M IC H E L F O U C A U L T

MICHEL FOUCAULT
DOHLET A TRESTAT

KNIHA O ZRODU VZEN

Zet ouvrage, publi dans le cadre du programme de participation la mblicalion F. X. Salda, bnficie du soutien du Ministre des Affaires itrangres, de ('Ambassade de France en Rpublique tchque et de 'Institut franais de Prague. [bto dlo, vydan v rmci programu F. X, alda, se t podpoe Ministerva zahraninch vc Francouzsk republiky, Velvyslanectv Francouzik republiky v esk republice a Francouzskho institutu v Praze. ^eklad originlu do eskho jazyka a jeho vydn finann podpoila nadace Open Society Fund Praha a CHU Press Budape.

STUDIJN A VDECK KNIHOVNA Plzeskho kraj

! -

9 05 2007
-

O d i t i o n s G a l li m a r d , 1 9 7 5 T r a n s i,itin n e s t m r P e lik n , 1 W D a u p h in , 21)011 IS B N S 0 -S 6 0 1 9 -9 6 -9

Ilu stra ce

( 1) (2)

N. Andty, Ortopedie aneb umn prevence a npravy deformac tla u dt, 1749. Pamtn medaile u pleitosti prvn vojensk pehldky prove den Ludvkem XIV. v roce 1666 (Bibliothque Nationale, Cabi net des mdailles). Srov. s. 266.

(3 )(4 ) P. Giffarl, Francouzsk vojensk umn, 1696. Srov. s. 223,

IJO

I l Art Militaire
F ic u ie L X V t.
{rpsJcZr'VQUS j t r foi armes.

Franois.
F 1 Gtn i e L X V I,

fjr

Vr Y E cotninandetneni: s'excute en J L ; quatre tem ps : le prem ier, en - cfcfldant ic bras droit vis-A-vis lu rcravntcc* le moufcjuet plant drbic jr lit errafle : le f c c a n t i te m p s / en ' ~ taillant glilir \ c noufqucr au lUlous : d t^ U ceinture de la.cu lo tte , & en : lu u la m la m ain giiilche au b out du ' canon du rooulqucc: E c troifnie, :.cti taillant tom ber U crafle du mouP: ijUct B: le quatrim e, en glillant U rm am droite pour a joindre tam au1 .

: r^ uchc, .

fL i'p o jc z uou# Ju r .W x ri: : - w * 1* ' * iuw

(3)
.. j j S

F i g u r e

L 'A n Militaire L X X*

Franais* F i g u r e LX.JC

jjp

. /tyinVir^foj mcfchzs,

E co m m a n d em en tsesccu tccn quatre tem p s: le premier c f t , ^davancer la p oin te du pied d roii i quatre d oigts de la nicflifc, nyant le ^br;ss d ro it tendu K la lu u teu r de la cm vatct : le d citiine eft, d e baifler le corps en tenant Se jarret roide, & le : g en om l d ro it un peu plie pour pren dre la m cfchc dans les d oigts de la m a i n d ro ite : le troilim c tem ps cil de fe relever droit en m ettant le pied d roit v is- -v is du pied a u d ie , & en -gliil iic Li crolie dit m m itq u eteiw cj d am p our remcccre l.i nid'dic dans /l e s d o ig ts de la main g.u id ie: |c qua trim e rempa d t , de epouler fou m cuil^uct <ur l'paule, & dtendre le bras d roit le lan gd eU cu L ilc,

K t p m u e . v o s m ch c
Sij

(5)

(5 )(6 ) Plny pipojen k nazen z 25. z 1719 o stavb kasren. Srov, s. 207. (7) P. G. Joly de Maizeroy, Teorie vlky, 1777. Tbor pro 18 batalin a 24 eskadron: 1. Tboit infanterie. 2. Tboit kavalerie. 3. Tboit lehkch oddl. 4. Pedsunut hldky. 5. Postaven str tbora. 6. Hlavn stan. 7. Dlosteleck park. 8. Proviantn park. 9. Reduta. Srov. s. 246.

(B) (9)

Vzor psan (Historick sbrka INRDP). Srov. s. 222. Kolej v Navarre. Kresba a rytina Franois-Nicolas Martinet, ped rokem 1760 (Historick sbrka INRDP). Srov. s. 209.

(10) (11 ) Interir koly vzjemnho vyuovn (Ecole d'enseignement mu tuel), umstn v Rue du Port-Mahou, pi cvien ve psan. Lito grafie Hippolita Lecomta, 1818 (Historick sbrka INRDP), Srov, s. 215. (12) (13) B. Poyet, Projekt nemocnice, 1786. Srov. s. 249. J. F. de Neufforge, Projekt nemocnice. Zkladn sbrka architek tury (1757-1780). Srov. s. 249.

KXTAIHK. N SK ICK RM I:.\T )irTI'K]._K!<KM rou;* i( I'll l/K Trail w J 1

-

l^ Fl

A i fL.^^Cvuirt>

" n

i: Ft

l M . Ij : \ . i f In il .Jl. riJafr > 1 1~l E tH * Rrr S. -.1 -rc^ t 'i-ai- F ^ctr lf-*r_ t * A . A fi A &h 'aHjj R_ _6L vv iji S ' T l ^ h C V u *-iN il) A / i pt-. A 7 / f J u /7 y j y?/ # 7 ikt > (ri im \rT i j i i rr siT h l i Rri-J-i j , 1 1fcrtt1
,* y * 1 ^h |^MU>rill| I <---- n| F ' J| ft 1IIBIIH 1!*1- J 1II

_______

u fp iir ; 11 :l
O H D H K n K .N K IL U . I1 K I . ' I C U I . K - . , . .,.

cil)

IP S

(14) (15) (16) (17)

Zvinec ve Versailles v dob Ludvka XIV., Avelinova rytina. Srov. s. 205. Pln vznice v Gandu, 1773. Srov. s. 182. J. F. de Neufforge, Projekt vzen, op. cit. Srov. s. 249, J. Bentham, Pln Panoptikonu, (The Works ofjerem y Betittam, ed. Bowring, sv. IV, s. 172-173.) Srov. s. 2B2,283.

(18)(1 9 ) N. Harou-Romain, Projekty vznic, 1840. Srov. s. 345.

(20)

N. Harou-Ronnain, Projekt vznice, 1840. Pln cel a fez celami. Srov. s. 345. Kad cela m vchod, pokoj, dlnu a mstnost k pro chzkm. V dob modliteb jsou vstupn dvee oteveny a vze kle (prostedn kresba). N. Harou-Romam, Projekt vznice, 1840. Vznn se modf ve sv cele ped centrln dohlec v. Srov. s. 345. A. Blouet, Projekt vznice s celami pro 585 odsouzench, 1843. Srov. s. 345. Pln vzen v Mazasu. Srov, s. 345, Vznice Petit Roquette. Srov. s. 345.

(21) (22) (23) (24)

jfeg P **

(25) (2fi) (27)

Centrln vznice v Rennes v roce 1877. Srov, s. 345. Interir vznice ve Stateville, USA, 20, stolet. Srov. s. 345. Ukldni ke spnku v polepovn v Mettray. Srov. s. 407.

Centrln vznice v Rennes v roce 1877. Srov. s. 345. Interir vznce ve Stateville, USA, 20. stolet. Srov. s. Ukldn ke spnku v polepovn v Mettray. Srov. s.

(28)

Pednka o zhoubnch nsledcch alkoholismu v posluchrn vznice ve Fresnes.

(29)

Parnstroj pra rychlou npravu malch dvek a chlapal. Otcm, matkm, strcm, tetm, porunkm, porunicim, vedoucm penziont a vbec vem, kdo maj ln, neposlun, rozpustil, opovliv, hateiv, ualovan, upovdan, bezbon i n jakou jinou nepravost stien dti, se dv na vdomost, e Pan Bubk a Pan Haraburdov hodlaj na kadm vznamnm mst radninho obvodu msta Pae umstit stroj podobn tomu, kter zde na tto rytin vidte pedstaven, a e na tchto mstech se budou kad den od poledne a do druh hodiny pijmat nehodn dti, kter je teba napravit. Pnov Vlkodlak, uhl Lamelezo, Nenasyta a dmy zuiv Pura, neltostn Trumbera a Ochlastka, rodie a ptel pana Bubka a pan Haraburdov sestroj zakrtko podobn stroje, aby je rozeslali do mst v provincich, a sami se tam v nej bli dob odeberou, aby dili jejich prci. Sprvn chod napravovn poskytovanho Parnm strojem a pekvapiv inky pobdnou t rodie, aby nenapomhali, jak se asto stv, tomu, co me ke patnmu chovn jejich dt pispt. Nenapraviteln dti lze rovn pij mout do penziontu, kde budou ivy o chlebu a vod (Histo rick sbrka INRDP).

(30)

N. Andry, Ortopedie nneb umn prevence a npravy deformac tla u dt, 1749.

CAST I
M u en

\ $ j

K A P IT O L A I

TLO ODSOUZENCH

Damiens byl odsouzen 2. bezna 1757 k veejnmu pokn ped hlavn branou Chrmu v Pai", kam byl pivezen v poprav ke, nah, jen v koili, dre hoc voskovou po chode o vze dvou liber"; dle v een ke vezen na n mst Greve a na popraviti, kter tu bylo uchystno, jeho t lo bylo na prsou, pach, stehnech a ltkch trhna kletmi, jeho prav ruka drc onu dku, j spchal eenou kralovradu, byla plena velou srou a do mst, kde bylo jeho tlo trhno kletmi, bylo lito zrove roztaven olovo, vrouc olej, hork smla, roztaven vosk a sra a pot bylo je ho tlo vleeno a roztrhno tahem tvera kon a jeho dy i trup spleny v ohni, rozdrceny na popel a tento popel roz pren byl ve vtru ."1 1 N akonec roztvrcen byl tahem k o n ," l G azette 1 Tento posledn kon trval velm i dlouhou A m sterdam .2 dobu, nebo kon, jich bylo pouito, nebyli navykl tahati, take bylo teba namsto ty kon vzti est; vak jet ani to nestailo, bylo tedy nutn pro odtren nohou toho neast nka pesekati mu nervy a peezali klouby... Budi eeno, e tebae byl vdy velkm rouhaem , ne unikla mu te z st dn slova rouhav; toliko pem ra u tr
ii 2) P/ccs origimles et procdures du proces fait ii Roberl-Frimfois Diimims, 1757, dl III, s. 372-374. Gnzette Amsterdam, 1. dubna 175 7.

pen nutila jej k hrznmu kiku a on asto opakoval: M j Bo e, sm iluj se nade mnou; Jei Kriste, pomoz mi. Vichni di vci byli povzneseni starostlivost fare od Svatho Pavla, kter pes svj vysok vk nevynechal jedin okamik, kdy mohl utit trpcho." A len biice Boutona: Rozhavili sru, ale ohe byl tak chab, e byla poplena jen ke na hbet ruky, a jet velmi mlo. Pot poprav, rukvy vykasan a ponad lokty, ucho pil ocelov klet, je vyrobeny jsou prv pro takov ppad, okolo jedn a pl stopy dlouh, sevel jim i nejprve ltko pra v nohy, pak stehno, dle dv svalnat sti pae, pot prsa. Tento poprav, tebae siln a robustn, musel vynaloit mnoho sil na to, aby odtrhl kusy masa, kter sevel v kle tch dvakrt i tikrt na stejnm mst, zakroutil s nimi a to, co vytrhl, tvoilo na kadm mst rnu o velikosti estilibrovho duktu. Dam iens, kter velice kiel, ani by se vak pitom rou hal, zvedl po tomto trhn kletmi hlavu a pohldl na sebe; t poprav pak ponoil eleznou lci do hrnce s onm lektvarem , zcela vroucm, kter lil hojn do kad rny. N sledn byl D am iens pipoutn k lnm vedoucm k postrojm urenm k zapaen kon, nae do nich byli kon zapraeni kad k jednom u du podl stehen, nohou a pa. Pan Le Breton, soudn zapisovatel, nkolikrt pistoupil k trpcmu, aby se jej zeptal, chce-Ii nco ci. Odpovdl, e ne; pi kadm m uen kiel tak, jak je leno, e ki zatra cen, nem ajce co c i:,Odpus, mj Boe! Odpus, P ane!' Pes vechno to ve uveden utrpen zvedl as od asu hlavu a sm le se na sebe podval. Lana tak utaen mui, kte ta hali za jejich konce, mu zpsobovala nevslovn bolesti. Pan Le Breton k nmu znovu pistoupil a zeptal se ho, zdali ne chce nco ci; ekl, e ne. Nkolik zpovdnk k nmu pi stoupilo a mluvili k nmu po dlouhou dobu; s dobrou vli

polb l krucifix, kter mu podvali; nastavil rty a pokad e kl:'-,Odpus, Pane.' K on dn zabrali, thnouce kad pmo za jeden d, kad k byl veden jednm popravm. Po tvrthodin je t stle tat ceremonie a nakonec po mnoha opakovnch bylo nutno zmnit smr tahu kon, tedy ti, co thli za pae, byli vedeni k hlav, ti u stehen byli vedeni smrem k pam, m byly jeho pae lmny v kloubech. Tyto tahy byly n kolikrt opakovny bezspn. Damiens zdvihl hlavu a po hldl na sebe. Bylo nutn pipojit dva dal kon k tm, ji byli zapraeni do stehen, co hrnem inilo est kon. dn vsledek. Nakonec ekl poprav Samson panu Le Bretonovi, e zde patrn nen dn monost ani nadje na dokonen ce l zleitosti, a zda by se tedy zeptal Jeho Velienstva, peje li si, aby odsouzenho roztvrdl nkolika ranam i. Pan Le Breton navrtiv se z msta pinesl pkaz, aby se pokraova lo v dalch pokusech, tak jak ji bylo inno; kon vak od mtali poslunost a jeden z tch, ji byli zapraeni do stehen, padl na dlabu. Zpovdnci znovu pistoupili k odsouzen mu a mluvili k nmu. ekl jim (jak jsem slyel): ,Polibte mne, pnov.' Pan far od Svatho Pavla se neodvil, pan de Marsilly se provlkl pod lanem pivzanm k prav ruce a polbil jej na elo. Poprav se shromdili okolo nich a Da miens jim ekl, aby neheili, aby konali svou povinnost, v em on jim nehodl nikterak brnit; poprosil je, aby se za nho pomodlili k Bohu a podal fare od Svatho Pavla, aby se za nho pomodlil pi nejbli mi. Po dvou i tech pokusech poprav Sam son a ten, kter pracoval s kletmi, vythli dky ze svch pochev a rozeza li mu stehna, je nemohla bt oddlena od trupu; tyi kon zabrajce naplno odtrhli ob nohy jednu po druh, tedy nej prve nohu pravou a pot druhou; pot tot uinno bylo s paemi, a to v okol podpa a ramen a ve tyech m stech

dalch; bylo nutno ezat maso a na kost, aby kon zabraj ce naplno odtrhli nejprve pai pravou a pot druhou. Tak byly tyi dy jeho oddleny a zpovdnci pistoupili k n m u , aby k nmu promluvili; avak poprav jim pravil, e jest mrtev, akoliv pravda je takov, e na vlastn oi vid] jsem toho lovka hba ti se a jeho doln elist zdvhati se a opt klesati, jako by hovoil. Pozdji dokonce jeden z po pravch piznal, e jet kdy tlo jeho vyzdvieno bylo a vhozeno na hranici, byl iv. Jeho tyi dy, odvzny od postroj koskch, byly tak vhozeny na hranici, postavenou po prav stran popravit, pak tlo a vechny ostatky jeho byly pokryty poleny a otepmi a ohe vzplanul ve slm sm sen s tmto devem. ...A b y naplnn byl rozsudek, ve v popel bylo rozpre no. Posledn kusy nalezen ve havch uhlech byly spleny a o pli jedenct hodiny veern i pozdji. sti masa a t la jeho pleny byly v ohni okolo ty hodin. ednci, mezi n i j jsem byl potn, jako i mj syn, spolu s drby, ji by li k tomu pidleni, zstali na mst tm a do jedenct ho diny veern. Byly pak inny zvry z toho, e pes, kter pedchozho dne spal na trvnku, na nm ohe byl pot zaplen, a n kolikrte za sebou odehnn pry, stle se na to msto navra cel. N en vak tk tomu rozumt, nebo to zve shledalo ono msto zajist teplejm ne jin."-1 1 O ti tvrt stolet pozdji tu m m e denn d sestaven Lonem Faucherem pro U stav pro m lad vzn v Pa i'': lnek 17. Den zan pro vzn v est hodin rno v zi m , v pt hodin v lt. Prce potrv devt hodin denn

3) 4)

Citovna v A. L. Ze vnes, Dnmicns k rgiadc, 1937, s. 201-214. L. Fnucier, Dc lit rfnrinc dcs prsons, 1838, s. 274-282.

d ron dob. Dv hodiny denn budou vnovny V ftjdiu Prce a den kon v devt hodin v zim , v osm VleM nek 18. Vstvn. Pi prvnm znam en bubnu m us szjtov vstt a v tichosti se oblknout, zatmco dozorce oteV-e dvee cel. Pi druhm znam en bubnu m us bt ji vzh^ a stlti si lko. Pi tetm se sead podle podku, aby mohli pejt do kaple, kde je konna rann m odlitba. Mezi znamenmi bubnu jsou ptiminutov intervaly. ' lnek 19. Rann modlitba je vedena katechetou a po m n sled u je ten morlnch i nboenskch text. Toto cvie n by nemlo trvat dle ne pl hodiny. lnek 20. Prce. Ve ti tvrt na est v lt, ve ti tvrt na sedm v zim vyjdou vzov na dvr, kde si um yj ruce a obliej a obdr prvn dvku chleba. Bezprostedn pot se rozejdou do dlen a nastoup prci, kter by mla zanat v est hodin v lt, v sedm hodin v zim. lnek 21. Obd. V deset hodin opust vzov zam stn n a dostav se do spolen jdelny; jdou si um t ruce na sv dvory a rozdl se podle oddlen. Po jdle je as na odpoi nek a do za pt minut ti tvrt na jedenct. lnek 22. kola. Za pt minut ti tvrt na jedenct zazni buben, vzov se sead a vstoup po oddlench do koly. Vuka trv dv hodiny a je zasvcena stdav ten, psan, rsovn a potm. _ lnek 23. Za pt minut ti tvrt na jednu opust vzo v kolu po oddlench a odeberou se na sv dvory k odpo inku. Pt m inut ped jednou hodinou se na znam en bubnu znovu rozejdou do dlen. lnek 24. V jednu hodinu se vzov m usej nachzet v dlnch; prce trv a do ty hodin. lnek 25. Ve tyi hodiny vzov odchzej z dlen, aby se dostavili na dvory, kde si um yj ruce a rozdl se podle od dlen ped vstupem do spolen jdelny.

Hn T -h T ^ 26' Ve&fe 9 dP nek' kter nsleduje, trvaj a do eh hodin: v tu chvli vstupuj vzov do dlen.
Clanek 27. V sedm hodin v lt, v osm v zim se kon s Prac; v dlnch dostanou posledn dvku chleba. Pot pro vd nkter vezen nebo dozorce tvrthodinovou etbu tk ,k n|akh d e = > SKutku, a nsleduje veernmy5Im modlitba. u b i t v n 2! ' v pI v lt' v pl devt V zim musej> ' m c h VEr C6lCh P t' C Si na dvrech umyli a a -T ,1. V Onnna Prhldka jejich atstva; pi prvnL znam en bubnu se svlknou a pi d mhrn se u J- S abv spU SeJ ? Ver0 CSl 3 dDzorci Prochzej dokola chodbami aby se ujistili o podku a klidu/' . '
*

M m e tu ied y j/ efejn m uen a asov rozvrh. Netrestaj fnef " - SthUj--Ste)n>7druh d d ik v en t rK a d Te n ' ^ ^ d o s t a t e c n e c'efinuje urit styl trestn; Oddluje

EV

J ^ E p o d ^ a v elkch skarida j " tradin ju stice^ p o ch a nespocetnych reformnch projekt; doba nov teorie prva zloinu, novho morlnho nebo politickho ospravedlnn ^ gn staich^ a n z e m , zanikn zvyk fo y , 1 rusko, 1780, Pensylvnie a Tosknsko 1786* 1791' roku ClHOl), 18 0 8 1 8 1 R ro trestn justici nastal nov vk.

Pro teste'' l

^ ^ R S r a a t t o z m r se zamm na jedinou- z-

" be snad h S S s r 5 T m e sklony jej spe pehlet; ve sv^ : poskytoval prostor pro pemru krasoennr nfli
snadno a pffll k v a p en , se pHpf ova, na v m b m am zace , take jej ani nebylo teba analyzovat. V em vak

tkv vznam tohoto zniku, srovnme-li jej s grandiznmi institucionlnmi transformacemi, s explicitnm i a obecnmi kdy, se sjednocenmi pravidly soudnho zen? Tm vu e se zavd porota, je definovn zsadn npravn charak^ ^ -trstu ^ istu j tendence, kter se od 1 stolet, neustle zssiovlarpnzpsoBcn^t iresln individualitm vink. Trestn daleko mn bezprostedn fyzick, urit diskrtiDSv*m en^zpusobovatBi^st, hra m nohem subtilnjch a tlumenjch utrpen, zbavench jejich viditeln okzalos ti - mme to vbec povaovat za jedinen ppad, nen to spe jen dsledek mnohem hlubch promn? Urit fakt je nicmn zjevn: bhem nkolika desetilet zm izelo muen, tvrcen, ampu tovne''tloTlel symboIicky cejchovane na tv'nTci rameni, vystaven, iv i mrtv, pohledu veejnosti. Zmizelo tlo jako hlavn ter trestnch repres. Na konciVT8~ir'na~poc~tku 19| stolet navzdory nkolikermtrvelkolfpmu vzplanut ponur svtek trestn pozvol na vyhasn. V tto promn se zkily dva procesy. Nem ly ovem ani stejnou chronologii, ani shodn rnison tre. Na jedn stran miz trestn jakoto divadeln pedstaven. C e remonil trestn postupn ustupuje do_pozad a napt ji bude jen novm aktem soudnho zen i administrativy. Ve ejn pokn bylo ve Francii poprv zrueno v roce 1791 a pot znovu v roce 1830 po jeho krtkm obnoven; pran ovn je odstranno v roce 1789, v Anglii 1837. Veejn pr ce, kter byly v Rakousku, vcarsku a v nkterch sttech Spojench stt americkch provdny pmo v ulicch mst i na vznamnch cestch - galejnci spoutan v etzech, s pestrm oacenm, s koulemi na nohou, astujc se s da vem navzjem pohrdnm, urkami, posm chem , toky, znamenmi zti i asti3 - byly zrueny tm vude na
5) R. Vaux, Notices, s. 45, citovno v N .K . Teeters, They were in Prison, 1937, s. 24.

konci 18. nebo v prvn polovin 19. stolet. Vystavovn vz nnch se udrovalo ve Francii jet roku 1831 navzdory os tr kritice - nechutn podvan", jak to nazval Ral;fi>bylo nakonec zrueno v dubnu 1848. Prvod trestanc, pi nm byli galejnci spoutan etzy vleeni pes celou Francii a do Brestu a Toulonu, byl v roce 1837 nahrazen nenpadnm na erno natenm uzavenm policejnm vozem. Trestn po s t u p n pestvalo bt divadelnm pedstavenm. A ve, co by v trestn jet m ohlo poukazovat k spektakulrnosi, bylo napt pociovno jako nco nevhodnho; zd se, jako kdy by funkcm trestnho ceremonilu pestvalo bt postupn rozum no a tento ritul, kter byl vystnm " zloinu,vzbuzuje podezen, e s nm udruje nekal pbuzenstv: ja ko kdyby se trestn rovnalo zloinu, i jej dokonce pevyo valo v krutosti, jako kdyby uvykalo divky krveznivosti, od n je chtlo odvrtit, jako kdyby jim ukazovalo etnost zloin , pipod obovalo kata zloinci, soudce vrahm a v poslednm okamiku pevracelo role, jako kdyby inilo popravovanho objektem ltosti i obdivu. Jak prohlsil, ovem pli brzy, u Beccaria: Vradu, kter pro ns ped stavuje stran zloin, vidme zde provdt chladnokrevn a bez vitek."7Veejn poprava je nyn vnmna jako ohnis ko, v nm se znovu rozhoelo nsil. Trestn se tedy postupn stv tou nejskrytjS st trest nho procesu. To s sebou pin nkolik dsledk: opout do mnu vcemn kadodenn zkuenosti a vstupuje do oblasti abstraktnho povdom; jeho innost se vztahuje k jeho nevy t, hnutelnosti, a nikoli ji k jeho viditeln intenzit;fzloin m odi| vracet jistota, e bude potrestn, a nikoli ono odporn divadlo;
I 6) 7)
i

----" Archives prfcmcntnires, 1. prosince 1831, rada 2., dl LXXL C, de Beccaria, Trnit dus diite c tics pcincs, 1764; zde citovna edice F. Helia z raku 1856, s. 101.

exemplrn mechanismus trestn mn sv soukol. V dsled ku toho spravedlnost ji na sebe veejn nebere zodpovdnost 2a nsil, kter je spojeno s jejm prosazovnm. Jestlie stejn jako zloin zabj i pch nsil, nen to ji glorifikace jej sly, nbr prvek j sam, kter je povinna tolerovat, kter vak jen obtn sn. Znamen hanby se redistribuuj: u trestu spektakulrnho tryskala zahanbujc hrza z poprav t; obklopo vala zrove kata i odsouzence: a hrozilo-li, e promn han bu; kter byla uvalena na popravovanho, v soucit nebo \ToTavu, obracela t pravideln v zahanben zkonn nsil popravho. Napt se budou pohoren a svtlo rozdlovat jinak; samotn odsouzen je povaovno za to, co oznauje de likventa jednoznanm a negativnm znakem: veejn jsou teidy pelen a rozsudek; exekuce je dodatenm ponenm, je se justice odsouzenmu ostch uloit; proto si pi n udr:uje urit odstup a m vdy sklon svovat ji pod peet ta jemstv nkomu jinmu. Je okliv bt trestan, ale je i neslav me trestat. Odtud dvoj systm ochrany, kter justice ustavila mezi sebou a trestem, jej ukld. Vykonvm trestu se po stupn stv autonomnm sektorem, jeho administrativn mechanismus snm bemeno z justice; ta se osvobozuje od t to neurit trzn byrokratickm zakrvnm trestu. Je cha rakteristick, e sprva vzen ve Francii zvisela po dlouhou dobu na ministerstvu vnitra a galeje byly pod kontrolou mi nisterstva nmonictv nebo koloni. Ruku v ruce s tmto roz dlenm rol se dospv k teoretickmu popen: nem yslete si, e podstata trestu, kter vm m y druz, soudci, ukldme, spov v trestn; Ires je hludn v nprav, usmrovn, l en"; technika kultivace v ppad trestu potlauje pm od pykn zla a osvobozuje ednky od sprostho emesla tres tn. M odern justice a ti, kte ji vykonvaj, se styd trestat, co ovem nevyluuje jistou horlivost; tento stud bez pestn roste: na rn, kterou zpsobil, se mno psychologov a drob n funkcioni morln ortopedie.

Zm izen m uen tedy znamen, e se ztrc podvan; avak rovn se rozpout moc nad tlem. Rush p le v roce 1787: Nem ohu se ubrnit nadji, e nen daleko doba, kdy ibenice, pran, poprava, biovni i lm n v kole budou v historii tlesnch trest povaovny za znaky barbarstv jistch stalet a jistch zem a za dkazy chabho vlivu rozu mu a nboenstv na lidskho ducha."* Kdy van Meenen zahajoval o edest let pozdji druh vzesk kongres v Bruselu,^pipomnl as svho dtstv ji jako minulou epo chu. Vidl jsem zemi posetou koly, ibenicemi, poprav!!/ prani; vidl jsem kostry ohavn vpleten v kola." Vypalo vn znam en bylo zrueno v Anglii (1834) a ve Francii (1832); v roce 1820 se A nglie neodvila provdt velkolep muen zrdc v plnm rozsahu (Thistlewood nebyl roztvrcen). Je din biovn zstvalo jet do jist mry soust trestnch systm (Rusko, Anglie, Prusko), Avak veobecn se trestn praktiky stvaly zdrenlivmi. V dnm ppad se nedot k tla- anebo jen co nejmn n pouze proto, aby v nm bylo zasaeno nco, cq tmto tlem nen. Lze ci, e_yzen, inter nace, nucen prce, galeje, zkaz poby tu, deportace - je zaJ )aly tak vznam n m sto v modernch trestnch systmech sou spe tresty fyzick": na rozdl od pokn se psob pno na tlo. Avak vztah (rest - tlo nen identick s tm, kte existoval v ppad muen. Tlo se tu nachz v pozici n stroje nebo prostednka: jestlie je proti nmu zakroeno tak, ie )e uzaveno i nuceno pracovat, je to proto, aby bylo indi viduum zbaveno svobody, povaovan souasn jak za pr' , tak zn dobro. Tlo je v rmci tohoto trestn soust sysmu om ezovn a zbavovn, povinnost a zkaz. Fyzick

I B. Rush, vystoupen ped Society for promoting political enquiries, cito vno v N. K. Teeters, The Crndle o f the Pcmtentinnj, 1935, s. 30. i Srov. Annnlcs dn In Chnrite, 1847, sv. II, s. 529-530.

en, bolest samotnho tla nejsou ji konstitutivnm i l-estu. Trestn prolo cestou od um n nesnesitelnch ^'3t k ekonomii suspendovanch prv. M - l justice jet ^poteb manipulovat a postihovat tla tch, kdo podlhaj ^udri pravomoci, bude se tak dt zpovzdli, podle psnch pravidel a s vidinou vyho" cle. Dky tto nov zdrenli vosti v z n i k l a cel armda odbornk a vystdala kata, toho b e z p r o s t e d n h o anatoma utrpen: dozorci, lkai, katecheto v i p s y c h i a t i , psychologov, vychovatel; pouhou svou p tomnost u odsouzenho pj na justici chvlu, kterou ona potebuje: dosvduj, e tlo a bolest nejsou poslednm i cli jejho trestn. A prv to je teba vidt: dnes m us lka bdt nad" odsouzenm k smrti, a to a do jeho posledn chvle vstupuje sem jako povenec blahobytu, jako agent ne-utrp n, spolu s ednky, k t e jsou poveni ukonit ivot. Kdy se bl moment popravy, podv se injekce s utiujcm i pro stedky. Utopie soudnick zdrenlivosti: odstranit lovka a nenechat jej pitom poctit nic zlho, zbavit ho vech prv, ani by trpl, ukldat tresty z b a v e n jakkoli bolesti. Uch len se k psychofarmakologii a rozlinm psychologickm vypnam", jakkoli mohou bt pouze provizorn, je v p m souvislosti s tmto netlesnm " trestnm. Modern rituly trestu smrti podvaj svdectv o tomto d v o j m procesu - znik pedstaven a zruen bolesti. Tent pohyb zashl v souladu s rytmem jejich vvoje evropsk z konodrstv: stejnou sm rt pro vechny, ani by s sebou mu sela nst, jak mla ve znaku, znam en uritho zloinu nebo spoleenskho postaven zloince; smrt, kter trv pouh okamik, k n nen teba pidvat dnou zuivost m uen ani ji zmnoovat, exekuce, kter zasahuje spe ivot, ne t lo. Napt tu ji nejsou dn ty dlouhotrvajc procedury, kdy je souasn smrt oddalovna promylenmi peruen mi a zmnoovna adou po sob jdoucch zsah. N ejsou tu ani kombinace mueni, je se objevovaly pi popravovn

kralovrahu anebo o kterch snil na potku 18. stolet nuk,r ''7 / ' ' P! m slm im l EuouS > > [Oben nen dostala*, ny trest] a ktere dovolovaly lmat odsouzence v kole, noh; jej biovat do zem dlen, pot jej zavsit do etz a nechat n v li Umirat w J dn mUen' pfi n m i J'e o d s o u iy via cen n sm yku (aby se zabrnilo rozbit hlavy o dlabu) pn n em z je oteveno jeho bicho, jeho steva hbit vyvrena aby je vldel na vlastn oi, a pot splena v ohni; p i ^ S odsouzeny nakonec sat a jeho tlo roztvrceno.m R e d u k o v l to h o to ., tisce sm rt" na striktn popravu sttm definuje zcela novou morlku vlastn aktu trestn. J Lorri PkU (pfi poprav _ rda Ferrera) se strojem na oben (podlka, kter se nh^. r r f hdkm ' k nim do c h Byl Zdokonalen a definitivn pijat v roce t e r n a roce, kdy byl zru en tradin prvod z N ew gate do Tybum u a kdy bylo vyuito, po Gordonskcli nepokoj,ch, rekonstrukce vzen p ro instalaci popravi v sam otnm N ew gate.u, Proslul tfetf e]nek kh 7 s7 !
k

Zkonku z roku 179! - kadmu odsouzenmu k smrti bude useknuta h lav a" - nese tento troj vznam: stek o u sm rt pro vechny (Zloiny tho druhu budou trestny resty stejnho druhu, a je odsouzen jakhokoli s t v u a n Z lez! mu jakkoli postav en ," k se ji v nvrhu predloem G uillohnem a odhlasovanm 1. prosince 1789); jedin
10) Anoriymn text publikovan v ruce 1701 1) Muen zrdc popscvane W. BJackstonem, Commcntairc n r /, Cnrin

2) Viz Ch. Hibbert, The Raots ofE vil, vydn z mku 1966, s. 85-86.

snirt pro odsouzenho, j je dosaeno jedinm derem , nTiTby bylo ppustn uchylovat se k onm zdlouhavm a v^e svm dsledku i krutm " muenm, jako byly ibenice odsuzvan^ Le Peletierem; a konen potrestn pouze tojlC! kdo je odsouzen, nebo stt hlavy, trest pro nobilitu, je n e jm n poniujc pro zloincovu rodinu.131 M echanism em odpovdajcm tmto principm je gilotina, pouvan-od bezna roku 1792. Sm rt.je tredukovana na udlost sice viatenuTavak okamitou. Kontakt m ezi zkonem i tmi, kte jej vykonvaj, a tlem zloince je om ezen na blesku rychl okamik. N edochz k dn fyzick konfrontaci; ednk tu nen nim jinm ne pelivm hodinem . Zkuenost i rozum ukazuj, e zpsob uvan v m inulos ti pro stnn hlavy zloince vystavoval jej m uen m nohem hrozivjmu, ne je pouh zbaven ivota, kter je vak sta noveno form ln vl prva, proe by poprava m la bt provedena v jedinm okamiku a jednm derem ; pklady dokazuj, jak obtn je toho dosci. M-li bt tento vkon proveden s jistotou, m us bt zajitno, aby zvisel na tako vch nemnnch mechanickch prostedcch, jejich slu . n innost lze pesn u rit... Je snadn nechat zkonstruovat podobn stroj, jeho fungovn je bezchybn; stt hlavy na stane v jedinm okamiku zcela dle vle novho zkona. Tento stroj, jen se jev nezbytnm, nevzbud dn pozdvi en a bude sotva zaznam enn."14' Stejn jako vzen zba vuje svobody a pokuta pipravuje o statky, i gilotina ukon uje ivot tm bez toho, aby se dotkla tla. Vyaduje j g, :aby aplikovala zkon nikoli na skuten tlo, zpsobil_c-_ tit bolest, nbr spe na prvnick subjekt, kter je, krom

13) Le Peletier de Saint-Fargeau, Archives pnrtemcnlnircs, 3. ervna 1791, . sv. XXVI, s. 72Q. 14) A, Louis, Zprva o gilotin, citovno Saint-Edmem, Dictionmirc de pimliU, 1825, dl IV, s. 161.

jinch prav, take nositelem prva na existenci. M us se stlabstrakc zkona o sob. Nen pochyb o tom, e nkter prvky z muen pesahova ly po jistou dobu , do stzlivho vkonu popravy ve Francii Otcovrazi - a kralovrazi, na n bylo pohleno stejn - byli v<nn P P raVt zahaIen Zde, a do ruku ' 8 3 _ , b y l a utatn ruka. Pozdji zstal u jen onen smuten zvoj. Tak tomu bylo v listopadu 1836 v ppad Fieschiho' Bude veden, na msto popravy v koili, bos a s hlavou zakryou cernym zvojem; bude vystaven na popravisti po dobu, po kterou bude soudn vykonavatel pedtat lidu znn rozsudo p o m e m e si Damiense. A poznamenejme, e posled nm doplkem trestu smrti byl smuten flr. Odsouzen ii nem el byt vidn. Pouze ten rozsudku z popravit vypovd 0 zloan u , kter u nesm mt tv. ia Posledn stopou velkch mucem je tu jejich anulovn: zvs zakrvajc tlo. Poprava , enoita, kter se provinil trojm hanebnm zloinem - byl ' vrah vlastni matky, homosexul a nsilnk byla prvn popra vou matkovraha, pi n jej zkon uetil useknut pae- B hem doby, po kterou byl ten rozsudek, stl na popravit po deprn katy. Byla to hrozn podvan; zahalen ve velikm 1 em rubasi, s tv zakrytou ernou roukou, unikal mntkovrah pohledm ztichlho davu a pod tmto tajemnm a strach buddm odvem se projevoval ivot pouze stralivmj vkiky, je zhy utichly pod sekerou gilotiny. "Ifi) Na potku 19. stolet tedy m iz velkolep divadlo fyzic kho trestan; m uenm u tlu je teba se vyhnout; je vylou eno, aby se pn trestn pedvdla bolest. Nadchz vk

15)

f J aSt P ,ra tUt dt* U; P V mffe>v ake' Je zrdn, mu. si byt zlaCanec zbaven svtla - nevidt, nebt vidn. Pro otcovraha kobku^je " T " 1 Vyk Plt

16) Gnzcttc den tribunaux 30. srpna 1832.

, w

- Stzlivosti ve vci trestn. Lze zhruba ci, e m uen miz -'konenou platnost v letech 1830-1848. Toto globln tvr zen vsak vyaduje urit korekce. Zaprv nedochz k tm to promnm hromadn a nepostupuj vude stejnm zp sobem. Vyskytly se zde i jist prtahy. Jednou ze zem, kter n e ju r p u t n ji vzdoruj vymizen veejnch poprav, bude pa r a d o x n Anglie: pinou byla snad pkladn role, kter by la v jejm trestnm prvu dna instituci poroty, veejnm u procesu, respektu k habens corpus; a nepochybn tak to, e zde nebyla vle zmenit psnost tamnch trestnch zkon bhem rozshlch socilnch nepokoj v letech 1780-1820. Romilly, M ackintosh i Fowell Buxton po dlouhou dobu ztroskotvali ve sv snaze redukovat mnostv a tvrdost trest urench anglickm zkonem - tch stralivch ja tek", jak ekl Rossi. Tato psnost (tedy pinejmenm u tres t zkonem pedpokldanch, nebo ukldn trest bylo mnohem m rnj ne zkon, kter se zdl porotm pon kud pemrtn) dokonce jet narstala, nebo v roce 1760 napotal Blackstone v anglickm zkonodrstv 160 hrdelnch trest, zatmco v roce 1840 jich bylo 223. Bylo by rovn teba vzt v vahu jak rzn zrychlen, tak kroky zpt, kter v letech 1760-1840 provzely tento proces jako celek; rychlost reformy v uritch zemch, jako bylo Rakous ko, Rusko, Spojen stty i Francie v obdob Konstituanty (9. 7 .1 7 8 9 -1 .1 0 .1 7 9 1 ), a pozdj stup v obdob kontrarevoluce v Evrop a velkho spoleenskho strachu v letech 1820-1848; vce i mn doasn modifikace, zpsobovan vjimenmi soudy nebo zkony; rozpor m ezi zkony a skutenou prax soudnch dvor (kter ne vdy zrcadl : stav legislativy). To ve svd o nepravidelnosti vvoje, kter se odehrval na pelomu 18. a 19. stolet. Lze k tomu dodat, e akoli kolem roku 1840 byla tato promna ji v podstatnch rysech dokonena, akoli tedy by ly pijaty nov zpsoby fungovn mechanism trestn, pro

ces nebyl jet zdaleka u konce. Omezovn muen je tenden ce, kter mla sv koeny ve velk transformaci let 1760-1840avak zavrena jet nen; lze ci, e praxe m uen pronsle dovala n trestn systm po dlouhou dobu a je v nm patrn dodnes. Gilotina, tento stroj na rychlou a diskrtn sm rt, znamertala ve Francii novou etiku trestu smrti. Ale Revoluce ji z hy odla velkm teatrlnm ritulem. Cel lta se starala o ve ejn divadlo. Byla pesthovna ke Svatojakubsk brn, oteven vz byl nahrazen uzavenou krou, odsouzen byl"; svin vyvleen z vozu na popravit, kvapn popravy byly organizovny v nepedvdanch hodinch; nakonec byla gilo tina umstna za hradby vzen a znepstupnna veejnosti (po^ poprav Weidmannn v roce 1939), ulice, kter vedou k vznici, v n je popravit ukryto, byly zataraseny a popra va se udehrvri v tajnost (poprava Buffeta a Bontempse v Sant v roce 1972); svdkov, kte promluv, mohou bt do- : konce soudn sthni, aby bylo zarueno, e poprava se neslane pedstavenm a e zstane podivnm tajemstvm, uzave- > nm mezi justic a odsouzenm. Sta vak pipomenout toto mnostv nejrznjch opaten a pochopme, e i dnes je trest smrti v podstat divadlem, kter je prv proto teba za kzat. Ani postihovn tla vak v polovin 19. stolet zcela ne- : miz. Tlesn trest se pouze pestal sousteovat v m uen ja koto technice bolesti; jeho hlavnm clem se stalo zbaven majetku i prva. Avak takov trest, jako jsou nucen prce nebo dokonce uvznn. - prost zbaven svobody nikdy nefungoval bez jistho trestnho doplku, kter se dotk sa motnho tla: vymen stravy, om ezen v oblasti sexuality, bit, um stn na samotce. Jsou to nezamlen, avak nevy hnuteln dsledky uvznn? Vzen, spolu se svmi nejn padnjm i dispozitivy, si ve skutenosti vdy pipravovalo msto pro jistou mru tlesn bolesti. Kritika, kter byl trestn systm v prvn polovin 19. stolet asto podrobovn (vzen

en dostatenm trestem: vzov maj m en hlad, je jim nin zima a jsou celkov mn omezeni ne vtina chudJcii dokonce dlnk), naznauje postult, kter nebyl ni kdy oteven zamtnut: je spravedliv, kdy odsouzen trp fyzicky vce ne jin lid. Trest se jen obtn oddluje od sv h o doplku fyzick bolesti. m by bylo ne tlesn trestn? Y modernch mechanismech trestnho prva tedy i nad le zislv trpn" moment ~ pozstatek, kter nen zcela z v l d n u L , kter je vak m d l tm vce zastrn trestnm etlesnm.
*

Oslabovn psnosti trest v prbhu poslednch stalet je jev, kter nen historikm prva neznm. Po dlouhou do bu se vsak tento globln proces pokldal za jev kvantitativfu: mn krutosti, mn utrpen,.,vce vldnosti,.vce respek tu, vce hum anity". Tyto pemny jsou ve skutenosti spjaty s pesunem v samotnm pedmtu operace trestn. Jd e o zmenen intenzity? Mon. y kadm ppad jd e o zmnu cle. Nen-li u tlo tm, k emu je trestn ve svch nejpsnj ch formch zameno, na co se tedy klade draz? Odpov teoretik - tch, kte oteveli okolo roku 1760 novou perio du, je dosud nebyla uzavena - je jednoduch, tm evi dentn. Zd se bt obsaena v sam otn otzce. Nebo nen-li io ji tlo, je to due. Po pokn, kter se vyzuilo na tle, mu s nastoupit trest, jen psob v hloubce: na srdce, na mylen, na vli, na hnut mysli. Tento princip zform uloval jednou provdy Mably: Trest, mohu-li to tak ci, by ml zashnout sp dui ne tlo."1 7 1

17) G. de Mably, Di! h lgislntion, O amres complblas, 1789, dl IX, s. 326.

To je dleit m oment. Dvn prvodci okzalho svtku trestn, tlo a krev, odchzej. Na scnu vstupuje nov posta- va v masce. Kon jedna trag_die; zan komedie se siluetam i stn, s hlasy bez tve, s nehrna ta telnmi entitami. Apa rt trestn justice m us nyn postihovat tuto netlesnou skutenost. N en to pouh teoretick tvrzen, kter trestn praxe pop r? To by byl unhlen soud. Je pravda., e trestat dnes nezna men prostou npravu due; avak Mablyho princip nezstal jen zbonm pnm. Jeho inky lze sledovat v cel moder n trestn praxi. V prvn ad je zjevn zmna pedmt. Tm nechci ci, e se znenadn zaaly trestat jin zloiny. Je nepochybn, e definice trestnch in, hierarchie jejich zvanosti, rozpt shovvavosti, to, co bylo tolerovno, a to, co bylo zkonem dovoleno - toto ve se bhem dvou set let do znan mry zmnilo; mnoho zloin pestalo bt zloiny, nebo byly sv zny s jistm psobenm nboensk autority nebo s uritm druhem ekonom ick aktivity; rouhn ztratilo status zloinu, paerctv a krdee sluebnictva svou zvanost. Avak ty to pesuny nejsou patrn tm nedleitjm faktem: dlen na povolen a zakzan si udrovalo po stalet uritou n e mnnost. Hluboce se naopak promnil zloin" jako ped mt, proti nmu m trestali praxe: zmnila se sp kvalita, povaha a podstata toho, z eho sestv substance trestnho inu, ne jeho form ln definice. Pod relativn stabilitou zko na se skrvalo m nostv subtilnch a rychlch promn. Jako zloiny a pestupky se sice vdy soud to, co jako pedmt prva definuje trestn zkonk, avak souasn s tm se soud i vn, pudy, anom lie, tlesn vady, nepizpsobivosti, vli vy prosted i ddinosti; trestaj se nsiln iny, ale, nap jim i, i sam a agresivita; znsilnn, avak souasn i perverze; vrady, kter jsou vak rovn pudovmi hnutm i i vn mi. M ete nam tnout, e toto ve ve skutenosti souzeno ne

n a pokud se o tom mluv, pak kvli tomu, aby se vysvtli ly souzen skutky, a proto, aby se urilo, do jak m ry byla pi zloinu astna vle subjektu. To je nedostaujc odpo v. Nebo ve skutenosti jsou souzeny a trestny ony stny v pozad samotnho ppadu. Jsou souzeny oklikou skrze 'polehujc okolnosti", kter vnej do rozsudku nejen ohled k okolnostem " inu, nbr i nco docela jinho, co ne n prvn kodifikovno: poznatky o zloinci, jak ho jin hod not, to, co je o nm znmo ze vztah mezi nm, jeho minu lost a jeho zloinem , to, co od nho lze oekyat v budoucnosti. Tak jsou souzeny dky vzjem n souhe vech tch pojm , kter cirkulovaly m ezi m edicnou soudnictvm od 19. stolet (zrdy" G eorgetovy doby, psychick anom lie", je uvedl do obhu Chaum i, per verzn" a nepizpsobv" podle dnench odbornk) a kter se, pod zminkou vysvtlen inu, stvaj zpsobem kvalifikovn jedince. Jsou trestny tresty stanovenm i tak, aby jejich funkc bylo uinit delikventa nejen toucm , ale tak schopnm t pi respektovn zkona a zaopatovat si sv poteby"; jsou trestny vnitn ekonomi tresu, kter se, m-li potrestat dan zloin, me zmnit (zkrtit nebo, v p pad poteby, prodlouit) podle toho, jak se m n chovn odsouzenho; a jsou tak trestny souborem onch bezpe nostnch opaten", kter trest doprovzej (zkaz pobytu, dohled na svobod, trestn dozor, povinn lba), kter ne smuj k potrestn pestupku, nbr ke kontrole jedince, k neutralizaci jeho nebezpenho stavu, ke zm n jeho zloinnch dispozic a k neustlmu psoben na nj, i kdy ji bylo zmny dosaeno. Due zloince se u soudu nepipom n jenom proto, aby byl vysvtlen jeho zloin nebo jako fak; lor prvnho vykazovn odpovdnosti; je-li due postavena ped tribunl s takovm drazem, s takovou starost o poro zumn a s tak dkladnou aplikac vdeckosti", je to prv proto, aby byla souzena souasn se zloinem a aby byla br

na v potaz pi trestn. V celm trestnm ritulu od vyeto vn po rozsudek a posledn nsledky trestu byla tato oblast proniknuta objekty, je zdvojovaly, ale rovn disociovaly prvn d efinovan a kdovan objekty. Psychiatrick expertiza, ale obecnjm zpsobem i kriminln antropolo gie a neustle se opakujc diskurz kriminologie zde naly jednu ze svch pesnch funkc: okzalm vpisovnm trest nch in do pole objekt zpsobilch pro vdeck poznv n poskytly m echanism m zkonnho trestn podnty, aby se zabvaly nikoli ji pouhmi trestnmi iny, nbr jednot livci; nikoli ji jen tm, co spchali, nbr i tm, m jsou, bu dou nebo by m ohli bt. Doplnk, jm je due a kter si justi ce takto pisvojila, je jen zdnliv vysvtlujc i omezujc; ve skutenosti m povahu pdavku. Bhem 150 i 200 let, kdy Evropa zavedla tyto nov systm y trestn, zanaj soudci postupn (avak tento vvoj se vrac hluboko do minulosti) soudit nco jinho ne zloiny: soud due" zloinc. A tak zanaj dlat nco jinho ne soudit. Anebo, aby chom byli pesnj, do samho nitra soudn modality souze n pronikaj postupn jin typy hodnocen, je zsadnm zp sobem m odifikuj pravidla soudu. Od doby, kdy stedovk obtn a zdlouhav zkonstruoval postup vyetovn, bylo clem souzen zjistit pravdu zloinu, to jest urit pachatele a ut proti nmu zkonn sankce. Poznn zloinu, poznn toho, kdo je za nj odpovdn, a poznn zkona jsou ti pod mnky, je um oovaly oprat soud o pravdu. Nyn je vak v procesu prvnho souzen vepsna zcela jin otzka po pravd. Ji nejen: Byl prokzn in a je tento in trestn?" Ale tak: m je tento in, m je toto nsil i tato vrada? Do jak roviny i do jakho pole skutenosti pat? Je to fantazm a, psychotick reakce, delirantn epizoda, perverze?" Nejen: Kdo je pachatelem ?" Ale: Jak byl kauzln proces, kter onen in zpsobil? Kde m svj pvod v sam otnm pa chateli? Je jm instinkt, nevdom, prosted, ddinost?" Ne

J a k zkon trest toto poruen?" Ale: Jak m tko po ut! aby bylo co nejpimenj? Jak pedpovdt vvoj subjektu?.Jak zpsob npravy bude nejjistj?'' Celou p s tr u k tu r o u trestnho soudnictv te prorst soubor hodnoitch , diagnostickch, prognostickch a norm ativnch sou- ' tkajcch se kriminlnho jedince. Do pravdy, kterou vy a d o v a l soudn mechanismus, pronilda pravda jin: pravda, kter se splt s tou prvn a promuje stvrzen viny v po divn vdecko-prvn komplex. Jednm z vznam nch fak t je zpsob, jakm se v trestn praxi rozvjela otzka len stv. Podle Zkonku z roku 1810 se kladla pouze ve smyslu lnku 64. Nue tento lnek stanov, e nachz-li se pacha tel v okamiku inu ve stavu pomaten, nejedn se ani o zloa n , ani o pestupek. M onost oznait nco jako lenstv by l tedy zcela oddlena od klasifikace njakho inu jako zloinu: tm, e byl pachatel blzen, nebyla pozm nna ani zvanost jeho inu, ani nebyl zmrnn jeho trest; zm izel sm zloin. Nebo nebylo mon prohlsit nkoho vinnm a le nm zrove; byla-li stanovena diagnza lenstv, nem ohla ji bt zahrnu ta do souzen; peruila proces a zbavila spra vedlnost moci nad pachatelem inu. Nejen vyetovn zlo ince podezelho z lenstv, nbr i sam y dsledky tohoto vyetovn musely bt postaveny vn, ped rozsudek. Avak velmi brzy zaaly tribunly 19. stolet vykldat lnek 64 jinak. Navzdory nkolika rozhodnutm Kasanho soudu, odvolvajcm se na to, e stav pomatenosti nem e m t za nsledek zmrnn trestu, i dokonce osvobozen, nbr jen zastaven trestnho zen, kladly tribunly otzku lenstv ve verdiktech samch. Pipoutly, e nkdo m e bt vinen n zrove len; vinen tm mn, m vce byl len; zajist vinen, avak vhodn spe k internaci a k len ne k potres tn; nebezpen vinen, protoe zjevn nemocn atd. Z hle diska trestnho zkonku to byly sam prvn absurdity. Avak prv zde le poten bod vvoje, kter probhl
je n :

v soudnictv a v sam otnm zkonodrstv bhem nsleduj-: cch 150 let: u reforma z roku 1832, je zavedla p o le h u jc okolnosti, dovolovala zmrovat rozsudek podle pedpokl danho stupn rozvoje choroby i podle formy sten po- : matenosti. A praxe psychiatrick expertzy, obvykl u zase dn porotnho soudu a rozen nkdy na soudy trestn, psob, e rozsudek, i kdy je vdy formulovn v termnech legln sankce,, zahrnuje vce i mn skryt posouzen nor-, m lnosti souzenho, zjitn pin, posouzen ppadnch ^ promn, anticipace budoucnosti delikvent. Nebylo by prav- -; div ci o vech tchto operacch, e pipravuj pevn zaloe n vnjek souzen; integruj se pmo do procesu formovn rozsudku. Namsto toho, aby lenstv v pvodnm smyslu lnku 64 zloin vymazalo, nese v sob nyn kad zloin a v krajnm ppad kad pestupek hypotzu lenstv i v kadm ppad chylky jako oprvnn podezen, ale ta k jako prvo, jeho se lze doadovat. A rozsudek, kter od suzuje anebo zprofuje obaloby, nen prostm posouzenm viny, prvnm rozhodnutm, kter trest; nese s sebou posou zen normlnosti a pedpis techniky mon normalizace. Dnen soudce - soudn ednk nebo len poroty - se vskut- . ku nezabv pouze souzenm ". A nen ji pi souzen sm. Prbh soudn procedury jako i vkon trestu provz cel ada pidruench instanc. Okolo hlavnho soudu se rozmnoily m en soudy a paraleln soud- \ ci: psychiatrit nebo psychologit odbornci, soudn ednci ; pro ukldn trest, vychovatel, pracovnci vzesk sprvy - ti vichni rozmluj soudn moc trestat; tvrd se, e dn z nich nem relnou ast na prvu soudit; e jedni, po vynesen rozsudku, maj prvo pouze vykonvat trest, jak jej stano vil tribunl, a zejmna e druz - odbornci - nezasahuj ped vynesenm rozsudku proto, aby soudili, nbr aby objasnili rozhodnut soudc. Jakm ile vak nejsou tresty a zajiujc opaten, je definuje tribunl, pesn ureny a jakmile mohou

bt V prbhu celho postupu modifikovny, tedy jakm ile jin n jen soudci soudc trestn in mohou zasahovat do rozj^oclovn o tom, zda si odsouzen zaslou" bt trestn, ste n na svobod nebo bt odsouzen k podm nnm u trestu, zda mohou ukonit jeho trestn dozor, pak jsou mechanismy leglnho trestn v jejich rukou a na nich je posuzovnmi oni ' j s o u t e d y soudci, jakkoli pidruenmi. Cel, tento apart, kter se rozvinul bhem let kolem vkonu trestu a jejich pi zpsobovn jedno tlivom, zpomaluje zen vedouc k soudrumujozh od n u t a prodluuje je dokonce a za rozsudek. Po kud jde o psychiatrick odbornky, ti se ovem m ohou zdret souzen. Vimnme si t otzek, na n jsou podle obnku z roku 1958 nuceni odpovdt: Pedstavuje obvinn njak nebezpe? Je zpsobil k potrestn? Je vyliteln anebo schopen znovu se pizpsobit? Tyto otzky nejsou v dnm vztahu k lnku 64, ani k ppadn pomatenosti obvinnho v okamiku dnu. Nejsou to otzky tkajc se odpovdnos ti". Tkaj se pouze organizace trestu, jeho nezbytnosti, jeho uitenosti, jeho ppadn innosti; dovoluj urit, vyjaduj ce se tm jasnou e, zda by byl tulek vhodnj ne vze n, zda by doba uvznn mla bt del i krat, zda je teba lkaskho oeten nebo bezpenostnch opaten. Jak je te dy role psychiatra v trestnch zleitostech? N en to odbornk na lidskou odpovdnost, nbr poradce v o Szkch trestn; psychiatr m ci, je-li subjekt nebezpen", jakm zpso bem se ped nm brnit, jak zashnout, aby dolo k jeho nprav, jestli je vhodnj pokusit se jej sthat, i spe lit. Na samm potku sv historie mla psychiatrick expertiza for mulovat pravdiv" tvrzen o podlu, jak mla svoboda pa chatele na inu, kter spchal; nyn navrhuje pedpisy tkaj c se toho, co bychom mohli nazvat jeho lkasko-soudnm izpracovnm". Shrme tedy: od chvle, kdy psob nov trestn, sys tm jak je definovn velkm i zkonky 18, a 19. stolet ,

 bjevuje se zde globln proces, kter vede soudce k tomu, aby posuzovali jet nco jinho ne zloin; jejich rozsudky se pestaly tkat souzen; a moc soudit byla z sti pevedena..nn ..instance, ne byli soudci trestnch soud. Do trestnho du jako celku vstoupily m im osoudn m om enty i osoby. Lze nam tnout, e na tom nen nic m im odnho, nebo je osudem prva absorbovat postupn prvky, je jsou mu ciz. Avak jedna vc je v m odern trestn justici jed ine n: nepijm tolik extrajuristickch prvk proto, aby je n p M a prvn klasifikovat a postupn je integrovat do trest n m oci ve striktnm sm yslu, nbr - prv naopak - aby m ohly fungovat v rm ci trestnho zen jako prvky, je ne jsou prvn povahy; aby toto zen pestalo bt jasn a jed i n leglnm trestnm ; proto, aby zbavila soudce viny za to, e je jasn a jed in tm, kdo trest: Zajist vynm e rozsu dek, avak ten m bt spe pojm enovnm zloinu, a jak je jist patrn, pro ns je jen zpsobem , jak nakldat se zloin cem ; trestm e, ale to je jen zpsob, jak vyjdit, e chcem e doshnout npravy." D nen trestn prvo pracuje a ospra vedluje se pouze nepetritm odkazovnm k nemu ji nm u, ne je ono sam o, neustlm pepisovnm se do sys tm, kter nejsou prvn povahy. Je odsouzeno k tto rekvalifikaci vdnm . Pod vzrstajc m rnost trest meme tedy sledovat pe souvn bod jejich aplikace; a nap tmto pesouvnm se ukazuje cel pole dnench objekt, cel nov reim pravdy a zplava rol dosud neznm ch pi vkonu trestnho prva. Vdni, techniky, vdeck" diskurzy se form uj a propltaj s prax trestajc moci. Clem tto knihy je podat korelativn historii m odern du e a nov schopnosti soudit; genealogii souasnho vdecko-soudnho komplexu, o kter se trestajc moc opr, pijm sv ospravedlnn a sv pravidla, rozvj sv dsledky a jm m askuje svou pem rtnou jedinenost.

Z jak pozice vak meme sledovat tuto historii trestn modern due? Budeme-li se dret vvoje legislativy i trest nch procedur, me se stt, e se zm na v kolektivn senzi:; Silite, humanistick pokrok nebo rozvoj vd o lovku pro j e v jako masivn, vnj, inertn a prvotn fakt. Budeme-li, filja k o to uinil Durkheim,181 studovat pouze obecn sociln llifb m y , me se stt, e procesy individualizace, je jsou sp e dsledky novch taktik moci a mezi nim i zejm na novch trestnch mechanism, budeme pokldat za principy zmrS ^ n n trestn. Nae zkoumni se vak bude dit tym i obec- / ' nmi pravidly: .l/Nesoustedit se pi studiu trestnch mechanism jen na jejich represivn" efekty, pouze na jejich sankn" m om en ty, nbr umstit je v cel rad pozitivnch efekt, je v sob mohou zahrnovat, i kdy jsou tyto efekty na prvn pohled okrajov. A tedy chpat trestn jako kom plexn sociln funkci. .2. Analyzovat metody trestn nikoli jako prost dsled ky prvniil pedpis nebo jako ukazatele socilnch strukK& tur, nbr jako techniky, jejich specifinost vychz z obec njho pole jinch procedur m od. Pijm out pro trestn hledisko politick taktiky. WM- 3. Nezabvat se histori trestnho prva a histori vd S ; o lovku tak, jako by tvoily dv oddlen ady, jejich peken by znamenalo pro jednu i pro druhou, ppadn 0 ^ pro ob, jak by si mnoz pli, ruiv nebo uiten dsle dek, zkoumat, nen-li tu spolen matrice a nevyvozuj-li se ob z jednoho procesu epistem ologicko-juristick" form ace; stanovit zkrtka technologii moci jako princip hum anizace trestn i poznvn lovka.

1B) E. Durkheim, Deux lois de l'volution pnale", Anne sociologique IV, 1899-1900,

p i 4j Sledovat, zda tento vstup due na scnu trestnho pra* va a spolu s tm i zasazen veho toho vdeckho" poznn do soudn praxe nen dsledkem urit transformace zpso bu, jm je tlo samo podizovno mocenskm vztahm. Pokusit se tedy, eeno souhrnn, studovat promnu m e tod trestn na zklad politick technologie tla, v n by by lo m on st; spolenou historii vztah moci a vztah ped mt. Tak aby analzou m rnosti trestn jako techniky moci bylo m on zrove porozumt tomu, jak lovk, due, nor m ln nebo nenorm ln individuum zapoali zdvojovat zlo in jako objekty trestn intervence; a jakm zpsobem se mo hl ze specifickho zpsobu subjektivace zrodit lovk jako objekt vdn, diskurzu s vdeckm " statutem. N einm si nicm n nrok bt prvn, kdo vedl svou prci tmto sm rem .1'1 1 * M em e pevzt nkolik zkladnch bod z vznamnho dla Rusche a Kirchheim era.2 1 Nejprve je teba zbavit se ilu ze, e trestn je pedevm (ne-li vlun) zpsobem sthni pestupk a e jako takov, v souladu se socilnm i forma mi, politickm i systm y i pesvdenm, me bt psn nebo shovvav, sm ujc k pokn nebo k dosaen npra vy, uvan ke sthn jednotlivc nebo ke stanoven kolek tivn odpovdnosti. Spe jde o to analyzovat konkrtn trestn systm y", studovat je jako sociln fenomny, kter

19) Nedoku v dnm ppad vyjdit pesnou mru odkaz a citac, za n vd tato kniha G. Deleuzovi a dlu, kter vykonal spolen s F. Guattarim (L'nnH-CEdipe, 1972). Mt bych rovn citovat nemlo strnek z Psydm mhjsm e R. Castela a ci, jak moc se ctm vdn R Norovi. 20) G. Rusche a O. Kirchheimer, Punishincnt and Soda! Struci ures, 1939.

nern e vysvtlit ani pouh konstrukce justice d a n spole-

noti, ani jej fundamentln m orln rozhodnut; zasadit je nazpt do pole jejich fungovn, kde sankce zloin nen je-t dinm elementem; ukzat, e mtky trestn nejsou jen i ' negativn" mechanismy, kter um ouj sthat, zabraovat,--! vyluovat, potlaoval, nbr e jsou svzny s celou adou pozitivnch a uitench efekt, je m aj za kol podporovat (a^v tomto smyslu lze ci, e jsou-li legln tresty provndny proto, aby byly sankcem i za spchan pestupky, pak de finice pestupk a jejich trestnho sthn jsou naopak vytvo eny pro udren trestnch mechanism a jejich fungovn). V tomto sm yslu uvedli Rusche a Kirchheim er do vzjem n,hq vztahu rozdln reimy trestn se systm y produkce, v nich psob: tak v otroksk ekonomii zaujm aj trestn mechanismy roli poskytovn doplkov pracovn sly a vytven masy civilnch" otrok vedle tch, kter zaji ovaly vlky i obchod; za feudalismu, v epoe, kdy jsou pe nze a produkce jet mlo vyvinuty, jsm e svdky nhlho rozmnoen tlesnch trest - tlo, je je ve vtin ppad lim jedinm dostupnm majetkem ; polepovna - O becn pitl, Spinhuis nebo Rasphuis nucen prce, trestn m a nufaktura se objevily s rozvojem trn ekonomiky. Avak prmyslov systm vyadujc svobodn trh s pracovn si lou zmenil v 19. stolet mru nucen prce v trestnch m e chanism ech a nahradil ji uvznnm s clem napravit. Ovem k tto striktn korelaci lze nepochybn m noh po znamenat. V kadm ppad je vak mon dret se obecnho tma tu, e v naich spolenostech je vdy teba trestn systm y si tuovat do urit politick ekonom ie" tla: dokonce kdy se neuchyluj k nsilnm i krvavm trestm, dokonce i kdy' uvaj m rn" metody, je jen uzavraj nebo napravuj, jde vdy prv o tlo - tlo a jeho sly, jejich uitenost a jejich po slunost, jejich rozdlen a jejich podzen. Je zajist legitim

n napsat historii trestn na pozad morlnch idej i prv nich struktur. Je ale mon pokusit se o to na pozad historie tel, navc tehdy, kdy tyto systmy trestn prohlauj, e si Za svj cl berou pouze onu tajemnou dui zloinc? Historikov ji dvno zaali pst historii tla. Studovali tlo na poli historick demografie d patologie; povaovali je za sdlo poteb a chut, za prostor fyziologickch proces a m etabolism , za ter tok mikrob a vir: ukazovali, do jak mry byly historick procesy im plikovny v tom! co m ohlo b t pokldno za ist biologick podklad existence; a co by bylo m stem , je by v historii spolenost odpovdalo biologickm udlostem ", jakm i byly cirkulace bacil i prodluovn lidskho vku.21) Avak tlo je rovn pmo pohroueno do pole politickho; vztahy moci na nj bezpro stedn psob; zm ocuj se ho, oznauj ho, cvi ho, ste ho, nut ho pracovat, podizuj ho rznm ceremonim, vya duj od nj, aby se vykazovalo jistmi znaky. Toto politick obsazovn tla je spjato, v rmci komplexnch a recipronch vztah, s jeho ekonomickm vyuitm; ve vztazch moci a ovldn je tlo obsazeno z velk sti jako vrobn sla, na druh stran je vak jeho konstituce jakoto pracovn sly mon pouze tehdy, je-li zapojeno v systmu podzen-subjektivace (v nm poteba je tak politickm nstrojem bedliv upravenm, propotanm a vyuitm); tlo se stv 1 uitenou silou jen tehdy, je-li zrove tlem produktivnm 3 a tlem podzenm. Tohoto podzen se dosahuje pouze n silnmi i ideologickmi nstroji; stejn tak me psobit prim o, fyzicky, rozehrt slu proti sle, zashnout m ateriln I prvky, a pesto nebt nsiln; me bt propotan, organi zovan, technicky promylen, m e bt subtiln, nepouva jc ani zbran, ani teroru, a pesto zstvat v du fyzickho.
21) Viz E. Le Roy-Ladurie, Lhistoire immobile", Annalcs, kvten-erven 1974.

ekneme, e tu me jt o urit vd n" o tle, kter nen ^kdoceln vdou o jeho fungovn, a o urit ovldn jeho gil kter je nm vce ne jen schopnost pem hat je; toto vdn a ovldn ustavuje nco, co bychom m ohli nazvat politickou technologi tla. Tato technologie je zajist difuzn, z d k a k d y formulovan v souvislm a system atickm diskrzu; asto se skld z st a zlomk; uvd do chodu rz n o r o d nstroje a procesy. M nohdy je, navzdory koherenci svch vsledk, pouze polyfonn instrumentac. N avc ji n e lze lokalizovat ani v uritm typu instituce, ani ve sttnm apartu. Ty se o ni naopak opraj; vyuvaj, zhodnocuj i si Vynucuj nkter z jejch postup. Avak ona sama ve svch mechanismech a ve svch efektech nle ke zcela jin rovi n. Jde v jistm sm yslu o mikrofyziku moci, kterou uvdj do pohybu aparty a instituce, ale jej pole innosti se nath z nkde mezi tmito velkmi funkcemi a tly sam m i s jejich materialitou a s jejich silami. Avak studium tto mikrofyziky pedpokld, e moc, je zde psob, nen pojmna jako vlastnictv, nbr jako strategie, e jej projevy ovldn nejsou pipisovny jejm u pivlastnn", ale disponovn s n, manvrovn, taktikm, technikm, uspodnm; e v n deifrujeme spe s vzta h vdy napjatch, vdy v innosti ne privilegium, je si lze podret; e za jej model vezmeme spe nikdy neutuchajc bitvu ne smlouvu o postoupen uritho majetku i dobyt a zmocnn se njakho zem. Je zkrtka teba pipustit, e moc je spe praktikovna ne vlastnna, e nen nabytm i udrovanm privilegiem " vldnouc tdy, nbr inkem souboru strategickch pozic inkem, jen m anifestuje a nkdy i roziuje pozici tch, kdo vldnou. Krom toho ta to moc nepsob prost a jednodue, jako povinnost nebo z kaz, na ty, kte ji nem aj"; absorbuje je, vstupuje do nich a prochz jim i; opr se o n pmo mrn tomu, jak se oni sami, v boji proti n, opraj o vlivy, jimi na n m oc psob.

Tm by mlo bt eeno, e tyto vztahy sestupuj hluboko do nitra spolenosti, e se nenachzej ve vztazch mezi stterf a obany i na hranici td a e se nespokojuj s reprodukovnm - na rovin individu, tl, gest a chovn - obecn formy zkona nebo vldy; e existuje-li tu kontinuita (ony vztahy se toti artikuluj v tto form podle cel srie komplexnch me~ chanism), nen tu analogie ani homologie, nbr specifi nost m echanism u a modality. A konen, nejsou jednoznan; definuj nespoet m st vzdoru, ohnisek napt, z nich kad s sebou nese sv rizika konfliktu, zpas, a pinejmenm do asnho pevrcen vztah moci. Pevrcen tchto mikrom oc" tedy nen podzeno zkonu typu vechno, nebo nic"; nelze jej doshnout jednou provdy prostednictvm novho ovldnut apart anebo prostednictvm novho zprovozn n i destrukce instituc; naproti tomu se dn z tchto loka lizovanch epizod neme zapsat do historie jinak ne in ky, kter zavd do cel st, v n je zachycena. Bylo by patrn rovn teba vyhnout se t tradici, kter vede k pedstav, e doshnout uritho vdn je mon pouze tam, kde jsou vztahy moci suspendovny, a e vdn se m e rozvjet pouze vn jejich prnik, jejich poadavk a jejich zjm . Bylo by patrn teba vyvarovat se vry, e moc zaslepuje a e na opltku zeknut se moci je jednou z podm nek dosaen vdn. Je teba spe pipustit, e vdn pro dukuje m oc (a nikoli jen proto, e by ji podporovalo tm, e j slou, nebo e by ji aplikovalo, protoe je uiten); nebo moc a vdn im plikuj pmo jedno druh; nebo neexistuje vztah m oci, ani se v korelaci k nmu konstituuje pole vdn, ani neexistuje vdn, kter souasn nepedpokld a nekonstitUuje vztahy moci. TtO vztahy m oci-vdn" tedy ne lze analyzovat na zklad poznvajcho subjektu, kter by byl i nebyl svobodn vzhledem k systmu moci, nbr na opak je teba brt v vahu, e subjekt, kter poznv, pedm ty poznn a m odality poznvn jsou do znan mry

_______
i --

:;.i

inky onch zkladnch im plikac m oci-vdn a jejich his

t o r i c k c h promn. To, co produkuje vdn, uiten pro m oc i vzpurn vi n, nen zkrtka aktivita poznvajcho sub jektu, nbr komplex moc-vdn, procesy a zpasy, je jej nastupuj a jim i je tento komplex utven, kter determ inu j jeho formy a oblasti, v nich je mon vdn. Analyzovat mikrofyziku moci a pohlcovn tla politikou jed~pedpokld, e se zekneme - pokud se te m oci pozice nsil a ideologie, metafory vlastnictv, modelu smlouvy i dobyt; e se zeknme, pokud jd e o vdn, opozce mezi tm, co je zitn", a tm, co je nezitn", modelu poznn a primtu subjektu. Vypjme-li si term n od Pettyho, avak v jinm smyslu, ne jak mu v 17. stolet dval on a jeho souasnci, mohli bychom snit o politick anatom ii". Nebylo by to studium sttu pochopenho jakoto tlo" (s je ho prvky, jeho zdroji a jeho silami), ale ani studium tla a to ho, co jej obklopuje, jako malho sttu. Pojednvalo by se tu o politickm tle" jako souboru materilnch prvk a tech nik, je slou jako zbran, jako spojovac zazen, jako komunikace a jako oprn body pro vztahy moci a vdn, kte r pohlcuj lidsk tla a podizuj si je pitom tm, e z nich in pedmty vdn. ' Je teba umstit techniky trestn - a se zm ocuj tla v rilu!u tlesnho trestn, nebo se zamuj na dui - v historii politickho tla. Je teba chpat trestn praktiky ne jako nsle dek prvnch teori, ale sp jako kapitolu politick anatomie. Kantorowitz221 podal kdysi znam enitou analzu tla krle": je to, podle prvn teologie form ulovan ve stedovku, tlo zdvojen, nebo v sob nese krom prvku doasn ho, jen se rod a umr, jet jin, kter petrvv navzdory asu a je deklarovn jako fyzick, akoli nehm atateln pod^klad krlovstv; okolo tto zdvojenosti, je byla pvodn

22) E. Kantorowitz, The King'n Txuo Badics, 1959.

blzk christologickmu modelu, se organizuje ikonografie, politick teorie monarchie, prvn mechanismy, kter zro ve rozliuj i spojuj v sob osobu krle s nroky Koruny a s celm ritulem, jen dosahuje svch nejsilnjch mo ment v korunovaci, pi pohbu nebo v ceremonich mani festace oddanosti krli. Na druhm plu bychom si mohli pedstavit tlo odsouzenho; i on m svj prvn status; podncuje svj ceremonil a pivolv cel teoretick diskurz, nikoli vak proto, aby zaloil nadbytek moci", je l ho nabv osoba panovnka, nbr proto, aby kdoval chybn m oci", jm jsou oznaeni ti, kte jsou podrobeni treshi. V nejtemnj oblasti politickho pole se rsuje od souzenec jako symetrick a pevrcen figura krle. Bylo by teba analyzovat to, co bychom mohli k poct Kantorowitze nazvat nejmen tlo odsouzence". : Jestlie nadbytek moci na stran krle vyvolv zdvojen jeho tla, nemla by pevaha moci, je je praktikovna na t le odsouzenho lovka, podncovat njak jin typ zdvoje-; n? Zdvojen netlesn, zdvojen due", jak ekl Mably. His torie tto mikrofyziky" trestn moci by tedy byla genealogi st genealogie modern due". Spe ne vidt v tto du i znovuoiven pozstatky njak ideologie bychom tu m li rozeznat aktuln korelativ urit technologie moci nad t lem, Nen namst tvrdit, e duse je iluzi nebo efektem njak' ideologie. Prv naopak, existuje, m uritou skutenost, je trvale produkovna okolo, na povrchu i uvnit tla fungov nm moci, je psob na ty, kter trest - anebo v obecnjm smyslu na ty, na n dohl, kter cvi a usmruje, nac blzny, dtmi, kolky, obyvateli koloni, nad tmi, kte jsou pipoutni k vrobnm prostedkm a kter kontroluje po ce l jejich ivot. Je tu historick skutenost tto due, kter se na rozdl od due reprezentovan kesanskou teologi nena rodila provinil a trestuhodn, ale zrodila se spe z procedur trestn, dohlen, uvznn a donucovn. Tato reln a ne-

tlesn due nen v dnm ppad substanc; je to ivel, nm se artikuluj inky uritho typu moci a reference /uritho vdn, mechanismus, pomoc nho vztahy moci umouj vdn a vdn rozvj a posiluje inky moci. fsjad touto skutenost-referenc bylo vybudovno mnostv rozmanitch pojm a vylenilo se z n mnoho oblast anal zy: psychino, subjektivita, osobnost, vdom atd.; byly na n vystavny vdeck techniky a diskurzy; na jejm zklad byly zhodnoceny morln poadavky humanismu. Avak nemli bychom se tu mlit: due, iluze teolog, tu nebyla na hrazena skutenm lovkem, pedmtem vdn, filozofic k reflexe nebo technick intervence. lovk, o nm se nm tu vykld a k jeho osvobozen jsme vyzvni, je ji v sob parnm dsledkem urit subjektivace, uritho podroben, Imnohem hlubho, ne je on. Due" jej obv a. pivd k existenci, kter je sama jen soust ovldn, je praktiku je moc na tle. Due je inkem a nstrojem politick anato mie; due je vzenm tla.

ti;;?.O tom, e trestn obecn a vzen zejmna vyzdvihuj politickou technologii tla,.mne patrn nepouila ani tak mi nulost, jako sp ptomnost. V prbhu poslednch let se v zesk vzpoury objevuj takka po celm svt. Jejich cle, je jich hesla a prbh v sob mly zajist nco paradoxnho. Byly to vzpoury proti cel t fyzick mizrii, je se datuje ji vce ne jedno stolet: proti zim, proti nedchatelnosti a pe plnn, proti zchtralmu zdivu, proti hladu, proti bit. Ale byly to tak vzpoury proti modelm vzen, proti utiujcm prostedkm, prod izolovn, proti lkask a vzdlvac slub. Byly to vzpoury, je mly jen hmotn cle? Byly to rozporupln revolty proti chtrn, ale i proti komfortu, pro ti dozorcm, ale i proti psychiatrm? Ve skutenosti bylo t-

mjem vech tchto hnut tlo a hmotn zleitosti, tak jako tomu bylo u bezpotu dikurz, je vzeni produkuje ud potku 19, stolet. Tyto diskurzy a vzpoury, tyto vzpomnky a invektivy byly ve skutenosti neseny drobnmi, nepatrn- J mi materilnmi vcmi. Pro toho, kdo chce, je snadn vidt S v tom jen zaslepen poadavky i podezvat tyto vzpoury z ovlivnn cizmi strategiemi .V e skutenosti lo o vzpoury " i na rovin tla, proti samotn konstrukci.vzen. Otzkou ne bylo to, zda je prosted vznice pli hrub nebo pli aseptick, pli primitivn nebo pli dokonal, byla to mn-:| lerialita v t me, v n je nstrojem a vektorem.moci; byla to cel ta technologie moci nad tlem, kterou ji technologie due" praktikovan vychovateli, psychology a psychiatry - nedokzala ani maskovat, ani kompenzovat z toho prost ho dvodu, e je sama jen jednm z jejch nstroj. Chtl bych 'J pst. historii prv tohoto vezen, s celm tm politickm pohlcovnm tla, je se sousteuje v jeho uzaven archi- 'j tektue. Je toto ryz anachronismus? Ne, povaujeme-li psan historie za vyjden minulosti v termnech ptomnosti. Ano, i povaujeme-li to za psan historie ptomnosti.231

2 3 ) B u d u s t u d o v n z ro / u n

/ lm u"

p n m 1 v e frn n co u / .sk n i tr e s tn m s y s

t m u . R o z d ilv v h is to r ic k c h p r o m n c h n v in s titu c c h b y in ily k n d p o k u s o dutniln z k o u m n i p li n r o n n k a d s i l ich y -' til LMiiiniLni jn k u c lo k p li s c li n iiittc k .

KAPITOLA II LESK A SLVA VEEJNCH POPRAV

do Revoluce upravovalo obecn formy vykonvn tres nazen z roku 1670. Zde je hierarchie trest, kterou toto nazen pedepisuje: Smrt, muen veden pi vyetovn dkaz, doasn galeje, biovn, veejn odproen, vyob covn." Vznamnou st tvo fyzick Iresty. Ty jsou jet obmovny podle zvyklost, povahy zloin a postaven odsouzench. Trestem smrti se rozum mnoho druh smrti: nkte mohou bt odsouzeni k oben, jin k useknut pae, k vyznuti nebo proboden jazyka a nslednmu obeni; jinl'( za t zloiny, k lmn zaiva a k smrti v kole pot, co byly lmny jejich dy; jin k lmn a k smrti, jin ke krce n a nslednmu lmni, jin k uplen zaiva, jin k uplen pot, co byli nejprve krceni; jin k vyznut nebo proboden jazyka a nslednmu uplen zaiva; jin k roztrhn tahem tvera kon, jin k stt hlavy, konen jin k proraen lilavy. " 11 A Soulatges jakoby mimochodem dodv, e existuj tak lehk tresty, o nich se nazen nezmiuje: zadostiuinen pokozen stran, vstraha, pokrn, krtkodob uvznn, vykzn z uritho msta i oblasti, a nakonec penil tresty: pokuty i konfiskace. Nesmme se vak nechat zmst. Mezi tmto arzenlem hrz n kadodenn prax byla citeln mezera. Pesnji ee-

j j: J. A . S o u h la s , T m ilc c /m riiis,

1762, d l 1 , s. lfty-171.

no' vere.r' .muen a popravy neznamenaly zdaleka fc nejfrekventovanj tresty. Vidno dnenm pohledem se mj ! e zdt, e rozsudky smrti inily nepochybn vznamnou st: rozsudky vykonvan v Chtelet v prbhu Iet 1755-1785 v sob zahrnovaly hrdeln tresty - lmn v kole oben i uplen na hranici - z 9 a 1 0 %?> parlament y f Flandrech odsoudil v letech 1721-1730 k smrti devtaticelkrt z celkovho potu 260 vynesench rozsudk (a esla dvacetkrt z 500 mezi lety 1781 a 1790)J Nesmme nicmn zapomnat, e soudn tribunly nachzely dostatek prosted k, jimi bylo mon zmrnit psnost pedepsanch trest, jednak tm, e odmtaly pronsledovat takov zloiny, kter byly pnli tvrd trestny, jednak tm, e pozmnily klasifika-i ci zloinu; nkdy i sama krlovsk moc naizovala neuvat striktn ta nazen, je jsou mimodn krut. V kadm ppad tvoily nejvt st rozsudk bu. vyhotn, nebo pokuta: v judikatue, jak byla v Chtelet (kde se eily jen relativn tk delikty), pedstavovalo mezi lety 1755 a 1785 vyhotn vce ne polovinu uloench trest. Jene velk st tchto netlesnch trest byla provzena dodatenmi tresty, kter v sob zahrnovaly rozmr tlesnho trestu: vystaven veejnmu posmchu, pranovn, elezn obojek na prani, biovn, vypalovn znamen; to bylo pravidlem pro vechna odsouzen na galeje i pro ekvivalentn odsouze ni uren enm - uzaven v tulku; vyhotn asto ped-! chazelo vystaven veejnmu posmchu; pokuta byla obvyk le doprovzena biovnm. Nebyly to toli pouze ony

2)

V iz l n e k P, P e tr n v itc h e v C rim e e t c r im itm lil m Frnucv X V I I - X V I I 1 's Y K 19 7 1 , s. 22 n . 7^ "

C r i " i,u ,litl! c l 1 r f y r c K i m i n u H i r l t w n i l ric F l a n d w ,

3>

4)

In k n a z n a u [ c C h n is e u l v z h le d m k d e k ln r n c i z .1. s r p n a 1 7 6 4 n tu l c c h { M m in - c x p u filif, 13. N . m s . 8 1 2 9 , fcil. 12K ~12y).

ikblep a okzal popravy, nbr i tato forma dodatk, m trpl prvo manifestovalo svj vznan podl na sou stav trest: kad alespo trochu vn trest v sob musel nll nco z trpnho prva. ^ Co je t prvo trpn? Tlesn trest v t i on me krul floletiv," k Jcourt, A dodv: Je nevysvtlitelnm Jevem/ze ]e takov rozsah lidsk pedstavivosti ovldn barbnrstvm a krutost. " 51 Snad nevysvtlitelnm, ale zajist nik o l i vjimenm nebo primitivnm. Muen je jist technika a .nelze jej pirovnvat ke krajnosti bezzkonnho nsil. Aby nuien bylo trestem, mus splovat ti zkladn kritria: usFpedevm produkovat uritou mru utrpen, kter lze 'rit-li pesn mit, tedy alespo odhadovat, porovnvat lirarchizovat; smrt je potom vystupovanou formou muen(f nebo nen pouhm prostm zbavenm prva na ivot, nbr je pleitost pro aplikaci krajnho, propotanho utr pen: od popravy sttm - kdy je ve omezeno na jedno geslo probhajc v jedinm okamiku: nulov stupe muen pes oben, uplen a lmn v kole, skrze n se prodluu je agnie, a k roztvrcen, pi nm bylo utrpen stupovno tm donekonena; poprava umuenm je umnm udr et ivot v bolesti a utrpen, rozdlit jej na tisc smrt" n doshnout u nj, dve ne opust tento svt, t nejvji menj hrzy z umrn" . 61 Mueni spov v celm umn kvantifikace utrpen. Ale je tu jet nco navc: tato produkce utrpen je regulovna. Muen uvd do korelace zraovn tla, jeho kvalitu, intenzitu, dobu utrpen se zvanost spchanho zloinu, s osobou zloince, s postavenm jeho obti. Existuje tu prvn kd utrpen; jestlie jde o trest muenm, nedopad tento trest na tla nhodn i rovnomrn;

5) fi)

Eiin/dD/iri/ii', l n k P n iv n O trpn f?" (S u p p lic t). V y j d e n p o d iiiz n d G . O lly ffin , A ii E m

i j Ui

P m v i i t CapH n C rim u f, 1 7 3 1 .

je vypoatvn podle detailnch pravidel: poet ran biem, umstn rozplenho eleza, dlka agnie pi upalovn ne bo lmn v kole (tribunl rozhodne, m-li bt muen usmr cen ihned, nebo m-li bt nechn pomalu umrat, a v kterm okamiku m bt toto gesto slitovn vykonno), jak druh zohaven m bt proveden (uat pae, propchnut rty nebo jazyk). Vechny tyto rozmanit prvky rozmnouj tresty a jsou kombinovny podle rozhodnut tribunl a vzhledem k jednotlivm zloinm: Dantova poezie uloen v zko nech," jak ekl Rossi; v kadm ppad je to dlouh perioda fyzicko-trestnho vdn. Muen nadto tvo soust ritulu. Je prvkem trestn liturgie a odpovd dvma poadavkm. Ves vztahu k obti mus bt znamenm: bu jizvou, kterou zane ch na tle, nebo podvanou, s n je spojeno, vede k zahan ben toho, kdo je obt; dokonce i kdy je jeho funkc oistit" spchan zloin, neodpout; vyznauje okolo tla, i lpe pmo na samotnm tle odsouzenho nesmazateln zname n; v pamti lid se nicmn v kadm ppad uchov vzpo mnka na onu podvanou, na pran, na spodan sledova n muen a utrpen. A z hlediska justice, kter jej ukld, mus bt veejn muen zjevn, viditeln pro vechny, tm jako jej triumf. Sama pemra provdnho nsil je soust: jej slvy: to, e m vink pi biovn nakat a kiet, nen n jak zahanbujc podrunost, nbr obad, pi nm se justice : pedvd ve sv sle. Odtud pramen bezpochyby i ta mue-: n, je probhaj jet i po smrti: splen mrtvoly, rozpren popela ve vtru, smkn tla a jeho vystaven u cesty. Justice pronsleduje tlo a za hranice vekerho monho utrpen. Trestn prvem trpnm nezahrnuje libovoln tlesn trestn: je to diferencovan produkce utrpen, organizovan ritul oznaovn obt a manifestace moci, kter trest; a v dnm ppad nejde o rozjiten justice, kter by, zapo mnajc na sv principy, ztrcela veker zbrany. Do tchto exces" mueni vstupuje vechna ekonomie moci.

* Muen tlo je nejprve vepsno do soudnho ceremoni lu jen mus vynst na svtlo pravdu zloinu. Ve Francii, jako ve vtin evropskch zem s vjimkou Anglte' zstvala veker kriminln procedura, vetn roz sudku, utajena: to jest neprhledn nejen pro veejnost, n br i pro samotnho obvinnho. Odvjela se bez nho, i pi nejmenm bez toho, e by znal obvinn, znn obaloby, vpovdi svdk nebo dkazy, V du trestnho prva bylo vdn absolutnm privilegiem trestnho sthn. Vyetovn m bt provdno co nejpelivji a s co nejvtm monm utajenm'', prav edikt z roku 1498. Podle nazen z roku 1670, kter shrnovalo, a v jistch bodech jet zvyovalo, krutost pedchzejc epochy, bylo neppustn, aby ml ob vinn pstup k slokm procesu, nesml znt totonost udava, nesml znt povahu usvdujcch vpovdi ped tm, ne byly podrobeny nmitkm, nesml pout, a do po slednch okamik procesu, fakta, kter by jej ospravedlnila, nesml mt obhjce, jen by jednak dozral na regulrnost procesu, jednak by se podlel na jeho obhajob v dan vci. Soudn ednk ml na sv stran prvo pijmout anonymn udn, skrvat ped obvinnm podstatu obvinn, podrobit jej kovmu vslechu, vyuvat insinuad.^ Sm ze sebe a ze sv vemod konstituoval ednk pravdu, v kter po lil tl obvinnho; tuto naprosto hotovou pravdu obdreli soudcov ve form spis a zapsanch prohlen; jedin ty to prvky tvoily v jejich och dkaz; setkali se s obvinnm pouze jednou, kdy jej vyslchali ped vynesenm rozsudku. Utajen a zapsan forma procedury poukazuje k principu, 7) Ado 18. stnletbyly vedeny dlouh diskuse o tom, zda je soudd do volena u kovho" vslechu pouvat falench slib, l, dvoj znanch slov, celou tu lstivou soudn kazuistiku.

P Pudle nho ve vd zloinu bylo stanoven pravdy absolut nim prvem a vlunou moc panovnka a jeho soudc yrault pedpokldal, e tato procedura (etablovan ve sv podstat ji v 16. stolet) mla za zklad strach ze zmatku, kiku a hluku, je srocen lid zpravidla psobil, strach'* t0ho, e nastane nepodek, dojde k nsil a hnvu vi stra nm, i dokonce vi soudcm"; krl tm chtl ukzat, c suvernn moc , z n odvozuje sv prvo trestat, nem/e v dnm Ppad nleet mnostv". Ped spravedlnost panovnka musel zmlknout kad hlas. Nicmn tajemstv nezabraovalo tomu, aby pi zjitov-:: n pravdy pece jen nemusela bt dodrovna jist pravidla. Tajemstv dokonce implikovalo, e byl pro trestn dkazy defi no vn psn model. Cel tradice, je se objevuje ve stedo vku, kterou vak iroce rozvinuli velc renesann prvnci, pedepisovala, jak mus bt povaha a innost dkaz. Je t v 18. stolet bylo'mono nalzt podobn distinkce: dkazy pravdiv, pm a legitimn (napklad svdectv) a dkazy nepm, oprajc se o domnnky, vykonstruovan (pesvd ovnm); i jet dkazy zjevn, dkazy vznan, dkazy nedokonal i slab;y >nebo dle: dkazy nalhav nebo ne zbytn", kter nedovoluj pochybovat o pravdivosti skutku (to jsou dkazy pln", tedy dva bezhonn svdkov, kte- tvrd, e vidli obvinnho, jen drel v ruce obnaen a zakrvaven kord, jak opout msto nkolik okamik po, co zde bylo nalezeno tlo zemelho nkolikrt proboden kordem); piblin indicie nebo dkazy nepln, kter lze : povaovat za pravdiv potud, pokud je obvinn nevyvrt dkazem opanm (dkaz nepln", tedy jeden jedin oi t svdek anebo vyhroovn smrt, kter pedchzelo n sil-!
8) 9) P. Ayrault, L Ordrt, fom n iit ct instniction judicinire, 1576, kniha III kap. LXXI! a LXXIX. D. Jous.se, Traitc de lit justice criminellc, 1771, dl I, s. 660.

ndnvi nu); nakonec nepm indicie nebo podprn dka zy"/ je sestvaj pouze z mnn lid (zaslechnut kiku, tk jidzelho, nesrovnalosti v jeho vpovdch aid.)im Tyto distinkce nejsou jednodue teoretickmi subtilitami. Maj sv operativn funkce. Pedevm proto, e kad z tchto inclid, je-li brna sama o sob a zstv-li v izolovanm stavu, ssebou me nst urit typ soudnch dsledk: pln d kazy mohou pivodit jakkoli obvinn; nepln dkazy mo hou vst k uloen trest postihujcch osobu", avak nikdy j. [restu smrti; nepm a slab indicie dostauj pouze k vyEii zatykae" na podezelho, ke stanoven dalho vyet ovn na zskn vce informac vi nmu, nebo k uloen pokuty. Dle proto, e se mezi sebou kombinuj podle pes nch pravidel kalkulu: dva nepln dkazy mohuu tvoit jeclen dkaz pln; indicie, za pedpokladu, e jich je nkolik itiesi neodporuj, se mohou kombinovat tak, aby vytvoily nepln dkaz; nikdy se vak samy o sob, jakkoli by byly poetn, nemohou rovnat dkazu plnmu. Mme zde tedy aritmetiku trest, kter je v mnoha bodech velice pedantick, nicmn poskytuje urit prostor pro dstatek disputac: do stauje pro odsouzen k hrdelnmu trestu pouze jeden pln dkaz, nebo je teba, aby byl podepen nkolika jinmi, slab mi indiciemi? Jsou dva piblin dkazy vdy rovny jed nomu plnmu? Nebylo by v tomto ppad teba pijmout ti anebo je kombinovat s nepmmi indidemi? Rovn jsou ta prvky, kter mohou slouit jako indicie pouze u uritch zloin, jen za uritch okolnost a jen ve vztahu k uritm osobm (svdectv je napklad anulovno, pochz-li od tu lka; je naopak zesleno, jestlie jde o dvryhodnou osou" nebo o majitele v ppad domovnho pestupku). Je to aritmetika modelovan kazuistikou, jej funkc je definovat, jak me bt konstruovn soudn dkaz. Na jedn stran
10) P. F. Muyart de Vouglans, Institutcs mt rfm crmincl, 1757, s. 345-347.

no verejn muen a popravy, neznamenaly zdaleka ne,frekventovanj tresty. Vidno dnenm pohledem se z e zdat, ze rozsudky smrti inily nepochybn vznamnr,,' Udkl V> * v an v Chatelet v prbhu 1755 1785 v sobe zahrnovaly hrdeln tresty - lmn v ko|P obeseni ci uplen na hranici - z 9 a 1 0 %*. parlament V p Flandrech odsoudil v letech 1721-1730 k smrti devtaticeirat z celkoveho potu 260 vynesench rozsudk (a esh dvacetkrat z 500 mezi lety 1781 a 1790). Nesmme nicmn zapommat, ze soudn tribunly nachzely dostatek prostedu, jim i bylo mon zmrnit psnost pedepsanch tresl jednak Um, ze odmtaly pronsledovat takov zloiny klen yly pnlis tvrd trestny jednak tm, e pozmnily klasifika ci zloinu; nkdy i sama krlovsk moc naizovala neuval^ striktn ta nazen, je jsou mimodn krut.- V kadm ppade tvoily nejvt st rozsudk bu vyhotn, nebo" pokuta: v judikatue, jak byla v Chatelet (kde se eily jen r< ; a vne^tke delikty), pedstavovalo mezi lety 1755 a 1 7 8 5 vhostem vce ne polovinu uloench trest. Jene velk ^ast tchto netlesnch trest byla provzena dodatenm i! tresty ktere v sobe zahrnovaly rozmr tlesnho trestu- v stavem veejnmu posmchu, pranovn, elezn obojek:! lln prf n' n' blC0vn' vypalovn znamen; to bylo pravidlem pro vechna odsouzen na galeje i pro ekvivalentn odsouze ni urena enm - uzaven v tulku; vyhotn asto ped chzelo vystaveni veejnmu posmchu; pokuta byla obvyke doprovzen biovnm. Nebyly to toti pouze ony

2)

V C r i m ' e l c r im u a ,it ie " F r a u e e X V I - X V I I l $

3>
-

' ' 7 T l - m T m 2 U Cri,U,'" " ''V el

"" to r ! ' *

F la n d i,!

.Ink n a z n a u je C h n lse u l v z h le d e m k d fk l.ir.ic l z 3. sm n .i 17frl o lul.iu l I i (M cim w v c x iw ilij, 0. N . n is. 1 2 9 , ful. 1

llcolep a okzal popravy, nbr i tato forma dodatk, m trpn prvo manifestovalo svj vznan podl na souslni/e trest: kad alespo trochu vn trest v sob musel nstr nco z trpnho prva. """Co je to prvo trpn? Tlesn trest v t i on me krul a boletivy," k Jacourl. A dodv: Je nevysvtlitelnm jvni, e je takov rozsah lidsk pedstavivosti ovldn bar barstvm a k r u to s t.S n a d nevysvtlitelnm, ale zajist ni koli vjimenm nebo primitivnm. Muen je jist technika a nize jej pirovnvat ke krajnosti bezzkonnho nsil. Aby muen bylo trestem, mus splovat ti zkladn kritria: tnus pedevm produkovat uritou mru utrpen, kter lze rif li pesn mit, tedy alespo odhadovat, porovnvat 'jTlerarchizovat; smrt je potom vystupovanou formou mu.:eni nebo nen pouhm prostm zbavenm prva na ivot, nbr je pleitost pro aplikaci krajnho, propotanho utr pen: od popravy sttm - kdy je.ve omezeno na jedno ges: [t) probhajc v jedinm okamiku: nulov stupe muen pes oben, uplen a lmn v kole, skrze n se prodluu je ngonie, a k roztvrcen, pi nm bylo utrpen stupov no. tm donekonena; poprava umuenm je umnm udr et ivot v bolesti a utrpen, rozdlit jej na tisc smrt" a doshnout u nj, dve ne opust tento svt, t nejvji menj hrzy z umrn".MMuen spov v celm umn kvantifikace utrpen. Ale je tu jet nco navc: tato produkce utrpen je regulovna. Muen uvd do korelace zraov nu' tla, jeho kvalitu, intenzitu, dobu utrpen se zvanost spchanho zloinu, s osobou zloince, s postavenm jeho obti. Existuje tu prvn kd utrpen; jestlie jde o trest mu enm, nedupad tento tresl na tla nhodn i rovnomrn;

5) 6)

.Eiin/Wn/w/iV, lrin ek P rriv o trp n "'" ( S u p p lic e ) . 'V y j d e n .mcli/.t nef G . O H y fn ,/ ln

lu P m v ii C u p iln l C rn u , 1 7 3 1 .

je vypotvn podle detailnch pravidel: poet ran bJeiti ' -I umstn rozplenho eleza, dlka agnie p upalovn jiesS bo lmn v kole (tribunl rozhodne, m-li bt muen ukitv.-cen ihned, nebo m-li bt nechn pomalu umrat, a v klrem, okamiku m bt toto gesto slitovn vykonno), Jak dru^ zohaven m bt proveden (uat pae, propchnut rty nebo jazyk). Vechny tyto rozmanit prvky rozmnouj tresty a jsou kombinovny podle rozhodnut tribunl a vzhledem k jednotlivm zloinm: Dantova poezie uloen v zko nech," jak ekl Rossi; v kadm ppad je to dlouh perioda fyzicko-trestnho vdn. Muen nadto tvo soust ritulu, Je prvkem trestn liturgie a odpovd dvma poadavkm. Ve vztahu k obti mus bt znamenm: bu jizvou, kterou zane ch na tle, nebo podvanou, s n je spojeno, vede k zahan ben toho, kdo je obt; dokonce i kdy je jeho funkc oistit" spchan zloin, neodpout; vyznauje okolo tla, i ldpe pmo na samotnm tle odsouzenho nesmazateln znme- ; n; v pamti lid se nicmn v kadm ppad uchov vzpo mnka na onu podvanou, na pran, na spodan sledova n muen a utrpen. A z hlediska justice, kter jej ukld, 'i; mus bt veejn muen zjevn, viditeln pro vechny, tm jako jej triumf. Sama pemra provdnho nsil je soust jej slvy: to, e m vink pi biovn nakat a kiet, nen n jak zahanbujc podrunost, nbr obad, pi nm se justice pedvd ve sv sle. Odtud pramen bezpochyby i ta mue n, je probhaj jet i po smrti: splen mrtvoly, rozpren popela ve vtru, smkn tla a jeho vystaven u cesty. Justice pronsleduje tlo a za hranice vekerho monho utrpen. Trestan prvem trpnm nezahrnuje libovoln tlesn trestn: je to diferencovan produkce utrpen, organizovan ritul oznaovn obt a manifestace moci, kter trest; a v dnm ppad nejde o rozjiten justice, kter by, zapo mnajc na sv principy, ztrcela veker zbrany. Do tchto exces" muen vstupuje vechna ekonomie moci.

* Muen tlo je nejprve vepsno do soudnho ceremoni n mus vynst na svtlo pravdu zloinu. lu' ^e prancii, jako ve vtin evropskch zem s vjimkou lie, zstvala veker kriminln procedura, vetn rozdkUj utajena: to jest neprhledn nejen pro veejnost, nfU ' i pt) s a m o tn h o obvinnho. Odvjela se bez nho, i pimenm bez toho, e by znal obvinn, znni obaloby, nCpovd i s v d k nebo dkazy. V du trestnho prva bylo Vdn a b so lu tn m privilegiem trestnho sthn. Vyetovn mnbt provdno co nejpelivji a s co nejvtm monm utnjerum"/ prav edikt z ro k u 1 4 9 8 . Podle nazen z roku 1670, kter shrnovalo, a v jistch bodech jet zvyovalo, krutdst pedchzejc epochy, bylo neppustn, aby ml ob vinn pstup k slokm procesu, nesml znt totonost ud ava , nesml znt povahu usvdujcch vpovd ped tm, ne byly podrobeny nmitkm, nesml pout, a d o po slednch o k a m ik procesu, fakta, kter by jej ospravedlnila, nesm l mt obhjce, jen by jednak dozral na regulrnost p r o c e s u , jednak by se podlel na jeho obhajob v dan vci. S o u d n ednk ml na sv stran prvo pijmout anonymn udn, skrvat ped obvinnm podstatu obvinn, podrobit jej kovmu vslechu, vyuvat insinuac.7', S m ze sebe n ze sv vemoci konstituoval ednk pravdu, v kter po hltil obvinnho; tuto naprosto hotovou pravdu obdreli soudcov ve form spis a zapsanch prohlen; jedin ty to prvky tvoily v jejich och dkaz; setkali se s obvinnm pouze jednou, kdy jej vyslchali ped vynesenm rozsudku. Utajen a zapsan forma procedury poukazuje k principu,
7) A do 18, stolet byly vedeny dlouh diskuse o tom, zda je soudci do voleno u kovho" vslechu pouvat falench slib, l, dvoj znanch slov, celou tu lstivou soudn kazuistiku.

podle nho ve vci zloinu bylo stanoven pravdy absolut nm prvem a vlunou moc panovnka a jeho soudc. Ayrault pedpokldal, e tato procedura (etablovan ve sv podstat ji v 16. stolet) mla za zklad strach ze zmatku, kiku a hluku, je srocen lid zpravidla psobil, strach z tu ho, e nastane nepodek, dojde k nsil a hnvu vi stra nm, i dokonce vi soudcm"; krl tm chtl ukzat, u suvernn moc", z n odvozuje sv prvo trestat, neme v dnm ppad nleet mnostv".8* Ped spravedlnost panovnka musel zmlknout kad hlas. Nicmn tajemstv nezabraovalo tomu, aby pi zjiov n pravdy pece jen nemusela bt dodrovna jist pravidla. Tajemstv dokonce implikovalo, e byl pro trestn dkazy de finovn psn model. Cel tradice, je se objevuje ve stedo vku, kterou vak iroce rozvinuli velc renesann prvnci, pedepisovala, jak mus bt povaha a innost dkaz. Je t v 18, stolet bylo mono nalzt podobn distinkce: dkazy pravdiv, pm a legitimn (napklad svdectv) a dkazy nepm, oprajc se o domnnky, vykonstruovan (pesvd ovnm); i jet dkazy zjevn, dkazy vznan, dkazy nedokonal i slab;w >nebo dle: dkazy nalhav nebo ne zbytn", kter nedovoluj pochybovat o pravdivosti skutku (to jsou dkazy pln", tedy dva bezhonn svdkov, kte tvrd, e vidli obvinnho, jen drel v ruce obnaen a zakrvaven kord, jak opout msto nkolik okamik pot, co zde bylo nalezeno tlo zemelho nkolikrt proboden kordem); piblin indicie nebo dkazy nepln, kter lze povaovat za pravdiv potud, pokud je obvinn nevyvrt dkazem opanm (dkaz nepln", tedy jeden jedin oi t svdek anebo vyhroovn smrt, kter pedchzelo nsil8) P. Ayrault, UOrdre, formalit- ct instruction jtidicinin, 1576, kniha III, kap. LXXII a LXXIX.

9) D. Jnusse, Trnit dc tn justice erimindk, 1771, dl I, s. 660.

niu inu); nakonec nepm indicie nebo podprn dkazy", je sestvaj pouze z mnni lid (zaslechnut kiku, tk p od ezelho, nesrovnalosti v jeho vpovdch atd.)'1 1 ' Tyto distinkce nejsou jednodue teoretickmi subtilitami. Maj sv operativn funkce. Pedevm proto, e kad z tchto in dici, je-li brna sama o sob a zstv-li v izolovanm stavu, ssebou me nst urit typ soudnch dsledk: pln d kazy mohou pivodit jakkoli obvinn; nepln dkazy mo:liiiu vst k uloen tresl postihujcch osobu", avak nikdy jetrestu smrti; nepm a slab indicie dostauj pouze k vynzatykae" na podezelho, ke stanoven dalho vyetruvn na zskn vce informac vi nmu, nebo k uloen :pbkuty. Dle proto, e se mezi sebou kombinuj podle pes nch pravidel kalkulu: dva nepln dkazy mohou tvoit je den dkaz pln; indicie, za pedpokladu, e jich je nkolik n esi neodporuj, se mohou kombinovat tak, aby vytvoily nepln dkaz; nikdy se vak samy o sob, jakkoli by byly poetn, nemohou rovnat dkazu plnmu. Mme zde tedy aritmetiku tresl, kter je v mnoha bodech velice pedantick, nicmn poskytuje urit prostor pro dstatek disputac: do stauje pro odsouzen k hrdelnmu trestu pouze jeden pln dkaz, nebo je teba, aby byl podepen nkolika jinmi, slab mi Indiciemi? Jsou dva piblin dkazy vdy rovny jednotnu plnmu? Nebylo by v tomto ppad teba pijmout ti anebo je kombinovat s nepmmi indiciemi? Rovn jsou tu prvky, kter mohou slouit jako indicie pouze u uritch zloin, jen za uritch okolnost a jen ve vztahu k uritm osobm (svdectv je napklad anulovna, pochz-li od tu lka; je naopak zesleno, jestlie jde o dvryhodnou oso bu" nebo o majitele v ppad domovnho pestupku), je to aritmetika modelovan kazuistikou, jej funkc je definovat, jak me bt konstruovn soudn dkaz. Na jedn stran
10) P. F. Muyart de Vouglans, fnsHtutes mtdmit crimncl, 1757, s. 345-347.

1
tento systm leglnch dkaz" in z pravdy v oblasti tres tn vsledek komplexnho umn; d se takovmi pravidly kter mohou znt jedin specialist, a v dsledku jen zvyu je princip tajemstv. Nesta, aby soudce ml jistotu, kterou me mt kad rozumn lovk... Nic nen omylnj ne tento zpsob souzen, kter je v ppad pravdy jen vce i mn podloenm mnnm." Na dmh stran je vak pro soudce psnm omezenm; pi opomjen tchto pravidel by kad obvinn i odsouzen bylo ukvapen, a lze d, r v jistm smyslu by bylo dokonce nespravedliv, i kdyby ve skutenosti obvinn byl vinen . " 111 Pijde den, kdy se jedinec- V nost tto pravdy uke skandln; jako kdyby se justice ne musela dit pravidly obecn pravdivosti: Co by se eklo o neplnm dkazu v ppad vd, kter jsou schopn de monstrovn? m by byl takov nepln dkaz v geometrii i algebe ? " 121 Nesmme vak zapomnat, e tato formln omezen soudnho dokazovn byla zpsobem vnitn regi: lace absolutn a vlun moci vdn. Zapsan, tajn, podzen - pi konstruovn dkaz psnm pravidlm je trestn vyetovn strojem, kter pro dukuje pravdu v neptomnosti obalovanho. Prv dky t to skutenosti povede tato procedura nutn k doznn, ako li prvo jej striktn nevyaduje. Ze dvou dvod: jednak proto, e konstituuje tak siln dkaz, kter takka nepotebu je doplnn dnm dalm, ani provdn sloitch a po chybnch kombinac indici; pokud bylo doznn provedeno v nleit form, tm zbavuje alobce povinnosti pedloit V:J

11) Poullnin du Pare, Principcs du droit frimptis selm tes coittuntes de Br-. laguc, 1767-1771, dl XI, s. 112-113. Viz t A. Esmein, Histoirc dc ta proceduru criminellc cit Francu, 18B2, s. 260-2B3; K. J. Mittermaier, Trai-. tdc ln preuvc, fr. peklad, 1848, s. 15-19. 12) G. Siigneux du Correvon, Essai aur 1'uaage, 1'nbiis ct les nconvmcntB dc la tarturc, 1768, s. 63.

jg l dkazy (v kadm ppad ty nejt dkazy). D le pfoto/ e jedinm zpsobem, jakm tato procedura por ve svou jednoznanou autoritou a stv se vtzstvm in n dopadajcm na obalovanho, jedinm zpsobem, jakm pravda uplatuje vekerou svou moc, je to, e zloinec ze sv vle zrekapituluje svj vlastn zloin a e ozna sm sebe tm, co bylo dmysln a tajn zkonstruovno soudnm vy etov n m . Nesta," jak o tom k Ayrault, jen neml pli rd tyto utajovan procedury, kdy jsou zloinci spra vedliv potrestni, Mus, je-li to mon, sami sebe soudit a o d s o u d it."115 V rmci zloinu, rekonstruovanho v zpisu, linije zloinec, jen se piznal, roli ivouc pravdy. Doznm/ in odpovdnho a promluvivho kriminlnho subjektu je doplujc soust tajnho a zapsanho vyetovn. Odtud pramen dleitost, jakou cel tato procedura inkvizinho typu spojuje s doznnm. Odtud tak nejednoznanost jeho role. Na jedn stran byly inny pokusy zavst jej do obecnho kalkulu dkaz; zdrazovalo se, e nen nim jinm ne jednm dkazem mezi ostatnmi: nen to evidcntin rei; nejene to nebyl nejsil nj dkaz, ale nemohl ani sm o sob pinst odsouzen, musel bt spojen s dodatenmi indiciemi a domnnkami; nebo bylo mnohokrt prokzno, e se obvinn prohlsil vinnm za zloiny, kter nespchal; soudce tedy musel pod niknout doplujc vyetovn, bylo-li jedin, co ml k dis pozici, obvykl piznn obvinnho. Avak na druh stran m piznn pednost ped ktermkoli jinm dkazem. V jist me vechny jin dkazy pesahuje; jako prvek v kal kulaci pravdy je rovn aktem, jm obvinn sv obvinn (pijm a uznv tak jeho oprvnnost; transformuje vyet ovn, kter bylo provedeno bez ptomnosti obvinnho, 13) P. Ayrault, JOrdm, formalit et nslrudion judicinire, 1576, kniha I, kap. XIV.

r
na dobrovoln potvrzeni. Skrze doznn zaujm obalova n sm sv msto v ritulu produkce trestn pravdy. Jak sta novilo ji stedovk prvo, doznn uin vc dobe zn mou a zjevnou. Onu prvn nejednoznanost pekrv druh: jakoto obzvlt siln dkaz nevyadujc pro vynesen rozsudku ji nic vce ne nkolik doplujcch indici, redu kujc na minimum sil vyetovn a mechanismus doEa-3 zovn, je tedy doznn vyhledvanm prostedkem; pro je ho zskn bude pouito vech monch zpsob donucen. Avak mus-Ii bt v tto procedue iv a stn podan pro tivha zapsanho vyetovn, mus-li v nm bt replika.; slouc jako oven autentinosti ze strany obalovanho, mus pak bt obklopena zrukami a formalitami. Nco z t to transakce se zachovv: proto se vyaduje, aby doznn bylo spontnn", aby bylo vysloveno ped kompetentnmi tribunlem, aby bylo uinno za plnho vdom, aby neob-; sahovalo neuskuteniteln vci atd.ll,) Doznnm se obalo-; van angauje ve prospch procedury; podepisuje se pod: pravdu vyetovn. Tato dvoj neuritost doznn (prvek dkazu a protiv ha vyetovn; vsledek donucen a sten dobrovoln kompromis) vysvtluje dva hlavn prostedky, je klasick; trestn prvo pouvalo k jeho dosaen: jednm byla psa ha, kterou byl obalovan povinovn sloit ped svmi vyetovateli (pod hrozbou nsledk kivopsenictv ped svtskou spravedlnost nebo ped spravedlnost bo ); druhm muen (fyzick nsil uit k dobyt pravdy,;
14) V katalogu soudnch dkaz se doznn objevuje piblin maz! 13. n 14. stoletm. Nenalezneme jej jet u Bernarda de Pavle, avak ji u Hostiemise. Charakteristick je formulace Craterova: Aut Icgir linie convictus mt sponte amfcsmis. Ve stedovkm prvu platilo doznn pouze tehdy, uinil-li jej zleti l lovk a v ptomnosti odprce. Viz J. Ph, Lvy, Iji Hierarchie des preiwea dn ns Ic drnit savnnt du Moijm Agc, 1939.

je vak v kadm ppad, aby slouila jako dkaz, mu sela bt pot zopakovna ped soudci jakoto spontnn" doznn). Na konci 18. stolet bude muen zavrenu jako 'pozstatek barbarstv minulho vku: znamen krutost, kter je odsuzovna jako gotick". Je pravda, e praxe puen je dvnho pvodu: dozajista ukazuje k inkvizici, mon dokonce a k muen otrok. Avak v klasickm prvu nefiguruje jako pozstatek i poskvrna. M sv pesn msto v komplexnm mechanismu trestn, v nm procedura inkvizinho typu byla jet poslena o prvky systmu obvinn; v nm zapsan dkaz vyaduje orln korelativ; v nm se techniky dokazovn provdn ednky ms s procedurami rznch zkouek (ordli), jim je obalovan podrobovn; v nm je od obalovan ho poadovno - v ppad poteby tmi nejdrastitjmi prostedky don u cen-, aby hrl roli dobrovolnho partne ra; v nm jde zkrtka o to vyrbt pravdu prostednic tvm mechanismu o dvou prvcch - jednak je to vyetov n veden tajn soudnmi autoritami a jednak akt rituln vykonan obalovanm. Tlo obalovanho, tlo, kter mluv a kter, je-li to teba, i trp, zajiuje spojen tchto dvou mechanism; z tohoto dvodu tu bylo, dokud nebyl klasick trestn systm od zdad revidovn, jen velmi mlo radikln kritiky m uen.13) Mnohem astji lo o pouh nabdn k obezetnosti: Otzkou je onen nebez pen prostedek slouc k dosaen poznn pravdy; to je dvod, pro by se k nmu soudcov nemli uchylovat bez dkladn vahy. Nic nen vce dvojznan. Jsou vin ci, kte v sob maj dostatek odolnosti, aby mohli skrvat opravdov zloin...; jsou jin, nevinn, kte mohou bt si-

15) Nejslavnj je kritika Nicolasova: Si k torturc csl tm moyen vrificr tes erimes [O tom, je-li muen prostedkem k dokazovn zloin), 1682.

lou donuceni k tomu, e piznaj zloiny, za n nenesou viny."lfi) Na zklad toho lze chpat funkci vyslchn jako mue n pravdy. V prvn ad nen vyslchn cestou, jak si vynutit pravdu za kadou cenu; nen to v dnm ppad bezuzdni j ' muen modernch vyetovn; je zajist krut, avak nikoli divok. Jde o regulrn praxi, kter je podzena pesn definovan procedue; jednotliv momenty, dlka jejich trvn, uvan nstroje, dlky provaz, vha zva, poet peet, .S intervenc ednka, kter vslech provd - toto ve bylo, s odlinostmi podle jednotlivch mstnch zvyklost, peliv kodifikovno . 171 Muen bylo pesnou soudn hrou. A jako ta kov, nehled na inkvizin techniky, se pipojovalo ke sta rm zkoukm, kter mly sv msto v rmci obalovacch procedur: ordlie, souboje, bo soudy. Mezi soudcem, kter d vslech, a podezelm, jen je muen, existuje stle nco na zpsob rytskho kln; postien" - takov je termn, jm je oznaovn muen - je podrobovn srii zkouek, je jich psnost se stupuje a v nich uspje, jestlie vydr'', anebo neuspje, kdy se pizn.18* Ale soudce neukld mu en, ani by sm na sebe nebral urit riziko (a nen to pou ze nebezpe, e tm pivod smrt podezelho); dv toti v tto he v szku jednotliv dkazy, kter ji shromdil; ne bo pravidlo k, e pokud obalovan vydr" a nepizn . se, soudn ednk je nucen vzdt se obvinn. Muen zvt zil. Odtud zvyk, jen byl zaveden u nejtch ppad, na dit vslech s pozastavenm dkaz": v takovm ppad

16) Cl. Ferrire, Dictionnnirc tle pmliquc, 1740, dl II, s. 612, 17) V roce 1729 nadil Aguesseau vzkum, zjiujc prostedky a pra vidla muen uvan ve Francii. Tento vzkum shrnul Joly de Fleury, B. N., Fondy Joly de Fleuryho . 258, sv. 322-328. 18) Prvnm stupnm muen bylo pedveden mucch nstroj. U dt a lid starch sedmdesti let se setrvvalo u tohoto stadia.

. s0Udce pokraovat i po probhnuvm muen v dokaci 0 rnnnek( kter ji shromdil; podezel se svm ^ o r e m nezbavil vlny; za jeho vtzstv vak lze pokldat ^ m e n m tD e ji nemohl bt odsouzen k trestu smrti, u d ce si podrel v ruce vechny sv karty vyjma t nejvyOmnia citra mortem. Z toho pochzelo doporuen, asto dlovan soudcm, nepodrobovat vslechu podezelho, fer by1 dostaten pesvdiv usvden z tch nejtch zloin, nebo pokud by dokzal odolvat muen, soudce 'bv]i neml vce prvo uloit mu trest smrti, kter by si pe l o zaslouil; v takovm kln by justice byla poraena: jestli ou dkazy dostaujc pro odsouzen takovho vinka k trestu smrti", nen mon ponechvat obvinn nhod n pistoupit k nejistmu vslechu, kter asto k niemu nevede; je koneckonc ku prospchu spolenosti a v jejm z jmu potrestat tk, hanebn a hrdeln zloiny exemplrnmi
1110

tresty"-,w ) Pod zdnliv pornm, rychlm hlednm pravdy na ch zm e v klasickm muen regulovan mechanismus "zkouky: je to fyzick vzva, kter mus rozhodnout, kde je pravda; je-li postien vinen, nejsou utrpen, kter mu ukl d , nespravedliv; ale je rovn znakem ospravedlnn, je-li nevinen. Utrpen, konfrontace a pravda jsou v praxi muen svzny jedno s druhm: spolu zpracovvaj tlo postien ho. Hledn pravdy pi vslechu" je dozajista zpsobem, "jak doshnout nejsilnjho dkazu mezi vemi - doznn vi nka; je to vak tak bitva, v n vtzstv jednoho protivnka nad druhm rituln produkuje" pravdu. Muen, je mlo vst k doznn, obsahovalo nco z vyetovn, avak i nco ze souboje.

19) G. du Rousseaud de la Cambe, Trnit dcs nmticra m nim clte, 1741, s. 503.

Jako by tu byly smeny akty vyetovn a trestn, A tQ '! jet nen posledn z paradox. Muen je toti definovno jql ko zpsob, jak opatit dkazy, kdy urit proces nevede k dostatenmu potrestn". ]e rovn zahrnuto mezi tresl a je trestem tak tkm, e je v hierarchii trest v Nazen z roku 1670 zaazeno ihned po trestu smrti. Jak me bt res^pouit jako prostedek?" budeme se pozdji ptt. Jak jc mon pokldat za trest to, co by mlo bt postupem deka- ' zovn?" Dvod je teba hledat ve zpsobu, kter trestn jus tice v klasick dob nechvala pracovat pi produkovn pravdy. Rozlin sti dkazu nekonstituovaly tak docela ne utrln prvky; nepedpokldaly finln sjednocen v jedine nm souhrnnm dkazu, jen by pinesl konenou jistotu o vin. Kad indicie s sebou pinela st opovren. Vina se nepotala od chvle, kdy byly propojeny vechny jednotilv dkazy; byla skldna st po sti kadm z jednotlivch moment, kter dovolovaly rozpoznat vinka. Tak sten dkaz nenechval podezelho nevinnm ani do t doby, ne byl dokonen: inil ho sten vinnm; indicie, byf jen slab, oznaovala v ppad tkho zloinu kohokoli za mrnho" zloince. Trestn dokazovn se zkrtka nedilo dualistickm systmem pravdy a li; dilo se principem plynulho shipovn: urit stupe, dosaen pi dokazovn, ji stanovo val jist stupe viny a nsledn implikoval jist stupe tres- i tu. Podezel, u jen tm, e byl podezel zasluhoval vdy njak trest; nemohl bt jen nevinnm objektem podezeni. Podezen pedpokldalo zrove ze strany soudce urit prvek dkazu, ze strany obvinnho znaky jistho provinn a ze strany trestu uritou vymezenou formu potrestn. Pode zel, kter zstal podezelm, tedy nebyl zcela nevinn, take byl sten potrestn. Kdy byla jednou zskna jist do mnnka, bylo mono legitimn rozehrt onu praxi, kter v sob nesla dvoj roli: zal trestat na zklad ji shromd nch informac a poslouit si tmto potenm trestem k vy

mmen' t zbvajc pravdy. Soudn muen v 18. stolet pra-^ jj^ V -r m d tto podivn ekonomie i ritulu, kter, vy^ jp ra v d u , jde ruku v ruce s ritulem ukldajcm trest. T" podrobovan vslechu pi muen, konstituovalo ms[^aplikace trestu a zrove msto.vynucovn pravdy. A tak "aito y]a domnnka solidrnm prvkem vyetovn a zlom kem i^iny, regulovan utrpen pi vslechu bylo zrove m tkem trestu a aktem vyetovn. * Avak, co je kurizn, toto propojen dvou ritul skrze tlo pokraovalo, po potvrzen dkazu n vynesen rozsudku, 'vsainotnm provdn trestu. Tlo odsouzenho bylo najed nou opt podstatnou soust ceremonilu veejnho trestnT Jc vinkovi, aby na dennm svtle snel sv obvinn " pra vdu zloinu, jej spchal. Jeho tlo, ukazovan, pedv dn, vystavovan, veejn muen, mus slouit jako veej n pedmt procedury, kter zstvala a dosud skryta v st nu; skrze n, na nm se mus stt prvn akt iteln prq vcclmy. Tato skuten a pronikav manifestace pravdy pi veejn exekud trest s sebou pinesla v 18. stolet nkolik aspekt, ' 1 . Pedevm uinila vinka obadnkem svho vlastnho obvinn. V jistm smyslu mu je uloila vyhlsit a potvrdit tnk pravdivost toho, co mu bylo pedkldno: prvod ulice mi, s cedul zavenou na zdech, na hrudi i na hlav - to ve proto, aby byl pipomenut rozsudek; zastaven na rozli nch kiovatkch, ten soudnho vroku o vin, veejn odprosen provdn ped branami kostel, bhem nho odsouzen okzale doznval svj zloin: bos, obleen jen v koili, dre pochode, na kolenou, mluv a vyznv, jak zlovoln, hrzn, proradn a mysln spchal velmi ohavn zloin atd."; vstavem na klu, kde jsou pipomnny iny

a rozsudky; a optovn ten rozsudku pod ibenic; a jde o prost pranovn i o uplen na hranici a lmn v ko]^ p odsouzen pedvd veejn svj zloin a spravedlnost t . mu byla uloena, tm, e je nese fyzicky na svm tle... 2. Jet jednou se opakuje scna doznn. Vynucen prokla mace veejnho odproen se zdvojuje spontnnm a veejnm uznnm. Veejn muen je stanoveno jako okamik pravdy. Tyto posledn okamiky, kdy odsouzen ji neml co ztratit byly zskvny pro pln svtlo pravdy. Ji po vynesen rozsud ku mohl jet soud rozhodnout o novm muen, v zjmu vy nucen si jmen ppadnch spolenk. Pedpokldalo se rov n, e ve chvli, kdy odsouzen vystoup na popravit, bude moci podat o odklad, aby mohl uinit nov piznn. Veej- , nost tento nov obrat v poznm pravdy oekvala. Mnoz od souzen tto monosti vyuili pro zskn jistho asu, jako Michel Barbier, obvinn z ozbrojenho pepaden: Pohldl drze smrem k popraviti, piem prohlsil, e zajist nebylo po staveno pro nj, nebo on je nevinen; dal nejprve, aby se mo hl vrtit do sn, kde pouze pl hodiny mlel pt pes devt ! a stle se pokouel najt zpsob, jak se ospravedlnit; pot, po sln zpt k muen, vystoupil na popravit s rozhodnm v razem, kdy se vak uvidl vysvleen z at a pipoutan ke i ki, pipraven k ranm hol, podal, aby mohl bt jet jed nou odveden do on sn, a tam se nakonec doznal ke svmu zloinu, a prohlsil dokonce, e je vinen jet z dalho nsiln-vy ho inu."2':l>Funkc skutenho veejnho muen bylo odhalit pravdu; v tom navazovalo, dokonce ped oima veejnosLi, nn prd vyslchn. Pipojovalo c obvinn signaturu toho, kdo byl obvinn. spn proveden muen ospravedluje justici v tom, e zveejuje pravdu zloinu na samotnm tle mue nho. Pkladem sprvn odsouzenho lovka me bt Fra-

20) S. P. Hardy, Mcs loisirs, 1778, B. N. ms. 6680-87, dl IV, s. 80.

. Billiard, vrchn potovn pokladnk, kter zavradil v rosvou enu; kat se snail skrt jeho tv, aby jej uchr n ped toky davu: V dnm ppad, ekl, mi tento trest, kter jsern s* zas^ ouilf nebyl uloen proto, abych se skr val ped veejnost... K tomu si oblkl smuten aty na poest smrti sv eny... na nohy si obul zcela nov stevce, nechal se nakadeit a napudrovat a projevoval tak zdrenliv a cty hodn chovn, e ti, kte mli monost vidt jej z nej vt blzkosti, tvrdili, e mus bt bud nejdokonalejm kesanem, nel j o nejvtm ze vedi pokrytc. Cedule, kterou nesl na sv hrudi, se nachlila, a bylo vidt, jak ji sm narovnal, nepo chybn proto, aby ji bylo mon snze pest."2 1 )_Jestlie ka d z herc hraje sprvn svou roli, m trestn ceremonie idlouhho veejnho doznn. " 3"rpfpendlila veejn muen k samotnmu zloinu; usta novila od jednoho k druhmu adu desifrovatelnch vztah. Bylo to vystaven mrtvoly odsouzenho na mst jeho zloinu, nebo na nejblim rozcest; proveden popravy v tme ms t, kde byl zloin spchn - jako v ppad studenta, kter v roce 1723 zabil nkolik osob a u nho tribunl v Nantes roz hodl zdit popravit ped branou hostince, ve kterm tyto vrady spchal.221 Bylo tu vyuiti' symbolickho'^muen, kde forma exekuce odkazovala k povaze zloinu: rouham byl propchnut jazyk, nevstky byly upalovny, vrahovi byla uznuta ruka, kterou vradil; nkdy byl spolu s odsouzenm vystaven i nstroj jeho zloinu - tak byla Damiensova povst n mal dka naputna srou a byla mu vloena do provini l ruky, aby byla splena spolu s nm. Jak poznamenal Vico, tvoila tato star judikatura plnou poetiku".
-^772

21) S. P. Hardy, Mes loisirs, 1778, dl I, s. 327 (pouze . dl byl vytitn). 22) Municipln archivy msta Nantes, F. F. 124. Viz P. Parfaum , Mwoi:rcs fc lit socit archologique d'Ille-et-Vilaine, 1896, dl XXV.

 ;il l l

; Na pomez tohoto vtu nachzme nkolik ppad po_ , trestn vinka tm divadeln reprodukc zloinu: stejn n stroje, stejn skutky. Justice tak ped oima veejnosti opako vala zloin prostednictvm veejn popravy, zveejovala jej v jeho pravd a zrove jej anulovala ve smrti vinka. Dokem- ' ce jet na sklonku 18. stolet, v roce 1772, meme nalzt roz- ' sudky, jako je tento: sluka z Cambrai, kter zavradila svou pan, byla odsouzena k tomu, aby byla na msto popravy do pravena vozem sloucm k odven odpadk ze vech n ro"; byla tam ibenice, u jejch pat stla pistavena tat lenoka, na n sedla een pan de Laleu, jej pan, ve chv li, kdy ji ona zavradila; a kdy byla dopravena na msto, soudn vykonavatel Nejvyho soudu j usekl pravou ruku a v jej ptomnosti ji vhodil do ohn, a bezprostedn pot jj tymi ranami udeil sekkem na maso, kter j poslouil k zavradn ji een pan de Laleu, z nich prvn dv rny dopadly na hlavu, tet do pravho pedlokt a tvrt do pr sou; kdy toto bylo vykonno, byla povena a krcena na :i ve een ibenici a k smrti; a dv hodiny po smrti bylo je j mrtv tlo sato a jej hlava u pat een ibenice na uvede nm popraviti byla uznuta tm sekkem na maso, jen j slouil k zavradni jej pan, a ta hlava pak vystavena na k- > lu dvacet stop za branou eenho Cambrai, na dohled z ces ty, kter vede do Douai, a zbytek tla dn do pytle a zakopn nedaleko eenho klu do hloubky deseti stop."21 4. Konen pomalost muen, jeho peripetie, kik a utrpe n odsouzenho hraj podle soudnho ritulu roli konenho dkazu. Jako kad agnie i tato, je se odehrv na popra viti, vypovd jistou pravdu: avak tm intenzivnji, e si ji ; vynucuje bolest; s o to vt psnost, nebo se nachz pes-:: n v bod spojen mezi soudem lidskm a soudem bom;-;
23) C iln v n n v P. D n u tr ic o u r t, L i C rim im lU c l In iv firc fa im t n u P iiH c m c n l ik ' F h w ih v 1 7 1 1 -1 7 9 0 , 1 9 1 2 , s. 2 M - 2 7 I ) .

s 0 to vt jasnost, protoe se odehrv na veejnosti. tr pn kterm je vystaven odsouzen pi muen, jsou pokra o v n m tch, kter podstoupil pi pedchozm vyslchn; nicmn pi vslechu nebyla jet hrna tak vysok hra a by lo mon zachrnit si ivot; nyn je ji smrt jist, jde o zchra"n due. Ji zaala hra vnosti: muen anticipuje tresty z onoho svta; ukazuje, jak jsou; je to divadlo pekla; vki ky odsouzenho, jeho vzpoura, jeho rouhn ji vyznauj je ho neodvratn osud. Ale vezdej bolesti mohou tak zna menat pokn, kter zmrn tresty na onom svt: takov Jgdnictv, je-li navc doprovzeno rezignac, neponech Bh bez povimnut. Krutost pozemskho trestn se vyvo lu je z trestu budoucho; rsuje se v nm pslib odputn. L z e vak ci: nejsou lato hrzn utrpen znakem toho, e Bh odsouzenho zanechal v lidskch rukou? A vzdleny tomu, aby zaruovaly budouc rozheen, pedstavuj tato utrpen spe bezprostedn zatracen; take zeme-li odsou zen rychle, bez prodluovan agnie, nen to dkaz, e si jej :-Bh pl ochrnit a zabrnit tomu, aby propadl beznadji? Je lu tedy jist dvojznanost tohoto utrpen, kter me zname n at stejn tak pravdu zloinu, jako omyl soudc, dobrotu ne bo patnost zloince, shodu i rozpor mezi soudem lovka soudem bom. Odtud pramen ona ohromn zvdavost, ; kter ene divky k popraviti a k utrpen, kter se tam jejich pohledu nabz; tam je rozlutna otzka zloinu a neviny, minulosti a budoucnosti, svta vezdejho a vnosti. Oka: mik pravdy, po n se tou vichni pihlejc: kad slovo, kad vkik, doba trvn agnie, tlo kladouc odpor, ivot, jen se od nj nechce odtrhnout, to ve vytv znak; . byl zde ten, kter peil est hodin vpleten v kole a kter ;:H nepl, aby jej poprav, jen ho nepochybn podle sv nej lep vle utoval a dodval mu odvahy, opustil na jedin okamik"; ten, kter zemel a pocity pravho kesana Vn kter projevil tu nejupmnj ltost"; ten, kter skonal

v kole hodinu pot, co tam byl vpleten; k se, e pihlejc1 byli pohnuti zjevnmi projevy zbonosti a ltosti, je inil" . 1 ten, kter po celou cestu a k popraviti podval ta nejpfeJ svdivj znamen ltosti, ale pot, co byl zaiva pipoutn ke kolu, nepestval ze sebe vyret ty nejhrznj vki ky"; nebo jet ena, kter si zachovvala rozvahu a do chvle ten rozsudku, avak jej hlava se pot zcela pomt la; kdy byla obena, nachzela se ji ve stavu naprostho lensLv" . 241

Kruh se uzavel: od vyslchn kpoprav tlo produkuje 1 a reprodukuje pravdu zloinu. Nebo pesnji ustavuje pr vek, kter nap celou touto hrou ritul a zkouek svd o tom, e se stal zloin, vypovd, e sm obvinn jej sp chal, ukazuje, e jej nese vepsan na sob a v sob, podporu je vykonn trestu a manifestuje jeho inky tm nejviditel-1 njm zpsobem. Nkolikrt muen tlo zajiuje syntzu reality skutk a pravdy vyetovn, soudnch spis a ei" zloince, zloinu a trestu. Je to tedy podstatn prvek v test-1 n liturgii, v n mus ustanovit partnera v procedue uspo dan okolo ohromujcch prv vldce, trestnho sthn 1 a utajen. *

. Veejn muen a poprava musej bt rovn chpny ja -: ko politick ritul. Jsou soust, dokonce i v mn vznam-: nch ppadech, ceremonil, jimi se manifestuje moc. Trestn in podle prva z klasick doby je nezvisle na? tom, jak kody mohl ppadn zpsobit, dokonce nezvisle ^ na tom, jak zkon byl pi nm poruen, pedevm kivdou spchanou na tom, kdo prvo uplatuje: I za pedpokladu,

24) S. P. Ha rety, Mes laisirs, 1778, dl I, s. 13; dl IV, s. 42; dl V, s. 134.

e by nikomu nebylo ukivdno a nikdo nebyl pokozen, |-]i spchn njak in, kter zkon zapovd, je to pestunk kter vyaduje npravy, nebo je tm porueno prvo suvernnho vldce a je tak pokozena dstojnost jeho cha rakteru Zloin to, krom bezprostedn obti, tak na vldce; toa na nj osobn, ponvad zkon pedstavuje v li panovnka; to na nj fyzicky, nebo moc zkona je moc v lad ae Protoe aby mohl v tomto krlovstv platit zkon, je nezbytn nutn, aby pochzel pmo od panovnka, i pi nejmenm aby byl potvrzen peet jeho autoi ty ",2 r' Inter vence panovnka tedy nen arbitr mezi dvma protivnky; je to dokonce mnohem vce ne zsah ve prospch respekto vn prv kadho jednotlivce; je to pm odpov tomu, kdo jej napadl. Uplatovn moci panovnka pi trestn zloin je bezpochyby jednou z nejdleitjch sloek vyko nvan spravedlnosti.''27* Potrestn tedy nelze ztotoovat, a dokonce ani pomovat s npravou kody; je teba, aby v Lreshi byla vdy pinejmenm st nleejc vladai: do konce i kdy se spojuje s pedpokldanou npravou, konsti tuuje nejdleitj prvek trestnho vyeen zloinu. Avak laLo st, nleejc vladai, nen sama o sob jednoduch: na jedn stran implikuje npravu kivdy, kter byla spchna na jeho krlovstv (jakoto nastolen rozvratu a jako nebez pen pklad je tato vznan kivda nesrovnateln s tou, kter byla spchna vi soukrom osob); na stran druh ale tak implikuje to, e krl vykon pomstu za potupu, je byla namena proti jeho osob. Prvo trestat tedy bude jednm z aspekt prva, kter m panovnk k tomu, aby vedl vlku se svmi nepteli: prvo

25) P. Risi, Obscrvntious sitr les maticrcs de jurispntdcncc crimincUc, 1768, s. 9, s odkazem na Cocceia, Dissertntiancs ad Grotitim, XII, 545. 2fi) P. F. Muyart de Vouglans, Les Lois criminclles de Frnncc, 1780, s. xxxiv. 27) D. Jousse, Hnit de k justice crimincUc, 1777, s. vii.

treslnt vychz z onoho prva mee, z t absolutn moci nacj- Sl ivotem i smrt, kterou msk prvo nazv meritm iinp^ :: rhiin, prvo, ve jmnu kterho nechv vlada provdt svj-i zkon naizujc trestn zloinu " . 21 Avak potrestn je taf^ zpsobem vykonn pomsty, kter je zrove osobn i veej- i? n, protoe fyzicko-politick sla panovnka je v jistm sniys-- :? lu v zkon ptomna: V definici samotnho zkona vidme e nesmuje pouze k obran, nbr i k pomst za opuvrlio. vn jeho autoritou potrestnm tch, kdo pekro jeho zka zy. Pi provdn i toho nejregulrnjho trestu, a to i v nejpsnjm ohledu k prvnm normm, kraluj aktivn sly msty. Veejn muen a poprava maj tedy prvn-polilickou ' funkci. Jde tu o ceremonil, kterm se rekonstituuje na ukamik pokozen suverenita vldce. Restauruje se tato suvcro- . nita tm, e se manifestuje ve v sv zjevnosti. Veejn popra va, tak bn a vedn, jak jen mohla bt, se zaazovala da cel ady velkch ritul skrvan a znovunastofovn moci (korunovace, vstup krle do dobytho msta, podroben vzpurnch lid); nad zloinem, kter zneuctil panovnka, rozff vinula ped oima vech nepemoitelnou slu. Jejm clem nen ani tak znovunastolit rovnovhu, jako sp a k nejznz' mu bodu rozvinout nesoumitelnost mezi lovkem, kier se odvil pekroit zkon, a vemocnm panovnkem, kter . uplatuje svou slu. Akoli nprava kody zpsoben/ ' soukromnkovi pestupkem mus bt pimen, akoli roz- ..sudek mus bt spravedliv, proveden trestu se kon nikoli proto, aby byla nabdnuta podvan zachovvajc mru, ale takov, kter ukazuje nerovnovhu a exces; v tto trestn i- turgii mus bt zejm okzal potvrzen moci a jej nitern nadazenosti. A tato nadazenost nen jednodue nndaze28) P F. MuynrL de Vonglnns, Les Lnis crimiitellc ile Fntnec', 17KU, s. xxxlv.; 2y) Tniiit.

nosfprva, nbr je to nadazenost fyzick sly panovnka vrhajc* se na tlo svho neptele a ovldajc jej: pekro-li aSkon.lo naruitel na samotnou osobu vladae; a je to t lo osoba - nebo pinejmenm ti, jim svila svou moc kro se zmocuje tla odsouzenho, aby je ukzal pozname nan, zbit, zlomen. Trestn ceremonil je proto projevem m p ro sl h o teroru". Kdy prvnci 18. stolet zanali svou polemiku s reformtory, pedkldali restriktivn a modemistickou" interpretaci fyzick krutosti trest: jsou-li nut n krut tresty, je to proto, e jejich pklad se mus vepsat hluboko do srdc lidi. Pesto vak to, co bylo a do t doby v pozad tchto praktik muen, nebyla ekonomie pkladu V tom smyslu, v jakm byla chpna v epoe ideolog (e by reprezentace trestu mla pevaovat nad svdnost zloinu), nbr politika hrzy: skrze tio zloince nechat vechny po ctit neomezenou ptomnost vldce. Veejn muen ne'^Tinsoovnlo znovu spravedlnost; reaktivovalo moc. V 17. stoet n jet na potku osmnctho nebylo tedy, s celm svm divadlem hrzy, rozhodn jen nedostaten vymcenm re ziduem jinho vku. Jeho urputnost, jeho podvan, tlesn 'isil, neomezen hra sil, peliv ceremonil, zkrtka cel je ;lio apart se vpisoval do politickho fungovn trestn. . Odtud lze porozuml nkterm charakteristikm liturgie .^veejnho m uen; pedevm dleitosti ritulu, jen musel veejn rozvinout svou okzalost. Nic z tohoto triumfu zko nn'nesmlo zstat skryto. Epizody tohoto ritulu byly radiin tt, a pesto pi pedtn rozsudku jejich vet nikdy viieschzel, natolik byly dleit v trestnm mechanismu: aprvody, zastaven na rozcestch a ped branami kostel, veiejn pedtn rozsudku, pokleknut, hlasit vyznn ltosti nad urkou Boha a krle. Stvalo se, e otzky pednostnho prva a etikety byly stanoveny samotnm tribunlem: ednci pijedou na koni podle zde uvedenho du, a sice: na ele dva policejn seranti; dle postien; za nim na-

levo budou spolen pochodovat Bonfort a Le Corre, kler ^ udlaj msto soudnmu zapisovateli, jen pojede za nimi, a takto pojedou a na veejn prostranstv na triti, na klermto mst bude provedena poprava."3Tento pedantick ceremonil je pece jistm, zcela zjevnm zpsobem nejen ce- ' remonilem soudnm, ale tak vojenskm. Krlovsk juslice se ukazuje jako justice vyzbrojen. Me, kter trest vinka, je tak meem, jen ni neptele. Veejn muen obklopuje ce- ;'l l vojensk apart: jezdeck hldky, biicov, poddstojnci, vojci. Jde samozejm o to zabrnit kadmu tku i proje vu sly; jde tak o to zamezit ze strany davu projevm sym- . pat, pokouejcm se odsouzenho zachrnit, ale i vzplanut hnvu, kter by jej bezprostedn ohroovalo na ivot; -J* avak jde tak o to pipomenout, e v kadm zloinu je ji S obsaena i vzpoura proti zkonu a e kad zloinec je tud ' neptelem vladae. Vechny tyto dvody - a u jsou proje vem opatrnosti v urit konkrtn situaci i funkc pi rozv jen ritulu - in veejnou popravu nm vce ne jen zlei} tost justice, in ji manifestac sly; i pesnji je to justice jakoto fyzick, materiln a obvan sla panovnka,., je se' zde.ukazuje. Ceremonil veejnho muen nechv zazit v plnm svtle vztah sly, kter propjuje svou moc zkonu. Jakoto ritul ozbrojenho zkona, kde se vlada ukazuje zrove a neoddlitelnm zpsobem ve dvojm aspektu jako hlava justice a jako vojevdce, m veejn poprava dv tve: tv vtzstv a tv boje. Na jedn stran okzale zavruje -j vlku mezi zloincem a panovnkem, jej vsledek byl ji pedem rozhodnut; mus manifestovat neomezenou moc pa novnka nad tmi, kter redukuje na bezmocn. Tato nesou mrnost, ireverzibiln nerovnovha sil patila k funkcm ve ejnho muen. Tlo vyhlazen, redukovan na prach
30) Citovno v A. Corre, D o cm n e n ts p o u r scri>jr 1 'h k tn ire d e In tn r h ir c jitd ic ifitv ca
l t f % , s . 7,

i ibzpren ve vtru, tlo donekonena destruovan kou^V po kousku panovnickou moc tvoilo nejen ideln, ale i skutenou hranici trestn. Vezmme napklad velkolep uiQehi spojen s popravou Massoly, je se uskutenilo v Avignonu a je patilo mezi prvn z tch, kter vyvolaly vl nu rozhoen mezi souasnky; ukzalo se oividn jako pa radoxn, nebo se odvjelo tm cel a po smrti odsouzen ho n protoe justice tu neuinila nic jinho, ne e nad mrtvolou rozehrla sv velkolep divadlo, rituln oslavu st sly: odsouzen byl pipoutn ke klu s pskou na och; vude okolo na popraviti stly kly se eleznmi hky. Zpovdnk promluvil k postienmu eptem a ihned pot, coinu dal poehnn, poprav eleznou palic, jak se uv pa jatkch, udeil neastnka v silou do spnku a ten padl mrtev; v tu chvli pistoupil martis exnctor s velikm noem a rozzl mu hrdlo, je se mu zalilo krv; takto sledovn on pbdvan nahnlo hrzu; vytrhal mu lachy a k obma pa. tam a pot mu rozpral bicho, odkud vyrval srdce, jtra, sle zinu, plce, kter zavsil na elezn hk a rozezal je a rozse kal na kousky, je pot zavoval na dal hky tak, jak je ezal, tedy tak, jak se to dl pi porcovn zvete. A se na io dv, kdo je takov podvan schopen." Formou expli citnch odkaz k eznictv je tu infinitezimln destrukce t la spjata s podvanou: kad kousek je tu vystaven jako na eznickm stole. Veejn muen se uskuteovalo v celm ceremonilu triumfu; ale neslo v sob jako dramatick jdro svho mono tnnho prbhu scnu konfrontace: je to pm a bezpro stedn akce, provdn popravm na tle postienho", jist, akce kdovan, ponvad zvyklost, a asto zcela explicilnm zpsobem i rozsudek, pedepisovaly nejdleitj
31) A . Bruneau, Ofurrrw/inus et niti.rines a u r les iiu ili iw c riw in e lk s , 1715, s. 259.

epizody, A pece si zachovvalo i nco z bitvy. Poprav neu proste ten, kdo uplatuje zkon, nbr ten, kdo rozvj slu; je vykonavatelem nsil, kter je uito, aby jej ovldlo, proti n sil zloinu. Je materiln, fyzicky neptelem tohoto zloinuneptelem nkdy soucitnm, jindy zarputilm. Damhoudere si, spolu s mnoha souasnky, stoval, e katov projevuji vekerou svou krutost vi postienm zloincm, biji je a zabjej, zachzej s nimi, jako kdyby mli ve sv moci zv ata."32' Po dlouhou dobu se tato zvyklost neztrat.31) A je tu jet prvek vzvy a zpasu, obsaen v ceremonilu veejn popravy. Jestlie kat triumfuje, jestlie se mu poda usek nout jedinou ranou hlavu, kterou m srazit, ukazuje ji poi davu, pokld ji zpt na zem a kyne publiku, kter mu za to potleskem aplauduje''.3 Naopak, jestlie neuspl, jestlie se mu nepodailo zabt postienho" tak, jak po nm bylo dno, byl podroben trestu. To byl ppad Damiensova kata, kter, protoe nedovedl roztvrtit svho postienho" podle pravidel, jej musel rozezat dkou; proto byly kon poprave nho, je byly pislbeny katovi, zkonfiskovny a prodny ve prospch chudch. O nkolik let pozdji vystavil poprav z Avignonu pehnanmu utrpen ti bandity, velmi obvan zloince, kter ml povsit; pihlejc se nicmn rozhnva li a podali na nj udn; aby byl potrestn, ale tak proto, aby byl ochrnn ped pomstou davu, byl kat vsazen do vze-

32) J. de Damhoudere, Prntque jiidiciairc es causes civiles, 1572, s. 219. 33) Ln Gazette des tribmmux, 6. ervence 1873, informuje, podle Journal de Gloucester, o krutm n nechutnm" chovn popravho, kter pot, co byl odsouzenec oben, popadl jeho tlo za ramena, prudce je rozhoupal dokola n nkolikrt do nj udeil ka: ,Tak co, ty star blzne, u jsi dost mrtv?' Potom se otoil k zstupm pihlejcch a udlal pro jejich pobaveni nkolik neslunch gest." 34) Scna zaznamenan T. S. Gueulettem bhem popravy exempta Montignyho v roce 1737, Viz R. Anchel, Crimes et chdtimmts au XV1I1' stecte, 1933, s. 62-69.

pi) V pozad tohoto potrestn neikovnho kata se rsuje u tradice, kter je nm stle jet blzk: d si, aby v pinad, PPrav^ se^ e kyl odsouzenmu trest prominut. Byl to zvyk, kter se zcela jasn ustavil v nkterch zenifi.361 Lid asto oekvali, e bude tento zvyk uplatnn a e se poda zachrnit odsouzenho, kter tak unikne smrU se odstranil jak tento zvyk, tak ono oekvn, bylo trefiff prosadit ren, e ibenice svou koist nepust"; bylo hutn postarat se o to, aby v rozsudcch smrti byly zavedeny vslovn pkazy: bude poven a krcen, a dokud se nedo stav smrt", a k zniku ivota". A jurist jako Serpillon i Blackstone trvali v polovin 18. stolet na tom, aby katova diyb nemusela pro odsouzenho znamenat zchranu ivota.37) Tak nco ze zkouky a z boho soudu jet zstvalo zakdovno v ceremonilu popravy. Ve sv konfrontaci s od souzenm byl poprav trochu jako krlv ryt. Ryt nicm n- nepiznan a neuznvan: tradice tomu, jak se z d , cht la;1aby katovy povovad listiny po opaten peet nebyly poloeny na jeho stl, nbr hozeny na zem. Jsou znmy vechny zkazy, je obklopovaly tuto zcela nezbytnou", a pesto nepirozenou" slubu .381 Bt katem znamenalo v jis tm smyslu bt meem krlovm, avak znamenalo to tak sdflet hanbu se svm protivnkem. Panovnick moc, kter

35) ;; 36) 37)

Viz L. Duhamel, Les Exdcutions aipitdcs a Avigimn nu XVIIIr slid e, 1890, s. 25. V Burgundsku napklad viz Chassane, Comuctudo Burgutidi, sv. 55. F. Serpillon, Codc erimind, 1767, dl 111, s. 1100. Blackstone k: Je zejm, e kdy zloinec odsouzen k trestu smrti obenm pi pro vdn trestu unikl smrti dky neobratnosti exekutora, erif je povi nen opakovat exekuci, nebo nebyl naplnn rozsudek; a je-li pone chn prchod njakmu falenmu soucitu, otevr se tm monost : nekonenho mnostv rznch spiknut." (Commcntairc sur ic Codc erimind Angletcrre, fr. peklad, 1776, s. 201.) 38) Ch. Loyseau, Cinq livresdu droit des ojfices, vyd. z roku 1613, s. 80-81.

mu pikazovala zabjet a kter zabjela skrze nj, v nm neby la ptomn; neidentifikovala se s jeho urputnost. nikdy Se neukazovala s vt ndherou, ne kdy peruovala katovo gesto omilostujcm dopisem. Krtk doba, kter obvykle lila vynesen rozsudku od popravy (asto jen nkolik hodin) zpsobovala, e omilostnn pichzelo vtinou v pln po. sledn divili. Ceremonil vak byl, s pomalost, s jakou se od vjel, nepochybn takto zazen tak proto, aby takovou even tualitu umooval.31-11 Odsouzen v to doufali, a aby cel ppad prodlouili, prohlaovali jet i pi vstupu na popravit, e mus uinit dal odhalen. Kdy si lid omilostnn pli, dovolvali se ho hlasitmi vkiky, snaili se oddlit posledn okamik, oekvali pjezd posla pinejcho krlov sk rozkaz zapeetn zelenm voskem a v ppad poteby se pokoueli vzbudit pesvden, e posel ji brzy doraz (lo se stalo bhem popravy osob odsouzench za vzbouen pro ti nosm dt 3. srpna 1750). Panovnk je v exekuci ptomen nejen jako moc, kter vykonv pomstu zkona, ale i jnka moc, kter me zastavit jak zkon, tak pomstu. On sm mu s zstat pnem nad smytm urek, spchanch na jeho oso b; akoli je pravda, e svil tmto tribunlm starost o usku teovn sv moci konat spravedlnost, neodcizil se j; zachoval si ji pln, aby mohl jakkoli trest zruit, stejn jako ho nechat dolehnout na odsouzenho v cel jeho ti. Musme chpat veejn muen v t podob, v jak bylo ri tulem jet v 18. stolet, jako politick konn. Logicky se za pisovalo do trestnho systmu, v nm panovnk, pmo i ne39} Viz S. P. Hnrdy, Mes loisint, 30. leden 1769, s. 125 vytitnho I. dlu; 14. prosinec 1779, dl IV, s. 229; R. Anchel, Crimes cl chiUmmts au XVUP siiclc, s. 162-163, vyprv pbh Antoina Boulleteixe, kler stl ji pod ibenic, kdy dorazil jezdec pinejc onu povstnou1 listinu. Za voln A ije krl!" byl Boulleteix doveden do krmy, zatmco soudn zapisovatel pro nj uspodat sbrku do svho klo bouku.

nfm O vyadoval tes ty, rozhodoval o nich a vykonval je v t jjfe, v jak byl prv on prostednictvm zkona zasaen zlo inem- V kadm pestupku je jist crimen maiestatis a i v tom ^menm zloinu existuje potenciln mal kralovrada. -::/t naopak, kralovrah nen nic vce ani nic mn ne absolutn .g totln zloinec, nebo msto toho, aby toil - tak jako kte rkoli Jin delikvent - na partikulrn rozhodnut i vli pa novnka, to na samotn princip zosobnn vladaem. Ide ln trest pro kralovraha by musel tvoit sumu vech monch muen. Byla by to nekonen msta: francouzsk z liony nepedpokldaly nikdy pevn stanoven trest pro tento druh monstrozity. Pro Ravaillaka bylo nutn takov trest vyinyslet postupnm kombinovnm tch nejkrutjch trest, .jak kdy byly ve Francii praktikovny. Pro Damiense bylo te.b si pedstavit jet hrznj ukrutnosti. Byly vypracovny nvrhy, avak byly posouzeny jako mlo dokonal. Opakova v e tedy scna s Ravaillakem. A je nutn uznat, e byla zmr nna, pokud pomyslme na to, jak byl v roce 1584 vrah Vil ma Oranskho vydn napospas nekonen pomst. P rvnho dne byl veden na nmst, kde se nachzel kotel plnn vrouc vody, do n mu byla ponoena ta pae, kterou sp chal svj zloin. Nazt mu byla pae uata a padla mu k nohm, nae ji neustle odkopval pry, odshora dol a zpt f.po popravisti; tetho dne byl trpen kletmi zepedu na prsou a na ramenou; tvrtho dne byl trpen kletmi zezadu na ramenou a na hdch; a takto nsledovn byl tento lovk iinuen po dobu osmncti dn." Posledn den byl vpleten v kolo a bit palic" (nmillot). Po esti hodinch stle jet idal o vodu, kterou vak nedostal. Nakonec byl podn krlovsk hrdeln soudce, aby ve dokonal a obsil jej; to proto, :e jeho due nemla bt zbavena nadje a zcela ztracena."'1 1 1 )
40) Brantme, Mmoires. Ln vie des hommes illustres, vyd. z rciku 1722, dil II, s. 191-192.

Nen pochyb o tom, e existence veejnch poprav byjn spjata s nm zcela odlinm ne s touto vnitn organizac Rusche a Kirchheimer v tom prvem vid dsledek zpsoby vroby, v nm pracovn sla, a tedy lidsk tlo, nepedstavo vala ani uitek, ani trn hodnotu, nebo ty j byly udleny ni ekonomi prmyslovho typu. Je tak jist, e ono opovrho vn" tlem odkazuje k obecnmu postoji vzhledem k smrt-: a v tomto postoji lze rovn rozpoznat jak hodnoty vlastn kesanstv, tak i demografickou, a v jistm smyslu dokori biologickou situaci: dn nemoc a hladu, periodicky se opakujc masakry zpsoben epidemiemi, vysok dtsk mrtnost, kehkost bio-ekonomick rovnovhy - to ve zp sobilo, e smrt se stala blzkou, a podntilo to vznik riLul okolo n, kter ji integrovaly, inily ji pijatelnou a dvaly smysl jej permanentn agresi. Pi analze tohoto dlouhho petrvvn veejnch poprav by tak bylo teba odvolat se na tehdej stav vc; nesmme zapomnat, e nazen z roku 1670, jm se dila kriminln justice tm a do Revoluce, v nkterch bodech jet zostilo psnost starch edikt; Pussort, kter mezi leny komise poven ppravou doku ment reprezentoval zjmy krle, to navzdory nkterm? ednkm, jako byl Lamoignon, takto prosadil; mnostv povstn na samm vrcholu klasick doby, boue hranic a< s obanskmi vlkami, krlovsk vle uplatnit svou moc na kor parlamentu vysvtluj do znan mry vytrvalost tak tvrdho" systmu trest. Pro zachycen soustavy trest obsahujc trpn prvo tu mme i dvody obecn a v jistm smyslu vnj; vysvtluj;; monost a dobu, po ni petrvvaly fyzick tresty, a tak; slabost a pomrn izolovanou povahu protest proti nim. Avak je teba, abychom na tomto pozad nechali vystoupit;; jejich pesnou funkci. Bylo-li veejn muen tak pevn za

szen0 do soudn praxe, bylo tomu tak proto, e odhalova'o jjravdu a vykonvalo moc. Zajiovalo artikulaci psan ho V mluv611111' tajemnho ve veejnm, vyetovac proce dury v Pr jevu doznn; umoovalo, aby se zloin neprodukoval a obrtil proti viditelnmu tlu zloince; v t-e ^rze se pi nm zloin zrove manifestoval a anulo val Uinilo t tlo odsouzenho mstem provdn po msty panovnka, mstem, na nm byla zakotvena manifestace moci, pleitost pro stvrzen nesoumrnosti sil> U vidm e pozdji, e vztah pravda - moc spov v srd-. cj vech trestnch mechanism a e se nachz i v sou asnch praktikch trestn avak ve zcela jin form a s velice odlinmi dsledky. Osvcenstv neotlelo s"ostouzenm trpnho prva tm, e mu pedhazovalo jelio krutost" - termn, jim bylo asto charakterizovno, avfc-bez myslu kritizovat, prvnky sammi. Pojem krutosti" je patrn jednm z tch, kter nejlpe oznauj ekonomii veejnho muen v tehdej trestn praxi. Krutost jc pedevm charakteristickm rysem nkterch z nejt ch:; zloin: vztahuje se k mnostv pirozench i pozitiv nch, lidskch i boch zkon, kter tyto zloiny atakuj, ke skandln podvan nebo naopak k tajemn lsti, s n by-, ly spchny, k postaven i statutu tch, kdo jsou jejich p vodci i obmi, k nepodku, kter pedpokldaj nebo zpsobuj, k hrze, kterou podncuj. V t me, v jak mu s nechat zazit ped oima vech zloin v cel jeho stro hosti, mus tedy trestn vzt na sebe tuto krutost: mus ji vynst na svtlo v doznnch, vpovdch, zpisech, kter ji zveejuj; mus ji reprodukovat v ceremonich, je ji apli kuj na tlo odsouzenho formou pokoen a utrpen. Kru tost je tou st zloinu, kterou trest navrac v muen, aby ji nechal zazit v plnm svtle: je to vlastn vraz mecha nismu, kter produkuje v srdci samotnho trestn viditel nou pravdu zloinu. Veejn muen tvo soust procedu

ry, je ustavuje realitu toho, co je trestno. Je tu vak nco: krutost zloinu je t nsil vzvy vznesen proti pj; novnkovi; to rozpout z jeho strany odezvu, jej funkci j pekonat tuto krutost, ovldnout ji, pemoci ji krajnost, kte; r ji anuluje. Krutost spjat s veejnm muenm tedy hraje dvoj roli: je principem komunikace zloinu s trestem a je ta k vyhrocenm trestu ve vztahu k zloinu. Zajiuje nar; pedveden jak pravdy, tak moci; je ritulem, v nm se zavruje vyetovn, a ceremonilem, v nm triumfuje vld ce. A oboj spojuje v muenm tle. Trestn praxe 19. stolet bude hledat zpsob, jak doshnout co nejvtho odstupimezi poklidnm" zkoumnm pravdy a nsilm, kter ne lze z trestn pln vylouit. Bude dohlet na zdrazov n heterogenity oddlujc zloin, jej je teba postihoval a trest, ukldan veejnou moc. Mezi pravdou a trestem ne sm bt ji dn jin vztah krom vztahu zkonnho d sledku. Nebo trestajc moc se ji neposkvrn zloinem t m, ne byl ten, kter m potrestat. Nebo zstv nevinn trestem, kter ukld. Pospme si zavrhnout takov mu en. Byla dstojn tak pro korunovan nestvry, je vlndl manm."| l) Avak podle trestn praxe pedchzejc epo chy blzkost panovnka a zloinu pi veejnm muen, smr sice, je se zde tvoila mezi dokazovnm" a trestnm, nepoukazovala k barbarskmu zmaten; spojoval je dohro mady mechanismus krutosti a jeho nezbytn souvislosti. Krutost pokn organizovala rituln zahlazen potupy ve? mocnost. To, e spolu provinn a trest komunikovaly a byly spo? jeny formou krutosti, nebylo vsledkem njakho vskrytu pijatho zkona odplaty. Bylo to v trestnch ritulech projevem urit mechaniky moci: moci, kter nejene se ne^
41) C. E. de Pastoret, o trestn kralovrad viz Des lois pnales, 1790, dl; il, s. 61.

. -vj g psobenm na tla, nbr dokonce se rozncuje s i l u je touto svou fyzickou manifestac; moci, kter se 'psvdfr-^ jako moc ozbrojen a jej funkce k udrovn po-'dkti nejsou zcela odloueny od funkc k veden vlky; niod, kter uplatuje pravidla a zvazky jako osobn pouta, pjich poruen pedstavuje urku a vol po pomst; mo ci pro kterou je neposlunost aktem neptelstv, potkem vzpoury je se v principu pli neli od obansk vlky; moci, kter potebuje nikoli dokazovat, pro uplatuje sv zkony, nbr ukzat, kdo jsou jej neptel a jak dn fly jim hroz; moci, kter z nedostatku nepetritho dohl en hled obnoven svho inku v podvan na sv jednotliv manifestace; moci, kter nabv novch sil tm, e nechv rituln zazit svou skutenost jakoto nadmoc"
Istirpouvoir).

Mezi vemi tmi dvody, pro kter byly tresty, je se nestydly bt krut", nahrazeny trestnm, je si nrokovat To ti est bt humnn", je jeden, kter si zaslou bt ana lyzovn ihned, ponvad je vnitnm momentem samotnho veejnho muen: je zrove prvkem jeho fungovn a prin cipem jeho nepetritho zmaten. V ceremonich veejn popravy byl hlavn postavou lid, jeho reln a bezprostedn ptomnost byla poadavkem nutnm pro jej uskutenn. Poprava, kter by byla oznme:tin, ale jej konni by se odehrlo v tajnosti, by nemla pli smysl. Pklad neml vst jen k tomu, aby se podncovalo vdom vysokho nebezpe, e i ten nejmens pestupek bu de potrestn, vystupovn inku hrzy v podvan na p soben moci mlo navc obrtit vztek vi vinkovi: V kriminlnch zleitostech je tm nejobtnjm bodem uloen trestu: je clem a elem cel procedury, jejm jedinm ovo

cem, psobcm skrze pklad a hrzu, kdy je trest vink0Vj ? dobe vymen."42* ' Nicmn v tto scn hrzy je role lidu dvojznan. Je po. voln jako divk: je pizvn, aby pihlel vystavenm na prS . ni, veejnm odproenm; prane, ibenice a poprrwiiji jsou stavny na veejnch prostranstvch i podl cest; stv se e mrtv tla popravench jsou ukazovna nkolik dn pobl mst, kde byly spchny zloiny. Nesta, aby o nich lid vd li, ale aby je vidli na vlastn oi. Proto, aby mli strach;., tak : vak proto, e mus bt svdky, jakoby ruiteli trestu, a p ro lo e se na nm mus do jist mry podlet. Bt svdkem je prvo* kter maj a na kter si in nrok; skryt poprava byla popigvou privilegovanou, a asto byla doprovzena podezenm, e pi n nedolo ke vem obvyklm ukrutnostem. Byly vznen}' protesty, kdy ob byla na posledn chvli skryta ped zraky ' pihlejcch. Vrchn mstsk pokladnk, kter byl odsouzen k veejn poprav za zabit sv eny, byl pozdji ped davem skryt. Byl na msto pivezen v zakrytm koe; soudilo se, e I pokud by nebyl dobe steen, bylo by obtn zabrnit davu, kter na nj pokikoval vhrky, aby s nm krt naloil.") 1 Kdy byla obena Lescombatov, byla jej tv, aby ji nebylo mon spatit, zakryta jakmsi epcem"; mla tek okolo hlavy a krku, co vedlo k mnohm povstem mezi lidem, a kalo se, e to nebyla Lescombatov" . 441 Lid si inil nrok sledo vat veejn popravy i to, kdo je popraven.451 Ml tak prvo se

42) A. Bruneau, Obscrvntious d imiximes sur k s nffaires criminelles, 1715. Nestrnkovan pedmluva k prvn sti, 43) S. P. Hardy, Mcs taisirs, 1778, vytitn I. dl, s, 328. 44) T. S. Gueulette, citovna v R. Anchel, Crimcs et chtimcnts nu XVIll' aicdc, 1933, s. 70-71. 45) Kdy byla gilotina poprv pouita, Cliwniquc dc Paris popsal, jak dav litoval, e nen nic k vidn, a skandoval: Vrate nm ibenice!" (Viz J. Lawrence, A Hislory o f Cupital Punishment, 1932, s. 71n.)

^ch astnit Odsouzen, veden dlouze v proces, vysta rtovan poniovan, s mnohokrt pipomnanou hrznost svh0 zl^ nu' byl nabzen k pohann, nkdy i k tokm pi"jjjfgejfcch. Pomsta lidu byla vyzvna pomstou panovnka i:. lojnu, aby se k n pipojila, Ne e by v tom byl jej zklad neto ze by krl musel tmto zpsobem tlumoit pomstu lidu; to : spe lic ml pispt svou pomoc krli, kdy se mstil na svch neptelch", i pesto, e se tito neptel nachzeli mezj lidmi. Bylo to nco jako sluba na popraviti", kterou byl lid zavzn krlovsk pomst. Sluba" byla stanovena star mi nazenmi; edikt z roku 1347 tkajc se rouha pedpoJcldal, e maj bt vystaveni na prani od doby primy a do sklonku dne. A do o jim sm bt hzeno blto i jin pna, vak nikoli kameny ani co jinho zraujcho... Podruh, v ppad opakovanho provinn, se naizuje, aby byli vysta veni na prani v den svtenho trhu a byl jim odtren horn ret, a to tak, aby byly vidt zuby." Nen pochyb, e v klasick : dob byla tato forma asti na veejnch popravch jen toleTOvna a byly dnny i pokusy omezit ji: kvli barbarstv, kte r podncovala, a kvli uzurpovni mod trestat, kter dovo lovala. Souvisela vak pli tsn s obecnou ekonomi veejnho muen, aby byla potlaena pln. Jet v 18. stolet lze spatit scny, jako byla ta, je doprovzela popravu v Monligny; po dobu, kdy kat vykonval popravu odsouze nho, prodavaky ryb z nedalekho la Halle pedvdly pan ka, jemu usekly hlavu.'5 '*' A mnohokrt bylo nutn chrnit" zloince ped davem, uprosted nho byli nuceni pomalu po: chodovat v prvodu - zrove jako pklad a jako ter, jako eventuln hrozba i jako koist, souasn pislben a zakza:n. Dovolvaje se davu pi manifestaci sv mod toleroval panovnk momentln projevy nsil, kter pijmal jako znaky
46) T. S. Gueulette, citovno v R. Anchel, Crimes et chtiments an XVJ7/P sicle, 1933, s. 63. Scna se odehrla v race 1737.

poslunosti, proti nim se vak rovn ohrazoval svmi vlast nmi privilegii. Prv v tomlo bod tedy me lid, vben k pedstaven je mu m nahnt hrzu, uspit sv odmtnut trestajc mp c' a as od asu se vzbouit Zabrnit proveden rozsudku kter je povaovn za nespravedliv, osvobodit odsouzen ho z rukou kata, doshnout silou jeho omilostnn, eventul n pronsledovat a napadnout poprav, v kadm ppad proklnat soudce a tropit povyk proti rozsudku - to ve tvo ilo soust lidovch praktik, kter obklopovaly, kily a as to pevracely ritul veejnho muen. To se samozejm st valo asto v ppadech, kdy dochzelo k postihm proti vzbouen lidu: tak tomu bylo pi rozshlch bouch vyvola nch nosy dt, kdy se dav snail zabrnit vykonn rozsud ku nad temi mui povaovanmi za vdce vzpoury, kte byli odvdni na hbitov Saint-Jean, ponvad tam je mno hem mn vchod a prchod, je by bylo teba steit";! vystraen kat odzl jednoho z odsouzench; luitnci zaa li stlet. Dal takov ppad nsledoval po obilnm povst n v roce 1775; anebo znovu v roce 1786, kdy skupiny nde nk, pot co vpochodovaly do Versailles, osvobodily ty, kte zde byli uvznni. Avak krom tchto ppad, kdy pobou en bylo rozpoutno ji pedtm a z dvod, je se nijak nevztahovaly k trestn justici, meme nalzt i mnostv t-

Novch ppad, kdy je pobouen vyprovokovno pmo soudnm rozhodnutm a jeho provdnm; drobn, nicmn nespoetn nepokoje na popraviti". . Ve svch nejjednoduch formch zanaj tato poboue n povzbuzujcmi vkiky, nkdy aklamacemi, kter dopro vzej odsouzenho a k poprav. Bhem celho dlouhho prvodu je posilovn soucitem tch, kdo maj citliv srdcej a nadenmi projevy obdivu a zvisti od tch otrlch a zarputilch" . 481 Tla-li se dav okolo popravit, nen tomu Uik jen proto, aby byl svdkem utrpen odsouzenho nebo zuivosti kata: je tomu tak i proto, aby vyslechl toho, jen ne maje u co ztratit prokln soudce, zkony, moc, nboen stv. Veejn poprava dovolovala odsouzenmu tyto chvilko v saturnlie, pi nich ji nic nebylo ani zakzan ani trestn. Pod ochranou pichzejc smrti mohl zloinec ci ve a pihlejc jej s jsotem zdravili. Kdyby existovaly nrily, v nich by byla peliv zaznamenna posledn slova popravench, a kdyby ml nkdo odvahu je prost, kdyby pouze vyslechl ten sprost lid, co se pro svou krutou zvda vost sbhal okolo popravi, dostalo by se mu odpovdi, e nebylo snad jedinho odsouzenho vpletenho v kolo, kter zemel, ani by obvinil nebesa z bdy, je ho dohnala k jeho zloinu, ani by vmetl svm soudcm do tve jejich barbar stv, ani by proklel sluebnky bo, kte se k nim pipojili,

47) Markz Argenson, Journnl cl mimotres, 1859-67, dl VI, s. 241. Viz rovn Barbierv fottrnnl, 1847-56, dl IV, s. 455. jedna z prvnch epi zod tto afry byla mezi jinmi velmi charakteristick pro populrn agitaci tkajc se trestn justice v 18. stolet. Policejn editel Berryer odvedl dt volnomylenk a lid bezbonch"; stre souhlasily : s tm, e dt bude rodim vrceno pouze po vyplacen penz"; mluvilo se o tom, e dt m poslouit k uspokojen krlovch pot en, Dav si vyhldl jednoho donaee, zmasakroval ho s nelid skosti, je pekroila i ty nejzaz meze" a vlel ho mrtvho s kor dem zabodnutm v hrdle a ped vrata pana Berryera". Tento

donae byl toti zlodj, kter ml bt se svm komplicem Raffiatem i umuen v kole, pokud by nepijal roli policejnho agenta; a v tamto novm povoln byl vysoce cenn". Zde mme pklad, kter je siln nadsazen: vzpoura vyvolan prostedkem relativn novch !g; repres, kter nespadal pod trestn justici, nbr pod policii; ppad takov technick spoluprce mezi delikventy a policisty; kter se M ' stv potkem 18. stolet systematick; vzbouen, pi nm lid vzal na sebe kol popravit odsouzenho, kter neprvem unikl ibenici. 43} H. Fielding, An Inquinj, v The Cnses o f ihc fot tnerease o f Robbcrs, 1751, s. 61.

Wm mmmKM

"

a ani by se rouhal Bohu, jeho byl nstrojem ." y tchlo p pravch, kLer mly jen ukazovat hrozivou moc vladae, | spatil jasn prvek karnevalu, v nm jsou role pevrcen moc je zesmovna a zloinci se mn v hrdiny. Zahanben' se obrac; odvaha, stejn jako slzy a vkiky odsouzench* zrauj pouze zkon. Fielding k tomu s ltost poznamenv- " Kdy vidte odsouzenho, jen se chvje strachy, na zahan ben nepomyslte. O to mn, je-li navc jet arogantn.' Pro hd, kter je zde a dv se, je tu vdy, dokonce i v nej-., trmnj pomst panovnka, zminka k odplat. . : Tm spe, jestlie bylo odsouzen povaovno za nesprnvedliv, i jestlie bylo vidt, e je k smrti odsouzen lovk z lidu za zloin, za kter by byl lpe narazenmu nebo bo hatmu udlen mnohem mrnj trest. Zd se, e nkter praktiky trestn justice nebyly ji v 18. stolet - a snad ani dive - podporovny nimi lidovmi vrstvami. Veejn poprnvy tak snadno zavdvaly pinejmenm piny k vypuknuli bou. Protoe ti nejchud - a byl to soudn ednk, kdo nn to upozoroval kte nemaj monost dovolat se spravedlnosti,-11* niohou prv zde, kde se spravedlnost veejn mani festuje, kam jsou povolni jako svdkov a tm .i jako koadjutoi tto spravedlnosti, intervenovat, a to dokonce fy zicky: vstoupit se svou ivou silou do trestnho mechanisn-.! a redistribuovat jeho inky; zopakovat, v jinm smyslu, nsi l trestnch ritul. Byly tu nepokoje proti rozdlnm trestm podle spoleenskch td: v roce 1781 byl zabit far : z Champr mstnm lechticem, jeho se pokusili nechat pro hlsit za lenho; rozvztekan sedlci, nebo byli svmu pastorovi nesmrn zavzni, se nejprve zdli bt hotovi ne-; #

chat se strhnout k tm nejhorm krajnostem vi svmu p novi; byli odhodlni zaplit jeho zmek... Vichni prvem niotestovali proti shovvavosti ministra, jen zbavil justici prostedk k potrestn tak opovrenhodnho zloinu . " 521 Byly -11 nepokoje proti pli tkm trestm, je postiho valy peiny ast a povaovan za nepli zvan (jako krde vloupnm); nebo proti trestn uritch pestupk, kter byly spjaty se spoleenskmi podmnkami, jako naplad drobn krdee sluebnictva; trest smrti za takov in vzbuzoval mnoho nespokojenosti, ponvad sluebnictvo bylo poetn, protoe pro n bylo v takovch ppadech t k dokzat svou nevinu, protoe se mohli snadno stt obmi zl ve svho panstva a ponvad shovvavost nkterch pn, kte pivrali ped takovmi vcmi oi, inila ppady obvinnch, odsouzench a popravench sluh o to nespra vedlivjmi. Popravy tchto sloucch zavdvaly asto pod nt k protestm.531 K mal vzpoue dolo v Pai v roce 1761 kvli sluebn, kter ukradla svmu pnu kousek ltky. Na vzdory tomu, e ve vrtila, e se piznala a dala o odpu tn, kupec odmtl vzt svou alobu zpt: v den popravy lid z tamj tvrti zabrnili jejmu oben, pepadli kupcv krm a vyplenili ho; nakonec byla sluebn omilostnna, avak ena, kter se pokouela, tebae bez spchu, pro bodnout zlho kupce jehlami, byla vypovzena na ti roky.541 Dlouho byly v pamti velk soudn afry 18. stolet, kdy osvcen mnn intervenovalo prostednictvm osob filozof a nkterch vysokch ednk: Calas, Sirven, ryt de La

49) A. Bouclier A rgis, Observations sur les lois criminelles, 1781,: s. 128-129. Boucher Argis byl poradcem v Chteletu. ! 50) H. Fielding, The Causes o f lie laie ncrmse ofRobbers, 1751, s. 41. 51) C. Dupaiy, Mmoire pour trois hommes condamnt la roue, 1786, s. 247,

52) S. P. Hardy, Mes loisirs, 14. leden 1781, dl IV, s. 394. 53) O nespokojenostech vyvolanch tmto typem odsouzen viz . S. P. Hardy, JWcs /osirs, 177B, dl I, s. 319 a 367; dl III, s. 227-22B; dl IV, s. 180. 54) O tom informuje R. Anchel, Criines et chntiiiwnts au XVIUCsicle, 1933, . s. 226.

Barre. Avak mn se mluv o vech tch bouch lidu ohled n praktik trestn. Ve skutenosti zdkakdy peshly hranice msta, nkdy tvrti. Mly nicmn svj skuten vznam Jednak proto, e se tato hnut, vychzejc zdola, rozi]^ a upoutala pozornost lpe postavench lid, kte jim tm, c k propagovali, dali novou dimenzi (v letech, je pedchz];, Revoluci, ppad Catherine Espinasov falen usvden v roce 1785 z otcovrady; ppad t mu odsouzench v Chaumontu k lmn v kole, pro n Dupaty v roce 17B6 na psal slavn podn; i ppad Marie Franoise Salmonov, ji soudn dvr v Rouenu odsoudil v roce 1782 jako traviku k uplen na hranici, ale kter nebyla popravena jet v roce 1786). A tak proto, e zejmna tyto nepokoje udrovaly oko lo trestn justice a okolo jejch manifestad, je mly bt p kladn, stav trvalho neklidu. Jak asto bylo teba, pro zajit n klidu v okol popravi, uinit zkroky, je byly mrzut pro lid" a opaten poniujc pro moc".33! Bylo snadn pozo rovat, jak pi velkm divadle trestni hroz, e bude odmtnu- to prv tmi, jim bylo ureno. Hrza veejnch poprav ve skutenosti rozdmchvala ohniska nezkonnosti: ve dnech konn poprav se peruila prce, zaplnily se krmy, vrchnost byla vysmvna, kat, drbov a vojci bvali zasypni urka mi nebo kameny; dav se snail zmocnit se odsouzence, bu aby jej zachrnil, nebo aby jej zabil dkladnji; rozpoutvaly se rvaky a pro zlodje se nemohla naskytnout lep plei tost ne takov tlaenice a rozruch okolo popravit.5MPede vm vak - a to byl dvod, pro se tyto nepokoje stvaly p- ifl liticky nebezpenmi - pouze pi tchto ritulech, je mly-

55) Markz Argenson, fmm m l et mmoirss, dl VI, s. 241. 56) Hnrdy vypotv mnostv ppad: tak napklad vznamn kr de, kter byla spchna dokonce v dom, kde byl ubytovn krlov sk hrdeln soudce, kter ml asistovat pi jedn poprav. Mes laisirs, 1778, dl IV, s. 56.

vnie drobnmi delikventy - tulky, falenmi ebrky, nu zky, kapesnmi zlodji, pechovvai a pekupnky krade nch vc - , se projevovala neustle: odpor vi policejn evidenci, hon na donaee, toky na hldky i na vyetova tele o tom pinej svdectv.57* Prv prolomen tto solida rity se stvalo alem trestn a policejn represe. A byla to mno hem sp tato solidarita ne vldnouc moc, kter mohla z ceremonie muen, z tto nejist slavnosti, kde nsil bylo neustle ve stavu zvratu, vyjt poslena. A reformtoi 18. a 1 9 . siolet nebudou koneckonc zapomnat na to, e veejn popravy u prost strach v lidech nevzbuzovaly. Jednm z je jich prvnch hesel byl poadavek jejich zruen. 1 Abychom vymezili politick problm, jak jej klade inter vence lidu pi veejnch popravch, sta dtovat dva vjevy. Jeden se odehrl na konci 17. stolet v Avignonu. Nachzme hj hlavn prvky divadla krutosti: fyzick stetnut odsouze nho s katem, zvrat v zpase, pronsledovn popravho davem, odsouzen zachrnn vzbouenm lidu a nsiln pevrcen trestn mainerie. Vrah jmnem Pierre du Fort ml bt popraven; nkolikrt kloptl o pku na ebku" a na volnm prostranstv nebyl schopen udret rovnovhu. Spativ to kat, zakryl mu tv kabtcem a udeil jej zespo du kolenem do aludku a do ledv. Kdy lid uvidli, kterak mu psob pemru utrpen, a domnvali se dokonce, e jej lam probodl bajonetem... vzbudilo to v nich soucit s postie nm a zbsil vztek vi katovi, po nm hzeli kameny, ale i-:;:;:-1 !;' t chvli kat uvolnil oba ebky a shodil postienho dol,

ykazovat hanebn zloiny a nepemoitelnou moc, se lid ctil "fokRzko tm, kte podstupovali trest; nikdy se nectil tak ja-

j*1 " oni ohroen legln moc, kter neznala ani vyvenost ani

jnij. Solidarita cel jedn vrstvy populace s tmi, kter naz-

57) Viz D. Richet, Ln France modeme, 1974, s. 118-119.

piskoil mu k ramenm a tlail jej, dokud ena eenho 1qta nezaala jej tahat za nohy zpod ibenice. Hzejce po n < kameny zpsobili, e mu v tu chvli zaala vytkat z st krev Avak pval kamen na nj dopadajcch jet zeslil, a jel den z nich dokonce zashl do hlavy vischo, co donutilo la ta zmocnit se ebku, po nm sestupoval v takovm chva tu, e z poloviny jeho vky spadl a dopadl na zem pmo pQ hlav. Ihned se na nj vrhl cel dav lid. S bajonetem v ruce vstval a hrozil smrt tm, kdo se mu pibliovali; nicmr po mnostv rozlinch pd a vstvn, velice zbit, upin n a tm uduen v bahn, byl pot taen vzruenm a rozhnvanm davem a k univerzit a odtud dle a k hb tovu Cordeliers. Katv pacholek byl rovn hrub zbit a s ra nami na hlav a na celm tle byl odnesen do pitlu, kde za mel nkolik dn pot. Mezitm vak nkolik lid cizch a neznmch vystoupilo po ebku na ibenid a odzli lano s viscm, zatmco jin jej dole chytili, co se odehrlo a pol, co tam visel dle ne cel dlouh Miserere. A v tu dobu tak byla cel ibenice zboena a katv ebk dav rozsekal na kousky... Dti odthly ibenici pekotn do Rhny." Co se t e odsouzenho, byl pevezen na hbitov, aby se ho justice znovu zmocnit nemohla, a odtud byl pevezen dle do kustela Saint-Antonine". Arcibiskup mu udlil milost, nechal jej odvzt do pitlu a dal zde pro nj zcela mimodnou pi i. Nakonec, jak dodv zapisovatel v protokolu, jsme m.. nechali vyrobit nov aty, dva pry punoch a boty, zkrtk:oblkli jsme ho do novho od hlavy k pat. Nai kolegov mu dali koile, krtk jezdeck kalhoty, rukavice a paruku. "3a>

58) L. Duhamel, Ljs Exculians capitales a Avignon mi XVIH' siede, 1890, s. 5-6. Scny tohoto druhu se odehrvaly jet v 19. stolet; mluv o nich J. Lawrence, A.Histonj o f Cnpinl Punishment, 1932, s. 195-19B a s. 56.

Druh vjev se odehrl v Pai o stolet pozdji. Bylo to v roce 1775, krtce po obilnm povstn. Pro siln napt, kte r panovalo mezi lidmi, si ady ply, aby poprava probh la Mezi popravitm a obecenstvem, udrova nm v uctiv vzdlenosti, stly na stri dv ady vojk, jedna rada obrcen k nadchzejc poprav, druh vstc ppadnmu vzbouen. Kontakt je rozpojen: veejn popra va, pi nl" je vak sloka pedstaven neutralizovna, i sp e redukovna na abstraktn zastraovn. Zattna zbran mi, na przdnm nmst, justice prost popravuje. Ukazuje-li smrt, kterou rozdv, tedy z vky a z dlky: A ve ti hodiny odpoledne byly vztyeny dv ibenice, osm nct stop vysok, nepochybn pro vt pklad. Od dvou hodin se nmst Grve a vechna okoln prostranstv plnila oddly rznch vojenskch sloek jak pch, tak jzdnch; vcart i francouzt gardist patrolovali nepetrit v pi lehlch ulicch. Bhem popravy nestrpli nikoho na nmst Grve a vude okolo bylo lze spatit dvojitou adu vojk, bajonety pipraveny, jak stoj zdy k sob tak, e jedni pozo ruj okol a druz plochu nmst; ti dva neastnci... volali po celou cestu, e jsou nevinn, a pokraovali v protestech dokonce i pi vystupovn na ebk."5'1 ) Jakou roli maj pro odsouzen pi tomto oputn liturgie veejnch poprav po city lidskosti? Ze strany moci je tu v kadm ppad politickstrach ped dsledky tchto nejednoznanch ritul. + Takov dvojznanost se zcela jasn objevila v tom, co meme nazvat diskurz popravit". Ritul popravy vya doval, aby odsouzen prohlsil sm za sebe svou vinu pi

59) S. P. Hardy, Mes loisirs, 11. kvtna 1775, dl III, s. 67.

veejnm odproen, kter pronesl, prostednictvm cedule ' kterou nesl na sob, a tak v prohlen, kter byl nepochybn nucen uinit, Zd se, e v okamiku popravy mu byla dna mima jin i dal pleitost mluvit, avak nikoli piC)[0 aby vykiel svou nevinu, nbr proto, aby potvrdil svj zlQ l in a spravedlnost svho odsouzen. Kroniky uvdj dosta ten poet proslov tohoto druhu. Byly skuten proslove- . ny? V uritm mnostv ppad zcela jist. Nebo se jednnlo 0 smylen proslovy, kter potom obhaly jakoto pklad a napomenut? To byl bezpochyby jet astj ppad. Jakou dvryhodnost lze pipisovat napklad tomu, kter od kazuje k smrti Marion Le Goffov, je byla vdkyr slavn bandy v Bretani v polovin 18. stolet? Mla kiet z viny popravit: Otcov a matky, kdo m nyn poslouchte, hl dejte n vychovvejte dobe sv dti; j jsem byla v dtstv prolhan a leniv; zaala jsem tak, e jsem ukradla mal no k za est liard... Put jsem okrdala podomn obchodn ky a prodavae masa; nakunec jsem vedla bandu zlodj a Iq je dvod, pro jsem nyn zde. Vyprvjte to svm dtem, a jim to slou pinejmenm jako pklad. Takov e m - : 1 svm slovnkem pli blzko k morlce tradin se nachzejc v letcch, pamfletech a kolportn literatue, aby ne byla apokryfem. Avak existence nru poslednch ei od souzench" je sama o sob pznan. Justice potebovala, aby jej ob uritm zpsobem zaruila muen, jemu byla podrobena. Na zloinci bylo vyadovno, aby sm posvtil . sob nleejc trest tm, e vyhlsil ohavnost svch zloin; byl veden k tomu, aby jako Jean-Dominique Langlade, troj nsobn vrah, prohlsil: Poslyte o mm hrznm, haneb nm a politovnhodnm skutku, kter jsem spchal v Avignonu, kde jsem zanechal ohavnou pamtku, kdy '

60) A. Corre, Dncttmcnls de criminalogic rtrospectivc, 1895, s. 257.

;?-sem bez petky lidskosti poruil posvtn zkony ptelJ stv,"i> Z jistho hlediska jsou letk a zpv smrti doprovodnin jevem procesu; i pesnji nsleduj mechanismus, pojncic nho veejn muen nechv tajnou a zapsanou pravdu procesu pechzet d o tla, gesta a ei zloince. Jus'tice vyadovala tyto apokryfy proto, aby byla zaloena y pravd. Jej vroky tak byly obklopeny vemi onmi po smrtnmi dkazy". Stvalo se tak, e vyprvn o zloi nech a ivotech lid zlopovstnch byla publikovna ist z propagandistickch dvod jet ped samotnm proce sem, a to proto, aby se poslilo rameno spravedlnosti, kter byla podezrna z pemry tolerance. Aby zdiskreditovala podvodnky, vydvala Compagnie des Fermes bulletiny" s vtem jejich zloin: v roce 1768 roziovala letky proti jistmu Montagneovi, vdci jedn bandy, o nm sm jejich rdaklor napsal: Bylo mu pipsno na vrub nkolik krde, / pravda o nich je dosti nejist.,.; Montagne byl odhalen jako lt bestie, dal hyena, je by mla bt pronsledovna ifulovena; v horkch hjavch z Auvergne se tato mylenka uchytila."M ) Nicmn inek tto .literatury, tak jako pouili, byl dvojznan. Odsouzen se ctil heroizovn bohatstvm svch tak iroce vystavovanch zloin, a nkdy i prohle nm sv opodn ltosti. Ukazoval se jako ten, kdo proti z-cbnu, proti bohm, mocnm, ednkm, proti soudnmu marlkovi nebo proti vojensk stri, proti vybrn dan a proti vbrm vede boj, v nm se lze snadno vyznat. Vy hlen zloiny zveliovaly a dq epick e drobn boje, kter se skrvaly v stnu kadodennosti. Byl-Ii odsouzen ukazovn jako ten, kdo projevuje ltost, kdo pijm verdikt
61) Citovnu v L. Duhamelovi, s. 32, 62): Archivy Puy-de-Dme. Citovno v M. Juillard, Brigu niin^a cl conlreiwnrfc cil Itrnilc Auvergne nu XV/ sicle, 1937, s. 24.

r
soudu, kdo pros o odputn za sv iny u Boha i u lidi, zd^_ o se, jako by byl oiovn: umr svm zpsobem jako bv,> t Avak i sama neoblomnost zpsobovala jeho slvu: nepodlehl-li muen, da najevo slu, kterou dn nioc nedoke podrobit. V den vykonn rozsudku na mn na bylo vidt - co se jev jako nepli vrohodn - dn p0_ linut pi veejn omluv, kterou jsem vykonal, a pive denho nakonec ke ki neusvdil mne dn projev zden. ",3) Temn hrdina i smen zloinec, obrnce prav divho prva nebo sla, kterou nelze podrobit, zloinec z le tk, pamflet, almanach a rodokaps s sebou pin, poc| zjevnou morlkou pkladu, kter nen hodn nsledovni celou tuto pam boj a konfrontac. Bylo mon pozoroval, jak se popraven zloinci po smrti stvaj jistm druhem sv tch, jejich pamtka je uctvna a jejich hrob je opatrdvn.M >Lze tu sledovat, jak popraven pechzel tm zcela na stranu kladnho hrdiny. Byli takov, u nich slva a opo vren nebyly oddleny, ale koexistovaly jet dlouhou dobu v jedn reverzibiln figue. V cel tto literatue zloinu, kte r se rozila okolo nkolika vznamnch postav/ 31 nem eme samozejm vidt ani istou formu lidovho vyjd en", a u vbec ne organizovan podnik propagandy a moralizovn, veden shora; bylo to msto, kde se setkvajv obklen trestn praxe - urit fronta boje proti zloi n jeho trestn a jeho pamti. Jestlie tato vyprvn moh la bt vytitna a dna do obhu, bylo to proto, e se od nich ekvaly efekty ideologick kontroly, hodnovrn bajky z nialch djin. Avak byla-li pijmna s takovou pozornosjf jestlie tvoila zklad etby lidovch vrstev, bylo tomu J ^ p r o t o , e v nich lid nachzeli nejen pamtky, ale oprjjjTbody; zjem zvdavosti" je tak zjmem politickm. f c k e 't y t o texty, ve faktech, kter pinej, v odezv, kterou t. dvnj, a ve slv, kterou udluj zloincm, oznaova nm za proslul", a nepochybn ve slovech samch, kter pouvaj, mohou bt teny jako diskurz s dvoj tv (bylo by teba studovat pouit kategori jako netst", haneb nost" nebo adjektiv jako proslul", alostn" ve vyprv nch, jako je Histoire de la vie, grandes voleries et subtilits ik
Cuilleri et de ses campngnons et de leiirfin lamentable et vinlheiireuse [Historie o ivot, o velkch loupech a vychytralch

63) alozpv za J. D. Langladea, popravenho v Avignonu 12. 4,1768, 64) To byl ppad Tanguyho, popravenho v Bretani okolo roku 1740. jc>: pravda, e ne byl odsouzen, zapoal dlouhou dobu pokn, je mu bylo nazeno jeho zpovdnkem. Konflikt mezi civiln justic a n boenskm poknm? K tomuto tmatu viz A. Corre, Dncuincntsilc criminologie rtraspectivc, 1895, s. 21. Corre se odvolv na Trevedyho, Une promend a k monlagne de justice cl la lomm Tanguy. . 65) Tch, kter R. Mandrou nazv dvma velikny: Cartouche n Mandrina, k nim (e teba jet pipojit Guilleriho (De In cullure ppidnire mix XVUr et XVIII' sw dcs, 1964, s. 112). V Anglii hrli podob nou roli Jonathnn Wild, Jack Sheppard n Claude Duval.

kouscch Guilleriho a jeho kumpn a o jejich alostnm a neastnm konci]).fi7> . Bylo by patrn teba porovnat tuto literaturu s emocemi pbpravit", kde se skrze muen tlo stetv moc, je sou d, se zstupem lidu, kter je svdkem, spolupodlnkem, monou a vjimenou" obt takov popravy. V brzd ce remonie, kter nesprvn usmruje vztahy moci, je se sna ,rilualizovat, se urychluje cel masa diskurz, pronsledu jcch tut konfrontaci; posmrtn vyhlen zloin ospravedlovalo justici, ale glorifikovalo rovn zloince. Z tohoto dvodu poadovali reformtoi trestnho systmu

C6);Tsk a en almanach, letk apod. byly v principu podrobovny . psn kontrole. 67) Tento titul lze nalzt v Bibliothque bleue v Normandii spe ne ' v Troye {viz R. Helot, Ln Bibliothque bleue en Normandie, 1928).

okamit staen onch letk a pamflet. Z tohoto dvo du se tak v lidech objevuje tak iv zjem o to, co hrlo roli spe v pbzch drobnch a kadodennch nezkonnost. Z tohoto dvodu tak ztratily ony letky svou dleitost pi tom, jak se zmnila politick funkce lidovch nezkonnost. A tak tyto letky vymizely, jakmile se rozvinula zcela no v literatura o zloinu: literatura, ve kter je zloin oslavovn, ovem protoe jde o jedno z krsnch umn, protoe me bt dlem jen vjimen povahy, protoe odhaluje nestvr nost silnch a mocnch, protoe zloinnost je stle uritm druhem privilegia: od hrzostranho romnu k Thomas de Quincey, od Otmntskho zmku k Charlesi Baudelairovi, vu de tu mme estetick pepis zloinu, kter je rovn pizp sobenm kriminality do pijatelnch forem. Zdnliv jde o objeven krsy a velikosti zloinu; ve skutenosti je to potvrzni toho, e i velikost m prvo na zloin a e ten se do konce stv vlunm privilegiem tch, kdo jsou skuten velc. Krsn vrady nejsou pro ebrky drobnch nezkon nost. Pokud jde o detektivn literaturu, ponaje Gaboriauem pokrauje dle v onom prvnm pesunut: pomoc skok, dmyslnost a neobyejn bystrosti sv inteligence se kriminalista, jeho tato literatura pedstavuje, dostv mimo jak koli podezen; a boj mezi dvma istmi vdommi vdo mm vraha a vdomm detektiva - ustavuje zkladn formu konfrontace. Jsme vskutku mnohem dle od tch vyprvn, kter podrobn lila ivot a zl skutky zloince, kter jej ne chvala doznat se ke svm zloinm a kter vypotvala

68) Viz nap. Lncretelle: Abychom uspokojili tuto potebu silnch cit, abychom prohloubili dojem, zpsobovan velkm pkladem, ne chvme obhat ony hrzostran pbhy, jich se zmocuj bsnci z lidu a roziuj vude jejich povst. Tak jednoho dne vyslechne ro dina u svch dve pse o zloinu a poprav svch syn." {Dbcours sur k s pcincs infnnmntes, 1784, s. 106.)

jedno po druhm vechna muen, je vytrpl: pesunuli jsme se od expozice fakt i od doznn k pomalmu proce su odhalovn; od okamiku vykonm rozsudku k fzi vy etovn; od fyzick konfrontace s moc k intelektulnmu boji mezi zloincem a vyetovatelem. Nebyly to pouze let ky, co zmizelo se zrozenm detektivn literatury; byla to sl va neotesanho zlosyna a jeho ponur heroizace skrze mue n a popravu. lovk z lidu je nyn pli jednoduch, aby mohl bt protagonistou tak subtilnch pravd. V tomto no vm nru se ji nevyskytuj ani lidov hrdinov, ani velko lep popravy; je tu samozejm zlosyn, avak inteligentn; :a vyskytuje-Ii se tu trestn, nesm se pi nm trpt. Detektiv n literatura pesouv onu podvanou, kter obklopovala zloince, do jin spoleensk tdy. Denky mezitm pevzaly v zaznamenvn kadodennch skutenost neheroickou e drobnch pestupk a jejich trestn. Rozdlen je vyko nno; lid byl zbaven dvn pchy svch zloin; velk vra dy se staly tichou hrou poestnch oban.

 ST II Trestn

KAPITOLA I ZOBECNN TRESTN

Nech jsou tresty pimen a odpovdajc pestupkm, nech trest smrti nen udlovn krom vink vrady a nech jsou veejn muen, je se p humanit, zruena."1 1 Protesty groH popravm nalezneme v druh polovin 18. stolet vude: u filozof a prvnch teoretik; u prvnk, advokt i len parlamentu; v soupisu poadavk a-pipomnek i u zkonodrc na shromdnch. Mus se trestat ji nak: zruit fyzickou konfrontaci vldce s odsouzenm; roz plst tento boj tlo na tlo, jen se odvjel mezi pomstou vladae a uspokojovanm hnvem davu prostednictvm popravovanho a kata. Velice rychle se veejn poprava stv nepijatelnou. Vidno z hlediska moci, pro ni tm byla zrazo vna tyranie, exces, ze po pomst a ona krut rozko z trestn",2 1 to bylo pobuujc. Z pohledu obti, kter byla po nechna beznadji a od n se pesto oekvalo, e bude bla hoeit nebi a svm soudcm, jim se jevila bti zpustl",3 1 to bylo zahanbujc. V kadm ppad to bylo nebezpen pro

1) Takto shrnulo kanclstv v roce 1789 obecn stanovisko soupisu po adavk a pipomnek generlnch stav k veejnmu mueni. Viz E. Seligman, Lit justice sm a la Rvolution, 1901, sv. I, a A. Desjardin, Les Cahiers des tats gnraux et la justice criminelle, 1883, s. 13-20. 2) J. Petion de Villeneuve, e v Konstituant, Archives parlementaires, sv. XXVI, s. 641. 3) A. Boucher d'Agris, Observations sur les b is criminelles, 1781, s. 125.

oporu, kterou zde nachzelo - i jedno proti druhmu - nsil;' krle a nsil lidu. Jako kdyby suvernn moc nevidla v tom to soupeen ukrutnost vzvu, kter se sama pedkld a kter by mohla bt jednoho dne vzata na vdom: Jid,..navykl vidt tci krev", snadno pistoupil na to, e pomstt se lze pouze prolitm krve".4) V tchto ceremonich, kter byly o b je k t tem tolika neptelskch zjm, meme pozorovat protnn: pemry ozbrojen justice a hrozcho hnvu lidu. Joseph de Maistre poznal v tomto vztahu jeden ze zkladnch mechanis- : m absolutn moci: kat tvo pevodov kolo mezi vldcem ; a lidem, smrt, kterou pin, je jako smrt zotroench rolnk" kte budovali Sankt Petrburg z mol a morovch ran; tato smrt je principem univerzality; z jedinen vle despoty in : 7kun pro vechny a z kadho zlikvidovanho tla stavebn kmen sttu; co na tom, e sr nevinn! V tomt nebezpe nm a ritulnm nsil odhalovali reformtoi naopak to, co na : obou stranch pesahovalo legitimn vykonvn moci: v tom to nsil se pudle nich tyranie konfrontuje se vzpourou; vz jemn se vyvolvaj. Je tu dvoj nebezpe. Namsto pomsty by .kriminln justice mla proste jen trestat. Nezbytnost trestn bez veejnho muen se formulovala nejprve jako hlas srdce i pohoren pirozenosti: i u tch nejniemnjch vrah je teba brt pi jejich trestn v vahu pinejmenm jednu vc: jejich lidskost". V 19. stolet pijde den, kdy se tento lovk", odhalen i v zloinci, stane terem trestn intervence, objektem, jen m bt napravovn a trans- : formovn, oblast cel ady vd a podivnch praktik - v zeskch , kriminologickch". Nicmn v dob osvcenstv tu nebyla humanita jako pozitivn tma vdn - e lovk je objektem barbarstv veejnch poprav - , nbr jako omezen prva: legitimn hranice moci trestat, Nikoli eho je teba do
4) Lnchze, Se v Konstituant, 3. ervna 1791, Archives mrlemcntaires ,
c ir YV\/T 1 *

shnout, chceme-li jej zmnit, nbr co se mus nechat ne tknut, aby byl vbec respektovn. Noli me tangere. To zna men konec pomsty panovnka. lovk", jej reformtoi 'zdrazovali oproti despotismu popravit, je sm o sob fovn lovkem-mftkem: avak nikoli vc, nbr moci. Je tu tedy problm: jak slouil tento lovk-mtko coby iimitka oproti tradinm praktikm trestn? Jakm zpso bem se stal hlavnm morlnm ospravedlnnm reformnho 'hnut? Pro tato tak jednomysln hrza z veejnch poprav a tak lyrick vytrvalost v usilovn o tresty, je by mly bt j,humnn"? Anebo, co se toho tak tk, jak se tyto dva prvky, vudyptomn v poadavcch na zmrnn trest mtko" a humanita" - artikuluj jeden ve vztahu k dru hmu? Prvky tak nutn a pesto tak nejist, rovn podeze l a navc spojen natolik pochybnm vztahem, kter se ob jevuje i dnes a vdy, kdykoli se znovu klade problm ekonomie trestn. Zd se, jako kdyby 18. stolet .vyvolalo krizi tto ekonomie, a aby ji vyeilo, navrhlo fundamentln zkon, e trest mus brt humanitu" jako mtko", ani by tomuto principu, povaovanmu pesto za nepekroiteln, byl dn definitivn smysl. Je tedy namst vyloit zrod a po ten historii tto enigmatick mrnosti". * Vzdv se hold velkm reformtorm - Beccariovi, Ser vno vi, Dupatymu i Lacretellemu, Duportovi, Pas tore tovi, Targetovi, Bergassemu, redaktorm Cahiers nebo stavodrnmu shromdn - za to, e uloili tuto mrnost soudnmu apartu a klasickm" teoretikm, kte ji jet ke konci 18, stolet odmtali psnmi argumenty.5*

5)

Viz zejmna polemiku Muyarta de Vouglnns proti Beccariovi, Rfutalion dli Trnit des dlits et des peincs, 1766.

Je nicmn teba zasadit tuto reformu do procesu, jej his torici odhalili teprve nedvno studiem prvnickch archiv: do procesu uvolovn Nestn bhem 18. stolet, i pesnji dvojho pohybu, v nm, zd se, bhem tohoto obdob ztr cej zloiny svj nsiln charakter, zatmco tresty s na oplt ku na jedn stran zmruj co do intenzity, avak za cenu i rstu potu moment, ve kterch intervenuj. Od konce 17. stolet vskutku zaznamenvme znan snen potu vrad a obecn i fyzickch napaden; .zdlo se, e zloiny proti vlastnictv pevily nad nsilnmi iny; krdee a podvody nad vradami a ublenmi na tle; rozptlen, pleitostn, ale ast delikvence tch nejchudch td je vystdna d li kvenc omezenou a zrunou"; zloinci ze 17. stolet jsou lid vyslen, spatn iven, zcela impulzivn,' snadno vzntliv, pleitostn zloinci"; ti z 18. stolet jsou mazan, lstiv, vypotav chytrci", zloinci na okraji spolenosti";fi) konen i vnitn organizace delikvence se mn: velk bandy zloinc (loupenci tvoc mal ozbrojen skupiny, mu stva paerk ostelujc vbr soln dan, proputn i zbhnuv vojci, kte se potuluj spolen) maj tendenci se rozpadat; lehce pronsledovateln, a tedy donuceni k vytv en mench skupin asto o pouh hrstce mu , aby moh li nepozorovan prochzet, spokojovali se s mn npadn mi operacemi, s menm zapojenm sil a s menm rizikem masakr: Fyzick likvidace anebo rozbit velkch band... uvolnily po roce 1755 pulepro deiikvenci namenou proti majetku, je se od nynjka ukazuje bti individualistick, kter je nicmn ve skutenosti provozovna malmi sku pinkami sloenmi z drobnch lupi i kaps: jejich sla zdka pesahuje poet ty osob."7* Veobecn zmny odve-

6) 7)

P. Chnunu, Arwales de Nonunndh, 1962, s. 236, a 1966, s. 107-108. E. Lg Rny-Ladurie, v Contrepaint, 1973.

rllv nezkonnost od pmho toku na tlo a obrtily ji vce t mn pmo k hmotnm statkm; od kriminality mas ke kriminalit hranic a okraje spolenosti", vyhrazen z asti tan profesionlm. Me se tedy zdt, jako kdyby lo o posLtipn pokles toho nejniho stavu - odstraovan napt, kter ovldala lidsk vztahy... lep kontrola nsilnch po pud" 1 - a jako kdyby samy nezkonn praktiky uvolnily sv seven tla a byly nameny k jinm clm. Zmrnni " z l o i n pedchzelo zmrnn zkona. Nicmn tato trans formace neme bt.oddlena od nkolika procesu, kter probhaly pod jej rovn; pedevm, jak poznamenv P. Chaunu, neme bt oddlena od modifikac souboru eko nomickch llak,.od jistho..obecnho vzestupu ivotni; rovn, od prudkho demografickho nrstu, od rozmno eni bohatstv a majetku a od poteby bezpenosti, kter je nsledovala".' Krom toho lze v prbhu 18. stolet zazna menat jist pitvrzen justice, jej texty vykazuj v mnoha bodech vy psnost: v Anglii bylo do potku 19. stolet definovno 223 zvanch zloin, z nich plnch 156 bylo zavedeno bhem poslednho sta let*" ve Francii byly zko ny o potulce od potku 17. stolet obnoveny a posleny ne-

8) N. W. Mosensen, Aspects de lei socit aigewnne aux XVII' cl W sicles, 1 9 7 1 ; 5 tm opis dizertan prce, 5 . 326. A u t o r ukazuje jak jsou v oblasti Auge nsiln zloiny v pedviiw yclk francnu^ke ruvluce tyikrt mn ast ne na konci vldy Ludvka XIV. Obecn vzato poukazuj prce veden Pienem Chaunuem o zloinnost! v Normandii na vzestup podvod na kor nasdnosh. Viz danky B. Bouteleta, J. Cl. Ggota a V. Boucherona v Annales de Normandie z let 1962,1966 a 1971. V ppad Pae viz P. Petrovitch v Crime cl criminalit en France aux XVlIc et XVillc sicles, 1 9 7 1 .Tyz p a s t e l , jak se zd, i v Anglii; viz Ch. Hibbert, Tiw Roots o f fini, 966, s. 72, a j.Tobias, Crime and Industrial Society, 1967, s. 37n. 9) P. Chaunu, j4nii/cs de Normandie, 1971, s. 56. 10) T. F. Buxton, Pnrlinmentanj Dcbale, 1819, s. XXXIX.

kolikrt za sebou; stle tsnj a zkostlivj vykonvn spravedlnost vedlo k tomu, e byla vnovna pozombstSeJker drobn delikvenci, kterou by bylo jinak mon nechat lehce unikat: spravedlnost se v prbhu 187 stolet stvala stle pomalej, tivj a psnj ke krdem, jejich et nost relativn vzrstala ,a..vi nim. nyn vstoupilo do hry buroazn pojet tdn spravedlnosti";" rostl tak, 'zvlt ve Francii a ze veho nejvce v Pai, policejn apart, kter za braoval rozvoji organizovan a veejn se projevujc krimi nality a odsouval ji smrem k diskrtnjm formm. A k to muto souboru opaten musme jet pipojit pomrn veobecn rozen pesvden o neutuchajcm a nebez penm.nrstu zloinnosti. Zatmco dnen historikov konstatuj bytek velkch band zkodnik, Le Trosne je vi dl, jalc se jako mrana kobylek vrhaj na francouzsk ven kov: Je to tento nenasytn hmyz, kter dennodenn pusto obivu malch rolnk. Jsou to, abychom se vyjdili pmo, vojska neptel, roztrouen po celm teritoriu, je tam ij vskrytu jako na dobytm zem a vybraj opravdov dvky ve jmnu almuen;" ti nejchud venkovan plat vc ne na dameh; ti, jejich da je vy, plat pinejmenm tetinu svch pjm.12* Vtina pozorovatel tvrd, e delikvence roste; v to spadaj t zastnci vt psnosti a tak ti,'kte se domnvaj, e kdyby spravedlnost vce omezila sv nsil, by la by innj a mn nchyln ustupovat ped nsledky

11) E. Le Roy-Lndurie, v Coulrcpninl, 1973. Studie A. Fargeho o krdech potravin v Pani v 18. stolet (Lc Val alimcnts a Paris mi XV1I1'sieclc, 11 P ''Z U )C f tuto tendEIld; mezi lety 1750 a 1755 poslala ^7 chirozsudku^ty to zlodje potravin na gateje, ale v letech 1775 a 1791) to bylo jiz 15 %: Psnost tribunl se asem vystupovala... ohroenm uzitecnch hodnot spolenosti, kter si pla bt vi ma jetku spodan a uctiv." (5.130-142.) 12) G. Le Trosne, Mmoires aur les vagabonds, 1764, s. 4,

svch rozhodnut; 131 zahrnuje to rovn soudn ednky, '"prohlaujc, e jsou mnostvm ppad peteni: lidsk : bda a korupce mrav znsobily poty zloin i vink " ; 141 ' : v kadm ppad to dosvdovala reln praxe tribunl. ra revoluce a csastv se ohlauje ji v poslednch letech nicku rgime. Zvyovn rizika v procesech v letech 1782 a :: 1789 je pekvapiv. Vidme psnost ohledn chudch, smlu ; ven odmtn svdectv, vzrst vzjemn nedvry, nenvisti a strachu . " 151 Ve skutenosti tvo pechod qd nsilnch zloin ke zlo; inm podvodnm soust celho komplexnho mechanisfn7 v nm figuruje rozvoj vroby, zvyovn bohatstv, intenzivnj prvn i morln posuzovn vztah k majetku, V psnj metody dohlen, zkostlivj lenn populace, :: lpe pizpsoben techniky zskvn a shromaovn informac: pesouvn nezkonnch praktik je souvztan s uritm rozptm a vytbenm praktik trestn. Byla to veobecn promna postoje, promna, kter n le do sfry ducha a podvdom" ? 111 Snad, avak pravdpo: dobnji a bezprostednji to bylo sil o pizpsoben mecha nism moci, kter ohraniuj existenci jednotlivc; ad aP tace a tben apart, je maj na starosti a pod dohledem jejich kadodenn chovn, jejich identitu, jejich aktivitu, jejich : zdnliv nevznamn gesta; je to jin politika ohledn toho to mnostv tl a sil, kter konstituuje populaci. To, co se zde

13) Viz napklad C. Dupaty, Mmoirc justifiaitif pattr trois hommcs condiwms la wuc, 1786, s. 247. 14) Jeden z prezident Chambre de ta Tnurnelle v dopise adresovanm krli z 2. srpna 1768, citovno v A. Farge, Le Vo! nlimcns a Paris nu XVUI' siede, 1974, s. 6. 15) P. Chaunu, A nrnks dc Normandie, 1966, s. 10B. 16) Vraz pochz z N. W. Mogensena, /sfwcfs de la socl nugcroimc mix XV]I' e XVIIP siedes, 1971; strojopis dizertan prce.

rsuje, nen nepochybn ani tak nov ohled na lidskost od souzench- veejn muen jsou stle jet ast, a to i za leh zloiny , jako spe tendence k jemnj a detailnj justi ci, k umu trestnmu rozlenn tlesa spolenosti, V kruhovm procesu se zdvh prh, po jeho pekroen do chz k nsilnm inm, kontroly jsou mnohem astj, trest n intervence vysplej a zrove poetnj. " ' Porovnme-li tento proces s kritickm diskurzem refor mtor, vimneme si znan strategick souvislosti. Ped tm ne ustanovili principy novho trestn, vytkali tradi n justici prv excesivn povahu trest; avak sp exces, kter je spjat s neregulrnost, ne ten, jen plyne ze zneui t moci trestat. 24. bezna 1790 otevr Thouret v Konsti tuante diskusi o nov organizaci soudn moci. Moci, je je podle nj ve Francii zbavena sv pirozenosti", a to trojm zpsobem. Soukromm pivlastnnm: msta ednk se kupuj; dd se z otce na syna; maj smnnou hodnotu, a je tedy ve skutenosti mon je zskat za platu. Konfuz dvou typ moci: t, kter vykonv spravedlnost a vyn roz sudky v souladu se zkony, a t, kter vytv samotn z kony. A konen existenc cel rady privilegi, kter in vy konvn spravedlnosti nevrohodnm; existuj tribunly, procesy, obhjci, a dokonce pestupky, kter jsou privilego van" a kter spadaj mimo rmec obecnho prva.17 1 To je jen jedna z bezpotu formulac kritik starch ji pinejmen m pl stolet, kter vechny odsuzuj v tto nepirozenosti princip neregulrn justice. Trestn justice je neregulrn pe devm pro mnostv instanc, je jsou poveny ji zajio vat, ani by nkdy tvoily jednotnou a spojitou pyramidu.1 1 *)
17) Archivai parlementaires, sv. XII, s. 344. 1 fl) O teto otzce se lze m im o jin d ost v S. Linguet, Ncessit une r form e dans l'administration de la justice, 1764, nebo A. Boucher d'Arei- Cahier d'un magistrat, 1789.

j kdy ponechme stranou crkevn jurisdikci, musme vzt v vahu diskontinuity, pekrvn a konflikty mezi rzn mi prvnmi systmy: jednak prva lechty, je byla stle jet dleit zejmna pi potlaovn drobnch delikt; prva krle, je byla sama o sob velmi poetn a patn koordinovan (soudy panovnk se asto dostvaly do konfliktu s rychtskmi soudy, a pedevm se soudy odvolacmi, kter byly vytveny pozdji jako zprostedku jc instance); jednak prva, kter jsou a de facto nebo de jure zajiovna administrativnmi instancemi (jako je intendant) nebo policejnmi instancemi (jako je velitel etnictva i policejn ednci); k tomu je t teba pipojit prvo kr le nebo jeho zstupce na rozhodnut o uvznn nebo vy hotn, kter stoj mimo vekerou regulrn proceduru. Ty to nesetn instituce se svm pebytkem neutralizuj a jsou neschopn pokrt tleso spolenosti v celm jeho rozsahu. Jejich propletenost zpsobuje trestn justici paradoxn jist mezery. Je nesouvisl dky rznosti zvyk a procedur, je petrvv navzdory veobecnmu nazen z roku 1670; je nesouvisl dky vnitnm konfliktm o kompetence; je ne souvisl dky partikulrnm zjmm - politickm a ekono mickm - , je se kad instance pokou hjit; a konen je nesouvisl i kvli intervencm krlovsk moci, kter mo hou prostednictvm udlen milosti, zmrnn trest, pe veden tes tu k vy instanci krlovskho soudu nebo p mm tlakem na soudn ednky zabrnit regulrnmu a psnmu fungovn justice. Kritika reformtor je sp ne proti slabosti i krutosti namena proti patn ekonomii moci. Pli mnoho moci by lo v rukou nich zastupitel jurisdikce, take mohli za pomoci ignorance a bdy odsouzench - pehlet odvolv n se na prvo a vynet bez kontroly svvoln rozsudky; pli mnoho moci bylo na stran alobce, jemu byly dny tm neomezen prostedky k usvdovn, zatmco oba

lovan stl vi nmu bezbrann, co vedlo soudce k tomu, e byli nkdy pehnan psn a nkdy naopak, v reakci na to, pli shovvav; pli mnoho moci bylo v rukou soudc, kte se mohli spokojit s malichernmi dkazy, pokud byly le gln", a kte disponovali znanou svobodou ve volb trest; pli mnoho moci bylo pisuzovno i krlovm mum" nejen ve vztahu k obalovanm, ale i vzhledem k ostatnm soudnm ednkm; a konen, pli mnoho moci bylo vy konvno samotnm krlem, protoe mohl pozastavit bh soudnho procesu, mnit jeho rozhodnut, sesazovat soudn ednky, odvolvat je nebo je poslat do vyhnanstv, nahra zovat je soudci s krlovskm povenm. Ochromen justice bylo mnohem mn spjato s oslabenm ne se patn regulo vanou distribuc moci, s jej koncentrac na uritm potu mst a s konflikty, diskontinuitami, je z toho vyplynuly. Tato dysfunkce moci odkazuje k centrlnmu excesu; k tomu, co by bylo mon nazvat monarchick nadmoc" [surpouvoir], kter ztotouje prvo trestat s osobn moc panovnka. Tato teoretick identifikace in z krle fous jit sti hni:, ale jej praktick dsledky lze deifrovat a do momen t, kter vypadaj jako opozice vi- krli a kter omezuj je ho absolutismus. Proto ml krl, kter si udlil prvo pro poteby sttn pokladny prodvat ady justice, kter mu patily", ped sebou ednky, dritele svch poven, ne jen neposlun, ale pmo zaujat, nchyln ke kompromi sm. Proto tak bez ustn vytvel nov ady, m roz mnooval konflikty moci a kompetence. Proto vykonval pli zce moc nad svmi mui" a udloval jim moc tm naprostou, co jet zesilovalo konflikt v rmci ednho apartu. Proto justici konkuroval mnostvm ukvapench proces (vykonvanch veliteli etnictva i policejnmi ednky) nebo administrativnmi opatenmi, m paraly zoval justici pravidelnou, je se pak stvala nkdy shovva vou a nejistou, jindy vak uspchanou a prsnou.1 J>

, Kritizovna vak nebyla tolik, i nejen, privilegia justice, : jej svvole, jej starodvn arogance, jej nekontrolovateln prva; spe to byla sms slabosti a excesu, sms pemrtnosii a mezer, a pedevm sm princip tohoto smsen, mo n arch ick nadmoc. Pravm clem reformy, a dokonce i v jejch nejobecnjch formulacch, nebylo ani tak zaloit nov prvo trestat postaven na principech vt rovnosti, ale ustavit no vou ekonomii" mod trestat, zajistit jej lep distribuci, tak, aby nebyla ani pli koncentrovan na nkolika privilegova nch mstech, ani pli rozdlen mezi proti sob stojcmi in stancemi; aby byla rozdlen v homogennch kruzch, schop nch psobit vude, spojit a a do nejjemnjho zrnka socilnho tlesa.2 1 1 1Reforma trestnho prva mus bt chp na jako.strategie.novho uspodn moci trestat podle mo dalit, kter ji uin vce pravidelnou, vce innou, vce kons tantn a mn detailn ve svch incch; kter zkrtka zv jej efektivitu pi snen jejch ekonomickch nklad (to znamen, e ji oddl od systmu vlastnictv, kupovn a pro dvn, od podplcen nejen pi zskvn ad, ale samot nch rozhodnut) a jejch nklad politickch (jejm odd lenm od svvole monarchick moci). Nov prvn teorie trestn odpovd ve skutenosti nov politick ekonomii"
19) K tto kritice pebytku m oci" a jeho patn distribuce v soudnm apartu vz zejmna C. Dupaty, Lctircs sur ta procedue criuiiuellc, 1788; P L. de Lncretelle, Dissertation aur Ic nmisterc public v Discaurs sur Ie prjug des ch..? infnmnnlcs, 17B4; G. Target, U Esprit des cnlticrs prsents tun fnts gnm ix, 1789. 20) Viz N. Bergasse o soudn moct: Je nutn, aby zabraujc kadm u druhu innosti proti politickm u zzeni a jakm ukoli vlivu na vli tch, kdo se astn form ovn takovho zzen nebo jeho udrov n, proto, aby chrnila vechna individua a vechna prva, dispono vala tato m oc silou, kter by byla vem ocn pi obran a pi zabez peen a kter by se stala naprosto bezm ocnou, jestlie by zm nila sv uren a sm ovala k jakm ukoli zneuit pi utlaovn ." (Rapport n In Constihmnte sur le pauvoir judicmire, 1789, s. 11-12.)

moci trestat. Je tedy zejm, pro tato reforma" nemla d n jedinen moment vzniku. Na potku tto reformy nesto j ani nejosvcenj oban podlhajc soudu, ani filozofov, ti neptel despotismu a ptel humanity, dokonce ani so ci-:; ln skupiny oponujc zkonodrcm. i pesnji, nejsou to pouze oni; v tomto globlnm projektu nov distribuce moci trestat a novho rozdlen jejch ink se protnulo mnoho rznch zjm. Reforma nebyla pipravena vn soudnho apartu a proti vem jeho pedstavitelm; byla z podstatn sti pipravena uvnit nj, velkm potem soudnch edn-'* k a na zklad cl, kter jim byly spolen, a konflikt mo ci, kter je stavly proti sob. Reformtoi jist netvoili mezi ednky vtinu; byli to vak pece mui prva, kte nartli veobecn principy reformy: moc soudit by nemla bt zate na bezprostednm vykonvnm suvernn moci vladae; mla by bt osvobozena od nrok vydvat zkony; mla by bt zbavena majetkovch vztah; a nemla by mt jinou funk ci ne soudit, pln vykonvat svou moc. Zkrtka aby moc soudit ji nespovala na mnostv nespojitch, nkdy si i protiecch privilegi, udlovanch suvernn moc, nbr na spojit distribuovanch incch svrchovan sttn moci. Ten to obecn princip definuje celkovou strategii, kter zahrnova la celou adu rznch boj. Boj filozof jako Voltaire a novi n jako Brissot i Marat; ale tak boj soudnch ednk, jejich zjmy vak byly velmi rozmanit: Le Trosne, rada sou du prvn instance v Orleansu, a Lacretelle, generln advokt v parlamentu; Target, kter se spolu s leny parlamentu stave] proti Maupeouov reform; ale tak J. N. Moreau, jen podpo roval krlovskou moc proti parlamentm; t Servn a Dupaty, oba soudn ednci, kte vak byli v konfliktu se svmi kolegy, atd. Po cel 18. stolet uvnit i vn soudnho apartu, v kado dennch trestnch praktikch, stejn jako v kritice instituc lze sledovat, e se formuje nov strategie vykonvn mod tres-

[at. A reforma", tak jak se formuluje v teorich prva i jak je schematicky podna v jednotlivch projektech, je, eeno ja s n , politickm nebo filozofickm obnovenm tto strate gie s prvotnmi cli: uinit trestn a potlaen nezkonnost pravidelnou funkc, koextenzivn se spolenost; trestat niko li mn, nbr lpe; trestat mon s men psnost, avak proto, aby se trestalo s vt univerzlnost a nutnost; vpraviL moc trestat hloubji do tla spolenosti. * :;. Situace, ze kter se zrodila reforma, tedy nebyla situac : nov senzibility; byla to situace jin politiky vzhledem k ne zkonnostem. Obecn lze ci, e za nncien rgime mly rzn sociln vrstvy sv rozpt tolerovanch nezkonnost: nedodrovn jistho pravidla, zanedbvn poetnch vnos i nazen patilo k podmnkm politickho a ekonomickho fungov n spolenosti. e je to rys, kter nen pro ancien rgime jedi nen? Bezpochyby. Avak tato nezkonnost byla natolik hluboce zakotvena a byla tak nezbytn pro ivot kad so ciln vrstvy, e mla v jistm smyslu i svou soudrnost n svou vlastn ekonomii. Nkdy pijala formu naprosto sta tutrn co z n inilo sp pravideln zprotn ne nez konnost: byla to privilegia piznan jednotlivcm nebo spo leenstvm. Nkdy mla formu masivnho a veobecnho nedodrovn, co zpsobovalo, e v prbhu desetilet, nkdy i stalet, mohla bt nazen bezpotukrt vydvna a obnovovna, ani by to kdy vedlo k jejich plnn. Nkdy lo o postupn zastarvn zkon, je poskytovalo prostor pro je jich nhl znovuoiven. Nkdy to byl tich souhlas moci, pehlen i prost neschopnost inn prosazovat zkon a sthat jeho naruitele. Nejmn zvhodnn vrstvy popula ce nemly v principu dn privilegia: zskvaly vak pro

spch v rmci okraje toho, co jim bylo uloeno zkony a zvy ky, z prostoru tolerance, zskanho a silou i zatvrzelost; a tento prostor byl pro n natolik neodmyslitelnou podmn kou existence, e byly vdy pipraveny vzbouit se, aby jej brnily; opakovan provdn pokusy omezit tento prostor uplatovnm starch pravidel nebo tbenm represivnch procedur vyprovokovaly ve vech ppadech lidov boue, tak jako pokusy o omezen jistch privilegi pobuovaly lechtu,, klrus i buroazii. Tato nezbytn nezkonnost, jej specifick formy si ka d spoleensk vrstva nesla s sebou, byla zachycena v cel ad paradox. V nich oblastech byla spojovna s krimi nalitou, od n ji bylo tk odliit alespo prvn, ne-li mo rln: od fiskln nezkonnosti k nezkonnosti celn, k pao vn, loupen, ozbrojenmu boji proti vbrm dan a pozdji i proti samotnm vojkm, a konen a ke vzpou e vedla spojit souvislost, v n bylo tk vyznait hranice; nebo dle potulka (psn trestan ve smyslu nazen, je vak nebyla tm nikdy naplovna) s loupenm, kvalifiko vanmi krdeemi, nkdy i s vradami slouila jako pvti v prosted pro nezamstnan, pro dlnky, kte neoprv nn opustili sv zamstnavatele, pro sluebnictvo, kter z jakhokoli dvodu uprchlo od svch pn, pro uednky, s nimi bylo zle zachzeno, pro dezertry, pro vechny, kte chtli uniknout nucenmu verbovm. Take kriminalita se oprala o mnohem ir nezkonnost, k n byly lidov vrst vy pipoutny jako ke svm existennm podmnkm; a na opak, tato nezkonnost byla trvalm faktorem rstu krimi nality. Odtud ona nejasnost v postojch veejnosti: na jedn stran ml zloinec zejmna pokud lo o paerka nebo rol nka, sthanho pro vymhn dluh od svho pna - pro spch ze spontnn solidarity: v jeho nsilnostech byla spat ovna pm souvislost s dvnmi boji; avak na druh stran ten, kdo pod odranou nezkonnosti pijman uri

tou populac spchal zloiny na kor tto populace, nap klad ebrav tulk, kter kradl a vradil, se snadno stval objektem zvltn nenvist: obrtil proti tm nejmn zv hodnnm nezkonnost, kter byla integrovna do jejich podmnek existence. Takto se okolo zloin spltaly slva i ostouzen; inn pomoc i strach se stdaly vzhledem k t to pohybliv populad, o n se vdlo, e je tak blzko, kter vsak byla pociovna jako msto, kde se me zrodit zloin. Lidov nezkonnost zahrnovala cel jdro kriminality, je zde mla krajn formu a souasn pedstavovala vnitn nebezpe. Mezi nezkonnost spodiny a tou, kter nleela jinm spoleenskm kastm, neexistovala ani pm konvergence, a n i podstatn protikladnost. V obecnm smyslu udrovaly tyto rzn nezkonnosti, vlastn jednotlivm skupinm, vzjemn vztahy, kter byly zrove vztahy rivality, konku rence, stetu zjm, ale i vzjemn podpory, napomhn: sedlky odmtnut placen jistch sttnch i crkevnch d vek nebylo nutn pokldno pozemkovmi vlastnky za patn; nedodrovn nkterch tovrnch nazen emesl nky bylo asto nktermi novmi podnikateli podporov no; paovn - pbh Mandrina, vtanho celou populac, pijmanho na zmcch a brnnho dokonce leny parla mentu, to dokazuje - se tilo irok podpoe. Nakonec-bylo v 17. stolet mon spatit, jak se rozlin fiskln odmt n sdruovala v mohutnch vzpourch, jich se astnily vrstvy populace, kter si byly jinak zcela vzdlen. Yzjemn souhra nezkonnost byla zkrtka soust politickho a ekonomickho ivota spolenosti. Nebo jet pesnji: v trhlin, kter se kadodenn roziovala lidovmi nez konnostmi, se odehrlo jist mnostv transformac (nap klad zastaralost Colbertovch nazen, nedodrovn cel nch omezen uvnit krlovstv, rozputn cechovnch praktik); vdy buroazie tyto transformace potebovala;

sten na nich zaloila ekonomick rst. Tolerance byla te dy podporovna. V druh polovin 18. stolet ml proces tendenci se pe vrtit. Nejprve s veobecnm zvyovnm bohatstv, ale rov n s masivnm demografickm nrstem, se terem lidov nezkonnosti stvaj v prvn ad ji nikoli prva, nbr ma jetek; chmaLclv a krdee postupn nahrazuj paovn a ozbrojen boj proti daovm agentm. V tomto ohledu se sedlci, statki, emeslnci asto ct bt jejmi hlavnmi ob mi. Le Trosne nepochybn pouze zveliuje skutenou tenden ci, kdy popisuje sedlky trpc vydrnm od tulk jet v ce ne dvjm vymhnm feudlnch dvek: zlodji se na n dnes vrhaj jako mrano zhoubnho hmyzu, plence spky a porajce jejich rodu.21Lze ci, e v 18. stolet se postup n projevuje krize lidov nezkonnosti; a ani hnut z potku Velk francouzsk revoluce (tkajc se odmtnut panskch prav), ani ta pozdj hnut, v nich se spojovaly boj proti pr vm pozemkovch vlastnk, politick a nboensk protes ty i odm tn majetkovch odvod, ji ve skutenosti neupevnila v jej star a vldn form. Navc ji buroazie, a koli jej znan st pijala bez velkch problm nez konnost tkajc se nkterch prv, pli nepodporovala v ppadech, kdy lo o to, co povaovala za prva tkajc se vlastnictv. Nic nen v tto vci charakteristitj ne pro blm venkovsk delikvence z konce 18. stolet a zejmna od vypuknut Revoluce.22) Pechod k intenzivnmu zemdlstv vykonval na uvac prva, na tolerance, na obecn pijma n drobn nezkonnosti stle vt vynucen tlak. Nadto se vlastnictv pozemk, dosahovan nyn sten i buroazi a zbaven tak feudlnch bemen, kter je zatovala, stv

21) G, Le Trosne, Mmoire sur les vagabonds, 1764, s. 4. 22) Y.-M. Berce, Croquants ci nu-pieds, 1974, s. 161.

vlastnictvm absolutnm: vechny tolerance, jich sedlci do shli nebo kter si zachovali (oputn starch povinnost i u p e v n n neregulrnch praktik: prvo voln pastvy na str niti, sbrn klest atd.), jsou nyn sthny novmi vlastnky, kte jim dali jasn a jednoznan status trestnho inu (podncujce tak v populaci adu etzovch reakc m dl nezkonnjch nebo, chcete-li, m dl zloinnjch: rozbit ohrady, krde i zabjen dobytka, zakldn por, nsil nosti, vrady).21) Prvn nezkonnost, je asto zajiovala peit tch nejchudch, se postupn s novm statusem vlastnictv stala nezkonnost majetkovou. Tu vak bude te ba trestat. A tato nezkonnost, akoli byla buroazi sp potlaov na, pokud lo o pozemkov vlastnictv, byla v ppad ob chodnho a prmyslovho vlastnictv zcela nepijateln: roz voj pstav, vznik velkch obchodnch center, kde se shromauje zbo, organizovn dlen obrovskch rozmr (s odpovdajc masou materilu, nstroj a vrobk, kter patily podnikateli a nad nimi bylo tk udrovat dohled), to ve nutn vyadovalo tak psn potlaen nezkonnosti. Zpsob, jm m bt bohatstv podle zcela novch kvantita tivnch mtek investovno ve zbo a ve strojch, pedpokl d systematickou a ozbrojenou netoleranci vi nezkonnos ti. Fenomn je naprosto nejviditelnj tam, kde je nejvy ekonomick rozvoj. Kvli tto nalhav poteb potlait ne setn nezkonn praktiky hodlal Colquhoun podat jen pro msto Londn vyslen dkazy: podle odhad podnikatel a pojiovacch spolenost vzrstaly krdee zbo dove nho z Ameriky a pechodn uskladnnho na bezch Teme rok co rok o 250 000 liber; jen v samotnm londnskm p

23) Viz O. Festy, Les Olils riirnux ct ieitr rpression sotis In Rvolution ct tc Consulnt, 1956; M . Agulhon, Ln vie socile en Provence, 1970.

stavu (kdy nepotme sti pstavu patc vojenskmu n monictvu) bylo kad rok ukradeno zbo za piblin 500 000 liber; k tomu je teba pipost 700 000 liber ve vlast nm mst. Pi tomto nepetritm loupen je podle Colquhouna teba povimnout si t jev: jednak napomhn a asto i aktivnho podlnictv ednk, dozorc, pedk a dlnk: kdy se na jednom mst shromd velk mno stv dlnk, nutn se mezi nimi nachz mnoho patnch charakter"; jednak existence cel organizace nedovolenho obchodu, kter zan v dlnch nebo v docch, pokrauje d le pes pechovvae - pechovvae ve velkm, kte se spe cializovali na urit typy zbo, a pechovvae v malm, je jich vkladn regly nabzely jen star kusy rezavho eleza, hadry a obnoen aty", zatmco v zadnch mstnos tech obchodu se skrvala nmon munice nejvy ceny, m dn hebky a rouby, kusy litiny a vzcn cli kov, vrobky ze Zpadn Indie, nbytek a hromada zbo nakoupenho od dlnk veho druhu" - a po pekupnky a kolportry, kte ukraden zbo rozveli daleko na venkov;24' a konen v roba falench penz (po cel Anglii bylo roztroueno 40 a 50 penzokazeckch dlen, kter nepetrit pracovaly). Tento ohromn podnik, zahrnujc souasn rozkrdn i konkuren ci, toti usnadoval cel soubor toleranc: nkter platily t m jako nabyt prva (napklad prvo shromaovat z lod kusy eleza i odezky lana nebo znovu prodvat zlomky cukru); jin jsou du morlnho akceptovn: analogie, s n se toto loupen spojovalo v duchu svch vykonavatel, jako paovn, familirn s tmi druhy pestupk, kter vbec ne pociovali jako nco nesprvnho".25)

24) P. C olquhoun, Trnit aur ln palice dc Londrcs, fr. peklad, 1807, sv. I. Na stranch 1 5 3 -1 8 2 a 2 9 2 -339 podv Colquhoun velice detailn popis tchto postup. 25) Ttuith2 , s. 297 -2 9 8 .

: . Bylo tedy nutn kontrolovat a zaznamenvat vechny nedovolen praktiky. Bylo teba, aby byly pestupky pesn definovny a s jistotou trestny, aby se v tomto mnostv ne zkonnost, stdav tolerovanch a trestanch se zcela neade kvtnm pobouenm, urilo, co je neppustn pestupek, je ho pvodce by byl podroben trestu, ped nm nen niku. S novmi formami akumulace kapitlu, vrobnch vztah a prvnho statusu vlastnictv se lidov nezkonn praktiky, a u se odvjely v tich, kadodenn tolerovan form nebo ve form nsilnost, zmnily z prvnch nezkonnost na nez konnosti tkajc se majetku. Krde se postupn stala jednou z hlavnch vmluv legality na jej cest vedouc od spolenosti prvn-politickch dvek ke spolenosti pi vlastnn si vrobnch prostedk a produkt. Nebo eeno jinak: ekonomie nezkonnost se restrukturovala spolu s roz vojem kapitalistick spolenosti. Majetkov nezkonnost by la oddlena od nezkonnosti prvn. Toto rozlien v sob skrv opozici mezi tdami, protoe ty nezkonnosti, kter byly lidovm vrstvm nejpsupnj, byly nezkonnosti majetkov - nsiln pevody majetku; a protoe si na druh stran buroazie rezervuje prvn nezkonnosti pro sebe: monost obchzet sv vlastn nazen a sv vlastn zkony, zajistit si pro sebe celou ohromnou oblast ekonomickho obhu hrou, kterou rozvj na pomez zkon na pomez, je bylo pedjmno jejm mlenm nebo uvolnno faktickou toleranc. A toto perozdlen nezkonnost se promtlo do konce ve specializaci soudnch obvod: pro majetkov nez konnosti - pro krdee - byly dn a trestn soudy; pro :prvn nezkonnosti - podvody, daov niky, nezkonn obchodn operace byly speciln prvn instituce, jejich jednn konila smrem, vyrovnnm, mrnmi pokutami atd. Buroazie si vyhradila plodnou oblast prvnch nez konnost. Souasn s vytvoenm tto diferenciace se ukazu je nutnost nepetritho policejnho rozleovn, kter m

vslovn proti tmto majetkovm nezkonnostem. Ukazuje j n u i n opu s L iEstarou ekonomii trestajc moci, jejmi principy byly konfuzn a prodravl mnohost instanc, p-~ rozdlen a koncentraci moci, je byly souvztan s nehyb nost a nevyhnutelnou toleranc, s tresty budcmi pozornost svou manifestac a nahodilmi pi svm uplatovn. Ukazu je se, e je nutn definovat strategii a techniky trestn, kde ekonomie kontinuity a permanence nahrad ekonomii spote by a excesu. Trestn reforma se zkrtka zrodila v prseku boje proti nadbyten moci" panovnka a podprahov mo ci" zskanch a tolerovanch nezkonnost. A byla-li tato re forma nm vce ne pouhm pechodnm vsledkem sou hry nahodilch okolnost, bylo tomu tak proto, e mezi touto nadbytenou a podprahovou moc byla utkna cel s vzta h. Forma monarchick suverenity, kter na stranu panovn ka umisovala pvaek zjevn, neomezen, osobn, nekon trolovan a nespojit moci, ponechvala na stran podzench subjekt svobodn prostor trval nezkonnosti; ta byla jakoby koreltem onoho typu moci. Tak jak se svalo vala vina .na rzn panovnick privilegia, tak se ve stejn do b toilo proti fungovn tchto nezkonnost. Oba cle spo lu souvisely. A podle okolnost i partikulrnch taktik dvali reformtoi pednost tomu nebo onomu. Le Trosne, fyziokrat, kter byl radou prezidilnho soudu v Orleansu, tu me slouit jako pklad. V roce 1764 publikoval pojednn o potulce: je to lhe zlodj a vrah, kte ij uprosted spolenosti, ani by byli jejmi leny", kte vedou skute nou vlku proti vem obanm" a kte existuj mezi nmi ve stavu, o nm se pedpokld, e zde byl ped ustavenm obansk spolenosti". Vyaduje pro n co nejpsnj tresty (a je pznan, e vyjaduje sv pekvapen nad stavem, kdy je s nimi zachzenu shovvavji ne napklad s paer ky); d, aby byla poslena policie, aby je jzdn etnictvo st halo za pomoci populace, je trp jejich krdeemi; doaduje

 abytlt:0 neuiten a nebezpen lid byli osvojeni sttem a nleeli mu jako otroci svm pnm"; a v ppad poteby se mly organizovat kolektivn hony v lesch, aby odtud byli vytvni, a kad, kdo by njakho chytil, by byl nlei t odmnn: Dv se odmna 10 liber za hlavu vlka. Tulk je pro spolenost nekonenkrt nebezpenj."2*1 Roku 1 7 7 7 tent Le Trosne ve Vues sur !a justice criminelle [Pohledy ;na trestn prvo] poaduje, aby byly omezeny vsady veej nho alobce tak, aby obalovan byli povaovni za nevin n a do jejich ppadnho odsouzen, aby soudce byl pou hm arbitrem mezi nimi a spolenost, aby prva byla pevn, stl, uren co nejpesnjm zpsobem", take by souzen vdli, emu jsou vystaveni", a soudn ednci ne byli nim vce ne nstrojem zkona".2 7 1 U Le Trosneho, ja ko u mnoha jinch v jeho dob, se boj za delimitaci moci tres tat artikuluje pmo v. poteb''poddit lidovou nezkonnost pmj a trvalej kontrole. Je pochopiteln, e kritika veej nch poprav mla v trestn reform takovou dleitost: ne bo veejn poprava byla projevem, v nm se viditelnm zpsobem spojovala neohranien moc suvernnho panov nka a vdy pipraven lidov nezkonnost. Humannost trest byla pravidlem, je bylo kladeno reimu trestn pro to, aby fixovalo jeho meze v jednom i v druhm. lovk", kter musi bt v trestech respektovn, je prvn a morln formou, kter klade toto dvoj vymezen. Avak akoli je pravda, e reforma jako trestn teorie a ja ko strategie trestn moci byla narsovna v bod pekryt tchto dvou cl, jej stabilita pro budoucnost byla zpsobe na faktem, e ten druh zaujal na dlouhou dobu pednostn mstu. A to proto, e tlak na lidov nezkonnosti se stal v epoe Revoluce, pozdji za csastv n jet pozdji i bhem
2ft) G. Lo Trnsnt;. M nurc sur le Vtlg/tlwildt, 1764, s. t, 5(1, 54, f>1-i2. 27) C . L l' T rn sn ij, W/es aur ta jttalta' crim iitcll, 1 7 7 7 , s . 3 1 , 3 7 ,1 0 3 - 1 lh.

19. stolet zkladnm imperativem, jej reforma byla s to pevst ze stavu projektu do stavu institucionalizace a souboru praktik. Tedy akoli lze novou trestn legislativu zjevn .cha rakterizovat zmrnnm trest, jasnj kodifikac, vyznan nm snenm libovle, lpe ustavenm konsenzem ohledn moci trestat (na kor relnjho rozdlen jejho vykonv n), stoj v pozad tto nov legislativy rozvrat tradin ekono mie nezkonnost a psn ntlak pi dosahovn jejich novdho pizpsoben. Trestn systm je teba chpat jako apart diferencovanho spravovn nezkonnost, v dnm ppa d jako apart jejich potlaovn. * Zmnit cl a zvolit jin mtko. Definovat novou taktiku k dosaen tohoto cle, kter je nyn mnohem subtilnj, ale tak Sieji rozprosten v socilnm poli. Nalzt nov techniky, kter pizpsob trestn tomuto cli a zmn jeho inky. Sta novit nov principy regulace, zpesnn a univerzalizace umn trestat. Homogenizovat jeho aplikace. Snit jeho eko nomick a politick nklady pomoc zven jeho efektivnos ti a rozmnoenm oblast aplikace. Zkrtka konstituovat no vou ekonomii a novou technologii trestajc moci: to jsou bezpochyby zkladn raisons etre reformy trestnho prva v 18, stolet. Na rovni princip se tato nov strategie formuluje snad no v rmci teorie spoleensk smlouvy. U obana se pedpo kld, e jednou provdy pijal z k o n y spolenosti; na jejich zaklade me bt potrestn. Zloinec se tak zjevuje jako by tost z prvnho hlediska paradoxn. Poruil smlouvu, a je te^ptelem spolenosti jako celku, avak podl se na tres tn, ktermu je podroben. I ten nejmen zloin atakuje celou spolenost; a cel spolenost - vetn tohoto z lo in ce-je p tomna i v tom nejmenm trestu. Trestm je tedy zobecnnou

f u n k c , koextenzivn s celkem spolenosti a s kadm z jejch prvk- Zde se objevuje problm mtka" a ekonomie tres t a j c moci. Ve svm dsledku stav takov pestupek jedince do opozice proti celku spolenosti; aby jej potrestala, m spole nost prvo postavit se proti nmu rovn ve sv celkovoti. je lo nerovn boj: na jedn stran jsou vechny sly, vechna moc, vechna prva. A tak to m bt, nebo je zde zahrnuta i obrana kadho jedince. Velkolep prvo trestat se tak usta vuje proto, e zloinec se stv obecnm neptelem. Dokon ce vc ne neptelem, nebo jeho iny vychzej ze stedu Spolenosti-je zrdcem. Zrdou", Pro by tedy spolenost nad nm nemla mt absolutn prvo? Pro by nemohla vya dovat, prost a jednodue, jeho vyhlazen? A je-li/pravda, e principy trestn mus bt stvrzeny spoleenskou smlouvou, pak je zcela logick, e oban souhlas s nejvym trestem pro ty z nich, kte je jako celek napadaj. Kad zloinec, kter to na spoleensk prva, stv se skrze sv iny re belem a zrdcem sv vlasti; v takovm ppad je ochrana sttu nesluiteln s jeho vlastn ochranou; je nutn, aby jeden padl, a zahyne-li ten, kdo je vinen, je zabit nikoli oban, nbr neptel."281 Prvo trestat se promnilo z odplaty panov nka na obranu spolenosti. Nachz se vak nyn v novm :: spojen s tak silnmi prvky, e se stv jet obvanj. Zloinec je uchrnn ped hrozbou, ve sv podstat excesivn,

; 28) J.-J, Rousseau, Spoleensk smlouva, kniha II, kap. V. N utn poznam e nat, e tyto Rousseauovy ideje byly vyuity v K onstituante uritm i poslanci, kte si pli udret systm velm i psnch trest. Kuriz n jim principy Spoleensk smlouvy slouily k podpoe star kores pondence mezi krutost zloin a trest. Ochrana oban vyadu je, aby tresty byly vym ovny podle krutosti zloin a aby nebyla ve jm nu hum anity tato hum anita obtovna.'1 (M ougins d e R oque fort, kter cituje tuto pas ze Spoleensk smlouvy, e v K onstituan te, Archives finrlcmcntmres, sv. XXVI, s. 537.)

ale je vystaven trestu, jen se zd bt nim neohranien ]e to nvrat k hroziv nadmoci. To s sebou pin nutnost s[t > novit pro trestajc moc princip moderace. Kdo by se netsl hrzou pi nahldnut do historie toli ka stranch a zbytench muen, vynalzanch a chladne ukldanch zrdami, kter samy sebe nazvaly mudrci?"?.)) Ci jet: Zkony mne vybzej k potrestn tch nejstranjch zloin. Pistupuji k tomu se v zuivost, ke kter mne tyto zloiny inspiruj. Ale co to? Stralivosti zloin trest st-;::;! le pesahuj... Boe, kter jsi vloil do naich srdc odpor k bolesti na i nm podobnch, jsou to tyt bytosti, kter jsi stvoil velice slab a citliv, kdo vynalezl tak barbarsk, tak rafinovan muen a zabjen? "3n ) Princip moderace trestj, dokonce i kdy jde o potrestn neptele celku spolenosti, je artikulovn nejprve jako diskurz srdce, Ci pesnji, vtrysk- . ne jako vkik tla, kter se bou pi pohledu na tolik krutos ti nebo pi jej pedstav. Formulace principu, e trestn mu s zstat humnn", je u reformtor vyjdeno prvn :; osobou. Jako kdyby se senzibilita vyjadovala pmo tm, kdo mluv; jako kdyby tlo filozofa i teoretika vstoupilo mezi nruivost kata a popravovanho, aby prosazovalo vlastn z kon a vnutilo jej nakonec cel ekonomii trestn. Nalz se v lyrismu, kter manifestuje bezmocnost, racionln funda ment pro trestn kalkul? Kde lze mezi principem smlouvy, kter odsouv zloince mimo spolenost, a obrazem zrdy, vyvren" prodou, nalzt hranici, ne-li v pirozenosti lo vka, je se manifestuje nikoli v psnost zkona i v kru tosti delikventa, nbr v senzibilit racionlnho lovka, kte r vytv zkony a nepch zloiny?

29) C. Beccnrin, Dcs dclita cl dca peines, vydn z roku 1856, s. 87. 30) P. L. de Lacretelle, Dscofirs aur le prjug dca peines infhmantes, 1784, s. 129.

l-Ib to uchlen se k senzibilit" vak pesn nevyjaduje o r e t i c k o u nemonost. Pin s sebou fakticky princip kalkulu Tlo, pedstavivost, bolest, srdce, je m bt respektove ve skutenosti nle nikoli zloinci, jen t n h t f t t r e s t n , ale lidem, kte pot, co podepsali pakt, m aj pr ci P r a k t i k o v a t na nm moc, k n se sjednotili. Bolest, kterou rj zmrnn trest vylouit, je bolest soudc i divk se vsm tm, co me pivodit zatvrzelost, krutost zpsoben z v y k e m anebo naopak myln zakotven pocity ltosti, shov vavosti: Milost mrnm a citlivm dum, na nich tyto s t r a l i v tresty vykonvaj jist zpsob muen, 11 1 To, co se tn pipravit a vypotat, jsou zptn inky trestu na tresta jc instanci a na moc, na ni si in nroky ' Zde le koeny principu, podle nho by nikdy neml byt pouit nehumnn" trest, by by zloinec mohl docela dobe bt zrdcem i zrdou. Jestlie dnes zkon mus za chzet humnn" s jedincem, kter se nachz mimo pi r o z e n o s t " (zatmco dvj justice nakldala nehumnnm zpsobem s tmi, kdo byli mimo zkon"), dvod nele V njak hlubok humanit, kterou v sob zloinec skryl, n br v nezbytn regulaci ink moci. Prv tato ekonomic k" racionalita mus vymovat trest a pitom pedepisovat -nleit techniky. Humanita" je respektovan jmno, udle n to ekonomii a jejmu pelivmu kalkulu. Pokud jde o trestn, jen minimum je pi nm podzeno humanit a do poruovno politikou."32)
31) TTifn/tf, s. 131. 32) A. Duport, e v Konstituant, 22. prosince 17B9, A r d u v a pnrletitentains, sv. X, s. 744. V tme sm yslu by bylo m on citovat rozli n pspvky z konce 18. Stolet, pedkldan vdeckm i spolenost m i a akademiemi", jak d osh nout toh o, aby u rit m rn ost vyetovn a trestn byla v souladu s jistotou, e potrestn bude pohotov a exem plrn a e zde obansk spolenost nalezne nejvy m onou m ru zabezpeen sv svobody a hu m an ity " (Soc/ee

Vezmme si tedy, abychom porozumli tto techno-politicl trestni, krajn ppad, zloin ze vech zloin nejt: enontfl n zloin, kter poruuje celek tch nejvce respektovanch -z k o n . Je spchn za natolik vjimench okolnost, v proste-1 d tak dkladn utajenm, s takovou pelivost a jakoby n| nejzazch hranicch monho, e me bt jen jedinm a v kadm ppad krajnm inem svho druhu: nikdo jej ni kdy neme napodobit; nikdo jej neme brt za pklad, ani se vbec pohorovat nad tm, e by! spchn. Je odsouzen k to mu, aby se ztratil beze stopy. Tato bajka o krajnosti zloinu" je pro nov princip trestn tm, m byl pro star trestn pr votn hch: istou formou, v n se zjevil dvod pro trestn. Ml by bt takov zloin potrestn? Podle jakch mtek?" Jak uitek by jeho potrestn pineslo v ekonomii moci trestat? Bylo by uiten do t mry, do jak by mohlo napravit zlo spchan na spolenosti".^ Nebo pokud nechme stranou kodu ist materiln - kter, i. kdy je nenapraviteln jako v ppad vrady, m malou platnost v ebku hodnot spole nosti jako celku koda, kterou zpsob takov zloin celku : spolenosti, spov v naruen du, kter do n zavd: pohor eni, je vzbuzuje, pklad, kter nabz, podnt k zopakovn,.: nen-li potrestn, monost obecnho rozen, ji .v sob nese, Aby tedy bylo potrestn uiten, mus mt za cl konsekvence

ecnnnniii/ie de Berne, 1777). Marat odpovdl svm P kn de L y sla tm cnntiucik. Jak jsou prostedky pro zm rnn psnosti trestnch z
konu ve Francii, kter by neukodily veejn bezpenosti" (A-mtoiuV

poinu, chpan jako adu naruen podku, kter by mohl p s o b i t . Pomr mezi trestem a kvalitou zloinu je urovn vlivem, kter m naruen smlouvy zpsoben zloinem, na ' spoleensk d."35) Tento vliv zloinu vak nen nutn v p mm pomru k jeho ukrutnosti; zloin, kter napluje vdom Hrzou, m asto men dsledky ne skutek, kter je vemi tolerovali a pociovn jako vhodn k vlastnmu napodoben. Velk zloiny jsou zdka v; nebezpe naopak spov v ka dodennch drobnch peinech, kter se mohou rozmnoit. Mezi zloinem a trestem proto nelze hledat kvalitativn vztah, gvivalenci na zklad hrzy: Me kik neastnk pi mu e n navrtit z hlubin minulosti, kter se znovu nevrt, in, jen u byl s p c h n ? T r e s t je teba vypotat nikoli z funkce : z l o i n u , nbr z monosti jeho opakovni. Nezamovat se na minul pestupek, ale na budouc poruen podku. Psobit tak, aby zloinec nemohl mt ani chu zloin opakovat, ani monost, e by jej nkdo nsledoval.3 7 1 Umn trestat tak bude umnm ink; sp ne stavt proti peme zloinu pemru trestu bude teba pizpsobit navzjem ob ady, kter prov zej zloin: adu jeho vlastnch ink a adu ink trestu. Zloin bez dynastie nevol po potrestn. Ne vce, ne mla podle jin verze te bajky - star spolenost, v pedveer sv ho rozkladu a zniku, prvo vztyovat ibenice. Nejzaz zlo in neme ne zstat nepotrestn. Byla to star koncepce. Nebylo teba ekat na reformu z lt. stolet, aby byla uvolnna tato exemplrn funkce tres-

d Ckilons-snr-M arne, 1780; leny akadem ie byli Brissn n Bernardi),vedu extrem n psnost zkon ku snen potu n zvanosti trestnvch init u zvrcen populace"? (Academie dc Marseille, 1786; lenem se slal Eym nr). 33) C . TarS el, Obscrvation* snr k /m jel dn ude vinil, v Locr, Lt Lwi<llum dc k France, sv. XXIX, s. 7-H. Tot k e nalzt v inverzn form u Knntn. 34) C. E. d e Pastorel, Dcs hiis pnaltv, 17L J(), sv. 11, s. 21. 35) 36) 37) , : G. Filangieri, b i Science d e k lgislatim , fr. peklad, 17S6, sv. IV, s. 214. C. de eccaria, Trnit dc s d e lils el des ciiw s, 1856, s. 87. A. Barnave, e v Konstiluanl: Spolenost nevid v trustech, kter udluje, barbarsk poten i toho, e nut trpt lidskou bytost; spat uje v nm nezbytn pedpoklad, jak pedchzet podobnm zloi nm, |ak chrnit spolenost ped zlem, jm?, ji ohrouje vradn." (/Ire/is /larkw ailaiirs, sv. XXVII, . ervna 1791, s. lJ).

tn. To, e trestn hled vstc budoucnosti a e pinejmeri- 5 m jednou z jeho hlavnch funkc je prevence, bylo ji po sla. let jednm z bnch ospravedlnn prva trestat. Rozdjj vak spoval v tom, e prevence, kter byla dve oekvnu .spe ze strany trestu a jeho zjevnosti - a tedy i jeho neomezenosti m nyn tendenci stt se principem jeho ekonomie a mtkem jeho spravedlivch proporc. M se trestat pesn ' : tolik, aby se zabrnilo opakovn. Dochz tedy k pesunu v mechanismu pkladu: v trestnm systmu veejnch poprav byla pkladem replika zloinu; lo o to pedvst, v jak si zdvojen manifestaci, zloin a souasn moc panovnka,' kter nad nm vldne; i v trestnm systmu vypotanm po dle jeho vlastnch ink mus pkladn trest odkazovat ke zloinu, avak zpsobem co mon nejdiskrtnjm, mus indikovat intervenci moci, ale co nejspornji, a v idelnm ppad zabrnit pozdjmu znovuobjeven se jednoho i druhho. Pklad tak ji nen ritulem, kter nco manifestuje, nbr znakem, kter vytv pekku. Prostednictvm tto techniky trestnch znak, kter smovala k pevrcen celho asovho pole trestn akce, zamleli reformtoi dodat moci trestat inn ekonomick nstroj, zobecnn na celou sociln sfru, schopn kdovat veker jednn a nsled- : n omezit celou rozptlenou domnu nezkonnost. Tato smio-technika, j se pokoueli vyzbrojit moc trestat, spo- vala na pti i esti hlavnch pravidlech. Pravidlo ininimdliu kvnnhty. Zloin je spchn proto, e ob starv jist vhody. Kdyby se spojila idea zloinu s ideou jen :: o nco vtch nevhod, pestal by bt zloin douc. Aby trest vyvolval inek, kter se od nj oekv, posta, kdy jma, kterou zpsobuje, pev prospch, jej vink ze zloi nu erpal."Sl Lze ci, e blzkost zloinu a trestu je nutn pi-

38) C.

c l'

Beccnria, TivUr v ,lh'lfi cl ika vine, 185f>, s, N L ).

mout; nikoli vak ji ve star form, kde se veejn muen sltalo rovnocennm zloinu co do intenzity, s dodatkem, kter znail nadbytek moci" na stran panovnka usku teujcho svou legitimn mstu; je tu urit kvaziekviv l e j c e na rovin zjm: mrn pebytek zjmu sp se trestu vyhnout ne riskovat zloin. pravidlo dostaten ideality. jestlie motivem zloinu je oe kvan vhoda, kterou m jeho vykonn pinst, pak in nost trestu spov v nevhod, ktera je oekvna od nj. Tyto rltrapy", je jsou jdrem trestn, pochzej nikoli z po ciovn utrpen, nbr, z pedstavy bolesti, nelibosti, nep je m n o s t i - trapy trestu" jsou nahrazeny pedstavou trap trestu". Trestn tedy ji nepracuje s tlem, ale s repre zentac. i pesnji, pokud pracuje s tlem, pak v tom smysti, e nen ani tak subjektem utrpen, jako sp objektem re prezentace: vzpomnka na bolest me zabrnit recidiv stejn, jako me pedstava fyzickho trestu, jakkoli uml, slouit jako prevence ped nakalivost zloinu. Avak nen io ji bolest sama o sob, co se stv nstrojem trestn techni ky. Je tedy zbyten stavt na odiv, dokud je to jen mon a vyjma ppad, kdy je teba vyvolat psobivou reprezenta ci, podvanou popravi. Jde o elizi tla jako subjektu trestu, avak nikoli nutn jako prvku v pedstaven. Odmtnut ve ejnch poprav, jemu se na prahu teorie dostvalo pouze ly rick formulace, se nyn setkv s monost formulace zcela racionln: maximalizovna m bt reprezentace trestu, ni koli jeho tlesn realita. Pravidlo vedlejch ink. Trest mus psobit svmi nejinlenzivnjimi inky na ty, kte dn patn skutek nesp chali; v krajnm ppad lze ci: kdyby bylo jist, e vink ne zane znovu pchat zloiny, stailo by nechat ostatn vit, e byl potrestn. Je to centrifugln intenzifikace ink, kter st do tohoto paradoxu, e v kalkulaci trest je tm nejmn zajmavm prvkem sm vink (krom ppad, kdy je pode

zely z recidivy). Beccaria tento paradox ilustroval na trestu kter navrhoval namsto trestu smrti: neustvajc zotroen Jako fyzick trest, kter je krutj ne smrt? Vbec ne, k Beccaria, nebo bolest otroctv je pro odsouzenho rozdlena ' do tolika dlku, kolik mu zbv okamik ivota; nekonen dlen trest, elejsk trest, mnohem mn psn ne trest smrt, od nho je jen krek k veejnmu umuen. Naproti tomu pro ty, kte tyto otroky vid nebo si je pedstavuj, se utrpen, je otroci snej, sousteuje do jedin pedstavy;! vechny okamiky otroctv jsou staeny do jedin reprezen tace, je se tak stv mnohem dsivj ne pedstava smrti. Je to ekonomicky ideln trest: je minimalizovn vzhledem k tm, kte jej podstupuj (a u nich, omezench na otroctv, nehroz recidiva) a je maximalizovn vzhledem k tm, kte s ji jej pedstavuj. Mezi tresty a zpsoby, jimi jsou aplikovny v pomru ke spchanm peinm, je teba volit prostedky, kter vyvolaj v duchu lidu nejsilnj a nej trvanlivj dojen a kter jsou zrove nejmn krut k tlu vinka."39) Pravidlo naprost jistoty, S pedstavou kadho zloin a od nho oekvanch vhod mus bt spojena pedstava uritho trestu s pesn danmi nepjemnostmi, je z nj ply nou; je teba, aby spojen jednoho s druhm bylo povaov no za nevyhnuteln a aby je nic nemohlo naruit. Tento obec n prvek jistoty, kter mus zajiovat innost trestnho systmu, zahrnuje jist poet konkrtnch pedpoklad. Z kony, kter definuj zloiny a pedepisuj tresty, musej bt naprosto jasn, aby kad len spolenosti mohl rozliovat mezi iny kriminlnmi a poctivmi".) Tyto zkony musej bt publikovny, aby k nim mohl mt kdokoli pstup; tedy : nikoli stn a zvykov tradice, nbr zapsan legislativa, kte r bude trvalm dokladem spoleensk smlouvy", en
39) C . de Beccarin, Tniit des dlits et des peines, 1764, vyd. 1856, s. 87. 40) J . P. Brissot, Thorie des lois criminelles, 1781, sv. I, s. 24.

titnch text, je jsou dny na vdom vem: Jedin vytitn me uinit celou veejnost, a nikoli jen nkolik vjimench jedinc, sprvcem posvtn kodifi kace zkon."n>Monarcha se mus vzdt svho prva ud lovat milost, ponvad sla, kter je ptomn v pedstav [festu , nesm bt oslabena nadj, e dojde k podobn inter venci: Je-li lidem dovoleno spatovat, e zloin me bt prominut a e trest nen jeho nevyhnutelnm nsledkem, uchovv se tm v nich nadje na beztrestnost... zkony mu sej bt neprosn, soudci neoblomn."4 2 1 A pedevm nesm dn spchan zloin uniknout zraku tch, jejich kolem je vykonval spravedlnost; nic neme oslabit apart zko na vce ne nadje na beztrestnost; jak by bylo mon ustavit ;;vmysli oban, podlhajcch pravomoci soud, spojen me zi zlm skutkem a trestem, kdyby toto spojen bylo ovlivo vno uritm koeficientem nepravdpodobnosti? Nebylo by :pak nutn uinit trest tm vce obvanm v jeho nsilnosti, m mn strachu by vzbuzoval svou neuritost? Spe ne napodobovat star systm a bt krutj je tedy teba bt v ce o s tra it "O d tu d plyne idea, e justin apart mus bt zdvojen nstrojem dohlen, jen mu bude pmo podzen a bude jednak umoovat, aby se zabrnilo zloinm, a jed nak, jsou-li ji spchny, aby byl jejich pachatel odsouzen; policie a justice musej postupovat spolen jako dv vz jemn se doplujc innosti tho procesu - policie zajiuje
p ro ste d n ic tv m

41) C. de Beccaria, Trnit dcs dlils ct des pcines, 1764, vyd. 1856, s. 26. 42) C. de Beccaria, tamt. V iz rovn Brissofc Je-li om ilostnn nestran n, zkon je patn; tam , kde je dobr legislativa, jsou vechna om i lostnn zloin proti zkon u." (Thorii: dcs lois criminclles, 1781, sv. I, s. 200) 43) G. de Mably, Dc ta Igisfotwn, O am ns compltcs, 1789, sv. IX, s. 327. Viz tak E. de Vattel: N en to ani tak krutost trestu, jako sp i d kladnost jejich vykonvn, co udruje cel svt v p o slu n osti." (Le Drois dcs gcns, 1768, s. 163)

psoben spolenosti na kadho jednotlivce", justice pra v jednotlivc vi spolenosti";) tak vyjde kad zloin ng-jevo a bude s naprostou jistotou potrestn. Mimoto je vsak teba, aby procedury nezstvaly skryt, aby dvody, pro n byl nkdo odsouzen i obvinn, byly znmy vem a ab kad musel uznat i dvody k potrestn: Nech soudn ra da proslov svj nzor nahlas, nech je povinen odvolat se ve svm soudu na znn zkona, kterm vinka odsuzuje... necht jsou procesy; je byly tajemn ukryty v soudnch kan celch, oteveny nyn vem obanm, kte maj zjem o osud odsouzench."1 1 3 Pravidlo obecn pravdy. Pod tmto zcela banlnm principem se skrv vznamn transformace. Star systm prv nch dkaz, uvn muen, vynucovn piznm, zuitko vn veejn popravy, tla a celho pedstaven k reprodukc pravdy izoloval po dlouhou dobu trestn praktiky od obec nch forem demonstrace; polodkazy vytvely polopravdy a polovinky, vty vynucen trapami mly hodnotu autentifikace, presumpce viny urovala mru trestu. Heterogenit systmu vzhledem k rdnmu reimu dokazovn zpsobo vala skandl jen do doby, ne moc trestat zaala kvli sv vlastn ekonomii pociovat potebu ovzdu nevyvratiteln jistoty. Jak dokonale spojit v mysli lid pedstavu zloinu s pedstavou trestu, jestlie uskutenn trestu nensleduje ve vech ppadech uskutenn zloinu? Ustavit toto spojen se v jednoznanost a pomoc prostedk platnch pro vechny se stalo prvotnm kolem. Verifikace zloinu musela podlhat obecnm kritrim jakkoli pravdy. Soudn rozsu dek mus bt v argumentech, kter zapojuje, a v dkazech, kter pin, homogenn s rozsudkem obecn. Pjde tedy
44) A , Duport, e v Konstituante, Archives parlementaires, sv. XXI, 22. prosince 1789, s. 45. 45) G. de M ably, De la lgislation, Oeuvres compltes, 1789, sv. IX , a. 348.

o to upustit od soudnch dkaz, odmtnout muen, pi jmout za nezbytn pln dokazovni pro ospravedlnn n jakpravdy, zruen jakkoli korelace mezi stupnm pode zen a mrou trestu. Jako matematick pravda i pravda zloinu me bt pijata, jen kdy je pln dokzna. Z toho plyne, e a do okamiku konenho dokzn zloinu mus bt obvinn pokldn za nevinnho a e pro dokazovn miis soudce pout nikoli rituln formy, nbr obecn n stroje, ili rozum, jakm je obdaen kad, tedy i filozofov a vdci: Teoreticky si pedstavuji soudnho ednka jako fi lozofa, kter se pokou odhalit njakou zajmavou prav du. .. Jeho moudrost mu umon vzt v vahu vechny okol nosti a vechny jejich vztahy, srovnvat je i oddlovat tak, aby to nutn vedlo k zdravmu souzen. "4ft>Vyetovn, po uvn zdravho rozumu, odloen starho inkvizinho modelu, aby mohl bt pijat mnohem prunj (a dvojn sob, vdecky a zdravm rozumem, ospravedlnn) model empirickho zkoumn. Soudce bude jako lodivod, kter naviguje lo mezi skalami": Co budou dkazy i na kter indicie se bude moci spolehnout? To se nemohu ani j, ani ni kdo jin odvit pedem obecn urit; okolnosti jsou pod zeny nekonenmu potu promn, dkazy a indicie se odvo zuj z tchto okolnost, a je naprosto nutn, aby se ty nejjasnj dkazy a indicie mnily ve vzjemnm soula du."47* Odnynjka bude trestn praxe podzena obecnmu reimu pravdy i spe komplexnmu reimu, v nm se pro pltaj heterogenn prvky vdeckho dokazovn, smyslov ho vnmm a zdravho rozumu tak, e utvej intimn pe svden" soudce. Akoli si trestn justice ste formy, je garantuj jej spravedlivost, me se nyn otevt pravdm

46) G . Seigneux de Correvon, Essni sitr 1'usagc dc la torlum, 1768, s. 49. 47) P. Risi, Observntons de jurisprudcncc crimindlc, fr. peklad, 1758, s. 53.

vech proud za pedpokladu, e jsou evidentn, dostaten doloen a pijateln pro vechny; Soudn ritul ji nen sif o sob tvrcem sdlen pravdy. Je pesunut do referennho pole obecnch dkaz. Splt se zde sloit a nekonen vztah s mnostvm vdeckch diskurz, nad nm trestn jus tice dodnes nedoshla kontroly. Kdo je pnem spravedlnosti nen ji pnem jej pravdy. yj J Pravidla optimln specifikace. Ponvad trestn smiotika odhaluje cel pole nezkonnost, je maj bt redukovny, je teba, aby byly kvalifikovny vechny trestn iny; musej? bt klasifikovny a sjednoceny v prostoru, jen nedovoluje dnmu z nich uniknout. Je tu proto nutn zkonk, kter bude dostaten pesn na to, aby mohl jasn prezentovat kad typ trestnho inu. Mlen zkona nesm vzbuzovat nadji na beztrestnost. Mus tu bt vyerpvajc a explicitn zkonk definujc zloiny a pevn stanovujc tresty.4a>Je zde vak i poadavek plnho pokryt vech zloin uritmi inky-znaky povinnho trestn, abychom pokroili jet dle. Idea jednotnho trestu nem stejn inek na vechny; pokuta neznamen pro bohat nic stralivho, tak jako potu pa nen nic pro toho, kdo j byl u mnohokrt vystaven. kod livost inu a nebezpe pramenc z toho, e bude nsledovn, se li podle postaven pachatele; zloin urozenho lovka je mnohem kodlivj ne tent in spchan muem z li d u . A konen, protoe trest m zabrnit recidiv, je teba mt na pamti niternou povahu zloince, pedpokldan stu pe jeho patnosti, vlastn kvalitu jeho vle: O kolik mn je vinen ten ze dvou lid, kte spchali t zloin, jen ml st prostedky potebn k ivobyt, neli ten, kter se utp v nadbytku? O kolik vce je zloincem ten ze dvou kivop
48) O tom to tm atu viz krom jinch S. Linguet, Ncessit une reforma de 1'ndmhustratwn de In justice crminclle, 1764, s. 8. 49) P. L. de Lacretelle, Discours sur les peines infamantes, 1784, s. 144.

senk, jej vychovvali od dtstv tak, aby mu vtiskli vdo m cti, neli ten, kter byl ponechn prod, jemu se nikdy ned ostalo dnho vzdln?"501 Soubn s potebou para leln klasifikace zloin a trast pozorujeme, jak zde pror n e z b y t n o s t individualizace trest ve shod s jedinenmi charaktery jednotlivch zloinc. Tato individualizace bude irlkou vahou zatovat celou historii modernho trestnho prva; m sv koeny prv zde: ve smyslu teorie prva a podle poadavk kadodenn praxe je tato individualizace n e p o c h y b n v radikln opozici k principu kodifikace prva; avak z hlediska ekonomie trestajc moci a technik, je jsou pokldny za nutn k tomu, aby uvedly do obhu po celm spoleenskm tlese detailn upraven znaky trestm, bez jakchkoli mezer, bez zbytench vdaj" moci, ovem ta k bez bzlivosti, je zcela zejm, e kodifikace systmu trest n in - trest a modulace pru zloinec - trestn jdou ruku y ruce a dovolvaj se jedna druh. Individualizace se ukazu je jako konen zmr pesn pizpsobenho zkonku. Nicmn tato individualizace je ve sv povaze velmi od lin od modulac trestu, jak je znme ze star soudn praxe. Star praxe - a v tomto bod byla zcela v souladu s trestn prax kesansk crkve vyuvala k pizpsoben trestu dv rady promnnch, okolnosti" a zmry". Tedy tak kajc prvky, kter dovoluj kvalifikovat in o sob. Modulace trestu nleela ke kazuistice" v irokm smyslu slova.51* Avak to, co se zde nyn zan rsovat, je modulace, kter odkazuje k samotnmu pachateli, k jeho povaze, ke zpsobu jeho ivota a jeho mylen, k jeho minulosti, ke kvalit", a nikoli k zmrm jeho vle. Pociuje se zde, avak zatm ja ko nevyplnn, urit msto, kde v rmci trestn praxe pe
5D) J.-P. M arat, Pini dc lgislation crwiindlc, 1780, s. 34. 51) O neindividualizujdm charakteru kazuistiky viz P, C ariou, Les Idnlits cnsuistiqucs {strojopis dizertan prce).

vezme psychologick vdn roli soudn kazuistiky. Na kon ci 18. stolet je tento okamik ve skutenosti jet pomrn vzdlen. Spojem zkonk-individualizace se hled ve vdec kch modelech sv doby. Djiny prody nabzej zajist neja dekvtnj schma: taxonomii druh podle nepetritho stupovn. Hledal se nkdo, kdo sestav Linnho taxonomii; zloin a trest, a to tak, e kad jedinen trestn in a ka d trestan jedinec by spadali bez rizika nahodilosti pod ustanoven jednoho obecnho zkona. Mus bt sestavena' tabulka vech rod zloin, je lze zaznamenat v rznch ze mch. Podle vtu zloin bude pot teba zavst rozdlen do druh. Nejlepm pravidlem pro toto rozdlen je, jak se mi zd, oddlen zloin podle rozdl v jejich objektech. D len mus bt takov, aby byl kad druh jasn odlien od ji nho a aby byl kad jedinen zloin uvaovan ve vech vztazch umstn mezi ten, kter mu pedchz, a ten, kter po nm nsleduje, a to v tom nejpesnjm vystupovn; je konen teba, aby byla tato tabulka takov, e umon po rovnn s jinou tabulkou, kter bude vytvoena pro tresty, a to zpsobem, kdy jedna bude pesn odpovdat druh."52* V teorii, i sp ve snu, vye tato dvojit tabulka trest a zlo in problm: Jak aplikovat pevn dan prva na jednotliv individua? V tto dob se formy antropologick individualizace, ovem vzdleny tomuto spekulativnmu modelu, konstruo valy jet pli hrubm zpsobem. Nejprve co se te pojmu recidiva. Nelze ci, e by toto slovo bylo ve starch trestnch zkonech neznm.-1 '3) Mlo vak tendenci stt se kvalifikac samotnho delikventa, schopnou modifikovat udlen trest:
52) P. L. de Lncretelle, Rflexions aur la lgislation pnale, v Discours si tries peines infamantes , 1784, s. 351-352. 53) N avzdory tom u, co ekli Carnot nebo F. Helie a Chauveau, byl reridivism us zceln jasn sankcionovn pom rn vysokm potem zfco-

podle zkonnho ustanoven z roku 1791 podlhali recidivis t tm ve vech ppadech dvojnsobnmu trestu; podle z kona z floralu roku 10 (tj. kvtna 1820) jim muselo bt vyp leno jako znamen psmeno R; a trestn zkonk z roku 1810 -jim ukldal bu maximln vi pslunho trestu, nebo trest bezprostedn nadazen. Nebo to, o zde v ppad recidi v y jde, nen vykonavatel inu definovanho zkonem, nbr delikventn subjekt, urit vle, kter manifestuje svj v z klad zloinn charakter. mrn tomu, jak se kriminalita stvala namsto zloinu objektem trestn intervence, opozice mezi tm, kdo spchal svj prvn zloin, a recidivistou na bvala stle vtho vznamu, A na zklad tto v nkolika bodech poslen opozice lze pozorovat, jak se v te epoe formuje pojet zloinu z vn" - zloinu bezdnho, unh lenho, spojenho s mimodnmi okolnostmi, kter sice ne n omluviteln stejn jako v ppad lenstv, nicmn slibu je, e nebude nikdy povaovn za zloin obvykl. Ji Peletier v roce 1791 poznamenal, e dmysln vystupovn trest, kter pedloil v Konstituant, by mohlo odradit od zloinu niemu, kter chladnokrevn proml patn skutek" n kter me bt zdren obavou z trestu; kter je vak zro ve bezmocn vi zloinm pramencm z nsilnch vn, kter se neohlej na nic"; tomu ovem nelze pikldat dle itost, nebo tyto zloiny neodhaluj u svch pvodc d nou promylenou patnost".5 4 1

n ji za imcicn rgime. N azen z roku 1549 deklaruje, e zloinec, kter znovu spch zloin, je odporn, hanebn bytost, vjim en kodliv pra obecn podek"; recidivist v rouhn, krdei, potul ce atd. byli podrobovni vjim enm trestm . 54) L e Peletier d e Saint-Fargenu, Archives ptirleHicnlitircs, 3. ervna 1791, sv. XXVI, s. 321-322. V nsledujcm roce pronesl B ellart e, kterou lze povaovat za prvn plaidoyer zloinu z vn. Byl to ppad G ras. Viz Annales du barrnau modeme, 1823, sv. III, s. 34.

P S

Ve' co se nnchzf skryta pod humanizad- trest, jsou prn vidla, kter autorizuj, i pesnji vyaduj m rnost" jak| propotanou ekonomii trestajc moci. Vyvolvaj vak rov n pres li n v bod aplikace tto moci: nejde ji o tlo a o ^ tuln hru pemrtnho utrpen, znamen poutajcch pozor. nost v ritulu veejn popravy; jde o ducha, i sp o souhru reprezentac a znak, kter cirkuluje diskrtn, nicmn s nutnost a samozejmost v myslch vech. Ji ne tlo, nbr duse, ekl Mably. A vidme jasn, co je teba pod tmto term nem rozumt: korelt urit techniky moci. Star trestn ana tomie" dostvaj vpov. Vstupujeme tm ale skuten do vku netlesnho trestn?

* Za vchodisko meme tedy vzt politick projekt pesn ho rozlenn a podchycen nezkonnost, zobecnn trestn funkce a delimitovn moci trestat, kter j umon kontrolo vat. Odtud se odvjej dv linie objektivace zloinu a zloince Na jedn stran se zloinec, kter je prohlen za neptele vech a kter m bt v zjmu vech pronsledovn, kter fe postaven mimo smlouvu, diskvalifikuje jako oban a vynou je se nhle jako divok fragment prody, kterou nese v sob* ukazuje se jako niemnk, zrda, patrn lenec, nemocn a zahy nenormln". Prv z tohoto titulu bude jednoho dne naleet vdeck objektivad a len", kter je jejm koreltem. Na druh stran nezbytnost mit zevnit inky trestn moci pedepisuje taktiky intervence nad vemi zloinci, sku tenmi i monmi: organizovn pole prevence, kalkulace zajmu, uvdn reprezentac a znak do obhu, konstituovn horizontu jistoty a pravdy, zohledovn trest podle m dl tmjem njch promnnch; to ve vede rovn k objektivad zlocmcu a zloin. V obou tchto ppadech meme sledo vat, jak se vztah moci, kter stoj v pozad vkonu trestn, za-

|fn zdvojovat ve vztahu ke svmu objektu, v nm je poj' rnn nejen zloin jako fakt, kter m bt stanoven podle obec nch norem, ale i zloinec jako jedinec, kter m bt rozpoz nn podle specifickch kritri. Je rovn vidt, e se tento vztah k objektu nepikld na trestn praxi zvnjku, jako to mu bylo v ppad zkaz ukldanch pi bouch provzej cch veejn popravy nebo jako tomu bylo u vyetovn, ra cionlnho i vdeckho", je mlo urit, kdo je onen lovk, kter m bt trestn. Procesy objektivace se zrodily ze samothych taktik moci a z uspodn jejich realizace. Nicmn tyto dva typy objektivace, kter se objevuj spo lu s projekty trestn reformy, jsou jeden od druhho znan odlin: li se svmi chronologiemi a svmi inky. Objekti vace zloince jako toho, kdo stoj mimo zkon, jako prodn ho lovka, je jet pouze zdnliv, je ztrcejc se lini, na n se prolnaj tmata politick kritiky a imaginrnch figur. Bu de teba jet dlouho ekat, ne se hanto criminalis stane defi nitivnm objektem pole vdn. Ta druh objektivace mla naopak inky mnohem rychlej a rozhodnj potud, e by la tsnji spjata s reorganizac moci trestat: s kodifikac, s de finovnm trestnch in, vytvoenm sazebnku trest, pro cedurlnch pravidel, s definovnm role soudnch ednk. A tak proto, e se oprala o diskurz ji vytvoen ideology. Teori zjm, reprezentac a znak, sriemi a genezemi, kte r znovu ustavil, dodval ve skutenosti tento diskurz vyko nvn moci nad lidmi jist druh obecnho pedpisu: duch" jako povrch, do nho se moc zapisuje, se smiologi jako n strojem; podzen tl kontrole prostednictvm idej; repre zentace jako princip politiky tl, kter je mnohem innj ne rituln anatomie veejnch muen, Mylen ideolog nebylo jen teori individua a spolenosti; rozvjelo se jako technologie subtilnch, innch a ekonomickch moc v opozici k pemrtnm vdajm moci suvernnch panov nk. Poslechnme si jet jednou Servana: je teba, aby ide

je zloinu a trestu byly pevn spojeny a nsledovaly jedna druhou bez peruen... Kdy u jste takto zformovali e t z idej v hlavach vaich oban, budete se pot moc pynit tm' e je vedete a e jste jejich pny. Slabomysln despota me ovladat sv otroky pomoc kovovch etz; ale skuten pD _' HHk je svazuje mnohem pevnji etzy jejich vlastnch idejprav na pevn rovin rozumu ukotvuje jeden jeho konecsvazek je o to pevnj, e ignorujeme jeho osnovu a e se do mnvme bti vi nmu svobodn; zoufalstv a as nahlodvaji pouta ze zeleza i z oceli, avak nezmohou nic proti navyklrnu spojem idej, mohou je jen vce upevnit; a na tchto chabch vlknech mozku je postavena neotesiteln zklad na tch nejpevnjch ,"^) Je to tato smiotechnika trestn, tato ideologick moc", co pinejmenm zsti zstane v nejistot a bude pevzato novou politickou anatomi, v n bude mt tlo - znovu avak ve form dosud neznm - hlavn roli. A tato nov po litick anatomie umon protnut dvou divergentnch lini objektivace, jejich formovn v 18. stolet jsme pozorovali: t," ' kter zavrhuje zloince z jin strany" - ze strany pirozenos ti jdouc proti pirozenosti; a t, kter se pokou kontrolovat delikvenci pomoc propotan ekonomie trest. Letm po-' hled na nov umn trestat odhal lpe vystdn trestn smiotechniky novou politikou tla.

^ s

35 ^Brvan' Dtecimrs stir 1'admmistratinn dc ln Justice criminelle,

1767,

KAPITOLA n MRNOST TRESTN

jm n trestat mus tedy spovat na cel technologii repre zentace. Podnik me uspt pouze v ppad, e se zapoj do pirozenho mechanismu. Jako pitalivost tles ns vdy jaksi tajemn sla tla smrem k naemu blahobytu. Tento impulz je ovlivovn jen pekkami, kter proti nmu stav zkony. Vechny rozlin innosti lovka jsou dsledky t to nitern tendence." Nalzt pro zloin odpovdajc trest znamen nalzt takovou nevhodu, e pouh pomyleni na ni zbav mylenku na zloin veker pitalivost. Je to um n soupecch energi, umn obraz, kter jsou spojeny aso ciac, vypracovn pevnch spojen, kter vzdoruj asu: jde o to konstituovat pry reprezentac s opanmi hodnotami, zavst kvantitativn rozdly mezi ptomnmi silami, ustavit souhru znak-pekek, kter by mohly poddit pohyb sil mocenskmu vztahu. Aby idea veejnho muen byla vdy ptomna v srdd slabho lovka a ovldala city, kter jej po noukaj ke zloinu."1* Tyto znaky-pekky musely konsti tuovat nov arzenl trest tak, jako byl star reim trest or ganizovn trestnmi znamenmi. Aby vak fungovaly, musely splovat nkolik podmnek. 1. Musely bt tak mlo arbitrrn, jak jen to bylo mon. Je pravda, e spolenost ve funkci svch vlastnch zjm de

1)

C. de Beccaria, Trnit dus dlils ti dcs pcines, 1764, vyd. 1B56, s. 119.

finovala, co mus bt povaovno za zloin: nen to tedy nic pirozenho. Avak jestlie jde o to, aby se trestn mohlo bez! pot zptomnit v mysli, jakmile se pomysl na zloin, je n util n, aby od jednoho k druhmu vedlo spojen tak bezprostedn n|, ak ) e to j0n mon: spojen podobnosti, analogie, blzkosti. Je nutn dt trestu podobu co mon nejvce shodnou s povahou pestupku, aby strach z potrestn odvrtil mysl od cesty, kterou ji vedla perspektiva vhodnosti zloinu".*! Ideln trestn bude transparentn vzhledem k zloinu, kte: r trest; pro ty, kte o nm pemlej, by mlo bt nevyhnu teln znakem zloinu, kter trest; a pro ty, kte sn o zloi nu, by sama idea pestupku mla pivst na mysl znak trestu. To je vhoda pro stabilitu onoho spojem, vhoda pro kalku laci pomr mezi zloinem a potrestnm a pro kvantitativn potn zjm; je to tak vhoda v tom, e trest se nejev, bere-li na sebe podobu pirozenho nsledku, jako nahodil inek lidsk moci: Odvozovat pein z trestu je nejlep prostedek, jak pizpsobit trestn zloinu. Je-li toto trium fem justice, pak je to tak triumfem svobody, nebo potom ji tresty nevychzej z vle zkonodrc, nbr z povahy vd, a nepozorujeme zde ji nsil pchan lovkem na lov ku."-1' Pi analogickm trestn se moc, kter trest, skrv. Reformtoi pedloili celou sadu trest, kter byly piro zen pro dan instituce a kter reprezentovaly ve sv form obsah zloinu. Napklad Vermeil: ti, kte zneuili veejnou svobodu, budou zbaveni sv svobody osobn; obansk pr va budou odebrna tm, kte zneuili vhod zkona a privi legi veejnch funkc; pokutou budou trestny zpronevra a lichva; konfiskace bude trestat krde; ponenm bude trestna domlivost; smrt vrada; uplenm zaloen po ru. Pokud jde o travie, poprav mu nabdne i, jej ob
2) 3)

Tmnt.
j.-P. M nrat, Pini ric Igislntion crim in dk , 1780, s. 33.

sah mu vychrstne do tve, aby byl zavalen hrzou svho zloinu, jeho obraz mu takto bude pedloen, a pot bude vren do kotle vrouc vody".4 1 Pouh sen? Snad. Avak prin cip symbolick komunikace je jasn formulovn jet Le Peletierem, kdy v roce 1791 pedstavuje novou kriminln le gislativu: Jsou nutn pesn vztahy mezi povahou pestupku a povahou trestu"; ten, kdo se pi svm zloinu dopustil krutosti, bude vystaven fyzick bolesti; ten, kdo se provinil zahlkou, bude donucen k trestn prci; ten, kdo jednal podle, bude podroben poniujcmu trestu.s> I pes ukrutnosti, kter siln pipomnaj veejn popravy z dob ancien rgime, )e v tchto analogickch trestech uplatnn zcela jin mechanismus. Nestoj zde ji ukrutnost proti ukrut nost v mocenskm zpasu; nen to ji symetrie msty, je to transparence znaku vzhledem k tomu, co oznauje; zmrem je ustavit v divadle trest bezprostedn smyslov rozpozna teln vztah, kter by podncoval jednoduchou kalkulaci. Jde o jist druh racionln estetiky trestu. Nejen v krsnch umnch je teba vrn nsledovat produ; i politick institu ce, pinejmenm ty, pro n je pznan moudrost a jejich prvkem je trvalost, jsou zaloeny na pirozenosti. " ft> Proto , trestn vyplv ze zloinu, zkon se zd plynout z nutnosti / vci a moc jedn vydvajc se za mrnou prodn slu. 2. Tento soubor znak mus psobit na mechaniku sil: zmenovat touhu, kter in zloin doucm, zvyovat z jem na tom, co vyvolv obavu z trestu; pevrtit vztah in tenzit, doshnout toho, aby reprezentace trestu a jeho nev

4)

5) 6)

F. M. Vermeil, Essi sur les rformes faire rfnns noire lgislation crimi nelle, 17B1, s. 68-145. Viz rovn Ch. E. Dufriche de Valaz, Des lais pnales, 1784, s. 349. Le Peleter de Saint-Fargenu, Archives parlementaires, sv. XXVI, 3. er vna 1791, s. 321-322. C. de Beccaria, Trait des dlits et des peines, 1764, vyd. 1856, 5.114.

hod byla pronikavj ne pedstava zloinu s jeho slastmi. Je zde tedy cel mechanismus zjmu, jeho hnuti, zpsobu, kte rm se reprezentuje, a pronikavosti tto reprezentace. Zko nodrce mus bt zrun architekt, jen doke souasn za pojit vechny sly, kter mohou pispt k pevnosti budovy, a zmrnit vechny ty, kter by ji mohly boit,"?> K tomu je zde nkolik prostedk. Jdte pmo ke zdroji: zla. B > Znite pohnutku, kter oivuje reprezentaci zloinu; Zeslabte zjem, kter mu dv ivot. Za pestupky spajtmi s tulctvm stoj lenivost; proti t je teba bojovat. Nen pro spn zavrat ebrky do odporn pinavch vznic, je jsou sp stokami", bylo by teba donutit je pracovat. Zamstnat je, to je nejlep zpsob, jak je potrestat." Proti zl vni postavit'sprvn nvyk; proti sle jinou slu, avak slu citlivos ti a vn, nikoli slu ozbrojen moci. Nemme snad odvo-: zovat vechny tresty od tohoto tak jednoduchho, tak vhodnho a ji znmho principu, tedy vybrat je z toho, co nejvce skliuje touhu, kter ke spchn zloinu vedla?" Postavit proti sob sly, kter vedou zloince ke zloinu.: Rozdlit zjem, pout jej k tomu, aby se trest stal obvanm. Nech trest irituje a stimuluje mysl zloince vce, tak aby pro vinn zloin neomlouvalo. Vede-li ke spchn zloinu p cha, nech je uraena, pobouena trestem. innost poniuj cch trest je zaloena na marnivosti, kter le v koenech zloinu. Fanatici se stvaj slavnmi jak svmi nzory, tak pro veejn muen, je za n vytrpli. Rozehrajme tedy proti fa natismu pynou nestupnost, kter jej posiluje: Potlame jej zesmnnm a hanbou; jestlie ponme pynou marnivost

7) R) y)

'fiiHi/, s. 135. C . tk- M nbly, Dl- Iii h y k h iiw n . O i'ttznv nirii/i/to, 17By, sv. IX, s. 2-l. J.-P . B risso t, 7 h iric k s Inis c rim u c lk s, 17 8 1 , sv. I, s. 25K.

10) P. L. do Lacrelelle, liflcxbns sur la IgishiHmt mutlc, v D/cnrupi ir k * iW ms m lm m ntef, 17H4, s. 361.

fanatik ped velkm davem divk, jist doshneme zdr nch ink tohoto restu." Naproti tomu by bylo zcela zby ten psobit jim fyzick utrpen.1 1 ' Povzbudit zjem o uitenost a estnost, jej zloin dok zal natolik oslabit. Pocit respektu vi vlastnictv - ve smys lu bohatstv, avak tak ve smyslu cti, svobody, ivota - ztr c zloinec v okamiku, kdy krade, kdy utrh na cti, kdy nkoho unese nebo kdy zabj. Je proto teba jej tomuto poci tu znovu nauit. A zan se s vyuovnm toho, co je pro nj parnho prospn: bude mu dokzno, co to znamen ztra tit svobodu disponovat svmi prostedky, svou ct, svm a sem a svm tlem, aby tD ve naopak respektoval u dru hch.1 2 1 Trest, kter formuje pevn a snadno iteln znaky, ;mus rovri pemnit ekonomii zjm a dynamiku vn. ..3. Nsledn je teba vyut asovou modulaci. Trest trans formuje, modifikuje, ustavuje znaky, upravuje pekky. Ja k by byl jeho uitek, kdyby se toto mlo stt konenm sta vem? Trest, kter by neml cl, by byl rozporupln: vechna omezen, kter ukld odsouzenmu a z nich by on, pot co by se stal znovu estnm, nemohl nikdy erpat prospch, by byla pouze muenm; a sil, vnovan jeho nprav, by by lo marn a ze strany spolenosti velmi nkladn. Pokud exis tuj nenapraviteln, je teba se rozhodnout pro jejich likvida ci. Nicmn pro vechny ostatn mohou tresty fungovat jen tehdy, pokud jsou dokoneny. Tato analza byla pijata Konstituantou: Zkonk z roku 1791 stanovuje smrt pro zrdce a vrahy; vechny ostatn tresty musej mt stanovenou dobu trvn (maximum je dvacet let). Pedevm vak mus bt role trvn integrovna do eko nomie trestu. Veejnm popravm v jejich nsilnosti hrozilo,

11) C. de Beccnrin, Trnit i/ tlelits ?t iles /vi ijls, 17fi4, vvd. 1B56, s. 113, 12) C. E. dc PnstLirut, Ds /n/ s /'ivii/.s 1790, sv. 1, s. 49.

e budou mit tento vsledek: m t byl zloin, tm krat bude trestn. Trvn zajist zasahovalo do starho systmu trest: dny na prani, lta vyhnanstv, hodiny umrn v ko le. To vak byl as ordli, nikoli as konkrtn promny. Nyn mus trvn umonit vlastn innost trestn: Prodluovan postupnost strastiplnch omezen, pi nich je lidskost uetre-" na hrzy muen, m na vinka mnohem vt inek ne po mjiv okamik bolesti... Neustle obnovuje v och lidu, jen je toho svdkem, pam zkon pomsty a oivuje v kadm okamiku blahodrn ds."1 3 1 as je opertor trestn. Avak kehkou mechaniku vn nelze omezovat stejnm zpsobem ani se stejnou nalhavost ve chvli, kdy se napra vuj; je sprvn, kdy se trest oslabuje inky, je zpsobuje. Me bt pevn stanoven v tom smyslu, e je uren stejn' pro vechny, a to zkonem; jeho vnitn mechanismus vak mus bt variabiln. Ve svm projektu, pednesenm v Konstituant, navrhoval Le Peletier tresty se sestupnou in tenzitou: vze, odsouzen k nejtmu trestu, bude uvz nn v al (to znamen spoutn na nohou a na rukou et zy, dren v temn kobce, o samot, o chlebu a vod) jen v prbhu prvn fze trestu; bude mu umonno pracovat dva, pozdji ti dny v tdnu. Po uplynut dvou tetin trestu bude vze peveden do reimu gne." (v prosvtlen kobce, s etzem okolo krku, prce o samot pt dn v tdnu, avak spolen po zbvajc dva dny; tato prce bude placena a umon mu vylepit si denn stravu). Nakonec, kdy dosh ne konce svho trestu, bude moci pejt do reimu vzen: Bude se moci po vechny dny pipojit k ostatnm vzm

13) Le Peletier d e Saint-Fargeau, Archivcs parlcmenlaires, 3. ervna 1791, sv. XXVI. A utoi zavrhujc trest sm rti pedkldali nkolik druh de finitivnho trestu: J.-P. Brissot, Thoric dcs lais crimnclles, 1781, s. 29-3 0 ; Ch. E. Dufriehe de Valaze, Dcs lote pjialcs, 1784, s. 344: doivotn uvznn pro ty, kdo byli odsouzeni jako nenapraviteln patn ".

pi spolen prci. Dv-li tomu vak pednost, bude moci pracovat o samot. Jeho strava bude odviset od toho, kolik si svou prac vydl."1 4 1 4 Z pohledu odsouzenho je trest mechanismem znak, z jm a trvn. Ale vink je jenom jednm z ter trestn. Trestn m pedevm na ostatn: na vechny potenciln vinky. Proto znaky-pekky, kter postupn pevauj v re prezentaci odsouzenho, mus cirkulovat rychle a ve velk i; formuj diskurz, prostednictvm kterho je kad loIvk spjat s celm svtem a skrze nj je zloin vem zakazo vn - bern mince, kterou se nahrazuje v myslch lid fale n zisk ze zloinu. Je proto nutn, aby byl trest shledn nejen pirozenm, nbr i zajmavm; je teba, aby v nm kad spatoval svou vlastn vhodu. Ji dn spektakulm, avak neuiten (resty. Ji dn dal tajn tresty; trest by ml bt chpn ja ko nhrada, kterou vink prokazuje vem svm spoluoba nm za zloin, jm je vechny pokodil: tresty, kter jsou neustle ped oima vech oban" a kter by vyzdvihly veejn uitek z obecnch i jedinench zm n".1 5 1 Idelem by bylo, kdyby se odsouzen jevil jako urit druh vnosn ho vlastnictv: otrok slouc vem. Pro by mla spolenost znidt ivot a tlo, kter si me pivlastnit? Bylo by uite nj nechat odsouzenho slouit sttu v otroctv vtho i menho rozsahu podle povahy jeho zloinu"; Francie m to lik neschdnch silnic brzdcch obchod - zlodji, kte sami rovn kladou pekky volnmu obhu zbo, by mohli prost opravovat tyto silnice. Mnohem vmluvnj ne smrt by byl pklad lovka, kter je stle na och, kter je zba

14) Le Peletier de Saint-Fargeau, A rchiva paricmentaircs, 3. ervna 1791, sv. XXVI, s. 329-330. 15) Ch. E. Dufriche de Valaz, Dus lois pnalcs, 1784, 5 .346.

ven svobody a kter je povinen strvit zbytek svho ivot* napravovnm ztrt, kter spolenosti zpsob]" Ve starm systmu se tlo odsouzenho stvalo krlovyif ... majetkem, jej vlada ocejchoval svm znamenm a zv razn i . tak ucmky sve moci. Nyn je sp majetkem spolenosti, ob^ jektem kolektivnho a uitenho pivlastnn. Z toho plVnp skutenost, ze reformtoi tm vdy navrhovali veejn' prae jako nejlep z monch trest; v tom je mimo jin n sledoval Caluers de dolances [Soupis poadavk a pipom nek generlnch stav]: Nech jsou ti odsouzen, jim byl uloen Irest mzsi ne trest smrti, pidleni k veejnm pracm na venkove na dobu pomrn odpovdajc vi jejich trestu. 1 Verejne prce znamenaj dv vci: kolektivn zjem na potrestm odsouzenho a viditeln, kontrolovateln clu,rak-' er trestu Vink, tak plat dvakrt: prac, kterou vykonv a znaky, kter produkuje. Uprosted spolenosti, na veej nch prostranstvch i na vznamnch silnicch je odsouzen ohniskem zisk a oznaovn. Slou viditeln kadmu: ale souasn pronik do mysli vech znak zloinu-trestu: to je druhotn, ciste morln, nicmn mnohem skutenj uitek. 5. Proto cel ta uen ekonomie zveejnn. Pi tlesnm muen, byla oporou pkladu hrza: fyzick strach, kolektiv n des, obrazy, kter se vrvaly do pamti divk jako zna men vyplen na tv i na pai odsouzenho. Nyn je o p o rou pkladu teni, diskurz, rozlutiteln znak, inscenovn a zobrazeni veejn morlky. To ji nen hrzostran restau-

171 u- ^iUM1er ^ A r^ls' O bsn vtttbn s su r les b h crim inelles, 17R1, s. 139 17) Vz L. M a ssn n , L i R v lu lh n p w lc c j 791, 1899, s. 139. Proti trustn
H o r i '. h n n m li1n i' p ija l z p s o b u je n v r a t k n s il (Lu P e k -

H^nc E h L im S X

a" " Vnm *V M Pl" 'nlly PnC L (DuPrl)- Rnbnud v y r a z m tc o n c p n i " ja k n n p cv .id p ro ti s v n b o d n V U . M n m Hdem" Ardli I " * *

vni suverenity, kter si vynucovalo ceremonii trestn, n[jr reaktivace zkonku, kolektivn poslen svazku mezi ideou zloinu a ideou trestu. V trestn lze sp st samotn zkony ne spatovat ptomnost panovnka. Tyto zkony piadily tomu a tomu zloinu ten a ten trest. Jakmile je sp s n zloin, pichz, ani by ztrcel as, trest uvdjc do i n n o s t i diskurz zkona a ukazuje, e zkonk, jen spj idej; spojuje tak skutenosti. Bezprostedn propojen existuj c v textu mus bt uskutenno v inech. Vezmte v vahu tyto prvn okamiky, kdy se novina o njakm ohavnm i nu r o z po naich mstech a po venkov; oban se podo baj lidem, kte vid nedaleko sebe udeit blesk; kad je proniknut odporem a hrzou... To je okamik potrestn zlo inu: nenechat ho uniknout; pospte si ho usvdit a odsou dit. Vztyte popravit, hranice, vyvlete vinka na veejn prostranstv, svolejte lid za hlasitho kiku; potom je usly te, jak tleskaj vyhlenm vaich rozsudk jako vyhlen mru nebo svobody; uvidte je, jak pispchaj k tmto skliu jcm pedstavenm jako k triumfu z k o n .V e e jn trest n je ceremonilem bezprostednho dekdovn. Zkon se reformuje, zaujm sv msto na stran pestup ku, kter jej naruil. Zloinec je naproti tomu oddlen od spo lenosti. Opout ji. Nikoli vak v onch dvojznanch slavnos tech rmcen rghm, kdy lid nevyhnuteln pistupovali bud na stranu zloinu, nebo na stranu exekuce, nicmn vdy v rmci smutenho obadu. Spolenost, kter znovu nalezla sv zko ny, ztratila ty obany, kte je poruili. Veejn trestn mus ma nifestovat tento dvoj postih: e by bylo mon ignorovat zkon a e by potom bylo povinnosti separovat sm sebe od obana. Spojte si veejnou popravu s pedstavou toho nejpochmurnjho a nejdojemnjho apartu; e se ten den sta!
18) |, M . S erv n , D is cm in t a u r m i u ii i i is l t n l i o n lic lt i j i i f l i c c c r i n i iw H , 17i7, s. 3 5 -3 6 .

pro nrod dnem smutku; e se veobecn zrmutek rozhlauje vude grandiznmi npisy... e ednk, obleen do ernho smutenho flru,^ oznamuje lidem zloin a smutnou nutnost zkonn pomsty. e rozlin scny tto tragdie zasahuj vech ny smysly, oivuj vechny mrn a slun pohnutky."1 9 1 Zrmutek, jeho smysl mus bt jasn vem; kad prvek jeho ritulu mus hovoit, vyslovovat zloin, dovolvat se z kona, ukazovat nezbytnost trestn, ospravedlovat mru trestu. Cedule, npisy, znaky, symboly musej bt rozmnoo vny, aby si kad mohl osvojit jejich vznamy. Zveejnn trestn nesm nst fyzick inek hrzy; mus otevrat knihu ke ten. Le Peletier navrhoval, aby mohl lid jednou msn navtvovat odsouzen v jejich alostnch celch: budou zde st jmno vinka vyznaen velkmi psmeny nade dvemi kobky, jeho zloin a rozsudek".20) A v tomto naivnm, militantnm stylu csaskch ceremoni si bude o nkolik lot pozdji Bexon pedstavovat celou tabulku trestn heraldiky: Odsouzen na smrt bude odesln na popravit ve voze ,vy vedenm ernou a rudou barvou i nabarvenm jimi stdav naerno a narudo'; pjde-li o zrdce, ten bude mt rudou ko ili, na n bude zepedu i zezadu napsno slovo ,zrdce'; v ppad otcovraha bude jeho hlava zahalena ernou rou kou a na jeho koili budou vyity dky i jin smrtc nstro je, jich pouil; pjde-li o travie, bude jeho rud koile pose ta hady i jinmi jedovatmi zvaty."21) Tato lekce ten, tento ritul dekdovn musej bt opa kovny tak asto, jak je to jen mon, nebo trestn bude sp kolou ne slavnost; sp vdy otevenou knihou ne cere moni. Trvn, kter in trestn innm pro vinka, je dl

19) Dufau, e v K onstihian, Archives parlementaires, sv. XXVJ s 688 20) Tamt, s. 329 -3 3 0 . 21) S. Bexon, Code de sret publique, 1807, 2. st, s. 24-25. Jednalo se o projekt pedkldan bavorskm u krli.

rovn uitenm pro divky. Ti musej bt schopni v ka dm okamiku nahldnout do permanentnho slovnku zlo inu a trestu. Utajen trest je trestem napl marnm. Je te ba, aby na msta, kde se vykonvaj tresty, mly povolen vstup i dti; zde by se mly uit obanskou vchovu. A do spl lid by si zde periodicky znovuosvojovali zkony. Pedstavme si msta trestn jako Zahradu zkon, kterou by navtvovaly cel rodiny kadou nedli. Pl bych si, aby as od asu, pot, co by jejich mysli byly pipraveny od vodnnou rozpravou o zachovvn spoleenskho du, o uitenosti trestn, byli mlad i dospl mui vzati do do l, do pracovnch tbor a pemleli zde o stranm dlu vypovzenc. Tyto pouti by byly prospnj ne pouti Tur k do M ekky,"-1 A Le Peletier povaoval tuto viditelnost trest za jeden ze zkladnch princip novho trestnho z konku: asto, a to ve vyznaen dob, mus ptomnost li d pinet hanbu padajc na hlavu vinka; a ptomnost vi nka v alostnm stavu, do nj jej pivedl jeho zloin, mus dui lidu podvat uiten pouen."21 1 Daleko dve, ne byl uznn za objekt vdy, byl zloinec povaovn za prvek v uky. Po charitativnch nvtvch, pi nich lo o to sdlet s vznnm jeho utrpen (kter vynalezlo i znovu oivilo 17. stolet), se zaalo snt o nvtvch dt, pi nich by se pouily, jak se dobrodin zkona aplikuje na zloin: iv lek ce v muzeu podku. 6. Tak mohlo dojt ve spolenosti k pevrcen tradinho dskurzu o zloinu. Zvanou starost zkonodrc 18. sto let bylo: Jak potlait onu pochybnou slvu kriminlnk? Jak umlet ona hrdinsk dobrodrustv velkch zloinc, je byla vylena v kalendch, brourkch a lidovch vy prvnch? Jestlie m bt trestn pekdovn vykonno
22) J.-P. Brissot, Tliaric dcs b is crimincllcs, 1781. 23) Archives pnrtementnires, sv. XXVI, s. 322.

spn, jestlie se m smuten ceremonie odehrt tak; jak je teba, me se zloin jevit u jen jako netst a zloinec ja ko neptel, jen mus bt znovu vychovn ke spoleensk:' mu ivotu. Namsto tchto chvaloe, je oslavuj zloince jako hrdinu, obhaj ji v rozmluvch lid jen znaky-pekky, kter zamezuj touze po zloinu propotenm strachern z trestu. Pozitivn mechanismus se pln rozvine v kadoden nm jazyce a ten jej bude bez ustn posilovat novmi pb hy. Diskurz se stane iitelem zkona: konstantnm princi pem univerzlnho pekdovn. Lidov bsnci se nakonec spoj s tmi, kte sami sebe nazvaj misioni vnho ro zum u"; stanou se moralisty. Zcela naplnn tmito odstrau jcmi obrazy a blahodrnmi mylenkami je bude kad oban it ve sv rodin a dlouhmi vyprvnmi, podva nmi s takovm zpalem, e budou dostiv vyslechnuta, s dtmi shromdnmi okolo sebe, s jejich mladou pamt pipravenou pijmout je v neporuitelnch souvislostech, bude lit mylenku zloinu a trestu, lsku k zkonm a k vlasti, respekt a dvru vi adm. Obyvatel venko va, t svdci takovch ppad, je rozesej v okol svch domk, vkus ctnosti zakoen v jejich nevzdlanch duch, zatmco zlosyn konsternovan veejnm veselm, obvajc se pohledu tolika neptel, upust mon od svch pln, je jich zisk by byl jak prchav, tak i zlovstn."34) Zde tedy vidme, jak je teba si pedstavovat msto trest n. Na kiovatkch, v zahradch, po stranch ulic, je se opravuj, nebo most, kter jsou ve vstavb, v dlnch p stupnch kadmu, v hlubinch dol, kter je mon navt vit, se odehrvaj tisce drobnch divadel trestn. Kadmu zloinu jeho zkon; kadmu zloinci jeho trest. Je to trest vi diteln, upovdan, kter k ve, kter vysvtluje, ospra24) J. M . Servn, Disconrs sur Vndmwistrnliof dc In justice criminellc, 1767, s. 37.

Hluie se, pesvduje: npisy, posmn cedule ci apky, rkLv tabule, symboly, ten i titn texty, to ve nenavP- pakuje zkonk. Dekorace, perspektivy, optick efekty, T nitm-oiil nkdy zveliuj scnu, in ji obvanj, nez ve s k u t e n o s t i je, ale in ji tak jasnj. Z perspektivy veejnos ti ,ize vit v urit ukrutnosti, ke kterm ve skutenosti ne dochz. Avak podstatn pro tyto skuten i zvelien kruie to, e podle striktn ekonomie dvaj vechny nauen: kad trast je bajkou. A v protikladu ke vem pJ^ p k la d m ctnosti je mon se v kadm okamiku e lfe t jako na iv scn, s netstm nectnosti. Okolo kazde takov morln reprezentace" se budou tsnit kolci spolu se svmi uiteli a dospl se nau nkolik lekc, aby pouili s v dli. J i dn velk hrzn ritul veejnch muen, n br vn divadlo v proudu dn a na ulicch, s jeho mno hoznanmi a pesvdivmi scnami. A lidov pamet bude reprodukovat ve svch povstech stroh diskurz zkona. Ale asi je nezbytn nad vemi tmito tisci pedstaven a vy prvn umstit hlavn znak trestn tch nejhroznjsich zloin: svornk cel trestn budovy. Vermeil si v kadm p pad pedstavoval scnu absolutnho trastu, kter by domi novala nad vemi divadly kadodennho trestn: jedin p pad, kdy je teba snait se doshnout nekonenho trestu. V novm trestn je to jist ekvivalent toho, co pro star tres tn pedstavovala kralovrada. Vinkovi by byly vypchnu ty oi; byl by uzaven do elezn klece, zaven ve vzduchu Priad veejnm prostranstvm; byl by zcela nah; byl by pi poutn k tym klece ocelovm opaskem, pipevnnm oko lo pasu; a do konce svch dn by byl iv jen o chlebu a vo d Tak by byl vystaven vem krutostem poas, tu jeho hlava pokryta snhem, tu plena hnoucm sluncem. Prv loto energick muen, pedstavujc sp prodluovn bo lestn smrti ne strastiplnho ivota, by ml vskutku poznat I zlosyn, vystaven vem hrzm prody, odsouzen jiz ni

kdy nespatit nebesa, je potupil, a nikdy nepobvat na zemi kterou popinil."^ Nad mstem trestn se vzn tento kovov pavouk; a ten, kdo m bt ukiovn novm zkonem je otcovrah. ' * ' Je to cel arzenl pitoresknch trest. Vyvarujte se ukldn tch trest," prohlsil Mably. Mylenka uniformnho trestu, modulovanho podle zvanosti pestupku, je vylou^ena- Jet pesnji: vyuit vzen jako obecn formy trestn nen v tchto projektech specifickch, viditelnch a mluvcch trest nikdy ptomno. S uvznnm se bezpochyby pot, ovem jako s jednm z mnoha jinch trest; je toti specific km trestem za urit peiny, a to za ty, kter ukldaj o svo bodu jedinc (jako nos), nebo za ty, kter vedou k zneuit svobody (vyvolvn nepodku, nsil). Pokld se tak za podmnku umoujc vykonvn uritch trest (napklad nucen prce). Nepokrv vak cel pole trestn se svm trvnm jako jedinm principem variace.. Idea trestnho uvz nn je mnoha reformtory sp explicitn kritizovna. Proto e uvznn nen s to odpovdat specifinosti zloin. Proto e je zbaveno inku na veejnost. Protoe je pro spolenost neuiten, ba dokonce kodliv: je nkladn, udruje vzn n v neinnosti, rozmnouje jejich neesti.2 Protoe vkon takovho trestu se obtn kontroluje a existuje riziko, e vz nm budou vystaveni libovli dozorc. Protoe povoln, pi nm je druh lovk zbavovn svobody a podrobovn do hledu ve vzen, je vykonvnm tyranie. Poadujete, aby zde mezi vmi existovaly nestvry; a pokud by tito odporn
25) F, M . Verm eil, Essni sur les rformes a fnire dnns notre lvislaton crminellc, 1781, s. 148-149. 26) Viz Archivcs pnrlciticntnircs, sv. XXVI, s, 712.

yd existovali, zkonodrci by s nimi patrn jednali jako s vrahy."27 1 Vzen je zcela nesluiteln s celou onou techni kou trestu-inku, trestu-reprezentace, trestu-obecn funkce, testu-znaku a diskurzu. Je temnotou, nsilm a podezenm. Je to msto temnoty kde oko obana neme spotat obti, jede se nsledkem toho jejich poet vymyk tomu, aby slou il jako pklad... Akoli bylo-Ii by mon, ani by se tm rozmnoil poet zloin, rozmnoit poet pklad trest, doshlo by se alespo toho, by se staly mn nutnmi; mi moto se temnota vznic stv pedmtem nedvry oban; snadno se domnvaj, e jsou zde pchny ohromn nespra vedlivosti... Je zde zajist nco patnho v ppad, kdy z kon, kter je stvoen pro dobro vtiny, vyvolv msto uznn sp nepetrit reptn.''28 1 Mylenka, e by uvznn mohlo tak jako dnes pokrvat cel stedn prostor trestn mezi trestem smrti a lehkmi testy, nemohla pijt reformtorm na mysl ihned. Je zde to ti problm: bhem pomrn krtk doby se zadren stalo zkladn formou trestu, V Trestnm zkonku z roku 1810 za ujm mezi trestem smrti a pokutami v jistm potu forem t m cel pole monch trest. m je systm trestn, pija t novm zkonem? Je to uvznn ve vech formch. Srovnejte vskutku tyi hlavn tresty, je zbvaj v Trestnm zkonku. Nucen prce jsou formou uvznn. Galeje jsou vzenm v otevenm prostoru. Zadren, uzaven, uvzn n jsou v uritm smyslu jen rzn jmna jednoho a tho druhu trest."231A toto uvznn, pedepsan zkonem, se c sastv rozhodlo velice rychle realizovat podle trestn, admi nistrativn i geografick hierarchie: na nejnim stupni, spo-

27) G. de Mably, Dc Jn lgislation. Ocimrcs compltes, 17S9, sv, IX , s. 33B. 28) Ch. E. Dufriche de Valaz, Dm / o/ s pnalcs, 1784, s. 344-345. 29) C. F. M. de Rmusat, Archivcs partementaires, 1. prosince 1831, sv. LXX1I, s, 185.

jene s kadou smr justic, jsou mstsk policejn staice [mnisons de police ]; v kadm administrativnm okrese vazebn vznice [mnisons airt]; ve vech departementech jedno n pravn zazeni [mnison de correctian]; a na vrcholku nkolik centrlnch vznic [mnisons centrales] pro odsouzen zloince nebo pro ty z npravnch zazen, kte byli odsouzeni na v ce ne jeden rok; nakonec galeje v nkterch pstavech. Byla naplnovna cel ohromn konstrukce vzestv, jej rzn roviny se musely pesn pizpsobit patrm adm inistrativn ^ centralizace. Popravit, na nm bylo muen tlo vystaveno ' rituln manifestovan sle panovnka, divadlo trestn, kde Byla reprezentace trestu nepetrit pedkldna spolenosti, nahradila velk uzaven, komplexn a hierarchizovan archi tektura, je se integrovala do samotnho tlesa sttnho apar tu. Zcela jin materialita, zcela jin fyzika moci, zcela jin zp sob pohlcen lidskch tl. Bhem Restaurace a za ervencov monarchie se, a na nkter odchylky, nachzelo ve francouz skch vznicch mezi 40 000 a 43 000 vz (to jest 1 vznn na piblin 600 obyvatel). Vysok ze, ji nikoli ze, kter obkruuje a chrn, ji nikoli ze, kter manifestuje skrze svou presti moc a bohatstv, nbr ze bedliv utajen, nepekrunteln v tom ani v onom smru, uzavrajc nyn mysterizn prci trestn, se stane, stojc velice blzko a nkdy dokonce pmo uprosted mst 19. stolet, monotnn, souasn materiln i symbolickou figurou moci trestat. Ji za Konzultu byl Tnistr vnitra poven vyhlednm rznch zabezpeench nst, kter ji funguj nebo kter by mohla bt vyuita v rozinch mstech. O nkolik let pozdji byly poskytnuty vry - mrn moci, kterou mly reprezentovat a kter mly slou it uren na vybudovn tchto novch panstv civilnho Dodku. Csastv je ve skutenosti vyuilo pro dal vlku.30*
10) Viz E. D ecazes, H len krli o vznicch", Ln Monitcur, 11. dubna

ftrtn pemrtn, zato vce houevnat ekonomie dokonila j e j i c h vstavbu postupn bhem 19. stolet. V kadm ppad se za mn ne dvacet let v Konsti tuante tak jasn formulovan princip specifickch, pim ench, innch trest, tvocch v kadm jednotlivm ppad pouen pro vechny, stal zkonem uvznn za kad, jakkoli zvan pestupek krom tch, je si zaslu huj trest smrti. Divadlo trestn, o kterm snilo 18. stolet a kter by psobilo podstatn na ducha tch, kte podl hali soudn pravomoci, nahradil rozshl uniformn apa rt vzen, jeho s ohromnch budov se zaala it po cel Francii i po Evrop. Avak rozpotat chronologii tto eskamote na dvacet let je patrn jet pli mnoho. Lze tvrdit, e se udla tm okamit. Sta se podvat trochu bl na nvrh Trestnho zkonku, pedloen v Konstituant Le Peletierem. Princip formulovan na potku k, e zde mus bt pesn vztahy mezi povahou peinu a povahou trestu"; fyzick utrpen m bt uloeno tm, kte spchali krut zloiny, prce tm, kte se provinili le nost, ponen tm, jejich mravy jsou nzk. Nebo tresty postihujc konkrtn osobu, kter jsou inn stanoven, jsou temi formami uvznn: al, ve kterm je trest uvznn rznmi zpsoby jet zesilovn (samotkou, zbavenm svtla, omezenm stravy), reim gne, kde jsou tyto pitujc okolnosti zeslabeny, a konen vlastn vze n, kter se omezuje na jasn a prost uzaven. Tak okza le slibovan rozmanitost se nakonec redukovala na tento ed a uniformn trest. V tto dob navc existovali poslan ci, kte se podivovali nad tm, e namsto toho, aby byl stanoven pirozen vztah mezi zloiny a tresty, se postu puje podle zcela odlinho plnu: Tedy v ppad, e jsem zradil svou vlast, budu uvznn; jestlie jsem zabil svho otce, budu uvznn; vechny vbec pedstaviteln zloiny jsou trestny tm nejjednotvmjm zpsobem. Pipad

mi to, jako kdybych pozoroval lkae, kter m na vechny neduhy tent lk."31' Tato hbit substituce nebyla vsadou Francie. Lze ji na lzt, a to zcela shodnou, i v jinch zemch. Kdy Kateina IIv letech, kter nsledovala bezprostedn po pojednn Des dlits et des peines [Zloiny a restyl, pipravovala projekt no v soustavy zkon", Beccariova lekce tkajc se zvltnosti a rozmanitosti trest nebyla opomenuta; byla reprodukovna tm slovo za slovem: Je triumfem obansk svobody, kdy trestn zkony vyvozuj kad trest ze specifick povahy ka dho jednotlivho zloinu. Tak ustv jakkoli svvole; trest ji v niem nezvis na rozmarech zkonodrce, ale na pova ze vci; nen to lovk, kdo pe nsil na druhm lovku, nbr je to vlastn in tohoto lovka."3210 nkolik let pozd ji slouily Beccariovy obecn principy jako zklad novho tosknskho trestnho zkonku a novho zkonku zavede nho Josefem II. v Rakousku; a pesto uinily tyto dv legisla tivy z uvznn - modulovanho podle jeho trvn a zten ho v nkterch ppadech vyplenm znamen i nasazenm elez - tm uniformn trest: nejmn ticet let za atentt na panovnka, za padln penz i za loupenou vradu; od pat ncti do ticeti let za mysln zabit i za ozbrojenou loupe; od jednoho msce do pti let za prostou krde atd.33) Avak je-li tato kolonizace trestn vzenm njak pekva pujc, pak proto, e vzen nebylo, jak bychom si mohli ped stavovat, trestem, kter byl ji pevn zaveden v trestnm systmu, tsn nsledujcm trest smrti, a kter by zcela pi rozen zaujal msto, je zstalo uprzdnn po vymizen ve-

fjnch poprav Ve skutenosti mlo vzen - a mnoho zem bylo v tomto bod ve zcela stejn situaci jako Francie v sys tmu trest pouze omezen a okrajov postavem. Tyto texty to dokazuj. Nazen z roku 1670 neuvd uvznn mezi tresty postihujcmi osobu. Doivotn i doasn uvznn zajist figurovalo mezi tresty v rmci uritch loklnch z v y k l o s t .3 4 1 Tvrdilo se vak, e upad v zapomnn podob n jako ostatn druhy veejnch muen: Byly v dvjch dobch tresty, kter ji nejsou ve Francii praktikovny, jako kdy byl napklad trest napsn na tv anebo na elo odsou z e n h o , i doivotn vzen, jako i to, e ji nebv zloinec lodsouzen k tomu, aby byl pedhozen dravm elmm i od veden do dol."3 51 Z tchto skutenost je zejm, e vzen houevnat petrvvalo, aby trestalo nezvan pestupky, a to dle vle mstnch zvyklost i obyej. V tomto smyslu hovoil Soulatges o lehkch trestech", o kterch se nazen z roku 1670 nezmiovalo: dtka, vstraha, zkaz pobytu na uritm mst, zadostiuinn postien osob a vznn na uritou dobu. V nkterch oblastech, pedevm v tch, v nich se nejlpe uchoval jejich soudn partikularismus, ml trest uvznn jet velk rozsah, co se vak neobelo bez jistch pot, jako v ppad pozdji pipojen provincie Roussillon. Nicmn navzdory tmto divergencm se prvnci pevn dreli principu, e vzen nen v naem obanskm prvu povaovno za trest".36Jeho role spov v tom, e bere do zstavy osobu a jej tlo: ad continendos homines, lion nd pu~ niendos, prav ren; a v tom smyslu m uvznn podezel ho tm stejnou roli jako uvznn dlunka. Uvznn ko-

31) Ch. Chabroud, Archives mrkmcntnires, sv. XXVI, s. 618. 32) Kateina 1!., Instructions fionrln commission charg de dresser le projet du nouveau code des bis, lnek 67. 33) st tohoto zkonku byla peloena v vodu k R Colquhoun, Trnit sur police de Londres, fr. peklad, 1807, sv. I, s. 84.

34) Viz napklad G . Coquille, Coutume du Nivernais, vyd. z r. 1646. 35) G. du Rousseaud de la Combe, 7fri/fc des matires criminelles, 1741, s. 3. 36) F. Serpillon, Code criminel, 1767, sv. III, s. 1095. N icm n i u Serpillona nachzm e mylenku, e psnost vzen je potkem trest.

.mukoH zajiuje, e nen tr e s t n i To. je obecn princip. A jestlie nkdy hraje vzen pece jen roli trestu, a to i ve v znamnch ppadech, pak slou v podstat jako nhrada: na~" hrazuj e Saleje pro ty - eny, dti, invalidy kte tam nemo hou pracovat: Odsouzen k uvznn na uritou dobu nebo ; na doivot v kznici je ekvivalentn odsouzen na galeje."38) V tto ekvivalenci lze dostaten jasn sledovat, jak se zde r suje mon spojen. Aby se vak mohlo uskutenit, mus v zen zmnit svj prvn status.

A bylo rovn nutn pekonat druhou pekku, kter by la pinejmenm v ppad Francie stejn vznan. Uvznn se toti nachzelo v o to vce zdiskreditovanm postaven, protoe v praxi bylo prvo spjato s krlovskou arbitr a s vstelky krlovsk moci. Kznice" [innisons dc forc], veobecn pitly, krlovsk rozkazy" nebo rozkazy policej nho dstojnka, krlovsk zatykae, kter zskvali notblov i vysoce postaven rodiny, to ve ustavovalo celou repre- V sivn praxi, je stla vedle pravideln justice" a astji sp v opozici proti n. Toto mimosoudn uvznn bylo odmtno i jak klasickmi prvnky, tak reformisty. Vzen jsou vd pa- : novnk, prohlsil tradicionalista, jakm byl Serpillon, kter se skrval za autoritou pedsedy soudu Bouhiera: Jakkoli se panovnci as od asu z dvodu sttnch zjm uchylovali k ukldn takovho trestu, dn justice nedovoluje uvn

37) Tak je teba rozum t poetnm nazenm , je se tkaj vzenf, sv dom itosti alnk, bezpenosti prostor vznic a zabrnni vz m v kom unikaci. N apklad rozsudek rady m sta Dijonu z 21. z 1706. Viz rovn F. Serpillon, Codc criminel, 1767, sv. III, s. 601-647 38) Ta upesuje prohlen z 4. bezna 1724 o zlodjch recidivistech ne b a 18. ervence 1724 tkajc se potulky. Chlapec, kter jet nedo shl takovho vku, aby m ohl bt posln na galeje, zstal ve vzenf nz do doby, kdy tam m ohl bt odesln, ppadn si tu odpykal cel sv j trest. Viz Crimc et crimmnUt cn France sous VAnaeii Rgimc, 1971, s, 266n. 1 *

tohoto druhu odsouzen."3^ Zadren je vraz a privilegova n nstroj despotismu, tvrdili reformtoi v bezpotu pro hlen: Co ci o onch tajnch vzench vykouzlench fallnm duchem monarchismu, vyhrazench zsadn bu pro filozofy, do jejich rukou vloila proda svou pochode a kte se odvili osvtit sv stolet, nebo pro hrd a nezvis l due, jim se nedostv zbablosti mlet o patnostech sv zem; o vzench, jejich neblah brny otevraj mysterizn listy, aby zde navdy pohbily sv neastn obti? Co vbec ci o onch listech, mistrovskch dlech dmysln tyranie, je vyvracej prvo kadho obana bt vyslyen pedtm, ne bude souzen, a je jsou pro lovka tisckrt nebezpe nj neli vynlez Falaridv...",n | Tyto protesty, pochzejc z natolik rozmanitho horizon tu, se nepochybn netkaj uvznn jako leglnho trestu, nbr vyuit svvolnho a neuritho zadren sahajcho mimo meze zkona". Nic to ovem nemn na faktu, e v obecnm smyslu bylo vzen chpno jako poznamenan zneuitm moci. A vtina z Cnhiers de dolnnces [Soupis po adavk a pipomnek] jej odmtla jako nesluiteln s dob rou justic. Nkdy ve jmnu klasickch prvnch princip: Vzen jsou zmrem zkona urena nikoli k tomu, aby tres tala, nbr k zabezpeen jejich personlu..."411 Nkdy ve jmnu ink vzen, kter trest ji i ty, kte nejsou jet od souzeni, kter spojuje a zobecuje zlo, jemu m pedchzet

39) F. Serpillon, Code crimincl, 1767, sv. III, s. 1095. 40) J.-P. Brissot, Tltoric des his criminclles, 1781, sv. I, s. 173. (Falaris, tyran z eckho m sta Akragantu na Sicli; vldl v letech 57 0 -5 5 4 p, n. 1. Podle tradice dal zhotovit dutou sochu bka z bronzu, do n za vral odsouzence; pod bkem nechal rozdlat ohe a obti upaloval. Zde je jeho jm no uito pro oznaen tyran obecn. Pozn, prekl.) 41) Paris intrn mitros (lechta), citovno v A . Desjardin, Les Cnlticrs de dolniKCS ct lit justice crituineUc, 1883, s. 477.

a kter jde proti principu individulnosti trest tm, e trest celou rodinu; bylo eeno, e vzen nen trestem. Humani ta se bou proti tto hroziv mylence, e nen trestem zbavit obana toho nejcennjho z jeho statk, uvrhnout jej potup n do sdla zloinu, vyrvat jej ze veho, co mu bylo drah, do vst jej snad a ke zkze a odejmout nejen jemu, ale cel jeho neastn rodin vechny prostedky k o b i v . A Cnhiers se pi nkolika pleitostech doadovaly zruen tchto in-' temanch stav: Jsme pesvdeni, e kznice musej bl srovnny se z em ..."43) A dekret z 13. bezna 1790 naizoval; aby byli proputni na svobodu vechny osoby dren v zmcch, crkevnch budovch, kznicch, policejnch vz nicch i v jakchkoli jinch vzench na zklad krlovskch zatyka nebo rozkaz initel vkonn moci". jak se potom mohlo uvznn, tak viditeln spjat s touto nezkonnost, je byla prv v moci panovnka odhalena, v tak krtk dob stt jednou z nejobecnjch forem legln ho trestn? + Nejastji podvan vysvtlen uvd, e se ji v prbhu klasick doby formuje jist mnostv vznamnch model trestnho uvznn, jejich presti, je byla o to vt, e nejsouasnj pochzely z Anglie a zejmna z Ameriky, jako by byla umonila pekonat dvoj pekku, tvoenou sekulrnmi pra vidly prva a despotickm psobenm uvznn. Tyto pek ky byly velice rychle odstranny trestnmi zzraky, o nich sni-

42) Lnngres, Tri d y ", citovno tnnit, s. 483. 43) I3riey, Tet sta v ", citovno hwild, s. 4K4. Viz P. Gnubert n M. Denis, Lea Fnnifais uiif /n fnini/c, 1% 4, s. 2U3. V onch Cn/ucr. rovn nnliv.ncme poadavky, aby byly udrovny vazebn vznice, kter by m oh ly uvat cel rodiny.

r e f o r m t o i , a tak se uvolnil prostor pro serizn realitu vz nn- Nelze pochybovat o tom, e dleitost tchto model byla velik- Avak jsou to prv tyto modely, je, dokonce dve ne pedlo een, kladou problmy: problm jejich existence a jejich rozptlen. Jak se mohly vbec zrodit, a pedevm jak se mohly stt tak obecn pijatelnmi? Nebo je snadn ukzat, l e akoli vykazuji urit mnostv shod s obecnmi principy K t r e s t n reformy, jsou vzhledem k nim v mnoha bodech napros to rznorod a leckdy s nimi dokonce nesluiteln. Nejstar z tchto model, kter je obecn povaovn za bli i vzdlenj inspiraci ostatnch, byl amsterodamsk aspuiis oteven v roce 1596.M ' Pvodn byl uren pro eb rky i mlad zloince. Jeho fungovn se dilo temi hlavn mi principy: dlka trvn trestu mohla bt, pinejmenm v jis tch mezch, urovna samotnou sprvou vznice podle chovn vznnho (tato volnost mohla bt ostatn pedpo kldna v rozsudku: v roce 1597 byl jeden vze odsouzen ke dvancti letm vzen, je mohla bt zkrcena na osm, ukeli se jeho chovn jako uspokojiv). Prce byla povinn, vyko nvala se spolen (individuln cela byla toti vyuvna : pouze jako dodaten trest; vznn spali po 2 i po 3 v jedn posteli na celch obsahujcch 4 a 12 osob); za vykonanou II

44) V izThorsten Sellin, PinnemH^ m / cno/ofij/, 1944, kter podv vyer pvajc studii o Rasphuisu a Spinhuisu v A m sterodam u. Stranou m em e ponechat jin m odel" asto citovan v 18. stolet. Je to m o del navrhovan Mnbillonem v jeho Rflcxhms sur Ica firismrs den i)rdrcs rcligicirx, vyd. z r. 1845. Zd se, e toto dlo bylo exhum ovno v 19. stolet v moment, kdy s katolkov peli s protestanty o m sto, kte r zaujm ali ve filantropickm hnut a v uritch adm inistrativnch oblastech. Mabillonovo dlo, kter p alm zstalo relativn neznm a bez vtho vlivu, ukazovalo, e pvodn m ylenka am erickho trestnho systm u" byla zcela kltern a francouzskou m ylenkou, ,-i si kdokoli k cokoli n enevskm i pensvlvnskm p vod u" (L. Faucher).

ird dostvali vzni plat. A konen, psn asov rozvrh, ystm zkaz a pkaz, neustl dohled, napomnn, nbc> ensk ten, cel soubor prostedk pro veden k dobru" odvracen od zla, to ve obklopovalo vznn den co den. 4eme tedy brt amsterodamsk Rasphuis jako zkladn rar; Historicky vzato utv spojen mezi teori pedagogick spirituln transformace jedinc neustlm vcvikem, chaakteristickou pro 16. stolet, a trestnmi technikami vynalezemi v druh polovin 18. stolet. Dal vzniknout tem institum, kter umonily ustaven zkladnch princip, je se pot yvinuly kad svm vlastnm smrem. Kznce v Gandu organizovala trestn prci pedevm po le ekonomickch imperativ. Danm dvodem bylo to, e becnou pinou vtiny zloin byla lenost. Vyetovn pochybn jedno z prvnch vyetovn vbec - provdn lezi odsouzenmi jurisdikc v Alostu v roce 1749 ukzalo, e loinci nebyli emeslnci i pracujc (dlnci mysl jedin na rd, kter je iv), nbr povalei odkzan na ebrotu".'' tdtud mylenka stavu, kter by zajioval jist druh univerln pedagogiky prce pro ty, kte se ukzali jako j odporuclL Ml to tyi vhody: snil se poet trestnch sthm, je yla pro stt nkladn (ve Flandrech tak bylo mon uetit ce ne 100 000 liber); nebylo ji nutn navracet zaplacen

> ) Vilan XIV, Mmairc sur Jcs mmjens dc corrigcr les malfalteurs, 1773, s. 64; tyto pam ti, je jsou spjaty se zaloenm vznice v G andu, zstaly v rukopise a do roku 1841. Frekvence trest vyhotn Jet zesilo vala vztah m ezi zloinem a tulctvm . V roce 1771 zem Flander kon statovaly, e tresty vyhnanstv ukldan ebrkm se m jej in kem z toho hlediska, e zem poslaj jedna do druh subjekty, kter povauj u sebe dom a za nebezpen. Vsledkem je, e ebrk takto pronsledovan z m sta na msto se nakonec obs, akoli kdyby ml m onost navyknout si nn prci, neshl by opt k tto zl cest." (L. Stoobant, v Aim nks dc In Sacit histoirc de Grnd, 1898, sv, III, s. 228.) Viz t obr. . 15.

dan vlastnkm les, kter byly znieny tulky; vytvoila se masa novch dlnk, kte psobenm konkurence pisp vali ke snen ceny pracovn sly"; a konen tm opravdu chudm bylo bez rozdlu umonno mt prospch z nezbyt n charity.46* Tato uiten pedagogika mla u lnho subjek tu znovu oivit chu do prce, znovu jej zaadit do systmu zjm, kde by prce byla vhodnj ne lenost, zformovat okolo nj malou ohranienou a zjednoduenou donucovac spolenost, v n by se jasn vyjevila maxima: kdo chce t, mus pracovat. Povinnost pracovat, ale tak odmna, kter vznnmu dovoluje, aby si bhem vznn i po nm vylep oval ivot. lovk, kter za dnch okolnost nenalz i vobyt, se mus zcela oddat touze opatovat si je prac; ta je mu nabdnuta polici a disciplnou; je v jistm smyslu nucen se j vnovat; pot jej povzbud vnadidlo zisku; usmrnn ve svch mravech, navykl pracovat, zaopaten bez znepoko jen njakm nadbytkem, kter si et pro dobu odchodu", doshl zrunosti, je mu zajist ivobyt bez nebezpe".4 7 1 Tato rekonstrukce homa aecanamicus vyluuje uit trest, kte r jsou pli krtk - ty by brnily osvojen si zrunost a chu ti k prci - nebo doivotn, pli dlouh - ty by inily celou vchovu zbytenou. Doba esti msc je pli krtk k na praven zloinc a k tomu, aby je uvedla do ducha prce"; na proti tomu odsouzen na doivot je zbavuje nadje; jsou lhostejn k nprav mrav a k duchu prce; zamstnvaj se pouze plny na tk i na vzpouru; a jeliko tedy nejsou od souzeni ke zbaven ivota, pro bychom mli usilovat o to uinit jim tento ivot nesnesitelnm"?4 1 1 1 Dlka trvn trestu m smysl jen ve vztahu k mon nprav a k ekonomickmu vyuit napravovanho zloince.
46) Vilan XIV, Mmoire, s. 68.

47) Tamt, s, 10748) Tamt, s. 102-103.

Anglick model pipojuje k principu prce jako podmn ku nutnou k nprav jet izolaci. Schma tohoto modelu pedloil v roce 1775 Hanway, kter je ospravedloval nej prve negativnmi dvody: promiskuita ve vznici poskytova la patn pklady a bezprostedn monosti tku, vydrn nebo spolen do budoucnosti. Vzen se a pli podobalo manufaktue, pokud byli vzni ponechni, aby pracovali spolen. Pot nsledovaly dvody pozitivn: izolace pin hrozn ok", po kterm se mohl odsouzen, kdy unikl patnm vlivm, navrtit k sob Sammu a znovu odhalit na dn svho vdom hlas dobra; osaml prce by se tedy stala daleko sp cvienm konverze ne jen vchovou; ereformoval by se tm jen cel soubor zjm vlastnch homu aeconamicus, ale rovn imperativy morlnho subjektu. Cela, tato technika kesanskho mnistv, kter peila pouze v kato lickch zemch, se stala v tto protestantsk spolenost n strojem, jm lze souasn rekonstituovat hoiuo aeconomicus a nboensk vdom. Mezi zloinem a nvratem k prvu a k ctnosti by vzen mlo ustavovat prostor mezi dvma svty", msto pro individuln transformace, je by navrtily sttu subjekty, kter ztratil. Zazen na modifikovn jedinc, kter Hanway nazv npravn".1 ') To jsou obecn principy, kter Howard a Blackstone uvedli v innost v roce 1779, kdy nezvislost Spojench stt zabrnila deportacm a pipravo val se zkon pozmujc systm trest. Uvznn za elem transformace due a chovn vstoupilo do systmu oban skch zkon. Preambule zkona sepsan Blacks tonem a Howardem popisuje individuln uvznn v jeho troj funkci odstraujcho pkladu, nstroje konverze a podmnky pro vyuen se: podrobeni izolovanmu uvznn, pravideln prci a vlivu nboensk vchovy" by nkte zloinci mohli

19). j . Hnnway, The Dcfect5 o f Police, 1775.

nejen vzbuzovat zden u tch, kte by mli sklon je napo dobovat, nbr jet i sami sebe napravovat a zskvat nvyk k prci".3 1 1 * Odtud rozhodnut zkonstruovat dv vzesk soustavy, jednu pro mue, druhou pro eny, kde by byli izo lovan vzni nuceni vykonvat ty nejotrotj prce, nejl pe sluiteln s nevzdlanost, nedbalost a svhlavost zloin c": pochodovat v kole a pohnt tm stroj, obsluhovat rumpl, letit mramor, zpracovvat konop, drtit kampekov devo, cupovat hadry, plst ry a lepit pytlky. Ve sku tenosti bylo postaveno jen jedno vzesk zazen v Gloucestru, a to jen sten odpovdalo pvodnmu schmatu: naprost uzaven pro nejnebezpenj zloince, pro ostatn ve dne spolen prce a v noci separace. Nakonec zstv model z Philadelphie. Je nepochybn nejslavnj, protoe se objevil ve spojitosti s politickmi ino vacemi americkho systmu a tak proto, e nebyl tak jako ostatn odsouzen k okamitmu nezdaru a zapomnn; byl neustle pezkoumvn a transformovn a do velkch de bat o vzesk reform v tictch letech 19. stolet. Vzen Walnut Street, oteven v roce 1790 na pm popud z pro sted kvaker, v mnoha ohledech pejmalo model Gandu a Gloucestru.511 Byla tu povinn prce v dlnch, vznn by li trvale nm zamstnvm, vzen bylo financovno touto prac, avak vzov byli rovn odmovni individuln, aby bylo zajitno jejich morln a materiln znovuzapojen se do striktnho svta ekonomie; vznn byli tedy konstantn zamstnvni produktivn prac, j zajiovali
50) Pream bule zkona z roku 1779, citovno v N. H . Ju liu s, Leons sur les prisons, fr. peklad, 1831, sv. I, s. 299. 51) Kvakei jist tak znali Rasphuis a Spinhuis v A m sterodam u. Viz T. Seliin, P/oiicerMig ! Pawlagy, 1944, s. 109-110. V kadm ppad byla vznice na W alnut Street pokraovnm A lm house, oteven v roce 1767, a trestn legislativy, kterou kvakei pijali navzdory an glickm adm.

pokryt nklad vznice, dky kter nebyli ponechni v ne innosti a kterou si rovn opatili jist prostedky pro dobu, kdy budou proputni ze svho uvznn".52) ivot je tedy naprosto pesn rozlenn podle asovho rozvrhu a je pod nepetritm dohledem; kad okamik dne dostv sv ur en a nese s sebou sv povinnosti a sv zkazy: Vichni vrti vstvaj za rozbesku, a to tak, e pot, co ustelou sv po stele, oist se a umyj a vykonaj dal poteby, zanaj becn svou prci za vchodu slunce. Od tto chvle nesm nikdo z nich odejt do pokoj nebo jinch mstnost, je by ne byly soust dlen a mst urench jim k prci... Na sklonku dne zazn zvon, kter je upozorn, e maj zanechat prce... [e jim ponechna plhodina na ppravu lek, po jejm uplynut ji nen dovoleno mluvit nahlas i psobit sebemen hluk."331 Tak jako v Gloucestru nebylo uvznn na samotze veobecn; bylo ureno jen nkterm vzm, tm, kte ny byli dve odsouzeni k trestu smrti, a tm, kte si v rmd rznice vyslouili mimodn trest: tam, bez zamstnn, Dez ehokoli, co by jej zabavilo, v nejistot oekvn okamisu, kdy bude vysvobozen", trv vze dlouh zkostn ho diny, ponechn v mylenkch o sob, je jsou ptomny / mysli kadho vinka".5 -1 1 Navc se tak jako v Gandu mohla Joba trvn uvznn mnit podle chovn vznnho: vlet inspektoi mohli po oven spis doshnout a to bez relkch obt a do dvactch let 19. stolet - udlen milo st pro vzn, kte vykazovali dobr chovn. Mimoto vykazovala vznice Walnut Street urit poet zharakteristickch rys, kter pro ni byly specifick nebo kte-

52) G . do Lei Rcichefoucauld-Liancciurt, Der. prisons de Philadelphie, 1796, s. 9. 3) J. Tum bu ll, Viste i In prison dc Philndelphie, r. peklad, 1797, s. 15-16. 4) C . Low nes v N . K. Teeters, The Cradle o f Penitentiary, 1935, s. 49.

f pinejmenm rozvinuly to, co bylo jen potenciln p tomno i v ostatnch modelech. Zaprv princip neveejnosti trestu. Akoli rozsudek a jeho odvodnn musej bt znmy vem, vykonn trestu mus bt naopak uchovno v tajnosti; v e e j n o s t zde nesm intervenovat ani jako svdek, ani jako ruitel trestu; jistota, e za onmi zdmi vykonv vznn svj trest, mus stait k tomu, aby stanovovala pklad: ji dn poulin pedstaven, jim dal prostor zkon z roku 1786, kter ukldal nkterm odsouzenm veejn prce, je mly bt vykonvny ve mstech a podl silnic.55' Trest a n prava, kterou m pinst, jsou procesy, je se odehrvaj me zi vznm a tmi, kte na nj dohlej. Procesy, kter usiluj o celkovou pemnu jedince - jeho tla a jeho nvyk ke ka dodenn prci, k n je nucen, jeho ducha a jeho vle skrze duchovn pi, jejm je pedmtem: Bible a dal knihy n boensk praxe jsou k dispozici; kn rznch vyznm, je lze ve mst a na pedmstch nalzt, zajiuj bohoslubu je denkrt tdn a kterkoli jin mravn pkladn osoba m kdykoli umonn pstup k vznnm."5 1 1Ale i sama sprva vzen m svou roli pi provdn tto transformace. Samo ta a sebezpytovn nedostauj; o nic vce nedostauj ani is t nboensk kzn. Prce s du vznnho mus bt vykonvna tak asto, jak je to jen mon. Vzen, jeho admi nistrativn apart bude souasn i strojem na pemnu mys

55) O bouch vyprovokovanch tmto zkonem viz B. Rusti, An Enquinj

inta the Effccls o f Public Punishments upon Crimimls and upon Sadcty, 1787, s. 5 -9 , a R. Vaux, Naticcs, 1826, s. 45. Je teba poznam enat, e ve
zprv J.-L. Siegela, kter byla inspirovna Rasphuisem v A m ster odam u, bylo pedeslno, aby tresty nebyly vyhlaovny veejn, aby byli vzni pivdni do vznice v noci, aby dozorci byli pod psahou zavzni neprozradit Jejch totonost a aby byly zakzny veker nvtvy (T. Sellin, Pioiwcring in Patology, 1944, s. 27-28). 56) Prvn zprva inspektor z W alnut Street, citovno v N . K. Teeters, The Crndk o f Penitcntiary, 1935, s. 53-54.

li. Pi vstupu vzn do vzen jsou mu pedtna nazen; souasn se inspektoi sna poslit v nm morln zvazky, kter jet m; znovu mu zptomuj pestupek, kter sp chal, vidn z jejich hlediska, zlo, kter z toho nsledn vy plv pro spolenost, je jej chrn, a nutnost poskytnout j nhradu svm pkladem a svm polepenm. Pot jej vy zvou, aby vykonval svoje povinnosti s radost, aby se choval mrn, slibujce mu i nechvajce jej doufat, e bude-li se dobe chovat, mohl by ped vyprenm doby trvn trestu do shnout proputn na svobodu... as od asu pln inspekto i svou povinnost pohovoit si se zloinci jednotliv, vykon vajce tak svou slubu jako lid a jako lenov spolenosti."57) Avak bezpochyby nejdleitj vd bylo, e tato kontro la a tato pemna chovn se pojily - jak pokud jde o podmn ky, tak pokud jde o dsledky - s formovnm vdn o jedin cch. Souasn s odsouzenm obdrela sprva vznice Walnut Street zprvu o jeho zloinu, o okolnostech, za nich byl spchn, resum z vslechu obvinnho, poznmky tka jc se jeho chovn ped odsouzenm a po nm. To byly pr v ty nepostradateln prvky, mlo-li se urit, jak bude pe nutn k tomu, aby byly odstranny jeho star nvyky".SB ) A v prbhu celho obdob uvznn bude pozorovn; bude zaznamenvno jeho chovn den po dni a inspektoi - dva nct mstskch hodnost jmenovanch v roce 1795 - , kte navtvuj vznici po dvou kad tden, budou informovni o vem, co se zde dje, seznmeni s chovnm kadho jed

57) J , Turnbull, Visile In prisan c Philadelphie, fr. peklad, 1797, s. 27. 58) B. Rusii, kter byl jednm z inspektor, poznam env po jedn nvtv W alnut Street: M orln pe: kzn, ten dobrch knih, uklzen pokoj a pe o istotu at, um vn; nezvyovat hlas, m la vna, tak co nejm n tabku, om ezit obscnn i profnn konver zaci. N ep etrit prce; peovat o zahradu; je to krsa: 1200 hlvek z e l." C itovna z N. K. Teeters, The Cradlc a f Pcnitcntiary, 1935, s. 50.

notlivho vzn a budou rozhodovat o tom, kter z nich si z a s l o u omilostnn. Toto poznn jednotlivc, neustle 'prohlubovan, je umouje rozdlit nikoli v zvislosti na je jich zloinech, nbr podle dispozic, kter m usej prokzat. Vzen se stv jistm druhem nepetritho pozorovn, kter dovoluje distribuovat promnn neesti i slabosti. Od roku 1797 byli vznn rozdleni do ty td; prvn byla ur ena tm, kte byli vslovn odsouzeni k uvznn o sam o t nebo kte spchali zvan provinn ve vzen; druh byla urena tm, kte jsou dobe znm i jako sta delikven ti... nebo jejich zvrcen morlka, nebezpen povaha, ne odpovdajc dispozice nebo chovn naruujc pod ek" se projevily v prbhu doby, kdy byli uvznni; dal byla ur ena tm, u nich povaha a okolnosti ped odsouzenm a po odsouzen um ouj vit, e se nejedn o navykl delikven ty". Nakonec tu existovala speciln sekce, zkuebn tda pro ty, jejich povaha nen jet znma, nebo ty, kte akoli jsou ji dostaten znmi, se nehod pro zaazen ani do jed n z pedchzejcch kategori .591 Organizuje se zde celek individualizujcho vdn, kter si za svou referenn oblast bere ani ne tak spchan zloin (pinejmenm v jeho izolo vanosti), nbr m onost nebezpe, kter v sob jedinec skrv a kter se manifestuj v jeho kadodenn pozorova nm chovn. Zde funguje vzen jako apart vdn,
*

M ezi tmto apartem trestn, kter pedpokld vlmsk, anglick a americk model - mezi tmito reform toru" a vm tm trestnm, jak si je pedstavovali reformto i, lze stanovit body konvergence a rozdlnost.
5 9) M in u te s o f th e B o a r d ", 16. erv n a 1 7 9 7 , c ito v n o v N . K . T eeters,
tam t, s. 59.

Nejprve, body konvergence. Na prvnm mst je tu obrat tem porality trestn. eform atoria" se vydvala za zazen, jejich funkc je rovn nikoli vyhladit zloin, ale zabrnit jeho opakovn. Jsou to dispozitivy obrcen k budoucnosti1 a zazen tk, aby zablokovaly opakovn pein. Pedm tem trest nen odpykn zloinu; jeho uren je teba pone chat na nej vy bytosti; avak elem je zde prevence in tho druhu." A v Pensylvnii prohlaoval .Buxton, e M ontesquieuovy a Beccariovy principy musej mt nyn slu axiom ", e prevence zloinu je. jedinm clem trestn". > Netrest se tedy proto, aby byl zahlazen zlo an , nbr aby byl transformovn (skuten i potenciln) vink; trestn s se,bou mus nst uritou npravnou techniku. Tak Rush je zde velice blzko reformistickm prvnkm - nen-li to, co uv, ovem pouze m etafora kdy k: byly vyvinuty stroje, kte r usnaduj prci; jak mus bt nadto pochvlen ten, kdo vynalezl nejrychlej a nejinnj m etody jak obrtit k ctnosti a k dobrot tu nejzkaenj st lidskho pokolen a vym tit jeden dl neesti, kter na svt existuje"/2) A ko nen anglosask modely, jako projekty zkonodrc a teore tik, se dovolvaj procedur pro singularizaci trestu: ve svm trvan, v povaze, ve sv intenzit, ve zpsobu, jm se odvj, m us bt trest pizpsoben individulnmu charakteru a to

50) W . B ia c k sto n e , Commcntairc sur Ic Codc criminal A iivletcm fr p e klad , 17 7 6 , s. 19. 51) W . B ra d fo rd , An inquinj how farth e punisltmmif fordaith is neccssaryin Pennsylmnia, 17 9 3 , s. 3. 32) B, R u sh , Au Enquiry mto tlc Effecls o f Public Punishments ipon Crimi nis tmd pan Sncichj, 17 8 7 , s. 14. T a to id ea a p a r tu na tra n sfo rm o v n s e n a l z u u H a n w a y e v je h o p ro jek tu ja k h o si re fo rm a to ria ": P e d sta v y n e m o cn ic e a sta v u p ro z lo in c e jso u n e slu ite ln ; a v a k p o k u sm e s e v y tv o it z v z e n a u ten tic k a in n re fo rm a o riu m (rcfan m tory ) n a m islo to h o , a b y b y lo ja k o jin v z e n i je n k o lo u n ee s t i ." (The Dcfccls o f Palkc, 1 7 7 5 , s. 5 2.)

mu, co s sebou nese jako nebezpe pro ostatn. Systm tesll ms bt oteven individulnm promnnm. V jejich . obecnm schmatu nejsou m odely vce i mn odvozen od amsterodamskho Rasphuisu v rozporu s tm, co navrhovali reformtoi. Na prvn pohled bychom si dokonce mohli myslet, e jsou jen jejich rozvinutm - nebo nrtem - na ro vin konkrtnch instituc. A pece se objevuj dostaten zeteln rozdly, pokud jde o definovn technik tto individualizujc npravy. Diferen ce lze nalzt v procedue pstupu k jedinci, ve zpsobu, jm se jej trestajc moc zmocuje, v nstrojch, kter uvd v in nost p ijeli o pemn; jde tu tedy o technologii trestni, ni koli o jeho teoretick zaloen; o vztahy, kter tato procedura ustavuje s tlem a s du, a nikoli o zpsob, jm vstupuje do prvnho systmu. Tolik tedy metoda reformtor. Kde vak le pesn onen bod, v nm se aplikuje trest, msto, kde psob na jednotliv ce? Tm jsou reprezentace: reprezentace jeho zjm, reprezen tace, jeho vhod, jeho nevhod, jeho radost a jeho nep jemnost; a jestlie se trestn zmocuje tla a uv pitom techniky kter si v niem nezadaj s technikami muen, je to potud, pokud chpe tlo - z hlediska odsouzenho i z hledis ka pihlejcho - jako objekt reprezentace. Jakm nstrojem lze psobit na reprezentace? Jinm i reprezentacemi i jet l pe sdruenm idej (zloin trest, vysnn vhody ze zloinu - nevhody pociovan pi trestu). Tyto pry nem ohou fun govat jinak ne v ivlu veejnosti: scny trestm, kter je usta vuj nebo kter je posiluj v och vech, diskurz, kter je ne chv cirkulovat a kter v kadm okam iku znovu zhodnocuje hru znak. Rol zloince pi trestm je zavst, oproti zkonku a zloinm, skutenou ptomnost oznaova nho - to znamen takovho trestu, kter podle znn zko nku m us bt nevyhnuteln spojen s pestupkem. Produko vat nadbyten a evidentn toto oznaovan, oivovat tak

oznacujid systm zkonku, nechat pracovat ideu zloinu ja ko znak trestn, to je mince, kterou splc pachatel svj dluh spolenosti. Individuln nprava tedy m us zajistit proces re kvalifikace jedince jako subjektu prva, prostednictvm posf. lem systm znak a reprezentac, kter uvdj do obhu, v ^ Apart npravnho trestn pracuje zcela jinak. Momen tem aplikace trestu nen reprezentace, je to tlo, as, jsou to kadodenn gesta a iny; tak due, avak jen v t me, v ja k je sdlem nvyk. Tlo a due jako principy chovn for muji prvek, kter je nyn pedkldn k trestn intervenci. Sp n v um ni reprezentace spov tato trestn intervence v kontrolovan m anipulaci s jedincem: na kad zloin exis tuje lek ve fyzickm a morlnm vlivu"; je proto teba, abv bylo m on stanovit tresly, znt prindp vjem a sympati ktere produkuje nervov systm". Pokud jde o uit n stroje,^ nejde ji o hru reprezentac, kter jsou posilovny a kter se nechvaj kolovat, nbr o formy donucen, apliko van a opakovan schmata ntlaku. Jde o cvien, nikoli o znaky: hodinov denn d, rozvrh asu, povinn pohyby, pravideln aktivity, meditace o samot, spolen prce, ticho] pile, respekt, dobr nvyky. Konen to, co zde m bt teditukou npravy znovu ustaveno, nen ani tak onen subjekt prav, kter je zachycen v zkladnch zjmech spoleensk smlouvy; je to poslun subjekt, jedinec podroben nvycum, pravidlm , podkm, autorit, kter jsou neustle akolo neho a na nm praktikovny a kter on mus automa p y nechat na sebe psobit. Jsou zde tedy dva naprosto odine zpsoby, jak se reaguje na pein: rekonstituovnm mravnho subjektu spoleensk smlouvy - nebo formovnm oslusneho subjektu podzenho obecn a souasn peliv orm n m oci.

l3) B. R u sh , A n

E n q u ir y into the E ffccts o f P u blic P u n ish m en ts u pon C rim in a ls a n d u p o n S ociety , 17S7, s. 13.

To ve by tvoilo ovem pouze jistou spekulativn dife renci protoe celkov jd e v obou ppadech o form ovn podzench individu kdyby s sebou trestn donuce nm " nepinelo urit zsadn konsekvence. V cvik cho vn skrze pln asov rozvrh, pijet nvyk, tlesn do nucovn, kter im plikuj mezi tmi, kdo jso u trestni, a tmi, kdo je trestaj, vznik naprosto specifickho vztahu. , Tento vztah nejene in dim enzi pedstaven jednodue ; zbytenou: pmo ji vyluuje/4' Trestajc initel m u s vykonvat totln m oc, do kter nesm nikdo tet zasahovat; napravovan jedinec m us bt zcela obklopen m oc, kter na nj psob. Existuje tu im perativ utajem , a tedy tak pi nejmenm relativn autonom ie tto trestn techniky: bude mt svj vlastn zpsob fungovn, sv pravidla, sv techni ky, sv vdn; bude stanovovat svoje normy, rozhod ovat o svch vsledcch: je tu nespojitost, i v kadm ppad specifinost ve vztahu k soudn moci, kter vyhlau je vinu a stanovuje obecn hranice trestn. Avak tyto dva dsled ky - u ta je n a autonom ie pi vykonvn m oci trestat - jsou nepijateln pro teorii i pro politiku trestn, je si kladou dva cle: zapojit vechny obany do potrestn spoleen skho neptele; uinit vykonvn m oci trestat zcela od po vdajc a transparentn vzhledem k zkonm , je je veejn vymezuj. Tresty, kter jsou utajen a kter nejsou d efinov ny v trestnm zkonku, vykonv trestajc m oc ve stnu podle kritri a pom oc nstroj, je unikaj kontrole - co ve dostauje k tomu, aby se tm kom prom itovala cel stra tegie reformy. Po vynesen rozsudku se zde konstituovala moc, kter vyvolv rem iniscence na m oc praktikovanou starm systmem. M oc, kter tresty vykonv, hroz, e

64) V iz kritiky, je RusU a d reso v a l trestn m p o d v a n m , jm e n o v it tm , k ter si p e d sta v o v a l D u fr id ie de V aiaz, v A n E n q iiiiy m o thc Effects o f P u b lic P m iish m en ls upon C rim in n ls a n d u po n S ociety, 1 7 8 7 , s. 5 - 9 .

bu d e stejn arbitrrn, stejn despotick jako ta, kter o nich dve rozhodovala. Divergence je zhruba takov: msto trestn, nebo donucovac instituce? Na jedn strn fungovn trestn moci, rozms tn po celm spoleenskm prostoru; ptomn vude jako scna, pedstaven, znak, diskurz; iteln jako oteven kniha; vykonvajc nepetrit rekodifikaci ducha oban; zajiujc potlaen zloinu pekkami umstnmi ped ideu zloinu; psobc neviditeln a bez pmho vizitku na jemn vlkna m ozku", jak ekl Servan. M oc trestat, kter by probhala skrze celou spoleenskou s a psobila v kadm jejm bod a kter by nakonec nebyla pociovna jako moc jednch nad druhmi, nbr jako bezprostedn reakce vech ve vztahu k jednotlivci. Na druh stran celistv fungovn moci trestat: detailn pe vzet starostlivosti o tlo a o as odsouzenho, zalenn jeho gest, jeho chovn do systmu autority a vdn; sladn ortopedagogika, je se aplikuje na provinil, aby byli individuln pevychovni; autonomn sprva tto m od, kter se izoluje jak od celku spolenosti, tak od soudn m od ve vlastnm smyslu. Pi objeven se vzen se projevuje institudonalizace m od tres tat, d pesnji otzka: Bude moc trestat (spolu se strategickm clem, kter je dn na kond 18. stolet omezenm lidovch ne zkonnost) lpe zajitna, kdy se skryje pod obecnou spole enskou fu n k d v mst trestn", nebo kdy ji pohlt donucov a d instituce na uzavenm mst reformatoria"? V kadm ppad lze d , e na kond 18. stolet jsm e po staveni ped tri zpsoby organizovn moci trestat. Prvn je ten, kter stle jet funguje a kter se opr o star mo narchick prvo. Druh dva se hls k preventivn, utilitrn, npravn koncepd prva trestat, je nle ke spolenosti jako celku, velm i se vak odliuj jeden od druhho na rovin dispozitiv, kterm dvaj vyniknout. Velice schematicky m em e d , e v monarchickm prvu je trestn ceremoni vla dask suverenity; vyuv ritulnch znamen odplaty, kter

aplikuje na tlo odsouzenho; ped oima divk rozehrv i n e k hrzy o to intenzivnj, protoe nespojit, nepravj en a vdy nad svmi vlastnmi zkony, z ptom nosti panovnka a jeho moci. V projektu reformistickch prvnk je trestn jednou z procedur pro rekvalifikaci jedinc jako subjjfVfi prva: trestn ji neuv znamen, ale znak, kdovnch soubor reprezentac, jim m scna trestn zajistit co liejryhlej obh a co mon nejobecrij pijet. Konen V projektu vzesk instituce, jak se poslze vyvinul, je tres tni technikou donucovn jedinc; uvd v innost procedu ry vcviku tla nikoli znaky - pomoc stop, kter zanechv, ve form nvyk, v jeho chovn; pedpokld ustaven specifick moci pro spravovn trestu, Je tu tedy panovnk a jeho moc, spoleensk tleso, administrativn apart. Zna men, znak, stopa. Ceremonie, reprezentace, vcvik. Porae n neptel, prvn subjekt v procesu rekvalifikace, jednotli vec podroben bezprostednmu donucen. M uen tlo, due manipulovan reprezentacemi, tlo podroben vcviku: mme tu ti ady prvk, kter charakterizuj ti dispozitivy stojc proti sob v druh polovin 18. stolet. N elze je reduko vat ani na teorie prva (akoli se s nimi pekrvaj), ani je zto toovat s aparty i institucemi (akoli se o n opraj), ani je odvozovat z morlnch rozhodnut (akoli v nich nachzej sv ospravedlnn). Jsou to modality, podle nich se vykon v moc trestat. Jsou to ti technologie mod. Otzka tedy nyn zn: jak se stalo, e byl nakonec pijat tet model? Jak to, e tento donucovad, tlesn, samotsk, utajen model m od trestat nahradil model reprezentativn, scnick, oznaujc, veejn, kolektivn? Pro fyzick prov dn trestn (kter vak nen veejnm muenm) spolu s v zenm, je je jeho institudonln oporou, nahradilo spoleen skou hru znak trestn a upovdan festival, kter ji uvdl do obhu?

. j | .
1}

 ST III D is c ip ln a

KAPITOLA I POSLUN TLA

Podvejme s e na ideln postavu vojka, tak jak byla popiso vna jet na potku 17. stolet. Vojk je pedevm nkdo, koho lze ji z dlky rozeznat; nese urit znaky: pirozen znaky sv zdatnosti a odvahy a tak znam en sv cti; jeho t lo je vvsnm ttem sly a udatnosti; a akoli je pravda, e se mus postupn nauit zachzen se zbranm i v podstat se tomu u a v boji manvry jako pochodovn i posto je jako dren hlavy jsou z velk sti projevem tlesn rto riky cti: znamen pro rozpoznn tch nejzpsobilejch pro toto povoln jsou znamenm ivch a bystrch lid, hlava vztyen, vyklenut hrudnk, irok plece, dlouh pae, sil n prsty, mal bicho, m ocn stehna, thl nohy a such cho didla, nebo mu takov postavy neme zklam at ve sv mrtnosti a sle"; stane-li se pkaem, vojk bude m uset pi pochodovn dret krok, aby budil dojem takov gra ciznosti a vnosti, jak by jen bylo mon, nebo pka je cti hodn zbra, je si zasluhuje, aby byla noena sm le a dslojn",1> V druh polovin 18. stolet se vojk stv vc, kter se vyrb; z neforemnho tsta, z nevhodnho tla je vyrbn stroj, jeho je teba; krok za krokem jsou opravov ny postoje; vykalkulovan donucen zasahuje pom alu ka dou st tla, ovld je, podrobuje si celek, in jej nepetri

li

L. d e M o n lg o m m ery , La M ilice frnn^ nise, v y d n z ro k u 1 6 3 6 ,

s. 6

a 7.

:e disponovatelnm a v tichosti se promuje v automaism u s nvyk; z mue je tu zkrtka vypuzen vesnian" a je n u dodn duch vo jka".2' Rekruti jsou vedeni k tomu, aby ,nosili hlavu hrd vztyenou; aby se dreli zpma, ani by se irbili, aby zathli bicho, aby vypjali hru a srovnali zda; i konen, aby v tom zskali nvyk, zaujmaj tuto pozici' cdy stoj openi o zed tak, e se j dotkaj patami, ltky, ra nny a pasem stejn jako hbety rukou, kdy jsou jejich pae >brceny vn, ani by se odchlily od tla... Rovn tak by se nli uit, aby nikdy neuprali oi k zemi, nbr je smle zanili na ty, kdo prochzej kolem ... aby spoinuli nehnut f oekvn rozkazu, bez pohybu hlavy, rukou i nohou... i konen, aby pochodovali jistm krokem, s napjatmi kolel a stehny, se sklonnm i a ven vytoenmi pikami."-1) Bhem klasickho vku tak dolo k objevu tla jako objeku a tere moci. Snadno bychom nalezli znaky tto velk po;om osti vnovan tlu - tlu, jm se manipuluje, je se tvaUF ' e se cvi, je poslouch, je odpovd, je se stv ibratm i jeho sly se rozmnouj. Velik kniha lovk-stroj iyla psna souasn ve dvou zpisech: v anatomicko-metafyickm , jeho prvn strnky napsal ji Descartes a v nm poxaovali lkai a filozofov; a v technicko-politickm, ktci iyl sestaven z celho souboru vojenskch, kolskch, nemoc ninch nazen a empirickmi a promylenmi metodami ontroly a npravy innost tla. Dva zpisy, je jsou dostate odlien, protoe zde lo o podzen a vyuit, tam o funovn a vklad: tlo uiten a tlo poznateln. A pesto tu yly body, v nich se protnala. L'H om m e-m nchine [lovkjtroj] od La M ettriea je souasn materialistickou redukc ue a obecnou teori vcviku, v jejm centru vldne pojem poslunosti , jen pipojuje k analyzovatelnmu tlu tlo
i
N a z e n z 20. b e z n a 1764. Tamtd.

manipulovateln. Poslun je takov tlo, kter m e bt podzeno, kter m e bt vyuito, kter m e b t transformovno a zdokonaleno. Proslul autom aty tak na druh stran nebyly pouze zpsobem, jak ilustrovat organis mus; byly to rovn politick loutky, zmenen m odely m o ci: Friedrich II., svdomit krl malch strojk, dobe vycvi ench regiment a dlouhch cvien, byl jim i posedl. Co je na tchto schmatech poslunosti, jim vnovalo 18. stolet takov zjem, nov? Jist to nebylo poprv, kdy se tlo stalo objektem tak panovanho a dotrnho obklen; V cel spolenosti je tlo polapeno uvnit pli tsnch m o c, kter ,mu ukldaj omezen, zkazy i povinnosti. V tch to technikch je nicmn nkolik novch moment.. Pede vm rozsah kontroly: nelo o to zachzet s tlem vcelku, v.-hrubch rysech, jako kdyby bylo nedlitelnou jednotou, nbr, zpracovat jej v detailu; vystavovat jej m rnm u donu cen, zajiovat jeho ovldn na sam rovin m echaniky pohyby, gesta, postoje, rychlost: infinitezim ln m oc nad ak tivnm tlem. Dle pedmt kontroly: ta se netk nebo se ji netk vznanch prvk chovn i jazyka tla, ale ekono mie, efektivity pohyb, jejich vnitn organizace; ntlak m sp na sly ne na znaky; jedin ceremonie, kter m do opravdy vznam, je ceremonie vcviku. A konen m odali ta: ta zahrnuje nepetrit, soustavn donucovn, kter bd sp nad postupy innosti ne nad jejich vsledky a kter se provd podle kodifikace, je rozleuje co nejjem nji as, prostor, pohyb. Tyto metody, kter um ouj pelivou kon trolu tlesnch innost, kter zajiuj nepetrit podrobo vn jeho sil a uvdj je do vztahu poslunosti-uitenosti, m eme nazvat disciplny". Mnoho disciplinrnch proce dur ji dvno existovalo - v klterech, v arm dch i v dl nch. Avak bhem 17. a 18. stolet se disciplny staly obec nmi formami ovldn. Odliovaly se od otroctv, protoe se nezakldaly na vztahu pivlastnn tla; elegance discipl

ny spov prv ve faktu, e se obejde bez toho nkladnl a nsilnho vztahu pi dosahovn pinejmenm stejn]10 m nostv uitench vsledk. Odliovaly se rovn od~s~ ebnictv, kter je v neustlm , veobecnm , masivnm" neanalytickm , neom ezenm vztahu ovldn, je se usiavu' je ve form jedinen vle pna, jeho rozm aru". Odliovaly se od vazalstv, je je vysoce kodifikovanm, nicmn odtaitm vztahem podzenosti, kter smuje mn k tlesnm innostem a sp k vsledkm prce a k ritulnm znakm poslunosti. O dliovaly se i od asketismu a discipln" kl ternho typu, jejich funkc bylo zajiovat sp odevzdn'Se ne zvyovn uitenosti a kter, akoli v sob zahrnovaly poslunost druhmu, m ly za svj hlavn cl panstv jednoho kadho nad svm vlastnm tlem. Djinn moment discipln byl m om ent zrodu um n lidskho tla, kter neusilovalo pouze o zven jeho zrunost, ani jen o upevnn podze nosti, nbr o formovn vztahu, jen v sam otnm svm me chanism u in to o to poslunj, o co je uitenj a na-' opak. Form uje se tak politika rznch donucen, kter spovaj v zpracovn tla, v prokalkulovan manipulaci jeho prvk, jeho pohyb, jeho chovn. Lidsk tlo vstupuje dq m ainerie m oci, kter jej prohledv, rozmontovv na st a znovu skld. Tak se rod politick anatom ie", kter je prv tak m echanikou m oci"; ta definuje, jak lze psobit na tlo druhch nikoli pouze proto, aby dlali to, co se od nich d, ale proto, aby jednali tak, jak se po nich chce, spolu s techni kam i, jim i se uruje rychlost a innost. Disciplna tak vyrb podzen a vycvien tla, tla poslun". Disciplna sly tla zvyuje (v ekonom ickm smyslu uitenosti) a tyt sly zm enuje (v politickm smyslu poslunost). Jednm slovem: rozpout m oc tla; na jedn stran petv jeho zpsobi lo s t", jeho kapacitu ", je se sna poslit; na stran druh pevrac jeho energii, slu, ji by mohlo vyvjet, a uvd je do striktnho vztahu podroben. Jestlie ekonomick vykoiso

vn separuje pracovn slu a vsledek jej prce, m em e ci, e disciplinrn donucen ustavuje v tle donucovac spo jen rnezi zvyovnm zpsobilosti a rstem ovldn. Vynalezen" tto nov politick anatomie b y nem lo bt chpno jako njak nhl objev. Sp lo o m nostv asto drobnch proces rozlinho pvodu a roztrouenho v skytu, kter se protnaj, opakuj se, napodobuj se, vzjem n podporuj, rozdluj se podle oblast svho pouit, pibli uj se a vykresluj postupn nrt obecn metody. Velmi br zy je lze t nalzt pi prci na nich stednch, o nco po zdji i na zkladnch kolch; pomalu vstoupily do prostoru nemocnice; a v nkolika desetiletch pebudovaly vojenskou organizaci. Nkdy cirkulovaly velice rychle od jednoho b o du k jinmu (mezi armdou a technickmi kolami i m ezi stednmi kolami a gymnzii), nkdy pomalu a m nohem diskrtnji (zludn militarizace velkch dlen). Pokad i tm pokad se vnucovaly jako odpov jistm poadav km dan situace: tu prmyslov inovaci, tam novm u vzplanut jistch epidemickch nemoc, jindy vynlezu pu ky i vtzstv Pruska. To jim nebrnilo, aby se pln vpiso valy do obecnch a zsadnch transformac, je bude nyn teba pokusit se odhalit. : Nejde tu o snahu napsat djiny rozlinch disciplinrnch instituc, v nich by kad z tchto instituc mla sv jedine n msto. Jde sp jen o to odhalit na zklad ady pklad nkter zkladn techniky, je se, jedna za druhou, rozily nejsnadnji. Vdy puntiksk, asto drobn techniky m aj pesto svj vznam: proto, e definovaly urit druh podrob nho politickho pohlcen tla, novou m ikrofyziku" moci; proto, e od 17. stolet zasahovaly neustle m dl tm roz lehlej oblasti, jako by smovaly k naprostmu pokryt cel ho spoleenskho tla. Mal lsti vybaven velkou m oc roz ptlen, subtiln, zdnliv nevinn, avak hluboce podezel uspodn, dispozitivy, kter se podizovaly nepiznanm

ekonomickm vlivm i kter prosazovaly nzk formy donu cen - to byly nicmn momenty, je s sebou pinesly na pra hu dnen epochy promnu trestnho systmu. Jejich popsn bude vyadovat, abychom setrvali u detail a vnovali pozor nost malikostem: pod tmi nejmenmi figurami je teba hle dat nikoli sm ysl, nbr pedsudek; je teba je klst jinam ne jen ze solidarity k jistmu zpsobu fungovn, ale kvli koherenci jist taktiky. Jsou to lsti ani ne tak z toho vznamn ho dvod, e. pracuj ve spnku a dvaj smysl bezvznam nmu, nbr pro svou pozornou zlomyslnost", je do veho 3trk nos. Disciplna je anatomi politickho detailu. Abychom se vyvarovali netrplivosti, vyslechnme si nej prve marla de Saxe: Tebae d, kdo se zaobraj detaily, b vaj pokldni za lidi omezen, pesto se mi zd, e tato st yci je podstatn, nebo je zkladem, a nen mon vybudovat akoukoli stavbu ani stanovit kteroukoli metodu, ani bychom < tomu znali principy. Nepostauje k tomu mt smysl pro arzhitekturu. Je nutn vdt, jak se tesaj kameny." Je'teba na psat cel djiny tohoto tesn kam en" djiny utilitrn ra:ionalizace detailu v morlnm etnictv a pulitick kontrole. Seuvedla ji klasick doba; ta ji pouze urychlila, zmnila jej klu, dala j pesn nstroje a snad pro ni nala i jist ozvny / potu nekonen malch veliin i v popisu nejjemnjch :harakteristik bytost prody. V kadm ppad byl detail" i po dlouhou dobu kategori teologie a asketismu: kad deai! je tu dleit, nebot v bom pohledu nen dn nekone nost vce ne detailem, ale souasn nen nic natolik mal, aby o nebylo stvoeno z vle nkterho z jeho jedinench pn. / tto dlouh tradici vzneenosti detailu se bez obt ukldaa vechna pedanterie kesansk vchovy, kolsk i vojensk pedagogiky a konen i vechny formy vcviku. Disciplino-

:)

M a r l d e S a x e , Les R v erics, 17 5 6 , dl 1, P ed m lu v a , s. 5.

vnmu lovku stejn jako lovku opravdov vcm u ne n dn detail lhostejn, avak mn pro smysl v nm skry t, a sp pro prostedek, kter v nm nachz moc, ji chce uchopit Charakteristick je onen velik hym nus vnovan malm vcem " a jejich vn dleitosti, pronen Jeanem -Baptistem de La Salle v jeho Trnit s u r les obligations des freres des coles chrtieimes [Pojednn o povinnostech brat v kes anskch kolch]. Mystika kadodennosti se tu spojuje s dis ciplnou nepatrnosti. Jak nebezpen je pehlet m al vci. Rozjmn je dostaten utliv pro dui, jako je ta m, tak mlo vhodn pro velik iny, pomylen, e vrnost malm vcem ns me, nepostehnutelnm pochodem, povznst k nejvzneenj svatosti: nebo mal vd pohybuj vcm i vel kmi ... M al vd - ekne se, mj Boe, e nanetst m em e pro tebe konat jen tak velik vd, ja t jsm e my, stvoen to sla b a smrteln. Mal v d - jestlie se velik vci sam y nabze j, jak bychom je mli init? Nedomnvme se snad, e jsou nad nae sly? Mal vci - a co kdy je Bh vysly a pijm je tak jako i vd velk? M al vci - zakusili jsm e je nkdy? A lze je posuzovat dle zkuenosti? Mal v d - jsm e tedy za jist vinni, jestli vidouce je takovmi je odprme? M al v d jsou to nicmn ony, co nakonec utvelo velik svtce! Ano, mal vd - avak velk pohnutky, velk city, velk zancen, velk zpal a nsledn velk zsluhy, velk poklady, velk odmny, "s* Podrobnost nazen, malichern dohled inspekc, podzen kontrole i tch nejmench soust ivota a tla br zy poskytnou v prosted koly, kasren, nemocnice i dlny laick obsah, ekonomickou d technickou racionalitu tomuto mystickmu kalkulu nekonen malho potu. A Djiny de tailu" osmnctho stolet, majc ve znaku Jeana-Baptistu de

5)

J.-B , de L a S a lle, Trait s u r k s obligations des fr e r e s d es coles ch rtien n es, v y d n i z ro k u 17 8 3 , s. 2 3 8 -2 3 9 .

1 Salle, lehce se dotkajc Leibnize a Buffona, jdouc pes iedricha II,, vedouc napne pedagogikou, medicnou, vojen:ou taktikou a ekonomi, by ns musely dovst a k lovku, er snil na konci stolet o tom, e bude novm Newtonem,' koli Newtonem nekonenost nebes i planetrnch hm ot; 2 N ewtonem malch tl", drobnch pohyb, nepatrnch n; k lovku, jen odpovdl na Mongeho poznmku Existuje jen jeden svt, kter je teba objevovat"): Co jsem zaslechl? A co svt detail, kdo o nm nkdy nesnil, o tomjinm svt? J v nj vm od svch patncti let. Od t dorjsem se jm zamstnval a ta vzpomnka na nj ve mn ia jako fixn idea m nikdy neopout... Tento druh svt je nejdleitj ze veho, co jsem ml za est objevit: pemn-Ii o nm, ctm pitom bolest v dui." Neobjevil tento t; vm e vak, e se mu jej podailo zorganizovat; a e chtl \ okolo sebe uspodat dispozitiv moci, jen by mu dovolo1 vnm at i ty nejm en udlosti ve stt, ktermu vldl; doruval se, e pom oc psn disciplny doke vldnout, obhnout vcelku ten obrovsk stroj, ani by mu unikl nejmen tail"7> Peliv pozorovn detailu a souasn politick uchopen ito malch vd pro kontrolu a vyuit lid se objevuj bhem isick doby a pinej s sebou soubor technik, cel korpus pop a vdn, popisu, pedpis a daj. lovk modernho manismu se bezpochyby zrodil prv z tchto malikost.)

E . G e o ffro y S a in t-H ila ire p ip isu je ta to p ro h l e n Bonapartovi (v v o d u k N a fio n s sijn thtiq ues ct historiqucs d e piiH osophk n atu rcllc, 1838)* J. B . T relh a rd , M a lifs dl eode in s tn ic t io n c r ii n in d k , 1808, s. 14. Z v o lm si p k la d y z v o je n sk c h , lk a sk ch , v z d l v a c c h a p r m y slo v c h in stitu c. B y lo b y m o n v z t i jin p k la d y z k o lo n iz a ce , o tro c tv i p e v tlm d tstv .

Disciplna pistupujenejprye k rq z d len jed in c v pro storu. Zavd pi tom nkolik technickch postup. 1, Nkdy vyaduje 'disciplna klatattrti, specifikovn ms ta, je je heterogenn ui vem ostatnm, a jeho uzaven v so b samm. Chrnn msto disciplinrn jednotvrnosti. Pro bhlo velk uzavrn" tulk a chudch; byla tu vak i dal uzavrn, mnohem diskrtnj, zludnj a efektivnj. Stedn koly (cof/eges): v nich byl postupn zavdn kltern model; interntn kola se ukazovala jako mon ne nejroz enj, ale pinejmenm nejdokonalej model vzdlvm; za Ludvka Velikho se i po odchodu jezuit staly kolejn koly povinnm modelem vzdlvn ,91 Kasrny: armdu, tu masu tulk, je teba dret na jednom mst; je nutn zabrnit lou pen a nsilnostem, uklidnit mstn obyvatele, kte patn snej okolo prochzejc vojsko; vyhnout se konfliktm s ci vilnmi autoritami; zastavit dezerci, kontrolovat vdaje na ar mdu. Nazen z roku 1719 pedepisovalo vystavt nkolik stovek kasren, kter napodobovaly ji existujc kasrny na ji hu zem; uzaven tu bylo striktn: ve bude uzaveno a ohrazeno deset stop vysokou zd, je povede okolo ve po psanch dom ve vzdlenosti ticeti stop po vech stranch" - a to proto, aby vojsko dodrovalo d a disciplnu a aby d stojnci odpovdali za tento stav".in) V roce 1745 ji byly ka srny piblin v 320 mstech; a odhaduje se, e v roce 1775 dosahovala kapacita kasren vcelku tm 200 000 m u .111

9)

V iz P h . A ri s, L 'E n fim t ct a fa m ille, 1 9 6 0 , s. 3 0 8 -3 1 3 , a G . S n y d e rs, La P edagogic cn F ra n ce m tx XVT/' ct X V I11 siilcs, 1 9 6 5 , s. 3 5 -4 1 . 10) L 'o rdo n n im cc m iiilnire, 25. z 17 1 9 , d l XL1. V iz obr. . 5. 11) Daisy, Le R m /aw m dc F nw cc, 1745, s. 2 0 1 -2 0 9 ; A n ony m n pam ti z roku 1775 (Vlen archiv, , 36B9, f. 156), A . N avereau, U L a gcm a t ct les uslcixies dcs g cn s de gticrre de 1 4 3 9 1 7 8 9 , 1924, s. 132-135. V iz obr. . 5 a 6.

Vedle rzn rozptlench dlen se rozvjely tak velk prosto, ry manufaktur, zrove homogenn a jasn vymezen: jsou to nejprve propojen manufaktury pozdji, v druh polovin 18. stolet, ji skuten tovrny (Chaussadovy elezrny zabraly cel poloostrov v M dine mezi Nivre a Loirou; Toufait posta vil tovrnu Le Creusot v dol Charbonnire, je cel pebudo val, a ubytovny pro zamstnance umstil pmo do arelu to vrny); dochz ke zm n mtek a nastupuje tak nov typ kontroly. Tovrna se explicitn pipodobuje klteru, pevnos ti, opevnnmu mstu; strn otevr brny jen pi nvratu dlnk a teprve po zaznn zvonu ohlaujcho optovn za poet prce ; tvrt hodiny pot nem ji nikdo prvo vstoupit; na konci dne jsou dlent misti nuceni k tomu, aby odevzda li kle zpt do rukou vcarskch strc manufaktury, kte brny opt otevou.13* Jde tu o to v t me, jak se koncentru j vrobn sily - vydobt z nich maximum vhod a neutralizo,vat pote (krdee, peruovn prce, rozruch a pletichaen ), jde o to chrnit materil a nstroje a ovldat pracovn sly; Podek a kontrola jeho dodrovn, je musej bt zabezpe eny, vyaduj, aby byli vichni dlnci shromdni pod jed nou stechou tak, aby ten ze spolenk, kter je poven ze nm manufaktury, mohl vem zlodm, kter by se mohly m ezi dlnky vyvinout, pedchzet, potrat je a zastavit jejich vvoj hned v jejich potku."13 2, Avak princip klauzury nen ani konstantnm , ani nevyhnutelnm , ani dostaujcm principem disciplinrnch ap art . Ty zp raco v v aj prostor ponkud prunjm a jem njm zpsobem . Pedevm podle principu elem en trn lokalizace neboli ro zlen n [quadrillage]. Kadmu in

1 2 ) P rojet d e r g le m e n t p m tr 1'acirie A m b o k e , A rc h iv e s n a tio n a le s f. 12 1301. 13) K r lo v sk p a m tn sp is o h le d n v ro b y p l tn a na ro u ch a v A n g e rs, v V. D a u p h in , R ech erch es s u r lin d u strie textile en A n jo u , 1913, s. 199.

dividuu jeho msto a kadmu um stn jedno individuum . Vyhnout se. rozmstn, ve skupinch; rozpustit zaveden .kolektivn provozy; analyzovat sm en, m asivn i u stupu jc plurality. Disciplinrn prostor sm uje k tomu, aby byl rozdlen na tolik dl, kolik je k dispozici tl i prvk k roz vren. Je teba vylouit dsledky neuritho rozvren, ne- : kontrolovatelnho rozptlen individu, jejich rozptlenho obhu, jejich neuitenho a nebezpenho sren; je to taktika zamen proti dezerci, proti potulce, proti sesku povn, Clem tu bylo ustanovit kontrolu prezence a absen ce,vdt o tom, kde a jak lze znovu nalzt dan jed ince, za vst utilitrn zpsoby kom unikace a peruit jakkoli jin, m oci v kad okam ik dohlet na chovn kadho jed n ot livce, hodnotit jej, sankcionovat jej, m it jeho kvality i prospnost. Jsou to tedy procedury, kter sm uj k vd n, k ovldn a k vyuvn. D isciplna organizuje analytic k prostor. A zde se tak setkv se starou architektonickou a nbo enskou metodou: s kltern celou. Akoli se jednotliv od dlen, kter disciplna pidluje, stvaj ist idelnm i, pro stor disciplny je vdy v podstat celulrn. N ezbytn samota tla i due vypovdala o uritm asketismu: musej, pinejmenm v nkolika okamicch, sami vzdorovat poku en a mon i psnosti bo, Spnek je obrazem smrti, lo nice je obrazem hrobu... by jsou lonice spolen, postele jsou nicmn rozmstny takovm zpsobem a jsou pom oc zstn oddleny tak dkladn, e se dvky mohou ukldat k spnku a vstvat, ani by se vidly ." 141 To je vak teprve velmi hrub forma. 3, Pravidlo funknch um stn kduje postupn v discipli nrnch institucch prostor, kter ponechala architektura
14) R eglem ciit p o u r la co in m iin n u t d csfiU cs d u B on P n stcu r, v N . D eln m are, Trnild de police, 17 0 5 , k n ih a III, k a p ito la V, s. 507. V iz t obr, . 9.

T
obecn pstupn a pipraven k rozmanitmu vyuit. Uri t msta se definuj tak, aby odpovdala nejen'potebm do hledu, aby zpetrhala nebezpen komunikan kanly, n br tak proto, aby vytvoila uitn prostor. Tento postup se vyjevuje jasn v nemocnicch, zejmna ve vojenskch nemoc nicch a v nem ocnicch nmonch sil. Zd se, e ve Francii slouil jako experim ent i jako model R ochefort Pstav, vo jensk pstav, se svm obhem zbo, lid najatch a dobro voln i nsilm , nalodujcch se a vyloujdch se nmonk, nem oc a epidemi, je mstem dezerce, paerctv a nkazy: je kiovatkou nebezpenho smen, mstem stetvn zak zanch cirkulad. Nemocnice vojenskho nmonictva musi tedy lit, avak proto, aby to mohla dlat, mus bt jakmsi filtrem, dispozitivem , kter pipichuje vd na msto a rozd luje je do pslunch oddl; je teba, aby zajiovala psobe n na celou tu m obilitu a hemen rozkldnm on smsi ne zkonnosti a patnosti. Lkask dohled nad nemocemi a nkazam i tu solidarizuje s celou adou jinch kontrol: s vo jenskou kontrolou dezertr, s fiskln kontrolou zbo, s ad m inistrativn kontrolou lk, nklad, zbhnut, vylen, m rt, sim ulovn. Odtud plyne nutnost rozdlovat a uzav rat prostor s takovou psnost. Prvn opaten, k nim se pistoupilo v Rochefortu, se tkala sp v d ne lid, sp vzcnho zbo ne nemocnch. Zzen fisklnho a ekono mickho dohledu pedchzelo technikm lkaskho pozoro vn: um stn lk do uzamench sknk, registrace jejich pouit; o nco pozdji se zpesnil systm pro ovovn sku tenho potu nem ocnch, jejich totonosti, jejich pslunos ti k jednotkm ; pot se upravuj pedpisem jejich pchody a odchody, jsou nuceni setrvvat ve svch pokojch; ke ka dmu lku je pipevnna tabulka se jm nem pacienta, jen zde le; kad len jednotlivec je zanesen do evidence, do n m us lka nahlet bhem vizity; jet pozdji dochz k izolovn nakaench padent a separad jejich lek. Po se administrativn a politick prostor promt do pro storu terapeutickho; smuje k individualizaci tl, chorob, s y m p t o m , ivot i smrt; konstituuje skutenou tabulku jiixlaponovanch a peliv odliench singularit. Z discipl
s tu p n

ny se zrodil prostor pro lkask vyuit. V tovrnch, je se objevily na sklonku 18. stolet, se prindp individualizujcho rozlenn kom plikuje. Jd e o to s o u a s n roztdit jednotlivce v prostoru, kde jc lze izolovat a vyznail, ale zrove propojit tuo distribuci s vrobnm apartem, kter m sv vlastn poadavky. Bylo teba pro p o jit oddlen prostorov uspodn vrobnho apar: tu a nin formy innosti pi rozm stn stanovi". Tmto principem se dila m anufaktura O berkam pf v Jouy. Je slo ena z ady dlen specifickdi pro kad vznam n typ ; operac: pro tiskae, manipulanty, koloristy, pro run opra vy potisku, pro leptae, barve. N ejrozshlej z takovch budov, postaven roku 1791 Toussaintem Barrem , je dlou h 100 metr a m ti poschod. Pzem je ureno z velk sti pro potisk z blok; obsahuje 132 stol uspodanch ve dvou adch nap celou dlnou, do kter pronik svt lo 88 okny; kad tiska pracuje u jednoho stolu se svm podavaem ", kter m za kol pipravovat a m chat barvy. Celkem tu bylo 264 osob. Na okraji kadho stolu stl jak si stojan, na nj dlnk odkldal k usuen ji potitnou ltku .151 Pi prochzen ulikou uprosted dlny lze zajio vat dohled zrove veobecn i individuln: kontrolovat ptomnost a pracovitost dlnka, kvalitu jeho prce; porov nvat dlnky mezi sebou, tdit je podle jejich zrunosti a rychlosti; sledovat po sob nsledujc stadia vroby. Vechna tato seazen formuj perm anentn mku: veker

15) U sta n o v en to v rn y v S a in t-M a u ru ". B. N . m s. c o ll. D e la m a re , M a

n u fa ctu res III.

zm atek je zde elim inovn ;1*1 lze ci, e produkce se rozdlu je a e pracovn proces se len na jedn stran podle svch fz, stadi i zkladnch operac, na stran druh podle jedinc' kte e realizuj, podle singulrnch tl, kter tu jsou vyuita: kad prom nn tto sly - zdatnost, hbitost, zrunost, soustavnost - m e bt pozorovna, tedy charakterizo vna, ohodnocena, zapotna a uvedena do vztahu vzhle dem k jednotlivci, kter je jejm konkrtnm vykonavatelem. Takto, dokonale itelnm zpsobem piazena k cel ad singulrnch tl, m e bt pracovn sla analyzovna v indi vidulnch jednotkch. Pi zrodu velkho prmyslu nachz me souasn pod rozdlenm procesu vroby individualizu jc rozklad p raco vn sily; rozlen n disciplinrnho prostoru asto zajiovalo jedno i druh. 4. V discipln jsou prvky vzjemn zamniteln, pon vad kad se definuje mstem, kter zaujm v ad, a odrhylkou, kter jej oddluje od ostatnch. Jednota tu nikdy ne n jednotou teritoria (jednota ovldn), ani jednotou msta Jednota pobytu), ale jednotou postaven: je to msto, kter n<do zaujm v klasifikac, bod, kde se protnaj dek a slou pec, interval v ad interval, skrze nj lze pejt od jednch c druhm. Disciplna je umn postaven, technika pro trans:ormaci uspodn. Individualizuje tla prostednictvm jeich lokalizace, kter je nikam nezasazuje, nbr rozmisuje i nechv je cirkulovat v sti vztah. _ Vezm me si pklad tdy". V jezuitskch kolejch bylo et m on vidt organizaci souasn binrn a masivn; tly, kter m ohly m t a dv st i ti sta k, byly rozdleny

6) S rn v. re a k c i La M th e rie a p o t, c o z h l d l L e C reu so l: B u d o v y tak d o b e z a z e n a s ta k v e lk m m n o stv m ro z m a n it ch p ra co v n ch p le ito st b y m ly m t d o sta te n ro z sa h , a b y z d e n ed o ch z elo

siqiiCj 1787, sv. XXX, s. 66 )

k d n m u z m a tk u m ez i d ln k y b h e m je jic h p r c e ." Uoitrnn! dc vhv-

 na skupinky po deseti (dekurie); kad z tchto skupinek, se svm velitelem, dekurionem, byla umstna v tboe, m skm i kartaginskm; ke kad dekurii existovala dekurie o p an . Obecn forma byla forma vlky a rivality; prce, u en i a klasifikace probhaly ve form kln, prostednictvm : : konfrontace dvou armd; pspvek kadho jednotlivho ; ka byl vepsn do tohoto obecnho duelu; svm dlem zn; jioval vtzstv i porku svho tbora; a km bylo pi: pisovno takov msto, je odpovdalo funkci kadho ; z nich a jeho cen z hlediska boje sjednocen skupinky dan dekurie.17) Meme navc poznamenat, e tato msk kom e: die dovolovala spojit, v binrnch cviench rivality, prostorov uspodn inspirovan mskmi legiemi s uspod nm ve smyslu postaven, hierarchie, s dohledem podle schmatu pyramidy. Nezapomnejme, e m sk m odel, ek; neme-li to takto obecn, hrl v epoe osvcenstv dvoj roli; ve svm republiknskm ohledu byl ztlesnnm svobody; ve vojenskm ohledu byl idelnm rozvrhem disciplny. m osmnctho stolet a m revoluce byl mem sentu, ale ta k m em legi, mem se svm Forem Rom anem , ale tak mem vojenskch tbor. A do csastv il m sk odkaz ponkud nejednoznanm zpsobem prvn idel obanstv a techniku disciplinrnch postup. V kadm ppad to, co bylo na tto antick bajce neustle hran jezuitskm i koleje mi striktn disciplinrnm prvkem, zcela pevilo nad prv kem napodobovn souboje a vlky. Krok za krokem - ze jmna vak po roce 1762 - se koln prostor uzavr; tda se stv homogenn, skld se u jen z individulnch prvk, kter byly postaveny jeden vedle druhho pod dohled uite le. V 18. stolet zan postaven" definovat vznam nou for mu rozdlen jednotlivc v rmci kolnho podku; zaaze

17) V iz C . d e R n ch em o n teix , U n callege nu X V 7 siecte, 1 8 8 9 , sv. 111, s. 51n .

n do pozice ve td, na chodbch, na dvorech; postaven pi pisovan jednotlivm u ku vzhledem ke kadmu kolu a zkouce; postaven, kter zskval tden co tden, msc co m sc, rok co rok; postupn azen td podle vku; nslednost vyuovan ltky, otzek probranch podle vzrstajc obtnosti. A v souboru tchto povinnch seazen zaujm kad k v souladu se svm vkem, se svmi vsledky a se svm chovnm jednou takov postaven, jednou njak jin; bez ustn se pesouv touto adou pozic - z nich jedny, ty ideln, pedstavuj hierarchii vdn i schopnost, a druh pevdj tuto distribuci hodnot a zsluh do materilnho vy jden v prostoru tdy nebo koleje. Nepetrit pohyb, pi nm jednotlivci nahrazuj jedni druh v prostoru, kter je vym ezen seazenm i intervaly. O rganizace serilnho prostoru byla jednou z velkch technickch promn zkladnho vzdlvn. Umonila pe konat tradin systm (k pracuje s uitelem jen nkolik mi nut, zatm co nepokojn skupinka zbvajcch zahl a je bez dozoru). Je-li kadmu pidleno jednotliv msto, je mon kontrolovat souasn kadho zvl i prci vech ostatnch" T organizovalo i novou ekonomii asu vyuovn. Zajiova lo to fungovn prostoru koly jako vyuovacho stroje, avak tak jako stroje dohleclio, hierarchizanho, odmovacho. J.-B. de La Salle snil o td, v n by prostorov rozmst n m ohlo zajiovat souasn celou adu rozlien: podle stup n pokroilosti ku, podle osobnho ohodnocen, podle jejich vce i m n dobrho charakteru, podle jejich vce i mn vydatn ple, podle jejich istoty a podle jm n jejich ro di, Tak by m stnost tdy formovala jedinenou velkou ta bulku s rozmanitm i polokami pod bedlivm klasifikuj cm " pohledem uitele: V kad td budou pro kadho ka a kadou hodinu vym ezena msta tak, aby ti, kte na vtvuj jednu hodinu, byli vichni vdy pesn umstni v jednom uritm mst. ci navtvujc nejvy tdy bu

dou umstni v lavicch nejble u zdi a ostatn budou sea zeni podle poad jejich td smrem ke stedu m stnosti... Kad z k bude mt sv pesn uren m sto a dn z nich toto msto neopust ani si je nevym n s jinm , ledae mu to bude nazeno nebo mu bude udlen souhlas kolnho inspektora." Bude teba ve uspodat tak, aby ti, jejich ro die jsou nedbal, a ti, kte maj vi, byli oddleni od tch, kte jsou istotn a nic takovho nemaj; tak, aby k vrtka v a neposedn byl umstn mezi dva rozvn a zpsobn, libertin aby sedl bu osamocen, nebo mezi dvma zbon mi hochy ." 181 Pi organizovn cel", um stn" a poad" konstruuj disciplny komplexn prostory: souasn architektonick, funkcionln a hierarchizovan. Jsou to prostory, kter zaji uj pevn umstn a pitom umouj cirkulaci; vyleuj individuln segmenty a ustavuj operatorn spojen; vyzna uj msta a indikuj hodnoty; zaruuj poslunost jednotliv c, ale tak lep ekonomii asu a in. Jsou to sm en prostory: jsou skuten, protoe disp onu j budovam i, m s tn o s tm i, nbytkem, avak rovn ideln, protoe se pro mtaj skrze uspodn charakteristik, hodnocen, hierarchi. Prvn z velkch operac disciplny je proto stanoven ivch tabulek" [tableaux vivants], kter transformuj zmaten, n e uiten i nebezpen mnostv v uspodan multiplicity.

18) J.-B . d e L a Sa lle, Condi/c dus co/cs chretim nes, B . N . m s. 11 759, s. 2 4 B - 2 4 9 .0 n co d v e n a v rh o v a l B a ten co u r, a b y b y ly td y ro z d le n y na ti sti: N e jv z n e e n j st p ro ty, k te se u la tin u ... M lo b y b t z d ra z n n o , e se tu n a ch z to lik m st u sto lu , k o lik je z d e p cch , a b y se z a b r n ilo ru e n , je o b v y k le z p so b u j le n o i." V d a l sti jsou ti, kd o se u st: je d n a la v ic e p ro b o h a t , je d n a la v ic e p ro ch u d , a b y se n e m o h lo it d a r e b c tv ". T e t s t je u re na p ro n o v p ch o z : A k d y js o u ro z p o z n n y je jic h s c h o p n o sti, je jim p id len o je jic h m s to ." (M . I. D . B., Instm ction m th ad iq uc p o u r
Ycvlc pnraissinh:, 16 6 9 , s. 5 6 -5 7 ). V iz obr. , 1 0 a 11.

Sestaveni tchto tabulek" bylo jednm z velkch problm vdeck, politick i ekonom ick technologie 18. stolet: jak uspodat botanick i zoologick zahrady a souasn vybu dovat racionln klasifikace ivch bytost; jak sledovat, kon trolovat a regulovat obh zbo a penz a zkonstruovat tak i ekonom ickou tabulku, kter by mohla platit za princip obo hacovn; jak dohlet na lidi, zjiovat jejich ptomnost i ab senci a stanovit generln a nepetrit registr ozbrojench sil, ja k rozmstit nemocn, oddlit jedny od druhch, rozdlit spolu s lkaskou p i nemocnin prostor a vytvoit syste m atick tdn nem oc. Tolik podvojnch operac, pi kte rch jsou ob sloky - distribuce a analza, kontrola a sro zum itelnost - navzjem solidrn. V 18. stolet je tabulka souasn technikou m oci a procedurou vdn. Jde o to zor ganizovat m nostv, poskytnout nstroj, jm by bylo mon e projt a ovldnout; jd e o to piloit na nj njak d". Ja ko arm dn generl, o nm hovoil Guibert, je i prodov dec, lka, ekonom zaslepen nesmrnost, ommen m no stvm ... nesslnm i kombinacemi, je plynou z mnohosti pedmt, a tolik spjatch zjm vytv bemeno, je je nad jeho sly. Tm, e se modern vda o vlce zdokonaluje, e se pibliuje pravm principm, se me stvat stle jednodu a mn sloitou "; armdy s jednoduchmi, analogickm itakdkami, schopnm i zahrnout vemon pohyby vojsk... by bylo m nohem snaz uvdt do pohybu a v s t"Jy>Taktika, tedy prostorov uspodvn lid; taxonomie, tedy discipli nrn prostor prodnch bytost; ekonomick tabulka, tedy regulovan pohyb bohatstv. Avak tabulka nem v tchto rznch registrech stejnou inkci. V du ekonom ie dovoluje mit kvantity a analyzo vat pohyby. Ve form taxonomie m funkci charakterizovat
!9) ] . A . d e G u ib e rt, Es sn s n rn l d c lactim tc , 17 7 2 , sv. I, P e d m lu v a , s . X X X V I.

(a nsledkem toho redukovat individuln jedinenosti) i ustavovat tdy (tedy vylouit uvaovn o potu). O vem ve form disciplinrnho rozmstn je oproti tomu funkc za azen do tabulky pracovat se samotnou m ulliplicitou, distri buovat ji a dobvat z n co mon nejvt m nostv vsled k. Zatmco prodovdn taxonomie se tedy umisuje na ose, kter vede pes charaktery a kategorie, disciplinrn tak tika se umisuje na ose, je propojuje jedinen a m noh. Umouje zrove charakterizovat jednotlivce jako indivi duum a zapojit jej do du dan mnohosti. Je prvn podm n kou pro kontrolu a vyuit souboru oddlench prvk: z kladnou pro m ikrofyziku m oci, ji je m on n azv at celulrn".

K ontrola aktiv ity 1. Rozvrh asu je star ddictv, jeh o striktn m odel nm nepochybn vsugerovala kltern spoleenstv. Ten se rychle rozil. Jeho ti hlavn postupy - stanovit rytm us, vnutit uren zamstnn, regulovat cykly opakovn - se velice brzy objevuj v kolejch, dlnch, pitlech. V rm ci starch schm at nemly nov disciplny nejm en pote se prosadit; koln komplexy a zazeni pro chudinskou pi udrovaly dle zpsob ivota a pravidelnost klter, je jich soust asto byly. Psnost prmyslov doby si dlou ho uchovvala nboenskho ducha; v 17. stolet upesnilo nazen o velkch m anufakturch kony, jim i se zaala rytmizovat pracovn doba: Vechny o soby... pot, co se dostav rno na sv msto v dln, a pedtm, ne zaponou svou prci, si um yj ruce, zasvt sv dlo Bohu a ped sa motnm zatkem prce se pom odl";2 1 1 ' nicm n jet v 19.
20) T rv n l n ek u sta n o v en to v rn y v S a in t-M a u n i.

stolet, kdy bude teba zam stnat v prmyslu venkovsk obyvatelstvo, bude nutn proto, aby si zvykli na prci v dl nch, shnout k vytvoen kongregac; dlnci se zaad do jakchsi tovren-klter". Vysok vojensk disciplna se zform ovala v protestantskch armdch M aurice Oranskho a G ustava A dolfa dky rytm izovn asu, jeho bylo do saeno prostednictvm nboenskch obad; ivot v armd m us mt, jak prohlsil o nco pozdji Boussanelle, jistou dokonalost vlastn klternm u ivotu",2" Crkevn dy se staly v prbhu stalet mistry v discipln: byly experty v otzce asu, dokonalm i techniky v otzce rytmu a pravi delnch innost. Avak disciplny tyto zddn postupy, asov regulace modifikovaly. Pedevm je zjemnily. Zaalo se potat na tvrthodiny, na minuty, na vteiny. Samozejm v armd: G uibert postupoval system aticky v zavdn m eni asu pi stelbch, na n ji dve pomlel Vauban. Na zkladnch kolch se rozkouskovn asu stvalo m dl tm zvaznj; in n o stb y ly vymezeny stle pesnjmi p kazy, na n bylo teba bezprostedn reagovat: Pi posledmm deru hodin jeden z k zazvon na zvon, a jakmile ostatn zaslechnou zvonn, vichni si kleknou na kolena, zk ruce a sklop oi. Ukonen modlitby bude oznmeno, uitel d jednm derem na zvon znamen, e vichni maj vstt, druh der znam en, e m aj zdravit Krista, a tetm dv pokyn, aby se po sad ili."^ ' Na zatku 19. stolet se na ecole m utuelle (kola se vzjemnm vyuovnm k mezi sebou) pedkld nsledujc asov rozvrh: 8.45 pchod in struktora, S.52 vzva instruktora, 8.56 pchod dt a modlit

; '

::

21) L de B o u ssa n e lle , L r Bon M ilila i rc, 1770, s. 2. O nboensk povaze disciplny ve vd sk arm d viz 7 V l- Sim/w/i D iscip lin , Londn 22) J.-B . de Ln Snlle, Conihnte Juf clvs chivlinnvf, B. N , ms, 11 759,

ba, 9-00 rozesazen do lavic, 9.04 psan prvn tabulky, 9.08 konec dikttu, 9.12 psni druh tabulky atd.23' Postupn roziovn systmu nm ezdn prce s sebou pinelo Upevnn rozlenn asu: jestlie se stane, e se dlnci do stav dle ne tvrt hodiny po zazvo n n ...",14* ten z pra covnk, kter bude vydn bhem pracovn doby a za mek tak vce ne pt m in u t..."; ten, kdo nebude u sv prce pesn ve stanovenou dobu".25>Je tru vak i snaha ujis tit se o kvalit vyuit asu: nepetrit kontrola, ntlak ze strany dozorc, potlaen veho, co by m ohlo rozptylovat . a odvdt pozornost; jde tu o ustaven dokonale vyuiteln ho asu: je vslovn zakzno bhem prce gesty i jinm zpsobem bavit spolupracovnky, hrt jakkoli hry, jst, spt, vyprvt si pbhy i vesel historky";261 dokonce ani bhem pestvky na odpoinek se nebudou vyprvt d n historky, dobrodrustv i vst jin rozpravy, kter by od vdly dlnky od jejich prce"; kadmu zam stnanci je zakzno pod jakoukoli zminkou nosit do tovrny vno a popjet je v dlnch".271 Zm en a zaplacen as m us bt rovn asem bez kaz a neistot, asem dobr kvality, b hem nj zstv tlo nepetrit vyuvno k innosti. Pesnost n vyuitelnost jsou spolu s pravidelnost fundamentjnm i ctnostm i disciplinrnho asu. To vak nen ta

23) Bally, citovno v Sv R. Tronchat, /Eiscneiiieii m u lite! cn Frnnce, rukopis dizertani prce, sv. I, s. 221. 24) P m jc tte rbgtcm tnl /um r /i; fiihriijne A m bn ise, lnek 2, Arcliives nntionales f. 12 1301. Je zde upesnno le vechno, co se tyk pracujcch s stenm vazkem. 25) Pedbn ustanoven tovrny M. 5. Oppcnheima, 1809, lnky 7-R, v J. Hnyem, MAmi/i? cl ifocatiw itls mur rcvciiir 1'hisuirc dii lw iim crcc, 1911. 2fi) Ustanoveni tovrny M. 5. Oppenheimn, lnek lfi. 27) Piv/rl tln y /n jin if umr fn //ir/ijm* i/liu/iiiW , ln n o k 'i.

nejvt novinka. Pro disciplny jsou charakteristitj jin postupy. 2. asov vy pracov n konu._Existuj napklad dva zp soby, ja k kontrolovat pochod jednotky. Jeden z potku 17, stolet: N avyknout vojky pochod ujc v ad za sebou n e bo v batalinu pochodovat podle rytmu bubnu. A by toho bylo dosaeno, je teba vykroit pravou nohou tak, aby se cel jed notka shodla zd vihajc stejnou nohu ve stejn oka m ik. -.Uprosted 18. stolet tu m m e ji tyi druhy kro ku: D lka krtkho kroku bude jedna stopa, dlka dn ho, d vojitho a pochodovho kroku bude dv stopy, to ve m eno od jedn paty k druh; pokud jde o dobu trvn, ta b u d e u krtkho a dnho kroku init jednu vteinu, b h em n je teba uinit dva kroky pi kroku dvojitm ; doba trvan jednoho kroku za pochodu bude o nco del ne jed na vteina. ikm krok se provd v tme prostoru jedn vteiny;^ bude mt nejve osm nct palc od jedn paty k d ru h ... Rdn krok bude provdn sm rem kupedu s hlavou vztyenou a tlem vzpm enm , piem je teba u d ret se v rovnovze postupn na jedn noze a druhou p esouvat vped, podkoleni napjat, piku nohy ponkud v ytoen u vn a dol, aby nenucen dosedla na tern, po n em vojk m us pochodovat, a klst nohy na zem tako vm zpsobem , e ji polo narz, ani by j o zem ude il.''^ ) M ezi tmito dvm a pedpisy byl uveden v innost n ov soubor om ezen, jin stupe dokonalosti v rozkladu g est a pohyb, jin zpsob pizpsoben tla asovm p kazm . To, co definuje nazeni z roku 1766, nen asov rozvrh obecn rm ec aktivity; jde sp o kolektivn a povinn rytmus uloen zvnjku, o urit program ''; ten zajiuje vvpraco2R) L. do M o n tgm n m iry, Ln Militt fmncnisc, v y d . z r. 1fi36, s. 6. 2L J ) O r i h i u n n ia ' ,lu V / n n v k r 1 7 6 6 . f w t r rg ler 1a e r c i c c i k fin fa iiln it '.

vni sam otnho konu, kontroluje zevnit jeho prbh a jetiojfze.Je zde pechod od formy vslovnho pkazu, kter vymuje i rytmizuje pohyby, k osnov, je je omezuje a podrobuje v celm prbhu jejich zetzen. Definuje se tu jist druh anatomicko-chronologickho schm atu chovn. kon je rozloen na sv prvky; definuje se pozice tla, kon etin, kloub; kadmu pohybu je pisouzen smr, rozpt, doba trvn; je pedepsn podek, v jakm m aj nsledovat. Tlem pronik as a spolu s nm vechny podrobn zpsoby mocensk kontroly. 3. ..Odtud. plyne zaveden korelace tla n pohybu, Discipli nrn kontrola nesestv pouze z nauen i uloen srie de finovanch pohyb; ukld i nejlep provzn mezi pohy b e m a ..celkovm postojem tla, je je zde podmnkou efektivnosti a rychlosti. Pi sprvnm zapojen tla, kter um ouje sprvn vyuit asu, nesm nic zahlet i zstat nevyuito; ve mus bt povolno na podporu poadovan ho konu. Dobe disciplinovan tlo formuje operan kon text i toho nejmenho pohybu. Sprvn psan napklad pedpokld gymnastiku - celou tu rutinu, jej psn kd investuje tlo vcelku, od piek nohou po koneky prst. Je teba dret tlo zpma, mrn pootoen a uvolnn po le v stran, lehce sklonn kupedu tak, e je-li loket poloen na stole, brada me bt podepena o dla, ani by to ome zovalo rozsah pohledu; lev noha mus bt pod stolem posu nuta ponkud vce dopedu ne prav. Tlo m us bt udro vno ve vzdlenosti dvou palc od stolu; nebo nejene je tak mon pst s vt pohotovost, ale nic nen pro zdrav zhoubnj ne osvojit si nvyk oprat se aludkem o stl; le v pae od lokte a k zpst mus bt poloena na stole. Prav pae mus bl drena podl tla ve vzdlenosti t palc a vst asi pt palc nad stolem, na nj m us bt kla dena lehce. Uitel seznm ky s pozic tla, kterou musej pi psan dodroval, a kdy se od n odchl, bude je oprn-

vovat budto pokynem , anebo jinm njakm zpsobem ."3!') D isciplinovan tlo je oporou zdatnho pohybu. 4. lenni l h objekt. Disciplna definuje Kad vztah, kter m us tlo zaujm out vi objektu, s nm manipuluje. Od jed nohu k druhmu rsuje peliv mechanick pevod. Vzdejte est zbran kupedu. Ve tech krocch. Vezmte pu ku do prav ruky, piem ji tisknte k-.tlu tak, aby byla opena kolmo k pravmu koleni, konec hlavn v vi o, drte ji pitisknutm prav ruky, piem pae je napjata po dl tla ve vi opasku. Ve druh fzi peneste puku levou rukou svisle ped sebou, hlave uprosted mezi oima, pra vou rukou ji uchopte za pabu, pae je napjata, luk open o prvn prst, s levou rukou ve vi zezu, aby byl palec na taen podl hlavn oproti lbku. Ve tet fzi puka opust levou ruku, kter klesne podl stehna, piem je puka zdvi hna pravou rukou, objmkou vn a proti hrudi, prav pae do pli napjata, loket pitisknut k tlu, palec nataen podl objmky, spovaje na prvnm roubu, kohoutek puky zape n o prvn prst, hlave v kolmici.' Zde mme pklad toho, co bychom m ohli nazvat instrumentlnm kdovnm tla. Spov v rozloen obecnho pohybu na dv paraleln ady: jednak na adu tlesnch prvk, kter m aj bt uity (prav dla, lev dla, jednotliv prsty obou rukou, koleno, oko, lo ket atd.), jednak na adu pedmt, 5 nimi m bt manipu lovno (hlave, zez, kohoutek, roub atd.); nsledn jsou ob tyto ady uvedeny do vzjemn korelace podle uritho potu jednoduchch pohyb (opt, ohnout atd.); nakonec se fixuje kanonick poad, v nm tyto korelace zaujmaj pesne uren m sto. Tuto povinnou syntax nazvali vojent teo retici osm nctho stolet m anvr". Tradin pedpis posky
2 r. 1828 s 6 3 -6 4

30) J.-B . d e Ln S a lle , C n n d u itc dcs c o k s ch rlietm es, vyd. V iz nbr. . 8.

3 1 ) O rd m iim n cc d u l " ja n v ic r 1 7 6 6 , pou r rcg tcr 1'in/an terie, kap . X I, l n e k 2.

toval prostor pro jejich explicitn a povinn stanoven. Na ve ker povrch kontaktu mezi tlem a pedmtem, kterm ma nipuluje, se vkrd m oc a pipevuje jedno k druhmu. Kon stituuje kom plexn tlo-zbra, tlo-nstroj, tlo-stroj. Nachzme se zde nejdle, jak je to jen m on, od tch forem podroben, kter vyaduj od tla pouze znaky i produkty, formy vyjden i vsledky prce. Regulace kladen m oc je tu souasn zkonem konstrukce operace. A tak se vyjevuje charakter disciplinrn moci: je funkc ani ne tak odejm ut, jako sp syntzy; nikoli vym hnm produktu, ale sp do nucenm ve spojen s apartem produkce. , 5. V yeifvnjc vyuit. Princip, kter byl skryt pod rozvr hem asu v jeho tradin form, byl v zsad negativn; prin cip ne-zahlen: je zakzno mrhat asem, jej Bh stanovil a lovk splc; rozvrh asu m zaehnat nebezpe, e bude promarnn - zabrnit morlnmu provinn i ekonomick nepoctivosti. Disciplna oproti tomu organizuje pozitivn ekonomii; klade princip teoreticky stle rostoucho vyuit asu; jde o to vytit z asu stle vce upotebitelnch oka mik a z kadho okamiku stle vce vyuitelnch sil. To znamen, e je teba pokouet se zintenzivnit vyuit toho nejmenho okamiku, jako kdyby byl as, ve sv skuten fragmentarizaci, nevyerpateln i jako kdyby, pinejm en m pi stle detailnjm vnitnm uspodn, bylo m on postupovat k idelnmu bodu, k d e 'se m axim ln rychlost stetne s maximln efektivitou. Prv tato technika byla za pojena ve slavnch nazench prusk infanterie, je po vtz stvch Friedricha I.3Z J napodobovala cel Evropa: m jem n3 2) sp ch p ru sk ch sil lze p ip sa t p o u z e v en o sti je jic h d isc ip ln y a je jic h v cv ik u ; v o lb a z p so b u v cv ik u te d y n e n v c lh o stejn ; v P ru sk u s e v to m to o h led u p ra cu je ji ty ice t le t s n e u st l m z ro en m v sle d k " (M arl d e S a x e , L e ttre nu c o m te A r g e n s o n " , 2 5 . n o ra 1750, A rsen a l, m s. 2701 a L esR S v cries, 17 5 6 , d l II, s. 2 49). V iz ro v n obr. . 3 a 4.

 je rozloen as, m vce jsou jeho seky rozmnoenu lepe se oddl v rozptlen svch vnitnch prvk pod dh dem, jen je d, tm vce lze urycMit operaci i ji pinejmen m n d it v souladu s optim ln rychlost; odtud ona r e g u la c i asu, kter se stala tak vznamnou v armd a kter se tako vou mus stt i ve veker technologii lidsk aktivity: naze n prusk arm dy z roku 1743 pedpokld est fz Pw uchopen zbran v pohotovosti, tyi fze pro jej odloen tinct pro nasazen na rameno do polohy hlavn k zem i atcL S k o k se vzjem nm vyuovnm k byla pomoc jinch prostedk tak vybavena apartem pro zintenzivnn vyui ti asu; jej organizace dovolovala obrtit linern a postupn charakter vyuovn uitelem: dila kontrapunkt operac kter byly provdny souasn odlinmi skupinami k' vedenm i instruktory a asistenty, take kad okamik, kte r ubhl, byl zaplnn mnoha rznmi, avak uspodanmi aktivitam i; a na druh stran rytmus, urovan signly pisknutm i, pkazy, ukldal vem asov normy, je mly za" ukol zrove urychlovat proces uen a vyzdvihovat rychlost jakoto ctnost ;?31 jedinm clem tchto pkaz je ... navy knout dti za pomoci rychlosti snit, jak to jen bude mon ztrtu asu, ke kter dochz pi pechodu od jedn innost k druh".3'1 _ krze tuto ^ ch n ik u podroben se zan form ovat nov pedm t; pom alu nastupuje tlo m echanick - tlo sloen :

3 3 ) ^ e n V pSan- : 9 RUCE n k 0 le n a T en t0 P Hk;lz Je d o p ro v zen JLdnim z a z v o n n m ; 10. ru ce n a st l, h la v a v z h ru ; 11. v y istte tao X T i r tabUky ink E )'e n eb o lp e '

h d k v P r wn HU: ;t T tbU lky; 1 3 P DVfem' ci' P ^ v o d t e p ro h ldky. P ro h le d n o u a b u lk y n e jp rv e p id len c h z stu p c a p o te 'c e le je jich la v ic e . P id le n z stu p c i p a k z k o n tro lu j c e lo u lav ici a v ic h ni se v ra h na sv m s ta ."

3 4 )SS0 e r n a r d 'Zpnimz30 K )m1 8 1 6v cS t> o k ,m ti

z pevnch st a urovan pohyby. Jeho obraz po dlouhou dobu pronsledoval ty, kte snili o dokonal discipln. Tento nov objekt je pirozen tlo, nositel sil a sdlo trv n; je to tlo phodn k specifickm innostem , je m aj svj d, svj as, sv vnitn podmnky, sv konstituujc prvky. Jak se tlo stv terem tchto novch m echanism moci, nabz se i novm formm vdn, j e to sp tlo po kusn ne tlo spekulativn fyziky; spis tlo m anipulovan autoritou ne prostoupen ivoucm i pohnutkam i; tlo v cviku k uitku, a nikoli m echanick racionality, tlo, ve kte rm se nicmn ohlauje jist poet pirozench poadavk a funkcionlnch omezen. Guibert ve sv kritice, kterou mil na vhradn uml manvry, objevuje prv toto tlo. Ve cvien, kter mu ukld a na kterm trv, zobrazuje t lo sv podstatn korelace a spontnn odmt to, co je s nm nesluiteln: Vstoupm e-li do vtiny z naich vcviko vch kol, uvidme vechny ty neastn vojky ve vynuce nch a nsilnch pozicch, uvidme vechny jejich svaly kontrahovan, obh krve peruen... Prostudujm e zm ry prody a konstrukci lidskho tla a naleznem e pozici a ko nn, jak proda sama vojkovi jasn pedepisuje. Hlava mus bt drena zpma, odklonna od ramen, kolm o upro sted mezi nimi. Nesm bt natoena ani napravo, ani n a levo, nebo vzhledem k souvislosti mezi krnm i obratli a lopatkou, k n jsou pipojeny, se dn z nich nem e pohybovat dokola, ani by lehce nepsobil na jed n stran, piem pohne jednou st ram ene, take tlo ji nen po staveno kolmo, vojk ji neme pochodovat pm o kupe du ani slouit jako bod pro vyrovnn ad y ... K yeln kost, kterou nazen oznauje jako bod, o nj se m oprat ko nec paby, nen u vech m u um stna stejn, puska tedy m us bt u jednch opena ponkud napravo, u druhch v ce nalevo. Ze stejn piny nestejnosti struktury m us bt chrni spout pitisknut vce i mn tsn k tlu podle

toho, zda je vnj st vojkova ram ene vce i mn sval nat a td ."35 > Vidli jsm e, jak procedury disciplinrnho rozdlen zs kaly sv msto mezi soudobmi technikami klasifikace a za azovn do tabulky; tak vak to, jak sem zavedly specifick problm jednotlivc a mnohost. Podobn disciplinrn k on -; troly innosti zaujm aj sv msto mezi vemi teoretickmi i praktickm i vzkum y pirozen m a i n e r i e tl; zanaj zde v ak odhalovat specifick procesy; chovn a jeho poadavky organizace postupn nahrazuj jednoduchou fyziku pohybu. Tlo, u nho je vyadovna poslunost a do jeho detailnch operac, oponuje a ukazuje podmnky vlastnho fungovn organismu. D isciplinrn moc m jako protjek individuali tu, je nen pouze analytick a celulm ", nbr i pirozen a organick".

Organizace vznikn Edikt, kter v roce 1667 zakldal manufakturu Gobelins, pedpokldal organizaci typu koly. edest dt, kterm by lo udeleno stipendium , muselo bt vybrno superintendant8m knlovskch palc. Byly sveny na uritou dobu uite li, jenz byl povinen zajistit jejich vchovu a vzdln" pozdji vstoupily do uen k rznm mistrm tapiseri v ma nufaktue (kte z tohoto titulu dostvali nhradu vypota nou ze stipendi k); po esd letech uen, tyech letech sluby a kvalifikan zkouce zskaly prvo zaloit a provosovat obchod s dlnou" v ktermkoli m st krlovstv. Na:hzim e zde charakteristiky, je jsou vlastn korporativnmu iovstvi: vztah souasn individuln a celkov zvislosti

15) J . A . G u ib e rt, E ssai g n rn l c Inctique, 17 7 2 , d l I, s. 2 1 -2 2 .

ni mistrovi; statutrn prbh uen, kter je zakoneno kva lifikan zkoukou, avak kter nen rozlenno podle pes nho programu; obecn smna mezi mistrem, kter m us pedvat sv znalosti, a unm, kter mus poskytovat sv sluby, pom oc a asto i placenou nhradu. Forma sluby v domcnosti je kombinovna s penosem znalost.-1 V roce '1737 je ediktem organizovna kola kreslen pro un v Gobelins; nen urena k tomu, aby nahradila uen u dlenskch mistr, nbr aby je doplnila. Zahrnuje v sob toti pln ji n uspodn asu. Dv hodiny denn vyjma nedl a svt k se ci setkvaj ve kole. Je provdn nstup s tenm prezence podle seznamu vyvenho na zdi; absence jsou zaznamenvny do registru. kola byla rozdlena do t td. Prvn byla pro ty, kte nemli o kreslen ani pont; bylo jm uloeno, aby koprovali vce i mn obtn modely podle svch schopnost. Druh tda byla urena tm, kte si ji osvojili njak principy" nebo kte proli tdou prvn; ti museli reprodukovat obrazy na pohled a bez toho, aby si pipravovali nrty", avak vnovali se pouze kresb. Ve te t td se uili barvm, pracovali s pastely, byli uvdni do teorie i praxe barven ltek. ci plnili pravideln individu ln koly; kad z jejich cvien, oznaen jm nem autora a datem proveden, bylo odevzdno do rukou profesora; nej lep byla odmnna; shromdna koncem roku a porovn na mezi sebou dovolovala tato cvien stanovit dosaen po krok, skutenou hodnotu a relativn um stn kadho ka; urovali se tak ti, kte mohli postoupit do vy tdy. Hlav n kniha v dren profesor a jejich pomocnk zaznam en

36) T oto sm o v n se jasn u k a z u je v n k te r ch k la u z u lc h u e b n sm lo u v y : m istr je p o v in en p e d v a t sv m u k u - v m n o u za je h o p en z e a p r ci - v ech n y sv z n a lo sti, a n i b y p ed n m c o k o li tajil; jin a k p o d l h trestu pokuty. V iz n a p k la d F. G ro sre n a u d , La Corporatiou o u v riirc a B esatifo n, 1 9 0 7 , s. 62. _j

val a den po dni chovn k a ve, co se ve kole pihodilo; byla periodicky podrobovna inspekci.371 kola G obelins je jen pkladem vznamnho fenomnu rozvoje, ke kterm u dolo v klasick dob, nov techniky pro nakldn s asem singulrnch existenc; pro regulovni a su, tl a sil; pro zajiovn kumulace doby prce; a pro pe vdn plynut ubhlho asu na stle vzrstajc zisk i vy uit. Ja k k apitalizovat as jedinc, jak jej akum ulovat v kadm z nich, v jejich tlech, v jejich silch i v jejich schopnostech, a to zpsobem , jen by byl pijateln pro vy uit a kontrolu? Jak organizovat pracovn dobu, aby to bylo vnosn? Disciplny, kter analyzuj prostor, kter rozkldaj a znovu skldaj innosti, m us bt tak pochopeny jako apa rty pro stn a kapitalizovn asu, a to tymi postupy, kter ve v jasnosti ukazuje vojensk organizace. 1. Rozdlit dobu na segmenty, nsledujc i paraleln, z nich kad m us konit ve stanoven okamik. Napklad oddlit as pro form ovn a dobu pro praktick cvien; ne sm ovat vuku rekrut a cvien vetern; otevt oddlen vojensk koly pro slubu v armd (zaloen koly v Pai v roce 1764, zaloen dvancti kol v provincich v roce 1776); 'rekrutovat vojky z povoln v co nejm ladm vku, brt d ti, nechat je adoptovat sttem, vychovvat je ve specilnch kolch";-1lil nauit je postupn postoji, pot pochodovn, po t zachzen se zbranm i, pot stelb a postoupit od jedn innosti k druh, jen kdy je ta pedchzejc dokonale zvld nuta: jednou z principilnch chyb je ukazovat vojkovi vechna cvien n arz";3 1 *1 zkrtka rozloit as do separova nch a pizpsobench procedur. 2. Organizovat tyto proce-

3 7 ) V iz E. G e r s p a c h , Lit M n n tifa ctu rc den G obelins, 1 8 9 2 , 3 8) T o b y l p ro je k t J . S e rv a n , L e Sold a l citoyeit, 1 7 8 0 , s. 456. 39) N a z e n z r. 1 7 4 3 o p ru s k in fa n terii, A rs e n a l, m s. 4D7fi.

dury podle analytickho schmatu - jako nslednosti co mon nejednoduch prvk, kter se kom binuj se vzrs tajckom plexnost. To pedpokld, e vyuovn opust princip"analogickho opakovn. V 16. stolet spovalo vo j e n s k cvien pedevm v napodobovn cel bitvy nebo je j sti a obecn ve zvyovn zrunosti a sily vojka;4 1 1 1 v 18. / stolet se vcvik m anulnho" d principem elem entrn ho" a nikoli ji exem plrnho": jednoduch gesta - pozice . prst, ohnut nohy, pohyb pa je jsou nanejv zkladn mi prvky uitenho jednn a kter navc zajiuj obecn vcvik sly, zrunosti a poslunosti. 3. Finalizovat ty to. aso v segmenty, urit pevn termn jejich dokonen vyznaen ho zkoukou, je m troj funkci; jednak ukazuje, zda subjekt d o s h l pedepsan rovn, jednak zaruuje srovnatelnost je ho vcviku s ostatnmi a nakonec diferencuje schopnosti A 'kadho jednotlivho individua. Kdy etai, destm ci atd. poven kolem vst druh nabydou pesvden, e n kdo z nich doshl rovn vyadovan k tomu, aby postoupil do prvn tdy, pedvedou jej nejprve dstojnkm sv roty a ti ho pozorn pezkouej; nen-li pak jet dostaten vy cvien, jeho pijet odmtnou; jestlie se jim naopak pedsta vovan mu zd v danm ppad zpsobil k pijet, een dstojnci jej sami navrhnou velcmu dstojnkovi regimen tu, kter jej pijme, uzn-li to za vhodn, a nech jej pezkou et dstojnky velitelstv. Sebem en chyby sta k tom u, aby byl odmtnut, a nikdo nebude m oci postoupit z druh tdy do prvn, ani by podstoupil zkouku prvn td y .41)

40) F. d e la N o u e d o p o ru o v a l na k o n d 16. stolet v y tv o e n i v o je n sk c h

a k a d e m ii, p iem d a l, a b y se z d e v o j k u il v s t k o n , u z iv a ti kord v k a b tci a, m a je d a lch z b ra n , e rm o v a t, p ro v d t c v i e n i ci sk k a t; je -li p ip o jen o i p la v n a z p a s, je s t ta k d o k o n c e je t lep e, n e b o t v e to in lo v k a je t z d a tn jm a o d o ln j m ". D is co u rs politiijucs et m ilitaires, v y d n z r.

1614, s. 181 182.

4. U spodat ady ad; pedepsat kadmu, podle dosaen rovn a podle jeho sluebnho st, odpovdajc druh cvi en; spolen cvien m aj diferencujc lohu a kad dife renciace s sebou pin speciln cvien. Na konci kad a dy zanaj ady jin, rozvtvuj se a vytvej pododdlen; Takto je kad individuum zachyceno v asov ad, kter specificky definuje jeho rove i postaven. Je to disciplinr n polyfonie cvien: Vojci druh tdy budou kad rno cvieni etai, destnky, anspessades, vojky prvn tdy... Vo jci prvn tdy budou cvieni kadou nedli velitelem d ru stv a... destnci a anspessades budou cvieni kad ter odpoledne seranty jejich oddlu a ti budou cvieni kadho 2 ., 12 . a 2 2 . danho msce odpoledne dstojnky velitel stv." Tento disciplinrn as je rovn postupn ukldn peda gogick praxi - specifikuje se as vcviku a ten se oddluje od asu dospvn, od asu dosaen povoln; zizuj se rozlin stadia oddlen od sebe postupnmi zkoukami; uruj se pro gramy, je se m usej odvjet v souladu s jednotlivm stupnm a kter obsahuj cvien vzrstajc obtnosti; jednotlivci se klasifikuj podle zpsobu, jm proli tmito adami. Za ini cian' as tradinho vyuen (as obecn, zen samotnm mistrem a zavren jedinou zkoukou) dosadil disciplinrn as sv multiplikovan a postupn dy. Utv se cel analy tick pedagogika, velice zkostliv ve svm detailu (rozkld vyuovan pedm ty a na jejich nejjednodui prvky, hiernrchizuje v zkch stupnch kadou fzi vvoje) a tak velmi pedasn vyspl ve sv historii (iroce anticipuje gene tick analzy ideolog, jim byla, jak se zd, technickm mo-

41) In stn icH m j p n r 1c x c rcic c dc 1'iufnnhvh", 1-1. k v tn a 1754. 4 2 ) Tmiilz. lAiisiwssmlc - o z n a e n prn le c h tic e slo u ch o v Ifi. n 17. s to le t u fra n c o u z sk pchoty, Pozn, prekl.)

dlem). Na samm potku 18. stolet poadoval Demia, aby se vuka ten rozdlila na sedm rovn: prvn pro ty, kte se u poznvat psmena, druh pro ty, kte se u je vyslovovat, tet pro ty, kte se u spojovat je do slabik a tvoit tak slova, tvrt pro ty, kte tou latinsky cel vty nebo od interpunkce k interpunkci, pt pro ty, kte zanaj st francouzsk, est pro ty, kte jsou ve ten pokroil, a sedm pro ty, kte jsou schopni st manuskripty. Avak v ppad, e je k velk poet, je teba zavst jet podrozdlen; prvn tda by muse la obsahovat tyi psma: prvn pro ty, kte se u jednodu ch psm ena"; druh pro ty, kte se u psmena sloen; tet pro ty, kte se u psmena staen C a, _); posledn pro ty, kte se u psmena zdvojen (ff, ss, tt, st). Druh tda by by la rozdlena do t psem: prvn pro ty, kte pedtaj kad psmeno zvl pedtm, ne vyslov slabiku D. O., D O "; dal pro ty, kte vyslovuj ty nejnronj slabiky, jako jsou bant, brnnd, spm x", atd.43) Kad rove v kombinatorice prvk se mus vepsat do rmce velk asov ady, kter je zrove pi rozenm pochodem ducha a kdem vzdlvacch procedur. Seazen" na sebe navazujcch aktivit dovoluje pln pohlcen asovho prbhu moci: je tu m onost detailn kon troly a konkrtnho zsahu (rozdlen, korekce; potrestn, eliminace) v ktermkoli okamiku; m onost charakterizovat, a tedy vyuvat jednotlivce v souladu s rovn, kter doshli v adch, jimi proli; monost akum ulovat as a innost, znovu se k nim vracet, totalizovat je a vyuvat je v zvre nm hodnocen, je vyjaduje konenou schopnost jedince. asov rozdleni se spojuje dohromady, aby bylo dosaeno zisku, a tm i vldy nad asovm trvnm, je by jinak unika lo. Moc se len pesn podle asu; zajiuje pitom jeho kon trolu a ru za jeho vyuit.

;I3) C li. D em ia, R glincnt p m r Ica c v lf dc la v illc d c L yon, 17 1 6 , s. TJ-211.

Disciplinrn procedury vedly k odhalen asu linernho v nm se okam iky integruj jeden za druhm a kter s orientuje vstc konenm u a pevnmu bodu. Je to vlastn as "evolu n ". Je vak teba si pipomenout, e ve stejnm okamiku objevily adm inistrativn a ekonomick techniky kon troly sociln cas adovho, orientovanho a akumulanho lypu: slo o objev evoluce ve smyslu pokroku". Disciplinrn techniky umonily, aby se objevily individuln ad y ..lQ 0 objev evoluce ve smyslu geneze". Tyto dva velk objevy" 18. stolet, pokrok spolenost a geneze individu, byly patrn v-e vzjem nm vztahu s novmi technikami moci, i pesnji ' 'w vn zpsoby organizace nakldni s asem a s jeho vyJzivanim , prostednictvm segmentarizace, seazen, syntzy 1 lolalizncc. M akro- a mikrofyzika moci umonily ne snad vynalezen historie (t nebylo po dlouhou dobu vbec teba), br integraci asov, jednotc, spojit, kumulativn dimen;e do provdn kontrol a praxe ovldn. Evolun" djinlOst, kter se pot ustavila - a to tak dkladn, e je jet nes pro m noh sam ozejm ost je spjata s jednm zpsoem ^ n g o v n moci. N en pochyb, e ve jako historick am et" krcmk' Senealogi, hrdinskch in, panovn vldc jejich cn bylo po dlouhou dobu svzno se zcela jinm ruhem moci. S novmi zpsoby podroben m dynam iDStl

.s p o jit ^ ..evoluc.. tendenci nahradit dynastichost" zalch udlost. V kadm ppad se mal asov kontinuum geneze inviduality zd bt, jako individuln cela, inkem a objek tu disciplny. A v cen tru- toho to seazen asu nalzme produru, kter je pro nj tm, m bylo uspodn do tabulky o rozdlen jedinc v prostoru a jejich celulrn rozlenn; b o dale tm, m byl m anvr" pro ekonomii jednn a ornickou kontrolu. Touto procedurou je cvien". Cvien je :hnika, skrze n jsou tlm kladeny koly zrove opakone a rozlien, vdy ale stupovan. Jakm ile se chovn

usmruje vstc konenmu stavu, cvien um ouje opa kovanou charakterizaci jedince jednak vzhledem k tom uto konenmu stavu, jednak vzhledem k ostatnm jedincm ne bo vzhledem k uritmu typu prbhu. Tak zajituje formou kontinuity a ntlaku vvoj, pozorovn, klasifikaci. N e cvi en pijalo tuto striktn disciplinrn formu, mlo svou dlouhou historii: nalezneme je ve vojenskch, nboenskch 3 univerzitnch praktikch, a u jako inician ritul, p pravn ceremonil, divadeln generlku i prost zkouku. Jeho linern organizace, pokrokov spojitost, jeho genetick rozvinut v ase jsou pinejmenm v arm d a ve kole uve deny pozdji, a maj bezpochyby nboensk pvod. V ka dm ppad se idea kolnho program u", kter by sledoval dl a do konce jeho vzdlvn a kter zahrnoval rok od ro ku, m sc po msci cvien vzrstajc kom plexnosti, poprv objevila, jak se zd, v nboensk kom unit Bratr spolen ho ivota .441 Siln inspirovni Ruysbroekem a pornskou mystikou transponovali jednu z st duchovnch technik do vzdlvn a to nejen do vzdlvni mnichu, nbr i uite l a obchodnk: tma dokonalosti, k n pkladn m istr ve de svho ka, se u nich stalo tmatem autoritskho zdo konalovn k uitelem; m dl tm psnj cvien, je pedpokldal asketick ivot, se stala loham i se vzrstajc komplexnost, je vyznauj pokroky v dosahovn vdn a dobrho chovn; sil celho spoleenstv o spasen se sta lo kolektivn a nepetritou sout jednotlivc, kte jsou klasifikovni na zklad vzjemnho vztahu. Byly to patrn procedury ivota ve spoleenstv a sil o spasen, je se sta ly prvotnm jdrem metod urench k produkovn schop nost individuln charakteristickch, avak kolektivn ui-

44) V iz G . C o d in a M eir, /lix so u rces d e k pcrfngog/c d es Jsu ites , 19 6 8 ,

s. 160n.

tench Ve sv m ystick i asketick form bylo cvien zpsobem organizovn pozem skho asu pi dobvn sp sy- Krok za krokem doo v prbhu djin zpadu k pevr cen jeho sm yslu, nicm n zachovalo si nkter ze svch cha rakteristickch rys: slouilo k hospodaen s asem ivota, k jeho shrom aovn v uiten form a k vykonvm moci nad lidmi pom oc takto uspodanho asu. Pot co se cvie-' n slalo prvkem v politick technologii tla a trvn, nesm uje ji mimo tento svt; naopak, smruje k podroben, kter se nikde nezastav.

Kompozice sil
Zanm e vyvrcenm starho pedsudku, podle kterho plat, e lze zvit slu vojska poslenm jeho hloubky. Vech ny fyzikln zkony se stanou chimrami, pokud se je sna m e pizpsobit taktice.") Od konce 17. stolet bylo technic km problm em infanterie osvobodit se od modelu fyziky

4 5 ) P ro ste d n ic tv m Skol v L i g e, D ev e n p o rtu , Z w o lle a W eselu ; a rov n d k y Je a n u S tu rm o v i a je h o p a m tem z ro k u 1538 o o rg an izaci g y m n z ia v e tra sb u rk u . V iz B u lletin d e k so cit d 'h isto ire d e protes ta n tism e, dl X X V , s. 4 9 9 -5 0 5 . P o z n a m e n e jm e , e v z ta h y m ez i a rm d o u , n b o e n s k o u o rg an izac a p e d a g o g ik o u js o u v e lic e k o m p lex n . D e k u rie ", je d n o tk a m sk a rm d y , s e o b je v u je v b en e d ik tin s k c h k l tere ch ja k o p ra c o v n jed n o tk a a n e p o c h y b n i ja k o je d n o tk a d o h l en . B rati sp o le n h o i v o ta si ji v y p jili a u p ra v ili v e sv p ed a g o g ic k o rg a n iz a ci: c i b y li se sk u p e n i p o d e seti. T u to je d n o tk u p e v z a li je z u it d o scn o g ra fle sv c h k o le j, p i e m z d e z n o v u z a v e d li v o je n sk m o d el. A v ak d e k u rie b y la z ru e n a v e p ro sp ch je t m ilita n tn jh o sc h m a tu s a d am i, k o lo n a m i, lin iem i. 4 6 ) J . A . d e G u ib e rt, E s sni g n ra l de tactique, 17 7 2 , dl I, s. 18. P o p ra v d e e n o , ten to s ta r p ro b l m p ie l z n o v u na p o ad d n e v 18. s to le t
z d v o d u e k o n o m ic k c h a te ch n ick c h , jak je t u v id m e; p e d su -

asy. Vyzbrojeno pkami a muketami - dlouhmi, nepes nmi, kter pli nedovolovaly vyhledat cl a zam it - bylo takov mustvo pouvno jednou jako projektil, jednou ja ko hradba i pevnost: obvan infanterie panlsk arm dy"; k rozmstn vojk v tto mase dochzelo pedevm podle jejich sluebnho st a jejich udatnosti; uprosted, s kolem tvoit hmotu a objem, dodvat tlesu hustotu, byli ti nejvt novci; vpedu, v rozch a po stranch ti nejstate nj nebo ti, kte byli vyhleni jako nejzrunj vojci. V prbhu klasick epochy se odehrl cel soubor jem nch rozlenn. Jednotka - regiment, batalin, odd, o n co.po zdji divize"'1 7 ) - se stala jakm si strojem s m nostvm sou stek^ kter se pesouvaj jedny ve vztahu k druhm tak, aby dosply do jist konfigurace a doshly specifickho cle. Jak byly piny tto promny? Nkter z nich byly ekono mick: uinit kadho jednotlivce uitenm a vcvik, vydrovn a vyzbrojen armdy rentabilnm; dodat kad mu jednotlivmu vojkovi, t dokonal jednotce, m axim um innosti. Tyto ekonomick dvody se ovem m ohly stt urujcmi pouze spolen s technologickou transformac, s vynlezem puky :418 puka, pesnj a rychlej ne m uke ta, zhodnocovala zrunost vojka; schopnj zashnout vy bran cfl. dovolovala zuitkovat palebnou slu na individul-r n rovni; a naopak z kadho vojka uinila m on ter a vyadovala tak mnohem vt mobilitu; pivodila tedy vy mizen techniky mas ve prospch umn, je rozmisovalo jednotky a mue podl rozshlch, relativn prunch a m o

d e k " v tto o tzce b u d e d isk u to v n m n o h em astji, a to n eje n sa m o t n m G u ib ertem (ale i jeh o so u a sn k y F o lard em , P rc h e m , M e sn il-D u ran dem ). 47) Ve sm y slu , v ja k m b yl tento te rm n u v n p o ro c e 17 5 9 . 48) Z m ny , k ter v e d ly k v e o b e c n m u ro z e n p u ky, lz e d a to v a t zh ru b a b itv o u u S tein k erq u e (1 6 9 9 ).

bilnch lini. Od bud poteba objevit celou prokalkulovanou praxi tkajc se um stn jednotlivc i kolektiv, pem isov n skupin i izolovanch prvk, zm n pozice, pechodu od jednoho uspodn k jinm u; zkrtka vynalzt m echanis mus, jeho principem ji nebyl mobiln anebo im obiln ma sa, nbr geom etrie oddlitelnch segment, jejich zkladn jednotkou je m obiln vojk se svou pukou;4'-') a pod rovn vojka sam ho jsou bezpochyby jet jeho nejjem nj pohy by, as jeho elem entrnch innost, fragm enty prostoru, kte r zaujm nebo kterm prochz. . ., 7 y! t f problm>' se objevuj pi konstituovn vrobn sly, jej inek mus bt vy ne souhrn elementrnch s i( z nich se skld: A kombinovan pracovn den dosahuje t to vy produktivity zmnoenm mechanick produktivity prce, rozenm innosti dlnka v prostoru nebo zenm pole vroby ve vztahu k mtku produkce, m obilizac vtho mnostv prce v kritickm okam iku..., specifick vrobn s la kombinovanho pracovnho dne je spoleensk sla prce i sla spoleensk prce. Vznik z kooperace sam ."5ll> Tak se objevil nov poadavek, na kter musela discipl na odpovdt: zkonstruovat stroj, jeho inek bude maxim alizovan sladnm rozlennm na elem entrn sti,

4 9 ) O to m to v z n a m u g e o m e trie v iz J . d e B e a u so rb e : V len v d a ie p o v tc e g e o m e tr ic k ... U sp o d n b a ta li n u a e sk a d ro n y p o c e l fro n te n n a ta k o v v i je d sle d k e m je d in d o p o su d o p o m je n , p re sto v s a k h lu b o k g e o m e trie ." (C o m m cn taires m r les d fc m c s d es plnces, 17 5 7 , d l II, s. 3 0 7 .) 50) K. M arx Kapitl, kniha I, 4. oddl, kapitola XI, K ooperace (esk vyd. 1954, s. 3 5 4 -3 5 5 ). M a rx trv v nkolika p padech na analogii m ezi pro b lm y rozdl e n prce a prob lm y vojensk taktiky. N apklad: Tak iak o se uto cn a sla jzd n esk ad ro n y i sla odporu jzdn h o regim entu pod statn li od sly su m y je d in c ..., tak se tak su m a m echan ickch sil p o lo v a n c h dlnk li od m echanick sly, kter se vyvj, kd y pracu ji sp olen a so u asn na jed n nedlen o p eraci." (Tamt , s. 350-351.)

& nich je sestaven. Disciplna ji nen prostm um nm roz mstn tl, vydobyt a akumulace jejich asu, nbr sestavoVn sil tak, aby bylo dosaeno innho stroje. Tento poa davek je vyjden nkolika zpsoby. 1. Jednotliv tlo se stv prvkem, kter lze umstit, pe souvat a lenit v souvislosti s druhmi. Jeho udatnost i jeho sla ji nejsou principiln promnn, kter je definuj; tmi jsou msto, kter zaujm, interval, kter pokrv, jeho pravi delnost, podek, podle nich provd sv pesuny. Mu ve zbrani je pedevm sp fragmentem mobilnho prostoru ne odvnm i estnm lovkem. Takto charakterizuje vojka Guibert: Kdy je ve zbrani, zabr o dv stopy vce ve svm vnjm prmru, to jest zaujm od jednoho konce k druh mu a dokola o jednu stopu vce, ne je jeho nej vt e, m eno od hrudi k ramenm, proe je teba pidat jednu stopu pi skutenm rozestupu mezi nm a nsledujcm m uem ; to dv na kadho vojka dv stopy ve vech smrech a nazna uje to, e mustvo infanterie zaujm v bitv, jak ve smru frontov linie, tak smrem do hloubky, tolik stop, kolik m i k. "stl Zde vidme funkcionln redukci tla. Tak vak zale nn tla-segmentu do celkov sestavy, podle n se artikulu je. Vojk, jeho tlo je cvieno k tomu, aby fungovalo st po sti v urench operacch, mus naopak na jin rovin tvoit prvek mechanismu. Vojci jsou cvieni nejprve jeden za dru hm, pot po dvou, nsledn ve vtm p o tu ... Zpozorujete, e pokud byli pi zachzen se zbranmi vojci cvieni odd len, budou v tom pokraovat po dvou a budou si vzjemn vymovat msta, take ten, kter je vlevo, se u dit se po dle toho, kter je vpravo ." 521 Tlo se konstituuje jako soust-, ka multisegmentrnho stroje.

51) J. A . G u ib E rt, Essai gn ra l de tactique, 17 7 2 , d l F, s. 27. 52) N a z e n o v cv ik u in fa n terie , 6. k v tn a 1755.

2. Soustkami tohoto stroje jsou rovn rozlin asov a dy, kter mus disciplna kombinovat, aby vytvela .sloen"' as...as jednch, se mus pizpsobit asu druhch tak, aby muhio bt z kadho jednotliv vydobyto a do optimlnho v sledku. zakumbinovno co nejvl mnostv s il Takto'snil Servn o vojenskm stroji, kter by pokryl cel teritorium nro da a v nm by byl kad zamstnn bez peruen, avak roz- : dlnm zpsobeni v souladu s vvojovm prvkem, s genetic kou sekvenc, ve kter by se prv nachzel. Vojensk ivot by zanal v neju tlejm vku, kdy by dti byly vyuovny ve vo jenskm duchu" puvoln, kterm je vojensk sluba; ve stej nm duchu by byl takov ivot i zavren, kdy by veterni, a do svch poslednch dn, vyuovali dti, provdli manvry s rekruty, pedsedali cvien vojk, dohleli nad nimi, kdy by vykonvali veejn prospn prce a konen tak zajio vali podek v zemi, zatmco vojsko by vlilo na hranicch. Neexistuje jedin okamik v ivot, kdy by nebylo mon do bvat sly za pedpokladu, e je umme odliovat a kombino vat je s jinmi. Stejnm zpsobem lze odkzat na velk dlny v nich jsou zamstnni starci a dti; jde o to, e existuj urit elementrn innosti, pro n nen nezbytn vyuvat dlnky, kte m aj dostatek jinch schopnost; nadto pedstavuj pomr n levnou pracovn slu; a konen pokud pracuj, nen ji te ba nikoho, kdo by se o n staral: .Pracovit lidstvo,' prohlsil jeden daov vbr ohledn jistho podniku v Angers, ,ve vku od deseti let a po pln st, me v tto manufaktue nalzt prostedky proti zahlce a proti bd, kter z n vypl v.") Bylo to ovem bezpochyby zkladn vzdln, ve kte rm toto pizpsoben odlinch chronologi probhlo v nejsubtilnj form. Od 17. stolet a po uveden Lancasterovy metody na potku 19. stolet byl koleko po koleku sestrp53) H n rv n u in , Z prn vn ti g n ra lit v T o u rs; v P. M arch egay , A rch iv es d 'A n jo u , 1 8 5 0 , dfl II, s. 36 0 .

 :jen komplexn hodinov strojek koly se vzjemnm vyuov nm: nejprve byl nejstarm km sven kol prolho dohl en, pozdji kontrolovn prce, jet pozdji i vyuovn; nakonec tak byl vechen as vech k vyplnn bu vyuo vnm , nebo uenm se. kola se stala strojem na uen, kde jsou kad dt, kad rove a kad okamik, jsou-li kom. binovny, jak je teba, nepetrit vyuvny v obecnm proce su vyuovn. Jeden z vznamnch obhjc kol se vzjem nm vyuovnm nm pedvd onen pokrok: Ve kole, ve kter je 360 dt, by uitel, kter by chtl vst kadho ka jed notliv v prbhu thodinovho vyuovn, mohl kadmu vnovat pouze pl minuty. Pomoc nov metody pe, te a po t po dobu dvou a pl hodiny kad z 360 k."54* 3 .T ato peliv vymen kombinace sil vyaduje pesn systm zeni. Veker innost disciplinovanho jedince m u s bt rozfzovna a podporovna psnmi rozkazy, jejich innost zle ve strunosti a jasnosti; d nem us bt vysvtlovn ani formulovn; jeho kolem je, a to m u postau je, uvst v innost douc chovn. Vztah mezi mistrem dis ciplny a tm, kdo je mu podzen, je vztah signalizace: nejde d to porozumt rozkazu, nbr o to zachytit signl a ihned na nj reagovat podle vce i mn umlho, pedem stano venho kdu. Umstit tlo do malho svta signl, z nich ke kadmu je pipojena povinn a jednoznan odpov, to je technika vcviku, kter ze veho.despoticky-vyluuje ja koukoli reprezentaci i ten nejti epot"; disciplinovan vo jk zan poslouchat cokoli, co se mu pike; jeho poslu nost je pohotov a slep; nznak neposlunosti i drobn zpodn by byly zloinem ".551 Vcvik kolk m us prob hat stejnm zpsobem: nkolik slov, dn vysvtlovn, t

5 4) S a m u e l B e rn a rd , Z p r v a z 3 0 . jna 1 8 1 6 v e S p o leno sti v z jem n h o v y

u ovn.

5 5) L. d e B o u ssa n elle, Lc Bon M ililn irc , 17 7 0 , s. 2.

m naprost ticho peruovan jen nkolika signly - zazvo nnm, tlesknutm dlanmi, gestem, pouhm pohledem ui tele nebo teba tm m alm devnm zazenm, kter uva li brati v kesanskch kolch; nazvalo se signl", jm bylo v pravm sm yslu slova, a ve sv mechanick strunosti bylo ureno k tomu, aby souasn penelo techniku pika zovn a morlku poslunosti, Prvnm a zsadnm uitkem ,signlu bylo, e narz soustedil pohledy vech k na ui tele a upoutal jejich pozornost k tomu, s m je hodlal sezn mit. Kdykoli chce uitel zskat pozornost k a nechat je peruit vechna cvien, ude jednou na ,signl'. Kdykoli dobr kolk zaslechne z v u k ,signlu', pedstav si, e zasleihl hlas svho uitele, nebo jet lpe samotn hlas bo, jen ej vol jm nem . Vije se tak do pocitu mladho Samuela, ka spolu s nm z hloubi sv due: ,Pane, zde jsem ."' k se bude -nuset nauit kd signl a na kad z nich automaticky od^ > ovd i. Po skonen modlitby uitel jednou ude na ,sigi l' a obraceje se k ku, kter m st, d mu tak znamen, lby zaal. Chce-li peruit ka, jen te, ude jednou na ,sigll ... Chce-li dt znam en tomu, kdo patn peetl psmeio , slabiku i slovo, aby je opakoval, ude dvakrt po sob la ,signl'. Jestlie k pot, co se ml opravit, nezaal znovu i slova, kter patn peetl, ponvad ji peetl nkolik dalich slov, uitel ude tikrt nsledn po sob, aby dal znanen, e k se m ve ten vrtit, a pokrauje v tchto znanench a do okamiku, kde kolk dospje ke slabice i ke lovu, ve kterm pedtm chyboval, "s kola se vzjemnm vyuovnm si jet vce pisad v tto kontrole cnovn sysm em signlu, na n je teba okamit reagovat. Dokonce verbln pkazy budou fungovat jako prvky signalizace:
6) J.-B . d e La S a lle ,

C o n d u ite des coles ch rtien n e s, v y d n z r. 1828,

s. 1 3 7 -1 3 8 . V iz ro v n C h . D em in , R g lem en ts p o u r les coles d e lu ville d e L y o n , 1 7 1 6 , s. 2 1 .

Sednte si do lavic. Na slova sednte si polo dt svou pra vou ruku na stl tak, aby poloen ruky vydalo patin zvuk, a pi tomt pohybu zasunou jednu nohu do lavice; na slova do lavic zasunou i druhou nohu a posad se elem k svm tabulkm ... Vezmte si tabulky. Na slova vezm te si pilo dti pravou ruku ke rce, je slou k zaven ta bulky na hebk ped nimi, a levou rukou uchop tabulku uprosted; na slovo tabulky ji sejmou a polo ji na stl ."571 Souhrnn lze ci, e disciplna vyrb z tl, kter kontro luje, tyi typy individuality, i sp jednu individualitu, je je vybavena tymi charakteristikami: je celulm (dky he prostorovho rozmstni), je organick (dky kdovn akti vit), je genetick (dky akumulaci asu) a je kom binatom (dky skldn sil). Aby toho doshla, zapojuje tyi vznam n techniky: konstruuje tabulky; pedpisuje m anvry; ukl d cvien; a konen, aby zajistila kom binaci sil, organizuje taktiky".^Taktika, umn konstruovat s lokalizovanmi tly kdovan innosti a nauen schopnost, tedy aparty, v nich je produkce rozmanitch sil pevena jejich pro potenou kombinac, je bezpochyby nejvy form ou discip linrn praxe. V tomto poznatku vidli teoretici 18. stolet obecn zklad veker vojensk'praxe, ponaje kontrolou a vcvikem jednotlivch tl a kone vyuitm specifickch sil nejkomplexnjch mnostv. Zde je architektm , anato mie, mechanika i ekonomie disciplinrnho tla: V och vtiny vojk je taktika pouhm odvtvm rozshl vlen vdy; v mch och je zkladem tto vdy; sama je tou v

57) Jo u rn a l p n u r I'in stru ctia n lm cnta ire, d u b en 18 1 6 . V iz R . R . T ro n ch o t,

U E n seig iw m cn t in u tu cl cn F ra n ce, ru k o p is d iz e rta n p r c e , sv. I, k te

r p o ta l s tm , e k m m u s b t d n o p e s 2 0 0 p k a z d e n n (n ep o ta je v to v jim e n p k a z y ); je n p ro r n o b y lo sta n o v e n o 26 h la so v c h p k a z , 2 3 z n a k o v ch , 3 7 z a z v o n n a 2 4 z a p s k n , co z n a m e n je d n o z a p sk n i z a z v o n n k a d ti m in u ty.

dou, nebo ukazuje jak konstituovat armdu, jak ji dit, jak ji pemisovat, jak ji pim t bojovat; nebo sama me zastou p it poetnost a ovldat m nohost; a konen, bude zahrnovat znalost lid, zbran, napt, okolnost, protoe taktika jsou vechny tyto znalosti spojen dohromady, je umouj uro vat ona h n u t."5 H >A nebo opt: Pojem [taktika]... nabz my lenku postaven, je se tk vech lid utvejcch nkterou skupinu z tch, kter spolen tvo armdu, jejich pohyb a jejich innost vzhledem k tm, kter m aj okolo sebe."5y> Lze pipustit, e vlka jako strategie je pokraovnm poli tiky. Nesm se ale zapomnat, e politika" byla vdy povao vna za pokraovn ne-li pesn a pmo vlky, tedy pinej menm vojenskho modelu jako zkladnho prostedku, kter zabrn civilnm potm. Politika jako technika mru a vnitn ho du se pokouela uplatnit model dokonal armdy, disci plinovan masy, poslunho a uitenho mustva, regimentu v tboe i v poli, na manvrech i pi cvien. Ve velkch sttech 18. stolet zajiovala armda obansk mr nepochybn proto, e byla relnou silou, vn hrozcm meem, avak rovn proto, e byla technikou a vdnm, je umoovaly penst je j schma na sociln tlo. Existuje-li ada politika - vlka, kter je zprostedkovan strategi, pak existuje i ada armda - poli tika, zprostedkovan taktikou. Strategie dovoluje porozumt vlce jako zpsobu veden politiky mezi jednotlivmi stty; taktika dovoluje porozumt armd jako prindpu udrovn absence vlky v obansk spolenosti. Klasick doba poznala zrod velk politick a vojensk strategie, podle n nrody konfrontovaly jeden s druhm sv ekonomick a demografick sly; poznala vak tak zrod minudzn vojensk a politick taktiky, podle n byla uvnit stt provdna kontrola indivi dulnch tl a sil. Vojenstv" [le militnire] instituce vojska, vo5 8 ) J . A . G u ib e rt, Essn genem/ rfc tnctique, 17 7 2 , s. 4. 5 9 ) P. Jo ly d e M n izero y, Tiio rie d e in g u e r r e , 17 7 7 , s. 2.

jensk osobnost, vlen vda, tak odlin od toho, co bylo d ve charakteristick pro vlenky" [honme de g u e rre ] - se b hem tto doby specifikuje v bod stetu mezi vlkou a vavou bitvy na stran jedn a poslunm dem a tichem m ru na stran druh. Historici idej svvoln pitaj filozofm a prvnkm 18. stolet sen o dokonal spolenosti; avak byl zde tak vojensk sen o spolenosti; v zklad neodkazoval ke stavu prody, nbr k peliv podzenm soukolm stroje, ni koli k prvotn smlouv, ale k nepetritmu donucovn, ne k zkladnm prvm, ale k donekonena se rozvjejcmu v cviku, ne k svrchovan vli, ale k automatick poslunosti. Disciplnu je teba uinit nrodnm statkem ," prohlsil G u ibert. S tt, kter zde popisuji, bude m t jednoduchou, so lidn a snadno ovladatelnou administrativu. Bude se podobat onm obrovskm strojm, kter pomoc nijak zvl kom pli kovanch prostedk produkuj znamenit vsledky; sla ta kovho sttu pramen z jeho sly, jeho blahobyt z jeho blaho bytu. as, kter vechno ni, bude jeho m oc zvtovat. Vyvrt vulgrn pedsudek vedouc k pedstav, e impria jsou podzena imperilnmu zkonu padku a zn ik u ,",in l Napoleonsk reim byl nedaleko, a s nm forma sttu, kter jej bude udrovat pi ivot, a tak nesmme zapomnat, e tento stt byl zaloen nejen zkonodrci, nbr tak vojky, sttnmi poradci i nimi ednky, mui zkona i m ui tbo ra. Odkaz ma, s nm se tato formace spojovala, s sebou oi vidn pinel tento dvoj rejstk: oban a legioni, zkon a manvry. Zatmco prvnci i filozofov hledali v m luv primitivn model pro konstrukci nebo rekonstrukci tla spo lenosti, vojci a spolu s nimi technici disciplny vypracovali procedury pro donucovn jednotlivce i kolektivu tl.

60) j . A . G u ib e rt, Essatgen dral dc tacliijitc, 1 7 7 2 , P e d m lu v a , s. X X II1-X X IV . V iz ta k to, co ekl M a rx o h le d n a rm d y a Forem b u r o a z n s p o le n o sti (d o p is E n g e lso v i

2 2 5 . z 1857).

ir<APiTOLAir PROSTEDKY SPRVNHO VCVIKU

Na sam m potku 17. stolet hovoil Walhausen o pravd discipln" jako o umn sprvnho vcviku".) Disciplinr n m oc je toti moc, kter namsto aby vybrala a odebrala, m jako hlavn funkci vycviit"; i pesnji vycviit proto, nby mohla lpe vybrat a o to vce odebrat. Neseazuje sly proto, aby je om ezovala; sna se je spojit vechny dohroma dy takovm zpsubem, aby je znsobila a vyuila. Namsto .oho, aby uniform n a masov ohbala vechno, co se j pod d, oddluje, analyzuje, diferencuje, dovd sv procesy rozd dn a k nezbytnm a postaujcm singularitm. C vi" nobiln, sm en, neuiten mnostv tl a sil tak, aby se ; nich stala multiplicita individulnch prvk -m a l ch oddench cel, organickch autonomi, genetickch totonost i spojitost, kom binatorickch segment. Disciplna vyrb" edince; je to specifick technika moci, v n jsou jedinci pova lovni souasn za pedm ty i za nstroje jej zkuenosti. Neu' to m oc trium fujc, kter se pro vlastn nadbytek me spohat na svou vem ocnost; je to moc zdrenliv, podezrav, a pracuje v m odu vypoatav, nicm n nepetrit etm osi. Jso u to skrom n podmnky, nepatrn pochody, srovnvne-Ii s m ajesttnm i rituly suvernnch vldc i velkch ttnch apart, A jsou to prv ony, co krok za krokem pe-

J . J . W alh a u sen , L 'A r miUttiirc p o u r r m jh n t e r ic , 16 1 5 , s. 2 3 .

v nnd velkmi formami, pemn jejich m echanism y a vnut jim sv postupy. Prvn apart tto zdnliv skryt invazi neunikne. spch disciplinrn m oci s e odvj nepo chybn od pouit jednoduchch nstroj: hierarchickho pohledu, normalizujc sankce a jejich kom binace v procedu e, kter je pro ni specifick, ve zkouce.

H ierarchick dohled Vykonvn disciplny pedpokld dispozitiv, kter do nucuje psobenm pohledu; apart, v nm techniky, kter umouj vidt, zprostedkovvaj inky m oci a kde na opak prostedky donucen in zeteln viditelnm i ty, na n jsou aplikovny. V prbhu klasick doby lze sledovat, jak se pomalu konstruuj tyto pozorovatelny" lidsk m no hosti, kterm historie vd vnovala jen mlo chvly. V stra n, vedle velkolepch technologi dalekohled, oek a sv telnch svazk, kter tvoily soust zkladu nov fyziky a kosm ologie, existovaly drobn technologie m nohon sobnho a provzanho dohlen, pohled, k ter m usely vi dt, ani by byly vidny; temn um n svtla a vidn potaj pipravovalo pomoc technik podzeni a nvod na jejich vyuit nov vdn o lovku. Tyto pozorovatelny" m ly tm ideln model: vojen sk tbor. Doasn a zcela um l msto, je se stav a pesta vuje tm dle libosti; centrum moci, kter m us b t co nej m ocnj, ale tak co nejutajenj, co nejinnj a co nejostraitj, nebo psob na ozbrojen mue. V dokona lm tboe by moc psobila jedin prostednictvm pesnho dohlen; a kad pohled by byl soust globlnho fungo vn moc. Star a tradin tvercov pln byl znan vyt ben podle bezpotu schmat. Pesn se definovala geom etrie uliek, potu a rozmstn stan, orientace jejich vchod,

uspodn ik a ad; rsovala se s pohled, kter .. kontrolovaly navzjem ; Na seaditi se vyzna pt lini, prvn 16 stop od druh; dal m aj mezi sebou 8 stop a posled n je 8 stop od m st pro ukryt zbran. Skladit zbran jsou lo stop od stan nich dstojnk, pesn naproti prvn stano v erdi. Spolen ulika m i 51 sto p ... Stany jsou jeden od druhho vzdleny dv stopy. Stany velitel tvo vdy protjek ulice jejich oddl. Zadn er je 8 stop od posled nho stanu vojk a brna stoj pmo proti stanu kapitn... Stany kapitn jsou nasm rovny pesn proti ulikm jejich od dl."2* Tbor je diagram moci, kter psob prostednic tvm inku obecn viditelnosti. Jet dlouhou dobu bude m on nachzet v urbanismu, v projektovn dlnickch tvrt, nemocnic, tulk, vzen, kolnch budov tento model tbora i pinejm enm princip, jen stoj v pozad: prostoro v zasazen hierarchizovanch rovin dohlen jedn do dru h. Princip zaputn". Tbor byl ponkud zneuznanm um nm dohlen, zatmco temn komora nleela k velko lep vd o optice. Tmto zpsobem se rozvj cel problmov pole: otzka architektury, kter ji nen budovna jednodue proto, aby byla vidt (okzalost palc), nebo proto, aby dohlela nad okolnm prostorem (geometrie pevnost), nbr pro perma nentn vnitn, rozlennou a detailn kontrolu proto, aby uinila viditelnm i ty, kdo se nachzej uvnit; jet obecnji je to problematika architektury, kter by byla opertorem pro transformaci jedinc: pracovala by s tmi, kterm poskytuje
2)
R g lem en t p o u r 'in fa n terie p ru s s ie n n e , fr. p e k la d , A rsen a l, ras. 4D67,

'" 'f .

sv. 144. P ro s ta r p l n y v iz P ra issa c, L es D is co u rs m ilitaires, 1623, s. 2 7 - 2 8 , a J. d e M a n tg o m m e ry , La M ilice fra n a ise, 1 6 3 6 , s. 77. P ra n ov p i n y v iz H, C . B e n e to n d e M o ra n g e , H isto ire d e la g u e r r e , 1 7 4 1 , s . 6 1 - 6 4 , a D isserta tio n s s u r les Tentes, 17 3 5 ; v iz tak m n o stv n a z e n , jak n I n s tru ctio n s u r k serv ice d es rg lem en ts d e C avalerie d a n s les
ca m p s, 2 9 . e rv n a 17 5 3 . V iz obr. . 7.

pste, usmrovala by jejich chovn, pivdla by az p n ,n0 k nim inky moci, pedkldala by je k uritm u pozn n pemovala by je. Star prost schma uvznn a klau' y _ siln zdi, solidn brna, kter brn vstupu i odchodu _ zan bt nahrazovno kalkulem oteven, vyplnnch a przdnch prostor, prchod a prhled. V tom to smru s e budova nemocnice postupn organizuje jako nstroj in nosti lkae: mus umoovat lep pozorovn nem ocnch a nsledn lep pi o n; pelivm oddlenm nem ocnch zabrauje forma staveb penosu nkazy; ventilace a vzduch, kter proud okolo kadho lka, mly koneckonc brnit tomu, aby zhoubn vpary nestly nehybn okolo pacienta a nerozkldaly jeho tlesn vy a bezprostednm i inky nerozmnoovaly jeho nemoci. Nemocnice - jak mla b t u s podna v druh polovin stolet a pro jakou bylo vypraco vno nemlo pln po druhm poru H tel-D ieu - ji nen pouze pstem, pod nm se usdlila ubohost a blzkost snirti; j e to terapeutick opertor v sam otn sv m atenaln existenci. _ Podobn budova koly mus bt opertorem vcviku. Je lo pedagogick stroj, jak spatoval Pris-D uverney ve Vo jensk kole, a to a do nejjemnjch detail, je do n uloil Gabriel. Vycviit zdatn tla, im perativ zdrav; vypstovat kompetentn dstojnky, im perativ kvalifikace; vychovat po slun vojky, im perativ politiky; preventivn zam ezit smilstvu a homosexualit, im perativ morlky. tvero d vod pro vybudovn nepekroitelnch pehrad m ezi je dinci, tak ovem tyi prniky nepetritho dohlen. Sa ma budova koly mus bt apartem dohledu; pokoje byly rozmstny po dlce chodby jako ada malch cel; v pravi delnch intervalech se nachzela ubytovac jednotka dstoj nka, take kadch deset k m jednoho dstojnka po prav a jednoho po lev stran"; ci byli uzaveni ve svch celch po celou noc; a Pris trval na tom, aby okno kadho

pokoje bylo um stno v pepce smrem na chodbu od v J lokt a jednu i dv stopy pod strop. Krom toho, e pohlecl z takovho okna je nanejv pjemn, troufme si poznam e nat, e je takov okno v mnoha ohledech i uiten, nehled na disciplinrn dvody, je lze povaovat za urujc pro to to u spod n. "3) V jdelnch bylo zzeno mrn vyven pdium , na nm byly um stny stoly studijnch inspektor tak, aby m ohli sledovat vechny stoly k jejich oddlen po celou dobu urenou k stravovn"; latrny byly vybaveny po lovinmi dvem i, aby uitel, kter zde byl poven dozorem, mohl pozorovat hlavu a nohy k, ovem i dostatenmi prepakam i po stranch, aby na sebe ti, kte jsou uvnit, ne vidli. "D N ekonenou zkostlivost dohlen doprovz ar chitektura tiscem nzkch a bezectnch zazen. Sm n se budou zdt pouze v ppad, e zapomeneme na mn v znam nou, avak bezchybnou roli tto instrumentace v postu pujc objektivad chovn jednotlivc a v jeho m dl tm jem njm rozleovn na segmenty. Disciplinrn instituce vym ovaly mechanism us kontroly, kter fungoval jako mi kroskop chovn; peliv a analytick dlen, kter tyto instituce realizovaly, zformovala okolo lid apart pozorovn, za znam envn a vcviku. Jak vak jet vce rozlenit pohledy v tchto strojch na pozorovn, jak mezi nimi ustavit penos, komunikaci? Jak zajistit, aby z jejich vykalkulovan rozmani tosti vyplvala hom ogenn a nepetrit moc? D okonal disciplinrn apart by umooval sledovat vechno neustle jednm pohledem. Centrln bod by byl souasn zdrojem svtla osvtlujdho vechno a mstem kon vergence pro ve, o em je teba vdt: dokonalm okem, kte-

3) )

C ito v n o v R . L a u la n , c a l c m ililairc dc P aris, 1 9 5 0 s 1 1 7 -1 1 8

A rc h iv u , rn ilb m ics, 15. z 17 6 3 , M M 6 6 6 -6 6 9 . J. Bentluun n fie , e

m y len k a P n n o p tico u u n a p a d la p o p rv je h o b ratra p i n v tv v o je n s k e koly.

rmu nic neunikne, a centrem, k nmu jsou vechny zraky upeny. Tak si to pedstavoval Ledoux, kdy konstruoval Arc-et-Senans: uprosted pbytk rozestavench v kruhu a zcela otevench smrem dovnit stla vysok konstrukce, je sousteovala vechny administrativn funkce veden, policejn funkce dozoru, ekonomick funkce kontroly a ov o v n , nboensk funkce povzbuzovn k poslunosti a pracovitosti; odtud by vychzely vechny pkazy, zde by byly zaznamenvny vechny innosti, registrovny a sou zeny vechny chyby, a to bezprostedn, bez jakkoli pom o ci krom pesn geometrie. M ezi vemi dvody proslulosti, kter byla v druh polovin 18. stolet prokazovna kruhov architektue,5' je nepochybn teba uvst jeden; vyjadovala uritou politickou utopii. Disciplinrn pohled ovem poteboval prostedky pe nosu. Sp ne kruh odpovdala dvma jeho poadavkm pyramida: poadavku bt dostaten kom plexn pro zfor movn st bez trhlin - a nsledn znsoben jejch rovn a jejich rozmstn po celm povrchu, kter m bt kontrolo vn; a poadavku bt pesto dostaten diskrtn, aby jeho nehybn vha netila disciplinrn aktivity a nebyla pro n brzdou i pekkou; integrovat se do disciplinrnho dispozilivu jako funkce, kter zvtuje jeho m on inky. Bylo teba jej rozloit na jednotliv instance, ale to proto, aby vzrostla jeho produktivn funkce. Zkrtka specifikovat do hlen a uinit ho funknm. -To je problm velkch dlen a tovren, kde se organizu je nov typ dohledu. Li se od toho, jen byl v reim u ma 1 nufaktur zajiovn zven inspektory povenm i zavdt urit nazen; nyn jde o intenzivn, nepetritou kontro lu; probh po celou dobu pracovnho procesu; nevztahuje

5)

V iz obr. . 1 2 ,1 3 a 16.

se - nebo alespo ne pouze - na vrobu (na povahu a mno stv m aterilu, typ uvanch nstroj, rozm ry a kvalitu vrobk), nbr zahrnuje lidskou innost, dovednost, zp soby provdn jednotlivch innost, pohotovost, horli vost, chovn. Je to ovem rovn nco jinho ne domck dohled m istra, neustle ptom nho vedle dlnk i ued nk; tato kontrola je toti uskuteovna prum i, dozor ci, kontrolory a vedoucm i dlen. Jak se stv vrobn apart dleitj a kom plexnj, jak vzrst poet dlnk a v robnch oddlen, tak jsou i koly kontroly nezbytnj a ob tnj. D ohlen se stv pesn vym ezenou funkc, kter vak m u s tvoit integrln soust vrobnho procesu, m u s ho zdvojovat v cel jeho dlce. Specializovan personl se stv nepostradateln, je neustle ptom n a pesn odli en od dlnk: Ve velkch m anufakturch se ve d derem zvonu, dlnci jsou om ezovni a dreni na uzd. Pru, navykl jedn at s nim i v duchu nadazenosti a poru nictv, co je v ppad takovho m nostv skuten nezbyt n, s nimi zachzej tvrd anebo s pohrdnm ; to zpsobuje, e takov dlnci bu daj vce penz, nebo odejdou brzy pot, co do m anufaktury p ili."6' Akoli dlnci dvali pednost ved en kooperativnho typu ped tmto novm re im em dohledu, zam stnavatel v nm rozpoznali neodd liteln prvek systm u prm yslov vroby, soukrom ho v lastnictv a zisku. V m tku tovrny, velk elezrny i dolu jsou poloky vdaj natolik rozm anit, e by i ta nejskrom nj zpronevra, kdyby k n dolo v kad polo ce, pro celek znam enala obrovskou dfraudaci, je by nejen pohltila zisk, nbr vedla i ke ztrt kapitlu; ...i ta sebene patrnj neschopnost, nen-Ii rozpoznna, a m e-li se tedy dennodenn opakovat, se me stt pro podnik zhoubnou

6)

E it n jd o p d ic , h e slo M a n u fa c tu re ".

to lik , e je j v y e r p v e v e l ic e k r t k d o b " ; z t o h o p l y n e , n o u z e i n i t e l p o d z e n p m o m a ji t e l i a p o v e n je d i n S o k o le m b u d o u m o d b d t n a d tm , a b y a n i je d n o s o u

n c b v lo u t r a c e n o z b y t e n , a b y a n i je d i n o k a m i k d n e n e h v l p r o m a r n n " ; je ji c h k o le m b u d e d o h l e t n a d ln k y , n a v t v o v a t v echn a p r a c o v i t , in fo r m o v a t vedeni

o v e m , c o s e p i h o d i l o " . 7) D o h l e n s e s t v r o z h o d u j c m

ek o n o m ick m o p e r t o r e m v t o m s m y s l u , e j e s o u a s n
v n it n s o u s t a p a r t u v r o b y a s p e c if ic k m m e m d i s c i p l i n r n m o c i . B> , m e c h a n is ,

Stejn pohyb meme sledovat v organizovan zakla nho vzdln: dohlen se specifikuje a je integrovno do pedagogickho vztahu. Rozvoj farnch kol, rst potu je5 ch k, neexistence metod um oujcch zen sim u l tnn aktivity cel tdy, nepodek a zm atek, je z toho vy plvaly, to ve vedlo nutn k zaveden kontrol. Na pom oc uiteli vybral Batencour z nejlepch k celou adu ednk" - sprvc, pozorovatel, poradc, repet tor, prednae modliteb, dohliitel na psan, shrom aovatel inkoustu, duchovnch sprvc a inspektor. Takto defi novan role byly dvojho druhu: prvn zahrnovaly m ateri ln koly (distribuci inkoustu a pap ru , ro zd v an almuen chudm, ten duchovnch text o svtcch atd.); druh nleely du dohlen: pozorovatel" m li zazna menvat, kdo opustil svou lavici, kdo se bav, kdo nema renec ani m odlitebn knku, kdo se choval patn na mi, kdo se provinil njakou neslunost, prostoekost i
7) 8) G . C o u rn a l, C o n sid ra lia n s in trS t p u b l i c s u r le droit c x p io t t c r les rwn es, 1 7 9 0 . A r c h i v e s n a tio n a le s, A X I I I 14. , V iz K . M arx: F u n k ce d o h l en , z e n a z p ro s te d k o v a n s e sta y fu n k c k a p it lu o d t c h v le , k d y s e p r c e, je je m u p o d z e n a , sta la k o o p e ra tiv n . Ja k o fu n k ce k a p it lu z sk a la fu n k ce n z e n sp e c ific k e c h a ra k te ristic k z n a k y ." ( K a p M ! , k n ih a I, 4. o d d l, k a p ito la X I,

K o o p e ra c e , v iz es. p e k ia d , 1 9 5 4 , s. 3 56)

kikem na u lici"; napomnatel" mli za kol dvat pozor na ty, kdo hovo nebo dlaj hluk bhem hodin studia, kdo nep i kdo vtipkuj"; inspektoi" se chod vyptvat do rodin k, kte chybli nebo kte spchali vn pestup ky. Pokud jde o rdce", ti dohlej na vechny ostatn; ednky". Pouze repetitoi" maj ist pedagogickou ro li: u ky ve dvojicch tie st".y ) O nkolik destek let po zdji obnovil Demia hierarchii tho typu, avak tm vechny funkce dohlen jsou nyn zdvojeny o role pedago gick: poduitel u jak dret pero, jak vst ruku, opravuje chyby a pitom oznauje provinilce, ktei se hdaj"; jin pomocn uitel pln tyt koly v hodinch ten; interi-/ dant, kter kontroluje ostatn ednky a db obecn na cho vn, je rovn poven vycviit nov pchoz v provd n kolnch prac"; dekurioni nut ky recitovat zpamti jejich lekce a oznauj" ty, kte je neznaj.101 Mme zde n rt instituce vzjem nho" typu, kde jsou uvnit dispozitivu integrovny ti procedury: vyuovn ve vlastnm slova smyslu, nabvn poznatk prostednictvm samotnho v konu pedagogick innosti a konen vzjemn a hierarchizovan pozorovn. Vztah dohlen, jasn uren a regulo van, je vepsn do srdce vyuovacch praktik: nikoli jako pipojen i dodaten soust, nbr jako mechanismus, kter je jim vlastn a kter znsobuje jejich innost.

9) M . I. D. B., In a t r r r c t io n m d llm d iq t t c punr 1'colemciissialc, 1 6 6 9 , 5 .6 8 -8 3 . 10) Cli. Dem ia, liglrincnt witr tcs m ikv dc lit villc dc Lyon, 1716, s. 27-29. Jev stejnho druhu by bylo mon zaznam enat v organizaci kolej: po dlouhou dobu byli zodpovdnost za m orlku mlycli skupinek student poveni prefekti" (dohlejc uitel) nezvisle na profe sorech. Nndto lze po roce 1762 pozorovat nov drtili kontroly, kter je ednj a vice integrovan v hierarchii: dozorci, iiinitiv$ dc qim rlhr, iihiff rc>- ftth illcn w a. Viz Duponl-Ferrier, Dit collgc dc Clcnmmt tlil lycc Loitifi-lc-Ciiiiui, dl I, s. 254 n 476.

Hierarchizovan, nepetrit a funkn dohled nen bezpochyby njakm velkm objevem" 18. stolet, jeho -k e n rozvinuti vak vd za svj vznam novm m e c h a n i s m m moci, kter s sebou pinesl. Disciplinrn moc sa d k y nmu stala in te g ro v a n m " systmem, vnitrn spjatm s ekonomikou a s. cli dispozitivu, ve kterm pso b Organizuje se rovn jako moc mnohonsobn, auto m a tic k a a n o n y m n ; nebo akoli je pravda, ze dohleni s p o v na jedincch, jeho fungovn je fungovnm site v z ta h shora dol, ale do jist mry i zdola nahoru a hon z o n t l n ; tato s dr" celek pohromad a prostednic tvm ink moci, kdy jedny jsou oporou druhch, tmto celkem integrln prochz: dozorci jsou pod nepetritm dozorem. Moc v dohlen hierarchizovanch disciplin nen drena jako vc, nepen se jako vlastnictv; funguje jako mainrie. A akoli je pra vda, e jej pyramidln orga nizace j dodv velitele", je to apart jako celek, kter produkuje moc" a rozmisuje jednotlivce v tomto perma nentnm a spojitm poli. To umouje disciplinrn moci bt souasn absolutn indiskrtn", protoe je vude a neustle ve stehu, protoe ze svho principu nepone chv dnou oblast stranou a protoe neustle kontroluje dokonce i ty, kte jsou poveni kontrolovat; a zrove diskrtn", nebo neustle a do znan mry pracuje v ti chosti. Disciplna uvd do chodu" relan moc, jez se udruje sama vlastnmi mechanismy a je nahrazuje mamfestani pedvdn nepetritou hrou propotanch po hled. Diky technikm dohlen, fyzice" moci, se ovld nut tla uskuteuje podle zkon optiky a mechaniky, : v celkov he prostor, linii, ochrannch zstn, svazku a stup a bez uchylovn se, pinejmenm v principu, k excesm, k pouit sly, k nsil. Je to moc, kter je zdn liv o to mn tlesn", o co dmyslnji je fyzick".

1. V sirotinci ryte Pauleta dala zasedn tribunlu, kte r se odehrvala kad rno, vzniknout plnmu ceremoni lu: Shledali jsme vechny ky jako pi bitv, vyrovnan v rad, nehybn a v dokonal tichosti. Velitel, mlad gentle man ve vku estncti let, stl mimo adu, dre v ruce me; na jeho povel se mustvo dalo v dvojkroku do pohybu, aby utvoilo kruh. Rada se shromdila uprosted; kad z len rady pronesl hlen o sv skupin za poslednch dvacet ty i hodin. Obalovanm bylo dovoleno se ospravedlnit; byli vyslechnuti svdci; rada rokovala, a kdy dospla ke shod, velitel vyhlsil nahlas poet vink, povahu jejich pestupk a uloen tresty. Nato mustvo navsost spodan odpochod ovlo,"11) V srdci vech disciplinrnch systm pracuje ma l trestn mechanismus. Vyuv jist druh privilegi justice, se svmi vlastnmi zkony, se specifickmi pestupky, s jedi nenmi formami sankc, se svmi soudnmi instancemi. Dis ciplny ustavuj infrapenalitu": rozleuj prostor, kter z kony nechvaj przdn; kvalifikuj a sthaj soubor zpsob chovn, jim jejich relativn lhostejnost dovoluje uniknout velkm systmm trestn. Pi vstupu se dlnd maj navz jem pozdravit; ...pi odchodu musej uloit materil a nstro je, kter pouvali, a souasn dohldnout na to, zda jejich lampa je zhasnuta"; je vslovn zakzno, aby se dlnd spolu bavili a posunky i njak jinak"; musej se chovat po ctiv a slun"; tomu, kdo bude chybt v prci vce ne pt minut, ani by pedem upozornil pana Oppenheima, bude zaznamenna absence za polovinu dne"; a aby bylo jist, e se v tomto drobnm kriminlnm prvu na nic nezapomnlo, je zakzno init cokoli, co me ukodit panu Oppenhei-

11} C. P ictet de Rnchemcmt, Jnurmrf de Gcntuc, 5. ledna 1788.

-o v i a jeho spolenkm".'2 V dln, ve kole, v armd Zcela zu mikropenalita asu (opodn, absence, peruen ^"oi), innosti (nepozornost, nedbalost, nedostaten horli vost), zpsobu chovn (nezdvoilost, neposlunost), ei (plan i drz mluven), tla (nesprvn" postoje, nekonfomn gesta, neistota), sexuality (nestydatost, neslunost). 7 arove je ve jmnu trestn uvna cel ada subtilnch po stup, od lehkho fyzickho trestu po mrn strdn i d r o b n poniovn. Jde o to souasn uinit trestatelne i nejnien odchylky v chovn a dodat trestn funkci i zdnliv indiferentnm prvkm disciplinrnho apartu: v krajnm ppad tak me cokoli slouit k potrestn i toho nejmenho pestupku, take kad subjekt se nachz zachycen v trestajc-trestateln univerzalit. Pod slovem trest je teba rozumt ve, co je schopno vyvolat v dtech pocit chyby, j se dopustily, ve, m je lze ponit, uvst je v zmatek: ...jistty chlad, urit lhostejnost, otzka, ponen, svreni z uri

tho postaven."13' 2, Disciplna s sebou ovem pin zcela specifick zp sob trestn, jen nen jen omezenm modelem tribunlu. Disciplinrn trestn vychz z nedodrovn, ze veho, co neodpovd pravidlm, co se jim vymyk, co se odchyluje. Trestn je neohranicen oblast nekonformnho: vojk spch pestupek" pokad, kdy nedosahuje poadovan rovn; "pestupkem" ka je nejen sebemen pochyben, ale i nezpsobilost plnit zadan koly. Nazen prusk infanterie ukldalo jednat s nejvy monou psnost" s vojkem, ^ kter se nenauil dostaten sprvn zachzet se svou pu kou. Podobn bylo mon kolkovi, kdy si nezapamato val katechismus z pedelho dne, nadit, aby se jej nauil

12) Pedbn nazen pro tovrnu pana O ppenheim a, 29. z 1809. 13) J.-B . de La Salle, Conduile dcs coles chrtiennes, 1828, s. 204-205.

do ptho dne bez jakkoli chyby a aby jej druh den zopa koval; anebo mohl bt pinucen naslouchat mu vklee na ko- 1 lenou s rukama sepjatma, i mu mohl bt udlen njak ji n trest".

Rd, kter mus disciplinrn tresty .respektovat, je smsen povahy: je to uml" d, stanoven explicitn zkonem, programem, nazenm. Je to vak rovn d, kter se defi nuje pirozenm a pozorovatelnm zpsobem: doba trvn uen, as cvien, rove schopnost odkazuj k pravidelnos ti, kter je tak pravidlem. .Dt v crkevnch kolch nesmly nikdy navtvovat hodiny", jejich rovn jet nedoshly, nebo by byly vystaveny nebezpe, e se nebudou moci na uit nic; nicmn doba trvn kadho stupn je pevn stano vena a ti, kte po trojm zkouen nebyli schopni postoupit do vy tdy, musej bt, zcela oividn, umstni do lavice hlupk". Trestn v disciplinrnm reimu s sebou nese dvoj prvn-pirozen odkaz. 3. Funkc disciplinrnho trestu je redukovat odchylky Mus proto bt podstatn korcktivin. Vedle trest vypje nch pmo ze soudnho modelu (pokuta, biovn, samotka).dvaj disciplinrn systmy pednost trestm, kter spa daj do du vcviku zeslen, znsoben formy uen, nkoliker opakovn; nazen z roku 1766 pro infantu pedepisovalo, e vojci prvn tdy, kte projev uritou nedbalost i zlou vli, budou peazeni zpt do druh tdy" a budou moci postoupit do prvn tdy pouze po dalch cvi ench a po novm sloen zkouky. Jak to t vyjdil J.-B. de La Salle: Vechny tresty spovajc v uloen prce navc jsou nejestj pro uitele, nejvhodnj a nejpijatelnj pro rodie"; umouji vytit dokonce i z chyb dt pro stedky k zlepen jejich rozvoje pi napravovn nedostat ku ; napklad tm, kte nenapsali ve, co napsat mli, ne bo kte se nesnaili vykonat tento kol dobe, lze uloit za tresi ujit penzum, kter maj napsat nebo kter se maj na

uit nazpam",14>Disciplinrn Lrestje, pinejmenm z vel- ; :jc sti,, izomorfn se samou povinnost; nen ani tak po- ' mstou polapanho zkona jako jeho opakovnm, jeho dvojenm zdraznnm. Take npravn inek, kter je d nj oekvn, pichzi prostednictvm pokn a ltosti pouze v podrunch ppadech; je dosahovn pmo pro stednictvm mechanismu vcviku. Trestat znamen cviit. 4. Trestn je v discipln jen prvkem podvojnho syst mu: odmna - trest. A prv tento systm pracuje v procesu vcviku a npravy. Uitel se mus v maximln mon me vyhbat uit trest; mus se naopak vynasnait udlovat odmny astji ne tresty, aby byli lenoi vce podncovni touhou bti odmnni jako ti piln ne strachem z potrest n; to je dvod, pro je velice plodn, kdy je uitel omezen : v uvn trest, aby je-li to mon, dve zskval srdce d tte, ne dt trestal" .151 Tento mechanismus se dvma prvky : umouje urit mnostv operac, je jsou charakteristick pro disciplinrn trestn. Pedevm je to klasifikace chov n a jednn podle dvou protikladnch hodnot dobra a zla; namsto prostho oddlen zakzanho, jak je uznv trestn justice, tu mme rozmstn mezi plem pozitivnm a plem negativnm; veker chovn spad do pole dobrch a pat nch znamen, dobrch a patnch bod. Navc je tu mon vypracovat kvantifikaci a ve vyslit ekonomicky. Trestn etnictv, neustle ptomn, dovoluje u kadho jedince sestavit trestn bilanci. Tento systm, jeho pinejmenm z rodky lze nalzt i v armd nebo v dlnch, dovedla velmi daleko koln justice". Brati z crkevnch kol zorganizova li celou makroekonomii privilegi a kolnch trest: Privile gia budou slouit kolkm k osvobozeni se od trest, je jim byly uloeny... k byl napklad potrestn kolem
M) Tamt.
15) Cli. D em in, /{iV/wm/ puiir les ctiks de In villc tle Lytm, 1716, s. 17.

opsat tyi i est otzek z katechismu; bude se mod od toho to trestu osvobodit prostednictvm nkolika bod privilegi, uitel ur poet bod za kadou otzku... Privilegia plat z uren poet bod, uitel m rovn monost udlit jin pri vilegia s ni hodnotou, kter slou jako drobn za ta prvn Dt dostane napklad za trest kol, kter lze vykoupit pou ze esti body; m privilegium, je plat za deset bod; ped lo je uiteli, kter mu vrt tyi body, a tak dle."1 (> A ve he tchto kvantifikac, tohoto obhu zloh a dluh, dky nepe trit kalkulad kladnch a zpornch poloek hierarchizuj disciplinrn aparty dobr" subjekty ve vztahu ke pat nm" a naopak. Skrze tuto makroekonomii nepetritho trestn se vytv diferenciace, kter nen diferenciac jedn n, nbr samotnch jedinc, jejich povahy, jejich monost, jejich rovn i jejich hodnoty. Tm, e disciplna s takovou pesnost trest skutky jedinc, soud tyto jedince v pravJ d"; trestn, kter uvd v innost, se integruje do okruhu poznatk o jedincch. 5, Rozmstn podle postaven nebo podle hodnost m dvoj lohu: vyznauje odchylky, hierarchizuje kvality, kom petence a schopnosti; tak ale trest a odmuje. Jde o trestn funkci uspodn a podajc diarakter trestu. Disdplna od muje prostou kombinad vhod, m umouje doshnout jistch postavem a pozic; trest obrcenm tohoto postupu a degradovnm. Postaven samo o sob slou jako odmna i jako trest. V cale militaire se vyjasnil cel komplexn systm estn" klasifikace, kde uniformy pedvdly tuto klasifika ci ped zraky vech a vce i mn estn anebo zahanbujt tes ty byly spojovny, jako znaky privilegi d hanby, s takto rozdlovanmi postavenmi. Toto klasifikan a trestn roz mstn bylo realizovno v zkch intervalech vztah, kter
16) J.-B . de La Salle, Conduite des coles chrtiennes, B. N. ms. 11 759, s. 156n. Z d e jde o transpozid systm u shovvavost.

dstojnci, profesoi a jejich asistenti zavdli bez ohledu na vk i hodnost do morlnch kvalit k" a do jejich ve obecni uznvanho chovn". Prvn tda, takzvan velmi dob", se vyznaovala stbrnmi nramenky; jej vsadou bylo, e s n bylo jednno jako s ist vojenskm mu stvem"; vojensk byly proto i tresty, na n mla prvo (od souzen a v nejtch ppadech i uvznn). Druh tda, dob", nosila nramenky z rudho hedvb a stbra; i oni podlhali odsouzen a uvznn, avak mohli tak kleet ne bo bt zaveni do klece. Tda slabch" mla prvo na nra menky z erven vlny; k ji vyjmenovanm tesi tm se v p pad poteby pidvalo noen at z pytloviny. Posledn tda, patn", se vyznaovala nramenky z hnd vlny; ci tto tdy jsou podrobovni vem trestm, kter se v 1'Hdtel uvaj, nebo vem takovm, kter, jak se v, je nut no zavst, i kdyby to mla bt uvznn o samot v temn kobce". A k tomu byla postupem doby pipojena tda han by", pro kterou se pipravuj specifick nazen takovho druhu, e ti, kte do on tdy nleej, jsou neustle oddle ni od ostatnch a obleeni do pytloviny". Protoe prospch a chovn musej samy rozhodnout o pozici ka, tl z dvou poslednch td se mohou tit na to, e postoup do prvnch td a e budou nosit jejich znaky, kdy budou obecnm sv dectvm uznni, e se toho stali hodni promnou svho cho vn a svmi pokroky; a ti z prvnch td mohou zrovna tak sestoupit do tch druhch, jestlie polev ve svm chovn a jestlie shromdn zprvy v jejich neprospch ukou, e si nezaslou postaven a vsady prvnch td.. Klasifikace, je mla trestat, m tendend zaniknout. Tda hanby" exis tuje jen proto, aby zmizela: aby byl posouzen druh konver ze k z tdy hanby, kte se chovaj dobe", jsou znovu umisovni do jinch td, je jim vrceno jejich obleen; b hem jdla a odpoinku vak zstvaj se svmi soudruhy v ponen; budou k nim navrceni, pokud nebudou pokra-

ovat ve svm dobrm chovn; opust je zcela, jestlie je je jich chovn uspokojiv jak v rmci tdy, tak v celm oddle n.171 V dsledku toho m toto hierarchizovan trestn dvo j inek: rozmisuje ky podle jejich schopnost a chovn, tedy podle uitku, kter budou pinet po oputn koly;,: vykonv na n neustl tlak, aby se poddili tmu modelu," aby byli vichni spolen donucovni k podzenosti, k po- slunosti, k pozornosti pi studiu a cviench, k praktickpesnosti pi plnn povinnost a ve vech soustech discipl ny". Prost aby se vichni sob navzjem podobali. Umn trestat v reimu disciplinrn moci zkrtka nen na meno ani k pokn, ani pesn k represi. Uvd do innosti pt zcela rozdlnch operac: referuje o jedinench inech, ak cch a chovnch v rmci celku, kter je zrove polem srov nn, prostorem diferenciace i principem pravidla, jm se m lovk dit. Diferencuje jedince navzjem podle univerzln ho pravidla, je bude fungovat jako minimln prh, jako pr mr, kter je teba respektovat, i jako optimum, k nmu m kad smovat. Pomuje, ve smyslu kvantitativnm, a hierarchizuje, ve smyslu hodnot, schopnosti, rove a po vahu" jednotlivc. Prostednictvm tohoto hodnotovho" mtka zavd ntlak ke konformit, je m bt-realizovna. A . konen vytyuje hranici, kter definuje diferenci vzhledem ke vem diferencm, hranici vnjku, kter je abnormln (t da hanby" v Ecale miiitnire). Nepetrit trestn, kter proch z vemi body a kontroluje vechny instance disciplinrnch instituc, porovnv, diferencuje, hierarchizuje, homogenizuje a vyluuje. Jednm slovem - nontmlizuje. 3 S Stav se tedy postupn do opozice k soudnmu systmu trestn, kter m za zkladn funkci vztahovat se nikoli k souboru pozorovanch jev, ale ke korpusu zkon a tex

17) Arch ves iwlhwahv, 30. btzen 175R, MM 658 n 15. /n 1763, MM 666.

t, je je teba mt na pamti; nikoli diferencovnm jedince, ale specifikac skutk podle uritho potu obecnch katego ri; nikoli hierarchizac, ale zetelnou a prostou hrou binrn opozice mezi dovolenm a zakzanm; nikoli homogenizovnm, ale vypracovnm rozsudku platnho jednou pro vdy. Disciplinrn dispozitivy vyprodukovaly trestn normou", kter je se svmi principy a ve svm fungovn neredukovateln na tradin trestn zkonem. Mal tribunl, kter, jak se zd, permanentn zased v budovch disciplny a kter na sebe obas bere teatrln podobu velkho soudn ho apartu, ns nesm zmst: nepen, vyjma nkolika for mlnch spojitost, mechanismy kriminln justice a do struktury kadodenn existence; pinejmenm to nen jeho podstatn funkce; disciplny vyprodukovaly - oprajce se pitom o celou adu jinch, velice starch procedur - nov trestn mechanismus a ten krok za krokem pohltil velkolep vnj apart, zatmco se zdlo, e jej zdrenliv i ironicky reprodukuje. Juristicko-antropologick mechanismus, kter zrcadl cel djiny modernho trestn, nem svj pvod v pekrvn kriminln justice spoleenskmi vdami a y nrocch vlastnch tto nov racionalit i humanismu, kter by s ebou toto pekrvn pinelo; bod jeho vzniku tkv v on disciplinrn technice, je zapojuje nov mechanis my normalizujc sankce. Skrze disciplny se objevila moc Normy. Znamen tato moc nov zkon moden spolenosti? eknme sp, e se ponaje 18. stoletm pipojila k jinm mocm (k moci Zkona, k moci Slova a Textu, k moci Tradice) zavazujc je k no vm vymezenm. Normln se ustavilo jako princip donu covn pi uen spolu se zavedenm standardizovanho vzdlni a se zzenm cnlcs iwrmnte? (uitelsk stavy), ustavilo se v sil zorganizovat nrodn korpus medicny a prosted nemocnice, zpsobil prosadit fungovn obec nch norem zdrav; ustavilo se i v regulaci postup vroby

a vrobnch produkt.! Tak jako dohled, a spolu s nm, Se normalizace stala koncem klasick doby jednm z vznam nch nstroj moci. Znaky, kter vyjadovaly postaven, p r i vilegia, pslunost, jsou postupn nahrazovny celm syst mem stup normality, i pinejmenm je k nim tento systm pipojovn systm stup normality,.je jsou znm kami pslunosti k homogennmu spoleenskmu tlesu, kter vak m aj i samy o sob roli klasifikace, hierarchizacc a rozmistovn do jednotlivch postaven. V jistm smyslu nut normalizujc moc k homogenit; avak individualizuje tm, e umouje mit odchylky, determinovat rovn, fi xovat zvltnosti a zuitkovat diference, kdy jedny pizp sobuje druhm. Je pochopiteln, e moc normy funguje snadno v rmci systmu formln rovnosti, protoe do ho mogenity, kter je zde pravidlem, zavd jako uiten impe rativ a vsledn mtko naprostou degradaci individul nch rozdl.

Zkouka Zkouka kombinuje techniky hierarchie, kter dohl, i techniky trestu, kter normalizuje. Je to normalizujc poled, dohled, jen dovoluje klasifikovat tdit a trestat. Kontrauje nad lidmi viditelnost, na jejm zklad jsou rozdlo/ni a trestni. Proto je ve vech disciplinrnch dispozitivech ckouka na nejvy mru ritualizovna. Spojuje se v n cere11oniil moci a forma zkuenosti,"rozvinut sly a ustanoven pravdy. V srdci procedur disciplny manifestuje podzen ech, kte jsou vnmni jako objekty, a objektivaci tch, kte sou podzeni. Pekryt vztah moci a vztah vdn m pi
8) V tom to bo d e Je teba od kzat na podstatn strnky z knihy G. Canguilhem a, Le Norml cf lc Pnlhologiquc, 1966, s. 171-191.

'

zkouce vechnu svou viditelnou okzalost A je zde jet jedna inovace klasick doby, kterou historici vd opomnli. Pou se djiny zkoumn slep narozench dt, dt vycho vvanch divokmi zvaty anebo zkoumn hypnzy. Kdo vak nape obecnj, mlhavj, ale tak mnohem vce roz hodujc djiny zkouky" - jejich ritul, jejch metod, jejch osobnost a jejch rol, jejch her otzek a odpovd, jejch sys tm zaznamenn a klasifikace? Nebo v tto jemn techni ce jsou zapojeny cel jedna oblast vdn a cel jeden typ mod. asto se hovo o ideologii, kterou s sebou nesou, a diskrtn i hlasit, humanitn vdy". Ovem sama jejich technologie, to mal operan schma, je m takov rozptyl (od psychiatrie k pedagogice, od diagnostiky chorob k naj mn pracovnch sil), ten postup pi zkouce tak dvrn znm - neuvd v innost uvnit jedinho mechanismu vztahy mod, kter umouj vybrat a konstituovat vdn? Politick obklen se odehrv nikoli prost na rovin vdo m, reprezentaa, na rovin, kde, jak se v, sdl vdn, n br na rovin, kter vdn umouje. Jednou ze zkladnch podmnek epistemologickho odblokovn medidny na kond 18. stolet bylo organizovn nemocnice jako zkouejcho" apartu. Ritul vizity je zde tou nejpividnj formou. V 17. stolet pipojoval lka, pi chzejc zvnjku, svou inspekd k mnoha jinm druhm kontroly - nboensk, administrativn; nepodlel se pli na kadodenn sprv nemocnice. Postupn se vizita stvala pravidelnj, psnj, a pedevm rozshlej: zaujmala stle vznamnj st nemocninho provozu. V roce 1661 byl lka v Htel-Dieu v Pai poven jednou vizitou denn; v roce 1687 byl provdjr" lka povinen pezkouet b hem odpoledne nkter vn postien nemocn. Nazen z 18. stolet stanovovala asov rozpis vizit a dlku jejich tr vn (nejmn dv hodiny); tato nazen trvala na stdn lka tak, aby byly vizity zajitny kadodenn, dokonce

i na velikonon nedli"; nakonec byl v roce 1771 zaveden post nemocninho lkae, povenho provdt vechny sluby nleejc jeho postaven, v noci stejn jako ve dne, po dobu mezi vizitami vykonvanmi dochzejcm lkaem".) Nkdej inspekce, nesoustavn a rychl, se promnila v pra videln pozorovn, je uvedlo nemocnho do situace takka nepetrit zkouky. To m dva dsledky: ve vnitn hierar chii zan lka, a dosud prvek vnj, nabvat nad crkev nm personlem pevahy a svuje mu v technice zkouky pevn urenou, avak podzenou roli; objevuje se tak kate gorie zdravotn sestry"; pokud jde o samotnou nemocnici, je byla dosud pedevm chudobincem, stv se nyn ms tem vcviku a ovovn poznatk: dochz k pevrcen vztah moci a ke konstituovn vdn. Sprvn disciplino van" nemocnice je mstem odpovdajcm lkask discipl n"; tato disciplna tak me opustit svj textov charakter a sp ne z tradice rozhodujcch autorit me zat vyvozo vat sv reference z oblasti objekt opakovan se nabzejcch ke zkouce. Stejnm zpsobem se i kola stv apartem nepetrit zkouky, kter zdvojuje operaci uen v cel jej i. Pjde tu m dl tm mn o otzku souboj, v nich by ci pomo vali sv sly, a vdy pjde vce o nepetrit srovnvn ka dho s kadm, kter umouje souasn pomovat a tres tat. Brati kesanskch kol vyadovali, aby jejich d psali psemnou prci kad den v tdnu: prvn den z pravopisu, druh z aritmetiky, tet den rno z katechismu a veer z kra sopisu atd. Navc se kad msc mla pst jedna psemn prce, je by poukzala na ty, kte zasluhovali, aby byli po drobeni zkouce inspektora .201 Od roku 1775 existovalo v cale des Ponts et Chausses estnct zkouek do roka:
19) Registre des diibrations du burenii dc 1Htel-Dieu. 20) J.-B . de La Salle, Canduite des coles c/inffenncs, 182B, s. 160.

3 z matematiky, 3 z architektury, 3 z kreslen, 2 z psan, 1 z te sn kamene, 1 ze stylu, 1 z rsovn pln, 1 z nivelizace, 1 z vymovn staveb .211 Zkouka se nespokojovala s potvr zovnm uen; to byl jeden z jejch permanentnch faktor; stl pi n v pozad podle nepetrit opakovanho ritulu moci. Zkouen toti umoovalo uiteli vytvoit bhem pedvn vdn cel pole poznatk o cch. Tak zatmco zkouka, kterou se v korporativn tradici zakonovala vy uen, hodnotila dosaen schopnosti - mistrovsk dlo" ovovalo ji vykonan penos vdn ve kole je zkouka pravm a neustlm vmnkem vdn; garantuje pechod poznatk od uitele k kovi, avak odebr tak ku vd n uren a vyhrazen pro uitele. kola se stala mstem, vy pracovn pedagogiky. A tak jako procedura nemocnin zkouky dovolila epistemologick odblokovn medicny, vk zkouejc" koly zna potek pedagogiky, kter pra cuje jako vda. Vk inspekc a donekonena opakovanch manvr v armd rovn vyznauje rozvoj ohromnho tak tickho vdn, jeho inek se projevil v epoe napoleon skch vlek. Zkouka s sebou pin cel mechanismus, kter k uri tmu typu formovn vdn pipojuje uritou formu prakti kovn moci. 1. Zkouka pemnila ekonomii viditelnost na vkon moci. Moc je tradin to, co se ukazuje, co je vidt, co se manifes tuje a co paradoxn nachz princip sv sly v pohybu, jm tuto slu rozvj. Ti, na n psob, mohou zstvat ve stnu; pijmaj svtlo pouze od t sti moci, je je jim propjena, nebo z jejho odrazu, kter na okamik penej. Discipli nrn moc se naproti tomu projevuje ve sv neviditelnosti; tm, je si podrobuje, ukld naopak princip povinn vidi21) Viz L'E?!sc/gici!Cj)( ct !n difftsicm rics scim ccs au XVlIJr siclc, 1964, s. 360.

elnosli. V discipln jsou tm, co m bt vidno, subjekty. Jeich osvtlen zajiuje psoben moci, je je nad nimi vykon vna. Stav bt bez ustn vidn, moci bt kdykoli vidn je to, :o udruje disciplinrn individuum v jeho podzenosti. \ zkouka je technika, kterou moc - msto aby vyslala znanen sv sly, msto aby svm subjektm vtpovala sv znacy zachycuje sv subjekty do mechanismu objektivace. / prostoru, kde vldne, manifestuje disciplinrn moc svou lilu v podstat uspodvnm objekt. Zkouka plat za ce'emonil tto objektivace. A dosud bylo rol politickho ceremonilu poskytovat nsto souasn excesivn i regulovan manifestaci moci; ccemonil byl pehnanm vrazem sly, zrove pemrtlm a kdovanm vydnm", ve kterm moc obnovovala vou platnost. K ceremonilu vdy vce i mn patil trimf. Okzal zjev panovnka s sebou pinel nco z povcen, z korunovace, z vtznho nvratu; nebylo jedin >leitosti, dokonce ani pi pohebnch slavnostech, kdy iy se moc nerozvinula do sv pln vstavnosti. Disciplna n svj vlastn typ ceremonilu. Nen jm triumf, nbr iehldka, parda", okzal forma zkouky. Subjekty" sou zde pedkldny jako objekty" pozorovn moci, je e manifestuje jedin svm pohledem. Nepijmaj pmo ibraz.suvernn moci; rozvjej pitom jen inky - a to, daa by se ci, przdn - na jejich tlech, kter se stala dokolale iteln a poslun. 15. bezna 1666 vykonal Ludvk [IV. svou prvn vojenskou pehldku: jedna z nejpozorulodnjch udlost v krlovstv" - 18 000 mu, kte plaili za slu, je bude dret Evropu v neklidu". O nkolik let tozdji byla u pleitosti tto udlosti vyraena medaile.22) ese npis: Disciplina miiitaris restituta" a legendu Prolil2) O tto m edaili viz lnek J. Jucquiota v Le Club franais de la mdaille,
4 . trim estr 1970, s. 5 0 -5 4 . Obr. . 2.

sic ad victorias". Napravo krl, pravou nohu nakroenou kupedu, sm d pehldku svou hlkou. Na lev polovi n je nkolik ad vojk stojcch elem k divkovi a sea zench smrem do hloubky obrazu; zdvihaj pai do ve ramen a dr puku zcela svisle; vykrauj pravou nohou a lev je mrn pootoena vn. Na zemi se v pravch hlech protnaj linie, tvoc pod nohama vojk rozlehl tyhelnky, kter slou jako znaky pro rzn fze a po zice jejich cvien. Zcela vzadu se rsuje klasick architek tura. Sloupy palce jsou prodlouenm sloup, kter tvo seazen mui a jejich vztyen puky, tak jako dldn tvo bezpochyby prodlouen lini cvien. Avak nad ba lustrdou, kter budovu korunuje, jsou sochy pedstavuj c tanc postavy: klikat linie, zaoblen gesta, draperie. Mramor je zaplnn pohyby, jejich jednotc princip je harmonick. Mui stoj strnule v uniformn opakovanm postoji, ada vedle ady, linie vedle linie: to je jednota taktick. d architektury, kter na svm vrcholu osvobo zuje tanc postavy, klade sv pravidla a svou geometrii na zem na disciplinovan mue. To jsou sloupy moci. Dobr," ekl jednoho dne velkokne Michail ped na stoupenmi vojky pot, co zhldl armdn manvry, jen ani dchaj,"23) Pijmme tuto medaili jako svdectv okamiku, kdy se spojuj paradoxnm, nicmn vznanm zpsobem nej zjevnj figura suvernn moci a objevem se ritul vlast nch moci disciplinrn. Tko udriteln viditelnost monar chy se vrac v nevyhnuteln viditelnosti subjekt. A prv tato inverze viditelnost ve fungovn discipln zajiovala a do jejich nejnich rovn projevy moci. Vstupujeme do v ku nekonen zkouky a donucovac objektivace.
23) P. Kropotkin, Autour une vie, 1902, s. 9. Za tento odkaz vdm pa nu G. Cangutlhem ovi.

2- ;Z/tm /7) tak uvd do dafomentanha pole individualitu Nechv za sebou cel peliv opatrovan a detailn archiv' jeruz se ustavil na rovni tl a dn. Zkouka, kter umisuj* individua do pole dohledu, je rovn situuje do st psan; za pojuje je do cel masy dokument, kter je zachycuj a fbcuff; Procedury zkouky byly okamit spojeny.se systmem inten zivn registrace a akumulace dokument. Moc psan" se usta novila jako podstatn soust soukol disciplinrn moci. V mnoha bodech se formovala podle tradinch metod admi nistrativn dokumentace, nicmn se specilnmi technikami i dleitmi inovacemi. Zahrnovaly napklad metody identiikace, charakteristiky osob a popisu. Zde leel prablm armiy, kter byla nucena znovu zapojit dezertry, zabrnit opako van odvod, korigovat fiktivn stavy vykazovan dstojnky, ozeznat u kadho vojka, m me slouit a jakou m hodiohi, s jistotou stanovit bilanci zmizelch a padlch. Byl to jroblem nemocnic, kde bylo teba rozeznvat nemocn, sthat imulanty, sledovat vvoj nemoc, ovovat innost lby, ur:ovat analogick ppady a odhalovat potky epidemi Byl to problm vzdlvacch stav, kde bylo nutn u kadho jelince charakterizovat jeho schopnost, urit jeho rove a jeho noznosti, indikovat ppadnou vyuitelnost toho, co by mohl elat: Registr slou k tomu, aby, jsa vas a na mst k mn lval poznat mravy dt, jejich pokroky na cest zbonosti, r katechismu i ve vzdln podle asu ve kole strvenho, jech ducha i jejich sudek, jen byl ji od pijet vyhrann."* Odtud plyne formace cel ady kd disciplinrn indiviluality, ktere umonily pomoc prostedk homogenizace trepsat individuln rysy ustaven zkoukou: fyzick kd lopisu osoby, lkask kd symptom, kolsk nebo vojenk kd jednn i chovan. Tyto kdy byly jet pli rudi-

i) M . I. D. B., Instructian mthodique pour Ycok pnm stiak, 1669, s. 64.

mentln jak v kvantitativn, tak v kvalitativn form, avak vyznaily okamik prvn formalizace" individua v rmci vztah mod. Dal inovace disciplinrnho psan se tkaly uveden tchto prvk do vztahu korelace, akumulace dokument, je jich seazen, organizovn pole srovnvn, je dovolovalo tdit, tvoit kategorie, stanovovat prmry, upevovat nor my. Nemocnice osmnctho stolet byly obzvl velkmi la boratoemi zapisovn a dokumentrnch metod. Veden re gistr, jejich specializace, pepisovn z jednch do druhch, jejich drkulace bhem vizit, jejich konfrontace pi pravidel nch setknch lka a ednk, penos jejich dat do orga nism centralizace (a do nemocnice nebo do hlavn kancel e starobinc), porovnatelnost potu onemocnn, vylen, mrt na rovni jedn nemocnice, msta i v mtku celho nroda tvoily soust procesu, jm se nemocnice podrobo valy disdplinmmu reimu. Mezi zkladn podmnky dob r lkask disciplny" v obou smyslech tohoto slova je te ba zahrnout procedury psan, kter umoovaly integrovat individuln data v kumulativnch systmech, ani by se zde ztrcela; uspodat ve tm zpsobem, e lze najt urit in dividuum ponaje ktermkoli obecnm registrem a e se naopak kad daj individuln zkouky me odrazit v kalkulacch celku. Zkouka se dky celmu tomuto apartu psan, kter ji doprovz, otevr dvma korelativnm monostem: konsti tuovn individua jako popsatelnho, analyzovatelnho ob jektu, nicmn nikoli jeho redukovnm na spedfick" zna ky, jak to inili prodovda v ppad ivoich, nbr udrovnm jeho jedinench rys, jeho individulnho v voje, jeho vlastnch schopnost i monost pod dohledem permanentnho vdn; a na druh stran konstituovn srovnvacho systmu, kter dovoluje men globlnch je v, popis skupin, charakterizad kolektivnch fakt, odhado-

vn individulnch odchylek jednotlivc Ve vztahu k dn hym, jejich rozmstn v dan populaci" Tyto mal techniky zznamu, registrace kormHh, spisu, zadvn do sloupc a tabulek, je jsou nm dvra* ' znme, ktere vak umonily epistemoloeick nHhlnt ^
znm. Mame nepochybn dvod poloit si arisloteldvskT h^Z U 9 ndividuu mn a legitimn? Velk nm biem patm vyaduje velk een. Existuje vak i m a f v K oncky problm - na konci 18. stolet Se objevuj n " "o t '

vsmp, indlvl<!u

mohh zahrnu t pod oznaen klinick" vd y Drohl'

ji dra]^j d o % vev d / S

'0 m

biem vstupu jedinen deskripce, dotazovn anamnspisu" do veobecnho fngovn vdeckho

dskurzu

poved na tuto jednoduchou faktickou otzku jist postrd vzneenost: je teba sledovat tyto p ro ce sy .p s a n S disdplinm ch t tytH mechanismy d o u e k , formovn

nutn hledat v tch neslavnch archivech, kde J v ^ r a c o v vala modern hra donucovn tl, gest, chovn.

, PQZ nl a a l psobena moci. Ppad fi nen iakn v zmshce ci v soudn praxi soubor okolnost kvalifikujcch in d u u m T k J ,k me P* ZPS bt Ut P -v id la , nJbS in liv dum, tak bj[ pOSDUZe' 0/ mfe srovnvno 5 f n f u i , a ,o . sam oto! take individuum, je mus bt cvieno i n a o r a v ^ T ' m m t tdit, normalizovat, v y L o v a , ,td . " P " 0' J s' . dobu zstvalajakkoli individualita - ta neimzs. a kohokoli - pod prahem popisu. By, p ,ohllL ^ rovan, do detailu vykldn, sledovn dJ po d S e p f S i
V * * * * .

j&StafS*

; ~k0 ,U " obklopen vemi dokumentanmi technikami in

*******

SS b

Kronika lovka^vyprhli

o jeho ivot, jeho historiografie redigovan v proudu jeho existence tvoily soust ritul jeho moci. Avak discipli nrn pochody tento vztah pevrtily, snily prh popsatelnost individuality a uinily z tohoto popisu prostedek kontroly a metodu ovldn. Nen to ji monument pro pa m budoucnosti, nbr dokument pro ppadn pouit. A tato nov popsatelnost je o to vraznj, o striktnj je disciplinrn zalenn: od potku 18. stolet a v souladu s tendenc, kter je vlastn mechanismm disciplny, se dt, nemocn, blzen, odsouzen stvaj objektem individulnch popis a ivotopisnch vyprvn. Toto zapisovn skute nch osud ji nen procedurou heroizace; funguje jako pro cedura pbjektivace a podroben. Peliv ovovan ivot mentln chorch i delikvent souvis, tak jako kroniky krl i epopeje o velkch a slavnch banditech, s uritou politickou funkc psan, ale v rmci zcela jin techniky moci. Zkouka jako souasn rituln a vdeck" fixace rozli nch individu, jako pipchnut kadho k jeho vlastn jedi nenosti (v opozici k ceremonii, kde se manifestovaly posta ven, urozenost, privilegia, funkce spolu s vekerou ndherou svch znak) jasn ukazuje objeven se nov mo dality moci, kde kad obdr jako statut svou vlastn indi vidualitu a kde je prostednictvm tohoto statutu spjat s ry sy, s mtky, s odchylkami, s poznmkami", kter jej charakterizuj a in z nj v kadm ohledu ppad". A konen zkouka stoj v centru procedur, kter konsti tuuj individuum jako inek a objekt moci, jako inek a ob jekt vdn. Je to zkouen, kter kombinovnm hierarchic kho dohlen a normalizan sankce zajiuje skvl disciplinrn funkce rozmstn a roztdn, maximlnho vydobyt sil a asu, plynul vvojov akumulace, optimln kompozice schopnost; tedy produkce celulrn, organick, genetick a kombinatom individuality. Spolu s tm se ritualizuj ty disciplny, kter bychom mohli krtce charakterizo-

fat, kdy ekneme, e jsou modalitou moci, pro ni je podtatn individuln diference. * Disciplny vyznauj okamik, kdy se uskuteuje to, co ychom mohli nazvat obrcen politick osy individualizace. r nkterch spolenostech, pro n je feudln reim pouze ikladem, lze tvrdit, e individualizace je nej vt tam, kde e praktikuje svrchovanost, a ve vych sfrch moci. m ve je zde nkdo dritelem moci i privilegia, tm vce zname jako individuum skrze rituly, projevy i vtvarn repreentace. Jmno a rodokmen, kter ho situuj uvnit celku buznost, vykonn hrdinskch in, kter manifestuj peahu sil a kter vyprvn in nesmrtelnmi, ceremonie, kte- vyznauj svm uspodnm mocensk vztahy, monu menty i donace, kter dodvaj ivot i po smrti, oslavy excesy rozhazovanosti, mnohonsobn vrnostn a len n vazky, je se rzn k, to ve konstituuje procedury vzerupn" individualizace. V disciplinrnm reimu je indiviualizace naproti tomu sestupn": mrn tomu, jak se moc :v anonymnj a funknj, mji ti, na nich se praktik', tendenci bt silnji individualizovni; a to sp prostedictvm dohlen ne ceremoni, sp pozorovnm ne paltihodnmi pbhy, sp pomoc srovnvacch mtek, ter odkazuj k norm", ne rodokmen, kter pedklda' jako vznan body pedky; sp odchylkami" ne hrinskmi skutky. V systmu disciplny je dt vce individnzovno ne dospl, nemocn vce ne zdrav, blzen delikvent vce ne normln a netrestan lovk. Prv tc tm prvnm jsou ve vech ppadech nameny indi v l n lizu jc mechanismy nai civilizace; a pokud se objev sna3 individualizovat zdravho, normlnho a trestn bezannho dosplho, je to napt vdy tak, e se zkoum,

kolik je v nm jet z dtte, kolik skrytho lenstv v nm pebv, jak zsadn zloin by si pl spchat. Vechny v dy, analzy i praktiky s koenem psycho-" maj sv msto v tomto historickm obratu procedur individualizace. Oka mik, kdy se pelo od historicko-ritulnch mechanism formovn individuality k mechanismm vdecko-disciplinmm, kdy normln nastoupilo na msto zddnho po pedcch a mtko na msto statutu, nahrazujc tak indivi dualitu lovka pamtihodnho individualitou lovka kalkulovatelnho, okamik, kdy se vdy o lovku staly monmi, byl rovn okamikem, kdy se do innosti zapoji ly nov technologie moci a jin politick anatomie tla: A jestlie je od hloubi stedovku a po dneek dobrodru stv" pbhem individuality, pechodem od eposu k rom nu, od vzneench in k tajn jedinenosti, od dalekch vyhnanstv k vnitnmu zkoumn dtstv, od souboj k fantazmatm, je to ve rovn vepsno ve formovn discipli nrn spolenosti. Nen to ji J e bon petit Henri", nbr ne tst malho Hanse, co vyprv phody z naeho dtstv. Dnen Romn o ni byl napsn Mary Barnesovou; namsto Lancelota tu mme prezidenta Schrebera. asto se k, e model spolenosti, kter m jako sv konstitutivn prvky individua, je pevzat z abstraktnch prvnickch forem smlouvy a smny. Merkantiln spole nost by se podle tohoto nzoru pedstavovala jako smluvn asociace izolovanch prvnickch subjekt. Mon. Zd se, e politick teorie 17. a 18. stolet se skuten asto podizu je tomuto schmatu. Nesmme vak zapomnat, e v te do b existovala technika innho ustavovn individu jako korelativnch prvk moci a vdn. Individuum je nepo chybn fiktivnm atomem ideologick" reprezentace spo lenosti; je ale tak skutenost fabrikovanou tou specifickou technologi moci, je se nazv disciplna". Musme jednou provdy pestat popisovat inky moci v termnech negatv-

nich: moc vyluuje", potlauje", zadruje", cenzuruje abstrahuje", maskuje", skrv". Moc ve skutenosti pro dukuje; produkuje realitu; produkuje oblasti objekt a ritu l pravdy. Individuum a poznatky, kter o nm lze zskat pat k tto produkci. ' Nepiznvme vak tmto asto drobnm skokm dis ciplny, kdy jim pipisujeme takovou moc, pli mnoho? Odkud mohou erpat tak rozshlou innost?

KAPITOLA III PANOPTISMUS

Podvejme se nyn na mtka, kter je teba, podle nazen ze 17. stolet, brt v vahu, bylo-li msto prohleno za na kaen morem .11 Nejprve psn prostorov rozlenn: dokonal uzaven msta a okoln pdy, zkaz opustit msto pod trestem smrti, vyhuben vech voln pobhajcch zvat; rozdlen msta na oddlen tvrti, jmenovn sprvce v kad z nich. Kad ulice je zaazena pod pravomoc syndika, kter nad n dohl ; kdyby ji opustil, bude odsouzen k smrti. Od urenho dne je nazeno, aby kad zstal ve svm uzavenm dom; pod trestem smrti je zakzno dm opustit, Sm syndik pichz, aby zvnjku uzavel vechny domy; bere si s sebou kle, kter odevzd sprvci tvrti; ten je dr u sebe a do konce karantny. Kad rodina se mus postarat o zsoby; pouze v ppad chleba a vna budou z ulice do interiru dom z zeny zk devn kanly, umoujc kadmu dostat svou dvku, ani by pitom dolo ke styku mezi zsobovateli a obyvateli dom; pro maso, ryby a zeleninu byly pouv ny kladky a koe. Je-li naprosto nezbytn opustit dm, je to mon jen podle stanovenho porad a s vylouenm jakho koli styku. Voln se mohou pohybovat jen sprvci, syndici
1)

Archivcs militnircs dc Vtnccnncs, A 1 Slfi 91 sc. Toto n azen je v pod

stat stejn jako cel ada jinch, je pochzej z te dnby i z doby dvj.

i vojci na stri, a mezi nakaenmi domy od jedn mrtvoy k druh tak krkavci", kte jsou lhostejn ponechni smri: jsou to lid, kte eviduj nemocn, pohbvaj mrtv, ukl:ej a vykonvaj mnoho dalch sprostch a odpornch lueb". Je to rozlenn, nehybn, strnul prostor. Kad je narovnn na svm mst. A pokud se hne, jde mu o ivot; bu e nakaz, nebo je potrestn. Inspekce pracuje bez ustn. Dohled je vude ve stavu idlosti: znan velk tvar obansk milice, jemu vel lob dstojnci a slun lid", pslunci stre u mstskch iran, na radnici a ve vech tvrtch, aby se doshlo co lejbysteji poslunosti obyvatel a co nejabsolutnj autority nstskch ednk, jako i dohlen nad vm nepod m , zlodjstvm a rabovnm". V mstskch branch jsou tanovit dohledu, na konci kad ulice vojensk hldky, ad den navtvuje sprvce tvr, kter mu byla svena, by se pesvdil, zda syndikov pln sv koly, zda si obyatel na nco nestuj; dohlej nad jejich jednnm". Ka[ den prochz rovn syndik ulici, za kterou je odpovdn; astav se ped kadm domem, nech si vechny obyvatele lastoupit k oknm (tm, kte maj sv obydl obrcena smem na dvr, bude pidleno jedno okno vedouc na ulici, kde e nesm krom nich ukzat nikdo jin); kadho vyvol jmlem a zajm se, v jakm jsou stavu, vichni, jeden po druim - v ktermto ppad jsou obyvatel povinni mluvit iravdu pod hrozbou trestu smrti"; jestlie se kdokoli neuke u okna, syndik se mus ptt po dvodech: snadno tak odlal, zda skrvaj mrtv i nemocn". Kad uzaven ve sv ;leci, kad u svho okna, odpovdajc na vyvoln jmnem ukazujc se, kdy je vyzvn - je to velkolep pehldka ich a mrtvch. Tento dohled se opr o systm permanentn registrace: len jsou pedvna od syndik ke sprvcm, od sprvc e konelm i k starostovi. Na potku tohoto uzamen"

se postupn stanovuj role vech obyvatel ptomnch ve mst; do seznamu se zan jmno, vk a pohlav bez ohle du na postaven": jeden exempl je pro sprvce tvrti, dru h pro kancel radnice, dal slou jako zklad k tomu, aby syndik mohl provdt kadodenn kontrolu. Ve, co je b hem nvtv zjitno - mrt, onemocnn, stnosti, porue n du - , je zaznamenno a pedno dle sprvcm a ed nkm radnice. Ti maj vekerou pravomoc nad lkaskou p; je jim pidlen odpovdn lka; dn jin lka ne me vykonvat svou praxi, dn jin lkrnk neme pipravovat lky, dn zpovdnk neme navtvovat ne mocn, ani by ml psemn povolen, aby se zabrnilo to mu, e by nkdo skrval i lil nakaenho nemocnho bez vdom ednk radnice". Registrace patologickho mus bt konstantn a centralizovan. Vztah kadho jedince k je ho nemoci a k jeho smrti vede skrz zstupce moci, skrz regis traci, kterou provdj, a skrz rozhodnut, kter vynej. Pt nebo est dn po zatku karantny dochz k vyi tn dom, jednoho po druhm. Vichni obyvatel jsou pi nuceni odejt; v kad mstnosti jsou nbytek a zbo" vyzdvieny i zaveny nad zem; po mstnosti se rozlije paule; po pelivm utsnn vech okem, dve, a dokonce i klovch drek, kter se zalij voskem, se paule zapl. Na konec se cel dm oteve dokon, zatmco se paule spote bovv hoenm; ti, co itn provdli, jsou tak jako pi vstupu prohledni v ptomnosti obyvatel domu, aby bylo vidt, e si pi odchodu neodnej nic, co s sebou nepines li", tyi hodiny pot mohou obyvatel vstoupit do svho domu. Tento uzaven, rozkouskovan, ve vech svch bodech kontrolovan prostor, kde jsou jednotlivci vsazeni na vyme zen msto, kde jsou kontrolovny i ty nejmen pohyby, kde jsou vechny udlosti zaznamenvny, kde centrum a perife ri propojuje nepetrit innost zapisovn, kde moc psob

nerozdlen podle souvislho hierarchickho schmatu, kde je kad jednotlivec neustle vyhledvn, zkouen a distri buovn v prosted ivch, nemocnch a mrtvch - to ve utv kompaktn model disciplinrnho dispozidvu, Na mor odpovd d; jeho funkc je rozplst vechny zmatky: zma tek nemoci, kter se pen, kdy dojde ke smsen tl; zma tek zla, kter vzrst, kdy strach a smrt straj hranice zak zanho. Pedepisuje kadmu jeho msto, jeho tlo, jeho nemoc a smrt, jeho prospch, prostednictvm vudyptom n a vevdouc moci, kter sama sebe pravidelnm zpso bem neustle rozdluje, a nakonec uruje jednotlivce, to, co ej charakterizuje, to, co mu nle, to, co se mu pihod. Proi moru, kter je sms, prosazuje disciplna svou moc, kter e analytick. Okolo moru vznikla cel literrn fikce svtku: suspendovan zkony, uvolnn zkaz, frenetino asu, kte m- tla msc se bez jakhokoli ohledu, jedinci, kte strlvaj sv masky, kte ztrcej svou statutrn totonost a fijuru, pod kterou jsou znm, kte nechvaj vyjt na svtlo :cela jinou pravdu. Byl tu ale tak politick sen o moru, kte byl pravm opakem literrn fikce svtku: nikoli kolektivi slavnost, nbr psn oddlen; nikoli pestupovan zkoiy, nbr pronikn naizovn a do nejjemnjch detail ;xistence a prostednictvm dokonal hierarchie, kter zajis ti je kapilrn fungovn moci; nikoli masky, kter se navlka a strhvaj, nbr pisouzen kadmu jeho pravho" jmla, jeho pravho" msta, jeho pravho" tla a jeho prav" emoci. Mor jako souasn reln a imaginrn forma ztrty du m za svj medicnsk a politick korelt disciplnu. 2a lisciplinrnmi dispozitivy meme st utkvlou hrzu : nakaen", z moru, z povstn, ze zloinu, z tulctv, z de:erce, z lid, kle se objevuj a mizej, ij a umraj bez du. Jestlie lepra podncovala vznik ritul vylouen, kter redly v urit me a ke vzniku modelu a slouily jako obecl forma velkho Uzaven, mor podncuje schmata discip-

lnrn. Spis ne masivn a binrn rozdlen na jedny a druvyaduje mor mnostv separac, individualizujc rozrnstn, do hloubky organizovan dohled a kontrolu, inten zifikaci a rozvtven moci. Malomocn je zachycen v praktikch odmtnut, v exilu-klauzue; je tam ponechn, aby zanikl v masovm mtku, kde nen dleit rozliovat; nakaen morem jsou zachyceni v detailnm taktickm roz lenn msta na tvrti, kde existuj individuln diferenciace omezujcmi inky moci, kter se posiluje, artikuluje a dle rozdluje. Na jedn stran je velk uzaven, na stran druh sprvn vcvik. Lepra a jej oddlen; mor a jeho rozlenn. Jedno je poznamennm, druh analzou a rozdlenm. Exil malomocnho a uvznn morem nakaench v sob nenesou stejn politick sen. Ten prvn je snem o istm spoleen stv, ten druh snem o disciplinrn spolenosti. Dva zpso by, jak vykonvat moc nad lidmi, jak kontrolovat vztahy mezi nimi, jak rozpltat jejich nebezpen svazky. Msto na kaen morem, cel prostoupen hierarchi, dohlenm, po hledem, psanm, msto znehybnl extenzivnm fungov nm moci, je dopad oddlenm zpsobem na vechna individuln tla - to je utopie dokonale ovldanho msta. Mor (pinejmenm zstv-li ve stadiu pedpokladu) je zkouka, na jejm zklad lze ideln definovat psoben disciplinrn moci. Kdy s snai nechat prva a zkony fun govat podle ist teorie, uchyluj se prvnci ve sv pedsta vivosti do pirozenho stavu; aby vldcov zahldli fungo vn dokonalch discipln, snili o situaci morov nkazy. V pozad disciplinrnch schmat stoj obraz moru jako ee n vech zmatk a nepodk; tak jako stoj obraz lepry od znut od jakhokoli kontaktu v pozad schmat vylouen. jsou to schmata rozdln, nikoli vak nesluiteln. M eme sledovat, jak se pomalu pibliuj, a prv devatenct mu stolet bylo vlastni, e na prostor vylouen, jeho sym bolickm obyvatelem byl malomocn (a ebrci, tulci.

blazm a nsilnici tvoili jeho skutenou populaci), aplikovalo techniku moci patc k disciplinrnmu rozlenn. Zachzet s malomocnmi" jako s nakaenmi morem", promtnout detailn rozdelen disciplny na neuspodan prostor inter nace, pracovat s metodami analytickho rozmstn vlastnmi moci, individualizovat vylouen, ale i ut procedur indivi dualizace pro oznaen vylouench - to ve bylo-pesn.pro vdno disciplinrn moc od potku 19. stolet; psychiatric k u tulek, systm vzestv, polepovna, nov zaveden zvlastm vchovn pe pro mladistv a do jist mry nemoc nice, v obecnm smyslu pak vechny instance individuln: kontroly pracovaly ve dvojitm reimu: v reimu binrnho oddeleru a oznaen (blzen - duevn zdrav, nebezpen nekodn normln ~ nenormln); a v reimu .donucujcho vykzni, rozliujcho rozdlen (kdo km je; kde m bt* cim ma bt charakterizovn, jak jej rozeznat; jak nad nm in dividulnm zpsobem vykonvat dohled atd,). Na jedn stran jsou malomocn pedlvni podle vzoru moru"; vy louenm je vnucovna taktika individualizujcch discipln* a na druh stran univerzalita disciplinrnch kontrol dovo luje vyznait, kdo je malomocn", a zapojit do hry proti n mu dualistick mechanismy vylouen. Konstantn dlen na normln a b n o rm ln , jemu je kad jedinec podzen, ve de az k nm samm, piem aplikuje binrn vyznaen a exil malomocnch i na vechny ostatn objekty; existence celeho tohoto souboru technik a instituc, kter maj za kol pomovat, kontrolovat a napravovat nenormln, vede k fungovn disciplinrnch dispozitiv, kter si vydal strach z moru. Vechny mocensk mechanismy, kter se do dnes rozprostraj okolo nenormlnho, aby je oznaily jako :o, co je teba zmnit, tvo tyto dv formy, z nich jsou ony nechanismy vzdlen odvozeny. +

Benthamv Panoptikon je architektonickou figurou tto kompozice. Jeho princip je znm: na okraji je budova ve tvaru kruhu; uprosted je v; v je propikovna irokmi okny, kter vedou smrem k vnitn stran kruhu; okrajov budova je rozdlena na jednotliv cely, z nich kad pro chz celou kou budovy; cely maj dv okna, jedno, sm ujc dovnit, odpovd oknm ve; druh, smujc ven, umouje, aby skrz celu prochzelo svtlo z jedn strany na druhou. Potom sta umstit dohlejcho do centrln ve a v kad cele uzavt jednoho blzna, nemocnho, vzn, dlnka nebo kolka. V dsledku protisvtla je mon z v e pozorovat, jak se rsuj prv proti svtlu drobn siluety tch, kdo jsou uzaveni v celch na okraji. Tolik klec, tolik malch divadel, kde je kad herec sm, dokonale indivi dualizovan a neustle viditeln. Dispozitiv panoptika orga nizuje prostorov jednotky, kter umouj bez ustn vidt a okamit rozeznvat. Pevrac zkrtka princip ale; nebo sp jeho.ti .funkce - uzavt, zbavit svtla, skrt zachov v jen tu prvn a potlauje druh dv. Pln svtlo a pohled dozorce uzavraj lpe ne temnota, kter koneckonc ochra uje. Viditelnost je past ' Zaprv umouje co je inek negativn vyhnout se kompaktnm, hemcm se a rozbouenm masm, je se na chzely na mstech uzaven, jak je maloval Goya nebo popi soval Howard. Na svm mst je kad bezpen uzaven v cele, do n je zpedu vidt z msta dozorce; bon stny vak zabrauj jakmukoli kontaktu se spoluvzni. Je vidn, ale nevid; je objektem informace, nikdy subjektem komuni kace, Umstn jeho cely vstc centrln vi mu ukld oso vou viditelnost; avak rozdlen kruhu, jeho dobe oddlen cely implikuj bon neviditelnost. A toto ve je zrukou po dku, Jsou-li vzni odsouzen trestanci,-nen tu nebezpe, e by dolo ke spiknut, k pokusu o spolen tk, plnov n novch zloin v budoucnosti, vzjemnmu patnmu

ovlivnn; jsou-li jimi pacienti, nehroz nebezpe en nka zy; jsou-li to blzni, odpad nebezpe vzjemnho nsilnho jblen; jsou-li to dti, nehroz opisovn, hluk, baven se, ozptylovn. Jde-li o dlnky, nedochz u nich ke rvakm, crdem, spolovn a nepozornosti, kter brzd prci, snisuj kvalitu nebo vedou k nehodm. Dav, kompaktn masa, nsto mnohonsobn smny, individuality, na nich se zakl d, efekt kolektivu, to ve je potlaeno ve prospch souboru oddlench jedinc. Z pohledu dozorce je to nahrazeno spa:tatelnma kontrolovatelnm mnostvm, z pohledu vznlho izolovanou a pozorovanou samotou.2 1 Z toho plyne hlavn inek Panoptikonu: zavst u vznlho vdom a nepetrit stav viditelnosti, kter zajiuje mtomatick fungovn moci. Zpsobit, aby dohlen bylo ermanentn ve svch incch, by by bylo nesoustavn ve ;v innosti; aby dokonalost moci vedla k tomu, e aktul nost jejho vykonvn bude zbyten; aby byl tento architekonick apart strojem, kter by vytvel a udroval mocen;k vztahy nezvisle na tom, kdo je vykonv; zkrtka aby /znn byli chyceni v situaci psoben moci, jejmi nositeli jy byli sami. Proto je to, e vznn by ml bt neustle sleiovn dozorcem, souasn pli mnoho i pli mlo: pli nlo, nebo podstatn je, aby vze vdl, e je sledovn; pi mnoho, protoe ve skutenosti ji nen nutn, aby tomu ak bylo. V tomto ohledu stanovil Bentham princip, e moc nus bt viditeln a neoviteln. Viditeln: uvznn m nit neustle ped oima vysokou siluetu centrln ve, odaid je pehovn. Neoviteln: uvznn nesm nikdy vdt, e-li v danm okamiku pozorovn; mus si vak bt jist, e je o kdykoli mon. Aby uinil ptomnost i neptomnost do:orce nepozorovatelnou, aby vznn nemohli ze sv cely vi
:) J. Benthnm, P an n p ttco n ", ve Works, ed. Bmvring, 1S43, dl IV, s. fil)-64. Viz obr. . 17.

dL ani jeho stn nebo jeho obrys v proisvtle, pedpokldal Beniham nejen aluzie na oknech centrlnho slu dozorc, nbr i pepaen uvnit tohoto slu, kter jej rozdlovalo na tvrtiny v pravm hlu, a pro pechzen z jedn tvrtiny do druh nikoli dvee, nbr zalomen prchody: nebo nejmens zaskpn, zahldnut svtlo, zblesk ve kve by ptomnost dozorce prozradily.3' JPanoptikon je strojem na dispciaci pru vidt bt vidn; v kruhu po okraji je lovk na prosto viditeln, ani by cokoli vidl; v centrln vi vid ve, ani by mohl bt jakkoli vidn .1 1 1 Je to dleit dispozitiv, ponvad automatizuje a dezindividualizuje moc. Sp ne v njak osob m tato moc svj princip v centrln sladn distribuci tl, povrch, svtla, pohled; v uspodn, jeho vnitn mechanismy produku j vztah, ve kterm jsou individua zcela polapena. Ceremo nily, rituly a znaky, jimi se manifestovala pevaha moci suvernnho panovnka, jsou zde zbyten. Je tu mainerie, kter zajiuje nesymetrii, nerovnovhu a diferenci. V d sledku toho nezle, kdo tuto moc vykonv. Tento stroj me obsluhovat kdokoli, tm podle nhodnho vbru: pi neptomnosti editele jeho rodina, jeho spolupracovnci, jeho nvtvnci, ba dokonce i jeho sluebnictvo .51 Rovn motiv, kter jej oivuje, je lhostejn: zvdavost indiskrtnho

3)

4)

5)

V lnku Postscript lo lite Panopticon z roku 1791 pipojuje Bentham tem n galerie naten naerno, kter vedou okolo sta n o v itd o zo rce a z nich kad um ouje sledovat dv poschod cel. Viz obr. . 17. Bentham si v prvn verzi Panopticon ii pedstavoval rovn akustick dozor, provdn prostednictvm trubic vedou cch z cel do centrln ve. V Pttsfsferijij tuto m ylenku opustil pa lm proto, e zde nebylo m on zavst jednosm rnost a zabrnit vzm , nby poslouchali dozorce stejn, jako mohli dozorci poslou chat je. Julius su pokusil systm jednosm rnho poslouchn zd oko nalit (N. H. Julius, Lrpms siir f.< inswis, fr. peklad, 1R31, s. 1 fi). J. Bentham, Panopticon", ve lVirts, ed. Bowring, 1B43, dl IV, s. 45.

lovka, kodolibost dtte, touha po vdn filozofa, kter chce projt Lmto muzeem lidsk pirozenosti nebo zlovolnost tech, kdo nachzej zlibu ve pehovn a trestn. m vt je poet tchto anonymnch a prchozch pozorovatel, tm vt je pro vznnho riziko, e bude pekvapen, a o to'vce roste jeho zneklidujc vdom, e je pozorovn. Panoptikon je ndhern stroj, kter, a jsou tuby, na jejich zklad pra cuje, jakkoli rznorod, produkuje zcela homogenn inky moci. : J Skuten podzen se rod mechanicky z fiktivnho vzta hu. Tak nen nutn pout nsiln prostedky pro donucen odsouzenho k dobrmu chovn, blzna ke klidu, dlnka k prci, kolka k pli pi uen, nemocnho k poslunosti p kaz. Bentham byl naden tm, e panoptikln instituce mo hou fungovat tak snadno: dn me, dn etzy, dn tk zmky; sta, aby tu byla jasn separace a dobe rozmistene otvory, Tkopdnost starch maison de sitret" s jejich architekturou pevnosti je mon nahradit jednoduchou geometri a ekonomi nmison de certitude. innost moci, je j donucDvac sla pela v jistm smyslu na opanou stranu na stranu svho povrchu pi aplikaci. Ten, kdo je podroben polem viditelnosti a je si toho vdom, na sebe pebr starost o mocensk donucovn; nechv je spontnn dopadat na sebe samotnho; vpisuje do sebe mocensk vztah, v nm hraje simultnn ob role; stv se principem svho vlastn ho podzen. Z tohoto dvodu se me extern moc odlehit od sv fyzick te; smuje k netlesnosti; a m vce se pi bliuje k tto hranici, tm jsou jej inky konstantnj, d kladnj a trvalej: je to nepetrte' vtzstv, kter se vyh b jakkoli fyzick konfrontaci a kterho je vdy ji pedem dosneno, Bentham nikde nek, zda se ve svm projektu nechal in spirovat zvincem, kter zkonstruoval Le Vaux ve Versailles. Byl to prvn zvinec, kde nejsou rzn prvky, jak bylo tradi-

cl, rozptleny, v parku:r,) uprosted osmistnnho pavilonu, kter v prvnm podla sestv pouze z jedin sti, je kr lovsk salon; ve vech stnch se rozvraj velk okna, je s t do sedmi klec (osm strana je vyhrazena pro vstup), ve kterch jsou uzaveny rzn druhy zvat. V Benthamov dob tento typ zvince vymizel. Avak v programu Panoptikonu meme nalzt podobnou pi o individualizujc po zorovn, o charakterizaci a klasifikaci, o analytick uspo dn prostoru. Panoptikon je krlovsk zvinec; zve je nahrazeno lovkem, seskupen podle druh individuln distribuc a krl mainri skryt mod, Krom tchto mali kost vsak Panoptikon vykonv tak prci prodovdce. Umouje stanovovat diference; u nemocnch pozorovat symptomy u kadho jednotliv, ani by blzkost lek, cir kulace vpar i dsledky nkazy mtly klinick tabulky; u dt zaznamenvat jejich projev (ani by pitom mohly na podobovat i opisovat), odhalovat jejich schopnosti, oceo vat jejich charaktery, stanovovat psn klasifikace a vzhle dem k normlnmu rozvoji odliovat ln a svhlav" od tch, kter jsou nevyliteln im bedln"; u dlnk zazna menvat schopnosti kadho jednotlivce, porovnvat dobu, kterou potebuje na vykonn urit prce, a jsou-li placem ode dne, tak nsledn vypotat jejich mzdu .71 Tolik tedy, pokud jde o zoologickou zahradu. Pokud jde o laborato, Panoptikon mohl bt rovn vyuit jako stroj na zskvn zkuenost, na modifikad chovn, na vcvik d pe vchovu jedinc. Na experimentovn s lky a ovovn je jich ink. Na zkouen rznch druh trest na vznch po dle zvanosti jejich zloinu a podle jejich povahy a hledn tch nejinnjch. Na uen dlnk souasn rznm tech nikm a stanoven t nejlep. Na zkouen pedagogickch ex
6) G. Loisel, Histoire des mnageries, 1912, sv. II, s. 1 0 4-107. Viz obr. . 14. Tamt, s. O-64.

71

periment - a zejmna obnoven slavnho problmu vzdl vn v uzavenm prosted, je bylo zkoueno na nalezench dtech; pozorovalo by se, co se stane, kdy by byli ve svch estncti i osmncti letech uvedeni mezi jin chlapce i dvky; mohlo by se ovit, zda, jak se domnval Helvtius, kdokoli me vyuovat cokoli; bylo by mon sledovat genealogii kad pozorovateln mylenky"; bylo by mon rzn dti uvst do rozlinch systm mylen, pimt je vit, e dv 3 dv nejsou tyi nebo e msc je kolo sra, a pozdji, a by |im bylo dvacet nebo dvacet pt let, je dt dohromady; vedlo 3Y 1:0 tedy k diskusm, je by byly mnohem cennj ne kz n a konference, za n se ji utratilo tolik penz; pinejmenm py se objevila pleitost uinit objevy v oblasti metafyziky. Panoptkon je privilegovan msto, kter dovoluje provdt ex perimenty na lidech a s naprostou jistotou analyzovat transfornace, jakch lze u lid doshnout. Panoptikon me dokonce vytvoit apart pro kontrolu svch vlastnch mechanism. / centrln vi me editel pehovat vechny zamstnance, cte jsou mu podzeni; oetovatele, lkae, mistry, uitele, lozorce; bude je moci nepetrit posuzovat, modifikovat jeich chovn, ukldat jim metody, kter povauje za nejlep; avc bude moci i on sm bt snadno pozorovn. Inspektor, ibjevujc se neoekvan v centru Panoptikonu, bude moci -dnm mrknutm oka, a ani by se ped nm mohlo cokoli krt, posoudit, jak cel zazen funguje. A nestal se navc ta:ov editel, byl-li takto uzaven v stedu architektonickho lispozitivu, jeho nedlnou sousb'? Nezpsobil lka, kter lovol, aby se rozila nkaza, neschopn editel vznice i torny budou prvnmi obmi epidemie a vzpoury. Mj osud, Tohlsi] velitel Panoptikonu, je spjat s jejich osudy (tedy s osuy vz) vemi svazky, kter jsem si dokzal pedstavil,"H )
I J. Berttham, Pnnopticon versus N ew South W ales", v e Works, ed. Bow ring, 1843, dl IV, s. 177.

P a n o p tik o n

pracuje ja k o urit laborato moci. Dky svm me chanismm pozorovn pitom doke s innost a ve vel km ro z s a h u p ro n ik a t do chovn Ud; prstek vdn se pi pojuje ke vem vdobytkm m o d a odkrv nov objekty poznn na vech povrch, na nich moc hodl psobit. * Msto nakaen morem, panoptick zazen - rozdly mezi nimi jsou dleit. Na vzdlenost jednoho a pl stolet vyznauj transformace disdplinrnho programu. V prvnm ppad je situace vjimen: moc se mobilizuje proti mimo dnmu zlu; stv se vude ptomnou a viditelnou; vy ml nov mechanismy; oddluje, znehybuje, rozleuje; na uritou dobu konstruuje nco, co je antimstem a dokona lou spolenost zrove; vynucuje si ideln fungovn, kter se vak v konenm ztovn redukuje, stejn jako zlo, pro ti ktermu bojuje, na prost dualismus ivota a smrti: ten, kdo se hbe, s sebou nese smrt, a zabit je ten, kdo se pohne. Panoptikon je naopak teba chpat jako zobecnn model fungovn, jako zpsob definovn vztah moci a kadoden nho ivota lid. Bentham jej bezpochyby prezentoval jako je dinenou institud, je je uzaven sama v sob. Podobn b vaj utopie asto pokldny za dokonale uzaven. Oproti zpustoenm vznicm, hemen se a pelidnn pi veej nch popravch, jak je vylil na rytinch Piranese, pedsta vuje Panoptikon krutou a rozumnou klec. Skutenost, e a do na doby dal vzniknout takovmu mnostv a projekto vanch i uskutennch variac, ukazuje, jak byla po dobu tm dvou stolet jeho imaginrn intenzita. Ale Panoptikon nesm bt chpn jako snov budova: je to diagram mecha nismu moci redukovan na jeho ideln formu; jeho fungo vn,, abstrahovan od vech pekek, od veho odporu i tem, si lze jasn pedstavit jako ist architektonick a op-

ick systm: je to v podstat figura politick technologie, iterou je mon, a dokonce nutn oddlit od kadho speciickho uit. _ Y svch aplikadch je polyvalentn; slou k napravovn z, ale tak k len nemocnch, k vyuovn kolk, : hldn blzn, k dohlen nad dlnky, k donucovn ebrk a lenoch k prci. Je to zpsob zaveden tla do pro-, toru, rozmstn jedinc jednoho ve vztahu k druhm, hiearchick organizace, rozprosten center a kanl moci, defi- : ovn jejch nstroj a zpsob intervence, kter mohou bt vedeny v innost v nemocnicch, v dlnch, ve kolch, ve znicch. Pokad, kdy je teba pracovat s mnostvm jedotlivc, jim je nutn uloit njak kol nebo uritou formu hovn, je mon pout panoptick schma. Je aplikovaln - odhldneme-li od nezbytnch modifikac - ve vech s ti tucch, kde je teba v mezch jistho prostoru, jen nen li rozlehl, dret pod dohledem urit poet osob".) Pi kad ze svch aplikaci dovoluje zdokonalovat vkon loci, a to rozlinmi zpsoby: tm, e umouje redukovat et tch, kte moc vykonvaj, a pitom znsobit poet ch, nad nimi je vykonvna. Tm, e dovoluje intervenovat kadm okamiku a e konstantn tlak psob dokonce edtm, ne jsou spchny pestupky, omyly, zloiny. Tm, ; za tchto podmnek nevede nikdy jeho sla k intervenci, ^br pov ve spontnnm a bezhlunm psoben, v ustam mechanismu, jeho inky se etz jedny za druh. Tm, >bez jakhokoli jinho fyzickho nstroje krom architektua geometrie psob pmo na jednotlivce; pen duevmoc na dui". Panoptick schma je zesilovaem pro jak>li mocensk apart: zajiuje jeho ekonomii (v oblasti
Tamtez, s. 40. Z volil-li Bentham pednostn za pklad trestaneckou k olonii, tedy proto, e se v n uplatuje m nostv funkc (dohled, au tom atick kontrola, uzaven, sam otka, nucen prce, vuka).

materilu, v personln oblasti, v ase); zajiuje jeho in nost svm preventivnm charakterem, svm nepetritm fungovnm a svmi automatickmi mechanismy. Je to zp sob zskvn moci v me dosud nevdan", vznamn a nov nstroj vldnut...; jeho vtenost spov ve velk s le, kterou je schopen dodat kad instituci, v n by byl vyuit".1 Je to jist druh Kolumbova vejce" v du politiky. Ve skutenost je s to integrovat se do jakkoli funkce (vzdl vac, terapeutick, vrobn, trestn); zintenzivnit vkon tto funkce tm, e se k n tsn pimkne; konstituovat smen mechanismus, v nm se vztahy moci (a vdn) mohou pesn a do nejmenho detailu pizpsobit procesm, kter je teba kontrolovat; stanovit pesn pomr mezi pebyt kem moci" a pebytkem vroby". Zpsobuje zkrtka v jis tm smyslu to, e se vykonvn mod nepipojuje zvnjku jako jaksi psn omezen i pvaek k funkcm, kter obsa dil, nbr e je v nich ptomen dostaten subtiln proto, aby zvtil jejich efektivitu posilovnm svch vlastnch ob sazen. Panoptick mechanismus nen jednodue penoso vou osou, vmnkem mezi mechanismem moci a njakou funkc; je zpsobem, jak nechat fungovat mocensk vztahy v njak funkci a njakou funkci prostednictvm tchto mo censkch vztah. Panoptsmus je schopen reformovat mo rlku, chrnit zdrav, znovuoivit prmysl, it vzdlni, snit veejn vdaje, postavit ekonomii jako dve na ne ochvjn zklad, rozplst, a nikoli petnout gordick uzel zkon o chudch, a to ve pomoc zcela jednoduch archi tektonick mylenky ".1,) Uspodn tohoto stroje je nadto takovho druhu, e jeho uzavenost pesto nevyluuje permanentn ptomnost vnj10) Tamt, s. 65. 11) Tamt, s. 39.

ku*. vidli jsme, e naprosto kdokoli me pijt do centrln ve vykonvat funkce dohlen, a je-li to teba, me i snad no uhodnout zpsob, jakm se dohled vykonv. Ve skute nosti vechny panoptick instituce, jsou-li tak peliv uzave n jako instituce vzestv, mohou bt bez obt podzeny onm souasn nahodilm a ustavinm inspekcm: a to nejen ze strany jmenovanch inspektor, ale i ze strany veejnosti; kterkoli len spolenosti bude mt prvo pijt se na vlastn oi pesvdit, jak pracuj koly, nemocnice, tovrny, vznice. Ne n tu dn riziko, e by vzrst moci vytvoen panopticknv strojem mohl degenerovat v tyranii; disciplinrn dispozitiv bude demokraticky kontrolovn, ponvad bude bez ustn pstupn velikmu vboru tvocmu tribunl svta".12' Panoptkon, subtiln uspodan tak, aby dozorce mohl jednm miknutm oka pozorovat tolik oddlench jedinc, dovoluje rovn celmu svtu pijt a dohlet i nad nejmenm dozor cem. Kdysi byla strojem na vidn temn komora, kde peho vali jednotlivci; nyn se stala prhlednou budovou, kde je vy konvn moci kontrolovateln celou spolenost, _ Panoptick schma bylo ureno k tomu, aby se, ani by mizelo i ztrcelo nkterou ze svch vlastnost, rozptlilo do socilnho tla; jeho poslnm bylo stt se zobecnnou funk , c. Msto nakaen morem dodalo vjimen, disciplinrn model: dokonal, avak zcela nsiln; proti nemoci, kter roznela smrt, postavila moc nepetritou hrozbu smrti; i vot zde byl redukovn na sv nejjednodu vyjden; to spovalo v zkostlivm vykonvn prva mee proti moci
12) Pi pedstav tohoto nepetritho proudu nvtvnk vstupujcch do centrln ve podzem n chodbou a zde pozorujcch kruhovou krajinu Panoptikonu Bentham m yslel nn panoram ata, kter tou d o - . b ou prv zkonstruoval Baker (prvn pochz patrn z roku 1787) a v nich nvtvnci, soustedn uprosted, sleduj dokola je obkruujc krajinu, m sto, bitvu. Tito divci pesn zaujm aj msto svrchovanho pohledu. .

 smrti. Panoptikon m naopak roli v zesilovn; jestlie uspo dv moc, jestlie smruje k tomu, aby ji uinil ekonomi tj a innj, nedl to pro moc samu, ani pro bez prostedn zchranu ohroen spolenosti: jde o to poslit spoleensk sly - zvit produkci, rozvinout ekonomii, roz it vzdln, pozdvihnout rove veejn morlky; pimt k rstu a rozmnoen. Jak lze ale poslit moc zpsobem, aby panoptikon, ani by brnil takovmu pokroku, ani by jej zatoval svmi po adavky a pvaky, tento pokrok naopak usnadoval? Jak zeslen moci doke bt souasn znsobenm produkce? Jak by moc pi zvyovn svch sil mohla i zvtovat sly spolenosti namsto toho, aby se jich zmocovala nebo je dr ela na uzd? een tohoto problmu, kter podv Pa noptikon, spov v tom, e produktivn narstm moci je zajiovno pouze tehdy, me-li na jedn stran vykonvat moc nepetrit a do nejjemnjch zklad spolenosti, na stran druh funguje vn jeho okamitch, nsilnch, nesou.vislch forem, kter jsou spjaty s vkonem suvernn moci. Tlo krle s jeho zvltn materiln a mytickou ptomnost, se silou, kterou on sm rozvj nebo ji pen na nkolik dal ch osob, je krajnm protikladem tto nov fyziky moci, kte rou definuje panoptismus; jeho domnou je n a o p a k cel ta dblast.dole, oblast nepravidelnch tl s jejich detaily, s jejich mnostvm pohyb, s jejich rznorodmi silami, s jejich pro storovmi vztahy; jde o mechanismy, kter analyzuj rozms tn, odchylky, srie, kombinace a kter uvaj rzn nstro je, aby je zviditelnily, zaregistrovaly, oddlily a porovnaly:Je to fyzika relan a multiplikovan moci, kter dosahuje sv maximln intenzity nikoli v osob krle, nbr v tlech, v je jich vztazch, kter je prv umouj individualizovat. Bentham definuje na teoretick rovin jin zpsob analyzo vn socilnho tlesa a vztah moci, kter jm prochzej; v praktickch ohledech definuje proceduru podzen tl

a sil, je musej zvyovat vyuitelnost moci, a pitom odpov dat ekonomii Vladae.^Panoptismus je obecn princip nov politick.anatomie",.jejm pedmtem a clem nen vztah k suvernnmu vldci, nbr vztahy disciplny. ~ ' V tlo famzn, prhledn a kruhov kleci, s jej vysokou, mocnou a vdouc v, spov patrn pro Benthama otzka po projektu dokonal disciplinrn instituce; jde ovem tak o to ukzat, jak je mon odemknout" disciplny a nechat je pracovat difuzn, multiplikovan, polyvalentn po celm so cilnm tlese. U tchto discipln, kter klasick doba vypra covala na pesn danch a relativn uzavench mstech kasrna, koleje, velk dlny - a jejich globln zapojen bylo mon si pedstavit pouze v omezenm a provizornm mt ku msta nakaenho morem, snil Bentham o tom, e z nich vytvo s dispozitiv, kter budou vdy a vude ve stehu, prostupujce celou spolenost bez jakkoli mezery i perue n, Panoptick uspodn znamen formulaci tohoto zeve obecnn. Na rovni elementrnch a snadno penosnch ryiechanism programuje fungovn zkladny spolenosti zcela prostoupen a proniknut disciplinrnmi mechanismy. *
i

Mme zde tedy dva obrazy discipJny.-Na jednom konci je disciplna jako blokda, uzaven instituce ustaven na okra jch a vdy smrujc k negativnm funKcm: zadret zlo, za brnit komunikaci, zastavit as. Na druhm konci je, spolu s panoptismem, disciplna jako mechanismus: funkcionln dispozitiv, kter mus vylepovat vykonvn moci tm, e je uin rychlejm, snadnjm, innjm jako nrt subtilnch donucovacch metod pro spolenost budoucnosti. Pohyb, kter vede od jednoho projektu ke druhmu, od disciplny ja ko vjimky k discipln veobecnho dohlen, spov v historick transformaci: jde o postupn rozen discipli

nrnch dispozitiv v prbhu 17. a 18. stolet, jejich znso ben nap celm spoleenskm tlesem, o zformovn toho, co bychom mohli obecn nazvat disciplinrn spolenost. Cel disciplinrn zobecnn, jeho uznn reprezentuje benthamovsk fyzika moci, se odehrlo v prbhu klasick doby. Svd o tom rozmnoen disciplinrnch instituc spo lu se st, kter zan pokrvat m dl tm rozshlej po vrch a zaujmat m dl tm mn okrajovou pozici: to, co bylo ostrvkem, privilegovanm mstem i jedinenm mo delem, se stalo obecnou formul; nazen charakteristick pro zbon a protestantsk armdy Vilma Oranskho ne bo Gustava Adolfa se transformovala do nazen vech ar md cel Evropy; modelov jezuitsk koleje nebo Batencourova a Demiova kola i pozdji kola de Sturmova nartly obecn formy koln disciplny; uspodn nmonch a vo jenskch nemocnic poslouilo jako schma pro celkovou re organizaci st nemocnic v 18. stolet. Toto rozen disciplinrnch instituc bylo vsak nepo chybn jen tm nejviditelnjm aspektem rznch, hlubch proces. Funkcionln invei-ze discipln. Od potku se od nich po 1. adovalo pedevm to, aby neutralizovaly nebezpe, aby se soustedily na neuitenou i rozbouenou populaci, aby vy louily nepjemnosti, k nim by vedla pli poetn shro mdn; od nynjka je od nich poadovno - nebo se toho staly schopnmi - , aby hrly pozitivn roli, aby zvtovaly monou uitenost jednotlivc. Vojensk disciplna ji nen pouhm prostedkem k zabrnn drancovn, dezerce i ne poslunosti vojska; stv se zkladn technikou potebnou k tomu, aby armda mohla existovat ji ne jako shromdn dav, nbr jako jednota, kter z tto jednoty t dokonce n rst svch sil; disciplna vede ke zven zrunosti kadho jednotlivce, ke koordinaci tchto zrunost, k akceleraci pohy b, znsoben mohutnosti palby, k rozen front toku, ani

by se pitom snila jho sla, zvyuje schopnost odporu atd. Disciplna dlny, pidrujc se vcelku zpsobu, jen vede k re spektovni nazen a autorit, k zabrnn krde i ztrt, smruje k zveni schopnost, rychlosti, vnos, a tedy zisku; usmruje sice vdy morlku chovn, avak m dl vc se zamuje na el jednn a pevd tla na mechanismy, s ly ' .:: M na ekonomii. Kdy se v 17. stolet objevily provinn i kesansk zkladn koly, byla odvodnn, jich se jim dostvlo, vesms negativn: chud, kte nemli prostedky na po- . vznesen svch dt, je ponechvali ve stavu nevdomosti a jejich povinnostech: starost o ivobyt, kterou museli vyna- ' kldat, a skutenost, e i oni sami byli mlo vzdlan, jim zneiil moovaly pedvat dobr vychovn, je sami nikdy nepo^ znali ; to zahrnovalo ti hlavn obte: nevdomost bo, zahlku (se vemi nsledky, jimi jsou opilstv, nemravnost, drobn krdee i loupen) a vytven onch skupin ebrk, kter byly vdy pipraven vyprovokovat veejn nepokoje -t a tm pln vyerpat fondy v Hotel-Dieu".1^ Na potku revoluce pak bude clem, jen je pedepsn zkladnmu vzd ln, mez jinmi vcmi poslit", rozvjet tlo", pipravit dv: t do budoucnosti na njakou manuln prci", vybavit jej pesnm okem, jistou rukou a pohotovmi nvyky".' 1 ' Dis cipliny slou stle vc jako techniky na vrobu uitench je-... dinc. Z toho plyne, e se osvobozuj ze sv marginln pozi- . ce a e se zbavuj forem vylouen i pokn, uzaven nebo . tulku. Z toho plyne, e pomalu rozvazuj sv pbuzenstv 5 nboenskmi regulemi a klauzurami. Z toho tak plyne je- ' jich tendence zakoenit v nejvznamnjch, nejcentrlnjch, v nejproduktivnjch oblastech spolenosti. Z toho plyne, e, se zanaj pipojovat k nkter-z~vznamnch zkladnch
13) C h . D em in , R ghm ciil pnur liv cn ks tic la v ilk ik Lyon, 1716, s, 6 0 -6 1 . 14) T illeyran d o v n zprv,i K nnstitunni z 10. z il 791. Citovno A. Lntlum, Lti R^voiniion fnw ^ aise cf Vditcaiiotj ivchnhjuc, 1968, ,s, 106.
.

:
':V

funkc: k manufakturn vrob, k pedvn vdomost, k rozmisovn schopnost a zrunost, k vojenskmu apar tu. ^ konen z toho plyne i dvoj tendence, kterou lze v pr bhu 18. stolet sledovat, jak se rozvj, aby znsobila poet disciplinrnch instituc a aby disciplinarizovala aparty ji existujc. 2. Rozen disciplinrnch mechanism. Zatmco se na jed n stran mno disciplinrn zazen, jejich 'mechanismy maj jistou tendenci se leinstitudonalizovat", opoutt uzaveh~pevnosti, kde pracovaly, a cirkulovat ve svobodnm" stavu; masivn a kompaktn disciplny se rozkldaj na prun procesy kontroly, je lze transformovat a pizpsobovat. Uzaven aparty nkdy pidvaj k tto jejich specifick a intern funkci lohu vnjho dohledu, rozvjejce okolo nich celou okrajovou oblast postrannch kontrol. Tak kes ansk kola mus nejen vychovvat poslun dti; mus rov. n umonit dohled nad jejich rodii, informovat se o zpso bu jejich ivota, o jejich pjmech, o jejich zbonosti, o jejich mravech. kola smuje k ustaven nepatrnch socilnch ob servato, aby pronikla a k rodim a vykonvala nad nimi pravidelnou kontrolu: patn chovn dtte nebo jeho nep tomnost ve kole jsou podle Demii legitimn zminkou k to mu jt a vyptvat se u soused, zejmna je-li odvodnn domnnka, e rodina nek pravdu; pozdji lze tak jt a vy ptvat se rodi samotnch, zda znaj katechismus a zda se modl, jsou-li odhodlni vymtit neesti svch dt, kolik je u nich v dom postel a jak je v nich rodina v noci rozmst na; nvtva me bt ppadn zakonena poskytnutm mi lodar, darovnm syatch obrzk i dodnm dalch po stel,15' Podobn je i nemocnice m dl vc povaovna za oprn bod lkaskho dohlen nad populac vn nemocni ce; po poru v Htel-Dieu v roce 1772 poadovali mnoz,
15) Cli. Dcmin, /ijj/cwciiljHwr les dente tic lu villeih' Li/mr, 1716, s. 39-40.

aby ony tak tkopdn a neuspodan velk budovy bvlv nahrazeny adou nemocnic omezench rozmr; jejich funk ci by bylo pijmat nemocn v oddlench-stech, ale tak~ sjednocovat informace o nich, bdt nad endemickmi i detnickmi jevy, otevrat ambulantn stediska, poskytovat rady obyvatelm a pravideln informovat ady o zdravot mm stavu v oblasti.

Disciplinrn procedury je mon t vidt rozptlen nijako uzaven instituce, nbr jako ohniska kontrov rozeseta pp cele spolenosti. Nboensk skupiny a dobro cinne organizace hrly po dlouhou dobu tuto roli discipli 1 nanzace" populace. Od protireformace a po filantropii er vencov monarchie se mnoily iniciativy tohoto typu; jejich cle byly nboensk (konverze a umravnn), ekonomick^ (podpora a podncovn k prci) nebo politick (lo o boj proh nespokojenosti i proti agitaci). Pro nzornost by stai lo citovat napklad nazen pro charitativn spolenosti pa skch farnost. Teritorium, je m bt pokryto, je rozdle no na tvrti a seky, kter jsou pidleny jednotlivm clenum spolenosti. Ti je musej pravideln navtvovat Budou usilovat o potrn mst se patnou povst, obchod s tabakem, heren, karetnch spolk, veejnch skandl, roubacstvi, bezbonost a jinch nepodk, s nimi se setkaj." Budou tez muset jednotliv navtvovat chud; vodtka pro zskvm informac jsou upesnna v nazench: stlost ubytovan, znalost modliteb, navtvovn svtost, znalost nejakeho emesla, mravy (a zda vbec neupadli v chudobu pro sve hchy"); a konen je teba obratn zjistit, jak se

16) V druh p o lo v in 18. stalet se festa sn ilo a vyuit a rm d y jako i,v !.tnncL> p ro v d jc dohled n o perm anentnm obecnm rozlenn za ucelem dohledu nnd obyvatelstvem . A rm d a , kter bvln sam a pod ro b e n a discrplm e teprve v 17. stolet, ji byla c h p n a jako schopn di.sciphnanzov.it". Viz napklad J. Servn, Le Sohh,l rif,,,/,!,, 1 7S0

chovaj v domcnosti, zda ij v mru mezi sebou i se svmi sousedy, zda peuj o vchovu dt v bzni bo... zda nene chvaj sv star dti rznho pohlav spt spolen i zda nesp s nimi, zda nestrp ve sv rodin ptostopsnosti a flirtovn, pedevm u svch starjch dcer. Je-li pochyb nost o tom, zda jsou oddny, je teba vydat si jejich odda c list ." 171 S-Ze&tiLtynijnecjianism discipliny.}/ Anglii zajiovaly po dlouhou dobu funkce spoleensk disciplny soukrom sku piny inspirovan nboensky ;1 1 1 1 ve Francii, akoli st tto role spovala v rukou spolenost pro p o proputn trestance a jejich podporu, dal - a nepochbn nejvznamnjL- st-velice brzy .p .evzal. policejn apar t. Organizovn centralizovan policie probhalo po dlou hou dobu, a dokonce pmo ped oima souasnk, jako nejpnmji vraz krlovskho absolutismu; panovnk si pl mt u sebe ednka, jemu by mohl pmo svovat sv p kazy, sv poven, sv zmry a kter by byl poven vyko nvnm tchto pkaz a krlovskch zatyka [lettres de cnchet]".m Pevzetm uritho potu ji existujcch funkc ptrn po zloincch, dohled ve mst, ekonomick a poli tick kontrola - je policejn dstojnici a hlavn dstojnk, kte r jim velel v rmci cel Pae, ve skutenosti, pemnili na jednotn a psn administrativn stroj: Vechny oblasti p soben a vyetovn, kter jsou rozmstny v kruhu, maj sted v osob hlavnho dstojnka... To on uvd do pohybu vechna kola, je spolen utvej d a harmonii. inky je

17) Arsenal, tns. 2565. Pod tmto slem se nachz m nostv nazen ohledn charitativnch spolk v 17. a 18. stolet. 18) Viz L. Radzinovilz, Thr En^lhh Criwiiial Lnu\ 1956, dl II, s. 203-241. 19) Poznmka Duvaln, prvnlui tajemnka pnliccjnhn velitelstv, citova n E Funck-Brentanem , On/fjfH rfs niiiiu/scrts 1 1e ln bibliothque ifc 1'Arsvnl, dl IX, s. 1.

ho sprvy nemohou bt k niemu pirovnny lpe ne k po hybm nebeskch tles."2n) Jestlie vak byla policie jako instituce dobe organizovn na ve form sttnho apartu a jestlie byla jasn napojena pmo na centrum politick suverenity, typ moci, kter vyko nvala, mechanismy, kter uvdla do pohybu, a elementy,: na n je aplikovala, byly zcela specifick. Je to apart, kter mus bt koextenzivn s celm spoleenskm tlesem, a to nejen na jeho krajnch hranicch, cterch dosahuje, nbr do nejpodrobnjho detailu, kter m na starosti. Policejn moc se mus tkat veho": nejde tu vak vbec o totalitu sttu i krlovstv jako viditelnho i neviditelnho tla m onarchyjde o prach udlost, jednm, chovn, mnn - vqho, co se d je";21! pedmtem zjmu policie jsou tyto vci v kadm oka miku", tyto malikosti", o nich hovo Kateina II. ve svm Velkm nazen.221 S polici se dostvme do prostoru neomezen kontroly, kter hled, jak v idelnm ppad do spt k tomu nejjemnjmu zrnku, k tomu nejpomjivjmu fenomnu socilnho tlesa: ministerstvo pro ednky a p slunky policie je jedno z nejdleitjch; zleitosti, kter obshne, jsou v jistm smyslu neomezen a lze je zpozorovat jen pi dostaten detailnm zkoumn":23* nekonen mal entity politick moci. Aby mohla bt vykonvna, mus bt tto moci poskyt nuty nstroje pro nepetrit, vyerpvajc, vudyptomn dohlen schopn uinit ve viditelnm za podmnky, e sa mo zstane neviditeln. Toto dohlen mus bt jako pohled

20) N . T. Des Essarts, Dictionnaire universel de police, 1787, 5.3 4 4 ,5 2 8 . 21) L e M aire v m em orandu napsanm na dost Sartineho jako odpov na estnct otzek Josefa II. pask policii. Toto m em orandum by lo publikovno G azierem roku 1879. 22) D odatek k Instruction pottr In redaction un noicveau code, 1769, 535. 23) N . D d am are, Trnit de ta police, 1705, nestrnkovan pedm luva.

bez tve, kter transformuje cel sociln tleso v pole vn mn: tisce vudyptomnch o, pohybliv a vdy ve ste hu pipraven pozornost, rozshl hierarchizovan s, je podle Le Maireho zahrnuje pro Pa 48 komisa, 20 inspek tor, dle pravideln placen pozorovatele", basses ntouches neboli tajn agenty, odmovan pleitostn, dle udavae, oceovan podle splnn kolu, a konen prostitutky. A to to nepetrit pozorovn mus bt koncentrovno v ad zprv a hlen; po cel 1 S. stolet smuje ohromn policej n text k tomu, aby pokryl spolenost za pomoci komplexn dokumentrn organizace.2'*' Na rozdl od soudnho i admi nistrativnho zpisu bylo v tomto ppad zaznamenvno chovn, postoje, monosti, podezen - permanentn et z chovn jednotlivc. Zde je teba poznamenat, e policejn kontrola, akoli by la zcela v krlovskch rukou", nepracovala pod krlovm vhradnm vedenm. Ve skutenosti to byl systm s dvojitm vstupem: musel odpovdat, obchzenm justinho apartu, bezprostednm pnm krle; byl nicmn rovn schopn odpovdat podntm zdola; slavn krlovsk zatykae \Mtres de cachet], kter byly po dlouhou dobu symbolem kr lovsk arbitre a kter politicky diskvalifikovaly praxi uvzovn, byly ve skutenosti v naprost vtin vyd ny rodinami, uiteli, loklnmi notbly, obyvateli ze soused stv i fari a jejich funkc bylo potrestat internovnm celou oblast pestupk pod hranic trestnosti [infrapmUlcl, kter spovaly v naruovn podku, pobuovn, neposlunos ti, patnm chovn; to, co si Ledoux pl vypudit ze svho architektonicky dokonalho msta a co nazval pestupky z nedostatku dohledu". Vcelku tedy policie v 18. stolet pi

24) V ppad policejnch registr z 18. stolet lze odkzat na M- Chassaignea, Ln Lieutenance giniralc de police, 1906.

pojuje ke sv roli pomocnka justice pi pronsledovn zlo inc a nstroje politick kontroly spiknut, opozinch hnuti i vzpour jet funkci disciplinrn. Je to funkce komplexn protoe spojuje absolutn moc monarchy s tmi nejnmi in stancemi moci rozptlenmi ve spolenosti; protoe mezi t mito rozlinmi uzavenmi institucemi disciplny (dlny, ar mdy, koly) rozprostr zprostedkujcmi pracuje tam kde ony zasahovat nemohou, je disciplinarizuje nediscipljnrn prostory; pekrv je, propojuje je, zajiuje zde svou ozbrojenou moc disciplnu vsunutou mezi tyto oblasti a m-; tadisciplnu. Za pomoci moudr policie navyk panovnk lid podku a poslunosti."25' Organizace policejnho apartu v 18. stolet potvrzuje ze veobecnn disciplin, kter dosahuje rozmr sttu. Akoli bylo spjato tm nejzjevnjm zpsobem se vm, co v rmci krlovsk moci pesahovala vkon pravideln justice, je po chopiteln, pro mohla policie s minimem zmn odporovat znovunastolen soudn moci a pro vi n nepestala a do dnen doby m dl tm hrubji prosazovat sv vsady; ne pochybn proto, e je sekulrnm ramenem spravedlnosti, ale tak proto, e mnohem lpe ne soudn instituce tvo, dky svmu rozsahu a svm mechanismm, jeden celek se spole nost disciplinrnho typu. Pesto by bylo nepesn domnvat se, e disciplinrn funkce byly jednou provdy konfiskov ny a absorbovny sttem. Disciplina" neme bt-identifikovna nni s instituc, ani s apartem; je typem moci, modalitou praktikovn moci, n jsoucm si s sebou cel soubor nstroj, technik, postup, rovn aplikace, cl; je jakousi 'fyzikou" ,,anatom i" m.pci,. uritou technologi. Me bt vyuita jednak specializova nmi" institucemi (vzestv i npravn zazen z 19. stole t), jednak institucemi, v nich slou jako zkladn nstroj
25) E. de Vatlel. L i Dwil iies gens, 1768, s. 162,

k dosaen urench cl (koly, nemocnice), jednak nimi instancemi, kter v n nachzej prostedek k poslen i reor ganizaci svch internch mocenskch mechanism (jednoho dne se uke, jak se vnitrorodinn vztahy, vslovn v buce ro d ie - dti, staly disciplinovanmi", jak pohlcovaly ji od klasick doby extern schmata, nejprve koln a vojensk, pozdji lkask, psychiatrick, psychologick, kter uinila z rodiny privilegovan msto pro objeven se otzky, co je normln a co nenormln); jednak aparty, kter uinily dis ciplnu principem svho vnitnho fungovn (disciplinarizace administrativnho apartu ponaje napoleonskou epo chou), jednak sttnmi aparty, jejich sice nikoli vhradn, ale hlavn funkc je zajistit vldu disciplny v celm rozsahu spolenosti (policie). Meme tedy hovoit celkov o formovn disciplinrn spolenosti pi pohybu smrem od uzavench discipln, jis tho druhu spoleensk karantny", a k neomezen zeveobecnitelnmu mechanismu panoptismu". Ne proto, e dis ciplinrn modalita moci nahradila vechny ostatn, ale proto, e se mezi ostatn infiltrovala, obas je diskvalifikova la, nicmn slouila jim t jako zprostedkovatel, jako spo jen mezi nimi, prodluovala je, a pedevm umoovala dovst inky moci a do tch nejmench a nejvzdlenjch element. Zajiuje infinitezimln .distribuci vztah moci. Nkolik lepo Benthamovi vystavil Julius tto spolenos ti rodn list.M O panoptickm principu prohlsil, e v nm jde o nco vc ne o architektonickou dmyslnost: je to ud lost v djinch lidskho ducha". Na pohled je to jen een technickho problmu; ayakrsuje ve v. nm cel. jeden typ spolenosti. U starovk byl civilizac podvan. Umonit mnoha lidem pohled na mal poet objekt"; tomuto probl mu odpovdala architektura chrm, divadel a cirk. Spole2h) N. H. Julius, LL'f(Nis sur les firismis, fr. peklad, 1831, sv. 1, 5. 384-386.

n s podvanou pevldaly i veejn ivot, mohutnost slav nost a smysln blzkost. V tchto ritulech, kdy tekla krev nachzela spolenost svou slu a zformovala se na okamik v jednotn velik tlo. Modern .doba klade opan problmopatit malmu potu, nebo dokonce jednomu lovku, oka mit pohled na velk mnostv". Ve spolenosti, kde zklad nmi prvky ji nejsou spoleenstv a veejn ivot, nbr na jedn stran soukrom individua a na stran druh stt, mo hou bt vztahy uspodny pouze ve form pesn opan vzhledem k podvan: V modern dob, pi neustle vzrs tajcm vlivu sttu, pi jeho dennodennm, stle hlubm zasa hovn do kadho detailu a do vech vztah spoleenskho ivota, byl kol roziovn a zdokonalovn zruk tchto po stup, vyuvn a nasmrovn k splnn tohoto velkho c le vyhrazen konstruovn a distribuovn budov urench k souasnmu dohlen nad velkm mnostvm lid." To' co Bentham popsal jako technick program, peetl Ju lius jako zavren historick proces. Nae spolenost nen spolenost, podvan, nbr spolenost..dohledu; pod povr-.. chem obraz jsou v hloubce pohlcovna tla; za velkou ab strakc smny pokrauje dkladn a konkrtn drezura uzitecnch sil; komunikan okruhy jsou oporami pro aku mulaci a centralizaci vdn; lira znak definuje zakotven moci; krsn totalita jednotlivce nen nam spoleenskm dem amputovna, potlaovna i zamovna, ale jednotli vec je tu peliv vyrbn podle celkov taktiky sil a tl. Jsme Reky daleko mn, ne si myslme. Nejsme ani na terasch kolosea, ani na scn, nbr v panoptickm stroji, obkleni jeho ucinky moci, kter penme sami na sebe, ponvad jsm e sami jednm z jeho koleek. Zde je patrn jeden ze zdro j vznamu, kter v historick mytologii nle napoleonsk osobnosti: le v bod spojen monarchickho a ritulnho praktikovn suvernn moci a hierarchickho a nepetrit ho praktikovn neomezen disciplny. Je tm, kdo pesahuje

ve jednm jedinm pohledem, jemu vak dn, ani sebe nepatrnj detail nikdy neunikne: Zd se vm, e dn st Impria nen ponechna bez dozoru, e dn zloin, dn delikt, dn potyka nezstanou nepotrestny a e oko gnia, je doke ve prosvtit, obshne v celkovosti ten to ohromn stroj, ani by mu nicmn mohl uniknout ten nejmen detail."271 Disciplinrn spolenost, v okamiku svho plnho rozvinut, s sebou pesto jet. nese. spolu s c saem star aspekt moci podvan. Jako monarcha, jen je souasn uzurptorem starho trnu a organiztorem nov ho sttu, soustedil v jedin symbolick a posledn postav cel dlouh proces, ve kterm slavnost suverenity, nezbytn spektakulrn manifestace moci, vyhasly jedna po druh v kadodennm dohlen, v panoptismu, kde ostraitost ki ujcch se pohled uinila brzy zbyten jak orl zrak, tak slunce.

Formovn disciplinrn spolenosti odkazuje k jistmu potu masivnch historickch proces - ekonomickch, prvnicko-politickch a konen vdeckch - , uvnit kte rch se odehrvalo. 1. Z obecnho hlediska lze ci, e disciplny jsou techni kami, jimi lze zajistit uspodn mnostv lid. Je pravda, e na tom nen nic vjimenho, i dokonce charakteristick ho: kad systm moci je postaven ped tent problm. Ale disciplnm je vlastn to, e se pokouej s ohledem na ona mnostv definovat taktiku moci, je odpovd tem krit rim: doshnout vykonvn moci s co mon nejnimi nklady (ekonomickmi, tedy tak, e zpsob nepatrn vdaje;

27) J. B. Treilhard, Motifs du codc mstruclion crimmdlc, 1808, s. 14.

politickmi, tedy tak, e bude diskrtn, slab exteriorizovan; relativn neviditeln, tedy e vzbud jen mal odpor); d,v le zajistit, aby inky tlo moci ve spolenosti byly dovede ny k maximln intenzit a sahaly tak daleko, jak je to fen mon, bez pekek i mezer; nakonec prapojitleiito ^eko nomick" rst moci s vkonnost apart, v rmci nich jc vykonvna (tedy pedagogickch, vojenskch, vrobnch i medicnskch apart), zkrtka zvit zrove poslunost a uitenost vech prvk systmu. Tento troj a discipln od povd idobe znm lstqrick situaci. Na jedn stran to je vrazn demografick npor v 18. stolet: prstek nestl populace (jednm z primrnch cl disciplny je tuto popula ci usadit; je to proces antikoovnictv); zmna kvantitativn kly skupin, kter maj bt kontrolovny nebo manipulov ny (od potku 17. stolet a do nstupu Velk francouzsk revoluce se populace ve kolch znkolikansobila, stejn ja ko v nemocnicch; armda tala na konci 18. stolet v dob mru vce ne 2 0 0 000 mu), jinm aspektem tto situace byl vzrst vrobnho apartu, stle rozshlejho a komplex njho, tak vak stle nkladnjho, take bylo teba uilovat o rst jeho rentability. Rozvoj disciplinrnch procedur odpovd tmto dvma procesm, i pesnji nutnosti sedit jejich korelaci. Ani zbytkov formy feudln moci, ani struktury administrativn monarchie, ani lokln mechanismy kontroly, ani nestabiln propletenec, kter vechny spolen : v tvoily, nedokzaly tuto roli zajistit: zabraoval jim v tom mezerovit a nepravideln rozsah jejich st, jejich asto konfliktn fungovn, ale pedevm nkladn" charakter moci, kterou pitom vykonvaly. Nkladn v nkolikerm smyslu: protoe to stlo mnoho pmo sttn pokladnu, protoe systm prodejnch ad i pachtovnch smluv populaci sice nepmo, zato siln zatoval, ponvad odpor, se kterm se setkvala, ji pivdl do kruhu neustl intenzifikace, protoe tento systm probhal zsadn prostednictvm odvod

... ':V jV | :

(odvod penz nebo zbo jako krlovskch, vrchnosten. skch i crkevnch dan; odvod z hlavy a podle asu ve : form roboty nebD verbovn, zavrnm tulk nebo jejich vyhnnm). Rozvoj discipln zna objeven se elementr nch technik moci, kter vykazuj docela jinou ekonomu: me chanismy moci, kter se namsto toho, aby postupovaly de: duktvn",,integruj do nitra produktivn innosti apart, ' do rstu tto innosti a do vyuit toho, co produkuje. Sta r princip odvod - nsil", kter ovldal ekonomii moci, nahradily disciplny principem umrnnost - vroba zisk". Jsou zde jako techniky, kter dovoluj pizpsobit na vzjem mnostv lid a rozmnoen apart produkce (a produkc" je zde teba rozumt nikoli vrobu ve vlastnm f: slova smyslu, ale tak produkci vdn a schopnost ve kole, produkci zdrav v nemocnicch, produkci destruktivn sly prostednictvm armdy). Pi tomto kolu pizpsobovn mus disciplna eit ur it mnostv problm, na n nebyla star ekonomie moci ; dostaten vyzbrojena. Doke snit neuitenost" masof vch jev: redukovat to, co u mnostv zpsobuje, e je mno: hem mn ovladateln ne urit jednota; redukovat to, co se | stav proti vyuili kadho z jeho prvk samostatn i v jejich souhrnu; redukovat ve, co by mohlo ohrozit vhody ply: nouc z mnostv; proto disciplna stabilizuje; znehybuj ; nebo usmruje pohyby; rozplt konfuze, rozhoduje o hus t populaci tch, kte se jen nejist potuluj, vynucuje si je jich promylen rozmstn. Mus rovn ovldat vechny s ly, kter se formuj v souvislosti se samotnm ustavenm organizovanho mnostv; mus neutralizovat inky protimoci, je pitom vznik a vyvolv odpor vi moci, kter zde m dominovat: vzbouen, revolty, spontnn organiza ce, spolovn - zkrtka ve, co me ustavovat horizontln spojen. Odtud fakt, e disciplny vyuvaj procedury pe paen a vertikality, je zavdj mezi rozlin prvky te ro

viny tak hermetick oddlen, jak je jen mon, je definuj sif tsnch hierarchii, je prost stav proti vnitn a neptelsk sle mnostv postup kontinuln a individualizujc pyrami dy. Musej tak zvyovat jedinenou uitenost ka?dho prv ku mnostv, avak prostedky, kter jsou nejinnj a nej mn nkladn, to znamen vyuitm samotnho mnostv jako nstroje tohoto zven; ze snahy, aby z tl vytily ma ximum asu a sil, plynou tyto souhrnn metody, jimi jsou rozvrhu v n asu, kolektivn vcvik, cvien, globln a sou asn detailn dohled. Navc je teba, aby disciplny zesilova ly inek vyuitelnosti, kter je mnostvm vlastn, a aby kad mnostv uinily uitenjm, ne je prost souhrn je jich prvk: prv proto, aby rozmnoily vyuiteln inky mnohosti, definuj disciplny taktiky rozlenn, vzjemnho ' pizpsoben tl, gest a rytm, diferenciace schopnost, vz jemn koordinace ve vztahu k apartm nebo kolm. A ko nen, disciplna mus rozehrt vztahy moci nikoli nkde nad mnostvm, nbr pmo v tkni mnostv zpsobem co mon nejpmjm, nejpesnji rozlennm podle jinch funkc danho mnostv, a tak co nejmn nkladnm: tomu odpovdaj anonymn nstroje moci, koextenzivn s danm mnostvm, kter jej systematicky organizuj, jako hierarchic k dohled, soustavn registrace, neustl posuzovn a klasi fikace. Jde zkrtka o to nahradit moc, je se manifestuje les? kem tch, kte ji vykonvaj, moc, je skon zpedmtuje ty, na n se vztahuje; sp o nich zformovat souhrn vdn ne nad nimi rozestt okzal znaky panovn. Jednm slo vem, disciplny jsou souborem nepatrnch technickch vyn lez, kter dovolovaly zvtovat uitnou velikost mnostv tm, e zmenovaly pote moci, kter tmto mnostvm pr v proto, aby je uinila uitenmi, mus vldnout. Mnostv, at u je jm osazenstvo dlny nebo nrod, armda nebo kola, dosahuje prahu disciplny tehdy, kdy se stv pznivm vztah jednoho k druhmu.

Jestlie ekonomick vzestup Zpadu zapoal s postupy, je umonily akumulaci kapitlu, lze ci, e metody pro zen akumulace lid umonily politick vzestup vzhledem k tradinm, ritulnm, nkladnm a nsilnm formm mo ci,'kter brzy zastaraly a byly vystdny celou tou jemnou a propotenou technologi podroben. Ve skutenosti nemo hou bt tyto dva procesy - akumulace lid a akumulace ka pitlu - oddlovny; nebylo by mon vyeit problm aku- mulace lid bez rstu vrobnho apartu, schopnho je so u a s n vydrovat a vyuvat; a naopak techniky, kter inilv kumulativn mnostv lid uitenm, akcelerovaly pohyb akumulace kapitlu. Na mn obecn rovin techno logick promny vrobnho apartu, rozdlen prce a vy pracovn disciplinrnch postup udrovaly celek velice zce propojench vztah. Jedno umoovalo druh a ini lo je nezbytnm; jedno slouilo jako model druhmu. Discip linrn pyramida konstituovala malou buku moci, uvnit kter byly vykonvny a pln vyuvny oddlen, koordi nace a kontrola kol; analytick rozlenn asu, pohyb, tlesnch sil vytvelo operan schma, kter bylo snadn pevdt z podzench skupin na vrobn mechanismy; masivn projekce vojenskch metod do prmyslov organi zace byla pkladem tohoto modelovn rozdlen prce po dle schmat moci. Na druh stran se vak technick anal za procesu produkce, jeho strojov" rozklad promt do pracovn sly, jejm kolem bylo tuto produkci zajiovat: konstituovn disciplinrnch stroj, v nich jsou skldny a pomoc nich jsou zesilovny sly jednotlivc, kter tyto stroje sdruuj, je inkem onoho promtnut. eknme, e disciplna je unitrnm technickm postupem, jm je tlesn
2B) Viz K . M arx, Knpitn, kniha I, 4. odd, kap. XI., es. peklad, 1954. A jet zajm avj je analza F. G uerryho a D. D eleulea Le Corps pro

ductif, 1973.

sla s minimlnmi vlohami redukovna jako sla politick" a maximalizovna jako sla uitn. Rst kapitalistick ekono mie vyadoval specifickou modalitu disciplinrn moci, jej obecn pedpisy, techniky podroben sil a tl, zkrtka jej po litick anatomie", mohly zat fungovat nap zcela odlin^: mi politickmi reimy, aparty i institucemi. ................... 2. Panoptick modalita moci - v elementrn, technick, skromn fyzick rovin, v n se situuje - nen bezprostedn zvisl na velkch prvn-politickch strukturch spolenos ti, ani nen jejich pmm prodlouenm; nen nicmn ani a_bsolutn nezvisl. Proces, jm se buroazie stala v prbhu 18. stoletf politicky dominantn tdou, se skryl, historicky vzato, za ustavovnm explicitnho, kdovanho a formln rovnostskho.prvnho rmce a v organizovn reimu parlamentrnho a zastupitelskho typu. Avak rozvoj a zo becovn disciplinrnch dispozitiv tvoily druhou, tem nou stranu tchto proces. Obecn prvn forma, kter ga rantovala systm v principu rovnostskch prv, mla v pozad drobn, kadodenn fyzick mechanismy, cel tento systm v zsad nezkonnch a nesoumrnch mikromoc, kter konstituuj disciplny. A akoli zastupitelsk reim for mlnm zpsobem umooval, aby a pmo i-nepmo, a uritm spojenm i bez nj vle vtiny formovala zkladn instanci suverenity, disciplny poskytovaly zkladn zruku podzenosti sil a tl. Skuten, tlesn disciplny vytvoily podklad formlnch a prvnch svobod. Spoleensk smlou va mohla bt docela dobe povaovna za ideln zklad prva a politick moci; panoptismus ustavil technickou, uni verzln rozenou proceduru donucovn. Nepestval pra:ovat v hloubi juristickch struktur spolenosti, aby umonil efektivn fungovn mechanism moci v opozici k formlnm 'mcm, za n se vydval. Osvcenstv", kter, objevilo svobody, tak vynalezlo disciplny.^

Zdnliv netvo disciplny nic vc ne podprvo". Zda se e roziuj obecn formy d e fin o v a n prvem a na infi nitezimln rove singulrnch existenc; i sp vypadaj ja ko metody vcviku, kter umouj jedincm, aby se integ rovali v rmci tchto obecnch poadavk. Pokrauj jakoby ve stejnm typu prva ve zmnnm mtku a tedy ve zmrnn a nepochybn shovvavj forme. V disciplinch ie ale teba vidt sp jist protiprvo. Maj pesnou ulohu za vdt nepekonateln nesoumrnosti a vyluovat reciproci ty. Zaprv proto, e disciplna tvo mezi lidmi soukrom spojen, je je vztahem omezen zcela odlinch od tech, er jsou obligatom ze spoleensk smlouvy; pijeti discipliny me bt odsouhlaseno cestou smlouvy; zpsob, jm je dis ciplna ukldna, mechanismy, kter nechv psobit, pod zen jednch vzhledem k druhm, je nen reverzibilm, pe bytek moci", kter je vdy fix o v n na te stran, nerovnost pozic rozdlnch partner" ve vztahu k obecnmu nanzeni, o ve stav proti sob svazek disciplinrn a svazek smluvn a umouje smluvn svazek systematicky falovat od chvle, kdy je jeho obsahem mechanismus discipliny. Je napklad znmo, kolik skutench procedur ovlivuje prvn fikci pracovn smlouvy: disciplna dlny je rozhodn nemlo v znamn. Navc, zatmco prvn systmy kvalifikuji subjekty prva p o d l e univerzlnch norem, disciplny charakterizuji, klasiEkuj, specializuj; rozmisuj je podl urit skaly, roz dluj je podle normy, hierarchizuj jedince navzajem vuci sob a n a k o n e c j e i diskvalifikuj a znehodnocuj. V kazdem ppad v prostoru a v ase, v nm vykonvaj svj dohled a rozehrvaj nesoumrnosti sv m o c i , provdj sice nikdy totln, nicmn nikdy zcela vylouen pozastaveni prav. Disciplna regulrn a institucionalizovan tak, jak jen mue bt je ve svm mechanismu protiprvem". A akoli se zda, e univerzln dodrovn zkona v m o d e r n spolenosti fxUje..meze vkonu moci, jej veobecn rozeny pa-

noplismus v n, na rubu prva, dovoluje fungovat rozlehl a souasn miniaturn mainrii, je podpor^poih^e^ ro*. mnouje nerovnovhu moci a in marnmi hranice, kter okol .n byly vyznaeny. Nepatrn discipliny kadodenn panoptismy mohou docela dobe existovat pod rovinou v skytu velkch apart a politickch boj, V 'genealogii mo dern spolenosti byly spolu s tdn nadvldou, je vede na p disciplnami, politickou protivhou prvnickch norem, podle nich se rozdlovala moc. Odtud zajist vznam, kter byl tak dlouho piznvn malm procedurm disciplny, je jm zdnliv nepatrnm skokm, kter vynalezla, nebo do konce onm vdomostem", kter j dodvaj pijateln vze zen; odtud strach z jejich ztrty, nepoda-li se pro n nalzt nhradu; odtud tvrzen, e le v samotnch zkladech spo lenosti a jej rovnovhy, zatmco jsou adou mechanism pro ustaven konen a vudyptomn nerovnovhy ve vztazch moci; odtud nestupnost, s n disciplny plat za skromnou, avak konkrtn formu veker morlky, tebae jsou svaz kem fyzicko-politickch technik. Abychom se vrtili k problmu leglnch trest: vzen v doprovodu cel npravn technologie m bt znovu pesu nuto, a to v moment, kdy dochz k promn kodifikovan moci trestat v disciplinrn moc dohlet; v moment, kdy sou univerzln tresty zkona aplikovny selektivn vi ur itm a vdy tm jedincm; v moment, kdy se pekvalifi kovn prvnho subjektu skrze trest stv uitenm vcvi kem zloince; v moment, kdy se prvo pevrac a pechz re svj vnjek a kdy se protiprvo stv efektivnm a instiucionalizovanm obsahem juristickch forem. To, co zeveJbecuje moc trestat, nen tedy univerzln vdom zkona ' kadm z prvnch subjekt, nbr pravideln prostor, neonen tsn pedivo panoptickch procedur. 3. Bereme-li je jednu po druh, m vtina z tchto procelur za sebou dlouhou historii. Avak novinkou v 18. stolet je

10 e skldajce se dohromady a zeveobecujce se dosahu

j rovn, od kter se formovn vdni a zvyovn moci pravideln zesiluje v kruhovm procesu. Disciplny tak u v o l u j technologick" prh. Nejprve nemocnice, pozdji koa, jet pozdji dlna nejsou jednodue uspodvan ^ disciplnami; staly se dky nim lakovmi aparty, e kad mechanismus objektivace zde me slouit jako nstroj po droben a kad prstek moci zde podncuje shromazdovn vech monch poznatk; dky tomuto spojen, kter je vlastn technologickm systmm, se mohly v disciplinr nm ivlu formovat klinick medicna, psychiatrie, dtsk psychologie, psychopedagogika, racionalizace prce. Byl tu tedy dvoj proces: epistemologiemi deblokace plynouc z t ben vztah moci; znsoben ink moci dky formulovni a akumulaci novch poznatk; ^Rozen disciplinrnch metod je. vepsno do rozshl ho historickho procesu: tm v te d o b dochz i k rozvi nut cela jinch technologi-zemdlskch, prmyslovch, ekonomickch. Je vak nutno uznat, e vedle dlnho pmmyslu, rodcho se odvtv chemie, nrodohospodskch metod, vedle vysokch pec i parnho stroje byl panoptikon jen m lo oslavovn. Sm o sob nebyl povaovn za nic vc ne za malou vstedn utopii, za zlomysln sen - tak trochu jako kdyby byl Bentham Fourierem policejn spolenosti a je ho Phalanstre by mlo formu Panoptikonu. A presto zde mme abstraktn formulaci jedn zcela reln technologie: technologie.individu. Byl tu dostatek dvod pro to, aby se j dostalo jen mlo chvly; tm nejzjevnjm bylo, ze diskurzy, kter podntila, zdka doshly, krom akademic kch klasifikac, statusu vdy; avak mnohem relnjm d vodem je nepochybn to, e moc, kterou uvdj v innost a kter umouj narstat, je pmou a fyzickou moc, jiz vy konvaj jedni lid nad druhmi. Pro neslavn pnehod je ji obtn piznat pvod. Bylo by vak nespravedliv srovna-

vat disciplinrn procedury s vynlezy jako parn stroj nebo Amiciho mikroskop. Znamenaj mnohem mn; a pesto jis tm zpsobem znamenaj mnohem vce. Pokud bychom chtli hledat historick ekvivalent i alespo bod porovnn, byla by to sp inkvizin" technika. ' 18. stolet vynalezlo disciplinrn techniky a techniky zkouky sp tak, jako vynalezl stedovk soudn vyetov n. Ovem zcela jinmi postupy. Procedura vyetovn, star fiskln a; administrativn technika, se rozvinula pevn s reorganizac crkve a s rozvojem knectv v 12. a 13. stolet. Tehdy pronikla, jak znmo, ve znanm rozsahu do judikatu ry crkevnch tribunl a pozdji do laickch soud. Vyeto vn jako autoritativn hledn zjitn nebo stvrzen pravdy se tak stavlo proti starm procedurm psahy, ordlie, soudnho duelu, soudu boho nebo tak vzjemnho vyrov nn mezi jednotlivci. Vyetovn bylo suvernn moc, kter si pisvojovala prvo stanovit pravdu prostednictvm jistho potu k tomu urench technik. Nebo akoli od tto chvle dvoilo vyetovn soust zpadn justice (a je tomu tak doines), nesmme zapomnat ani na jeho politick pvod, jeho pjatost se vznikem stt a suvernnch monarchi, ani na je10 pozdj odchlen a jeho roli ve formovn vdn. Vyetovn bylo nepochybn elementrn, nicmn zkladn soust konstituovn empirickch vd; bylo prvn-politickou natric experimentlnho poznn, kter, jak je veobecn nmo, bylo velice rychle odblokovno na konci stedovku. i pravdpodobn, e matematika se zrodila v ecku z mrich technik; prodn vdy se v kadm ppad zrodily na unci stedovku sten z praktik vyetovn. Velkolep npirick poznn, je pokrylo vd svta a pevedlo je do spodn nekonenho diskurzu, kter zjiuje, popisuje stanovuje fakta" (a to v dob, kdy zpadn svt zaal s ekojmickm a politickm dobvnm tho svta), m bezpoiyby svj pracovn vzor v inkvizid v tom ohromnm ob-

]evu, ate

*
ku, jim i
je

**
g t t co

nae humanita

a maIichern nicl pro psychologii, ^ mnoho jinch

S* P

maj svou technologickou m , svdomitosti discipln a jejic z

psychiatrii, pedagogiku, knmino

podivnch vd Cl . ohromujc moc vysetrm^ p< rostlinstva a zem. J ^ doby se Bacon, muz _ pro empirick vdy meto u v y * ce vypracuje pro v _ edy
v y e to v n i,

^ prahu klasick pokusit vypracovat Kterv Velk DozorzkouSky7 Ledae Nebo je-li pravda,..e se

kdy s e s mlo sv historick f i o od i n k v ^ n i F * " t r U z t o H diskoeny,-pokud jde o z ou , . . h v a s t l e niternou souciplinrn moci, je ji formov a. e . k integrovala st discipln. Samozrejme se zd do vd jako psychiatrie i test, pohovoru, dotaznku, . , , Rie ;e povena kongo disdphny: sk ^ J vlva lkae ci vat pehnanou psnost sk V J PHkv pracovn discipl-

'

psydliaM m z ^ o l
-

techlllk, p o

disciplin191 H f t 5 S S 5 p odrim v4dm' SB od-

29) Na toto tma viz M . Tort,

QZ, 1974.

poutalo od svho poli ti cko-pr vnho modelu; zkouka je najpak vdy zahrnuta v disciplinrn technologii,... Procedura vyetovn se ve stedovku prosazovala ve ;tar obalovac justici postupn, ale procesem smujcv dshora dol; disciplinrn technika napadla trestn justici, e je jet ve svm principu inkvizin, zken a jakoby zd o a. Vechna velk hnut, usilujc o odchlen, kter charakte rizuj modern trestn - problematizace zloince mimo rmec eho zloinu, pe o trestn, je je npravou, terapeutikou, lormaliza, rozloen aktu souzen mezi rozmanit instance, i nich se pedpokld, e budou pomovat, hodnotit, dia gnostikovat, lit, transformovat je d i n c e t o ve zradilo disriplinm zkouku pi pronikni do prvn inkvizice. To, co se dnes prosazuje v trestn justici jako jej moment iplikace, jej uitn" objekt, nebude ji tlo vinka postave n proti tlu krle; nebude to ji ani prvn subjekt ideln ipoleensk smlouvy; bude to sp disciplinrn jedinec..Krajm bodem trestn justice ve starm reimu ped revoluc byo naprost rozsekn tla kralovraha: manifestace nejsilnj noci na tle toho nejhorho zloince, jeho pln destrukce lechala zazit zloin v jeho pravd. Idelnm stavem dneifho trestn by byla neomezen disciplna; vyslchn bez ;once, vyetovn, kter by perstalo bez omezen v peli v a stle analytitj pozorovn, souzen, je by bylo souiasn utvenm nikdy neuzavenho spisu, propoten mrlost trestu, kter by byla propleten s pornou zvdavost kousky, procedura, je by byla souasn neustlm m tr iem odchylky ve vztahu k nepstupn norm a asymptoickm pohybem, kter by jejich sblen odsouval do ne:onena. Veejn poprava zavrila logicky proceduru vldanou. inkvizic. Uvalen pozorovn" je pirozenm rodlouenm justice napaden disciplinrnmi metodami procedurami zkouky. Co je pekvapujcho ha tom, e ceLilm vzen, s jeho chronologi skandl, s jeho nucenou

prac, s jeho stupni dohledu a registrace, s jeho odbornky na normalitu, kte pebraj tafetu soudce a jet znsobuj je ho funkce - e se toto vzen stalo nstrojem modernho tres tn? Je snad pekvapujc, e se vzen podoba tovrnm. kolm, kasrnm, nemocnicm, kdy se vechny podobaj vzen?

C A ST IV Vezen

V r'' i l' ? ' } '

KAPITO LA I DOKONAL A PSN IN STITU CE

Vzen nen tak nedvn, nebo o nm nelze d. e se zrodi lo a s novmi zkonky. Vzen jako forma pedchz svmu systematickmu vyuit v trestnch zkonech. Konstituuje se vn. soudnho apartu ve chvli, kdy vznikaj, prochzejce celm socilnm polem, procedury uren k oddlen jednot livc, k jejich prostorovmu rozmstn a ustlen, jejich ut dn, k vyuit maxima jejich asu a jejich sil, k drezue jejich tl, kdovn celho jejich chovn, kdy jsou dreni v prosto ru viditelnosti bez monosti skryt, kdy se formuje veker apart pozorovn, registrace a notace okolo nich, ustanovu je urit vdn okolo nich, kter se akumuluje a centralizuje. Obecn forma apartu, kter vede jednotlivce k poslunosti a uitenosti pomod pesnho opracovn jejich tl, dala vzniknout institud vzen dve, neli ji prvo definovalo jako trest par excellence. Je pravda, e na pelomu 18. a 19. sto let dochz k pechodu od trestn k vznn; a to bylo nco novho. Ve skutenosti vsak lo o to, e trestn se otevelo mechanismm donucen, vypracovanm ji jinde. Modely" trestajcho vznn - Gand, Gloucester, Walnut Street - zna menaly spe prvn viditeln body tohoto pechodu ne n jak inovace nov vchodiska. Vzen, podstatn st v zesk panoplie, zna zajist vznamn moment v trestn justici: jej pstup k humanit". Zna vak rovn dleit moment v historii disdplinmch mechanism, kter nov tdn moc prv rozvjela: ten, v nm kolonizuj prvn in-

stituce. Na pelomu dvou stolet definovala nov legislativ moc trestat jako obecnou funkci spolenosti, kter je praktikoyna^stejnm zpsobem na vech jejch lenech a.v n n' kad len spolenosti stejn zastoupen; ale tm, e uinila vznn (restem nejvznanjm, zavedla procedury ovld n, charakteristick pro zcela urit typ moci. Justice, kter vyhlauje rovnosL", prvnick apart, kter se prohlauje za autonomn., jen je vak dosazen nesoumitelnostrni donucovacich discipln - takov spojen stoj pi zrodu vzen trestu civilizovanch spolenost".) t o zahrnuje charakteristick rys, e vzen jakoto trest se ujalo pli brzy. Od prvnch let 19. stolet jet existovalo po vdom o jeho novost; pesto seukzalo natolik hloubky spojeno se samotnm fungovnm spolenosti, e odsunulo do zapomnn vechny ostatn druhy trestn kte re si reformtoi 18. stolet dokzali pedstavit. Zdlo s bt bez alternativy a neseno samm pohybem djin: Nen to n hoda, nen to ani rozmar zkonodrc, e uinili uvznn zkladem i budovou tm cel na souasn stupnice trest: znamen to pokrok idej a zjemnn mrav."2' A tak koli se v prbhu jednoho stolet atmosfra samozejmost pro mnila, nezmizela docela. Jsou znmy vechny nevhody VZenj to' 2e Je nebezpen, ne-li zbyten. A pesto nen vidt nic, co by jej nahradilo. Je to hanebn een, kter ne lze pevst na ekonomii. Tato samozejmost" vzen, od kter se tak tko odvra cme, je zaloena pedevm na jednoduch form zbavenosti svobody . Jak by vzen nebyfo nejvznanjm trestem ve spolenosti, ve kter je svoboda dobrem, je nle vem stejnm zpsobem a s nm je kad spojen univerzl1) 2) P. R o ssi, Trnit dc dw il
V nn M e ^ n e n

nst 111, s. 169.

K o n g re s o v z e stv v B ru m lu , v Anmdr, dr k Clmril,

nm a vnm" citem ?31 Jej ztrta m proto stejnou cenu pro vechny; lpe ne pokuta je trestem pro vechny stejnm", je to urit prvnick jasnost vzen. Nadto umouje vzen pesn kvantifikovat test promnlivou dlkou asu. Existu je rovn urit forma vzen jako mzdy, kter v prmyslov rozvinutch spolenostech konstituuje jeho ekonomickou samozejmost". Umouje mu tak ukazovat se jako urit forma npravy lovka. Tm, e odsouzenmu odebr jeho as, se vzen ukazuje jako konkrtn vyjden mylenky, e trestn in pokodil krom obti i celou spolenost. Ekonomicko-morln samozejmost trestn tak rozmluje tlesn trest na dny, msce, roky a ustavuje kvantitativn ekviva lence delikt a trvn. Odtud pochz vraz tak frekventova n a tak shodn s fungovnm vzen, i kdy rozporn vzhledem k striktn teorii trestnho prva, e lovk je ve v zen, aby splatil dluh". Vzen je pirozen", tak jako je v nas spolenosti pirozen" uvat as k men zmny.41 Ale samozejmost vzen se zakld rovn na jeho ped pokldan i poadovan roli apartu na pemnu jedinc. Jak by vzen nebylo bezprostedn pijman, kdy uzavr nm, napravovnm, pivdnm k poslunosti pouze repro dukuje, i kdy ponkud zeslen, vechny mechanismy, kte r nachzme v rmci cel spolenosti? Vzen: ponkud psnj kasrna, kola zbaven shovvavosti, ponur dlna - to ve jsou nicmn pouze kvantitativn rozdly. Toto dvoj zaloen - na jedn stran prvn-ekonomick, na stran
3) 4) A. Duport. e v Konstitunnl, j4rc/iiffis pnrlcmcnlflircs, 22. prosince 17S9, sv. X a XXI. Tato slovn hrn mezi dvoji pirozenost" vzen je stle ptomna. Nen to tak dvno 11974], co prezident pipom nl p rin cip ", podle nho vznn neme bt nim jinm ne zbavenm svo bo d y " istou esenci uvznni, osvobozenou od skutenosti vzen; dodej me, e vzen m e bt ospravedlnno jen svm i korektivnim i" a readaptanmi inky.

druh technicko-disciplinrn umonilo vzen jevit se Jako .nejbezprostednj a nejcivilizovanji! foirna trestn. A talo dvoj funkce mu ihned dodv na solidnosti. Ve skutenosti je jasn jedna vc: vzen nebylo pedevm zbavenost svo body, k n byla pozdji pidna technick funkce korekce; bylo od potku leglnm zadrenm" spojenm s korektivnm doplkem, i spe podnikem urenm k modifikov-: ^ jedinc, jemu zbavenost svobody umonila fungovat v prvnm systmu. Uvznn za elem potrestn zkrtka pokrvalo od potku 19. stolet zrove zbavenost svobody i techniku transformovn jedinc. Pipomeme si nkolik fakt. V zkoncch let 18G8 a 1810, a v pomrech, kter jim bezprostedn pedchzely i je nsledovaly, nen uvznn nikdy zamovno s prostou zbavenost svobody. Je to, nebo by to v kadm ppade bt mel, diferencovan a finalizovan mechanismus. Diferenco van, protoe by neml mt stejnou formu v ppad, e se jedn o obvinnho nebo o odsouzenho, o chovance v polepovn nebo o zloince: vzen pro osoby ve vyetovac vazb, npravn vchovn stav i stedn vznice mus v principu alespo zsti odpovdat tmto diferencm a zaji ovat trest nejen stupovan ve sv intenzit, ale t odlin ve svch zmrech. Nebo vzen m svj cil stanoven hned na potku: Prvo, ukldajc jednm t tresty ne dru hm, neme dovolit, aby se jedinec odsouzen k lehmu trestu nachzel uzaven v jednom mst spolu se zloincem odsouzenm k trestu tmu; .. .jestlie ze zkona uloen trest m za principiln cl npravu zloinu, tou tak pro mnit vinka. "S> A tuto transformaci.je teba vyadovat od v n itn d ^ a n W ju v i. i| il Vzen-trest, vzen-apart: d, jen mus vldnout v kznicch, me mocn pispt k obro-

5)

Molifs ilc Codi: m sln td ion criminellc, Zprva G. A. Reala, s. 244.

d odsouzenho; nedostatky ve vchov, nkaza, patn p klady, zahlka,,, zrodily zloiny. Pokusme se tedy uzavt vechny tyto prameny korupce; nech jsou v kznicch uplat ovna pravidla zdrav morlky; nech, nuceni k prci, kte rou dokon s radost, kdy sklid jej plody, osvoj si odsou zen pi tto pleitosti nvyk, chu a potebu bt nm zaneprzdnni; nech jsou si vzjemn pkladem pracovit ho ivota; ten se brzy stane ivotem istm; a oni zanou br zy pociovat ltost nad svou minulost, prvn pedzvst lsky k povinnostem."f,).Techniky korekce tvo okamit soust institucionlnho zkladu trestnho vzen. Je teba t pipomenout, e hnut a reformu vzen, za kontrolu jejich fungovn nen njakm pozdjm jevem. Ne zd se dokonce ani, e by se zrodilo ze zjitn patin pro kzanho selhn. Reforma" vzen se dostavuje tm sou asn se vznikem vzen samho. Je to nco jako jeho program. Vzen je ji od potku zapojen do ady dopluj cch mechanism, kter je maj zdnliv korigovat, je vak vzbuzuj dojem, e tvo soust samotnho jeho fungovn, nakolik byly svzny s jeho existenc po celou dobu jeho his torie. Hned od potku existovala vmluvn technologie v z e n . Vyetovn: ta, kter provdl Chptal ji v roce 1801

6)

Tamt, Zprva Treilhardova, s. 8 - 9 .1 v pedchzejcch letech nach zm e toto tma pom rn asto: Trest uvznn, vyhlen zkonem , m pedevm, za ..kol. napravovat jedince, to jest u in it je lepm i, pipravit je pom oc vce i m n dlouhch zkouek na to, aby znovu zaujali sv msto ve spolenosti, ani by je dle z n e u v ali... N ejjistjm i prostedky, jak uinit jedince lepm i, jsou prce a vzd ln ." To nespov pouze v osvojen si ten a potn, ale rovn v usm en odsouzench s m ylenkam i podku, m orlky, cty k sob sam m u a k druhm ". (Beugnot, prefekt ze Seine-Infrieure, vnos z frim airu roku X) Ve zprvch, kter Chaptal vyadoval na generln rad, je vce ne tucet dost o vzen, kde by bylo um o nno zadrenm pracovat.

(pi nich lo o to, co by mohlo bt pouito pi zaveden sys tmu vznic ve Francii), ta, kter provdl Decazes v roce 1819, Villermova kniha publikovan v roce 1820, zprva o stednch vznicch sestaven Martignacem v roce 1829, vyetovn veden ve Spojench sttech americkch Beaumontem a de Tocquevillem v roce 1831, Demetzem a Blouetem v roce 1835, dotaznky adresovan Montalivetem edite lm stednch vznic a generlnm radm uprosted debaty o izolovn zadrench. Spolenosti pro kontrolu fungovn vzen navrhujc jejich zlepen: v roce 1818 je to velmi ofici ln Spolenost pro zlepen ven, o nco pozdji Spolenost ve zen a rozlin filantropick skupiny. Nespoet opaten - v nos, nazen i zkon: od reformy, kterou pedvdala prvn Restaurace v z 1814 a kter nebyla nikdy realizovna, a po zkon z roku 1844, pipraven Tocquevillem, kter naas uza vel dlouhou debatu o prostedcch, je by uinily vzen efek tivnjm. Programy pro zajitn fungovn stroje-vzen:7) programy pro nakldn s vznnmi, modely materilnho uspodn, z nich nkter, jako Danjouv, Blouetv i Harou-Romainv, zstaly irmi projekty, jin byly ztlesnny v instrukcch (jako obnk z 9. srpna 1841 o zzen vzen pro osoby ve vyetovac vazb), a dal se staly zcela skutenmi budovami, jako napklad vzen Petite Roquette, v nm by lo ve Francii poprv uvznn organizovno po celch. Je k tomu teba jet pipojit publikace, kter vyly vce i mn pmo z vzen a byly redigovny bu filantropy, jako byl Appert, nebo o nco pozdji specialisty" (tak jako Annntes de la Charit),^ i dokonce bvalmi vzni; Pauvre Jacques
7)
N ejd leitj byly bezpochyby program y navren C h. Lucasem, M arquetem W asselotem , Faucherem , Bonnevillem a o nco pozdji Ferrusem . Stoj za to poznam enat, e vtina z nich nebyli filnntropov, kritizujc zvnjku vzesk instituce, nbr e byli tm i onm zpsobem spjati se sprvou vznic. Byli to spe odborn ednd. V N m ecku dil Ju liu s Jnhrbilclwr filr Strajs-und Bcssenmgs Anstallen.

8)

na konci Restaurace i Gazette de Sainte-Plngie na potku ervencov monarchie.,J) Nemli bychom vidt vzen Jako inertn instituci, kterou as od asu otsala reformn hnut. Teorie vzen" byla sp e jeho konstantnm nvodem k uvn ne pleitostnou kritikou - jednou z jeho podmnek fungovn. Vezen tvoilo vdy soust aktivnho pole, kter bylo bohat na projekty, nov uspodn, experimenty, teoretick pojednn, sv dectv a eten. Okolo vzen bylo vdy plno e a zpalu. e bylo vzen temnou a opomjenou oblast? Nedokazuje samotn fakt, e se o nm nepestvalo po tm dv stolet hovoit, prav opak? S pchodem leglnho trestn zatilo onu starou prvnicko-politickou otzku prva trestat vemi tmi problmy, vm tm rozruchem, kter se toil okolo technik npravy jednotlivce. + Bal tard mluv o dokonalch a psnch institucch " .101 Vzen mus bt vyerpvajcm disciplinrnm apartem.

9)

A koli byly tyto denky pedevm orgny obrany vzn nch dlu nk a nkolikrt se opakovan d istancovaly od d elikvent v pra vm slova sm yslu, lze v nich najt i tvrzeni, e dky d en k u Pauvrc Jncijttes nejsou zasvceny jen vjim en specialit. Straliv zkon o osobn exekuci a jeho neblah uplatovn nejsou jedin m terem tok vz u rn alist ... Pnuvrc Jacqitcs zavede pozornost svch ten do m st uvznn, za dren, do kznic, do tulk, nebude zach ovvat m len o m stech, kde jsou vinci vystavovni m uen, akoli zkon je od soud il pouze k p r d ..." (Pnuvrc Juajucs, ro. I., . 7) Stejn tak Gazettc dc Saintc-Plagie bojuje za trestn systm , jeho clem je zlepen p p ad u ", n e bo jakkoli jin systm je vrazem spolenosti stle jet barbar sk " (21. bezna 1833). 10) L. Baltnrd, Architcctrmogrnphit: des prsons, 1829.

a tu '* nkolika ohledech: mus brt v potaz vechny rysy je_ dince, jeho tlesn vcvik, jeho pracovn zpsobilost, jeho" kadodenn veden, jeho morln postoj, jeho nadn; vzen je, daleko vc ne kola, dlna i armda, je vdy implikuji' jistou specializaci, ve-disciplinrn". Vzen navc nem dn vnjek ani dnou mezeru; nepestv v innosti dokud nen jeho kol dokonale naplnn; jeho psoben na je dince mus bt nepetrit: je to ustavin disciplna. Vzen m konen nad vznnmi tm naprostou'moc; m sv vnitn mechanismy represe a trestu: je to despotick discip lna. Dovd do krajnosti vechny procedury, kter nachz m e v ostatnch disciplinrnch zazench. Je teba, aby bylo tm nejmocnjm soustrojm pro vnucen nov formy zkae nmu jedinci: jeho zpsob jednn je vnucen totln vcho vy: Ve vzen me vlda disponovat osobn svobodou a asem vznnho; odtud lze chpat moc vchovy, kter, nejen v jednom dni, nbr v nslednosti dn a dokonce rok me lovku urovat dobu bdn a spnku, aktivity a odpo inku, poet jdel a dobu jejich trvn, kvalitu a mnostv stravy, povahu a produkt jeho prce, as modlitby, uvn ei a takka samotnho mylen, tto vchovy, kter na jed noduchch a krtkch cestch z jdelny do dlny, z dlny do cely uruje pohyby tla a i ve chvlch odpoinku d vyui t asu, tto vchovy, je se zkrtka zmocuje naprosto cel ho lovka, vech fyzickch i morlnch schopnost, kter v nm jsou, a asu, v nm je on sm."n) Tato celkov.n prava" pedepisuje pekdovn existence dosti odlin od irho prvnho zbaven svobody a tak dosti odlin od jed noduchho mechanismu reprezentac, o jakm snili reform toi v dobch Ideologie,

11) C h. Lucas, De in rforme des prisons, 1B38, st II, s. 123-124,

1. Prvnm principem byla izolace. Iz o la c e odsouzenho od vnjho svta, od veho toho, co motivovalo jeho in, od v e c h okolnost, kter mu jej usnadnily. Iz o la c e v z n n c h jednoho od druhho. Trest mus bt nejen individuln, ale tak individualizujc, a lo dvojm zpsobem. Vzen mus bt pedevm pojato tak, aby samo o sob vyluovalo nebla h nsledky, kter s sebou nese soustedn tolika rozlinch odsouzenc na jednom mst: potlait spiknut a vzpoury, je by se mohly zformovat, zabrnit tomu, aby se tvoila no v spolen i aby se zrodily monosti vydrn (a se uvz nn znovu ocitnou na svobod), klst pekky nemorlnosti takovmu potu mysteriznch spojen". Aby zkrtka vzen nevytvelo ze zloinc, kter sousteuje, homogenn a solidrn populaci: V tuto c h v li existuje mezi nmi organizovan spolenost zloinc... Tvo mal nrod uprosted velkho. Tm vichni tito lid se seznmili ve v zen, ppadn se tam znovu potkvaj. Dnes je teba leny tto spolenosti r o z p t lit.M im o to mus bt samota pozi tivnm nstrojem npravy. Psob skrze zamylen nad se bou, kter vyvolv, a skrze vatky svdom, je se nevy hnuteln objev: Uvren v samotu zaml se odsouzen nad sebou. Ponechn o samot se svm zloinem, u se jej nenvidt, a nen-li jeho due jet otupena zlem, pak prv v izolaci jej pepadnou vitky svdom. "13) Samota psob rovn dky tomu, e zajiuje jist druh autoregulace trestu a umouje jakousi spontnn individualizaci trestn: m vc je odsouzen schopen zamyslet se nad sebou, tm vt

12) A. de TocquevillE, Rapport la Chambre des Dpuls, citovna v E. de Beaumant a A . de Tocqueville, Le Systme pnitentiaire aux tats-Unis, 3. vyd. 1845, s. 392-393. 13) E. de Beaum ont a A . de Tocqueville, Le Systme pnitentiaire aux

tats-Unis, 3. vyd. 1845, s. 109.

3ylo_ provinn, jeho se dopustil pi spchn zloinu; ale 3 to zvejsi budou tak jeho vitky a o to bolestnj bude iei o samota; kdy se naproti tomu bude dostaten kt a na pravovat bez sebemen petvky, samota ho ji tit nebude ' Pod!f teto obdivuhodn disciplny nese kad inteli gence a kad morlka v sob sam princip a mru represe, jeichz jistotu a nepromnnou spravedlnost nedoke namit i omylnoat... Nen to vskutku jaksi zpeetn

b 3 Spravedlnosti vychzejc z prozetellosti? Ronecne, a mon pedevm, izolace odsouzench arucuje, ze na nich me bt praktikovna v maximln m0 moc' kter nebude vyvaovna dnm jinm vlivem- salotn je prvn podmnkou naprostho podzen: Jen si pedtavme ekl Charles Lucas, odvolvaje se ha roli editele citele, katechety a dobrotivch osob" ve vztahu k izolovaemu vezni, jen si pedstavme moc lidskho slova vstupujho do prosted hroziv disciplny ticha, aby promluvilo srdci, k dus, k lovku."is) Izolace zajiuje dvrn setk1 vezne a moci, kter je vi nmu uplatovna. ~ To je bod, kolem kterho se rozpoutala diskuse o dvou le m e c h americkho vzestv, o systmu aubumskm systmu filadelfskm. Ve skutenosti se tato diskuse, je se zrosila do takov Sire/ tkala pouze zpsobu zajiovn olace, kter by byl pijateln pro vechny.

I S Aylies, Di systme pnitentinira, 1837, s. 132-133. I Ch. Lucas, De In rforme dos prisons, 1836, dl t, s. 167. 1] fe v 'r o ^ i1850, l s n * r ? Fr nC obrnce k , nl r0ku 1S3D' neby 'a ukorl^ena - i v roce C harles Lucas, aubum skho m odelu inl ^ r r i "H26" 1 Z r0kU 1839 rEmU V s^ d n l c h vznicch (poi m " napr te tichn)' VIna vzP ouryr kter nsledovala,

v ro c e ia w T V 5e? T a - agU nC L' v zemi v letEch 1842-1843 vedly v roce 1844 k upednostnn pensylvnskho reimu naprost iz o ll

Auburnsk model pedepisoval individuln celu bhem noci, prci a stravovn spolen, ale pod podmnkou na prostho ticha, vzni smli mluvit pouze s dozorci, s jejich svolenm a potichu. To byl zejm odkaz ke klternmu mo delu a tak odkaz k discipln dlny. Vzen mus bt mikrokosmem dokonal spolenosti, kde jsou jedinci izolovni ve sv morln existenci, kde se vak uskuteuje jejich znovuspojen v psn hierarchickm rmci, bez vedlejch vzta h, a kde je mon komunikace jen ve vertiklnm smru. Vhoda aubumskho systmu podle jeho obrnc spovala v tom, e byl reprodukc samotn spolenosti. Donucen je zde zajiovno materilnmi prostedky, ale pedevm pra vidlem, kter bylo teba se nauit respektovat a kter je zaru ovno dohledem a tresty. Spe ne dret odsouzen pod zmkem jak divok zvata v jejich kleci", je teba slouit je s ostatnmi, nechat je podlet se spolen na uitench in nostech, pimt je spolen k dobrm nvykm, pedchzet morln nkaze aktivnm dohledem, udrovat jejich souste dn pravidlem ticha"; toto pravidlo navykne vzn pova ovat zkon za svat pikzn, jeho poruen m za nsle dek spravedliv a zkonit zlo".17> Tato souhra izolace, slouen bez monosti komunikovat a zkona zajiovanho nepetritou kontrolou tedy mus rekvalifikovat zloince ja ko spoleensk individuum: cvi jej k uiten a odevzda n innosti";1 H ) obnovuje v nm nvyky spoleenskosti".*

ce, kter vychvalovali Dem etz, Blouet, Tocqueville. Avak Druh kongres o vzestv v roce 1B47 rozhodl proti tto m etod. 17) K. M ittermaier, v Rcvite franaise et trangre de lgislation, 1B36. 1B) A . E. de Gasparin, Rapport au ministre de lintrieur sur lu rforme des

prison s. 19) E. de Beaum ont a A . de Tocqueville, Du systme pnal aux tats-Unis, 3. vydni, 1845, s. 112.

Pi naprost iz o la c i-ja k o ve Filadelfii - nen rekvalifika:e zloince vyadovna od psoben obecnho zkona, nbr jd vztahu jedince ke svmu vlastnmu svdom a k lomu, co ne osvtit jeho nitro.2'1 * Osamocen ve sv cele je vze vy ln sob sammu; v tichu svch vn i svta, kter ho obklo puje, sestupuje do svho svdom, zpytuje jej a pociuje, e se ' nm probouz mravn cit, kter v srdci lovka nikdy zcela ezankne.''21) Nen to tedy vnj ohled na zkon ani pouh trach z tres tu, co bude na vzn psobit, nbr sama prce -ho svdom. Spe hlubok odevzdanost ne povrchn vvik; zmna morlky, nikoli postoje. V pensylvnskm vze li jsou jedinmi prostedky npravy svdom a nm nrchiektura, na kterou nar. Na Cherry Hill jsou zdi trestem za loin; cela stav vzn tv v tv sob sammu; je nucen nalouchat svmu svdom". Z toho vyplv, e prce je zde pe tchou ne povinnost, e dozorci nemusej vyvjet nik ntlak, nebo ten je zajitn materialitou vd, a e nledkem toho je akceptovna jejich autorita: Pi kad ntv splyne z tch poestnch rt nkolik laskavch slov snesou se do srdce vzn s uznnm, nadj a tchou; ve miluje svho dozorce; a miluje ho proto, e je mrn soucitn. Zdi jsou stran a lovk je dobr."22) V tto uzaren cele, provizornm hrob, nabvaj mty o znovuzroze snadno konkrtn podoby. Po noci a tichu se obnovuje iot. Auburn, to byla spolenost sama, doveden ke svm Skladnm principm. Cherry Hill, to byl ivot vyhlazen znovu zapoat. Katolicismus hbit vlenil tuto kvakerskou

)) K ad lovk,'' ek] Fax, je osvcen svtlem bom a j to svtlo vi d m zit skrze kadho lovka." Prv v duchu kvaker a Walnu Street byla organizovna pensylvnsk vzen v Pittsburgu, a pozd ji v C herry Hill po roce 1820. ) Journal das canamistes, II, 1842. !) A bel Blouet, Projel de prisons celhilnires, 1843.

techniku do svch diskurz. Nevidm ve va cele nic ne dsiv hrob, v nm namsto erv jen vitky svdom a beznadj postupuj, aby vs rozeraly a uinily vai exis tenci pedstupnm pekla. Avak... co je pro bezbonho vzn pouhm hrobem, odpornou kostnic, stane se pro upmn vcho kesana samotnou kolbkou blaen ne smrtelnosti. Z opozice tchto dvou systm vyrstala cel ada rz nch konflikt: nboenskch (mus bt konverze principil nm bodem npravy?), medicnskch (vede naprost izolace k lenstv?), ekonomickch (kde jsou nejni nklady?), architektonickch a administrativnch (kter forma zaruuje nejlep dohled?). Proto, nepochybn, tak rozshl polemika. Ale v srdci tchto diskus a tm, co je vlastn umoovalo, byl pvodnLrL vzesk innosti: donucovac individualizace prostednictvm peruen jakhokoli vztahu, kter nen kon trolovn moc nebo nazen podle hierarchie. 2. Prce, stdajc se s pestvkami k jdlu, doprovz vzn a k veern modlitb; nov spnek mu tedy posky tuje pvtiv odpoinek, kter nebude ruen nespoutanou fantazi. Tak uplyne est dn v tdnu. Po nich nsleduje den zasvcen vhradn modlitb, vyuovn a blahodrnm meditacm. Tak nsleduj jeden po druhm tdny, msce, roky; tak se vze, jen byl pi nstupu do zazen lov kem nestlm i s pesvdenm zamenm pouze na svou nezpsobilost, touc zniit svou existenci pomoc t svch rozmanitch neest stv postupn slou zvyku nej-

23) Abbe Petigny, AUacutian ndrassc mix prisonnicrs, h 1'ocaision de ijn au vurntion dcs btimcnis cellulnires de 1 a prison rc Versailles. Viz o nkolik let pozdji v Hrabti Monte Cristo zcela z e t e l n kristologickou verzi znovuzrozen nsledujcho po uvznn; zde vak nejd e o ta u it se ve vzen poslunosti zkonu, nbr nabt skrze tajn v d n m oc k dosaen spravedlnosti navzdory nespravedlnosti ednk.

rve sob zcela cizm, avak brzy pi tto promn zskv dvou povahu, je mu bude natolik blzk dky prci a rastem z n odvozenm, e pokud byla jeho due alespo ochu pivedena moudrm ponauenm k ltosti, me bt vt dvrou vystaven pokuenm, kter ho pomalu pfirav na nvrat na svobodu/'^* Prce je spolu s izolac defiivna jako initel vzesk promny. To nachzme ji zkonku z roku 1808: Akoli trest uloen zkonem m i cl napraven zloinu, usiluje rovn-o polepen vinka, tento dvoj cl se poda splnit, jestlie je zloinec vytren ! sv zhoubn zahlivosti, kter uvrhnuvi jej do vzeni, lovu jej zde dostihuje a zmocuje se jej, aby ho dovedla a poslednmu stupni zkaenosti ." 21 5 1 Prce nen ani pdavm ani korektivem reimu uvznn: a se jedn o nucen ce, odlouen i uvznn, je prce povaovna samot in zkonodrcem za naprosto nutn doprovodn jev. Nee ovem vbec o nutnost, o n hovoili reformtoi v 18. Dlet, kdy chtli uinit vzen jednak pkladem pro veejist, jednak innou npravou v zjmu spolenosti. Ve vskm reimu je spojen mezi prac a trestnm zcela jini druhu.

N. H. Ju liu s, Leons sur les /irisons, fr. peklad, 1831, dl I, h. 417-418. G . A . Real, M otifs du Code d'instruction criminelle, 1808. Ji pedtm nkolik nazen m inistra vnitra zdrazovalo potebu zajistit prci pro uvznn: nazen z 5. fructidnru Roku VI, 3. m essidoru Roku VIII, 8. pluvise a 28. v en t se Roku IX, 7. brum airu Roku X. Ihned po vydn Zkonk v letech 1808 n 1810 nachzm e jet dal na zen: z 20. jna 1 8 1 1 ,8 . prosince 1812; a znovu rozshl nazeni z roku 1816: N ejvt draz je teba klst na to, aby byli vznn co nejvce zam stnni. Je nutn vzbudit v nich touhu pracovat tm, e budou odlieni ti, kdo pracuj, od tch vz, kte budou chtt dle zahlet. Ti prvn budou lpe iveni a budou m t lepe ustlno ne ti d ru z ." Vznice M elun a C lairvau x byly velmi brzy organizovny ja ko velk dlny.

Nkolik polemik, je se objevily za restaurace i za er vencov monarchie, vyjasnilo funkci, kter byla pnsuzoyana trestn prci. Nejprve to byla diskuse o ^ byla ve Francii odmovna. To s sebou pinelo pr jestlie je za prci ve vzen vyplcena odmna, pak tato pra e nen skutenou soust trestu; vzen ji tedy muze odmit nout. Ve odmny se navc odvjela od zrunosti dlnka, nikoli od polepen vinka: Nejt ppady jsou temer vu de nejzrunjmi pracovnky; jsou nejlepe odmenovam, v dsledku toho jsou nejvce neukznn a nejmene schopni ltost."2 Diskuse, kter nikdy zcela neutichla, byla obnov na, a to se znanm zpalem, v letech 1840-1845: bylo to ob dob ekonomick krize, obdob bou mezi delmctvem a ta k obdob, kdy ji zanala krystalizovat p r o t , kladnost dlnka a delikventa.2* Organizovaly se s t v k y protestajio proti dlnm ve vzen: kdy se rukaVckan z Chaumontu podailo zorganizovat dlnu v Clairvaux, jeho dlnici protes tovali prohlaujce, e je tm zneuctna jejich prae a b sa ih . manufakturu a donutili majitele od jeho projektu ^ to u p i . Byla tu rovn rozshl tiskov kampa v dlnickch dni cch: o tom, e vlda upednostuje trestn prac proto aby doshla snen svobodnch" plat; o tom, ze nevhody tchto vzeskch dlen jsou jet silnji pochovan zena je tato konkurence zbavuje prce, nut je tm k prostitu , nsledkem n se ocitnou ve vzen, kde se tyto zeny ktere ji nemohly dle pracovat na svobod, stavaji d ala koku rend pro ty, kter jsou stle jet zamstnan;- o tom ze vz m je. poskytovna prce nejlpe zajitna - zlodji

26) J. J.

M a r q u e t - W a s s L 'l q t ,

L i Ville du refuge, 1B32,

d l

111, s. 171.

2S) V7 .)m pCAguet, Li.'s G r n s *w s h monarchie tie uilM, 1L J 54, s. 30-31. 2C J) U Atelier, prosinec 1S42, n!. 3, . 4.

provdj v teple a pod stechou klobounick a nbytksk prce - , zatmco nezamstnan klobounk mus dochzet na lidsk jatka vyrbt olovnatou blobu za dva franky denne";-> o tom, e filantropie se nejvce star o podmnky prce vznnch, ale opomj podmnky dlnk pracujcch na svobod. Jsme si jisti, e kdyby vzov pracovali napklad se rtut, vda by byla zajist mnohem pohotovj, ne je, ve vynalzan prostedk pro ochranu pracujcch ped nebez pem jejch vpar: ,Ti uboz vzni!' kali by ti, kte sotvakdy promluv o dlncch v zlatnictv. Je teba nejprve krst nebo zabjet, aby na sebe lovk upoutal pozornost i vzbudil soucit.'' Pedevm vak o tom, e smuje-li vzen k tomu stt se dlnou, budou tam brzy odeslni ebrci a nezamst nan, a budou tak obnoveny ve Francii star veobecn pit ly nebo v Anglii workhouses.-- Navc zde byly, pedevm po schvlen zkona z roku 1844, petice a dopisy - jedna petice, ie byla odmtnuta Chambre de Paris, shledvala nelid skm, e se navrhuje, aby nsilnci, vrazi a zlodji byli pou/nrpro prce, je jsou dnes dlem nkolika tisc dlnku"; Chambre dala ped nmi pednost Barabovi";3* ty pografit dlnci odeslali dopis ministrovi, kdy se dozvd li e jedna tiskrna byla umstna do vznice v Melunu: ,Muste rozhodnout mezi zatracenci, spravedliv postienni zkonem, a mezi obany, kte obtuj sv dny v poestlosti a odkn pro zajitn existence svch rodin jako i bolatstv sv vlasti." Odpovdi, ktermi se proti cel tto kampani ohrazovaly 'lda a ady, byly zcela nemnn. Trestn prce neme bt

!0) L'Atelier, listopad 1845, ra. 6, . 2. 1) Tamt.

2) L'Atelier, erven 1844, ra. 4, . 9 a duben 1B45, ro. 5, . 7; viz z tto doby rovn Lu Dmocratie pacifique. 3) L'Atcliur, brezen 1845, rn. 5, c. 6,

kritizovna za to, e podporuje nezamstnanost: pro svj omezen rozsah a malou produktivitu neme mt obecnj vliv na ekonomiku. Nen jako aktivita vroby uiten sama sebou, nbr svmi dsledky, kter vn do lidskho mecha nismu. Je principem du a pravidelnosti; skrze poadavky, kter jsou j vlastn, nezachytitelnm zpsobem formy psn moci; podizuje tla pravidelnm pohybm, vyluuje rozilen a neklid, zavd hierarchii a dozor, kter - jeliko tvo soust jej logiky - jsou mnohem lpe pijmny a kte r jsou mnohem hloubji vtitny do chovn odsouzench. Spolu s prac vstupuje do vzen pravidelnost, kter tu vld ne bez nmahy a bez uit jakhokoli represivnho i nsiln ho prostedku, Tm, e je odsouzen zamstnn, jsou mu vtpovny nvyky du a poslunosti; z lenocha, kterm byl, se stv piln a pracovit lovk... postupem asu na chz v pravideln innosti ve vzen, v manulnch pracch, ke kterm byl donucovn..., jist lk proti vstelkm sv fantazie." 341 Trestn prce mus bt povaovna za mainrii, kter sama o sob transformuje nsilnickho, neklidnho, ukvapenho vzn ve svou soust, kter hraje svou roli s do konalou pravidelnost. Vzen nen dlna; je, mus bt samo 0 sob strojem, jeho jsou vzov-dlnci zrove soukolmi 1vrobky; tento stroj je zamstnv", a to nepetrit, maje za jedin cl vyplnit kad jejich okamik. Kdy se tlo pohy buje, kdy se duch zamstnv jednm uritm pedmtem, dotrn mylenky se vzdl a v dui se obrod klid." M-li koneckonc prce ve vzen ekonomick efekt, pak ten, e produkuje mechanick individua podle obecnch norem prmyslov spolenosti: Prce je ochrnkyn modernch li d; nahrazuje morlku, vypluje przdnotu vzniklou nep

34) A . Brenger, Rnppart a l'Academii: rfcs scicnces mumlat, erven 1836, 35) E. Danjou, Dcs prisons, 1821, s. 180.

tomnost vry a plat za princip veho dobra. Prce se mus stt nboenstvm vznic. Pro spolenost-stroj je teba, ab prostedky npravy byly ist mechanick."3 Vroba individu-stroj je ovsem tak vrobou prolet; v dsledku toho e mme jen dv ruce dobr pro vechno", d se t jen z v sledku na prce, vykonvnm njakho povoln, nebo 1 vsledku prce jinch, provdnm krde"; nue, pokud D Y vzen nenutilo zloince k prci, zavdlo by z fisklnho hlediska znovu do samotn sv instituce situaci, kdy si jedni /ybrnj dvky z prce druhch. Otzka zahlivosti je zde tejn jako y samotn spolenosti; pokud nejsou vzni schopli existovat z e sv prce, jsou ivi z prce druhch.'W) Prce, terou odsouzen pispv k naplovn svch vlastnch poeb, petv zlodje na poslunho dlnka. A prv zde .'stupuje do hry otzka uitenosti odmny za trestn prci; kld vznnmu morln" formu platu jakoto podmnky eho existence. Mzda vtpuje lsku a nvyk" k prci; uka;uje tmto zlosynm, kte ignoruj rozdl mezi mm a tvm, mysl vlastnictv smysl toho, co je dobvno v potu tve nau tak ty, kte ili marnotratn, co je to prozravost, etrnost, co to znamen myslet na budoucnost;4* 1 ) konen tm, e pedkld mtko vykonan prce, umouje kvantitativ vyjdit pli vzn a pokrok v jeho polepen.4 Mzda za

5) L. Faucher, Dc la rfarme des prisons, 1838, s. 64. V Angli zajiovaly lapac m l n " (trend-m ill) a pumpa disciplinrn m echanizaci bez jakhokoli clovho produktu. 7) C h. Lucns, Dc la rfarme dcs prisons, 1838, dl II, s. 313-314. i) Tamt, s. 243. E. Danjou, Des prisons, 1821, s. 210-211; viz tak L'Atclcr, listopad 1845, r a 6, , 2, ^ kucas, ttimfz. te tin a dennho platu byla kadm u vznnm u d vna stranou pro dobu, kdy bude proputn, ) E . D u cptiaux, Dii syslcme dc Vcmvrisonncmcnt ccltulairc, 1857, s. 3 0 -3 1 .

trestn prci neodmuje produkci; slou jako pobdka k promn jedince a mtko jejho uskuteovn: je to prv n fikce, nebo nereprezentuje svobodn" poskytovn pra covn sly, ale skok, u nho se pedpokld, e bude in n pi technikch npravy. Co je tedy uitkem trestn prce? V dnm ppad to nen z i s k ; dokonce ani formovn uitench dovednost; jde o ustaven vztahu moci, przdn ekonomick formy, sch matu podzen jedince a jeho pizpsoben apartu vroby. Dokonalm obrazem prce ve vzen byla ensk dlna v Clairvaux; tich pesnost lidskho soustroj se zde spojovala s pedepsanou psnost kltera: V kesle, nad kterm visel krucifix, sed jedna ze sester; ped n vykonvaj vzeftkyn, sedc ve dvou adch, kol, jen jim byl uloen, a ponvad jako prce pevld tm vhradn it, vldne zde neustle nejpsnj ticho... Zd se, e v tchto slech ve de pok nm a usmenm. Vracme se tu jakoby pirozen do dob cti hodnch zvyklost tohoto starho msta; pipomnaj se nm ty dobrovoln kajcnice, kter se zde uzavraly proto, aby da ly sbohem okolnmu svtu ."425 3. VzenLovem pesahuje prost zbaven svobody jet dleitjm zpsobem, Smuje k tomu stt se nstrojem modulace trestu: apartem, kter by skrze vykonvan roz sudku, jm je poven, ml prvo pevzt, pinejmenm zsti, jeho princip. Toto prvo" nebylo samozejm institu ci vzen piznno v 19. a ani ve 20 . stolet jinak ne v zlomkovit podob (v komplikovan form podmnenho pro

42) Srovnejm e to s nsledujcm textem Faucherovm : V stu pte do pr delny; poslechnte si, jak spolu rozm louvaj dlnci, a hvzdn stro j. Existuje ve svt truchlivj kontrast ne srovnn pravidelnosti a pfedpovditelnosti tchto m echanickch pohyb s nepodkem m ylenek a m rav zpsobenm kontaktem takovho m nostv m u , en a d t?" De la rfonm des pisnu, 1838, s. 20.

putn, stenho osvobozen i organizovn center refor my). Je vak teba poznamenat, e bylo velmi zhy poado vno tmi, kdo byli odpovdni za sprvu vznic, jako sama podmnka dobrho fungovn vzen a jeho innosti v onom kolu napravovn, je mu sama justice svila. Tak tomu je i v ppad trvm trestu: dovoluje pesn kvantifikovat tresty, stupovat je podle okolnost a dodvat leglnmu trestn vce i mn explicitn formu mzdy; risku je ale, e zstane bez npravn hodnoty, pokud setrv jednou provdy na rovin rozsudku. Dlka trestu nesm bt milsem pro smnnou hodnotu" pestupku; mus se pizpso bovat uiten" pemn vznnho po dobu, na ni je od souzen. Nikoli as jako mtko, nbr as finalizovan. Sp re form operace ne ve form mzdy. Tak jako moudr l;a zastav len nebo v nm pokrauje podle toho, jestli nenocn ji dospl do stavu uzdraven, tak by v prvn z tchto Ivou hypotz mlo odpykn Lrestu skonit ve chvli pln10 napraven odsouzence; nebo v takovm ppad se vech10 dal vznn stv neuitenm, a proto i nehumnnm i napravovanmu, jen by jen mam zatoval stt."'1 3 * pravedliv dlka trvn trestu se tedy mus mnit nejen po le spchanho inu a jeho okolnost, ale i podle trestu samq, podle toho, jak se bude konkrtn odvjet. To se ukazuje e vyjden, e mus-li bt trest individualizovan, pak nikov vzhledem k individuu-zloinci, prvnmu subjektu zloi0 A . Bonneville, Des liberation;; prpnratoires, 1846, s. 6. Bonneville navr hoval zavst m tka pedbnho proputn na svobodu", ale ta k osobnch doplkovch postih" nebo naven trestu, jestlie se uke, e trestn pedpis, stanoven aproxim ativn podle pedpo kldanho stupn delikventovy zatvrzelosti, nedostauje k tom u, aby doshl oekvanho in k u ". Tento doplnk neml pesahovat osm inu trestu; pedbn proputn na svobodu m ohlo bt uplatn no po up lynut t tvrtin trestu, (Trait des diverses institutions complmentaires, s. 251 n.)

nu, p W d
modifikovanmu jim ne o' re ^ reforma provedena, o reformovn zloince. Jakmile je tato reto r^ P kriminlnk se mus navratit o SP ^ KvaUtaJ obsah uvznni jiz nou povahou pestupku. v dnm ppad hodnotu uroval, je-li odsouzeny pova y jmna disdnkce zlocm dehkt,

n e s m J
*a k

urovn.y.samot. ^ nem by jednoznan Zezkonk vystihoval ^

v rozlieni mezi vezenm _P tm obeccim i, nen t a - v P * n rozen nzor, vyj > ' Drobn delikventi obecne d , mnoha mujsou nejzkazenejsi... ^ ^n a potebm poetn roi, klen podlehli natlakusvy chovn drobdiny. Chovni zloinci, je mnohem lep n ^ u nch delikvent; h prvni poti p ]^ &lenogi/M5) Qddruz, co jsou obecne dareba , p pmm

tiv stanoven pro vseclmy ste jn Jako npravna operace ^ vlastn obte. Jsou juni ^ OU^ Y ^ C h S e f Z Z S O

nroky a sv mu8 ^ to v a t jeho ed n ulehen; to, co

d klasifikace mrav. P ro p e-

cr

*,

j W

2 S

3 3 ^ - ^ * - * /brnc dcs pnsoiis, 1836, dl I, s.

- p o > "" ' " *

>ivni systm, uvan v enev od raku 1825,! byl st zadovan i ve Francii. Napklad ve form t arel- zku .r e . pro vtinu vznnych. arel tasMnI a eal odt f * klen ,sou cest k nprav. Nebo ve form S Derioda zastraovn (zbaven prce a vech , 2':

,y

v *

Pmd H e . Je to cel reim te s a odmn k te r tn e *

IE S & = ^ ~ =
dmen, ktere mUze pedstavovat z velk sti n ln n l it M e U 5

S ? b=SSSSm
' " ' b 0 d 0 t nCeZkrf "< d< % J= nu to pipustil, e vzhledem ke vem tm procedurm

rlt odm ny!"1 1 vlaSlnlch clch' Pk ) to monost dosid

E * ' - T P dIe l0l fak P . n ^ f f lo u S Instance bezprostedn autoritu. Je to ve skutenosti

! r Fr 5nd'

o I8 ?9 < C h. Lucns, Dc a rcfuniic dcs prfcmis, 1S38, dl II s' 440 ' > L. Durns, lnok otitn v Lc P m v r Z ;f\ i , 1. prnsino? 1838. cttorany v Ltt Pluikitigc,

1 C il- Lucns, hmilv, s. 4 4 1 -4 4 2 ,

zleitost mtek, je podle definice mohou intervenovat jen po vynesen rozsudku a mohou bt vznesena jen na nco ji nho ne souzen in. V dsledku toho mus bt personl, kter spravuje vzen, ve vcech individualizace a rznho aplikovn trestu nutn zcela autonomn: dozorci, editel ce lho zazen, katecheta i vychovatel jsou schopni vykon vat tuto korektivn funkci lpe ne dritel trestn mod. Je to jejich souzen (chpan jako pozorovn, diagnza, charakte rizace, upesovn, rozliujc klasifikace) a nikoliv verdikt ve form pipsn viny, co mus slouit jako podklad tto vnitrn modulaci trestu - jeho zmrnn, nebo dokonce jeho peruen. Kdy Bonneville v roce 1846 pedloil svj projekt podmnnho proputn, definoval ho jako prvo, je by mla administrativa s pedchzejcm souhlasem soudn au tority, po uplynut doby dostaten k pokn a za uritch podmnek propustit provizorn na svobodu zcela polepe nho vzn s tm, e by byl pi vznesen i t nejmeni stnos ti ihned navrcen do vzen".5n ) Zd se, e vechna ta sv vole", kter ve starm trestnm reimu dovolovala soudcm modulovat trest a panovnkm uinit tomu ptr, vechna tato svvole, kterou modern zkonky odebraly soudn mo ci, se postupn znovu ustavuje na stran moci, kter spravu je a kontroluje trestni. Je to svrchovanost dozorcova vdn: Opravdov ednk je povoln svrchovan vldnout ve v zeni... a mus, aby neselhal ve svm posln, spojit neobyej n dvtip s hlubokou znalost lid." 511 A tak se zde dostvme k principu, jasn formulovanmu Charlesem Lucasem, kter by si jen mlo prvnk dnes troufalo bez vhrad pijmout, akoli vyznauje linii zsadn-

50) A. Bonneville, DS ///ufifiiii:; iji/jiiuvifii/ivs, 1S46, s. 5. 51) A. Brenger, RrtfJ/wrf 'Acmiiiu' dm sc/fitrs murn/w ct imliliqiiiv, er ven 1836.

10 potku fungovn modernho zpsobu trestn; nazvme -j Deklarace nezvislost vzestv. Poaduje se v nm prvo t moc, kter nem jen administrativn autonomii, ale exisuje jako soust trestajc suverenity. Toto potvrzen prv ven stanovuje jako princip, e trestn rozsudek je arbitrm -dnotka, e je teba ji rozloit, e sestavovatel trestnch z;onk ji mli dvod rozliovat rovinu legislativn (na kter e klasifikuj iny a pipisuj se jim tresty) a rovinu soudn (na :ter se vynej rozsudky); e kolem dneka je analyzovat aopak tu druhou rovinu, e je teba rozliovat to, co je v pram slova smyslu vd soudn (posuzovat mn iny a sp 'achatele, pomovat zmry, kter dodvaj lidskm im tolik odlinch morlnch strnek", a tak opravit, je-li to aon, hodnocen zkonodrc), a poskytovat autonomii trestnmu souzen", je je patrn nejdleitj; ve vztahu nmu je hodnocen tribunlu pouze zpsobem prejudikon", nebo morlka pachatele neme bt posouzena jinak e zkoukou. Soudce tedy naopak nutn potebuje kontrolu opraven svch hodnocen: a tuto kontrolu poskytuje prv 'estn vzen. "S2> Meme tu tedy mluvit o pesahu i o ad pesahovni zestv ve vztahu k leglnmu uvznn - vzeskho" ve z taliu k prvnmu". Vdy tento pesah lz pozorovat vel1 1 brzy, ji od zrodu vzen, jednak ve form skutench raktik, jednak ve form projekt, Nedostavil se nsledn, jaa druhotn efekt. Velik vzesk mainerie je pmo spjata fungovnm vzen. Za znak tto autonomie lze povaovat ladbyten" nsilnosti dozorc nebo despotismus sprvy -zni, kter m vechna privilegia uzavenho prosted. Jekoeny vak le jinde: prv ve skutenosti, e na vzen se J a d u je , aby bylo uiten", ve faktu, e zbaven svobody

) C h. Lucas, De la reforme dea prisans, 1B38, dl II, s. 418-422.

i I

- toto prvn vymhn idelnho statku - muselo od pot ku vykonvat pozitivn technickou roli, provdt transfor mace jedince. A pi tto innosti se v z e s k apart uchylo val ke tem velkm schmatm: k politicko-m orlnm schmatu individuln izolace a hierarchizace; k ekonom ic kmu modelu sly uit pi povinn prci; k technicko-m edicnskmu modelu lby a normalizace. Cela, dlna, nem ocni ce. O kraj, do nj vzen pekrauje prost zadreni, je ve skutenosti vyplnn technikami disciplinrnho typu. A ten to doplnk disciplinrnho- vzhledem .k prvnickm u je zhruba to, co se nazv, vzesk".

Tento doplnk nebyl pijat bez pot. Jako prvn tu by la otzka principu: trest nesm bt nim vce ne zbavenm svobody; Decazes to k stejn jako nai dnen vldni i nitel, avak mnohem ivjm jazykem: Zkon mus nsledovat odsouzenho i do vzen, do kterho jej poslal. Ovem velmi rychle - a to je vskutku charakteristick - se debata promnila v bitvu o pivlastnn si kontroly nad o n m vzeskm doplkem"; soudci se doadovali prva dohlet nad vzeskmi mechanismy: Umravovn vz v y a d u j e bezpoet spolupracovnk; je mon jej usku tenit pouze prostednictvm inspeknch nvtv dohle cch komis i patronanch spolenost. Je tedy teba pomocnk, a ty me poskytnout jedin prokuratura."54 Od tto doby se vzesk d stal dostaten solidnm na to, aby bylo mon snait se jej rozloit; lo vak o to dostat

53) E. Decazes, Rappnrt au Roi su r les prisems", Lc Monitcur, 11. dubna 1819 54) Vivien, v G. Ferrus, D es prisanniers, 1850, s. V lil. N azen z rok u 1847 vytvoilo kom ise pro dozor.

sj pod kontrolu. Tak se objevila postava soudce sti en i ouhou ovldnout vzen. O stolet pozdji se z t i z r a d n ^ ^ z n e tv o e n bastard; soudce dohlejc nad vkonem _ jestlie se vak vzestv, ve svm pebytku" ve Sr0v tam s pouhm uzavenm, mohlo ve skutenosti nejen adif, ale i polapit celou trestn justici a zavl samotn soud e'. , y , t0 tak Proto' 0 .mohlo uvst trestn justici do ^ ! l nyn- S y BSkonsnn, byritem! em'

. V e, msto vkonu trestu, je souasn i mstem pozoraaru O stnch jedinc. V dvojm smyslu. Ve smyslu dohle\ , Za]ISt0' Sem 1 ve smyslu shromaovn poznatk kazdem vezni, o jeho chovni, o jeho nejhlubch schopnos- i- o jeho postupnm zlepovn; vzen mus bt povaoana za msta formovn klinickho vdn o odsouzenchi r f y,S^ T r mZe bt apri0rn koncepc; je indukoan ze spolecenskeho stavu. Existuj zde morln choroby, faZ y zdrav' u len zvis na sdle a Smm emoci, -n o implikuje dva zsadn mechanismy. Mus bt ozne, aby byl vze dren pod neustlm dohledem; ka zznam kter o nm lze uinit, mus bt zaregistrovn zapoten. Terna Panoptikonu - souasn dohlen a pozo>vam, jistota a vdn, individualizace a totalizace, izolace transparence - nachz ve vzeni privilegovan msto svuskutecnem. Akoli panoptikln procedury, jakoto konre m formy vykon vn. moci, byly velice- rozen, pinejlensm v rozptlenm stavu, byly to tm vhradn szenske_msti_tuce; kde mohla bt Benthamova utopie pln r n T r n V m rteriln f rm- PanP tiko" SG stal okolo let bO az 1840 architektonickm programem vtiny vze

) L. Fnuclitr, D l,i reformu dus prisma:, 1838, s. 6.

skch projekt. Byl to nejpmj zpsob, jak pevst inte ligenci disciplny do kamene";- jak uinit architekturu transparentnm projevem vkonu moci;57) jak dovolit, aby s la i nsiln omezen byly nahrazeny uhlazenou innost vyerpvajcho dohledu; jak zorganizovat prostor podle ne dvn humanizace zkonk a podle nov teorie vzestv: Na jedn stran ady a na stran druh architekt by mli vdt, zda by vzen mla bt plnovna na zklad princi pu zmrovn trest nebo podle systmu napravovn vin k, a v souladu s legislativou, kter se, vracejc se ke koe nm lidskch neest, stv regenerac ctnost, podle nich se mus t,''5 1 1 ' Celkov jde tedy o konstituovn vzen-stroje 591 s celou viditelnosti, v n se nalz vze, polapen'jako ve skle nnm dom eckho f il o z o f a " ,a s centrlnm mstem, ze kterho me neustl pohled kontrolovat zrove vzn a vzesk personl. Okolo tchto dvou poadavk existo valo nkolik monch variac: benthamovsk Panoptikon ve sv striktn form, ve tvaru plkruhu, s pdorysem k e nebo v hvzdicovitm rozvren.61' Uprosted vech tchto diskus pipomenul v roce 1841 ministr vnitra z

56) Cli. Lucas, D k rfarme dcs prisons, 1836, dl I, s. 69. 57) Pokud chcete pojednat otzku adm inistrativy tak, e abstrahujete od otzky konstrukce budov, vystavujete se nebezpe, e budete etablovat principy, z nich ae vytrc skutenost; zatm co architekt, dostaten si vdom poteb administrativy, mu docela dobe pi jm out ten i onen systm uvznn, kter by teorie patrn zaadila mezi utopie." (A. Rlouet, projel de pisuti cclhdnire, 1843, s. 1) 58) L. Baltnrd, /IrdifrcJoliujim/ttlic ilcs |>rsuns, 1829, s. 4 -5 . 59) A nglian projevili ve vech svch diech nadni pro m ech an ik u ... a snaili se, aby jejich stavby fungovaly jnkti stroje podzen innos ti jedinho m otoru ." (L. Baltard, fnuifi, s, 18) fiU) N. P. Harou-Rnmnin, Projel de peuilcncicr, 184Q, s. 8. 61) Viz obr. . 18-26.

kladn principy: Centrln inspekn hala je pilem celho systmu. Bez centrlnho bodu inspekce pestv bt dohl en zajitn, nepetrit a veobecn; nebo je nemon mt naprostou dvru v innost, v horlivost a v inteligenci za mstnance, kter neustle dohl nad celami... Architekt te-: dy mus soustedit vechnu svou pozornost na tento cl; jde tu souasn o otzku disciplny a ekonomie. m bude do hlen pesnj a snaz, tm mn bude teba hledat v p sobeni stveb zruky proti pokusm o tk a proti komuni kaci vz mezi sebou. Nebo dohlen bude dokonal, jestlie editel nebo vedouc dozorce vid, ani by byl vidn a ani by se hnul z msta, z centrln haly nejen pstupy do vech cel a dokonce vnitek vtiny cel, kdy jsou oteveny vnj pln dvee, nbr i dozorce, dohlejc nad vzni na vech poschodch... S typem kruhovch i polokruhovch vznic se objevila monost sledovat z jedinho centra vech ny vzn v jejich celch a vechny dozorce na inspeknch galerich. " ft2 ) Avak vzesk Panoptikon je tak systmem individua lizujc a nepetrit dokumentace. Ve stejnm roce, v nm byly pro vstavbu vznic doporueny rzn varianty benthamovskho projektu, byl povinn zaveden systm morlnho etnictv": individuln hlen zaveden podle uniformn ho modelu ve vech vznicch, do nho editel nebo vedou c dozorce, katecheta, vychovatel maj zapisovat sv pozoro vn tkajc se kadho vznnho jedince. Je to v jistm smyslu vademecum sprvy vzen, kter mu umouje p mo posoudit kad ppad, kadou okolnost a nsledn ozejmit, jakou terapii ut u kadho jednotlivho vzn."r '3) Bylo navrhovno a zkoueno i mnostv jinch, mnohem
52) Ducatel, Inatruclion pour la constnictian den niaisans nrrt, 1841, s. 9. 3) E. D u cptiaux, Dit systme rfc 1'cniprisonnciucitt ccllulttiru, 1857, s. 56-57.

plnjch systm registrace. V kadm ppade jde o-Jo, aby bylo z vzen uinno msto, kde se konstituuje vedeni, je m u s slouit regulativnmu principu vykonvm vze sk praxe. Vzen nem pouze znt rozhodnut soudcu a aplikovat je ve fungovn etablovanch pedpis: mus z vzn neustle zskvat vdn, kter dovol transformovat trestn mtka ve vzeskou operaci; kter uin z trestu, ne zbytn odpovdajcho uritmu pestupku, pemnu vzn nho uitenou pro spolenost. Autonomie vzeskho rei mu a vdn kter ji umouje, dovoluj rozmnoovat tuto uitenost trestu, kterou uinil zkonk principem sv trest n filozofie: Pokud jde o editele, tento nesm ztratit z dohle du dnho vzn. A se vze nachz v kterkoli sti vz nice, a u do n vstupuje, a z n vychz i a odpov, editel je stejnou mrou povinovn prokzat motivy jeho se trvn v dan td i jeho pechodu z jedn do druh. Je vpravd etnm. Kad vze je pro nj, ve sfe individu ln vchovy, kapitlem investovanm v trestnm zajmu. Vzesk praxe, tato dmysln technologie, zuitkovv ka pitl investovan do trestnho systmu a do vstavby t kch vznic. . . . . Soubn s tm se delikvent stv poznvanm indivi duem. Tento poadavek poznn nele, v prvnm stadiu, v samotnm soudnm procesu, aby slouil k lepmu od vodnn rozsudku a k uren pravdy o me viny. Teprve ja ko odsouzen, a z titulu jednoho z prvk aplikace trestnic mechanism, se zloinec konstituuje jako ped met monho vdn. Len. , o vak implikuje fakt, e vzesk aparat, se vsm tm technologickm programem, jen je s nm spojen, uskutec64) Viz nap. G. de Gregory, Projet de Code pnal universel, 1832, Grellet-Wammy, Manuel des prison s, 1B39, dl II, s. Sl 5) Ch. Lucas, De la rforme des prisons, 183B, dl II, s. 449-450.

h a a o v ? 2n " ? tlhlci: Z mkQU justice dostv odsouzen ho lovka; avak pedmtem, na nj m psobit nef mozrejm pein, a dokonce pesn vzato ani zloinec objekt ponkud odlin, definovan promnnmi, kter n f nejmensm zpotku nebyly obsaeny v rozsudku, nebo bv l podstatn pouze pro technologii korekce. Touto jinou oso' bou, kterou vezefisk apart dosazuje Za odsouzenhn zloince, je delikvent. zeneho D d ik v ^ t se odlisuje od zloince tm, e pro jeho cha ^aktenzac je relevantn spe jeho ivot ne jeho in. V z >ka operace, chce-li bt skutenou pevchovou, mus to M :.V ^e^kventa, uinit z v z eli jist dm7 u m X i d o n u c o v a lo divadla, v nm je teba jeho existenci od Z du obnovit Pravm trest probhne v uritm aktu; trestn echmka psob na ivot; nsledkem toho j pipad kol re;o S^ ovatm al f ta strach ve form vdn, modifikovat jeucinky ci zaplovat jeho mezery donucovac prax le tn r h s r Be a 'ecim ik* ^ k S a n e " se mus vracet neien k okolnostem, nbr k pnanam jeho zloinu; mus je vyhledvat v bhu jeho iota podle trojho hlediska orgarzovanosti, spoleenskho .stav en a vzdln, aby poznalo a zjistilo n e b ^ p e ^ PrVn ' neprfjemn Predispozice toho druhho spatnou minulost toho tetho. Tento biografick vzkum je UStt S Udnh ^ ^ v n , je vedYk ro nEZ Stan U P dmnku vzeskho sys vzen kde ^ ^ ^ dP rovz^ od soudu v ezen i, kde povinnosti editele nen pouze jej pevzt ale Zp,es" Jeh prVk> bh' m doby

F mu vyetovn faktu milic p i

> odpovdnost za zloin, se rsuje osobnost delikventa, je-

) C h . Lucas, De In rfnrmc fo pritons, 183B, dl II, s. 440-442.

j pomal formovn ukazuje biografick vzkum. Zavede ni biografickho" prvku je pro historii trestn dleit. Ne chv toti existovat zloince" ped zloinem a v krajnm ppad dokonce mimo zloin. Prv odtud vychz psycho logick kauzalita, kter zdvojuje piknut odpovdnosti soudem a tak smuje jeho inky. Vstupujeme tak do kriminologckho" bludit, ze kterho jsme dosud jet ne vystoupili: kad rozhodujc pina, je slou pouze ke sniovn odpovdnosti, vede k poznamenn pachatele zlo inu kriminalizac o to pochybnj, vyadujc o to psnj mtka trestn. Tak jako biografie zloince zdvojuje v trest n praxi analzu okolnost, kdy jde o posouzen zloinu, vi dme, e trestn a psychologick diskurz vzjemn prostupu j sv hranice; a tady, v jejich prseku, se formuje onen pojem nebezpenho" individua, kter dovoluje ustavit s kauzlnch souvislost v celm biografickm vvoji a stano vit trestn-npravn verdikt.67) Delikvent se odliuje od zloince tak tm, e nen pouze pachatelem svho inu (pachatelem odpovdnm ve smyslu uritch podmnek svobodn a vdom vle), nbr e je se svm inem spojen celm svazkem sloitch nitek (instink ty, pudy, sklony, charakter). Technika vzeskho trestn

67) Bylo b y teba studovat, Jak se biografick praxe rozila od chvle konstituovn delikventa jako individua v rm ci trestnho m echanis mu: biografie nebo autobiografie vz u A pperta; form ovn bio grafickch seit po vzoru psychiatrie; vy u it biografie pi obhajo b obalovan ch. V posledn m bo d lze sro v n v at rozsh l m em ory z konce 18. stolet, ospravedlujc ti m ue odsouzen k lm n v kole i tkajc se Jeanne Salm onov, a ei na obhajobu zloinc z doby Ludvka Filipa. C haix E ste-A n ge hjil La Ronciera: Pjdete-li hluboko ped zloin, daleko ped m om ent obvin n, m ete zkoum at ivot obvinnho, proniknout jeho srdce, ohle dat jeho nejskrytj zkout, obnait veker jeho m ylenky, celou jeho d u i..,'1 (Discours cl plaidoyers, d l III, s. 166)

smuje nikoli ke vztahu pachatele a inu, nbr ke spzn nosti delikventa s jeho zloinem. Delikvent, konkrtn mani festace obecnho fenomnu kriminality, se dl na kvazipi ro zen tdy, je jsou vybaveny kad svmi definitivnmi: charakteristikami, vyadujcmi urit zpsob lby, co na zval Marquet-Wasselot v roce 1841 Etnografi vzen: Odsou zenci, to jsou... jin lid uvnit tch lid: maj sv zvltn zvyky, sv instinkty, sv mravy. " fll Zde jsme stle jet velice blzko pitoresknm" popism svta zlosyn star tradici, kter sah daleko a kter nabv nov sly v prvn polovin 19. stolet; ve chvli, kdy se nad vnmnm jin tdy a jinho lidskho druhu zan artikulovat vnmn jin formy ivota. Zoologie spoleenskch poddruh, etnologie civilizad zlosy n, s jejich rituly a s jejich jazykem, se nartvaj ve form parodie. Avak pesto se tu manifestuje i sil o ustaven no v objektivity, kde kriminlnk nle typologii zrove pi rozen i deviantn. Delikvence, patologick odchylka lidsk ho druhu, me bt analyzovna jako chorobn syndromy nebo jako velk teratologick formy. Ve Ferrusov klasifikaci mme nepochybn jednu z prvnch promn star etnogra fie" zloinu v systematickou typologii delikvent. Analza je zajist chybn, ale zcela jasn zde vidme psoben principu stanovujcho, e delikvence se mus specifikovat spe podle normy ne podle zkona. Existuj ti typy odsouzench: li, kte jsou nadni intelektulnmi schopnostmi, je pevyu j prmrnou inteligenci, kterou jsme stanovili", avak kte se stali zvrcenmi jednak tendencemi ve sv konstituci" i vrozenmi sklony", jednak zhoubnou logikou", nespra vedlivou morlkou" nebo nebezpenm posuzovnm spo leenskch povinnost". Odsouzenci tohoto typu vyaduj izolaci ve dne v noci, osamocen prochzky, a je-li nezbytn

68) ]. J. M nrquet-W asselat, L'Ethnogmphic des prsons, 1841, s. 9.

pipustit jejich styk s jinmi, pak mus mt lehkou masku z drtnho pletiva ve stylu tch, je se uvaj pi tesn ka mene nebo pi ermu". Druh kategorie se skld z odsou zenc zkaench, omezench, otuplch i pasivnch, kte jsou vedeni ke zlu svou lhostejnost k hanb stejn jako ke cti, svou zbablost, dalo by se skoro ci lenost a nedostat kem odporu k patnm podntm"; sp ne reim represe je pro n vhodn reim vzdlvn a vchovy, a je-li to mo n, tak vchovy vzjemn: izolace v noci, spolen prce ve dne, konverzace pod podmnkou, e probh nahlas, spole n etba nsledovan vzjemnm kladenm otzek, co m e bt dokonce odmovno. Nakonec jsou zde neschopn a nezpsobil" odsouzen, kter jejich nepln konstituce in nevhodnmi pro jakkoli zamstnn, je vyaduje uvliv sil a souvislou vli, a pro n je tud nemon snet konkurenci pi prci s inteligentnmi dlnky a kte, nemajce ani dostatek vzdln, aby poznali sv spoleensk povinnosti, ani dostatek inteligence, aby svm osobnm in stinktm porozumli i aby proti nim bojovali, jsou vedeni ke zlu samotnou svou nedostatenost. Pro n by samota znamenala jen poslen jejich netenost; musej proto t spo len, nicmn tak, aby formovali nepoetn skupinky, ne ustle stimulovan kolektivnm zamstnnm a podzen psnmu dohledu.' Tak se postupn ustavuje pozitivn" vdn o delikventech a o jejich druzch, siln odlin od soudn klasifikace zloin a jejich okolnost; odlin vak ta k od lkaskho vdn, kter dovoluje prosadit lenstv je dince a v dsledku toho vymazat trestn charakter inu. Ferrus vyslovuje tento princip zcela jasn: Pojmni ja ko celek nejsou delikventi nic menho ne lenci; bylo by vak vi tm druhm nespravedliv srovnvat je s vdom

69) G. Ferrus, Dcs prisonnicrs, 1850, s. 182ru, s. 278n.

zvrcenmi lidmi." V tomto novm vdn jde o to kvalifiko vat vdecky" in jakoto trestn in, a pedevm jedince ja koto delikventa. Zde se otevr monost kriminologie, Korelativem trestn justice je nepochybn zloinec, ale korelativem vzeskho apartu je nkdo jin; je to delikvent, Diografick jednotka, jdro nebezpenosti", reprezentant jis tho typu anomlie. A jestlie k zadren, je zbavuje svobo dy, jak je definovno prvem, pipojilo vzen vzesk dosnk", tento doplnk zavedl naopak nadbytenou osobu, ter se vkradla mezi toho, koho zkon soud, a toho, kdo te:o zkon vykonv. Tam, kde zmizelo oznaen, roztvrcen, milen, muenm vyhlazovan tlo, objevilo se tlo vzn, dvojen o individualitu delikventa", o tu malou dui zloTn:e, kterou vyrobil sm trestn apart jako msto aplikace tet il moci a jako pedmt toho, co se jet dnes nazv vda. a vzestv. k se, e vzen produkuje delikventy; pravdou e, e tm nevyhnuteln pivd zpt ped tribunly ty, kte' mu byli sveni. Avak produkuje je i v tom smyslu, e uv l do hry mezi zkonem a pestupkem, mezi soudcem a zloiincem, mezi odsouzencem a katem .netlesnou realitu ielikvence, kter jedny s druhmi spojuje a kter je, vechny pohromad, dr ji jeden a pl stolet ve stejn pasti, * Vzesk technika a delikvent jsou v uritm smyslu ivojata. Nevte tomu, e to, co pivolalo do starch vznic afinovanost vzeskch technik, bylo odhalen delikventa fdeckou racionalitou. Nevte ani tomu, e intern vypraco vn vzeskch metod skonilo, kdy byla ukzna objekivn" existence delikvence, kterou soudcovsk abstraktnost i nestupnost nemohla zahldnout. Vzesk technika a deikvence se objevily ob spolen a v nvaznosti jedna na drui o u jako technologick celek, jen tvaruje a rozleuje objekt.

na kter aplikuje sv nstroje. A tato delikvence, je se zfor movala v podzem soudnho apartu, na rovni nzkch i n", od nich justice odvrac oi v hanb, kterou zakou pi trestn tch, je odsoudila, tato delikvence nyn pichz, aby pronsledovala bezstarostn tribunly a vzneenost zkonT tulo delikvenci je teba poznat, posoudit, zmit, dia gnostikovat a zpracovat, jakmile jsou vyneseny rozsudky; tuto delikvenci, tuto anomlii, tuto deviaci, toto neurit ne bezpe, tuto chorobu, tuto formu existence je nyn teba vzt v vahu pi pepisovn zkonk. Delikvence, to je msta v zen na justici. Pomsta dostaten hrozn na to, aby nechala soudce ztichnout. Vystupuje tedy hlas kriminolog. Je vak teba mt na pamti, e vzen, tento koncentrova n a psn obraz vech discipln, nen endogennm prvkem v trestnm systmu, tak jak je definovn na pelomu 18. a 19. stolet. Univerzln pouit vzen nebylo vyvolno tmatem trestn spolenosti i tmatem obecn smio-techniky trest n, je stlo v pozad ideologickch" zkonk, beccariovskho nebo benthamovskho. Toto vzen vzelo od jinud - z mechanism vlastnch disciplinrn moci. Vdy navzdory tto heterogenit jsou mechanismy a inky vze n rozptleny po cel modern kriminln justtci; delikvence a delikventi na n skrz naskrz parazitovali. Bude teba hledat dvod tto ohromn innosti" vzen. Jednu vc vak m eme poznamenat ji nyn: trestn justice definovan refor mtory v 18. stolet vytyila dv mon, ale divergentn linie objektivace zloince - prvn byla sri morlnch a politic kch zrd", kter upadly za hranice spoleensk smlouvy; druh byla lini prvnickho subjektu, rekvalifikovanho trestnm. Prv delikvent" dovolil slouit tyto dv linie a ustanovit pod zrukou medicny, psychologie nebo kriminologie individuum, v nm se poruitel zkona a objekt vdeck techniky - tm - pekrvaj. To, e naroubovn vzen na trestn systm nebylo doprovzeno nsilnou odm-

TOU reaik a ' musel mt nepochybn mnoho dvod Jed m z nich je ten, e produkovnm delikvence dodalo vzetrestni justici unitrn pole objekt, oven vdami", a e ak umonilo fungovat v obecnm horizontu pravdy" Vezem ta nejtemnj oblast v apartu justice, je mstem . moc trestat, kter si ji netrouf psobit s o tev en o ^ elne, tise organizuje pole objektivity, kde bude trestn JC 1 _ na dennm svtle jako terapie a rozsudek se pise do d^kurzu vdn. Je pochopiteln, e justice tak Jdno adoptovala vzen, akoli vbec nebylo dttem jejch klenek. Urit mu toto uznn dluila U

KAPITOLA II NEZKONNOSTI A DELIKVENCE

Z hlediska zkona me bt zadren docela dobe zbave nm svobody. Uvznn, kter jej zajiuje, vak vdy zahrnu je technick projekt. Pechod od veejnch muen s jejich zjevnmi rituly, s jejich umnm, smenm s ceremoniemi bolesti k trestm vzenm, je jsou ukryty v masivnch archi tekturch a steeny tajemstvm administrac, nen pecho dem k nediferencovanmu, abstraktnmu a zmatenmu tres tn; je to pechod od jednoho umn trestat k jinmu, kter nen o nic mn zrun ne to prvn. Je to promna techniky. Z tohoto pechodu vzeel jej symptom a zrove shrnut: nahrazen prvodu trestanc v etzech v roce 1837 uzave nm vozem. Prvod trestanc v etzech - tradice, kter odkazovala zpt a k asm galej se udrel a do ervencov monar chie. Zd se, e vznam, kter mu byl na pptku 19. stolet jako pedstaven pikldn, byl spjat s faktem, e v jedn ma nifestaci sluoval dva zpsoby trestn: cesta k uvznn se odvjela jako ceremonil veejnho muen." Len posled nho prvodu trestanc" - len, kter se ila po Francii v lt 1836 - a s nm spojench skandl dovoluj poznat to to jeho fungovn, tak ciz pravidlm vzesk vdy". Na

1)

Faucher poznam enal, e trestanci v etzech byli populrn podva nou, zejmna v dob, kdy popravit byla ji tm zru ena".

potku je ritul popravit: nasazovn etz a okov ko lem krku na dvoe v Bictre; trestancova je byla piloena ke kovadlin jako k popravmu palku, avak v tomto ppa d katovo umn vsti der nespovalo v utt hlavy - byla to zrunost opan, je dokzala nezabt. Velk dvr v Bictre vystavoval na odiv muc nstroje: nkolik ad e tz^ jejich eleznmi obojky. Artoupans [vrchn strcovl, slouc i jako doasn kovi, piprav kovadlinu a kladivo* Za m ochozu jsou vsazeny vechny ty hlavy se zasmuim i sveepm vrazem, kter m vykonavatel vsadit do akov,^ O nco ve, na kadm poschod vznice, lze pozo rovat dy pae mhajc se mezi memi cel, znzorujc sazar s lidskmi tly; to jsou vzni, kte pili asistovat pra v svch bvalch kamard... Nyn jsou tu v postaven obt Sed na zemi, sprovni nhodn a podle velikosti; okovy vc 8 liber, je mus kad z nich nst, je t na kolenou, /ykonavatel je prohldne, pomuje jejich hlavy a pizpsomje masivn okovy o tlouce jednoho palce. Pro pikovn (bjku je teba pispn t kat; prvn podpr kovadlinu, Iruh pidruje dva okraje obojku u sebe a svmi paemi hrni hlavu postienho a tet opakovanmi dery obrovim kladivem roztlouk spojovac roub. Kad rna ots ilavou i tlem... Nepemt se ostatn o nebezpe, je by nohlo stihnout ob, kdyby se kladivo odchlilo ze sv driy; takov dojem zmiz, i je sp potlaen dojmem otesn irzyi kterou zakoume pi pomylen na bo stvoen nahzejc se ve stavu takovho pokoen." 2) Dle je tu dimene veejn podvan; podle GazelIc. des tribunaux sledovalo

I Rcuuo de Paris, 7. ervna 1836. Tn st, kdy lo o podvanou, nebyla ji v roce 1836 veejn; pstup byl povolen jen nkolika privilegova nm divkm . Pbh o pikovn vz, jak jej nachzm e v Revue paP s' pesn odpovd - dokonce doslovn - tomu, co je uvedeno v knize Le D cn ikr jour un condamn, 1829.

prvod vychzejc z Pae 19. ervence pes 100 000 lid: Sestup od Courtille k Mardi G ras..." Podek a b o h a t s t v pily zdlky pozorovat, jak zde prochz velk kmen nomd, kte byli spoutni v etzech, toho jinho druhu, odli n rasy, je mla privilegium zalidnit galeje a vznice".3' Di vci z ad nich vrstev, tak jako za as veejnch muen, pokraovali s odsouzenmi ve svch dvojznanch vm nch urek, hrozeb, povzbuzen, ran, projev nenvisti i pzn. Nco nsilnho se vzbouilo a nepestvalo prvod nsledovat po celou dobu: hnv na pli psnou nebo pli shovvavou justici; pokikovn na nenvidn zloince; ini ciativy ve prospch vz, kte byli znmi a uctvan; kon frontace s polici: Po celou dobu, ne prvod urazil cestu od brny ve Fontainebleau, vyrely skupinky rozvnnch divk rozhoen vkiky proti Delacollongovi: Pry s ve lebnm pnem, kieli, pry s tm hanebnm lovkem; ml dostat, co mu patilo. Bez energie a tvrdosti mstsk gardy mohlo dojt k vnm nepokojm. Ve Vaugirardu byly tmi nej vzteklejmi pihlejcmi eny. Kiely: Pry s tm hnm knzem! Pry s tou zrdou zvanou Delacollonge! Policejn komisai z Montrouge, z Vaugirardu a nkolik sta rost a zstupc starost pispchali s rozvinutmi erpami, aby dopomohli respektovn rozsudku soudu. Nedaleko ped Issy, spativ M. Allarda a etnky jeho brigdy, vrhl po nich Franois svou devnou jdeln misku. Tak si pipomn li, e rodiny nkterch z dvjch kamard odsouzenho ij v'Ivry. Od t chvle se policejn inspektoi seadili podl cesty a sledovali z tsn blzkosti kru s trestanci. Ti z pa skho kordonu, vichni bez vjimky, hzeli kad svou de vnou jdeln misku po hlavch etnk, z nich nkte byli zasaeni. V tu chvli davem proniklo horenat vzruen.

3)

Gazette des tribunaux, 20. ervence 1836.

Vrhli se jedni na druh."4' Bhem pochodu trestanc v et zech mezi Bictre a Svres bylo vyplenno povliv mno stv dom.5* V tto slavnosti odchzejcch odsouzenc bylo nco z ri tulu obtnho kozla, jen je zabit bhem ritulnho lovu, n co ze svtku blzn, kdy dochz k pevrcen rol, st star ho ceremonilu poprav t, kde pravda mus zazit na dennm svtle, a tak st z tch lidovch pedstaven, za nich dochzelo k uznn oslavovanch osobnost nebo tra dinch postav: hra pravdy a ponen, defil slvy a hanby, toky proti vinkm, kte byli odhaleni, a na druh stran ra dostn piznn zloin. Byla to snaha objevit tv zloinc kte mli svou slvu; denky pinely ji pedem jejich jm no a lily jejich ivot; nkdy podvaly i jejich popis, popiso valy jejich obleen, aby jejich totonost nikomu nemohla uniknout: jako by to byly programy pro divky.'1 ' Uvaovalo se tak o typech zloinc, lid se pokoueli podle at i po dle vzezen tve rozeznat specializaci" odsouzenho, je-li to vrah nebo zlodj: hra makar a loutek, do n se vak, pro vzdlanj pohledy, vplila jaksi empirick etnografie zloi nu. Od pedstaven na pdiu po Gallovu frenologii, podle to ho, ke ktermu prosted kdo nleel, uvala se takov smio logie zloinu, pro jakou ml kdo pedpoklady: Fyziognomie jsou stejn rozmanit jako aty; tu hlava vzneen, jako jsou

4) 5) 6)

Tumt. ln Phalange, 1. srpna 1B36. Gizcf/e des tribmmnx publikovaly pravideln tyto seznam y a tyta
k rim in ln " noticky. Z d e je pklad popisu, v nm lze snadno roz poznat D elacollonge: Star soukenn kalhoty, je zakrvaj pr ho lnek, apka se ttkem z te ltky a ed h alen a... kabt z modrho sukna. (6. ervna 1836) O nco pozdji bylo rozhodnuto Delacollonge pestrojit, aby byl ochrnn ped nsilm davu. Gazcttc dcs Iribunciux signalizuje i tato pestrojen: Pruhovan kalhoty, halena z m odrho pltna, slam n klobouk." (20, ervence)

vrazy tve Murillovy; tam tv nee tna, zarmovan hus tm obom, kter vypovd o energii odhodlanho niemnka... Jindy se tv Araba rsuje nad tlem ulinka. Tady m me zentil a lbezn rysy komplic, tam si povimnte lesklch tv zhralc, to jsou uitel."7' Sami odsouzen od povdali na tuto hru tm, e vystavovali sv zloiny na odiv a zptomovali sv patn skutky: to je jedna z funkc teto vn, znmky jejich in nebo jejich osudu. Nesou na sob sv insignie, a gilotinu vytetovanou na lev pai, nebo dku na prsou, vraenou do krvcejcho srdce." Za pochodu na podobuj scnu svho zloinu, vysmvaj se soudcm i poli cii, vychloubaj se svmi patnostmi, kter jet nebyly odha leny. Franois, bval Lacenairv komplic, vykldal, e objevil metodu, jak zabt lovka, ani by vykikl a ani by byla prolita kapka krve. Velk koovn jarmark zloinu ml sv kejkle a sv makary, v nich komick afirmace pravdy odpovdala zvdavosti a urkm. Cel srie takovch scn se v onom lt 1836 objevila okolo Delacollonge: na jeho zlo inu (rozsekal na kusy svou thotnou pan domc) pispva lo k pobouen pedevm to, e byl knzem; to mu tak po mohlo uniknout poprav ti. Zd se, e mezi lidmi vzbudil silnou z. Ji v ke, kterou byl peven do Pae v erv nu 1836, byl uren a nebyl schopen zadret slzy; ohrazoval se nicmn proti tomu, aby byl vezen v uzavenm voze, ne bo se domnval, e poniovn je soust jeho trestu. Pi od jezdu z Pae nebylo mon si pedstavit, kolik poestnho rozhoen, mravnho hnvu a nzkosti si dav vybije na tom lovku; kameny jej zasypvaly spolu s nadvkami rozzue nho publika... Byl to vbuch neslchan zuivosti; pede vm eny, opravdov frie, pedvdly neuviteln vzky
7) Revue dc Paris, erven 1836. Srov. Claude Gueux: Vezm te si lebku
kadho z onch lid, skrvajc uvnit svj druh b e stie .,. Z d e m m e rysa, zde koku, tady opici, tam supa, tady hy en u ."

pn nenvisti, "sj Aby jej ochrnili, vymnili mu aty. Nkte klaman divci uvili, e jej poznali ve Francoisovi. Ten pi stoupil na hru a pijal tuto roli; avak ke komedii zloinu, kte r nespchal, pidal jet komedii knze, jm nebyl; len ,svho" zloanu prokldal modlitbami a velkolepmi gesty poehnn adresovanmi davu, jen ho urel a jen se mu >ml. Nkolik krok stranou podstupoval skuten Delarollonge, kter se podobal muednkovi", dvoj potupu ur ek, je se sice nesnely na jeho hlavu, ale ve skutenosti byy ureny jemu, a posmchu, jen zpsobil, e se znovu nbjevil knz v postav jinho zloince, jm byl a jeho by rd ikryl. Jeho utrpen bylo ped jeho oima pedvdno tm vralem komediantem, k nmu byl pipoutn. Do vech mst, jimi prochzel/pinel prvod trestanc ' rctzech svou slavnost; byly to satumlie trestn; trest se ;de promnil v privilegium. A dky velice podivn tradici, ;ter, jako by se vymkla obvyklm ritulm veejnho mue li, vyadovala od odsouzench nikoli obligtn znmky ltosi, nbr pedvdn tto blzniv hry, kter trestn poprala, s . ozdob okov a etz si trestanci sami pipojovali jako ikrasu stuku, pletenou slmu, kvtinu nebo ozdobnou rku. Prvod v etzech, to je kruh a tanec; to je tak zpron, vynucen svatba zakzan lsky. Svatebn vesel, slavost a posvcen v etzech: Pibhli ped prvod s kyticemi, e stuhami i se slamnmi stapci zdobcmi jejich epice a ti ejikovnj mli nasazeny pilby s chocholem.,. Jin na sob tli obvykl punochy v devcch i mdn vestu pod ndeickou halenou." A bhem celho veera, kter nsledoval
i '

La Plmlnn^L, 1, srpna 1836. Revue dc Pnris, 7. ervna 1636. Podle Gnzcttc des tribwmux si kapitn
Thorez, kter velel prvodu z 19. ervence, pl tyto okrasy odstranit: Je nevhodn, aby vm , jdete-li na galeje odpykat sv zloiny, by la dovolena takov nestydatost, jako je upravovn vlas. Jako bv lo o sv atb u ." 1

po pikovn, se trestanci v etzech bez pestn toili doko la ve velik farandole na dvoe v Bictre: Bda dozorcm, jestlie je dav trestanc poznal; obklopili je a zasypali svmi okovy; trestanci zstali pny bitevnho pole a do sklonku dne."101 Sabat odsouzench odpovdal soudnmu ceremoni lu okzalostmi, je vynalzal. Pevracel ndheru, d moci a jeho znaky formou zbavy. Ovem bylo tu u nco z politic kho sabatu. lovk by musel bt hluch, aby zde nezaslechl jist nov akcenty. Trestanci zpvali pochodov psn, jejich proslulost se rychle ila a kter se jet dlouho a vude opa kovaly. Bezpochyby tu lze nalzt ozvnu alozpv, ktermi voln en letky opvovaly zloince - potvrzen pravdivos ti zloin, temn heroizace, evokace hrznch trest a ve obecn nenvist, kter je obklopovala: Pro dobrou povst nechte nm trumpety hrt... Odvahu, dti, podrobme se bez zachvn stranmu osudu, jen se vzn nad naimi hlava m i... Nae okovy jsou tk, ale my je uneseme. Trestancm nezbv nic ne hlas, jen se za nimi vzn: ulehete jim ." Pesto zaznv v tchto kolektiv n cli psnch jin podtn; mo rln kd, jm se dila vtina starch alozpv, se pevr til. Veejn popravy namsto toho, aby pinely vitky, vyostoyaly hrdost; justice, je vynesla rozsudek, byla zavr hovna a odsuzovna davem, kter se piel obdivovat tomu, co pokldal za projevy ltosti i ponen: Tolik vzdleni od naich domov nkdy nakme. Nae tve, vdy vn, bu dou soudcm nahnt strach... Chdv netst obracte k nm sv pohledy, abyste se setkali se sklenm, placm a poniu jcm se lidskm plemenem. Avak nae pohledy jsou hrd."
10) Revue dc Paris, 7. ervna 1836. K tom uto datu byl prvod zkrcen, aby se zabrnilo farandole, a vojci byli poveni ud rovnm po dku a do odchodu prvodu. Sabat trestanc je popsn v Lc Dcrnier jour un condamn. Spolenost tu byla zastoupena dozorci a vydenm i zvdavci; zloinci j ponkud pohrdali a udlali z to ho hrzyplnho potrestn rodinnou sla v n o st"

Nalzme zde i potvrzen toho, e ivotu galejnka a jeho dru hu jsou vyhrazeny radosti, kter svobodn ivot nezn: a-y'Si sem si podmanme sv radosti. I pod okovy se zrod dny slav^. nosit'... Radosti se stanou zbhy Uniknou katm, jsou tam, kam je vedou psn." A pedevm nebude dnen stav trvat vn; nejejie budou vzni osvobozeni a budou jim navrce na jejich prva, ale ti, co je obviovali, zaujmou jejich msta. Mezi zloinci a jejich soudci nadejde den velkho soudu, kdy se jejich role obrt: Nm trestancm je ureno lidsk opovren. Nm pat tak vechno zlato, kter lid zbouj. Toto zlato pejde jednoho dne do naich rukou. Vykupujeme jej ce-: nou naich ivot. Jin se chop tchto etz, kter ns dnes nechvte nst; stanou se otroky. A zpetrhme sv pouta, zaz pro ns hvzda svobody... Sbohem, nebo my se vzepeme jak vaim okovm, tak vaim zkonm."1 1 ' Zbon divadlo, jak si je pedstavovaly ony letky, pi nm by od souzen bedliv nabdal dav k tomu, aby jej nikdy nenapodobil, se zmnil v hrozivou scnu, v n je dav vyzvn, aby vo lil mezi barbarstvm kat, nespravedlnost soudc a netstm odsouzench, kte, a dnes poraeni, jednoho dne zvtz. Velkolep pedstaven prvodu v etzech odpovdalo starobyl tradici veejnch poprav; odpovdalo rovn mno honsobn reprezentaci zloinu, ji pinesla doba urnl, pochybnch pltk, arlatn a bulvrnch divadel;121 ale od povdalo i stetnutm a bojm, jejich prvn zaburcen s se

11) Pse tho druhu je citovna v Gazctlc des Iribunnux z 10. dubna 1836. Zpvala se na npv Marseillaisy. Patriotick vlen pse s e stala oividn psn vlky spoleensk: Co nm chce tento pitom lid, jde se nm posm vat v naem netst? Zraj na ns chladnm pohledem . N ai kati jim hrzu nenahnj." 12) Existuje tda spisovatel, kte se piklonili k tom u, e oslavuj zlo iny bdk nadanch udivujc zrunost, nechvaj je hrt hlavn roli a d odvaj jejich vstelkm , jejich posm chu a jejich nezastran utpanosti zastnce autority." K dokoli, kdo vidl pedstaven Alt-

bou pinelo; dodvalo jim jaksi symbolick vystni: ar mda rozvratu, a poraena zkonem, slibuje navrat; to, co bylo vypuzeno nsilm rdu, pinese pi svm navratu osvo bozujc zvrat. Byl jsem zden, kdy jsem videi, kolik jisker se znovu objevuje v tomto popelu ." 131 Rozileni, kter vzdy obklopovalo veejn popravy, se nyn setkato s ohlasem v konkrtnch hrozbch. Je zejm, e ervencov monarchie se rozhodla pro potlaen prvod trestanc v etezech ze stejnch dvod -je vak psobily nalhavji - ktere vya dovaly zruen veejnch poprav v 18. stolet: Nesluuje se s naimi mravy vst lid tmto zpsobem; je nutn vyhnout se tomu, aby v mstech, jimi konvoj prochz, bylo konno ta kov ohyzdn pedstaven, kter nadto nepin lidu zadn ponauen."!4) Bylo proto nutn skoncovat s tmito verejnyni rituly; podrobit pepravu odsouzench stejn promn, jakou prolo samo trestn; a umstit i je pod znmem ed nick zdrenlivosti. Jene to, co bylo v ervnu roku 1837 pijato, aby nahra^ dlo prvod trestanc v etzech, nebyl pouze uzaveny vz, o nm se tehdy hovoilo/nbr cel stroj, jenz byl ve lice peliv pipraven. Byl to vz, pochopen jako pohybli v vzen, jako mobiln ekvivalent Panoptikonu. C en ta ta i chodba jej rozdlovala po cel dlce: na obou stranch bylo est cel, v nich sedli vzni elem k sobe. Na kotnky jim byly navleeny okovy, zvnitku obloen vlnou a spojen mezi sebou osmnctipalcovm etzem; nohy by y seveny

bargcdesA drctsiiR obcr

dram a .In v o v .n m e ^ id e m rn ,

pozn bez obt sprvnost m ch pozorovan. To ,e tnu m f, ipoteoza opovlivosti a zloinu. estn lide a sly veejnosti jsou tu m yshf kovni od zatku do konce. (H. A . Fregier, Les dasses dangcrcuses,

1840, dl II, s. 1B7-1B8). 13) Lc Dcmicr jour un condamn, 1829. 14) Gazclie des Iribumux, 19. ervence 1836.

v ov ch nkolenicch. Odsouzen sedl na svho druhu chtyn ze zinku a dubovho deva, jen se vyprazdoval veejnou cestu". Cela nemla dn okno smrem venla zcela oplechovan; jedin pehrka, rovn z p]&% oderaveneho) plechu nechvala prchod pimenmu 3udu vzduchu". Na stran smujc do chodby byly cazde ce e dvee opaten oknkem se dvma pihrdka jedna slouila podvn stravy, druh, zamovan, doU' " teYFam a ikm nasmrovn oknek jsou kombi vany tak aby ml dozorce zrak bez pestn upen na J ie a zaslechl kad jejich slovo, ani by oni mohli za hnout nebo zaslechnout jeden druhho." Ve je uspo-10 takovm zpsobem, e tot vozidlo pojme bez nensich poti zrove trestance a pouhho zadrenho
3 d0SPI- A e peV0Z jakkoU dlouh' chm budou dopraveni na msto uren, ani by mli mo.t jeden druhho si povimnout i spolu promluvit " Kone neustal dohled dvou dozorc, kte jsou vyzbrojeni kou dubovou holi se silnmi, otupenmi diamantovhroty , umouje rozehrt cel systm treshi y souladu ternimi nazenmi vozu: stravovac reim o chlebu a vopalecn.ce, zadn polte, je by dovolovaly spt spoui retezem na obou rukou. J e zakzno jakkolft J " knih o m orlce." n h n n fT '

r kdyby jen pro svou mrnost a rychlost dlal tento stroj ^vnmavosti svho tvrce"; jeho pednost vsak spov >m, ze byl vozidlem opravdu vzeskm. Svmi vnjucinky dosahoval naprost benthamovsk dokonalostiryehlem prjezdu tohoto pojzdnho vzen, kter na PrP y a ! em" ych bocch nenese Jin npis krom ' Prav veznu , je neco tajemnho a pochmurnho, ientham poaduje pi vykonvn kriminlnch rozsudi co zanechava v dui pihlejcch prospnj a trvadojem nez pohled na ty cynick a rozesmt cestovate-

le.",5) M tak vnitrn inky; ji po nkolika dnech pe pravy (bhem nich nejsou vznn ani na okamik osvo bozeni od pout) zan fungovat jako npravn zazeni. Vychzej z nj pekvapiv umouden: Z hlediska morl nho je tento druh pepravy, kter netrv dle ne sedmde st dv hodiny, stralivm muenm, jeho dsledky se na tom, kdo jej podstoupil, tedy na vzni, projevuj dlouhodo b." Dosvduj to i sami trestanci: Pokud v celulrnm voze nespte, mete pouze pemlet. A kdy jsem tak pemlel, pipadalo mi, e musm litovat toho, eho jsem se dopustil; vte, po ase bych jet mohl mt strach polep it se, a to nechci."lfi) Historie panoptickho vozu byla pomrn skromn. Pesto je ve zpsobu, jakm nahradil prvod trestanc v e tzech, a v pinch tto promny zhutn cel proces, pi nm bhem osmdesti let trestn vznn nastoupilo na msto veejnho muen jakoto promylen technika modi fikovn jednotlivc. Celulrn vz je nstroj reformy. Veej n muen nenahradilo masivn uvznn, nbr peliv ar tikulovan disciplinrn mechanismus. Pinejmenm v principu. * Nebo vzen, ve sv realit a v svch viditelnch in cch, bylo ihned odsouzeno jako nejvt omyl trestn justice. Jistm, pomrn podivnm zpsobem se historie vzestv nepodizovala chronologii, podle n, jak by se dalo soudit,

15) Gazctte des tribunaux, 15. ervna 1837. 16) Gazctte dus tribunnux, 23. ervence 1837. 9. srpna Gazctte inform uje, e vz se pevrhl na pedm st G uingam pu: vzov nam sto toho, aby se vzbouili, pom ohli svm strcm obrtit jejich spolen vo zidlo zpt na kola". Pesto je 30. jna hlen jeden tek v e Valence.

n ve rozumn nsledovat: stanoven trestnosti vznn nsledn uznn jeho chybnosti; pot pomal vzestup reormnch projekt, kter by vystily ve vce i mn koheentn definici vzesk techniky; dle uskutenn takovho rojektu; nakonec konstatovn jeho spchu i omylu. Ve kutenosti dolo k urit srce, anebo v kadm ppad . jin distribuci tchto prvk. A tak jako se projekt npravn echniky pidruil k principu trestnho vznn, kritika vze' ^ jeho metod se objevila pli brzy, v tche letech 820-1845;;mimoto ustrnula v jistm potu formulac, kter iOu a na sla i dnes opakovny tm beze zmny: - Vznice nesniuj mru kriminality: je dost dobe mon ? roziovat, nsobit jejich poet nebo je transformovat, mnostv zloin a zloinc zstane stejn i se, co je jet :or, zv. Ve Francii se odhaduje, e poet jedinc, kte se achzej ve stavu oividnho neptelstv vi spolenosti, asi 108 000 . Represivn prostedky, je mme k dispozici! ;ou: popravit, elezn obojek, 3 galejn vzen, 19 centrlch vznic, 86 soudnch vzen, 362 vznic pro vyetovac azbu, 2800 kantonlnch vzen, 2238 cel pro zajitn na etickch stanicch. Navzdory cel ad tchto prostedk odruje si nectnost svou troufalost. Poet zloin se nesniuje; ...poet recidiv sp vzrst, msto aby klesal."'?) - Vznn vyvolv recidivu; po proputn z vzen m lovk vce anc ne pedtm, e se do nj vrt; odsouzen iou ve znan me bval vzni; 38 % z tch, kte opust sntrln vznice, a 33 % galejnk je znovu odsouzeno;1 od sku 1828 do roku 1834 bylo z tm 35 000 lid odsouzench a zloin piblin 7400 recidivist (tj. 1 z 4,7 odsouzench);
0 Lit Friileniil, nor 1842, . 10. i) Poet citovan C . du ln RocUefbucnuldem v prbhu diskuse o refor m iTStnfhn zkonku z 2. prosinci; 1831, Archive* m r lm m tn iw sv. LXXfl, s. 21N-210.

z necelch 200 000 drobnch delikvent bylo skoro 35 000 rovn recidivisty (tj. 1 ze 6 ); vcelku tedy jeden recidivista z 5,8 odsouzench;ly' v roce 1831 bylo z 2174 odsouzench pro recidivu 350 tch, kte byli proputni z galejnch vze n, 1682 z centrlnch vznic, 142 ze ty npravnch zaze n, kter podlhala stejnmu reimu jako centrln vznice.2 1 1 1 A diagnostika se stvala m dl tm psnj po celou dobu trvn ervencov monarchie: v roce 1835 bylo napotno 1486 recidivist z 7223 odsouzench zloinc; v roce'1839 to bylo 1749 z 7858; v roce 1844 ji 1821 z 7195. V Loosu bylo z 980 vz 570 recidivist a v Melunu 745 z 1088 vzn nch.21' V dsledku toho vzen, msto aby propoutlo na svobodu napraven jedince, roziovalo ve spolenost ne bezpen delikventy: Kadoron se navrac do spolenos ti 7000 osob. ...je to 7000 zrodk zloinu nebo korupce ro zesetch po tle spolenosti. A kdy pomyslme na to, e tato populace neustle roste, e ije a pohybuje se okolo ns, pi pravena chopit se kad pleitosti k naruen podku a vyut vech zloin ve spolenosti jako zkouku jejch sil, meme zstat chladn pi tto podvan?" 1 Vzen neme selhat pi produkovn delikvent. Vy tv je uritm zpsobem existovn, kter nut vznn vst: kdy je izoluje v celch nebo kdy jim ukld zbytenou pr ci, pro ni nenajdou dn vyuit, v dnm ppad pitom nemysl na lovka ve spolenosti; vy tv nepirozenou, ne uitenou a nebezpenou existenci"; vzen by mlo vzn vychovvat, avak me mt systm vzdln, kter se obrac k lovku, odvodnn za svj pedmt jednn proti vli

19) 2U) 21) 22)

E. Ducptiaux, De In rforme pnitentiaire, 1H37, dl lil, s. 27n. E. Ducpdtinux, liwtl. G. Ferrus, Des prisonnier;;, 1B5U, s. 363-367. E. de Bcnumnnt a A. de Tocqueville, Noh sur le systme pnitentiaire, 1831, s. 22-23.

>rody?:;i>Vezen produkuje delikventy tak tm, e jim vnu:uje nsiln omezen; je ureno k aplikovn zkon a k uen e je respektovat; jene veker jeho fungovn probh dky .neuvn moci. Zneuvn svvoln mod administrativy: Pocit nespravedlnosti, kter vznn zakou, je jednou z p-' in, je nejvce pispv k nezkrotnosti jeho charakteru. Kdy lozoruje, jak je zde vystaven utrpenm, kter zkon nejen nelaizuje, nbr dokonce ani nepedpokld, dostv se do obyklhd stau, kdy m vztek na ve, co ho obklopuje; vid ve ech zstupcch m od pouze sv katy; nev ji, e byl vinen: 'bviuje samu justici."241 Zneuvn korupce, strachu a nechopnosti strc: 1000 a 1500 odsouzench ije pod dohleem 30 i 40 strc, kte udruj njakou bezpenost pouze ik, e se spolhaj na donen, tedy na korupd, kterou peli rozeseli mezi sebou. Kdo jsou tito strd? Proputn voj, lid bez vzdln, bez porozumn, je je nutn pro jejich Jnkci, kte jen provozuj emesln dohled nad zloinci."^) neuvn vykoisovn trestn prce, kter za tchto podmek neme mt vchovn charakter: Horl se proti obchodu ernochy. Nejsou vak vzni tak jako otrod prodvni podikateli a nakupovni vrobci... Dostvaj snad vznn tomto ohledu lekce z poctivosti? Nejsou nadto tmito hanebmi pklady vykoisovn demoralizovni?"2fi>

) C h. Lucas, De la rforme des prisons, 1836, dfl I, s. 127 a 130. 1) F. Bigot Pram eneu, Rapport mi conseil gnral de h socit des prisons, 1819. t) La Fraternit, bezen 1842. i) Text adresovan L Atelier, jen 1842, roc, 3., . 3, od dlnka uvzn nho za lenstv v dlnickm sdruen. Tento protest byfo m on za znam enat v dob, kdy tyt noviny vedly kam pa proti konkurenci trestn prce. V tom to sle lze najt i dopis od jinho dlnka na stej n tma. Srov. rovn La Fraternit, bezen 1842, ra. 1., . 10.

Vzen umouje - i pesnji napomh - organizov ni prosted delikvent, solidarizujcch spolu, hierarchizovanch, pipravench ke vem budoucm spolenm: Spo lenost zakazuje spolovn vce ne 20 osob... a sama ustavuje spolky 200, 500, 1200 odsouzench v centrlnch vznicch, je jsou pro n budovny ad hoc, a rozdluje je pro jejich vt pohodl do dlen, do dvor, do spolench lonic, do spolench jdelen... A rozmnouje je po celm zem Francie tak, e kde je vznice, tam je spolek... a stejn tolik antisocilnch klub."27* Prv v tchto klubech se odehrv vchova mladho delikventa, kter si zde odpykv svj prvn trest: Prvn touhou, je se v nm zrod, bude nauit se od tch obratnch, jak uniknout krutostem zkona; prvn lekci bude erpat z tto stroh logiky zlodj, je jim vel po vaovat spolenost za neptele; prvn moralitou mu bude donen - pehovn dodv v naich vznicch vnosti; prvn vn, kter se v nm roznt, bude dsit svou mladou mysl tmi ohavnostmi,- je se musely zrodit v kobkch a je pero odmt jmenovat... Od nynjka se rozeel se vm, co ho poutalo ke spolenosti.^* Faucher hovoil o kasrnch zloinu". Podmnky, jim jsou vystaveni proputn vzni,-je ne vyhnuteln odsuzuj k recidiv: protoe jsou pod dohledem policie; protoe byli pidleni na njak msto pobytu, nebo jim byl pobyt na uritch mstech zakzn; protoe vych zej z vzen jen s prkazem, kter musej pedkldat vude, kam pijdou, a kter pipomn odsouzen, je nad nimi by lo vyneseno".2 1 ** Poruen zkazu pobytu, nemonost najt

27) L. M oreau-Christophe, De ln mortallte et de In folie darts le regime peni-

tentinirc, 1839, s. 7. 28) L'Mimnneh papttkirc de ln France, 1839, podepsdno D., s. 4 9 -5 6 . 29) F. Barbe-M arbois, Rapport sur Vetat des prisons de Calvados, de l'Eure, ln Manche et ln Scine-lnfericure, 1823, s. 17.

rci a potulka jsou nejastj initele pi recidiv. Gnzette des ibitntntx, ale tak dlnick denky referovaly pravideln takovch osudech, jako byl ppad dlnka odsouzenho za "de, umstnho pod dohled do Rouenu a optovn chymho pi krdei, kterho advokti odmtali obhajovat; sm dy pedstoupil ped tribunl se svou obhajobou, stal se dpiscem svho ivota, vysvtlil, jak kdy byl proputn vzen a bylo mu vymezeno msto pobytu - se nemolil vr: ke sv prci zlatice, nebo jako proputnec byl vude odtnut; policie mu upela prvo hledat si prci jinde: byl tepipoutn k Rouenu, aby tu zemel hlady a bdou dsledku O n o h o mornho dohledu. Uchzel se o prci na dnici; osm dn byl zamstnn na hbitov za 14 sou na den: \le, ekl, jsem mlad, mm chu k jdlu a snm vce ne dv :>ry chleba, 5 sou stoj jedna libra; co mohu dlat se 14 sou, >ych se najedl, vypral si a ml stechu nad hlavou? Byl jsem beznadjn situaci, chtl jsem se opt stt dnm lov:m; policejn dohled mne znovu uvrhl do netst. Vechno ;m si zoklivil; tak jsem se tedy seznmil s Lemaitrem, kte' il rovn v bd; chtlo se nm t a hanebn mylenka na de se nm vrtila. - Nakonec produkuje vzen delikventy nepmo tm, e trhuje rodinu vznnho do bdy: Tent rozsudek, kter isl do vzen hlavu rodiny, odsuzuje matku ke kadodenmu nedostatku, dd k oputnosti, celou rodinu pak k po lce a ebrn. Z tohoto hlediska tedy hroz, e zloin zde zaast koeny. "3]) Nutno podotknout, e tato monotnn kritika vzen se ustle odvjela ve dvou smrech', proti tomu, e vzen ne-

I Gazette des tribunaux, 3. prosince 1829. Srov. v tme sm yslu Gazette des tribunaux, 19. ervence 1839; La Ruche populaire, srpen 1840; La Fraternit, erv enec-srp en 1847. I C h. Lucas, De la rforme des prisons, 1838, dl fi, s. 64.

vedlo inn k nprav, e vzesk technika zde ustrnula v zrodenm stavu; a proti tomu, e ve snaze psobit npra vu ztratilo vzen svou moc trestat/2) e pravou vzeskou technikou m bt psnost33' a e vzen je dvojnsobnm ekonomickm omylem - pmm, pro nklady na jeho vnit n organizaci, a nepmm, pro kody zpsobovan delikvenc, kterou nepotlauje.3' Nicmn odpov na tylo kri tiky byla beze zmny tat: pokraovn podle nemnnch . princip vzesk techniky. Ji jeden a pl stolet je vzen vdy podvno jako svj vlastn lk; obnovovn vzeskch technik je pedkldno jako jedin prostedek npravy jejich vytrval chyby; realizace projektu korekce jako jedin meto da pro pekonn nemonosti uvst jej v skutek.
32) Tato diskuse byla velm i iv ped novm nazenm upravujcm po staven vznic z roku 1839 i po.nm . N azen byla psn (ticho, z kaz vna a tabku, snen pdl jdla) a byla doprovzena vzpou' rami. Moniteur z 3. jna 1840 pe: Bylo skandln sled ovat vzn, jak se nalvaj vnem , cpou se m asem , zvinou, pam lsky veho dru hu a jak povauj vzen za pohodln hostinec, kde si m ohou opat it vechny pjem nosti, kter jim ivot na svobod asto od pr." 33) V roce 1B26 m nostv Rad distrikt poadovalo, aby bylo stl a ne efektivn vznn nahrazeno deportacem i. V roce 1842 poadovala Rada distriktu Hautes-Alpes, aby se vzen stala m sty op ravdov ho pykn'1 ; v podobnm duchu se vyjdily i distrikty D rm e, l'Eure-et-Loir, Nivre, Rhne a Seine-et-Oise. 34) Podle ankety uspodan v roce 1839 mezi editeli vznic. editel vznice v Em brunu podotkl: Pem rtn pohodl vzn ic pravdpo dobn velm i pispv k hrozivm u nrstu potu recid ivist ." edi tel z Eysses: Souasn reim nen dostaten psn, a je-li nco jis t, pak to, e pro m noho vz m vzen svj pvab a e zde nachzej zvrcen rozkoe, kter jsou zcela v jejich d uchu. editel z Lim oges: Souasn reim ve vznicch, je se pro recidivisty ve skutenosti nim neli od obvyklch penziont, nen v dnm sm ru represivn." (Srov. L. M oreau-C hristophe, Polctnitjitcs piitcnlmrcs, 1840, s. 86.) Srovnej s prohlenm i uinnm i v ervenci 1974 pedstaviteli Syndiktu zam stnanc ve vzestv, je se tka j ink liberalizace ve vznicch.

Pesvdivm dokladem toho byly vzpoury vz, je se odehrly v uplynulch tdnech '1 a je byly pipisovny fak tu, e reforma definovan v roce 1945 nemla nikdy skuten efekt; bylo tedy nutn vrtit se k zkladnm principm v zestv. Avak tyto principy, od nich jsou jet dnes oek vny tak bjen vsledky, jsou dostaten znmy: ji pfed 150 lety ustavily sedm univerzlnch maxim dobrho stavu vzestv". 1. Trestn vznm mus mt jako svou zkladn funkci transformaci chovn jedince: Polepen odsouzenho jako principiln kol trestu - to je posvtn princip, jeho for mln proniknut do oblasti vdy, a zejmna do vdy o le^ gislativ, je zleitost zcela nedvnou." (Congrs pnitentiai re de Bruxelles, 1847) A komise Amor v kvtnu 1945 vrn opakuje: Trest zbaven svobody m za zkladn cl polepe n odsouzenho a jeho optovn zaazen do spolenosti," Princip korekce. - Vznn mus bt izolovni i pinejmenm roztdni podle trestn zvanosti svch in, avak pedevm podle vku, podle dispozic, podle techniky..npravy, ,jej uit se pedpokld s ohledem na n, podle fze sv transformace. Pi zapojen prostedk pozmujcch velk fyzick i mo rln rozdly, je s sebou pinej konstituce vznnch, je teba mt stle na mysli mru jejich zkaenosti, jejich rozdln monosti npravy, kter mohou nabdnout." (nor 1850) Ro ku 1945: Rozdlen jednotlivc ve vzeskch zazench s mrnm trestem do jednoho roku m za zklad pohlav, osobnost a stupe zkaenosti delikventa. " Prmcif >klasifikace, 3- Tresty, jejich prbh mus bt mon modifikovat po dle individuality vznnch, podle dosaench vsledk, zlepen i zhoren. Jeliko zkladnm clem trestu je refor ma vznnho, bylo by douc propustit na svobodu vech*) M ezi lety 1972-1974. P ozn. pekl.

ny vzn, u nich je dostaten zarueno jejich morln obro zen." (Ch. Lucas, 1836) Roku 1945: Je aplikovn progresiv n reim... z hlediska pizpsoben jednn s vznm podle jeho postoje a podle stupn jeho polepen. Tento reim sah od umstn na samotce a k podmnnmu proputn... Vsada podmnnho proputn je rozena na vechny doasn tresty." Princip modulace trest. 4. Prce mus bt jednou z podstatnch soust transfor mace a postupn socializace vzn. Trestn prce nesm bt chpna jako doplnk, a takka jako zeslen trestu, nbr sp jako zmrnn, je by ji nemlo bt mon vzni upt". Je nutn umonit vznnmu nauit se a provozovat urit emeslo a poskytnout jemu i jeho rodin prostedky obivy. (Ducptiaux, 1857) Roku 1945: Kad odsouzen podle obecnho prva je povinen pracovat... Nikdo nesm bt pi nucen zstat bez zamstnn." Princip prce jako povinnosti a ja k o prdvn. 5. Vchova vznnho je ze strany veejn moci zrove nevyhnutelnou opatrnost v zjmu spolenosti a povinnost vzhledem k vznnmu. Sama vchova me slouit jako nstroj trestn. Otzka trestnho uvznn je otzkou vcho vy." (Ch. Lucas, 1838) Roku 1945: Zachzen, jemu je vze vystaven krom veker t korumpujc promiskuity... mus principiln smovat k jeho obecnmu a profesionlnmu vzdlvn a k jeho zlepovn." Princip vzesk vchovy. 6 . Reim ve vzen mus bt, pinejmenm zsti, kon trolovan a mus se o nj starat kvalifikovan osoba, majc morln a technickou zpsobilost bdt nad sprvnm formo vnm individu. Ferrus pe v roce 1850 o lkai ve vzen: Jeho pomoc je prospn u vech forem uvznn... nikdo se neme tit intimnj dve vz ne lka, nikdo ne me znt lpe jejich povahu, psobit innji na jejich ct n tm, e ulevuje jejich fyzickm potm a vyuv tchto prostedk vlivu na to, aby je pesvdil psnmi slovy ne

bo vhodnm povzbuzenm." Roku 1945: V kadm vze stem zazen pracuje sociln a lkasko-psychologick sluP.!l!icip kontroly, teclinilcif vznn.

7. Uveznem mus by t doprovzeno nstroji dohledu a nn. rnoci, az dokud nedojde k definitivn readaptad bvalho vzn. Nemlo by jt jen o to, aby nad nm byl ustaven ochrann dohled pi odchodu z vzen, nbr aby mu bvla zajitna pomoc a podpora". (Boulet a Benquot v Chambre ? c nS'1945: " V Prbhu tres tu i po jeho ukonen je veznumposkytovna pomoc pro usnadnn jejich optovn ho zalenn do spolenosti." Princip doplkovch instituc. .. d _ lednoho stolet k druhmu se slovo za slovem opaku j tyt_ eZ zakladnl propozice. vydvaj se pokad za definThvne zskanou, konen pijatelnou formulad reformy, je byla az do t chvle postrdna. Stejn, i tm stejn frze by si bylo mon vypjit i z jin plodn" periody reformv: z konce 19. stolet, od hnut za obranu spolenosti"; anebo jeste z let zcela nedvnch s jejich vzeskmi vzpourami. Nem proto nutn povaovat vzen, jeho nezdar" a jeho vce a mn spn provedenou reformu za ti po sob jdouc momenty. Sp je teba pemlet o simultnnm syst mu, kter se historicky pekrv s prvnm zbavenm svobo dy; systm ty prvk, kter obsahuje: disciplinrn suplement vezeni - prvek nad-moci [surpouvoir]; produkci objektivity, techniky, vzesk racionality" - prvek s tm souvisejcho vdn; faktick zachovn, ne-li vystupovn kriminality, ktere mlo vzen zamezit - prvek inverzn in nosti; a konen opakovn jaksi reformy" disdplinm funkce vezeni, kter je izomorfn navzdory sv idealit" prvek utopickho zdvojovn. Tento komplexn soubor kon stituuje systm vzestv" [systme carcral} a nikoli jen insti tuci vezeni s jeho zdmi, s jeho zamstnanci, s jeho nazenmi a s jeho nsilm. Systm vzestv spojuje v te fijme diskurzy a architektury, donucovac nazen a vdeck tvr

zen, reln spoleensk inky a nepekonateln utopie, programy pro korekci delikvent a mechanismy, kter delikvend upevuj. Netvo potom pedpokldan nespch soust fungovni vzen? Neml by bt zahrnut v tch incch moci, kter disciplna a pipojen techniky uvzn n zavedly do apartu justice, i obecnji do cel spolenosti a je je mon shrnout pod pojmenovn systm vze stv"? Jestlie se instituce vzen udrela tak dlouhou dobu a nehybn stejn, jestlie princip trestnho vznn nebyl ni kdy vn zpochybnn, tedy zajist proto, e tento systm vzestv zakoenil do hloubky a vykonval pesn funkce. Vezmme si za svdky tto odolnosti nedvn skutenosti; model vznice, kter byla otevena v Fleury-Mrogis v roce 1969, pouze pevzal do svho rozvrhu tvar hvzdice, kter dodval lesk ji v roce 1836 vzen Petite-Roquette, Je to stej n mainerie moci, je se tu zmocuje skutenho tla a sym bolick formy. Jakou vak m hrt lohu? * Pipusme, e zkon je uren k tomu, aby definoval pe stupky, e funkc trestnho apartu je tyto pestupky potlait a e vzeni je nstrojem tohoto potlaen; pak by bylo nutn konstatovat jeho selhn. Avak sp - nebo aby bylo toto se lhn stanoveno v termnech historie, bylo by teba mt mo nost mit dopad trestn vznnm na globln rovin kri minality - bychom se mli podivovat tomu, e po 150 let bylo vyhlen selhn vzen vdy spojeno se snahou o jeho zachovn. Jedinou skuten zamlenou alternativou byla deportace, od kter Anglie upustila na potku 19. stolet a kterou Francie obnovila za druhho csastv, i kdy spe jako psnou a odlehlou formu uvznn. Ale snad bychom mli problm obrtit a ptt se, emu slou padek vzen; emu jsou prospn ty to rozlin je-

vy, kter kritika neustle pranuje: udrovn delikvence, indukovn recidivy, promna pleitostnch pachatel v navykl delikventy, organizovn uzavenho prosted delikvence. Snad by bylo teba hledat to, co se skrv pod zjev nm cynismem trestn instituce, kter odsouzen pot, co je donutila odpykat si sv tes ty, pronsleduje celou adou zna men (dohled, kter byl kdysi prvem a dnes je skutenost; prvodn listy galejnk tehdy a trestn rejstk nyn) a kler :ake sth jako delikventa" kadho, kdo se jednou /hosti] Testu jakorpachatel. Nemli bychom zde vidt radji konsecvenci ne kontradikci? Bylo by pak teba pedpokldat, e /ezen a nepochybn i trest v obecnm smyslu slova nejsou irceny k tomu, aby pachatele napravovaly, ale sp k tomu, iby je odliily, rozmstily, vyuily; e tolik neusiluji o to ui li t poslunmi ty, kdo maj blzko k pekroen zkon, n)r e smuj k tomu uzpsobit pekraovn zkon pro '.neobecnou taktiku podroben. Trestn by pak bylo pro.tedkem k ovldn nezkonnost, k vytyen hranic tolerane, k poskytnut volnho pole nkterm, k potlaovn jinch, ; vyluovn uri t skupiny, k zskvn prospchu pro jinou, neiJlralizovn tch a vyuvn onch. Zkrtka trestan >rost a jednodue nezkonnosti nesth"; diferencuje" je, ajiuje jejich..obecnou ekonomii". A je-li mon mluvit t tdn spravedlnosti, nen to jen proto, e zkon sm i zpob jeho uit slou zjmm jedn tdy, nbr proto, e cel uzmanit spravovn nezkonnost prostednictvm trestn ran soust tohoto mechanismu ovldn. V globln stratei byly legln tresty nahrazeny nezkonnostmi: Odtud lze st porozumt selhn" vzen. Obecn schma reformy trestn se na konci 18. stolet hlsilo v boji proti nezkonnostem: z h r o u tila se cel rovnoha tolerance, vzjemn podpory a oboustrannho zjmu, z* starho reimu udrovala nezkonnosti rznch spoleenskch vrstev jedny vedle druhch. Zformovala se tedy

utopie spolenosti trestajc univerzln a veejn, kde by vdy aktivn trestn mechanismy pracovaly bez zpodn, zprostedkovn i nejistoty; kde by byl zkon ve dvojm smyslu ideln, protoe dokonal ve svch kalkulacch a vryt v pedstavch kadho obana, kter by blokoval veker nezkonn praktiky v jejich potku. Avak na pe lomu 18. a 19. stolet a navzdory novm zkonkm se zde nhle vynoilo nebezpe novch lidovch nezkonnost. Ci pesnji, lidov nezkonnost se patrn rozvinuly podle no vch dimenz: tch, kter s sebou pinesla vechna hnut, je od osmdestch let 18. stolet a do revoluce v roce 1848 pro pltala spoleensk konflikty, odpor vi pohybu industria lizace a dsledky ekonomickch kriz. Schematicky lze vy znait ti charakteristick procesy. Nejprve rozvinut politick dimenze lidovch nezkonnost, a to ve dvou sm rech: praktiky a do t doby lokalizovateln a v jistm smys lu omezen na sebe sam (jako odmtn platit dan, odvody, njemn dvky, edn poplatky; nsiln konfiskace zbo, s nm se spekulovalo; drancovn obchod a nucen prodej vrobk za spravedlivou cenu"; stety s reprezentanty mo ci) mohly v prbhu revoluce vystit v pm politick boje, jejich clem bylo doshnout nejen ustoupen moci i odvo ln nepijatelnho opaten, ale i zmny vldy a cel struk tury moci. Na druh stran mla nkter politick hnut zce la zjevn oporu v existujcch formch nezkonnost (jako napklad royalistick agitace v zpadn a stedn Francii, je vyuvala toho, e venkovan odmtali nov zkony o vlast nictv, crkvi a o odvodech); tato politick dimenze nezkon nost se stala souasn komplexnj a vyhrannj ve vzta zch mezi dlnickm hnutm a republiknskmi stranami v 19. stolet, v pechodu od dlnickch boj (stvky, zkazy spolovn, ilegln sdruen) k politick revoluci. V kadm ppad se na horizontu tchto nezkonnch praktik - jejich poet se nsobil se stle restriktivnj legislativou rsuj

konflikty ve vlastnm smyslu politick; ppadn zvrat poli tick situace je neprovz ani zdaleka vechny, nicmn pod statn st z nich se me nashromdit a bt pak vyuita ve veobecnch politickch bojch, a nkdy k nim mohou do konce pmo vst. Na druh stran-lze v odmtn zkona a nazen sna.dno rozeznat boj proti tm, kte je vyhlauj v souladu se svmi z jmy: nebojuje se ji proti njemcm dan, finannkm, krlov skm zas tupi tlm, ednkm zneuvajcm svou moc nebo patnm ministrm, proti vem tmto zstupcm nespravedli vost; bojuje se proti samotnmu zkonu a proti justici, kter je ovena zkon naplovat, proti nejbiim pozemkovm vlastnkm, kte prosazuj nov prva, proti zamstnavatem, kte se spolu domlouvaj, ale zakazuj spolovn dlnc, proti podnikatelm, kte zvyuj poet stroj, sniuj platy prodluuj pracovn dobu, zavdj do tovren m dl psnji d. Bojovalo se tak proti novmu systmu pozemkovho ,'lastnictv - nastolenmu buroazi tc z revoluce kdy se ozvinulo cel hnut nezkonnost na venkov, je doznaly ivch nejnsilnjch forem nepochybn mezi Thermidorem i konzultem, avak nezmizelo ani potom; proti novmu reinu leglnho vykoisovn prce, kdy se rozvinuly dlnick lezkonnosti na potku 19. stolet: od tch nejnsilnjch, ja;o bylo rozbjen stroj, anebo nejtrvanlivjch, jako bylo zaddn sdruen, a k tm kadodennm, jako absence, vyh)n se prci, potulka, izen na surovinch, podvdn jak r mnostv, tak v rovni vykonan prce. Cel ada nezkonlost se zapsala do boj, v nich je zejm, e je tu napadn ouasn zkon i tda, kter tento zkon prosadila. A konen bylo-li v prbhu 18. stolet mono sledovat, ak kriminalita smuje k spedalizovaivnuformm,.jak stle

5) Srov. ve, s. 122n.

silnji inklinuje k obratnjm krdem a jak se stv do jis t mry zleitost lid stojcch na okraji spolenosti, izolova nch od populace, je jim byla neptelsk - bylo v posled- * nich letech.18. stolet mon pozorovat znovunavzn nkterch spojen i ustaven novch vztah; nikoli proto, jak tvrdili nkte souasnci, e by vdcov populrn agita ce byli zloinci, avak proto, e nov formy prva, psnost pracovnch nazen, poadavky jak sttu, tak velkch vlast nk pdy i zamstnavatel a tsnj techniky dohlen rozmnoovaly pleitosti k pecinm a nechvaly sklouz nout na druhou stranu zkona mnostv jedinc, kte by za jinch okolnost nepeli k specializovan kriminalit; na z klad novch zkon o vlastnictv a tak na zklad odmt n placen odvod se rozvinuly nezkonnosti venkovan v poslednch letech revoluce, rozmnoily se nsilnosti, to ky, krdee, drancovn, a dokonce i velk formy politick ho lupistv"; rovn na zklad legislativy nebo pli ti vch nazen (tkajcch se pracovnch knek, njm, hodinov mzdy, absence) se rozvinula potulka dlnk, je se asto kila i s pmou delikvenc. Zd se, e cel ada ne zkonnch praktik, kter mly po cel uplynul stolet ten denci se vytbit a navzjem izolovat, obnovuje nyn mezi sebou svazky, aby tak zformovala novou hrozbu. V prbhu dvou stolet (tedy bez ohledu na kvantitativn rozmr, jen je problematick a jej jet zbv prozkoumat) tak probhlo celkem troj zeveobecnn lidovch nezkon nost: lo o jejich zaazen do obecnho politickho horizon tu, o jejich explicitn artikulaci v socilnch bojch a o komu nikaci mezi rozdlnmi formami a rovinami trestnch in. Tyto procesy se ovem pln nerozvinuly; na potku 19. sto let se jist nezformovalo masivn hnut nezkonnost, poli tick a zrove i sociln. Avak ve sv zvolna se rsujc for m a navzdory svmu rozptlen byly dostaten vyhrann k tomu, aby slouily jako podpora velkho strachu z plebsu,

nm se vilo, e jako celek je naprosto zloinn a pod vrat-mhi o barbarsk, nemorln a mimo zkon stojc td, :erou od csastv po ervencovou monarchii pronsledoval iskurz zkonodrc, filantrop anebo vyetovatel, zkouajcch dlnick ivot. Prv tyto procesy lze nalzt v poza: cel srie prohlen, tak cizch trestn teorii 18. stolet: e oin nen monost, kterou zjem nebo ve vkldaj do dc vech lid, nbr e je to zleitost tm vlun jedn ciln tdy; e zloinci, s nimi bylo dve mon se setkat : vech socilnch tdch, pochzej nyn tm vichni nejnis pky spoleenskho ebku"; e devt desei vrah, nsilnk, zlodj a niem je ukzkou toho, co ne nazvali spoleenskou zkladnou";) e to nen zloinko Icizuje lovka spolenosti,, nbr, e yp zloin sm je zann faktem, e lovk existuje ve spolenosti jako cizinec. 1pslu k t zrudne rase", o n hovo Target, k t td ?gradovan bdou, jej neesti stoj jako nepemoiteln ekka brnc ulechtilm zmrm proti n bojovat";3 1 1 ) e r v tto situaci bylo pokrytectvm nebo naivitou vit, e zin. je vytvoen pro vechny ve jmnu vech; e je rozumnjuznat, e je vy tvoen pro nkter a e dolh na ostatn; e principu zkon zavazuje vechny obany, e je vak nam tl zejmna proti nejpoetnjm a nejmn osvcenm tm; e na rozdl od toho, co se povauje za politick i obnsk zkony, se jejich aplikace nevztahuje stejnou mrou na echny,-1 1 -1 ) e spolenost jako celek, prostednictvm soudih tribunl, nesoud jednoho ze svch len, nbr e je to

Ch. Comte, Truite d e lgislation, 1833, s. 49. H. Lauvergne, Les Forats, 1841, s. 337. E. Bur, De liv misre des classes laborieuses en Angleterre et eu Frmice 1840, dil II, s. 391. ' P. Rossi, Trait de droit pnal, 1829, dil I, s. 32.

jedna sodln kategorie uren k dodrovn du, kter zde soud jinou, je se oddv nepodku: Projdte s msta, kde jsou lid souzeni, kde jsou uvznni, kde jsou popravovn i.,. Vude se vs dotkne jedna vc; vude uvidte dv jasn odlien tdy lid, z nich s jednmi se setkte vdy v kes lech alobc a soudc, a s druhmi vdy na lavitch obalo vanch a obvinnch", co se vysvtluje skutenost, e ti druz, kvli nedostatku prostedk i vzdln neumj se trvat v rmci mez poestn zkonnosti";4n ) take e zkona, je se povauje za univerzln, je v tomto ohledu neadekvt n; m-li bt inn, pak mus bt diskurzem jedn tdy na menm proti td druh, je nem s tou prvn ani stejn mylenky, ani shodn slova: Vdy jak by pro ns, s naimi prudmmi, opovrenhodnmi jazyky, je jsou zcela za temnny etiketou, bylo mon porozumt tm, kte nikdy neslyeli nic ne hrub, neboh, nepravideln dialekt, tento pesto iv, svobodn, pitoreskn jazyk trit, kabaretu i jarmarku... Kter jazyk, kter metoda by mla bt pouita pi redakci zkon, aby se tm doshlo innho psoben na nevzdlanho ducha tch, kte nejmn dokou vzdoro vat svodm zloinu?"41' Zkon a justice tedy nevhaly s vy hlaovnm nutnosti tdn nesoumitelnosti. Je-li tomu tak, potom se vzen ve zdnlivm nesp chu" svm clem nemj; naopak, dosahuje jej v t me, v ja k podncuje, uprosted dalch, uritou formu nezkon nost, je je vzen schopno izolovat, vyvst na svtlo a organizovat jako relativn uzaven, nicmn proniknutel n prosted. Pispv k ustaven viditeln, oznaiteln nezkonnosti, neredukovateln na jistou rove a tajn ui ten - nezkonnosti zrove vzpurn i poslun; vzen na

40) Ch. Lucas, De h rforme des prisons, 1838, dil 11, s. 82.

41) P. Rassi, Trait de droit pnal, 1B29, dil I, s. 33.

rtv, izoluje a vyzdvihuje formu nezkonnosti, kter jako by symbolicky resumovala vechny ostatn, kter vak dovo luje nechat ve stnu ty, je spolenost hodl nebo mus tolero vat. Touto formou je, pesn eeno, delikvence. Nen teba vidt v n tu nejsilnj a nejkodlivj formu nezkonnosti, kterou se trestn apart mus snait pomoc vzen vyhladit pro nebezpe, je pedstavuje; je sp dsledkem zpsobu trest n (a to trestn vznnm), je dovoluje nezkonnosti diferencovat, uspodvat a kontrolovat. Nen pochyb o tom, e delikvence je jednou z forem nezkonnosti; v kadm p pad zde m sv koeny; je vak prv tou nezkonnost, kte rou vzesk systm" se vemi svmi odvtvmi obsioupil, rzdlil, izoloval, pronikl, zorganizoval, uzavel v ohranie nm prosted a j dal, s ohledem na jin nezkonnosti, roli nstroje. Zkrtka, jestlie z prvnho hlediska existuje proti klad mezi legalitou a nezkonnmi praktikami, ze strategic kho hlediska stoj protiklad mezi nezkonnostmi a deikvenc. Konstatovn, e vzen neusplo pi potlaovn zloinu, tedy bylo asi teba nahradit hypotzou, e vzen velice dobe usplo pi produkovn delikvence specifickho typu, Duliticky i ekonomicky mn nebezpen- v krajnm ppa' uiten formy nezkonnosti; pi produkovn deli kvent ve zdnliv marginalizovanm, nicmn centrln controlovanm prosted; pi produkovn delikvent jako satologizovanch subjekt. spchem vzen v zpasech )kolo zkona a nezkonnost bylo, e se specifikovala delik/ence". Vidli jsme, jak vzesk systm nahradil pachatele rdelikventem" a tak k juristick praxi pipendlil cel hori zont monho vdn. Nue, tento proces, kter ustanovil deikvenci jako objekt vdn, vytvoil celek s politickou opera:, kter oddluje nezkonnosti a v rmci toho izoluje lelikvenci. Vzen je svornkem tchto dvou mechanism; mouje jim, aby jeden druh neustle posilovaly, dovoluje

jm objektivovat delikvenci v pozad trestnch in, utuit delikvenci v hnut nezkonnost. Byl to takov spch, e i po jednom a pl stolet nezdar" vzeni dle existuje a produkuje tyt vsledky a e pi jeho odvrhovn se pro jevuj ty nejvt rozpaky. * Jako by trestn uvznn produkovalo - odtud nepochyb- j n pramen jeho ivotnost - uzavenou, oddlenou a uite nou nezkonnost. Okruh delikvence by nebyl podproduktem vzen, kter by pi trestn nedosahovalo dle, jm je napravovn; byl by sp pmm dsledkem trestn, je proto, aby ovldlo nezkonn praktiky, zavd nkter z nich do mechanismu trestn-reprodukce", u nho tvo uvz nn jednu ze zkladnch st. Avak pro a jak by bylo v zen povolno k tomu, aby se podlelo na produkovn delik vence, kdy se pedpokld, e proti n bude bojovat? Vznik delikvence, kter pedstavuje nco jako uzavenou nezkonnost, pin ve skutenosti jist poet vhod. Pede vm je mon ji kontrolovat (oznaovnm jedinc, infiltro vnm skupiny, organizovnm vzjemnho donaestv): ne jasn se hemc populace praktikujc pleitostnou nezkonnost, kter je vdy nchyln se rozmnoovat, nebo dle neurit tlupy tulk, mezi n se rekrutuj podle toho, kudy se tyto tlupy pesouvaj, a podle okolnost nezamstna n, ebrci, vojent zbhov, a kter nkdy nabvaj takov ho rozsahu jak lze vidt ke kond 18. stolet , a formuj ob van sly, podncujd drancovn a vzpoury, jsou nahrazeny relativn omezenou a uzavenou skupinou jedinc, nad ni mi je mon dodrovat neustl dohled. Krom toho je mo n orientovat tuto delikvend zavinutou v sob sam smrem k formm nezkonnosti, je jsou nejmn nebezpen: udro vni tlakem neustl kontroly na okraji spolenosti, omezeni

a podmnky nejist existence, bez spojen se spolenost, kte by je mohla podpoit (jako tomu bylo v nedvn dob v pffaad paerk i uritch forem lupistv),421 se delikventi ne vyhnuteln spokojili s lokalizovanou kriminalitou, bez nonosti upoutat pozornost, bez politick nebezpenosti i bez ekonomickch nsledk. A tato koncentrovan, kontroovan a odzbrojen nezkonnost je pmo uiten. Me bt iten ve vztahu k jinm nezkonnostem: izolovna na jeich okraji, uzavena do sv vlastn intern organizace, odsou;ena k nsiln kriminalit, jejmi prvnmi obmi jsou asto lejchud vrstvy'spolenosti, obklena ze vech stran polici, "Vstavena dlouhodobm trestm ve vzen, pot doivotn specializovna", delikvence, tento jin, nebezpen a asto leptelsk svt, blokuje i pinejmenm udruje na dostatei nzk rovni bn nezkonn praktiky (drobn krdee, Irobn nsilnost, kadodenn nedodrovn nebo obchzen kona), brn jim v tom, aby se uvolnily v rozshlejch a viitelnjch formch, tak trochu jako inkem.pkladu,.kter yl dve vyadovn od zjevnosti veejnho muen, a nyn je achzen nikoli v psnosti trestn, nbr ve viditeln, oznaiteln existenci samotn delikvence: delikvence, tm e se od~ uje od ostatnch lidovch nezkonnost, je potlauje. Avak delikvence je nadto vhodn i k pmmu vyuit. Jao pklad pichz v vahu kolonizace. Pesto to nen p^ad^ ejpresvdivj: ve skutenosti, akoli byla deportace zloin poadovna nkolikrt pi rznch pleitostech bhem staurace, at u Snmovnou poslanc nebo Generlnmi stay, bylo tomu tak v zsad proto, aby se ulehilo finannm nladm, kter vyadoval vzesk trestn apart; a navzdory em projektm, kter mohly bt uskutenny za ervencov lonarchie, v nich mli delikventi, nedisdplinovan vojd,

!) Srciv. E. J. Hobsbawm, Les Bnndils, fr. peklad, 1972.

prostitutky a oputn dti monost podlet se na kolonizaci Alru, byla tato kolonizace formln znemonna zkonem z roku 1854, kter zizoval galeje v zmoskch kolonich; po pravd eeno, deportace na Guyanu nebo o nco pozdji na Novou Kaledonii nemly dn skuten ekonomick v znam, navzdory povinnosti, ukldan odsouzencm, setrvat v kolonich, kde si mli odpykat svj trest, po dobu rovnajc se pinejmenm potu let, po kter mli bt uvznni (v n kterch ppadech byli dokonce donuceni strvit tam cel zby tek ivota).'131 Vyuvn delikvence jako zrove oddlenho a manipulovatelnho prosted se fakticky uskuteovalo pe devm na okrajch zkonnosti. To tedy znamen, e v 19. sto let se tu objevil jist druh podzen nezkonnosti a e jeho organizace v rmd delikvence, se vemi zpsoby dohlen, kter to implikovalo, byla zrukou jeho poslunosti. Delikven ce, tato zen nezkonnost, je agentem nezkonnosti vldnou cch skupin. V tomto smyslu je charakteristick vznik st prostituce v 19. stolet:441 policejn a lkask kontroly prostitu-

43) O problmu deportac srov. F. de Barb-Marbois {ObsemaHonr, sitr les votes dc 41 ranseifs giivw.T) a diskuse mezi Blossevillem a La Pilorgeriem (tkajc se Botany Bay). Bur, plukovnk Marengo a L. de Cam vypracovali, stejn jako mnoho dalch, plny na kolonizaci Alru delikventy. 44) Jednou z prvnch epizod bylo organizovn veejnch dom pod poli cejnm dohledem (1823), kter dalece pekraovalo nazeni zkona z 14. ervence 1791 o dohledu nad nevstinci. Srov. k tomuto tmatu sbrky rukopis z Policejn prefektuiy (s. 20-26). Zejmna tento ob nk policejnho prefekta z 14. ervna 1323: Zzen nevstinc se piro zen setkv b nelibost vech lid, kte se zajmaj o veejnou mrav nost; nepekvapuje mne ani v nejmenm, e pnov policejn komisai se stav vemi svmi silami proti zzen tchto dom ve svch jednot livch mstskch tvrtch... Polide vila, e se dostaten postarala o veejn podek, kdy doshla toho, e prostituce byla uzavena ve veejnch domech, na n me nepetrit a jednotn psobit a kter nemohou uniknout dozoru."

lek, jejich pravideln pobyt ve vzen, simka kla nevstinc, peliv vybudovan hierarchie, je byla v prosted prostituce udrovna, kontrola tto hierarchie prostednictvm delikvent-informtor, toto ve umoovalo usmrovat a pivlast ovat si skrze celou adu prostednk enormn zisk z pohlav n rozkoe, kterou m dl tm nalhavj dennodenn moralizovn odsoudilo do poloilegality a inilo pirozen vel mi nkladnou; pi stanovovn ceny za rozko, pi vytven zisku z potlaovan sexuality a pi shromaovn tohoto zis ku se prosted delikvence spolovalo se zainteresovanm puitanismem: neoprvnn fiskln initel psobc pi nezkon nch praktikch.45 Podloudn obchod se zbranmi, obchod i alkoholem v zemch, kde byla vyhlena prohibice, i o nco JD zdji obchod s drogami ukazovaly stejnm zpsobem fun dovn tto uiten nezkonnosti'': existence leglnho zka lu okolo nj vytv pole ileglnch praktik, nad nimi se daio vykonvt kontrolu a zskvat. z nich neoprvnn zisk >rostednictym prvk, je jsou.samyo sob nezkonn, avak tvaj se manipulovatelnmi dky jejich organizovansti prosted delikvence. Ta je zde nstrojem pro spravovn vykoisovn nezkonnost. Je ovem tak nstrojem nezkonnosti, kter dky nmu kolo sebe vyvolv skuten vkon mod. Politick vyuit elikvent - ja k o donae, provokatr bylo skutenost, rovozovanou ji ped devatenctm tltm.4fi) Avak po re

ji Kniha Parent-Duchateleta Pratitution Paris, 1836, me bt tena jako svdectv tohoto napojeni prosted delikvent na prostituci, je bylo podporovno polici a trestnmi institucemi. Ppad italsk ma fie, pesdlen do USA a uvan zrove k vybrni neoprvnnch vdlk a k prosazovn politickch cl, je dobrm pkladem kolo nizace nezkonnosti lidovho pvodu. ) O tto roli delikvent v policejnm a zejmna v politickm dohledu srov. pamti redigovan Lemairetn. Donaei" jsou lid, kte oe kvaj pro sebe sam shovvavost"; jsou to obvykle nebezpen typy,

voluci nabyla tato innost zcela jinch rozmr', infiltrovn politickch stran a dlnickch spolk, nbor rozvrace pro ti stvkujcm a proti vzbouencm, organizovn subpolid e" - spolupracujc pmo s legln polid a schopn stt se v krajnm ppad jakousi paraleln armdou - vechno to mimozkonn fungovn moci bylo zsti zajiovno masou ndenk, je se utvoila z delikvent: byla to tajn policie a zlon armda v rukou moci. Zd se, e ve Francii dosh ly tyto praktiky svho plnho rozkvtu bhem revoluce roku 1848 a uchopen moci Ludvkem Napoleonem.'1 ^ Lze ci, e delikvence, pevn zasazen v trestnm systmu sousted nm okolo vzen, reprezentuje zneuit nezkonnost v ne oprvnnch oblastech zisku a m od vldnouc tdy. Organizovn nezkonnost, izolovan a uzaven v delikvenci, by nebylo mon bez rozvinut policejnho dozoru. Veobecn dohled nad populac, nm, zhadn, nepo stehnuteln bdlost... to je oko vldy, neustle oteven a bez odstupu hldajc vechny obany, ani by je vak v ja kkoli me podizovalo njakmu donucen... Tento dohled nepotebuje bt zapsn v zkon. "4l,) Je to individuln do hled, pedpokldan zkonkem z roku 1810, nad proput nmi vzni a vbec nad vemi, kte kdy stanuli ped sou dem pro zvan dny a kte tedy byli legln podezvni, e vytvej nov ohroen klidu spolenosti. Je to ovem ta k dohled nad prostedmi a skupinami povaovanmi za nebezpen donaee nebo nad policejnmi agenty, z nich

je vak slou k odhalovn tch, co jsou jet hor. Navc i to m lo, toti e je nkdo od t chvle zapsn v policejnm registru, taci k tomu, e se ji vce neztrat z o," 47) K. Marx, Le 18-Brumairc ik Louis-Napolon Bompnrle, Ed. Sociales, fr. peklad, 1969, s. 76-78, . . . . 48) A. Bonneville, Des institutions complmentaires du systme pnitencier, 1847, s, 397-399.

tm vichni byli bvalmi delikventy a jako takov byli kontrolovni polici: delikvence, jeden z mnoha objekt poli cejnho dohledu, pat pitom k jednomu z privilegovanch nstroj. Vechny tyto zpsoby dohlen pedpokldaj or ganizaci jist hierarchie, sten oficiln, sten tajn (v ppad pask policie to byly v podstat bezpenostn sloky", kter zahrnovaly krom zjevnch agent" - inspek tor a policejnch dstojnk tak tajn agenty" a policejn informtory, kte byli pohnni strachem z trestu i psli bem odmny).49? Pedpokldaj rovn zzen dokumenta nho systmu, jeho jdro tvoily uren a identifikace zloin c: povinn popis osoby spojen s pkazy k zaten a s rozsudky porotnch soud, popisy zanesen ve vze skch rejstcch, kopie rejstk porotnch a trestnch soud, zaslan kad ti msce ministerstvm spravedlnosti a obecnho podku, organizovan o nco pozdji na minis terstvu vnitra v trestnm rejstku podle abecednho podku a pouvajc od roku 1833 po vzoru metod prodovdc, knihovnk, velkoobchodnk, podnikatel" systm kartiek i osobnch list, kter umonil zjednoduit zanen novch daj a zrove se jmnem hledanho jedince najt vechny zznamy, kter zde o nm byly uinny.:'0, Delikvence s tajn mi agenty, kter obstarv, ale rovn s veobecnm.policej-nm rozdlenm, ke ktermu opravuje, konstituuje proste dek nepetritho dohlen nad populac: apart, kter dovoluje kontrolovat skrze samotn delikventy cel pole spo lenosti. Delikvence funguje jako politick observato. Nic mn statistici a sociologov ji zanou vyuvat a mnohem pozdji ne politici.

49) Srov. H. A. Fregier, Lea Clnaaca dnngereuscs, 1840, dl I, s, 142-148. 50) A. Bonneville, Dc In rcidivc, 1844, s. 92-93. Vedle objevu kartotnho lstku i konstituovn humanitnch vd jde o dal vynlez, kte r se til Jen mal pozornosti historik.

Avak toto dohlen mohlo fungovat pouze ve spojen s vzenm. Protoe vzen usnaduje kontrolu jedinc, kdy jsou proputni, protoe umouje nbor policejnch infor mtor a znsobuje vzjemn udavastv, protoe uvd pa chatele do vzjemnho kontaktu, urychluje organizovn prosted delikvence uzavenho v sob samm, avak snad no kontrolovatelnho; a vechny inky nepijet ve spole nosti (nezamstnanost, zkaz pobytu na uritch mstech, nucen pobyt, povinnost hlsit se a bt k dispozici) otevra ly irok pole monost, jak ukldat dve vznnm koly, je pro n byly ureny. Polide a vzen tvo zdvojen dispozitiv; ob spolen zajiuj v celm poli nezkonnost dife renciaci, izolaci a vyuit delikvence. Systm polide vzen oddluje ovladatelnou delikvenci od nezkonnost. Tato de likvence, se svmi zvltnostmi, je inkem systm; avak stv se tak jeho soust a jeho nstrojem. Mli bychom proto mluvit sp o celku, jeho ti st.(policie - vzen delikvence) podporuj jedna druhou a tvo kruh, kter nen nikdy poruen. Policejn dohled zajiuje pachatele pro vze n, je je promuje v delikventy; ti jsou teri i pomocnky policejnch kontrol, navracejcch pravideln nkter z nich zpt do vzen. Neexistuje trestn justice, kter by byla urena k potrn vech nezkonnch praktik a kter by pitom pouvala po licii jako svho pomocnka a vzen jako nstroj trestm, i kdyby mla nepizpsobiv zbytek delikvence" ponechat jeho osudu. Na trestn justici by se mlo pohlet jako na n stroj diferencovan kontroly nezkonnost. Kriminln justi ce hraje ve vztahu k n roli legln zruky a principu peno su. Vytv spojen v rmci obecn ekonomie nezkonnost, jejmi ostatnmi soustmi (lecmi nikoli pod n, nbr vedle n) jsou policie, vzen a delikvence. Prnik policie do justice, setrvan sla, kterou instituce vzen vzdoruje justi ci, to nen nov vc, ani to nen dsledek sklerzy nebo

progresivnho pesunut moci; je to charakteristick rys struktury, kter zna trestn mechanismy v modernch spo lenostech. ednci mluv marn; trestn justice s celm svm apartem podvan je stvoena proto, aby odpovdala kadodennm poadavkm apartu kontroly, zpola ponoe nho ve stnu, kter usiluje o to, aby policie a delikvence za padaly jedna do druh. Soudci jsou zamstnanci tohoto apa rtu, kte se sotva zmohou na odpor.511 Pokud jim to jejich prostedky dovoluj, napomhaj konstituovn delikvence, to znamen diferencovn nezkonnost, kontrole, kolonizo vn a vyuvn nkterch z nich prostednictvm nezkon nost vldnouc tdy. O tomto procesu, kter se odvj bhem prvnch ticeti i tyiceti let 19. stolet, podvaj svdectv dv osoby. Prvn z nich je Vidocq. Ten byl muem starch nezkonnost,-1 za tmco Gil Blas z druhho konce tohoto stolet sklouzl brzy tm horm smrem: nezkrotnost, dobrodrustv, podvody, jejich obt byl nejastji on sm, rvaky a souboje, neustle se st dajc naverbovn a dezerce, styky s prostedm prostituce, hazardnch her, kapsstv a zhy i grandizn loupee. Avak ona tm mytick dleitost, kter Vidocq nabyl v och svch souasnk, se nezakldala na tto, jakkoli pikrlen, minulosti; nezakldala se dokonce ani na skutenosti, e pa51) O adporu mu zkona k zaujet msta v tto funkci mme velmi ra n svdectv, ji z doby restaurace (co dostaten dokazuje, e to nen jev ani reakce z doby pozdn). Zejmna likvidace, i sp op tovn vyuit napoleonsk policie kladlo problmy. Avak obte po kraovaly. Srov. proslov, jm se Belleyme Inauguruje do svch funk c a hled, jak by se odliil od svch pedchdc: Jsou nm oteveny legln cesty... Vyzdvihujte ve kole zkony, vychovvejte ve kole ednictvo tak dstojn... Jsme pomocnky justice." (Srov. M. de Belleyme, Histoire de l'administration); viz rovn velice zajma v Molnv pamflet De In libert. 52) Viz tak jeho Mmoires, kter publikoval pod vlastnm jmnem jako L'Histoire de Vidocq raconte par Itti-mmc.

prv v historii se bval trestanec z galej, a podplacen i vykoupen, stal nelnkem policie; zakldala se spe na tom, e delikvence v jeho osob viditeln pijala sv dvoj znan postaven objektu i nstroje policejnho apartu, kter pracuje proti n i spolu s n. Vidoct] oznauje moment, ve kte rm byla delikvence, oddlen od ostatnch nezkonnost, pohlcovna moc a obracena naruby. Tehdy dolo k pmmu a institucionlnmu zdvojen delikvence a policie. Byl to zne pokojiv moment, kdy se kriminalita stala jednm z mecha nism moci. Pedchzejc vky zneklidovala jedna postava, postava stranho krle, jen byl zdrojem v spravedlnosti, a pece byl popinn zloiny; nyn se objevuje nov postrach, jm je temn a podezel mluva mezi tmi, kte prosazuj zkon, a tmi, kte ho poruuj. Kon shakespearovsk do ba, kdy se moc stetvala s ohavnost v jedn osob panovn ka; brzy zane kadodenn melodrama policejn moci a jejho spolen s delikventy, kter svazuje zloin s mod. Naproti Vidocqovi stoj jeho souasnk Lacenaire. Jeho ptomnost, zvraznn jednou provdy rjem estt zloi nu, je dosti pekvapujc: navzdory veker dobr vli, na vzdory svmu neofytskmu naden nebyl nikdy schopen spchat nic jinho ne nkolik pzemnch zloin, a to jet se znanou neobratnost; byl tolik podezrn jako policejn pid, e ho ady musely chrnit ped jeho spoluvzni, kte se ho snaili zavradit,' a pask lep spolenost z do by Ludvka Filipa mu poskytla ped jeho popravou takov pivtn, vedle nho byla jeho nespoetn literrn vzke n pouhmi akademickmi poctami. Jeho slva za nic nevd ila rozsahu jeho zloin ani umn jejich osnovn; to, co udivovalo, bylo jeho nesml tpn. Za mnoh vak vdila

53) Obvinn bylo formln obnoveno Canterem, Mmoires (vydni z ro ku 1968), s. 15.

diteln partii, kter se v jeho ivot a v jeho projevech rozela mezi nezkonnost a delikvenc. Podvdn, dezerce, obn krdee, uvznn, obnovovan ptelstv uzavran :ele vznice, vzjemn vydrn, recidiva a k poslednmu, spnmu pokusu o vradu je zejm, e Lacenaire je ty_km delikventem". Nesl s sebou ovem, pinejmenm stravu monosti, horizont nezkonnost, kter jet dodnes edstavuj hrozbu: tento zruinovan drobn buroa, vzdla l a dobr.koleji, kter um enit i pst, by byl o generaci ve revolucionem, jakobnem, kralovrahem;54) kdyby byl ibespierrovm souasnkem, jeho opovren zkony by ahlo mt bezprostedn inek na poli historie. Jeliko se rodil roku 1800, vcemn v tut dobu jako Julien Sorel, se v sob jeho osobnost stopy tchto monost; ty se vak racej smrem ke kraden, zabjen a pomlouvn. Vechny monosti se stvaj delikvenc pomrn malho rozsahu: omto smyslu je Lacenaire osobnost sp uklidujc. A ob-li se tyto monosti pece, pak v tom, co k ohledn teozloinu. V moment sv smrti demonstruje Lacenaire hi lf delikvence nad nezkonnost, i pesnji podobu" zkonnosti na jedn stran konfiskovan delikvenc a na an druh posunut smrem k estetice zloinu, to jest smn k umn privilegovanch td. Existuje jist symetrie meLacenairem a Vidocqem, kter v te dob nechal de/enci spoutat j samou tm, e se konstituovala jako iven a kontrolovateln prosted a e posunula vekerou nost delikvence, je se stala povolenou nezkonnost mosmrem k policejnm technikm. To, e pask buroazie tala Lacenaira, e jeho cela byla otevena slavnm nvtn, e byl zasypn pvaly slvy v poslednch dnech ivo
O tam, za kaho byl povaovn Lacenaire svmi souasnky, viz do kumentace shromdn M. Lebaillym v jeho edici Lacenairovvch Mdmaitvs, 1968, s. 297-304.

ta, e jeho plebejt spoluvzni vyadovali ped jeho soudci, aby byl popraven, on, kter uinil ped soudem ve, co mo hl, aby dostal svho komplice Franoise na ibenici, to ve mlo jedin dvod: oslavovala se tu symbolick postava ne zkonnosti, podroben delikvenc a pemnna v diskurz to znamen nadvakrt znekodnn; buroazie si zde vy myslela novou rozko, k jejmu vyerpn mla tehdy jet daleko. Nesmme zapomenout, e ta tolik oslavovan Lacenairova smrt zastavila odezvu Fieschiho atenttu, t tm souasn kralovrady, je pedstavuje opanou figuru k drobn kriminalit, stc v politick nsil. Nesmme zapo menout ani na to, e k n dolo jen nkolik msc ped vypravenm poslednho prvodu trestanc v etzech a on mi skandlnmi demonstracemi, kter jej provzely. Tyto dv slavnosti se v djinch pekryly; ostatn Franois, Lacenairv komplic, patil v prvodu trestanc z 19. ervence k nej npadnjm osobm.55' Ta prvn byla pokraovnm starch ritul veejnho muen a popravy s rizikem, e okolo zlo inc znovu oiv lidov nezkonnosti. Mus bt zakzna, protoe zloinec nesm zaujmout msto jinde ne v prostoru, kter si pivlastnila delikvence. Ta druh uvedla teoretickou hru nezkonnosti privilegovanch; nebo sp oznaila moment, kdy se politick a ekonomick nezkonnosti, je buroazie ve skutenost provdla, zdvojuj teoretickou

55) To je kruh let 1835-36: Fieschi, jen spadal pod trest spolen pro otcovrady i kralovrady, zavdal dvod pro to, aby byl otcovrah Ri vire odsouzen k trestu smrti navzdory memorandu, jeho ohromu jc charakter byl bezpochyby potlaen Lacenairovm vstupem, je ho procesem n jeho zpisky, kter byly vydny dky editeli Sret (nikoli bez jistch cenzorskch zsah) na potku roku 183fi, nko lik msc pedtm, ne jeho komplic Franois poskytne, spolu s prvodem trestanc z Brestu, jedno z poslednch velkch pouo vch pedstaven zloinu. Kruh ilegalism a delikvenc, kruh diskurz zloinu a o zloinu.

, estetickou reprezentac: Metafyzika zloinu", jak se k ' souvislosti s Lacenairem. De Quinceyho Vrndn jako jedno : krsnch um ni byla ve Francii publikovna roku 1849. * Tato produkce delikvence a jej obklen trestnm aparem nech jsou brny jako to, m skuten jsou: nikoli jako 'sledky dosaen jednou provdy a pro vechny, nbr jako aktiky, jese pesouvaj natolik, e nikdy zcela nedoshnou vho cle. Zlom mezi delikvenc a ostatnmi nezkonnostmi, sj obrcen proti nim, jej kolonizace dominujcmi nezLonnostmi - to ve se zeteln ukazuje jako dsledky zpobu, jm pracuje systm policie - vzen; pesto se neustle letkvaly s odporem; podncovaly boje a provokovaly k reikcm. Narsovat hranici, kter by oddlovala delikventy od 'ech lidovch vrstev, z nich pochzeli a s nimi udrovali tyky, byl obtn kol, nepochybn pedevm v mstskch iglomeracch.5fi) Bylo zde zapoteb dlouhodobho a vytrvaho sil. Vyuily se veobecn procesy on moralizace" uch td, je mla jinak hlavn vznam prv tak ekononick, jako politick (dosaen toho, co by bylo mon na:vat zkladn zkonnost", neoddliteln od momentu, kdy >ylo zvykov prvo nahrazeno systmem zkonku; nauen ;e zkladnch pravidel tkajcch se vlastnictv a etrnosti; vrvik k poslunosti pi prci, k stabilit pobytu a rodiny atd.). Jvdly se v innost specifitj metody pro udrovn ne ptelstv vi delikventm v lidovm prosted (pouvn >valch vz jako policejnch informtor, picl, stvko;az nebo pomaha). Systematicky byly smovny pe
i6 ) Na kane! 18. stalet vyslovil Cnlquhciun mylenku a obtnosti tako vho kolu pro msto, jako byl Londn. Traili dr Iii palice dc Londres, francouzsk peklad z roku 1S07, dl , s. 3 2 -3 4 ; s. 299-301).

stupky proti obecnmu prvu s pestupky proti tvrdm z konnm opatenm tkajcm se pracovnch knek, stvek, spolovn, dlnickch sdruen,571 pro n se dlnci doadovali uznn politickho statusu. Akce dlnk byly naprosto pravideln obviovny z toho, e byly vyvolny, ne-li ovldny, obyejnmi zloinci.5 H 1 V rozsudcch se asto projevovala mnohem vt psnost vi dlnkm ne vi zlodjm.5'1 ' Ob tyto kategorie odsouzench byly ve vzen promchny a zvhodnnho zachzen se dostvalo odsou zenm podle obecnho prva, zatmco vznn urnalist i politit vzni mli nejastji prvo na samotku. Vechna ta taktika zmaten mla zkrtka za cl udrovat stav neustlho konfliktu. K tomu se pipojilo trval sil vnutit vnmn, jakmu se obecn tili delikventi, velmi pesn uren rastr: zpitomnit je jako naprosto blzk, vudyptomn a vude obvan. To byla funkce drobnch zprv, kter zaplavily jistou st tisku a kter zaaly mt i sv vlastn noviny.601 Drobn kriminln zprva (ern kronika) uinila svou kadodenn mnoho mluvnost pijateln soubor soudnch a policejnch kontrol, kter rozlenily spolenost; lila den po dni urit druh vnit nho boje proti neviditelnmu nepteli; v tto vlce znamena la takov zprva denn hlen o poplachu nebo o vtzstv. Kriminln romn, jen se zaal it jako romn na pokrao-

57) dn jin tda nuni podzena dozoru tohoto druhu; je praktiko vn tm stejnm zpsobem jako dozor nad proputnmi odsou zenci; zd se, e zaazuje dlnky do kategorie, je se nyn nazv tdou spoleensky nebezpenou." (L'Atelier , bezen 1845, ro. 5, . fi, tkajc se dlnickch pracovnch knek) 58) Srov. napklad J. B. Monfnlcon, Histoire tien insurrections Lj/hit, 1834, s. 142. 59) Srov. L'Aiciit'r, jen 1840, i jet Li Fraternit, ervcnec-srpen 1847. Q ) Mimo CJZfi' tfs trihiimwr a GiumYr jk-s tribunaux tak /mmm des
cmcierges.

n v novinch a v brakov literatue, pijal zjevn opanou ali. Jeho funkd bylo pedevm ukzat, e delikvent pat ke cela jinmu svtu, kter nem dnou spojitost se svtem adodennm a dvrn znmm. Tou cizost byla pedevm izost spodiny spolenosti (Tajnosti Pae, Racnmbolava dobrontstv), pozdji cizost lenstv (zejmna v druh polovin tolet), a nakonec cizost zlatonosnho zloinu, delikvence loupe na vysok rovni" (Arsene Lupin). Tyto drobn kri minln zprvy spolu s policejn literaturou vyprodukovaly osud za vce ne jedno stolet nezmrnou masu pbh zloinu", v nich se delikvence objevuje souasn jako pli blz a jako naprosto ciz, neustle ohroujc kadodenn ivot, vak ve svm pvodu a ve svch pohnutkch extrmn vzd:n, vytvejc prosted, v nm se rozvj jak obyejn, tak xotick ivot. Dky vznamu, kter je j pikldn, a dky iskurzivn okzalosti, kter ji provz, je okolo n vedena liie, je vynejc ji vzhru ji zrove odsouv stranou. V t tok obvan delikvenci, je pochz z tak dzho podneb - kte\ nezkonnost by se v n mohla poznat? Tato mnohonsobn taktika nezstala bez inku: to dozaly kampan lidovch denk proti trestn prd,M >proti pepychu vznic" a za to, aby vzm byla vyhrazena ta ejtvrd a nejnebezpenj prce; proti plinmu zjmu, ter vnuj filantropov delikventm, proti literatue, kter pvuje zloin / '21 dokazovala to tak nedvra obecn proje-

!) Srov. LAtelier, erven 1844, petice na Chambre de Paris proti tomu, e by vzov mli bt zamstnvni pi nezdrav a nebezpen pr ci"; v dubnu 1845 cituj noviny zkuenost z Bretan, kde velk poet vojenskch trestanc, pracujcch na stavb kanalizace, zemel v ho rekch. Pro v listopadu 1845 nepracovali vzov s rtut nebo s olovnatou blobou? Atd. Srov. tak Dmocratie politique, ronky 1844-1845. !) V L'Atelier z listopadu 1843 je vpad proti Tajnostem P an ic kvli to mu, e jsou zde delikventi ukazovni v pli dobrm svtle, e je po-

vovan v celm dlnickm hnut ohledn bvalch odsou zenc podle obecnho prva. Na svitu dvactho stolet/' pe Michle Perrotov, dosahuje vzen, obklopen pohr dnm, tmi nejvymi hradbami, toho, e v sob uzavr nepopulrn populaci." 631 Tato taktika m vak pesto daleko k triumfu i k tomu, aby ve vech ppadech doshla naprostho odznut delik vent od lidovch vrstev. Vztahy nejnich td k trestn in nosti, recipron pozice proletaritu a mstskho plebsu by musely bt jet prostudovny. Jedna vc je vak jist: delikvence a represe jsou chpny dlnickm hnutm z let 1830-1850 tak, jako by zde bylo v szce nco velmi dleit ho. Je tu jist neptelstv vi delikventm; ale tak bitva okolo trestn. Dlnick denky asto pedkldaly politickou analzu kriminality, je se slovo od slova stavla do opozice proti dvrn znmm popism filantrop (chudoba mar notratnost - lenost - opilstv - neest - krde - zloin). P vod delikvence nepipisuj kriminlnmu individuu (to je pouze pleitost i prvn obt), nbr spolenosti: lovk, jen zabj, nen tak svoboden, aby mohl nezabjet. Vinkem je spolenost i, eeno pesnji, patn organizace spolenos ti, "M) A to proto, e jednak nen schopna zajiovat sv z kladn poteby, a rovn proto, e v lovku ni nebo likvi duje monosti, touhy a poteby, kter pozdji vyjdou na svtlo v zloinu: patn vzdln, nevyuit schopnosti a s ly, rozum i srdce potlaen nucenou prac ji v pli ranm vku."fiS ) Avak tato kriminalita poteb i repres maskuje po

ukazovno na jejich pitoresknost, na jejich slovnk a e je zde pli zdrazovn fatln charakter sklonu k zloinnosti. V Ln Ruclie pnpitlnirc nalezneme vpady stejnho druhu, tentokrte proti divadlu. 63) DUqunucc ct systme pinitentiaire dc Friwcc au XIX siecte (rukopis), 64) VHmanitairc, srpen 1841. 65) Ln Fraternit, listopad 1845.

Drnost, kter je j vnovna, a ztrtou vnosti, je ji obklouje, jinou kriminalitu, kter je zde nkdy pinou a vdy ze lenm. Je to delikvence shora, skandln pklad, pramen by a princip revolty pro chud. Zatmco bda zasypv vae lice mrtvolami, pln vae vznice zlodji a vrahy, kde nachme podvodnky vysokho svta? Nejzkorumpovanj plady, nej vzpurnj cynismus, nejbezoslynj loupen... emte strach, e chudk, jen se ocitne na lavici obalova-. ch za to, ze urval kus chleba skrz me pekastv, se za pr n nerozl tak, a rozbije kmen po kameni celou Burzu, als ohnisko barbarstv, kde je nestydat rozkrdna sttn oldadna i rodinn jm n ? N ic m n tato delikvence nle-j bohatm vrstvm je zkony tolerovna, a kdy u to do seje tak daleko, e na ni dolehnou jejich rny, me si bt jisi shovvavost soudnch tribunl a diskrtnost tisku.1 5 7 Zde svj pvod mylenka, e kriminln procesy se mohou t pleitost k politick debat, e je teba zuitkovat nejedoznan procesy nebo jednn zamen proti dlnkm denunciaci obecnho fungovn trestn justice: Soudn sn i nejsou tak jako dve msty pro pedveden bd a netst a doby, jistm zpsobem cejchovn, pi kterm byly ukajvny smutn obti na sociln nerovnosti jedna vedle druje to arna, kde se rozlh kik bojovnk. "6l) A zde m >vn pvod mylenka, e politit vzni, kte ji maj, tak

i) La Ruche populaire, listopad 1842. ) Srov, v Ln R ud je populaire (prosinec 1839) Vinardovu repliku na Bnlznkuv lnek v Le Sicle. Baiznc tvrdil, e obvinn z krdee mu selo bt vedeno 5 obezetnost a diskrtnost, kdy lo o bohatho lovka, jeho drobn neestnost vejde ihned ve znm ost eknte, pane, s nejlepm svdomm, zdali se opak nestv kad den, zdali se nesetkvme s tisci takovch eeni, s tisci prostedk, jimi lze, s velkm tstm a na vysok svtov rovni, ututlat nepjemnou afru." :) L/i Fraternit, listopad 1841.

jako delikventi, pmou zkuenost s trestnm systmem, kte vak jsou, na rozdl od delikvent, v pozici, kdy je jim naslou chno, maj povinnost stt se mluvmi vech vznnch: je na nich osvtit tu dobrou francouzskou buroazii, kter ni kdy nepoznala tresty, je jsou ukldny na zklad pompz nch obalovadch e veejnch alobc ." 1 1 V tomto optovnm poloen otzky trestn justice a hra nic, kter bedliv vytyuje okolo delikvence, je charakteristic k taktika, kterou bychom mohli nazvat padln drobnho kriminlnho zpravodajstv". Jde o to, e lidov denky obr tily uit, kterho se dostvalo skutkm zloinu i kriminl nm procesm v tch novinch, kter po zpsobu Gazette des tribunaux lanily po krvi", sytily se vzenm" a nechvaly kadodenn rozehrt melodramatick repertor".70*Taktika padln drobnch kriminlnch zprv systematicky zdraz uje skutky delikvence v adch buroazie, ukazuje, e tato tda podstupuje fyzickou degeneraci", morln rozklad"; len zloin spchanch obyejnmi lidmi nahrazuje popi sem bdy, do n se potpj ti, kdo je vykoisovali a kdo je v pmm smyslu trpili hladem a zabjeli;711 pi kriminlnch procesech proti dlnkm ukazuje, e st odpovdnosti mu s bt pipsna zamstnavatelm a vbec cel spolenosti. Je zde zkrtka vyvjeno velk sil smujr k tomu, aby se zvrtil onen jednotvrn diskurz o zloinu, jen se jej sna souasn izolovat jako obludnost a zrove pistihnout v pl nm svtle jako zleitost tch nejchudch td.

69) Almnnndt populntre ce la France, 1839, s. 50. 70) Pmtvrc Jacques, ro. 1, . 3. 71) V Ln Fraternit, bfezen 1847, jde o problematiku Drouillardovy afry a g odkazy ke krdem u nmon sprvy v Rochefortu, V ervnu 1847 je ta lnek o procesu s Boulmym a o afe Cubire-Pellaprat; v sle z ervence a srpna 1847 jde o afru zpronevry Benier Lagrange - Jussieu.

Bhem tto protitrestn polemiky doli fourierovd nepo:hybn mnohem dle ne vichni ostatn. Vypracovali, patrn iko prvn, politickou teorii, kter je souasn pozitivnm hodlocenin zloinu. Je-li zloin podle nich dsledkem civiiizae", je rovn, a dokonce prv proto, i zbran proti n. Nese sob jistou platnost a budoucnost. Spoleensk d ovlda ly osudovost svho potlaovatelskho principu pokrauje zabjen - pomoc kat i pomoc vznic - tch, jejich robustl povaha odmt jeho pedpisy ci jimi opovrhuje, tch, kte iili siln na to, aby zstali seveni tmito tsnmi pouty, je petrhvaj a rozbjej na kusy, mu, kte nechtj zstat dtni."72' Neexistuje tedy zloinn povaha, nbr pole sil, kter, todle toho, k jak td jedinci nleej,73' je dovedou k mod i lo vzen: kdyby se dnen ednci naradili chud, sedli by ezpochyby na galejch; a trestanci, pokud by se narodili lpe, y dnes zasedali v soudnch tribunlech a urovali by zde pravedlnost".74' V jdru vyjaduje existence zloinu astnou nepotlaitelnost lidsk povahy"; sp ne slabost i nemoc je eba v nm vidt energii, kter se zotavuje, pronikav protest dsk individuality", jen mu zajist dodv v och vedi nu podivnou moc fascinace. Bez zloinu, kter v ns proouz mnostv otupench rit a napl vyhaslch vn, byhom jet dle setrvvali v nesouladu, ve stavu ochablost."^' 4e se tedy stt, e zloin se ustav jako politick nstroj, kte

l) Lil Phtilniigc, 10. ledna 1837. 3) Povalen prostituce, pm hmotn krde, krde vloupnm, vrada, loupen v ppad nich td; zatmco obratn vydrn, ne pm a rafinovan krde, chytr vyuvn lidskho stda, peliv promylen podvody, transcendentln darebctv a konen i vech ny ty elegantn a lukrativn neesti a zloiny, nad ktermi je zkon a pli povznesen, aby je postihoval, zstvaj monopolem vych td." (1. prosince 1838) 1) Ln Plialangc, 1. prosince 1838. 5) Im Phalangc, 10. ledna 1837.

r bude, podle poteby, rovn cenn pro osvobozen na spolenosti, jako tomu bylo v ppad emancipace ernoch. Uskutenila by se tato emancipace bez nj? Otrava, hstv a nkolikrt dokonce vzpoura svd o palivch trapch spoleenskch podmnek.' A vznn? Ti jsou tou nejne astnj a nejutiskovanj st lidstva". La Phainngc se sice nkdy pipojila k soudob estetice zloinu, avak proto, aby bojovala za nco pln jinho. Z toho plyne ono vyuit drobnch kriminlnch zprv, je nem za cl jednodue obrtit vitku nemorlnosti na zpt proti odprcm, nbr odhalit hru sil, kter se stav jed ny proti druhm. Ln Phalange analyzuje trestn afry jako stetnut kdovan civilizac", grandizn zloiny nikoli ja ko obludnosti, ale jako osudov nvrat a revoltu toho, co by lo potlaeno,771 drobn nezkonnosti nikoli jako nezbytn okraje spolenosti, nbr jako stedn burcen bitvy, kter se zde odehrv. Umstme sem, do doby po Vidocqovi a Lacenairovi, jet tet postavu. Objevil se tu jen nakrtko; jeho proslulost trvala st dle ne jeden den. Nebyl vce ne figurou, prochzejc drobnmi nezkonnostmi: tinctilet dt, nemajc domov ani rodinu, obvinn z tulctv, jej odsouzen do vzen na dva roky pivedlo bezpochyby na dlouhou dobu do okruhu delikvence. jist by zapadl bez povimnut, kdyby neoponoval diskurzu zkona, kter z nj uinil delikventa (sp ve jmr nu disciplny ne ve smyslu zkonku), diskurzu nezkonnos ti, kter se nepestval vzpouzet vem donucenm a kter prosadil systematicky dvojznanm zpsobem nekze jako neuspodan d spolenosti a jako stvrzen nezcizitelnch prv. Vechny nezkonnosti, kter soudn tribunl klasifiko
76) Tmifi. 77) Srov. napklad, co se psalo v Ln Plmtmige o Delacollongeovi nebo o Elirabideovi, 1. srpna 1836 a 2. jna 1B40.

val jako trestn iny, peformuloval obvinn jako potvrzen ivotn sly: absenci bydlit jako tulctv, absenci pna jako autonomii, absenci prce jako svobodu, absenci asovho roz vrhu jako plnost dn a nod. Toto stetnut nezkonnosti se sys tmem disciplna - trestn delikvence bylo vnmno souas nky, i pesnji urnalisty, kte se pi tom nachzeli, jako komick inek kriminlnho zkona svcho se s drobnmi detaily nekzn. A bylo to pesn tak: sama afra.a rozsudek, kter nsledoval, mi pmo do srdce problmu leglnho tres tn v 19,'stolet. Ironie, s n se soudce pokouel zaobalit nedisciplinovanost do majesttu zkona, a drzost, s n obvinn optovn .'pepisoval tuto nedisciplinovanost do zkladnch prv, pedstavuj pro trestn jakousi exemplrn scnu. V tomto smyslu je pro ns bezesporu cenn vylen publi kovan v Gnzette cies tribunmix:7B) Pedseda: Spt se m doma. - Basse: Mm snad j njak domov? - ijete nepetrit po tulkou. - Pracuju, abych se uivil. - Jak je vae postaven? Moje postaven? Tak pedevm, ctm se nejm na ticet est, a potom, nepracuju pro nikoho. U njak as pracuju na svm. Mm svoje zamstnn ve dne i v nod. Ve dne, napklad, rozdvm letky, co jsou zadarmo, vem kolemjdoucm; bhm za dostavnky, kter pijdj, abych odnesl zavazadla cestuj cm; roztm kolo tstny na td Neuilly; v nod, to mm mnoho podvan; otevrm dvka kor; prodvm vrcen lstky na pedstaven; mm dost prce. - Muselo by pro vs bt lep, kdybyste byl posln do lepho domu a tam se vyuil. Ale kde, lep dm, uen, to je otrava. Apotom, buroa pod jen bru a taky tam nen dn svoboda. - V otec vs ned zpt? - Nemm u otce. - A vae matka? - Ani matku, dn rodie, dn ptele, jsem svobodn a nezvisl." Pot, co v sledn rozsudek odsuzujt jej na dva roky do npravnho vze

78) Gazetc den irilnttmux, srpen 1840.

n, uklbl se Basse dostaten okliv, nae se mu opt vr tila jeho dobr nlada: ,Dva roky, to je vdycky jenom tyi advacet msc. Tak jdem, a to utk.'" Tuto scnu rekapitulovala La Phalange. A dleitost, kte rou j tyto noviny pisoudily, tento velice trpliv a peliv rozbor, ve skutenosti ukazuje, e fourierovd vidli v tto tak vedn afe hru zkladnch sil. Na jedn stran slu civiliza ce", reprezentovanou pedsedou soudu, ivoud zkonnost, duchem a psmem zkona''. Ta m svj systm donucen, jm se zd bt zkonk a jm je ve skutenosti kze. Kad mus mt msto, lokalizad, vynucen zaazen: Spt se m doma, k pedseda soudu, protoe pro nj opravdu mus vechno mt svj domov, ndhern i nepatrn pbytek, na tom mu nezle; nen povinovn nkomu njak opatit; je povinovn donutit kadho njak mt." Mimoto mus mt kad njak postaven, njakou rozeznatelnou totonost, n jakou individualitu, fixovanou jednou provdy: Jak je vae postaven? Tato otzka je tm nejprostm vrazem du, kte r se utvoil ve spolenosti; takov tulctv je j odporn a znepokojuje ji; kad mus mt pevn, trval, dlouhodob postaven, myslet na budoucnost, na zajitnou budoucnost, aby ji ubrnil proti jakmukoli toku." Nakonec mus mt kad njakho pna, mus bt zachycen a situovn uvnit urit hierarchie; lovk existuje, jen pokud je fixovn v defi novanch vztazch ovldn: U koho pracujete? To zname n, e nejste-li pnem, muste bt sluhou, bez ohledu na vae postaven; nen to vc vaeho uspokojen jako osobnosti, jde o zachovn podku." Proti disdpln v masce zkona tu mme nezkonnost, kter se prosazuje jako prvo; je to sp nedisdplinovanost ne trestn in, co zpsobuje tuto roztr ku. Nedisciplinovanost jazyka: nesprvnost gramatiky a tn odpovd naznauj nsiln rozkol mezi obalovanm a spolenost, kter se k nmu prostednictvm pedsedy sou du obrac se sprvnmi vrazy". Nedisdplinovanost prame-

lc z vrozen, bezprostedn svobody. Je si dobe vdom, e e i dlnk je otrok a e otroctv je smutn... Ta svoboda, ta lutnost pohybu, j je posedl - je si dobe vdom, e v rd iem ivot by se j nikdy netil,,. Dv pednost svobod, i je-li to proti podku, co na tom zle? Tato svoboda je, eknme, nejspontnnj rozvoj jeho individuality, rozvoj dirok a v dsledku brutln a omezen, ale rozvoj pirozen i instinktivn." Nedisciplinovanost v rodinnch vztazch: ne nle na tom, zda bylo toto osiel dt oputno i zda se sv voln osvobodilo, protoe by beztak nebylo schopn snet :otroen vchovou rodi nebo cizch lid". A nakonec je na> tmito drobnmi ppady nekzn odmtnuta cel dvili;ace" a na svtlo vystupuje divokost": Je tu prce, je tu zallka, je tu bezstarostnost, je tu zhralost; je tu ve krom du; nehled na rozdl mezi zaneprzdnnm a henm, je tu livak ivot ze dne na den, kter nezn dn ztra ."1 Analzy La Phalange nemohou bt zajist povaovny za eprezentativn ukzky diskus, kter probhaly v t dob v li lovch dencch ohledn zloin trestn. Jsou nicmn siuovny v kontextu tto polemiky. Lekce La Phalange nebyly ak docela ztraceny. V druh polovin 19. stolet byly oiveny elice silnou ozvnou, je byla odpovd anarchistm, kdy erouce si trestn apart za cl svho toku oteveli politick iroblm delikvence; kdy se domnvali, e v n rozpoznali ejbojovnj formu odmtn zkona; kdy se ani tak nesnaili heroizovat vzpouru delikvent, jako sp osvobodit dekvenci od buroaznho vztahu k legalit a nezkonnosti, ter ji kolonizoval; kdy se pokoueli znovu ustavit i kontituovat politickou jednotu lidovch nezkonnost.

)) Ln Phalange, 15. srpna 1840.

KAPITOLA m V ZE STV

Kdybych ml stanovit datum, kdy se dovrilo formovn v zeskho systmu, nezvolil bych rok 1 BIO, rok Trestnho z konku, dokonce ani rok 1844, rok zkona, kter zavedl prin cip celulm internace; nezvolil bych patrn ani rok 1838, kdy byly pece publikovny knihy Charlese Lucase, de Moreau-Christophea a de Fauchera o reform vznic. Zvolil bych 2 2 . leden 1840, datum oficilnho oteven polepovny v Mettray. Nebo jet lpe den, jen nebyl nikde slavnostn zaznamenn, kdy jeden chlapec z Mettray ve smrteln agnii poznamenal: Jak koda, e jsem odeel tak brzy z polep ovny." 11 To byla smrt prvnho vznnho svtho. Mnoho blahoslavench jej bezpochyby nsledovalo, je-li pravda, ze chovanci, pjce chvlu na novou trestn politiku tla, bn kali: Dvali jsme pednost ranm, ale cela nm slu lpe. Pro Mettray? Protoe to je disciplinrn forma ve stavu nejvy intenzity, model, kde se koncentruj vechny donucovac technologie psobc na chovn. Je tu klter, vze n/kola, armda". Mal, siln hierarchizovan skupiny, do nich byli vzov roztdn, se dily souasn pti mode ly. modelem rodiny (kad skupina je rodinou , sloenou z bratr" a dvou nejstarch"); modelem armdy (kad rodina, zen nelnkem, je rozdlena do dvou st,
1) E. Ducpbiaux, De In conditiart physique et inoralc dcs jcuncs otmrers,
1B54, dl II, s. 383.

nich kad m svho podnelnka; kad vznn m

r poadov slo a mus provdt zkladn vojensk cvie-

; kad den je kontrolovna tlesn istota, kad tden, ilsIvo; nstup s vyvolvnm podle jmna se provd tikrt enn); modelem dlny se fy a mistry, kte zajiuj organiici prce a vyuen mladch vz; .modelem.koly (hodia i hodina a pl koln vuky denn; vyuovn je vedeno ^chovatelem nebo podnelnky); a konen modelem sbua; kad den se v hovorn provdlo rozdlen spravedlDsti": sebemen neposlunost je postihnuta trestem a nejpm prostedkem, jak se vyhnout tkm peinm, je estat co nejpsnji i ty nejmen proheky: i zbyten slovo v Met tmy sthno"; hlavnm trestem, jen byl ukldn, byi uvznn v cele; nebo izolace je tm nejlepm prosted m psoben na morlku dt; prv zde hlas crkve, akoli ikdy nepromlouv k jejich srdcm, dosahuje v sv sly cii";2) cel tato parapenln instituce, je byla vytvena tak, jy nebyla vzenm, st do cel, na jejich zdech je napsno mmi psmeny: Bh vs vid." Toto pekrvn se rozlinch model umouje vymet funkci vcviku" v jej specifinosti. Nelnci a podn!lnci v Mettray nemus bt ve skutenosti ani soudci, ani :iteli, ani dlenskmi mistry, ani nimi ednky, ani roi", ale tak trochu kadm z nich se zcela specifickmi onostmi zasahovn. Jsou v jistm smyslu praktickmi ibom ky na chovn: inenry vchovy, ortopedy indivijality. Na nich je ,..aby produkovali zrove .poslun schopn tla: devt i deset hodin denn dohlej na pr(v dln i na poli); d seazovn pi pesunech, tlesn rien vz, vcvik v etch, rann vstvn, ukldn se spnku, pochodovn za zvuku trubky a paly; trnuj

gymnastiku;3* kontroluj tlesnou istotu, dohlej pi kou pn. Vcvik je spojen s nepetritm pozorovnm; o ka dodennm chovn vznnch se bez ustn shromauj poznatky; organizuj se jako nstroj neustlho hodnocen: Pi vstupu do polepovny je teba podrobit dt uritmu zkoumn, aby bylo mono vzt v vahu jeho pvod, posta ven jeho rodiny, pestupek, pro nj byl postaven ped soud, i vechny ostatn peiny, z nich sestval jeho krtk a asto tak smutn ivot. Tyto informace jsou zapsny do tabulky, v n se postupn zaznamenv ve, co se te ka dho jednotlivho chovance, jeho pobytu v polepovn i je ho umstn pot, co odtud odeel,"4 1 , Modelovn tla vede k uritmu poznn individua, vuka technik zavd zp soby chovn a osvojen si schopnost se proplt s fixov nm mocenskch vztah; formuj se dob zemdlt dln ci, zdatn a zrun; pi prci sam, za pedpokladu, e je technicky zena, se produkuj podzen subjekty a vytv se o nich vdn, na n se lze spolehnout. To je dvojit efekt disciplinrn techniky, kter se zamuje na tlo: po znvn due" a udrovn podzenosti. Prci, kterou vy konal tento vcvik, provil jeden vsledek: v roce 1848, ve chvli, kdy fantazie vech vzplla revolun horekou, kdy se bou koly v Angers, v La Flche, v Alfortu, dokonce i koleje, chovanci v Mettray jet zeslili svj klid. "5) Mettray je pkladn pedevm specifinost, kterou tu lze rozpoznat v provdn vcviku. Ten zde soused s ostat nmi formami kontroly, o n se opr: s medicnou, s ve-

3)

4) 5)

Ve, cd pispv k nav, pispv i k zahnn chm urnch m yle nek; je rovn teba peovat o to, aby se hry skldaly z cvien sly. Veer pak upadnou v spnek, jakm ile se u lo ." (Tamt, s. 375-376.) Viz obr. . 27, E. Ducptiaux, Des colonies agricoles, 1851, s. 61. G. Ferrus, Des prisonniers, 1850,

becnm vzdlvnm, s nboenskm vedenm. Avak na prosto se s nimi nesmuje. Ani se spravovnm ve vlastnm slova smyslu. Nelnci i podnelnd rodin, instruktoi ne bo dlent misti, zamstnanci, ti vichni museli t v tsn blzkosti chovanc; nosili odv tm stejn skromn" jako ani; prakticky nikdy je neopoutli, dohleli na n dnem : noc; vytveli mezi nimi permanentn s pozorovn. A pro /chovu jich samotnch byla v rmci polepovny zzena ;peciln kola. Podstatnm prvkem jejho programu bylo podrobit budouc zamstnance stejnmu vyuen a stejnm ionucenrr jako samotn vzn: byli jako ci podzeni dis:ipln, kterou jim pozdji jako uitelm bylo souzeno vyaiovat". Uili se umn mocenskch vztah. Byla iq prvn pelagogick kola ist disdplny: vzestv" tu nen pouhm projektem, jen hled sv ospravedlnn v humanit" i sve' :klady ve vd"; byla to tak technika, kter se uila obectm normm, kter je penela a kter se jimi dila. Praxe s nsilm normalizuje chovn nedisciplinovanch nebo nelezpench, me bt technologickm zpracovnm a raciplln reflex naopak normalizovna". Disciplinrn technika e stala disciplnou", kter m rovn svou kolu, ...... Ukazuje se, e historikov humanitnch vd umisuj do Sto epochy akt zrodu vdeck psychologie: v tchto letech aal Weber pipravovat svou pomcku pro men vjem, b, co se dje v Mettray (a o nco dve i pozdji i v jinch vropskch zemch), je evidentn zcela jinho du. Je to vyoen se, i pesnji institudonln uren, a jaksi kest noho typu kontroly zrove vdnm i moc - nad jedinci, le odporuj disciplinrn normalizaci. A pece se pi formo- n a vvoji psychologie skutenost, e se objevili profesiolov disdplny, normalizace a podrobovn, nepochybn :v mtkem rozdlovho prahu. Bude eeno, e kvantita vn odhad senzorickch odpovd by mohl pinejmenm prvnit presti rodc se fyziologie a e z tohoto titulu si za

sluhuje, aby figuroval v historii vd. Avak kontroly norma lizace byly pevn zarmovan medinou i psychiatri, je jim garantovala formu vdeckosti"; opraly se o soudn apart, kter jim dodval, pmo i nepmo, legln oprv nn. Tak se v bezpe tchto dvou znamenitch porunk a slouc jim ostatn jako spojen i jako msto smny vyvj promylen technika kontroly norem bez peruen dodnes. Specifick institucionln'opory tohoto procesu se rozmno uj ponaje onou malou kolou v Mettray; jejich aparty se rozrstaj co do mnostv i co do rozsahu; znsobuj se jejich styky s nemocnicemi, se kolami, s veejnou sprvou i se soukrommi podniky; vzrst poet, moc a technick kvali fikace jejich agent; odbornci na nedisciplmovanost se stali zakladateli celho rodu. Pi normalizovn normalizujc moci, pi uspodvn moci-vdn o individuch zname naj Mettray a jeho kola novou epochu. * Pro vak volit prv tento moment jako clov bod for movn uritho umn trestat, je je nm vce i mn stle jet vlastn? Prv proto, e tato volba je ponkud nespra vedliv". Protoe umisuje konec" tohoto procesu do po strannch uliek trestnho prva. Protoe Mettray je vzen, ale vzen nedomylen: je to vzen, jeliko jsou zde dreni mlad delikventi, odsouzen soudnmi tribunly; a pece je to nco jinho, jeliko jsou tam uzaveni tak nezletil, kte by li obvinni, nicmn byli zprotni obaloby podle paragra fu 66 zkona, a interntn chovanci, kte jsou zde, jako v 18. stolet, dreni z titulu alternativy k rodinn vchov. Mettray, jako trestn model, se nachz na hranici pmho trestn. Bylo tm nejslavnjm prvkem v ad instituc, kte r daleko za hranicemi trestnho prva konstituovaly to, co bychom mohli nazvat souostrov vzestv.

Obecn principy, velk zkonky a legislativn opaten to pece kaly jasn: dn uvznn mimo rmec zkona", dn zadren, o nm nebylo rozhodnuto kvalifikovanou soudn instituc, ji dn nahodil, a pesto masivn optov n zavrn. Avak sm princip mimotrestnho uvznn neDude ve skutenosti nikdy zcela v y lo u e n .A byl-li apart velkolep formy klasickho uvznn zsti (ale jen zsti) demontovn, byl opt velice brzy reaktivovn. znovu uspo dn, v jistch bodech i rozvinut. Jet dleitj vak je, e 3yl hqmogenizovn prostednictvm vzen na jedn stran 5 leglnm trestnm a na stran druh s disciplinrnmi mezhanismy. Hranice mezi uvznnm, soudnm trestnm ) disciplinrnmi institucemi, je byly zamleny ji v klasick iob, maj tendenci zcela se rozpustit, aby se konstituovalo grandizn vzesk kontinuum, kter rozptyluje trestn .echniky a do tch nejnevinnjch discipln, disciplinrn normy se pesouvaj a do srdce trestnho systmu a hrozbou M ikvence zatuj i ty nejleh nezkonnosti, nejmeni' pe stupky proti du, deviace i anomlie. Subtiln, odstupova n pedivo vzestv, s kompaktnmi institucemi, ale s oddlenmi a rozptlenmi postupy, na sebe znovu vzalo odpovdnost za arbitrm, masivn a patn integrovan vz nn klasick doby. Nejde mi zde o to rekonstituovat celou tuto s, je tvo nejprve bezprostedn a poslze m dl vzdlenj okol i zen. Bude dostaujc popsat nkolik pznak k posouze n jej e a dodat nkolik daj pro zmen jej pedasn vysplosti. Existovaly zemdlsk sekce centrlnch vznic (prvnm Pkladem byl Gaillon v roce 1824; pozdji nsledovaly
i) Z bv Jet vypracovat celou studii o debatch, kter probhly za Revoluce a tkaly se rodinnch tribunl, otcovsk korekce a prva rodi zam ykat sv dti.

Fontevrault, Les Douaires, Le Boulard); byly tu stavy pro chud, oputn n tulck dti (Petit-Bourg v roce 1840, Ostwald 1842); vznikly tulky, milosrdn charity, uren pro mlad provinil dvky, kter couvly ped mylenkou, e by se navrtily do ivota bez du", pro ty nevinn neboaky, kter nemorlnost jejich matek pedasn vystavi la zvrcenosti" nebo pro ty chud mlad dvky, je byly na lezeny ped branami pitl i hotel. Existovaly trestn kolonie stanoven zkonem z roku 1850: mladistv, a zpro tn viny i odsouzen, tam byli poslni, aby byli vychov vni spolen v psn discipln a nauili se pracovat v ze mdlstv stejn jako v zkladnch odvtvch prmyslu, je jsou k nmu pidruena"; pozdji k nim budou pipojeni mladistv, kte byli vypovzeni do koloni a zkaen a ne poslun sirotci, vychovvan na sttn traty".7) Oddalujce se stle vce od vlastnho trestn, roziovaly se okruhy v zestv a forma vzen se pomalu oslabovala, a zmizela do cela: instituce pro oputn i zchudl dti, sirotince (jako Neuhof i Mesnil-Firmin), ubytovny pro un (jako Bethlem de Rheims i Maison de Nancy); jet dle ly tovmy-kltery, jako byla ta v La Sauvagre, pozdji v Tarare a v Jujurieu (kam vstupovaly dlnice ve vku okolo ti ncti let, ily zde po lta uzaven a ven vychzely pouze pod dohledem; nepobraly mzdu, protoe jim byl vymen plat, jen se mohl mnit podle prmi za pli a za dobr cho vn, ale kter se jim dostal do rukou, a kdy tovrnu opoutly). A jdeme-li jet dle, existovala cel ada dispozitiv, kter nepebraj model vzen v kompaktn" form, nbr vyuvaj jen nkter vzesk mechanismy: spole nosti peujc o proputn trestance, spolky pro umravo-

7)

O vech tchto institucch viz H. G aillac, Les M aisons de correclfan, 1971, s. 99-107.

/n, ady, kter souasn distribuuj pomoc a zajiuj doiled, dlnick sdlit a ubytovny i jejich nejprimitivnj 1 nejhrub formy v sob nesou naprosto viditeln, znaky restnho .systmu.1 konen, toto velik vzesk, pedivo jropojuje vechny disciplinrn dispozitivy, kter rozptlen unguj ve spolenosti. 7 .........~ Vidli jsme, e vzen v rmci trestn justice transformo'alo proceduru trestn na trestn tcchniku; a souostrov v zestv pen tuto techniku z trestn instituce na cel tlo polenosti. A to s nkolika vznamnmi dsledky. 1. Tento Tozshl dispozitiv ustavil pomal, spojit a nepotehnuteln stupovn, kter umonilo vst jakoby piroze n pechod od nepodku k trestnmu an u a v opanm myslu od pekroen zkona k odchylce ve vztahu k praidlu, k prmru, k poadovanmu stavu, k norm. V klasic dob, navzdory urit spolen referenci k provinn obec, d pestupku, d hchu a d patnho chovn stval oddlen do t mry, e podlhaly rozdlnm kritm a instancm (pokn, tribunlu, uzaven). Naproti tomu vznn se svmi mechanismy dohlen a trestn fungova

I Viz napklad nsledujc popis dlnickch ubytoven postavench v Lilie uprosted 19. stolet: istotnost je na poadu dne. Je dui vech pravidel. Je tu nkolik psnch nazen proti kiklounm , opilcm , proti nepodkm veho druhu. Vn provinn s sebou nese vylouen. D ovedeni zpt k pravidelnm nvykm podku . n ekonom ie, neutkaj u dlnic v pondl z d le n ... Dti jsou pod lepm dozorem , nejsou ji dle pinou sk an d l ... Jso u udlovny ceny za drbu ubytoven, za dobr chovn, za projevy oddanosti a o tyto ceny z p o l kad rok velk poet uchaze ." Houz de I'A ulnay, Dcs hgcm cnts auvricrs a Lilie, 1863, s. 13-15, E xp licitn form ulaci m em e nalzt u jistch prvnk, jako je M uyart d e Vouglans, Rfittation des prncipes hnsards da us tc trnit des dlits el des pcnes, 1767, s. 108; Les Lois criminelles de la France, 1780, s. 3; nebo jako R ousseaud d e la Com be, Trmdes iitnHres crwiinelles 1741 s. 1 -2 . ' '

lo podle principu relativn kontinuity. Kontinuity samotnch instituc, kter vedla od jednch k druhm (od obecn podpo ry k sirotinci, k polepovn, k trestaneck osad v kolonich, k disciplinrnmu praporu, k vzen; od koly k pi o pro putn trestance, k dln pro chud, k tulku, k trestnmu klteru; od dlnickho sdlit k nemocnici, k vzen). Kon tinuity trestnch kritri a mechanism, kter ponaje pros tou chylkou postupn zpsovaly sv pravidla a zesilovaly sankce. Postupnho stupovn institucionlnch, specializo vanch a kompetentnch autorit (v du vdn a v du mo ci), kter, nikoli svvoln, nbr ve jmnu nazen, cestou pozorovn a men hierarchizovaly, diferenciovaly, sankcio novaly, trestaly a vedly postupn od napravovn odchylek k trestn zloin. Vzestv" s mnostvm jeho rozptle nch i kompaktnch forem, s jeho institucemi kontroly a n tlaku, diskrtnho dohledu a neustlho donucovn zajiuje kvalitativn a kvantitativn komunikaci jednotlivch forem trestn; spojuje do ad nebo vyuv podle jemnch rozdle n mal i velk tresty, jemn i psn formy zachzen, patn znmky i mrn odsouzen. Skon na galejch, me kat ten nejmen pestupek proti discipln; a to nejpsnj vze n k odsouzenmu na doivot: budu zaznamenvat i nejmen odchylku tvho chovn. Veobecnost trestn funkce, kterou 18. stolet hledalo v ideologick" technice reprezenta c a znak, nala nyn jako podporu svho rozpnn kom plexn, rozptlenou, nicmn koherentn materiln zkladnu rozlinch vzeskch dispozitiv. Nsledkem toho obh v prostoru mezi nejdrobnjmi pestupky a nejtmi zloi ny urit spolen oznaovan: nen to vak ji provinn, ne n to ji ani ohroovn obecnho zjmu, je to odchylka, ano mlie; prv ta znekliduje kolu, tulek, tribunl i vzen. Ta zobecuje z hlediska smyslu funkci, kterou zobecuje v zestv z hlediska taktiky. Odprce panovnka, pozdj spo leensk neptel se nyn transformoval na devianta, jen s se-

)ou pin, mnoh nebezpe v podob nepodku, zloinu, lensLv. S vzestv propojuje, skrze mnostv vztah, dv Uouh a mnoholenn ady, trestn a nenormln. 2. Vzestv s jeho sloitmi postupy umouje relouto'tn velkch delikvent". Organizuje nco, co bychom nohli nazvat disciplinrn kariry", v nich se, pod zornm ihlem vech vylouen a odmtnut, vechny tyto postupy skuteuj. V klasickm obdob se na hranicch i v skuliuich spolenosti otevela smen, tolerantn a nebezpen iblast mimo zkon" i pinejmenm takov, kter unik >mm zsahm moci: nejist prostor, kter byl pro krimilalitu mstem jejho formovn i toitm; zde se spolu set rv a ly chudoba, nezamstnanost, pronsledovan nevinlost, podvdn, boj proti mocnm, odmtn povinnost zkon, organizovan zloin pi smlm bloudn tam zpt; to byl prostor pro dobrodrustv, jak proili Gil Blas, iheppard i Mandrin, kad svm zpsobem. Devatenct, tolet zkonstruovalo skrze soustavu disciplinrnch difereniac a rozvtven psn kanly, kter pomoc stejnch mehnnism v centru systmu cviily k poslunosti a prodkoaly delikvenci. Byl tu jist druh souvislho a donucovacho lisciplinmho formovn", je vychzelo zsti z pedagock metodiky, zsti z profesnho postupu. Takov kariry e tu odvjely, stejn jist jako osudov, ve funkci veejnch nstituc: spolenost pro pi a zajitn proputnch tresnc, nucenho umstn do pidlenho bydlit, trestnch oloni, disciplinrnch prapor, vznic, pitl, starobinc. yto postupy byly ji pomrn dkladn vypracovny na potku 19. stolet: Nae dobroinn zazen pedstavuj obdiuhodn koordinovan celek, dky nmu nezstv nuzk ni na chvli bez zajitn, od narozen a po hrob. Pohlete a ivot neastnka: uvidte ho sotva narozenho, jak se ocit lezi nalezenci; odtud pejde do dtskho tulku a dle do siatince; ten opust ve vku esti let, aby nastoupil do zklad

n koly a pozdji do koly pro dospl. Pokud neme pra covat, je zapsn v kanceli dobroinnho spolku ve svm administrativnm obvodu, a onemocn-li, me si vybrat z dvancti pitl... Nakonec, kdy chud Paan dospje ke konci bhu svho ivota, sedm starobinc oekv jeho st a jejich zdrav reim asto prodlou jeho dny nein nost daleko za ty, je jsou odmeny bohatm."1 S vzestv neodvrhuje nepizpsqbiv do neorganizo vanho pekla, nem dn vnjek. To, co se zd, e na jedn stran vyluuje, na stran druh znovu zachycuje. Hospoda se vm, v em je zahrnuto i to, co trest. Nedovol ztratit dokonce ani to, co chtla diskvalifikovat. V tto panoptikln spolenosti, v n je uvznn vudyptomnm konstruktem, nen delikvent vn zkona; je, a to j od samho potku, v rmci zkona, v samm srdci zkona, nebo pinejmenm zcela v prosted onch mechanism, kter ho nepostehnu teln pesouvaj od disciplny k zkonu, od odchylky k trest nmu inu. Akoli je pravda, e vzen postihuje delikvenci, v podstat se delikvence vyrb ve vzen a prostednictvm uvznn, je vzen zase donekonena prodluuje. Vzen je pouze pirozenm dsledkem, nim vce ne poslednm stupnm tto hierarchie postupujc krok za krokem. Delik vent je produktem instituce. Je proto zbyten pozastavovat se nad tm, e ivot odsouzench prochz do znan mry vemi tmi mechanismy a zazenmi, u nich se pedstr dvra, e jsou ureny k tomu, aby odvdly lovka od v zen. Nebo pi troe snahy zde meme najt pznak neredukovateln povahy" delikventa: vze z Mende byl peli v opracovvn ji od dtstv v polepovn podle silovch smrnic zobecnnho systmu vzestv, A naopak, lyrismus okraje se me dt snadno unst obrazem lovka mimo z10) M aenu de Jonns, citovno v H. du Touquet, De In condition den classes pauvres, 1846.

;on", velkho spoleenskho nomda, jen se potlouk na ponez vystraenho a poslunho du. Avak kriminalita se lerod na tchto okrajch, ani v dsledku po sob nsledujch vyhotn ze spolenosti, nbr pod stle nalhavjm [ohledem, dky m dl tm tsnjmu seven, dky akumujci disciplinrnho donucovn. Jednm slovem, souostrov zestv zajiuje v hlubinch socilnho tla formovn deikvence na podklad drobnch nezkonnost tm, e nechv lelikvenci novu se k tmto nezkonnostem navracet a e isLanovuje(oblast specifick kriminality, 3. Avak patrn nejvznamnjm dsledkem systmu vestv a jeho rozvinut daleko za hrance leglnho uvzni je to, e moc trestat byla uznna za pirozenou a legitimn, e byl pinejmenm snen prh tolerance k trestn. Usiluje vyhlazen toho, co by mohlo bt pi vykonvn trestu pe.nan. Provd to tak, e rozehrv jeden proti druhmu dva ejstky, v kterch se rozvj: zkonn rejstk, tedy rejstk istice, a rejstk mimozkonn, tedy rejstk disciplny, V dledku toho dv velkolep kontinuita systmu vzestv na ;dn stran a zkona a jeho rozsudk na stran druh urid u legln zruku disciplinrnm mechanismm, rozhodnu'm a sankcm, je vykonvaj. Skrze celou tuto s, kter zarnuje mnostv relativn autonomnch a nezvislch regionlnch" instituc, se pen spolu s formou-vzem " i sm model justice. Nazen disciplinrnch zazen lohou reprodukovat zkon, sankce mohou imitovat rozsudy a tresty, dohlen opakuje policejn model; a nadto vem mto mnohaetnm zazenm, vzhledem k nim je istou nrmou bez pms i oslaben, dv vzen urit druh stt zruky. Vzestv, se svm dlouhodobm postupnm eslabovnm, je se odvjelo od galej i tkho alovn Ionc a k rozptlenmu, lehkmu hldn, pedv typ loci, kterou zkon prohlauje za platnou a kterou justice vy v jako svou pednostn zbra. Jak se tedy mohly discipl

ny a moc, kter v nich funguje, jevit jako nahodil, kdy neprovdj nic jinho, ne e uvdj v innost mechanismy samotn justice, i kdy s oslabenou intenzitou? Kdy tedy zobecuj jej inky, kdy je pesouvaj a na posledn p ky, nen to jen proto, aby se vyhnuly krutostem? Kontinuita vzestv a rozptlen formy-vzen dovoluj legalizovat, i v kadm ppad zlegitimnit disciplinrn moc, je tak uni k vemu, co by mohlo vst k excesu i zneuit. Avak i opan, pyramida vzestv poskytuje moci, ukldajc legln tresty, kontext, v nm se tato moc zd bt osvobozena od vech exces a od jakhokoli nsil. V dmy sln se rozvjejcm stupovn disciplinrnch apart a je jich vzjemnch zaputn", kter implikuj, nepedstavuje vzen v dnm ppad rozpoutn moci jinho druhu, n br prv jen dodaten stupe intenzity mechanismu, jen pracuje nepetrit od tch nejnich forem trestn. Rozdl mezi posledn instituc napravovn", do n se posl pro to, aby se jedinec vyhnul vzen, a vzenm, do nho je po sln pot, co spchal jasn definovan pestupek, je (a mus bt) sotva postehnuteln. Plat zde psn ekonomie, jejm elem je udrovat jedinenou moc trestat tak nenpadnou, jak je to jen mon. Nic z tto moci ji napt neodkazuje k dvnm excesm moci panovnka, pi nich pomstil svj majestt na tle muench a popravovanch. Vzen pokra uje, na tch, kte mu byli sveni, v prci zapoat jinde, prostednictvm n spolenost jako celek sth kadho skr ze bezpoet disciplinrnch mechanism. Dky vzeskmu kontinuu se soudn instance vkrd mezi vechny instituce, kter kontroluj, transformuj, napravuj, vylepuj. Vzato do dsledk, neodliuje je ve skutenosti nic ne jedinenm zpsobem nebezpen" povaha delikvent, zvanost je jch odchylek a nezbytn okzalost ritulu. Avak ve sv funkci nen moc trestat podstatn odlin od moci lit nebo moci vzdlvat. Pijm od nich, a od jejich malho a mn

'znamnhokolu, zruku zdola; ale m tak, co je ncml dleit, zruku techniky a racionality. Vzestv nnturaizuje" legln moc trestat, tak jako legalizuje" technickou noc disciplinovat. Tm, e je tak homogenizuje, kdy vyhlauje to, co by mohlo bt povaovno u jedn za nsil a u drui za nhodu, kdy oslabuje inky vzpoury, ji mohou ob yvolat, a nsledn tak in neuitenmi jejich zosten i irputnost, kdy nechv od jedn k druh cirkulovat tyt iropocten^mechanick a nenpadn metody, vzestv dooluje uskutenit onu velkolepou ekonomii" moci, jej for muli hledalo ji 18. stolet, kdy vystoupil na povrch problm kumulace uitenho spravovn Ud. Prostupujc celou masou spoleenskho tla a msc v nm ez ustn umn napravovat s prvem trestat, sniuje unierzum vzestv rove, od n je pirozen a pijateln bt estn. asto se klade otzka, jak byly, ped Revoluc a po n, oloeny nov zklady prva trestat. Odpov je nepochyb nutno hledat v teorii spoleensk smlouvy. Tak vak, mon pedevm, je teba poloit otzku opanou: jak doo k tomu, e lid pijali moc trestat, i prost, e byli-li tresini, tolerovali to. Teorie smlouvy zde doke odpovdt jen omo fikce prvnho subjektu, pedvajcho jinm moc vyonvat nad sebou prvo, kter chov i on sm vi nim. Je ysoce pravdpodobn, e velk kontinuum vzestv, je prostedkovalo komunikaci mezi moc disciplny a moc zana a rozprostelo se bez peruen od nejmench pinuce a k velkolepmu trestnmu uvznn, konstituovalo techickou i relnou, bezprostedn materiln dubletu tohoto limrickho postoupen prva trestat. 1. S touto novou ekonomi moci prosadil, systm vzev, jen je jejm zkladnm nstrojem, novou formu zko3" : sms legality a pirozenosti, pedpisu a ustanoven, noru. Odtud plyne cel ada dsledk: vnitn rozklad soudn oci i pinejmenm jejho fungovn; m dl tm vt ob

t soudit a dokonce hanba vynst rozsudek; vniv touha soudc posuzovat, oceovat, diagnostikovat, rozpoznvat normln a nenormln a doadovat se poct za vylen i za pevchovu. Vzhledem k tomu je zcela zbyten vit v dobr i patn svdom soudc, nebo dokonce v jejich ne vdomost. Jejich nezmrn chu k m edin", je se mani festuje bez ustn - od jejich dovolvn se expert psychi atrie a po pozornost, kterou vnuj tlachn o kriminologii - , vyjaduje hlavn fakt, e moc, ji praktikuj, byla denaturalizovna"; e na jist rovni je ovldna zkony, avak na jin, a mnohem hlub rovin funguje jako moc normativn; to, co je vede k formulovn terapeutickch" rozsudk a k rozhodovn o pevchovnm" uvznn, je ekonomie moci, kterou praktikuj, a nikoli jejich skrupule i jejich hu manismus. Ale naopak, jestlie soudci m dl h akceptu j to, e mus soudit za elem odsouzen, innost souzen se potom rozmnouje do t mry, do n se rozptlila normali zujc moc. Ta, nesena vudyptomnost disciplinrnch dispozitiv, oprajc se o vechny aparty vzestv, se sta la jednou z hlavnch funkc na spolenosti. Soudci .norma lity jsou v n vude ptomni. Nachzme se ve spolenosti profesor-soudc, lka-soudc, vy chov tel-soudc, socilnch pracovnk"-soudc; ti vichni zajiuj vldu univerzlnosti normativu; a jeden kad, a se nachz kde koli, mu podizuje tlo, gesta, chovn, schopnosti, vkony. S vzestv, ve svch kompaktnch i rozptlench, for mch, se svmi systmy zaazen, distribuce, dohlen a pozorovn, byla v modern spolenosti velkou oporou normalizujc moci. 5. Vzesk tk spolenosti zajiuje souasn skuten ovldnut tla a jeho neustl pozorovn; dky svm vnit nm vlastnostem je apartem trestn, jen je nejkonformnj s novou ekonomi moci, a nstrojem formovn vdn, jej m tato ekonomie sama zapoteb. Jej panoptick fun

govn j umouje hrt tuto dvoj roli. Dky postupm fixa ce, perozdlen, registrace byla po dlouhou dobu tou nej prost, nejhrubj, ale i nejmaterilnj a patrn nejneoddlitelnj podmnkou rozvoje on ohromn aktivi ty vyetovn, kter objektivovala lidsk chovn. Jestlie po vku inkvizin" justice vstupujeme do obdob justice vyetovac", jestlie procedura vyetovn mohla, v jet obecnjm smyslu, tak iroce pokrt celou spolenost a vy tvoit prostor pro jednu st vd o lovku, jednm z v znamnch: nstroj, kter k tomu pisply, bylo mnostv a tsn provzanost rznch mechanism uvznni. Nejde tu o to, by vzen bylo vchodiskem humanitnch vd. Avak jestlie se humanitn vdy mohly zformovat a zpso bit v epistm vechny ty pevratn zmny, je jsou znm, je tomu tak proto, e byly uneny specifickou a novou mo dalitou moci: uritou politikou tla, uritm zpsobem, jak uinit shromdn lid poslunm a uitenm. Tato moda lita moci vyadovala, aby byly urit vztahy vdn zahrnu t ve vztazch moci; dovolvala se techniky, aby doshla provzanosti proces podrobovn a objektivace; zahrnova la v sob nov procedury individualizace. S vzestv kon stituuje jeden ze zklad tohoto komplexu moci-vdn, jen historicky umonil vdy o lovku. Pozn teln lovk (atr due, individualita, vdom i chovn, na tom zde nezle) je inkem-objektem tohoto analytickho obklen, tohoto ovldm-pozorovn. 6. To nepochybn vysvtluje extrmn odolnost vzen, toho skromnho vynlezu, kter byl nicmn hanoben hned od svho zrodu. Kdyby bylo pouhm nstrojem od mtn i potlaovn ve slubch sttnho apartu, bylo by mnohem snaz pozmnit jeho pli npadn formy nebo z nj najt pijatelnj nhradu. Avak tm, jak je pohrou en do prosted dispozitiv a strategi moci, me vzen oponovat kad snaze o transformaci velkou silou nehyb-

t nosti. Jedna skutenost je zde charakteristick: kdy je na stolena otzka zmny reimu uvznn, jej zablokovn nepichz pmo od soudn instituce; to, co klade odpor, nen vzen jakoto trestn sankce, nbr vzen se vemi svmi urenmi, spojenmi a mimosoudnmi inky; je to vzen jakoto propojen ve veobecn sti disciplny a do hlen; vzen, kter funguje v reimu panoplismu. Tm nem bt eeno, e vzen neme bt modifikovno, ani to, e je jednou provdy neoddliteln spjato s typem spo lenosti, jako je ta nae. Naopak sem lze klst dva procesy, kter jsou, v rmci samotn kontinuity proces, je umo uj vzen fungovat, schopn znan omezit jeho vyuit a transformovat jeho intern fungovn. A nepochybn ji ve velk me probhaj. Prvn je ten, kter sniuje uite nost (nebo zpsobuje nrst pot) delikvence, je byla ustanovena jako specifick druh nezkonnosti, uzavena a kontrolovna; tak se s konstituovnm velkch nezkon nost v nrodnm nebo mezinrodnm mtku, je se napo juj pmo na politick a ekonomick aparty (finann ne zkonnosti, zpravodajsk sluby, obchod se zbranmi a s drogami, spekulace s nemovitostmi) stv zejmm, e ponkud neotesan a npadn prce delikvence se ukazu je jako neefektivn; krom toho v omezenjm mtku od chvle, kdy se zskvn poplatk za sexuln rozko stalo mnohem snaz dky prodeji antikoncepce nebo oklikou prostednictvm publikac, film a pedstaven v nonch podnicch, archaick hierarchie prostituce ztratila velkou st svho starho uitku. Druhm procesem je rst disciplinrnch st, znsoben jejich vmn s trestnm apa rtem, m dl tm rozshlej pravomoci, je jsou jim ud lovny, stle masivnj pesun soudnch funkc do tchto st; take v t me, v n medicna, psychologie, vzdlv n, pe o proputn vzn, sociln prce" pebraj st le vt podl na moci dohlet a trestat, v t me se trestn

ipart naopak me medikalizovat, psychologizovat, peiagogizovat; a tm se tato osa penosu, kterou pedstavovao vzen, stala mn potebnou, kdy v posunu mezi jeho :reytnm diskurzem a jeho inkem konsolidace delikvence kloubilo vzen moc trestn a moc disciplinrn. Uprosted chto normalizujcch dispozitiv, je se stle upevuj, specifinost vzen a jeho spojujc role ztrcej svj raison
l'tre.

Jestlie je zde ohledn vzen ve he vbec nco politick10 , pak to-nen zleitost toho, zda vzen je i nen npra

vou; tedy zda tu soudci, psychiati nebo sociologov mohou platova vce moci ne ednci a dozorci; koneckonc nede dokonce ani o alternativu, zda mt vzen nebo nco jin10 ne vzen. Souasn problm spov mnohem sp ve ;elkm vzestupu onch normalizujcch dispozitiv a cel e ink moci, kter s sebou v nastolovn novch vcnch pstup pinej. * V roce 1836 dopisovatel v La Phalange napsal: Moralis, filozofov, zkonodrci, pochlebovai civilizace, to je jln va Pae, prv uvdn v ivot, to je ten zdokonaen pln, kde jsou vechny vci, je jsou si podobn, sjedoceny. Uprosted a uvnit prvnch hradeb le: pitl pro .'echny nemoci, starobinec pro veker netst, domy pro >lzny, vznice, galeje pro mue, eny i dti. Okolo prvnch tradeb se rozkldaj kasrna, soudn tribunl, policejn st lice, pbytek pro vzesk dozorce, popravit, bydlit ;at a jejich podomk. Ve tyech rozch stoj Poslaneck inmovna, Pansk snmovna, Francouzsk institut a krovsk palc. Venku se nachz ve, co zsobuje ty uvnit za radbami: obchod se svmi podvodnky a se svmi bankroy; prmysl se svmi zbsilmi boji; tisk se svmi sofizma-

ty; herny, prostituce, lid umrajc hlady i libujc si ve zh ralm ivot, avak vdy pipraven zaslechnout hlas du cha revoluce; bezcitn bohi... a nakonec zarputil vlka vech proti vem."1 1 1 Skonm u tohoto anonymnho textu. Jsme tu ji velmi daleko od kraj s muenm a popravami, poszench koly na lmn, ibenicemi, poprav ti, prani; a tak jsme dale ko od snu reformtor z doby ped vce ne padesti lety: msto trest, kde by tisc malch divadel bez ustn pedv dlo pestrobarevnou reprezentaci spravedlnosti a kde by tresty peliv inscenovan na dekorativnch poprav tich ne petrit podaly jarmaren festival trestnho zkonku. Msto vzestv, se svoj imaginrn geopolitikou", je pod zeno naprosto jinm principm. Text z La Phalange pouka zuje na nkter z tch nejdleitjch: e toti v srdci tohoto msta, a drc jej jakoby pohromad, nen dn centrum m od", dn jdro sil, nbr mnohonsobn s rozmanitch prvk zd, prostoru, instituc, pravidel, diskurz; e model msta vzestv proto nen modelem krlovskho tla s mo cemi, je z nj emanuj, ani modelem znovusjednocen na z klad smlouvy, vl, z n se rod souasn individuln i ko lektivn tlo, nbr modelem strategickho rozdlen prvk rozdln povahy a rovn. Ze vzen nen dttem ani zko n, ani trestnch zkonk, ani soudnho apartu; e nen podzeno soudnmu tribunlu jako poslun i neikovn nstroj rozsudk, kter vykonv, a vsledk, kterch m dosahovat; e je to naopak soudn tribunl, kter je vzhle dem k vzen vnjm a podzenm prvkem. Ze vzen ne n v tto centrln pozici, kterou zaujm, samo, ale e je pro pojeno s celou adou jinch vzeskch" dispozitiv, je jsou zdnliv odlin - protoe jsou ureny k tomu, aby usnadovaly ivot, lily, pomhaly avak kter vechny
11) Ln P/in/inge, 10. srpna 1836.

smuj jako ono samo k vykonvn moci normalizovat. e :o, proti emu mi tyto dispozitivy, nejsou pestupky vzhle dem k njakmu centrlnmu" zkonu, nbr velk mno stv nezkonnost okolo apartu produkce - obchodu" J prmyslu" s jejich rozmanitost co do povahy i pvodu, s jejich specifickou rol ohledn zisku a s jejich rozdlnou rol, ; ni jsou pojmny v trestnch mechanismech. A konen e :o, co d vechny tyto mechanismy, nen jednotn fungov njakhcf apartu i instituce, ale nezbytnost zpasu a stra n ic k c h pravidel. e, v dsledku toho, oznaen instituc ja<o represe; odpor, vylouen, marginalizace nejsou vhodn <popisu tto formace, lec v samotnm centru msta vze stv, msta zludnch lichotek, mlo ppustnch zlomysl nost, drobnch lst, vypotavch postup, technik, a konel i vd", je dovoluj fabrikaci disciplinamho individua. { Mto centrln a centralizovan humanit, kter je inkem i nstrojem vztah komplexn moci, kde se tlo a sly podro ben tmto dispozitivm mnohonsobnho uvznn" st vaj objekty diskurz, kter jsou samy prvky tto strategie ide je teba zaposlouchat se do vavy tto bitvy.1 2 1

2) Zde jsem peruil psan tlo knihy, kter m slouit jako historick podklad rozlinm studim o moct normalizace a o formovn vd m v modern spolenosti.

POZNMKA PEKLADATELE

Clem tto poznmky nen njak doplovat i vysvtlovat Foucaultv vklad. Ty, kte by se rdi pi interpretaci ne chali nm vst, meme odkzat jednak na knihu Gillesa Deleuze Foucnult (esk peklad Herrmann a synov, Praha 1996), jednak na monografii Miroslava Marcelliho Michel Foucnult nlebo sta se inm (Archa, Bratislava 1995). K dalmu studiu Foucaultova dla je teba poznamenat, e krom A r cheologie vdn jsou vechny vznamn prce ji k dispozici v eskch i slovenskch pekladech: Djiny lenstv (NLN, Praha 1994), Slovr a veci (Pravda, Bratislava 1987), prvn dl Djin sexuality nazvan Vle k vdn (Herrmann a synov, Praha 1999) - dal dva dly by mly bt vydny v nejbli dob - a ptomn vydn knihy Dohlel a trestat. Mimoto byly peloeny jet ti drobnj Foucaultovy prce - Psycho logie a duevn nemoc (2. vydn eskho pekladu, Dauphin, Praha 1997), pedmluva k francouzskmu pekladu knihy Ludviga Binswangera Sen a existence s nzvem Sen n obraz nost (Dauphin, Praha 1996) a esej Toto nieje fajka (Archa, Bra tislava 1994) , dle soubor t studi Diskurz, autor, genealogie (Svoboda, Praha 1994) a vbor z esej a rozhovor M ylen vnjku (Herrmann a synov, Praha 1996).

V tto poznmce se pouze pokusme upozornit na nkte r terminologick problmy, se ktermi bylo nutn se pi pe kladu Surveiller et punir vyrovnat. Nejvt komplikace s sebou nese bezesporu francouzsk slovo supplice, je je jednm

z klovch pojm prvn sti knihy. Fro tento termn neexistuje v etin jednoslovn ekvivalent a jeho rozsah je dokonce natolik irok (zna v prvnm vznamu popravu, hrdeln trest, dle veejn muen i p o p r a v u umuenm nebo jinou nsilnou formou, ale tak zapsanou kodifikaci tto procedury, esky nazvanou prvo trpn, a v penesenm vznamu pak i jakkoli utrpen, trze, muka), e by bylo obtn najt jeden vceslovn vraz, kter by vystihoval pesn vznam tohoto slova v rznch spojench a kontex tech. Proto bylo nutn pout podle okolnost nkolik es kch vraz: tak je v nzvu prvn sti pro strunost a jas nost, jakou vyaduje titul, pouito jednoslovnho vrazu Muen ; jinak jsou podle kontextu uvna nejastji spo jen veejn poprava" i veejn muen", zejmna v ppa dech, kdy Foucault klade draz na spektakulrnost takovho trestu; ojedinle, pi odkazu na psemn zachycen tto pro cedury, je uito vrazu prvo trpn". Dalm problematickm pojmem je slovo, kter je obsae no ji z nzvu knihy suroeiUer. Pekldme je dohlet", a koli by patrn pesnjm vrazem bylo dozrat", zejmna pro spojitost se substantivem snrueiHnnt, dozorce", ale tak nap. druin (tedy koln dozorce). Zd se nm vak, e iraz dohlet" je stylov vhodnj a v nkterch ppa dech tak pesnj pro vt i vznamu. Jet komplikovanjm se ukzalo pekldn termn vyjadujcch strukturu francouzskch vzeskch instituc, cter se utvela po stalet a spolu s n i jej komplikovan terninologie. Jde pedevm o rozlin stupn v hierarchii fran:ouzskch vznic, nazvan nmison (tle ...), ponaje nmison' ln i lt, vznice pro osoby ve vyetovac vazb" (emu :hruba odpovd souasn esk termn vazebn vznice"), > kone nmison centrle, centrln vznice. Tyto termny peddme vceslovnmi vrazy, odvozenmi z kontextu (jako lap. nmison de justice, soudn vzen", nmison de correction,

npravn zazen" atd.), a tam, kde povaujeme za nutn pesnji rozliit jednotliv nzvy tchto instituc, pipo jujeme v hranat zvorce jejich francouzsk oznaeni. Poslednm z pojm, na nj je teba upozornit, je pojem illgalisme, kter je stejnm tmatem pedposledn kapitoly. Pekldme jej termnem nezkonnost", akoli to nen zce la pesn; ale ani sloitj vrazy jako prostor pro nezkon n jednn" i oblast protiprvnho chovn" nevystihuj dokonale smysl, se kterm Foucault pracuje (to, e se jedn v jednotlivch ppadech o drobn pekroen zkona, avak e je takov jednn veobecn rozsrene a z uritch duvodu tolerovan), jsou pro svou frekventovanost v textu nevhod n, a navc ani jeden z tchto vraz nezahrnuje dal v znam, li kter je esk termn nezkonnost" oproti fran couzskmu illgalisme ochuzen, a sice skutenost, e takov jednni je njakm zpsobem skryt, utajen a pedstavuje vdy jistou formu odporu {akoli tolerovanho, usmrnn ho i dokonce zenho) vi leglnmu jednn, co evokuje termn ilegalita". Na zvr bych rd vyslovil podkovn Miroslavu Pet kovi jr. a Karlu Theinovi za cenn pipomnky a upozornn, kter mi pi prci na pekladu poskytli,
P.

OBSAH

st I. Muen ......................................................... 31 Kapitola I. Tlo odsouzench ................................ 33 Kapitola II. Lesk a slva veejnch poprav ......... 67 st LI. Trestn ................... ................................... 117 Kapitola I. Zobecnn trestn ............................. 119 Kapitola II. Mrnost trestn....................................159 st III. Disciplna ................................................ 197 Kapitola I. Poslun t la .......................................... 199 Umn rozdlen................................................ 207 Kontrola aktivity.......... ..................................... 217 Organizace vznikn..................... .................... 226 Kompozice sil ....................... .............................234 Kapitola II. Prostedky sprvnho vcviku . . . . . 244 Hierarchick dohled.......................................... 245 Normalizan sankce ........................................ 254 Zkouka ........ ....................................................262 Kapitola III. Panoptismus .................................. 275 st IV. Vzen .............................. ................ .. 317 Kapitola I. Dokonal a psn instituce.................319 Kapitola 11. Nezkonnosti a delikvence ...............355 Kapitola III. Vzestv ............................................ 405 Poznmka pekladatele ........ .................................425

M ICH EL FOUCAULT DO H LET A TRESTAT

Kniha o zrodu vzeni

Z francouzskho originlu Surveiller et p u n ir naissance de a prison, vydanho nakladatelstvm ditions Gallimard v Pai roku 1975, peloil estmr Pelikn Odpovdn redaktorka Dagmar Magincov Edid Studie d estmr Pelikn Oblku navrhl a edici Studie graficky upravil Petr Cemprek Technick redaktor Michal Nusko Vytiskla tiskrna S-Tisk Vimperk, s. r. o. Vydalo v potu 1500 kus nakladatelstv Dauphin jako 10. svazek edice Studie Praha 2Q0D

Nakladatelstv DAUPHIN Bieblova 1 7,150 00 Praha 5 te k 02/5156 6271, fa * 02/439 2B1 www.dauphln.cz

DAUPHIN*
NAKLADATELSTV. KTER
v y d

Av A knihy

Na strnkch www.dauohin.ez se mete dozvdt naich poslednch novinkch. Kter knihy jsme riosud vydali. Jak sl je mete oblednal A t, jak do budoucna oaravuienne...

E D I C E :

A U U 5 U M D E L E . H H . I 1 E D I C E F R fl W C O K S ff H O S U R R E f t l . I S M O E T H N P S | S T U D I E I F IL M | 7 nil.A J O S E F A A P K A E JX EJlLE I 5 L Q V A I S L O V O A T V A R | M I M O E D I C E

*) D au p hin v q frarcouttin, jazyce bsnk. J ia m a n i delfn di mlad nslednk trnu, Knihy, ktor byly nslednkovi pedkldny, byly oznaeny latinskm nplsom ad usutn talphln* - ureno dauphinu. V antick mylDDQl pak delfn p e v ile l vyvolen n a O strov Blalonoatl. D auphin coby nakladatelstv by chtl n a tyto tradice navzat - dom nvm e se, 2 q i kvaEltnl talbou jt m ono ostrov B lainnoall daslci.

D e sig n e d @ n n o B id u s t. hostod on L a^nnp t. vnDbmaatnr Tnuott