PV

stav stav

d d edagogickch edagogickch

Filozofick fakulty Masarykovy univerzity v Brn

Elektronick studijn texty

Zklady pedagogicko - psychologickho poradenstv pro uitele

Bohumra Lazarov

Brno 2002
1

Obsah
1. 2. 3. 3.1 3.1.1 3.2 4. 5. 5.1 5.2 5.3 6. 6.1 6.2 6.3 vod Pedagogicko psychologick poradenstv jako forma pomhn Pojem a cle pedagogicko psychologickho poradenstv Poradensk proces Fze poradenskho procesu Poradensk smlouva Vztah s klientem Pomoc a sociln kontrola Krizov intervence Krize a snahy o een Krizov intervence ve kole Vodtka pro krizovou intervenci Spoluprce uitel s psychology Uitel jako zadavatel objednvky Psychologick sluba kole Komunikace uitele s psychologem Zvr

vod
Uitelstv nebv azeno mezi klasick pomhajc profese a eit s ky jejich osobn problmy me bt vnmno spe jako okrajov innost uitel. Prvoadm poslnm lid ve kolch je vzdlvn a vchova k. V dsledku technologickch a kulturn spoleenskch zmn se vak podstatn zvila intenzita lidskch problm a mlad lid hledaj stle astji podporu i mimo rmec rodiny. Uitel se tak v prbhu sv profesn drhy nezdka dostane do situace, kdy ho k pod o pomoc v osobnm problmu. Pomhn dtem v osobnch zleitostech se postupn stv soust uitelsk profese (srov. nap. Fontana, 1997 s. 317). Pro koln prosted jsou typick spe problmy k s uenm a nejistota ve volb dalho studia a povoln to jsou ppady typick pro pedagogick poradenstv. Nezdka se vak ve kole e i osobn problmy dt jak v podob drobnch nesnz (nap. problmy se spoluky, lehk nedorozumn s rodii apod.), tak i zvanch trpen a traumat s nsledkem psychickho strdn. V tchto ppadech m intervence uitele charakter spe psychologickho poradenstv a nezdka me jt i o tzv. krizovou intervenci pi een akutnch problm. Je zejm, e psychologick poradenstv je spe domnou psycholog, i kdy uren pesn hranice mezi problmem kolnm (resp. vztaenm ke kole a vuce) a problmem osobnm - tedy hranice mezi pedagogickm a psychologickm poradenstvm - je mnohdy velmi nelehk, ne-li nemon. Nebudeme tedy v dalm textu dsledn rozliovat mezi pedagogickm a psychologickm poradenstvm. Clem tohoto pojednn je seznmit uitele (studenty uitelstv) se zklady poradenstv a okolnostmi poradenskho procesu obecn. Pozornost zamme pedevm na roli a posln poradce, nazname obecn postup pi poskytovn pomoci a pi krizov intervenci uitele. Zvr textu vnujeme otzkm komunikace a spoluprce mezi uiteli a psychology. Naim hlavnm zmrem je podpoit profesionalitu kolnch poradenskch intervenc (budoucch) uitel a pedstavit jim prci psycholog tak, aby lpe porozumli jejich posln a dokzali navzat profesionln vztah, kter je nutnou podmnkou uiten spoluprce.

1. Pedagogicko - psychologick poradenstv jako forma pomhn

Jen mlokter lovk ve svm ivot nepodal druhho o pomoc nebo pinejmenm o dobrou radu. A naopak - pomhat druhm lidem se sna kadodenn mnoh z ns. Ze vech monch forem pomhn vnujeme v naem textu zmrn nejvt pozornost poradenstv, nebo je nejrozenj formou pomhn mezi laiky i odbornky. Poradenstv bv mnohdy pli jednoznan vztahovno ke slovm, ze kterch zejm vychz: radit i poradit. Poskytovn rad (a nezdka i tch nevydanch) je mezi lidmi velmi oblbenm zpsobem pomoci. Je to jednoduch, nenron, nezavazujc. Pro een zvanch ivotnch otzek druhch lid pece mnohdy sta vyut vlastn dobr zkuenosti, a nkte odvnj lait poradci se dokonce neobvaj jist postupy zobecnit a povit je na vemocn lk. Poradenstv ve smyslu udlovn rad je tedy star jako lidstvo samo. Nejvce kompetentnmi se k takov form pomhn ct bt patrn ti, kte maj na sv stran ponkud vce zkuenost, vdomost, avak nkdy tak pouze vce moci. Rodie zpravidla rad dtem, uitel km, lkai pacientm a fov podzenm. Vk a zkuenost jsou na stran radcch zvlt v laick form poradenstv, kter obvykle v bnm ivot pedchz form profesionln. d-li klient, k i rodi o pomoc uitele i psychologa pi een osobnho nebo kolnho problmu - pak patrn oekv radu odbornou; laick rady svch ptel a len rodiny ji s velkou pravdpodobnost vyslyel. Poradenstv je pouze jednou z monost psychologick pomoci. Ludewig (1994) rozliuje situace podle cle hledn a poskytovn pomoci a identifikuje tak tyi rzn zpsoby pomhn: vzdlvn (nvody a pouen), poradenstv , doprovzen a terapii.

Obr. 1 Zkladn druhy odborn pomoci

(srov. Ludewig, 1994; s 82).

rozen

cl hledn pomoci

Vzdlvn

Poradenstv

sbhn
cl poskytnut pomoci

tvorba rozdl

Doprovzen

Terapie

zen Clem klientova1 hledn pomoci (smr vertikln) me bt pn po rozen (klient chce mt neho vce), kter smuje nap. ke zmnoen schopnost a monost, je by mu umonily lpe zachzet s vlastnm trpenm. Jinm clem klientova hledn me bt pn po zen (klient chce mt neho mn), kter smuje k lev od trpen. Vodorovn osa v grafu (obr.1) pedstavuje cle poskytovn pomoci a podmiuje zpsob, jakm pomhajc uplatuje sv prostedky. Uplatuje-li pomhajc ve vztahu pomhn jednoznan a pln sebe sama (svoji strukturu)2 , nap. sv poznatky, porozumn a vdomosti (s odkazem na to, jak klientovu trpen rozum, mu nabz pmo svoje zkuenosti a znalosti k een problmu), pak je clem pomhn sbliovn s konvergentn charakteristikou een. Naopak v situaci, kdy pomhajc podncuje spe vlastn procesy klienta, jde o vytven rozdl a tvorbu diferentnch een. Pi pomhn formou vzdlvn jde obvykle o klientovu dost typu: Pomozte mi rozit m monosti! Chyb mu zpravidla
1

Klient je zde chpn jako kad adatel pomoci, tedy napklad i k nebo rodi dajc o pomoc, i kdy takov oznaen adatele pomoci nen pro koln prosted typick. 2 Struktura - v pojet radiklnho konstruktivismu - jako determinujc podmnka poznvn a dorozumvn se (srov. Ludewig, 1994). 5

dovednosti i znalosti, kter by mu pomohly problm eit. Pro poradenstv je typick dost: Pomozte mi vyut m monosti! Jde spe o vnitn zablokovn systmu. Uplatovn formy doprovzen je typick u poadavku: Pomozte mi snet mou situaci! a nezdka jde o nezmnitelnou problmovou situaci. Naopak je-li klientova nesnz zmniteln a d-li tento: Pomozte mi ukonit m trpen, vol pomhajc terapii. V Ludewigov systemickm modelu je poradenstv pojmno jako proces pomhn, ve kterm je kladen draz na prci klienta s vlastnm problmem a pomhajc (v konstruktivistickm pojet pozorovatel) zde zaujm roli podporovatele rozvoje vlastnch monost klienta. To je typick spe pro zcela neopakovateln problmy klienta v osobn a rodinn sfe. Pro nzornost uvdme pklad poradenskho rozhovoru z publikace Ivana lehly (1996, s. 35):
Pracovnk: Klient: Co by se jet dalo dlat? To je to, co prv nevm. Vyzkouela jsem u snad vechno a nic nepomh. Potebuji poradit, co bych jet mohla udlat, anebo jestli u nen nadje. Pracovnk: Meme to spolu hledat. Pojme si nejdve udlat seznam toho, co jste u zkusila. Pak si udlme jin seznam toho, co jste jet nezkusila, a uvidme, co nm vyjde, e byste jet mohla.

Uitel ve svm obvyklm prosted velmi asto uplatuj v procesu pomhn formu vzdlvn. Tento typ pomoci je charakteristick prv pro pedagogicko-psychologick poradenstv, a vztahuje se pedevm k tradin se opakujcm kolskm kauzm poruchm uen. Tyto ppady sice tak maj vdy sv specifika, avak rodie jsou zde zpravidla informovni o symptomech a dsledcch poruchy, monostech lby a kolskch lev a jsou jim dvny pokyny, jak s takto postienm dttem zachzet.
Pklad vzdlvn: Pracovnk (nap. v PPP): Klient: V em vm mohu pomoci? Vyetete mho syna, jestli nhodou nem tu dyslexii. patn te, a pan uitelka kala, e byste mu mohli napsat njak doporuen, aby ml ve kole levy. Nsleduje vyeten. Pracovnk:
6

V syn trp dyslexi.

Klient:

Co to pesn je ta dyslexie a co mme dlat? D se to vylit?

Pracovnk:

Dyslexie je tedy ., ve vaem ppad by mohlo pomoci napklad ten s oknkem..atd.

Podobn modely o zpsobech pomhn jsou pouhou typologi, avak mohou bt poradcm k uitku pi reflexi vlastn prce. Hranice mezi jednotlivmi zpsoby pomoci je mnohdy velmi nejasn, nebo klient nezdka teprve postupn specifikuje sv pn a pomhajc pracovnk flexibiln vol zpsob pomoci s ohledem na n, sv vlastn schopnosti, monosti a vli.

2. Pojem a cle pedagogicko psychologickho poradenstv

Pedagogicko-psychologick poradenstv neme bt zeno na pouh poskytovn rad. M za cl pomhat profesionlnm zpsobem dtem ve kolnch a nkdy i osobnch problmech profesionlnm zpsobem. Gabura a Pruinsk (1995) vnmaj psychologick poradenstv jako proces pomhn, ve kterm m poradce snahu podpoit rst, rozvoj, zralost a lep uplatnn klienta tak, aby se efektivnji orientoval ve svt a vyrovnval se s ivotem. Takov definice vrazn koriguje znan rozen nzor, e poradenstv je pouh udlovn rad, poskytovn recept a nvod, a e disponuje univerzlnmi prostedky na rychl een vech problm. Klienti nezdka pichzej do poraden s nepimenmi oekvnmi, e poradce za n ve okamit vye a oni nebudou muset do een vlastnho problmu investovat as, prci a nmahu (podle Gabura, Pruinsk, 1995). Podobn tomu me bt i v pedagogickm poradenstv. I zde jde pedevm o podporu rozvoje schopnost dtte (adolescenta, dosplho) a poskytnut opory, nabdnut alternativ, vhodnch materil, ale tak uitench rad. Psychologick i pedagogick poradenstv me bt chpno jak ve smyslu prevence, tak i npravy (srov. Drapela, Hrabal a kol. 1998, s. 7). Poradenstv jako preventivn proces vytv podmnky pro osobn rst klient psychologicky a sociln. Poradenstv jako npravn proces odstrauje zbrany osobnho rozvoje klient a pomh jim eit jejich problmy. Jednou z hlavnch podmnek pro profesionln pedagogicko psychologick poskytovn pomoci (resp. poradenstv) je adekvtn odborn zpsobilost pomhajcho v oboru. Psychologov a uitel, kte se poradenstvm zabvaj, by mli bt dobe orientovni ve zpsobech veden poradensk intervence, v klasickch psychologickch teorich osobnosti (pi psychologickm poradenstv) a mli by respektovat zkladn etick pravidla pro prci s klientem. Mimo poadovan rovn vzdln zde nemn vznamnou roli hraj i poadavky na jejich osobnost.

3. Poradensk proces
Poradce psycholog/uitel obvykle nevysta pouze se znalost poradenskch teori a metod, znan nroky jsou kladeny tak na jeho tvoivost a invenci. Poradenstv je tvoiv dlo, ne kusov prce. Problmy klient a monosti jejich een jsou neopakovateln a upadnut do stereotypu a rutiny je vnm nebezpem pro klienta i pomhajcho (srov. Matjek, 1991). Jedinen a smyslupln vyuit vlastnch npad k tvorb konstruktivnch otzek, kter vedou klienta k pemlen a prci na svm problmu, je opravdovm umnm. Podmnkou pro tvr innost je teoretick rmec, kter cel pomhn usmruje a stv se zdrojem mnohch npad poradce. Ten se obvykle pikln k nkter z klasickch i eklektickch teori (nap. osobnosti), vyuv standardn (i vlastn) diagnostick metody, se ktermi m dobrou zkuenost, a pomh si specifickmi technikami (nap. dotazovn). Nkterm z tchto pil poradensk prce je vnovna pozornost v dalch stech textu.

3.1Fze poradenskho procesu

Prce s klientem prochz nkolika fzemi. Ani v klasickm psychologickm pomhn nebv zpravidla uplatovn tradin lkask postup vyeten diagnza zkrok kontrola, i kdy se nkdy postupy prce psychologa v poradn mohou uvedenmu etzci na prvn pohled znan podobat. Psychologov, jin pracovnci v pomhajcch profesch, ale i uitel nahlej sv klienty v jednotlivch pracovnch fzch aktivnji, ne lkai pacienty. Drapela (1998) identifikuje v poradenskm procesu tyi fze: 1.fze: 2.fze: 3.fze: 4.fze: Seznmen, vytvoen kladnho vztahu s klientem Diagnza klientova problmu Volba cle a alternativy een problmu Klientovo rozhodnut a zhodnocen vsledku.

Systemick pstup3 roziuje cel proces pomhn o dobu ped setknm s klientem. Klade draz na sebereflexi pracovnka a vyhrazuje velk prostor vodnmu vyjednvn o clech pomhn. Nabz pt netradinch fz prce s klientem (srov. nap. lehla, 1996):

Systemick pstup vychzejc z konstruktivistickch teori. Ble nap. v Ludewig (1994), Pechkov (1993), lehla (1996) a jin. 9

1.fze: Pprava Pprava znamen ve, co se dje ped rozhovorem s klientem.Tk se zsadnch otzek: kdo je pracovnk, co je jeho poslnm, co potebuje umt, jak m cle, zdroje a vchodiska, o co se opr apod. 2. fze: Oteven Teprve v tto fzi zan skuten prce s klientem; zahrnuje sjednvn schzky, uveden klienta do pracovny, prvn vty, vymezen asu, prvn rozhovor atd. To ve pro vytvoen bezpe pro klienta. 3. fze: Dojednvn Clem fze dojednvn je ujasnit si, co klient d a co mu me pracovnk nabdnout. Systemick pstup pouv terminologie objednvka (co klient d), nabdka (co me pracovnk v souladu se svmi kompetencemi a monostmi nabdnout) a zakzka (dohoda na urit form spoluprce). 4. fze: Prbh Tato fze je jdrem pomhn. Jde o spoluprci s klientem na dosaen dohodnutho cle. Zpravidla jsou uvny metody rozhovoru, v poradenstv nap. i diagnostika. 5. fze: Ukonen V tto fzi pracovnk ovuje spnost svho ponn a spolu s klientem hodnot spolenou prci. Odlinost uvedench pojet naznauje znan rozdly v pstupech poradenskch pracovnk ke sv prci a ke klientm. Pro efektivitu pomhn nen dleit z jak teorie pracovnk vychz a jak jednotliv fze sv prce nazv, dleit je jeho respekt k logice posloupnosti tchto fz a reflexe asu, kter jednotlivm fzm vnuje. Nelze efektivn pomhat bez navzn adekvtnho vztahu s klientem, vyjasnn asovch monost, vyslechnut a specifikace jeho poadavku, bez domluvy na metodch prce apod. 3.1.1 Poradensk smlouva Ne pracovnk zane klientovi pomhat, ml by vnovat dostaten prostor vyjednvn o tom, jak bude spoluprce vypadat a co bude jejm pedmtem. Jen tak je mon minimalizovat riziko, e se bude dlat nco, o co klient zrovna nestoj. Objednvka klienta Snze se spolupracuje tomu pomhajcmu, kter je pipraven respektovat nepoznatelnost vnitnho svta klienta a jakkoliv hodnocen nebo interpretaci pin jeho chovn a problm
10

povauje pouze za svj subjektivn pohled vce i mn vzdlen pravd. Dobrho porozumn klientovi a jeho obtm lze doclit pouze za pedpokladu prohlouben fze domlouvn, kter je naplnna pedevm dotazovnm na problm, cle a metody pomhn. Ve stejnm duchu upozoruje Ludewig (1994, str. 89) na to, e je teba vnovat dostatek asu upesnn objednvky klienta . Na zatku pomhn pichzej vtinou klienti s difznmi dostmi: Udlejte nco s tm nam klukem, a tak ve kole nezlob! Takov zadn pracovnka nepekvap, ale nek nic o tom komu, v em a jak m pomhat. Teprve po jasnm vymezen objednvky se me pracovnk spolehliv rozhodnout, zda me bt jeho intervence klientovi k uitku. Nabdka pracovnka Specifikace objednvky klienta me odhalit jej nesluitelnost s kompetencemi i poslnm pracovnka. Ten v dsledku vyjasnn zjist, e nen v jeho moci a schopnostech poadavky klienta naplnit. (Nap.: Zaite, aby mu nedali tu ptku ze zempisu!). Rozhodovn pracovnka, do jak mry se me v takovm ppad angaovat, zan ji ve dve zmnn ppravn fzi poradenskho procesu. Pracovnk si pi formulaci sv nabdky klientovi odpovd na otzky typu: Mm schopnosti a pravomoci pomoci klientovi v jeho problmu? Mohu (a chci) vnovat poadovan as, schopnosti a sil vyjdenmu cli? Odpovdaj m pracovn podmnky takov prci? Jednm v souladu s poslnm instituce, kter jsem smluvn zavzn? Jednm v souladu s etickmi normami? atd. Teprve po zven ve zmnnch otzek mohou pracovnk a klient pistoupit k domluv na zakzce.

11

Poradensk smlouva mezi pracovnkem a klientem formulace zakzky Zd se, e pesn vymezen zakzky m pro innost pomhn centrln vznam. Zpravidla jde o vyjasnn cl a metod pomhn astanoven kritri pro prbnou a zvrenou kontrolu naplnn cl.

3.2Vztah s klientem
Od prvn chvle setkn s klientem usiluje pracovnk 4 o navzn vztahu. V pomhajcch povolnch m toti vztah pracovnka a klienta prvoad vznam. Humanisticky orientovan psychologov (nap. Rogers, 1951) vid ve kvalit vztahu mezi pracovnkem a klientem nejdleitj podmnku spnosti poradensk intervence/terapie. Kad pomoc by mla bt uiten, respektujc a pjemn (lehla, 1996). Vztah pomoci je zaloen na spoluprci rovnocennch a klient je zde respektovn a akceptovn stejn jako jeho problm. Je-li pracovnk rozhodnut pomhat, nemla by ho v jeho snaze o empatii a ctu omezovat ani prapodivnost klienta nebo jeho problmu. Expertstv a vztah s klientem I kdy se zdaj bt ve vztahu psycholog/uitel - klient experty prvn zmnn, nutnou podmnkou spoluprce je zde respekt ke klientovm schopnostem spolupodlet se na een problmu. Expertstv typu j jsem odbornk na tvj problm a umm ti od problmu pomoci pedpokld a nsledn vyaduje pasivitu klienta. Dsledkem je navozen mocenskho nerovnomrnho vztahu, kter se projevuje pedevm zvenou direktivitou pracovnka. Takov pstup je obecn povaovn za mn efektivn. Pouze ty zmny v postojch klienta, kter jsou navozeny nedirektivn spoluprac, jsou pokldny za trvalej a hlub. Kad pracovnk v pomhajc profesi me, podle svho zamen a podle typu ppadu, volit rznou mru direktivity v komunikaci a zachzen s klientem. Praktickou klu direktivity poradce nabz nap. Langmeier (in Matjek, 1991):

Pojmem pracovnk zde oznaujeme jakoukoliv profesi (psycholog, uitel, sociln pracovnk, ), kter je v roli pomhajcho. 12

Obr. 3.: kla direktivity podle Langmeiera (upraveno) DIREKTIVITA Sugesce: Ode dneka zanete synovi kontrolovat kovskou! Pkaz: Nesmte dti trestat za patn znmky! Pokyn: Nedejte se odradit a kontrolujte ho dl! Pobdka: Bylo by dobr ve konzultovat s psychologem. Rada: Podle mne by bylo nejvhodnj zmnit kolu. Nvrh: Dalo by se to udlat i tak, e zkuste douovn. Alternativn nvrh: Bylo by mon chodit na douovn nebo mete cviit sami doma. Pklad: Taky jsme tu mli ppad, kdy se ve vyeilo samo. Vklad: Dyslexie je porucha, kter se projevuje. Vyslechnut, Dotazovn, Mlen. NEDIREKTIVITA Dobr profesionl obvykle vyct, jakou mru direktivity zvolit, tak, aby bylo pomhn efektivn. Vyplc se zat nedirektivnm pstupem, kter navozuje u klienta pocit bezpe a umouje mu spolupracovat s pracovnkem a aktivn se podlet na een svho problmu. Nen vak zcela vyloueno, e si klient (nebo situace) pmo vyd zmnu v chovn pracovnka nap. slovy: Vy jste profesionl, tak mi konen eknte, jak to mme dlat! Bt direktivn, znamen pebrat vce zodpovdnosti za een klientova problmu, a je zcela na pracovnkovi, jak pstup zvol. Klient jako autonomn bytost? Clem snah pracovnka v pomhajc profesi je vst klienta k samostatnosti podporovnm jeho schopnosti vypodat se s problmem za vyuit (nejen) vlastnch zdroj. Nkdy jsou vak zdroje klienta natolik nepstupn (omezen, zablokovan atd.) a tedy i aktuln nevyuiteln, e je uiten volit jin zpsob interakce a pimt klienta k nsledovn direktivnjch pokyn. Nejednou se do takovch situac dostv prv uitel, kter je v rmci svch pracovnch povinnost pmo vybzen k tomu, aby pebral zodpovdnost za sven dti, zasahoval, dval jim rozkazy a zakazoval. Pro reflexi zpsobu interakce s klientem (kem, rodiem) me i uiteli v jeho prci dobe poslouit schma Kurta Ludewiga orientace len (Ludewig, 1994; s. 23):

13

Obr. 3. Orientace len ideln stav norma cl

r e p a r a t u r a k o r e k t u r a

naizovn

doporuovn

heteronomie

zdolvn

spoluprce

autonomie

zasahovn

podncovn

stv se proces promna Zpsob interakce, kterou pracovnk vol, zvis tak na charakteru problmu. Pokud jde o nastolen normy a dosaen idelnho stavu, pak jde o tzv. reparaturu, je-li zmrem interakce pouze dl promna vci, jde spe o korekturu (vertikln osa). Dleitou roli zde hraje vnmn klienta pracovnkem jako autonomn nebo heteronomn bytost (horizontln osa). Respekt ke klientov samostatnosti vytv podmnky pro spoluprci, naopak zdolvnm se podporuje jeho zvislost. Z nkresu (obr. 3) je zejm identifikace ty rznch zpsob interakc, kter se promtaj do vztahu s klientem: 1. Naizovn je zpsob prce, kter je orientovn ke znovunastolen normy. Pracovnk se sm chop iniciativy bez ohledu na schopnosti a monosti klienta. Pedpokld se, e klient neme, nechce nebo neum participovat na een svho problmu.
P.: Aby dt nebylo ji dle trno, je nazena stavn vchova a je umstno do dtskho domova.

2.

Zasahovnm koriguje pracovnk nevyhovujc stav se zmrem doshnout dl zmny. Klient zde zstv v pasivn pozici.

P.: Aby se zlepila pe rodi o dti, vykonv v rodin kad tden kontrolu sociln kurtorka.

14

3.

Doporuovn je zpsob prce, kter respektuje kklientovy schopnosti a jeho autonomii, se zmrem doshnout idelnho stavu, normy. Doporuen je pak vsledkem dojednvn s klientem, v nm se spojuj znalost a zkuenost pracovnka s monostmi klienta.

P.: Psycholog/uitel doporuuje douovn doma nebo ve kole, ppadn opakovn tdy, aby k uivo zvldl.

4.

Pi podncovn vstupuje pracovnk do dialogu s klientem a penechv aktivitu ve volb i tvorb alternativ pevn na nm.

P.: Co jinho byste jet mohli zkusit udlat v tto situaci? Co myslte, e obvykle pomh jinm lidem ve va situaci?

Uveden tyi druhy zamen pracovnka se v praxi nikdy nevyskytuj v ist form. Kad trvalej interakce mezi klientem a pracovnkem zahrnuje aspekty vech ty forem, jejich volba zvis pedevm na orientaci pracovnka, clech pomhn nebo aktuln situaci.

15

4. Pomoc a sociln kontrola

Uvnit kadho spoleenstv existuje njak kontrola, nezbytn jako prostedek limitovn chovn len v rmci stanovenho du, kter m zajiovat fungovn spoleenstv a bezpe jeho len. Nkdy vak bv nadbyten uplatovna, omezuje klienta a brn rozvoji jeho autonomie. Angaovan pracovnk ji pouv v dobr ve, e jde o blaho klient. Zd se, e velmi srozumiteln vysvtluje rozdl mezi pomoc a kontrolou (resp. sociln kontrolou) systemick pstup: Pomhat znamen plnit klientovu objednvku. Nedomluv-li se poradce s klientem na zakzce/spoluprci, neme mu poskytovat slubu ve form pomhn. Podle mnn konstruktivist si toti kad lovk vytv svj vlastn svt podle toho, jak je schopen jej vnmat a porozumt mu. dnmu lovku nen umonno poznat dokonale svt toho druhho a kad lovk tedy sm nejlpe v, co je pro nj dobr, co potebuje. To plat i pro setkn poradce s klientem (Kopiva, 1997). Logicky korektn definice pomhn tedy mus pedpokldat hledn pomoci. Pokud je pomoc vykonvna nebo vnucovna nezvisle na dosti, je nutno hovoit o pi, reparatue, kontrole, nebo dokonce zmocovn se i porunkovn (Ludewig, 1994; s. 82). Zmnn pohledy na realitu, svt klienta, nereln monosti objektivnho poznn a psn limity pro proces pomhn, zkonit vyvolvaj mezi profesionly etn diskuse. Jedno je vak vem odbornm pohledm spolen: Participace klienta na formulaci cl pomhn je zkladem spn prce na een jeho problmu. Podle lehly (1996) pat cokoliv, co pracovnk udl, do oblasti pomoci nebo sociln kontroly. Oboj je soust technick vbavy pracovnka a m v profesionln prci sv msto. Kontrola (starost) je nevyhnuteln, potebn a eln. Profesionalita pracovnka tkv v tom, e doke rozliit mezi sociln kontrolou a pomoc, a vol z tchto profesionlnch zpsob prce adekvtn k situaci, problmu a typu klienta. Z hlediska klienta je nabzen pomoci pizvnm ke spoluprci rovnocennch, pebrn kontroly je posunutm do podzen
16

pozice. Z hlediska pracovnka je rozlien pomoci a kontroly zsadn tm, e nelze oboj dlat souasn. V kad chvli pracovnk bu kontroluje nebo pomh. Nelze pomhat kontrolou. Nkdy je vak pracovnk pmo vybzen k uplatnn sociln kontroly nap. za nsledujcch okolnost: a) Akutn situace, typ problmu Pomhajc se snadno uchl ke kontrole v asov tsni, nebo pin rychl een. Nkdy okolnosti pmo donut pracovnka shnout po striktn kontrole a pevzt tak odpovdnost za celou situaci (podat o pedbn opaten, umstit dt do azylovho domu nebo do nemocnice apod.). Me jt o akutn zleitosti, krizovou intervenci apod. Charakteristika klienta Nkte klienti se sami rdi zbavuj odpovdnosti za een svho problmu a sna se ji pedat druhm a nejlpe odbornkm. Je pohodln oekvat pedem nezdar profesionln intervence a pak s levou konstatovat: Ani odbornk si nedokzal poradit s naim problmem, tak jak by se to mohlo podait nm?

b)

Ji dve jsme zmnili, e pracovnk nkdy bv pmo vyzvn ke kontrole pasivnm nebo bezradnm klientem. Naopak, z pohledu pracovnka, se me nkter klient jevit jako lovk aktuln neschopn pevzt zodpovdnost za een svho problmu. V takovch ppadech pebr pracovnk (napklad jen doasn) kontrolu nad celm procesem a jakmile je klient pipraven ke spoluprci, postupn pechz k pomhn, ani by se nechal vthnout do ppadn manipulativn hry klienta.

17

5. Krizov intervence
Nejen psychologov a sociln pracovnci, ale i uitel se mohou dostat do situace, kter vyaduje rychl a neodkladn een, mnohdy bez ohledu na pvodn objednvku klienta. Obvykle jde o takov ppady, kdy je ohroeno psychick i fyzick zdrav klienta nebo nkoho jinho v jeho okol.

5.1 Krize a snahy o een

V psychologii, psychoterapii a psychiatrii oznauje pojem krize extrmn psychickou zt, stav nebezpe, njakou rozhodujc ivotn udlost nebo i rozhodn obrat v lb (Hartl, 1994). Krize mohou bt rznho charakteru a jej zdroje mohou bt jak vnj (situace ztrty, zmny, rozhodovn apod.), tak i vnitn (krize zrn, vvojov, pramenc z psychopatologie) s rznm stupnm zvanosti. V zvislosti na typu krize se zpravidla li i zpsob odborn veden intervence. Zdaleka ne vichni mlad lid v krizi se obracej s dosto pomoc ihned na odbornky. Nkte pomoc nevyhledvaj a sna se situaci zvldnout svpomoc, mnoz vyhledvaj laickou pomoc mezi pteli, pbuznmi a tak uiteli. Kad lovk si bhem ivota vytv rzn strategie zvldn ztovch situac. Pi zvldn svpomoc me jt o bn vyjden emoc plem i vztekem, vyuit ivotn zkuenosti, zamen na nhradn aktivitu, zmnu prosted, sport, lze, vru, ale tak o nik do dennho snn, hledn levy v toxickch ltkch, nevdomm i vdomm potlaen problmu apod. Je zejm, e nkter z uvedench prostedk jsou vysoce funkn a konstruktivn, jin by vak mohly vst k prohlouben krize. Krize m subjektivn charakter, pro kadho znamen nco jinho a je tedy definovna jedincem. Proit krize znamen nebezpe i pleitost, nebo rodina i jedinec v krizov situaci jsou asto velmi pstupni zmn. Bvaj zven sugestibiln a tm se zvyuje efektivita pomhn. Proto me bt velmi inn i laick pomoc, zvlt je-li sycena empati, dvrou a fenomnem zpovdi. Laick pomhn vak v sob nese zrove riziko pehldnut vnch signl (nap. hrozby suicidia) a naplnn touhy postienho po zvislosti (Klimpl, 1994).

5.2Krizov intervence ve kole

Uitel je v poskytovn krizovch intervenc laikem. Je vak velmi pravdpodobn, e se v prbhu sv kariry s ppadem dtte/ dosplho v krizi setk. inn intervence uitele - vykolenho laika me bt prvn uitenou podporou hledajcmu pomoc a me naplnit
18

alespo aktuln cl tj. uklidnit jedince v krizi, stabilizovat jeho stav a snit nebezpe. Perspektivnm clem je jeho nasmrovn k dalm monostem een (nap. k vyhledn odborn pomoci). Reakce uitele na dost ka/rodie o pomoc v osobnm problmu je velmi dleit a me hledajcmu pomoc pidat i ubrat odvahy k dalmu postupu. Odbornci z center specializovanch na krizovou intervenci pokldaj za dleit, aby pomhajc pracovnk byl schopen dobe naslouchat, snait se o empatii (vctn) a naladit se na klienta (Knoppov a kol., 1997). Kad laik me lovku v tiv situaci pomoci nsledujcmi zpsoby: trpliv vyslechnout, dt najevo porozumn jeho trpen dopt prostor pro odeznn emoc (nap. netlumit jeho pl) ptt se na jeho pedstavu o form pomoci nebo jeho jin aktuln poteby. V nkterch ppadech je teba pevzt odpovdnost za dal chod vc a ppad oznmit (rodim, editeli, orgnm pe o dt apod.). Pokud si dt peje pokraovat v hovoru o svch nesnzch pouze s uitelem a d si jeho rady, je na uiteli, aby zvil sv kompetence a zvanost ppadu. Zpsob veden rozhovoru a mra pebrn odpovdnosti je odlin ppad od ppadu. U mench dt mohou velmi inn i instruktivnj formy intervence jako nap. konkrtn rady, ochrana a pebrn zodpovdnosti za n. U dt starch a dosplch je obvykle uitenj podporovat jejich samostatnost a pebrn odpovdnosti za vlastn volbu. S krizemi se mohou uitel nezdka setkat u dospvajcch. Konzultace s nimi vyaduje zvltn ostraitost, pochopen a trplivost, nebo mnoz jedinci v tomto vkovm obdob snadno koketuj se smrt nebo nboenskm (filozofickm) vzplanutm. Provz je touha doshnout vrcholnho zitku a navazovat vztahy. Navc jsou jejich postoje mnohdy destruktivn a namen proti svtu dosplch. I kdy se me pomhajc ctit problmy a postoji pubescent a adolescent popuzen i udiven, je teba, aby tyto ppady nahlel nemn vn. Doma se mladistv obvykle setkvaj s reakcemi, kter vyjaduj typicky rodiovsk postoje. (Nap. Ty nadl, takovch kluk jet v ivot bude!). Od podobnch postoj a vlastnch nzor (jako rodie) by mla bt konzultace pomhajcho oprotna. Dospvajc klienty tak nen teba strait, kzat jim a vychovvat je (podle Bateck, 1997).
19

5.3Vodtka pro krizovou intervenci

Dovednost inn pomhat lovku v krizi zskv pracovnk v prbhu dledobjho vcviku zamenho na veden rozhovoru a zdokonaluje se pod superviz trenr a koleg. Techniky veden rozhovoru spovaj obvykle v kladen konstruktivnch otzek, kter jsou nasmrovny ke zdrojm een ztovch situac v minulosti a v souasnosti, nebo kter otevraj alternativy pohled na problm a jeho een. Pklady otzek: Stalo se ti nkdy nco podobnho? (U jsi se nkdy takhle ctil?) A co ti tenkrt nejvc pomohlo? Co se osvdilo? Zn nkoho, kdo byl v podobn situaci jako ty? Co by mu pomohlo to vyeit? Co ti te pomh to zvldat? Co (kdo) ti pomohlo pijt za mnou? Jak tvj problm vid maminka (ptel)? Kdyby o tvm problmu vdli, jak by ho eili oni? Kdyby za tebou piel se stejnm problmem tvj kamard, co by jsi mu poradil? Co se obvykle rad lidem ve tv situaci? Jen mlokter uitel je absolventem psychoterapeutickho i jinho vcviku ve veden rozhovoru. Ve kolnm prosted navc nelze potat s monost pomocn supervize koleg, zejmna z dvodu ztrty anonymity klienta. Osamocen uitel, kter se sna kovi v nesnzch pomoci, tak me snadno zapochybovat o sprvnosti svho zsahu. Proto by mohlo pinst vem pomhajcm uitek nkolik hlavnch zsad pro veden rozhovoru.Tyto zsady nejsou a nemohou bt pesnm a vdy fungujcm nvodem na to jak postupovat pi konzultaci s jedincem v krizi; jejich dodrovn by vak mohlo zabrnit hlavnm chybm v dobe mnn snaze pomhat (podle lehly, 1996; Knoppov, 1997): Zkuste se dvat oima z pozice klienta (ka, rodie) 5. lovk v krizi by ml mt pocit, e alespo pracovnk se sna porozumt jeho vnmn svta. Vce naslouchejte, neli mluvte. Dopejte klientovi pleitost bt vyslyen. Ptejte se klienta na upesnn. Nejste jasnovidci.
5

dle jen klient

20

Neodvdjte pozornost od toho, o em chce klient mluvit. Nechejte klienta domluvit a nevnucujte mu tmata. Nemluvte za nj. Neskkejte klientovi do ei. Uvejte takov jazyk, kter je klientovi srozumiteln. Ptejte se pehlednm zpsobem. Nehromate otzky. Bute opatrn pi uvn otzek typu PRO? Takov otzky navozuj obvinn. Otzku PRO lze mnohdy nahradit opisem: JAK se to stalo, e? Nehodnote, nesute, nekritizujte klienta. Nesnate se klienta rozptlit, rozveselit a kat banality. Neslibujte a plan neutujte. Nap. To bude dobr, maminka to urit pochop. Nediskutujte s klientem a nepesvdujte ho. Nemte anci zmnit jeho mnn zdvodovnm. Kdyby to lo, stalo by se to u dv. Nedvejte rychl neuven rady. Nevnucujte klientovi vlastn een, i kdy se vm osvdilo. Nepouvejte slova vdy, nikdy, muste, nesmte. Nen vhodn mluvit v prvn osob mnonho sla. Nap. My ti pomeme. Respektujte klientv as (obvykle pedem domluven). Nen nutn ho popohnt. Uveden postupy mohou dobe poslouit jako prvn pomoc, v dalm plnu se spe doporuuje nasmrovat jedince v krizi do odborn pe psycholog i psychiatr.

21

6. Spoluprce uitel s psychology.

Pokud een kolnho ppadu zejm pekrauje kompetence uitele a hranice pedagogickho poradenstv, obrac se uitel s dost o pomoc na jin odbornky, obvykle v oboru psychologie.

6.1Uitel jako zadavatel objednvky

Poradensk/koln psycholog bv astm partnerem uitele pi een problm k nebo problm s ky. V prvnm ppad je klientem psychologa k, kter se uiteli svil s osobnm problmem, a ten mu po zven svch kompetenc a okolnost ppadu doporuil konzultaci s psychologem. Psycholog zde me od potku zvolit strategii pomhn, nebo k (i jeho rodie) pichzej jako klienti s dost o pomoc. Druh ppad je sloitj: uitel m problm se kem, kter m jist nedostatky (obvykle v uen nebo chovn), a d o radu psychologa. Avak k psychologickmu vyeten bv obvykle i v tomto ppad vysln k a jeho rodie, i kdy primrnm klientem je vlastn uitel - zadavatel objednvky: Porate mi, co s nm mm dlat. Nebv vjimkou, e k ani jeho rodie uveden problm nepociuj nebo o nm nechtj hovoit a potlauj jej. Takov situace je z pohledu psychologa komplikovan, nebo uitel Ten k m problm, pomozte mu! k Vem ti mohu pomoci? psycholog psycholog

Nemm dn problm!

na samm potku nen zcela zejm, komu m vlastn pomhat: Situace nen neeiteln, je vak zejm, e zvyuje riziko nespchu intervence. Rutinn pracujc psycholog ve snaze plnit uitelovu objednvku (pomhat mu), pak manipuluje s kem i rodii a vystavuje je striktn kontrole. Vynucen spoluprce obvykle nepin poadovan efekt a me bt pinou mnohch nedorozumn mezi psychology, uiteli a rodii k. Nkdy se uiteli vyplat, pokud s doporuenm dtte do psychologick pe njakou dobu vyk. Zvlt v ppadech, kdy dt a nikdo jin v jeho okol nejsou vn ohroeni. Mertin (1999) upozoruje na tzv. obdob ped vyetenm, ve kterm uitel
22

bezprostedn po zjitn problmu upravuje na zklad vlastnch znalost a zkuenost vzdlvac postup pro konkrtn dt. Konzultuje pitom ppad s ostatnmi kolegy, vchovnm poradcem a s rodii. Me se stt, e pijat opaten vrazn zmrn nebo odstran pote, a tm vymiz dvod intervence psychologa. Zd se, e tento postup pin mnoh vhody (vasn intervence, nezatovn petench poraden, podpora spoluprce v tmu uitel, poslen vlastn zkuenosti apod.).

6.2Psychologick slubakole
koly obvykle vyuvaj psychologickch slueb, kter nabzej instituce v rmci kolskho systmu k tomuto elu zzen. V esk republice jsou to pedagogicko-psychologick poradny, speciln pedagogick centra, stediska vchovn pe aj. I kdy se tyto instituce svm primrnm zamenm a poslnm od sebe li, vechny poskytuj psychologickou slubu kole, resp. uitelm, km a jejich rodim, pedevm v oblasti vukovch a vchovnch problm dt. Uitel obvykle doporuuje vyeten (konzultaci) v tchto odbornch pracovitch po dledob vaze a spoluprci s rodii. Pesto se stv, e je rodi onoho rizikovho dtte poadavkem na psychologick vyeten zaskoen. V pirozen snaze brnit normalitu svho dtte me dokonce tento krok povaovat za ponen a nvrh uitele odmtnout. Tomu pak nezbv, ne respektovat pn rodi. Zd se vak, e podobnm rodiovskm postojm lze do urit mry pedchzet. Vichni rodie by mli bt hned na zatku koln dochzky jejich potomk dobe informovni o primrn preventivnm posln tchto instituc, o prci psycholog v nich a o charakteristikch spoluprce mezi psychologem a uitelem. To ovem pedpokld dkladnou informovanost uitel v tto oblasti. Uitel by ml znt prci poradenskho psychologa natolik, aby dokzal zaskoenm rodim zodpovdt jejich mnohdy nevyen otzky. Jen touto cestou me uitel zskat od rodi tzv. informovan souhlas, kter ho opravuje objednat dt k psychologickmu vyeten6 (Mertin, 1997). Informovan souhlas znamen, e je rodi seznmen se vemi okolnostmi, kter toto

V eskm prosted me bt objednavatelem psychologickch slueb v rmci kolskho systmu i kola resp. uitel (se souhlasem rodie), obvyklej a danj je vak pm objednvka rodie. 23

opaten doprovzej. Ml by tedy znt nejen dvod podntu k vyeten a uitelovo oekvn, ale i to, kde vyeten probhne, jak dlouho me trvat, kter jin monosti ekvivalentn pe existuj apod. (podle Lazarov, 1998). Uveden postup resp. snaha o zskn souhlasu rodi neplat v ppadech akutnho ohroen tlesnho nebo duevnho zdrav dtte. Postupy v pi o klienta se mohou u jednotlivch psycholog znan liit. Pesto je teba upozornit rodie na to, e vyeten me trvat del dobu (nkdy a 2 hodiny), a e nen vylouen, e bude dt zvno k dokonen vyeten opakovan. Uiten je i nabdn k trplivosti, nebo k oekvanm zmnm v chovn nebo uen zpravidla dochz jen velmi pozvolna. Uitel me informovat rodie tak o metodch, kter psycholog pouv a ml by se dohodnout s rodii na tom, jak bude naloeno se zvry z vyeten a k emu budou vyuity. Rodi m prvo odmtnout zasln zvr z vyeten kole. V pedagogicko-psychologickch poradnch nebo pmo na kolch se psychologov nejastji vnuj nsledujcm typm ppad: problmy s uenm k (vvojov poruchy uen, nzk nadn, nedostaten uebn nvyky apod.) problmy s chovnm k ve kole (neklid, provokativn chovn, agresivita, zkolctv apod.) rodinn a vchovn problmy vyeten profesionln orientace koln zralost jin vyeten s clem doporuit urit administrativn kroky atd.

6.3 Komunikace uitele s psychologem

Spoluprci s psychologem usnadn uiteli pedem dobe zformulovan objednvka. Nen vjimkou, e kola pole do psychologick poradny pouze psemn poadavek na vyeten a nezbv ji as na jeho stn vyjasnn a specifikaci. Me se pak snadno stt, e se k psychologovi skuten objednvka uitele nedostane. V poradn pak psycholog zcela pirozen pracuje pouze na objednvce ptomnch rodi a neodpovd na mnohdy pouze implicitn otzky uitele. Pokud vyeten ka doporuuje uitel, ml by v zjmu spn spoluprce zeteln formulovat sv oekvn. Spe ne pokusy o vysvtlovn pin, interpretace a hodnocen chovn ka ze
24

strany uitele, pome psychologovi pesn popis kolnch problm jedince, jeho chovn, a tak informace o tom, co u se zkouelo a kdy je situace lep/hor. Co me uitel od psychologa oekvat? Zklamn bude ten uitel, kter sz na pesn nvody a zaruen fungujc kuchaky. Nen vjimkou, e vtinu z doporuench postup uitel dobe zn a obvykle se i sna o jejich aplikaci. Nelze oekvat ani pesnou prognzu a okamitou zmnu; k t neme dojt bhem jednorzov nvtvy psychologa, ale dochz k n teprve postupn v pirozenm prosted ka ve kole nebo doma. Nicmn psycholog obvykle vn do cel vci nov pohledy a npady, kter se vynoily bhem konzultace s rodii a kem, a nebo jsou logickm vystnm vyeten. Je na uiteli, jak tchto npad a stimul doke tvoiv vyut v praxi. Od psychologa lze oekvat tak doporuen administrativnho charakteru (vyuit nkterch legislativnch postup, zmnu tdy i koly, nvrh na integraci dtte, opakovn ronku atd.). Veker sdlen psychologa maj charakter doporuen a nemohou bt naplnna bez souhlasu rodi. Pro efektivn uplatnn vech pokyn a doporuen je dleit, aby uitel psemnm psychologickm nlezm a zvrm dobe rozuml. Osobn kontakt a zk spoluprce psychologa a uitele je tedy pedpokladem spn pe o ka.

25

Zvr
kola je specifick prosted, kter bv zateno mnohmi pedsudky. Uitel v kabinetech nezdka spekuluj o pinch nevhodnho chovn k a dochzej k nepodloenm interpretacm a hodnocenm. Bude bezesporu uiten, inspirujli pedchoz dky nkter z pedagogickch pracovnk k absolvovn vcviku s psychoterapeutickou nebo poradenskou npln. Studium pohled na osobnost lovka a zitky z psychoterapie mohou vznamn ovlivnit uitelovu osobnost, rozbt jeho strnul kognitivn schmata a podpoit pozitivn zmny v jeho uvaovn o dtech, jejich rodich a v neposledn ad i o sob sama. Zkuenost se spoluprc a superviz se mohou pozitivn promtnout do vztah s kolegy. Zskanou dovednost pomhat a usmrovat poradensk proces si uitel zvyuje kvalifikaci a prohlubuje profesionalitu sv prce. Jen nepatrn st uitel m monost zskat poradensk/ terapeutick dovednosti. Drtiv vtina z nich se vak me s psychologickm poradenstvm, jeho teoriemi a hlavnmi zsadami seznmit alespo v teoretick rovin, aby tak lpe porozumla prci psycholog a dokzala s nimi efektivn spolupracovat ku prospchu dt, jejich rodi a cel koly.

26

Literatura
BATECK, B. Tranzitorn krize krize z oekvanch ivotnch zmn. In Knoppov, D. a kol. Telefonick krizov intervence. Praha: Remedium, 1997, s. 149-165 DRAPELA, J. V. Poradenstv jako sluba mladm lidem. In DRAPELA, J.V., H RABAL, V. a kol. Vybran poradensk smry. Teorie a strategie. Praha: UK Praha, Karolinum, 1998, s. 7-14 DRAPELA, J.V., HRABAL, V. a kol. Vybran poradensk smry. Teorie a strategie. Praha: UK Praha, Karolinum, 1998 FONTANA, D. Psychologie ve koln praxi. Praha: Portl, 1997 GABURA, J., PRUINSK, J. Poradensk proces. Praha: Slon, 1995 HARTL, P. Psychologick slovnk. Praha: J. Budka, 1994 KLIMPL, P. Pomoc v krizi a krizov intervence. Amireport, 7-8, 1994 KNOPPOV , D. A KOL. Telefonick krizov intervence. Praha: Remedium, 1997 KOPIVA , K. Lidsk vztah jako soust profese. Praha: Portl, 1997 LAZAROV, B. Prvn pomoc pi een vchovnch problm. Poradensk minimum pro uitele. Praha: Strom, 1998 LUDEWIG, K. Systemick terapie. Praha: Pallata, 1994 MATJEK, Z. Praxe dtskho psychologickho poradenstv. Praha: SPN, 1991 MERTIN, V. koln intervence. Vchovn poradenstv. Zpravodaj IPPP a APP. 20/1999 Praha: IPPP, 1999, s. 65-67 MERTIN, V. Informovan souhlas. Vchovn poradenstv. Zpravodaj IPPP a APP. 11/1997 Praha: IPPP, 1997, s. 19-21 PECHKOV, S. Zprva o systemick psychoterapii. Praha: ISZ, 1993 ROGERS, C. R. Client-centered therapy. Boston: Houghton Mifflin, 1951 Slovnk cizch slov. Praha: Encyklopedick dm, 1996 LEHLA, I. Umn pomhat. Psek: Renesance, 1996

27