High Quality
Open the downloaded document, and select print from the file menu (PDF reader required).
moz
i
lla.cz
✍
kalendá
ř
akcí
•
kopírujte
•
sdílejte
•
posílejte
•
vystavujte
•
publikujte
•
tiskněte
•
duplikujte
•
Dell prodává netbooky s Linuxem úspě
š
ně, Pidgin umí
telefonovatQuo vadis Maemo?Open Movie Editor
–
st
ř
ihový programPalm Pre a webOS z pohledu dlouholetého palmisty
Š
ifrování s TrueCrypt JChemPaint: 2D prohlí
ž
eč a editor chemických vzorc
ů
Nasazení svobodného softwaru na st
ř
ední
š
koleRecenze: Ubuntu Netbook RemixXplanet: Planeta Země na va
š
í plo
š
eRodičovská kontrola s nástrojem DrakGuardGIMP
–
urobme si glóbus SlovenskaP
ř
ehled změn v grafickém rozhraní Firefoxu 3.7 a 4.0Absolventská práce v Impress
Ř
ímskokatolická farnost Vrchlabí pou
ž
ívá OpenOffice.orgFirma ZDVIH servis, s.r.o. pou
ž
ívá OpenOffice.orgZajímavé programy pro OpenMokoApple Party 2009OSADL 11
th
Realtime Linux WorkshopKDE 4.3: pou
ž
itelný desktop pro ka
ž
dodenní práciQuake Live pro Linux: 3D st
ř
ílečka v prohlí
ž
ečiUbuntu One: synchronizace dat mezi Ubuntu počítači
Obsah
257101721242730323437384344454648495254Vá
ž
ení čtená
ř
i,
openMagazin je jedinečný PDF e-zin, který vám ka
ž
dý měsíc p
ř
inese to nejlep
š
í,co vy
š
lo na portálech věnovaných svobodnému softwaru, a to zcela zdarma. M
ů
-
ž
ete se tě
š
it na návody, recenze, novinky, tipy a triky, které si m
ůž
ete v klidu
p
ř
ečíst na svém netbooku nebo jiném p
ř
enosném za
ř
ízení. Doufáme,
ž
e vás ob-sah zaujme a také vás prosíme, abyste PDF soubor
š
í
ř
ili, kam to jen jde. Kopíruj-
te nás, posílejte, sdílejte. A pi
š
te nám, jak se vám nový česko-slovenský nejen
linuxový e-zin líbí. Chcete pro nás psát, spolupracovat s námi? Napi
š
te nám, va
š
e
reakce a nápady nás velmi zajímají.redakce openMagazinuredakce@openmagazin.czwww.openmagazin.cz
openMagazin je společným projektem portál
ů
AbcLinuxu.cz,LinuxEXPRES.cz,MandrivaLinux.cz,OpenOffice.cz,Penguin.cz,Posterus.sk,Root.cz,Mozilla.cz.
Je
š
í
ř
en zdarma pod licencí Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License, co
ž
znamená,
ž
e jej smíte
š
í
ř
it, nesmíte jej ale měnit ani komerčně vyu
ž
ívat. Autorská práva nále
ž
í autor
ů
m článk
ů
.Magazín si m
ůž
ete stáhnout na adreseOpenMagazin.cza mnoha dal
š
ích. Kontakt na redakci jeredakce@openmagazin.cz. ProdukujeLiberix, o.p.s.P
ř
i p
ř
ípravě magazínu byl pou
ž
it kancelá
ř
ský balíkOpenOffice.orga sázecí programScribus.
8
Číslo 8/2009 2/56
CosedějevesvětěLinuxua
open
source KdovytváříLinux?
Mezi lidmi stále p
ř
etrvávají r
ů
zná kli
š
é o Linuxu,které se nezakládají na pravdě. Jedním z nich jei
to,
ž
e na Linuxu (v tomto p
ř
ípadě ve významu
jádra) pracují jen dobrovolníci a to jen ve volnémčase. Kdo se o tuto tematiku zajímá, ví,
ž
e vývoj
Linuxu dnes táhnou z velké vět
š
iny placení vývojá-
ř
i, kte
ř
í jsou často zaměstnaní těmi největ
š
ími soft-
warovými firmami na světě. Na toto téma jsempsal ji
ž
p
ř
ed časem, ale situace kolem vývoje Li-
nuxu se mění a tak nadace The Linux Foundationopětvydala zprávu, která se na vývoj Linuxu dívá
z několika pohled
ů
.
Podle této zprávy do Linuxu p
ř
ispělo od roku
2005 p
ř
es 5000 vývojá
řů
z témě
ř
500 firem. Pr
ů
-měrná doba vývoje jedné verze se pohybuje ko-
lem 81
dn
ů
. Linuxové jádro postupně nar
ů
stá
a
u
ž
nyní obsahuje 11,5 milion
ů ř
ádk
ů
kódu. Stím roste i
mno
ž
ství patch
ů
, které se do jednot-livých vydání dostanou, v poslední verzi 2.6.30 jich bylo ji
ž
témě
ř
12 tisíc, co
ž
je 6,4 patch
ů
za
hodinu. Ka
ž
dý den je p
ř
idáno kolem 12 tisíc
ř
ád-
k
ů
kódu.
A kdo za tím v
š
ím stojí? Počet vývojá
řů
také vý-
razně roste. V roce 2005 Linux tvo
ř
ilo 389 vý-
vojá
řů
z
68 známých firem, do poslední verze ji
ž
p
ř
ispělo 1150 vývojá
řů
z 240 firem. Ač se jedná
o
číslo ohromné, značnou část kódu stále tvojí
malá skupina vývojá
řů
. Deset nejaktivněj
š
ích za
poslední čty
ř
i a p
ů
l roku vytvo
ř
ilo 12 % kódu, p
ř
i-čem
ž
nejaktivněj
š
ím vývojá
ř
em jeDavid S.
Miller
z Red Hatu s 1,5 %.
Red Hat z
ů
stává i nadále nejaktivněj
š
í firmou ve
vývoji Linuxu. Od roku 2005 vytvo
ř
il 12,3 % kó-
du. Následován je IBM (7,6 %), Novellem (7,6 %)
a Intelem (5,3 %). Vývojá
ř
i, kte
ř
í se nehlásí
k
ž
ádné firmě, vytvo
ř
ili dohromady 18,2 %. D
ů
-le
ž
itou úlohu v
š
ak nemá pouhé vytvá
ř
ení nové-
ho kódu, ale také jeho kontrola a následnéza
ř
azení do hlavní větve. V této činnosti jsouopět nejaktivněj
š
í lidé z
Red Hatu, kte
ř
í takto
zkontrolovali a za
ř
adili 36,4
% kódu. Zajímavá
je v tomto p
ř
ípadě silná aktivita Googlu, který je
se svými 10,5 % hned na druhém místě.
AnglickáWikipediamátřimilionyčlánků
Svobodná encyklopedie Wikipedia, kterou vytvá-
ř
ejí sami její u
ž
ivatelé, se za posledních několik let
stala doslova fenoménem a informačním zdrojem,
který denně vyu
ž
ívají stovky milion
ů
lidí. Jak ros-
te pokrytí jednotlivých témat, p
ř
irozeně se sni
ž
uje
i
tempo, s jakým p
ř
ibývají nové články. P
ř
esto nyní
anglická verze Wikipediedosáhla dal
š
ího milníku
–
t
ř
í milion
ů
článk
ů
. Onen jubilejní článek, kterýmá po
ř
adové číslo t
ř
i miliony, se věnuje norské
herečce Beate Eriksen.
Druhou nejobsáhlej
š
í jazykovou mutací Wikipedie
je německá verze, která obsahuje něco p
ř
es 940
tisíc článk
ů
. T
ř
etí je francouzská s 840 tisíci články.
Česká verze, která je známa relativně striktní po-
litikou p
ř
ijímání nových p
ř
íspěvk
ů
, má 135 tisíc
článk
ů
a je na dvacáté pozici. Celkově se nap
ř
íč jazykovými mutacemi nachází na Wikipedii p
ř
es
t
ř
ináct milion
ů
článk
ů
.
DellprodávánetbookysLinuxemúspěšně, Pidginumítelefonovat
JiříEischmann
http://www.linuxexpres.cz/dell-prodava-netbooky-s-linuxem-uspesne-pidgin-umi-telefonovat
PoprázdninovépauzepřinášímeopěttynejdůležitějšínovinkyzesvětaLinuxu.KdovytváříLinux?AnglickáWikipediamá3milionyčlánků.
Dell:NetbookysLinuxemjsouvracenystejnějakosWindows.SCOjeopětvehře.Pidgin2.6přinášípodporuaudiaavidea.QuakeLive
užiproLinuxaMacOSX.SAMLinux2009.
www.openmagazin.cz
Číslo 8/2009 3/56
Dell:NetbookysLinuxemjsouvracenystejně
jakosWindows
V jednom z rozhovor
ů
p
ř
edstavitel společnosti MSI
prohlásil,
ž
e netbooky s Linuxem zákazníci vrace-
jí několikrát častěji ne
ž
s Windows. Nikdo jiný
tento trend nepotvrdil, stal se v
š
ak častým argu-
mentem v boji na poli malých notebook
ů
. Často
toto tvrzení vyu
ž
ívají p
ř
edstavitelé Microsoftu a to
dokonce tak,
ž
e jej vydávají jako fakt ve své vý-
roční zprávě.
P
ř
ed časem se proti takovému počínání postavilaspolečnost Canonical, tv
ů
rce populární distribuce
Ubuntu, anyní se ve
ř
ejně ohradila i společnostDell, která podle jejích slov netbooky s Linuxem
úspě
š
ně prodává. Todd Finch, senior product mar-
keting manager Dellu, prohlásil,
ž
e prodeje linu-xových netbook
ů
se blí
ž
í jedné t
ř
etině v
š
echprodaných kus
ů
. Také podle jeho slov nezazna-menali
ž
ádný zásadněj
š
í rozdíl mezi mírou vrá-cených netbook
ů
s Linuxem a Windows. Podle
Finche je největ
š
í p
ř
eká
ž
kou Linuxu p
ř
edev
š
ím fakt,
ž
e si Microsoft doká
ž
e pokrýt celý obchodní kanálod poskytování peněz a marketingových prost
ř
ed-k
ů
obchodník
ů
m po získání souhlasu s výhradním
prodejem Windows a umís
ť
ováním do prodejen.
V tom,
ž
e má Microsoft nad Linuxem obrovskou
marketingovou p
ř
evahu, se shoduje s Joem Brock-
meierem z Novellu, který tvrdí,
ž
e kdyby se daly
marketingové prost
ř
edky, které má on k dispozici,
k prost
ř
edk
ů
m Red Hatu a Ubuntu, stále by se
jednalo o částku, která pro Microsoft znamená jenchybu v zaokrouhlení. Podle něj je sice pěkná my
š
-
lenka mít Linux na vět
š
ině netbook
ů
, ale mo-mentálně nemá nikdo peníze na to, aby dokázal
Linux prosadit. Zajímavé bude sledovat vývoj ko-lem nového operačního systému Google Chrome,
proto
ž
e jestli někdo má prost
ř
edky na prosazení
svého produktu, je to právě Google.
SCOjeopětvehře
Je to a
ž
k neuvě
ř
ení, jak velkou schopnost p
ř
e
ž
ít
ji
ž
společnost SCOdokázala p
ř
edvést. Zatímco
v
dne
š
ní ekonomicky turbulentní době padá jedna
firma za druhou, SCO stále
ž
ije, i kdy
ž
utr
ž
ila jednu
soudní porá
ž
ku za druhou, ocitla se de factov
bankrotu a její akcie byly sta
ž
eny z trhu. Spo-lečnost zachránil fond rizikového kapitálu, který
zaplatil dluhy a nadále financuje chod společnosti
ve ví
ř
e,
ž
e se mu peníze z p
ř
ípadných výher
v soudních sporech vrátí.
A SCO se nyní opět dostalo do hry v soudní p
ř
i
s
Novellem o tom, kdo vlastní práva na UNIX a Uni-xWare, z nich
ž
byla část kódu uvolněna Novellemdo Linuxu. V p
ř
ípadě výhry by mohlo SCO
ž
alovat
prakticky v
š
echny u
ž
ivatele Linuxu. Novell p
ř
ed
dvěma lety tento spor drtivě vyhrál a rozsudek pro
SCO znamenal témě
ř
konec existence. Nyní v
š
akodvolací soud v Utahu zru
š
il několik bod
ů
z p
ř
ed-chozího rozsudku a na
ř
ídil nový proces. Celý spor
se tak opět vrací na začátek.
Novinkyzesvětasoftwaru Pidgin2.6přinášípodporuaudiaavidea
Pravděpodobně nejpopulárněj
š
í komunikátor mezi
u
ž
ivateli Linuxu, ale dostupný i pro jiné platformy
–
Pidgin
–
se dostal do verze 2.6, kterou s sebou
p
ř
iná
š
í celou
ř
adu změn.
Výrazně se zapracovalo na knihovně libpurple, kte-
rá
ř
e
š
í samotnou podporu jednotlivých protokol
ů
a komunikaci v rámci jednotlivých sítí a není vyu-
ž
ívána pouze Pidginem, ale celou
ř
adou dal
š
ích ko-
munikátor
ů
. Nejzásadněj
š
í novinkou je podpora
audia a videa pro Jabber. Jako první tuto podporu
p
ř
inesl Google v podobě knihovny libjingle, její specifikace byla potom s úpravami p
ř
ijata jako
roz
š
i
ř
ující protokol Jingle do protokolu Jabber/XMPP.Za implementaci Jingle v libpurple m
ůž
eme vděčitprojektu Google Summer Of Code. Ačkoliv se spe-
cifikace Jingle a libjingle li
š
í, Pidgin nemá
ž
ádné
problémy s voláním klient
ů
m Google Talk.
Dal
š
í významná změna se takté
ž
týká Jabberu. Pi-dgin umí konečně prohledávat slu
ž
by serveru. Do-
sud tuto vlastnost Jabberu úplně ignoroval
a
u
ž
ivatelé tak museli prohledávat a nastavovat
slu
ž
by v jiných klientech. Změny proběhly také
v
podpo
ř
e dal
š
ích sítí jako AIM, ICQ, MSN, Yahoo!,Gadu-Gadu, ale jednoznačně nejvíce změn pat
ř
í protokolu Jabber/XMPP a lze
ř
íci,
ž
e od verze 2.6
se Pidgin konečně stává kvalitním klientem pro
Jabber.
K dispozicijsou balíčky pro Ubuntu, Fedoru, RHEL
/ Cent OS a také instalátory pro Mac OS Xa
Windows. Program lze také zkompilovat ze
zdrojových kód
ů
. U
ž
ivatelé verze pro Windows, tě-
š
ící se na podporu audia a videa, si musí je
š
těchvíli počkat, proto
ž
e pro Windows je
š
tě není
implementována.
QuakeLiveužiproLinuxaMacOSX
Společnost id Software je známa p
ř
edev
š
ím díky
dvěma veleúspě
š
ným
ř
adám akčních počítačových
her
–
Quake a Doom. Jedná se také o společnost,která v
ž
dy své tituly vydávala také pro operační
systémy Linux a Mac OS X. Id Software také p
ř
ispí-
Add a Comment