (2) Kdo zpsobil neplatnost prvnho jednn, nahrad kodu z toho vzniklou stran, kter o neplatnosti nevdla. Hlavn dvody neplatnosti

 580 (1) Neplatn je prvn jednn, kter se p dobrm mravm, jako i prvn jednn, kter odporuje zkonu, pokud to smysl a el zkona vyaduje. (2) Neplatn je prvn jednn, pokud m bt podle nho plnno nco nemonho. 581 Nen-li osoba pln svprvn, je neplatn prvn jednn, ke ktermu nen zpsobil. Neplatn je i prvn jednn osoby jednajc v duevn porue, kter ji in neschopnou prvn jednat. 582 (1) Nen-li prvn jednn uinno ve stanoven zkonem, je neplatn, ledae Zahrnuje-li projev vle souasn vce nedostatek formy vyadovan pro nkter ostatnch. form ujednan stranami nebo strany vadu dodaten zhoj. prvnch jednn, nepsob z nich sm o sob neplatnost

(2) Nen-li dodrena forma prvnho jednn ujednan stranami, lze neplatnost namtnout, jen nebylo-li ji plnno. To plat i tehdy, vyaduj-li formu uritho prvnho jednn ustanoven sti tvrt tohoto zkona. Omyl 583 Jednal-li nkdo v omylu o rozhodujc okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je prvn jednn neplatn. 584 (1) Tk-li se omyl vedlej okolnosti, kterou ani strany neprohlsily za rozhodujc, je prvn jednn platn, ale osoba uveden v omyl m vi pvodci omylu prvo na pimenou nhradu. (2) Bylo-li prvn jednno v omylu vyvolanm lst, je prvn jednn neplatn, tebae se omyl tk jen vedlej okolnosti. 585 Vyvolala-li omyl jednajcho osoba tet, je prvn jednn platn. Mla-li vak osoba, s n se prvn jednalo, na inu tet osoby podl, anebo o nm vdla i alespo musela vdt, povauje se i tato osoba za pvodce omylu. Nsledky neplatnosti 586 (1) Je-li neplatnost prvnho jednn stanovena na ochranu zjmu urit osoby, me vznst nmitku neplatnosti jen tato osoba. (2) Nenamtne-li oprvnn osoba neplatnost prvnho jednn, povauje se prvn jednn za platn.

 587 (1) Kdo byl k prvnmu jednn pinucen hrozbou tlesnho nebo duevnho nsil vyvolvajc vzhledem k vznamu a pravdpodobnosti hrozcho nebezpe i k osobnm vlastnostem toho, jemu bylo vyhroovno, jeho dvodnou obavu, m prvo namtnout neplatnost prvnho jednn. (2) Kdo pivedl jinho k prvnmu jednn hrozbou nebo lst, nahrad vdy jmu z toho vzniklou. 588 Soud pihldne i bez nvrhu k neplatnosti prvnho jednn, kter se zjevn p dobrm mravm, anebo kter odporuje zkonu a zjevn naruuje veejn podek. To plat i v ppad, e prvn jednn zavazuje k plnn od potku nemonmu. Oddl 7 Relativn neinnost 589 (1) Zkracuje-li prvn jednn dlunka uspokojen vykonateln pohledvky vitele, m vitel prvo domhat se, aby soud uril, e prvn jednn dlunka nen vi viteli prvn inn. Toto prvo m vitel i tehdy, je-li prvo tet osoby ji vykonateln, anebo bylo-li ji uspokojeno. (2) Neinnost prvnho jednn dlunka se zakld rozhodnutm soudu o alob vitele, kterou bylo odporovno prvnmu jednn dlunka (odpr aloba). 590 (1) Vitel se me dovolat neinnosti prvnho jednn, a) kter dlunk uinil v poslednch pti letech v myslu zkrtit sv vitele, byl-li takov mysl druh stran znm, b) kterm dlunk v poslednch dvou letech zkrtil sv vitele, musel-li bt druh stran znm dlunkv mysl vitele zkrtit, nebo c) kterm byl vitel zkrcen a mezi dlunkem a osobou jemu prospch takov osoby, ledae jednn stalo, dlunkv mysl bt nemusel. k nmu v poslednch dvou letech dolo blzkou nebo kter dlunk uinil ve druh stran v dob, kdy se prvn zkrtit vitele znm nebyl a ani znm

(2) Vitel se me dovolat neinnosti kupn nebo smnn smlouvy uzaven v poslednm roce, musela-li druh strana poznat v dlunkov jednn mrhn majetkem, kterm je dlunkv vitel zkracovn. 591 Neinnosti bezplatnho prvnho jednn dlunka se me vitel dovolat tehdy, pokud k nmu dolo v poslednch dvou letech. To neplat, jedn-li se o

a) plnn povinnosti uloen zkonem, b) obvykl pleitostn dary, c) vnovn uinn v pimen vi na veejn prospn el, nebo d) plnn, slunosti. 592 Stejn jako prvn jednn uveden v 590 nebo 591 se posoud i opomenut, kterm dlunk pozbyl majetkov prvo nebo kterm jin osob vi sob vznik, zachovn nebo zajitn jejho prva majetkov povahy zpsobil. To plat i tehdy, odmtl-li dlunk ddictv, ledae bylo pedlueno. 593 Vyhrad-li si vitel dve, ne se jeho pohledvka stane vykonatelnou, prvo dovolat se neinnosti prvnho jednn tm, e vhradu prostednictvm note, exekutora nebo soudu oznm tomu, vi komu se neinnosti prvnho jednn me dovolat, pak viteli lhta k dovoln se neinnosti prvnho jednn neb, dokud se pohledvka vykonatelnou nestane. 594 (1) Neinnosti prvnho jednn se lze dovolat proti tomu, kdo s dlunkem prvn jednal, nebo kdo z prvnho jednn pmo nabyl prospch, vi jeho ddici nebo vi tomu, kdo nabyl jmn pi pemn prvnick osoby jako jej prvn nstupce. (2) Vi jinmu prvnmu nstupci se lze neinnosti dovolat jen tehdy, jestlie a) prvnmu nstupci musely bt znmy okolnosti, pro n by se vitel mohl dovolat neinnosti prvnho jednn, b) prvn nstupce nabyl prvo bezplatn, anebo c) je prvnm nstupcem osoba blzk, ledae j v dob, kdy prvo po pedchdci nabyla, nemusely bt znmy okolnosti, pro n by se vitel mohl dovolat neinnosti prvnho jednn. 595 (1) Neinnost prvnho jednn zakld vitelovo prvo domhat se uspokojen pohledvky i z toho, co neinnm jednnm z dlunkova majetku ulo. Nen-li to dobe mon, nle viteli odpovdajc nhrada. (2) Kdo je zavzn plnit, povauje se za nepoctivho dritele; jeho ddic nebo jin veobecn prvn nstupce vak jen tehdy, jestlie mu musely bt znmy okolnosti, pro n by se vitel mohl dovolat neinnosti prvnho jednn. (3) Poctiv pjemce bezplatnho plnn uspokoj vitele z tohoto plnn v rozsahu, v nm jm byl obohacen. To neplat, mohl-li se kterm bylo vyhovno mravnmu zvazku nebo ohledm

vitel dovolat neinnosti prvnho jednn, i kdyby se stalo za platu. 596 Nabyla-li tet osoba k vci, z n by se vitel mohl jinak domoci uspokojen, takov prvo, e se proti tto osob neinnosti dovolat nelze, m ten, proti nmu se vitel neinnosti prvnho jednn mohl dve dovolat a za jeho drby prvo tet osob vzniklo, vi viteli povinnost k nhrad kody. 597 (1) Kdo m vi viteli povinnost podle 595 nebo 596, me se j zprostit uspokojenm vitelovy pohledvky za dlunkem. Me tak uinit i pedtm, ne se vitel neinnosti dovol. (2) Kdo m vi viteli povinnost podle 595 nebo 596, me od dlunka poadovat vrcen vzjemnho plnn nebo splnn pohledvky oivl nsledkem toho, e se vitel dovolal neinnosti. 598 Dovolv-li se neinnosti tho prvnho jednn vce vitel, neme bt od povinn osoby poadovno v souhrnu vce, ne stanov 595 a 596. 599 (1) Dovol-li se vci zapsan ve aloby a dkazu seznamu, aby v nm vitel neinnosti prvnho jednn tkajcho se veejnm seznamu, me spolu s pedloenm odpr o jejm podn dat orgn poven vedenm takovho poznamenal dovoln se neinnosti prvnho jednn.

(2) Vyhov-li soud alob, m rozsudek inky i proti osobm, kter po proveden poznmky nabyly vc nebo prvo k vci v takovm seznamu zapsan. Dl 2 Prvn udlosti 600 Veobecn ustanoven Zkon stanov, kter prva a kter povinnosti vznikaj, mn se nebo zanikaj z prvnch skutenost nezvislch na vli osoby. Takov nsledek me t urit ujednn stran. Vznam asu 601 (1) Nabv-li se prvo nebo vznik-li povinnost v urit den, nabude se nebo vznikne potkem toho dne; zanik-li prvo nebo povinnost v urit den, zanikne koncem toho dne. To neplat, vyluuje-li to povaha prvnho ppadu. (2) Podmiuje-li znik uritho prva vznik jinho prva ve vzjemn

nvaznosti, nastv oboje v t okamik. Nen-li ujednno nebo stanoveno nco jinho, nastane takov prvn inek koncem dne. 602 M-li se prvo vykonat nebo povinnost splnit v urit den nebo do uritho dne, vyaduje se, aby se tak stalo v obvyklou denn dobu, ledae nco jinho plyne ze zvyklost, ze zaveden praxe stran, poppad ze zvltnch okolnost ppadu. 603 Prva a povinnosti zaniknou uplynutm doby, na kterou byly omezeny. 604 Zmna v osob vitele nebo dlunka nem vliv na bh doby nebo lhty. Potn asu 605 (1) Lhta nebo doba uren podle dn pon dnem, kter nsleduje po skutenosti rozhodn pro jej potek. (2) Konec lhty nebo doby uren podle tdn, msc nebo let pipad na den, kter se pojmenovnm nebo slem shoduje se dnem, na kter pipad skutenost, od n se lhta nebo doba pot. Nen-li takov den v poslednm msci, pipadne konec lhty nebo doby na posledn den msce. 606 (1) Polovinou msce se rozum patnct dn a stedem msce jeho patnct den. (2) Je-li lhta nebo doba urena na jeden nebo vce msc a st msce, pot se st msce naposled. 607 Pipadne-li posledn den lhty na sobotu, nedli nebo svtek, je poslednm dnem lhty pracovn den nejble nsledujc. 608 Lhta nebo doba uren v kratch asovch jednotkch, ne jsou dny, se pot od okamiku, kdy zane, do okamiku, kdy skon. Dl 3 Promlen a prekluze Oddl 1 Promlen Pododdl 1 Veobecn ustanoven

 609 Nebylo-li prvo vykonno v promlec lht, proml se a dlunk nen povinen plnit. Plnil-li vak dlunk po uplynut promlec lhty, neme poadovat vrcen toho, co plnil. 610 (1) K promlen soud pihldne, jen namtne-li dlunk, e je prvo promleno. Vzd-li se nkdo pedem prva uplatnit nmitku promlen, nepihl se k tomu. (2) Jsou-li si strany povinny vrtit, co nabyly podle neplatn smlouvy nebo ze zruenho zvazku, pihldne soud k nmitce promlen, jen pokud by promlen mohla namtnout i druh strana. To plat i v ppad, e bylo plnno na zklad zdnlivho prvnho jednn. 611 Promluj se vechna majetkov prva s vjimkou ppad stanovench zkonem. Jin prva se promluj, pokud to zkon stanov. 612 V ppad prva na ivot a dstojnost, jmno, zdrav, vnost, est, soukrom nebo obdobnho osobnho prva se promluj jen prva na odinn jmy zpsoben na tchto prvech. 613 Prvo na vivn se nepromluje, prva na jednotliv optujc se plnn vak promlen podlhaj. 614 Nepromluje se vlastnick prvo ani prvo domhat se rozdlen spolen vci, prvo na zzen nezbytn cesty a prvo na vykoupen relnho bemene. 615 (1) Je-li splnn dluhu zajitno zstavnm prvem, neproml se zstavn prvo dve ne pohledvka. Promlen pohledvky nebrn zstavnmu viteli v uspokojen ze zstavy. (2) Zstavn prvo se neproml, dokud m zstavn vitel movitou zstavu u sebe, poppad dokud ji pro nho opatruje tet osoba. (3) M-li vitel zadrovac prvo, pouij se odstavce 1 a 2 obdobn. 616 Pi poskytnut jistoty pevodem prva nen promlen pohledvky dvodem pro zptn pevod prva osob, kter jistotu poskytla. 617 (1) I po uplynut promlec lhty se strana me dovolat svho prva pi obran proti prvu uplatnnmu druhou stranou, pokud se ob prva

vztahuj k te smlouv nebo k nkolika smlouvm uzavenm co do elu v zvislosti na sob. (2) I po uplynut promlec lhty se strana me dovolat svho prva pi zapoten, pokud mohlo bt k zapoten pistoupeno kdykoli ped uplynutm promlec lhty. 618 Proml-li se prvo zapsan ve veejnm seznamu nebo v rejstku zstav, vymae z nj promlen prvo ten, kdo veejn seznam nebo rejstk zstav vede, na nvrh osoby, kter m na vmazu prvn zjem. Potek promlec lhty 619 (1) Jedn-li se o prvo vymahateln u orgnu veejn moci, pone promlec lhta bet ode dne, kdy prvo mohlo bt uplatnno poprv. (2) Prvo me bt uplatnno poprv, pokud se oprvnn osoba dozvdla o okolnostech rozhodnch pro potek bhu promlec lhty, anebo kdy se o nich dozvdt mla a mohla. 620 (1) Okolnosti rozhodn pro potek bhu promlec lhty u prva na nhradu kody zahrnuj vdomost o kod a osob povinn k jej nhrad. To plat obdobn i pro odinn jmy. (2) Okolnosti rozhodn pro potek bhu promlec lhty u prva na nhradu kody zpsoben vadou vrobku podle 2939 zahrnuj vdomost o kod, vad a totonosti vrobce. 621 Okolnosti rozhodn pro potek bhu promlec lhty u prva na vydn bezdvodnho obohacen zahrnuj vdomost, e k bezdvodnmu obohacen dolo, a o osob povinn k jeho vydn. 622 Jedn-li se o jmu na zdrav nezletilho, kter nen pln svprvn, pone promlec lhta nejdve bet, a se nezletil stane pln svprvnm. Nenabude-li pln svprvnosti, nepone promlec lhta bet, dokud mu po dovren zletilosti nebude jmenovn opatrovnk. 623 Pi dlch plnnch dluhu pone promlec lhta bet u kadho dlho plnn ode dne jeho dosplosti. Dospje-li pro nesplnn nkterho dlho plnn cel dluh, pone pro cel dluh bet promlec lhta ode dne dosplosti nesplnnho dlho plnn. 624 U prva na vydn pennch prostedk uloench na tu nebo pedstavujcch vklad pone promlec lhta bet ode dne, kdy smluvn zvazek zanikl.

 625 U prva vzniklho z celkovho znien nebo ztrty dopravovan vci pone promlec lhta bet ode dne, kdy zsilka mla bt pjemci doruena. Byla-li vak dopravovan vc jen pokozena nebo byla-li doruena opodn, pone promlec lhta bet ode dne doruen zsilky. 626 U prva na pojistn plnn pone promlec lhta bet za jeden rok od pojistn udlosti. To plat i v ppad, kdy pokozenmu vzniklo pm prvo na pojistn plnn vi pojistiteli, nebo v ppad, kdy pojitn uplatuje vi pojistiteli hradu toho, co pokozenmu poskytl pi plnn povinnosti nahradit kodu nebo jinou jmu. 627 M-li bt podle zvyklosti nebo podle praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, pohledvka vyrovnna na zklad vytovn pedkldanho koncem uritho obdob, pone promlec lhta bet ode dne nsledujcho po konci obdob, kdy vytovn mlo bt pedloeno. 628 U prva, kter mus bt uplatnno nejprve u pslun osoby, pone promlec lhta bet ode dne, kdy u n bylo prvo takto uplatnno. Pododdl 2 Dlka promlec lhty Obecn ustanoven 629 (1) Promlec lhta trv ti roky. (2) Majetkov prvo se proml nejpozdji uplynutm deseti let ode dne, kdy dosplo, ledae zkon zvl stanov jinou promlec lhtu. 630 (1) Strany si mohou ujednat krat nebo del promlec lhtu potanou ode dne, kdy prvo mohlo bt uplatnno poprv, ne jakou stanov zkon, nejmn vak v trvn jednoho roku a nejdle v trvn patncti let. (2) Je-li krat nebo del lhta ujednna v neprospch slab strany, nepihl se k ujednn. Nepihl se ani k ujednn krat promlec lhty, jde-li o prvo na plnn vyplvajc z jmy na svobod, ivot nebo zdrav nebo o prvo vznikl z myslnho poruen povinnosti. Zvltn ustanoven 631 Bylo-li prvo zapsno do veejnho seznamu, proml se za deset let ode dne, kdy mohlo bt vykonno poprv. 632

Bylo-li do veejnho seznamu zapsno prvo, kter me bt vykonvno nepetrit nebo opakovan, proml se, pokud nen vykonvno po dobu deseti let. Bylo-li vak do veejnho seznamu zapsno prvo, kter se vykonv jen zdka, vyaduje se, aby osoba, kter prvo nle, mla v prbhu deseti let alespo tikrt pleitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v prbhu deseti let pleitost prvo vykonat tikrt, prodluuje se promlec lhta, dokud nebude vyuita dn ze t pleitost. 633 (1) Brn-li osoba zavzan z vcnho bemene vkonu prva, proml se vcn bemeno, pokud oprvnn osoba neuplatn sv prvo do t let. (2) Prvo na jednotliv plnn z relnho bemene se promluje jako pohledvka. 634 Prvo poadovat, aby soud uril na zklad smlouvy o smlouv budouc obsah budouc smlouvy, se proml za jeden rok od poslednho dne lhty, kdy mla bt budouc smlouva uzavena. To plat i v ppad, e bylo ujednno, e uritou nleitost smlouvy ur tet osoba nebo soud. 635 (1) Jedn-li se o ivotn pojitn, proml se prvo na pojistn plnn za deset let. (2) Prvo na pojistn plnn z pojitn odpovdnosti se proml nejpozdji promlenm prva na nhradu kody nebo jmy, na kterou se pojitn vztahuje. 636 (1) Prvo na nhradu kody nebo jin jmy se proml nejpozdji za deset let ode dne, kdy koda nebo jma vznikla. (2) Byla-li koda nebo jma zpsobena mysln, proml se prvo na jej nhradu nejpozdji za patnct let ode dne, kdy koda nebo jma vznikla. To plat i v ppad vzniku kody nebo jmy poruenm povinnosti v dsledku platkstv spovajcho v nabdce, slibu nebo dn platku jinm ne pokozenm nebo v pmm i nepmm vydn platku od pokozenho. (3) Pro prvo vznikl z jmy na svobod, ivot nebo na zdrav se odstavce 1 a 2 nepouij. 637 Prvo na nhradu kody zpsoben vadou vrobku podle 2939 se proml nejpozdji za deset let ode dne, kdy vrobce uvedl vadn vrobek na trh. 638 (1) Prvo na vydn bezdvodnho obohacen se proml nejpozdji za deset let ode dne, kdy k bezdvodnmu obohacen dolo.

(2) Bylo-li bezdvodn obohacen nabyto mysln, proml se prvo na jeho vydn nejpozdji za patnct let ode dne, kdy k bezdvodnmu obohacen dolo. 639 Uznal-li dlunk svj dluh, proml se prvo za deset let ode dne, kdy k uznn dluhu dolo. Ur-li vak dlunk v uznn i dobu, do kter spln, proml se prvo za deset let od poslednho dne uren doby. 640 Prvo piznan rozhodnutm orgnu veejn moci se proml za deset let ode dne, kdy mlo bt podle rozhodnut plnno. 641 Bylo-li v uznn dluhu nebo v rozhodnut orgnu veejn moci plnn rozloeno na jednotliv dl plnn, plat desetilet promlec lhta i pro tato dl plnn a pon bet ode dne dosplosti kadho dlho plnn. Dospje-li nesplnnm nkterho dlho plnn cel dluh, pone promlec lhta bet ode dne dosplosti nesplnnho dlho plnn. 642 Byl-li dluh uznn nebo bylo-li prvo piznno rozhodnutm orgnu veejn moci, neplat desetilet promlec lhta pro roky a pro ta optujc se plnn, kter dosply po uznn dluhu nebo po piznn prva. 643 (1) Pela-li povinnost na ddice, skon promlec lhta nejdve uplynutm esti msc ode dne, kdy bylo ddici nabyt ddictv potvrzeno. (2) Byla-li prvnick osoba obnovena, skon jejm vitelm promlec lhta nejdve uplynutm esti msc ode dne, kdy byl zpis prvnick osoby ve veejnm rejstku obnoven. 644 Spln-li viteli dluh za dlunka zstavn dlunk, neproml se jeho prvo vi dlunku dve ne za est msc po splnn dluhu. Pododdl 3 Bh promlec lhty 645 Vyaduje-li se, aby osoba mla zkonnho zstupce nebo opatrovnka, pone promlec lhta bet ohledn prva takov osoby nebo ohledn prva proti n a ode dne, kdy zkonnho zstupce nebo opatrovnka zsk. Ji zapoat lhta b dle, avak neskon dve, ne uplyne jeden rok po odpadnut pekky. 646

Mezi manely nepone promlec lhta bet ani neb, dokud manelstv trv. To plat obdobn i pro prva mezi osobami ijcmi ve spolen domcnosti, mezi zastoupenm a zkonnm zstupcem, opatrovancem a opatrovnkem nebo mezi poruencem a porunkem. 647 V ppad uzaven dohody o mimosoudnm jednn vitele a dlunka o prvu nebo o okolnosti, kter prvo zakld, pone promlec lhta bet pot, co vitel nebo dlunk vslovn odmtne v takovm jednn pokraovat; poala-li promlec lhta bet ji dve, po dobu jednn neb. 648 Uplatn-li vitel v promlec lht prvo u orgnu veejn moci a pokrauje-li dn v zahjenm zen, promlec lhta neb. To plat i o prvu ji vykonatelnm, pokud byl pro n navren vkon rozhodnut nebo navreno nazen exekuce. 649 Uplatn-li vitel u orgnu veejn moci vzjemn prvo a vztahuj-li se ob prva k te smlouv nebo k nkolika smlouvm uzavenm co do elu v zvislosti na sob, pestv bet promlec lhta dnem, kdy bylo zahjeno zen ohledn toho prva, proti nmu vzjemn prvo smuje. V ostatnch ppadech pestv promlec lhta bet dnem, kdy bylo vzjemn prvo uplatnno. 650 Promlec lhta neb po dobu, kdy se viteli hrozbou brn prvo uplatnit. To plat i v ppad, kdy vitel prvo neuplatnil, jsa dlunkem nebo osobou dlunku blzkou lstiv uveden v omyl. 651 Promlec lhta neb po dobu, dokud trv vy moc, kter viteli v poslednch esti mscch promlec lhty znemonila prvo uplatnit. 652 Pokrauje-li bh promlec lhty po odpadnut nkter z pekek uvedench v 646 a 651, neskon promlec lhta dve ne za est msc ode dne, kdy zaala znovu bet. Pododdl 4 Obnoven nroku a bh nov promlec lhty 653 (1) Bylo-li prvo ji promleno a uznal-li dlunk svj dluh, nrok se obnov a pone bet nov promlec lhta ode dne, kdy k uznn dluhu dolo. Ur-li vak dlunk v uznn i dobu, do kter spln, proml se prvo za deset let od poslednho dne uren doby. (2) Bylo-li prvo, akoli bylo ji promleno, piznno rozhodnutm orgnu veejn moci, pouije se odstavec 1 obdobn.

Oddl 2 Prekluze 654 (1) Nebylo-li prvo vykonno ve stanoven lht, zanikne jen v ppadech stanovench zkonem vslovn. K zniku prva soud pihldne, i kdy to dlunk nenamtne. (2) Ustanoven tohoto zkona o bhu promlec lhty plat obdobn i pro prekluzivn lhtu. ST DRUH RODINN PRVO HLAVA I MANELSTV Dl 1 Veobecn ustanoven 655 Manelstv je trval svazek mue a eny vznikl zpsobem, kter stanov tento zkon. Hlavnm elem manelstv je zaloen rodiny, dn vchova dt a vzjemn podpora a pomoc. Dl 2 Vznik manelstv 656 (1) Manelstv vznik svobodnm a plnm souhlasnm projevem vle mue a eny, kte hodlaj vstoupit do manelstv (dle jen snoubenci), e spolu vstupuj do manelstv. (2) Saten obad je veejn a slavnostn; in se v ptomnosti dvou svdk. 657 (1) Projev-li snoubenci vli, e spolu vstupuj do manelstv, osobn ped orgnem veejn moci provdjcm saten obad v ptomnosti matrike, jedn se o obansk satek. (2) Projev-li snoubenci vli, e spolu vstupuj do manelstv, osobn ped orgnem crkve nebo nboensk spolenosti oprvnn k tomu podle jinho prvnho pedpisu (dle jen oprvnn crkev), jedn se o crkevn satek. 658 (1) Jedn-li se o obansk satek, jin prvn pedpis stanov, kdo je orgnem veejn moci provdjcm saten obad.

(2) Jedn-li se o crkevn satek, je orgnem oprvnn crkve osoba poven oprvnnou crkv. 659 Manelstv se uzavr tak, e osoba jednajc za orgn veejn moci, anebo osoba, kter jedn za orgn oprvnn crkve, polo snoubencm jako oddvajc otzku, zda spolu chtj vstoupit do manelstv; kladnou odpovd obou snoubenc vznikne manelstv. Manelstv vznikne i jinak, je-li zejm, e snoubenci prohlauj svou satenou vli. 660 Snoubenci pi satenm obadu prohls, e a) pjmen jednoho z nich bude jejich pjmenm spolenm, b) si oba sv pjmen ponechaj, nebo c) pjmen jednoho z nich bude jejich pjmenm spolenm, a ten, jeho pjmen nem bt pjmenm spolenm, bude ke spolenmu pjmen na druhm mst pipojovat sv dosavadn pjmen. 661 (1) Ponechaj-li si snoubenci sv dosavadn pjmen, prohls pi satenm obadu tak, kter z jejich pjmen bude pjmenm jejich spolench dt. (2) Ponechali-li si manel sv dosavadn pjmen, mohou i pozdji uinit prohlen orgnu veejn moci, e se dohodli na spolenm pjmen jednoho z nich. 662 (1) M-li v ppad volby podle 660 psm. c) snoubenec, jeho pjmen nem bt pjmenm spolenm, pipojovan pjmen, me jako pipojovan pjmen zvolit pouze prvn pjmen. (2) Volba podle 660 psm. c) nen mon, m-li ji snoubenec, jeho pjmen bude pjmenm spolenm, pipojovan pjmen. 663 (1) Jedn-li se o obansk satek, uskuteuje se saten obad na mst, kter k tomu ur orgn veejn moci provdjc saten obad; pihl pi tom k vli snoubenc. (2) Jedn-li se o crkevn satek, uskuteuje se saten obad na mst urenm vnitnmi pedpisy oprvnn crkve. 664 (1) O proveden satenho obadu snoubenci podaj orgn veejn moci, v jeho sprvnm obvodu m bt manelstv uzaveno, a pedlo doklady osvdujc jejich totonost a zpsobilost k uzaven manelstv; jin prvn pedpis stanov, jak doklady je teba pedloit. (2) Orgn veejn moci me pedloen stanovench doklad prominout,

je-li jejich opaten spojeno s tko pekonatelnou pekkou. 665 Snoubenci pi satenm obadu uvedou, dve ne uin saten projev vle, e jim nejsou znmy pekky, kter by jim brnily uzavt manelstv, e navzjem znaj svj zdravotn stav a e zvili uspodn budoucch majetkovch pomr, svho bydlen a hmotn zajitn po uzaven manelstv. 666 (1) M-li bt uzaven crkevn satek, mus snoubenci nejprve pedloit oddvajcmu osvden vydan matrinm adem, v jeho sprvnm obvodu m bt manelstv uzaveno. Osvden mus obsahovat potvrzen o tom, e snoubenci splnili vechny poadavky stanoven zkonem pro uzaven manelstv. Od vydn tohoto osvden do satenho obadu nesm uplynout vce ne est msc. (2) Byl-li uzaven crkevn satek, je oddvajc povinen do t pracovnch dn od uzaven manelstv doruit matrinmu adu, v jeho sprvnm obvodu bylo manelstv uzaveno, protokol o uzaven manelstv s uvedenm skutenost podle jinho prvnho pedpisu. 667 (1) Je-li ivot snoubence pmo ohroen, me saten obad provst kad orgn podle 658, poppad jin ad stanoven jinm prvnm pedpisem, a to na ktermkoli mst; to plat obdobn i pro crkevn satek. Mimo zem esk republiky me saten obad provst tak velitel nmonho plavidla plujcho pod sttn vlajkou esk republiky nebo velitel letadla zapsanho v leteckm rejstku v esk republice a je-li alespo jeden ze snoubenc sttnm obanem esk republiky rovn velitel vojensk jednotky esk republiky v zahrani. (2) V ppadech uvedench v odstavci 1 nen teba pedloit doklady jinak potebn; ptomnosti matrike nen zapoteb. 668 Sttn oban esk republiky me mimo zem republiky uzavt manelstv tak ped diplomatickou mis nebo konzulrnm adem esk republiky. 669 (1) Jsou-li pro to dleit dvody, me krajsk ad, v jeho sprvnm obvodu m bt manelstv uzaveno, na dost snoubenc povolit, aby projev vle jednoho ze snoubenc o vstupu do manelstv za nj uinil jeho zmocnnec. (2) Pln moc mus obsahovat daje osvdujc totonost a dal rozhodn skutenosti tkajc se obou snoubenc a zmocnnce a prohlen o pjmen. Mus v n bt rovn uvedeno, e snoubencm nejsou znmy pekky, kter by jim brnily uzavt manelstv, e navzjem znaj svj zdravotn stav a e zvili uspodn budoucch majetkovch pomr, svho bydlen a hmotn zajitn po uzaven manelstv. Pln moc vyaduje psemnou formu a podpis na n mus bt edn oven.

(3) Odvoln pln moci je inn jen tehdy, dozv-li se o nm druh snoubenec dve, ne uin svj saten projev vle. 670 (1) Byl-li uzaven obansk satek, nemaj nsledn nboensk obady prvn nsledky. (2) Byl-li uzaven crkevn satek, nelze nsledn uzavt obansk satek. 671 Zpsobilost uzavt manelstv Manelstv me uzavt kad, pokud mu v tom nebrn zkonn pekka podle 672 a 676. Zkonn pekky manelstv 672 (1) Manelstv neme uzavt nezletil, kter nen pln svprvn. (2) Soud me ve vjimench ppadech povolit uzaven manelstv nezletilmu, kter nen pln svprvn a dovril estncti let vku, jsou-li pro to dleit dvody. 673 Manelstv neme uzavt osoba, jej svprvnost byla v tto oblasti omezena. 674 Manelstv neme uzavt osoba, kter ji dve uzavela manelstv, ani osoba, kter ji dve vstoupila do registrovanho partnerstv nebo jinho obdobnho svazku uzavenho v zahrani, a toto manelstv, registrovan partnerstv nebo jin obdobn svazek uzaven v zahrani trv. 675 Manelstv neme bt uzaveno mezi pedky a potomky, ani mezi sourozenci; tot plat o osobch, jejich pbuzenstv vzniklo osvojenm. 676 Manelstv neme bt uzaveno mezi porunkem a poruencem, mezi dttem a osobou, do jej pe bylo dt sveno, nebo pstounem a svenm dttem. Dl 3 Zdnliv manelstv a neplatnost manelstv Oddl 1 Zdnliv manelstv

 677 (1) Manelstv nevznikne, pokud alespo u jedn z osob, kter hodlaly uzavt manelstv, nebyly v projevu vle o vstupu do manelstv nebo ve satenm obadu nebo v souvislosti s nm splnny takov nleitosti, na jejich splnn je k tomu, aby manelstv vzniklo, nutno bezvhradn trvat. (2) V ppad crkevnho satku nle k tmto nleitostem i skutenost uzaven satku ped orgnem oprvnn crkve. Neprovd-li se saten obad v ppad pmho ohroen ivota snoubence, jsou tmito skutenostmi i osvden matrinho adu, e snoubenci splnili vechny poadavky zkona pro uzaven manelstv, jako i e mezi vydnm tohoto osvden a uzavenm satku uplynula doba nejve est msc. 678 Soud me urit, e manelstv nen, i bez nvrhu. 679 (1) Neprodlen pot, kdy soud ur, e manelstv nen, rozhodne soud o otcovstv ke spolenmu dtti i o povinnostech a prvech rodi k nmu. (2) Majetkov povinnosti a prva mue a eny se posoud jednotliv podle sv povahy. Nelze-li jinak, pouij se ustanoven o bezdvodnm obohacen. V tchto zleitostech je teba brt ohled na mue nebo enu jednajc v dobr ve, jako i na prva a prvn zjmy spolench dt a tetch osob. Oddl 2 Neplatnost manelstv 680 Dolo-li k uzaven manelstv, pestoe tomu brnila zkonn pekka, soud prohls manelstv za neplatn na nvrh kadho, kdo na tom m prvn zjem, ledae manelstv brnila pekka omezen svprvnosti. 681 Manelstv se povauje za platn, dokud nen prohleno za neplatn. Bylo-li manelstv prohleno za neplatn, povauje se za neuzaven. 682 Manelstv nelze prohlsit za neplatn, pokud zaniklo, nebo pokud ji dolo k nprav. 683 Manelstv nelze prohlsit za neplatn, pokud bylo uzaveno nezletilm, kter nen pln svprvn, nebo osobou, jej svprvnost byla v tto oblasti omezena, a bylo poato dt, kter se narodilo iv. 684

(1) Soud prohls manelstv za neplatn na nvrh manela, jeho projev vle o vstupu do manelstv byl uinn pod ntlakem spovajcm v uit nsil nebo vyhroovnm nsilm nebo jeho projev vle o vstupu do manelstv byl uinn jen v dsledku omylu o totonosti snoubence nebo o povaze satenho prvnho jednn. Nvrh lze podat nejpozdji do jednoho roku ode dne, kdy tak manel mohl vzhledem k okolnostem nejdve uinit, poppad kdy se dozvdl o pravm stavu vc. (2) V ppad stanovenm v odstavci 1 prohls soud manelstv za neplatn, tebae zaniklo smrt manela dve, ne skonilo zen o neplatnost manelstv zahjen na nvrh druhho manela, nebo pokud potomci manela, kter podal nvrh na prohlen manelstv za neplatn, navrhnou do jednoho roku po jeho smrti, aby soud prohlsil manelstv za neplatn. 685 Soud prohls manelstv za neplatn i bez nvrhu, a to i v ppad, e ji zaniklo, pokud bylo uzaveno a) osobou, kter ji dve uzavela manelstv, nebo kter ji dve vstoupila do registrovanho partnerstv nebo jinho obdobnho svazku uzavenho v zahrani, pokud takov manelstv, partnerstv nebo jin obdobn svazek trv, b) mezi pedkem a potomkem, mezi sourozenci nebo mezi osobami, jejich pbuzenstv vzniklo osvojenm. 686 (1) O povinnostech a prvech mue a eny, jejich manelstv bylo prohleno za neplatn, ke spolenmu dtti a o jejich majetkovch povinnostech a prvech v dob po prohlen manelstv za neplatn plat ustanoven o povinnostech a prvech rozvedench manel ke spolenmu dtti a o jejich majetkovch povinnostech a prvech v dob po rozvodu obdobn. (2) Bylo-li manelstv prohleno za neplatn podle 684, je pi rozhodovn o majetkovch povinnostech a prvech teba brt ohled na toho, kdo jednal v dobr ve. Dl 4 Povinnosti a prva manel Oddl 1 Obecn ustanoven 687 (1) Manel maj rovn povinnosti a rovn prva. (2) Manel si jsou navzjem povinni ctou, jsou povinni t spolu, bt si vrni, vzjemn respektovat svou dstojnost, podporovat se, udrovat rodinn spoleenstv, vytvet zdrav rodinn prosted a spolen peovat o dti. 688

Manel m prvo na to, aby mu druh manel sdlil daje o svch pjmech a stavu svho jmn, jako i o svch stvajcch i uvaovanch pracovnch, studijnch a podobnch innostech. 689 Manel je povinen pi volb svch pracovnch, studijnch a podobnch innost brt zetel na zjem rodiny, druhho manela a nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti a kter ije spolu s manely v rodinn domcnosti, a poppad dalch len rodiny. 690 Uspokojovn poteb rodiny Kad z manel pispv na poteby ivota rodiny a poteby rodinn domcnosti podle svch osobnch a majetkovch pomr, schopnost a monost tak, aby ivotn rove vech len rodiny byla zsadn srovnateln. Poskytovn majetkovch plnn m stejn vznam jako osobn pe o rodinu a jej leny. 691 (1) Nemaj-li manel rodinnou domcnost, nese kad z nich nklady sv domcnosti; to je nezbavuje povinnosti navzjem si pomhat a podporovat se. (2) ije-li s jednm z manel spolen dt manel, vi ktermu maj oba vyivovac povinnost, poppad nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti a kter je sveno do pe manel nebo jednoho z nich, a druh manel opust rodinnou domcnost, ani k tomu m dvod zvltnho zetele hodn, a odmt se vrtit, je tento manel povinen pispvat i na nklady rodinn domcnosti. Dvod oputn rodinn domcnosti, poppad dvod odmtn nvratu, posoud soud podle zsad slunosti a dobrch mrav. 692 Rozhodovn o zleitostech rodiny (1) O zleitostech rodiny, vetn volby umstn rodinn domcnosti, poppad domcnosti jednoho z manel a dalch len rodiny, pedevm dt, kter nenabyly pln svprvnosti, a o zpsobu ivota rodiny, se maj manel dohodnout. (2) Nedohodnou-li se manel o podstatn zleitosti rodiny, me soud na nvrh jednoho z nich nahradit svm rozhodnutm souhlas druhho manela, odmt-li svj souhlas v takov zleitosti rodinnho ivota bez vnho dvodu a v rozporu se zjmem rodiny, anebo nen-li schopen vli projevit. Soud vak vede manele pedevm k dohod. Obstarvn zleitost rodiny 693 Zleitosti rodiny obstarvaj manel spolen, nebo je obstarv jeden z nich. 694

(1) V bnch zleitostech rodiny prvn jednn jednoho manela zavazuje a opravuje oba manele spolen a nerozdln; to neplat, sdlil-li manel, kter prvn nejednal, pedem tet osob, e s prvnm jednnm nesouhlas. Tak soud me na nvrh manela pro nho vylouit nsledky budoucho prvnho jednn druhho manela vi tetm osobm. Takov opaten se netkaj prvnch jednn, jimi manel obstarv bn nezbytn ivotn poteby rodiny a jejch len, zejmna dt, kter nenabyly pln svprvnosti. (2) V ostatnch zleitostech rodiny prvn jednn jednoho manela zavazuje a opravuje oba manele spolen a nerozdln, dal-li druh manel k prvnmu jednn manela souhlas; ustanoven 692 odst. 2 se pouije obdobn. Nedovol-li se vak manel, kter s prvnm jednnm druhho manela nesouhlas, pomoci soudu pedem, me se dovolat neplatnosti takovho prvnho jednn. (3) Neij-li manel spolu za situace uveden v 691 odst. 2, prvn jednn jednoho manela v zleitostech rodiny druhho manela bez jeho souhlasu nezavazuje ani neopravuje. 695 Ustanoven 693 a 694 se nepouij pro zleitosti upraven ustanovenmi o majetkovm prvu manelskm. 696 Vzjemn zastupovn manel (1) Manel m zleitostech. prvo zastupovat svho manela v jeho bnch

(2) Manel prvo uveden v odstavci 1 nem, sdl-li pedem manel, kter m bt zastoupen, tomu, s nm jeho manel m prvn jednat nebo m v myslu prvn jednat, e se zastoupenm nesouhlas, anebo zru-li soud na nvrh manela zstup prvo druhho manela. (3) Prvo uveden v odstavci 1 manel nem ani tehdy, neij-li manel spolu za situace uveden v 691 odst. 2. 697 Vivn mezi manely (1) Manel maj vzjemnou vyivovac povinnost v rozsahu, kter obma zajiuje zsadn stejnou hmotnou a kulturn rove. Vyivovac povinnost mezi manely pedchz vyivovac povinnosti dtte i rodi. (2) Pro vyivovac povinnost mezi manely jinak plat obecn ustanoven o vivnm. Obvykl vybaven rodinn domcnosti 698 (1) Obvykl kter slou pitom nen jen jednomu z vybaven rodinn domcnosti tvo soubor movitch vc, bn nezbytnm ivotnm potebm rodiny a jejch len; rozhodn, zda jednotliv vci nle obma manelm nebo nich.

(2) K nakldn s vc, kter je soust obvyklho vybaven rodinn domcnosti, potebuje manel souhlas druhho manela; to neplat, jedn-li se o vc zanedbateln hodnoty. (3) Manel se me dovolat neplatnosti prvnho jednn, jm druh manel s vc, kter je soust obvyklho vybaven rodinn domcnosti, naloil bez jeho souhlasu. 699 (1) Opust-li manel rodinnou domcnost v myslu uinit tak trvale a odmt se vrtit, me dat, aby mu manel vydal to, co pat k obvyklmu vybaven rodinn domcnosti a nle vhradn jemu. Co nle manelm spolen, si manel rozdl rovnm dlem, ledae to povaha vci vyluuje; v takovm ppad se pouij obecn ustanoven tohoto zkona o zruen a vypodn spoluvlastnictv. (2) Potebuje-li manel to, co pat k obvyklmu vybaven rodinn domcnosti, zejmna tak pro spolen nezletil dt manel, kter nenabylo pln svprvnosti a vi ktermu maj oba vyivovac povinnost, nebo pro nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, bylo sveno do spolen pe manel ijc v rodinn domcnosti a v rodinn domcnosti zstalo, odstavec 1 se nepouije. Rodinn zvod 700 (1) Za rodinn se povauje zvod, ve kterm spolen pracuj manel nebo alespo s jednm z manel i jejich pbuzn a do tetho stupn nebo osoby s manely sevagen a do druhho stupn a kter je ve vlastnictv nkter z tchto osob. Na ty z nich, kte trvale pracuj pro rodinu nebo pro rodinn zvod, se hled jako na leny rodiny zastnn na provozu rodinnho zvodu. (2) Ustanoven o prvech a povinnostech len rodiny zastnnch na provozu rodinnho zvodu se nepouij v ppadech, kdy jsou tyto prva a povinnosti upraveny spoleenskou smlouvou vetn zakladatelskho prvnho jednn o zaloen obchodn spolenosti nebo drustva, smlouvou o tich spolenosti nebo smlouvou a ustanovenmi jinho zkona o pracovnm pomru, poppad jinou obdobnou smlouvou. Jsou-li leny rodiny zastnnmi na provozu rodinnho zvodu manel, pouij se ped ustanovenmi o rodinnm zvodu pednostn ustanoven tohoto zkona o manelskm majetkovm prvu. 701 lenov rodiny zastnn na provozu rodinnho zvodu se podlej na zisku z nho i na vcech z tohoto zisku nabytch, jako i na prstcch zvodu v me odpovdajc mnostv a druhu sv prce. Vzdt tohoto prva se me jen osoba pln svprvn osobnm prohlenm; prohlen vyaduje formu veejn listiny. 702 Rozhodnut o pouit zisku jako i rozhodnut tkajc vetn zmn zkladnch zsad pijmaj vtinou hlas len z rodinnho zvodu nebo jeho prstk, se zleitosti mimo obvykl hospodaen zvodnho provozu nebo jeho zastaven se rodiny zastnnch na provozu rodinnho

zvodu. Je-li mezi nimi osoba, kter nen pln svprvn, zastupuje ji pi hlasovn zkonn zstupce, pokud je nezletil, jinak opatrovnk. 703 astenstv na provozu rodinnho zvodu se ve na osobu lena rodiny a nelze je penst na jinho, ledae se jedn o nkterho z len rodiny uvedench v 700 odst. 1 a souhlas s tm vichni lenov rodiny, kte ji jsou na provozu rodinnho zvodu zastnni. 704 (1) M-li bt rodinn zvod rozdlen pi dlen pozstalosti soudem, m na nj len rodiny zastnn na jeho provozu pednostn prvo. (2) M-li bt rodinn zvod zcizen, m k nmu len rodiny zastnn na jeho provozu pedkupn prvo, ledae bylo ujednno nco jinho. To plat i v ppad, e m bt zcizen spoluvlastnick podl na rodinnm zvodu nebo e m bt zcizena vc, kter m podle sv povahy a dosavadnho uren provozu rodinnho zvodu trvale slouit. 705 (1) Zcizenm zvodu astenstv na provozu rodinnho zvodu zanikne. (2) lenu rodiny zanikne astenstv na provozu rodinnho zvodu i v ppad, e pestane vykonvat prci pro rodinu nebo v rodinnm zvod, anebo e se zmn prvn dvod, ze kterho pokrauje ve vkonu prce v rodinnm zvodu. 706 Zaniklo-li astenstv na provozu rodinnho zvodu, lze platbu lenu rodiny na provozu zvodu dosud zastnnmu rozloit do spltek, pokud to bude ujednno nebo pokud to schvl soud. Nen-li pro rozloen platby do spltek rozumn dvod, soud placen ve spltkch neschvl, poppad rozhodne o neplatnosti ujednn o spltkch. 707 Rodinn spoleenstv vznikl k provozu rodinnho zvodu bez vslovnho ujednn len rodiny se d zvyklostmi a prax v nich zavedenou, pokud to neodporuje 700 a 706. Oddl 2 Manelsk majetkov prvo 708 (1) To, co manelm nle, m majetkovou hodnotu a nen vyloueno z prvnch pomr, je soust spolenho jmn manel (dle jen spolen jmn). To neplat, zanikne-li spolen jmn za trvn manelstv na zklad zkona. (2) Spolen jmn podlh zkonnmu reimu, nebo smluvenmu reimu, anebo reimu zaloenmu rozhodnutm soudu. Zkonn reim

 709 (1) Soust spolenho jmn je to, eho nabyl jeden z manel nebo eho nabyli oba manel spolen za trvn manelstv, s vjimkou toho, co a) slou osobn poteb jednoho z manel, b) nabyl darem, ddnm nebo odkazem jen jeden z manel, ledae drce pi darovn nebo zstavitel v pozen pro ppad smrti projevil jin mysl, c) nabyl jeden z manel jako nhradu nemajetkov jmy na svch pirozench prvech, d) nabyl jeden z manel prvnm jednnm vztahujcm se k jeho vlunmu vlastnictv, e) nabyl jeden z manel nhradou za pokozen, znien nebo ztrtu svho vhradnho majetku. (2) Soust spolenho jmn je zisk z toho, co nle vhradn jednomu z manel. (3) Soust spolenho jmn je tak podl manela v obchodn spolenosti nebo drustvu, stal-li se manel v dob trvn manelstv spolenkem obchodn spolenosti nebo lenem drustva. To neplat, pokud jeden z manel nabyl podl zpsobem zakldajcm podle odstavce 1 jeho vlun vlastnictv. 710 Soust spolenho jmn jsou dluhy pevzat za trvn manelstv, ledae a) se tkaj majetku, kter nle vhradn jednomu z manel, a to v rozsahu, kter pesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je pevzal jen jeden z manel bez souhlasu druhho, ani se pitom jednalo o obstarvn kadodennch nebo bnch poteb rodiny. 711 (1) O nabyt a pozbyt jednotlivch soust spolenho jmn plat obecn ustanoven tohoto zkona. (2) stky vdlku, platu, mzdy, zisku a jinch hodnot z pracovn a jin vdlen innosti se stvaj soust spolenho jmn v okamiku, kdy manel, kter se o jejich zskn piinil, nabyl monost s nimi nakldat. (3) Pohledvky z vhradnho majetku jen jednoho z manel, kter se maj stt soust spolenho jmn, se soust spolenho jmn stvaj dnem splatnosti. 712 Nen-li v tto sti zkona stanoveno jinak, pouij se pro spolen jmn obdobn ustanoven tohoto zkona o spolenosti, poppad ustanoven o spoluvlastnictv.

Sprva v zkonnm reimu 713 (1) Sousti spolenho jmn uvaj, berou z nich plody a uitky, udruj je, nakldaj s nimi, hospoda s nimi a spravuj je oba manel nebo jeden z nich podle dohody. (2) Povinnosti a prva spojen se spolenm jmnm nebo jeho soustmi nle obma manelm spolen a nerozdln. (3) Z prvnch jednn tkajcch se spolenho jmn nebo jeho soust jsou manel zavzni a oprvnni spolen a nerozdln. 714 (1) V zleitostech tkajcch se spolenho jmn a jeho soust, kter nelze povaovat za bn, prvn jednaj manel spolen, nebo jedn jeden manel se souhlasem druhho. Odmt-li manel dt souhlas bez vnho dvodu a v rozporu se zjmem manel, rodiny nebo rodinn domcnosti, i nen-li schopen vli projevit, me druh manel navrhnout, aby souhlas manela nahradil soud. (2) Jedn-li prvn manel bez souhlasu druhho manela v ppad, kdy souhlasu bylo zapoteb, me se druh manel dovolat neplatnosti takovho jednn. 715 (1) M-li bt soust spolenho jmn pouita k podnikn jednoho z manel a pesahuje-li majetkov hodnota toho, co m bt pouito, mru pimenou majetkovm pomrm manel, vyaduje se pi prvnm takovm pouit souhlas druhho manela. Byl-li druh manel opomenut, me se dovolat neplatnosti takovho jednn. (2) M-li bt soust spolenho jmn pouita k nabyt podlu v obchodn spolenosti nebo drustvu, nebo je-li dsledkem nabyt podlu ruen za dluhy spolenosti nebo drustva v rozsahu pesahujcm mru pimenou majetkovm pomrm manel, plat odstavec 1 obdobn. Smluven reim 716 (1) Snoubenci a manel si mohou ujednat manelsk majetkov reim odlin od zkonnho reimu. Ujednaj-li si smluven reim manel, uprav zpravidla sv povinnosti a prva tkajc se ji existujcho spolenho jmn. Ujedn-li se pro smluven reim zptn inek, nepihl se k tomu. (2) Smlouva o manelskm majetkovm reimu vyaduje formu veejn listiny. 717 (1) Smluven reim me spovat v reimu oddlench jmn, v reimu vyhrazujcm vznik spolenho jmn ke dni zniku manelstv, jako i v reimu rozen nebo zen rozsahu spolenho jmn v zkonnm reimu. Ustanoven o reimu oddlench jmn se pouij obdobn v

reimu vyhrazujcm vznik spolenho jmn ke dni zniku manelstv. (2) Smluven reim lze zmnit dohodou manel nebo rozhodnutm soudu; takov zmna vyaduje dohodu manel nebo rozhodnut soudu o soustech spolenho jmn v dosavadnm reimu. 718 (1) Smlouva me obsahovat jakkoli ujednn a tkat se jakkoli vci, ledae to zkon zakazuje; me se tkat zejmna rozsahu, obsahu, doby vzniku zkonnho nebo jinho reimu spolenho jmn, jednotlivch vc i jejich soubor. Smlouvou lze zmnit zaazen ji existujcch i upravit zaazen budoucch soust jmn rozdln od zkonnho reimu. (2) Smlouvou lze rovn uspodat majetkov pomry pro ppad zniku manelstv; jedn-li se o uspodn pro ppad zniku manelstv smrt, povauje se v tto sti smlouva za smlouvu ddickou, m-li jej nleitosti. (3) Smlouvou nelze vylouit ani zmnit ustanoven o obvyklm vybaven rodinn domcnosti, ledae jeden z manel opustil trvale domcnost a odmt se vrtit. 719 (1) Smlouva o manelskm majetkovm reimu nesm svmi dsledky vylouit schopnost manela zabezpeovat rodinu. (2) Smlouva o manelskm majetkovm reimu se nesm svm obsahem nebo elem dotknout prv tet osoby, ledae by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzaven bez souhlasu tet osoby nem vi n prvn inky. 720 (1) Smlouva snoubenc o manelskm majetkovm reimu nabv innosti uzavenm manelstv. Tk-li se smlouva ji existujc vci zapsan do veejnho seznamu, lze provst do tohoto seznamu zpis zmny a po uzaven manelstv. (2) Tk-li se smlouva manel o manelskm majetkovm reimu ji existujc vci zapsan do veejnho seznamu, nabv smlouva v tto sti inky vi tetm osobm zpisem do tohoto seznamu, ledae tento zkon stanov jinak. 721 (1) Smlouva o manelskm majetkovm reimu se zape do veejnho seznamu, je-li to v n ujednno; jinak na dost obou manel. Do seznamu se zape ve, co mn zkonn majetkov reim manel. (2) Zpis provede bez zbytenho odkladu ten, kdo smlouvu sepsal, a nen-li to mon, ten, kdo seznam vede. Sprva ve smluvenm reimu 722 (1) Snoubenci i manel mohou uzavt smlouvu o sprv toho, co je soust spolenho jmn, kter se odchyluje od ustanoven 713 a

714; ustanoven 719 a 720 plat i pro tuto smlouvu. (2) Smlouva podle odstavce 1 obsahuje ujednn o tom, kter manel bude spravovat spolen jmn nebo jeho soust a jakm zpsobem. 723 (1) Manel, kter spravuje spolen jmn, prvn jedn v zleitostech tkajcch se spolenho jmn samostatn, a to i v soudnm nebo jinm zen, ledae je dle stanoveno jinak. (2) Manel, kter spravuje vechno spolen jmn, me prvn jednat jen se souhlasem druhho manela a) pi nakldn se spolenm jmnm jako celkem, b) pi nakldn s obydlm, v nm je rodinn domcnost manel, je-li toto obydl soust spolenho jmn, nebo kter je obydlm jednoho z nich, anebo obydlm nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti a o n manel peuj, jako i pi ujednn trvalho zaten nemovit vci, kter je soust spolenho jmn. (3) Ustanoven 714 odst. 2 plat obdobn. Reim zaloen rozhodnutm soudu 724 (1) Je-li pro to zvan dvod, soud na nvrh manela spolen jmn zru nebo z jeho stvajc rozsah. (2) Zvanm dvodem je vdy skutenost, e manelv vitel poaduje zajitn sv pohledvky v rozsahu pesahujcm hodnotu toho, co nle vhradn tomuto manelu, e manela lze povaovat za marnotratnho, jako i to, e manel soustavn nebo opakovan podstupuje nepimen rizika. Jako zvan dvod me bt shledno tak to, e manel zaal podnikat nebo e se stal neomezen rucm spolenkem prvnick osoby. 725 Reim zaloen rozhodnutm soudu lze zmnit smlouvou manel nebo rozhodnutm soudu. 726 (1) Soud me spolen jmn pot, co je zruil, obnovit; soud tak rozhodne zejmna, kdy pominou dvody zruen spolenho jmn. To plat i v ppad, e manel navrhne, aby spolen jmn, jeho rozsah byl zen, bylo rozeno do zkonnho rozsahu. (2) Zaniklo-li spolen jmn na zklad zkona, soud jej na nvrh manela obnov, pokud je to v zjmu obou manel. 727 (1) Rozhodnutm soudu nelze vylouit ani zmnit ustanoven upravujc obvykl vybaven rodinn domcnosti. (2) Rozhodnut soudu o zmn, zruen nebo obnoven spolenho jmn nesm svmi dsledky vylouit schopnost manela zabezpeovat rodinu a

nesm se obsahem nebo elem dotknout prv tet osoby, ledae by s rozhodnutm souhlasila. 728 Sprva v reimu zaloenm rozhodnutm soudu Jedn-li manel pi sprv spolenho jmn zpsobem, kter je ve zejmm rozporu se zjmem druhho manela, rodiny nebo rodinn domcnosti, a snoubenci nebo manel neuzaveli smlouvu o sprv toho, co je soust spolenho jmn, me soud na nvrh druhho manela rozhodnout, jakm zpsobem bude spolen jmn spravovno. Reim oddlench jmn 729 V reimu oddlench jmn sm manel nakldat se svm majetkem bez souhlasu druhho manela. 730 Podnikaj-li v reimu oddlench jmn manel spolen nebo jeden z manel podnik s pomoc druhho manela, rozdl si pjmy z podnikn, jak si v psemn form ujednali; jinak se pjmy rozdl rovnm dlem. Ochrana tetch osob 731 Vznikl-li dluh jen jednoho z manel za trvn spolenho jmn, me se vitel pi vkonu rozhodnut uspokojit i z toho, co je ve spolenm jmn. 732 Vznikl-li dluh jen jednoho z manel proti vli druhho manela, kter nesouhlas projevil vi viteli bez zbytenho odkladu pot, co se o dluhu dozvdl, me bt spolen jmn postieno jen do ve, ji by pedstavoval podl dlunka, kdyby bylo spolen jmn zrueno a vypodno podle 742. To plat i v ppad povinnosti manela plnit vivn nebo jde-li o dluh z protiprvnho inu jen jednoho z manel nebo v ppad, e dluh jen jednoho z manel vznikl jet ped uzavenm manelstv. 733 Zavzal-li se jeden z manel v dob, od kter do zmny nebo vylouen zkonnho majetkovho reimu, a smlouvou manel nebo rozhodnutm soudu, uplynulo mn ne est msc, me bt pohledvka jeho vitele uspokojena ze veho, co by bylo soust spolenho jmn, kdyby ke smlouv manel nebo k rozhodnut soudu nedolo. 734 Je-li smlouvou manel majetkov reim zmnn zejmna vitele, me vypodn toho, co bylo nebo nebo tato dve rozhodnutm soudu, ktermi byl zkonn vylouen, doteno prvo tet osoby, osoba sv prvo uplatnit u pleitosti soust spolenho jmn, stejn, jako

by ke smlouv manel nebo k rozhodnut soudu nedolo; pitom se pouije 742. 735 Zvltn ustanoven Neuzavou-li spolu manel, kte maj v myslu doshnout rozvodu manelstv zpsobem uvedenm v 757, dohodu o uspodn majetkovch povinnost a prv pro ppad rozvodu, v n pod podmnkou, e manelstv bude rozvedeno, rovn ujednaj, jak budou v dob oddlenho hospodaen nabvat prva a zavazovat se, plat pro dobu oddlenho hospodaen manel ustanoven o spolenm jmn pimen, ledae tento zkon stanov jinak. Vypodn spolenho jmn 736 Je-li spolen jmn zrueno nebo zanikne-li, anebo je-li zen jeho stvajc rozsah, provede se likvidace dosud spolench povinnost a prv jejich vypodnm. Dokud zen, zruen nebo zanikl spolen jmn nen vypodno, pouij se pro n ustanoven o spolenm jmn pimen. 737 (1) Vypodnm jmn nesm bt doteno prvo tet osoby. Bylo-li jej prvo vypodnm doteno, me se tet osoba domhat, aby soud uril, e je vypodn vi n neinn. (2) Vypodn dluh m inky jen mezi manely. 738 (1) Dohoda o vypodn m vdy inky ke dni, kdy spolen jmn bylo zeno, zrueno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavena ped anebo po zen, zruen nebo zniku spolenho jmn. Je-li vak pedmtem vypodn vc, kter se zapisuje do veejnho seznamu, nabv dohoda prvnch ink v sti tkajc se tto vci zpisem do veejnho seznamu. (2) Platnosti dohody o vypodn nebrn, tk-li se jen sti spolench majetkovch povinnost a prv. 739 (1) Dohoda o vypodn vyaduje psemnou formu, pokud byla uzavena za trvn manelstv nebo pokud je pedmtem vypodn vc, u kter vyaduje psemnou formu i smlouva o pevodu vlastnickho prva. (2) Nevyaduje-li dohoda o vypodn psemnou formu a pod-li o to jeden z manel, doru mu druh manel potvrzen, jak se vypodali. 740 Nedohodnou-li se manel o vypodn, me kad z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypodn rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly inky zen, zruen nebo zniku spolenho jmn.

 741 Nedojde-li do t let od zen, zruen nebo zniku spolenho jmn k vypodn toho, co bylo dve soust spolenho jmn, ani dohodou, ani nebyl podn nvrh na vypodn rozhodnutm soudu, plat, e se manel nebo bval manel vypodali tak, e a) hmotn vci movit jsou ve vlastnictv toho z nich, kter je pro potebu svou, sv rodiny nebo rodinn domcnosti vlun jako vlastnk uv, b) ostatn hmotn vci movit a vci nemovit jsou v podlovm spoluvlastnictv obou; jejich podly jsou stejn, c) ostatn majetkov prva, pohledvky a dluhy nle spolen obma; jejich podly jsou stejn. 742 (1) Nedohodnou-li se manel nebo bval manel jinak nebo neuplatn-li se ustanoven 741, pouij se pro vypodn tato pravidla: a) podly obou manel na vypodvanm jmn jsou stejn, b) kad z manel nahrad to, co ze spolenho majetku bylo vynaloeno na jeho vhradn majetek, c) kad z manel m prvo dat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svho vhradnho majetku vynaloil na spolen majetek, d) pihldne se k potebm nezaopatench dt, e) pihldne se k tomu, jak se kad z manel staral o rodinu, zejmna jak peoval o dti a o rodinnou domcnost, f) pihldne se k tomu, jak se kad z manel zaslouil o nabyt a udren majetkovch hodnot nleejcch do spolenho jmn. (2) Hodnota toho, co ze spolenho majetku bylo vynaloeno na vhradn majetek manela, stejn jako hodnota toho, co z vhradnho majetku manela bylo vynaloeno na spolen majetek, se pi vypodn spolenho jmn zapotv zven nebo snen podle toho, jak se ode dne vynaloen majetku do dne, kdy spolen jmn bylo zeno, zrueno nebo zaniklo, zvila nebo snila hodnota t sousti majetku, na ni byl nklad vynaloen. Nkter ustanoven o bydlen manel 743 (1) Manel maj obydl tam, kde maj rodinnou domcnost. (2) d-li manel z vnch dvod o peloen rodinn domcnosti, m mu druh manel vyhovt, ledae dvody pro setrvn pevauj nad dvody pro tuto zmnu. (3) Manel se mohou dohodnout, e budou bydlet trvale oddlen. Dohoda manel o oddlenm bydlen m stejn prvn inky jako oputn rodinn domcnosti s myslem t trvale jinde.

 744 Je-li obydlm manel dm nebo byt, k nmu m jeden z manel vhradn prvo umoujc v dom nebo byt bydlet, a je-li to jin prvo ne zvazkov, vznikne uzavenm manelstv druhmu manelu prvo bydlen. Vznikne-li jednomu z manel takov vhradn prvo za trvn manelstv, vznikne tm druhmu z manel prvo bydlen. 745 (1) Je-li obydlm manel dm nebo byt, k nmu ml jeden z manel ke dni uzaven manelstv njemn prvo, vznikne uzavenm manelstv k domu nebo bytu obma manelm spolen njemn prvo; pi pozdjm uzaven njemn smlouvy vznik obma manelm spolen njemn prvo innost smlouvy. To plat obdobn i v ppad jinho obdobnho zvazkovho prva. (2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, ujednaj-li si manel nco jinho. 746 (1) Maj-li manel k domu nebo bytu spolen njemn prvo, jsou zavzni a oprvnni spolen a nerozdln. (2) Manel, kter m prvo bydlen, m postaven ruitele svho manela. 747 (1) M-li alespo jeden z manel prvo nakldat domem nebo bytem, ve kterm se nachz rodinn domcnost manel nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlen manel nebo rodiny nezbytn teba, mus se zdret veho a pedejt vemu, co me bydlen znemonit nebo ohrozit. Manel zejmna nesm bez souhlasu druhho manela takov dm nebo byt zcizit nebo k domu, jeho sti nebo k celmu bytu zdit prvo, jeho vkon je nesluiteln s bydlenm manel nebo rodiny, ledae zajist manelovi nebo rodin po vech strnkch obdobn bydlen s bydlenm dosavadnm. (2) Jedn-li manel bez souhlasu druhho manela v rozporu s odstavcem 1, me se tento manel dovolat neplatnosti takovho prvnho jednn. 748 (1) Maj-li manel spolen njemn prvo k domu nebo bytu, ve kterm se nachz rodinn domcnost manel nebo rodiny, plat 747 odst. 1 vta prvn obdobn. Manel nesm bez souhlasu druhho manela njem ukonit, nebo jej omezit prvem, jeho vkon je nesluiteln s bydlenm manel nebo rodiny. (2) Jedn-li manel bez souhlasu druhho manela v rozporu s odstavcem 1, me se tento manel dovolat neplatnosti takovho prvnho jednn. 749 Souhlas manela podle 747 a 748 vyaduje psemnou formu. 750

(1) Dohodnou-li se manel, poppad snoubenci, odchyln od ustanoven 747 a 748, nesm dohoda zhorit postaven jejich spolenho nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti, kter ije s nimi v rodinn domcnosti a vi ktermu maj vyivovac povinnost, poppad nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti a bylo sveno do spolen pe manel nebo jednoho z nich; dohoda se dle nesm dotknout prv tetch osob, ledae s takovou dohodou souhlasily. (2) Dohoda i souhlas tetch osob podle odstavce 1 vyaduj psemnou formu. Zvltn ustanoven proti domcmu nsil 751 (1) Stane-li se dal spolen bydlen manel v dom nebo byt, v nm se nachz rodinn domcnost manel, pro jednoho z nich nesnesiteln z dvodu tlesnho nebo duevnho nsil vi manelovi nebo jinmu, kdo v rodinn domcnosti manel ije, me soud na nvrh dotenho manela omezit, poppad i vylouit na urenou dobu prvo druhho manela v dom nebo byt bydlet. (2) Stejn jako v odstavci 1 lze postupovat v ppad, e se jedn o manele rozveden, jako i v ppad, kdy manel nebo rozveden manel bydl spolen jinde ne v rodinn domcnosti. 752 Omezen, poppad vylouen prva manela v dom nebo byt bydlet, ur soud nejdle na dobu esti msc. Soud na nvrh rozhodne znovu, jsou-li pro to zvl zvan dvody. 753 Prvo domhat se ochrany proti domcmu nsil m tak kad jin osoba, kter ije spolu s manely nebo rozvedenmi manely v rodinn domcnosti. Dl 5 Znik manelstv Oddl 1 Obecn ustanoven 754 Manelstv zanik jen z dvod stanovench zkonem. Oddl 2 Rozvod manelstv 755 (1) Manelstv me bt rozvedeno, je-li souit manel hluboce, trvale a nenapraviteln rozvrceno a nelze oekvat jeho obnoven.

(2) Pesto, e je souit manel rozvrceno, neme bt manelstv rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zjmem nezletilho dtte manel, kter nenabylo pln svprvnosti, kter je dn zvltnmi dvody, piem zjem dtte na trvn manelstv soud zjist i dotazem u opatrovnka jmenovanho soudem pro zen o pravu pomr k dtti na dobu po rozvodu, nebo b) se zjmem manela, kter se na rozvratu poruenm manelskch povinnost pevn nepodlel a ktermu by byla rozvodem zpsobena zvl zvan jma s tm, e mimodn okolnosti svd ve prospch zachovn manelstv, ledae manel spolu ji neij alespo po dobu t let. (3) Maj-li manel nezletil dt, kter nen pln svprvn, soud manelstv nerozvede, dokud nerozhodne o pomrech dtte v dob po rozvodu manel. 756 Soud, kter rozhoduje o rozvodu manelstv, zjiuje existenci rozvratu manelstv, a pitom zjiuje jeho piny, pokud dle nen stanoveno jinak. 757 (1) Pipoj-li se manel k nvrhu na rozvod manelstv, kter pod druh z manel, soud manelstv rozvede, ani zjiuje piny rozvratu manelstv, dojde-li k zvru, e shodn tvrzen manel, pokud se jedn o rozvrat manelstv a o zmr doshnout rozvodu, je pravdiv a pokud a) ke dni zahjen zen o rozvod trvalo manelstv nejmn jeden rok a manel spolu dle ne est msc neij, b) manel, kte jsou rodii nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti, se dohodli na prav pomr tohoto dtte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schvlil, c) manel se dohodli na prav svch majetkovch pomr, svho bydlen, a poppad vivnho pro dobu po tomto rozvodu. (2) Dohody uveden v odstavci 1 psm. c) vyaduj psemnou formu a podpisy mus bt edn oveny. 758 Manel spolu neij, netvo-li manelsk i rodinn spoleenstv, bez ohledu na to, zda maj, poppad vedou rodinnou domcnost, s tm, e alespo jeden z manel manelsk spoleenstv zjevn obnovit nechce. Oddl 3 Nsledky zniku manelstv 759 Pjmen rozvedenho manela Manel, kter pijal pjmen druhho manela, me do esti msc po

rozvodu manelstv oznmit matrinmu adu, e pijm zpt sv dvj pjmen. To plat i tehdy, hodl-li manel, kter pijal pjmen druhho manela s tm, e bude ke spolenmu pjmen pipojovat sv dosavadn pjmen, poppad prvn ze svch pjmen, uvat napt jen sv dvj pjmen. Vivn rozvedenho manela 760 (1) Nen-li rozveden manel schopen sm se ivit a tato jeho neschopnost m svj pvod v manelstv nebo v souvislosti s nm, m vi nmu jeho bval manel v pimenm rozsahu vyivovac povinnost, lze-li to na nm spravedliv poadovat, zejmna s ohledem na vk nebo zdravotn stav rozvedenho manela v dob rozvodu nebo skonen pe o spolen dt rozvedench manel. (2) Pi rozhodovn o vivnm nebo o jeho vi vezme soud zetel, jak dlouho rozveden manelstv trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jako i zda a) si rozveden manel neopatil pimen zamstnn, pestoe mu v tom nebrnila zvan pekka, b) si rozveden manel mohl vivu zajistit dnm hospodaenm s vlastnm majetkem, c) se rozveden manel podlel za trvn manelstv na pi o rodinnou domcnost, d) se rozveden manel nedopustil vi bvalmu manelu nebo osob mu blzk inu povahy trestnho inu, nebo e) je dn jin obdobn zvan dvod. (3) Pro vyivovac povinnost rozvedench manel plat obdobn obecn ustanoven o vivnm. 761 (1) Rozsah vyivovac povinnosti a zpsob poskytovn vivnho se d dohodou manel nebo rozvedench manel; ujednaj-li si, e se vivn nahrad odbytnm, zanikne prvo rozvedenho manela na vivn poskytnutm odbytnho. (2) Nedojde-li k dohod rozvedench manel o vivnm, me potebn bval manel navrhnout, aby o vyivovac povinnosti druhho manela rozhodl soud. 762 (1) Nedohodnou-li se manel nebo rozveden manel o vivnm, me manel, kter rozvrat manelstv pevn nezapinil nebo s rozvodem nesouhlasil a ktermu byla rozvodem zpsobena zvan jma, navrhnout, aby soud stanovil vyivovac povinnost bvalho manela i v takovm rozsahu, kter zajist, aby rozveden manel mli v zsad stejnou ivotn rove. Prvo rozvedenho manela na vivn lze v tomto ppad povaovat za dvodn jen po dobu okolnostem pimenou, nejdle vak po dobu t let od rozvodu.

(2) Dopustil-li se bval manel vi druhmu manelovi jednn, kter napluje znaky domcho nsil, nem prvo na vivn podle odstavce 1, a by jinak podmnky piznn prva na vivn sploval. 763 Prvo rozvedenho manela na vivn zanikne, uzave-li oprvnn rozveden manel nov manelstv, nebo vstoup-li do registrovanho partnerstv. Majetkov povinnosti a prva pi zniku manelstv 764 (1) Zanikne-li manelstv smrt manela, posoud se majetkov povinnosti a prva bvalch manel v rmci zen o ddictv podle toho majetkovho reimu, kter existoval mezi manely, poppad i podle pokyn, kter zemel manel jet za svho ivota ohledn svho majetku pro ppad smrti uinil; jinak se pouij pravidla uveden v 742, s vjimkou 742 odst. 1 psm. c), ledae se pozstal manel dohodne s ddici o vypodn jinak. (2) Byl-li manel prohlen za mrtvho, posoud se jeho majetkov povinnosti a prva ke dni, kter je v rozhodnut o prohlen za mrtvho uveden jako den jeho smrti. 765 (1) Zanikne-li manelstv rozvodem, spravuj se majetkov povinnosti a prva rozvedench manel dohodou manel nebo rozvedench manel. (2) Nedohodnou-li se rozveden manel o vypodn, me bval manel podat nvrh na vypodn rozhodnutm soudu. Bydlen po zniku manelstv 766 (1) Zaniklo-li manelstv smrt manela a manel mli spolen njemn prvo k domu nebo bytu, v nm se nachzela jejich rodinn domcnost, zstane njemcem bytu pozstal manel. Svdilo-li manelm k domu nebo bytu spolen jin zvazkov prvo, zstane oprvnnm pozstal manel. (2) Zaniklo-li manelstv smrt manela a njemn prvo k domu nebo bytu, v nm se nachzela rodinn domcnost manel, ml jen jeden z nich, pouij se ustanoven o njmu bytu. 767 (1) Zaniklo-li manelstv smrt manela, kter ml k domu nebo bytu, v nm se nachzela rodinn domcnost manel, vhradn prvo umoujc v dom nebo byt bydlet, a bylo-li to jin prvo ne zvazkov, zatmco druh manel ml v dom nebo byt prvo bydlen, zanikne tomuto manelu prvo bydlen, pokud vhradn prvo zemelho manela pelo na jinou osobu ne na pozstalho manela. To neplat, nelze-li na pozstalm manelu spravedliv dat, aby dm nebo byt opustil. (2) Je-li to pimen pomrm pozstalho manela, pedevm proto, e peuje o nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, o n

manel peovali, nebo o nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, jeho rodiem je zemel manel, anebo o dt nezaopaten, kter s pozstalm manelem ije, me soud na nvrh pozstalho manela zaloit v jeho prospch prvo odpovdajc vcnmu bemenu bydlen podle okolnost ppadu, nejdle vak do doby, ne takov dt nabude trvale schopnost samo se ivit, a za platu srovnatelnou s njemnm v mst obvyklm; toto prvo nezanikne, nabude-li dt schopnost samo se ivit jen na pechodnou dobu. (3) Ml-li pozstal manel prvo bydlet z jinho dvodu, pouij se odstavce 1 a 2 obdobn. 768 (1) Zaniklo-li manelstv rozvodem, a manel mli k domu nebo bytu, v nm se nachzela jejich rodinn domcnost, stejn, nebo spolen prvo, a nedohodnou-li se, kdo bude v dom nebo byt dle bydlet, zru soud na nvrh jednoho z nich podle okolnost ppadu dosavadn prvo toho z rozvedench manel, na kterm lze spravedliv dat, aby dm nebo byt opustil, a poppad zrove rozhodne o zpsobu nhrady za ztrtu prva; pitom pihldne zejmna k tomu, ktermu z rozvedench manel byla svena pe o nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti a o kter manel peovali, jako i ke stanovisku pronajmatele, pjitele nebo jin osoby v obdobnm postaven. (2) Rozveden bydlet, dokud zen podle prvo v dom svena pe kter manel kter s nm prospch prvo 769 Zaniklo-li manelstv rozvodem, a manel nemli k domu nebo bytu, v nm se nachzela jejich rodinn domcnost, stejn, poppad spolen prvo, a manel, poppad rozveden manel se nedohodnou o dalm bydlen manela, kter m v dom nebo byt pouze prvo bydlet, poppad jin prvo, kter je slab ne prvo druhho manela, rozhodne soud na nvrh manela, kter m k domu nebo bytu prvo vlastnick nebo jin vcn prvo, poppad vhradn prvo njemn nebo jin zvazkov prvo, o povinnosti druhho manela se vysthovat; ustanoven 767 odst. 2 plat obdobn. 770 Zaniklo-li manelstv rozvodem, a manel mli v dom nebo byt prvo bydlet, s tm, e jedno prvo bylo odvozeno od druhho, m prvo dat vysthovn toho z rozvedench manel, kter ml jen prvo odvozen, ten, kdo m k domu nebo bytu vcn nebo zvazkov prvo, od kterho bylo prvo druhho z manel bydlet pmo odvozeno. HLAVA II PBUZENSTV A VAGROVSTV Dl 1 manel, kter m dm nebo byt opustit, m prvo tam mu druh manel nezajist nhradn bydlen, ledae mu v odstavce 1 nhrada nebyla piznna; v tomto ppad m nebo byt bydlet nejdle jeden rok. Byla-li mu vak o nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti a o peovali za trvn manelstv, nebo o dt nezaopaten, ije, me soud na nvrh tohoto manela zaloit v jeho bydlen; ustanoven 767 odst. 2 plat obdobn.

Veobecn ustanoven Pbuzenstv 771 Pbuzenstv je vztah osob zaloen na pokrevnm poutu, nebo vznikl osvojenm. 772 (1) Osoby jsou pbuzn v linii pm, pochz-li jedna od druh. (2) Osoby jsou pbuzn ve vedlej linii, maj-li spolenho pedka, ale pitom nepochzej jedna od druh. 773 Stupe pbuzenstv mezi dvma osobami se uruje podle potu zrozen, jimi v linii pm pochz jedna od druh a ve vedlej linii ob od svho nejbliho spolenho pedka. 774 vagrovstv Vznikem manelstv pbuznmi druhho pbuzn s jednm sevagen s druhm manel, vagrovstv Dl 2 Pomry mezi rodii a dttem Oddl 1 Urovn rodiovstv 775 Matestv Matkou dtte je ena, kter je porodila. Otcovstv 776 (1) Narod-li se dt v dob od uzaven manelstv do uplynut tstho dne pot, co manelstv zaniklo nebo bylo prohleno za neplatn, anebo pot, co byl manel matky prohlen za nezvstnho, m se za to, e otcem je manel matky. (2) Narod-li se dt en znovu provdan, m se za to, e otcem je manel pozdj, i kdy se dt narodilo ped uplynutm tstho dne pot, co pedchoz manelstv zaniklo nebo bylo prohleno za neplatn. 777 vznikne vagrovstv mezi jednm manelem a manela; v jak linii a v jakm stupni je nkdo manelem, v takov linii a v takovm stupni je manelem. Zanikne-li manelstv smrt jednoho z tm nezanik.

(1) Narod-li se dt v dob mezi zahjenm zen o rozvodu manelstv a tstm dnem po rozvodu manelstv, a manel, poppad bval manel matky prohls, e nen otcem dtte, zatmco jin mu prohls, e je otcem dtte, m se za to, e otcem je tento mu, pipoj-li se matka k obma prohlenm. (2) Prohlen manela matky dtte, poppad jejho bvalho manela, mue, kter tvrd, e je otcem dtte, a matky dtte se in v zen ped soudem, zahjenm na nvrh nkterho z nich; nvrh lze podat nejpozdji do uplynut jednoho roku od narozen dtte. (3) K uren otcovstv k dtti podle odstavc 1 a 2 neme dojt dve, dokud nenabude prvn moci rozhodnut o rozvodu manelstv. (4) Jde-li o zen o neplatnost manelstv, pouij se odstavce 1 a 3 obdobn. 778 Narod-li se dt, kter je poato umlm oplodnnm, en neprovdan, m se za to, e otcem dtte je mu, kter dal k umlmu oplodnn souhlas. 779 (1) Nedojde-li k uren otcovstv podle 776, 777 nebo 778, m se za to, e otcem je mu, jeho otcovstv bylo ureno souhlasnm prohlenm matky a tohoto mue. Takto lze urit otcovstv i k dtti jet nenarozenmu, je-li ji poato. (2) Prohlen se in osobn ped soudem nebo ped matrinm adem. Nezletil, kter nen pln svprvn, in prohlen vdy ped soudem. 780 in-li prohlen ten, kdo nen pln svprvn, me je uinit pouze ped soudem. Soud podle okolnost ppadu posoud, zda ten, kdo nen pln svprvn, je schopen jednat sm, nebo zda za nho bude jednat jeho opatrovnk. 781 Neme-li matka pro duevn poruchu posoudit vznam svho prohlen nebo je-li opaten jejho prohlen spojeno s tko pekonatelnou pekkou, nen mon urit otcovstv souhlasnm prohlenm. 782 Na prohlen otcovstv jako zvltn projev vle se pouij obecn ustanoven o prvnm jednn, nen-li stanoveno jinak. Neplatnosti se vak lze dovolat jen ve lht pro popen otcovstv. 783 (1) Nedojde-li k uren otcovstv podle 776, 777 nebo 778, ani podle 779, me matka, dt i mu, kter tvrd, e je otcem, navrhnout, aby otcovstv uril soud. (2) M se za to, e otcem je mu, kter s matkou dtte souloil v

dob, od kter neprolo do narozen dtte mn ne sto edest a vce ne ti sta dn, ledae jeho otcovstv vyluuj zvan okolnosti. (3) Nen-li domnl otec naivu, podv se nvrh proti opatrovnkovi, kterho k tomu jmenuje soud. 784 (1) Zeme-li bhem zen navrhovatel, me v zen pokraovat dal k nvrhu oprvnn. (2) Zeme-li bhem zen dt, me do esti msc od jeho smrti podat nvrh t potomek tohoto dtte, m-li prvn zjem na tomto uren. (3) Zeme-li bhem zen domnl otec, pokrauje zen proti opatrovnkovi, kterho k tomu jmenuje soud. (4) Zeme-li bhem zen mu, kter tvrdil, e je otcem, a nepokrauje-li v zen dt nebo matka, soud zen zastav. Poprn otcovstv 785 (1) Manel me do esti msc ode dne, kdy se dozvdl o skutenostech zakldajcch dvodnou pochybnost, e je otcem dtte, kter se narodilo jeho manelce, popt sv otcovstv u soudu, nejpozdji vak do esti let od narozen dtte. Otcovstv popr vi dtti a matce, jsou-li oba naivu, a neije-li jeden z nich, vi druhmu; nen-li naivu dn z nich, manel toto prvo nem. (2) Byla-li svprvnost manela ped uplynutm poprn estilet lhty omezena tak, e sm otcovstv popt neme, me je popt jeho opatrovnk, kterho pro tento el jmenuje soud, a to ve lht esti msc od jmenovn soudem. 786 (1) Narod-li se dt mezi stoedestm dnem od uzaven manelstv a tstm dnem po jeho zniku nebo prohlen za neplatn, lze otcovstv popt s vjimkou uvedenou v ustanoven 777, jen je-li vyloueno, aby manel matky byl otcem dtte. (2) Narod-li se dt ped stoedestm dnem od uzaven manelstv, posta k tomu, aby se nemlo za to, e otcem dtte je manel matky, pope-li sv otcovstv. To neplat, souloil-li manel matky s matkou dtte v dob, od n do narozen dtte neprolo mn ne sto edest a vce ne ti sta dn, nebo vdl-li pi uzaven manelstv, e je thotn. 787 Otcovstv nelze popt k dtti narozenmu v dob mezi stoedestm dnem a tstm dnem od umlho oplodnn provedenho se souhlasem manela matky, nebo se souhlasem jinho mue, kdy matka nen vdan, bez ohledu na to, jak genetick ltky bylo pouito. To neplat, othotnla-li matka dtte jinak. 788

Popel-li pozdj manel sv otcovstv k dtti matky znovu provdan, pon estimsn lhta k popen otcovstv dvjho manela dnem nsledujcm pot, kdy se dozvdl o rozhodnut. 789 Matka me do esti msc od narozen dtte popt, e otcem dtte je jej manel. Ustanoven o popen otcovstv manelem plat obdobn. 790 (1) Mu, jeho otcovstv bylo ureno souhlasnm prohlenm rodi, me otcovstv k dtti popt, jen je-li vyloueno, e by mohl bt otcem dtte. Me tak uinit do esti msc ode dne, kdy bylo takto otcovstv ureno; dojde-li k uren otcovstv ped narozenm dtte, neskon lhta dve ne est msc po jeho narozen. (2) Ustanoven 785 odst. 1 vta druh a 785 odst. 2 plat obdobn. 791 Matka dtte me popt, e otcem dtte je mu, jeho otcovstv bylo ureno souhlasnm prohlenm rodi, a to ve lhtch stanovench v 790 odst. 1 vt druh. 792 Je-li nvrh na popen otcovstv podn po uplynut poprn lhty, me soud rozhodnout, e zmekn lhty promj, pokud to vyaduj zjem dtte a veejn podek. 793 Vyaduje-li to zejm zjem dtte a maj-li bt naplnna ustanoven zaruujc zkladn lidsk prva, me soud i bez nvrhu zahjit zen o popen otcovstv, bylo-li otcovstv ureno souhlasnm prohlenm rodi, ale otec dtte takto uren neme bt jeho otcem. Soud zpravidla souasn pozastav vkon rodiovsk odpovdnosti. Oddl 2 Osvojen Pododdl 1 Osvojen, osvojitel a osvojovan dt 794 Osvojenm se rozum pijet ciz osoby za vlastn. 795 Pedpokladem osvojen je takov vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jak je mezi rodiem a dttem, nebo e tu jsou alespo zklady takovho vztahu. Osvojen nezletilho mus bt v souladu s jeho zjmy. 796

(1) O osvojen nezletilho rozhodne soud na nvrh osoby, kter chce dt osvojit. K nvrhu na osvojen dtte z ciziny nebo do ciziny pipoj navrhovatel rozhodnut pslunho orgnu veejn moci o souhlasu s osvojenm. (2) O osvojen zletilho rozhodne soud na nvrh osoby, kter chce zletilho osvojit, k nmu se pipojil zletil, kter m bt osvojen. 797 Na zklad rozhodnut soudu o osvojen se osvojitel, poppad osvojitel, zap do matriky jako rodi, poppad rodie dtte. 798 Z innost souvisejcch se zprostedkovnm osvojen nesm nikdo zskat nepatin zisk. 799 (1) Osvojitelem se me stt pouze zletil a svprvn osoba, zaruuje-li svmi osobnmi vlastnostmi a zpsobem ivota, jako i dvody a pohnutkami, kter j vedou k osvojen, e bude pro osvojovan dt dobrm rodiem. (2) Zdravotn stav osvojitele nebo obou osvojitel nesm omezovat pi o osvojen dt ve znan me. 800 (1) Osvojiteli se mohou stt manel nebo jeden z manel. Vjimen me osvojit i jin osoba; v tom ppad soud t rozhodne o tom, e se z matriky vypout zpis o druhm rodii. (2) Osvojuj-li manel, podvaj nvrh na osvojen spolen jako spolen osvojitel. 801 Osvojuje-li osoba, kter je rodiem, soud zhodnot, nen-li osvojen v zsadnm rozporu se zjmy dt osvojitele; majetkov zjmy nejsou pro posouzen rozhodujc. 802 Osvojit lze nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti. 803 Mezi osvojitelem a osvojovanm dttem mus bt pimen vkov rozdl, zpravidla ne men ne estnct let; jen souhlas-li s osvojenm opatrovnk zastupujc dt v zen a je-li osvojen v souladu se zjmy dtte, me bt vkov rozdl mezi osvojitelem a osvojovanm dttem vjimen men ne estnct let. 804 Osvojen je vyloueno mezi osobami spolu pbuznmi v pm linii a mezi sourozenci. To neplat v ppad nhradnho matestv.

Pododdl 2 Souhlas s osvojenm 805 O osvojen neme bt rozhodnuto bez souhlasu dtte, rodi dtte nebo osob, kter jsou oprvnny dt souhlas za rodie, poppad manela osvojitele. To plat i v ppad, e byl souhlas vzat zpt. Souhlas dtte s osvojenm 806 (1) Doshlo-li osvojovan dt alespo dvancti let, je teba vdy jeho osobnho souhlasu, ledae je mimo jakoukoli pochybnost, e by byl postup poadujc osobn souhlas osvojovanho dtte v zsadnm rozporu se zjmy dtte, nebo e dt nen schopno posoudit dsledky souhlasu. (2) Dve ne se osvojovan dt vyjd, soud je dn pou o elu, obsahu a dsledcch souhlasu s osvojenm. 807 (1) Nedoshlo-li dt vku alespo dvancti let, d jeho jmnem souhlas s osvojenm jeho opatrovnk; opatrovnkem soud jmenuje zpravidla orgn sociln-prvn ochrany dt. Dve ne d opatrovnk souhlas, zjist vechny rozhodn skutenosti, kter ho povedou k zvru, e osvojen bude v souladu se zjmy dtte. (2) Je-li to mon, soud vyslechne i osvojovan dt a vezme na jeho vyjden zetel s ohledem na stupe jeho duevnho vvoje. 808 Osvojovan dt me svj souhlas s osvojenm odvolat a do rozhodnut o osvojen. Souhlas rodi 809 K osvojen je teba souhlasu rodi osvojovanho dtte. 810 (1) Souhlas dv rodi osobnm prohlenm vi soudu. Prohlen mus splovat obecn nleitosti prvnho jednn, je-li vak souhlas vzn na splnn podmnky nebo je-li asov omezen, nepihl se k nmu. (2) Dve ne se rodi vyjd, soud ho dn pou o podstat a dsledcch prohlen souhlasu a o podstat osvojen. 811 (1) Souhlasu rodie k osvojen jeho dtte je teba i tehdy, nenabyl-li pln svprvnosti. Rodi, kter jet nedoshl vku estncti let, neme dt souhlas k osvojen. (2) Dv-li souhlas rodi, kter nenabyl pln svprvnosti, nelze, aby

za nho jednal jeho opatrovnk; jeho zpsobilost dt souhlas posoud soud podle obecnch ustanoven. 812 Rodi, jeho svprvnost byla omezena rozhodnutm soudu, me ve vcech osvojen, vetn udlen souhlasu k osvojen, prvn jednat pouze v rozsahu, ve kterm jeho svprvnost omezena nebyla. 813 (1) Matka osvojovanho dtte me dt souhlas k osvojen nejdve est tdn po narozen dtte. Otec osvojovanho dtte me dt souhlas k osvojen i ped uplynutm tto doby, nejdve vak po narozen dtte. (2) Byl-li souhlas otce nebo matky dn dve, nepihl se k nmu. 814 Nen rozhodn, zda byl souhlas k osvojen dn s urenm pro uritou osobu osvojitele, nebo bez takovho uren. 815 Byl-li souhlas k osvojen dn s urenm pro uritou osobu jako osvojitele a bude-li nvrh na osvojen vzat zpt, nebo zamtnut, pozbude souhlas innosti. 816 Souhlas k osvojen pozbude innosti vdy, nedojde-li k osvojen do esti let ode dne, kdy byl souhlas dn. 817 (1) Souhlas k osvojen lze odvolat po dobu t msc ode dne, kdy byl dn. (2) Souhlas k osvojen lze odvolat i po uplynut t msc ode dne, kdy byl dn, a) nebylo-li osvojovan dt jet pedno do pe osvojitele ped osvojenm, b) m-li bt osvojovan dt podle rozhodnut soudu vydanho na nvrh rodi vydno tm, komu bylo sveno do pe, protoe je v souladu se zjmy dtte, aby bylo se svmi rodii. (3) Pro odvoln souhlasu plat obdobn ustanoven o tom, jak, vi komu a s jakmi inky se souhlas k osvojen dv. 818 (1) Souhlasu rodie osvojovanho dtte nen k osvojen teba, pokud rodi a) byl zbaven rodiovsk odpovdnosti a zrove prva dt souhlas k osvojen, b) nen schopen projevit svou vli nebo rozpoznat nsledky svho

jednn nebo je ovldnout, nebo c) se zdruje na neznmm mst a toto msto se nepoda soudu v souinnosti s dalmi orgny veejn moci zjistit ani pi vynaloen potebn pelivosti. (2) Jsou-li tyto skutenosti dny u obou rodi, vyaduje se k osvojen souhlas porunka, poppad souhlas opatrovnka, kterho k tomu elu jmenuje soud; to plat i v ppad, e oba rodie zemeli nebo e rodiovstv k osvojovanmu dtti nebylo ureno. Ped udlenm nebo odmtnutm souhlasu mus bt zjitny vechny rozhodn skutenosti tkajc se osvojovanho dtte a jeho rodiny, kter by mohly mt vliv na rozhodnut o osvojen; zejmna se zjist, zda osvojovan dt m blzk pbuzn a zda ti maj zjem o dt peovat, a vyslechne se i ten, v jeho pi se osvojovan dt prv nalz. 819 (1) K osvojen dle nen teba souhlasu rodie, kter zjevn nem o dt zjem. (2) Rodi zjevn nem o dt zjem, neprojevuje-li soustavn o dt opravdov zjem, a tm trvale zavinn poruuje sv povinnosti rodie. 820 (1) M se za to, e nezjem rodie o dt je zjevn, trv-li alespo ti msce od poslednho projevenho opravdovho zjmu. Nelze-li vak v chovn rodie spatovat hrub poruovn jeho povinnost, je teba, aby byl orgnem sociln-prvn ochrany dt pouen o monch dsledcch svho chovn a aby od takovho pouen uplynuly alespo ti msce. Orgn sociln-prvn ochrany dt je povinen poskytnout rodii nejpozdji po tomto pouen poradenstv a pomoc za podmnek stanovench jinm prvnm pedpisem. (2) Pouen podle odstavce 1 se nevyaduje, opustil-li rodi msto, kde se dve zdroval, ani sdlil, kde se nyn zdruje, a nepodailo-li se ani za ti msce zjistit msto, kde se rodi zdruje. 821 (1) Soud rozhoduje ve zvltnm zen, je-li, nebo nen-li teba k osvojen souhlasu rodie. (2) Rozhodne-li soud, e k osvojen nen teba souhlasu obou rodi, je k osvojen zapoteb souhlasu opatrovnka, kterho soud k tomu elu jmenuje. Dve ne d opatrovnk souhlas, zjist vechny rozhodn skutenosti tkajc se osvojovanho dtte a jeho rodiny, kter by mohly mt vliv na rozhodnut o osvojen; zejmna zjist, m-li osvojovan dt blzk pbuzn, kte maj zjem o n peovat, a vyslechne toho, v jeho pi se osvojovan dt prv nalz. 822 (1) Nastaly-li okolnosti, kdy k osvojen nen teba souhlasu rodie, nelze pesto o osvojen kladn rozhodnout, je-li tu nkdo z blzkch pbuznch dtte, kter je ochoten a schopen o dt peovat a uin v tomto smyslu nvrh soudu. (2) Soud sv dt do pe jeho blzkho pbuznho, je-li to v

souladu se zjmy dtte a je-li zjevn, e tato osoba je schopna o dt peovat. Pododdl 3 Pe ped osvojenm 823 (1) Se souhlasem budoucho osvojitele je mon pedat mu osvojovan dt do pe ihned pot, kdy oba rodie dali k osvojen souhlas. Souhlas-li s tm rodie, lze dt pedat budoucmu osvojiteli do pe i dve, jakmile to zdravotn stav dtte dovol. Rodie osvojovanho dtte jsou povinni o pedn dtte informovat orgn sociln-prvn ochrany dt. (2) Pe o dt v dob ped uplynutm t msc ode dne, kdy byl dn souhlas k osvojen, nen p ped osvojenm. Po tuto dobu m ten, komu bylo dt pedno do pe, pouze povinnost a prvo o dt dn peovat a chrnit je; v zleitostech dtte, kter s touto p souvis, me jednat, jen je-li toho nezbytn teba. 824 (1) O pedn dtte do pe podle 823 rozhodne soud. (2) M-li soud za to, e jsou dny okolnosti, kdy k osvojen nen teba souhlasu rodie, me pout 823 odst. 1 obdobn. 825 Po uplynut t msc ode dne, kdy byl dn souhlas k osvojen, se pozastavuje vkon prv a povinnost vyplvajcch z rodiovsk odpovdnosti; soud jmenuje porunkem osvojovanho dtte orgn sociln-prvn ochrany dt, ledae byl porunk jmenovn ji dve. Ustanoven 929 plat obdobn. 826 Po uplynut t msc ode dne, kdy byl souhlas k osvojen dn, me bt osvojovan dt pedno osvojiteli do pe ped osvojenm. O takovm pedn rozhoduje na nvrh osvojitele soud. 827 (1) Soud o pedn dtte osvojiteli do pe ped osvojenm rozhodne a pot, co provede eten ohledn vzjemn vhodnosti dtte a osvojitele, zejmna se zetelem na a) osobnost a zdravotn stav osvojitele i jeho sociln prosted, zvlt bydlen a domcnost, jako i schopnost osvojitele peovat o dt a pohnutky osvojitele k osvojen, b) osobnost a zdravotn stav dtte, sociln prosted, ze kterho dt pochz, jako i jeho statusov prva, c) etnick, nboensk a kulturn prosted dtte a osvojitele, d) dobu, po kterou bylo dt v pi osvojitele.

(2) Chce-li dt osvojit jeden z manel, soud zjist, z jakho dvodu se druh manel k nvrhu nepipojil. 828 Bylo-li osvojovan dt ji dve pedno do pe osvojitele, povauje se jeho dal pe za pi ped osvojenm. Pro pi ped osvojenm nen nutn dal rozhodnut orgnu veejn moci. 829 (1) Dve ne bude o osvojen rozhodnuto, mus bt osvojovan dt v pi osvojitele na jeho nklad. Osvojitel m povinnosti a prva osoby, do jej pe je dt sveno podle 953 a 957. (2) Pe osvojitele o osvojovan dt ped osvojenm trv po dobu dostatenou pro pesvdiv zjitn, e se mezi osvojitelem a dttem vytvoil takov pomr, jak je smyslem a clem osvojen; tato pe neskon dve ne uplynutm esti msc. (3) Po dobu, v n je dt v pi osvojitele, se pozastavuje dve stanoven vyivovac povinnost jin osoby k dtti. 830 (1) Pod-li mu, kter tvrd, e je otcem osvojovanho dtte, nvrh na uren otcovstv, nelze o osvojen rozhodnout, dokud o nvrhu na uren otcovstv nebude rozhodnuto. (2) Bylo-li osvojovan dt pedno do pe budoucho osvojitele podle 823 a uplynula-li tmsn lhta, ve kter lze souhlas k osvojen odvolat, dve, ne byl nvrh podle odstavce 1 podn, pouije se 817 obdobn. 831 Pod-li osoba, kter tvrd, e je blzkm pbuznm osvojovanho dtte, nvrh na sven dtte do pe podle 953, nelze o osvojen rozhodnout, dokud o tomto nvrhu nebude rozhodnuto. Pododdl 4 Nsledky osvojen 832 (1) Dt, kter bylo spolen osvojeno manely, nebo manelem svho rodie, m postaven spolenho dtte manel; jinak m postaven dtte osvojitele. (2) Osvojitel maj rodiovskou odpovdnost. 833 (1) Osvojenm zanik pbuzensk pomr mezi osvojencem a pvodn rodinou, jako i prva a povinnosti z tohoto pomru vyplvajc. Zanikaj tak prva a povinnosti opatrovnka, poppad porunka, kter byl jmenovn, aby za rodie tato prva a povinnosti vykonval. (2) Je-li osvojitel manelem jednoho z rodi osvojence, nedotk se

osvojen pbuzenskho pomru mezi osvojencem a tmto rodiem i jeho pbuznmi, ani prv a povinnost vyplvajcch z tohoto pomru. 834 Bylo-li osvojeno dt, kter je rodiem, vztahuj se inky osvojen i na jeho dt. 835 (1) Osvojenec m pjmen osvojitele; spolen osvojenec manel m pjmen, kter bylo ureno pro jejich dti pi uzaven manelstv. (2) Nesouhlas-li osvojenec, kter m prvo vyslovit se ke svmu pjmen, se zmnou svho pjmen, rozhodne soud, e osvojenec bude ke svmu pjmen pipojovat pjmen osvojitele. M-li osvojenec pipojovan pjmen, lze osvojitelovo pjmen pipojit jen k prvnmu pjmen osvojence; m-li osvojitel pipojovan pjmen, lze k osvojencovu pjmen pipojit jen prvn pjmen osvojitele. 836 Osvojitel je povinen informovat osvojence o skutenosti osvojen, jakmile se to bude jevit vhodnm, nejpozdji vak do zahjen koln dochzky. 837 Utajen osvojen (1) Osvojitel nebo osvojenec me navrhnout, aby soud rozhodl, e osvojen a jeho okolnosti maj bt utajeny ped rodinou pvodu dtte. To obdobn plat i pro utajen pokrevnho rodie a jeho souhlasu k osvojen. (2) Tebae byly osvojen a jeho okolnosti nebo pokrevn rodi a jeho souhlas k osvojen utajeny, me soud rozhodnout o jejich odtajnn, odvoduje-li to velmi zvan situace ohroujc osvojen dt na ivot nebo na zdrav. 838 Jakmile osvojenec nabude svprvnosti, vznikne mu prvo seznmit se s obsahem spisu, kter byl veden v zen o jeho osvojen. 839 Dohled nad spnost osvojen (1) Bez zetele k tomu, zda je dohled nad spnost osvojen uloen, poskytne zpravidla orgn sociln-prvn ochrany dt osvojitelm poradenstv a sluby spojen s p o osvojence. (2) Odvoduj-li to okolnosti ppadu, nad soud i bez nvrhu nad osvojitelem a osvojencem dohled na dobu nezbytn nutnou, jej dlku zrove ur; dohled vykonv zpravidla prostednictvm orgnu sociln-prvn ochrany dt. Zruen osvojen

 840 (1) Jsou-li pro to dleit dvody, soud osvojen na nvrh osvojitele nebo osvojence zru; pod-li nvrh jen jeden z nich, me se druh k nvrhu pipojit. (2) Osvojen nelze zruit po uplynut t let od rozhodnut o osvojen. To neplat, je-li osvojen v rozporu se zkonem. 841 (1) Zruenm osvojen zanik pomr vznikl osvojenm i povinnosti a prva z tohoto pomru vyplvajc a obnovuje se pedchoz pbuzensk pomr. (2) Majetkov prva a majetkov povinnosti osvojence vznikl ped tm, ne bylo osvojen zrueno, nejsou zruenm osvojen doteny. 842 Osvojenec bude mt po zruen osvojen pjmen, kter ml ped osvojenm, ledae prohls, e si stvajc pjmen ponech. 843 Optovn osvojen osvojence Osvojenec me bt optovn osvojen, jen a) bylo-li dvj osvojen zrueno, b) m-li bt osvojen pozdjm manelem osvojitele pot, co pedchoz manel, kter byl spolenm osvojitelem, zemel, nebo c) zemel-li ten, kdo byl jedinm osvojitelem, anebo ti, kdo byli spolenmi osvojiteli. 844 Je-li to v souladu se zjmy dtte, me soud na nvrh osvojitele rozhodnout i ped uplynutm doby t let od rozhodnut o osvojen, e je osvojen nezruiteln. 845 Nezruiteln osvojen nebrn tomu, aby osvojenec byl optovn osvojen. Pododdl 5 Osvojen zletilho 846 Zletilho lze osvojit, nen-li to v rozporu s dobrmi mravy. 847 Osvojen, kter je obdobou osvojen nezletilho (1) Zletilho lze osvojit, jestlie

a) pirozen sourozenec osvojovanho byl osvojen tm osvojitelem, b) v dob podn nvrhu na osvojen byl osvojovan nezletil, c) osvojitel peoval o osvojovanho jako o vlastnho ji v dob jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodl osvojit dt svho manela. (2) Zletilho nelze osvojit, jestlie by to bylo v rozporu s odvodnnm zjmem jeho pokrevnch rodi. (3) Ustanoven o osvojen nezletilho, vetn ustanoven o nsledcch osvojen, se pouij, s vjimkou 838 a 839, obdobn. Osvojen, kter nen obdobou osvojen nezletilho 848 (1) Nen-li to na jmu dleitch zjm potomk osvojitele nebo potomk osvojovanho, lze osvojit zletilho vjimen tak z dvod hodnch zvltnho zetele, pokud to je pnosn pro osvojitele a osvojence navzjem, nebo v odvodnnch ppadech alespo pro jednoho z nich. (2) Ustanoven o osvojen nezletilho, vetn ustanoven o jeho nsledcch, se pouij pimen. 849 (1) Osvojenci a jeho potomkm nevznik osvojenm pbuzensk pomr vi lenm rodiny osvojitele a nenabvaj vi nim dnch majetkovch prv. Osvojitel nenabv osvojenm dnch majetkovch prv vi osvojenci a jeho potomkm. (2) Osvojenec a jeho potomci nepozbvaj osvojenm prv ve vlastn rodin. Spolen ustanoven pro osvojen zletilho 850 (1) Nen-li osvojovan pln svprvn, jedn za nho zkonn zstupce, poppad opatrovnk, kterho k tomu jmenuje soud. (2) Trv-li manelstv osvojovanho, me bt osvojen jen se souhlasem svho manela. Neme-li manel dt souhlas proto, e nen pln svprvn, nebo je-li opaten jeho souhlasu spojeno s tko pekonatelnou pekkou, soud zvl posoud, zda osvojen nen v rozporu s oprvnnmi zjmy tohoto manela, poppad dalch len rodiny. 851 (1) Osvojen zletilho nem vliv na jeho pjmen. (2) Souhlas-li s tm osvojitel, me osvojenec pipojit osvojitelovo pjmen k svmu pjmen; trv-li manelstv osvojitele a maj-li manel spolen pjmen, vyaduje se souhlas i druhho manela.

(3) Trv-li manelstv osvojence a maj-li manel spolen pjmen, me osvojenec pipojit osvojitelovo pjmen k svmu pjmen jen se souhlasem svho manela. 852 Osvojen m prvn nsledky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili pozdji. Pro dve narozen potomky osvojence m osvojen prvn nsledky, jen kdy dali k osvojen souhlas. 853 (1) Vyivovac povinnost osvojence vi jeho pedkm nebo potomkm nadle jen tehdy a jen v t me, nejsou-li jin osoby, kter vyivovac povinnost, poppad nejsou-li tyto osoby schopny vyivovac povinnosti dostt. Osvojenec m prvo na vivn vi pedkm nebo potomkm jen tehdy a jen v t me, nen-li osvojitel sv vyivovac povinnosti dostt. trv maj sv svm s to

(2) Osvojenec dd po osvojiteli v prvn zkonn td ddic, nevstupuje vak v ddick prvo osvojitele vi jinm osobm. (3) M-li osvojen prvn nsledky i pro potomky osvojence, pouij se odstavce 1 a 2 obdobn. 854 Pro osvojen nezletilho, ktermu byla piznna svprvnost, se ustanoven o osvojen zletilho pouij obdobn. Oddl 3 Rodie a dt Pododdl 1 Obecn ustanoven 855 (1) Rodie a dt maj vi sob navzjem povinnosti a prva. Tchto vzjemnch povinnost a prv se nemohou vzdt; uin-li tak, nepihl se k tomu. (2) elem povinnost a prv k dtti je zajitn morlnho a hmotnho prospchu dtte. 856 Povinnosti a prva rodi spojen s osobnost dtte a povinnosti a prva osobn povahy vznikaj narozenm dtte a zanikaj nabytm jeho zletilosti. 857 (1) Dt je povinno dbt svch rodi. (2) Dokud se dt nestane svprvnm, maj rodie prvo usmrovat sv dt vchovnmi opatenmi, jak to odpovd jeho rozvjejcm se schopnostem, vetn omezen sledujcch ochranu morlky, zdrav a prv

dtte, jako i prv jinch osob a veejnho podku. Dt je povinno se tmto opatenm poddit. 858 Rodiovsk odpovdnost zahrnuje povinnosti a prva rodi, kter spovaj v pi o dt, zahrnujc zejmna pi o jeho zdrav, jeho tlesn, citov, rozumov a mravn vvoj, v ochran dtte, v udrovn osobnho styku s dttem, v zajiovn jeho vchovy a vzdln, v uren msta jeho bydlit, v jeho zastupovn a spravovn jeho jmn; vznik narozenm dtte a zanik, jakmile dt nabude pln svprvnosti. Trvn a rozsah rodiovsk odpovdnosti me zmnit jen soud. 859 Vyivovac povinnost a prvo na vivn nejsou soust rodiovsk odpovdnosti; jejich trvn nezvis na nabyt zletilosti ani svprvnosti. Pododdl 2 Osobn jmno a pjmen dtte 860 (1) Dt m pjmen uren pi uzaven manelstv svch rodi pro spolen dti manel. (2) Nem-li dt pjmen podle odstavce 1, zvol rodie pro dt pjmen jednoho z nich; jinak jeho pjmen ur soud. Tot plat o osobnm jmnu dtte. 861 Je-li znm jen jeden z rodi, m dt jeho pjmen. Tento rodi tak ur osobn jmno dtte; jinak je ur soud. 862 (1) Jde-li o dt, jeho rodie nejsou manely, zvol rodie pro dt pjmen jednoho z nich; jinak jeho pjmen ur soud. (2) Uzave-li manelstv matka dtte, jeho otec nen znm, mohou matka dtte a jej manel shodn prohlsit ped matrinm adem, e pjmen uren pro jejich ostatn dti bude mt i toto dt. 863 (1) Ke zmn pjmen dtte podle 862 je teba vyjden dtte za stejnch podmnek jako v jinch zleitostech tkajcch se dtte; je-li dt star patncti let, je teba, aby se zmnou svho pjmen souhlasilo. (2) Ustanoven 862 nelze pout, doshlo-li dt zletilosti. 864 Nen-li dn z rodi znm, ur soud i bez nvrhu osobn jmno a pjmen dtte.

Pododdl 3 Rodiovsk odpovdnost 865 (1) Rodiovsk odpovdnost nle stejn obma rodim. M ji kad rodi, ledae j byl zbaven. (2) Rozhodne-li soud o omezen svprvnosti rodie, rozhodne zrove o jeho rodiovsk odpovdnosti. 866 Pro rozhodnut soudu, kter se tk rozsahu rodiovsk odpovdnosti nebo zpsobu i rozsahu, v jakm ji rodie maj vykonvat, jsou urujc zjmy dtte. 867 (1) Ped rozhodnutm, kter se dotk zjmu dtte, poskytne soud dtti potebn informace, aby si mohlo vytvoit vlastn nzor a tento sdlit. (2) Nen-li podle zjitn soudu dt schopno informace nleit pijmout nebo nen-li schopno vytvoit si vlastn nzor nebo nen-li schopno tento nzor sdlit, soud informuje a vyslechne toho, kdo je schopen zjmy dtte ochrnit, s tm, e se mus jednat o osobu, jej zjmy nejsou v rozporu se zjmy dtte; o dtti starm dvancti let se m za to, e je schopno informaci pijmout, vytvoit si vlastn nzor a tento sdlit. Nzoru dtte vnuje soud patinou pozornost. 868 (1) Vkon rodiovsk odpovdnosti nezletilho rodie, kter dve piznnm svprvnosti nebo uzavenm manelstv nenabyl pln svprvnosti, je a do doby, kdy nabude plnou svprvnost, pozastaven; to neplat o vkonu povinnosti a prva pe o dt, ledae soud vzhledem k osob rodie rozhodne, e vkon tak tto povinnosti a tohoto prva se pozastavuje a do doby, kdy rodi nabude plnou svprvnost. (2) Vkon rodiovsk odpovdnosti rodie, jeho svprvnost byla v tto oblasti omezena, je po dobu omezen jeho svprvnosti pozastaven, ledae soud rozhodne, e se rodii vzhledem k jeho osob zachovv vkon povinnosti a prva pe o dt a osobnho styku s dttem. 869 (1) Brn-li rodii ve vkonu jeho rodiovsk odpovdnosti zvan okolnost a lze-li se domnvat, e je toho v souladu se zjmy dtte teba, me soud rozhodnout, e se vkon rodiovsk odpovdnosti tohoto rodie pozastavuje. (2) Pozastaven vkonu rodiovsk odpovdnosti nem vliv na plnn vyivovac povinnosti k dtti. 870

Nevykonv-li rodi svoji rodiovskou odpovdnost dn a vyaduje-li to zjem dtte, soud jeho rodiovskou odpovdnost omez, nebo omez jej vkon, a zrove stanov rozsah tohoto omezen. 871 (1) Zneuv-li rodi svoji rodiovskou odpovdnost nebo jej vkon, anebo svoji rodiovskou odpovdnost nebo jej vkon zvanm zpsobem zanedbv, soud jej jeho rodiovsk odpovdnosti zbav. (2) Spchal-li rodi proti svmu dtti mysln trestn in, nebo pouil-li rodi sv dt, kter nen trestn odpovdn, ke spchn trestnho inu, nebo spchal-li rodi trestn in jako spolupachatel, nvodce, pomocnk i organiztor trestnho inu spchanho jeho dttem, soud zvl posoud, nejsou-li tu dvody pro zbaven rodie jeho rodiovsk odpovdnosti. 872 Ped rozhodnutm soudu o omezen rodiovsk odpovdnosti soud vdy posoud, zda je vzhledem k zjmu dtte nezbytn omezit prvo rodie osobn se stkat s dttem. Dojde-li ke zbaven rodie rodiovsk odpovdnosti, zstv rodii prvo osobn se stkat s dttem jen v ppad, e soud rozhodne o zachovn tohoto prva rodii s pihldnutm k zjmu dtte. 873 Zbavil-li soud rodie rodiovsk odpovdnosti, me zrove rozhodnout, e jej zbavuje vech nebo nkterch povinnost a prv stanovench v 856, pedevm prva dt souhlas k osvojen. 874 Zbaven rodie jeho rodiovsk odpovdnosti ani jej omezen nem vliv na jeho vyivovac povinnost k dtti. Zvltn ustanoven o vkonu rodiovsk odpovdnosti 875 (1) Rodiovskou odpovdnost vykonvaj rodie v souladu se zjmy dtte. (2) Ped rozhodnutm, kter se dotk zjmu dtte, sdl rodie dtti ve potebn, aby si mohlo vytvoit vlastn nzor o dan zleitosti a rodim jej sdlit; to neplat, nen-li dt schopno sdlen nleit pijmout nebo nen schopno vytvoit si vlastn nzor nebo nen schopno tento nzor rodim sdlit. Nzoru dtte rodie vnuj patinou pozornost a berou nzor dtte pi rozhodovn v vahu. 876 (1) Rodiovskou odpovdnost vykonvaj rodie ve vzjemn shod. (2) Hroz-li pi rozhodovn o zleitosti dtte nebezpe z prodlen, me jeden z rodi rozhodnout nebo dt pivolen sm; je ale povinen neprodlen sdlit druhmu rodii, jak je stav vc. (3) Jedn-li jeden z rodi v zleitosti dtte sm vi tet osob,

kter je v dobr ve, m se za to, e jedn se souhlasem druhho rodie. 877 (1) Nedohodnou-li se rodie v zleitosti, kter je pro dt vznamn zejmna se zetelem k jeho zjmu, rozhodne soud na nvrh rodie; to plat i tehdy, vylouil-li jeden rodi z rozhodovn o vznamn zleitosti dtte druhho rodie. (2) Za vznamnou zleitost se povauj zejmna nikoli bn lebn a obdobn zkroky, uren msta bydlit a volba vzdln nebo pracovnho uplatnn dtte. 878 (1) Neije-li nkter z rodi rodi rodiovskou odpovdnost, odpovdnosti pozastaven, vykonv to plat i tehdy, je-li rodiovsk nebo je-li omezen jej vkon. nebo nen-li znm, nem-li nkter z nebo je-li vkon jeho rodiovsk rodiovskou odpovdnost druh rodi; odpovdnost jednoho z rodi omezena

(2) Nem-li dn z rodi rodiovskou odpovdnost v plnm rozsahu nebo je-li vkon rodiovsk odpovdnosti obou rodi pozastaven, anebo je-li rodiovsk odpovdnost rodi dotena nkterm z uvedench zpsob, ale kadho jinak, jmenuje soud dtti porunka, ktermu nle povinnosti a prva rodi nebo jejich vkon na mst rodi. (3) Je-li rodiovsk odpovdnost rodi omezena nebo je-li omezen jej vkon, jmenuje soud dtti opatrovnka. 879 (1) Pi prvnm jednn vi dtti, kter nen zpsobil ve vci samostatn prvn jednat, posta jednn i jen vi jednomu z rodi jako zstupci dtte. (2) Je-li prvn vznamn, zda dt, kter nen zpsobil ve vci samostatn prvn jednat, je i nen v dobr ve, je teba, aby byla posouzena dobr vra obou rodi; m-li vak dt v pi jen jeden z rodi, posoud se jen jeho dobr vra. (3) Je-li prvn vznamn, zda dt, kter nen zpsobil ve vci samostatn prvn jednat, o vci, poppad skutenosti vdlo nebo nevdlo, je teba, aby byla posouzena vdomost obou rodi; m-li vak dt v pi jen jeden z rodi, posoud se jen jeho vdomost. Pe o dt a jeho ochrana 880 (1) Rodiovskou odpovdnost tkajc se osoby dtte vykonvaj rodie zpsobem a v me odpovdajc stupni vvoje dtte. (2) Rozhoduj-li rodie o vzdln nebo o pracovnm uplatnn dtte, vezmou v vahu jeho nzor, schopnosti a nadn. 881 Pi o dt a jeho ochranu, vkon jeho vchovy, poppad nkterch

jejch strnek, nebo dohled nad dttem mohou rodie svit jin osob; dohoda rodi s n se nemus dotknout trvn ani rozsahu rodiovsk odpovdnosti. 882 (1) Zadruje-li jin osoba dt protiprvn, maj rodie prvo dat, aby jim dt pedala; to plat i mezi rodii navzjem. Toto prvo m i ten, kdo o dt oprvnn peuje. (2) Osoba, kter dt protiprvn zadruje, m povinnost jej dn pedat tomu, kdo m dt po prvu v pi. 883 Rodie a dt si jsou povinni pomoc, podporou a ohledem na svou dstojnost. 884 (1) Rodie maj rozhodujc lohu ve vchov dtte. Rodie maj bt vestrann pkladem svm dtem, zejmna pokud se jedn o zpsob ivota a chovn v rodin. (2) Vchovn prostedky lze pout pouze v podob a me, kter je pimen okolnostem, neohrouje zdrav dtte ani jeho rozvoj a nedotk se lidsk dstojnosti dtte. 885 Peuje-li o dt jen jeden z rodi, podl se na pi o dt a jeho vchov i manel nebo partner rodie dtte, ije-li s dttem v rodinn domcnosti. To plat i pro toho, kdo s rodiem dtte ije, ani s nm uzavel manelstv nebo registrovan partnerstv, ije-li s dttem v rodinn domcnosti. 886 (1) ije-li dt s rodii nebo s nkterm z nich v rodinn domcnosti a je-li o n dn peovno, podl se i ono na pi o chod domcnosti. Tato povinnost dtte zanik zrove s poskytovnm vivy rodi dtti. (2) Dt se podl na pi o chod rodinn domcnosti vlastn prac, poppad penitmi pspvky, m-li vlastn pjem, anebo obma zpsoby. Pro uren rozsahu podlu dtte na pi o chod rodinn domcnosti jsou rozhodn schopnosti a monosti dtte i odvodnn poteby len rodiny. Osobn styk rodie s dttem 887 Vkon prva rodi udrovat osobn styk s dttem nemohou rodie svit jin osob. 888 Dt, kter je v pi jen jednoho rodie, m prvo stkat se s druhm rodiem v rozsahu, kter je v zjmu dtte, stejn jako tento rodi m

prvo stkat se s dttem, ledae soud takov styk omez nebo zake; soud me tak urit podmnky styku, zejmna msto, kde k nmu m dojt, jako i urit osoby, kter se smj, poppad nesmj styku astnit. Rodi, kter m dt v pi, je povinen dt na styk s druhm rodiem dn pipravit, styk dtte s druhm rodiem dn umonit a pi vkonu prva osobnho styku s dttem v potebnm rozsahu s druhm rodiem spolupracovat. 889 Rodi, kter m dt v pi, a druh rodi se musej zdret veho, co naruuje vztah dtte k obma rodim nebo co vchovu dtte ztuje. Brn-li rodi, kter m dt v pi, bezdvodn trvale i opakovan druhmu rodii ve styku s dttem, je takov chovn dvodem pro nov rozhodnut soudu o tom, kter z rodi m mt dt ve sv pi. 890 Rodie jsou povinni si vzjemn sdlit ve podstatn, co se tk dtte a jeho zjm. 891 (1) Rodi, kter m dt v pi, a druh rodi se spolu dohodnou, jak se rodi, kter dt v pi nem, bude s dttem stkat. Nedohodnou-li se rodie, nebo vyaduje-li to zjem na vchov dtte a pomry v rodin, soud styk rodie s dttem uprav. V odvodnnch ppadech me soud urit msto styku rodie s dttem. (2) Je-li to nutn v zjmu dtte, soud omez prvo rodie osobn se stkat s dttem, anebo tento styk i zake. Zastoupen dtte 892 (1) Rodie maj povinnost a prvo zastupovat dt pi prvnch jednnch, ke kterm nen prvn zpsobil. (2) Rodie zastupuj dt spolen, jednat vak me kad z nich; ustanoven 876 odst. 3 plat obdobn. (3) Rodi neme dt zastoupit, jestlie by mohlo dojt ke stetu zjm mezi nm a dttem nebo mezi dtmi tch rodi. V takovm ppad jmenuje soud dtti opatrovnka. 893 Nedohodnou-li se rodie, kter z nich dt pi prvnm jednn zastoup, rozhodne soud na nvrh rodie, kter z rodi bude za dt prvn jednat a jakm zpsobem. 894 (1) Rodie jako zkonn zstupci mohou pro vyzen zleitosti dtte, nejedn-li se o zleitost osobnho stavu, uzavt smlouvu o zastoupen osobou s odbornmi znalostmi, poppad i jinou vhodnou osobou. (2) Uzave-li dt smlouvu o zastoupen, nem to vliv na zkonn zastoupen dtte rodii.

(3) Nedojde-li mezi zkonnm a smluvnm zstupcem k dohod, rozhodne soud v souladu se zjmy dtte. 895 Dolo-li k popen otcovstv, prvn jednn uinn otcem jako zkonnm zstupcem zstvaj nedotena. Pe o jmn dtte 896 (1) Rodie maj povinnost a prvo peovat o jmn dtte, pedevm je jako dn hospodi spravovat. S pennmi prostedky, o kterch lze pedpokldat, e nebudou zapoteb k hrad vdaj souviscch s majetkem dtte, mus bezpen nakldat. (2) Pi prvnm jednn, kter se tk jednotliv sousti jmn dtte, vystupuj rodie jako jeho zstupci; ustanoven 892 odst. 3 plat obdobn. (3) Poru-li rodie povinnost peovat o jmn dtte jako dn hospodi, nahrad dtti kodu z toho vzniklou spolen a nerozdln. 897 Nedohodnou-li se rodie o podstatnch vcech pi pi o jmn dtte, rozhodne na nvrh rodie soud. 898 (1) K prvnmu jednn, kter se tk existujcho i budoucho jmn dtte nebo jednotliv sousti tohoto jmn, potebuj rodie souhlas soudu, ledae se jedn o bn zleitosti, nebo o zleitosti sice vjimen, ale tkajc se zanedbateln majetkov hodnoty. (2) Souhlasu soudu je teba zejmna k prvnmu jednn, kterm dt a) nabv nemovitou vc nebo jej st a kterm s n nakld, b) zatuje majetek jako celek nebo jeho nikoli nepodstatnou st, c) nabv dar, ddictv nebo odkaz nikoli zanedbateln majetkov hodnoty, nebo takov dar, ddictv nebo odkaz odmt, nebo takov dar nebo dar pedstavujc nikoli nepodstatnou st jeho majetku poskytuje, nebo d) uzavr smlouvu zavazujc k optovnmu dlouhodobmu plnn, smlouvu vrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu tkajc se bydlen, zejmna njmu. (3) K prvnmu jednn rodie, k nmu schz potebn souhlas soudu, se nepihl. 899 Co rodie zskaj pouitm majetku dtte, nabv dt. 900

(1) Pjmy z majetku dtte, kter rodie nepouij k dn sprv jeho majetku (zisk), pouij nejprve k viv dtte. Je-li toho teba, mohou rodie pot pout zbvajc zisk z majetku dtte jako jeho pspvek na vlastn vivu rodi a vivu nezletilho sourozence dtte, pokud s dttem ij v rodinn domcnosti, ledae je z dleitch dvod nezbytn zachovat je pro dt na dobu po nabyt svprvnosti. (2) Majetek dtte mohou rodie se souhlasem soudu pout k viv vlastn a sourozence dtte jen tehdy, jestlie by bez zavinn osob, kter maj vyivovac povinnost k dtti, vznikl vrazn nepomr mezi pomry dtte a pomry povinnch osob. 901 (1) Povinnost a prvo rodie peovat o jmn dtte zanik prohlenm padku na majetek rodie. Nen-li tu druh rodi, kter by mohl peovat o jmn dtte, soud jmenuje i bez nvrhu opatrovnka pro sprvu jmn dtte. (2) Po uplynut t let od zruen konkursu me soud na nvrh rodie nebo opatrovnka pro sprvu jmn dtte omezen rodiovsk odpovdnosti zruit, ledae by obnoven povinnosti a prva rodie peovat o jmn dtte bylo v rozporu se zjmy dtte. 902 (1) Jakmile dt nabude pln svprvnosti, odevzdaj mu rodie jmn, kter spravovali, pedevm mu pedaj sousti jeho majetku, poppad na n pevedou jejich sprvu a podaj dtti vytovn ze sprvy jmn bez zbytenho odkladu, nejpozdji vak do esti msc ode dne, kdy dt nabylo pln svprvnosti. Vytovn nen zapoteb, pokud je dt ned. (2) Vznikly-li rodim pi sprv jmn dtte nebo v souvislosti s n nklady, mohou poadovat jejich nhradu. 903 (1) Byla-li sprva jmn znan obtn, zejmna pro rozshlost i rozmanitost majetkovho souboru, a rodie sprvu jmn dn vykonvali, mohou pot, co odevzdaj spravovan jmn svmu dtti, dat pimenou odmnu, umouje-li to vnos jmn. (2) Je-li ji bhem trvn sprvy jmn z okolnost zejm, e sprva je znan obtn a rodie ji vykonvaj dn, soud jim na nvrh pizn pimenou ron, poppad jinak asov urenou odmnu za sprvu jmn. 904 Pedn a pevzet jmn nem vliv na odpovdnost rodi za sprvu jmn dtte. 905 (1) Soud jmenuje i bez nvrhu opatrovnka pro sprvu jmn dtte, jestlie by zjmy dtte mohly bt ohroeny, zejmna jsou-li tu spolen majetkov prva rodi a dtte nebo dtte a jeho sourozence.

V rozsahu povinnost a prv opatrovnka pro sprvu jmn dtte jsou rodie ve vkonu povinnost a prv ve vztahu ke jmn dtte omezeni. (2) Pro povinnosti a prva opatrovnka pro sprvu jmn dtte, kter byl jmenovn vedle rodi, se pouij obdobn ustanoven o porunkovi, kter spravuje jmn poruence, poppad o opatrovnkovi, kter spravuje jmn opatrovance. Vkon rodiovsk odpovdnosti po rozvodu manelstv 906 (1) M-li bt rozhodnuto o rozvodu manelstv rodi dtte, soud nejprve ur, jak bude kad z rodi napt o dt peovat, a to s uvenm zjmu dtte; s tmto zetelem se od souhlasnho stanoviska rodi soud odchl jen tehdy, vyaduje-li to zjem dtte. Soud vezme v vahu nejen vztah dtte ke kadmu z rodi, ale tak jeho vztah k sourozencm, poppad i k prarodim. (2) Soud me rozhodnout i tak, e schvl dohodu rodi, ledae je zejm, e dohodnut zpsob vkonu rodiovsk odpovdnosti nen v souladu se zjmem dtte. 907 (1) Soud me svit dt do pe jednoho z rodi, nebo do stdav pe, nebo do spolen pe; soud me dt svit i do pe jin osoby ne rodie, je-li to potebn v zjmu dtte. M-li bt dt sveno do spolen pe, je teba, aby s tm rodie souhlasili. (2) Pi rozhodovn o sven do pe soud rozhoduje tak, aby rozhodnut odpovdalo zjmu dtte. Soud pitom bere ohled na osobnost dtte, zejmna na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vvojovm monostem a ivotnm pomrm rodi, jako i na citovou orientaci a zzem dtte, na vchovn schopnosti kadho z rodi, na stvajc a oekvanou stlost vchovnho prosted, v nm m dt napt t, na citov vazby dtte k jeho sourozencm, prarodim, poppad dalm pbuznm i nepbuznm osobm. Soud vezme vdy v vahu, kter z rodi dosud o dt dn peoval a dn dbal o jeho citovou, rozumovou a mravn vchovu, jako i to, u kterho z rodi m dt lep pedpoklady zdravho a spnho vvoje. (3) Soud pi rozhodovn o sven dtte do pe db rovn na prvo dtte na pi obou rodi a udrovn pravidelnho osobnho styku s nimi, na prvo druhho rodie, jemu dt nebude sveno, na pravidelnou informaci o dtti, dle soud bere zetel rovn ke schopnosti rodie dohodnout se na vchov dtte s druhm rodiem. 908 Vkon povinnost a prv rodi, kte ij oddlen Neij-li spolu rodie nezletilho dtte, kter nen pln svprvn, a nedohodnou-li se o prav pe o takov dt, rozhodne o n i bez nvrhu soud. V ostatnm se ustanoven 906 a 907 pouij obdobn. 909 Zvltn ustanoven

Zmn-li se pomry, soud zmn rozhodnut tkajc se vkonu povinnost a prv vyplvajcch z rodiovsk odpovdnosti i bez nvrhu. Pododdl 4 Vyivovac povinnost 910 (1) Pedci a potomci maj vzjemnou vyivovac povinnost. (2) Vyivovac povinnost rodi vi dtti pedchz vyivovac povinnosti prarodi a dalch pedk vi dtti. (3) Vzdlenj pbuzn maj vyivovac povinnost, jen nemohou-li ji plnit bli pbuzn. (4) Nejedn-li se o pomr rodi a dtte, pedchz vyivovac povinnost potomk vyivovac povinnosti pedk. 911 Vivn lze piznat, jestlie oprvnn nen schopen sm se ivit. 912 Nezletil dt, kter nen pln svprvn, m prvo na vivn, i kdy m vlastn majetek, ale zisk z majetku spolu s pjmem z vdlen innosti nesta k jeho viv. 913 (1) Pro uren rozsahu vivnho jsou rozhodn odvodnn poteby oprvnnho a jeho majetkov pomry, jako i schopnosti, monosti a majetkov pomry povinnho. (2) Pi hodnocen schopnost, monost a majetkovch pomr povinnho je teba tak zkoumat, zda se povinn nevzdal bez dleitho dvodu vhodnjho zamstnn i vdlen innosti nebo majetkovho prospchu, poppad zda nepodstupuje nepimen majetkov rizika. Dle je teba pihldnout k tomu, e povinn o oprvnnho osobn peuje, a k me, v jak tak in; pihldne se poppad i k pi o rodinnou domcnost. 914 Je-li vce osob povinnch, kter maj vi oprvnnmu stejn postaven, odpovd rozsah vyivovac povinnosti kad z nich pomru jejch majetkovch pomr, schopnost a monost k majetkovm pomrm, schopnostem a monostem ostatnch. Vivn mezi rodii a dtmi a pedky a potomky 915 (1) ivotn rove dtte m bt zsadn shodn s ivotn rovn rodi. Toto hledisko pedchz hledisku odvodnnch poteb dtte. (2) Dt je povinno zajistit svm rodim slunou vivu.

 916 Neproke-li v zen o vyivovac povinnosti rodie k dtti nebo o vyivovac povinnosti jinho pedka k nezletilmu dtti, kter nenabylo pln svprvnosti, osoba vivou povinn soudu dn sv pjmy pedloenm vech listin a dalch podklad pro zhodnocen majetkovch pomr a neumon soudu zjistit ani dal skutenosti potebn pro rozhodnut zpstupnnm daj chrnnch podle jinho prvnho pedpisu, plat, e prmrn msn pjem tto osoby in ptadvacetinsobek stky ivotnho minima jednotlivce podle jinho prvnho pedpisu. 917 Rozhoduje-li soud o vyivovac povinnosti rodie k dtti nebo o vyivovac povinnosti pedka k nezletilmu dtti, kter nenabylo pln svprvnosti, a majetkov pomry osoby vivou povinn to pipoutj, lze za odvodnn poteby dtte povaovat i tvorbu spor, nevyluuj-li to okolnosti zvltnho ppadu; poskytnut vivn pechz do vlastnictv dtte. O sprv takto poskytnutch stek plat obecn pravidla o jmn dtte. 918 V zen o vyivovac povinnosti rodie k dtti me v ppadech hodnch zvltnho zetele soud uloit osob vivou povinn, aby sloila zlohu na vivn splatn v budoucnu; poskytnut vivn pechz do vlastnictv dtte postupn k jednotlivm dnm splatnosti vivnho. Na sloenou zlohu se hled jako na majetek povinnho. 919 Neij-li spolu rodie nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti, a nedohodnou-li se o plnn vyivovac povinnosti k dtti, nebo ij-li rodie takovho dtte spolu, ale jeden z nich vyivovac povinnost k dtti nepln, postupuje soud podle 915 a 918. To plat i v ppad, e soud rozhoduje o pi o nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, pokud se rodie nedohodnou o plnn vyivovac povinnosti k dtti. 920 Vivn a zajitn hrady nkterch nklad neprovdan matce (1) Nen-li matka dtte vivu po pimenm rozsahu porodem. Povinnost vznikne mui, jeho nenarod iv. dtte provdna za otce dtte, poskytne j otec dobu dvou let od narozen dtte a pispje j v na hradu nklad spojench s thotenstvm a k hrad nklad spojench s thotenstvm a porodem otcovstv je pravdpodobn, i v ppad, e se dt

(2) Soud me na nvrh thotn eny uloit mui, jeho otcovstv je pravdpodobn, aby stku potebnou na vivu a pspvek na hradu nklad spojench s thotenstvm a porodem poskytl pedem. (3) Soud me rovn na nvrh thotn eny uloit mui, jeho otcovstv je pravdpodobn, aby pedem poskytl stku potebnou k zajitn vivy dtte po dobu, po kterou by en nleela jako zamstnankyni podle jinho prvnho pedpisu matesk dovolen.

Spolen ustanoven o vivnm 921 Vivn se pln v pravidelnch dvkch a je splatn vdy na msc dopedu, ledae soud rozhodl jinak nebo se osoba vivou povinn dohodla s osobou oprvnnou jinak. 922 (1) Vivn lze piznat jen ode dne zahjen soudnho zen; u vivnho pro dti i za dobu nejdle t let zpt od tohoto dne. (2) Vivn pro neprovdanou matku a hradu nklad spojench s thotenstvm a porodem lze piznat i nazpt, nejdle vak dva roky ode dne porodu. 923 (1) Zmn-li se pomry, me soud zmnit dohodu a rozhodnut o vivnm pro nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti. (2) Dojde-li ke zruen nebo snen vivnho za minulou dobu pro nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, spotebovan vivn se nevrac. Nevrac se ani dvka vivnho, kter na takov dt byla splnna na msc dopedu, ale dt ped uplynutm msce zemelo. Oddl 4 Zvltn opaten pi vchov dtte Preventivn, vchovn a sankn opaten 924 Ocitne-li se dt ve stavu nedostatku dn pe bez ohledu na to, zda tu je i nen osoba, kter m prvo o n peovat, anebo je-li ivot dtte, jeho normln vvoj nebo jeho jin dleit zjem vn ohroen nebo byl-li naruen, soud uprav pedbn pomry dtte na nezbytn nutnou dobu; rozhodnut soudu nepek, pokud dt nen dn zastoupeno. 925 (1) Vyaduje-li to zjem na dn vchov dtte, a neuin-li tak orgn socilnprvn ochrany dt, me soud a) napomenout vhodnm zpsobem dt, rodie, osobu, do jej pe bylo dt sveno, poppad toho, kdo naruuje dnou pi o dt, b) stanovit nad dttem dohled a provdt jej za souinnosti koly, orgnu sociln-prvn ochrany dt, poppad dalch instituc a osob, kter psob zejmna v mst bydlit nebo pracovit dtte, nebo c) uloit dtti nebo rodim omezen brnc kodlivm vlivm na jeho vchovu, zejmna zkazem uritch innost. (2) Soud sleduje, zda je dodrovno vchovn opaten, o kterm rozhodl, a hodnot jeho innost zpravidla v souinnosti s orgnem

sociln-prvn ochrany dt, poppad dalmi osobami. 926 Pslu-li pe o dt a jeho ochrana nebo pe o jeho jmn na zklad rozhodnut soudu jin osob ne rodii, a rodi a tato osoba se nemohou o vkonu pe dohodnout, rozhodne na nvrh nkterho ze zastnnch soud. Oddl 5 Vztahy mezi dttem a jinmi pbuznmi a dalmi osobami 927 Prvo stkat se s dttem maj osoby pbuzn s dttem, a blzce i vzdlen, jako i osoby dtti spoleensky blzk, pokud k nim dt m citov vztah, kter nen jen pechodn, a pokud je zejm, e by nedostatek styku s tmito osobami pro dt znamenal jmu. Tak dt m prvo se stkat s tmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlas. HLAVA III PORUENSTV A JIN FORMY PE O DT Dl 1 Poruenstv 928 (1) Nen-li tu dn z rodi, kter m a vi svmu dtti vykonv rodiovskou odpovdnost v plnm rozsahu, soud jmenuje dtti porunka. (2) Porunk m vi dtti zsadn vechny povinnosti a prva jako rodi, ale nem k dtti vyivovac povinnost. S ohledem na osobu porunka nebo pomry dtte, jako i s ohledem na to, z jakho dvodu rodie nemaj vechny povinnosti a prva, me bt vjimen okruh povinnost a prv porunka vymezen jinak. 929 Nastane-li situace uveden v 928 odst. 1, vykonv poruenstv orgn socilnprvn ochrany dt jako veejn porunk, a to a do doby, kdy soud jmenuje dtti porunka nebo dokud se porunk neujme funkce. 930 (1) Soud jmenuje dtti porunka neprodlen pot, kdy zjist, e jde o dt, jemu je teba porunka jmenovat. (2) Zeme-li porunk, ztrat-li schopnost nebo zpsobilost poruenstv vykonvat, anebo je sv funkce zprotn nebo z funkce odvoln a jin osoba dosud nebyla do funkce porunka jmenovna, plat ustanoven 929 obdobn. (3) Soud neprodlen pot, co nastala situace uveden v 928, nebo v odstavci 1, zjiuje, zda tu je vhodn lovk, kter by mohl poruenstv vykonvat. Nepoda-li se takovou osobu najt, jmenuje soud do funkce porunka orgn sociln-prvn ochrany dt.

 931 (1) Nen-li to v rozporu se zjmy dtte, jmenuje soud porunkem toho, koho naznaili rodie, ledae tato osoba poruenstv odmtne. Jinak soud jmenuje porunkem nkterou z osob pbuznch nebo blzkch dtti nebo jeho rodin, ledae rodi takovou osobu vslovn vylouil. Nen-li takov osoby, jmenuje soud porunkem jinho vhodnho lovka. (2) Fyzick osoba, kterou soud jmenoval, me sv jmenovn do funkce porunka odmtnout. Soud pak jmenuje jinou osobu. 932 (1) Porunkem lze jmenovat jen pln svprvnou osobu, kter zpsobem ivota zaruuje, e je schopna funkci porunka dn vykonvat. Ped jejm jmenovnm do funkce porunka soud zjist, zda jej jmenovn nen v rozporu se zjmem dtte. (2) Do funkce porunka me soud jmenovat i dv osoby; budou jimi zpravidla manel. 933 (1) Porunk odpovd za dn plnn sv funkce a podlh stlmu dozoru soudu. (2) Porunk se ujm sv funkce dnem jmenovn. (3) Do devadesti dn po svm jmenovn pedlo porunk soudu soupis jmn dtte; soud me tuto lhtu na dost porunka prodlouit, nejdle vak o edest dn. 934 (1) Kad rozhodnut porunka v nikoli bn zleitosti tkajc se dtte mus bt schvleno soudem. K prvnmu jednn porunka, k nmu schz potebn souhlas soudu, se nepihl. (2) Porunk podv soudu pravideln zprvy o osob dtte a o jeho vvoji a pedkld ty ze sprvy jeho jmn, a to alespo jednou za rok, neur-li soud obdob krat. Soud me porunka zprostit povinnosti podvat podrobn vytovn spravovanho jmn, nepesahuj-li vnosy majetku pravdpodobn nklady na zachovn majetku a na vchovu a vivu dtte. 935 (1) Poruenstv zanik, nabude-li alespo jeden z rodi poruence rodiovskou odpovdnost, poppad nabude-li schopnost ji vykonvat. Poruenstv rovn zanik, nabude-li dt svprvnosti, nebo je-li osvojeno. (2) Poruensk funkce zanik smrt porunka, nebo rozhodnutm soudu o zprotn porunka jeho funkce, nebo o odvoln porunka. 936 Soud zprost porunka funkce, pod-li o to z dleitch dvod, nebo stane-li se osoba, kter funkci porunka vykonvala, pro vkon funkce

porunka nezpsobilou. 937 (1) Soud odvol porunka, kter poruuje sv porunick povinnosti. (2) Soud zv odvoln porunka, zjist-li dvody, pro kter nen vhodn, aby porunk svou funkci nadle vykonval. 938 (1) Po skonen vkonu funkce porunka postoup ten, kdo funkci vykonval, bez zbytenho odkladu, nejpozdji vak do esti msc, soudu vechno, co ml z dvodu sv funkce u sebe, a pedlo mu zvrenou zprvu o vkonu poruensk funkce; jej soust je zvren et ze sprvy jmn dtte. (2) Zeme-li ten, kdo vykonval funkci porunka, postoup jeho ddic soudu vechno, co ml zemel u sebe z dvodu vkonu sv poruensk funkce. Nen-li ddic, m tuto povinnost kad, kdo m pstup k tomu, co ml zemel z dvodu vkonu sv poruensk funkce u sebe. 939 Je-li porunkem lovk, kter o dt osobn peuje tak, jako by mu bylo dt sveno trvale do pe, nle mu hmotn zabezpeen jako pstounovi. 940 Peuje-li porunk o dt osobn spolu se svm manelem, pouij se ustanoven o pomru rodie a jeho manela k dtti obdobn. 941 (1) Je-li porunkem lovk, kter o dt osobn peuje, a dtte je znan obtn, zejmna pro rozshlost i majetkovho souboru, me porunk navrhnout, aby soud sprvu jmn dtte opatrovnka; soust nvrhu je soupis ke dni podn nvrhu. pe o jmn rozmanitost jmenoval pro jmn dtte

(2) Jmenuje-li soud opatrovnka podle odstavce 1, vymez zrove vzjemn povinnosti a prva porunka a tohoto opatrovnka. 942 Nebyl-li opatrovnk pro sprvu jmn jmenovn, pouij se ustanoven tkajc se opatrovnka pro sprvu jmn obdobn pro porunka, kter peuje o jmn dtte, ledae je v ustanovench tkajcch se porunka stanoveno jinak. Dl 2 Opatrovnictv dtte Oddl 1 Opatrovnk 943

Soud jmenuje dtti opatrovnka, hroz-li stet zjm dtte na stran jedn a jin osoby na stran druh, nehj-li zkonn zstupce dostaten zjmy dtte, nebo je-li toho v zjmu dtte zapoteb z jinho dvodu, anebo stanov-li tak zkon. Jmenovan opatrovnk m prvo podat nvrh na zahjen zen vdy, je-li z hlediska zjmu dtte zapoteb, aby soud nebo jin orgn veejn moci v zleitosti dtte rozhodl. 944 Pro opatrovnictv, opatrovnka a opatrovance plat ustanoven o poruenstv, porunkovi a poruenci pimen. 945 V rozhodnut o jmenovn opatrovnkem soud uvede zejmna, pro je opatrovnk jmenovn, zda a jak je omezena doba, po ni m funkci vykonvat, jak jsou jeho prva a povinnosti, a to i ve vztahu k dalm osobm, zda k nktermu prvnmu jednn potebuje souhlas soudu, zda a jak podv zprvy soudu, zda m prvo na nhradu vech nebo nkterch nklad a prvo na odmnu. 946 Dve ne opatrovnk pistoup v zastoupen dtte k prvnmu jednn, k jeho proveden byl jmenovn, zjist stanovisko rodie, poppad porunka, je-li to mon, i stanovisko dtte, a je-li to vhodn, rovn stanoviska dalch osob. 947 Opatrovnka, kter nebyl jmenovn jen k uritmu prvnmu jednn, zprost soud jeho funkce i tehdy, netrv-li ji poteba, kter vedla k jeho jmenovn. Oddl 2 Opatrovnk pro sprvu jmn dtte 948 V rozhodnut o jmenovn opatrovnkem pro sprvu jmn soud vymez rozsah jmn, kter bude tento opatrovnk spravovat; rovn zpravidla ur, jakm zpsobem m s jednotlivmi stmi jmn nakldat, poppad, jak zpsob nakldn se mu zakazuje. 949 Opatrovnk pro sprvu jmn postupuje pi vkonu sv funkce s p dnho hospode a nesm podstupovat nepimen rizika. 950 (1) Opatrovnk pro sprvu jmn odpovd za dn plnn sv funkce soudu a podlh jeho stlmu dozoru. (2) Pro prvn jednn opatrovnka pro sprvu jmn plat ustanoven o tom, jak rodie vykonvaj sprvu jmn dtte obdobn; soud ur, povauje-li to za potebn, kter prvn jednn opatrovnka pro sprvu

jmn musej bt schvlena soudem. (3) Opatrovnk pro sprvu jmn pedkld soudu pravideln zprvy a ty ze sprvy jmn, a to vdy za dobu, jej dlku soud stanov; tato doba nesm bt del ne jeden rok. 951 (1) Opatrovnk pro sprvu jmn m prvo odest si z vnosu jmn dtte potebn nklady souvisc se sprvou jmn dtte. Nesta-li vnos, me soud rozhodnout, e nklady budou uhrazeny z majetku. (2) Opatrovnk pro sprvu jmn m prvo na pimenou odmnu z vnosu jmn dtte; odstavec 1 plat obdobn. Vi odmny a dobu, za kterou m bt odmna opatrovnkovi pro sprvu jmn stanovena, ur soud s ohledem na povahu vnosu jmn dtte. Ustanoven 903 odst. 2 plat obdobn. 952 Zanikne-li opatrovnictv pro sprvu jmn, plat o povinnostech toho, kdo vykonval funkci opatrovnka, ustanoven 938 odst. 1 obdobn. Zemel-li opatrovnk, pouije se obdobn ustanoven 938 odst. 2. Dl 3 Sven dtte do pe jin osoby a pstounstv Oddl 1 Sven dtte do pe jin osoby 953 (1) Neme-li o dt osobn peovat dn z rodi ani porunk, me soud svit dt do osobn pe jinho lovka (dle jen peujc osoba). Rozhodnut o sven dtte do pe mus bt v souladu se zjmy dtte. (2) Sven dtte do osobn pe peujc osoby nenahrazuje pstounskou pi, pedpstounskou pi ani pi, kter mus pedchzet osvojen. M pednost ped p o dt v stavn vchov. 954 (1) Peujc osoba mus sktat zruky dn pe, mt bydlit na zem esk republiky a souhlasit se svenm dtte do osobn pe. (2) Ujala-li se osobn pe o dt osoba pbuzn nebo dtti blzk, d j soud pednost ped jinou osobou, ledae to nen v souladu se zjmy dtte. 955 Povinnosti a prva peujc osoby vymez soud; jinak se pimen pouij ustanoven o pstounstv. 956 (1) Soud stanov rodim rozsah vivnho s ohledem na jejich monosti,

schopnosti a majetkov pomry a povinnost platit vivn k rukm peujc osoby. (2) Peujc osoba m prvo vymhat vivn stanoven rodim na dt, kter m v pi, jako i prvo s vivnm pro dt hospodait v zjmu dtte podle jeho poteb a v souladu s jeho zjmy. Soud me zpsob hospodaen s vivnm dtte upravit, zejmna urit, jak st bude urena na spotebu a jak st bude dtti spoena. 957 Pokud nen mon rodim nebo ostatnm pbuznm uloit vyivovac povinnost k dtti, ustanoven 953 a 956 se nepouij. Oddl 2 Pstounstv 958 (1) Neme-li o dt osobn peovat dn z rodi ani porunk, me soud svit dt do osobn pe pstounovi. (2) Pstounsk pe m pednost ped p o dt v stavn vchov. (3) Soud me svit dt do pstounsk pe i na pechodnou dobu. Podrobnosti stanov jin zkon. 959 (1) O pstounsk pi me soud rozhodnout na dobu, po kterou trv pekka brnc rodim v osobn pi o dt. (2) Rodi me poadovat dt zpt do sv osobn pe. Soud nvrhu vyhov, pokud je to v souladu se zjmy dtte. 960 (1) Rodie maj vi dtti povinnosti a prva vyplvajc z rodiovsk odpovdnosti, s vjimkou prv a povinnost, kter zkon stanov pstounovi, ledae soud z dvod hodnch zvltnho zetele rozhodne jinak. (2) Rodie maj prvo se s dttem osobn a pravideln stkat i prvo na informace o dtti, ledae soud z dvod hodnch zvltnho zetele rozhodne jinak. 961 (1) Sven dtte do pstounsk pe nem vliv na trvn vyivovac povinnosti rodi k dtti. Soud stanov rodim rozsah vivnho s ohledem na jejich monosti, schopnosti a majetkov pomry a odvodnn poteby dtte. (2) Nle-li dtti pspvek na hradu jeho poteb podle jinho zkona, pechz prvo dtte na stt. Je-li vivn vy ne tento pspvek, nle rozdl dtti. Soud rozhodne o zpsobu platby a o hospodaen s vivnm. 962

(1) Kdo se m stt pstounem, mus sktat zruky dn pe, mt bydlit na zem esk republiky a mus souhlasit se svenm dtte do pstounsk pe. (2) Ujala-li se osobn pe o dt osoba pbuzn nebo dtti blzk, d j soud pednost ped jinou osobou, ledae to nen v souladu se zjmy dtte. 963 Soud me dt svit zjemcm o pstounskou pi do pedpstounsk pe; jej dlku stanov se zetelem k okolnostem ppadu. Nad prbhem a spnost pedpstounsk pe vykonv dohled. 964 (1) Dt me bt sveno do spolen pstounsk pe spolenm pstounm, pokud jsou manel. (2) Soud, kter rozhoduje o rozvodu manelstv spolench pstoun, toto manelstv nerozvede, dokud nebudou upraveny povinnosti a prva pstoun pro dobu po rozvodu. Rozvodem manelstv spolen pstounsk pe manel zanik. (3) Zeme-li jeden ze spolench pstoun, zstv dt v pstounsk pi pozstalho manela. 965 (1) Se souhlasem druhho manela me bt dt sveno do pstounsk pe jen jednoho z manel. (2) Souhlasu druhho manela ke sven dtte do pstounsk pe nen teba, jestlie druh z manel nen pln svprvn nebo je-li opaten jeho souhlasu spojeno s tko pekonatelnou pekkou. (3) Na osobn pi o dt v pstounsk pi se podl i manel pstouna, pokud ije v rodinn domcnosti. 966 (1) Pstoun je povinen a oprvnn o dt osobn peovat. (2) Pstoun pi vchov dtte vykonv pimen povinnosti a prva rodi. Je povinen a oprvnn rozhodovat jen o bnch zleitostech dtte, v tchto zleitostech dt zastupovat a spravovat jeho jmn. M povinnost informovat rodie dtte o jeho podstatnch zleitostech. Vyaduj-li to okolnosti, stanov dal povinnosti a prva pstouna soud. (3) Odstavce 1 a 2 plat obdobn pro zjemce o pstounskou pi, ktermu bylo dt sveno do pedpstounsk pe. 967 Pstoun m povinnost udrovat, rozvjet a prohlubovat sounleitost dtte s jeho rodii, dalmi pbuznmi a osobami dtti blzkmi. M povinnost umonit styk rodi s dttem v pstounsk pi, ledae soud stanov jinak.

 968 Dt sven do pstounsk pe pomh podle svch monost a schopnost v pstounov domcnosti; m-li vlastn pjem, pispv i na hradu spolench poteb rodiny. 969 Dojde-li k podstatn zmn pomr nebo k neshod mezi rodii a pstounem v podstatn zleitosti tkajc se dtte, me dt, rodi nebo pstoun navrhnout soudu zmnu prv a povinnost, zruen pstounsk pe, nebo jin rozhodnut. 970 Pstounsk pe zanik nejpozdji, nabude-li dt pln svprvnosti, jinak jeho zletilost. Dl 4 stavn vchova 971 (1) Jsou-li vchova dtte nebo jeho tlesn, rozumov i duevn stav, anebo jeho dn vvoj vn ohroeny nebo narueny do t mry, e je to v rozporu se zjmem dtte, anebo jsou-li tu vn dvody, pro kter rodie dtte nemohou jeho vchovu zabezpeit, me soud jako nezbytn opaten tak nadit stavn vchovu. Uin tak zejmna tehdy, kdy dve uinn opaten nevedla k nprav. Soud pitom vdy zvauje, zda nen na mst dt pednost sven dtte do pe fyzick osoby. (2) V ppad, e rodie nemohou z vnch dvod zabezpeit vchovu dt na pechodnou dobu, sv soud dt do zazen pro dti vyadujc okamitou pomoc, a to na dobu nejdle est msc. (3) Nedostaten bytov pomry nebo majetkov pomry rodi dtte nebo osob, kterm bylo dt sveno do pe, nemohou bt samy o sob dvodem pro rozhodnut soudu o stavn vchov, jestlie jsou jinak rodie zpsobil zabezpeit dnou vchovu dtte a plnn dalch povinnost vyplvajcch z jejich rodiovsk odpovdnosti. (4) Soud v rozhodnut, kterm naizuje stavn vchovu, ozna zazen, do kterho m bt dt umstno. Pitom pihldne k zjmm dtte a k vyjden orgnu sociln-prvn ochrany dt. Soud db na umstn dtte co nejble bydliti rodi nebo jinch osob dtti blzkch. To plat i tehdy, rozhoduje-li soud o pemstn dtte do jinho zazen pro vkon stavn nebo ochrann vchovy. 972 (1) stavn vchovu lze nadit nejdle na dobu t let. stavn vchovu lze ped uplynutm t let od jejho nazen prodlouit, jestlie dvody pro nazen stavn vchovy stle trvaj. Trvn stavn vchovy lze prodlouit opakovan, vdy vak nejdle na dobu t let. Po dobu, ne soud rozhodne o zruen nebo o prodlouen stavn vchovy, dt zstv v stavn vchov, i kdy u ubhla doba dve rozhodnutm soudu stanoven.

(2) Pominou-li dvody, pro kter byla stavn vchova nazena, nebo je-li mon zajistit dtti jinou ne stavn pi, soud neprodlen stavn vchovu zru a zrove rozhodne podle okolnost o tom, komu bude napt dt sveno do pe. (3) stavn vchova zanik rozhodnutm soudu o osvojen. Bylo-li rozhodnuto o sven dtte do pe budoucho osvojitele podle 823 nebo 829, stavn vchova se peruuje. 973 Bylo-li soudem rozhodnuto podle 971, je soud povinen nejmn jednou za est msc pezkoumat, zda trvaj dvody pro nazen tohoto opaten nebo zda nen mon zajistit dtti nhradn rodinnou pi. Za tm elem zejmna a) si vyd zprvy pslunho orgnu sociln-prvn ochrany dt, b) si opat vyjden nzoru dtte, je-li dt schopno si jej vytvoit a sdlit pot, co jej soud, s ohledem na jeho vk a rozumovou vysplost, dn pou, a c) vyzve rodie dtte k vyjden jejich stanoviska. 974 Z dleitch dvod me soud stavn vchovu prodlouit a o jeden rok po dosaen zletilosti. 975 Rozhodne-li soud o umstn dtte do stavn nebo ochrann vchovy, uprav tak rozsah vyivovac povinnosti rodi. ST TET ABSOLUTN MAJETKOV PRVA HLAVA I VEOBECN USTANOVEN 976 Absolutn majetkov prva psob vi kadmu, nestanov-li nco jinho zkon. 977 Jen zkon stanov, kter prva k majetku jsou absolutn. 978 Od ustanoven tto sti se lze odchlit ujednnm s inky vi tetm osobm, jen pipout-li to zkon. HLAVA II VCN PRVA

Dl 1 Obecn ustanoven 979 Ustanoven tto hlavy se pouij na vci hmotn i nehmotn, na prva vak jen potud, pipout-li to jejich povaha a neplyne-li ze zkona nco jinho. 980 (1) Je-li do veejnho seznamu zapsno prvo k vci, neomlouv nikoho neznalost zapsanho daje. Stanov-li to prvn pedpis, zape se do veejnho seznamu krom vcnho prva i prvo uvn nebo povn, jako i omezen rozsahu nebo zpsobu uvn nebo povn vci spoluvlastnky. (2) Je-li prvo k vci zapsno do veejnho seznamu, m se za to, e bylo zapsno v souladu se skutenm prvnm stavem. Bylo-li prvo k vci z veejnho seznamu vymazno, m se za to, e neexistuje. 981 Je-li do veejnho seznamu zapsno vcn prvo k ciz vci, m pednost ped vcnm prvem, kter nen z veejnho seznamu zjevn. 982 (1) Pro poad vcnch prv k ciz vci rozhoduje doba podn nvrhu na zpis prva. Prva zapsan na zklad nvrh podanch v te dob maj stejn poad. (2) Zizuje-li vlastnk vcn prvo k vlastn vci, me ped tmto prvem vyhradit a do veejnho seznamu zapsat pednostn poad pro jin prvo; m-li bt vhrada do veejnho seznamu zapsna a po zzen vcnho prva, vyaduje se souhlas osoby, jej prvo m bt doteno. K zpisu prva, pro n bylo vyhrazeno lep poad, se nevyaduje souhlas osoby, jej prvo je vhradou omezeno, ledae m bt prvo, jemu svd vhrada lepho poad, zapsno do veejnho seznamu v irm rozsahu, ne jak to z vhrady vyplv. 983 (1) Je-li ve veejnm seznamu zapsno pednostn prvo ke zzen vcnho prva jin osob a nebyl-li do jednoho roku od zpisu podn nvrh na zpis prva, kterho se pednostn prvo tk, me se vlastnk domoci vmazu pednostnho prva. Proke-li ten, kdo m pednostn prvo, e ped uplynutm lhty podal alobu na pevod nebo jin zzen vcnho prva, pone lhta bet od skonen soudnho zen; pi zamtnut aloby vak bude pednostn prvo vymazno na dost vlastnka k okamiku prvn moci rozhodnut. (2) Je-li ve veejnm seznamu zapsno pednostn prvo jako podmnn nebo s doloenm asu, pone lhta podle odstavce 1 bet dnem, kdy se pednostn prvo stane vymahatelnm. 984 (1) Nen-li stav zapsan ve veejnm seznamu v souladu se skutenm

prvnm stavem, svd zapsan stav ve prospch osoby, kter nabyla vcn prvo za platu v dobr ve od osoby k tomu oprvnn podle zapsanho stavu. Dobr vra se posuzuje k dob, kdy k prvnmu jednn dolo; vznik-li vak vcn prvo a zpisem do veejnho seznamu, pak k dob podn nvrhu na zpis. (2) Pro nezbytnou cestu, vmnek a pro vcn prvo vznikajc ze zkona bez zetele na stav zpis ve veejnm seznamu se vta prvn odstavce 1 nepouije. 985 Nen-li stav zapsan ve veejnm seznamu v souladu se skutenm prvnm stavem, me se osoba, jej vcn prvo je doteno, domhat odstrann nesouladu; proke-li, e sv prvo uplatnila, zape se to na jej dost do veejnho seznamu. Rozhodnut vydan o jejm vcnm prvu psob vi kadmu, jeho prvo bylo zapsno do veejnho seznamu pot, co doten osoba o zpis podala. 986 (1) Kdo tvrd, e je ve svm prvu doten zpisem provedenm do veejnho seznamu bez prvnho dvodu ve prospch jinho, me se domhat vmazu takovho zpisu a dat, aby to bylo ve veejnm seznamu poznamenno. Orgn, kter veejn seznam vede, vymae poznmku spornosti zpisu, nedolo-li adatel ani do dvou msc od doruen dosti, e sv prvo uplatnil u soudu. (2) Podal-li adatel o poznamenn spornosti zpisu do jednoho msce ode dne, kdy se o zpisu dozvdl, psob jeho prvo vi kadmu, komu popran zpis svd nebo kdo na jeho zklad doshl dalho zpisu; po uplynut tto lhty vak jen vi tomu, kdo doshl zpisu, ani byl v dobr ve. (3) Nebyl-li adatel o zpisu cizho prva dn vyrozumn, prodluuje se lhta podle odstavce 2 na ti roky; lhta pone bet ode dne, kdy byl popran zpis proveden. Dl 2 Drba 987 Dritelem je ten, kdo vykonv prvo pro sebe. 988 (1) Dret lze prvo, kter lze prvnm jednnm pevst na jinho a kter pipout trval nebo opakovan vkon. (2) Osobn prvo nen pedmtem drby ani vydren. Kdo vak vykonv osobn prvo poctiv, je oprvnn sv domnl prvo vykonvat a hjit. 989 (1) Vlastnick prvo dr ten, kdo se vci ujal, aby ji ml jako vlastnk. (2) Jin prvo dr ten, kdo je poal vykonvat jako osoba, j takov

prvo podle zkona nle, a komu jin osoby ve shod s nm pln. Nabyt drby 990 (1) Drbu lze nabt bezprostedn tm, e se j dritel ujme svou moc. Bezprostedn se drba nabv v rozsahu, v jakm se j dritel skuten ujal. (2) Drbu lze nabt odvozen tm, e dosavadn dritel pevede svou drbu na novho dritele, nebo tm, e se nov dritel ujme drby jako prvn nstupce dosavadnho dritele. Odvozen se nabv drba v rozsahu, v jakm ji ml dosavadn dritel a v jakm ji na novho dritele pevedl. 991 dn drba Drba je dn, pokud se zakld na platnm prvnm dvodu. Kdo se ujme drby bezprostedn, ani ru ciz drbu, nebo kdo se ujme drby z vle pedchozho dritele nebo na zklad vroku orgnu veejn moci, je dnm dritelem. Poctiv drba 992 (1) Kdo m z pesvdivho dvodu za to, e mu nle prvo, kter vykonv, je poctiv dritel. Nepoctiv dr ten, kdo v nebo komu mus bt z okolnost zjevn, e vykonv prvo, kter mu nenle. (2) Nepoctivost zstupce pi nabyt drby nebo pi jejm vkonu zstupcem in drbu nepoctivou. To neplat, pokud zastoupen zvltnm pkazem danm se zetelem k tto drb zstupci nadil, aby se drby ujal nebo aby ji vykonval. (3) Poctivmu driteli nle stejn prva jako driteli dnmu. 993 Prav drba Neproke-li se, e se nkdo vetel v drbu svmocn nebo e se v ni vloudil potajmu nebo lst, anebo e nkdo usiluje promnit v trval prvo to, co mu bylo povoleno jen vprosou, jde o pravou drbu. 994 M se za to, e drba je dn, poctiv a prav. 995 Bylo-li vyhovno alob napadajc drbu nebo jej poctivost, povauje se poctiv dritel za nepoctivho nejpozdji od okamiku, kdy mu byla doruena aloba. Nhoda, kter by vc u vlastnka nebyla stihla, vak jde k ti dritele, jen kdy spor svvoln zdrel. Drba vlastnickho prva

 996 (1) Poctiv dritel sm v mezch prvnho du vc dret a uvat ji, ba ji i zniit nebo s n i jinak nakldat, a nen z toho nikomu odpovdn. (2) Poctivmu driteli nleej vechny plody vci, jakmile se oddl. Jeho jsou tak vechny ji vybran uitky, kter za drby dosply. 997 (1) Poctivmu driteli se hrad nutn nklady, jich bylo pro trvajc zachovn podstaty vci poteba, jako i nklady vynaloen eln a zvyujc uitenost vci nebo jej hodnotu. Nhrada nle do ve ptomn hodnoty, pokud ta nepevyuje nklady skuten. (2) Obvykl udrovac nklady se nehrad. 998 Z nklad uinnch poctivm dritelem ze zliby nebo pro okrasu se hrad jen tolik, o kolik se zvila obvykl cena vci; dvj dritel vak me k svmu prospchu odstranit ve, co lze od vci oddlit bez zhoren jej podstaty. 999 Ani poctiv dritel se neme domhat, aby mu byla nahrazena cena, za kterou na sebe vc pevedl. 1000 Nepoctiv dritel vyd veker uitek, kterho drbou nabyl, a nahrad ten, kter by zskala zkrcen osoba, jako i vechnu kodu, kter vzela z jeho drby. 1001 Vynalo-li nepoctiv dritel nutn nklady, jich bylo poteba pro zachovn podstaty vci, nle mu jejich nhrada. Pokud jde o ostatn nklady, pouij se obdobn ustanoven o nepikzanm jednateli. 1002 Drba jinch prv Pro dritele jinch prv plat 996 a 1001 pimen. Ochrana drby 1003 Drbu nen nikdo oprvnn svmocn ruit. Kdo byl v drb ruen, me se domhat, aby se ruitel ruen zdrel a ve uvedl v pedel stav. 1004 (1) Je-li dritel provdnm stavby ohroen v drb nemovit vci nebo me-li se pro to dvodn obvat nsledk uvedench v 1013 a

nezajist-li se proti nmu stavebnk cestou prva, me se ohroen dritel domhat zkazu provdn stavby. Zkazu se dritel domhat neme, jestlie ve sprvnm zen, jeho byl astnkem, neuplatnil sv nmitky k dosti o povolen takov stavby, a tak uinit mohl. (2) Dokud nen o zleitosti rozhodnuto, me soud zakzat, aby se stavba provdla. Hroz-li vak pm nebezpe, nebo d-li alovan pimenou jistotu, e vc uvede v pedel stav a nahrad kodu, ale alobce jistotu za nsledky svho zkazu ned, soud nezake, aby se zatm v provdn stavby pokraovalo, ledae zkaz odvoduj okolnosti ppadu. 1005 Pro ppad odstraovn stavby plat 1004 obdobn. Uchovn drby 1006 Dritel se sm svmocnmu ruen vzept a vci, je mu byla odata, pi ruebnm inu znovu zmocnit, nepekro-li pitom meze nutn obrany. 1007 (1) Byl-li dritel se zdrel dalho ochranu drby lze nepravou drbu nebo z drby vypuzen, me se na vypuditeli domhat, aby vypuzen a obnovil pvodn stav. Proti alob na namtnout, e alobce zskal proti alovanmu e ho z drby vypudil.

(2) Vypuzen z drby prv nastane, kdy druh strana odepe plnit, co dosud plnila, kdy nkdo zabrn vkonu prva, nebo ji nedb povinnosti zdret se njakho konn. 1008 Prekluzivn lhty (1) Soud zamtne alobu na ochranu nebo na uchovn drby, pokud bude aloba podna po uplynut esti tdn ode dne, kdy se alobce dozvdl o svm prvu i o osob, kter drbu ohrouje nebo ru, nejdle vak do jednoho roku ode dne, kdy alobce mohl sv prvo uplatnit poprv. (2) K nmitce vypuzen z drby soud nepihldne, pokud ji alovan uplatn po uplynut lht stanovench v odstavci 1. 1009 Znik drby (1) Drba zanik, vzd-li se j dritel, nebo ztrat-li trvale monost vykonvat obsah prva, kter dosud vykonval. Drba rovn zanik, je-li z n dritel vypuzen a neuchov si ji svpomoc nebo alobou. (2) Nevykonv-li dritel drbu, drba tm nezanik. Ani smrt dritele nebo jeho znik nepsob znik drby. 1010

Spoludrba Spoludrba se d pimen ustanovenmi o drb a o spolench prvech. Dl 3 Vlastnictv Oddl 1 Povaha vlastnickho prva a jeho rozsah Pedmt a obsah vlastnickho prva 1011 Ve, co nkomu pat, vechny jeho vci hmotn i nehmotn, je jeho vlastnictvm. 1012 Vlastnk m prvo se svm vlastnictvm v nakldat a jin osoby z toho vylouit. pimenou pomrm zvan ruit prva takov iny, jejich hlavnm elem pokodit. Omezen vlastnickho prva 1013 (1) Vlastnk se zdr veho, co psob, e odpad, voda, kou, prach, plyn, pach, svtlo, stn, hluk, otesy a jin podobn inky (imise) vnikaj na pozemek jinho vlastnka (souseda) v me nepimen mstnm pomrm a podstatn omezuj obvykl uvn pozemku; to plat i o vnikn zvat. Zakazuje se pmo pivdt imise na pozemek jinho vlastnka bez ohledu na mru takovch vliv a na stupe obtovn souseda, ledae se to opr o zvltn prvn dvod. (2) Jsou-li imise dsledkem provozu zvodu nebo podobnho zazen, kter byl edn schvlen, m soused prvo jen na nhradu jmy v penzch, i kdy byla jma zpsobena okolnostmi, k nim se pi ednm projednvn nepihldlo. To neplat, pokud se pi provdn provozu pekrauje rozsah, v jakm byl edn schvlen. 1014 (1) Ocitne-li se na pozemku ciz movit vc, vyd ji vlastnk pozemku bez zbytenho odkladu jejmu vlastnku, poppad tomu, kdo ji ml u sebe; jinak mu umon vstoupit na svj pozemek a vc si vyhledat a odnst. Stejn tak me vlastnk sthat na cizm pozemku chovan zve nebo roj vel; vlet-li vak roj vel do cizho obsazenho lu, nabv vlastnk lu vlastnick prvo k roji, ani je povinen k nhrad. (2) Zpsob-li vc, zve, roj vel nebo vkon prva podle odstavce 1 na pozemku kodu, m vlastnk pozemku prvo na jej nhradu. 1015 mezch prvnho du libovoln Vlastnku se zakazuje nad mru jinch osob, jako i vykonvat je jin osoby obtovat nebo

Zpsobila-li movit vc na cizm pozemku kodu, me ji vlastnk pozemku zadret, dokud neobdr jinou jistotu nebo nhradu kody. 1016 (1) Plody spadl ze strom a ke na sousedn pozemek nle vlastnkovi sousednho pozemku. To neplat, je-li sousedn pozemek veejnm statkem. (2) Neuin-li to vlastnk v pimen dob pot, co ho o to soused podal, sm soused etrnm zpsobem a ve vhodn ron dob odstranit koeny nebo vtve stromu pesahujc na jeho pozemek, psob-li mu to kodu nebo jin obte pevyujc zjem na nedotenm zachovn stromu. Jemu tak nle, co z odstrannch koen a vtv zsk. (3) sti jinch rostlin pesahujc na sousedn pozemek me soused odstranit etrnm zpsobem bez dalch omezen. 1017 (1) M-li pro to vlastnk pozemku rozumn dvod, me poadovat, aby se soused zdrel szen strom v tsn blzkosti spolen hranice pozemk, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrst, aby je odstranil. Nestanov-li jin prvn pedpis nebo neplyne-li z mstnch zvyklost nco jinho, plat pro stromy dorstajc obvykle vky pesahujc 3 m jako ppustn vzdlenost od spolen hranice pozemk 3 m a pro ostatn stromy 1,5 m. (2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, je-li na sousednm pozemku les nebo sad, tvo-li stromy rozhradu nebo jedn-li se o strom zvl chrnn podle jinho prvnho pedpisu. 1018 Pozemek nesm bt upraven tak, aby sousedn pozemek ztratil nleitou oporu, ledae se provede jin dostaten upevnn. 1019 (1) Vlastnk pozemku m prvo poadovat, aby soused upravil stavbu na sousednm pozemku tak, aby ze stavby nestkala voda nebo nepadal snh nebo led na jeho pozemek. Stk-li vak na pozemek pirozenm zpsobem z ve poloenho pozemku voda, zejmna pokud tam pramen i v dsledku det nebo oblevy, neme soused poadovat, aby vlastnk tohoto pozemku svj pozemek upravil. (2) Je-li pro ne poloen pozemek nutn ptok vody, me soused na vlastnku ve poloenho pozemku poadovat, aby odtoku vody nebrnil v rozsahu, ve kterm vodu sm nepotebuje. 1020 M-li pro to vlastnk pozemku rozumn dvod, me poadovat, aby se soused zdrel zizovn stavby na sousednm pozemku v tsn blzkosti spolen hranice pozemk. 1021 Vlastnk umon sousedovi vstup na svj pozemek v dob, rozsahu a zpsobem, kter jsou nezbytn k drb sousednho pozemku nebo k

hospodaen na nm, nelze-li tohoto elu doshnout jinak; soused vak nahrad vlastnku pozemku kodu tm zpsobenou. 1022 (1) Neme-li se stavba stavt nebo bourat, nebo neme-li se opravit nebo obnovit jinak ne uitm sousednho pozemku, m vlastnk prvo po sousedovi poadovat, aby za pimenou nhradu snel, co je pro tyto prce potebn. (2) dosti nelze vyhovt, pevyuje-li sousedv zjem na neruenm uvn pozemku zjem na proveden prac. 1023 (1) Vlastnk pozemku mus snet uvn prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to dleit dvod a dje-li se to takovm zpsobem, e vlastnk neme mt rozumn dvod tomu brnit. (2) Z takovho uvn cizho prostoru neme nikdo odvodit prvo, jeho by se mohl nkdo dovolvat po odpadnut dvodu, kter k uvn opravoval; pokud vak v dsledku tohoto uvn vzniklo edn schvlen zazen, me vlastnk dat nhradu kody. Rozhrady 1024 (1) M se za to, e ploty, zdi, meze, strouhy a jin podobn pirozen nebo uml rozhrady mezi sousednmi pozemky jsou spolen. (2) Spolenou ze me kad uvat na sv stran a do poloviny jej tlouky a zdit v n vklenky tam, kde na druh stran nejsou. Nesm vak uinit nic, co ze ohroz nebo co sousedovi pek v uvn jeho sti. 1025 Kde jsou rozhrady dvojit nebo kde je vlastnictv rozdleno, udruje kad svm nkladem, co je jeho. 1026 Vlastnk nen povinen znovu postavit rozpadlou ze, plot nebo obnovit jinou rozhradu, mus ji vak udrovat v dobrm stavu, hroz-li nsledkem jejho pokozen sousedovi koda. Dojde-li vak k takovmu naruen rozhrady, e hroz, e se hranice mezi pozemky stane neznateln, m kad soused prvo poadovat opravu nebo obnoven rozhrady. 1027 Na nvrh souseda a po zjitn stanoviska stavebnho adu me soud uloit vlastnkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potebn k zajitn neruenho vkonu sousedova vlastnickho prva a nebrn-li to elnmu uvn dalch pozemk. 1028 Jsou-li hranice mezi pozemky neznateln nebo pochybn, m kad soused

prvo poadovat, aby je soud uril podle posledn pokojn drby. Nelze-li ji zjistit, ur soud hranici podle slunho uven. Nezbytn cesta 1029 (1) Vlastnk nemovit vci, na n nelze dn hospodait i jinak ji dn uvat proto, e nen dostaten spojena s veejnou cestou, me dat, aby mu soused za nhradu povolil nezbytnou cestu pes svj pozemek. (2) Nezbytnou cestu me soud povolit v rozsahu, kter odpovd poteb vlastnka nemovit vci dn ji uvat s nklady co nejmenmi, a to i jako sluebnost. Zrove mus bt dbno, aby soused byl zzenm nebo uvnm nezbytn cesty co nejmn obtovn a jeho pozemek co nejmn zasaen. To mus bt zvl zveno, m-li se adateli povolit zzen nov cesty. 1030 (1) Za nezbytnou cestu nle plata a odinn jmy, nen-li ji kryto platou. Povol-li se spoluuvn ciz soukrom cesty, zahrne plata i zven nklady na jej drbu. (2) Vlastnk nemovit vci, v jeho prospch byla nezbytn cesta povolena, poskytne jistotu pimenou ppadn kod zpsoben na dotenm pozemku; to neplat, je-li zjevn, e patrn koda na dotenm pozemku nevznikne. (3) Plnn podle odstavc 1 a 2 nle pedevm vlastnku pozemku dotenho povolenm nezbytn cesty, m-li vak jm bt doteno t vcn prvo dal osoby k dotenmu pozemku, poskytnou se tato plnn v pimenm rozsahu i j. Dal osob, j bylo k doten nemovit vci zzeno jin prvo, nle nhrada za utrpnou jmu proti vlastnkovi dotenho pozemku; k tomu mus bt pihldnuto pi stanoven platy podle odstavce 1. 1031 Bylo-li povoleno zdit na dotenm pozemku nezbytnou cestu jako umlou, zd a udruje ji ten, v jeho prospch byla povolena. 1032 (1) Soud nepovol nezbytnou cestu, a) pev-li koda na nemovit vci souseda zejm vhodu nezbytn cesty, b) zpsobil-li si nedostatek pstupu z hrub nedbalosti i mysln ten, kdo o nezbytnou cestu d, nebo c) d-li se nezbytn cesta jen za elem pohodlnjho spojen. (2) Nelze povolit nezbytnou cestu pes prostor uzaven za tm elem, aby do nj ciz osoby nemly pstup, ani pes pozemek, kde veejn zjem brn takovou cestu zdit. 1033

(1) Obklopuje-li nemovitou vc bez pstupu nkolik sousednch pozemk, povol se nezbytn cesta jen pes jeden z nich. Pitom se uv, pes kter pozemek je nejpirozenj pstup za souasnho zetele k okolnostem stanovenm v 1029 odst. 2. (2) Ztrat-li nemovit vc spojen s veejnou cestou proto, e pozemek byl rozdlen, lze dat nezbytnou cestu jen po osob, kter se na dlen podlela. V takovm ppad se nezbytn cesta povol bez platy. 1034 Pi pominut piny, pro ni byla povolena nezbytn cesta, ani je na oprvnn stran njak jin pina pro zachovn nezbytn cesty, soud na nvrh vlastnka dotenho pozemku nezbytnou cestu zru. 1035 (1) Pi zniku prva nezbytn cesty se plata nevrac, sloen jistota se vak vypod. (2) Je-li plata za nezbytnou cestu splatn ve spltkch nebo v opakujcch se dvkch, zanik povinnost platit spltky nebo dvky, kter pi zniku prva nezbytn cesty nejsou splatn. 1036 Pi poteb zdit nezbytnou cestu jako umlou me vlastnk dotenho pozemku poadovat, aby adatel do svho vlastnictv pevzal pozemek potebn pro nezbytnou cestu. Tehdy se cena stanov nejen se zetelem k cen postoupenho pozemku, ale i s ohledem na znehodnocen zbvajcho nemovitho majetku dotenho vlastnka. Vyvlastnn a omezen vlastnickho prva 1037 Ve stavu nouze nebo v nalhavm veejnm zjmu lze na nezbytnou dobu a v nezbytn me pout vlastnkovu vc, pokud elu nelze doshnout jinak. 1038 Ve veejnm zjmu, kter nelze uspokojit jinak, a jen na zklad zkona lze vlastnick prvo omezit nebo vc vyvlastnit. 1039 (1) Za omezen vlastnickho prva nebo vyvlastnn vci nle vlastnkovi pln nhrada odpovdajc me, v jak byl jeho majetek tmito opatenmi doten. (2) Nhrada se poskytuje v penzch. Lze ji vak poskytnout i jinm zpsobem, pokud si to strany ujednaj. Ochrana vlastnickho prva 1040 (1) Kdo vc neprvem zadruje, me bt vlastnkem alovn, aby ji

vydal. (2) alovat o vydn vci neme ten, kdo vc svm jmnem nabyvateli zcizil, ani byl jejm vlastnkem, a teprve pot k n vlastnick prvo nabyl; nabytm vlastnickho prva zcizitelem se nabyvatel stv vlastnkem vci. 1041 (1) Kdo se domh, aby mu vc byla vydna, mus ji popsat takovmi znaky, ktermi se rozeznv od jinch vc tho druhu. (2) Vydn movit vci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejmna jedn-li se o penze nebo o cenn papry na doruitele smen s jinmi vcmi tho druhu, se lze domhat, jen lze-li z okolnost seznat vlastnick prvo osoby, je prvo uplatuje, a nedostatek dobr vry osoby, na n je poadovno vydn vci. 1042 Vlastnk se me domhat ochrany proti kadmu, kdo neprvem do jeho vlastnickho prva zasahuje nebo je ru jinak ne tm, e mu vc zadruje. Ochrana domnlho vlastnickho prva 1043 (1) Na toho, kdo nabyl drby vlastnickho prva poctiv, dn a pravm zpsobem, se hled jako na vlastnka proti tomu, kdo mu vc zadruje i ho jinak ru, ani k tomu m prvn dvod, nebo pokud k tomu m prvn dvod stejn siln i slab. (2) Nabyl-li nkdo drby vlastnickho prva bezplatn a jin za platu, povauje se bezplatn nabyt za slab prvn dvod. 1044 M-li nkdo vc u sebe, ani mu svd domnnka podle 1043, me uplatnit prvo nleejc vlastnku na ochranu svm vlastnm jmnem. Oddl 2 Nabyt vlastnickho prva Pododdl 1 Pivlastnn a nlez Pivlastnn 1045 (1) Vc, kter nikomu nepat, si kad me pivlastnit, nebrn-li tomu zkon nebo prvo jinho na pivlastnn vci. Movit vc, kterou vlastnk opustil, protoe ji nechce jako svou dret, nikomu nepat. (2) Oputn nemovit vc pipad do vlastnictv sttu. 1046

(1) Divok zve je bez pna, dokud ije na svobod. (2) Zajat zve se stane zvetem bez pna, jakmile zsk svobodu a jeho vlastnk je bez prodlen a soustavn nesth nebo nehled ve snaze je znovu zajmout. Takov zve se vak zvetem bez pna nestane, je-li oznaeno takovm zpsobem, e lze jeho vlastnka zjistit. 1047 (1) Zkrocen zve, kter vlastnk nesth a kter se ani samo k vlastnkovi v pimen dob nevrt, a mu v tom nikdo nebrn, se stv zvetem bez pna a sm si je pivlastnit na soukromm pozemku jeho vlastnk, na veejnm statku pak kdokoli. Plat, e pimenou dobou pro nvrat zvete k vlastnkovi je doba esti tdn. (2) Odstavec 1 se nepouije, je-li zve oznaeno takovm zpsobem, e lze jeho vlastnka zjistit. 1048 Domc zve se povauje za oputn, pokud je z okolnost zejm vlastnkv mysl zbavit se zvete nebo je vyhnat. To plat i o zveti v zjmovm chovu. 1049 Zve chovan v zoologick zahrad a ryba v rybnku nebo podobnm zazen, kter nen veejnm statkem, bez pna nen. 1050 (1) Nevykonv-li vlastnk vlastnick prvo k movit vci po dobu t let, m se za to, e ji opustil. Byla-li movit vc, kter pro vlastnka mla zejm jen nepatrnou hodnotu, zanechna na mst pstupnm veejnosti, povauje se za oputnou bez dalho. (2) Nevykonv-li vlastnk vlastnick prvo k nemovit vci po dobu deseti let, m se za to, e ji opustil. Nlez 1051 M se za to, e si kad chce podret sv vlastnictv a e nalezen vc nen oputn. Kdo vc najde, nesm ji bez dalho povaovat za oputnou a pivlastnit si ji. 1052 (1) Ztracenou vc vrt nlezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastnkovi proti hrad nutnch nklad a nleznho. (2) Nelze-li z okolnost poznat, komu m bt vc vrcena, a nepovauje-li se vc za oputnou, oznm nlezce bez zbytenho odkladu nlez obci, na jejm zem byla nalezena, zpravidla do t dn; byla-li vak vc nalezena ve veejn budov nebo ve veejnm dopravnm prostedku, odevzd nlezce nlez provozovateli tchto zazen, kter se zachov podle jinch prvnch pedpis, a nen-li jich, postupuje, jako by byl nlezcem.

 1053 (1) Obec vyhls nlez obvyklm zpsobem. Nepihls-li se v pimen dob ten, kdo vc ztratil a m-li vc znanou hodnotu, uin obec vhodn opaten, aby nlez veel v ir znmost. (2) Zjist-li obec sama vlastnka, zejmna z nezamnitelnho oznaen vci, oznm mu nlez a vyzve ho, aby si vc pevzal. 1054 (1) Obec rozhodne, jak bude nalezen vc uschovna. Souhlas-li s tm nlezce i jin osoba a je-li to vhodn, me obec rozhodnout, e vc bude uschovna u tto osoby. Vci znan hodnoty, zejmna penze o vy stce, obec odevzd zpravidla do soudn schovy nebo je ulo jinm vhodnm zpsobem. (2) Vc, kter se ned uschovat bez patrn kody nebo kterou lze uschovat jen s nepomrnmi nklady, obec prod ve veejn drab a s vtkem nalo podle odstavce 1; pedtm vak odete vlastn nklady s dosavadn sprvou vci. S neprodejnou vc obec nalo libovolnm zpsobem; to neplat, jde-li o vc, o n nelze mt pochybnost o jej vjimenosti a hodnot. 1055 Vc nebo vtek za ni stren vyd obec vetn plod a uitk a po odeten nklad a nleznho tomu, kdo vc ztratil, nebo vlastnkovi, pokud se pihls do jednoho roku od vyhlen nlezu. 1056 (1) Nlezn nle nlezci i tehdy, kdy lze vlastnka zejm poznat ze znamen na vci, nebo z jinch okolnost. (2) Nlezn in desetinu ceny nlezu. M-li vak ztracen vc hodnotu jen pro toho, kdo ji ztratil, nebo pro jejho vlastnka, nle nlezci nlezn podle slunho uven. 1057 (1) me vc tyto Nepihls-li se nikdo o vc do jednoho roku od vyhlen nlezu, nlezce, obec nebo jin osoba, kter byla vc svena, nakldat s jako poctiv dritel. Spov-li vak nlez v penzch, mohou je osoby jen uvat; to plat i o vtku za vc strenm.

(2) Pihls-li se ten, kdo vc ztratil, nebo jej vlastnk po uplynut doby jednoho roku od vyhlen nlezu a ped uplynutm t let od vyhlen nlezu, vyd se mu vc nebo vtek za ni stren po zaplacen nklad a nleznho. (3) Uplynou-li ti roky od vyhlen nlezu, nabude nlezce, obec nebo jin osoba, kter byla vc svena, vlastnick prvo k vci nebo k vtku za ni strenmu. 1058 (1) Je-li nalezeno zve, u nho je zjevn, e mlo vlastnka, oznm nlezce nlez bez zbytenho odkladu obci, nelze-li z okolnost poznat,

komu m bt vrceno. (2) Osoba, kter nalezen zve opatruje, o n peuje jako dn hospod, dokud se jej neujme vlastnk. 1059 (1) Je-li nalezeno zve zjevn uren k zjmovmu chovu a nepihls-li se o n nikdo do dvou msc od vyhlen nlezu, nabude k nmu nlezce vlastnick prvo. (2) Prohls-li nlezce obci, e zve nabt nechce, a sv-li obec zve neodvolateln osob, kter provozuje tulek pro zvata, me tato osoba se zvetem voln nakldat, pokud se o n nikdo nepihls do ty msc ode dne, kdy j bylo zve sveno. Byl-li nlez vyhlen a po pedn zvete, pone lhta bet od vyhlen nlezu. 1060 Prohls-li nlezce obci, e nalezenou vc nabt nechce, pechz jeho prvo vc nebo vtek za ni stren uvat a nabt na obec, na jejm zem byla nalezena. Nabytm vlastnickho prva vznik obci povinnost zaplatit nlezci nlezn. 1061 Nlezci, kter nlez neoznm, pisvoj si jej nebo jinak poru sv povinnosti, nenle hrada a nlezn, ani neme nlez uvat nebo nabt k nmu vlastnick prvo podle ustanoven tohoto zkona o nlezu. Tm nen dotena jeho povinnost nahradit kodu. 1062 Nalezne-li njakou vc nkolik osob zrove, jsou oprvnny i zavzny spolen a nerozdln. Spolunlezcem je i ten, kdo vc spatil a snail se ji dosci, tebae se j dve uchopil nkdo jin. Nlez skryt vci 1063 O nlezu vci zakopan, zazdn nebo jinak skryt plat tot, co o nlezu ztracen vci. Nlezci vak nenle nlezn, kdy vlastnk o krytu vci vdl. 1064 (1) Nen-li zejm, komu skryt vc pat, oznm nlezce jej nalezen vlastnkovi pozemku a obci, na jejm zem byla nalezena; 1062 plat obdobn. (2) Nepipadne-li skryt vc podle jinch prvnch pedpis do vlastnictv sttu, kraje nebo obce, ujedn si nlezce s vlastnkem pozemku, kdo z nich si vc ponech a vyplat druhmu polovinu ceny vci. Neshodnou-li se, nle vc vlastnku pozemku a ten nlezci zaplat polovinu jej ceny. 1065 Osoba zjednan k nalezen ztracen nebo skryt vci nen nlezcem a

nle j jen odmna za hledn, byla-li ujednna. Pododdl 2 Pirozen prstek Prstek nemovit vci 1066 Plody, kter pozemek vydv sm od sebe, ani je obdlvn, nle vlastnkovi pozemku. Tot obdobn plat o pirozench plodech jinch nemovitch vc. 1067 Strom nle tomu, z jeho pozemku vyrst kmen. Vyrst-li kmen na hranici pozemk rznch vlastnk, je strom spolen. Naplavenina a str 1068 Zemina naplaven poznenhla na beh nle vlastnkovi pobenho pozemku. To plat i o prstcch vzniklch psobenm vtru nebo jinch prodnch sil. 1069 Velk a rozeznateln st pozemku, kterou vodn tok odplav k jinmu behu, se stv soust pobenho pozemku, pokud pvodn vlastnk k odplavenmu pozemku neuplatn sv prvo po dobu jednoho roku. 1070 (1) Oddl-li vodn tok od pozemku jeho st jako ostrov, je vlastnk pvodnho pozemku vlastnkem ostrova. (2) V ostatnch ppadech nle ostrov vlastnku vodnho koryta. 1071 Vodn koryto vznikl str nebo v dsledku vzniku ostrova se stv vlastnictvm vlastnka pvodnho koryta. 1072 Prstek movit vci Pirozen prstek movit vci nle jejmu vlastnkovi. 1073 (1) Plody, kter vydv zve, nle vlastnku zvete. (2) Za oplodnn zvete lze dat odmnu, jen byla-li ujednna. Pododdl 3 Uml prstek

Zpracovn 1074 (1) Nov vc vznikl zpracovnm movitch vc nkolika vlastnk tak, e zpracovan vci nelze uvst do pedelho stavu bu vbec, anebo jen se znanm nkladem nebo se znanou ztrtou, nle jako vlastnkovi tomu, kdo materilem nebo prac nejvc pispl hodnot vsledku. (2) Vlastnk nov vci zaplat tomu, kdo vlastnick prvo pozbyl, hodnotu zpracovan vci a tomu, kdo se na vsledku podlel prac, odmnu za prci. 1075 (1) Vlastnku vci, kterou zpracovatel nezpracoval v novou vc v dobr ve, se ponechv na vli, zda si pisvoj novou vc a nahrad druhmu, co on pozbyl, nebo zda mu vc za nhradu ponech. (2) Prvo k volb vhodnjho een zanikne, nebude-li vykonno do jednoho msce ode dne, kdy se vlastnk o zpracovn vc dozvdl. 1076 (1) Nelze-li urit jedinho vlastnka nov vci, nle vc do spoluvlastnictv vlastnk zpracovanch vc. Podly se stanov podle hodnot zpracovanch vc; nen-li to mon, jsou jejich podly stejn. (2) Spoluvlastnci zaplat spolen a nerozdln odmnu za prci tomu, kdo vc zpracoval. 1077 Pouije-li se ciz vc jen na opravu jin vci, pipadne vlastnkovi opraven vci, a ten nahrad vlastnkovi zpracovan vci hodnotu pouit ciz vci. Smsen 1078 (1) Sms-li se movit vci nkolika vlastnk tak, e obnoven pedelho stavu sice nen mon, ale celek lze bez poruen podstaty rozdlit na dly, ponechv se kadmu na vli, zda si oddl pomrnou st toho, co vzniklo smsenm, anebo zda bude poadovat nhradu toho, co pozbyl. Nebyl-li ten, kdo vci smsil, v dobr ve, m vlastnk prvo penechat mu svj podl na smsen vci za plnou nhradu. (2) Ustanoven 1075 odst. 2 plat obdobn. 1079 Pi smsen movitch vc tho druhu, zejmna dojde-li k nmu pi jejich schov, se 1078 nepouije; na vlastnky smsench vc pechz vlastnictv pomrn sti smsench vc. 1080 Kdo se podlel na smsen cizch vc a nebyl v dobr ve, nahrad

dotenm vlastnkm tak ul zisk; skutenou kodu hrad vak jen v tom rozsahu, v jakm vlastnci nedoshli jej nhrady podle pedchozch ustanoven. 1081 Kdo z tch, kte se na spojen vci podleli, m novou vc u sebe, a ji m vydat, nen povinen tak uinit, dokud mu vlastnk nezaplat nhradu. 1082 Spolen ustanoven Kdo je povinen poskytnout pi zpracovn nebo smsen nhradu jin osob, nem povinnost plnit vce, ne kolik by byl povinen plnit pi bezdvodnm obohacen. Stavba 1083 (1) Uije-li nkdo ciz vc pro stavbu na svm pozemku, stane se stavba soust pozemku. Vlastnk pozemku nahrad vlastnku uit vci jej hodnotu. (2) Kdo nebyl pi uit ciz vci pro stavbu v dobr ve, nahrad vlastnku uit vci tak ul zisk; skutenou kodu hrad vak jen v tom rozsahu, v jakm vlastnk nedoshl jej nhrady podle odstavce 1. 1084 (1) Stavba zzen na cizm pozemku pipad vlastnkovi pozemku. (2) Vlastnk pozemku nahrad osob, kter zdila na cizm pozemku stavbu v dobr ve, eln vynaloen nklady. Osoba, kter v dobr ve nebyla, m t prva a povinnosti jako nepikzan jednatel. 1085 Soud me na nvrh vlastnka pozemku rozhodnout, e ten, kdo zdil stavbu na cizm pozemku, a na to nem prvo, mus vlastnm nkladem stavbu odstranit a uvst pozemek do pedelho stavu. Soud pitom pihldne, zda k zzen stavby dolo v dobr ve. 1086 (1) Kdo v dobr ve zdil na cizm pozemku stavbu, m prvo domhat se po vlastnku pozemku, kter o zizovn stavby vdl a bez zbytenho odkladu ji nezakzal, aby mu pozemek pevedl za obvyklou cenu. Tak vlastnk pozemku m prvo po zizovateli stavby poadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu. (2) Soud na nvrh nkter ze stran pike pozemek do vlastnictv zizovatele stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastnku pozemku nhradu. 1087 Pestavek

(1) Zasahuje-li trval stavba zzen na vlastnm pozemku jen malou st na malou st cizho pozemku, stane se st pozemku zastavnho pestavkem vlastnictvm zizovatele stavby; to neplat, nestavl-li zizovatel stavby v dobr ve. (2) Kdo stavl v dobr ve, nahrad vlastnku pozemku, jeho st byla zastavna pestavkem, obvyklou cenu nabytho pozemku. Pododdl 4 Smen prstek 1088 (1) Pi oset pozemku cizm semenem nebo oszen cizmi rostlinami nle vlastnku pozemku, co takto pibude; rostliny mu vak nle a pot, co zapust koeny. (2) O nhrad za osivo a rostliny plat 1083 a 1084 obdobn. Pododdl 5 Vydren dn vydren 1089 (1) Dr-li poctiv dritel vlastnick prvo po urenou dobu, vydr je a nabude vc do vlastnictv. (2) Nepoctivost pedchdce nebrn poctivmu nstupci, aby poal vydren dnem, kdy nabyl drby. 1090 (1) K vydren se vyaduje pravost drby a aby se drba zakldala na prvnm dvodu, kter by postail ke vzniku vlastnickho prva, pokud by nleelo pevodci nebo kdyby bylo zzeno oprvnnou osobou. (2) Nabyl-li zstavitel nepravou drbu, neme vlastnick prvo vydret ani jeho ddic, i kdyby drel poctiv. To plat obdobn i pro veobecnho prvnho nstupce prvnick osoby. 1091 (1) K vydren vlastnickho prva k movit vci je potebn neperuen drba trvajc ti roky. (2) K vydren vlastnickho prva k nemovit vci je potebn neperuen drba trvajc deset let. 1092 Do vydrec doby se ve prospch vydritele zapote i doba dn a poctiv drby jeho pedchdce. 1093

Drba se peru, nevykonval-li ji dritel v prbhu vydrec doby dle ne jeden rok. 1094 Vyaduje-li se, aby osoba mla zkonnho zstupce nebo opatrovnka, pone vydrec doba bet ohledn prva proti n a ode dne, kdy zkonnho zstupce nebo opatrovnka zsk. Ji zapoat doba b dle, avak neskon dve, ne uplyne jeden rok po odpadnut pekky. 1095 Mimodn vydren Uplyne-li doba dvojnsobn dlouh, ne jak by bylo jinak zapoteb, vydr dritel vlastnick prvo, i kdy neproke prvn dvod, na kterm se jeho drba zakld. To neplat, pokud se mu proke nepoctiv mysl. 1096 Zapoten vydrec doby (1) Nabyl-li nkdo poctiv drbu od poctivho dritele, jeho drba se zakld na prvnm dvodu, kter by postail ke vzniku vlastnickho prva ( 1090 odst. 1), zapotv se mu vydrec doba jeho pedchdce. (2) Pi mimodnm vydren se nstupci zapote vydrec doba poctivho pedchdce bez dalho. 1097 Zkaz vydren Vydret vlastnick prvo neme zkonn zstupce proti zastoupenmu, ani zastoupen proti svmu zkonnmu zstupci. To plat obdobn i pro opatrovnka a opatrovance a pro porunka a poruence. 1098 Zastaven vydrec doby Mezi manely nepone vydrec doba bet ani neb, dokud manelstv trv. To plat obdobn i pro osoby ijc ve spolen domcnosti, zkonnho zstupce a zastoupenho, opatrovnka a opatrovance i pro porunka a poruence. Pododdl 6 Pevod vlastnickho prva 1099 Vlastnick prvo k vci uren jednotliv se pevd u samotnou smlouvou k okamiku jej innosti, ledae je jinak ujednno nebo stanoveno zkonem. 1100 (1) Pevede-li strana postupn uzavenmi smlouvami rznm osobm

vlastnick prvo k vci nezapsan ve veejnm seznamu, nabv vlastnick prvo osoba, kter pevodce vydal vc nejdve. Nen-li nikdo takov, nabv vlastnick prvo osoba, s n byla uzavena smlouva, kter nabyla innosti jako prvn. (2) Pevede-li strana vlastnick prvo k vci zapsan ve veejnm seznamu postupn nkolika osobm, stane se vlastnkem osoba, kter je v dobr ve a jej vlastnick prvo bylo do veejnho seznamu zapsno jako prvn, a to i v ppad, e jej prvo vzniklo pozdji. Pevod vlastnickho prva k movit vci 1101 Vlastnick prvo k movit vci uren podle druhu se nabv nejdve okamikem, kdy lze vc urit dostatenm odlienm od jinch vc tho druhu. 1102 Pevede-li se vlastnick prvo k movit vci zapsan ve veejnm seznamu, nabv se vc do vlastnictv zpisem do takovho seznamu, ledae jin prvn pedpis stanov jinak. 1103 (1) Vlastnick prvo k cennmu papru na doruitele se pevd smlouvou k okamiku jeho pedn. (2) Vlastnick prvo k cennmu papru na ad se pevd rubopisem a smlouvou k okamiku jeho pedn. O nleitostech rubopisu a jeho pijet, jako i o tom, kdo je z rubopisu oprvnn a jak toto oprvnn prokazuje, plat ustanoven prvnho pedpisu upravujcho smnky; pevodce cennho papru vak ru za uspokojen prv z cennho papru, jen je-li k tomu zvl zavzn. (3) Vlastnick prvo k cennmu papru na jmno se pevd u samotnou smlouvou k okamiku jej innosti. 1104 (1) Vlastnick prvo k zaknihovanmu cennmu papru se nabv zpisem zaknihovanho cennho papru na et vlastnka. (2) Zapisuje-li se zaknihovan cenn papr i na et zkaznk, nabv se vlastnick prvo k nmu zpisem na et zkaznk. (3) Na nabvn vlastnickho prva k imobilizovanmu cennmu papru podle 2413 odst. 1 se pouij obdobn ustanoven o nabvn vlastnictv k zaknihovanm cennm paprm. 1105 Pevod vlastnickho prva k nemovit vci Pevede-li se vlastnick prvo k nemovit vci zapsan ve veejnm seznamu, nabv se vc do vlastnictv zpisem do takovho seznamu. Spolen ustanoven o pevodu vlastnickho prva

 1106 Kdo nabude vlastnick prvo, nabude tak prva a povinnosti s vc spojen. 1107 (1) Kdo nabude vlastnick prvo, pejm tak zvady vznouc na vci, kter jsou zapsny ve veejnm seznamu; jin zvady pejm, ml-li a mohl-li je z okolnost zjistit nebo bylo-li to ujednno, anebo stanov-li tak zkon. (2) Zvady, kter nepejdou, zanikaj. 1108 Ustanoven 1106 a 1107 plat obdobn tak pi nabyt vlastnickho prva jinak ne pevodem. Pododdl 7 Nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho 1109 Vlastnkem vci se stane ten, kdo zskal vc, kter nen zapsna ve veejnm seznamu, a byl vzhledem ke vem okolnostem v dobr ve v oprvnn druh strany vlastnick prvo pevst na zklad dnho titulu, pokud k nabyt dolo a) ve veejn drab, b) od podnikatele pi jeho podnikatelsk innosti v rmci bnho obchodnho styku, c) za platu od nkoho, komu vlastnk vc svil, d) od neoprvnnho ddice, jemu bylo nabyt ddictv potvrzeno, e) pi obchodu s investinm nstrojem, cennm paprem nebo listinou vystavenmi na doruitele, nebo f) pi obchodu na komoditn burze. 1110 Zskal-li nkdo v dobr ve za platu pouitou movitou vc od podnikatele, kter pi sv podnikatelsk innosti v rmci bnho obchodnho styku obchoduje takovmi vcmi, vyd ji vlastnku, kter proke, e vc pozbyl ztrtou nebo e mu vc byla odata svmocn a e od ztrty nebo odnt vci uplynuly nejve ti roky. 1111 Zskal-li nkdo movitou vc za jinch okolnost, ne kter stanov 1109 nebo 1110, stane se vlastnkem vci, pokud proke dobrou vru v oprvnn pevodce pevst vlastnick prvo k vci. To neplat, pokud vlastnk proke, e vc pozbyl ztrtou nebo inem povahy myslnho trestnho inu.

 1112 Vlastnickho prva ani dobr vry svho pedchdce se neme k svmu prospchu dovolat ten, kdo zskal movitou vc s vdomm, e vlastnick prvo bylo nabyto od neoprvnnho. 1113 Ustanoven 1110 a 1112 se nepouij, pokud se jedn o investin nstroj, cenn papr nebo listinu vystaven na doruitele nebo o vci nabyt ve veejn drab, v drab pi vkonu rozhodnut nebo pi provdn exekuce prodejem movitch vc nebo o vci nabyt pi obchodu na komoditn burze. Pododdl 8 Nabyt vlastnickho prva rozhodnutm orgnu veejn moci 1114 Rozhodnutm soudu nebo jinho orgnu veejn moci se vlastnickho prva nabv dnem, kter je v nm uren. Nen-li v rozhodnut takov den uren, nabv se vlastnickho prva dnem prvn moci rozhodnut. Dl 4 Spoluvlastnictv Oddl 1 Obecn ustanoven 1115 (1) Osoby, jim nle vlastnick prvo k vci spolen, jsou spoluvlastnky. (2) Ustanoven o spoluvlastnictv se pouij pimen i pro spoleenstv jinch vcnch prv. 1116 Vzhledem k vci jako celku, se spoluvlastnci povauj za jedinou osobu a nakldaj s vc jako jedin osoba. 1117 Kad spoluvlastnk m prvo k cel vci. Toto prvo je omezeno stejnm prvem kadho dalho spoluvlastnka. 1118 Spoluvlastnku nle vytovn, jak bylo se spolenou vc nakldno, i podl z plod a uitk ze spolen vci. 1119 Vytovn se lze domhat po uplynut doby obvykl povaze sprvy spolen vci, pi zniku spoluvlastnictv nebo pi zniku asti v nm, anebo z jinch dleitch dvod.

 1120 (1) Plody a uitky ze spolen vci se dl podle pomru podl. (2) Jak se nalo s plody a uitky ze spolen vci, kter nelze podle podl rozdlit, ur dohoda spoluvlastnk. Nedohodnou-li se spoluvlastnci, prodaj se tyto plody a uitky vhodnm zpsobem a vnos se rozdl podle podl. Oddl 2 Spoluvlastnick podl 1121 Kad ze spoluvlastnk je plnm vlastnkem svho podlu. 1122 (1) Podl vyjaduje mru asti kadho spoluvlastnka na vytven spolen vle a na prvech a povinnostech vyplvajcch ze spoluvlastnictv vci. (2) Velikost podlu vyplv z prvn skutenosti, na n se zakld spoluvlastnictv nebo ast spoluvlastnka ve spoluvlastnictv. To spoluvlastnkm nebrn, aby si velikost podl ujednali jinak; takov ujednn mus splovat nleitosti stanoven pro pevod podlu. (3) M se za to, e podly jsou stejn. 1123 Spoluvlastnk me se svm podlem nakldat podle sv vle. Takov nakldn vak nesm bt na jmu prvm ostatnch spoluvlastnk bez zetele k tomu, z eho vyplvaj. 1124 (1) Bylo-li spoluvlastnictv zaloeno pozenm pro ppad smrti nebo jinou prvn skutenost tak, e spoluvlastnci nemohli sv prva a povinnosti od potku ovlivnit, a pevd-li nkter ze spoluvlastnk svj podl, maj ostatn spoluvlastnci k podlu po dobu esti msc ode dne vzniku spoluvlastnictv pedkupn prvo, ledae spoluvlastnk podl pevd jinmu spoluvlastnku nebo svmu manelu, sourozenci nebo pbuznmu v ad pm. Neujednaj-li si spoluvlastnci, jak pedkupn prvo vykonaj, maj prvo vykoupit podl pomrn podle velikosti podl. (2) Pedkupn prvo maj spoluvlastnci i v ppad, e nkter ze spoluvlastnk pevd podl bezplatn; tehdy maj spoluvlastnci prvo podl vykoupit za obvyklou cenu. To plat i v jinch ppadech zkonnho pedkupnho prva. 1125 (1) Vzniklo-li spoluvlastnictv ppad smrti nebo jinou prvn nemohli sv prva a povinnosti nkter ze spoluvlastnk svj k zemdlskmu zvodu pozenm pro skutenost tak, e spoluvlastnci od potku ovlivnit, a pevd-li podl, maj ostatn spoluvlastnci k

podlu pedkupn prvo; pedkupn prvo se vztahuje i na ddick podl. Neujednaj-li si spoluvlastnci nebo spoluddicov, jak pedkupn prvo vykonaj, maj prvo vykoupit podl pomrn podle velikosti podl. (2) Pevd-li spoluvlastnk svj podl osob, kter by byla jeho ddicem podle ustanoven o zkonn posloupnosti ddic, nebo jinmu spoluvlastnku, odstavec 1 se nepouije. To plat i v ppad, e se spoluvlastnk pedkupnho prva v psemn form vzdal. Oddl 3 Sprva spolen vci 1126 (1) Kad ze spoluvlastnk je oprvnn k asti na sprv spolen vci. (2) Pi rozhodovn o spolen vci se hlasy spoluvlastnk potaj podle velikosti jejich podl. 1127 Z prvnho jednn tkajcho se spolen vci jsou vichni spoluvlastnci oprvnni a povinni spolen a nerozdln. 1128 (1) O bn sprv spolen vci rozhoduj spoluvlastnci vtinou hlas. (2) Rozhodnut m prvn inky pro vechny spoluvlastnky pouze v ppad, e vichni byli vyrozumni o poteb rozhodnout, ledae se jednalo o zleitost, kter vyadovala jednat okamit. Spoluvlastnk opominut pi rozhodovn o neodkladn zleitosti me navrhnout soudu, aby uril, e rozhodnut o neodkladn zleitosti nem vi nmu prvn inky, nelze-li po nm spravedliv poadovat, aby je snel. (3) Nen-li nvrh podle odstavce 2 podn do ticeti dn od pijet rozhodnut, prvo podat jej zanik; nebyl-li spoluvlastnk o nakldn uvdomn, b lhta ode dne, kdy se o rozhodnut dozvdl nebo dozvdt mohl. 1129 (1) K rozhodnut o vznamn zleitosti tkajc se spolen zejmna o jejm podstatnm zlepen nebo zhoren, zmn jejho i o jejm zpracovn, je teba alespo dvoutetinov vtiny spoluvlastnk. Nedoshne-li se tto vtiny, rozhodne na spoluvlastnka soud. vci, elu hlas nvrh

(2) Spoluvlastnk pehlasovan pi rozhodovn podle odstavce 1 me navrhnout, aby o zleitosti rozhodl soud; v rmci toho me t navrhnout, aby soud doasn zakzal jednat podle napadenho rozhodnut. Ustanoven 1128 odst. 3 plat obdobn. 1130 Pehlasovan spoluvlastnk, jemu rozhodnut hroz tkou jmou, zejmna nemrnm omezenm v uvn spolen vci nebo vznikem

povinnosti zejm nepomrn k hodnot jeho podlu, me soudu navrhnout, aby toto rozhodnut zruil. Ustanoven 1128 odst. 3 plat obdobn. 1131 Rozhodne-li vtina spoluvlastnk o opaten potebnm pro zachovn nebo zlepen spolen vci a zave-li se vi pehlasovanmu spoluvlastnku, e po nm nebude poadovat, aby se na nkladech podlel, nebo e mu nahrad vekerou jmu zpsobenou pijatm opatenm a poskytne dostatenou jistotu, nem pehlasovan spoluvlastnk prvo podle 1130. 1132 K rozhodnut, na jeho zklad m bt spolen vc zatena nebo jej zaten zrueno, a k rozhodnut, na jeho zklad maj bt prva spoluvlastnk omezena na dobu del ne deset let, je teba souhlasu vech spoluvlastnk. 1133 Ke zzen zstavnho prva nebo jin obdobn jistoty slouc k zajitn penit pohledvky vznikl pi zlepen spolen vci nebo pi jej obnov posta rozhodnut alespo dvoutetinov vtiny spoluvlastnk. Sprvce spolen vci 1134 O volb a odvoln sprvce rozhoduj spoluvlastnci stejn jako o zleitostech bn sprvy. 1135 Sprvce m prvn postaven pkaznka. Mus spoluvlastnkm sprvu vytovat; nle mu nhrada eln vynaloench nklad, kterou si me vybrat z vnos spravovan vci. 1136 Spoluvlastnk, kter vynaloil na spolenou vc nklad v zjmu ostatnch spoluvlastnk bez jejich vyrozumn a souhlasu, me poadovat a) pomrnou st nhrady v rozsahu zhodnocen vci, jednalo-li se o nklad, kter byl spoluvlastnkm ku prospchu, b) nhradu nutnch nklad, jednalo-li se o nklad, kter bylo teba vynaloit na zchranu vci. 1137 Sv-li se sprva nkolika osobm, rozhoduj vtinou hlas; kad z nich m jeden hlas. 1138 Dohodnou-li se spoluvlastnci nemovit vci o jej sprv jinak,

vyaduje dohoda formu veejn listiny. Dohoda se zalo do sbrky listin u orgnu, u nho je nemovit vc zapsna ve veejnm seznamu. 1139 Soudn prava pomr spoluvlastnk (1) Navrhne-li nkter ze spoluvlastnk soudu, aby rozhodl, e rozhodnut vtiny spoluvlastnk nem vi nmu prvn inky, aby takov rozhodnut zruil, nebo je nahradil svm rozhodnutm, uspod soud prvn pomry spoluvlastnk podle slunho uven. Soud me zejmna rozhodnout, zda se m zmna uskutenit bez vhrad, s vhradami i proti zajitn, anebo zda se uskutenit vbec nem. (2) Zpsobem uvedenm v odstavci 1 soud rozhodne tak tehdy, domh-li se jeho rozhodnut nkter ze spoluvlastnk proto, e se pi rozhodovn o spolen vci nedoshlo potebn vtiny. Oddl 4 Oddlen ze spoluvlastnictv a zruen spoluvlastnictv 1140 (1) Nikdo neme bt nucen ve spoluvlastnictv setrvat. (2) Kad ze spoluvlastnk me kdykoli dat o sv oddlen ze spoluvlastnictv, lze-li pedmt spoluvlastnictv rozdlit, nebo o zruen spoluvlastnictv. Nesm tak ale dat v nevhodnou dobu nebo jen k jm nkterho ze spoluvlastnk. 1141 (1) Spoluvlastnictv se zruuje dohodou vech spoluvlastnk; dohoda mus obsahovat ujednn o zpsobu vypodn. Jedn-li se o spoluvlastnictv nemovit vci nebo zvodu, vyaduje dohoda psemnou formu. (2) Spoluvlastnci se vypodaj rozdlenm spolen vci, jejm prodejem z voln ruky nebo ve veejn drab s rozdlenm vtku, anebo pevedenm vlastnickho prva jednomu nebo vce spoluvlastnkm s vyplacenm ostatnch. 1142 (1) Jedn-li se o spolenou vc, kter m jako celek slouit k uritmu elu, nen jej rozdlen mon. (2) Zemdlsk pozemek me bt rozdlen jen tak, aby dlenm vznikly pozemky eln obdlvateln jak vzhledem k rozloze, tak i k monosti stlho pstupu. To neplat, pokud m bt pozemek rozdlen za elem zzen stavby nebo za takovm elem, pro kter lze pozemek vyvlastnit. 1143 Nedohodnou-li se spoluvlastnci o zruen spoluvlastnictv, rozhodne o nm na nvrh nkterho ze spoluvlastnk soud. Rozhodne-li soud o zruen spoluvlastnictv, rozhodne zrove o zpsobu vypodn spoluvlastnk.

 1144 (1) Je-li to mon, rozhodne soud o rozdlen spolen vci; vc ale neme rozdlit, snila-li by se tm podstatn jej hodnota. (2) Rozdlen vci vak nebrn nemonost rozdlit vc na dly odpovdajc pesn podlm spoluvlastnk, vyrovn-li se rozdl v penzch. 1145 Pi zruen spoluvlastnictv rozdlenm spolen vci me soud zdit sluebnost nebo jin vcn prvo, vyaduje-li to dn uvn nov vznikl vci bvalm spoluvlastnkem. 1146 Spolen listiny nelze dlit. Nedohodnou-li se spoluvlastnci, u koho se ulo spolen listiny, ulo je u nejstarho spoluvlastnka, nen-li tomu jinak nic na zvadu. Ostatn spoluvlastnci obdr na spolen nklad edn oven opisy nebo kopie. 1147 Nen-li rozdlen spolen vci dobe mon, pike ji soud za pimenou nhradu jednomu nebo vce spoluvlastnkm. Nechce-li vc dn ze spoluvlastnk, nad soud prodej vci ve veejn drab; v odvodnnm ppad me soud rozhodnout, e vc bude draena jen mezi spoluvlastnky. 1148 (1) Pi zruen spoluvlastnictv si spoluvlastnci vzjemn vypodaj pohledvky a dluhy, kter souvisej se spoluvlastnictvm nebo se spolenou vc. (2) Kad ze spoluvlastnk me dat hradu splatn pohledvky, jako i pohledvky, jej splatnost nastane do jednoho roku po innosti dohody o zruen spoluvlastnictv nebo po zahjen zen o zruen spoluvlastnictv. (3) Prod-li se vc, uhrad se po stren nklad prodeje vechny dluhy podle pedchozch odstavc jet pedtm, ne se mezi spoluvlastnky rozdl vtek. 1149 (1) Bval spoluvlastnci si doru na dost nkterho z nich potvrzen, jak se vypodali, pokud dohodu o zruen spoluvlastnictv k movit vci neuzaveli v psemn form. (2) Pi vypodn spoluvlastnictv k nemovit vci zapsan do veejnho seznamu vznikaj nov vlastnick prva zpisem do tohoto veejnho seznamu. Ochrana tetch osob pi rozdlen spolen vci 1150

Rozdlen spolen vci nen na jmu osob, kter m vcn prvo ke spolen vci. 1151 Pi rozdlen panujc vci trv vcn bemeno pro vechny dly zpravidla nadle, nesm vak bt rozeno, ani se stt obtnjm. Prospv-li vcn bemeno jen nkterm dlm, zanikne vzhledem k dlm ostatnm. 1152 Rozdl-li se zaten vc a postihuje-li vcn bemeno jen nkter dl, zanik na dlech ostatnch. 1153 (1) Poskytuje-li prvo ze sluebnosti nebo jin zaten prvo k plodm nebo uitkm, me a) kad z oprvnnch osob, pokud se dl vc panujc, nebo b) kad z obtench osob, pokud se dl vc obten, navrhnout, aby vykonvn upravil soud. (2) Soud vykonvn uprav s ohledem na povahu a el zaten, jako i s ohledem na hospodsk zvltnosti jednotlivch dl tak, aby vsledek odpovdal zsadm slunosti a aby se zaten nezvtilo. Odklad zruen spoluvlastnictv 1154 (1) Ujednaj-li si spoluvlastnci, e nebudou dat zruen spoluvlastnictv po uritou dobu, nejve vak po dobu deseti let, neme tm bt vyloueno jakkoli jin pozdj ujednn. Byl-li odklad zruen spoluvlastnictv ujednn na dobu del deseti let, povauje se za ujednan na deset let. Odklad zruen spoluvlastnictv lze ujednat i opakovan. (2) M-li ujednn odkladu zruen spoluvlastnictv zavazovat i prvn nstupce spoluvlastnk, jejich prvn nstupnictv vznikne jinak ne ddnm nebo pemnou prvnick osoby, mus to bt vslovn ujednno. (3) Ujednn o odkladu zruen spoluvlastnictv vyaduje formu veejn listiny; tk-li se ujednn nemovit vci zapsan do veejnho seznamu, zape se odklad zruen spoluvlastnictv do veejnho seznamu. 1155 (1) Na nvrh spoluvlastnka me soud zruen spoluvlastnictv odloit, m-li tm bt zabrnno majetkov ztrt nebo vnmu ohroen oprvnnho zjmu nkterho spoluvlastnka, a prodlouit tak trvn spoluvlastnictv, nejdle vak o dva roky. (2) Zruen spoluvlastnictv me bt odloeno tak pozenm pro ppad smrti. 1156

Odklad zruen spoluvlastnictv lze pozdji zmnit dohodou spoluvlastnk, a nedojde-li k n, rozhodnutm soudu vydanm na nvrh spoluvlastnka, kter proke, e na nm nelze spravedliv poadovat, aby ve spoluvlastnictv setrval, anebo e se podstatn zmnily okolnosti, pro n k odkladu spoluvlastnictv dolo. 1157 Odklad oddlen ze spoluvlastnictv Pro oddlen ze spoluvlastnictv plat 1154 a 1156 obdobn. Oddl 5 Bytov spoluvlastnictv Pododdl 1 Obecn ustanoven 1158 (1) Bytov spoluvlastnictv je spoluvlastnictv nemovit vci zaloen vlastnictvm jednotek. Bytov spoluvlastnictv me vzniknout, pokud je soust nemovit vci dm alespo s dvma byty. (2) Co je stanoveno v tomto oddlu o bytu, plat tak pro nebytov prostor, jako i pro soubor byt nebo nebytovch prostor. 1159 Jednotka zahrnuje byt jako prostorov oddlenou st domu a podl na spolench stech nemovit vci vzjemn spojen a neoddliteln. Jednotka je vc nemovit. Spolen sti 1160 (1) Spolen jsou alespo ty sti nemovit vci, kter podle sv povahy maj slouit vlastnkm jednotek spolen. (2) Spolenmi jsou vdy pozemek, na nm byl dm zzen, nebo vcn prvo, je vlastnkm jednotek zakld prvo mt na pozemku dm, stavebn sti podstatn pro zachovn domu vetn jeho hlavnch konstrukc, a jeho tvaru i vzhledu, jako i pro zachovn bytu jinho vlastnka jednotky, a zazen slouc i jinmu vlastnku jednotky k uvn bytu. To plat i v ppad, e se urit st penech nktermu vlastnku jednotky k vlunmu uvn. 1161 Neur-li se podly na spolench stech se zetelem k povaze, rozmrm a umstn bytu nebo jako stejn, plat, e jsou stanoveny pomrem velikosti podlahov plochy bytu k celkov podlahov ploe vech byt v dom. 1162

(1) Jsou-li podly na spolench stech ureny jinak ne pomrem velikosti podlahov plochy bytu k celkov podlahov ploe vech byt v dom nebo ne jako stejn, m vlastnk jednotky prvo domhat se zmny tohoto uren, pokud se okolnosti zmnily tak podstatn, e uren jeho podlu na spolench stech je zjevn nespravedliv. (2) Nedojde-li na nvrh vlastnka jednotky ke zmn prohlen ( 1169), zmn prohlen soud. Pododdl 2 Vznik jednotky 1163 Vstavba Zavzaly-li se k tomu strany v souvislosti se stavbou domu nebo jeho zmnou, vznikne jednotka vstavbou, pokud je dm alespo v takovm stupni rozestavnosti, e je ji navenek uzaven obvodovmi stnami a sten konstrukc a byt je uzaven obvodovmi stnami. 1164 Zpis do veejnho seznamu (1) Zpisem do veejnho seznamu jednotka vznikne, pokud vlastnk nebo osoba k tomu oprvnn z jinho vcnho prva prohlenm rozdl sv prvo k domu a pozemku na vlastnick prvo k jednotkm. (2) Zpisem do veejnho seznamu jednotka vznikne i v ppad, e si to ujednaj spoluvlastnci pi oddlen ze spoluvlastnictv nebo pi jeho zruen a vypodn, nebo e si to ujednaj manel pi zmn rozsahu nebo pi vypodn spolenho jmn. Ustanoven o prohlen se na tato ujednn pouij pimen. 1165 Rozhodnut soudu Jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud pi oddlen ze spoluvlastnictv, pi zruen a vypodn spoluvlastnictv, pi zen spolenho jmn nebo pi vypodn spolenho jmn. Prohlen 1166 (1) Pi rozdlen prva k nemovit vci na vlastnick prvo k jednotkm se uvedou alespo a) daje o pozemku, domu, obci a katastrlnm zem, b) daje o jednotce, zejmna 1. pojmenovn a oznaen jednotlivch byt alespo slem a umstnm s urenm elu uvn, 2. uren a popis spolench st se zetelem k jejich stavebn, technick nebo uivatelsk povaze a s ppadnm urenm, kter z nich

jsou vyhrazeny k vlunmu uvn vlastnku urit jednotky, 3. velikost podl na spolench stech, c) jak vcn a jin prva a jak zvady pechzej se vznikem vlastnickho prva k jednotce na vechny vlastnky jednotek nebo na nkter z nich. (2) M-li rozdlenm vzniknout alespo pt jednotek, z nich maj bt alespo ti ve vlastnictv t rznch vlastnk, uvedou se v prohlen i nleitosti stanov spoleenstv vlastnk jednotek (dle jen spoleenstv vlastnk). Nevznikne-li v souvislosti s rozdlenm spoleenstv vlastnk, ur prohlen sprvce pravidla pro sprvu domu, pravidla pro uvn spolench st a pspvky na nklady spojen se sprvou domu a pozemku. (3) K prohlen se pilo pdorysy vech podla, poppad jejich schmata, urujc polohu byt a spolench st domu, spolu s daji o podlahovch plochch byt. 1167 Dojde-li k zpisu vlastnickho prva k jednotkm do veejnho seznamu, nelze prohlen prohlsit za neplatn ani nelze urit, e vlastnick prvo k jednotce nevzniklo, v ppad, e vcn prvo k jednotce nabyla dal osoba. 1168 Odstrann vady prohlen (1) Vymezuje-li prohlen jednotku neuritm nebo nesprvnm zpsobem a neodstran-li je pvodce prohlen bez zbytenho odkladu pot, co ho na vadu upozornila osoba, kter na tom m prvn zjem, mohou vadu odstranit vlastnci dotench jednotek spolenm prohlenm. Nedojde-li k tomu, rozhodne o odstrann vady soud na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem. (2) Ur-li prohlen neurit nebo nesprvn podl vlastnka jednotky na spolench stech, nepihl se k tomu. 1169 Zmna prohlen (1) Vlastnci jednotek mohou prohlen zmnit. Je-li jednotka zatena, lze prohlen zmnit s pedchozm souhlasem osoby oprvnn z vcnho prva. (2) Ke zmn prohlen se vyaduje dohoda dotench vlastnk jednotek o zmn jejich prv a povinnost uzaven v psemn form. innosti dohoda nabv, pokud s n v psemn form souhlas vlastnci jednotek s vtinou hlas, poppad s kvalifikovanou vtinou hlas urenou v prohlen, a to i kdy nejsou stranami dohody. Pododdl 3 Vstavba domu s jednotkami 1170

Smlouva o vstavb (1) Smlouvou o vstavb se strany zavazuj podlet se spolen na vstavb, dokonen nebo na zmn domu za elem zzen nebo zmny jednotek. Pro prva a povinnosti stran plat pimen ustanoven tohoto zkona o spolenosti. (2) Ve smlouv strany ujednaj alespo a) daje stanoven jako nleitosti prohlen o rozdlen prva k domu a pozemku na vlastnick prvo k jednotkm, b) zpsob hrady nklad vstavby, poppad ocenn svpomocn provdnch prac, c) velikost spoluvlastnickch podl k domu, a m-li bt dm soust pozemku, velikost spoluvlastnickch podl k pozemku, na dobu, ne vstavbou vznikne prvn jednotka; spoluvlastnick podly se ur ve velikosti odpovdajc velikosti podlu vlastnka jednotky na spolench stech, a d) m-li vstavbou vzniknout dm alespo s pti jednotkami, nleitosti stanov spoleenstv vlastnk, pokud ji nebylo zaloeno. (3) Smlouva vyaduje psemnou formu. 1171 Je-li smlouva o vstavb uzavena v dob, kdy je dm ji rozestavn, ale byty jet rozestavny nejsou, ujednaj si strany velikost spoluvlastnickch podl k nemovit vci ve velikosti odpovdajc velikosti spoluvlastnickch podl budoucch vlastnk jednotek na spolench stech. 1172 (1) M-li jednotka vzniknout nstavbou, pstavbou nebo stavebn pravou domu a nejsou-li v dom jednotky dosud vymezeny, ujednaj strany ve smlouv i vymezen jednotek v dom a vlastnk nebo osoba k tomu oprvnn z jinho vcnho prva pevede na zjemce o nabyt nov jednotky spoluvlastnick podl k nemovit vci ve velikosti odpovdajc velikosti jeho spoluvlastnickho podlu jako vlastnka jednotky na spolench stech. (2) M-li vzniknout nov jednotka nebo m-li bt dosavadn jednotka zmnna nstavbou, pstavbou nebo stavebn pravou v dom, kde jsou jednotky ji vymezeny, ujednaj strany ve smlouv i zmny velikosti spoluvlastnickch podl po vzniku nov jednotky nebo zmn dosavadn jednotky a jejich pevody tak, aby odpovdaly nov urenm velikostem spoluvlastnickch podl. 1173 Neobsahuje-li smlouva o vstavb vslovn ujednn o odchylkch od uren jednotek, povauje se vstavba za dnou, pokud je odchylka jen nepatrn a doten spoluvlastnk ji ml a mohl rozumn oekvat. Nedohodnou-li se strany, rozhodne soud, jak se dsledky odchylky od uren jednotek vypodaj.

 1174 (1) Vznikne-li vstavbou dm, zstanou strany a do vzniku jednotky podlovmi spoluvlastnky nemovit vci. (2) Vznikem jednotky se podlov spoluvlastnictv nemovit vci mn v bytov spoluvlastnictv. Pododdl 4 Prva a povinnosti vlastnka jednotky 1175 (1) Vlastnk jednotky m prvo svobodn spravovat, vlun uvat a uvnit stavebn upravovat svj byt jako i uvat spolen sti, nesm vak ztit jinmu vlastnku jednotky vkon stejnch prv ani ohrozit, zmnit nebo pokodit spolen sti. (2) Vlastnk jednotky udruje svj byt, jak to vyaduje nezvadn stav a dobr vzhled domu; to plat i o spolench stech, kter m vlastnk jednotky vyhrazeny ve vlunm uvn. 1176 Vznikem vlastnickho prva k jednotce vznik vlastnku jednotky povinnost dit se pravidly pro sprvu domu a pro uvn spolench st, pokud byl s tmito pravidly seznmen nebo pokud je ml a mohl znt, jako i zajistit jejich dodrovn osobami, jim umonil pstup do domu nebo bytu. 1177 (1) Kdo nabyl jednotku do vlastnictv, oznm to vetn sv adresy a potu osob, kter budou mt v byt domcnost, vlastnkm jednotek prostednictvm osoby odpovdn za sprvu domu nejpozdji do jednoho msce ode dne, kdy se dozvdl nebo mohl dozvdt, e je vlastnkem. To obdobn plat i v ppad zmny daj uvedench v oznmen. (2) Vlastnk jednotky oznm bez zbytenho odkladu osob odpovdn za sprvu domu zmny v potu osob, kter maj v byt domcnost a bydl v nm po dobu, kter in v souhrnu nejmn ti msce v jednom kalendnm roce. To plat i tehdy, penechal-li vlastnk jednotky byt k uvn jin osob; v takovm ppad oznm i jmno a adresu tto osoby. 1178 Pod-li o to vlastnk jednotky, sdl mu osoba odpovdn za sprvu domu jmno a adresu kterhokoli vlastnka jednotky nebo njemce v dom. 1179 Vlastnk jednotky domu hospoda a vlastnk jednotky i do etnch knih 1180 m prvo seznmit se, jak osoba odpovdn za sprvu jak dm nebo pozemek spravuje. U tto osoby me nahlet do smluv uzavench ve vcech sprvy, jako a doklad.

(1) Nebylo-li jinak ureno, pispv vlastnk jednotky na sprvu domu a pozemku ve vi odpovdajc jeho podlu na spolench stech. Slou-li nkter ze spolench st jen nktermu vlastnku jednotky k vlunmu uvn, stanov se ve pspvku i se zetelem k povaze, rozmrm a umstn tto sti a rozsahu povinnosti vlastnka jednotky spravovat tuto st na vlastn nklad. (2) Pspvky uren na odmovn osoby, kter dm spravuje, nebo len jejch orgn, na veden etnictv a na podobn nklady vlastn sprvn innosti se rozvrhnou na kadou jednotku stejn. 1181 (1) Vlastnk jednotky plat zlohy na plnn spojen nebo souvisejc s uvnm bytu (sluby) a m prvo, aby mu osoba odpovdn za sprvu domu zlohy vas vytovala, zpravidla nejpozdji do ty msc od skonen ztovacho obdob. (2) Nen-li urena doba splatnosti nedoplatku nebo peplatku zloh, jsou splatn k tmu dni do t msc po uplynut lhty uveden v odstavci 1. 1182 Upravuje-li vlastnk jednotky stavebn svj byt, umon do bytu pstup pro oven, zda stavebn pravy neohrouj, nepokozuj nebo nemn spolen sti, pokud byl k tomu pedem vyzvn osobou odpovdnou za sprvu domu. 1183 (1) Vlastnk jednotky se zdr veho, co brn drb, oprav, prav, pestavb i jin zmn domu nebo pozemku, o nich bylo dn rozhodnuto; jsou-li provdny uvnit bytu nebo na spolen sti, kter slou vlun k uvn vlastnka jednotky, umon do nich pstup, pokud k tomu byl pedem vyzvn osobou odpovdnou za sprvu domu. To plat i pro umstn, drbu a kontrolu zazen pro men spoteby vody, plynu, tepla a jinch energi. (2) Pi pokozen jednotky provdnm prac podle odstavce 1, nahrad vlastnku jednotky kodu spoleenstv vlastnk, a nevzniklo-li, nahrad ji pomrn spoluvlastnci domu. Provdl-li vak tyto prce ve svm zjmu jen nkter vlastnk jednotky, nahrad kodu sm. 1184 Na nvrh jednotky poruuje podstatn jednotek. 1185 Spoluvlastnictv jednotky (1) Vlastnk jednotky me sv prvo k jednotce rozdlit na podly, ledae to bylo vyloueno. (2) Spoluvlastnci jednotky zmocn spolenho zstupce, kter bude osoby odpovdn za sprvu domu nebo dotenho vlastnka me soud nadit prodej jednotky toho vlastnka, kter povinnost uloenou mu vykonatelnm rozhodnutm soudu zpsobem omezujcm nebo znemoujcm prva ostatnch vlastnk

vykonvat jejich prva vi osob odpovdn za sprvu domu. To plat i v ppad manel, kte maj jednotku ve spolenm jmn. Zvltn ustanoven o pevodu jednotky 1186 (1) Pi pevodu vlastnickho prva k jednotce nevznik osob odpovdn za sprvu domu povinnost pspvky na sprvu domu ke dni innosti pevodu vypodat. (2) Pevd-li vlastnk vlastnick prvo k jednotce, dolo nabyvateli potvrzenm osoby odpovdn za sprvu domu, jak dluhy souvisejc se sprvou domu a pozemku pejdou na nabyvatele jednotky, poppad e takov dluhy nejsou. Za dluhy, kter na nabyvatele jednotky pely, ru pevodce osob odpovdn za sprvu domu. 1187 (1) Vznikla-li jednotka rozdlenm prva k domu nebo pozemku na vlastnick prvo k jednotkm, m njemce bytu pedkupn prvo k jednotce pi jejm prvnm pevodu. To plat i v ppad njmu nebytovho prostoru, pokud byl pronajat v souvislosti s bytem v tomt dom. Pedkupn prvo zanikne, nepijme-li njemce nabdku do esti msc od jej innosti. (2) Je-li njemcem prvnick osoba, ustanoven odstavce 1 se nepouije. 1188 (1) Vznikne-li jednotka v dom ve vlastnictv nebo ve spoluvlastnictv prvnick osoby a je-li njemcem len nebo spolenk tto prvnick osoby, kter se podlel prac nebo majetkovou ast na pozen nemovit vci, lze vlastnick prvo k jednotce pevst jen na nho. To plat i v ppad, e se na pozen nemovit vci podlel prvn pedchdce spolenka nebo lena. (2) Vyaduje-li jin prvn pedpis k platnosti pevodu stanoven hodnoty pevdnho majetku na zklad posudku znalce jmenovanho soudem, jeho ustanoven se nepouij. Pododdl 5 Sprva domu a pozemku 1189 (1) Sprva domu a pozemku zahrnuje ve, co nenle vlastnku jednotky a co je v zjmu vech spoluvlastnk nutn nebo eln pro dnou pi o dm a pozemek jako funkn celek a zachovn nebo zlepen spolench st. Sprva domu zahrnuje i innosti spojen s ppravou a provdnm zmn spolench st domu nstavbou, pstavbou, stavebn pravou nebo zmnou v uvn, jako i se zzenm, udrovnm nebo zlepenm zazen v dom nebo na pozemku sloucch vem spoluvlastnkm domu. (2) M se za to, e se sprva vztahuje i na spolen sti, kter slou vlun k uvn jen nktermu spoluvlastnku. 1190

Osobou odpovdnou za sprvu domu a pozemku je spoleenstv vlastnk. Nevzniklo-li spoleenstv vlastnk, je osobou odpovdnou za sprvu domu sprvce. Sprva bez vzniku spoleenstv vlastnk 1191 Nevzniklo-li spoleenstv vlastnk, pouij se na sprvu pravidla uren v prohlen a pro rozhodovn ve vcech sprvy se pimen pouij ustanoven o shromdn; k rozhodnut svol vlastnky jednotek sprvce. 1192 (1) M-li nkter vlastnk jednotky na spolench stech podl vt ne polovin, stv se sprvcem. Nen-li takov vlastnk jednotky, zvol vlastnci jednotek sprvce vtinou hlas. Na nvrh nkterho vlastnka jednotky soud sprvce odvol a jmenuje novho sprvce, pokud je pro to dleit dvod. (2) Sprvce me samostatn init, co je nutn k zachovn spravovanho majetku; pokud je ureno nco jinho, nepihl se k tomu. To neplat pro rozhodovn o zleitostech, kter podle tohoto zkona nle do psobnosti shromdn. 1193 Jedn-li se o dm, kde je mn ne pt jednotek, nepihl se pi rozhodovn vlastnk jednotek k hlasm sprvce pevyujcm souet hlas vech ostatnch vlastnk jednotek. Spoleenstv vlastnk 1194 (1) Spoleenstv vlastnk je prvnick osoba zaloen za elem zajiovn sprvy domu a pozemku; pi naplovn svho elu je zpsobil nabvat prva a zavazovat se k povinnostem. Spoleenstv vlastnk nesm podnikat ani se pmo i nepmo podlet na podnikn nebo jin innosti podnikatel nebo bt jejich spolenkem nebo lenem. (2) lenstv ve spoleenstv vlastnk je neoddliteln spojeno s vlastnictvm jednotky. Za dluhy spoleenstv vlastnk ru jeho len v pomru podle velikosti svho podlu na spolench stech. 1195 (1) Spoleenstv vlastnk me nabvat majetek a nakldat s nm pouze pro ely sprvy domu a pozemku. (2) K prvnmu jednn, kterm spoleenstv vlastnk zajist dluh jin osoby, se nepihl. 1196 (1) Spoleenstv vlastnk prvn jedn v mezch svho elu s vlastnky jednotek i s tetmi osobami. (2) Vzniknou-li vlastnkm jednotek prva vadou jednotky, zastupuje

spoleenstv vlastnk vlastnky jednotek pi uplatovn tchto prv. 1197 Sdru-li se spoleenstv vlastnk s jinm spoleenstvm vlastnk ke spoluprci pi naplovn svho elu nebo stane-li se lenem prvnick osoby sdruujc spoleenstv vlastnk nebo vlastnky jednotek nebo jinak psobc v oblasti bydlen, nesm se zavzat k jin majetkov asti, ne je poskytnut lenskho vkladu nebo poskytovn lenskch pspvk. Zave-li se spoleenstv vlastnk podlet se na ztrt jin osoby, hradit jej dluhy nebo je zajistit, nepihl se k tomu. 1198 (1) Nebylo-li spoleenstv vlastnk zaloeno ji dve, zalo je vlastnci jednotek, kde je alespo pt jednotek, z nich alespo ti jsou ve vlastnictv t rznch vlastnk, nejpozdji po vzniku vlastnickho prva k prvn peveden jednotce. (2) Do veejnho seznamu se nezape vlastnick prvo k dal peveden jednotce, pokud nen prokzn vznik spoleenstv vlastnk. To neplat pi nabyt jednotky do vlastnictv prvnm vlastnkem. 1199 Je-li v dom mn ne pt jednotek, me bt spoleenstv vlastnk zaloeno, pokud s tm souhlas vichni vlastnci jednotek. 1200 Zaloen spoleenstv vlastnk (1) Spoleenstv vlastnk se zalo schvlenm stanov. Nebylo-li spoleenstv vlastnk zaloeno prohlenm o rozdlen prva k domu a pozemku na vlastnick prvo k jednotkm nebo ujednnm ve smlouv o vstavb, vyaduje se ke schvlen stanov souhlas vlastnk vech jednotek. (2) Stanovy obsahuj alespo a) nzev obsahujc slovo spoleenstv vlastnk a oznaen domu, pro kter spoleenstv vlastnk vzniklo, b) sdlo uren v dom, pro kter spoleenstv vlastnk vzniklo; nen-li to mon, na jinm vhodnm mst, c) lensk prva a povinnosti vlastnk jednotek, jako i zpsob jejich uplatovn, d) uren orgn, jejich psobnosti, potu len volench orgn a jejich funknho obdob, jako i zpsobu svolvn, jednn a usnen, e) uren prvnch len statutrnho orgnu, f) pravidla pro sprvu domu a pozemku a uvn spolench st, g) pravidla pro tvorbu rozpotu spoleenstv, pro pspvky na sprvu domu a hradu cen slueb a pro zpsob uren jejich ve placen jednotlivmi vlastnky jednotek.

(3) Stanovy vyaduj formu veejn listiny. To neplat, zakld-li se spoleenstv prohlenm o rozdlen prva k domu a pozemku na vlastnick prvo k jednotkm ujednnm ve smlouv o vstavb. 1201 Bylo-li domu a smlouv vznikem 1202 (1) Dokud m nkter zakladatel spoleenstv vlastnk vtinu hlas, je sprvcem domu a pozemku. Pro tento el se na strany smlouvy o vstavb hled jako na jednu osobu. (2) Na sprvu se pouij pravidla uren v prohlen a ve vcech sprvy se obdobn pouij ustanoven o rozhodnut svol vlastnky jednotek sprvce; pi nepihl k hlasm sprvce pevyujcm souet hlas vlastnk jednotek. 1203 Ztrat-li sprvce vtinu hlas, pod nejpozdji do edesti dn jako statutrn orgn spoleenstv vlastnk nvrh na zpis spoleenstv vlastnk do veejnho rejstku a nejpozdji do devadesti dn svol shromdn. Neuin-li to, me tak uinit kterkoli vlastnk jednotky. 1204 Vznik spoleenstv vlastnk Spoleenstv vlastnk vznik dnem zpisu do veejnho rejstku. 1205 Orgny spoleenstv vlastnk (1) Nejvy orgn spoleenstv vlastnk je shromdn. Statutrn orgn je vbor, ledae stanovy ur, e je statutrnm orgnem pedseda spoleenstv vlastnk. Zd-li stanovy dal orgny, nelze jim zaloit psobnost vyhrazenou shromdn nebo statutrnmu orgnu. (2) Zpsobil bt lenem volenho orgnu nebo zstupcem prvnick osoby jako lena takovho orgnu je ten, kdo je pln svprvn a je bezhonn ve smyslu jinho prvnho pedpisu upravujcho ivnostensk podnikn. Shromdn 1206 (1) Shromdn tvo vichni vlastnci jednotek. Kad z nich m poet hlas odpovdajc velikosti jeho podlu na spolench stech; je-li vak vlastnkem jednotky spoleenstv vlastnk, k jeho hlasu se nepihl. (2) Shromdn je zpsobil usnet se za ptomnosti vlastnk pro rozhodovn shromdn. K rozhodovn se vech ostatnch spoleenstv vlastnk zaloeno prohlenm o rozdlen prva k pozemku na vlastnick prvo k jednotkm nebo ujednnm ve o vstavb, nepihl se k zmnm stanov provedenm ped spoleenstv vlastnk.

jednotek, kte maj vtinu vech hlas. K pijet rozhodnut se vyaduje souhlas vtiny hlas ptomnch vlastnk jednotek, ledae stanovy nebo zkon vyaduj vy poet hlas. 1207 (1) Statutrn orgn svol shromdn k zasedn tak, aby se konalo nejmn jedenkrt do roka. Statutrn orgn svol shromdn i z podntu vlastnk jednotek, kte maj vce ne tvrtinu vech hlas, nejmn vak dvou z nich; neuin-li to, svolaj tito vlastnci shromdn k zasedn na nklad spoleenstv vlastnk sami. (2) Nejsou-li k pozvnce pipojeny podklady tkajc se poadu zasedn, umon svolavatel kadmu vlastnku jednotky vas se s nimi seznmit. 1208 Do psobnosti shromdn pat a) zmna stanov, b) zmna prohlen o rozdlen prva k domu a pozemku na vlastnick prvo k jednotkm, c) volba a odvolvn len volench orgn a rozhodovn o vi jejich odmn, d) schvlen etn zvrky, vypodn vsledku hospodaen a zprvy o hospodaen spoleenstv vlastnk a sprv domu, jako i celkov ve pspvk na sprvu domu pro pt obdob a rozhodnut o vytovn nebo vypodn nevyerpanch pspvk, e) schvlen druhu slueb a ve zloh na jejich hradu, jako i zpsobu roztovn cen slueb na jednotky, f) rozhodovn 1. o lenstv spoleenstv vlastnk v prvnick osob psobc v oblasti bydlen, 2. o zmn elu uvn domu nebo bytu, 3. o zmn podlahov plochy bytu, 4. o plnm nebo stenm slouen nebo rozdlen jednotek, 5. o zmn podlu na spolench stech, 6. o zmn v uren spolen sti slouc k vlunmu uvn vlastnka jednotky, 7. o oprav nebo stavebn prav spolen sti, pevyuj-li nklady stku stanovenou provdcm prvnm pedpisem; to neplat, pokud stanovy ur nco jinho, g) udlovn pedchozho souhlasu 1. k nabyt, zcizen nebo zaten nemovitch vc nebo k jinmu nakldn s nimi,

2. k nabyt, zcizen nebo zaten movitch vc, jejich hodnota pevyuje stku stanovenou provdcm prvnm pedpisem, nebo k jinmu nakldn s nimi; to neplat, pokud stanovy ur nco jinho, 3. k uzaven smlouvy o vru spoleenstvm vlastnk vetn schvlen ve a podmnek vru, 4. k uzaven smlouvy o zzen zstavnho prva k jednotce, pokud doten vlastnk jednotky v psemn form s uzavenm zstavn smlouvy souhlasil, h) uren osoby, kter m zajiovat nkter innosti sprvy domu a pozemku, i rozhodnut o jej zmn, jako i schvlen smlouvy s touto osobou a schvlen zmny smlouvy v ujednn o cen nebo o rozsahu innosti, i) rozhodovn v dalch zleitostech urench stanovami nebo v zleitostech, kter si shromdn k rozhodnut vyhrad. 1209 (1) Je-li pro to dleit dvod, me pehlasovan vlastnk jednotky nebo i spoleenstv vlastnk, pokud je vlastnkem jednotky, navrhnout soudu, aby o zleitosti rozhodl; v rmci toho me t navrhnout, aby soud doasn zakzal jednat podle napadenho rozhodnut. Nen-li nvrh podn do t msc ode dne, kdy se vlastnk jednotky o rozhodnut dozvdl nebo dozvdt mohl, jeho prvo zanik. (2) Je-li pro to dleit dvod, me kad vlastnk jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o zleitosti, kter byla shromdn dn pedloena k rozhodnut, ale o kter nebylo rozhodnuto pro nezpsobilost shromdn usnet se. Rozhodnut mimo zasedn 1210 (1) Nen-li svolan shromdn zpsobil usnet se, me osoba, kter je oprvnna shromdn svolat, navrhnout v psemn form do jednoho msce ode dne, na kter bylo zasedn svolno, aby vlastnci jednotek rozhodli o tch zleitostech mimo zasedn. (2) V jinch ppadech lze mimo zasedn rozhodnout, pokud to pipust stanovy. 1211 Nvrh mus obsahovat alespo nvrh usnesen, podklady potebn pro jeho posouzen nebo daj, kde jsou uveejnny, a daj o lht, ve kter se m vlastnk jednotky vyjdit. Neur-li stanovy del lhtu, plat, e lhta in patnct dn. 1212 K platnosti hlasovn se vyaduje vyjden vlastnka jednotky s uvedenm dne, msce a roku, kdy bylo uinno, podepsan vlastn rukou na listin obsahujc pln znn nvrhu rozhodnut.

 1213 Statutrn orgn oznm vlastnkm jednotek v psemn form vsledek hlasovn, a pokud bylo usnesen pijato, oznm jim i cel obsah pijatho usnesen. Neuin-li to bez zbytenho odkladu, me oznmen uinit na nklady spoleenstv vlastnk ten, kdo usnesen navrhl. 1214 Rozhodnut se pijm vtinou hlas vech vlastnk jednotek, ledae stanovy vyaduj vy poet hlas. Mn-li se vak vem vlastnkm jednotek velikost podl na spolench stech nebo mn-li se pomr ve pspvk na sprvu domu a pozemku jinak ne v dsledku zmny podl na spolench stech, vyaduje se souhlas vech vlastnk jednotek. Zruen spoleenstv vlastnk 1215 (1) Spoleenstv vlastnk se zruuje dnem zniku vlastnickho prva ke vem jednotkm v dom. (2) Rozhodnutm vlastnk jednotek lze spoleenstv vlastnk zruit, pokud bylo zaloeno dobrovoln nebo pokud poet jednotek v dom klesl na mn ne pt. V takovm ppad vlastnci jednotek pijmou pravidla pro sprvu domu a pozemku a pro pspvky na ni. 1216 Pi zruen spoleenstv vlastnk se neprovd likvidace. Prva a povinnosti spoleenstv vlastnk pechzej dnem jeho zniku na vlastnky jednotek v pomru stanovenm podle podlu kadho vlastnka jednotky na spolench stech. Pododdl 6 Zruen bytovho spoluvlastnictv 1217 (1) Dohodnou-li se vlastnci jednotek o pemn bytovho vlastnictv v podlov spoluvlastnictv nemovit vci, zmn se bytov vlastnictv v podlov spoluvlastnictv zpisem do veejnho seznamu. M se za to, e se velikost spoluvlastnickho podlu kadho spoluvlastnka rovn velikosti podlu, jak ml jako vlastnk jednotky na spolench stech. (2) Jsou-li vechny jednotky v dom ve spolenm jmn a dohodnou-li se manel o pemn bytovho vlastnictv na vlastnictv nemovit vci ve spolenm jmn, zmn se bytov vlastnictv ve vlastnictv nemovit vci ve spolenm jmn zpisem do veejnho seznamu. (3) Dohoda podle odstavc 1 a 2 vyaduje psemnou formu. 1218 (1) M-li ke vem jednotkm v dom vlastnick prvo jedin vlastnk a prohls-li, e mn vlastnick prvo k jednotkm na vlastnick prvo k nemovit vci, bytov vlastnictv zanikne zpisem do veejnho seznamu.

(2) Prohlen vyaduje psemnou formu. 1219 Je-li jednotka zatena, vyaduje se k platnosti dohody nebo prohlen o zruen bytovho vlastnictv souhlas osoby oprvnn z vcnho prva udlen v psemn form. Pododdl 7 Spolen ustanoven 1220 (1) Zmn-li se prohlen, vyhotov jeho pln znn osoba odpovdn za sprvu domu a bez zbytenho odkladu je zalo do sbrky listin u orgnu, u nho je nemovit vc zapsna ve veejnm seznamu; to plat i v ppad, e jsou nleitosti prohlen obsaeny ve smlouv o vstavb. (2) Je-li osoba odpovdn za sprvu domu zapsna do veejnho rejstku, zalo bez zbytenho odkladu prohlen v plnm znn i do sbrky listin u orgnu, kter vede veejn rejstk. 1221 Nevyplv-li z ustanoven o spoleenstv vlastnk nco jinho, pouij se pimen ustanoven o spolku. Nepouij se vak ustanoven o shromdn delegt, dlch lenskch schzch ani o nhradn lensk schzi. 1222 Provdc prvn pedpis stanov, jakm zpsobem se vypote podlahov plocha bytu v jednotce, o kterch stech nemovit vci se m za to, e jsou spolen, a podrobnosti o innostech tkajcch se sprvy domu a pozemku. Oddl 6 Pdatn spoluvlastnictv Obecn ustanoven 1223 (1) Vc nlec spolen nkolika vlastnkm samostatnch vc urench k takovmu uvn, e tyto vci vytvej mstn i elem vymezen celek, a kter slou spolenmu elu tak, e bez n nen uvn samostatnch vc dobe mon, je v pdatnm spoluvlastnictv tchto vlastnk. Tk-li se pdatn spoluvlastnictv nemovit vci zapisovan do veejnho seznamu, zape se do veejnho seznamu i pdatn spoluvlastnictv. (2) Ustanoven o pdatnm spoluvlastnictv se pouij pimen i na zazen pozen nebo jinak nabyt vlastnky uvedenmi v odstavci 1 spolenm nkladem tak, aby slouilo jim vem. 1224

(1) Vc v pdatnm spoluvlastnictv nesm bt proti vli nkterho ze spoluvlastnk odata spolenmu elu. (2) Zatit lze vc v pdatnm spoluvlastnictv jen zpsobem, kter nebrn jejmu vyuit spolenmu elu. 1225 (1) dnmu ze spoluvlastnk nelze brnit v asti na vyuit vci v pdatnm spoluvlastnictv zpsobem, kter spolenmu elu odpovd a nebrn jejmu vyuit ostatnmi spoluvlastnky. (2) Vzdn se prva asti na vyuit vci v pdatnm spoluvlastnictv nkterm spoluvlastnkem nem inky pro jeho prvn nstupce. 1226 Slou-li vc v pdatnm spoluvlastnictv k spolenmu vyuit pozemk, stanov se podly spoluvlastnk na spolen vci pomrem vmry pozemk. To spoluvlastnkm nebrn, aby si velikost podl ujednali jinak. 1227 (1) Podl na vci v pdatnm spoluvlastnictv lze pevst jen za souasnho pevodu vlastnickho prva k vci, k jejmu vyuit vc v pdatnm spoluvlastnictv slou. Pevd-li se vlastnick prvo k takov vci, plat, e se pevod vztahuje i na podl na vci v pdatnm spoluvlastnictv. (2) To plat i pro zaten pedkupnm prvem, prvem zptn koup nebo obdobnm zpsobem, jako i pro zzen zstavnho prva nebo obdobn jistoty. 1228 (1) Oddlit se z pdatnho spoluvlastnictv lze za podmnky, e vc, k jejmu vyuit vc v pdatnm spoluvlastnictv a dosud slouila, zanikla nebo zmnila svj el tak, e vc v pdatnm spoluvlastnictv u nen potebn. (2) Ze stejnho dvodu me kterkoli z dalch spoluvlastnk navrhnout soudu, aby ast spoluvlastnka v pdatnm spoluvlastnictv zruil a pikzal jeho podl za nhradu zbvajcm spoluvlastnkm podle pomru jejich podl. 1229 Pozbude-li vc v pdatnm spoluvlastnictv svj el, zanikne pdatn spoluvlastnictv a spoluvlastnci se vypodaj podle obecnch ustanoven o zruen spoluvlastnictv. Dokud tento el trv, nelze pdatn spoluvlastnictv zruit. Sprva vci v pdatnm spoluvlastnictv 1230 Nedohodnou-li se spoluvlastnci jinak, zvol k bn sprv vci v pdatnm spoluvlastnictv jednoho ze spoluvlastnk jako sprvce.

Nen-li sprvce spoluvlastnky zvolen ani po tech mscch, jmenuje ho na nvrh kterhokoli spoluvlastnka soud. 1231 (1) Nedojde-li k jin dohod, vol spoluvlastnci sprvce vtinou hlas; kad spoluvlastnk m jeden hlas. (2) Spoluvlastnk, kter pro zvolen sprvce nehlasoval, me navrhnout soudu, aby sprvce odvolal, jsou-li pro to dleit dvody, a aby jmenoval sprvcem jinho spoluvlastnka. Nen-li nvrh podn do ticeti dn od pijet rozhodnut, prvo podat jej zanik. 1232 Ujme-li se spoluvlastnk bn sprvy vci v pdatnm spoluvlastnictv o sv vli a dn z ostatnch spoluvlastnk tomu po dobu t msc neodporuje, ani nepod nvrh podle 1230, hled se na nho, jako by byl sprvcem zvolen. 1233 (1) Nen-li jinho ujednn, posta k odvoln sprvce vtina hlas spoluvlastnk; byl-li vak sprvce jmenovn soudem, mohou ho spoluvlastnci odvolat alespo dvma tetinami hlas spoluvlastnk. (2) A ji byl sprvce povoln jakkoli, odvol ho z dleitho dvodu soud na nvrh podan spoluvlastnky, kte maj alespo tetinu hlas. 1234 Z prvnho jednn sprvce v zleitostech bn sprvy jsou spoluvlastnci i sprvce oprvnni a zavzni spolen a nerozdln. 1235 (1) Na sprvu vci v pdatnm spoluvlastnictv pispvaj spoluvlastnci pomrn podle velikosti svch podl. Na nklady spojen se sprvou vci v pdatnm spoluvlastnictv slo spoluvlastnci k rukm sprvce pimenou zlohu; nen-li jin dohody, je zloha splatn k 31. lednu. (2) Kolik m init hrn zloh, rozhodnou spoluvlastnci vtinou hlas. Nepijmou-li spoluvlastnci takov rozhodnut do konce pedchzejcho roku, plat, e byl hrn zloh pro dal rok stanoven stkou sloenou na zlohch v poslednm roce zvenou o desetinu. Nen-li mon hrn zloh takto stanovit, ur jej na nvrh sprvce soud. Oddl 7 Zvltn ustanoven o spoleenstv jmn 1236 Nabude-li vc do vlastnictv vce osob spojench na zklad smlouvy, zkona nebo jin prvn skutenosti ve spoleenstv, a ji se jedn o manele, osoby spojen v rodinn spoleenstv, spoleenstv ddic nebo jin obdobn spoleenstv, plat, e m kad z tchto osob prvo k cel vci.

 1237 Prva a povinnosti vlastnk spojench ve spoleenstv se d ustanovenmi, podle kterch bylo spoleenstv zzeno. Ustanoven 1238 a 1239 se pouij, nen-li stanoveno nco jinho. 1238 (1) Nen-li ujednno nco jinho, vyaduje se k vkonu vlastnickch prv a k nakldn se spolenou vc jednomysln rozhodnut vech zastnnch. (2) Nen-li ujednno nco jinho, nelze se domhat rozdlen spolen vci, dokud spoleenstv trv, ani nakldat s podlem na spolen vci. 1239 Vlastnick prvo ke spolen vci zanik jejm zcizenm, nebo znikem spoleenstv; pro vypodn se pouij ustanoven o spoluvlastnictv. Dl 5 Vcn prva k cizm vcem Oddl 1 Prvo stavby Pododdl 1 Obecn ustanoven 1240 (1) Pozemek me bt zaten vcnm prvem jin osoby (stavebnka) mt na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezle na tom, zda se jedn o stavbu ji zzenou i dosud nezzenou. (2) Prvo stavby me bt zzeno tak, e se vztahuje i na pozemek, kterho sice nen pro stavbu zapoteb, ale slou k jejmu lepmu uvn. 1241 Prvo stavby nelze zdit k pozemku, na kterm vzne prvo pc se elu stavby. Je-li pozemek zaten zstavnm prvem, lze jej zatit prvem stavby jen se souhlasem zstavnho vitele. 1242 Prvo stavby je vc nemovit. Stavba vyhovujc prvu stavby je jeho soust, ale tak podlh ustanovenm o nemovitch vcech. Pododdl 2 Vznik a znik prva stavby 1243 (1) Prvo stavby se nabv smlouvou, vydrenm, anebo, stanov-li tak

zkon, rozhodnutm orgnu veejn moci. (2) Prvo stavby zzen smlouvou vznik zpisem do veejnho seznamu. Zpisu do veejnho seznamu podlh i prvo stavby vznikl rozhodnutm orgnu veejn moci. 1244 (1) Prvo stavby lze zdit jen jako doasn; nesm bt zzeno na vce ne 99 let. Posledn den doby, na kterou je prvo stavby zzeno, mus bt patrn z veejnho seznamu. (2) Nabyl-li stavebnk prvo stavby vydrenm, nabv je na dobu 40 let. Jsou-li pro to spravedliv dvody, me soud dobu, na kterou je prvo stavby zzeno, k nvrhu doten strany zkrtit nebo prodlouit. 1245 Trvn prva stavby lze prodlouit se souhlasem osob, pro kter jsou na pozemku zapsna zaten v poad za prvem stavby. 1246 Prvo stavby nelze omezit rozvazovac podmnkou; byla-li rozvazovac podmnka ujednna, nepihl se k n. 1247 Bylo-li prvo stavby zzeno za platu a ujednala-li se plata v optujcch se dvkch jako stavebn plat, zatuje prvo stavby jako reln bemeno. Nepihl se k ujednn, podle kterho zmny ve stavebnho platu zvis na nejist budouc udlosti; to neplat, ujedn-li se zvislost ve stavebnho platu na me zhodnocovn a znehodnocovn penz. 1248 Zekne-li se stavebnk prva stavby, me vlastnk zatenho pozemku pevst na zklad listin prokazujcch tuto skutenost prvo stavby na dobu, kter jet neuplynula, na sebe nebo na jinou osobu. 1249 Pi zniku prva stavby pedtm, ne uplyne jeho doba, nastanou prvn nsledky vmazu prva stavby vi vcnmu prvu nleejcmu osob, pro kterou bylo k prvu stavby do veejnho seznamu zapsno vcn prvo, a znikem tohoto vcnho prva. Jestlie vak tato osoba k vmazu udl souhlas, nastanou prvn nsledky vmazu prva stavby vi jejmu vcnmu prvu ji tmto vmazem. Pododdl 3 Prvn pomry z prva stavby 1250 Co do stavby vyhovujc prvu stavby m stavebnk stejn prva jako vlastnk; pokud se jedn o jin uvn pozemku zatenho prvem stavby, m stejn prva jako poivatel, ledae je ujednno nco jinho.

 1251 (1) Smlouva me stavebnku uloit, aby stavbu provedl do urit doby. (2) Nen-li nic jinho ujednno, m stavebnk povinnost udrovat stavbu v dobrm stavu. Smlouva me stavebnku uloit povinnost stavbu pojistit. (3) Vlastnku pozemku me bt vyhrazeno schvlen uritho faktickho nebo prvnho jednn stavebnka, avak ani je-li to vlastnku pozemku vyhrazeno, neme odept souhlas k prvnmu jednn, kter nen k jeho jm. 1252 (1) Prvo stavby lze pevst i zatit. (2) Vyhrad-li si vlastnk pozemku souhlas k zaten prva stavby, zape se vhrada do veejnho seznamu. V takovm ppad lze do veejnho seznamu zapsat zaten prva stavby jen se souhlasem vlastnka pozemku. 1253 Prvo stavby pechz na ddice i na jinho veobecnho prvnho nstupce. 1254 Stavebnk m pedkupn prvo k pozemku a vlastnk pozemku m pedkupn prvo k prvu stavby. Ujednaj-li si strany nco jinho, zape se to do veejnho seznamu. 1255 Nen-li nic jinho ujednno, d vlastnk stavebnho pozemku stavebnkovi pi zniku prva stavby uplynutm doby, na kterou bylo zzeno, za stavbu nhradu. Nhrada in polovinu hodnoty stavby v dob zniku prva stavby, ledae si strany ujednaj jinak. 1256 Zstavn a jin prva vznouc na prvu stavby postihuj nhradu. Oddl 2 Vcn bemena Pododdl 1 Obecn ustanoven o sluebnostech 1257 (1) Vc me bt zatena sluebnost, kter postihuje vlastnka vci jako vcn prvo tak, e mus ve prospch jinho nco trpt nebo neho se zdret. (2) Vlastnk me zatit svj pozemek sluebnost ve prospch jinho svho pozemku.

 1258 Sluebnost zahrnuje ve, co je nutn k jejmu vkonu. Nen-li obsah nebo rozsah sluebnosti uren, posoud se podle mstn zvyklosti; nen-li ani ta, m se za to, e je rozsah nebo obsah spe men ne vt. 1259 Kdo je oprvnn ze sluebnosti, me se domhat ochrany svho prva; 1040 a 1043 se pouij obdobn. Pododdl 2 Nabyt sluebnosti 1260 (1) Sluebnost se nabv smlouvou, pozenm pro ppad smrti nebo vydrenm po dobu potebnou k vydren vlastnickho prva k vci, kter m bt sluebnost zatena. Ze zkona nebo rozhodnutm orgnu veejn moci se sluebnost nabv v ppadech stanovench zkonem. (2) Pi vydren sluebnosti odpovdajc veejnmu statku je vydritelkou obec, na jejm zem se vc nalz. 1261 Pozemek uren k plnn funkc lesa lze zatit pozemkovou sluebnost, sluebnost pastvy nebo sluebnost bran lesnch plod jen smlouvou, pozenm pro ppad smrti nebo rozhodnutm orgnu veejn moci. Takov sluebnost me bt zzena jen jako vykupiteln a podmnky vkupu mus bt ji pi zzen sluebnosti pedem ureny. 1262 (1) Zizuje-li se veejnm seznamu, sluebnost k vci skutenosti, zape prvnm jednnm sluebnost k vci zapsan ve vznik zpisem do takovho seznamu. Vznik-li zapsan do veejnho seznamu na zklad jin prvn se do veejnho seznamu i v takovm ppad.

(2) Zizuje-li se sluebnost k vci nezapsan ve veejnm seznamu, vznik innost smlouvy. Pododdl 3 Prvn pomry ze sluebnosti 1263 Oprvnn osoba nese nklad na zachovn a opravy vci, kter je pro sluebnost urena. Uv-li vak vci i ten, kdo je sluebnost obten, je povinen na nklad pomrn pispvat, anebo se uvn zdret. 1264 (1) Nen-li mra sluebnosti urena, rozhoduje poteba panujcho pozemku.

(2) Sluebnost se nemn zmnou v rozsahu sluebn nebo panujc vci, ani zmnou hospodaen na panujcm pozemku. 1265 (1) Pozemkovou sluebnost nelze spojit s jinm panujcm pozemkem. (2) Osobn sluebnost nelze pevst na jinou osobu. (3) K prostoru pod povrchem lze zdit uvac vcn prva jako zciziteln a ddin. 1266 K vci lze zdit i nkolik sluebnost, pokud nen novj prvo na jmu prvm starm. Pododdl 4 Nkter pozemkov sluebnosti Sluebnost inenrsk st 1267 (1) Sluebnost inenrsk st zakld prvo vlastnm nkladem a vhodnm i bezpenm zpsobem zdit na sluebnm pozemku nebo pes nj vst vodovodn, kanalizan, energetick nebo jin veden, provozovat je a udrovat. Vlastnk pozemku se zdr veho, co vede k ohroen inenrsk st, a je-li to s nm pedem projednno, umon oprvnn osob vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutnm rozsahu za elem prohldky nebo drby inenrsk st. (2) Je-li to vslovn ujednno, zahrnuje sluebnost prvo zdit, mt a udrovat na sluebnm pozemku tak potebn obslun zazen, jako i prvo provdt na inenrsk sti pravy za elem jej modernizace nebo zlepen jej vkonnosti. (3) Oprvnn osoba zpstupn vlastnku pozemku dokumentaci inenrsk st v ujednanm rozsahu, a nen-li ujednn, v rozsahu nutnm k ochran jeho oprvnnch zjm. 1268 Nesnese-li zleitost pi nhlm pokozen inenrsk st odkladu, obstar jej opravu oprvnn osoba i bez pedchozho projednn; dotenm osobm vak neprodlen oznm provdn opravy, jej msto ozna a zabezpe. Po skonen prac uvede sluebn pozemek na vlastn nklad do pedelho stavu a nahrad kodu zpsobenou provedenm prac. 1269 Opora ciz stavby Kdo je povinen nst ti ciz stavby, pispje tak pomrn na udrovn zd nebo podpr, nen vak povinen k podpe panujcho pozemku. 1270

Sluebnost okapu (1) Kdo m sluebnost okapu, m prvo svdt deovou vodu ze sv stechy na ciz nemovitou vc bu voln nebo ve labu; svou stechu sm zvit jen tehdy, nezt-li tm sluebnost. (2) Kdo m sluebnost okapu, mus svodn lab, byl-li zzen, udrovat v dobrm stavu. Tak mus, napadne-li mnoho snhu, snh vas odklidit. 1271 Prvo na svod deov vody (1) Kdo m prvo na svod deov vody ze sousedn stechy na svj pozemek, hrad sm nklady na zazen k tomu potebn. (2) Je-li k svodu potebn strouha nebo podobn zazen, nese nklady na jejich zzen a drbu vlastnk panujcho pozemku. 1272 Prvo na vodu (1) Kdo m prvo na vodu na cizm pozemku, m k n tak pstup. (2) Kdo m prvo svdt vodu z cizho pozemku na svj nebo ze svho pozemku na ciz, me na svj nklad zdit a udrovat zazen k tomu potebn; jejich rozsah se d potebou panujcho pozemku. 1273 Sluebnost rozlivu (1) Sluebnost rozlivu zakld vlastnku vodnho dla, kter umouje zen rozliv povodn, prvo rozlvat na sluebnm pozemku vodu. Sluebnost zahrnuje i prvo vlastnka vodnho dla mt a udrovat na sluebnm pozemku obslun zazen, a je-li to vslovn ujednno, provdt na nich i na vodnm dle pravy za elem jejich modernizace nebo zlepen jejich vkonnosti. (2) Vlastnk pozemku se zdr veho, co vede k ohroen vodnho dla a obslunch zazen, a je-li to s nm pedem projednno, umon oprvnn osob vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutnm rozsahu. (3) Ustanoven 1267 odst. 3 a 1268 se pouij obdobn. Sluebnost stezky, prhonu a cesty 1274 (1) Sluebnost stezky zakld prvo chodit po n nebo se po n dopravovat lidskou silou a prvo, aby po stezce jin pichzeli k oprvnn osob a odchzeli od n nebo se lidskou silou dopravovali. (2) Sluebnost stezky neobsahuje prvo vjdt na sluebn pozemek na zvatech ani vlet po sluebnm pozemku bemena. 1275

(1) Sluebnost prhonu zakld prvo hnt zvata pes sluebn pozemek. Se sluebnost prhonu je spojeno i prvo jezdit jinmi ne motorovmi vozidly. (2) Je-li sluebnm pozemkem pozemek uren k plnn funkc lesa, zakazuje se zdit sluebnost prhonu dobytka. Rozhodne-li orgn veejn moci, e je sluebn pozemek uren k plnn funkc lesa a po zzen takov sluebnosti, sluebnost zanik. 1276 (1) Sluebnost cesty zakld prvo jezdit pes sluebn pozemek jakmikoli vozidly. (2) Ve sluebnosti cesty nen obsaeno prvo prhonu. (3) Osoba, kter pslu sluebnost cesty, pispv pomrn k udrovn cesty vetn lvek a most. Vlastnk sluebnho pozemku pispv, jen kdy tato zazen uv. 1277 Plocha pro vkon sluebnosti stezky, cesty nebo prhonu mus bt pimen poteb a mstu. Stanou-li se stezka, cesta nebo prhon psobenm nhody neschdnmi, lze se domhat, aby byla vykzna nhradn plocha, ne budou uvedeny v pedel stav. Prvo pastvy 1278 Nen-li uren druh, poet dobytka nebo rozsah a as pastvy, kdy se prvo pastvy zdilo, chrn se pokojn desetilet drba. Jsou-li pochybnosti, pouij se ustanoven 1279 a 1282. 1279 (1) Prvo pastvy se vztahuje na kad druh hospodskch zvat, nikoli vak na prasata a drbe. Zvata nadmrn zneitn, nemocn nebo ciz jsou z pastvy vylouena. (2) Je-li sluebnm pozemkem pozemek s lesnmi porosty, zakazuje se zdit sluebnost pastvy dobytka. 1280 (1) Mn-li se poet pasenho dobytka v poslednch deseti letech, je rozhodn prmr za prvn ti lta pastvy. Nen-li ani tento poet zejm, stanov se podle zsad slunosti pimen k rozsahu a jakosti pastvy; oprvnn osoba vak neme na sluebnm pozemku pst vce dobytka, ne kolik ho me pezimovat s pc dodanou panujcm pozemkem. (2) Do potu podle odstavce 1 se nevtaj sajc mlata. 1281 Doba pastvy se d mstn zvyklost; dn hospodaen na pozemku se vak pasenm nesm omezit nebo ztit.

 1282 (1) Prvo pastvy nezahrnuje jin uvn. Nevyluuje zpravidla ani vlastnka sluebnho pozemku z prva spolupastvy. (2) Hroz-li koda, mus bt dobytek hldn. Pododdl 5 Uvac prvo 1283 Sluebnost uvacho prva se uivateli poskytuje prvo uvat ciz vc pro jeho vlastn potebu a potebu jeho domcnosti. Zmn-li se tyto poteby po zzen sluebnosti, nezakld to uivateli prvo na jej rozen. 1284 Vlastnku vci nleej vechny uitky, kter me brt bez zkrcen prva uivatele. Vlastnk vak nese vechny jej zvady a mus vc udrovat v dobrm stavu. Pesahuj-li nklady uitek, kter vlastnkovi zbv, mus uivatel bu tyto zven nklady nst, anebo od uvn upustit. Povac prvo 1285 Sluebnost povacho prva se poivateli poskytuje prvo uvat ciz vc a brt z n plody a uitky; poivatel m prvo i na mimodn vnos z vci. Pi vkonu tchto prv je poivatel povinen etit podstatu vci. 1286 Na skrytou vc nalezenou v pozemku poivatel prvo nem. 1287 Poivatel pejm vechny zvady, kter na vci vzly v dob, kdy byla sluebnost zzena. Nese tak nklady, bez nich by se plod a uitk nedoshlo. 1288 Poivatel udruje vc ve stavu, v jakm ji pevzal, a hrad obvykl udrovac nklady na vc vetn jej obnovy a obvyklho pojitn proti kodm. Zmen-li se pesto dnm uvnm vci jej hodnota bez viny poivatele, nen za to poivatel odpovdn. 1289 (1) Vlastnk me po upozornn poivatele provst na svj nklad stavebn prce, jejich nutnost vyvolaly nhoda nebo st stavby; v takovm ppad poivatel zaplat vlastnku platu stanovenou podle mry, jakm se povn zlepilo. (2) Neme-li nebo nechce-li vlastnk stavebn prce provst, je

poivatel oprvnn provst je sm a po skonenm povn se domhat stejn nhrady jako poctiv dritel. 1290 Poivatel je povinen snet stavebn prce, i kdy nejsou nutn, nestane-li se tm jeho prvu jma, anebo nahrad-li se mu vechna koda. 1291 Vlastnk hrad poivateli nklad, jm byla vc zlepena, za stejnch podmnek, jako by byl povinen hradit jej nezmocnnmu jednateli. Vynaloil-li poivatel nklady ze zliby nebo pro okrasu, m poivatel stejn prva a povinnosti jako poctiv dritel. 1292 M se za to, e vc, kdy ji poivatel obdrel, byla prostedn jakosti, ve stavu zpsobilm k dnmu uvn a e pi n bylo ve, co je k takovmu uvn teba. 1293 Kdy skon povn, nleej plody jet neoddlen vlastnkovi. Vlastnk vak nahrad, co na n poivatel vynaloil, podle ustanoven o poctivm driteli. Na jin uitky m poivatel prvo podle toho, jak dlouho povn trvalo. Spolen ustanoven 1294 Zd-li se uvac nebo povac prvo k zuivatelnm zastupitelnm vcem, me uivatel nebo poivatel s vcmi nakldat podle sv libosti. Kdy jeho prvo skon, vrt stejn mnostv vc tho druhu a jakosti. 1295 (1) Uivatel nebo poivatel jistiny uloen na rok m prvo jen na tento rok. rok nle uivateli nebo poivateli i z jistiny, kter nsledkem njak zmny nastoup na msto jistiny dvj. (2) Uivatel nebo poivatel a vitel rozhoduj spolen, m-li se co s jistinou podniknout. Nedohodnou-li se, rozhodne soud. (3) Dlunk se dluhu zprost jen splacenm jistiny spolen viteli a tomu, kdo je jejm uivatelem nebo poivatelem. Kad z obou, vitel i uivatel nebo poivatel, se me domhat jen toho, aby se pro oba sloila jistina do notsk nebo soudn schovy. 1296 Vlastnk se neme domhat na uivateli nebo poivateli, aby zajistil podstatu, ledae j hroz nebezpe. Nebude-li jistota dna, me se vlastnk poppad domhat vydn vci za slun odbytn. Sluebnost bytu

 1297 Je-li zzena sluebnost bytu, m se za to, e byla zzena jako sluebnost uvn. 1298 Vlastnku nle prvo voln nakldat se vemi stmi domu, na kter se sluebnost bytu nevztahuje, a nesm mu bt znesnadnn potebn dohled. Pododdl 6 Znik sluebnosti 1299 (1) Sluebnost zanik trvalou zmnou, pro kterou sluebn vc ji neme slouit panujcmu pozemku nebo oprvnn osob. (2) Pi trval zmn vyvolvajc hrub nepomr mezi zatenm sluebn vci a vhodou panujcho pozemku nebo oprvnn osoby se vlastnk sluebn vci me domhat omezen nebo zruen sluebnosti za pimenou nhradu. 1300 (1) Dohodnou-li se strany o zruen sluebnosti zapsan ve veejnm seznamu, zanikne sluebnost vmazem z veejnho seznamu. (2) Dobu, na kterou byla nkomu zzena sluebnost, lze ujednat i tak, e sluebnost zanikne, doshne-li njak jin osoba uritho vku. V takovm ppad se m za to, e dvj smrt tto osoby nem na trvn sluebnosti vliv. 1301 Spojenm vlastnictv panujc a sluebn vci v jedn osob sluebnost nezanik. 1302 (1) Osobn sluebnost zanik smrt oprvnn osoby; pi rozen sluebnosti i na ddice se m za to, e jimi jsou zkonn ddicov prvn tdy. Nabyla-li osobn sluebnost prvnick osoba, trv sluebnost potud, pokud trv tato osoba. (2) Slou-li sluebnost provozu zvodu, nezanik pevodem nebo pechodem zvodu nebo takov jeho sti, kter bude provozovna jako samostatn zvod. Pododdl 7 Reln bemena 1303 (1) Je-li vc zapsna do veejnho seznamu, me bt zatena relnm bemenem tak, e doasn vlastnk vci je jako dlunk zavzn vi oprvnn osob nco j dvat nebo nco konat.

(2) Pro tot reln bemeno lze zatit i nkolik vc. 1304 asov neomezen reln bemeno me bt zzeno jen jako vykupiteln a podmnky vkupu mus bt pedem ureny ji pi zzen relnho bemene. 1305 Zizuje-li se reln bemeno prvnm jednnm, vznik zpisem do veejnho seznamu. 1306 Zle-li reln bemeno v opakovanm plnn, me bt zadren dvka nebo jej nhrada poadovna jak po osob, za jejho vlastnickho prva dvka dospla, tak od ptomnho vlastnka, avak jen z vci relnm bemenem zaten. 1307 (1) Vlastnk zaten vci se zdr veho, m by se vc zhorila k jm osoby oprvnn z relnho bemene. (2) Nedostauje-li vc relnmu bemeni z viny jejho vlastnka nebo pro nedostatek, kter vyjde najevo teprve pozdji, tou mrou, jak se mlo pi jeho zzen za to, naprav vlastnk tento stav sloenm jistoty nebo jinak, aby osoba oprvnn z relnho bemene neutrpla jmu. 1308 O zniku relnch bemen plat obdobn ustanoven o zniku sluebnost. Oddl 3 Zstavn prvo Pododdl 1 Obecn ustanoven 1309 (1) Pi zajitn dluhu zstavnm prvem vznikne viteli oprvnn, nespln-li dlunk dluh dn a vas, uspokojit se z vtku zpenen zstavy do ujednan ve, a nen-li tato ujednna, do ve pohledvky s psluenstvm ke dni zpenen zstavy. (2) Ujednn zakazujc zdit zstavn prvo m inky vi tet osob, jen je-li tento zkaz zapsn do rejstku zstav podle jinho prvnho pedpisu nebo do veejnho seznamu, anebo byl-li j znm. 1310 (1) Zstavou me bt kad vc, s n lze obchodovat. (2) Zstavn prvo lze zdit i k vci, k n zstavnmu dlunku vznikne vlastnick prvo teprve v budoucnu. Je-li takov vc zapsna ve

veejnm seznamu nebo v rejstku zstav, zape se k n zstavn prvo, pokud s tm vlastnk vci souhlas. 1311 (1) Zstavnm prvem lze zajistit dluh o urit vi nebo dluh, jeho vi lze urit kdykoli v dob trvn zstavnho prva. Zstavnm prvem lze zajistit dluh penit i nepenit, podmnn nebo i takov, kter m vzniknout teprve v budoucnu. (2) Zstavnm prvem lze zajistit i dluhy uritho druhu vznikajc dlunkovi vi zstavnmu viteli v urit dob nebo i rzn dluhy vznikajc vi zstavnmu viteli z tho prvnho dvodu. Pododdl 2 Zastaven 1312 (1) Zstavn prvo se zizuje zstavn smlouvou. V n strany ujednaj, co je zstavou a pro jak dluh je zstavn prvo zzeno; zajiuje-li se dluh jet nedospl nebo vce dluh, posta ujednat, do jak nejvy ve jistiny se zajitn poskytuje. (2) Zstava me bt urena jednotliv, nebo jinm zpsobem tak, aby ji bylo mon urit kdykoli v dob trvn zstavnho prva. 1313 Zstavn prvo zajiuje dluh a jeho psluenstv; je-li to zvl ujednno, pak i smluvn pokutu. 1314 (1) Nen-li movit vc jako zstava odevzdna zstavnmu viteli, nebo osob tet, aby ji pro zstavnho vitele opatrovala, vyaduje se pro zstavn smlouvu psemn forma. (2) Zstavn smlouva vyaduje formu veejn listiny, a) je-li zstavou zvod nebo jin vc hromadn, b) je-li zstavou nemovit vc, kter nepodlh zpisu do veejnho seznamu, nebo c) m-li zstavn prvo k movit vci vzniknout zpisem do rejstku zstav. 1315 Zakzan ujednn (1) Zakazuj se ujednn, podle kterch dlunk nebo zstavce nesm zstavu vyplatit. (2) Dokud zajitn dluh nedospje, zakazuje se ujednat, e a) zstavn vitel se nebude domhat uspokojen ze zstavy,

b) vitel me zstavu zpenit libovolnm zpsobem nebo si ji za libovolnou, anebo pedem urenou cenu me ponechat nebo c) vitel me brt ze zstavy plody nebo uitky. (3) Je-li zstavcem nebo zstavnm dlunkem spotebitel nebo lovk, kter je malm nebo stednm podnikatelem, nepihl se k ujednn s obsahem uvedenm v odstavci 2 psm. b), a ji k nmu dolo ped dosplost zajitnho dluhu nebo i pot, co zajitn dluh dospl. 1316 Zstavn prvo k vci zapsan ve veejnm seznamu vznik zpisem v tomto seznamu, ledae jin prvn pedpis stanov jinak. 1317 (1) Zstavn prvo k movit vci vznikne odevzdnm zstavnmu viteli. Pod-li o to zstavce, vyd mu vitel zstavn list, v nm zstavu pope tak, aby byla od jinch vc dostaten odliena. (2) Odevzdn movit vci lze nahradit znamenm tak, e se vc ozna jako zastaven. Vzniklo-li zstavn prvo oznaenm, lze se jej dovolat vi tet osob, pokud nebyla v dobr ve; jinak se m za to, e vc oznaen nebyla. 1318 Ur-li tak zstavn smlouva, vznikne zstavn prvo k movit vci tm, e zstavce nebo zstavn vitel odevzd vc tet osob, aby ji opatrovala pro zstavnho vitele a zstavnho dlunka. Nen-li jinak ujednno, hrad zstavce nklady s tm spojen. 1319 (1) Ur-li tak zstavn smlouva, vznikne zstavn prvo k movit vci zpisem do rejstku zstav. (2) Zstavn prvo k nemovit vci nezapisovan do veejnho seznamu, k zvodu a movit vci hromadn vznikne zpisem do rejstku zstav. (3) Zpis do rejstku zstav provede not, kter sepsal zstavn smlouvu, bez zbytenho odkladu po uzaven zstavn smlouvy. Zastaven podlu v korporaci 1320 (1) Lze-li podl v korporaci voln pevst, lze k nmu zdit i zstavn prvo; lze-li podl pevst jen za uritch podmnek, vyaduje se splnn tch podmnek pi jeho zastaven. To neplat v ppad, e zastaven podlu spoleensk smlouva zake nebo omez. (2) Je-li podl pedstavovn cennm paprem, je zpsobilou zstavou jen tento cenn papr. 1321 Ke smlouv, kterou korporace pijm do zstavy vlastn podl, se nepihl.

 1322 (1) Zstavn prvo k podlu vznik zpisem do veejnho rejstku, ve kterm je korporace zapsna. (2) Zstavce nebo zstavn vitel oznm korporaci vznik zstavnho prva bez zbytenho odkladu; oznmen se vak nevyaduje, dal-li pslun orgn korporace k zastaven podlu souhlas. 1323 Je-li s podlem spojeno hlasovac prvo, me je zstavn vitel vykonvat, jen pokud to bylo ujednno. 1324 (1) Dospje-li pohledvka, nabv zstavn vitel prvo na penit a jin vcn plnn vyplvajc z asti na korporaci a do ve zajitnho dluhu. Tato plnn se na hradu dluhu zapotvaj, ledae si strany ujednaj nco jinho. (2) Popr-li osobn dlunk nebo zstavn dlunk v soudnm zen vi nebo existenci dluhu, poskytne se plnn podle odstavce 1 bez zbytenho odkladu pot, co o vi nebo existenci dluhu rozhodne soud; do tto doby nen v prodlen osoba, kter m plnn poskytnout. 1325 Zstavn vitel oznm zapoet vkonu zstavnho prva vem spolenkm. Maj-li tito spolenci k podlu pedkupn prvo, pedkupn prvo zanikne, neuplatn-li je spolenci pi zpenen zstavy. 1326 Bylo-li to ujednno, nabv zstavn vitel zastaven podl okamikem, kdy byl jeho pokus o zpenen podlu pi vkonu zstavnho prva nespn. Nebylo-li ujednno, e zstavn vitel ji tmto okamikem nabv zastaven podl, me zstavn vitel od tohoto okamiku vykonvat spolenick prva spojen s podlem. 1327 (1) Byl-li zstavn vitel pi pokusu o zpenen podlu nespn, me se na zstavnm dlunku domhat, aby na nho za obvyklch obchodnch podmnek pevedl zastaven podl na hradu dluhu. Neuplatn-li zstavn vitel sv prvo do jednoho msce ode dne, kdy byl jeho pokus o zpenen podlu nespn, jeho prvo zanik. (2) Nepevede-li zstavn dlunk podl zstavnmu viteli do jednoho msce ode dne, kdy byl k tomu vyzvn, me se zstavn vitel domhat, aby obsah smlouvy uril soud. Zastaven cennho papru nebo zaknihovanho cennho papru 1328 (1) Zstavn prvo k cennmu papru vznikne jeho odevzdnm zstavnmu viteli. Ur-li tak zstavn smlouva, vznikne zstavn prvo k

cennmu papru tm, e zstavce nebo zstavn vitel ped cenn papr a stejnopis zstavn smlouvy tet osob, aby pro n zstavu opatrovala. (2) Ke vzniku zstavnho prva k cennmu papru na ad je potebn i zstavn rubopis obsahujc doloku k zastaven nebo jin slova stejnho vznamu a oznaen zstavnho vitele. (3) Ujednaj-li strany, e zstavn prvo k cennmu papru na doruitele vznikne zpisem zstavnho prva do rejstku zstav, vyaduje se odevzdn zstavy osob, kter zstavn prvo do rejstku zstav zape, na dobu trvn zstavnho prva. 1329 (1) Je-li cenn papr ji v schov, vznikne zstavn prvo oznmenm zstavnho vitele nebo zstavce doruenm schovateli spolen se stejnopisem zstavn smlouvy. Od doruen oznmen plat, e je cenn papr uschovn pro zstavnho vitele i zstavnho dlunka spolen. Ustanoven 1328 odst. 2 tm nen doteno. (2) Kdo uschoval cenn papr podnikatelskm zpsobem, vyzna jeho zastaven ve sv evidenci tak, aby z n bylo zejm, kdo je zstavn vitel; ulo jej oddlen, ledae se jedn o hromadnou schovu. 1330 Nalz-li se cenn papr ji pi zastaven u tet osoby na zklad smlouvy s jeho vlastnkem, me bt cenn papr za trvn zstavnho prva vydn zstavnmu dlunkovi jen se souhlasem zstavnho vitele. 1331 (1) K zaknihovanmu cennmu papru vznik zstavn prvo zpisem na tu vlastnka v pslun evidenci. Zpis provede osoba oprvnn tuto evidenci vst na pkaz zstavnho dlunka k ti jeho tu. Pod-li pkaz zstavn vitel, osobn dlunk nebo zstavce, zape se zstavn prvo, pokud pkazce dolo zzen zstavnho prva. (2) Zstavn prvo vymae z pslun evidence osoba oprvnn tuto evidenci vst. Pod-li pkaz zstavn dlunk, osobn dlunk nebo zstavce, vymae se zstavn prvo, pokud pkazce dolo, e nastala skutenost, kter je jinak dvodem zniku zstavnho prva. 1332 (1) Za trvn zstavnho prva k cennmu papru me zstavn vitel vykonvat prva spojen se zastavenm cennm paprem v rozsahu ujednanm stranami. (2) Na vnosy a jin penit plnn z cennho papru se pouij ustanoven o plnn ze zastaven pohledvky, ledae se zstavn vitel tohoto prva vzd ve prospch zstavnho dlunka. Zastaven tu vlastnka zaknihovanch cennch papr 1333 K tu zaknihovanch cennch papr vznik zstavn prvo zpisem u tohoto tu v pslun evidenci. Pro zpis a vmaz zstavnho prva se

pouije 1331 obdobn. 1334 (1) Zstavn prvo k tu vlastnka zaknihovanch cennch papr se vztahuje na vechny cenn papry, kter jsou na tu zapsny pi vzniku zstavnho prva, i na cenn papry peveden na zastaven et po dobu trvn zstavnho prva. Ustanoven upravujc zstavn prvo k jednotlivm cennm paprm plat pro cenn papry zapsan na zastavenm tu obdobn. (2) Dojde-li k pevodu cennho papru ze zastavenho tu s pedchozm souhlasem zstavnho vitele, zanikne pevodem i zstavn prvo k tomuto cennmu papru. Zastaven pohledvky 1335 (1) Zastavit lze pohledvku, kterou lze postoupit jinmu. Je-li zstavou pohledvka zstavnho dlunka za zstavnm vitelem, pohledvka a dluh nezanikaj splynutm osoby vitele a dlunka. (2) Zstavn prvo k pohledvce vznikne innost zstavn smlouvy, ledae je ujednna pozdj doba, inky vi dlunku zastaven pohledvky vak zstavn prvo nabv, a mu je zstavn dlunk oznm nebo zstavn vitel proke. To neplat, pokud si strany ujednaly zpis zstavnho prva do rejstku zstav. 1336 (1) Ped splatnost zajitnho dluhu me dlunk plnit na zastavenou pohledvku jen nedln zstavnmu viteli i zstavnmu dlunku. Kad z nich m prvo dat, aby dlunk plnn uloil ve prospch jich obou do schovy u tet osoby; nedohodnou-li se zstavn vitel a zstavn dlunk o schovateli, ur ho na nvrh nkter ze stran soud. Dospje-li zajitn dluh, vyd schovatel zstavnmu viteli ve potebn k jeho uspokojen. (2) Je-li zajitn dluh splatn, m zstavn vitel prvo, aby dlunk zastaven pohledvky plnil jen jemu; uplatn-li je, pod o tom zprvu viteli zastaven pohledvky. Nestala-li se zastaven pohledvka jet splatnou, m zstavn vitel prvo, aby mu byla postoupena. 1337 Pln-li se ze zastaven pohledvky penn prostedky, vyd zstavn vitel zstavnmu dlunkovi ve, co pevyuje zajitnou pohledvku vetn psluenstv a nklad, na jejich nhradu m zstavn vitel prvo. Pln-li se jin vc, pechz zstavn prvo na tuto vc. 1338 (1) Vyaduje-li se k splatnosti zastaven pohledvky prvn jednn vitele, zejmna vpov nebo odstoupen od smlouvy, nevyaduje se k nmu souhlas zstavnho vitele. Zstavn vitel se me domhat, aby vitel prvn jednal, hroz-li ohroen jistoty. (2) Vyaduje-li se prvn jednn dlunka, m takov prvn jednn

inky, pokud bylo oznmeno i zstavnmu viteli. 1339 Bylo-li zstavn prvo ujednno k pohledvce z tu, m zstavn vitel prvo pikzat tomu, kdo et vede, aby mu vyplatil zstatek na tu do ve zajitnho dluhu, pokud mu oznm vi a splatnost zajitnho dluhu. 1340 Ustanoven 1336 a 1338 se pouij, neujednaj-li strany nco jinho. Ujedn-li se, e vitel potebuje k vpovdi nebo jinmu prvnmu jednn souhlas zstavnho vitele, me se vitel domhat udlen souhlasu, hroz-li ohroen jistoty. 1341 Budouc zstavn prvo (1) M-li se stt zstavou vc, k n m zstavnmu dlunku vzniknout zstavn prvo teprve v budoucnu, vznikne zstavn prvo nabytm vlastnickho prva zstavnm dlunkem. (2) Vyaduje-li se ke vzniku zstavnho prva zpis do veejnho seznamu nebo do rejstku zstav a bylo-li tam zapsno budouc zstavn prvo, vznikne zstavn prvo nabytm vlastnickho prva zstavnm dlunkem. 1342 Zstavn prvo z rozhodnut orgnu veejn moci Zizuje-li se zstavn prvo rozhodnutm orgnu veejn moci, vznik zstavn prvo vykonatelnost rozhodnut, ledae je v nm stanovena doba pozdj. Je-li jinak ke vzniku zstavnho prva potebn zpis do rejstku zstav nebo do zvltnho veejnho seznamu, zstavn prvo se tam zape. 1343 Zastaven ciz vci (1) Zstavce me dt jako zstavu ciz vc jen se souhlasem vlastnka. (2) D-li zstavce jako zstavu ciz movitou vc bez souhlasu vlastnka, vznikne zstavn prvo, je-li vc odevzdna zstavnmu viteli a ten ji pijme v dobr ve, e zstavce je oprvnn vc zastavit. (3) M-li nkdo k zastavovan vci vcn prvo nesluiteln se zstavnm prvem, pouij se odstavce 1 a 2 obdobn. 1344 Zastav-li zstavce ciz movitou vc v zastavrenskm zvodu a nejedn-li se o vc, kterou vlastnk zstavci svil, m vlastnk vi provozovateli zastavrenskho zvodu prvo na vydn vci, pokud proke, e vc pozbyl ztrtou nebo inem povahy myslnho trestnho inu. Provozovatel zastavrenskho zvodu nem prvo poadovat po

vlastnku, aby mu ped vydnm vci zaplatil stku vyplacenou zstavci ani pirostl roky. 1345 Vespoln zstavn prvo Pro t dluh lze zastavit vespolek i nkolik vc. Zajiuje-li t dluh nkolik samostatnch zstav, me se zstavn vitel uspokojit z kterkoli z nich, anebo ze vech zstav. Pododdl 3 Rozsah zstavnho prva 1346 (1) Zstavn prvo se vztahuje na zstavu, na jej prstek i psluenstv, ledae zstavn smlouva ur nco jinho. Z plod a uitk se zstavn prvo vztahuje jen na ty, kter nejsou oddleny. (2) Je-li zastavena pohledvka, nle zstavnmu viteli i kad prvo, kter pohledvku zajiuje. 1347 Pi zastaven hromadn vci se zstavn prvo vztahuje na zstavcovy jednotliv vci nleejc k zstav a j slouc, a jsou kdekoli. Zstavn prvo se vztahuje na kadou jednotlivou vc, kter k hromadn vci pibude, a zanikne ke kad jednotliv vci, kter se od hromadn vci odlou. 1348 Ujedn-li se za trvn zstavnho prva k hromadn vci samostatn zstavn prvo k jednotliv vci, kter nle k zstav, zstavn prvo nevznikne. Vzniklo-li k jednotliv vci zstavn prvo dve, ne k hromadn vci pibyla, nebo ne byla hromadn vc zastavena, pouij se ustanoven o poad zstavnho prva. 1349 Na trvn a rozsah zstavnho prva k cennmu papru nem vliv ani vmna zastavenho cennho papru emitentem zstavnmu dlunkovi za jin cenn papr, ani pemna cennho papru na zaknihovan cenn papr nebo pemna zaknihovanho cennho papru na cenn papr. Vzejde-li z vmny nebo pemny cenn papr na ad, opat ho zstavnm rubopisem emitent ped vydnm cennho papru osob oprvnn mt cenn papr u sebe. 1350 (1) Pemn-li se zstava v novou vc, zat zstavn prvo i vc novou. (2) Spoj-li se zstava s jinou vc, m zstavn vitel prvo na obnoven pedelho stavu na nklady zstavnho dlunka. Nen-li to mon, zat zstavn prvo celou vc, avak jen do hodnoty zstavy v dob spojen. Byla-li zstava ocenna, m se za to, e cenu zstavy uruje ve ocenn.

 1351 Pi rozdlen zastaven vci zat zstavn prvo vechny vci vznikl rozdlenm. 1352 Spoj-li se dv zstavy, hled se na to pro ely zstavnho prva, jako by ke spojen nedolo; to neplat, pokud spojen zstavy zajiuj splnn tho dluhu. Pododdl 4 Prva a povinnosti ze zstavnho prva 1353 Zstavn dlunk se zdr veho, m se zstava zhoruje na kor zstavnho vitele. Stane-li se inem zstavnho dlunka dostaten jistota zstavnho vitele nedostatenou nebo sn-li se nedostaten jistota, zstavn dlunk ji pimen dopln. 1354 (1) Je-li zstava pojitna a nastane-li pojistn udlost, pln pojiovna z pojistn smlouvy zstavnmu viteli, proke-li zstavn vitel pojiovn vas, e na vci vzne jeho zstavn prvo, anebo oznm-li j to vas zstavce nebo zstavn dlunk. (2) Zstavn vitel m prvo zadret plnn z pojistn smlouvy a uspokojit se z nho, nebude-li jeho pohledvka dn a vas splnna, ledae je ujednno jinak. Co pevyuje pohledvku vetn psluenstv a nklad, na jejich nhradu m zstavn vitel prvo, vyd zstavn vitel zstavnmu dlunkovi. 1355 Je-li zstava penechna k uvn jinmu bez souhlasu zstavnho vitele, nem to vi zstavnmu viteli prvn inky. To neplat, ujednaj-li strany, e souhlasu nen teba. 1356 (1) Zstavn vitel, u sebe po celou dobu jako dn hospod a spojench jako poctiv jemu byla zstava odevzdna, je oprvnn ji mt trvn zstavnho prva. Je povinen peovat o ni m proti zstavci prvo na nhradu nklad s tm dritel.

(2) Zstavn vitel me zstavu uvat jen se souhlasem zstavnho dlunka a zpsobem pro zstavnho dlunka nekodnm; je-li zstavn vitel v dobr ve, e zstavce je zstavnm dlunkem, posta souhlas zstavce. Nen-li jinho ujednn, zapote se prospch ze zstavy na nhradu nklad podle odstavce 1. 1357 Byla-li zastaven vc odevzdna tet osob k opatrovn, tato osoba nesm zstavu uvat nebo umonit jej uit jinmu, ani ji odevzdat jin osob; uin-li tak, odpovd i za nhodu, kter by zstavu u n

nebyla postihla. 1358 Zmn-li se podstatn skutenost zapsan o zstavnm prvu v rejstku zstav nebo ve veejnm seznamu a neukld-li jin prvn pedpis povinnost podat o proveden zmny zpisu jin osob, pod proveden zmny zpisu bez zbytenho odkladu ten, koho se zmna tk; nelze-li ho urit, pod o proveden zmny zpisu zstavn vitel. M-li tuto povinnost vce osob, posta, spln-li ji alespo jedna z nich. Pododdl 5 Vkon zstavnho prva 1359 (1) Jakmile je zajitn dluh splatn, me se zstavn vitel uspokojit zpsobem, o nm se dohodl se zstavcem, poppad zstavnm dlunkem, v psemn form, jinak z vtku zpenen zstavy ve veejn drab nebo z prodeje zstavy podle jinho zkona. Je-li zstavou cenn papr pijat k obchodovn na evropskm regulovanm trhu, prod se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejmn za cenu urenou evropskm regulovanm trhem. (2) Zstavn vitel m vi zstavci prvo na nhradu nutnch nklad vynaloench pi vkonu zstavnho prva. 1360 Bylo-li ujednno, e zstavn vitel me zstavu prodat jinm zpsobem ne ve veejn drab, zavazuje to i prvnho nstupce zstavnho dlunka. Zstavn dlunk upozorn pi pevodu zstavy nabyvatele na vitelovo prvo prodat zstavu takovm zpsobem. 1361 Je-li proti dlunku zapoteb zvltnch kon, aby pohledvka dospla, mus bt tyto kony pi rozdlnosti v osob osobnho a zstavnho dlunka nameny i proti zstavnmu dlunku, aby se zstavn vitel mohl ze zstavy uspokojit. 1362 (1) Zapoet vkonu zstavnho prva oznm zstavn vitel v psemn form zstavnmu dlunkovi; v oznmen uvede, jak se ze zstavy uspokoj. (2) Je-li zstavn prvo zapsno ve veejnm seznamu nebo v rejstku zstav, zajist zstavn vitel zpis zapoet vkonu zstavnho prva tak v tomto rejstku. 1363 Bylo-li zapoet vkonu zstavnho prva oznmeno zstavnmu dlunku, nesm bez souhlasu zstavnho vitele zstavu zcizit. Poruen zkazu se nedotk prv nabyvatele, na nho zstavce pevedl vlastnick prvo k vci v rmci bnho obchodnho styku pi svm podnikn, ledae nabyvatel vdl nebo z okolnost musel vdt, e s vkonem zstavnho prva bylo zapoato.

 1364 (1) Zstavn vitel me zstavu zpenit nejdve po uplynut ticeti dn pot, co zapoet vkonu zstavnho prva zstavnmu dlunkovi oznmil. (2) Bylo-li zapoet vkonu zstavnho prva zapsno do veejnho seznamu nebo do rejstku zstav a pot, co zstavn vitel zapoet vkonu zstavnho prva zstavnmu dlunku oznmil, b lhta ticeti dn a ode dne zpisu do veejnho seznamu nebo do rejstku zstav. (3) Byla-li ped oznmenm ujednna lhta krat, nepihl se k tomu. 1365 (1) Ujedn-li se, e zstavn vitel me zstavu prodat jinm zpsobem ne ve veejn drab, je povinen postupovat pi prodeji s odbornou p v zjmu svm i v zjmu zstavnho dlunka tak, aby zstavu prodal za cenu, za kterou lze srovnatelnou vc obvykle prodat za srovnatelnch okolnost na danm mst a v danm ase. Poru-li zstavn vitel tuto povinnost, nedotk se to prv tetch osob nabytch v dobr ve. (2) Ujedn-li se, jak zstavn vitel zstavu zpen, me vitel kdykoli bhem vkonu zstavnho prva jeho zpsob zmnit tak, e zstavu prod ve veejn drab nebo e ji zpen podle jinho zkona. Zmnu zpsobu vkonu zstavnho prva vitel zstavnmu dlunkovi vas v psemn form oznm. 1366 Pod-li o to zjemce o nabyt zastaven vci nebo draebnk, proke mu zstavn vitel, e zapoet vkonu zstavnho prva oznmil zstavnmu dlunku. 1367 (1) Zstavn dlunk strp vkon zstavnho prva, vyd zstavnmu viteli zstavu i s listinami potebnmi k pevzet, prodeji a uvn a poskytne mu dal potebnou souinnost. M-li zstavu nebo listiny u sebe tet osoba, m stejnou povinnost. (2) Kdo m zstavu u sebe, zdr se veho, m by se hodnota zstavy zmenila; k bnmu opoteben se nepihl. 1368 (1) Z vtku zpenen zstavy se hrad pohledvka vetn psluenstv a nklad, na jejich nhradu m zstavn vitel prvo. Byl-li zajitn nepenit dluh, m se za to, e viteli nle penit plnn do ve obvykl ceny pohledvky v dob vzniku zstavnho prva; to plat i tehdy, je-li psluenstv zajitnho dluhu nepenit. (2) hradou pohledvky ze zpenen zstavy vznikaj zstavnmu dlunku stejn prva, jako by dluh splnil sm. 1369

Zstavn vitel pod zstavnmu dlunkovi bez zbytenho odkladu po zpenen zstavy v psemn form zprvu, ve kter uvede daje o prodeji zstavy a nkladech s nm spojench, jako i o jinch nkladech, na jejich nhradu m zstavn vitel prvo, o vtku z prodeje a jeho pouit. 1370 Osobn dlunk zaplat, eho se nedostv, neutr-li se pi zpenen zstavy tolik, co in pohledvka. Zstavnmu dlunku nle, o se utr vce. Pododdl 6 Vkon zstavnho prva pi vce zstavnch vitelch 1371 (1) Vzne-li na zstav vce zstavnch prv, stanov se jejich poad podle doby vzniku zstavnho prva. M-li bt vznik zstavnho prva zapsn ve veejnm seznamu, rozhoduje pro poad okamik podn nvrhu na proveden zpisu. (2) Je-li zstavou vc, k n m zstavci vzniknout vlastnick prvo teprve v budoucnu, stanov se poad zstavnch prv podle doby uzaven zstavn smlouvy; zapisuje-li se budouc zstavn prvo do rejstku zstav nebo do veejnho seznamu, rozhoduje poad, v nm byly nvrhy na proveden zpisu podny. (3) Vzne-li na movit vci vce zstavnch prv, uspokoj se prvo zstavnho vitele zapsan v rejstku zstav nebo ve veejnm seznamu podle poad zpisu pednostn ped prvem vzniklm jinm zpsobem. Prvo vznikl odevzdnm zstavy zstavnmu viteli nebo tet osob se uspokoj pednostn ped prvem vzniklm oznaenm vci znamenm. 1372 (1) Vznikne-li na zstav vce zstavnch prv, mohou si zstavn vitel v psemn form ujednat jejich poad. Ujednn je vi tetm osobm inn od zpisu do rejstku zstav, nebo do veejnho seznamu, vyaduje-li se ke vzniku zstavnho prva zpis do takovho seznamu. Proveden zpisu navrhnou spolen vichni zstavn vitel, kte si poad zstavnch prv ujednali. (2) Maj-li bt ujednnm zkrcena prva zstavnho vitele, kter na ujednn nepistoupil, nem to vi nmu prvn inky. 1373 (1) Zstavn vitel oznm zapoet s vkonem zstavnho prva tak tm zstavnm vitelm, kterm nle prvo na uspokojen v poad pedchzejcm jeho poad. Ustanoven 1362 plat obdobn. (2) Zstavn vitel me zpenit zstavu nejdve po uplynut ticeti dn od oznmen vem zstavnm vitelm podle odstavce 1. To neplat, oznm-li mu v tto lht zstavn vitel, ktermu nle prvo na uspokojen v poad pedchzejcm jeho poad, e sm zapon s vkonem svho zstavnho prva; nezapone-li tento vitel s vkonem svho zstavnho prva bez zbytenho odkladu, k jeho oznmen se nepihl.

 1374 (1) Vykon-li zstavn vitel zstavn prvo, kter je prvn v poad rozhodnm pro uspokojen zstavnch prv (dle jen pednostn zstavn vitel), pechz zstava na nabyvatele nezaten dalmi zstavnmi prvy. (2) Pevyuje-li vtek z prodeje zstavy pohledvku vetn psluenstv a nklad, na jejich nhradu m prvo, ulo pednostn zstavn vitel pebytek do soudn schovy ve prospch vitel ostatnch pohledvek, kterm svd zstavn prvo, a zstavnho dlunka, nedohodne-li se s nimi jinak. (3) Z pebytku budou vitel ostatnch pohledvek, kterm svd zstavn prvo, uspokojeni podle poad rozhodujcho pro uspokojen zstavnch prv. Co zbude, vyd se zstavnmu dlunkovi. 1375 (1) Vykon-li zstavn prvo jin pechz na nabyvatele zstava zstavnch vitel, jejich prvo na O pechodu zstavy vetn zaten zstavy vas pou. zstavn vitel ne pednostn, zaten zstavnmi prvy tch uspokojen pedchz jeho poad. tento zstavn vitel nabyvatele

(2) Zstavn vitel, kter vykonv sv zstavn prvo, a nabyvatel zstavy zajist zpis zmny v osob zstavnho dlunka v rejstku zstav nebo ve veejnm seznamu, vyaduje-li se takov zpis ke vzniku zstavnho prva, jinak kodu tm zpsobenou nahrad. (3) O prvech zstavnch vitel, jejich prvo na uspokojen nsleduje po poad vitele, kter vykonv zstavn prvo podle odstavce 1, plat obdobn 1374. Pododdl 7 Znik zstavnho prva 1376 Zanikne-li zajitn dluh, zanikne i zstavn prvo. 1377 (1) Zstavn prvo zanikne, ale pohledvka trv, a) zanikne-li zstava, b) vzd-li se zstavn vitel zstavnho prva, c) vrt-li dlunkovi, zstavn vitel zstavu zstavci nebo zstavnmu

d) slo-li zstavce nebo zstavn dlunk zstavnmu viteli cenu zastaven vci, nebo e) uplyne-li doba, na ni bylo zstavn prvo zzeno. (2) inky podle odstavce 1 nastanou i v ppad, e dal osoba nabyla

k zastaven vci vlastnick prvo v dobr ve, e vc nen zaten zstavnm prvem. To neplat, je-li zstavn prvo zapsno v rejstku zstav nebo ve veejnm seznamu. (3) Nejsou-li vc a zstavn prvo zapsny ve veejnm seznamu, nastanou inky podle odstavce 1 i v ppad, e zstava, poppad jej st, byla pevedena a) a zstavn smlouva uruje, e zstavu nebo jej st lze pevst bez zaten zstavnm prvem, nebo b) v rmci bnho obchodnho styku pi podnikn zcizitele. 1378 Je-li zstavn prvo zapsno do rejstku zstav nebo do veejnho seznamu i po svm zniku, jedn se o zvadu vznouc na zstav. 1379 (1) Zaniklo-li zstavn prvo zapsan do rejstku zstav, pod zstavn vitel bez zbytenho odkladu o jeho vmaz a zstavn prvo se vymae. To plat i v ppad, e zstavn prvo bylo zapsno do veejnho seznamu, ledae si strany ujednaly, e zstavn vitel o vmaz zstavnho prva nepod nebo vlastnk podal o zpis uvolnnho zstavnho prva. (2) Zstavn dlunk m prvo podat dost o vmaz zstavnho prva; nezaniklo-li zstavn prvo uplynutm doby, vymae se z rejstku zstav nebo z veejnho seznamu, proke-li zstavn dlunk znik zstavnho prva listinou potvrzenou zstavnm vitelem nebo rozhodnutm soudu nebo jinou veejnou listinou. Nepotvrd-li zstavn vitel zstavnmu dlunkovi na jeho dost znik zstavnho prva, nahrad kodu z toho vzniklou. Pododdl 8 Prva vlastnka pi uvolnn zstavy 1380 Uvoln-li se zstava znikem zstavnho prva a nen-li ve veejnm seznamu zpis o zstavnm prvu jet vymazn, povauje se zstavn prvo za uvolnn a vlastnk vci me spojit uvolnn zstavn prvo s jinm dluhem, kter nepevyuje pvodn dluh. 1381 Pod-li o to vlastnk, zape se do veejnho seznamu, e je zstavn prvo uvolnn a e zajitn pvodnho dluhu pominulo, proke-li znik zstavnho prva listinou potvrzenou zstavnm vitelem nebo rozhodnutm soudu nebo jinou veejnou listinou. Nezajist-li vlastnk uvolnnm zstavnm prvem jin dluh do deseti let od zpisu uvolnn zstavnho prva, jeho prvo uinit tak zanik. 1382 Bylo-li do veejnho seznamu zapsno uvolnn zstavnho prva, lze je ped uplynutm deseti let vymazat jen spolen se zstavnm prvem.

 1383 Nezajistil-li vlastnk uvolnnm zstavnm prvem nov dluh, nepihl se po zpenen zstavy k uvolnnmu zstavnmu prvu pi rozdlen vtku. 1384 Zave-li se vlastnk pi zzen zstavnho prva nebo pozdji, e zstavnm prvem zapsanm ve vhodnjm poad nezajist nov dluh, a bude-li to ve veejnm seznamu zapsno, nelze uvolnnm zstavnm prvem zajistit nov dluh, dokud trv zstavn prvo pro vitele, v jeho prospch se vlastnk zavzal. Pododdl 9 Zmna zstavnho prva 1385 Bylo-li zstavn prvo zapsno do veejnho seznamu, me vlastnk vci dat, aby v poad zstavnho prva vznoucho na vci a k zajitn dluhu, kter nepevyuje pvodn dluh, bylo zapsno zstavn prvo pod podmnkou, e do roka po zpisu novho zstavnho prva bude star zstavn prvo vymazno. 1386 O vmaz starho zstavnho prva me dat vlastnk vc nebo vitel, v jeho prospch m bt nov zstavn prvo zzeno. Neuin-li tak s spchem do roka, zanikne nov zstavn prvo uplynutm tto doby. Pslun orgn veejn moci nov zstavn prvo vymae i bez nvrhu spolu se vemi zpisy, kter se k nmu vztahuj. 1387 Vzne-li na starm zstavnm prvu jin prvo nebo omezen zapsan ve veejnm seznamu, lze nov zstavn prvo do tohoto seznamu zapsat pod podmnkou, e zvada bude vymazna, nebo se souhlasem stran pevedena na zstavn prvo nov. 1388 Zave-li se vlastnk pi zzen zstavnho prva nebo pozdji, e neumon zpis novho zstavnho prva namsto starho, a bude-li to ve veejnm seznamu zapsno, nelze star zstavn prvo v nov pemnit. 1389 M-li bt nov zstavn prvo zapsno namsto nkolika zstavnch prv zapsanch v poad pmo za sebou, pouij se ustanoven tohoto pododdlu pimen. Pododdl 10 Podzstavn prvo 1390 Podzstavn prvo vznik zastavenm pohledvky, kter svd zstavn

prvo. 1391 (1) Souhlas zstavnho dlunka nen k zastaven pohledvky potebn. Podzstavn prvo vi nmu nabv ink, a) bylo-li mu dorueno oznmen o jeho vzniku, nebo b) je-li zstavou vc, k n vznik zstavn prvo zpisem do rejstku zstav nebo zvltnho veejnho seznamu, zpisem do tohoto seznamu; tmto zpisem podzstavn prvo vznik. (2) Oznmen podle odstavce 1 me uinit podzstavce, nebo podzstavn vitel; ten vak mus vznik podzstavnho prva podzstavnmu dlunkovi prokzat. 1392 Podzstavce se nezbav podzstavnmu viteli. 1393 Podzstavn vitel se me domhat uspokojen z podzstavy msto podzstavce, jakmile je dluh zajitn podzstavnm prvem splatn. 1394 Na podzstavn prvo se pimen pouij ustanoven o prvu zstavnm. Oddl 4 Zadrovac prvo 1395 (1) Kdo m povinnost vydat ciz movitou vc, kterou m u sebe, me ji ze sv vle zadret k zajitn splatnho dluhu osoby, j by jinak ml vc vydat. (2) Zajistit zadrovacm prvem lze i nesplatn dluh, a) nezajist-li dlunk dluh jinak, a jej podle smlouvy nebo podle zkona zajistit ml, b) prohls-li dlunk, e dluh nespln, nebo c) stane-li se jinak zejmm, e dlunk dluh nespln nsledkem okolnosti, kter u nho nastala a kter viteli nebyla ani nemohla bt znma pi vzniku dluhu. 1396 (1) Zadret ciz vc nesm ten, kdo ji m u sebe neprvem, zejmna zmocnil-li se j nsiln nebo lst. (2) Zadret ciz vc nesm ani ten, komu bylo uloeno, aby s n naloil zpsobem nesluitelnm s vkonem zadrovacho prva; to neplat, ml-li vc u sebe v dob zahjen insolvennho zen, ve kterm se e povinnost podle 1353 pednm vci

padek nebo hrozc padek dlunka. 1397 (1) Kdo zadrel ciz vc, vyrozum dlunka o jejm zadren a jeho dvodu. M-li vitel vc u sebe na zklad smlouvy uzaven v psemn form, vyaduje i vyrozumn psemnou formu. (2) Vitel je povinen peovat o zadrenou vc jako dn hospod a m proti dlunku prvo na nhradu nklad jako dn dritel. Uvat zadrenou vc me vitel jen se souhlasem dlunka a zpsobem pro dlunka nekodnm. Nen-li jinho ujednn, zapote se prospch z vci na nhradu nklad podle odstavce 1. 1398 Viteli, kter zajistil svou pohledvku zadrovacm prvem, nle z vtku zpenen zadren vci pednostn uspokojen ped jinm vitelem, a to i vitelem zstavnm. Pro zpenen zadren vci vitelem plat obdobn 1359. 1399 Zadrovac prvo zanik a) znikem zajitnho dluhu nebo zadren vci, b) vzd-li se vitel zadrovacho prva jednostrann i ujednnm s vlastnkem zadren vci, c) dostane-li se vc trvale z moci vitele, nebo d) d-li se viteli dostaten jistota. Dl 6 Sprva cizho majetku Oddl 1 Veobecn ustanoven o sprv cizho majetku Pododdl 1 Obecn ustanoven 1400 (1) Kad, komu je svena sprva majetku, kter mu nepat, ve prospch nkoho jinho (dle jen beneficient), je sprvcem cizho majetku. (2) M se za to, e sprvce prvn jedn jako zstupce vlastnka. 1401 (1) Sprvce pln sv povinnosti osobn. Na jinou osobu me penst svou psobnost nebo se dt jinak zastoupit jen pi jednotlivm prvnm jednn; pitom je povinen takovou osobu peliv vybrat a dt j dostaten pokyny.

(2) D-li se sprvce neoprvnn zastoupit jinou osobou nebo pov-li jinou osobu neoprvnn vkonem sv psobnosti, je beneficientovi odpovdn s touto osobou spolen a nerozdln ze veho, co uinila. 1402 (1) M se za to, e sprvci nle obvykl odmna podle povahy jeho slueb. (2) Kdo spravuje ciz majetek bez prvnho dvodu, nem prvo na odmnu. 1403 Zisk a nklady sprvce rozdl mezi beneficienty podle stanov i jin smlouvy, jinak co nejspravedlivji se zetelem k povaze a pedmtu sprvy a k okolnostem jejho vzniku se zetelem k obecnm zvyklostem. Nelze-li stanovit jin pomr pro rozdlen zisku a nklad mezi beneficienty, plat, e jsou tyto podly stejn. 1404 Vyaduje-li se k uritmu jednn beneficientv souhlas, me jej nahradit svm rozhodnutm soud, pokud je beneficient neznm nebo pokud nelze beneficientovo stanovisko vas zjistit. To plat i v ppad, e beneficient odmt souhlas udlit, ani pro to m spravedliv dvod. Pododdl 2 Prost sprva cizho majetku 1405 Kdo vykonv prostou sprvu cizho majetku, in ve, co je nutn k jeho zachovn. 1406 Sprvce uplatuje pi prost sprv vechna prva tkajc se spravovanho majetku a dn s nm hospoda. Sprvce nesm bez souhlasu beneficienta zmnit el spravovanho majetku. 1407 Spravuje-li sprvce penn prostedky, mus je vynaloit obezetn. Bylo-li nco ze spravovanho majetku vynaloeno uritm zpsobem dve, me sprvce zvolen zpsob pozdji zmnit. 1408 (1) Sprvce me ze spravovanho majetku nco zcizit, je-li to v zjmu zachovn hodnoty, podstaty a elu spravovanho majetku nebo je-li to nutn k zaplacen dluh s tmto majetkem spojench; jinak jen za protiplnn. Za stejnm elem me sprvce spravovan majetek zastavit nebo jinak pout jako jistotu. K tmto prvnm jednnm mus sprvci udlit souhlas beneficient. (2) Souhlas k zcizen majetku sprvce nepotebuje, hroz-li mu rychl zkza nebo je-li pravdpodobn, e rychle ztrat na hodnot.

Pododdl 3 Pln sprva cizho majetku 1409 Komu je svena pln sprva cizho majetku, db o jeho rozmnoen a uplatnn v zjmu beneficienta. 1410 Sprvce me se spravovanm majetkem init cokoli, co je nutn a uiten. Oddl 2 Pravidla sprvy Pododdl 1 Povinnosti sprvce vi beneficientovi 1411 Sprvce cizho majetku vykonv svou psobnost a pln povinnosti s p dnho hospode. 1412 (1) Je-li beneficient vce, a souasn nebo nsledn, mus sprvce jednat vi vem nestrann a brt ohled na jejich pslun prva. (2) Je-li sprvce sm beneficientem, mus brt na sv zjmy stejn zetel jako na zjmy ostatnch beneficient a vykonvat svou psobnost ve spolenm zjmu. 1413 Nejedn-li se o zjem nebo prvo plynouc z prvnho jednn, ze kterho sprva vznikla, mus sprvce beneficientovi a osob, kter dohl na sprvu majetku nebo na zjem beneficienta, bez zbytenho odkladu oznmit a) kad svj zjem pi podnikn nebo innosti sledujc majetkov pospch, kter by se mohl ocitnout v rozporu se zjmem beneficienta, a b) kad sv prvo, kter by mohl uplatnit vi beneficientovi nebo ohledn spravovanho majetku. 1414 Sprvce vede spolehliv zznamy o spravovanm majetku a nesm smsit svj vlastn majetek s majetkem pod svou sprvou. 1415 (1) Sprvce se me stt stranou smlouvy tkajc se spravovanho majetku, smluvn nabt prvo na tento majetek nebo nabt prvo vi beneficientovi jen se souhlasem beneficienta.

(2) Sprvce me uvat spravovan majetek nebo informace zskan pi sprv k vlastnmu prospchu jen se souhlasem beneficienta, ledae monost takovho uit uruj stanovy i jin smlouva nebo stanov-li tak zkon. 1416 Sprvce me bezplatn pevst sven majetek jen tehdy, je-li to pmo v povaze sprvy, nebo jedn-li se o majetek nepatrn hodnoty, jeho se sprvce zbavuje v zjmu beneficienta i ve shod s elem sprvy. 1417 Sprvce nehrad kodu na majetku vyvolanou vy moc, strnutm nebo jinm pirozenm vvojem a bnm opotebenm pi dnm uvn. 1418 Soud me pi uren nhrady kody sprvci rozsah nhrady snit jen se zetelem k okolnostem, za nich byla sprva pijata, anebo pokud sprvce vykonv sprvu bezplatn, ppadn je-li sprvce nezletil nebo je-li jeho svprvnost omezena. Pododdl 2 Povinnosti sprvce a beneficienta vi tetm osobm 1419 (1) Sprvci nevznik osobn povinnost ze zvazku, kter ujednal s jinou osobou na et beneficienta. To plat i v ppad, je-li zjevn, e sprvce jedn na et svenskho fondu. (2) Jedn-li sprvce pi vkonu sv psobnosti na et beneficienta vlastnm jmnem, je zavzn spolen s beneficientem; po beneficientovi lze vak dat plnn jen ze spravovanho majetku. To plat i v ppad, e sprvce jednal na et svenskho fondu, tebae to nebylo zjevn. 1420 Pekro-li sprvce svoji psobnost, je ze svho jednn osobn zavzn. Spolhala-li vak tet osoba v dobr ve na dn vkon sprvcovy psobnosti, nebo potvrdil-li beneficient, by i jen mlky, prvn jednn sprvce, jsou sprvce a beneficient zavzni spolen a nerozdln, avak po beneficientovi lze dat plnn jen ze spravovanho majetku. 1421 Sprvce pekro svou psobnost, vykonv-li ji sm, a ji ml vykonvat spolen s dal osobou; to neplat, byl-li tmto postupem zskn pro spravovan majetek vt prospch, ne co m bt z nho vydno. 1422 Pedstr-li svprvn tet osob, e jin osoba je sprvcem jeho

majetku, vznikaj ze smlouvy uzaven v dobr ve s touto jinou osobou stranm stejn povinnosti, jako by majetek pedstrajcho byl pod sprvou. Pododdl 3 Invent, jistota a pojitn 1423 (1) Sprvce sestav invent, d jistotu za dn vkon sprvy nebo pojist sven majetek, ur-li tak stanovy i jin smlouva nebo stanov-li tak zkon. (2) Na nvrh beneficienta nebo jin osoby, kter m na tom prvn zjem, soud me uloit sprvci povinnost podle odstavce 1 pi uven hodnoty spravovanho majetku, postaven stran a dalch okolnost ppadu. Nvrhu nelze vyhovt, odporuje-li to smlouv o zzen sprvy uzaven mezi sprvcem a beneficientem. 1424 (1) Je-li sprvce povinen sestavit invent, uvede v nm vrn a pesn seznam jmn zahrnutho do sprvy vetn seznamu vznamnch doklad. (2) Vci osobn poteby zahrnut do invente lze popsat jen obecn, ledae jsou mezi nimi vci hodnoty nikoli nepatrn. 1425 M se za to, e majetek popsan v inventi je ke dni sestaven invente v dobrm stavu. 1426 Invent sprvce doru tomu, kdo ho sprvou povil, beneficientovi a osob, o n to bylo ujednno nebo zkonem stanoveno. Beneficient nebo jin osoba, kter m na tom prvn zjem, m prvo namtnout nesprvnost invente v jakkoli jeho poloce nebo dat sestaven novho invente. 1427 (1) Sprvce je oprvnn pojistit spravovan majetek na nklady beneficienta proti bnm rizikm. (2) Sprvce m prvo pojistit svou majetkovou odpovdnost ze sprvy na nklady beneficienta, vykonv-li sprvu bezplatn. Pododdl 4 Spolen sprva 1428 Nkolik sprvc povench spolenou sprvou rozhoduje a jedn vtinou hlas, ledae smlouva ur nebo zkon stanov jinak. M se za to, e kad ze spolench sprvc m jeden hlas. 1429

(1) Nemohou-li spolen sprvci jednat podle 1411 pro pekku zpsobenou prvn udlost, pro soustavnou neinnost i soustavn odpor nkterho sprvce, anebo z jinho podobnho dvodu, mohou ostatn sprvci rozhodovat a jednat samostatn v zleitostech potebnch k udren souasnho stavu. V jinch zleitostech mohou takto jednat se souhlasem soudu. (2) Trv-li stav podle odstavce 1, me soud rozhodnout na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, e sprvci mohou rozhodovat a jednat jinm zpsobem, ne stanov 1428, e nkter ze sprvc bude mt rozhodujc hlas, nebo rozhodnout o dalm vkonu sprvy jinm zpsobem pimenm okolnostem ppadu. 1430 Ze spolen sprvy jsou sprvci zavzni spolen a nerozdln, ledae zkon stanov jinak. 1431 (1) Nesdl-li nkter ze spolench sprvc ostatnm sprvcm bez prodlen, e s rozhodnutm nesouhlas, a neoznm-li to bez zbytenho odkladu beneficientovi, m se za to, e rozhodnut schvlil. (2) Pijali-li spolen sprvci rozhodnut v neptomnosti nkterho z nich, m se za to, e neptomn rozhodnut schvlil, pokud svj nesouhlas neoznmil ostatnm sprvcm a beneficientovi bez zbytenho odkladu pot, co se o rozhodnut dozvdl. Pododdl 5 Obezetn investice 1432 Sprvce rozhoduje o investicch se zetelem k vnosu a pedpokldanmu zisku; je-li to mon, rozvrhne investin riziko tak, aby doshl takovho pomru mezi pevnm pjmem a pohyblivmi vnosy, kter rozumn odpovd hospodskm podmnkm. 1433 Sprvci se zakazuje nabt pro beneficienta vce ne 5 % akci tho emitenta. Sprvci se rovn zakazuje nabt pro beneficienta akcii, dluhopis nebo jin dlunick cenn papr osoby, kter poruila povinnost platit z cennho papru vnos; takov osob sprvce nesm ani poskytnout vr. 1434 Sprvce me uloit spravovan penn prostedky na et u banky, zahranin banky nebo spoitelnho a vrnho drustva s monost jejich vbru na podn nebo do ticeti dn. 1435 Investici vynaloenou dve, ne se ujal sprvy, me sprvce udrovat, tebae nebyla obezetn.

Pododdl 6 Vytovn 1436 (1) Sprvce pedlo beneficientovi vytovn sprvy nejmn jednou za rok. Je-li sprvc nkolik, pedlo vytovn spolen, ledae vzhledem k rozdlen jejich psobnosti smlouva ur nebo zkon stanov nco jinho. (2) Vytovn mus bt tak podrobn, aby bylo mon ovit jeho sprvnost. 1437 Sprvce beneficientovi umon kdykoli pezkoumat etn knihy a doklady tkajc se sprvy a poskytne mu na vydn potebn informace, jak je sprva vedena. Oddl 3 Skonen sprvy 1438 innost sprvce skon odstoupenm, odvolnm, omezenm svprvnosti osoby dosud svprvn, nebo osvdenm padku sprvce. 1439 Sprva zanik uplynutm doby, na kterou byla zzena, dosaenm elu nebo znikem prva beneficienta k spravovanmu majetku. 1440 (1) Prohls-li sprvce, e odstupuje z funkce, skon jeho povinnosti doruenm prohlen o odstoupen osob oprvnn povolat novho sprvce, ledae toto prohlen vztahuje odstoupen k pozdjmu datu. Sprvce doru prohlen o odstoupen i ostatnm sprvcm, beneficientovi a tomu, kdo nad sprvou vykonv dohled. (2) Sprvce nesm od sprvy odstoupit v nevhodnou dobu, ani jinak odstoupenm poruit sv povinnosti k dn sprv, jinak nahrad kodu podle sti tvrt tohoto zkona. 1441 Kdo sprvce ustavil, me jej odvolat prohlenm uinnm v psemn form. 1442 Prvn jednn toho, kdo jednal jako sprvce v dobr ve, e sprva dosud neskonila, beneficienta zavazuje. Beneficienta zavazuje i prvn jednn osoby, kter pestala bt sprvcem, pokud druh strana jednala v dobr ve, e sprva trv. 1443

Pi skonen sprvy uin sprvce s inky zavazujcmi beneficienta ve, co je vzhledem k tomu nutn nebo co je nezbytn k zamezen ztrty. 1444 (1) Zeme-li sprvce nebo zanikne-li, oznm osoba, kter m povinnost zadit sprvcovy zleitosti, bez zbytenho odkladu pot, co se o sprvcov smrti nebo zniku dozv, znik sprvy tomu, kdo sprvce sprvou povil, jako i beneficientovi a dal osob, o n to bylo ujednno nebo stanoveno zkonem. To plat i tehdy, zanikla-li sprva proto, e sprvce byl ve svprvnosti omezen. (2) Kdo m povinnost oznmen podle odstavce 1, uin ve, co je jinak oprvnn nebo povinen uinit pi zniku sprvy sprvce. 1445 Sprvce pedlo beneficientovi pi ukonen sprvy vytovn. Vytovn pedlo i sprvci, kter nastupuje na jeho msto. Ustanoven 1426 a 1427 plat obdobn. 1446 (1) Sprvce pi ukonen sprvy ped spravovan majetek beneficientovi nebo nov nastupujcmu sprvci v mst, kde se tento majetek nalz, ledae je dohodnuto nco jinho. (2) Povinnost pedat spravovan majetek zahrnuje vydn veho, co sprvce pro beneficienta v prbhu sprvy zskal, vetn nhrad, k nim je sprvce povinen podle pedchozch ustanoven. 1447 K majetku, kter je povinen vydat, m sprvce zadrovac prvo k zajitn svch pohledvek ze sprvy. M-li vak sprvce vydat penn prostedky, zapote svoji ppadnou pohledvku proti vzjemn pohledvce beneficienta. Oddl 4 Svensk fond Pododdl 1 Pojem svenskho fondu a jeho vznik 1448 (1) Svensk fond se vytv vylennm majetku z vlastnictv zakladatele tak, e ten sv sprvci majetek k uritmu elu smlouvou nebo pozenm pro ppad smrti a svensk sprvce se zave tento majetek dret a spravovat. (2) Vznikem svenskho fondu vznik oddlen a nezvisl vlastnictv vylennho majetku a svensk sprvce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho sprvy. (3) Vlastnick prva k majetku ve svenskm fondu vykonv vlastnm jmnem na et fondu svensk sprvce; majetek ve svenskm fondu vak nen ani vlastnictvm sprvce, ani vlastnictvm zakladatele, ani

vlastnictvm osoby, kter m bt ze svenskho fondu plnno. 1449 (1) el svenskho fondu me bt veejn prospn, anebo soukrom. (2) Svensk fond zzen k soukrommu elu slou k prospchu urit osoby nebo na jej pamtku. Tento fond lze zdit i za elem investovn pro dosaen zisku k rozdlen mezi zakladatele, zamstnance, spolenky i jin osoby. (3) Hlavnm elem veejn prospnho svenskho fondu neme bt dosahovn zisku nebo provozovn zvodu. 1450 (1) Svensk fond mus mt vlastn oznaen. (2) Oznaen svenskho fondu mus vyjadovat jeho el a obsahovat slova svensk fond. 1451 Svensk fond vznikne, kdy svensk sprvce pijme poven k jeho sprv; je-li svenskch sprvc vce, posta, pokud poven pijme alespo jeden z nich. Byl-li vak svensk fond zzen pozenm pro ppad smrti, vznikne smrt zstavitele. 1452 (1) Kad svensk fond mus mt statut. Statut svenskho fondu vydv zakladatel. Zizuje-li se svensk fond pozenm pro ppad smrti, pouije se pimen 311. (2) Statut obsahuje alespo a) oznaen svenskho fondu, b) oznaen majetku, kter tvo svensk fond pi jeho vzniku, c) vymezen elu svenskho fondu, d) podmnky pro plnn ze svenskho fondu, e) daj o dob trvn svenskho fondu; nen-li uvedena, plat, e fond byl zzen na dobu neuritou, a f) m-li bt ze svenskho fondu plnno urit osob jako obmylenmu, uren tto osoby, nebo zpsobu, jak bude obmylen uren. (3) Statut vyaduje formu veejn listiny. Pododdl 2 Sprva svenskho fondu 1453 (1) Svenskm sprvcem me bt kad svprvn lovk.

(2) Prvnick osoba me bt svenskm sprvcem, stanov-li to zkon. 1454 Za podmnek uvedench v 1453 me bt svenskm sprvcem i zakladatel svenskho fondu nebo osoba, kter m bt ze svenskho fondu plnno. V takovm ppad vak mus mt svensk fond dalho svenskho sprvce, kterm je osoba tet, a sprvci mus prvn jednat spolen. 1455 (1) Svenskho sprvce jmenuje a odvolv zakladatel. Zakladatel me ve statutu urit jin zpsob jmenovn nebo odvoln svenskho sprvce. (2) Na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, jmenuje svenskho sprvce soud, nejmenuje-li jej k tomu oprvnn osoba v pimen dob nebo nelze-li jej ustavit podle odstavce 1. 1456 Svenskmu sprvci nle pln sprva majetku ve svenskm fondu. Do veejnho seznamu nebo do jin evidence se svensk sprvce zape jako vlastnk majetku ve svenskm fondu s poznmkou svensk sprvce. Pododdl 3 Obmylen 1457 (1) Zakladatel m prvo jmenovat obmylenho a urit mu plnn ze svenskho fondu, ledae statut svenskho fondu ur nco jinho. (2) Nevyuije-li zakladatel prva podle odstavce 1, jmenuje obmylenho a ur mu plnn ze svenskho fondu svensk sprvce. Jedn-li se o svensk fond zzen k soukrommu elu, me svensk sprvce vykonat toto prvo, jestlie statut ur okruh osob, ze kterho lze obmylenho jmenovat. (3) Obmylenmu lze piznat prvo na plody nebo uitky ze svenskho fondu nebo prvo na majetek ze svenskho fondu, ppadn na podly na nich. 1458 (1) Kdo je oprvnn jmenovat obmylenho nebo urit mu plnn ze svenskho fondu, postupuje podle statutu a vlastnho uven. Me sv rozhodnut zmnit nebo zruit za podmnek urench statutem. (2) Nikdo nen oprvnn jmenovat obmylenho nebo urit mu plnn ze svenskho fondu pro vlastn zisk. 1459 Prvo obmylenho na plnn ze svenskho fondu vznik za podmnek urench statutem.

 1460 (1) Byl-li svensk fond zzen za soukromm elem, vznikne prvo obmylenho na plnn nejpozdji uplynutm sta let od vzniku svenskho fondu, a to i kdy statut uril pozdj dobu. I po uplynut sta let vak me vzniknout prvo na plnn tomu obmylenmu, jemu se m podle statutu dostat podlu na majetku nejpozdji pi zniku poslednho prva na plody nebo uitky, jako i tomu obmylenmu lovku, jen byl zakladatelovm souasnkem i dttem zakladatele nebo jeho souasnka, pokud m podle statutu nastoupit nejpozdji pi smrti nebo zniku obmylenho s dvjm poadm, aby jako dal v poad nabval plody nebo uitky; po dobu jeho ivota mohou spolu s nm nabvat plody nebo uitky i jin osoby. (2) Byl-li svensk fond zzen za soukromm elem, zanikne prvo obmylenho na plody nebo uitky nejpozdji uplynutm sta let od vzniku svenskho fondu; u lovka vak takov prvo me trvat a do jeho smrti. 1461 (1) Za trvn svenskho fondu m obmylen prvo poadovat ve shod se statutem pslun plnn. (2) Obmylen svenskho fondu zzenho za soukromm elem se prva podle odstavce 1 me vzdt prohlenm uinnm ve form veejn listiny. 1462 Jednalo-li se o prvo na plody nebo uitky a nen-li jin obmylen, na nho by takov prvo mohlo pejt, pechz na obmylen, jim nle prvo na majetek ze svenskho fondu. Pododdl 4 Dohled nad sprvou svenskho fondu 1463 (1) Dohled nad sprvou svenskho fondu vykonv zakladatel a osoba oznaen za obmylenho, poppad dal osoby, ur-li tak statut. (2) V ppadech stanovench zkonem dohl na sprvu svenskho fondu jin osoba nebo skupina osob, anebo orgn veejn moci. 1464 Je-li svensk fond zzen ve prospch obmylenho, kter v den vzniku fondu jet nen, nebo kterho v den vzniku fondu nelze urit, jmenuje zakladatel osobu oprvnnou dohlet na sprvu svenskho fondu v zjmu obmylenho. Nen-li to mon, nebo je-li zakladatel neinn, jmenuje takovou osobu soud na nvrh sprvce nebo toho, kdo na tom m zjem. 1465 (1) Svensk sprvce bez zbytenho odkladu doru tomu, kdo m prvo dohledu nad sprvou svenskho fondu podle zkona, oznmen, v nm uvede alespo oznaen, el a dobu trvn svenskho fondu a sv

jmno a adresu. Oznmen nen teba, jsou-li tyto skutenosti osob oprvnn k dohledu ji znmy. (2) Na dost toho, kdo m prvo dohledu nad sprvou svenskho fondu, umon svensk sprvce kontrolu doklad o svenskm fondu a pedlo mu vydan vytovn, zprvu nebo jinou informaci. 1466 (1) Zakladatel, obmylen nebo i jin osoba, kter na tom m prvn zjem, me soudu navrhnout, aby svenskmu sprvci urit jednn uloil nebo zakzal, anebo aby svenskho sprvce odvolal nebo jmenoval novho. Tyto osoby se tak mohou dovolat neplatnosti prvnho jednn, kterm sprvce pokozuje svensk fond nebo prvo obmylenho; nabyla-li vak tet osoba prvo v dobr ve, nesm to vst k jej jm. (2) Soud pov osobu uvedenou v odstavci 1 na jej nvrh zahjenm nebo vedenm zen v zjmu svenskho fondu msto svenskho sprvce a jeho jmnem, je-li svensk sprvce bez dostatenho dvodu neinn. 1467 astn-li se svensk sprvce, zakladatel nebo obmylen in sledujcch mysln pokozen prv zakladatelova vitele nebo pokozen svenskho fondu, jsou zavzni spolen a nerozdln. Pododdl 5 Zmny svenskho fondu 1468 Kdo zv majetek svenskho fondu smlouvou nebo pozenm pro ppad smrti, nen jeho zakladatelem. Majetek takto nabyt podlh sprv podle statutu a zkona. 1469 (1) Soud me na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, rozhodnout, e svensk fond zru, pokud je dosaen elu svenskho fondu nemon nebo obtn dosaiteln, zejmna nsledkem okolnost zakladateli neznmch nebo pro zakladatele nepedvdatelnch. Jedn-li se o svensk fond zzen za veejn prospnm elem, me soud rozhodnout, e jeho pvodn el nahrad podobnm elem. (2) Lze-li ve shod s pvodnm myslem zakladatele elu svenskho fondu doshnout nebo mu lpe prospt zmnou statutu fondu, soud statut uprav. 1470 Ped rozhodnutm podle 1469 si soud vyd stanovisko zakladatele nebo jeho prvnho nstupce, svenskho sprvce, obmylenho a toho, komu nad sprvou svenskho fondu nle dohled, pokud nejsou navrhovateli. Pododdl 6 Znik svenskho fondu

 1471 Uplyne-li doba, na kterou byl svensk fond zzen, je-li dosaeno elu, pro kter byl svensk fond zzen, nebo rozhodne-li tak soud, sprva svenskho fondu kon. Byl-li svensk fond zzen za soukromm elem, kon jeho sprva i v ppad, e se vichni obmylen vzdaj prva na plnn ze svenskho fondu. 1472 Pi zniku sprvy svenskho fondu vyd svensk sprvce majetek tomu, kdo na nj m prvo. M se za to, e na majetek m prvo obmylen, a pokud nen, zakladatel svenskho fondu; nen-li dn z nich, pipad majetek do vlastnictv sttu. 1473 (1) Zanikne-li sprva svenskho fondu zzenho za veejn prospnm elem proto, e tento el nelze naplnit, soud rozhodne na nvrh svenskho sprvce, e majetek bude peveden do jinho svenskho fondu nebo do vlastnictv prvnick osoby sledujc dosaen elu, kter je co mon nejbli pvodnmu elu svenskho fondu. Ped vydnm rozhodnut si soud vyd stanovisko toho, komu nad sprvou svenskho fondu nle dohled. (2) Rozhodnut podle odstavce 1 nelze vydat, uruje-li statut svenskho fondu, jak m bt s majetkem pi zniku svenskho fondu naloeno. 1474 Nalo-li svensk sprvce pi zniku sprvy s majetkem podle statutu, poppad vyd-li majetek podle 1472 nebo pevede-li jej podle 1473, svensk fond zanikne. HLAVA III DDICK PRVO Dl 1 Prvo na pozstalost 1475 (1) Ddick prvo je prvo na pozstalost nebo na pomrn podl z n. (2) Pozstalost tvo cel jmn zstavitele, krom prv a povinnost vzanch vlun na jeho osobu, ledae byly jako dluh uznny nebo uplatnny u orgnu veejn moci. (3) Komu nle ddick prvo, je ddic, a pozstalost ve vztahu k ddici je ddictvm. 1476 Dd se na zklad ddick smlouvy, ze zvti nebo ze zkona. Tyto dvody mohou psobit i vedle sebe.

 1477 (1) Odkazem se odkazovnku zizuje pohledvka na vydn urit vci, poppad jedn i nkolika vc uritho druhu, nebo na zzen uritho prva. (2) Odkazovnk nen ddicem. 1478 Za ddice nebo odkazovnka lze povolat i prvnickou osobu, kter m teprve vzniknout. Tato prvnick osoba je zpsobilm ddicem nebo odkazovnkem, pokud vznikne do jednoho roku od smrti zstavitele. Ddick npad 1479 Ddick prvo vznik smrt zstavitele. Kdo zeme ped zstavitelem, nebo souasn s nm, nedd. 1480 Ddickho prva, kter m teprve vzniknout, se lze jen zci; nelze je pevst ani s nm jinak naloit. Ddick nezpsobilost 1481 Z ddickho prva je vylouen, kdo se dopustil inu povahy myslnho trestnho inu proti zstaviteli, jeho pedku, potomku nebo manelu nebo zavrenhodnho inu proti zstavitelov posledn vli, zejmna tm, e zstavitele k projevu posledn vle donutil nebo lstiv svedl, projev posledn vle zstaviteli pekazil nebo jeho posledn pozen zatajil, zfaloval, podvrhl nebo mysln zniil, ledae mu zstavitel tento in vslovn prominul. 1482 (1) Probh-li v den zstavitelovy smrti zen o rozvod manelstv zahjen na zstavitelv nvrh podan v dsledku toho, e se manel vi zstaviteli dopustil inu naplujcho znaky domcho nsil, je zstavitelv manel vylouen z ddickho prva jako zkonn ddic. (2) Byl-li rodi zbaven rodiovsk odpovdnosti proto, e ji i jej vkon zneuval nebo e vkon rodiovsk odpovdnosti z vlastn viny zvanm zpsobem zanedbval, je vylouen z ddickho prva po dtti podle zkonn ddick posloupnosti. 1483 Potomek toho, kdo je vylouen z ddickho prva, nastupuje pi zkonn ddick posloupnosti na jeho msto, i kdy vylouen peije zstavitele. To neplat v ppad stanovenm v 1482 odst. 1. 1484 Zeknut se ddickho prva

(1) Ddickho prva se lze pedem zci smlouvou se zstavitelem; nen-li jinak ujednno, psob zeknut i proti potomkm. Kdo se zekne ddickho prva, zk se tm i prva na povinn dl; kdo se vak zekne jen prva na povinn dl, nezk se tm prva z ddick posloupnosti. (2) Zekl-li se nkdo ddickho prva ve prospch jin osoby, m se za to, e zeknut plat, jen stane-li se tato osoba ddicem. (3) Smlouva vyaduje formu veejn listiny; prva a povinnosti z n vak mohou bt zrueny, pokud strany dodr psemnou formu. Odmtnut ddictv 1485 (1) Ddic m prvo po smrti zstavitele ddictv odmtnout; smluvn ddic vak jen, pokud to nen ddickou smlouvou vyloueno. Odmt-li ddictv nepominuteln ddic, me ddictv odmtnout s vhradou povinnho dlu. (2) Zmocnnec me za ddice prohlsit, e ddictv odmt, nebo neodmt, nebo e ddictv pijm, jen je-li k tomu podle pln moci vslovn oprvnn. 1486 Odmtne-li ddic ddictv, hled se na nho, jako by ddictv nikdy nenabyl. 1487 (1) Odmtnut ddictv vyaduje vslovn Ddictv lze odmtnout do jednoho msce vyrozuml o jeho prvu odmtnout ddictv m-li ddic jedin bydlit v zahrani, ddictv ti msce. Jsou-li pro to dleit k odmtnut ddictv pimen prodlou. prohlen vi soudu. ode dne, kdy soud ddice a o nsledcch odmtnut; in lhta k odmtnut dvody, soud ddici lhtu

(2) Uplynutm lhty k odmtnut ddictv prvo odmtnout ddictv zanik. 1488 Zeme-li ddic ped uplynutm lhty pro odmtnut ddictv, pechz jeho prvo odmtnout ddictv na jeho ddice a nezanikne dve, ne tomuto ddici uplyne lhta k odmtnut ddictv i po pedchozm ddici. 1489 (1) Odmtne-li ddic ddictv pod podmnkou, s vhradou nebo jen zsti, je odmtnut ddictv neplatn. (2) K odmtnut ddictv se nepihl, dal-li ddic ji svm ponnm najevo, e chce ddictv pijmout. Nepihl se ani k projevu vle, kterm ddic odvol sv prohlen, e ddictv odmt, nebo neodmt, anebo e ddictv pijm. 1490

Vzdn se ddictv (1) Ddic, kter ddictv neodmtl, se jej me ped soudem v zen o ddictv vzdt ve prospch druhho ddice; uin-li tak nepominuteln ddic, vzdv se tm tak prva na povinn dl s innost i pro sv potomky. Souhlas-li i druh ddic, pouij se obdobn ustanoven 1714 a 1720; nesouhlas-li vak, k vzdn se ddictv se nepihl. (2) Byl-li ddic, kter se ddictv vzdal, obten pkazem, nazenm odkazu nebo jinm opatenm, kter podle zstavitelovy vle me a m splnit jen osobn, nezbavuje se tm povinnosti splnit takov opaten. Dl 2 Pozen pro ppad smrti Oddl 1 Veobecn ustanoven 1491 Pozen pro ppad smrti jsou zv, ddick smlouva nebo dovtek. 1492 Pozenm pro ppad smrti nelze zkrtit povinn dl nepominutelnho ddice, kter se prva na povinn dl nezekl a nedolo-li ani k vyddn. Pokud tomu pozen pro ppad smrti odporuje, nle nepominutelnmu ddici povinn dl. 1493 (1) Podil-li zstavitel pro ppad smrti v dob, kdy byl v pi zazen, kde se poskytuj zdravotnick nebo sociln sluby, nebo kdy jinak pijmal jeho sluby, a povolal-li za ddice nebo odkazovnka osobu, kter takov zazen spravuje nebo je v nm zamstnna nebo v nm jinak psob, je povoln tchto osob za ddice nebo odkazovnka neplatn, ledae se tak stalo zvt uinnou ve form veejn listiny. (2) Mohl-li zstavitel po ukonen pe takovho zazen nebo po uplynut doby, kdy jinak pijmal jeho sluby, bez obt podit ve form veejn listiny, odstavec 1 se nepouije, pokud jde o neplatnost zvti nebo dovtku. Oddl 2 Zv Pododdl 1 Obecn ustanoven 1494 (1) Zv je odvolateln projev vle, kterm zstavitel pro ppad sv smrti osobn zstavuje jedn i vce osobm alespo podl na pozstalosti, ppadn i odkaz. Nen-li zejm, kter den, msc a rok byla zv pozena a podil-li zstavitel vce zvt, kter si odporuj nebo zvis-li jinak prvn inky zvti na uren doby

jejho pozen, je zv neplatn. (2) Zv je teba vyloit tak, aby bylo co nejvce vyhovno vli zstavitele. Slova pouit v zvti se vykldaj podle jejich obvyklho vznamu, ledae se proke, e si zstavitel navykl spojovat s uritmi vrazy zvltn, sob vlastn smysl. 1495 Pouke-li zstavitel v zvti na obsah jin listiny, m i tato jin listina stejn prvn inky, pokud spluje nleitosti zvti. Nespluje-li je, lze jejho obsahu pout jen k vysvtlen zstavitelovy vle. 1496 Prvo povolat ddice je osobnm prvem zstavitele. Zstavitel neme povoln ddice svit jinmu, ani podit spolen s jinou osobou. 1497 Zstavitel mus svou vli projevit tak urit, e nesta, aby jen pisvdil nvrhu, kter mu byl uinn. 1498 Dovtek Dovtkem me zstavitel nadit odkaz, stanovit odkazovnku nebo ddici podmnku, nebo doloit as anebo uloit odkazovnku nebo ddici pkaz. Co je stanoveno o zvti, plat obdobn i o dovtku. Pipadnut pozstalosti ddicm 1499 Ddici pipadne cel pozstalost, je-li povoln jako ddic jedin. Je-li povolanmu ddici zstaven jen podl, pipadne zbyl st pozstalosti zkonnm ddicm. 1500 (1) Je-li povolno nkolik ddic a podly nejsou ureny, maj prvo na pozstalost rovnm dlem. (2) Je-li povolno nkolik ddic tak, e jsou vem ureny podly, ale pozstalost nen vyerpna, maj prvo na zbylou st pozstalosti zkonn ddicov. Toto prvo zkonn ddicov nemaj, zstavil-li zstavitel povolanm ddicm zejm celou pozstalost, by i pi vtu podl nebo vc nco pehldl. 1501 (1) Vym-li zstavitel nkterm z povolanch ddic urit podly a jinm nikoli, pipadne ddicm povolanm bez podlu zbyl st pozstalosti rovnm dlem. (2) Nezbude-li nic, sraz se pro ddice, kter byl povoln bez podlu, pomrn ze vech vymench podl tolik, aby se mu dostalo podlu rovnho s ddicem, ktermu bylo vymeno nejmn. Jsou-li podly

ostatnch ddic stejn, sraz se z nich tolik, aby se ddici, kter byl ustaven bez podlu, dostal podl s nimi stejn. 1502 Ve vech ppadech, kdy se zstavitel zejm pepoetl, se provede dlen tak, aby byla jeho vle naplnna co nejlpe. 1503 (1) Vyskytnou-li se mezi povolanmi ddici osoby pokldan pi zkonn ddick posloupnosti vzhledem k ostatnm za jednu osobu, pokldaj se za jednu osobu i pi dlen podle zvti; to neplat, je-li vle zstavitele zejm opan. (2) Povol-li zstavitel za ddice bez bliho uren skupinu osob, m se za to, e ddici jsou ti, kte do uren skupiny patili v dob zstavitelovy smrti. (3) Povol-li zstavitel za ddice bez bliho uren chud i obdobn urenou skupinu osob, m se za to, e za ddice byla povolna obec, na jejm zem ml zstavitel posledn bydlit, kter ddictv pouije ve prospch uren skupiny. Uvolnn podl 1504 Podl ddice, kter nedd a nem nhradnka, se uvoln a piroste pomrn k podlm ostatnch povolanch ddic jen tehdy, jsou-li vichni ddicov povolni k ddictv bu rovnm dlem, nebo veobecnm vrazem znamenajcm rovn podlen. 1505 (1) Prvo na prstek nem ten, komu byl zstaven urit ddick podl. (2) Jsou-li nkte ddici povolni s podlem a dal bez takovho uren, piroste uvolnn podl tm, kte jsou povolni bez podlu. 1506 S uvolnnm ddickm podlem pechzej na toho, komu piroste, omezen s nm spojen, ledae zstavitel projevil vli, e se tato omezen vztahuj jedin k osob povolanho ddice, anebo plyne-li to z povahy vci. Nhradnictv 1507 Zstavitel me pro ppad, e ddictv nenabude osoba, kterou povolal za ddice, povolat tto osob nhradnka; tak nhradnkm me povolat postupn dal nhradnky. Povol-li zstavitel takto nkolik nhradnk, dd ten, kter je ve vtu nejbli osob, kter ddictv nenabyla. 1508

Zd-li zstavitel nhradnictv pro ppad, e by povolan osoba ddit nechtla, nebo pro ppad, e by ddit nemohla, m se za to, e nhradnictv bylo zzeno pro oba tyto ppady. 1509 Omezen uloen ddici postihuj tak nhradnka, ledae zstavitel projevil vli, e se tato omezen vztahuj jedin k osob ddice, nebo plyne-li to z povahy vci. 1510 Jsou-li za nhradnky povolni samotn spoluddicov, m se za to, e zstavitel chtl podlit nhradnky v takovm pomru, v jakm podlil ddice. Je-li vak za nhradnka povoln mimo spoluddice jet nkdo jin, pak neprojev-li zstavitel jinou vli, pipadne uvolnn podl vem rovnm dlem. 1511 (1) Nabude-li povolan ddic ddictv, nhradnictv zanikne. (2) Neprojev-li zstavitel jinou vli, zanikne nhradnictv, kter zstavitel zdil svmu dtti v dob, kdy nemlo potomky, zanech-li toto dt potomky zpsobil ddit. To plat i tehdy, zd-li zstavitel nhradnictv jinmu svmu potomku v dob, kdy ten potomky nem. Svensk nstupnictv 1512 (1) Zstavitel me nadit, e ddictv m pejt po smrti ddice nebo v uritch jinch ppadech na svenskho nstupce jako nslednho ddice. Povoln za svenskho nstupce se povauje i za povoln za nhradnka. (2) Je-li zstavitelovo nazen do t mry neurit, e nelze zjistit, zda povolal nhradnka, nebo svenskho nstupce, povauje se jeho nazen za povoln nhradnka. 1513 Povol-li zstavitel svmu ddici ddice, zake-li ddici, aby o zanechanm jmn poizoval, povol-li za ddice nkoho, kdo v dob smrti zstavitele jet nen, anebo povol-li ddice s podmnkou nebo na uritou dobu, povauje se to za zzen svenskho nstupnictv. 1514 Jsou-li vichni svent nstupci zstavitelovmi souasnky, nen omezena ada, ve kter po sob maj svent nstupci nsledovat. 1515 (1) Je-li povolno vce svenskch nstupc, z nich nkte v dob smrti zstavitele jako osoby jet neexistuj, zanikne svensk nstupnictv, jakmile jmn nabude prvn svensk nstupce z tch, kte nebyli zstavitelovmi souasnky.

(2) Svensk nstupnictv zanikne nejpozdji uplynutm sta let od smrti zstavitele, a to i kdy nadil del dobu. M-li vak svensk nstupce nabt ddictv nejpozdji pi smrti ddice ijcho v dob zstavitelovy smrti, zanikne svensk nstupnictv teprve, a prvn ze svenskch nstupc nabude ddictv po tomto ddici. 1516 Svensk nstupnictv zanikne tak tehdy, nen-li ji dn ze svenskch nstupc, nebo nenastane-li ppad, pro kter bylo zzeno. 1517 Povolal-li zstavitel svenskho nstupce svmu nezletilmu dtti nezpsobilmu poizovat a nabude-li dt pot poizovac zpsobilost, zanik svensk nstupnictv v rozsahu povinnho dlu. 1518 Nen-li zejm jin vle zstavitele, zanikne svensk nstupnictv, kter zstavitel zdil svmu dtti v dob, kdy nemlo potomka, zanech-li dt potomka zpsobilho ddit. To plat i tehdy, zd-li zstavitel svensk nstupnictv jinmu svmu potomku v dob, kdy ten potomka nem. 1519 Povolal-li zstavitel svenskho nstupce osob, kter nen zpsobil poizovat pro omezen svprvnosti, zanikne svensk nstupnictv navdy, nabude-li tato osoba poizovac zpsobilost, ledae zstavitel projevil jinou vli. 1520 (1) Pod-li o to svensk nstupce, sestav ddic bez zbytenho odkladu a za jeho ptomnosti v psemn form invent veho, co ddnm nabyl, uvede v nm den sestaven a vyd ho svenskmu nstupci. Na dost svenskho nstupce mus bt podpis ddice na inventi edn oven. (2) Svensk nstupce m prvo poadovat sestaven invente ve form veejn listiny. (3) Nklady na sestaven invente jdou k ti ddictv. 1521 Nesvil-li zstavitel pi nazen svenskho nstupnictv ddici prvo s ddictvm voln nakldat, je vlastnick prvo ddice k tomu, co nabyl ddnm, jako i k tomu, co nabyl nhradou za znien, pokozen nebo odnt vci z ddictv, omezeno na prva a povinnosti poivatele. To neplat, je-li vc z ddictv zcizena nebo zatena za elem hrady zstavitelovch dluh. 1522 (1) Nesvil-li zstavitel pi nazen svenskho nstupnictv ddici prvo s ddictvm voln nakldat, me ddic zcizit nebo zatit vc z toho, co ddnm nabyl, jen se souhlasem svenskho nstupce; souhlas vyaduje formu veejn listiny.

(2) Je-li vzhledem k pi dnho hospode potebn vc zatit nebo zcizit, me soud na nvrh ddice souhlas svenskho nstupce nahradit. Rozhodne-li soud, e vc bude zatena nebo zcizena za platu, ur, jak se nalo s vtkem; pitom vezme zetel na oprvnn zjmy svenskho nstupce. 1523 Nle-li do ddictv vc pinejc plody nebo uitky, me svensk nstupce poadovat, aby soud stanovil ddici zpsob a rozsah hospodaen s vc nebo povn vci. 1524 (1) Zapisuje-li se vc a jej vlastnk do veejnho seznamu, zape se do veejnho seznamu i svensk nstupnictv. Jsou-li vc a svensk nstupnictv do veejnho seznamu zapsny a nalo-li ddic s vc, kterou nabyl z ddictv, zpsobem macm nebo omezujcm prva svenskho nstupce, ani s tm svensk nstupce souhlasil, nem to vi svenskmu nstupci prvn inky. (2) Nejsou-li vc nebo svensk nstupnictv zapsny do veejnho seznamu a nalo-li ddic s vc, kterou nabyl z ddictv, zpsobem macm nebo omezujcm prva svenskho nstupce, ani s tm svensk nstupce souhlasil, m svensk nstupce prvo domhat se podle ustanoven o relativn neinnosti, aby soud uril, e prvn jednn ddice nen vi nmu prvn inn. Poizovac nezpsobilost 1525 Nesvprvn nen zpsobil poizovat, nejedn-li se o ppady uveden v 1526 a 1528. 1526 Kdo dovril patncti let vku a dosud nenabyl pln svprvnosti, me poizovat bez souhlasu zkonnho zstupce formou veejn listiny. 1527 Kdo byl ve svprvnosti omezen tak, e nen zpsobil poizovat, me pesto platn podit v jakkoli form, pokud se uzdravil do t mry, e je schopen projevit vlastn vli. 1528 (1) Kdo byl ve svprvnosti omezen, me v rmci omezen poizovat jen formou veejn listiny. (2) Kdo byl ve svprvnosti omezen pro chorobnou zvislost na povn alkoholu, uvn psychotropnch ltek nebo podobnch ppravk i jed nebo chorobnou zvislost na hrsk vni pedstavujc zvanou duevn poruchu, me v rozsahu omezen poizovat v jakkoli pedepsan form, nejve vak o polovin pozstalosti. Zbvajc st pozstalosti pipadne zkonnm ddicm; ml-li by vak jako zkonn ddic ddit jen stt, me zstavitel podit o cel pozstalosti.

inky omylu 1529 Podstatn omyl zstavitele zpsobuje neplatnost ustanoven zvti, kterho se tk. 1530 (1) Omyl je podstatn, tk-li se osoby, kter se nco zstavuje, nebo podlu i vci, kter se zstavuj, anebo podstatnch vlastnost vci. Vlastnosti jsou podstatn, je-li zejm, e by zstavitel v zvti tak neuril, kdyby se v nich nebyl zmlil. (2) Ustanoven zvti je platn, uke-li se, e osoba nebo vc byla jen nesprvn popsna. 1531 Zakld-li se vle zstavitele jen na myln pohnutce, zpsobuje neplatnost ustanoven zvti, kterho se tk. Pododdl 2 Forma zvti 1532 Psemn forma zvti Zv vyaduje psemnou formu, ledae byla pozena s levami. Zv pozen soukromou listinou 1533 Kdo chce poizovat v psemn form beze svdk, nape celou zv vlastn rukou a vlastn rukou ji podepe. 1534 Zv, kterou zstavitel nenapsal vlastn rukou, mus vlastn rukou podepsat a ped dvma svdky souasn ptomnmi vslovn prohlsit, e listina obsahuje jeho posledn vli. 1535 (1) Je-li zstavitel nevidom, projev posledn vli ped temi souasn ptomnmi svdky v listin, kter mus bt nahlas petena svdkem, kter zv nepsal. Zstavitel ped svdky potvrd, e listina obsahuje jeho posledn vli. (2) Je-li zstavitel osobou se smyslovm postienm a neme-li st nebo pst, projev posledn vli ped temi souasn ptomnmi svdky v listin, jej obsah mus bt tlumoen zvltnm zpsobem dorozumvn, kter si zstavitel zvol, svdkem, kter zv nepsal; vichni svdci mus ovldat zpsob dorozumvn, kterm je obsah listiny tlumoen. Zstavitel zvolenm zpsobem dorozumvn ped svdky potvrd, e listina obsahuje jeho posledn vli.

 1536 (1) V zvti pozen osobou se smyslovm postienm, kter neme st nebo pst, budi uvedeno, e zstavitel neme st nebo pst, kdo zv napsal, kdo ji peetl nebo tlumoil a jakm zpsobem zstavitel potvrdil, e listina obsahuje jeho posledn vli. Byl-li obsah tlumoen zvltnm zpsobem dorozumvn, uvede se to v listin vetn daje, jak zpsob dorozumvn zstavitel zvolil. (2) Listinu podepe i zstavitel; neme-li pst, pouije se 563 obdobn. Zv pozen veejnou listinou 1537 Zstavitel me projevit posledn vli ve veejn listin. Poizuje-li zv v tto form osoba nevidom nebo osoba se smyslovm postienm, kter neme st nebo pst, pouije se 1535 obdobn. 1538 Kdo sepisuje veejnou listinu o zvti, pesvd se, zda se projev posledn vle dje s rozvahou, vn a bez donucen. Svdkov zvti 1539 (1) Svdci se zastn poizovn zvti takovm zpsobem, aby byli s to potvrdit, e zstavitel a poizovatel jsou jedna a t osoba. Svdek se podepe na listinu obsahujc zv; k podpisu zpravidla pipoj doloku poukazujc na jeho vlastnost jako svdka a daje, podle nich ho lze zjistit. (2) Svdkem neme bt osoba nesvprvn, nebo osoba, kter nen znal jazyka, nebo zpsobu dorozumvn, v nm se projev vle in. 1540 (1) Ddic nebo odkazovnk nen zpsobil svdit o tom, co se mu zstavuje. Stejn nen zpsobil bt svdkem osoba ddici nebo odkazovnkovi blzk, ani zamstnanec ddice nebo odkazovnka. (2) K platnosti ustanoven zvti uinnho ve prospch nkter z osob uvedench v odstavci 1 se vyaduje, aby je zstavitel napsal vlastn rukou, nebo aby je potvrdili ti svdci. 1541 Ustanoven 1540 plat obdobn i pro toho, koho zstavitel povolal za vykonavatele zvti nebo kdo pi poizovn zvti psob jako pisatel, peditatel, tlumonk nebo edn osoba. levy pi poizovn zvti 1542 (1) Kdo je pro nenadlou udlost v patrnm a bezprostednm ohroen ivota, m prvo podit zv stn ped temi souasn ptomnmi

svdky. Tot prvo m i ten, kdo se nachz v mst, kde je bn spoleensk styk ochromen nsledkem mimodn udlosti a nelze-li po nm rozumn poadovat, aby podil v jin form. (2) Nepod-li svdci zznam o zstavitelov posledn vli, bude dvodem ddick posloupnosti soudn protokol o vslechu svdk. 1543 Je-li dvodn obava, e by zstavitel zemel dve, ne by mohl podit zv ve form veejn listiny, me zaznamenat jeho posledn vli starosta obce, na jejm zem se zstavitel nalz, za ptomnosti dvou svdk. Za tch podmnek me zaznamenat zstavitelovu posledn vli i ten, kdo je podle jinho prvnho pedpisu oprvnn vykonvat pravomoci starosty. 1544 (1) M-li pro to zstavitel vn dvod, me na palub nmonho plavidla plujcho pod sttn vlajkou esk republiky nebo letadla zapsanho v leteckm rejstku v esk republice zaznamenat zstavitelovu posledn vli za ptomnosti dvou svdk velitel nmonho plavidla nebo letadla, poppad jeho zstupce, pokud mu v tom nebrn pe o bezpenost plavby nebo letu. Platnost zvti nelze popt tm, e zstavitel neml k pozen zvti vn dvod. (2) Byla-li zv pozena podle odstavce 1 na palub a) nmonho plavidla, zaznamen to velitel v lodnm denku a zv bez zbytenho odkladu ped zastupitelskmu adu esk republiky, kter je nejble pstavu, do nho nmon plavidlo pipluje, poppad orgnu veejn moci, u nho je nmon plavidlo zapsno v nmonm rejstku, nebo b) letadla, zaznamen to velitel v palubnm denku a zv ped bez zbytenho odkladu zastupitelskmu adu esk republiky, kter je nejble mstu, kde letadlo pistlo v zahrani, poppad orgnu veejn moci, u nho je letadlo zapsno v leteckm rejstku. 1545 (1) Pi asti v ozbrojenm konfliktu a vojenskch operacch me zaznamenat posledn vli vojka nebo jin osoby nleejc k ozbrojenm silm velitel vojensk jednotky esk republiky, nebo jin vojk v hodnosti dstojnka nebo vy, za ptomnosti dvou svdk. Byla-li zv takto pozena, nelze jej platnost popt. (2) Zv pozenou podle odstavce 1 odevzd velitel bez zbytenho odkladu veliteli nadzenho velitelstv, odkud se bez zbytenho odkladu ped Ministerstvu obrany esk republiky. 1546 Byla-li zv pozena podle 1543, zad obec bez zbytenho odkladu jej schovu u note. Byla-li zv pozena podle 1544 nebo 1545, zad tot ad, jemu byla zv pedna. 1547 (1) Podil-li zstavitel podle 1543, 1544 nebo 1545, vyaduje se,

aby osoba, kter zznam podila, jej tak s obma svdky podepsala a zstaviteli za ptomnosti obou svdk peetla a aby zstavitel potvrdil, e jde o projev jeho posledn vle. Takto pozen zv se povauje za veejnou listinu. (2) Dolo-li pi vyhotovovn zvti podle 1543, 1544 nebo 1545 k poruen pedepsanch formalit, zejmna chyb-li na listin podpisy ptomnch svdk, a se vyaduj, ale je-li pesto jist, e listina spolehliv zaznamenv zstavitelovu posledn vli, nepsob to neplatnost zvti; takov listina se vak za veejnou listinu nepovauje. 1548 (1) Pi doshly omezeny, platnost poizovn zvti s levami mohou bt svdky i osoby, kter patnctho roku vku, a osoby, kter byly ve svprvnosti pokud jsou zpsobil vrohodn popsat skutenosti vznamn pro zvti.

(2) Je-li zv pozena s levami, nen jej platnosti na jmu, e ji zstavitel nebo svdek nepodepsal proto, e nemohl pst, nebo pro jinou zvanou pekku, je-li to v listin vslovn uvedeno. 1549 Je-li zstavitel naivu, pozbv platnosti zv pozen podle 1542 uplynutm dvou tdn a podle 1543, 1544, nebo 1545 uplynutm t msc ode dne pozen. Tyto doby vak neponou bet ani neb, dokud zstavitel neme podit zv ve form veejn listiny. 1550 Mlenlivost Kdo psobil pi pozen zvti nebo jinm prvnm jednn, pro kter tento zkon vyaduje nleitosti jako pro zv, jako pisatel, svdek, peditatel, tlumonk, schovatel nebo edn osoba, zachov o obsahu zstavitelovy vle mlenlivost, ledae je zejm jin vle zstavitele; poru-li tuto povinnost, odin zstaviteli jmu, kterou mu tm zpsobil. Pododdl 3 Vedlej doloky v zvti 1551 (1) Zstavitel me uvst v zvti podmnku, doloen asu nebo pkaz. (2) Smuje-li odkazovnka ze Nepihl se podku nebo je 1552 Nepihl se k vedlej doloce, kterou zstavitel ukld ddici nebo odkazovnku, aby uzavel i neuzavel manelstv, poppad aby v manelstv setrval, anebo aby manelstv zruil. Zstavitel vak me zdit nkomu prvo na dobu, ne uzave manelstv. vedlej doloka jen k zejmmu obtovn ddice nebo zjevn zstavitelovy svvole, nepihl se k n. ani k vedlej doloce, kter zjevn odporuje veejnmu nesrozumiteln.

Vykonavatel zvti 1553 (1) Zstavitel me zvt povolat vykonavatele zvti a ppadn urit, jak m povinnosti a zda i jak bude odmovn. (2) Zjist-li soud pi projednvn ddictv, e byl vykonavatel zvti povoln, vyrozum ho o tom. Vykonavatel zvti me z funkce kdykoli odstoupit; odstoupen je inn, dojde-li soudu. 1554 (1) Vykonavatel zvti p dnho hospode. kol, vetn prva nezpsobilost ddice zstavitelovch pokyn. db o dn splnn posledn vle zstavitele s Nle mu vechna prva potebn k splnn jeho ped soudem hjit platnost zvti, namtat nebo odkazovnka a vbec dbt o splnn

(2) Nepovolal-li zstavitel sprvce pozstalosti, nle vykonavateli zvti tak sprva pozstalosti, dokud soud nerozhodne o jinm opaten. Ustanoven o sprvci pozstalosti se na vykonavatele zvti pouij obdobn, byl-li povoln veejnou listinou; jinak se pouij pimen. 1555 Pi nmitce neplatnosti povoln do funkce me vykonavatel zvti uplatovat sv prva a plnit sv povinnosti a do prvn moci rozhodnut, e projev zstavitelovy vle nen platn, pokud soud neuin jin opaten. Sprvce pozstalosti 1556 (1) Zstavitel me povolat sprvce pozstalosti nebo nkter jej sti (dle jen sprvce pozstalosti) a ppadn urit, jak m povinnosti a zda i jak bude odmovn. Povoln sprvce pozstalosti vyaduje formu veejn listiny. (2) Projev vle, kterm byl sprvce pozstalosti povoln, lze zruit stejnm zpsobem, jakm se zruuje zv. 1557 Sprvce pozstalosti se sprvy ujme, je-li mu znmo, e byl povoln, jakmile se dozv o zstavitelov smrti. Zjist-li a soud, e byl sprvce pozstalosti povoln, vyrozum ho o tom. 1558 Byl-li povoln vykonavatel zvti, d se sprvce pozstalosti jeho pokyny; jejich vzjemn prva a povinnosti se posoud podle ustanoven o pkazu. 1559 Sprvce pozstalosti me z funkce kdykoli odstoupit; odstoupen je

inn, dojde-li soudu. 1560 Poru-li vykonavatel zvti nebo sprvce pozstalosti zvan sv povinnosti, nen-li schopen sv povinnosti dn plnit nebo je-li pro to jin vn dvod, odvol ho soud i bez nvrhu. Podmnky 1561 Smuje-li podmnka k jednn ddice nebo odkazovnka, kter jm me bt opakovno, mus bt znovu vykonno po smrti zstavitele, tebae se tak stalo ji za zstavitelova ivota, nen-li zejm jin vle zstavitele. 1562 K nabyt toho, co bylo zstaveno s odkldac podmnkou, je teba, aby osoba, j bylo nco takto zstaveno, peila zstavitele a byla zpsobil ddit. 1563 (1) Udluje-li se nkomu prvo s nemonou rozvazovac podmnkou, nepihl se k n. (2) Ustanoven zvti, kterm se nkomu udluje prvo s nemonou odkldac podmnkou, je neplatn. Doloen asu 1564 Omez-li zstavitel nkomu prvo doloenm asu a nen-li jist, zda as nastane, plat zstaven prvo za podmnn. 1565 Je-li as uren tak, e rozhodn chvle nastat mus, pechz zstaven prvo jako jin nepodmnn prva i na ddice t osoby, j bylo takto zstaveno. 1566 Je-li jist, e doba vymen v zvti nastat nikdy neme, posoud se toto doloen asu jako nemon podmnka. Bude-li vak nepochybn, e se zstavitel pi uren asu jenom zmlil, ur se rozhodn chvle podle jeho pravdpodobn vle. Zvltn ustanoven 1567 (1) Dokud zstv prvo nslednho ddice odsunuto, a bude splnna podmnka nebo a nastane doloen as, je prvo pednho ddice, ktermu ddictv pipadlo, omezeno jako prvo poivatele; ustanoven 1520 a 1524 se pouij obdobn.

(2) Ddic, jeho prvo bylo odloeno nazenm podmnky nebo doloenm asu, nabude, co mu bylo zstaveno, s povinnost pispt pomrn pednmu ddici na to, co on plnil na zstavitelovy dluhy nebo nepominutelnmu ddici na povinn dl. 1568 Byl-li povoln pedn a nsledn odkazovnk, pouije se 1567 obdobn. Pkaz 1569 (1) Zstav-li zstavitel nkomu nco s pipojenm pkazu, posuzuje se pkaz jako rozvazovac podmnka, take se zstaven prva zma, nebude-li pkaz proveden, ledae zstavitel projev jinou vli. (2) Zkaz zcizen nebo zaten zavazuje obtenho, jen je-li nazen na uritou pimenou dobu a odvodnn vnm zjmem hodnm prvn ochrany, jinak me soud na nvrh obtenho rozhodnout, e se k zkazu nepihl. Byl-li zkaz zapsn do veejnho seznamu, me obten poadovat, aby soud zkaz zruil; soud nvrhu nevyhov, neproke-li se, e zjem na zruen zkazu zejm pevyuje zjem na jeho zachovn. 1570 Nelze-li pkaz splnit pesn, budi splnn alespo tak, aby mu bylo piblin co mon vyhovno. Nen-li mon ani to, nle osob obten pkazem, co j bylo zstaveno, ledae zstavitel projevil jinou vli. Kdo se vak uinil neschopnm splnit pkaz, vda, e jej tm zma, pozbude, co mu bylo zstaveno. 1571 Prvo vymhat splnn pkazu m krom osoby, j je pkaz k prospchu, tak vykonavatel zvti nebo jin osoba k tomu v zvti povolan. 1572 (1) Smuje-li pkaz k prospchu vce osob bez bliho uren, spln obten osoba pkaz vi prvnick osob oprvnn chrnit zjmy tchto osob. Je-li takovch prvnickch osob vce a nen-li zejm jin zstavitelova vle, m volbu osoba obten pkazem; neprovede-li ji bez zbytenho odkladu, ur oprvnnou osobu soud na nvrh toho, kdo na tom m prvn zjem. (2) Smuje-li pkaz k veejnmu prospchu, me splnn pkazu vymhat i pslun orgn veejn moci. 1573 Vyslov-li se zstavitel o elu, ke ktermu nco nkomu zanechv, ale neulo-li povinnost k tomuto elu zanechan vci pout, hled se na jeho projev vle jako na pn bez prvn zvaznosti. 1574 Ustanoven, kterm zstavitel ddici nebo odkazovnku pike s

pohrkou ztrty njak vhody, aby zvti neodporoval, nem prvn inky, jde-li jen o odpor proti pravosti zvti nebo proti vkladu jejho smyslu. Pododdl 4 Zruen zvti 1575 (1) Zstavitel m prvo zv nebo jej jednotliv ustanoven kdykoli zruit. (2) Zv se zruuje odvolnm nebo pozenm pozdj zvti. 1576 Pozen nov zvti Pozenm pozdj zvti se dvj zv ru v rozsahu, v jakm neme vedle pozdj zvti obstt. Odvoln zvti 1577 K vslovnmu odvoln zvti se vyaduje projev vle uinn ve form pedepsan pro pozen zvti. 1578 (1) K odvoln zvti mlky se vyaduje znien listiny, na n byla zv napsna. Zni-li zstavitel jen jeden z nkolika stejnopis zvti, nelze z toho jet usuzovat na jej odvoln. (2) Poruil-li zstavitel listinu jinm zpsobem, nebo neobnovil-li zv, a v, e listina byla zniena nebo ztracena, zv se tm ru, plyne-li z okolnost nepochybn zstavitelv zruovac mysl. 1579 (1) Byla-li zv pozena prvo poadovat kdykoli, aby zstaviteli osobn. Vyd-li odvolanou; o tom zstavitele zvti i pouen poznamen na ve form veejn listiny, m zstavitel mu zv byla vydna; zv lze vydat jen se zstaviteli zv, povauje se za pou ten, kdo mu zv vydal, a odvoln vydvan listin i ve svm spisu.

(2) Byla-li zv uloena do edn schovy, m zstavitel prvo poadovat jej vydn; vydn zvti nem prvn nsledky podle druh vty odstavce 1. 1580 Zru-li zstavitel novj zv, ale dvj uchov, m se za to, e dvj zv nepozbyla platnost a hled se na ni, jako by nebyla zruena. 1581 Neinn zruovac doloka

Prohls-li zstavitel, e neplatn budou vechna jeho pt pozen pro ppad jeho smrti, anebo e budou neplatn takov pozen, je nebudou zzena v urit form, nepihl se k tomu. Oddl 3 Ddick smlouva 1582 (1) Ddickou smlouvou povolv zstavitel druhou smluvn stranu nebo tet osobu za ddice nebo odkazovnka a druh strana to pijm. (2) Ddick smlouva vyaduje formu veejn listiny. 1583 Co se v tomto oddlu stanov o smluvnm ddici, plat obdobn i pro smluvnho odkazovnka. 1584 (1) Ddickou smlouvu me uzavt zletil zstavitel, kter je pln svprvn; je-li zstavitel ve svprvnosti omezen, me ddickou smlouvu uzavt a zvazek z n zmnit se souhlasem opatrovnka. (2) Ddickou smlouvu mohou strany uzavt a zvazek z n zmnit jen osobnm jednnm. 1585 (1) Ddickou smlouvou nelze podit o cel pozstalosti. tvrtina pozstalosti mus zstat voln, aby o n zstavitel mohl podit podle sv zvl projeven vle. Chce-li zstavitel zanechat smluvnmu ddici i tuto tvrtinu, me tak uinit zvt. (2) Kdo byl ve svprvnosti omezen pro chorobnou zvislost na povn alkoholu, uvn psychotropnch ltek nebo podobnch ppravk i jed nebo chorobnou zvislost na hrsk vni pedstavujc zvanou duevn poruchu, me podit ddickou smlouvou jen o majetku, o nm je zpsobil podit zvt. Z tohoto majetku se pot tvrtina vyhrazen pozen podle jeho zvl projeven vle. 1586 Byla-li ddick smlouva uzavena s tm, e se ostatn ddici zekli svho ddickho prva, pozbv zeknut se ddictv inky, nedd-li ddic povolan v ddick smlouv. 1587 O podmnkch v ddick smlouv plat 548 a 549. 1588 (1) Ddick smlouva zstaviteli nebrn, aby se svm majetkem nakldal za svho ivota podle libosti. Nen-li ujednno nco jinho, neme strana povolan za ddice pevst sv prvo na jinou osobu.

(2) Pod-li vak zstavitel pro ppad smrti nebo uzave-li darovac smlouvu tak, e to s ddickou smlouvou nen sluiteln, me se smluvn ddic dovolat neinnosti tchto prvnch jednn. 1589 (1) Dohodnou-li se strany, e zstavitel pevede na smluvnho ddice majetek ji za svho ivota, me bt tento majetek sepsn ve form veejn listiny. V takovm ppad, nepevede-li zstavitel vechen svj majetek, anebo zsk-li po pevodu dal majetek, se ddick smlouva vztahuje jen na majetek takto sepsan, ledae bylo ujednno nco jinho. (2) Uskutenilo-li se odevzdn jet za ivota, pechzej prva a povinnosti z ddick smlouvy na ddice smluvnho ddice, ledae bylo ujednno nco jinho. 1590 Sv povinnosti z ddick smlouvy me zstavitel zruit i pozenm zvti. K innosti zruen se vyaduje souhlas smluvnho ddice uinn ve form veejn listiny. 1591 Ddick smlouva neplatn pro nedostatek formy nebo neplatn pro nesplnn podmnek v 1584 a 1585 nebo proto, e nevyhovuje ustanovenm o smlouvch podle sti tvrt tohoto zkona, me mt pesto platnost zvti, m-li jinak vechny nleitosti zvti. Zvltn ustanoven o ddick smlouv uzaven mezi maneli 1592 (1) Manel mohou uzavt ddickou smlouvu, podle n jedna strana povolv druhou za ddice nebo za odkazovnka a druh strana toto povoln pijm, anebo se takto za ddice nebo za odkazovnky povolvaj navzjem. (2) Takovou smlouvu mohou pro ppad vzniku manelstv uzavt i snoubenci, ale smlouva se stane innou a vznikem manelstv. 1593 (1) Rozvodem manelstv se neru prva a povinnosti z ddick smlouvy, ledae ddick smlouva ur nco jinho. Po rozvodu manelstv se kad strana me domhat, aby ddickou smlouvu zruil soud. Soud nvrhu nevyhov, smuje-li proti tomu, kdo nezapinil rozvrat manelstv a s rozvodem nesouhlasil. (2) Prohlenm manelstv za neplatn se ru prva a povinnosti z ddick smlouvy, ledae takov manelstv ji dve zaniklo smrt jednoho z manel. Dl 3 Odkaz Oddl 1

Obecn ustanoven Zzen odkazu 1594 (1) Odkaz zstavitel zd tak, e v pozen pro ppad smrti nad urit osob, aby odkazovnku vydala pedmt odkazu. Odkazovnkem me bt jen osoba zpsobil ddit. Povol-li zstavitel ddice s urenm, e ten uritou vc ddit nem, povauje se to za zzen odkazu zkonnm ddicm. (2) Darovn zvisl na podmnce, e obdarovan drce peije, se povauje za odkaz, pokud se drce nevzdal prva dar odvolat. 1595 Odkaz me zdit osoba zpsobil poizovat zvt. Zstavitel nezpsobil poizovat me ze svho majetku odkzat jinmu jen pedmty mal hodnoty. 1596 Zstavitel me tak ddici nebo spoluddicm zanechat pednostn odkaz; vzhledem k tomuto odkazu se budou posuzovat jako odkazovnci. Obten odkazem 1597 Odkazy pipadaj tehdy, byla-li neplat, pokud spoluddici nebo 1598 Kadmu z ddic mus zstat z hodnoty ddictv alespo tvrtina odkazy nezaten. Zat-li zstavitel ddice vce, m ddic prvo na pomrn zkrcen odkazu. 1599 Pododkaz (1) Pike-li zstavitel odkazovnku splnn dalho odkazu, nezbavuje odkazovnka povinnosti splnit dal odkaz ani skutenost, e hodnota dalho odkazu pesahuje hodnotu odkazu. (2) Nenabude-li odkazovnk odkaz, spln dal odkaz ten, komu odkaz pipadl. Tto povinnosti se zprost, penech-li odkaz, kter mu pipadl, osob, kter byl dal odkaz zstaven. 1600 Zstavitel, kter odkazem pamatuje na uritou skupinu osob, jako jsou zejmna pbuzn i chud, nebo na veejn prospn, dobroinn i podobn el, me ponechat ddici nebo nkomu jinmu, aby uril, jak a kter z tchto osob nebo el maj bt podleny. Nevyslov-li se o tom zstavitel, m volbu ddic. Neme-li ddic volbu vykonat, ur k ti vem ddicm podle pomru jejich podl, a to i odkzna vc nleejc jednomu ze spoluddic. To zstavitel zvl pike splnn odkazu jednotlivmu odkazovnku.

odkazovnky soud. 1601 Nhradnictv pi odkazech Zstavitel me pi odkazu nadit nhradnictv nebo svensk nstupnictv. Pro takov ppady se pimen pouij ustanoven 1507 a 1524. Odvoln odkazu 1602 M se za to, e odkaz byl odvoln, jestlie zstavitel a) odkzanou vc zni, nebo ji zciz a znovu nenabude, b) odkzanou vc zmn takovm zpsobem, e to je ji vc jin, nebo c) odkzanou pohledvku vyme a vybere. 1603 M se za to, e odkaz nebyl odvoln, pokud odkzanou vc nabyla jin osoba nebo byla-li odkzan vc zmnna i zniena mimo vli zstavitele. To plat i tehdy, vyrovnal-li dlunk zstaviteli odkzanou pohledvku z vlastnho popudu. Oddl 2 Zvltn pravidla o jednotlivch druzch odkaz Pododdl 1 Odkaz vc uritho druhu 1604 (1) Pi odkazu vci uritho druhu, je-li takovch vc v pozstalosti vce, rozhodne osoba obten odkazem, kter vc bude odkazovnkovi vydna. Mus vak zvolit takovou vc, kterou odkazovnk bude moci uvat. (2) Ponech-li se odkazovnku, aby si z nkolika vc sm vybral, me zvolit i vc nejlep. 1605 (1) Pi odkazu vci uritho druhu, kter vak v pozstalosti nen, nen odkaz platn. Odke-li zstavitel nkolik vc uritho druhu a nen-li jich v pozstalosti uren mnostv, spokoj se odkazovnk s tmi, kter v pozstalosti jsou. (2) Neodke-li vak zstavitel vc uritho druhu vslovn ze svho vlastnictv a nen-li takov vc v pozstalosti, opat ji osoba obten odkazem odkazovnku v jakosti pimen osobnm pomrm a poteb odkazovnka. 1606

(1) Zstavitel me povit i jinou osobu, aby zvolila, kterou z nkolika vc m odkazovnk dostat. Nevykon-li tato osoba volbu, ur odkaz soud se zetelem k osobnm pomrm a poteb odkazovnka. (2) Soud ur odkaz tak tehdy, kdy odkazovnk nevykon volbu, kter mu byla ponechna, ve lht stanoven k dosti osoby obten odkazem. 1607 Odkaz penz zavazuje osobu obtenou odkazem k jejich vyplacen, a ji hotov penze v pozstalosti jsou, nebo nejsou. Pododdl 2 Odkaz urit vci 1608 Pi opakovn odkazu urit vci v jednom nebo nkolika ustanovench nem odkazovnk prvo na odkzanou vc i na jej cenu zrove. Jin odkazy, by i obsahuj vc tho druhu nebo stejnou penn stku, nleej odkazovnku, kolikrt jsou opakovny. 1609 K odkazu vci, kter v dob pozen zvti nleela odkazovnkovi, se nepihl. Nabyl-li ji pozdji, uhrad se mu obvykl cena vci; dostal-li ji vak bezplatn od samotnho zstavitele, plat, e odkaz byl odvoln. 1610 (1) Nepihl se k odkazu vci ciz nenleejc ani zstaviteli, ani ddici nebo odkazovnkovi, kter ji m poskytnout nkomu jinmu. Maj-li uveden osoby na odkzan vci podl nebo prvo, tk se odkaz jen tohoto podlu nebo prva. (2) Nadil-li zstavitel, e ciz vc m bt koupena a poskytnuta odkazovnku, avak jej vlastnk ji nechce prodat za obvyklou cenu, vyplat se odkazovnku tato cena. 1611 Zastaven nebo jin zaten odkzan vci postihuj pjemce jako zvady odkazu. Pododdl 3 Odkaz pohledvky 1612 Pi odkazu pohledvky, kter zstaviteli nle za nkm jinm, postoup osoba obten odkazem tuto pohledvku s psluenstvm a ppadnm zajitnm odkazovnku, vyd mu potebn doklady o pohledvce a sdl mu ve, co je k uplatnn pohledvky proti dlunku zapoteb. 1613

Odkaz vech pohledvek zahrnuje sice vechny pohledvky trvajc po zzen odkazu, nikoli vak pohledvky vznikl z pevoditelnch cennch papr a vkladnch knek, ani pohledvky vznouc na nemovitch vcech a pohledvky vznikajc z prva vcnho. 1614 Odkaz pohledvky, kterou m zstavitel za odkazovnkem, zavazuje obtenou osobu k tomu, aby vydala odkazovnku kvitanci anebo vrtila dlun pis. 1615 Prominut dluhu se nevztahuje na dluhy vznikl po zzen odkazu. Promine-li se odkazem zajitn dluhu, neplyne z toho jet, e byl prominut tak dluh. Prodlou-li se jen lhta k placen, neplyne z toho jet prominut rok. 1616 (1) Odkaz dluhu, kter m zstavitel uhradit odkazovnku, m ten prvn inek, e zavazuje osobu obtenou odkazem uznat dluh, kter zstavitel urit vyjd nebo odkazovnk proke, a uhradit jej nejpozdji ve lht pro splnn ostatnch odkaz bez zetele k podmnkm a lhtm, kter obten se zstavitelem ujednal. (2) Nad-li zstavitel, aby odkazovnkova pohledvka byla zajitna, mus mu bt poskytnuta dostaten jistota. 1617 Odke-li zstavitel nkomu stejnou stku, jakou mu je sm dluen, m se za to, e nechtl odkazem splnit dluh. Odkazovnk obdr dluh i odkaz. Pododdl 4 Jin odkazy 1618 Odkaz dtem a pbuznm Dtmi se rozum jen synov a dcery, jestlie zstavitel pamatoval na dti nkoho jinho. Jedn-li se vak o vlastn dti zstavitele, rozum se tm i potomci vstupujc na jejich msto. 1619 I pi jinch odkazech ne podle 1594 a 1618 se pouije obdobn 1503. Oddl 3 Nabyt odkazu 1620 (1) Odkazovnk nabv prvo na odkaz pro sebe a pro sv nstupce smrt zstavitele.

(2) O prvu na odkaz, kter m teprve vzniknout, plat 1480 obdobn. 1621 (1) Odkzanou vc nabv odkazovnk zpsobem, jakm se nabv vlastnick prvo. (2) Dospje-li prvo na odkaz, me se odkazovnk domhat vydn odkzan vci. Zapisuje-li se odkzan vc do veejnho seznamu, nahrad vydn vci prohlen vykonavatele zvti, jinak obten osoby, s edn ovenm podpisem; nebyla-li splatnost odkazu odloena, zape se odkazovnk do veejnho seznamu pmo po zstaviteli. 1622 Ped smrt zstavitele neme odkazovnk prvo na odkaz pevst ani o nm podit. 1623 Prohls-li odkazovnk zpsobem, jak je stanoven pro odmtnut ddictv, e odkaz nechce, hled se na nho, jako by prvo na odkaz vbec nenabyl. 1624 (1) Odkaz jednotlivch vc z pozstalosti a odkaz prv vztahujcch se k takovm vcem me bt poadovn ihned. To plat i pro odkaz mench odmn pro zamstnance a odkazy veejn prospn, dobroinn a podobn. Jin odkazy jsou splatn za rok po smrti zstavitele. (2) Ustanoven odstavce 1 se pouije, nen-li zejm jin vle zstavitele. 1625 Pi odkazu jednotliv vci nle odkazovnku ode dne splatnosti odkazu plody a uitky i ve, co k vci pibude, vetn prv s vc spojench. Od tho dne postihuj odkazovnka i zvady na odkzan vci, jako i jej zhoren nebo zkza vznikl ze skutenost, za kter nikdo neodpovd. 1626 (1) Pi odkazu dvek splatnch ron, msn nebo jinak nabude odkazovnk prvo k stce, kter pipad na celou dobu, doije-li se jejho potku; spltka se vak stane splatnou a v urenou dobu splatnosti. (2) Pi odkazu vivnho plat obdobn 922. 1627 Prvo odkazovnka na zajitn (1) Pi odkazu opakovanho plnn nebo pi odkazu, jeho plnn se jet nelze domhat vzhledem k zkonn lht nebo vzhledem k lht i podmnce uren zstavitelem, m odkazovnk vi osob obten odkazem prvo na poskytnut dostaten jistoty. To neplat, je-li zejm, e

zajitn nen poteba. (2) Jinak m odkazovnk vi osob obten odkazem stejn prva jako kad jin vitel. Uvolnn odkaz 1628 (1) Neme-li odkazovnk pijmout odkaz nebo odmtne-li jej, pipadne odkaz nhradnkovi. Nen-li nhradnk a je-li celm odkazem pamatovno na nkolik osob bu bez uren podl, anebo veobecnm vrazem znamenajcm rovn podlen, pibude uvolnn podl pomrn ostatnm podlnkm. (2) Je-li odkazovnku zstaven urit podl, nem prvo na prstek podle odstavce 1, ledae je zejm vle zstavitele zanechat vyjmenovanm odkazovnkm cel odkaz a e urenm podl nechtl nic jinho ne omezit odkazovnky navzjem. (3) V ostatnch ppadech povinnost splnit odkaz zanikne. 1629 Kdo m prospch z uvolnn odkazu nebo z toho, e povinnost splnit odkaz zanikne, toho postihuj i bemena s odkazem spojen. To neplat, jedn-li se jen o osobn kony osoby odkazem pvodn obten. Prva ddice vyhradivho si soupis 1630 (1) Je-li ist pozstalost odkazy obtena tak, e je tm vyerpna a ddic neuplatn prvo podle 1598, m ddic prvo jen na nhradu nklad uinnch pi splnn odkaz a na pimenou odmnu za svou nmahu. Nesta-li pozstalost k jejich hrad, hrad nklady i odmnu odkazovnci pomrn podle hodnoty odkaz a ddic m k zajitn svho prva k odkzanm pedmtm zadrovac prvo; bez dostatenho zajitn nen ddic povinen odkazy vyizovat. (2) Pokud vak odkazovnk odkaz ji obdrel, provede se srka podle hodnoty, jakou ml odkaz v dob pijet, a podle uitk, kter ji z nho zskal. Odkazovnk se zbav povinnosti pspvku tm, e vyd ddici odkaz i s uitky nebo jejich cenu. V ostatnm se na odkazovnka hled jako na poctivho dritele. 1631 (1) Nesta-li ist pozstalost k hrad vech dluh a jinch povinnch vdaj, odkazy se pomrn sn. (2) Nesta-li ist pozstalost k vyzen vech odkaz, uspokoj se pede vemi ostatnmi odkaz zaopaten, vchovy a vivy; ostatn odkazy se pomrn sn. 1632 Splnn posledn vle sprvcem pozstalosti Nebyl-li uren vykonavatel zvti a nechce-li ddic vnovat splnn

posledn vle svj as a nmahu, soud na jeho nvrh za tm elem jmenuje sprvce pozstalosti, nebo ulo splnn posledn vle sprvci pozstalosti ji povolanmu. Dl 4 Zkonn posloupnost 1633 (1) Kde nedojde k nastane zkonn Nen-li zkonn odkazovnci podle posloupnosti podle ddick smlouvy nebo podle zvti, ddick posloupnost k pozstalosti nebo k jej sti. ddic, nebo nenabude-li ddictv, stvaj se ddici pomru hodnoty svch odkaz.

(2) Kdo nabyl ddictv proto, e ddic ani nhradnk povolan ddickou smlouvou nebo zvt ddit nechtl nebo nemohl, spln ostatn nazen zstavitele. 1634 Odmr (1) Nedd-li dn ddic ani podle zkonn ddick posloupnosti, pipad ddictv sttu a na stt se hled, jako by byl zkonn ddic; stt vak nem prvo odmtnout ddictv, ani prvo na odkaz podle 1594 odst. 1 vty tet. (2) Vi jinm osobm m stt stejn postaven jako ddic, ktermu svd vhrada soupisu. 1635 Prvn tda ddic (1) V prvn td ddic dd zstavitelovy dti a jeho manel, kad z nich stejnm dlem. (2) Nedd-li nkter dt, nabvaj jeho ddick podl stejnm dlem jeho dti; tot plat o vzdlenjch potomcch tho pedka. 1636 Druh tda ddic (1) Nedd-li zstavitelovi potomci, dd ve druh td manel, zstavitelovi rodie a dle ti, kte ili se zstavitelem nejmn po dobu jednoho roku ped jeho smrt ve spolen domcnosti a kte z tohoto dvodu peovali o spolenou domcnost nebo byli odkzni vivou na zstavitele. (2) Ddici druh tdy dd stejnm dlem, manel vak vdy nejmn polovinu pozstalosti. 1637 Tet tda ddic (1) Nedd-li manel ani dn z rodi, dd ve tet td stejnm dlem zstavitelovi sourozenci a ti, kte ili se zstavitelem nejmn

po dobu jednoho roku ped jeho smrt ve spolen domcnosti a kte z tohoto dvodu peovali o spolenou domcnost nebo byli odkzni vivou na zstavitele. (2) Nedd-li nkter ze sourozenc zstavitele, nabvaj jeho ddick podl stejnm dlem jeho dti. 1638 tvrt tda ddic Nedd-li dn ddic ve tet td, dd ve tvrt td stejnm dlem prarodie zstavitele. 1639 Pt tda ddic (1) Nedd-li dn z ddic tvrt tdy, dd v pt td jen prarodie rodi zstavitele. Prarodim zstavitelova otce pipad polovina ddictv, prarodim zstavitelovy matky druh polovina. Ob dvojice prarodi se dl rovnm dlem o polovinu, kter na n pipad. (2) Nedd-li jednotliv len dvojice, pipadne uvolnn osmina druhmu lenu. Nedd-li dvojice, pipadne tato tvrtina druh dvojici te strany. Nedd-li ani jedna dvojice te strany, pipad ddictv dvojicm druh strany ve stejnm pomru, v jakm se dl o polovinu ddictv, kter jim pipad pmo. 1640 est tda ddic (1) Nedd-li dn z ddic pt tdy, dd v est td dti dt sourozenc zstavitele a dti prarodi zstavitele, kad stejnm dlem. (2) Nedd-li nkter z dt prarodi zstavitele, dd jeho dti. 1641 Nkoliker pbuzenstv Je-li nkdo se zstavitelem pbuzn z vce ne z jedn strany, m z kad strany ddick prvo, kter by mu nleelo jako pbuznmu z tto strany. Dl 5 Povinn dl Zapoten na povinn dl a na ddick podl Oddl 1 Nepominuteln ddic 1642 Nepominutelnmu ddici nle z pozstalosti povinn dl.

 1643 (1) Nepominutelnmi ddici jsou dti zstavitele a nedd-li, pak jsou jimi jejich potomci. (2) Je-li nepominuteln ddic nezletil, mus se mu dostat alespo tolik, kolik in ti tvrtiny jeho zkonnho ddickho podlu. Je-li nepominuteln ddic zletil, mus se mu dostat alespo tolik, kolik in tvrtina jeho zkonnho ddickho podlu. 1644 (1) Povinn dl me bt zstaven v podob ddickho podlu nebo odkazu, ale mus zstat nepominutelnmu ddici zcela nezaten. (2) K nazen zstavitele, kter omezuj povinn dl, se nepihl. Zstav-li se nepominutelnmu ddici vce ne povinn dl, vztahuje se takov nazen, uinil-li je zstavitel v pozen pro ppad smrti, jen na st, kter pesahuje hodnotu povinnho dlu. To neplat, zeme-li nepominuteln ddic ped zstavitelem, nebo nedd-li z jinho dvodu. (3) Zstavitel me tak nepominutelnmu ddici uloit, aby se rozhodl pro to, co se mu zstavuje s omezenm, nebo pro povinn dl. 1645 Kdo se zekl ddictv nebo povinnho dlu, kdo je nezpsobil ddit nebo kdo byl zstavitelem vyddn, prvo na povinn dl nem, ale pi vpotu povinnch dl ostatnch ddic se k nmu hled prv tak, jako by z ddickho prva nebyl vylouen. Oddl 2 Vyddn 1646 (1) Ze zkonnch dvod lze nepominutelnho ddice vyddnm z jeho prva na povinn dl vylouit, anebo jej v jeho prvu zkrtit. Zstavitel me vyddit nepominutelnho ddice, kter a) mu neposkytl potebnou pomoc v nouzi, b) o zstavitele neprojevuje opravdov zjem, jak by projevovat ml, c) byl odsouzen pro trestn in spchan za okolnost svdcch o jeho zvrhl povaze nebo d) vede trvale nezzen ivot. (2) Zstavitel me vyddit i nepominutelnho ddice, kter je nezpsobil ddit, a proto je z ddickho prva vylouen. (3) Peije-li vyddn potomek zstavitele, nedd ani potomci vyddnho potomka, ledae zstavitel projev jinou vli. Nedoije-li se vyddn potomek smrti zstavitele, pak jeho potomci dd vyjma tch, kte jsou samostatn vyloueni z prva ddickho.

 1647 Zstavitel me vyddit i nepominutelnho ddice, kter je tak zadluen nebo si pon tak marnotratn, e tu je obava, e se pro jeho potomky nezachov povinn dl. Uinit to vak me jen tak, e tento jeho povinn dl zstav dtem tohoto nepominutelnho ddice, poppad, nen-li jich, jejich potomkm. 1648 Nevyslov-li zstavitel dvod vyddn, m nepominuteln ddic prvo na povinn dl, ledae se proti nmu proke zkonn dvod vyddn. 1649 (1) Prohlen o vyddn lze uinit nebo je lze zmnit i zruit stejnm zpsobem, jakm se poizuje nebo ru zv. (2) Stejnm zpsobem me zstavitel prohlsit o nkterm z ddic nikoli nepominutelnch, jemu svd zkonn ddick posloupnost, e pozstalosti nenabude. Oddl 3 Ochrana nepominutelnho ddice 1650 Nepominuteln ddic vyddn neplatn m prvo na povinn dl; byl-li zkrcen na ist hodnot povinnho dlu, m prvo na jeho doplnn. 1651 (1) Prvo na povinn dl m i nepominuteln ddic, o nm bylo zstaviteli znmo, e je naivu, a pesto jej v zvti opominul. (2) Dopustil-li se ten, kdo byl opominut nikoli omylem, neho, co napluje zkonn dvod vyddn, hled se na toto opominut jako na vyddn uinn mlky a po prvu. 1652 Doke-li nepominuteln ddic, e jeho opominut pochz jen z toho, e zstavitel pi pozen pro ppad smrti o nm nevdl, m takov ddic prvo na povinn dl, jak mu nle podle zkona. 1653 Byl-li nepominuteln ddic zkrcen nebo opominut, pispj ddici i odkazovnci k vyrovnn jeho prva pomrn. Oddl 4 Vpoet povinnho dlu 1654 (1) Nepominuteln ddic nem prvo na podl z pozstalosti, nbr jen na penn stku rovnajc se hodnot jeho povinnho dlu. Jsou-li pro to na stran ddic zvl zvan dvody a lze-li to na nepominutelnm

ddici rozumn poadovat, me soud povolit spltky na povinn dl nebo odklad jeho splatnosti; pohledvka se vak ro ode dne, kdy byla pvodn splatn. (2) Ustanoven odstavce 1 nebrn, aby se nepominuteln ddic dohodl s ddici ze zvti nebo z ddick smlouvy jinak; zkrt-li se tm vak prva dalch vitel, je dohoda vi nim neinn. Bude-li v prbhu zen o ddictv ujednno, e se nepominutelnmu ddici namsto zaplacen vyd z pozstalosti vc zapsan do veejnho seznamu, zape se nepominuteln ddic do veejnho seznamu pmo po zstaviteli. 1655 (1) Pro stanoven povinnho dlu se majetek v pozstalosti sepe a odhadne; dluhy zstavitele a zvady, kter na majetku vzly ji v dob zstavitelovy smrti, se od hodnoty majetku odetou. Pi vypoten povinnho dlu se k pozstalosti pipote, co se zapotv na povinn dl podle 1660 a 1661. (2) Nepominuteln ddic m prvo bt pi odhadu, vznet dotazy a uplatovat pipomnky. 1656 Povinn dl se stanov bez zetele na odkazy a jin zvady vznikajc z pozen pro ppad smrti. A do uren povinnho dlu se nepominuteln ddic pomrn astn na zisku a ztrt pozstalosti. Kdo m prvo na povinn dl, m prvo i na pomrn vytovn podlu na zisku a ztrt pozstalosti od smrti zstavitele a do uren povinnho dlu. 1657 Dohodne-li si nepominuteln ddic s ddici odbytn a schvl-li dohodu soud, ustanoven 1655 a 1656 se nepouij. Oddl 5 Zapoten na povinn dl a na ddick podl 1658 Zapoten na povinn dl nebo na ddick podl nezakld povinnost nco vydat, ledae se jedn o ppad uveden v 2072. 1659 Pi zapoten se pot hodnota toho, co bylo poskytnuto a co podlh zapoten, podle doby odevzdn. V mimodnch ppadech me soud rozhodnout jinak. Zapoten na povinn dl 1660 (1) Na povinn dl se zapote ve, co nepominuteln ddic z pozstalosti skuten nabyl odkazem nebo jinm zstavitelovm opatenm. (2) Na povinn dl se zapote i to, co nepominuteln ddic od zstavitele bezplatn obdrel v poslednch tech letech ped jeho

smrt, ledae zstavitel pike, aby se zapoten provedlo za del dobu; potomku se krom toho zapote i to, co od zstavitele bezplatn obdrel ddicv pedek. Pi zapoten se vak nepihl k obvyklm darovnm. 1661 (1) Na povinn dl potomka se zapote to, co mu zstavitel dal za svho ivota na levu v nkladech spojench se zaloenm samostatn domcnosti, se zaloenm manelskho i obdobnho souit nebo s nstupem povoln i se zapoetm podnikn; na povinn dl se zapote i to, co zstavitel pouil na hradu dluh zletilho potomka. Stalo-li se tak dve ne v poslednch tech letech ped zstavitelovou smrt, provede se zapoten, pokud zstavitel neprojev opanou vli. (2) Potomkovi, kter vstupuje na msto svho pedka, se zapote na povinn dl i to, co takto dostali od zstavitele jeho rodie, na jejich msto vstupuje. Zapoten na ddick podl 1662 Ddick podly se vypotou stejn jako povinn dl. 1663 Pi posloupnosti ddic podle pozen pro ppad smrti nebo pi zkonn ddick posloupnosti se zapoten na ddick podl provede, jen pikzal-li to zstavitel projevem vle uinnm ve form pedepsan pro pozen zvti. 1664 Soud me provst zapoten na ddick podl, i kdy to zstavitel nepikzal, byl-li by jinak nepominuteln ddic neodvodnn znevhodnn; k obvyklm darovnm se vak nepihl. Dl 6 Prvo nkterch osob na zaopaten 1665 Kdo by jinak byl nepominutelnm ddicem, ale nem prvo na povinn dl, m prvo na nutnou vivu, pokud se mu j nedostv a pokud nen schopen sm se ivit; takto vak neme dostat z pozstalosti vce, ne kolik by inil jeho povinn dl. Prvo na nutnou vivu vak nem ten, na jeho mst dd jeho potomek, nebo je-li jeho potomek na jeho mst povoln k povinnmu dlu. 1666 (1) Pozstal manel esti tdn po smrti vivu a do konce zstavitelova dtte, m prvo na slunou vivu z pozstalosti po dobu manela. Je-li vdova thotn, m prvo na slunou estho tdne po porodu; tot prvo m i matka kter nebyla za zstavitele provdna.

(2) Byl-li pozstalmu manelu zkonn ddick podl odepen nebo zkrcen, m pozstal manel prvo na nutn zaopaten a do uzaven

novho manelstv, pokud se mu takovho zaopaten jinak nedostv a pokud nen schopen sm se ivit; takto vak neme dostat z pozstalosti vce, ne kolik by inila polovina jeho zkonnho ddickho podlu. Prvo na nutn zaopaten vak nenle manelu, kter bez vnch dvod nesdlel se zstavitelem rodinnou domcnost, manelu nezpsobilmu bt ddicem ani manelu, kter se ddictv zekl nebo je odmtl. (3) Bylo-li by prvem na slunou vivu podle odstavce 1 zkrceno prvo na nutnou vivu podle 1665, zkrt se vechna tato prva tak, aby se vem oprvnnm dostalo stejn. Nutn zaopaten podle odstavce 2 nelze poskytnout, zkrtilo-li by se tm prvo na nutnou vivu podle 1665. 1667 Pozstal manel nabv vlastnick prvo k movitm vcem, kter tvo zkladn vybaven rodinn domcnosti, i kdy nen ddicem. To neplat, pokud pozstal manel bez vnch dvod nesdlel se zstavitelem rodinnou domcnost. 1668 (1) Byl-li pozstalmu rodii zkonn ddick podl odepen nebo zkrcen, m pozstal rodi prvo na nutn zaopaten, pokud se mu takovho zaopaten jinak nedostv a pokud nen schopen sm se ivit; takto vak neme dostat z pozstalosti vce, ne kolik by inila tetina jeho zkonnho ddickho podlu. Prvo na nutn zaopaten nenle rodii nezpsobilmu bt ddicem, rodii, kter se ddictv zekl nebo je odmtl, ani rodii, kter se dopustil inu zakldajcho dvod k vyddn. (2) Nutn zaopaten nelze rodii poskytnout, zkrtilo-li by se tm prvo na nutnou vivu podle 1665. 1669 Osobm, kter povaly a do smrti zstavitele bezplatn zaopaten v jeho domcnosti, pslu stejn zaopaten jet ti tdny po smrti zstavitele. Dl 7 Pechod pozstalosti na ddice Oddl 1 Nabyt ddictv 1670 Nabyt ddictv potvrzuje soud. Soud potvrd nabyt ddictv osob, jej ddick prvo bylo prokzno. 1671 (1) Neuplatnil-li ddic ddick prvo ped soudem ve lht, kterou soud stanov, nezanik ddici ddick prvo, avak pi projednn pozstalosti se k nmu nepihl. To plat i o ddickm prvu neznmho ddice nebo ddici neznmho pobytu, kter byl o svm prvu vyrozumn vyhlkou soudu a v uren lht o sob nedal vdt.

(2) M-li neznm ddic nebo ddic neznmho pobytu opatrovnka, neme opatrovnk uinit prohlen, e tento ddic ddictv odmt, nebo e je neodmt, anebo pijm. 1672 Uplatuje-li prvo na ddictv vce osob a odporuj-li si, odke soud toho z ddic, jeho prvn dvod je slab, aby sv prvo uplatnil alobou. Nepod-li tento ddic alobu ve lht uren soudem, nezanik sice jeho ddick prvo, avak pi projednn pozstalosti se k nmu nepihl. 1673 (1) Proti ddici, kter se opr o ddickou smlouvu nepopenou co do pravosti, se k podn aloby odke kad ddic ze zvti nebo ddic zkonn. Proti ddici, kter se opr o zv nepopenou co do pravosti, se odke k podn aloby kad zkonn ddic. (2) Uvede-li zstavitel dvod vyddn, odke se k podn aloby potomek, kter tvrd, e byl vyddn neprvem. Nen-li dvod vyddn uveden, odke se k podn aloby ten, kdo m ddit na jeho mst. Vhrada soupisu 1674 (1) Zstavitel neme ddici odejmout prvo na vhradu soupisu pozstalosti. Vzdaj-li se tohoto prva strany ddick smlouvy, nepihl se k tomu. (2) Prvo na vhradu soupisu lze uplatnit prohlenm uinnm stn ped soudem, anebo prohlenm zaslanm soudu v psemn form. Vyhrad-li si ddic soupis s vhradami nebo podmnkami, nepihl se k nim. To plat i pro prohlen ddice, e vhradu soupisu neuplatuje. 1675 Ddic m prvo vyhradit si soupis pozstalosti, uplatn-li je do jednoho msce ode dne, kdy ho soud o tomto prvu vyrozuml. Jsou-li pro to dleit dvody, soud lhtu ddici prodlou. 1676 (1) O svprvnm, znmm a ptomnm ddici, kter nen manelem, potomkem, anebo pedkem zstavitele a ve lht podle 1675 se nevyjd, plat, e neuplatuje vhradu soupisu. Od ostatnch ddic si soud vyd po jejich pedvoln a pouen vslovn vyjden, ledae vi svprvnmu manelovi, potomkovi i pedkovi ddice nastal inek podle 1681. (2) Kdo si nevyhradil soupis pozstalosti, nebo prohlsil, e prvo vhrady soupisu neuplatuje, neme si soupis vyhradit dodaten. Oddl 2 Sprva pozstalosti a jej soupis Sprva pozstalosti

 1677 (1) Povolal-li zstavitel sprvce pozstalosti nebo vykonavatele zvti, spravuje pozstalost a do potvrzen nabyt ddictv sprvce pozstalosti, jinak vykonavatel zvti. Nepovolal-li zstavitel dnho z nich, spravuje pozstalost ddic; je-li ddic vce a neujednaj-li si nic jinho, spravuj pozstalost vichni ddicov. (2) Je-li pro to vn dvod, nad soud jin opaten. 1678 (1) Kdo spravuje pozstalost, vykonv jej prostou sprvu. (2) Kdo spravuje pozstalost, poskytne z n spltky na zaopaten osobm, kter na n maj prvo, a doru odkazovnkm zprvu o odkazech, kter jim pipadly. Dospl odkazy vyrovn, schvl-li to soud. 1679 (1) Pi sprv lze z pozstalosti nco zcizit nebo pout jako jistotu, vyaduje-li to zjem na zachovn hodnoty nebo podstaty spravovanho majetku, jinak za protiplnn. To plat i v ppad, e m bt zmnn el spravovanho majetku. (2) Sprvce ddictv nebo vykonavatel zvti me uinit kon pesahujc rozsah prost sprvy, souhlas-li s tm ddici. Nedohodnou-li se ddici nebo je-li ddicem osoba pod zvltn ochranou, vyaduje se souhlas soudu. 1680 (1) Ddici, jeho ddick prvo je ji jasn prokzno, me soud povolit i ped skonenm zen o ddictv, aby s uritmi pozstalostnmi pedmty voln nakldal, pokud je splnn posledn vle zstavitele zabezpeeno nebo souhlas-li ostatn spoluddicov, nepominuteln ddicov a odkazovnci. (2) Uplatuje-li prvo na ddictv vce osob, kter si odporuj, nelze opaten podle odstavce 1 uinit. Dostalo-li se vak ddici vhody ji dve, nelze mu ji odejmout. 1681 (1) Ujme-li se ddic, ani je k tomu oprvnn, pln sprvy pozstalosti, ru se tm od potku inky vhrady soupisu, pokud ji ppadn uinil. To plat i tehdy, proke-li se, e ddic pozstalostn majetek mysln zatajil, sms-li ddic sti pozstalosti s stmi svho majetku, ani lze rozliit, komu pat, ledae tomu tak bylo ji ped smrt zstavitele. Stejn inek vzhledem k vhrad soupisu nastane i vi tomu z ddic, v jeho pmm i nepmm zastoupen nkdo jin pozstalost takto spravoval. Spravuje-li takto pozstalost osoba ddici blzk, m se za to, e jedn tak jako jeho zstupce. (2) inek podle odstavce 1 nenastane, rozdl-li si ddici jet ped potvrzenm nabyt ddictv jen psemnosti, podobizny nebo zznamy a jin vci rodinn nebo upomnkov povahy.

Zvra pozstalosti 1682 (1) Soud uin bez odkladu opaten zajiujc pozstalost (zvru), jestlie a) nkter z ddic nen svprvn, b) nkter z ddic je neznmho pobytu, c) je obava, e je pozstalost pedluena, d) vitel navrhl odlouen pozstalosti, nebo e) je-li tu jin dleit dvod pro zvltn opatrnost. (2) Je-li jen nkter ddic nesvprvn, neptomn nebo neznm, lze se spokojit se zvrou takov sti pozstalosti, kter sta k uspokojen jeho ddickho prva. To plat i tehdy, je-li tu osoba, kter pslu prvo na povinn dl. 1683 Zvry nen teba, je-li v pozstalosti nemovit vc poskytujc dostatenou jistotu. Soupis pozstalosti 1684 (1) elem soupisu pozstalosti je zjistit pozstalostn jmn a urit istou hodnotu majetku v dob smrti zstavitele. (2) Neohroz-li to vn vasn proveden soupisu, me bt soupisu ptomen a vznet dotazy a init pipomnky a) vykonavatel zvti, b) sprvce ddictv, c) kad, kdo tvrd a osvd sv ddick prvo nebo prvo na povinn dl, nebo o kom je znmo, e mu takov prvo zejm nle, d) vitel, kter si vydal odlouen pozstalosti, e) souhlas-li soud, i jin osoba, kter na tom proke prvn zjem; odkazovnk vak jen tehdy, hroz-li, e bude povinen pomrn pispt na povinn dl. 1685 (1) Soud nad soupis pozstalosti, uplatn-li ddic prvo vhrady soupisu, nebo je-li to potebn pro vpoet povinnho dlu. (2) Soud nad soupis pozstalosti tak, a) je-li mezi ddici osoba, kter nen pln svprvn, nebo kter je neznm i neptomn, nebo prvnick osoba veejn prospn i

zzen ve veejnm zjmu (dle jen osoba pod zvltn ochranou), b) je-li nejistota, zda je nkdo ddicem nebo kdo je ddicem, c) d-li o to vitel podle 1709, nebo d) osvd-li vitel zstavitele, e tu je pro proveden soupisu jin vn dvod. 1686 (1) Nklady na pozen soupisu se hrad z pozstalosti a jdou pomrn k ti ddickch podl tch ddic, jim je soupis k prospchu. Nen-li dobe mon hradit nklady na pozen soupisu z pozstalosti, ulo soud tmto ddicm, aby na hradu nklad pomrn pispli. (2) Nadil-li soud soupis pro potebu vpotu povinnho dlu, hrad se nklady z pozstalosti a jdou pomrn k ti vech ddic a osoby, kter m prvo na povinn dl. Nen-li dobe mon hradit nklady na pozen soupisu z pozstalosti, ulo soud tmto osobm, aby na hradu nklad pomrn pisply. (3) Poaduje-li nkdo soupis, ani pro to m vn dvod, soud mu ulo, aby nklady soupisu nesl ze svho. 1687 (1) Odvoduj-li to okolnosti ppadu, me soud rozhodnout o nahrazen soupisu pozstalosti seznamem pozstalostnho majetku vyhotovenm sprvcem pozstalosti a potvrzenm vemi ddici. Nebyl-li sprvce pozstalosti dosud ustaven, me ho za tm elem jmenovat soud. (2) V jednoduchch ppadech me soud rozhodnout, neodporuj-li tomu ddicov, o nahrazen soupisu pozstalosti spolenm prohlenm ddic o pozstalostnm majetku. 1688 (1) Proke-li se, e prohlen nebo seznam podle 1687 neodpovdaj skutenosti v rozsahu nikoli nepodstatnm, a) ru se tm ddicm od potku inky vhrady soupisu, pokud ji ppadn uinili, b) osoba uveden v 1685 odst. 2 m prvo dat, aby soud nadil nov soupis pozstalosti, proke-li na tom prvn zjem. (2) inek podle odstavce 1 psm. a) nenastane vi osob pod zvltn ochranou, ledae se proke, e pozstalostn majetek mysln zatajila. Tento inek nenastane ani vi ddici, kter proke, e nezavinil neplnost prohlen nebo seznamu. (3) Zpsobil-li sprvce, e seznam podle 1687 nen pln, nahrad kodu z toho vzelou. 1689 Je-li znm vitel, soud mu oznm, e byl proveden soupis pozstalosti a umon mu vyjdit se k soupisu.

Oddl 3 Potvrzen ddictv 1690 (1) Soud potvrd ddictv tomu, kdo ddictv neodmtl a m podle prbhu zen o ddictv nejlep ddick prvo, pot, co je zabezpeeno, e vle zstavitele bude nleit splnna. (2) Byl-li povoln vykonavatel zvti, potvrd soudu splnn zstavitelovch nazen; nebyl-li povoln, prok to soudu ddicov. Neshodnou-li se ddici nebo odporuj-li tomu, co potvrdil vykonavatel zvti, rozhodne soud, jak dkaz opat. 1691 (1) Byly-li nazeny odkazy, soud potvrd ddictv a pot, co mu bude prokzno, e a) odkazovnkm byly podny zprvy o odkazu, b) splatn odkazy osobm, kter nejsou pln svprvn, prvnickm osobm veejn prospnm nebo zzenm ve veejnm zjmu nebo odkazy uinn za dobroinnm a veejn prospnm elem byly splnny a e splnn nesplatnch odkaz bylo zajitno, c) bylo zajitno i splnn odkaz neznmm nebo neptomnm osobm. (2) Soud me jistotu prominout, je-li zejm zbyten. 1692 (1) Jedinmu ddici soud potvrd, e ddictv nabyl. Uvede, kdo je ddicem, pozstalost nabv, z jakho dvodu a zda se tak dje s vhradou soupisu, nebo bez n. (2) Nkolika ddicm soud potvrd i ddick podly ve vi po ppadnm zapoten na ddick podl a po zapoten ppadnch odkaz. Pi rozdlen pozstalosti soud rovn potvrd, jak ddictv kad ddic nabyl a z jakho dvodu k rozdlen ddictv dochz. (3) Je-li nazena ddick posloupnost zzenm svenskho nstupnictv, doloenm asu nebo jinm zpsobem, soud potvrd, e byla nazena, kdo nsleduje jako nsledn ddic a za jakho pedpokladu. Uril-li zstavitel, e pedn ddic me s ddictvm voln nakldat, soud potvrd i to. 1693 (1) Ddicov si mohou ped soudem v zen o ddictv dohodnout, jak bude ve jejich ddickch podl. Soud dohodu schvl, neodporuje-li zjmu osoby pod zvltn ochranou. (2) Dd-li se na zklad pozen pro ppad smrti, mohou si ddici dohodnout jinou vi ddickch podl, ne jakou jim zstavitel vymil, pokud to zstavitel vslovn pipustil. (3) Dd-li se podle zkonn ddick posloupnosti, m ddic prvo

poadovat po ostatnch ddicch vypodn, pokud se staral o zstavitele del dobu nebo pispl znanou mrou k udren i zvten zstavitelova majetku prac, penitou podporou nebo podobnm zpsobem, ani byl za to odmovn. Vypodn se poskytne ve vi pimen trvn a rozsahu toho, co plnil, a hodnot pozstalosti; o tuto vi se zvt jeho ddick podl. To plat i v ppad, e ddic, kter nen pozstalm manelem, plnil vi zstaviteli vyivovac nebo obdobnou povinnost. Oddl 4 Rozdlen pozstalosti 1694 (1) Podil-li zstavitel pro ppad smrti, rozdl se pozstalost podle jeho vle. Ddici se mohou ped soudem dohodnout, e si pozstalost zcela nebo zsti rozdl i jinak, pokud to zstavitel vslovn pipustil. (2) Pidlil-li zstavitel ddicm jednotliv vci ze svho jmn, ani vslovn pikzal, e pozstalost mus bt rozdlena, jak nadil, nebo e povolan ddic me pijmout jen, co mu bylo pidleno, poppad, e urit vc m zstat ve spoluvlastnictv ddic, hled se na jeho projev vle jako na pn bez prvn zvaznosti. 1695 (1) Nepodil-li zstavitel pro ppad smrti, mohou se ddici ped soudem dohodnout o rozdlen pozstalosti jakkoli. (2) Nepodil-li zstavitel o nkter sti pozstalosti nebo nepikzal-li, jak m bt pozstalost nebo jej st rozdlena, nebo nen-li rozdlen pozstalosti podle zstavitelovy vle vbec mon, pouije se ustanoven odstavce 1 obdobn. 1696 (1) Soud dohodu ddic o rozdlen schvl, neodporuje-li vli zstavitele a v jejch mezch ani zjmm osoby pod zvltn ochranou. Neschvl-li soud dohodu, potvrd ddicm nabyt ddictv podle ve jejich ddickch podl. (2) K platnosti dohody o rozdlen pozstalosti se vyaduje, aby v dsledku jejho uzaven byla rozdlena cel znm pozstalost. Dohodou lze zdit i vcn bemeno nebo zstavn i jin vcn prvo, i kdy o nm zstavitel nepodil. 1697 (1) Soud rozdl pozstalost podle nazen zstavitele. Povil-li zstavitel tet osobu urenm, jak m bt pozstalost rozdlena, soud tto osob stanov pimenou lhtu, nejmn v dlce dvou msc; soud vak k uren nepihldne, je-li zjevn nespravedliv nebo dojde-li k nmu po lht. (2) Nebrn-li tomu zstavitelovo nazen, soud rozdl pozstalost schvlenm dohody ddic; nedojde-li k dohod, soud pozstalost rozdl, pokud o to podaj vichni ddicov a pokud mezi nimi nen sporu, co do pozstalosti nle. Soud pitom db zjm osoby pod

zvltn ochranou. (3) V ostatnch ppadech soud pozstalost nerozdl a potvrd ddicm nabyt ddictv podle ddickch podl. 1698 Pi rozdlen pozstalosti lze vypodat prvo na nhradu z pomr mezi spoluddici, provst zapoten na ddick podl a zapoten odkaz. 1699 (1) Podle okolnost mohou bt tak pohledvka nebo dluh pidleny jednotlivmu ddici. Pidl-li se dluh nktermu ddici, nedotk se to prv vitele. (2) Ddic zkrcen na svm podlu pidlenm vadn vci m vi spoluddicm prvo na nhradu toho, o byl vadou zkrcen. 1700 (1) Rozdluje-li pozstalost soud na dost ddic, zd vkaz, jeho zkladem je soupis pozstalosti nebo soupis potvrzen vemi ddici. Bylo-li nco z pozstalosti prodno z vle ddice po prvu, zahrne se do pozstalosti dosaen kupn cena, pi jinm zcizen z vle ddice pak obvykl cena v den vzniku ddickho prva. Na podl kadho z ddic vyjden v penzch se pidl jednotliv pedmty podle ceny uveden ve vkazu. (2) Nen-li cena nkterho pedmtu zejm, stanov ji soud odhadem, pokud pedmt nepidl vem ddicm podle jejich podl. Oddl 5 Dluhy postihujc ddice 1701 (1) Dluhy zstavitele pechzej na ddice, ledae zkon stanov jinak. (2) Ddic je zavzn k hrad nklad zstavitelova pohben a opaten zstavitelova hrobovho msta, ledae tyto nklady byly z pozstalosti uhrazeny podle 114 odst. 2. 1702 Ddic se neme zprostit povinnosti zaloen mu pozenm pro ppad smrti odmtnutm ddictv z tohoto pozen s tm, e uplatn sv prvo jako ddic ze zkona. Me se stt ddicem z pozen pro ppad smrti, nebo ddictv odmtnout. 1703 Prva vitel ped potvrzenm ddictv Dokud soud nepotvrd ddici nabyt ddictv, mohou vitel vymhat plnn jen vi tomu, kdo spravuje pozstalost, a domhat se uspokojen jen z majetku nleejcho do pozstalosti. Prvn inky neuplatnn vhrady soupisu

 1704 Neuplatnil-li ddic vhradu soupisu, hrad dluhy zstavitele v plnm rozsahu. Neuplatnilo-li vhradu soupisu vce ddic, hrad dluhy zstavitele spolen a nerozdln. 1705 Proveden soupisu nem prvn inky pro rozsah povinnosti k hrazen dluh u ddice, kter vhradu soupisu neuplatnil. Prvn inky vhrady soupisu 1706 Uplatnil-li ddic vhradu soupisu, hrad dluhy zstavitele do ve ceny nabytho ddictv. To plat i v ppad, e soupis pozstalosti nadil soud v zjmu osoby pod zvltn ochranou. 1707 Kad z ddic, kter uplatnil vhradu soupisu, hrad dluhy zstavitele spolen a nerozdln s ostatnmi ddici, vitel vak me po kadm ddici vyhradivmu si soupis poadovat plnn jen do ve odpovdajc jeho ddickmu podlu. 1708 Postih mezi spoluddici se d podle obecnch ustanoven o spolench dluzch. Odlouen pozstalosti 1709 (1) Vitel, kter osvd obavu z pedluen ddice, me pedtm, ne soud potvrdil nabyt ddictv, navrhnout, aby pozstalost zstala odlouena od jmn ddice a byla spravovna jako oddlen jmn. Soud nvrhu nevyhov, je-li zejm, e k obav nen dvod. (2) Nvrh na odlouen pozstalosti nebrn, aby soud nabyt ddictv potvrdil. 1710 Z odlouen pozstalosti se uspokoj vitel, kter si odlouen vydal. Tento vitel vak ztrc prvo uspokojit se z ostatnho ddicova majetku, a to i v ppad, e ddic neuplatnil vhradu soupisu. Vyhledn dluh zstavitele 1711 Ddic, kter si vyhradil soupis, nebo ten, kdo pozstalost spravuje, me ped rozhodnutm soudu o potvrzen ddictv navrhnout, aby soud pro vyhledn dluh zstavitele vitele vyzval, aby v pimen lht ohlsili a doloili sv pohledvky. Dokud nebude skoneno zen, kter se takto zavede, nem ddic, ani ten, kdo spravuje pozstalost,

povinnost uspokojovat vitele. 1712 (1) Vitel, kter se ve lht nepihls, nem prvo na uhrazen vi ddici, je-li pozstalost vyerpna uhrazenm ohlench pohledvek. (2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, a) proke-li vitel, e ddic vdl o pohledvce, nebo b) zajiuje-li pohledvku vitele zstavn nebo jin vcn prvo k vci nleejc do pozstalosti. 1713 Nebylo-li dno o vzvu vitelm, nebo uspokoj-li ddic nkterho z hlscch se vitel bez zetele na prva ostatnch, a nedoshne-li proto nkter vitel plnho uhrazen pohledvky z pozstalosti, je ddic viteli zavzn nad rmec uveden v 1692, a to a do ve, v jak by vitel doshl uspokojen pi likvidaci pozstalosti podle jinho prvnho pedpisu. Dl 8 Zcizen ddictv 1714 (1) Ddictv lze zcizit po smrti zstavitele; je-li smlouva uzavena dve, nepihl se k n. Zcizenm ddictv vstupuje nabyvatel do prv a povinnost nleejcch k pozstalosti. (2) Ddictv se zcizuje odvnou smlouvou, pokud pi zcizen ddictv nebyl za zklad smlouvy vzat seznam prv a povinnost. Byl-li takov seznam za zklad vzat, zle na obsahu smlouvy, zle na ujednn stran, nakolik se pouij tak 1716 a 1717. (3) Smlouva vyaduje formu veejn listiny. 1715 Strany oznm bez zbytenho odkladu soudu, kter vede zen o ddictv, e ddictv bylo zcizeno. 1716 (1) Nabyvatel nem prvo na vc nleejc zciziteli nikoli jako ddici, ale z jinho prvnho dvodu, ani na psemnosti, podobizny a zznamy rodinn povahy. (2) Nabyvateli naproti tomu nle ve, co k ddictv pibude tm, e ubude odkazovnk nebo spoluddic nebo jakmkoliv jinm zpsobem, ml-li by na to zcizitel prvo. 1717 Nabyvateli nle i ve, co zcizitel ji ddickm prvem obdrel. Nabyvatel vak zciziteli nahrad, co ten vynaloil ze svho k nastoupen ddictv nebo na pozstalost, a pokud si strany neujednaly

nco jinho, i nklady zstavitelova pohbu a opaten pohebit. 1718 Spravoval-li zcizitel pozstalost dve, ne byla nabyvateli vydna, je vi nabyvateli zavzn jako pkaznk. 1719 Zcizitel ddictv odpovd nabyvateli za pravost svho ddickho prva, jak je udal. Utrp-li nabyvatel kodu, zcizitel ji nahrad podle sti tvrt tohoto zkona. 1720 Nabyvatel i zcizitel ddictv jsou vitelm za dluhy zstavitele zavzni spolen a nerozdln. ST TVRT RELATIVN MAJETKOV PRVA HLAVA I VEOBECN USTANOVEN O ZVAZCCH Dl 1 Vznik zvazk a jejich obsah 1721 Ze zvazku m vitel vi dlunku prvo na urit plnn jako na pohledvku a dlunk m povinnost toto prvo splnnm dluhu uspokojit. 1722 Plnn, kter je pedmtem zvazku, mus bt majetkov povahy a odpovdat zjmu vitele, i kdy tento zjem nen jen majetkov. 1723 (1) Zvazek vznik ze smlouvy, z protiprvnho inu, nebo z jin prvn skutenosti, kter je k tomu podle prvnho du zpsobil. (2) Ustanoven o zvazcch, kter vznikaj ze smluv, se pouij pimen i na zvazky vznikajc na zklad jinch prvnch skutenost. Dl 2 Smlouva Oddl 1 Obecn ustanoven 1724 (1) Smlouvou projevuj strany vli zdit mezi sebou zvazek a dit se

obsahem smlouvy. (2) Ustanoven o smlouvch se pouij pimen i na projev vle, kterm se jedna osoba obrac na osoby jin, ledae to vyluuje povaha projevu vle nebo zkon. 1725 Smlouva je uzavena, jakmile si strany ujednaly jej obsah. V mezch prvnho du je stranm ponechno na vli svobodn si smlouvu ujednat a urit jej obsah. 1726 Povauj-li strany smlouvu za uzavenou, a si ve skutenosti neujednaly nleitost, ji mly ve smlouv ujednat, hled se na projev jejich vle jako na uzavenou smlouvu, lze-li, zvlt s pihldnutm k jejich nslednmu chovn, rozumn pedpokldat, e by smlouvu uzavely i bez ujednn tto nleitosti. Dala-li vak nkter ze stran ji pi uzavrn smlouvy najevo, e dosaen shody o urit nleitosti je pedpokladem uzaven smlouvy, m se za to, e smlouva uzavena nebyla; tehdy ujednn o ostatnch nleitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich vyhotoven zpis. 1727 Kad z nkolika smluv uzavench pi tme jednn nebo zahrnutch do te listiny se posuzuje samostatn. Plyne-li z povahy nkolika smluv nebo z jejich elu znmho stranm pi uzaven smlouvy, e jsou na sob zvisl, je vznik kad z nich podmnkou vzniku ostatnch smluv. Znik zvazku z nkter z nich bez uspokojen vitele zruuje ostatn zvisl smlouvy, a to s obdobnmi prvnmi inky. 1728 (1) Kad me vst jednn o smlouv svobodn a neodpovd za to, e ji neuzave, ledae jednn o smlouv zahj nebo v takovm jednn pokrauje, ani m mysl smlouvu uzavt. (2) Pi jednn o uzaven smlouvy si smluvn strany vzjemn sdl vechny skutkov a prvn okolnosti, o nich v nebo vdt mus, tak, aby se kad ze stran mohla pesvdit o monosti uzavt platnou smlouvu a aby byl kad ze stran zejm jej zjem smlouvu uzavt. 1729 (1) Dospj-li strany pi jednn o smlouv tak daleko, e se uzaven smlouvy jev jako vysoce pravdpodobn, jedn nepoctiv ta strana, kter pes dvodn oekvn druh strany v uzaven smlouvy jednn o uzaven smlouvy ukon, ani pro to m spravedliv dvod. (2) Strana, kter jedn nepoctiv, nahrad druh stran kodu, nanejv vak v tom rozsahu, kter odpovd ztrt z neuzaven smlouvy v obdobnch ppadech. 1730 (1) Poskytnou-li si strany pi jednn o smlouv daje a sdlen, m kad ze stran prvo vst o nich zznamy, i kdy smlouva nebude uzavena.

(2) Zsk-li strana pi nebo sdlen, db, aby prozrazen bez zkonnho se tm, vyd druh stran Oddl 2 Uzaven smlouvy Nvrh na uzaven smlouvy 1731

jednn o smlouv o druh stran dvrn daj nebyly zneuity, nebo aby nedolo k jejich dvodu. Poru-li tuto povinnost a obohat-li to, o se obohatila.

Z nvrhu na uzaven smlouvy (dle jen nabdka) mus bt zejm, e ten, kdo jej in, m mysl uzavt uritou smlouvu s osobou, vi n nabdku in. 1732 (1) Prvn jednn smujc k uzaven smlouvy je nabdkou, pokud obsahuje podstatn nleitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla bt uzavena jeho jednoduchm a nepodmnnm pijetm, a pokud z nho plyne vle navrhovatele bt smlouvou vzn, bude-li nabdka pijata. (2) M se za to, e nvrh dodat zbo nebo poskytnout slubu za urenou cenu uinn pi podnikatelsk innosti reklamou, v katalogu nebo vystavenm zbo je nabdkou s vhradou vyerpn zsob nebo ztrty schopnosti podnikatele plnit. 1733 Projev vle, kter nevyhovuje 1732, nen nabdkou a neme bt proto pijat. Obsahuje-li projev vle slib plnn za urit vkon nebo vsledek, jedn se o veejn pslib, jinak o pouhou vzvu k podn nabdky. Tot plat o projevu, kter smuje vi neuritmu okruhu osob nebo kter m povahu reklamy, pokud z nho jasn neplyne nco jinho. 1734 Nabdka uinn stn mus bt pijata bezodkladn, ledae nco jinho plyne z jejho obsahu nebo z okolnost, za nich se stala. To plat i tehdy, byla-li ptomn osob pedloena nabdka uinn v psemn form. 1735 Nabdka uinn v psemn form vi neptomn osob mus bt pijata ve lht uveden v nabdce. Nen-li lhta uvedena, lze nabdku pijmout v dob pimen povaze navrhovan smlouvy a rychlosti prostedk, je navrhovatel pouil pro zasln nabdky. 1736 Nabdka je neodvolateln, je-li to v n vslovn vyjdeno, anebo dohodnou-li se tak strany. Nabdka je rovn neodvolateln, plyne-li to z jednn stran o uzaven smlouvy, z jejich pedchozho obchodnho styku, anebo ze zvyklost.

 1737 Zruen nabdky I kdy je nabdka neodvolateln, lze ji zruit, pokud zruovac projev dojde druh stran ped doruenm nabdky nebo alespo souasn s nm. 1738 Odvoln nabdky (1) I kdy je nabdka odvolateln, nelze ji odvolat ve lht uren pro jej pijet, ledae se to v nabdce vyhrad. Odvolatelnou nabdku lze odvolat, jen pokud odvoln dojde druh stran dve, ne ta odeslala pijet nabdky. (2) Nabdku nelze odvolat, pokud je v n vyjdena neodvolatelnost. 1739 (1) Je-li nabdka odmtnuta, zanik innost odmtnut. (2) Zeme-li nkter ze stran, nebo pozbude-li svprvnosti uzavt smlouvu, nabdka zanikne, pokud je to zejm z nabdky sam nebo z povahy a elu navrhovan smlouvy. Pijet nabdky 1740 (1) Osoba, kter je nabdka urena, nabdku pijme, projev-li s n vas vi navrhovateli souhlas. Mlen nebo neinnost samy o sob pijetm nejsou. (2) Projev vle, kter obsahuje dodatky, vhrady, omezen nebo jin zmny, je odmtnutm nabdky a povauje se za novou nabdku. Pijetm nabdky je vak odpov, kter vymezuje obsah navren smlouvy jinmi slovy. (3) Odpov s dodatkem nebo odchylkou, kter podstatn nemn podmnky nabdky, je pijetm nabdky, pokud navrhovatel bez zbytenho odkladu takov pijet neodmtne. Navrhovatel me pijet nabdky s dodatkem nebo odchylkou pedem vylouit ji v nabdce nebo jinm zpsobem, kter nevzbuzuje pochybnost. 1741 Pi nabdce uren vce osobm je smlouva uzavena, pijmou-li nabdku vechny tyto osoby, pokud z jejho obsahu vyplv mysl navrhovatele, aby se stranou smlouvy staly vechny osoby, jim je nabdka urena, anebo lze-li takov mysl rozumn pedpokldat z okolnost, za nich byla nabdka uinna. Tot obdobn plat, je-li zejm mysl navrhovatele, aby se stranou smlouvy stal urit poet tchto osob. 1742 Pijet nabdky lze zruit, dojde-li zruen navrhovateli nejpozdji s pijetm. 1743

(1) I pozdn pijet nabdky m inky vasnho pijet, pokud navrhovatel bez zbytenho odkladu alespo stn vyrozum osobu, kter nabdku uinil, e pijet povauje za vasn, nebo se zane chovat ve shod s nabdkou. (2) Plyne-li z psemnosti, kter vyjaduje pijet nabdky, e byla odeslna za takovch okolnost, e by dola navrhovateli vas, kdyby jej peprava probhala obvyklm zpsobem, m pozdn pijet inky vasnho pijet, ledae navrhovatel bez odkladu vyrozum alespo stn osobu, kter byla nabdka urena, e povauje nabdku za zaniklou. 1744 S pihldnutm k obsahu nabdky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvykl, me osoba, kter je nabdka urena, nabdku pijmout tak, e se podle n zachov, zejmna poskytne-li nebo pijme-li plnn. Pijet nabdky je inn v okamiku, kdy k jednn dolo, dolo-li k nmu vas. 1745 Smlouva je uzavena okamikem, kdy pijet nabdky nabv innosti. Oddl 3 Obsah smlouvy 1746 (1) Zkonn ustanoven upravujc jednotliv typy smluv se pouij na smlouvy, jejich obsah zahrnuje podstatn nleitosti smlouvy stanoven v zkladnm ustanoven pro kadou z tchto smluv. (2) Strany mohou uzavt i takovou smlouvu, kter nen zvlt jako typ smlouvy upravena. 1747 Je-li smlouva bezplatn, m se za to, e se dlunk chtl zavzat spe mn ne vce. 1748 M se za to, e ujednn, e urit st obsahu smlouvy bude mezi stranami ujednna dodaten, je podmnkou innosti uzaven smlouvy. 1749 (1) Ujednaj-li strany, e uritou nleitost smlouvy ur tet osoba nebo soud, je takov uren podmnkou innosti smlouvy. Neur-li tet osoba nleitost smlouvy v pimen lht nebo odmtne-li ji urit, me kterkoli strana navrhnout, aby tuto nleitost uril soud. (2) Pi uren nleitosti se pihldne k elu, kter smlouva zejm sleduje, k okolnostem, za nich byla smlouva uzavrna, jako i k tomu, aby byly prva a povinnosti stran poctiv uspodny. 1750

Nenavrhne-li oprvnn strana doplnn obsahu smlouvy v ujednan lht, jinak do jednoho roku od uzaven smlouvy, m se za to, e se smlouva od potku ru. 1751 (1) st obsahu smlouvy lze urit odkazem na obchodn podmnky, kter navrhovatel pipoj k nabdce nebo kter jsou stranm znmy. Odchyln ujednn ve smlouv maj ped znnm obchodnch podmnek pednost. (2) Odk-li strany v nabdce i v pijet nabdky na obchodn podmnky, kter si odporuj, je smlouva pesto uzavena s obsahem urenm v tom rozsahu, v jakm obchodn podmnky nejsou v rozporu; to plat i v ppad, e to obchodn podmnky vyluuj. Vylou-li to nkter ze stran nejpozdji bez zbytenho odkladu po vmn projev vle, smlouva uzavena nen. (3) Pi uzaven smlouvy mezi podnikateli lze st obsahu smlouvy urit i pouhm odkazem na obchodn podmnky vypracovan odbornmi nebo zjmovmi organizacemi. 1752 (1) Uzavr-li strana v bnm obchodnm styku s vtm potem osob smlouvy zavazujc dlouhodob k optovnm plnnm stejnho druhu s odkazem na obchodn podmnky a vyplv-li z povahy zvazku ji pi jednn o uzaven smlouvy rozumn poteba jejich pozdj zmny, lze si ujednat, e strana me obchodn podmnky v pimenm rozsahu zmnit. Ujednn je platn, pokud bylo pedem alespo ujednno, jak se zmna druh stran oznm a pokud se tto stran zalo prvo zmny odmtnout a zvazek z tohoto dvodu vypovdt ve vpovdn dob dostaten k obstarn obdobnch plnn od jinho dodavatele; nepihl se vak k ujednn, kter s takovou vpovd spojuje zvltn povinnost zatujc vypovdajc stranu. (2) Nebyl-li ujednn rozsah zmn obchodnch podmnek, nepihl se ke zmnm vyvolanm takovou zmnou okolnost, kterou ji pi uzaven smlouvy strana odkazujc na obchodn podmnky musela pedpokldat, ani ke zmnm vyvolanm zmnou jejch osobnch nebo majetkovch pomr. 1753 Ustanoven obchodnch podmnek, kter druh strana nemohla rozumn oekvat, je neinn, nepijala-li je tato strana vslovn; k opanmu ujednn se nepihl. Zda se jedn o takov ustanoven, se posoud nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke zpsobu jeho vyjden. 1754 (1) Pouij-li strany ve smlouv doloku upravenou v uvanch vykldacch pravidlech, m se za to, e touto dolokou zamlely vyvolat prvn inky stanoven vykldacmi pravidly, na n se ve smlouv odvolaly, poppad tmi vykldacmi pravidly, kter se s pihldnutm k povaze smlouvy obvykle pouvaj. (2) Nen-li jedna ze stran smlouvy podnikatelem, lze se vi tto stran dovolat vznamu doloky, jen pokud se proke, e jej vznam musel bt tto stran znm. 1755

Vzd-li se strana veobecn nmitek proti platnosti smlouvy, nepihl se k tomu. Oddl 4 Forma smlouvy 1756 Nen-li smlouva uzavena slovy, mus bt z okolnost zejm vle stran ujednat jej nleitosti; pitom se pihldne nejen k chovn stran, ale i k vydanm cenkm, veejnm nabdkm a jinm dokladm. 1757 (1) Po uzaven smlouvy mezi stranami v jin form ne psemn je stranm ponechno na vli, zda si obsah smlouvy v psemn form potvrd. (2) Uin-li tak pi podnikn stran jedna z nich vi druh v pesvden, e jej potvrzen zachycuje obsah smlouvy vrn, plat smlouva za uzavenou s obsahem uvedenm v potvrzen, i kdy vykazuje odchylky od skuten ujednanho obsahu smlouvy. To plat jen v ppad, e odchylky uveden v potvrzen mn skuten ujednan obsah smlouvy nepodstatnm zpsobem a jsou takovho rzu, e by je rozumn podnikatel jet schvlil, a za podmnky, e druh strana tyto odchylky neodmtne. (3) Odstavec 2 se pouije i v ppad, e smlouva byla uzavena pi podnikn jedn ze stran a jej obsah potvrd druh strana. 1758 Dohodnou-li se strany, e pro uzaven uij uritou formu, m se za to, e nechtj bt vzny, nebude-li tato forma dodrena. To plat i tehdy, projev-li jedna ze stran vli, aby smlouva byla uzavena v psemn form. Oddl 5 inky smlouvy Obecn ustanoven 1759 Smlouva strany zavazuje. Lze ji zmnit nebo zruit jen se souhlasem vech stran, anebo z jinch zkonnch dvod. Vi jinm osobm smlouva psob jen v ppadech stanovench v zkon. 1760 Skutenost, e strana nebyla pi uzaven smlouvy oprvnna nakldat s tm, co m bt podle smlouvy plnno, sama o sob neplatnost smlouvy nevyvolv. 1761 Zkaz zaten nebo zcizen vci psob jen mezi stranami, pokud nebyl zzen jako vcn prvo. Takov zkaz je platn, pokud byl zzen na

dobu trvn svenskho fondu, svenskho nstupnictv, zastoupen nebo na jinou uritou a pimenou dobu v takovm zjmu strany, kter je hodn prvn ochrany. 1762 (1) Stanov-li zkon, e je k innosti smlouvy teba rozhodnut uritho orgnu, je smlouva inn tmto rozhodnutm. (2) Nebyl-li nvrh na rozhodnut podn do jednoho roku od uzaven smlouvy, m se za to, e se smlouva od potku ru. To plat i v ppad, e byl nvrh zamtnut. 1763 Poskytne-li strana postupn uzavenmi smlouvami rznm osobm prvo uvat nebo povat tut vc v tut dobu, nabv takov prvo osoba, kter pevodce poskytl vc k uvn nebo povn nejdve. Nen-li nikdo takov, nle prvo osob, s n byla uzavena smlouva, kter nabyla innosti jako prvn. Zmna okolnost 1764 Zmn-li se po uzaven smlouvy okolnosti do t mry, e se plnn podle smlouvy stane pro nkterou ze stran obtnj, nemn to nic na jej povinnosti splnit dluh. To neplat v ppadech stanovench v 1765 a 1766. 1765 (1) Dojde-li ke zmn okolnost tak podstatn, e zmna zalo v prvech a povinnostech stran zvl hrub nepomr znevhodnnm jedn z nich bu nemrnm zvenm nklad plnn, anebo nemrnm snenm hodnoty pedmtu plnn, m doten strana prvo domhat se vi druh stran obnoven jednn o smlouv, proke-li, e zmnu nemohla rozumn pedpokldat ani ovlivnit a e skutenost nastala a po uzaven smlouvy, anebo se doten stran stala a po uzaven smlouvy znmou. Uplatnn tohoto prva neopravuje dotenou stranu, aby odloila plnn. (2) Prvo podle odstavce 1 doten stran nevznikne, pevzala-li na sebe nebezpe zmny okolnost. 1766 (1) Nedohodnou-li kterkoli z nich rovnovhy prv a podmnek urench v se strany rozhodnout, povinnost rozhodnut. v pimen lht, me soud k nvrhu e zvazek ze smlouvy zmn obnovenm stran, anebo e jej zru ke dni a za Nvrhem stran soud nen vzn.

(2) Soud nvrh na zmnu zvazku zamtne, pokud doten strana neuplatnila prvo na obnoven jednn o smlouv v pimen lht, co zmnu okolnost musela zjistit; m se za to, e tato lhta in dva msce. Smlouva ve prospch tet osoby 1767

(1) M-li podle smlouvy dlunk plnit tet osob, me vitel poadovat, aby j dlunk splnil. (2) Podle obsahu, povahy a elu smlouvy se posoud, zda a kdy tak tet osoba nabyla pm prvo poadovat splnn. M se za to, e tet osoba takov prvo nabyla, m-li bt plnn hlavn k prospchu prv j. (3) Nmitky ze smlouvy m dlunk tak proti tet osob. 1768 Odmtne-li tet osoba prvo nabyt ze smlouvy, hled se na ni, jako by nebyla prva na plnn nabyla. Neodporuje-li to obsahu a elu smlouvy, me vitel plnn dat pro sebe. 1769 Smlouva o plnn tet osoby Zave-li se nkdo zajistit pro druhou stranu, aby j tet osoba splnila, zavazuje se tm, e se u tet osoby pimluv, aby ujednan plnn poskytla. Zave-li se vak nkdo k tomu, e tet osoba spln, co bylo ujednno, nahrad kodu, kterou vitel utrp, pokud k splnn nedojde. Oddl 6 Zvltn zpsoby uzavrn smlouvy 1770 Ustanoven o nabdce a o pijet nabdky se pouij pimen i na ppady, kdy strany ujednaj pro uzaven smlouvy jin postup. 1771 Draba (1) Pi drab je smlouva uzavena pklepem. (2) Ji uinn nabdka se zru, pokud je podna vy nabdka, nebo pokud se draba ukon jinak ne pklepem. Veejn sout o nejvhodnj nabdku 1772 Kdo vyhls neuritm osobm sout o nejvhodnj nabdku, in tm vzvu k podvn nabdek. 1773 Vyhlaovatel soute vymez v psemn form alespo obecnm zpsobem pedmt plnn a zsady ostatnho obsahu zamlen smlouvy, na nm trv, a ur zpsob podvn nabdek a lhtu, do kter lze nabdky podat, jako i lhtu pro oznmen vybran nabdky. Obsah podmnek soute vhodnm zpsobem uveejn.

 1774 Vyhlaovatel neme uveejnn podmnky soute mnit nebo sout zruit, ledae si to byl v podmnkch soute vyhradil. Zmnu nebo zruen uveejn stejnm zpsobem, kterm podmnky soute uveejnil. 1775 (1) Vyhlaovatel zahrne nabdku do soute, odpovd-li jej obsah uveejnnm podmnkm soute. Od nich se nabdka me odchlit jen v rozsahu, kter podmnky soute pipoutj. (2) Do soute nelze zahrnout nabdku pedloenou po lht stanoven v podmnkch soute. (3) Navrhovatel m prvo na nhradu nklad spojench s ast na souti, piznvaj-li mu to podmnky soute. 1776 (1) Neur-li podmnky soute nco jinho, nelze nabdku odvolat po uplynut lhty uren v podmnkch soute pro pedkldn nabdek. (2) Podmnky soute mohou urit, e nabdku lze zmnit nebo doplnit; ke zmn nebo k doplnn nabdky provedenm po uplynut lhty uren v podmnkch soute pro pedkldn nabdek se vak nepihl. Opravu chyb vzniklch pi vyhotoven nabdky lze provst kdykoli, pokud to podmnky soute nevyluuj. 1777 (1) Vyhlaovatel vybere nejvhodnj z nabdek a oznm jej pijet zpsobem a ve lht, kter jsou ureny v podmnkch soute. (2) Nen-li v podmnkch soute stanoven zpsob vbru nabdky, je vyhlaovatel oprvnn vybrat nabdku, kter mu nejlpe vyhovuje. 1778 (1) Vyhlaovatel pijme nabdku vybranou podle 1777. Oznm-li pijet nabdky navrhujc stran po lht uren v podmnkch soute, smlouva nevznikne, pokud vybran navrhovatel bez zbytenho odkladu sdl vyhlaovateli, e pijet nabdky odmt jako opodn. (2) Vyhlaovatel me odmtnout vechny pedloen nabdky, vyhradil-li si to v podmnkch soute. 1779 Vyhlaovatel vyrozum bez zbytenho odkladu po ukonen soute navrhovatele, kte v souti neuspli, e jejich nabdky odmtl. Veejn nabdka 1780 (1) Veejn nabdka je projev vle navrhovatele, kterm se obrac na neurit osoby s nvrhem na uzaven smlouvy. (2) Podnt k uzaven smlouvy, z nho neplyne mysl uzavt uritou

smlouvu nebo kter nem nleitosti podle 1732 odst. 1, se povauje za vzvu k podvn nabdek. 1781 Veejnou nabdku lze odvolat, uveejnil-li navrhovatel odvoln ped pijetm veejn nabdky zpsobem, kterm byla veejn nabdka uveejnna. 1782 (1) Na zklad veejn nabdky je smlouva uzavena s tm, kdo vas a v souladu s n navrhovateli nejdve oznm, e veejnou nabdku pijm. Pijme-li veejnou nabdku souasn nkolik osob, je smlouva uzavena s tou, kterou navrhovatel zvolil. (2) Neur-li veejn nabdka lhtu k pijet, plat za ni lhta pimen povaze veejn nabdky. 1783 (1) Navrhovatel oznm pjemci uzaven smlouvy bez zbytenho odkladu po pijet veejn nabdky. Ostatnm oznm, e neuspli. (2) Jestlie navrhovatel potvrd pjemci uzaven smlouvy pozdji, ne stanov odstavec 1, smlouva nevznikne, odmtne-li pjemce uzaven smlouvy bez zbytenho odkladu pot, kdy mu dolo potvrzen navrhovatele o uzaven smlouvy. 1784 (1) Ur-li to veejn nabdka vslovn, je smlouva uzavena s uritm potem osob, ppadn se vemi, kdo veejnou nabdku pijali ve lht podle 1782. (2) Nespln-li navrhovatel oznamovac povinnost, je vzn vemi pijetmi veejn nabdky, jejich pvodcm vsledek neoznmil. Oddl 7 Smlouva o smlouv budouc 1785 Zkladn ustanoven Smlouvou o smlouv budouc se nejmn jedna strana zavazuje uzavt po vyzvn v ujednan lht, jinak do jednoho roku, budouc smlouvu, jej obsah je ujednn alespo obecnm zpsobem. 1786 Zavzan stran vznik povinnost uzavt smlouvu bez zbytenho odkladu pot, co ji k tomu vyzve oprvnn strana v souladu se smlouvou o smlouv budouc. 1787 (1) Nespln-li zavzan strana povinnost uzavt smlouvu, me oprvnn strana poadovat, aby obsah budouc smlouvy uril soud nebo

osoba uren ve smlouv. Neur-li tato osoba obsah budouc smlouvy v pimen lht nebo odmtne-li jej urit, me oprvnn strana navrhnout, aby jej uril soud. (2) Obsah budouc smlouvy se ur podle elu, kter m uzaven budouc smlouvy zejm sledovat. Pitom se vychz z nvrh stran a pihldne se k okolnostem, za kterch byla smlouva o smlouv budouc uzavena, jako i k tomu, aby prva a povinnosti stran byly poctiv uspodny. 1788 (1) Nevyzve-li oprvnn strana zavzanou stranu k uzaven smlouvy vas, povinnost uzavt budouc smlouvu zanik. (2) Zmn-li se okolnosti, z nich strany pi vzniku zvazku ze smlouvy o smlouv budouc zejm vychzely, do t mry, e na zavzan stran nelze rozumn poadovat, aby smlouvu uzavela, povinnost uzavt budouc smlouvu zanik. Neoznm-li zavzan strana oprvnn stran zmnu okolnost bez zbytenho odkladu, nahrad oprvnn stran kodu z toho vzniklou. Dl 3 Obsah zvazk Obecn ustanoven 1789 Ze zvazku je dlunk povinen nco dt, nco konat, neho se zdret nebo nco strpt a vitel je oprvnn to od nho poadovat. 1790 Zvazek nelze zmnit bez ujednn vitele a dlunka, ledae zkon stanov jinak. 1791 (1) Vzniku a trvn zvazku nebrn, nen-li vyjden dvod, na jeho zklad m dlunk povinnost plnit; vitel je vak povinen prokzat dvod zvazku. (2) Jedn-li se o zvazek z cennho papru, vitel dvod zvazku neprokazuje, ledae to zkon zvl stanov. 1792 plata za plnn (1) Plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a pijmout plnn za platu, ani je ujednna jej ve, i zpsob, jakm bude tato ve urena, plat, e plata byla ujednna ve vi obvykl v dob a v mst uzaven smlouvy. Nepoda-li se takto vi platy urit, ur ji soud s pihldnutm k obsahu smlouvy, povaze plnn a zvyklostem. (2) Byla-li plata ujednna v rozporu s prvnmi pedpisy o cench, plat za ujednanou ta, kter je podle tchto pedpis ppustn.

Nemrn zkrcen 1793 (1) Zav-li se strany k vzjemnmu plnn a je-li plnn jedn ze stran v hrubm nepomru k tomu, co poskytla druh strana, me zkrcen strana poadovat zruen smlouvy a navrcen veho do pvodnho stavu, ledae j druh strana dopln, o byla zkrcena, se zetelem k cen obvykl v dob a mst uzaven smlouvy. To neplat, pokud se nepomr vzjemnch plnn zakld na skutenosti, o kter druh strana nevdla ani vdt nemusela. (2) Odstavec 1 se nepouije pro ppad nabyt na komoditn burze, pi obchodu s investinm nstrojem podle jinho zkona, v drab i zpsobem postavenm veejn drab narove, ani pro ppad szky nebo hry, anebo pi narovnn nebo novaci, pokud byly poctiv uinny. 1794 (1) Prvo podle 1793 nevznik, pokud dvod nepomru vzjemnch plnn vyplv ze zvltnho vztahu mezi stranami, zejmna pokud zkrcen strana mla mysl plnit zsti za platu a zsti bezplatn, nebo jestlie ji nelze vi zkrcen zjistit. (2) Prvo podle 1793 nevznik ani tehdy, vzdala-li se jej zkrcen strana vslovn a prohlsila-li, e plnn pijm za mimodnou cenu ze zvltn obliby, anebo souhlasila-li s nemrnou cenou, a j skuten cena plnn byla nebo musela bt znma. 1795 Prvo podle 1793 zanik, nen-li uplatnno do jednoho roku od uzaven smlouvy. 1796 Lichva Neplatn je smlouva, pi jejm uzavrn nkdo zneuije tsn, nezkuenosti, rozumov slabosti, rozruen nebo lehkomyslnosti druh strany a d sob nebo jinmu slbit i poskytnout plnn, jeho majetkov hodnota je k vzjemnmu plnn v hrubm nepomru. 1797 Podnikatel, kter uzavel smlouvu pi svm podnikn, nem prvo poadovat zruen smlouvy podle 1793 odst. 1, ani se neme dovolat neplatnosti smlouvy podle 1796. Smlouvy uzavran adheznm zpsobem 1798 (1) Ustanoven o smlouvch uzavranch adheznm zpsobem plat pro kadou smlouvu, jej zkladn podmnky byly ureny jednou ze smluvnch stran nebo podle jejch pokyn, ani slab strana mla skutenou pleitost obsah tchto zkladnch podmnek ovlivnit. (2) Pouije-li se k uzaven smlouvy se slab stranou smluvn formul uvan v obchodnm styku nebo jin podobn prostedek, m se za to, e

smlouva byla uzavena adheznm zpsobem. 1799 Doloka ve smlouv uzaven adheznm zpsobem, kter odkazuje na podmnky uveden mimo vlastn text smlouvy, je platn, byla-li slab strana s dolokou a jejm vznamem seznmena nebo proke-li se, e vznam doloky musela znt. 1800 (1) Obsahuje-li smlouva uzaven adheznm zpsobem doloku, kterou lze pest jen se zvltnmi obtemi, nebo doloku, kter je pro osobu prmrnho rozumu nesrozumiteln, je tato doloka platn, nepsob-li slab stran jmu nebo proke-li druh strana, e slab stran byl vznam doloky dostaten vysvtlen. (2) Obsahuje-li smlouva uzaven adheznm zpsobem doloku, kter je pro slab stranu zvlt nevhodn, ani je pro to rozumn dvod, zejmna odchyluje-li se smlouva zvan a bez zvltnho dvodu od obvyklch podmnek ujednvanch v obdobnch ppadech, je doloka neplatn. Vyaduje-li to spravedliv uspodn prv a povinnost stran, soud rozhodne obdobn podle 577. 1801 Odchl-li se strany od 1799 nebo 1800 nebo vylou-li nkter z tchto ustanoven, nepihl se k tomu. To neplat pro smlouvy uzaven mezi podnikateli, ledae strana proke, e doloka uveden mimo vlastn text smlouvy a navren druhou smluvn stranou hrub odporuje obchodnm zvyklostem a zsad poctivho obchodnho styku. roky 1802 Maj-li bt plnny roky a nen-li roky ve vi stanoven prvnm stanoveny, plat dlunk obvykl poskytuj banky v mst bydlit smlouvy. 1803 M se za to, e se ujednan ve rok tk ronho obdob. 1804 roky se plat v te mn jako hlavn dluh (jistina). 1805 (1) Nen-li doba placen rok ujednna, plat se roky s jistinou, a je-li jistina splatn pozdji ne za rok, plat se roky ron pozadu. (2) Vitel, kter bez rozumnho dvodu otl s uplatnnm prva na zaplacen dluhu tak, e roky in tolik co jistina, pozbv prvo poadovat dal roky. Ode dne, kdy uplatnil prvo u soudu, mu vak dal roky nle. jejich ve ujednna, plat dlunk pedpisem. Nejsou-li roky takto roky poadovan za vry, kter nebo sdla dlunka v dob uzaven

 1806 roky z rok lze poadovat, bylo-li to ujednno. Jedn-li se o pohledvku z protiprvnho inu, lze roky z rok poadovat ode dne, kdy byla pohledvka uplatnna u soudu. 1807 Zloha M se za to, e co dala jedna strana druh ped uzavenm smlouvy, je zloha. Zvdavek 1808 (1) Byl-li ujednn zvdavek, vyaduje se, aby byl odevzdn nejpozdji pi uzaven smlouvy. Zvdavkem se potvrzuje uzaven smlouvy a strana, kter jej dala, poskytuje jistotu, e dluh spln. (2) Nespln-li se dluh z piny na stran toho, kdo dal zvdavek, me si druh strana zvdavek ponechat. Dala-li tato strana zvdavek, m prvo poadovat, aby j bu bylo vydno dvojnsobn tolik, anebo aby dlunk dluh splnil, nebo, nen-li splnn dluhu ji mon, nhradu kody. 1809 Dala-li strana zvdavek a bylo-li zrove ujednno prvo odstoupit od smlouvy, ani se zvl ujednalo odstupn, povauje se zvdavek za odstupn. Odstoup-li od smlouvy strana, kter zvdavek dala, ztrc prvo na jeho vrcen; odstoup-li strana, kter zvdavek pijala, vyd druh dvojnsobn tolik. Dl 4 Ustanoven o zvazcch ze smluv uzavranch se spotebitelem Oddl 1 Obecn ustanoven 1810 Ustanoven tohoto dlu se pouij na smlouvy, kter se spotebitelem uzavr podnikatel (dle jen spotebitelsk smlouvy) a na zvazky z nich vznikl. 1811 (1) Veker sdlen vi spotebiteli mus podnikatel uinit jasn a srozumiteln v jazyce, ve kterm se uzavr smlouva. (2) Smuje-li jednn stran k uzaven smlouvy a tyto skutenosti nejsou zejm ze souvislost, sdl podnikatel spotebiteli v dostatenm pedstihu ped uzavenm smlouvy nebo ped tm, ne spotebitel uin zvaznou nabdku a) svoji totonost, poppad telefonn slo nebo adresu pro

doruovn elektronick poty nebo jin kontaktn daj, b) oznaen zbo nebo sluby a popis jejich hlavnch vlastnost, c) cenu zbo nebo sluby, ppadn zpsob jejho vpotu vetn vech dan a poplatk, d) zpsob platby a zpsob dodn nebo plnn, e) nklady na dodn, a pokud tyto nklady nelze stanovit pedem, daj, e mohou bt dodaten tovny, f) daje o prvech vznikajcch z vadnho plnn, jako i o prvech ze zruky a dal podmnky pro uplatovn tchto prv, g) daj o dob trvn zvazku a podmnky ukonen zvazku, m-li bt smlouva uzavena na dobu neuritou, h) daje o funknosti digitlnho obsahu, vetn technickch ochrannch opaten, a i) daje o souinnosti digitlnho obsahu s hardwarem a softwarem, kter jsou podnikateli znmy nebo u nich lze rozumn oekvat, e by mu mohly bt znmy. (3) Ustanoven odstavce 2 se nepouije na smlouvu a) uzavranou za elem vyizovn zleitost kadodennho ivota, pokud m dojt k vzjemnmu plnn bezprostedn po jejm uzaven, a b) o dodn digitlnho obsahu, pokud byl dodn na hmotnm nosii. 1812 (1) Lze-li obsah smlouvy vyloit rznm zpsobem, pouije se vklad pro spotebitele nejpznivj. (2) K ujednnm odchylujcm se od ustanoven zkona stanovench k ochran spotebitele se nepihl. To plat i v ppad, e se spotebitel vzd zvltnho prva, kter mu zkon poskytuje. 1813 M se za to, e zakzan jsou ujednn, kter zakldaj v rozporu s poadavkem pimenosti vznamnou nerovnovhu prv nebo povinnost stran v neprospch spotebitele. To neplat pro ujednn o pedmtu plnn nebo cen, pokud jsou spotebiteli poskytnuty jasnm a srozumitelnm zpsobem. 1814 Zvlt se zakazuj ujednn, kter a) vyluuj nebo omezuj spotebitelova prva z vadnho plnn nebo na nhradu jmy, b) spotebitele zavazuj plnit, zatmco podnikateli vznikne povinnost plnit splnnm podmnky zvisl na jeho vli, c) umouj, aby podnikatel nevydal spotebiteli, co mu spotebitel

vydal, i v ppad, e spotebitel smlouvu neuzave i od n odstoup, d) zakldaj podnikateli prvo odstoupit od smlouvy bez dvodu, zatmco spotebiteli nikoli, e) zakldaj podnikateli prvo vypovdt zvazek bez dvodu hodnho zvltnho zetele bez pimen vpovdn doby, f) zavazuj spotebitele neodvolateln k plnn za podmnek, s nimi neml monost seznmit se ped uzavenm smlouvy, g) dovoluj podnikateli, aby ze sv vle zmnil prva i povinnosti stran, h) odkldaj uren ceny a na dobu plnn, i) umouj podnikateli cenu zvit, ani bude mt spotebitel pi podstatnm zven ceny prvo od smlouvy odstoupit, j) zbavuj spotebitele prva podat alobu nebo pout jin procesn prostedek i mu v uplatnn takovho prva brn, nebo ukldaj spotebiteli povinnost uplatnit prvo vlun u rozhodho soudu nebo rozhodce, kter nen vzn prvnmi pedpisy stanovenmi na ochranu spotebitele, k) penej na spotebitele povinnost prokzat splnn povinnosti podnikatele, kterou mu ukldaj ustanoven o smlouv o finann slub, nebo l) zbavuj spotebitele jeho prva urit, kter zvazek m bt poskytnutm plnnm pednostn uhrazen. 1815 K nepimenmu ujednn se nepihl, ledae se jej spotebitel dovol. 1816 (1) Hrad-li se cena alespo zsti pomoc vru nebo zpjky poskytnutch podnikatelem a vyuije-li spotebitel prva odstoupit od smlouvy, vztahuj se inky odstoupen i na smlouvu o vru nebo zpjce; to plat i v ppad, e vr nebo zpjku poskytla tet osoba podle smlouvy uzaven s podnikatelem. V takovm ppad se poskytovateli vru nebo zpjky, poppad i jin osob zakazuje uplatnit vi spotebiteli jakkoli sankce. (2) Ustanoven odstavce 1 se pouije v ppad, e spotebitelsk smlouva byla uzavena distannm zpsobem nebo e se jedn o spotebitelskou smlouvu o doasnm uvn ubytovacho zazen a jinch rekreanch slubch. V ostatnch ppadech se ustanoven odstavce 1 pouije, pokud se od nho strany ve smlouv o vru nebo zpjce neodchl nebo pokud je nevylou. 1817 Podnikatel nesm po spotebiteli poadovat dal platbu, ne kterou je spotebitel povinen uhradit na zklad hlavnho smluvnho zvazku, pokud spotebitel nedal k tto dal platb vslovn souhlas.

 1818 M-li spotebitel prvo odstoupit od smlouvy podle ustanoven tohoto dlu, nevyaduje se, aby uvedl dvod, a s prvem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Vyuije-li spotebitel prvo odstoupit od smlouvy podle ustanoven tohoto dlu, povauje se lhta pro odstoupen za zachovanou, pokud spotebitel v jejm prbhu odele podnikateli oznmen, e od smlouvy odstupuje. 1819 Textov podoba je zachovna, jsou-li daje poskytnuty takovm zpsobem, e je lze uchovat a opakovan zobrazovat. Oddl 2 Uzavrn smluv distannm zpsobem a zvazky ze smluv uzavranch mimo obchodn prostory Pododdl 1 Obecn ustanoven 1820 Sdlen ped uzavenm smlouvy (1) Smuje-li jednn stran k uzaven smlouvy a pouv-li pi nm podnikatel vhradn alespo jeden komunikan prostedek, kter umouje uzavt smlouvu bez souasn fyzick ptomnosti stran (dle jen prostedek komunikace na dlku) nebo smuje-li takov jednn k uzaven smlouvy mimo prostor obvykl pro podnikatelovo podnikn, sdl podnikatel spotebiteli v dostatenm pedstihu ped uzavenm smlouvy nebo ped tm, ne spotebitel uin zvaznou nabdku tak a) nklady na prostedky komunikace na dlku, pokud se li od zkladn sazby, b) daj o ppadn povinnosti zaplatit zlohu nebo obdobnou platbu, je-li vyadovna, c) v ppad, e se jedn o smlouvu, jejm pedmtem je opakovan plnn, nejkrat dobu, po kterou bude smlouva strany zavazovat, d) v ppad smlouvy uzavran na dobu neuritou nebo jejm pedmtem je opakovan plnn, daj o cen nebo zpsobu jejho uren za jedno ztovac obdob, kterm je vdy jeden msc, pokud je tato cena nemnn, e) v ppad smluv uzavranch na dobu neuritou nebo jejm pedmtem je opakovan plnn, daje o vekerch danch, poplatcch a nkladech na dodn zbo nebo sluby urench zpsobem podle psmena b), f) pokud lze vyut prva na odstoupen od smlouvy, podmnky, lhtu a postupy pro uplatnn tohoto prva, jako i formul pro odstoupen od smlouvy, jeho nleitosti stanov provdc prvn pedpis, g) daj, e v ppad odstoupen od smlouvy ponese spotebitel nklady spojen s navrcenm zbo, a jde-li o smlouvu uzavenou prostednictvm prostedku komunikace na dlku, nklady za navrcen

zbo, jestlie toto zbo neme bt vrceno pro svou povahu obvyklou potovn cestou, h) daj o povinnosti uhradit pomrnou st ceny v ppad odstoupen od smlouvy, jejm pedmtem je poskytovn slueb a jejich plnn ji zaalo, i) jde-li o smlouvu podle 1837 psm. l), daj, e spotebitel neme odstoupit od smlouvy, poppad za jakch podmnek mu prvo na odstoupen od smlouvy zanikne, a j) daj o existenci, zpsobu a podmnkch mimosoudnho vyizovn stnost spotebitel vetn daje, zda se lze obrtit se stnost na orgn dohledu nebo sttnho dozoru. (2) daje podle odstavce 1 psm. f), g) a h) me podnikatel spotebiteli sdlit tak prostednictvm vzorovho pouen o monosti odstoupen od smlouvy, jeho nleitosti stanov provdc prvn pedpis. (3) Pokud podnikatel poskytl spotebiteli vyplnn vzorov pouen o monosti odstoupen od smlouvy, m se za to, e sdlil spotebiteli daje uveden v odstavci 1 psm. f), g) a h). 1821 Pokud podnikatel spotebiteli nesdlil daje o dalch danch a poplatcch, kter spotebitel ponese podle 1811 odst. 2 psm. c) nebo o nkladech podle 1811 odst. 2 psm. e) nebo podle 1820 odst. 1 psm. g), nen spotebitel povinen tyto dan, poplatky nebo nklady podnikateli hradit. 1822 Obsah smlouvy (1) Smlouva mus obsahovat i daje sdlen spotebiteli ped jejm uzavenm. Tyto daje lze zmnit, pokud si to strany vslovn ujednaj. Uzaven smlouva mus bt v souladu s daji, kter byly spotebiteli sdleny ped uzavenm smlouvy. Tyto daje lze zmnit, pokud si to strany vslovn ujednaj, jinak plat jako obsah smlouvy daj pro spotebitele pznivj. (2) Podnikatel vyd spotebiteli bezprostedn po uzaven smlouvy alespo jedno jej vyhotoven. 1823 Zvazky ze smluv o poskytovn slueb Je-li pedmtem smlouvy poskytovn slueb, zane podnikatel s plnnm sv povinnosti ve lht pro odstoupen od smlouvy pouze na zklad vslovn dosti spotebitele uinn v textov podob. Zvltn zpsobem 1824 (1) Sjednv-li se smlouva prostednictvm prostedku komunikace na ustanoven o zvazcch ze smluv uzavranch distannm

dlku, sdl podnikatel spotebiteli daje uveden v 1811 odst. 2 a 1820 odst. 1. (2) Pokud prostedek komunikace na dlku neumouje poskytnout spotebiteli vechny daje, obdr spotebitel alespo daje podle 1811 odst. 2 psm. a), b), c) a g) a daje podle 1820 odst. 1 psm. b), c) a h). Ostatn daje sdl podnikatel spotebiteli v textov podob nejpozdji do doby plnn. 1825 Sjednv-li se smlouva prostednictvm telefonu, sdl podnikatel spotebiteli na zatku hovoru zkladn daje o sob a el hovoru. 1826 (1) Pi pouit elektronickch prostedk uvede podnikatel i daje a) zda uzaven smlouva bude u nho uloena a zda k n umon spotebiteli pstup, b) o jazycch, ve kterch lze smlouvu uzavt, c) o jednotlivch technickch krocch vedoucch k uzaven smlouvy, d) o monostech zjitn a opravovn chyb vzniklch pi zadvn dat ped podnm objednvky a e) o kodexech chovn, kter jsou pro podnikatele zvazn nebo kter dobrovoln dodruje a o jejich pstupnosti s vyuitm elektronickch prostedk. (2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, pokud se smlouva uzavr jen s vyuitm elektronick poty nebo obdobnm zpsobem umoujcm samostatn spojen a uloen dat. (3) Ped podnm objednvky mus bt pi pouit elektronickch prostedk spotebiteli umonno zkontrolovat a mnit vstupn daje, kter do objednvky vloil. 1827 (1) Pod-li spotebitel objednvku prostednictvm nkterho prostedku komunikace na dlku, je podnikatel povinen prostednictvm nkterho prostedku komunikace na dlku neprodlen potvrdit jej obdren; to neplat pi uzavrn smlouvy vlun vmnou elektronick poty nebo obdobnou individuln komunikac. (2) Uzavr-li se smlouva za pouit elektronickch prostedk, poskytne podnikatel spotebiteli v textov podob krom znn smlouvy i znn veobecnch obchodnch podmnek. 1828 Zvltn ustanoven o zvazcch ze smluv uzavranch mimo obchodn prostory (1) Sjednv-li se smlouva mimo prostor obvykl pro podnikatelovo podnikn, sdl podnikatel spotebiteli psemn daje uveden v 1811 odst. 2 a 1820 odst. 1; v jin textov podob jen tehdy, pokud s tm

spotebitel souhlasil. (2) Za smlouvu uzavenou mimo prostor obvykl pro podnikatelovo podnikn se povauje tak smlouva uzaven a) v prostoru obvyklm pro podnikatelovo podnikn, pokud k jejmu uzaven dolo bezprostedn pot, co podnikatel oslovil spotebitele mimo tyto prostory, a b) bhem zjezdu organizovanho podnikatelem za elem propagace a prodeje zbo i poskytovn slueb. Odstoupen od smlouvy 1829 (1) Spotebitel m prvo odstoupit od smlouvy ve lht trncti dn. Lhta podle vty prvn b ode dne uzaven smlouvy a jde-li o a) kupn smlouvu, ode dne pevzet zbo, b) smlouvu, jejm pedmtem je nkolik druh zbo nebo dodn nkolika st, ode dne pevzet posledn dodvky zbo, nebo c) smlouvu, jejm pedmtem je pravideln opakovan dodvka zbo, ode dne pevzet prvn dodvky zbo. (2) Nebyl-li spotebitel pouen o prvu odstoupit od smlouvy v souladu s 1820 odst. 1 psm. f), me spotebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a trncti dn ode dne potku bhu lhty pro odstoupen podle odstavce 1. Jestlie vak byl spotebitel pouen o prvu odstoupit od smlouvy v tto lht, b trnctidenn lhta pro odstoupen ode dne, kdy spotebitel pouen obdrel. 1830 Pokud podnikatel umouje spotebiteli odstoupit prostednictvm vyplnn a odesln vzorovho formule pro odstoupen od smlouvy na internetovch strnkch, potvrd spotebiteli bez zbytenho odkladu v textov podob jeho pijet. 1831 (1) Odstoup-li spotebitel od smlouvy, zale nebo ped podnikateli bez zbytenho odkladu, nejpozdji do trncti dn od odstoupen od smlouvy, zbo, kter od nho obdrel. Byla-li spotebiteli ji poskytnuta sluba, nen z toho podnikateli nieho povinen s vjimkou ustanoven 1834. (2) Podnikatel me po spotebiteli poadovat pouze hradu nklad stanovench tmto zkonem. 1832 (1) Odstoup-li spotebitel od smlouvy, vrt mu podnikatel bez zbytenho odkladu, nejpozdji do trncti dn od odstoupen od smlouvy, vechny penn prostedky vetn nklad na dodn, kter od nho na zklad smlouvy pijal, stejnm zpsobem. Podnikatel vrt spotebiteli pijat penen prostedky jinm zpsobem jen tehdy, pokud s tm spotebitel souhlasil a pokud mu tm nevzniknou dal

nklady. (2) Jestlie spotebitel zvolil jin, ne nejlevnj zpsob dodn zbo, kter podnikatel nabz, vrt podnikatel spotebiteli nklady na dodn zbo ve vi odpovdajc nejlevnjmu nabzenmu zpsobu dodn zbo. (3) Podnikatel uhrad spotebiteli nklady spojen s vrcenm zbo, jestlie neupozornil spotebitele o povinnosti nst tyto nklady v souladu s ustanovenm 1820 odst. 1 psm. g). (4) Odstoup-li spotebitel od kupn smlouvy, podnikatel nen povinen vrtit pijat penn prostedky spotebiteli dve, ne mu spotebitel zbo ped nebo proke, e zbo podnikateli odeslal. 1833 Spotebitel odpovd podnikateli pouze za snen hodnoty zbo, kter vzniklo v dsledku nakldn s tmto zbom jinak, ne je nutn s nm nakldat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. To neplat, pokud podnikatel nesdlil spotebiteli informace podle ustanoven 1820 odst. 1 psm. f). 1834 Odstoup-li spotebitel od smlouvy, jejm pedmtem je poskytovn slueb a podnikatel s plnnm na zklad vslovn dosti spotebitele zaal ped uplynutm lhty pro odstoupen od smlouvy, uhrad podnikateli pomrnou st sjednan ceny za plnn poskytnut do okamiku odstoupen od smlouvy. Je-li sjednan cena nepimen vysok, uhrad spotebitel podnikateli pomrnou st ceny odpovdajc trn hodnot poskytovanho plnn. 1835 Podnikatel pevezme zbo od spotebitele v jeho domcnosti na sv nklady, jestlie spotebitel odstoup od smlouvy uzaven mimo prostor obvykl pro podnikatelovo podnikn, zbo bylo dodno do domcnosti spotebitele v okamiku uzaven smlouvy a povaha zbo jej neumouje odeslat obvyklou potovn cestou. 1836 Odstoup-li spotebitel od smlouvy, nenese dn nklady, jestlie jde o smlouvu a) jejm pedmtem je poskytovn slueb a podnikatel neposkytl spotebiteli daje podle 1820 odst. 1 psm. d) a f), nebo pokud podnikatel zaal s plnnm ped uplynutm lhty pro odstoupen od smlouvy, akoliv spotebitel o to vslovn nedal, nebo b) o dodn digitlnho obsahu, pokud nebyl dodn na hmotnm nosii a podnikatel jej dodal ped uplynutm lhty pro odstoupen od smlouvy, akoliv spotebitel o to vslovn nedal, nebo nevzal vslovn na vdom, e mu prvo na odstoupen od smlouvy zanikne, nebo podnikatel nepedal spotebiteli vyhotoven smlouvy. 1837 Spotebitel neme odstoupit od smlouvy

a) o poskytovn slueb, jestlie byly splnny s jeho pedchozm vslovnm souhlasem ped uplynutm lhty pro odstoupen od smlouvy a podnikatel ped uzavenm smlouvy sdlil spotebiteli, e v takovm ppad nem prvo na odstoupen od smlouvy, b) o dodvce zbo nebo sluby, jejich cena zvis na vchylkch finannho trhu nezvisle na vli podnikatele a k nmu me dojt bhem lhty pro odstoupen od smlouvy, c) o dodn alkoholickch npoj, je mohou bt dodny a po uplynut ticeti dn a jejich cena zvis na vchylkch finannho trhu nezvislch na vli podnikatele, d) o dodvce zbo, kter bylo upraveno podle pn spotebitele nebo pro jeho osobu, e) o dodvce zbo, kter podlh rychl zkze, jako i zbo, kter bylo po dodn nenvratn smseno s jinm zbom, f) o oprav nebo drb proveden v mst urenm spotebitelem na jeho dost; to vak neplat v ppad nslednho proveden jinch ne vydanch oprav i dodn jinch ne vydanch nhradnch dl, g) o dodvce zbo v uzavenm obalu, kter spotebitel z obalu vyal a z hygienickch dvod jej nen mon vrtit, h) o dodvce zvukov nebo obrazov nahrvky nebo potaovho programu, pokud poruil jejich pvodn obal, i) o dodvce novin, periodik nebo asopis, j) o ubytovn, doprav, stravovn nebo vyuit volnho asu, pokud podnikatel tato plnn poskytuje v urenm termnu, k) uzavran na zklad veejn draby podle zkona upravujcho veejn draby, nebo l) o dodn digitlnho obsahu, pokud nebyl dodn na hmotnm nosii a byl dodn s pedchozm vslovnm souhlasem spotebitele ped uplynutm lhty pro odstoupen od smlouvy a podnikatel ped uzavenm smlouvy sdlil spotebiteli, e v takovm ppad nem prvo na odstoupen od smlouvy. 1838 Neobjednan plnn Dodal-li podnikatel spotebiteli nco bez objednvky a ujal-li se spotebitel drby, hled se na spotebitele jako na poctivho dritele. Spotebitel nemus na sv nklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumt. Spolen ustanoven 1839 V ppad pochybnost mus podnikatel prokzat, e sdlil spotebiteli daje, kter je povinen sdlit podle tohoto pododdlu.

 1840 Ustanoven tohoto pododdlu se nepouij na smlouvu a) jejm pedmtem je poskytovn socilnch slueb, socilnho bydlen, pe o dti a podpora osob, kter se trvale nebo doasn nachzej v nouzov situaci, b) jejm pedmtem je poskytovn zdravotn pe, c) jejm pedmtem je szka, hra nebo los, d) jejm pedmtem je vznik, pevod i znik prva k nemovit vci a njem bytu, e) jejm pedmtem je vstavba nov budovy a podstatn pestavba budovy, f) o zjezdu, g) o dodvce potravin, npoj nebo jinho zbo bn spoteby dodvanho do spotebitelovy domcnosti nebo do jinho msta, kter spotebitel uril, h) o peprav osoby, i) uzavenou pi pouit prodejnch automat nebo automatizovanch obchodnch prostor, nebo j) uzavenou s poskytovatelem veejn dostupn sluby elektronickch komunikac prostednictvm telefonnho automatu za elem jeho pouvn nebo uzavenou za elem jedinho spojen spotebitele telefonem, faxem nebo internetem. Pododdl 2 Finann sluby 1841 Smlouvou o finann slub se pro ely pravy spotebitelskch smluv v tomto zkon rozum kad spotebitelsk smlouva tkajc se bankovn, vrov, platebn nebo pojistn sluby, smlouva tkajc se penzijnho pipojitn, smny mn, vydvn elektronickch penz a smlouva tkajc se poskytovn investin sluby nebo obchodu na trhu s investinmi nstroji. 1842 (1) Ustanoven tohoto pododdlu se pouij na smlouvu o finann slub a na prva a povinnosti z n vznikl, pokud byl k uzaven smlouvy pouit vhradn prostedek komunikace na dlku. (2) Uzavou-li se vak na zklad smlouvy uveden v odstavci 1 dal smlouvy stejn nebo obdobn povahy, kter na sebe v ase navazuj, pouij se ustanoven tohoto pododdlu jen na prvn smlouvu; to neplat, pokud od uzaven posledn smlouvy uplynul vce ne jeden rok. Dojde-li na zklad smlouvy uveden v odstavci 1 k jinmu projevu vle stejn nebo obdobn povahy, postupuje se obdobn.

 1843 Sdlen ped uzavenm smlouvy (1) Podnikatel v dostatenm pedstihu ped uzavenm smlouvy nebo ped tm, ne spotebitel uin zvaznou nabdku, sdl spotebiteli v textov podob alespo a) daje uveden v 1811 odst. 2 psm. a), b), d) a 1820 odst. 1 psm. a) a c), b) hlavn pedmt svho podnikn, c) nzev a sdlo orgnu odpovdnho za vkon dohledu nebo sttnho dozoru nad innost podnikatele, jde-li o podnikn na zklad povolen, d) celkovou cenu poskytovan sluby vetn vech poplatk, jako i dan placench prostednictvm podnikatele a jinch souvisejcch nklad; nelze-li pesnou celkovou cenu urit pedem, pak veker daje o zpsobu vpotu konen ceny umoujc spotebiteli si tuto cenu ovit, e) daje o dalch danch nebo nkladech, kter se prostednictvm podnikatele nehrad nebo kter podnikatel nevybr, f) mon rizika mimo kontrolu podnikatele spojen s poskytovanou finann slubou vetn ppadnho upozornn, e minul vnosy nezaruuj vnosy budouc, g) pouen o monosti i nemonosti odstoupit od smlouvy podle 1846, vetn pouen o lhtch k uplatnn prva odstoupit od smlouvy, o podmnkch, za jakch me bt uplatnno, o stce, jej zaplacen me bt po spotebiteli poadovno podle 1849, jako i pouen o dsledcch neuplatnn prva na odstoupen od smlouvy, h) praktick pokyny pro uplatnn prva odstoupit od smlouvy vetn adresy msta, na kter m bt oznmen o odstoupen od smlouvy zaslno, i) pouen o prvu kad ze stran ukonit pedasn nebo jednostrann zvazek ze smlouvy na zklad smluvnch podmnek vetn pouen o ppadnch sankcch, j) oznaen lenskho sttu nebo lenskch stt Evropsk unie, jejich prvn pedpisy bere podnikatel za zklad pro vytvoen vztah se spotebitelem ped uzavenm smlouvy, k) daj o smluvn doloce o rozhodnm prvu a o pslunosti soudu v ppad sporu ze smlouvy, l) daj o jazyku nebo jazycch, ve kterch bude podnikatel se spotebitelem jednat za trvn zvazku a ve kterch poskytne spotebiteli smluvn podmnky a dal daje, m) daj o existenci, zpsobu a podmnkch mimosoudnho vyizovn stnost spotebitel vetn daje, zda se lze obrtit se stnost na orgn dohledu nebo sttnho dozoru, n) daj o existenci garannho fondu, a

o) dobu, po kterou zstvaj poskytnut daje vetn daje o cen v platnosti. (2) Jedn-li podnikatel prostednictvm zstupce nebo jedn-li spotebitel se zprostedkovatelem, uvedou se spolen s daji podle odstavce 1 tak daje uveden v 1811 odst. 2 psm. a) o zstupci nebo zprostedkovateli, jako i prvn dvod, na jeho zklad zprostedkovatel prvn jedn. (3) Z daj poskytnutch spotebiteli mus bt rozpoznateln jejich podnikatelsk el. 1844 (1) Uzaven smlouva mus bt v souladu s daji, kter byly spotebiteli sdleny ped uzavenm smlouvy. M-li se obsah smlouvy pesto od tchto daj liit, mus to bt spotebiteli sdleno ped uzavenm smlouvy a zmny mus bt ve smlouv vslovn oznaeny; jinak plat jako obsah smlouvy daj pro spotebitele pznivj. (2) daje, kter byly spotebiteli sdleny ped uzavenm smlouvy, mus bt v souladu s daji, kter je teba spotebiteli sdlit podle prvnho du rozhodnho pro uzaven smlouvy. 1845 (1) Byla-li smlouva uzavena na dost spotebitele s pouitm takovch prostedk komunikace na dlku, kter neumouj sdlit smluvn podmnky a dal daje v souladu s 1843, spln podnikatel tuto povinnost okamit po uzaven smlouvy. (2) Pod-li o to spotebitel kdykoli za trvn zvazku ze smlouvy, m prvo dostat smluvn podmnky v titn podob, jako i prvo zmnit zpsob komunikace na dlku, pokud to neodporuje povaze poskytovanch slueb ani uzaven smlouv. Odstoupen od smlouvy 1846 (1) Spotebitel m prvo odstoupit od smlouvy ve lht trncti dn od uzaven smlouvy; pokud mu vak byly daje podle 1843 a 1845 sdleny a po uzaven smlouvy, pak ve lht trncti dn ode dne, kdy mu byly sdleny. Od smlouvy o ivotnm pojitn nebo o penzijnm pipojitn m spotebitel prvo odstoupit ve lht ticeti dn ode dne, kdy byl podnikatelem informovn, e byla uzavena smlouva na dlku. (2) Poskytl-li podnikatel spotebiteli klamav daj, m spotebitel prvo od smlouvy odstoupit do t msc ode dne, kdy se o tom dozvdl nebo dozvdt ml a mohl. 1847 Ustanoven 1846 se nepouije, v ppad e a) cena finannch slueb zvis na pohybech cen na finannch trzch, kter podnikatel neme ovlivnit, jako jsou sluby k devizovm hodnotm a investinm nstrojm, nebo b) se jedn o smlouvu o cestovnm pojitn nebo o pojitn zavazadel

nebo o podobnm krtkodobm pojitn s pojistnou dobou krat ne jeden msc. 1848 Je-li se smlouvou o finann slub spojena jin smlouva uzavran rovn distannm zpsobem a vztahujc se k slubm, kter podnikatel poskytuje, pak se odstoupenm od smlouvy o finann slub od potku ru i zvazek vznikl ze spojen smlouvy. To plat i v ppad, e plnn poskytla tet osoba podle smlouvy uzaven s podnikatelem. 1849 Odstoup-li spotebitel od smlouvy, me po nm podnikatel poadovat neprodlen zaplacen ceny jen za slubu do tto doby ji skuten poskytnutou; cena nesm bt nepimen rozsahu poskytnut sluby. Prvo na zaplacen ceny vak podnikateli nevznikne, pokud zaal plnit ped uplynutm lhty pro odstoupen podle 1846, ani s tm spotebitel souhlasil nebo pokud podnikatel neproke, e spotebitele pouil o svm prvu poadovat cenu nebo jej pimenou st pi odstoupen spotebitele od smlouvy v souladu s 1843 odst. 1 psm. g). 1850 Odstoup-li spotebitel od smlouvy, vrt mu podnikatel vechny penn prostedky, kter od nho na zklad smlouvy pijal, a to neprodlen, nejpozdji vak do ticeti dn ode dne odstoupen od smlouvy. Tak spotebitel vrt podnikateli vechny penn prostedky nebo jin majetek, kter od nho na zklad smlouvy pijal, nejpozdji do ticeti dn ode dne, kdy oznmen o odstoupen od smlouvy odeslal. 1851 Neobjednan plnn Plnil-li podnikatel spotebiteli finann slubu bez vslovn objednvky, nevznik spotebiteli povinnost za plnn zaplatit ani mu z toho nevznikaj dn jin povinnosti. Oddl 3 Doasn uvn ubytovacho zazen a jin rekrean sluby 1852 (1) Ustanoven tohoto oddlu se pouij na spotebitelskou smlouvu, kterou spotebitel nabv za platu a) prvo uvat ubytovac zazen s noclehem na vce ne jeden asov sek nebo prvo na vhodu spojenou s ubytovnm, poppad vetn dopravy nebo jinch slueb, pokud je takov smlouva uzavena na obdob del ne jeden rok, b) astenstv ve vmnnm systmu spojen s prvem na plnn podle psmena a) vmnou za poskytnut monosti jin osob vyut sv obdobn prva ze smlouvy uveden pod psmenem a), nebo c) prvo na pomoc podnikatele pi platnm nabyt nebo platnm pevodu prva podle psmena a).

(2) Ustanoven tohoto oddlu se obdobn pouij i na smlouvu o smlouv budouc podle odstavce 1. 1853 Je-li pro pouit ustanoven tohoto oddlu rozhodn trvn zvazku, zohledn se vechna ujednn umoujc obnovit smlouvu nebo prodlouit zvazek i bez vslovnho projevu vle smluvn strany. 1854 Sdlen ped uzavenm smlouvy (1) V rmci nabdkov nebo prodejn akce podnikatel na pozvnce zeteln uvede obchodn el a povahu akce. Po celou dobu jejho trvn mus mt spotebitel pstup k dajm podle odstavce 2. (2) Dve ne spotebitel uzave smlouvu nebo se zave k jejmu uzaven, sdl podnikatel bezplatn spotebiteli v textov podob ve formuli v dostatenm pedstihu daje, kter spolu s nleitostmi formule stanov provdc prvn pedpis tak, aby k nim ml spotebitel snadn pstup. Podnikatel upozorn spotebitele vslovn i na jeho prvo odstoupit od smlouvy, na dlku lhty k odstoupen a na zkaz platby zloh a jinch plnn nebo jejich zajitn v prbhu lhty k odstoupen. (3) Podnikatel sdl daje spotebiteli podle jeho volby v ednm jazyce lenskho sttu Evropsk unie, v nm m spotebitel bydlit nebo jeho je spotebitel sttnm pslunkem. 1855 Forma smlouvy Smlouva vyaduje psemnou formu; podnikatel vak nem prvo namtnout vi spotebiteli neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Obsah smlouvy 1856 (1) Ve smlouv mus bt uvedena jmna smluvnch stran a jejich bydlit nebo sdlo, daje sdlen spotebiteli ped uzavenm smlouvy, jako i den uzaven smlouvy a msto, kde byla smlouva uzavena. (2) Soust smlouvy je formul pro odstoupen od smlouvy; daje ve formuli vypln podnikatel. Nleitosti formule a vet daj stanov provdc prvn pedpis. 1857 (1) Smlouva mus obsahovat i daje sdlen spotebiteli ped jejm uzavenm. Tyto daje lze zmnit, pokud si to strany vslovn ujednaj nebo pokud jejich nesoulad s daji uvedenmi ve smlouv vyvolala nepedvdateln a nepekonateln pina nezvisl na podnikatelov vli. (2) Nesdl-li podnikatel spotebiteli jet ped uzavenm smlouvy tyto zmny v textov podob zpsobem umoujcm snadn pstup, a nevyzna-li je ve smlouv vslovn, plat jako obsah smlouvy daj pro

spotebitele pznivj. 1858 Ujednn o prvu odstoupit od smlouvy, o lht k odstoupen i ujednn o zkazu platby zloh a jinch plnn nebo jejich zajitn v prbhu tto lhty podepisuje spotebitel kad zvl. 1859 Podnikatel vyd spotebiteli bezprostedn po uzaven smlouvy alespo jedno jej vyhotoven. 1860 Jazyk smlouvy Podnikatel uzave smlouvu se spotebitelem podle jeho volby v ednm jazyce lenskho sttu Evropsk unie, v nm m spotebitel bydlit nebo jeho je spotebitel sttnm pslunkem. Li-li se tento jazyk od jazyka lenskho sttu Evropsk unie, na jeho zem se nachz nemovit vc nebo jej st, ke kter se vztahuje smlouva, kterou spotebitel nabv prvo uvat ubytovac zazen podle 1852 odst. 1 psm. a), vyd podnikatel spotebiteli i edn peklad textu smlouvy do tohoto jazyka. Odstoupen od smlouvy 1861 (1) Spotebitel me od smlouvy odstoupit v psemn form ve lht trncti dn od uzaven smlouvy. (2) Bylo-li spotebiteli nabdnuto uzaven smlouvy, kterou se mu za platu zd prvo uvat ubytovac zazen s noclehem na vce ne jeden asov sek, na obdob del ne jeden rok a souasn i uzaven smlouvy, kterou se mu zalo astenstv ve vmnnm systmu podle 1852 odst. 1 psm. b), b pro odstoupen od obou smluv jedin lhta. Pro bh tto lhty je rozhodn smlouva, kterou se spotebiteli zizuje prvo uvat ubytovac zazen. 1862 (1) Nebylo-li spotebiteli po uzaven smlouvy vydno jej vyhotoven, stanovuje se konec lhty pro odstoupen od smlouvy v zvislosti na dni, kdy spotebitel vyhotoven smlouvy obdrel. (2) Nebyl-li spotebiteli vydn vyplnn formul pro odstoupen od smlouvy, me spotebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a trncti dn. Byl-li vak tento formul spotebiteli vydn do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva uzavena, poppad ode dne, kdy spotebitel obdrel jej vyhotoven, nastal-li pozdji, kon lhta pro odstoupen trnctm dnem od obdren formule. (3) Nebyly-li ve smlouv uvedeny daje, kter mus bt spotebiteli sdleny ped uzavenm smlouvy, me spotebitel od smlouvy odstoupit do t msc a trncti dn. Byly-li vak tyto daje spotebiteli sdleny do t msc ode dne, kdy byla smlouva uzavena, poppad ode dne, kdy spotebitel obdrel jej vyhotoven, nastal-li pozdji, kon lhta pro odstoupen trnctm dnem od sdlen daj.

 1863 Odstoup-li spotebitel od smlouvy, nemus podnikateli nic vracet na sv nklady. Byla-li mu ji poskytnuta sluba, nen z toho podnikateli nieho povinen. 1864 (1) Uzavel-li spotebitel smlouvu uvedenou v 1852 odst. 1 psm. a) nebo b), nesm po nm nikdo na zklad tto smlouvy poadovat zlohu ani jin plnn nebo jejich zajitn, dokud spotebiteli b lhta pro odstoupen od takov smlouvy. Uzn-li v tto dob spotebitel dluh z tto smlouvy, je uznn dluhu neplatn. (2) Uzavel-li spotebitel smlouvu uvedenou v 1852 odst. 1 psm. c), nesm po nm nikdo na zklad tto smlouvy poadovat zlohu ani jin plnn nebo jejich zajitn, dokud nedojde k platnmu nabyt nebo platnmu pevodu prva, nebo dokud povinnost podnikatele na zklad tto smlouvy nezanikne z jinho prvnho dvodu. Uzn-li v tto dob spotebitel dluh z tto smlouvy, je uznn dluhu neplatn. 1865 Odstoup-li spotebitel od smlouvy uveden v 1852 odst. 1 psm. a), vztahuj se inky odstoupen od tto smlouvy i na smlouvu, kterou spotebitel nabyl astenstv ve vmnnm systmu uvedenm v 1852 odst. 1 psm. b), jako i na kadou dal vedlej smlouvu nebo ujednn, na jejich zklad spotebitel nabyl prvo na slubu spojenou s hlavn smlouvou, a ji m tuto slubu poskytnout druh strana hlavn smlouvy nebo i jin osoba na zklad ujednn s touto stranou. Zakazuje se spojit inky tohoto odstoupen s povinnost spotebitele k hrad jakchkoli nklad nebo k jinmu plnn. Zvltn ustanoven 1866 (1) Uzavel-li spotebitel na obdob del ne jeden rok smlouvu, kterou nabyl za platu prvo na vhodu spojenou s ubytovnm, poppad s dopravou nebo jinmi slubami, nepihl se k ujednn, kter ho zavazuje hradit platby na zklad tto smlouvy, vetn lenskho poplatku, jinak ne v rovnomrnch platbch rozdlench do ronch spltek v te vi. To neplat, pokud si strany ujednaj zmnu ve ronch spltek po prvnm roce podle vvoje cen. (2) Podnikatel vyzve v textov podob spotebitele k zaplacen pokad nejpozdji trnct dn pedem; jinak je dluh splatn ve lht trncti dn pot, co podnikatel spotebitele k zaplacen vyzval. 1867 Uzavel-li spotebitel na obdob del ne jeden rok smlouvu, kterou nabyl za platu prvo na vhodu spojenou s ubytovnm, poppad s dopravou nebo jinmi slubami, a zaplatil-li druhou spltku, m prvo kdykoli pot a bez uveden dvodu od smlouvy v psemn form odstoupit ve lht trncti dn ode dne, kdy ho podnikatel vyzval k zaplacen kterkoli dal platby nebo spltky. Dl 5

Spolen dluhy a pohledvky 1868 Obecn ustanoven (1) Zave-li se nkolik dlunk k tmu plnn, nebo zave-li se dlunk nkolika vitelm k tmu plnn, spravuj se spolen dluh i spolen pohledvka podle zsad o spoluvlastnictv. (2) Je-li na jedn ze stran vce osob, m druh strana prvo poadovat uren spolenho zstupce pro ely doruovn. Neuin-li tak, ur tohoto zstupce na nvrh soud. Nedliteln plnn 1869 Nedliteln plnn me vitel poadovat na ktermkoli z nkolika dlunk, ledae z povahy zvazku plyne, e dluh me bt splnn jen spolenou innost dlunk. 1870 Je-li dlunk zavzn nkolika vitelm k nedlitelnmu plnn, nen povinen plnit nktermu z vitel, ledae ten mu d pimenou jistotu, nebo dohodnou-li se na tom vichni vitel. Zda je spoluvitel, kter dostal cel plnn, vi ostatnm nm povinen, zvis na pomru mezi spoluviteli; jinak se m za to, e nen povinen nim. 1871 Dliteln plnn (1) Kad z nkolika spoludlunk dlitelnho plnn je dluen jen svj dl a kad z nkolika vitel dlitelnho plnn je vitelem jen svho dlu, ledae smlouva, zkon nebo rozhodnut soudu stanov jinak. (2) Bylo-li ujednno, e kterkoli z vitel me dat cel plnn, spln dlunk cel dluh tomu, kdo o splnn podal prvn. Splnil-li dlunk cel dluh jednomu ze spoluvitel, nemohou ji ostatn po nm nic poadovat. Dlunci zavzan spolen a nerozdln 1872 (1) Je-li nkolik dlunk zavzno plnit spolen a nerozdln, jsou povinni plnit jeden za vechny a vichni za jednoho. Vitel me poadovat cel plnn nebo jeho libovolnou st na vech spoludluncch, jen na nkterch, nebo na ktermkoli ze spoludlunk. (2) Zvltn ujednn vitele a spoludlunka nepsob vi ostatnm spoludlunkm. 1873

Prodlenm vitele vi jednomu ze spoludlunk nastv jeho prodlen i vi ostatnm spoludlunkm. 1874 Je-li k plnn zavzno spolen nkolik podnikatel, m se za to, e jsou zavzni spolen a nerozdln. 1875 M se za to, e podly na dluhu u vech spoludlunk jsou v jejich vzjemnm pomru stejn. 1876 (1) Uplatn-li vitel proti nktermu ze spoludlunk vce, ne odpovd jeho podlu, vyrozum o tom tento spoludlunk ostatn a d jim pleitost, aby uplatnili proti pohledvce sv nmitky. M prvo poadovat, aby splnili dluh podle podl, kter na n pipadaj, nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. (2) Vyrovnal-li spoludlunk vce, ne in jeho podl, nle od ostatnch spoludlunk nhrada. Neme-li nkter ze spoludlunk splnit, rozvrhne se jeho podl pomrnm dlem na vechny ostatn. Vitel oprvnn spolen a nerozdln 1877 Je-li dlunk zavzn plnit nkolika vitelm oprvnnm vi nmu spolen a nerozdln, me kterkoli z nich dat cel plnn. Dlunk spln v celm rozsahu tomu, kdo o plnn podal prvn. 1878 (1) Prodlenm jednoho ze spoluvitel se ocitaj v prodlen tak ostatn spoluvitel. (2) Spoj-li se pohledvka a dluh v osob jednoho ze spoluvitel, zanikaj tm i pohledvky ostatnch spoluvitel vi dlunku. Dl 6 Zmny zvazk Oddl 1 Zmna v osob vitele nebo dlunka Pododdl 1 Zmna v osob vitele Postoupen pohledvky 1879 Vitel me celou pohledvku nebo jej st postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlunka jin osob (postupnkovi).

 1880 (1) Postoupenm pohledvky nabv postupnk tak jej psluenstv a prva s pohledvkou spojen, vetn jejho zajitn. (2) Postupitel vyd postupnkovi potebn doklady o pohledvce a sdl mu ve, co je k uplatnn pohledvky zapoteb. 1881 (1) Postoupit lze pohledvku, kterou lze zcizit, pokud to ujednn dlunka a vitele nevyluuje. (2) Nelze postoupit pohledvku, kter zanik smrt nebo jej obsah by se zmnou vitele k ti dlunka zmnil. 1882 (1) Dokud postupitel dlunka nevyrozum, nebo dokud postupnk postoupen pohledvky dlunku neproke, me se dlunk sv povinnosti zprostit tm, e spln postupiteli, nebo se s nm jinak vyrovn. (2) Postoupil-li postupitel tut pohledvku nkolika osobm, je vi dlunkovi inn to postoupen, o nm se dlunk dozvdl nejdve. 1883 Postoupen zstavnm postoupen pohledvky 1884 (1) Dlunku zstvaj i po postoupen zachovny nmitky proti pohledvce, kter ml v dob postoupen. Sv vzjemn pohledvky vi postupiteli me dlunk namtat i vi postupnkovi, i kdy v dob postoupen jet nebyly splatn; mus vak sv pohledvky postupnkovi oznmit bez zbytenho odkladu pot, co se o postoupen dozvdl. (2) Jestlie vak dlunk proti poctivmu postupnkovi uznal pohledvku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svho vitele. 1885 (1) Byla-li pohledvka postoupena za platu, odpovd postupitel postupnkovi a do ve pijat platy s roky za to, e pohledvka v dob postoupen trvala, a ru za jej dobytnost. To neplat, pokud postupnk vdl, e pohledvka je budouc, nejist nebo nedobytn. (2) Postupitel neodpovd za dobytnost postoupen se nedobytnou a po postoupen bu nhodou, postupnka. Nedopaten lze postupnku pist nevymh pohledvku bez zbytenho odkladu pot, nebo odlo-li splatnost pohledvky. pohledvky, stala-li anebo nedopatenm zejmna tehdy, pokud co se stala splatnou pohledvky nem inky vi osob, kter dluh zajistila prvem, ruenm nebo jinm zpsobem, dokud j postupitel o pohledvky nevyrozum nebo dokud j postupnk postoupen neproke.

(3) Jinak plat o prvech a povinnostech postupitele a postupnka pimen ustanoven 1914 a 1925; vadu pohledvky vak mus postupnk u postupitele vytknout bez zbytenho odkladu pot, co ji

mohl a ml zjistit. 1886 (1) Na dost postupnka me postupitel vymhat postoupenou svm jmnem na et postupnka; bylo-li postoupen dlunkovi ji oznmeno nebo prokzno, me postupitel vymhat, pokud proke souhlas postupnka a pokud postupnk sm nevymh. pohledvku pohledvky pohledvku pohledvku

(2) Vymh-li postupitel pohledvku, me dlunk namtat proti n sv vzjemn pohledvky, je m vi postupiteli, nikoliv vak pohledvky, je m vi postupnkovi. 1887 Postoupen souboru pohledvek Postoupit lze i soubor pohledvek, a ji souasnch nebo budoucch, je-li takov soubor pohledvek dostaten uren, zejmna pokud se jedn o pohledvky uritho druhu vznikajc viteli v urit dob nebo o rzn pohledvky z tho prvnho dvodu. Pododdl 2 Zmna v osob dlunka Pevzet dluhu 1888 (1) Kdo ujedn s dlunkem, e pejm jeho dluh, nastoup jako dlunk na jeho msto, d-li k tomu vitel souhlas pvodnmu dlunku nebo pejmateli dluhu. (2) Pejde-li na nabyvatele pi pevodu vlastnickho prva k vci zapsan ve veejnm seznamu i zapsan zstavn prvo nebo jin jistota vznouc na vci, m se za to, e peel i dluh zajitn jistotou. Po pevodu vlastnickho prva me zcizitel vyzvat vitele v psemn form, aby namsto nho pijal nabyvatele jako novho dlunka. Neodepe-li vitel dt k tomu souhlas, plat, e souhlas dal, pokud byl na tento nsledek ve vzv vslovn upozornn. 1889 Nepivol-li vitel k pevzet dluhu nebo odmtne-li k nmu dt souhlas, nevznik viteli vi pejmateli dluhu pm prvo; pejmatel dluhu m vak vi dlunku povinnost zadit, aby dlunk nemusel viteli plnit. Takovou povinnost m vi dlunku i ten, kdo se mu zave, e opat plnn jeho viteli. 1890 (1) Obsah zvazku se pevzetm dluhu nemn. Pejmateli dluhu nle vechny nmitky, kter mohl uplatnit pvodn dlunk. Pevzet dluhu se nedotk ani vedlejch prv spojench s pohledvkou. (2) Zajitn dluhu poskytnut tet osobou vak trv jen tehdy, souhlas-li tet osoba se zmnou v osob dlunka.

 1891 Ujednn, kterm namsto dosavadnho dlunka, jeho dluh se ru, vstupuje nov dlunk s dluhem ze samostatnho prvnho pomru nebo s povinnost plnit jin pedmt, nevyvolv nsledky pevzet dluhu a posoud se jako novace. 1892 Pistoupen k dluhu (1) Kdo bez dlunkova souhlasu ujedn s vitelem, e za dlunka spln jeho dluh, stv se novm dlunkem vedle pvodnho dlunka a je spolu s nm zavzn spolen a nerozdln. (2) Zajistila-li dluh pvodnho dlunka tet osoba, nelze proti n nastoupit pro neplnn dluhu novm dlunkem, ledae k tomu dala souhlas. 1893 Pevzet majetku (1) Pevezme-li nkdo od zcizitele veker majetek nebo jeho pomrn urenou st, stv se spolen a nerozdln se zcizitelem dlunkem z dluh, kter s pevzatm majetkem souvis a o nich nabyvatel pi uzaven smlouvy vdl nebo musel vdt. Nabyvatel vak nen povinen plnit vce, ne kolik in hodnota majetku, jeho takto nabyl. (2) Pevezme-li takov majetek osoba zciziteli blzk, stv se spolen a nerozdln se zcizitelem dlunkem z dluh, kter s pevzatm majetkem souvis, bez omezen na hodnotu majetku, jeho takto nabyla. To neplat, proke-li, e o uritm dluhu nevdla, ani vdt nemusela. (3) Opan ujednn mezi zcizitelem a nabyvatelem je vi viteli neinn. 1894 Pi pemn prvnick osoby ani pi zcizen zvodu nebo jeho poboky se 1893 nepouije. Pododdl 3 Postoupen smlouvy 1895 (1) Nevyluuje-li to povaha smlouvy, me kterkoli strana pevst jako postupitel sv prva a povinnosti ze smlouvy nebo z jej sti tet osob, pokud s tm postoupen strana souhlas a pokud nebylo dosud splnno. (2) M-li bt plnn ze smlouvy trvajc nebo pravideln se opakujc, lze smlouvu postoupit s inky k tomu, co jet nebylo splnno. 1896 Pi stenm postoupen smlouvy nebo pi postoupen smlouvy nkolika

postupnkm nelze zkrtit prva postoupen strany z vedlejch doloek ve smlouv, jako jsou zejmna ujednn o podmnce, zloze, zvdavku, smluvn pokut, odstoupen od smlouvy a odstupnm nebo o rozhod doloce. 1897 (1) Postoupen smlouvy je vi postoupen stran inn od jejho souhlasu. Souhlasila-li pedem, je postoupen smlouvy vi postoupen stran inn okamikem, kdy j postupitel postoupen smlouvy oznm nebo kdy j postupnk postoupen smlouvy proke. (2) Obsahuje-li smlouva uzaven v psemn form ujednn, e je uzavena na ad nkter ze stran nebo jin ujednn stejnho vznamu, pak tato strana postoup smlouvu rubopisem listiny. O nleitostech rubopisu, jako i o tom, kdo je z rubopisu oprvnn a jak sv prvo prokazuje, plat prvn pedpisy o smnkch. Podle nich se rovn posoud, od koho me poadovat listinu ten, kdo o ni piel. 1898 Okamikem innosti postoupen smlouvy vi postoupen stran se postupitel osvobozuje od svch povinnost v rozsahu postoupen. 1899 (1) Nsledkm podle 1898 me postoupen strana zabrnit prohlenm vi postupiteli, e jeho osvobozen odmt. V tom ppad me postoupen strana po postupiteli poadovat, aby plnil, nepln-li postupnk pevzat povinnosti. (2) Prohlen lze uinit do patncti dn ode dne, kdy se postoupen strana dozvdla nebo kdy musela zjistit, e postupnk neplnil. Prodlen s prohlenm je sice nezbavuje ink podle odstavce 1, postoupen strana vak nahrad kodu zpsobenou prodlenm. 1900 Postoupen stran zstvaj zachovny vechny nmitky ze smlouvy i proti postupnkovi. Jin nmitky, kter tato strana mla vi postupiteli, j zstanou zachovny, vyhrad-li si to ve smlouv nebo v souhlasu s postoupenm smlouvy. Oddl 2 Zmny v obsahu zvazk 1901 Stranm je na vli ujednat si zmnu svch prv a povinnost. 1902 Novace Dohodou o zmn obsahu zvazku se dosavadn zvazek ru a nahrazuje se novm zvazkem. Me-li vak dosavadn zvazek vedle novho zvazku obstt, m se za to, e nebyl zruen. Narovnn

 1903 (1) Dosavadn zvazek lze nahradit novm zvazkem i tak, e si strany ujednnm uprav prva a povinnosti mezi nimi dosud sporn nebo pochybn. Tk-li se narovnn vcnho prva k vci zapsan do veejnho seznamu, nastvaj inky narovnn zpisem do tohoto seznamu. (2) Narovnn nelze odporovat jen proto, e jm vznikl nepomr mezi vzjemnm plnnm stran. 1904 Platnost narovnn nen dotena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporn nebo pochybn, ledae omyl vyvolala nkter strana lst. Narovnn dohodnut v dobr ve nepozbv platnosti ani tehdy, zjist-li se na zklad skutenost vylch najevo dodaten, e nkter ze stran pohledvku nemla. 1905 Narovnn, kterm maj bt mezi stranami upravena veker prva, nelze vztahovat k takovm prvm, kter byla vylouena, ani k prvm, kter strany zejm nemohly mt na mysli. Spolen ustanoven 1906 Ujednn o novaci nebo o narovnn vyaduje psemnou formu, byl-li i pvodn zvazek zzen v psemn form, nebo in-li se o prvu ji promlenm. 1907 Zajitn prv, kter jsou pedmtem novace nebo narovnn, se vztahuje i na prva z nich vznikl. Poskytla-li vak zajitn osoba tet, kter k novaci nebo k narovnn nepistoupila, je zavzna nejve v rozsahu pvodnho zvazku a zstvaj j zachovny vechny nmitky, kter mohla proti pohledvce uplatnit, kdyby k novaci nebo k narovnn nebylo dolo. Dl 7 Znik zvazk Oddl 1 Splnn Obecn ustanoven 1908 (1) Splnnm dluhu zvazek zanik. (2) Dlunk mus dluh splnit na svj nklad a nebezpe dn a vas. 1909

Pouil-li dlunk ve shod se smlouvou jako prostedek placen smnku, nem vystaven smnky vliv na trvn penitho dluhu, ale vitel me na dlunku poadovat plnn dluhu, jen nemohl-li doshnout splnn ze smnky; pokud vak vitel splnn doshl, povauje se dluh za splnn ji vystavenm smnky. To plat i tehdy, byl-li oteven akreditiv, vystaven ek nebo v jinch obdobnch ppadech. 1910 Proti sv vli neme bt vitel nucen, aby pijal nco jinho, ne co pslu k jeho pohledvce, a dlunk neme bt nucen, aby poskytl nco jinho, ne co je dluen. Tot plat o mst, ase a zpsobu splnn. 1911 Maj-li si strany navzjem plnit zrove, me splnn poadovat jen ta strana, kter sama dluh ji splnila, nebo je ochotna a schopna splnit dluh souasn s druhou stranou. 1912 (1) Kdo m plnit pi vzjemnm plnn naped, me sv plnn odept a do t doby, kdy mu bude vzjemn plnn poskytnuto nebo zajitno; to vak jen tehdy, je-li plnn druh strany ohroeno okolnostmi, kter u n nastaly, kter mu nebyly a nemly bt znmy, kdy smlouvu uzavel. (2) V ppad uvedenm v odstavci 1 lze tak poskytnout dodatenou pimenou lhtu k splnn nebo k zajitn plnn a po jejm marnm uplynut odstoupit od smlouvy. 1913 Jedna strana neme odept plnn ani odstoupit od smlouvy proto, e dluh druh strany vznikl z jinho prvnho dvodu nebyl splnn dn a vas. dn plnn 1914 (1) Kdo pln za platu jinmu, je zavzn plnit bez vad s vlastnostmi vymnnmi nebo obvyklmi tak, aby bylo mon pout pedmt plnn podle smlouvy, a je-li stranm znm, i podle elu smlouvy. (2) Je-li splnno vadn, m pjemce prva z vadnho plnn. 1915 Dlunk je zavzn plnit ve stedn jakosti, nen-li mezi stranami ujednna jin jakost. 1916 (1) Dlunk pln vadn, zejmna a) poskytne-li pedmt plnn, kter nem stanoven nebo ujednan vlastnosti,

b) neupozorn-li na vady, kter pedmt plnn m, a se pi takovm pedmtu obvykle nevyskytuj, c) ujist-li vitele v rozporu se skutenost, e pedmt plnn nem dn vady, anebo e se vc hod k uritmu uvn, nebo d) zciz-li ciz vc neoprvnn jako svoji. (2) K projevu vle, kterm zcizitel pedem omez zkonn rozsah svch povinnost z vadnho plnn, se nepihl. Vzd-li se nabyvatel pedem svho prva z vadnho plnn, vyaduje projev jeho vle psemnou formu. 1917 Je-li vada npadn a zejm ji pi uzavrn smlouvy nebo lze-li vadu zjistit z veejnho seznamu, jde k ti nabyvatele. To neplat, pokud zcizitel vadu lstiv zastel nebo pokud nabyvatele vslovn ujistil, e vc takovou vadu nem nebo e je vbec bez vad. 1918 Penech-li se vc jak stoj a le (hrnkem), jdou jej vady k ti nabyvatele. To neplat, nem-li vc vlastnost, o n zcizitel prohlsil, e ji m, nebo ji si nabyvatel vymnil. 1919 (1) Pevezme-li zcizitel zruku za jakost, zaruuje se, e pedmt plnn bude po uritou dobu po splnn zpsobil pro pouit k ujednanmu elu a e si podr ujednan vlastnosti; nejsou-li ujednny, vztahuje se zruka na el a vlastnosti obvykl. (2) Nen-li zruka ujednna ve smlouv, me ji zcizitel pevzt prohlenm v zrunm listu, poppad vyznaenm zrun doby nebo doby pouitelnosti i trvanlivosti vci na obalu. Je-li ve smlouv ujednna zrun doba odlin od zrun doby uveden na obalu, plat, co bylo ujednno. Uvede-li se v zrunm list zrun doba del, ne je doba ujednan nebo vyznaen na obalu, plat tato del zrun doba. 1920 (1) Pedmt plnn m prvn vadu, pokud k nmu uplatuje prvo tet osoba, ledae o takovm omezen nabyvatel vdl nebo musel vdt. V takovm ppad to nabyvatel oznm bez zbytenho odkladu zciziteli. (2) Kdo na sebe pevedl prvo k pedmtu, o kterm v, e zciziteli nepat nebo e zcizitel nen oprvnn takov prvo zdit, nem prvo z tto vady. 1921 (1) Nabyvatel me prvo z vadnho plnn uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytenho odkladu pot, kdy ml monost vc prohldnout a vadu zjistit, a to bu oznaenm vady nebo oznmenm, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do esti msc od pevzet pedmtu plnn. (2) Vadu krytou zrukou mus nabyvatel vytknout zciziteli bez zbytenho odkladu pot, kdy ml monost pedmt plnn prohldnout a

vadu zjistit, nejpozdji vak v reklaman lht uren dlkou zrun doby. Tm nen doten odstavec 1. (3) Nevytkl-li nabyvatel vadu vas a namtne-li zcizitel opodn vytknut, soud nabyvateli prvo nepizn. To neplat, pokud je vada dsledkem skutenosti, o kter zcizitel pi pedn vdl nebo musel vdt. 1922 (1) Jakmile nabyvatel zjist vadu, oznm to bez zbytenho odkladu zciziteli a pedmt plnn zciziteli ped, nebo jej podle jeho pokyn uschov nebo s nm jinak vhodn nalo tak, aby vada mohla bt pezkoumna. Jedn-li se o pedmt podlhajc rychl zkze, me jej nabyvatel po upozornn zcizitele bez prodlen prodat. (2) Vytkl-li nabyvatel zciziteli vadu oprvnn, neb lhta pro uplatnn prv z vadnho plnn ani zrun doba po dobu, po kterou nabyvatel neme vadn pedmt uvat. 1923 Je-li vada odstraniteln, doplnn toho, co chyb, odstranit a nelze-li pro odstoupit od smlouvy, anebo 1924 Kdo m prvo podle 1923, nle mu i nhrada nklad eln vynaloench pi uplatnn tohoto prva. Neuplatn-li vak prvo na nhradu do jednoho msce po uplynut lhty, ve kter je teba vytknout vadu, soud prvo nepizn, pokud zcizitel namtne, e prvo na nhradu nebylo uplatnno vas. 1925 Prvo z vadnho plnn nevyluuje prvo na nhradu kody; eho vak lze doshnout uplatnnm prva z vadnho plnn, toho se nelze domhat z jinho prvnho dvodu. Zpsob plnn 1926 (1) Lze-li dluh splnit nkolika zpsoby, pak se m za to, e volba zpsobu plnn nle dlunku. M-li prvo volby vitel, mus zpsob plnn zvolit v ujednan dob, jinak bez zbytenho odkladu tak, aby dlunk mohl podle jeho volby splnit. (2) Nevykon-li strana volbu vas, nabv prvo zvolit zpsob plnn trvale druh strana. (3) Kdo zvolil zpsob plnn, neme jej bez souhlasu druh strany zmnit. 1927 (1) M-li dlunk plnit jedno z vce volitelnch plnn, nen oprvnn splnit st jednoho a st jinho plnn, ani k tomu neme bt nucen. me se nabyvatel domhat bu opravy nebo anebo pimen slevy z ceny. Nelze-li vadu ni pedmt dn uvat, me nabyvatel bu se domhat pimen slevy z ceny.

(2) Stane-li se jedno z vce volitelnch plnn nemonm, omezuje se zvazek na plnn zbvajc. Jestlie vak nemonost tohoto plnn zpsobil ten, kdo neml prvo volby, me druh strana od smlouvy odstoupit. 1928 Kdo ml prvo volby, me od smlouvy odstoupit, byla-li volba zmaena vy moc nebo druhou stranou. 1929 M-li dlunk plnit vc urenou podle druhu, je zavzn poskytnout viteli vc, je se hod pro el, pro nj se vc tho druhu zpravidla pouv na zklad obdobnch smluv. 1930 (1) Dluh se pln vcelku. (2) Nabz-li dlunk sten plnn, mus je vitel pijmout, neodporuje-li to povaze zvazku nebo elu smlouvy, pokud tento el musel bt dlunku alespo zejm. Viteli tm nevzniknou dn jin povinnosti. Dlunk nahrad viteli zven nklady zpsoben mu stenm plnnm. 1931 Bylo-li ujednno plnn ve spltkch a nesplnil-li dlunk nkterou spltku, m vitel prvo na vyrovnn cel pohledvky, pokud si to strany ujednaly. Toto prvo me vitel uplatnit nejpozdji do splatnosti nejble pt spltky. 1932 (1) M-li dlunk plnit na jistinu, roky a nklady spojen s uplatnnm pohledvky, zapote se plnn nejprve na nklady ji uren, pak na roky z prodlen, pot na roky a nakonec na jistinu, ledae dlunk projev pi plnn jinou vli. (2) Ur-li dlunk, e pln nejprve na jistinu, ro se nklady i roky. 1933 (1) Je-li dlunk dluen z nkolika zvazk k plnn stejnho druhu a neur-li pi plnn, na kter dluh pln, zapote se plnn nejprve na zvazek, o jeho splnn vitel dlunka ji upomenul, jinak na zvazek nejmn zajitn. Pi stejn me zajitn nkolika zvazk se plnn zapote nejprve na zvazek nejdve splatn. (2) Na nhradu kody se placen zapote a po splnn zvazku, jeho poruenm povinnost k nhrad kody vznikla, neuril-li dlunk nco jinho. 1934 Spln-li dlunk, kter nen pln svprvn, svj splatn dluh, zprost se zvazku. Plnil-li vak na dluh nejist nebo nesplatn, lze

poadovat, aby mu bylo plnn vrceno; to neplat, stal-li se dluh mezitm splatnm. 1935 Pln-li dlunk pomoc jin osoby, odpovd tak, jako by plnil sm. 1936 (1) Vitel mus pijmout plnn, kter mu se souhlasem dlunka nabdne tet osoba. To neplat, je-li plnn vzno na osobn vlastnosti dlunka. (2) Kdo pln dluh jinho, ani za dluh ru a ani jinak dluh nezajistil, me na viteli poadovat ped splnnm nebo pi nm, aby mu postoupil svoji pohledvku. 1937 (1) Souhlasu dlunka nen teba, pokud tet osoba pln viteli jeho dluh proto, e za dluh ru nebo zvazek jinak zajiuje. (2) Splnnm dluhu vstupuje tato osoba do prv vitele a m prvo, aby j dlunk vyrovnal, co za nho plnila. Pohledvka vitele na ni pechz vetn psluenstv, zajitn a dalch prv s pohledvkou spojench. Vitel vyd tomu, kdo za dlunka plnil, potebn doklady o pohledvce a sdl mu ve, co je k uplatnn pohledvky zapoteb. 1938 (1) Pln-li tet osoba za dlunka jen st dluhu, me poadovat jen vyrovnn toho, co za dlunka plnila. Pvodn vitel m prvo poadovat vyrovnn zstatku sv pohledvky pednostn ped novm vitelem, ledae se novmu viteli zaruil, e mu bude nahrazeno, co za dlunka vydal. (2) Pln-li za dlunka vce osob, m kad prvo na pomrn vyrovnn podle podlu, v nm za dlunka plnila. Poukzka 1939 (1) Poukzka opravuje poukaznka vybrat u poukzanho vlastnm jmnem plnn a poukzanmu se poukzkou pikazuje, aby poukaznkovi plnil na et poukazatele. Pm prvo vznikne poukaznkovi proti poukzanmu jen tehdy, pijme-li poukzan poukzku. (2) Poukzku lze vystavit i na ad nebo na doruitele. 1940 Nen-li mezi poukazatelem a poukzanm jin prvn dvod, plat o prvech a povinnostech jich obou ustanoven o pkazn smlouv; poukzka vak nezanikne smrt poukazatele nebo poukzanho. 1941 Poukaznk bez zbytenho odkladu oznm poukazateli, nechce-li poukzku pout, anebo odpr-li poukzan poukzku pijmout nebo podle n

plnit. 1942 Dokud poukzan jet nepijal poukzku vi poukaznkovi, me ji poukazatel odvolat. Na prvnm pomru mezi poukazatelem a poukaznkem zvis, zda odvoln poukzky psob tak vi poukaznkovi. 1943 Poukzan, kter poukzku pijal, me vi poukaznkovi uplatnit jenom nmitky, kter se tkaj platnosti pijet, neplatnosti poukzky i jejch vad nebo nmitky, kter se zakldaj na vslovnm ustanoven poukzky nebo kter je poukzan oprvnn vznst osobn vi poukaznkovi. 1944 (1) Dlu-li ji poukzan poukazateli to, co mu m plnit, je vi nmu povinen poukzce vyhovt a jeho dluh zanikne teprve tm, e poukaznkovi spln. M-li bt poukzkou splnn dluh poukazatele u poukaznka, kter k tomu pivolil, je poukaznk povinen poukzanho vyzvat, aby plnil. (2) Poukzan je povinen plnit jen proti vydn kvitovan poukzky. 1945 Poala-li ve vztahu mezi poukazatelem a poukaznkem bet promlec lhta ohledn zvazku, jeho plnn je pedmtem poukzky, a to ped okamikem, kdy poukaznkovi dolo sdlen o pijet poukzky, b od tto doby promlec lhta ve vztahu mezi poukzanm a poukaznkem. 1946 Poukzka na ad (1) Zn-li poukzka na ad, me bt pevedena rubopisem. (2) Rubopisem pechzej vechna prva z poukzky na osobu oprvnnou z rubopisu. (3) O nleitostech rubopisu, jako i o tom, kdo je z rubopisu oprvnn a jak sv prvo prokazuje, plat prvn pedpisy o smnkch. Podle nich se rovn posoud, od koho me poadovat poukzku ten, kdo o ni piel. 1947 Poukzka na doruitele Byla-li poukzka vystavena na doruitele, zaplat poukzan dluh kadmu, kdo mu ji pedlo. 1948 Ustanoven o poukzce na ad a o poukzce na doruitele se obdobn pouij na ppad pevodu pohledvky potvrzen listinou, kterou dlunk vystavil na ad nebo na doruitele.

Kvitance 1949 (1) Pijm-li vitel plnn, vyd dlunkovi na jeho dost potvrzen o splnn dluhu (kvitanci). V kvitanci vyzna jmno dlunka i vitele, pedmt plnn a msto a as, kde a kdy byl dluh splnn. Je-li kvitance vydna na jistinu, m se za to, e bylo vyrovnno tak psluenstv pohledvky. (2) Dlunk me plnn odept, nevyd-li mu vitel zrove kvitanci. 1950 Pi opakovanch plnnch z tho prvnho dvodu se m za to, e ten, kdo pedlo kvitanci na plnn splatn pozdji, splnil tak to, co bylo splatno dve. 1951 Dlunk spln potvrzen, e kterou vitel pedloil, nen 1952 Dlun pis (1) Vitel, kter m dlunkovo prohlen o uznn dluhu nebo jin dlun pis, je mus dlunkovi pi splnn vrtit nebo na dlunm pisu vyznait, e bylo splnno sten. Nen-li to mon, me dlunk poadovat, aby mu vitel vydal potvrzen, e dlun pis pozbyl platnosti v rozsahu, ve kterm byl dluh splnn. Ustanoven o kvitanci tm nejsou dotena. (2) Obdr-li dlunk dlun pis bez kvitance, m se za to, e dluh byl splnn. 1953 Nhradn splnn (1) Nelze-li dluh splnit proto, e vitel je neznm nebo neptomn, e vitel odmtl bezdvodn plnn pijmout, e dlunk je bez sv viny v nejistot, kdo je vitelem, nebo z jinch dleitch pin na stran vitele, je dlunk oprvnn sloit pedmt plnn do soudn schovy. eln vynaloen nklady spojen s nhradnm splnnm jdou k ti vitele. (2) O sloen pedmtu plnn do schovy vyrozum soud toho, pro koho se sloen stalo, a podle poteby zad jeho zastoupen. Msto plnn 1954 K dnmu splnn se vyaduje, aby byl dluh splnn ve stanovenm mst. Nelze-li msto plnn zjistit ze smlouvy, povahy zvazku nebo z elu plnn, pln se v mst stanovenm zkonem. dluh i tehdy, spln-li tomu, kdo mu pedlo vitelovo je oprvnn plnn pijmout, nebo vyd-li mu kvitanci, vystavil, ledae dlunk vdl, e ten, kdo potvrzen oprvnn plnn pijmout.

 1955 (1) Nepenit dluh pln dlunk v mst svho bydlit nebo sdla. Penit dluh pln dlunk v mst bydlit nebo sdla vitele. (2) Vznikl-li zvazek pi provozu zvodu, pln se dluh v mst zvodu. To plat obdobn, vznikl-li zvazek pi provozu provozovny. 1956 M-li bt plnno u vitele a zmnil-li vitel po uzaven smlouvy sv bydlit nebo sdlo, poppad umstn zvodu nebo provozovny, nese vitel zven nklady a zven nebezpe, kter tm dlunku vzniknou. 1957 (1) Pln-li dlunk penit dluh prostednictvm poskytovatele platebnch slueb, je dluh splnn pipsnm penn stky na et poskytovatele platebnch slueb vitele. (2) Pln-li dlunk penit dluh potovnm poukazem, je dluh splnn a) pipsnm penn stky na et poskytovatele platebnch slueb vitele, je-li dluh plnn na et, nebo b) vyplacenm penn stky viteli v hotovosti. as plnn 1958 (1) Je-li as plnn pesn ujednn nebo jinak stanoven, je dlunk povinen plnit i bez vyzvn vitele. (2) Neujednaj-li strany, kdy m dlunk splnit dluh, me vitel poadovat plnn ihned a dlunk je pot povinen splnit bez zbytenho odkladu. 1959 Neplyne-li z ustlen pedchoz praxe stran nebo ze zvyklost nco jinho, m se za to, e strany ujednaly as plnn vrazem a) zatkem obdob prvnch deset dn tohoto obdob, b) polovinou msce obdob od 10. do 20. dne v msci, c) polovinou tvrtlet druh msc tvrtlet, d) konec obdob poslednch deset dn obdob, e) ihned dobu do pti dn, avak pi dodvce potravin nebo surovin dobu do dvou dn a pi dodvce strojrenskch vrobk dobu do deseti dn. 1960 Je-li podle smlouvy dlunk oprvnn, aby uril as plnn, a neur-li

jej v pimen dob, ur jej na nvrh vitele soud podle okolnost ppadu. 1961 Neujednaj-li si strany, zda je as plnn uren v prospch jich obou, nebo jen jedn z nich, plat, e je uren v prospch obou stran. To neplat, vyluuje-li to povaha plnn. 1962 (1) Je-li as plnn ve prospch obou stran, neme vitel poadovat plnn pedasn, ani dlunk pedasn plnit dluh. (2) Je-li as plnn ve prospch dlunka, neme vitel pedasn poadovat plnn, ale dlunk me dluh pedasn splnit. (3) Je-li as plnn stanoven ve prospch vitele, me vitel poadovat plnn pedasn, ale dlunk nesm dluh pedasn splnit. 1963 (1) Je-li obsahem vzjemnho zvazku podnikatel povinnost dodat zbo nebo slubu za platu, je cena splatn, ani je zapoteb vzvy k placen, do ticeti dn ode dne, kdy byla dlunku doruena faktura nebo jin vzva podobn povahy, anebo ode dne obdren zbo nebo sluby, podle toho, kter z tchto dn nastal pozdji. Bylo-li vak ujednno pevzet zbo nebo sluby, poppad oven, zda bylo dn splnno, je cena splatn do ticeti dn ode dne pevzet, poppad oven. To plat i pro zvazek podnikatele a veejnoprvn korporace, poppad prvnick osoby touto korporac zaloen, i kdy nejsou podnikateli. (2) Smluvn strany si mohou ujednat dobu splatnosti del edesti dn jen tehdy, pokud to nen vi viteli hrub nespravedliv. Je-li vak obsahem zvazku podnikatele povinnost dodat zbo nebo slubu veejnoprvn korporaci, smluvn strany si mohou ujednat del dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odvodnno povahou zvazku, a doba splatnosti nesm peshnout edest dn. 1964 (1) Smluvn strana m prvo dovolat se neinnosti ujednn o asu plnn odchylujcho se od ustanoven 1963 nebo ujednn odchylujcho se od zkonn ve roku z prodlen, pokud jsou takov ujednn vi viteli hrub nespravedliv. (2) Dovolat se neinnosti za podmnek stanovench v odstavci 1 m i prvnick osoba zaloen k ochran zjm malch a stednch podnikatel, jestlie jsou tato ujednn obsaena v obchodnch podmnkch. (3) Prohls-li soud ujednn za neinn, pouij se namsto nho ustanoven zkona, ledae soud rozhodne v zjmu spravedlivho een jinak. 1965 Je-li mezi podnikateli ujednno pevzet zbo nebo sluby, poppad oven, zda bylo dn splnno, nepekro doba takovho pevzet nebo

oven ticet dn. Doba pevzet nebo oven me pekroit ticet dn jen tehdy, nen-li to vi viteli hrub nespravedliv. 1966 Ustanovenm 1963 nen doteno prvo smluvnch stran ujednat si plnn ve form spltek. 1967 Pln-li dlunk penit dluh ped stanovenm asem, nen oprvnn bez souhlasu vitele odest od dlun stky roky odpovdajc dob, o ni plnil dve. Prodlen dlunka 1968 Dlunk, kter svj dluh dn a vas nepln, je v prodlen. Dlunk nen za prodlen odpovdn, neme-li plnit v dsledku prodlen vitele. 1969 Po dlunkovi, kter je v prodlen, me vitel vymhat splnn dluhu, anebo me od smlouvy odstoupit za podmnek ujednanch ve smlouv nebo stanovench zkonem. 1970 Po dlunkovi, kter je v prodlen se splcenm penitho dluhu, me vitel, kter dn splnil sv smluvn a zkonn povinnosti, poadovat zaplacen roku z prodlen, ledae dlunk nen za prodlen odpovdn. Vi roku z prodlen stanov vlda nazenm; neujednaj-li strany vi roku z prodlen, povauje se za ujednanou ve takto stanoven. 1971 Vitel m prvo na nhradu kody vznikl nesplnnm penitho dluhu jen tehdy, nen-li kryta roky z prodlen. 1972 (1) Vitel m prvo dovolat se neinnosti ujednn o roku z prodlen, kter se odchyluje od zkona tak, e se zetelem ke vem okolnostem a podmnkm ppadu zhoruje jeho postaven, ani je pro takovou odchylku spravedliv dvod. Prohls-li soud ujednn za neinn, pouij se namsto nho ustanoven zkona, ledae soud rozhodne v zjmu spravedlivho een jinak. (2) Prvo dovolat se neinnosti obchodnch podmnek v rozsahu odporujcm odstavci 1 m i prvnick osoba zaloen k ochran zjm malch a stednch podnikatel. 1973 Dojde-li k dohod, e dluh ji splatn bude plnn ve spltkch, a chce-li vitel, aby dlunk ve spltkch platil i roky z prodlen, mus to bt vslovn dohodnuto.

 1974 Dlunk nese po dobu koda vznikla z jakkoli pi dnm plnn jeho vlastnk vci. To plat jinmi svmi povinnostmi Prodlen vitele 1975 Vitel je v prodlen, nepijal-li dn nabdnut plnn nebo neposkytl-li dlunku souinnost potebnou ke splnn dluhu. 1976 Je-li pedmtem plnn vc, nese vitel po dobu svho prodlen nebezpe kody na vci, a ji koda vznikne z jakkoli piny. To neplat, zpsob-li kodu dlunk. Spolen ustanoven 1977 Poru-li strana prodlenm svou smluvn povinnost podstatnm zpsobem, me druh strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlvajcmu oznm bez zbytenho odkladu pot, co se o prodlen dozvdla. 1978 (1) Zakld-li prodlen jedn ze smluvnch stran nepodstatn poruen jej smluvn povinnosti, me druh strana od smlouvy odstoupit pot, co prodlvajc strana svoji povinnost nespln ani v dodaten pimen lht, kterou j druh strana poskytla vslovn nebo mlky. (2) Oznm-li vitel dlunkovi, e mu uruje dodatenou lhtu k plnn a e mu ji ji neprodlou, plat, e marnm uplynutm tto lhty od smlouvy odstoupil. 1979 Poskytl-li vitel dlunku nepimen krtkou dodatenou lhtu k plnn a odstoup-li od smlouvy po jejm uplynut, nastvaj inky odstoupen teprve po marnm uplynut doby, kter mla bt dlunku poskytnuta jako pimen. To plat i tehdy, odstoupil-li vitel od smlouvy, ani byl dlunkovi dodatenou lhtu k plnn poskytl. 1980 Fixn zvazek (1) Byla-li ve smlouv ujednna pesn doba plnn a vyplv-li ze smlouvy nebo z povahy zvazku, e vitel neme mt na opodnm plnn zjem, zanik zvazek potkem prodlen dlunka, ledae vitel dlunku bez zbytenho odkladu oznm, e na splnn smlouvy trv. (2) Znikem zvazku nastvaj tyt inky, jako by vitel od smlouvy odstoupil. svho prodlen nebezpe kody na vci, a ji piny, ledae proke, e by koda vznikla i povinnosti nebo e kodu zpsobil vitel nebo i tehdy, nakld-li dlunk s vc v rozporu s ze zvazku.

Oddl 2 Jin zpsoby zniku zvazk 1981 Dohoda Stranm je na vli ujednat si znik zvazku, ani bude zzen zvazek nov. Zapoten 1982 (1) Dlu-li si strany nich prohlsit vi druh pohledvce druh strany. vznikne prvo poadovat vlastn dluh. vzjemn plnn stejnho druhu, me kad z stran, e svoji pohledvku zapotv proti K zapoten lze pistoupit, jakmile stran uspokojen vlastn pohledvky a plnit svj

(2) Zapotenm se ob pohledvky ru v rozsahu, v jakm se vzjemn kryj; nekryj-li se zcela, zapote se pohledvka obdobn jako pi splnn. Tyto inky nastvaj k okamiku, kdy se ob pohledvky staly zpsobilmi k zapoten. 1983 K prohlen o zapoten uinnm pod podmnkou nebo s doloenm asu se nepihl. 1984 (1) Dlu-li dlunk spolen a nerozdln s jinmi, me proti viteli zapost pohledvku svho spoludlunka jen do ve podlu spoludlunka na spolenm dluhu. (2) Dlunk vitel oprvnnch spolen a nerozdln me vi nktermu ze spoluvitel zapost to, co mu spoluvitel dlu, jen do ve jeho podlu na spolen pohledvce. 1985 Ten, kdo vede pro druhou stranu et, me zapost penn prostedky na nm uloen na hradu vzjemn pohledvky vznikl na zklad smlouvy o tu. 1986 Byla-li pohledvka postupn pevedena na nkolik osob, me dlunk pout k zapoten jen pohledvku, kterou ml v dob pevodu vi prvnmu viteli, a pohledvku, kterou m vi poslednmu viteli. 1987 (1) K zapoten jsou zpsobil pohledvky, kter lze uplatnit ped soudem. (2) Pohledvka nejist nebo neurit k zapoten zpsobil nen.

 1988 (1) Zakazuje se zapoten proti pohledvce vivnho pro nezletilho, kter nen pln svprvn. (2) Zakazuje se zapoten proti pohledvce na nhradu jmy zpsoben na zdrav, ledae se jedn o vzjemnou pohledvku na nhradu tho druhu, a proti pohledvce mzdy, platu, odmny ze smlouvy o vkonu zvisl prce zakldajc mezi zamstnancem a zamstnavatelem obdobn zvazek a nhrad mzdy nebo platu ve vi pesahujc jejich polovinu. 1989 (1) Promlen pohledvky zapoten nebrn, nastalo-li po dob, kdy se pohledvky staly zpsobilmi k zapoten. (2) Odsunul-li vitel k dlunkov dosti as plnn bezplatn, me svoji pohledvku pesto zapost po uplynut asu, kdy ml dlunk plnit pvodn. 1990 M-li bt kad pohledvka uspokojena v jinm mst, nebrn to zapoten, ale strana, vi n bylo takto zapoteno, m prvo na nhradu kody vznikl j tm, e plnn na urenm mst nezsk, nebo e na urenm mst neme plnit. 1991 Zkaz zapoten pohledvky prohlenm jedn ze stran nebrn stranm, aby si zapoten ujednaly; k ujednn o zapoten proti pohledvce vivnho pro nezletilho, kter nen pln svprvn, se vak nepihl. 1992 Odstupn Ujednaj-li si strany, e jedna z nich me zvazek zruit zaplacenm odstupnho, ru se zvazek zaplacenm odstupnho obdobn jako pi odstoupen od smlouvy. Prvo zruit zvazek zaplacenm odstupnho vak nem strana, kter ji, by i jen zsti, plnn druh strany pijala nebo druh stran sama plnila. Splynut 1993 (1) Splyne-li jakmkoli zpsobem prvo s povinnost v jedn osob, zaniknou prvo i povinnost, nestanov-li zkon jinak. (2) Splyne-li prvo vitele s povinnost toho, kdo zvazek zajiuje, nezanik tm hlavn dluh. 1994 Splynutm prva vitele a povinnosti jednoho z dlunk zavzanch spolen a nerozdln zanik dluh do ve odpovdajc podlu tohoto spoludlunka. Splynutm povinnosti dlunka a prva jednoho z vitel oprvnnch spolen a nerozdln zanik pohledvka do ve

odpovdajc podlu tohoto spoluvitele. Prominut dluhu 1995 (1) Promine-li vitel dlunku dluh, m se za to, e dlunk s prominutm dluhu souhlas, pokud neprojevil bez zbytenho odkladu nesouhlas vslovn nebo plnnm dluhu. (2) K prominut dluhu dojde i v kvitanci nebo mu vrt dlun pis, kvitanci nebo vrt-li dlun spoludlunk, m se za to, spoludlunkm. 1996 (1) Promine-li vitel dluh jednomu z dlunk zavzanch spolen a nerozdln, m prominut dluhu inky vi ostatnm spoludlunkm v rozsahu podlu toho spoludlunka, kter byl ze zvazku proputn. (2) Promine-li dlunku dluh jeden z vitel oprvnnch spolen a nerozdln, zbavuje to dlunka dluhu v rozsahu podlu tohoto spoluvitele. 1997 Promine-li vitel povinnost tomu, kdo dluh zajiuje, nem prominut inky vi hlavnmu dluhu. Propust-li vak vitel ze zvazku jednoho ze spoluruitel, zstvaj ostatnm spoluruitelm zachovny nmitky, kter mohl uplatnit spoluruitel, jeho povinnost byla prominuta. Vpov 1998 (1) Zvazek lze vypovdt, ujednaj-li si to strany nebo stanov-li tak zkon. (2) Je-li zvazek vypovzen, zanik uplynutm vpovdn doby. Lze-li vak zvazek vypovdt bez vpovdn doby, zanik zvazek innost vpovdi. 1999 (1) Zavazuje-li smlouva ujednan na dobu neuritou alespo jednu stranu k nepetrit nebo opakovan innosti, anebo zavazuje-li alespo jednu stranu takovou innost strpt, lze zvazek zruit ke konci kalendnho tvrtlet vpovd podanou alespo ti msce pedem. (2) Zavzala-li se strana zdret se urit innosti a je-li z povahy zvazku zejm, e povinnost nen asov omezena, ustanoven odstavce 1 se nepouije. 2000 (1) Byla-li smlouva bez vnho dvodu uzavena na dobu uritou tak, e zavazuje lovka na dobu jeho ivota, anebo e zavazuje kohokoli na dobu del ne deset let, lze se po uplynut deseti let od vzniku ppad, e vitel vyd dlunku ani dluh splnil; vyd-li vitel pis na cel dluh jednomu ze e vitel prominul dluh vem

zvazku domhat jeho zruen. Soud zvazek zru i tehdy, pokud se okolnosti, z nich strany zejm vychzely pi vzniku zvazku, zmnily do t mry, e na zavzan stran nelze rozumn poadovat, aby byla smlouvou dle vzna. (2) Vzd-li se strana pedem prva domhat se zruen zvazku, nepihl se k tomu. To neplat, je-li zavzanou stranou prvnick osoba. Odstoupen od smlouvy 2001 Od smlouvy lze odstoupit, ujednaj-li si to strany, nebo stanov-li tak zkon. 2002 (1) Poru-li strana smlouvu podstatnm zpsobem, me druh strana bez zbytenho odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatn je takov poruen povinnosti, o nm strana poruujc smlouvu ji pi uzaven smlouvy vdla nebo musela vdt, e by druh strana smlouvu neuzavela, pokud by toto poruen pedvdala; v ostatnch ppadech se m za to, e poruen podstatn nen. (2) Strana me od smlouvy odstoupit bez zbytenho odkladu pot, co z chovn druh strany nepochybn vyplyne, e poru smlouvu podstatnm zpsobem, a ned-li na vzvu oprvnn strany pimenou jistotu. 2003 (1) Jakmile strana oprvnn odstoupit od smlouvy oznm druh stran, e od smlouvy odstupuje, nebo e na smlouv setrvv, neme volbu ji sama zmnit. (2) Mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatn poruen smluvn povinnosti a nevyuila sv prvo, nebrn j to odstoupit od smlouvy pozdji s odkazem na obdobn jednn druh strany. 2004 (1) Odstoupenm od smlouvy se zvazek zruuje od potku. (2) Plnil-li dlunk zsti, me vitel od smlouvy odstoupit jen ohledn nesplnnho zbytku plnn. Nem-li vak sten plnn pro vitele vznam, me vitel od smlouvy odstoupit ohledn celho plnn. (3) Zavazuje-li smlouva dlunka k nepetrit i opakovan innosti nebo k postupnmu dlmu plnn, me vitel od smlouvy odstoupit jen s inky do budoucna. To neplat, nemaj-li ji pijat dl plnn sama o sob pro vitele vznam. 2005 (1) Odstoupenm od smlouvy zanikaj v rozsahu jeho ink prva a povinnosti stran. Tm nejsou dotena prva tetch osob nabyt v dobr ve. (2) Odstoupen od smlouvy se nedotk prva na zaplacen smluvn pokuty

nebo roku z prodlen, pokud ji dospl, prva na nhradu kody vznikl z poruen smluvn povinnosti ani ujednn, kter m vzhledem ke sv povaze zavazovat strany i po odstoupen od smlouvy, zejmna ujednn o zpsobu een spor. Byl-li dluh zajitn, nedotk se odstoupen od smlouvy ani zajitn. Nsledn nemonost plnn 2006 (1) Stane-li se dluh po vzniku zvazku nesplnitelnm, zanik zvazek pro nemonost plnn. Plnn nen nemon, lze-li dluh splnit za ztench podmnek, s vtmi nklady, s pomoc jin osoby nebo a po uren dob. (2) Nemonost plnn prokazuje dlunk. 2007 Pi nemonosti pouh sti plnn zanikne zvazek v celm rozsahu, plyne-li z povahy zvazku nebo z elu smlouvy, kter byl stranm pi uzaven smlouvy znm, e plnn zbytku nem pro vitele vznam. Nen-li tomu tak, zanik zvazek jen co do tto sti. 2008 Neoznm-li dlunk viteli, e se splnn dluhu stalo nemonm, bez zbytenho odkladu pot, co se o tom dozvdl nebo dozvdt musel, nahrad viteli kodu vzniklou tm, e vitel nebyl o nemonosti plnn vas vyrozumn. 2009 Smrt dlunka nebo vitele (1) Smrt dlunka povinnost nezanikne, ledae jejm obsahem bylo plnn, kter mlo bt provedeno osobn dlunkem. (2) Smrt vitele prvo zanikne, bylo-li plnn omezeno jen na jeho osobu. Dl 8 Zajitn a utvrzen dluh Oddl 1 Obecn ustanoven 2010 (1) Dluh lze zajistit, zave-li se tet osoba viteli nebo ve prospch vitele za dlunkovo plnn, anebo d-li nkdo viteli nebo ve prospch vitele majetkovou jistotu, e dlunk svj dluh spln. Utvrdit lze dluh ujednnm smluvn pokuty nebo uznnm dluhu. (2) Spravuje-li jistotu ve prospch vitele jin osoba, me tato osoba uplatnit proti dlunku nebo poskytovateli jistoty stejn prva a pln vi nim stejn povinnosti jako vitel.

 2011 Vitel sdl tomu, kdo dal jistotu, na jeho dost kdykoli a bez zbytenho odkladu, jak je ve zajitnho dluhu. Jistota 2012 (1) Kdo je povinen dt jistotu, uin sv povinnosti zadost zzenm zstavnho prva. (2) Nen-li nkdo s to dt jistotu zzenm zstavnho prva, d jistotu zpsobilm ruitelem. M se za to, e zpsobilm ruitelem je osoba, kter me bt alovna v tuzemsku a kter m vhodn majetek. 2013 Nikdo nen povinen pijmout vc jako jistotu do stky vy, ne kolik in dv tetiny obvykl ceny. 2014 (1) M se za to, e stavebn pozemek nebo nemovit vc slouc podnikatelskm elm jsou dostatenou jistotou do poloviny obvykl ceny. M se za to, e prvo stavby je dostatenou jistotou do ve poloviny obvykl ceny, pokud plata ujednan jako stavebn plat bude splacena nejpozdji pt let ped znikem prva stavby. (2) M se za to, e cenn papr zajiujc bezpen vnos je dostatenou jistotou do t tvrtin obvykl ceny. (3) Vklady v bankch nebo spoitelnch a vrnch drustvech jsou zpsobilou jistotou do ve pojitn. 2015 (1) Jistota zajiuje roky z penitho dluhu nejve do ve zkonn rokov sazby; to neplat, byl-li ten, kdo jistotu dv, seznmen ped poskytnutm jistoty, jak roky vitel a dlunk ujednali. (2) Je-li zajitn dluh ji roen, jsou zajitny i roky, kter dosud nepirostly. 2016 Zakld-li se jistota rznch vitel na rznch prvech k te vci, uspokoj se v rozsahu tchto prv a v poad podle vzniku zajitn postupn v prvn skupin vitel zajitn vcnm prvem zapsanm ve veejnm seznamu nebo rejstku zstav a ve druh skupin vitel zajitn vcnm prvem nezapsanm ve veejnm seznamu nebo v rejstku zstav. Pot se ve tet skupin uspokoj vitel zajitn zvazkovm prvem. 2017 (1) Ztrat-li jistota na cen tak, e se zajitn stane nedostatenm, m vitel prvo dat od dlunka, aby zajitn bez zbytenho odkladu pimen doplnil; pokud to dlunk neuin, stane se splatnou ta st pohledvky, kter nen zajitna.

(2) Ustanoven odstavce 1 se pouije i v ppad, kdy byla jistota oprvnn erpna. Oddl 2 Zajitn dluhu Ruen 2018 (1) Kdo viteli prohls, e ho uspokoj, jestlie dlunk viteli svj dluh nespln, stv se dlunkovm ruitelem. Nepijme-li vitel ruitele, neme po nm nic dat. (2) Ruitelsk prohlen vyaduje psemnou formu. 2019 (1) Ruen pedpokld platn dluh dlunka; ruen lze poskytnout i pro dluhy budouc nebo podmnn, jako i za soubor dluh uritho druhu vznikajcch dlunku v urit dob nebo soubor rznch dluh z tho prvnho dvodu. (2) Platnosti ruen nebrn, je-li zvazek dlunka neplatn pro nedostatek jeho zpsobilosti zavazovat se k povinnostem, pokud o tom ruitel pi pevzet ruitelskho zvazku vdl nebo vdt musel. 2020 Je-li ruenm zajitna pouze st dluhu, nesniuje se rozsah ruen stenm plnnm, zstv-li dluh nesplnn ve vi, v jak je zajitn ruenm. 2021 (1) Vitel m prvo poadovat splnn na ruiteli, nesplnil-li dlunk v pimen lht dluh, a jej k tomu vitel v psemn form vyzval. Vzvy nen teba, neme-li ji vitel uskutenit nebo je-li nepochybn, e dlunk dluh nespln. (2) Bylo-li ruen ujednno na uritou dobu, je prvo vitele zachovno i v ppad, e vitel v tto dob ruitele k plnn vyzval. 2022 Ruitel me plnn odept, pokud vitel zavinil, e pohledvka neme bt uspokojena dlunkem. 2023 (1) Ruitel me vi viteli uplatnit vechny nmitky, kter m proti viteli dlunk. (2) Uplatn-li ruitel nmitky, kter mu sdlil dlunk, nahrad dlunk ruiteli nklady, kter mu vznikly, byly-li nmitky nespn. 2024

Uspokoj-li ruitel vitele bez vdom dlunka, me dlunk uplatnit vi ruiteli vechny nmitky, kter byl oprvnn uplatnit vi viteli, kdyby na nm vitel splnn vymhal. Dlunk vak neme vi ruiteli uplatnit nmitky, na kter dlunk ruitele neupozornil bez zbytenho odkladu pot, co mu ruitel oznmil, e vitel uplatnil prvo z ruen. 2025 (1) Prvo vitele vi ruiteli se neproml ped promlenm prva vi dlunkovi. (2) Uznn dluhu dlunkem je inn vi ruiteli, vyslov-li s tm ruitel souhlas. 2026 (1) Ruen zanik znikem dluhu, kter zajiuje. (2) Ruen vak nezanik, pokud dluh zanikl pro nemonost plnn dlunka, a ruitel jej splnit me, nebo pro znik prvnick osoby, kter je dlunkem. 2027 Zaru-li se za t dluh vce ruitel, ru kad z nich viteli za dluh cel. Ruitel m vi ostatnm ruitelm stejn prva jako spoludlunk. 2028 Zkonnm ruenm za nepenit dluh je zajitna penit pohledvka, kter viteli pslu pi poruen zajitnho dluhu. Finann zruka 2029 (1) Finann zruka vznik prohlenm vstavce v zrun listin, e uspokoj vitele podle zrun listiny do ve urit penn stky, nespln-li dlunk viteli urit dluh, anebo spln-li se jin podmnky uren v zrun listin. Je-li vstavcem banka, zahranin banka nebo spoiteln a vrn drustvo, jedn se o bankovn zruku. (2) Zrun listina vyaduje psemnou formu. 2030 Pi zajitn nepenit pohledvky se m se za to, e je do ve uren zrun listinou zajitna penit pohledvka, kter viteli pslu pi poruen zajitn povinnosti plnit. 2031 (1) Potvrd-li finann zruku jin vstavce, me vitel uplatnit prvo z finann zruky vi ktermukoli z tchto vstavc. (2) Vstavce, kter potvrdil finann zruku a na tomto zklad plnil, m prvo na nhradu vi vstavci, kter jej o potvrzen finann zruky podal.

 2032 Poskytl-li vstavce finann zruku na dost jinho vstavce, m vstavce, kter zruku poskytl, vi dajcmu vstavci prvo na nhradu, pokud z poskytnut zruky plnil a dodrel podmnky uren v dosti. 2033 Oznm-li vstavce dal osob, e jin vstavce poskytl finann zruku, nevznikne z toho oznamujcmu vstavci povinnost z finann zruky; zpsob-li vak nesprvnm oznmenm kodu, nahrad ji. 2034 (1) Vstavce ru za splnn zajitnho dluhu do ve a za podmnek uvedench v zrun listin. Vstavce me vi viteli uplatnit pouze nmitky, jejich uplatnn zrun listina pipout. (2) Zajiuje-li finann zruka splnn dluhu, nem sten plnn dluhu inek na rozsah finann zruky, pokud je ve nesplnnho dluhu alespo stejn jako ve stky, na kterou zn zrun listina. 2035 (1) Jsou-li podmnky uveden v zrun listin splnny, spln vstavce povinnost z finann zruky, pokud jej k tomu vitel vyzve v psemn form. Podmiuje-li zrun listina plnn vstavce pedloenm uritho dokumentu, mus bt pedloen pi vzv nebo bez zbytenho odkladu po n, avak vdy za trvn finann zruky. (2) Nevyplv-li ze zrun listiny nco jinho, neme vstavce uplatnit vi viteli nmitky, kter by vi nmu byl oprvnn uplatnit dlunk. Pedchoz vzva vitele, aby dlunk splnil dluh, se vyaduje, stanov-li to zrun listina. 2036 Prvo na plnn ze zruky me vitel postoupit. Pipout-li to zrun listina, me vitel postoupit i prvo uplatnit finann zruku; tmto postoupenm se pevd i prvo na plnn ze zruky. 2037 Je-li vstavce povinen podle zrun listiny plnit ve prospch oprvnnho jinmu vstavci, je povinen plnit na et oprvnnho u tohoto vstavce. 2038 Finann zruku lze omezit na uritou dobu. Neuplatn-li vitel vi vstavci sv prvo v dob uren zrun listinou, finann zruka zanikne. 2039 (1) Dlunk nahrad vstavci to, co plnil podle zrun listiny vystaven v souladu s uzavenou smlouvou. Uzavela-li s vstavcem smlouvu o poskytnut finann zruky tet osoba, nahrad tato osoba

vstavci, co plnila podle zrun listiny vystaven v souladu se smlouvou. (2) Dlunk neme vi vstavci uplatnit nmitky, kter by mohl uplatnit vi viteli, neujednal-li s nm, e si vstavce vi viteli uplatnn takovch nmitek vyhrad v zrun listin. Zajiovac pevod prva 2040 (1) Smlouvou o zajiovacm pevodu prva zajiuje dlunk nebo tet osoba dluh tm, e viteli doasn pevede sv prvo. (2) M se za to, e zajiovac pevod prva je pevodem s rozvazovac podmnkou, e dluh bude splnn. 2041 Tk-li se zajiovac pevod prva vci zapsan ve veejnm seznamu, vznik zajitn zpisem do tohoto seznamu; do veejnho seznamu se zape i doasn povaha zajiovacho pevodu prva. 2042 Je-li k zajitn pevedeno vlastnick prvo a byla-li vc viteli pedna, je vitel oprvnn mt ji u sebe po celou dobu trvn zajiovacho pevodu prva a je povinen vykonvat prostou sprvu vci. M-li vc ve sv moci ten, kdo viteli pevodem prva jistotu zdil, vykonv on prostou sprvu vci. 2043 Pomine-li dvod trvn zajiovacho pevodu prva, umon vitel osob, kter zajitn poskytla, vkon prva v pedelm rozsahu. Zrove j vyd ve, co z pevedenho prva zskal nebo co k nmu pibylo, proti nhrad nklad, kter v souvislosti s vkonem zajiovacho pevodu prva eln vynaloil. 2044 (1) Nen-li zajitn dluh splnn, stane se pevod prva nepodmnnm a dlunk ped viteli ve, co je nutn k plnmu vkonu pevedenho prva. (2) Pevyuje-li obvykl cena jistoty zejm vi zajitnho dluhu, vyplat vitel osob, kter jistotu poskytla, stku odpovdajc rozdlu; pitom si zapote nklady, kter v souvislosti s vkonem zajiovacho pevodu prva eln vynaloil. Neobsahuje-li smlouva o zajiovacm pevodu prva daj o vi dluhu a hodnovrn ocenn prva pevedenho k zajitn, je na viteli, aby dokzal, e obvykl cena jistoty vi zajitnho dluhu zejm nepevyuje. Dohoda o srkch ze mzdy nebo jinch pjm 2045 (1) Dluh lze zajistit dohodou vitele a dlunka o srkch ze mzdy nebo platu, z odmny ze smlouvy o vkonu zvisl prce zakldajc mezi zamstnancem a zamstnavatelem obdobn zvazek nebo z nhrady mzdy nebo

platu ve vi nepesahujc jejich polovinu. Nejde-li o srky podle vty prvn k uspokojen prva zamstnavatele, je teba k uzaven dohody pedchozho souhlasu zamstnavatele. (2) Proti pltci mzdy nebo platu nabv vitel prva na vplatu srek okamikem, kdy byla pltci dohoda pedloena. 2046 Nklady spojen s placenm srek nese pltce mzdy nebo platu; m-li vak pltce mzdy nebo platu plnit souasn podle nkolika dohod o srkch ze mzdy nebo platu, jdou nklady s placenm srek podle druh a dal dohody k ti dlunka. 2047 Ustanoven 2045 a 2046 se pouij i pro jin pjmy, s nimi se pi vkonu rozhodnut nakld jako se mzdou nebo platem. Oddl 3 Utvrzen dluhu Smluvn pokuta 2048 Ujednaj-li strany pro ppad poruen smluven povinnosti smluvn pokutu v urit vi nebo zpsob, jak se ve smluvn pokuty ur, me vitel poadovat smluvn pokutu bez zetele k tomu, zda mu poruenm utvrzen povinnosti vznikla koda. Smluvn pokuta me bt ujednna i v jinm plnn ne penitm. 2049 Zaplacen smluvn pokuty nezbavuje dlunka povinnosti splnit dluh smluvn pokutou utvrzen. 2050 Je-li ujednna smluvn pokuta, nem vitel prvo na nhradu kody vznikl z poruen povinnosti, ke ktermu se smluvn pokuta vztahuje. 2051 Nepimen vysokou smluvn pokutu me soud na nvrh dlunka snit s pihldnutm k hodnot a vznamu zajiovan povinnosti a do ve kody vznikl do doby rozhodnut poruenm t povinnosti, na kterou se vztahuje smluvn pokuta. K nhrad kody, vznikne-li na ni pozdji prvo, je pokozen oprvnn do ve smluvn pokuty. 2052 Ustanoven o smluvn pokut se pouij i na pokutu stanovenou pro poruen smluvn povinnosti prvnm pedpisem (penle). Uznn dluhu 2053

Uzn-li nkdo svj dluh co do dvodu i ve prohlenm uinnm v psemn form, m se za to, e dluh v rozsahu uznn v dob uznn trv. 2054 (1) Placen rok se povauje za uznn dluhu ohledn stky, z n se roky plat. (2) Pln-li dlunk dluh zsti, m sten plnn inky uznn zbytku dluhu, lze-li z okolnost usoudit, e tmto plnnm dlunk uznal i zbytek dluhu. (3) Ustanoven odstavc 1 a 2 neplat, je-li pohledvka vitele ji promlena. HLAVA II ZVAZKY Z PRVNCH JEDNN Dl 1 Peveden vci do vlastnictv jinho Oddl 1 Darovn Pododdl 1 Obecn ustanoven 2055 Zkladn ustanoven (1) Darovac smlouvou drce bezplatn pevd vlastnick prvo k vci nebo se zavazuje obdarovanmu vc bezplatn pevst do vlastnictv a obdarovan dar nebo nabdku pijm. (2) Plnn z pouh spoleensk sluhy nen darovnm, je-li z chovn stran zejm, e se nechtj smluvn vzat. 2056 Kdo druhmu dar jen slb, nen zavzn darovat, ale ten, kdo slib obdrel, m prvo, aby mu slibujc nahradil nklady eln vynaloen v oekvn daru. 2057 (1) Pi darovn vci zapsan do veejnho seznamu vyaduje smlouva psemnou formu. (2) Psemnou formu vyaduje smlouva tak tehdy, nedojde-li k odevzdn vci zrove s projevem vle darovat a pijmout dar. Drce je zavzn k odevzdn daru, nen vak povinen platit rok z prodlen. 2058

(1) Drce me darovat teba i vechen svj souasn majetek. Smlouva, kterou nkdo daruje svj budouc majetek, plat jen potud, pokud nepesahuje polovinu tohoto majetku. (2) Darovn vci, kterou drce nem, je platn, jen zave-li se drce ve smlouv vc nabt. 2059 Zavzal-li se drce odevzdat dar po uzaven smlouvy, me od smlouvy odstoupit a odevzdn daru odept, zmn-li se po uzaven smlouvy okolnosti do t mry, e by plnn podle smlouvy vn ohrozilo drcovu vivu nebo plnn drcovy vyivovac povinnosti. Odevzdal-li ji drce st daru, me od smlouvy odstoupit jen ohledn toho, co dosud nesplnil. 2060 Bylo-li nkomu nco dno z uznn nebo vzhledem k jeho zsluhm nebo jako zvltn odmna, je to darovn, pokud na to pjemce neml ji dve prvo. 2061 Bylo-li ujednno, e i drce bude navzjem obdarovn, jedn se o darovn jen vzhledem k tomu, o hodnota plnn jedn strany pevyuje hodnotu plnn druh strany. 2062 Darovn podpory Zave-li se drce obdarovanho pravideln podporovat, pechz prvo na podporu i povinnost k podpoe na ddice drce a obdarovanho, jen pokud to bylo vslovn ujednno. 2063 Darovn pro ppad smrti Darovn zvisl na podmnce, e obdarovan drce peije, se posuzuje zpravidla jako odkaz. Podle ustanoven o darovn se d, pijme-li obdarovan dar a vzd-li se drce vslovn prva dar odvolat a vyd o tom obdarovanmu listinu. Tm nen doten 2057. 2064 (1) Bylo-li darovno s pkazem, me drce poadovat splnn pkazu, jen pokud ji sm plnil. (2) Je-li splnn pkazu ve veejnm zjmu, me splnn pkazu po drcov smrti poadovat tak pslun orgn veejn moci nebo prvnick osoba oprvnn takov zjem hjit. 2065 Daruje-li nkdo vdom ciz vc a zataj-li to obdarovanmu, nahrad kodu, kter z toho vznikne. Drce kodu obdarovanmu nahrad i v ppad, e koda vznikla z vady darovan vci, pokud drce o vad vdl a obdarovanho na ni neupozornil. V tchto ppadech me

obdarovan tak od smlouvy odstoupit a dar vrtit. Pododdl 2 Zvltn ustanoven o platnosti darovn 2066 Osoba omezen ve svprvnosti je zpsobil darovat a pijmout dar mal hodnoty nebo dar vzhledem k okolnostem obvykl. 2067 (1) Darovn osob, kter provozuje zazen, kde se poskytuj zdravotnick nebo sociln sluby, anebo osob, kter takov zazen spravuje nebo je v nm zamstnna, je neplatn, stalo-li se v dob, kdy drce byl v pi takovho zazen nebo jinak pijmal jeho sluby. (2) Odstavec 1 se nepouije, je-li obdarovan osobou drci blzkou. Pododdl 3 Odvoln daru Odvoln daru pro nouzi 2068 (1) Upadne-li drce po darovn do takov nouze, e nem ani na nutnou vivu vlastn nebo nutnou vivu osoby, k jej viv je podle zkona povinen, me dar odvolat a poadovat po obdarovanm, aby mu dar vydal zpt nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejv vak v tom rozsahu, v jakm se drci nedostv prostedk k uveden viv. Obdarovan se me tto povinnosti zprostit poskytovnm toho, co je k tto viv poteba. (2) Obdarovan nem povinnost podle odstavce 1, je-li sm v obdobn nouzi jako drce. 2069 Bylo-li obdarovno vce osob, je ta, kter byla obdarovna dve, povinna plnit jen v tom rozsahu, v jakm k viv nesta pspvek pozdji obdarovanho. 2070 Prvo odvolat dar nepechz na drcovy ddice. Le neuplatn-li drce sv prvo, m ten, komu je drce podle zkona povinen vivou, prvo poadovat za stejnch podmnek, aby mu obdarovan doplnil to, eho mu drce neme poskytnout. 2071 Prvo odvolat dar nem drce, kter si stav nouze pivodil mysln nebo z hrub nedbalosti. Odvoln daru pro nevdk 2072

(1) Ublil-li obdarovan drci mysln nebo z hrub nedbalosti tak, e zjevn poruil dobr mravy, me drce, neprominul-li to obdarovanmu, od darovac smlouvy pro jeho nevdk odstoupit. Byl-li dar ji odevzdn, m drce prvo poadovat vydn celho daru, a nen-li to mon, zaplacen jeho obvykl ceny. (2) Odvoduj-li to okolnosti, povauje se za nevdk vi drci tak zjevn poruen dobrch mrav vi osob obdarovanmu blzk. 2073 Nevdk in obdarovanho co do jeho osoby nepoctivm dritelem. 2074 Prvo odvolat dar pechz na drcova ddice, zabrnil-li obdarovan drci v odvoln daru nebo zabrnila-li v tom drci vy moc. 2075 (1) Drce me dar pro nevdk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovan drci ublil, ale dozv-li se o tom drce pozdji, do jednoho roku ode dne, kdy zskal vdomost o dvodu pro odvoln daru. Ddic drce me dar odvolat nejpozdji do jednoho roku od smrti drce. (2) Je-li dar odvoln pozdji a namtne-li obdarovan opodn odvoln daru, soud k odvoln nepihldne. Spolen ustanoven 2076 Vzd-li se drce pi darovn mezi ivmi pedem prva odvolat dar pro nouzi nebo nevdk, nepihl se k tomu. 2077 Poj-li se s darem povinnost zavazujc obdarovanho podle darovac smlouvy, ru se odvolnm daru pro budoucnost. 2078 Nem-li ji obdarovan dar ani jeho plnou hodnotu, zavazuje ho odvoln daru k vydn toho, co mu z obohacen jet zbv. To neplat, zbavil-li se daru, aby vydn zmail, anebo odvolal-li dar pro nevdk samotn drce. Oddl 2 Koup Pododdl 1 Obecn ustanoven 2079 Zkladn ustanoven

(1) Kupn smlouvou se prodvajc zavazuje, e kupujcmu odevzd vc, kter je pedmtem koup, a umon mu nabt vlastnick prvo k n, a kupujc se zavazuje, e vc pevezme a zaplat prodvajcmu kupn cenu. (2) Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklost nco jinho, jsou prodvajc a kupujc zavzni splnit sv povinnosti souasn. 2080 Kupn cena je ujednna dostaten urit, je-li ujednn alespo zpsob jejho uren. 2081 Nklady spojen s odevzdnm vci v mst plnn nese prodvajc. Nklady spojen s pevzetm vci nese kupujc. 2082 (1) Na kupujcho pechz nebezpe kody na vci souasn s nabytm vlastnickho prva. Nabude-li kupujc vlastnick prvo ped odevzdnm vci, m prodvajc a do odevzdn vci prva a povinnosti schovatele. (2) Pi uzaven smlouvy s odkldac podmnkou pechz nebezpe kody na vci na kupujcho nejdve dnem splnn podmnky. 2083 Tomu, kdo koup budouc uitky vci hrnkem nebo s nadj na nejist budouc uitky, pat vechny uitky dn vyten. Nese vak ztrtu, bylo-li jeho oekvn zmaeno. 2084 Prodvajc upozorn kupujcho pi ujednvn kupn smlouvy na vady vci, o nich v. Pododdl 2 Koup movit vci Zkladn ustanoven 2085 (1) Jako koup movit vci se posoud kad koup, jejm pedmtem nen nemovit vc, jako i koup sousti nemovit vci, m-li kupujc podle smlouvy nabt soust po oddlen jako vc movitou. Za kupn smlouvu se vdy povauje smlouva o dodn spotebnho zbo, kter je nutn sestavit nebo vytvoit. (2) Maj-li strany vli uzavt kupn smlouvu bez uren kupn ceny, plat za ujednanou kupn cena, za ni se t nebo srovnateln pedmt v dob uzaven smlouvy a za obdobnch smluvnch podmnek obvykle prodv. 2086

(1) Smlouva o dodn vci, kter m bt teprve vyrobena, se posoud jako kupn smlouva, ledae se ten, komu m bt vc dodna, zavzal pedat druh stran podstatnou st toho, eho je k vyroben vci zapoteb. (2) Za kupn smlouvu se nepovauje smlouva, podle n pevn st plnn dodavatele spov ve vkonu innosti. Povinnosti prodvajcho 2087 Prodvajc kupujcmu odevzd vc, jako i doklady, kter se k vci vztahuj, a umon kupujcmu nabt vlastnickho prva k vci v souladu se smlouvou. 2088 Prodvajc spln povinnost odevzdat vc kupujcmu, umon-li mu nakldat s vc v mst plnn a vas mu to oznm. 2089 (1) M-li kupujc urit dodaten vlastnosti pedmtu koup a neuin-li to vas, ur je prodvajc sm a oznm kupujcmu, jak vlastnosti uril. Pitom pihldne k potebm kupujcho, kter zn. (2) Kupujc m prvo sdlit prodvajcmu odchyln uren vlastnost pedmtu koup, ne jak uril prodvajc; neuin-li to bez zbytenho odkladu po oznmen prodvajcho, je vzn tm, co uril prodvajc. 2090 (1) M-li prodvajc vc odeslat, odevzd vc kupujcmu pednm prvnmu dopravci k peprav pro kupujcho a umon kupujcmu uplatnit prva z pepravn smlouvy vi dopravci. (2) Je-li kupujcm spotebitel, pouije se odstavec 1 pouze tehdy, pokud dopravce uril kupujc, ani mu byl prodvajcm nabdnut. V opanm ppad je vc kupujcmu odevzdna, a mu ji dopravce ped. 2091 (1) Pi odesln nastanou inky odevzdn vci kupujcmu jejm pednm dopravci, ozna-li prodvajc vc zjevn a dostaten jako zsilku pro kupujcho. (2) Neozna-li prodvajc vc, nastanou inky odevzdn, oznm-li prodvajc kupujcmu bez zbytenho odkladu, e mu vc odeslal, a ur-li ji dostaten v oznmen. Bez tohoto oznmen je vc kupujcmu odevzdna, a ped-li mu ji dopravce. 2092 Doba, v n m prodvajc plnit, b ode dne innosti smlouvy. M-li vak kupujc splnit uritou povinnost jet ped odevzdnm vci, zan doba, v n m prodvajc plnit, bet ode dne splnn tto povinnosti.

 2093 Dod-li prodvajc vt mnostv vc, ne bylo ujednno, je kupn smlouva uzavena i na pebyten mnostv, ledae je kupujc bez zbytenho odkladu odmtl. 2094 (1) Prodvajc ped kupujcmu doklady potebn k pevzet a uvn vci. M-li k pedn dojt pi zaplacen kupn ceny, ped prodvajc doklady v mst placen. (2) Doklady, kter se tkaj pepravy a jsou nutn k pevzet vci a volnmu nakldn s n, ped prodvajc kupujcmu bez zbytenho odkladu po jejich vydn. Jin doklady uren ve smlouv ped prodvajc kupujcmu pi odevzdn vci. Pedmt koup 2095 Prodvajc odevzd kupujcmu pedmt koup v ujednanm mnostv, jakosti a proveden. Nejsou-li jakost a proveden ujednny, pln prodvajc v jakosti a proveden vhodnch pro el patrn ze smlouvy; jinak pro el obvykl. 2096 Pi uren jakosti nebo proveden podle smluvenho vzorku nebo pedlohy mus vc jakost nebo provedenm odpovdat vzorku nebo pedloze. Li-li se jakost nebo proveden uren ve smlouv a vzorek nebo pedloha, rozhoduje smlouva. Ur-li smlouva a vzorek jakost nebo proveden vci rozdln, nikoli vak rozporn, mus vc odpovdat smlouv i vzorku nebo pedloze. 2097 Nen-li ujednno, jak m bt vc zabalena, zabal prodvajc vc podle zvyklost; nejsou-li, pak zpsobem potebnm pro uchovn vci a jej ochranu. Stejnm zpsobem opat prodvajc vc pro pepravu. 2098 Vyplv-li ze smlouvy nebo z povahy pedmtu koup, e mnostv je ureno jen piblin, ur pesn mnostv prodvajc. M se za to, e odchylka nesm peshnout pt procent mnostv urenho ve smlouv. Prva z vadnho plnn 2099 (1) Vc je vadn, nem-li vlastnosti stanoven v 2095 a 2096. Za vadu se povauje i plnn jin vci. Za vadu se povauj i vady v dokladech nutnch pro uvn vci. (2) Plyne-li z prohlen prodvajcho nebo z dokladu o pedn, e prodvajc dodal men mnostv vc, nevztahuj se na chybjc vci ustanoven o vadch. 2100

(1) Prvo kupujcho z vadnho plnn zakld vada, kterou m vc pi pechodu nebezpe kody na kupujcho, by se projev a pozdji. Prvo kupujcho zalo i pozdji vznikl vada, kterou prodvajc zpsobil poruenm sv povinnosti. (2) Povinnosti prodvajcho ze zruky za jakost tm nejsou doteny. 2101 (1) Pi pedasnm plnn me prodvajc odstranit vady do doby uren pro odevzdn vci. Vkonem svho prva nesm kupujcmu zpsobit nepimen obte nebo vdaje. Prvo kupujcho na nhradu kody tm nen doteno. (2) Odstavec 1 plat obdobn i pro vady doklad. 2102 (1) Prva kupujcho z vadnho plnn nejsou dotena, zpsobilo-li vadu pouit vci, kterou kupujc pedal prodvajcmu. To neplat, proke-li prodvajc, e na nevhodnost pedan vci kupujcho vas upozornil a kupujc na jejm pouit trval, nebo proke-li, e nevhodnost pedan vci ani pi vynaloen dostaten pe nemohl zjistit. (2) Zpsobil-li vadu vci postup prodvajcho podle nvrh, vzork nebo podklad, kter mu kupujc opatil, pouije se odstavec 1 obdobn. 2103 Kupujc nem prva z vadnho plnn, jedn-li se o vadu, kterou musel s vynaloenm obvykl pozornosti poznat ji pi uzaven smlouvy. To neplat, ujistil-li ho prodvajc vslovn, e vc je bez vad, anebo zastel-li vadu lstiv. 2104 Kupujc vc podle monosti prohldne co nejdve po pechodu nebezpe kody na vci a pesvd se o jejch vlastnostech a mnostv. 2105 (1) Odesl-li prodvajc vc, me kupujc odloit prohldku do doby, kdy je vc dopravena do msta uren. (2) Je-li vc bhem pepravy smrovna do jinho msta uren, anebo kupujcm dle odeslna, ani ml monost vc prohldnout, a prodvajc v dob uzaven smlouvy vdl nebo musel vdt o monosti takov zmny msta uren nebo takovho dalho odesln, me kupujc prohldku odloit do doby, kdy je vc dopravena do novho msta uren. 2106 (1) Je-li vadn plnn podstatnm poruenm smlouvy, m kupujc prvo a) na odstrann vady dodnm nov vci bez vady nebo dodnm chybjc vci,

b) na odstrann vady opravou vci, c) na pimenou slevu z kupn ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. (2) Kupujc sdl prodvajcmu, jak prvo si zvolil, pi oznmen vady, nebo bez zbytenho odkladu po oznmen vady. Provedenou volbu neme kupujc zmnit bez souhlasu prodvajcho; to neplat, dal-li kupujc opravu vady, kter se uke jako neopraviteln. Neodstran-li prodvajc vady v pimen lht i oznm-li kupujcmu, e vady neodstran, me kupujc poadovat msto odstrann vady pimenou slevu z kupn ceny, nebo me od smlouvy odstoupit. (3) Nezvol-li kupujc sv prvo vas, m prva podle 2107. 2107 (1) Je-li vadn plnn nepodstatnm poruenm smlouvy, m kupujc prvo na odstrann vady, anebo na pimenou slevu z kupn ceny. (2) Dokud kupujc neuplatn prvo na slevu z kupn ceny nebo neodstoup od smlouvy, me prodvajc dodat to, co chyb, nebo odstranit prvn vadu. Jin vady me prodvajc odstranit podle sv volby opravou vci nebo dodnm nov vci; volba nesm kupujcmu zpsobit nepimen nklady. (3) Neodstran-li prodvajc vadu vci vas nebo vadu vci odmtne odstranit, me kupujc poadovat slevu z kupn ceny, anebo me od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu neme kupujc zmnit bez souhlasu prodvajcho. 2108 Do odstrann vady nemus kupujc platit st kupn ceny odhadem pimen odpovdajc jeho prvu na slevu. 2109 Pi dodn nov vci vrt kupujc prodvajcmu na jeho nklady vc pvodn dodanou. 2110 Kupujc neme odstoupit od smlouvy, ani poadovat dodn nov vci, neme-li vc vrtit v tom stavu, v jakm ji obdrel. To neplat, a) dolo-li ke zmn stavu v dsledku prohldky za elem zjitn vady vci, b) pouil-li kupujc vc jet ped objevenm vady, c) nezpsobil-li kupujc nemonost vrcen vci v nezmnnm stavu jednnm anebo opomenutm, nebo d) prodal-li kupujc vc jet ped objevenm vady, spoteboval-li ji, anebo pozmnil-li vc pi obvyklm pouit; stalo-li se tak jen zsti, vrt kupujc prodvajcmu, co jet vrtit me, a d prodvajcmu nhradu do ve, v n ml z pouit vci prospch.

 2111 Neoznmil-li kupujc vadu vci vas, pozbv prvo odstoupit od smlouvy. 2112 (1) Neoznmil-li kupujc vadu bez zbytenho odkladu pot, co ji mohl pi vasn prohldce a dostaten pi zjistit, soud mu prvo z vadnho plnn nepizn. Jedn-li se o skrytou vadu, plat tot, nebyla-li vada oznmena bez zbytenho odkladu pot, co ji kupujc mohl pi dostaten pi zjistit, nejpozdji vak do dvou let po odevzdn vci. (2) K inkm podle odstavce 1 prodvajcho, e vada nebyla vas prvo na nmitku, je-li vada dsledkem v dob odevzdn vci vdl nebo musel Zruka za jakost 2113 Zrukou za jakost se prodvajc zavazuje, e vc bude po uritou dobu zpsobil k pouit pro obvykl el nebo e si zachov obvykl vlastnosti. Tyto inky m i uveden zrun doby nebo doby pouitelnosti vci na obalu nebo v reklam. Zruka me bt poskytnuta i na jednotlivou soust vci. 2114 Uruj-li smlouva a prohlen o zruce rzn zrun doby, plat doba z nich nejdel. Ujednaj-li vak strany jinou zrun dobu, ne jak je vyznaena na obalu jako doba pouitelnosti, m pednost ujednn stran. 2115 Zrun doba b od odevzdn vci kupujcmu; byla-li vc podle smlouvy odeslna, b od dojit vci do msta uren. M-li koupenou vc uvst do provozu nkdo jin ne prodvajc, b zrun doba a ode dne uveden vci do provozu, pokud kupujc objednal uveden do provozu nejpozdji do t tdn od pevzet vci a dn a vas poskytl k proveden sluby potebnou souinnost. 2116 Kupujc nem prvo ze zruky, zpsobila-li vadu po pechodu nebezpe kody na vci na kupujcho vnj udlost. To neplat, zpsobil-li vadu prodvajc. 2117 Pro oznmen vady, na kterou se vztahuje zruka, a pro uplatnn prva z vadnho plnn plat obdobn ustanoven 2172 a 2173. Povinnosti kupujcho 2118 Kupujc zaplat kupn cenu a vc pevezme. soud pihldne jen k nmitce oznmena. Prodvajc vak nem skutenosti, o kter prodvajc vdt.

 2119 (1) Kupujc nemus kupn cenu zaplatit, dokud nem monost si vc prohldnout. To neplat, byl-li ujednn takov zpsob pedn vci, kter monost prohldky vyluuje. (2) Pi uren ceny podle hmotnosti se m za to, e rozhoduje ist hmotnost pedmtu koup. 2120 (1) Je-li kupujc v prodlen s pevzetm vci nebo s placenm kupn ceny, uchov prodvajc vc, me-li s n nakldat, pro kupujcho zpsobem pimenm okolnostem. (2) Pevzal-li kupujc vc, kterou zaml odmtnout, uchov ji zpsobem pimenm okolnostem. (3) Kdo uchovv vc pro druhou stranu, me ji zadret, dokud mu druh strana neuhrad eln vynaloen nklady spojen s uchovnm vci. Nebezpe kody na vci 2121 (1) Nebezpe kody pechz na kupujcho pevzetm vci. (2) T nsledek m, nepevezme-li kupujc vc, a mu s n prodvajc umonil nakldat. 2122 M-li kupujc pevzt vc od tet osoby, pechz na nho nebezpe kody okamikem, kdy mohl s vc nakldat, ne vak dve ne v dob uren jako as plnn. 2123 (1) Ped-li prodvajc dopravci vc pro pepravu ke kupujcmu v mst urenm kupn smlouvou, pechz na kupujcho nebezpe kody pednm vci dopravci v tomto mst, a nebylo-li msto smluveno, pednm prvnmu dopravci pro pepravu do msta uren. (2) Je-li pi uzaven smlouvy vc ji pepravovna, pechz nebezpe kody na vci na kupujcho pednm vci prvnmu dopravci. Prodvajc vak nese kodu, k n dolo ped uzavenm smlouvy, a prodvajc o n vdl, anebo o n vzhledem k okolnostem vdt ml. 2124 Nebezpe kody na vci uren podle druhu nepejde na kupujcho, kter vc nepevzal, dve ne vc bude pro el smlouvy dostaten oddlena a odliena od jinch vc tho druhu. 2125 (1) koda na vci, vznikl po pechodu nebezpe kody na vci na kupujcho, nem vliv na jeho povinnost zaplatit kupn cenu, ledae prodvajc kodu zpsobil poruenm sv povinnosti.

(2) Odstavec 1 se nepouije, uplatnil-li kupujc prvo dat dodn nhradn vci, nebo odstoupil-li od smlouvy. Svpomocn prodej 2126 (1) Prodlenm strany s pevzetm vci vznik druh stran prvo vc po pedchozm upozornn na et prodlvajcho vhodnm zpsobem prodat pot, co prodlvajcmu poskytla dodatenou pimenou lhtu k pevzet. (2) To plat i tehdy, prodlv-li strana s placenm, kterm je pedn vci podmnno. 2127 Hroz-li vci rychl zkza a nen-li na upozornn as, nen upozornn nutn. Pododdl 3 Koup nemovit vci 2128 (1) Pi prodeji a koupi nemovit vci vyaduje kupn smlouva formu podle 560. Pro ujednn o vhrad vlastnickho prva, o prvu zptn koup, o zkazu zcizen nebo zaten, o vhrad pedkupnho prva nebo lepho kupce, jako i pro ujednn o koupi na zkouku vak posta i jin forma, nem-li bt takovm ujednnm k nemovit vci zzeno vcn prvo. (2) Zizuje-li se ujednnm o vhrad vlastnickho prva, prvu zptn koup, zkazu zcizen nebo zaten, o vhrad pedkupnho prva nebo lepho kupce nebo ujednnm o koupi na zkouku vcn prvo k vci zapsan do veejnho seznamu, vznik takov prvo a zpisem do veejnho seznamu. 2129 (1) Kupujc m prvo na pimenou slevu z kupn ceny, nem-li pozemek vmru urenou v kupn smlouv. Nem-li vak pozemek vmru zapsanou ve veejnm seznamu, m kupujc prvo na pimenou slevu z kupn ceny, jen bylo-li to ujednno. (2) Neoznmil-li kupujc prodvajcmu skrytou vadu stavby spojen se zem pevnm zkladem do pti let od nabyt, soud kupujcmu prvo z vadnho plnn nepizn, namtne-li prodvajc, e vada nebyla vas oznmena. Prodvajc vak nem prvo na nmitku, je-li vada dsledkem skutenosti, o kter prodvajc v dob odevzdn vci vdl nebo musel vdt. 2130 Ujednaj-li strany, kdy m kupujc nemovitou vc pevzt, nle kupujcmu od ujednan doby pevzet plody a uitky nemovit vci. Ve stejn dob pejde nebezpe kody na vci na kupujcho.

 2131 V ostatnm se na smlouvu o koupi nemovit vci pouij pimen ustanoven o koupi movitch vc. Pododdl 4 Vedlej ujednn pi kupn smlouv Vhrada vlastnickho prva 2132 Vyhrad-li si prodvajc k vci vlastnick prvo, m se za to, e se kupujc stane vlastnkem teprve plnm zaplacenm kupn ceny. Nebezpe kody na vci vak na kupujcho pechz ji jejm pevzetm. 2133 Je-li nabyt vlastnickho prva kupujcm podmnno zaplacenm kupn ceny ve spltkch, nezakld prodlen kupujcho se spltkou nepesahujc desetinu kupn ceny samo o sob prvo prodvajcho od smlouvy odstoupit a poadovat vrcen vci, pokud kupujc spltku zaplat nejpozdji v dob splatnosti nsledujc spltky a spolen s n. 2134 Vhrada vlastnickho prva psob vi vitelm kupujcho jen tehdy, bylo-li ujednn pozeno ve form veejn listiny, poppad bylo-li pozeno v psemn form a podpisy stran edn oveny, le tehdy a ode dne ednho oven podpis. Je-li vak vhrada vlastnickho prva ujednna ohledn vci zapsan do veejnho seznamu, psob vi tetm osobm, jen byla-li do tohoto seznamu zapsna. Vhrada zptn koup 2135 (1) Z ujednn o vhrad zptn koup vznik kupujcmu povinnost pevst na podn vc prodvajcmu za platu zpt. Kupujc vrt prodvajcmu vc v nezhorenm stavu a prodvajc vrt kupujcmu kupn cenu; tm jsou vyrovnny i uitky z penz a plody z vci snad vyten. (2) Vhrada zptn koup zavazuje ddice a prvo na zptnou koupi lze zcizit, jen je-li to vslovn ujednno. 2136 Vynaloil-li kupujc na vc nklad k jejmu zlepen, anebo mimodn nklad pro jej zachovn, nle mu stejn nhrada jako poctivmu driteli; pokud se ale vrcen vci zma nebo zhor jej hodnota z dvod, za kter kupujc odpovd, nahrad prodvajcmu kodu. 2137 Nebyla-li ujednna lhta, ve kter m prodvajc prvo dat vrcen vci, plat vzhledem k movit vci za ujednanou tlet lhta a

vzhledem k nemovit vci desetilet lhta. 2138 Byla-li vhrada zptn koup ujednna k vci zapsan do veejnho seznamu jako prvo vcn, lze vc zatit jen se souhlasem toho, pro koho je prvo zptn koup ve veejnm seznamu zapsno. 2139 Vhrada zptnho prodeje Ustanoven o zptn koupi se obdobn pouij i na ujednn, kterm si kupujc vymn, e vc prod prodvajcmu zpt. 2140 Pedkupn prvo (1) Ujedn-li si pedkupnk k vci pedkupn prvo, vznik dlunku povinnost nabdnout vc pedkupnkovi ke koupi, pokud by ji chtl prodat tet osob (koupchtivmu). (2) Pedkupn prvo lze zvltnm ujednnm rozit i na jin zpsoby zcizen. Pedkupn prvo lze tak ujednat i mimo souvislost s kupn smlouvou. 2141 Nle-li pedkupn prvo nkolika osobm spolen, mohou je uplatnit jen v celku. Zanikne-li vak pedkupn prvo nkter z nich, nebo neuplatn-li je, mohou zbvajc pedkupnci pedkupn prvo uplatnit v celku. 2142 Vhrada pedkupnho prva zavazuje ddice a pedkupn prvo lze zcizit, je-li to vslovn ujednno. 2143 Povinnost prodvajcho nabdnout vc pedkupnkovi ke koupi dospje uzavenm smlouvy s koupchtivm. 2144 (1) Je-li pedkupn prvo zzeno jako prvo vcn, opravuje pedkupnka domhat se vi nstupci druh strany, jen vc nabyl koup nebo zpsobem postavenm ujednnm o pedkupnm prvu koupi na rove, aby mu vc za pslunou platu pevedl. (2) Nabude-li nstupce vlastnick prvo k vci jinm zpsobem, pechz na nho povinnost nabdnout pedkupnkovi vc ke koupi za podmnek, ktermi byl vzn jeho pedchdce. (3) Nekoup-li pedkupnk nabdnutou vc, zstv mu pedkupn prvo zachovno. 2145

Vdl-li koupchtiv o pedkupnm prvu nebo musel-li o nm vdt, plat, e smlouva je uzavena s rozvazovac podmnkou uplatnn pedkupnho prva. 2146 Ujedn-li prodvajc s koupchtivm, e od smlouvy s nm odstoup, pokud pedkupnk uplatn sv prvo, nebo e se zvazek zmn nebo zru, pokud pedkupnk sv prvo neuplatn, jsou takov ujednn vi pedkupnkovi neinn. K opanmu ujednn se nepihl. 2147 (1) Nabdku uin prodvajc pedkupnkovi ohlenm vech podmnek. Pi nabdce se vyaduje oznmen obsahu smlouvy uzaven s koupchtivm. Nabdka ke koupi nemovit vci vyaduje psemnou formu. (2) Pijme-li pedkupnk nabdku, uskuten se koup mezi prodvajcm a pedkupnkem za tch podmnek, jak prodvajc dohodl s koupchtivm. 2148 (1) Pedkupnk zaplat kupn cenu v ujednan lht, jinak do osmi dn po nabdce u vci movit a u nemovit vci do t msc po nabdce. Neuin-li to, pedkupn prvo zanikne. (2) Odloil-li prodvajc koupchtivmu zaplacen kupn ceny na pozdj dobu nebo povolil-li mu placen ve spltkch, me se pedkupnk domhat te vhody, zajist-li odloenou platbu dostatenou jistotou. 2149 (1) Pedkupnk zaplat kupn cenu ve vi nabdnut koupchtivm a spln podmnky nabdnut koupchtivm vedle kupn ceny. Zavzal-li se koupchtiv k vedlejmu plnn, kter pedkupnk poskytnout neme, zaplat prodvajcmu jeho hodnotu. Nelze-li vedlej plnn vyrovnat ani odhadn cenou, pedkupn prvo zanikne; to neplat, byla-li by smlouva s koupchtivm podle rozumnho oekvn uzavena i bez zvazku k vedlejmu plnn. (2) Zavzal-li se koupchtiv koupit vc spolen s jinmi za souhrnnou cenu, zaplat pedkupnk pomrnou st souhrnn ceny. Prodvajc me poadovat, aby pedkupnk koupil s vc ve, co od n neme bt oddleno bez pokozen. Koup na zkouku 2150 (1) Kdo koup vc na zkouku, kupuje s podmnkou, e vc ve zkuebn lht schvl. (2) Neujednaj-li strany zkuebn lhtu, in u movitch vc ti dny a u nemovitch vc jeden rok od uzaven smlouvy. Plyne-li vak z jednn o uzaven smlouvy, e vc m bt prohldnuta nebo vyzkouena po odevzdn, b zkuebn doba ode dne odevzdn. 2151

(1) Nepevzal-li kupujc vc, m podmnka povahu podmnky odkldac. Tato podmnka se povauje za zmaenou, jestlie kupujc nesdl prodvajcmu ve zkuebn dob, e vc schvaluje. (2) Pevzal-li kupujc vc, m podmnka povahu podmnky rozvazovac. Plat, e kupujc vc schvlil, neodmtl-li ji ve zkuebn dob. (3) Kupujc nem prvo vc odmtnout, neme-li ji vrtit ve stavu, v jakm ji pevzal. K zmnm vyvolanm vyzkouenm vci se nepihl. Vhrada lepho kupce 2152 (1) Uzavenm kupn smlouvy s vhradou lepho kupce nabv prodvajc prvo dt pednost lepmu kupci, pihls-li se v uren lht. Tato lhta in u movitch vc ti dny a u nemovitch vc jeden rok od uzaven smlouvy. (2) Zda je nov kupec lep, rozhoduje prodvajc; me dt zejmna pednost novmu kupci, tebae prvn nabz vy cenu. 2153 Obdobn jako u koup na zkouku se posoud, ve kterch ppadech m vhrada lepho kupce povahu podmnky odkldac a v kterch povahu podmnky rozvazovac. Cenov doloka 2154 Je-li ujednna cenov doloka, uprav se kupn cena vci dodaten s pihldnutm k vrobnm nkladm. Neur-li se, kter nklady jsou rozhodn, mn se kupn cena v pomru k cenovm zmnm hlavnch surovin potebnch k vyroben vci. 2155 (1) Neur-li strany, kter doba rozhoduje pro posouzen cenovch zmn, pihldne se k cenm v dob uzaven smlouvy a v dob, kdy ml prodvajc vc dodat. M-li se dodn vci uskutenit bhem urit lhty, rozhoduje doba skutenho vasnho plnn, jinak konec tto lhty. (2) Dod-li prodvajc vc s prodlenm a jsou-li ceny rozhodnch sloek vrobnch nklad ni ne ceny uren podle odstavce 1, pihl se k nim cenm. 2156 Prva a povinnosti stran z cenov doloky zaniknou, neuplatn-li oprvnn strana sv prva u druh strany bez zbytenho odkladu po dodn vci. 2157 Jin vedlej ujednn

Ujednaj-li strany jin vhrady nebo podmnky pipoutjc zmnu nebo znik prv a povinnost z kupn smlouvy, zanik vhrada nebo podmnka nejpozdji do jednoho roku od innosti kupn smlouvy, pokud ji neuplatnil v tto lht ten, kdo je z vhrady nebo podmnky oprvnn. Pododdl 5 Zvltn ustanoven o prodeji zbo v obchod 2158 (1) Je-li prodvajcm podnikatel, plat pro prodej pi jeho podnikatelsk innosti krom obecnch ustanoven o kupn smlouv i ustanoven tohoto pododdlu, ledae je kupujcm tak podnikatel a pi uzaven smlouvy je z okolnost zejm, e se koup tk tak jeho podnikatelsk innosti. (2) Plnn, kter se pi prodeji vci obvykle neposkytuj, je teba zvlt ujednat. 2159 (1) Dod-li prodvajc vc na msto uren kupujcm, pevezme kupujc vc pi dodn; v ostatnch ppadech pevezme kupujc vc pi prodeji. (2) Nepevezme-li kupujc vc v dob uveden v odstavci 1, nle prodvajcmu plata za uskladnn. Neujednaj-li jej vi strany, plat za ujednanou ve obvykl. 2160 (1) Pevzetm koupen vci nabv kupujc k vci vlastnick prvo. (2) Pi samoobslunm prodeji nabv kupujc vlastnick prvo k vci zaplacenm kupn ceny. Do t doby me kupujc vrtit vc na pvodn msto. Vznikne-li na vci koda ped zaplacenm kupn ceny, nahrad se podle obecnch ustanoven. 2161 Jakost pi pevzet (1) Prodvajc odpovd kupujcmu, e vc pi pevzet nem vady. Zejmna prodvajc odpovd kupujcmu, e v dob, kdy kupujc vc pevzal, a) m vc vlastnosti, kter si strany ujednaly, a chyb-li ujednn, takov vlastnosti, kter prodvajc nebo vrobce popsal nebo kter kupujc oekval s ohledem na povahu zbo a na zklad reklamy jimi provdn, b) se vc hod k elu, kter pro jej pouit prodvajc uvd nebo ke ktermu se vc tohoto druhu obvykle pouv, c) vc odpovd jakost nebo provedenm smluvenmu vzorku nebo pedloze, byla-li jakost nebo proveden ureno podle smluvenho vzorku nebo pedlohy, d) je vc v odpovdajcm mnostv, me nebo hmotnosti a

e) vc vyhovuje poadavkm prvnch pedpis. (2) Projev-li se vada v prbhu esti msc od pevzet, m se za to, e vc byla vadn ji pi pevzet. 2162 Pipout-li to povaha koup, m kupujc prvo, aby byla vc ped nm pekontrolovna nebo aby byly pedvedeny jej funkce. 2163 U zuivateln vci se vyzna doba nejkrat trvanlivosti, poppad, u vci podlhajc rychl zkze, doba, po kterou lze vc pout. 2164 M-li vc vadu, kter prodat jen za ni Prodvajc kupujcho jedn, nen-li to zejm Prva z vadnho plnn 2165 (1) Kupujc je oprvnn uplatnit prvo z vady, kter se vyskytne u spotebnho zbo v dob dvaceti ty msc od pevzet. (2) Je-li na prodvan vci, na jejm obalu, v nvodu pipojenmu k vci nebo v reklam v souladu s jinmi prvnmi pedpisy uvedena doba, po kterou lze vc pout, pouij se ustanoven o zruce za jakost. 2166 (1) Pod-li o to kupujc, potvrd mu prodvajc v psemn form, v jakm rozsahu a po jakou dobu trvaj jeho povinnosti v ppad vadnho plnn. Prodvajc m povinnosti z vadnho plnn nejmn v takovm rozsahu, v jakm trvaj povinnosti z vadnho plnn vrobce. V potvrzen uvede i sv jmno, sdlo a identifikujc daj, poppad i dal daje potebn ke zjitn jeho totonosti. (2) Je-li to potebn, vysvtl prodvajc v potvrzen srozumitelnm zpsobem obsah, rozsah, podmnky a dobu trvn sv odpovdnosti i zpsob, jakm lze uplatnit prva z n plynouc. V potvrzen prodvajc zrove uvede, e dal prva kupujcho, kter se ke koupi vci vou, nejsou dotena. Nesplnn tchto povinnost nen na jmu platnosti potvrzen. (3) Nebrn-li tomu povaha vci, lze potvrzen podle odstavce 1 nahradit dokladem o zakoupen vci obsahujcm uveden daje. 2167 Ustanoven 2165 se nepouije a) u vci prodvan za ni cenu na vadu, pro kterou byla ni cena ujednna, nebrn uvat vc k urenmu elu, lze ji cenu, ne je obvykl cena bezvadn vci. upozorn, e vc m vadu a o jakou vadu se ji z povahy prodeje.

b) na opoteben vci zpsoben jejm obvyklm uvnm, c) u pouit vci na vadu odpovdajc me pouvn nebo opoteben, kterou vc mla pi pevzet kupujcm, nebo d) vyplv-li to z povahy vci. 2168 Ujednaj-li prodvajc a kupujc zkrcen doby pro uplatnn prv z vadnho plnn, nepihl se k takovmu ujednn. To neplat, pokud strany zkrtily tuto dobu na polovinu zkonn doby pi koupi ji pouitho spotebnho zbo; ujednaly-li si zkrcen vt, plat za ujednanou polovina zkonn doby. 2169 (1) Nem-li vc vlastnosti stanoven v 2161, me kupujc poadovat i dodn nov vci bez vad, pokud to nen vzhledem k povaze vady nepimen, ale pokud se vada tk pouze sousti vci, me kupujc poadovat jen vmnu sousti; nen-li to mon, me odstoupit od smlouvy. Je-li to vak vzhledem k povaze vady nemrn, zejmna lze-li vadu odstranit bez zbytenho odkladu, m kupujc prvo na bezplatn odstrann vady. (2) Prvo na dodn nov vci, nebo vmnu sousti m kupujc i v ppad odstraniteln vady, pokud neme vc dn uvat pro opakovan vskyt vady po oprav nebo pro vt poet vad. V takovm ppad m kupujc i prvo od smlouvy odstoupit. (3) Neodstoup-li kupujc od smlouvy nebo neuplatn-li prvo na dodn nov vci bez vad, na vmnu jej sousti nebo na opravu vci, me poadovat pimenou slevu. Kupujc m prvo na pimenou slevu i v ppad, e mu prodvajc neme dodat novou vc bez vad, vymnit jej soust nebo vc opravit, jako i v ppad, e prodvajc nezjedn npravu v pimen dob nebo e by zjednn npravy spotebiteli psobilo znan obte. 2170 Prvo z vadnho plnn kupujcmu nenle, pokud kupujc ped pevzetm vci vdl, e vc m vadu, anebo pokud kupujc vadu sm zpsobil. 2171 M-li vc vadu, z n je prodvajc zavzn, a jedn-li se o vc prodvanou za ni cenu nebo o vc pouitou, m kupujc msto prva na vmnu vci prvo na pimenou slevu. 2172 Prva z vady se uplatuj u prodvajcho, u kterho vc byla koupena. Je-li vak v potvrzen podle 2166 uvedena jin osoba uren k oprav, kter je v mst prodvajcho nebo v mst pro kupujcho blim, uplatn kupujc prvo na opravu u toho, kdo je uren k proveden opravy. Osoba takto uren k oprav provede opravu ve lht dohodnut mezi prodvajcm a kupujcm pi koupi vci. 2173

Uplatn-li kupujc prvo z vadnho plnn, potvrd mu druh strana v psemn form, kdy prvo uplatnil, jako i proveden opravy a dobu jejho trvn. 2174 Ujednaj-li strany jet pedtm, ne kupujc me uplatnit prvo z vady vci, e se jeho prva omez nebo e zanikaj, nepihl se k tomu. Pododdl 6 Zvltn ustanoven o koupi zvodu 2175 (1) Koup zvodu nabv kupujc ve, co k zvodu jako celku nle. O koupi zvodu se jedn i v ppad, e strany z koup jednotlivou poloku vylou, ani tm celek ztrat vlastnost zvodu. (2) Koup zvodu se povauje za pevod innosti zamstnavatele. 2176 M se za to, e je kupn cena jmn v etnch zznamech o jejho uzaven; m-li smlouva cena v zvislosti na zven mezidob. 2177 (1) Koup zvodu se kupujc stv vitelem pohledvek a dlunkem dluh, kter k zvodu nle; z dluh vak kupujc pejm jen ty, o jejich existenci vdl nebo ji alespo musel rozumn pedpokldat. Neudlil-li vitel souhlas k pevzet dluhu kupujcm, ru prodvajc za splnn dluhu. Nabyt pohledvek kupujcm se jinak d ustanovenmi o postoupen pohledvek. (2) Prodvajc oznm bez zbytenho odkladu svm vitelm a dlunkm, jejich pohledvky a dluhy kupujc koup zvodu nabyl, e zvod prodal a komu. 2178 Zakazuje se pevst prodejem zvodu na kupujcho prvo vyplvajc z prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv, u nho to vyluuje smlouva, kterou bylo prvo prodvajcmu poskytnuto, nebo vyluuje-li to povaha takovho prva. 2179 (1) V zpisu o pedn zvodu strany uvedou vet veho, co zvod zahrnuje a co se kupujcmu pedv, jako i veho, co chyb, a to podle smlouvy nebo etnch zznam zvod spoluvytv. Prodvajc nejpozdji v zpisu kupujcho upozorn na vady pedmtu prodeje, o kterch v, nebo o kterch vdt ml a mohl. (2) Neuvede-li se v zpisu vc nleejc k zvodu, nabv ji kupujc ujednna na zklad daj o pevdnm prodvanm zvodu a ve smlouv ke dni nabt innosti pozdji, mn se kupn nebo snen jmn, k nmu dolo v

spolen se zvodem. Neuvede-li se v zpisu dluh, kupujc jej nabv, musel-li jeho existenci alespo rozumn pedpokldat. 2180 (1) Je-li kupujc zapsn ve veejnm rejstku, nabv vlastnick prvo k zvodu jako celku zveejnnm daje, e uloil doklad o koupi zvodu do sbrky listin podle jinho prvnho pedpisu. (2) Nen-li kupujc zapsn do veejnho rejstku, nabv vlastnick prvo k zvodu jako celku innost smlouvy. (3) Ustanovenmi odstavc 1 a 2 nejsou doteny povinnosti zapsat prva k vcem podle jinch prvnch pedpis, ani omezen vyplvajc z licennch nebo obdobnch smluv. 2181 Zhor-li se prodejem zvodu dobytnost pohledvky, m vitel prodvajcho, kter s prodejem nesouhlasil, prvo domhat se, aby soud rozhodl, e prodej zvodu je vi nmu neinn. Toto prvo zanik, neuplatn-li je vitel do jednoho msce ode dne, kdy se o prodeji dozvdl, nejpozdji vak do t let ode dne innosti smlouvy. 2182 (1) Odstoup-li nkter ze stran od smlouvy, pechzej na prodvajcho pohledvky a dluhy, kter k zvodu nle; z dluh vak prodvajc nabv jen ty, o jejich existenci vdl nebo ji alespo musel rozumn pedpokldat. Neudlil-li vitel souhlas k pevzet dluhu prodvajcm, ru kupujc za jeho splnn. Nabyt pohledvek prodvajcm se jinak d ustanovenmi o postoupen pohledvek. (2) Kupujc oznm svm vitelm a dlunkm, jejich pohledvky a dluhy prodvajc nabyl, bez zbytenho odkladu, e zvazek zanikl odstoupenm od smlouvy. 2183 Ustanoven tohoto pododdlu se obdobn pouij i na jin pevody vlastnickho prva k zvodu a na prodej nebo jin pevod sti zvodu tvoc samostatnou organizan sloku. Oddl 3 Smna 2184 Zkladn ustanoven (1) Smnnou smlouvou se kad ze stran zavazuje pevst druh stran vlastnick prvo k vci vmnou za zvazek druh strany pevst vlastnick prvo k jin vci. (2) Strany si odevzdaj vci v tom stavu, v jakm byly v okamiku uzaven smlouvy. 2185

(1) Dojde-li k nahodil zkze vci ped pechodem nebezpe kody na vci, hled se na smlouvu, jako by nebyla uzavena. Dojde-li ped odevzdnm vci k jejmu nahodilmu zhoren do t mry, e hodnota vci klesne pod polovinu, m druh strana prvo od smlouvy odstoupit. (2) Jin nahodil zhoren vci nebo jej postien bemeny jde k ti zcizitele; k nepatrnmu snen hodnoty se nepihl. (3) Pi smn vc hrnkem postihuje nahodil zkza nebo nahodil zhoren jednotlivch vc pejmatele, nebyl-li tm jinak celek znehodnocen pod polovinu ceny. 2186 Pi odesln vci pechz nebezpe kody na vci na pejmatele pevzetm vci. Uril-li vak i schvlil, jak mu vc m bt odeslna, pechz na pejmatele nebezpe kody na vci ji odeslnm. 2187 Plody a uitky ze smnn vci nleej zciziteli a do doby, kdy m podle smlouvy vc odevzdat; od uplynut tto doby nleej plody a uitky pejmateli, i kdy mu vc nebyla jet odevzdna. 2188 V ostatnm se na smnnou smlouvu pimen pouij ustanoven o kupn smlouv s tm, e se kad ze stran povauje ohledn vci, kterou smnou dv, za stranu prodvajc, a ohledn vci, kterou pijm, za stranu kupujc. Dl 2 Penechn vci k uit jinmu Oddl 1 Vprosa 2189 Zkladn ustanoven Penech-li pjitel nkomu bezplatn vc k uvn, ani se ujedn doba, po kterou se m vc uvat, ani el, ke ktermu se m vc uvat, vznik vprosa. 2190 (1) Kdo vc vprosnkovi penechal, me poadovat jej vrcen podle libosti. (2) Vprosnk neme vc vrtit v dob, kdy by tm zpsobil pjiteli obte, ledae s tm pjitel souhlas. 2191 (1) kodu na vci vprosnk pjiteli nahrad, ledae proke, e vc uval zpsobem pimenm jej povaze.

(2) Dovolil-li vprosnk bez souhlasu pjitele, aby vc uval nkdo jin, nahrad pjiteli kodu z toho vzniklou, ledae by ke kod dolo i jinak. 2192 Nalezne-li se ztracen vc, za ni vprosnk ji dal nhradu, nenabude tm prvo vc si proti vli pjitele ponechat, nbr vc pjiteli proti vrcen nhrady vrt. Oddl 2 Vpjka 2193 Zkladn ustanoven Smlouvou o vpjce pjitel penechv vypjiteli nezuivatelnou vc a zavazuje se mu umonit jej bezplatn doasn uvn. 2194 Vypjitel nabv prvo vc uvat ujednanm zpsobem, a nebyl-li ujednn, zpsobem pimenm povaze vci. Vypjitel nen oprvnn vc penechat jin osob bez svolen pjitele. 2195 (1) Pjitel penech vypjiteli vc ve stavu zpsobilm k uvn. Zpsob-li kodu vada vci, kterou pjitel zatajil, nahrad pjitel kodu vypjiteli z toho vzniklou. (2) Pjitel pou vypjitele, jak vc uvat, nejedn-li se o pravidla obecn znm, anebo neplyne-li z okolnost, e toho nen zapoteb. Neuin-li to, nahrad vypjiteli kodu z toho vzniklou. 2196 Byl-li ujednn jen el, k nmu se m vc uvat, zad se vypjitel tak, aby zaal vc uvat bez zbytenho odkladu a aby ji po splnn elu bez zbytenho odkladu vrtil. 2197 Vypjitel m prvo vrtit vc pedasn; kdyby vak z toho vznikly pjiteli obte, neme vc vrtit bez jeho souhlasu. 2198 (1) Pjitel se neme domhat pedasnho vrcen vci; to neplat, uije-li vypjitel vc v rozporu se smlouvou. (2) Potebuje-li pjitel vc nevyhnuteln dve z dvodu, kter nemohl pi uzaven smlouvy pedvdat, me se domhat jejho pedasnho vrcen, jen bylo-li to ujednno. 2199 (1) Obvykl nklady spojen s uvnm vci nese vypjitel ze svho.

(2) Pi poteb mimodnch nklad me vypjitel vc pedat pjiteli, aby je vynaloil sm. Nechce-li nebo neme-li pjitel tak uinit a vynalo-li mimodn nklady v nezbytnm rozsahu sm vypjitel, nle mu nhrada jako nepikzanmu jednateli. 2200 Prva pjitele a vypjitele mus bt uplatnna do t msc od vrcen vci, jinak je soud nepizn, namtne-li druh strana opodn uplatnn prva. Oddl 3 Njem Pododdl 1 Obecn ustanoven 2201 Zkladn ustanoven Njemn smlouvou se pronajmatel zavazuje penechat njemci vc k doasnmu uvn a njemce se zavazuje platit za to pronajmateli njemn. 2202 Pedmt njmu (1) Pronajmout lze vc nemovitou i nezuivatelnou vc movitou. Pronajmout lze i st nemovit vci; co se dle stanov o vci, pouije se i pro njem jej sti. (2) Pronajmout lze i vc, kter v budoucnu teprve vznikne, je-li ji mon dostaten pesn urit pi uzaven njemn smlouvy. 2203 Je-li pronajat vc zapsna do veejnho seznamu, zape se do veejnho seznamu i njemn prvo, pokud to navrhne vlastnk vci nebo s jeho souhlasem njemce. 2204 (1) Neujednaj-li strany dobu trvn nebo den skonen njmu, plat, e se jedn o njem na dobu neuritou. (2) Ujednaj-li strany njem na dobu uritou del ne padest let, m se za to, e byl njem ujednn na dobu neuritou s tm, e v prvnch padesti letech lze njem vypovdt jen z ujednanch vpovdnch dvod a v ujednan vpovdn dob. Pronajmatel 2205 Njemn smlouva pronajmatele zavazuje

a) penechat vc njemci tak, aby ji mohl uvat k ujednanmu nebo obvyklmu elu, b) udrovat vc v takovm stavu, aby mohla slouit tomu uvn, pro kter byla pronajata, c) zajistit njemci neruen uvn vci po dobu njmu. 2206 (1) Pronajmatel odevzd njemci vc v ujednan dob, jinak v den nsledujc pot, co jej o to njemce pod. (2) Pronajmatel odevzd njemci vc se vm, co je teba k dnmu uvn vci. 2207 (1) Po dobu njmu provd bnou drbu vci njemce, ledae se k n zavzal pronajmatel. Ostatn drbu vci a jej nezbytn opravy provd pronajmatel, ledae se k nktermu zpsobu nebo druhu drby a k oprav nkterch vad zavzal njemce. (2) Pronajmatel neodpovd za vadu, o kter v dob uzaven njemn smlouvy strany vdly a kter nebrn uvn vci. 2208 (1) Oznm-li njemce dn a vas pronajmateli vadu vci, kterou m pronajmatel odstranit, a neodstran-li pronajmatel vadu bez zbytenho odkladu, take njemce me vc uvat jen s obtemi, m njemce prvo na pimenou slevu z njemnho nebo me provst opravu tak sm a poadovat nhradu eln vynaloench nklad. Ztuje-li vak vada zsadnm zpsobem uvn, nebo znemouje-li zcela uvn, m njemce prvo na prominut njemnho nebo me njem vypovdt bez vpovdn doby. (2) Njemce m prvo zapost si to, co me podle odstavce 1 dat od pronajmatele, a do ve njemnho za jeden msc; je-li doba njmu krat, a do ve njemnho. (3) Neuplatn-li njemce prvo podle odstavce 1 do esti msc ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepizn, namtne-li pronajmatel jeho opodn uplatnn. 2209 Bhem njmu pronajmatel nem prvo o sv vli pronajatou vc mnit. 2210 (1) Uke-li se bhem njmu poteba provst nezbytnou opravu vci, kterou nelze odloit na dobu po skonen njmu, mus ji njemce strpt, i kdy mu proveden opravy zpsob obte nebo omez uvn vci. (2) Trv-li oprava vzhledem k dob njmu dobu nepimen dlouhou nebo ztuje-li oprava uvn vci nad mru obvyklou, m njemce prvo na slevu z njemnho podle doby opravy a jejho rozsahu.

(3) Jedn-li se o takovou opravu, e v dob jejho provdn nen mon vc vbec uvat, m njemce prvo, aby mu pronajmatel doasn poskytl k uvn jinou vc, nebo me njem vypovdt bez vpovdn doby. 2211 Ohroz-li tet osoba njemce v jeho njemnm prvu nebo zpsob-li njemci poruenm njemnho prva jmu, me se ochrany domhat njemce sm. 2212 (1) Uplatuje-li tet osoba vlastnick nebo jin prvo k vci nebo d-li vydn nebo vyklizen vci, njemce to pronajmateli oznm; pod-li o to, poskytne mu pronajmatel ochranu. (2) Neposkytne-li pronajmatel njemci dostatenou ochranu, me njemce njem vypovdt bez vpovdn doby. (3) Bude-li njemce ruen v uvn vci nebo jinak doten jednnm tet osoby, m prvo na pimenou slevu z njemnho, pokud takov jednn tet osoby pronajmateli vas oznmil. Njemce 2213 Njemce je i bez zvltnho ujednn povinen uvat vc jako dn hospod k ujednanmu elu, nebo nen-li ujednn, k elu obvyklmu, a platit njemn. 2214 Njemce oznm pronajmateli, e vc m vadu, kterou m odstranit pronajmatel, hned pot, kdy ji zjist nebo kdy ji pi pelivm uvn vci zjistit mohl. Podnjem 2215 (1) Souhlas-li pronajmatel, me njemce zdit tet osob k vci uvac prvo; byla-li njemn smlouva uzavena v psemn form, vyaduje i souhlas pronajmatele psemnou formu. (2) Zd-li njemce tet osob uvac prvo k vci bez souhlasu pronajmatele, povauje se to za hrub poruen njemcovch povinnost zpsobujc pronajmateli vnj jmu. (3) Uvac prvo lze tet osob zdit jen na dobu njmu vci; k odchylnmu ujednn se nepihl. 2216 Umon-li njemce uvat vc tet osob, odpovd pronajmateli za jednn tto osoby stejn, jako kdyby vc uval sm. Njemn 2217

(1) Njemn se plat v ujednan vi, a nen-li ujednna, plat se ve vi obvykl v dob uzaven njemn smlouvy s pihldnutm k njemnmu za njem obdobnch vc za obdobnch podmnek. (2) M-li bt njemn podle ujednn stran plnno jinak ne v penzch, je rozhodn majetkov hodnota poskytovanho plnn vyjden v penzch. 2218 Njemn se plat msn pozadu. Dal prva a povinnosti stran 2219 (1) Oznm-li to pronajmatel pedem v pimen dob, umon mu njemce v nezbytnm rozsahu prohldku vci, jako i pstup k n nebo do n za elem proveden potebn opravy nebo drby vci. Pedchoz oznmen se nevyaduje, je-li nezbytn zabrnit kod nebo hroz-li nebezpe z prodlen. (2) Vzniknou-li njemci innost pronajmatele podle odstavce 1 obte, kter nejsou jen nepodstatn, m njemce prvo na slevu z njemnho. 2220 (1) Njemce m prvo provst zmnu vci jen s pedchozm souhlasem pronajmatele; byla-li njemn smlouva uzavena v psemn form, vyaduje i souhlas pronajmatele psemnou formu. Zmnu vci provd njemce na svj nklad; dojde-li zmnou vci k jejmu zhodnocen, pronajmatel se s njemcem pi skonen njmu vyrovn podle mry zhodnocen. (2) Provede-li njemce zmnu vci bez souhlasu pronajmatele, uvede vc do pvodnho stavu, jakmile o to pronajmatel pod, nejpozdji vak pi skonen njmu vci. Neuvede-li njemce na dost pronajmatele vc do pvodnho stavu, me pronajmatel njem vypovdt bez vpovdn doby. Zmna vlastnictv 2221 (1) Zmn-li se vlastnk vci, pejdou prva a povinnosti z njmu na novho vlastnka. (2) Pevedl-li pronajmatel vlastnick prvo k vci, nejsou pro novho vlastnka zvazn ujednn o pronajmatelovch povinnostech, kter zkon nestanov. To neplat, pokud nov vlastnk o tchto ujednnch vdl. 2222 (1) Strana nem prvo vypovdt njem jen proto, e se zmnil vlastnk vci. Pi opanm ujednn m pronajmatel prvo njem vypovdt do t msc pot, co se dozvdl nebo musel dozvdt, kdo je njemcem, a njemce do t msc pot, co se o zmn vlastnka dozvdl.

(2) Neml-li nov vlastnk rozumn dvod pochybovat, e kupuje vc, kter nen pronajata, m prvo vypovdt njem do t msc pot, co se dozvdl nebo musel dozvdt, e je vc pronajata a kdo je njemcem. Njemcova prva vi osob, se kterou njemn smlouvu uzavel, nejsou dotena. (3) Jedn-li se o nemovitou vc, je vpovdn doba tmsn. Jedn-li se o movitou vc, je vpovdn doba jednomsn. 2223 Strana, kter njem vypov, poskytne druh stran pimen odstupn. 2224 Byl-li pronajat byt, ve kterm njemce bydl, nem pronajmatel prvo njem vypovdt z dvodu zmny vlastnictv. K opanmu ujednn se nepihl. Skonen njmu 2225 (1) Pi skonen njmu odevzd njemce pronajmateli vc v mst, kde ji pevzal, a v takovm stavu, v jakm byla v dob, kdy ji pevzal, s pihldnutm k obvyklmu opoteben pi dnm uvn, ledae vc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdnm se rozum i pedn vyklizen nemovit vci. Byl-li pi odevzdn vci njemci pozen zpis obsahujc popis vci, pihldne se pi odevzdn vci pronajmateli tak k nmu. (2) Pi odevzdn vci si njemce oddl a vezme ve, co do vci vloil nebo na ni vnesl vlastnm nkladem, je-li to mon a nezhor-li se tm podstata vci nebo nezt-li se tm nepimen jej uvn. 2226 (1) Zanikne-li vc bhem doby njmu, njem skon. (2) Zanikne-li vc bhem doby njmu zsti, m njemce prvo bu na pimenou slevu z njemnho, anebo me njem vypovdt bez vpovdn doby. 2227 Stane-li se vc nepouitelnou k ujednanmu elu, nebo nen-li ujednn, k elu obvyklmu, a to z dvod, kter nejsou na stran njemce, m njemce prvo njem vypovdt bez vpovdn doby. 2228 (1) Uv-li njemce vc takovm zpsobem, e se opotebovv nad mru pimenou okolnostem nebo e hroz znien vci, vyzve ho pronajmatel, aby vc uval dn, d mu pimenou lhtu k nprav a upozorn jej na mon nsledky neuposlechnut vzvy. Vzva vyaduje psemnou formu a mus bt njemci doruena. (2) Neuposlechne-li njemce vzvy podle odstavce 1, m pronajmatel prvo njem vypovdt bez vpovdn doby.

(3) Hroz-li vak v ppad uvedenm v odstavci 1 nalhav vn nebezpe z prodlen, m pronajmatel prvo njem vypovdt bez vpovdn doby, ani njemce vyzval k nprav. (4) Pronajmatel m prvo postupovat stejn, jak je uvedeno v odstavcch 1 a 2, nezaplat-li njemce njemn ani do splatnosti ptho njemnho. 2229 Njem ujednan na dobu uritou me kad ze stran vypovdt jen v ppad, e ve smlouv byly zrove ujednny dvody vpovdi a vpovdn doba. 2230 (1) Uv-li njemce vc i po uplynut njemn doby a pronajmatel ho do jednoho msce nevyzve, aby mu vc odevzdal, plat, e njemn smlouva byla znovu uzavena za podmnek ujednanch pvodn. Byla-li pvodn njemn doba del ne jeden rok, plat, e nyn byla uzavena na jeden rok; byla-li krat ne jeden rok, plat, e nyn byla uzavena na tuto dobu. (2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije pesto, e njemce vc dl uv, dala-li strana v pimen dob pedem najevo, e njem skon nebo ji dve njem vypovdla. 2231 (1) Njem ujednan na dobu neuritou skon vpovd jednou ze stran. Jedn-li se o vc movitou, je vpovdn doba jednomsn, jedn-li se o vc nemovitou, je tmsn. (2) Vpov nemus bt odvodnna; to neplat, m-li strana prvo vypovdt njem bez vpovdn doby. 2232 Poruuje-li strana zvl zvanm zpsobem sv povinnosti, a tm psob znanou jmu druh stran, m doten strana prvo vypovdt njem bez vpovdn doby. 2233 (1) V dob t msc ped skonenm njmu, je-li stranm den skonen njmu znm, umon njemce vci, kter m bt znovu pronajata, zjemci o njem pstup k vci v nezbytnm rozsahu za elem prohldky v ptomnosti njemce a pronajmatele; pronajmatel oznm njemci nvtvu v pimen dob pedem. (2) Ustanoven 2219 odst. 2 plat i zde. 2234 Pronajmatel m prvo na hradu pohledvky vi njemci zadret movit vci, kter m njemce na vci nebo v n. Pododdl 2 Zvltn ustanoven o njmu bytu a njmu domu

Zkladn ustanoven 2235 (1) Zavazuje-li njemn smlouva pronajmatele penechat njemci k zajitn bytovch poteb njemce a poppad i len jeho domcnosti byt nebo dm, kter je pedmtem njmu, nepihl se k ujednnm zkracujcm njemcova prva podle ustanoven tohoto pododdlu. (2) Ustanoven tohoto pododdlu se nepouij, penechv-li pronajmatel njemci byt nebo dm k rekreaci nebo jinmu zjevn krtkodobmu elu. 2236 (1) Bytem se rozum mstnost nebo soubor mstnost, kter jsou st domu, tvo obytn prostor a jsou ureny a uvny k elu bydlen. Ujednaj-li si pronajmatel s njemcem, e k obvn bude pronajat jin ne obytn prostor, jsou strany zavzny stejn, jako by byl pronajat obytn prostor. (2) Skutenost, e pronajat prostor nen uren k bydlen, neme bt na jmu njemci. (3) Je-li k zajitn bytovch poteb njemce pronajat dm, pouij se ustanoven o njmu bytu pimen. 2237 Smlouva vyaduje psemnou formu; pronajmatel vak nem prvo namtnout vi njemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. 2238 Uv-li njemce byt po dobu t let v dobr ve, e njem je po prvu, povauje se njemn smlouva za dn uzavenou. 2239 Zakzan ujednn Nepihl se k ujednn ukldajcmu njemci povinnost zaplatit pronajmateli smluvn pokutu, ani k ujednn ukldajcmu njemci povinnost, kter je vzhledem k okolnostem zjevn nepimen. 2240 Zvltn ustanoven o njmu drustevnho bytu Njemn smlouvu o njmu drustevnho bytu lze uzavt za podmnek stanovench jinm zkonem, poppad upravench ve stanovch bytovho drustva. Tot plat o prvech a povinnostech njemce a pronajmatele. 2241 Jedn-li se o byt, kter je ve vlastnictv prvnick osoby, obvan z dvodu lenstv lenem nebo spolenkem tto prvnick osoby, upravuj prva a povinnosti stran pedevm stanovy nebo spoleensk smlouva.

Odevzdn bytu 2242 (1) Nen-li ujednna doba, kdy pronajmatel zpstupn njemci byt zpsobil k nasthovn a obvn, zpstupn pronajmatel njemci byt prvnho dne msce nsledujcho po dni, kdy smlouva nabyla innosti. Byt je zpstupnn, obdrel-li njemce kle a nebrn-li mu nic v pstupu do bytu. (2) Pronajmatel se me s njemcem dohodnout, e k obvn bude pedn byt, kter nen zpsobil k obvn. Takov ujednn je platn, jen jsou-li zrove ujednna zvltn prva a povinnosti plynouc ze zvltn povahy bytu, vetn ve a zpsobu hrady nklad na proveden nutnch prav. 2243 Byt je zpsobil k nasthovn a obvn, odpovd-li ujednnm ve smlouv, a nen-li nic ujednno, je byt zpsobil k nasthovn a obvn, pokud je ist a ve stavu, kter se obvykle povauje za dobr, a pokud je zajitno poskytovn nezbytnch plnn spojench s uvnm bytu nebo s nm souviscch. 2244 (1) Nen-li v ujednanou dobu byt zpsobil k nasthovn a obvn nebo je-li byt ve stavu, kter neodpovd sdlen pronajmatele, m njemce prvo odmtnout se nasthovat. Nasthuje-li se, m prvo poadovat na pronajmateli splnn smlouvy; neuin-li tak bez zbytenho odkladu, jeho prvo zanik. (2) Znal-li njemce stav bytu ji pi uzaven smlouvy, ustanoven odstavce 1 se nepouije. To plat i v ppad, e njemce stav bytu pi uzaven smlouvy neznal, protoe si jej neprohldl, akoli pronajmatel vas a dn vyzval njemce k prohldce. 2245 Vyuije-li njemce prvo nenasthovat se do bytu, nen povinen platit njemn po dobu, co vada trv. Nasthuje-li se, m prvo na pimenou slevu z njemnho, dokud pronajmatel vadu neodstran; to plat i v ppad podstatn vady v poskytovn plnn spojenho nebo souvischo s uvnm bytu. Njemn a jin platby 2246 (1) Strany ujednaj njemn pevnou stkou. M se za to, e se njemn sjednv za jeden msc. (2) Neujednaj-li strany vi njemnho, vznikne pronajmateli prvo na njemn v takov vi, jak je v den uzaven smlouvy v mst obvykl pro nov njem obdobnho bytu za obdobnch smluvnch podmnek. 2247 (1) Strany si ujednaj, kter plnn spojen s uvnm bytu nebo s nm souvisejc sluby zajist pronajmatel; schz-li takov ujednn,

pouije se ustanoven odstavce 2. (2) Pronajmatel zajist po dobu njmu nezbytn sluby. M se za to, e nezbytnmi slubami jsou dodvky vody, odvoz a odvdn odpadnch vod vetn itn jmek, dodvky tepla, odvoz komunlnho odpadu, osvtlen a klid spolench st domu, zajitn pjmu rozhlasovho a televiznho vysln, provoz a itn komn, ppadn provoz vtahu. (3) Zpsob roztovn cen a hrady slueb stanov jin prvn pedpis. (4) Strany si ujednaj zpsob roztovn cen a hrady ppadnch dalch slueb, nen-li stanoven jinm prvnm pedpisem nebo rozhodnutm cenovho orgnu. Zpsob roztovn mus bt uren ped poskytovnm sluby. 2248 Strany si mohou ujednat kadoron zvyovn njemnho. 2249 (1) Neujednaj-li si strany zvyovn njemnho nebo nevylou-li zvyovn njemnho vslovn, me pronajmatel v psemn form navrhnout njemci zven njemnho a do ve srovnatelnho njemnho obvyklho v danm mst, pokud navren zven spolu s tm, k nmu ji dolo v poslednch tech letech, nebude vy ne dvacet procent. K nvrhu uinnmu dve ne po uplynut dvancti msc, v nich njemn nebylo zveno, nebo kter neobsahuje vi njemnho a nedokld splnn podmnek podle tohoto ustanoven, se nepihl. (2) Provdc prvn pedpis stanov podrobnosti a postup pro zjitn srovnatelnho njemnho obvyklho v danm mst. (3) Souhlas-li njemce s nvrhem na zven njemnho, zaplat ponaje tetm kalendnm mscem po dojit nvrhu zven njemn, jak bylo navreno. Nesdl-li njemce v psemn form pronajmateli do dvou msc od dojit nvrhu, e se zvenm njemnho souhlas, m pronajmatel prvo navrhnout ve lht dalch t msc, aby vi njemnho uril soud; nvrhu podanmu po uplynut tto lhty soud nevyhov, namtne-li njemce, e nvrh byl podn opodn. Soud na nvrh pronajmatele rozhodne o njemnm do ve, kter je v mst a ase obvykl s inky ode dne podn nvrhu soudu. (4) Navrhuje-li njemce snen njemnho, pouij se ustanoven odstavc 1 a 3 obdobn. 2250 (1) Provede-li pronajmatel stavebn pravy, kter trvale zlepuj uitnou hodnotu pronajatho bytu i celkov podmnky bydlen v dom, anebo maj za nsledek trval spory energie nebo vody, me se s njemci dohodnout o zven njemnho, nejve vak o deset procent z eln vynaloench nklad ron. Souhlas-li s nvrhem na takov zven njemnho alespo njemci dvou tetin byt v dom, plat zven njemn i pro ostatn njemce. (2) Nedojde-li k dohod podle odstavce 1, me pronajmatel navrhnout zven njemnho z tchto dvod ron o ti a pl procenta z vynaloench nklad; m se za to, e nklady byly vynaloeny eln. K

nvrhu, kter neobsahuje vi njemnho nebo nedokld splnn podmnek podle tohoto ustanoven, se nepihl. 2251 (1) Njemce plat njemn pedem na kad msc nebo na jin ujednan platebn obdob, nejpozdji do ptho dne pslunho platebnho obdob, nebyl-li ujednn den pozdj. Spolen s njemnm plat njemce zlohy nebo nklady na sluby, kter zajiuje pronajmatel; o tchto zlohch a nkladech plat 2253 obdobn. (2) Pronajmatel nesm poadovat po njemci jin plnn ne uveden v odstavci 1, a ji ve form vkladu nebo jinak, ani platbu njemnho pozdji datovanm ekem nebo jinm obdobnm zpsobem. 2252 (1) Pod-li o to njemce, umon mu pronajmatel zpravidla nejpozdji do ty msc po skonen ztovacho obdob nahldnout do vytovn nklad na poskytnut sluby za minul kalendn rok, jako i podit si z vytovn vpisy, opisy nebo kopie; tot plat o dokladech tkajcch se tovanch nklad. (2) Nedoplatek i peplatek zloh na poskytnut sluby jsou splatn k tmu dni; nen-li ujednna jin doba, jsou splatn do t msc po uplynut lhty uveden v odstavci 1. 2253 (1) Nedohodnou-li se strany o dlunm njemnm, nelze njem vypovdt pro nezaplacen njemnho, ulo-li njemce dlun njemn, poppad jeho spornou st do notsk schovy a vyrozum o tom pronajmatele. (2) Domh-li se njemce plnn ze smlouvy a pronajmatel odmt plnit s nmitkou nezaplacen njemnho, ulo njemce dlun njemn, poppad jeho spornou st do notsk schovy a vyrozum o tom pronajmatele. 2254 Jistota (1) Ujednaj-li strany, e njemce d pronajmateli penitou jistotu, e zaplat njemn a spln jin povinnosti vyplvajc z njmu, nesm bt jistota vy ne estinsobek msnho njemnho. (2) Pi skonen njmu pronajmatel vrt jistotu njemci; zapote si pitom, co mu njemce ppadn z njmu dlu. Njemce m prvo na roky z jistoty od jejho poskytnut alespo ve vi zkonn sazby. Prva a povinnosti stran 2255 (1) Njemce uv byt dn v souladu s njemn smlouvou. (2) Nezpsob-li to zven zaten pro byt nebo dm, me njemce v byt i pracovat nebo podnikat. 2256

(1) Pronajmatel udruje po dobu njmu v dom nleit podek obvykl podle mstnch pomr. (2) Njemce dodruje po dobu njmu pravidla obvykl pro chovn v dom a rozumn pokyny pronajmatele pro zachovn nleitho podku obvyklho podle mstnch pomr. 2257 (1) Pronajmatel udruje po dobu njmu byt a dm ve stavu zpsobilm k uvn. (2) Njemce provd a hrad pouze bnou drbu a drobn opravy souvisejc s uvnm bytu. 2258 Njemce m prvo chovat v byt zve, nepsob-li chov pronajmateli nebo ostatnm obyvatelm domu obte nepimen pomrm v dom. Vyvol-li chov zvete potebu zvench nklad na drbu spolench st domu, nahrad njemce tyto nklady pronajmateli. pravy a jin zmny bytu nebo domu 2259 Njemce je povinen strpt pravu bytu nebo domu, poppad jeho pestavbu nebo jinou zmnu, jen nesn-li hodnotu bydlen a lze-li ji provst bez vtho nepohodl pro njemce, nebo provd-li ji pronajmatel na pkaz orgnu veejn moci, anebo hroz-li pmo zvl zvan jma. V ostatnch ppadech lze zmnu provst jen se souhlasem njemce. 2260 (1) Nevyaduje-li se njemcv souhlas k proveden pravy, pestavby nebo jin zmny bytu nebo domu vyadujc vyklizen bytu, m pronajmatel prvo zapot s provdnm prac a pot, co se vi njemci zave poskytnout pimenou nhradu elnch nklad, kter njemci vzniknou v souvislosti s vyklizenm bytu, a zaplat njemci na tyto nklady pimenou zlohu. (2) Nevyluuj-li to okolnosti ppadu, sdl pronajmatel njemci nejmn ti msce ped zahjenm prac alespo povahu tchto prac, pedpokldan den jejich zahjen, odhad jejich trvn, nezbytnou dobu, po kterou mus bt byt vyklizen a pouen o nsledcch odmtnut vyklizen; zrove se pronajmatel zave k nhrad podle odstavce 1 a uvede, jakou zlohu na nhradu nabz. (3) Neprohls-li njemce pronajmateli do deseti dn po oznmen, e byt na poadovanou dobu vyklid, m se za to, e vyklizen bytu odmtl. 2261 Je-li nutn vyklizen bytu nejdle na dobu jednoho tdne, posta oznmit njemci alespo deset dn ped zahjenm prac. Lhta k prohlen njemce se zkracuje na pt dn. 2262

(1) Odmtne-li njemce byt vyklidit, me pronajmatel navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizen bytu; nepod-li vak nvrh do deseti dn po njemcov odmtnut, prvo domhat se vyklizen bytu zanik. (2) Proke-li pronajmatel elnost pravy, pestavby nebo jin zmny bytu nebo domu a nezbytnost vyklizen bytu, soud nvrhu vyhov; pitom me stranm uloit pimen omezen, kter na nich lze rozumn poadovat. Ped rozhodnutm o vyklizen bytu nelze prce provdt, ledae soud provdn prac povol. 2263 (1) Souhlas-li s tm pronajmatel, me njemce provst pravu, pestavbu nebo jinou zmnu bytu nebo domu. Nesouhlas-li pronajmatel se zmnou, kter je nezbytn vzhledem k zdravotnmu postien njemce, lena jeho domcnosti nebo jin osoby, kter v byt bydl, ani m k odmtnut souhlasu vn a spravedliv dvod, nahrad pronajmatelv souhlas na nvrh njemce soud. (2) Pi skonen njmu odstran njemce v byt nebo dom zmnu, kterou provedl, ledae pronajmatel navrcen v pedel stav ned. 2264 (1) Zjist-li njemce v byt pokozen nebo vadu, kter je teba bez prodlen odstranit, oznm to ihned pronajmateli; jinou vadu nebo pokozen, kter brn obvyklmu bydlen, oznm pronajmateli bez zbytenho odkladu. (2) Njemce uin podle svch monost to, co lze oekvat, aby pokozenm nebo vadou, kter je teba bez prodlen odstranit, nevznikla dal koda. Njemce m prvo na nhradu nklad eln vynaloench pi zabrnn vzniku dal kody, ledae pokozen nebo vada byly zpsobeny okolnostmi, za kter njemce odpovd. 2265 (1) Pronajmatel odstran pokozen nebo vadu v pimen dob pot, co mu njemce pokozen nebo vadu oznmil. (2) Neodstran-li pronajmatel pokozen nebo vadu bez zbytenho odkladu a dn, me pokozen nebo vadu odstranit njemce a dat nhradu odvodnnch nklad, poppad slevu z njemnho, ledae pokozen nebo vada nejsou podstatn. (3) Neoznm-li njemce pronajmateli pokozen nebo vadu bez zbytenho odkladu pot, co je ml a mohl pi dn pi zjistit, nem prvo na nhradu nklad; odstran-li pokozen nebo vadu sm, nem prvo ani na slevu z njemnho. 2266 Neodstran-li pronajmatel pokozen nebo vadu ani v dodaten lht a pokozen nebo vada byly zpsobeny okolnostmi, za kter njemce neodpovd, m njemce prvo vypovdt njem bez vpovdn doby, pedstavuje-li prodlen pronajmatele pi odstrann pokozen nebo vady nebo samo pokozen nebo vada hrub poruen povinnost pronajmatele.

 2267 Neodstran-li njemce pokozen nebo vadu zpsoben okolnostmi, za kter odpovd, odstran je na nklady njemce pronajmatel. 2268 (1) Ustanoven o pokozen nebo vad bytu se pouij obdobn, brn-li uvn bytu prvo tet osoby. (2) Ustanoven o pokozen nebo vad bytu se pouij obdobn tak tehdy, brn-li uvn bytu ustanoven zkona nebo rozhodnut orgnu veejn moci vydan na zklad zkona. 2269 (1) V-li njemce pedem o sv neptomnosti v byt, kter m bt del ne dva msce, i o tom, e byt mu bude po tuto dobu obtn dostupn, oznm to vas pronajmateli. Souasn ozna osobu, kter po dobu jeho neptomnosti zajist monost vstupu do bytu v ppad, kdy toho bude nezbytn zapoteb; nem-li njemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou pronajmatel. (2) Nespln-li njemce svou povinnost podle odstavce 1, povauje se toto jednn za poruen povinnost njemce zvanm zpsobem; to neplat, nenastane-li z tohoto dvodu vn jma. Spolen njem 2270 (1) Uzave-li njemn smlouvu s pronajmatelem vce osob, stanou se spolenmi njemci bytu; spolenm njemcem bytu se stane i osoba, kter se souhlasem stran pistoup ke smlouv. (2) Co plat o njemci, plat obdobn o spolench njemcch, nen-li dle stanoveno jinak. 2271 Spolen njemci maj stejn prva a povinnosti. Ustanoven o spolenosti se pouij pimen. lenov njemcovy domcnosti 2272 (1) Njemce m prvo pijmat ve sv domcnosti kohokoli. Pijme-li njemce novho lena sv domcnosti, oznm zven potu osob ijcch v byt bez zbytenho odkladu pronajmateli; neuin-li to njemce ani do dvou msc, co zmna nastala, m se za to, e zvan poruil svou povinnost. (2) Pronajmatel m prvo vyhradit si ve smlouv souhlas s pijetm novho lena do njemcovy domcnosti. To neplat, jedn-li se o osobu blzkou anebo dal ppady zvltnho zetele hodn. Pro souhlas pronajmatele s pijetm osoby jin ne blzk za lena njemcovy domcnosti se vyaduje psemn forma. (3) Pronajmatel m prvo poadovat, aby v njemcov domcnosti il jen

takov poet osob, kter je pimen velikosti bytu a nebrn tomu, aby vechny mohly v byt t v obvyklch pohodlnch a hygienicky vyhovujcch podmnkch. 2273 Sn-li se poet len njemcovy domcnosti, oznm to njemce pronajmateli bez zbytenho odkladu. Podnjem 2274 Njemce me dt tet osob do podnjmu st bytu, pokud v byt sm trvale bydl, i bez souhlasu pronajmatele. Ustanoven 2272 se pouije pimen. 2275 (1) V ppad, e njemce v byt sm trvale nebydl, me dt tet osob do podnjmu byt nebo jeho st pouze se souhlasem pronajmatele. (2) dost o udlen souhlasu k podnjmu i souhlas s podnjmem vyaduj psemnou formu. Nevyjd-li se pronajmatel k dosti ve lht jednoho msce, povauje se souhlas za dan; to neplat, pokud byl ujednn zkaz podnjmu. 2276 D-li njemce byt nebo jeho st do podnjmu tet osob v rozporu s ustanovenm 2274 a 2275, hrub tm poru svou povinnost. 2277 Podnjem kon spolen s njmem. Kon-li njem, sdl to njemce podnjemci s uvedenm rozhodnch skutenost; jimi jsou zejmna den skonen njmu a poppad i dlka vpovdn doby a potek jejho bhu. 2278 Podnjem skon nejpozdji s njmem. Nsledky smrti njemce 2279 (1) Zeme-li njemce a nejde-li o spolen njem bytu, pejde njem na lena njemcovy domcnosti, kter v byt il ke dni smrti njemce a nem vlastn byt. Je-li touto osobou nkdo jin ne njemcv manel, partner, rodi, sourozenec, ze, snacha, dt nebo vnuk, pejde na ni njem, jen pokud pronajmatel souhlasil s pechodem njmu na tuto osobu. (2) Njem bytu po jeho pechodu podle odstavce 1 skon nejpozdji uplynutm dvou let ode dne, kdy njem peel. To neplat v ppad, e osoba, na kterou njem peel, doshla ke dni pechodu njmu vku sedmdesti let. Stejn tak to neplat v ppad, e osoba, na kterou njem peel, nedoshla ke dni pechodu njmu vku osmncti let; v tomto ppad skon njem nejpozdji dnem, kdy tato osoba doshne vku

dvaceti let, pokud se pronajmatel s njemcem nedohodnou jinak. (3) Spluje-li vce len njemcovy domcnosti podmnky pro pechod njmu, pejdou prva a povinnosti z njmu na vechny spolen a nerozdln. (4) Kad osoba splujc podmnky pro pechod njmu me do jednoho msce od smrti njemce psemn oznmit pronajmateli, e v njmu nehodl pokraovat; dnem dojit oznmen pronajmateli jej njem zanik. (5) Zeme-li njemce drustevnho bytu a nejde-li o byt ve spolenm njmu manel, pechz smrt njemce jeho lenstv v drustvu a njem bytu na toho ddice, ktermu pipadl lensk podl. 2280 Je-li lenem njemcovy domcnosti njemcv potomek, m pednostn prvo, aby na nho pela prva a povinnosti z njmu. Je-li takovch osob vce, pejdou prva a povinnosti z njmu na vechny spolen a nerozdln; kad z nich vak me sama za sebe prohlsit, e v njmu nechce pokraovat. 2281 (1) Pejdou-li prva a povinnosti z njmu na lena njemcovy domcnosti, m pronajmatel prvo poadovat po nm jistotu, pokud zemel njemce jistotu nesloil. To plat i v ppad, e pronajmateli vznikne povinnost vypodat jistotu s njemcovm ddicem. (2) Pejdou-li prva a povinnosti z njmu na lena njemcovy domcnosti a zaplatil-li njemce njemn pedem, vyd len njemcovy domcnosti ddici, co takovm zaplacenm uetil nebo co nabyl. 2282 Nepejdou-li prva a povinnosti z njmu na lena njemcovy domcnosti, pejdou na njemcova ddice. Osoby, kter ily s njemcem ve spolen domcnosti a do jeho smrti, jsou s njemcovm ddicem zavzny spolen a nerozdln z dluh, kter z njmu vznikly ped njemcovou smrt. 2283 (1) Pronajmatel me njem vypovdt bez uveden dvodu s dvoumsn vpovdn dobou do t msc pot, co se dozvdl, e njemce zemel, e prva a povinnosti z njmu na lena njemcovy domcnosti nepela a kdo je njemcovm ddicem nebo kdo spravuje pozstalost. (2) Njemcv ddic me njem vypovdt s dvoumsn vpovdn dobou do t msc pot, co se dozvdl o smrti njemce, o svm ddickm prvu a o tom, e prva a povinnosti z njmu nepela na lena njemcovy domcnosti, nejpozdji vak do esti msc od njemcovy smrti. Prvo vypovdt njem m i ten, kdo spravuje pozstalost. 2284 Nen-li njemcv ddic znm ani do esti msc ode dne njemcovy smrti, me pronajmatel byt vyklidit; tm njem zanik. Vci z bytu pronajmatel ulo na nklad njemcova ddice ve veejnm skladiti

nebo u jinho schovatele; nepevezme-li njemcv ddic vci bez zbytenho odkladu, me je pronajmatel na jeho et vhodnm zpsobem prodat. Skonen njmu 2285 Pokrauje-li njemce v uvn bytu po dobu alespo t msc po dni, kdy ml njem bytu skonit, a pronajmatel nevyzve v tto dob njemce, aby byt opustil, plat, e je njem znovu ujednn na tut dobu, na jakou byl ujednn dve, nejve ale na dobu dvou let; to neplat, ujednaj-li si strany nco jinho. Vzva vyaduje psemnou formu. 2286 (1) Vpov njmu vyaduje psemnou formu a mus dojt druh stran. Vpovdn doba b od prvnho dne kalendnho msce nsledujcho pot, co vpov dola druh stran. (2) Vypov-li njem pronajmatel, pou njemce o jeho prvu vznst proti vpovdi nmitky a navrhnout pezkoumn oprvnnosti vpovdi soudem, jinak je vpov neplatn. 2287 Njemce me vypovdt njem na dobu uritou, zmn-li se okolnosti, z nich strany pi vzniku zvazku ze smlouvy o njmu zejm vychzely, do t mry, e po njemci nelze rozumn poadovat, aby v njmu pokraoval. 2288 (1) Pronajmatel me vypovdt njem na dobu uritou nebo neuritou v tmsn vpovdn dob, a) poru-li njemce hrub svou povinnost vyplvajc z njmu, b) je-li njemce odsouzen pro mysln trestn in spchan na pronajmateli nebo lenu jeho domcnosti nebo na osob, kter bydl v dom, kde je njemcv byt, nebo proti cizmu majetku, kter se v tomto dom nachz, c) m-li bt byt vyklizen, protoe je z dvodu veejnho zjmu potebn s bytem nebo domem, ve kterm se byt nachz, naloit tak, e byt nebude mon vbec uvat, nebo d) je-li tu jin obdobn zvan dvod pro vypovzen njmu. (2) Pronajmatel me vypovdt njem na dobu neuritou v tmsn vpovdn dob i v ppad, e a) m bt byt uvn pronajmatelem, nebo jeho manelem, kter hodl opustit rodinnou domcnost a byl podn nvrh na rozvod manelstv, nebo manelstv bylo ji rozvedeno, b) potebuje pronajmatel byt pro svho pbuznho nebo pro pbuznho svho manela v pm linii nebo ve vedlej linii v druhm stupni. (3) Vypov-li pronajmatel njem z dvod uvedench v odstavcch 1 a 2, uvede vpovdn dvod ve vpovdi.

 2289 Dal-li pronajmatel njemci vpov z nkterho z dvod uvedench v 2288 odst. 2, je povinen njemci byt znovu pronajmout nebo mu nahradit kodu, nevyuil-li byt do jednoho msce od jeho vyklizen njemcem k elu uvedenmu jako vpovdn dvod. Tato lhta neb po dobu potebnou k prav bytu, bylo-li s pravou zapoato nejdle do dvou tdn po vyklizen bytu a je-li v n dn pokraovno. 2290 Njemce m prvo podat nvrh soudu, aby pezkoumal, zda je vpov oprvnn, do dvou msc ode dne, kdy mu vpov dola. 2291 (1) Poru-li njemce svou povinnost zvl zvanm zpsobem, m pronajmatel prvo vypovdt njem bez vpovdn doby a poadovat, aby mu njemce bez zbytenho odkladu byt odevzdal, nejpozdji vak do jednoho msce od skonen njmu. (2) Njemce poruuje svou povinnost zvl zvanm zpsobem, zejmna nezaplatil-li njemn a nklady na sluby za dobu alespo t msc, pokozuje-li byt nebo dm zvanm nebo nenapravitelnm zpsobem, zpsobuje-li jinak zvan kody nebo obte pronajmateli nebo osobm, kter v dom bydl nebo uv-li neoprvnn byt jinm zpsobem nebo k jinmu elu, ne bylo ujednno. (3) Neuvede-li pronajmatel ve vpovdi, v em spatuje zvl zvan poruen njemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li ped doruenm vpovdi njemce, aby v pimen dob odstranil sv zvadn chovn, poppad odstranil protiprvn stav, k vpovdi se nepihl. 2292 Njemce odevzd byt pronajmateli v den, kdy njem kon. Byt je odevzdn, obdr-li pronajmatel kle a jinak mu nic nebrn v pstupu do bytu a v jeho uvn. Opust-li njemce byt takovm zpsobem, e njem lze bez jakchkoli pochybnost povaovat za skonen, m se byt za odevzdan ihned. 2293 (1) Njemce odevzd byt ve stavu, v jakm jej pevzal, nehled na bn opoteben pi bnm uvn a na vady, kter je povinen odstranit pronajmatel. (2) Njemce odstran v byt zmny, kter provedl se souhlasem pronajmatele, pokud si strany ujednaly, e pi skonen njmu njemce uvede byt do pvodnho stavu. (3) Njemce odstran v byt zmny, kter provedl bez souhlasu pronajmatele, ledae pronajmatel njemci sdl, e odstrann zmn ned; njemce pesto neme dat vyrovnn, i kdyby se zmnami hodnota bytu zvila. Pronajmatel me dat nhradu ve vi snen hodnoty bytu, kter bylo zpsobeno zmnami provedenmi njemcem bez souhlasu pronajmatele. 2294

Zazen a pedmty upevnn ve zdech, podlaze a stropu bytu, kter nelze odstranit bez nepimenho snen hodnoty nebo bez pokozen bytu nebo domu, pechzej upevnnm nebo vloenm do vlastnictv vlastnka nemovit vci. Njemce m prvo dat, aby se s nm pronajmatel bez zbytenho odkladu vyrovnal; to neplat o tom, co njemce provedl bez souhlasu pronajmatele. Vyrovnn je splatn nejpozdji ke dni skonen njmu. 2295 Pronajmatel m prvo na nhradu ve vi ujednanho njemnho, neodevzd-li njemce byt pronajmateli v den skonen njmu a do dne, kdy njemce pronajmateli byt skuten odevzd. 2296 (1) Je-li v byt vc, o kter lze mt za to, e pat njemci nebo lenu jeho domcnosti, postar se pronajmatel o vc ve prospch njemce a na jeho et. Nepevezme-li njemce tuto vc bez zbytenho odkladu, vznik pronajmateli prvo vc po pedchozm upozornn njemce na jeho et vhodnm zpsobem prodat pot, co poskytne dodatenou pimenou lhtu k pevzet. (2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, jedn-li se o vc, kterou njemce nebo len jeho domcnosti zjevn opustil. Njem sluebnho bytu 2297 Je-li njem bytu ujednn v souvislosti s vkonem zamstnn, funkce nebo jin prce a je-li podle vslovnho uren smlouvy pronajat byt sluebn, mohou bt prva njemce sluebnho bytu omezena. To plat i v ppad, je-li v tto souvislosti ujednn njem domu. 2298 (1) Njem sluebnho bytu skon poslednm dnem kalendnho msce nsledujcho po msci, ve kterm njemce pestal vykonvat prci podle 2297, ani k tomu ml vn dvod. (2) Pestane-li njemce vykonvat prci z dvod spovajcch v jeho vku nebo zdravotnm stavu, z dvodu na stran pronajmatele nebo z jinho vnho dvodu, skon njemci njem sluebnho bytu uplynutm dvou let ode dne, kdy pestal vykonvat prci. 2299 Zeme-li njemce, njem sluebnho bytu skon. Osoba, kter v byt bydlela spolen s njemcem, m prvo v byt bydlet; vyzve-li ji vak pronajmatel, aby byt vyklidila, je povinna tak uinit nejpozdji do t msc ode dne, kdy vzvu obdr. Njem bytu zvltnho uren 2300 (1) Je-li pedmtem njmu byt uren pro ubytovn osob se zdravotnm postienm nebo byt v dom se zazenm urenm pro tyto osoby nebo byt

v dom s peovatelskou slubou, jedn se o njem bytu zvltnho uren. (2) Smlouvu o njmu bytu zvltnho uren me pronajmatel uzavt jen na zklad psemnho doporuen toho, kdo takov byt svm nkladem zdil, nebo jeho prvnho nstupce. 2301 (1) Ustanoven 2279 se u bytu zvltnho uren nepouije. Zeme-li njemce, njem bytu zvltnho uren skon a pronajmatel vyzve osoby, kter bydlely v byt spolen s njemcem, aby byt vyklidily nejpozdji do t msc ode dne, kdy vzvu obdr; nejsou-li v byt takov osoby, pronajmatel vyzve obdobn njemcovy ddice. (2) Njem bytu zvltnho uren me pronajmatel vypovdt pouze s pedchozm souhlasem toho, kdo takov byt svm nkladem zdil, poppad jeho prvnho nstupce. Pododdl 3 Zvltn ustanoven o njmu prostoru sloucho podnikn Zkladn ustanoven 2302 (1) Ustanoven tohoto pododdlu se vztahuj na njem prostoru nebo mstnosti, je-li elem njmu provozovn podnikatelsk innosti v tomto prostoru nebo v tto mstnosti a slou-li pak prostor nebo mstnost alespo pevn podnikn, bez ohledu na to, zda je el njmu v njemn smlouv vyjden (dle jen prostor slouc podnikn). Nen-li dle stanoveno jinak, pouij se pro njem prostoru sloucho podnikn obecn ustanoven o njmu. (2) Jedn-li se o njem prostoru nebo mstnosti, jeho elem nen ani bydlen, ani provozovn podnikatelsk innosti ve smyslu odstavce 1, pouij se obecn ustanoven o njmu. 2303 Je-li s njmem prostoru sloucho podnikn spojeno poskytovn slueb, pouij se ustanoven o poskytovn slueb souvisejcch s njmem bytu obdobn. 2304 (1) Njemce nem prvo provozovat jinou innost nebo zmnit zpsob i podmnky jejho vkonu, ne jak to vyplv z elu njmu nebo z jinho ujednn stran, anebo z toho, co bylo mon dvodn oekvat pi uzaven smlouvy, pokud by tato zmna psobila zhoren pomr v nemovit vci nebo by nad pimenou mru pokozovala pronajmatele nebo ostatn uivatele nemovit vci. (2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, pokud se v dsledku zmny pomr na stran njemce jeho innost v nkterm ohledu zmnila jen nepodstatn. 2305

Njemce me nemovitou vc, kde se nalz prostor slouc podnikn, opatit se souhlasem pronajmatele v pimenm rozsahu tty, nvstmi a podobnmi znamenmi; pronajmatel me souhlas odmtnout, m-li pro to vn dvod. Podal-li njemce o udlen souhlasu v psemn form a nevyjd-li se pronajmatel do jednoho msce, povauje se souhlas pronajmatele za dan. 2306 Pi skonen njmu odstran njemce znamen, ktermi nemovitou vc opatil, a uvede dotenou st nemovit vci do pvodnho stavu. 2307 Pevod njmu prostoru sloucho podnikn (1) Njemce me s pedchozm souhlasem pronajmatele pevst njem v souvislosti s pevodem podnikatelsk innosti, j prostor slou; souhlas pronajmatele i smlouva o pevodu njmu vyaduj psemnou formu. (2) Ustanoven 2306 se pouije obdobn. Skonen njmu 2308 Njem na dobu uritou me njemce vypovdt i ped uplynutm ujednan doby, a) ztrat-li zpsobilost k innosti, k jejmu vkonu je prostor slouc podnikn uren, b) pestane-li bt najat prostor z objektivnch dvod zpsobil k vkonu innosti, k nmu byl uren, a pronajmatel nezajist njemci odpovdajc nhradn prostor, nebo c) poruuje-li pronajmatel hrub sv povinnosti vi njemci. 2309 Jedn-li se o njem na dobu uritou, m pronajmatel prvo njem vypovdt i ped uplynutm ujednan doby, a) m-li bt nemovit vc, v n se prostor slouc podnikn nachz, odstranna, anebo pestavovna tak, e to brn dalmu uvn prostoru, a pronajmatel to pi uzaven smlouvy nemusel ani nemohl pedvdat, nebo b) poruuje-li njemce hrub sv povinnosti vi pronajmateli, zejmna tm, e pestoe jej pronajmatel vyzval k nprav, chov se njemce v rozporu s ustanovenm 2305, nebo je po dobu del ne jeden msc v prodlen s placenm njemnho nebo slueb spojench s uvnm prostoru sloucho podnikn. 2310 (1) Ve vpovdi mus bt uveden jej dvod; vpov, v n nen uveden jej dvod, je neplatn.

(2) Vpovdn doba je tmsn. 2311 Ustanoven o skonen njmu bytu na dobu uritou se pouij obdobn. 2312 Jedn-li se o njem na dobu neuritou, m strana prvo jej vypovdt v estimsn vpovdn dob; m-li vak strana k vpovdi vn dvod, je vpovdn doba tmsn; trv-li njem po dobu del ne pt let a vzhledem k okolnostem strana nemohla pedpokldat, e druh strana njem vypov, je vpovdn doba vdy estimsn. 2313 Vyklid-li njemce prostor slouc podnikn v souladu s vpovd, povauje se vpov za platnou a pijatou njemcem bez nmitek. 2314 (1) Vypovdan strana m prvo do uplynut jednoho msce ode dne, kdy j byla vpov doruena, vznst proti vpovdi nmitky; nmitky vyaduj psemnou formu. (2) Nevznese-li vypovdan strana nmitky vas, prvo dat pezkoumn oprvnnosti vpovdi zanikne. (3) Vznese-li vypovdan strana nmitky vas, ale vypovdajc strana do jednoho msce ode dne, kdy j nmitky byly dorueny, nevezme svou vpov zpt, m vypovdan strana prvo dat soud o pezkoumn oprvnnosti vpovdi, a to do dvou msc ode dne, kdy marn uplynula lhta pro zptvzet vpovdi. 2315 Nhrada za pevzet zkaznick zkladny Skon-li njem vpovd ze strany pronajmatele, m njemce prvo na nhradu za vhodu pronajmatele, nebo novho njemce, kterou zskali pevzetm zkaznick zkladny vybudovan vypovzenm njemcem. Njemce toto prvo nem, byl-li z njmu vypovzen pro hrub poruen svch povinnost. Pododdl 4 Zvltn ustanoven o podnikatelskm pronjmu vc movitch 2316 Zkladn ustanoven (1) Njemn smlouvou se pronajmatel, kter je podnikatelem a jeho podnikn spov v pronajmn vc, zavazuje penechat njemci na uritou dobu uvn movit vci a njemce se zavazuje platit za to pronajmateli njemn. (2) Nen-li dle stanoveno jinak, pouij se pro podnikatelsk pronjem movitch vc obecn ustanoven o njmu.

 2317 Pronajmatel se stavu, pedvede seznm njemce pokyny v psemn 2318 (1) M-li vc vadu, pro kterou ji nelze dn uvat nebo pro kterou ji lze uvat jen se znanmi obtemi, m njemce prvo, aby mu pronajmatel poskytl jinou vc slouc tmu elu. (2) Po znanmi slevu z uplatnit 2319 (1) Njemce oznm pronajmateli pokozen, ztrtu nebo znien vci bez zbytenho odkladu. (2) Njemce plat njemn, dokud neoznm pronajmateli pokozen vci, pro kter vc neme dn uvat, anebo ztrtu nebo znien vci; stejn tak plat njemn, dokud je v prodlen s vrcenm vci. (3) Njemce neodpovd za opoteben vci zpsoben dnm uvnm. 2320 (1) Njemce m prvo njem kdykoli vypovdt. Vpovdn doba je desetidenn. (2) Ustanoven o obnoven njemn smlouvy po uplynut doby njmu za pedpokladu, e pronajmatel o vrcen nepod, se nepouije. Pododdl 5 Zvltn ustanoven o njmu dopravnho prostedku 2321 Zkladn ustanoven Njemn smlouvou se pronajmatel zavazuje penechat njemci na uritou dobu uvn dopravnho prostedku a njemce se zavazuje platit za to pronajmateli njemn. 2322 (1) Pronajmatel odevzd njemci dopravn prostedek spolu s potebnmi doklady v ujednan dob, jinak bez zbytenho odkladu po uzaven smlouvy. (2) Dopravn prostedek mus bt zpsobil k provozu a k ujednanmu zpsobu uvn, jinak k uvn, k nmu dopravn prostedek obvykle slou. (3) Nen-li dopravn prostedek zpsobil k provozu podle odstavce 2, dobu, po ni njemce nemohl vc dn uvat vbec nebo jen se obtemi, m njemce prvo na prominut njemnho, anebo na njemnho nebo snen njemnho; sv prvo mus njemce u pronajmatele do konce ujednan doby njmu, jinak zanikne. pi pedn vci njemci pesvd, e vc je v dobrm njemci, e vc je funkn, pokud je to obvykl, a s pravidly pro zachzen s vc nebo mu pro to ped form.

njemce m prvo odmtnout dopravn prostedek pevzt, a zjist-li nezpsobilost dodaten, m prvo jej vrtit a dat odstrann vady nebo odevzdn jinho dopravnho prostedku, anebo zruen smlouvy. 2323 Njemce dopravn prostedek pojist, jen bylo-li to ujednno. 2324 Njemce zaplat njemn po ukonen uvn dopravnho prostedku; je-li vak njem ujednn na dobu del ne ti msce, plat njemce njemn ke konci kadho kalendnho msce. 2325 (1) Njemce udruje dopravn prostedek ve stavu, v jakm jej pevzal, s pihldnutm k obvyklmu opoteben. (2) Pronajmatel nahrad njemci nklady, kter njemce vynaloil na drbu; neuplatn-li njemce toto prvo u pronajmatele do t msc od vynaloen nklad, prvo zanikne. Pododdl 6 Ubytovn 2326 Zkladn ustanoven Smlouvou o ubytovn (o pechodnm njmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanmu pechodn ubytovn na ujednanou dobu nebo na dobu vyplvajc z elu ubytovn v zazen k tomu urenm a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytovn a za sluby spojen s ubytovnm ve lht stanoven ubytovacm dem, poppad ve lht obvykl. 2327 (1) Ubytovan m prvo uvat prostor vyhrazen mu k ubytovn, jako i spolen prostory ubytovacho zazen (ubytovac prostor) a vyuvat sluby s ubytovnm spojen. (2) Pod-li o to ubytovan, ubytovatel od nho pevezme do schovy penn prostedky, klenoty nebo jin cennosti, ledae to jsou vci nebezpen nebo hodnotou i rozsahem pro ubytovac zazen nemrn. Ubytovatel me poadovat, aby mu byly vci k schov pedny v uzaven nebo zapeetn schrnce. 2328 Ubytovatel odevzd ubytovanmu ubytovac prostor ve stavu zpsobilm pro dn uvn a zajist mu neruen vkon jeho prv spojench s ubytovnm. 2329 Ubytovan uv ubytovac prostor a pijm sluby s ubytovnm spojen dn; bez souhlasu ubytovatele nesm v ubytovacm prostoru provdt

podstatn zmny. 2330 (1) Ubytovan me smlouvu vypovdt ped uplynutm ujednan doby. (2) Proke-li ubytovatel, e nemohl zabrnit kod, kter mu vznikla pedasnm zruenm ubytovn ze strany ubytovanho, me dat, aby mu ubytovan kodu nahradil. 2331 Ubytovatel me ped uplynutm ujednan doby smlouvu vypovdt bez vpovdn doby, poruuje-li ubytovan i pes vstrahu hrub sv povinnosti ze smlouvy, anebo dobr mravy. Oddl 4 Pacht Pododdl 1 Obecn ustanoven 2332 Zkladn ustanoven (1) Pachtovn smlouvou se propachtovatel zavazuje penechat pachti vc k doasnmu uvn a povn a pacht se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovn nebo poskytnout pomrnou st vnosu z vci. (2) Penech-li strana druh smluvn stran jednou smlouvou vce vc, z nich nkter slou k uvn a jin k povn, posoud se smlouva podle povahy hlavn vci. 2333 Je-li propachtovan vc zapsna do veejnho seznamu, zape se do veejnho seznamu i pachtovn prvo, pokud to navrhne vlastnk vci nebo s jeho souhlasem pacht. To plat i v ppad, e je do veejnho seznamu zapsna jednotliv vc nleejc k propachtovan hromadn vci. 2334 Propachtuje-li pacht propachtovanou vc jinmu, penech-li ji jinmu k uvn nebo zmn-li hospodsk uren vci, anebo zpsob jejho uvn nebo povn bez propachtovatelova pedchozho souhlasu, me propachtovatel vypovdt pacht bez vpovdn doby. 2335 (1) Provd-li propachtovatel na propachtovan vci opaten, k nim je podle smlouvy nebo z jinho prvnho dvodu oprvnn nebo povinen, nahrad pachti v pimenm rozsahu nklady a ztrtu vnosu, kter pachti v dsledku takovho opaten vznikly; pod-li o to pacht, poskytne mu propachtovatel pimenou zlohu. Pachtovo prvo na slevu z pachtovnho nebo na jeho prominut tm doteno nen.

(2) Zlep-li propachtovatel propachtovanou vc do t mry, e pacht me pi dnm hospodaen doshnout vyho vnosu, me se propachtovatel domhat pimenho zven pachtovnho. 2336 Pacht peuje o propachtovanou vc jako dn hospod. 2337 (1) Neodstran-li propachtovatel vadu vci, kterou m povinnost odstranit, bez zbytenho odkladu, a klesne-li proto vnos z propachtovan vci pod polovinu bnho vnosu, m pacht prvo na slevu z pachtovnho; odstran-li vadu sm, m prvo na nhradu vynaloench nklad. (2) Jedn-li se o vadu, kter zsadnm zpsobem ztuje, nebo i znemouje povn propachtovan vci tak, e z n lze nanejv doshnout jen nepatrn vnos, m pacht prvo na prominut pachtovnho, nebo na vypovzen pachtu bez vpovdn doby. 2338 Je-li pacht ujednn alespo na dobu t let, me strana vyzvat v dob ne krat ne est msc ped uplynutm ujednan doby druhou stranu, aby sdlila, zda hodl v pachtu pokraovat, s tm, e vyslov-li druh strana do t msc od doruen vzvy svj souhlas, prodlou se pacht o dobu, na kterou byl pvodn ujednn; jinak pacht skon v pvodn ujednan dob. 2339 (1) Pacht ujednan na dobu neuritou lze vypovdt v estimsn vpovdn dob tak, aby skonil koncem pachtovnho roku. Byla-li smlouva uzavena v psemn form, vyaduje i vpov psemnou formu. (2) M se za to, e u zemdlskho pachtu je pachtovn rok obdob od 1. jna do 30. z nsledujcho roku, u ostatnch pacht jde o kalendn rok. 2340 Nevrt-li pacht propachtovanou vc pi skonen pachtu propachtovateli, nle propachtovateli pachtovn, jako by pacht trval; plody a uitky vyten pachtem v t dob se potaj jako uitky za cel rok. 2341 Nen-li v ustanovench tohoto oddlu stanoveno nco jinho, pouij se pro pacht pimen ustanoven o njmu. Invent 2342 (1) Propachtuje-li se vc spolen s inventem, zachov pacht jednotliv kusy invente. Nleej-li do invente zvata, obnovuje pacht jejich stav s p dnho hospode.

(2) Zni-li se nco z invente nebo opoteb-li se do t mry, e to nelze dle uvat, obnov propachtovatel invent, ledae se koda pit pachti; to plat i v ppad vady propachtovan vci. 2343 (1) Propachtuje-li se vc spolen s inventem v ujednan cen a zave-li se pacht vrtit propachtovateli pi skonen pachtu invent v te cen, me pacht s inventem jako dn hospod voln nakldat, nese vak nebezpe kody, by vznikne i nhodou. Pacht udruje invent a nahrad jej s p dnho hospode; je-li vc zapsna do invente, nabv k n propachtovatel vlastnick prvo. (2) Skon-li pacht, vrt pacht invent propachtovateli. Propachtovatel me odmtnout pevzt kus invente obstaran pachtem, pokud m vzhledem k propachtovan vci a k dnmu hospodaen s n nepimenou cenu nebo pokud je pro propachtovanou vc nadbyten; odmtnutm nabv vlastnick prvo k odmtnutmu kusu pacht. (3) Je-li mezi cenou pevzatho a vracenho invente rozdl, vyrovn se v penzch. 2344 Pro pohledvky pachte vi propachtovateli vzne na vcech nleejcch do invente zstavn prvo. D-li vak propachtovatel pachti jinou jistotu, zstavn prvo se do ve jistoty neuplatn. Pododdl 2 Zemdlsk pacht 2345 Zkladn ustanoven (1) Je-li propachtovn zemdlsk nebo lesn pozemek, je ujednn zemdlsk pacht. (2) Je-li pacht ujednn na dobu del ne dva roky a nen-li smlouva uzavena v psemn form, m se za to, e pacht byl ujednn na dobu neuritou. 2346 Pachtovn se plat ron pozadu a je splatn k 1. jnu. 2347 Pacht ujednan na dobu neuritou lze vypovdt v dvanctimsn vpovdn dob. 2348 (1) Stane-li se pacht ze zdravotnch dvod nezpsobil na pozemku hospodait, m prvo vypovdt pacht v tmsn vpovdn dob, i kdy byl pacht ujednn na dobu uritou. (2) Zeme-li pacht, m pachtv ddic prvo vypovdt pacht v

tmsn vpovdn dob, i kdy byl pacht ujednn na dobu uritou; vpov mus bt podna do esti msc ode dne, kdy pacht zemel. Pododdl 3 Pacht zvodu 2349 (1) Je-li propachtovn zvod, pacht jej uv i pov zpsobem a v rozsahu, v jakm je toho teba k dnmu provozovn zvodu. Pedmt innosti provozovan v zvodu me pacht zmnit, jen bylo-li to vslovn ujednno. (2) Pacht zvodu se povauje za pevod innosti zamstnavatele. 2350 (1) Je-li pacht zapsn ve veejnm rejstku, nabv prvo k zvodu zveejnnm daje, e uloil doklad o pachtu zvodu do sbrky listin podle jinho prvnho pedpisu. (2) Nen-li pacht zapsn do veejnho rejstku, nabv prvo k zvodu innost smlouvy. (3) Ustanovenmi odstavc 1 a 2 nejsou doteny povinnosti zapsat prva k vcem podle jinch prvnch pedpis. 2351 Zakazuje se pevst na pachte ta prva z prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv, u nich to vyluuje smlouva, kterou bylo prvo prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv propachtovateli poskytnuto, nebo vyluuje-li to povaha takovho prva. 2352 (1) Propachtovnm zvodu se pacht stv vitelem pohledvek a dlunkem dluh, kter s provozem zvodu souvis; z dluh vak pacht pejm jen ty, o jejich existenci vdl nebo ji alespo musel rozumn pedpokldat. Neudlil-li vitel souhlas k pevzet dluhu pachtem, ru propachtovatel za jeho splnn. Nabyt pohledvek pachtem se jinak d ustanovenmi o postoupen pohledvek. (2) Propachtovatel oznm bez zbytenho odkladu svm vitelm a dlunkm, jejich pohledvky a dluhy pacht pachtem zvodu nabyl, e zvod propachtoval. 2353 (1) Pod-li strany o pedn zvodu zpis, uvedou vet veho, co propachtovan zvod zahrnuje a co se pachti pedv, jako i toho, co chyb, a to jinak podle smlouvy nebo podle etnch zznam zvod spoluvytv. Propachtovatel nejpozdji v zpisu pachte upozorn na vady pedmtu pachtu, o kterch v, nebo o kterch vdt ml a mohl. (2) Neuvede-li se v zpisu vc nleejc k zvodu, nabv k n pacht povac prvo spolen s povacm prvem k zvodu. Neuvede-li se v zpisu dluh, pacht jej nabv, musel-li jeho existenci alespo rozumn pedpokldat.

 2354 Zhor-li se pachtem dobytnost pohledvky, m vitel propachtovatele, kter s pachtem nesouhlasil, prvo domhat se, aby soud rozhodl, e pacht je vi nmu neinn. Prvo dovolat se neinnosti zanik, neuplatn-li je vitel do jednoho msce ode dne, kdy se o pachtu dozvdl, nejpozdji vak do t msc ode dne innosti smlouvy. 2355 (1) Dnem zniku pachtu pechz na propachtovatele pohledvky a dluhy, kter k zvodu nle; z dluh vak propachtovatel nabv jen ty, o jejich existenci vdl nebo ji alespo musel rozumn pedpokldat. Neudlil-li vitel souhlas k pevzet dluhu propachtovatelem, ru pacht za jeho splnn. Nabyt pohledvek propachtovatelem se jinak d ustanovenmi o postoupen pohledvek. (2) Pacht oznm svm vitelm a dlunkm, jejich pohledvky a dluhy pacht pachtem zvodu nabyl, bez zbytenho odkladu, e pacht zanikl. 2356 Neprok-li strany, e vznik nebo znik pachtu byl tet osob znm dve, jsou vi n tyto skutenosti inn ode dne, kdy bylo oznmen o vzniku nebo zniku pachtu zveejnno. 2357 Ustanoven tohoto pododdlu se pouij obdobn i na pacht sti zvodu tvoc samostatnou organizan sloku. Oddl 5 Licence Pododdl 1 Obecn ustanoven 2358 Zkladn ustanoven (1) Licenn smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprvnn k vkonu prva duevnho vlastnictv (licenci) v ujednanm omezenm nebo neomezenm rozsahu a nabyvatel se zavazuje, nen-li ujednno jinak, poskytnout poskytovateli odmnu. (2) Smlouva vyaduje psemnou formu, a) poskytuje-li se licence vhradn, nebo b) m-li bt licence zapsna do pslunho veejnho seznamu. (3) Licence k pedmtu prmyslovho vlastnictv zapsanmu do veejnho seznamu je inn vi tetm osobm zpisem do tohoto seznamu. 2359

(1) Nabyvatel nen povinen licenci vyut, ledae trvn prva zvis na jeho vkonu. (2) Poskytovatel udruje po dobu trvn licence prvo, vyaduje-li to jeho povaha. 2360 Vhradn nebo nevhradn licence (1) Je-li ujednna vhradn licence, poskytovatel nem prvo poskytnout tut licenci tet osob po dobu, co vhradn licence trv. Nen-li vslovn ujednn opak, zdr se i poskytovatel vkonu prva, ke ktermu udlil vhradn licenci. (2) Poskytne-li poskytovatel za trvn vhradn licence nabyvatele bez jeho souhlasu udlenho v psemn form licenci tet osob, licence nevznikne. Byla-li vak nevhradn licence poskytnuta ped poskytnutm vhradn licence, zstv zachovna. 2361 Je-li ujednna nevhradn licence, je poskytovatel oprvnn k vkonu prva, ke ktermu udlil nevhradn licenci, jako i poskytnout licenci tet osob. 2362 Nen-li vslovn ujednna vhradn licence, plat, e se jedn o nevhradn licenci. 2363 Podlicence Nabyvatel me oprvnn tvoc soust licence poskytnout tet osob zcela nebo zsti, jen bylo-li to ujednno v licenn smlouv. 2364 (1) Nabyvatel me licenci postoupit tet osob zcela nebo zsti jen se souhlasem poskytovatele. Souhlas vyaduje psemnou formu. (2) Nabyvatel sdl poskytovateli bez zbytenho odkladu, e licenci postoupil, jako i osobu postupnka. 2365 Byl-li peveden zvod nebo jeho st, kter tvo jeho samostatnou sloku, souhlas poskytovatele k peveden licence se vyaduje, jen bylo-li to zvl ujednno. 2366 Odmna (1) Nen-li ujednna ve odmny nebo zpsob jejho uren, je smlouva pesto platn, pokud

a) z jednn stran o uzaven smlouvy vyplv jejich vle uzavt platnou smlouvu i bez uren ve odmny; v takovm ppad nabyvatel poskytovateli zaplat odmnu ve vi, kter je obvykl v dob uzaven smlouvy za obdobnch smluvnch podmnek a pro takov prvo, nebo b) strany ve smlouv ujednaj, e se licence poskytuje bezplatn. (2) Je-li ve odmny ujednna v zvislosti na vnosech z vyuit licence, umon nabyvatel poskytovateli kontrolu pslunch etnch zznam nebo jin dokumentace ke zjitn skuten ve odmny. Poskytne-li takto nabyvatel poskytovateli informace oznaen nabyvatelem jako dvrn, nesm je poskytovatel prozradit tet osob ani je pout pro sv poteby v rozporu s elem, ke ktermu mu byly poskytnuty. (3) Nabyvatel pedlo poskytovateli pravideln vytovn odmny podle odstavce 2 v ujednanch asovch obdobch; nen-li ujednno jinak, je povinen tak uinit alespo jednou ron. 2367 Poskytovatel poskytne nabyvateli bez zbytenho odkladu po uzaven smlouvy veker podklady a informace potebn k vkonu licence. 2368 (1) Nabyvatel utaj ped tetmi osobami podklady a sdlen, jich se mu od poskytovatele dostalo, ledae ze smlouvy nebo z povahy podklad a sdlen vyplv, e poskytovatel nem na jejich utajovn zjem. Za tet osobu se nepovauje zamstnanec ani ten, kdo se na podnikn podnikatele astn, byl-li podnikatelem zavzn k mlenlivosti. (2) Po zniku licence nabyvatel poskytnut podklady vrt; sdlen utaj a do doby, kdy se stanou obecn znmmi. 2369 Dojde-li k ohroen nebo poruen nabyvatelovy licence, zprav o tom nabyvatel poskytovatele bez zbytenho odkladu, jakmile se o tom dozv. Poskytovatel poskytne nabyvateli souinnost k prvn ochran jeho licence. 2370 Vpov Je-li smlouva uzavena na dobu neuritou, nabv vpov innosti uplynutm jednoho roku od konce kalendnho msce, v nm vpov dola druh stran. Pododdl 2 Zvltn ustanoven pro licenci k pedmtm chrnnm autorskm zkonem 2371 Zkladn ustanoven Smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprvnn k vkonu prva autorsk dlo ut v pvodn nebo zpracovan i jinak zmnn podob, a to

uritm zpsobem nebo vemi zpsoby uit, v rozsahu omezenm nebo neomezenm. 2372 (1) Autor me poskytnout oprvnn k vkonu prva ut autorsk dlo jen zpsobem, kter je v dob uzaven smlouvy znm; k opanmu ujednn se nepihl. (2) Licenci k uit autorskho dla je nabyvatel povinen vyut, ledae je ujednno jinak. 2373 (1) O podn nvrhu na uzaven smlouvy jde i tehdy, smuje-li projev vle i vi neuritmu potu osob. Obsah smlouvy nebo jeho st lze urit tak odkazem na licenn podmnky, je jsou stranm znm nebo veejn dostupn. (2) S pihldnutm k obsahu nvrhu nebo praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo zvyklostem me osoba, kter m v myslu nvrh pijmout, vyjdit souhlas s nvrhem na uzaven smlouvy provedenm uritho konu bez vyrozumn navrhovatele, zejmna poskytnutm nebo pijetm plnn. V tomto ppad je pijet nvrhu inn v okamiku, kdy byl tento kon uinn. (3) Je-li v nvrhu adresovanm neuritmu okruhu osob, kter lze pijmout bez vyrozumn navrhovatele podle odstavce 2, stanovena lhta k pijet, nelze nvrh bhem tto lhty odvolat. 2374 (1) Nen-li odmna za poskytnut licence ujednna v zvislosti na vnosech z vyuit licence a je-li tak nzk, e je ve zejmm nepomru k zisku z vyuit licence a k vznamu pedmtu licence pro dosaen takovho zisku, m autor prvo na pimenou dodatenou odmnu; tohoto prva se neme vzdt. (2) Vi dodaten odmny ur soud, kter pihldne zejmna k vi pvodn odmny, dosaenmu zisku z vyuit licence, vznamu dla pro takov zisk a k obvykl vi odmny ve srovnatelnch ppadech, pokud je stanovena v zvislosti na vnosech; tm nen vylouena mimosoudn dohoda stran o vi dodaten odmny. 2375 Omezen nabyvatele licence (1) Oznaen autora sm nabyvatel upravit i jinak zmnit, jen bylo-li to ujednno. (2) Nabyvatel sm dlo nebo jeho nzev upravit i jinak mnit, jen bylo-li to ujednno, ledae se jedn o takovou pravu nebo jinou zmnu, u n lze spravedliv oekvat, e by k n autor vzhledem k okolnostem uit svolil; ani v takovm ppad vak nabyvatel nesm dlo nebo jeho nzev upravit nebo jinak zmnit, vyhradil-li si autor svolen a je-li nabyvateli takov vhrada znma. (3) Odstavec 2 se pouije obdobn i pi spojen dla s jinm dlem nebo pi zaazen dla do dla soubornho.

 2376 (1) Licence me bt omezena na jednotliv zpsoby uit dla; zpsoby uit dla mohou bt omezeny rozsahem, zejmna co do mnostv, msta nebo asu. (2) M se za to, e licence byla poskytnuta k takovm zpsobm uit a v takovm rozsahu, jak to je nutn k dosaen elu smlouvy. (3) Nevyplv-li z elu smlouvy jinak, m se za to, e a) zemn rozsah licence je omezen na zem esk republiky, b) asov rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u danho druhu dla a zpsobu uit, nikoli vak na dobu del ne jeden rok od poskytnut licence, a m-li bt dlo odevzdno a po poskytnut licence, tak od takovho odevzdn, a c) mnostevn rozsah licence je omezen na mnostv, kter je obvykl u danho druhu dla a zpsobu uit. (4) Licence k rozmnoovn dla zahrnuje oprvnn k pozen rozmnoenin pmch i nepmch, trvalch i doasnch, vcelku nebo zsti, jakmikoli prostedky a v jakkoli form. (5) Licence k rozmnoovn dla zahrnuje i licenci k roziovn takto zhotovench rozmnoenin. 2377 Rozmnoenina pro autora Lze-li to na nabyvateli licence k rozmnoovn autorskho dla spravedliv poadovat a je-li to obvykl, poskytne nabyvatel autorovi na sv nklady alespo jednu rozmnoeninu autorova autorskho dla z rozmnoenin jm pozench na zklad pslun licence. Odstoupen od smlouvy pro neinnost nabyvatele 2378 (1) Nevyuv-li nabyvatel vhradn licenci vbec nebo vyuv-li ji nedostaten a jsou-li tm znan nepzniv doteny oprvnn zjmy autora, me autor od smlouvy odstoupit. To neplat v ppad, e nevyuvn nebo nedostaten vyuvn licence je zpsobeno okolnostmi pevn spovajcmi na stran autora. (2) Autor me z dvod uvedench v odstavci 1 od smlouvy odstoupit teprve pot, kdy nabyvatele vyzve, aby v pimen lht od doruen vzvy licenci dostaten vyuil, a nabyvatel oprvnn dostaten nevyuije ani pes tuto vzvu. Na monost odstoupen jako nsledek marnho uplynut pimen lhty mus autor nabyvatele ve vzv upozornit. Vzvy nen teba, jestlie vyuit oprvnn nabyvatelem nen mon anebo jestlie nabyvatel prohls, e licenci nevyuije. 2379 (1) Autor neme prvo na odstoupen od smlouvy pro neinnost nabyvatele uplatnit ped uplynutm dvou let od poskytnut licence,

poppad od odevzdn autorskho dla, bylo-li nabyvateli odevzdno a po poskytnut licence; u pspvk do periodickho tisku s denn periodicitou in tato lhta ti msce a u ostatnho periodickho tisku jeden rok. (2) Vyaduje-li se vzva nabyvateli, aby v pimen dob licenci dostaten vyuil, nelze ped uplynutm lht uvedench v odstavci 1 uinit ani takovou vzvu. 2380 Jsou-li pro to dvody zvltnho zetele hodn, nahrad autor nabyvateli kodu, kter mu vznikla odstoupenm od smlouvy. Pitom se vezmou v vahu zejmna dvody, pro n nabyvatel licenci dostaten nevyuil. 2381 (1) Nedolo-li k vyuit licence vbec, vrt autor nabyvateli odmnu, kterou od nho pijal na zklad smlouvy, od kter odstoupil; dolo-li k vyuit licence pouze nedostaten, vrt autor odmnu snenou o st, kter s ohledem na pomr mezi uskutennm a mezi ujednanm nebo zkonem stanovenm rozsahem vyuit licence pipad na uskutenn vyuit. (2) Byl-li nabyvatel povinen licenci vyut a poruil-li tuto povinnost, zstv prvo autora na odmnu odstoupenm od smlouvy pro neinnost nabyvatele nedoteno. Byla-li odmna ujednna v zvislosti na vnosech z uit autorskho dla, m se za to, e autorovi vzniklo prvo na odmnu v t vi, v jak by mu vzniklo, kdyby nabyvatel v dob ped odstoupenm od smlouvy licenci dostaten vyuil. 2382 Odstoupen od smlouvy pro zmnu pesvden autora (1) Autor me odstoupit od smlouvy tehdy, neodpovd-li ji autorsk dlo, kter dosud nebylo zveejnno, jeho pesvden a zveejnnm autorskho dla by byly znan nepzniv doteny jeho oprvnn osobn zjmy. (2) Autor nahrad nabyvateli kodu, kter mu odstoupenm od smlouvy podle odstavce 1 vznikla. inky odstoupen nastanou nahrazenm kody nebo poskytnutm dostaten jistoty. (3) Projev-li autor po odstoupen od smlouvy podle odstavce 1 optovn zjem o uit autorskho dla, nabdne licenci pednostn nabyvateli za podmnek srovnatelnch s podmnkami pvodn ujednanmi. (4) Ustanoven 2381 odst. 2 se pouije obdobn. 2383 Znik licence Smrt fyzick osoby nebo znikem prvnick osoby, kter byla udlena licence, pechz prva a povinnosti z licenn smlouvy na jejho prvnho nstupce. Licenn smlouva me takov pechod prv a povinnost na prvnho nstupce vylouit.

Pododdl 3 Zvltn ustanoven pro licenn smlouvu nakladatelskou 2384 Zkladn ustanoven (1) Licenn smlouvou nakladatelskou poskytuje autor nabyvateli licenci k rozmnoovn a roziovn autorskho dla slovesnho, hudebn dramatickho nebo hudebnho, vtvarnho, fotografickho nebo vyjdenho zpsobem podobnm fotografii, nejde-li o uit autorskho dla v proveden vkonnmi umlci. (2) Nebyla-li ve smlouv uzaven v psemn form vslovn ujednna nevhradn licence, hled se na licenci jako na vhradn; to neplat, jde-li o rozmnoovn a roziovn autorskho dla v periodick publikaci. 2385 (1) Nabyvatel poskytne autorovi ped vydnm autorskho dla pimenou lhtu k proveden drobnch tvrch zmn jeho dla, kter nevyvolaj na stran nabyvatele potebu vynaloen nepimench nklad a jimi se nezmn povaha dla (autorsk korektura). (2) Neumon-li nabyvatel autorovi proveden autorsk korektury, me autor od smlouvy odstoupit, dolo-li by v dsledku toho k uit autorskho dla zpsobem sniujcm jeho hodnotu. 2386 Je-li mnostevn rozsah licence omezen na urit poet rozmnoenin a tyto rozmnoeniny byly rozebrny ped uplynutm doby, na kterou byla licence udlena, zanik licence, nedohodnou-li se strany na zven mnostevnho rozsahu do esti msc ode dne, kdy autor nabyvatele k takov zmn smlouvy vyzve. Pododdl 4 Zvltn ustanoven pro prva souvisejc s prvem autorskm a pro prvo poizovatele databze 2387 Pro umleck vkony se 2371 a 2383 pouij obdobn; vkonn umlec vak nem prvo stanoven v 2377. 2388 Pro zvukov zznamy, zvukov obrazov zznamy a rozhlasov nebo televizn vysln se 2371 a 2376 a 2383 pouij obdobn; vrobce zvukovho zznamu nebo zvukov obrazovho zznamu ani rozhlasov nebo televizn vyslatel vak nemaj prvo stanoven v 2374. 2389 Pro databze, kter jsou pedmtem zvltnho prva poizovatele databze, se pouij 2371 a 2376 a 2383 pimen; poizovatel databze vak nem prvo stanoven v 2374.

Oddl 6 Zpjka 2390 Zkladn ustanoven Penech-li zapjitel vydluiteli zastupitelnou vc tak, aby ji uil podle libosti a po ase vrtil vc stejnho druhu, vznikne smlouva o zpjce. 2391 (1) M-li se penit zpjka vrtit v jin mn, ne v jak byla dna, splat vydluitel zpjku tak, aby se to, co se vrac, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dno. Zpjka se splc v mn msta plnn. (2) Pi nepenit zpjce se vrac vc stejnho druhu, jak byla zpjkou dna; nezle na tom, zda jej cena mezitm stoupla nebo klesla. 2392 (1) Pi penit zpjce lze ujednat roky. Tot plat o zpjce poskytnut v cennch paprech. (2) Pi nepenit zpjce lze ujednat msto rok plnn pimenho vtho mnostv nebo vc lep jakosti, ale tho druhu. 2393 (1) Neur-li smlouva, kdy m bt zpjka vrcena, je splatnost zvisl na vypovzen smlouvy. Nen-li o vpovdi ujednno nic jinho, je vpovdn doba est tdn. (2) Nejsou-li ujednny roky, me vydluitel zpjku splatit i bez vpovdi. 2394 Bylo-li ujednno vrcen zpjky ve spltkch, me zapjitel od smlouvy odstoupit a poadovat splnn dluhu i s roky pi prodlen vydluitele s vrcenm vce ne dvou spltek nebo jedn spltky po dobu del ne ti msce. Oddl 7 vr 2395 Zkladn ustanoven Smlouvou o vru se vrujc zavazuje, e vrovanmu poskytne na jeho podn a v jeho prospch penn prostedky do urit stky, a vrovan se zavazuje poskytnut penn prostedky vrtit a zaplatit roky.

 2396 vrovan vrt vrujcmu penn prostedky v mn, ve kter mu byly poskytnuty. V te mn plat i roky. 2397 vrovan me uplatnit prvo na poskytnut penz ve lht uren ve smlouv. Nen-li lhta ujednna, me prvo uplatnit, dokud zvazek ze smlouvy trv. 2398 (1) vrujc poskytne vrovanmu penn prostedky na jeho dost v dob uren v dosti; neur-li vrovan dobu plnn v dosti, poskytne je vrujc bez zbytenho odkladu. (2) Ve-li smlouva pouit vru jen na urit el, me vrujc omezit poskytnut penz pouze na plnn povinnost vrovanho vzniklch v souvislosti s tmto elem. 2399 (1) vrovan vrt vrujcmu poskytnut penn prostedky v dohodnut dob, jinak do msce ode dne, kdy byl o vrcen podn. (2) vrovan me vrtit vrujcmu penn prostedky ped smluvenou dobou. roky zaplat jen za dobu od poskytnut do vrcen pennch prostedk. 2400 Maj-li bt penn prostedky pouity podle smlouvy pouze na urit el a vrovan je pouije na jin el, me vrujc od smlouvy odstoupit a poadovat, aby vrovan bez zbytenho odkladu vrtil, co od nho zskal, i s roky. To plat i tehdy, je-li pouit penz k smluvenmu elu nemon. Dl 3 Pracovn pomr 2401 (1) Pracovn pomr, jako i prva a povinnosti zamstnance a zamstnavatele z pracovnho pomru upravuje jin zkon. Tot plat v rozsahu stanovenm jinm zkonem o smlouvch o vkonu zvisl prce zakldajcch mezi zamstnancem a zamstnavatelem obdobn zvazek. (2) Na prva a povinnosti zamstnance a zamstnavatele se nepouij ustanoven tohoto zkona o ochran spotebitele. Dl 4 Zvazky ze schovacch smluv Oddl 1 schova

Pododdl 1 Obecn ustanoven 2402 Zkladn ustanoven Smlouvou o schov se schovatel zavazuje pevzt vc, aby ji pro uschovatele opatroval. Ve smlouv lze ujednat, e schovatel me vc odevzdat do schovy dalmu schovateli. 2403 (1) Schovatel opatruje pevzatou vc, jak bylo ujednno, jinak tak peliv, jak to odpovd povaze vci a jeho monostem, aby na vci nevznikla koda, a po uplynut doby schovy vc uschovateli vrt spolu s tm, co k n pibylo. (2) Pod-li o to uschovatel, vrt mu schovatel vc i ped uplynutm ujednan doby schovy. Sm ale nem prvo vrtit vc dve, ledae ji neme pro nepedvdatelnou okolnost bezpen nebo bez vlastn kody opatrovat. 2404 Nen-li z okolnost zejm, jak dlouho m bt vc v schov, me uschovatel kdykoli dat vrcen vci a schovatel me vc kdykoli vrtit. 2405 Uije-li schovatel pevzatou vc pro sebe, umon-li jinmu uit vci nebo d-li ji do schovy jinmu bez svolen uschovatele nebo bez nezbytn poteby, nahrad uschovateli vekerou kodu, a to i nahodilou. To neplat, proke-li schovatel, e by koda postihla vc i jinak. 2406 (1) Uschovatel nahrad schovateli nezbytn nklady, kter na vc pi jejm opatrovn vynaloil; nhrada jinch nklad schovateli nle, nebylo-li jinak ujednno, jako nepikzanmu jednateli. (2) plata za schovu nle schovateli jen tehdy, bylo-li to ujednno nebo plyne-li to ze zvyklost, z pedchozho styku stran nebo z pedmtu innosti schovatele. 2407 Neuplatn-li uschovatel prvo na nhradu kody nebo neuplatn-li schovatel prvo na zaplacen platy nebo nklad do t msc od vrcen vci, soud prvo nepizn, namtne-li druh strana opodn uplatnn. 2408 Ustanoven o schov se pouij pimen i na ppady, kdy m nkdo podle smlouvy nebo podle jinch ustanoven zkona opatrovat vc pro jinho.

Pododdl 2 schova cennho papru 2409 (1) Schovatel dr cenn papry v schov oddlen od vlastnch cennch papr nebo cennch papr jinch uschovatel; to neplat, jedn-li se o hromadnou schovu nebo bylo-li sjednno s uschovatelem odlin. (2) Schovatel vede evidenci o cennm papru uloenm do schovy, jejm obsahem je t identifikace uschovatele a msto uloen cennho papru. 2410 Hromadn schova Pi hromadn schov se cenn papr uschov spolen s cennmi papry ostatnch uschovatel oddlen od cennch papr schovatele. Cenn papry v hromadn schov nle vem uschovatelm spolen, ale kad uschovatel me uplatovat sv prva vi schovateli samostatn, zejmna m prvo na vrcen stejnho cennho papru, jak u schovatele uschoval. 2411 (1) Podl kadho z uschovatel se stanov pomrem soutu jmenovitch hodnot cennch papr, kter dal do schovy, k soutu jmenovitch hodnot vech cennch papr v te hromadn schov; nem-li cenn papr jmenovitou hodnotu, stanov se podl uschovatele podle potu kus cennch papr. (2) Pro pevod podlu se pouij obdobn ustanoven o spoluvlastnictv; jin ustanoven o spoluvlastnictv se na cenn papry v hromadn schov nepouij. 2412 (1) Cenn papr pevzat do schovy me schovatel pedat do schovy jinmu schovateli (druhotn schova); jeho prva a povinnosti tm nejsou dotena. (2) Jde-li o hromadnou schovu imobilizovanch cennch papr, d se jej podmnky pravidly veden samostatn evidence investinch nstroj podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu; ke vzniku druhotn schovy se nevyaduje pedn cennch papr druhotnmu schovateli. Imobilizace cennch papr 2413 (1) Uschov-li cenn papry do hromadn schovy jejich emitent, je cenn papr vydn dnem, kdy emitent ped listinu schovateli ve prospch jejho vlastnka jako prvho nabyvatele (imobilizovan cenn papr). Pedv-li se do schovy cenn papr na jmno, nebo cenn papr na ad, neuvd se na cennm papru pi pedn do schovy jmno vlastnka cennho papru. (2) Vlastnk uschovanho cennho papru m prvo poadovat, aby mu byl

cenn papr vydn jen za podmnek stanovench v emisnch podmnkch cennho papru. Schovatel ped vydnm cennho papru z schovy dopln na cennm papru na jmno nebo na ad jmno jeho vlastnka. (3) Schovatelem imobilizovanho cennho papru me bt pouze osoba oprvnn vst samostatnou evidenci investinch nstroj podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu; druhotnm schovatelem me bt pouze osoba oprvnn vst evidenci navazujc na samostatnou evidenci investinch nstroj podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu. 2414 Na cenn papry v schov v ppadech, kdy nelze poadovat vydn jednotlivho cennho papru, se pimen pouij ustanoven jinho zkona o zaknihovanch cennch paprech. Oddl 2 Skladovn 2415 Zkladn ustanoven (1) Smlouvou o skladovn se skladovatel zavazuje pevzt vc tak, aby ji uloil a opatroval, a ukladatel se zavazuje zaplatit mu za to skladn. (2) Je-li opatrovn vci pedmtem podnikn skladovatele, m se za to, e strany uzavely smlouvu o skladovn. 2416 Ped-li ukladatel vc skladovateli, skladovatel vc pevezme a jej pevzet ukladateli v psemn form potvrd. 2417 (1) Potvrzen o pevzet vci lze nahradit skladitnm listem. Skladitn list je cenn papr, se kterm je spojeno prvo poadovat vydn skladovan vci; lze jej vydat na jmno, na ad, nebo na doruitele. (2) Skladitn list obsahuje alespo a) jmno skladovatele a jeho bydlit nebo sdlo, b) jmno ukladatele a jeho bydlit nebo sdlo, c) oznaen, mnostv, vhu nebo objem uskladnnch vc, d) formu skladitnho listu; pokud byl vydn na jmno nebo na ad, i oznaen osoby, na jej jmno nebo ad byl vydn, e) daj o mst, kde je vc uskladnna, a f) msto a den vydn skladitnho listu a skladovatelv podpis. (3) Neobsahuje-li skladitn list jmno osoby, na jej ad je vydn,

povauje se za vystaven na ad ukladatele. 2418 Je-li tet osoba oprvnna poadovat vydn skladovan vci na zklad skladitnho listu, potvrd skladovateli na podn pevzet vci na skladitnm listu. Platit skladn povinna nen, ale nen-li zaplaceno, skladovatel nemus zbo vydat, uplatn-li zadrovac prvo ke zbo uloenmu ve skladu. 2419 Zvazek zanikne, pokud vc nebude skladovateli pedna k uskladnn v ujednan dob, jinak do esti msc od uzaven smlouvy. 2420 Skladovatel vc ulo oddlen od ostatnch skladovanch vc s oznaenm, e se jedn o vci ukladatele. Ukladatel m prvo kontrolovat stav skladovan vci a brt z n vzorky. 2421 Skladovatel vc pojist, bylo-li to ujednno nebo odpovd-li to zvyklostem. 2422 (1) Trv-li skladovn dle ne est msc, plat se skladn pololetn pozadu. (2) Skladn za neukonen pololet i skladn za krat dobu skladovn se plat pi vyzvednut skladovan vci. (3) I po zniku zvazku ze smlouvy m skladovatel prvo na skladn za dobu, po kterou byla vc u nho uloena proto, e ji ukladatel vas nevyzvedl. 2423 Skladn kryje vechny nklady spojen se skladovnm krom nklad na pojitn. Na nhradu nklad na pojitn m skladovatel prvo, byl-li povinen dt vc pojistit. 2424 (1) Je-li skladovn ujednno na dobu neuritou, me skladovatel poadovat vydn vci kdykoli s tm, e zaplat skladn za skutenou dobu skladovn. Vyzvednutm vci skladovn zanik. (2) Skladovatel me skladovn ujednan na neuritou dobu vypovdt; vpovdn doba in jeden msc a pone bet prvnm dnem msce nsledujcho po doruen vpovdi. 2425 I kdy je skladovn ujednno na dobu uritou, me ukladatel vc vyzvednout jet ped uplynutm ujednan doby, mus vak pedtm zaplatit skladn pipadajc na celou ujednanou dobu. Ped uplynutm ujednan doby me ukladatel podat znovu o pevzet vci k uskladnn

do konce tto doby, nahrad-li skladovateli nklady s tm spojen. 2426 (1) Skladovatel nahrad ukladateli kodu vzniklou od pevzet vci do jejho vydn, neproke-li, e ji nemohl odvrtit. (2) Skladovatel nehrad kodu zpsobenou ukladatelem nebo vlastnkem vci, anebo vadou nebo pirozenou povahou uloen vci. kodu zpsobenou vadou obalu skladovatel nahrad, mohl-li vadu pi vynaloen odborn pe poznat a upozornil-li na ni v potvrzen podle 2416. (3) Vznikla-li koda z piny uveden v odstavci 2, vynalo skladovatel odbornou pi, aby koda byla co nejmen. 2427 Skladovatel me skladovn vypovdt bez vpovdn doby, a) zatajil-li ukladatel nebezpenou povahu vci a hroz-li z n skladovateli znan koda, b) dlu-li ukladatel skladn za dobu nejmn ti msce, nebo c) hroz-li vznik podstatn kody na uloen vci, kterou skladovatel neme odvrtit. 2428 Svpomocn prodej Nevyzvedne-li ukladatel vc po skonen doby, po kterou je skladovatel povinen vc skladovat, me skladovatel urit ukladateli pimenou lhtu k vyzvednut vci. Upozorn-li ho pitom, e jinak vc prod, me skladovatel vc po marnm uplynut lhty prodat na et ukladatele vhodnm zpsobem; vtek ukladateli vyd bez zbytenho odkladu, me si vak odest skladn a eln vynaloen nklady spojen s prodejem. 2429 Skladovatel m ke skladovan vci, dokud se u nho nachz, zadrovac prvo k zajitn dluh vyplvajcch ze smlouvy. Dl 5 Zvazky ze smluv pkaznho typu Oddl 1 Pkaz 2430 Zkladn ustanoven Pkazn smlouvou se pkaznk zavazuje obstarat zleitost pkazce. 2431 Obstarv-li nkdo urit zleitosti jako podnikatel, m povinnost,

byl-li o obstarn takov zleitosti podn, dt druh stran bez zbytenho odkladu vslovn najevo, zda na sebe obstarn zleitosti bere nebo ne; jinak nahrad kodu tm zpsobenou. 2432 (1) Pkaznk pln pkaz poctiv a peliv podle svch schopnost; pouije pitom kadho prostedku, kterho vyaduje povaha obstarvan zleitosti, jako i takovho, kter se shoduje s vl pkazce. Od pkazcovch pokyn se pkaznk me odchlit, pokud to je nezbytn v zjmu pkazce a pokud neme vas obdret jeho souhlas. (2) Pkaznk penech pkazci veker uitek z obstaran zleitosti. 2433 Obdr-li pkaznk od pkazce pokyn zejm nesprvn, upozorn ho na to a spln takov pokyn jen tehdy, kdy na nm pkazce trv. 2434 Pkaznk provede pkaz osobn. Sv-li proveden pkazu jinmu, odpovd, jako by pkaz provdl sm; dovolil-li vak pkazce, aby si ustanovil nhradnka, nebo byl-li tento nezbytn nutn, nahrad kodu, kterou zpsobil chybnou volbou nhradnka. 2435 Pkaznk pod pkazci na jeho dost zprvy o postupu plnn pkazu a pevede na pkazce uitek z provdnho pkazu; po proveden pkazu pedlo pkazci vytovn. 2436 Pkazce slo na dost pkaznkovi zlohu k hrad hotovch vdaj a nahrad mu nklady eln vynaloen pi provdn pkazu, by se vsledek nedostavil. 2437 (1) Pkazce nahrad pkaznkovi i tu kodu, kter mu vznikla v souvislosti s plnnm pkazu. (2) Zavzal-li se pkaznk provst pkaz bezplatn, nahrad mu pkazce kodu, kterou pkaznk utrpl pi plnn pkazu nhodou. Pkaznkovi vak nenle vce, ne by mu bylo nleelo jako obvykl odmna, kter byla ujednna. 2438 (1) Pkazce poskytne pkaznkovi odmnu, byla-li ujednna nebo je-li obvykl, zejmna vzhledem k pkazcovu podnikn. (2) Pkazce poskytne odmnu, i kdy vsledek nenastal, ledae byl nezdar zpsoben tm, e pkaznk poruil sv povinnosti. To plat i v ppad, e splnn pkazu zmaila nhoda, ke kter pkaznk nedal podnt. 2439

Vyaduje-li obstarn zleitosti, aby pkaznk za pkazce prvn jednal, vystav pkazce pkaznkovi vas plnou moc. Nen-li pln moc ve smlouv obsaena, nenahrazuje ji ujednan pevzet povinnosti pkazce jednat jmnem pkaznka; to plat i v ppad, e tet osoba, se kterou pkaznk prvn jedn, o tto povinnosti v. 2440 (1) Pkaznk me pkaz vypovdt nejdve ke konci msce nsledujcho po msci, v nm byla vpov doruena. (2) Vypov-li pkaznk pkaz ped obstarnm zleitosti, kterou byl zvl poven, nebo s jejm obstarnm zaal podle veobecnho poven, nahrad kodu z toho vzelou podle obecnch ustanoven. 2441 Zvazek z pkazu zanik smrt pkazce i smrt pkaznka. To plat i tehdy, zanikne-li prvnick osoba, ani m prvnho nstupce. 2442 Pi zniku pkazu odvolnm, vpovd, anebo smrt zad pkaznk ve, co nesnese odkladu, dokud pkazce nebo jeho prvn nstupce neprojev jinou vli. 2443 Pkazce me pkaz odvolat podle libosti, nahrad vak pkaznkovi nklady, kter do t doby ml, a kodu, pokud ji utrpl, jako i st odmny pimenou vynaloen nmaze pkaznka. 2444 Ustanoven o pkazu se pouij pimen i na ppady, kdy m nkdo podle smlouvy nebo podle jinch ustanoven zkona povinnost zadit zleitost na et jinho. Oddl 2 Zprostedkovn 2445 Zkladn ustanoven (1) Smlouvou o zprostedkovn se zprostedkovatel zavazuje, e zjemci zprostedkuje uzaven urit smlouvy s tet osobou, a zjemce se zavazuje zaplatit zprostedkovateli provizi. (2) Je-li ji pi uzaven smlouvy, kterou se jedna strana zave obstarat druh stran pleitost k uzaven smlouvy s tet osobou, z okolnost zejm, e za obstarn bude poadovna odmna, m se za to, e byla uzavena smlouva o zprostedkovn. 2446 (1) Zprostedkovatel sdl zjemci bez zbytenho odkladu ve, co m vznam pro jeho rozhodovn o uzaven zprostedkovvan smlouvy.

(2) Zjemce sdl zprostedkovateli ve, co pro nho m rozhodn vznam pro uzaven tto smlouvy. 2447 (1) Provize je splatn dnem uzaven zprostedkovan smlouvy; byla-li tato smlouva uzavena s odkldac podmnkou, je provize splatn a splnnm podmnky. (2) Bylo-li ujednno, e zprostedkovatel pro zjemce obstar pleitost uzavt s tet osobou smlouvu s uritm obsahem, je provize splatn ji obstarnm pleitosti. 2448 Bylo-li ujednno, e zprostedkovateli vznikne prvo na provizi, a tet osoba spln povinnost ze zprostedkovan smlouvy, zaplat zjemce provizi i tehdy, oddlilo-li se, i zmailo-li se splnn tto povinnosti z dvod, za n zjemce odpovd. M-li bt ve provize urena podle rozsahu plnn tet osoby, zapote se do zkladu i plnn neuskutenn z dvod, za n odpovd zjemce. 2449 Zprostedkovatel m prvo na nhradu nklad spojench se zprostedkovnm, pokud nebyla ujednna provize. Byla-li provize ujednna, m se za to, e provize zahrnuje i tyto nklady. 2450 Zprostedkovatel nem prvo na provizi a na hradu nklad, byl-li v rozporu se smlouvou inn tak pro druhou stranu zprostedkovvan smlouvy. 2451 Zprostedkovatel pro zjemce uschov doklady nabyt v souvislosti se zprostedkovatelskou innost po dobu, po kterou mohou bt vznamn pro ochranu zjm zjemce. 2452 Zprostedkovatel nesm navrhnout zjemci uzaven smlouvy s osobou, o kter m dvodnou pochybnost, zda povinnosti ze zprostedkovan smlouvy dn a vas spln, nebo o kter vzhledem k okolnostem takovou pochybnost mt ml. Pod-li o to zjemce, sdl mu zprostedkovatel daje potebn k posouzen dvryhodnosti osoby, s n mu uzaven smlouvy navrhuje. 2453 Zvazek zanik, nen-li zprostedkovvan smlouva uzavena v ujednan dob. Nen-li doba ujednna, me kterkoli strana zvazek zruit oznmenm druh stran. 2454 Prvu zprostedkovatele na provizi nen na jmu, byla-li smlouva, k n se vztahovala innost zprostedkovatele, uzavena nebo splnna a po zniku zvazku ze zprostedkovatelsk smlouvy.

Oddl 3 Komise 2455 Zkladn ustanoven Komisionskou smlouvou se komision zavazuje obstarat pro komitenta na jeho et vlastnm jmnem uritou zleitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odmnu. 2456 Z prvnho jednn uinnho komisionem vi tet osob nevznikaj prva ani povinnosti komitentovi, nbr komisioni samotnmu. 2457 Od pokyn komitenta se me komision odchlit, je-li to v zjmu komitenta a neme-li si vydat jeho vasn souhlas; jinak komitent nemus uznat jednn za proveden na svj et, odmtne-li inky jednn pro sebe bez zbytenho odkladu pot, co se o obsahu jednn dozvdl. 2458 Obstar-li komision zleitost komitenta za vhodnjch podmnek, ne jak mu komitent uril, nle prospch jen komitentovi. 2459 (1) Prodal-li komision vc za ni cenu, ne jakou uril komitent, nahrad mu rozdl v cen. To neplat, proke-li, e prodej za urenou cenu nemohl bt proveden a e prodejem vci odvrtil kodu komitentovi hrozc. (2) Koupil-li komision me komitent odmtnout pokud se mu komision zaplatit rozdl v cen. odkladu po obdren zprvy 2460 (1) Komision chrn komitentovy zjmy, kter zn, a zprav ho o kad okolnosti, kter me mt vliv na zmnu komitentova pkazu. (2) Komision zprav komitenta o plnn jeho pkazu. Po obstarn zleitosti provede vytovn, postoup komitentovi prva nabyt v souvislosti s obstarnm zleitosti a vyd mu ve, co pi tom zskal. 2461 Neuvede-li komision ve zprv o proveden pkazu osobu, s n na et komitenta uzavel smlouvu, me komitent uplatnit sv prva proti samotnmu komisioni jako zavzanmu z tto smlouvy. 2462 vc za vy cenu, ne jakou uril komitent, koupi, jako by se nebyla stala na jeho et, zrove s podnm zprvy o koupi nezavzal Neodmtne-li komitent koupi bez zbytenho o koupi, plat, e ji schvlil.

Neme-li komision povinnost ze smlouvy splnit sm, pouije ke splnn smlouvy jinou osobu. 2463 Poruil-li komision pkaz komitenta ohledn osoby, s n mla bt smlouva uzavena, ru za splnn povinnosti osobou, se kterou smlouvu uzavel. 2464 (1) Vc sven komisioni k prodeji zstv ve vlastnictv komitenta, dokud vlastnick prvo nenabude tet osoba. (2) Na pohledvku ze smlouvy, kterou komision pro komitenta uzavel, se v pomru komitenta ke komisioni nebo jeho viteli hled jako na komitentovu pohledvku. 2465 (1) Po dobu, kdy m komision u sebe vci pevzat od komitenta nebo pro komitenta, m povinnosti jako skladovatel. Hroz-li na vci koda nebo opomene-li komitent s vc naloit, a byl k tomu povinen, me komision vc prodat podle 2428. (2) Komision m k vci, dokud se u nho nachz nebo dokud s n me jinak nakldat, zadrovac prvo k zajitn dluh vyplvajcch ze smlouvy. 2466 Nepln-li tet osoba povinnost ze smlouvy, kterou s n komision uzavel, vyme komision na et komitenta splnn tto povinnosti. Prvo, kter tomu odpovd, me komision komitentovi postoupit, pokud s tm komitent souhlas. 2467 Komitent me poadovat na tet osob plnn, kter pro nho komision opatil, nen-li komision z pin na sv stran s to sm zadit, aby tet osoba komitentovi plnila. 2468 Nebyla-li ve odmny ujednna, nle komisioni odmna pimen vykonan innosti a dosaenmu vsledku. 2469 (1) Spolu s odmnou, nejsou-li v n ji zahrnuty, nahrad komitent komisioni nklady, kter ten pi obstarn jeho zleitosti eln vynaloil, a zprost komisione povinnost, kter pi plnn smlouvy pevzal. (2) M se za to, e nklady podle odstavce 1 jsou v odmn zahrnuty. 2470 Komitent m prvo odvolat pkaz jen do doby, ne vznikne zvazek

komisione vi tet osob. Oddl 4 Zaslatelstv 2471 Zkladn ustanoven (1) Zaslatelskou smlouvou se zaslatel zavazuje pkazci obstarat mu vlastnm jmnem a na jeho et pepravu zsilky z uritho msta do jinho uritho msta, ppadn i obstarat nebo provst kony s pepravou souvisejc, a pkazce se zavazuje zaplatit zaslateli odmnu. (2) Je-li ujednno, e zaslatel obstar pro pkazce od pjemce zsilky pijet pennch prostedk nebo e uskuten jin inkasn kon dve, ne pjemci vyd zsilku nebo doklad umoujc se zsilkou nakldat, pouij se pimen i ustanoven o dokumentrnm inkasu. 2472 Nen-li smlouva uzavena v psemn form, m zaslatel prvo dat, aby mu pkazce doruil pkaz k obstarn pepravy (zaslatelsk pkaz). 2473 Zaslatel me ut (mezizaslatele). 2474 Neodporuje-li to smlouv nebo nezake-li to pkazce nejpozdji do zatku uskuteovn pepravy, me zaslatel sm provst pepravu, kterou m obstarat. 2475 Zpsob a podmnky pepravy zaslatel ujedn s vynaloenm potebn pe tak, aby co nejlpe vyhovovaly zjmm pkazce, kter zaslatel zn. Povinnost pojistit zsilku m zaslatel, jen bylo-li to ujednno. 2476 Neposkytne-li pkazce zaslateli sprvn daje o obsahu zsilky a o vech skutenostech potebnch k uzaven smlouvy o peprav, nahrad kodu, kter zaslateli vznikne poruenm tto povinnosti. 2477 (1) Zaslatel pod pkazci zprvu o kod, kter zsilce hroz nebo na n ji vznikla, jakmile se o tom dozv, jinak nahrad pkazci kodu zpsobenou tm, e pkazce takto nezpravil. (2) Hroz-li podstatn koda na zsilce bezprostedn a nen-li as vydat si pokyny pkazce nebo prodlv-li pkazce s nimi, m zaslatel prvo zsilku prodat podle 2126 a 2127. k obstarn pepravy dalho zaslatele

 2478 Vznikne-li na pevzat zsilce pi obstarvn pepravy koda, zaslatel ji nahrad, neproke-li, e kodu nemohl odvrtit. 2479 Vdl-li pjemce zsilky o pohledvce zaslatele ze zaslatelsk smlouvy vi pkazci, anebo musel-li o n vdt, stv se pijetm zsilky ruitelem za tuto pohledvku. 2480 Nebyla-li ve odmny ujednna, nle zaslateli pimen odmna, jak se v dob uzaven smlouvy a za obdobnch smluvnch podmnek obvykle poskytuje. Zaslateli krom toho nle i nhrada nklad eln vynaloench pi plnn smlouvy. 2481 (1) Zaslatel m k zsilce, dokud je zsilka u nho nebo dokud m listiny, kter ho opravuj se zsilkou nakldat, zstavn prvo k zajitn dluh pkazce vyplvajcch ze smlouvy. To plat i v ppad, e zsilka nebo listiny jsou u nkoho, kdo je m u sebe zaslatelovm jmnem. (2) Mezizaslatel prva, kter jim povinnost jejich spolu se zstavnm 2482 V ostatnm se na zaslatelstv pouij pimen ustanoven o komisi. Oddl 5 Obchodn zastoupen Zkladn ustanoven 2483 (1) Smlouvou o obchodnm zastoupen se obchodn zstupce jako nezvisl podnikatel zavazuje dlouhodob vyvjet pro zastoupenho innost smujc k uzavrn uritho druhu obchod zastoupenm nebo k ujednn obchod jmnem zastoupenho a na jeho et a zastoupen se zavazuje platit obchodnmu zstupci provizi. (2) Smlouva o obchodnm zastoupen vyaduje psemnou formu. 2484 Obchodnm zstupcem prvnick osoby neme bt osoba, kter me zavazovat zastoupenho nebo osobu, s n m bt obchod uzaven, jako len jejho orgnu, ani nucen sprvce prvnick osoby nebo insolvenn sprvce. K opanm ujednnm se nepihl. 2485 uplatn na dost dvjch zaslatel vechna pslu z jejich zstavnho prva, a m prvo i prva uspokojit. Uspokoj-li je, pechzej na nho prvem, kter je zajiuje.

Rozhodn zem Nen-li ujednno, kde m obchodn zstupce vyvjet innost, plat za ujednan zem esk republika; je-li obchodnm zstupcem zahranin osoba, plat za ujednan zem stt, kde m obchodn zstupce sdlo v dob uzaven smlouvy. 2486 Obchodn zstupce cokoli pro nho opanm ujednn pouij ustanoven 2487 Vhradn obchodn zastoupen (1) Bylo-li ujednno vhradn obchodn zastoupen, nem zastoupen prvo na rozhodnm zem nebo pro uren okruh osob vyuvat jinho obchodnho zstupce; obchodn zstupce nem ve stejnm rozsahu prvo vykonvat obchodn zastoupen pro jin osoby, ani uzavrat obchody na vlastn et nebo na et jin osoby. (2) Zastoupen m prvo uzavrat obchody, na kter se vztahuje vhradn obchodn zastoupen, i bez souinnosti obchodnho zstupce. V takovm ppad vak obchodnmu zstupci vznik prvo na provizi, jako by tyto obchody byly uzaveny s jeho souinnost. 2488 Nevhradn obchodn zastoupen Nevyplv-li ze smlouvy, e je obchodn zastoupen vhradn, me zastoupen povit i jinou osobu stejnm obchodnm zastoupenm, jak ujednal s obchodnm zstupcem, a obchodn zstupce me vykonvat innost, ke kter se zavzal vi zastoupenmu, i pro jin osoby, poppad uzavrat obchody, je jsou pedmtem obchodnho zastoupen, i na vlastn et nebo et jin osoby. Povinnosti obchodnho zstupce 2489 (1) Obchodn zstupce vykonv svou innost s odbornou p. Db zjm zastoupenho, postupuje ve shod s povenm a rozumnmi pokyny zastoupenho a sdl mu nezbytn daje, kter se dozvdl v souvislosti s plnnm svch povinnost a kter s tmto plnnm souvis. (2) Obchodn zstupce sdl zastoupenmu daje o vvoji trhu a vech dalch okolnostech dleitch pro oprvnn zjmy zastoupenho, zejmna pro jeho rozhodovn souvisc s uzavrnm obchod. 2490 Je-li ujednno prvo obchodnho zstupce uzavrat obchody jmnem zastoupenho, lze takov obchody uzavt jen za obchodnch podmnek urench zastoupenm, neprojev-li zastoupen souhlas s jinm postupem. 2491 nem prvo uzavrat jmnem zastoupenho obchody, pijmat nebo jinak jeho jmnem prvn jednat. Pi se na prva a povinnosti stran, kter s tm souvis, o pkazu.

(1) Bylo-li by to v rozporu se zjmy zastoupenho, nesm obchodn zstupce sdlit tet osob daje, kter od zastoupenho zskal, ani tyto daje vyut pro sebe nebo pro jin osoby, ledae s tm zastoupen souhlas. Tot plat o dajch, kter se obchodn zstupce nedozvdl pmo od zastoupenho, ale pi plnn svch povinnost podle smlouvy, a jejich pouit by zastoupenmu mohlo pivodit jmu. (2) Povinnost obchodnho zstupce podle odstavce 1 trv i po zniku obchodnho zastoupen. 2492 Obchodn zstupce ru, e tet osoba spln povinnosti z obchodu, kter zastoupenmu navrhl k uzaven, nebo kter jmnem zastoupenho sm uzavel, jen zavzal-li se k tomu v psemn form a byla-li za pevzet ruen ujednna zvltn plata. 2493 Zsk-li obchodn zstupce pi sv innosti doklady, kter mohou bt vznamn pro ochranu oprvnnch zjm zastoupenho, uchov je po potebnou dobu. 2494 Neme-li obchodn zstupce vykonvat zastoupenmu bez zbytenho odkladu. Povinnosti zastoupenho 2495 Zastoupen obstar a obchodnmu zstupci sdl daje nezbytn k plnn jeho povinnost. 2496 (1) Zastoupen poskytne obchodnmu zstupci nezbytnou dokumentaci vztahujc se k pedmtu obchod. (2) Zastoupen ped obchodnmu zstupci vechny podklady a vci potebn pro plnn jeho povinnost. Pedan podklady a vci zstvaj ve vlastnictv zastoupenho; obchodn zstupce je po ukonen obchodnho zastoupen zastoupenmu vrt, ledae byly vzhledem k sv povaze pi obchodnm zastoupen spotebovny. 2497 Zastoupen sdl obchodnmu zstupci bez zbytenho odkladu, zda obchod obstaran obchodnm zstupcem pijal, nebo odmtl, poppad zda jej nesplnil. 2498 Pedpokld-li zastoupen vznamn snen rozsahu innosti proti tomu, co obchodn zstupce mohl rozumn oekvat, oznm to obchodnmu zstupci v rozumn dob. Provize svou innost, sdl to

 2499 (1) Nebyla-li ve provize ujednna, m obchodn zstupce prvo na provizi ve vi odpovdajc zvyklostem v mst jeho innosti vzhledem k druhu zbo nebo slueb, kter jsou pedmtem obchod; nejsou-li takov zvyklosti, m obchodn zstupce prvo na provizi v rozumn vi zohledujc podstatn okolnosti uskutennho jednn. (2) Je-li zkladem pro uren ve provize rozsah povinnost splnnch tet osobou, zapote se do zkladu i plnn neuskutenn z dvod na stran zastoupenho. (3) Kad st platy, jej ve se mn podle potu a hodnoty uzavench obchod, se povauje za sloku provize. 2500 M se za to, e provize obchodnho zstupce zahrnuje i nklady spojen s obchodnm zastoupenm. Bylo-li ujednno, e zastoupen uhrad tyto nklady obchodnmu zstupci vedle provize, vznikne obchodnmu zstupci prvo na hradu nklad, pokud mu vznikne i prvo na provizi. 2501 (1) Obchodn zstupce m prvo na provizi za kony proveden pi obchodnm zastoupen, byl-li obchod uzaven v dsledku jeho innosti nebo byl-li obchod uzaven s tet osobou, kterou obchodn zstupce za elem uskutenn tohoto obchodu zskal ped innost smlouvy. (2) Pi vhradnm obchodnm zastoupen m obchodn zstupce prvo na provizi i za obchod uskutenn se tet osobou z zem nebo z okruhu osob, na kter se vhradn obchodn zastoupen nevztahuje. (3) Zaniklo-li obchodn zastoupen, m obchodn zstupce prvo na provizi, byl-li obchod uskutenn pedevm v dsledku jeho innosti v pimen dob po zniku obchodnho zastoupen, anebo uinila-li tet osoba za podmnek stanovench v odstavci 1 nebo 2 vi obchodnmu zstupci nebo zastoupenmu objednvku ped znikem obchodnho zastoupen. 2502 Prvo na provizi podle 2501 odst. 1 a 2 obchodnmu zstupci nevznik, m-li prvo na provizi podle 2501 odst. 3 pedchoz obchodn zstupce, ledae je vzhledem k okolnostem spravedliv provizi rozdlit mezi oba obchodn zstupce. 2503 Bylo-li ujednno, e obchodn zstupce obstar pro zastoupenho jen pleitost k uzaven obchodu s uritm obsahem, vznik obchodnmu zstupci prvo na provizi ji obstarnm tto pleitosti. 2504 (1) Nebylo-li ujednno, e obchodn zstupce obstar pro zastoupenho jen pleitost k uzaven obchodu s uritm obsahem, vznik obchodnmu zstupci prvo na provizi v okamiku, kdy zastoupen splnil povinnost nebo byl povinen splnit zvazek na zklad smlouvy uzaven s tet

osobou, anebo kdy tet osoba splnila zvazek z takov smlouvy. (2) Prvo na provizi vznik nejpozdji v okamiku, kdy tet osoba splnila svou st zvazku nebo byla povinna ji splnit, splnil-li zastoupen svoji st. M-li vak tet osoba splnit sv povinnosti a po uplynut doby pesahujc est msc po uzaven obchodu, vznik obchodnmu zstupci prvo na odmnu uzavenm obchodu. 2505 Provize je splatn nejpozdji posledn den msce nsledujcho po skonen tvrtlet, ve kterm na ni vzniklo prvo. 2506 (1) Zastoupen ped obchodnmu zstupci vkaz o dlun provizi nejpozdji posledn den msce nsledujcho po skonen tvrtlet, ve kterm se provize stala splatnou. Ve vkazu uvede hlavn daje rozhodn pro vypoten provize. (2) Obchodn zstupce m prvo, aby mu zastoupen zpstupnil veker daje, nejmn vak daje z etnch i obdobnch zznam, kter m a kter jsou potebn k oven ve provize. 2507 Je-li zejm, e obchod mezi zastoupenm a tet osobou nebude splnn, prvo na provizi nevzniklo; to neplat, nespln-li se obchod z dvod na stran zastoupenho. 2508 Prvo na odmnu a na ujednanou nhradu nklad obchodn zstupce nem, byl-li pi uzavrn obchodu inn pro ob strany jako obchodn zstupce nebo jako zprostedkovatel. 2509 Trvn obchodnho zastoupen (1) Nen-li ujednno, na jakou dobu se obchodn zastoupen zizuje, a neplyne-li to ani z elu smlouvy, plat, e obchodn zastoupen bylo ujednno na dobu neuritou. (2) Bylo-li obchodn zastoupen ujednno na dobu uritou a d-li se strany smlouvou i po uplynut ujednan doby, hled se na obchodn zastoupen, jako by bylo ujednno na dobu neuritou. Vpov obchodnho zastoupen 2510 (1) Je-li obchodn zastoupen ujednno na dobu neuritou, lze je vypovdt. Vpovdn doba je pro prvn rok trvn obchodnho zastoupen jeden msc, pro druh rok dva msce a pro tet rok a dal roky ti msce; k ujednn krat vpovdn doby se nepihl. Ujednaj-li strany del vpovdn dobu, nesm bt doba, kterou je vzn zastoupen, krat ne doba, kterou mus dodret obchodn zstupce. (2) Vpovdn doba kon poslednm dnem kalendnho msce.

 2511 Ustanoven 2510 se pouije na obchodn zastoupen, na kter se podle 2509 hled, jako by bylo ujednno na dobu neuritou, piem vpovdn doba bude potna s pihldnutm k dob trvn obchodnho zastoupen pedchzejcho jeho pemn na dobu neuritou. 2512 (1) Bylo-li ujednno vhradn obchodn zastoupen, m kad strana prvo obchodn zastoupen vypovdt, nedoshl-li objem obchod v poslednch dvancti mscch objemu urenho ve smlouv; nebyl-li objem obchod ujednn, rozhoduje objem pimen odbytovm monostem. (2) Ustanoven 2510 a 2511 se pouij obdobn. 2513 (1) Bylo-li ujednno vhradn obchodn zastoupen a pouv-li zastoupen jinho obchodnho zstupce, me doten obchodn zstupce vypovdt obchodn zastoupen bez vpovdn doby. (2) Bylo-li ujednno vhradn obchodn zastoupen a vykonv-li obchodn zstupce stejnou innost, ke kter je zavzn vi zastoupenmu, i pro jin osoby, me zastoupen vypovdt obchodn zastoupen i bez vpovdn doby. Zvltn odmna 2514 (1) Zanikne-li obchodn zastoupen, m obchodn zstupce prvo na zvltn odmnu, pokud a) zastoupenmu zskal nov zkaznky nebo vznamn rozvinul obchod s dosavadnmi zkaznky a zastoupen m dosud z tchto obchod podstatn vhody a b) placen zvltn odmny je s ohledem na vechny okolnosti ppadu spravedliv, jsou-li vzaty v vahu vechny okolnosti, zejmna provize, kterou obchodn zstupce ztrc a kter vyplv z obchod uskutennch s tmito zkaznky; tyto okolnosti zahrnuj i ppadn ujednn nebo neujednn konkurenn doloky. (2) Jsou-li splnny podmnky podle odstavce 1, nen prvo na zvltn odmnu doteno ani zaniklo-li obchodn zastoupen smrt obchodnho zstupce. 2515 Ve zvltn odmny nesm pekroit ron odmnu vypotenou z ronho prmru odmn zskanch obchodnm zstupcem bhem poslednch pti let. Trvalo-li obchodn zastoupen mn ne pt let, vypote se ve zvltn odmny z prmru odmn za celou dobu jeho trvn; pokud trvalo mn ne rok, nesm pekroit hrn proviz za celou dobu jeho trvn. 2516 Prvo na zvltn odmnu zanik, nen-li uplatnno do jednoho roku od

ukonen obchodnho zastoupen. 2517 Prvo na zvltn odmnu nevznikne, a) ukonil-li zastoupen obchodn zastoupen pro takov poruen povinnosti obchodnm zstupcem, kter by ho opravovalo k odstoupen od smlouvy, b) ukonil-li obchodn zastoupen obchodn zstupce, ledae k ukonen dolo z dvod spovajcch na stran zastoupenho, anebo z dvodu vku, invalidity nebo nemoci obchodnho zstupce a nelze-li po obchodnm zstupci rozumn poadovat, aby ve sv innosti pokraoval, nebo c) pevedl-li obchodn zstupce prva a povinnosti z obchodnho zastoupen podle dohody se zastoupenm na tet osobu. 2518 Konkurenn doloka (1) Strany si mohou ujednat, e obchodn zstupce po zniku obchodnho zastoupen nesm na urenm zem nebo vi urenmu okruhu osob na tomto zem vykonvat na vlastn nebo ciz et innost, kter by mla soutn povahu ve vztahu k podnikn zastoupenho, zejmna tu innost, kterou pi obchodnm zastoupen vykonval pro zastoupenho. Konkurenn doloka, kter tomu odporuje nebo kter je ujednna na dobu del ne dva roky od zniku zastoupen, je neplatn. (2) Omezuje-li konkurenn doloka obchodnho zstupce vce, ne vyaduje potebn mra ochrany zastoupenho, me soud konkurenn doloku omezit. 2519 Zakzan ujednn (1) Zakzna jsou ujednn odchylujc se od 2489, 2495, 2496 odst. 1, 2497 nebo 2498. (2) K ujednnm, kter se odchyluj od 2504 odst. 2, 2505, 2506, 2507, 2514, 2515, 2516 nebo 2517 v neprospch obchodnho zstupce, se nepihl. 2520 (1) Ustanoven o obchodnm zastoupen se nepouij, je-li ujednno, e zstupce nen za svou innost odmovn. (2) Ustanoven o obchodnm zastoupen se nepouij na zvazky osob psobcch na regulovanm trhu, mnohostrannm obchodnm systmu nebo komoditn burze podle jinho zkona a na zvazky burzovnch dohodc podle jinho zkona. Dl 6 Zjezd

Zkladn ustanoven 2521 Smlouvou o zjezdu se poadatel zavazuje obstarat pro zkaznka pedem pipraven soubor slueb cestovnho ruchu (zjezd) a zkaznk se zavazuje zaplatit souhrnnou cenu. 2522 (1) Plat, e zjezd je soubor slueb cestovnho ruchu, pokud je uspodn na dobu del ne dvacet tyi hodiny nebo zahrnuje-li penocovn a obsahuje-li alespo dv z tchto plnn: a) ubytovn, b) dopravu, c) jinou slubu cestovnho ruchu, kter nen doplkem dopravy nebo ubytovn a tvo vznamnou st souboru nabzench slueb. (2) tuje-li poadatel jednotliv dl plnn v rmci tho zjezdu oddlen, nezprouje ho to povinnost podle tohoto dlu. 2523 (1) Za poadatele se povauje ten, kdo nabz zjezd veejnosti nebo skupin osob podnikatelskm zpsobem, a to i prostednictvm tet osoby. (2) Kdo zprostedkuje nebo zad jednotliv sluby cestovnho ruchu, se povauje za poadatele, vyvol-li na zklad zvltnch okolnost u tetch osob pedstavu, e sluby cestovnho ruchu poskytuje jako zjezd na vlastn odpovdnost. 2524 Poadatel sdl zkaznkovi vhodnm zpsobem jet ped uzavenm smlouvy daje o pasovch a vzovch poadavcch, lhtch pro jejich vyzen a sdl mu tak, jak zdravotn doklady jsou pro cestu a pobyt poadovny. Potvrzen zjezdu 2525 (1) Poadatel vyd zkaznkovi pi uzaven smlouvy i bezprostedn po jejm uzaven doklad o smlouv (potvrzen o zjezdu). Potvrzen o zjezdu vyaduje psemnou formu. (2) Je-li smlouva vyhotovena v psemn form, nahrad jej stejnopis potvrzen o zjezdu, obsahuje-li vechny nleitosti stanoven pro potvrzen o zjezdu. (3) Obsahuj-li smlouva i potvrzen o zjezdu daje, kter se li, me se zkaznk dovolat toho, co je pro nho vhodnj. 2526 Spolu s potvrzenm o zjezdu vyd poadatel zkaznkovi doklad o svm

pojitn podle jinho prvnho pedpisu vystaven pojistitelem. 2527 (1) Poadatel v potvrzen o zjezdu uvede a) oznaen smluvnch stran, b) vymezen zjezdu alespo uvedenm asu jeho zahjen a ukonen a vech slueb cestovnho ruchu zahrnutch do ceny zjezdu, jako i msta jejich poskytnut a doby jejich trvn, c) daj o cen zjezdu vetn asovho rozvrhu plateb a ve zlohy, jako i o poplatcch, kter nejsou zahrnuty do souhrnn ceny, d) oznaen zpsobu, jakm m zkaznk uplatnit sv prvo z poruen povinnosti poadatele vetn daje o lht, ve kter me sv prvo uplatnit, a e) vi odstupnho, kter zkaznk poadateli uhrad, v ppadech stanovench v 2536. (2) Poadatel v potvrzen o zjezdu dle uvede, zahrnuje-li zjezd a) dal sluby, jejich cena nen zahrnuta v cen zjezdu, daj o potu a vi plateb za tyto sluby, b) ubytovn, daj o poloze, turistick kategorii, stupni vybavenosti, hlavnch charakteristickch znacch a souladu s prvnmi pedpisy pslunho sttu, c) dopravu, daj o druhu, charakteristice a kategorii dopravnho prostedku, jako i daj o trase cesty, a d) stravovn, daj o jeho zpsobu a rozsahu. (3) Pedal-li poadatel zkaznkovi katalog, kter obsahuje vechny stanoven daje o vymezen zjezdu podle odstavce 1 psm. b), me poadatel v potvrzen o zjezdu jen odkzat na slo nebo jin oznaen zjezdu v katalogu. 2528 (1) Podmiuje-li zkaznk, uvede lhtu, v n mus e urenho potu se uskutenn zjezdu dosaenm uritho potu to poadatel v potvrzen o zjezdu vslovn a uvede i zkaznkovi nejpozdji oznmit zruen zjezdu proto, zkaznk nebylo dosaeno.

(2) Jsou-li dvody pro uren podmnek, kter mus astnk zjezdu splovat, uvede poadatel v potvrzen o zjezdu, o jak podmnky se jedn, a je-li toho teba, uvede i lhtu, ve kter zkaznk me oznmit, e se zjezdu msto nho zastn jin osoba. 2529 (1) Poadatel doru zkaznkovi vhodnm zpsobem nejpozdji sedm dn ped zahjenm zjezdu dal podrobn a pro zkaznka dleit daje o vech skutenostech, kter zn, nejsou-li ji obsaeny ve smlouv nebo v potvrzen o zjezdu, anebo v katalogu, kter zkaznkovi pedal.

(2) V rmci toho poadatel sdl zejmna a) upesnn daj stanovench v 2527 odst. 2, b) astn-li se zjezdu nezletil bez doprovodu osoby, kter o nj peuje, podrobnosti o monosti spojit se s nezletilm nebo se zstupcem poadatele v mst pobytu nezletilho, c) daje o osob, na ni se lze bhem zjezdu obrtit v nesnzch s dost o pomoc, pedevm jmno, adresu a slo telefonu mstnho zstupce poadatele a adresu a telefonn slo zastupitelskho adu. (3) Vyaduj-li to okolnosti, ped poadatel zkaznkovi v te lht letenku, poukaz k ubytovn nebo stravovn, doklad nutn pro poskytnut fakultativnch vlet nebo jin doklad, jeho je pro uskutenn zjezdu teba. (4) Je-li smlouva uzavena v dob krat ne sedm dn ped zahjenm zjezdu, spln poadatel povinnosti podle odstavc 1 a 3 ji pi uzaven smlouvy. 2530 Zmna ceny zjezdu (1) Poadatel me zvit cenu zjezdu z dvod stanovench v odstavci 2, je-li to ve smlouv ujednno spolen s pesn urenm zpsobem vpotu zven ceny. (2) Cenu zjezdu me poadatel zvit, zv-li se do jedenadvactho dne ped sjednanm okamikem zahjen zjezdu a) cena za dopravu vetn cen pohonnch hmot, b) platby spojen s dopravou, jako jsou letitn, pstavn i jin poplatky zahrnut v cen zjezdu, nebo c) smnn kurs esk koruny pouit pro stanoven ceny zjezdu v prmru o vce ne 10 %. (3) Odele-li poadatel oznmen o zven ceny zkaznkovi pozdji ne dvact prvn den ped zahjenm zjezdu, nem zven ceny prvn inky. 2531 Zmna smlouvy (1) Nut-li vnj okolnosti poadatele zmnit podmnky zjezdu, navrhne zkaznkovi zmnu smlouvy. M-li bt v dsledku zmny smlouvy zmnna i cena zjezdu, uvede poadatel v nvrhu i vi nov ceny. (2) Nesouhlas-li zkaznk se zmnou smlouvy, m prvo od smlouvy odstoupit; poadatel me urit pro odstoupen pimenou lhtu, kter nesm bt krat ne pt dn a mus skonit ped zahjenm zjezdu. Neodstoup-li zkaznk od smlouvy v uren lht, plat, e se zmnou smlouvy souhlas. 2532

Postoupen smlouvy (1) Spluje-li tet osoba podmnky asti na zjezdu, me j zkaznk smlouvu postoupit. (2) Zmna v osob zkaznka je vi poadateli inn, doru-li mu postupitel o tom vas oznmen spolu s prohlenm postupnka, e s uzavenou smlouvou souhlas a e spln podmnky asti na zjezdu. Oznmen je vasn, je-li dorueno alespo sedm dn ped zahjenm zjezdu; krat lhtu lze ujednat, je-li smlouva uzavena v dob krat ne sedm dn ped zahjenm zjezdu. (3) Postupitel a postupnk jsou zavzni spolen a nerozdln k zaplacen ceny zjezdu a k hrad nklad, kter poadateli v souvislosti se zmnou zkaznka vzniknou. Odstoupen od smlouvy 2533 Zkaznk me ped zahjenm zjezdu od smlouvy odstoupit vdy, avak poadatel jen tehdy, byl-li zjezd zruen, anebo poruil-li zkaznk svou povinnost. 2534 (1) Odstoupil-li zkaznk od smlouvy podle 2531 odst. 2, nebo zruil-li poadatel zjezd z jinho dvodu ne pro poruen povinnosti zkaznkem, nabdne poadatel zkaznkovi nhradn zjezd celkov odpovdajc alespo tomu, co bylo pvodn ujednno, pokud je v poadatelovch monostech takov zjezd nabdnout. (2) Dohodnou-li se strany o nhradnm zjezdu, nem poadatel prvo zvit cenu, i kdy je nhradn zjezd vy jakosti. Je-li nhradn zjezd ni jakosti, vyplat poadatel zkaznkovi rozdl v cen bez zbytenho odkladu. 2535 (1) Zru-li poadatel zjezd ve lht krat ne dvacet dn ped jeho zahjenm, uhrad zkaznkovi penle ve vi 10 % z ceny zjezdu. Prvo zkaznka na nhradu kody tm nen doteno. (2) Poadatel se zprost povinnost podle odstavce 1 dkazem, e zjezd byl zruen v souladu s 2528 odst. 1 nebo vzhledem k vy moci. 2536 (1) Odstoup-li od smlouvy zkaznk z jinho dvodu, ne je poruen povinnosti poadatele, zaplat poadateli odstupn podle 2527 odst. 1 psm. e). Stejn odstupn zkaznk zaplat, odstoup-li od smlouvy poadatel pro poruen povinnosti zkaznka. (2) Odstoup-li zkaznk od smlouvy proto, e poadatel poruil svou povinnost, nem zkaznk povinnost platit odstupn. To plat i tehdy, nebyl-li zkaznkovi poskytnut nhradn zjezd. Vady zjezdu 2537

(1) Nem-li zjezd vlastnosti, o nich poadatel zkaznka ujistil nebo kter zkaznk vzhledem k nabdce a zvyklostem dvodn oekval, zajist poadatel npravu, pokud si nevyd nemrn nklady. (2) Nezjedn-li zkaznk ur, nahrad eln pokud poadatel nprava vzhledem 2538 Vyskytnou-li se po odjezdu podstatn vady zjezdu a nepijme-li poadatel opaten, aby zjezd mohl pokraovat, nebo odmtne-li zkaznk takov opaten z dnho dvodu, zajist poadatel na sv nklady pepravu zkaznka na msto odjezdu, poppad na jin ujednan msto. 2539 (1) Nelze-li pokraovn zjezdu zajistit jinak ne prostednictvm slueb cestovnho ruchu ni jakosti, ne jakou uruje smlouva, vrt poadatel zkaznkovi rozdl v cen. (2) Zajist-li poadatel pokraovn zjezdu s vymi nklady, jdou takov nklady k jeho ti. 2540 M-li zjezd vadu a vytkl-li ji zkaznk bez zbytenho odkladu, m zkaznk prvo na slevu z ceny ve vi pimen rozsahu a trvn vady. Nevytkl-li zkaznk vadu zjezdu bez zbytenho odkladu vlastnm zavinnm, soud mu prvo na slevu z ceny nepizn, jestlie poadatel namtne, e zkaznk sv prvo neuplatnil ani do jednoho msce od skonen zjezdu ani u nho, ani u osoby, kter uzaven smlouvy zprostedkovala. 2541 Pomoc v nesnzch Ocitne-li se po zahjen zjezdu zkaznk v nesnzch, poskytne mu poadatel neprodlen pomoc. Nhrada kody 2542 Poadatel odpovd zkaznkovi za splnn povinnost ze smlouvy o zjezdu bez zetele na to, zda v rmci zjezdu poskytuj jednotliv sluby cestovnho ruchu jin osoby. 2543 (1) Pi poruen povinnosti, za ni odpovd, nahrad poadatel zkaznkovi vedle kody na majetku tak jmu za naruen dovolen, zejmna byl-li zjezd zmaen nebo podstatn zkrcen. (2) Odstoup-li zkaznk od smlouvy nebo uplatn-li prvo z vady poadatel npravu ani v pimen lht, kterou mu me si zkaznk zjednat npravu sm a poadatel mu vynaloen nklady. Uren lhty k nprav nen teba, odmtl npravu zjednat nebo vyaduje-li se okamit k zvltnmu zjmu zkaznka.

zjezdu, nen tm doteno jeho prvo na nhrady podle odstavce 1. 2544 Umouje-li mezinrodn smlouva, kterou je esk republika vzna, omezen ve nhrady kody vznikl poruenm povinnosti ze smlouvy o zjezdu, hrad poadatel kodu jen do ve tohoto omezen, ujedn-li to ve smlouv. To neplat, byla-li koda zpsobena mysln nebo z hrub nedbalosti. Zahranin koln pobyt 2545 Je-li pedmtem zjezdu pobyt ka u hostitelsk rodiny v jinm stt spojen s pravidelnou nvtvou koly ujednan alespo na dobu t msc, zajist poadatel za souinnosti ka jeho vhodn ubytovn v hostitelsk rodin, jako i dohled nad nm a pi o nho podle obvyklch pomr v zemi kolnho pobytu. Zrove kovi vytvo pedpoklady, aby mohl pravideln navtvovat kolu. 2546 (1) Poadatel nem prvo na odstupn, odstoup-li zkaznk od smlouvy ped zahjenm kolnho pobytu proto, e mu poadatel nesdlil ani v pedstihu dvou tdn a) jmno a adresu hostitele, u nho bude k po pjezdu ubytovn, a b) jmno a adresu poven osoby (koordintora) v zemi kolnho pobytu, u n lze poadovat pomoc, a daj o monosti spojit se s n. (2) Poadatel nem prvo na odstupn, pokud zkaznk odstoupil od smlouvy proto, e poadatel ka na pobyt nleit nepipravil. 2547 (1) Zkaznk m prvo odstoupit od smlouvy v prbhu kolnho pobytu; poadateli nle ujednan odmna snen o ueten nklady. Poadatel uin opaten nutn k doprav ka zpt; zkaznk uhrad poadateli zven nklady s tm spojen. (2) Prvo na plnn podle odstavce 1 poadatel nem, odstoupil-li zkaznk od smlouvy pro poruen poadatelovy povinnosti. Spolen ustanoven 2548 Zjezdem podle tohoto dlu nen soubor slueb cestovnho ruchu poskytnut podnikateli za elem jeho dalho podnikn ani soubor slueb cestovnho ruchu, jeho nabdka a poskytnut nen podniknm. 2549 Ujednn ve smlouv, kter se odchyluj od ustanoven tohoto dlu v neprospch zkaznka, jsou neplatn. Dl 7

Zvazky ze smluv o peprav Oddl 1 Peprava osob a vc Pododdl 1 Peprava osoby 2550 Zkladn ustanoven Smlouvou o peprav osoby se dopravce zavazuje pepravit cestujcho do msta uren a cestujc se zavazuje zaplatit jzdn. 2551 Dopravce se pi peprav postar o bezpenost a pohodl cestujcho. Podrobnosti uprav pepravn dy. 2552 (1) M-li cestujc zavazadlo, pepravuje je dopravce bu spolen s nm a pod jeho dohledem, nebo oddlen. (2) Je-li zavazadlo pepravovno oddlen, dopravce db, aby bylo pepraveno do msta uren nejpozdji ve stejnou dobu jako cestujc. 2553 (1) Jedn-li se o pravidelnou pepravu osob, stanov pepravn dy, jak prva m cestujc vi dopravci, nebyla-li peprava provedena vas. (2) Pi nepravideln peprav osob nahrad dopravce kodu vzniklou cestujcmu tm, e peprava nebyla provedena vas; podmnky a rozsah nhrady stanov pepravn dy. (3) Prva podle odstavc 1 a 2 mus cestujc uplatnit u dopravce bez zbytenho odkladu. Nebylo-li takov prvo uplatnno nejpozdji do esti msc, soud je nepizn, namtne-li dopravce, e prvo nebylo uplatnno vas. 2554 (1) Vznikne-li cestujcmu za pepravy jma na zdrav nebo koda na zavazadle pepravovanm spolen s nm nebo vznikne-li koda na vci, kterou ml cestujc u sebe, nahrad ji dopravce podle ustanoven o nhrad kody zpsoben provozem dopravnch prostedk. (2) kodu zpsobenou na zavazadle pepravovanm oddlen od cestujcho dopravce nahrad podle ustanoven o nhrad kody pi peprav vci. Pododdl 2 Peprava vci 2555

Zkladn ustanoven (1) Smlouvou o peprav vci se dopravce zavazuje odeslateli, e peprav vc jako zsilku z msta odesln do msta uren, a odeslatel se zavazuje zaplatit dopravci pepravn. (2) Nepod-li odeslatel dopravce o pevzet zsilky v ujednan dob a nen-li ujednna do esti msc od uzaven smlouvy, prva a povinnosti ze smlouvy zaniknou. 2556 Odeslatel potvrd dopravci na jeho dost objednvku pepravy. Dopravce potvrd odeslateli na jeho dost pevzet zsilky. Potvrzen vyaduj psemnou formu. 2557 (1) Odeslatel poskytne dopravci sprvn daje o obsahu zsilky a jeho povaze. (2) Je-li k proveden pepravy zapoteb zvltn listiny, ped ji odeslatel dopravci nejpozdji pi pedn zsilky k peprav. 2558 Dopravce provede pepravu do msta uren s odbornou p v ujednan dob, a nebyla-li ujednna, bez zbytenho odkladu. M se za to, e tato doba pon bet dnem nsledujcm po pevzet zsilky dopravcem. 2559 Peruen pepravy Nevydal-li jet dopravce zsilku pjemci, me odeslatel pikzat, aby peprava byla peruena a se zsilkou bylo naloeno podle jeho pkazu, nahrad vak dopravci eln vynaloen nklady s tm spojen. 2560 (1) Zn-li dopravce pjemce zsilky, zsilku mu doru. M-li vak pjemce podle smlouvy zsilku v mst uren vyzvednout, oznm mu dopravce jen ukonen pepravy a zsilku mu na podn vyd. (2) Zavazuje-li smlouva dopravce, aby ped vydnm zsilky vybral od pjemce uritou stku i uskutenil jin inkasn kon, pouij se pimen ustanoven o dokumentrnm inkasu. 2561 Pjemce zsilky uren ve smlouv nabv prva ze smlouvy, pod-li o vydn zsilky po jejm dojit do msta uren, poppad po uplynut doby, kdy zsilka mla do msta uren dojt. Tm okamikem pechz na pjemce i prvo na nhradu kody na zsilce. 2562 Pijetm zsilky se pjemce stv ruitelem odeslatele za pohledvky dopravce ze smlouvy tkajc se pepravy pevzat zsilky. Ruen se

pjemce zprost, proke-li, e o tchto pohledvkch nevdl a ani nemusel vdt. 2563 Dopravce zsilku pjemci nevyd, bylo-li by to v rozporu s pkazem odeslatele podle 2559. V tom ppad m prvo nakldat se zsilkou nadle odeslatel. Ur-li odeslatel dopravci jinou osobu jako pjemce, nabv tato osoba prva ze smlouvy tm zpsobem jako pvodn pjemce. Pepravn 2564 (1) Pepravn je splatn bez zbytenho odkladu po proveden pepravy do msta uren. (2) Nen-li ve pepravnho ujednna, nle dopravci pepravn obvykl v dob uzaven smlouvy s pihldnutm k obsahu zvazku. 2565 Neme-li dopravce dokonit pepravu z dvod, za n neodpovd, nle mu pomrn st pepravnho s pihldnutm k peprav ji uskutenn. Nhrada kody 2566 (1) Dopravce nahrad kodu vzniklou na zsilce v dob od pevzet zsilky dopravcem do vydn zsilky pjemci. To neplat, proke-li, e kodu nemohl odvrtit ani pi vynaloen odborn pe. (2) Povinnosti k nhrad kody se dopravce zprost, proke-li, e kodu zpsobili a) odeslatel, pjemce nebo vlastnk zsilky nebo b) vada i pirozen povaha zsilky, vetn obvyklho bytku. (3) Zpsob-li kodu vadn obal zsilky, dopravce se povinnosti k nhrad kody zprost dkazem, e odeslatele na vadu pi pevzet zsilky k peprav upozornil; byl-li vydn nkladn nebo nlon list, mus v nm bt vada obalu poznamenna. Neupozorn-li dopravce na vadn obal, zprost se povinnosti k nhrad kody dkazem, e vadu nemohl pi pevzet zsilky poznat. (4) K ujednnm omezujcm povinnost dopravce podle odstavc 1 a 3 se nepihl. 2567 (1) Pi ztrt nebo znien zsilky nahrad dopravce cenu, kterou zsilka mla v dob, kdy ji pevzal. (2) Pi pokozen nebo znehodnocen zsilky nahrad dopravce rozdl mezi cenou, kterou zsilka mla v dob jejho pevzet dopravcem, a cenou, kterou by v tto dob mla zsilka pokozen nebo znehodnocen.

 2568 (1) Vznikne-li na zsilce koda, pod dopravce odeslateli o kod zprvu. Nabyl-li vak prvo na vydn zsilky ji pjemce, pod dopravce zprvu pjemci. (2) Nepod-li dopravce zprvu o kod bez zbytenho odkladu, nahrad odeslateli, nebo pjemci kodu tm zpsobenou. 2569 Nen-li prvo na nhradu kody u dopravce uplatnno do esti msc ode dne pevzet zsilky, anebo nebyla-li zsilka pevzata, do esti msc ode dne, kdy mla bt doruena, soud je nepizn, namtne-li dopravce, e prvo bylo uplatnno opodn. 2570 Svpomocn prodej Dopravce me zsilku na et odeslatele prodat pi bezprostedn hrozb podstatn kody na zsilce, nen-li as vydat si pokyny odeslatele, anebo prodlv-li odeslatel s nimi. 2571 (1) Dopravce m k zsilce, dokud s n me nakldat, zstavn prvo k zajitn dluh vyplvajcch ze smlouvy. (2) Vzne-li na zsilce nkolik zstavnch prv, m zstavn prvo dopravce pednost ped zstavnmi prvy dve vzniklmi a zstavn prvo dopravce m pednost ped zstavnm prvem zaslatele. Pododdl 3 Nlon list 2572 (1) Potvrzen o pevzet zsilky lze nahradit nlonm listem. Nlon list je cenn papr, se kterm je spojeno prvo poadovat na dopravci vydn zsilky v souladu s obsahem nlonho listu; lze jej vydat na jmno, na ad nebo na doruitele. (2) Nlon list obsahuje alespo a) jmno dopravce a jeho bydlit nebo sdlo, b) jmno odeslatele a jeho bydlit nebo sdlo, c) oznaen, mnostv, vhu nebo objem pepravovanch vc, d) formu nlonho listu; pokud byl vydn na jmno nebo na ad, i oznaen osoby, na jej jmno nebo ad byl vydn, e) daj o mst uren a f) msto a den vydn nlonho listu a dopravcv podpis.

(3) Neobsahuje-li nlon list jmno osoby, na jej ad je vydn, povauje se za vystaven na ad odeslatele. 2573 Pi vydn nlonho listu ve stejnopisech dopravce vyzna na kadm stejnopisu jejich poet. 2574 Dopravce vyd odeslateli za znien nebo ztracen nlon list nov nlon list s vyznaenm, e se jedn o nhradn nlon list. Odeslatel nahrad dopravci kodu, vznikne-li mu zneuitm pvodnho nlonho listu. 2575 Po vydn nlonho listu m prvo peruit pepravu jen osoba oprvnn z nlonho listu. Bylo-li vydno vce stejnopis nlonho listu, vyaduje se pedloen vech stejnopis. 2576 Po vydn nlonho listu m prvo na vydn zsilky osoba oprvnn k tomu podle nlonho listu. 2577 (1) Vi driteli nlonho listu me dopravce uplatnit jen nmitky plynouc z obsahu nlonho listu nebo ze svch prv proti driteli. (2) Vi driteli nlonho listu se dopravce me dovolat ujednn obsaench ve smlouv, kterou uzavel s odeslatelem, jsou-li tato ujednn v nlonm listu obsaena, anebo odkazuje-li na n nlon list vslovn. Pododdl 4 Spolen ustanoven o peprav osob a vc 2578 Podrobnj pravu pepravy osob a vc stanov jin prvn pedpis, zejmna pedpisy, ktermi se stanov pepravn dy, nestanov-li tak pmo pouiteln pedpis Evropskch spoleenstv. 2579 Spoj-li se k proveden pepravy nkolik dopravc, mohou pepravn dy stanovit, kter z dopravc a za jakch podmnek za pepravu odpovd. 2580 (1) Omez-li pepravn dy povinnost dopravce k nhrad jmy na zdrav, nepihl se k tomu. (2) Povinnost dopravc provozujcch veejnou pepravu nahradit kodu nebo jinou jmu mohou pepravnmi dy omezit jen ve zvl odvodnnch ppadech, kdy poteba takovho omezen pro vnitrosttn pepravu nezbytn vyplv ze zsad platnch pro mezinrodn pepravu.

(3) Ppadn omezen povinnosti dopravce k nhrad jmy v pepravnch dech se nevztahuj na ppady jmy zpsoben mysln nebo z hrub nedbalosti. 2581 (1) Je-li osoba oprvnn vyzvednout zavazadlo i zsilku v prodlen s vyzvednutm vci dle ne est msc, me dopravce vc na et tto osoby prodat. Jedn-li se o vc vt hodnoty a zn-li dopravce adresu tto osoby, vyrozum ji pedem o zamlenm prodeji a poskytne j dodatenou pimenou lhtu k vyzvednut vci. (2) Pepravn dy mohou v odvodnnch ppadech stanovit pro vyzvednut nkterch zavazadel a zsilek krat lhtu k jejich vyzvednut, zejmna jedn-li se o vci nebezpen povahy nebo o vci, kter se rychle kaz. Oddl 2 Provoz dopravnho prostedku 2582 Smlouvou o provozu dopravnho nklad uren objednatelem a urenou cestu, anebo vykonat objednatel ur, a objednatel 2583 (1) Provozce zajist zpsobilost dopravnho prostedku k smluven cest, jeho pouitelnost pro dohodnutou pepravu a opat dopravn prostedek zpsobilou posdkou a pohonnmi hmotami a dalmi potebnmi vcmi. (2) Nen-li dopravn prostedek zpsobil podle odstavce 1, nahrad provozce objednateli kodu z toho vzniklou, ledae proke, e tuto nezpsobilost nemohl ani pi zachovn potebn pe pedvdat. 2584 Prvo poadovat smluven provoz dopravnho prostedku me objednatel postoupit jin osob. 2585 Pejm-li provozce k peprav nklad, pouije se pro uren prv a povinnost stran pimen ustanoven upravujc smlouvu o peprav, pokud to povaha smlouvy o provozu dopravnho prostedku pipout. Dl 8 Dlo Oddl 1 Obecn ustanoven 2586 prostedku se provozce zavazuje pepravit k tomu elu vykonat alespo jednu pedem ve smluven dob vt poet cest, jak to se zavazuje zaplatit provozci odmnu.

Zkladn ustanoven (1) Smlouvou o dlo se zhotovitel zavazuje provst na svj nklad a nebezpe pro objednatele dlo a objednatel se zavazuje dlo pevzt a zaplatit cenu. (2) Cena dla je ujednna dostaten urit, je-li dohodnut alespo zpsob jejho uren, anebo je-li urena alespo odhadem. Maj-li strany vli uzavt smlouvu bez uren ceny dla, plat za ujednanou cena placen za tot nebo srovnateln dlo v dob uzaven smlouvy a za obdobnch smluvnch podmnek. 2587 Dlem se rozum zhotoven urit vci, nespad-li pod kupn smlouvu, a dle drba, oprava nebo prava vci, nebo innost s jinm vsledkem. Dlem se rozum vdy zhotoven, drba, oprava nebo prava stavby nebo jej sti. 2588 (1) Zle-li proveden dla ve zvltnch osobnch schopnostech zhotovitele, zanik zvazek ztrtou jeho zpsobilosti, nebo jeho smrt. To neplat, me-li dlo spn provst ten, kdo pevzal innost zhotovitele jako jeho prvn nstupce. (2) Smrt objednatele sama o sob zvazek neru, ledae se tm splnn zvazku stane nemonm nebo zbytenm. To plat i v ppad zniku zvazku smrt objednatele. Zpsob provdn dla 2589 Zhotovitel bu provede dlo osobn, anebo je nech provst pod svm osobnm vedenm. To neplat, nen-li proveden dla vzno na osobn vlastnosti zhotovitele nebo nen-li to vzhledem k povaze dla zapoteb. 2590 (1) Zhotovitel provede dlo s potebnou p v ujednanm ase a obstar ve, co je k proveden dla poteba. (2) Nen-li doba plnn ujednna, provede zhotovitel dlo v dob pimen jeho povaze. M se za to, e je as plnn ujednn ve prospch zhotovitele. 2591 Je-li k proveden dla nutn souinnost objednatele, ur mu zhotovitel pimenou lhtu k jejmu poskytnut. Uplyne-li lhta marn, m zhotovitel prvo podle sv volby si bu zajistit nhradn plnn na et objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy. 2592 Zhotovitel postupuje pi provdn dla samostatn. Pkazy objednatele

ohledn zpsobu provdn dla je zhotovitel vzn, jen plyne-li to ze zvyklost, anebo bylo-li to ujednno. 2593 Objednatel m prvo kontrolovat provdn dla. Zjist-li, e zhotovitel poruuje svou povinnost, me poadovat, aby zhotovitel zajistil npravu a provdl dlo dnm zpsobem. Neuin-li tak zhotovitel ani v pimen dob, me objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybn k podstatnmu poruen smlouvy. 2594 (1) Zhotovitel upozorn objednatele bez zbytenho odkladu na nevhodnou povahu vci, kterou mu objednatel k proveden dla pedal, nebo pkazu, kter mu objednatel dal. To neplat, nemohl-li nevhodnost zjistit ani pi vynaloen potebn pe. (2) Pek-li nevhodn vc nebo pkaz v dnm provdn dla, zhotovitel je v nezbytnm rozsahu peru a do vmny vci nebo zmny pkazu; trv-li objednatel na provdn dla s pouitm pedan vci nebo podle danho pkazu, m zhotovitel prvo poadovat, aby tak objednatel uinil v psemn form. (3) Lhta stanoven pro dokonen dla se prodluuje o dobu peruenm vyvolanou. Zhotovitel m prvo na hradu nklad spojench s peruenm dla nebo s pouitm nevhodnch vc do doby, kdy jejich nevhodnost mohla bt zjitna. (4) Zachov-li se zhotovitel podle odstavc 1 a 2, nem objednatel prva z vady dla vznikl pro nevhodnost vci nebo pkazu. 2595 Trv-li objednatel na proveden dla podle zejm nevhodnho pkazu nebo s pouitm zejm nevhodn vci i po zhotovitelov upozornn, me zhotovitel od smlouvy odstoupit. Vci k proveden dla 2596 Opat-li zhotovitel vc zpracovanou pi provdn dla, m stran tto vci, pokud se stala soust dla, postaven prodvajcho. M se za to, e kupn cena vci je zahrnuta v cen dla. 2597 (1) M-li objednatel opatit vc k proveden dla, ped ji zhotoviteli v dohodnut dob, jinak bez zbytenho odkladu po uzaven smlouvy. M se za to, e se cena dla o cenu tto vci nesniuje. (2) Neopat-li objednatel vc vas a neuin-li tak ani na vzvu zhotovitele v dodaten pimen dob, me vc opatit zhotovitel na et objednatele. Cenu vci a nklady eln vynaloen s jejm opatenm objednatel zhotoviteli zaplat bez zbytenho odkladu pot, co jej o placen zhotovitel pod. 2598

(1) Objednatel nese nebezpe kody na vci, kterou opatil k proveden dla, dokud trv jeho vlastnick prvo k vci. (2) Zhotovitel odpovd za vc pevzatou od objednatele jako skladovatel. S provedenm dlem pedlo objednateli vytovn a vrt mu ve, co z jeho vc nezpracoval. Vlastnick prvo k pedmtu dla 2599 (1) Je-li pedmtem dla vc uren jednotliv, nabv k n vlastnick prvo objednatel. To neplat v ppad, e zhotovitel zpracoval vc objednatele na jinm mst ne u objednatele i na jeho pozemku nebo na pozemku, kter objednatel opatil, nebo e je hodnota dla stejn nebo vy ne hodnota objednatelovy zpracovan vci; tehdy nabv vlastnick prvo k pedmtu dla zhotovitel. (2) Je-li pedmtem dla vc uren podle druhu, nabv k n vlastnick prvo zhotovitel. To neplat v ppad, e zhotovitel zhotovil vc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, kter objednatel opatil; tehdy nabv vlastnick prvo objednatel. 2600 Nabyl-li zhotovitel zpracovnm vlastnick prvo k vci a zma-li se dlo z dvodu, za nj zhotovitel neodpovd, nem objednatel prvo na nhradu za vc, kterou zhotoviteli pedal k zpracovn. Prvo z bezdvodnho obohacen tm nen doteno. 2601 Nabyl-li zhotovitel zpracovnm vlastnick prvo k vci a zma-li se dlo z dvodu, za nj zhotovitel odpovd, poskytne objednateli penitou nhradu za jeho zpracovanou vc, anebo mu vrt vc tho druhu. 2602 (1) Nabyl-li objednatel zpracovnm vlastnick prvo k vci a zma-li se dlo z dvodu, za nj zhotovitel odpovd, me objednatel poadovat bu vydn vci vznikl zpracovnm, anebo tuto vc odmtnout a poadovat nhradu svch vc pouitch ke zpracovn. (2) Vyd-li zhotovitel objednateli vc vzniklou zpracovnm, nen tm doteno jeho prvo z bezdvodnho obohacen. Odmtne-li objednatel vc vzniklou zpracovnm, m vi zhotoviteli prvo na penitou nhradu za svoji zpracovanou vc, anebo na vrcen vci tho druhu. 2603 Nabyl-li vlastnick prvo k vci objednatel a zma-li se dlo z dvodu, za nj zhotovitel neodpovd, me objednatel poadovat jen vydn vci vznikl zpracovnm, nahrad vak zhotoviteli cenu jeho vci pouit ke zpracovn. Proveden dla 2604

Dlo je provedeno, je-li dokoneno a pedno. 2605 (1) Dlo je dokoneno, je-li pedvedena jeho zpsobilost slouit svmu elu. Objednatel pevezme dokonen dlo s vhradami, nebo bez vhrad. (2) Pevezme-li objednatel dlo bez vhrad, nepizn mu soud prvo ze zjevn vady dla, namtne-li zhotovitel, e prvo nebylo uplatnno vas. 2606 Provd-li se dlo postupn a lze-li jednotliv stupn odliit, me bt pedno a pevzato i po stech. 2607 (1) M-li bt dokonen dla prokzno provedenm ujednanch zkouek, povauje se proveden dla za dokonen spnm provedenm zkouek. K asti na nich zhotovitel objednatele vas pizve; nezastn-li se objednatel zkouky a nevyluuje-li to povaha vci, nebrn to jejich proveden. (2) Vsledek zkouky se zachyt v zpisu; nen-li objednatel ptomen, potvrd zpis msto nho hodnovrn, odborn zpsobil a nestrann osoba, je se zkouek zastnila. Nep-li se to povaze zvazku, je zhotovitel povinen objednateli na jeho dost zpis pedat. 2608 (1) Je-li pedmtem dla vc, d se pedn vci obdobn ustanovenmi o kupn smlouv. (2) Pevzetm nabv objednatel vlastnick prvo k vci a pechz na nho nebezpe kody na vci, nestalo-li se tak ji dve. 2609 Svpomocn prodej (1) Je-li pedmtem dla vc, me ji zhotovitel na et objednatele vhodnm zpsobem prodat, nepevezme-li objednatel vc bez zbytenho odkladu pot, co dlo mlo bt dokoneno; bylo-li dokoneno pozdji, pak bez zbytenho odkladu po vyrozumn o dokonen dla. Nebrn-li tomu povaha vci, zhotovitel vyrozum objednatele o zamlenm prodeji a stanov mu nhradn lhtu k pevzet vci, avak ne krat ne jeden msc. (2) Nehls-li se neznm nebo nesnadno dosaiteln objednatel o dlo po dobu del ne est msc, poppad, brn-li tomu povaha vci, nehls-li se objednatel o vc po dobu pimenou jej povaze, me zhotovitel vc na jeho et prodat i bez vyrozumn. Cena za dlo 2610 (1) Prvo na zaplacen ceny dla vznik provedenm dla.

(2) Je-li dlo pejmno po stech, vznik prvo na zaplacen ceny za kadou st pi jejm proveden. 2611 Provd-li se dlo po stech nebo se znanmi nklady a neujednaly-li strany placen zlohy, me zhotovitel poadovat bhem provdn dla pimenou st odmny s pihldnutm k vynaloenm nkladm. 2612 (1) Zjist-li zhotovitel po uzaven smlouvy, e cenu urenou odhadem bude teba podstatn pekroit, oznm to objednateli bez zbytenho odkladu s odvodnnm urenm nov ceny; neuin-li to bez zbytenho odkladu pot, co potebu zven ceny zjistil, anebo zjistit ml a mohl, nem prvo na zaplacen rozdlu v cen. (2) Objednatel me od smlouvy odstoupit; pomrnou st pvodn uren ceny zhotoviteli zaplat, m-li z stenho plnn zhotovitele prospch. Neodstoup-li objednatel od smlouvy bez zbytenho odkladu po doruen oznmen o vy cen, plat, e se zvenm ceny souhlas. 2613 Zma-li objednatel proveden dla z dvodu, za nj odpovd, nle zhotoviteli cena za dlo snen o to, co zhotovitel neprovedenm dla uetil. 2614 Dohodnou-li se strany po uzaven smlouvy na omezen rozsahu dla a neujednaj-li dsledky pro vi ceny, zaplat objednatel cenu upravenou s pihldnutm k rozdlu v rozsahu nutn innosti a v elnch nkladech spojench se zmnnm provdnm dla. Vady dla 2615 (1) Dlo m vadu, neodpovd-li smlouv. (2) O prvech objednatele z vadnho plnn plat obdobn ustanoven o kupn smlouv. Objednatel vak nen oprvnn poadovat proveden nhradnho dla, jestlie pedmt dla vzhledem k jeho povaze nelze vrtit nebo pedat zhotoviteli. 2616 Dojde-li podle eskho prvnho du nebo podle prvnho du sttu, kde m bt pedmt dla vyuit, v dsledku pouit pedmtu dla k ohroen nebo poruen prva tet osoby z prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv, je z toho zhotovitel objednateli zavzn, pokud o tom zhotovitel v dob uzaven smlouvy vdl nebo vdt musel. Na prvn vady dla se obdobn pouij ustanoven o prvnch vadch pedmtu koup. 2617 M-li dlo pi pedn vadu, zakld to povinnosti zhotovitele z

vadnho plnn; pechz-li vak nebezpe kody na objednatele a pozdji, rozhoduje doba tohoto pechodu. Po tto dob m objednatel prva z vadnho plnn, zpsobil-li vadu zhotovitel poruenm povinnosti. 2618 Soud nepizn objednateli prvo z vadnho plnn, neoznmil-li objednatel vady dla bez zbytenho odkladu pot, kdy je zjistil nebo pi nleit pozornosti zjistit ml, nejpozdji vak do dvou let od pedn dla, a namtne-li zhotovitel, e prvo bylo uplatnno opodn. 2619 (1) Dal-li zhotovitel za jakost dla zruku, pouij se obdobn ustanoven o kupn smlouv. (2) Zrun doba tkajc se dla pon bet pednm dla. Oddl 2 Uren ceny podle rozpotu 2620 (1) Je-li cena ujednna pevnou stkou, nebo odkazem na rozpoet, kter je soust smlouvy nebo byl objednateli sdlen zhotovitelem do uzaven smlouvy, neme ani objednatel ani zhotovitel dat zmnu ceny proto, e si dlo vydalo jin sil nebo jin nklady, ne bylo pedpokldno. (2) Nastane-li vak zcela mimodn nepedvdateln okolnost, kter dokonen dla podstatn ztuje, me soud podle svho uven rozhodnout o spravedlivm zven ceny za dlo, anebo o zruen smlouvy a o tom, jak se strany vypodaj. To neplat, pevzala-li nkter ze stran nebezpe zmny okolnost, nebo jedn-li se o okolnost, o n nkter ze stran pedem prohlsila, e nenastane. 2621 (1) Bylo-li dlo zadno podle rozpotu, neme zhotovitel poadovat zven ceny za dlo, ani maj-li rozsah nebo nkladnost prce za nsledek pekroen rozpotu. (2) Byla-li zaruena plnost rozpotu, neme zhotovitel dla poadovat zven ceny za dlo, objev-li se poteba dalch prac k dokonen dla. 2622 (1) Byla-li vak cena urena na zklad rozpotu danho s vhradou, e se nezaruuje jeho plnost, nebo s vhradou, e rozpoet je nezvazn, me zhotovitel poadovat zven ceny, objev-li se v ppad rozpotu s vhradou nezaruen plnosti pi provdn dla poteba innost do rozpotu nezahrnutch, pokud nebyly pedvdateln v dob uzaven smlouvy, a v ppad rozpotu s vhradou nezvaznosti, o nevyhnuteln pev nklady eln vynaloen zhotovitelem nklady zahrnut do rozpotu. Nesouhlas-li objednatel se zvenm ceny, ur zven ceny na nvrh zhotovitele soud.

(2) Zhotoviteli zanik nrok na uren zven ceny podle odstavce 1, jestlie neoznm nutnost pekroen rozpotovan stky a vi poadovanho zven ceny bez zbytenho odkladu pot, kdy se pi provdn dla ukzala jeho nevyhnutelnost. (3) Objednatel me bez zbytenho odkladu odstoupit od smlouvy, poaduje-li zhotovitel zven o vce ne 10 % ceny podle rozpotu. V tomto ppad je objednatel povinen nahradit zhotoviteli st ceny odpovdajc rozsahu stenho proveden dla podle rozpotu. Oddl 3 Stavba jako pedmt dla 2623 Nen-li dle stanoveno jinak, pouij se na smlouvu o prav nemovit vci a na smlouvu o zhotoven, oprav nebo prav stavby ustanoven prvnho oddlu tohoto dlu. 2624 Nebezpe kody Zhotovuje-li se objednateli stavba na objednvku, nese zhotovitel nebezpe kody nebo znien stavby a do jejho pedn, ledae by ke kod dolo i jinak. 2625 Prvo na vytovn Je-li cena dla urena s odkazem na skuten rozsah prce a jej hodnotu nebo na hodnotu pouitch vc a vi dalch nklad, vytuje zhotovitel na dost objednatele dosavadn postup prac, jako i dosud vynaloen nklady. 2626 Kontrola provdn dla (1) Stanov-li smlouva, e objednatel zkontroluje pedmt dla na uritm stupni jeho provdn, zhotovitel pozve objednatele ke kontrole. Nepozve-li jej vas nebo pozve-li jej ve zejm nevhodn dob, umon objednateli dodatenou kontrolu a hrad nklady s tm spojen. (2) Nedostav-li se objednatel ke kontrole, na ni byl dn pozvn nebo je se mla konat podle ujednanho asovho rozvrhu, me zhotovitel pokraovat v provdn dla. Objednatel m prvo na proveden dodaten kontroly, nahrad vak zhotoviteli nklady s tm spojen, zabrnila-li mu v asti na kontrole vy moc a podal-li o dodatenou kontrolu bez zbytenho odkladu, jinak jde k jeho ti ve, co dodaten kontrola vyvol. 2627 Skryt pekky

(1) Zjist-li zhotovitel pi provdn dla skryt pekky tkajc se msta, kde m bt dlo provedeno, znemoujc provst dlo dohodnutm zpsobem, oznm to bez zbytenho odkladu objednateli a navrhne mu zmnu dla. Do dosaen dohody o zmn dla me jeho provdn peruit. (2) Nedohodnou-li se strany na zmn smlouvy v pimen lht, me kterkoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel m prvo na cenu za st dla provedenou do doby, ne pekku mohl pi vynaloen potebn pe odhalit. 2628 Pevzet stavby Objednatel nem prvo odmtnout pevzet stavby pro ojedinl drobn vady, kter samy o sob ani ve spojen s jinmi nebrn uvn stavby funkn nebo esteticky, ani jej uvn podstatnm zpsobem neomezuj. Vady stavby 2629 (1) Soud nepizn prvo ze skryt vady, kter objednatel neoznmil bez zbytenho odkladu pot, co ji mohl pi dostaten pi zjistit, nejpozdji vak do pti let od pevzet stavby, namtne-li druh strana, e prvo nebylo uplatnno vas. Tot plat o skryt vad projektov dokumentace a o jinch obdobnch plnnch. (2) Provdc prvn pedpis me v odvodnnch ppadech stanovit zkrcen doby uveden v odstavci 1 pro nkter sti stavby a na dva roky. Ujednaj-li strany zkrcen tto doby, nepihl se k tomu, je-li objednatel slab stranou. 2630 (1) Bylo-li plnno vadn, je vzhledem k tomu, co sm dodal, zavzn se zhotovitelem spolen a nerozdln a) poddodavatel zhotovitele, ledae proke, e vadu zpsobilo jen rozhodnut zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonval dozor, b) kdo dodal stavebn dokumentaci, ledae proke, e vadu nezpsobila chyba ve stavebn dokumentaci, a c) kdo provdl dozor nad stavbou, ledae proke, e vadu stavby nezpsobilo selhn dozoru. (2) Zhotovitel se zprost povinnosti z vady stavby, proke-li, e vadu zpsobila jen chyba ve stavebn dokumentaci dodan osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhn dozoru nad stavbou vykonvanho osobou, kterou si objednatel zvolil. Oddl 4 Dlo s nehmotnm vsledkem 2631 Spov-li dlo v jinm vsledku innosti, ne je zhotoven vci nebo

drba, oprava i prava vci, postupuje zhotovitel pi tto innosti, jak bylo ujednno a s odbornou p tak, aby doshl vsledku innosti urenho ve smlouv. 2632 Nen-li pedmtem dla hmotn vc, odevzd zhotovitel vsledek sv innosti objednateli. Dlo s nehmotnm vsledkem se povauje za pedan, je-li dokoneno a zhotovitel umon objednateli jeho uit. 2633 Vsledek innosti, kter je pedmtem prva prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv, me zhotovitel poskytnout i jinm osobm ne objednateli, bylo-li tak ujednno. Neobsahuje-li smlouva vslovn zkaz tohoto poskytnut, je k nmu zhotovitel oprvnn, nen-li to vzhledem k povaze dla v rozporu se zjmy objednatele. 2634 Je-li pedmtem dla vsledek innosti, kter je chrnn prvem prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv, m se za to, e jej zhotovitel poskytl objednateli k elu vyplvajcmu ze smlouvy. 2635 Ustanoven tohoto oddlu se pouij obdobn i pro vsledek innosti zhotoven podle ustanoven o veejnm pslibu (soutn dlo). Dl 9 Pe o zdrav 2636 Zkladn ustanoven (1) Smlouvou o pi o zdrav se poskytovatel vi pkazci zavazuje peovat v rmci svho povoln nebo pedmtu innosti o zdrav oetovanho, a ji je jm pkazce nebo tet osoba. (2) Pkazce zaplat poskytovateli odmnu, je-li to ujednno; to neplat, stanov-li jin prvn pedpis, e se pe o zdrav hrad vlun z jinch zdroj. 2637 Pe o zdrav zahrnuje kon, prohldku nebo radu a vechny dal sluby, kter se tkaj bezprostedn oetovanho a kter jsou vedeny snahou zlepit nebo zachovat jeho zdravotn stav. Pe o zdrav vak nen innost spovajc jen v prodeji nebo jinm pevodu lk. Pouen 2638 (1) Poskytovatel srozumiteln vysvtl oetovanmu zamlen vyeten i navrhovanou pi o zdrav; po pslunm vyeten poskytovatel vysvtl oetovanmu jeho zdravotn stav a pi o zdrav i pi dalm postupu. d-li o to oetovan, pod mu poskytovatel vysvtlen v

psemn form. (2) Nen-li oetovan pln svprvn, ale pesto je schopen sudku, pou se zpsobem pimenm jeho schopnosti vysvtlen pochopit; vysvtlen se pod i jeho zkonnmu zstupci. 2639 (1) Vysvtlen je dn podno, lze-li rozumn pedpokldat, e oetovan pochopil svj zdravotn stav, zpsob, el a nezbytnost pe o zdrav vetn oekvanch nsledk i monch nebezpe pro sv zdrav, jako i to, zda pichz v vahu i ppadn jin zpsob pe o zdrav. (2) Mus-li si poskytovatel bt vdom, e u oetovanho vyvolal pedstavu, e p o zdrav doshne uritho vsledku, a v nebo mus vdt, e vsledku nemus bt dosaeno, je povinen i toto oetovanmu vysvtlit. 2640 (1) Ohrozil-li by se tm zcela zjevn a vn zdravotn stav oetovanho, me mu bt vysvtlen podno v plnm rozsahu dodaten, jakmile ji nen teba obvat se nebezpe. M se za to, e toto prvo poskytovatel nem, nepotvrd-li mu zjevnost a vnost nebezpe jin osoba poskytujc pi o zdrav v danm oboru. (2) Je-li vysvtlen odepeno a vyaduje-li to zjem oetovanho, pod se vysvtlen jin osob poven oetovanm, ledae jin prvn pedpis stanov nco jinho. 2641 Dal-li oetovan zeteln najevo, e si vysvtlen nepeje, neposkytne se, ledae nebezpe, kter z toho hroz oetovanmu nebo jin osob, zjevn pevyuje jeho zjem. Prva a povinnosti stran 2642 (1) Ke kadmu konu v rmci pe o zdrav se vyaduje souhlas oetovanho, ledae zkon stanov, e souhlasu nen teba. Odmtne-li oetovan souhlas, potvrd to poskytovateli na jeho dost v psemn form. (2) Pod-li o to poskytovatel nebo oetovan, potvrd mu druh strana v psemn form, k emu byl souhlas udlen. 2643 (1) Poskytovatel postupuje podle smlouvy s p dnho odbornka, a to i v souladu s pravidly svho oboru. (2) Oetovan sdl poskytovateli podle svho nejlepho vdom potebn daje a poskytne mu souinnost nutnou podle rozumnho oekvn k tomu, aby mohl splnit povinnosti podle smlouvy. 2644

Poskytovatel neumon jin osob pozorovat pi o zdrav oetovanho, ledae ten dal k tomu souhlas. To neplat, vyaduje-li se ptomnost jin osoby, aby bylo prokzno, nakolik se vyhovlo poadavkm odborn pe. 2645 Poskytovatel odpovd za to, e spln sv povinnosti s p dnho odbornka; k ujednnm, kter to vyluuj nebo omezuj, se nepihl. 2646 (1) Poskytuje-li se socilnch slueb neprovozuje, mus poskytovatelem a e pe o zdrav ve zdravotnickm zazen, v zazen nebo v obdobnm zazen, kter smluvn strana bt oetovanmu nebo pkazci vas sdleno, kdo je provozovatel zazen smluvn stranou nen.

(2) Nelze-li poskytovatele urit, povauje se za nho i provozovatel zazen, kde byla pe o zdrav poskytnuta; to plat i v ppad, e provozovatel oetovanmu nebo pkazci bez zbytenho odkladu nesdl, kdo je poskytovatelem. K opanm ujednnm se nepihl. Zznamy o pi o zdrav 2647 (1) Poskytovatel vede zznamy o pi o zdrav, z nich mus bt zejm daje o zdravotnm stavu oetovanho a o poskytovatelov innosti, vetn podklad osvdujcch sprvnost tchto daj, v rozsahu nezbytnm pro poskytovn dn pe o zdrav. Zznamy poskytovatel uchov tak dlouho, jak to vyaduje poteba odborn pe. (2) K zznamm poskytovatel podle svho uven pipoj i podklady a vyjden, kter mu poppad odevzdal oetovan nebo pkazce. (3) Do zznam poskytovatel vdy poznamen, kdo do nich nahlel. 2648 (1) Pod-li o to oetovan, umon mu poskytovatel bez zbytenho odkladu nahldnout do zznam, kter o nm vede, a umon mu poizovat si z nich vpisy, opisy nebo kopie, poppad mu sm vyd proti zaplacen pimen nhrady z nich vpis, opis nebo kopii. (2) Obsahuj-li zznamy rovn daje o tet osob, nelze je zpstupnit bez jejho souhlasu. 2649 (1) Nestanov-li zkon nco jinho, nelze zznamy zpstupnit jin osob bez vslovnho souhlasu oetovanho, teba by to byl i pkazce nebo zstupce oetovanho. (2) Udlil-li oetovan souhlas, nebo odmtl-li jej udlit, uvede se to v zznamech, kter poskytovatel o oetovanm vede. 2650 (1) Bez souhlasu oetovanho me poskytovatel sdlit daje o nm v anonymizovan podob k elm vdeckho nebo statistickho eten

tkajcho se zdravotnho stavu obyvatelstva a jeho skupin, lze-li rozumn pedpokldat, e souhlas nelze opatit vbec nebo vas a a) provd-li se eten s takovm zabezpeenm, e nehroz nemrn zsah do soukrom oetovanho, nebo b) oznm-li poskytovatel daje tak, aby vylouil nsledn zjitn, kterho uritho lovka se tkaj. (2) Prvo podle odstavce 1 poskytovatel nem, nen-li eten provdno ve veejnm zjmu, lze-li eten provst i bez daj o uritm oetovanm nebo vyjdil-li oetovan vslovn nesouhlas se zpstupnnm daj o sob. 2651 Oetovan, kter nen pkazcem, me pi o zdrav odmtnout; jeho odmtnutm se zvazek ru. Dl 10 Kontroln innost 2652 Zkladn ustanoven (1) Smlouvou o kontroln innosti se kontrolor zavazuje zjistit nestrann stav urit vci nebo ovit vsledek urit innosti a vydat o tom kontroln osvden a objednatel se zavazuje zaplatit mu odmnu. (2) K ujednn, jm se kontrolorovi ukld povinnost, je by mohla ovlivnit nestrannost kontroly nebo sprvnost kontrolnho osvden, se nepihl. 2653 Kontrolor provede kontrolu s odbornou p podle stanovenho zpsobu kontroly, doby, msta a rozsahu kontroly, se zetelem i ke stavu, v jakm se pedmt kontroly nachzel v dob jejho provdn. Zjitn stav pope v kontrolnm osvden. 2654 Kontrolor provede kontrolu v rozsahu a zpsobem obvyklm pi obdobnch kontrolch. M se za to, e kontrola m bt provedena bez zbytenho odkladu v mst, kde se pedmt kontroly nachz. Objednatel oznm kontrolorovi vas, kde se m kontrola uskutenit. 2655 Objednatel poskytne kontrolorovi souinnost nutnou k proveden kontroly, zejmna mu umon potebn pstup k pedmtu kontroly. 2656 (1) Prvo kontrolora na odmnu vznik provedenm kontroly a vydnm kontrolnho osvden. (2) Spolen s prvem na odmnu vznik kontrolorovi i prvo na nhradu

nklad, kter pi proveden kontroly eln vynaloil, ledae z povahy tchto nklad vyplv, e jsou v odmn ji zahrnuty. 2657 Nen-li odmna ujednna, zaplat objednatel kontrolorovi odmnu ve vi obvykl se zetelem k pedmtu, rozsahu, zpsobu a mstu kontroly v dob uzaven smlouvy. 2658 Proveden kontroly se nedotk prvnch pomr mezi objednatelem a jinmi osobami, zejmna osobami, jim je pedmt kontroly uren nebo od nich pochz. 2659 Neprovede-li kontrolor kontrolu dn, nem prvo na odmnu a nhradu nklad. 2660 (1) Kontrolor nahrad kodu zpsobenou poruenm povinnosti provst kontrolu dn v tom rozsahu, v jakm objednatel neme inn doshnout nhrady uplatnnm prva z vadnho plnn vi tomu, kdo plnil kontrolovan pedmt. Kontrolor povinnost k nhrad kody nem, opomenul-li objednatel vymhat sv prvo vi tet osob vas, nebo neme-li je vymhat vzhledem k tomu, co s tet osobou ujednal. (2) Omezen podle odstavce 1 neplat, ujistil-li kontrolor objednatele, e bez ohledu na rozsah a zpsob kontroly zjist vechny vady, nebo ujist-li objednatele, e kontroln osvden je pln a sprvn. 2661 Nahrad-li kontrolor objednateli kodu, pechz na nho prvo objednatele vi tet osob tak, jako by mu bylo postoupeno. Dl 11 Zvazky ze smlouvy o tu, jednorzovm vkladu, akreditivu a inkasu Oddl 1 et Pododdl 1 Obecn ustanoven 2662 Zkladn ustanoven Smlouvou o tu se ten, kdo vede et, zavazuje zdit od urit doby v urit mn et pro jeho majitele, umonit vloen hotovosti na et nebo vbr hotovosti z tu nebo provdt pevody pennch prostedk z tu i na et. 2663

Je-li et zzen pro vce osob, m kad z nich postaven majitele tu. Tyto osoby nakldaj s tem spolen. M se za to, e jejich podly na pennch prostedcch na tu jsou stejn. 2664 S pennmi prostedky na tu me majitel tu a za podmnek ujednanch ve smlouv i jeho zmocnnci nakldat ujednanm zpsobem. Nevyplv-li ze zmocnn opak, nezanik smrt zmocnitele. 2665 Ujednaj-li strany, e ten, kdo vede et, umon vbr hotovosti nebo provede pevod pennch prostedk z tu, a pro to na tu nen dostatek pennch prostedk, pouij se pimen ustanoven o vru. 2666 Zeme-li majitel tu, zastav ten, kdo vede et, v den nsledujc po dni, kdy mu byla smrt majitele tu doloena, ty vplaty hotovosti a pevody pennch prostedk z tu, o kterch majitel tu uril, e se v nich po jeho smrti pokraovat nem. 2667 rok z pennch prostedk na tu je splatn na konci kalendnho msce. Ten, kdo vede et, pipe rok k zstatku pennch prostedk na tu bez zbytenho odkladu pot, co se stal splatnm. 2668 Zanikne-li zvazek, vypod ten, kdo vede et, bez zbytenho odkladu pohledvky a dluhy tkajc se tu, zejmna provede pevody pennch prostedk z tu uskutenn prostednictvm platebnch prostedk a ek pouitch do dne zniku zvazku, et zru a zstatek pennch prostedk vyplat majiteli tu. Pododdl 2 Platebn et 2669 Platebn et upravuje jin zkon. Jin zkon rovn upravuje pevody pennch prostedk na tu, kter nen platebnm tem, jestlie se jedn o platebn transakci podle jinho zkona. Pododdl 3 Jin ne platebn et 2670 Ustanoven tohoto pododdlu se pouij pro et, kter nen platebnm tem. Ustanoven tohoto pododdlu se rovn pouij pro vloen hotovosti, vbr hotovosti nebo pevod pennch prostedk provdn na platebnm tu, jestlie se nejedn o platebn transakci podle jinho zkona.

 2671 Byl-li sjednn rok, nle majiteli tu ode dne pipsn pennch prostedk na et do dne pedchzejcho dni jejich odepsn z tu. 2672 Ten, kdo vede et, pipe na nj pijat nebo peveden penn prostedky nejpozdji nsledujc pracovn den pot, co zskal prvo s nimi nakldat. 2673 (1) Ten, kdo vede et, oznm majiteli tu vloen i vbr hotovosti nebo pevod pennch prostedk, k nmu dolo v uplynulm kalendnm msci, bez zbytenho odkladu po skonen kalendnho msce. (2) Ten, kdo vede et, oznm majiteli tu bez zbytenho odkladu po skonen kalendnho roku zstatek pennch prostedk na tu. 2674 Majitel tu me zvazek ze smlouvy o tu vypovdt i bez vpovdn doby, i kdy je smlouva uzavena na dobu uritou. 2675 (1) Ten, kdo vede et, me zvazek ze smlouvy o tu vypovdt s innost ke konci msce nsledujcho po msci, v nm vpov dola majiteli tu. (2) Poru-li majitel tu podstatnm zpsobem ujednanou povinnost, me ten, kdo vede et, zvazek ze smlouvy o tu vypovdt i bez vpovdn doby. Pododdl 4 Vkladn knka 2676 (1) Vkladn knkou potvrzuje vstavce vkladn knky vloen hotovosti na et a vbr hotovosti z tu. et, k nmu byla vystavena vkladn knka, neslou k provdn pevod pennch prostedk. Vkladn knka me bt vystavena pouze na jmno majitele vkladn knky. Z vkladn knky mus bt zejm ve pennch prostedk na tu a jej zmny. (2) M se za to, e ve pennch prostedk na tu odpovd zznamm ve vkladn knce. 2677 S pennmi prostedky na tu nakld majitel vkladn knky. Bez pedloen vkladn knky nelze s pennmi prostedky na tu nakldat. 2678 Pi ztrt nebo znien vkladn knky vystav vstavce vkladn knky

na dost majitele vkladn knky novou vkladn knku. Tato vkladn knka nahrazuje pvodn vkladn knku, kter pozbv dnem jejho vystaven platnosti. 2679 Pokud majitel vkladn knky nenakld s pennmi prostedky na tu po dobu dvaceti let ani nepedlo vkladn knku k doplnn zznam, ru se zvazek uplynutm tto doby; majitel vkladn knky m prvo na vplatu zstatku pennch prostedk na tu vetn rok ke dni zruen zvazku. Oddl 2 Jednorzov vklad 2680 (1) Smlouvou o jednorzovm vkladu se vkladatel zavazuje poskytnout pjemci vkladu pevn jednorzov vklad v urit vi a pjemce vkladu se zavazuje tento vklad pijmout, po zniku zvazku jej vrtit a zaplatit vkladateli rok. (2) Bylo-li nakldn s vkladem podmnno sdlenm hesla a vkladatel heslo nezn, me vkladatel nakldat s vkladem, pokud proke, e mu vklad nle. 2681 Vkladn list Vkladnm listem pjemce vkladu potvrzuje pevn jednorzov vklad na dobu uritou ve vi vkladnm listem uveden. Oddl 3 Akreditiv 2682 Zkladn ustanoven Smlouvou o oteven akreditivu se vstavce akreditivu zavazuje vi pkazci vystavit na jeho dost a et ve prospch tet osoby (oprvnnho) akreditiv a pkazce se zavazuje zaplatit vstavci akreditivu odmnu. 2683 (1) Vstavce akreditivu oznm oprvnnmu v psemn form bez zbytenho odkladu po uzaven smlouvy, e v jeho prospch otvr akreditiv, a sdl mu jeho obsah. (2) Akreditiv obsahuje alespo uren, e se vstavce akreditivu zavazuje zaplatit uritou stku, pijmout smnku nebo se zavazuje k jinmu plnn, jako i akreditivn podmnky s urenm, do kdy je m oprvnn splnit, aby mohl poadovat plnn od vstavce akreditivu. 2684

Zvazek vstavce akreditivu vi oprvnnmu vznik vystavenm akreditivu. Tento zvazek je nezvisl na zvazku mezi vstavcem akreditivu a pkazcem i na zvazku mezi pkazcem a oprvnnm. 2685 Vstavce akreditivu me povit akreditivem i jinho vstavce, aby za nj poskytl plnn. Poskytne-li poven vstavce plnn, m prvo na nhradu vi vstavci akreditivu; byl-li akreditiv potvrzen, m toto prvo i vi potvrzujcmu vstavci. 2686 Neur-li akreditiv vslovn jinak, me jej vstavce akreditivu zmnit nebo zruit jen se souhlasem oprvnnho a pkazce. Potvrzen akreditiv 2687 (1) Je-li akreditiv na dost vstavce akreditivu potvrzen dalm vstavcem, vznik oprvnnmu prvo na plnn i vi potvrzujcmu vstavci od doby, kdy potvrzujc vstavce oprvnnmu potvrzen akreditivu oznmil. (2) Ke zmn nebo zruen potvrzenho akreditivu se vyaduje i souhlas potvrzujcho vstavce. 2688 Plnil-li potvrzujc vstavce oprvnnmu podle podmnek akreditivu, m prvo na nhradu vi vstavci akreditivu. 2689 Vstavce akreditivu, kter oprvnnmu jen oznm, e pro nho jin vstavce akreditivu otevel akreditiv, nevznik zvazek z akreditivu, nahrad vak kodu, bylo-li oznmen nesprvn. Dokumentrn akreditiv 2690 (1) Pi dokumentrnm akreditivu vstavce akreditivu pln oprvnnmu, jsou-li mu vas pedloeny dokumenty uren akreditivem v souladu s akreditivnmi podmnkami. To plat i v ppad, jsou-li dokumenty pedloeny vstavci povenmu akreditivem. (2) Byl-li dokumentrn akreditiv potvrzen, poskytne potvrzujc vstavce oprvnnmu plnn, jsou-li mu, poppad vstavci povenmu akreditivem, vas pedloeny dokumenty uveden v odstavci 1. 2691 Vstavce akreditivu s odbornou p pezkoum, zda obsah pedloench dokument a jejich vzjemn souvislost zjevn odpovdaj podmnkm urenm akreditivem. 2692

Dojde-li k ztrt, znien nebo pokozen dokument v dob, kdy je m vstavce akreditivu u sebe, nahrad vstavce akreditivu pkazci kodu tm zpsobenou. To neplat, nemohl-li vstavce akreditivu kodu odvrtit ani pi vynaloen odborn pe. 2693 Jin akreditivy Ustanoven o dokumentrnm akreditivu se pouije pimen i na akreditiv, podle nho se lze domhat plnn pi splnn jinch podmnek, ne je pedloen dokument. Oddl 4 Inkaso 2694 Zkladn ustanoven (1) Smlouvou o inkasu se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro pkazce pijet penn stky nebo jin inkasn kon od tet osoby a pkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odmnu. (2) Nen-li ve odmny ujednna, zaplat pkazce obstaravateli inkasa odmnu obvyklou v dob uzaven smlouvy. 2695 Obstaravatel inkasa vyzve tet osobu k proveden inkasnho konu. Odmtne-li tato osoba splnit vzvu, pod o tom obstaravatel inkasa pkazci bez zbytenho odkladu zprvu. 2696 Obstaravatel inkasa postupuje pi obstarn inkasa s odbornou p podle pokyn pkazce. Neuskuten-li se pesto inkaso, nezakld to dvod k postihu obstaravatele inkasa. 2697 (1) Co obstaravatel inkasa pi inkasu pijal, vyd bez zbytenho odkladu pkazci. (2) Pijal-li obstaravatel inkasa cenn papr nebo dokument, nahrad pkazci kodu zpsobenou jeho ztrtou, znienm nebo pokozenm v dob, kdy jej ml obstaravatel inkasa u sebe. To neplat, nemohl-li obstaravatel inkasa kodu odvrtit ani pi vynaloen odborn pe. 2698 Pouije-li obstaravatel inkasa k obstarn inkasa jinho obstaravatele podle pokyn pkazce, dje se tak na et a nebezpe pkazce. Dokumentrn inkaso 2699 Pi dokumentrnm inkasu se obstaravatel inkasa vi pkazci zavazuje

vydat tet osob dokumenty, zaplat-li tato osoba proti vydn dokument uritou penn stku, nebo provst ped vydnm dokument jin inkasn kon, a pkazce se zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odmnu. 2700 Dojde-li k ztrt, znien nebo pokozen dokument v dob, kdy je m obstaravatel inkasa u sebe, nahrad obstaravatel inkasa pkazci kodu tm zpsobenou. To neplat, nemohl-li obstaravatel inkasa kodu odvrtit ani pi vynaloen odborn pe. Dl 12 Zvazky ze zaopatovacch smluv Oddl 1 Dchod 2701 Zkladn ustanoven (1) Smlouvou o dchodu se pltce zavazuje platit pjemci pravideln penn dvky (dchod). (2) Zave-li se pltce k placen dchodu na dobu ivota njak osoby nebo na dobu del ne pt let, vyaduje smlouva psemnou formu. 2702 Nebylo-li trvn zvazku ujednno, plat, e povinnost platit dchod trv po dobu pjemcova ivota. 2703 Nen-li ujednna doba splatnosti dchodu, jsou dvky splatn msn naped. Zeme-li osoba, na dobu jejho ivota byl dchod ujednn, zaplat pltce dvku, kter za ivota on osoby ji dospla. Bylo-li vak ujednno, e dchod je splatn pozadu, zaplat pltce dvku pipadajc na dobu, po kterou ona osoba byla jet naivu. 2704 Prvo na dchod nelze postoupit jinmu; k opanmu ujednn se nepihl. Pohledvku splatn dvky vak postoupit lze. 2705 Zdil-li pltce dchod bezplatn, me zrove vyhradit, e pjemcovi vitel nemohou pjemcovy dvky postihnout ani exekun, ani v insolvennm zen. Takov vhrada je inn vi tetm osobm i vi orgnm veejn moci, avak jen do ve, kterou pjemce vzhledem ke svm pomrm pro sv zaopaten nutn potebuje. 2706 (1) Byl-li dchod poskytnut za platu, nelze pro neplacen dvek odstoupit od smlouvy a poadovat vrcen platy. To neplat, bylo-li

placen dchodu zajitno a jistota zanikne, nebo se zhor, ani ji pltce v pimen lht dopln na pvodn rozsah. (2) Odvoduj-li to okolnosti, nad soud na nvrh pjemce prodej sti pltcova majetku a pouit vtku k placen dchodu po pimenou dobu do budoucna. Oddl 2 Vmnek 2707 Zkladn ustanoven (1) Smlouvou o vmnku si vlastnk nemovit vci vymiuje v souvislosti s jejm pevodem pro sebe nebo pro tet osobu poitky, kony nebo prva slouc k zaopaten na dobu ivota nebo na dobu uritou a nabyvatel nemovit vci se zavazuje zaopaten poskytnout. Nen-li stanoveno nebo ujednno jinak, rozhoduje pro obsah prv vmnke mstn zvyklost. (2) Podle obsahu prvnho jednn, kterm byl vmnek zzen, se na smlouvu o vmnku pouij tak ustanoven o prvech, ze kterch se vmnek skld, zejmna o sluebnosti bytu nebo o dchodu. 2708 (1) Je-li vmnek zzen jako reln bemeno, uin nabyvatel nemovit vci ve, co je z jeho strany zapoteb, aby vmnek mohl bt zapsn do veejnho seznamu. Nezekne-li se vmnk zpisu, lze do veejnho seznamu zapsat vlastnick prvo nabyvatele jen souasn se zpisem vmnku. (2) Vlastnk nemovit vci me pro sebe zapsat budouc vmnek do veejnho seznamu jet ped pevedenm nemovit vci. 2709 I kdy to pi zzen vmnku nebylo ujednno, pispje osoba zavzan k vmnku pomocnmi kony vmnki, kter to nezbytn potebuje v nemoci, pi razu nebo v podobn nouzi. Tto povinnosti se zprost, zprostedkuje-li umstn vmnke ve zdravotnickm nebo podobnm zazen. Nezavazuje-li osobu zavzanou z vmnku k placen nklad pobytu v zazen zvltn prvn dvod, nese je vmnk ze svho. 2710 (1) Zmn-li se pomry tou mrou, e na osob zavzan k vmnku nelze spravedliv poadovat, aby setrvala pi naturlnm plnn, a nedohodnou-li se strany, me soud na nvrh osoby zavzan k vmnku rozhodnout, e se naturln vmnek zcela nebo zsti nahrad penitm dchodem; soud tak me, a to i bez nvrhu, uloit osob zavzan k vmnku, aby sloila ve prospch vmnke u provozovatele vhodnho zaopatovacho zazen zaopatovac jistinu ve stanoven vi. (2) Byl-li vmnek pemnn na penit dchod, me soud dohodu stran nebo sv rozhodnut zmnit, zmn-li se podstatn pomry. (3) Rozhodnutmi podle odstavce 1 nebo 2 nelze pijmout takov

opaten, jm by bylo zaopaten vmnke ohroeno. 2711 Pi zkze stavby, v n bylo vmnki vyhrazeno obydl, opat osoba zavzan z vmnku vmnki na vlastn nklad vhodn nhradn bydlen. 2712 Vmnek vyhrazen manelm se nezkracuje smrt jednoho z nich. 2713 Vmnek nelze postoupit; postoupit lze jen prvo na splatn dvky, avak ne na ty, jejich rozsah je uren podle osobnch poteb vmnke. 2714 Prvo na vmnek nepechz na vmnkovy ddice. 2715 Byla-li smlouva o pevodu nemovit vci uzavena v souvislosti se zzenm vmnku, nelze od n odstoupit pro neplnn povinnosti osobou zavzanou k vmnku. Dl 13 Spolenost Oddl 1 Obecn ustanoven 2716 Zkladn ustanoven (1) Zave-li se smlouvou nkolik osob sdruit jako spolenci za spolenm elem innosti nebo vci, vznik spolenost. (2) Bylo-li ujednno sdruen majetku, vyaduje se k platnosti smlouvy soupis vklad spolenk jimi podepsan. M se za to, e sdrueno bylo jen to, co uvd soupis. 2717 (1) Vkld-li spolenk do spolenosti vc, pouij se pimen ustanoven o koupi; vkld-li vak jen prvo vc uvat, pouij se pimen ustanoven o njmu, a vkld-li prvo vc povat, pouij se pimen ustanoven o pachtu. (2) Zavazuje-li se spolenk k innosti pro spolenost, pouij se pimen ustanoven o dle, nebo o pkazu. 2718 (1) Vlo-li spolenk do spolenosti veker sv jmn, m se za to, e se jedn o jmn ptomn k innosti smlouvy.

(2) Ujednn, e vklad spolenka zahrnuje i jeho budouc majetek, se nevztahuje na majetek nabyt ddnm, ledae to bylo vslovn ujednno. 2719 (1) Penn prostedky a zuivateln vci, jako i vci uren podle druhu vloen do spolenosti, se stvaj spoluvlastnictvm spolenk, kte vklady pispli; jin vci se stvaj jejich spoluvlastnictvm jen tehdy, byly-li ocenny penzi. Spoluvlastnick podly spolenk se ur pomrem hodnot majetku, kter kad spolenk do spolenosti vloil. (2) K jinmu pedmtu vkladu nabvaj spolenci prvo bezplatnho povn. 2720 Spolenk, kter se zavzal pispt spolenmu elu jen innost, m prvo na podl na zisku a prvo uvat vci vloen do spolenosti, nem vak prvo tyto vci povat, ani se nestv spoluvlastnkem podle 2719 odst. 1. Oddl 2 Prva a povinnosti spolenk navzjem 2721 O vzjemnch prvech a povinnostech spolenk plat obdobn ustanoven o spoluvlastnictv. 2722 (1) Kdo se zavzal pispt spolenosti jen innost, nen povinen k jinmu pspvku. Kdo se zavzal pispt jen majetkem, nen povinen piinit se o dosaen spolenho elu jinm zpsobem. (2) Spolenka nelze nutit, aby pispl vce, ne se zavzal. Zmn-li se vak pomry tak, e spolenho elu nelze bez zven pspvku doshnout, me ten, kdo nen ochoten svj pspvek zvit, ze spolenosti vystoupit, anebo z n bt vylouen. 2723 Ujedn-li se jen, co m bt do spolenosti celkem vloeno, pispje kad ze spolenk rovnm dlem. 2724 O dosaen spolenho elu se vichni spolenci piiuj zpravidla stejnou mrou. Zadil-li spolenk spolenou zleitost v dobr ve, m prvo na nhradu jako pkaznk. 2725 Spolenk vykonv innost pro spolenost osobn a nen oprvnn lenstv ve spolenosti zdit jin osob, ani j sv lenstv postoupit.

 2726 iny pro spolenost kodliv jsou spolenkovi zakzny. 2727 (1) Spolenk nesm bez souhlasu ostatnch spolenk init na vlastn nebo ciz et nic, co m vzhledem ke spolenmu elu konkurenn povahu. Stane-li se tak, mohou se ostatn spolenci domhat, aby se tento spolenk takovho jednn zdrel. (2) Jednal-li spolenk na vlastn et, mohou se ostatn spolenci domhat, aby bylo jednn spolenka prohleno za uinn na spolen et. Jednal-li spolenk na ciz et, mohou se ostatn spolenci domhat, aby jim bylo ve prospch spolenho tu postoupeno prvo na odmnu nebo aby jim byla vydna odmna ji poskytnut. Tato prva zanikaj, pokud nebyla uplatnna do t msc ode dne, kdy se podnikatel o jednn dozvdl, nejpozdji vak rok ode dne, kdy k jednn dolo. (3) Namsto prv podle odstavce 2 mohou ostatn spolenci poadovat nhradu kody. 2728 (1) Neur-li smlouva pomr, jakm se spolenci podlej na majetku nabytm za trvn spolenosti, na zisku a na ztrt spolenosti, jsou jejich podly stejn. Ur-li smlouva pomr, jakm se spolenk podl bu jen na majetku, anebo jen na zisku nebo na ztrt, plat stejn pomr i pro ostatn ppady. (2) Ujednn vyluujc prvo spolenka na podl na zisku nem prvn inky. Ujednn vyluujc povinnost spolenka podlet se na ztrt m prvn inky jen mezi spolenky. 2729 (1) Rozhodnut o zleitostech spolenosti se pijmaj vtinou hlas; kad spolenk m jeden hlas. Ujednn nebo rozhodnut spolenk brnc nktermu spolenkovi astnit se rozhodovn nem prvn inky. (2) Rozhodnut, jm se mn spoleensk smlouva, mus bt pijato jednomysln. Oddl 3 Sprva spolenosti 2730 (1) Spolenci si mohou rozdlit psobnost pi spravovn spolench zleitost zpsobem, jak uznaj za vhodn. Neuin-li to, je kad spolenk vzhledem k tmto zleitostem pkaznkem ostatnch spolenk. (2) dn spolenk nesm o sv vli podstatn mnit stav nebo el spolenho majetku bez zetele k vhodnosti takov zmny. 2731

(1) Sprvou spolench vc mohou spolenci povit nkoho ze svho stedu, anebo i tet osobu. (2) Byl-li sprvce jmenovn ve spoleensk smlouv, lze ho odvolat jen z vnho dvodu, jinak lze jeho poven zruit obdobn jako u pkazu. 2732 Spolenk, kter nen oprvnn ke sprv, nesm nakldat se spolenm majetkem. Uin-li tak vi tet osob, kter je v dobr ve, nelze se proti n dovolat neplatnosti prvnho jednn. 2733 Je-li poveno vce sprvc, ani je ble upravena jejich psobnost, jedn kad z nich v zleitostech spolenosti samostatn. 2734 Sprvce vede dn ty a pehled o majetkovch pomrech spolenosti; spolenkm podv pravideln vytovn majetku spolenosti vetn pjm a vdaj, jako i zisku, anebo ztrty, nejmn jednou za kalendn rok, nejpozdji do dvou msc po jeho ukonen. 2735 Spolenk, i kdy nevykonv sprvu, se me pesvdit o hospodskm stavu spolenosti, pezkoumat etn zznamy a jin doklady, jako i bt informovn o spolench zleitostech, ale pi uplatovn tohoto prva nesm ani ruit provoz spolenosti vc, ne je nutn, ani brnit ostatnm spolenkm pi uplatovn tho prva. Ujednaj-li si spolenci nco jinho, nepihl se k tomu. Oddl 4 Prva a povinnosti spolenk k tetm osobm 2736 Z dluh vzelch ze spolen innosti jsou spolenci zavzni vi tetm osobm spolen a nerozdln. 2737 (1) Jedn-li spolenk ve spolen zleitosti s tet osobou, povauje se za pkaznka vech spolenk. Ujednaj-li si spolenci nco jinho, nelze to namtnout vi tet osob, kter jedn v dobr ve. (2) Jednal-li spolenk ve spolen zleitosti s tet osobou vlastnm jmnem, mohou ostatn spolenci uplatovat prva z toho vznikl, tet osoba je vak zavzna jen vi tomu, kdo s n prvn jednal. To neplat, bylo-li tet osob znmo, e spolenk jedn na et spolenosti. 2738 (1) Pedstr-li nkdo, e je spolenkem, a jm nen, jsou skuten spolenci z jeho jednn vi tet osob zavzni spolen a

nerozdln s nm, jestlie a) nkter ze spolenk dal k omylu tet osoby podnt, nebo b) spolenci mohli pi vynaloen potebn pe takov omyl pedvdat, ale dn z nich neuinil opaten, aby se uveden tet osoby v omyl zabrnilo. (2) Odstavec 1 se nepouije, nebyla-li tet osoba v dobr ve. Oddl 5 Znik lenstv 2739 Spolenk me ze spolenosti vystoupit, a to i bylo-li trvn spolenosti ujednno na dobu uritou; ne vak v nevhodn dob nebo k jm ostatnch spolenk. Z vnch dvod vak me vystoupit kdykoli, a to i kdy byla dohodnuta vpovdn doba. 2740 (1) Poru-li spolenk povinnost ze smlouvy podstatnm zpsobem, me bt ze spolenosti vylouen. Vylouen me bt rovn, a) bylo-li o jeho majetku zahjeno insolvenn zen na jeho nvrh, b) pistoupil-li spolenk k nvrhu na zahjen insolvennho zen, ve kterm se e jeho padek nebo hrozc padek, nebo c) bylo-li v insolvennm zen rozhodnuto o padku spolenka. (2) Omezen spolenka ve svprvnosti je dvodem pro vylouen spolenka jen tehdy, je-li tento jeho stav na jmu spolenosti. 2741 (1) Spolenk, jeho lenstv zaniklo, m prvo, aby mu bylo vytovno a vydno ve, co mu ke dni zniku lenstv nle. Podl na majetku nabytm za trvn spolenosti se mu vyplat v penzch. (2) Spolenk pi zniku lenstv vytuje a vyrovn ostatnm spolenkm ve, k emu byl vi spolenosti zavzn. 2742 Ddic spolenka se nestv spolenkem, m vak prva stanoven v 2741. 2743 (1) Bylo-li ujednno, e spoleensk smlouva plat i pro ddice, vstoup ddic do spolenosti namsto zstavitele. Takovm ujednnm nelze vzat ddice ddic. (2) Nen-li ddic s to vykonvat pro spolenost innost, k n se zstavitel zavzal, me mu bt snena pimen st podlu. Oddl 6

Znik spolenosti 2744 Spolenost zanik, dohodnou-li se o tom spolenci, spln-li se podmnky ujednan ve spoleensk smlouv, uplyne-li doba, na kterou byla spolenost ujednna, doshne-li se elu, k nmu byla spolenost zzena, anebo stane-li se tento el nemonm. 2745 Zeme-li spolenk, ani je ujednno, e spoleensk smlouva plat i pro jeho ddice, zanik spolenost, mla-li dva spolenky. M-li spolenost vce spolenk, m se za to, e ostatn spolenci chtj setrvat ve spolenosti i nadle. 2746 (1) Zanikne-li spolenost, pod sprvce vytovn podle 2734 nejpozdji do dvou msc od jejho zniku. (2) Spolenkm se vyd, co je jejich vlastnictvm, a spolen majetek se rozdl podle ustanoven o vypodn spoluvlastnictv. Dl 14 Tich spolenost 2747 Zkladn ustanoven (1) Smlouvou o tich spolenosti se tich spolenk zavazuje k vkladu, kterm se bude podlet po celou dobu trvn tich spolenosti na vsledcch podnikn podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichmu spolenkovi podl na zisku. (2) Tich spolenost me bt ujednna i k asti tichho spolenka jen na provozu nkterho ze zvod podnikatele. 2748 (1) Tich spolenk ped podnikateli pedmt vkladu bez zbytenho odkladu po vzniku tich spolenosti, nebo mu s nm umon nakldat. (2) Vkld-li se nemovit vc, nabv k n podnikatel na dobu trvn tich spolenosti uvac a povac prvo. Je-li pedmtem vkladu nco jinho, m se za to, e podnikatel nabyl k pedmtu vznikem tich spolenosti vlastnick prvo. 2749 (1) Tich spolenk m prvo nahlet do obchodnch doklad a etnch zznam podnikatele. K ujednn, kter toto prvo omezuje nebo vyluuje, se nepihl, osvd-li tich spolenk rozumn dvod domnvat se, e obchodn doklady a etn zznamy nejsou vedeny sprvn nebo poctiv. (2) Podnikatel vyd tichmu spolenkovi stejnopis etn zvrky bez

zbytenho odkladu po jejm vyhotoven a ppadnm schvlen, je-li vyadovno; k opanmu ujednn se nepihl. 2750 (1) Nehled k tich spolenosti je ze vech prvnch skutenost vzniklch z podnikn zavzn jen podnikatel. (2) Je-li jmno tichho spolenka obsaeno ve jmnu, poppad v obchodn firm podnikatele, ru tich spolenk za dluhy podnikatele. (3) Prohls-li tich spolenk osob, s n podnikatel jedn o uzaven smlouvy, e podnikaj oba spolen, ru za dluhy podnikatele vyplvajc z uzaven smlouvy. Podl tichho spolenka na zisku nebo ztrt 2751 (1) Tich spolenk se podl na zisku nebo na ztrt podnikatele v ujednan vi, jinak ve vi uren vzhledem k vi jeho vkladu a zaveden praxi stran, poppad vzhledem k zvyklostem. K ujednn, podle nho se tich spolenk nepodl na zisku nebo na ztrt, se nepihl. (2) Ve podlu tichho spolenka se ur z istho zisku. Vytv-li podnikatel fond, se kterm nesm libovoln nakldat, odete se z istho zisku zkonn pdl do takovho fondu. 2752 Podl na zisku vyplat podnikatel do ticeti dn po vyhotoven etn zvrky a jejm ppadnm schvlen, je-li vyadovno. Vklad tichho spolenka se nezvyuje o jeho podl na zisku, kter nevybere. 2753 (1) Na ztrt se tich spolenk podl stejn jako na zisku; k opanmu ujednn se nepihl. O podl tichho spolenka na ztrt se jeho vklad sniuje; tich spolenk nen povinen vklad o podl na ztrt doplnit. (2) Byl-li tichmu spolenkovi podl na zisku ji vyplacen, nen povinen jej pi pozdj ztrt vracet. Znik tich spolenosti 2754 (1) Nebyla-li tich spolenost ujednna na uritou dobu, lze ji vypovdt nejpozdji est msc ped koncem etnho obdob. (2) Tich spolenost se zruuje tak, a) doshne-li podl tichho spolenka na ztrt ve jeho vkladu, ledae uhrad podl na ztrt nebo dopln vklad, b) ukon-li se podnikn, kterho se tich spolenost tk, nebo c) bylo-li rozhodnuto o padku podnikatele nebo tichho spolenka,

zruenm konkursu po splnn rozvrhovho usnesen, zruenm konkursu proto, e majetek je zcela nepostaujc, anebo zamtnutm insolvennho nvrhu pro nedostatek majetku. 2755 Podnikatel vyd tichmu spolenkovi bez zbytenho odkladu po zniku tich spolenosti vklad upraven o podl na vsledku svho podnikn podle stavu ke dni zniku tich spolenosti. Dl 15 Zvazky z odvnch smluv Oddl 1 Obecn ustanoven 2756 Zvis-li podle ujednn stran prospch, anebo neprospch alespo jedn ze smluvnch stran na nejist udlosti, jedn se o smlouvu odvnou. 2757 Pro zvazky z odvnch smluv se nepouij ustanoven o zmn okolnost ( 1764 a 1766) a nemrnm zkrcen ( 1793 a 1795). Oddl 2 Pojitn Pododdl 1 Zkladn ustanoven 2758 (1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vi pojistnkovi poskytnout jemu nebo tet osob pojistn plnn, nastane-li nahodil udlost kryt pojitnm (pojistn udlost), a pojistnk se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistn. (2) Nen-li pojitn ujednno na pojistnou dobu krat ne jeden rok, vyaduje smlouva psemnou formu. Pijal-li pojistnk nabdku vasnm zaplacenm pojistnho, povauje se psemn forma smlouvy za zachovanou. 2759 (1) Neur-li se v nabdce, do kdy m bt pijata, vyaduje se jej pijet do jednoho msce ode dne doruen nabdky druh stran; je-li vak uzaven smlouvy podmnno lkaskou prohldkou, vyaduje se pijet nabdky do dvou msc. Nabdku pojistitele me pojistnk pijmout i vasnm zaplacenm pojistnho ve vi uveden v nabdce. (2) Povauje-li se odpov na nabdku za nov nvrh, plat, e byl odmtnut, nepijme-li jej druh strana do jednoho msce ode dne doruen. (3) Navrhuje-li strana zmnu smlouvy, pouij se odstavce 1 a 2

obdobn. 2760 Pojistitel sdl ped uzavenm smlouvy zjemci o pojitn daje, jejich rozsah a zpsob pedn stanov jin zkon upravujc pojiovnictv. To plat i o skutenostech, k jejich zmn dojde za trvn pojitn. Pojistn zjem 2761 Pojistn zjem je oprvnn poteba ochrany ped nsledky pojistn udlosti. 2762 (1) Pojistnk m to, e pojistnk osvd-li zjem pbuzenstv nebo jejho ivota. pojistn zjem na vlastnm ivot a zdrav. M se za m pojistn zjem i na ivot a zdrav jin osoby, podmnn vztahem k tto osob, a ji vyplv z je podmnn prospchem i vhodou z pokraovn

(2) Pojistnk m pojistn zjem na vlastnm majetku. M se za to, e pojistnk m pojistn zjem i na majetku jin osoby, osvd-li, e by mu bez jeho existence a uchovn hrozila pm majetkov ztrta. (3) Dal-li pojitn souhlas k pojitn, m se za to, e pojistn zjem pojistnka byl prokzn. 2763 Pi pojitn majetku me bt pojitn i budouc pojistn zjem. Byla-li smlouva uzavena se zetelem k budoucmu podnikn nebo jinmu budoucmu zjmu, kter nevznikne, nen pojistnk povinen platit pojistn; pojistitel m vak prvo na pimenou odmnu, pokud to bylo ujednno. 2764 (1) Neml-li zjemce pojistn zjem a pojistitel o tom pi uzaven smlouvy vdl nebo musel vdt, je smlouva neplatn. (2) Pojistil-li pojistnk vdom neexistujc pojistn zjem, ale pojistitel o tom nevdl ani nemohl vdt, je smlouva neplatn; pojistiteli vak nle odmna odpovdajc pojistnmu a do doby, kdy se o neplatnosti dozvdl. 2765 Zanikne-li pojistn zjem za trvn pojitn, zanikne i pojitn; pojistitel m vak prvo na pojistn a do doby, kdy se o zniku pojistnho zjmu dozvdl. 2766 Pojitn Osoba, na jej ivot, zdrav, majetek nebo odpovdnost nebo jinou

hodnotu pojistnho zjmu se pojitn vztahuje, je pojitnm. 2767 Pojitn cizho pojistnho nebezpe (1) Uzave-li pojistnk ve vlastn prospch smlouvu vztahujc se na pojistn nebezpe jako monou pinu vzniku pojistn udlosti u tet osoby, me uplatnit prvo na pojistn plnn, pokud proke, e tet osobu s obsahem smlouvy seznmil a e ta, vdoma si, e prvo na pojistn plnn nenabude, souhlas, aby pojistnk pojistn plnn pijal. M-li bt pojitnm potomek pojistnka, kter nen pln svprvn, nevyaduje se zvltn souhlas, pokud je pojistnk sm zkonnm zstupcem pojitnho a nejedn se o pojitn majetku. (2) Vyaduje-li se souhlas pojitnho, poppad jeho zkonnho zstupce, a neproke-li pojistnk souhlas v ujednan dob, jinak do t msc ode dne uzaven smlouvy, zanik pojitn uplynutm tto doby. Nastane-li v tto dob pojistn udlost, ani byl souhlas udlen, nabv prvo na pojistn plnn pojitn; je-li pojistnou udlost smrt pojitnho, nabvaj toto prvo osoby uveden v 2831. (3) Postoup-li pojistnk smlouvu bez souhlasu pojitnho, poppad jeho zkonnho zstupce, nepihl se k postoupen smlouvy. To neplat, je-li postupnkem osoba, u n se souhlas k pojitn pojistnho nebezpe pojitnho nevyaduje. (4) Dnem pojistnkovy smrti, nebo dnem jeho zniku bez prvnho nstupce vstupuje do pojitn pojitn; oznm-li vak pojistiteli v psemn form do ticeti dn ode dne pojistnkovy smrti, nebo ode dne jeho zniku, e na trvn pojitn nem zjem, zanik pojitn dnem smrti, nebo dnem zniku pojistnka. inky prodlen vi pojitnmu nenastanou dve ne uplynutm patncti dn ode dne, kdy se pojitn o svm vstupu do pojitn dozvdl; k ujednn krat doby se nepihl. 2768 (1) Je-li smlouva uzavena ve prospch tet osoby, me s n tato osoba projevit souhlas i dodaten pi uplatnn prva na pojistn plnn. Tet osoba m na pojistn plnn prvo, dal-li pojitn, poppad jeho zkonn zstupce tet osob souhlas k pijet pojistnho plnn pot, co byl seznmen s obsahem smlouvy. (2) Je-li ve prospch tet osoby pojitno ciz pojistn nebezpe, pouije se 2767 obdobn. 2769 Rovn zachzen Pouije-li pojistitel jako hledisko pi uren ve pojistnho nebo pro vpoet pojistnho plnn nrodnost, rasov nebo etnick pvod nebo jin hledisko odporujc zsad rovnho zachzen podle jinho zkona, nepihl se ke zven pojistnho ani ke snen pojistnho plnn na zklad tchto hledisek. To plat i v ppad, je-li jako hledisko pi uren ve pojistnho nebo pro vpoet pojistnho plnn pouito thotenstv nebo matestv. 2770

Oprvnn osoba Oprvnnou osobou je ta osoba, kter v dsledku pojistn udlosti vznikne prvo na pojistn plnn. 2771 K ujednn o zkrcen nebo prodlouen promlec lhty se nepihl. 2772 (1) Nen-li ujednna doba vzniku pojitn, vznik pojitn prvnm dnem nsledujcm po dni uzaven smlouvy. (2) Bylo-li ujednno, e se pojitn vztahuje i na dobu pede dnem uzaven smlouvy, nen pojistitel povinen poskytnout pojistn plnn, pokud pojistnk v dob nabdky vdl nebo vdt ml a mohl, e pojistn udlost ji nastala, a pojistitel nem prvo na pojistn, pokud v dob nabdky vdl nebo ml a mohl vdt, e pojistn udlost nastat neme. 2773 (1) Prvn jednn tkajc se pojitn vyaduje psemnou formu, ledae strany ujednaj, e tto formy nen zapoteb. (2) Pro oznmen se vyaduje psemn forma, jen bylo-li to ujednno. Pod-li vak pojistnk v psemn form pojistitele o sdlen daj vznamnch pro plnn podle smlouvy, sdl mu je pojistitel bez zbytenho odkladu v psemn form. 2774 Pojistn podmnky (1) Pojistn podmnky vymez zpravidla podrobnosti o vzniku, trvn a zniku pojitn, pojistnou udlost, vluky z pojitn a zpsob uren rozsahu pojistnho plnn a jeho splatnost. (2) Odkazuje-li smlouva na pojistn podmnky, seznm s nimi pojistitel pojistnka jet ped uzavenm smlouvy; to neplat, uzavr-li se smlouva formou obchodu na dlku. Ustanoven 1845 plat obdobn. Pojistka 2775 (1) Pojistitel vyd pojistnkovi pojistku jako potvrzen o uzaven smlouvy. (2) Pi ztrt, pokozen nebo znien pojistky vyd pojistitel na dost a nklady pojistnka druhopis pojistky; to plat obdobn o vydn kopie smlouvy. 2776 Zakld-li smlouva povinnost pedloit pojistku k uplatnn prva na pojistn plnn, me pojistitel poadovat, aby se pvodn pojistka ped vydnm druhopisu umoila.

 2777 (1) Nebyla-li smlouva uzavena v psemn form, uvede pojistitel v pojistce alespo a) slo smlouvy, b) uren pojistitele a pojistnka, c) uren oprvnn osoby nebo zpsobu, jakm bude urena, d) pojistnou udlost a pojistn nebezpe, e) vi pojistnho, jeho splatnost a daj, zda se jedn o pojitn bn i jednorzov, f) pojistnou dobu, g) ppadn odchyln ujednn od pojistnch podmnek a h) bylo-li pi pojitn osob ujednno, e se oprvnn osoba bude podlet na vnosech pojistitele, pak i zpsob ve uren podlu. (2) Je-li smlouva uzaven v psemn form, mus obsahovat daje uveden v odstavci 1 a pojistitel uvede v pojistce alespo a) slo smlouvy, b) uren pojistitele a pojistnka, c) uren oprvnn osoby nebo zpsobu, jakm bude urena, d) pojistnou udlost a pojistn nebezpe a e) pojistnou dobu. (3) Pi uren osob podle odstavce 1 nebo 2 se uvede jejich jmno nebo jmna, adresa bydlit nebo sdla a identifikujc daj. To plat i tehdy, m-li bt uren pojitn. 2778 K ujednn, kterm se strany odchl od 2775 nebo 2777, se nepihl. To plat i v ppad, vzd-li se pojistnk prva na vydn pojistky. Povinn pojitn 2779 (1) Ukld-li jin smlouvu, lze se ve tehdy, pipout-li pojitn stanovenho zkon urit osob povinnost uzavt pojistnou smlouv odchlit od ustanoven tohoto oddlu jen to zkon a nedojde-li tm ke snen rozsahu jinm zkonem.

(2) Stanov-li tak jin zkon, vznik pojistiteli povinnost uzavt pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistn plnn vznikla i tehdy, byla-li koda zpsobena myslnm jednnm pojistnka, pojitnho nebo jin osoby.

 2780 Pi povinnm pojitn me pojistitel pojistn plnn odmtnout, jen pokud se na uveden nepravdivch informac, nepln zodpovzench dotaz uinnch v psemn form nebo vdom nepravdivch nebo hrub zkreslench daj podlel vlun pokozen nebo i jin osoba s vdomm pokozenho. 2781 Pojistitel m prvo pojitn, jen pokud ujednnm zakldajcm pojitnho pro ppad Pojistn 2782 (1) Pojistitel m prvo na pojistn za dobu trvn pojitn. (2) Zanikne-li pojitn v dsledku pojistn udlosti, nle pojistiteli pojistn do konce pojistnho obdob, v nm pojistn udlost nastala; v takovm ppad nle pojistiteli jednorzov pojitn cel. 2783 (1) Nen-li doba vzniku prva pojistitele na pojistn ujednna, vznik takov prvo pojistiteli dnem uzaven smlouvy. (2) Jednorzov pojistn je splatn dnem potku pojitn. Je-li ujednno bn pojistn, je splatn prvnho dne pojistnho obdob; nen-li ujednno pojistn obdob jako asov obdob, za kter se plat bn pojistn, povauje se za ujednan pojistn obdob ron. (3) Pod-li o to pojistnk, sdl mu pojistitel zsady pro stanoven ve pojistnho. 2784 Pojistitel je povinen pijmout splatn pojistn a jin splatn pohledvky z pojitn i od pojistnkova zstavnho vitele, od oprvnn osoby nebo od pojitnho. 2785 (1) Nejsou-li ve smlouv ujednny podmnky, pi jejich splnn m pojistitel prvo upravit nov vi bnho pojistnho na dal pojistn obdob, nelze bez dohody s pojistnkem vi pojistnho mnit. (2) Vyhrad-li si pojistitel prvo mnit vi pojistnho z jinho dvodu, ne je zmna podmnek rozhodnch pro stanoven ve pojistnho nebo vyhrad-li si pojistitel u pojitn osob prvo mnit vi pojistnho v zvislosti na vku nebo zdravotnm stavu, nepihl se k tomu. 2786 (1) Uprav-li pojistitel vi pojistnho, sdl ji pojistnkovi odstoupit od smlouvy nebo vypovdt povinn to jin zkon pipout. To nebrn jinm pojistiteli jin prvo k postihu pojistnka nebo poruen jejich povinnosti.

nejpozdji dva msce pede dnem splatnosti pojistnho za pojistn obdob, ve kterm se m ve pojistnho zmnit. (2) Nesouhlas-li pojistnk se zmnou, me nesouhlas projevit do jednoho msce ode dne, kdy se o n dozvdl; v tom ppad pojitn zanikne uplynutm pojistnho obdob, na kter bylo pojistn zaplaceno. Neupozornil-li vak pojistitel na tento nsledek pojistnka ve sdlen podle odstavce 1, trv pojitn nadle a ve pojistnho se pi nesouhlasu pojistnka nezmn. 2787 Pojistitel m prvo odest od pojistnho plnn splatn pohledvky pojistnho nebo jin pohledvky z pojitn. To neplat, jedn-li se o povinnost poskytnout pojistn plnn z povinnho pojitn; k opanm ujednnm se nepihl. 2788 Povinnost k pravdivm sdlenm (1) Dote-li se pojistitel v psemn form zjemce o pojitn pi jednn o uzaven smlouvy nebo pojistnka pi jednn o zmn smlouvy na skutenosti, kter maj vznam pro pojistitelovo rozhodnut, jak ohodnot pojistn riziko, zda je pojist a za jakch podmnek, zodpov zjemce nebo pojistnk tyto dotazy pravdiv a pln. Povinnost se povauje za dn splnnou, nebylo-li v odpovdi zatajeno nic podstatnho. (2) Co je v odstavci 1 stanoveno o povinnosti pojistnka, plat obdobn i pro pojitnho. 2789 (1) Mus-li si pojistitel bt pi uzavrn smlouvy vdom nesrovnalost mezi nabzenm pojitnm a zjemcovmi poadavky, upozorn ho na n. Pitom se vezme v vahu, za jakch okolnost a jakm zpsobem se smlouva uzavr, jako i to, je-li druh stran pi uzavrn smlouvy npomocen zprostedkovatel nezvisl na pojistiteli. (2) Dote-li se zjemce pi jednn o uzaven smlouvy nebo pojistnk pi jednn o zmn smlouvy v psemn form pojistitele na skutenosti tkajc se pojitn, zodpov pojistitel tyto dotazy pravdiv a pln. Zmna pojistnho rizika 2790 (1) Zmn-li se okolnosti, kter byly uvedeny ve smlouv nebo na kter se pojistitel tzal ( 2788), tak podstatn, e zvyuj pravdpodobnost vzniku pojistn udlosti z vslovn ujednanho pojistnho nebezpe, zv se pojistn riziko. (2) Pojistnk nesm bez pojistitelova souhlasu uinit nic, co zvyuje pojistn nebezpe, ani to tet osob dovolit; zjist-li a dodaten, e bez pojistitelova souhlasu dopustil, e se pojistn nebezpe zvilo, pojistiteli to bez zbytenho odkladu oznm. Zv-li se pojistn nebezpe nezvisle na pojistnkov vli, oznm to pojistnk pojistiteli bez zbytenho odkladu pot, co se o tom dozvdl.

(3) Je-li pojitno ciz pojistn riziko, m povinnosti stanoven v odstavci 2 pojitn. 2791 (1) Proke-li pojistitel, e by uzavel smlouvu za jinch podmnek, pokud by pojistn riziko ve zvenm rozsahu existovalo ji pi uzavrn smlouvy, m prvo navrhnout novou vi pojistnho. Neuin-li tak do jednoho msce ode dne, kdy mu zmna byla oznmena, jeho prvo zanik. (2) Nen-li nvrh pijat nebo nov uren pojistn zaplaceno v ujednan dob, jinak do jednoho msce ode dne doruen nvrhu, m pojistitel prvo pojitn vypovdt s osmidenn vpovdn dobou; toto prvo vak pojistitel nem, neupozornil-li na monost vpovdi ji v nvrhu. Nevypov-li pojistitel pojitn do dvou msc ode dne, kdy obdrel nesouhlas s nvrhem, nebo kdy marn uplynula doba podle odstavce 1, zanikne jeho prvo vypovdt pojitn. 2792 Proke-li pojistitel, e by vzhledem k podmnkm platnm v dob uzaven smlouvy smlouvu neuzavel, existovalo-li by pojistn riziko ve zvenm rozsahu ji pi uzavrn smlouvy, m prvo pojitn vypovdt s osmidenn vpovdn dobou. Nevypov-li pojistitel pojitn do jednoho msce ode dne, kdy mu zmna byla oznmena, zanikne jeho prvo vypovdt pojitn. 2793 (1) Poru-li pojistnk nebo pojitn povinnost oznmit zven pojistnho rizika, m pojistitel prvo pojitn vypovdt bez vpovdn doby. Vypov-li pojistitel pojitn, nle mu pojistn a do konce pojistnho obdob, v nm pojitn zaniklo; jednorzov pojistn nle pojistiteli v tomto ppad cel. Nevypov-li pojistitel pojitn do dvou msc ode dne, kdy se o zven pojistnho rizika dozvdl, zanikne jeho prvo vypovdt pojitn. (2) Poru-li pojistnk nebo pojitn povinnost oznmit zven pojistnho rizika a nastala-li po tto zmn pojistn udlost, m pojistitel prvo snit pojistn plnn mrn k tomu, jak je pomr pojistnho, kter obdrel, k pojistnmu, kter by ml obdret, kdyby se byl o zven pojistnho rizika z oznmen vas dozvdl. 2794 Sn-li se podstatn pojistn riziko v pojistn dob, vznik pojistiteli povinnost snit pojistn mrn k snen pojistnho rizika s innost ode dne, kdy se o tomto snen dozvdl. 2795 (1) Ustanoven o zven pojistnho rizika se nepouij, pokud ke zven rizika dolo z dvodu odvracen nebo zmenen kody vy, nebo v dsledku pojistn udlosti, anebo v dsledku jednn z pkazu lidskosti. (2) Pro pojitn osob pro ppad nemoci se ustanoven o zmn pojistnho rizika nepouij. Pro pojitn osob pro jin ppady se ustanoven o zmn pojistnho rizika nepouij, mn-li se pojistn

riziko v prbhu doby trvn pojitn; nebyla-li tato zmna promtnuta ve vpotu pojistnho, vznik oznamovac povinnost vi pojistiteli, pokud na ni byl pojistnk nebo pojitn upozornn. eten pojistn udlosti 2796 (1) Nastane-li udlost, se kterou ten, kdo se pokld za oprvnnou osobu, spojuje poadavek na pojistn plnn, oznm to pojistiteli bez zbytenho odkladu, pod mu pravdiv vysvtlen o vzniku a rozsahu nsledk takov udlosti, o prvech tetch osob a o jakmkoliv vcensobnm pojitn; souasn pedlo pojistiteli potebn doklady a postupuje zpsobem ujednanm ve smlouv. Nen-li souasn pojistnkem nebo pojitnm, maj tyto povinnosti i pojistnk a pojitn. (2) Stejn oznmen me uinit jakkoliv osoba, kter m na pojistnm plnn prvn zjem. 2797 (1) Pojistitel zahj bez zbytenho odkladu po oznmen podle 2796 eten nutn ke zjitn existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. eten je skoneno sdlenm jeho vsledk osob, kter uplatnila prvo na pojistn plnn; na dost tto osoby j pojistitel v psemn form zdvodn vi pojistnho plnn, poppad dvod jeho zamtnut. (2) Obsahuje-li oznmen vdom nepravdiv nebo hrub zkreslen podstatn daje tkajc se rozsahu oznmen udlosti, anebo zaml-li se v nm vdom daje tkajc se tto udlosti, m pojistitel prvo na nhradu nklad eln vynaloench na eten skutenost, o nich mu byly tyto daje sdleny nebo zamleny. M se za to, e pojistitel vynaloil nklady v prokzan vi eln. (3) Vyvol-li pojistnk, pojitn nebo jin osoba, kter uplatuje na pojistn plnn prvo, nklady eten nebo jejich zven poruenm povinnosti, m pojistitel vi nmu prvo na pimenou nhradu. 2798 (1) Nen-li splatnost pojistnho plnn ujednna, je splatn do patncti dn ode dne skonen eten. (2) Nelze-li ukonit eten nutn k zjitn pojistn udlosti, rozsahu pojistnho plnn nebo k zjitn osoby oprvnn pijmout pojistn plnn do t msc ode dne oznmen, pojistitel oznamovateli sdl, pro nelze eten ukonit; pod-li o to oznamovatel, sdl mu pojistitel dvody v psemn form. Pojistitel poskytne osob, kter uplatuje prvo na pojistn plnn, na jej dost na pojistn plnn pimenou zlohu; to neplat, je-li rozumn dvod poskytnut zlohy odept. (3) Poruil-li pojistitel povinnost podle odstavce 2 z pin na sv stran, je v prodlen; k opanmu ujednn se nepihl. 2799 Zpsobila-li mysln pojistnou udlost bu osoba, kter uplatuje prvo na pojistn plnn, anebo z jejho podntu osoba tet, vznik prvo na pojistn plnn jen tehdy, bylo-li to vslovn ujednno, anebo

stanov-li tak tento nebo jin zkon. 2800 Nsledky poruen povinnost (1) Bylo-li v dsledku poruen povinnosti pojistnka nebo pojitnho pi jednn o uzaven smlouvy nebo o jej zmn ujednno ni pojistn, m pojistitel prvo pojistn plnn snit o takovou st, jak je pomr pojistnho, kter obdrel, k pojistnmu, kter ml obdret. (2) Mlo-li poruen povinnosti pojistnka, pojitnho nebo jin osoby, kter m na pojistn plnn prvo, podstatn vliv na vznik pojistn udlosti, jej prbh, na zvten rozsahu jejch nsledk nebo na zjitn i uren ve pojistnho plnn, m pojistitel prvo snit pojistn plnn mrn k tomu, jak vliv mlo toto poruen na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit. 2801 Peruen pojitn (1) Pojitn se peru, nebylo-li pojistn zaplaceno; doba peruen pone uplynutm dvou msc ode dne splatnosti pojistnho a do jeho zaplacen. (2) Peru-li se pojitn bhem pojistn doby, netrv za peruen povinnost platit pojistn a nevznik prvo na plnn z udlost, kter v dob peruen nastaly a byly by jinak pojistnmi udlostmi. Doba peruen pojitn se zapotv do pojistn doby, jen je-li to vslovn ujednno. (3) Existuj-li zkonn dvody trvn povinnho pojitn, nelze povinn pojitn peruit. ivotn pojitn lze peruit, jen bylo-li to ujednno. Znik pojitn 2802 K platnosti dohody o zniku pojitn se vyaduje, aby v n strany ujednaly, jak se vyrovnaj. Nen-li ujednn okamik zniku pojitn, plat, e pojitn zaniklo dnem, kdy dohoda nabyla innosti. 2803 (1) Pojitn zanik uplynutm pojistn doby. (2) Bylo-li pojitn ujednno na dobu uritou, lze ujednat, e uplynutm tto doby pojitn nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistnk nejmn est tdn ped uplynutm pojistn doby druh stran nesdl, e nem zjem na dalm trvn pojitn. Nezanikne-li pojitn a nejsou-li ujednny podmnky a doba prodlouen, prodluuje se pojitn za tch podmnek o tut dobu, na kterou bylo ujednno. 2804 Upomene-li pojistitel pojistnka o zaplacen pojistnho a pou-li ho v upomnce, e pojitn zanikne, nebude-li pojistn zaplaceno ani v

dodaten lht, kter mus bt stanovena nejmn v trvn jednoho msce ode dne doruen upomnky, zanikne pojitn marnm uplynutm tto lhty. 2805 Pojistitel nebo pojistnk me pojitn vypovdt a) s osmidenn vpovdn dobou do dvou msc ode dne uzaven smlouvy, nebo b) s msn vpovdn dobou do t msc ode dne oznmen vzniku pojistn udlosti; vypov-li vak pojistitel ivotn pojitn, nepihl se k tomu. 2806 Pojistnk me pojitn vypovdt s osmidenn vpovdn dobou a) do dvou msc ode dne, kdy se dozvdl, e pojistitel pouil pi uren ve pojistnho nebo pro vpoet pojistnho plnn hledisko zakzan v 2769, b) do jednoho msce ode dne, kdy mu bylo dorueno oznmen o pevodu pojistnho kmene nebo jeho sti nebo o pemn pojistitele, nebo c) do jednoho msce ode dne, kdy bylo zveejnno oznmen, e pojistiteli bylo odato povolen k provozovn pojiovac innosti. 2807 Je-li pojitn ujednno s bnm pojistnm, zanik pojitn na zklad vpovdi pojistitele nebo pojistnka ke konci pojistnho obdob; je-li vak vpov doruena druh stran pozdji ne est tdn pede dnem, ve kterm uplyne pojistn obdob, zanik pojitn ke konci nsledujcho pojistnho obdob. Vypov-li pojistitel ivotn pojitn, nepihl se k vpovdi. 2808 (1) Poruil-li pojistnk nebo pojitn mysln nebo z nedbalosti povinnost stanovenou v 2788, m pojistitel prvo od smlouvy odstoupit, proke-li, e by po pravdivm a plnm zodpovzen dotaz smlouvu neuzavel. Pojistnk m prvo od smlouvy odstoupit, poruil-li pojistitel povinnost stanovenou v 2789. Prvo odstoupit od smlouvy zanik, nevyuije-li je strana do dvou msc ode dne, kdy zjistila nebo musela zjistit poruen povinnosti stanoven v 2788. (2) Odstoup-li pojistnk od smlouvy, nahrad mu pojistitel do jednoho msce ode dne, kdy se odstoupen stane innm, zaplacen pojistn snen o to, co ji ppadn z pojitn plnil; odstoupil-li od smlouvy pojistitel, m prvo zapost si i nklady spojen se vznikem a sprvou pojitn. Odstoup-li pojistitel od smlouvy a zskal-li ji pojistnk, pojitn nebo jin osoba pojistn plnn, nahrad v te lht pojistiteli to, co ze zaplacenho pojistnho plnn pesahuje zaplacen pojistn. (3) Byla-li smlouva uzavena formou obchodu na dlku, m pojistnk prvo bez udn dvodu odstoupit od smlouvy ve lht trncti dn ode dne jejho uzaven nebo ode dne, kdy mu byly sdleny pojistn

podmnky, pokud k tomuto sdlen dojde na jeho dost po uzaven smlouvy. Jedn-li se o pojitn spadajc do odvtv ivotnch pojitn podle jinho zkona, je pojistnk oprvnn odstoupit od smlouvy ve lht ticeti dn ode dne, kdy obdrel sdlen o uzaven obchodu na dlku, nebo ode dne, kdy mu byly sdleny pojistn podmnky, pokud k tomuto sdlen dojde na jeho dost po uzaven smlouvy; to plat i v ppad, kdy byla smlouva uzavena jinak ne formou obchodu na dlku. (4) Odstavec 3 se nepouije na smlouvy spadajc do pojitn pomoci osobm v nouzi bhem cestovn nebo pobytu mimo msta svho bydlit vetn pojitn finannch ztrt bezprostedn souvisejcch s cestovnm, jestlie byly tyto smlouvy sjednny na dobu krat ne jeden msc. (5) Odstoup-li pojistnk od smlouvy podle odstavce 3, vrt mu pojistitel bez zbytenho odkladu, nejpozdji vak do ticeti dn ode dne, kdy se odstoupen stane innm, zaplacen pojistn; pitom m prvo odest si, co ji z pojitn plnil. Bylo-li vak pojistn plnn vyplaceno ve vi pesahujc vi zaplacenho pojistnho, vrt pojistnk, poppad pojitn nebo obmylen, pojistiteli stku zaplacenho pojistnho plnn, kter pesahuje zaplacen pojistn. 2809 Pojistitel me pojistn plnn odmtnout, byla-li pinou pojistn udlosti skutenost, a) o kter se dozvdl a po vzniku pojistn udlosti, b) kterou pi sjednvn pojitn nebo jeho zmny nemohl zjistit v dsledku zavinnho poruen povinnosti stanoven v 2788 a c) pokud by pi znalosti tto skutenosti pi uzavrn smlouvy tuto smlouvu neuzavel nebo pokud by ji uzavel za jinch podmnek. 2810 Pojitn zanik znikem pojistnho zjmu, znikem pojistnho nebezpe, dnem smrti pojitn osoby, dnem zniku pojitn prvnick osoby bez prvnho nstupce nebo dnem odmtnut pojistnho plnn. Pododdl 2 kodov pojitn 2811 Rozsah Pi kodovm pojitn poskytne pojistitel pojistn plnn, kter v ujednanm rozsahu vyrovnv bytek majetku vznikl v dsledku pojistn udlosti. 2812 Zmna vlastnictv pojitnho majetku Nebylo-li vslovn ujednno, e pojitn zmnou vlastnictv nebo spoluvlastnictv pojitnho majetku nezanik, zanikne pojitn dnem

oznmen tto zmny pojistiteli. Hranice pojistnho plnn 2813 Byla-li ujednna hranice pojistnho plnn, m se za to, e se vztahuje na jednu kodnou udlost. 2814 (1) Ujedn-li se, e se pojistn plnn omez horn hranic, ur se tato hranice pojistnou stkou nebo limitem pojistnho plnn. (2) Lze-li pi pojitn majetku urit jeho pojistnou hodnotu pi uzaven smlouvy, ur se na nvrh pojistnka horn hranice pojistnho plnn pojistnou stkou ve vi odpovdajc pojistn hodnot pojitnho majetku v dob uzaven smlouvy. Pojistitel m prvo pezkoumat pi uzaven smlouvy hodnotu pojitnho majetku. (3) Nelze-li pi pojitn majetku urit jeho pojistnou hodnotu pi uzaven smlouvy, ur se na nvrh pojistnka horn hranice pojistnho plnn limitem pojistnho plnn. Tento limit se ujedn i v ppad, e se pojitn vztahuje jen na st hodnoty pojitnho majetku podle odstavce 2 (zlomkov pojitn). Odpovd-li tomu pojistn zjem, lze takto urit horn hranici pojistnho plnn i pi pojitn podle odstavce 2. 2815 Ujedn-li se ve smlouv vslovn, e osob, kter vznik prvo na pojistn plnn, pjde k ti bytek majetku, jeho ve nepeshne ujednanou hranici, nebo e tto osob pjde urit st bytku majetku k ti, nen pojistitel povinen poskytnout pojistn plnn v rozsahu takto ujednan spoluasti. 2816 Mnon pojitn Je-li t pojistn zjem pojitn proti tmu pojistnmu nebezpe a pro tut dobu u nkolika pojistitel, vznik mnon pojitn. Mnon pojitn me vzniknout jako a) soupojitn, byla-li uzavena smlouva mezi pojistnkem a vce pojistiteli zastoupenmi vedoucm pojistitelem a zavzal-li se pojistnk platit jedin pojistn, b) soubn pojitn, nepesahuje-li souhrn pojistnch stek pojistnou hodnotu pojitnho majetku nebo nepeshne-li souhrn limit pojistnho plnn skutenou vi vznikl kody, nebo c) vcensobn pojitn, pesahuje-li souhrn pojistnch stek pojistnou hodnotu pojitnho majetku nebo peshne-li souhrn limit pojistnho plnn skutenou vi vznikl kody. 2817 Soupojitn

(1) Je-li ujednno soupojitn, vedouc pojistitel uren ve smlouv stanov pojistn podmnky a vi pojistnho, spravuje soupojitn, pejm oznmen o pojistn udlosti a vede eten nezbytn ke zjitn rozsahu povinnosti pojistitel poskytnout pojistn plnn; v tomto rozsahu jedn jmnem ostatnch pojistitel. Nen-li ujednn zpsob pjm pojistnho, pijm vedouc pojistitel i pojistn. (2) V rmci soupojitn lze smlouvu uzavt i mezi pojistnkem a vce pojistiteli, kte si ujednali spolen postup pi pojitn uritch pojistnch nebezpe, a to jmnem a na et vech pojistitel, a urili vedoucho pojistitele, poppad povili plnnm jeho povinnost spolen orgn vytvoen k tomuto elu, anebo pojiovacho zprostedkovatele kvalifikovanho podle jinho zkona pro vy stupe odborn zpsobilosti. (3) Prvo na pojistn plnn se uplatuje vi vedoucmu pojistiteli. Pojistitel se mezi sebou vzjemn vypodaj podle svch podl; nebyly-li podly ujednny, plat, e jsou stejn. (4) Pi likvidaci pojistitele se jeho povinnosti z pojitn vyplvajc ze soupojitn spln stejn jako povinnosti vyplvajc z jinch pojitn ujednanch tmto pojistitelem. (5) Nepihl se k ujednnm, kter se odchyluj od odstavc 1 a 4, a to ani v ppad, kdy se nkter z pojistitel astn soupojitn prostednictvm obchodn st zaloen v mst sdla pojistitele nebo prostednictvm jeho poboky, kter se nachzej na zem jinho lenskho sttu Evropsk unie nebo lenskho sttu Dohody o Evropskm hospodskm prostoru, ne je stt sdla pojistitele, nebo nachz-li se pojistn riziko v nkterm z tchto stt nebo v esk republice. To neplat pi pojitn velkch rizik podle jinho zkona upravujcho pojiovnictv. 2818 Vcensobn pojitn (1) Vznikne-li vcensobn pojitn, oznm to pojistnk bez zbytenho odkladu kadmu pojistiteli a v oznmen uvede ostatn pojistitele a pojistn stky nebo limity pojistnho plnn ujednan v ostatnch smlouvch. (2) Pojistitel, jemu byla jako prvnmu oznmena pojistn udlost, poskytne pojistn plnn do ve pojistn stky nebo limitu pojistnho plnn ujednanho ve smlouv, kterou je vzn, a oznm to bez zbytenho odkladu ostatnm pojistitelm, o nich se dozvdl. Tm nen doteno prvo oprvnn osoby poadovat pojistn plnn a do ve vyrovnn bytku majetku na ostatnch pojistitelch, pokud pojistn stka nebo limit pojistnho plnn ujednan ve smlouv s prvnm pojistitelem nepostauje k vyrovnn celho bytku majetku vzniklho v dsledku pojistn udlosti. (3) Pojistitel se vypodaj v pomru, v jakm jsou k sob pojistn stky nebo limity pojistnho plnn ujednan ve smlouvch, ktermi jsou vzni, s pihldnutm k pojistnmu plnn poskytnutmu podle odstavce 2 vty druh. 2819 Zachraovac nklady

(1) Vynaloil-li pojistnk eln nklady pi odvracen bezprostedn hrozc pojistn udlosti na zmrnn nsledk ji nastal pojistn udlosti nebo proto, e plnil povinnost odklidit pokozen pojitn majetek nebo jeho zbytky z hygienickch, ekologickch i bezpenostnch dvod, m proti pojistiteli prvo na jejich nhradu, jako i na nhradu kody, kterou v souvislosti s touto innost utrpl. (2) Nepihl se k ujednn, kterm si pojistitel ve vztahu k nhradm podle odstavce 1 vyhradil prvo a) snit o n pojistnou stku nebo limit pojistnho plnn, b) omezit je na mn ne 30 % pojistn stky nebo limitu pojistnho plnn, jde-li o zchranu ivota nebo zdrav osob, nebo c) omezit je, vynaloil-li pojistnk zachraovac nklady se souhlasem pojistitele, a k nim nebyl jinak povinen. (3) Vynaloil-li zachraovac nklady pojitn nebo jin osoba nad rmec povinnost stanovench jinm zkonem, m proti pojistiteli stejn prvo na nhradu jako pojistnk. 2820 Pechod prva na pojistitele (1) Vzniklo-li v souvislosti s hrozc nebo nastalou pojistnou udlost osob, kter m prvo na pojistn plnn, pojitnmu nebo osob, kter vynaloila zachraovac nklady, proti jinmu prvo na nhradu kody nebo jin obdobn prvo, pechz tato pohledvka vetn psluenstv, zajitn a dalch prv s n spojench okamikem vplaty plnn z pojitn na pojistitele, a to a do ve plnn, kter pojistitel oprvnn osob vyplatil. To neplat, vzniklo-li tto osob takov prvo vi tomu, kdo s n ije ve spolen domcnosti nebo je na ni odkzn vivou, ledae zpsobil pojistnou udlost mysln. (2) Osoba, jej prvo na pojistitele pelo, vyd pojistiteli potebn doklady a sdl mu ve, co je k uplatnn pohledvky zapoteb. Zma-li pechod prva na pojistitele, m pojistitel prvo snit plnn z pojitn o stku, kterou by jinak mohl zskat. Poskytl-li ji pojistitel plnn, m prvo na nhradu a do ve tto stky. Pododdl 3 Obnosov pojitn 2821 Obnosov pojitn zavazuje pojistitele poskytnout v ppad pojistn udlosti jednorzov i opakovan pojistn plnn v ujednanm rozsahu. Zkladem pro uren ve pojistnho a pro vpoet pojistnho plnn je stka uren na nvrh pojistnka, kterou m pojistitel v ppad vzniku pojistn udlosti vyplatit, anebo ve a etnost vyplcen dchodu. 2822 Prvem na plnn z obnosovho pojitn nen doteno prvo na nhradu kody nebo jin prvo proti tomu, kdo je povinen kodu nahradit.

 2823 Kdy z obnosovho pojitn vznik prvo na zkrcen pojistn doby, na odkupn a na obnoven pojitn po snen pojistn stky, po snen ronho dchodu nebo po zkrcen pojistn doby, se ujedn ve smlouv, nezakld-li takov prvo tento zkon pmo. Pododdl 4 Obecn ustanoven o pojitn osob 2824 (1) V pojitn osob lze pojistit lovka pro ppad smrti, doit se uritho vku nebo dne urenho ve smlouv jako konec pojitn, pro ppad nemoci, razu nebo jin skutenosti souvisc se zdravm nebo zmnou osobnho postaven pojitn osoby. (2) Pojitn osob zakld osob uren ve smlouv prvo na vplatu ujednan stky i dchodu nebo prvo na pojistn plnn v uren vi, nastane-li pojistn udlost podle odstavce 1. 2825 Bylo-li ujednno pojitn pro ppad pracovn neschopnosti a neuvd-li smlouva jasn daj o povaze a rozsahu neschopnosti, na ni se pojitn vztahuje, povauje se za ujednan pojitn neschopnosti pojitnho vykonvat jeho obvykl povoln. 2826 (1) Uzavr-li pojistnk smlouvu ve prospch obmylenho, vyaduje se k uzaven smlouvy i souhlas pojitnho. M-li bt pojitnm potomek pojistnka, kter nen pln svprvn, nevyaduje se zvltn souhlas, pokud je pojistnk sm zkonnm zstupcem pojitnho. (2) Vyaduje-li se souhlas pojitnho, poppad jeho zkonnho zstupce, a neproke-li pojistnk souhlas v ujednan dob, jinak do t msc ode dne uzaven smlouvy, zanik pojitn uplynutm tto doby. Nastane-li v tto dob pojistn udlost, ani byl souhlas udlen, nabv prvo na pojistn plnn pojitn; je-li pojistnou udlost smrt pojitnho, nabvaj toto prvo osoby uveden v 2831. (3) Souhlas podle odstavce 1 se vyaduje i pro zmnu obmylenho, zmnu podl na pojistnm plnn, bylo-li ureno vce obmylench, a k vyplacen odkupnho; nen-li souhlas udlen, nepihl se k nim. 2827 Skupinov pojitn (1) Vztahuje-li se pojitn na leny urit skupiny, poppad i na jejich rodiny a osoby na nich zvisl, nemus smlouva obsahovat jmna pojitnch, lze-li pojitn bez pochybnost urit alespo v dob pojistn udlosti. (2) Souhlas pojitnch podle 2826 se nevyaduje. To plat obdobn, postoup-li pojistnk smlouvu.

(3) Poruen povinnosti pravdiv a pln zodpovdt dotazy pojistitele zasahuje pi skupinovm pojitn jen pojitn tch osob, kterch se poruen tto povinnosti tk. 2828 (1) Jsou-li pro to dvody souvisejc s urenm ve pojistnho rizika, ve pojistnho nebo se etenm pojistn udlosti, me pojistitel poadovat daje o zdravotnm stavu a zjitn zdravotnho stavu nebo piny smrti pojitnho, pokud k tomu byl pojistiteli dn souhlas pojitnho. Zjiovn se provd i na zklad zprv a zdravotnick dokumentace vydanch osobou provozujc zdravotnick zazen, kterou pojistitel povil, od oetujcch lka, a v ppad poteby i prohldkou nebo vyetenm provedenm zdravotnickm zazenm. (2) Bylo-li ujednno, e pojistnk je zprotn povinnosti platit pojistn, me pojistitel poadovat daje o jeho zdravotnm stavu a na zklad souhlasu pojistnka pezkoumvat jeho zdravotn stav zpsobem podle odstavce 1. 2829 Je-li pojistnou udlost smrt pojitnho, me pojistnk urit, kdo je obmylen, jmnem nebo jeho vztahem k pojitnmu. A do vzniku pojistn udlosti me pojistnk obmylenho mnit; zmna je inn dnem doruen sdlen pojistiteli. 2830 (1) Uril-li pojistnk jako obmylenho svho manela a bylo-li ujednno, e uren je neodvolateln, zanikaj jeho inky rozvodem manelstv, nebo prohlenm manelstv za neplatn. (2) Uril-li pojistnk jako obmylenho svho pedka nebo potomka a bylo-li ujednno, e uren je neodvolateln, zanikaj jeho inky osvojenm obmylenho nebo pojistnka. To plat i tehdy, byl-li neodvolateln uren obmylenm pojistnkv osvojenec nebo osvojitel a bylo-li osvojen zrueno. 2831 (1) Nebyl-li v dob pojistn udlosti obmylen uren, nebo nenabyl-li obmylen prva na pojistn plnn, nabv tohoto prva manel pojitnho, a nen-li ho, dti pojitnho. (2) Nen-li osoba uveden v odstavci 1, nabvaj prva na pojistn plnn rodie pojitnho, a nen-li jich, nabvaj tohoto prva ddici pojitnho. Ustanoven o ochran oprvnnho ddice tm nejsou dotena. (3) Vznikne-li prvo na pojistn plnn vce osobm, m se za to, e jejich podly jsou stejn. 2832 (1) Obmylen nabv prvo na pojistn plnn vznikem pojistn udlosti. Dokud obmylen tohoto prva nenabude, me pojistnk voln nakldat s prvy z pojitn, zejmna je zastavit nebo postoupit, jako i zmnit oznaen osoby obmylenho. Jde-li vak o pojitn dchodu, vyaduje se ke zmn obmylenho souhlas pojistitele, jinak zmnou nen

pojistitel vzn. (2) Je-li pojitnm osoba odlin od pojistnka, vyaduje se k prvnm jednnm podle odstavce 1 souhlas pojitnho, jinak se k nim nepihl. Pododdl 5 ivotn pojitn 2833 ivotn pojitn pro ppad smrti, doit se uritho vku nebo dne urenho smlouvou jako konec pojitn, anebo pro ppad jin skutenosti tkajc se zmny osobnho postaven lovka lze ujednat jen jako pojitn obnosov. 2834 (1) Uril-li pojistitel chybn pojistn, pojistnou dobu, dobu placen pojistnho nebo pojistnou stku proto, e pojistnk uvedl nesprvn datum narozen nebo pohlav pojitnho, m pojistitel prvo snit pojistn plnn v pomru ve pojistnho, kter bylo placeno, k vi pojistnho, kter by bylo placeno, kdyby byl pojistnk bval uvedl datum narozen nebo pohlav pojitnho sprvn. (2) Bylo-li v dsledku nesprvn uvedench daj podle odstavce 1 placeno vy pojistn, uprav pojistitel jeho vi ponaje pojistnm obdobm nsledujcm po pojistnm obdob, ve kterm se dozvdl sprvn daje. Pojistn placen za nsledujc pojistn obdob se sniuje o peplatek pojistnho; bylo-li pojistn jednorzov, vrt pojistitel peplatek pojistnkovi bez zbytenho odkladu. 2835 Bylo-li uvedeno nesprvn datum narozen pojitnho, m pojistitel prvo od smlouvy odstoupit, proke-li, e by vzhledem k pojistnm podmnkm platnm v dob uzaven smlouvy smlouvu neuzavel. Neuplatn-li pojistitel prvo odstoupit od smlouvy bhem ivota pojitnho a do t let ode dne uzaven smlouvy, nejpozdji vak do dvou msc pot, co se o nesprvnm daji dozvdl, jeho prvo zanik. 2836 Zemou-li pojitn i obmylen ve stejnou dobu nebo za okolnost, kter brn zjitn, kdo z nich zemel jako prvn, povauje se pro ely pojitn za zjitn, e pojitn peil obmylenho. Zemel-li vak pojitn, ani prvo na plnn nabyly osoby uveden v 2829 a 2830, povauje se pro tyto ely za zjitn, e obmylen peil pojitnho. 2837 Vluka z pojitn Pojistitel nen povinen poskytnout pojistn plnn v ppad sebevrady pojitnho, trvalo-li pojitn nepetrit mn ne dva roky pedchzejc sebevrad. Snen pojistn stky, snen ronho dchodu a zkrcen pojistn

doby 2838 (1) Bylo-li za pojitn zaplaceno bn pojistn za dobu urenou ve smlouv a nebylo-li po uplynut tto doby dal bn pojistn zaplaceno ve stanoven lht, mn se takov pojitn na pojitn se snenou pojistnou stkou (snen pojistn stky) nebo na snen ron dchod, a to bez povinnosti platit bn pojistn. (2) Jsou-li snen pojistn stka nebo snen ron dchod men ne limit ujednan ve smlouv, zkrt se doba pojitn. 2839 Ke snen pojistn stky, snen ronho dchodu nebo ke zkrcen pojistn doby dojde prvnho dne po uplynut lhty, jejm uplynutm by jinak pojitn zaniklo pro neplacen pojistnho. 2840 Pojistnk me poadovat zven snen pojistn stky nebo ve ronho dchodu opt na pvodn vi, jen bylo-li to vslovn ujednno. Tot plat o prodlouen zkrcen pojistn doby na pvodn dlku. 2841 Bylo-li pojitn pro ppad smrti ujednno na pesn urenou dobu za bn pojistn, nevznik pi neplacen pojistnho prvo na snen pojistn stky, snen ronho dchodu nebo zkrcen pojistn doby a pojitn pro neplacen pojistnho zanik. Odkupn 2842 (1) Bylo-li v ivotnm pojitn ujednanm s bnm pojistnm zaplaceno pojistn nejmn za dva roky, nebo jde-li o pojitn za jednorzov pojistn ujednan na dobu del jednoho roku, nebo jde-li o pojitn se snenou pojistnou stkou, m pojistnk prvo, nevyluuje-li to smlouva, aby mu pojistitel na jeho dost vyplatil odkupn. Odkupn je splatn do t msc ode dne doruen dosti o jeho vplatu pojistiteli; vplatou odkupnho pojitn zanik. (2) Pod-li pojistnk kdykoli za trvn pojitn pojistitele o sdlen, kolik by inila ve odkupnho, sdl mu ji pojistitel do jednoho msce ode dne obdren dosti vetn vpotu odkupnho. 2843 U pojitn pro ppad smrti ujednanho na pesn urenou dobu, vznik prvo na odkupn, jen bylo-li vslovn ujednno. Tot plat u pojitn, z nho se vyplc dchod, dolo-li ji k vplat dchodu. Pododdl 6 razov pojitn 2844

Z razovho pojitn poskytne pojistitel pojistn plnn ve vi ujednan ve smlouv, dolo-li k razu pojitnho. 2845 Pojistitel m prvo odmtnout poskytnut pojistnho plnn, dolo-li k razu pojitnho v souvislosti s inem, pro kter byl pojitn uznn vinnm myslnm trestnm inem, nebo kterm si mysln ublil na zdrav. 2846 (1) Pojistitel m prvo snit pojistn plnn a na jednu polovinu, dolo-li k razu nsledkem toho, e pokozen poil alkohol nebo poil nvykovou ltku nebo ppravek takovou ltku obsahujc, odvoduj-li to okolnosti, za nich k razu dolo. Ml-li vak takov raz za nsledek smrt pokozenho, m pojistitel prvo snit pojistn plnn jen tehdy, dolo-li k razu v souvislosti s inem pokozenho, jm jinmu zpsobil tkou jmu na zdrav nebo smrt. (2) Prvo podle odstavce 1 pojistitel nem, obsahoval-li alkohol nebo nvykovou ltku lk, kter pojitn uil zpsobem, kter pojitnmu pedepsal lka, a pokud pojitn nebyl lkaem nebo vrobcem lku upozornn, e v dob psoben lku nelze vykonvat innost, v jejm dsledku dolo k razu. Pododdl 7 Pojitn pro ppad nemoci 2847 V pojitn pro ppad nemoci hrad pojistitel za pojitnho oprvnn osob v ujednanm rozsahu nklady nebo ujednanou stku na zdravotn pi vznikl v dsledku nemoci nebo nsledku razu a kon souviscch se zdravotnm stavem pojitnho, zejmna s nemoc, razem, thotenstvm a preventivn nebo dispenzrn p nebo s jinmi skutenostmi souvisejcmi se zdravotnm stavem pojitnho. 2848 Byla-li ujednna ekac doba, me bt urena v trvn nanejv do t msc, v ppad porodu, psychoterapie, zubnch a ortopedickch nhrad do osmi msc a pro ppad oetovatelsk pe do t let ode dne potku pojitn. Pododdl 8 Pojitn majetku 2849 Nen-li pi pojitn majetku ujednna pojistn hodnota, pedstavuje pojistnou hodnotu obvykl cena, kterou m majetek v dob, ke kter se uruje jeho hodnota. 2850 (1) Je-li pojitna hromadn vc, vztahuje se pojitn na vechny vci, kter k hromadn vci nle pi vzniku pojistn udlosti.

Ustanoven o pojistn stce nebo limitu pojistnho plnn, o pojistn hodnot, o podpojitn a pepojitn se vztahuj na celou hromadnou vc. Vztahuje-li se pojitn na nkolik hromadnch vc, ur se pojistn stka nebo limit pojistnho plnn na kad soubor samostatn. (2) Je-li pojitn soubor vc, pouije se odstavec 1 obdobn. 2851 (1) Byl-li majetek pojistnou udlost pokozen nebo znien, zdr se osoba, kter m prvo na pojistn plnn, oprav pokozenho majetku nebo odstraovn zbytk znienho majetku, dokud s tm pojistitel neprojev souhlas. Byla-li ujednna doba, do jejho uplynut se m pojistitel vyjdit, zanik tato povinnost nejpozdji uplynutm tto doby; nebyla-li ujednna, zanik tato povinnost, nevyjd-li se pojistitel v dob pimen okolnostem ppadu. (2) Odstavec 1 se nepouije, je-li potebn zat s opravou majetku nebo s odstraovnm jeho zbytk dve z dvodu bezpenosti, ochrany zdrav nebo ivotnho prosted nebo z jinho zvanho dvodu. 2852 (1) Zjist-li po udlosti, z n uplatuje prvo na pojistn plnn, pojistnk nebo jin oprvnn osoba, e byl nalezen ztracen nebo odcizen majetek, jeho se tato udlost tk, oznm to pojistiteli bez zbytenho odkladu. Majetek se vak za nalezen nepovauje, pokud a) byla pozbyta jeho drba a nelze-li ji bu vbec znovu nabt, nebo lze-li ji doshnout jen s nepimenmi obtemi nebo nklady, nebo b) vc byla pokozena do t mry, e jako takov zanikla, nebo ji lze opravit jen s nepimenmi nklady. (2) Poskytl-li pojistitel po vzniku pojistn udlosti pojistn plnn, nepechz na nho vlastnick prvo k pojitnmu majetku, ale m prvo na vydn toho, co na pojistnm plnn poskytl. Oprvnn osoba si vak me odest nklady eln vynaloen na odstrann zvad vzniklch v dob, kdy byla zbavena monosti s majetkem nakldat. 2853 Pepojitn (1) Pevyuje-li maj pojistitel pojistn stka dal pojistn nvrh do jednoho pojistn stka pojistnou hodnotu pojitnho majetku, i pojistnk prvo navrhnout druh stran, aby byla snena pi souasnm pomrnm snen pojistnho pro obdob, nsledujc po tto zmn. Nepijme-li strana msce ode dne, kdy jej obdrela, pojitn zanik.

(2) Pevyuje-li pojistn stka pojistnou hodnotu pojitnho majetku a bylo-li ujednno jednorzov pojistn, m pojistitel prvo domhat se snen pojistn stky pod podmnkou, e bude pomrn sneno i pojistn, a pojistnk m prvo domhat se snen pojistnho pod podmnkou, e bude pomrn snena i pojistn stka. 2854 Podpojitn

Je-li pojistn stka v dob pojistn udlosti ni ne pojistn hodnota pojitnho majetku, sn pojistitel pojistn plnn ve stejnm pomru, v jakm je ve pojistn stky ke skuten vi pojistn hodnoty pojitnho majetku; to neplat, ujednaj-li strany, e pojistn plnn sneno nebude. 2855 Zvltn ustanoven Je-li ujednno pojitn lidskch tkn nebo orgn urench k transplantaci podle jinho zkona, anebo lidsk krve nebo jejch sloek odebranch za elem vroby krevnch derivt a pro pouit u lovka podle jinho zkona, pouij se ustanoven 2849 a 2854 obdobn. To plat i v ppad, e je po smrti lovka pojitno jeho tlo nebo jeho oddlen st. Pododdl 9 Pojitn prvn ochrany 2856 (1) Smlouvou o pojitn prvn ochrany se pojistitel zavazuje v ujednanm rozsahu hradit nklady pojitnho spojen s uplatnnm jeho prva a poskytovat sluby s tm spojen. (2) Bylo-li pojitn prvn ochrany ujednno ve smlouv uzaven pro vce pojistnch nebezpe (sdruen pojistn smlouva), je ujednn platn, uvede-li se ve zvltn sti smlouvy, kde se ujedn obsah a rozsah pojitn prvn ochrany, jako i ve pojistnho za pojitn prvn ochrany. (3) Pojitn prvn ochrany lze ujednat pouze jako pojitn kodov. 2857 K ujednnm omezujcm svobodu pojitnho ve vbru zstupce se nepihl. 2858 Pojistitel zajist, aby a) dn z jeho zamstnanc, kter povil vyizovnm prv z pojitn prvn ochrany nebo prvnm poradenstvm v tomto odvtv pojitn, nevykonval souasn obdobnou innost v jinm pojistnm odvtv provozovanm pojistitelem, kter smlouvu o pojitn prvn ochrany uzavel; to plat i v ppad, provozuje-li tuto obdobnou innost v jinm pojistnm odvtv jin pojistitel provozujc neivotn pojitn, kter je ve vztahu k pojistiteli, kter uzavel smlouvu o pojitn prvn ochrany, osobou ovldanou nebo ovldajc, b) vyizovn prv z pojitn provdla osoba na pojistiteli nezvisl, uveden ve smlouv, nebo c) oprvnn osoba mla okamikem vzniku prva na pojistn plnn monost vybrat si zstupce k ochran svch zjm.

 2859 (1) Pojistitel je povinen uzavt s pojistnkem smlouvu o rozhodci pro een spor vyplvajcch z pojitn prvn ochrany, pokud o to pojistnk pod. Na prvo domhat se uzaven rozhod smlouvy mus bt pojistnk v pojistn smlouv upozornn. (2) Dojde-li mezi pojistitelem a pojistnkem pi een sporn zleitosti ke stetu zjm nebo neshod pi urovnvn takov zleitosti, m pojistitel povinnost pouit pojistnka o jeho prvu podle odstavce 1 a monosti eit spor v rozhodm zen. 2860 Ustanoven 2857 a 2859 se nepouij pi a) pojitn prvn ochrany tkajcm se provozu nmonch plavidel nebo pojistnch nebezpe vznikajcch v souvislosti s tmto provozem, b) zastupovn pojitnho, je-li takov innost souasn vykonvna ve vlastnm zjmu pojistitele v rmci pojitn odpovdnosti za kodu, a c) pojitn prvn ochrany poskytovanm pojistitelem jako doplnk k pojitn pomoci osobm, kter se dostanou do nesnz bhem cestovn nebo pi pobytu mimo msto jejich bydlit. Pododdl 10 Pojitn odpovdnosti 2861 (1) Z pojitn odpovdnosti m pojitn prvo, aby za nho pojistitel v ppad pojistn udlosti nahradil pokozenmu kodu, poppad i jinou jmu, v rozsahu a ve vi uren zkonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k nhrad pojitnmu. (2) Pokozenmu vznik prvo na plnn proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednno, anebo stanov-li tak jin zkon. (3) Pojitn lze ujednat jen jako pojitn kodov. 2862 (1) Pojitn oznm bez zbytenho odkladu pojistiteli vznik kodn udlosti, skutenost, e proti nmu pokozen uplatnil prvo na nhradu a vyjd se ke sv povinnosti nahradit vzniklou kodu, poppad jmu, k poadovan nhrad a k jej vi. (2) Pojitn oznm pojistiteli bez zbytenho odkladu i to, e proti nmu bylo v souvislosti se kodnou udlost zahjeno zen ped orgnem veejn moci nebo rozhod zen; zrove mu sdl, kdo je jeho prvnm zstupcem a zprav pojistitele o prbhu i vsledcch zen. V zen o nhrad postupuje pojitn v souladu s pokyny pojistitele; nklady zen hrad pojitnmu pojistitel. 2863 Pojistitel m prvo kodnou udlost za pojitnho projednvat, jakmile mu byla oznmena. Pojistitel m prvo vyadovat od pokozenho daje

uveden v 2777 odst. 3. 2864 Pojistitel m prvo zjiovat pi eten kodn udlosti daje o zdravotnm stavu nebo o pin smrti pokozenho, udl-li mu k tomu pokozen nebo jin oprvnn osoba souhlas; 2828 se pouije obdobn. 2865 (1) Nebyl-li ujednn limit pojistnho plnn, hrad pojistitel pokozenmu kodu, poppad jinou jmu, v pln vi. Nahradil-li pojitn kodu nebo jmu, na ni se vztahuje pojitn, m proti pojistiteli prvo na nhradu a do ve, do kter by jinak byl povinen plnit pokozenmu pojistitel. (2) Ujedn-li pojistitel s pokozenm, e mu poskytne, jde-li o prva s povahou opakovanho plnn, jako jsou zejmna prvo na nhradu ztrty na vdlku nebo nklad na vivu pozstalch, jednorzovou nhradu ve vi uren s pouitm pojistn matematickch metod, vyrovnaj se jednorzovou vplatou tato veker ji vznikl i budouc prva. K takovmu ujednn je zapoteb souhlasu pojitnho. Neme-li jej pojitn udlit, nen tohoto souhlasu zapoteb. 2866 (1) Zpsobil-li pojitn kodnou udlost pod vlivem poit alkoholu nebo pouit nvykov ltky nebo ppravku takovou ltku obsahujcho, m pojistitel proti nmu prvo na nhradu toho, co za nho plnil. (2) Prvo podle odstavce 1 pojistitel nem, obsahoval-li alkohol nebo nvykovou ltku lk, kter pojitn uil zpsobem, kter pojitnmu pedepsal lka, a neupozornil-li lka nebo vrobce lku pokozenho, e v dob psoben lku nelze vykonvat innost, v jejm dsledku kodnou udlost zpsobil. 2867 Souvis-li pojitn s vlastnickm prvem a nebylo-li vslovn ujednno, e pojitn zmnou vlastnictv nebo spoluvlastnictv nezanik, zanikne pojitn dnem oznmen tto zmny pojistiteli. Pododdl 11 Pojitn vru nebo zruky 2868 (1) Pojitn vru se ujednv na ochranu ped majetkovmi dsledky, kter mohou pojitnmu vzniknout nesplcenm poskytnutch pennch prostedk dlunkem. (2) Pojitn zruky se ujednv pro ppad plnn z ruitelskho zvazku pojitnho, propadnut kauce i jistoty, anebo plnn z kauce i jistoty nebo z jinho obdobnho ujednanho dvodu. (3) Pojitn vru nebo zruky lze ujednat jen jako pojitn kodov. 2869

Neoznm-li osoba, kter vzniklo na pojistn plnn prvo, pojistiteli vznik kodn udlosti ve lht ujednan v smlouv, soud prvo na pojistn plnn nepizn, namtne-li pojistitel opodn oznmen kodn udlosti. 2870 Pojitn vru se sttn podporou se d tmto zkonem a zkonem upravujcm pojiovn a financovn vvozu se sttn podporou. Pododdl 12 Pojitn finannch ztrt 2871 (1) Pedmtem pojitn finannch ztrt jsou vynaloen nklady, kter vznikly v dsledku kodn udlosti, nebo ul zisk, anebo jin finann ztrty uren ve smlouv. (2) Pojitn finannch ztrt lze ujednat jako pojitn kodov nebo obnosov. 2872 Pojitn velkho pojistnho rizika (1) Pojiuje-li pojistitel velk pojistn riziko v neivotnm pojitn podle jinho zkona upravujcho pojiovnictv, lze se odchlit od jakhokoli ustanoven tto sti ve prospch kterkoli strany, vyaduje-li to el a povaha pojitn. (2) Pojitn velkho pojistnho rizika lze ujednat pouze jako pojitn kodov. Oddl 3 Szka, hra a los Pododdl 1 Szka 2873 Zkladn ustanoven (1) Szkou se alespo jedna strana zavazuje vi druh plnit vhru, uke-li se nesprvnm jej tvrzen o skutenosti stranm neznm nebo uke-li se tvrzen druh strany o tto udlosti sprvnm. (2) M-li strana, jej tvrzen se uke sprvnm, jistotu o vsledku a zataj-li to druh stran, je szka neplatn. 2874 Nebyla-li vhra dna, neme ji vyhrvajc strana vymhat. 2875

Byla-li vhra dna, neme ji prohrvajc strana vymhat zpt. To neplat, pokud prohrvajc stranou byla zjevn osoba s nedostatenmi duevnmi nebo rozumovmi schopnostmi. 2876 Byla-li dna vhra vzhledem k okolnostem ppadu a postaven i monostem stran zjevn pemrtn, me ji soud na nvrh prohrvajc strany pimen snit. 2877 Vymhat nelze ani pohledvku ze zpjky nebo vru poskytnutch vdom k szce. To neplat, dala-li zpjku nebo vr osoba s nedostatenmi duevnmi nebo rozumovmi schopnostmi. 2878 Pohledvka ze szky nebo ze zpjky i vru poskytnutch vdom k szce, kterou nelze vymhat, neme bt platn zajitna. Byl-li dluh odpovdajc takov pohledvce uznn, nepihl se k tomu. 2879 Ustanoven o szce se nepouij, byla-li v souvislosti s podniknm stran ujednna smlouva o dodvce movit vci tak, e vc nem bt dodna, ale m bt zaplacen jen rozdl mezi smluvenou cenou a trn cenou v dob dodn. To plat i tehdy, nebylo-li dodn vci smlouvou pmo vyloueno, ale z pomr, kter mus bt stranm znmy, je zejm, e se stranm jedn jen o zskn takovho rozdlu. 2880 Ustanoven o szce se nepouij, byla-li smlouva uzavena na komoditn burze, na regulovanm trhu, v mnohostrannm obchodnm systmu anebo jedn-li se o smlouvu mezi podnikateli a jejm pedmtem je investin nstroj podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu. Pododdl 2 Hra 2881 O he plat ustanoven o szce obdobn; jedn-li se vak o hru vyadujc pouze zrunost nebo tlesn cvien obou stran, pouije se z ustanoven o szce jen 2875. Pododdl 3 Los 2882 O losu plat ustanoven o szce obdobn. Tato ustanoven se vak nepouij, m-li bt losem rozhodnut spor, rozdlena spolen vc, anebo rozhodnuto hlasovn. Pododdl 4

Spolen ustanoven 2883 Ustanoven o nevymahatelnosti pohledvek ze szky, hry nebo losu a ustanoven o pravomoci soudu vhru snit se nepouij na pohledvky ze szky, hry nebo loterie provozovanch sttem nebo podlhajcch ednmu povolen. Dl 16 Zvazky z prvnho jednn jedn osoby Oddl 1 Veejn pslib Pododdl 1 Pslib odmny 2884 Pslib odmny za njak vkon uinn vi osob ble neuren zavazuje pislibujcho tehdy, byl-li pslib veejn vyhlen. 2885 (1) Nezekl-li se pislibujc prva veejn pslib odvolat, me jej odvolat ped provedenm vkonu v te form, v jak byl veejn pslib uinn; nen-li to mon, pak ve form stejn inn. (2) Odvoln nen inn vi tomu, kdo vkon ji byl se zetelem k veejnmu pslibu provedl, jestlie v t dob o odvoln nevdl ani nemusel vdt. 2886 (1) Spln-li podmnky veejnho pslibu nkolik osob, nle odmna tomu, kdo vkon provedl nejdve, ledae z veejnho pslibu plyne jin vle pislibujcho. (2) Spln-li podmnky veejnho pslibu nkolik osob souasn, rozdl pislibujc mezi n odmnu rovnm dlem, ledae z veejnho pslibu plyne jin vle pislibujcho. (3) Odstavec 2 nebrn dohod odmnnch o jinm rozdlen odmny, a nen-li takov dohody, prvu kadho z odmnnch poadovat vi ostatnm takov sti odmny, kter odpovd pomru, v jakm se na dosaenm vsledku podlel. Pododdl 2 Vypsn ceny 2887 (1) Pislibuje-li se odmna vypsnm ceny za vkon co mon nejlep, je veejn pslib platn, uvede-li se v nm tak doba, po kterou se lze o cenu uchzet.

(2) Nen-li dle stanoveno jinak, plat o vypsn ceny ustanoven o pslibu odmny. 2888 (1) Vypsn ceny lze odvolat jen ze zvanch dvod. (2) Odvolal-li pislibujc vypsn ceny, odkodn pimen toho, kdo ped odvolnm podmnky veejnho pslibu alespo zsti splnil. Upozornn na toto prvo uvede pislibujc v odvoln, neuinil-li tak ji pi vypsn ceny. 2889 Neuvedl-li pislibujc pi vypsn ceny, kdo posoud splnn podmnek veejnho pslibu a podle jakch mtek a kdo a v jak lht provede ocenn, posoud a ocen splnn podmnek pislibujc sm. Oddl 2 Slib odkodnn 2890 Slibem odkodnn se slibujc zavazuje nahradit pjemci slibu kodu, vznikne-li mu z jeho uritho jednn, o n ho slibujc d a k nmu pjemce slibu nen povinen. 2891 (1) Zvazek slibujcho vznik doruenm prohlen slibujcho pjemci slibu. (2) Pjemce slibu uskuten jednn, o nj ho slibujc d, jen zavzal-li se k nmu. 2892 Slibujc nahrad nklady a vekerou kodu, kter pjemci slibu vzniknou v souvislosti s jednnm, o n jej slibujc podal. 2893 Pjemce slibu uin vas na et slibujcho takov opaten, aby rozsah kody byl co nejmen. HLAVA III ZVAZKY Z DELIKT Dl 1 Nhrada majetkov a nemajetkov jmy Oddl 1 Zkladn ustanoven 2894

(1) Povinnost nahradit jinmu jmu zahrnuje vdy povinnost k nhrad jmy na jmn (kody). (2) Nebyla-li povinnost odinit jinmu nemajetkovou jmu vslovn ujednna, postihuje kdce, jen stanov-li to zvl zkon. V takovch ppadech se povinnost nahradit nemajetkovou jmu poskytnutm zadostiuinn posoud obdobn podle ustanoven o povinnosti nahradit kodu. 2895 kdce je povinen nahradit kodu bez ohledu na sv zavinn v ppadech stanovench zvl zkonem. 2896 Oznm-li nkdo, e svoji povinnost k nhrad jmy vi jinm osobm vyluuje nebo omezuje, nepihl se k tomu. Uin-li to vak jet ped vznikem jmy, me bt takov oznmen posouzeno jako varovn ped nebezpem. 2897 Vzd-li se nkdo prva domhat se nhrady kody vznikl na pozemku a je-li vzdn zapsno do veejnho seznamu, psob to i proti pozdjm vlastnkm. 2898 Nepihl se k ujednn, kter pedem vyluuje nebo omezuje povinnost k nhrad jmy zpsoben lovku na jeho pirozench prvech, anebo zpsoben mysln nebo z hrub nedbalosti; nepihl se ani k ujednn, kter pedem vyluuje nebo omezuje prvo slab strany na nhradu jakkoli jmy. V tchto ppadech se prva na nhradu nelze ani platn vzdt. 2899 Kdo pro sebe pijal nebezpe obti, by tak uinil za takovch okolnost, e to lze povaovat za neprozeteln, nevzdal se tm prva na nhradu proti tomu, kdo jmu zpsobil. Prevence 2900 Vyaduj-li to okolnosti ppadu nebo zvyklosti soukromho ivota, je kad povinen ponat si pi svm konn tak, aby nedolo k nedvodn jm na svobod, ivot, zdrav nebo na vlastnictv jinho. 2901 Vyaduj-li to okolnosti ppadu nebo zvyklosti soukromho ivota, m povinnost zakroit na ochranu jinho kad, kdo vytvoil nebezpenou situaci nebo kdo nad n m kontrolu, anebo odvoduje-li to povaha pomru mezi osobami. Stejnou povinnost m ten, kdo me podle svch monost a schopnost snadno odvrtit jmu, o n v nebo mus vdt, e hrozc zvanost zjevn pevyuje, co je teba k zkroku vynaloit.

 2902 Kdo poruil prvn povinnost, nebo kdo me a m vdt, e ji poru, oznm to bez zbytenho odkladu osob, kter z toho me jma vzniknout, a upozorn ji na mon nsledky. Spln-li oznamovac povinnost, nem pokozen prvo na nhradu t jmy, kter mohl po oznmen zabrnit. 2903 (1) Nezakro-li ten, komu jma hroz, k jejmu odvrcen zpsobem pimenm okolnostem, nese ze svho, emu mohl zabrnit. (2) Pi vnm ohroen me ohroen poadovat, aby soud uloil vhodn a pimen opaten k odvrcen hrozc jmy. 2904 Nhoda jmu zpsobenou nhodou nahrad ten, kdo dal ze sv viny k nhod podnt, zejmna tm, e poru pkaz nebo pokod zazen, kter m nahodil jm zabrnit. 2905 Nutn obrana Kdo odvrac od sebe nebo od jinho bezprostedn hrozc nebo trvajc protiprvn tok a zpsob pitom tonkovi jmu, nen povinen k jej nhrad. To neplat, je-li zjevn, e napadenmu hroz vzhledem k jeho pomrm jma jen nepatrn nebo obrana je zcela zjevn nepimen, zejmna vzhledem k zvanosti jmy tonka zpsoben odvracenm toku. 2906 Krajn nouze Kdo odvrac od sebe nebo od jinho pmo hrozc nebezpe jmy, nen povinen k nhrad jmy tm zpsoben, nebylo-li za danch okolnost mon odvrtit nebezpe jinak nebo nezpsob-li nsledek zjevn stejn zvan nebo jet zvanj ne jma, kter hrozila, ledae by majetek i bez jednn v nouzi podlehl zkze. To neplat, vyvolal-li nebezpe vlastn vinou sm jednajc. 2907 Pi posouzen, zda nkdo jednal v nutn obran, anebo v krajn nouzi, se pihldne i k omluvitelnmu vzruen mysli toho, kdo odvracel tok nebo jin nebezpe. 2908 Kdo odvracel hrozc jmu, m prvo na nhradu eln vynaloench nklad a na nhradu jmy, kterou pitom utrpl, i proti tomu, v jeho zjmu jednal, nanejv vak v rozsahu pimenm tomu, co odvrtil. Oddl 2

Povinnost nahradit kodu Pododdl 1 Obecn ustanoven 2909 Poruen dobrch mrav kdce, kter pokozenmu zpsob kodu myslnm poruenm dobrch mrav, je povinen ji nahradit; vykonval-li vak sv prvo, je kdce povinen kodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavn el pokozen jinho. 2910 Poruen zkona kdce, kter vlastnm zavinnm poru povinnost stanovenou zkonem a zashne tak do absolutnho prva pokozenho, nahrad pokozenmu, co tm zpsobil. Povinnost k nhrad vznikne i kdci, kter zashne do jinho prva pokozenho zavinnm poruenm zkonn povinnosti stanoven na ochranu takovho prva. Domnnka nedbalosti 2911 Zpsob-li kdce pokozenmu kodu poruenm zkonn povinnosti, m se za to, e kodu zavinil z nedbalosti. 2912 (1) Nejedn-li kdce, jak lze od osoby prmrnch vlastnost v soukromm styku dvodn oekvat, m se za to, e jedn nedbale. (2) D-li kdce najevo zvltn znalost, dovednost nebo pelivost, nebo zave-li se k innosti, k n je zvltn znalosti, dovednosti nebo pelivosti zapoteb, a neuplatn-li tyto zvltn vlastnosti, m se za to, e jedn nedbale. 2913 Poruen smluvn povinnosti (1) Poru-li strana povinnost ze smlouvy, nahrad kodu z toho vzniklou druh stran nebo i osob, jejmu zjmu mlo splnn ujednan povinnosti zjevn slouit. (2) Povinnosti k nhrad se kdce zprost, proke-li, e mu ve splnn povinnosti ze smlouvy doasn nebo trvale zabrnila mimodn nepedvdateln a nepekonateln pekka vznikl nezvisle na jeho vli. Pekka vznikl ze kdcovch osobnch pomr nebo vznikl a v dob, kdy byl kdce s plnnm smluven povinnosti v prodlen, ani pekka, kterou byl kdce podle smlouvy povinen pekonat, ho vak povinnosti k nhrad nezprost. 2914

Kdo pi sv innosti pouije zmocnnce, zamstnance nebo jinho pomocnka, nahrad kodu jm zpsobenou stejn, jako by ji zpsobil sm. Zavzal-li se vak nkdo pi plnn jin osoby provst uritou innost samostatn, nepovauje se za pomocnka; pokud ho vak tato jin osoba nepeliv vybrala nebo na nho nedostaten dohlela, ru za splnn jeho povinnosti k nhrad kody. koda zpsoben nkolika osobami 2915 (1) Je-li k nhrad zavzno nkolik kdc, nahrad kodu spolen a nerozdln; je-li nkter ze kdc povinen podle jinho zkona k nhrad jen do urit ve, je zavzn s ostatnmi kdci spolen a nerozdln v tomto rozsahu. To plat i v ppad, e se vce osob dopust samostatnch protiprvnch in, z nich mohl kad zpsobit kodliv nsledek s pravdpodobnost blc se jistot, a nelze-li urit, kter osoba kodu zpsobila. (2) Jsou-li pro to dvody zvltnho zetele hodn, me soud rozhodnout, e kdce nahrad kodu podle sv asti na kodlivm nsledku; nelze-li ast pesn urit, pihldne se k me pravdpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se nkter kdce vdom astnil na zpsoben kody jinm kdcem nebo je podncoval i podporoval nebo pokud lze pipsat celou kodu kadmu kdci, by jednali nezvisle, nebo m-li kdce hradit kodu zpsobenou pomocnkem a vznikla-li povinnost k nhrad tak pomocnkovi. 2916 Kdo je povinen k nhrad kody spolen a nerozdln s jinmi, vypod se s nimi podle asti na zpsoben vznikl kody. 2917 Kdo je povinen k nhrad kody zpsoben jinou osobou, m proti n postih. 2918 Vznikla-li koda nebo zvtila-li se tak nsledkem okolnost, kter se pitaj pokozenmu, povinnost kdce nahradit kodu se pomrn sn. Podlej-li se vak okolnosti, kter jdou k ti jedn i druh strany, na kod jen zanedbatelnm zpsobem, koda se nedl. 2919 Obohatil-li se kdce na kor pokozenho protiprvnm inem nebo na zklad jin skutenosti, kter zpsobila kodu, je kdcovo obohacen i po promlen prva pokozenho na nhradu kody bezdvodn. Proml-li se prvo pokozenho na nhradu kody, me se pokozen domhat, aby mu kdce vydal, co zskal, podle ustanoven o bezdvodnm obohacen. Pododdl 2 Zvltn ustanoven koda zpsoben tm, kdo neme posoudit nsledky svho jednn

 2920 (1) Nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, nebo ten, kdo je stien duevn poruchou, nahrad zpsobenou kodu, pokud byl zpsobil ovldnout sv jednn a posoudit jeho nsledky; pokozenmu nle nhrada kody i tehdy, nebrnil-li se kdci ze etrnosti k nmu. (2) Nebyl-li nezletil, kter nenabyl je stien duevn poruchou, zpsobil jeho nsledky, m pokozen prvo na zetelem k majetkovm pomrm kdce a 2921 Spolen a nerozdln se kdcem nahrad kodu i ten, kdo nad nm zanedbal nleit dohled. Nen-li kdce povinen k nhrad, nahrad pokozenmu kodu ten, kdo nad kdcem zanedbal dohled. 2922 Kdo se uvede vlastn vinou do takovho stavu, e nen s to ovldnout sv jednn nebo posoudit jeho nsledky, nahrad kodu v tomto stavu zpsobenou. Spolen a nerozdln s nm nahrad kodu ti, kte jej vlastn vinou do tohoto stavu pivedli. 2923 koda zpsoben osobou s nebezpenmi vlastnostmi Kdo se vdom ujme osoby nebezpench vlastnost tak, e j bez jej nutn poteby poskytne tulek nebo j sv uritou innost, a ji v domcnosti, provozovn i na jinm podobnm mst, nahrad spolen a nerozdln s n kodu zpsobenou v takovm mst nebo pi tto innosti nkomu jinmu nebezpenou povahou takov osoby. 2924 koda z provozn innosti Kdo provozuje zvod nebo jin zazen slouc k vdlen innosti, nahrad kodu vzniklou z provozu, a ji byla zpsobena vlastn provozn innost, vc pi n pouitou nebo vlivem innosti na okol. Povinnosti se zprost, proke-li, e vynaloil vekerou pi, kterou lze rozumn poadovat, aby ke kod nedolo. 2925 koda zpsoben provozem zvl nebezpenm (1) Kdo provozuje zvod nebo jin zazen zvlt nebezpen, nahrad kodu zpsobenou zdrojem zvenho nebezpe; provoz je zvl nebezpen, nelze-li pedem rozumn vylouit monost vzniku zvan kody ani pi vynaloen dn pe. Jinak se povinnosti zprost, proke-li, e kodu zpsobila zvnjku vy moc nebo e ji zpsobilo vlastn jednn pokozenho nebo neodvratiteln jednn tet osoby; ujednaj-li se dal dvody zprotn, nepihl se k tomu. (2) Je-li z okolnost zejm, e provoz vznamn zvil nebezpe vzniku kody, akoli lze dvodn poukzat i na jin mon piny, soud zave provozovatele k nhrad kody v rozsahu, kter odpovd pln svprvnosti, nebo ten, kdo ovldnout sv jednn a posoudit nhradu, je-li to spravedliv se pokozenho.

pravdpodobnosti zpsoben kody provozem. (3) M se za to, e provoz je zvlt nebezpen, pokud se provozuje tovrnm zpsobem nebo pokud se pi nm vbun nebo podobn nebezpen ltka pouv nebo se s n nakld. 2926 koda na nemovit vci Kdo, by oprvnn provd nebo zajiuje prce, jimi se jinmu psob koda na nemovit vci, nebo jimi se drba nemovit vci znemon nebo podstatn zt, nahrad kodu z toho vzniklou. koda z provozu dopravnch prostedk 2927 (1) Kdo provozuje dopravu, nahrad kodu vyvolanou zvltn povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost m i jin provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledae je takov dopravn prostedek pohnn lidskou silou. (2) Povinnosti nahradit kodu se neme provozovatel zprostit, byla-li koda zpsobena okolnostmi, kter maj pvod v provozu. Jinak se zprost, proke-li, e kod nemohl zabrnit ani pi vynaloen vekerho sil, kter lze poadovat. 2928 Je-li dopravn prostedek v oprav, povauje se za jeho provozovatele osoba, kter dopravn prostedek pevzala k oprav. 2929 Msto provozovatele nahrad kodu ten, kdo pouije dopravnho prostedku bez vdom nebo proti vli provozovatele. Provozovatel nahrad kodu spolen a nerozdln s nm, pokud mu takov uit dopravnho prostedku z nedbalosti umonil. 2930 Nelze-li provozovatele urit, plat, e jm je vlastnk dopravnho prostedku. 2931 Vznikla-li koda na vci jejm odcizenm nebo ztrtou, nahrad provozovatel tuto kodu, jen pokud pokozen neml monost vc opatrovat. 2932 Stetnou-li se provozy dvou nebo vce provozovatel a jedn-li se o vypodn mezi tmito provozovateli, vypodaj se provozovatel podle sv asti na zpsoben vznikl kody. koda zpsoben zvetem 2933

Zpsob-li kodu zve, nahrad ji jeho vlastnk, a ji bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, kter vlastnk zve svil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, kter zve bylo sveno nebo kter zve chov nebo jinak pouv, nahrad kodu zpsobenou zvetem spolen a nerozdln s vlastnkem. 2934 Slou-li domc zve vlastnku k vkonu povoln i k jin vdlen innosti nebo k obiv, anebo slou-li jako pomocnk pro osobu se zdravotnm postienm, zprost se vlastnk povinnosti k nhrad, proke-li, e pi dozoru nad zvetem nezanedbal potebnou pelivost, anebo e by koda vznikla i pi vynaloen potebn pelivosti. Za tch podmnek se povinnosti k nhrad zprost i ten, komu vlastnk zve svil. 2935 (1) Odala-li tet osoba svmocn zve vlastnku nebo osob, kter vlastnk zve svil, nahrad tet osoba kodu zpsobenou zvetem sama, proke-li vlastnk nebo osoba, kter vlastnk zve svil, e odnt nemohli rozumn zabrnit; jinak spolen a nerozdln s nimi. (2) Kdo zve svmocn odal, neme se zprostit povinnosti k nhrad. koda zpsoben vc 2936 Kdo je povinen nkomu nco plnit a pouije pi tom vadnou vc, nahrad kodu zpsobenou vadou vci. To plat i v ppad poskytnut zdravotnickch, socilnch, veterinrnch a jinch biologickch slueb. 2937 (1) Zpsob-li kodu vc sama od sebe, nahrad kodu ten, kdo nad vc ml mt dohled; nelze-li takovou osobu jinak urit, plat, e j je vlastnk vci. Kdo proke, e nleit dohled nezanedbal, zprost se povinnosti k nhrad. (2) Zpsobila-li kodu vc pdem nebo vyhozenm z mstnosti nebo podobnho msta, nahrad kodu spolen a nerozdln s tm, kdo je povinen k nhrad podle odstavce 1, i osoba, kter takov msto uv, a nelze-li ji urit, vlastnk nemovit vci. 2938 (1) Pi zcen budovy nebo odlouen jej sti v dsledku vady budovy nebo nedostatenho udrovn budovy nahrad jej vlastnk kodu z toho vzniklou. (2) Spolen a nerozdln s nm hrad kodu pedel vlastnk, m-li koda pinu v nedostatku vzniklm za trvn jeho vlastnickho prva, na nj nstupce neupozornil, a dolo-li ke kod do roka od zniku jeho vlastnickho prva. To neplat, pokud se jedn o takov nedostatek, o kterm nstupce musel vdt. koda zpsoben vadou vrobku

 2939 (1) kodu zpsobenou vadou movit vci uren k uveden na trh jako vrobek za elem prodeje, njmu nebo jinho pouit nahrad ten, kdo vrobek nebo jeho soust vyrobil, vytil, vypstoval nebo jinak zskal, a spolen a nerozdln s nm i ten, kdo vrobek nebo jeho st oznail svm jmnem, ochrannou znmkou nebo jinm zpsobem. (2) Spolen a nerozdln s osobami uvedenmi v odstavci 1 hrad kodu i ten, kdo vrobek dovezl za elem jeho uveden na trh v rmci svho podnikn. (3) koda na vci zpsoben vadou vrobku se hrad jen v stce pevyujc stku vypotenou z 500 EUR kursem devizovho trhu vyhlenm eskou nrodn bankou v den, v nm koda vznikla; nen-li tento den znm, pak v den, kdy byla koda zjitna. 2940 (1) Nelze-li vrobce urit podle 2939, nahrad kodu i kad dodavatel, pokud pokozenmu pi uplatnn prva na nhradu kody do jednoho msce nesdl, kdo je vrobcem nebo kdo mu vrobek dodal. (2) Jedn-li se o dovezen vrobek, pak nahrad kodu kad dodavatel, i kdy je vrobce znm, pokud pokozenmu ve lht nesdl, kdo je dovozcem. 2941 (1) Vrobek je ve smyslu 2939 vadn, nen-li tak bezpen, jak to od nho lze rozumn oekvat se zetelem ke vem okolnostem, zejmna ke zpsobu, jakm je vrobek na trh uveden nebo nabzen, k pedpokldanmu elu, jemu m vrobek slouit, jako i s pihldnutm k dob, kdy byl vrobek uveden na trh. (2) Vrobek nelze povaovat za vadn jen proto, e byl pozdji uveden na trh vrobek dokonalej. 2942 (1) Povinnosti k nhrad kody zpsoben vadou vrobku se kdce zprost, jen proke-li, e kodu zavinil pokozen nebo ten, za jeho in pokozen odpovd. (2) Povinnosti proke-li, e k nhrad kody se tato osoba rovn zprost,

a) vrobek na trh neuvedla, b) lze dvodn pedpokldat s pihldnutm ke vem okolnostem, e vada neexistovala v dob, kdy byl vrobek na trh uveden, nebo e nastala pozdji, c) vrobek nevyrobila pro prodej nebo jin zpsob pouit pro podnikatelsk ely, ani e vrobek nevyrobila nebo neila v rmci sv podnikatelsk innosti, d) vada vrobku je dsledkem plnn tch ustanoven prvnch pedpis, kter jsou pro vrobce zvazn, nebo

e) stav vdeckch a technickch znalost v dob, kdy uvedl vrobek na trh, neumonil zjistit jeho vadu. (3) Kdo vyrobil soust vrobku, zprost se povinnosti k nhrad kody, proke-li, e vadu zpsobila konstrukce vrobku, do nho byla soust zapracovna, nebo e ji zpsobil nvod k vrobku. (4) Vzd-li se druh strana pedem prva na nhradu kody zcela nebo zsti, nepihl se k tomu. (5) K ujednnm odporujcm odstavcm 1 a 4 se nepihl. 2943 Ustanoven 2939 a 2942 se nepouij, pokud vada zpsobila pokozen vadnho vrobku nebo pokozen vci uren a uvan pevn k podnikatelskm elm. 2944 koda na pevzat vci Kad, kdo od jinho pevzal vc, kter m bt pedmtem jeho zvazku, nahrad jej pokozen, ztrtu nebo znien, neproke-li, e by ke kod dolo i jinak. 2945 koda na odloen vci (1) Je-li s provozovnm njak innosti zpravidla spojeno odkldn vc a byla-li vc odloena na mst k tomu urenm nebo na mst, kam se takov vci obvykle ukldaj, nahrad provozovatel pokozen, ztrtu nebo znien vci tomu, kdo ji odloil, poppad vlastnku vci. Stejn nahrad kodu provozovatel hldanch gar nebo zazen podobnho druhu, jedn-li se o dopravn prostedky v nich umstn a o jejich psluenstv. (2) Neuplatn-li se prvo na nhradu kody u provozovatele bez zbytenho odkladu, soud je nepizn, pokud provozovatel namtne, e prvo nebylo uplatnno vas. Nejpozdji lze prvo na nhradu kody uplatnit do patncti dn po dni, kdy se pokozen o kod musel dozvdt. (3) Byla-li koda zpsobena na vci odloen v dopravnm prostedku hromadn dopravy, nahrad se jen podle ustanoven o nhrad kody zpsoben provozem dopravnho prostedku. koda na vnesen vci 2946 (1) Kdo provozuje pravideln ubytovac sluby, nahrad kodu na vci, kterou ubytovan vnesl do prostor vyhrazench k ubytovn nebo k uloen vc, poppad na vci, kter tam byla pro ubytovanho vnesena. To plat i tehdy, byla-li vc za tm elem ubytovatelem pevzata. (2) Proke-li ubytovatel, e by ke kod dolo i jinak, nebo e kodu zpsobil ubytovan nebo osoba, kter ubytovanho z jeho vle provz,

povinnosti k nhrad kody se zprost. K ujednnm o jinch dvodech zprotn se nepihl. 2947 Povinnost nahradit kodu se nevztahuje na vozidla, na vci ponechan ve vozidle, ani na iv zvata, ledae je ubytovatel pevzal do schovy. 2948 (1) koda se hrad do ve odpovdajc stonsobku ceny ubytovn za jeden den. (2) Byla-li vc pevzata do schovy, odmtl-li ubytovatel schovu vci v rozporu se zkonem nebo byla-li koda zpsobena ubytovatelem nebo tm, kdo v provozu pracuje, hrad se koda bez omezen. 2949 (1) Neuplatn-li se prvo na nhradu kody u ubytovatele bez zbytenho odkladu, soud je nepizn, pokud ubytovatel namtne, e prvo nebylo uplatnno vas. Nejpozdji lze prvo na nhradu kody uplatnit do patncti dn po dni, kdy se pokozen o kod musel dozvdt. (2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, pevzal-li ubytovatel vc do schovy, odmtl-li ubytovatel schovu vci v rozporu se zkonem nebo zpsobil-li kodu ubytovatel nebo ten, kdo v provozu pracuje. 2950 koda zpsoben informac nebo radou Kdo se hls jako pslunk uritho stavu nebo povoln k odbornmu vkonu nebo jinak vystupuje jako odbornk, nahrad kodu, zpsob-li ji neplnou nebo nesprvnou informac nebo kodlivou radou danou za odmnu v zleitosti svho vdn nebo dovednosti. Jinak se hrad jen koda, kterou nkdo informac nebo radou zpsobil vdom. Oddl 3 Zpsob a rozsah nhrady Pododdl 1 Obecn ustanoven 2951 (1) koda se nahrazuje uvedenm do pedelho stavu. Nen-li to dobe mon, anebo d-li to pokozen, hrad se koda v penzch. (2) Nemajetkov jma se odin pimenm zadostiuinnm. Zadostiuinn mus bt poskytnuto v penzch, nezajist-li jeho jin zpsob skuten a dostaten inn odinn zpsoben jmy. 2952 Hrad se skuten koda a to, co pokozenmu ulo (ul zisk). Zle-li skuten koda ve vzniku dluhu, m pokozen prvo, aby ho kdce dluhu zprostil nebo mu poskytl nhradu.

 2953 Snen nhrady (1) Z dvod zvltnho zetele hodnch soud nhradu kody pimen sn. Vezme pitom zetel zejmna na to, jak ke kod dolo, k osobnm a majetkovm pomrm lovka, kter kodu zpsobil a odpovd za ni, jako i k pomrm pokozenho. Nhradu nelze snit, byla-li koda zpsobena mysln. (2) Odstavec 1 se nepouije, zpsobil-li kodu ten, kdo se hlsil k odbornmu vkonu jako pslunk uritho stavu nebo povoln, poruenm odborn pe. 2954 Zpsobil-li kdce kodu myslnm trestnm inem, z nho ml majetkov prospch, me soud na nvrh pokozenho rozhodnout o uspokojen z vc, kter kdce z majetkovho prospchu nabyl, a to i nepodlhaj-li jinak vkonu rozhodnut. Do uspokojen prva na nhradu kody nesm kdce nakldat s takovmi vcmi uvedenmi v rozhodnut. 2955 Nelze-li vi nhrady kody pesn urit, ur ji podle spravedlivho uven jednotlivch okolnost ppadu soud. Pododdl 2 Nhrada pi jm na pirozench prvech lovka Obecn ustanoven 2956 Vznikne-li kdci povinnost odinit lovku jmu na jeho pirozenm prvu chrnnm ustanovenmi prvn sti tohoto zkona, nahrad kodu i nemajetkovou jmu, kterou tm zpsobil; jako nemajetkovou jmu odin i zpsoben duevn trapy. 2957 Zpsob a ve pimenho zadostiuinn mus bt ureny tak, aby byly odinny i okolnosti zvltnho zetele hodn. Jimi jsou mysln zpsoben jmy, zvlt pak zpsoben jmy s pouitm lsti, pohrky, zneuitm zvislosti pokozenho na kdci, nsobenm ink zsahu jeho uvdnm ve veejnou znmost, nebo v dsledku diskriminace pokozenho se zetelem na jeho pohlav, zdravotn stav, etnick pvod, vru nebo i jin obdobn zvan dvody. Vezme se rovn v vahu obava pokozenho ze ztrty ivota nebo vnho pokozen zdrav, pokud takovou obavu hrozba nebo jin pina vyvolala. Nhrady pi ublen na zdrav a pi usmrcen 2958 Pi ublen na zdrav odin kdce jmu pokozenho penitou nhradou, vyvaujc pln vytrpn bolesti a dal nemajetkov jmy; vznikla-li pokozenm zdrav pekka lep budoucnosti pokozenho,

nahrad mu kdce i zten spoleenskho uplatnn. Nelze-li vi nhrady takto urit, stanov se podle zsad slunosti. 2959 Pi usmrcen nebo zvl zvanm ublen na zdrav odin kdce duevn trapy manelu, rodii, dtti nebo jin osob blzk penitou nhradou vyvaujc pln jejich utrpen. Nelze-li vi nhrady takto urit, stanov se podle zsad slunosti. 2960 Nklady spojen s p o zdrav kdce hrad t eln vynaloen nklady spojen s p o zdrav pokozenho, s p o jeho osobu nebo jeho domcnost tomu, kdo je vynaloil; pod-li o to, slo mu kdce na tyto nklady pimenou zlohu. 2961 Nklady pohbu kdce nahrad tomu, kdo je vynaloil, pimen nklady spojen s pohbem v rozsahu, v jakm nebyly uhrazeny veejnou dvkou podle jinho prvnho pedpisu. Pitom se pihldne k zvyklostem i k okolnostem jednotlivho ppadu. Penit dvky 2962 (1) Nhrada za ztrtu na vdlku po dobu pracovn neschopnosti pokozenho se hrad penitm dchodem ve vi rozdlu mezi prmrnm vdlkem pokozenho ped vznikem jmy a nhradou toho, co pokozenmu bylo vyplaceno v dsledku nemoci i razu podle jinho prvnho pedpisu. (2) ku nebo studentu nle nhrada za ztrtu na vdlku ode dne, kdy mla skonit jeho povinn koln dochzka, studium nebo pprava na povoln, po dobu a) o kterou se jeho povinn koln dochzka, studium nebo pprava na povoln prodlouily nsledkem jmy na zdrav, b) neschopnosti nsledkem jmy na zdrav, c) trvn zdravotnho postien vzniklho nsledkem jmy na zdrav, kter zpravidla brn plnmu zapojen do vdlen innosti, nebo d) trvn zdravotnho postien vzniklho nsledkem jmy na zdrav, kter sten brn zapojen do vdlen innosti, pokud nezamekv vlastn vinou pleitost k vdlku vkonem prce pro nho vhodn. 2963 (1) Po skonen pracovn neschopnosti, ppadn pi invalidit, nahrad kdce pokozenmu jeho ztrtu penitm dchodem, kter se stanov vzhledem k rozdlu mezi vdlkem, jakho pokozen dosahoval ped vznikem jmy, a vdlkem dosahovanm po skonen pracovn neschopnosti

s pitenm ppadnho invalidnho dchodu podle jinho prvnho pedpisu. Dojde-li ublenm na zdrav k dlouhodobmu zven poteb pokozenho, stanov se ve penitho dchodu i vzhledem k tmto potebm. (2) Dosahuje-li pokozen po skonen pracovn neschopnosti vdlku jen s vynaloenm vtho sil nebo se zvenou nmahou, kter by, nebt kodn udlosti, jinak nemusel vynaloit, odin se mu penitm dchodem i zven nmaha nebo sil. Pi stanoven ve penitho dchodu se pihldne i ke zvyovn vdlk v danm oboru, jako i k pravdpodobnmu rstu vdlku pokozenho podle rozumnho oekvn. (3) Jsou-li pro to vn dvody, me soud rozhodnout, zda, jakm zpsobem a do jak ve kdce zajist pohledvku pokozenho na penit dchod; nvrhy stran pitom nen vzn. 2964 Nhrada za ztrtu na dchodu nle pokozenmu ve vi rozdlu mezi dchodem, na kter pokozenmu vzniklo prvo, a dchodem, na kter by mu bylo vzniklo prvo, jestlie by do zkladu, z nho byl vymen dchod, byla zahrnuta nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti, kterou pokozen pobral v dob rozhodn pro vymen dchodu. 2965 Konal-li pokozen bezplatn prce pro jinho v jeho domcnosti nebo zvodu, nahrad kdce tto jin osob penitm dchodem, o pila. 2966 (1) Pi usmrcen hrad kdce penitm dchodem nklady na vivu pozstalm, kterm zemel ke dni sv smrti poskytoval nebo byl povinen poskytovat vivu. Nhrada nle pozstalm ve vi rozdlu mezi dvkami dchodovho zabezpeen poskytovanmi z tho dvodu a tm, co by pokozen podle rozumnho oekvn mohl pozstalm na tchto nkladech poskytovat, pokud by k jeho zrann nedolo. (2) Z dvodu slunosti lze piznat pspvek na vivn i jin osob, pokud j usmrcen poskytoval takov plnn, a k tomu nebyl podle zkona povinen. 2967 (1) Pi vpotu nhrady se vychz z prmrnho vdlku zemelho; nhrada nklad na vivu pozstalm nebo jinm osobm vak nesm hrnem pevit to, co by zemelmu nleelo jako nhrada za ztrtu na vdlku, ppadn na dchodu. (2) Pi vymen nhrady pozstalm se pihldne tak k tomu, jak dlouho by usmrcen pravdpodobn il, nebt zrann. Pi vymen nhrady jinm osobm se pihldne k tomu, jak dlouho by usmrcen plnn pravdpodobn poskytoval. 2968 Odbytn Je-li pro to dleit dvod a d-li o to pokozen, pizn soud

pokozenmu namsto penitho dchodu odbytn. Pododdl 3 Zvltn ustanoven 2969 Nhrada pi pokozen vci (1) Pi uren ve kody na vci se vychz z jej obvykl ceny v dob pokozen a zohledn se, co pokozen mus k obnoven nebo nahrazen funkce vci eln vynaloit. (2) Pokodil-li kdce vc ze svvole nebo kodolibosti, nahrad pokozenmu cenu zvltn obliby. 2970 Nhrada pi porann zvete Pi porann zvete nahrad kdce eln vynaloen nklady spojen s p o zdrav zrannho zvete tomu, kdo je vynaloil; pod-li o to, slo mu kdce na tyto nklady pimenou zlohu. Nklady spojen s p o zdrav nejsou neeln, i kdy podstatn pevyuj cenu zvete, pokud by je vynaloil rozumn chovatel v postaven pokozenho. 2971 Nhrada nemajetkov jmy Odvoduj-li to zvltn okolnosti, za nich kdce zpsobil jmu protiprvnm inem, zejmna poruil-li z hrub nedbalosti dleitou prvn povinnost, anebo zpsobil-li jmu mysln z touhy niit, ublit nebo z jin pohnutky zvl zavrenhodn, nahrad kdce t nemajetkovou jmu kadmu, kdo zpsobenou jmu dvodn pociuje jako osobn netst, kter nelze jinak odinit. Dl 2 Zneuit a omezen soute Oddl 1 Obecn ustanoven 2972 Kdo se astn hospodsk soute (soutitel), nesm pi soutn innosti, ani pi sdruovn k vkonu soutn innosti, vlastn ast v hospodsk souti nekalou sout zneuvat, ani ast jinch v hospodsk souti omezovat. 2973 Ustanoven tto hlavy se nevztahuj na jednn v rozsahu, v jakm m inky v zahrani, pokud z mezinrodnch smluv, jimi je esk republika vzna a kter byly vyhleny ve Sbrce mezinrodnch smluv, nevyplv nco jinho.

 2974 eskm osobm jsou, pokud se jedn o ochranu proti nekal souti, postaveny na rove zahranin osoby, kter se v esk republice astn hospodsk soute. Jinak mohou zahranin osoby poadovat ochranu podle mezinrodnch smluv, jimi je esk republika vzna a kter byly vyhleny ve Sbrce mezinrodnch smluv, a nen-li jich, na zklad vzjemnosti. 2975 Zakzan konkurenn doloka (1) Neur-li se v ujednn zakazujcm jinmu soutn innost zem, okruh innosti nebo okruh osob, kterch se zkaz tk, ke konkurenn doloce se nepihl. (2) Zakazuje se konkurenn doloka ujednan na neuritou dobu nebo na dobu del ne pt let; poru-li se zkaz, plat, e konkurenn doloka byla ujednna na pt let. (3) ne me nebo Zakazuje vyaduje soud na prohlsit se konkurenn doloka omezujc zavzanou stranu vce, potebn ochrana oprvnn strany; poru-li se zkaz, nvrh doten strany konkurenn doloku omezit, zruit, za neplatnou.

Oddl 2 Nekal sout 2976 Zkladn ustanoven (1) Kdo se dostane v hospodskm styku do rozporu s dobrmi mravy soute jednnm zpsobilm pivodit jmu jinm soutitelm nebo zkaznkm, dopust se nekal soute. Nekal sout se zakazuje. (2) Nekalou sout podle odstavce 1 je zejmna a) klamav reklama, b) klamav oznaovn zbo a slueb, c) vyvoln nebezpe zmny, d) parazitovn soutitele, e) podplcen, f) zlehovn, g) srovnvac reklama, pokud nen dovolena jako ppustn, h) poruen obchodnho tajemstv, i) dotrn obtovn a j) ohroen zdrav a ivotnho prosted. na povsti zvodu, vrobku i slueb jinho

 2977 Klamav reklama (1) Klamav reklama je takov reklama, kter souvis s podniknm nebo povolnm, sleduje podpoit odbyt movitch nebo nemovitch vc nebo poskytovn slueb, vetn prv a povinnost, klame nebo je zpsobil klamat podnm nebo jakmkoli jinm zpsobem osoby, jim je urena nebo k nim dospje, a tm i zejm zpsobil ovlivnit hospodsk chovn takovch osob. (2) Pi posuzovn, zda je reklama klamav, se pihldne ke vem jejm vraznm znakm. Zvlt se pihldne k dajm, kter reklama obsahuje ohledn a) dostupnosti, povahy, proveden, sloen, vrobnho postupu, data vroby nebo poskytnut, zpsobilosti k urenmu elu, pouitelnosti, mnostv, zempisnho i obchodnho pvodu, jako i podrobnjho vyten a dalch znak zbo nebo slueb vetn pedpokldanch vsledk pouit nebo vsledk a podstatnch znak provedench zkouek i provrek, b) ceny nebo zpsobu jejho uren, c) podmnek, za nich se zbo dodv nebo sluba poskytuje, a d) povahy, vlastnost a prv zadavatele reklamy, jako jsou zejmna jeho totonost, majetek, odborn zpsobilost, jeho prva duevnho vlastnictv nebo jeho vyznamenn a pocty. 2978 Klamav oznaen zbo nebo sluby (1) Klamav oznaen zbo nebo sluby je takov oznaen, kter je zpsobil vyvolat v hospodskm styku mylnou domnnku, e jm oznaen zbo nebo sluba pochzej z urit oblasti i msta nebo od uritho vrobce, anebo e vykazuj zvltn charakteristick znak nebo zvltn jakost. Nerozhodn je, zda oznaen bylo uvedeno bezprostedn na zbo, na obalu, obchodn psemnosti nebo jinde. Rovn je nerozhodn, zda ke klamavmu oznaen dolo pmo nebo nepmo a jakm prostedkem se tak stalo. (2) Klamavost psob i daj veobecn vit v hospodskm styku k oznaen druhu nebo jakosti, je-li k nmu pipojen dodatek zpsobil klamat, zejmna s pouitm vrazu prav, skuten nebo pvodn. (3) Ustanovenmi pedchozch odstavc nejsou doteny jin prvn pedpisy o ochran prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv. 2979 Spolen ustanoven o klamav reklam a klamavm oznaen zbo nebo sluby (1) Zpsobilost oklamat me mt i daj sm o sob sprvn, me-li uvst v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nich byl uinn. (2) Pi posouzen klamavosti se pihldne rovn k dodatkm, zejmna k

pouit vraz jako druh, typ, zpsob, jako i k vpustkm, zkratkm a celkov vnj prav. 2980 Srovnvac reklama (1) Srovnvac reklama pmo nebo nepmo oznauje jinho soutitele nebo jeho zbo i slubu. (2) Srovnvac reklama je ppustn, pokud se srovnn te, a) nen-li klamav, b) srovnv-li jen zbo a slubu uspokojujc stejnou potebu nebo uren ke stejnmu elu, c) srovnv-li objektivn jednu nebo vce podstatnch, dleitch, ovitelnch a pznanch vlastnost zbo nebo slueb vetn ceny, d) srovnv-li zbo s oznaenm pvodu pouze se zbom stejnho oznaen, e) nezlehuje-li soutitele, jeho postaven, jeho innost nebo jej vsledky nebo jejich oznaen ani z nich nekalm zpsobem net, a f) nenabz-li zbo nebo slubu jako napodoben i reprodukci zbo nebo sluby oznaovanch ochrannou znmkou soutitele nebo jeho nzvem. 2981 Vyvoln nebezpe zmny (1) Kdo uije jmna osoby nebo zvltnho oznaen zvodu uvanho ji po prvu jinm soutitelem, vyvol tm nebezpe zmny. (2) Nebezpe zmny vyvol i ten, kdo uije zvltnho oznaen zvodu nebo zvltnho oznaen i pravy vrobku, vkonu nebo obchodnho materilu zvodu, kter v zkaznickch kruzch plat pro urit zvod za pznan. (3) Stejn tak vyvol nebezpe zmny, kdo napodob ciz vrobek, jeho obal nebo vkon, ledae se jedn o napodoben v prvcch, kter jsou ji z povahy vrobku funkn, technicky nebo esteticky pedureny, a napodobitel uinil veker opaten, kter lze na nm poadovat, aby nebezpe zmny vylouil nebo alespo podstatn omezil, pokud jsou tato jednn zpsobil vyvolat nebezpe zmny nebo klamnou pedstavu o spojen se soutitelem, jeho zvodem, pojmenovnm, zvltnm oznaenm nebo s vrobkem i vkonem jinho soutitele. 2982 Parazitovn na povsti Parazitovnm je zneuit povsti zvodu, vrobku nebo sluby jinho soutitele umoujc zskat pro vsledky vlastnho nebo cizho podnikn prospch, jeho by soutitel jinak nedoshl. 2983

Podplcen Podplcenm ve smyslu tohoto zkona je jednn, jm a) soutitel osob, kter je lenem statutrnho nebo jinho orgnu jinho soutitele nebo je v pracovnm pomru k jinmu soutiteli, pmo nebo nepmo nabdne, slb i poskytne jakkoliv prospch za tm elem, aby jejm nekalm postupem doclil na kor jinch soutitel pro sebe nebo jinho soutitele pednost nebo jinou neoprvnnou vhodu v souti, anebo b) osoba uveden v psmenu a) pmo i nepmo d, d si slbit nebo pijme za stejnm elem jakkoliv prospch. 2984 Zlehovn (1) Zlehovnm je jednn, jm soutitel uvede nebo roziuje o pomrech, vkonech nebo vrobku jinho soutitele nepravdiv daj zpsobil tomuto soutiteli pivodit jmu. (2) Zlehovnm je i uveden a roziovn pravdivho daje o pomrech, vkonech nebo vrobku jinho soutitele, pokud jsou zpsobil tomuto soutiteli pivodit jmu. Nekalou sout vak nen, byl-li soutitel k takovmu jednn okolnostmi donucen (oprvnn obrana). 2985 Poruen obchodnho tajemstv Poruenm obchodnho tajemstv je jednn, jm jednajc jin osob neoprvnn sdl, zpstupn, pro sebe nebo pro jinho vyuije obchodn tajemstv, kter me bt vyuito v souti a o nm se dovdl a) tm, e mu tajemstv bylo sveno nebo jinak se stalo pstupnm na zklad jeho pracovnho pomru k soutiteli nebo na zklad jinho vztahu k nmu, poppad v rmci vkonu funkce, k n byl soudem nebo jinm orgnem povoln, nebo b) vlastnm nebo cizm jednnm pcm se zkonu. 2986 Dotrn obtovn (1) Dotrn obtovn je sdlovn daj o soutiteli, zbo nebo slubch, jako i nabdka zbo nebo slueb s vyuitm telefonu, faxovho pstroje, elektronick poty nebo podobnch prostedk, akoli si takovou innost pjemce zjevn nepeje, nebo sdlovn reklamy, pi kterm jej pvodce utaj nebo zaste daje, podle nich ho lze zjistit, a neuvede, kde pjemce me bez zvltnch nklad pikzat ukonen reklamy. (2) Rozesl-li se reklama na elektronickou adresu, kterou podnikatel zskal v souvislosti s prodejem zbo nebo poskytnutm sluby, nejde o dotrn obtovn, pokud podnikatel tuto adresu pouv k pm reklam pro vlastn zbo nebo sluby a druh strana reklamu

nezakzala, akoli ji podnikatel pi zskn adresy i pi kadm jejm pouit k reklam zeteln upozornil na prvo pikzat bez zvltnch nklad ukonen reklamy. 2987 Ohroen zdrav nebo ivotnho prosted Ohroen zdrav nebo ivotnho prosted je jednn, jm soutitel zkresluje podmnky hospodsk soute tm, e provozuje vrobu, uvd na trh vrobek nebo provd vkon ohroujc zjem na ochran zdrav nebo ivotnho prosted chrnn zkonem, aby tak zskal pro sebe nebo pro jinho prospch na kor jinho soutitele nebo zkaznk. Ochrana proti nekal souti 2988 Osoba, jej prvo bylo nekalou sout ohroeno nebo porueno, me proti ruiteli poadovat, aby se nekal soute zdrel nebo aby odstranil zvadn stav. Dle me poadovat pimen zadostiuinn, nhradu kody a vydn bezdvodnho obohacen. 2989 (1) Prvo, aby se ruitel nekal soute zdrel nebo aby odstranil zvadn stav, me mimo ppady uveden v 2982 a 2985 uplatnit t prvnick osoba oprvnn hjit zjmy soutitel nebo zkaznk. (2) Uplatn-li spotebitel prvo, aby se ruitel zdrel nekal soute nebo aby odstranil zvadn stav a jde-li o nkter ppad stanoven v 2976 a 2981 nebo v 2987, mus ruitel prokzat, e se nekal soute nedopustil. Uplatn-li spotebitel prvo na nhradu kody, mus ruitel prokzat, e koda nebyla zpsobena nekalou sout. 2990 Ochrana proti omezovn soute Osoba, jej prvo bylo ohroeno nebo porueno nedovolenm omezenm soute, m prva stanoven v 2988. HLAVA IV ZVAZKY Z JINCH PRVNCH DVOD Dl 1 Bezdvodn obohacen 2991 (1) Kdo se na kor jinho bez spravedlivho dvodu obohat, mus ochuzenmu vydat, o se obohatil. (2) Bezdvodn se obohat zvlt ten, kdo zsk majetkov prospch plnnm bez prvnho dvodu, plnnm z prvnho dvodu, kter odpadl, protiprvnm uitm ciz hodnoty nebo tm, e za nho bylo plnno, co ml po prvu plnit sm.

 2992 Byl-li splnn dluh, a to i pedasn, nebylo-li uplatnno prvo, a uplatnno bt mohlo, nebo uinila-li jedna osoba nco ve svm vlunm a osobnm zjmu i na vlastn nebezpe, nevznik povinnost obohacen vydat; to plat i v ppad, e jedna osoba obohat druhou s myslem ji obdarovat nebo obohatit bez myslu prvn se vzat. 2993 Plnila-li strana, ani tu byl platn zvazek, m prvo na vrcen toho, co plnila. Plnily-li ob strany, me kad ze stran poadovat, aby j druh strana vydala, co zskala; prvo druh strany namtnout vzjemn plnn tm nen doteno. To plat i v ppad, byl-li zvazek zruen. 2994 Dal-li nkdo neoprvnn vc k uvn nebo povn jinmu, ani ten byl v dobr ve, m vlastnk nebo spoluvlastnk vci vi uivateli nebo poivateli prvo na nhradu. 2995 Vedlo-li plnn k obohacen tet osoby, vyd je ochuzenmu, jen pokud byl ochuzen k plnn piveden lst, donucen hrozbou i zneuitm zvislosti nebo pokud nebyl svprvn. 2996 Ml-li dlunk plnit jedno z vce volitelnch plnn a poskytl-li jich omylem vce, zle na jeho vli, co bude dat zpt. Ml-li vak prvo volby vitel, me se dlunk domhat toho, aby vitel provedl volbu; neprovede-li vitel volbu bez zbytenho odkladu, lze se domhat, aby prohlen jeho vle nahradil soud. 2997 (1) Dlunk, kter plnil dluh nealovateln nebo promlen nebo takov, kter je neplatn pro nedostatek formy, nem prvo na vrcen toho, co plnil. Prvo na vrcen nem ani ten, kdo jinho obohatil s vdomm, e k tomu nen povinen, ledae plnil z prvnho dvodu, kter pozdji nenastal nebo odpadl. (2) Plnila-li osoba proto, e k tomu byla pivedena lst, donucena hrozbou nebo zneuitm zvislosti, ustanoven odstavce 1 se nepouije. To plat i v ppad, e plnila osoba nesvprvn. 2998 Plnila-li strana vdom proto, aby druh strana nco vykonala za elem zakzanm nebo zcela nemonm, nem prvo poadovat, aby j to bylo vrceno. Dal-li vak nkdo, aby zabrnil protiprvnmu inu, nco tomu, kdo se chtl inu dopustit, me poadovat vrcen. 2999 (1) Nen-li vydn pedmtu bezdvodnho obohacen dobe mon, m ochuzen prvo na penitou nhradu ve vi obvykl ceny. Bylo-li plnno na zklad neplatnho nebo zruenho prvnho jednn, prvo na penitou nhradu vak nevznikne v rozsahu, v jakm se to p elu

pravidla vyluujcho platnost prvnho jednn. (2) Plnil-li ochuzen za platu, poskytne se nhrada ve vi tto platy; to neplat, zakld-li ve platy dvod neplatnosti smlouvy nebo dvod pro zruen zvazku, anebo byla-li ve platy takovm dvodem podstatn ovlivnna. (3) Nelze-li pedmt bezdvodnho obohacen vydat proto, e dolo k jeho zkze, ztrt nebo zhoren z pin, kter jdou k ti ochuzenho, nahrad obohacen nanejv tolik, co uetil na vlastnm majetku. 3000 Poctiv pjemce vyd, co nabyl, nanejv vak v rozsahu, v jakm obohacen pi uplatnn prva trv. 3001 (1) Zcizil-li poctiv pjemce pedmt bezdvodnho obohacen za platu, me podle sv volby vydat bu penitou nhradu, anebo co utril. Zcizil-li jej poctiv pjemce bezplatn, nem vi nmu ochuzen prvo na nhradu; me ji vak poadovat po osob, kter pedmt od obohacenho nabyla a nebyla v dobr ve. (2) Zskal-li obohacen pedmt obohacen v dobr ve nebo bez svho svolen a nelze-li jej dobe vydat, nen povinen k nhrad, ledae by tm vznikl stav zjevn odporujc dobrm mravm. 3002 (1) Plnila-li strana podle platn smlouvy, by nebyla platn, nen jej prvo na penitou nhradu vi druh stran ustanovenmi 3000 a 3001 doteno. To plat i v ppad, e byl zvazek z takov smlouvy zruen. (2) Uval-li vc nabytou podle platn smlouvy poctiv pjemce a je-li smlouva neplatn, poskytne druh stran nhradu za uvn, avak jen do ve odpovdajc jeho prospchu. 3003 Nepoctiv pjemce vyd, co nabyl v dob, kdy obohacen zskal. 3004 (1) Obohacen, kter nebyl v dobr ve, vyd ve, co obohacenm nabyl, vetn plod a uitk; rovn nahrad uitek, kter by ochuzen byl zskal. Zcizil-li pedmt bezdvodnho obohacen za platu, m ochuzen prvo poadovat, aby mu byla podle jeho volby vydna bu penit nhrada, anebo co obohacen zcizenm utril. (2) Bylo-li bezdvodn obohacen nabyto zsahem do pirozenho prva lovka chrnnho ustanovenmi prvn sti tohoto zkona, me ochuzen poadovat za neoprvnn nakldn s hodnotami tkajcmi se jeho osobnosti namsto plnn podle odstavce 1 dvojnsobek odmny obvykl za udlen souhlasu s takovm nakldnm. Je-li pro to spravedliv dvod, me soud rozsah plnn pimen zvit. 3005

Kdo pedmt bezdvodnho obohacen vydv, m prvo na nhradu nutnch nklad, kter na vc vynaloil, a me od vci oddlit ve, m ji na svj nklad zhodnotil, je-li to mon bez zhoren podstaty vci. Dl 2 Nepikzan jednatelstv a upoteben ciz vci k prospchu jinho Oddl 1 Nepikzan jednatelstv 3006 Zkladn ustanoven Vms-li se nkdo do zleitost jin osoby, a k tomu nen oprvnn, jdou k jeho ti nsledky z toho vznikl. 3007 Odvracen kody Obstar-li nkdo, a k tomu nebyl povoln, ciz zleitost, aby odvrtil hrozc kodu, pak mu ten, jeho zleitost byla obstarna, nahrad eln vynaloen nklady, tebae se vsledek bez zavinn nepikzanho jednatele nedostavil. 3008 Zchrana ciz vci Osob, kter zachrn ciz vc od nevyhnuteln ztrty nebo zkzy, nle pimen odmna, nanejv desetina ceny vci, a nhrada eln vynaloench nklad. Vlastnk vci se povinnosti k hrad zbav, nepoaduje-li zachrnnou vc nazpt. 3009 Jednn k uitku jin osoby (1) Ujme-li se nkdo zleitosti ve prospch jin osoby bez jejho svolen, nahrad mu tato osoba eln vynaloen nklady, zadil-li zleitost k jejmu pevnmu uitku. Zda byla zleitost provedena k uitku jinho, se neposoud podle obecnch hledisek, ale se zetelem k jeho pochopitelnm zjmm a zmrm. (2) Nen-li uitek pevn, nem nepikzan jednatel prvo na nhradu nklad. Osoba, jej zleitost na sebe vzal, me po nepikzanm jednateli poadovat, aby ve uvedl do pedelho stavu, a nen-li to dobe mon, aby nahradil kodu. Spolen ustanoven 3010 Kdo se ujal ciz zleitosti bez pkazu, dovede ji a do konce a pod o n vytovn a pevede ve, co pi tom zskal, osob, jej zleitost obstaral.

 3011 Nem-li nepikzan jednatel prvo na nhradu nklad, me si vzt, co podil na vlastn nklady, je-li to mon a nezhor-li se tm podstata vci nebo nezt-li se nepimen jej uvn. Oddl 2 Upoteben ciz vci k prospchu jinho 3012 Zkladn ustanoven Upoteb-li nkdo ciz vc k prospchu jinho, ani m mysl obstarat ciz zleitost, a nen-li dobe mon domoci se vydn tto vci, me vlastnk vci po nm poadovat nhradu hodnoty, kterou vc mla v dob upoteben, a to i tehdy, nebylo-li prospchu dosaeno. 3013 Kdo uin za druhou osobu nklad, kter tato osoba byla povinna uinit sama, m prvo poadovat nhradu. 3014 Obtuje-li se n vc v nouzi, aby se odvrtila vt koda, d kad, kdo z toho ml uitek, pokozenmu pomrnou nhradu. ST PT USTANOVEN SPOLEN, PECHODN A ZVREN HLAVA I USTANOVEN SPOLEN 3015 Tento zkon zapracovv pslun prvn pedpisy Evropsk unie^1). 3016 Ustanovenmi tohoto zkona nejsou dotena ustanoven jinch prvnch pedpis o ochran spotebitele. 3017 Ustanoven tohoto zkona, kter se tkaj uplatnn prva u soudu nebo soudnho zen i soudnho rozhodnut, se obdobn pouij i pro uplatnn prva ped rozhodcem, pro rozhod zen nebo pro rozhod nlez. 3018 Povinnost zveejnit daje je splnna jejich zveejnnm v Obchodnm vstnku, nestanov-li jin prvn pedpis jinak. 3019

daji, podle nich lze lovka zjistit, jsou zejmna jmno, bydlit a datum narozen, poppad identifikujc daj podle jinho prvnho pedpisu. Identifikujcm dajem prvnick osoby nebo podnikatele je identifikan slo osoby, bylo-li jim pidleno. 3020 Ustanoven st prvn, tet a tvrt o manelstv a o prvech a povinnostech manel plat obdobn pro registrovan partnerstv a prva a povinnosti partner. 3021 Ustanoven 751 a 753 proti domcmu nsil se pouij tak v ppad spolenho bydlen jinch osob, ne jsou manel. 3022 (1) Ustanoven tohoto zkona o prvech a povinnostech zkonnho zstupce plat obdobn i pro opatrovnka podle sti druh. (2) Ustanoven tohoto zkona o opatrovnick rad se pouij i pi jmenovn porunka, vznik rady i volba jejch len se vak stanou innmi, pokud je schvl soud; pitom se vyaduje, aby takov opaten bylo v souladu se zjmy dtte. 3023 Ustanoven tohoto zkona o vlastnku pozemku plat obdobn pro vlastnka nemovit vci, kter nen soust pozemku. 3024 (1) Za zahranin osobu se povauje fyzick osoba s bydlitm nebo prvnick osoba se sdlem mimo zem esk republiky. (2) Zpsobilost nabvat prva a zavazovat se k povinnostem, kterou m jin ne fyzick zahranin osoba podle prvnho du, podle nho byla zaloena, j nle rovn v oblasti eskho prvnho du. Prvnm dem, podle nho byla tato osoba zaloena, se d i jej vnitn prvn pomry a ruen jejch len nebo spolenk za jej dluhy. 3025 (1) Ustanoven tohoto zkona o prvnickch osobch a spolku se pouij na odborov organizace a organizace zamstnavatel pimen jen v tom rozsahu, v jakm to neodporuje jejich povaze zstupc zamstnanc a zamstnavatel podle mezinrodnch smluv, ktermi je esk republika vzna a kter upravuj svobodu sdruovn a ochranu prva svobodn se sdruovat. (2) Odborov organizace, organizace zamstnavatel a jejich pobon organizace vznikaj dnem nsledujcm po dni, v nm bylo dorueno pslunmu orgnu veejn moci oznmen o jejich zaloen. 3026 (1) Nevyluuje-li to povaha psemnosti, plat ustanoven tohoto zkona o listin obdobn i pro jinou psemnost bez zetele na jej podobu.

(2) Vyaduje-li prvn jednn formu veejn listiny, rozum se j notsk zpis; nahrazen me bt rozhodnutm, kterm orgn veejn moci v mezch sv pravomoci schvaluje smr nebo jin projev vle, jeho povaha to nevyluuje. 3027 Zakld-li tento zkon viteli prvo na dostatenou jistotu a neujednaj-li vitel a dlunk nebo jin osoba poskytujc zajitn jej pedmt nebo vi, rozhodne o dostaten jistot soud s pihldnutm k povaze a vi pohledvky. HLAVA II USTANOVEN PECHODN A ZVREN Dl 1 Pechodn ustanoven Oddl 1 Veobecn ustanoven 3028 (1) Tmto zkonem se d prva a povinnosti vznikl ode dne nabyt jeho innosti. (2) Nen-li dle stanoveno jinak, d se ustanovenmi tohoto zkona i prvn pomry tkajc se prv osobnch, rodinnch a vcnch; jejich vznik, jako i prva a povinnosti z nich vznikl pede dnem nabyt innosti tohoto zkona se vak posuzuj podle dosavadnch prvnch pedpis. (3) Nen-li dle stanoveno jinak, d se jin prvn pomry vznikl pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, jako i prva a povinnosti z nich vznikl, vetn prv a povinnost z poruen smluv uzavench pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, dosavadnmi prvnmi pedpisy. To nebrn ujednn stran, e se tato jejich prva a povinnosti budou dit tmto zkonem ode dne nabyt jeho innosti. 3029 (1) Dovolvaj-li se prvn pedpisy ustanoven, kter se tmto zkonem zruuj, vstupuj na jejich msto jim odpovdajc ustanoven tohoto zkona. (2) Nestanov-li tento zkon nco jinho, nejsou dotena ustanoven prvnch pedpis z oboru prva veejnho, jako i ustanoven jinch prvnch pedpis upravujcch zvltn soukrom prva. 3030 I na prva a povinnosti, kter se posuzuj podle dosavadnch prvnch pedpis, se pouij ustanoven sti prvn hlavy I. 3031

Bylo-li zahjeno zen podle 5 zkona . 40/1964 Sb., obanskho zkonku, ve znn pozdjch pedpis, dokon se podle dosavadnch prvnch pedpis. 3032 (1) Kdo byl podle dosavadnch prvnch pedpis zbaven zpsobilosti k prvnm konm, povauje se ode dne nabyt innosti tohoto zkona za osobu omezenou ve svprvnosti podle tohoto zkona. (2) Kdo byl podle dosavadnch prvnch pedpis omezen ve zpsobilosti k prvnm konm, povauje se ode dne nabyt innosti tohoto zkona za osobu omezenou ve svprvnosti podle tohoto zkona a je i napt zpsobil prvn jednat v rozsahu stanovenm dosavadnmi prvnmi pedpisy, nerozhodne-li soud podle tohoto zkona jinak. 3033 (1) Osoby, kter byly zbaveny zpsobilosti k prvnm konm pede dnem nabyt innosti tohoto zkona nebo jejich zpsobilost k prvnm konm byla pede dnem nabyt innosti tohoto zkona omezena, nabudou svprvnosti nejpozdji uplynutm t let ode dne nabyt innosti tohoto zkona, ledae soud rozhodne jinak. (2) Dokud jin prvn pedpis nestanov nco jinho, pechz opatrovnictv podle 468 na obec, na jejm zem m opatrovanec bydlit. 3034 Projevil-li svprvn v oekvn vlastn nezpsobilosti prvn jednat jet pede dnem nabyt innosti tohoto zkona pn, aby jeho opatrovnkem byla urit osoba, plat pro rozhodovn o omezen svprvnosti za innosti tohoto zkona 59. Obdobn plat 469 pro rozhodovn o opatrovnku prvnick osoby. 3035 Bylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zahjeno zen o osvojen, dokon se podle dosavadnch prvnch pedpis. kony, kter byly provedeny v rmci ppravnho zen smujcho k osvojen, se posoud podle tohoto zkona; to neplat, jedn-li se o udlen souhlasu rodi k osvojen nebo o rozhodnut soudu o tom, e tohoto souhlasu nen teba. Oddl 2 Lhty a doby 3036 Podle dosavadnch prvnch pedpis se a do svho zakonen posuzuj vechny lhty a doby, kter zaaly bet pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, jako i lhty a doby pro uplatnn prv, kter se d dosavadnmi prvnmi pedpisy, i kdy zanou bet po dni nabyt innosti tohoto zkona. 3037 (1) Dozvdla-li se osoba pede dnem nabyt innosti tohoto zkona o

poruen svho prva na jmno, est, povst nebo o poruen obdobnho soukromho pomru a o tom, kdo je poruil, nebo mla-li a mohla se o tom pede dnem nabyt innosti tohoto zkona dozvdt, pone lhta k zniku prva na jeho ochranu bet ode dne nabyt innosti tohoto zkona. (2) Dozvdla-li se osoba za innosti tohoto zkona, e jmno, est, povst nebo jin obdobn soukrom pomr pede dnem nabyt innosti tohoto zkona a o tom, kdo je mla-li a mohla se o tom dozvdt, pone lhta k zniku ochranu bet ode dne nabyt innosti tohoto zkona. Oddl 3 Majetkov prvo manelsk 3038 Vci nleejc k obvyklmu vybaven rodinn domcnosti pestvaj bt dnem nabyt innosti tohoto zkona soust spolenho jmn. 3039 Co pede dnem nabyt innosti tohoto zkona nabyl bezplatn jeden z manel nebo co bezplatn nabyli oba manel, ani se to stalo soust spolenho jmn, nen i nadle soust spolenho jmn. 3040 Soust spolenho jmn nen vc vydan podle prvnch pedpis o restituci majetku jednomu z manel, kter ml vydanou vc ve vlastnictv ped uzavenm manelstv nebo jemu byla vc vydna jako prvnmu nstupci pvodnho vlastnka. Oddl 4 Prvnick osoby 3041 (1) Prvn povaha prvnickch osob upravench tmto zkonem se d ustanovenmi tohoto zkona ode dne nabyt jeho innosti. Bylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zahjeno zen o zpisu prvnick osoby do veejnho rejstku, dokon se podle dosavadnch prvnch pedpis; odporuje-li vak zakladatelsk prvn jednn uinn pede dnem nabyt innosti tohoto zkona dosavadnm prvnm pedpism, povauje se za platn, vyhovuje-li ustanovenm tohoto zkona. (2) Ustanoven spoleensk smlouvy nebo statutu prvnickch osob uvedench v odstavci 1, kter odporuj donucujcm ustanovenm tohoto zkona, pozbvaj zvaznosti dnem nabyt jeho innosti; prvnick osoba pizpsob do t let ode dne nabyt innosti tohoto zkona spoleenskou smlouvu nebo statut prav tohoto zkona a doru je orgnu veejn moci, kter vede veejn rejstk, do nho je prvnick osoba zapsna. Neuin-li tak, pslun orgn veejn moci ji k tomu vyzve a stanov ve vzv dodatenou pimenou lhtu ke splnn tto povinnosti; uplyne-li dodaten lhta marn, soud prvnickou osobu na nvrh orgnu veejn moci nebo osoby, kter na tom osvd prvn zjem, zru a nad jej likvidaci. jej prvo na bylo porueno poruil, nebo prva na jeho

 3042 Odporuje-li nzev prvnick osoby ustanovenm tohoto zkona, pizpsob prvnick osoba svj nzev poadavkm tohoto zkona do dvou let ode dne nabyt jeho innosti. Nen povinna tak uinit tehdy, jsou-li pro to dleit dvody, zejmna uvala-li prvnick osoba svj nzev dlouhodob a je-li pro ni tak pznan, e jeho zamnitelnost nebo klamavost nelze rozumn pedpokldat. 3043 (1) Odporuj-li smlouva nebo rozhodnut o pemn prvnick osoby uinn pede dnem nabyt innosti tohoto zkona dosavadnm prvnm pedpism, povauj se za platn, vyhovuj-li ustanovenm tohoto zkona a nezamtl-li pslun orgn veejn moci pede dnem nabyt innosti tohoto zkona nvrh na zpis pemny do veejnho rejstku, anebo nerozhodl-li, e k pemn nedolo. (2) Bylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona rozhodnuto o zruen nebo pemn prvnick osoby, postupuje se podle dosavadnch prvnch pedpis, nerozhodne-li pslun orgn prvnick osoby do t msc ode dne nabyt innosti tohoto zkona, e se uplatn postup podle tohoto zkona. Ustanoven tohoto zkona na ochranu vitel se pouij i na ppady, kdy bylo rozhodnut o zruen nebo pemn prvnick osoby pijato pede dnem nabyt innosti tohoto zkona a ke dni nabyt innosti tohoto zkona nebylo jet zapsno do veejnho rejstku. 3044 Ustanoven 128 se pouije i na zakladatelsk prvn jednn a na pemny prvnickch osob, k nim dolo pede dnem nabyt innosti tohoto zkona. 3045 (1) Sdruen podle zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve znn pozdjch pedpis, se povauj za spolky podle tohoto zkona. Sdruen m prvo zmnit svoji prvn formu na stav nebo sociln drustvo podle jinho zkona. (2) Organizan jednotky sdruen zpsobil jednat svm jmnem podle zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve znn pozdjch pedpis, se povauj za pobon spolky podle tohoto zkona. Statutrn orgn hlavnho spolku pod do t let ode dne nabyt innosti tohoto zkona nvrh na zpis pobonho spolku, jinak poslednm dnem tto lhty prvn osobnost pobonho spolku zanik. 3046 Odborov organizace, organizace zamstnavatel vetn organizac mezinrodnch a jejich organizan jednotky evidovan podle zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve znn pozdjch pedpis, se povauj za odborov organizace, organizace zamstnavatel, mezinrodn odborov organizace a jejich pobon organizace podle tohoto zkona. 3047 Bylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zahjeno zen o neplatnosti rozhodnut orgnu obanskho sdruen, soud o nvrhu

rozhodne podle tohoto zkona. 3048 A do innosti zkona o veejnm rejstku, do nho se zapisuj spolky, podlhaj spolky registraci podle zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve znn pozdjch pedpis. 3049 (1) Nadace vznikl podle dosavadnch prvnch pedpis se povauj za nadace vznikl podle tohoto zkona; byla-li nadace zzena zvt, pouij se 311 a 312, i kdy byla zv pozena pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, pokud zen o ddictv nebylo ke dni nabyt innosti tohoto zkona ukoneno. Byla-li nadace zaloena jinak ne nadan listinou, zejmna vydnm statutu, plat pro takov prvn jednn a pro jeho zmny ustanoven tohoto zkona o nadan listin v rozsahu nleitost stanovench v 310 pro nadan listinu. (2) Zakladatel nadace me zakladatelsk prvn jednn pizpsobit prav nadan listiny podle tohoto zkona, pokud rozhodnut, kterm zakladatelsk prvn jednn mn, doru tomu, kdo vede veejn rejstk, u nho je nadace zapsna, nejpozdji vak ve lht dvou let ode dne nabyt innosti tohoto zkona. Zemel-li nebo zanikl-li zakladatel pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, me na nvrh nadace zmnit zakladatelsk prvn jednn soud. (3) Ustanoven odstavc 1 a 2 se obdobn pouij i pro nadan fondy. 3050 Prva a povinnosti obecn prospnch spolenost se i nadle d dosavadnmi prvnmi pedpisy. Obecn prospn spolenost m prvo zmnit svoji prvn formu na stav, nadaci nebo nadan fond podle tohoto zkona; ustanoven tohoto zkona o pemn prvn formy prvnickch osob se pouij obdobn. 3051 Zjmov sdruen prvnickch osob vznikl podle dosavadnch prvnch pedpis se i nadle d dosavadnmi prvnmi pedpisy. Zjmov sdruen prvnickch osob m prvo zmnit svoji prvn formu na spolek podle tohoto zkona; ustanoven tohoto zkona o pemn prvn formy prvnickch osob se pouij obdobn. 3052 Prvnick osoby zaloen podle zkona . 42/1980 Sb., o hospodskch stycch se zahranim, ve znn pozdjch pedpis, se i nadle d dosavadnmi prvnmi pedpisy. To plat i o prvnickch osobch vzniklch jako sdruen podle 636 zkona . 101/1963 Sb., o prvnch vztazch v mezinrodnm obchodnm styku. Tyto prvnick osoby maj prvo zmnit svoji prvn formu na spolek; ustanoven tohoto zkona o pemn prvn formy prvnickch osob se pouij obdobn. 3053 Prvn povaha a vnitn prvn pomry prvnickch osob vyvjejcch podnikatelskou innost, kter se d do dne nabyt innosti tohoto zkona dvjmi prvnmi pedpisy podle 767 odst. 2 zkona .

513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zstvaj nezmnny a nadle se d prvnmi pedpisy, podle nich byly zzeny. Oddl 5 Vcn prva Pozemky a stavby 3054 Stavba, kter nen podle dosavadnch prvnch pedpis soust pozemku, na nm je zzena, pestv bt dnem nabyt innosti tohoto zkona samostatnou vc a stv se soust pozemku, mla-li v den nabyt innosti tohoto zkona vlastnick prvo k stavb i vlastnick prvo k pozemku t osoba. 3055 (1) Stavba spojen se zem pevnm zkladem, kter nen podle dosavadnch prvnch pedpis soust pozemku, na nm je zzena, a je ke dni nabyt innosti tohoto zkona ve vlastnictv osoby odlin od vlastnka pozemku, se dnem nabyt innosti tohoto zkona nestv soust pozemku a je nemovitou vc. Tot plat o stavb, kter je ve spoluvlastnictv, je-li nkter ze spoluvlastnk i vlastnkem pozemku nebo jsou-li jen nkte spoluvlastnci stavby spoluvlastnky pozemku. (2) Odstavec 1 plat obdobn pro stavbu, kter m bt zzena na pozemku jinho vlastnka na zklad vcnho prva vzniklho stavebnku pede dnem nabyt innosti tohoto zkona nebo na zklad smlouvy uzaven pede dnem nabyt innosti tohoto zkona. 3056 (1) Vlastnk pozemku, na nm je zzena stavba, kter nen podle dosavadnch prvnch pedpis soust pozemku a nestala se soust pozemku ke dni nabyt innosti tohoto zkona, m ke stavb pedkupn prvo a vlastnk stavby m pedkupn prvo k pozemku. Pedkupn prvo vlastnka pozemku se vztahuje i na podzemn stavbu na stejnm pozemku, kter je psluenstvm nadzemn stavby. K ujednnm vyluujcm nebo omezujcm pedkupn prvo se nepihl. (2) Lze-li st pozemku se stavbou oddlit, ani to podstatn zt jejich uvn a povn, vztahuje se pedkupn prvo jen na st pozemku nezbytnou pro vkon vlastnickho prva ke stavb. 3057 Zd-li vlastnk k pozemku vcn prvo ve prospch tet osoby, kter vcn prvo nabv v dobr ve, e stavba je soust pozemku, povauje se vi tto osob stavba za soust pozemku. Vlastnk stavby je vi zizovateli vcnho prva oprvnn poadovat nhradu za znehodnocen svho vlastnictv; je-li stavba zatena zstavnm prvem, roziuje se zstavn prvo i na pohledvku na tuto nhradu. 3058 (1) Stanou-li se pozemek i stavba vlastnictvm tho vlastnka, pestane bt stavba samostatnou vc a stane se soust pozemku, na nm je zzena. To neplat, jedn-li se o stavbu, kter nen soust

pozemku podle tohoto zkona. (2) Bylo-li vlastnick prvo k pozemku zcizeno tet osob, kter byla pi nabyt vlastnickho prva v dobr ve, e stavba je soust pozemku, pestane bt stavba samostatnou vc a stane se soust pozemku, na nm je zzena. Kdo vlastnil stavbu, m vi zciziteli prvo na nhradu ve vi ceny stavby ke dni zniku svho vlastnickho prva; byla-li stavba zatena zstavnm prvem, pechz zstavn prvo na pohledvku na tuto nhradu. 3059 Je-li stavba zzena na nkolika pozemcch, pouij se 3056 a 3058 jen ve vztahu k pozemku, na nm je pevn st stavby. Stane-li se stavba soust tohoto pozemku, pouije se ve vztahu k pozemkm, na n sti stavby pesahuj, ustanoven o pestavku. 3060 Zatuje-li vcn prvo stavbu nebo pozemek, nestane se stavba soust pozemku, dokud toto vcn prvo trv a pokud to jeho povaha vyluuje. 3061 Ustanoven tohoto oddlu se nepouij, jedn-li se o stavbu, kter nen soust pozemku podle tohoto zkona, nebo o nemovitou vc podle 498 odst. 1 vty druh. Spoluvlastnictv 3062 Zkonn pedkupn prvo spoluvlastnk podle 140 zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zanikne uplynutm jednoho roku ode dne nabyt innosti tohoto zkona. To neplat v ppad spoluvlastnictv k zemdlskmu nebo rodinnmu zvodu. 3063 Nabyl-li vlastnickho prva alespo k jedn jednotce v dom s byty a nebytovmi prostory pede dnem nabyt innosti tohoto zkona nabyvatel podle zkona . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, vznikne i po dni nabyt innosti tohoto zkona vlastnick prvo k dalm jednotkm v tomto dom podle dosavadnch prvnch pedpis. Katastr nemovitost 3064 Ohledn prv zapsanch do katastru nemovitost pede dnem nabyt innosti tohoto zkona a ohledn prv zapsanch do katastru nemovitost v dob jednoho roku ode dne nabyt innosti tohoto zkona nastanou inky podle 980 a 986 uplynutm jednoho roku ode dne nabyt innosti tohoto zkona. Lhty stanoven v 983 a 986 ponou bet po uplynut jednoho roku ode dne nabyt innosti tohoto zkona. 3065

Jedn-li se o vcn prvo, kter pede dnem nabyt innosti tohoto zkona nepodlhalo zpisu do veejnho seznamu, nastanou vi tmto prvm inky pednosti zapsanch vcnch prv podle 981 a inky poad vcnch prv podle 982 odst. 1 dnem 1. ledna 2018. 3066 Mimodn vydren Do doby stanoven v 1095 se zapote i doba, po kterou ml dritel, poppad jeho prvn pedchdce, vc nepetrit v drb pede dnem nabyt innosti tohoto zkona; tato doba vak neskon dve ne uplynutm dvou let ode dne nabyt innosti tohoto zkona, jde-li o vc movitou, a pti let, jde-li o vc nemovitou. 3067 Oputn nemovit vci Je-li oputna nemovit vc, pone bet doba uveden v 1050 odst. 2 ode dne nabyt innosti tohoto zkona. 3068 Vzniklo-li zstavn prvo pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, me vlastnk uplatnit prvo z uvolnn zstavnho prva, jen pokud zstavn vitel zapsan pede dnem nabyt innosti tohoto zkona za uvolnnm zstavnm prvem v dalm poad s uvolnnm zstavnho prva souhlas. To plat obdobn i o zmn zstavnho prva. Oddl 6 Ddick prvo 3069 Pi ddn se pouije prvo platn v den smrti zstavitele. 3070 Zemel-li zstavitel po dni nabyt innosti tohoto zkona a odporuje-li jeho pozen pro ppad smrti prvnm pedpism innm v dob, kdy bylo uinno, povauje se za platn, vyhovuje-li tomuto zkonu. Tot plat o dovtku i o vedlejch dolokch v pozen pro ppad smrti, pokud jim prvn pedpisy inn v dob, kdy byly dovtek nebo pozen pro ppad smrti uinny, odnmaj prvn nsledky, anebo je prohlauj za neplatn. 3071 Uzavel-li zstavitel smlouvu o zeknut se ddictv pede dnem nabyt innosti tohoto zkona a zemel-li po dni nabyt innosti tohoto zkona, povauje se smlouva za platnou. 3072 Zemel-li zstavitel po dni nabyt innosti tohoto zkona a odporuje-li jeho prohlen o vyddn prvnm pedpism innm v dob, kdy bylo uinno, povauje se za platn, vyhovuje-li tomuto

zkonu. Oddl 7 Zvazkov prva 3073 Prva ze zajitn zvazku vznikl pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, by byla zzena i jako prva vcn, se posuzuj a do svho zniku podle dosavadnch prvnch pedpis. To nebrn ujednn stran, e se tato jejich prva a povinnosti budou dit tmto zkonem ode dne nabyt jeho innosti. 3074 (1) Njem se d tmto zkonem ode dne nabyt jeho innosti, i kdy ke vzniku njmu dolo ped tmto dnem; vznik njmu, jako i prva a povinnosti vznikl pede dnem nabyt innosti tohoto zkona se vak posuzuj podle dosavadnch prvnch pedpis. To neplat pro njem movit vci ani pro pacht. (2) Ustanoven 2249 odst. 1 se nepouije v ppad, e njemn nebylo ureno ujednnm pronajmatele a njemce nebo rozhodnutm soudu, ale na zklad jinho prvnho pedpisu. V takovm ppad m pronajmatel prvo navrhnout v psemn form njemci zven njemnho; ustanoven 2249 odst. 3 se pouije obdobn. 3075 Byl-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zzen byt zvltnho uren ze sttnch prostedk nebo pispl-li stt na jeho zzen, lze uzavt smlouvu o njmu tohoto bytu jen na zklad doporuen obecnho adu obce s rozenou psobnost a njem lze vypovdt jen s pedchozm souhlasem tohoto adu. 3076 Bylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zahjeno zen o neplatnosti vpovdi njmu bytu, dokon se podle dosavadnch prvnch pedpis; prvo njemce na bytovou nhradu nebo na jin plnn podle dosavadnch prvnch pedpis nejsou dotena. 3077 (1) et se d tmto zkonem ode dne nabyt jeho innosti, i kdy k uzaven smlouvy o tu dolo ped tmto dnem; vznik tto smlouvy, jako i prva a povinnosti z n vznikl pede dnem nabyt innosti tohoto zkona se vak posuzuj podle dosavadnch prvnch pedpis. (2) Jestlie byla vplata z vkladn knky pede dnem nabyt innosti tohoto zkona vzna na heslo, na pivolen tet osoby nebo na skutenost, o n je jisto, e nastane, d se vzanost vplaty dosavadnmi prvnmi pedpisy. 3078 Je-li cestovn smlouva uzaven pede dnem nabyt innosti tohoto zkona podle dosavadnch prvnch pedpis neplatn, povauje se vzhledem k prvm uplatnnm za innosti tohoto zkona za platnou

smlouvu o zjezdu, vyhovuje-li tomuto zkonu; i na zvazky z cestovnch smluv uzavench podle dosavadnch prvnch pedpis se pouije 2542, nebylo-li o uplatnnm prvu dosud rozhodnuto. Dolo-li k poruen povinnosti poadatele nebo cestovn kancele, a to i pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, pouije se 2543, nebylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona o nhrad kody jet rozhodnuto. 3079 (1) Prvo na nhradu kody vznikl poruenm povinnosti stanoven prvnmi pedpisy, k nmu dolo pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, se posuzuje podle dosavadnch prvnch pedpis. (2) Nerozhodl-li soud ke dni nabyt innosti tohoto zkona o nhrad kody vznikl poruenm povinnosti stanoven prvnmi pedpisy, k nmu dolo pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, me na nvrh pokozenho lovka, jsou-li pro to mimodn dvody hodn zvltnho zetele ( 2 odst. 3), piznat pokozenmu i nhradu nemajetkov jmy podle tohoto zkona. Dl 2 Zvren ustanoven 3080 Zruuje se: 1. Zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk. 2. Zkon . 131/1982 Sb., kterm se mn a dopluje obansk zkonk a upravuj nkter dal majetkov vztahy. 3. Zkon . 188/1988 Sb., kterm se mn a dopluje zkonk prce. 4. Zkon . 87/1990 Sb., kterm se mn a dopluje obansk zkonk. 5. 33 zkona . 87/1991 Sb., o mimosoudnch rehabilitacch. 6. Zkon . 509/1991 Sb., kterm se mn, dopluje a upravuje obansk zkonk. 7. l. I a IV zkona . 264/1992 Sb., kterm se mn a dopluje obansk zkonk, zruuje zkon o sttnm notstv a o zen ped sttnm notstvm (notsk d) a mn a dopluj nkter dal zkony. 8. Zkon . 267/1994 Sb., kterm se mn a dopluje obansk zkonk. 9. l. II zkona . 104/1995 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 634/1992 Sb., o ochran spotebitele, ve znn zkona . 217/1993 Sb. a zkona . 40/1995 Sb., a mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis. 10. l. XXIV zkona . 118/1995 Sb., kterm se mn a dopluj nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o sttn sociln podpoe. 11. l. II zkona . 89/1996 Sb., kterm se mn a dopluj zkon esk nrodn rady . 344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk republiky (katastrln zkon), a obansk zkonk . 40/1964 Sb., ve znn

pozdjch pedpis. 12. l. IV zkona . 94/1996 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis. 13. st druh zkona . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch fondech a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch zkon (zkon o nadacch a nadanch fondech). 14. l. II zkona . 91/1998 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis, a o zmn a doplnn dalch zkon. 15. l. III zkona . 165/1998 Sb., kterm se mn zkon . 21/1992 Sb., o bankch, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 16. 12 vetn nadpisu zkona . 159/1999 Sb., o nkterch podmnkch podnikn a o vkonu nkterch innost v oblasti cestovnho ruchu a o zmn zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkona . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch pedpis. 17. st druh zkona . 363/1999 Sb., o pojiovnictv a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o pojiovnictv). 18. st est zkona . 27/2000 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o veejnch drabch. 19. st pt zkona . 103/2000 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk republiky (katastrln zkon), ve znn zkona . 89/1996 Sb., zkon . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 357/1992 Sb., o dani ddick, dani darovac a dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch pedpis. 20. st druh zkona . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu a o zmn nkterch dalch zkon (zkon o elektronickm podpisu). 21. st prvn zkona . 367/2000 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 22. l. I zkona . 317/2001 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a o zmn dalch zkon. 23. st tet zkona . 125/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o platebnm styku. 24. Zkon . 135/2002 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis.

25. Zkon . 136/2002 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 65/1965 Sb., zkonk prce, ve znn pozdjch pedpis. 26. st tict osm zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch zkon v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad. 27. st druh zkona . 88/2003 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 370/2000 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 15/1998 Sb., o Komisi pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn zkona . 30/2000 Sb., zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, ve znn zkona . 501/2001 Sb. a nlezu stavnho soudu vyhlenho pod . 476/2002 Sb., zkon . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch pedpis. 28. st druh zkona . 37/2004 Sb., o pojistn smlouv a o zmn souvisejcch zkon (zkon o pojistn smlouv). 29. st tvrt zkona . 47/2004 Sb., kterm se mn zkon . 168/1999 Sb., o pojitn odpovdnosti za kodu zpsobenou provozem vozidla a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o pojitn odpovdnosti z provozu vozidla), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis. 30. st druh zkona . 480/2004 Sb., o nkterch slubch informan spolenosti a o zmn nkterch zkon (zkon o nkterch slubch informan spolenosti). 31. st prvn zkona . 554/2004 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk, ve znn pozdjch pedpis. 32. st prvn zkona . 359/2005 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter souvisejc zkony. 33. st tvrt zkona . 56/2006 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 34. st tict tet zkona . 57/2006 Sb., o zmn zkon v

souvislosti se sjednocenm dohledu nad finannm trhem. 35. st druh zkona . 107/2006 Sb., o jednostrannm zvyovn njemnho z bytu a o zmn zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis. 36. st est zkona . 115/2006 Sb., o registrovanm partnerstv a o zmn nkterch souvisejcch zkon. 37. st tet zkona . 160/2006 Sb., kterm se mn zkon . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem a o zmn zkona esk nrodn rady . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 201/2002 Sb., o adu pro zastupovn sttu ve vcech majetkovch, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis. 38. st tyict tet zkona . 264/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkonku prce. 39. st druh zkona . 315/2006 Sb., kterm se mn zkon . 26/2000 Sb., o veejnch drabch, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 40. st tet zkona . 443/2006 Sb., kterm se mn zkon . 178/2005 Sb., o zruen Fondu nrodnho majetku esk republiky a o psobnosti Ministerstva financ pi privatizaci majetku esk republiky (zkon o zruen Fondu nrodnho majetku), a zkon . 319/2001 Sb., kterm se mn zkon . 21/1992 Sb., o bankch, ve znn pozdjch pedpis. 41. st est zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm. 42. st dest zkona . 230/2008 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 43. st tet zkona . 306/2008 Sb., kterm se mn zkon . 155/1995 Sb., o dchodovm pojitn, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 582/1991 Sb., o organizaci a provdn socilnho zabezpeen, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 44. st est zkona . 384/2008 Sb., kterm se mn zkon . 155/1998 Sb., o znakov ei a o zmn dalch zkon a dal souvisejc zkony. 45. st est zkona . 215/2009 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 627/2004 Sb., o evropsk spolenosti, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 21/1992 Sb., o bankch, ve znn zkona . 126/2002 Sb., zkon . 357/1992 Sb., o dani ddick, dani darovac a dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 125/2008 Sb., o pemnch obchodnch spolenost a drustev, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis. 46. st tet zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech. 47. st pt zkona . 285/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v

souvislosti s pijetm zkona o platebnm styku. 48. st druh zkona . 155/2010 Sb., kterm se mn nkter zkony ke zkvalitnn jejich aplikace a ke snen administrativn zte podnikatel. 49. st prvn zkona . 28/2011 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 50. Zkon . 132/2011 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 102/1992 Sb., kterm se upravuj nkter otzky souvisejc s vydnm zkona . 509/1991 Sb., kterm se mn, dopluje a upravuje obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis. 51. st jedenct zkona . 139/2011 Sb., kterm se mn zkon . 284/2009 Sb., o platebnm styku, ve znn zkona . 156/2010 Sb., a nkter dal zkony. 52. Zkon . 116/1990 Sb., o njmu a podnjmu nebytovch prostor. 53. st pt, pokud jde o 24 bod 3, zkona . 403/1990 Sb., o zmrnn nsledk nkterch majetkovch kivd. 54. Zkon . 529/1990 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 116/1990 Sb., o njmu a podnjmu nebytovch prostor, ve znn zkona . 403/1990 Sb., o zmrnn nsledk nkterch majetkovch kivd. 55. 26 odst. 1 zkona . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a jinmu zemdlskmu majetku. 56. Zkon . 540/1991 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 116/1990 Sb., o njmu a podnjmu nebytovch prostor, ve znn zkona . 403/1990 Sb. a zkona . 529/1990 Sb. 57. Zkon . 302/1999 Sb., kterm se mn zkon . 116/1990 Sb., o njmu a podnjmu nebytovch prostor, ve znn pozdjch pedpis. 58. Zkon . 522/2002 Sb., kterm se mn zkon . 116/1990 Sb., o njmu a podnjmu nebytovch prostor, ve znn pozdjch pedpis, a kterm se zruuje zkon . 124/1990 Sb., o psobnosti nrodnch vbor pi provdn nkterch ustanoven zkona o njmu a podnjmu nebytovch prostor. 59. Zkon . 360/2005 Sb., kterm se mn zkon . 116/1990 Sb., o njmu a podnjmu nebytovch prostor, ve znn pozdjch pedpis. 60. Zkon . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt). 61. Zkon . 97/1999 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis. 62. st prvn zkona . 103/2000 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj

nkter zkony (zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk republiky (katastrln zkon), ve znn zkona . 89/1996 Sb., zkon . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 357/1992 Sb., o dani ddick, dani darovac a dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch pedpis. 63. st tet zkona . 229/2001 Sb., kterm se mn zkon . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn zkona . 492/2000 Sb., a nkter dal zkony. 64. st prvn zkona . 451/2001 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 65. st sedmdest prvn zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch zkon v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad. 66. st tet zkona . 437/2003 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb., o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 67. Zkon . 171/2005 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis. 68. st tict zkona . 179/2005 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zruen Fondu nrodnho majetku esk republiky. 69. st tict tvrt zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm. 70. st padest prvn zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech. 71. st prvn zkona . 345/2009 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon), ve znn pozdjch pedpis. 72. Zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk. 73. l. VII zkona . 264/1992 Sb., kterm se mn a dopluje obansk zkonk, zruuje zkon o sttnm notstv a o zen ped sttnm notstvm (notsk d) a mn a dopluj nkter dal zkony. 74. l. III zkona . 286/1993 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 63/1991 Sb., o ochran hospodsk soute, ve znn zkona . 495/1992 Sb., a zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn zkona . 264/1992 Sb., zkona . 591/1992 Sb. a zkona . 600/1992 Sb.

75. l. II zkona . 156/1994 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 21/1992 Sb., o bankch, ve znn pozdjch pedpis, dopluje zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis. 76. l. 530/1990 513/1991 328/1991 zkon . pedpis, pedpis. II zkona . 84/1995 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . Sb., o dluhopisech, ve znn pozdjch pedpis, zkon . Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . Sb., o konkurzu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch a zkon . 21/1992 Sb., o bankch, ve znn pozdjch

77. l. III zkona . 94/1996 Sb., kterm se mn a dopluj zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis. 78. l. I zkona . 142/1996 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a mn zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis. 79. st est zkona . 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitlovho trhu a o zmn a doplnn dalch zkon. 80. l. II zkona . 165/1998 Sb., kterm se mn zkon . 21/1992 Sb., o bankch, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 81. st pt zkona . 356/1999 Sb., kterm se mn zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 82. st sedm zkona . 27/2000 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o veejnch drabch. 83. st dvanct zkona . 29/2000 Sb., o potovnch slubch a o zmn nkterch zkon (zkon o potovnch slubch). 84. st tet zkona . 30/2000 Sb., kterm se mn zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 85. st pt zkona . 105/2000 Sb., kterm se mn zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 86. st tvrt zkona . 367/2000 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 87. st prvn zkona . 370/2000 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 15/1998 Sb., o Komisi pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn zkona . 30/2000 Sb., zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis, zkon .

99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis. 88. st druh zkona . 120/2001 Sb., o soudnch exekutorech a exekun innosti (exekun d) a o zmn dalch zkon. 89. st pt zkona . 353/2001 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb., o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 90. st pt zkona . 15/2002 Sb., kterm se mn zkon . 238/1992 Sb., o nkterch opatench souvisejcch s ochranou veejnho zjmu a o nesluitelnosti nkterch funkc (zkon o stetu zjm), ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 91. st druh zkona . 125/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o platebnm styku. 92. st pt zkona . 126/2002 Sb., kterm se mn zkon . 21/1992 Sb., o bankch, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 219/1995 Sb., devizov zkon, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 593/1992 Sb., o rezervch pro zjitn zkladu dan z pjm, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 239/2001 Sb., o esk konsolidan agentue a o zmn nkterch zkon (zkon o esk konsolidan agentue), ve znn zkona . 15/2002 Sb., zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 363/1999 Sb., o pojiovnictv a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o pojiovnictv), ve znn pozdjch pedpis. 93. st dvact druh zkona . 151/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm soudnho du sprvnho. 94. st sedm zkona . 308/2002 Sb., kterm se mn zkon . 15/1998 Sb., o Komisi pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 95. st tict sedm zkona . 309/2002 Sb., o zmn zkon souvisejcch s pijetm zkona o slub sttnch zamstnanc ve sprvnch adech a o odmovn tchto zamstnanc a ostatnch zamstnanc ve sprvnch adech (sluebn zkon). 96. st tet zkona . 312/2002 Sb., o edncch zemnch samosprvnch celk a o zmn nkterch zkon. 97. st prvn zkona . 88/2003 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 370/2000 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 15/1998 Sb., o Komisi pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn zkona . 30/2000 Sb., zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, ve znn zkona . 501/2001 Sb. a nlezu stavnho soudu vyhlenho pod . 476/2002 Sb., zkon . 219/2000 Sb., o majetku

esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch pedpis. 98. st druh zkona . 437/2003 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb., o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 99. st tet zkona . 85/2004 Sb., kterm se mn zkon . 252/1997 Sb., o zemdlstv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 100. st druh zkona . 257/2004 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o podnikn na kapitlovm trhu, zkona o kolektivnm investovn a zkona o dluhopisech. 101. st druh zkona . 360/2004 Sb., o Evropskm hospodskm zjmovm sdruen (EHZS) a o zmn zkona . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkona . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis, (zkon o evropskm hospodskm zjmovm sdruen). 102. st druh zkona . 484/2004 Sb., kterm se mn zkon . 143/2001 Sb., o ochran hospodsk soute a o zmn nkterch zkon (zkon o ochran hospodsk soute), ve znn zkona . 340/2004 Sb., zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 526/1990 Sb., o cench, ve znn pozdjch pedpis. 103. st pt zkona . 499/2004 Sb., o archivnictv a spisov slub a o zmn nkterch zkon. 104. st tvrt zkona . 554/2004 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk, ve znn pozdjch pedpis. 105. st pt zkona . 179/2005 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zruen Fondu nrodnho majetku esk republiky. 106. st prvn zkona . 216/2005 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 189/1994 Sb., o vych soudnch edncch, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis. 107. st devt zkona . 377/2005 Sb., o doplkovm dohledu nad bankami, spoitelnmi a vrnmi drustvy, pojiovnami a obchodnky s cennmi papry ve finannch konglomertech a o zmn nkterch dalch zkon (zkon o finannch konglomertech). 108. st devt zkona . 413/2005 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm zkona o ochran utajovanch informac a o bezpenostn zpsobilosti. 109. st dvanct zkona . 56/2006 Sb., kterm se mn zkon .

256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 110. st dvact tet zkona . 57/2006 Sb., o zmn zkon v souvislosti se sjednocenm dohledu nad finannm trhem. 111. st jedenct zkona . 79/2006 Sb., kterm se mn zkon . 85/1996 Sb., o advokacii, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 112. st sedm zkona . 81/2006 Sb., kterm se mn zkon . 365/2000 Sb., o informanch systmech veejn sprvy a o zmn nkterch dalch zkon, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 113. st prvn zkona . 308/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o evropsk drustevn spolenosti. 114. st tet zkona . 269/2007 Sb., kterm se mn zkon . 365/2000 Sb., o informanch systmech veejn sprvy a o zmn nkterch dalch zkon, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 115. st dvanct zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm. 116. st prvn zkona . 344/2007 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis. 117. st tet zkona . 36/2008 Sb., kterm se mn zkon . Sb., o ochran spotebitele, ve znn pozdjch pedpis, 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o zmn a doplnn zkona . Sb., o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln, pozdjch pedpis, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis. 634/1992 zkon . 468/1991 ve znn 513/1991

118. st druh zkona . 104/2008 Sb., o nabdkch pevzet a o zmn nkterch dalch zkon (zkon o nabdkch pevzet). 119. st druh zkona . 126/2008 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o pemnch obchodnch spolenost a drustev. 120. st osm zkona . 130/2008 Sb., kterm se mn zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 121. st pt zkona . 230/2008 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 122. st prvn zkona . 215/2009 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 627/2004 Sb., o evropsk spolenosti, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 21/1992 Sb., o bankch, ve znn zkona . 126/2002 Sb., zkon . 357/1992 Sb., o dani ddick, dani darovac a dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 125/2008 Sb., o

pemnch obchodnch spolenost a drustev, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis. 123. st tet zkona . 217/2009 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 124. st dvact druh zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech. 125. st sedm zkona . 230/2009 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 126. st est zkona . 285/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o platebnm styku. 127. st prvn zkona . 420/2009 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 128. Zkon . 152/2010 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis. 129. st tet zkona . 409/2010 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm zkona o finannm zajitn. 130. st tinct zkona . 427/2010 Sb., kterm se mn zkon . 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na zem esk republiky a o zmn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 325/1999 Sb., o azylu a o zmn zkona . 283/1991 Sb., o Policii esk republiky, ve znn pozdjch pedpis, (zkon o azylu), ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 131. st pt zkona . 188/2011 Sb., kterm se mn zkon . 189/2004 Sb., o kolektivnm investovn, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 132. Zkon . 94/1963 Sb., o rodin. 133. Zkon . 132/1982 Sb., kterm se mn a dopluje zkon o rodin. 134. Zkon . 234/1992 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn zkona . 132/1982 Sb. 135. l. I zkona . 91/1998 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis, a o zmn a doplnn dalch zkon. 136. st druh zkona . 360/1999 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o sociln-prvn ochran dt. 137. st druh zkona . 301/2000 Sb., o matrikch, jmnu a pjmen a o zmn nkterch souvisejcch zkon. 138. st druh zkona . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo ochrann vchovy ve kolskch zazench a o preventivn vchovn pi ve kolskch zazench a o zmn dalch zkon. 139. st tyict tet zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen

nkterch zkon v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad. 140. Zkon . 321/2002 Sb., kterm se mn zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis. 141. st druh zkona . 315/2004 Sb., kterm se mn zkon . 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoe, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran dt, ve znn pozdjch pedpis. 142. st tet zkona . 383/2005 Sb., kterm se mn zkon . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo ochrann vchovy ve kolskch zazench a o preventivn vchovn pi ve kolskch zazench a o zmn dalch zkon, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 143. st druh zkona . 112/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o ivotnm a existennm minimu a zkona o pomoci v hmotn nouzi. 144. st tvrt zkona . 115/2006 Sb., o registrovanm partnerstv a o zmn nkterch souvisejcch zkon. 145. st druh zkona . 134/2006 Sb., kterm se mn zkon . 359/1999 Sb., o socilnprvn ochran dt, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoe, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis. 146. st sedm zkona . 227/2006 Sb., o vzkumu na lidskch embryonlnch kmenovch bukch a souvisejcch innostech a o zmn nkterch souvisejcch zkon. 147. st tyict tet zkona . 342/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony souvisejc s oblast evidence obyvatel a nkter dal zkony. 148. st druh zkona . 259/2008 Sb., kterm se mn zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 149. Zkon . 42/1980 Sb., o hospodskch stycch se zahranim. 150. Zkon . 102/1988 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 42/1980 Sb., o hospodskch stycch se zahranim. 151. Zkon . 113/1990 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 42/1980 Sb., o hospodskch stycch se zahranim, ve znn zkona . 102/1988 Sb. 152. st tet, pokud jde o 5, zkona . 223/1994 Sb., o slouen eskoslovensk obchodn a prmyslov komory s Hospodskou komorou esk republiky, o nkterch opatench s tm souvisejcch a o zmn a doplnn zkona esk nrodn rady . 301/1992 Sb., o Hospodsk komoe esk republiky a Agrrn komoe esk republiky, ve znn zkona . 121/1993 Sb.

153. st est zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech. 154. Zkon . 83/1990 Sb., o sdruovn oban. 155. Zkon . 300/1990 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 83/1990 Sb., o sdruovn oban. 156. l. I zkona . 68/1993 Sb., kterm se mn a dopluj nkter zkony na seku veobecn vnitn sprvy. 157. st osm zkona . 151/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm soudnho du sprvnho. 158. st druh zkona . 230/2006 Sb., kterm se mn zkon . 89/1995 Sb., o sttn statistick slub, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 159. st tict pt zkona . 342/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony souvisejc s oblast evidence obyvatel a nkter dal zkony. 160. Zkon . 33/2008 Sb., kterm se mn zkon . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve znn pozdjch pedpis. 161. st dvanct zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech. 162. st est zkona . 424/2010 Sb., kterm se mn zkon . 111/2009 Sb., o zkladnch registrech, ve znn zkona . 100/2010 Sb., a dal souvisejc zkony. 163. Zkon . 248/1995 Sb., o obecn prospnch spolenostech a o zmn a doplnn nkterch zkon. 164. Zkon . 208/2002 Sb., kterm se mn zkon . 248/1995 Sb., o obecn prospnch spolenostech a o zmn a doplnn nkterch zkon. 165. st estnct zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch zkon v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad. 166. st tvrt zkona . 437/2003 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb., o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 167. st tyict tvrt zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm. 168. st jedenct zkona . 126/2008 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o pemnch obchodnch spolenost a drustev. 169. st edest zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech. 170. Zkon . 231/2010 Sb., kterm se mn zkon . 248/1995 Sb., o obecn prospnch spolenostech a o zmn a doplnn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis.

171. Zkon . 59/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou vadou vrobku. 172. Zkon . 209/2000 Sb., kterm se mn zkon . 59/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou vadou vrobku. 173. st prvn a v sti devt 35 a 36 zkona . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch fondech a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch zkon (zkon o nadacch a nadanch fondech). 174. st prvn zkona . 210/2002 Sb., kterm se mn zkon . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch fondech a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch zkon (zkon o nadacch a nadanch fondech), a zkon . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis. 175. st estnct zkona . 257/2004 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o podnikn na kapitlovm trhu, zkona o kolektivnm investovn a zkona o dluhopisech. 176. st padest druh zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm. 177. st dvanct zkona . 126/2008 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o pemnch obchodnch spolenost a drustev. 178. st sedmdest prvn zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech. 179. Zkon . 158/2010 Sb., kterm se mn zkon . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch fondech a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch zkon (zkon o nadacch a nadanch fondech), ve znn pozdjch pedpis. 180. st osm zkona . 160/2010 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm nazen Evropskho parlamentu a Rady o ratingovch agenturch. 181. st tinct zkona . 188/2011 Sb., o kolektivnm investovn, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 182. Zkon . 102/1992 Sb., kterm se upravuj nkter otzky souvisejc s vydnm zkona . 509/1991 Sb., kterm se mn, dopluje a upravuje obansk zkonk. 183. st osm zkona . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch fondech a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch zkon (zkon o nadacch a nadanch fondech). 184. Zkon . 126/1998 Sb., kterm se mn zkon esk nrodn rady . 102/1992 Sb., kterm se upravuj nkter otzky souvisejc s vydnm zkona . 509/1991 Sb., kterm se mn, dopluje a upravuje obansk zkonk, ve znn zkona . 227/1997 Sb. 185. st tict devt zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch zkon v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad.

186. st druh zkona . 359/2005 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter souvisejc zkony. 187. Zkon . 591/1992 Sb., o cennch paprech. 188. Zkon . 89/1993 Sb., kterm se mn zkon esk nrodn rady . 591/1992 Sb., o cennch paprech. 189. st osm zkona . 331/1993 Sb., o sttnm rozpotu esk republiky na rok 1994 a o zmn a doplnn nkterch zkon. 190. l. II a l. III bod 15 zkona . 259/1994 Sb., kterm se mn a dopluje zkon esk nrodn rady . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis, a zkon esk nrodn rady . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis. 191. Zkon . 152/1996 Sb., kterm se mn a dopluje zkon esk nrodn rady . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 214/1992 Sb., o burze cennch papr, ve znn pozdjch pedpis. 192. st tet zkona . 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitlovho trhu a o zmn a doplnn dalch zkon. 193. l. II zkona . 70/2000 Sb., kterm se mn zkon . 229/1992 Sb., o komoditnch burzch, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 214/1992 Sb., o burze cennch papr, ve znn pozdjch pedpis. 194. st druh zkona . 307/2000 Sb., o zemdlskch skladnch listech a zemdlskch veejnch skladech a o zmn nkterch souvisejcch zkon. 195. st prvn zkona . 362/2000 Sb., kterm se mn zkon . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 196. st druh zkona . 259/2001 Sb., o sttnm dluhopisovm programu na hradu ztrty Konsolidan banky Praha, sttnho pennho stavu, za rok 1999 a o zmn zkona . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis. 197. st druh zkona . 308/2002 Sb., kterm se mn zkon . 15/1998 Sb., o Komisi pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony. 198. st tvrt zkona . 88/2003 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 370/2000 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 15/1998 Sb., o Komisi pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn zkona . 30/2000 Sb., zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch

pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, ve znn zkona . 501/2001 Sb. a nlezu stavnho soudu vyhlenho pod . 476/2002 Sb., zkon . 219/2000 Sb., o majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch pedpis. 199. st prvn zkona . 257/2004 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o podnikn na kapitlovm trhu, zkona o kolektivnm investovn a zkona o dluhopisech. 200. st osm zkona . 56/2006 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 201. st dvact sedm zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm. 202. st est zkona . 230/2008 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony. 203. st tyict zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech. 204. st pt zkona . 409/2010 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm zkona o finannm zajitn. 205. st prvn zkona . 37/2004 Sb., o pojistn smlouv a o zmn souvisejcch zkon (zkon o pojistn smlouv). 206. st trnct zkona . 377/2005 Sb., o doplkovm dohledu nad bankami, spoitelnmi a vrnmi drustvy, pojiovnami a obchodnky s cennmi papry ve finannch konglomertech a o zmn nkterch dalch zkon (zkon o finannch konglomertech). 207. st jedenct zkona . 57/2006 Sb., o zmn zkon v souvislosti se sjednocenm dohledu nad finannm trhem. 208. st pt zkona . 198/2009 Sb., o rovnm zachzen a o prvnch prostedcch ochrany ped diskriminac a o zmn nkterch zkon (antidiskriminan zkon). 209. st sto tyict druh zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech. 210. st prvn zkona . 278/2009 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm zkona o pojiovnictv. 211. Nazen vldy . 142/1994 Sb., kterm se stanov ve rok z prodlen a poplatku z prodlen podle obanskho zkonku. 212. Nazen vldy . 163/2005 Sb., kterm se mn nazen vldy . 142/1994 Sb., kterm se stanov ve rok z prodlen a poplatku z prodlen podle obanskho zkonku. 213. Nazen vldy . 33/2010 Sb., kterm se mn nazen vldy . 142/1994 Sb., kterm se stanov ve rok z prodlen a poplatku z

prodlen podle obanskho zkonku, ve znn nazen vldy . 163/2005 Sb. 214. Nazen vldy . 258/1995 Sb., kterm se provd obansk zkonk. 215. Nazen vldy . 174/2009 Sb., kterm se mn nazen vldy . 258/1995 Sb., kterm se provd obansk zkonk. 216. Nazen vldy . 371/2004 Sb., kterm se vydvaj vzorov stanovy spoleenstv vlastnk jednotek. 217. Nazen vldy . 151/2006 Sb., kterm se mn nazen vldy . 371/2004 Sb., kterm se vydvaj vzorov stanovy spoleenstv vlastnk jednotek. 218. Vyhlka . 47/1964 Sb., o pennch slubch obanm. 219. Vyhlka . 136/1969 Sb., o zmn vyhlky . 47/1964 Sb., o pennch slubch obanm, ve znn vyhlky . 45/1965 Sb. 220. Vyhlka . 27/1982 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka ministerstva financ . 47/1964 Sb., o pennch slubch obanm, ve znn vyhlky federlnho ministerstva financ . 136/1969 Sb. 221. Vyhlka . 146/1990 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka ministerstva financ . 47/1964 Sb., o pennch slubch obanm, ve znn pozdjch pedpis. 222. Vyhlka . 133/1964 Sb., o silninm pepravnm du. 223. Vyhlka . 74/1981 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka ministerstva dopravy . 133/1964 Sb., o silninm pepravnm du. 224. Vyhlka . 106/1984 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka ministerstva dopravy . 133/1964 Sb., o silninm pepravnm du. 225. Vyhlka . 18/1965 Sb., o podmnkch drby a oprav silninch vozidel pro motorovou dopravu v majetku oban a nesocialistickch organizac. 226. Vyhlka . 17/1966 Sb., o leteckm pepravnm du. 227. Vyhlka . 15/1971 Sb., kterou se dopluje vyhlka ministerstva dopravy . 17/1966 Sb., o leteckm pepravnm du. 228. Vyhlka . 121/1980 Sb., o finann pomoci pi pevodu skupinovch rodinnch domk z drustevnho do osobnho vlastnictv. 229. Vyhlka . 122/1980 Sb., o jednorzovm pspvku na opaten nhradnho bydlen obanm, kte uvoln byt v objektu spravovanm sttn socialistickou organizac. 230. Vyhlka . 69/1982 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka federlnho ministerstva financ, ministerstva financ esk socialistick republiky a ministerstva financ Slovensk socialistick republiky . 122/1980 Sb., o jednorzovm pspvku na opaten nhradnho bydlen obanm, kte uvoln byt v objektu spravovanm sttn socialistickou organizac.

231. Vyhlka . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm vlastnictv. 232. Vyhlka . 74/1989 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka federlnho ministerstva financ, ministerstva financ esk socialistick republiky, ministerstva financ Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky eskoslovensk . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm vlastnictv. 233. Vyhlka . 73/1991 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka federlnho ministerstva financ, ministerstva financ esk socialistick republiky, ministerstva financ Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky eskoslovensk . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm vlastnictv, ve znn vyhlky . 74/1989 Sb. 234. Vyhlka . 398/1992 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka federlnho ministerstva financ, ministerstva financ esk socialistick republiky, ministerstva financ Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky eskoslovensk . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm vlastnictv, ve znn vyhlky . 74/1989 Sb. a vyhlky . 73/1991 Sb. 235. Vyhlka . 89/1998 Sb., kterou se mn vyhlka Federlnho ministerstva financ, Ministerstva financ esk socialistick republiky, Ministerstva financ Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky eskoslovensk . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm vlastnictv, ve znn pozdjch pedpis. 236. Vyhlka . 385/2000 Sb., kterou se mn vyhlka Federlnho ministerstva financ, Ministerstva financ esk socialistick republiky, Ministerstva financ Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky eskoslovensk . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm vlastnictv, ve znn pozdjch pedpis. 237. Vyhlka . 440/2001 Sb., o odkodnn bolesti a zten spoleenskho uplatnn. 238. Vyhlka . 50/2003 Sb., kterou se mn vyhlka . 440/2001 Sb., o odkodnn bolesti a zten spoleenskho uplatnn. 3081 innost Tento zkon nabv innosti dnem 1. ledna 2014. Nmcov v. r. Klaus v. r. Neas v. r.

1) Smrnice Rady ze dne 25. ervence 1985 o sbliovn prvnch a sprvnch pedpis lenskch stt tkajcch se odpovdnosti za vadn vrobky (85/374/EHS). Smrnice Rady ze dne 20. prosince 1985 na ochranu spotebitele v ppad smluv uzavench mimo obchodn prostory (85/577/EHS). Smrnice Rady ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci prvn pravy lenskch stt tkajc se nezvislch obchodnch zstupc (86/653/EHS). Smrnice Rady ze dne 22. ervna 1987 o koordinaci prvnch a sprvnch pedpis tkajcch se pojitn prvn ochrany (87/344/EHS). Smrnice Rady ze dne 13. ervna 1990 o soubornch slubch pro cesty, pobyty a zjezdy (90/314/EHS). Smrnice Rady ze dne 5. dubna 1993 o nepimench podmnkch ve spotebitelskch smlouvch (93/13/EHS). Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 20. kvtna 1997 o ochran spotebitele v ppad smluv uzavench na dlku (97/7/ES). Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 6. jna 1997, kterou se mn smrnice 84/450/EHS o klamav reklam tak, aby zahrnovala srovnvac reklamu (97/55/ES). Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 16. nora 1998 o ochran spotebitele pi oznaovn cen vrobk nabzench spotebiteli (98/6/ES). Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 25. kvtna 1999 o uritch aspektech nkupu spotebnho zbo a zruk za spotebn zbo (1999/44/ES). Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 29. ervna 2000 o postupu proti opodnm platbm v obchodnch transakcch (2000/35/ES). Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 12. prosince 2006 o klamav a srovnvac reklam (2006/114/ES). Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 14. ledna 2009 o ochran spotebitele ve vztahu k nkterm aspektm smluv o doasnm uvn ubytovacho zazen (timeshare), o dlouhodobch rekreanch produktech, o dalm prodeji a o vmn (2008/122/ES). Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. z 2009 o koordinaci ochrannch opaten, kter jsou na ochranu zjm spolenk a tetch osob vyadovna v lenskch sttech od spolenost ve smyslu l. 48 druhho pododstavce Smlouvy, za elem dosaen rovnocennosti tchto opaten.