AKADEMIE VED CESKE REPUBLIKY Rovencent doc. RNDr. Vladimir Sima, CSe Tato publikace vyila s podporou Akademie véd Ceské republiky Bediich Sedlék Hein Maqnetismus ACADEMIA1 Plekérostatika Bleich abo 1511 Viana lke na 1.2 County kon 1513 Vell lk oe LES Potectlal energie sustny aol Lr Rese pik sh Hovata sotavy dalckjch wba 1) Blktowaticks ener ontovsho keys 12. Veklor iment elktostickcho pole bade nib 12.2Toktenalyekirstatieh co pole boosh bolt 112.3 Posen cekieostatekho pote bone nb 2A Ulekrosttiché ple ahcen®valadonjt ib 125 Gmsst zakon pro absent letrotaiche pe 124 Na lochs veekostaickém pol 1127 Poisanowa a Laplace rice 2 Pistoia nore leet po 129 Reso peat ‘hata pri ©) Dunes romaine wath rin £2) Natt vown vet, 2) Natit ackoncind vdiovi loch 9 ves. By Poe poten na ose mabe bree Hn bkiosatche poe oe wakeowe clk [)Eletrosttcké ple ns exe kuencha ph, 1 Bekostcks energie nae boule 1a ek ip TEA Vista leigh dp 13.2 Maitny ove lehtetckn pol, 135 Rete pity 2) Sila psobid mci dda clk in dig. I) Blektnaky kvadrpony moet liso £)Poleirovany wee a rvinnd ws {Porn kote 1A Fleivostacke pe nah via 1402 Chovdnd woh elisa pol st145 Kapaa Kondo. Ao Rane snaty mbigjch vai 147 Rese play loon ui a vind ron 1) Ralove ceive zn «Viv koe homage ekektoxcké pb {Kapa kato Kone 2) Mectanicht np mabigch va 1) Hlekaostalicke mil plate 5.1 Dickkka veekvntatcke pl 1.5.3 Gauss ikon pa clekirostatiche pole dickktiku 134 Motto hy, clkiik suscep a psi 5 neg khosnckco pe veh 1S Rese prikudy Lick ple ma wa dou dea 6) Ditetriekt ole fps omngen i leon pol {Pole v dig yotengv honogcenin dctetk {oy be hatte 2 +Silovépiobent veri pay baja se aa 2 /ab ail vay aisiehé wectaniky 2.1.3 Relais’ dyna 2.2 Voki se nab 2:21 Poynton od 2.22 Polonia pluto se favo raion eh 22.1 Pole nae posh se como ier 22:4 Yoleniboye pth se vol psa 32. Rese play 2) Pos pinch nibojonh papa 3) Pe rovinywytvorene evans aabaor papesky 6) Sly psoblel nr bof pues. {0 Transfonnaee sock eleva n naytich pole 3 Staci ple LT Pojem elekitcksho pena, busin proval 113 Rovaice kaauniy pron 32 Stacia lorie poncho 72.1 Zila vasnows scone eletnik ole 1.2.3 Gini ako po ahwiogcan ea 36 tas to | mm us 15 0 2 1 i 12 135 ia a7 ad tos ter tot ro. 173 i 8 0. Hs 0 3125 Price a whon v leiichém obvey,Julebv Zhen 3.26 Rete pty {) Pode! ciektesttckcho asian eek pol 1) Rave op ©) Trnsformaee bvénda oli {) Nskonoe fapasoent spe 213 Staion’ magnetic poe. 33 Vektornputieh indubce 3.22 Ampei akon pro magnetic pole ve vk 3.33 Vettor poten, toy SavartOv wre. 3.34 Magneiche poe mechs nemlovon tapos, poe pong pro. 445 Retene play 1) Mapes dike os rove via {Magnetek nde na ae solenoid 4) Magnetek nda oi $} Vettorny potent homoeconit pole anehonciné di 34 Moagtich ai 31 Magheicky diplomat van prove ayy 3.42 Patan entree # sve ueinky magnet ho pote na manic dial 214.) Mulepory oro} magnetickch pe 3.44 Objenove rood magnetic ips. 3A Magnetek doje, 3.46 Reka prt 1) Magn dpa momen nab Bice ensil romamémy ratios pot 4.5 Magneeké pe tkdch 151 Chovsi ick mtnctckén pol 152 Mapneih plaice (gndizac) tsk, magia poudy 45.3 Anpendy zon vhowtm posted 2.SatMatrions wah, tmagaetck suscep a parmeaia ASS Magneicky obved 356 Mapnetontatcké oie 35 7Retone ky ®) Magnetek pls ma orn dou prose €) oul vhonogenin magick po A) snd angen ve sme va tony ke dai 3. “21 Blkwormgnctic induce “41.1 Zikon clerk kes ‘4.12 Souvislost met elebiromagntike indi! a iloujn inky gncikgho ple Pais pana vie hmagcnnim gai pi 1) Prinipcetrckeho sree © Princip Rx 441.3 Obeené wnanont Kaacondi pi ak asSS 1 Peimonsrace plans Arptnva kana (nil anni). 1 Vis indent pinch vi ©) Vis iano roe smyehy Vlas aks ton 1 Weipa indukonowt dou sosich snk 3 Vidjrnd indakenon dice souoxjeh veoh el 4.2 Kyaiaconsn clei ba Kicintiowa prvi po Kertacinden ved 6.22 Genera devo harsh map dav ov 125 ndukens win ouny anton 1} Newstlenystvv bade sink» kali semen et i {20 yo ce mel pl 44h A a mG 1 Sly pisahil mei ply khong rena yw Keren ©) Sire nogboin kon ve sttdaven ev 4h Magnetstekieky te pis iony be kai ‘5 ehinnszuctcke pate 51.2 Masacirts pe pao pra, 51.3 pis waen Manwetonjeh ric 5.14 Mcacsychtonmpnctickh ple 5.2. FFermoadynamicke vaahyv pmol lekcommgnticche pol, Roi ishtnnaencch 5.12 Maori van vn 533 Vo raion chamois va om elkogntiek ela $041 Mikcnk chy pis lekioougeichd ol $42 Olwveni Maxwelonjch sonic omic aver mn 4 Mo M7 35i 554 (6 Pohyb Zisticev elektromagacticén pol 6 Nabi Cte elettongneteken pl {61.1 Pohybo rove, 612 Eneepiew bybnost Sse (6.13 Pakyh véreve nepromtnnan homogeanin pol 2) Hompen elekteks pole Dy Homgenat mgnctick ple «6 Vaajetna Kaine elekichs magick pl 61.4 Poy v nchomogsnnim enen’symcrickem mngaticksn pol 62 Poy ayeomagnctické ease v mianlchen pal 62:1 Path rove, 6.22 Larmorna proses 1631 PrincipyEisicové oping 632 Urychiorate nabtie esti: 3) Hlkieossichswrehovace ‘Linea Geronanent wyehiowse ©) Cytron {2 Betton 6.3.3 Hamas skin 1.38 Mgnatckt exons, ony kekaptole 6 1 magetické vast tek ronos stk tk 71.1 Energie cektronavaiomech a mlb 2.12 Faerie lek vhonenvovaneh hihi 7.1.4 Fekuneké a rsgntické mony and lel 7.2 isekrck a eapaciha please 721 Diteiika 72.3 Magntiky wspotidan ky 7.3 Veden rou pease isch 7.3.1 Obeené charskeistky ven pro Y peal lic 7333 Kontak napa eeetkichs Joy v haves 1134 Vlora prinsovd vaio polo vests pec on 785 Supevodtvent 73.6 Eleitonov enise 7.3.7 Nenasyee ene pro pip lain 74 Newent youd vRuplinih 4.1 Men aml voit oak 1.42 Betton, Frndayonyzikony 74. Blkinvehancks prcery a lek lek pencil. fulvaniks dlink 1 Pinan cay 1) Schur Cink, ©) Pivot lik. 7.44 Polisalc 175 Veen pr ¥ pis 7.51 Nesunwattnd waives!1 Fist tee tenilonjeh Fens ‘Tel Penna separ ick (Csi Maso vt). (2 Langentova tere danagin tant a oekol 16. Seep nkoweneh paramagneik peaitits pic 3) Mapacick saci parc Pea poe ite 4 Obeend paminty panos Okmovs Fk, alka pasa Vaio ew 1 745 ret core avo kod ‘66 Vshln vive ee 164 Vib nese voivo ip, pinky po vn socio wae 1 ikl tori elehtrichjch bod 1 Zak py Tt Kiso csc abv ck pro ni vlna kkrckjoh vey 3S 12 Sujet std lineal ony snd save 422 Vion velngch dnp ) Nala sha ivy 42.5 Voto sports, #2. Onwane nmin amily isk abv v utc sw ) Meta rej aap 2.5 thisemia ot 524 Ohwenly se Son ak 1) Wheaton nic 3 Vybnane py obend ih oy 1311 Nese sh ncn cay wus sa 3. Pil set meiner a Saovent prawn bd or, Dadate Pte vektarové analy. 476 a aes ae 8 i 7 wor So 5 Som 10 sil 515 515 sis 528 Su 583 Shi si ss 53 ‘onsatt «)Trnsformatn vlastnost veh, 1) Stara vektorord pe ©) Geadon kale pte 1 Divergence vekorowcho pole 1 Rotace veklorovcho pe Iopesaory cava in Vekioroe pole potest a solenod jj Nake ntepran vy vektoove analy 1 bloay 4 Douthat Draatek 2 Soustay fyiiloh jodnotek #) Choraterstiky ots jodnotek €) Pehle ovni eletrmaptckto ple» Cassone sousan® { Pleval vata jednosk lekki a magetickjch vein» Merinicodn cy Wybrant ako yl sony istorcky pele ‘Od Thikake Gilbert Od Gihera ke Cutombor (04 Colonia k Arron (Od Amprak Maxwaio (Od Maxwells kEnssino Ob Finecina kein ‘Wek eli amigas ich Yomi Literatura esti 51 563 1 su 76 S76 sas 599 0 cisee 1 Elektrostatika Li Elektricky néhoj LAL Viastnosti elektrického niboje {lesa (napiiklad sklentnd &i Na zakladé pokusti s elektFinow vime, 2e nekter: iych podminek silov’ pasobit ebonitova ty€ po predehoziin ten!) molou 20 ha jiné Wlesa, Toto silové piisoheni si vysvéllujeme pFitonmnosti eleriekych ndboj Elektrick§ nilboj predstavuje pro nis vychozi fyzikilui veliginu, pfigem? mirou jejiho mnozstvi a rozlozeni na prishusngch télesech je privé silove piso beni mezi nimi. FlektrickY niboj je veliginou skalieni, podobné jako hmotnost, ak jeho urgent postag jedi (reilni) Eiselnd hodnota” Skutesnost, Ze sy elek trického pisobeni mezi télesy mohou byt jak prita7livg, tak odpudive, vysvéthi jeme tim, 2 elektricky nahoj mie nabyvat kludnyeh i z4pornych hodnot ~ 12 Jes se soulasnym znamenim naboje se piitom odpuzu, lesa § nesoublasnyor ~mamenim niboje se pfitahuji, Téiesa, kteri nesow elektricky naboj, nazyviime Hladhe 7 xiporné nabiti, lesa 0 mulovém niboji jsou elektricky newline sabia Casto se sethivinu » piglet, hay na (Gleseeh joon oxklebene roel zeny Kladné a ziporné clektricks miboje 0 te absolut’ hodnoté. Takova tesa be ddou také elektticky silove pitsobit, presto7e jejich eelkovy elektricky naboj je rulovy. Rikime jim potarizovand. piitomnosti clektrickcho miboje se piesvédéujeme powze na ziklads jeho silového piisobent. Znameni to, 7e existenci jednoho jedingho niboje bychom nemobliaijak odhalit. Kdyby existovaly pou7e dva niboje, mohli bychom writ ‘ala jsou soullasncho & nesouhlasncho zaanent; nemohli bychom vSak rozhod novi ani o znameni, ani o velikost téehto nabojt. Teprve jsou- k dispoziei ale spoittFiniboje, miZeme jeten z nich vybeat jako jednotkovy a kladny a ze silo- veho pisobent urdit velikost a znameni druhich dvou naboje. ae vn psao shhh be neve, Na ik asin mi oiky ih mnlgome povarvat 7a jodnu 7 ¥ tas th as ¢( aghlejchelmenlini sie Ks odin ih vzdjmnépsen Reisen eye Rad py wjemnsha pb Gntsrce) Ms ni wravtai sla, cleXromupreiht slne” Gretta intorce jo Unerzin ak se veh Csi. Sekai sme se + mechanic, vhost vs Newt ravi zihon a jo pebsiau se sm! objasit been tee relay Sls iterate se Projevnjw nlerch yp radiata rrp 74 aes notrina, Pad eektomagnetck Imerake se upatje mer elem sts jedoch hurakleri je lei it. Sia tteradce existe mers Chien, Ken narSvéane hatrny. a de pohStaany core wikrolyhy aanaéye, 7 hadron. her am eive povadovl 2a ekmen Lin, al wy stukien a Komponsniy. Prepon o nich, 2 jam eteny ov aa uae Grow wyiupit fey ako eknsonn ary feptouy (he ra eek ‘awn a alpovitiie! meatal eich anise a dle ok Elsie, hie sproaah ee m7 i. U gravid inka uf ds Hypaeicképravion. see noun gana ienvedin sony. letiromsgneteké hoy se as eigey i sie yi slot suki aunty. molekuly, jeje? v sabi ovat iho cradle V demi Bato seine joy Doha mn a ckkiewmngntekch, bef ich nolée pense Nee ae siliniAéo ctodynanich let magick ptt ene & blogs Ne ce Ick wih a vulval chenicé cerpe, merit sy potmiaies eat Pe ne hawt tnt, ly alton, epsing pba seen ator a aoe eek ‘iy ehktnmagatickato pnt aio pHaD | opal, mow stim ro. vega aa env rr hj polre te pn eh plo Hekeikyioj_mi_nkleré ikl vlastnos, Kars yp “aperimctilnch poze apa a és Tyo vlna wade 1 pion acon Hlelireks ibe) je neswotielns « nenien: Sina Ften,cellove noi elekiehche nee ae voli sos G2 nic nenoho peli sable) eee ey Pci ke thm si felon my era hon cess bo teks. ry experimen citar tolito son pall Psa ea slekromtriskjn. métenin nije nadie. kouke hole, “pr Moteminishs yen th vaktna fe dao trom Sea ay Nou veden enka a9 2. ikon invariant soe. Velho elMeiokito nite se pt bu nen Sina Ren pi week earstornceh eee et velkosniboe inva Ttkowa vito men we ea ‘api tao ste rosie ak moos ee ledin « xpermentinich gues sve 0 ivarinioci aboje je sensi. 76 atomy a bial Joo leek amos abe jo 0 vod Dy jo Woreny Td iacen hein ete neatony advema elktrony: Ply tabiyeh easy lo ey wich je JE panne Mlisny 4 pom be state eke a V Sees sh 20, sok ly prnidey prea oleae eae Soot cesin och va van: detent Drokizy 7 any jaw aekrchy eos pesos ane ea Hess ‘mist velikosti clementirého niboje' “innjeh san ke le. Hage memens, ile mete eek tk ni ers asin elenetanin a vecas eee ce ce vei, tend je eh econ noble. To see ane im, 26 elke nit je astm Ci ily ern ys i vaijemné interakei nabitych ELEKTRICKY NAHO! boje je mo2né urtit pomoci celé fady experimenti, napéklasického Millikanow pokusu (1911), viz élinek 1.1.3. Kladny elementirni naboj ma naptiklad proton, ktery patti mezi hadrons Karly jako komponenty hadronit majé podle péedpokladt niboje o velihost jedné tetiny a dvou tetin elementirniho niboje, Tato okolnost véak neméni ai na faktu kvantovin ndboje Pokud jde o vlastnosti nabitjch &stic, sou pozoruhodné jesté dvé okolnost Jednou z nich je existence Gcstic a anticdvtic, Ke kazdé ééstici existuje antieas fice, které se vzajemné list znamenim elekirického naboje.? Protoze elekitick. sily zivisejt pouze na soublasnesti 8 nesouhlasnosti znament naboje, moh b: existovat antilitka, kde by nukleony v atomovych jidrech byly nabrazeny ant nnukleony a elekirony atomovych obalt svn antigisticemi — pozitrony. Tyt livahy maji velky vyznam i pro kosmologii a vyjadtuji jedi 7e zikladnich sy metri prody, Druhé ze zminénych okolnosti je ndbojovd kvazinentraditavesmiru V dostatesné vetkyeh objemech se celkovy pacer ktadnyeh | zipornyech nab vady vyrovniva a litha, jak se s ni b&né setkivime v tuhém, kepalnen skupenstvf, se jevi elektricky neutral, Odchylky od elektrické neut akroskopickych mefitcich se projevuji elekirickjmi silami, které s elektrickou neutralita obmovit ply rality 9 opt sna 1.12 Coulomb PH kvantitativnim popisu silového pisobeni mezi makroskopickymi nabitvan {lesy je vyhodné v prenim pribliZeni abstrahovat od zpisobu rozlozeni naboje voobjemu télesa, Mizeme zavést pojem badového niboje, kiery je analogicks pojmu hmotného bodu v mechanice, Za bodovy nabo} mitzeme tedy povazovat nabité tleso, jehoz rozméry jsou zanedhatelné male ve stovnéni se. vail nostmi, na nich? sitove paisobeni uvazujeme. Dvojice bodovyech nilooj 0 velikostech, Oy , Qs, které jsou umistény ve va kau v bodech 0 polohovych vektorech f, 1 a kteréjsou nehybaé v dane inerci- Ani soustavé soutadnie (obr. 1.1), two nejjednodu’si makroskopickou soustavt na nije mozné silové pisobeni mezi niboji studovat. Experimenty tohoto druhts proved! r. 1785 Ch. A. Coulomb s pouzitim oranich vah, které pFedstavujt jeden nejitlivéisich fyzikalnleh pristro. Silu pisobiei mezi dvéma maby nabitymi kuligkami Fee métitz du zhruus @ dlouhého a tenkcho vlikna détky Fa polométu prifezu R. Uhel a se zjituie ‘drazem svételného paprsku od zreitka Z spojencho s viaknem, Na konei vlskia je zavéseno vodorovne vahadéiko s malyimi stejnyont kulickami na. kone Coe amass see maivem maga mot iy lh Wyant Es ony a bayer ash. puns eich vip truce Eas Csi. Mee ans sy sn ta apa eeJednn % ‘ello pohyblivych kuligek nesouct cleltricky néboj Qs se_ustilt Vrovnoxding poloze vii nchybné kuligce 0 naboji Q, ve vatilenosti Ry, (viz, tbr. 1.2), Jak uvidime pordgji, nabité kuligka se navenek chova tak, jakoby clektricky niboj byl umisten v jelia stfedw a popsané usporidént tedy umoriuje nerit sity pasodier mezi bodovynu naa, Moment tangeneiln sily Fe musi rovnal torzninu moment Diakze pl “a nisbent dvouboovyeh aio Ob. £2 Cory tea vy r= pk Ok, ay (re dika rimene torznich vah, @ modal sinyku materia vlékna), a tedy r D — 2) cosas2 reosa/2 ma LEK TRICKY NAHO Na ziklade vgsledki tchto experiment Ize formulovat vztah v F,, Kterou nibo} Q pisobi na naboj Qs. Tento vztah, vyjadtuiie’ Ce zaikon, ie naps ve aru ilu Fis, Keerow ve vitahit ( ‘8 reakee. sly mzyvain vy nim Ry = Fs ~ Fa Rs, je velikost vektorw Ry. Obriicent sob dbo} Oy na naboj Q,, dostaneme ziménow indexis | a Plat tedy Fy) = -Fip ¥ soutad s Newtonovjin prineipeny ik mezi bedovyini niboji pisobi podél jejich spajnice ~ takov centréluini. Zmévicli se zmaménko seugine QiOs, ean se pouze since ily nikoli jeii velikost, Kladné znaménko tohoto souia odpovid pritom sf odpudiveé, pore znaménko sile pitazlivé Velikost sily pisobiei mei dvojici hxlovseh abot je rovna Tato velikost Klesi se étvercem vzdilenosti obou nabajf stené jako gravitacs pasobeni vow hmiotnyeh bodi) a nezivisi na sméru v prostont, Coulombos sily sou tedy izotrapn, ‘Vsimneme si nynt ponckud obeensyi ilohy. Predpoklidejme, Ze v bodee fo polohovych vektorceh fi, fi.» Fe jum eavtodeny bodov’ ndboje Qs, Q: Ow Necht dile v bod 6 potohiovem vektort F je umistin bodovy niboj ( Plame se, jak sila F bude na niboj Q pyisobit. Aiyehom na tato oféizku moh ‘oxipovedét, mmusime vedet, jak se zm silové piisobeni mezi dvojiei bodovye nibojd, budou-Hiv prostoru rozmisteny jest naboje dali Experimentitn’ rkuSenost ukavuje, 7e sllové pasobent meri niboji je na pfitomnosti dalkich nibojé nezivislé. Podle véty o sklidani si ‘animé 7 mechaniky, miZeme proto celkovou sila F prisobiel na nibo} Q vyjsult jako vekloroyy soudet sil F (= [, 8) vyvokingeh jedaotlivymi asboji Q, Qs. Pode (13) bute tedy phit rn lektostatcké ily pisobiei mezi dvojicemi bodovjeh abot jsou ted nerivisle aditivn. Toto tvezeni je obsahem principu superpocice, powlle ného? s Jednoutive sily (popr. ine tyzskalni velitiny) vedjemne neovliviul superponu) sea Ize je séitat. Ade o neobyéejne vyznamny prineip, § nim? se setkavint+ vjingch oblasteeh fyziky u tz. linedrnich jevi, Umoziuje nim urtovat silové ppdsobent tess fibovolnjm rozlozenim elekirickych ndboji. Je vlastn’ souseti formulace Coulombova zakona, nebot umoriiuje poutit vatah (1.3) i za péitom nosti nsbojit dalsich, Piesnost Coulomboryeh méfent byla fave mékollk procent. Existujl vSak dlaki, mnohem presngjSi neprimé metody experimentilniho ovgient platnost Coulombova zikona, zalozené aa vlastnostech rozloyeni clektriekyeh nébojt na voditich. Téio metody vyuzil jz H. Cavendish r, 1772, své visledky vSak no Publékoval a upozornil na n€ teprve J. C. Maxwell ©1879. Podeobnéji bude ‘ léto metodé zminka v Elinkw 143 V_pozemském makroskopickiéan mititky je platnest Coulombova. zak experimentilné potvrrena mimo pochybnost. "Vanika samoztejme. otivka © mezieh platnosti tohoto zikona, budowsli elektrostaické sily a. vedilenostt ribo pis vetké nebo piilis male. Pokusy s rozptylem nabityeh Eéstie prokie zaly platwost Coulombova zikona a2 na vadilenostech odpovidajicich rormérim 10 a, Astrolyzikilné poznathy, predevsim skuteénost, Ze elektromagnetickeé luni neprojevuje disperzi pti Sifeni ve vakuw a %e foton mi nulovou klidovou Fhmotnost, svédéi o tom, Ze platnost Coulombova zikona neni omezena ani vets kymi vaditenostani dastupnyimi naseanu pozoroviin’ Coulombiv zikon spolu s principem superpozice mi pro elektrostatikn ccharakter zikiadnio zikons a v jistém smyshi vyGerpava jejl obsah, Umotiuje Lit silové piisobeni libovolné rozozensieh elektrickych inabojd a spolu se 4 Kony mechaniky i€ podiniaky rovnovahy nabitjch tees. Ceulralni a izotropnl charaitcr Coulombuvsel sil je dsledkem obeencho prineipu symeirie he living bodovy’ miboj ¥ prostoru mizeme povazowat 7a sifed kulove symettic, dvojice bodowyeh naboji udivi jediny vYenaény smée dang jejieh spojnieh Vlastnén Tyzikilnim obsahem Coilombova zikona je tedy predevsim zavislost Poklesu velikosti sity na vzdlilenosti pose zikona prevracencho ttveree, Stoji_ayminku, 2 Coulomb provid! analogické -experimenty te Ss dloulyfmi tenkymi (yeovymi magnety a naler! tak analogicky. «Coulombic ziken pro mognetické niboje". PordSi se v8ak ukizalo, 2e stmostaine nang: {WckE natoje" neexistuj. K iéta otizce se vain v kapitole 3 13 Veli cost elektrickcho nahoje Coulombyiv zikon slou2i zirover jako delinitni vetah nové fyzikita veliginy, elckisickcho niboje. i jeho mir. Z hlodiaka formatni logiky by xe mohlo ada de tak 2irie charakter zakona, Nesmime vSak zapomenout na to, He fyzika, na toe {il od muatematiky, pracuje se 2iKladnfan pojmy,které jsou vlastnostmn rnc pbjcktd a jeiichz existence neni ouizkou logiky, nybrz experimentint rear Scnosti. Chipeme-ti zavedeni elektrickcho ndboje tito zpiisobem, migeme dale "oavijel IyZikilni wort pomoct matematického a lopickcho formalisnns Volbou konstanty iimémosti& v Coulombov zikon (1.3) nebo (1-4) stano- ae jednotku veliKostielekirického miiboje. V dalsimr vykladu budeme ented LEKTRICKY NABO) E powze o elektrickém wiboji a ze souvislosti bude zfejmé, zda jde o fyzikilni vlastnost nebo efi kvantitaivai ur8eni, velikost Fyzikalni jednotky tvot, jak znmo, koherental soustavy zalozené na ni lika jednotkich zikladnich, z nich? jsou ostatni odvozoviny. Dnes je w nas uz konéna Mezinirodni soustava jednotek SI, které se stile vice uplatiuje ve véde iv praxi (viz Dodatek 2). Mezi zikladnimi jednotkami této soustavy je jednotka elektrického proudu amper. Jednotkou elekiricksho niboje je pak ampersekurda zvani 12 coulomb (C). Abychom zachovali soulad se 24kladnimi jednotkam Mezindvodut soustavy, musime v Coulombov8 zakonw polozit k= C2107 Nam? C2 £0,8988, 10" NaC 6 ‘Zdivvodnéni 10 volby podavime v tinku 3.3.2, kde wvidime, jak souvisi swolbow zikladnieh jednotck Mezinirodni soustavy, V¥imnéme si, 2¢ nimi zvolend konstania & je vyjidlfena prostfednictvim univerzilni konstanty. (cychlost svétia ve vakuu). Konstanta k se obySejné zapisuje ve tvara : an ney kde (sr0v, Dodatek 2) w anc Pa as) CANS me? 8,854.10 [Nové zavedené konstanta & (epsilon nula) mi tedy rovne®. charakter univerzant Fyaiklné konstanty a nazfvit se permirivta vakua. Jeji fyaikita’ vfzniam bude bjasnén poedsji, Rovnéz.jednotka farad F = C™.N". mv bude zavedena pozdsi jako jednotka kapacity Nyni se mazeme zeptat, jakou velikost mi elementirn? ndbej. Phimou meto dou byla zméfena R. A. Millikanem F911; Millikandy experiment je 24rove i dakazem atomisima elektiiny (kvantovini naboje). Velikost elementimitho naboje « Ize urtt porovnsnim sil, kterymipisobi elektrosiatické a gravitaéni pote ua mali nabiti taliska. Mezi desky konden7s- toru jsou vstfikovany olcjové kapicky a mikroskopem je sledovan jejich verti- kalni pohyb v pfitomnostielektricksho pole a bez ngho. Uspotadni experiment je paund 2 obe. 1.3, Oznaéme r polomér kapky, g niboj kapky, orhustotu oleje, p_hustotu value chu pti daném tlaku, 1] dynamickou viskozitu vaduchut, Up U; verti’ rychlost kapek pi vypnutém a zapnutém nape na kondenzétoru. Sila tent pti pohybu kulovyeh kapigek ve zfedném plynu je dina Stokesovsmm vzoreem [= 670 2 roste se stoupajieirychlosti tak diouho, a? se pohyb kapky stane rovnomér situ posobiel na kapkw pit vypiutem kon ing. Potom mame pro cetkos denzatoruFo =me~m'g Grn, 0. ay 4 4 hue m= Sao, mn’ =San'p 7 we Fi zapnutém hondenatoru pisobi na tuté7. kapku sil 1 = gh mg neg Onno, = FORO, +e¢)=0. (1.40) : Ley ear rvoroaet abso, Rig dn tonizie fn, opr =I neta es ' Meo, 400), aay “VaVie=~py Proméfoviniw rychtosti polybu-mngha kapek zfistine, % re jelich nébaje json mlymi misobky urcitcho minineilniho, elementieniha naboje ktery tak miiveme: Jhon Want aps smn ton vin diy meh je eb Stoeunos it iam samy rupee pt py nt ncn haan, Pa ee oa rye cin) porn yep yan 1 Ue saien epraucnbaxa wet exp Millikaniv experiment byl mnohokrit opakowins A. Platte zméfil 1912 ‘vsti paso iby elton uvolfovangch fi etetrcn ev reso ve ertovat mem neste g/m (je nib m Kuda mo tnost Gistice), 178 K ton pouzit naptiblas vlasinostt pohyha hahitych Castie ¥ ele kirickych « maguetiekeh potich (viz kapitoa 6) Yavin vetibost naloje, ktery pri elektrokyre vylou jeden mol jednovar- sel ion nesouetel po jedinons elementinim ni rs h fond nesoucil oj lementienim naboji (ij. Faradaydv nba} I iz Clinek 7.4.2), u poe eet font vjeclnom moln (fj. Avogsdrovu Konstanta uh naideme velikost clementieniho nile ¢ jake pomer dvou konstant F=9,649.40'Cano1, Ny $6,022.10 mot | ELERTRICKY NAOH s Ps 1,602.10 "€ uy Poznamencime, %e klidovis hmotnost elektroms je mc = 9,109.10" kp, a ieho. ch down’ ingen iba) tedy ~o/ne = 1,759.10" C.kg (Podrabnéjio eto clementdrniho naboje viz (21) 114 Hustota elektricksho naboje PH 2kouméni clektrickfeh sil nemime zpravidta eo Eiait ¢ jednotlivym bode vymi cl etementarntiné naboj, ae s nabitpmi miakroskopiekyi telesy. 4de tedy 16 velké soubory nabitych Eéstic, které json rorlozeny v objema, pope. na pove chu lesa, svelkow hustofou tak, Ze toto rozlozeni miveme povavovat za spojié Najde zac ovSens o spojitest v mnatematickémn smystu, ny? ve smyslu Fyzikal rim: avolimne-i nekonetné nal (diferencislai) objem nabitého tlesa, budeme stale piedpoklidat, 2e obsaluje velké mnozstvi elementimnich nibojé nneprajevi kenatovii’ nibs Podobné, jako jsme zaviiléli pojem hustoty v souvislost s rozlozenim hmot- nnosti v mechanice, mizeme zavest pojem objemoué lustory naboje p. Uvazujme {@leso libovolného tvaru o objenm V, Kleré je v Klidu vii dané inerciin’ sox slavé, Predpoklidejme, Ze toto tSleso nese nitboj Q, eho? rozlozeni po celém ‘objemu télesa je Easové neproménné. Okamzité mizeme definavat stiedut obje~ movou hustotu niboje jako poner take se pe any Zvolme nyni v objem lesa bod A polohy F= (x,y, 2) ebklopme tento bod objemem AV. Objem AV nese niboj AQ. Objem AV budeme libovolnym, ~pisobem zmensovat tak, aby stile obsahoval bod A, a budeme predpoklidat, 2 existe Himita nezavisla na zpisobu zmensovini objem AV 40 p(r)=p(s.9.2)= fim P(r)= e(sye)= fim Fy (tay shjomavou hustato nibojs ¥ dansm bod®, Niboj thea Bunkei pr) nazven objemm ¥ chsakte ovancho objemovon husttou nahoje nee jako = Jorjav as) Naopak v7tah (1:15) mibdeme 16% powniiwat za definici oijemuré ustoly nibuje 1p_Niiboj malcho objenw AV midieme piiblizne vyjiit vztahemA= pray, (1.16) Kae je polohovy vektorlibovolného hoda objema AV: pro nekoneéné maly (diferenciaini) objem bude vetal (I-16) plait pfesté, Ve zvlistnim piipadé rov. nomémrcho surloreni witbyje je p Konscanta a mtegral (1-15) se eodukuje na O=py aay ‘rom wvazvanco ore! je objema je myst wvazoat roo en woje a gcometrchchsvarechjindhe typ. Proje selodene oe dn loses dspjee obo ani pach kp poen hese nde 0.7. Nay ma pose Sehaaerizorané pina iso aoe oe pak " ees = Jownns (18) ve zvlisinim piipad rovnoméeného rozdéleni naboje O=a8 (19) Podobné je miozné uvazovat rozlozeni naboje na kfivee, V i at roziozeni naboje na Kfivee. V tomto pripad® zave onte pojem finedrut hustoty miboje, Naboj na ktivee déiky chatakterizované lines hustocou nihoje + je = fens 20 ot a2 {aman vschzavedenh hustle je asim. Kaa 2 nich ‘vine selhow nj Kis» ool dno bots papel an ea (p) = Cw | (0) =Can*, (2) 5 Can! dde tedy 0 fyzikalné rivzné veliginy, kter Ink wine ms 67 rin’ vasingt, irene volasech pesado ees “eh Knentowsn hast, Je ese lcs olan ‘niru dangho Givaru, Pro jednotky téeho velitin v Mezinirodni soustave i vit, 2e ve skutetnosti rozlozeni abojit nemize byt nikdy dvojrormémé Gi jednorozméené. v matematickem eLERTRICKY NANO? smyslu, Pro fely makroskopickcho popisw je vak vyhiodné mikrofyzikilnt stcukturt rozlozeni nabojit porsinout Vratime se k obecné soustavé bodovyech nehybayeh nabojd Q; a2 Oy rozmiste yeh ve vakuu v bodech r; a2 ty. Tyto niboje na sebe piisobi Coulombovymi elektrostatickymi silami a majtli zistat nehybné, musi byt na svych mistech agjakjm zpisobem udrZoviiny, Dile je zlejmé, Ze pli vytvifeni takové soustavy ‘musi nei sily pfekondvat sily Coulombovy, a musi tedy konat priei. Price ‘yngsich sil (kter je rovna zaporné vzaté pri vykonané Coulombovsmi slam) odpovidia elekirastatické potencidiné energii soustayy ndboji. Nezbyingm pied pokladem ovsem je, aby talo energie nebyla zviski na zpiisobu vytvareni sou Stavy, {ja pofadi a 2pisobu pohybu nabojd x pokiteéniek do konednych poloh, Poteneitlni energie pak mie byt povazovina za eharakteristiky této soustavy Presvédsime se nyni o to diledté viastaost Zaineme s jednim izolovanyin bodovyin aiibojem Oy. Je-li druby bodovy ribo} Qz nekonesné vadilen, bude sila mori nimi piwobiei ackonesns mal a potencisiné energii takové dvojice nabojd mizeme polozit rovnu nule. Budeme ayn’ pfiblizovat naboj Qs nejkrati cestou po pfimce sméfujie’ k niboji Oy, a2 se nnibo} Q2 zastavi v bod A ve vadlenosti Ry» od niiboje Q,. Pritom jsme vykonali pret phi pfekonavini Coulombovy sily (1.1) rovnou os x 2.0." an 20. w =~ [rar = s 1.22) jr we feel Ane Re ‘ Oty. 14K odoren’ energie susavy dvou bodovjeh adi Budeme-ti niboj Q; pliblizovat po libovolne drze I (abr. 1.8), dastanewne w= fear = 20 fRl ao. Reosal R 5 t3iz vysledkem jako v pfedchozim pripadé, nebot dR = cos@dl Vysledna price tedy nezivisi na zpisobu sblizevani nibojd, PIII se Ktéto dvojici tFeti nabo} Oy bude podle prineipa superporice wfsledns potenci ni ergie rovna| (Q2% 8.0 0.0.) w= 1 (00 00, 2 fea Ba Ry Ry) ey) né pro soustav N bodowsich nibojé: mizeme mapsa 20, £ (1.28) hy, Seitime pes vSochna vasjenne niznd Fa j tkze se karda dvojice nibojt uv 2a diva, a proto je feba doplit navie Einitel 12, Samozaejme plati Ry — fy I FL. Ziskan potoncin’ cusrsie sharakterionje vjstedny Sav soustavy hodiovyeh niboja a mize 69t kad, zapomd i nalovi LLG Resené priktady 44) Rovnoviha soustavy staticksel mibej Snadno se piesvidcime, Ze existyji takové uspoiéin’ Kladaych a zipomyeh stekirichych naboji prostonu, ky 1a kv2d¥ 7 nibojit pisobi nulova wyslednice Coutloaibovyeh sil. Méjne napiklad kladny bodovs nao Qy umisén v poditkn urtézak6 soustivy soutadnic a dva Ziporné bodové stead velké naboje no © bodeeht © souradnivieh « = a atx = a (obw. 1.5), Na eentrilne umistény nd ‘naj Qo pisobi ze sirany drulyieh dvow nédoji ziejme uulovs vystednice sil. Zvo Hime-li Qo =-O/4, luudow i vysledné sily pisohici na niboje Q pulove. Véechny i none jsou tedy v ravnovae. rhs Podobne wvazajme niboj Oy umistény ve stiedu kruznice o poloméru Ram hodowych nibojii Q rozmistényeh symetticky po obvodt to krunice. Pripad im, e sily Fy. Fin, Fa pisobici na centri nibo} se 7 dived symetrie'vyruSi a vhodnow volbou velikests nat tae dosilinout toho, 7e i sily pisobiei ma niboje Q hulou ulove. Prirovndime ie n= 3,e midvornén wa ob, 1.6, Opel je 7 kost vyslednice exipudivych sil pisobici ma nib Oz: steamy estanieh ob wodovyeltnaboya a pitalivé sity cenirdlnmho naboje, snadno najdeme, 2e pro n= 2 musi platit Qy=-QM, pro n=3 dostaneme Qy= ~QIVT, pro w= 4. 1 obdrzime Qo= -+(2V3 +0 ata aime Qo = ~F12V2 + D0 ny Oreste Maton politi jak o Bale v pip n> mob ct sts no loenjch po abv ui kote Medal uno Kero piso to adbje nent chem ne Krnce AQ. dsm vet ley Cen ity Ky by lH ls Lompenec by Tel) easel mi nkencow reo Fyrkan to vvéem manent pie ta, 26 wean pak spit noe sere selonetne eke trl mi no a ped br. 146 Stabila sousary mio solar Taga Kronice Vratine se nyni k otizce charakters ravnoviy bodevyeh nébojt na obr. 1. Podle (1.24) snadno zjistime, 2e potencidlni energie téo soustavy naboja je oyna nile (a portobné peo ppd » = 3,4.) Pledpokkdejite nyni, Ze se content rnabo) Qp mimé vychyli z rovnovaaé pololy v kladném sméru osy x. Sia, keri nait bude v «to polo7e pisobit @ Tore, — they (126) (ray | (X je jednotkovy vektor ve smiru osy 1), bude vehylkw dle zvétiovat — rov- novia tedy byla fabilni. Snadno se pfesvédeime, 2e potenciili’ energie jako Faukoe soutadnice y @ H tesa Fae He-a| «an w im pro.x = 0 maximum, Vyehglimesti nyaé nih} Qy # rovnoviené potohy ve sméru vay». bade iejme v¥sleda sila& pe wy Bey (a2 6 ve (1.28) (sic jednothovs vekior ve sméru osy ) vracet tento ndboj do rovnovizné po lohyy ~ vrinesen & promenne y je rovnovaia stabini. Opet mizeme ovétly Yo Ppotencidlni energie (1.29) ickeh bodowyieh nébojé lili ychom se 0 tom i v dalsich, slofitejsich pripadech, ta (Earnshawova) o tom, 2e naboje nelze uirzovat ve abilni rovnovize vyhtadué elekteostatickjmi silami (viz lanky 12.3 a 1-46), ‘) Flektrostatickd energie iontového krystalu t a xipomgech bodovyeh naboji, s jakjmi se setkivime naptiklad u iontovyeh Arystalt, Méjme kryehli o hrané «jako element kubické mfidky. Ve vecholech hryehle mech jou umistény fonty © naboji , ve sited kryehle iont © naboji te (obt. 1.7), VyCislime-i elektrostatickou poteneidlni energii (1.25) keychie dostancie ne clektrostatickow poteucilni energii prostorového uspotidin kkadnyeh 12, 4 16) 3.00.40 , TET) aA ila 9 (130) Protoze typické vrulenosti ionti v krystalech jsou v Fidu 10" m, vidi me Ze Zina energie je v Fidu 10°" J, «, asi 100 elektronvoltd (eV) F elekironvoit = 1,602.147"" J. K urvenielektrostatické energie celsho krystal, respektive job j ky od sou seadnies a dalsfch elementt krystalové midky. {. stat nekoneéne anskopen mene fady. Proved'ne to pro tev. linedinn’ krystal, I. rozlozeni stave kad ctkového abjema, byehom museli séitat psp nijch a zipornych nébojii se ve stejnfch vedilenostech a podél primky (obr 1.8). Zjistime, Ze potencidln’ energie pfipadajici na jeden niboj je S€ ax010%2 ay, an anes @ a Or. LA Flekuustateks ener Hines keyst V plipadé reiincho trojrozmémého iontového krystalu je vjpotet numeticky obtimy a providi se na potitakich, Presto viak se vysledné hodnoty clektrasta tické energie pripadajict na jeden iomt Fidové nelisi od hodnoly uvedené ve veorei (1.31). Odpovida to energifm kolem 10 eV typieksim pro chemické procesy. Tak pro krystal chloridu soduého Gini Madelungova konstanta 1,747 .. pro oxid zinetnaty 1,638 .. apod, VEimndine si, Ze hodnota energie dand vyrazem (131) je zipomn’, pii zmenseni mizkové konstanty a kles’, a mélo by proto dojit ke zhroucent Keystalu, Nedéje se to proto, 7e v distedku plsabeni kvanto- veh sil odpuzovani na malych vzdélenostech je teba vyraz. (1.31) vynisobit faktorem (I~ pla), kde p je experimentilné uréovana kladna konstants 1.2 Elektrostatické pole ve vakuu 121 Vektor intenzity elektrostat Uvazujme soustavu statickjch bodovsch niboji Q, az Qy ve vakint Silove pi- sobent na dal6fnbo} Q je dino vztahem (1.5) a le je vyjlit ve tvarw F = OE(r), (1.32) kde FOF Velitina (1), ktcrou jsme formilné zavedli vatahy (1.32) a (1.33), piedstavuje se intenciton elektrvsutickelu pore a je 40 vaste sila R=! YS ep 33) anes For— veltorov€ pole, na teri pisobi v daném bod na jednotkovy Kladny elekiricky naboj. Vektor E jedlefinowin v kazdém hod prostort s vjimikou tEch, ¥ nih se nacht naboje (pro no K,= |r | =0). Tato poli? je disledken predpoklady o bodovén. diskréinin charakiont nibojG. V élinks 12.4 wviime, 72 peo niboje spaits rovlozont ¥ prosiont We definovat intenzite pole, keri” ani smysl i + bodech Zavedeninn intenvity clektrostatického pole jsme rozdlili problém silovshe fsoleni meri naboji do dvow kroki, Za pevé jame box F pital uriton hod notu veliciny E(r) Citeazity pole) podmingnow 8 uenow pFitommosti niboiit pisobici na niboj Q lumisteny v bod ¢ jako sousin tohoto naboje a intenzity pole v daném bode: & poe v matema a7 Orv buvdeeh Faz hy Za deubé jsme vy Intonzita pote byla take auvetona iat Forming jake vekto Fickém smysin. Tento postup je whoday zejmena pli vySetFovin’ elektrostatic= kel plisobeni voici nebo v Litkovém prostéel, kde neni mono sledavat kom Aréini rozlozeni nibojt v prostoru. HHiektrosttické pote reprezentovane svojé intenziton (pro soustavu bodovyeh nabopitvyjlfenow vztahent (1.33)), ma néktens pozweuhodné rysy, které zisti- 15 typy pall. Jo to piodovtinn sma skutesnost, vai platnost pro jind oe 2e sila pisobied na nao} v kten’mkoliv hod’ prostor je intr hodnoté tohoto andloje. Druhi, jet pozoruhngisi, je vlastaost nazjvand lokliast pole K urdent sity pisobiet ma badovy naboj staci anit powe vektor interzity pole ¥ dancin bod a neuplatiuje se zde vliv oka hs i unt nit yyw eskuosieké poe ks inenvity pe jako s 1 nn aneety psy epi cleat lo halon su papa vs rk ls ei a peenn fyal shiv govaroror nije cote pes lo prep Lik wn ds ply. Tl, Pe ne sa po sie ha tao wp ta (1-62) rave ie ede i.e astro venation yak aa, Zt clekenehs mao eho silane inh i eso specu pukizny, wx Py sekvollchyexpetimen Mery hy ih fe elevate pol ik la yk Ni cue stint wak ¥ Kapole . Ye hia haere stdoval vases saves ‘cktongoretisicho ple vine, Ze ot ple neous yt vane bof md vas yh ‘i tr se mize SI peste, fl ui gles Netacionind eld nei po ej Tre Fly, ik. Matrcopiche leks poles pa flo pei pipe sta, Ky Hoste rahe» ane sons sae 11 wnt ptf pole ve mys vals 1,12} ea povapova ton sn aot pHi dain ist ben Jeon mane" toms siya je sickiotleke poles vesteym, Fedor pro intenzitu elekirostatického pole Ize odvodit zdefiniéaio vetahu (1.32) jako NC V mezindrodink soustave jednotek je vSak jednotka intenzity ho pole edvozena od jednotky poteneitu wl (V) ~ viz-odstav azitu pote pak pyre jednotka Vin"; ob jednotky, jsou vSak evi elektrostti 1.2.3. Dro in valent ELEKTROSTATICKE POLE VE VAKUU 2 Na zikladé principu superpozice Ize intenzitu pole vyjédfenow vztahem (1.33) ehapat jako vektorovy souéet intenzit vytvofeayeh v daném bod r jed ji Qs a2 Oy. Lze tedy ps E()-SeW). 034 nollivgmi nal kde 1) (135) E(r ("Fria Speciiné intenzita elektrostatického pole jediného bodového niboje Q wmisté- nndho v po&éitku soustavy souadnie je dia vztahem (r= 136) ren Fh Velikost intenzity elektrostatického pole bodového nboje ubyvi tedy se etver= ccem vadilenost Pro ziskini predstavy o priibahu pole dané soustavy niboj je vyhorné jeho igrafické zndzoméni. K tomu titelu se nejéastei u2iva pojmu silociry Silogéta je Uefinovdna v bodech § nenulovou intenzitou pole jako orientovand kFivka maiici tu vlastnost, Ze vektor intenzity v daném jejim bods le2i ve sméru teeny, prigem?- orientace vektoru intenzity souhlasi se smrem orientace kfivky, Silosiry vady 2 vstupuji do nabojid ziporayeh; mohou t€2 posinat a kontit v nekonesnu, Protoze vektor intenzity pole je v kaZdém bod definovin Jednoznagné, nemoou se silecary vzijemne protinat, Hustotou silogar je mozné vyjaet velikost intenzity pole v dane Asti prostort, podobné jako Ize na map ylAit prikrost svahu hustotou vrstevnic. Pro ziskini nizont o prlbehu pole cobvykle stagi zobrazit soustavu silogar v ntkterych vyznasnych tovinich symet fie soustavy, Na obrizku 1.9 je uvedeno nékotik ptik i. Obraizek 1.94 (1.98) zobrazuje pole izolovaného kladného (ziporného) bodového naboje ¥ roving prochizejici timto nabojem. Na obrizku 1.9 vidime polo dvojice bodovych naboja tee velikosti a opatného znaménka (takzvany etekirieky dipal) v roving, v iz oha niboje leZi, Podobné na obr, 1,94 je znizornéio analogickjm zpiisobem pole vojice kladnych bodowch nabojt tée velikosti, Konedné ob. 1.9e zobrazuje clektrosiatické pole eiverice bodovych nibojit steiné velikosti umistényeh ve wicholech étveree tak, Ze niboje stejngho znameni lez a dhloptienych vecholech. Utvar uvedeného typu pfedstavuje takzvang elektrieky Avadrupél Celkowy nabey, kvachupslu je, podobae jako W elekteiekcho dipolu, mulovy. Jak lu 1.3, elektticky dip6t a kvadrupél piedstavaji prvni éleny Fady uvidime v odch elektrickych multipail, které mai velky vYanam pki aproximativnim opis elekirostatickyich poli nabitfh tSles 5 obecaym rozlozenim naboj Ob, 19 7 nf clekriektha ©) konetnho eikickeho kp 1.2.2 Tok Zavedeme ayn dilevty pojem tokur inrencity eletaro hivzornost se pfitom obritime apalinn Dos «)kouetachoechrchche di ity elektrostatického pole bodovsch nibojit K hiydrodynamické anslogii, Uvs Siloguenn: a) Aalto ového nia, 8) porno 4) sousawy don kladnh body nab, statickéha pole. Pro ELEKTROSTATICKE POLE VE VAKUU 8 Puime se, jaké jeji mnozstvi proteée danou plochou S za jednotku éasu. K fee {Gio dlohy ziejmé stabi znit rychlost kapaliny v(x) v kazdém bodé plochy S, tedy tz. pole rychlosti. Ve specidinim pFipadu podle obr. 1.103, kdy plocha 5 je rovinné a rychlost kapaliny v ve viech jejich bodech je kenstanini, platt pro hledany pritok kapatiny @ 2Fejmé © =vScosee (37) Jesilide je roviand plocha $ orientovsna, yj. je-i rozhodmto, kteri ze dvou moznjch orientaci vekioru normily je kladn, je moPné zapsat vjraz (1.37) ve vektorovém tvaru. Orientaci ohranigens rovinns ploshy migeme stanovit napiklad tak, Ze rozhodneme, ktery z mo2nych dvou smériiobshu po jet hranici 2 aie) (Ot. 1.10 define oko vektovow ving: a rovnnou placon, b eden plshou ie kladny, a pozadujeme, aby kladny smér vektoru normily spol se zvoenym kKiadnjm obéhem tori pravotosivou soustava, Oznasime-ti jednotkovy kladny Vektor normaly Jako Ma polozime-Hi vektor plochy § = SA, mizeme (1-37) 7apsat ve tvaru skakieniho sougine =v. 1.38) V obecném piipadu podle obr. 1-106, kdy ma plocha S libovolny tvar a vektor ‘yelost je funket poloh sme definovat smér normily platny pro plochu S jako celek. Tok vSak miizeme vypositat jako soueet tokii A, . pres dosta- teiné malé plosky AS; které je modno s pozadovanou péesnosti povazovat za rovinné a jejichd sjednoceni zcela vyplni plochu S. Pro kazdou plosku AS, Ize alespoi piiblizné zavést kladny jednotkovy vektor normaly ma psit AS = AS, takde A@, = VAS, Z uvedene iahy je pattng, jak je treba zobecnit definici tok vektoroveho pole obecnou plochou, aby si tento pojem zachoval svi fyzikalni smysl. Tok intenzity elekirostalickcho pole buddeme definovat. jako” plosny integral- feas (139) Pro tok malou ploskou AS mim Ab =E.AS. (1.40) Mili voktor E'smér kladné normily k ploSee AS, bude tok touto ploskou maxi midloi a mveme pst aan as Viime, 2e vektor intenzity elektrostaického pole mideme povazovat za vektor iustoty toku intenrity tohoto pole (srov. analogicky vetuh meri proudem 1 hustoton proudu ~ odst 3.1.1). Fe zieimé, 2e jednotkou toku intenzity elektro. Statického pole bude volt mete (V. am) Tito okolnosti se vyuzivé pi normovéni pute sila prochazejiefch kolmo \danow plochow. Mizeme toti2 pozadovat, aby poéet takovych siloéar plipadaj. ici na jednotku plochy byl privé roven velikosti vektoru intenzily elekirosta. tickeho pole UrGime nyni poder silotar vychizgjicich x kladného bodového naboje Q lumisténého ¥ potitku soutadnic. Jak vime, vyehizeji silotiry 2 tohoto niboje radiiln 4 isou rovlaveny sf ky. Obklopime nda} Q koncentie ‘ou kulovou plochou poioméru r. Celkowy poet silocar vychazejicich 1 niboje Q je N= w Posetsilocar ve vzdilenostir pfipadajici na jednotku plochy pficov- rime velikosti vektor (1,36) oN Lo Soar Amey “ey atu dosvime 0 oon k (sy Poget siintar vychizejicich 2 bodovche ndboje a velikost tohoto niboje jou tedy vwiziny vataheim timéenost, Tato skutoénost mi zivazny wznam. PordGji wi dime, 70 pi plybu nije zistvajoho velikost a poet silogar s nim spo Ziisilijsme, Ze tok intenzity elektrostatického pole uravtenou kulovou plo chou, v Jeli stiedu je amistén niboj Q, je roven (143). Ukizeme nyni, 26 a iy ia manent eel pol aan vps, by ¥ Colaba tento vztah plati obeens pro uzavienou plochu libovolngho tvaru a celkovs nibo} ‘y prostoru ohianigeném toute plochou, Uvazujme opét soustavu statickyeh bodovych naboji Q) a% Oy Zvolme uwavienou plochu S, v niz jsou obsazeny nékteré z téehto naboiti; necht Zidny zznich na ni nele2i. Uzavienou plochu budeme orientovat tak, Ze vektor normaly ‘A miticina ji vn stranu budeme povazovat za kladny. Najdeme celkovy tok inenzity elektrickcho pole @ touto plochow. S ohledem na princip superporice a aditivnost toku miigeme vySetfovat pifspévek kazdcho néboje 2v1a8t. (br, 111 K formulae Gauss zk Necht’nibo} Q, lez! avnitt prostoru ohianigencho plochou S. Opisime kolem gj kouli K, 0 poloméru ry a vedme kuZelovou plochu 0 prostorovém vrcho lovém ilu AQ (viz obr. 1.11). ‘ato plocha vytind na kouli K; malou plosku AS’= AQ ana ploke S plosku AS = 7? AQIcos a. Plat E(n)aS=8(r).a8, «aay nedot 1B rgge 1 GPA, Fee ane 1? cosa ‘Tok intenzity vabuzené nabojem Q, je tedy stejny pro obé plosky AS, AS” Jak plyne z obrizku, nezméai se situace ani tehdy, protne-ti ku3clova plochs plochu nékolikrit. Toky vSemi ploskami AS, AS, AS” jsou v absolutnt hod not stejné a rovné toku pfislusnow ploskow AS? vyt@enou na kouli, Tok plo’ ow AS; je Sak ziporny, takZe plati opt P7= 0, +01 +07, Tok @, ktoryim 1gbo} prispiva k celkovému tokw plochow 9, je fedy roven ¢okw vektoru E kulovou plochou K;“ Jeus- 0 fao- (14s) ¥ sould (1.43) Na 7zakladé analogichych diva Zjstime, Ze naboje lezicé vné plochy § hepfispivajik celkovému toku (viz piklad niboje Q, na obrazku). Pouzijeme-ti hyn prineip supeipocice, mizeme formulovat Gausstivzdkon elektrastatiy pro soustava bodovich néboja Celkowy tok ® intensity elekirostatického pole soustary hodovych mibofi ibovalnon weavienou plochow 8 je roven celkovému niboji Qe wzaviendma ‘wnt t8t0 plochy délenému konstantou ts Pla oY, 146) pfigemt index 7 probihis poure nébojo umistins uynité plocky 8. Ornaéime-t selkovy iba) uvnite této plochy jako Q.=¥.0, mivveme Gaussiv zkon zapsat ; | | feus-2 ] can) (nak if vyjndtuje, 7e plosng integra je brin pfes wravienou plochu) Gaussiiv zikon hraje v nauce o elekttiné findamentilné dol, V dalsima yy- Kad uvidime, ze platé pro libovolné elcktrostatické pote a je mo2no je) zobeenit ina pfipad pohybuyjicieh se mibojd, Jak je patra z pribchu odvoreni, je Gauss ikon pricajon diskedkem Cowlombova ikon, resp. zikona prevricenych {vere a prineipu superpozice, Pritom Gaussiv zékon a 7 gj plynouct disledky Je mono avefit dalsimi experimenty, napé. s rozlozenim nabojii na voditich, tim nepiime dokizat i platnost Covlombova zikona (vir élinck 1-42), PH ‘edvoroviini Gaussova zikona jsme nevyu7ili pledpokladu o kulove symetii pole bodoveho nihoje a v tomo smyslu je Gaussiv zékon obeengjsi ne? zakon Cour lombliv. Doplnime-ti k platnosti Gaussova aikona pfedpoklad hulove symetre, ddostaneme snadno wziah (1.36) a pies (1.32) Coulomibi zaikon. 1.2.3 Potes I elektros pole bodovyeh nibojit Ziv jsme se o tom, 4 silové pisobeni soustavy statickfch bodowych aiboji 21 a? Ow wi nivo} O umisténg v bode r We popsat zavedenim vektorovcho pole (1 daneho vyrazem (1.33). V bodech F=f, neni vektorovi funkee EU) deli ae ee | ovina, ma zde singularitu Fidu I/x*. Uvazme nyni skaldeni Funkei (skalérn pole) 97) definovanou vztahem, ona Se ie (1s) kde C je libovolna konstanta, Tato funkce ma rovns2 singularity v bodech i 129; parciélni derivace ech tSdD. Pro ptipad jednoho bodoveho ' posatku soufadnie definujeme podle (1.48) r= See (149 Fes 1 7 ‘Vypotitime-li nyni parcidlni derivace prvniho fidu funkee (1) dané vztabem (1.48), popt. (1.49), zistime, 4 pro E(e) dang vetahem (1.33), popt. (1:36) pla [E@=-eatgen. | (1.30) kde symbol grad nati vektor grad g = (plas, Ap/dy, dp/02) nazsivans gradi- centem funkce 9 (podrobnéji viz Dodatek 1). Skaliraé funkei @(7) nazsvime potencidilem elekirastatického pole. Vzhle dem k platnosti vztahu (1.50) je moZné poteneial powbit k popist clektrostatie che pole soustavy bodovch naboja stand tak jako intenzitw pole EC); popis pomoei potencilu je dokonce jednodussi (je (o skalér a pf séitani potencili se remusime starat 0 smér t6t0 veliginy). PHtonmost volitelné konstanty C v deft nignim vztahu (1.48) pro potencisl ukazuje na to, # potencial neni definovin jednoznaéné. Jak uvidime, tato skutednost nem viak fyzikilné dilevitost, Existence potencialu obecncho vektorového pole neni samoziejma a pole, aera je mozno vyjadtit vztahem (1.50), nazfvime porencidlnimi. Modnost po: pisu elektrostatického pole soustavy bodovych niboja pomoci potencisl jsme okizali tim, Ze jsme zkonstruovali funkei (1.48) yyhovujiet vetahu (1.50) Vaniki ovSem otizka, jak mi potencidl fyzikilni vyznam a jakow vlostnost elektrostatiekého pole vyjadiuje V uvarovaném poli soustavy bodovgeh niboji zvolme pevny bod Fa riteny od Wech bod F) a2 Fy ve Kterych sidli bodove naboje, Zvolme diile bovolny bod F ze vlastnost! a ob body spojme KfivkoU J, kien Je orientovdina od bodu fh k ‘akteri neprochizi Zidnym z bodti fy a2 fy. Bude nis zajimat price We», Kterou ‘musi vnéjaisily vykonal, mé-i bgt bodovy niboj Q péenesen z vyehoriho bod po kvivee I do bodu &. Plat (srov, vatah (1.23)) Mie fear aasnle F znadi situ podle (1.32), klera musi byt pfi prendeni niboje @ pfekona: vyina, Vyuzitim rovnice (1-50) dostaneme dle veg of a= ofestgat as ralg.dl = 22 de 22dys Pas = d 159 roto = Ma Bayne de 089 sak pfodstavuje totilnidiferencil potenctélu, Oxliud vyphjvit dilerity wsledek Wea = Ofeo = ofelr)-0(n)] (asa) Price Wea, #ivisi jen wa potenctilu kaneaveh bods drihy 1a nezvisé na jejim pribehu, Ma tedy vfznam potencidlni energie niboje Q v bod 1 vzhledem k bode Poseneial elekirastatického pote v daném bods ze tedy pFedstavuje potenci ini energii vrtazenow k jednotkovsmu naboji. Je uréen vahledem k referen Enimw bod, jebo2 poteneidl i polohy miyeme volt libovolné. Pokud jsou vieciny niboje rorloveny v konesns Sti prostoru, voliime obvykle referent’ bod v nickoneén 3 Klaine fam potencial roven nule. Potom pode rovnic (1.50) 2 (1.53) mime nfm as smysl mi tedy jen roll potenciilr ve dvou hodech f), 1, Kier mi it tedy on) in) =~ fat 456) Pri kterou vykondi e kovcho Kladacho niboje z bode f, do bodu f, axzyvime mapétin mezi témito body’ trostatické pote pti pemistovani bodového jednat- a4 i“ fea. | sn uowrmosranicxs ous vu vax “ Napa je tedy rovno zépommé veatéma ronda potencislta je kladné, mitt chozi bod vy88i potencisl nez bod Koncovy. Elektrostaticks pole vykona ‘Vtakovém pipade pi premistovén’Kladngho naboje kladnou prici A = Q Un Ze vatahu (1.54) snadno stanovime jednotku pro niétent potencal, resp raped. V Mezinirodnt soustave je jt voll (V). Mezi dvéia body Je napett Jed oho votu, jestize elekrioké pole pf pfeneseni niboje jednoho coulombu vy- ond préci jednoho joula, Ze vetahw (157) pak plyne jednotka intensity elektrostatcicho pote Varn Nyni poutijeme potenciélk vyfen potencslné energie soustavy bodovyeh naboji, Kterou jsme odvodili v élinku 1.1.5. Méjme nejpeve dvojici nibojd Os, 1 ve veijemne vedilenosti Ris. Nido} Q, vyvoliva v bodé, kde je umisten ruby bo} Qs, potencisl g dang vatahem Wau (1.49) s € = 0. Analogicky niboj Qs vyvoliva potencil gy v bode, v ném je umistén nao} Oy. Potentlnt nergi soustayyléchto dvou nabojt mizeme pak zapsat jako 1 2.0 WaT ee OM = Om» (138) 1 to Pane Bi anes Rs Vime, 2e tato energie nezivisi na tom, po jake trajektori se nabo) Q\(Qs) pfibli oval z nckonetna do bodu o vedilenosti ys od naboje 40) Méjme nynt soustavu naboja Q, a2 Qy. Potenciaint enerplt naboje Q, v poli ostatnich nabojti Q,, mizeme vyjidiit pomwct potencidlu x uvistenim princips: superpozice jako Lye oan, Ly @ Srey Soir.) Fey Wy = 20), 9 = sy takde vysledn potenciilni energie soustavy (1,25) bude mit tvar w=! S00 (a) Ze skuteénosti, Ze price vykonand pti pFenoseni niboje mezi dvéma body V elektrostatickém poli nezivisi na trajeKtorii, primo vyplyv, 2e price vykonani po uzaviené krivee je v2dy rovna nule, PreniSime-li po takove trajektori jednot- kovy niboj, na néj2 pisobt sila rovné intenzité pole E, dostaneme obecny inte grin vztah [re e.t-0 | asp ree]a BLEKTAOSTATIKA f (symbol ¢vyjadruje, 2e integril je bein podel uz jené Krivky fy nazjvime ho sikaae veka Ep to Kivky) Pode Stokesovy vty vektoron (viz D 145) ee E.it= [rv E.dS=0 , (6) kde 5 je libovolni plocha, Kteri mé za svou hraniei kfivku [. Peipomesime, Yekuooné pole ro & nzsvané ree jv kartéskjch soufadncch deta vino jako (viz Dodatek D. Vizhlestem k tommu, Ze keivka je ibovoh tah (1.62) plat i pro ife- ‘enetiné malou plosku dS, Pak dosianeme difereneiding obdobu vziait (1.61) jako [wotE=0. | (16) ‘Mohli jsme 162 pouzit identity vektorové analjzy (viz D 1.64) a (16s) Rovnice (1.61), esp. (1.63) jsow primjim dsl 78 postup Ive ovsem i obritit a 7 platnosti tele rovnie existenci potencial \yvouit. Wrtah (161), resp. (1.63) plati tedy privé telly, existujesti skakien funkee spliuijei poxdminku (1.50). Znaniend to, 2e elektrostalické pole soustavy cm existence poteneisty, Pow bodowseh athaja je porencidln « koncervatival tencrgic néboje se po navrat Jo vwehioziha bodu vachova), Pro pratic ‘mizoméni elektrostaického pole ve vedle silogar pourit 162 : ny jako geometrické misto bod, v nich? ma potenci pfedepsanow konstantné hodnotu ¢, Snadno lze dokiat, Ze silogiry json vidy k chvipotenciilnim plochim kolmé, Diferencujeme-ti tot ay. ekvipotencidinieh pach, Ison defino. Ger @yekonst , (1.65) 9 0, 20 4, 69 Pan + dy 42 ae- up (Eds By dy-t Eude=—E dro, (1.66) PLEKTROSTATICKEFOLE VE VAKUU (dx, dy, dz) lePi v roviné teéné k ekvipotenciéni plose, je cimé. Pro posouzent pribthu pole opét staéi vySetfovat nang rovinamt Jelikod vektor di dokazovan€ tvezeni pouze prseénice ekvipotencidlnich ploch s nékterymi vy symmetric sonstavy, 124. Elektrostatické pole obeené rozlozenych nabojt Dosud jsmne se zabjvali elektrostatickyim polem vytvifenym soustavon bode. veh nabojd. Nynt pfejdeme k obecnému rozlozeni elektrickyeh nabojd, Které Jame popsati v clankw 1.1.4 pomoci pojmu objemové (plosns, finer) hustoty naboje. Hustoty naboje tudeme poklidat ra znimow fankei polohowého vektoru, nezivistou na éase. Nebudeme se pritom starat o fyzikélnt vlastnosti objektd nesoucich tyto niboje, ani nebudeme brit v ivahu jelich vliv na vySetéovane clektrostatické pole, Jingmi slovy feéene, budeme pfedpoklidat ureité animé rozlozeni naboji v prostoru a jimi vytvoene elektrostaické pole budeme pov ovat za pole ve vakut. (Ope. 112K wip clehaeko pote ‘hjemoné rododencho nije pot Princip superporie A Uvaijme niboj Q objemové rorlozeny v oblast o objemu V's hustoton pi?) {obr. 1.12). Pro priblizny vypocet Intenzity pole vebuzeneho tmto nabojen Viibovoiném bod’ ¢ lezicim mimo oblast V poutijeme Coulombiv zakon princip superpozice; rozdil vekiorii r= oznagime jako R Nejdfive urcime ptispSvek naboje AQ rozlozeného v malém objenm AV, ktery obsahuje bod Zvolime-ti tento objem dostatetne maly, mizeme nibo) A= p (AV vahledem ke vzdilenosti k bodu F povazovat § potiebnau pfesnosti 2a bodovy Joho prispevek AE’) k celkove intenzite pole mazeme pode (1.35) vyjaarit ve -r) en Analogicky pro pfispévek Ap (F) k poteneilu v daném bode dostaneme perdle (149) (Kademe C= 0)LERTHOSTATIKA (1.68) Celkovou intensity pole (4), resp. poteueiél yr) snhzeme pode prineipu si- Perpozice s pozalovanou piesnostivyjédfit jako souset vyrazt typu (1.67), pope (1.68), Seitdné providime pies vSechny clement Zzeela vypini uvazovanou oblast V. Presnost vy eis, Gm jemnéjsi délenioblasti V bude 2voleno, ni objemy, jejichz sjednocent idfeni bude samoziejmé tim Pole privé provedené jvahy Ize otekavat, Ze objemov tegrily (ples 7) p(r)Rav OE (1.703) budou pes vyjatovat fan intent pole a potencil ve wedh beh F povavovat zd Ehto vata Kdyychom pozadoval aby ate tole Bye fons hoist rast chon gic panos vee Coulombova kona tava? posta yd snya rat (1-9) @ (033) 8 ral ge pons Xe zpisohn navtit. Feheotatice pole rela tle nest bye Inoato tape (138) vst jako fae vod vole sree roslcie ijl bodowjch nib, no pod (16a ke pole pale oaavenco habe Inert plea pote yen why (1.698) 4 (17) syovt i pdiince pels (1.30 Va Eu) xl (0) =~grad { pi a7 Funke p popisujic’ eiind rozlozeni naboje takovow zéménu potadi derivovini (podte F) 4 inteproviné (podle r') vady umo2iuje. Staéi tedy uréit pouze jedna ‘-fanket EC), (4) a deuhou najit pormoet vztahu (1.50), _ Wseeliny dvahy, které jsme dosud providali pro prostorove rozlozené néboje Iitzeme cepredukovat 4 pro néboje rozlozene psine 4 lineiene. Jet bo} rorlozen na plose 's plosnow hustotou (1), je mozné intenztu a poteneial jim LEKTROSTATICKE POLE VE-VARU “s vytvoFengho elektrastatického pole v libovolném bod8 nelezicim na 1610 ploke vyldit ve tvaru plosngch integral (6%) (1.706) Analogicky, je-li ndbo} Q rozloven na kfivee I § linedrni hustotow tr’), je mozno inlenzitu a potencisl jim vytvorensho elektrostatickcho pole v libovol 1ém bod® nelezicim na to kFivee vyjadit ve tvaru krivkovyeh integral Leper) Fai em (14) or aalen” re) Na ziklad& toho, co bylo dosud Fedeno, umime tedy obecn’ vyjdit intenzitu 1 potencial elektrostatickcho pole ve vSech bodech, v nich? nelezi bodové niboje fv nich? je hustota nabojd mulovd. Vanik nyn otizka, zda je modné rozkifit pojem elekirostatického pole také na body s nenulovou hustotow niboje. Pro vyFefeni tohoto problémn je teba vySeitit, 24 jakjeh podminek maji vrazy (1.69) a (1.70) smyst i v uvedenych bodech. Problém spotiva v tom. Ze jestlize bod F lezi v oblasti, pres ni2 se integnuje, mize integraéni proménni nabyvat hodnoty ¢/ = & Intgrované finkee reste pil 7” —+ # do nckomedna. Majli byt imenzita pole, resp. potenciél v tomto bod& koneéné, budow mit charakter ne- Vlastnich hodaot piisluSnych integrili, Existence téchto nevlastnich hodaot pak zivisi na pribéhu hustoty néboje, tna tvaru funkei pr"), a4"), 1) Detain rozbor této problemaiky je zilezitosti teorie elektromagnetickgho pole, resp. teorie potenciély (viz napf, [3]). Uvedeme prota jen hnlavni zivéry Ikaliet se v praxt datezityeh pripadd. Omezime se peitom pouze na objemove a plosné rozlozeni nibojd. O funkeich p(x’) a o(17) vyjadtujicich objemovou ‘ plosnow hustotu naboje budeme prosté predpoklidat, 2ejsou ve vEech vnitfiich bodech uvazované oblasti Konedné a dostateéné hladké O elektrostatickém poli prostorove rozlozenych nabojti lve za uvedenyeh pedpokladi Fici |. Vyraz.(1.70a) vyjadruje konecny potenctal ve vsech bodech prostor. tedy iv bodech oblast V, kdy je hustota naboje pritzné od nuly.2-Tento poteneial je viude spojity a ma parcidlni derivace alespoi prvniho du, Vira (1.69a) je roven grad p ve v8ech bodech prostoru, Vyjadfuje {edy sprivné intenzitu pole i uvnitt oblasti V, kde je hustota niboje riznd od nly. ncn pole dan wtshem (1.69 je we poi © lekostatckém poll plone rorlorenjch nabot pla 2a analoickch powiinck I ¥sea7 (1-708) vadhje koneény potenil ve vech bodech poston ce pond hasta niboje oz only. ‘ i potencll je vSage spt a parc derive alespon praiho fx ve vech fxtech vyjimkou bod plochy S 5.Vyraz (1.696) je oven —pred pve vSech bodksh » v¥fimkow bod lost § Nao pote nem inteazia pe sm “4 Incvita pole dant vz (1,690) Je vue spots wfimhou bo rlochy 8. i prihoda toute plochou stv spojitépoure je etn sly. Jl normatove stoaky se mea skokerm o het ey Mat edy vay (vr br. 1.13). * * (ny tx. 1.13 Chovinl nomdlovjeh a tench sozek ‘letiekth peppy mabitou plochou 125 Gaussiiv zikon pro obeené clektrostatické pole S oedema princip supesporice Ize obekivat, Xe Gaussiv zikon formulovany Pro soustavu bodovyeh nabojG rovnie’ (1.47) bude platit take v ptipadé spojité rorlozenyeh niboji. Abychom se 0 tom pfesvédtili, museli bychom zkoumat ira plo tok intenzity elektrostaickcho pole (1.39) a dosadit.v nt. za vektorovou fankei E(4) vyrazy typu (1.69), Aniz bychom platnost takové obec- néj8i formulace Gaussova zikona exakiné zdivodiovali, uvedeme primo jeho Budit din tibovolnd uzavtend plocha $ obramicyjict téleso objemu ¥ oriensovand tak, 26 Klan. yektor normély. mifi ven 2 tohoto tlesa. Necht Lnvnithtét plochyy jou nitbaj FLERTROSTATICKE POLE VE VAKUN . Wi pling integrél @=fEAS vyjadFujfet tok intensity elektrostatickcho pole Jak plyne z formulace Gaussova zikona, existe pouze jediné omezeni na volb plochy $, a to aby primo neprochazela takov¥ii singularitami pole, kere by inemotnily uti tok ¢, Toto omezeni ma vEak pouze teoreticky vyznam, nebot ¥ ptirodé Padné singularity pole neexistujt. Uvedené singularity maji svlj pivod 'y tom, Ze k popisu pole pouzivame vyhodayeh abstraktnich pojmd jako bodovy) bo}, plosn’ hustota naboje apod. Kteroukoliv konkréini skuteénou soustavi viak mizeme s libovolnou pEesnosti popsat objemavsm rozlozenim nso} tak, 4 pole je vSude kone a spit ‘Ve specilnin pipadu,kdy uvnitfplochy jou nee objemové rorlo?ené naboje, Ize rovnici (1.73) vyjadfujck Gauss zakon v integralnim tvaru pepsat do taru difereneidinto, Nao} O, mazeme tot2 vyatit objemovym intpraterm Joc am touto plochou, platt 2. (na rozdil od itegrili (1.69) a (1.70) nyniintegrujeme pes proménnow Dostaneme tak (1.79) Podle Gaussovy vaty vektorové analyzy (viz. Dodatek I, vztah (D 1.32)) Ize viak plosng integral funkce Ena levé strané (1.75) vyiidtit pomoci objemového inte: ¢grdlu funkce div E pies objem ohranigeng plochou S. Plat tedy jawvesv=-[par 79 Protoze plocha S, a udiz i abjem V jsou voleay libovolné, musi postedai rovnice platit i pro diferencialng malé objemy AV. To je modné pouze tel identicky rovny integrované funkee, Musi proto plait v kazdém bo lv E(r) pir) Rovnice (1.77) pfedstavuje parciainl diferenctaint rovnielprvnino radu avyjadruje tutéz viastnost elektrostaticksho pole jako Gaussiiv zkon (1.73) am(4zahrnuje tedy v sobé i Coulombiv zkon). Neni vak vizéna na zadanou plo- chu &1 objem, a je to tedy Ganssinv zikon v diferenciéinim warw V kartézskjch soufadnicich ji miyeme zapsal jako ae 26 ae ay (1.78) Vahledem ke geometrickému vyznamu pojinu divergence (viz Dodatek 1) vyja diuje tato vota skutennst, Ze niboje jsou zdrojem silocar clekirostatickeho pole Je-li-v néjakém bod8 hustota naboje p, a tedy i divE kladnd, znamend t0, silosary 2 tohoto bodu vychize}t; naopak, jsou-ti pa div zaporné, stocary do Lakového bod vstupui. Naproti wom v-dsaém bod® prostora, ¥-ném% neni elektricky niboj (p= 0), nelze vytvotit takovou kontiguraci elektrického pole, iby véechny okoln silotary do tolioto bodu stigfovaly. Odtud plyne t2v. Earn shawove v1, pole niz-nelze elekiricky naboj wdlr2ovat v prostoru ve stabil rovnoviize pouze sili elektrostatickcho pole (srov. priklad 1.1.68) 1.26. Nabité plocha v elektrastatickém poli Gaussiiw zikon v diferenciiaim tvaru jsme odvodili pro ptipad objemové rozlo- Zengeh nabojt. Nyni budeme aplikovat Gaussiv zikon (1.73) na peipad plogné rozlozenyel nib (obr. 1.14) = pr0 noumalone ork clebuchSho pole Myjime mbitou plochu S's plosnou hustotou niboje aa na nf bod F,. Obkto- pime tento bod vileovou plochow tak, Ze 0sa vale bude koliné k plose S, obsah € maly. Uréime tok intenzity elektrostaic eho pole tonto vileovou plochou. K toku podstavami vilee budow 2fejme pi Lo7ky pale E'y, Ey; vektory plosek obou podstav AS, AS, jou piitom orientoviny ia opatné strauy. Vsshu value mizewe wii ni byl zanedbatelny. Celkovy tok vileovow plochow poustavy vilee roven AS a dostate spivat pouze normilovs natolik matou, aby tok pl se pak zredukuje v limite na @=E.AS, + EAS: = (Ey_~ Ba) AS. Pode Gaussova zikona ma b/t tento tok roven niboji uvaitt vileové plochy o AS delenéimu & cas fy Fag) AS=2 2S am ( ) & Bo wyxicent A dostaneme droho x ponck (72) DivE=Ey~P (80 L Takzvand ploind divergence DivE zaveden mn (D 1.39), Kterd se ndkay poutivi, umodiuje vyjédFit podminku pro normélové slozky efekiro statického pole pfi priichadu danou plochou ve tvaru analogickém Gaussove: kon v dil var (1.77) 'V piedchozim textu jsme zavedli potencidl elektrostatickcho pole vytvite rngho soustavou bodovsch nabojt, ukizali, Ze takové pole je konzervativni. odvodiliintegrini vziah (1.61). Tento integrin’ vztah, a tedy i vlastnost kon zervativnosti, bude 2fejmé plait | pro abcené elcktrostatické pole buzené libo- volné uspokidanyimi niboji. Jedingm po%adavkem je, aby imegral fd me ituaci (podobi smysl, 60% je v redlng fyzikil jako v plipad® Gaussova 24 kona) vady splnéno. ile jsme pomoci Stokesovy véty vektorové analjzy odvodili parent diferencialni rovnici (1.63). Pouyiti Stokesovy véty je pFesn® vzato omezeno pouze na péipad, kdy2 vektor intenzity pole E je spoiity a ma spojité pare derivace ve vseeh bodech kéivky [a ji oliranigené plochy S. V pFipade bodovyeh, linedrnich a plosnych naboji (co? jsou v8echno fyzikilni abstrakee) nebude tedy Stokesova véta obecné poutitelni. Obeens definice operace rotace (viz Do tek |, vatah (D 1.43)) vSak neni zavisli na volbé soufadnic, na existenci ana vlastnostech prislusnyeh parcislnieh derivaci. Takto definovand veligina rot E imi smysl iv bodech, kde jsou razmistény bodove linear & plosné niboje 8 parcidlni diferencialn’ rovnice (1,63) nabyv obecnou platnost ve vSech bodech prostoru pro libovolné elektrostatické pole: Dokazime nyni platnost proniho z hranignich vetahii (1.72) pro teéné slozky elektrostaticksho pole (viz obr. 1.15). Méjme opét nabitou plochy Sa vedme kolem uvazovaného bodu téo plochy obdélnitek tak, aby jeho dels strany Al prochizely rovnob®7né s libovolaym te&nym jednotkovsm vektorem t po prot Ach stranich plochy S. K cirkulaci vektoru intenzity pode stra AF obdélatku budou zFejmé prispivat pouze teéné slozky pole Ey, Ey. Sirany kolmé k plose S mibjeme atinit tk krithyns, aby jejieh piispévek K citkulaci byl zanedbatelny: Ze vetahu (1.61) v limité dostivame I= (E,.t— Et) Al = 0, a tedyELEKTROSTATIKA (EE )Al=0, cas) & po vykricené Af mame prvni ze vztah (1.72). Powijeme-ti tzv. plosné rotace ddefinované pomoei (1) 1.52), miizeme psat analogieky k (1.63) (182) (Oe. 1.15 K event rani va pra ten Sloaky chick pole 1.27 Poissonoya a Laplaccova rovnice Veatine se nyni k obecnému pipadu, ky rozlozeni nib miizeme popsat po rmoci objemovs hustoty niboje p(s). Vlastnostielektrostatického pole jsou pak vyjideny parcidlniny diferencidinimi rovnicemi (1.83) Reseni této soustavy Etyt rovnie (jedné vektorové dvojice rovnic a jedné skaldeni dvojice rovnic) je usnadnéno zavedenim potencidlu, Moznost eho zavedeni plyne privé z pront z rovnic (1.83) a pfejdeme-ti od vektora E ke skal funkei 9 vatabens (1.50), bude tato prvni rovnice splnéna automaticky, Zb¥vi pak fesit ‘druhou 2 rovnie (1,83). Vyuijeme pritom vetah (D 1,56), jim byl zaveden tv. LLaplacedv oporitor. V kartSzskych soundnicich mame Fo div grad =A oe, Brad = Ag = SBS (8a) Pro potenciil dostivime tzv, Poissonovu rovnied (1.85) platnou viude tam, kde plat dc je objemovs hustota nd nici Lapluccova aussi zikon v difereneidlnim wana, V bodech, nti nulova, redukuje se Poissonova rovn [Ae=o | ELEKTROSTATICKE POLE VE VAKUU ‘ 1ebo v kartézskych souadnicich #9, %o, #0 sa ae Oye ae? ise Poissonova a Laplaceova rovnice predstavuji podminky, kterym musi potencid elektrostatického pole vady vyhovovat. Ze zndmého rozlozent nébojii umoziuj uréit potencial (a tim i intenzitu pole) a naopak ze znémcho prabéhu potencis dovoluji urét soustavu nibojd tvoticich zalroje tohoto potencislu, Reseni técht rovnic maji pfitom uréité obecné vlastnosti které zkoumd matematicks fyzik a kere usnadiujf naléet pHslwiné fyzikilni Fekeni. Protoze jde e parcidin’ dife reacidlni rovnice, ncurtuji FeSeni jednoatné. Abychom dostali jednoznacn fyzikalni vysledek, musime zadat jeSté dalSi, naptiklad tzv. hranigmi podninky Jeloou ze zmingah cenjeh vasnostpoteeila je, 2 clektonaicky pen meme mi Tekin exem «deh, v nich? nil Pane nab. Ptedpoklakne napikind. 7euvazovan peteoidl mi bof oka maximum, Pak ox exis lov plochaK se stfedem v bod Ujoleha vtec hodach ms poten hodota rent ne LF) ekor Bd mat lyin yen ‘hranientho tout pleco. Intenzita pole E™=-gzady mitt ven 2 plchy K, cz amend, 2 g,£48>0. Tao podninka mire bits obledem na Gaussiv zikon sping jen tehiy je omit plochy K pitomen Klang nib jot silty smu vem x plochy K- Vidime tedy. Fee’ Laplaceovy rovnice nem ni Toil extn ¥2idosm vain bode uve2ované obit ReteniPossonony rove naopak kw extérn nit mize, mi husotamiboje ¥ vazovanén ‘Netnodnost existence fokiiho extém ¥prizdnéa prostor je pir pte i eovy rvnice {1 Nea). V bod ern By musely BS vchny pvt prin derace penal ‘love a vcchny ute parca! deriene bud Mada ne 2spomé. en ovnie (1 86a)» eae 1.28 Hustota energie elektrostatickcho pole Nakonee vyjidfime je8té energii obecného clektrostatického pole, Videli jsme 4p interakéni energie soustavy bodovsch nabojii mize byt vyjadFena pomoc potencidlu vztahem (1.60). Zobecnime-li tento vysledek pro pFipad spojité rozlo- 4eného naboje umisténsho v koneén, mizzeme napsat wat fo(r)p(nav (sr; Integrovini pritom probihd v celém prostoru, Pouzijeme-li Poissonovu rovnici dostaneme w= fonar cusp Integral na prave strané (1.88) vzalyv koneéném objemu V ohranigeném plo chou S Ize pomoei Greenovy véty vektorové analyzy (D 1.69) upravit aa varfoaoav leradgf av + Grossadgyas (1.89) Bude se yn ploha $ rozpinat do nekoneta, bude tok vektoru @prad @ touto plochow konvergovat k mule (vez @ grad @ bude klest jako 1/?. element plo chy poroste jako 7), Objemove inteprovint se tak rzprostfe po [3 fiewrar= fu | La (1.99) Vystedek Ize interpretovat tak, Ze elektrostalické pole je charakterizovéno obje movou hustoton energie up a interakéni energii obecné rozlozensho ndboje miizeme najit zintegrovanim té10 hustoty v celém objemu, kde je elektrostatické pole nenulové fe w7iteens si ovat, Ze vyraz (1.91) mi skuteéné fyzikaln rozmér objemovs bustoty energie Jnr. Fyzikiln v¥znam hustoly energie w, ovSem vynikne a2 po zavedeni obecné nestacionimnihe pole elekteomagnetickeho, v ném® dochizi k proudéni energie v prostonw a Case. Zistivime-ti v imei elektrostaiky, potorn vstary typu (1.60), respektive (1.87) na jedné steané a vseaz typu (1.90) na strand duhé piedstavuji poue alternativa’ matematické vyjédien! te host 1, eelkove energie potrebné k vytvoreni dangho elektrostatického pote skuted- 129 Rk piklady V tomo ékinku shrmeme obecné 7ésa pro v¥poket intenzity elektrostatického pole (pop. jcho potencilu), buzené znimym roztozenim elektrickjch nibojd Odeeny vyklad doplnime nékotika typickjani a z praktickcho hediska u7ite ayjmi priklady 1 Jest radina 0 movi hustota naboje p(F), plosn hustota naboje or) boje #(7), je vidy mo2né vyposttat intenzitu E(r) "potenciil @(r) elektrosiaticksho pole v expliita’ formé vzoreitypu (1.69) (1.70), Pritom miizeme potitat E(r) i g(r) nezavisle na sobé nebo integrovat lusny vaoree pro (4) (coi. bva v nkterych pripadech sna) a pak unit intensits elekirastatického pole pale (1.50). O volts’ kankrétniho postupa ror hhodne obtifuost vspostu jednotlivgch integrild, Pritom miize nastat situnce, 70 integral pro 7) divergaje, zatinco integel pro E(r) Konverguie nebo Tinesieni bustota 9 FLEKTROSTATICRE POLE VE VAKUU s 2. Pokud je prostorové rozlozeni nilbojti symettické, je nejvyhodngjsi poudit Gaussiv zikon v integrélnim tvaru (1,73). Stagi najit waavFenow plochs prochizejfer danym bodem a abklopujter zadané naboje tak, aby vektorintenzity tlektrostatckdho pole mil na to plofe konstantni velikoot @ vhodny sme ‘Bude-ti naptiklad k této plose kolmy, plati o. (1.92) eS Smér veitoru E je ovem tfeba url x fvahy o symetrié soustavy, 3. Ide-li 0 geometricky nepravidelné nebo komplikované rozlozer boji, mohou se predchoz’ zpisoby ukézat nepouritelné nebo prilis prac bude ukizino v élanku 1.3.1, ize pak na vzdélenostech mnohem vetsich, ne? je rozmér oblasti s nenulovou hustotou néboje, wrEovat pribeh elektrostatickeho pole apotencislu priblizné pomoci tzy. multipslového rozvoje. Pfitom je ystasit «dipslovsim, nojvste kvadrupdlowsm Slenem. ebyykle moi @) Nabité ptimka echt’ je na primce, kterou zotoznime s osow x, rovnomémé rozlozen niboj s linedeni hustotou + (viz obr. 1.16). VySetFime elektrostatické pole v obecnéim bodé A ve vadsenosti r od primky. Bez djmy na obeenosti miizeme bodem A vest osu ¢j bod A ma pak soufadnice (0, 0, 7). Intenzity pole mivzeme vypocitat imtegract podle vztahu (1.69). Vektor FE smétujiet od vybrangho element Oty, 1.16 K odvozen —_— eletrckch poe inesniha ptimky Ax’ do bodu A mé pfitom slodky (2,0, 9), Slozka F, = 0 dostivime a pro E,a BE (1.930)“ suaxrmostarun 7 Saag (1930) ned usoudit xe (Od nuly je tedly riznd jen slo¥ka z intensity, jak bylo mor symelrie soustavy (Ob, 117 Pout Gavssova Shona uti cekrsttckcto pole shone nab inky Vsrazy (1.93) peo intenzitu pole ze ziskat podstatné jednoduseji pomoci Gaussova zikona. Zvolime-li tot Gaussovu plochu ve tvaru vileové plochy s0uosé § nabitou pfimkou (obr. 1.17) a uvazimesli Ze z divod symetrie mize pouze slozka intenzity koimd k téo pfimee, dostaneme byt od uly ia 2.Gaussova raikona a Dall codkud okamvité plyne vjsledek (1.93). Gaussiv zikon mizeme ovSem pouzit pouze pro nckonegnow pimku, kdy nim symetrie zarusuje, Ze vektor intenzity bude k pfimee koliy a jeho velikost bude pouze funkei vzdélenosti od piimky. V piipads nabité dsetky bychom museli pouZit peimého integrovani v pi yeh moxich a slozka F, by ji nobyla abecnd aulovs, Rolozeni potenciélu ize vypositat podle vztahi (1.50) a (53) jako ° Jeter =f 2ne +5 Stnr+e (194) Vsimnate si, 4e konstantu C nemizeme uit z podminky, aby potencil byl ro: rule pri r—>e». Je to opat zpisobeno abstrakei, kdy pfedpokladame, 2 nka je nekonetn a ndboje jsou tudiz rozlazeny iv nekoneénu, 4) Nabitd rovina VySetime clektrostatické pole rovnoméms nabité nekoneéné rovinné plochy Splosnou hustotow niboje 6 (viz obr. 1.18). Pro FeSeni tohoto probléime bychom ‘opet moti pouzit vial (1.6%), pop. (1.10). Positan plosayeh integril se vSak rivzeme vylinout, pourijemesti vysledku piedchoziho plikladu, MOeme si totiz PLEXTROSTATICKE POLE VE VAKUU = pfedstavit uvazovanou plochu rozdélenou na tizké prowky, jejichz linedrni hus- tota naboje t= oy" a kadd9 z nich pfispiva v bod8 A intenzitou danou vztahy (1.93). Celkovou intencitu pak ziskime integraci pFspévkti téchto prowzki pes Jedinou soufadnici y*. Z diivodu symetrie stati uvazovat pouze sloZky E kolmé roving, Které oznagime E,; vodorovné pfispévky symetricky polozenych provdki se vzijemné vyrusi, Pati AY" cosam OTA (1.95) Meare Fear 4) br. 1.18 K ovorent lekrosttickcho oe rovintho nse Celkovou intenzitu pak vyjidFime integrilem ee 1.96) pooe ores rs K vystedku (1.96) dojdeme opet pourisim Gaussova zako vehledem k symetrii sousiavy must byt vektor intenzity kolmy k nabi :mii2eme s vyhodou zvolit Gaussovu plochu ve tvaru vale, jehoz asa je k ni take ola. Celkovy tok povrchem vilee bude pak zeimé din pouze tokem jeho podstavami AS, 7 Gaussova zkona dostivime tedy podminku ze které ined plyne vztah (1.96). Prilbah potencidlu dostaneme integrac‘ (1.96) poder. Plat proto Dadra ree an often6 ELEKTROSTATIKA Je zajimavé si vSimnout, 2e visledhy (1.96) a (1,97) maji skuteéné vlastnosti, tore jsme pro pole plosué rozlozenjch nibojé formulovali v predeslém vykladu. Yatinico potencil je pfi prichods nabitou plochou spojity (nema zde vSak deri- Sac), mt intensita pole nespajitast ats. Peibsh intenzity pole a potencialy ladné a zapomé nabité roviny jsou znézoraény na obr. 1.19, kde & mi hodnota 7 wisledkit vidime, Ze zatimco pole bodového niboje Klesé se vzcilenosti jako 1/7, klesi pole pfimkového niboje pomalejt podle zikona I/r a pole nabité foviny je homogenni a na vadilenosti od roviny nezavisi. ‘To se misve ndat pre uspivé, je to viak disledkem piedpokladu, 7e nabiti rovina je nekonetnd Miize byt uziteéné porovnat ziskané vrazy pro pole a potenciily bodového nae bj, nabité pfimky a roviny: bro: pimka: ovina (1.98) (re valalenast dancho bodu od bodoveho niboje, pfimky, roviny). (n,1..9 Pv elktrosickh po vy: Kat bon penn aojem, €) Drojice rovuobénich mabigich r Pomoc principe superpoziee miizeme snadno ure prubeh pole a poter dvojice rovnobezafch aabityeh rovin. Vzdélenost mezi niini o”nagime d. Pred: poklédejme, Ze obé roviny jsou rovnomémé nabity a Ze maji plosnow hustote nnaboje tée velikost ato v jednom pfipad soublasneho, ve drubém nosoullas- niého znameni, Pole obow rovin se superponui, takZe vznikne situace znizornéna na obr. 1.208, b. (tw. 1.20 Superporeeelekrosttchch pol rovin waite: )soulasn. b) neu ‘2vldsté rajimavy je druhy pipad nesoubasné clektrostatické pole velikosti rabitgeh rovin, ky homogenni z «4.99) je soustiedéno v prostoru mezi obma rovinami a mimo tuto oblast je pole au Tové. S takovsm uspokidinim se setkivime w deskového kondenzitoru, viz linek 1.4.5. Superponujeme-ti potencial, zjistime, Ze napeti mezi deskami je uaLdekd (4.100) a pribéh potencidlu v prostoru mezi deskani je Hinedrni +c aon 4) Nabité rovinné vrstva Jak vime, je piedstava nekonesns tenké nabité plochy fyzikilné idealizaci. Ve skuteénosti rend aabité plocha, nap. rovinnd, anf koneznou tloust ie a mize bjt popsina pomoet objemové hustoty nahoje p Uvazie proto rovinnow vrstvuHlousthy a rovnomém sabitou s objemovou hustotou naboje p (obt. 1.21) Ureime intenzitu pole a potencil v zAvislosti na vadélenosti od osové roviny. Pi wypostu pole vné vistvy budeme séitat ptispévky tenkjeh rovinnych vestev, tend budeme povazovat za plosn8 nabité shustoton Ag = pAr. Pak dostane' Pa go Pa, = +c 2) De oe (1.102) (tr. 121 Pabeh eekirostatckeho poe vmod nabilé ovine wt, pti prichode vrstvou se intenzita pole zm spa /2ty, kde rust ve i 2 ~pa/2eo na pa. Na hrantct vrstvy musi byt intenzita pole spojita (ne ‘ak mit derivaci!) a potencidl musi bYt spojity a must mit derivac. ‘Skuteénd, v libovolném vnitinim bods vestvy miizeme spotitat pole a potencidl Jako superporic pole vou rovinyeh vstev Houstek (a/2) +1 (6/2) —rs timo vysledken: Lrse, (1.103) i ho evetns, 26 2a podminky C\ ~Cs= pa F8ey fen (1.102) a (1.103) inaji pir = af pozadované viastnosti, Pribéh intenzity pole a potenci jsou ~aiizornény na obtizku 121 " , ©) Nabité kufovd slupka Uvazujme kulovou plocha Xo poloméru ry rovnoniéiné nabitow s poSnow hus- {otou niboje 0: celkovy nibo} slupky eznagime Q. VySettime elektrostatické pole vné i uvaité sto plochy. Integrovsni podle vztahit(i-69h), (1.70b) je v tom- to pfipade obiizné, avSak sféricka symetrie lohy nam umodsiuje pousit Gaussiv ikon. Jako Gamsovw plochw zwolime nejprve soustiednou huluvin ploch © polomésu r> ro Vzhledem k symetrii soustayy je nutné predpoklidat, 2e t ELEKTROSTATICKE POLE VE WAKUU ” vektor intenzity mé v kaddém bodé Gaussovy plocky stejnou velikost a radii smér, takie je k této plose vidy kolmj. Podle Gaussova zikona dostaneme pro L@ 2 1.2) onze ana” (1.108) Bude-li polomér Gaussovy plochy (Ob. 1.22 lektrostitiks pole mabit low slaphy ) ph intent, b) pr potent DNabité koule 'Nyni budeme tvaZovat kouli poloméru ry nesouet nibo} Q rovnoméené rozlo Zany po celém jejim objemu. Pro vySetfovani elektrostatickcho pole Ize opét s vjhodou poutit Gaussiv zikon, Pro body vné koule je mo*é pfesné reprodu- ovat postup pouty v pfipad® kulové slupky. Intenzita a potencial budou tedy any vetshy (1104) » (1 108) & tiem, Je nsboj Q oznatuje nyni celkovy uaboi koule objemové nabité s hustotou naboje p(1.106) eit intenzity uvaitF koule zvolime, podabné jako v piedchozim Pripadu, soustfednow Gaussovw plachit 0 polomiéeu r< ra. Naboj Q” v ni uza vieny ma velikost(4/3)nv'p, Podle Gaussova zékona tedy pati t4anp aah «top 1.108) 7. pozadavku spojitosti potenciala pro r= ry ur wysledek obazime ime hoduotu konstanty Ca jako (1.109) Snadno se piesvédsime, %¢ poten mi v bode r= ry spojité i derivace. Cel kovy pribéh intensity a pote iidlu nabité koule v zivislosti na vadilenosti od stfu je znivornén nit obr. 1.23 be 125 Hskinsatick og abit Kou) pri ney) pb poten, Obecne miizeme zteimé usoudit, Ze jakékoliv sléricky symetrické q Ze jakékoliv sléricky symotrické usporidan niboje (nape. v Koncentrickich kulowyeh vrstvach) v koneéne oblast peostoru se bude mavenck chovat tak, jako by vScchen wiluj byl sousifeden ve stredu teto symetrie. Tato okolnost union nahradit pole nabitych kouli bodovsmi naboji ELEKTROSTATICKE POLE VE VAKUU o misténjmi y jejich stiedu, podobné jako v pfipadu gravitacniho pole mitzeme povazovat sféricky symetticka nebesk télesa za hmotné body, Naopak odehylka fd pole bodoveho naboje (v pripady gravitace od pole hmotného bodu) svedei ‘onaruseni sferické symetrie, coz mi velky prakticky wjznam. K tomuto po: d2natku dospel ji2 1. Newton pracy inleprovanim, nemaje po ruce Gaussiv akon 8) Nabitd nekonetnd vileové plocha a vilec Pi wipodtu intenzity pole a potencidlu plosné nebo objemové nabitého neko- rneéného vilee mizeme opét vyu2it Gaussiv zikon a postupovat obobné jako ‘Unaboje s kulovou symetris. Vektor intenzity pole bude zfejmé kolmy k vi plofe a Gaussovu plochu mizeme volit jako koaxiilni vileovou plochu libo: Yolné délky 1, prochazejiet danym bodem ve vadilenosti r od osy vce. Jeli polomér valeové plochy ro, mizeme zkourat pole uvnit valoe (r< ro) a vie valee (r> 1m). Lze otekival, 2e v ptipadu eylindricky symetrického rozdéleni naboje bude pote vné vilee ekvivalenini poli nabité primky totozné s osou vale. Pro dpinost uvedeme ziskané v/sledky; tak dostivame pro vilee povrchove na bity s hustotou nshoje rem B=0, 9G on no 2 prove objemov nabity shsttou naboje e rem Beker ge 280 ° ap rom: bak Pginr sey 26 26 Integraéni kowstanty nemideme tentokrit urSit z podminky p> 0 pli r—> = podobé jako # nabité koule, Je to disledek pfiiatéidealizace nekonetneho vale Sniboji v nekoneénu, Tato okolnost vSak neni na zivadu, nebot volba konstanty i neovlivn‘ fyzikl vfstedek ve wjrazu pro potencis 4W) Pole a potenciél na ose nabité kruinice Urteme intenzitu elektrostatickcho pole a potencidl na ose kruznice poloméru R, na nl je rovniomérné rezlozen nabo} finedeni hustoty +. Budeme séita pHtspevky ke vektoru intenzity pole vady ed dvajice protilehlyeh malych Tineéenich waboja‘TAL na krw7nici (wiz obr. 1.24a), Vektor intenzity bude zfejmé lezet v ose keul- nice a pro jeho velikost v bode o vjSce h nad rovinow kruznice dostaneme 3 cal Rh b= [200s am I Re ( RY py Integra skime poencis any ee at vein Ea @ v zivislosti na vf si zméay orientace pole pti prichod rovinow kruznice a extréml ve vadbilenostoch hry = R/V2 eh je mnizorntn na obe. 1.240, Vim o a» Oe 1.24) Ko 2 lektrosttckcho poe a ose mai rao sayEhy, fxn pes pens ns oe aN Kuve sey hy, 4) Hlektrostatické pote na ose vileové elektrody Vysledek ziskany v predchozim pitkladu miizeme uplatit napiiklad pti vspotu pole konedné détky. Méjme valeovou plochu délky La polomérs & plosné nabitow s hustotou naboje @ (obr. 1.25). Oznaéine vadélenost bodu na ose to plochy od stfeda vile jako, Véleavow ploctu mitzeme rozterat na oanisti pisy v¥Sky Al a povazovat je za nabité kruznice o lined hustoté niboje 4. Pouzitim vztalva (1.113) a jeho integraei pak dostaneme on, 0ui2s Poet Ten aut) bern ie um 4r2 BLEKTROSTATICKE POLE VE VAKUU * (ty, 3.25K wind lekrstatickeho polena cre powrcnv® nena vile i Intenzitu pole uréime snadno jako £(A) =-depldh a ovétime, Ze ve stiedu valee je pole nulové a potencis maxim. { Blektrostatické pote na ose kulového pésu (Obs. 1.26K wpotta lektrosaicktho pole ras one Kilov pas, Mgjme kulovou plochu polomény R nabitou s plosneu hustolow ndboje 0. Vytianeme z ni kulovy pis vymezeng souiadnicemi z), 2x (obr. 1.26). Urtime potencidl na ase pisu ve vee méFené od stiedu kulové plochy. Uvazovany kulowy pas roziczeme na poutky velmi malé v¥sky Ac 0 souFadaiei za polomére R. Vermeme ivahn, Ze obsal plochy takového kulového prouzkw je evenAS = 2nAe. Ops poutijeme vyraz pro potencial na ose nabité krwinice (1.113), arn dosaime 7 Tinedint bustotw © ae = 2H AE Rode ar r Die pouvijeme Luklideva vétu, pode nize! = (R + 2)(R — 2). Hledang potencial se pak rovis vztahu Ste thet OR (RT Tha (OW The Deh ais) Intensita pote stanovime opst jako (01) = -d gl Taso /vlistni pfipad mizeme urCit napFiklad potenciil vytvareny polokulo- vou slupkou (0 sins veikostiQ, ale opaéncho znament,winsténgeh ¥ bodech 1, ve vaijemné vadilenosti |. Pokud chceme vyéetft elektické pole dipslu, Ganaéime k tom gels vektor [= f, =f a avedome elekircky dipélows moment vente (p=or] 2pELEKTROSTATICN Dips um porného niboje ke kladat bude palit détku & Osa z je osou symetrie dips, Jeho elekteostatické pole ba symetrické se stejnou osou symetrie. Sta tedy vySetfit potenciél @(r)v ibo- volném bocls A roviny x2 (viz obr. 1.27), Podle wztahu (1.48), polozime-ti plat time v potitku soustavy soutadnie tak, Ze vektor J, ktery miti od 24 nu, bude orientovin v kladném sméru osy 2 a potitek ely tak oc @fi_1) ne RR) los 0. axe. RR, o(r)= + 12) kde @., 8 8, jsou Uhly movi osou z a vektory FL, ra R, (Ob. 127K wjpott elekirostatieks pole onotno elktricasho dip Piedpoklidejme nyni, Ze vadilenost boda A od dipélu je mnohem vét8i nee Joho rozmér, tj. r>51. Potom zicjms pli vataly Rearek, 8. 0.123) atedy (ia) PFitom postedni war lati obecné pro dipdl ¥ podatku soustavy soutadnic, visle na orienta p viii asim, V limite, kdy +0 a p xistivi konetng, vznikne bodovy dtvar, jeho? elektrostatické pole je presné dino vrtahem (1,124). Nazyvime jej badovyim «lektricksm dipdlem. Vedle bodového naboje predstavuje tento dip dal8i veimi dilezity hodowy, ovsem v prostory orientovany, tvar_pouZivang k chara ‘terstice realnyeh soustay naboji. Dipilovy moment -méfime vjednotkie coulomb mete (Cm), Zatimeo potencidl bodovtho nsboje Klesé s prvnt mocninon | I LEKTRICKY IROL o vadilenosti, potenciél bodového dipélu klesé podle (1.124) s_jeji druhou Intenzitu pole bodoveho dipélu urdime ze vztahu (1.124) podle rov. (1.50). Pautijeme-ti wiraz (D 1.55) nro gradient skaldrniho souginu, dostaneme pfimym vpodtem @125) konfiguraci podle obr. 1.27 plati pro bodovy dipol p= (0, 0 p), F= (0,2). 0s 0= dir sin O= al a sloDky intensity v roving xy meme explicitne vyit vetvary 4.126) (127) cra) iatNyni vySeitine sily plsobict v clektostatckém poli na elektricky dips Diky toms Ze vadienost Je neméins, miiZeme na dipsl pohlizet jako na thou Soustavy, V jit avedendin oznateni (vieobr. 129) mideme vyjadtit sly piso bet ma jednotive nbc ve wat F, = 0 E(r,)z F.=-0 E(1). Podle praviel ‘mamnjch 1 mechaniky tulgho tesa miizeme ob& ito sily pFenést do jednaho body vektorove je slo7it a jejich vjslednici doplnit dvojici sil vhodného momenta, (Ob. 1.29 K arn’ si psobicich na lekch inv elektontaickém pol Preneseme-ti su F, do bod F,dostaneme pro vyslednici FF + F =0)Er)- Er) 0/14 ax ay nico (vie (D 1.54) F = QUIV) Bir) =(p¥) Bir) (1.128) Dynamicky iinek vyslednice F je podle za ddoplnit silovon dvojici moment FF = Ol En] = Px Ete) neh pravidel mechaniky tfeha a =ir, (1.129) Podobné miizeme ur8it i potencidini eneruii elektriekého dipblu. ve vnsisim elektrostatickém poli, Potencila’ energit obow boxdovyeh nabojt: Q., Q- ve vné) Sim poli mizeme pode (1.56) zapsat jako W. =C0(n) W.=-0a(r) (1.130) Pouenciiln’ energie dips pak bude W=Olon) teal of 1 P14 221 \n pamdg =-pé Gp LEKTRICKY DIPOL ° tom jsme newvazovali vzijemnow interakené energii obow nabojd tvoticich ip, nebor jej bereme jako tuhy celek, bez moznosti deformace. Pro bodow elektricky dipdt popsany pouze vektorem p ziistvajt vSechny ti vatahy (1,128), (1-129), (2.131) samozfeimé v platnosti, ato pies: ct) Ponisi energie mechanicke soustvy je dma jel geometric kontiguat, Kero mizeme pat gcorcrickjnn panmetry ranymt oben soufadnice. Speciin®. nacht se bodowy Flare dip ve vn eletrosticksm po, bade jcho polo popsna napa Sekiven ri fem hartershjnsouadice 4, 2) alo 8 ery ses vekor ps vektorem Intcoay pole E (Diskin vat, si Byshonn at je ama del ¥ cova Kole kE, ‘ahledem osve yeti ptencisi energie dil vak va two hla nest) erie pounctln enerpe ple obsnych sutudne dose tak evan obcené sy ow G (9 ‘beer ian shou Ns ape tay onyesjy I slorky moment yp Tp dow ado Q maine weoe(). Fe Maw —-ov9()=08). «nn proto ist paw pac enie Wp Eds pm vase (1.5) Fen 0W = -ViepE PIE yA pend) = pain ‘slags pomimi vray 1-132) Zéporé manta slovo momenta yi kt ‘nome psa ve sr Resco Vyrary pro silu a moment sily pisobiei na dipdl ve vnéjsim elektrostatickém poli ukazuji, 2e v homogennim poli, kdy E = konst, je sila pisobict na dipél rulovd a uplatné se pouze moment sity. Teno monnent se si2i zinensit diel @ ‘mezi smérem dipotu a smérem siloéar pole. Potencialn’ energie dipélu je v tomto‘ihly 0 = 1/2 odpovidé naptiklad nulova potenci dipdl vabledem k silogarim, budeme konat pric pripadd dist’ orientagni, Nec ‘ini energie. Budeme-li nati A~[" prin 040 ~~ p Hos ane ato price (kladna i z4porna) se buxle ménit v pofencidlni energit dipotu. Tak Sihlw 0 = m biade oxpovidat maxinxilnt potenciilat energie W = pE , thlu 6 = 0 inininnitn’ poteneiilo’ energie W = pF (vie obr. 1.30), a tedy stav stabilnérov- a aT - . a | 4 -_ 4 ;NSEe 6.11 Sapblna sy ‘rohomgennin ikea pol 20 pen pte voveaean svekore nny, ron pot Kolm k veo enn V nchomoxennim elektrostatickém poli pisobi na elektricky dips nenulova sila, Pro ilustract charakteru (to sily uvazme zvliStni pfipad nehomogenniho pole, jeho? silo&éry pivodné rovnobGzné s osou x se ¥ tontée sméru sbihaji 1 zhustuji kolem osove silosiry (viz obr. 131a). Vektor gradienta pole mititedy elekiricky dips oriento owned, ve sir asy x, Umistime-ti na osové silat vvany ve sméra silogar, bude na ngj pisobit sik aE, hep Lan oe csn vkladném sméru osy x. Bude-Ii it dipsl opaénou orientaci, zméni se i sme sily 1a opaény. Jing piipad nehomogenniho pole je zmizornén na obr. 1.31b. Smér pole a jeho gradient jsou v tomo pfipadé vzijemné kolmé, Na dipél orientovany ve sméru silogar bude tentokrét pisobit sila a = pe 1.138) rs (1.138) vy kladném sméru osy z, pfizmént orientace dipBlu se zaéni i smeérsily Souhenné je tody mozné Fici, 20 elekirickY dipdl orientovany souhlasné se smérem intenzity clektrostatickcho pole je viahovan do oblasti 0 vétS intenzité pole, dipst orientovany nesoublasné je z 1&0 oblasti vytlatovan. Volny obecné ‘orientovany dips se piisobenim siloveho momenta nejprve natoti do smeéru pole ‘apak bude vtahovsin do oblastio vEts intenzié 132 Multipétovg rozvoj clektrostatickcho pole Veatime se nyni k doze zkoumané v élénku 1.2.4, &. uit elektrostatické a potencial lihovolné rozlozenych néboji. Na obrizku 1.32 je znizornén objem V, v nom? je rozlozen elektricky niboj s objemovou hustotow pC’), Mame uréit naptiklad potencisl vytvafeny objemem V v bode A, kier¥ pro zjednodusent po- stupa umistime na ose 2 ve vadilenosti od posstku. Vie ji, Ze k urceni po- (be 1.32 pba wipndi letra ole ve vk valent nah jes, tencidlu 9, = Q(r) musime integrovat pfes objem V podle wjrazn (1,703). Body © polohovém vektoru r pfitom probihaji objem V; rozdil vektorii r 1 oznas fie jako R, dhel mezi vektorem ra vektorem F (osoU 2) jako 8. Pro velikost FE podle kosinove vety plat Ra(r 42 arr" cos 8) 1.139)tedy i Bema) = Mtv ay" 1.140 ; ew) =a) (1.40) de cos cis) V ptipade odeene, 1. nepravideine, rozlozencho naboje moze integrovént wyraau pro pocenciil 8init potize, Nékdy navic ani nezndme presné rozlozeni riboje v prosioru p(7). Naproti fomu se éasto mizeme spokojit § nalezenim potenciitt « intenzily pole ve vadélenostech, Které znatn® prevysuji rozmery jenna V, tedy peo n8 plat r“/r, vir vatniy (1.145). Veligina 2K, mijeme pavavoval za Kamponenti nejake verano velaye ior angling ies) Kesdupolor? mmc xy” MBDane yt for ve sméru F), 607 je wsledek toto7ny se vztahem laa an [for-mtpw frevpay — frvvouw ie & e| frrvnar fow-ryoar— fovepaw | 119) [ Beene © frevna fore | Wom sine sous sani, phan =O p= 0, Once nae °c a poise. Kronecksrdy symbol Skule ee cso Slorky kvadrupélovehe monn pro spit roloPen bods huslou p a espe revo Nb Qa SME oko = JOws, Br \pav. a SON Bye} (11s) 15a in, oe aon So 7 aa ao en rit ny sn ym hy 8 brute us on oa ‘jeu nen sy ier Ws Rey chy nts sabato swment, ako: musi pj dali enalilosjn womentn =p To pote ySieh multiple wk uplatn jn ve specie pips a rome toho vein ele ubja se wade Rozklad pole na piispévky jednotlivgeh multipsli: ma dzky vetah k symetrit rozlozeni naboje. Pfi prechodu k vy&si symetrii mizi postupné stile vet8i poset fiSich multipolovgeh moment, NejvySst symetit vykuzaje howls polomerw & Tovnomérné nabita celkovsm nibojem Q. Z dived této symetrie jsou jeji dip lov a vSechny ostatn’ multipSlové momenty nulové a jejf pole v libovolné vadilenostir > R je pfesné loto2né s polem bodového naboje Q umisténého ve stiodu koule, Tento v¥sledek jsme ji 2jistliv pikladw 1.2.9f 133. Blektrieks avojvestva istotu clektrického néboje, Podobné jako jsme zavidali plosnou a objemovon: rmilzeme uvazovat i bodove elektrické dipoly spojitérozlozené na dané plose 5 V objemu V. Plogné rozlozent elektrickyeh dipdld nazyvame elektrickou dvo} me piisoudit ur8ity elektricky dipo- Ti tato vstvou, Jednotce takove plochy pak mi Tov moment a zavést tak plosnow hustotu dipdlového momentw Ps(F). J ploina hustota co do velikosti konstantn a ma vSude smér normaly k plose S. nazjvime takovou elekirickou dvajvrsivu homogenn. K pojmu homogenni elektrické dvojvrstyy mizeme op&t dospét limitaim pfechodem podobne, jako jsme dospéli k pojmu bodového elektrického dipsta ‘Uvazujme velmi tenkou desku konstantni tloustky AI vymezenou dvojiet ploch S., S: (viz obr. 1.34). Necht plocha S) je nabita kladnym nabojem rozlozenyin ‘ Konstantny plosnou hustotow 6 > 0 a podobné plocha Sy zipornym nabojem Splosnou hustotou —c'. Necht dle mje jednotkovy vektor wormily plochy > ‘ydaném bod orientovany smérem k pioge 5}. Potom zfejmé miizeme v kazdém bode plochy Ss definovat veliginu ps=o Ain, (tsa 1.34 Bikuneks dojwntva kterou nazveme plosnow hustotow dipétového momenta, Limitnim prechodem pti némd Al —> 0, ob plochy 5; Sy splynou v jedinou plochu $a vektor Ps si Tachova v kazdém bodé plochy svou plivodni hodnotu, dospéjeme k pojimu ho: mogenni elektricks dvajurstyy. Tato dvajvestva pfedstavaie tedy elektricky neu jedinow charakteristikou je vektor Ps tralniplochu, je)% ELEKTROSTATIRA lektrostaicky potencial dvojvrstvy v libovalném bodé prostoru nelezicim na plose dvojvrsivy mizeme ziskat analogickyin postupem, jako jsme dospéli k vyrazu (1.70b). Protoze poteneial bodovsho dipélu je din (piesné) vztahem (1.124), bude potenciil vyvolany celou dvojurstvou v bod A dan integraem 1 ppk ote lr) ds (1.155) vektor A mifi z clementu dvojyrsivy dS do bod A, vektor 7 je polohovy vektor clomenty 45 ler. V plpads honogennl dojwstyy mame (pl Pye ps, AS = nas) wey con Be ps [RAS ead we (1.156) spray apa an “a ~a Inicgril oa pravé strané (1.156) ma Gist® geomericky v¥znam a vyjadiuje prostorovy tihel £2, pod niz je videt plocha dvejvestvy x bod A. Skuteén pro plosku dS a clement prostoravého dhl 22 plat yztah Rus do ut (us 8 eure pes clo plochu 5 dostanense o(e)= 2 fao= (1.158) vir obr. 1.35). Ziskany vysledck vyjadiuje podivuhodnow vlasinost dvojvrstvy: elektrosta 6 pole jt vytwifené v dangm bulé prostorn se tezmenl prt libovolnyeh de. Formacich dvojvrstvy, pokud pfitom zistane zachovin celkovy zorny ihe 2. I | } t i | t } ELEKTRICKY DIPOL, ” ‘Zyjrazu (1.155) plyne, % potencial dvojurstuy je spojity wude s vyjimkou plochy S. PH prichodu touto plochou se méni prostorovy zorny tel libovolné {ej Sst dS nespojité o hodnotu 4x. Potencidl msi ze tedy nespojitost peo. Mize nastat i sloztsis situace, kdy plocha dvojvrstvy je z dangho bodu videt asteéné z jedné a Gasteéné z druhé strany, Plochu S pfitom mizeme orientovat tim, 2¢ smiér vekloru py prohlisime 2a klidny. Abychom zachovali vlastnost potenciall dvojvrstuy vyjdidfené vztahem (I.158), musime potom zon te désti plochy, ktera je videt z kladné strany, pfipsat kladné znaménko a té tasti, tera je vidét 7 ziporné strany, znaménko zéporné. Tvoriliclektrickd dvojvist va uravéenou plochu, pak pro body vai dvojvrstvy bude zFejmé £2 = 0, pro body uvnith Q = 4x, Potenciél vné ueaviené dvojvrstvy je tedy roven mule, potencial tvnité wavené dvojvrsivy je konstantni a roven psi Intenzta elektrastatickcho pole vytvitencho dvojvestvou mizeme uréit bud jako zéporné vzaty gradient potencislu (1.155), pope. (1-156), nebo pina integ. tact wfraz (1.125): (1.199) 1 pro intenzitw pole must plait, ¥e zivist pouze na cetkovém zomém dln 2, pod nhimé je videt plochu dvojvrstvy, a tedy pouze na tvaru hranice této plochy. Po: Arobnéjsi rozbor, kteny nebudeme provides (viz nape (4), ukazuje. 2e integral po plose dvojvrstvy ize skutetné pfevést na integril podél uzaviené braniéni ktivky a le psit ps faeR FO area (1.160) vata (1.160) ‘Smysl obghu keivky / pf integraci je din orientaet plochy S. 7 +h plochy plyne, Ze intenzita je spojité vsude § vjjimkou hraniee f,tedy i v bod duojvrsivy 5. 134 Objemové rorloFeni elektrickyeh dipdlit Uvetujme objem V, v néiné jeou spojité rozlozony eloktrické dipdly. Optt mi Zeme ziejmé zavést vektorovou funkei P(r), klera bude vyjadrovat objemovou hustotu elektrickych dipdld, resp. elektricky dipélovy moment jednotky objemu vy daném bod. Této vektorové funkei fikime vekror polarizace. Pode fyzi- kélniho smyslu tohoto vektoru bude elekticky dipdlovy moment malého objema AV roven Pw = PAV (ten)Isou-li v objemu V steiné bodové dipély p rozlozeny s koncentraci M(r’) a vSechny orientovany soulilasn, bude pratt Por) = Niryp (1.162) ‘Vekior P miizeme ovsem zavést i v pripad’, kdy2 dipélové momenty nebudow soullas orientoviny. Kdyby byly dipdly rozlozeny co do orientace dokonale chaoticky. vzijemn’ by se kompenzovaly a vjsle uly \Vanik objemového rozlo?ent elektrického dipdlového momentu si mizeme pfedstavit 167 timto zpisobem, Necht jsou v objemu V sougasné rozlozeny Kladné naboje s objemovou hustotou p(i7) a zépomé naboje s objemovou hus. ‘otou -p(7) o stejné absolut’ hodnot® v kazém bods. Posune-Ii se nyni vie chen Kladny naboj vidi zaporému o mualou vzdilenost Af, mizeme v kaddéin bod 7 definovat veliginu PCr’) = pUr)AL, které: ma zieime vyznaun objemové hustoty elektriekého dipétového momentu, Situace ztejii® odpovida ji zmi eng pipadu souhlasné orientovansch hedovych dipdlt. ky vektor P mi v cekémy objemu tyz sine. Vsimnéme si jesté zajimavé okolnosti, Ze polarizace mi fyzikalni roamér shodny s rozmérem plosné hustoty elektrického niboje a méfi se tedy v jed hotkich coulomb na étvereény met. Urtime nyni potenciil g(r) vytvieny polarizovanym objemem Vv bowl: hém bods # Potencial opt vyiidrime integrilem analopickyen k vy (I 703) 3 yum vztahu (1.124). Vektor # bude optt probihat integrovanym objemem V, a oznacime R= r—1’, Dostaneme 1 pPO.R yy ante} vektor polarizace by byl gins (1.163) Entegrovanow i Izy. Plat jedik kei miiveme upravit pouzitim andmyeh vataht vektorové ana 1.168) jednak tal prov diver ' jeho? pomoer dastivime Pir). (1) 0 a hustotami pp, jelich? stiedy jsou vadjemné nepatené Posunuly ve smn osy z 0 F<. Nevykompenzované ndboje na povrch vylvoti priblizné plosné usporidini s hustotou a= pcos 8, jak se lee snadno iesvedit z ob. 141. Zde O= pAR, 2 tojihelniku OO'A 0 strandch LR, R~ AR omoci kosinové vely najdeme AR = cos @.. Velikost polarizace odpovida tedy =pl. ELEKTRICKY IPO s Jak vime, chova se rovnoméené nabité Koule navenek tak, jako kdyby cely jejf nabo} Q byl soustfedén v centru. Podle provedené tivahy se bude tedy rov: rhomémé polarizovand koule chovat navenek tak, jako kdyby v jejim centru byl mistén bodovy elekiricky dips! o moment p= 01= Ann! pl=vP (1.482) Potencifl vag koule bude tedy dn vztahem (1.124). Potencial na povrehu pola rizované koule bude pak roven (189) a musi zistat pi pfechodu pres povrch spojity. Uvnitt polarizované koule, kde hustota nibojt p= 0, mus byt splnéna Lapla- ceova rovniice (1.86) spolus hranigni podminkow @= gy. Potencidl vara (1.185), primo amémny souFadnicl 2, Laplaceovu rovniet splnuje pro tlbovoli nebot vSechny jeho druhé parcidlni rovnice jsou rovny mule. Jak v8ak uvidéme vélinku 1.4.4, je hranigni podminkou uréeno FeSeni Laplaceovy rovnice jedno- ‘nan’ (st0v. 162 piiklad 1.4.76), Vzoree (1.183) tedy udava potenciil v celém bjemu koule, Pro pole uvnitF ule mame Pp Be (sey ° “5 ledek mitzeme porovnat s vjrazem pro pole wvnitt polarizované navenek elcktrastatické pole ekviva- Liskany vj ‘rstvy (1.180): polarizovand koule vytvi lentai s pole clektrického dipdlu umisténcho v jefim stfedu, uvnit je jf elek- trostatické pole homogenni, orientované opatné k vektoru polarizace a tikrit slabs ne? pale rovinné vestvy 0 16%¢ polarizaci ( ySado o hod povrchem koule zistivi teénd sloZka inten- ity clektricksho pole £,={PP3t) sind spojité, zatimeo normilovs slotka se tngni skokem 7 hodnoty Fy, =-(P/34) cos® uvait? koule na Ey, = (2PP34;) 088 ledy 0 velidinu P/Recosd y souladu se vetaliem (1.80), Silokey pole polarizované koule jsou znizornény wa obr. 1.42. Na zaver tohoto pithladu podotknéme, ¥e homogenni elekteostatické pole vmiki 7 uvnitt polarizovancho objemu ivarw elipsoidu, To okolnosti se vyu ivi pi sondovani intenzty elektrostatického pole dielektrickymyi télisky a mé Teni roluivat permitivty diclekiik (viz ods, 15.60). ime, Fe pi pi vi hou 14 Elektrostatické pole nabitych vodigir 14.1 Vodize a nevodite V dosavaduich Gvahich o elektrostalickém poli jame pouivalé pojem elaktrie. cho niboje, respektive jeho Iustoty. Predpoklidali jsme, %¢ naboj mize bjt urcitym zpisobom rozlozen v prostoru, toto rozlozentjsme povaZovali za zimé se 0 konkréini fyzikilni podminky, za kteryeh k nému doch, BBylijsme si pfitom védomi, Ze stabilnérozlozeni elcktrickych naboji v prostory neni moZno realizovat v¥hradné silami elektrostaticksho pole a Ze niboje musi bt proto podrobeny i pixobeni dalsich sil, které,sme vSak blige nespecifikaval, Makroskopické niboje, které jsou destapné nagemu ptimému pozorovini amen, sou waly ve skuteSnostt vizany na své mikrolyzikilné nositele, jako jsou elekirony, ionty apod. Chovéni chto nabojd pak ov8em zAvisi na konkedt- hich fyvikilnich podininkich, jim jsou tyto mikrolyzikélni Givary vystaveny. Elektrony mohou bjt napfiklad vziny k atomovyim jédrim jako sougést elek- leonového obaly atom, mohou vytvatet kvantovy elektronovy plyn ve voditich, pi teplotich blizkyeh absolutat nule mohou bjt ve form& tev. Cooperovyeh pid ‘iyenerovat jev nayvany supravodivosti, mohow vytvifet elektronovy.mrak ‘a nestaral jin nebo svazek letie7 ve vakuu a vyvokivat napiiklad luminiscenc televizni brazovky nebo generovat elcktromagnetické viny. Otiekami tohoto drubu se bouuleme podrobnéji zabyvat v kapitole 7. AvSak cheeme-li popsat redlné choviint A fGinky elektcickycle nabojd, musime vzit-nékteré tyto konkrétni fyzikdlné podminky v avant v elektrastatie. Ji2 v positeich experimentilniho studia elektrickych jevi bylo zaimo, te riané litky majietvznou schopnost byt zelekirizoviny a udréeny v tomto zelek lrizovanéin stay. Napéiklad sklenénou nebo ehonitovou ty je mozno snadino zelekirizovat trenim a udeZet ji v tomto stave, zatimeo uzensnénou kovovou tyé ‘imo zpisohem zelektrizovat nelze, Dale bylo zisténa, Ze elektrick§ niboj le Uowyhens prenaset z jednoho tesa na drune, pricem2. raze taiky s@ 4 v tomnto singru chovajt zai. Mézeme napfiklad zjstit, Ze sklenénou kouli Lze vidy nabit BLEKTROSTATICKE POLE NABITYCH voDIe ” dotykem s nabitymi tlesy, zatimco kovovou kouli nabijeme timto zpisobem jen tehdy, let-li na podlozce 2 vhodncho materi, napitklad skla. Spojime-idvé cosamacené kovové koule kovovou ty&i a nabijeme-ti jednu 2 nich dotykem Ssnabitjm t8lesem, abjevi se naboj shned na drulé kouli. Provedeme-listejny po- kus s dvojiei kovovyeh kouli spojenyeh sklenénow ty%i, zjistime, % néibo) zistal ‘pouze na prvni kouli, Tedy zavsmeo kovovs ty® prevedla elektricky nabo} z jedné koule na druhou, sklenéna tyé toho schopna nebyla LLathy, které jsou schopny pevédetelektricky naboj, se nazyvaji elekiricky vodidi;Kitky, Keré tuto schopnast nema, se nazsvaji mevodi’i (dielektriky. izo lany). VSimnéme si jeSt® podrobnéji rozdilu mezi mito dvéma druby litek. Je Ii zelektrizovany vodié spojen vodivé se zemi (napfiklad tim, 2e je), drzime veuee nebo Ze lei na kovovsm stolku), odvadi se jeho naboj ihned do zemé Avodié se stile jevi neclektrickymm, Cheeme-i na vodist niboj udréet, musi bYt ze-vSech stran obklopen nevoditi jak Fikime, musi byt izolovén, Proto jak jsme Vide, mize byt kovova Koule nabita jen tehdy, lez-ina podlozee z nevodiveho materilu, Dale, dotkneme-Hi se izolovaného vodige na nékterém misté nabitym telesem, stane se ihned nabitym po celém povrchu. Dotkneme-ti se nsopak nabitého izolovaného vodite v kterémkoli misté vodigem spojenym se zemi, ‘odvedeme ihned vsechen niboj do zemé. Na drubé strané, jestlize se dotkneme timto voditem nabitého nevodivého telesa, odvedteme do zemé jen miboj z mista dotyku. Na zéklad® uvedensho chovini vodi8t soudime, 2 nositelé elektrickyeh naboja se mohou voine pohybovat v celém jejich objemu. Typicky mi predstavi teli adil jsou kovy, dle roztoky elektrolyti a ionizované piyny (plaza) V kovech se mohou volné pohybovat nékierd elektrony (izv. volné, voui- vostni), ve vodivych kapalinsich nebo plynech jsou pohyblivymi nositely naboje atomdené nebo motekulimt ionty. U nevoditi pak soudime, Ze vSiehni nositelé nibaje jsou v nich vain uri- ‘ymi silami, takze k prenost naboje objemem nevodiee nemaze snadno docks ‘et. Typickymi pFedstaviteli nevodieé jsou sklo, stida, guma, vétSina umlyel hhmot (polymer) apod. Kromé toho existujilitky, Kteréjsou podsta vo. Aivé ne? jmenované vadie, avSak podstain lépe vodivé nc¥ jmenované nevo- Aide. Navic jejich schopnost piendset clektrickY nibaj je silné zivislé na jejieh chemické Eistoté a vngjsich podminkich (teploté, osvétieni ozafeni apod.). Tyto thy narjvime poloventisi Patit meri né nékters prvky jako kFemik, gorma- nium, selen, dle keystaly GaAs, Cu,0, CdS, PbS a dal¥. V elekerostatice se zabyviime studiem fyzikilnich projevii nepokybujieieh se elekirickych niboji, Nebudow mis proto pris zajimat kvantitativat rozdily vhodnotich vodivosti jednotlivgch litek, ponévad? mohou pouze ovlivait rychlost,s jakou bude dosazeno rovnovitzncho rozlozeni nba). Z tohoto do vodu budeme prozatim rozlisovat poure dvé Kategori litek — vodie a nevodie ielektrika). Do prvné jmenované kategorie zafadime ty létky, v nich? se zadobu podstatn’ Krai, ne? je doba providéncho pozorovini, ustavi rovnoviian, Easové neproméané, rozdéleni niboje podminéué konkréinim uspokiénim sou- stavy. Naopak do druhé kategoric zatadime ty ltky, v nich’ mizeme principi Aloe rozlovit-nébo} libovolnym zpisobem, pFiéem® toto rozlozent zistane - podistat® nezménéné po celow dobu po7orovin Uspofidini elektrickych niboji bude tedy vazino na uréiti lesa & geomelrif ((varem, velikosti, polohou) a vedle sil clokirostaticksho pole budow na nositele elekirickych nslboja pasobit dali sily ore memovinjt témto nositelim téleso opastit a zarucujl stability rovnova ngho rozdélent nibojd v Wiese. V pripadé vodiveho tesa tyto sily neovlivni ‘Vkonecném dastedku ravnovazné rordetent naboje v objemu telesa, nebot no- siielimy néboje je 7de dovolen volng poliyb. Zarutujl pouze, Ze nébaje nebudou Iéleso opousttt (nedojde k emisi nositel naboje). V pfipadé diclekirického t: lesa budou tyto ily udrZovat dané rozlozeni naboje v eelém objemu t8lesa. Por Aji (v kapitole 3) uvidime, 2¢ v nehomogennich vodigich (kovech, roztoctch) mohow existoval sily chemické povahy (av. viisténé sily), které vyvolivali p> hhyb nasitelé niboje: v nase modelu iyo sily prozatimn vylougime a 7a jedinou silt, jejinz vlivem se elektrické nahoje pohybuji, budeme povazovat sifu elek- teostaticksho pole, Zainaraéme jeM6 jednw zivatnou okolnost, Experimentilni skutetnost, na N67 jame se oxvolival, se (Ykajé pozorovan! makraskopickyjch ndbosit makro skopickyeh poli, Délime-lina 7Akladé t€elio pozorovani naptiklad zavry ‘ intenzité clekteostatickeho pole v objemu vodiée nebo diclekirika, (kaj se Iyto zivéry vlasing stfednich hodaot intenzity pole, Které piisobi na nositele née hoje a vyvoliva jejich uspokidany pohyb, Vine toti2,2e litka, a ji2 vodkt €i dliclektvikum, je tvofen molekulami a siomy, atomy opét aiomovymi jédry ssclektrony, tedy nabilyimi clementienimi éésticemi. Uvnith molekul, atomd ajader dochivi ke komplikovanym pobybim clektrickyeh naboji,vznikaji ryehle proménné clektrieks pole o velké intenzi, Tato mikroskopickd pole ne Vink moans postihnout ani pfimym pozorovénin, ani motodami wpoct, Ker’ jsme uvddleli v pfedchozim vykladus k tomu déefu bychom museli znit hustota blektriekcho niboje jako funkei soufadnic a éasu v kaZdém bods a kaPdém oka. inviku, nebled na komplikovanost takowjeh v¥posti. Budeme proto vySetfovat eikroskopickd pole, Kiera predstavuyji Gasovou a. prostorovou stfedni hodnotu zminénych poli mikroskopickych. (Zskonitosti pFechodw od mikroskopicksho pole k poli maktoskopickému budow podrobagji vySetfovany v kapitole 5, V isto souvisiosti je teba si uvédomit, 2e 0 elekteastatickém poli mi smysl ho- Vofit jen jako © poli makroskopickém; mikroskapick€ clektrostatické pole pide ieexistnje! charakterizovand pfsha 1.4.2. Choviini voditi v clektrostatickém poli ¥ tots kink busteme stasovat vlastiosti clehtustatichéhe pole ¥ kel nie boja, jeiieh? nositeli json vodivi teless, Unistime-ti akov€ tGleso do elektrosta ho nabitgho t6lesa,zjistime, Ze se na tomto vodivém télese rov dé objevi makroskopické elektrické naboje, které pozmént pribéh piivodniho Clektrosatického pole, Na obrizku 1.43 je Schematicky zizoména konkrétai Situace. Do biizkosti kladné nabité tyce 7 je umisténo vodivé téleso K. Po Ustavent rovnovaaneho stav budou Jeho CAsti BIW! Lei T nabity zAporne ratimco Sisti_vrdilengjgibudow nabity kladné. Celkova velikost naboje izolovancho, pivodné nenabitsho, vodiveho t8lesa K zistane ovSem nulovi vanikly kladny a ziporny makroskopickY niboj maji tou velikost. Uvedeny jew spotivalict v tom, Ze elektrostatické pole vyvoliva existenci makroskopickyeh nibojd-na povichu vodigi pivodné nevabitfch, se nazgvi elektrostatick Induce, Aického pole Oy. 149 Elekrostate in ne na rakladé pedstovy melita vedlié do elektro Jey. clektrostaticke indukee smadne pots oexistenei volnych nasitelé niboje na voditi. Vio} Statickeho pole, bude na kaidow Géstici nesouci elektricky nao} pisobit sila and vztahem (1.32), jet iinkem se posnou volni nositelé néboje piemist©o: val Je ziejmé, Ze timto zplisobem dojde k separact kladnyeh a zipornyeh nabojt Vtélese. Za piedpokladu, 7© na nositele niboje nepisobi v objemu telesa Zidné deli aly, musi bYt rovnoviené ro2dSlent nabojv tGlose takové, aby wyslednd infenzita pote byla vite uvnité nulova, Kdyby tot bylo v nékteré désti vodite pole nenulové, museli by se volné nositclé naboje iinkem tohoto pole piemistovat; dané rozlozen’ niboje by tedy nemoblo byt rovnovazné. Z Gaussova zikona clektrasiatiky dale plyne, Ze uvnitt vodi8e nemohou ‘vrovnoviizném stavu existovat makroskopické niboje, Tok libovolnou uzavie now plochou leziet uvnitt vodize must byt tti2. vzhledem k mulovosti intenzity pole vily mulovg. Z Gaussova zikona pak ihned plyne, 7 musi byt nulovym i naboj uzavieny v lihovolné plose lezici uvnitt vodige, V rovnovaaném stave. mohou byt tedy naboje rorlozeny jen na povrehu vodiée. Lze je proto povazovat za nabaje plosné rozlozené, charakterizované plosnou hustotou Ot) Miieme tedy shmout Vtozime-t lean do vnjstho elekteostatického pole, daide k pfeskupent jeho volijch nositeld niboje tak, aby jejich vlastni pole vykompenzovalo vSudev objen vodie privodnt pole vnéisi, tak2e intenzita vystedného pole E = 0. Makroskopické naiboje se pfitom sousticdi na povrehu vodie.* Jak uvidime kinks 1.44, je vaniklérozlozeni plosného niboje jednornain Z wnulavosti intenzity pole uvnité vodite plyne, Ze elekirostaticky potencial bade v clint ubjems honstantii. Celj objet voice tedy (worl ekvipotencisli ‘objem, jeto povieh (oli ekviporeneitni plochu, Jelikoe intenzita pole je vady oink ekvipotencialat plose (viz rov. (1.66)), bude v blizkasti vodige vektor inteazity elektrostaticktho pole vidy kolmy k jeho povechu Ureeme nyni hodnotu intenzity elektrostatick AQI FO. imusela by byt takto vaniktt slozka intenzity pole vykompenzowina jinjimi dvoj- emi kuZelt a pro né by muselo plait f(r) < f(A!) pHi n C; pfitom nemize doit ke zméné zaménka potencidly. Hodaoty obou veligin Cy, C budou tim blizs inéné se bude uplatiavat viiv ostatnich vodisi. tj. Sim mensi budou hodnoty pislasnyjeh influengnich koeficienti Pokud jde o influenni koeficienty, lze ukizat, 2 jejich hodnoty jsou Cx 0. Kladné nabity vodié indukuje a vide na bliz8i strané druhého vodite zporny bo); je-litento vodié napfiklad uzemnén (gy = 0), bude kladny naboj odveden do zemé,Influenéni koeficient, ktery pfedstavuje pedi z4porného indukovaného rniboje na druhém vaditi a kladného potencidlu pevaiho vodiée, bude tedy 2 porn, Influengni koeficient mide byt roven nule napiiklad tchdy, jsou-li dva vodige navzijem zcela odstingny vodivou plochou, Naopak influenéni koefivient mezi dvéma vodigi, x aich? jeden zcela obklopuje druby, bude roven kapacité vnitaiho vodite § opagnym znaménkem TTento. posledni pripad nis pfividi k dlezitému uspotédini dvou vodicd, fnorem. Predpoklidejme neiptve. 2¢ prvni 7. t&chto nv duliné drulcho vodige (obr. 1.52), Naboj 0 Iapaitfc influenénich kos dan tent naafvime, Landen vodiait je izolované umistbey pe vo nema rb vie nt Wcy sli, here hike nib m edt # vis ka Unb onde od knee ple fe wo» at el oh st Pom ner na hr in pore da wee shan vis pic, Nr ot ek sorte on poe tay = ye P19) ame st = Cin + C9 4.200) -O= Cx Pu + Cn Oo 7 «jsou pose ti ner Yor (hr. 1.2 Obsons spot’ dv vic tes Vidie tedy, Ze vSeehny &yFi konstanty Cy mohou byt vyjédfeny pomoci jediné konstanty C, Ktcrow nazweme Aupacita keralenseliora, Z. ravnie (1-200) pak plac t (20 | Prisluine dva vodige je zvykem narsivat elektradami kondenzitora, t Hownots kapacity kondenzd t onu (emdtime ji opdt ve Faradsch) je uréena ror: a now polohou obow vodiss. Jak uvidime dale, kapacita kondenziioru je mozo zv8it i tim, vyplnime-ti prostor mezi elektrodami vhodnow nevostivou lithou (divlektrikein). V praxi se k uvedentmu delu pow ‘ivi napiiklad papir, sida, keramika, nohteré polymery a podobne. es Mea Phy inry, (warm 8 wz (la: 158 Koadewzitny: 9) desks, b lem, klowy PLEKTROSTATICKIE POLE NABIFFCHEYODED 0s Kapacita osamoceného vodite, kapacita kondenzitoru, kapacitni a influentni koeficienty jsou veliginy steiné fyzikélni povahy a méfi se v tych?,jednotkich, Kondenzitor ma kapacitu jedaoho faradu, jestize nabojem jednoho coulombu skajijeho elektrody napa jednoho volt Z hiediska praktického powtati nelze ovsem dobre konstruovar kondenzitor tak, aby jedna elektroda 2cela obklopovala druhow. Voli se proto rizné Konstrakee, u nicki je uvedena podminka splnéna pouze priblizné. Takové Kondenzdtory pak samozfejmé nejsou Gplné nezavislé na vnej8ich polich a tam, Ide silociry opoustéji prostor mezi elektrodami, se projevujt tav. okrajave afekty. Na obizky 1.53 jsou znézornéna nejtypictejsi geometrick uspokidint lekirod Kondenzltoru deskoveno, valcoveho a kutoveho. ‘Vsimneme si blize konclenzitoru deskovcho. V idedlnim pfipadé predstavuje soustavu dvou rovnobézngeh vodivyeh rovin ve vasjemné vedilenosti d. Jak Vime 2 pfikladu 1.2.9, jsov-li takové roviny nabily nesoublasnyimi niboji s kon stantni ploinou hnstotow nabaje o, je pole soustiedéno pouze v prostoru mezi nimi, je homogenni a mi velikost £ = o/t». Je-li zaporné aabiti des feng, bude potencidl Kladné nabite desky roven nepéti meei nimi U = al Ve skutetnosti nemohow mit desky kondenzétoru podobu nekoneénych rovin, ale jsow omezeny na kon ve Srovndni § rozméry desek, 0 pourit virazy pro dvojici nekoneénych rovin. Uvadime-li, 76 6 eve pole mezi nimi pov' homogenni 0/5, dostivime (1:20) Kapacia deskového kondenzitor je tedy rovna =2=6,5 203) je tim vets, dim je vEt8t plocha desck a &im je menéi vzdilenost mezi nimi. BEiné poutivany vaoree pro kapacitu (1,203) platé tim ptesnji, dim mensi je pomér mezi vzdélenosti desek d a AS, tj. &im mensi ‘oli haji okrajové efekty, Pribli2né Ize odhadnout, Ze pti pomru d/I = 0.1 ‘yzoree (1.203) ehybu asl 20 %, pti dt = 0,01 asi 2 9% [5]. Na obrickw 1.54 jo éno pole deskového kondenzétoru a pribeh silotar na jeto okrajic. nim rozmérem Ds ore (GUM) “deshorsho komen,V praxi je dasto téeba vypodi vjslednow kapacitu nékolika kondenzétori, isiich? clektrody jsou urGitym zpisobem spojeny. VSimneme si této Glohy peo ddva speci pfipady ~ pro tzv. paralelni a sériové spojent kondenzitord. Na irk 1.55a je schematicky znizorntno paralelni spojeni N kondenestor, ktoné vraikie w2ijemnym propojenin odpovidajcich si elehurod vsech Kondet ‘itori, (kondenzitory sow zniizomény obvyklou schematickou znatkou). Hlektrody vysledného kondensdtoru jsou tedy slozeny 7 clektrod vsech N kondenzitori, na véech kondenzitorech je stejné napéti a ndboje na deskich OQ. = on N) se stitai ve vystedny naboj O: oe Vystedii kapacita je dina souetem kapacit jednotlivych kondenzitort o-Se 1.209 (1.205) YU Uy dy tth—thee a (Obr.£.59 Ravel kondenv tnt » 3) pale, senove Na obtiizkw [.55b je schematicky znazornéno sériové zapojent N kondenzie {oris Toto spojent vanikne postupnyim propojenim dvojieelektrod rizngeh kon. leovitor ik, 6 wSeclny Kondenitoryjsou uspotédny v Fade. Elektody vj slednsho kondenzitoru jsou potom tvoreny volngmi_elekirod 1 postedniho kondenzétoru, Je ziejme, 2e Je rovno sont mapett a= 1, Aidejme, fan pre pt 1 nw Kondo ° "jedoch kononatoech edn 4 hodnritorynebyly pt sojenin nabily. Patra iby @ oe den na vlnow eleKvod promo Rondenitom iaoaje me ere eee naboj~Q Sint vine naj na pron elke dace hondewten he stp ak ee Fad, dstvime wld nab “Das vend ee postedniho kondenzitoru. Elckteody viech kondenzitori nes pes kn ly vee kondenzitoriinesou tedy nilbo steing LEKTROSTATICKE NOL NABT¥E VOD 1s (4.206) take pro wfslecinow kapacit C dastaneme oe itv sériovém spojent je rovna Prevriceni hodnota wstedné kapacity kondert sovily pioveiconych hodnat kapacity jednollivych kondenzitor, 146 Energie soustavy nabitfeh vodigi V Glinku 1.1.5 jsme odvodili veux pro internkéni energii soustavy bodovyeh ndbojd, v élinku 1.2.8 jsne tento pajem zobecnili pro libovolné rozlozené mi hoje a aistli jsme, Ze tuto. energii mizeme vyjiitt€. jako prostorove rozlo?e~ nou energii clektrostaticksho pole. Plivod 160 energie jsme pritom spattovali ‘pei, kterou bylo nutné vykonat k tomu, aby soustava nibojt vznikla, tedy ‘oni elektrostatickyeh sil byly uvedeny do svych vyslednych Soustava nabity ive byt rovne? charakterizovina energié porte: rou k jejimu vytvofeni, UrBeme nejdfive priei, Kterou vykonime pfi nabijent jedaoho osamocencho vodie kapacily C. Piedpokladejme, ze vodie Je jf mabit Luréitjm nibojem Q' na potenciil @,. Privedeme-ti na vodit néjaky maly nabo} AQ’, vykonime prici AQ". K nabiti vodige na eelkovy maboj Q je tedy num yynalodit pri ' 2 (1.208) ° Lf oyg eS eog = [’pnso=t[lowe- Le Leg = SIroser cflewe- cig 20 Prsjdeme nya k obecnému pHfpado soustavy W vodigh nesoucichasboje Q. mafic potency et =I ns Mai voisv daném okanvikupotenciy i, a nabfjime-li je malymi néboji AQ’. konime prici rovnow EN oi AC! Abychom moll tento viraz snadnGji intexroval, vydeme 7 pledpokladu, 26 Aieledn price nebue 2avset na post abe ednotich Vd (posi Jiko'u soustavy bodowseh nabojt nezivsela na postupt jejchsblzovini.Po- tom méfeme predpokiadat naprikid, 2 véecny vodie nabjime od pata soutasndspigem? rychlostnabijent jednolivjeh vod je bmn koneéuémy tubo: Or takze nabijn! bode i SoucasnéukonGeno, Matematichy mizeme tuto Siuaci vit tak, Ze okamvits potency a niboje jon + haem oka my wslednjm honotan: QP= tO =! Ke Fe Boron parLEKTROSTATIRA mete OS 15 | Ite ho pole jako we Sf'eso= Smell Seo. [wtSwo-L¥Snoo ISXome|oam ci pak najdeme vislednou prici, resp. energil elektostatc smi nasty ec pote tm ems pe woe tne a2 bisch 0,» pions oxanil,40 nen ni Polo aabiie line Ky vai ethan ajo Tato pace he ove, J pine = [Sima monies =m00 1! aan) inet enerpe W = W, + Wy mide vive ma pf ¥ wim? vod mot me, nes Lm oe : 0s Laer Sor + ma ore, Amor canny «ahs ean (1.200) ye ik waz po ee samecento vai 2 s) tak vyniz pro cnergii kondenzitoru, Uviizime-li, Ze ndboje na clekt ‘0. ssn dato na aon 2 a mia pou me tor 0 yn dots #1208) oa i 213) Pro deskovy kondenzitor 5 ta eee a eng kta pole vps ce ndenzaitoru (viz. 1.2.8). Dosadime-ti do 3) vy su deskovcho Konderitor (1203) nalvaine napa vam Ef, dost cowcho em Fd, dastaneme po iprave Il cur (21d) sect SS sousina pravé strang (1.214) g £°/2 pfedstavuje objemor iol cherie sektrotatekcho pote (LST), duhi Es Sf objens mess Lex rROsTATICKE ROLE NABITYCH VODICD w eskami kondenzitoru. Podobay postup by bylo mozné aplikovat i ma obecnow Koastav vodied., Energie soustavy nabitych vodieit je rovna energit elektro Sckeho pole v prostoru mezi vodigi (avnitt vod je elektrostatické pole rulové). Pro cucrgié clektrostaieksho pole soustavy vod over vot, joj dkaz le najit napiiklad v (6) "Maboje na soustavé pewnch vodiéis abklopenseh nevodivsm prostFedin jou dy tak, aby energie plat dleZtt tev. Thomso vy rovmowdtném stavu rozlozeny po povrchn téchto vodigt Jiledncho elektrostatickeho pole bytes mininndlnt Pribéh clektrostatického pole soustavy pevnfch vodilt je jednozna bud hednotam’,jejich celkavych nibojl, nebo hodnotami poten me si nynt 22 vodice znent ponckud svou polohu, prem zistanow zacho Many bud? jelich celkové niboje, nebo hodnoty potenciali. Naboje zistanou 25 Showiny na laolovanjch vodiich; zachovani potencia by bylo mozne doséh saat napfikad tak, 2e pfipojime vodite ke drain elesomotorickeho napeti Hee badoxt ménit naboje vodict tak, aby potenciél zstal zachovan. V toma i soustava vodied z energeticksho hilediska izolovana, Pé Goyde ke zméné potenciilovjeh Koeticlentt, resp. Ke ich kooficienti (které ve vakuu piedstavujé geometriché {aise naboje ve vodigich a vznikne nove elekirostatické voit mi Pred- druhém pFipadd nen améné polohy vodi pacitnich a influend tharakteristiky!), prerozel poles obecné novou hodnotou energie, ker je phi danych polo reno Z tohoto hiediska je tedy energie elekiostatiekého pote soustavy vou Jadnosnatnou fanket elich polohy. Le proto soudit, 2e pro uréeni rovnoykng ‘ony vith ma vyznam potenclni energie. Je ovSem tfeba i ma pal, Fs pergpade, ky udrZujeme na vodisch kowstantni potency, dochizt & vjunéne Seergie + okolim a ener elektrosttického pole nelzezlotodnit s poteneisint tnergiéizolované Fyzikilni soustavy. Take pro nabité vodice mbzeme formulovat Eienslanvova ve (viz Clinky 16a 1.2.5), ato taktor Nubitéreleso melze udrder v eleRirostatickém poll ve stabitnt rowovdee jem elekirich§mi sitar |Lze ukizat, 3e pfipajime-ti k sou ‘umistt tak, aby jeho poloha a rozlo7s energie soustavy (viz naptiklad [6). Padobud Ize ukazat, Ze pfipojime-Hi k soustavé mabitych vodici nenabity vodit, chergie elektrostatickcho pole soustayy pokleste. Odpoviit to # znimé MRutegnostis Ze na nenabitém voditi dojde ve vnjsim elektrostatickém pol Kepolarizael nabojd a tento vodit bude k soustavé vodiét plitahovan, PE jcho plligovani k soustav® konajitedy vai sily zApomow prick @ anensuje celkovi energie, Tivedené chovint ma své vyjidieni i ye vlastnostoch kapacitnich a influ endiieh Koefieienth (viz 1.4.5). Souvislost miezi aménou energie a xanénomi bitch vodikh dal8i vodié, nelze jej 7 nibaji na vodigich odpovidala yvinionaapacitnich a influenénich kooficient budeme demonstrovat na pfikladu dvou voi Miinne-Hinejfive jeden izolovany vodié nabity nibojem Q, je jeho elektrosta energie rovna tie ig 2c Pribtizime-ti acon dalSi vodis, jen? je nenabitf, bude nova energie soustavy 1 Wasa. (1216) 7ake qu predstavuje potenciil prontho vodive v pritonmosti drulgho vodige, ato nenabitgho . Z rovnie (1.199) pro dva vodige, kde Q, = Q, Qs = 0. najdeme go, ads: do (1,216). Mime w o (217) © 2GiCn = Ch Mizemesti pfedpoklidat W-< W", dostaneme srovndnim vata (1,215) a (1.217) Cle ceS 1.218) V tink 1.12 jame se anita wm, 2 ktivovisi poten ener ple oben ~ontaline mize unit epovidiessloDky sob sly de too co bylo Hz wedene, ta nea lekiroatickeo poe sousavy nach wedi chaste potenti ens «ume Uninc ueitve sia, Rly se na vodiieh Wai Konstan be. Sonstavn mizeme \ om pipal® povarvat za ensrteky iatovano (pee se hore na Ror ers pe Jer pioha vaiite wing Set obcena!soutalnice pak Savy sil odpoviajceh mo ulin deme jako (aw) a--(au nay) lar, Jax Qu aria derive ommadue, fe svar epic pi Konstan boc ‘oi apa va vdiceh aD hensanal pens, jet mand pre lak, ewe ise ptipoany & vnginn mjc elekkemotorchchn mag, hse ais oleh arsny niboje with. Soustva nent 2 eherpeticky.“olavand a neni zea gine tk, eherps Uebtustte sho pe ikow8 sniany mie hour k vspote sit psolich nn vice, Ones nay oj na vac ko TN Yoo eo tom doa sonst’ ener Wea > YT ul. Ztail se polo vote, de zmgna ence sowstvy 24 poh LEKTROSTATICKE POLE NaNT¥CH VoD enti pte pod (1209) roma AW =" Eerie ach i tts ands jednak aa energit elekrstackthe pole soutavy, jednak vykondvl pei spojenow 56 nou potohy vedio Pott kl #7 J, dW = GE, nosy obec i dss -() azn Ge] Inder gy ret vervovbt i Konstan gtenciech, Vine i antay mami ove src (1219) inv olovane ssa eens exe cl ser ps nck Konetra mee 9 ry Sho energn 1213). Peptjne tom, 2 pla sek je posinn soutadic $ se sd teal ent dakam» pied deshowehe kondcwta 2 haps je ane {Gsouradnice CC) Pak dstvaine pi kontaninch nbc ou-(W) -4e: ame on (FP) aera ikon np (™") an aE He nih vid, Ye lla me tet znamnk jako derives bm wry sow samo a ' enci svou Kapacitu zvétSovat a encrgit znensovat, V pripad? Tapcty a sortavn a ey te oa aponde honky prio eso dy soo vest (725 147 iRedené phittady 4) Bodo naboj a voted rovina (hr. 1.56 Betyg nb nal vodiou vin. 5 ednoduché estivajici z nekonesné \Vsimnéme si podrobnéji viastnostijednoduché soustavy sestivajt vodivé roviny a bodovtho elektrického niboje Q > 0 ve vadilenosti ft od (610 Toviny. Vodiva rovina necht je uzennéna, a tedy na nutovém potenciitPotitck kartérské soustavy souadnie mivzeme uméstt do paty kolmice spustené % bodu Q na covinu a osu 2 vést nibajem Q (wiz obr. 1.56). Mame urd tiektrostatické pole 160 soustavy v poloprostoru, Kile le# niboj Q, rozlozeni indukovangho naboje na vodivé roving, silu, Rterou je bodovy niboj k raving pittahovan, a energu to soustayy Vime ji, e je 0 zvliStn pripad zikladni dlohy elektrostatiky, kler vy2a- dluje FeSit Laplaceovw rovniei Ag = 0 s okrajovou pociminkow @ = 0 ve viech hodech roviny. Pomoci metody elektrostatického 2obrazeni migeme split cokrajovou podminku tak, % umistime naboj ~Q azeadlové souméené k roving 1 buileme vyéetfovat pole téo dvojice bodovyeh niboji. Vime, Ze jde 0 pole onesncho elektrického dipstu, Prabeh slioéar v roviné vedené asou 2 je Kval tativn znizomnén na obr, 1.57, be 157K meta ickrostnicktho rare Na watilenosteeh 20 bodovehe dips amis né plevySujicich wku h Ize pole ptibli2n€ popsat polem ného ¥ pokétku (1.125), kde p = 2h , Dale mizeme snadio ueGit intonsite elektrostatckho pole na vodivé roving (abr. 1,58). Vekior intenziy je k roving koliny a mi velikost bh 20. cos = 120 (1.223) Grey Ph ae (ve) Pro r 5 h soublaai tonto vyrir « (1.127). Plosnow hustotw naboje na vedive to Vin’ najdeme pomoei Coulombovy véty jako On oH b= . 2a(r? 41°) (224) Inteyrset v polimich souiadnicich po oel8 rovin€ se smadno presvedtime, Ze celkovy indukovany nib} je roven privé -Q: BLEXTROSTATICRE POLENAET¥EAE VOOR a forxrar=-0 Qu 2 (1.225) tahovae a ences ‘Koneené urcime stozku stl, Keerou je nsbuj Qk vovin soustavy Le j Lo owe £1226) are, 4 anes ‘ney 4h Znaménko minus uw slozky sily vyjadFuje, Ze jde o situ prtaztivou.Vsimnete si $e energie soustavy neni totoZnd s interakéni energié dvojice bodovych nibojti O 0 ve vadilenosti 2, Prot? (Or. 158 Kutent poe moje indukovancho na ‘) utoveelerostaticRézobrazent Metodou elekiostatickeho 2obrazeni Wze padminkou @ = 0 na zadané uremnéné kulové ploie potoméru Kulové plochy umistime do posatku soufadnie. Dale méjme bodovy niboj Qh na cose bod x, > R(obr. 1.59), Mme nat elektrostatické poe v cls prostont ‘8 kulové ploy it naptiklad 4 Glob s okrajovou ied tét0 (by, 1.59 Kulovsclektrostatichs oben COpét se pokusime nabradit okrajovou podminku umisténim fiktivniho bodovsho naboje Qs na ose x ve vadilenosti x: < R, 1. uvnitt kulové plochy. V libovolném bod na kulové plose must plait (G80. ney "on |coud O=-2 0 Pomér 1/7; must byt zachovsin Konstantng pro viechny body na kuloveé plose Toho Ize dosihnout volbou vadilenost x ak, aby phatilo R mR ncholi aby valenost x, 4» spliovaly podiinku kulové inverze sy = Musime tedy zvolit eet b= 20 (27) a studovat ple téo dojice bodowyeh nibot Siu, kero bude nib Q; ke ko ptahovdn, atime jako gk n--f ; (1.228) anes (-R) [energie soustavy bude rovna zipomé prict, Kleroujsme Vykonivali pF piblito- ni néboje Q, x nckonesna k wzemnéné kouli wo frac 2 f Bee ot nibo} rovny privé ~Q,, Snadno ovétime, %e nibo} Q, bude tentokrit ke Kou pitahowan silou (1229) of ag-w? fee (2) (1.230) ‘a soustava bude mit ener 4.230) sLEKTROSTATICKE POLE Nam¥CHE YOURE as ©) Vodind Koule v homogennim eleKtrostatickém poli Metodu elektrastatického zobrazeni pouzijeme jest€ k uréent clektrostaickcho pole v okoli vodivé koule o polomérs R, vlozené do vngjsiho homogenniho pole ,(o pole uvnit koute se op&t nemusime zajimat, nebot vime, Ze je nulové). Po viezeni do vnéjsiho pole veniknou na povrchu koule indukované moje, {ejiche pole se bude superponovat s polem £5. Povrch koule pritom ziistane ek Vipotencidini plochow a vysledné pole bude osové symettické s osou symetrie prochizejci st¥edem koule ve sméru pole Eo Uitoha jak nalézt vystedné pole bude 2fejmé vy¥esena, podafi-ti se nam najit soustavu bodovseh nAbojd, kleré po viozeni do homogennifo pote bude mit ku Tovou ekvipotencisin! plochy o potoméru R, Ukieme, Ze takovon soustevou je bodovy elekiricky dip6l s dipslovyn momentem p orientovanym ve sméru Ex Umistime-li dipst do potitky soustavy soufadnic, jejiz osa z ma sme p i Bi. mizeme potencidl vysledného pole (@(r) vybrat ve tara yr PE or) ae, Zvolime-i velikost indukovancho dipslového momenta pe arty RE, budeme mit eos siy-n(B-i. ww = idl na kulové ploie Konstantni, £0 2 jako Oud je zfejmé, 20 pi r = R bude pot nulovy. Vodivé koule se tedy v homogennim poli zpolarizuje a cho dip6l © momentu (1.232). Na jejimy povrchu musi platit hranini podminky pro normatové a tecné slothy intenzty elekteiekého pole. Slo7ky pole ve sn am jsou ve tvant 3p_sind cos fa, Ey Normilové a teéné slozky destaneme jako Ey = Hsin @ + £,c0%8, B,=—F,cox8 + E,sind a brani podminky nim davajt psind 2pcosd © So88 Focoxd + Bysind = 0 Deshi podminka vyjadtuje opét vitah (1.999), 7 pruni podminky mizeme ureit rozlozeni husloty indukovangho povrehového naboje:0 =3ey Eycos (1.239) Vidime znovu, Ze kulové plocha s takto rozlozenjm povrehowym nabojem se chovii navench jako dips! (viz 1.3.54). Celkovy miiboj indukovany na kaidé A potoho je iE Q Aneta w jel 128 Je Ve ValenOst 2A of 4) Kapacita kulového kondencétoru Uréeme Kapacitu soustavy dvou koneentricky ch vodivych kouli © polo- miérech i < Rp. Je-livnitini koule nabita ndbojen: Q, bude pole mezi nimi dino Yatahem (1-104), jae imegraei dost U=| ear J dr RoR 5 Suede 7 Gxey RR lakové soustavy voditi je tedy C= ax (1234) Vsimneme si Ze pFi Rs ~ Ri

You might also like

• Hidden Figures: The American Dream and the Untold Story of the Black Women Mathematicians Who Helped Win the Space Race

  

  From Everand

  Hidden Figures: The American Dream and the Untold Story of the Black Women Mathematicians Who Helped Win the Space Race

  Margot Lee Shetterly

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (895)
• The Subtle Art of Not Giving a F*ck: A Counterintuitive Approach to Living a Good Life

  

  From Everand

  The Subtle Art of Not Giving a F*ck: A Counterintuitive Approach to Living a Good Life

  Mark Manson

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (5794)
• GLS Sample Preparation Products

  

  Document52 pages

  GLS Sample Preparation Products

  Miroslav Vetrik

  No ratings yet
• • Magazines
  • Podcasts
  • Sheet music
• Zaklady Farmakologie

  

  Document95 pages

  Zaklady Farmakologie

  Miroslav Vetrik

  No ratings yet
• Digifly Archimede Manuál

  

  Document22 pages

  Digifly Archimede Manuál

  Miroslav Vetrik

  No ratings yet
• Metodika Leteckeho Vycviku Na Kluzacich

  

  Document46 pages

  Metodika Leteckeho Vycviku Na Kluzacich

  Miroslav Vetrik

  No ratings yet
• Nerve Repait Tissue Engineering

  

  Document11 pages

  Nerve Repait Tissue Engineering

  Miroslav Vetrik

  No ratings yet
• Shoe Dog: A Memoir by the Creator of Nike

  

  From Everand

  Shoe Dog: A Memoir by the Creator of Nike

  Phil Knight

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (537)
• Grit: The Power of Passion and Perseverance

  

  From Everand

  Grit: The Power of Passion and Perseverance

  Angela Duckworth

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (588)
• The Yellow House: A Memoir (2019 National Book Award Winner)

  

  From Everand

  The Yellow House: A Memoir (2019 National Book Award Winner)

  Sarah M. Broom

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (98)
• Principles: Life and Work

  

  From Everand

  Principles: Life and Work

  Ray Dalio

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (599)
• Yes Please

  

  From Everand

  Yes Please

  Amy Poehler

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (1891)
• The Little Book of Hygge: Danish Secrets to Happy Living

  

  From Everand

  The Little Book of Hygge: Danish Secrets to Happy Living

  Meik Wiking

  Rating: 3.5 out of 5 stars

  3.5/5 (400)
• Never Split the Difference: Negotiating As If Your Life Depended On It

  

  From Everand

  Never Split the Difference: Negotiating As If Your Life Depended On It

  Chris Voss

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (838)
• Elon Musk: Tesla, SpaceX, and the Quest for a Fantastic Future

  

  From Everand

  Elon Musk: Tesla, SpaceX, and the Quest for a Fantastic Future

  Ashlee Vance

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (474)
• A Heartbreaking Work Of Staggering Genius: A Memoir Based on a True Story

  

  From Everand

  A Heartbreaking Work Of Staggering Genius: A Memoir Based on a True Story

  Dave Eggers

  Rating: 3.5 out of 5 stars

  3.5/5 (231)
• Rise of ISIS: A Threat We Can't Ignore

  

  From Everand

  Rise of ISIS: A Threat We Can't Ignore

  Jay Sekulow

  Rating: 3.5 out of 5 stars

  3.5/5 (137)
• The Emperor of All Maladies: A Biography of Cancer

  

  From Everand

  The Emperor of All Maladies: A Biography of Cancer

  Siddhartha Mukherjee

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (271)
• Fear: Trump in the White House

  

  From Everand

  Fear: Trump in the White House

  Bob Woodward

  Rating: 3.5 out of 5 stars

  3.5/5 (738)
• Devil in the Grove: Thurgood Marshall, the Groveland Boys, and the Dawn of a New America

  

  From Everand

  Devil in the Grove: Thurgood Marshall, the Groveland Boys, and the Dawn of a New America

  Gilbert King

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (266)
• The Hard Thing About Hard Things: Building a Business When There Are No Easy Answers

  

  From Everand

  The Hard Thing About Hard Things: Building a Business When There Are No Easy Answers

  Ben Horowitz

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (345)
• On Fire: The (Burning) Case for a Green New Deal

  

  From Everand

  On Fire: The (Burning) Case for a Green New Deal

  Naomi Klein

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (74)
• The World Is Flat 3.0: A Brief History of the Twenty-first Century

  

  From Everand

  The World Is Flat 3.0: A Brief History of the Twenty-first Century

  Thomas L. Friedman

  Rating: 3.5 out of 5 stars

  3.5/5 (2259)
• Team of Rivals: The Political Genius of Abraham Lincoln

  

  From Everand

  Team of Rivals: The Political Genius of Abraham Lincoln

  Doris Kearns Goodwin

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (234)
• The Unwinding: An Inner History of the New America

  

  From Everand

  The Unwinding: An Inner History of the New America

  George Packer

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (45)
• The Gifts of Imperfection: Let Go of Who You Think You're Supposed to Be and Embrace Who You Are

  

  From Everand

  The Gifts of Imperfection: Let Go of Who You Think You're Supposed to Be and Embrace Who You Are

  Brené Brown

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (1090)
• Angela's Ashes: A Memoir

  

  From Everand

  Angela's Ashes: A Memoir

  Frank McCourt

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (440)
• Steve Jobs

  

  From Everand

  Steve Jobs

  Walter Isaacson

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (806)
• Bad Feminist: Essays

  

  From Everand

  Bad Feminist: Essays

  Roxane Gay

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (1016)
• The Glass Castle: A Memoir

  

  From Everand

  The Glass Castle: A Memoir

  Jeannette Walls

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (1713)
• John Adams

  

  From Everand

  John Adams

  David McCullough

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (2409)
• The Outsider: A Novel

  

  From Everand

  The Outsider: A Novel

  Stephen King

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (1839)
• The Light Between Oceans: A Novel

  

  From Everand

  The Light Between Oceans: A Novel

  M.L. Stedman

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (789)
• Brooklyn: A Novel

  

  From Everand

  Brooklyn: A Novel

  Colm Tóibín

  Rating: 3.5 out of 5 stars

  3.5/5 (1937)
• The Sympathizer: A Novel (Pulitzer Prize for Fiction)

  

  From Everand

  The Sympathizer: A Novel (Pulitzer Prize for Fiction)

  Viet Thanh Nguyen

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (121)
• The Woman in Cabin 10

  

  From Everand

  The Woman in Cabin 10

  Ruth Ware

  Rating: 3.5 out of 5 stars

  3.5/5 (2322)
• Little Women

  

  From Everand

  Little Women

  Louisa May Alcott

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (104)
• A Man Called Ove: A Novel

  

  From Everand

  A Man Called Ove: A Novel

  Fredrik Backman

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (4610)
• Wolf Hall: A Novel

  

  From Everand

  Wolf Hall: A Novel

  Hilary Mantel

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (3811)
• Manhattan Beach: A Novel

  

  From Everand

  Manhattan Beach: A Novel

  Jennifer Egan

  Rating: 3.5 out of 5 stars

  3.5/5 (792)
• The Perks of Being a Wallflower

  

  From Everand

  The Perks of Being a Wallflower

  Stephen Chbosky

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (2104)
• The Art of Racing in the Rain: A Novel

  

  From Everand

  The Art of Racing in the Rain: A Novel

  Garth Stein

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (4200)
• The Constant Gardener: A Novel

  

  From Everand

  The Constant Gardener: A Novel

  John le Carré

  Rating: 3.5 out of 5 stars

  3.5/5 (104)
• A Tree Grows in Brooklyn

  

  From Everand

  A Tree Grows in Brooklyn

  Betty Smith

  Rating: 4.5 out of 5 stars

  4.5/5 (1929)
• Her Body and Other Parties: Stories

  

  From Everand

  Her Body and Other Parties: Stories

  Carmen Maria Machado

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (821)
• Sing, Unburied, Sing: A Novel

  

  From Everand

  Sing, Unburied, Sing: A Novel

  Jesmyn Ward

  Rating: 4 out of 5 stars

  4/5 (1103)