Základy Práva Duševního Vlastnictví

PROSAZOVN PRV Z DUEVNHO VLASTNICTV
PROSAZOVN PRV Z DUEVNHO

VLASTNICTV
Uebn texty
Doc. JUDr. Ji Jeek, CSc., doc. Ing. Jindich paek, CSc., JUDr. David tros, JUDr. Ji ermk,
JUDr. Jan Matjka, Ing. Milan Kunz, JUDr. Karel ermk, Jr., Ph. D., LL. M., doc. Ing. Ladislav Jakl, CSc.,
JUDr. Karel ermk, doc. JUDr. Martin Bohek, CSc., Mgr. Filip Hruka, Ing. Karel ada, prom. prv.,
Ing. Vratislav Dvok, Ing. Pavel Novk
Publikace je zkladn uebn pomckou vzdlvacho systmu projektu
Enforcement of Intellectual Property Rights (Phare 2001)
1. vydn 2003
Jednotliv kapitoly publikace zpracovali
Doc. JUDr. Ji Jeek, CSc. str. 1117
doc. Ing. Jindich paek, CSc. str. 1825
JUDr. David tros str. 2632, 162165, 255
JUDr. Ji ermk str. 3343
JUDr. Jan Matjka str. 4451
Ing. Milan Kunz str. 5263
JUDr. Karel ermk, Jr., Ph.D., LL.M. str. 6473, 94103, 104115, 128134
doc. Ing. Ladislav Jakl, CSc. str. 7482, 8393, 146153, 225233
JUDr. Karel ermk str. 116127
doc. JUDr. Martin Bohek, CSc. str. 135145, 183198
Mgr. Filip Hruka str. 154161, 234243, 244254
Ing. Karel ada, prom. prv. str. 166182
Ing. Vratislav Dvok str. 199215
Ing. Pavel Novk str. 216224
Obsah
Prvn pedpisy v oblasti prmyslovho vlastnictvVymezen
zkladnch pojm 11
1. Prvn pedpisy v oblasti prmyslovho vlastnictv 11
1.1. Zkony 11
1.2. Vyhlky 11
2. Vklad zkladnch pojm 12
2.1. Vynlez 12
2.2. Biotechnologick vynlez 12
2.3. Uitn vzor 12
2.4. Prmyslov vzor 13
2.5. Topografe polovodiovch vrobk 13
2.6. Ochrann znmka 14
2.7. Oznaen pvodu a zempisn oznaen 15
2.8. Obchodn frma 15
2.9. Olympijsk symbolika 16
2.10. Odrdy rostlin 16
3. Literatura 17
Veejnoprvn ochrana duevnho vlastnictv, vztah mezi pojmy
prmyslov a duevn vlastnictv 18
1. Duevn vlastnictv 18
2. Pojem prva duevnho vlastnictv 19
3. Prmyslov vlastnictv 20
4. Klasifkace prva duevnho vlastnictv 20
5. Podnikov vynlez, podnikov uitn vzor, zamstnaneck prmyslov
vzor 22
6. Princip teritoriality 23
7. Seznam zvltnch zkon upravujcch vztahy prva duevnho
vlastnictv v R 24
8. Souvisejc zkon 24
9. Prvn obrana proti poruovn prv k duevnmu vlastnictv 24
10. Pouit literatura 25
Zkladn principy autorskho prva 26
1. Obecn vod do problematiky prv duevnho vlastnictv 26
2. Systematika prv duevnho vlastnictv 26
3. Pojem autorskho prva 26
4. Zkladn zsady autorskho prva 27
5. Zsada neformlnosti 27
6. Zsada teritoriality 27
7. Zsada autorsk 27
8. Mezinrodn prava v oblasti autorskho prva 27
9. Zkon .110/2000 Sb., autorsk zkon 28
10. Potaov program jako autorsk dlo 29
11. Databze 29
12. Co nen autorskm dlem 30
13. Dla souborn 30
14. Autorstv 30
15. Vznik a obsah autorskho prva 31
16. Prva souvisejc s prvem autorskm 31
17. Prva vkonnho umlce k jeho umleckmu vkonu 32
18. Prvo vrobce zvukovho zznamu 32
19. Prvo rozhlasovho a televiznho vyslatele 32
20. Prvo zveejnitele k dosud nezveejnnmu dlu 32
21. Prvo nakladatele na odmnu v souvislosti se zhotovenm
rozmnoeniny pro osobn potebu jm vydanho dla 32
22. Kolektivn sprva prv 32
Vztah autorskho prva a prv souvisejcch s prvem autorskm
(prva vkonnch umlc, prva ke zvukovm a zvukov obrazovm
zznamm, televizn a rozhlasov vysln) k Internetu 33
1. vodem 33
2. Tradin zpsoby zpstupnn dla prostednictvm Internetu 33
2.1. Rozmnoovn dla 35
2.2. Sdlovn dla veejnosti 36
3. Zpstupnn dla v rmci st peer to peer 37
3.1. Obecn teze 37
3.1.1. vodem 37
3.1.2. Vymezen problmu 37
3.1.3. Sdlen dat s centrlnm vyhledvaem (Napster) 37
3.1.4. Sdlen dat s decentralizovanm vyhledvnm (Gnutella) 38
3.2. Prvn rozbor problematiky peer to peer st 38
3.2.1. Pm odpovdnost (uivatel st) 38
3.2.2. Nepm odpovdnost (tvrci protokolu a provozovatel systm
peer to peer) 39
3.2.3. Realizace ochrany autorskch prv v stch typu peer-to-peer,
vznamn soudn spory 39
3.2.4. Zvr 40
4. Webcasting prvn aspekty vysln po internetu 41
4.1. Rozsah aplikace zkona o televiznm a rozhlasovm vysln 41
4.2. Doten prva podle autorskho zkona 41
4.3. Souhlas s uitm dla a hromadn smlouvy podle autorskho
zkona 42
5. Shrnut: prvn otzky spojen s ochranou autorskch dl a databz
v prosted potaovch a telekomunikanch st 42
6. Seznam literatury a jinch zdroj informac 43
6.1. Literatura 43
6.2. Internetov informan zdroje 43
Ochrann znmky 44
1. vod 44
2. Vymezen pojmu ochrann znmky 44
3. Postup pi podvn pihlky ochrann znmky, nleitosti pihlky
a zpisn zpsobilost 45
3.1. Podn pihlky 45
3.2. Zpisn zpsobilost 46
4. zen o pihlce ochrann znmky 46
4.1. Pihlka ochrann znmky, przkum 46
4.2. Nmitky 47
4.3. Zpis ochrann znmky 48
5. Prva z ochrann znmky 48
5.1. Licence, pevod, zstavn prvo 48
5.2. Omezen ink ochrann znmky. 49
5.3. Vyerpn prv 49
6. Doba platnosti, obnova, vzdn se, zruen a neplatnost 49
6.1. Doba platnosti 49
6.2. Znik ochrann znmky 49
7. zen 50
8. Mezinrodn ochrann znmka 50
9. Ochrann znmka Evropskch spoleenstv 50
10. Zvr 51
Ochrann znmky a povinn oznaen potravin podle provdcch
vyhlek k zkonu 110/1997 Sb. 52
Dodatek 1 62
5
Zadanm podmnkm vyhovuje 20 zznam. 62
Dodatek 2 62
Dodatek 3 63
Dodatek 4 63
Vyhlky Ministerstva zemdlstv o zpsobu oznaovn potravin
a tabkovch vrobk 63
Oznaen pvodu, zempisn oznaen a jejich vztah
k ochrann znmce 64
1. Formy prvn ochrany zempisnch oznaen 64
1.1. Pojem 64
1.2. Obecn prostedky ochrany 65
1.2.1. Spotebitelsk prvo 65
1.2.2. Nekal sout 65
1.2.3. Prostedky obanskho prva 66
1.2.4. Prvn pedpisy na ochranu jednotlivch oznaen 66
1.3. Zvltn prostedky ochrany 66
2. Prvn prava oznaen pvodu a zempisnch oznaen v platnm
eskm prvu 66
2.1. Prameny prva 66
2.2. Vymezen pojm oznaen pvodu a zempisn oznaen a jejich
srovnn 66
2.2.1. Nzev oblasti 66
2.2.2. Pouvn k oznaen zbo 66
2.2.3. Vliv geografckho pvodu na vlastnosti zbo 66
2.2.4. Skuten pvod oznaovanho zbo 67
2.3. Vluky ze zpisu 67
2.3.1. Klamavost 67
2.3.2. Druhovost 67
2.3.3. Konfikt s ji existujcmi prvy na oznaen 68
2.3.4. Obecn k uplatnn vlukovch dvod 68
2.4. Osoba oprvnn k podn dosti 68
2.5. Obsah dosti o zpis oznaen pvodu; specifkace 68
2.6. Zpis oznaen pvodu do rejstku a jeho inky 68
2.7. Zruen zpisu 69
2.8. Prva ze zpisu oznaen pvodu a zempisnho oznaen 69
2.8.1. Srovnn s pravou poruovn ochrannch znmek 69
2.9. Aktivn legitimace k uplatnn prv 70
3. prava v mezinrodnch smlouvch 70
3.1. Bilaterln smlouvy 70
3.2. Multilaterln smlouvy 70
3.2.1. TRIPS 70
3.2.2. Madridsk dohoda o potlaovn falench nebo klamavch
daj
14 70
3.2.3. Lisabonsk dohoda na ochranu oznaen pvodu a o jejich
mezinrodnm zpisu
16 71
3.2.3.1. Pojem oznaen pvodu podle Lisabonsk dohody 71
3.2.3.2. Mezinrodn zpis oznaen pvodu 71
3.2.3.3. Rozsah ochrany 71
4. prava v evropskm prvu 71
4.1. Vznam 71
4.2. Prameny prva 71
4.3. Ochrana na zklad nazen .2081/92 72
4.3.1. Chrnn oznaen 72
4.3.2. Registran zen 72
4.3.3. Rozsah ochrany 72
5. Oznaen pvodu a ochrann znmka 72
5.1. Odlin konstrukce subjektivnch prv 73
5.2. Konfikt na rovni pihlaovac 73
5.3. Konfikt subjektivnch prv 73
5.4. Odlin funkce 73
Dohoda o obchodnch aspektech prv k duevnmu vlastnictv 74
1. vod 74
2. Principy, z nich Dohoda TRIPS vychz 74
3. Zkladn zsady Dohody TRIPS 74
4. Otzky, jimi se Dohod TRIPS zabv 75
4.1. Pojem duevnho vlastnictv ve smyslu Dohody TRIPS 75
4.1.1. Autorsk prvo a prva pbuzn 75
4.1.2. Ochrann znmky 76
4.1.3. Zempisn oznaen 76
4.1.4. Prmyslov vzory 76
4.1.5. Patentov ochrana 76
4.1.6. Topografe polovodiovch vrobk 77
4.1.7. Ochrana nezveejnnch informac 77
4.2. Obanskoprvn a sprvn zen, npravn a prozatmn opaten 78
4.3. Uplatnn prv z duevnho vlastnictv na hranicch 78
4.3.1. Padlky a nedovolen napodobeniny 78
4.3.2. Zbo, na kter se zkon o opatench na hranicch nevztahuje 79
4.3.3. dost o pijet opaten na hranicch k zabrnn poruovn
prv 79
4.3.3.1. Sloen jistoty a zlohy na nhradu kody 79
4.3.3.2. Dohldac a kontroln innost celnho adu 79
4.3.3.3. Rozhodnut celnho adu o pijet opaten na hranicch 80
4.3.3.4. Zruen rozhodnut o pijatm opaten na hranicch 80
4.3.3.5. Znien zbo nebo jeho vyazen z obchodovn 80
4.3.4. Pestupky, sprvn delikty a sankce 81
4.3.4.1. Pestupky 81
4.3.4.2. Sprvn delikty a sankce 81
4.3.4.3. Odvoln proti rozhodnut celnch ad a orgn 81
4.3.5. Zmna souvisejcch pedpis 81
Mezinrodn smlouvy a organizace v oblasti prmyslovch prv 83
1. vod 83
2. Univerzln smlouvy na ochranu prmyslovho vlastnictv 84
2.1. Pask mluva na ochranu prmyslovho vlastnictv 84
2.2. mluva o zzen Svtov organizace duevnho vlastnictv 85
2.3. Dohoda o obchodnch aspektech prv k duevnmu vlastnictv 85
3. Mezinrodn smlouvy na ochranu prv k technickm eenm 88
3.1. trasbursk dohody 88
3.2. Smlouva o patentov spoluprci 88
4. Mezinrodn smlouvy vztahujc se k prvm na oznaen
a prmyslovm vzorm 89
4.1. Madridsk dohoda o mezinrodnm zpisu tovrnch nebo
obchodnch znmek 89
4.2. Protokol k Madridsk dohod 90
4.3. Nicesk a Vdesk mluva o tdn ochrannch znmek 91
4.4. Smlouva o znmkovm prvu 91
4.5. Lisabonsk dohoda na ochranu oznaen pvodu 91
4.6. Madridsk dohoda o potlaovn falench nebo klamavch
daj 91
4.7. Locarnsk dohoda o mezinrodnm tdn prmyslovch vzor 92
4.8. Haagsk dohoda o mezinrodnm pihlaovn prmyslovch
vzor 92
5. Regionln systmy prmyslov prvn ochrany 92
Obecn aplikace prvnch norem v oblasti duevnho vlastnictv R
ve vztahu k normm EU 94
1. vod 94
2. Pojem aplikace prvnch norem 94
2.1. Aplikace prva v irm smyslu 94
2.2. Aplikace prva v um smyslu 95
2.2.1. Vztah prvn normy ke skutkovmu dji 95
2.2.2. Vztah aplikovanch prvnch norem mezi sebou 95
2.2.2.1. Hierarchick vztahy 96
2.2.2.2. Intertemporln vztahy 96
2.2.2.3. Vztahy obecnho ke zvltnmu 96
2.2.2.4. Jin vztahy 96
3. Vzjemn psoben evropskho prva a prva lenskho sttu EU 96
3.1. vodem 96
3.2. Prameny evropskho prva 97
3.2.1. Primrn prvo 97
3.2.2. Sekundrn prvo 97
3.2.2.1. Nazen 97
3.2.2.2. Smrnice 97
3.2.2.3. Jin akty sekundrnho prva 97
3.2.3. Vlastnosti evropskho prva 98
3.2.3.1. Bezprostedn pouitelnost 98
3.2.3.1.1. Bezprostedn pouitelnost primrnho prva 98
3.2.3.1.2. Bezprostedn pouitelnost sekundrnho prva 98
3.2.3.2. Nepm inek 99
3.2.3.3. Pednost 99
3.3. esk stavn podek a evropsk prvo 99
3.4. Praktick dsledky v oblasti aplikace prva 100
3.4.1. Posun ve vzjemnch vztazch prvnch norem 100
3.4.2. Proces aplikace vnitrosttnch prvnch norem v kontextu
evropskho prva 100
3.5. Pedbn otzky 101
3.5.1. Prvn zklady 101
3.5.2. Vznam zen o pedbn otzce 101
6
3.5.3. K formulaci pedbn otzky 101
3.5.4. K oprvnn pedloit pedbnou otzku 102
4. Aplikace prvnch norem vnitrosttnho a evropskho prva na
praktickm pkladu 102
4.1. Skutkov dj 102
4.2. Aplikovateln prvn normy vnitrosttnho prva 102
4.3. Aplikovateln prvn normy evropskho prva 103
4.4. Posouzen souladu norem vnitrosttnho a evropskho prva v dan
vci 103
4.5. Pedbn otzka 103
4.6. een 103
Prvn nsledky vstupu esk republiky do Evropsk unie v souvislosti
s pravou prmyslovch prv. Nazen o ochrann znmce 104
1. vod 104
1.1. Pojem evropsk prvo 104
1.2. inky evropskho (komunitrnho) prva na zem R 105
1.3. Cle pednky 105
2. Zmny v prvnm prosted v dsledku pstupu k EU 105
2.1. Prvn zklady 105
2.2. Vliv primrnho prva 105
2.2.1. Voln pohyb zbo 106
2.2.2. Hospodsk sout 106
2.3. Sekundrn prvo 106
2.3.1. Patenty 107
2.3.1.1. mluva o udlovn evropskch patent 107
2.3.1.2. Komunitrn patent (patent Spoleenstv) 107
2.3.1.3. Harmonizan aktivity v oblasti patent 108
2.3.1.3.1. Biotechnologick vynlezy 108
2.3.1.3.2. Dodatkov ochrann osvden 108
2.3.2. Ochrann znmky 108
2.3.2.1. Harmonizan znmkov smrnice 108
2.3.2.1.1. Defnice ochrann znmky 108
2.3.2.1.2. Dvody zpisn nezpsobilosti 108
2.3.2.1.3. Prva z ochrann znmky 109
2.3.2.1.4. Omezen prv z ochrann znmky 110
2.3.2.1.4.1. Uvn v popisnm vznamu 110
2.3.2.1.4.2. Omezen vznam pedchozho uvn 110
2.3.2.1.4.3. Vyerpn prv 110
2.3.2.1.5. Ztrta vykonatelnosti prva neinnost majitele 110
2.3.2.1.6. Povinnost uvn 110
2.3.2.1.7. Dal vmazov dvody 111
2.3.2.2. Nazen o komunitrn znmce 111
2.3.3. Prmyslov vzory 111
2.3.3.1. Komunitrn prmyslov vzor 111
2.3.3.2. Harmonizan smrnice 111
2.3.4. Jin druhy prmyslovch prv 111
2.3.4.1. Odrdy rostlin 111
2.3.4.2. Topografe polovodiovch vrobk 111
2.3.4.3. Zempisn oznaen a oznaen pvodu 111
3. Nazen o komunitrn znmce 111
3.1. Zkladn charakteristiky komunitrn ochrann znmky 112
3.2. Pihlaovac zen 112
3.2.1. Defnice komunitrn ochrann znmky 112
3.2.2. Prvo podat pihlky komunitrn ochrann znmky 112
3.3. Absolutn dvody vluky ze zpisu 112
3.3.1. Relativn dvody vluky ze zpisu 113
3.3.2. Podn pihlky; priorita 113
3.3.3. Przkum; pipomnky; nmitky 113
3.4. Komunitrn ochrann znmka po zpisu do rejstku 113
3.4.1. Trvn ochrany 113
3.4.2. Prva z komunitrn ochrann znmky 113
3.4.3. Omezen prv z ochrann znmky 114
3.4.4. Znik komunitrn ochrann znmky 114
3.5. Rozhodovn ve vcech komunitrnch ochrannch znmek 114
Prva k duevnmu vlastnictv pohled majitele 116
1. Statky nehmotn 116
1.1. Pojmoslov 116
1.2. Hospodsk vznam nehmotnch statk 116
1.3. Tvorba nehmotnch statk 116
1.4. Ochrana nehmotnch statk 116
1.4.1. Ochrana utajenm 117
1.4.2. Ochrana obecnmi prvnmi prostedky 117
1.4.3. Ochrana zvltnmi prostedky veejnho prva 117
2. Prvn ochrana vynlez 117
2.1. Obecn vahy 117
2.2. Teritorialita ochrany vynlez 117
2.3. Nadnrodn pravy v oboru vynlez 118
2.3.1. Pask unijn mluva (PU) 118
2.3.2. Smlouva o patentov spoluprci (Patent Cooperation
Treaty PCT) 118
2.3.3. Evropsk patent 119
2.3.4. Zhodnocen nadnrodnch prav 119
2.4. Originrn a derivovan majitel prv 119
2.5. Defnice vynlezu 120
2.6. Pihlka vynlezu a jej prvn inky 120
2.7. Przkum pihlky vynlezu 120
2.8. Udlen patentu 121
2.8.1. asov inky patentu 121
2.8.2. Prvn inky patentu 121
2.8.3. Prvn prostedky pro vymhn prv z patentu 122
2.8.4. Zhodnocen ink patentu pro jeho majitele 122
2.9. Dispozice s prvy majitele patentu 123
3. Uitn vzory 123
3.1. Obecn vaha 123
3.2. Rozdly z hlediska investinho 123
3.3. Podmnky pro udlen ochrany 123
3.4. Przkum uitnho vzoru 123
3.5. Prvn inky uitnho vzoru 123
4. Prmyslov vzory 124
4.1. Obecn vahy 124
4.2. Podmnky pro udlen ochrany 124
4.3. Przkum prmyslovho vzoru 124
4.4. Nadnrodn pravy 124
4.5. Prvn inky prmyslovho vzoru 125
5. Ochrann znmky 125
5.1. Obecn vahy 125
5.2. Nadnrodn pravy v oboru ochrannch znmek 125
5.3. Przkum ochrann znmky 126
5.4. Prvn inky zpisu ochrann znmky 127
6. Jet jednou pohled majitele 127
Kolektivn sprva autorskch prv 128
1. vod 128
1.1. Pojem kolektivn sprvy 128
1.2. K vvoji kolektivn sprvy ve svt 128
1.3. K vvoji kolektivn sprvy na zem R 129
1.4. Modely kolektivn sprvy 129
1.4.1. Hledisko rozsahu spravovanch prv 130
1.4.2. Hledisko vztahu ochrann organizace k oprvnnm osobm 130
1.4.3. Hledisko vztahu ochrann organizace k uivatelm 130
2. Platn esk prvn prava 130
2.1. Rozsah spravovanch prv v platn esk prvn prav 130
2.1.1. Majetkov prva 130
2.1.2. Zastupovan osoby 130
2.1.3. Pedmty ochrany 131
2.1.4. Povinn kolektivn spravovan prva 131
2.2. Oprvnn k vkonu kolektivn sprvy 131
2.3. innost kolektivnho sprvce 132
2.4. Vztahy kolektivnho sprvce k nositelm spravovanch prv 132
2.4.1. Vztahy vznikajc se zkona 132
2.4.2. Vztahy vznikajc na zklad smlouvy 132
2.4.3. Jin prva a povinnosti kolektivnho sprvce 132
2.4.4. K vlastn innosti kolektivnho sprvce 133
2.5. Vztahy kolektivnho sprvce k uivatelm pedmt ochrany 133
2.5.1. Hromadn smlouvy 133
2.5.2. Individuln smlouvy 134
2.5.3. Kolektivn smlouvy 134
2.5.4. Zprostedkovatel kolektivnch a hromadnch smluv 134
2.6. Ve a pravidla rozdlovn odmn 134
Prvn vady zbo ve vztahu k prmyslovhu vlastnictv
a k autorskm prvm 135
1. Zkladn pojmy a systm prvn pravy prvnch vad 135
1.1. Povaha prvnch vad a cle jejich pravy vad v souvislosti s duevnm
vlastnictvm 135
1.2. Pojem prvnch vad a typy vadnho plnn 136
1.2.1. Pojem prvnch vad ve vztahu k duevnmu vlastnictv 136
1.2.2. Vady a jejich tdn 136
7
1.2.3. Typy prvnch vad 138
1.3. Odpovdnost za vady 139
1.4. Systm prvn pravy prvnch vad a prvn povaha vadnho
pedmtu plnn 139
1.4.1. Systm prvn pravy prvnch vad 139
1.4.2. Prvn povaha vadnho pedmtu plnn a jejich systm 140
1.5. Zkonn odpovdnost za vady a zruka, reklamace a uplatnn prv
z vadnho plnn, dal prva z vadnho plnn 140
1.5.1. Zkonn odpovdnost za vady a zrun odpovdnost 140
1.5.2. Reklamace vad a uplatnn prv z vadnho plnn 141
1.5.3. Nroky z vadnho plnn 142
2. Prvn vady podle obanskho zkonku 142
3. Prvn vady podle obchodnho zkonku 143
3.1. Vslovn prava prvnch vad v kupn smlouv 143
3.2. Odpovdnost za vady v prav smlouvy o prodeji podniku 143
3.3. Smlouva o koupi najat vci 144
3.4. Vslovn prava prvnch vad v prav smlouvy o dlo 144
3.5. Problematika odpovdnosti za vady v licenn smlouv a ve smlouv
o pevodu prv z duevnho vlastnictv 144
4. Prvn vady podle autorskho zkona 144
Licence a pevody v oblasti prumysovch prv 146
1. vod 146
2. Licence na prmyslov prva 146
2.1. Nucen licence 147
2.2. Nabdka licence 147
2.3. Zkladn prva a povinnosti z licenn smlouvy 148
2.4. Uzavrn licennch smluv 148
2.4.1. kony ped uzavenm licenn smlouvy 148
2.5. Obsah hlavnch ustanoven licenn smlouvy 149
2.6. Licenn smlouvy na ochrann znmky 149
2.7. Zmna vlastnka prmyslovch prv 149
2.7.1. Pevod prmyslovch prv 149
2.7.2. Pechod prmyslovch prv 150
2.7.3. Pepis vlastnka ochrann znmky 150
2.7.4. Jin druhy zmn vlastnka prmyslovho prva 150
2.8. hrada za poskytnut licence a za pevod prmyslovho prva 150
2.8.1. Druhy hrad za licenci a pevod 151
2.8.2. Platebn podmnky hrady za licenci a pevod 151
3. Smlouvy souvisejc se smlouvami licennmi a smlouvami
o pevodu 152
3.1. Opn smlouva 152
3.2. Smlouva o prvu prvnho rozhodnut 152
3.3. Dohoda o zpstupnn a utajen daj 152
3.4. Franchising 152
3.5. Smlouvy na know-how 153
innost ivnostenskch ad ve vztahu k prvm duevnho vlastnic
tv 154
1. vod 154
2. Soustava ivnostenskch ad a vymezen jejich kompetenc po novele
zkona . 570/1991 Sb. 154
2.1. Soustava ivnostenskch ad 154
2.2. Kompetence ivnostenskch ad dle zkona . 570/1991 Sb. 154
2.2.1. Obecn ivnostensk ad 155
2.2.2. Krajsk ivnostensk ad 155
2.2.3. ivnostensk ad esk republiky 155
3. ivnostensk ady a jejich innost ve vztahu k prvm duevnho
vlastnictv 155
3.1. Zkladn pojmy ivnostenskho podnikn a duevnho
vlastnictv 155
3.1.1. ivnostensk podnikn, ivnost 156
3.1.2. Duevn vlastnictv 157
3.2. Kontroln innost ivnostenskho adu a ochrana prv k duevnmu
vlastnictv 158
3.2.1. Kontroln innost a obchodn jmno 158
3.2.2. ivnostensk rejstk a ochrana prv k obchodnmu jmnu 159
3.3. Kooperan innost ivnostenskch ad a ochrana prv
k duevnmu vlastnictv 159
3.4. Reciprocita kooperan povinnosti 160
4. Seznam pouit literatury 161
5. Seznam prvnch pedpis 161
Vklad problematiky 25 a 42 autorskho zkona 162
1. Vklad problematiky 25 a 42 autorskho zkona 162
1.1. Osoby povinn platit odmnu ve smyslu 25 autorskho
zkona 162
1.2. Informan povinnost osob povinnch platit odmnu ve smyslu 25
autorskho zkona 162
1.3. Pklady ve odmn 163
1.4. Ustanoven 42 163
2. Zkon .191/1999 Sb., o opatench tkajcch se dovozu, vvozu
a zptnho vvozu zbo poruujcch nkter prva duevnho
vlastnictv (tzv. protipirtsk zkon) 163
2.1. Aplikace tzv. protipirtskho zkona v praxi 163
2.2. Patentov prvo ve vztahu k tzv. protipirtskmu zkonu 163
2.2.1. Zkladn pojem patentovho prva 163
2.3. Podmnky patentovatelnosti dle zkona .527/1990 Sb., o vynlezech
a zlepovacch nvrzch 164
2.4. Co patent vlastn chrn vklad rozsahu ochrany patentu 164
2.5. Nkolik poznmek k vkladu 13 zkona .527/1990 Sb.,
o vynlezech a zlepovacch nvrzch 164
2.6. Urovac zen 164
2.7. Pravomoc k rozhodovn spor z patentu 165
Oceovn nehmotnho majetku 166
1. Dvody oceovn nehmotnho majetku 166
1.1. Podl nehmotnho majetku na trn hodnot spolenosti 166
1.2. Nepenit vklad do zkladnho kapitlu spolenosti 166
1.3. etnictv a daov povinnosti 167
1.4. Ostatn dvody pro oceovn nehmotnho majetku 167
2. Obecn pstupy k oceovn nehmotnho majetku 168
2.1. Obecn k pouitelnm metodm 168
2.1.1. Trn zpsob oceovn 168
2.1.2. Vnosov zpsob oceovn 168
2.1.3. Nkladov zpsob oceovn 169
2.1.4. Dal zpsoby oceovn 169
2.2. Kvalitativn a kvantitativn oceovn nehmotnho majetku 169
3. Specifka oceovn nehmotnho majetku 171
3.1. Vztah hodnoty nehmotnho majetku a asu 171
3.1.1. Technick een 171
3.1.2. Prva na oznaen 172
3.2. Rizika pi oceovn 172
3.3. Podl nehmotnho majetku na vrob 173
3.4. Nklady prmyslov prvn ochrany 174
3.4.1. Odmny autorm a pvodcm 174
3.4.2. Sprvn poplatky 175
3.4.3. Prvn zastoupen 175
3.4.4. Nklady na dal pi o prmyslov prva 176
4. Metody oceovn nehmotnho majetku 176
4.1. Oceovn nehmotnho majetku podle zkona . 151/1997 Sb 176
4.2. Oceovn nehmotnho majetku podle licenn analogie 178
4.2.1. Ron rozsah vroby 179
4.2.2. Licenn poplatek 179
4.2.3. Koefcient zastarn 180
4.2.4. Koefcient zhodnocen 180
4.2.5. Koefcient mry kapitalizace 180
4.2.6. Podl nehmotnho majetku 181
4.2.7. Poet let uvn 181
4.3. Oceovn nehmotnho majetku podle daj tov osnovy 182
Klamn spotebitel a zpsob ochrany 183
1. Zkladn pojmy a systm ochrany ped klamnm spotebitel 183
1.1. Cle klamn spotebitel a ochrany ped nm v souvislosti s duevnm
vlastnictvm. 183
1.2. Pojem spotebitele 184
1.3. Hlavn typy klamn spotebitel 185
4.1. Systm prvn ochrany ped klamnm spotebitel v souvislosti
s duevnm vlastnictvm 185
1.4.1. Podle vztahu k prav duevnho vlastnictv ji lze dlit na ochranu
obsaenou 185
1.4.2. Obecn podle povahy danho pedpisu lze ochranu dlit
na soukromoprvn a veejnoprvn a na hmotnprvn
a procesn. 185
2. Soukromoprvn nstroje ochrany ped klamnm spotebitel 187
2.1. Prvo proti nekal souti 187
2.1.1. Obecn funkce a generln klauzule. 187
2.1.2. Zvltn skutkov podstaty pojmenovan 189
2.1.3. Skutkov podstaty nepojmenovan 191
2.1.4. Nstroje obrany proti nekal souti 191
8
2.2. Ochrann znmky a ochrana ped klamnm 191
2.3. Obchodn frma a klamn 193
2.4. Oznaen pvodu a zempisn oznaen a ochrana ped
klamnm 193
2.5. Olympijsk symbolika a ochrana ped klamnm 193
2.6. Odrdy rostlin a ochrana ped klamnm 193
2.7. Prmyslov vzory a ochrana ped klamnm 194
2.8. Vynlezy, uitn vzory, zlepovac nvrhy a ochrana ped
klamnm 194
2.9. Autorsk zkon 194
2.10. Spotebitelsk smlouvy a ochrana ped klamnm 195
2.11. Omyl v prvnch konech a duevn vlastnictv 195
2.12. Ochrana osobnosti lovka z hlediska klamn 195
2.13. Ochrana nzvu a dobr povsti prvnick osoby z hlediska
klamn 195
2.14. Ochrana osobnch daj a ochrana ped klamnm 196
3. Veejnoprvn nstroje ochrany ped klamnm spotebitel 196
3.1. Zkon o ochran spotebitele a duevn vlastnictv 196
3.2. Zkon o potravinch a tabkovch vrobcch 197
3.3. Veejnoprvn regulace reklamy 197
3.4. Zkon o nkterch podmnkch vroby, en a archivovn
audiovizulnch dl 198
3.5. Zkon o opatench tkajcch se dovozu, vvozu a zptnho vvozu
zbo poruujcho nkter prva duevnho vlastnictv 198
3.6. prava duevnho vlastnictv a nekal soute v trestnm zkon 198
3.7. prava duevnho vlastnictv v zkonu o pestupcch 198
Koncepce boje proti kriminalit v oblasti duevnho vlastnictv 199
1. vodn st 199
1.1. Vznam a cle koncepce 199
1.2. Vymezen nkterch pojm 200
1.2.1. Duevn vlastnictv 200
1.2.2. Pedmt duevnho vlastnictv 200
1.2.3. Prva k duevnmu vlastnictv 200
1.2.4. Pirtstv 200
2. Analytick st 200
2.1. Statistick analza 200
2.2. Tabulka statistickch ukazatel (policejn statistika) 201
2.3. Analza forem trestn innosti 202
2.3.1. Pirtstv v oblasti prmyslovch prv 202
2.3.2. Kriminalita v oblasti informanch technolog 202
2.3.3. Pirtstv v oblasti autorskch prv 203
2.3.3.1. Sofwarov pirtstv 203
2.3.3.1.1. Formy sofwarovho pirtstv 203
2.3.3.1.2. Neoprvnn uvn sofware 203
2.3.3.1.3. Neoprvnn uvn sofware domcm uivatelem 203
2.3.3.1.4. Neoprvnn uvn sofware pro komern ely 203
2.3.3.1.5. Neoprvnn uvn sofware potaov herny 203
2.3.3.1.6. Vroba neleglnho sofware 203
2.3.3.1.7. en neleglnho sofware 204
2.3.3.2. Hudebn pirtstv 204
2.3.3.2.1. Nejdleitj druhy hudebnho pirtstv 204
2.3.3.2.2. Pirtsk kopie (pirtstv v um smyslu) 205
2.3.3.2.3. Klasick pirtsk kopie 205
2.3.3.2.4. Pirtsk kompilace 205
2.3.3.2.5. Pirtsk mixy (ilegln diskomix) 205
2.3.3.2.6. Legln pirtsk kopie 205
2.3.3.2.7. Identick padlky (counterfeits) 205
2.3.3.2.8. Identifkan znaky pirtskch nosi 205
2.3.3.3. Audiovizuln pirtstv 206
2.3.3.3.1. Formy prodeje pirtskch fono a video nosi 206
2.3.3.3.2. Piny a podmnky pchn trestn innosti kriminogenn
faktory 206
2.3.3.3.3. Kriminogenn faktory 207
2.4. Vyhodnocen zpracovanch koncepc 207
2.4.1. Koncepce boje proti kriminalit v oblasti duevnho
vlastnictv 207
2.4.2. Koncepce boje proti trestn innosti v oblasti informanch
technologi vetn harmonogramu opaten 209
3. Prevence kriminality v oblasti duevnho vlastnictv 209
3.1. Vymezen prevence 209
3.2. Subjekty zapojen do preventivnho boje v oblasti ochrany duevnho
vlastnictv 210
3.2.1. tvary a sluby Policie R z hlediska jejich psobnosti
a odpovdnosti 210
3.2.2. Sluba kriminln policie a vyetovn 210
3.2.3. tvar pro odhalovn organizovanho zloinu (OOZ) 210
3.2.4. tvar policie pro odhalovn korupce a zvan hospodsk trestn
innosti (POK) 210
3.2.5. Pracovit slueb Policie R 210
3.2.6. Zkladn tvary sluby podkov policie 210
3.2.7. Zkladn tvary sluby dopravn policie 210
3.2.8. Zkladn tvary cizineck a pohranin policie 210
3.2.9. Dal sttn subjekty 211
3.2.10. Ministerstvo fnanc R 211
3.2.10.1. Generln editelstv cel (odbor ptrn) 211
3.2.10.2. Finann ady 211
3.2.11. Ministerstvo prmyslu a obchodu R 211
3.2.11.1. ivnostensk odbor 211
3.2.11.2. esk obchodn inspekce 211
3.2.12. Ministerstvo kultury R 211
3.2.13. Ministerstvo dopravy a spoj 211
3.2.14. ad prmyslovho vlastnictv 211
3.2.14.1. Nesttn subjekty 211
3.2.14.1.1. Patentov, znmkov a prvn kancel Rott, Rika
a Gutman 211
3.2.14.1.2. Ochrann svaz autorsk OSA 211
3.2.14.1.3. INTERGRAM 212
3.2.14.1.4. IFPI R 212
4. Represivn strategie 212
4.1. Trestn represe 212
4.2. Operativn ptrac innost 213
4.3. Ekonomick rozpracovn zloineckch aktivit 213
4.4. Oderpn zloineckho zisku 214
4.4.1. Prvn prostedky oderpn vnos ze zloinu 214
5. Opaten 214
6. Literatura 215
esk obchodn inspekce 216
1. Organizan struktura OI 216
2. Pravomoci a okruh psobnosti OI 216
2.1. Kontroly vnitnho trhu v R 216
2.2. Potrn poruovn prv duevnho vlastnictv a OI 217
3. Pedpisy upravujc jednotliv prva duevnho vlastnictv a OI 218
3.1. Ochrann znmky 218
3.2. Autorsk prvo 219
3.3. Vynlezy (patenty) 220
3.4. Prmyslov vzory 221
3.5. Uitn vzory 222
3.6. Ochrana oznaen pvodu a zempisnho oznaen pro zbo 223
4. innost inspektora OI 224
Mimosoudn nstroje prosazovn prv k prmyslovmu
vlastnictv 225
1. vod 225
2. Prvn ochrana prmyslovho vlastnictv 225
2.1 Ochrana prmyslovho vlastnictv jeho pihlaovnm k prvn
ochran 226
3. Poruovn prv k prmyslovmu vlastnictv 227
4. Obrana proti poruovn prv k prmyslovmu vlastnictv 228
4.1 Mimosoudn monosti uplatnn prv z chrnnch vynlez,
prmyslovch vzor a uitnch vzor 228
4.2 Mimosoudn monosti uplatnn prv z ochrannch znmek
a oznaen pvodu vrobk 229
4. 3. Nabdka k uzaven licenn smlouvy nebo smlouvy o pevodu
prva 229
4. 4. Zstava prmyslovho prva 230
5. Prosazovn prmyslovch prv na hranicch 230
6. loha esk obchodn inspekce pi prosazovn prv z duevnho
vlastnictv 230
7. Mediace a arbitr pi uplatovn prv z duevnho vlastnictv 231
Monost postihu za trestn iny proti pedpism o nekal
souti, ochrannch znmkch, obchodnm jmnu, chrnnch
oznaench a prmyslovch a autorskch prvech podle 149
152 trestnho zkona, problematika pestupk dle 32 a 33 zkona
o pestupcch 234
1. Zkladn pojmy trestnho a pestupkovho prva 234
1.1. Trestn prvo 234
1.2. Pestupkov prvo 235
9
2. Zkladn pojmy hospodsk soute (nekal sout), prv na oznaen
(ochrann znmka, obchodn jmno, chrnn oznaen pvodu),
prmyslovch prv (chrnn vynlez, prmyslov vzor, uitn
vzor, topografe polovodiovho vrobku) a autorskho prva,
p 235
2.1. Pojem nekal sout 235
2.2. Prva na oznaen 236
2.3. Prmyslov prva 237
2.4. Autorsk prvo, prva souvisejc s prvem autorskm a prva
k databzi 237
3. Trestn prvn ochrana v oblasti poruovn pravidel hospodsk
soute (nekal sout), oblasti ochrany prv na oznaen, oblasti
ochrany prmyslovch prv a oblasti ochrany autorskho prva,
prv s nm souvisejcch a prv k databzi 238
3.1. Trestnprvn ochrana ped nekalou sout 238
3.2. Trestnprvn ochrana v oblasti ochrany prv na oznaen 239
3.3. Trestnprvn ochrana prmyslovch prv 240
3.4. Trestnprvn ochrana autorskho prva, prv souvisejcch s prvem
autorskm a prv k databzi 241
4. Ochrana dle zkona o pestupcch v oblasti poruovn pravidel
hospodsk soute (nekal sout), oblasti ochrany prv na
oznaen, oblasti ochrany prmyslovch prv a oblasti ochrany
autorskho prva, prv s nm souvisejcch a prv k databzi 241
4.1. Pestupky na seku kultury 242
4.2. Pestupky na seku poruovn prmyslovch prv a poruovn prv
k obchodn frm 242
6. Seznam prvnch pedpis 243
Problematika zachzen s osobnmi daty dle zkona . 101/2000 Sb.
v platnm znn 244
1. vod 244
2. Pedmt prvn pravy, zkladn pojmy, psobnost zkona . 101/2000
Sb. 245
2.1. Pedmt prvn pravy 245
2.1.1. Ochrana osobnch daj o fyzickch osobch 245
2.1.2. Stanoven prv a povinnost pi zpracovn osobnch daj 245
2.1.3. Stanoven podmnek pedvn osobnch daj do jinch stt 246
2.2. Psobnost zkona 246
2.2.1. Pozitivn vymezen 246
2.2.2. Negativn vymezen 246
2.3. Zkladn pojmy 246
2.3.1. Defnice daj 246
2.3.2. Defnice osob 247
2.3.3. Defnice innost 248
3. Prva a povinnosti pi zpracovn osobnch daj 248
3.1. Zkladn povinnosti 249
3.2. Prva a povinnosti pi zpracovn osobnch daj za elem nabzen
obchodu nebo slueb 251
3.3. Prva a povinnosti pi zpracovn citlivch daj 251
3.4. Povinnosti zpracovatele 251
3.5. Povinnosti zamstnanc a jinch osob 251
3.6. Prva subjektu daj 252
3.6.1. Prva korespondujc s povinnost 252
3.6.2. Prva vznikajc pi poruen povinnost sprvcem nebo
zpracovatelem 252
4. Sankce za poruen povinnost stanovench zkonem . 101/2000
Sb. 253
4.1. Pestupky 253
4.1.1. Podkov pokuta 253
4.1.1.1. Pokuty sprvcm a zpracovatelm 253
4.2. Trestn in 253
5. ad pro ochranu osobnch daj 253
5.1. Psobnost a kompetence adu pro ochranu osobnch daj 253
5.1.1. Kontroln innost adu pro ochranu osobnch daj 254
5.1.2. Dal innosti adu pro ochranu osobnch daj 254
Poruovn autorskch prv a monosti een nkterch spor 255
1. Nroky autora v ppad zsahu do prva 255
1.1. Nrok urovac 255
1.2. Nrok zdrovac 255
1.3. Nrok na poskytnut informace 255
1.4. Nrok restitun (reparan) 255
1.5. Nrok satisfakn 256
2. Nrok na nhradu kody a vydn bezdvodnho obohacen 256
2.1. Uplatovn nrok 256
2.2. Promlen 256
3. Otzky soudn pslunosti 256
4. Pedbn opaten 257
5. Aktivn legitimace 257
6. Zvltn nroky ve vztahu k celnm orgnm 258
7. Zvltn skutkov podstata zsahu do autorskho prva 258
8. Ochrana nzvu a vnj pravy dla 258
9. Soutn ochrana 259
9.1. Obecn o soutn ochran 259
9.2. Jednotliv skutkov podstaty nekalosoutnch delikt 259
9.3. Nroky vyplvajc z nekal soute 259
10. Veejnoprvn ochrana 260
11. Trestnprvn ochrana 260
12. Pestupky 260
13. Ochrana spotebitele 260
14. Ochrana z hlediska zkona . 191/1999 Sb., o opatench tkajcch se
dovozu, vvozu a zptnho vvozu zbo poruujcho nkter prva
duevnho vlastnictv (tzv. protipirtsk zkon) 261
15. Monosti een neoprvnnho zsahu do autorskho prva
dohodou 261
10
1. Prvn pedpisy v oblasti prmyslovho vlastnictv
1.1. Zkony
Zkon . 14/1993 Sb., o opatench na ochranu prmyslo-
vho vlastnictv
Zkon . 21/1993 Sb., kterm se dopluje zkon NR . 2/
1969 Sb., o zzen ministerstev a jinch stednch orgn
sttn sprvy SR
Zkon . 116/2000 Sb., kterm se mn nkter zkony na
ochranu prmyslovho vlastnictv
Zkon . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvr-
zch (pln znn vyhleno pod . 3/2001 Sb.)
Zkon . 529/1991 Sb., o ochran topograf polovodio-
vch vrobk (pln znn vyhleno pod. . 399/2000
Sb.)
Zkon . 478/1992 Sb., o uitnch vzorech (pln znn
vyhleno pod . 4/2001 Sb.)
Zkon . 206/2000 Sb., o ochran biotechnologickch vy-
nlez
Zkon . 174/2002 Sb., o poplatcch za udrovn patent
a dodatkovch ochrannch osvden pro liva a pro p-
pravky na ochranu rostlin
Zkon . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor
a o zmn zkona . 527/1990 Sb., o vynlezech, prmys-
lovch vzorech a zlepovacch nvrzch
Zkon . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch (v plat-
nm znn)
Zkon . 452/2001 Sb., o ochran oznaen pvodu a ze-
mpisnch oznaen a o zmn zkona o ochran spote-
bitele
Zkon . 408/2000 Sb., o ochran prv k odrdm rostlin
a o zmn zkona . 92/1996 Sb., o odrdch, osivu a sad-
b pstovanch rostlin
Zkon . 60/2000 Sb., o ochran olympijskch symbolik
Zkon . 237/1991 Sb., o patentovch zstupcch
Zkon . 634/1992 Sb.,o ochran spotebitele ( 2)
Zkon . 101/2000 Sb., o ochran osobnch daj
Zkon . 151/1997 Sb., o oceovn majetku ( 17)
Zkon . 191/1999 Sb., o opatench tkajcch se dovozu,-
vvozu a zptnho vvozu zbo poruujcho nkter pr-
va duevnho vlastnictv, ve znn zkona . 121/2000 Sb.,
(protipirtsk zkon)
Zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, v platnm zn-
n (8 12, 17 20, 271, 479, 488g, 5O8 515)
Zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, v platnm znn
( 11 16, 19b, 118 odst. 1)
Zkon . 140/1961 Sb., trestn zkon, v platnm znn
( 150, 151)
Zkon . 71/1967 Sb., o sprvnm zen (sprvn d)
Zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, v platnm znn
( 33)
Zkon . 368/1992 Sb., o sprvnch poplatcch, ve znn
zkona . 305/1997 Sb.
1.2. Vyhlky
Vyhlka Federlnho adu pro vynlezy . 550/1990 Sb.,
o zen ve vcech vynlez, ve znn vyhlky . 21/2002
Sb.
Vyhlka adu prmyslovho vlastnictv . 213/1995 Sb.,
k proveden zkona o ochrannch znmkch
Vyhlka Federlnho adu pro vynlezy . 350/1991 Sb.,
o odmovn patentovch zstupc
Vyhlka Ministerstva fnanc . 279/1997 Sb., kterou se
provdj nkter ustanoven zkona o oceovn ma-
jetku
Prvn pedpisy v oblasti prmyslovho vlastnictv
Vymezen zkladnch pojm
Doc. JUDr. Ji Jeek, CSc.
11
2. Vklad zkladnch pojm
2.1. Vynlez
Ochrana vynlezu je upravena zkonem . 527/1990 Sb., o vy-
nlezech a zlepovacch nvrzch, ve znn pozdjch ped-
pis. Tento zkon nabyl innosti dnem 1.ledna 1991. pl-
n znn zkona bylo vyhleno pod . 3/2001 Sb. Posledn
novelizac zkona dolo k legislativnm pravm, kter si vy-
dal pstup esk republiky k Evropsk patentov dohod.
esk patentov prvo bylo uvedeno i do souladu se zvazky
vyplvajcmi z lenstv R ve Svtov obchodn organizaci
(dohoda TRIPS). Do platn zkonn pravy je dle provedena
transpozice pedpis Evropsk unie (zejmna nazen EHS/
92 o dodatkovch ochrannch osvdench na liva a naze-
n Evropskho parlamentu a Rady . 1610/96 o dodatkovch
osvdench pro vrobky na ochranu rostlin).
Zkon stanov ti hmotnprvn podmnky patentovatel-
nosti vynlezu:
svtovou novost
vynlezeckou vi
prmyslovou vyuitelnost.
Za vynlezy se ale nepokldaj nap. objevy, zpsoby vy-
konvn duevn innosti nebo pouh uveden informace.
Tak potaov program neme bt chrnn patentem, le-
dae by sofware byl integrovanou soust hardwaru, umo-
ujc fungovn potae. Vluka z patentovatelnosti se dle
vztahuje na ty vynlezy, kter jsou v rozporu s obecnmi z-
jmy nebo obecnou morlkou. Patent by nebylo mon ud-
lit ani na vynlez, jeho podstata odporuje fyziklnm zko-
nm (z praxe dobe znm marn pokusy zskat ochranu pro
perpetuum mobile).
zen o udlen patentu se zahajuje podnm pihlky
u adu prmyslovho vlastnictv (dle jen ad). Pihl-
ka vynlezu mus krom jinho obsahovat popis vynlezu,
abstrakt a patentov nroky. ad je tak podacm adem,
u nho lze podat evropskou patentovou pihlku. ad pro-
vd pedbn przkum, jeho elem je vylouen nepaten-
tovatelnch vynlez a odstrann vad brncch zveejnn
pihlky. K tomuto zveejnn dochz ve Vstnku adu po
18 mscch od priority pihlky. Dal fz patentovho -
zen je pln przkum, kdy dost o jeho proveden mus bt
podna nejpozdji do 36 msc od podn pihlky vyn-
lezu. zen me skonit bu zamtnutm pihlky, zasta-
venm zen o pihlce nebo udlenm patentu.
Rozhodne-li ad o udlen patentu na vynlez pihlen
k ochran, zape tuto skutenost do patentovho rejstku,
provede o tom oznmen ve Vstnku a pihlaovateli vyd
patentovou listinu. V patentov listin se krom popisu vy-
nlezu a patentovch nrok uvd jmno pvodce vynlezu.
Doba platnosti patentu je 20 let od podn pihlky vynle-
zu, ale inky patentu nastvaj ode dne oznmen o udle-
n patentu. Novotou eskho patentovho prva je monost
udlit dodatkov ochrann osvden pro liva a prostedky
na ochranu rostlin. Patent zanik uplynutm doby platnos-
ti, nebo se ho majitel vzd nebo nezaplat ve stanoven lh-
t poplatky za udrovn patentu. ad me tak z dvod
uvedench v zkon patent zruit.
Majitel patentu m vlun prvo:
vynlez vyuvat
udlit souhlas k jeho vyuvn (licence)
patent pevst
zakzat vyuvn patentu jinmi osobami.
Prva majitele patentu mohou bt legln omezena nap.
innostmi pro experimentln ely nebo udlenm nucen li-
cence v ppad, e majitel patent nevyuv vbec nebo v ne-
dostaujc me. Zkon upravuje jako dal instituty zkaz
pmho a nepmho vyuvn patentovanho vynlezu. Je-
jich podstata spov v tom, e bez souhlasu oprvnn oso-
by nesm bt vyrbny, uvdny na trh nebo doveny vrob-
ky, kter jsou pedmtem patentu. Ve srovnn s tm majitel
ztrc sv prva, jestlie bu uvedl vrobky na trh sm ne-
bo se tak stalo s jeho souhlasem. V tomto ppad mluvme
o vyerpn i o konzumpci prv.
2.2. Biotechnologick vynlez
Ochrana biotechnologickch vynlez je obsaena v zkon
. 206/2000 Sb., kter nabyl innosti dnem 1. jna 2000. Z-
kon stanov speciln pravu pro vynlezy zaloen na tech-
nologich obsahujcch biologick materil. esk prvn
prava refektuje i mezinrodn dohody v tto oblasti a pr-
vo Evropsk unie, zejmna smrnici Evropskho parlamen-
tu a Rady . 98/44 E z 6. 7. 1998.
Tento zkon neobsahuje legln defnici biotechnologic-
kho vynlezu, avak stanov kritria patentovatelnosti. Je-li
pedmtem biologick materil, kter se v prod ji vysky-
tl, je patentovateln za podmnky, e byl zskn nebo vyrbn
technickm postupem (nap. mikroorganismy, kter lze kulti-
vovat v laboratornch podmnkch). Patentovatelnost se vzta-
huje na rostliny a zvata s podmnkou, e technick provedi-
telnost nen omezena na uritou odrdu nebo plemeno.
Vluka z patentovatelnosti se vztahuje na vynlezy, kter
jsou v rozporu s ochranou veejnho zjmu nebo morlky.
Z ochrany patentem jsou vyloueny vynlezy, spovajc v z-
sazch do lidsk zroden linie a klonovn lidskch bytost.
Pedmtem vluky je i lidsk tlo v rznch stdich vvoje
vetn komernho vyuit lidskch embry. Vjimkou jsou
vynlezy k terapeutickmu nebo diagnostickmu elu, kte-
r jsou aplikovny na lidskch embrych a jsou jim prosp-
n. Takov vynlezy lze chrnit patentem.
Pokud jde o zen o udlen patentu na biotechnologick
vynlez, dobu platnosti patentu a vlun prva majitele pa-
tentu, jde o prvn pravu analogickou s pravou ochrany
vynlezu, jak je defnovna v zkon . 527/1990 Sb., o vy-
nlezech a zlepovacch nvrzch v platnm znn. Pesto
jsou zakotvena v zkon nkter odchyln ustanoven tka-
jc se pihlaovn k ochran (nap. pihlaovatel m mo-
nost omezit pstup k uloenmu biologickm materilu po
dobu 20 let od data podn pihlky kadmu, krom ne-
zvislho experta).
2.3. Uitn vzor
Ochrana uitnho vzoru je upravena zkonem . 478/1992
Sb., kter nabyl innosti dnem 26. 10. 1992. Zkonem
. 116/2000 Sb. (st druh) byl tento pedpis s innost ke
dni 6. 4. 2000 novelizovn.
12
Uitnm vzorem me bt chrnno takov technick e-
en, kter je:
svtov nov
pesahuje rmec pouh emesln dovednosti
prmyslov vyuiteln.
Ochrana se nevztahuje na ta technick een, kter jsou
v rozporu s obecnmi zjmy. Vluka zahrnuje i odrdy rost-
lin, biologick reproduktivn materily aj. Za technick ee-
n se nepokldaj , obdobn jako v ppad ochrany vynlez,
objevy, vdeck teorie, matematick metody aj.
zen o udlen ochrany je zaloeno na registranm prin-
cipu a provd je ad. Pi podn pihlky lze uplatovat
tzv. odboen. Jeho elem je piznn prva pednosti, pop-
pad data podn oprajc se o pihlku vynlezu, kter byla
dve podna v esk republice. Pihlaovatel me uplatnit
prioritu pouze v ppad, e pod pihlku uitnho vzoru
do 2 msc od rozhodnut o pihlce vynlezu, nejpozdji
do 10 let od jejho podn.
ad podrob pihlku formlnmu przkumu, neprov-
d tud hlubok vcn przkum ani reeri na splnn po-
adavku novosti ani dalch podmnek pro udlen ochrany.
Ty se stvaj pedmtem zkoumn a na zklad ppadn-
ho nvrhu na vmaz vzoru z rejstku. Ochrana technickho
een vznik zpisem uitnho vzoru do rejstku vedenm
adem, kter vyd pihlaovateli osvden a zpis oznm
ve Vstnku. Uplatnnm unijn priority pi pihlen uit-
nho vzoru k ochran do zahrani (ve lht do 15 msc
od podn pihlky) lze doshnout odloen zpisu vzoru
do rejstku a jeho zveejnn.
Doba platnosti uitnho vzoru je 4 roky ode podn pi-
hlky a lze ji prodlouit dvakrt o 3 roky (tj. na celkovou
dobu 10 let).
2.4. Prmyslov vzor
Prvn ochranu prmyslovho vzoru upravuje zkon . 207/
2000 Sb., jm byl tak zmnn dosavadn zkon . 527/1990
Sb., o vynlezech, prmyslovch vzorech a zlepovacch n-
vrzch. Platn zkon nabyl innosti dnem 1. 10. 2000. Sou-
asn prvn prava harmonizuje s prvem Evropsk unie
(smrnice . 98/71/CE o prvn ochran prmyslovch vzo-
r), zejmna pokud jde o stanoven potku a doby ochrany.
Pedmtem ochrany je plon nebo prostorov vzhled v-
robku, pokud spluje podmnky zkona. Vrobkem se tu ro-
zum jak prmyslov nebo emesln vyroben pedmt, tak
soustky k sestaven jednoho sloenho vrobku. Pro ud-
len ochrany prmyslovm vzorem je podstatn vzhled v-
robku (design), vyplvajc ze znak zjistitelnch lidskmi
smysly, tj. zrakem a hmatem. Monost poskytnut ochrany
se posuzuje rovn z hlediska, zda umouje propojitelnost
vrobk pochzejcch z rznch zdroj. Ochrana se me
vztahovat jak na grafck symboly, tak na typografck zna-
ky. Grafka sama o sob, bez spojen s konkrtnm nosiem,
vak prmyslovm vzorem nen.
Aby mohla bt uritmu pedmtu poskytnuta ochrana
prmyslovm vzorem, mus splovat podmnky novosti a in-
dividuality. Dleitm hlediskem je, zda nebyl ped pod-
nm pihlky nebo pede dnem vzniku prva pednosti zp-
stupnn veejnosti shodn prmyslov vzor. Toto pravidlo se
vak nevztahuje zpstupnn samotnm pvodcem nebo je-
ho prvnm nstupcem bhem 12 msc ped podnm pi-
hlky. Za zpisn nezpsobil se pokld takov vzor, kte-
r je v rozporu s veejnm podkem nebo dobrmi mravy,
nebo jemu brn pekka tzv. starho prva.
zen o udlen ochrany je zahjeno podnm pihlky
adu potou, nejlpe vak na pslunm formuli v poda-
teln adu nebo na Internetu. Pihlka mus obsahovat sta-
noven nleitosti, zejmna daje o pihlaovateli, projev jeho
vle a vyobrazen prmyslovho vzoru. Vyobrazen me mt
formu fotografe nebo vkresu, ten vak nesm bt vkresem
vrobnm nebo konstruknm. Krom jednoduch pihl-
ky lze podat i pihlku hromadnou. V n me bt poado-
vn zpis dvou nebo vce prmyslovch vzor, spadajcch
ale do jedn tdy mezinrodnho tdn. Soust pihlky
je i doklad o zaplacen sprvnho poplatku.
Chce-li pihlaovatel zskat ochranu prmyslovho vzoru
v zahrani, mus podat pihlku pmo u zpisnho adu
zvolenho sttu. Pod-li pihlku esk oban do 6 msc
od podn prvn pihlky, me mu bt v rmci tzv. unijn
priority zachovno prvo pednosti.Zjist-li ad po prove-
den vcnho a formlnho przkumu, e pedmt pihlky
spluje zkonem pedepsan podmnky, vyd pihlaovateli
osvden a provede zpis do rejstku prmyslovch vzor.
Souasn prmyslov vzor zveejn a nsledn oznm jeho
zpis ve svm Vstnku. Zpisem do rejstku se pihlaovatel
stv vlastnkem prmyslovho vzoru. ad me tak pi-
hlku zamtnout, zen zastavit nebo vyzvat pihlaovatele
k odstrann zjitnch nedostatk.
Doba ochrany zapsanho prmyslovho vzoru in 5 let
ode podn pihlky. Dobu ochrany lze opakovan obno-
vovat, a to a na dobu 25 let od podn pihlky prmys-
lovho vzoru. dost o obnovu doby ochrany mus vlastnk
podat bhem poslednho roku pslunho ptiletho obdo-
b ochrany.
2.5. Topograe polovodiovch vrobk
Podmnky ochrany tohoto pedmtu prmyslovho vlast-
nictv jsou upraveny zkonem . 529/1991 Sb., kter nabyl
innosti dnem 1. 1. 1992. Tento prvn pedpis byl pozm-
nn zkonem . 116/2000 Sb., s innost ke dni 10. 5. 2000.
Novela zkona reagovala na nutnost dosaitelnosti ochrany
obanm lenskch stt Svtov obchodn organizace na
principu nrodnho reimu a materiln publicity (dohoda
TRIPS). Ustanoven zkona jsou nyn kompatibiln i s pr-
vem Evropsk unie, zejmna se smrnic Rady ES . 87/54
ze dne 16. 12. 1986.
Pedmtem ochrany jsou topografe polovodiovch v-
robk (ip), kter jsou vsledkem tvr innosti a v pr-
myslu polovodiovch vrobk nesm bt bn. Pod pojmem
topografe ve smyslu zkona lze rozumt srii zakdovanch
a vzjemn souvisejcch zobrazen, kter znzoruj trojroz-
mrn uspodn vrstev polovodiovho vrobku. Ochrana
se prv tak vztahuje na sti topografe a zobrazen pro v-
robu topografe, nikoli vak na technologii vytven topo-
grafe, ani na informace uloen ve vrobku.
zen o pihlce je zaloeno na registranm principu ,
piem formou ochrany je zpis topografe do rejstku, kte-
13
r vede ad. ad po zpisu do rejstku a vydn osvde-
n pihlaovateli, zpstupn podklady umoujc identifkaci
topografe, ppadn samotn ip obsahujc topografi tetm
osobm k nahldnut. Zpisem do rejstku se z pihlaova-
tele stv majitel topografe.
Ochrana vznik dnem prvnho veejnho obchodnho
vyuit, pokud byla pihlka podna do 2 let od tohoto vy-
uit. Jestlie k vyuit topografe nedolo, vznik ochrana
dnem podn pihlky. Doba ochrany kon uplynutm 10
let od konce kalendnho roku, v nm vznikla. Jestlie by-
la topografe vyuvna skryt a nebyla do t doby pihle-
na u adu, zanik prvo na monost ochrany 15 let od je-
jho vytvoen.
Obdobn jako u ostatnch chrnnch prv k vsledkm
technick tvr innosti, nesm ani v tomto ppad nikdo
bez souhlasu majitele reprodukovat topografi pro vrobn
ely, polovodiov vrobek obsahujc topografi vyrbt
nebo topografi obchodn vyuvat. Omezen prv majite-
le spov v tom, e inky ochrany se nevztahuj na neob-
chodn innosti a na tzv. reverzn inenrstv (vzkum, v-
voj apod.). K vyerpn prv me dojt za pedpokladu
nslednho obchodnho vyuit, byly-li polovodiov v-
robky s chrnnou topograf uvedeny do obhu majitelem
i s jeho souhlasem.
2.6. Ochrann znmka
Prvn prava ochrann znmky je obsaena v zkon . 137/
1995 Sb., kter nabyl innosti dnem 1. 10. 1995. Tento zkon
byl novelizovn v lncch VI a VII zkona . 116/2000 Sb.
1
.
pravy vztah k ochrann znmce se tkaj dal prvn
pedpisy, nap. zkon . 191/1999 Sb. o opatench pi dovozu
vvozu a zptnm vvozu zbo poruujcch nkter prva
duevnho vlastnictv, ve znn zkona . 121/2000 Sb. (pro-
tipirtsk zkon). V oblasti aplikace mezinrodnho prva je
dleit, e esk prvn prava respektuje zvazky vyplvaj-
c pro eskou republiku z Pask mluvy na ochranu pr-
myslovho vlastnictv, Madridsk mluvy o mezinrodnm
zpisu tovrnch a obchodnch znmek a Dohody o obchod-
nch aspektech prv k duevnmu vlastnictv (l. 18, 1521).
V oblasti evropskho prva dolo k implementaci smrnice
Rady ES . 89/104 do eskho znmkovho prva.
Ochrannou znmkou me bt oznaen, kter lze grafcky
znzornit a je schopn rozliit vrobky nebo sluby pochzejc
od jinch subjekt, pro n jsou ochrann znmky registro-
vny adem. Jako ochrann znmky mohou bt pihle-
na slovn, obrazov nebo kombinovan oznaen (nap. lo-
ga). Ppustn je tak trojrozmrn oznaen tvoen tvary
vrobk nebo jejich obal i kombinace tvaru nebo obalu se
slovy nebo kresbou (nap. lhev s etiketou). Zkon dovoluje
ochrannou znmku pihlsit v ernoblm nebo barevnm
proveden. esk prvn prava ale nedovoluje poskytnout
ochranu zvukovm i hudebnm znlkm nebo vnm.
Nkter oznaen vak nelze zapsat do rejstku ochrannch
znmek . Pat sem zejmna oznaen, kter:
neme bt grafcky znzornno
nem zpsobilost rozliit vrobky nebo sluby
sestv ze znaek nebo daj sloucch v obchod k ur-
en druhu, jakosti, mnostv, elu, hodnoty nebo ceny
vrobku
jeho uvn odporuje mezinrodnm zvazkm, veejn
mravnosti nebo veejnmu podku
obsahujc vlajky a jin znaky sttn suverenity .
Ze zpisu jsou vylouena geografck oznaen (nap. Pra-
ha), oznaen tvoen daji pochvalnho charakteru (nap.
Prima),nebo oznaen identick s oznaenm pvodu vrob-
k (nap. Tebosk kapr). Ochrann znmka nesm obsaho-
vat klamav daje, bez vztahu k sdlu nebo provozovn pi-
hlaovatele. Proto ad zamtl pihlku znmky Hollywoood
s odvodnnm, e jde o veobecn znm oznaen mstn
sti pedmst Los Angeles v USA, svtov proslul svou fl-
movou produkc a navc se neshodujc se sdlem pihlaova-
tele. Nkter oznaen nejsou zpsobil k ochran z toho d-
vodu, e jsou shodn s ochrannou znmkou, zapsanou pro
jinho majitele pro stejn nebo podobn vrobky nebo slu-
by s dvjm prvem pednosti.
Pihlku ochrann znmky me podat pihlaovatel,
jm me bt osoba fyzick i prvnick, avak pouze za
ty vrobky a sluby, kter jsou pedmtem jeho podnikn.
Z hlediska potu subjekt se rozeznvaj individuln a kolek-
tivn ochrann znmky. elem kolektivn ochrann znm-
ky je zajistit znmkovou ochranu sdruenm podnikatel.
Pro dobu ochrany tto znmky plat stejn prvn reim ja-
ko u znmky individuln.
Podnm pihlky vznik pihlaovateli prvo pednosti.
Vyplv-li priorita z mezinrodn smlouvy (Madridsk mlu-
va), mus pihlaovatel toto prvo uplatnit ji v pihlce. Pi-
hlaovn znmek k ochran v zahrani se provd bu tzv.
nrodn cestou u pihlaovacho adu sttu, v nm se po-
aduje ochrana, nebo cestou mezinrodnho zpisu. Zpis
se dost o ochranu v esk republice, m v naem stt
stejnou platnost jako zaregistrovn znmky v rejstku ve-
denm adem.
Po podn pihlky nsleduje przkum, v nm ad po-
suzuje z vcnch a prvnch hledisek, zda pihlka m pede-
psan nleitosti. Jestlie pihlka spluje zkonn poadav-
ky, ad pihlku zveejn ve Vstnku, jinak zen zastav
nebo pihlku zamtne. Kad me uplatnit ve lht 3 m-
sc proti zpisu nmitky. Tohoto prostedku me vyut ze-
jmna ten, kdo je dritelem shodnho nebo zamnitelnho,
teba nezapsanho oznaen. Jestlie se proke, e toto ozna-
en zskalo v naem stt rozliovac schopnost pro jeho v-
robky nebo sluby, me tato okolnost vst k rozhodnut a-
du o zamtnut registrace konkurujc ochrann znmky.
Pokud jde o veobecn znmou ochrannou znmku , jde
o ochrannou znmku, kter se vyznauje distinkn funk-
c bez ohledu na registraci. Jej majitel, bez zetele na to, e
znmka nen zapsna v rejstku ochrannch znmek s inky
pro eskou republiku, se me spn domhat v nmitko-
vm zen svch prv, nap. argumentac o vitosti znmky
jako dsledku jej propagace v na republice. Do kompe-
tence adu vak ji nepat prohlsit uritou znmku za
proslulou; toho lze doshnout vrokem soudu, a to nejsp-
e v souvislosti se sporem vedenm pi poruen prv z d-
vodu nekal soute.
14

1
V souasnosti je legislativn pipraven k projednn v Poslaneck sn-
movn Parlamentu R vldn nvrh novely zkona o ochrannch znm-
kch a provdc vyhlky k nmu.
Nebrn-li absolutn nebo relativn pekky zpisn zp-
sobilosti, ad znmku zape do rejstku a tm se z pihla-
ovatele stv majitel ochrann znmky. Ten m prvo podat
ad o vydn osvden, kter m povahu veejn listiny a lze
se jm prokazovat ped soudy, ady, obany apod. Ochran-
n doba in 10 let a me bt neomezen prodluovna.
Ochrann doba me zaniknout z nkterho z vmazovch
dvod, mezi n pat nevyuvn znmky bhem 5 let od
zpisu, zamnitelnost znmky zjitn v zen o nmitkch
nebo ztrta rozliovac schopnosti znmky.
Majitel ochrann znmky m vlun prvo oznaovat sv
vrobky, obaly, fremn papry, reklamn texty aj., ochrannou
znmkou, ppadn mezinrodn uznvanou znakou . M
tak prvo poadovat informace o jinch oznaench, kter
jsou shodn nebo zamniteln s jeho ochrannou znmkou.
Krom toho me uplatnit zpovdn prvo, jm se lze u sou-
du brnit proti neleglnmu uvn nebo napodoben chr-
nnho oznaen. Je oprvnn uplatnit alobou u pslun-
ho Krajskho soudu nap. aby vrobce nebo distributor zbo
s padlanou ochrannou znmkou odstranil toto zbo z ob-
chodn st nebo aby byly znieny nstroje a materil, pomo-
c nich dolo k deliktnmu jednn. Me tak pout dal-
prvn prostedky na ochranu ped nekalou sout, kter
jsou upraveny v obchodnm zkonku ( 53 a n.).
2.7. Oznaen pvodu a zempisn oznaen
Ochrana oznaen pvodu a zempisnch oznaen je upra-
vena zkonem . 452/2001 Sb., ze dne 29. 11. 2001. Posledn
zkonnou pravou se uskutenila transpozice pedpis Ev-
ropsk unie, jmenovit nazen Rady (EHS) . 2081/92 ve
znn nazen Rady (ES) . 535/97. esk republika je signa-
tem Lisabonsk dohody o ochran oznaen pvodu a je-
jich mezinrodnm zpisu (vyhl. . 67/1975 Sb., ve znn vy-
hl. . 79/1988 Sb.).
Krom obecn prvn pravy, plat speciln prvn ped-
pisy, jako nap. zkon . 39/1957, o chmelaskch vrobnch
oblastech, jen upravuje uvn chrnnho oznaen a-
teck chmel.
Oznaen pvodu je dno urenm nzvu zem, oblasti,ne-
bo msta, kter se stalo obecn znmm jako daj o tom, od-
kud pochz urit vrobek. Jakost nebo znaky takovho v-
robku mus bt dny vlun nebo podstatn zempisnm
prostedm vetn initel prodnch nebo lidskch. O ze-
mpisnm oznaen hovo zkon jako o nzvu zem pou-
vanho k oznaen zbo odtud pochzejcho, kter m
uritou kvalitu, povst nebo jin vlastnosti, kter lze pi-
st tomuto zempisnmu pvodu. Pkladem chrnnch
oznaen pvodu mohou bt Jabloneck biuterie nebo Olo-
mouck tvarky.
Z ochrany jsou vak vylouena ta oznaen, kter by by-
la ji chrnna ochrannou znmkou i veobecn znmou
znmkou (oznaen pro vna jsou z tohoto pravidla vyata).
Zapsan oznaen pvodu se nesm tak pouvat pro zpis
obecnho nzvu druhu vrobk. Dvodem je, aby se pede-
lo pemovn chrnnch oznaen na generick oznaen.
V nkterch ppadech vak v dsledku jejich dlouhodobho
uvn a nepostaujc prvn ochrany k jejich zdruhovn ji
dolo (nap. u nzvu Prask unka).
zen o udlen ochrany provd ad na zklad dosti
podan sdruenm vrobc nebo zpracovatel z urit oblas-
ti. K dosti je nutno piloit vyjden pslunho ivnos-
tenskho adu, e v dan lokalit je umstna provozovna
vyrbjc zbo, pro jeho oznaen se vyaduje ochrana. Po
zpisu do rejstku vedenm adem obdr zapsan uiva-
tel osvden , kter m povahu veejn listiny. Jm se me
vykazovat ped ady, soudy, obany apod.
Trvn ochrany nen asov omezeno. Kad, kdo splu-
je podmnky zkona, tj. nejenom uivatel zapsan v rejst-
ku, je oprvnn uvat zapsan oznaen pvodu, zejmna je
umstit na zbo, jeho se oznaen tk. Zapsan oznaen
jsou chrnna proti jakmukoliv pmmu nebo nepmmu
zneuit. Ochranu proti klamavm nebo livm dajm o ze-
mpisnm pvodu nebo o vlastnostech zbo poskytuj tak
ustanoven prvnch norem na ochranu ped nekalou sout,
zejmna 44, odst. 1 a 46 obchodnho zkonku.
Na zapsan oznaen pvodu a na zempisn oznaen ne-
lze poskytnout licenci. Zkon tak zakazuje poskytnut toho-
to pedmtu prmyslovho vlastnictv jako zstavy.
2.8. Obchodn rma
Zkladem pravy eskho fremnho prva jsou ustanoven
8 12 obchodnho zkonku. Obchodn frma nebo zkr-
cen frma je chrnna ve vech unijnch zemch Pask
mluvy na ochranu prmyslovho vlastnictv (v l. 1, 8 uv-
dna jako obchodn jmno). V praxi to znamen, e frma
eskho podnikatele je chrnna ve vech lenskch sttech
Evropsk unie, ani je zapoteb ji v tchto sttech zvlt
pihlaovat.
Firmou se rozum nzev, pod nm in podnikatel prv-
n kony pi sv podnikatelsk innosti. Ochrana frmy
podnikatel prvnickch osob, jako jsou obchodn spole-
nosti, je v esk republice zaloena na principu registranm,
oprajcm se o zpis frmy do obchodnho rejstku. U prv-
nickch osob nezapisujcch se obchodnho rejstku, je pr-
votvornou skutenost zizovac listina.
U podnikatel fyzickch osob zapisujcch se do obchod-
nho rejstku vznik prvo k frm na zklad tto registrace.
Jestlie se tato osoba do obchodnho rejstku nezapisuje, ne-
vztahuj se na ni ustanoven fremnho prva. Takov podni-
katel podnik obvykle pod svm jmnem a me se domhat
ochrany na zklad priority od zahjen faktickho uvn
nzvu, pod nm provd svou podnikatelskou innost.
Firemn prvo vychz z nkolika zsad, kter je teba pod
sankc napadnutelnosti prostedky soukromoprvn, ppad
trestn ochrany dodrovat. Mezi tyto zsady pat:
pravdivost frmy
pimenost frmy
nezamnitelnost frmy
rozliitelnost frmy.
Pravdivost frmy znamen, e mus obsahovat daje, kter
zkon pedepisuje pro frmu uritho typu podnikatele (nap.
pro komanditn spolenost nzev, prvn formu, sdlo). Prav-
div mus bt jak kmen frmy, tak fremn dodatky (v danm
ppad komanditn spolenost nebo kom. spol. nebo
k.s.). V ppad uit star frmy prvnm nstupcem pod-
nikatele lze pout tento nzev s pipojenm nstupnickho
15
dodatku. Jde-li o zddn podniku, je nutn vslovn souhlas
zstavitele nebo ddic podnikatele.
Firma nesm bt zamniteln s frmou jinho podnikatele.
M-li podnikatel stejn jmno a pjmen, je povinen pipo-
jit dodatek odliujc osobu nebo druh podnikn. Poadavek
pimenosti m.j. vyluuje do frmy vlenit oznaen, kter by
mohlo psobit klamav, pokud jde o zempisn pvod pod-
nikatele nebo jeho zamen na urit trhy.
Firma mus bt dostaten rozliiteln , co vyplv jak ze
zmnn mezinrodn ochrany, tak z vnitrosttnch pedpis
na ochranu ped nekalou sout. Ochranu proto nelze posky-
tovat frm, kter by obsahovala druhov oznaen, typick
pro vechny podniky nebo provozovny v uritm oboru nebo
odvtv podnikn (nap. oznaen Shop, Restaurace apod.).
Vlunm prvem osoby, kter je oprvnna s frmou na-
kldat, je prvo zapovdt neoprvnn uvn frmy a pr-
vo k uit frmy pro ely svho podnikn. Dispozin prvo
je vak omezeno pravidlem, e pevod podniku bez souas-
nho pevodu frmy je neppustn. Dal omezen se vzta-
huj na uvn frmy v ppadech zniku spoleenstevnho
nebo lenskho vztahu k prvnick osob a na pechod prv
v ppad smrti fyzick osoby nebo zniku spolenka, jde-li
o osobu prvnickou.
Vlastnk frmy m prvo poskytovat souhlas k uit frmy
formou licence. V tto souvislosti lze pipomenout smluv-
n typ franchizingov smlouvy, kter nen vslovn uprave-
na v obchodnm zkonku a proto kombinuje znaky smluv,
kter jsou j elem nejbli. Nabyvatel zskv v rmci tzv.
formtu oprvnn k uvn nejen frmy vlastnka, ale i pr-
va k uvn jeho ochrann znmky, loga i know-how (p-
kladem jsou fremn oznaen Hilton, MacDonald).
Vlastnk frmy, kter je doten ve svch prvech, se m-
e domhat alobou u soudu, aby se poruitel zdrel proti-
prvnho jednn a aby odstranil zvadn stav. Krom toho
me uplatnit nroky na nhradu kody a na poskytnut pi-
menho zadostiuinn. Obdobn jako u alobnch nro-
k z dvodu nekal soute me navc poadovat uveejn-
n soudnho rozsudku.
2.9. Olympijsk symbolika
Olympijsk symboly jsou chrnn podle zkona . 60/2000
Sb., kter nabyl innosti dnem 1. 5. 2000. Tmto zkonem
jsou stanoveny prva a povinnosti, kter souvisej s uvnm
tchto symbol a zajitna ochrana ped jejich zneuitm.
Na mezinrodn uznvan symboly letnch i zimnch
olympijskch her se zrove vztahuje ochrana podle zko-
na . 137/1995 Sb. o ochrannch znmkch, v platnm zn-
n. Symboly eskho olympijskho vboru, emblm a vlajka,
jsou zapsny jako ochrann znmky do pslunho rejstku
vedenho adem. lensk stty Pask mluvy na ochranu
prmyslovho vlastnictv, vetn esk republiky, jsou zav-
zny k ochran olympijskch symbol podle lnku 6ter.
Pedmtem ochrany jsou taxatvn vyjmenovan olympij-
sk symboly. Mezi n pat znm symbol se stvajc z pti
propojench kruh, znzorujcch pt svtadl. Chrnna
je tak olympijsk vlajka, olympijsk ohe, olympijsk hymna
a dal symboly, jako jsou vrazy olympijsk, olympida. Ui-
t pro osobn, reklamn nebo jin ely oprvnnou osobou
je podmnno pedchozm psemnm zmocnnm eskho
olympijskho vboru. Zkaz uvn bez tohoto zmocnn
se vztahuje tak na oznaen, kter jsou tvoena s pouitm
olympijskch symbol nebo jejich st.
Dojde-li ke sporu z dvodu poruen tohoto zkona, je
k rozhodnut mstn pslun krajsk soud. alobce, jm je
esk olympijsk vbor nebo oprvnn osoba, me uplat-
ovat nroky na zdren se protiprvnho jednn, odstrann
zvadnho stavu, ppadn i poadovat nhradu kody.
2.10. Odrdy rostlin
Ochrana prv k odrdm rostlin je upravena zkonem . 408/
2000 Sb., jm byl zmnn zkon . 92/1996 Sb., o odrdch,
osivu a sadb pstovanch rostlin. Platn zkon, kter nabyl
innosti dnem 1. 2. 2001, zruil dosavadn zkon . 132/
1989 Sb., o ochran prv k novm odrdm rostlin a pleme-
nm zvat. Oproti dvj prvn prav nen do zkona
pevzata dosavadn ochrana plemen hospodskch zvat,
protoe jejich ochrana je dostaten eena institutem ple-
mennch knih.
Souasn esk prvn prava zohleduje zvazky esk
republiky, vyplvajc z Mezinrodn mluvy na ochranu no-
vch rostlin v revidovanm znn z r. 1972 a 1978. Doch-
z tak k implementaci komunitrnho prva do nrodnho
systmu ochrana tchto prv, zejmna nazen Rady (ES)
. 2100/94 o odrdovch prvech spoleenstv. Toto naze-
n umouje zskat na zklad jedn dosti ochranu prv ve
vech lenskch sttech Evropsk unie.
Pedmtem ochrany jsou odrdy vech rod a druh rost-
lin, vetn jejich hybrid. M-li bt odrd piznna veejno-
prvn ochrana, mus splovat tyi zkladn podmnky:
novost odrdy
odlinost odrdy
uniformita odrdy
stlost odrdy.
O udlen ochrany rozhoduje stedn kontroln a zkueb-
n stav zemdlsk. Tento stav po podn dosti pezkou-
m, zda odrda me bt pedmtem ochrannch prv a zda
se nevyskytuj pekky brnc dalmu zen pro udlen
ochrannch prv. Je-li vsledek zen pozitivn, stav prove-
de ve Vstnku Ministerstva zemdlstv oznmen o podan
dosti a kdokoliv me podat nmitky. Jestlie dost vyho-
v zkonnm podmnkm, stav udl lechtiteli ochrann
prva k odrd a schvl nvrh nzvu odrdy vydnm lech-
titelskho osvden. Podnm dosti vznik lechtiteli prio-
rita. Doba ochrany pon udlenm lechtitelskho osvde-
n a trv dokonce 25. roku nsledujcho po roce, ve kterm
byla prva udlena. U nkterch odrd (deviny, chmel, rva
vinn, brambory) trvaj ochrann prva 3O let. daje o vzni-
ku, zniku a zruen ochrannch prv se zapisuj do rejstku
chrnnch odrd vedenho stavem.
Osobou, kter m vlun prvo k vyuvn chrnn od-
rdy, je dritel lechtitelskch prv. Ten m prvo na vrobu
nebo mnoen, prodej a nabzen k prodeji, skladovn, v-
voz a dovoz tohoto materilu. Souhlas k vyuvn chrnn
odrdy se poskytuje psemnou licenn smlouvou, kter mu-
s obsahovat ujednn o cen licence. Dritel me tak sv
prva pevst na jinou osobu. Jsou-li tato prva ve vlastnictv
16
vce osob, nen zapoteb k pevodu podlu na tchto prvech
na kterhokoliv ze spoludritel souhlasu ostatnch.
Specifkem ochrany prv k tomuto nehmotnmu statku
jsou tzv. farmsk vjimky. Jejich podstatou je, e farm
me legln vyuvat na vlastn farm vyrobenho osiva
a sadby chrnn odrdy pro poteby dalho vsevu. Avak
i v takovm ppad je povinen platit driteli lechtitelskch
prv pimenou nhradu. Zkon poskytuje tuto vjimku
farmm hospodacm na vlastn nebo pronajat pd ne
vt ne je vmra nutn pro vrobu 92 tun obilovin. Dal
omezen se vztahuje na hlavn odrdy zemdlskch rostlin
(obilniny, krmn rostliny, olejniny, brambory).
3. Literatura
Jakl, L., Bohek, M., Prvo duevnho vlastnictv, Oeconomia, Praha,
2003
Jeek, J., Patentov zkon. Zkon o uitnch vzorech, Koment, C.H.Beck,
Praha, 1998
Jeek, J., Prva prmyslovho vlastnictv v obchodnch vztazch, in Eli
a kol., C.H.Beck, Uebnice obchodnho prva, 2002
Ptra, V. a kol., Zkon o ochrannch znmkch, Koment, C.H.Beck, 1996

17
Veejnoprvn ochrana duevnho vlastnictv, vztah mezi pojmy
prmyslov a duevn vlastnictv
Jindich paek
Souasn civilizace, nachzejc se na prahu tetho tiscile-
t se vyznauje obrovskou dynamikou vdeckotechnickho
rozvoje. Jestlie pro devatenct a prvn polovinu dvactho
stolet byl charakteristick rozvoj prmyslov vroby v kla-
sickm pojet oceli a eleza, ve druh polovin dvactho sto-
let dolo k nastartovn prudkho rozvoje elektroniky, vpo-
etn a telekomunikan techniky a nsledn informanch
technologi. Tento trend, pokrauje i nyn a m za nsledek,
mimo jin i to, e roste vznam duevnho vlastnictv, tedy
nehmotnch vsledk tvr lidsk innosti.
1. Duevn vlastnictv
Dve ne se pokusme defnovat pojem duevnho vlastnictv
je vhodn se zmnit o obecnjm pojmu, kterm je vlastnic-
tv. Vlastnictvm prvn vda zpravidla oznauje urit vztah
osoby, respektive jinho subjektu prva k vci, prvu nebo ji-
n hodnot. Vlastnictvm se ovem tak asto mn objekt to-
hoto vztahu (ve smyslu majetek).
1
Pojem majetek je pouit
i ve spojen s pojmem duevn vlastnictv. Vlastnick prvo
je prvem absolutnm, kter jako takov psob vi neurit-
mu potu subjekt povinnost, respektive vi vem. Povin-
nost odpovdajc absolutnmu prvu je zdret se ruen pr-
va. Pro vlastnictv je tedy charakteristick, e uvat je a jm
disponovat me vhradn vlastnk, kter jako jedin me
dt souhlas, aby jeho vlastnictv uvala nebo jeho vlastnic-
tvm disponovala jin osoba. Pro plnost je teba dodat, e
v uritch ppadech me bt vkon vlastnickho prva ze
zkona omezen, ppadn me bt omezen rozhodnutm
sttnho orgnu, kter se vak mus oprat o zkonn ustano-
ven. V obecn rovin rozliujeme, podle pedmtu, ti dru-
hy vlastnictv: vlastnictv k vcem movitm, vlastnictv k v-
cem nemovitm a duevn vlastnictv. Pedmtem duevnho
vlastnictv nejsou vci, nbr nehmotn statky.
Duevn vlastnictv pedstavuje souhrn prv k autorskm
dlm jako individuln ztvrnnm vsledkm tvr in-
nosti a k nehmotnm statkm pbuznm (ke zvukovm (fo-
nografckm) zznamm, k televiznm a rozhlasovm poa-
dm a k vkonm umlc)
2
Vet jednotlivch druh duevnho vlastnictv (odpov-
dajc dob svho vzniku) obsahuje mluva o zzen Svtov
organizace duevnho vlastnictv (mluva) z roku 1967.
Svtov organizace duevnho vlastnictv World Intel-
lectual Property Organization (dle ve zkratce WIPO) je me-
zinrodn mezivldn organizace patc do systmu OSN,
kter vznikla s clem podpoit co nejir ochranu vsledk
duevn innosti, vetn i tch nehmotnch statk, kter ob-
vykle nejsou azeny mezi pedmty prmyslovho vlastnic-
tv ani mezi pedmty autorskch prv.
WIPO ji na potku sv innosti vymezila v irch sou-
vislostech pojem duevnho vlastnictv a lze j pist v-
znamn podl na rozvoji teorie duevnho vlastnictv, vetn
ovlivnn autorskch zkon a prvnch norem z oblasti pr-
myslovho vlastnictv v mnoha zemch svta. mluva o zze-
n WIPO je mezinrodn mluvou veobecn povahy tkajc
se celho rozsahu duevnho vlastnictv, respektujc samo-
statnost Bernsk unie a Pask unie, kter jako takov ob-
sahuj vlastn zsady ochrany duevnho vlastnictv.
Podle tto mluvy, duevn vlastnictv zahrnuje prva k lite-
rrnm, umleckm a vdeckm dlm, vkonm vkonnch
umlc, zvukovm zznamm, vysln, vynlezm, vdec-
km objevm, prmyslovm vzorm a ochrannm znm-
km, obchodnm jmnm a nzvm.
Dle zahrnuje ochranu proti nekal souti a jakkoliv ji-
18

1
T Vladimr, Prmyslov a autorsk prva v mezinrodnm obchod,
Linde Praha a.s. 1997
2
Madar Z. a kol.:Slovnk eskho prva, Linde Praha a.s. 2. vydn,1999
n prva, kter jsou vsledkem duevn innosti na poli pr-
myslovm, vdeckm, literrnm a umleckm.
S ohledem na vsledky vdy a techniky a obecnho po-
znn dosaen v obdob do konce dvactho stolet dolo
k novmu vymezen, tohoto pojmu. Pojem duevn vlast-
nictv WIPO nov vymezuje jako prva k autorskm dlm
a nehmotnm statkm souvisejcm, k vynlezm, prmys-
lovm vzorm, ochrannm znmkm, obchodnm jmnm
a obchodnm frmm, k objevm vdeck povahy, k prvm
na ochranu proti nekal souti, ke vem prvm majcm
vztah k duevn innosti v oblasti prmyslov, vdeck, lite-
rrn a umleck, tj. i prva k uitnm vzorm, know-how,
obchodnmu tajemstv, topografm polovodiovch vrobk,
zlepovacch nvrhm, odrdm rostlin, oznaenm pvodu
a zempisnm oznaenm, obsahu databz, typografckm
znakm aj.
3
Porovnnm vtu z roku 1967 s vtem z roku
2002 lze konstatovat, e pojem duevn vlastnictv se skute-
n rozil, a to pedevm s rozvojem informatiky, zejmna
o pojmy jako jsou topografe polovodiovch vrobk, ob-
sahu databz a o typografck znaky, ale i o odrdy rostlin.
Ve vtu jsou tedy zahrnuty nehmotn statky z oblasti du-
evn innosti, kter jednoznan spadaj do prmyslovho
vlastnictv nebo do duevnho vlastnictv v um smyslu, ale
i ty jejich zaazen do jedn nebo druh skupiny je sporn.
Jedn se o tet skupinu oznaovanou jako nechrnn ne-
hmotn statky. Pojem nechrnn nehmotn statky dozn-
v vznamovho posunu s novj defnic WIPO pro duev-
n vlastnictv, kterm se rozum jakkoliv vlastnictv o nm
panuje veobecn shoda, e je svou povahou duevn a e je
hodno ochrany. Tento e pojat vznam pojmu duevn
vlastnictv se pouv i v textu prvnch pedpis esk re-
publiky (viz 558 a 559 obchodnho zkonku).
Duevn vlastnictv lze pojmat jako prvn a ekonomic-
kou abstrakci, kter je tvoena souhrnem rznch objektiv-
n (tj. smysly vnmateln) vyjdench idelnch (tj. nehmot-
nch pedmt, kter nejsou ani vcmi v prvnm smyslu, ani
prvy, nbr jako nehmotn majetkov hodnoty jsou zpso-
bil bt samostatnmi pedmty prvnch a ekonomickch
vztah.
4
Pedmty duevnho vlastnictv mohou bt vsled-
kem tvr (duevn innosti) nebo vsledkem innosti ne-
tvr. Nositeli tvr duevn innosti mohou bt fyzick
osoby nositeli netvr innosti mohou bt jak osoby fyzick,
tak i prvnick. V obou ppadech lze mluvit o duevnm
vlastnictv, kter je teba chpat jako opak majetku hmotnho.
Z tto defnice vyplv, e i subjektivn prva k tmto ide-
lnm pedmtm nleej originln tm osobm, dky je-
jich innosti tyto pedmty vznikly (autorm, pvodcm,
vrobcm etc.), kte tak s nimi mohou v souladu se zko-
nem nakldat.
Z hlediska ekonomickho, kter zde bvalo dve asto
opomjeno, meme ci, e tyto ideln objekty duevnho
vlastnictv, respektive prva k nim, jsou penzi ocenitelnm
zbom, majcm svou smnnou a uitnou hodnotu na trhu.
Pedmty duevnho vlastnictv vak mohou bt zpsobil-
mi pedmty prvnch (i ekonomickch) vztah jedin tehdy,
jsou-li vyjdeny v hmotn podob (zhmotnny).
5
Ke splnn tto podmnky, dle naeho prva, postauje
pouh efemrn materializace, tj. aby ideln pedmt byl
vnmateln smysly. Vechny jevy mimosmyslovho vnm-
n nelze adit mezi ideln pedmty duevnho vlastnictv.
Pro nzornost je vhodn uvst, e vnmn zvuku i obrazu
lidskmi smysly se dje prostednictvm hmotnch vln, kte-
r, pi ivm nezaznamenvanm projevu (napklad ped-
nesu bsn) existuj pouze v pomjiv podob.
2. Pojem prva duevnho vlastnictv
Vedle pojmu duevn vlastnictv, respektive subjektivnch
prv k nmu tak jak existuj v naem pojet prva je teba re-
fektovat i pojet prva duevnho majetku (intellectual pro-
perty law z anglo-americk prvn terminologie).
V objektivnm smyslu meme prvo duevnho majet-
ku (a potamo i prvo vlastnictv prmyslovho zbn
charakterizovat jako souhrn prvnch norem upravujcch
vztahy, kter vznikaj pi duevn tvr innosti tvorb
a pi netvr obchodn innosti, resp. hospodsko tech-
nick, provozn, obchodn atp.
6
Jak ji bylo dve uvedeno,
vsledky tchto tvrch i netvrch innost nemaj hmot-
nou povahu a lze je mono charakterizovat pojmem ideln
majetkov hodnoty, kter vak mus bt vyjdeny v materi-
alizovan podob. Prvo duevnho vlastnictv je nestejnoro-
dm (heterogennm) seskupenm prvnch norem, kter ne-
nalo souhrnn vraz v jednotn kodifkaci.
Prvo duevnho vlastnictv upravuje i spoleensk vzta-
hy vznikajc pi uplatovn (vyuvn) vsledk duevn
innosti ve spolenosti. Spoleensk vztahy upraven pr-
vem duevnho vlastnictv jsou jednak vztahy majetkovmi,
jednak vztahy osobnmi (viz 1 odst.2. obanskho zkon-
ku). Z pojet obanskho prva vyplv, e vztahy upraven
prvem duevnho vlastnictv lze oznait jako vztahy oban-
skoprvn. Legislativnm zkladem obanskoprvnch vzta-
h je zkon .40/1964 Sb. (obansk zkonk) v pozdjm
znn z roku 1991 je souasn zkladem vech soukromo-
prvnch vztah, potaje v to vztahy obchodn zvazkov,
tkajc se vztah k duevnmu vlastnictv. prava nkterch
zvltnch obanskoprvnch vztah nen obsahem oban-
skho zkonku a e ji zvltn zkony. Obecn pak plat,
e neobsahuj-li tyto zvltn zkony speciln pravu, pod-
prn se pouije obansk zkonk. Majetkov vztahy v pr-
vu duevnho vlastnictv jsou upraveny zvltnm zkonem
. 513/1991 Sb. v pozdjm znn obchodnm zkonkem.
Vztahy vyplvajc z tvr duevn innosti jsou upraveny
zkonem . 121/2000 Sb. o prvu autorskm, o prvech sou-
visejcch s prvem autorskm a o zmn nkterch zkon
(autorsk zkon) a napklad zkonem . 527/1990 Sb. zkon
o vynlezech, prmyslovch vzorech a zlepovacch nvrzch
v pozdj znn nebo zkonem .478/ 1992 Sb. o uitnch
vzorech v pozdjm znn.
Ochrana duevnho vlastnictv a prmyslovho vlastnictv
je zaloena na tom, e jednotlivm subjektm (primrn au-
19

3
Bohek M., Jakl L.: Prvo duevnho vlastnictv VE Praha 2002, str.10

4
Telec I.: Tvr prva duevnho vlastnictv (MU Brno, Doplnk Brno,
1994, str 20)

5
Telec I.: Tvr prva duevnho vlastnictv (MU Brno, 1994, str 20)

6
Slovkov Z.: Prmyslov vlastnictv, studijn texty,NAKLADATELSTV
ORAC, s.r.o.,Praha 2003, str. 10
torm, pvodcm) vznikaj k pedmtm duevnho a pr-
myslovho vlastnictv absolutn prva (vlun). Jak ji bylo
ve uvedeno, tato prva jedince psob vi vem ostatnm.
To znamen, e ostatn nesmj do prv jedince (autora, p-
vodce) zasahovat.
Velk vznam v oblasti prvnch vztah, kter vznika-
j z tvr duevn innosti m rozliovn astnk tchto
vztah na subjekty pvodn a na subjekty odvozen. Pvodn
stranou, respektive pvodnm subjektem, jak ji bylo uvedeno
ve, me bt pouze osoba fyzick, nebo jen ta me tvr
innost skuten realizovat. Odvozenm subjektem (astn-
kem), v nslednch majetkovch vztazch, tkajcch se na-
pklad uit umleckho vkonu, mohou bt na obou stra-
nch ji prvnick osoby. V tomto ppad se jedn o strany,
kter pouze odvozuj sv majetkov prva od prv pvodn-
ho tvrce osoby fyzick (autor, vkonn umlec viz autor-
sk zkon, pvodce viz prva k prmyslovmu vlastnictv
nap.vynlezu). Odvozen subjekty (derivtn) se souhrnn
oznauj jako nabyvatel rozumno prv nebo idelnch ma-
jetkovch hodnot. V zvazkovch vztazch prva duevnho
vlastnictv se me pout k oznaen jejich astnk i jinch
termn odpovdajcch povaze zvazku (nap. smlouva na-
kladatelsk autor versus nakladatelstv). V prmyslovprv-
nch vztazch rozliujeme pvodce nap. pvodce vynlezu od
pihlaovatele vynlezu (ve fzi zen o udlen patentu) a p-
vodce od majitele patentu (ve fzi po udlen patentu). Pihla-
ovatelem i majitelem patentu me bt jak pvodce sm, tak
i jin subjekt (nap. osoba prvnick), pvodcem vak me
bt, jak ji bylo eeno, pouze vlastn tvrce, tj. osoba fyzick.
V obchodn zvazkovch vztazch se strany oznauj (nap.
u licenn smlouvy defnovan obchodnm zkonkem) jako
poskytovatel a nabyvatel.
3. Prmyslov vlastnictv
Prmyslov vlastnictv, jak vyplv z ve uvedenho rozd-
len, je vzhledem k pojmu duevn vlastnictv pojmem um,
kter zahrnuje pouze st duevnho vlastnictv, piem ta-
to st, se vyznauje specifckmi rysy, kter vyplvaj ze-
jmna z poadavku prmyslov (obecnji vzato hospod-
sk) vyuitelnosti a vtinou z existence formlnch zpisnch
princip. Prmyslov vlastnictv vznik, a na vjimky (nap.
obchodn frma, dve obchodn jmno) a na zklad roz-
hodnut adu prmyslovho vlastnictv o udlen ochrany
(patentu na vynlez, zpis uitnho vzoru, zpis ochrann
znmky atd.) na rozdl od autorskch prv, kter ve vtin
zem vznikaj ji v okamiku vytvoen dla a to bez dalch
formlnch podmnek.
Prmyslov vlastnictv pedstavuje souhrn absolutnch
prv k nehmotnm statkm, kter vak jsou respektive mus
bt prmyslov vyuiteln (v opakovan vrob).
Pojem prmyslov vyuiteln je vak douc chpat eji
a to ve smyslu hospodsky vyuiteln.
Pedmtem prmyslovho vlastnictv podle naeho prva
jsou vynlezy, uitn vzory, prmyslov vzory, topografe polo-
vodiovch vrobk, zlepovac nvrhy, nov zpsoby preven-
ce, diagnostiky a len lid zvat a rostlin, nov odrdy rost-
lin a plemena zvat. Dle sem pat ochrann oznaen jako
jsou ochrann znmky, oznaen pvodu vrobk, daje o p-
vodu zbo a obchodn jmna (obchodn frmy).
Na tomto mst je vak teba zdraznit, e pedmtem pr-
myslovho vlastnictv jsou jakkoliv objektivn vyjden ide-
ln pedmty a na jejich zpsobilost bt pedmtem oban-
skoprvnch vztah jako tzv. jin majetkov hodnoty ( 118
odst. 1 obanskho zkonku) nem vliv skutenost, zda jsou
chrnny zvltnmi zkony.
7
Jak ji bylo uvedeno, pedmty prmyslovho vlastnictv
pedstavuj specifckou st pedmt duevnho vlastnictv
a lze je tdit podle rznch kritri. Jeliko pro duevn vlast-
nictv bylo ve pouito tdn dle kritria, zda bylo vsled-
kem tvr i netvr innosti, bude toto kriterium pouito
pro duevn vlastnictv i pro prmyslov vlastnictv.
4. Klasikace prva duevnho vlastnictv
Nyn podrobnji k rozdlen duevnho vlastnictv dle cha-
rakteru jeho vzniku. Za duevn vlastnictv (nehmotn sta-
tek), kter je vsledkem tvr innosti fyzick osoby nebo
osob lze povaovat:
A) Autorsk prvo a rovn prvo umleckch vkon. Au-
torsk prvo rovn zahrnuje potaov programy a struk-
tury databz (nikoliv vak samotn data). Pro autorsk dla,
dle autorskho prva, je charakteristick, e pedstavuj, vy-
jaduj i ztvruj mylenku.
B) tvr prvo prmyslovho vlastnictv. Tato kategorie
tvrch nehmotnch statk je charakterizovna zejmna
novost mylenky z n vychz vlastn een. Tvr prvo
prmyslovho vlastnictv lze dle dlit do nsledujcch ka-
tegori a to na:
B1) patentov prvo (ochrana vynlez patenty)
B2) vzorov prvo, do kterho zahrnujeme prvo uitnch
vzor a prvo prmyslovch vzor
B3) prvo topograf polovodiovch vrobk
B4) lechtitelsk prvo
B5) prvo zdravotnickch metod (v humnn i veterinrn
medicn) a prvo rostlinolkaskch metod
B6) zlepovatelsk prvo
B7) jin tvr prva, kter nepovaj zkonn ochrany
Nyn k nkterm vybranm kategorim prva prmyslo-
vho vlastnictv podrobnji:
Ad B1) Patentov prvo (patent na vynlez). Prva a povin-
nosti vznikajc z vytvoen a uplatnn vynlezu (i zlepova-
cho nvrhu) v esk republice (R) upravuje zkon . 527/
1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch, ve znn poz-
djch pedpis (dle jen zkon). Na vynlezy, kter spluj
podmnky stanoven tmto zkonem, udluje ad prmys-
lovho vlastnictv (dle jen ad) patenty a to na zklad
podn pihlky u adu. Prvo na patent m pvodce vy-
nlezu nebo jeho prvn nstupce. Pvodcem vynlezu je ten,
kdo jej vytvoil vlastn tvr prac. Spolupvodci maj prvo
na patent v rozsahu, v jakm se podleli na vytvoen vyn-
lezu. Rozsah ochrany vyplvajc z patentu nebo z pihlky
vynlezu je vymezen znnm patentovch nrok. K vkladu
patentovch nrok se pouije i popis a vkresy.
20

7
Telec I.: Tvr prva duevnho vlastnictv (MU Brno, 1994, str 27)
Defnici co je to vynlez, zkon neobsahuje. Zkon stano-
vuje (v 3 odst. 1) podmnky, kter mus vynlez (pedkl-
dan vsledek technick tvr innosti splovat), aby na nj
mohl bt udlen patent. Jedn se o ti podmnky, kter mu-
s bt splnny souasn, a to: vynlez mus bt nov, vynlez
mus bt vsledkem vynlezeck innosti a vynlez mus bt
prmyslov vyuiteln. Souasn zkon (v 3 odst. 2) uvd
pklady vtvor, kter nelze za vynlez povaovat. Jedn se
zejmna o objevy, vdeck teorie a matematick metody, d-
le o estetick vtvory, o plny, pravidla a zpsoby vykonvn
duevn innosti, hran her nebo vykonvn obchodn in-
nosti, jako i programy pota a rovn podvn informa-
c. Jak ji bylo naznaeno, vet nen pln a ad posuzu-
je, zda pedloen een lze za vynlez povaovat i nikoliv.
V tto souvislosti je teba zmnit, e patentovn uvedench
pedmt a innost je vyloueno za pedpokladu, e se pi-
hlka vynlezu nebo patent tkaj pouze tchto pedmt
nebo innost. Pokud by uveden pedmt byl soust cel-
kovho, jinak patentovatelnho een mohla by se ochrana
vztahovat i na nj. Jedn se vak o sloitou problematiku, kte-
rou je teba eit ppad od ppadu. I v tomto smru vak do-
chz k jistmu vvoji, kter urit v budoucnu nalezne ms-
to i v platnch prvnch pedpisech.
Podrobnji ke tem zmnnm podmnkm patentovatel-
nosti. Za nov je vynlez povaovn tehdy, nen-li soust
stavu techniky. Za stav techniky je povaovno ve k emu
byl pede dnem, od nho pslu pihlaovateli prvo ped-
nosti, umonn pstup veejnosti psemn, stn, vyuv-
nm nebo jinm zpsobem. Jedn se tedy o poadavek svto-
v novosti v okamiku pihlen vynlezu k patentovn na
ad. Zvltn draz je teba, v ppad prmyslovch prv,
poloit na asov faktor. Pihlaovatel mus bt prvn, mus
bt tm, kdo vynlez pihlsil nejdve. Tmto mu vznikne tzv.
prvo pednosti. Tato zsada plat v cel oblasti prmyslovch
prv, tedy i u uitnch vzor, prmyslovch vzor, ochran-
nch znmek atd. Podrobnosti vztahujc se k otzce co jet
je teba povaovat za stav techniky upravuje ( 5 odst. 3 zko-
na). Jedn se o pihlky podan v esk republice (dle jen
R) s dvjm prvem pednosti, o mezinrodn pihlky
s dvjm prvem pednosti dle mezinrodn smlouvy atd.).
S jistm zjednoduenm je mono ci, e i kdy dm o pa-
tent na vynlez v R, mus mst svtovou novost. To rovn
znamen, e (a na vjimky uveden v 5 odstavce 5 zko-
na), e vynlez nesm bt, ped pihlenm na adu, zveej-
nn. Nezdka se stv, e pvodce respektive pihlaovatel,
si propagac a prodejem prvn srie vrobk chce ovit, zda
o n bude zjem a teprve nsledn tento vrobek jako vyn-
lez pihlauje k patentovn. Tmto krokem si sm uzave ces-
tu k udlen patentu, respektive vytvo podmnky pro jeho
zruen v budoucnu, pokud by byl pesto udlen.
Dalm kriteriem patentovatelnosti vynlezu je vynlezeck
innost. Zkon prav (v 6 odst 1), e vynlez je vsledkem
vynlezeck innosti, jestlie pro odbornka nevyplv zej-
mm zpsobem ze stavu techniky. Tto podmnce, kter ne-
n zdaleka tak exaktn jako podmnka novosti, je mono ro-
zumt tak, e pi rutinn odborn, napklad konstruktrsk
prci by uveden een nevzniklo. Na rozdl od podmnky
novosti, nen pro hodnocen vynlezeck innosti rozhodn
obsah pihlek vynlez, kter nebyly ped datem podn
jeho pihlky zveejnny.
Tet podmnkou patentovatelnosti vynlezu je jeho pr-
myslov vyuitelnost. Vynlez se povauje za prmyslov
vyuiteln, me-li jeho pedmt bt vyrbn nebo jinak
vyuvn v prmyslu, zemdlstv nebo v jinch oblastech
hospodstv (viz 7 zkona). Tato podmnka pedstavu-
je podmnku upotebitelnosti a mon uitenosti pedm-
tu vynlezu.
Splnn uvedench podmnek patentovatelnosti, v pr-
bhu zen o pihlce vynlezu, ad zkoum. V praxi to
znamen, e pihlka je podrobena tzv. plnmu przkumu.
Strun eeno, pokud vynlez uveden kriteria, na zklad
plnho przkumu, spluje, pihlka se zveejn a pokud
nedojde k pipomnkm a jsou-li zaplaceny poplatky (dle
zkona o sprvnch poplatcch), jsou splnny podmnky pro
udlen patentu a ad patent udl. Maximln doba plat-
nosti patentu je 20 let od data podn pihlky. Za udrov-
n platnosti patentu je teba platit ron udrovac poplatky
(dle zkona o sprvnch poplatcch).
Za zmnku stoj, e zkon stanov (v 4) i vluky z paten-
tovatelnosti. Patenty se neudluj na vynlezy, jejich vyui-
t by se pilo veejnmu podku nebo dobrm mravm
co vak nelze vyvodil jenom z toho, e vyuit vynlezu je
za zakzno prvnm pedpisem. Pokud se jedn o tuto ka-
tegorii vynlez nen na n udlen patent i kdy spluj ve
uveden ti podmnky patentovatelnosti. Dal vluka spo-
v v tom, e patenty se neudluj na odrdy rostlin a pleme-
na zvat nebo v zsad biologick zpsoby pstovn rostlin
i chovu zvat; toto ustanoven neplat pro mikrobiologick
zpsoby a vrobky tmito zpsoby zskan.
Ad B2) Vzorov prvo (prvo uitnch vzor a prvo pr-
myslovch vzor)
Prvo k ochran uitnm vzorem (uitn vzor), upravuje
zkon .478/1992 Sb., o uitnch vzorech, ve znn pozdjch
pedpis (dle jen ZUV). O ochranu uitnm vzorem d
pihlaovatel podnm pihlky u adu. Prvo na ochranu
uitnm vzorem m pvodce nebo jeho prvn nstupce. P-
vodcem uitnho vzoru je ten, kdo jej vytvoil vlastn tvoi-
vou prac. Rozsah ochrany vyplvajc z uitnho vzoru je vy-
mezen znnm nrok na ochranu.
Defnici uitnho vzoru zkon neobsahuje. Vymezen mo-
nho pedmtu ochrany uitnm vzorem upravuje 1 ZUV
takto: Technick een, kter jsou nov, pesahuj rmec pou-
h odborn dovednosti a jsou prmyslov vyuiteln, se chrn
uitnmi vzory. V podstat se, stejn jako u vynlezu, jed-
n o ti podmnky, kter mus pedmt prmyslovho vzo-
ru splovat i kdy v tomto ppad jsou podmnky ponkud
mk. Souasn ZUV (v 2) uvd pklady vtvor, kter
nelze za uitn vzor povaovat. Jedn se zejmna o objevy,
vdeck teorie a matematick metody, o pouh vnj pra-
vy vrobk, o plny, pravidla a zpsoby vykonvn duevn
innosti, o programy pota a rovn podvn informa-
c. Jak ji bylo naznaeno, vet nen pln a ad posuzuje,
zda pedloen technick een lze uitnm vzorem chrnit
i nikoliv. Uitnmi vzory nelze chrnit (podobn jako v p-
pad patent na vynlez) technick een, kter jsou v roz-
poru s obecnmi zjmy, zejmna se zsadami lidskosti a ve-
ejn morlky a dle odrdy rostlin a plemena zvat, jako
i biologick reproduktivn materily. Na rozdl od patentu na
vynlez, uitnm vzorem nelze chrnit zpsoby vroby nebo
pracovn innosti.
21
Podmnkou novosti i v tomto ppad je, e technick ee-
n nen soust stavu techniky. Za stav techniky se v ppad
uitnho vzoru nepovauje takov zveejnn
vsledk prce pihlaovatele nebo jeho prvnho ped-
chdce, ke ktermu dolo v poslednch esti mscch ped
podnm pihlky uitnho vzoru. Tato podmnka nen tak
striktn jako v ppad vynlezu. Rovn podmnka prmys-
lov vyuitelnosti je (v 5 ZUV) formulovna volnji a to:
Technick een je prmyslov vyuiteln, jestlie me bt
opakovan vyuvno v hospodsk innosti.
Podstatn rozdl je ve vlastnm zen u adu, srovnme-
-li zen o udlen patentu na vynlez se zenm o zpisu
uitnho vzoru do rejstku uitnch vzor. Zatmco ud-
len patentu je aktem, kter zavruje sprvn zen, bhem
nho se adem, po posouzen formlnch nleitost, a na
zklad dosti pihlaovatele a v uritch ppadech z moci
edn, zkoum novost a dle se po zveejnnm pihlky be-
rou v vahu pipomnky tetch osob (proti udlen patentu),
v ppad uitnho vzoru tomu tak nen. ad, po posouzen
formlnch nleitost pihlky uitnho vzoru, pokud v n
neshled nedostatky, uitn vzor zape do rejstku uitnch
vzor. ad tedy novost uitnho vzoru nezkoum (nepro-
vd vcn przkum). Jinmi slovy, een chrnn uitnm
vzorem ve skutenosti, nap. kriterium novosti, splovat ne-
mus a tato skutenost vyjde najevo a v ppad sporu, pi-
em mus bt doloena stranou, kter na zklad nesplnn
podmnky novosti d o vmaz uitnho vzoru z rejstku.
Odejmout ochranu uitnm vzorem me majiteli i soud, po-
kud se proke, e mu nepsluela. Pesto m uitn vzor (n-
kdy oznaovan za mal patent) svj vznam, nebo posky-
tuje svmu majiteli aktivn legitimaci k uplatovn jeho prv
a je na ostatnch subjektech, aby se pokusily prva majitele
uitnho vzoru zpochybnit i zruit. Doba platnosti uitnho
vzoru je tyi roky a platnost me bt dvakrt prodlouena
(vdy o 3 roky). Nejdle tedy me uitn vzor platit 10 let.
Prvo k ochran prmyslovm vzorem (prmyslov vzor)
pedstavuje zkon . 207/2000 Sb. o ochran prmyslovch
vzor a o zmn zkona . 527/1990 Sb., o vynlezech, pr-
myslovch vzorech a zlepovacch nvrzch ve znn pozdj-
ch pedpis (dle jen ZPV). Prmyslov vzory zapisuje
ad do rejstku ( 1 odst. 1 ZPV) na zklad pihlky po-
dan na ad. V tme paragrafu zkon uvd, e ustanove-
nmi tohoto zkona nen dotena ochrana poskytovan shod-
nm pedmtm podle prva autorskho, obanskho, prva
k ochrannm znmkm, poppad jinm prvnm pedpi-
sem. S ohledem na skutenost, e prmyslov vzor chrn
vzhledovou pravu vrobku (design), logicky dochz k pro-
lnn i soubhu ochrany dle rznch prvnch pedpis.
Z hlediska vymezen pojm se (ve strunosti) prmyslovm
vzorem rozum vzhled vrobku nebo jeho stiVrobkem se
rozum prmyslov nebo emesln vyroben pedmt (s vjim-
kou potaovch program). Sloenm vrobkem se rozum
vrobek, kter se skld z nkolika soustek, kter mohou bt
vymnny a kter umouj rozebrn a nov sestaven vrob-
ku. Pvodcem prmyslovho vzoru ten, kdo prmyslov vzor
vytvoil vlastn tvr innost, spolupvodcem prmyslo-
vho vzoru ten, kdo se podlel na tvr innosti, pi n byl
prmyslov vzor vytvoen.
Podmnky ochrany prmyslovm vzorem ZPV stanovu-
je dv a to: Prmyslov vzor je zpsobil ochrany, je-li nov
a m-li individuln povahu. Tyto dv podmnky plat i pro
prmyslov vzor aplikovan na vrobku, kter pedstavuje
soustku sloenho vrobku nebo prmyslov vzor v tako-
vm vrobku ztlesnn a to za pedpokladu, e soustka z-
stv i po zalenn do sloenho vrobku pi bnm uv-
n viditeln a jestlie viditeln znaky soustky spluj samy
o sob poadavek novosti a individuln povahy.
Prmyslov vzor se povauje za nov, nebyl-li pede dnem
podn pihlky nebo pede dnem vzniku prva pednosti
zpstupnn veejnosti shodn prmyslov vzor. K tomu z-
kon dodv, e prmyslov vzory se povauj za shodn, jest-
lie se jejich znaky li pouze nepodstatn. ad do rejstku
nezape prmyslov vzor, je-li ji v esk republice zapsn
shodn prmyslov vzor s dvjm prvem pednosti.
Pi hodnocen zda prmyslov vzor vykazuje individul-
n povahu je smrodatn, jestlie se celkov dojem, kter vy-
volv u informovanho uivatele li od celkovho dojmu,
kter u takovho uivatele vyvolv prmyslov vzor kter
byl veejnosti zpstupnn veejnosti ped podnm pihl-
ky nebo ped vznikem prva pednosti. Pi hodnocen zp-
sobilosti prmyslovho vzoru k zpisu se napklad nepi-
hl ke znakm, kter jsou pedureny technickou funkc
prmyslovho vzoru.
Rozsah ochrany je dn vyobrazenm prmyslovho vzo-
ru tak, jak je zapsn v rejstku s vjimkou znak, kter jsou
pedureny technickou funkc prmyslovho vzoru, nebo
znak, kter mus bt nutn reprodukovny v pesnm tva-
ru a rozmrech.
Prvo k prmyslovmu vzoru m pvodce nebo jeho prv-
n nstupce. Spolupvodce m prvo na prmyslov vzor
v rozsahu odpovdajcmu jeho podlu na vytvoen pr-
myslovho vzoru. Pihlku prmyslovho vzoru je oprv-
nn podat ten, kdo m na nj prvo (pihlaovatel).
zen o pihlce prmyslovho vzoru se od zen o pi-
hlce uitnho vzoru li. V ppad prmyslovho vzoru
ad krom splnn formlnch nleitost pihlky zkou-
m i splnn podmnek zpisu tj. mimo jin novost a indivi-
duln povahu prmyslovho vzoru. Pokud prmyslov vzor
nespln kriterium novosti nebo kriterium individuln povahy
nebo pokud je prmyslov vzor v rozporu se zsadami veej-
nho podku nebo s dobrmi mravy ad pihlku zamt-
ne. ad zape prmyslov vzor do rejstku, jestlie tomu
nebrn ve uveden skutenosti a pihlaovateli vyd o z-
pisu osvden. Ochrana zapsanho prmyslovho vzoru trv
5 let od data podn pihlky. Vlastnk zapsanho prmys-
lovho vzoru me tuto dobu ochrany opakovan obnovit,
a to vdy o 5 let, a na celkovou dobu 25 let od data podn
pihlky prmyslovho vzoru.
5. Podnikov vynlez, podnikov uitn vzor,
zamstnaneck prmyslov vzor
V ppad, e byl vynlez, uitn vzor i prmyslov vzor vy-
tvoil pvodce ke splnn kolu z pracovnho pomru, z len-
skho nebo jinho obdobnho pracovnprvnho vztahu (d-
le jen pracovn pomr) k zamstnavateli, pechz prvo
na patent na zamstnavatele, nen-li smlouvou stanoveno ji-
nak. Prvo na pvodcovstv tm nen doteno. Tato prava je
22
u vech tech jmenovanch ppad (vynlez patent, uit-
n vzor, prmyslov vzor) obdobn. Pvodce m prvo na
pimenou odmnu.
Za duevn vlastnictv (nehmotn statek), kter je spe ne-
n vsledkem tvr innosti a je vce vsledkem zkuenosti
a odborn praxe nebo jin duevn innosti vetn t, kter
je vyjdenm jedinenosti podnikatelskho subjektu a jeho
prezentovn na veejnosti, lze oznait jako:
C) Netvr (obchodn) prvo duevnho vlastnictv. Zejm-
na se jedn o nsledujc prva.
C1) Prvo na oznaen
C1.1) znmkov prvo
C1.2) prvo na oznaen pvodu
C1.3) fremn prvo (fremn jmno)
C2) obchodn prva podniku
C2.1) obchodn tajemstv
C2.2) jin prva podniku nepovajc zkonn ochrany (go-
odwill podniku, know how, prvo dvrnch informac, speci-
fck postupy pi vykonvn obchodn innosti, technologick
postupy, utajen receptury atp.)
Do kategorie netvrho prva nepatcho do prmyslo-
vch prv adme rozhlasov a televizn vysln, zvukov a ob-
razov zznamy a obsah databze, jednotliv data.
Specifckou kategori nehmotnch statk jsou nehmotn
hodnoty osobnosti fyzick osoby. Jedn se o:
hodnoty a projevy osobnosti fyzick osoby, napklad jm-
no, soukrom, est, lidsk dstojnost, podobizna a jin pro-
jevy osobn povahy
osobn daje fyzick osoby (ochrana osobnch daj v infor-
manch systmech) aj.
K pouitmu tdn pedmt prmyslovho vlastnictv
na ty, kter jsou vsledkem tvr innosti a na ty, kter jsou
vsledkem netvr innosti je vak mono uvst, e nen na
mst prvn z uvedench kategori apriori povaovat za nad-
azenou kategorii druh (netvr). Tento nzor je mono
doloit pkladem: Vymylen vhodn obchodn frmy (fan-
tazijn a atraktivn, dobe zapamatovateln a potenciln ob-
lben u spotebitel-zkaznk) me inn napomoci ke
dosaen vysokho obratu (i zisku) podnikatelskho subjektu.
V opanm ppad (pi neatraktivn obchodn frm) me
pinst spe jmu. Jet sloitj je situace u nap. fremn-
ho loga, do nho jeho autor vloil velk tvr vklad a vy-
tvoil tak vtvarn dlo naplujc charakter autorskho dla
(ve smyslu autorskho zkona). Toto logo me mt zakom-
ponovno obchodn frmu (dve obchodn jmno) nebo je-
j podstatnou st (tedy vsledek netvr innosti). Toto
logo bude frmou pihleno jako ochrann znmka a po-
slze jako kombinovan ochrann znmka zapsno do rejs-
tku ochrannch znmek (rovn vsledek netvr in-
nosti). Pi popsan genezi ochrann znmky se zcela zjevn
proln tvr a formln netvr innost, piem ochran-
n znmka jako takov je, dle pouitho tdn, vsledkem
netvr innosti.
Nyn k ochrann znmce z kategorie prva na oznae-
n podrobnji:
AdC1.1) Znmkov prvo (prvo k ochrannm znm-
km) je v R upraveno zkonem . 137/1995 Sb., o ochran-
nch znmkch, ve znn pozdjch pedpis (dle jen
ZOZ). Ochrannou znmku defnuje ZOZ jako oznaen
tvoen slovy, psmeny, slicemi, kresbou nebo tvarem vrob-
ku nebo jeho obalu, poppad jejich kombinac, uren k roz-
lien vrobk nebo slueb pochzejcch od rznch podni-
katel a zapsan do rejstku ochrannch znmek, vedenho
adem. Defnice v sob zahrnuje tipodmnky: uruje co
me bt ochrannou znmkou, dle k emu ochrann znm-
ka mus slouit (ve vztahu k podnikn) a do tetice formln
podmnku zpisu do rejstku. ZOZ (v 2) stanov vluky ze
zpisu 2 odst 1, psmena a) a j) , piem oznaen uvede-
n v odstavci 1 psm. b) a d) me bt zapsno do rejstku,
jestlie pihlaovatel proke, e takov oznaen uvnm
v obchodnm styku, kter zapoalo ped podnm pihlky
ochrann znmky (dle jen pihlka), zskalo rozliova-
c zpsobilost pro jeho vrobky i sluby. To odpovd hlav-
nmu posln ochrann znmky, kterou je funkce rozliova-
c (rozlien stejnch vrobk nebo slueb pochzejcch od
rznch podnikatelskch subjekt).
I u ochrannch znmek plat prvo pednosti tj., e ad
do rejstku nezape oznaen shodn s ochrannou znm-
kou, kter je pihlena nebo zapsna pro jinho majitele pro
stejn nebo podobn vrobky nebo sluby s dvjm prvem
pednosti, poppad obsahuje prvky pihlenho oznaen
i zapsan ochrann znmky, kter by mohly vst k zmn.
O zpis oznaen jako ochrann znmky do rejstku se d
pihlkou podanou u adu jej soust je seznam vrobk
a slueb, pro kter m bt ochrann znmka zapsna.V rm-
ci sprvnho zen podrob ad pihlku przkumu a to
jak z hlediska formlnch nleitost, tak i z hlediska vcnch
podmnek stanovench zkonem (vetn zkoumn existence
starch prv). Pokud pihlka obsahuje pedepsan nlei-
tosti stanoven zkonem a pokud nen oznaen zamtnuto
(dle 8 ZOZ) nebo nedolo-li k zastaven zen o pihlce,
ad ji zveejn ve Vstnku. Tmto krokem zan bet t-
msn lhta pro podvn zdvodnnch nmitek tetmi
osobami. Oprvnnmi osobami v tomto ppad jsou (voln
formulovno) majitel (pihlaovatel) star shodn nebo za-
mniteln ochrann znmky, majitel, poppad pihlaovatel
zamniteln ochrann znmky s dvjm prvem pednosti
(je-li tato ochrann znmka zapsna), poppad pihlena
pro stejn nebo podobn vrobky nebo sluby, majitel star
shodn i zamniteln znmky, kter je v R veobecn zn-
mou znmkou a dal (viz 9 ZOZ). Prvo ochrann znmky
me zasahovat, i do nzvu frmy, autorskho dla, osobnost-
nho prva i do jinch prmyslovch prv (nap. prmyslov-
ho vzoru). Nmitkov zen dv monost dotenm osobm
sv prva uplatnit a zpisu v odvodnnch ppadech zabr-
nit. Pokud nmitky nejsou, nebo jsou shledny neopodstat-
nnmi, ad ochrannou znmku zape rejstku a toto zve-
ejn ve Vstnku. Ochrann znmka plat 10 let a jej platnost
je mono prodluovat vdy na dalch deset let.
6. Princip teritoriality
Specifkou prv k nehmotnm statkm je platnost principu
teritoriality prvn ochrany. To znamen, e prvn ochrana
psob jen na zem sttu, kde byla udlena a z toho plyne,
e v podnikn je teba zvaovat, ve kter zemi je teba zskat
prvn ochranu nehmotnho statku, aby to bylo pro podnika-
tele vhodn a potebn. I kdy se prvn ochrany v jednot-
23
livch zemch od sebe li, vdy je teba brt v vahu nsle-
dujc hlediska. Prvnm je asov hledisko. V prmyslovch
prvech vce ne jinde plat, e kdo dv pijde, ten si pro se-
be zajist zkladn vhody (prvo pednosti-priorita). Na roz-
hodovn do kterch zem pihlsit vynlez k udlen patentu
m teoreticky maximln rok (unijn priorita) v ppad vy-
uit unijn priority u ochrannch znmek je tuto otzku mt
vyeenou ji pi podn nrodn pihlky na ad prmys-
lovho vlastnictv. Druh hledisko se tk nklad na ochra-
nu v tuzemsku i v zahrani. Nklady (udrovac poplatky)
napklad na udrovn patentu v platnosti v R exponenci-
ln rostou s dobou platnosti patentu. V zahrani jsou n-
klady, z pohledu tuzemskho subjektu, velmi vysok a jejich
nvratnost je teba velmi peliv zvaovat, zejmna i z pohle-
du monho pnosu z prodeje licence.
7. Seznam zvltnch zkon upravujcch vztahy prva
duevnho vlastnictv v R
Zkon ze dne 5. listopadu 1991, . 513/1991 Sb., obchodn
zkonk, ve znn pozdjch pedpis
Zkon ze dne 25. jna 2000, . 408/2000 Sb., o ochran
prv k odrdm rostlin a o zmn zkona . 92/1996 Sb.,o
odrdch, osivu a sadb pstovanch rostlin, ve znn poz-
djch pedpis, (zkon o ochran prv k odrdm), ve zn-
n zkona . 147/2002 Sb. a zkona . 149/2002 Sb.
Zkon ze dne 7. dubna 2000, . 121/2000 Sb., o prvu
autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm
a o zmn nkterch zkon (autorsk zkon)
Zkon ze dne 29. listopadu 2001, . 452/2001 Sb., o ochra-
n oznaen pvodu a zempisnch znaen a o zmn zko-
na o ochran spotebitele
Zkon . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch n-
vrzch, ve znn zkona . 519/1991 Sb., zkona . 116/2000
Sb., zkona . 207/2000 Sb. (pln znn . 3/200 1 Sb.) a z-
kona . 173/2002 Sb.
Zkon ze dne 9. dubna 2002, . 173/2002 Sb., o poplatcch
za udrovn patent a dodatkovch ochrannch osvden
pro liva a pro ppravky na ochranu rostlin a o zmn n-
kterch zkon
Zkon ze dne 21. ervna 2000, . 207/2000 Sb., o ochran
prmyslovch vzor a o zmn zkona . 527/1990 Sb., o vy-
nlezech, prmyslovch vzorech a zlepovacch nvrzch, ve
znn pozdjch pedpis
Zkon . 237/1991 Sb., o patentovch zstupcch, ve znn
zkona . 14/1993 Sb. a zkona . 151/2002 Sb.
Zkon . 529/1991 Sb., o ochran topograf polovodio-
vch vrobk, ve znn zkona . 116/2000 Sb. (pln zn-
n . 399/2000 Sb.)
Zkon . 478/1992 Sb., o uitnch vzorech, ve znn zko-
na . 116/2000 Sb. (pln znn . 4/2001 Sb.)
Zkon ze dne 21. ervna 1995, . 137/1995 Sb., o ochran-
nch znmkch, ve znn zkona . 191/1999 Sb. a zkona
. 116/2000 Sb. (pln znn . 400/2000 Sb.)
Zkon . 14/1993 Sb., o opatench na ochranu prmys-
lovho vlastnictv
Zkon ze dne 29. ervence 1999, . 191/1999 Sb., o opat-
ench tkajcch se dovozu, vvozu a zptnho vvozu zbo
poruujcho nkter prva duevnho vlastnictv a o zmn
nkterch dalch zkon, ve znn zkona . 121/2000 Sb.,
zkona . 260/2002 Sb. (pln znn . 459/2002 Sb.)
Zkon ze dne 21. ervna 2000, . 206/2000 Sb., o ochran
biotechnologickch vynlez a o zmn zkona . 132/1989
Sb., o ochran prv k novm odrdm rostlin a plemenm
zvat, ve znn zkona . 93/1996 Sb.
Zkon . 60/2000 Sb., o ochran olympijskch symbolik
Zkon ze dne 8. nora 1995, . 37/1995 Sb., o neperiodic-
kch publikacch, ve znn zkona . 320/2002 Sb.
8. Souvisejc zkon
Zkon esk nrodn rady . 368/1992 Sb., o sprvnch po-
platcch ve znn pozdjch pedpis
9. Prvn obrana proti poruovn prv k duevnmu
vlastnictv
Pi poruen prv k duevnmu vlastnictv se oprvnn oso-
ba me soudn domhat svch prv, tj. poadovat aby se
kad, kdo jej prva poruuje, svho jednn zdrel. Jedn se
o tzv. zdrovac nrok. Dle me oprvnn osoba poado-
vat, aby osoba poruujc jej prva odstranila negativn v-
sledky svho ponn a uvedla zleitost do pvodnho stavu
ped poruenm prva. V tomto ppad se jedn o tzv. odstra-
ovac nrok. V tomto ppad se nap. me jednat o stae-
n zbo poruujc prvo z trhu a jeho nsledn znien. D-
le me oprvnn osoba poadovat nhradu ulho zisku
(obecn nhradu kody), vydn bezdvodnho obohacen
a poskytnut pimenho zadostiuinn (vetn monho
fnannho plnn). mysln poruen prv k duevnmu ne-
bo prmyslovmu vlastnictv (k nehmotnm statk) je pokl-
dno za trestn in. Krom absolutn ochrany je mono para-
leln uplatnit i ochranu relativn, kterou je napklad ochrana
proti nekal souti (dle obchodnho zkonku).
Zvrem si dovolm uvst citt z lnku Jamese A. Forst-
nera
8
: Efektivn systm ochrany duevnho vlastnictv, od -
dosti o ochranu a po jej vkon, je nedlnou soust zdrav
ekonomiky nroda. Povzbuzuje technick rozvoj a investice
tm, e odmuje ty kdo pracuj na vvoji. Bez efektivnho
systmu ochrany duevnho vlastnictv se bude vtina tech-
nickho rozvoje odehrvat jinde a utrp tm ivotn rove.
S tmto nzorem nezbv ne souhlasit. Pro efektivn
uplatovn prva duevnho vlastnictv je douc, aby ka-
d z podnikatelskch subjekt v prv ad sv prva znal, aby
monost danch mu prvnmi pedpisy k ochran duevn-
ho vlastnictv vyuval a aby zskan prva udroval a oeto-
val a nedopustil jejich degradaci. Je teba monitorovat situaci
v oblasti prmyslov prvn ochrany v jednotlivch oborech
a vas reagovat na poruovn prv. Skutenost, e pouze ak-
tivn obrana prva me pinst douc efekt, plat i pro pr-
va duevnho vlastnictv..
24

8
Forstner J.A.: Vztah mezi ochranou duevnho vlastnictv a hospodskm
rozvojem, v pekladu Mgr. D. Boukov, EMP 710/ronk XI. .42VII/03
10. Pouit literatura
Bohek M., Jakl L.: Prvo duevnho vlastnictv, VE Praha 2002
Forstner J.A.: Vztah mezi ochranou duevnho vlastnictv a hospodskm
rozvojem, v pekladu Mgr.D.Boukov, EMP 710/ronk XI. .42VII/
03
Jakl L. a kol.: Ochrann znmky a oznaen pvodu, ad prmyslovho
vlastnictv, Praha 2002
Madar Z. a kol.:Slovnk eskho prva, Linde Praha a.s. 2. vydn,1999
Slovkov Z.: Prmyslov vlastnictv, studijn texty,NAKLADATELSTV
ORAC, s.r.o.,Praha 2003,
Telec I.: Tvr prva duevnho vlastnictv, MU Brno, Doplnk Brno,
1994
Telec I.: Pehled prva duevnho vlastnictv, Doplnk, Brno 2002
Telec I.:Tvr prva duevnho vlastnictv, dodatek o prvu k potaovm
programm, Doplnk, Brno 2002
T Vladimr.,Prmyslov a autorsk prva v mezinrodnm obchod, Lin-
de Praha a.s. 1997
25
Zkladn principy autorskho prva
JUDr. David tros
1. Obecn vod do problematiky prv duevnho
vlastnictv
Autorsk prvo je soust tzv. prv k vsledkm tvr duev-
n innosti, tak jak je oznauje lnek 34 Listiny zkladnch
prv a svobod.
1
Prvo k vsledkm tvr duevn innosti je
mon piznat vlun fyzick osob a je jednm ze zklad-
nch lidskch prv. Ji z stavnho zakotven prv k vsled-
km tvr duevn innosti je zejm, e si tvr lidsk in-
nost zaslou nejenom spoleensk uznn v podob estnch
uznn, diplom a pochval na nstnce, nbr e si tato pr-
va zasluhuj i odpovdajc osobnostnprvn a majetkoprv-
n ochranu. Podle lnku 34 Listiny zkladnch prv a svo-
bod jsou prva k vsledkm duevn tvr innosti chrnna
zkonem. Duevn vlastnictv, v onom nejirm slova smys-
lu, je z hlediska historickho (a to i z hlediska doby nedvn)
rozhodujcm prvkem pi pokroku a rozvoji lidstva. Nemme
pitom namysli pouze technick vdobytky a vynlezy, jako
jsou kolo, kompas, knihtisk, nebo nejrznj chemick ltky
pouvan v modern medicn, kter nm usnaduj ivot,
ale myslme tm i vci a skutenosti, kter obohacuj nai du-
evn sfru, nae emoce, proitky, a kter zprostedkovvaj
vnmn okolnho svta. Ji od potk se lovk nezabval
pouze tm, jak ulovit mamuta pomoc dmyslnch past, ale
zabval se i onou eknme pjemnj strnkou ivota, jako
jsou rituln tance, zpv, malba na stny jeskyn. Snaha o sd-
len uritho proitku svmu okol vedla ke vzniku psma,
prostednictvm kterho se uchovvaj pbhy a nejrznj-
dramatick vyjden naeho svta. kolem lidsk spole-
nosti je pak zajistit vhodn podmnky pro rozvoj lidsk tvo-
ivosti tak, aby na jedn stran byla chrnna prva tvrho
jedince (kter jist oekv za svoji innost njakou odm-
nu) a na stran druh aby lidsk spolenost mla z vsledk
prce tvrch jedinc njak prospch.
2. Systematika prv duevnho vlastnictv
Z hlediska systematickho dlme prva k nehmotnm stat-
km na veobecn prva osobnostn, prva k nehmotnm
statkm v oblasti kultury a prva prmyslovho vlastnictv
a na prva jin.
2
Prva prmyslovho vlastnictv zahrnuj
prvo patentov (prvo vynlezeck), prvo uitnch vzor,
prvo prmyslovch vzor, prvo ochrannch znmek a pr-
vo topograf polovodiovch produkt; lze k nmu piadit
i prvo k odrdm novch rostlin (tzv. prvo lechtitelsk).
Autorsk prvo je spolu s prvy vkonnch umlc soust
prv k individulnm vsledkm tvr innosti.
3. Pojem autorskho prva
Pojem autorskho prva meme vykldat ve smyslu objek-
tivnm a subjektivnm. Ve smyslu objektivnm rozumme pr-
vem autorsk soubor vech prvnch norem, kter se zab-
vaj vztahy vznikajcmi pi vzniku, vytven a nslednm
uplatnn autorskch dl. Naopak prvem autorskm v sub-
jektivnm slova smyslu rozumme nsledn konkrtn prva
(ale i ppadn povinnosti) tvrce pslunho dla, kter je
vsledkem jeho tvr duevn innosti.
esk autorsk prvo vychz z kontinentln tradice pojet
autorskho prva. Nae platn prvn prava zkona . 121/
26

1
l. 34 odst. 1 Listiny zkladnch lidskch prv a svobod (usnesen ped-
sednictva esk nrodn rady . 2/1993 Sb.) k: Prva k vsledkm
tvr duevn innosti jsou chrnna zkonem.

2
K systematice prv k nehmotnm statkm podrobnji Knap, K., Oplto-
v, M., K, J., Rika, M.: Prva k nehmotnm statkm, str. 22 a nsl.,
CODEX, Praha 1994.
2000 Sb., o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s pr-
vem autorskm a o zmn nkterch zkon (dle jen au-
torsk zkon), je zaloen na tzv. dualistickm pojet, jeho
zkladem je oddlen chpn prv osobnch a prv majet-
kovch. Opakem tzv. dualistickho pojet je tzv. monistic-
k pojet, kter chpe prva osobn a prva majetkov jako
jeden nedln celek. Pojet autorskho zkona dle vychz
z tzv. osobnostn prvn teorie autorskho prva, kter autor-
sk prvo ad do kategorie zvltnch osobnostnch prv, je-
jich zkladn prava je obsaena ji v obanskm zkonku
v ustanovench 11 a 16. Autorsk dlo me bt vnmno
a uvno nezvisle na vlastn vci, jejm prostednictvm
je pslun autorsk dlo vyjdeno to pedstavuje zsadn
rozdl mezi vnmnm hmotnch statk a statk nehmotnch.
Nehmotn statky (autorsk dla) maj tu vlastnost, e k jejich
uvn me dochzet kdekoli, kdykoli, souasn a nezvisle
na sob neomezenm potem subjekt pitom nedochz ke
spotebovn nebo bytku autorskho dla, a ani nedochz
ke sniovn jeho kvality. Jsou tedy zpsobil vudyptom-
nosti (tzv. potenciln ubiquita)
3
.
Stvajc autorsk zkon vychz zsadn z koncepce ne-
pevoditelnosti autorskho prva. Autorsk prvo tedy nelze
pevst, lze pouze poskytnout oprvnn k vkonu prva dlo
ut, tj. poskytnout licenci (souhlas) k uit dla. Tmto sou-
hlasem nemme na mysli skuten pevod (zcizen), ale pou-
ze konstitutivn poskytnut oprvnn tet osob k uritmu
nakldn s autorskm dlem.
4
Zsada nepevoditelnosti au-
torskho prva nen ani dotena zsadou smluvn volnosti,
jedn se tedy o kogentn princip, kter nen mon smluv-
nm ujednnm mnit.
4. Zkladn zsady autorskho prva
Autorsk prvo je ovldna uritmi zkladnmi zsadami,
kter jsou pmo nebo nepmo vyjdeny i v autorskm z-
konu.
5. Zsada neformlnosti
Zsada neformlnosti vyplv ji z povahy autorskho dla
jako vsledku tvr innosti autora, kter mus bt vdy je-
dinen. Je jakmsi odrazem jedinenosti osobnostn pova-
hy svho tvrce. Nen tedy nutn vznik prv k autorskmu
dlu njak formalizovat, tak jako tomu je nap. v oblasti prv
prmyslovch. Pvodce autorskho dla m nrok na ochra-
nu ji ze samotn skutenosti vzniku dla; naopak vynlezce,
pokud chce doshnout ochrany svho technickho een se
mus obrtit na pslun sttn orgn (v esk republice na
ad prmyslovho vlastnictv) a podat o zpis do pslu-
nho rejstku. Pokud tak neuin, ztrc prakticky ochranu
vsledku sv duevn innosti.
6. Zsada teritoriality
Prvo autorsk je dle ovldno zsadou teritoriality. Zsa-
da teritoriality znamen, e autorskoprvn vztahy vznikl na
zem danho sttu se d vdy pedpisy autorskho prva
tohoto sttu, i kdyby subjekty tchto vztah mli sv sdlo,
bydlit mimo zem danho sttu. To se tk vech prvk
autorskoprvnho vztahu, a u jde o jeho pedmt, subjek-
ty, vznik, znik nebo obsah tchto prv. Autorsk prvo tedy
nem exteritoriln psobnost.
7. Zsada autorsk
Je jasn, e schopnost vytvoit autorsk dlo je nadn pouze
lovk. Proto me bt pvodnm subjektem autorskho dla
vdy pouze fyzick osoba autor, kter svou tvr innost
dlo vytvoil. Zkladn skutenost rozhodnou pro vznik prv
autora je zde vytvoen autorskho dla jako vsledku faktick
tvr innosti autora. Autorem je fyzick osoba, kter dlo
vytvoila.
5
Obdobn zsada plat obecn i v ostatnch oblas-
tech prv k nehmotnm statkm; nap. pvodcem vynlezu
me bt z pochopitelnch dvod pouze lovk, a pvodce
vynlezu m nap. prvo bt jako pvodce v pihlce vyn-
lezu uveden.
6
Prvnick osoba nem schopnost autorsk d-
lo vytvoit, me bt vak odvozenm subjektem autorsk-
ho prva. Pedmtem autorskho dla pak me bt jakkoli
dlo, kter spluje podmnky autorskho zkona, zcela bez
ohledu na rozsah dla, na jeho povahu, el nebo vznam.
Dlem ve smyslu autorskho zkona tak me bt i dlo ma-
lho rozsahu (krtk bse), ale i dlo svm rozsahem zce-
la mimodn.
8. Mezinrodn prava v oblasti autorskho prva
Oblast autorsk prva je pedmtem pomrn rozshl pra-
vy na mezinrodn rovni. Zkladnm a prakticky nejstarm
dokumentem v oblasti autorskho prva je Bernsk mluva
o ochran literrnch a umleckch dl z roku 1886, kter se
esk republika astn ji od roku 1921. Bernsk mluva
stanov povinnost lenskch stt k alespo minimlnmu
standardu ochrany autorskch prv. Prv Bernsk mluva
stanov zsadu teritoriality autorskho prva.
Dal mezinrodn mluvou v oblasti autorskho prva
je Veobecn mluva o autorskm prvu uzaven v ene-
v v roce 1952. Zsadn vznam Veobecn mluvy o autor-
skm prvu spov v tzv. copyrightov doloce, podle kter
se autorm z lenskch stt s neformln ochranou zajiu-
je ochrana tak v lenskch sttech, jejich nrodn autor-
sk prvo vychz ze zsady formln ochrany (tj. ochrany
vychzejc ze zsady registrace). Veobecn mluva o au-
torskm prvu se nepouije pro ty lensk stty, kter jsou
27

3
A. Troller: Immaterialguterrecht, Basel 1959, sv. I. str. 49 a nsl.

4
K rozdlu mezi konstitutivnm a translativnm pevodem ble nap. Knap,
K., Opltov, M., K, J., Rika, M.: Prva k nehmotnm statkm, str. 29,
CODEX, Praha 1994.

5
Ustanoven 5 odst. 1. autorskho zkona.

6
Ustanoven 25 odst. 1 zkona . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepova-
cch nvrzch, k: V pihlce vynlezu mus bt uvedeno, kdo je jeho
pvodcem.
souasn leny Bernsk mluvy o ochran literrnch a um-
leckch dl.
Dal mezinrodn mluvou, kterou je esk republika v-
zna, je Mezinrodn mluva o ochran vkonnch umlc,
vrobc zvukovch zznam a televiznch a rozhlasovch or-
ganizac, kter byla uzavena v m v roce 1961. Tato me-
zinrodn dohoda stanov minimln standard majetkovch
prv vkonnch umlc, vrobc zvukovch zznam a roz-
hlasovch a televiznch vyslatel.
V rmci Dohody o zzen Svtov obchodn organiza-
ce (WTO) byla uzavena Dohoda o obchodnch aspektech
prv duevnho vlastnictv (Agreement on Trade-Related As-
pects of Intellectual Property Rights), kter je v praxi oznao-
vna jako tzv. Dohoda TRIPS. Dohoda TRIPS je vznamn
zejmna tm, e jako prvn dohoda na mezinrodn rov-
ni obsahuje zvazky lenskch stt tkajc se oblasti vynu-
covn prv duevnho vlastnictv, a to jak v zen civilnm,
sprvnm, tak i v zen trestnm. Dohoda TRIPS obsahuje
tak ustanoven o tom, e se majitel pslunch prv mo-
hou domhat prv v ppad dovozu i vvozu zbo, kter
prva duevnho vlastnictv poruuj, jako nap. nedovolen
rozmnoeniny dl.
S pstupem esk republiky k Evropsk unii dojde k roz-
en tzv. acqui communautaire na zem esk republiky. To
znamen tak nutnost aplikace pslunch evropskch prv-
nch norem v oblasti prva autorskho, a to zejmna smrni-
ce Rady . 91/250/EHS, o prvn ochran potaovch pro-
gram, smrnice Rady . 92/100/EHS, o prvu na pronjem
a pjovn, jako i o nkterch prvech pbuznch prvu
autorskmu v oblasti duevnho vlastnictv, smrnice Rady
. 93/83/EHS, o koordinaci nkterch pravidel z oboru pr-
va autorskho a prv pbuznch prvu autorskmu vztahu-
jc se na satelitn vysln a kabelov penos, smrnice Rady
. 93/98/EHS, o harmonizaci ochrann doby prva autorsk-
ho a nkterch prv pbuznch, smrnice Evropskho par-
lamentu a Rady . 99/9/ES, o prvn ochran databz, smr-
nice . 2001/29/ES, o harmonizaci nkterch aspekt prva
autorskho a prv s nm souvisejcch v informan spole-
nosti, smrnice . 2000/31/ES, o nkterch aspektech slueb
informan spolenosti, zejmna elektronickho obchodu, na
vnitnm trhu, a ady dalch komunitrnch pedpis.
9. Zkon .110/2000 Sb., autorsk zkon
Autorsk prvo tak, jak je upraveno autorskm zkonem tvo-
speciln prvn normu ve vztahu k obanskmu (resp. ob-
chodnmu) zkonku. Tvo relativn samostatnou oblast se
zvltnmi prvnmi normami. Pro een prvnch vztah
vznikajcch v souvislosti s autorskmi dly je proto teba apli-
kovat speciln prvn pravu autorskho zkona; teprve po-
kud autorsk zkon dnou pravu neobsahuje, je mon po-
ut obanskho zkonku. ada aspekt autorskho prva se
ale d tak veejnoprvnmi normami.
Zkon . 110/2000 Sb., autorsk zkon, upravuje prva au-
tora k dlu, dle prva souvisejc s prvem autorskm, tj. pr-
va vkonnho umlce k jeho umleckmu vkonu, prva
vrobce zvukovho zznamu k jeho zznamu, prva rozhla-
sovho nebo televiznho vyslatele k jeho pvodnmu vysl-
n, prva zveejnitele k dosud nezveejnnmu dlu, k nmu
uplynula doba trvn majetkovch prv a prvo nakladatele
na odmnu v souvislosti se zhotovenm rozmnoeniny jm
vydanho dla pro osobn potebu, a dle prvo poizovatele
k jm pozen databzi, zpsob a rozsah ochrany prv podle
autorskho zkona a konen tak kolektivn sprvu autor-
skch prv a prv souvisejcch s prvem autorskm. Usta-
noven 1 tak vymezuje pedmt pravy autorskho zkona
a tak jeho vcnou a osobn psobnost.
Pedmt autorskoprvn je stanoven 2 odst. 1 autorsk-
ho zkona. Pedmtem ochrany autorskho prva tak me
bt dlo literrn a jin dlo umleck a dlo vdeck, kter
je jedinenm vsledkem tvr innosti autora a je vyjd-
eno v jakkoli objektivn vnmateln podob vetn podo-
by elektronick, a to a u trvale nebo pouze doasn, bez
ohledu na jeho rozsah, el nebo vznam. Toto vymezen
vty prvn pedstavuje tzv. generln klauzuli, a podmn-
ky tto generln klauzule mus splovat vechna dla, po-
kud se jim m dostat autorskoprvn ochrany. Pokud bude-
me toto ustanoven generln klauzule vykldat, lze obecn
vymezit ti hlavn znaky dla (dla ve smyslu autorskoprv-
nm): (i) mus se jednat o dlo literrn, umleck nebo o d-
lo vdeck, (ii) mus se jednat o jedinen vsledek tvr
innosti autora, a konen (iii) vytvoen dlo mus bt ob-
jektivn formou vnmateln.
7
Autorskoprvn ochrany ne-
me povat dlo, kter nen vsledkem tvr innosti au-
tora. Ochrany proto neme povat dlo, kter je v danm
oboru bn; neme proto jt o pouh koprovn, opako-
vn nebo prostou mechanickou rutinn prci. Autorskou
tvoivost nelze ani zamovat s fyzickou nebo duevn n-
ronost prce.
Demonstrativn vet dl ve smyslu autorskoprvnm je
pak uveden ve vt druh 2 odst. 1 autorskho zkona. Za
dlo ve smyslu autorskoprvnm je zejmna mon povaovat
dlo slovesn vyjden e nebo psmem, dlo hudebn, dlo
dramatick a dlo hudebn dramatick, dlo choreografck
a dlo pantomimick, dlo fotografck a dlo vyjden po-
stupem podobnm fotografi, dlo audiovizuln, jako je dlo
kinematografck, dlo vtvarn, jako je dlo malsk, grafc-
k a sochask, dlo architektonick vetn dla urbanistick-
ho, dlo uitnho umn a dlo kartografck.
Slovesn dlo je tradin chpno jako dlo, kter je vyj-
deno slovn formou, a u formou ei nebo formou psma.
Vrazovm prostedkem autora je zde tedy slovo, a bude se
jednat o dla dramatick, hudebn dramatick, nebo i dla
pantomimick.
Vrazovm prostedkem dla hudebnho je urit spojen
a sled hudebnch tn, melodie, hudebn harmonie a rytmus.
Hudebn dlo me bt vyjdeno ji prostou improvizac,
a nen ani nutn zachycen dla na nosi zvukovho zzna-
mu nebo formou notovho zznamu. Hudebn dla mohou
bt tak spojena s dlem literrnm, tj. mohou bt doprov-
zena textem.
Dla divadeln (tj. dla dramatick, hudebn dramatick,
choreografck a pantomimick) jsou vtinou dla slovesn
nebo hudebn. U nkterch z nich nen ale nutn sluchov
28

7
K posouzen pojmovch znak srovnej nap: Telec, I.: Obecn dotaznk
k posouzen pojmovch znak dl podle autorskho zkona. Bulletin ad-
vokacie, 5/1997, str. 33.
vjem, jako nap. u baletu, kde se jedn o vjem vizuln. Jed-
n se pitom o dla umleck.
Fotografck dlo vyjaduje tvr mylenku prostednic-
tvm ztvrnn obrazu vrazovm prostedkem tvaru a barvy,
resp. tak svtla a stnu za pouit fotografck techniky. Fo-
tografckm dlem mohou bt pouze fotografe, kter splu-
j pojmov znaky umleckho autorskho dla. Vdy se vak
mus jednat o fotografi pedstavujc pvodn vlastn duevn
vtvor autora. Autorsk zkon poskytuje ochranu vem p-
vodnm fotografm, tj. tak fotografm dokumentanm, fo-
toreportnm, a tak umleck reprodukci. Nechrn se vak
fotografe postrdajc charakter pvodnosti, jako jsou nap.
prost zznamy reality.
Audiovizuln dlo je zvltnm druhem umleckho dla.
Mezi dla audiovizuln pat zejmna dla kinematografck,
dla flmov, dla televizn, nebo dla videografck. Autorsk
zkon defnuje audiovizuln dlo v ustanoven 62 odst. 1
jako dlo vytvoen uspodnm dl audiovizuln uitch,
a u zpracovanch nebo nezpracovanch, kter sestv z a-
dy zaznamenanch spolu souvisejcch obraz, vyvolvajcch
dojem pohybu, a ji doprovzench zvukem, vnmatelnch
i sluchem. Jedn se tedy o dla vznikl pouitm prostedk
flmovho umn. Od audiovizulnho dla je nutn odlio-
vat prost zachycen proveden jinho dla prostedky audi-
ovizuln techniky.
Vtvarn dlo vyjaduje tvr mylenku autora vrazo-
vm prostedkem barvy a hmoty jedn se tradin o dla
malsk, grafck nebo sochask. Dvourozmrn dla bva-
j tradin dla malsk a grafck, naopak trojrozmrn b-
vaj dla sochask. Vtvarnm dlem ale me bt tak dlo,
kter vzniklo za pouit modern potaov techniky nebo
sofwaru. Vtvarnm dlem tak me bt nap. design urit
zvlt poveden webov strnky.
Dla architektonick pat svch charakterem mezi dla v-
tvarn a pedstavuj individuln estetick ztvrnn ivotn-
ho prostoru. Nemus se jednat pouze o architekturu stavebn,
ale me jt i o architekturu interirovou, scnografckou, ne-
bo o architekturu zahradn. Vdy se vak mus jednat o v-
sledek tvr innosti autora a mus bt objektivn vyjde-
ny specifckmi architektonickmi prostedky tvr vtvarn
umleck tvorby. Architektonickm dlem proto zpravidla ne-
budou prost statick vpoty, technick vkresy, nebo ru-
tinn stavebn nvrhy.
Dlo uitho umn adme k dlm vtvarnm, by se m-
e jednat o dla uspokojujc praktick poteby dennho i-
vota. Jedn se vtinou o umleckou keramiku, sklo, per-
ky, nebo nbytek. Dla uitho umn mohou bt souasn
chrnna podle pedpis prva vzorovho (tj. mohou po-
vat ochrany prmyslovm vzorem podle zkona . 207/2000
Sb., o prmyslovch vzorech). Soubh ochrany je vslovn
umonn v ustanoven 105 autorskho zkona. Naopak ne
vechny pedmty chrnn prmyslovm vzorem mus bt
nutn dlem ve smyslu autorskoprvnm. U dl uitho um-
n je el, pro kter je dlo vytvoeno pro vznik autorskoprv-
n ochrany nerozhodn, by u nich dochz k bezprostedn
spjatosti vrazov formy s konkrtnm elem.
Kartografck dlo je vyjdenm vsledku geodetickho,
topografckho nebo jinho zkouman peveden do podoby
mapy. Tvr mylenkou, kter je v ppad dla kartografc-
kho chrnna je zpracovn vsledk geodetickho, topogra-
fckho nebo jinho podobnho zkoumn do podoby mapy.
Psoben kartografckho dla tedy nen v estetickm pso-
ben kartografckho dla, jedn se spe o dlo vdeck gra-
fck. Kartografck dlo ve smyslu autorskoprvnm je pou-
ze takov dlo, kter je vsledkem tvr fantazie autora, jsou
statisticky jedinen a jsou objektivn vyjdeny specifckmi
kartografckmi prostedky tvr vdeck formy, a jsou tedy
objektivn zpsobil bt vnmny jako dlo kartografck.
10. Potaov program jako autorsk dlo
Podle ustanoven 2 odst. 2 autorskho zkona se za autor-
sk dlo povauje t potaov program, je-li pvodn v tom
smyslu, e je autorovm vlastnm duevnm vtvorem. Usta-
noven 2 odst. 2 autorskho zkona vymezuje vsledky lid-
sk tvr innosti, kter nejsou autorskmi dly ve smyslu
odstavce 1, avak na zklad fkce jsou za autorsk dla pova-
ovna. Tato vjimka nijak nemn nebo neopout tradin
koncepci kritria jedinenosti dla. Ke vzniku ochrany po-
taovho programu jako autorskho dla sta jeho pvodnost
ve smyslu autorova vlastnho duevnho vtvoru. Pokud po-
taov program nespluje ani pojmov znak jedinenosti
ani pvodnosti, neme se jednat o autorsk dlo ve smyslu
autorskho zkona a neme bt pedmtem ochrany autor-
skho zkona. Autorskoprvn ochrany tak nebude povat
potaov program slouc k jednoduchm konm, jako
jsou nap. vpoty fyziklnch jev, je-li jeho vytvoen v-
sledkem pouhho rutinnho postupu programtora. Takov
program samozejm neme vyhovt poadavku zkona na
jedinenost ani pvodnost. Ustanoven 2 odst. 2 tkajc se
potaovch program vak nelze vykldat tak, e by po-
taov program byl dlem literrnm, pouze se mu (s sou-
ladu s komunitrnm prvem) poskytuje ochrana jako dlu
literrnmu. Tuto ochranu vak nelze chpat tak, e by do-
chzelo k roziovn ochrany i na mylenky nebo principy,
tedy vlastn vyeen potaovho programu. To plat samo-
zejm i pro algoritmy, programovac jazyky nebo vvojov
diagramy Je pitom nutn upozornit, e samostatn pota-
ov programy jsou v esk republice vyloueny z monosti
zskn patentov ochrany.
8
Je samozejm mon uvaovat
o ochran v rmci ochrany know-how jako sousti obchod-
nho tajemstv.
11. Databze
Databze se na zklad ustanoven 2 odst. 2 vty druh au-
torskho zkona povauj za dlo souborn za pedpokladu,
e databze je zpsobem vbru nebo uspodnm obsahu
autorovm vlastnm duevnm vtvorem. Autorsk zkon tak
chrn zpsob vbru databze a zpsob uspodn jejho
obsahu, a tak obsah databze jako takov. Zkon dle po-
skytuje v 88 a nsl. ochranu sui generis databzm, kter
nejsou autorskmi dly. Ustanoven 88 odst. 1 autorskho
29

8
Srovnej ustanoven 3 odst. 2 psm. c) zkona . 527/1990 Sb., o vynle-
zech a zlepovacch nvrzch.
zkona tak defnuje databzi pro ely autorskho zkona ja-
ko soubor nezvislch dl, daj nebo jinch prvk, systema-
ticky nebo metodicky uspodanch a individuln pstup-
nch elektronickmi nebo jinmi prostedky, bez ohledu na
formu jejich vyjden. Zvltn prva k databzi ( 90) p-
slu poizovateli databze, pokud pedstavuje kvalitativn
nebo kvantitativn podstatn vklad k pozen, oven ne-
bo pedveden jejho obsahu, bez ohledu na to, zda datab-
ze nebo jej obsah jsou pedmtem autorskoprvn nebo ji-
n ochrany. Poizovatelem databze je podle ustanoven 89
autorskho zkona fyzick nebo prvnick osoba, kter na
svou odpovdnost pod databzi nebo pro kterou tak z je-
jho podntu uin jin osoba. Poizovateli databze je tak
poskytovna ochrana s ohledem na investici, kterou musel
uinit pi pozen databze, resp. s ohledem na sil a n-
mahu, kterou pi vytvoen databze musel vynaloit. Poi-
zovatel databze m prvo na vytovn nebo zuitkovn
celho obsahu databze nebo jej kvalitativn nebo kvantita-
tivn podstatn sti a prvo udlit jinmu oprvnn k v-
konu tohoto prva. Zvltn prvo poizovatele databze je
pevoditeln na tet osobu, pevod ale mus respektovat p-
padn prva autor jednotlivch prvk databze, pokud ta-
kov prva existuj. Zvltn prvo poizovatele databze trv
15 let od jejho pozen, je-li vak v tto dob databze zp-
stupnna, zanik zvltn prvo poizovatele databze za 15
let od prvnho takovho zpstupnn. Doba trvn prva se
pitom pot od prvho dne roku, kter nsleduje po roce,
ve kterm dolo k pslun rozhodn skutenosti ( 27 odst.
7 autorskho zkona).
12. Co nen autorskm dlem
Autorskm dlem nen zejmna dlo, kter nespluje podmn-
ky autorskoprvn ochrany podle autorskho zkona. Usta-
noven 2 odst. 6 autorskho zkona pak obsahuje demon-
strativn vet toho, co neme bt dlem podle autorskho
zkona. Dlem podle autorskho zkona tak neme bt ze-
jmna nmt dla sm o sob, denn zprva nebo jin daj
sm o sob, mylenka, postup, princip, metoda, objev, v-
deck teorie, matematick a obdobn vzorec, statistick graf
a podobn pedmt sm o sob.
9
Z sti jde tedy o informa-
ce a daje, u kterch by nemlo ze spoleenskho hlediska
dochzet k monopolizaci pro vlun jeden subjekt. Pro po-
souzen otzky zda jde o autorsk dlo ve smyslu autorskho
zkona je vak nutn vychzet z ustanoven 2 odst. 1 autor-
skho zkona, ustanoven odst. 6 m pouze podprnou po-
vahu a to, e urit dlo v nm nen uvedeno neznamen au-
tomaticky, e se o autorsk dlo jedn.
Zkonodrce stanovil jet dal vjimky z ochrany pod-
le autorskho prva, a to dl, kter jsou ve veejnm zjmu
z ochrany vyloueny. Podle ustanoven 3 se ochrana podle
autorskho prva nevztahuje na edn dlo, kterm je prv-
n pedpis, rozhodnut, veejn listina, veejn pstupn rejs-
tk a sbrka jeho listin, jako i edn nvrh ednho dla
a jin ppravn edn dokumentace, vetn ednho pe-
kladu takovho dla, snmovn a sentn publikace, pamt-
n knihy obecn (obecn kroniky), sttn symboly a symboly
jednotek zemn samosprvy a jin podobn dla, u kterch
existuje veejn zjem na vylouen jejich ochrany. Dle jsou
z autorskoprvn ochrany vyloueny vtvory tradin lidov
kultury, nen-li prav jmno autora tohoto dla obecn zn-
mo a nejedn-li se o dlo anonymn nebo a dlo pseudonym-
n. Pout takov dlo lze jen zpsobem, kter nesniuje je-
ho hodnotu. Z autorskoprvn ochrany jsou dle vyloueny
politick projevy a ei pronesen pi ednm jednn. Tm
vak nen doteno autorovo prvo k uit takch dl v soubo-
ru. Toto ustanoven m kogentn charakter a nelze ho proto
jinak smluvn mnit.
13. Dla souborn
Podle ustanoven 2 odst. 5 je dlem soubornm sbornk,
jako je nap. asopis, encyklopedie, antologie, psmo, vsta-
va nebo jin databze, je-li souborem nezvislch dl nebo
jinch prvk, kter je zpsobem vbru nebo uspodnm
obsahu jedinenm vsledkem tvr innosti autora. Sou-
bornm dlem je tedy dlo, kter vznik tvrm uspod-
nm jednotlivch dl do dla soubornho. Mme zde proto
vtinou dva druhy autorskch dl, jednak dla, kter jsou do
souboru zaazena, a jednak ono celkov dlo souborn, kter
jejich zaazenm do souboru vznik. Na povahu soubornho
dla nem dn vliv skutenost, e do souboru jsou zaaze-
na i dla, kter nejsou autorskmi dly ve smyslu autorskho
zkona, resp. kter autorskoprvn ochranu nepovaj pro-
to, e jsou z monosti jej zskn vyloueny (jako nap. prv-
n pedpisy nebe soudn rozhodnut). Nen ale nutn, aby do
soubornho dla byla zaazena i dla, kter jsou sama o sob
autorskmi dly v tomto smru se souasn prvn prava
li od pedchzejc prvn pravy. Autorem soubornho dla
jako celku je fyzick osoba, kter je tvrm zpsobem vybra-
la nebo uspodala; tm nejsou samozejm dotena autorsk
prva osob, jejich dla jsou do souboru zaazena.
14. Autorstv
Jak jsme ji uvedli ve, me bt autorem dla ve smyslu au-
torskho zkona pouze osoba fyzick. Prvnick osoby ne-
jsou nadny schopnost tvr innosti a mohou bt pouze
odvozenm subjektem prva autorskho. U fyzick osoby se
k vytvoen dla ve smyslu autorsko prvnm vyaduje pou-
ze zpsobilost k prvm, jedn se toti o faktickou innost
a nikoli o prvn kon. Autorem tedy me bt i osoba, kte-
r nem zpsobilost k prvnm konm nebo osoba s ome-
zenou zpsobilost k prvnm konm.
Plat pitom zkonn domnnka autorstv, podle kter se za
autora povauje fyzick osoba, jej prav jmno je obvyklm
zpsobem uvedeno na dle nebo je u dla uvedeno v rejstku
pedmt ochrany vedenm pslunm kolektivnm sprv-
cem, a to a do doby, ne je prokzn opak. Tato domnnka
neplat v ppad, kdy je tento daj v rozporu s jinm dajem
takto uvedenm. elem tto vyvratiteln prvn domnnky
30

9
Srovnej vluky z patentovatelnosti dle 3 odst. 2 zkona . 527/1990 Sb.,
o vynlezech a zlepovacch nvrzch.
je umonit a usnadnit nespornou identifkaci autora pro p-
pad soudnho sporu.
Pokud dlo vzniklo spolenou tvr innost dvou nebo v-
ce autor do doby ukonen dla jako dlo jedin, pslu pak
vem spoluautorm autorsk prva k dlu spolen a neroz-
dln. Nejedn se o vce autorskch prv k jednomu spolen-
mu dlu, nbr o jedno autorsk prvo, kter pslu vce oso-
bm. Je nerozhodn, zda lze jednotliv tvr vklady (podly)
spoluautor na dle rozeznat, i nikoli. Dlo spoluautor tak
mus init jedin celek nedln povahy. Doktrinln ale stle
plat, e dlo lze ve spoluautorstv vytvoit pouze ve stejnm
oboru autorsk innosti to je zejm z pojmovho znaku
vzniku dla jako vsledku spolen tvr innosti spoluau-
tor. Spoluautorstv tak nen nap. mon mezi autorem dla
literrnho a dla vtvarnho (spisovatel a ilustrtor).
Od spolen tvr innosti spoluautor vedouc ke vzni-
ku dla je nutn odliovat souinnost ostatnch osob, kte-
r ale postrd tvr vi. Spoluautorem dla proto nem-
e bt osoba, kter k vzniku dla sice pispla, ale jednalo se
pouze o pspvek poskytovan ve form pomoci nebo tech-
nick rady, nebo ve form prac administrativn nebo odbor-
n (nap. konzultan) povahy, nebo spovajc v poskytnu-
t dokumentanho nebo technickho materilu potebnho
k vytvoen dla. Spoluautorem dle neme bt ani osoba,
kter ke vzniku dla dala podnt.
Podl jednotlivch spoluautor na spolench vnosech
z autorskch prv k dlu je mrn velikosti jejich tvrch
pspvk, nen-li mezi spoluautory dohodnuto jinak. Ne-
lze-li pspvky spoluautor rozeznat, jsou jejich podly na
spolench vnosech stejn. Je vak mon, aby si spoluau-
toi tyto vztahy upravili smluvn jinak, nebo zkonn pra-
vy tto otzky m dispozitivn charakter.
15. Vznik a obsah autorskho prva
Autorsk prvo k dlu vznik okamikem, kdy je dlo vyjde-
no v jakkoli objektivn vnmateln podob. Autorsk prvo
k dlu vznik osob, kter dlo vlastn tvr prac vytvoila
okamikem vytvoen dla okamikem, kdy bylo dlo vyjd-
eno v objektivn (tj. lidskmi smysly) vnmateln podob.
Subjektivn autorsk prvo se vztahuje nejenom na dlo do-
konen, ale i na jednotliv vvojov fze dla nebo jeho sti,
a to vetn jeho nzvu a jmen postav. Vznik autorskho pr-
va v subjektivnm slova smyslu nen podmnn ani zveejn-
nm dla v njak hmotn nebo nehmotn podob, a ani spl-
nnm njakch formlnch podmnek vzniku prva, jako je
nap. registrace nebo zpis do rejstku, zaplacen sprvn-
ho poplatku atp. Autorsk prvo je nezvisl na svm hmot-
nm substrtu. Musme proto rozliovat autorsk dlo jako
nehmotn statek a jeho hmotn substrt (nosi) jako hmot-
nou vc ta m svj vlastn prv reim.
Obsahem prva autorskho jsou vlun prva osobnost
a vlun prva majetkov. Autorsk prvo je tak zaloeno na
koncepci dualistick, tj. na rozdln autorskch prv na prva
osobnostn a majetkov. Vlunost jejich prv spov v je-
jich samostatnm a oddlenm prvnm reimu.
prava autorskho prva tak odpovd tradinmu konti-
nentlnmu pojet autorskho prva, ve kter jsou osobnost-
n prva spojena vlun s osobou fyzick osoby autora;
osobnostnch prv se autor neme vzdt (by by se jich vzdt
chtl), jsou nepevoditeln a smrt autora zanikaj. Po jeho
smrti se nikdo nesm oznaovat za autora. Ochrany tchto
prv se po smrti autora mohou domhat osoby blzk auto-
rovi ( 116 obanskho zkonku), a to i po t, co uplynula
doba trvn prv majetkovch. V rmci svch osobnostnch
prv me autor rozhodnout o zveejnn svho dla, autor
m prva na sv autorstv (vetn prva na utajen autorstv).
Osobnostnm prvem autora je i prvo na nedotknutelnost
jeho dla, tj. prvo zabrnit neoprvnnm zsahm do jeho
dla, a prvo zabrnit takovmu uit dla, kter by jeho hod-
notu sniovalo. Osobnostn prva autorsk je vak nutn od-
liovat od veobecnch osobnostnch prv (prva na ochranu
osobnosti), kter jsou pedmt pravy obanskho zkon-
ku. V obou ppadech se jedn o prva samostatn, navz-
jem nezvisl a ob prva mohou bt uplatovna samostat-
n ale i soubn.
Vedle prv osobnostnch jsou obsahem autorskho prva
tak prva majetkov. Tato majetkov prva jsou v autorskm
zkon rozdlena do nkolika td. Jedn se o prvo dlo ut,
a dle prvo na odmnu pi optnm prodeji originlu um-
leckho dla a prvo na odmnu v souvislosti s rozmnoov-
nm dla pro osobn potebu. Autor dla m prvo udlit te-
tm osobm smlouvou oprvnn k vkonu tchto prv. Ut
autorsk dlo bez svolen autora je v ostatnch ppadech mo-
n pouze v ppadech, kdy tak stanov autorsk zkon. Pr-
vem ut dlo je zejmna prvo na rozmnoovn dla, prvo
na roziovn originlu nebo rozmnoeniny dla, prvo na
pronjem originlu nebo rozmnoeniny dla, prvo na pj-
ovn originlu nebo rozmnoeniny dla, prvo na vystavo-
vn originlu nebo rozmnoeniny dla, prvo na sdlovn
dla veejnosti, a to zejmna prvo na provozovn dla iv
nebo ze zznamu a prvo na penos provozovn dla, pr-
vo na vysln dla rozhlasem nebo televiz, prvo na penos
rozhlasovho nebo televiznho vysln dla. K uit dla vak
me dojt i jinm zpsobem.
Poskytnutm prva ut autorskho dla nezanik majet-
kov prvo autora. V dsledku poskytnut prvu mu vzni-
k povinnost strpt zsah do prva dlo ut, a to v rozsahu,
v jakm toto oprvnn udlil. Majetkovch prv se autor ne-
me vzdt, tato prva jsou nepevoditeln a nelze je ani po-
stihnout vkonem rozhodnut. Majetkov prva (na rozdl od
prv osobnostnch) mohou bt pedmtem ddictv.
Majetkov autorsk prva trvaj po dobu autorova ivota
a jet 70 let po jeho smrti (nen-li autorskm zkonem sta-
noveno jinak). Pokud se jedn o dlo, kter bylo vytvoeno
jako dlo vce spoluautor, pak se doba trvn majetkovch
prv pot od smrti toho spoluautora, kter ostatn spolu-
autory peil. Doba trvn majetkovch prv se pot od pr-
vho dne roku nsledujcho po roce, ve kterm dolo k ud-
losti rozhodn pro potn pslun doby.
16. Prva souvisejc s prvem autorskm
K prvm souvisejcm s prvem autorskm adme tradin
pojem prv pbuznch. Tmito prvy rozumme prva v-
konnho umlce k jeho umleckmu vkonu a ostatn prva,
31
kter jsou vymezena v pedmtu ochrany svm rysem majet-
kov povahy. Do skupiny prv souvisejcch s prvem autor-
skm tak autorsk zkon ad prva vkonnho umlce k je-
ho umleckmu vkonu, vrobce zvukovho zznamu k jeho
zznamu, prvo vrobce zvukov obrazovho zznamu, pr-
vo rozhlasovho nebo televiznho vyslatele k jeho pvodn-
mu vysln, prvo zveejnitele k dosud nezveejnnmu dlu,
k nmu ji uplynula doba trvn majetkovch prv a kone-
n prvo nakladatele na odmnu v souvislosti se zhotovenm
rozmnoeniny jm vydanho dla pro osobn potebu. Pr-
vo poizovatele k jm pozen databzi je prvem sui gene-
ris, tj. prvem svho druhu a ze sv podstaty do skupiny prv
souvisejcch pmo nepat.
17. Prva vkonnho umlce k jeho umleckmu
vkonu
Umleckm vkonem je vkon herce, zpvka, hudebnka, ta-
nenka, dirigenta, sbormistra, reisra nebo jin osoby, kter
hraje, zpv, tan, recituje, pedvd nebo jinak provd um-
leck dlo vetn vtvor tradin lidov kultury. Za umlec-
k vkon je mon povaovat tak vkon artisty, ani by jm
bylo provdno umleck dlo. Pokud u autorskho dla vy-
aduje autorsk zkon jedinenost, pak u umleckho vko-
nu zkon vyaduje pouze osobitost.
18. Prvo vrobce zvukovho zznamu
Obsahem prva vrobce zvukovho zznamu je prvo zvuko-
v zznam ut a udlit jinmu smlouvou oprvnn k vko-
nu pslunho prva. Obsahem prva je tak prvo na odm-
nu v souvislosti s rozmnoovnm jeho zznamu pro osobn
potebu. Jedn se pitom o prva vlun majetkov, nikoli
o prva osobnostn, a tato prva lze pevst i translativn.
19. Prvo rozhlasovho a televiznho vyslatele
Tato prva maj opt vlun majetkov charakter, nejed-
n se o dn prva osobnostn. I tato prva jsou proto zcela
translativn pevoditeln. Vlastnm obsahem prva vyslate-
le je vlun prvo ut a udlit tet osob smlouvou oprv-
nn k vkonu prva.
20. Prvo zveejnitele k dosud nezveejnnmu dlu
I toto prvo m vlun majetkov charakter. Jde o prvo zve-
ejnitele k jm zveejnnmu volnmu dlu, kter nebylo po
dobu trvn majetkovch prv svho autora zveejnno. Pi-
tom prvo zveejnitele odpovd svm obsahem a rozsahem
majetkovm prvm autora dla, ale prvo zveejnitele trv
25 let od zveejnn dla. Zveejnitelem dla dosud nezveej-
nnho je ta osoba, kter poprv zveejn dosud nezveejnn
dlo, k nmu ji uplynula doba trvn majetkovch prv.
21. Prvo nakladatele na odmnu v souvislosti se
zhotovenm rozmnoeniny pro osobn potebu jm
vydanho dla
Nakladatel m prvo na odmnu v souvislosti se zhotovenm
rozmnoeniny pro osobn potebu jm vydanho dla. Jedn
se opt o ryze majetkov prvo bez jakchkoli osobnostnch
prv, kter trv 50 let od vydn dla.
22. Kolektivn sprva prv
Kolektivn sprva prv je v podstat zastupovn vtho
potu nositel prv na zklad autorskho zkona, kter je
k jejich spolenmu prospchu. Jedn se o zastupovn pi
vkonu pslunch majetkovch prv. Kolektivn sprva au-
torskch prv nen podnikatelskou aktivitou. U taxativn sta-
novench prv autorsk zkon dokonce ani nepipout in-
dividuln vkon prv.
32
Vztah autorskho prva a prv souvisejcch s prvem autorskm
(prva vkonnch umlc, prva ke zvukovm a zvukov obrazovm
zznamm, televizn a rozhlasov vysln) k Internetu
JUDr. Ji ermk
1. vodem
World Wide Web (WWW), kter je spolu s elektronickou
potou bezesporu nejznmj a nejrozenj slubou fun-
gujc na platform potaov st internet, se postupn dky
monostem jazyka HTML a dalm nstrojm, jako je nap.
Java Script, Java nebo ActiveX, stala iroce vyuitelnou a hlav-
n pitalivou i pro neodbornou veejnost. Postupem asu
se obsah jednotlivch WWW strnek zmnil z jejich ped-
choz pasivn a znan stroh podoby a k dnenmu multi-
medilnmu a interaktivnmu ztvrnn. Snaha o co nejvt
atraktivnost a efekt vytvench strnek, o co nejvt nabd-
ku poskytovanch slueb a celkovou popularitu strnek, jejich
nvtvnost a z toho plynouc zisk z reklam, prodeje pstu-
povch hesel atp. m za nsledek i narstajc poet zneu-
vn prce jinch a s tm spojen neoprvnn zsahy do
prv z duevnho vlastnictv, zejmna pak prva autorskho
a prv souvisejcch.
Pro je vlastn autorsk prvo a jeho ochrana tak aktuln
v prosted kyberprostoru (asto pouvan anglick ter-
mn cyberspace vypad pece jenom lpe), tedy v proste-
d potaovch st?
Zpstupnn dla veejnosti prostednictvm potaovch
st a jeho en pomoc digitlnch penos (en ve smyslu
obecnm) je toti levn, rychl (vtinou), skoro bezpracn,
s uritou vhradou anonymn, rozmnoovnm nijak netrp
kvalita pozen kopie, a navc nen mon dlo chrnit se-
kundrn pomoc hmotnho pedmtu, jeho prostednic-
tvm je vyjdeno.
Problematika ochrany autorskho prva v prosted in-
ternetu je velmi komplikovan a jsou s n spojeny i okruhy
otzek, kter se vslovn netkaj uit (i zneuit) dla pro-
stednictvm internetu. Mezi tyto souvisejc okruhy pat
pedevm problematika odpovdnosti (spoluodpovdnos-
ti) poskytovatel internetovch slueb (poskytovatel voln-
ho prostoru, poskytovatel pipojen i poskytovatel odka-
z hyperlink) za neoprvnn uit dla tetmi osobami
(uivateli jimi poskytovanch slueb)
1
, otzky spojen s ur-
enm rozhodnho (nrodnho) autorskho prva v ppad
uit dla v prosted celosvtov st internet
2
i praktick
tkosti spojen s vymahatelnost prva na internetu. Vzhle-
dem k omezenmu prostoru vymezenmu pro tato skripta je
rozsah tto sti omezen pouze na zkladn zpsob nakld-
n s dlem v prosted internetu, a to sice na zpstupnn dla
prostednictvm internetu.
Ostatn (nkdy nemn paliv) prvn otzky a praktic-
k problmy spojen s ochranou autorskho prva na inter-
netu jsou pak pouze shrnuty v kapitole 6 tto sti. V de-
tailech je teba odkzat na odbornou literaturu, jako jsou
pedevm publikace K, J., Holcov, I., Korda, J., Kesa-
nov, V.: Autorsk zkon a pedpisy souvisejc koment,
Linde, 2001 a ermk, J.: Internet a autorsk prvo 2. aktu-
alizovan a rozen vydn, Linde, 2003. Dle pak na ln-
ky zveejnn v odbornm tisku a na dostupn internetov
zdroje, jakm je napklad server o internetovm a potao-
vm prvu ITprvo.cz, pstupn na internetov adrese http:
//www.itpravo.cz/, i na dal prameny informac, kter jsou
uvedeny v zvru tto sti.
2. Tradin zpsoby zpstupnn dla prostednictvm
Internetu
Tato kapitola se zabv tradin formou zpstupnn dla pro-
stednictvm internetu, tedy prostednictvm zejmna WWW
strnek a FTP server. Jde o centralizovan zpsob zpstup-
nn dla, kdy na pedem vymezenm mst (internetovm
serveru, jako je napklad www.mujweb.cz) je umstn urit
33

1
Tzv. odpovdnost poskytovatel internetovch slueb za ciz obsah.

2
Konfikt globlnho rozsahu internetu a teritoriality autorskho prva.
obsah, kter je pak nabzen (zpstupovn) koncovm uiva-
telm internetu (nvtvnkm takovho serveru). U tohoto
modelu je jasn odlien poskytovatel obsahu (provozovatel
serveru) a konen uivatel konzument dla.
Pestoe je tento tradin (centralizovan) zpsob zp-
stupnn internetovho obsahu stle pevaujc (viz ofcil-
n strnky instituc, prezentace frem, fanoukovsk strnky,
odborn internetov portly atp.), en nkterch autor-
skch dl (jako jsou hudebn klipy, flmy, potaov progra-
my) se v posledn dob dje pedevm prostednictvm de-
centralizovanch peer to peer st a poet tradinch server,
kde jsou takov dla nabzena, postupn kles (nap. dve tak
hojn strnky s nelegln hudbou v podstat vymizely, nebo
hudba [nap. ve formtu MP3] je nabzena prv pedevm
v rmci peer to peer st).
Chceme-li z prvnho hlediska analyzovat postup zpstup-
nn uritho obsahu prostednictvm internetu (z technic-
kho hlediska tedy postup, kdy data pedstavujc urit v-
tvor, napklad webovou strnku napsanou v jazyku HTML
nebo obrzek ve formtu JPEG, jsou nahrna na pevn disk
potae, kter slou jako server), musme si pedevm po-
loit tyto otzky:
1.A. Jde o obsah, kter je podle naeho autorskho zko-
na
3
chrnn ?
2.B. Je tento konkrtn postup (akt uit dla) chrnn podle
naeho autorskho zkona, a tedy zda k takovmu inu pote-
bujeme svolen autora, poppad jin oprvnn osoby ?
3.C. Nejde v danm ppad o uit dla, kter je z urit-
ho dvodu voln, a tud k nmu nen teba souhlasu autora
nebo jin oprvnn osoby (vjimky k A. a B.) ?
A.
Pi hledn odpovdi na otzku zda konkrtn internetov
obsah je i nen chrnn jako autorsk dlo, je teba rozlio-
vat dv kritria, a to sice (i) zda je tento obsah takov povahy,
e pov ochrany dle naeho autorskho zkona, a (ii) zda
v ppad dl cizho pvodu spad takov dlo do vcn p-
sobnosti naeho autorskho prva. Ob tyto podmnky mu-
s bt splnny zrove.
Prvn kritrium stanov, zda materily, kter lze na inter-
netu nalzt, spadaj pod defnici dla podle platnch eskch
norem a jsou pedmtem naeho autorskho zkona.
Autorsk zkon defnuje, co je dlem (a tedy me tak po-
vat ochrany) v 2 AutZ.
2 Dlo
(1) Pedmtem prva autorskho je dlo literrn a jin dlo
umleck a dlo vdeck, kter je jedinenm vsledkem
tvr innosti autora a je vyjdeno v jakkoli objektivn
vnmateln podob vetn podoby elektronick, trvale nebo
doasn, bez ohledu na jeho rozsah, el nebo vznam (d-
le jen dlo). Dlem je zejmna dlo slovesn vyjden e
nebo psmem, dlo hudebn, dlo dramatick a dlo hudeb-
n dramatick, dlo choreografck a dlo pantomimick, d-
lo fotografck a dlo vyjden postupem podobnm foto-
grafi, dlo audiovizuln, jako je dlo kinematografck, dlo
vtvarn, jako je dlo malsk, grafck a sochask, dlo ar-
chitektonick vetn dla urbanistickho, dlo uitho um-
n a dlo kartografck.
(2) Za dlo se povauje t potaov program, je-li p-
vodn v tom smyslu, e je autorovm vlastnm duevnm v-
tvorem. Za dlo souborn se povauje databze, kter je
zpsobem vbru nebo uspodnm obsahu autorovm
vlastnm duevnm vtvorem. Fotografe, kter je pvodn ve
smyslu vty prv, je chrnna jako dlo fotografck.
Z ve uvedenho vyplv, e defnice dla jakoto ped-
mtu prva autorskho je znan irok. Z pohledu uivatele
lze konstatovat, e v podstat veker dokumenty, kter lze na
internetu nalzt, jsou autorskm dlem. Poadavek jedine-
nosti ( 2 odst 1. AutZ) nebo pouze pvodnosti ( 2 odst. 2
AutZ potaov programy a fotografe) me samozejm
konkrtn materil z ochrany vylouit, ale pjde sp o v-
jimky. Napklad pokud pjde o takovou strnku, kter bu-
de skuten na tak nzk rovni, e po njakm jedinenm
vsledku tvr innosti autora nebude ani stopy, napklad
pjde o zcela primitivn kresbu, pr holch vt a podobn.
Ovem takov materil asi nebude ani pli zajmav pro
zpstupnn prostednictvm internetu, a tak z praktickho
hlediska lze konstatovat, e je teba radji v ppad pochyb-
nost povaovat kad materil, kter je vhodn k uit na
internetu, za autorsk dlo a jako takov za chrnn. Usu-
zovat z umleckho dojmu (kter nen dnm zkonnm
pedpokladem), jak dan strnka i obrzek na pslunou
osobu uin, zda je i nen splnn poadavek jedinenosti i
pvodnosti, nen opodstatnn.
Jinak je tomu v ppad tch materil, kter jsou pklad-
mo uvedeny v 2 odst. 6 AutZ (nmt, denn zprva, my-
lenka, postup, matematick vzorec atd.), kter dv vodtko
k tomu, co nelze povaovat za dlo ve smyslu autorskho zko-
na. Takovto vtvory vbec nemohou bt pedmtem autor-
skoprvn ochrany, protoe nejsou zpsobil bt dlem (nejde
o jedinen vsledek tvr innosti autora, respektive nen
splnn poadavek pvodnosti). Nicmn i zde je nutno po-
stupovat obezetn, protoe denn zprva, kter je ji uritm
zpsobem zpracovna (je napklad okomentovna) a nen
pouze strohm konstatovnm skutenosti, autorskm dlem
bude, nebo ji jako takov nespad pod 2 odst. 6 AutZ.
Druhm ustanovenm, kter sten rozvazuje poskyto-
vateli obsahu ruce, je 3 AutZ. Narozdl od ve uvedench
primitivnch strnek, vzorc, dennch zprv a podobn jde
o vtvory, kter sice jsou zpsobil bt dlem, ale ve veejnm
zjmu jim zkon neposkytuje ochranu.
3 Vjimky z ochrany podle prva autorskho ve veejnm
zjmu
Ochrana podle prva autorskho se nevztahuje na
a) edn dlo, jm je prvn pedpis, rozhodnut, veej-
n listina, veejn pstupn rejstk a sbrka jeho listin, ja-
ko i edn nvrh ednho dla a jin ppravn ed-
n dokumentace, vetn ednho pekladu takovho dla,
snmovn a sentn publikace, pamtn knihy obecn (obec-
n kroniky), sttn symbol a symbol jednotky zemn samo-
sprvy a jin takov dla, u nich je veejn zjem na vylou-
en z ochrany,
b) vtvory tradin lidov kultury, nen-li prav jmno au-
tora obecn znmo a nejde-li o dlo anonymn nebo o dlo
34

3
Zkon . 121/2000 Sb o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s pr-
vem autorskm a o zmnch nkterch zkon (autorsk zkon). Ve
zkratce AutZ
pseudonymn ( 7); ut takov dlo lze jen zpsobem nesni-
ujcm jeho hodnotu,
c) politick projev a e pronesenou pi ednm jedn-
n; autorovo prvo k uit takovch dl v souboru zstv
nedoteno.
Nespluje-li internetov obsah podmnky, kladen na au-
torsk dlo, me bt jet chrnn jako databze na zkla-
d sui generis prva poizovatele databze podle 88 a n-
sl. AutZ. Nebo me bt internetov obsah takto chrnn
i soubn s ochranou autorskoprvn, spluje-li jak podmn-
ky pro autroskoprvn ochranu, tak i pro ochranu databz.
K uritmu internetovmu obsahu se pak vedle prva au-
torskho mohou vzat t prva souvisejc s prvem autor-
skm ( 67 a 87 AutZ). Mezi tato prva pat i prva vkon-
nho umlce k jeho umleckmu vkonu ( 67 AutZ), prva
vrobce zvukovho zznamu k jeho zznamu ( 75 AutZ),
prva vrobce zvukov obrazovho zznamu k jeho prvot-
nmu zznamu ( 79 AutZ) a prva rozhlasovho a televiz-
nho vyslatele ( 83 AutZ).
Tato prva se spolen s prvem autorskm mohou uplat-
ovat kumulativn, take napklad k hudebn nahrvce se
v jak prva autorsk (hudba a text), tak prva vkonnho
umlce (zpv, instrumentln vkony) a prva vrobce zvu-
kovho zznamu (samotn nahrvka).
Druh kritrium, kterm je teba se zabvat, je problema-
tika vcn psobnosti autorskho zkona. Vcnou psobnost
autorskho zkona je teba odliovat od problematiky uren
eskho autorskho prva jako rozhodnho prva ve zkouma-
nm ppad. Vcn psobnost autorskho zkona uruje, zda
je dlo s mezinrodnm prvkem (ciz dlo) na naem zem
chrnno, kdeto problematika uren rozhodnho prva se
zabv otzkou, zda se bude esk autorsk zkon jako celek
na urit akt uit (zneuit) dla vbec aplikovat. Abychom se
tedy mohli zabvat vcnou problematikou podle autorskho
zkona, mus pedtm soud dospt k zvru, e je teba na da-
n ppad aplikovat prv esk a ne teba nmeck autorsk
zkon. Toto uren mus pedchzet vymezen vcn psob-
nosti autorskho zkona. Vcn psobnost se posuzuje p-
mo podle pslunch ustanoven autorskho zkona, kde-
to otzka aplikovatelnosti tohoto zkona jako celku je eena
pomoc norem mezinrodnho prva soukromho.
Autorsk zkon e vcnou psobnost autorskho zko-
na v 107 AutZ, kter je koncipovna znan iroce. Lze te-
dy s vysokou dvkou pravdpodobnosti tvrdit, e pokud je
splnno prvn hlavn kritrium, a jde tedy o autorsk dlo dle
naeho autorskho zkona, je t i jako takov tmto zko-
nem chrnno, protoe je velmi nepravdpodobn, e nebu-
de splnn ani jeden z pedpoklad rozhodujcch pro vcnou
psobnost eskho autorskho zkona, by by lo o dlo ciz-
ho sttnho pslunka nebo bezdomovce (to jest osoby bez
sttn pslunosti), respektive umleck vkon takovho v-
konnho umlce, vrobce zvukovho i obrazov zvukovho
zznamu nebo rozhlasovho a televiznho vyslatele.
B.
Vychzejme tedy z pedpokladu, e obsah, kter m bt zp-
stupnn prostednictvm st internet, podlh ochran podle
naeho platnho autorskho zkona (co je vce ne pravd-
podobn). Zabvejme se nyn tm, jak vlastn prvn kvalif-
kovat akt zpstupnn dla prostednictvm internetu.
Z technickho hlediska jde o nahrn dat, kter pedstavuj
dan materil na pevn disk potae, kter slou jako ser-
ver. Data takto uloen jsou pak pstupn jakkoliv osob
(nebo alespo urit skupin osob, kter maj pstupov pr-
va na dan server, pokud je pstup omezen, napklad hes-
lem), kter m k tomu potebn technick vybaven. Tm je
zjednoduen eeno pota, kter je jakmkoliv zpsobem
(vytenm pipojenm a modemem, pevnou linkou, mikro-
vlnnou atp.) napojen do st internet.
Prva, kter jsou pi tomto nakldn s dlem potencil-
n dotena, jsou prvo na uit dla jeho rozmnoenm (12
odst. 4 psm. a) a 13 AutZ) a prvo na uit dla sdlovnm
veejnosti ((12 odst. 4 psm. f) a 18 a nsl. AutZ).
2.1. Rozmnoovn dla
Ustanoven 13 AutZ stanov, e:
(1) Rozmnoovnm dla se rozum zhotovovn doas-
nch nebo trvalch, pmch nebo nepmch rozmnoenin
dla, a to jakmikoli prostedky a v jakkoli form, za elem
zpstupovn dla prostednictvm tchto rozmnoenin.
(2) Dlo se rozmnouje zejmna ve form rozmnoeniny
tiskov, fotografck, zvukov, obrazov nebo zvukov obra-
zov, stavbou architektonickho dla nebo ve form jin troj-
rozmrn rozmnoeniny anebo ve form elektronick zahr-
nujc vyjden analogov i digitln.
Rozmnoeninou se rozum to, co se v technickm slova
smyslu vtinou nazv kopie, tedy bezesporu i vytvoe-
n dupliktu ji pipraven webov strnky, digitalizovan
fotografe, potaovho programu nebo jinch dat na hard
disku webovho serveru. Tm, e dojde k nahrn (upload)
tchto dat na jin pota, vznikne rozmnoenina v elektro-
nick form, co pln odpovd podstat rozmnoovn pod-
le zmnnho 13 AutZ.
Pokud tvrce tvo strnku pmo na serveru, nedochz
sice k nahrn (uploadu) z jinho potae, ale na cel vci to
vbec nic nemn. Pokud toti pi tvorb takov strnky po-
uv ciz autorsk dlo, mus jej na tento server tak zkop-
rovat, teba z diskety nebo pmo z internetu.
V souvislosti s tmto institutem si lze poloit dv otzky:
a) Dojde k vytvoen rozmnoeniny (pozen kopie), po-
kud bude provedena konverze dat z jednoho datovho form-
tu do druhho (napklad ze zvukovho formtu WAW, kter
je pesnou kopi digitlnho zznamu zvukov stopy do for-
mtu MP3, jen vyuv ztrtov komprese, nebo obdobn
napklad z formtu BMP do formtu JPEG u grafky), kdy
oba soubory budou ve sv podstat odlin, a dokonce pi
blim zkoumn me bt i vnmateln podoba obou sou-
bor, by nepatrn, odlin?
Touto otzkou se nauka zabvala ji dve i pi absenci bli-
ho ustanoven v dnes ji neplatnm autorskm zkon
4
a e-
j i zahranin judikatura.
V obou ppadech byl uinn zvr, e pestoe v ist tech-
nickm slova smyslu o pesnou kopii nejde (zkrtka ona po-
sloupnost jedniek a nul je jin), o rozmnoeninu v prvnm
slova smyslu jde, nebo podstatn je vnmateln podoba, kte-
r je shodn nebo jen nepatrn odlin.
35

4
Zkon . 35/1965 Sb. ve znn pozdjch pedpis
V souasnm autorskm zkon je na tuto problematiku
vslovn pamatovno, kdy v 13 AutZ je pmo uvedeno,
e rozmnoovnm se rozum i zhotovovn t nepmch
rozmnoenin, co je teba chpat prv jako ty kopie, kter
v technickm slova smyslu za identick povaovat nelze, ale
pro nae smysly bezesporu o rozmnoeninu, tedy identick
dvoje sv pedlohy, pjde.
b) Pjde o rozmnoovn dla, pokud po nahrn dat na
server budou pvodn data smazna?
I v tomto ppad o rozmnoovn pjde, nebo zkon za
rozmnoeninu povauje i rozmnoeninu doasnou (pozor
na tzv. technick doasn kopie vznikl jako nedln a ne-
zbytn soust technologickho postupu zpstupnn dla,
o nich se podrobnji zmiuji v druh kapitole tto prce,
viz 37 odst. 2 psm. a) AutZ). Nemluv o tom, e zde ani
nejde o rozmnoeninu doasnou, ale o znik originlu, co
nic nemn na podstat koprovn (s trochou nadszky m-
eme pirovnat tento postup k vytvoen kopie obrazu s n-
slednm splenm originlu).
2.2. Sdlovn dla veejnosti
Zkon defnuje sdlovn dla veejnosti ve svm 18 AutZ
nsledovn:
(1) Sdlovnm dla veejnosti se rozum zpstupovn
dla v nehmotn podob, iv nebo ze zznamu, po drt ne-
bo bezdrtov.
(2) Sdlovnm dla veejnosti podle odstavce 1 je tak zp-
stupovn dla zpsobem, e kdokoli me mt k nmu p-
stup na mst a v ase podle sv vlastn volby zejmna po-
taovou nebo obdobnou st.
(3) Sdlovnm dla veejnosti nen pouh provozovn za-
zen umoujcho nebo zajiujcho takov sdlovn.
Druh odstavec tto defnice sdlovn dla veejnosti
odpovd vymezen uvedenm v l. 8 Smlouvy Svtov or-
ganizace duevnho vlastnictv o prvu autorskm (WIPO
Copyright Treaty), uzaven v enev 20. prosince 1996.
Se smlouvou v roce 2001 vyslovil souhlas Parlament es-
k republiky. Listina o pstupu esk republiky ke smlou-
vm, podepsan prezidentem republiky dne 18. z 2001,
byla uloena u generlnho editele Svtov organizace du-
evnho vlastnictv, depozite Smlouvy, dne 10. jna 2001.
Smlouva WCT vstoupila v platnost na zklad svho ln-
ku 20 dne 6. bezna 2002 a tmto dnem vstoupila v platnost
i pro eskou republiku.
Tato smlouva vslovn v lnku 8 upravuje institut sdlo-
vn dla veejnosti (right of communication to the public),
kdy udluje autorovi prvo udlet souhlas k jakmukoliv
sdlovn dla veejnosti, po drt i bezdrtov, vetn zp-
stupnn veejnosti, takovm zpsobem, e kdokoliv me
mt k nmu pstup z individuln zvolenho msta a v indi-
viduln zvolenm ase v originle authorising any com-
munication to the public of their works, by wire or wireless
means, including the making available to the public of the-
ir works in such a way that members of the public may ac-
cess these works from a place and at time individually cho-
sen by them.
Tato defnice pak byla pebrna do Smrnice 2001/29/ES
o harmonizaci nkterch aspekt prva autorskho a prv
souvisejcch v informan spolenosti, kter ji obsahuje
v lnku l.3.
Meme tedy konstatovat, e zpstupnn dla prosted-
nictvm internetu (nahrn dat na server) spluje zkonn
znaky jak rozmnoovn dla, tak sdlovn dla veejnosti.
Zbv tedy vyeit problm, jak nahlet na vzjemn vztah
tchto dvou institut, hlavn pak s pihldnutm k rozsahu
autorova souhlasu (nebo souhlasu jin osoby, kter vykon-
v autorsk prva) k uit dla.
Dle pevaujcho nzoru ustanoven 18 o sdlovn d-
la veejnosti ji ve sv podstat zahrnuje i rozmnoovn dla
a to v rozsahu nezbytnm pro toto sdlovn veejnosti, ne-
bo jak je ji uvedeno ve, si lze jen zt pedstavit postup
zpstupnn dla prostednictvm internetu, pi nm by ne-
dolo k pozen rozmnoenin(y).
Problematika soubhu prva na rozmnoovn dla a pr-
va na sdlovn dla veejnosti me mt praktick nsledky
zejmna v souvislosti se zskvnm oprvnn k vkonu pr-
va dlo ut (licence k uit dla). Pokud bychom povaova-
li zpstupnn dla na internetu za dva akty uit dla, bylo
by teba oprvnn udlit minimln k tmto dvma institu-
tm (rozmnoovn dla a sdlovn dla veejnosti), kdeto
v opanm ppad pln postauje zskat oprvnn (licen-
ci) pouze ke sdlovn dla veejnosti ve smyslu 18 odst. 2
AutZ. Toto oprvnn (licence) pak obsahuje i licenci k roz-
mnoen dla v rozsahu nutnm pro jeho zpstupnn veej-
nosti (sdlovn dla veejnosti).
Z pohledu posuzovn nrok autora pi neoprvnnm
zsahu do jeho autorskch prv (tj. pi neoprvnnm ui-
t dla) nem ve rozvdn nejasnost praktickch dsled-
k, nebo autor i jin oprvnn osoba dle 41 AutZ me
vznst vi neoprvnnmu uivateli svho dla stejn n-
roky bez ohledu na to, zda pslun akt (zne)uit dla bude
posouzen jako sdlovn dla veejnosti i jako sdlovn d-
la veejnosti v soubhu s rozmnoovnm dla.
C.
V podstat jedinou vjimkou, kdy nen pi zpstupnn dla
prostednictvm internetu nutn zskat licenci, jsou ppady,
kdy pjde o zpstupnn tzv. volnho dla. Volnm dlem se
rozum takov dlo, u kterho uplynula doba trvn majetko-
vch prv viz 28 odst. 1 AutZ. Trvn majetkovch prv je
pak uvedeno v 27 AutZ. Podle nov prvn pravy se obec-
n doba trvn majetkovch prv stanov na dobu autorova
ivota a 70 let po jeho smrti
5
. Tak dolo ke splnn poadavku
Smrnice rady Evropskch spoleenstv . 93/98/EHS o har-
monizaci ochrann doby prva autorskho a nkterch prv
pbuznch. Je tedy mon, e nkter dla, kter se stala za
innosti minulho autorskho zkona ji volnmi (ten toti
stanovil obecn dobu trvn autorskch prv dky monis-
mu se nerozliovala majetkov a osobnostn prva na do-
bu autorova ivota a navc 50 let po jeho smrti), ji v soula-
du s podmnkami stanovenmi v 106 AutZ opt za voln
povaovat nelze.
36

5
Hlavnm z dvod bylo prodlouen lidskho ivota bhem dvactho
stolet, tedy od uzaven Bernsk mluvy (viz dle) do souasnosti. Pro-
toe ekonomicky maj mt monost dlo vyuvat alespo dv generace
po smrti autora, byla ochrann doba prodlouena na 70 let, co pibli-
n vyhovuje tomuto poadavku.
Jde o obecnou dobu trvn majetkovch prv. Tato doba
se pot ponkud odlin u spoluautor, u dla anonymn-
ho a pseudonymnho, dla kolektivnho, dla vychzejcho
ve svazcch, dl na pokraovn a u dla audiovizulnho. Ji-
nak se ur potek bhu on 70ti let lhty, ta vak zstv
i pro tato dla shodn.
Urit modifkace plat pro doposud nezveejnn voln
dlo, kter je poprv nkm zveejnno a po uplynut majet-
kovch prv. Doba trvn majetkovch prv k takovmu ob-
jevenmu dlu trv pak 25 let od okamiku tohoto zveejnn
a tato prva nle zveejniteli ( 28 odst. 2 a 3 AutZ).
Vzhledem k ustanoven 27 odst. 7 AutZ se doba trvn
majetkovch prv pot vdy od prvho dne roku nsledu-
jcho po roce, v nm dolo k udlosti rozhodn pro jej po-
tn, tedy k 1. lednu ptho roku.
3. Zpstupnn dla v rmci st peer to peer
3.1. Obecn teze
3.1.1. vodem
Sdlen soubor v rmci vmnnch st typu peer to peer se
stv m dl tm vce aktuln tmatikou a tento zpsob uit
dl v rmci st internet v nkterch oblastech v podstat vy-
tlail klasick, to jest centralizovan, zpsob zpstupovn
dl. To plat bezesporu pedevm o neoprvnnm (nelegl-
nm) en dl. Souasn situace je takov, e v stch typu
peer to peer lze nalzt v podstat cokoliv, nejnovjmi (of-
ciln do distribuce leckdy jet neuvolnnmi) kopiemi fl-
movch trhk ponaje a kompletnmi sofwarovmi pro-
dukty renomovanch vrobc kone.
Soudn spory okolo peer to peer st, jejich uivatel, pro-
vozovatel a tvrc jsou prv v souasnosti bedliv sledov-
ny jak zstupci zbavnho prmyslu, prvnky zabvajcmi
se ochranou duevnho vlastnictv, tak i samotnmi uivateli
tchto st a internetu vbec. Snad nen pli odvn tvrdit,
e prvn aspekty spojen s provozem peer to peer st a sd-
lenm dl v jejich rmci jsou oehavj a jejich praktick d-
sledky vznamnj ne ostatn prvn otzky spojen s jin-
mi zpsoby nakldn s dly. Troufm si tvrdit, e nebval
rozmach sdlen dl v peer to peer stch bude mt dlouho-
dob vliv na zpsoby distribuce autorskch dl a mon i na
budouc koncepci autorskoprvn ochrany vbec.
3.1.2. Vymezen problmu
V pedchoz kapitole byl een ppad, kdy na jednom z po-
ta pipojench do st internet (serveru), kter je pevn
identifkovateln svou IP adresou, jsou zpstupnna uri-
t data. Tento klasicky pojat, vcemn centralizovan p-
stup, kdy se vt mnostv dat zpstupn na jednom mst,
je z hlediska poruovn autorskho prva varianta eiteln
obvyklmi postupy. Akoli to me bt sloit technicky ne-
bo dky mezinrodn povaze problmu, je mon vtinou
urit a ppadn alovat konkrtn subjekty (poskytovatele
obsahu pop. za uritch podmnek poskytovatele volnho
prostoru viz zvren shrnut), kter se dopoutj poru-
ovn autorskch prv, a vznikl koda jimi zpsoben pi-
tom mnohdy tomuto sil odpovd.
V tto kapitole bych rd v zkladnch rysech popsal tech-
nologie typu peer-to-peer, pi jejich pouit lze sice teore-
ticky uplatnit autorsk prvo stejnm zpsobem jako v kte-
rmkoli jinm ppad, nicmn praktick vymahatelnost je
obtn a nemon. Jedinm ist prvnm eenm
6
, kter je
v praxi uplatovno, je pak buto postihovat subjekty, kter
poruovn autorskch prv nepmo umouj, co s sebou
zkonit pin mnoho nejednoznanost pi een spor,
nebo exemplrn postihovat vybran uivatele takovch st
(nap. ty, kte sdlej velk mnostv neleglnch kopi autor-
skch dl), co je zase zpsob velmi neefektivn.
Pojem peer-to-peer (rovn s rovnm) nebo t p2p
je uvn jak v terminologii loklnch, tak i veejnch pota-
ovch st. V podstat znamen, e centrln uzlov potae
ztrcej v takov sti na vznamu a libovoln stanice (nap-
klad pota koncovho uivatele) nen pouze pasivnm p-
jemcem dat a slueb (jak je tomu v ppad klasickho mo-
delu internetu), ale vystupuje zrove aktivn v roli serveru,
a tedy poskytuje dalm uivatelm st (by teba jen v uri-
tou dobu kdy je pipojen k sti) sv data (napklad hudebn
soubory). Pitom se uv takov sofware, aby uivatel sta-
nice (v tto fzi koncov uivatel a provozovatel serveru z-
rove) nemusel provdt dn sloit nastaven ani neur-
oval topologii st. Stanice (tedy napklad i osobn pota
jakhokoliv bnho uivatele internetu) se v takov sti cho-
v v idelnm ppad zcela nezvisle na jinm konkrtnm
potai v sti. Tyto autonomn potae spolu vak navzjem
komunikuj a tvo spolen distribuovan systm. Mohou si
vzjemn poskytovat jak vpoetn vkon tak uloen data.
Ppad vpot za pomoci mnoha osobnch pota (pro-
jekty jako je nap. SETI@home pro rozbor mimozemskch
radiosignl pomoc spoie obrazovky nebo projekt pro si-
mulaci budoucho chovn atmosfry) je sice z hlediska vyu-
it velice zajmav, ale ne a tak z hlediska autorskho prva.
Naopak sdlen uloench dat (v praxi zejmna program, hu-
debnch nahrvek, ale nyn nap. i kompletnch flm) s nm
souvis velice zce.
Meme rozliovat nkolik model peer to peer st:
3.1.3. Sdlen dat s centrlnm vyhledvaem (Napster)
Tento typ st stl na potku prvnho rozmachu peer to peer
st a byl ve sv dob nejpouvanj (dov destky milin
uivatel) a v oblasti autorskho prva je znm pedevm ze
sporu s RIAA (Recording Industry Association of America).
Podobnch slueb fungovalo vce, ale dn nedisponovala
srovnatelnm potem uivatel jako byl systm pro vmnu
MP3 soubor Napster.
Napster zjednoduen eeno pracoval takto: bn ui-
vatel internetu, kter ml zjem se zapojit do tohoto vmn-
nho systmu, si nainstaloval jednoduch sofware a zaregis-
troval se. Tento program pak vymezil st prostoru na jeho
disku k tomu, aby k jeho obsahu mli v dob pipojen toho-
to uivatele k internetu pstup i ostatn astnci tto sluby.
37

6
Vedle nkterch technickch zpsob omezovn sdlen dat v peer to
peer stch, jako je napklad mysln zahlcovn tchto st daty tzv.
spoofng.
V tomto vymezenm prostoru pak byly uloeny nabzen hu-
debn nahrvky (soubory MP3). Kdy byl tento uivatel pi-
pojen k internetu (co mohlo bt skoro pod nebo jen pr
minut denn), tak ostatn uivatel mohli pmo z jeho disku
stahovat tam zpstupnnou hudbu. Tak se z pouhho pasiv-
nho koncovho uivatele stal na pechodnou dobu (na dobu
jeho pipojen k internetu) i server poskytujc data hudbu
ve formtu MP3. Po celm svt tak vznikla komunita destek
milin uivatel, kte si vzjemn mezi sebou nabzeli neu-
viteln mnostv hudebnch nahrvek, kter ale nebyly ulo-
eny na jednom nebo nkolika centrlnch plnohodnotnch
serverech (jak to bylo bn), ale na milinech pota b-
nch uivatel internetu rozptlench po celm svt. Takov
rozttnost zdroj prakticky znemouje smovat postih
proti konkrtnmu poskytovateli obsahu. V ppad Napsteru
vak systm vytvel prbn aktualizovanou databzi, kte-
r zahrnovala informaci o tom, kde (na potai jakho kon-
covho uivatele) je dan soubor (psnika) k dispozici. Tm
se podstatn urychlilo vyhledvn v systmu.
Take pokud uivatel A v USA hledal danou nahrvku,
poloil dotaz centrlnmu serveru, kter ve sv databzi zjis-
til, e tuto nahrvku poskytuje (zpstupuje) napklad ui-
vatel B ve Francii. Systm se ho snail kontaktovat, a pokud
byl tento uivatel zrovna pipojen k internetu, tak pmo z je-
ho disku zkoproval poadovan soubor do vymezenho ad-
rese potae uivatele A.
Z toho plyne, e se ovem nejedn o istou s typu p2p,
protoe na centrlnm serveru existuje jednotn index dato-
vch soubor nabzench pmo koncovmi uivateli. Vlast-
nk tohoto centrlnho serveru s databz (nap. Napster) m-
e bt pak nepmo odpovdn za poruovn autorskch
prv jednotlivmi koncovmi uivateli.
3.1.4. Sdlen dat s decentralizovanm vyhledvnm (Gnutella)
V tomto ppad se ji jedn o plnohodnotnou s typu p2p,
kdy neexistuje dn centrln uzel, na nm by byl jej pro-
voz zvisl. Typickm pedstavitelem je s zaloen na pro-
tokolu Gnutella, na jejm potku stoj kd nezitn vytvo-
en skupinou programtor frmy Nullsof. Nyn se ovem
jedn o oteven protokol (pomrn jednoduch), se kterm
um pracovat nkolik rznch program jako napklad Mor-
pheus.
7
Stejn jako u pedchozho typu st p2p je dlo zp-
stupnno na potach koncovch uivatel. Rozdl je v tom,
e i vyhledvn probh tak pouze s pomoc pota kon-
covch uivatel. Pota uivatele A v okamiku pipojen
do takov st mus znt minimln jednu adresu jinho ui-
vatele (uivatel B). Pi hledn souboru polo uivatel A do-
taz na uivatele B, zda poadovan soubor poskytuje. Pokud
ano, tak mu jej rovnou zale. Pokud ne (co je samozejm
mnohem pravdpodobnj), tak pes tuto adresu uivatele B
mu je pak zpstupnno nkolik dalch adres pota, s kte-
rmi pi vyhledvn pmo komunikuje. Pokud ani zde ne-
nalezne poadovan data, pokrauje lavinovit dl ke vzd-
lenjm potam. Se zbvajcm mnostvm stroj (dnes
dov destky milin) je mono komunikovat nepmo po-
moc znmch sousednch uzl. Pi vyhledvn souboru se
tedy dotaz i odpov etzov prostednictvm pota
ostatnch uivatel celou dostupnou st. Pitom jen na n-
kolika sousednch uzlech je mon zjistit, kdo dotaz poloil.
Akoli vyhledvn me probhat interaktivn, je v principu
pomalej ne u st s centrlnm indexem (Napster). Tento
systm je t vce zaten skutenost, e mnoho uivatel se
pipojuje jen na omezenou dobu a pomoc nekvalitnho a po-
malho (nap. vytenho telefonnho) pipojen.
Dleitou vlastnost z hlediska autorskho prva je, e ni-
kdo krom koncovch uivatel nem, a ani neme mt,
kontrolu nad obsahem sdlovanch soubor. Nepmou od-
povdnost za poruovn autorskch prv me nst nejve
tvrce komunikanho programu. Zvlt v ppad nezitn-
ho vvoje otevenho kdu mnoha autory je vak takov od-
povdnost sporn, navc je program dobe pouiteln i k ta-
kovm elm, kdy dn prva poruovna nejsou. Identita
koncovho uivatele nabzejcho inkriminovan dla je za po-
moci poskytovatele pipojen zjistiteln, v distribuovan sti je
ovem uivatel mnoho a jednotliv pitom mohou psobit
pouze omezenou kodu. V nvrzch na budouc verze proto-
kolu Gnutella se navc objevuj nvrhy na autorizaci soused-
nch uzl, ifrovn a penos alespo sti stahovanho sou-
boru prostednictvm nhodnho etzce zprostedkovatel
(stejn jako pi vyhledvn). Pak by byla monost zjitn
identity uivatel a umstn soubor jet vce omezena.
3.2. Prvn rozbor problematiky peer to peer st
Zde uvdn prvn souvislosti se zatm vztahuj vcemn
ke stavu v USA. V esku zatm neexistuje dn subjekt, kte-
r by poskytoval v podstatnm mtku sluby typu p2p, ani
zde neprobhl soudn spor v tto oblasti. Nicmn vyuvan
tchto st koncovmi uivateli nen ani v esk republice za-
nedbateln a tato problematika se jich samozejm tk.
3.2.1. Pm odpovdnost (uivatel st)
Hned na vod je teba konstatovat, e z pohledu prva nee-
xistuje rozdl mezi klasickm zpstupnnm dla pomoc
plnohodnotnch server nebo prostednictvm peer to peer
st. Ve, co bylo uvedeno ve (tradin zpsoby zpstupnn
dla prostednictvm internetu), plat i pro tuto kapitolu.
Plat, e pokud koncov uivatel zpstupn ostatnm ui-
vatelm peer to peer systmu urit data prostednictvm
svho potae, napluje podstatu ustanoven o sdlovn d-
la veejnosti ve smyslu 18 odst. 2 AutZ. Jde tedy o uit d-
la dle 12 AutZ a krom uritch vjimek (nap. voln dlo)
mus mt ke svmu jednn souhlas autora nebo jin oprv-
nn osoby.
Uivatel, kter pod dotaz na vyhledn a staen uritch
dat, jedn ve smyslu 13 AutZ, protoe staenm dat do-
jde k jejich rozmnoen. Toto staen (rozmnoen) vak bu-
de podle povahy dla asto kryto vjimkou uvedenou v 30
AutZ pojednvajc o volnm uit.
Je teba si uvdomit, e je lhostejn, zda jsou data zpstup-
ena na stlm serveru, pevn identifkovanm v sti internet
pomoc sv IP adresy, nebo pmo na svm domcm potai
s vyuitm specilnho programu (Napster, rzn programy
pro protokol Gnutella jako je nap. Morpheus aj.).
38

7
Podle dostupnch informac Morpheus, kter dve pracoval s protoko-
lem FastTrack, zaal vyuvat protokol Gnutella.
Hlavnm problmem u p2p st tedy nen prvn posou-
zen jednotlivch zpsob uit dla v tchto systmech, ale
vymahatelnost nrok plynoucch z poruen pslunch
autorskoprvnch norem tmito (zne)uitmi. Peer to peer
st jak bylo uvedeno ve poskytuj v nkterch ppa-
dech skoro ideln anonymitu, a pokud ne, tak je rozdrobe-
nost poskytovanho obsahu takov, e nem valnho vzna-
mu proti jednotlivm uivatelm p2p st zasahovat. Na bh
systmu by to nemlo dn vliv. To plat hlavn pro systm
typu Gnutella.
3.2.2. Nepm odpovdnost (tvrci protokolu a provozovatel
systm peer to peer)
Tvrci protokolu a provozovatel p2p systmu se vtinou sa-
mi nedopoutj jednn, kter by se dalo hodnotit jako ui-
t dla. Svm jednnm (provozovnm p2p systmu) vak
umouj, aby tak mohli (v naprost vtin ppad bez po-
tebnho svolen autora) init uivatel systmu, a astn se
tak uritou formou na poruovn autorskho prva tmi-
to osobami.
Odpovdnost tvrc protokolu pro p2p st
Tvrce samotnch protokol, jako je napklad Gnutella
(to jest vcemn tvrce uritho standardu, jako je napklad
protokol TCP/IP pro zasln dat po internetu obecn nebo
systm kdovn dat pi penosu dat v mobilnch stch GSM),
na kterch pak p2p st pracuj, nelze init v dnm smru
(spolu)odpovdn za poruen autorskho zkona ze strany
koncovch uivatel. Chyb zde jakkoliv pinn souvislost
mezi pouhm vytvoenm protokolu a jeho nslednm pou-
itm v rmci p2p st, kter pak me slouit k neoprvn-
nmu sdlen soubor, s poruovnm autorskho prva kon-
covmi uivateli tto st.
Odpovdnost provozovatel p2p st
Otzka nepm odpovdnosti (spoluodpovdnosti) se te-
dy tk pouze provozovatel peer to peer st. Tmi jsou po-
skytovatel centrlnch index u peer to peer systm typ
Napster nebo tvrci program pro sprvu decentralizovan
st typu Gnutella (nap. Kazaa, Morpheus, Grokster a dal-
). Tyto subjekty lze teoreticky init spoluodpovdn (nep-
mo odpovdn) za primrn poruen zkonnch norem ze
strany svch uivatel (viz pedchoz oddl). Otzkou zst-
v, jak daleko lze tuto spoluodpovdnost hledat.
V ppad systmu s centralizovanm vyhledvnm, kte-
r je zcela klov pro bh celho systmu, je tato spoluodpo-
vdnost jednodueji dovoditeln. V kauze Napster bylo zcela
zejm, e cel systm je zneuvn k poruovn autorskho
prva, a to dlouhodob, masivn a s vdomm jeho provozo-
vatel, kte mli z bhu systmu zisk. Navc peer to peer s
typu Napster umoovala do urit mry kontrolu uivate-
l a penench dat.
V ppad provozovatel decentralizovanch peer to peer
systm (nap. systm zaloen na protokolu Gnutella jako je
Morpheus) je otzka spoluodpovdnosti podstatn kompli-
kovanj. Zde je souvislost s ppadnm poruovnm autor-
skoprvnch norem ze strany uivatel st podstatn vzdle-
nj ne u specializovanho systmu typu Napster. Navc je
cel vc podstatn komplikovna tm, e konspirace ze stra-
ny tvrc tchto systm me zcela zamezit jejich identif-
kaci a tedy i ppadnmu postihu.
Odhldneme-li od problmu anonymity, je podle mne
velmi pehnan dovozovat spoluodpovdnost tvrc tako-
vch zcela obecnch systm pro peer to peer st. Takov
st a produkty lze toti zcela bn a efektivn pout k na-
prosto legln innosti. Obdobn lze chpat i vytven ta-
kovch program, kter sice mohou bt pouity k masivn-
mu poruovn zkona, ale rozhodn nemus, a ani k tomu
nejsou ureny.
Z prvnho hlediska bychom ve vech uvedench ppa-
dech (jak u tvrc protokolu, tak i u samotnch provozova-
tel st na takovm protokolu zaloench) mohli uvaovat
pouze poruen obecn povinnosti nepsobit kodu (nemi-
nem laedere) podle 415 obanskho zkonku. Ani jeden
z provozovatel st (provozovatel st Napster ani provozova-
tel st typu Gnutella) toti sm o sob dlo ve smyslu autor-
skho zkona neuv, nato pak pouh tvrce protokolu.
Postihem provozovatel p2p systm by pak byla aloba
o nhradu kody podle 420 OZ. Podle nj odpovd kad
za kodu, kterou zpsobil poruenm prvn povinnosti. Ono
poruen spatuji prv v poruen pravidla neminem laede-
re vyjdenho v citovanm 415 OZ (kad je povinen si
ponat tak, aby nedochzelo ke kodm na zdrav, na majet-
ku, na prod a ivotnm prosted).
Zda dolo k poruen principu neminem laedere, by se mu-
selo v konkrtnm ppad posuzovat na zklad celkovho
vyznn ppadu. Jak ji bylo uvedeno ve, tuto odpovdnost
lze bezesporu za uritch podmnek dovodit u provozovatel
p2p st s centrlnm vyhledvnm (nap. Napster). U pro-
vozovatel p2p st s decentralizovanm vyhledvnm je ta-
to odpovdnost sporn. U samotnch tvrc protokolu pak
v podstat zcela vylouena.
3.2.3. Realizace ochrany autorskch prv v stch typu peer-to-peer,
vznamn soudn spory
Jednm relativn innm postupem v ppad vymhn
ochrany autorskch dl v sti s a destkami milin nez-
vislch poskytovatel obsahu je automatizovan prohledvn
a nsledn fltrovn na zklad nzvu i obsahu souboru (d-
la) ze strany poskytovatel slueb p2p (pokud existuj) i po-
skytovatel pipojen. Zde ovem dochz teoreticky i prak-
ticky ke kolizi s prvy uivatel i poskytovatel pipojen. Jde
zejmna o svobodu slova uivatel, podstatn zsah do sou-
krom komunikace uivatel i omezen funknosti systm
a nepimen nklady na stran poskytovatel.
Automatizovan rozpoznvn obsahu dat je toti zleitost
technicky znan obtn a nemon. Obsahem sdlench
datovch soubor me bt krom neoprvnn sdlovan-
ho autorskho dla i dlo voln iiteln (voln dlo) i data
bez jakkoli autorskoprvn ochrany. Pli restriktivn opat-
en pitom postihuj koncov uivatele v tom smyslu, e je
pak asto omylem brnno i v takovm sdlovn obsahu, kte-
rm nen poruovn dn zkon. Zde se me jednat nap.
i o lnky, projevy i dla, kter hodl autor i jin oprvn-
n osoba it na vlastn nklady pomoc internetu. Pitom si
musme uvdomit, e libovoln data lze it pod rzn for-
mulovanmi nzvy i v rznch datovch formtech. Opat-
en nutn k dokonalmu technickmu zamezen poruovn
autorskch prv se v mnoha ohledech podobaj mezinrod-
n odsuzovanm opatenm, kter jsou uplatovna nskou
39
vldou pi cenzue na internetu (ta se ovem tak relativn
snadno obchzej). Zde se tedy uplatovn prva na ochra-
nu autorskch dl dotk podstaty demokratickch princi-
p a faktickho omezovn rozvoje internetu. Dal vvoj ne-
lze nyn jednoznan pedvdat. Nicmn mnoho odbornk
vetn organizac, kter obhajuj prva koncovch uivatel
internetu (zejmna EFF Electronic Frontier Foundation),
soud, e podobn opaten budou vdy neinn a sporn,
a proto je nem smysl vbec zavdt.
Na zklad daj zskanch z automatickch kontrol se
v posledn dob v zahrani (pedevm ve Spojench sttech
americkch) sna dritel autorskch prv smovat sv kro-
ky i proti jednotlivm vytipovanm uivatelm peer to peer
st, kte zpstupuj (sdlej) vznamn mnostv pirtskch
kopi autorskch dl. Exemplrn zen veden proti tako-
vm osobm maj odradit dal uivatele Internetu od sdle-
n dl pomoc peer to peer st. Tento postup se vak dopo-
sud nejev jako pli efektivn.
Jako nejpodstatnj se tedy ukazuje soudn postup proti
provozovatelm peer to peer st.
Doposud nejvznamnjm autorskoprvnm sporem t-
kajcm se centralizovanch peer to peer st (a peer to peer
st vbec) se stal spor A&M Records v. Napster
8
, t nkdy
nazvan jako RIAA v. Napster, nebo alobci byli sdrueni
v Recording Industry Assocation of America (RIAA). Server
Napster byl zaloen 22. ervence 1999 tehdy teprve devatenc-
tiletm studentem Shawem Fawningem, kter si chtl usnad-
nit vyhledvn MP3 soubor tm, e vytvo malou komuni-
tu lid, kte si navzjem umon stahovat sv soubory, kter se
pozdji rozrostla na miliny astnk. Soud v dlouhm ze-
n nakonec dovodil odpovdnost provozovatel Napsteru za
poruovn autorskch prv svmi uivateli. K takovmu roz-
hodnut soudu pisplo i to, e spolenosti plynuly z provozu
st urit zisky (i kdy nepm) a mla monost kontrolovat
soubory i odpojit neukznn uivatele. Jde sice o rozhodnu-
t ne zcela pesvdiv, ale s ohledem na dan stav vc se do-
mnvm, e jde o rozhodnut sprvn, kter je teba pijmout.
Napster s defnitivn platnost skonil na podzim roku 2002.
Na sklonku roku 2001 vynesl soud pravdpodobn prv-
n rozhodnut ve vci odpovdnosti provozovatel st typu
Gnutella. lo o soudn zen veden nizozemskm kolektiv-
nm sprvcem autorskch prv Buma/Stemra proti spolenos-
ti KaZaA, kter vytvoila komunikan program pro sdlen
soubor v peer to peer sti, zaloen na technologii FastTrack.
Jde o trochu upravenou a vylepenou technologii Gnutella,
rozdly mezi tmito technologiemi vak nejsou z naeho po-
hledu dleit. Spolenosti KaZaA bylo v rozsudku pikzno
(s poukazem na spoluodpovdnost za poruovn autorskch
prv), aby zastavila uvn svho komunikanho programu.
To je ale vc prakticky nemon. Podle dostupnch informa-
c bylo ji rozeno mezi uivatele vce ne 20 milin kopi
tohoto sofware a spolenosti KaZaA nebylo jasn, jak m
zabrnit dalmu uvn svho sofware.
Zstupci spolenosti KaZaA BV vydali prohlen, v n-
m uvdj, e nemohou brnit uivatelm svho sofware ve
sdlen nahrvek chrnnch autorskmi prvy, protoe na-
rozdl od Napsteru pracuje KaZaA na bzi ist technologie
peer-to-peer, tedy bez poteby centrlnho serveru.
Na jae 2002 odvolac soud rozhodnut ve vci Kazaa zru-
il. Toto rozhodnut je povaovno za prvn (by dl) spch
provozovatel peer to peer st.
Za podstatn dleitj ne rozsudky nizozemskch sou-
d se povauj oekvan rozhodnut ve Spojench sttech
americkch. Jak bylo uvedeno ve, napklad protokol Gnu-
tella vyuv nkolik program, kter jejich uivatel mohou
vyut k vyhledvn a stahovn soubor na internetu. Na
zklad toho podala RIAA u federlnho soudu hromadnou
alobu na tvrce program (klienty st pracujcch na pro-
tokolu typu Gnutella) Morpheus, Kazaa a Grokster, ve kter
se domh, aby pestali s enm tchto program.
V dubnu 2003 padlo prvn rozhodnut v tto kauze, kdy
soud zamtl alobu proti Grokster Ltd. (vrobce sofware sof-
ware pro sdlen soubor Grokster) StreamCast Networks
Inc. (vrobce sofware pro sdlen soubor Morpheus)
a prohlsil, e provozovn peer to peer st samo o sob ne-
poruuje autorsk zkon, nebo se tito provozovatel neli od
vrobc domcch videorekordr nebo koprek, kterch se
t d zneut pro poruovn autorskch prv. Rozhodnut
v odvolacm zen m padnout do konce roku 2003.
3.2.4. Zvr
Samotn peer to peer st s sebou nepinej zvltn prv-
n problmy z pohledu kvalifkace akt uit (zneuit dla)
ze strany uivatel. Otzkou nejasnou zstv spoluodpo-
vdnost provozovatel tchto systm nebo dokonce tvr-
c protokolu pro jejich bh za primrn delikty tchto ui-
vatel.
Tam, kde neexistuje dn provozovatel sluby, kter by
mohl aktivn kontrolovat komunikaci provdnou prosted-
nictvm tto st (jako tomu bylo u systmu Napster), je pod-
le mho nzoru nemon dovozovat spoluodpovdnost pou-
hch tvrc sofwarovch nstroj nutnch pro bh st (jako
je tomu u program nutnch pro bh systmu zaloenm na
protokolu Gnutella), nato pak tvrc pouhho protokolu (ja-
ko je Gnutella). Dalm okem je otzka patn nebo vbec
dn identifkovatelnosti tchto osob.
Mnoho odbornk z oboru potaovch st vid v peer to
peer systmech budoucnost. S technickm rozvojem interne-
tu hlavn pak v oblasti kvality a rychlosti pipojen soukro-
mch (domcch) subjekt lze pedpokldat dal prudk
rozen decentralizovanch peer to peer st. Tyto st pak
i bez centrlnho indexu umon pomoc rekurzivnho pro-
hledvn v relnm ase rychle najt dan data. Rozvojem
takovch st se postupn bude strat rozdl mezi poskytova-
telem obsahu a koncovm uivatelem. Kad pota bude
slouit jako koncov stanice pijmajc data, tak i jako server
data poskytujc. Tm klesne vznam plnohodnotnch serve-
r, kter lze jednodue identifkovat a zjistit jejich provozo-
vatele (osobu odpovdnou za obsah).
S tm souvis i snaha o nalezen a zaveden novho, eko-
nomicky vhodnho a prunho zpsobu legln distribuce
zvukovch zznam a dalch autorskch dl prostednic-
tvm peer to peer st. Progresivn skupina v rmci hudeb-
nho prmyslu, kter prosazuje tento racionln trend, vak
nar na nezjem vtiny a na urputnou snahu o zakonzer-
vovn (nebo lpe eeno navrcen) stavu ped rozmachem
internetu a peer to peer st.
40

8
A&M Records v. Napster, 239 F.3d 1004 (9
th
Cir., 2001)
Doposud se souboj konzervativn skupiny se skupinou pro-
gresivn vyvjel spe ve prospch zastnc tradin distribu-
ce zvukovch zznam. Posledn vvoj soudnch spor vak
naznauje obrat trendu. I v oblasti legislativn se zd, e sil-
n lobby vrobc zvukovch zznam zan ztrcet na vli-
vu. V USA se ml jej dal zbran v boji proti neleglnmu
en zvukovch zznam stt zkon P2P Piracy Prevention
Act (nvrh podal v ervnu 2002 demokratick Kongresman
Howard Berman z Kalifornie).
9
Tento zkon ml mimo jin
pozmnit tzv. Computer Fraud and Abuse Act (zkon, kte-
r byl pijat v souvislosti s bojem proti potaovm hacke-
rm) v tom smru, e by poskytoval imunitu (save harbor)
nositelm autorskch prv. Ti by pak napklad mohli pro-
stednictvm internetu beztrestn pronikat do soukromch
pota a vyhledvat (poppad i likvidovat) tam nelegln
kopie zvukovch zznam staench z internetu. Po velkch
protestech byl vak nvrh (alespo doasn) staen.
Jako innj zpsob boje se mon uk technick ome-
zen. V listopadu 2002 nap. kanadsk spolenost Bell Canada
omezila maximln mnostv dat staench svmi uivateli,
aby tm omezila stahovn objemnch MP3 a MPEG soubo-
r
10
. Tento pstup je vak podle mho kontraproduktivn.
Jednak omezuje jen uritou skupinu internetovch uivatel,
a krom toho omezuje i en leglnch soubor.
Bude zajmav sledovat, jak se nakonec cel podoba in-
ternetu vyvine a hlavn jak dalece bude regulovna ze stra-
ny sttu prostednictvm zkon. Z pohledu autorskho pr-
va si myslm, e nakonec asi dojde k uritmu nhradnmu
zpoplatnn internetu, obdobn jako je u nyn inno v p-
pad napklad nenahranch nosi nebo kopi vytvoench
v koprovacch centrech (viz 25 AutZ). Tm bude sten
vykoupena svoboda en dl na internetu a samotn autor-
skoprvn ochrana postupn v tto oblasti zanikne.
Jako nejefektivnj se vak ukazuje zaveden takovho mo-
delu distribuce zvukovch a obrazov zvukovch dl, kter
bude motivovat uivatele k vyuvn ofciln nabzench
(by placench) slueb se zabezpeenou kvalitou obsahu, na-
msto vyhledvn pirtskch kopi.
4. Webcasting prvn aspekty vysln po internetu
Webcastingem se rozum tzv. real time streaming dat, te-
dy zpstupovn uritho multimedilnho programu pro-
stednictvm st internet v relnm ase. Z pohledu poslu-
chae je tak webcasting obdobou rozhlasovho (ppadn
i televiznho) vysln, nebo se jedn o urit tok zpra-
vidla hudby a informac, ve kterm poslucha neme sm
pmo interaktivn volit sled prvk s tm, e pro vechny po-
sluchae je v jednom okamiku program stejn. Tok dat (stre-
aming) je pak technicky zabezpeen tak, e je nelze ukldat,
a tak si podit rozmnoeninu dla, kter je takto vyslno.
11

Webcasting tud v podstat svou povahou a zpsobem kon-
zumace vyslanho dla pjemcem odpovd klasickmu te-
leviznmu nebo rozhlasovmu vysln.
4.1. Rozsah aplikace zkona o televiznm a rozhlasovm vysln
Na otzku, zda je webcasting provozovnm vysln ve smys-
lu zkona . 231/2001 Sb., o provozovn rozhlasovho a tele-
viznho vysln (dle jen ZRTV) a zda je tedy k webcastin-
gu nutn zskat licenci a dodrovat ostatn omezen upraven
v tomto zkon, je podle mho nzoru teba odpovdt z-
porn. Podle ustanoven 2 odst. 2 psm. a) ZRTV se toti za
rozhlasov a televizn vysln nepovauje zajiovn komu-
nikanch slueb zamench na poskytovn informac nebo
jinch sdlen na zklad individulnch poadavk. A web-
casting je na rozdl od klasickho vysln, kter je technic-
ky popisovno jako penos point to multipoint, vdy prv
penosem point to point. Neboli k penosu dochz vdy a
na zklad individulnho konkrtnho poadavku.
12
4.2. Doten prva podle autorskho zkona
Z autorskho zkona je webcasting uitm pslunch ped-
mt ochrany (a to jednak jejich rozmnoovnm podle usta-
noven 13 AutZ, a to vdy na serveru, odkud jsou data strea-
movna, a zpravidla tak pi ukldn jednotlivch skladeb ve
formtech vhodnch pro streaming databze) a jednak sdlo-
vnm veejnosti podle ustanoven 18 odst. 1 AutZ. O vz-
jemnm vztahu rozmnoovn dla a jeho sdlovn veej-
nosti viz t ve. Zpesujc ustanoven 18 odst. 2 AutZ
na webcasting pravdpodobn vzthnout nelze, ale to nic ne-
mn na tom, e jde o uit dla jeho sdlovnm veejnosti,
nebo povaha webcastingu zcela vyhov obecnmu vymeze-
n tohoto zpsobu uit dla, tak jak je uvedeno prv v 18
odst. 1 AutZ.
Otzkou vak je, zda se v rmci uit podle ustanoven 18
odst. 1 AutZ nejedn o sdlovn veejnosti vyslnm ve smys-
lu ustanoven 21 odst. 1 AutZ; tedy zda je jinm takovm
zpstupovnm v citovanm ustanoven myleno zpstup-
ovn v rmci (televiznho) programu (ve smyslu ustanove-
n 2 odst. 1 psm. i ZRTV) nebo zda se v ppad vysln
m zrove jednat o zpstupovn point to multipoint.
Je teba mt na pamti, e webcasting je zpravidla t zp-
stupovnm autorskch dl v proveden vkonnmi umlci
ze zvukovch zznam, a dochz tak ve smyslu ustanoven
12 AutZ (resp. 71 a 76 AutZ) k uit vech tchto ped-
mt ochrany.
Je otzkou, zda rozmnoeniny na serverech, odkud jsou
data streamovna poslucham, nejsou technickmi roz-
mnoeninami ve smyslu ustanoven 37 odst. 2 psm. a)
AutZ, a zda se tedy pi webcastingu nejedn jen o uit sd-
lovnm veejnosti podle 18 odst. 1 AutZ (ppadn pod-
le ustanoven 21 odst. 1 AutZ). Domnvm se, e u jakho-
koliv zpstupovn prostednictvm st internet je prvotn
rozmnoenina na serveru, odkud se zpstupuje, zkladem
takovho uit, tud se nejedn o technickou rozmnoeni-
nu ve smyslu citovanho ustanoven. Neteba jist pipom-
41

9
Viz Berman introduces legislation to foil peer to peer piracy, tiskov pro-
hleni z 25. 7. 2002, na www.house.gov

10
Steve Musil: Week in review: Scuttling the pirates, www.globetechnolo-
gy.com , 29. 11. 2002

11
Existuj vak pirtsky vytvoen programy, kter ukldn streamovanch
dat umouj.
12
K otzce povahy webcastingu viz http://www.wipo.org/news/en/
nat, e legislativnm nedopatenm se navc ustanoven 37
odst. 2 psm. a) AutZ nevztahuje ani na vkony vkonnch
umlc ani na zvukov zznamy.
Natst vak zkonodrce, jakoby potal s monmi ne-
jasnostmi v jednotlivch defnicch zpsob uit, zahrnul do
pravy licenn smlouvy ustanoven 50 odst. 2 AutZ, kter
k, e nestanov-li smlouva, ke kterm jednotlivm zpso-
bm uit dla nebo k jakmu rozsahu uit se licence posky-
tuje, m se za to, e licence byla poskytnuta k takovm zp-
sobm uit a v takovm rozsahu, jak to je nutn k dosaen
elu smlouvy. Pro toho, kdo od pslunho nositele prva
resp. od kolektivnho sprvce zskv souhlas k uit, je te-
dy nejjednodu cesta nelmat si pli hlavu, kter e prva
budou pi webcastingu dotena (zda podle 13; 18 odst.
1; 18 odst. 2 i dokonce 21 AutZ), ale zskat oprvnn
k uit pslunch pedmt ochrany (autorskch dl) pi
webcastingu, kterm se rozum zpstupovn dl (ppadn
vkon vkonnch umlc nebo zvukovch zznam) pro-
stednictvm st internet, a to v relnm ase v rmci pro-
gramu sestavenho webcasterem.
4.3. Souhlas s uitm dla a hromadn smlouvy podle autorskho
zkona
Prvn kvalifkace webcastingu je vak podstatn pro reim
hromadnch smluv uzavranch webcasterem s kolektivn-
mi sprvci. Pro klasick vysln zvukovch zznam vyda-
nch k obchodnm elm a vkon vkonnch umlc na
nich zaznamenanch je toti upravena v ustanoven 72 AutZ
(resp. 76 odst. 3 AutZ) platn zkonn licence s tm, e se
jedn o prva povinn kolektivn spravovan [ 96 odst. 1
psm. a) bod 1. AutZ], a pro vysln autorskch dl je v usta-
noven 101 odst. 9 psm. d) AutZ upraven tzv. rozen do-
pad hromadn smlouvy. Oba tyto instituty na stran jedn
znamenaj poslen pozice kolektivnho sprvce a na stran
druh poslen prvn jistoty uivatele (zde webcastera), e
uzavenm hromadn smlouvy zskal oprvnn k uit bez
ohledu na to, zda pslun kolektivn sprvce m s konkrt-
nm nositelem prva uzavenou smlouvu o zastupovn.
Na rozmnoovn ( 13 AutZ) a sdlovn veejnosti ( 18
odst. 1 AutZ) se vak ani jeden ze shora uvedench institu-
t nevztahuje, tedy kolektivn sprvce udluje hromadnou
smlouvou souhlas k uit pouze pro takov pedmty ochra-
ny, jejich nositele prva zastupuje.
13
Jinmi slovy, pokud n-
kdo m zjem o provozovn webcastingu, neme na zkla-
d licence od pslunho kolektivnho sprvce zpstupovat
ve, co se mu zlb, ale pouze ta dla, jejich autory pslun
kolektivn sprvce zastupuje. U ostatnch dl (od autor ko-
lektivnm sprvcem nezastupovanch) pak mus zskat licenci
pmo od autora i jinho oprvnnho subjektu (nap. vyko-
navatele majetkovch prv k dlu). Tm se monost plonho
zavdn webcastingu znan omezuje.
5. Shrnut: prvn otzky spojen s ochranou
autorskch dl a databz v prosted potaovch
a telekomunikanch st
V souvislosti s rozvojem internetu, telekomunikanch st
a informanch technologi dochz v souasn dob k ra-
diklnmu posunu v monostech prvn i faktick ochrany
autorskho prva a jeho vymahatelnosti. Jednm a prav-
dpodobn hlavnm faktorem ovlivujcm tento trend je
skutenost, e dlo vyjden v digitln podob lze nyn -
it i bez hmotnho nosie, se kterm je tradin spojovno.
Napklad k en hudebn nahrvky bylo teba fyzicky roz-
iovat i nosi, na kterm byla tato nahrvka zaznamenna
(CD, audiokazetu atp.), kdeto v prosted potaovch a te-
lekomunikanch st tomu nen teba.
Dalmi vznamnmi faktory jsou anonymita do jist mry
zaruen povahou tchto st, rychlost a jednoduchost poi-
zovn a roziovn rozmnoenin autorskch dl bez vyna-
loen vznamnjch fnannch prostedk a kvalita takto
pozench rozmnoenin.
V takovm prosted dochz ke vzniku prvnch probl-
m spojench s novmi zpsoby uit dla a databz nebo
s praktickou vymahatelnost prva.
Ve vztahu k uit dla v prosted st internet se nabzej
pedevm tyto otzky:
a) Posouzen vztahu uit dla jeho sdlovnm veejnos-
ti podle 18 odst. 2 AutZ a rozmnoovn dla podle 13
AutZ, a to jak z pohledu udlen licence, tak posouzen neo-
prvnnho uit dla.
b) Vymezen pojmu veejnost v ppadech zpstupnn
dla na webov strnce s omezenm pstupem (nap. place-
n strnky s heslem) a zasln dl na podn (on-demand
transmission) v souvislosti s uitm dla podle 18 odst. 2
AutZ. Vztah 18 odst. 2 k l. 3 Smrnice 2001/29/ES o har-
monizaci nkterch aspekt autorskho prva a prv s nm
souvisejcch v Informan spolenosti (Informan smrni-
ce), l.7 psm b), Smrnice 96/9/ ES o prvn ochran data-
bz (Databzov smrnice) a k neexistenci tohoto institutu
ve znn Smrnice 91/250/EHS o prvn ochran potao-
vch program (Sofwarov smrnice).
c) Rozsah ustanoven povolujc poizovat tzv. technick
kopie ( 37 odst. 2 AutZ) a jeho aplikovatelnost na prva sou-
visejc s prvem autorskm. Kompatibilita tohoto ustanove-
n s pslunm lnkem Informan smrnice (l. 5 odst. 1)
a posouzen obdobnho reimu pro sui generis prvo k data-
bzm (Databzov smrnice) a potaov programy (Sof-
warov smrnice).
d) Posouzen webov strnky a jejch prvk jako autorsk-
ho dla. Kdy a za jakch podmnek je mon povaovat ty-
to strnky (jej prvky) za potaov program nebo za elek-
tronickou databzi, a aplikovat pak z toho plynouc rozdly
v monostech uit pro osobn potebu podle 30 odst. 1
AutZ a 66 odst. 2 AutZ, respektive Databzov a Sofwa-
rov smrnice.
e) Monosti ochrany dla v stch typu peer to peer. Od-
povdnost jednotlivch uivatel tchto st za neoprvn-
n uit dla jeho sdlovnm veejnosti podle 18 odst. 2
AutZ. Ppadn spoluodpovdnost provozovatel tchto sys-
tm (v ppad systm s centrln databz nebo jinou cen-
trln sprvou) nebo tvrc komunikanch program i pro-
42

13
Pokud by nkdo zvdav hledal tato prva (zpsoby uit) v oprvnnch
ke kolektivn sprv vydanch Ministerstvem kultury podle 107 odst.
7 AutZ, nap. v ppad INTERGRAMu by je ani nenael. S ohledem na
skutenost, e se jedn o rozhodnut deklaratorn povahy to ale nezna-
men, e by INTERGRAM oprvnn ke sprv tchto prv neml, ne-
bo v pvodnm (konstitutivnm) rozhodnut z roku 1996 tato prva za-
hrnuta byla.
tokol za neoprvnn uit dla jejich uivateli (zaloen na
415 ObZ ve spojen s 420 ObZ). Praktick vymahatel-
nost prva v stch tohoto typu, otzka postupnho pecho-
du na jin zpsob ochrany dl v prosted potaovch st
nebo nhradnho zpoplatnn internetu.
f) Monosti zavdn tzv. elektronickch knihoven a jejich
prvn oeten. Elektronick knihovny maj slouit k posky-
tovn (pjovn) literrnch dl na zakzku, a to takovou
formou, e uivatel (vypjitel) bude mt vznamn ome-
zenou monost nakldn s dlem v elektronick podob, po-
vtinou bude jen oprvnn vytisknout toto dlo, a zskat tak
rozmnoeninu tiskovou, co zhruba koresponduje s monost
pozen tiskov rozmnoeniny pro osobn potebu (srovnej
30 odst. 1 AutZ) dla vypjenho v klasick knihovn. Kla-
sick knihovny a jejich innost je zvltnm zpsobem upra-
vena a dovolena v 37 a 38 AutZ, kdeto innost knihoven
elektronickch povolena nen, a je mono ci, e je naopak
zkonem zcela znemonna. Zde je t teba poukzat na
vztah k ustanovenm Informan smrnice.
g) Vztah odkaz (hyperlink) k uit dla na internetu.
Posouzen, zda poskytnut odkazu jako takov je poruenm
autorskho prva ve vztahu k rozmnoovn ( 13 AutZ) i
sdlovn dla veejnosti ( 18 odst. 2 AutZ) odkazovanho
dla. Rozdly mezi pouhm poskytnutm odkazu a vyuv-
nm odkazu pi tvorb webovch strnek v ppadech tzv.
inliningu (image link), poppad rm (frames). Jak posu-
zovat tyto specifck ppady odkaz (inlining, frames) z po-
hledu uit dla, hlavn pak ve vztahu ke sdlovn dla ve-
ejnosti podle 18 odst. 2. Vznam zahranin soudn praxe
a nkterch zahraninch norem pro posuzovn obdobnch
ppad v tuzemsku nebo pro ppadnou budouc vslovnou
legislativn pravu tto praxe.
h) Odpovdnost tetch osob za neoprvnn uit dla je-
jich uivateli. Tk se hlavn poskytovatel volnho prostoru
(webhosting providers), poskytovatel pipojen (access pro-
viders) a provozovatel peer to peer systm. V neposledn
ad se jev jako vznamn prvn vymezen odpovdnosti
poskytovatele odkazu (hyperlink supplier) za ciz, neoprv-
nn zpstupnn odkazovan dlo. Otzka aplikovatelnosti
obecn subjektivn ( 420 ObZ) a objektivn ( 420a ObZ)
odpovdnosti a mon rozsah poruen obecn povinnosti
neinit kodu na majetku (princip neminem laedere) vyjd-
en v 415 ObZ. Poteba vslovn prvn pravy tto pro-
blematiky s ohledem na lnky 12 a 15 Smrnice 2000/31/
ES o nkterch prvnch aspektech slueb informan spo-
lenosti, zejmna elektronickho obchodu, na vnitnm tr-
hu (Smrnice o elektronickm obchodu).
i) Otzky spojen s urenm rozhodnho autorskho prva
v prosted celosvtov potaov nebo telekomunikan s-
t (nap. internet). Vzhledem k principu teritoriality je velmi
dleit urit msto uit dla v relnm svt, aby bylo mo-
no aplikovat autorsk prvo pslunho sttu. To je ale vel-
mi komplikovan v digitlnm prosted internetu. Je teba
odlin posuzovat zpstupovn dla veejnosti na interne-
tu (upload) od jeho rozmnoovn pi stahovn koncovmi
uivateli (download).
6. Seznam literatury a jinch zdroj informac
6.1. Literatura
ermk, J.: Internet a autorsk prvo 2. aktualizovan a rozen vyd-
n, Linde, 2003
K, J., Holcov, I., Korda, J., Kesanov, V.: Autorsk zkon a pedpisy
souvisejc koment, Linde, 2001
Smejkal, V., Sokol, T., Vlek: Potaov prvo, C.H. Beck, 1997
Smejkal, V.: Internet @ , Grada, 1999
Smejkal, V. a kolektiv: Prvo informanch a telekomunikanch systm,
C.H Beck, 2001
Telec, I.: Autorsk zkon koment, C.H. Beck, 1997
6.2. Internetov informan zdroje
www.caX.uscourts.gov ofciln strnky odvolacho soudu USA pro p-
slun odvolac obvod, kde X mus bt nahrazeno slem pslunho
obvodu
www.copyright.gov ofciln strnky United States Copyright Of ce
www.ef.org ofciln strnky organizace Electronic Frontier Foundation
www. europa. eu. int/comm/internal _market/en/intprop/news/
index.htm ofciln strnky EU: Internal Market Intellectual Pro-
perty : News
http://europa.eu.int/scadplus/leg/en/s06020.htm ofciln strnky EU: In-
tellectual Property
http://europa.eu.int/eur-lex/en/lif/reg/en_register_1720.html ofcil-
n strnky EU: seznam innch norem prva ES z oblasti duevnho
vlastnictv
www.house.gov ofciln strnky Kongresu USA
www.intergram.cz ofciln strnky Intergramu
www.ifpi.org ofciln strnky Mezinrodn federace hudebnho pr-
myslu
www.ifpi.cz ofciln strnky Mezinrodn federace hudebnho prmyslu,
nrodn skupiny esk republiky
www.itpravo.cz server o internetovm a potaovm prvu
www.lupa.cz server o eskm internetu
www.mpeg.org ofciln strnky Moving Picture Experts Group
www.osa.cz ofciln strnky Ochrannho svazu autorskho
www.riaa.org ofciln strnky Recording Industry Association of Ame-
rica
www.uscourts.gov ofciln strnky americk justice
www.wipo.int ofciln strnky Svtov organizace duevnho vlastnictv
43
Ochrann znmky
JUDr. Jan Matjka
1. vod
Toto pojednn o ochrannch znmkch m postihnout nejen
souasn prvn stav z hlediska platnho zkona o ochran-
nch znmkch, ale tak chystanou novou pravu, kter je
pedmtem novho zkona a konen, mlo by alespo stru-
n pojednat o aspektech vstupu esk republiky do Evropsk
unie z hlediska znmkovho prva.
Samozejm nen mon obshnout v tomto vystoupen
celou problematiku znmkovho prva. Zamm se na nej-
dleitj pase tak, jak bylo specifkovno v zadn. Po-
kud jde o nvrh novho zkona o ochrannch znmkch
(dle jen nov zkon), je teba upozornit na skutenost,
e jet nebyl pijat, nicmn znn, kter je k dispozici ji
prolo pslunmi parlamentnmi vbory a jeho schvlen
je velmi pravdpodobn. Proto povauji za nezbytn pro-
vst urit srovnn platn a navrhovan pravy a zdraz-
nit ty pase, kde podle nov pravy dochz k vznamnj-
m zmnm.
vodem je teba ci, e ochrann znmky jsou jednm ze
statk prmyslovho vlastnictv vedle patent, prmyslovch
vzor, uitnch vzor a dalch prv a jsou chrnny zvlt-
nm zkonem, kter zohleduje specifck reim tchto prv.
Jsou svou podstatou absolutn, tedy podobn prvu vlastnic-
kmu, ale maj adu dalch specifckch prvk, take zkon
pi prav prv k ochrannm znmkm kombinuje ustano-
ven soukromoprvn a veejnoprvn.
Ochrann znmky maj velmi dlouhou historii. Spe jako
historickou zajmavost si meme ct, e nap. v n byla
chrnna oznaen typick pro urit vrobek u v dob dy-
nastie Song v letech 420 479 naeho letopotu. Z t doby je
znm znmka nap. pro jehly nebo zrcadla. Rovn v na ze-
mi maj ochrann znmky velkou tradici. Meme jmenovat
adu znmek, kter jsou stle platn v esk republice, a kte-
r maj skuten velmi dlouhou historii, nap.
obrazov znmka . 92056 portrt eny v ovlu chrn-
c ocelov zbo ve td 6 (dve ji vlastnila Poldi Klad-
no) m prioritu od 18. 7. r. 1893;
ochrann znmka . 112811 KOH-I-NOOR registrova-
n pro tuky ve td 16 m prioritu od 3. 8. 1895;
ochrann znmka . 114320Karlsbader Mhlbrunn chr-
nc ve td 32 vodu z Karlovarsk mlnsk studn m
prioritu od 28. 8. 1895;
ochrann znmka . 111530 Prazdroj registrovan pro
pivo ve td 32 m prioritu od 27. 10. 1898;
ochrann znmka . 111419 Pilsner Urquell chrnc pi-
vo ve td 32 m prioritu od 8. 2. 1898;
ochrann znmka . 120780 Daimler registrovan ve t-
dch 7 a 12 pro vbun motory jako plynov, petrolejov,
benznov a jin olejov motory, jejich sti, vozidla veho
druhu vetn jzdnch kol m prioritu od 20. 9. 1900;
ochrann znmka . 111320 Tree locks chrnc ve t-
d 34 zpalky m prioritu od 18. 11. 1903;
ochrann znmka . 114093 JB registrovan pro likry
ve td 33 m priorit od 27. 12. 1907;
2. Vymezen pojmu ochrann znmky
Obrame pozornost k vlastn ochrann znmce a defnuj-
me ji. Jist by bylo mono nalzt rzn defnice toho pojmu,
myslm ale, e ns zajm zejmna zkonn defnice, kter je
obsaena ustanoven 1 zkona . 137/1995 Sb., o ochran-
nch znmkch ve znn pozdjch pedpis (dle jen z-
kon), tj. zkon . 191/1999 Sb. a 116/2000 Sb. Podle zkona
se ochrannou znmkou rozum oznaen tvoen slovy, ps-
meny, slicemi, kresbou nebo tvarem vrobku nebo jeho obalu,
pop. jejich kombinac, uren k rozlien vrobk nebo slueb,
pochzejcch od rznch podnikatel a zapsan do rejstku
ochrannch znmek vedenho adem prmyslovho vlastnic-
tv. Na tomto mst chci zdraznit prvn navrhovanou zm-
44
nu. V 1 novho zkona bude ochrann znmka defnovna
jako jakkoliv oznaen schopn grafckho znzornn zejm-
na slova, vetn osobnch jmen, barvy, kresby, psmena, slice,
tvar vrobku nebo obal, pokud je toto oznaen zpsobil od-
liit vrobky nebo sluby jin osoby od vrobk nebo slueb ji-
n osoby. Z defnice je patrno, e nov bude piputno, aby
ochrannou znmku tvoila pouze barva, samozejm za pod-
mnek dle stanovench v zkon.
Tuto defnici bychom mohli sloit rozebrat. Z dleitch
vc je teba podtrhnout zejmna to, e ochrannou znmkou
me bt oznaen, kter m uritou grafckou podobu. Na
stejnm principu je zaloena defnice ochrann znmky v no-
vm zkon. K tomu je teba dodat, e nejen v literatue, ale
i v rozhodovac praxi soud a patentovch ad se vyskytuj
rzn stanoviska zejmna k otzce, zda ochrannou znmkou
me bt urit vn anebo urit zvuk. K tto nepochybn
zajmav problematice zaujal stanovisko Evropsk soudn
dvr ve vci oznaen C273/00, ve kterm vyslovil, e vni
nen mon nijak dostaten grafcky zaznamenat ani chemic-
km vzorcem ani popisem slovy, ani uloenm vzorku nebo
kombinac tchto element. Tm tedy ichov znmky prak-
ticky vylouil z monosti registrace jako ochrann znmky.
Toto stanovisko vak nen zcela v souladu s prax, nebo
jsou ji zaregistrovny i ichov ochrann znmky (tzv. ol-
factory trademark). Jde napklad o ochrannou znmku
Evropskch spoleenstv . 000428870 Te smell of freshly
cut grass, kter byla registrovna dne 11. 10. 2000 ve td
28 pro tenisov me. V literatue se uvdj dal ichov
znmky napklad vn r pro pneumatiky nebo v-
n piva pro ltajc ipky. Na druhou stranu jsou citov-
ny i ppady ichovch oznaen, kter byla zamtnuta, nap.
pihlka Rolfa Sieckmana pro ovocnou vni se skoic
pro reklamu, vzdlvn sofwarov programy atd. Pesto-
e pihlaovatel dodal chemick vzorec vn, nmeck pa-
tentov ad tuto pihlky zamtl s odvodnnm, e che-
mick vzorec nepopisuje vni zcela pesn a znmka tud
nen vyjditeln grafcky.
Nejednoznan je tak registrace zvukov znmky. Zde Ev-
ropsk soudn dvr dospl k zvru, e na rozdl od ichov
znmky, zvuk me bt zaznamenn psemn. A to rznou
formou, nap. hudebnm zpisem do notov osnovy, slov-
nm popisem, grafckm zznamem jako je sonogram, di-
gitlnm zznamem nebo kombinac tchto monost. V t-
to vci uveden soud publikoval stanovisko (. C283/01),
kde lo o notov zznam skladbiky Ludvika von Beethove-
na Fr Elisse, tj. notov zznam not E, DIS, E, DIS, E, B, D,
C a A a dle zvukomalebn slovo kukeluku. Z uvedenho
vyplv, e zvuk jako ochrann znmka nen zcela vylouen
z monosti registrace. Pokud je mi znmo v esk republice
dn takov znmka zatm registrovna nen.
Urit nejasnost byla rovn kolem problmu monosti re-
gistrace pouh barvy ani by ta mla njak konkrtn tvar.
Evropsk soudn dvr rozhodl, e ist barva me bt re-
gistrovna jako ochrann znmka za splnn uritch pod-
mnek. V rozhodnut ze dne 6. 5. 2003 vyslovil, e ochrann
znmka mus mt
1) uritou grafckou reprezentaci;
2) a rozliovac zpsobilost.
Pokud jde o grafckou reprezentaci, znamen to, e mus
bt, jak se k v rozhodnut, jasn, pesn a sebe popisujc.
Posledn uveden podmnka objektivity, by mla bt spln-
na uitm mezinrodn uznvanho identifkanho kdu,
kter se jmenuje Pantone classifcation system. Druh po-
adavek rozliovac zpsobilosti vychz z toho, e zkazn-
ci jsou schopni rozliit barvy jako identifkan znak pvodu
zbo nebo slueb, a e tedy barva jako takov m rozliovac
zpsobilost. Ta vak mus bt samozejm v konkrtn kauze
prokzna. Zd se e, registrace barvy jako ochrann znmky
pestoe je mon, bude v praxi velmi obtn dosaiteln.
V esk republice zatm nejsou a nemohou bt podle plat-
n pravy registrovny dn ochrann znmky, kter by tvo-
ila pouze barva. Po vstupu novho zkona, kter takovouto
ochrannou znmku pipout, v innost bude jist dlouho
trvat, ne se stabilizuje judikatura, pokud jde o tento druh
ochrannch znmek.
3. Postup pi podvn pihlky ochrann znmky,
nleitosti pihlky a zpisn zpsobilost
3.1. Podn pihlky
Obrame nyn pozornost k praktickm otzkm tkajcm se
postupu pi podvn pihlky ochrann znmky, nleitos-
tem pihlky a jej zpisn zpsobilosti. Postup pi podvn
pihlky ochrann znmky je upraven v 4 a nsledujcch
zkona . 137/1995 Sb. a dle vyhlkou adu prmyslov-
ho vlastnictv k proveden zkona o ochrannch znmkch
. 213/1995 Sb., a to v 1 a 2.
Pihlka o zpis se podv adu prmyslovho vlastnic-
tv (dle jen ad). Dle ustanoven 4 odst. 2 zkona me
pihlku podat fyzick nebo prvnick osoba pro vrobky ne-
bo sluby, kter jsou k datu podn pihlky pedmtem jejho
podnikn. Je teba uvst, e ad ve sv praktick innosti
nikdy nezkoumal pedmt podnikn pihlaovatele a zejm-
na nepoadoval doklad potvrzujc pedmt podnikn. Dle
je teba uvst, e nvrh novho zkona o ochrannch znm-
kch se v tomto smru vrazn li od dosud platnho zko-
na, nebo zcela opout koncepci, e pihlaovatel mus mt
v pedmtu innosti vrobky a sluby, kter maj bt chrnny
jeho ochrannou znmkou. Pihlku tedy podle novho pra-
vy bude moci podat kdokoliv. S ohledem na shora uvedenou
praxi adu vak nemyslm, e by tato nov koncepce v praxi
pinesla vraznj zmny pouze snad v ppadech nvrh na
vmaz ochrann znmky z dvodu rozporu zpisu se zko-
nem. K tto problematice se vak jet vrtme.
V ustanoven 5 zkona o ochrannch znmkch jsou vy-
poteny nleitosti pihlky, tj. jmno, pjmen nebo nzev
pihlaovatele, adresu nebo sdlo, znn nebo vyobrazen p-
slunho oznaen a konen seznam vrobk a slueb, pro
n m bt ochrann znmka zapsna. Zde je teba pipo-
menout, e zkon v 5 odst. 2 poaduje, aby v seznamu v-
robk a slueb byly uvedeny tdy podle mezinrodn smlou-
vy. Jde o Niceskou dohoda o mezinrodnm tdn vrobk
a slueb pro ely zpis ochrannch znmek z roku 1957
revidovanou v ervenci 1967 ve Stockholmu a v kvtnu 1977
v enev. Dohoda byla implementovna vyhlkou Minister-
stva zahraninch vc, kter byla vyhlena ve Sbrce zko-
n pod . 118/1979.
45
Z praktickho hlediska chci uvst, e zatdn vrobk
a slueb je v ad ppad snadn, ale v ad ppad velmi
obtn a sporn. Je asto pedmtem ady vmr adu
prmyslovho vlastnictv a bn se stv, e se v prbhu
pihlaovacho zen zatdn mn nebo upesuje. Spe-
cifckm problmem jsou vrobky zcela nov, kter dosud
nikdy nebyly na trhu nap. hardwarov soustky, kde m-
e bt problm s jejich zatdnm, ale zejmna pak s jejich
oznaenm resp. pekladem jejich obvyklho anglickho n-
zvu do eskho jazyka.
Shora uveden vyhlka pak v podrobnostech upravuje
dal nleitosti pihlky. Napklad zda jde o slovn, kom-
binovanou nebo obrazovou ochrannou znmku, zda je er-
nobl nebo barevn, daj o zastoupen pihlaovatele, daj
o uplatovanm prvu pednosti atd.
V tto souvislosti je teba uvst, jak prvn dsledky m
podn pihlky ochrann znmky. Zkon to uvd v usta-
noven 6, kde je stanoveno, e podnm pihlky vznik
pihlaovateli prvo pednosti ped kadm, kdo pod pozdji
pihlku shodnou nebo zamnitelnou pro stejn nebo podob-
n vrobky a sluby. Tzv. prvo priority znamen, e pihla-
ovatel m prvo ped kadm, kdo pozdji pod o zpis
shodn nebo zamniteln ochrann znmky pro shodn
nebo podobn zbo i sluby. V tomto ustanoven je tak
upravena monost uplatnn tzv. priority z mezinrodnch
smluv tj. zejmna z Pask mluvy na ochranu prmyslo-
vho vlastnictv a z Dohody o zzen Svtov obchodn orga-
nizace (WTO). Podle lnku 4 Pask mluvy lze uplato-
vat prvo pednosti pro pihlku podanou v esk republice
z dvj shodn pihlky podan v nkter lensk zemi t-
to mluvy. Praktick je toto ustanoven zejmna pro zahra-
nin pihlaovatele v esk republice.
3.2. Zpisn zpsobilost
Zpisnou zpsobilost ochrann znmky upravuje 2 plat-
nho zkona a v novm zkon pak 4. Nov prava neko-
responduje zcela s pravou star, take bude nutn si opt
zdraznit rozdly.
vodem je teba ci, e zpisn zpsobilost je vymeze-
na v zkon, a to jak v platnm tak i v navrhovanm znn,
negativn, tzn. jsou zde uveden dvody, pro kter ad do
rejstku ochrannch znmek urit oznaen nezape. ad
zkoum zpisnou zpsobilost ex of cio, tedy z moci edn
a mluv se proto v tto souvislosti o tzv. absolutnch dvo-
dech pro nezapsn znmky, tedy o dvodech, kter nesou-
vis se stanovisky astnk zen.
Platn zkon v ustanoven 2 taxativn uvd, e ze zpi-
su do rejstku jsou vylouena tato oznaen:
a) oznaen, kter neme bt grafcky znzornno;
b) oznaen, kter nem zpsobilost rozliit vrobky nebo slu-
by, zde mluvme o tzv. nedistinktivit;
c) oznaen, kter je tvoeno vlun ze znaek nebo daj slou-
cch v obchod k uren druhu, jakosti, mnostv, elu,
hodnoty nebo jinch vlastnost vrobk nebo slueb, z d-
vod daj o zempisnm pvodu nebo o dob vroby v-
robku i poskytnut sluby;
d) oznaen obvyklch v bnm jazyce nebo uvanch v dob-
r ve a obchodnch zvyklostech;
e) oznaen tvoen vlun tvarem vrobku, kter vyplv
z jeho povahy nebo je nezbytn pro dosaen technickch
prostedk, nebo dv tomuto vrobku podstatnou uit-
nou hodnotu;
f) oznaen, kter odporuje veejnmu podku nebo dobrm
mravm;
g) oznaen, kter me klamat veejnost zejmna o povaze,
jakosti nebo zempisnm pvodu vrobku nebo slueb;
h) oznaen jeho uvn by bylo v rozporu se zvazky vypl-
vajcmi pro eskou republiku z mezinrodnch smluv;
i) oznaen, kter obsahuje znak vysok symbolick hodnoty
zejmna nboensk symboly;
j) oznaen pihlaovan pro vna i lihoviny, kter obsahuje
zempisn daj, ani by vno i lihovina, mly takovto ze-
mpisn pvod;
Pokud jde o novou pravu je zde zmna zpisn nezpso-
bilosti ve dvou smrech. Jednak podle 4 psm. l) nelze jako
ochrannou znmku zapsat oznaen, jeho uvn se p
ustanoven jinho prvnho pedpisu, piem tmto pedpi-
sem se rozum pedpis veejnho prva. Dal zmnou je to,
e podle psmena m) tho ustanoven, nelze zapsat ochran-
nou znmku, jej pihlka nebyla zejm podna v dobr v-
e. Toto posledn jmenovan ustanoven m zabrnit zpi-
sm tzv. spekulativnch znmek, jejich pihlaovatel si je
zapisovali nikoliv za elem jejich uvn v obchodnm sty-
ku, ale za elem jejich prodeje se ziskem. Posuzovn dobr
vry samozejm bude sloitou dkazn otzkou. Jako dkaz
zde bude moci slouit cokoliv, co by prokazovalo, e pihla-
ovatel vdl o prvech jinch osob nebo jin osoby na stejn
nebo podobn oznaen a pihlen takovto oznaen bylo
v rozporu s dobrmi mravy. Mus jt vak o zvan dvody,
ve kterch by bylo mon dovodit nedostatek dobr vry.
Ustanoven o zpisn nezpsobilosti vak neplat bezvji-
men a lze je pekonat, a to jak podle dosud platn, tak pod-
le navrhovan prvn pravy, prokznm tzv. veobecn vi-
tosti oznaen pro urit vrobky nebo sluby. Vitost vak
nelze uplatovat u vech dvod nezpsobilosti, nbr u d-
vod uvedench shora pod psmeny b) d), tzn. pi nedostat-
ku distinktivity k oznaen druh jakosti mnostv atd. a d-
le u oznaen obvyklch v bnm jazyce. Zde je tedy mon
pedloenmi dkazy doloit, e takov oznaen je obecn
vit a tedy zpisu schopn.
Dalm vznamnm dvodem, pro kter nelze ochrannou
znmku zapsat je existence prioritn star shodn ochran-
n znmky nebo jej pihlky pro jinho vlastnka i pihla-
ovatele chrnc shodn vrobky nebo sluby. Tento dvod
je vak pekonateln v ppad, e vlastnk prioritn star
ochrann znmky udl psemn souhlas, tzv. Letter of Con-
sent. Ten je v platnm znn zkona upraven ustanovenm
3, v novelizovanm znn v 6.
4. zen o pihlce ochrann znmky
4.1. Pihlka ochrann znmky, przkum
Po podn pihlky ochrann znmky podrob ad pr-
myslovho vlastnictv znmku tzv. formlnmu przkumu
a poslze tzv. vcnmu przkumu. V tomto smru nedoch-
46
z v zkon k dn zmn, pouze jsou tyto dv fze zen
pesnji a podrobnji oznaeny a popsny v 21 a 22 nove-
lizovanho znn zkona.
V rmci formlnho przkumu ad zkoum, zda pihl-
ka obsahuje vechny nleitosti stanoven zkonem a zda je
zaplacen sprvn poplatek. Pokud zjist v tomto smru njak
nedostatek, vyzve pihlaovatele, aby jej ve stanoven lht
odstranil. Pokud jsou vechny nedostatky odstranny a pi-
hlka obsahuje potebn nleitosti, ad pihlku zveejn
ve Vstnku adu prmyslovho vlastnictv. Pokud nejsou
odstranny zjitn nedostatky, ad pihlku zamtne.
V rmci vcnho przkumu ad zkoum, zda pihl-
en oznaen je zpsobil zpisu. Pokud dospje k zv-
ru, e tomu tak nen, pihlku zamtne. Jet pedtm vak
ad umon pihlaovateli se k dvodm zamtnut vyjd-
it. Pihlaovatel me zabrnit zamtnut nap. tm, e ped-
lo ve zmiovan Letter of Consent vlastnka ochrann
znmky povajc starch prioritnch prv nebo omez roz-
sah ochrany apod.
Pokud ad pihlku v rmci formlnho nebo vcnho
przkumu nezamtne, dojde k dal fzi pihlaovacho ze-
n, co je zveejnn pihlky.
Ke zveejnn pihlky dojde ve Vstnku adu prmys-
lovho vlastnictv a od doby zveejnn zane bet tms-
n lhta pro podn tzv. nmitek.
Zde chci opt zdraznit zmnu platn a navrhovan prv-
n pravy. Nov zkon v ustanoven 24 zavd nov insti-
tut, kter platn zkon nezn a to jsou tzv. pipomnky. Tyto
pipomnky k zpisu ochrann znmky me podat kdoko-
liv, ne tedy jako v ppad nmitek pouze v zkon uveden
osoby. Pipomnky maj charakter uritho podntu signali-
zace veejnosti ve vztahu k adu. ad vak tmito pipo-
mnkami nen nijak vzn, pouze k nim pihldne. Osoba,
kter pipomnky podala nen astnkem zen. O pipo-
mnkch vak mus bt adem vyrozumn pihlaovatel,
ktermu mus bt dna monost, aby se k nim vyjdil. Rov-
n osoba, kter pipomnky podala je o vsledku posouze-
n jejch pipomnek vyrozumna.
4.2. Nmitky
Na rozdl od institutu zpisn nezpsobilosti, kter jsme
oznaili jako absolutn dvod jsou nmitky tzv. relativnm
dvodem pro nezpis urit ochrann znmky do rejstku,
nebo zle vlun na tet osob, nikoliv tedy na adu,
zda se bude i nebude brnit urit pihlce, tedy pod i
nepod nmitky. V tomto smru jsou nmitky hlavnm pro-
cesnm nstrojem uritho zkonem vyjmenovanho okruhu
osob ped zpisem ochrann znmky do rejstku.
Opt musme konstatovat, e dochz ke zmn v nov
prvn prav a to jak pokud jde o okruh osob oprvnnch
k podn nmitek, o obsah jednotlivch nmitkovch dvo-
d, tak i o nleitosti prokazovn tchto dvod.
Nmitky me podat pedevm
vlastnk i pihlaovatel zamniteln ochrann znmky s d-
vjm prvem pednosti , kter je zapsna pop. pihlaov-
na pro stejn nebo podobn vrobky nebo sluby;
Novela formuluje uveden nmitkov dvod odlin. Pod-
le navrhovanho znn sta pouh asociace, tedy vyvoln
pedstavy podobnosti se star znmkou. Novela dle zmni-
la vraz zamniteln za vraz podobn tak, jak to odpo-
vd interpretaci EU, a uvd, e nmitky me podat vlast-
nk star ochrann znmky, pokud z dvodu shodnosti i
podobnosti se star ochrannou znmkou existuje pravd-
podobnost zmny na stran veejnosti.
Nmitky jsou podle platn pravy dle oprvnny podat
tyto osoby:
majitel star shodn i zamniteln ochrann znmky s d-
vjm prvem pednosti, kter se stala veobecn znmkou
pro svho majitele a jeho vrobky a sluby;
dritel shodnho nebo zamnitelnho oznaen, kter v esk
republice v uplynulch dvou letech ped podnm pihlky
zskalo rozliovac zpsobilost pro stejn nebo podobn v-
roby nebo sluby tohoto majitele;
podnikatel, zapsan ped datem podn pihlky do obchod-
nho rejstku, jestlie jeho jmno je shodn nebo zamni-
teln se zveejnnm oznaenma jestlie vyrb stejn nebo
podobn vrobky i poskytuje stejn nebo podobn sluby,
pro kter je zveejnn oznaen pihleno;
fyzick osoba, jej jmno a pjmen nebo vyobrazen pop.
pseudonym , jsou shodn i zamniteln se zveejnnm
oznaenm, jestlie zpis oznaen me zashnout do je-
jch prv na ochranu osobnosti;
majitel starho pva z jinho prmyslovho vlastnictv, jest-
lie jeho pedmt je shodn i zamniteln se zveejnnm
oznaenm;
ten, jemu nleej prva k autorskmu dlu, je-li shodn i
zamniteln se zveejnnm oznaenm, jestlie jeho uitm
by mohla bt dotena prva k autorskmu dlu.
Novela zkona zavd v ustanoven 7 odst. 1 psmeno b)
zkona zcela nov institut tzv. znmky s dobrm jmnem.
Takovto znmka, kterou si veejnost spojuje s dobrmi vlast-
nostmi vrobk nebo slueb, m uritou vy hodnotu ne
jin znmky. Znmka s dobrm jmnem jejho vlastnka od-
liuje od jinch osob, a to bez ohledu na druh zbo nebo slu-
eb, a to i v tom ppad, e nen jako ochrann znmka za-
psna. Vlastnk znmky s dobrm jmnem bude moci podat
nmitky proti pihlce shodn nebo podobn pro jakkoliv
vrobky nebo sluby, pokud by nov pihlaovan oznae-
n nepoctiv tilo z rozliovac zpsobilosti a dobrho jmna
star ochrann znmky, nebo jim bylo na jmu.
Nov koncepce znmky s dobrm jmnem zila vyme-
zen pojmu veobecn znm znmky. Veobecn znmou
znmkou me bt podle novely zkona oznaen, kter svou
ochranu zskalo nikoliv zpisem do rejstku, ale zsknm
veobecn znmosti. Veobecn znm znmka podle no-
v pravy nebude ji automaticky chrnna pro vechny v-
robky a sluby bez ohledu na jakkoliv tdy, nbr pouze
pro ty z nich, pro kter se stala v pslunm okruhu veej-
nosti veobecn znmou. Me se vak stt, e takovto ve-
obecn znm znmka jet navc zskala dobr jmno. Pak
by samozejm chrnila vechny vrobky a sluby, bez ohle-
du na tdy.
Nmitkov dvody jsou nov uveden v ustanoven 7
odst. 1 psmena a) a k). Krom shora citovanch chci jet
zdraznit monost podn nmitek
vlastnkem star ochrann znmky Evropskch spoleen-
stv (viz dle);
uivatelem nezapsanho oznaen, pokud toto oznaen
47
nem mstn dosah a prvo k nmu vzniklo ped podnm
pihlky ochrann znmky;
fyzick osoba, jej prvo na jmno a na ochranu projev
osobn povahy mohou bt dotena pihlaovanm ozna-
enm;
tm, kdo je doten ve svch prvech pihlkou ochrann
znmky, kter nebyla podna v dobr ve.
Tento nov nmitkov dvod uveden v ustanoven 7
odst. 1 psm. k) chci zdraznit. Z uvedenho je zejm, e ne-
dostatek dobr vry bude tedy dvodem nejen absolutnm,
tzn. dvodem zpisn nezpsobilosti podle ustanoven 4
psm. m) novely, ale tak dvodem relativnm, na zklad
kterho se me pihlce brnit doten osoba.
Okruh osob oprvnnch k podn nmitek bude dle roz-
en o tzv. nevrnho zstupce tzn., e nmitky bude do
budoucna moci podat vlastnk nebo pihlaovatel ochrann
znmky v jin unijn zemi Pask mluvy proti zpisu pi-
hlky ochrann znmky, kter byla pihlena jeho zstup-
cem, zprostedkovatelem nebo obstaravatelem.
V zen o nmitkch dochz pouze k jedn zmn. Podle
dosud platn pravy ad zastav zen o pihlce, pokud
se pihlaovatel k nmitkm nevyjd. Toto ustanoven bu-
de z dvod tvrdosti novelou vyputno.
Lhta k podn nmitek zstv tmsn ode dne zve-
ejnn a jde o lhtu prekluzvn, kterou nelze prodlouit. -
zen o nmitkch ovld procesn zsada koncentrace zen
tzn. e spolu s podnm nmitek mus bt ve shora uveden
nmitkov lht pedloeny tak veker dkazy, kterch se
namitatel v nmitkch dovolv. K nmitkm uplatnnm po
lht ad nepihl, co plat i o dkazech, jimi byly n-
mitky podepeny.
Jestlie ad zjist, e pihlen oznaen nezasahuje do
zkonem chrnnch starch prv tetch osobo, nmitky
zamtne. Jestlie vak zjist, e pihlen oznaen nespluje
podmnky pro zpis do rejstku, pihlku zamtne. Psem-
n vyhotoven rozhodnut doru ad pihlaovateli i osob,
kter nmitky podala. Proti rozhodnut adu me jak pi-
hlaovatel, tak i namtatel podat ve lht jednoho msce od
doruen rozhodnut opravn prostedek, tzv. rozklad.
4.3. Zpis ochrann znmky
ad zape ochrannou znmku do rejstku a vyd vlastn-
kovi znmky osvden o zpisu do rejstku. Zpis ochran-
n znmky do rejstku oznm ad ve Vstnku prmys-
lovho vlastnictv, piem inky zpisu ochrann znmky
nastvaj dnem zpisu do rejstku.
5. Prva z ochrann znmky
Zkladnm prvem majitele ochrann znmky je vlun pr-
vo vlastnka oznaovat sv vrobky nebo sluby ochrannou
znmkou pro kter je zapsna, nebo je uvat ve spojen s t-
mito vrobky nebo slubami. Tomu odpovd prvo vlastnka,
e bez jeho souhlasu nesm dn dal osoba uvat oznae-
n shodn nebo zamniteln s ochranou znmkou pro stej-
n nebo podobn vrobky nebo sluby, pro kter je znmka
zapsna. Formulace tohoto prva v novele je zejm pesnj-
, nebo z n vyplv, e vlun prva vlastnka vznikaj ze
zkona samotnm zpisem a nikoliv uplatnnm tohoto pr-
va ze strany vlastnka.
V ppad znmky s dobrm jmnem je tento zkaz u-
vn znmky ze strany tetch osob rozen na vechny v-
robky a sluby bez ohledu na jejich shodnost nebo podobnost
se star znmkou. Novela v ustanoven 8 odst. 3 pkladmo
vypotv oprvnn k uvn znmky v obchodnm sty-
ku tj. zejmna umsovn znmky na vrobku ppadn na
obalu, nabzen vrobk pod tmto oznaenm, jejich skla-
dovn nebo uvdn na trh, dovoz nebo vvoz vrobk tak-
to oznaench a uvn tohoto oznaen v obchodnch lis-
tinch a v reklam.
Dle jsou v zkon uvedena oprvnn, kter vlastnk m
pi poruen jeho prv. M zejmna prvo domhat se u sou-
du toho, aby poruovn prva bylo zakzno, a aby nsledky
poruen byly odstranny. Me se domhat pimenho za-
dostiuinn, a to i v penzch, a m prvo na vydn bezd-
vodnho obohacen pp. na nhradu kody. Zadostiuinn
a nhrady kody se pitom me vlastnk domhat ji po zve-
ejnn pihlky ochrann znmky piem soud o vci roz-
hodne a po zpisu ochrann znmky do rejstku.
K jet innj ochran prv vlastnka jsou novelou z-
kona zavedeny dal prvn nstroje jako nap. prvo na in-
formaci o pvodu vrobk, na nich je umstno oznaen
shodn nebo podobn s ochrannou znmkou, prvo na sta-
en takovchto vrobk z trhu, jejich znien a znien ma-
terilu a nstroj urench nebo pouvanch pi poruov-
n jeho ochrann znmky.
Na tomto mst mi dovolte uvst nkolik pklad z praxe
tkajcch se poruovn prv k ochrannm znmkm.
Svtoznm frma Tifany se brnila v esk republice re-
gistraci znmek totonho znn, tj. Tifany pro obdobn
vrobky tj. obchodovn se zlatmi perky, klenoty veho dru-
hu. Na zklad pedchozho uvn tohoto oznaen se j po-
dailo jednu znmku vymazat a celkem est pihlek ochran-
nch znmek tohoto znn bylo adem zastaveno.
Velmi znm je ochrann znmka . 207171 Viagra re-
gistrovna ve td 5 mezinrodnho tdn vrobk a slueb
pro vrobky lkrnick, zejmna jako prostedek pro lbu
erektiln nefunknosti. Jej majitel se musel brnit ad pi-
hlek totonch nebo zamnitelnch ochrannch znmek
pro nejrznj zbo, ponaje lkaskmi ppravky, kon-
e cukrovinkami nebo hrakami. spn se mu podailo
doshnout zamtnut esti pihlek a v pti ppadech by-
lo zen zastaveno. Celkem bojoval s jedencti pirtskmi
pihlkami.
Pomrn znm byla rovn kauza spolenosti Toyota. Ma-
jitel ochrann znmky . 160133 TOYOTA, kter chrn v-
robky ve td 12, zejmna motorov vozidla a jejich sou-
stky se brnil celkem jedencti pirtskm pihlkm pro
nejrznj vrobky zejmna ic stroje. Jedna konkurenn
znmka byla vymazna a deset pihlek bylo zamtnuto.
5.1. Licence, pevod, zstavn prvo
Majitel ochrann znmky me prvo uvat ochrannou
znmku poskytnout licenn smlouvou jinmu subjektu, a to
48
bu pro vechny vrobky nebo sluby, pro kter byla zapsna,
nebo pro jejich st. Licenn smlouva nabv innosti vi
tetm osobm a zpisem do rejstku ochrannch znmek.
Nesplnn podmnky podn dosti o zpis licenn smlou-
vy do rejstku bude mt za nsledek, ze uvn pedmtn
ochrann znmky licencitem (tj. nabyvatelem licence) nebu-
de povaovno za dn a nebude v ppad nvrhu na vmaz
tto ochrann znmky pro neuvn vzato v vahu.
Majitel ochrann znmky me dle ochrannou znmku
pro vechny vrobky i sluby, pro kter je zapsna nebo pro
jejich st pevst psemnou smlouvou na jin subjekt. Tak
smlouva o pevodu ochrann znmky nabv innosti v-
i tetm osobm a zpisem do rejstku ochrannch zn-
mek. O tento zpis je povinen podat nabyvatel ochrann
znmky.
Ochrann znmka me bt pedmtem zstavnho prva.
Jeho vznik a znik se d obecnmi ustanovenmi obansk-
ho prva. Zstavn prvo k ochrann znmce vznik zpisem
do rejstku, o kter je povinen podat zstavn vitel.
5.2. Omezen ink ochrann znmky.
Platn stejn jako novelizovan znn zkona obsahuj usta-
noven, kter prva vlastnka v uritch smrech omezu-
j. Vlastnk znmky zejmna nen oprvnn zakzat tetm
osobm uvat jejich jmno, pjmen, obchodn frmu ne-
bo adresu. Dle nen oprvnn zakazovat jim uvn da-
j tkajcch se druhu, jakosti, mnostv, elu, hodnoty, ze-
mpisnho pvodu vrobku nebo poskytnut slueb. Nesm
zakzat nezbytn uren vrobku nebo sluby zejmna u p-
sluenstv nebo nhradnch dl. Tato omezen vlastnka vak
plat pouze tehdy, pokud jsou uita v souladu s obchodn-
mi zvyklostmi, dobrmi mravy a pravidly soute. Nakonec
zkon zn jet jedno vznamn omezen vlastnka, kterm
je pedchoz uvn. Vlastnk ochrann znmky je povinen
strpt uvn shodnho nebo podobnho oznaen, jestli-
e prva k tomuto oznaen vznikla ped podnm pihl-
ky ochrann znmky a uvn tohoto oznaen je v souladu
s prvem esk republiky.
5.3. Vyerpn prv
Jde o speciln ustanoven omezujc vlastnka ochrann
znmky spovajc v tom, e neme brnit tetm osobm
v dalm komernm uvn sv ochrann znmky na vrob-
cch, kter se svou ochrannou znmkou uvedl na trh. Toto
omezen plat nejen pro eskou republiku, ale i tehdy, kdy
vrobek se znmkou je uveden na trh v lenskm stt Ev-
ropskch spoleenstv nebo v jinm stt tvocm tzv. Evrop-
sk hospodsk prostor. Nov zkon vak tato ustanoven
o vyerpn prv uritm zpsobem relativizuje kdy stano-
v, e shora uveden omezen vlastnka nebudou platit teh-
dy, pokud vlastnk znmky m oprvnn dvody zakzat
pozdj obchodn vyuit vrobk, zejmna pokud se stav,
pop. povaha vrobk po jejich uveden na trh zmnily ne-
bo zhorily.
6. Doba platnosti, obnova, vzdn se, zruen
a neplatnost
6.1. Doba platnosti
Doba platnosti ochrann znmky je 10 let, co je doba obvyk-
l ve vech evropskch zemch a byla pevzata i novm zko-
nem jako doba, kter se prax osvdila. Ochrannou dobu je
mon obnovit, a to vdy o dalch deset let. O obnovu mus
majitel ochrann znmky u adu podat a zaplatit souas-
n pslun sprvn poplatek. O obnovu lze podat nejdve
12 msc ped skonenm doby platnosti a nejpozdji v do-
daten lht 6 msc po uplynut doby platnosti, piem
v tomto ppad se plat dvojnsobn poplatek.
Lze rovn podat dost o obnovu zpisu pouze pro nkte-
r vrobky nebo sluby, pro kter je znmka zapsna a zpis je
pak obnoven pouze pro tyto vrobky a sluby. Obnova zpisu
nabv innosti dnem v nm uplyne doba platnosti zpi-
su ochrann znmky. V ppad, e majitel ochrann znm-
ky o obnovu nepod, ochrann znmka zanik.
6.2. Znik ochrann znmky
Dosud platn zkon upravuje znik ochrann znmky v 24
a nsledujcch a rozliuje celkem tyi monosti zniku:
a) uplynutm doby pokud nebyla podna dost o obnovu;
b) prohlenm majitele, e se svho prva k ochrann znm-
ce vzdv;
c) znikem prvn subjektivity majitele;
d) vmazem ochrann znmky z rejstku.
V tto souvislosti povauji za nutn se alespo okrajov
zmnit o vmazu ochrann znmky z rejstku. Vmazov
dvody jsou vyjmenovny v ustanovench 25 a 26 plat-
nho zkona. ad vymae ochrannou znmku z rejstku,
jestlie v zen zahjenm na nvrh tet osoby nebo z vlast-
nho podntu zjist, e:
zpis byl proveden v rozporu se zkonem;
znmka nebyla po dobu nejmn pti let dn uvna
v esk republice;
ztratila svou rozliovac zpsobilost;
Znmku je mon rovn vymazat na zklad soudnho
rozhodnut, a to proto, e:
znmka poruuje prva na ochranu osobnosti nebo zasahu-
je do prv k autorskmu dlu;
uit tto znmky je nedovolenm soutnm jednnm.
Novela zkona upravuje znik ochrann znmky pon-
kud jinak. V ustanoven 30 a nsledujcch upravuje ti in-
stituty, a to:
vzdn se prv k ochrann znmce;
zruen ochrann znmky;
a neplatnost ochrann znmky.
Novm je zejmna ustanoven o zruen ochrann znm-
ky obsaen v 31. ad zru ochrannou znmku v zen,
kter je zahjeno na nvrh tet osoby a to tehdy,
a) jestlie znmka nebyla nepetrit uvna po dobu 5 let
a pro neuvn neexistuj dn dvody;
b) znmka se stala v dsledku innosti nebo neinnosti vlast-
nka oznaenm, kter je v obchod obvykl, neboli znm-
ka tzv. zdruhovla;
49
c) znmka po dni zpisu v dsledku uvn svm vlastnkem
me vst ke klamn veejnosti, zejmna pokud jde o po-
vahu, jakost nebo zempisn pvod tchto vrobk nebo
slueb.
Novela zkona dle obdobn jako star prava upravu-
je monost zruen ochrann znmky na zklad soudn-
ho rozhodnut v dsledku nedovolenho soutnho jedn-
n a umouje rovn sten zruen pouze pro nkter
vrobky a sluby.
Neplatnost znmky bude nov upravena ustanovenm
32. ad bude moci v zen zahjenm na nvrh tet oso-
by nebo z vlastnho podntu prohlsit ochrannou znmku za
neplatnou, pokud byla zapsna v rozporu s 4 nebo 6. Usta-
noven 4 upravuje podmnky zpisn zpsobilosti a 6
hovo o prioritn star shodn znmce pro shodn vrob-
ky i sluby. Upravuje zde vjimky z 4 pokud znmky zs-
kaj distinktivitu, dle zkon uvd, e ad prohls znm-
ku za neplatnou v dsledku spnho nmitkovho zen.
Pokud byla znmka prohlena za neplatnou, hled se na ni,
jako kdyby nikdy nebyla zapsna. Znmka me bt prohl-
ena za neplatnou i po t, co se prva k n jej vlastnk vzdal
nebo pot, co uplynula jej doba platnosti a rovn me bt
vyslovena sten neplatnost pouze k nkterm vrobkm
a slubm. inky zruen ochrann znmky nastvaj ex
nunc, tedy od okamiku prvn moci rozhodnut o zrue-
n znmky, zatmco inky prohlen za neplatnou, nast-
vaj ex tunc, tj. od potku tedy tak, jako kdyby k n dn
prva nevznikla.
7. zen
Povauji za dleit alespo velmi krtce pojednat o obec-
nch zsadch zen ped adem prmyslovho vlastnictv.
Pro zen o ochrannch znmkch plat subsidirn obec-
n prvn prava podle zkona . 71/1967 Sb., sprvn du.
Plat tedy vude tam, kde zkon o ochrannch znmkch ne-
obsahuje pravu odlinou nebo obecnou pravu pmo ne-
vyluuje. Ustanovenm 38 odst. 8 zkona vyluuje aplikaci
ustanoven o peruen zen, estnm prohlen a lhtch
pro rozhodnut a opaten proti neinnosti. Novela v tomto
smru nepinese dnou zmnu.
astnky zen ped adem jsou vdy pihlaovatel,
resp. majitel ochrann znmky, ten, kdo podv kvalifko-
van nmitky proti pihlce ochrann znmky, dle osoba,
kter je oprvnna dat pepis ochrann znmky a navrho-
vatel nvrhu na vmaz ochrann znmky z rejstku. Podle
obecnch zsad maj vichni astnci zen rovn proces-
n prva a povinnosti. astnk m samozejm prvo dt se
v zen zastupovat. V tto souvislosti je vhodn uvst, e za-
hranin subjekt mus bt vdy v zen o ochrannch znm-
kch ped adem zastoupen.
Pokud jde o lhty, povauji za nutn zmnit pedevm tzv.
lhty zkonn, kter neme ad ani zkrtit ani prodlouit.
Jde pedevm o lhtu k uplatnn prva pednosti, tzv. pri-
ority, lhtu pro podn nmitek a dosti o obnovu ochran-
n znmky a pro podn dosti o vmaz ochrann znm-
ky na zklad soudnho rozhodnut. Ostatn lhty, tzv. lhty
referentsk, ad na zklad odvodnn dosti prodlou.
ad zpravidla poskytuje maximln ti prodlouen tchto
lht, vdy o dva msce.
Jak ji bylo zmnno v souvislosti s rozhodnutm o n-
mitkch, dnm opravnm prostedkem proti rozhodnu-
t adu je rozklad, jeho vasn podn m odkladn i-
nek. Rozklad me bt podn jen astnkem zen, a to ve
lht jednoho msce od doruen rozhodnut. O rozkladu
rozhoduje na nvrh odborn komise pedseda adu pr-
myslovho vlastnictv, kter bu rozklad zamtne a napade-
n prvoinstann rozhodnut potvrd, nebo rozhodnut vy-
dan v prvnm stupni zen zmn anebo zru a vc vrt
k novmu projednn.
Pouit mimodnch opravnch prostedk zkon
o ochrannch znmkch v ustanoven 38 ods. 7 vyluuje.
astnci zen maj povinnost platit za kony proveden
adem sprvn poplatky. Vet zpoplatnnch kon i saz-
by poplatk jsou uvedeny v sazebnku, kter je plohou z-
kona . 368/1992., o sprvnch poplatcch.
8. Mezinrodn ochrann znmka
Vedle nrodnch ochrannch znmkch, kterm byla vno-
vna vtina pozornosti v mm pojednn, existuj tak tzv.
mezinrodn ochrann znmky. Jejich zpis upravuj dv
mnohostrann mezinrodn smlouvy, a sice:
Madridsk dohoda o mezinrodnm zpisu ochrannch
znmek;
a Protokol k tto dohod.
Tmito smlouvami je vytven zvltn systm pro podv-
n mezinrodnch pihlek a pro zpisy tchto ochrannch
znmek pochzejc ze stt, kter se staly signatem obou
nebo nkter ze shora uvedench smluv. Shora uveden sys-
tm umouje pihlaovateli prostednictvm jedin pihl-
ky, kterou pod u Mezinrodnho adu Svtov organizace
duevnho vlastnictv (World Intellectual Property Organi-
zation, dle jen WIPO) zskat pro sv oznaen ochranu
v ktermkoliv smluvnm stt Madridsk dohody nebo Pro-
tokolu. Nespornou vhodou systmu mezinrodn ochrany
je zejmna fnann spora pro pihlaovatele. Ten toti plat-
n poplatky pouze v jedin mn, tj. ve vcarskch francch,
platbu provd pmo u WIPO, navc nemus bt zastoupen
pro zen v jednotlivch sttech.
esk republika je signatem obou mezinrodnch smluv
a vedle systmu nrodnch ochrannch znmek tak na ze-
m esk republiky plat tak mezinrodn ochrann znm-
ky registrovan mezinrodn cestou.
Systm mezinrodnch ochrannch znmek i zen o me-
zinrodnch pihlkch je velmi obshl a vydalo by na sa-
mostatn pojednn. Povaoval jsem vak za nutn alespo
okrajov na tuto problematiku upozornit.
9. Ochrann znmka Evropskch spoleenstv
Jednm z hlavnch dvod pro pijet novho zkona
o ochrannch znmkch bylo harmonizovat eskou pravu
prva k ochrannm znmkm s ustanovenmi nazen Rady
50
Evropskho spoleenstv . 40/1994 o ochrann znmce Ev-
ropskch spoleenstv a propojit tak nrodn a komunitrn
systm znmkov ochrany. Tato problematika je v novm z-
kon obsaena v 49 a nsledujcm a v souladu se zkono-
drstvm Evropsk unie zkon uvd, e pihlku ochrann
znmky spoleenstv, dle ji meme oznaovat jako evrop-
skou znmku (EZ) lze bt podat u adu prmyslovho vlast-
nictv v Praze, kter je povinen ji do 14 dn pedat adu
pro harmonizaci vnitnho trhu se sdlem v Alicante ve pa-
nlsku. Prvo podat tuto pihlku prostednictvm eskho
adu pitom nen vzno na obany R nebo osoby, kter
maj v esk republice trval pobyt nebo sdlo. Me ji tedy
podat kdokoliv, kdo je oprvnn tak uinit ve smyslu Evrop-
sk unie tj. osoby uveden v lnku 5 nazen Rady . 40/
1994. V 50 novho zkona je upravena monost pemnit
pihlku nebo ochrannou znmku spoleenstv na pihlku
nrodn ochrann znmky. Pihlaovatel mus do 2 msc od
doruen vzvy splnit poadavky 50 odst. 1 zkona, tj. za-
platit poplatek, pedloit peklad dosti, uvst adresu pro
doruovn v esk republice a pedloit znn a vyobrazen
ochrann znmky. ad tuto dost prov a pokud spluje
vechny nleitosti, pizn datum podn nebo datum prio-
rity pvodn znmky, pokud byla priorita nrokovna.
Pokud jde o zapsanou ochrannou znmku spoleenstv,
ad tuto znmku bez dalho zape do rejstku s priori-
tou, kter byla piznna ochrann znmce spoleenstv a tu-
to skutenost zveejn ve vstnku.
V 51 novho zkona je eena problematika monch ko-
liz mezi znmkami spoleenstv, jejich platnost se automa-
ticky roz do esk republiky po pstupu esk republiy
k Evropsk unii, a starch eskch nrodnch ochrannch
znmek, kter byly v dobr ve zapsny se star prioritou
ped vstupem esk republiky do Evropsk unie. V odstav-
ci 1 uvedenho ustanoven se k, e vlastnk takovto pri-
oritn star znmky m prvo zakzat esk republice u-
vn ochrann znmky spoleenstv a to za nsledujcch
podmnek:
a) ochrann znmka spoleenstv je shodn s nrodn znm-
kou a rovn vrobky a sluby, pro n jsou ob znmky
zapsny, jsou shodn nebo;
b) v dsledku shodnosti nebo podobnosti nrodn znmky
se znmkou spoleenstv existuje pravdpodobnost zm-
ny na stran veejnosti vetn pravdpodobnosti asociace
s nrodn znmkou nebo;
c) ochrann znmka spoleenstv je shodn nebo podobn se
znmkou nrodn, piem vrobky nebo sluby na n se
ochrann znmky vztahuj, nejsou shodn nebo podobn
avak nrodn znmka v esk republice m dobr jmno
a uvn evropsk znmky by nepoctiv tilo z rozliova-
c zpsobilosti nebo dobrho jmna tto nrodn znmky
nebo j bylo na jmu.
Vlastnk nrodn znmky me za poruen svch prv po-
adovat nhradu kody, kter mu vznikla uvnm evropsk
znmky na zem esk republiky.
Zatmco innost novho zkona se pedbn pot od
1. 11. 2003, innost tch st zkona, kter se tkaj evrop-
sk znmky by nastala dnem vstupu v platnost smlouvy o pi-
stoupen esk republiky k Evropsk unii.
10. Zvr
Tento pspvek neml za cl vyerpvajcm zpsobem roze-
brat problematiku ochrannch znmek, spe chtl upozornit
na nejdleitj navrhovan zmny ve znmkoprvn oblasti
v souvislosti s chystanm pijetm novely zkona o ochran-
nch znmkch a tak na zmny, kter nastanou v okami-
ku pistoupen esk republiky k Evropsk unii. Je ada ot-
zek, kter zatm nejsou zcela jasn a teprve praxe se s nimi
bude muset vypodat. V tomto smru, myslm, ek znm-
koprvn zstupce a vechny ty, kte se touto problemati-
kou zabvaj, pomrn sloit obdob studia a seznamovn
se se vemi novmi aspekty tto prvn pravy. Myslm, e
bude jet ada pleitost pro zjemce se s touto problema-
tikou dle seznamovat na specilnch seminch, kter, po-
kud vm, hodl organizovat ad prmyslovho vlastnictv,
ale i dal zainteresovan organizace v esk republice jako
nap. AIPPI nebo Licenn sdruen R.

51
Ochrann znmky a povinn oznaen potravin podle provdcch
vyhlek k zkonu 110/1997 Sb.
Ing. Milan Kunz
Tato pednka je specializovan urena pro pracovnky
esk zemdlsk a potravinsk inspekce.
Pedpokld se, e o ochrannch znmkch jste u slyeli,
dnes si proto zopakujeme jen nejdleitj body tkajc
se tto problematiky a budeme se vnovat hlavn povinn-
mu oznaen potravin podle zkona 110/1997 Sb. a pslu-
nch provdcch vyhlek.
Abychom si ujasnili rozdly mezi ochrannou znmkou
a oznaenm potravin, podvme se na obyejnou lhev pi-
va. Jsou na ni ti nlepky. Na hrdle je plmskov nlepka
s npisem Klasik, pod n na tle lhve ozdobn nlepka s vel-
km ikmm zlatm npisem KLASIK na ervenm podkla-
d, pod nm je pivovarnick erb ormovan klasy jemene
a nad nm je jako pee vypodoben ztka s inicilou K. Po
stran erbu je rukopisn npis v esti dcch
Pivo svtl vepn KLASIK Pivo klasick jemn nahok-
l chuti. To je mj neodborn popis, v pihlce ochrann
znmky je vyobrazen znmky.
Na protilehl stran lhve je tet nlepka podobn pra-
vy s textem:
Pivo svtl vepn
RADEGAST
KLASIK
VYRB: PLZESK PRAZDROJ A.S., U PRAZDROJE 7
30497 PLZE, ESK REPUBLIKA
http://radegast.cz, infolinka:251 020 020
OBSAH ALKOHOLU 3,6 % OBJ.
SLOEN: VODA, JEN SLAD, CHMELOV PRO-
DUKT
STENO V OCHRANN ATMOSFE
PASTERIZOVNO
SKLADUJTE V CHLADU A TEMNU.
rov kod
MINIMLN TRVANLIVOST DO:
Vedle data na dalm dku, kter se kad den pi vrob
mn, je na lev stran grafck znaka vratnho obalu s n-
pisem GL ZLOHOVAN OBAL a na prav stran psme-
no e a pod nm 0,5 l.
Na tto lhvi jedna jej strana podlh pravomoci adu
prmyslovho vlastnictv a druh strana je na lhvi podle z-
kona 110/1997 Sb. a podlh nejprve pravomoci esk zem-
dlsk a potravinsk inspekce a potom pi prodeji i esk
obchodn inspekce.
Pracovnci adu prmyslovho vlastnictv to neradi sly,
ale skutenost je takov, e ty prv dv nlepky na lhvi bt
mohou, kdeto ta tet tam podle zkona bt mus. Ped vyd-
nm tohoto zkona bvalo zvykem, uvdt pmo na ochran-
n znmce nkter dnes povinn daje, jako je obsah alko-
holu a objem npoje v lhvi.
Pi oznaovn potravin je zsadn rozdl mezi oznae-
nm povinnm podle zkona slo 110/1997 Sb. a oznae-
nm ochrannou znmkou, kter je jakousi ozdobou vrobku.
daje podle zkona slo 110/1997 Sb. jsou povinn, mus
bt na kad potravin, kter nen balen pmo v prodej-
n. I o nkterch tchto rozvaovanch potravinch, teba
mase a masnch vrobcch, mus bt v prodejn k dispozi-
ci urit daje. Ochrann znmka nen povinnm dajem.
Pokud se jedn o znmku znmou, je vak pro spotebitele
zrukou kvality.
U potravin, kter obchodn etzce prodvaj pod svm
jmnem, take zbo je oznaeno ochrannou znmkou ob-
chodnho domu, ppadn nen opateno dnou znmkou
(zbo no name), je na obalu drobnm psmem uvedeno,
kdo pro prodejce zbo vyrobil. Pekvapiv to me bt i n-
kter majitel znm ochrann znmky. To se stv v ppa-
dech, kdy se zbo prodv pod cenou, za kterou je majitel
znm ochrann znmky ochoten dodvat sv vrobky pod
svou ochrannou znmkou. Je samozejm, e v takovm p-
pad nemus pout originln suroviny a nkladnj vrobn
postupy, take vrobek nemus mt kvalitu znakovho zbo
od tho vrobce. Existuj i opan ppady, kdy majitel zn-
52
m ochrann znmky poskytuje licenci na pouit sv znm-
ky jinak neznmm vrobcm.
Mezi obma oznaenmi by dokonce mohlo dojt k rozpo-
rm v ppadech, kdy by registrovan znmka obsahovala
daj, kter nen v souladu s provdc vyhlkou k zko-
nu slo 110/1997 Sb. o potravinch.
Nejprve si strun pipomeme, co jste slyeli obecn
o ochrann znmce v pedelch pednkch.
Ochrann znmky se pouvaly u ve starovku. Tak te-
ba na dradlech amfor s vnem a olejem byly vytlaeny peeti
oznaujc pvod vna a oleje, na zdoben keramice se pode-
pisovali hrni a mali. Vypalovanou znakou se oznaova-
la i zvata, odtud pochz i anglick nzev ochrann znm-
ky brand.
Rozvoj oznaovn zbo koproval rozvoj vroby, k zlomu
dolo pi pechodu od emesln k prmyslov vrob. Jed-
notliv stty pijmaly zkonn pravy tkajc se ochrannch
znmek. V Rakousko-Uhersk monarchii to byl csask pa-
tent z roku 1859. K sjednocen ochrany prmyslovch prv
v celosvtovm mtku dolo Paskou mluvou na ochra-
nu prmyslovho vlastnictv ze dne 20. bezna 1883, kter
byla mnohokrt upravovna. Soust naeho prvnho -
du se mluva stala vyhlkou ministra zahraninch vc s-
lo 64/1975 Sb., ve znn vyhlky ministra zahraninch v-
c slo 81/1985 Sb.
Podmnky pro pihlaovn a registraci ochrannch zn-
mek v mezinrodnm mtku upravila Madridsk dohoda
o mezinrodnm zpisu tovrnch nebo obchodnch znmek
z roku 1891 spolu se soubnou Madridskou dohodou o po-
tlaovn falench nebo klamavch daj o pvodu zbo.
Tak tato dohoda byla mnohokrt zdokonalovna. Sous-
t naeho prvnho du se mluva stala vyhlkou ministra
zahraninch vc slo 65/1975 Sb., ve znn vyhlky minis-
tra zahraninch vc slo 81/1985 Sb.
Aby byl zajitn pehled o zpisech ochrannch znmek
v nrodnm i mezinrodnm mtku, byla v roce 1957 uza-
vena Nicejsk dohoda o mezinrodnm tdn vrobk
a slueb pro ely zpisu znmek, opt nkolikrt upravov-
na. Soust naeho prvnho du se mluva stala vyhl-
kou ministra zahraninch vc slo 118/1979 Sb., ve znn
vyhlky ministra zahraninch vc slo 77/1985 Sb.
Vzhledem k tomu, e vstupujeme do Evropskho spole-
enstv, budou pro ns dleit i ustanoven tohoto spo-
leenstv.
Na rovni ES je ochrann znmka Evropskho spole-
enstv upravena nazenm slo 40/94 ze dne 20. prosince
1993. Pokud dojde k registraci ochrann znmky u adu
pro harmonizaci vnitnho trhu, je ochrann znmka chr-
nna ve vech lenskch sttech a opan, kdy je ochran-
n znmka odmtnuta v nkterm lenskm stt, pad
ve vech zemch EU. Pokud by v nkterm lenskm st-
t byla takov znmka registrovna dve, jsou chrnny
ob znmky souasn. Nelze ale nov zaregistrovat znm-
ku, kter ji je chrnna na rovni celho ES. Registraci
ochrann znmky ES vak omezuje ada procesnch a ma-
terilnch podmnek. Nkter typy monch ochrannch
znmek jsou z registrace vyloueny pln. Zmnn na-
zen ve lnku 7 zakazuje, aby byla registrovna obchodn
znmka, kter je pouze popisn (to jest ochrann znmka
skldajc se pouze z oznaen nebo symbol naznaujcch
druh, kvalitu, el, cenu, geografck pvod nebo dobu v-
roby napklad registrace ochrann znmky koprova-
c pstroj nebo francouzsk vno), nebo takov, kter
neme vst k odlien od ostatnch vrobk.Prmyslo-
v prva k ochrann znmce v esk republice jsou chr-
nna zkonem slo 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch,
v platnm znn.
Ochrannou znmkou je podle defnice oznaen tvoen
slovy, psmeny, slicemi, kresbou nebo tvarem vrobku ne-
bo jeho obalu, poppad jejich kombinac, uren k rozlie-
n vrobk nebo slueb pochzejcch od rznch podnika-
tel a zapsan do rejstku ochrannch znmek.
Majitel ochrann znmky m vlun prvo oznaovat sv
vrobky nebo sluby ochrannou znmkou, pro kter je zaps-
na, nebo ji uvat ve spojen s tmito vrobky i slubami.
Bez souhlasu majitele ochrann znmky nikdo nesm u-
vat oznaen shodn nebo zamniteln s ochrannou znmkou
pro stejn nebo podobn vrobky nebo sluby, pro kter je
ochrann znmka zapsna, nebo je uvat ve spojen s tmito
vrobky nebo slubami, zejmna umsovat je na vrobky ne-
bo jejich obaly, nabzet i uvdt na trh vrobky takto oznae-
n, nebo je skladovat za tmto elem, dovet nebo vyvet
vrobky s tmto oznaenm, i uvat toto oznaen v obchod-
nm jmnu, korespondenci i reklam. Ve uveden prva
lze omezit pouze v souladu s ve citovanm zkonem.
Pihlky ochrannch znmek mohou bt individuln, pro
jedinho podnikatele nebo podnik, nebo kolektivn. Pihla-
ovatel me podat pihlku sm, pokud sdl v esk re-
publice, nebo ji za nj pod jeho zstupce, kterm me bt
jen advokt nebo patentov zstupce. Pihlek je mnoho ta-
k z toho dvodu, e jedna pihlka me pihlaovat pou-
ze jedno znn nebo vyobrazen. Velk frmy, kterm na pe-
nzch zas tolik nezle, pro jistotu pihlauj rzn variace
zkladnch slovnch i obrazovch znmek.
Pro frmy podnikajc v mezinrodnm mtku je dlei-
t ochrana jejich znmek po celm svt, ppadn alespo
u signat Madridsk dohody. Aby se zjednoduila agen-
da pihlaovn znmek do mnoha stt, me pihlaovatel
uplatnit pro nrodn pihlku unijn prioritu, kter mu za-
jiuje pednost v ostatnch zemch ped kadm, kdo pozd-
ji pihls stejnou ochrannou znmku. Toto prvo pednosti,
kter plat est msc, se mus uvst u v pihlce ochran-
n znmky a mus se prokzat do t msc ode dne podn
pihlky. Dokladem je prioritn doklad s opisem pihlky.
Dal podrobnosti zen ns nemus zajmat, ty se najdou v li-
teratue (Metodick pokyny pro zen o ochrannch znm-
kch, ad prmyslovho vlastnictv, Praha, verze 1.12 z 7. 2.
2001; Jakl Ladislav a kolektiv, Ochrann znmky a oznaen
pvodu, ad prmyslovho vlastnictv, Praha, 2002).
Pihlaovatel mus v pihlce ochrann znmky uvst
nejen konkretn vet vrobk a slueb, pro kter poaduje
ochranu, ale mus tento seznam vzestupn zatdit podle Ni-
cejsk dohod ochrann znmky se td podle dohody o me-
zinrodnm tdn o ochrannch znmek. esk republika
sice nen lenem dohody, ale ad podle n postupuje.
Za podn pihlky se plat podle poadovanho rozsa-
hu. Po podn pihlky nsleduje zen. Nejprve mus pi-
hlaovatel odstranit formln vady pihlky, jinak se zen
zastav. Pak se provd vcn przkum pihlky ochrann
znmky. Ochrann znmka mus pedevm rozliit vrobky
53
a sluby rznch podnikatel. V na republice jsou neschop-
n zpisu ochrann znmky, kter nelze zpsat do rejstku,
co prakticky znamen znmky zvukov, ichov, svteln,
pohybov a podobn.
Nedostatenou rozliovac schopnost maj ochrann znm-
ky popisn, tvoen pouze daji o druhu a pvodu zbo, te-
dy ty, kter jsou pro potraviny podle zkona slo 110/1997
Sb. povinn.
Z dvodu nedostaten rozliovac schopnosti byl zamt-
nut zpis ochrann znmky Zlat servis pro sluby, po-
nvad takov ochrann znmka by postrdala rozliovac
schopnost, vzhledem k tomu, e slovo zlat m v tomto p-
pad pouze pochvaln charakter a druh slovo servis je zce-
la nedistinktivn, protoe znamen slubu. Pipomnku pi-
hlaovatele, e znmka byla zapsna ve Slovensk republice
a Slovinsk republice ad komentoval suchou poznmkou,
e nen vzn rozhodnutmi cizch ad.
Z ochrannch znmek kolektivnch jsou u ns snad nejd-
leitj znmky BOHEMIA GLASS a BOHEMIA CRYS-
TAL. Vedle nich existuje proslul znmka BOHEMIA B,
jej majitel se marn pokouel doshnout vmazu dalch
znmek s oznaenm pvodu, jako BOHEMIA MARKE-
TING, BOHEMIA BEAUTY FLACON a BOHEMIA
MERKUR, uspl vak trochu paradoxn u kombinovan
znmky Sklo Bohemia a. s. Czech Republic Svtl nad S-
zavou, kter pli napodobovala obrazov prvky namtan
znmky. Majitel znmek BOHEMIA GLASS a BOHEMIA
CRYSTAL se tak marn pokouel doshnout vmazu kom-
binovanch znmek Bohemia Obsidian a CAESAR CRYS-
TAL BOHEMIAE, ml vak spch u znmky VELNIKA
GLASS FROM BOHEMIA. Oznaen CZECH INTERNA-
TIONAL se povauje za nerozliujc, protoe nen schopn
individualizovat sluby, kter maj bt chrnny.
Za pli krtk ochrann znmky se povauj jedno i
dv psmena nebo slice a jednoduch geometrick tvary.
Jako ochrann znmky jsou vyloueny edn, zkuebn, pun-
covn a zrun znaky, znaky vysok symbolick hodnoty.
Tak byl zamtnut zpis ochrann znmky DMX pro od-
vy pro malou rozliovac schopnost, protoe psmena M a X
se bn uvaj pro oznaen velikosti. Existuj vak vedle
sebe ochrann znmky Gi (ikm psmena) a G II (G
svisl, II tun). Kombinovan ochrann znmka PSJ ne-
obstla v konkurenci s kombinovanou ochrannou znmkou
PSB vzhledem ke shodnosti obrazovho prvku. Nepomoh-
la nmitka, e PSJ je zkratka obchodnho jmna pihlaova-
tele. Vsledkem sporu bylo omezen seznamu vrobk a slu-
eb u znmky PSJ.
Ochrann znmka HIC byla nejprve zamtnuta pro ma-
lou rozliovac schopnost, protoe je tvoena jen temi psme-
ny. Pihlaovatel podal rozklad, ve kterm uvedl, e oznae-
n je zapsno v ad zem vetn zem Pask mluvy pro
nealkoholick npoje. Pi odvolacm zen se dosplo k z-
vru, e spotebitel me st znmku jako HIC, HI an-
glick pozdrav C i jako vysok C. Podstatn nen to, ke
ktermu ten se piklon, ale to, e je to oznaen fantazijn
s dostatenou rozliovac schopnost. Rovn bylo po odvo-
ln zapsno oznaen T-Card. Slovn oznaen Inter Card
i KOMERN TELEFNNY ZOZNAM vak nemaj do-
statenou rozliovac schopnost. Podobn nem dostatenou
rozliovac schopnost oznaen EVROPSK cestovn poji-
tn. Zempisn oznaen EVROPSK je spojeno s popis-
nm oznaenm cestovn pojitn. Jedn se pouze o ozna-
en vyjadujc popis npln pojiovacch slueb.
Aby ochrann znmka mohla rozliit vrobky a sluby rz-
nch podnikatel, nesm bt tvoena soust obchodnho
jmna tet osoby bez jejho souhlasu. Proto byly vymazny
ochrann znmky EKOFOL, protoe v obchodnm rejst-
ku v Ostrav byla zapsna dve frma EKOFOL, spol. s.
r. o., jej innost kolidovala s vrobky, pro kter ochrann
znmka byla pihlena a ochrann znmka BILLA, pro-
toe v obchodnm rejstku na Brn-venkov byla zapsna
dve frma BILLA, spol. s. r. o.. Naproti tomu neuspl nvrh
na vmaz ochrann znmky BRISK, i kdy v obchodnm
rejstku v eskch Budjovicch byla zapsna dve frma
BRISK Tbor, a. s., protoe namtajc frma nedoloila pi
zen skuten rozsah svch vrobk a slueb. Toto rozhod-
nut nezmnilo ani odvoln namtatele. ad vak nekont-
roluje ppadn kolize jmen z moci edn, majitel obchod-
nho jmna si vdy mus hjit sv zjmy sm.
Ochrann znmka tak nem obsahovat jmna cizch
osob bez jejich souhlasu. U stavnch initel je to auto-
matick, proto ad zamtl sm pihlku ochrann znm-
ky Klaus.
Pan Kik podal nmitky proti zpisu ochrann znmky
KIK-GEL. Majitelka ochrann znmky vak dokzala, e
jej obchodn jmno je Ivana Kubkov frma KIK-GEL.
Tm to bylo pro ad vyeeno, otzkou, zda obchodn jmno
me obsahovat jmna cizch osob, se u nezabval. Pan Kik
neml sv jmno registrovan v obchodnm rejstku a u sou-
kromch osob je chrnno jen pjmen spolu se jmnem. Sti-
homanem asi trpl pan Augustin Glomb, kdy se ohradil pro-
ti zpisu ochrann znmky GLEMBAY. Tvrdil, e ochrann
znmka GLEMBAY vznikla z jeho pjmen a zkratky jm-
na Glomb Au.
Proti zpisu ochrann znmky Pravdovo KOEN se
ohradila pan Pravdov. Akoliv dokzala, e je znm odbor-
nice na liv rostliny, nepodailo se j prokzat, e v ochran-
n znmce je obsaeno jej jmno a pjmen. ad se neza-
bval nmitkami, e oznaen odporuje veejnmu podku
nebo dobrm mravm i klame veejnost o povaze a jakosti
vrobk, protoe ty byly uplatnny a pi odvolacm zen.
Obchodn jmno KOLA LOKA bylo zapsno do rejstku
dve ne ochrann znmka KOLALOKA. Proto byla tato
druh ochrann znmka po nmitkch vymazna.
Majitel ochrann znmky TOS ml nmitky proti zpisu
ochrann znmky CETOS. ad konstatoval, e ob znm-
ky nejsou zamniteln, protoe maj rzn poet slabik. Mi-
mo to oznaen TOS pouvala za socialismu ada vrobc,
protoe je to akronym tovrna obrbcch stroj. Podob-
n majitel slovn ochrann znmky ESPED neuspl s n-
mitkami proti zpisu kombinovan ochrann znmky C. B
SPED. ad konstatoval, e ob znmky jsou vizuln ne-
zamniteln. Mimo to maj rzn poet slabik pi fonetic-
km ten.
Neuspla s nmitkami proti zpisu ochrann znmky
ETEZET UNIREC frma UNIREC TRADE spol. s. r. o.,
mimo jin proto, e nkter dkazy pedloila po tmsin
lht. ad se tmito dalmi materily u nezabval.
Ochrann znmka tak nem poruovat prva k autorsk-
mu dlu. S nmitkami proti zpisu ochrann znmky FAU-
54
TOR ml spch autor potaovch program FAUTOR
a FAUTOR II, musel vak prokzat sv prva smlouvami
o dodvce tchto program.
Klamav daje o druhu a pvodu zbo by se mohly ob-
jevit v ochrann znmce. Proto byl zamtnut zpis ochrann
znmky SWISS FORMULA, protoe by klamala spotebite-
le daji o pvodu zbo. Podatel rozkladu proti zamtnut se
pokouel zmnit rozhodnut tvrenm, e vrobek se skuten
vyrb podle vcarsk receptury. Recept vak pr neme
adu sdlit, protoe se jedn o vrobn tajemstv.
Byl zamtnut zpis ochrann znmky BORNEO pro pi-
hlaovatele z Francie, zpis ochrann znmky MANHAT-
TAN pro pihlaovatele z Nmecka, zpis ochrann znmky
MANHATTAN SKYLINE rovn pro pihlaovatele z N-
mecka, zpis ochrann znmky AMERICAN LEGEND pro
pihlaovatele z ecka, vzhledem k tomu, e by tyto ochran-
n znmky mohly klamat spotebitele o zemi pvodu zbo-
. Za klamav se povauje tak oznaen ULTRA NORSK.
Rovn byl zamtnut zpis ochrann znmky HOLLYWO-
OD CLASSIC ENTERTAINMENT pro tuzemskho pihla-
ovatele, protoe HOLLYWOOD je daj o pvodu vrob-
k nebo slueb a jako takov by mohl klamat spotebitele, e
frma m pmou souvislost s innost hollywoodskch stu-
di. Pihlaovatel v rozkladu sice tvrdil, e hollyoodsk stu-
dia zastupuje, to vak ani pes vzvu adu nedoloil vro-
hodnmi dkazy.
Neproel pokus zskat ochrannou znmku MORAVIA
TOTAL pro kolisi s ochrannou znmku TOTAL. Slovn
prvek MORAVIA by byl jen zempisnm dajem, kter by
pouze ukazoval, e sluby frmy jsou poskytovny na Morav.
ad nejprve zamtl zapsat ochrannou znmku ONDAVA
pro pihlaovatele z Michalovc, ktermi tato eka neprot-
k, jako klamav oznaen pvodu. Pi odvoln byl nucen
uznat, e pecenil vdomosti prmrnho eskho spotebi-
tele, kter v jen matn, e njak eka Ondava vbec nkde
na Slovensku existuje.
Pivovar Velk Popovice ml zapsnu ochrannou znmku,
ve kter se vyskytovalo t slovo PILS. Znmka byla zru-
ena, protoe slovo PILS je ekvivalentem slova PLZE,
co je zamniteln s chrnnm oznaenm pvodu slo 63.
V USA se vak slovo PILS povauje za oznaen druhu pi-
va a ztratilo rozliovac schopnost.
Byly podny nmitky proti pouvn oznaen pvodu
Jihoesk pivovary, a. s. esk Budjovice, kter se tkaly
Pivovaru Samson se sdlem v eskch Budjovicch. Nvrh
na zruen zpisu byl zamtnut jako neopodstatnn, pro-
toe esk Budjovice le v Jinch echch. Bylo zrue-
no oznaen pvodu Flekovsk pivo, protoe mal pivovar
u Flek pestal existovat.
Obchodn jmno se me stt ochrannou znmkou. Mus
to vak bt cel jmno, nikoliv jeho st, jak tomu bylo ve spo-
ru o zpis kombinovan ochrann znmky zlnexpo, tvoe-
n nzvem msta a zkratkou pro vstavy. Toto slovo trp ne-
dostatkem rozliovac schopnosti, kterou nemohl napravit
ani nedistinktivn obrazov prvek.
Zpis ochrann znmky typ TETRA pro typ nosnch
slepic byl nejprve zamtnut s odvodnnm, e vraz tetra
oznauje rod ryb z du maloostnch a proto jej nelze dvat
do souvislosti s chovy drbee. Pihlaovatel namtl, e typ
nosnch slepic nelze zamovat s oznaenm akvarijnch ryb
a tedy ke klamn spotebitele neme dochzet. Pihlaovatel
pedloil i protokoly o uznn rodiovskho chovu drbee
typ TETRA. Pes tyto dkazy ad ochrannou znmku za-
mtnul jako pihlku oznaen druhovho. Teprve odvolac
orgn uznal, e TETRA nen takovm druhovm oznae-
nm, jeho zpisn zpsobilost by byla vylouena i pi prok-
zn rozliovac zpsobilosti, a vrtil pihlku do zen.
Zpis ochrann znmky HORCK NOVINY pro slu-
by byl zamtnut, ponvad se skld ze zempisnho da-
je HORCK pro hornatou st oblasti esk republiky
a nerozliujcho slova NOVINY. Proto nem rozliovac
schopnost. Pihlaovatel tvrdil, e slovo HORCK zska-
lo v minulosti u spotebitel dostatenou rozliovac schop-
nost. Uval je vak jin podnikatel pro stejn nebo podob-
n vrobky i sluby, take by dochzelo k myln pedstav
spotebitel. Dkaz o odstrann zpisn zpsobilosti mus
podat vdy pihlaovatel.
Ochrann znmka KRL UMAVY pro mln vrob-
ky obstla proti nmitkm majitele kombinovan ochrann
znmky UMAVA mimo jin proto, e sdlo majitele no-
v znmky je v Klatovech. Do sporu mla bt zataena i au-
torsk prva k stejnojmennmu romnu, touto nmitkou se
vak ad nezabval.
Pi przkumu dochz pomrn asto k chybm, proto ma-
jitel star ochrann znmky mus vas, to jest do pti let, po-
dat stnost proti zpisu. Tak byla teba z rejstku vymazna
po nmitkch dritele star znmky slovn ochrann znm-
ka MEDIOPTA, kter je zejm zamniteln s ochrannou
znmkou MEOPTA. Slovn ochrann znmka TEOPTIC
vak nen zamniteln s ochrannou znmkou TIMOPTIC,
i kdy obsahuj spolen prvek OPTIC, kter vyjaduje
obecnou vazbu znmky k optice a zraku. Znmka TRENCK
FERNET se povaovala za zamnitelnou se star ochran-
nou znmkou BARON TRENCK, protoe ob plat pro li-
hoviny. Znmka ROBBIE BUBBLE se povaovala za s-
ten zamnitelnou se star ochrannou znmkou ROBBIE
DHU, protoe by mohla vyvolat dojem, e pedstavuje jed-
nu z dalch ochrannch znmek namtatele. Seznam vrob-
k u novj znmky musel bt omezen.
Ochrann znmky AKROSIL a AEROSIL mohou exis-
tovat vedle sebe, ponvad prv je pihlena pro barvy a la-
ky a druh pro chemick psady. Tyto vrobky maj rzn
okruh spotebitel. Tot plat pro ochrann znmky JU-
VENIL a JUVENA.
Pi rozhodovn o zamnitelnosti ochrannch znmek
Frutep a FRUITOPIA ad studoval jejich rznou v-
slovnost pi eskm i anglickm ten, ne dospl k zvru,
e jsou dostaten distinktivn. Ochrann znmka INTER-
HOTEL CONTINENTAL PLZE je odliiteln od ochran-
n znmky INTER.CONTINENTAL. Namtatel nemohl za-
stupovat ve sporu jinho majitele ochrann znmky INTER
CONTINENTAL HOTELS.
Ochrann znmka CREDITANSTALT a. s. Banka pro V
spch obstla v konkurenci se znmkami Credit a CRE-
DITTAX, oznaen LOTO SAZKA a kombinovan ozna-
en sazka LOTTO s kombinovanou ochrannou znm-
kou LOTO.
Neobstly vak ochrann znmky WERRA ve srovn-
n s ochrannou znmkou WELLA, LINKA s INKA,
AMI s BON AMI, NUTREND s NUTRENTIN,
55
Santa s FANTA, ALFA-TEL s ALCATEL, REDU-
CTIL s REDUKTAN, CANVIT s CANVAC, Paleta
s PALETT, SUPRAVIT se SUPERVIT, METROSEN
a METROXAN, FLUVIRIN s FOLIVIRIN. Jako naivn
lze oznait pokus pihlsit ochrannou znmku DEKO pro
ppravek k nakldn okurek.
Na druh stran byly uznny jako dostaten rozliuj-
c ochrann znmky POROTEX a GORE-TEX, NU-
TA a NUTTELA, AMARA a AMANDA, BONO
a BONZO, CLASS a KLASO, NAMO TO a NA-
MO, NEUTRAIR a NEUTRADOL, SEPATREM a SEP-
TRIN a dokonce POLY a POLA i NEMO a NERO,
GOLA a MOLA, kter se li jen jednm psmenem. Zde
bylo tak rozhodujc, e jedna z nich plat pro vlasov p-
pravky a druh pro ppravky pe o chrup. Podobn dopadl
spor znmek METROL a MEDROL, zapsanch ve stejn
td, MEDROL vak vhradn jako hormonln ppravek
k lb rheumatoidn arthritidy. U znmek MILI a MI-
LO rozhodlo, e jsou dostaten rozliujc to, e MILO je
znmka slovn a MILI znmka kombinovan.
Nkdy maj majitel ochrannch znmek opravdu podivn
pedstavy o rozsahu ochrany. Tak se majitel ochrann znmky
krevSKAL marn doadoval vmazu psobivj ochrann
znmky DRACULOVA KREV, majitel ochrann znmky
THE WIZARD OF OZ vmazu ochrann znmky TO-
TO s odvodnnm, e v kombinovan ochrann znmce
TOTO je i vyobrazen psa, v irok veejnosti znmho
pod jmnem TOTO.
Firma Fanta vak neuspla s nmitkami proti kombino-
van ochrann znmce Polrn fantasie, kde je npis kom-
binovn s polrnm medvdem. Podobn neuspla s nmit-
kami proti ochrann znmce LANCET frma Elsevier,
vydavatel asopisu THE LANCET a majitel veobecn zn-
m ochrann znmky THE LANCET. Ob oznaen byla
zapsna pro rzn nezamniteln tdy. Pedloen doklady
potvrzuj znmost znmky THE LANCET pouze pro z-
k okruh spotebitel.
Majitel ochrann znmky GINSENG ELIXIR neuspl
s nmitkami proti ochrann znmce ENEN, kterou po-
vaoval za pouh peklad z latiny. Slovn prvek ENEN je
vak nezamniteln se slovnm prvkem GINSENG.
Kombinovan ochrann znmka Majonka se pokou-
ela vyut znmosti majonzy Majolka. V tomto ppa-
d nepomohla ani kombinace dalmi slovy a s obrazovm
prvkem msou zeleninovho saltu, protoe se majonza
v kombinaci se zeleninovm saltem bn uv. Ochrann
znmky by byly pro prmrnho spotebitele zamniteln.
Rozsah vrobk kombinovan ochrann znmky esa
musel bt po nmitkch majitele slovn ochrann znmky
ESSA musel bt omezen, znmka vak nebyla vymazna.
Rovn se mnil rozsah vrobk ochrann znmky GVA-
RANAL po nmitkch majitele slovn ochrann znmky
GUAJANAL. Podobn dopadl spor ochrannch znmek
AMIGA a AMICA a slovn ochrann znmky SIG-
MET vyuvajc podobnost se slovn ochrannou znm-
kou SIGMA.
Obstla kombinovan ochrann znmka ANTIQUE
vedle slovn ochrann znmky ANTIK pro dostatenou
grafckou a pr i fonetickou odlinost. Tak jsou dostate-
n odlin ochrann znmky HOPSINKOVA PEACH
a KORSENKOVA i Original KORSENKOVA PEACH
Aperitif a to i pro pijky vodky, ktermi jsou produkty ozna-
en tmito znmkami ureny.
A v v odvolacm zen byla vymazan ochrann znm-
ka SUNRISE po nmitkch majitele ochrannch znmek
SUN MICROSYSTEMS, SUNSOFT, SUN SITE a kom-
binovanou ochrann znmky SUN. Vechny znmky jsou
ureny pro sofware. K zamnitelnosti pispla hlavn po-
dobnost SUNRISE se SUN SITE, kde I a E se vyskytuj
na stejnch mstech.
Pokud je slovnm zkladem ochrann znmky prvek od-
bornho nzvoslov, jako je GASTRO, pak se povauj za
rozliujc ochrann znmky GASTROZEPIN a GASTRO-
ZEM. ad pitom nebral v vahu, e oba ppravky obsa-
huj stejnou innou ltku pirenzepin, a e se GASTROZE-
PIN pvodn jmenoval NORSECRETOL. Podobn jsou
rozliiteln ochrann znmky NEUTROGENA a NEU-
TROGEL. Ochrann znmky NEUTROGENA a NEU-
TRAGEL jsou zapsan pro rzn tdy vrobk. Proto se
ad jejich podobnost vbec nezabval.
Majitel ochrann znmky FLUORIN ji zapomnl ob-
novit. Kdy podal novou pihlku bhem dvoulet karen-
n lhty, podal proti novmu zpisu protest majitel ochran-
n znmky FLUORA. Ob ochrann znmky FLUORIN
a FLUORA existovaly ped tm vedle sebe 29 rok, ani by
uvdly spotebitele v omyl. Nakonec musel majitel ochrann
znmky FLUORIN omezit seznam vrobk o zubn pasty.
Slovn ochrann znmka TERCIER neobstla ve srov-
nn s ochrannou znmkou MERCIER. Jako kombinova-
n ochrann znmka, doplnn grafckm prvkem pedsta-
vujcm trojhelnk obsahujc dva tyhelnky a krunici
vak byla uznna jako dostaten rozliujc proti ist slov-
n ochrann znmce MERCIER. Opan byl rozhodnut
ppad, kdy star znmka byla kombinovan. Slovn prvek
U sedmi andl byl kombinovn s slic 7 grafcky ztvr-
nnou do podoby andla. Pokus pihlsit slovn ochrannou
znmku U sedmi andl se zde nezdail. Vedle sebe vak
existuj znmky SANTA LUCIA a U SV. LUCIE, protoe
se dostaten odliuj grafckou pravou.
Slovn ochrann znmka STOLICHNAYA VODKA nej-
prve pi przkumu prola, byla vak pozdji vymazna, proto-
e neobstoj srovnn s kombinovanou mezinrodn ochran-
nou znmkou na stejn produkt. Naproti tomu ochrann
znmka COCKBURNS obstla proti mezinrodnm
ochrannm znmkm COCKBURNS a COCKBURN,
protoe ty nejsou v esk republice veobecn znm.
Zajmav byl spor o ochrannou znmku ULTRAPHON.
To byla slavn ochrann znmka gramofonovch desek je-
t s 78 otkami za minutu. Socialistick podnik Supraphon
ji udroval, avak nepouval, a do roku 1991, kdy ji nechal
propadnout. V roce 1993 pihlsila frma Supraphon znmku
ULTRAPHON znovu. Mezitm vak jin subjekt pihlsil
kombinovanou ochrannou znmku U-ULTRAPHON. Na
jeho dost byla znmka ULTRAPHON nejprve z rejst-
ku vymazna, na zklad odvoln se vak dosplo k zv-
ru, e ULTRAPHON je opravdu slavn ochrann znmka
a jako takov je zamniteln s ochrannou znmku U-UL-
TRAPHON, co vedlo k vmazu ochrann znmky U-
-ULTRAPHON. Problmy byly tak s ochrannou znmkou
PANTON, kterou ad nezapsal pro majoritnho vlastnka
56
vydavatelstv PANTON, s. r. o., z dvodu, e se jedn o slav-
nou ochrannou znmku, akoliv pihlaovatel byl souasn
majitelem kombinovan ochrann znmky PANTON.
Vymazna byla ochrann znmka MANA MARKET
pro kolisi s ochrannou znmkou MANA, protoe ob maj
shodn rozliujc prvek. Podobn byla z rejstku vymazna
ochrann znmka TATRA CHEESE pro kolisi se slavnou
ochrannou znmkou TATRA a ochrann znmka LEGO
IRRIGATION pro kolisi se slavnou ochrannou znmkou
LEGO. Proslulost ochrann znmky HELLADA, znm
z mdel, se pokouel vyut pihlaovatel stejn znmky pro
kosmetick vrobky. Zde by lo o zejm klamn spotebi-
tele, e se jedn o stejnho vrobce. Pokus o zpis ochrann
znmky PRIBINACEK se vbec nezdail.
Zpis ochrann znmky MONA LISA pro npoje a agen-
turn innost byl zamtnut s odvodnnm, e je shodn s n-
zvem slavnho obrazu. Pi odvoln se posuzovalo, zda ozna-
en neodporuje veejnmu podku i dobrm mravm.
Odvolac orgn shledal, e nikoliv a proto oznaen nen vy-
loueno ze zpisu do rejstku. Podobn byl nejprve zamt-
nut zpis ochrann znmky KAT MYDL pro alkoho-
lick npoje, protoe se jedn o historickou osobu. Odvolac
orgn shledal, e se jedn o oznaen fantasijn a oznaen
nen ani klamav z hlediska zempisnho pvodu vrobk,
protoe kat Mydl nepsobil pouze v Praze. Vyuvn his-
torickch osobnost v znmkoprvn praxi je v Evrop b-
n. Tak byly nejprve zamtnuty zpisy ochrannch znmek
FRANZ KAFKA a MOZART OPEN. Po odvoln byly
ob vrceny do zen s poznmkou, e se mon jedn o kla-
mav oznaen.
Pokud ochrann znmka nen v esk republice po dobu
5 let vyuvana, je mon podat nvrh na jej vmaz. dos-
ti se vyhov, pokud majitel toto neuvn dn nezdvod-
n nebo nedolo opak. Tak se frma Gayer AG musela br-
nit nvrhu na vmaz ochrann znmky OPTODENT. Mla
doklady, e opravdu dodala zbo oznaen slovy Frontza-
ehne Optodent. Vymazna vak byla mezinrodn kombino-
van ochrann znmka ve form lahviky s vkem ohnutm
v pravm hlu a npisem Odol, protoe se majiteli nepo-
dailo dokzat jej vyuvn. Podobn byla vymazna me-
zinrodn ochrann znmka apetito, protoe pedloen
doklady o jejm vyuvn nebyly datovny. Vymazna by-
la ochrann znmka CRYSTAL zapsan pro nealkoholick
npoje. Za jej vyuvn se nepovaovalo pouit pro ozna-
en 12 piva, protoe to nen vrobek podobn nealkoho-
lickm npojm.
V jinm ppad majitel ochrann znmky JUWEL pro
rzn zbo se nebrnil vmazu tto znmky pro krmiva,
protoe dobrovoln uznal, e ji nevyuv. Pro zbvajc st
seznamu si znmku ponechal. V ppad ochrann znmky
BLACK DANDY nvrh na vmaz uspchali, podali jej po
tyech ltech od jejho pihlen a proto neuspli. Vyma-
zna vak byla ochrann znmka TRAVELODGE udro-
van celch 25 let, protoe frma nedoloila, e by bhem t-
to doby nabzela sluby eskm turistm.
Pro pochopen funkce ochrann znmky a jej rozliova-
c schopnosti mohou bt poun sprvn rozhodnut adu
prmyslovho vlastnictv.
Tak slovn oznaen DELIKT nem dostatenou rozli-
ovac schopnost. Rozliovac schopnost vak zskalo ozna-
en PRIMA TV, protoe bylo pouvno alespo dva roky
ped podnm pihlky.
Oznaen kvy EXTRA SPECIAL ztratilo rozliovac
schopnost jako ochrann znmka. Ochrannou znmku pi-
hlsily v roce 1991 Balrny Valask Mezi, s. p. , v roce
1993 byla pevedena na frmu Arnot Dadk, Valask Me-
zi, a o msc pozdji na frmu Jakobs Suchard Dadk a.
s., Valask Mezi. Pihlaovatel prokzal pomoc faktur,
e pouval oznaen po dostaten dlouhou dobu a proto
ad nejprve ochrannou znmku zapsal. Pi zen o vma-
zu vak prokzali dal vrobci praen kvy, e rovn pou-
vali stejn oznaen a proto ad znmku vymazal. Podob-
n osud potkal znmky Standard sms a znaen EXTRA
SPECIAL, kter bylo uvedeno v SN 25 1330 jako oznaen
trn kvality kvy a jako takov je tak pouvali rzn vrob-
ci praen kvy jako bn oznaen kvality kvy.
Slovn oznaen DERMATIC EFFECTS bylo zamtnuto,
protoe oba jeho slovn prvky jsou bn uvan slova, i kdy
v anglitin, kter spolu dvaj smysl pouit vrobk, pro kte-
r byly deklarovny. Podobn byla zamtnuta slovn oznaen
CAD & GRAPHICS, TELEVISA a INTERNET SHOP-
PER. U oznaen HAIR FITNESS se pihlaovatel pokou-
el na vyzvn adu dokzat zskn rozliovac schopnosti
oznaen pomoc nedostaten datovan publikace.
Za nezpsobil dodat rozliovac schopnost ochrann
znmce se povauje pouh tvar vrobku. S tmto ustanove-
nm nejsou spokojen farmaceutick spolenosti. Tvar a bar-
va tablety lku m nesporn rozliovac schopnost a pro paci-
enta je vhodn, kdy v, e si m rno a veer vzt ervenou
a modrou tabletu a v poledne tu ovlnou. N ad vak
pro tuto inovaci nem pochopen a odmtl zapsat ochran-
nou znmku bl ovln potahovan tablety s poukazem, e
m jen druhov charakter. V rozhodnut naznail, e se jedn
o vnj pravu vrobku, kter spad pod institut prmyslo-
vch vzor. Ze stejnho dvodu odmtl zapsat jako ochran-
nou znmku prostorov oznaen tvoen prstencem pro bon-
bny a pastilky. Tak pokus chrnit odstn falov barvy lila
pro okoldu MILKA nebyl spn, akoliv jej frma pou-
v u od roku 1912.
Ostudu si zpsobil ad prmyslovho vlastnictv, kdy
zapsal ochrannou znmku TOYOTA pro esk pihlaova-
tele, kte se pokusili vyut liknavosti japonsk frmy a blo-
kovat tuto znaku u ns, ppadn vyut proslulosti znaky
a oznaovat j sv vrobky, konkretn ic stroje. V tomto p-
pad sice frma nem ochrannou znmku zapsnu pro tuto
tdu vrobk, ale pouvaj ji i dal vrobci patc do Toyo-
ta Group a ti dodvali do bvalho eskoslovenska ic stro-
je s touto znakou v ltech 19901992.
Ochrann znmka cigaret Sir Walter Raleigh je znm.
Kdy byla zapsna ochrann znmka cigaret Raleigh, muse-
la bt vymazna, protoe by se jednalo o zamniteln znmky,
protoe pjmen Raleigh je dominantnm prvkem znm-
ky a mohlo by uvdt i gramotnho spotebitele v omyl, e
jde o vrobky jednoho vrobce. Pokud se vak jedn o b-
n ochrann znmky, mohou koexistovat, pokud jsou zaps-
ny pro rzn tdy, kter spolu nekoliduj. Tak tedy jsou dv
rzn znmky NORDICA a DONA.
Prodejce bateri DURACEL si zapsal znmku DURA-
CEL pro propagaci a reklamn innost. proti tomu se vak
majitel mezinrodn znmky DURACEL ohradil. Musel na-
57
ped dokzat, e baterie DURACEL zn vce ne polovina
obyvatel esk republiky, pak doshl vmazu konkurenn
znmky. Podobn si nechal zapsat prodejce vrobk holansk
frmy Den Braven Sealants jej ochrannou znmku ZWA-
LUW. Holansk frma pedloila dokumenty dokazujc, e
oznaen ZWALUW je v esk republice znm.
Klamav daje by obsahovalo oznaen Centrln dispe-
ink taxisluby protoe by mohlo vyvolat pedstavu, e se
jedn o jedinou monost, jak si taxislubu zajistit, co nen
v tom konkretnm ppad pravda.
K zniku ochrann znmky dochz mimo jin znikem
prvn subjektivity pihlaovatele. To bylo rozhodujc pi
sporech o znmku Chirana, kter byla zapsna na frmu
Chirana, koncern, Star Tur a pi jejm zniku nebyla pe-
vedena na jinho majitele. Nov pihlen znmka Chira-
na byla proto sten vymazna na dost majitele nov
ochrann znmky Chirana-inox.
ad striktn trv na formlnch prvcch zen. Proti z-
pisu ochrann znmky RESSO podal nmitky majitel me-
zinrodn ochrann znmky ESSO, frma ESSO STAN-
DART, vcarsko. Plnou moc pro zstupce vak vystavila
EXXON CORPORATION, USA, tedy odlin subjekt. ze-
n bylo zastaveno a nepomohl rozklad objasujc vlastnick
vztahy obou frem.
Tmsin lhtu pro pedloen dkaz o vyuvn ne-
zapsanho oznaen zmekal pihlaovatel kombinovan
ochrann znmky PENIN KRUPICE DEHYDROVA-
N, proto znmka nebyla zapsna.
Majitel mezinrodn ochrann znmky MOPAR v pod-
n vedl chybn jej slo a pak zmekal lhtu. Nmitky proti
zpisu ochrann znmky JGR mla frma THE JAEGER
COMPANY Limited, Velk Britanie, dajn zastupovan
zmocnncem, kter vak vas nepedloil plnou moc. ad
se nevmuje do soudnch spor o prva k ochrannm znm-
km pi zmnch vlastnk, ppadn pi sporech mezi vlast-
nky, jak tomu bylo u kolektivn ochrann znmky SAD.
Uveden rozhodnut adu ukazuj, jak jsou ochrann
znmky dleit, kdy se o n vedou dlouh spory.
Te se vram k ochrann znmce a navtivme strnku
adu na adrese www.upv.cz. Klikneme na tlatko ochran-
n znmky, a po zadn hesla KLASIK se nm objev 20 z-
znam (Dodatek 1).
Mezi nimi najdeme pod slem 129302 zznam tkajc se
dal ochrann znmky na pivo a vci s nm spojen (Doda-
tek 2) a pod slem 183675 nai ochrannou znmku (Doda-
tek 3). Ob znmky jsou velmi odlin, e asi nemlo smysl
podvat nvrh na vmaz mlad znmky.
esk zemdlsk a potravinsk inspekce neme vstu-
povat do zen o novch ochrannch znmkch ped jejich
zapsnm do rejstku, pi nmitkch proti zpisu nov znm-
ky, ppadn pi rozhodovn o nmitkch proti zpisu znm-
ky, pokud by ji nepodal o vyjden ad prmyslovho
vlastnictv, kter o tchto vcech rozhoduje.
Proto pejdeme k vlastn problematice zkona slo 110/
1997 Sb a pslunch provdcch vyhlek. Pipomeme
vak, e zkon slo 110/1997 Sb. , ve znn zkona slo 146/
2002 Sb. se nevztahuje na pokrmy a nebalenou pitnou vo-
du, kter podlhaj jinmu zkonu a to zkonu slo 258/
2000 Sb. o ochran veejnho zdrav.
Naopak, potraviny a npoje jsou chemick ltky a che-
mick ppravky, kter jsou vyjmuty z rozsahu zkona slo
157/1998 Sb. svm urenm pro lidskou vivu. Jet ped
nkolika desetiletmi bylo relativn snadn, aby se chemic-
k ltka pouila jako psada do potravin, teba jako bar-
vivo nebo sladidlo, prost to nkdo zkusil. Dnes zavede-
n novch ltek vyaduje registraci s postupem podobnm
registraci novch lk, kdy se mus dokzat zdravotn ne-
zvadnost psady.
Dleit ustanoven zkona slo 110/1997 Sb. v 14 se
tk sttnho dozoru nad dodrovnm povinnost stanove-
nch tmto zkonem. Sttn dozor vykonvaj: orgny ochra-
ny veejnho zdrav, orgny veterinrn sprvy a esk ze-
mdlsk a potravinsk inspekce s vjimkou organizace
a vkonu dozoru nad dodrovnm povinnost stanovench
tmto zkonem v psobnosti Ministerstva obrany, Minister-
stva vnitra a Ministerstva spravedlnosti. To je vjimka spe
akademick, protoe se nejedn o vrobce ani prodejce po-
travin. Tato ministerstva vak nestoj o to, aby jim nkdo ci-
z lezl do kuchyn a maj (nebo by mly mt) sv vlastn kon-
troln orgny.
Orgny ochrany veejnho zdrav a orgny veterinrn
s prvy kontroluj zdravotn nezvadnost potravin a npoj,
ve ostatn spad na bedra esk zemdlsk a potravin-
sk inspekce. Je snad zbyten pipomnat, e esk zem-
dlsk a potravinsk inspekce se d zkonem slo 146/
2002 Sb. V tomto zkon se mnily i nkter pase zko-
na slo 110/1997 Sb. tkajc se jedlch hub, prodeje ovo-
ce a zeleniny a dalch bod.
Provdcch vyhlek vydanch Ministerstvem zemdl-
stv k zkonu slo 110/1997 Sb., o kterch mme mluvit, je
dokonce tinct, i kdy nepotme nkter dal vyhlky.
Zkladn provdc vyhlkou je vyhlka slo 324/1997
Sb., co je vyhlka Ministerstva zemdlstv o zpsobu ozna-
ovn potravin a tabkovch vrobk, o ppustn odchylce
od daj o mnostv vrobku oznaenho symbolem e.
Dalch 12 vyhlek rozdluje obor na podobory tkaj-
c se jednotlivch druh potravin a npoj. Jejich seznam
je uveden jako Dodatek 4. Tyto vyhlky specifkuj vlast-
nosti potravin a poadavky na jejich kvalitu. V souasn
dob se postupn novelizuj.
Pi oznaovn potravin je zejm zsadn rozdl me-
zi oznaenm povinnm podle zkona slo 110/1997 Sb.
a oznaenm ochrannou znmkou, kter je jakousi ozdobou
vrobku. Jak jsme si u ekli v vodu, na obalu urenm pro
spotebitele me bt ochrann znmka vrobce umstna,
avak obchodn jmno vrobce nebo dovozce tam mus bt
vdy uvedeno.
Vedle zmnnch vyhlek Ministerstva zemdlstv plat
pro potraviny a potravinov suroviny tak vyhlky Minis-
terstva zdravotnictv.
Vyhlka slo 52 Ministerstva zdravotnictv ze dne 29. led-
na 2002, kterou se stanov poadavky na mnostv a druhy l-
tek urench k aromatizaci potravin, podmnky jejich pouit,
poadavky na jejich zdravotn nezvadnost a podmnky pou-
it chininu a kofeinu. Ltky uveden v plohch 1 a 6 tto
vyhlky mohou bt v aromatech ptomny jen v mnostv,
v istot a za podmnek stanovench v tchto plohch.
Dal vyhlka slo 53 Ministerstva zdravotnictv ze dne
29. ledna 2002, ve znn vyhlky slo 233/2002 Sb., stanov
chemick poadavky na zdravotn nezvadnost jednotlivch
58
druh potravin a potravinovch surovin, podmnky pouit
ltek pdatnch, pomocnch a potravnch doplk.
Vyhlka slo 54/2002 Sb. Ministerstva zdravotnictv sta-
nov zdravotn poadavky na identitu a istotu pdatnch
ltek.
Vyhlka Ministerstva zdravotnictv slo 294/1997 Sb.
se tk mikrobiologickch poadavk na potraviny, zpso-
bu jejich kontroly a hodnocen, ve znn vyhlky slo 91/
1999 Sb.
Vyhlka Ministerstva zemdlstv slo 451/2002 Sb. ze
dne 15. jna 2002 stanov podle 18 psm. f) zkona slo
110/1997 Sb., o potravinch a tabkovch vrobcch a o zm-
n a doplnn nkterch souvisejcch zkon, ve znn z-
kona slo 451/2002 Sb. podmnky a poadavky na provozn
a osobn hygienu pi vrob potravin, krom potravin ivo-
inho pvodu.
Vyhlka slo 292/1997 Sb., Ministerstva zdravotnictv
se tk poadavk na zdravotn nezvadnost balench vod
a zpsobu jejich pravy, ve znn vyhlky slo 241/1998 Sb.
a vyhlky slo 465/2000 Sb.
Pipomeme si, e podle prvn terminologie jsou potra-
viny chemick ltky a chemick ppravky uren k viv
lid, kter jsou vyjmuty z rozsahu obecnjho zkona s-
lo 157/1998 Sb. ze dne 11. ervna 1998 o chemickch lt-
kch a chemickch ppravcch a zmnnch nkterch dal-
ch zkon a to zkona 352/1999 Sb., zmna: 132/2000 Sb.,
258/2000 Sb.
Vlastnho oznaovn potravin se v zkonu slo 110/1997
Sb. tk paragraf 6, kter uruje, e podnikatel, kter uv-
d do obhu potraviny balen ve vrob, je povinen zpso-
bem stanovenm vyhlkou potravinu dn oznait na oba-
lu urenm pro spotebitele. Toto oznaen mus obsahovat:
a) obchodn jmno vrobce nebo dovozce, poppad pro-
dvajcho a jeho sdlem, jde li o prvnickou osobu, a tr-
valm pobytem nebo mstem podnikn, jde li o fyzickou
osobu. U dovench potravin se uvede zem pvodu ne-
bo vzniku potraviny v ppadech, kdy neuveden tohoto
daje by uvdlo spotebitele v omyl o skutenm pvo-
du nebo vzniku potraviny,
b) nzev druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanove-
nm ve vyhlce, pod nm je potravina uvdna do ob-
hu. Potravina, kterou nelze oznait druhem, skupinou ne-
bo podskupinou vzhledem k pouitm surovinm nebo
pouit technologii, se ozna nzvem odvozenm od z-
kladn pouit suroviny nebo technologie,
c) daj o mnostv vrobku (objemem plnn nebo hmot-
nost, pokud nen stanoveno jinak); u pevnch potravin
nachzejcch se v nlevu mus bt krom celkov hmot-
nosti uvedena i hmotnost pevn potraviny,
d) datum pouitelnosti u druh potravin podlhajcch rych-
le zkze a u druh potravin stanovench vyhlkou,
e) datum pouitelnosti nebo datum minimln trvanlivosti
u jinch ne pod psmenem d) uvedench druh potra-
vin; vjimku tvo potraviny, kter podle vyhlky nemu-
s bt oznaeny datem minimln trvanlivosti,
f) daj o zpsobu skladovn, jde li o potraviny, u nich by
pi nesprvnm skladovn mohla bt pokozena zdravot-
n nezvadnost nebo zhorena jakost stanoven vyhlkou
nebo deklarovan vrobcem; jde li o potraviny, u nich by
po oteven obalu spotebitelem dolo k rychlmu poko-
zen jakosti nebo zdravotn nezvadnosti, uvedou se kon-
krtn podmnky pro uchovvn po oteven obalu u spo-
tebitele, poppad doba spoteby potraviny,
g) daj o zpsobu pouit, jde li o potraviny, u nich by pi
nesprvnm pouit mohla bt pokozena zdravotn ne-
zvadnost nebo jakost stanoven vyhlkou nebo dekla-
rovan vrobcem,
h) daj o uren potraviny pro zvltn vivu,
i) daj o sloen potraviny podle pouitch surovin a p-
datnch ltek, ltek urench k aromatizaci a potravnch
doplk,
j) oznaen are, nejde li o potravinu oznaenou datem mi-
nimln trvanlivosti nebo datem pouitelnosti, pokud to-
to datum obsahuje den a msc,
k) daj o monosti nepznivho ovlivnn zdrav lid,
stanov li tak zvltn pedpisy,
l) daj o oeten potraviny nebo potravinov suroviny io-
nizujcm zenm, a to slovy ozeno nebo oeteno
ionizujcm zenm; v ppad oeten potraviny nebo
potravinov suroviny, kter je slokou potraviny, se tento
daj uvede vedle nzvu sloky potraviny,
m) daj o vivov (nutrin) hodnot u potravin, na jejich
obalu je uvedeno vivov tvrzen, dle v ppadech stano-
vench vyhlkou, poppad stanovench rozhodnutm
Ministerstva zdravotnictv vydanm podle 11 odst. 4,
n) daj o td jakosti, je li stanovena vyhlkou,
o) dl daje podle zvltnho prvnho pedpisu.
Obaly, jejich nejvt plocha povrchu je men ne 10 cm
2
,
mus bt oznaeny minimln daji uvedenmi v odstavci 1
psm. b), c), d), e) a o). Mezinrodn symbol e pro oznaen
mnostv potraviny lze uvst na obalu jen tehdy, pokud by-
ly s plnny poadavky stanoven zvltnm pedpisem. Jde li
o balen uren pro tuzemskho spotebitele, mus bt daje
podle odstavc 1, 2 a 6 uvedeny v jazyce eskm, krom ob-
chodnho nzvu potraviny.
Potraviny novho typu se na obalu urenm pro spotebite-
le ozna daji podle odstavce 1. Dle se na obalu ozna zp-
sob a uren pouit v ppad , e potravina novho typu se
uritou vlastnost odliuje od bn potraviny stejnho nzvu,
ptomnost ltky, kterou bn potravina neobsahuje a kter
me mt vliv na zdrav nkterch skupin spotebitel, daj,
e potravina obsahuje geneticky modifkovan organismy ne-
bo produkty podle zvltnho prvnho pedpisu a daj, e
potravina byla vyrobena z geneticky modifkovanch orga-
nism, pokud tak stanov provdc prvn pedpis.
Podnikatel ozna tak vnj obaly, ve kterch uvd po-
travinu do obhu, zejmna obaly pepravn a skupinov, ob-
chodnm jmnem vrobce nebo dovozce, poppad prod-
vajcho a jeho sdlem, poppad trvalm pobytem nebo
mstem podnikn podle odstavce 1 psm. a), nzvem potra-
viny podle odstavce 1 psm. b), datem minimln trvanlivos-
ti nebo datem pouitelnosti podle odstavce 1 psm. d) a e),
dajem o oeten potraviny ionizujcm zenm podle od-
stavce 1 psm. l), tdou jakosti, pokud je stanovena vyhl-
kou, s vjimkou vn jch obal a zpsobu balen, umou-
jc bez jejich poruen zjistit uveden daje pmo na obalu
potraviny urenm pro spotebitele. Datum minimln tr-
vanlivosti nebo datum pouitelnosti se nemus uvdt na
vnjch obalech s potravinami v ppadech, kdy je tak sta-
noveno vyhlkou.
59
Podle paragrafu 7 podnikatel, kter nabz k prodeji ne-
bo prodv spotebiteli potraviny zabalen mimo provozov-
nu vrobce a bez ptomnosti spotebitele, je povinen ozna-
it potravinu t mito daji: obchodnm jmnem osoby, kter
potravinu zabalila; u prvnick osoby uvst t jej sdlo, jde-
li o osobu fyz ickou, jej trval pobyt nebo msto podnikn,
nzvem potraviny, podnm je uvdna do obhu, dajem
o mnostv vrobku (objemu plnn, hmotnosti), daji uve-
denmi v 6 odst. 1 psm. d) nebo e), f) a k), tdou jakosti,
stanov li to vyhlka.
Podle paragrafu 7 podnikatel, kter uvd do obhu po-
traviny nebalen, je povinen oznait vnj obaly (peprav-
n, manipulan) daji podle 6 odst. 6, sdlit nebo doloit
daje uveden v 6 odst. 1 jinmu podnikateli, kter uvd
potravinu do obhu, nebo dalmu vrobci.
Podnikatel je povinen tam, kde je potravina pmo nab-
zena k prodeji spotebiteli, viditeln umstit alespo psemn
daj podle 6 odst. 1 psm. b), c), d) nebo e), k), l) a n).
daje na obalu mus bt v eskm jazyce, krom obchod-
nho nzvu potraviny a to podle zkona slo 634/1992 SB.,
o ochran spotebitele, ve znn pozdjch pedpis.
Zvltn bod vyhlky se tk oznaen mnostv potraviny
mezinrodnm symbolem e kter charakterizuje odchylku
od deklarovanho mnostv potraviny. Ten lze uvst na obalu
jen tehdy, pokud byly s plnny poadavky stanoven zvlt-
nm pedpisem ( 9a odst. 2 psm. a) zkona slo 505/1990
SB., o metrologii, ve znn zkona slo 119/2000 SB).
Vyhlka slo 324/1997 Sb. nejprve stanov obecn nle-
itosti oznaen, potom povinn daje. Mnostv potraviny
se uvd v zkonnch jednotkch ppadn kusech. Hmot-
nost a objem se uvd se zpornou odchylkou, nebo se ozna-
zvltnm symbolem e. Kladn odchylka nen posuzov-
na jako klamn spotebitele. daj o hmotnosti a objemu se
nevyaduje u potravin, kter mn hmotnost i objem a pro-
dvaj se na kusy nebo jsou veny v ptomnosti spotebi-
tele. Dalm povinnm dajem jsou data o minimln tr-
vanlivosti i datu pouitelnosti potravin a zpsobu pouit.
daje o sloen potravin uvdj sloky podle jejich obsahu
pi vrob. Tady jsou specifkovan zkrcen nzvy jednot-
livch sloek.
Podle 7 se nesm uvdt, e potravina je zdrojem vech
nezbytnch ivin, pokud nejde o potravinu podle vyhlky
slo 336/1997 Sb. Ministerstva zemdlstv, kterou se stano-
v druhy potravin uren pro zvltn vivu a jejich zpsob
pouit, e potravina je lepm zdrojem ivin ne bn po-
traviny, nedoloen tvrzen o nutrin hodnot, nepravdiv
tvrzen o zvltnch vlasnostech potraviny, tvrzen, e potra-
vina je vhodn k prevenci, utien, len choroby nebo zvlt-
nho zdravotnho stavu, pokud nejde o potraviny uren pro
zvltn vivu, pedpony eko nebo bio, pokud nejde o po-
traviny pochzejc z tchto systm produkce. Pdavn jm-
na domc, erstv, iv, prodn, prav nebo ra-
cionln se sm pouvat jen ve shod s dalmi vyhlkami
tto srie. Tvrzen, e potravina je uren pro zvltn vivu,
se mus zakldat na souhlasu Ministerstva zdravotnictv.
Cel oddl 2 vyhlky se tk symbolu e. Stanov se, kter
potraviny se mohou oznait tmto symbolem, tvar a rozm-
ry symbolu v zvislosti na deklarovanm mnostv vrobku
v obalu, pravidla men a kontroly mnostv vrobku v oba-
lu. Kontrola me bt nedestruktivn, kdy se potravina v
v obalu, a destruktivn, kdy se potravina ped venm vy-
jme z obalu.
Pi nedestruktivnm zkouen malch ar do 100 kus se
v vechny vrobky, u vtch ar se vybere poet podle
tabulky 1. Kriteriem pro pijet i zamtnut je poet nevyho-
vujcch vzork. Pokud je poet nevyhovujcch vzork v roz-
mez kriteria pro pijet i zamtnut, provd se druh vbr
a vsledky obou vbr se staj. Pi destruktivnm zkoue-
n se ke zkouce se ze ar pes 100 kus vybere 20 vzork.
Kriteriem pro zamtnut jsou 2 nevyhovujc vzorky.
Symbol e ukazuje ppustnou zpornou odchylku od de-
klarovanho mnostv bu v procentech nebo v absolutnch
hodnotch. Zporn odchylka je nejvt u malch balench
od 5 do 50 g nebo ml, kdy in 9 %, a postupn se zvyuje do
balen od 1 do 10 kg, kdy in jen 1,5 %.
Po tomto pehledu nejdleitjch ustanoven se vrame
k na lhvi od piva a analyzujme tet nlepku.
Prv dek Pivo svtl vepn defnuje podle 13 npoj,
kter lhev obsahuje. Vztahuj se na nj vyhlky slo 335/
1997 Sb., 45/2000 Sb. a 57/2003 Sb., kter plat pro nealkoho-
lick npoje a koncentrty k pprav nealkoholickch npo-
j, ovocn vna, ostatn vna a medovinu, pivo, konzumn lh,
lihoviny a ostatn alkoholick npoje, kvasn ocet a drod.
Lhev by mla obsahovat pniv npoj vyroben zkvae-
nm mladiny pipraven ze sladu, vody, neupravenho chme-
le, upravenho chmele nebo chmelovch produkt, kter ved-
le kvasnm procesem vzniklho alkoholu a oxidu uhliitho
obsahuje i urit mnostv neprokvaenho extraktu z mladi-
ny. Jet ped esti lty se pivo vailo z chmelovch hlvek.
Vzhledem k tomu, e podle 13 nen povinn oznaen
zpsob kvaen, jedn se o pivo spodn kvaen. Podle p-
lohy 5, kter uruje fyzikln a chemick poadavky na pi-
vo, mlo by mt pivo pH 4 a 4,4 a mlo by obsahovat 0,3 d-
l oxidu uhliitho. Barva by mla bt podle EBC (Evropsk
pivovarsk konvence, IV. vydn, bezen 1983) mn ne 16
a extraktu z mladiny by mlo pivo v suin obsahovat ma-
ximln 10 % hmotnostnch. Obsah sacharid a blkovin se
natst nestanovuje, rovn se nemus udvat vivn ener-
gie. Dal ploha 6 uruje smyslov poadavky na jakost pi-
va. Vzhled by ml bt ir a slab opalizujc. Zahtm od-
straniteln chladov zkal nen povaovn za zvadu. Chu
by mla bt sladov a chmelov bez cizch vn a pchut
s jemnou a vraznou hokost, zem vyvolanm oxidem
uhliitm. Ppustn jsou velmi slab pchut a vn este-
rov (ovocn), kvasnin, a pasteran. Je zejm e kontro-
la dodren podmnek vyhlky klade na kontrolujcho do-
sti velk nroky.
Dal dva dky se slovy RADEGAST a KLASIK ukazuj, e
se jedn o pivo chrnn ochrannou znmkou. tvrt a pt
dek uruje vrobce jeho adresou: PLZESK PRAZDROJ
A.S., U PRAZDROJE 7, 30497 PLZE, ESK REPUBLIKA
est dek s internetovou adresou a slem telefonu je proza-
tm nepovinn: http://radegast.cz, infolinka:251 020 020
Sedm dek informuje pijka o obsahu alkoholu: 3,6 %
OBJ.
Osm dek ukazuje suroviny: VODA, JEN SLAD,
CHMELOV PRODUKT.
Pouit voda by mla odpovdat pslunm normm pro
pitnou vodu. Jen slad defnuje vyhlka slo 335/1997 Sb.
jako zrna jemene u nich dolo sladovnm k enzymatic-
60
km pemnm endospermu a vytvoen typickch chuo-
vch a aromatickch ltek. Vyhlka nedefnuje tet sloku
piva chmelov extrakt. Zde by mohl bt zakopn pes, toti
skryta ptomnost dalch psad pouitch pi vrob ex-
traktu.
Devt a dest dek informuj, e pivo bylo STE-
NO V OCHRANN ATMOSFE a PASTERIZOVNO,
jedenct dek pouuje spotebitele o zpsobu skladovn
SKLADUJTE V CHLADU A TEMNU.
Pak nsleduje rov kod usnadujc prodej a daj o mi-
nimln trvanlivosti. Vedle tohoto data je na lev stran gra-
fck znaka vratnho obalu s npisem GL ZLOHOVAN
OBAL a na prav stran psmeno e a pod nm 0,5 l. To zna-
men, e vrobn are byla testovna podle vyhlky a e ob-
sah npoje v lhvi zaruen nen men ne 0,485 l.
Na lhvi zatm chyb daj o monosti nepznivho ovliv-
nn zdrav lid pivem podle bodu k) vyhlky, vzhledem
k tomu, e to zatm nestanov zvltn pedpisy, jak je tomu
u cigaret, kde na krabikch mus bt Varovn ministerstva
zdravotnictv zabrajc alespo 4 % plochy krabiky. Mon
se vak brzo dokme toho, e se na lhvch alkoholu objev
informace, jak dlouho po vypit obsahu se nesm dit moto-
rov vozidlo. Rovn chyb konkrtn podmnky pro ucho-
vvn po oteven obalu u spotebitele podle bodu f). Zde
se mlky pedpokld, e pevn vtina spotebitel pivo
po oteven obalu ihned vypije.
Pivo se u ns zatm kvas s pouitm starch vyzkouench
kvasinek Sacharomyces uvarum (carlsbergensis) a nikoliv n-
jakch geneticky modifkovanch organism. Tak slad se za-
tm vyrb z jemene, akoliv vyhlka povoluje jeho nhra-
du a do jedn tetiny cukrem, extraktem z jenho rotu,
jemene, re nebo kukuice. Pi pouit kukuice by mohlo
dojt k i pouit kukuice geneticky modifkovan, aby lpe
snela herbicid Roundup, kter in zbytenm mechanick
plet plevele. Potom by se stala aktuln povinnost upozornit
na obalu na skutenost, e produkt obsahuje geneticky modi-
fkovan organismy nebo je vyrobena pomoc geneticky mo-
difkovanch organism.
Obavy z monho nebezpe geneticky modifkovanch
potravin jsou velmi pravdpodobn pehnan, je to spe ira-
cionln strach z neznma. Na druh stran mus mt kad
spotebitel monost svobodnho vbru a pokud m dostatek
penz, aby si mohl kupovat dra potraviny. Pokusn krlky,
na kterch se vyzkou genetick modifkace budou obyvatel
tetho svta a ti kdo nedbaj na podobn varovn.
Je zejm, e zkon 110/1997 Sb. klade na eskou zem-
dlskou a potravinskou inspekci tkou lohu. Kontrolo-
vat vrobu a distribuci potravin a npoj, aby byla zachovna
jejich zdravotn nezvadnost a nedochzelo k izen spote-
bitel, nen snadn.
Existuj jednoduch ppady poruen zkona a vyhlek,
teba kdy na obalu chyb povinn oznaen.Pehnan obsah
konzervanch psad zaruujc del trvanlivost vak pou-
hm pohledem nezjistte. Tady mus dojt k dlb prce.
Nkter kontroly lze provdt jen v dobe vybavench spe-
cializovanch laboratoch. Jsou to zejmna stanoven ptom-
nosti ltek podle vyhlek Ministerstva zdravotnictv. Che-
miklie uren k aromatizaci, barven a ochucovn potravin
jsou relativn drah a to svd vrobce, aby uvali levnj
nhraky, kter jsou vak vtinou mnohem kodlivj a n-
kdy vysloven nebezpen. Proto se pro n pouvaj defnice
nejvyho ppustnho mnostv, pi jeho pekroen je po-
travina a potravinov surovina vylouena z obhu, ppust-
nho mnostv nebo specilnho mnostv, kter se stanov
pro potraviny uren pro zvltn vivu; pi pekroen pr-
vho a tetho mnostv nelze potravinu pout pro dan el.
Ltky pdatn se smj vyskytovat v potravinch jen s uve-
denm jejich kdu, pod kterm je pdatn ltka oznaovna
v selnm systmu Evropsk unie.
Pro hodnocen vskytu jednotlivch kontaminujcch l-
tek v potravinch je teba provdt nron analzy. To pla-
t tak pro stanoven ptomnosti vysoce jedovatch toxin,
kter produkuj nkter plsn, ppadn ptomnosti salmo-
nel, kter mohou bt ptomn v tepeln neopracovanch po-
travinch.
V tchto ppadech kontrolujc orgn pmo v ternu zva-
dy nezjist. Pi kontrole vroben je vak mon odhalit mezi
zsobami surovin neoznaen obaly i jin nesrovnalosti, kte-
r by mohly vyvolat podezen na nedovolen manipulace.
Kdy jsme se dostali ke kontrole vroby, stlo by za pozna-
menn, e zde by se souasn mlo kontrolovat dodrov-
n dal vyhlky Ministerstva zemdlstv slo 451/2002 Sb.
ze dne 15. jna 2002 o podmnkch a poadavcch na pro-
vozn a osobn hygienu pi vrob potravin, krom potra-
vin ivoinho pvodu. Ta opt odkazuje na dal vyhl-
ky a normy tkajc se teba vrobk, kter mohou pijt ve
styk s potravinami.
Na vstup do Evropsk unie pin adu zmn. Tak te-
ba u nyn plat Rozhodnut slo 3/96 Rady pidruen mezi
Evropskmi spoleenstvmi a jejich lenskmi stty na jedn
stran a eskou republikou na stran druh, ze dne 29. listo-
padu 1996 o zmn protokolu 4 k Evropsk dohod zaklda-
jc pidruen mezi Evropskmi spoleenstvmi a jejich len-
skmi stty na jedn stran a eskou republikou na stran
druh, tkajc se uren pvodu zbo.
Pracovnci esk zemdlsk a potravinsk inspekce
budou muset zvldnout nov koly a nauit se spolupraco-
vat s kolegy s ostatnch stt Unie. To vak u je problema-
tika dalch kolen.
61
Dodatek 1
Zadanm podmnkm vyhovuje 20 zznam.
slo pihlky Znn ochrann znmky Druh Stav zen Datum prva pednosti
81094 Klasik Slovn Registrovan 08. 07. 1993 12:50
95334 KM Klasik Slovn Registrovan 14. 12. 1994 10:30
95623 Klasik KM Betonov Taky Kombinovan Registrovan 22. 12. 1994 00:00
101594 Olma, Klasik Kombinovan Registrovan 28. 06. 1995 00:00
127365 Klasik 1997 Texmerkur Kombinovan Registrovan 18. 11. 1997 14:30
129302 Klasik Staropramen Kombinovan Registrovan 16. 01. 1998 12:50
150349 Inzert Expres Klasik Kombinovan Registrovan 23. 12. 1999 09:15
151264 OP Vka Klasik Cigaretov Paprky Kombinovan Registrovan 26. 01. 2000 10:30
156060 Klasik Ceylon List Prav ern aj Sypan Jema Kombinovan Registrovan 05. 06. 2000 11:55
158220 Klasik Petrol Slovn Registrovan 11. 08. 2000 08:35
158832 Sedlansk Hermeln Klasik Kombinovan Registrovan 06. 09. 2000 12:50
162211 oko Klasik Slovn Registrovan 11. 12. 2000 10:20
162212 oko Klasik Kombinovan Registrovan 11. 12. 2000 10:20
162222 Glyfo Klasik Slovn Registrovan 11. 12. 2000 12:00
172618 Het Klasik Slovn Registrovan 17. 10. 2001 16:20
174105 Klasik Prostorov Registrovan 26. 11. 2001 14:45
183675 K Klasik Kombinovan Registrovan 16. 09. 2002 09:25
192183 Vitka Klasik Max Cafe Kombinovan Pihlaovan 02. 06. 2003 09:30
Dodatek 2
slo pihlky: 129302
Znn ochrann znmky: KLASIK Staropramen
Reprodukce:
slo zpisu: 215243
Tdy vrobk a slueb: 16, 21, 32
Obrazov tdy: 5. 13. 11, 25. 1. 15, 25. 1. 19, 27. 5. 9, 27. 7. 11
Datum podn: 16. 01. 1998
Datum prva pednosti: 16. 01. 1998 12:50
Datum zveejnn: 14. 10. 1998
Datum zpisu: 25. 01. 1999
Majitel/Pihlaovatel: Prask pivovary a.s., Ndran 84, Praha 5, 15054, esk republika
Zem pvodu: CZ
Zstupce: JUDr. Traplov Jarmila, Advoktn a patentov kancel Traplov, Hakr, Kubt, Pstavn 24, Praha 7, 17000
Stav zen: Registrovan
Druh: Kombinovan
Barevn: Ne
Seznam vrobk a slueb: (16) paprov tcky, kelmky, pasparty, plakty, plakty velk plon, rozetky, tenky, paprov tabule, paprov lhve,
paprov visaky, novoron pn, letky, jdeln lstky, paprov ubrousky, tuky; (21) pohrky sklenn, sklenice, po-
pelnky sklenn, pohry keramick, holby keramick, stojany na jdeln lstky, keramick porcelnov tcky, porcelno-
v dbny, porcelnov popelnky, keramick popelnky; (32) pivo, lehk piva a leky, vody minerln a umiv a jin
nealkoholick npoje, sirupy a jin ppravky k pprav npoj.
62
Dodatek 3
slo pihlky: 183675
Znn ochrann znmky: K KLASIK
Reprodukce:
slo zpisu: 253958
Tdy vrobk a slueb: 32
Obrazov tdy: 11. 3. 25, 24. 1. 13, 25. 1. 15, 26. 4. 6, 26. 4. 18, 29. 1. 1, 29. 1. 2, 29. 1. 6
Datum podn: 16. 09. 2002
Datum prva pednosti: 16. 09. 2002 09:25
Datum zveejnn: 15. 01. 2003
Datum zpisu: 28. 04. 2003
Majitel/Pihlaovatel: Plzesk Prazdroj, a.s., U Prazdroje 7, Plze, 30497, esk republika
Zem pvodu: CZ
Stav zen: Registrovan
Druh: Kombinovan
Barevn: Ano
Seznam vrobk a slueb: (32) pivo.
Dodatek 4
Vyhlky Ministerstva zemdlstv o zpsobu oznaovn potravin a tabkovch vrobk
Vyhlka slo Provd se 18 psm. Urena pro inn od:
324/1997 Sb. a) a f) oznaovn potravin a tabkovch vrobk, o ppustn odchylce od da-
j o mnostv vrobku oznaenho symbolem e
1. 4. 1998
325/1997 Sb. 78/2003 Sb. a), d), j), k), l) a m) tabkov vrobky 31. 12. 1997
326/1997 Sb. a)), d), j) a k zmrazen potraviny 31. 12. 1997
327/1997 Sb. a)), d), h) a k maso, masn vrobky, ryby, ostatn vodn ivoichy a vrobky z nich, vej-
ce a vrobky z nich
31. 12. 1997 1. 4.
1998 3, 12, 20 a 26
328/1997 Sb. 77/2003 Sb. a)), d), h) a k mlko a mln vrobky, zmrzliny a mraen krmy a jedl tuky a oleje 31. 12. 1997 1. 4.
1998 3, 8 a 13
329/1997 Sb. a)), d), h) a k krob a vrobky ze krobu, lutniny a olejnat semena 31. 12. 1997 1. 4.
1998 3, 7 a 11
330/1997 Sb. a)), d), j) a k aj, kvu a kvoviny 31. 12. 1997 1. 4.
1998 3 a 9
331/1997 Sb. a)), d), h) a k koen, jedlou sl, dehydratovan vrobky a ochucovadla a hoici 31. 12. 1997 1. 4.
1998 3, 7, 12 a 16
332/1997 Sb. a)), d), h) a k erstv ovoce a erstvou zeleninu, zpracovan ovoce a zpracovanou zeleni-
nu, such skopkov plody, houby, brambory a vrobky z nich
31. 12. 1997
333/1997 Sb. a)), d), h) a k mlnsk obiln vrobky, tstoviny, pekask vrobky a cukrsk vrob-
ky
31. 12. 1997
334/1997 Sb. 76/2003 Sb. a)), d), j) a k prodn sladidla, med, neokoldov cukrovinky, kakaov prek a smsi
kakaa s cukrem, okoldu a okoldov cukrovinky
31. 12. 1997
335/1997 Sb. 45/2000 Sb.
57/2003 Sb.
a)), d), h) a k nealkoholick npoje a koncentrty k pprav nealkoholickch npo-
j, ovocn vna, ostatn vna a medovinu, pivo, konzumn lh, lihoviny
a ostatn alkoholick npoje, kvasn ocet a drod
31. 12. 1997
336/1997 Sb. a) a g) stanov se druhy potravin uren pro zvltn vivu a jejich zpsob po-
uit
31. 12. 1997

63
Oznaen pvodu, zempisn oznaen a jejich vztah
k ochrann znmce
JUDr. Karel ermk Jr., Ph.D., LL.M.
Tato pednka se bude zabvat prvn ochranou oznaen
pvodu a zempisnch oznaen, a to zejmna jakoto pr-
myslovch prv. Prva k oznaenm pvodu a zempisnm
oznaenm adme k prmyslovm prvm, avak nejedn se
o prmyslov prva typick. Budeme se nejprve zabvat rz-
nmi formami ochrany geografckch oznaen, dle platnou
pravou oznaen pvodu a zempisnch oznaen v eskm
prvu, pravou mezinrodnmi smlouvami a konen i pra-
vou oznaen pvodu a zempisnch oznaen v evropskm
prvu a vztahem oznaen pvodu, resp. zempisnho ozna-
en k ochrann znmce.
1. Formy prvn ochrany zempisnch oznaen
1.1. Pojem
Zempisnmi oznaenmi budeme rozumt jakkoli oznaen
vrobk s njakou vazbou na jejich zempisn pvod.
V teorii se rozliuj a tak v zkonodrstv jednotlivch
stt lze rozliit dva druhy zempisnch oznaen. Zem-
pisn oznaen me bt chrnno v irm smyslu jako tzv.
daj o pvodu nebo ve smyslu um jako oznaen pvodu
vrobk. Nejpodstatnj rozdl mezi tmito dvma druhy,
resp. koncepcemi ochrany spov v tom, e v ppad daj
o pvodu je za uritch okolnost mon toto oznaen od-
louit od zempisn oblasti, jejm nzvem je tvoeno, a e tak
me bt ppadn i pedmtem licence nebo pevodu, kdy
je oznaen nadle uvno s dodatkem druh, typ, imita-
ce apod. V ppad oznaen pvodu vrobk v um slova
smyslu naopak dn oddlen oznaen od pslun zem-
pisn oblasti mon nen, nen mon jeho pevod ani licen-
ce a nen v zsad ani mon takov oznaen uvat pro v-
robky nepochzejc z danho zem, i kdyby byly oznaeny
dodatkem jako druh, typ, imitace.
1
Od takto obecn vymezenho pojmu zempisn oznaen
musme odliovat institut zempisnho oznaen v platnm
eskm prvu (zkon . 452/2001 Sb., o ochran oznaen
pvodu a zempisnch oznaen, dle jen zkon o ochran
oznaen pvodu); v platnm eskm prvu je zempisn
oznaen prvn pojem s velmi pesnm (a zkm) vzna-
mem, kter je teba odliovat jednak od jinch geografckch
oznaen, kter nevyhovuj zkonn defnici, jednak od ozna-
en pvodu, co je rovn prvn pojem vymezen zkonem
o ochran oznaen pvodu.
Oznaen pvodu je zkonem o ochran oznaen pvo-
du defnovno jako nzev oblasti, uritho msta nebo zem
(dle jen zem) pouvan k oznaen zbo pochzejcho
z tohoto zem, jestlie kvalita nebo vlastnosti tohoto zbo
jsou vlun nebo pevn dny zvltnm zempisnm pro-
stedm s jeho charakteristickmi prodnmi a lidskmi fak-
tory a jestlie vroba, zpracovn a pprava takovho zbo
probh ve vymezenm zem; za oznaen pvodu pro ze-
mdlsk vrobky nebo potraviny jsou pokldna i tradin
zempisn nebo nezempisn oznaen pro zbo pochzej-
c z vymezenho zem, spluje-li takov zbo ostatn pod-
mnky podle tohoto ustanoven.
Zempisn oznaen je zkonem o ochran oznaen p-
vodu defnovno jako nzev zem pouvan k oznaen
zbo pochzejcho z tohoto zem, jestlie toto zbo m
uritou kvalitu, povst nebo jin vlastnosti, kter lze pist
tomuto zempisnmu pvodu, a jestlie vroba nebo zpra-
covn anebo pprava takovho zbo probh ve vymeze-
nm zem.
Podobn vymezeny jsou pojmy oznaen pvodu a zem-
pisn oznaen v evropskm prvu.
64

1
Viz k tomu ble Knap Kunz Opltov: Prmyslov prva v mezin-
rodnch vztazch, Academia Praha 1988, str. 63, 64
1.2. Obecn prostedky ochrany
Geografck oznaen nebyla pvodn chrnna prostednic-
tvm zvltnch subjektivnch prv soukromch osob, nbr
zejmna na zklad pedpis prva soutnho a spotebitel-
skho prva, ppadn zvltnch pedpis na ochranu jednot-
livch oznaen. Tyto prostedky bvaj nazvny jako obecn
prostedky ochrany.
2
Obecn prostedky ochrany se vyznauj
tm, e ke vzniku ochrany sta, e urit oznaen je faktic-
ky chpno (vilo se) jako odkaz na pvod vrobk, piem
nen zapoteb, aby byly splnny dal zkonn podmnky.
Klamav nebo zavdjc pouvn geografckch jmen
k oznaovn zbo je toti na jmu spotebitelm a souas-
n me zjednvat tomu, kdo takovm zpsobem geografck
jmna uv, neopodstatnnou soutn vhodu. Dochz tak
k naruen rovnch podmnek na trhu. Z tchto dvod zaka-
zovaly klamav uvn geografckch jmen tradin pedpi-
sy spotebitelskho prva, resp. jejich pedchdci (trn dy
apod.), jako i pedpisy na ochranu ped nekalou sout.
Uveden obchodnho partnera v omyl o zempisnm po-
mru vrobku tak tradin mohlo zaloit obanskoprvn
odpovdnost.
Tyto prostedky ochrany existuj i v platnm eskm prvu.
1.2.1. Spotebitelsk prvo
Ust. 8 odst. 1 zkona . 634/1992 Sb., o ochran spotebite-
le, v platnm znn, ukld obecn zkaz klamat spotebite-
le, zejmna uvdt nepravdiv, nedoloen, nepln, nepes-
n, nejasn, dvojsmysln nebo pehnan daje anebo zamlet
daje o skutench vlastnostech vrobk nebo slueb. Tm-
to ustanovenm je zakzno uvdt klamav daje tkajc se
mj. zempisnho pvodu zbo.
Ochrana geografckch oznaen na zklad zkona na
ochranu spotebitele m pevn veejnoprvn charakter.
To znamen, e poruenm pedpis na ochranu spotebi-
tele se osoba, kter takov pedpisy poru, vystavuje sprv-
n-prvn odpovdnosti vi sttu. Pslun sttn orgny
(esk obchodn inspekce, Sttn zemdlsk a potravinsk
inspekce) ukldaj za poruen povinnost stanovench zko-
nem na ochranu spotebitele pokuty. Vedle toho mohou sdru-
en na ochranu spotebitel zahjit ve vci ochrany prv spo-
tebitel zen u soudu o zdren se protiprvnho jednn.
3
Poruen prvnch pedpis na ochranu spotebitele me
vjimen mt i soukromoprvn nsledky. Nen vylouena
ani obecn obanskoprvn odpovdnost osoby, kter poru-
ila prvn pedpisy na ochranu spotebitele, za kodu, pokud
takovm jednnm byla koda zpsobena. Prvn kon (nap.
smlouva), kter by se pil prvnm pedpism na ochranu
spotebitele nebo je obchzel, by byl neplatn na zklad ust.
39 obanskho zkonku.
1.2.2. Nekal sout
Nekal sout je defnovna tzv. obecnou klauzul na ochra-
nu ped nekalou sout jako chovn v hospodsk sout-
i, kter je v rozporu s dobrmi mravy soute a kter me
bt na jmu ostatnm soutitelm nebo spotebitelm ( 44
odst. 1 obchodnho zkonku). Tato obecn klauzule je p-
kladmo doplnna nktermi zvltnmi skutkovmi podsta-
tami nekal soute, z nich nkter se tkaj prv neoprv-
nnho uvn geografckch oznaen.
Ust. 45 obchodnho zkonku zakazuje klamavou rekla-
mu. Klamav reklama je vymezena jako en daj o vlast-
nm nebo cizm podniku, jeho vrobcch i vkonech, kter
je zpsobil vyvolat klamnou pedstavu a zjednat tm vlast-
nmu nebo cizmu podniku v hospodsk souti prospch
na kor jinch soutitel i spotebitel. Klamn pedstava
se samozejm me tkat i zempisnho pvodu zbo.
Ust. 46 obchodnho zkonku zakazuje klamav oznao-
vn zbo a slueb. Klamavm oznaovnm zbo a slueb
se rozum kad oznaen, kter je zpsobil vyvolat v hos-
podsk styku mylnou domnnku, e jm oznaen zbo
nebo sluby pochzej z uritho sttu, urit oblasti i ms-
ta nebo od uritho vrobce, anebo e vykazuj zvltn cha-
rakteristick znaky nebo zvltn jakost. Klamavm ozna-
enm je i takov nesprvn oznaen vrobk nebo slueb,
k nmu je pipojen dodatek slouc k odlien od pravho
pvodu, jako vrazy druh, typ, zpsob, pokud oznae-
n je pesto zpsobil vyvolat o pvodu nebo povaze zbo i
slueb mylnou domnnku. Jak patrno, tato zvltn skutko-
v podstata dopad vslovn mj. prv na neoprvnn uv-
dn daj o pvodu.
K ochran ped neoprvnnm uvnm zempisnch
oznaen, resp. klamavm uvdnm daj o zempisnm
pvodu zbo lze vedle tchto ustanoven podle okolnost
vyut i nkter jin zvltn skutkov podstaty nekal sou-
te, nap. ust. 47 (vyvoln nebezpe zmny) i 48 (pa-
razitovn na povsti).
Vhodou prvn ochrany geografckch oznaen prosted-
nictvm institutu nekal soute je obecn povaha a elasticita
prvn pravy. Ta dovoluje zakroit proti jakmukoli klama-
vmu, zavdjcmu nebo jinak neoprvnnmu uit geo-
grafckch oznaen v hospodsk souti, bez ohledu na
to, zda dan geografck oznaen pov zvltn ochrany
(tj. je chrnno jako zapsan oznaen pvodu nebo zem-
pisn oznaen).
Nevhodou naopak je, e vzhledem k obecnmu charak-
teru prvn pravy lze v ad ppad (zejmna chyb-li rele-
vantn judikatura) obtn pedvdat vsledek soudnho spo-
ru. Pslun nroky jsou soukromoprvn povahy a mus je
vznst soutitel, kter je s alovanm v soutnm vztahu,
ppadn sdruen na ochranu spotebitel. Soudn zen ve
vcech nekal soute bv sloit, zdlouhav a nkladn,
a jak ji shora eeno, vsledek sporu je asto nejist.
Pesto nekal sout zstv neopomenutelnm prvnm
institutem, kter umouje ochranu ped neoprvnnm u-
vnm geografckch oznaen v hospodsk souti, kter
lze uplatnit subsidirn vude tam, kde dan oznaen nepo-
v zvltn ochrany.
4
65

2
Knap Opltov K Rika: Prva k nehmotnm statkm, Codex
Praha 1994, str. 221 a nsl.

3
Srov. 23, 24, 25, 26 zkona . 634/1992 Sb.

4
K problematice nekal soute srov. nap. Petr Hajn: Soutn chovn
a prvo proti nekal souti, Acta Universitatis Brunensis Iuridica . 235,
Masarykova univerzita Brno 2000
1.2.3. Prostedky obanskho prva
Pi ochran ped neoprvnnm uvnm geografckch
oznaen lze ut i nkter obecn instituty obanskho pr-
va. Jedn se zejmna o ustanoven o omylu ( 49a obansk-
ho zkonku), obecn odpovdnosti za kodu ( 415 a n-
sl. obanskho zkonku) a odpovdnosti za vady (ust. 499
a nsl., 619 a nsl. obanskho zkonku).
1.2.4. Prvn pedpisy na ochranu jednotlivch oznaen
Nkter zempisn oznaen byla a jsou chrnna na zklad
zvltnch prvnch pedpis, vydanch prv na jejich ochra-
nu, nap. vldn nazen . 54/1936 Sb., o okrskovm pojme-
novn Tebosk kapr, zkon . 39/1957 Sb., lze sem s ur-
itmi vhradami zaadit i zkon . 97/1996 Sb., o ochran
chmele, v platnm znn aj.
1.3. Zvltn prostedky ochrany
Zvltnmi prostedky ochrany jsou prvn pedpisy, posky-
tujc zvltn ochranu zempisnm oznaenm, kter spl-
uj prvnm pedpisem stanoven podmnky. Tyto prvn
pedpisy zaaly bt pijmny a relativn nedvno (ve srov-
nn s jinmi druhy prmyslovch prv), zejmna v obdob
po II. svtov vlce.
Na zem esk republiky byla geografck oznaen popr-
v pedmtem takov zvltn ochrany zkonem . 159/1973
Sb., o ochran oznaen pvodu vrobk, kter zavedl insti-
tut (zapsanho) oznaen pvodu vrobku. Tento zkon jet
zmnme v souvislosti s vkladem platn prvn pravy.
2. Prvn prava oznaen pvodu a zempisnch
oznaen v platnm eskm prvu
2.1. Prameny prva
Dne 1. dubna 2002 nabyl innosti zkon . 452/2001 Sb.,
o ochran oznaen pvodu a zempisnch oznaen a o zm-
n zkona o ochran spotebitele. Tento zkon je v souasn
dob zkladnm prvnm pedpisem eskho prva v oblasti
ochrany geografckch oznaen. K zkonu vydalo Minister-
stvo zemdlstv provdc vyhlku . 243/2002 Sb.
Zkon upravuje jednak podmnky zskn ochrany pro
oznaen pvodu, resp. zempisn oznaen, jednak inky
takov ochrany, tj. i prva k tmto oznaenm.
2.2. Vymezen pojm oznaen pvodu a zempisn oznaen
a jejich srovnn
Zkonn defnice oznaen pvodu a zempisnho oznae-
n jsme ji podali v vodu pednky. Nyn se pokusme ob
defnice analyticky rozebrat a srovnat.
Jak oznaen pvodu, tak zempisn oznaen mus sou-
asn splovat ad znak, aby se mohlo jednat o oznaen
pvodu, resp. zempisn oznaen, zpsobil zpisu do p-
slunho rejstku. Zkonn defnice tak souasn pln lo-
hu vymezen podmnek ochrany.
Zkonn vymezen oznaen pvodu a zempisnho ozna-
en spov na celkem tyech znacch, z nich dva se tka-
j samotnho oznaen a dva vrobk oznaovanch tmto
oznaenm.
2.2.1. Nzev oblasti
Jak oznaen pvodu, tak zempisn oznaen mus mt v prv-
n ad povahu zempisnho jmna, tj. neme se jednat o ja-
kkoli obecn slovo nebo vlastn jmno, nbr nzev oblasti,
uritho msta nebo zem, pro kter zkon pouv legisla-
tivn zkratku zem, nap. Plze
5
, Liptovsk v oznae-
n Liptovsk bryndza
6
, Zempln v oznaen aro Zem-
plna
7
apod.
Jedin vjimka z tohoto pravidla plat v ppad tradinch
oznaen zemdlskch vrobk nebo potravin pochzejcch
z uritho zem; tato oznaen nemus bt nutn tvoena n-
zvem zem, pokud ostatn podmnky ochrany podle zko-
na jsou splnny. Jako pklad lze uvst nap. oznaen Bud
pro budjovick pivo
8
.
2.2.2. Pouvn k oznaen zbo
Opt se jedn o znak spolen jak oznaen pvodu, tak
zempisnm oznaenm. Dan oznaen mus bt uvno
k oznaen zbo pochzejcho z danho zem. Oznaen
tedy mus bt alespo dvoj vznam: primrn vznam, ve
kterm se jedn o oznaen zem, a sekundrn vznam,
ve kterm slou k oznaovn zbo pochzejcho z toho-
to zem.
Podstatn v tto souvislosti je, e nesta, e oznaen se
uv k oznaen zbo, nbr mus se uvat k oznaovn
prv toho zbo, kter pochz z danho zem. Tato pod-
mnka ji nen splnna u ady geografckch oznaen, kte-
r tzv. zdruhovla, tedy pvodn slouila pouze k oznaov-
n zbo pochzejcho z uritho zem, ale poslze zaala
bt chpna jako oznaen jakhokoli vrobku uritho dru-
hu, bez ohledu na jeho pvod. Klasickm pkladem me
bt oznaen Pilsener a Pils na zem Nmecka, kde to-
to oznaen je chpno nikoli jako oznaen plzeskho pi-
va, nbr jako oznaen uritho druhu svtlho piva, kter
se va na zem celho Nmecka.
2.2.3. Vliv geograckho pvodu na vlastnosti zbo
Tento znak na rozdl od dvou pedchozch se tk nikoli ji
samotnho oznaen, nbr jm oznaovanho zbo. Ozna-
ovan zbo mus mt vlastnosti, na kter vykonv vliv je-
ho geografck pvod. Tento vliv me bt rzn intenzvn
a podle toho se rozliuje mezi oznaenm pvodu a zem-
pisnm oznaenm.
U oznaen pvodu mus bt kvalita nebo vlastnosti da-
nho zbo vlun nebo pevn dny zvltnm zempis-
nm prostedm s jeho charakteristickmi prodnmi a lid-
66

5
Zapsno v rejstku PV pod . 1

6

7

8
skmi faktory. To znamen, e zempisn prosted pvodu
zbo, a to vetn (ale ne pouze) i prodnch faktor, se mus
pevn podlet na utven vlastnost, resp. kvality danho
zbo. To tak znamen, e dan zbo nelze ve stejn kvalit
a se stejnmi vlastnostmi vyrobit na jinm zem.
U zempisnho oznaen je vazba na zempisn pvod
slab. Sta, pokud zbo m uritou kvalitu, povst nebo ji-
n vlastnosti, kter lze danmu zempisnmu pvodu pist.
Nemus se tedy zkoumat, zda se zempisn prosted pvodu
pevnou mrou podl na kvalit nebo vlastnostech danho
zbo; nemus se tak zkoumat veker vlastnosti, resp. pe-
vn st vlastnost danho zbo. Sta, kdy u zbo lze
identifkovat alespo njak vlastnosti nebo uritou kvalitu,
nebo dokonce pouhou povst, kterou lze pist (dt do sou-
vislosti) se zempisnm pvodem. Z toho tak vyplv, e
nen zcela vyloueno, e by zbo s podobnmi vlastnostmi
bylo mono vyrobit i mimo vymezen zem.
V tto souvislosti je jet namst zdraznit, e oznaenm
pvodu, resp. zempisnm oznaenm nemus bt oznaov-
ny pouze zemdlsk vrobky nebo potraviny, by toto zbo-
je nejastji pedmtem ochrany. Me se jednat i o jin
druhy zbo.
2.2.4. Skuten pvod oznaovanho zbo
Posledn znak se opt tk zbo oznaovanho oznaenm
pvodu. Toto zbo mus skuten pochzet z vymezenho
zem.
Mohlo by se zdt, e tento znak je ji obsaen v druhm
znaku, kterm je, e oznaen se pouv k oznaovn zbo-
pochzejcho z danho zem, jeliko splnn tto pod-
mnky implikuje, e existuje zbo, kter pochz z danho
zem. tvrt znak, tkajc se pvodu oznaovanho zbo-
, nicmn jednak zdrazuje, e veker zbo oznaovan
oznaenm pvodu, resp. zempisnm oznaenm mus po-
chzet z vymezenho zempisnho zem, tj. nesta, e da-
n oznaen slou k oznaovn zbo pochzejcho z da-
nho zem (a teba jet dalch zem). Jet podstatnj
ale je, e problematick je samotn uren, kdy zbo poch-
z z urit zem. Vroba zbo je toti zpravidla sloitm
a dlouhm procesem, kter probh v rznch krocch, kte-
r se mohou odehrvat na rznch mstech. Mra, v n zbo
skuten pochz z uritho zem, se tedy me liit a v z-
vislosti na tom se opt rozliuje mezi oznaenm pvodu a ze-
mpisnm oznaenm.
U oznaen pvodu mus vroba, zpracovn a ppra-
va zbo probhat ve vymezenm zem. To znamen, e
u oznaen pvodu mus na vymezenm zem probhat ce-
l vrobn proces vetn zpracovn a ppravy. To ovem ne-
znamen, e veker suroviny pouvan k vrob zbo mu-
s tak pochzet z vymezenho zem. Podstatn je, aby na
vymezenm zem probhal cel vrobn proces, pi nm
se ppadn mohou pouvat i suroviny doven odjinud;
podmnkou ovem je, e se i prodn initel charakteristi-
t pro dan zem podlej na kvalit nebo vlastnostech vy-
rbnho zbo.
U zempisnho oznaen je intenzita sept vroby zbo
s vymezenm zemm slab. Sta, kdy na vymezenm ze-
m probh bu vroba, nebo zpracovn, nebo pouze ppra-
va oznaovanho zbo.
2.3. Vluky ze zpisu
Podobn jako jin prmyslov prva se oznaen pvodu a ze-
mpisn oznaen zapisuj do rejstku, kter vede ad pr-
myslovho vlastnictv.
Aby oznaen pvodu, resp. zempisn oznaen mohlo bt
do rejstku zapsno, mus splovat shora vymezen (pozitiv-
n) podmnky. Zkon souasn stanov negativn podmnky,
tzv. vluky ze zpisu; pokud je dn kterkoli (sta jedin) d-
vod vluky ze zpisu, oznaen pvodu, resp. zempisn ozna-
en nesm bt do rejstku zapsno (by by ostatn podmnky
byly splnny). Dvody vluk ze zpisu stanov zkon spolen
jak pro oznaen pvodu, tak pro zempisn oznaen.
Tyto dvody jsou celkem ti:
2.3.1. Klamavost
Vlukov dvod, kter tu oznaujeme jako klamavost, spo-
v v tom, e oznaen, pestoe jeho doslovn znn pravdiv
oznauje zem, z nho zbo pochz, je zpsobil vyvolat
mylnou domnnku, e zbo pochz z jinho zem.Tento
vlukov dvod bude dn spe ve vjimench ppadech,
nebo z pozitivn danch defninch znak oznaen pvo-
du, resp. zempisnho oznaen vyplv, e se mus jednat
o oznaen zem, z nho pochz oznaovan zbo; pro
klamav oznaen tak ji samotn defnice oznaen pvodu,
resp. zempisnho oznaen neponechv mnoho prostoru.
Kdyby nicmn pesto bylo pihlaovno k ochran oznae-
n, kter sice danou defnin podmnku spluje, ale pesto
me psobit klamav, pokud jde o geografck pvod zbo,
bylo by takov oznaen vyloueno ze zpisu na zklad to-
hoto vlukovho dvodu. Me to bt ppad napklad ge-
ografckch nzv, kter oznauj rzn msta (zem) (tzv.
geografckch homonym).
Z tohoto vlukovho dvodu vak existuje zkonn v-
jimka pro vna. U tohoto druhu zbo dochz asto k tomu,
e dv msta, odkud pochzej (rzn) vna, maj stejn ne-
bo velmi podobn nzev. Striktn uplatovn shora popsa-
nho vlukovho dvodu by pak vedlo k tomu, e veker
tato oznaen by byla vylouena ze zpisu jako oznaen p-
vodu (ppadn zempisn oznaen). Tento nsledek se po-
ciuje jako pli tvrd. Zkon proto stanov, e v ppad vn
lze do rejstku zapsat i stejn psan nebo stejn znjc nzvy
mst, pokud zpsob uvn tchto oznaen zajiuje, e ne-
budou vznikat myln domnnky o skutenm pvodu zbo-
, piem mus bt zachovna i zsada rovnho postaven
vrobc na trhu (tj. nelze upednostnit jen nkterho z v-
robc, resp. vrobce jen z nkterho zem).
2.3.2. Druhovost
Ze zpisu do rejstku jsou vylouena oznaen, kter jsou
obecnm nzvem druhu zbo, a to bez ohledu na to, zda
zbo pochz z takto vymezenho zem.
Obecn nzev druhu zbo pitom zkon defnuje jako
oznaen, kter se stalo pro takovto zbo bnm nzvem,
pestoe se vztahuje k zem, kde bylo toto zbo pvodn
vyrobeno nebo uvedeno na trh.
I k uplatnn tohoto vlukovho dvodu bude dochzet
spe vjimen vzhledem k tomu, e ji pozitivn vymeze-
67
n oznaen pvodu, resp. zempisnho oznaen v zkon-
n defnici vyaduje, aby se jednalo o oznaen pouvan
k oznaovn zbo pochzejcho z uritho zem, tj. niko-
li o oznaen uritho druhu zbo. Nicmn mohou nastat
ppady, kdy oznaen pouvan k oznaen zbo pochze-
jcho z uritho zem se stane bnm (obecnm) nzvem
zbo uritho druhu, piem ji nezle na jeho zempis-
nm pvodu. Podstatn tedy je zkoumat, zda oznaen ozna-
uje druh a nikoli zempisn pvod zbo; pokud oznaen
oznauje druh zbo, je pak ji nepodstatn, z jakho zem
zbo pochz.
2.3.3. Konikt s ji existujcmi prvy na oznaen
Posledn vlukov dvod spov v tom, e oznaen je pro
shodn zbo shodn s ji chrnnm oznaenm pvodu, ze-
mpisnm oznaenm, veobecn znmou znmkou nebo za-
psanou ochrannou znmkou, ppadn nzvem odrdy rost-
lin nebo plemene zvat a e by v dsledku tto shody mohlo
vst ke klamnm domnnkm o skutenm pvodu zbo.
K tomu je teba poznamenat, e konstrukce tohoto vluko-
vho dvodu je odlin nap. od podobnch nmitkovch d-
vod v ppad ochrannch znmek. Existence starch pr-
myslovch prv uvdnch ve vlukovm dvodu (zejmna
ochrannch znmek, ppadn ji chrnnch oznaen p-
vodu i zempisnch oznaen), chrnc shodn zbo, ne-
m bez dalho za nsledek, e neme bt zapsno oznaen
pvodu, ppadn zempisn oznaen s nimi shodn; dvod
vluky ze zpisu je dn pouze tehdy, pokud je splnna dal
podmnka, toti e v dsledku takov shody by mohlo dojt
ke klamnm domnnkm o skutenm pvodu zbo. Pokud
tato druh podmnka splnna nen, tj. pihlaovan oznaen
nen zpsobil klamat, vlukov dvod dn nen.
To znamen, e tento vlukov dvod nespov ani tak
v konfiktu se starmi prmyslovmi prvy, resp. v existenci
starch prv ke shodnm oznaenm, jako spe opt v (as-
po potenciln) klamav povaze oznaen. Teoreticky by tak
bylo mono i tento vlukov dvod podadit pod klamavost
v irm smyslu; v naem vkladu nicmn dodrujeme sys-
tematiku zkona a povaujeme tento dvod za samostatn
vlukov dvod.
2.3.4. Obecn k uplatnn vlukovch dvod
Obecn k vlukovm dvodm je nutno jet poznamenat,
e se uplatuj v zsad ex of cio (z edn povinnosti) v -
zen o zpisu oznaen pvodu, tj. bez ohledu na to, zda tet
osoba majc na jejich uplatnn zjem vznese nmitky apod.
Maj tak povahu absolutnch vlukovch dvod.
Na druhou stranu vak me bt pezkoumn existence
tchto vlukovch dvod pedmtem zen o zruen z-
pisu oznaen pvodu, kter me zahjit kterkoli doten
osoba, ale i pslun kontroln orgn nebo ad z vlastnho
podntu ( 11 odst. 1 zkona).
2.4. Osoba oprvnn k podn dosti
Podat dost o zpis oznaen pvodu do rejstku me v z-
sad sdruen vrobc nebo zpracovatel zbo vyrobenho
nebo zpracovanho anebo pipravenho na danm zem.
Me se jednat zejmna o ivnostensk spoleenstva podle
zkona . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn, v plat-
nm znn, obansk sdruen ve smyslu zkona . 83/1990
Sb., o sdruovn oban, v platnm znn, zjmov sdrue-
n prvnickch osob ve smyslu ust. 20f obanskho zko-
nku (zkon . 40/1964 Sb., v platnm znn), ppadn sdru-
en na zklad smlouvy o sdruen (societas iuris civilis ve
smyslu 829 a nsl. obanskho zkonku).
Jen vjimen me dost podat jednotliv fyzick nebo
prvnick osoba. Je tomu tak tehdy, pokud tato osoba jako
jedin v dob podn dosti vyrb, zpracovv a pipravuje
zbo na danm zem za vymezench podmnek.
2.5. Obsah dosti o zpis oznaen pvodu; specikace
dost o zpis oznaen pvodu, resp. i zempisnho ozna-
en, mus obsahovat vedle daj o adateli a znn oznaen
pvodu i zempisn vymezen zem, na nm probh v-
roba, zpracovn a/nebo (v ppad zempisnho oznaen)
pprava zbo, oznaen provozovny, kter takov zbo vy-
rb v mst, jeho zempisn nzev je st oznaen pvodu,
vet zbo, jeho se m oznaen tkat, a popis jeho vlast-
nost nebo kvalitativnch znak, kter jsou dny, resp. kter
lze pist zempisnmu prosted.
Plohou dosti mus bt vpis z ivnostensk nebo jin
evidence, dokldajc existenci provozovny v danm zem,
a v ppad zemdlskch vrobk nebo potravin, stanove-
nch vyhlkou Ministerstva zemdlstv . 243/2002 Sb., d-
le i specifkace.
V ppad zahraninch adatel me bt vpis z ivnos-
tensk nebo jin evidence nahrazen osvdenm o ochran
oznaen pvodu podle prva platnho ve stt adatele.
elem specifkace je stanovit charakteristick vlastnosti
zbo a zvltnosti zempisnho prosted. Specifkace mus
obsahovat mj. daje prokazujc, e zemdlsk vrobek nebo
potravina pochz z vymezenho zem, popis zpsobu zsk-
n zemdlskho vrobku nebo potraviny a daje potvrzujc
souvislost mezi kvalitou, vlastnostmi nebo znaky zemdlsk-
ho vrobku nebo potraviny a zempisnm pvodem.
Specifkaci pezkoumv Sttn zemdlsk a potravin-
sk inspekce
9
, pop. i Sttn veterinrn sprva. V zen o z-
pis oznaen pvodu do rejstku me ad vyzvat adatele,
aby nlezem tohoto kontrolnho orgnu doloil splnn n-
leitost specifkace. Sttn zemdlsk a potravinsk in-
spekce rovn vydv nlezy k dosti o zmnu specifkace
zemdlskho vrobku nebo potraviny a k nvrhu na zrue-
n zpisu oznaen pvodu zemdlskho vrobku nebo po-
traviny, jako i k dosti o zpis takovho oznaen pvodu
do rejstku. Tyto nlezy jsou obligatorn soust pslun-
ho nvrhu.
2.6. Zpis oznaen pvodu do rejstku a jeho inky
Pokud v zen o dosti vyjde najevo, e oznaen pvodu,
resp. zempisn oznaen spluje vechny stanoven podmn-
68

9
viz zkon . 146/2002 Sb.
ky a nen vyloueno ze zpisu, ad oznaen pvodu zap-
e do rejstku a tento zpis oznm ve Vstnku. O zpisu do
rejstku vydv ad osvden.
Ochrana oznaen pvodu vznik dnem zpisu do rejst-
ku a nen asov omezena.
Rejstku oznaen pvodu a zempisnch oznaen je ve-
ejn; prvo do nj nahlet m kad. Rejstk je v souasn
dob pstupn i v elektronick podob na adrese www.upv.cz.
Rejstk obsahuje vechny podstatn daje o oznaen p-
vodu, resp. zemdlskm oznaen, vetn sla zpisu, data
zpisu, znn oznaen pvodu, zempisnho vymezen p-
slunho zem, daje o adateli, ppadn i o jeho zstupci,
adresu provozovny, kde probh vroba, zpracovn nebo p-
prava zbo, daje o zbo, jeho se oznaen pvodu, ppad-
n zempisn oznaen tk, vetn vymezen jeho charak-
teristickch vlastnost nebo kvality, v ppad zemdlskch
vrobk a potravin stanovench ve vyhlce pak i specifkace,
a konen daje o ppadnm zruen zpisu oznaen pvo-
du, resp. zempisnho oznaen.
Kad me podat ad o vpis z rejstku.
Na rozdl od pedchozho prvnho stavu
10
vak ochrana
nen omezena jen na osobu zapsanou do pslunho rejs-
tku jako majitel, resp. adatel o zpis. Zapsan oznaen
pvodu, resp. zempisn oznaen je oprvnn uvat ka-
d, kdo vyrb, zpracovv, resp. pipravuje na vymezenm
zem zbo s odpovdajc kvalitou i vlastnostmi; v ppad
zemdlskch vrobk a potravin stanovench vyhlkou je
dal podmnkou dodren specifkace.
2.7. Zruen zpisu
Ke zruen zpisu me dojt pedevm tehdy, pokud se do-
daten uke, e zapsan oznaen pvodu, resp. zempis-
n oznaen nespluje a ani v dob zpisu nesplovalo pod-
mnky stanoven zkonem (jak pozitivn, tak i negativn)
11
.
V takovm ppad se na oznaen hled, jako by nikdy ne-
bylo zapsno (zruen m inky ex tunc).
Zruit zpis oznaen pvodu, resp. zempisnho oznae-
n lze i tehdy, pokud podmnky zpisu dodaten (po zpi-
su) odpadly.
Poslednm dvodem zruen je, e vrobek, pro kter je
oznaen zapsno, ji nevyhovuje specifkaci a poadavkm
vyplvajcm ze specifkace nebylo vyhovno ani v dodate-
n lht stanoven kontrolnm orgnem (Sttn zemdlskou
a potravinskou inspekc). Z tohoto dvodu vak nelze zpis
zruit tehdy, pokud se na trhu vyskytuje jet jin zbo, kter
spluje zkonn podmnky (vetn specifkace).
V tchto druhch dvou ppadech zruen je zruen in-
n ke dni, kter je stanoven v pslunm rozhodnut.
zen o zruen provd a rozhodnut vydv ad pr-
myslovho vlastnictv, a to bu na nvrh doten osoby (tou
me bt zejm kdokoli, zkon nestanov povinnost proka-
zovat prvn zjem na zruen), pslunho kontrolnho org-
nu (Sttn zemdlsk a potravinsk inspekce) nebo z vlast-
nho podntu. Pravomocn rozhodnut adu pak podlhaj
soudnmu pezkumu, a to zejm podle sti V. OS.
12
2.8. Prva ze zpisu oznaen pvodu a zempisnho oznaen
Prvo k oznaen pvodu, resp. k zempisnmu oznaen ne-
n, na rozdl nap. od prva k ochrann znmce, subjektiv-
nm prvem vlun a absolutn povahy. V konstrukci prv
z oznaen pvodu, resp. zempisnmu oznaen pevauje
veejnoprvn aspekt, spovajc ve veejnm zjmu zabr-
nit klamavmu uvn oznaen.
Z tohoto dvodu jsou tak prva k oznaen pvodu,
resp. zempisnmu oznaen konstruovna jinak, ne jak je
tomu u jinch prmyslovch prv. Zkon nevymezuje sub-
jektivn oprvnn, a ji pozitivn, nebo negativn, zpovd-
n povahy, ktermi disponuje nositel prva, nbr vypotv
jednn, kter jsou na zklad oznaen pvodu, resp. zem-
pisnho oznaen zakzna.
Obecn plat, e zapsan oznaen jak oznaen pvo-
du, tak i zempisn oznaen jsou chrnna proti jakmu-
koli jednn, kter by mohlo vst ke klamnm domnnkm
o skutenm pvodu zbo.
Zapsan oznaen jsou nadto zvlt chrnna proti jak-
mukoli pmmu i nepmmu obchodnmu uit za zbo,
na n se zpis nevztahuje, pokud je toto zbo srovnateln
se zbom zapsanm pod tmto oznaenm nebo pokud u-
vn tohoto oznaen t z dobr povsti chrnnho ozna-
en. Takovho jednn se me dopustit i samotn adatel
o oznaen, pokud nap. zapsan oznaen uv pro zbo
vyrbn mimo dan zempisn zem. I takov jednn je
poruenm prva k oznaen pvodu.
Dle jsou zapsan oznaen chrnna proti jakmukoli zne-
uit, napodoben nebo pipomnn, i kdy je skuten p-
vod zbo uveden nebo je chrnn oznaen peloeno nebo
doprovzeno vrazy jako druh, typ, metoda, na zp-
sob, napodobeno nebo podobnm vrazem.
Konen jsou zapsan oznaen chrnna i proti jakmu-
koli jinmu livmu nebo klamavmu daji o zempisnm
pvodu, povaze nebo zkladnch vlastnostech zbo uvede-
nch na vnitnm i vnjm obalu, reklamnch materilech
nebo dokumentech tkajcch se pslunho zbo, jako
i proti pouit pepravnch obal zpsobilch vyvolat neprav-
div dojem o jeho pvodu.
2.8.1. Srovnn s pravou poruovn ochrannch znmek
Posuzovn, zda dochz k poruovn prv k oznaen pvo-
du, ppadn zempisnmu oznaen, se tak vrazn li od
posuzovn podobn otzky u ochrannch znmek.
V prvn ad nen pro protiprvnost jednn podstatn
souhlas oprvnn osoby; zakzan jednn zstv proti-
prvn i tehdy, pokud by se dlo se souhlasem osoby zapsan
jako adatel o zpis oznaen, a dokonce i tehdy, pokud by se
zakzanho jednn dopoutl samotn adatel.
Za druh oznaen pvodu, resp. zempisn oznaen nen
chrnno jen proti uvn zamnitelnho oznaen, ale i pro-
ti uvn oznaen, kter zamniteln nejsou, dokonce jsou
vslovn odliena od chrnnho oznaen rznmi dodatky,
pokud se jedn o napodobovn, pipomnn nebo zneui-
69

10
Podle zkona . 159/1973 Sb., o oznaen pvodu vrobk

11
Viz ve body 2.2 a 2.3

12
Srov. M. Mazanec: Rozhodovn soukromoprvnch vc sprvnmi or-
gny, Prvn rozhledy 2003, . 2, str. 55 a nsl., K. ermk: Soudn pe-
zkum rozhodnut adu prmyslovho vlastnictv, Prvn rozhledy 2003,
. 6, str. 285 a nsl.
t chrnnho oznaen, ppadn pokud se jedn o jakkoli
jin liv nebo klamav daj nebo oznaen, kter me vst
ke klamnm domnnkm o skutenm pvodu zbo.
Za tet zkon nezn koncept podobnho zbo. V jedn ze
zvltnch skutkovch podstat zakzanch jednn je zmnn
koncept srovnatelnho zbo, nicmn v dalch skutkovch
podstatch a v obecn skutkov podstat nen ji o druhu
zbo, v souvislosti s nm dochz k poruen prv k zapsa-
nmu oznaen, ji vbec e. Situace je zde jistm zpsobem
opan ne u ochrannch znmek; zatmco ochrann znm-
ka brn uvn shodnho nebo zamnitelnho oznaen bez
souhlasu majitele pro shodn nebo podobn zbo, porue-
nm prv k oznaen pvodu, resp. zempisnmu oznaen je
jejich uvn v souvislosti s jakmkoli jinm zbom, ne pro
kter je oznaen chrnno, resp. kter odpovd specifkaci.
Rozhodujc pitom nen druh zbo, nbr jeho zempisn
pvod a jemu odpovdajc vlastnosti a kvalita.
2.9. Aktivn legitimace k uplatnn prv
Prva z oznaen pvodu, resp. zempisnho oznaen ne-
n oprvnna uplatovat pouze osoba zapsan jako ada-
tel o zpis v pslunm rejstku (opt na rozdl od jinch
prmyslovch prv). Tato prva me u pslunho soudu
uplatnit kad.
Uplatniteln nroky jsou tyto:
zkaz uvat zapsan oznaen pro srovnateln zbo, kte-
r nespluje dan podmnky (nrok zdrovac);
staen takto zbo oznaenho zpsobem, kter dolo
k ohroen nebo poruen prv ze zapsanho oznaen
pvodu, resp. zempisnho oznaen, z trhu (nrok od-
straovac).
Ten, komu svd prva k zapsanmu oznaen pvo-
du, ppadn zempisnmu oznaen (tj. nikoli pouze ada-
tel, ale i jin osoby oprvnn uvat oznaen), me ved-
le tchto zkladnch dvou nrok uplatnit i nkter nroky
dal, a to:
prvo na informaci o pvodu zbo, kter je uvdno ne-
bo m bt uvedeno na trh, jedn-li se o srovnateln zbo,
na nm je umstno chrnn oznaen;
prvo dat, aby soud nadil poruovateli nebo ohroova-
teli tchto prv znien zbo, jeho uveden na trh dolo
nebo by mohlo dojt k poruen prv k oznaen pvodu,
ppadn zempisnmu oznaen;
prvo na vydn bezdvodnho obohacen (k nmu do-
lo poruenm pslunch prv).
Dalmi nroky je nrok na nhradu kody zpsoben z-
sahem do prv ze zapsanho oznaen pvodu, resp. zem-
pisnho oznaen, a prvo na poskytnut pimenho zado-
stiuinn za takto zpsoben nemajetkov jmy; pimen
zadostiuinn me spovat i v penitm plnn. Je logic-
k, e tyto nroky me uplatnit ten, kdo kodu nebo nema-
jetkovou jmu utrpl.
3. prava v mezinrodnch smlouvch
Prva k oznaen pvodu jsou pedmtem ady bilaterlnch
smluv, kter esk republika uzavela s nktermi stty. Ved-
le toho se ochrany oznaen pvodu tkaj i nkter multila-
terln smlouvy, zejmna Lisabonsk dohoda o oznaen p-
vodu a jejich mezinrodn ochran.
3.1. Bilaterln smlouvy
Bilaterln smlouvy na ochrany oznaen pvodu vrobk
uzavela esk republika, resp. jej prvn pedchdce nap. se
vcarskem (vyhl. . 13/1976 Sb.) a s Rakouskem (vyhl. . 19/
1981 Sb.). Ochrana vyplvajc z tchto dvoustrannch dohod
me bt ir ne ochrana vyplvajc z vnitrosttnho prva,
resp. mnohostrannch mezinrodnch smluv, a v ppad po-
suzovn konkrtn vci je vdy teba zjistit, zda ve vztazch
mezi dotenmi stty neplat dvoustrann dohoda.
3.2. Multilaterln smlouvy
3.2.1. TRIPS
Ustanoven na ochranu zempisnch oznaen obsahu-
je Dohoda o obchodnch aspektech duevnho vlastnictv
(TRIPS)
13
.
Touto mluvou se lensk stty mj. zavzaly zajistit zain-
teresovanm stranm prvn prostedky, kter by zabrnily
uvn jakchkoli zpsob oznaen nebo prezentace zbo,
kter uvd nebo naznauje, e dotyn zbo pochz z ji-
n zempisn oblasti, ne je skuten msto pvodu, zpso-
bem, kter, pokud jde o zempisn pvod zbo, uvd ve-
ejnost v omyl. Volba prostedk ovem je ji vc kadho
lenskho sttu.
Dle se lensk stty zavzaly z moci edn, dovoluje-li to
vnitrosttn prvo lenskho sttu, nebo na dost doten
strany odmtnout nebo zruit zpis ochrann znmky, kter
obsahuje nebo sestv ze zempisnho oznaen, pro zbo,
kter nepochz z oznaenho zem, jestlie uvn oznae-
n v ochrann znmce pro toto zbo u tohoto lena je tako-
v povahy, e by uvedlo v omyl veejnost z hlediska pravho
msta pvodu. Tento zvazek je v eskm prvu naplnn ust.
2 odst. 2 psm. c) a g) zkona . 137/1995 Sb., o ochrannch
znmkch, v platnm znn.
Dohoda TRIPS pak stanov zeslenou ochranu pro ze-
mpisn oznaen pro vna a lihoviny. Tato oznaen mus
bt chrnna i tehdy, pokud je skuten pvod zbo uve-
den, nebo zempisn oznaen uvedeno v pekladu nebo je
doprovzeno vrazy jako druh, typ, styl, napodobeni-
na apod.
3.2.2. Madridsk dohoda o potlaovn falench nebo klamavch
daj
14
Jedn se o zvltn dohodu ve vztahu k Pask unijn mlu-
v. Clem tto dohody je zabrnit uvn daj o pvodu v-
robk, kter jsou bu nepravdiv, nebo klamav. Dohoda m
povahu obecnho prvnho prostedku ochrany, tj. vztahuje
70

13
Vyhlena ve Sbrce zkon pod . 191/1995 Sb.

14
se na jakkoli oznaen pvodu zbo, ani by bylo teba spl-
nit dal podmnky.
Dohoda m konkrtn zabrnit oznaovn vrobk fa-
lenmi nebo klamavmi daji, jimi je pmo nebo nep-
mo oznaena jako zem nebo mst pvodu nkter ze zem,
na n se vztahuje Dohoda, nebo nkter msta lec v n-
kter z tchto zem.
Prostedkem ochrany je v prvn ad zabaven pi dovozu
takovch vrobk. Pokud takov zabaven nrodn zkono-
drstv nedovoluje, m bt prostedkem zkaz dovozu, jinak
aloby a prostedky, kter zkon pslun zem poskytuje ve
stejnm ppad vlastnm pslunkm.
Dohoda obsahuje tzv. delokalizan klauzuli, podle n pro-
dvajc je oprvnn uvst sv jmno nebo adresu na vrobky,
kter pochzej odjinud ne ze zem prodeje, piem vak
mus bt ke jmnu nebo adrese pipojen pesn a zeteln
daj zem i msta zpracovn nebo vroby nebo jin daj,
postaujc k tomu, aby byl vylouen jakkoli omyl o skute-
nm pvodu zbo.
15
3.2.3. Lisabonsk dohoda na ochranu oznaen pvodu a o jejich
mezinrodnm zpisu
16
I tato Dohoda je zvltn dohodou v rmci Pask unijn
mluvy. Na rozdl od Madridsk dohody o potlaovn fale-
nch nebo klamavch daj o pvodu zbo zakotvuje tato
Dohoda zvltn ochranu zempisnm oznaenm, tj. zakl-
d za splnn stanovench podmnek zvltn prva k ozna-
enm pvodu zapsanm do rejstku.
3.2.3.1. Pojem oznaen pvodu podle Lisabonsk dohody
Pojem oznaen pvodu vymezuje Lisabonsk dohoda jako
zempisn nzev zem, oblasti nebo msta slouc k ozna-
en, odkud pochz vrobek, jeho jakost anebo znaky jsou
dny vlun nebo podstatn zempisnm prostedm, taje
v to initele prodn a initele lidsk. Tato defnice obsahu-
je, s jistmi modifkacemi, prvn ti znaky defnice oznae-
n pvodu, resp. zempisnho oznaen podle naeho zko-
na o oznaen pvodu.
3.2.3.2. Mezinrodn zpis oznaen pvodu
Lisabonsk dohoda zakotvuje povinnost lenskch stt chr-
nit podle podmnek Dohody na svch zemch oznaen p-
vodu vrobk jinch zem Zvltn unie, kter jsou uznvna
a chrnna z tohoto titulu v zemi pvodu a kter jsou zaps-
na u Mezinrodnho adu duevnho vlastnictv.
Ke vzniku ochrany podle Lisabonsk dohody je tedy teba
splnit dv podmnky: za prv oznaen pvodu mus bt chr-
nno podle vnitrosttnho prva lenskho sttu a za druh
mus bt mezinrodn zapsno u Mezinrodnho adu du-
evnho vlastnictv. Tento ad neprovd vcn, nbr pouze
formln przkum; pokud jde o splnn vcnch podmnek
ochrany, spolh se na vnitrosttn zkonodrstv lenskch
stt; zapsan oznaen by vak mlo vyhovovat defnici ozna-
en pvodu podle Lisabonsk dohody.
lensk stty maj monost prohlsit s udnm dvod, e
nemohou uritmu mezinrodn zapsanmu oznaen po-
skytnout ochranu; toto prohlen mohou uinit ve lht jed-
noho roku ode dne pijet oznmen o mezinrodnm zpi-
su. Mezinrodn ad informuje o tomto odmtnut majitele
oznaen pvodu, kter pak me uplatnit veker prvn pro-
stedky, kter psluej ve stejnch ppadech pslunkm
lenskho sttu, kter vydal odmtav prohlen.
3.2.3.3. Rozsah ochrany
Mezinrodn zapsan oznaen pvodu jsou chrnna pro-
ti vekermu pisvojovn nebo napodobovn, i kdy prav
pvod vrobku je oznaen nebo i kdy oznaen je pouito
v pekladu nebo je doprovzeno vrazy jako nap. druh,
typ, zpsob, imitace apod. Jsou tedy irelevantn tzv. de-
lokalizan klauzule ve smyslu Madridsk dohody o potlao-
vn falench a klamavch daj.
17
4. prava v evropskm prvu
4.1. Vznam
V Evropsk unii se ochran zempisnch oznaen a oznaen
pvodu vnuje znan pozornost. Je to dno jednak jednm
z cl Evropskho spoleenstv, kterm je ochrana spotebi-
tele, jednak i tm, e ada lenskch stt EU produkuje v-
robky oznaovan geografckmi oznaenmi, zejmna vna,
lihoviny, sry a dal potravinsk vrobky.
4.2. Prameny prva
Ochrana oznaen pvodu a zempisnch oznaen je v EU
upravena nazenm Rady . 2081/92 z 14.ervence 1992,
o ochran zempisnch oznaen a oznaen pvodu vrob-
k, ve znn nazen Rady . 535/97, 1086/97, 796/2000, 692/
2003 a 806/2003 (dle jen nazen). Toto nazen bylo vy-
dno jako soust zemdlsk politiky Spoleenstv na zkla-
d lnku 43 (nyn 37) Smlouvy o zaloen Evropskho spole-
enstv.
18
K nazen bylo vydno provdc nazen Komise
. 2037/93 z 27. ervence 1993.
Nazen upravuje ochranu oznaen pvodu a zempis-
nch oznaen zemdlskch vrobk urench k lidsk spo-
teb a dle potravin, avak nevztahuje se na vna a lihovi-
ny. Nazen tak na rozdl od eskho zkona na ochranu
oznaen pvodu neposkytuje ochranu oznaenm pvodu
jinch vrobk ne zemdlskch vrobk a potravin. Prvn
prava nazenm je vlun v tom smyslu, e vrazy chr-
nn oznaen pvodu nebo chrnn zempisn oznaen
nebo podobn tradin nrodn oznaen lze pouvat jen na
zemdlskch vrobcch a potravinch, kter vyhovuj pod-
mnkm nazen.
19
71

15
Ble srov. Knap Kunc Opltov: dlo shora cit., str. 201 a nsl.

16

17
Ble k Lisabonsk dohod Knap Kunc Opltov: dlo shora cit., str. 203
a nsl.

18
Viz k tomu ble pednku Prvn nsledky vstupu R do Evropsk unie
v souvislosti s pravou prmyslovch prv. Nazen o ochrann znmce.

19
Srov. nap. rozsudek ESD ve vci C66/00 ve vci Dante Bigi
To potvrzuje i Soudn dvr evropskch spoleenstv ve sv
judikatue, v n mj. dovodil, e okamikem nabyt innosti
nazen lensk stty nemohou mnit vnitrosttnmi prvn-
mi pedpisy oznaen pvodu, o jeho ochranu daly pro-
stednictvm nazen, a chrnit takov oznaen na nrod-
n rovni.
20
Dal prvn normou aplikovatelnou na tuto oblast je smr-
nice Evropskho Parlamentu a Rady . 2000/13/ES o sblio-
vn prvnch pedpis lenskch stt tkajcch se oznao-
vn potravin, jejich nabzen k prodeji a souvisejc reklamy;
prava touto smrnic ovem pesahuje oblast geografckch
oznaen a tk se oznaovn jakchkoli potravin.
4.3. Ochrana na zklad nazen .2081/92
4.3.1. Chrnn oznaen
Podobn jako esk zkon o ochran oznaen pvodu a ze-
mpisnch oznaen rozliuje nazen dva druhy chrn-
nch geografckch oznaen, a to oznaen pvodu a zem-
pisn oznaen.
Chrnn oznaen pvodu je defnovno jako nzev re-
gionu, uritho msta nebo ve vjimench ppadech zem,
kterho se pouv k oznaen zemdlskho vrobku nebo
potraviny, kter pochzej z tohoto regionu, uritho msta
nebo zem, a jeho kvalita nebo vlastnosti jsou pevn ne-
bo vlun dny zvltnm zempisnm prostedm s jeho
neodmyslitelnmi prodnmi nebo lidskmi faktory a jeho
vroba, zpracovn a pprava probh ve vymezen zem-
pisn oblasti.
Chrnn zempisn oznaen je defnovno jako nzev re-
gionu, uritho msta nebo ve vjimench ppadech zem,
kterho se pouv k oznaen zemdlskho vrobku nebo
potraviny, kter pochzej z tohoto regionu, uritho msta
nebo zem a kter maj specifckou kvalitu, dobr jmno ne-
bo jin typick vlastnosti, kter lze pist tomuto zempis-
nmu pvodu a jejich vroba a/nebo zpracovn a/nebo p-
prava probh ve vymezen zempisn oblasti.
Jak patrno, ob defnice se velmi bl defnicm oznaen
pvodu a zempisnho oznaen v eskm prvu. Ob defni-
ce obsahuj stejn tyi analytick znaky jako defnice v es-
km zkonu, tj. nzev oblasti, pouvn k oznaen zbo,
vazba zbo na danou oblast, skuten pvod oznaovanho
zbo. Rozdl je pedevm v tom, e esk defnice zahrnu-
je i oznaen jinch ne zemdlskch vrobk a potravin,
zatmco v EU se ochrana vztahuje pouze na zemdlsk v-
robky a potraviny.
Ze zpisu jsou vylouena druhov oznaen, jako i ozna-
en zdruhovl.
21
4.3.2. Registran zen
O dostech o registraci chrnnho oznaen rozhoduje Ko-
mise. dosti o registraci se nicmn pedvaj Komisi pro-
stednictvm pslunho nrodnho orgnu lenskho sttu,
kde le dan zempisn oblast. Tmto orgnem je zpravidla
ministerstvo zemdlstv.
dost mus obsahovat mj. nzev zemdlskho vrob-
ku nebo potraviny a jejich popis, vymezen dan zempisn
oblasti, dkaz o tom, e vrobek i potravina pochz z t-
to zempisn oblasti, popis zskn zemdlskho vrobku
nebo potraviny, vznam zempisn oblasti pvodu pro v-
robek i potravinu, daje o kontrolnm mechanismu a da-
je o etiketi.
Pokud Komise povauje dost za oprvnnou, zveejn
specifkaci v ednm listu evropskch spoleenstv. Kad
lensk stt me ve lht do esti msc od zveejnn po-
dat proti zpisu protest; pslun orgny lenskch stt jsou
pitom povinny zajistit, aby osoby, kter maj oprvnn eko-
nomick zjem, byly oprvnny se k dosti vyjdit. Pokud
protest nen ppustn nebo pokud dn protest nebyl po-
dn, zape Komise nzev do rejstku.
Pro oznaen, kter ji jsou (resp. byla) pedmtem ochra-
ny podle nrodnho prva, lze vyut tzv. zjednoduenho -
zen. esk republika mla monost vyut zjednoduenho
zen pi jednnch o pstupu k EU a na zklad tto pro-
cedury byla na seznam zaazena oznaen pvodu Budwei-
ser a Bud.
4.3.3. Rozsah ochrany
Rozsah ochrany zapsanch oznaen je podobn jako v es-
km prvu. Podobn jako v eskm prvu nen ochrana kon-
cipovna jako soubor vlunch subjektivnch prv majitele
prva, nbr jedn se o ochranu objektivn, v podstat veej-
noprvn povahy, kterou me uplatnit kdokoli.
Zapsan oznaen jsou chrnna proti:
pmmu i nepmmu obchodnmu uit zapsanho
oznaen na vrobcch, na kter se zpis nevztahuje, po-
kud jsou tyto vrobky srovnateln s vrobky zapsanmi
pod tmto nzvem, nebo (tam, kde vrobky nejsou srov-
nateln) pokud uvn oznaen t z dobr povsti chr-
nnho oznaen;
kadmu zneuit, napodoben nebo pipomnn, i kdy
je skuten pvod vrobku uveden nebo i kdy je chrn-
n nzev peloen nebo provzen vrazem druh, typ,
imitace, na zpsob apod.;
kadmu jinmu livmu nebo klamavmu daji o pro-
venienci, pvodu, povaze nebo zkladnch vlastnostech
vrobku, uvedenmu na obalu, reklamnch materilech
apod., zpsobilmu vyvolat nepravdiv dojem o jeho p-
vodu;
vem ostatnm praktikm zpsobilm klamat veejnost
ohledn skutenho pvodu vrobku.
Souasn nazen stanov, e chrnn oznaen nemo-
hou zdruhovt.
5. Oznaen pvodu a ochrann znmka
Jak ji bylo zmnno v vodu, oznaen pvodu se svou po-
vahou li v ad smr od ostatnch prmyslovch prv.
V ochran oznaen pvodu pevauj toti, na rozdl od ji-
nch prmyslovch prv, nejen na rovni pihlaovac ud-
72

20
Rozsudek ESD ve vci C129/97, C130/97 Yvon Chiciak, Fromagerie
Chiciak

21
Viz bod 2.3 shora
lovac, ale i na rovni ink udlenho prva veejnoprvn
aspekty ped soukromoprvnmi. Institut oznaen pvodu se
tak zsadnm zpsobem li pedevm od institutu ochrann
znmky. Ochrann znmky a oznaen pvodu se asto mo-
hou dostat do vzjemnch konfikt, pi jejich een je teba
pihldnout zejmna i k odlin povaze obou institut.
22
5.1. Odlin konstrukce subjektivnch prv
Nejpodstatnj odlinost spov v tom, e k ochrann znm-
ce pslu jejmu majiteli absolutn vlun prvo, kter m
pozitivn a negativn sloku. Pozitivn sloka umouje ma-
jiteli ochrann znmky, aby znmku sm uval pro ozna-
ovn svch vrobk nebo slueb, pro n je znmka za-
psna ( 13 odst. 1 zkona . 137/1995 Sb., o ochrannch
znmkch, v platnm znn) (ius utendi). Negativn sloka
spov v prvu majitele ochrann znmky zakzat uvn
ochrann znmky nebo zamnitelnho oznaen jakoukoli
tet osobou v souvislosti s chrnnmi vrobky nebo slu-
bami nebo vrobky nebo slubami jim podobnmi. Ochran-
n znmka je pedmtem volnch dispozic svho majitele, a
ji se jedn o pevod (ius disponendi) nebo udlen licence
(ius fruendi).
Naproti tomu k oznaen pvodu podle souasn prvn
pravy nevznikaj dn vlun prva. Oprvnny uvat
oznaen pvodu, ppadn zempisn oznaen maj vechny
ty osoby, kter je uvaj za stanovench podmnek, tj. kter
vyrbj, zpracovvaj a pipravuj zbo s odpovdajc kvali-
tou i vlastnostmi na vymezenm zem, a to bez ohledu na
to, zda jsou zapsni v pslunm rejstku. Oznaen pvo-
du je chrnno i ped samotnmi tmito osobami, ppadn
adatelem o zpis, pokud by je tyto osoby uvaly klamavm
zpsobem nebo jinak v rozporu se zkonem. K oznaen p-
vodu nelze z pochopitelnch dvod udlit licenci a nelze je
ani pevst. Zdrovac a odstraovac nrok ve vztahu k po-
ruovn oznaen pvodu me vznst kterkoli osoba.
5.2. Konikt na rovni pihlaovac
V zsad by nemlo dochzet k tomu, e tot oznaen je
souasn chrnno jako oznaen pvodu a jako ochrann
znmka. Prvn prava ochrannch znmek i oznaen p-
vodu se sna takovm situacm pedejt.
Zkon o ochrannch znmkch vyluuje ze zpisu ozna-
en, kter vlun sestvaj mj. z daj o zempisnm p-
vodu vrobku ( 2 odst. 1 psm. c) zkona . 137/1995 Sb.),
jako i oznaen, kter me klamat veejnost zejmna o po-
vaze, jakosti nebo zempisnm pvodu vrobk nebo slu-
eb ( 2 odst. 1 psm.g) zkona). Prvn vlukov dvod lze
ovem pekonat, pokud je prokzno nabyt rozliovac zp-
sobilosti oznaen pro svho majitele pedchozm uvnm
( 2 odst. 2 zkona).
Nen tedy zcela vyloueno, e zempisn oznaen, resp.
oznaen pvodu bude zapsno do rejstku ochrannch zn-
mek, a to za splnn dvou pedpoklad: e nen klamav ve
vztahu k pihlaovanm vrobkm a e nabylo pro vrob-
ky svho majitele v dsledku pedchozho uvn rozlio-
vac zpsobilost. Oznaen pvodu me tak bt zapsno
do rejstku ochrannch znmek jako soust kombinova-
nho oznaen i bez podmnky prokzn nabyt rozliova-
c zpsobilosti.
Zkon o ochran oznaen pvodu vyluuje ze zpisu
do rejstku oznaen pvodu oznaen shodn s ochran-
nou znmkou, kter by v dsledku tto shody mohlo vst ke
klamnm domnnkm o skutenm pvodu zbo. Opt se
tedy nejedn o vluku absolutn, nbr vzanou na dal pod-
mnku, kterou je zpsobilost vst ke klamnm domnnkm
o skutenm pvodu zbo. Lze si pedstavit adu ppad,
kdy takov nebezpe hrozit nebude, a kdy tedy bude mo-
no zapsat do rejstku oznaen pvodu oznaen ji chrn-
n jako ochrann znmka.
5.3. Konikt subjektivnch prv
Pokud tot oznaen je zapsno jako ochrann znmka a ja-
ko oznaen pvodu pro vce ne jednu osobu, resp. kter je
oprvnna uvat vce ne jedna osoba, me dojt ke kon-
fiktu mezi subjektivnmi prvy majitele ochrann znmky
a osob oprvnnch uvat oznaen pvodu.
Majitel ochrann znmky v zsad me zabrnit komuko-
li v uvn stejnho nebo zamnitelnho oznaen pro stejn
nebo podobn vrobky, neme ale zabrnit uvn stejn-
ho nebo zamnitelnho oznaen osob oprvnn toto ozna-
en uvat jako oznaen pvodu, pokud ovem tato osoba
tohoto oznaen uv jakoto oznaen pvodu (a nikoli ve
funkci ochrann znmky). To lze dovodit i z ust. 16 odst.
1 zkona . 137/1995 Sb., podle nho je majitel ochrann
znmky povinen strpt uvn mj. daj tkajcch se ze-
mpisnho pvodu zbo, avak jen za pedpokladu, e ty-
to daje jsou pouvny v souladu s obchodnmi zvyklostmi
a dobrmi mravy soute.
Naopak oznaen pvodu, by je shodn s ochrannou
znmkou, mus bt vdy uvno tak, aby nedochzelo ke
klamnm domnnkm o skutenm pvodu zbo; majitel
takov ochrann znmky je tedy oprvnn ji pouvat pou-
ze na zbo, na kter se vztahuje ochrana oznaenm pvo-
du, a za splnn zkonnch podmnek pro uvn oznae-
n pvodu.
5.4. Odlin funkce
Jak patrno, een konfiktu mezi ochrannou znmkou a ozna-
enm pvodu je postaveno zejmna na odlinch funkcch
obou institut.
Zatmco ochrann znmka slou k rozlien vrobk a slu-
eb rznch soutitel, tj. oznauje pvod zbo od uritho
soutitele, slou oznaen pvodu, resp. zempisn oznae-
n vlun jako poukaz na zempisn pvod zbo a nikoli
na konkrtnho vrobce.
Uvn kterhokoli z tchto instrument nad rmec jeho
funkce me mt za nsledek konfikt se subjektivnmi pr-
vy tet osoby.
73

22
Srov. K. ermk: Oznaen pvodu versus ochrann znmka: zdroje mo-
nho konfiktu, Prmyslov vlastnictv 1112/2002
Dohoda o obchodnch aspektech prv k duevnmu vlastnictv
Doc. Ing. Ladislav Jakl, CSc.
1. vod
Dohoda o obchodnch aspektech prv k duevnmu vlastnic-
tv
1
(Trade Related Intellectual Property Rights TRIPS) je
jednou z 25 mnohostrannch mezinrodnch dohod tkaj-
cch se mezinrodnho obchodu, kter byly uzaveny v rm-
ci tzv. Uruguayskho kola v roce 1994 v Marrakeshi pi jed-
nn konference o Veobecn dohod o clech a obchodu
(GATT). Tato konference, kter se v prbhu let stala st-
lou mezi nrodn organizac, byla pijetm zvru pemn-
na na Svto vou obchodn organizaci (World Trade Organi-
zation WTO).
Zkladnm clem Dohody o obchodnch aspektech prv
k duevnmu vlastnictv (dle t jen Dohoda TRIPS) by-
lo zmenit deformace a pekky mezinrodnho obchodu,
podporovat innou a pimenou ochranu prv k duevn-
mu vlastnictv a zajistit, aby se opaten a postupy k dodro-
vn prv k duevnmu vlastnictv nestaly pekkami oprv-
nnho obchodu.
2. Principy, z nich Dohoda TRIPS vychz
Dohoda TRIPS vychz z toho, e je poteba vytvoit pravi-
dla a podmnky pro innou aplikaci mezinrodnch dohod
uzavranch v oblasti prvn ochrany duevnho vlastnictv,
zajistit pimen normy a zsady, vztahujc se na dostup-
nost, rozsah a vyuit prv k duevnmu vlastnictv souvise-
jcch s obchodem a zajistit inn a vhodn prostedky pro
uplatovn prv k duevnmu vlastnictv souvisejcch s ob-
chodem. Pitom je nutno pihlet k rozdlm v nrodnch
prvnch dech. Souasn Dohoda TRIPS vychz ze zsady,
e je teba zajistit inn a urychlen postupy pro mnoho-
strann pedchzen a een spor mezi jednotlivmi len-
skmi zemmi a pijmout pechodn opaten vedouc k ak-
ceptaci vsledk takovch jednn.
Dohoda TRIPS tedy na jedn stran vychz z existuj-
cch mezinrodnch dohod v oblasti prmyslovho vlast-
nictv, kter dle v nkterch stech prohlubuje a zavazuje
leny WTO k jejich dodrovn, a na druh stran respektu-
je existujc nrodn systmy ochrany duevnho vlastnictv.
Vychz z pedpokladu, e prva k duevnmu vlastnictv
jsou prvy soukrommi.
3. Zkladn zsady Dohody TRIPS
V prvn sti, tkajc se obecnch ustanoven a zkladnch
zsad, Dohoda TRIPS stanovuje, e jej lenov mohou, ani
by vak mli takovou povinnost, zavst ve svm domcm
prvnm du rozshlej ochranu, ne jakou tato dohoda
vyaduje.
Princip nrodnho zachzen, z nho se dsledn vy-
chz, se vztahuje nejen na obany lenskch zem dve uza-
vench mezinrodnch mluv, ale na vechny leny Svtov
obchodn organizace. Kad smluvn stt je povinen s pslu-
nky jinch smluvnch stt zachzet stejn jako se svmi p-
slunky. Pokud smluvn stt pizn reim nejvych vhod
jinmu smluvnmu sttu, mus ho piznat tak vem ostatnm
smluvnm sttm. Nrodn (asimilan) reim zabrauje dis-
kriminaci mezi cizinci a vlastnmi pslunky. Reim nejvy-
ch vhod zakazuje diskriminaci mezi cizinci navzjem.
Zkladnm clem Dohody TRIPS je ochrana a dodrov-
n prv k duevnmu vlastnictv, kter by mlo pispt k pod-
poe technickch inovac a k pevodu a roziovn technolo-
gi, ke vzjemnm vhodm vrobc a uivatel technickch
poznatk zpsobem pispvajcm k socilnmu a ekonomic-
kmu blahobytu a k rovnovze prv a povinnost.
74

1
sdlen Ministerstva zahraninch vc . 191/1995 Sb.
lensk stty mohou pi pprav nebo zmnch nrod-
nch prvnch pedpis pijmat opaten nezbytn k ochran
veejnho zdrav a vivy a podporovat veejn zjem v ob-
lastech ivotnho vznamu svho sociln technickho vvoje
za pedpokladu, e takov opaten budou v souladu s usta-
novenmi tto Dohody. Za tohoto pedpokladu mohou pi-
jmat i nezbytn pimen opaten, kter zamez zneu-
vn prv k duevnmu vlastnictv ze strany majitel jejich
prv nebo uchylovn se k praktikm, kter nevhodn ome-
zuj obchod nebo nepzniv ovlivuj mezinrodn transfr
technologi.
Tato vodn ustanoven Dohody TRIPS jsou dleit ze-
jmna proto, e jejmi leny jsou zem se znan rozdlnm
stupnm spoleenskho, hospodskho a technologick-
ho rozvoje.
4. Otzky, jimi se Dohod TRIPS zabv
Dohoda TRIPS se len do sedmi zkladnch st. Za prv-
n sti, kter uvd obecn ustanoven a zkladn zsady
z nich vychz, nsleduje st druh, kter defnuje jednot-
liv pedmty duevnho vlastnictv, jich se Dohoda tk.
Tet st je vnovna prostedkm k dodrovn prv k du-
evnmu vlastnictv. tvrt st se zabv otzkami zskv-
n a udrovn tchto prv a zenm s tm souvisejcm. Pt
st je vnovna prevenci a een spor v tto oblasti. st
est a sedm se tkaj pechodnch, institucionlnch a z-
vrench ustanoven.
4.1. Pojem duevnho vlastnictv ve smyslu Dohody TRIPS
Dohoda TRIPS se dle sti druh zabv autorskm pr-
vem a prvy pbuznmi
2
, ochrannmi znmkami, zempis-
nmi oznaenmi, prmyslovmi vzory, patenty, topografemi
integrovanch obvod
3
, ochranou nezveejnnch informa-
c a kontrolou protikonkurennch praktik ve smluvnch li-
cencch. Pro vechny tyto pedmty Dohoda TRIPS pouv
termnu duevn vlastnictv. V tomto smru je teba po-
znamenat, e se tato Dohoda TRIPS neshoduje s pojmem
duevnho vlastnictv ve smyslu Pask mluvy na ochranu
prmyslovho vlastnictv
4
a mluvy o zzen Svtov orga-
nizace duevnho vlastnictv
5
, kdy tyto dv posledn uvede-
n mezinrodn smlouvy mezi pedmty duevnho vlastnic-
tv zahrnuj i uitn vzory, vdeck objevy, oznaen pvodu
a nekalou sout.
4.1.1. Autorsk prvo a prva pbuzn
Mimodnou pozornost si zaslou ustanoven lnku 9 od-
stavce 2. V sti II Dohody TRIPS, kter lensk stty za-
vazuje, e Autorskoprvn ochrana nebude poskytnuta
mylenkm, postupm, vrobnm metodm nebo mate-
matickm pojmm jako takovm, nbr jejich vyjden.
Toto ustanoven zdrazuje zsadu autorskho zkona, e se
jm nechrn mylenka autorskho dla, ale pouze forma jej-
ho vyjden. Na pkladu budi uvedeno, e autorskoprvn
ochrana nechrn obsah publikovanho lnku, ale jen for-
mu vyjden mylenek v nm uvdnch. Jinmi slovy, autor-
skm zkonem nen chrnn napklad postup vroby v ln-
ku popisovan, ale jen forma vyjden mylenek vyjdench
v lnku. Nebo lapidrn, autorsk prvo nechrn podstatu
obsahu, ale jen kabt, v nm je obsah zahalen.
Na druh stran se lensk stty zavzaly, e budou po-
taov programy chrnit, a ji ve zdrojovm nebo strojovm
kdu, jako dla literrn podle Bernskmluvy
6
. Za dlo chr-
nn autorskm zkonem se pokld i sestaven daj nebo
jinch materil, zpracovan potaem nebo v jin form,
kter bu z dvodu vbru nebo uspodn jejich obsahu
pedstavuj duevn vtvor. esk autorsk zkon
7
v soula-
du s tmto ustanovenm uvd v 2 odstavci 2, e se za dlo
povauje t potaov program, je-li pvodn v tom smys-
lu, e je autorovm duevnm vtvorem a za dlo souborn,
chrnn tmto zkonem, se povauje t databze, kter je
zpsobem vbru nebo uspodnm obsahu autorovm du-
evnm vtvorem. Potaov program je chrnn jako dlo
literrn bez ohledu na formu jeho vyjden, vetn pprav-
nch a koncepnch materil. Mylenky a principy, na nich
je zaloen jakkoliv prvek potaovho programu, vetn
tch, kter jsou podkladem pro propojen s jinm progra-
mem, nejsou autorskm prvem chrnny.
Ze zsady vyjden v Dohod, e smluvn stty mohou
poskytovat ir ochranu ne ke kter je zavazuje Doho-
da TRIPS, vyplv pro lensk zem, e mohou poskytovat
ochranu potaovch program i prostednictvm patentov
ochrany, jak je to ji v nkterch sttech obvykl
8
.
Dohoda TRIPS se v sti tkajc se autorskch prv a prv
pbuznch zabv i otzkami pronajmn potaovch
program a kinematografckch dl.
Rovn tak stanov e doba ochrany autorskch prv,
u nich se tato doba pot na jinm zklad, ne je ivot fy-
zick osoby
9
, nesm bt krat ne 50 let od konce kalend-
nho roku oprvnnho uveejnn dla a pokud chyb tako-
v oprvnn uveejnn, 50 let od konce kalendnho roku
vytvoen dla. Pouze u fotografckch dl a dl uitho um-
n me bt tato doba krat.
75

2
nov esk autorsk zkon namsto termnu prva pbuzn pouv
termnu prva souvisejc, kter upravuj prva k vkonm vkonnch
umlc, zvukovch zznam a rozhlasovmu a televiznmu vysln

3
pro kter esk zkon . 529/1991 Sb. pouv termnu topografe polo-
vodiovch vrobk

4
vyhlka MZV . 64/1975 Sb.

5
vyhlka MZV . 69/1975 Sb.

6
Bernsk mluva na ochranu dl literrnch a umleckch z roku 1886,ve
znn Paskho aktu z 24.ervence 1971, oznaovanm jako Revidova-
n Bernsk mluva, vyhlka . 133/1980

7
zkon . 121/2000 Sb., o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s pr-
vem autorskm a o zmnch nkterch zkon

8
pedstavitelem tchto stt jsou USA, Japonsko, ale i nkter evropsk
stty, vetn Evropskho patentovho adu a R; potaov programy
se tam zpravidla patentuj za podmnky, e program vyjaduje patento-
vateln een

9
podle 77 eskho autorskho zkona majetkov prva trvaj zpravidla
po dobu autorova ivota a 70 let po jeho smrti; u spoluautor, 70let po
smrti poslednho z nich; majetkov prva prv souvisejcch, nap. z v-
konnho umlce, trvaj zpravidla 50 let od jejich vytvoen nebo a 50 let
po jejich ppadnm zveejnn; u databz in tato doba 15 let
4.1.2. Ochrann znmky
Ve vztahu k jednotlivm pedmtm prvn ochrany pr-
myslovho vlastnictv, vetn ochrannch znmek, je mono
konstatovat, e prvn prava esk republiky, platn v sou-
asn dob, odpovd ve vtin ppad zvazkm z Doho-
dy TRIPS, a proto budou dle zmnn jen ta jej ustanoven,
kter byla v esk legislativ zavedena nov anebo se takov
prava pedpokld.
V oblasti ochrannch znmek esk republika vyuila
ustanoven lnku 15 odst. 1 tto dohody, kter stanovil, e
lensk stty mohou poadovat, aby oznaen schopn zpi-
su do rejstku ochrannch znmek byla rozeznateln zra-
kem. To znamen, e esk znmkov zkon nepipout z-
pis nap. zvukovch a ichovch oznaen. esk republika
splnila i zvazek, e zveejn kadou ochrannou znmku bu
ped zpisem nebo bezprostedn po nm a poskytne pim-
enou monost pro podn dosti o vmaz zpisu a umon
podat proti zpisu nmitky.
Rovn tak je v esk republice splnn zvazek, e nebu-
de skuten uvn ochrann znmky podmnkou pro po-
dn pihlky. Skuten uvn ochrann znmky nen ani
dvodem pro jej zpis do rejstku. Nicmn, pokud v do-
b platnosti ochrann znmky nedochz k jejmu uvn
v obdob pti let ped podnm nvrhu na vmaz ochrann
znmky, dojde k jejmu vmazu
10
.
V souladu s poadavkem lnku 16 odst. 2 zavedl esk
znmkov zkon ustanoven o ochran tzv. veobecn zn-
m znmky (well-known), jak o n bylo ji dve podrobn
pojednno.
4.1.3. Zempisn oznaen
Dohoda TRIPS obsahuje v samostatn sti i ustanoven t-
kajc se zempisnch oznaen, zatmco Pask mluva ve
svm lnku 10 i esk zkon . 159/1973 Sb. pouvaj ter-
mnu oznaen pvodu. Jak ji bylo dve uvedeno, pojem
zempisn oznaen ve smyslu Dohody TRIPS je ponkud
irm pojmem ne pojem oznaen pvodu, jak jej defnu-
je 1 citovanho zkona, nebo nen vzn na prodn a lid-
sk initele z dan zempisn oblasti. Nicmn povinnosti,
kter jsou v lnku 22 tto dohody na lensk zem kladeny
ve vztahu k zempisnm oznaenm, jsou zabezpeeny ze-
jmna nov vydanm zkonem . 452/2001 SB:, o ochran
oznaen pvodu a zempisnch oznaen a o zmn zkona
o ochran spotebitele a dle pak i zkonem . 137/1995 Sb.,
o ochrannch znmkch, zkonem . 34/1996 Sb., o ochran
spotebitele a zkonem . 110/1997 Sb., o potravinch a tab-
kovch vrobcch a o zmn a doplnn souvisejcch ped-
pis a obchodnm zkonkem . 513/1991 Sb.
Jde v podstat o zajitn prvnch prostedk, kter by
zabrnily jakmukoliv oznaovn nebo prezentaci zbo-
, kter uvd nebo naznauje, e dotyn zbo pochz
z jin zempisn oblasti ne je skuten msto jeho pvo-
du a uvd tak spotebitelskou veejnost v omyl. Mezi n pa-
t i odmtnut zpisu ochrann znmky, kter obsahuje nebo
sestv ze zempisnho oznaen pro zbo, kter nepoch-
z z oznaenho zem a jestlie uvn oznaen v ochran-
n znmce pro toto zbo je takov povahy, e by uvedlo ve-
ejnost v omyl pokud jde o prav msto jeho pvodu. To se
vztahuje na ppady, kdy je sice uvdn zempisn oznae-
n pravdiv, ale
nepravdiv vzbuzuje u veejnosti pedstavu, e zbo po-
chz z jinho zem (nap. pi
shod nzv mst apod.). Pokud by lo o nekalosoutn
jednn, zejmna klamavm oznaovnm zbo a slueb ne-
bo klamavou reklamou, je toto jednn regulovno v 44 a
55 ji citovanho obchodnho zkonku . 513/1991 Sb.
Dohoda TRIPS v lnku 23 zavedla ustanoven o dodate-
n ochran pro zempisn oznaen vn a lihovin. I kdy n-
kter lensk stty tto dohody pi novelizaci do svch znm-
kovch zkon takov speciln ustanoven zakotvily, vtina
zem, stejn jako esk republika, vychz z toho, e takovou
ochranu poskytuj nejen pro vna a lihoviny, ale pro vechny
vrobky a sluby. V eskm zkonu bylo takov ustanoven
v podstat obsaeno v 2 odst. 1 psm. g) znmkovho z-
kona, kter uvd, e ze zpisu do rejstku ochrannch zn-
mek je vyloueno oznaen, kter me klamat veejnost
zejmna o povaze, jakosti nebo zempisnm pvodu vrob-
k nebo slueb. Nicmn, pi novele zkona o ochrannch
znmkch
11
bylo do citovanho 2 doplnno psmeni j), kte-
r ze zpisu do rejstku ochrannch znmek vslovn vylu-
uje oznaen pihlaovan pro vna i lihoviny, kter obsa-
huje zempisn daj, ani by vno i lihovina mly takovto
zempisn pvod.
4.1.4. Prmyslov vzory
Pokud jde o prvn ochranu prmyslovch vzor, Doho-
da TRIPS ve vztahu k legislativ i praxi pi udlovn prv-
n ochrany v esk republice neznamen v podstat zmnu.
Ustanoven lnku 25 odst. 2 Dohody poaduje na jejch le-
nech, aby byla zajitna v jejich zemch ochrana textilnch
vzor bu prostednictvm prmyslovch vzor nebo au-
torskch prv. Dodrovn tohoto poadavku ji bylo mono
v esk republice prokzat jak podle dvjho zkona, tak
podle nyn platnho zkona . 207/2000 Sb., o ochran pr-
myslovch vzor a o zmn zkona . 527/1990 Sb. Ochra-
na textilnch vzor je navc pedmtem ochrany i dle u ns
platnho autorskho zkona
12
.
Rovn tak poadavky na uplatovn prv z prmyslo-
vch vzor tento nov zkon spluje. Zatmco Dohoda TRIPS
poaduje minimln dobu mon ochrany 1 let, esk zkon
ji stanov na 5 let a monost prodlouen o tyikrt pt let,
tj. na monou dobu ochrany 25 let.
4.1.5. Patentov ochrana
V oblasti patentov ochrany vynlez Dohoda TRIPS sta-
nov kritria na patentovateln pedmt i vluky z tto ochra-
ny v zsad analogicky, jako je tomu v na prvn prav ob-
saen v ji citovanm zkonu . 527/1990 Sb. Nae prvn
76

10
podle novho znmkovho zkona prohlen ochrann znmky za ne-
platnou

11
zkon . 116/2000Sb., kterm se mn a dopluj nkter zkony na ochra-
nu prmyslovho vlastnictv

12
vem autorskm a o zmn nkterch zkon
prava byla pi pleitosti novelizace zkon o prmyslo-
vm vlastnictv v roce 2000, v souladu s lnkem 31 Doho-
dy TRIPS upesnna a doplnna, zejmna pokud jde o usta-
noven o prosaditelnosti prv z prmyslov prvn ochrany,
vetn psobnosti soud pi een otzek zruovn a ze-
n o poruovn prv.
esk republika vyuv dispozice lnku 27 Dohody
o monosti vylouit z patentov ochrany mj. diagnostick,
lebn a chirurgick metody len lid a zvat, rostliny ne-
bo zvata, jin ne mikroorganismy a v podstat biologick
postupy pro pstovn rostlin a zvat jinmi ne nebiologic-
kmi a mikrobiologickmi postupy. V souladu s tmto usta-
novenm Dohody esk republika poskytuje ochranu rost-
linnch odrd innm systmem svho druhu, tj. zvltnm
zkonem a na nov rostlinn odrdy udluje Ministerstvo ze-
mdlstv a vivy R lechtitelsk osvden.
13
V souladu s ustanovenm Dohody byla poslena v eskm
patentovm zkon ustanoven o poslen vlunch prv
z patentu, kdy se nyn tato vztahuj na vrobu, uvn, nab-
zen k prodeji, prodvn nebo doven pro tyto ely tento
vrobek a v ppad, e jde o patent na postup vroby, nejen
vlun prvo pokud jde o pouit tohoto patentovanho po-
stupu, ale i o uvn , nabzen k prodeji, prodej nebo dovoz
vrobku zskanho tmto postupem. V ppad sporu, zda byl
takov vrobek vyroben patentovanm postupem, le pod-
le eskho patentovho zkona dkazn bemeno nikoliv na
alobci, ale na domnlm poruovateli
14
.
V novelizovanm eskm patentovm zkonu, bylo usta-
noven o uit vynlezu, v souladu s evropskm zkonodr-
stvm, promtnuto do samostatnho 13 o zkazu pmho
uvn a 13a o zkazu nepmho uvn vynlezu, podle
nho se za nepm uvn poruujc prva z patentu pova-
uje i dodvn nebo nabzen k dodn prostedk tkajcch
podstatnho prvku tohoto vynlezu, bez souhlasu majitele
paten tu, kter slou a jsou ureny k jeho uskutenn.
esk patentov zkon nevyuil dispozice lnku 29 Do-
hody, podle nho mohou lensk stty mj. poadovat, aby
pihlaovatel uvedl v popisu vynlezu nejlep zpsob pro-
veden vynlezu, kter byl vynlezci znm ke dni podn ne-
bo priority pihlky. Patentov zkon na pihlce vynle-
zu poaduje, aby v n byl vynlez vysvtlen tak jasn a pln,
aby jej mohl odbornk uskutenit. Provdc vyhlka k to-
muto zkonu poaduje pi podn pihlky, aby popis vyn-
lezu obsahoval pklady uskutenn vynlezu, tedy niko-
liv nejlep zpsob proveden vynlezu.
esk patentov zkon nepevzal dispozici Dohody o mo-
nosti poadovat, aby pihlaovatel patentu poskytl informa-
ci o pslunch zahraninch pihlkch, kter tam podal
a o patentech, kter tam byly udleny.
lnek 31 Dohody TRIPS pojednv pomrn podrob-
n v podstat o podmnkch, za nich mohou lensk stty
udlit nucenou licenci na patentem chrnn vynlez. Tm-
to podmnkm i pslunmu ustanoven Pask mluvy na
ochranu prmyslovho vlastnictv odpovd ustanoven 20
eskho patentovho zkona o nucench licencch, i kdy ne-
jde do vech detail, kter uvd Dohoda TRIPS.Je to dno
zejm tm, e za na zem nynj esk republiky nebyla
nucen licence na pedmty prmyslovch prv dosud ni-
kdy udlena.Je nepochybn, e v ppad posuzovn ppad-
n dosti o udlen nucen licence budou vechny aspekty
Dohody brny v vahu, ji proto e udlenm nucen licence
by se zashlo do vlunch vlastnickch prv, kter se obec-
n pokldaj za nedotknuteln. Proto udlen nucen licen-
ce v kadm ppad podlh pezkoumn soudem, vetn
nhrad za uit nucen licence.
4.1.6. Topograe polovodiovch vrobk
Dohoda TRIPS obsahuje ustanoven o topografch
(Layout-Designs) integrovanch obvod. Tato ustanoven
jsou v podstat toton s prvn pravou, kter je u ns ob-
saena v zkonu . 529/1991 Sb., o ochran topograf polo-
vodiovch vrobk.
4.1.7. Ochrana nezveejnnch informac
st Dohody TRIPS o ochran nezveejnnch informac
zavazuje lensk stty pi zajiovn inn ochrany proti ne-
kal souti chrnit nezveejnn informace. Fyzick i prv-
nick osoby mus mt monost, aby informace, kter maj
prvoplatn ve sv moci, nebyly zveejnny, sdleny tetm
osobm, nebo zskny nebo uity tetmi osobami bez jejich
souhlasu zpsobem, kter je v rozporu s estnou komer-
n prax. V rozporu s estnou komern prax se pitom po-
kld poruen kontraktu, poruen dvry a navdn k je-
ho poruen. Zahrnuje t zskn nezveejnnch informac
tetmi stranami. Pod tuto ochranu Dohoda TRIPS zahrnu-
je informace, kter jako celek nebo jako jejich pesn sestava
a souhrn nejen obecn znm nebo bn pstupn osobm,
kter se bn takovmi informacemi zabvaj, a dle infor-
mace, kter maj komern hodnotu prv proto, e jsou uta-
jovny. Podmnkou ochrany nezveejnnch informac je, e
osoby, kter je maj prvoplatn v drb, je udruj v tajnosti.
Pro podnikatelsk subjekty, kter obchoduj s farmaceutic-
kmi nebo zemdlskmi chemickmi vrobky, u nich ob-
chodovn s nimi je podmnno souhlasem pslunch org-
n dan zem, je dleit zvazek lenskch stt informace
pedloen k zen o vydn souhlasu chrnit proti nepocti-
vmu komernmu uit a jejich neodvodnnmu zveejn-
n. Dodren tohoto zvazku z Dohody TRIPS bylo v esk
republice legislativn zajiovno pijetm zkona . 79/1997
Sb., o livech. Podle jeho 32 daje pedloen v rmci re-
gistranho zen livho ppravku nesm bt bez souhla-
su adatele o registraci zpstupnny tetm osobm. V ze-
n o registraci jinho livho ppravku lze tyto daje vyut
jen tehdy, jestlie adatel o registraci pedlo psemn sou-
hlas dritele rozhodnut o registraci s pouitm tchto daj,
a to s vymaznm rozsahu a uvedenm ppadnch omezen
pro nakldn s nimi. Dle pak je mono tyto daje vyut
jen tehdy, jestlie od vydn rozhodnut o registraci livho
ppravku uplynulo alespo est let. Zkaz zpstupnn shora
uvedench daj se vak nevztahuje na daje, kter jsou obsa-
hem rozhodnut o registraci livho ppravku a jeho ploh.
Ochrana informac poskytovanch tetmi osobami je
dle upravena nap. i ustanovenm 513 obchodnho zkon-
77

13
zkon . 408/2000 Sb., o ochran rostlin a o zmn zkona . 92/1996 Sb.,
o odrdch, osivu a sadb pstovanch rostlin, ve znn pozdjch ped-
pis

14
jde o tak zvan pevrcen dkaznho bemene (burden of proof)
ku ve vci licenc, podle nho je nabyvatel povinen utajovat
poskytnut podklady a informace ped tetmi osobami.
Dle se lensk stty Dohody TRIPS shodly na tom, e
nkter licenn praktiky nebo podmnky, kter se vztahu-
j k prvm duevnho vlastnictv, omezuj sout, maj ne-
pzniv inky na obchod a mohou bt proto pekkou
pevodu a roziovn technologi. Proto byla pijata zsa-
da, aby strany ve spornm zen mly monost pezkou-
mn vci soudem, ani by se v tto vci poadovalo vy-
tvoen zvltnho soudnho systmu pro dodrovn prv
k du evnmu vlastnictv odlinho od obecnho soudnho
systmu.
4.2. Obanskoprvn a sprvn zen, npravn a prozatmn
opaten
Velmi podstatnou st Dohody TRIPS jsou zvazky len-
skch stt tkajc se obanskoprvnch a sprvnch ze-
n, npravnch opaten, prozatmnch opaten a zvltnch
pedpis, tkajcch se opaten na hranicch. Nejen pro es-
kou republiku, ale i pro vtinu lenskch stt tto dohody,
realizace pijatch zvazk v tto oblasti vyaduje soustavu
mimodnch legislativnch krok a opaten, kter jsou ty-
pick pro prosazovn, resp. vynucovn prv z duevnho
vlastnictv (enforcement of intellectual property rights) a pro
pezkoumatelnost rozhodnut v tchto vcech
15
.
Pi zskn a udrovn prv k duevnmu vlastnictv se
lensk stty zavzaly dodrovat rozumn zen a forma-
lity, zejmna v ppadech udlovacho a zpisnho zen,
a umonit udlen nebo zpis prva v pimen lht, aby
se pedelo bezdvodnmu zkrcen doby ochrany. Dle se
zavzaly, e konen sprvn rozhodnut v ktermkoliv -
zen o zskn a udrovn prv k duevnmu vlastnictv
budou podlhat pezkoumn soudnm nebo quasi soud-
nm orgnem. Smluvn strany vak nejsou vzny k tomu-
to soudnmu pezkoumvn konench rozhodnut o odpo-
rech nebo sprvnch zruen za pedpokladu, e se dvody
pro takov zen mohou stt pedmtem zen o neplatnos-
ti prva. To znamen, e takov povinnost nen lenm ulo-
ena u konench rozhodnut sprvnch orgn o zamtnut
a zastaven zen o pihlce a rozhodnut o nmitkch a za-
staven zen o nich u ochrannch znmek, tj. u rozhodnut
pechzejcch udlen prvn ochrany.
4.3. Uplatnn prv z duevnho vlastnictv na hranicch
Prva majitel prmyslovch prv, zejmna prv k ochran-
nm znmkm resp. jejich prosaditelnost, byla v esk re-
publice velmi poslena, kdy byl vydn zkon . 191/1999
Sb., o opatench tkajcch se dovozu, vvozu a zptnho
vvozu zbo poruujcho nkter prva duevnho vlast-
nictv a o zmn nkterch dalch zkon (dle t jen z-
kon o opatench na hranicch).
Vydnm tohoto zkona pln esk republika rovn z-
vazky, kter na sebe vzala v Evropsk dohod zakldajc pi-
druen mezi eskou republikou na stran jedn a Evropsk-
mi spoleenstvmi a jejich lenskmi stty na stran druh,
podepsan v Lucemburku dne 4. jna 1993 (vyhlen pod
. 7/1995 Sb.) a v Dohod o obchodnch aspektech prv k du-
evnmu vlastnictv (dohoda TRIPS), podepsan v Marakei
15. dubna 1994 (vyhlen pod .191/19995 Sb.). Pi vypraco-
vn nvrhu zkona se vychzelo z nazen Rady(ES) . 3295/
94, nvrhu nazen Rady, kterm se mn nazen Rady(ES)
3295/94 ze dne 28. ledna 1998,.COM(1998)25 fnal, 98/0018
(ACC) a provdcho nazen Komise (ES) .1367/95.
Tento zkon . 191/1999 Sb., o opatench na hranicch
stanov podmnky, za nich celn ad pijm opaten,
m-li dvodn podezen, e jde o padlek nebo nedovole-
nou napodobeninu zbo, kter je navreno do volnho ob-
hu, do reimu vvozu nebo je podna dost o jeho zptn
vvoz, nebo kter je odhaleno pi provdn celnho dohle-
du a celn kontroly.
Stanov rovn oprvnn celnch ad nadit znien
nebo jin znehodnocen zbo, kter bylo soudem uznno
za padlek nebo nedovolenou napodobeninu, a projednvat
pestupky a sprvn delikty, k nim dojde pi poruovn to-
hoto zkona.
4.3.1. Padlky a nedovolen napodobeniny
Pro ely tohoto zkona, padlkem se rozum zbo, vetn
jeho obalu, na nm je bez souhlasu majitele ochrann znm-
ky nebo ochrann znmky
veobecn znm, umstno oznaen stejn nebo zam-
niteln s ochrannou znmkou zapsanou pro zbo, kter tm
pokozuje prva majitele ochrann znmky. Mezi takov zbo-
pat i veker vci nesouc stejn nebo obdobn oznae-
n, jako jsou loga, znaky, etikety, nlepky, prospekty, nvody
k pouit, doklady o zruce a podobn. Za padlky se pokl-
daj tyto vci i tehdy, jestlie byly celnmu adu pedloeny
samostatn bez pslunho zbo nebo jestlie je celn ad
samostatn bez pslunho zbo odhalil.
Mezi padlky se dle zahrnuje obal, na nm je umst-
no oznaen stejn nebo zamniteln s ochrannou znmkou,
a to i tehdy, jestlie byl celnmu adu pedloen tento obal
samostatn, bez pslunho zbo, nebo jestlie ho celn ad
samostatn bez pslunho zbo odhalil. Za padlky se po-
kldaj i formy nebo raznice speciln uren nebo uprave-
n k vrob padlan ochrann znmky nebo zbo, kter je
touto znmkou oznaeno nebo jej potaov model.
Mezi padlky zahrnuje dle tento zkon o opatench na
hranicch i zbo, kter poruuje prva majitele patentu nebo
prva majitele autorskho osvden. Na zklad autorskho
zkona chrn uveden majitele i ostatnch prv k pedm-
tm duevnho vlastnictv, zejmna ve vztahu k nedovole-
nm napodobeninm zbo.
Za nedovolenou napodobeninu se pokld zbo, vet-
n jeho obalu, pmo nebo nepmo vyroben bez souhlasu
majitele nebo spolumajitele prmyslovho nebo jinho pr-
va k duevnmu vlastnictv, nebo bez souhlasu osoby oprv-
nn k vrob tohoto zbo, kter je kopi nebo v nm je
kopie zahrnuta, jestlie pozen kopie poruuje tato prva.
Za nedovolenou napodobeninu pokld tento zkon i for-
78

15
v esk republice byl tento zvazek realizovn zejmna vydnm zkona
. 191/1999 Sb., o opatench tkajcch se dovozu, vvozu a zptnho v-
vozu zbo poruujcho nkter prva duevnho vlastnictv a o zmn
nkterch dalch zkon.
mu nebo raznici zvl urenou nebo upravenou k vrob
nedovolen napodobeniny, jestlie pouit takov formy ne-
bo raznice pokozuje nebo by mohlo pokodit prva majite-
le prvn ochrany.
4.3.2. Zbo, na kter se zkon o opatench na hranicch nevztahuje
Zkon o opatench na hranicch se nevztahuje na zbo, kte-
r je oznaeno ochrannou znmkou se souhlasem majitele t-
to ochrann znmky. Dle pak i na zbo, kter je sice chr-
nno patentem, autorskm prvem nebo prvem pbuznm
autorskmu prvu, nebo prvem k zapsanmu prmyslovmu
nebo uitnmu vzoru, ale bylo vyrobeno se souhlasem ma-
jitele tohoto prva, i kdy bylo bez souhlasu majitele tohoto
prva navreno nebo proputno do nkterho z celnch re-
im, jak je uvd tento zkon.
Tento zkon se dle nevztahuje na zbo, kter nem ob-
chodn charakter, kter je doveno cestujcm a je osvobo-
zeno od dovoznho cla. Od dovoznho cla je v souasn do-
b osvobozeno dle vyhlky . 125/1999 Sb. zbo do hrnn
celn hodnoty 6 000,K.
4.3.3. dost o pijet opaten na hranicch k zabrnn poruovn prv
dost o pijet opaten na hranicch, kter mus bt pod-
na psemn, se me tkat zbo, kter je navreno do vol-
nho obhu, do reimu vvozu nebo je podna dost o je-
ho zptn vvoz, nebo je proputno do nkterho z reim
s podmnnm osvobozenm od cla nebo umisovno do svo-
bodnho celnho psma nebo svobodnho celnho skladu.
Oprvnnou osobou k podn takov dosti je majitel ne-
bo spolumajitel patentu, majitel autorskho osvden, maji-
tel ochrann znmky, majitel autorskho prva nebo jinho
prva chrnnho autorskm zkonem, nebo majitel prva
k zapsanmu prmyslovmu vzoru nebo uitnmu vzoru, z-
stupce oprvnn osoby nebo jin oprvnn osoba.
Pokud se oprvnn osoba domnv, e se v zemnm ob-
vodu danho celnho adu nachz takov zbo, kter je pa-
dlkem nebo nedovolenou napodobeninou, me psemn
podat celn ad, aby pijal opaten, kter zabrn poru-
ovn jejho prva.
dost se podv celnmu editelstv, v jeho obvodu m
oprvnn osoba trval bydlit nebo sdlo. V vahu tedy pi-
pad celn editelstv Brno, esk Budjovice, Hradec krlov,
Olomouc, Ostrava, Plze, Praha a st nad Labem. Nem-li
oprvnn osoba bydlit nebo sdlo na zem esk repub-
liky, me podat dost ktermukoliv celnmu editelstv.
dost o pijet opaten k zabrnn poruovn prva
mus obsahovat pesn popis zbo umoujc jeho iden-
tifkaci, skutenosti odvodujc podezen, e zbo poru-
uje pslun prvo, lhtu, ve kter m bt opaten celnho
adu provdno, a oznaen celnho adu, kter m pi-
jmout opaten. K dosti mus bt piloen doklad proka-
zujc, e je adatel osobou oprvnnou k podn dosti.
Prkaz o majitelstv resp.spolumajitelstv prv k prmyslo-
vmu a jinmu duevnmu vlastnictv se prokazuje pslu-
nmi doklady, zpravidla doklady o zpisu prva do pslu-
nho rejstku adu prmyslovho vlastnictv apod. dost
se podv v eskm jazyce. Pokud je podvna v jinm jazy-
ce, mus bt souasn pedloen edn peklad do eskho
jazyka. Celn ad si me podle poteby od adatele vy-
dat i dal informace a doklady, kter mu umon posoudit
oprvnnost dosti. Za takov dal informace pokld z-
kon zejmna daje o celn hodnot nebo cen zbo, doklady
o obalu, doklady umoujc rozeznat padlek nebo nedovo-
lenou napodobeninu od zbo, kter je chrnno U nedovo-
lench napodobenin mus oprvnn osoba uvst i nkter
dal daje, .
4.3.3.1. Sloen jistoty a zlohy na nhradu kody
Dojde-li celn editelstv k zvru, e je dost oprvnn
a e byla podna oprvnnou osobou, vyzve ji ve lht 15
dn ode dne doruen vzvy sloit pimenou jistotu a dle
aby sloila i pauln stku na nhradu nklad, kter mu-
s celn ad vynaloit na to, aby ml zbo pod celnm do-
hledem. Po splnn tchto podmnek sdl celn editelstv
do 15 dn celnmu adu oznaenmu v dosti, e m pi-
jmout poadovan celn opaten, vetn lhty, po kterou m
bt celn opaten pijato. Tyto skutenosti sdl celn editel-
stv i oprvnn osob.
Jistota, kterou je adatel v ppad vyhovn jeho dosti
o opaten na hranicch povinen sloit, se pouije k zajit-
n nhrady nklad a poppad zpsoben kody osobm,
vi nim celn ad pijal opaten, kter se pozdji uke
jako neopodstatnn. Ve jistoty se odvozuje od celn hod-
noty nebo ceny danho zbo a odhadu nklad na uskute-
nn celnho opaten.
Bylo-li na zklad pravomocnho rozhodnut soudu pro-
kzno, e pedmtn zbo je padlkem nebo nedovolenou
napodobeninou, nhradu nklad je povinen uhradit pi
dovozu dovozce, pi vvozu nebo zptnm vvozu vvozce
a v ostatnch ppadech osoba, u kter bylo takov zbo zji-
tno. O vi nhrady nklad rozhodne celn editelstv. Tato
nhrada je splatn do 30 dn ode dne doruen rozhodnut.
Pokud celn ad na zklad dosti pijal opaten a po-
t zruil rozhodnut o zajitn zbo, nebo jestlie se uke,
e pedmtn zbo nen padlkem nebo napodobeninou, je
na oprvnn osob povinnost nahradit kodu zpsobenou
vlastnkovi, dovozci, vvozci, pjemci nebo odesilateli zbo,
kter vznikla v dsledku zajitn zbo.
Pokud oprvnn osoba nesouhlas s vyzenm dosti
o pijet opaten k zabrnn poruovn jejho prva, me
podat, ve lht jednoho msce ode dne doruen zamta-
vho sdlen nebo vzvy ke sloen pimen jistoty a hra-
dy pauln stky k nhrad nklad, Ministerstvo fnanc
o posouzen sprvnosti postupu celnho editelstv. Toto mi-
nisterstvo posoud ve lht jednoho msce ode dne pod-
n o posouzen sprvnost postupu celnho editelstv a vsle-
dek sdl v tto lht oprvnn osob.
Oprvnn osoba je povinna bezodkladn informovat cel-
n editelstv o tom, jestlie jej prvo bylo zrueno nebo za-
niklo.
4.3.3.2. Dohldac a kontroln innost celnho adu
Celn ad sm o sob rovn me pi sv zkonn dohlda-
c a kontroln innosti dojt k nzoru, i kdy nebyla podna
dosud dost o opaten, ve smyslu shora uvedenm, e jde
o padlek nebo napodobeninu pedmtu chrnnho ped-
79
pisy o ochran prmyslovho a jinho duevnho vlastnictv.
V takovm ppad me rovn celn ad vydat rozhodnut
o zajitn tohoto zbo a bez zbytenho odkladu o tom in-
formuje celn editelstv. Souasn sdl oprvnn osob, po-
kud je mu znma, zjitnou skutenost a upozorn ji na mo-
nost podn dosti o pijet opaten k zabrnn poruovn
jejho prva. Pokud oprvnn osoba nepedlo tuto dost
do 3 pracovnch dn ode dne doruen rozhodnut o zajit-
n zbo, jej prvo na podn dosti zanik.
Celn ad me zajistit dle sm o sob zbo, bez ohle-
du na prva tetch osob. O zajitn zbo vyd rozhodnu-
t a doru je osob, kter bylo zbo zajitno. Proti tomuto
rozhodnut se me tato osoba ve lht 15 dn ode dne do-
ruen odvolat. Zbo, kter bylo zajitno, me celn ad
ponechat v drb tto osoby, ale ulo ji, e zbo nesm po-
uvat, zcizit nebo jinm zpsobem s nm nakldat. V jinm
ppad me rozhodnut o zajitn zbo obsahovat povin-
nost toto zbo vydat celnmu adu.O vydn poppad
odnt tohoto zbo vystav celn ad zznam a odpovda-
jc potvrzen. Pokud toto zbo ji nebude k dalmu zen
ji teba, a nepipad v vahu jeho propadnut nebo zabrn
v zen o pestupku nebo sprvnm deliktu nebo jeho znie-
n, vrt se toto zbo osob, kter bylo zajitno. Pokud by
prvo na zajitn zbo uplatnila jin osoba, ne kter by-
lo zajitno, a celn ad bude mt pochybnosti o tom, ko-
mu zbo pat, odke tyto osoby, aby svj nrok uplatni-
ly u soudu.
4.3.3.3. Rozhodnut celnho adu o pijet opaten na hranicch
Pijal-li celn ad opaten k zamezen poruovn prv
z prmyslovho a ostatnho duevnho vlastnictv, zejmna
peruenm zahjenho celnho zen o proputn pedmt-
nho zbo do navrenho celnho reimu nebo ke zptnmu
vvozu, na 10 pracovnch dn, sdl tuto skutenost bez zby-
tenho odkladu oprvnn osob, aby mohla uplatnit ochra-
nu svho prva, tedy aby zahjila soudn zen. Tato oprv-
nn osoba je povinna do 10 dn informovat celn ad, zda
soud nadil pedbn opaten nebo zda bylo u soudu zah-
jeno zen ve vci vedouc k rozhodnut soudu, e jde o pa-
dlek nebo nedovolenou napodobeninu.
Pokud soud rozhodne, e je dan zbo padlkem nebo
nedovolenou napodobeninou, nesm celn ad toto zbo
propustit do volnho obhu, do reimu vvozu nebo ke zpt-
nmu vvozu, vyd o tom rozhodnut a se zbom nalo, jak
to uvd ji zmnn zkon . 191/1999 Sb. v 14 a 20.
Stt neodpovd za kodu, kter vznikla osobm v sou-
vislosti s pijetm opaten podle zkona o opatench na hra-
nicch.
4.3.3.4. Zruen rozhodnut o pijatm opaten na hranicch
Ke zruen pedtm vydanho rozhodnut o opatench na
hranicch me dojt ze dvou dvod. Jednak v ppad, e
oprvnn osoba, na zklad jej dosti dolo k tomuto roz-
hodnut, nespln v dan lht zkonem stanovenou informa-
n povinnost ve vztahu k danmu celnmu adu a jednak
v ppad, kdy domnl poruovatel prva pod celn ad
o zruen vydanho rozhodnut a pitom spln zkonem sta-
noven pedpoklady.
Jestlie ten, kdo podal nvrh na pijet opaten na hrani-
cch (oprvnn osoba), neinformuje pslun celn ad
do 10 pracovnch dn ode dne, kdy mu bylo sdleno, e by-
lo zajitno zbo, poppad perueno celn zen, o tom,
e soud nadil pedbn opaten nebo e u soudu bylo za-
hjeno zen o uren, e jde o padlek nebo nedovolenou
napodobeninu, zru celn ad sv pedtm vydan rozhod-
nut. To znamen, e celn ad zru rozhodnut o zajitn
zbo, pokrauje v celnm zen a zbo me propustit do
navrenho celnho reimu, ke zptnmu vvozu nebo povo-
lit jeho umstn ve svobodnm celnm psmu nebo svobod-
nm celnm skladu, za pedpokladu, e byly splnny vechny
podmnky stanoven celnmi pedpisy. Shora uvedenou de-
setidenn lhtu me celn ad na psemnou dost oprv-
nn osoby prodlouit o dalch 10 dn.
Vlastnk, dovozce, vvozce, pjemce nebo odeslatel
zbo, v ppad podezen z poruovn prva z patentu, za-
psanho prmyslovho a uitnho vzoru, a ochrann znm-
ky, me celn ad podat o zruen pijatho opaten. To
za podmnky, e proke, e podal alobu na ochranu svch
prv a za pedpokladu, e byly splnny vechny podmnky
dle celnch pedpis a e sloil celnmu adu dostaten
vysokou jistotu pro ppad, e soud rozhodne o poruovn
prmyslovho prva. Dle za podmnky, e ji nebylo sou-
dem vydno rozhodnut o pedbnm opaten. Jistota, kte-
r bude sloena, mus bt dostaten vysok, aby napomohla
k ochran proti poruovn prv oprvnn osoby k duev-
nmu vlastnictv. Sloenm jistoty nen zabrnno uplatnn
ostatnch prvnch prostedk proti poruovn tchto prv.
Sloen jistota bude uvolnna v ppad, e vlastnk, dovoz-
ce, vvozce, pjemce nebo odeslatel zbo nepodal alobu
na ochranu svch prv do 20 pracovnch dn od data, ke kte-
rmu byl zpraven o peruen celnho zen nebo o zajit-
n zbo. Pokud celn ad povolil, z dvod hodnch zete-
le, oprvnn osob prodlouen lhty k podn informace
o tom, e soud nadil pedbn opaten nebo e u soudu
bylo zahjeno zen o uren, e jde o padlek nebo nedovo-
lenou napodobeninu, o dalch 10 dn, me celn ad na
dost vlastnka, dovozce, vvozce, pjemce nebo odeslate-
le zbo uvedenou dvacetidenn lhtu prodlouit nejve na
celkem 30 pracovnch dn.
Proti rozhodnut, jm bylo zrueno rozhodnut o za-
jitn zbo nebo rozhodnut o peruen celnho zen, se
nelze odvolat.
4.3.3.5. Znien zbo nebo jeho vyazen z obchodovn
Bylo-li soudem pravomocn rozhodnuto e se, jedn o pad-
lek nebo nedovolenou napodobeninu a vlastnk nebo dri-
tel je sm nezniil a nebylo-li rozhodnuto o propadnut nebo
zabrn tohoto zbo, ulo celn ad, na nvrh oprvnn
osoby nebo i z vlastnho podntu vlastnku nebo driteli pa-
dlku nebo nedovolen napodobeniny aby zniil zbo nebo
je vyadil z obchodovn.
Znien zbo mus vlastnk nebo dritel padlku nebo
nedovolen napodobeniny uskutenit ve stanoven lht
pod celnm dohledem na sv nklady. Pokud by tak neui-
nil, je celn ad oprvnn vydat rozhodnut o odnt a zni-
en zbo na nklady jeho vlastnka nebo dritele. Jestlie
vlastnk nebo dritel zbo nebyl zjitn, zajist jejich znie-
80
n celn ad.Tmito opatenmi nejsou doteny jin prv-
n prostedky, kter me na ochranu svch prv oprvn-
n osoba uplatnit.
Vyazen zbo z obchodovn mus vlastnk nebo dr-
itel padlku uskutenit tak, aby nebyla pokozena prva
oprvnn osoby a to bez jakhokoliv nroku na nhra-
du kody spojen s tmto vyazenm. Za opaten smuj-
c k vyazen padlku nebo napodobeniny z obchodovn
se nepovauje zptn vvoz padlku nebo nedovolen na-
podobeniny v nezmnnm stavu nebo prost odstran-
n ochrannch znmek, ktermi je toto zbo neoprvnn
oznaeno, krom zcela vjimench ppad. Za takov v-
jimen ppad odstrann ochrannch znmek se pokl-
d ppad, kdy byla ochrann znmka umstna na jinm
druhu zbo, ne pro kter je v rejstku ochrannch zn-
mek zapsna. Pro takov postup je vak teba pedchoz-
ho souhlasu oprvnn osoby. Lze pedpokldat, e tako-
v postup vak nebude pijateln v ppad, e na zbo byla
umstna tak zvan veobecn znm znmka, nebo in-
ky takov znmky se, ve smyslu naeho znmkovho zkona
i iroce pijmanch mezinrodnch mluv, vztahuj na zbo-
vech znmkovch td.
Na zklad psemn dosti sdl celn ad oprvnn oso-
b jmna a adresy odeslatele, dovozce nebo vvozce a vrob-
ce zbo,kter bylo soudem uznno za padlek nebo napodo-
beninu, vetn jejich mnostv.
4.3.4. Pestupky, sprvn delikty a sankce
Vedle dve uvedench sankc, v podob pozastaven celn-
ho zen o zbo na hranicch, a po jeho znien, pichze-
j v vahu sankce za pestupky a sprvn delikty, kterch se
dopust fyzick osoba nebo podnikatel.
4.3.4.1. Pestupky
Pestupku se dopust ten kdo pod celn prohlen na pro-
putn padlk nebo nedovolench napodobenin do volnho
obhu, reimu vvozu nebo do reim, s podmnnm osvo-
bozenm od cla, nebo doshne poruenm celnch pedpis
proputn takovho zbo nebo jeho umstn ve svobod-
nm celnm psmu nebo ve svobodnm celnm skladu. Dle
i ten, kdo podal dost na proputn padlk nebo nedovo-
lench napodobenin ke zptnmu vvozu nebo podal o je-
jich umstn do svobodnho celnho psma nebo svobodn-
ho celnho skladu anebo ten, kdo dovezl nebo vyvezl padlky
nebo nedovolen napodobeniny.Pestupku se dopust i ten,
kdo vlastn, dr, skladuje nebo prodv na zem esk re-
publiky padlky nebo nedovolen napodobeniny a ten, kdo
nedodrel podmnky pro nakldn se zbom zajitnm
podle tohoto zkona o opatench na hranicch.
Za pestupek me celn ad uloit ve stanovench lh-
tch pokutu a do ve 100 tisc K. Me t rozhodnout,
spolu s pokutou nebo samostatn, o propadnut zbo, kter
nle pachateli pestupku. Pokuta je pjmem sttnho roz-
potu, vlastnkem propadlho zbo se stv stt. Jestlie zbo-
nle pachateli, kterho nelze za pestupek sthat, nebo mu
nenle zcela a vyaduje-li to bezpenost osob nebo majet-
ku nebo jin obecn zjem, rozhodne celn ad do esti let
od spchn pestupku o zabrn takovho zbo. Pestupek
projedn celn ad, v jeho zemnm obvodu byl pestupek
zjitn, i kdy byl spchn v jinm obvodu.
4.3.4.2. Sprvn delikty a sankce
O sprvn delikt se jedn, dopust-li se pestupku prvnick
osoba nebo fyzick osoba, kter je podnikatelem.Za sprvn
delikt me celn ad uloit pokutu, propadnut zbo ne-
bo oboj, nebo zabrn zbo. Sankce za sprvn delikty jsou
vy, ne za pestupky.
Za sprvn delikt me celn ad uloit pokutu a do
20 milion K, podle jeho druhu, zvanosti, doby trvn
a nsledk protiprvnho jednn. Vedle fnannch postih
me bt, podobn jako u pestupku, za sprvn delikt ulo-
ena sankce ve form propadnut zbo, zabrn zbo, je-
ho znien, odstrann ochrannch znmek z propadlch
nebo zabranch padlk nebo nedovolench napodobenin
a poppad proveden jinch prav na takovm zbo,aby je
bylo mono prodat, ani by tm byla naruena prva oprv-
nn osoby.
Sprvn delikt projednv celn ad, v jeho zemnm ob-
vodu m fyzick nebo prvnick osoba, kter je podnikate-
lem, sdlo nebo trval bydlit. Nem-li tato osoba sdlo nebo
trval bydlit v esk republice, projedn sprvn delikt celn
ad, v jeho zemnm obvodu byl celn delikt zjitn.
4.3.4.3. Odvoln proti rozhodnut celnch ad a orgn
Proti rozhodnut celnch ad o uloen sankce za pestu-
pek nebo sprvn delikt se lze podle sprvnho du odvolat.
Vas podan odvoln proti rozhodnut o uloen sankce za
pestupek nebo sprvn delikt m odkladn inek, kter ne-
lze vylouit.Odvoln je teba podle 54 sprvnho du po-
dat do 15 dn ode dne oznmen rozhodnut u orgnu, kte-
r napaden rozhodnut vydal.
Odvoln proti rozhodnut celnch orgn vak nem
odkladn inek, pokud celn orgn, z dvod hodnch ze-
tele, odkladn inek nepovol, pokud to vyaduj oprvnn
zjmy osoby, je je rozhodnutm dotena, a nezt-li se tm
vymhn nedoplatk nebo nebrn-li tomu obecn zjem.
O odvoln rozhoduje nejble nadzen orgn vy-
ho stupn.
4.3.5. Zmna souvisejcch pedpis
V souvislosti s vydnm zkona o opatench na hranicch by-
lo nutno provst nezbytn pravy v autorskm zkonu, v z-
konu o ochrannch znmkch a v trestnm zkonu.
V zkonu . 35/1996 Sb., o dlech literrnch, vdeckch
a umleckch, ve znn zkona . 89/1990 Sb., zkona . 468/
1991 Sb., zkona . 318/1993 Sb., zkona 237/1995 Sb. a z-
kona . 86/1996 Sb., byla v jeho sti o dovozu a vvozu zbo-
, do jeho 53a odst. 1 za slova nenahran nosie vloena
slova jako i zbo, kter m slouit k pozen reprografc-
kch rozmnoenin(koprovac zazen). Touto pravou se
poskytuje autorm, vkonnm umlcm a vrobcm zvu-
kovch zznam, poppad osobm oprvnnm k vko-
nu jejich prv podle autorskho zkona, rozen monosti
vyadovat od celnch orgn informace o obsahu a rozsahu
dovozu zazen ke koprovn autorskch dl. Z 53a tohoto
81
autorskho zkona pak byly vyputny jeho odstavce 2) a 3),
kter jsou v preciznj form zakotveny v zkonu . 191/1999
Sb., o opatench na hranicch.
V zkon . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch, v je-
ho 14 byl odstavec 3) o neproputn zbo na hranicch po-
ruujcho prva majitele ochrann znmky vyputn, nebo
toto ustanoven bylo rovn ve zdokonalen form zakotveno
do shora citovanho zkona o opatench na hranicch.
Vzhledem k rozenm oprvnnm celnch orgn len-
skch stt Evropsk unie v trestnm zen, byla provede-
na zmna v 12 odst. 2 trestnho du (zkon . 141/1961
ve znn dalch mncch a doplujcch zkon a nlez
stavnho soudu) tak, e toto ustanoven bylo rozeno tak,
e se ustanoven 150,151a152 trestnho zkona o trestnch
sankcch za poruovn prv k ochrann znmce, obchod-
nmu jmnu a chrnnmu oznaen pvodu, poruov-
n ostatnch prmyslovch prv a prv autorskch, vztahu-
j i na iny spchan v souvislosti s dovozem, vvozem ne-
bo prvozem zbo.
Podobn byl doplnn 150 trestnho zkona . 140/1961
Sb., ve znn pozmujcch a doplujcch pedpis, o p-
pady dovozu a vvozu zbo.
82
Mezinrodn smlouvy a organizace v oblasti prmyslovch prv
Doc.Ing. Ladislav Jakl, CSc.
1. vod
Konec devatenctho stolet pinesl obrovsk rozvoj vdy
a techniky. Dolo i ke znanmu rozen mezinrodn v-
mny zbo a technologi mezi rznmi zemmi svta. Bylo
to umonno t zdokonalenm lodn dopravy a uvedenm
do hospodsk a obchodn praxe i dopravy eleznin.
Systm ochrany prmyslovho vlastnictv, kter byl do
t doby pedstavovn prvnmi pravami v jednotlivch ze-
mch, jak tomu bylo napklad od patnctho stolet u Be-
ntskho zkona na ochranu patent nebo od sedmnctho
stolet u anglickho Statute of Monopolies, zaal nevyho-
vovat. Pedevm proto, e smna zbo zaala mt mezin-
rodn charakter, zatmco tyto prvn pravy ochrany paten-
t a oznaovn zbo mly dosah jen v rmci jednotlivho
sttu a v nkterch ppadech jen region.
Rozvoj mezinrodnho obchodu byl nepochybn hlavnm
dvodem pro aktivity vdeckch, prmyslovch a obchod-
nch kruh, kter vedly k uzaven tak vznamnch multila-
terlnch mezinrodnch dohod, jakmi byla Pask mluva
na ochranu prmyslovho vlastnictv v roce 1883, Madridsk
dohoda o mezinrodnm zpisu tovrnch nebo obchodnch
znmek a Madridsk dohoda o potlaovn falench nebo
klamavch daj o pvodu zbo v roce 1891. Tyto zkladn
mezinrodn smlouvy z oblasti prvn ochrany prmyslov-
ho vlastnictv pak byly, tak jak to vyadoval rozvoj prmyslu
a obchodnch vztah, doplnny celou adou dalch mezin-
rodnch smluv, jak bylo podrobnji uvedeno v pedchozch
stech tto prce.
Nicmn pes obrovsk pokrok, kter pineslo uzaven
tchto smluv pro prmysl, vmnu zbo a mezinrodn ob-
chod zvlt, bylo nutno v souvislosti s globalizac tchto in-
nost upravit prvn vztahy v oblasti prmyslovho vlastnictv
i s ohledem na zjmy podnikatelskch subjekt mimoevrop-
skch stt, zejmna Spojench stt americkch, Japonska
a dalch zmoskch zem, kter se staly zejmna v druh
polovin dvactho stolet vznamnm obchodnm partne-
rem v oblasti mezinrodnho obchodu.
V Evrop dolo v padestch a edestch letech k hospo-
dsk a obchodn integraci pedstavovan zejmna vytvoe-
nm Evropskho hospodskho spoleenstv, kter je v sou-
asn dob zasteovno Evropskou uni. Dolo k vytvoen
vnitnho trhu tohoto spoleenstv, kter vyaduje i odpov-
dajc ochranu pohybu zbo a slueb.
Proto byla v poslednch letech uzavena cel ada mezi-
nrodnch dohod jak v rmci Evropy, tak v rmci celosv-
tovm. V rmci evropskm to byla pedevm Dohoda o pa-
tentu spoleenstv a mluva o udlovn evropskch patent.
Zatmco prvn z nich nebyla dosud uvedena v ivot, druh
se v poslednch dvaceti letech vila a je v pln me vyuv-
na k prvn ochran mezinrodnho obchodu nejen podni-
katelskmi subjekty z lenskch stt Evropsk unie, ale je
vyuvna i pihlaovateli za zmoskch zem.
Globalizace mezinrodnho obchodu si vydala uzave-
n mezinrodnch multilaterlnch smluv v oblasti prmys-
lovho vlastnictv, kter maj zajiovat voln a pitom prv-
n zajitn pohyb zbo i mezi zemmi rznch kontinent.
Dolo k doplnn Madridsk dohody o mezinrodnm zpi-
su tovrnch nebo obchodnch znmek o Protokol k tto do-
hod, kter usnaduje pihlaovn ochrannch znmek ze-
jmna pro zmosk pihlaovatele. Dle pak byla uzavena
Smlouva o patentov spoluprci, umoujc pro pihlao-
vatele ze vech kontinent svta ochranu technickch een
prostednictvm Mezinrodnho adu u Svtov organiza-
ce duevnho vlastnictv v enev.
Zsadn vznam pro prvn ochranu mezinrodnho ob-
chodu pak mlo uzaven Dohody o obchodnch aspektech
prv k duevnmu vlastnictv v rmci nynj Svtov ob-
chodn organizace.
Pro plnost je teba poznamenat, e i v oblasti autorskch
prv (copyrightu) a pbuznch prv byly uzaveny rov-
n velmi vznamn mezinrodn smlouvy. Pat mezi n
83
Bernsk mluva na ochranu literrnch a umleckch dl
z r. 1886 a Smlouva o autorskm prvu (WIPO Copyright
Treaty) z roku 1996. V oblasti prv pbuznch prvu autor-
skmu to je msk mluva na ochranu vkonnch uml-
c, vrobc zvukovch zznam a rozhlasovch organizac
z roku 1961, enevsk mluva na ochranu vrobc zvuko-
vch zznam proti nedovolenmu koprovn z roku 1971,
Bruselsk mluva o en program prostednictvm sate-
lit z roku 1974.
Mezinrodn smlouvy a mezinrodn organizace na jejich
zklad konstituovan sleduj zejmna vytvoen pokud mo-
no jednotnho a innho systmu ochrany pedmt pr-
Mezinrodn smlouvy na ochranu prmyslovch prv je
mono dlit do t zkladnch kategori. Jednak jsou to uni-
verzln mezinrodn smlouvy, kter zasahuj do vech nebo
vce oblast prv na ochranu prmyslovho a poppad i jin-
ho duevnho vlastnictv. Jejich hlavnm pedstavitelem je Pa-
sk mluva na ochranu prmyslovho vlastnictv, mluva
o zzen Svtov organizace duevnho vlastnictv a z posled-
nch let znm Dohoda o obchodnch aspektech prv k du-
evnmu vlastnictv TRIPS, kter po tm sto letech dopl-
nila a upesnila nkter principy tto Pask mluvy prv
k prmyslovmu, ale i jinmu duevnmu vlastnictv.
Dle pak jsou to mezinrodn smlouvy na ochranu pr-
myslovch prv k vsledkm tvr innosti, tkajc se
pedevm ochrany patenty chrnnch vynlez, uitnch
vzor, topograf polovodiovch vrobk a prmyslovch
vzor a mezinrodn smlouvy na ochranu prmyslovch
prv na oznaen, kam pat zejmna mezinrodn mluvy
tkajc se ochrannch znmek, oznaen pvodu a obchod-
nho jmna.
Mezi zkladn smlouvy tkajc se ochrany prmyslo-
vch prv k vsledkm tvr innosti pat jako hlavn pil
vech mezinrodnch smluv v oblasti prmyslovch prv Pa-
sk unijn mluva, Locarnsk dohoda o zzen mezinrod-
nho tdn prmyslovch vzor a model, Haagsk dohoda
o mezinrodnm pihlaovn prmyslovch vzor a model
adle pak Dohoda o udlovn evropskch patent, Smlouva
o patentov spoluprci (PCT) a trasbursk dohody.
Mezi nejdleitj smlouvy tkajc se mezinrodn
ochrany prmyslovch prv na oznaen pat vedle ji zm-
nn Pask unijn mluvy, Madridsk mluva o mezin-
rodnm zpisu tovrnch nebo obchodnch znmek, Nicesk
dohoda o mezinrodnm tdn vrobk a slueb pro ely
zpisu znmek, Lisabonsk dohoda na ochranu oznaen p-
vodu a o jejich mezinrodnm zpisu, a Madridsk dohoda
o potlaovn falench nebo klamavch daj.
2. Univerzln smlouvy na ochranu prmyslovho
vlastnictv
Jak ji bylo poznamenno, Pask mluva na ochranu pr-
myslovho vlastnictv, mluva o zzen Svtov organiza-
ce duevnho vlastnictv a Dohoda o obchodnch aspektech
prv k duevnmu vlastnictv se tkaj celho rozsahu ped-
mt prv k prmyslovmu vlastnictv a proto se oznauj
jako smlouvy univerzln. Tyto dv univerzln mezinrod-
n smlouvy zakotvuj hlavn principy zskvn, udrovn
a prosazovn prv z prmyslovho vlastnictv. Posledn uve-
den mezinrodn smlouvy se tkaj i ostatnch prv k duev-
nmu vlastnictv.
2.1. Pask mluva na ochranu prmyslovho vlastnictv
Zkladn mezinrodn mluvou pro vechna prva k vsled-
km tvr innosti, kterou je esk republika vzna, je Pa-
sk mluva na ochranu prmyslovho vlastnictv
1
. Byla
podepsna dne 20.bezna 1883 v Pai. Od data svho vzni-
ku byla nkolikrt revidovna a doplovna v Bruselu v ro-
ce 1900, ve Washingtonu v roce 1911, v Haagu v roce 1925,
v Londn v roce 1934, v Lisabonu v roce 1958 a naposledy
ve Stockholmu v roce 1967. Paskou mluvu (dle t jen
PU nebo i Pask unijn mluva nebo jen mluva) tehdy
podepsalo v roce 1883 jedenct stt. Zem, na kter se PU
vztahuje, tvo Unii na ochranu prmyslovho vlastnictv.
Pedmtem ochrany prmyslovho vlastnictv jsou pod-
le lnku 1 PU patenty na vynlezy, uitn vzory, prmyslo-
v vzory nebo modely, tovrn nebo obchodn znmky, znm-
ky slueb, obchodn jmno a daje o provenienci zbo nebo
oznaen jeho pvodu. Prmyslov vlastnictv se zde chpe
v nejirm pojet a vztahuje se nejen na prmysl a obchod ve
vlastnm slova smyslu, ale tak na prmysl zemdlsk a t-
ask a na vechny vrobky uml i pirozen.
PU je vbec prvn mezinrodn mluvou v oblasti
prmyslovho vlastnictv zahrnujc i patentov prvo.
Jsou v n upraveny sice jen nkter otzky z oblasti patento-
v ochrany, pesto vak tvo zklad vech pozdjch smluv
i dohod v oblasti patentovho prva. Mezi patenty na vyn-
lezy jsou zahrnuty rzn druhy prmyslovch patent, kter
pipout zkonodrstv unijnch zem, jako importan pa-
tenty, patenty na zdokonalen, pdavkov patenty a pdav-
kov oznaen. Pslunci kad unijn zem povaj, pokud
jde o ochranu prmyslovho vlastnictv, ve vech ostatnch
unijnch zemch tch vhod, kter pslun zkony posky-
tuj nebo poskytnou pslunkm vlastnho sttu bez jmy
prv zvlt stanovench touto mluvou. Mohou tedy po-
vat te ochrany jako tito sttn pslunci a tch prvnch
prostedk proti jakmukoliv poruovn jejich prv, s v-
hradou, e spln podmnky a formality, kter ukldaj pedpi-
sy pslunkm vlastnho sttu. Pslunkm unijnch zem
jsou narove postaveni ti pslunci zem nepatcch k Unii,
kte maj na zem nkter unijn zem bydlit nebo skute-
n podniky, a to prmyslov nebo obchodn. Pask mluva
je mnohostrannou mluvou, kter stanov nkter zkladn
principy prvn ochrany prmyslovho vlastnictv.
Zkladn zsadou v oblasti ochrany prmyslovch prv,
pekraujcch hranice danho sttu, je tzv. zsada terito-
riality. Podle tto zsady se otzka, zda se v uritm stt
a pop. za jakch podmnek poskytuje jednotlivm prvm
k nehmotnm statkm ochrana, d zsadn nrodnm pr-
vem tohoto danho sttu. Tato zsada plat nejen pro prva,
jejich vznik nebo trvn je vzno na splnn uritch pod-
mnek stanovench nrodnm zkonodrstvm, ale i pro pr-
vo k individulnm vsledkm vznikajcch neformln.
84

1
Vyhl. . 64/1975 Sb., ve znn vyhl. . 81/1985 Sb.
Dal dleitou zsadou v oblasti mezinrodnch vztah
je pi pihlaovn pedmt prmyslovho vlastnictv zsa-
da formln reciprocity. Tato formln reciprocita znamen,
e stt, do kterho smuje prmyslov prvn ochrana, po-
skytuje pihlaovatelm z jinch stt ochranu za podmnek
a v rozsahu, za jakch poskytuj tyto jin stty ochranu pi-
hlaovatelm z tohoto sttu. V praxi nkdy me pichzet
v vahu i tak zvan materiln reciprocita. Ta je aplikovna
v ppad, e dotyn stt sice poskytuje formln recipro-
citu, ale na nkter pedmty prmyslovho vlastnictv, na-
pklad na liva ochranu neposkytuje. Nutno podotknout,
e v poslednch letech je aplikace zsady reciprocity m dl
mn aplikovna ji proto, e vtina zem, z nich jsou po-
dvny pihlky na ochranu prmyslovho vlastnictv jsou
bu leny Pask unijn mluvy, kter zakotvila princip
mezinrodn priority, nebo jsou leny Svtov obchodn or-
ganizace, kter sv lensk zem zavzala tuto mezinrod-
n prioritu aplikovat. Pouze ve vztahu k pihlaovatelm ze
stt, kter nejsou leny ani jedn z tchto dvou mezinrod-
nch mluv.
Pask mluva dle upravuje prvo mezinrodn prio-
rity, kter je teba uplatnit ve lht touto mluvou stanoven.
Tato lhta je dvanct msc pro vynlezy a pro uitn vzory
a est msc pro prmyslov vzory. Tyto lhty ponaj bet
nsledujc den po dni, kdy byla podna prvn pihlka, kte-
rou se d o udlen ochrany. Pask mluva vyjmenovv
ve svch ustanovench hlavn zsady, pro uplatnn a pizn-
vn priority, kter jsou unijn zem povinny dodrovat. Me-
zi n pat zejmna nsledujc ujednn. dn unijn zem
nesm zamtnout prioritu nebo dost o patent z toho dvo-
du, e pihlaovatel uplatuje vce priorit, i kdy pochzej
z rznch zem, nebo z toho dvodu, e pihlka, ve kter
se uplatuje jedna nebo vce priorit, obsahuje jeden nebo v-
ce prvk, je nebyly obsaeny v pihlce nebo pihlkch,
jejich priorita se uplatuje, a to v obou ppadech pod pod-
mnkou, e vynlez je podle zkona pslun zem jednotn.
Patenty nabyt s vhodou priority budou mt v jednotlivch
unijnch zemch stejnou dobu trvn, jakou by mly, kdyby
byly dny nebo udleny bez vhody priority.
Kad unijn zem me uinit legislativn opaten k ud-
lovn nucench licenc, aby zabrnila majitelm patent
zneuvn vlunch prv, ke ktermu by mohlo dojt nap.
jeho neuvnm. O nucenou licenci vak neme bt d-
no z dvodu neuvn nebo nedostatenho uvn ped
uplynutm lhty ty let od podn dosti o patent, nebo t
let od udlen patentu, piem se pouije lhty, kter uply-
ne pozdji.
Ochrana prmyslovch vzor a model nesm zaniknout
ani pro nevyuvn ani pro doven pedmt shodnch
s pedmty chrnnmi. Unijn zem mohou stanovit, e pa-
tenty na vynlezy, je zanikly pro nezaplacen poplatku, bu-
dou vrceny v pedel stav.
Unijn zem udl podle svho vnitnho zkonodrstv
patentovatelnm vynlezm, uitnm vzorm, prmyslo-
vm vzorm nebo modelm doasnou ochranu, pokud jde
o vrobky, kter budou vystaveny na mezinrodnch vsta-
vch, ednch nebo edn uznanch a podanch na ze-
m nkter z uvedench zem.
Pask unijn mluva pedepisuje lenskm sttm po-
vinnost povolit alespo estimsn poshovc lhtu k za-
placen poplatk stanovench pro zachovn prv prmys-
lovho vlastnictv. Znamen to, e nezaplacenm poplatku
ani v posledn den lhty prvo nezanik, avak pouze za
podmnky, e poplatek bude zaplacen nejpozdji do konce
dodaten lhty, a to ppadn s pirkou za prodlen. Toto
ustanoven umouje mimo jin sladit tyto platby s termny
pro placen dan.
2.2. mluva o zzen Svtov organizace duevnho vlastnictv
Prakticky vechny shora uveden mezinrodn mnoho-
strann smlouvy byly v prbhu let nkolikrte doplov-
ny, upesovny a mnny. Jsou spravovny Svtovou orga-
nizac duevnho vlastnictv, kter byla v roce 1970 vytvoena
uzavenm mluvy o vytvoen Svtov organizace duev-
nho vlastnictv
2
(dle t jen Organizace Worldwide In-
tellectual Property Organisation WIPO). Sdlem tto or-
ganizace je eneva. lenskm sttem Organizace je i esk
republika. Clem tto mezinrodn organizace, jej sous-
t je Mezinrodn ad duevnho vlastnictv, je podporovat
ochranu duevnho vlastnictv v celm svt spoluprac mezi
stty v eln souinnosti s ostatnmi mezinrodnmi orga-
nizacemi a zajistit sprvn spoluprci mezi jednotlivmi uni-
emi vytvenmi v souvislosti s jednotlivmi mezinrodnmi
smlouvami v tto oblasti.
Organizace prostednictvm svch orgn podporuje pi-
jet opaten urench ke zdokonalen ochrany duevnho
vlastnictv v celm svt a harmonizaci nrodnho zkono-
drstv v tto oblasti. Dle pak zajiovat sprvn sluby pro
Paskou unii, pro zvltn unie zzen ve spojitosti s touto
uni a s Bernskou uni a me pebrat i sprvu, kter zahr-
nuje uskutenn jakhokoliv mezinrodnho zvazku sm-
ujcho k podpoe ochrany duevnho vlastnictv nebo se
podlet na takov podpoe.
Podncuje uzavrn mezinrodnch zvazk smujcch
k podpoe ochrany duevnho vlastnictv, nabz svou spo-
luprci sttm poadujcm prvn technickou pomoc v t-
to oblasti, shromauje a roziuje informace o ochran du-
evnho vlastnictv, provd a podporuje studie v tto oblasti
a uveejuje jejich vsledky. Dle pak zajiuje i sluby usnad-
ujc mezinrodn ochranu duevnho vlastnictv a v ppad
poteby provd pslun zpisy a uveejuje daje tkajc
se tchto zpis a provd i veker ostatn vhodn opaten.
Nejvym orgnem tto Organizace je Valn shromdn,
kter na nvrh Koordinanho vboru jmenuje jejho generl-
nho editele. Kad lensk stt m ve Valnm shromd-
n jeden hlas. Generln editel d Mezinrodn ad, kter
pln i funkci sekretaritu Organizace.
2.3. Dohoda o obchodnch aspektech prv k duevnmu vlastnictv
V rmci Svtov obchodn organizace (WTO World Trade
Organization) byla uzavena Dohoda o obchodnch aspek-
tech prv k duevnmu vlastnictv (Dohoda TRIPS Tra-
de Related Intellectual Property Rights). Stalo se tak na zvr
jednn tzv. Uruguayskho kola ukonenho v dubnu 1994
85

2
vyhlka . 69/1975 Sb., ve znn vyhl. . 80/1985 Sb.
v Marrakeshi v rmci Veobecn dohody o clech a obcho-
du (GATT).
Zkladnm clem Dohody o obchodnch aspektech prv
k duevnmu vlastnictv (dle t jen Dohoda TRIPS) by-
lo zmenit deformace a pekky mezinrodnho obchodu,
podporovat innou a pimenou ochranu prv k duevn-
mu vlastnictv a zajistit, aby se opaten a postupy k dodro-
vn prv k duevnmu vlastnictv nestaly pekkami oprv-
nnho obchodu.
Dohoda TRIPS na jedn stran vychz z existujcch me-
zinrodnch dohod v oblasti prmyslovho vlastnictv, kter
dle v nkterch stech prohlubuje a zavazuje leny WTO
k jejich dodrovn, a na druh stran respektuje existuj-
c nrodn systmy ochrany duevnho vlastnictv. Vych-
z z pedpokladu, e prva k duevnmu vlastnictv jsou pr-
vy soukrommi.
V sti tkajc se obecnch ustanoven a zkladnch zsad
Dohoda TRIPS stanovuje, e jej lenov mohou, ani by vak
mli takovou povinnost, zavst ve svm domcm prvnm
du rozshlej ochranu, ne jakou tato dohoda vyaduje. Jak
ji bylo dve uvedeno v tto prci, pro el Dohody TRIPS
se pojem duevn vlastnictv defnuje ponkud eji ne
v Pask mluv na ochranu prmyslovho vlastnictv.
Princip nrodnho zachzen, z nho se dsledn vych-
z, se vztahuje nejen na obany lenskch zem dve uza-
vench mezinrodnch mluv, ale na vechny leny Svtov
obchodn organizace. Kad smluvn stt je povinen s pslu-
nky jinch smluvnch stt zachzet stejn jako se svmi p-
slunky. Pokud smluvn stt pizn reim nejvych vhod
jinmu smluvnmu sttu, mus ho piznat tak vem ostat-
nm smluvnm sttm. Nrodn (asimilan) reim zabrauje
diskriminaci mezi cizinci a vlastnmi pslunky. Reim nej-
vych vhod zakazuje diskriminaci mezi cizinci navzjem.
Pokud jde o normy tkajc se dostupnosti, rozsahu a ui-
t prv k duevnmu vlastnictv, je na samm potku zd-
raznn v oblasti autorskoprvn ochrany princip, e tato
ochrana nebude poskytovna mylenkm, postupm, v-
robnm metodm nebo matematickm pojmm jako tako-
vm, nbr jejich vyjdenm. Ve vztahu k prvn ochran
potaovch program, a ji ve zdrojovm nebo strojovm
kdu, se lensk stty zavzaly poskytovat ochranu jako lite-
rrnm dlm podle Bernsk mluvy na ochranu literrnch
a umleckch dl. V souladu s vpedu uvedenou obecnou z-
sadou, e smluvn stty mohou poskytovat ir ochranu ne
ke kter je zavazuje Dohoda TRIPS, je tendence k ochran
potaovch program i prostednictvm patentov ochra-
ny, by zatm jen v nkterch ppadech.
Ve vztahu k jednotlivm pedmtm prvn ochrany pr-
myslovho vlastnictv je mono konstatovat, e prvn prava
esk republiky, platn v souasn dob, odpovd ve vti-
n ppad zvazkm z Dohody TRIPS, a proto budou dle
zmnn jen ta jej ustanoven, kter byla v esk legislativ
zavedena nov anebo se takov prava pedpokld.
V oblasti ochrannch znmek esk republika vyuila
ustanoven lnku 15 odst. 1 tto dohody, kter stanovil, e
lensk stty mohou poadovat, aby oznaen schopn zpi-
su do rejstku ochrannch znmek byla rozeznateln zra-
kem. To znamen, e esk znmkov zkon nepipout z-
pis nap. zvukovch a ichovch oznaen. esk republika
splnila i zvazek, e zveejn kadou ochrannou znmku bu
ped zpisem nebo bezprostedn po nm a poskytne pim-
enou monost pro podn dosti o vmaz zpisu a umon
podat proti zpisu nmitky. V souladu s poadavkem lnku
16 odst. 2 zavedl esk znmkov zkon ustanoven o ochra-
n tzv. veobecn znm znmky (well-known), jak o n by-
lo ji dve podrobn pojednno.
Dohoda TRIPS obsahuje v samostatn sti i ustanoven
tkajc se zempisnch oznaen, zatmco Pask mluva
ve svm lnku 10 i dvj esk zkon . 159/1973 Sb. pou-
vaj termnu oznaen pvodu. Jak ji bylo dve uvedeno,
pojem zempisn oznaen ve smyslu Dohody TRIPS je po-
nkud irm pojmem ne pojem oznaen pvodu, jak jej
defnuje 1 citovanho zkona, nebo nen vzn na prodn
a lidsk initele z dan zempisn oblasti. Nicmn povinnos-
ti, kter jsou v lnku 22 tto dohody na lensk zem klade-
ny ve vztahu k zempisnm oznaenm, jsou zabezpeeny ze-
jmna nov vydanm zkonem . 452/2001 SB:, o ochran
oznaen pvodu a zempisnch oznaen a o zmn zkona
o ochran spotebitele a dle pak i zkonem . 137/1995 Sb.,
o ochrannch znmkch, zkonem . 34/1996 Sb., o ochran
spotebitele a zkonem . 110/1997 Sb., o potravinch a tab-
kovch vrobcch a o zmn a doplnn souvisejcch ped-
pis a obchodnm zkonkem . 513/1991 Sb.
Jde v podstat o zajitn prvnch prostedk, kter by
zabrnily jakmukoliv oznaovn nebo prezentaci zbo-
, kter uvd nebo naznauje, e dotyn zbo pochz
z jin zempisn oblasti ne je skuten msto jeho pvo-
du a uvd tak spotebitelskou veejnost v omyl. Mezi n pa-
t i odmtnut zpisu ochrann znmky, kter obsahuje nebo
sestv ze zempisnho oznaen pro zbo, kter nepoch-
z z oznaenho zem a jestlie uvn oznaen v ochran-
n znmce pro toto zbo je takov povahy, e by uvedlo ve-
ejnost v omyl pokud jde o prav msto jeho pvodu. To se
vztahuje na ppady, kdy je sice uvdn zempisn oznae-
n pravdiv, ale nepravdiv vzbuzuje u veejnosti pedstavu,
e zbo pochz z jinho zem (nap. pi shod nzv mst
apod.). Pokud by lo o nekalosoutn jednn, zejmna kla-
mavm oznaovnm zbo a slueb nebo klamavou rekla-
mou, je toto jednn regulovno v 44 a 55 citovanho ob-
chodnho zkonku . 513/1991 Sb.
Dohoda TRIPS v lnku 23 zavedla ustanoven o dodate-
n ochran pro zempisn oznaen vn a lihovin. I kdy n-
kter lensk stty tto dohody pi novelizaci do svch znm-
kovch zkon takov speciln ustanoven zakotvily, vtina
zem, stejn jako esk republika, vychz z toho, e takovou
ochranu poskytuj nejen pro vna a lihoviny, ale pro vechny
vrobky a sluby. V eskm zkonu bylo takov ustanoven
v podstat obsaeno v 2 odst. 1 psm. g) znmkovho z-
kona, kter uvd, e ze zpisu do rejstku ochrannch zn-
mek je vyloueno oznaen, kter me klamat veejnost
zejmna o povaze, jakosti nebo zempisnm pvodu vrob-
k nebo slueb. Nicmn, pi novele zkona o ochrannch
znmkch
3
bylo do citovanho 2 doplnno psmeno j), kte-
r ze zpisu do rejstku ochrannch znmek vslovn vylu-
uje oznaen pihlaovan pro vna i lihoviny, kter obsa-
huje zempisn daj, ani by vno i lihovina mly takovto
zempisn pvod.
86

3
zkon . 116/2000Sb., kterm se mn a dopluj nkter zkony na ochra-
nu prmyslovho vlastnictv
Pokud jde o prvn ochranu prmyslovch vzor, Doho-
da TRIPS ve vztahu k legislativ i praxi pi udlovn prvn
ochrany v esk republice neznamen v podstat zmnu. Pi
provrkch dodrovn tto dohody v tto sti mohla nae
zem prokzat i udlovn ochrany na textiln vzory na z-
klad tehdy platnho zkona . 527/1990 Sb., o vynlezech,
prmyslovch vzorech a zlepovacch nvrzch.Tato otzka
byla pak jednoznan vyeena znnm 2 psmena a) nov
vydanho zkona . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch
vzor a o zmn zkona . 527/1990 Sb. Ochrana textilnch
vzor je navc pedmtem ochrany i dle u ns platnho au-
torskho zkona
4
.
V oblasti patentov ochrany vynlez Dohoda TRIPS
stanov kritria na patentovateln pedmt i vluky z paten-
tovatelnosti v zsad analogicky, jako je tomu v na prv-
n prav obsaen v ji citovanm zkonu . 527/1990 Sb.
Nae prvn prava byla pi pleitosti novelizace zkon
o prmyslovm vlastnictv v roce 2000, v souladu s lnkem
31 Dohody TRIPS upesnna a doplnna, zejmna pokud
jde o ustanoven o prosaditelnosti prv z prmyslov prvn
ochrany, vetn psobnosti soud pi een otzek zruov-
n a zen o poruovn prv.
Dohoda TRIPS obsahuje ustanoven o topografch
(Layout-Designs) integrovanch obvod. Tato ustanoven
jsou v podstat toton s prvn pravou, kter je u ns ob-
saena v zkonu . 529/1991 Sb., o ochran topograf polo-
vodiovch vrobk.
st Dohody TRIPS o ochran nezveejnnch infor-
mac zavazuje lensk stty pi zajiovn inn ochrany
proti nekal souti chrnit nezveejnn informace. Fyzic-
k i prvnick osoby mus mt monost, aby informace, kte-
r maj prvoplatn ve sv moci, nebyly zveejnny, sdle-
ny tetm osobm, nebo zskny nebo uity tetmi osobami
bez jejich souhlasu zpsobem, kter je v rozporu s estnou
komern prax. V rozporu s estnou komern prax se pi-
tom pokld poruen kontraktu, poruen dvry a navd-
n k jeho poruen. Zahrnuje t zskn nezveejnnch in-
formac tetmi stranami. Pod tuto ochranu Dohoda TRIPS
zahrnuje informace, kter jako celek nebo jako jejich pesn
sestava a souhrn nejen obecn znm nebo bn pstup-
n osobm, kter se bn takovmi informacemi zabvaj,
a dle informace, kter maj komern hodnotu prv pro-
to, e jsou utajovny. Podmnkou ochrany nezveejnnch
informac je, e osoby, kter je maj prvoplatn v drb, je
udruj v tajnosti. Pro podnikatelsk subjekty, kter obcho-
duj s farmaceutickmi nebo zemdlskmi chemickmi v-
robky, u nich obchodovn s nimi je podmnno souhlasem
pslunch orgn dan zem, je dleit zvazek lenskch
stt informace pedloen k zen o vydn souhlasu chrnit
proti nepoctivmu komernmu uit a jejich neodvodn-
nmu zveejnn. Dodren tohoto zvazku z Dohody TRIPS
bylo v esk republice legislativn zajiovno pijetm zko-
na . 79/1997 Sb., o livech. Podle jeho 32 daje pedloe-
n v rmci registranho zen livho ppravku nesm bt
bez souhlasu adatele o registraci zpstupnny tetm oso-
bm. V zen o registraci jinho livho ppravku lze tyto
daje vyut jen tehdy, jestlie adatel o registraci pedlo
psemn souhlas dritele rozhodnut o registraci s pouitm
tchto daj, a to s vymaznm rozsahu a uvedenm ppad-
nch omezen pro nakldn s nimi. Dle pak je mono ty-
to daje vyut jen tehdy, jestlie od vydn rozhodnut o re-
gistraci livho ppravku uplynulo alespo est let. Zkaz
zpstupnn shora uvedench daj se vak nevztahuje na
daje, kter jsou obsahem rozhodnut o registraci livho
ppravku a jeho ploh.
Ochrana informac poskytovanch tetmi osobami je
dle upravena nap. i ustanovenm 513 obchodnho zkon-
ku ve vci licenc, podle nho je nabyvatel povinen utajovat
poskytnut podklady a informace ped tetmi osobami.
Dle se lensk stty Dohody TRIPS shodly na tom, e
nkter licenn praktiky nebo podmnky, kter se vztahuj
k prvm duevnho vlastnictv, omezuj sout, maj nep-
zniv inky na obchod a mohou bt proto pekkou pe-
vodu a roziovn technologi. Proto byla pijata zsada,
aby strany ve spornm zen mly monost pezkoum-
n vci soudem, ani by se v tto vci poadovalo vytvoen
zvltnho soudnho systmu pro dodrovn prv k duev-
nmu vlastnictv odlinho od obecnho soudnho systmu.
Velmi podstatnou st Dohody TRIPS jsou zvazky len-
skch stt tkajc se obanskoprvnch a sprvnch ze-
n, npravnch opaten, prozatmnch opaten a zvlt-
nch pedpis, tkajcch se opaten na hranicch. Nejen
pro eskou republiku, ale i pro vtinu lenskch stt tto
dohody, bude realizace pijatch zvazk v tto oblasti vy-
adovat mimodnch legislativnch krok a opaten, kter
jsou typick pro prosazovn, resp. vynucovn prv z duev-
nho vlastnictv (enforcement of intellectual property rights)
a pro pezkoumatelnost rozhodnut v tchto vcech
5
.
Pi zskn a udrovn prv k duevnmu vlastnictv se
lensk stty zavzaly dodrovat rozumn zen a forma-
lity, zejmna v ppadech udlovacho a zpisnho zen,
a umonit udlen nebo zpis prva v pimen lht, aby
se pedelo krcen doby ochrany. Dle se zavzaly, e ko-
nen sprvn rozhodnut v ktermkoliv zen o zskn
a udrovn prv k duevnmu vlastnictv budou podl-
hat pezkoumn soudnm nebo quasi soudnm orgnem.
Smluvn strany vak nejsou vzny k tomuto soudnmu pe-
zkoumvn konench rozhodnut o odporech nebo sprv-
nch zruen za pedpokladu, e se dvody pro takov zen
mohou stt pedmtem zen o neplatnosti prva. To zna-
men, e takov povinnost nen lenm uloena u kone-
nch rozhodnut sprvnch orgn o zamtnut a zastaven
zen o pihlce a rozhodnut o nmitkch a zastaven -
zen o nich u ochrannch znmek, tj. u rozhodnut pech-
zejcch udlen prvn ochrany.
87

4
vem autorskm a o zmn nkterch zkon

5
v esk republice byl tento zvazek realizovn zejmna vydnm zkona
. 191/1999 Sb., o opatench tkajcch se dovozu, vvozu a zptnho v-
vozu zbo poruujcho nkter prva duevnho vlastnictv a o zmn
nkterch dalch zkon.
3. Mezinrodn smlouvy na ochranu prv k technickm
eenm
3.1. trasbursk dohody
trasbursk dohody byly zpracovny Vborem expert pro
patentov otzky zzenm pi Evropsk rad ve trasburku.
trasbursk dohody jsou celkem ti a vechny jsou vznam-
n pi budovn komplexnho evropskho, ale i mezinrod-
nho patentovho systmu.
Prvn z tchto dohod je tzv. Evropsk dohoda o for-
mlnch poadavcch kladench na pihlku patentu. Ta-
to mluva byla podepsna v roce 1953 a nabyla innosti
v ervnu 1955. Jejm hlavnm kolem bylo sjednocen for-
mlnch poadavk kladench na patentov pihlky jed-
notlivmi patentovmi ady smluvnch zem a usnadnn
zpracovvn pihlek a zen o nich. Hlavn vznam se
spatuje v tom, e jejm uzavenm se odstartoval postup-
n proces unifkace, kter zrove uvolnil i cestu k uzave-
n dohody mnohem vtho vznamu, Smlouvy o patentov
spoluprci (PCT).
Druhou trasburskou dohodou nazvme tzv. Evrop-
skou dohodu o mezinrodnm patentovm tdn, kter
byla uzavena v roce 1954 a nabyla innosti v srpnu 1955.
Tato pvodn evropsk dohoda se vyvinula postupn a do
mezinrodnch dimenz a stala se pstupnou vem len-
skm sttm Pask unijn mluvy. 24.bezna 1971 tuto
dohodu nahradila tzv. trasbursk dohoda o mezinrod-
nm patentovm tdn, kter byla doplnna 28.z 1979.
Smluvn stty tto dohody zde jednomysln uznaly, e pi-
jet jednotnho celosvtovho systmu tdn patent, au-
torskch osvden na vynlez, uitnch vzor a osvde-
n o uitnosti je ve veobecnm zjmu a ku prospchu u
mezinrodn spoluprce a pispv ke sladn a harmoniza-
ci prvnch systm v oblasti prmyslovho vlastnictv. Ze-
m, na kter se tato dohoda vztahuje, se dohodly vytvoit
Zvltn unii a pijmout spolen tdn nazvan me-
zinrodn patentov tdn pro patenty na vynlezy, au-
torsk osvden na vynlezy, pro uitn vzory a osvde-
n o uitnosti. Mezi hlavnmi zsadami tdn, kter jsou
uvdny v tto dohod, je nutno zmnit zejmna skute-
nost, e tdn je vyhotoveno v jazyce anglickm a fran-
couzskm, kdy oba texty maj stejnou platnost, tdn m
jen administrativn charakter, kad zem Zvltn unie m
monost pout tdn jako systmu hlavnho nebo po-
mocnho.
Pravdpodobn nejvt spch ve sbliovn patentov-
ho prva jednotlivch evropskch zemch a rovn celosvto-
v harmonizaci patentovho systmu mla tet trasbursk
dohoda Dohoda o unifkaci nkterch pojm hmotnho
patentovho prva. Tato Dohoda byla uzavena v roce 1963
a jejm hlavnm pnosem bylo stanoven podmnek paten-
tovatelnosti vynlez, kdy se v tto mluv hovo o tom, e
patenty se udluj na vynlezy, kter jsou prmyslov vyui-
teln, nov a zaloen na vynlezeck innosti a stanoven
rozsahu ochrany plynoucmu z patentu, kdy rozsah ochra-
ny patentu je uren obsahem patentovch nrok. Tato tet
trasbursk dohoda mla velik vliv na ppravn prce tka-
jc se projektu Smlouvy o patentov spoluprci (PCT) a Do-
hody o udlovn evropskch patent.
3.2. Smlouva o patentov spoluprci
Smlouva o patentov spoluprci
6
, znm pod zkratkou PCT,
z anglickho nzvu Patent Cooperation Treaty, byla podepsa-
n ve Washingtonu dne 19. ervna 1970, zmnn v roce
1979 a v roce 1984. Zklady Smlouvy o patentov spolupr-
ci (dle jen PCT) byly poloeny na Vkonnm vboru Pa-
sk unie pro ochranu prmyslovho vlastnictv v z 1966.
S rstem potu pihlaovanch vynlez vzrstal i celosvto-
v problm nutnosti podn a existence soubnch pihlek
tho vynlezu v jednotlivch sttech, piem pihlaovatel
neml jistotu, zda me bt na tyto pihlky patent vbec
udlen. Z tohoto dvodu se m dl astji zanalo mluvit
o uitenosti zavst svtov systm, kter by pihlaovn vy-
nlezu zjednoduil a zhospodrnil.
Smlouva PCT je asto oznaovna za nejvznamnj
mezinrodn prvn instrument v oblasti patentov spo-
luprce od doby sjednn Pask unijn mluvy. Jedn
se o mezinrodn smlouvu urenou nejen evropskm st-
tm, a nelze ji proto povaovat za pmou soust vyvjejc-
ho se evropskho patentovho prva. Nicmn jej, vesms
procesn ustanoven, vytvej zklad mezinrodn harmoni-
zace a integrace v pihlaovac a przkumov fzi udlovn
patentu a jsou tak zce propojena s odpovdajcmi ustano-
venmi Evropsk patentov dohody.
Stty, kter jsou leny smlouvy PCT, vytvej Unii pro
spoluprci pi podvn pihlek na ochranu vynlez, pi
provdn reer a pi przkumu, jako i pro poskytovn
specilnch technickch slueb. Tato Unie se nazv Mezi-
nrodn unie pro patentovou spoluprci. esk republika je
signatem smlouvy PCT od roku 1991, kdy k tto Smlouv
pistoupila jet jako SFR. Hlavnm clem PCT je v zjmu
pihlaovatel i patentovch ad zjednoduit, zefektivnit
a zlevnit postup vedouc k zskn patentov ochrany vyn-
lez ve vce zemch.
Systm PCT spov v tom, e podn jedin mezinrod-
n pihlky m tyt inky jako podn nrodnch pihl-
ek ve vech smluvnch sttech, kter si pihlaovatel zvo-
l. Pihlaovatel tak nemus v rozmez jednoron prioritn
lhty vynaloit ve vech tchto zemch nezbytn nklady
na peklady, zastoupen, poplatky apod. Tyto vdaje bude
mt a mnohem pozdji a zejmna s pedstavou o ancch
na spn ukonen zen udlenm jednotlivch nrod-
nch patent.
Znamen to tedy, e jedna mezinrodn pihlka m
stejn inek jako souasn podn pihlky ve vtm po-
tu zem. Pihlka se podv u tzv. pijmacho adu, co
je normln nrodn ad zem pihlaovatele. Pro vechny
lensk zem PCT me bt nyn pijmacm mstem Mezin-
rodn ad. Pslunci stt mluvy o udlovn evropskch
patent a osoby sdlc v tchto sttech maj monost podat
pihlku u Evropskho patentovho adu, jestlie mezin-
rodn pihlka m vst t k evropskmu patentu. Pijmac
ad pevezme pihlku, pidl j datum, pezkoum for-
mln strnku, vyzve pihlaovatele k odstrann formlnch
vad a zale kopii Mezinrodnmu adu a mstu, je bude
provdt mezinrodn reeri.
88

6
Sdlen Federlnho ministerstva zahraninch vc . 269/1991 Sb., sd-
len Ministerstva zahraninch vc .10 a 11/1998 Sb.
Strun eeno, podstata PCT spov v nsledujcch
skutenostech:
namsto nkolika nrodnch se podv jedin, mezinrod-
n pihlka, kter je inn ve vech smluvnch sttech,
kter pihlaovatel designoval;
zavd se jedin formln przkum mezinrodn pihl-
ky provdn jedinm patentovm adem;
kad mezinrodn pihlka je podrobena mezinrodn
reeri;
zavd se centralizovan mezinrodn zveejovn mezi-
nrodnch pihlek Mezinrodnm adem;
poskytuje se monost mezinrodnho pedbnho pr-
zkumu mezinrodnch pihlek.
Ve uveden postupy tvo dohromady tzv. mezinrodn
fzi zen PCT, na kterou navazuje tzv. nrodn fze, kter
ji probh ped jednotlivmi patentovmi ady designova-
nch smluvnch zem, a kter kon v kladnm ppad ud-
lenm patentu a jeho zveejnnm.
Mezinrodn pihlku me podat prvnick nebo fyzic-
k osoba, kter je pslunkem smluvnho sttu nebo m na
jeho zem bydlit i sdlo, a to k patentovmu adu tohoto
sttu. Takovto ad nazvme pijmacm adem. V es-
k republice se mezinrodn pihlka podv k adu pr-
myslovho vlastnictv. Plat zde povinnost, e v tchto ppa-
dech mus bt pihlaovatel zastoupen patentovm zstupcem
nebo advoktem. Mezinrodn pihlka m od data pod-
n stejn inky jako pihlka nrodn podan v kadm
z urench stt. V ppad PCT, na rozdl od podmnek,
za jakch se pihlauje do zahrani s vyuitm priority pod-
le Pask unijn mluvy, nen nutn, aby byly vybaveny do
dvancti msc vechny zahranin pihlky vemi nlei-
tostmi a peloeny do jazyk designovanch zem. Sta podat
u jednoho, zpravidla nrodnho adu, pihlku v jednom
z pedepsanch jazyk, tzn. V anglitin nebo francouzti-
n nebo v nmin. Tato mezinrodn pihlka oprajc se
o unijn prioritu me tak bt podna posledn den, kdy je to
jet mon, na zklad rozhodnut uinnho den ped tm.
Pak je as osm msc, a provd-li se mezinrodn pedb-
n przkum, dokonce osmnct msc, na vstup do nrod-
n fze vetn vypracovn potebnch peklad. Podv-li
se mezinrodn pihlka bez nrokovn unijn priority, je
dna monost, nebyla-li zveejnna domc pihlka zskat
jakousi opodnou nhradn prioritu ve vech urench ze-
mch jednm aktem. Pihlaovatel ta m dvacet, resp. ticet
msc, v ppad e me dat o pedbn mezinrodn
przkum, pro ppravu zen ped nrodnmi ady.
V mezinrodn fzi lze jednm aktem provdt dovole-
n pravy, kter pak plat v jednotlivch urench zemch
v nrodn fzi. Uren stt neme poadovat od pihlao-
vatele, aby plnil jin poadavky, pokud jde o formu a obsah
pihlky PCT, ne jak je pedepsno smlouvou. Co se te
mezinrodnho pedbnho przkumu, pihlaovatel ze ze-
m, kter pistoupily k pslunm ustanovenm tto smlouvy
me podat o takovto przkum sv pihlky, a to z hle-
diska kritri patentovatelnosti. V dosti pihlaovatel zvol
smluvn stty, v nich poaduje ochranu a v nich hodl v-
sledky przkumu pout. dost o mezinrodn pedbn
przkum mus bt podna ped uplynutm devatencti m-
sc od data podn pihlky, resp.od data priority, aby pi-
hlaovatel zskal vhodu vstoupit do nrodn fze a ve ti-
ctm msci zen. Mezinrodn pedbn przkum je
obdoba bnho plnho przkumu provdnho nrodn-
mi patentovmi ady. Pedbn przkum provd orgny
pro mezinrodn pedbn przkum, co jsou tyt paten-
tov ady, kter psob jako orgny pro mezinrodn reer-
e, a navc sem pat Britsk patentov ad. Zprva o mezi-
nrodnm pedbnm przkumu je zaslna pihlaovateli
a zvolenm adm. V prbhu mezinrodn fze me pi-
hlaovatel podle vsledk mezinrodn reere zmnit nebo
doplnit nroky pihlky s inky pro vechny uren stty.
Aby mohla pihlka vstoupit do nrodn fze, je zapoteb,
aby v prv ad byl zaplacen u kadho z urench ad n-
rodn poplatek. Dle mus bt pedloen peklad pihlky do
ednho jazyka kadho z tchto ad. Samotn nrodn
zen o pihlce PCT je stejn jako zen o pihlce poda-
n pmo u nrodnho adu. Stejn jako v mezinrodn fzi,
i bhem nrodn fze m pihlaovatel monost zmnit nebo
doplnit popis vynlezu, nroky nebo nkresy.
Smlouva PCT si vytyuje nsledujc zkladn cle: pi-
spt k pokroku vdy a techniky; zdokonalovat ochranu vy-
nlez; zjednoduit a zhospodrnit zskvn ochrany na
vynlezy, kde se usiluje o ochranu ve vtm potu zem;
usnadnit a urychlit pstup veejnosti k technickm infor-
macm obsaenm v dokumentech popisujcch nov vyn-
lezy; podporovat a urychlovat hospodsk vvoj rozvojo-
vch zem pijetm opaten k tomu, aby vzrostla innost
jejich prvnch systm, a nrodnch i regionlnch usta-
novench pro ochranu vynlez tm, e se uin pstupn-
mi informace o technickch eench vyuitelnch pro jejich
zvltn poteby a usnadn pstup ke stle rostoucmu obje-
mu modern techniky.
4. Mezinrodn smlouvy vztahujc se k prvm na
oznaen a prmyslovm vzorm
V dal sti budou uvedeny ze shora citovanch mezin-
rodnch smluv jen ty, jejich smluvn stranou je i esk re-
publika a kter maj pro oblast prv na oznaen mimod-
n vznam.
4.1. Madridsk dohoda o mezinrodnm zpisu tovrnch nebo
obchodnch znmek
Zklady mezinrodnho pihlaovn ochrannch znmek
vytvoila Madridsk dohoda o mezinrodnm zpisu to-
vrnch nebo obchodnch znmek,
7
kter byla podeps-
na v roce 1891 a kter byla celkem 6 revidovna, naposled
v roce 1979. Zem, na kter se vztahuje tato dohoda, tvo-
Zvltn unii pro mezinrodn zpis ochrannch znmek,
tzv. Madridskou unii.
Madridsk dohoda o mezinrodnm zpisu tovrnch
nebo obchodnch znmek (dle jen Madridsk dohoda),
k n bval eskoslovensko pistoupilo krtce po svm
vzniku a jejm lenskm sttem je i nynj esk republi-
89

7
zveejnn ve vyhlce . 65/1975 Sb., ve znn vyhlky . 78/1985 Sb.
ka, je jednou ze zkladnch mluv v oblasti prmyslov prv-
n ochrany. I kdy se tk pedevm mezinrodnho zpisu
ochrannch znmek, jej ustanoven vytvoila a do znan
mry pispla k harmonizaci znmkovch zkon a zen
ped zpisnmi ady ve svt. V souasn dob pistoupi-
lo k tto mnohostrann mezinrodn smlouv tm padest
stt. Aplikace nkterch jejich ustanoven, a tm i monost
pstupu dalch lenskch zem, byla v roce 1989 uprave-
na uzavenm Protokolu k Madridsk dohod tkajc se
mezinrodn registrace ochrannch znmek (dle t jen
Protokol).
Madridsk dohoda umonila mezinrodn registraci
ochrannch znmek u Mezinrodnho adu Svtov orga-
nizace duevnho vlastnictv (International Bureau of WIPO)
v enev. Registrace ochrann znmky u tohoto mezinrod-
nho adu m inky i ve vztahu k pihlaovatelem urenm
lenskm zemm, jejich ady, pokud nevznesou ve stano-
ven lht oprvnn nmitky, takovou znmku ji bez dal-
ho zap do svch nrodnch rejstk ochrannch znmek.
Lze konstatovat, e tento princip, zakotven v Madridsk do-
hod, je tm, s nm se a v nynj dob setkvme v rm-
ci integranch tendenc v Evrop ve form tzv. ochrann
znmky spoleenstv, zapisovan v adu pro harmoniza-
ci vnitnho trhu, v tzv. Unijnm znmkovm adu ve pa-
nlskm Alicante (Of ce for Harmonization in the Internal
Market OHIM).
Madridsk dohoda vychz z principu, e pihlaovatel
ochrann znmky v rmci tto dohody mus bt pslun-
kem nkterho lenskho sttu nebo v nm mus mt sdlo
nebo skuten psobc prmyslov nebo obchodn provo-
zovnu. Podle Madridsk dohody mus pihlaovatel nejdve
registrovat znmku u svho nrodnho nebo regionlnho
adu (nap.Benelux Trade Mark Of ce) a pak ji prosted-
nictvm tohoto nrodnho nebo regionlnho adu pihlsit
u Mezinrodnho adu v enev. Vnosy, kterch Mezin-
rodn ad z pihlek na zklad Madridsk mluvy dosh-
ne, se pak rozdl podle stanovenho kle na lensk stty.
Madridsk dohoda je zvltn mluvou ve smyslu ln-
ku 19 Pask unijn mluvy. Tato mluva podstatn zjed-
noduuje zskn znmkov ochrany ve smluvnch sttech.
Madridsk dohoda toti umouje zskat jedinou tzv. mezi-
nrodn pihlkou ochranu ve vce zemch. Dohoda vychz
ze zsady, e mezinrodn pihlka m ve smluvnch zemch
inky podan nrodn pihlky a inky mezinrodnho
zpisu se rovnaj inkm zpisu nrodnch. Znamen to te-
dy, e tato dohoda umouje zskat ochranu v ktermkoliv
ze smluvnch stt na zklad jedinho zpisu, uinnho
u mezinrodnho orgnu, kterm je Mezinrodn ad WI-
PO se sdlem v enev. Podmnkou pro podn mezinrod-
n pihlky je zpis ochrann znmky v zemi pvodu. Tato
vazba na nrodn zpis petrvv jet pt let od data mezi-
nrodnho zpisu. Po uplynut 5 let od data mezinrodnho
zpisu se tento stane nezvislm.
dost o mezinrodn zpis se podv vdy prostednic-
tvm nrodnho adu. Ten zpracuje pihlku na pedepsa-
nm formuli, v nm potvrd, e daje v pihlce uvede-
n odpovdaj skutenosti. Vrobky nebo sluby se zatiuj
dle Niceskho mezinrodnho tdn. Pedmtem pihl-
ky me bt je jedna znmka. Mezinrodn ad zkoum
veker nleitosti pihlky pedepsan Madridskou do-
hodou a Provdcm dem. Mezinrodn ad neprovd
vcn przkum. Ten je vyhrazen pouze nrodnm adm
jednotlivch zvolench lenskch stt. Jednotliv nrodn
ady mohou, pokud jim to nrodn zkonodrstv umo-
uje, do jednoho roku od data mezinrodnho zpisu, ozn-
mit Mezinrodnmu adu, e na sv zem mezinrodn
zapsan znmce ochranu nepiznvaj (Avis de Refus). Jed-
n se tzv. prozatmn odmtnut ochrany, kter Mezinrod-
n ad zale nrodnmu adu zem pvodu. Nevstoup-li
majitel mezinrodn zapsan ochrann znmky ve stanove-
n lht u nrodnho adu, kter vznesl nmitky, do ze-
n a nepekon-li tyto nmitky, vyd tento ad rozhodnut
o defnitivnm odmtnut ochrany na pslunm teritoriu.
Pokud nmitky nebyly vbec vzneseny, zape mezinrod-
n ad znmku do svho mezinrodnho rejstku a tako-
v znmka se pak nazv mezinrodn ochrannou znmkou
a automaticky se stv platnou v designovanch zemch (po-
kud ji nkter z nich prvoplatn neodmtla).
Doba ochrany dle Madridsk dohody je dvacet let od da-
ta zpisu a lze ji prodluovat. S ohledem na to, e provdc
d k tto dohod v roce 1996 upravil placen poplatk za ob-
novu vdy po deseti letech, byla i u mezinrodnch ochran-
nch znmek doba platnosti prakticky sjednocena s nrodn-
mi znmkami na deset let. Je-li znmka mezinrodn zapsna
jen pro nkter smluvn zem, me majitel mezinrodnho
zpisu rozit ochranu i na dal zem formou tzv. zem-
nho rozen. dost se podv opt prostednictvm n-
rodnho adu.
4.2. Protokol k Madridsk dohod
V roce 1989 v Madridu pijat Protokol k Madridsk doho-
d o mezinrodnm zpisu ochrannch znmek
8
obsahuje
dal zmny a doplky Madridsk dohody. Vytvoen tohoto
protokolu, kter se nktermi ustanovenmi zsadn li od
Madridsk unijn mluvy, bylo iniciovno pedevm zem-
mi, kter z hlediska sv znmkov ochrany, se nestaly pvod-
nmi leny Madridsk unie, nebo jim systm zaveden Mad-
ridskou dohodou nevyhovoval. Pat sem nap. USA, Velk
Britnie a Japonsko. Svtov organizace duevnho vlastnictv
se sdlem v enev se proto pokusila o zsadn zmnu toho-
to systmu, aby jej mohlo vyut vce zem ne jen pvodn
lenov Madridsk dohody a aby nebyla poruena kontinui-
ta s Madridskou mluvou.
Mezi hlavn zmny, kter pin Protokol, na rozdl od
Madridsk dohody, pat zejmna tyto:
jako pedpoklad mezinrodnho zpisu posta pouh
pihlka ochrann znmky k tomuto zpisu a nevyadu-
je se ji pouze samotn zpis v zemi pvodu;
zkracuje se doba ochrany na zklad mezinrodnho z-
pisu o polovinu, tj. z pvodnch dvaceti na deset let, pi-
em monost obnovy zpisu nen dotena;
byla prodlouena jednoron lhta pro uplatnn nmi-
tek, pop. odepen ochrany ze strany zem, v nich pihla-
ovatel poaduje ochranu, a to na minimln osmnct m-
sc;
90

8
sdlen Ministerstva zahraninch vc esk republiky .248/1996 Sb.
pokud byl mezinrodn zpis napaden, me se zmnit
v zpisy nrodn, za datum jejich pihlky se povauje
datum mezinrodnho zpisu;
vedle francouztiny byla jako dal jednac jazyk pijata an-
glitina.
Evropsk spoleenstv se budou moci stt smluvn stranou
Protokolu a rovn tak mezivldn organizace, piem bu-
dou mt stejn postaven jako lensk stty Madridsk unie.
4.3. Nicesk a Vdesk mluva o tdn ochrannch znmek
Vzhledem ke znanmu nrstu pihlaovanch a registro-
vanch ochrannch znmek bylo v polovin dvactho sto-
let nutno pistoupit k vytvoen systmu, kter by umoo-
val reere a vyhledvn ochrannch znmek. Proto v roce
1957 byla uzavena Nicesk mluva o mezinrodnm td-
n vrobk a slueb pro ely zpisu znmek. Systm td-
n ochrannch znmek, zakotven v tto mezinrodn mlu-
v, byl v prbhu let v souvislosti s vvojem vrobk a slueb
rozvjen, take v souasn dob ji Mezinrodn ad, kter
tuto mluvu spravuje, vydal na zklad prbn pracujc
mezinrodn expertn komise ji osm vydn tohoto td-
n. Mezinrodn tdnk ochrannch znmek v souasn dob
obsahuje celkem 45 td ochrannch znmek, z toho 34 td
vrobk a 11 td slueb. Podle tohoto tdnku nejen lensk
stty, ale i pevn st zem svta opatuje pihlky a zare-
gistrovan ochrann znmky tmto tdnm, co umouje
provdn celosvtovch reer pihlaovanch a registrova-
nch ochrannch znmek.
Navc, v roce 1973 byla uzavena Vdesk mluva o me-
zinrodnm tdn obrazovch prvk ochrannch znmek
kter znan ulehuje reere u obrazovch ochrannch zn-
mek. Pestoe se jejmi leny dosud stalo jen pomrn m-
lo stt (rovn esk republika nen lenem), vtina zem,
vetn na zem, registrovan ochrann znmky tmto t-
dnm opatuje.
4.4. Smlouva o znmkovm prvu
V roce 1994 byla v enev uzavena Smlouva o znmkovm
prvu
9
, kter pat k nejnovjm mezinrodnm mluvm
v oblasti prv na oznaen. Mezi stty, kter ji ji ratifko-
valy, pat i esk republika. Pstup k tto smlouv je ote-
ven i pro mezivldn organizace.elem Smlouvy o znm-
kovm prvu je uinit pihlaovn ochrannch znmek
v lenskch sttech jednodum a levnjm. Toho bylo do-
saeno zjednoduenm, harmonizac zen ped zpisnmi
ady a stanovenm maximlnch poadavk, kter mohou
zpisn ady, resp. ady prmyslovho vlastnictv klst na
pihlaovatele a na majitele ji zaregistrovanch ochrannch
znmek. Smlouva rovn vylouila ve vtin ppad legali-
zaci a ovovn doklad, kter jsou zpisnm adm ped-
kldny. Byla stanovena poten doba platnosti ochrann
znmky na dobu deseti let od podn pihlky a takt pro
jej obnovu. Pln moc pro zstupce pihlaovatele a majitele
ochrann znmky me bt zstupci udlena pro vce pihl-
ek nebo ochrannch znmek.Uzaven Smlouvy o znmko-
vm prvu je velmi vznamnm krokem usnadujcm zs-
kn zpisu ochrannch znmek a jejich udrovn, zejmna
pak pro nae podnikatelsk subjekty pi pihlaovn do za-
hrani.
4.5. Lisabonsk dohoda na ochranu oznaen pvodu
Mezi vznamn mezinrodn smlouvy v oblasti oznaen p-
vodu zbo pat Lisabonsk dohoda na ochranu oznaen
pvodu a o jejich mezinrodnm zpisu, uzaven v roce
1958. Oznaenm pvodu se podle tto dohody rozum ze-
mpisn nzev zem, oblasti nebo msta slouc k oznae-
n lokality, odkud pochz vrobek, jeho jakost nebo znaky
jsou dny vlun nebo podstatn zempisnm prostedm,
do nho se zahrnuj faktory prodn a faktory lidsk.Mezi-
nrodn zpis oznaen pvodu se provd prostednictvm
zpisnho adu pvodu u mezinrodnho adu v enev.
Zpsob zen je prakticky shodn s zenm o mezinrodn
ochrann znmce.
4.6. Madridsk dohoda o potlaovn falench nebo klamavch
daj
Dal vznamnou mezinrodn smlouvou v oblasti ozna-
en pvodu je ji v roce 1891 uzaven Madridsk doho-
da o potlaovn falench nebo klamavch daj o p-
vodu zbo.
Tato dohoda je rovn zvltn dohodou ve vztahu k Pa-
sk unijn mluv. Jejm clem je postihnout uvn daj
o pvod vrobk, kter jsou bu zcela nepravdiv nebo kla-
mav. Postih se vztahuje na daje, kter jsou v rozporu se sku-
tenost bu pmo nebo nepmo oznauj jako zemi pvodu
zemi nebo msto v zemi, na kterou se vztahuje dohoda.
Falenmi daji jsou daje objektivn nepravdiv. daji
klamavmi jsou jak daje objektivn nepravdiv, tak daje,
kter objektivn pravdiv jsou, avak zpsob, jakm jsou na
vrobku uvedeny, i v souvislosti s dalmi okolnostmi kon-
krtnho ppadu, jsou objektivn zpsobil klamat o pvo-
du vrobku.
Zkaz uvn falench nebo klamavch daj se vzta-
huje i na uit ve znacch, oznmench, tech, listech tka-
jcch se vna, obchodn korespondenci nebo v jakmkoliv ji-
nm obchodnm oznmen. Vrobky uvdn v tto dohod
mus bt pi dovozu zabaveny, nebo alespo mus bt jejich
dovoz zakzn, ppadn uplatnny dal sankce.
Dohoda zakazuje reklamu obsahujc daje, kter jsou
sto klamat veejnost pokud jde o pvod zbo. Dohoda se
nevztahuje na daje, pi nich se pouv nzvu, kter se
staly nzvy druhovmi. Nedovoluje-li zkonodrstv nkte-
r zem zabaven zbo pi dovozu, nahrad se toto zabave-
n zkazem dovozu. Nedovoluje-li zkonodrstv urit ze-
m ani zabaven pi dovozu, ani zkaz dovozu, ani zabaven
ve vnitrozem a oekv se tud, e toto zkonodrstv bu-
de upraveno, nahrad se toto opaten alobami a prosted-
ky, kter zkon t kter zem zajiuje ve stejnm ppad
vlastnm pslunkm. K zabaven dojde na dost celnho
adu, kter o tom neprodlen uvdom astnka, osobu
fyzickou nebo prvnickou, aby mohl podniknout opaten
proti zabaven, kter bylo vykonno jako opaten zajio-
91
vac. Podle tto dohody ady v jednotlivch zemch ne-
jsou povinny provdt zabaven v ppad pouhho prvo-
zu zbo.
Tato dohoda upravuje i tzv. delokalizan doloku, kte-
r m zabrnit klamn veejnosti. Prodvajc me uvst
na vrobku sv jmno nebo adresu, i kdy vrobek pochz
z jin zem ne ze zem prodeje. Mus vak pipojit pesn
a zeteln daj, kter posta k tomu, aby byl vylouen omyl
o tom, odkud vrobek skuten pochz. Nen proto ppust-
n pouvat chrnnho oznaen pvodu jako oznaen dru-
hu vrobk (druhovho oznaen), napklad ementlsk
sr, ampask vno pro vrobky, kter z dan oblasti ne-
pochzej, a to ani s dodatky jako druh, typ, imitace a ani
s delokalizan dolokou, jako moravsk ampask, olo-
mouck ementlsk sr a podobn.
4.7. Locarnsk dohoda o mezinrodnm tdn prmyslovch vzor
Locarnsk dohoda o zzen mezinrodnho tdn pr-
myslovch vzor a model byla podepsna v Locarnu dne
8.jna 1968. Doplnna byla dne 28.z 1979. Smluvn st-
ty, tj. ty stty, kter podepsaly tuto mluvu tvo Locarnskou
unii. Pat mezi n i esk republika. Stty signati tto
mluvy se dohodly zdit pro prmyslov vzory a modely
tot tdn zvan mezinrodn tdn.
Toto mezinrodn tdn obsahuje: seznam td a podtd;
abecedn seznam vrobk, kter mohou bt pedmtem vzo-
r a model, s dajem o tdch a podtdch, do nich jsou
zaazeny, a vysvtlujc poznmky. Zmnn seznam td
a podtd je seznamem, kter je pipojen k tto dohod ja-
ko jeho ploha, s vhradou zmn a doplk, kter v nm m-
e provdt Vbor znalc. Mezinrodn tdn je vypracov-
no v anglickm jazyce a v jazyce francouzskm.
Kad ze stt Zvltn unie si vyhrazuje monost pouvat
mezinrodnho tdn bu jako hlavnho tdn nebo jako
pomocnho tdn. Hlavn vznam Locarnskho mezin-
rodnho tdn prmyslovch vzor je ten, e usnaduje re-
ere prmyslovch vzor a odstrauje nutnost reklasifkace
dokument vymovanch na mezinrodn rovni. Vypl-
v z toho, e stty, kter toto mezinrodn tdn pouvaj,
nepotebuj vlastn tdc systm. Stty, na kter se vztahu-
je tato dohoda a kter tvo Zvltn unii, jsou povinny uv-
dt na ednch dokumentech tkajcch se pihlky nebo
zpisu vzoru, sla td a podtd mezinrodnho tdn, do
nich nle vrobky obsahujc vzor. V souasn verzi je 31
td, 223 podtd a seznam vrobk obsahuje vce ne 6000
poloek. Locarnsk mezinrodn tdn je pouvno rovn
Mezinrodnm adem pi mezinrodnm zpisu prmyslo-
vch vzor podle Haagsk dohody.
4.8. Haagsk dohoda o mezinrodnm pihlaovn prmyslovch
vzor
Haagsk dohoda o mezinrodnm pihlaovn prmyslo-
vch vzor a model byla uzavena dne 6.listopadu 1925
v Haagu, revidovan v Londn dne 6.ervna 1934 a dopl-
nn v Haagu dne 28.listopadu 1960. Tato dohoda je zaloe-
na prakticky na stejnch principech jako Madridsk dohoda
o mezinrodnm zpisu ochrannch znmek. esk repub-
lika nen zatm jejm lenem.
Jej vznam spov v tom, e mezinrodn pihlka, kte-
r je podna prostednictvm Nrodnho adu prmyslov-
ho vlastnictv k mezinrodnmu adu (WIPO) v enev, m
inky nrodnch pihlek ve vech sttech, kter pihlao-
vatel uril jako stty, ve kterch m o ochranu zjem. Hlavn
rozdl od Madridsk dohody o mezinrodnm zpisu ochran-
nch znmek je ten, e zde se nevyaduje, aby mezinrodn
pihlce pedchzel zpis prmyslovho vzoru v zemi pvo-
du (podobn jako u Protokolu k Madridsk dohod). Pihl-
ka k mezinrodnmu zpisu prmyslovho vzoru nebo mo-
delu se me u Mezinrodnho adu podat bu pmo nebo
prostednictvm nrodnho adu smluvnho sttu, pokud to
pipout prvn d tohoto sttu. Nrodn zkon kadho
smluvnho sttu vak me stanovit, e vechny mezinrod-
n pihlky, u nich tento stt je pokldn za zemi pvodu,
mus bt podvny prostednictvm nrodnho adu. Ne-
dodren takovho ustanoven se nedotk ink mezin-
rodnho zpisu v ostatnch smluvnch sttech. Mezinrodn
pihlka sestv ze dosti, jedn nebo nkolika fotograf
nebo jinch grafckch vyobrazen vzor nebo model, ja-
ko i poplatk stanovench provdcm dem. dost mus
obsahovat seznam smluvnch stt, ve kterch pihlaovatel
d o innost mezinrodn pihlky; oznaen pedmtu
nebo pedmt, na nm m bt vzoru nebo model poui-
to; hodl-li adatel uplatovat prioritu, pak m dost obsa-
hovat daj o datu, sttu a sle pihlky, kter je zkladem
prioritnho prva; vechny ostatn daje stanoven provd-
cm dem. Vedle obligatornho vyslen poadavk na -
dost dle ve uvedench bod, dost me fakultativn ob-
sahovat rovn krtk popis charakteristickch prvk vzor
nebo model; prohlen oznaujc jmno skutenho tvr-
ce vzor nebo model; dost o odklad uveejnn. K dosti
mohou rovn bt pipojeny exemple nebo makety ped-
mt, na n je vzoru nebo modelu pouito.
Podle tto dohody se pipout t tzv. hromadn pihl-
ka, kter me zahrnovat vce vzor nebo model, urench
k pouit na pedmtech zalennch do te tdy mezin-
rodnho tdn vzor a model.
Mezinrodn ad v enev vede mezinrodn rejstk
vzor a model a provd zpisy mezinrodnch pihlek.
Za datum mezinrodn pihlky se pokld den, kdy tento
Mezinrodn ad obdrel dnou dost, poplatky splatn
pi podn dosti, fotografe nebo vechna jin vyobrazen
vzor nebo model a nebo, jestlie tyto nebyly dorueny sou-
asn, den, kdy byla splnna posledn z tchto formlnch n-
leitost. Mezinrodn ad je povinen zaslat nrodnm a-
dm periodick vstnk, kde uveejuje vechny mezinrod-
n pihlky prmyslovch vzor a model.
5. Regionln systmy prmyslov prvn ochrany
Pod pojmem integrace v oblasti ochrany prmyslovho vlast-
nictv se v tomto pojednn, v souladu s obecnm pojmem in-
tegrace, rozum srstn innost rznch regionlnch oblast
v jeden celek, resp. jejich provdn na jednom mst. V nej-
novj dob se v evropsk oblasti integran proces projevil
92
ve vytvoen Evropsk unie a v jejm rmci integranch se-
skupen k vyvjen nkterch innost zabezpeovanch cen-
tralizovan pro smluvn lensk stty.
V oblasti prvn ochrany pedmt prmyslovho vlastnic-
tv se tento proces traduje ji od uzaven Madridsk dohody
o mezinrodnm zpisu tovrnch nebo obchodnch znmek
z roku 1891. Tato dohoda (doplnn pozdji Protokolem k n)
toti vytvoila Zvltn unii pro mezinrodn zpis ochran-
nch znmek. Pslunci kad smluvn zem si na zkla-
d tto dohody mohli ve vech ostatnch smluvnch zemch
ochranu svch znmek zajistit cestou Mezinrodnho adu
duevnho vlastnictv. innosti spojen se zajitnm prvn
ochrany oznaen v jednotlivch zemch se zaaly provdt
na jednom mst. Vedle harmonizanch prvk, tj. sjednoco-
vn legislativy v oblasti ochrannch znmek, tedy tato doho-
da obsahuje i vznamn integran stupe ve form konstitu-
ovn spolen mezinrodn instituce k zajiovn innost
pro subjekty vech smluvnch stt (v tomto ppad nejen
na evropsk rovni).
Dalm vznamnm integranm krokem v oblasti ochrany
prv prmyslovho vlastnictv bylo uzaven Haagsk dohody
z roku 1947 o zaloen Mezinrodnho patentovho institu-
tu, kter zahjil svoji innost v roce 1950. Tento institut pro-
vdl patentov reere zejmna pro smluvn stty dohody,
tj. pro Belgii, Francii, Lucembursko a Nizozemsko, ale i pro
dal zem na objednvku. Lze uvst, e Mezinrodn paten-
tov institut byl v oblasti integrace, resp. spolenho prov-
dn patentovch reer pedchdcem dnenho Evropskho
patentovho adu, resp. jeho reern sluby v Haagu.
Mezi vznamn integran kroky v oblasti ochrany vyn-
lez patenty pat dle uzaven ji zmnn Smlouvy o pa-
tentov spoluprci (Patent Cooperation Treaty PCT), pi-
jat ve Washingtonu v roce 1970. Smlouva nabyla innosti
dne 28. 1. 1978. Tato smlouva, pesahujc evropsk rmec,
umouje zajistit podn patentovch pihlek ve zvolench
smluvnch sttech smlouvy podnm jedn pihlky u p-
slunho pjmovho adu a spolen provdn reer na
novost pop. i provdn pedbnho przkumu tzv. paten-
tovatelnosti pihlaovanho een. esk republiky se stala
smluvnm sttem 1. ledna 1993.
Vznamnm integranm krokem v oblasti patentov
ochrany bylo uzaven ji takt zmnn mluvy o ud-
lovn evropskch patent a vytvoen Evropsk patentov
organizace jako mezinrodn regionln organizace. Vedle
Sprvn rady je organizace tvoena Evropskm patentovm
adem se sdlem v Mnichov, jeho soust je i ji zmnn
reern sloka v Haagu. V praxi se v rmci innosti Evrop-
sk patentov organizace doshlo centralizovanho przku-
mu a udlovn patent v rmci dnench 18 lenskch stt
a s odstupem let lze konstatovat, e se tento evropsk systm
a integrace udlovacho patentovho procesu pln osvdi-
la. Tm spe, e se je podailo propojit s celosvtovm sys-
tmem PCT.
Ve vztahu k mluv o udlovn evropskch patent je
dalm, i kdy pechodnm dlm krokem, ji zmnn tzv.
systm rozen (Extension System), kter umouje nelen-
skm zemm tto dohody ast na centralizovanm przku-
mu a udlovn patent.
Jak ji bylo dve uvedeno, mluva o udlovn evropskch
patent pedstavuje v souasn podob prvn fzi tzv. du-
lnho principu evropskho patentovho systmu. ast na
tto prvn fzi je za podmnky pizvn Sprvn radou ote-
ven vem evropskm sttm. V druh fzi, v n se budou
moci astnit jen zem Evropsk unie, se pedpokld nejen
centralizovan przkum a udlovac patentov proces, ale
i udlovn jedinho patentu spolenho pro vechny len-
sk zem (zatmco v prvn fzi se patent udlen Evropskm
patentovm adem rozlen na svazek jednotlivch nrod-
nch patent).
Dal velice vznamn integran krok byl v rmci Evrop-
sk unie uinn v oblasti ochrannch znmek vydnm Na-
zen Rady Evropy (Council Regulation) . 40/94 z 20. pro-
since 1993 o znmce spoleenstv (Community Trade Mark)
a vytvoenm adu pro harmonizaci vnitnho trhu (Of -
ce for Harmonization in the Internal Market). Tento ad,
kter zaal fungovat v roce 1996, provd centralizovan -
zen o zpisu ochrannch znmek, platnch v cel Evropsk
unii. Po krtk dob jeho innosti lze konstatovat, e se sys-
tm osvduje. Je dalm krokem k harmonizaci a integraci
v oblasti ochrannch znmek.
93
Obecn aplikace prvnch norem v oblasti duevnho vlastnictv R
ve vztahu k normm EU
1. vod
Jak patrno z nzvu, tato pednka se bude zabvat v obec-
n rovin problematikou aplikace prvnch norem. Pitom
se zamme na vazby mezi prvnmi normami vnitros-
ttnho, eskho prva a prvnmi normami prva evrop-
skho.
Prvn normy v oblasti duevnho vlastnictv nemaj z hle-
diska vztah mezi evropskm prvem a vnitrosttnm pr-
vem lenskho sttu dn zvltn postaven; problematika
aplikace eskch prvnch norem ve vztahu k evropskmu
prvu je v zsadnch ohledech stejn ve vech prvnch obo-
rech. Nevyhneme se proto vkladu nkterch obecnch ot-
zek evropskho prva, kter se nekladou pouze pi aplikaci
prvnch norem v oblasti duevnho vlastnictv, ale i v jinch
odvtvch prva.
Nicmn, bude-li to mon, zamme pi vkladu tto
obecn materie pozornost na kontext prva duevnho vlast-
nictv a zejmna zvren pkladov studie byla zvolena
z tohoto prvnho oboru.
Budeme se postupn zabvat:
obecn aplikac (jakchkoli) prvnch norem (vod)
aplikac prvnch norem vnitrosttnho prva lenskho
sttu EU a evropskho prva
pklady z oblasti prva duevnho vlastnictv.
2. Pojem aplikace prvnch norem
Hovoit o aplikaci prva pedpokld pijmout distink-
ci mezi prvn normou a skutenost, nebo, jinak eeno,
mezi normativitou a fakticitou, tj. normou, kter pedepi-
suje (pikazuje, zakazuje nebo dovoluje) nco, co m bt,
na stran jedn a na stran druh relnm svtem lidskch
vztah, ppadn vztah existujcch v rmci lidskch insti-
tuc, tj. nm, co je. Pi aplikaci normy pak jde o jaksi po-
men toho, co je (skutkovho stavu), tm, co m bt (prv-
n normou, resp. skutkovou podstatou, tvoenou pslunmi
prvnmi normami), a dovozen pslunch dsledk. Po-
jem aplikace prva tedy implikuje mylenkovou konstrukci,
kter spov v subsumpci (podazen) njakho skutkov-
ho, faktickho stavu pod prvn normu, zhodnocen takov-
ho skutkovho stavu ve svtle prvn normy a vyvozen prv-
nch dsledk.
1
Nejedn se o jedin mon teoretick nhled na prvo
a jeho aplikace. Nicmn v esk prvn tradici a kultue, ja-
ko i v prvnch kulturch vtiny zem kontinentln Evro-
py, a do jist mry i v prvn kultue angloamerickch zem
tento pstup v souasn dob pevauje. Proto z nho bu-
deme vychzet.
O aplikaci prva meme hovoit v irm a um smyslu.
2.1. Aplikace prva v irm smyslu
V irm smyslu se aplikac prva rozum jakkoli proces
uskuteovn prvnch norem jejich adresty, tedy chovn
podle prva. Chovn podle prva me bt z hlediska adre-
st prvnch norem vdom nebo nevdom. V ad ppa-
d se adresti prvnch norem, zejmna fyzick osoby, chovaj
v souladu s prvem, ani by si toho byli vdomi.
2
Velmi ast, zejmna v hospodskm ivot, je vdom
hodnocen uskutennho, probhajcho nebo zamlen-
ho chovn nebo jednn adrest prvnch norem z hledis-
ka prva. Za tm elem si adresti prvnch norem, fyzick
a prvnick osoby, nkdy obstarvaj prvn rady a stanovis-
ka u advokt a jinch prvnk nebo prvnch expert ne-
94

1
Viz nap. Viktor Knapp: Teorie prva, C.H.Beck Praha 1995, str. 186 a nsl.

2
K tomu ble dlo shora cit. str. 181 a nsl.
bo u sttnch a jinch veejnch instituc. Tato oblast aplikace
prva je asto opomjena, avak m nezanedbateln vznam,
nebo umouje hladk fungovn spolenosti a zejmna
i pedchzen sporm.
Teoreticky pi vdom aplikaci prvnch norem jejich ad-
resty, ppadn pi innosti jejich prvnch poradc, doch-
z ke stejnm mylenkovm krokm jako pi aplikaci pr-
va soudy a sprvnmi orgny: nejprve je teba zjistit urit,
pro danou vc relevantn skutkov stav, pak urit na tento
skutkov stav aplikovateln prvn normy a nsledn pom-
it skutkov stav pslunmi prvnmi normami a dovodit
z toho pslun dsledky. Vsledkem takovho procesu m-
e bt rozhodnut chovat se v souladu s prvem, resp. pizp-
sobit sv chovn anticipaci rozhodnut pslunho orgnu
pi aplikaci prva.
2.2. Aplikace prva v um smyslu
V um smyslu se za aplikaci prva povauje aplikace prv-
nch norem soudy a jinmi k tomu povolanmi institucemi,
napklad sprvnmi ady nebo rozhodci, pi jejich rozho-
dovac innosti.
Pi aplikaci prvnch norem, zejmna pak pi aplikaci
v tomto um smyslu, vstupuje aplikovan prvn norma
do vztahu jednak ke skutkovmu dji, jednak k jinm prv-
nm normm.
2.2.1. Vztah prvn normy ke skutkovmu dji
Skutkovm djem se rozum, jak ji bylo shora naznaeno,
soubor prvn relevantnch skutenost, o nich m bt roz-
hodnuto nebo kter maj vliv na to, jak bude rozhodnuto.
Napklad pro celn orgn rozhodujc o zabaven zbo po-
dezelho z poruovn prv k duevnho vlastnictv je skut-
kovm djem to, e dovozce hodl uvst na esk trh urit
mnostv uritho druhu njak oznaenho zbo; pro ad
prmyslovho vlastnictv pi rozhodovn o nmitkch pro-
ti pihlce ochrann znmky je skutkovm djem to, e pi-
hlaovatel podal pihlku urit ochrann znmky pro uri-
t vrobky nebo sluby a e jin osoba namitatel podala
proti tto pihlce nmitky na zklad uritch svch star-
ch prv, napklad na zklad toho, e je majitelem zam-
niteln ochrann znmky se star prioritou.
kolem orgnu aplikujcho prvo je v prvn ad tyto
relevantn skutenosti zjistit, co je ne vdy jednoduch.
Shora uveden pklady skutkovch dj mohou na prvn
pohled psobit jednodue, ale i v tchto relativn jednodu-
chch pkladech me zjitn skutkovho dje psobit ne-
mal pro blmy: napklad v nmitkovm zen namitatel
uplatuje star prva k nezapsanmu pouze fakticky u-
vanmu oznaen a ad prmyslovho vlastnictv mus na
zklad tvrzen a dkaz pedloench namitatelem uinit
zvry o rozsahu a charakteru takovho uvn.
Vztah aplikovan prvn normy ke skutkovmu dji, tedy
souboru prvn relevantnch skutenost, na zklad nich
m bt rozhodnuto, je v zsad dn pomrem subsumpce.
Tm se vyjaduje, e skutkov dj m bt podazen pod rozsah
abstraktn prvn normy a vyvozeny pslun dsledky (na-
pklad uloen pokuty nebo jin sankce, zamtnut pihlky
ochrann znmky apod.). Vztah prvn normy ke skutkov-
mu dji je ovem sloitj, nebo samotn zjitn prvn re-
levantnch skutenost skutkovho dje vyaduje uritou
prvotn kvalifkaci vci ve svtle prvn normy; jen na zkla-
d takov prvotn kvalifkace je pslun orgn vbec scho-
pen zamit svou pozornost na ty skutenosti, kter jsou pro
rozhodnut v dan vci relevantn. Vztah prvn normy ke
skutkovmu dji je tedy vztahem neustl interakce, kdy na
zklad uritch skutenost (tvrzench astnky zen ne-
bo zjitnch rozhodujcm orgnem pi jeho innosti) do-
chz ke zjiovn aplikovatelnch prvnch norem, aplikace
tchto norem pak zpravidla vyaduje zjitn dalch relevant-
nch skutenost, kter mohou vyvolat potebu pehodnotit
skutkov dj ve svtle jet dalch nebo jinch prvnch no-
rem, tyto prvn normy vyaduj uinit dodaten skutko-
v zjitn atd. atd.
2.2.2. Vztah aplikovanch prvnch norem mezi sebou
Vzhledem k narstajc sloitosti prvnho du jsou stle id-
ppady, kdy o skutkovm dji lze rozhodnout na zklad
jedin prvn normy. asto na skutkov dj dopad cel a-
da prvnch norem z rznch prvnch odvtv a rzn prv-
n sly. kolem rozhodujcho orgnu je aplikovat vechny ty
prvn normy, jejich aplikace spad do oblasti jeho pravomo-
ci. Napklad do pravomoci adu prmyslovho vlastnictv
v nmitkovm zen pat posoudit vc z hlediska nmitko-
vch dvod zakotvench v zkon o ochrannch znmkch
a ppadn v jeho provdcch pedpisech, avak do jeho pra-
vomoci ji nespad posoudit vc z hlediska nekal soute;
pesto na rozhodnut v nmitkovm zen mohou mt vliv
i jin prvn normy ne zkon o ochrannch znmkch a je-
ho provdc vyhlka, napklad nkter veejnoprvn nor-
my, na zklad nich lze uinit sudek o klamavosti uritho
oznaen. Ke sprvnmu a zkonnmu rozhodnut je teba
zjistit a sprvn aplikovat vechny, nikoli jen nkter prv-
n normy, kter dopadaj na posuzovan skutkov dj a je-
jich aplikace je soust pravomoci rozhodovacho orgnu.
Po vstupu esk republiky do Evropsk unie se situace d-
le zkomplikuje tm, e aplikovateln nebudou pouze prv-
n normy eskho prvnho du, ale i prvn normy evrop-
skho prva.
Vtinou tedy na posuzovan skutkov dj dopad cel a-
da prvnch norem souasn, nebo aspo jejich aplikace pi-
chz v vahu. Je nutno se tedy zabvat vztahem mezi tmito
jednotlivmi normami. Mezi aplikovatelnmi prvn norma-
mi me existovat rozpor, kter typicky spov v tom, e nen
mon jejich souasn aplikace, jeliko z jednotlivch apliko-
vatelnch norem vyplvaj rzn dsledky. Napklad pod-
le prvn normy vnitrosttnho prva m bt zakzn prodej
uritho zbo, nebo toto zbo poruuje ochrannou znm-
ku, avak prvn norma evropskho prva ukld prodej ta-
kovho zbo umonit, nebo se jedn o zbo dn uvede-
n na trh v jinm lenskm sttu.
Pi een tchto rozpor se vychz z ady princip,
resp. pravidel. Tyto principy, resp. pravidla maj bu povahu
prvnch norem (napklad v stav jsou zakotveny vztahy
mezi prvnmi normami rzn prvn sly) nebo obecn pi-
jmanch interpretanch postult (napklad vztahy prvn
normy obecn a zvltn).
95
2.2.2.1. Hierarchick vztahy
V podmnkch vnitrosttnho prvnho du se v prvn ad
jedn o hierarchick vztahy mezi prvnmi normami rzn
prvn sly. Napklad zkon m vy prvn slu ne vyhl-
ka nebo nazen vldy. Tyto prvn pedpisy lze vydat jedi-
n v souladu se zkonem (a za splnn jet dalch podm-
nek, na jejich rozbor tu nen msta
3
) Podle lnku 95 odst.
1 stavy esk republiky je soudce pi rozhodovn vzn
(pouze) zkonem a je oprvnn posoudit soulad jinho prv-
nho pedpisu se zkonem; pokud takov jin prvn pedpis
(prvn pedpis ni prvn sly) stanov nco nesluitelnho
s tm, co stanov zkon, aplikuje soudce zkon.
2.2.2.2. Intertemporln vztahy
Dle se jedn o intertemporln vztahy
4
, kde se uplatuje ze-
jmna zsada lex posterior derogat priori, tj. novj prvn
prava nahrazuje star prvn pravu. Tato zsada se vti-
nou odr ve zruovac klauzuli prvnho pedpisu; nap-
klad souasn platn zkon . 137/1995 Sb., o ochrannch
znmkch, v ust. 43 ru pedchoz zkon . 174/1988 Sb.,
o ochrannch znmkch. I v ppad, e takov vslovn zru-
ovac klauzule nen zakotvena v prvnm pedpise, se zsada
lex posterior derogat priori uplatn jako interpretan postu-
lt. Dal zsadou, kter se uplatuje pi posuzovn intertem-
porlnch vztah mezi prvnmi normami, je zsada lex retro
non agit (zkon nem zptn inky), kter je zsti zakotve-
na v l. 40 odst. 6 Listiny zkladnch prv a svobod
5
a jinak
je uznvna jako obecn zsada prvn.
6
2.2.2.3. Vztahy obecnho ke zvltnmu
Aplikovateln prvn normy stoj asto v pomru obecnho
ku zvltnmu. V tom ppad se uplatuje interpretan z-
sada lex specialis derogat legi generali (zvltn prvn ped-
pis m pednost ped prvnm pedpisem obecnm). Podle
tto zsady lze obecn prvn pedpis aplikovat jen v t m-
e, v n danou materii neupravuje prvn pedpis zvltn
(pomr subsidiarity); pokud takov zvltn prvn pedpis
(kter ovem mus bt v zsad stejn prvn sly jako obec-
n prvn pedpis) naopak stanov nco jinho ne obecn
prvn pedpis, pouije se zvltnho prvnho pedpisu (po-
mr speciality).
2.2.2.4. Jin vztahy
Nejedn se o vyerpvajc vet prvnch nebo interpre-
tanch pravidel i zsad, kter slou k een rozpor mezi
prvnmi normami v procesu aplikace prva. Dal takovou
vznamnou zsadou je, e je teba vychzet z vnitn bez-
rozpornosti prvnho du a interpretovat jednotliv prvn
normy pokud mono takovm zpsobem, aby byly navzjem
sluiteln. V kombinaci s hierarchi prvnch pedpis rzn
prvn sly to pak znamen, e prvn normy ni prvn sly
je teba vykldat konformn (je-li to vbec mon) s prvn-
mi normami vy prvn sly. Napklad zkony je teba vy-
kldat stavn konformnm zpsobem, tedy tak, aby jejich
vklad byl v souladu s stavnmi zkony a stavnm pod-
kem.
7
Jindy prvn d obsahuje zvltn normy, ec mon
kolize mezi prvnmi normami napklad na zklad osob-
n nebo zemn psobnosti.
8
Nen zde msta vnovat se tto
problematice hloubji.
Vstupem esk republiky do Evropsk unie se situace je-
t vce zkomplikuje o to, e otzky vzjemnho vztahu prv-
nch norem bude nutno eit nejen na rovni vnitrosttnho
prva, ale i na rovni evropskho prva, a dle tm, e se pi
aplikaci bude nutno vypodat se vzjemnmi vztahy prv-
nch norem eskho a evropskho prva. Problematika apli-
kace evropskho prva a vzjemnch vztah mezi evropskm
prvem a vnitrosttnm prvem lenskho sttu vykazuje a-
du specifk a v mnoha smrech pesahuje problematiku apli-
kace vnitrosttnho prva. Specifnost je i v tom, e evropsk
prvo svj vztah k pedpism vnitrosttnho prva lenskch
stt samo reguluje.
3. Vzjemn psoben evropskho prva a prva
lenskho sttu EU
3.1. vodem
Nam tmatem je obecn aplikace prvnch norem v oblasti
duevnho vlastnictv R ve vztahu k normm EU. O aplikaci
prvnch norem eskho prva jde vak ve skutenosti teprve
v druh ad. V prvn ad jde o aplikaci prvnch norem ev-
ropskho prva. K aplikaci prvnch norem evropskho prva
jsou toti povolny pedevm orgny lenskch stt (niko-
li tedy orgny Evropskch spoleenstv) a aplikace prvnch
norem evropskho prva tmito orgny pak vykonv vliv na
aplikaci prvnch norem lenskho sttu.
Je teba pipomenout, e evropsk prvo pedstavuje, e-
eno slovy Soudnho dvora Evropskch Spoleenstv, vlast-
n prvn d, integrovan od nabyt innosti Smlouvy do
prvnch systm lenskch stt, jen je pro jejich soudy
zvazn.
9
Od vstupu esk republiky do Evropsk unie budou te-
dy esk soudy a sprvn ady aplikovat vedle eskho pr-
va i prvo evropsk. Je teba zdraznit, e evropsk prvo je
v prvn ad aplikovno soudy a sprvnmi ady lenskch
stt a teprve v druh ad Soudnm dvorem Evropskch
Spoleenstv a jinmi orgny Evropsk unie. Rozhodujc t-
96

3
K tomu ble viz nap. Duan Hendrych a spol.: Sprvn prvo, obecn
st, 2. vydn, C.H. Beck Praha 1996, str. 34 a nsl.

4
Na tuto problematiku lze nahlet z dvou rznch hledisek: z hlediska
ontologickho (platnosti, resp. innosti prvn normy v rmci uritho
souboru norem) a z hlediska aplikanho (kterou prvn normu je teba
aplikovat na konkrtn skutkov dj); pro zjednoduen vci v tto ped-
nce mezi obma aspekty vslovn nerozliujeme.

5
Trestnost inu se posuzuje a trest se ukld podle zkona innho v do-
b, kdy byl in spchn. Pozdjho zkona se pouije, jestlie je to pro
pachatele pznivj.

6
Viz nlezy stavnho soudu SFR Pl. S SFR 78/92, nlezy stavnho
soudu R Pl. S 16/93, Pl. S 31/94, Pl. S 21/96, Pl. S 24/96, II. S
303/95, Pl. S 21/96 , Pl. S 9/95, Pl. S 3/94 aj.

7
Viz nap. nlezy stavnho soudu R . Pl. S 48/95, III. S 114/
94, IV. S 81/95, Pl. S 21/96 aj.

8
Viz nap. Gerhardt Kegel: Internationales Privatrecht, 7. Auf., Verlag
C.H.Beck, Mnchen 1995, str. 20 a nsl.

9
Rozsudek Soudnho dvora Evropskch Spoleenstv ze dne 15. 7. 1964
ve vci 6/64, Costa v. E.N.E.L., SbSD 1964, str. 1251, 1269
e aplikace pak stoj na orgnech lenskch stt, kterm v t-
to innosti napomhaj orgny Spoleenstv, zejmna Soudn
dvr v zen o pedbn otzce podle . 177 Smlouvy o za-
loen Evropskho Spoleenstv. O tom bude e dle.
3.2. Prameny evropskho prva
vodem je nutno pipomenout, jak jsou zkladn prameny
evropskho prva, tedy jakou formln podobu mohou mt
prvn normy evropskho prva, kter orgny lenskch st-
t maj povinnost aplikovat.
Prameny evropskho prva meme nejobecnji rozdlit
na primrn a sekundrn.
3.2.1. Primrn prvo
Primrn prvo Evropskch Spoleenstv, resp. Evropsk unie
m po obsahov strnce povahu jakhosi stavnho prva
Spoleenstv a prva upravujcho fungovn evropskch in-
stituc. Obsahuje vak i normy, kter mohou mt bezprosted-
n vliv na aplikaci a vklad prvnch norem z jakhokoli prv-
nho oboru, vetn prva duevnho vlastnictv.
Primrn prvo zahrnuje zakldac smlouvy Evropskch
Spoleenstv, tj. zejmna Smlouvu o zaloen Evropsk-
ho Spoleenstv z 25. 3. 1957, jak byla postupn doplov-
na a konsolidovna, mj. Smlouvou o Evropsk unii (Maas-
trichtskou smlouvou) a Amsterodamskou smlouvou. Pat
sem dle Smlouva o zaloen Evropskho spoleenstv uhl
a oceli a Evropskho spoleenstv pro atomovou energii; tyto
dv smlouvy maj pro aplikan innost vnitrosttnch soud
a orgn v souasn dob ji omezen vznam. Dle sem pat-
Smlouva o Evropsk unii ze 7. 2. 1992 (je zsti modifko-
vala a doplnila Smlouvu o zaloen Evropskho spoleenstv).
K primrnmu prvu tak pat smlouvy, kter mn a dopl-
uj zakldac smlouvy, jako i plohy tchto smluv. Naopak
sem nepat mezinrodn smlouvy, kter uzavelo Spoleen-
stv s tetmi stranami (nelenskmi stty). Pat sem ovem
smlouvy o pstupu novch lenskch stt.
K primrnmu prvu se ad i obecn zsady prvn a n-
kdy rovn zvykov prvo spoleenstv.
10
3.2.2. Sekundrn prvo
K prvnm pramenm sekundrnho prva pat pedevm
nazen a smrnice. Vedle toho se sem zaazuj rozhodnut,
doporuen a stanoviska a nkter dal prvn akty, ktermi
se nebudeme podrobnji zabvat. Prvn prameny sekundr-
nho prva jsou zakotveny v pedpisech prva primrnho, ze-
jmna ve Smlouv o zaloen Evropskho Spoleenstv.
3.2.2.1. Nazen
Nazen je upraveno v l. 249 Smlouvy o zaloen Evropsk-
ho Spoleenstv. Tento lnek stanov, e nazen m obec-
nou zvaznost a e je zvazn ve vech svch stech a bez-
prostedn pouiteln v kadm lenskm stt.
Zjednoduen meme ci, e se jedn o jaksi evrop-
sk zkony. Adresty nazen jsou pmo prvnick a fyzic-
k osoby v jednotlivch lenskch sttech. Okamikem na-
byt platnosti nazen mus bt nazen aplikovno soudy
a sprvnmi orgny lenskch stt stejn jako pedpisy vni-
trosttnho prva tohoto lenskho sttu. Nazen je norma-
tivnm aktem, tj. obsahuje obecnou pravu, kterou je teba
aplikovat na pedem neuren okruh ppad; nejedn se te-
dy o konkrtn akt, kter by upravoval pomry konkrtnch
osob v konkrtnm ppad.
11
Pkladem nazen v oblasti prva duevnho vlastnictv
me bt nazen . 40/94 o ochrann znmce Spoleen-
stv nebo nazen . 2081/92 o ochran zempisnch daj
a oznaen pvodu pro zemdlsk vrobky a potraviny.
3.2.2.2. Smrnice
I smrnice je zakotvena v l. 249 Smlouvy o zaloen Evrop-
skho Spoleenstv. Smrnice je podle tohoto lnku zvaz-
n pro kad stt, ktermu je urena, pokud jde o vsledek,
jeho m bt dosaeno, piem volba forem a prostedk se
ponechv vnitrosttnm orgnm.
To znamen, e smrnice v zsad nen zvazn pmo pro
fyzick a prvnick osoby v lenskch sttech, nbr jejmi
adresty jsou samotn lensk stty. Smrnice zavazuje len-
sk stty, aby uritm zpsobem formovaly sv vnitrosttn
prvo, tj. zejmna cestou legislativnch (ale ne pouze legisla-
tivnch) opaten zajistily dosaen uritho vsledku.
O tomto procesu se mluv jako o implementaci smrnic do
vnitrosttnho prva lenskho sttu. Je ponechno na vli
kadho lenskho sttu, jakm zpsobem bude smrnici im-
plementovat, tj. jakm zpsobem doshne cle stanovenho
smrnic. Prvn dy lenskch stt, kter implementovaly
smrnici, se tedy mohou v uritch aspektech liit, avak jsou
harmonizovny co do vsledku pedvdanho smrnic.
V tto souvislosti je nutno pipomenout, e podle judi-
katury Soudnho dvora Evropskch Spoleenstv jsou stty
povinny zajistit plnou implementaci smrnic ve faktickm
i prvnm ohledu, tj. nesta pouze pijmout pslun zko-
nodrn akty, nbr je tak nutno tyto akty v praxi aplikovat
a interpretovat je v souladu se smrnic a ostatnmi pedpi-
sy evropskho prva.
12
Pkladem smrnice z oblasti prva duevnho vlastnic-
tv me bt smrnice . 89/104/EEC k aproximaci zkon
lenskch stt vztahujcch se k ochrannm znmkm ne-
bo smrnice . 91/250/EEC o prvn ochran potaovch
program.
3.2.2.3. Jin akty sekundrnho prva
K pramenm sekundrnho prva se dle zaazuj individul-
n rozhodnut, doporuen a stanoviska a nkter dal prvn
akty. Tyto jin prvn akty postrdaj nkter ze zkladnch
defninch znak prvnch norem, a to zpravidla bu zvaz-
nost (doporuen a stanoviska), nebo obecnost (individuln
rozhodnut). Maj zpravidla povahu (konkrtnch) sprvnch
97

10
Viz k tomu ble nap. Tomas Oppermann: Europarecht, 2. Aufage, Ver-
lag C.H.Beck Mnchen 1999

11
Viz k tomu ble nap. A. Verny M. Dauses: Evropsk prvo, stav me-
zinrodnch vztah Praha 1998, str. 77 a nsl.

12
Viz k tomu ble tamt
akt nebo politickch rozhodnut a pro vzjemn vztahy ev-
ropskho prva a prva lenskho sttu maj jen omezen v-
znam. Nadle se jimi nebudeme zabvat.
13
3.2.3. Vlastnosti evropskho prva
Prvn normy evropskho prva se ve vztahu k vnitrosttn-
mu prvu projevuj zejmna dvma vlastnostmi:
bezprostedn pouitelnost, resp. bezprostednm in-
kem
pednost.
3.2.3.1. Bezprostedn pouitelnost
Bezprostedn pouitelnost znamen, e prvn normy evrop-
skho prva mohou, resp. musej bt aplikovny pmo soudy
a orgny lenskch stt. Bezprostedn inek znamen, e
pedpisy evropskho prva mohou bt pedmtem aplikace
v tzv. irm smyslu, jak jsme jej vymezili v vodu, a zejm-
na e mohou zakldat prva a povinnosti, resp. prvn vzta-
hy fyzickch a prvnickch osob v lenskch sttech. Nkdy
se jako bezprostedn inek oznauje pouze situace, kdy se
jednotlivec me dovolat v ppad poruen jeho prv vypl-
vajcch z evropskho prva ustanoven evropskho prva, je-
ho nen adrestem, ped orgny lenskch stt.
14
Pokud na-
dle budeme hovoit o bezprostedn pouitelnosti, budeme
mt na mysli podle okolnost i bezprostedn inek jakoto
podkategorii bezprostedn pouitelnosti.
15
Bezprostedn pouitelnost je jednm z vznamnch zna-
k, ktermi se normy evropskho prva li z hlediska vni-
trosttnho prvnho du od norem mezinrodnho prva
veejnho. Normm mezinrodnho prva veejnho se zpra-
vidla v oblasti vnitrosttnho prva nepiznv bezprosted-
n pouitelnost ani inek. K tomu, aby mohly pmo zakl-
dat prva a povinnosti na zem danho sttu a aby mohly
bt aplikovny orgny danho sttu, je zapoteb v kadm
ppad recepce prvnch norem mezinrodnho prva ve-
ejnho do vnitrosttnho prvnho du na zklad prv-
n normy vnitrosttnho prva; formou tto recepce pitom
asto je tzv. adaptace, tj. zjednoduen eeno jaksi provede-
n mezinrodn smlouvy vnitrosttnm prvnm pedpisem.
Nrodn orgn, typicky soud, pak zpravidla aplikuje takov
vnitrosttn prvn pedpis vydan k adaptaci mezinrodn
smlouvy do vnitrosttnho prva a nikoli pmo mezinrod-
n smlouvu.
16
U norem evropskho prva, jak ji shora bylo
eeno, je tomu jinak; tyto normy psob v oblasti vnitrostt-
nho prva pmo, ani by bylo teba jakkoli formy recepce
do vnitrosttnho prva.
Bezprostedn pouitelnost, resp. inek pslu, ovem
v rzn me, prvnm pramenm primrnho i sekundr-
nho prva, a to vetn smrnic.
3.2.3.1.1. Bezprostedn pouitelnost primrnho prva
Co se te primrnho prva, konstatoval Evropsk soudn
dvr, e prvo Spoleenstv, nezvisl na zkonodrstv len-
skch stt, m jednotlivcm, stejn jako jim ukld povin-
nosti, propjit i prva. Takov prva nevznikaj jen tehdy,
jestlie to smlouva vslovn stanov, ale tak na zklad jed-
noznanch povinnost, kter smlouva ukld jak jednotliv-
cm, tak lenskm sttm a orgnm Spoleenstv.
17
Bezprostedn pouiteln jsou teoreticky vechna ustano-
ven primrnho prva. Nkterm ustanovenm primrnho
prva pak navc pslu i bezprostedn inek; tak je tomu
tehdy, pokud z nich lze jasn a bezpodmnen dovodit, e
mohou zaloit subjektivn prva jednotlivc.
Rozhodujc slovo pi uren, zda prvn norma primr-
nho prva m bezprostedn innost, pslu Soudnmu
dvoru Evropskch spoleenstv. Podle judikatury Soudn-
ho dvora maj bezprostedn innost mnoh ustanoven
Smlouvy o zaloen Evropskch spoleenstv. Jedn se ze-
jmna o ustanoven o odstrann dovoznch a vvoznch cel
a dvek s rovnocennm inkem mezi lenskmi stty, jako
i odstrann kvantitativnch dovoznch a vvoznch omeze-
n a opaten s rovnocennm inkem mezi lenskmi stty,
ustanoven o volnm pohybu pracovnk, volnm pohybu
zbo, volnm pohybu kapitlu, volnm pohybu slueb (l.
23 a nsl. a 39 a nsl. Smlouvy o zaloen Evropskch Spo-
leenstv), jako i ustanoven zakldac smlouvy tkajc se
soutnho prva, tj. l. 81, 82 Smlouvy o zaloen Evropsk-
ho Spoleenstv (zkaz kartelovch dohod, zkaz zneuvn
dominantnho postaven).
18
3.2.3.1.2. Bezprostedn pouitelnost sekundrnho prva
Bezprostedn pouitelnost, resp. bezprostedn inek maj
i normy sekundrnho prva. Zde je teba rozliovat zejm-
na mezi nazenmi a smrnicemi.
Bezprostedn pouitelnost nazen vyplv vslovn z l.
249 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv.
Problematitj je bezprostedn pouitelnost, resp. i-
nek smrnic.
19
Podle shora citovanho l. 249 Smlouvy o za-
loen Evropskho spoleenstv je smrnice zvazn pro len-
sk stty, jim je urena, a to pokud jde o vsledek, jeho m
bt dosaeno.
O bezprostedn pouitelnosti, resp. inku smrnic
Smlouva o zaloen Evropskho spoleenstv vslovn nic
nestanovuje, avak bezprostedn pouitelnost, resp. inek
smrnic dovodil pro urit ppady Soudn dvr Evropskch
spoleenstv. Pipomeme, e adrestem smrnic jsou v z-
sad lensk stty, kterm smrnice ukld povinnost imple-
mentovat smrnici do jejich vnitrosttnho prva tak, aby bylo
dosaeno vsledku, kter smrnice pedpokld. Pokud k im-
plementaci smrnice do vnitrosttnho prva lenskho sttu
dn a vas dojde, je pedmtem aplikace nrodnmi org-
ny lenskho sttu a toto k implementaci smrnice vydan
vnitrosttn prvo a nikoli samotn smrnice a teprve tyto
98

13
Ble viz nap. Tomas Oppermann: dlo shora cit., str. 214 a nsl.

14
Tich, Arnold a spol.: Evropsk prvo, C.H.Beck Praha 1999, str. 205

15
K bezprostedn pouitelnosti a bezprostednmu inku evropskho
prva biz Tich Arnold a spol.: Evropsk prvo, C.H.Beck Praha 1999,
str. 202 a nsl.

16
K tto problematice ble viz Ji Malenovsk: Pomr mezinrodnho
a vnitrosttnho prva, Doplnk Brno 2000

17
Viz rozsudek Evropskho soudnho dvora ze dne 5. 2. 1963 v prvn vci
26/62, van Gend a Loos, SbSD 1963, str. 1, 24

18
Viz ble Vern Dauses: dlo shora cit., str. 86 a nsl.

19
Vklad tto problematiky je pro ely pednky zjednoduen; podrob-
nji k bezprostedn pouitelnosti smrnic viz Tich, Arnold: dlo shora
cit., str. 205 a nsl.
vnitrosttn prvn pedpisy mohou v zsad zakldat prva
a povinnosti jednotlivc. (Proces implementace smrnic do
prva lenskho sttu je vak teba odliovat od recepce me-
zinrodnho prva do vnitrosttnho prva; v ppad imple-
mentace smrnic se nejedn o recepci, nebo evropsk pr-
vo se na rozdl od mezinrodnho prva veejnho nechov
vi recepci do vnitrosttnho prva indiferentn (neumo-
uje rzn formy recepce, ppadn monistick pojet vzta-
hu mezinrodnho a vnitrosttnho prva), nbr evropsk
prvo samo ukld nezvisle na prvu lenskho sttu po-
vinnost smrnici implementovat a do urit mry i zpsob
implementace.)
Me ovem nastat situace, e lensk stt opomene vas
nebo sprvn implementovat smrnici. Takov jednn jed-
nak vystavuje lensk stt odpovdnosti vi orgnm Spo-
leenstv. Vedle toho takovm pochybenm lenskho sttu
mohla utrpt prva jednotlivc. Zejmna z tohoto dvodu
a dle ve snaze zajistit efektivitu evropskho prva dovodil
Soudn dvr Evropskch spoleenstv pro tento ppad, e fy-
zick nebo prvnick osoby se mohou dovolvat ped soudn-
mi nebo sprvnmi orgny lenskch stt pmo tch usta-
noven (neimplementovanch) smrnic, kter jsou obsahov
bezpodmnen, dostaten pesn a smuj k zaloen prv,
ppadn povinnost jednotlivc.
20
Pokud vak lensk stt smrnici korektn implementoval,
nemohou se ji jednotlivci odvolvat v zench ped nrod-
nmi soudy a orgny pmo na smrnici, nbr na legislativn
akty, jimi byla smrnice implementovna do vnitrosttnho
prvnho du lenskho sttu. Jednotlivci se ovem samo-
zejm mohou odvolat na smrnice pmo v t me, v jak
tvrd, e smrnice do vnitrosttnho prva lenskho sttu
implementovna nebyla.
21
3.2.3.2. Nepm inek
Jako nepm inek evropskho prva se oznauje povin-
nost lenskch stt a jejich orgn vykldat normy svho
vnitrosttnho prva konformn s prvem evropskm, v p-
pad smrnice pak ve svtle textu a cle normy smrnice. Po-
vinnost konformnho vkladu se vztahuje na cel vnitros-
ttn prvn d, nejen tedy na vnitrosttn prvn pedpisy
vydan k implementaci smrnice. Ve vztahu ke smrnicm
se povinnost konformnho vkladu uplatuje ji od naby-
t innosti smrnice, nikoli a od uplynut lhty k jej im-
plementaci.
22
3.2.3.3. Pednost
Dal vznamnou vlastnost prvnch norem evropskho pr-
va ve vztahu k normm vnitrosttnho prva lenskho st-
tu je pednost evropskho prva ped vnitrosttnm prvem.
Bez pednosti evropskho prva ped vnitrosttnm prvem
by zejm bylo obtn, ne-li nemon uvst evropsk prvo
v lenskch sttech v ivot a zajistit skuten fungovn vnit-
nho trhu, jako i dosaen dalch cl Spoleenstv.
Pednost evropskho prva se uplatuje na rovni aplika-
n. To znamen, e ustanoven vnitrosttnho prva lenskho
sttu, kter je v rozporu s prvn normou evropskho prva,
nesm bt v konkrtnm ppad pouito. Neznamen to vak,
e by takov prvn pedpisy vnitrosttnho prva lenskho
sttu pro jejich rozpor s evropskm prvem eo ipso a jako ta-
kov pozbvaly platnosti. Takov prvn pedpisy, resp. prv-
n normy zstvaj pouze neaplikovateln.
23
Princip pednosti evropskho prva ped vnitrosttnm
prvem lenskch stt dovodil v cel ad rozsudk Soud-
n dvr Evropskch spoleenstv. Zsadnm rozsudkem
v tomto smru je rozsudek Costa v. E.N.E.L., v nm Soudn
dvr uvedl: prvu vytvoenmu smlouvou a tm plynou-
cmu z autonomnho prvnho pramene nemohou vzhledem
k tto jeho zvltnosti pedchzet dn vnitrosttn prv-
n pedpisy jakhokoli druhu, nem-li bt odat charakter
prva Spoleenstv a nem-li bt zpochybnn vlastn prvn
zklad Spoleenstv. Tm, e podle ustanoven smlouvy vy-
hradily prva a povinnosti, kter byly do t doby podzeny
jejich vnitnm prvnm dm, prvn prav prvnho -
du Spoleenstv, stty defnitivn omezily sv vsostn prva,
co neme bt pozdjm jednostrannm opatenm, kter
se nesluuje s pojmem Spoleenstv, navrceno do pvod-
nho stavu.
24
Zsada pednosti plat pro vechny prameny evropskho
prva, tedy jak pro prvo primrn, tak i sekundrn. Souas-
n se uplatuje vi vekerm prvnm pedpism vnitrostt-
nho prva lenskho sttu, a ji je jejich prvn sla jakkoli.
Znamen to, e z hlediska evropskho prva pslu prvnm
pedpism evropskho prva pednost dokonce i ped stav-
nm prvem lenskch stt.
Ve vztahu k vnitrosttnmu stavnmu prvu a stavnmu
podku je uplatovn pednosti evropskho prva nicm-
n ponkud problematick; zejmna stavn soudy lenskch
stt, tak Spolkov stavn soud, zaujmaj v tto otzce nkdy
zdrenliv stanoviska, zejmna co se te ochrany zkladnch
lidskch prv. To vyplv tak z toho, e v evropskm prvu,
tj. v prvu Evropskch Spoleenstv a Evropsk unie, dosud
chyb komplexn a inn systm ochrany lidskch prv.
3.3. esk stavn podek a evropsk prvo
esk stavn prvo bylo ji modifkovno tak, aby v eskm
prvnm du mohly prvn normy evropskho prva povat
bezprostedn pouitelnosti, resp. zpsobovat bezprostedn
inky, a aby jim byla piznvna pednost. Vyplv to z l.
10 stavy esk republiky, kter po novele proveden stav-
nm zkonem . 395/2001 Sb. zn takto: Vyhlen mezin-
rodn smlouvy, k jejich ratifkaci dal Parlament souhlas a ji-
mi je esk republika vzna, jsou soust prvnho du;
stanov-li mezinrodn smlouva nco jinho ne zkon, po-
uije se mezinrodn smlouva.
99

20
Rozsudek ze dne 19. 1. 1982 v prvn vci 8/81, Becker, SbSD 1982, str. 53,
71

21
Viz nap. rozsudek ze dne 1. 2. 1977 v prvn vci 51/76, Nederlandse On-
dernemingen SbSD 1977, str. 113, rozsudek ze dne 19. 1. 1982 v prvn
vci 8/81, Becker SbSD 1982, str. 53, 71

22
K nepmmu inku viz ble Tich, Arnold: dlo shora cit., str. 212 a n-
sl. a soudn judikaturu tam citovanou

23
Viz ble Tich, Arnold: dlo shora cit., str. 216 a nsl.

24
Rrozsudek ze dne 15. 7. 1964 v prvn vci 6/64 Costa v. E.N.E.L., SbSD
1964, str. 1251, 1270
Na tomto mst je ovem teba znovu pipomenout, e ev-
ropsk prvo, a to pedevm prvo Spoleenstv,
25
je svou po-
vahou odlin od mezinrodnho prva veejnho. Tato odli-
nost spov zejmna v tom, e evropsk prvo samo stanov,
jakm zpsobem se bude uplatovat na zem lenskch stt
a samo jednotnm zpsobem ve vech lenskch sttech re-
guluje svj vztah k vnitrosttnmu prvu lenskch stt.
Okamikem vstupu esk republiky do Evropsk unie se
tak na zem esk republiky stane aplikovatelnm vedle vni-
trosttnho esk prvo i evropsk prvo, piem podmnky
a zpsob aplikovatelnosti evropskho prva budou vyplvat
pmo z evropskho prva. Modifkovan lnek 10 stavy
esk republiky k tomu pouze otevel cestu.
3.4. Praktick dsledky v oblasti aplikace prva
3.4.1. Posun ve vzjemnch vztazch prvnch norem
To ve tedy znamen vrazn posun v innosti soudnch
a sprvnch orgn lenskch stt v oblasti aplikace prva.
Znamen to tak vznamn posun v een konfikt mezi
aplikovatelnmi prvnmi normami.
Pokud doposud prvoadm vchodiskem k een tako-
vch konfikt bylo hierarchick uspodn prvnho du,
tj. rzn stupe prvn sly prvnch pedpis, je nyn prvo-
adm vchodiskem potenciln konfikt vnitrosttnho pr-
va s evropskm prvem. Takov potenciln konfikt budou
muset aplikan orgny vyeit nejdve a teprve potom se p-
padn zabvat hierarchickmi, systematickmi, intertempo-
rlnmi a ppadn i jinmi vztahy mezi prvnmi normami
v rmci vnitrosttnho prvnho du.
Dochz tak k vznamnmu kompetennmu posunu,
pokud jde o posuzovn konfikt mezi prvnmi normami.
Ve vnitrosttnm prvu jsou zpravidla k posuzovn rozporu
mezi prvnmi normami rzn prvn sly povolny soudy,
resp. stavn soudy; v esk republice napklad pslu jak
tzv. konkrtn, tak i tzv. abstraktn kontrola stavnosti vlu-
n stavnmu soudu (pokud obecn soudy dospj k zvru,
e zkon, kter maj aplikovat, je v rozporu s stavnm zko-
nem, nejsou oprvnny tuto otzku samy posoudit a ppadn
aplikovat stavn zkon, nbr mus vc pedloit stavnmu
soudu). Bude-li se vak takov konfikt tkat vztahu mezi ev-
ropskm prvem a vnitrosttnm prvem, budou po vstupu
esk republiky do Evropsk unie obecn soudy, a dokonce
i sprvn ady povolny k tomu, aby ppadn samy posou-
dily rozpor vnitrosttn prvn normy, kterou maj aplikovat,
s normou prva evropskho.
3.4.2. Proces aplikace vnitrosttnch prvnch norem v kontextu
evropskho prva
Proces aplikace prva nrodnmi orgny bude tedy po vstu-
pu do Evropsk unie vypadat asi takto:
Prvnm krokem bude zjitn skutkovho stavu. Pedpo-
kladem takovho zjitn samozejm je urit pedbn,
prvotn kvalifkace skutkovho dje ve svtle prvnch no-
rem (viz ve), a to vetn norem evropskho prva. Jen na
zklad takov prvotn kvalifkace je toti mon zskat uri-
t vodtka i pro skutkov zjitn, kter mus nrodn orgn
uinit, aby zjistil ty skutenosti, kter jsou ve svtle apliko-
vatelnch prvnch norem relevantn. Rozhodujc orgn se
tak asto bude muset pi zjiovn skutkovho dje zabvat
otzkami, kter doposud nebyly prvn relevantn a prvn
relevance nabudou a v kontextu evropskho prva; nap-
klad velmi asto bude relevantn otzka, zda urit zbo by-
lo uvedeno na trh v lenskm stt EU.
Vhodou me bt, e astnci zen se zpravidla sna
aktivn ovlivovat vsledek zen, a proto pedkldaj roz-
hodujcmu orgnu jak skutkov tvrzen a dkazy, kter ve
vci povauj za prvn relevantn, tak i odkazy na pslun
prvn normy; po vstupu esk republiky do Evropsk unie
je tak teba potat s tm, e se astnci zen budou hojn
dovolvat prvnch norem evropskho prva. kolem roz-
hodujcho orgnu bude se s takovmi tvrzenmi vypodat
a pihldnout jen k takovm skutkovm okolnostem, kter
skuten jsou pro posuzovanou vc relevantn, a aplikovat ty
prvn normy, a ji evropskho nebo eskho prva, jejich
aplikace je v danm ppad na mst.
Druhm krokem bude zjitn prvnch norem aplikova-
telnch na danou vc s ohledem na zjitn skutkov stav.
Mezi aplikovatelnmi prvnmi normami zpravidla budou
i normy evropskho prva. Je teba si uvdomit, e evrop-
sk prvo reguluje nesmrnou i materie a zasahuje do t-
m vech prvnch odvtv. Pedpisy evropskho prva,
kter budou aplikovateln v rozhodovanm ppad, bu-
dou zpravidla zahrnovat jak speciln pedpisy evropskho
prva v oblasti duevnho vlastnictv (nazen a smrnice),
tak i primrn prvo (napklad ustanoven o volnm pohy-
bu zbo). K aplikovatelnm prvnm normm evropskho
prva budou patit podle okolnost tak obecn prvn zsa-
dy, kter jsou soust prvnho du Spoleenstv
26
, jako
i judikatura evropskch soud, zejmna Soudnho dvora Ev-
ropskch spoleenstv.
Jako tet krok bude v ppad prvnch norem evropskho
prva nsledn nutno posoudit, zda jsou bezprostedn apli-
kovateln, resp. inn. To bude pravidlem, bude-li se jednat
o ustanoven nazen, ppadn ta ustanoven primrnho
prva, kter se vztahuj k jednotlivcm. Spe vjimen to
bude v ppad smrnic (viz ve bod 3.2.3.1.2).
To ovem neznamen, e by nrodn orgny ke smrnicm
v zsad nemusely pihlet. Naopak. Za elem zjitn, zda
prvn normy obsaen ve smrnici v danm ppad jsou
bezprostedn pouiteln, bude nutno zjistit, zda smrnice
byla dn a vas implementovna do vnitrosttnho prvn-
ho du. Teprve bude-li odpov na tuto pedbnou otz-
100

25
K pojmm evropsk prvo, prvo Spoleenstv, unijn prvo a rozdlm
mezi nimi viz Tich, Arnold: dlo shora cit., str. 152 a nsl. a 196 a nsl.;
specifck charakter, odliujc evropsk prvo od mezinrodnho prva
veejnho, m pedevm prvo Spoleenstv (komunitrn prvo); tzv.
prvo unijn m ble ke klasickmu mezinrodnmu prvu veejnmu.

26
Obecn prvn zsady uznv jako pramen, resp. soust evropskho pr-
va Soudn dvr Evropskch Spoleenstv, viz nap. rozsudek ze dne 12. 11.
1969 v prvn vci 29/69 Stauder, SbSD 1969, str. 419, 424; rozsudek ze
dne 17. 12. 1970 v prvn vci 11/70, Internationale Handelsgesel1schaf,
SbSD 1970, str. 1120, 1135; rozsudek ze dne 14. 5. 1974 v prvn vci 4/
73, Nold, SbSD 1974, str. 491, 507; rozsudek ze dne 13. 12. 1979 v prv-
n vci 44/79, Hauer, SbSD 1979, str. 3727, 3744; rozsudek ze dne 11. 7.
1989, Schrder, 265/87, SbSD 1989, str. 2237, 2267
ku kladn, bude mono ji nadle smrnici nebrat v vahu
a aplikovat harmonizovan vnitrosttn prvo. Pokud naopak
nrodn orgn zjist, e smrnice, napklad jen v nkterch
ohledech, dn nebo vas implementovna nebyla, bude mu-
set posoudit, zda smrnice zakld obsahov bezpodmne-
n a dostaten pesn prva jednotlivc (jak fyzickch, tak
prvnickch osob); pokud k takovmu zjitn dojde, bude
jeho povinnost smrnici pmo aplikovat.
Jako pomysln tvrt krok bude nrodn orgn takto zjit-
n aplikovateln prvn normy, jak evropskho, tak vnitrostt-
nho prva muset posoudit z hlediska jejich kompatibility, a to
vetn vech ji innch smrnic, by lhta k implementaci
jet neuplynula, tj. zabvat se otzkou, zda jsou tyto normy
sluiteln, ppadn zda mezi nimi nen rozpor.
Ve vztahu norem vnitrosttnho prva k normm evrop-
skho prva bude nejprve na mst pokusit se o interpreta-
ci prvnch norem vnitrosttnho prva takovm zpsobem,
aby to bylo sluiteln s prvnmi normami evropskho prva.
Pokud napklad bude existovat vce variant vkladu vnitros-
ttn prvn normy, z nich jeden bude a druh nebude slu-
iteln s prvnmi normami evropskho prva, bude povin-
nost nrodnho orgnu dt pednost tomu vkladu, kter je
s evropskm prvem sluiteln. Opt je teba pipomenout,
e to plat i o ustanoven smrnic, u nich jet neuplynula
lhta k implementaci.
Pokud interpretace, kter by byla sluiteln s evropskm
prvem, nebude mon, bude povinnost nrodnho orgnu
nepihldnout k takov prvn norm vnitrosttnho prva
a msto n aplikovat pslunou normu evropskho prva. Jak
poznamenal Soudn dvr Evropskch spoleenstv v rozsud-
ku Simmenthal
27
, kad nrodn soudce, ec spor v me-
zch svch pravomoc, je povinen pln aplikovat komuni-
trn prvo a chrnit prva, kter prvo Spoleenstv udl
jednotlivcm, piem ponechv neaplikovno jakkoli p-
padn odporujc ustanoven nrodnho prva, a u dvj
i pozdj vi komunitrnmu pedpisu; tud je s vlastn
podstatou komunitrnho prva nesluiteln jakkoli prv-
n pedpis nrodnho prva, jakkoli praktika zkonodrn,
sprvn i soudn, v jejm dsledku by dolo ke zmenen
innosti komunitrnho prva tm, e odmtne soudci, p-
slunmu k aplikaci tohoto prva, pravomoc, aby v momen-
t aplikace uinil ve potebn k vylouen nrodnch ped-
pis, je by mohly tvoit ppadnou pekku pln innosti
komunitrnch norem.
Teprve nsledn pak bude pslun nrodn orgn e-
it ppadn rozpory mezi prvnmi normami vnitrostt-
nho prva mezi sebou. Pitom bude postupovat podle ob-
vyklch interpretanch, resp. aplikanch zsad, kter jsme
zmnili v vodu.
3.5. Pedbn otzky
Nrodn orgn samozejm bude postaven i ped kol, aby
interpretoval prvn normy evropskho prva a ppadn i e-
il vzjemn rozpory prvnch norem evropskho prva mezi
sebou. Aby vklad pedpis evropskho prva pi jejich apli-
kaci nrodnmi orgny lenskch stt byl jednotn, zakot-
vuje Smlouva o zaloen Evropskch Spoleenstv institut tzv.
pedbn otzky.
3.5.1. Prvn zklady
Pravomoc rozhodovat pedbn otzky m Soudn dvr
Evropskch Spoleenstv na zklad l. 234 Smlouvy o zalo-
en Evropskho spoleenstv. Podle tohoto ustanoven m
Soudn dvr pravomoc rozhodovat o pedbnch otzkch
tkajcch se vkladu tto smlouvy (tj. Smlouvy o zaloen
Evropskho spoleenstv), platnosti a vkladu akt orgn
Spoleenstv a Evropsk centrln banky a dle vkladu statu-
t orgn zzench aktem Rady, pokud tak statuty stanov.
Prvo obrtit se na Soudn dvr Evropskch spoleenstv
s pedbnou otzkou pslu soudu lenskho sttu, pokud
v zen ped nm vyvstane otzka, kter se tk vkladu ev-
ropskho prva, jak bylo shora vymezeno, tedy zejmna pri-
mrnho i sekundrnho prva. Podmnkou je, e soud len-
skho sttu rozhodnut o pedbn otzce povauje za nutn
k vydn svho rozsudku. Tak je tomu v praxi tehdy, pokud
soud lenskho sttu je ve sv rozhodovac innosti konfron-
tovn s aplikovatelnost pedpis evropskho prva, k jeho
vkladu v relevantnm smru jet nebylo vydno rozhodnu-
t Soudnho dvora Evropskch Spoleenstv.
Pokud se jedn o soud lenskho sttu, jeho rozhodnut
nelze napadnou opravnmi prostedky podle vnitrosttnho
prva, je takov soud povinen obrtit se na Soudn dvr Ev-
ropskch spoleenstv s pedbnou otzkou.
28
3.5.2. Vznam zen o pedbn otzce
Jak ji bylo shora zmnno, zen o pedbn otzce m pe-
devm vznam pro jednotn vklad evropskho prva. Jak
ji bylo nkolikrt zdraznno, spov te aplikace pedpi-
s evropskho prva pedevm a v prvn ad na soudech
lenskch stt. Evropsk soudy, tedy zejmna Soudn dvr
Evropskch spoleenstv a Soud prvn instance, v zsad ne-
jsou povolny k rozhodovn soukromoprvnch spor, n-
br rozhoduj ve zvltnch druzch zen, z nich jedno
z nejvznamnjch je prv zen o pedbn otzce. Jeli-
ko aplikovat a interpretovat evropsk prvo je pro nrodn-
ho soudce v ad ppad obtn, je mu prostednictvm -
zen o pedbn otzce dna monost, ppadn povinnost
kooperovat v tomto smru se Soudnm dvorem Evropskch
Spoleenstv. Vlastn odpovdnost za rozhodnut v indivi-
dulnm ppad vak zstv na nrodnm soudci, kter je
v danm ppad zkonnm soudcem pro rozhodovanou vc
se vemi implikacemi, kter to m, tj. mj. poadavkem na ne-
strann a nezvisl rozhodovn.
3.5.3. K formulaci pedbn otzky
Jak bylo shora zmnno, dochz v zen o pedbn otzce
k interpretaci evropskho komunitrnho prva, nikoli vni-
trosttnho prva lenskch stt. Soudn dvr Evropskch
Spoleenstv nen oprvnn rozhodovat o vkladu vnitrostt-
101

27
Rozsudek ze dne 9. 3. 1978 v prvn vci 106/77, Simmenthal, SbSD 1978,
str. 629, 644

28
K pedbnm otzkm podrobnji viz Tich, Arnold: dlo shora cit.,
str. 286 a nsl.
nch prvnch pedpis lenskch stt, a pokud by se na nj
obrtil soud lenskho sttu se dost o rozhodnut o ped-
bn otzce, kter by se tkala vkladu vnitrosttnho pr-
va, musel by takovou dost odmtnout.
Nicmn v praxi m zen o pedbnch otzkch v-
znam prv i pro interpretaci vnitrosttnch prvnch no-
rem lenskho sttu v souvislosti s jeho vztahem k ped-
pism evropskho prva a pro een ppadnch rozpor.
Pedbn otzky toti mohou bt formulovny tak, e kla-
dou otzku tkajc se vkladu evropskho prva v kontex-
tu uritch norem prva vnitrosttnho. Pi formulaci ped-
bn otzky m soud lenskho sttu monost dotzat se,
zda urit pedpis evropskho prva je nutno vykldat tak,
e vyluuje aplikaci uritho pokud mono obecn cha-
rakterizovanho pedpisu vnitrosttnho prva. To v praxi
znamen, e Soudn dvr Evropskch Spoleenstv v zen
o pedbn otzce ve skutenosti rozhoduje o sluitelnosti
prvnch norem vnitrosttnho prva s prvnmi normami
evropskmi, ovem v abstraktn rovin. Nen oprvnn vy-
slovovat se k uplatnn pedpis evropskho prva na kon-
krtn ppad
29
.
Je tedy vc urit formulan obratnosti pi zadn ped-
bn otzky, aby otzka sluitelnosti nrodnho prva s ev-
ropskm prvem mohla bt pedmtem zen o pedbn
otzce. Otzka nesm znt nap.: Je teba pedpis nrodn-
ho prva X vykldat tak, e ?, nebo Je mono pedpis
X nrodnho prva vykldat tak, e ?; na druhou stranu
vak ppustn je poloit otzku ve form: Je pedpis evrop-
skho prva X nutno vykldat tak, e vyluuje aplikaci ur-
itch pokud mono obecn charakterizovanch norem
vnitrosttnho prva ?.
3.5.4. K oprvnn pedloit pedbnou otzku
K pedloen dosti o rozhodnut o pedbn otzce jsou
oprvnny soudy lenskch stt, tedy v zsad nikoli sprv-
n orgny. Pi vkladu pojmu soud je vak teba pihlet
nikoli k formlnmu oznaen takov instituce v nrodnm
prvnm du, nbr zejmna k jeho funkci. V tomto irm
pojet se za soud povauje jakkoli nezvisl, tj. na pokyny
nevzan zazen uren k rozhodovn spor
30
, piem
nerozhoduje povaha zen ped nm (me se jednat o -
zen sporn i nesporn, civiln, administrativn i trestn).
31

Tento vklad pijal i Soudn dvr Evropskch Spoleenstv
v ad rozhodnut
32
.
Je teba konstatovat, e esk sprvn ady, povolan
k rozhodovn v oblasti duevnho vlastnictv, jakmi je
ad prmyslovho vlastnictv, ministerstvo kultury, celn
orgny aj., zejm nelze kvalifkovat jako soudy ve smyslu l.
234 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv. Jedn se to-
ti vesms o klasick sprvn orgny, kter jsou soust hi-
erarchie sprvy. Pokud tyto orgny nicmn rozhoduj otz-
ky soukromho prva (a ji ve spornm, nebo v nespornm
zen), dv obansk soudn d v sti V. astnkm ta-
kovch zen prvo dat soud, aby ve vci rozhodl znovu.
Pinejmenm v zen podle sti V. obanskho soudnho
du, v nm bude znovu rozhodovno o otzkch, kter byly
pedmtem rozhodnut sprvnho orgnu, pak bude mono
obrtit se na Soudn dvr Evropskch spoleenstv s pedb-
nou otzkou k vkladu pedpis evropskho prva v oblasti
duevnho vlastnictv.
4. Aplikace prvnch norem vnitrosttnho
a evropskho prva na praktickm pkladu
N vklad aplikanch vztah mezi normami vnitrosttn-
ho a evropskho prva byl zatm abstraktn a tkal se prv-
nch norem z jakhokoli oboru. Jak ji vodem bylo eeno,
prvo duevnho vlastnictv se v tomto smru nevyznauje
dnm specifkem. Nyn se pokusme ukzat na ppadov
studii, jak proces aplikace vnitrosttnho i evropskho prva
orgnem lenskho sttu me v praxi vypadat. Volme p-
klad z oblasti prva duevnho vlastnictv.
4.1. Skutkov dj
Na ad prmyslovho vlastnictv v Praze je podna pihl-
ka ochrann znmky, kter je vlun tvoena geografckm
nzvem. Pihlaovatel tvrd a prokazuje, e toto oznaen u-
val v prbhu t let pede dnem podn pihlky ochrann
znmky pro oznaovn svch masnch vrobk a s ohledem
na to d, aby oznaen bylo zapsno do rejstku ochran-
nch znmek.
4.2. Aplikovateln prvn normy vnitrosttnho prva
Oznaen tvoen vlun z daj o zempisnm pvodu
vrobku nebo sluby jsou vylouena ze zpisu do rejstku
ochrannch znmek podle ust. 2 odst. 1 psm. c) zkona
. 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch, v platnm zn-
n (dle jen znmkov zkon), tj. na zklad vnitrostt-
nho prva.
Souasn plat, e takov oznaen me bt zapsno do
rejstku, jestlie pihlaovatel proke, e uvnm v ob-
chodnm styku, kter zapoalo ped podnm pihlky
ochrann znmky, oznaen zskalo rozliovac zpsobi-
lost pro jeho vrobky i sluby. To zakotvuje opt vnitros-
ttn prvo, konkrtn ust. 2 odst. 2 zkona o ochrannch
znmkch.
Podle okolnost na dan skutkov dj mohou dopadat
jet dal normy vnitrosttnho prva, nap. ust. 2 odst.
1 psm. g) zkona . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch,
kter zakotvuje vluku ze zpisu pro oznaen, kter me
klamat veejnost zejmna o povaze, jakosti nebo zempisnm
pvodu vrobk nebo slueb.
102

29
Viz nap. rozsudek z 5. 7. 1967 v prvn vci 2/67, Auguste de Moor SbSD
1967, str. 263, 275; rozsudek z 19. 12. 1968 v prvn vci 13/68 Salgoil,
SbSD 1968, str. 679, 690; rozsudek z 27. 3. 1963 v prvn vci 2830/62 Da
Costa, SbSD 1963, str. 63, 81; rozsudek z 15. 7. 1964 Costa v. E.N.E.L. (viz
shora)

30
Viz A. Vrn M. Dauses, Evropsk prvo se zamenm na rozhodo-
vac praxi Evropskho soudnho dvora, stav mezinrodnch vztah,
str. 164

31
Srov. tak Tich, Arnold: dlo shora cit., str. 288 a nsl.

32
Nap. rozsudek z 11. 6. 1987 v prvn vci 14/86, Pretore di salo, SbSD
1987, str. 2545
4.3. Aplikovateln prvn normy evropskho prva
Po vstupu esk republiky do Evropsk unie se bude muset
ad prmyslovho vlastnictv zabvat i tm, zda na vc ne-
dopad njak ustanoven evropskho prva. V tto souvis-
losti zjist, e otzku zpisn zpsobilosti oznaen vlun
tvoenho zempisnm dajem jako ochrann znmky e
prvn smrnice Rady . 89/104/EEC z 21. 12. 1988 k aproxi-
maci prv lenskch stt tkajcch se ochrannch znmek
(dle jen znmkov harmonizan smrnice). Ustanoven
l. 3 odst. 1 psm. c) tto smrnice vyluuje za zpisu ochran-
n znmky, kter jsou vlun tvoeny mj. oznaenm geogra-
fckho pvodu. Podle l. 3 odst. 3 tto smrnice pitom pla-
t, e ochrann znmka ve smyslu l. 3 odst. 1 psm. c) nesm
bt vylouena ze zpisu, pokud ped dnem podn pihlky
nabyla rozliovac zpsobilosti v dsledku uvn.
V naem jednoduchm pkladu se omezme pouze na tato
dv ustanoven evropskho prva. Ve sloitjch ppadech
me samozejm aplikovatelnch norem evropskho prva
bt daleko vce a mohou mt podobu jak smrnic, tak i na-
zen nebo pedpis primrnho prva.
K vkladu citovanch ustanoven znmkov harmonizan
smrnice ji existuje judikatura Soudnho dvora Evropskch
spoleenstv v rozsudku Chiemsee
33
.
4.4. Posouzen souladu norem vnitrosttnho a evropskho prva
v dan vci
Shora citovan ustanoven vnitrosttnho prva zkona
o ochrannch znmkch jsou na prvn pohled v souladu
s pslunmi ustanovenmi smrnice. Mohlo by se tedy zdt,
e nrodn orgn se smrnic ji nemus zabvat, nbr e bu-
de aplikovat pouze j harmonizovan vnitrosttn prvo.
Pslun vnitrosttn prvn normy, jejich text je v sou-
ladu s ustanovenmi smrnice, mohou bt nicmn interpre-
tovny rznm zpsobem. Napklad si lze pedstavit vkla-
dovou praxi, e intenzita a rozsah pedchozho uvn, kter
umouje pekonat pekku zpisn zpsobilosti ve smys-
lu ust. 2 odst. 2 znmkovho zkona, se li v zvislosti na
jednotlivch dvodech vluky ze zpisu; na pekonn vlu-
ky ze zpisu podle ust. 2 odst. 1 psm. c) znmkovho z-
kona, spov-li v tom, e je pihlaovno zempisn ozna-
en, je teba klst vy poadavky ne na pekonn zpisn
nezpsobilosti v jinch ppadech, napklad m-li oznae-
n nedostatenou inherentn rozliovac zpsobilost (ust. 2
odst. 1 psm. b) znmkovho zkona). Takov vkladov pra-
xe by mohla bt podpoena legitimnmi dvody, napklad
zjmem na zachovn co nejvtho potu zempisnch ozna-
en k volnmu uvn aj.
Ne by ad na zklad takovhoto vkladu ve vci rozho-
dl a nap. zamtl pihlku dan ochrann znmky, musel by
se nejprve zabvat otzkou, zda takovto vklad je ppustn
ve svtle harmonizan znmkov smrnice. Jinak eeno, za-
bval by se vkladem pslunch ustanoven vnitrosttnho
prva ve svtle smrnice a souasn ale tak vkladem p-
slunch ustanoven smrnice v kontextu vnitrosttnho pr-
va. Musel by vychzet z urit interpretace citovanch ln-
k 3 (1) c) a 3 (3) smrnice.
4.5. Pedbn otzka
Pi tto interpretaci by ad musel eit otzku, zda lnky
3 (1) c) a 3 (3) smrnice lze interpretovat tak, e umouj
klst rzn poadavky na pedchoz uvn pihlaovanho
oznaen, ppadn poadovat prokzn uritho (vyho)
stupn rozliovac zpsobilosti v ppad, e se jedn o ze-
mpisn oznaen.
S takovouto pedbnou otzkou by bylo mono se obrtit
na Soudn dvr Evropskch Spoleenstv. Pokud by tak ne-
uinil nebo nemohl uinit ad, mohl by takovou pedb-
nou otzku poloit soud v zen o pezkumu pravomocn-
ho rozhodnut adu.
4.6. een
V danm ppad vak ji existuje na otzku vkladu l. 3
odst. 3 v judikatue Soudnho dvora Evropskch Spoleenstv
odpov ve shora zmiovanm rozsudku Chiemsee.
K dan otzce Soudn dvr vyslovil tento prvn nzor:
Z toho vyplv, e zempisn oznaen me bt zaps-
no jako ochrann znmka pokud, v dsledku svho uvn,
zaalo identifkovat vrobky, ve vztahu k nmu je dno
o registraci, jakoto vrobek pochzejc z uritho podni-
ku, a takto rozliovat tento vrobek od vrobk jinch pod-
nik. Pokud tomu tak je, nabylo zempisn oznaen novho
vznamu a jeho konotace, nikoli ji ist popisn, opravu-
je jeho zpis jakoto ochrann znmky. Je proto sprvn n-
zor Windsurfng Chiemsee and Komise, e lnek 3(3) ne-
umouje rozliovn, co se te rozliovac zpsobilosti, ve
vztahu ke zvanosti zjmu na udren zempisnho nzvu
k volnmu uvn jinmi podniky.
ad prmyslovho vlastnictv v dan vci mus interpre-
tovat ust. 2 odst. 2 zkona o ochrannch znmkch, a to bez
ohledu na to, e se jedn o ustanoven, je ji bylo harmoni-
zovno s harmonizan znmkovou smrnic, tak, aby to by-
lo konformn s vkladem smrnice Soudnm dvorem, tj. tak,
e pi posuzovn poadavk na prokzn nabyt rozliovac
zpsobilosti nelze pihlet ke zvltnmu zjmu na udren
zempisnho nzvu k voln dispozici pro jin podniky.
Tm ovem rozhodovac innost adu prmyslovho
vlastnictv nekon. Vychzeje z tohoto vkladu vnitrostt-
nho, resp. evropskho prva, mus ad posoudit, zda v da-
nm ppad podmnky prokzn nabyt rozliovac zpso-
bilosti byly za tchto standardnch podmnek splnny. Tuto
st jeho rozhodovac innosti neme v dnm ppad
rozhodovn Soudnho dvora Evropskch spoleenstv na-
hradit. Po zodpovzen tto faktick (skutkov) otzky pak
me uinit rozhodnut, zda pihlaovan oznaen zape do
rejstku, nebo zda pihlku zamtne.
103

33
Rozsudek ve spojench vcech C108/97 a C109/97ze dne 4. 5. 1999
Prvn nsledky vstupu esk republiky do Evropsk unie v souvislosti
s pravou prmyslovch prv. Nazen o ochrann znmce
1. vod
Vstupem esk republiky do Evropsk unie zane na zem
esk republiky automaticky platit evropsk prvo, tj. pede-
vm i prvo evropskch spoleenstv (komunitrn prvo).
1
1.1. Pojem evropsk prvo
Na tomto mst povaujeme na nutn strun vysvtlit, co se
vbec rozum pojmem evropsk prvo. Tento pojem se pou-
v v rznch vznamech.
V nejum a nejpesnjm vznamu se evropskm pr-
vem rozum prvo evropskch spoleenstv, tj. prvo Evrop-
skho spoleenstv (dve Evropskho hospodskho spole-
enstv)
2
, Evropskho spoleenstv uhl a oceli
3
a Evropskho
spoleenstv atomov energie
4
. Z tchto t spoleenstv m
pro ns v oblasti prva duevnho vlastnictv praktick v-
znam ji jen Evropsk spoleenstv. Pramenm prva Ev-
ropskho spoleenstv (evropskho prva) a vztahm tohoto
prvnho systmu k vnitrosttnmu eskmu prvu byla vno-
vna samostatn pednka. Tento prvn systm, oznaova-
n tak jako prvo Spoleenstv nebo komunitrn prvo, se
vyznauje adou zvltnch charakteristik, mj. bezprostedn
pouitelnost, bezprostednm inkem a pednost
5
, kter je
odliuj od klasickho mezinrodnho prva veejnho. O tto
mase prva tak v nejvt me plat, e m nadnrodn cha-
rakter. Pokud budeme nadle uvat vrazu evropsk prvo,
budeme tm mt na mysli, pokud z kontextu nevyplyne nco
jinho, komunitrn prvo.
Pod pojem evropsk prvo v irm slova smyslu spad
rovn prvo Evropsk unie (v um slova smyslu). Prvo
Evropsk unie v um slova smyslu, nebo unijn prvo, je
masa prva vytvoen na zklad Smlouvy o Evropsk unii
6
,
ovem s vjimkou komunitrnho prva. Tato smlouva jed-
nak podstatnm zpsobem modifkovala a rozila Smlou-
vu o zaloen Evropskho spoleenstv (tzv. prvn pil EU)
a dle zakotvila jako tzv. druh pil EU spolenou zahrani-
n a bezpenostn politiku a jako tet pil spoluprci len-
skch stt v oblastech justice a vnitra, resp. v souasn dob,
po revizi Amsterodamskou smlouvou, i v trestnch vcech.
7

Unijn prvo se podobn jako komunitrn prvo rozdluje
na primrn a sekundrn. Primrn unijn prvo pedstavuje
pevn st samotn Smlouvy o Evropsk unii, sekundr-
n prvo prvn akty Evropsk rady a Rady
8
. Tato masa prva
m povahu mezinrodnho prva veejnho, tj. nem nadn-
rodn (supranacionln) charakter. Do oblasti prva duev-
nho vlastnictv zatm (na rozdl od komunitrnho prva)
v podstat nezasahuje.
Je teba upozornit na terminologick skal, vyplvajc
z toho, e pod pojmem prvo EU se asto m na mysli jak
prvo komunitrn, tak i unijn v um slova smyslu (tj. ob
tyto masy prva dohromady).
Pod pojem evropsk prvo v nejirm slova smyslu se
konen zaazuj jin akty mezinrodnho prva veejnho,
pijat mezi evropskmi stty mimo rmec evropskch spo-
104

1
O rozdlech mezi pojmy evropsk prvo, prvo Spoleenstv, unijn pr-
vo aj. viz zejmna Tich, Anrold: Evropsk prvo, C.H.Beck Praha 1999,
str. 152 a nsl.

2
Zaloenho Smlouvou o zaloen Evropskho spoleenstv, uzavenou
v m dne 25. 3. 1957

3
Zaloenho Smlouvou o Evropskm spoleenstv uhl a oceli ze dne 18. 4.
1951

4
Zaloenho Smlouvou o zaloen Evropskho spoleenstv atomov ener-
gie dne 25. 3. 1957

5
Viz pednka Obecn aplikace prvnch norem v oblasti duevnho vlast-
nictv R ve vztahu k normm EU

6
Uzaven v Maastrichtu dne 7. nora 1992

7
K tomu ble viz nap. Tich, Arnold: dlo shora cit., str. 21 a nsl.; po-
drobnji Fiala Pitrov: Evropsk unie, Centrum pro studium demokra-
cie a kultury Brno 2003, str. 115 a nsl.

8
K tmto pojmm ble viz Tich, Arnold: dlo shora cit., str. 171 a nsl.
leenstv, resp. EU,
9
zejmna prvo Rady Evropy
10
a Evrop-
skho hospodskho prostoru. V oblasti prva duevnho
vlastnictv sem meme zaadit i mluvu o udlovn ev-
ropskch patent
11
.
1.2. inky evropskho (komunitrnho) prva na zem R
Evropsk prvo (tj. ta jeho st, kter bv nazvna tak ja-
ko prvo komunitrn) bude okamikem nabyt innosti
Smlouvy o pistoupen R k Evropsk unii na zem esk
republiky bezprostedn pouiteln a bude povat pednost
ped pedpisy vnitrosttnho prva. Soudy a orgny veejn
sprvy budou povinny vedle vnitrosttnho eskho prva
aplikovat rovn prvo evropsk.
12
Obecnmi podmnkami aplikace vnitrosttnho a evrop-
skho prva eskmi orgny a jejich vzjemnmu vztahu by-
la vnovna samostatn pednka.
1.3. Cle pednky
Tato pednka (kapitola) se zamuje na to, jak zmny
v prvu platnm na zem esk republiky nastanou pstu-
pem esk republiky do Evropsk unie v oblasti prva du-
evnho vlastnictv a zejmna prmyslovch prv. Budeme
se zabvat nejprve zmnami v prvnm prosted v dsledku
pstupu v cel oblasti prva prmyslovho vlastnictv a po-
dme strun pehled, jak prvn pedpisy budou na ze-
m esk republiky platit v oblasti patent, ochrannch zn-
mek a jinch prmyslovch prv. V dal sti se zamme
na nazen o ochrann znmce Spoleenstv, neboli komu-
nitrn znmce.
2. Zmny v prvnm prosted v dsledku pstupu k EU
2.1. Prvn zklady
Zkladnm clem (kolem) Spoleenstv je vybudovn spo-
lenho trhu. Prostednictvm tohoto cle, spolu s vytvoenm
hospodsk a mnov unie a provdn spolench politik
a innost, m Spoleenstv doshnout svch dalch cl, kte-
rmi jsou podpora harmonickho, vyvenho a trvale udr-
itelnho rozvoje hospodskho ivota, vysok rove za-
mstnanosti a sociln ochrany, rovn zachzen mu a en,
trvale udriteln a neinfan rst, vysok stupe konkuren-
n schopnosti a konvergence ekonomick vkonnosti, vysok
rove ochrany a zlepovn kvality ivotnho prosted, zvy-
ovn ivotn rovn a kvality ivota, hospodsk a socil-
n soudrnost a solidarita mezi lenskmi stty.
13
K vybudovn spolenho trhu slou dv cesty. Prvn
z nich je odstraovn pekek volnho pohybu zbo, slu-
eb, osob a kapitlu, tj. liberalizace nrodnch trh. Druhou
cestou je sbliovn (harmonizace) prva lenskch stt, tak
aby se podmnky k vkonu podnikatelsk innosti na jejich
zem pokud mono homogenizovaly.
14
Ochrana duevnho vlastnictv se vznamnm zpsobem
podl na vytven prvnho rmce pro podnikn, a m tak
vliv na fungovn spolenho, resp. vnitnho trhu na ze-
m lenskch stt. Pro vytvoen spolenho trhu povauj
proto orgny Evropskho spoleenstv za nutn sjednocovat
a harmonizovat rovn instituce a prvn pedpisy v oblasti
ochrany duevnho vlastnictv.
Podkladem k harmonizaci a sjednocovn prva v tto
oblasti jsou zejmna l. 94, 95, 96 a 308 Smlouvy o zaloe-
n Evropskho spoleenstv. Tato ustanoven umouj or-
gnm Evropskho spoleenstv pijmat za rznch pod-
mnek opaten ke sbliovn zkon a prvnch pedpis,
kter maj vliv na fungovn vnitnho trhu a odstraovn
nerovnch podmnek soute na tomto trhu, ppadn pij-
mat i jin opaten k dosaen cl Spoleenstv v rmci vy-
budovn spolenho trhu.
15
Ne vdy se vak podailo na zklad tchto ustanoven vy-
dat k harmonizaci, ppadn sjednocen prva v oblasti du-
evnho vlastnictv akty (nazen nebo smrnice) na rovni
orgn Evropskho spoleenstv. Zejmna v oblasti patento-
vho prva zatm bylo sjednocen dosaeno za pouit jinch
mechanism, kter stly mimo rmec Evropsk unie, resp. ev-
ropskch spoleenstv. To se tk Dohody o udlovn evrop-
skch patent. Tato Dohoda nen komunitrnm aktem, by
lenskmi stty evropskho patentu jsou vechny lensk stty
Evropsk unie. Problematika evropskho patentu tak nepat
do oboru evropskho prva stricto sensu; jedn se o klasic-
kou smlouvu z oblasti mezinrodnho prva veejnho. Nic-
mn patenty udlovan podle Dohody o udlovn evrop-
skch patent se staly nezbytnou a neodmyslitelnou soust
prva platnho v zemch Evropsk unie v oblasti duevnho
vlastnictv a tvo soust jednoho systmu ochrany duev-
nho vlastnictv na zem Evropsk unie. Proto evropsk pa-
tenty nememe opomenout v pehledu prvnch pedpis
evropskho prva v oblasti duevnho vlastnictv.
16
2.2. Vliv primrnho prva
Ne se budeme zabvat jednotlivmi prvnmi pedpisy z ob-
lasti sekundrnho evropskho prva, kter se tkaj specifcky
duevnho vlastnictv, je nutno zmnit vliv primrnho prva
105

9
K tomu ble nap. Tomas Oppermann: Europarecht, 2. Aufage, Verlag
C.H.Beck Mnchen 1999, str. 52 a nsl.

10
Tj. zejmna mluva o ochran lidskch prv a zkladnch svobod, uza-
ven v m 4. 11. 1950

11
Uzavena v Mnichov dne 5. 10. 1973

12
K tto problematice ble srov. nap. Lubo Tich (ed.): Europeizace n-
rodnch prvnch d, Soubor pspvk pednesench na Symposiu
o roziovn Evropsk unie ve dnech 15.17. 11. 1999 na Prvnick fa-
kult Univerzity Karlovy, Univerzita Karlova v Praze Prvnick fakulta
2000, zejmna str. 27 a nsl.

13
Viz lnek 2 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv

14
Viz ble Tich, Arnold: dlo shora cit., str. 183 a nsl.

15
Viz ble k tomu tak Oppermann: dlo shora cit., str. 475 a nsl.

16
Ke genezi evropskch patent viz nap. Svtlana Kopeck: Evropsk unie
a ochrana prmyslovho vlastnictv, ad prmyslovho vlastnictv 2002,
str. 27 a nsl.; Ladislav Jakl: Evropsk systm ochrany prmyslovho vlast-
nictv a jeho vliv na vvoj v esk republice, ad prmyslovho vlast-
nictv 1999, str. 156 a nsl.; Lise Dybdahl: Europisches Patentrecht, Carl
Heymanns Verlag KG, Kln, Berlin, Bonn, Mnchen 2000, str. 1 a nsl.
na tuto oblast. Pipomeme, e primrn prvo zahrnuje pe-
devm Smlouvu o zaloen Evropskho spoleenstv.
17
Primrn prvo bude vykonvat vliv na prvo duevnho
vlastnictv zejmna ve dvou oblastech: v oblasti volnho po-
hybu zbo a v oblasti ochrany hospodsk soute.
2.2.1. Voln pohyb zbo
Co se te volnho pohybu zbo, zakazuje primrn pr-
vo ve vztazch mezi lenskmi stty vvozn i dovozn cla
a vechny dvky s rovnocennm inkem, jako i kvantita-
tivn omezen dovozu i vvozu a veker opaten s rovno-
cennm inkem.
18
To plat jak o zbo pochzejcm z len-
skch stt, tak i o zbo, kter se v lenskch sttech nach-
z ve volnm obhu.
Vklad tchto ustanoven je pedmtem velmi obshl ju-
dikatury Soudnho dvora evropskch spoleenstv. Pojem
opaten s rovnocennm inkem je v tto judikatue vykl-
dn velmi iroce, jako kad regulace obchodu lenskch
stt, kter me obchod uvnit Spoleenstv pmo nebo ne-
pmo, skuten nebo potenciln omezovat
19
.
lnek 30 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv
nicmn zakotvuje vjimky ze zkazu opaten s rovnocen-
nm inkem, pokud jsou takov opaten odvodnn mj.
ochranou prmyslovho a obchodnho vlastnictv. K vkla-
du tto vjimky existuje pomrn obshl judikatura Soud-
nho dvora. Podle tto judikatury v zsad plat, e vjimka
ze zkazu opaten s rovnocennm inkem me spovat
v existenci prva k duevnmu vlastnictv na zem jednoho
lenskho sttu (kter neexistuje na zem jinho lenskho
sttu). Majitel takovho prmyslovho prva, nap. patentu,
ochrann znmky, chrnnho v jednom lenskm sttu EU
me zabrnit dovozu zbo poruujcho takov prva na
zem tohoto sttu, by by se jednalo o dovoz zbo z jin-
ho sttu EU, kde pslun prmyslov prvo chrnno nen
a zbo tam tak mohlo bt voln uvedeno na trh. Na druhou
stranu ochrana vkonu duevnho prva ji nemus spadat
pod reim vjimky a me bt povaovna za opaten s rov-
nocennm inkem, a tud zakzna jako pekka volnho
obchodu zbo v rmci EU.
20
Pi pomovn dvou protichdnch zjm, zjmu na vol-
nm obhu zbo a zjmu na poskytnut ochrany duevnho
vlastnictv, sah Soudn dvr evropskch spoleenstv velmi
asto k doktrn vyerpn prv. Podle harmonizan znm-
kov smrnice
21
, o n jet bude e ne, ochrann znm-
ka, tj. nrodn ochrann znmka, neopravuje svho majite-
le zakzat jej uvn ve vztahu ke zbo, kter bylo uvedeno
na trh ve Spoleenstv pod touto ochrannou znmkou jejm
majitelem nebo s jeho souhlasem. Toto pravidlo vykld ju-
dikatura Soudnho dvora tak, e dokonce zakazuje lenskm
sttm stanovit, e se znmkov prva vyerpvaj uvedenm
zbo oznaenho ochrannou znmkou na trh mimo zem
EU
22
, na druhou stranu za uritch okolnost pipout i kon-
kludentn souhlas majitele ochrann znmky s uvedenm na
trh na zem Spoleenstv
23
.
2.2.2. Hospodsk sout
lnek 81 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv za-
kazuje tzv. kartelov dohody. Za kartelov dohody jsou po-
vaovny veker dohody mezi podniky, rozhodnut sdru-
en podnik a jednn ve vzjemn shod, kter by mohly
ovlivnit obchod mezi lenskmi stty a jejich clem nebo
vsledkem je vylouen, omezen nebo naruen soute na
spolenm trhu.
Za kartelov dohody tak mohou bt povaovny i smlouvy
tkajc se nakldn s pedmty duevnho a zejmna pr-
myslovho vlastnictv. Takov smlouvy, nap. licenn nebo
franzov smlouvy, jsou ppustn pouze tehdy, pokud ome-
zen soute jimi pedvdan mohou bt povaovna za legi-
timn soust vkonu pslunch duevnch prv.
24
Smlouvy tkajc se duevnch prv jsou v souasn do-
b pedmtem pravy nazenm Komise . 240/96 z 31. 1.
1996 o aplikaci lnku 81(3) Smlouvy na urit druhy smluv
o transferu technologi. Toto nazen, vydan na zklad
zmocnn nazenm . 19/65/EEC, zakotvuje blokovou v-
jimku pro licenn smlouvy, jejich pedmtem jsou paten-
ty, know-how nebo patenty a know-how, piem za patenty
se povauj i uitn vzory, topografe polovodiovch vrob-
k, dodatkov ochrann osvden na liva a ppravky na
ochranu rostlin, lechtitelsk osvden a nkter dal dru-
hy prmyslovch prv. Toto nazen stanov, e tyto druhy
smluv, pokud vyhovuj podmnkm pedvdanm v naze-
n, nejsou povaovny za kartelov dohody, a nen tud teba
dat o individuln vjimku ze zkazu podle lnku 81 odst.
3 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv.
V tto souvislosti je jet poteba zdraznit, e zakzan
na zklad l. 81 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleen-
stv jsou jen kartelov dohody, kter mohou ovlivnit obchod
mezi lenskmi stty, tj. nikoli dohody jen loklnho vzna-
mu, resp. tkajc se jen jednoho lenskho sttu.
25
2.3. Sekundrn prvo
Prvn pedpisy sekundrnho evropskho prva v oblas-
ti duevnho vlastnictv lze obecn rozdlit na dv skupiny.
Do prvn skupiny pat harmonizan opaten, tedy tako-
v akty, kter sbliuj (aproximuj, harmonizuj) prvn nor-
my a instituty vnitrosttnho prva lenskch stt. Prvo
106

17
K pojmu primrnho prva viz pednku Obecn aplikace prvnch no-
rem v oblasti duevnho vlastnictv ve vztahu k normm EU

18
Viz lnky 23, 25, 28 a 29 Smlouvy o zaloen Evropskho spoleenstv;
ble k tomu viz Verny Dauses: Evropsk prvo, stav mezinrodnch
vztah Praha 1998, str. 100 a nsl.

19
Rozsudek ESD v prvn vci 8/74, Dassonville, SbSD 1974, str. 837 o..
5

20
K tomu viz nap. V. T: Prmyslov a autorsk prva v mezinrodnm
obchod, Linde Praha a.s. 1997, str. 159 a nsl. a rozhodnut ESD v prv-
n vci Terrapin (Overseas) Ltd. V. Terranova Industrie C.A. Kapferer and
Co. . 119/75

21
Smrnice Rady . 89/104/EEC z 21. 12. 1988 k aproximaci zkon len-
skch stt tkajcch se ochrannch znmek

22
Rozsudek ESD . C355/96 ve vci Silhoutte International Schmied Gm-
bH Co. KG vs. Hartlauer Handelsgesellschaf mbH

23
Rozsudek ESD . C41499 C416/99 Zino Davidof SA vs. A G Im-
ports Ltd, Levi Strauss Co., Levi Strauss (UK) Ltd vs. Tesco Stores Ltd,
Tesco plc, Levi Strauss Co., Levi Strauss (UK) Ltd vs. Costco Wholesale
UK Ltd

24
K tomu ble viz nap. Oppermann: dlo shora cit., str. 416 a nsl.

25
Ble k tomu srov. Tich, Arnold: dlo shora cit., str. 413 a nsl.
lenskch stt, harmonizovan na zklad takovchto akt
(smrnic), je v ad ohled ve vech lenskch sttech stej-
n, avak nen jednotn. Nadle existuj mezi prvnmi -
dy jednotlivch lenskch stt rozdly, a to jednak tam, kde
k harmonizaci dosud pikroeno nebylo, resp. nemohlo bt
pikroeno, jednak tam, kde smrnice ponechaly voln pro-
stor pro lensk stty pro implementaci zvazk ze smrnic.
Druhou skupinou akt evropskho prva v oblasti duevnho
vlastnictv jsou akty, kter pinej vlastn, jednotnou pra-
vu uritch prvnch institut na zem celho Spoleenstv.
Jedn se typicky o nazen o ochrann znmce Spoleenstv
a o prmyslovm vzoru Spoleenstv, kter plat jednotn na
celm zem Spoleenstv.
Tyto jednotn instituty, napklad ochrann znmka Spo-
leenstv nebo prmyslov vzor Spoleenstv, plat vedle ob-
dobnch nrodnch institut, nenahrazuj tyto instituty. Ved-
le sebe tedy na zem lenskch stt koexistuj dva systmy
ochrany, jednak na nrodn rovni, jednak na rovni Spo-
leenstv.
V systematice dalho vkladu nicmn nebudeme vy-
chzet z rozdlen na harmonizan a unifkan opaten,
nbr rozdlme vklad podle jednotlivch druh prmys-
lovch prv na patenty (vetn uitnch vzor), ochrann
znmky, prmyslov vzory a jin prmyslov prva, piem
u kad kategorie zmnme jak harmonizan, tak i unifka-
n opaten.
2.3.1. Patenty
2.3.1.1. mluva o udlovn evropskch patent
Jak ji bylo zmnno, v oblasti patent bylo dosud dosae-
no jednotn pravy mimo rmec Evropskch Spoleenstv
uzavenm mluvy o udlovn evropskch patent
26
. len-
skmi stty tto dohody jsou vechny lensk stty Evrop-
sk unie a nkter dal evropsk stty. esk republika je
lenskm sttem dohody s inky od 1. 7. 2002, tedy ji v-
ce ne jeden rok.
Evropsk patenty udluje na zklad mluvy o udlov-
n evropskch patent Evropsk patentov ad se sdlem
v Mnichov. Ped tmto adem probh i cel pihlaovac
zen. Evropsk patent m inky ve vech tch lenskch
sttech mluvy o udlovn evropskch patent, kter pi-
hlaovatel zvol.
27
V nkterch lenskch zemch, vetn esk republiky, je
vak evropsk patent inn jen tehdy, dojde-li k jeho tzv.
nacionalizaci. Nacionalizace znamen, e majitel evropsk-
ho patentu ped eskmu adu prmyslovho vlastnictv
peklad patentovho spisu do eskho jazyka a zaplat sprvn
poplatek za jeho zveejnn. Mus tak pedloit adu adre-
su v esk republice, na kterou mu mohou bt zaslny ed-
n zprvy tkajc se jeho patentu. Pokud peklad patentov-
ho spisu nen ve stanovench lhtch pedloen, povauje se
evropsk patent v esk republice za neinn od samotn-
ho potku. Podobn reim existuje i ve vztahu k evropskm
patentovm pihlkm.
28
Evropsk patent nem jednotn inky na jednotlivch
zemch. Jeho prvn reim se co do ink li v jednotli-
vch designovanch zemch. Ped orgny jednotlivch zem
lze tak navrhovat zruen evropskho patentu.
Vstup esk republiky do Evropsk unie v oblasti evrop-
skch patent nepinese dn zsadn zmny. Urit posun
vak pesto nastane. Pro vechny lensk stty Evropsk unie
toti plat nazen . 44/2001 z 22. 12. 2000 o soudn pravo-
moci, uznvn a vkonu rozhodnut v civilnch a obchod-
nch vcech
29
. Toto nazen zakotvuje jednotn pravidla pro
mezinrodn pravomoc soud a vzjemnou povinnost uzn-
vat a bez dalho provdt vkon rozhodnut vydanch sou-
dy jinch lenskch stt. Nazen v nvaznosti na mluvu
o udlovn evropskch patent umouje podvat aloby
o poruen evropskho patentu ped soudy kterhokoli len-
skho sttu, na jeho zem k poruovn dochz. Souasn
je mono v souladu s pslunm vnitrosttnm prvem len-
skho sttu zahjit ped soudy kterhokoli takovho sttu -
zen smujc k prohlen evropskho patentu za neplatn,
ppadn k uren, e nedochz k jeho poruovn. Pokud
je takov zen zahjeno, me to znamenat pekku liti-
spendence ve vztahu k zen o poruovn patentu ped sou-
dy jinho sttu a poruovatel tak mohou vznamn oddlit
rozhodnut ve vci poruovn patentu. Ve snaze oddlit ko-
nen rozhodnut si poruovatel vybraj asto soudy stt,
v nich soudn zen trv velmi dlouho, napklad italsk ne-
bo belgick soudy. O tomto jevu se hovo jako tzv. italskm,
ppadn belgickm aj. torpdu. Nelze vylouit, e vzhledem
k dlce zen ped eskmi soudy budou i ped naimi sou-
dy podvny podobn nvrhy za elem oddlen rozhodnu-
t o poruovn evropskho patentu ped soudy jinch len-
skch stt (esk torpdo).
2.3.1.2. Komunitrn patent (patent Spoleenstv)
Ve stdiu pprav je v souasn dob nazen o komunitr-
nm patentu. Tento patent, na rozdl od evropskho patentu
udlovanho na zklad Dohody o udlovn evropskch pa-
tent, by ml bt jednotn nejen co do pihlaovacho ze-
n, ale i co do ink na celm zem Evropsk unie a pouze
na zem Evropsk unie.
Ve sporech tkajcch se komunitrnho patentu nebudou
rozhodovat nrodn soudy lenskch stt (jak tomu je v p-
pad evropskch patent), nbr speciln zzen komuni-
trn patentov soud. Proti rozhodnut tohoto soudu bude
ppustn opravn prostedek k Evropskmu soudu prvn in-
stance a o mimodnch opravnch prostedcch bude roz-
hodovat Soudn dvr evropskch spoleenstv.
Pedpokladem vzniku systmu komunitrnho patentu
by mla bt revize mluvy o udlovn evropskch patent,
k n by mlo pistoupit Evropsk spoleenstv. Provdt -
zen o udlen komunitrnho patentu by pak ml provdt
Evropsk patentov ad, v jeho rmci by mlo bt zzeno
zvltn oddlen komunitrnho patentu.
107

26
Viz poznmka . 11

27
K mluv o udlovn evropskch patent podrobn viz Benkard: Euro-
pisches Patentbereinkommen, Verlag C.H.Beck Mnchen 2002

28
K evropskm patentm viz ble L. Jakl: dlo shora cit., str. 156 a nsl.

29
Navazujc na Bruselskou mluvu o soudn pravomoci, uznvn a v-
konu soudnch rozhodnut ve vcech civilnch a obchodnch uzavenou
v Bruselu dne 27. 9. 1968
2.3.1.3. Harmonizan aktivity v oblasti patent
Co se te harmonizace patentovho prva, nebyla dosud vy-
dna dn obecn smrnice, harmonizujc patentov pr-
vo ve vech jeho aspektech. Nicmn uzaven a implemen-
tace Dohody o udlovn evropskch patent, a to nebylo
jejm pmm clem, vedla v praxi k podstatnmu piblen
vnitrosttnho patentovho prva vech lenskch stt. Sou-
asn zaveden a efektivn fungovn evropskho patentu na
zklad Dohody o udlovn evropskch patent vedlo k po-
klesu vznamu nrodnch patent, udlovanch patentov-
mi ady lenskch stt.
Pesto bylo patentov prvo lenskch stt EU harmoni-
zovno ve dvou dlch aspektech, a to poskytovn ochra-
ny biotechnologickm patentm a udlovn dodatkovch
ochrannch osvden.
2.3.1.3.1. Biotechnologick vynlezy
Oblast biotechnologickch patent byla harmonizovna
smrnic Evropskho parlamentu a Rady . 98/44/EC ze
6. ervence 1998 o prvn ochran biotechnologickch vyn-
lez. Tato smrnice byla do eskho prvnho du implemen-
tovna zkonem . 206/2000 Sb., o ochran biotechnologic-
kch vynlez a o zmn zkona . 132/1989 Sb., o ochran
prv k novm odrdm rostlin a plemenm zvat, ve znn
zkona . 93/1996 Sb. Smrnice zejmna stanovuje podmnky
patentovatelnosti biotechnologickch vynlez, vluky z pa-
tentovatelnosti, nkter zvltn ustanoven o ukldn bio-
logickch materil a zvltn ustanoven o rozsahu ochrany
vyplvajc z patentu na biotechnologick vynlez.
2.3.1.3.2. Dodatkov ochrann osvden
Dodatkov ochrann osvden jsou upravena dvma naze-
nmi, a to nazenm Rady . 1768/92 z 18. 6. 1992 o vytvoe-
n dodatkovho ochrannho osvden pro liva a nazenm
. 1610/96 o vytvoen dodatkovho ochrannho osvden
pro ppravky na ochranu rostlin. prava obsaen v tchto
nazench odpovd prav v naem patentovm zkon
30
,
po novele proveden zkonem . 116/2000 Sb. elem na-
zen je zajistit del ochranu patentm chrncm liva a p-
pravky na ochranu rostlin vzhledem k tomu, e ped uvede-
nm tchto vrobk na trh mus vrobci absolvovat velmi
zdlouhav (a nkladn) registran zen, a tud zpravidla
nemohou vyut (ve srovnn s producenty jinch vrobk)
pimen dlouhou st obdob platnosti patentu k uvdn
liva nebo ppravku na ochranu rostlin na trh. Za zmnku
stoj, e dodatkov ochrann osvden (SPC) byla zavedena
formou nazen. To znamen, e po vstupu esk republi-
ky do EU budou na zem R pmo aplikovateln tato na-
zen a nikoli ji pslun ustanoven ( 35h a 35o) pa-
tentovho zkona.
2.3.2. Ochrann znmky
Evropsk prvo ochrannch znmek spov na dvou z-
kladnch pilch. Tm prvnm je nazen Rady z 20. 12. 1993
. 40/94 o ochrann znmce Spoleenstv, neboli tzv. komu-
nitrn ochrann znmce. Toto nazen bylo novelizovno
nazenm . 3288/94 a k jeho proveden bylo vydno dal
nazen Komise . 2868/95 z 13. 12. 1995. Druhm, harmo-
nizanm pilem znmkovho prva Evropsk unie je prvn
smrnice Rady z 21. 12. 1988 . 89/104 k aproximaci zkon
lenskch stt tkajcch se ochrannch znmek (dle jen
harmonizan znmkov smrnice).
2.3.2.1. Harmonizan znmkov smrnice
esk prvo je ji s touto smrnic harmonizovno. S pihld-
nutm k tto smrnici byl pipravovn ji souasn platn z-
kon . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch. Pipravovan
nov zkon o ochrannch znmkch by pak ml nejen pln
implementovat smrnici do eskho prvnho du, nbr
pedevm i zajistit kompatibilitu eskho nrodnho systmu
ochrannch znmek se znmkami komunitrnmi.
Smrnice m nicmn nadle vznam pro interpretaci vni-
trosttnho znmkovho prva, kter mus bt interpretov-
no v souladu s touto smrnic. Pro jej mimodn vznam
pro budouc interpretaci eskho znmkovho prva (kter
je vt, ne je vznam nazen o komunitrn znmce) se
smrnic budeme zabvat podrobnji. Na tomto mst je te-
ba pipomenout, e ke splnn zvazku lenskho sttu im-
plementovat smrnici nesta text smrnice, teba i doslova,
pevzt do vnitrosttnho prvnho du, nbr lensk stty
a jejich orgny maj povinnost vykldat sv nrodn prvo ve
svtle textu a cle normy smrnice.
31
Harmonizan znmkov smrnice je pomrn podrobn
a upravuje mimo jin i nsledujc otzky.
2.3.2.1.1. Denice ochrann znmky
Pedn vymezuje ochrannou znmku jako jakkoli oznaen
schopn grafckho znzornn, zejmna slova, vetn osob-
nch jmen, kreseb, psmen, slic, tvaru vrobk nebo jejich
obal, pokud takov oznaen jsou schopna odliit vrob-
ky nebo sluby jednoho podniku od vrobk nebo slueb ji-
nho podniku. Podle judikatury Soudnho dvora mus bt
toto ustanoven chpno tak, e nevyluuje ze zpisu ozna-
en, kter sama o sob nemohou bt vizuln vnmna, po-
kud nicmn mohou bt grafcky znzornna, piem ta-
kov znzornn mus bt jasn, pesn, sobstan, snadno
dostupn, pochopiteln, trval a objektivn; za takov zn-
zornn neme bt v ppad ichovch znmek povaovn
nap. chemick vzorec.
32
2.3.2.1.2. Dvody zpisn nezpsobilosti
Smrnice pak zakotvuje absolutn a relativn dvody zpis-
n nezpsobilosti.
Absolutn zpisn nezpsobil jsou oznaen, kter nemo-
hou tvoit ochrannou znmku, ochrann znmky, kter po-
strdaj rozliovac zpsobilost, ochrann znmky, kter jsou
tvoen vlun z oznaen nebo znak sloucch v obchodu
k oznaen druhu, kvality, kvantity, zamlenho elu, hod-
noty, zempisnho pvodu nebo doby vroby vrobk ne-
108

30
Zkon . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch, v platnm
znn

31
Viz rozsudky ESD . 334/92 Wagner Miret, 79/83 Harz, 14/83 von Col-
son SbSD 1984, 1981

32
Rozsudek ESD . C273/00 ve vci Ralf Sieckman vs. Deutsches Patent-
und Markenamt
bo poskytovn slueb, nebo jinch vlastnost vrobk nebo
slueb, ochrann znmky tvoen vlun oznaenmi nebo
znaky, je se staly obvyklmi v bnm jazyce nebo v dobr
ve v zavedench obchodnch zvyklostech, oznaen, kter
spovaj vlun ve tvaru, kter vyplv z povahy samot-
nho vrobku, nebo jeho je nezbytn zapoteb k dosaen
technickho vsledku, nebo kter dodv vrobku podstat-
nou hodnotu, ochrann znmky, kter jsou v rozporu s ve-
ejnm podkem nebo dobrmi mravy, ochrann znmky,
kter mohou svou povahou klamat veejnost, napklad po-
kud jde o povahu, kvalitu nebo zempisn pvod zbo ne-
bo sluby, a konen ochrann znmky, k jejich registraci
nedal souhlas pslun orgn a je maj bt odmtnuty nebo
zneplatnny podle l. 6 ter Pask mluvy na ochranu pr-
myslovho vlastnictv. V ppad oznaen nebo znak, je se
staly obvyklmi v bnm jazyce nebo v dobr ve v zavede-
nch obchodnch zvyklostech, se ovem mus jednat o p-
pady, kdy se tato oznaen stala obvyklmi v bnm jazy-
ce nebo v dobr ve v zavedench obchodnch zvyklostech
k oznaovn prv tch vrobk nebo slueb, pro n je -
dno o zpis znmky.
33
Toto ustanoven tak nelze interpre-
tovat tak, e zakazuje zpis oznaen sestvajcch z reklam-
nch slogan, daj o kvalit zbo nebo pobdek k nkupu
takovho zbo, ledae by se takov oznaen ovem vilo
jako oznaen vrobk nebo slueb, pro n je znmka pi-
hlaovna.
34
Vechny tyto absolutn dvody zpisn nezpsobilos-
ti byly v eskm prvnm du implementovny do ust. 2
odst. 1 psm. a) a h) zkona . 137/1995 Sb., o ochrannch
znmkch. esk prvo nadto jet obsahuje dva dal abso-
lutn dvody vluky ze zpisu, co smrnice umouje pod-
le odst. 2 l. 3.
V tch ppadech, kdy ochrann znmka je vylouena ze
zpisu pro nedostatek tzv. inherentn rozliovac zpsobilosti,
co jsou ppady uveden v l. 3 odst. 1 psm. b), c), d) smr-
nice, vak zpis ochrann znmky nesm bt odmtnut, po-
kud znmka nabyla pede dnem podn pihlky v dsled-
ku svho uvn rozliovac zpsobilosti. K tomu judikatura
Soudnho dvora uvd, e podmnky pro posuzovn nabyt
rozliovac zpsobilosti mus bt v zsad stejn
35
a e se mu-
s jednat o uvn k oznaovn tch vrobk nebo slueb,
pro n je znmka pihlaovna.
36
Prvo lenskho sttu pi-
tom me stanovit, e se tato zsada uplatn rovn v ppad,
kdy dolo k nabyt rozliovac zpsobilosti a po dni podn
pihlky nebo dokonce a po registraci. I tto monosti es-
k prvo zsti vyuv, a to v ust. 25 odst. 1 psm. a) zko-
na . 137/1995 Sb.; toto ustanoven lze ovem uplatnit a na
rovni vmazovho zen, neplat v zen o pihlce.
Dal dvody pro odmtnut pihlky ochrann znmky
nebo jej zneplatnn spovaj v konfiktu ochrann znm-
ky se starmi prvy. Tyto dvody mohou bt uplatnny ja-
ko tzv. relativn pekky zpisn zpsobilosti, tj. vnitrostt-
n prvo lenskho sttu me stanovit, e se uplatn jen na
zklad nmitek oprvnn osoby.
Mezi tato star prva pat pedevm star registrova-
n nebo pihlen ochrann znmky, chrnc shodn nebo
podobn vrobky nebo sluby, kter vzhledem ke sv sho-
d nebo podobnosti vyvolvaj nebezpe zmny na stran
veejnosti, piem za nebezpe zmny se povauje rov-
n nebezpe (myln) asociace.
37
V ppad komunitrnch
ochrannch znmek, kter jsou na zem Spoleenstv pro-
slul a v ppadech, kdy uvn mlad ochrann znmky by
bez dnho dvodu neoprvnn tilo nebo bylo na jmu
rozliovac zpsobilosti nebo znmosti takov star komu-
nitrn znmky, dochz k prolomen zsady speciality a ta-
kov star komunitrn znmka pedstavuje relativn dvod
k zpisn nezpsobilosti i ve vztahu k jinm druhm vrob-
k nebo slueb, ne pro kter je zapsna.
38
Tot me pr-
vo lenskho sttu stanovit i ve vztahu k ochrann znmce,
kter je proslul v lenskm stt.
Dalmi nepovinnmi relativnmi dvody zpisn ne-
zpsobilosti jsou prva k neregistrovan ochrann znmce
nebo jinmu oznaen, prvo ke jmnu, podobizn, autor-
sk prvo, jin prmyslov prvo a nkter dal dvody. Za
zvltn pozornost jet stoj monost dan lenskm st-
tm, aby jejich vnitrosttn prvo stanovilo jako vyloue-
nou ze zpisu ochrannou znmku, kter me bt zam-
ovna s ochrannou znmkou, k jejmu uvn dochzelo
v zahrani ke dni podn pihlky a kter je nadle v za-
hrani uvna, pokud ke dni podn pihlky byl pihla-
ovatel ve zl ve.
2.3.2.1.3. Prva z ochrann znmky
Smrnice dle upravuje prva z ochrann znmky. V tto sou-
vislosti stanov, e zapsan ochrann znmka zakld vlun
prva svho majitele k n. Majitel ochrann znmky je oprv-
nn zabrnit jakmkoli tetm stranm, aby bez jeho souhlasu
v obchodnm styku uvaly jakkoli shodn oznaen ve vzta-
hu k vrobkm nebo slubm, kter jsou shodn se zapsan-
mi vrobky nebo slubami, jako i oznaen, kter vzhledem
ke sv shod nebo podobnosti s ochrannou znmkou a vzhle-
dem ke shod nebo podobnosti vrobk nebo slueb, na kte-
r se ochrann znmka vztahuje, mohou vyvolat nebezpe
zmny na stran veejnosti, piem nebezpe zmny za-
hrnuje i nebezpe (myln) asociace.
Prva z ochrann znmky vykld Soudn dvr pomrn
iroce. Se smrnic zejm nen sluiteln doktrna tzv. funk-
nho uvn, tj. vlunho oprvnn majitele uvat znmky
pouze za elem oznaovn pvodu zbo, jak to potvrzuje
nedvn rozsudek ve vci Arsenal. Podle tohoto rozsudku se
o poruovn me jednat i tehdy, pokud je ochrann znmka
uvna jakoto znamen podpory fotbalovmu klubu (tj. ni-
koli jako poukaz na pvod oznaenho zbo).
39
Ponechv se na rozhodnut lenskch stt, zda zeslenou
ochranu poskytnou ochrannm znmkm, kter jsou v len-
skm sttu proslul, pokud uvn shodnho nebo zamni-
telnho oznaen bez dnho dvodu t z rozliovac zp-
sobilosti nebo znmosti ochrann znmky nebo j je na jmu.
109

33
Rozsudek ESD . C517/99 ve vci Merz Krell

34
Viz tamt

35
K tomu srov. rozsudek ESD . C108/97 a C109/97 Chiemsee, o nm
bylo referovno i v pednce Obecn aplikace prvnch norem v oblasti
duevnho vlastnictv R ve vztahu k normm EU

36
Rozsudek ESD . C517/99 ve vci Merz Krell

37
Srov. rozsudky ESD . C251/95 SABEL, . C3997 Canon Kabushiki
Kaisha, C342/97 Lloyd Schuhfabrik, C425/98 Marca Mode CV

38
Viz rozsudek ESD . C375/97 General Motors

39
Rozsudek ESD . C206/01 Arsenal Football Club plc vs. Matthew Reed
Zeslenm v takovm ppad se me ochrana vztahovat i na
jin ne podobn vrobky a sluby. Podmnkou podle judi-
katury Soudnho dvora ovem je, e ochrann znmka mus
bt znma podstatn sti relevantn veejnosti.
40
Za zmnku v tto souvislosti stoj i vklad Soudnho dvora
Evropskch Spoleenstv k posuzovn zamnitelnosti ozna-
en. Podle judikatury Soudnho dvora nejsou posuzovn
zamnitelnosti oznaen na stran jedn a posuzovn po-
dobnosti vrobk nebo slueb na stran druh dva oddlen
procesy, kter navzjem nesouvis, nbr jedn se o faktory,
kter mohou v rzn me za rznch okolnost pispt k ne-
bezpe zmny ochrann znmky s kolidujcm oznaenm.
Mezi obma tmito faktory me v konkrtnm ppad bt
vztah nepm mry, kdy m podobnj dv oznaen jsou,
tm men nroky se mohou klst na posuzovn podobnos-
ti vrobk nebo slueb a naopak v ppad mn podobnch
oznaen je teba na posuzovn podobnosti vrobk nebo
slueb klst nroky vy.
41
Podle judikatury Soudnho dvo-
ra tak nen vyloueno, e k nebezpe zmny me dojt ji
na zklad pouh sluchov podobnosti.
42
S touto judikaturou nen v souladu souasn rozhodovac
praxe adu prmyslovho vlastnictv, kter otzku zamni-
telnosti oznaen a otzku podobnosti vrobk nebo slueb
posuzuje jako dv oddlen otzky, kter jsou ob nezbytnmi
podmnkami pro zvr o poruovn ochrann znmky, take
se ad asto spokoj s tm, e vyhodnot bu oznaen jako
nezamniteln nebo vrobky sluby jako nepodobn a neza-
bv se ji nadle hodnocenm druh podmnky (zamnitel-
nost oznaen, resp. podobnost vrobk a slueb).
Smrnice pak lenskm sttm umouje nechat v plat-
nosti ustanoven vnitrosttnho prva, kter zajiuj ochra-
nu ped uvnm oznaen pro jin ely ne oznaovn
vrobk nebo slueb, pokud takov uvn neoprvnn t-
z rozliovac zpsobilosti nebo znmosti ochrann znm-
ky nebo j je na jmu.
2.3.2.1.4. Omezen prv z ochrann znmky
Smrnice pedvd ti dvody omezen znmkovch prv.
2.3.2.1.4.1. Uvn v popisnm vznamu
Majitel ochrann znmky je povinen trpt, pokud tet strana
uv v obchodnm styku sv jmno nebo adresu, oznaen
tkajc se druhu, kvality, mnostv, zamlenho elu, hod-
noty, zempisnho pvodu, doby vroby vrobku nebo po-
skytovn sluby, nebo jinch vlastnost vrobk nebo slueb,
jako i ochrann znmky, je-li to nezbytn k oznaen zam-
lenho elu vrobk nebo sluby, zejmna jakoto doplku
nebo nhradnho dlu, to ve vak pouze za pedpokladu, e
tak dje v souladu s poctivmi zvyklostmi v prmyslu nebo
obchod. Soudn dvr tuto vjimku interpretuje dosti strikt-
n. Napklad v tto souvislosti vyslovil nzor, e zakzno
je i uvn ochrann znmky bez souhlasu jejho majitele za
elem informovn veejnosti o provdn oprav a drby
zbo oznaovanho ochrannou znmkou, nebo specializa-
ci na takov zbo, pokud tm vznik pedstava obchodnho
spojen mezi uivatelem a majitelem znmky.
43
2.3.2.1.4.2. Omezen vznam pedchozho uvn
Ochrann znmka tak nedv svmu majiteli prvo zakzat
tet stran uvn v obchodnm styku starho prva, kter se
uplatuje jen na uritm zem, pokud toto prvo je uznno
prvnm dem pslunho lenskho sttu, a to v rozsahu
danho zem. S tmto zakotvenm zkonnch omezen prv
z ochrann znmky nen v souladu doposud iroce koncipo-
van prvo pedchozho uivatele podle ust. 16 odst. 3 z-
kona . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch. Tet osoba
ovem podle smrnice me ochrannou znmku bez souhla-
su jejho majitele uvat vlun za elem oznaovn zvlt-
nch vlastnost j nabzenho zbo takovm zpsobem, e
nevznik dojem, e by dochzelo k uvn jakoto oznae-
n pvodu zbo.
44
2.3.2.1.4.3. Vyerpn prv
Smrnice pin vznamnou zsadu, pokud jde o vyerpn
znmkovch prv. Vyerpn znmkovch prv nastv kdy-
koli tehdy, kdy zbo je uvedeno majitelem ochrann znm-
ky nebo s jeho souhlasem na trh kdekoli na zem Spoleen-
stv. Na druhou stranu vyerpn znmkovch prv nenastv
tehdy, pokud k uveden na trh se souhlasem majitele ochran-
n znmky dolo mimo zem Spoleenstv; nelze aplikovat
ustanoven vnitrosttnho prva lenskch stt, kter by ta-
kov vyerpn, k nmu by dolo na zklad uveden na trh
mimo zem Spoleenstv, zakotvovala.
45
K tomuto problmu existuje bohat judikatura Soudnho
dvora.
46
Podle judikatury nastane vyerpn napklad i teh-
dy, pokud byl vrobek oznaen ochrannou znmkou uve-
den na trh v jinm lenskm stt spolenost ze stejn sku-
piny jako majitel ochrann znmky a vrobek byl nsledn
dovezen tet osobou na zem sttu, kde je ochrann znm-
ka chrnna.
47
O nkterch dalch rozhodnutch byla ji e
v souvislosti s volnm obhem zbo.
48
2.3.2.1.5. Ztrta vykonatelnosti prva neinnost majitele
Smrnice tak zakotvuje nemonost uplatnn znmkovho
prva v dsledku neinnosti majitele ochrann znmky. Po-
kud majitel ochrann znmky strpl po dobu 5 po sob n-
sledujcch let uvn mlad ochrann znmky, akoli o jejm
uvn vdl, ji nadle neme na zklad sv star ochran-
n znmky dat zneplatnn mlad ochrann znmky nebo
zakzat jej uvn, ledae by se jednalo o ochrannou znm-
ku pihlenou ve zl ve.
2.3.2.1.6. Povinnost uvn
Smrnice zakotvuje povinnost uvat ochrannou znmku
v prbhu 5 let ode dne ukonen registranho zen. Mus
110

40
Viz rozsudek ESD . C375/97 General Motors

41
Viz nap. rozsudek ESD . C39/97 ve vci Canon Kabushiki Kaisha vs.
Metro-Goldwyn-Mayer Inc.

42
Rozsudek ESD . C342/97 Lloyd Schuhfabrik Meyer Co. KG GmbH vs.
Klijsen Handel BV

43
Rozsudek ESD . C63/97 Bayeriche Motorenwerke AG (BMW) and
BMW Nederland BV vs. Ronald Karel Deenik

44
Rozsudek ESD . C2/00 Michael Hlterhof vs. Ulrich Freiesleben

45
Rozsudek ESD C355/96 Silhouette

46
Rozsudky C427/93, C429/93, C436/93, C313/94, C337/95, C352/
95, C173/98, C414/99, C416/99, C443/99, C143/00, aj.

47
Rozsudek C352/95 Phytheron International SA vs. Jean Bourdon SA

48
Viz bod 2. 2. 1
se jednat o skuten uvn na zem lenskho sttu v sou-
vislosti s vrobky nebo slubami, pro kter je ochrann znm-
ka zapsna. Stejn prvn nsledky jako neuvn ochrann
znmky v obdob 5 let ode dne ukonen registranho zen
m neuvn ochrann znmky v prbhu neperuen pti-
let lhty kdykoli v dob po registraci ochrann znmky. Za
pouvn ochrann znmky se povauje jej uvn v podo-
b, kter se li od podoby, v jak je zapsna, v prvcch, kte-
r nemn jej rozliovac zpsobilost. Za uvn ochrann
znmky se rovn povauje umisovn ochrann znmky na
zbo nebo jejich obaly na zem lenskho sttu za elem
vvozu. Za uvn se povauje rovn uvn se souhlasem
majitele ochrann znmky.
Sankc za nesplnn povinnosti uvat ochrannou znmku
je pedevm urit oslaben prv z ochrann znmky. Na z-
klad takov, neuvan ochrann znmky ji nelze spn
poadovat vmaz mlad kolidujc ochrann znmky nebo
dat odmtnut pihlky takov mlad kolidujc ochran-
n znmky.
Dalm nsledkem je, e neuvan ochrann znmka m-
e bt vymazna. V tomto ppad vak plat, e znmku ji
nelze vymazat, pokud po uplynut ptiletho obdob neu-
vn, avak pede dnem podn nvrhu na vmaz bylo za-
poato s uvnm ochrann znmky, piem vak zahjen
uvn v obdob 3 msc pede dnem podn dosti o v-
maz a po uplynut nepetritho obdob 5 let neuvn se
nebere v potaz.
2.3.2.1.7. Dal vmazov dvody
Ochrann znmka rovn me bt vymazna, pokud se
chrnn oznaen stalo druhovm nzvem v obchodnm
styku pro vrobek nebo slubu, pro kter je znmka zaps-
na, nebo v ppad, kdy v dsledku uvn ochrann znm-
ky jejm majitelem nebo s jeho souhlasem se znmka stala
zpsobilou klamat veejnost, zejmna o povaze, kvalit ne-
bo zempisnm pvodu oznaovanch vrobk nebo slu-
eb.
Vztahuje-li se dvod vmazu jen na st chrnnch v-
robk nebo slueb, je teba znmku vymazat jen ve vztahu
k tmto vrobkm.
2.3.2.2. Nazen o komunitrn znmce
Tomuto nazen je vnovn samostatn tet oddl ped-
nky.
2.3.3. Prmyslov vzory
2.3.3.1. Komunitrn prmyslov vzor
Nazen Rady . 6/2002 z 12. 12. 2001 zakotvilo institut ko-
munitrnho prmyslovho vzoru. Jedn se o prmyslov
vzor udlovan adem pro harmonizaci vnitnho trhu ve
panlskm Alicante s inky na celm zem Spoleenstv,
podobn jako komunitrn ochrann znmka. Institut komu-
nitrnho prmyslovho vzoru existuje paraleln s nrodn-
mi systmy ochrany prmyslovch vzor, nenahrazuje tyto
systmy, nbr umouje pihlaovatelm, aby v zvislosti
na svch potebch zvili a sami se rozhodli, zda je pro n
vhodnj ochrana na komunitrn rovni nebo ochrana
prostednictvm jednotlivch nrodnch registrac v len-
skch sttech.
2.3.3.2. Harmonizan smrnice
Tato smrnice Evropskho parlamentu a Rady . 98/71/EC ze
dne 13. 10. 1998 o prvn ochran prmyslovch vzor m za
cl harmonizovat poskytovn ochrany prmyslovm vzorm
v lenskch sttech a inspirovala i platn esk zkon . 207/
2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor. Smrnice upravuje
podmnky ochrany, vluky ze zpisu, rozsah ochrany z pr-
myslovho vzoru, ochrannou dobu, dvody neplatnosti, pr-
va z prmyslovho vzoru a jejich omezen, vyerpn prv
a nkter dal otzky.
2.3.4. Jin druhy prmyslovch prv
2.3.4.1. Odrdy rostlin
Ochrana odrdm rostlin je v rmci Spoleenstv poskytov-
na na zklad nazen Rady . 2100/94 z 27. 7. 1994 o komu-
nitrnch prvech k odrdm rostlin. Nazen zakotvuje jed-
notn systm ochrany prv k odrdm rostlin na celm zem
Spoleenstv, kter koexistuje s nrodnmi systmy ochrany.
Odrdy registruje ad Spoleenstv pro odrdy rostlin. Na-
zen dle upravuje podmnky ochrany, okruh oprvnnch
osob, prva k odrdm rostlin a jejich omezen, trvn ochra-
ny a nkter dal otzky.
2.3.4.2. Topograe polovodiovch vrobk
Tato materie je upravena smrnic Rady . 87/54/EEC
z 16. prosince 1986 o prvn ochran topograf polovodi-
ovch vrobk. Smrnice ukld lenskm sttm posky-
tovat ochranu polovodiovm vrobkm za stanovench
podmnek.
2.3.4.3. Zempisn oznaen a oznaen pvodu
Velmi vznamn jsou aktivity Spoleenstv v oblasti ochrany
geografckch oznaen a oznaen pvodu. Klovm prv-
nm pedpisem v tto oblasti je nazen Rady . 2081/92 ze
14. 7. 1992 o ochran zempisnch oznaen a oznaen p-
vodu pro zemdlsk vrobky a potraviny. K tomuto naze-
n bylo vydno tak provdc nazen Komise . 2037/93
z 27. 7. 1993.
Problematice oznaen pvodu a zempisnch oznaen
bude vnovna samostatn pednka, kter se bude zsti
zabvat i pravou podle tchto nazen.
3. Nazen o komunitrn znmce
Zejm nejvznamnjm legislativnm poinem Spoleen-
stv v oblasti prva duevnho vlastnictv je zatm nazen
Rady . 40/94 z 20. 12. 1993 o komunitrn znmce. Praktic-
k vznam nazen je dn pedevm tm, e tak rozen
a hospodsky vznamn druh prmyslovch prv, jakmi
jsou ochrann znmky, byl podroben prav na komunitr-
111
n rovni s automatickmi inky ve vech lenskch st-
tech.
49
3.1. Zkladn charakteristiky komunitrn ochrann znmky
Komunitrn ochrann znmka se vyznauje pedevm svm
jednotnm charakterem na celm zem Spoleenstv. Tento
jednotn charakter se projevuje na nkolika rovinch.
V prvn ad je rovina pihlaovac. Komunitrn ochran-
n znmky jsou zapisovny do rejstku na zklad pihlky
podvan ped adem pro harmonizaci vnitnho trhu ve
panlskm Alicante. Tento ad, kter je v podstat paten-
tovm adem Evropskch Spoleenstv pro ochrann znm-
ky a prmyslov vzory, provd od podn pihlky a po
zpis ochrann znmky do rejstku pihlaovac zen. Pi-
hlku komunitrn ochrann znmky lze podat pouze pro
cel zem Spoleenstv. Na rozdl od dosavadnch institut
sjednocujcch mezinrodn zpis prmyslovch prv, nap-
klad mezinrodn ochrann znmky nebo evropskho paten-
tu, zde neexistuje systm tzv. designac.
Komunitrn ochrann znmka m, a na drobn vjim-
ky, jednotn prvn inky na celm zem Spoleenstv. To
je opt vznamn rozdl oproti vem dosavadnm pokusm
o mezinrodn zpis prmyslovch prv; v tchto ppadech
se prvn reim prmyslovho prva po jeho udlen zatm
vdy tpil podle vnitrosttnho prva jednotlivch designo-
vanch zem.
Konen komunitrn ochrann znmky se vyznauj jed-
notnm charakterem i na rovni prosazovn prv z ochran-
n znmky. Pravomoc rozhodovat o sporech tkajcch se ko-
munitrn ochrann znmky maj tzv. komunitrn znmkov
soudy. Jedn se o ji existujc soudy lenskch stt, kter
byly poveny vkonem pravomoci ve sporech tkajcch se
komunitrnch ochrannch znmek.
Co se dalch charakteristik te, vychz komunitrn
ochrann znmka z koncepce kontinentlnho znmkov-
ho prva. Prva ke komunitrn ochrann znmce lze nabt
jedin podnm pihlky a zpisem pihlaovan ochrann
znmky do rejstku. Systm je postaven na priorit pihlky,
nikoli priorit uvn. prava komunitrn ochrann znm-
ky je konformn se zkladnmi zsadami znmkovho prva,
jak jsou vyjdeny ve smrnici k harmonizaci prv lenskch
stt tkajcch se ochrannch znmek.
3.2. Pihlaovac zen
3.2.1. Denice komunitrn ochrann znmky
Komunitrn ochrann znmka me bt ve smyslu l. 4
nazen tvoena jakmikoli oznaenmi, kter jsou schop-
na grafckho znzornn, zejmna slovy vetn osobnch
jmen, kresbou, psmeny, slicemi, tvarem nebo provedenm
vrobku, pokud takov oznaen jsou schopna odliovat v-
robky nebo sluby rznch podnik.
50
Toto vymezen je dle doplnno rozhodovac prax adu
pro harmonizaci vnitnho trhu, jako i judikaturou Soudn-
ho dvora Evropskch Spoleenstv. V souasn dob se uzn-
v, e ochrannou znmkou me bt i barva sama o sob, je-li
zpsobil rozliovat vrobky nebo sluby rznch podnik,
jako i ichov a zvukov ochrann znmky, podmnkou je-
jich zpisu ovem je schopnost grafckho znzornn.
51
3.2.2. Prvo podat pihlky komunitrn ochrann znmky
Majiteli komunitrn ochrann znmky se mohou stt jak
sttn pslunci lenskch stt, tak pslunci jinch st-
t, jedn-li se o pslunky lenskch zem Pask unijn
mluvy nebo pslunky jinch stt, kte na zem Spole-
enstv maj skuten a nikoli jen zdnliv prmyslov nebo
obchodn podnik, ppadn takov podnik maj v nkter ze
zem Pask unijn mluvy. Majiteli komunitrn ochran-
n znmky se mohou stt i sttn pslunci jinch stt, je-
-li zajitna vzjemnost.
3.3. Absolutn dvody vluky ze zpisu
Absolutn pekky zpisu jsou takov pekky, na zklad
nich ad pro harmonizaci vnitnho trhu (dle jen ad)
z edn povinnosti pihlku ochrann znmky zamtne. Ty-
to pekky odpovdaj z valn sti pekkm, kter ped-
vd smrnice k harmonizaci zkon lenskch stt tkaj-
cch se ochrannch znmek.
Jedn se pedevm o oznaen, kter vbec nejsou ochran-
nmi znmkami ve smyslu nazen, dle ochrann znmky
bez rozliovac zpsobilosti, ochrann znmky, sestvajc v-
lun z oznaen nebo daj uvanch v obchodnm styku
k oznaen druhu, kvality, mnostv, elu, hodnoty, zem-
pisnho pvodu nebo asu vroby vrobku nebo poskytnu-
t sluby nebo k oznaovn jinch vlastnost vrobku nebo
sluby, ochrann znmky sestvajc vlun ze znaek nebo
daj k oznaen zbo nebo sluby, kter jsou uvna v b-
nm jazyce nebo v dnch a ustlench obchodnch zvyklos-
tech, oznaen, kter vlun sestvaj z tvaru, kter je pod-
mnn druhem vrobku, z tvaru vrobku, kter je nezbytn
k dosaen technick funkce, ppadn z tvaru, kter vrob-
ku dodv podstatnou hodnotu, ochrann znmky, kter se
p veejnmu podku nebo dobrm mravm, ochrann
znmky, kter mohou klamat veejnost napklad o druhu,
vlastnostech nebo zempisnm pvodu zbo nebo sluby,
ochrann znmky, kter je teba zamtnout ve smyslu lnku
6 ter Pask unijn mluvy vzhledem k nedostatku souhlasu
pslunch mst a ochrann znmky, kter obsahuj jin zna-
ky, emblmy nebo tty, na n existuje zvltn edn zjem,
ledae by pslun msta se zpisem udlila souhlas.
112

49
Ke komunitrn znmce z esk literatury srov. nap. J.Hk: Ochran-
n znmka Evropskho spoleenstv, Prmyslov vlastnictv 5/1995,
K. pindler: Ochrann znmka Spoleenstv, Prmyslov vlastnictv 3
4/1999, K. ermk: Ochrann znmka Spoleenstv a vstup eska do EU,
Prvn rdce 2/2003

50
Srov. rozsudek Soudu 1. instance ve vci T173/00 KWS Saat AG

51
Srov. rozsudky T173/00 KWS Saat AG, T118/00 Procter and Gamble
Company, T120/00 Procter and Gamble Company, rozsudky ve vcech
C273/00 a adu rozhodnut OHIM, mj. R 7/1997, R 282/1999, R 344/
1999, R 345/1999, R 156/19982, R 218/19992, R 1/19982, R448/
19922 aj.
Podstatn je, e tyto absolutn pekky zpisu se uplat-
n vdy tehdy, pokud jsou dny alespo v jedn sti Spo-
leenstv.
Nedostatek inherentn rozliovac zpsobilosti v irm slo-
va smyslu (vetn popisnosti) lze pekonat v ppadech, kdy
ochrann znmka nabyla rozliovac zpsobilosti v dsled-
ku svho uvn.
52
3.3.1. Relativn dvody vluky ze zpisu
Relativn pekky zpisu jsou takov pekky, kter se uplat-
uj pouze na zklad nmitek oprvnn osoby.
Nmitky mohou vznst pedevm majitel starch
ochrannch znmek nebo pihlek, a to i vzhledem ke sho-
d nebo podobnosti chrnnch vrobk nebo slueb. Nebez-
pe zmny zahrnuje i nebezpe (myln) asociace. Za star
ochrann znmky se povauj nejen komunitrn ochrann
znmky, resp. jejich pihlky, nbr i nrodn ochrann
znmky chrnn na zem kterhokoli sttu, vetn me-
zinrodnch ochrannch znmek designovanch pro nkte-
r z lenskch stt a jejich pihlky. Pat sem i ochrann
znmky veobecn znm ve smyslu l. 6 bis Pask unij-
n mluvy.
Aktivn legitimovn k podn nmitek je dle nevrn
agent nebo zstupce majitele ochrann znmky, kter ochran-
nou znmku pihlsil svm vlastnm jmnem, majitel jinho
nezapsanho oznaen uvanho v obchodnm styku, kter
m vt ne pouze mstn vznam, pokud podle prva p-
slunho lenskho sttu existovala prva k tomuto ozna-
en pede dnem podn pihlky komunitrn ochrann
znmky, resp. ped jej prioritou, a tento pslun prvn d
uznv prvo majitele starho prva zakzat uvn mlad-
ochrann znmky.
Souasn nazen v souvislosti s relativnmi pekkami
zpisn nezpsobilosti prolamuje zsadu speciality znm-
koprvn ochrany pro ppady, e star ochrann znmka je
znma bu ve Spoleenstv v ppad komunitrn ochran-
n znmky, nebo v nkterm lenskm stt v ppad star
nrodn ochrann znmky a uvn pihlaovan ochran-
n znmky by neoprvnn tilo z rozliovac zpsobilosti
star znmky nebo j bylo na jmu. V tchto ppadech lze
podat nmitky i ve vztahu k vrobkm a slubm, kter ne-
jsou podobn.
53
3.3.2. Podn pihlky; priorita
Pihlku komunitrn ochrann znmky lze podat bu
u adu nebo nrodnho patentovho adu nkterho len-
skho sttu, ppadn u znmkovho adu Benelux.
V souvislosti s podnm pihlky lze uplatnit prvo prio-
rity podle Pask unijn mluvy.
Vedle uplatnn priority lze uplatnit tzv. prvo seniority
star nrodn ochrann znmky. Jedn se o specifck insti-
tut pro komunitrn ochrannou znmku. Uplatnnm senio-
rity dochz k tomu, e majitel komunitrn ochrann znm-
ky m nadle tat prva, kter by ml, kdyby byla nadle
registrovna star nrodn ochrann znmka, z n dovozu-
je prvo seniority.
3.3.3. Przkum; pipomnky; nmitky
Pihlka komunitrn ochrann znmky je podrobena nej-
prve formlnmu a nsledn i vcnmu przkumu ped a-
dem. Specifcitou przkumu je, e ad provd reeri na
star komunitrn ochrann znmky nebo pihlky, kte-
r proti pihlaovan ochrann znmce lze uplatnit na z-
klad nmitek. Reeri provdj i patentov ady jednot-
livch lenskch stt na star nrodn ochrann znmky
nebo pihlky, kter by bylo mono uplatnit proti pihlao-
van komunitrn ochrann znmce na zklad nmitek. Ty-
to reern zprvy ad ped pihlaovateli. Nsledn ad
informuje majitele starch komunitrnch ochrannch zn-
mek nebo pihlek o zveejnn pihlky.
Pihlka je zveejnna tehdy, pokud ad neshled d-
n absolutn pekky zpisn zpsobilosti.
Po zveejnn mohou tet osoby u adu uplatnit psem-
n pipomnky k pihlce. Podnm pipomnek nevznik
osob, kter podala pipomnky, ast na pihlaovacm -
zen. Pipomnky jsou sdleny pihlaovateli, kter se k nim
me vyjdit.
Odlinm institutem jsou nmitky. Nmitky mohou po-
dat majitel starch prv, o nich ji shora byla e, ve lh-
t 3 msc od zveejnn pihlky komunitrn ochrann
znmky. Nmitky se podvaj na formuli adu a povauj
se za podan teprve tehdy, pokud je zaplacen pslun sprv-
n poplatek. Vcn ovlivnn nmitek, jako i dkazn pro-
stedky na podporu namitatelovch tvrzen lze adu ped-
loit v dal lht, kterou ur ad.
Pi zkoumn nmitek vyzv ad astnky zen to-
likrt, kolikrt je to nezbytn, aby se v urit lht vyjdi-
li k vmru adu nebo k podnm jinch astnk. Pokud
to pihlaovatel komunitrn ochrann znmky poaduje,
mus pedkladatel nmitek, kter sv nmitky opr o star
ochrannou znmku, prokzat jej uvn bu na zem Spo-
leenstv, jedn-li se o komunitrn ochrannou znmku, ne-
bo na zem pslunho lenskho sttu, jedn-li se o star
nrodn ochrannou znmku.
Vsledkem nmitkovho zen je bu zamtnut pihl-
ky, nebo zamtnut nmitek, nejsou-li dvodn. V takovm
ppad, nebo pokud nmitky podny nebyly, je znmka za-
psna do rejstku.
3.4. Komunitrn ochrann znmka po zpisu do rejstku
3.4.1. Trvn ochrany
Komunitrn ochrann znmka se zapisuje na dobu 10 let
a lze ji kdykoli obnovit na dalch 10 let na dost majitele.
3.4.2. Prva z komunitrn ochrann znmky
Nazen podrobn upravuje inky komunitrn ochrann
znmky. Majiteli komunitrn ochrann znmky pslu ke
113

52
K absolutnm dvodm vluky ze zpisu srov. nap. rozsudky Soudu prv-
n instance . T323/00, T118/00, T120/00, T247/01, T237/01, T
173/00, T91/99

53
Srov. nap. rozsudky Soudu prvn instance T6/01, T388/00, T174/01,
T162/01 aj.
znmce vlun prvo. Toto prvo souasn umouje ma-
jiteli komunitrn ochrann znmky zakzat tetm osobm,
aby bez jeho souhlasu v obchodnm styku uvaly oznaen
shodn pro zapsan vrobky nebo sluby, ppadn oznaen,
kter vzhledem ke sv shod nebo podobnosti a rovn s pi-
hldnutm na shodu nebo podobnost chrnnho zbo nebo
slueb vyvolv pro veejnost nebezpe zmny; nebezpe
zmny pitom zahrnuje rovn nebezpe (mylnch) asoci-
ac. V ppad komunitrn ochrann znmky znm na ze-
m Spoleenstv se ochrana roziuje i na vrobky nebo slu-
by, kter nejsou podobn zapsanm vrobkm nebo slubm,
pokud by uvn kolidujcho oznaen neoprvnn tilo
z rozliovac zpsobilosti nebo dobrho jmna komunitrn
ochrann znmky nebo jim bylo na jmu.
Zde opt je teba poukzat na to, e posuzovn shody ne-
bo zamnitelnosti oznaen a shody nebo podobnosti chr-
nnch vrobk a slueb jsou podle nazen o komunitrn
ochrann znmce, jako i podle judikatury Soudnho dvora
Evropskch Spoleenstv jaksi spojit ndoby. Nejedn se
o dv samostatn otzky, nbr posouzen obou tchto aspek-
t v konkrtnm ppad vede k zvru, zda je dno nebezpe-
zmny. V tomto ohledu se praxe vznamnm zpsobem
li od dosavadnho vkladu eskho prva.
54
3.4.3. Omezen prv z ochrann znmky
Nazen dle upravuje omezen prv z ochrann znmky, ja-
ko i vyerpn prv z ochrann znmky.
Omezen prv z ochrann znmky je upraveno stejn ja-
ko v harmonizan znmkov smrnici; nazen nezakld
ochranu dritelm starch nezapsanch oznaen, kterou zn
souasn esk prvo.
Nazen zakotvuje zsadu vyerpn prv ke komunitrn
ochrann znmce na rovni Spoleenstv. Majitel ochrann
znmky neme ji nadle zakzat tet osob uvn ochran-
n znmky pro zbo, kter pod touto ochrannou znmkou
bylo jm nebo s jeho souhlasem uvedeno na trh na zem
Spoleenstv. Je teba zdraznit, e uveden takovho zbo
oznaenho ochrannou znmkou mimo zem Spoleenstv
tyto inky nem (a neme mt).
Nad rmec tchto zkladnch prv, kter plynou pmo
z nazen, odkazuje nazen na rozhodn prvo lenskho
sttu, podle nho se ppadn ur ostatn prvn otzky, t-
kajc se poruovn komunitrn ochrann znmky. Me se
napklad jednat o nhradu kody, poskytnut pimenho
zadostiuinn, dal nroky zakotven nrodnm prvem aj.
Nazen tak nevyluuje, aby aloby tkajc se komunitr-
n ochrann znmky se opraly i o vnitrosttn prvn ped-
pisy, zejmna tkajc se civilnprvn odpovdnosti a neka-
l soute.
Komunitrn ochrann znmka je pedmtem majet-
ku a me bt pevdna, me bt pedmtem pechodu,
me bt zastavena, ppadn me bt pedmtem jinho
vcnho prva. Ke komunitrn ochrann znmce lze udlit
licenci, a to bu pro vechny nebo pro st chrnnch v-
robk nebo slueb. Licence me bt udlena pro cel ze-
m Spoleenstv, nebo jen pro st zem Spoleenstv a m-
e bt vlun nebo nevlun. Dispozice s komunitrnmi
ochrannmi znmkami nabvaj innosti vi tetm oso-
bm a okamikem jejich zpisu. Tmto zpsobem se zapisu-
j licence, pevody i pechody prv ke komunitrn ochran-
n znmce.
3.4.4. Znik komunitrn ochrann znmky
Nazen rozliuje ti zkladn zpsoby zniku komunitrn
ochrann znmky.
Prvnm z nich je vzdn se prva ke komunitrn ochran-
n znmce jejm majitelem.
Druhou skupinou je zruen ochrann znmky, k nmu
dochz s inky ex tunc. Zruen je mon v ppad, kdy
znmka nebyla po nepetrit obdob 5 let ve Spoleenstv
vn uvna pro zapsan vrobky nebo sluby, pokud se
znmka stala obvyklm oznaenm zbo nebo sluby v ob-
chodnm styku, pokud se v dsledku svho uvn stala zp-
sobilou klamat veejnost zejmna o druhu, vlastnostech nebo
zempisnm pvodu vrobk nebo slueb, pro n je zapsna,
ppadn pokud ji jej majitel nespluje podmnky, za nich
me bt majitelem komunitrn ochrann znmky. O povin-
nosti uvn a monosti vymazat ochrannou znmku z d-
vodu neuvn plat obdobn to, co ji bylo eeno v souvis-
losti s pravou v harmonizan znmkov smrnici.
Tet skupinou dvod zniku ochrann znmky je jej ne-
platnost. Rozliuj se absolutn a relativn dvody neplatnosti
podobn jako v pihlaovacm zen, piem vedle tch d-
vod, o nich ji byla e, je dvodem absolutn neplatnosti
tak zl vra pihlaovatele pi podn pihlky. Jako relativ-
n dvody neplatnosti lze uplatnit vechny relativn dvody
zpisn nezpsobilosti a navc jet, v souladu s rozhodnm
nrodnm prvem, prva ke jmnu, k podobizn, autorsk
prvo, ppadn jin prmyslov prva.
Nazen zn tak institut ztrty vykonatelnosti prva v d-
sledku tolerance. Majitel komunitrn ochrann znmky ji
neme dat zneplatnn mlad komunitrn ochrann
znmky, pokud jej uvn vdom trpl po nepetrit ob-
dob 5 let. Tot se pimenm zpsobem vztahuje i na n-
rodn ochrann znmky.
zen o zruen nebo zneplatnn komunitrn ochrann
znmky probh ped adem. Nicmn protialobu na zru-
en komunitrn ochrann znmky nebo jej neplatnost lze
podat i ped komunitrnm znmkovm soudem.
3.5. Rozhodovn ve vcech komunitrnch ochrannch znmek
zen o pihlce komunitrn ochrann znmky, zen
o nmitkch, jako i zen o zruen nebo neplatnosti ko-
munitrn ochrann znmky v zsad probh ped adem
pro harmonizaci vnitnho trhu.
Rozhodnut przkumovch referent, nmitkovho od-
dlen, oddlen prvnho a sprvy ochrannch znmek, ja-
ko i oddlen neplatnosti lze napadnout stnost. O st-
nostech rozhoduj stnostn komory adu. Stnosti ma-
j odkladn inek.
Rozhodnut stnostnch komor o stnosti lze dle napad-
nout alobou. Dvody aloby jsou taxativn vypoteny v na-
zen. Me se jednat o nedostatek pslunosti, poruen pod-
114

54
Viz judikaturu citovanou v poznmkch 41 a 42
statnch formlnch pedpis, poruen smlouvy (Smlouvy
o zaloen Evropskch Spoleenstv), nazen nebo provd-
c prvn normy, ppadn zneuit pravomoci.
aloba se podv ve lht dvou msc od doruen roz-
hodnut stnostn komory. K rozhodnut o alob je pslu-
n Soud prvn instance. O mimodnch opravnch prosted-
cch rozhoduje Soudn dvr evropskch spoleenstv.
O sporech ve vcech poruovn, ppadn hrozcho poru-
ovn komunitrnch ochrannch znmek, o alobch na ur-
en, e komunitrn znmka poruovna nen, o nhradch
za uvn komunitrn ochrann znmky po zveejnn pi-
hlky a o protialobch na neplatnost nebo znik komuni-
trn znmky rozhoduj komunitrn znmkov soudy. Jedn
se o soudy ji existujc v rmci soudnictv jednotlivch len-
skch stt, o kterch lensk stty oznm Komisi, e budou
mt pravomoc rozhodovat ve shora uvedench vcech tka-
jcch se komunitrnch ochrannch znmek.
Soudn zen lze v zsad zahjit ped soudy lenskho
sttu, v nm m alovan bydlit, ppadn v nm je usa-
zen. Jinak o mezinrodn soudn pravomoci a uznn a v-
konu soudnch rozhodnut plat Bruselsk mluva o soud-
n pravomoci a vkonu soudnch rozhodnut v obanskch
a obchodnch vcech z 27. 9. 1968, resp. nazen . 44/2001
(viz pod 2. 3. 1. 1. shora).
115
Prva k duevnmu vlastnictv pohled majitele
JUDr. Karel ermk Senior
1. Statky nehmotn
1.1. Pojmoslov
Sloit a nejednotn pojmoslov oboru duevnho vlastnictv
bude jet pedmtem zvltn pozornost jednotlivch ped-
nejcch. Pro lep pehled je snad na mst si u te vyjasnit,
o vlastn jde, a to bez ohledu na to, jak mohou bt jednotliv
pojmy teoreticky sporn nebo zda a do jak mry odpovdaj
pojmm pozitivnho prva toho i onoho sttu.
Hmotn statky (vci) a prvn vztahy existujc v souvis-
losti s nimi nedlaj v bnm ivot dn zvltn pote.
Je to proto, e tyto vztahy maj v naem kulturnm proste-
d nkolika tisciletou tradici (pi nejmenm od dob m-
skho prva). Vlastnictv, uvn a smna vc byla odne-
pamti pedmtem hospodskho ivota lidstva. Vdecko
technick pokrok vedl vak zhruba od 19. stolet k tomu, e
pedmtem hospodsk smny se stvaly i mylenky. K to-
mu pisply i liberln vahy o svobodn smn a tvorb cen
na trhu. Hodnotu knihy nebo stroje neuruj na trhu vrob-
n nklady, nbr nabdka a poptvka. Uitn hodnota kni-
hy nebo stroje je tak ovlivnna, nkdy podstatn, mylen-
kou, kter je v nich obsaena. Prvo se muselo s touto novou
situac vypodat. Vznikl pojem nehmotnch statk a rz-
n prvn mechanismy regulujc jejich vlastnictv, uvn
a smnu, a to i odlin podle jednotlivch druh nehmot-
nch statk.
1.2. Hospodsk vznam nehmotnch statk
V prbhu necelch dvou stolet nabyly nehmotn statky na
trhu obrovskho vznamu. Cel hospodsk odvtv spo-
vaj na prvech k mylenkm. Hodnota produkt farmaceu-
tickch, biotechnologickch, sofwarovch, zbavnch a et-
nch jinch se opr v podstatn me o jejich nehmotn
komponenty a nikoliv o pouhou vrobn hodnotu hmotn-
ho produktu (vci), kter bereme do ruky. To zmnilo trn
strategii podnikatel. Jejich clem se stal vrobek nebo slu-
ba s vysokm podlem nehmotnho statku, co zajiuje lep
soutn pozici na trhu a vy zisk. Nejen to: nehmotn statky
samy o sob se staly pedmtem smny na trhu. Tvorba ne-
hmotnch statk se sama stala hospodskm odvtvm.
1.3. Tvorba nehmotnch statk
Vytven nehmotnch statk silm genilnch jednotlivc
pat m dle tm vce minulosti. Doby Carl Friedricha Ben-
ze, Giuseppe Verdiho nebo Lva Nikolajevie Tolstho v pod-
stat pominuly. Produkce nehmotnch statk je dnes pe-
vn organizovan a zen innost, spojen s vysokmi
nklady na przkum poptvky, spotebitelskho vkusu, sta-
vu oboru, vzkum, vvoj, ekonomick rozbory nvratnosti,
reklamu, prvn ochranu aj. Rozshl tmy odbornk, dis-
ponujcch nkladnou technologickou vbavou (ta sama ji
tak vtinou obsahuje nehmotn statky), clen usiluj o vy-
tvoen novho nehmotnho statku, teba liva proti rakovi-
n, celoveernho flmu, novho tvaru koupelnovch armatur
nebo nosie s novm potaovm programem. V podmn-
kch trnho hospodstv mus kad investor do produkce
nehmotnch statk dbt o nvratnost vynaloench nklad
a doclen pimenho zisku v rozumn asov perspektiv.
Toho lze doclit jen tehdy, lze-li pro uvn nehmotnho stat-
ku, kter byl takto vytvoen, zskat innou ochranu.
1.4. Ochrana nehmotnch statk
Majiteli se zsadn nabzej ti monosti ochrany jeho ne-
hmotnho statku. Jde o ochranu utajenm, ochranu obecn-
mi prostedky prva obchodnho anebo obanskho a kone-
116
n ochranu zvltnmi prostedky veejnho prva. V praxi
se obvykle vechny ti prostedky kombinuj.
1.4.1. Ochrana utajenm
Utajen je nejjednodum prostedkem ochrany nehmotnch
statk, ale je mlo praktick tam, kde majitel chce nehmot-
n statek uinit pedmtem smny na trhu, tedy obchodovat
s nm za elem zisku. Pesto je cel ada nehmotnch stat-
k, kter majitel jinak ne utajenm chrnit neme. k se
jim know-how. Je o nich zmnka nap. v 17 a 20 eskho
obchodnho zkonku pod marginln rubrikou obchodn ta-
jemstv. Obchodnm tajemstvm jsou veker skutenosti ob-
chodn, vrobn i technick povahy souvisejc s podnikem,
kter maj skutenou nebo alespo potenciln i nemateril-
n hodnotu, nejsou v pslunch obchodnch kruzch bn
dostupn, maj bt podle vle podnikatele utajeny a podni-
katel odpovdajcm zpsobem jejich utajen zajiuje. K ob-
chodnmu tajemstv mohou podle okolnost patit teba v-
robn vkresy, nvody na postupy pi vrob nebo drb,
seznamy dodavatel, odbratel a distributor, cenov kalku-
lace, receptury a cel ada dalch skutenost. U tchto sku-
tenost lze alespo po uritou dobu zajistit, e nejsou bn
dostupn. Bn dostupnosti, jej nedostatek je podmnkou
existence obchodnho tajemstv, nelze vak patrn zabrnit
u liva na trhu (analyticky lze zjistit innou ltku a bn-
mi postupy stanovit zpsob jej vroby) nebo u psn nahra-
n na nosii zvuku, kter je bn k dostn. Metoda utaje-
n je tedy pro ochranu vtiny nehmotnch statk z hlediska
majitele nevhodn.
1.4.2. Ochrana obecnmi prvnmi prostedky
Sem pat pedevm obecn prostedky ochrany proti nekal
souti (viz nap. 44 a nsl. eskho obchodnho zkonku).
Ze zvltnch skutkovch podstat nekal soute je v souvis-
losti s ochranou nehmotnch statk teba zejmna poukzat
na klamav oznaen zbo a slueb ( 46 obch.zk.), vyvol-
n nebezpe zmny ( 47 obch. zk.) a poruen obchodn-
ho tajemstv ( 51 obch. zk.).
Ustanoven o klamavm oznaen zbo a slueb poskytuje
ochranu znakm jako nehmotnm statkm, kter z njakch
dvod nepovaj ochrany jako ochrann znmky.
Ustanoven o vyvoln nebezpe zmny je z hlediska
ochrany nehmotnch statk zajmav zejmna v t sti, v n
se za vyvoln nebezpe zmny povauje napodoben ci-
zch vrobk, jejich obal nebo vkon, leda e by lo o na-
podoben v prvcch, kter jsou ji z povahy vrobku funk-
n, technicky nebo esteticky pedureny, a napodobitel uinil
veker opaten, kter od nho lze poadovat, aby nebezpe
zmny vylouil nebo alespo podstatn omezil. Je zejm,
e je zde poskytnuta omezen ochrana pro ty nehmotn stat-
ky, kter z njakch dvod nepovaj ochrany jako vynle-
zy, uitn vzory nebo prmyslov vzory. Sem pat i ppady
tzv. otrockho napodoben, kde napodobitel kopruje vro-
bek soutitele bez jakkoliv snahy o vlastn pnos.
Ustanoven o poruen obchodnho tajemstv se vztahuje
k ochran know-how, tak jak o tom byla ji ve e.
Ochrana nehmotnch statk zmnnmi obecnmi prvn-
mi prostedky je slab zejmna proto, e prva k nehmotnm
statkm jsou zde pojmna jako prva relativn, tedy prva
psobc pouze mezi soutiteli na trhu. Ochrana zvltnmi
prostedky veejnho prva je naproti tomu absolutn, psob
tedy proti vem tetm osobm. Tak procesn prostedky pro
uplatnn prv jsou pi obecn ochran omezeny na ochra-
nu soudn, piem dkazn pozice majitele prva je daleko
sloitj ne v ppadech, kde pro svj nehmotn statek zs-
kal absolutn ochranu.
1.4.3. Ochrana zvltnmi prostedky veejnho prva
Nkter nehmotn statky povaj nebo mohou povat ab-
solutn ochranu proti vem tetm osobm bez ohledu na to,
jsou-li tyto tet osoby k majiteli prva jet v njakm dalm
prvnm vztahu (nap. ve vztahu soutnm).
U nkterch z tchto nehmotnch statk vznikaj absolutn
prva na ochranu pmo ze zkona, ani je zapoteb zvltn-
ho sprvnho zen k tomu, aby takov absolutn prvo vznik-
lo. K tmto nehmotnm statkm pat na naem zem au-
torsk dla, k nim pat i potaov programy. O tom, zda
o autorsk dlo povajc absolutn ochranu jde i nikoliv, se
rozhodne a v ppadnm soudnm zen, dojde-li ke sporu
o autorsk dlo. Autorsk dla a autorsk zkon jsou pedm-
tem zvltn pednky.
U jinch nehmotnch statk vznikaj absolutn prva na
ochranu na zklad sprvnho aktu, vydanho v souladu
s pslunmi zkonnmi pedpisy kompetentnm orgnem
sttn sprvy. O tomto druhu nehmotnch statk a o prv-
nch pedpisech, ktermi se d udlovn ochrany na ze-
m esk republiky, zde ji referoval doc. Jakl. Jde o onen
druh nehmotnch statk, ktermu se v teorii veobecn -
k prmyslov vlastnictv. Z prv k prmyslovmu vlastnic-
tv se nyn z hlediska majitel tchto prv budeme zabvat
vynlezy, uitnmi vzory, prmyslovmi vzory a ochrann-
mi znmkami.
2. Prvn ochrana vynlez
2.1. Obecn vahy
Typickm potencionlnm majitelem prva k vynlezu je in-
vestor, kter vkld sv prostedky do organizovan tvor-
by vynlez za elem, aby s vytvoenm nehmotnm stat-
kem mohl tm nebo onm zpsobem obchodovat a docilovat
pi tom zisku. Investor si klade otzku, jak lze jeho investi-
ci ochrnit a na trhu zhodnotit. Rozhodne-li se pro ochra-
nu zvltnmi prostedky veejnho prva (viz 1. 4. 3), mus
si odpovdt na celou adu dalch otzek, jak se tm bude-
me dle zabvat.
2.2. Teritorialita ochrany vynlez
Zskat absolutn ochranu (proti vem tetm osobm) pro
vynlez lze pouze ve zvltnm sprvnm zen, kter kon-
vydnm pslunho sprvnho aktu (udlenm patentu).
Sprvn prvo pat k prvu veejnmu a veobecn se uzn-
v, e inky veejnho prva nemohou pesahovat hranice
117
toho kterho sttu. Ochrana patentem se tedy zsadn nem-
e vztahovat na jin zem, ne na zem toho sttu, v nm
byl patent udlen. V prosted globlnho trhu stoj tedy in-
vestor ped rozhodnutm, v kterch sttech bude o zskn
patentov ochrany usilovat. Kritria rozhodovn jsou kapa-
cita pslunho nrodnho odbytit, teritoriln potencil
poruovn vynlezu, nklady na zskn a udrovn ochra-
ny, vymahatelnost prv na pslunm zem a ppadn dal
pomocn kritria. Kapacita pslunho nrodnho odbytit
nen nutn dna pouze absolutn velikost trhu, nbr i jeho
ppadnmi preferencemi, stupnm nasycen srovnatelnmi
komoditami, fnann silou poptvkovch kruh apod. Po-
tencil poruovn je obvykle dn celkovou vdecko tech-
nickou rovn teritoria, ale i rovn v jednotlivch oborech
vdy a techniky. V nerozvinutch zemch je asto technick
zkladna tak slab, e se poruovn vynlezu na jejich zem
nen teba obvat, a tud usilovat o udlen patentu. Obte
a prtahy pi vymhn prv veobecn nebo pi vymhn
prv z patentu rovn vedou ke ztrt zjmu investora o zs-
kn patentu. Obtn vymahateln patent nebo patent vbec
nevymahateln nemaj pro investora dnou hodnotu. Tak
vysok nklady spojen se zsknm a udrovnm patentu
(sttn poplatky, honore zstupc apod.) mohou negativn
ovlivnit rozhodovn investora pi vahch o zskn patentu.
Obecn eeno se investor vzd plnu na patentovn vdy,
kdy nedoke pro obchod s vynlezem na pslunm ze-
m kalkulovat v rozumn asov perspektiv pimen zisk.
2.3. Nadnrodn pravy v oboru vynlez
Obte teritorilnho pstupu k ochran vynlez (a prv
k duevnmu vlastnictv veobecn) spovaj pedevm
v tom, e kroky podniknut k zskn ochrany na zem jed-
noho sttu mohou znemonit nebo podstatn ztit podnik-
nut stejnch krok na zem jinho sttu. Jde pedevm
o problematiku tzv. novosti, kter je zvlt u prv k pr-
myslovmu vlastnictv veobecnm poadavkem pro zsk-
n prvn ochrany ve vech sttech. dost o piznn ochra-
ny, podanou v jednom stt, by mohly zsadn ostatn stty
posuzovat tak, e v dosti popsan een ztratilo jejm po-
dnm svou novost, protoe se s n veejnost nebo njak jej
st mohla seznmit. Jin stty by tedy mohly udlen patentu
odmtnout s odvodnnm, e v dob podn u nich ji nebyl
nov. Tmto a jinm komplikacm v mezinrodnch vztazch
v oboru prv k nehmotnm statkm a zejmna k prmyslo-
vm prvm el mezinrodn mluvy dvoustrann i mnoho-
strann. O nkolika mnohostrannch mluvch se zsadnm
vznamem pro ochranu vynlez je teba se zmnit.
2.3.1. Pask unijn mluva (PU)
Nejstar mluvou je Pask mluva na ochranu prmyslo-
vho vlastnictv ze dne 20. bezna 1883. mluva byla mno-
hokrt v prbhu 20. stolet revidovna. mluva plat pro
eskou republiku, jej znn viz 64/1975 Sb. mluva zaved-
la pojem tzv. prioritnho prva. V lnku 4/A/1 stanov, e
kdo dn pod dost o patent na vynlez (pihlku vyn-
lezu), o uitn vzor, o prmyslov vzor nebo model, o tovr-
n nebo obchodn znmku v jedn z unijnch zem, nebo je-
ho prvn nstupce, bude ve lhtch ne uvedench povat
prioritnho prva pi podn pihlky v ostatnch zemch.
lnek 4/C/1 pak stanov, e shora uveden prioritn lh-
ty in 12 msc pro patenty na vynlezy a uitn vzory a 6
msc pro prmyslov vzory nebo modely a pro tovrn ne-
bo obchodn znmky.
Pask unijn mluva tak ji ped 120 lety vyeila (mimo
jin) nkter obtn problmy teritoriality ochrany prmys-
lovho vlastnictv. Podnm pihlky v kterkoliv unijn zemi
zskv pihlaovatel prvo podat ve lht 12 msc stejnou
pihlku v ostatnch unijnch zemch, ani me bt zpo-
chybnna novost jeho pslunho prmyslovho vlastnictv.
2.3.2. Smlouva o patentov spoluprci (Patent Cooperation
Treaty PCT)
Smlouva o patentov spoluprci byla sjednna ve Washing-
tonu v roce 1970. esk a Slovensk Federativn Republika
k n pistoupila dnem 20.ervna 1991. Pro eskou repub-
liku je zvazn. Jej znn viz 296/1991 Sb. Smlouva a pro-
vdc pedpis k n pedstavuj sloit prvn mechanismus,
kter v nvaznosti na PU umouje jet dal podstatn
prodlouen dvanctimsn prioritn lhty a na 30 a v n-
kterch sttech (vetn esk republiky) a na 31 msc. Je
vrazem snahy zejmna velkch nadnrodnch investor do
prmyslovho vlastnictv o snen nklad na zskn paten-
tov ochrany pro vynlez v jednotlivch sttech, jak je to pod-
le teritorilnho principu stle nutn. Dvanctimsn lhta,
v n podle PU mus bt podny vechny dal nrodn pi-
hlky v jednotlivch sttech, aby se zachovala priorita prv-
nho nrodnho podn, je pro rozhodovn pihlaovatele,
zda vbec nebo v kterch zemch dal pihlky podat, pli
krtk. Nejlpe patrn je to v oboru vynlez, kter se tkaj
liv. V laboratoch farmaceutickho prmyslu (investora)
probh pedevm asto mnohalet vzkum, orientovan na
nalezen inn ltky proti pvodci t i on choroby. Ji to-
to stadium pedstavuje rozshl fnann nklady, vetn n-
klad na utajen vzkumu. V okamiku nalezen inn ltky
se podv prvn pihlka vynlezu, kter pro pihlaovatele
zakld prioritn prvo. V tuto chvli vak nen zdaleka jis-
t, zda nalezenou innou ltku bude mono prakticky vy-
ut pro len. K tomu je zapoteb asto mnoha let dalch
zkouek a test nap. na vedlej inky, kontraindikace, dv-
kovn, zpsob aplikace a etn jin okolnosti, jako je teba
ekonomick zpsob prmyslov vroby ppravku v nlei-
t istot, zpsob jeho skladovn a distribuce apod. Teprve
po vyeen vech tchto problm me investor kalkulovat
svj zisk pi ppadnm uveden ppravku na trh. Kdyby mu-
sel do dvancti msc v nejist situaci podvat dalch ticet
nebo padest nrodnch pihlek, aby si zachoval prioritu,
zpsobilo by mu to rozshl dodaten pihlaovac nklady
v jednotlivch zemch. Tyto nklady by pily nazmar v oka-
miku, kdy by se ukzalo, e vynlez je hospodsky nevyu-
iteln. Nklady, o nich mluvme, se pohybuj v dech sta-
tisc a milion USD na jeden vynlez. Laboratoe velkch
vrobc vak produkuj tak teba destky vynlez ron.
Rozmr monch hospodskch kod, kter nakonec ne-
sou spotebitel, ppadn jejich pojiovny nebo stty v ce-
n vekerch liv (nem-li se dal vzkum vbec zastavit)
si lze dobe pedstavit.
118
Smlouva o patentov spoluprci tedy z tchto dvod
umonila podat ve dvanctimsn lht podle PU jedi-
nou mezinrodn pihlku vynlezu a oznait v n ty smluv-
n stty, na n se m budouc ochrana patentem vztahovat.
V rmci mezinrodn pihlky podle PCT probhnou nebo
mohou probhnout jet rzn ppravn stdia pro budouc
udlen patent (nap. mezinrodn reern zprva, mezin-
rodn przkum), ale vlastn udlen njakho mezinrodn-
ho patentu u Mezinrodnho adu mon nen. K tomu je
zapoteb pevst v ji zmnn lht ticeti nebo jedenati-
ceti msc od priority prvn podan pihlky mezinrodn
pihlku do tzv. nrodnch fz, kter ji probhaj u jednot-
livch nrodnch ad a kon rozhodnutm o udlen pa-
tentu, ppadn o zamtnut pihlky, v kadm jednotlivm
stt podle jeho vlastnch prvnch pedpis.
Pihlaovatel (investor) zskal pesto dodatenou do-
bu osmncti a devatencti msc pro rozhodnut, zda je-
ho vynlez lze v t kter zemi ekonomicky zhodnotit. To je
podstatn pnos Smlouvy o patentov spoluprci k vvoji
prvn ochrany vynlez.
2.3.3. Evropsk patent
mluva o udlovn evropskch patent byla uzavena
v Mnichov dne 5.jna 1973. esk republika k n pistou-
pila dnem 1. 7. 2002. Podstatn sti mluvy byly transfor-
movny do eskho zkona o vynlezech a zlepovacch n-
vrzch . 527/1990 Sb. (viz nov hlava tet, 35a a 35g
cit. zk.).
Tato mluva se jet podstatnji ne PU a PCT dotkla
principu teritoriality ochrany vynlez. Evropskou patento-
vou pihlku lze podat u Evropskho patentovho adu
v Mnichov, ale i na dalch podacch mstech v lenskch
sttech mluvy (u ns je podacm mstem PV). V pihl-
ce je teba oznait ty lensk zem mluvy, na nich m mt
patent inek. Pihlaovatel nemus bt pslunkem len-
skho sttu mluvy. Cel zen o pihlce probh ped Ev-
ropskm patentovm adem a jeho vsledkem je bu ud-
len evropskho patentu s inky pro poadovan stty, nebo
zamtnut pihlky.
A potud se mluva odchyluje od principu teritoriality
prvn ochrany vynlez, protoe mluvou vytvoen nad-
nrodn orgn (Evropsk patentov ad) ve sv vlastn kom-
petenci, podle svch vlastnch pedpis a bez monosti jak-
hokoliv zsahu lenskch stt rozhodne o udlen patentu
nebo o zamtnut pihlky. lensk stty se zavazuj evropsk
patenty na svm zem uznvat se stejnmi inky, jako maj
patenty vydan jejich vlastnmi nrodnmi ady (u ns a-
dem prmyslovho vlastnictv). Viz 35c odst. 1 cit.zk.
Princip teritoriality vak ani mluva o evropskm paten-
tu jet zcela neopustila. Majitel evropskho patentu m toti
v jednotlivch sttech, na n se inky evropskho paten-
tu vztahuj, povinnost patent validovat a jeho platnost udr-
ovat. K tomu viz 35c odst. 2 a 5 a 35g cit. zk. Nespln-
-li majitel nrodn validan povinnost, pokld se evropsk
patent v esk republice za neinn od samho potku
( 35c odst. 4 cit.zk.).
Podle mluvy o udlovn evropskch patent neexistuje
tak dn nadnrodn orgn, kter by zajioval rozhodov-
n o prvech z patentu plynoucch, tedy zejmna rozhodov-
n o poruovn evropskho patentu. Vymhn prv z evrop-
skho patentu tedy pslu pslunm orgnm (soudm)
kadho sttu, v nm evropsk patent plat. Existuj projekty,
kter maj v budoucnosti smovat k vytvoen Evropskho
patentovho soudu. Ten by ml pevzt dosavadn kompeten-
ce nrodnch soud, a sjednotit tak rozhodovn o prvech
majitel evropskch patent. Pokud se tyto projekty usku-
ten, bude to znamenat pln prolomen zsady teritoriln
ochrany prmyslovch prv pro obor patent, udlovanch
Evropskm patentovm adem.
2.3.4. Zhodnocen nadnrodnch prav
Evropsk patent je typickm pedstavitelem tzv. regionlnho
patentu. V jinch stech svta existuj i dal regionln pa-
tentov systmy (nap. euroasijsk, africk apod.). Pihlao-
vateli vynlezu nabzej nadnrodn systmy celou adu stra-
tegickch i taktickch monost, jak nejvhodnji postupovat
pi zskvn ochrany pro svj vynlez. Vcn i administrativ-
n nronost tchto systm nut pihlaovatele k tomu, aby
si pro tyto zleitosti obstaral specializovan poradn a v-
konn apart, a u uvnit sv frmy, nebo formou smluvnch
vztah se specializovanmi prvnmi a patentovmi kance-
lemi i agenturami.
2.4. Originrn a derivovan majitel prv
Je-li ochrana nehmotnch statk ochranou mylenek (viz
1.1), musme pipustit, e pvodnm majitelem prva k ja-
kmukoliv nehmotnmu statku vetn vynlezu me bt
jen fyzick osoba. Na druh stran je nutno vzt v vahu n-
klady spojen s organizovnm a zejmna fnancovnm vy-
nlezeck innosti a zajistit zjmy investora na nvratnosti
vloench prostedk.
K tomu slou zsadn dva prvn instituty.
Institut tzv. podnikovho vynlezu zajiuje prva zamst-
navatele k vynlezu, kter pvodce vytvoil ke splnn kolu
z pracovnho pomru k zamstnavateli. U ns je to upraveno
v 9 a 10 zkona o vynlezech. Zamstnavatel m v tomto
ppad prvo na patent vi pvodci. Me vynlez pihl-
sit k patentovn svm vlastnm jmnem a pvodci je povi-
nen poskytnout pimenou odmnu.
Tam, kde mezi pvodcem a budoucm pihlaovatelem
neexistuje pracovn nebo obdobn pomr, lze pechod prv
k pihlen vynlezu nebo ji k pihlenmu vynlezu za-
jistit smluvn (smlouva o pevodu prva k vynlezu).
I v tchto vztazch mus profesionln pihlaovatel (inves-
tor) zachovvat jistou ostraitost a dbt o sprvnou formulaci
pslunch pracovnch a jinch smluv tak, aby byly uprave-
ny vechny mon aspekty vzjemnch vztah.
Problmy mohou vznikat zejmna pi spolench projek-
tech nkolika profesionlnch pihlaovatel, na nich se po-
dlel vt poet pvodc na kad stran, piem nkte
pvodci byli v pracovnm pomru k rznm pihlaovate-
lm a dal nikoliv.
Spory o pvodcovstv i spory o platnost pevod e sou-
dy. U nadnrodnch projekt pak me bt sporn, kter soud
je pro een sporu pslun a podle jakho prva m roz-
hodnout. Opomenut mohou vst k tomu, e se pihlaova-
119
tel svho patentu dok s takovm zpodnm, e je u jeho
ekonomick vyuitelnost sporn.
2.5. Denice vynlezu
Na rozdl od autorskch dl, kter nen teba njakm zvlt-
nm zpsobem defnovat, je u vynlez situace odlin. Au-
torsk dlo se defnuje samo, protoe je zachyceno njakm
smysly vnmatelnm zpsobem (divadeln hra, obraz, noto-
v zznam, zvukov zznam, algoritmy potaovho pro-
gramu apod.) a teprve v ppadnm sporu rozhodne soud,
zda dlo vykazuje znaky dla autorskho, a zda tud po-
v ochrany autorskm prvem i nikoliv. U mylenek vyn-
lezeckch je jejich smyslov a rozumov uchopitelnost i pro
odbornka obtn. To, co vnmme, jsou spe dsledky vy-
nlezeck mylenky (leva po aplikaci liva, chovn auto-
mobilu v zatce apod.), kter lze obvykle ovit i menm
jakhokoliv druhu, ale podstata vci nm unik. To je ve sku-
tenosti dvodem toho, pro se pro ochranu vynlez poa-
duje ono zvltn sprvn zen zmnn pod 1. 4. 3. V rm-
ci tohoto sprvnho zen pak se od pihlaovatele vyaduje,
aby podstatu svho vynlezu popsal a vysvtlil. Jenom tak je
toti mono rozhodnout o tom, zda pedloen een je pa-
tentovateln, resp.zda je vbec vynlezem.
Na popis vynlezu a na tzv. patentov nroky (defnici vy-
nlezu) se ve vech nrodnch i nadnrodnch patentovch
systmech kladou rozshl formln poadavky. Tyto poa-
davky mohou navc bt v jednotlivch nrodnch a nadn-
rodnch systmech odlin. Ped pihlaovatelem tedy sto-
j obtn kol, jak svj vynlez popsat a defnovat, aby byl
zpsobilm pedmtem patentov ochrany v cel ad zem
nebo nadnrodnch patentovch systm, a navc aby po-
skytoval takovou i ochrany, kterou nebude mono snad-
no obejt. Popis a defnice vynlez je specilnm oborem,
v nm jsou inn zvlt kolen odbornci. Bez jejich po-
moci se profesionln pihlaovatel sotva obejde. Popisy vy-
nlez jsou mnohdy mnoha set strnkov dla, doprovze-
n stovkami patentovch nrok a destkami vkres, graf,
tabulek a pklad.
2.6. Pihlka vynlezu a jej prvn inky
Teprve v okamiku, kdy pihlaovatel rozhodl vechny ve
zmnn pedbn problmy a pipravil vhodn popis vy-
nlezu, je pipraven k podn prvn pihlky a poslze k po-
dvn dalch nrodnch nebo nadnrodnch pihlek, jak
jsme o tom mluvili v oddlu 2.2 a 2. 3. Pro podn pihlky
pedepisuj nrodn i nadnrodn systmy adu formlnch
podmnek (pln moci pro zstupce, doklady o pevodech
prva na pihlaovatele, doklady o priorit a jin doklady
s ppadnmi poadavky na oven a vy oven apod.).
Samotnou pihlku je obvykle nutno podat na zvltnm for-
muli a pout k tomu pedepsanho jazyka. Ani pi podn
pihlky se tedy pihlaovatel obvykle neobejde bez kvalif-
kovan pomoci odbornk.
Samotn podn pihlky nen obvykle spojeno s jinmi
prvnmi inky, ne se zsknm prva pednosti (viz nap.
27 zk. o vynlezech). Jestlie vak pslun prvn d ne-
bo pedpisy nadnrodnho systmu ukldaj, aby kad po-
dan pihlka byla zpstupnna veejnosti (nap. v ed-
nch vstncch apod.), me to pro poctivho pihlaovatele
zaloit jistou vhodu pi ppadnch pozdjch (po udle-
n patentu) zkrocch proti poruovatelm, o nich pak plat
domnnka, e nebyli v dobr ve pi poruovn zveejnn
pihlky vynlezu. Nkter systmy (nap. evropsk patent,
ale i esk prvo) spojuj dokonce zveejnnou pihlku
s udlenm pedbn ochrany (viz 11 odst. 3 zk. o vyn.);
u evropsk pihlky za podmnky, e byla provedena ped-
bn validace v pslun zemi (viz 35a odst. 4 cit. zk.).
2.7. Przkum pihlky vynlezu
Bylo ji eeno, e pi podn pihlky vynlezu je teba spl-
nit etn formln nleitosti, jak pokud jde o poadovan do-
klady, tak pokud jde o vlastn text popisu vynlezu a paten-
tovch nrok. Pslun ady (u ns ad prmyslovho
vlastnictv) pak pedevm zkoumaj, zda byly tyto formln
nleitosti dn splnny, tedy nap. zda byl pedloen vyho-
vujc doklad o pechodu nebo pevodu prva k vynlezu na
pihlaovatele nebo zda popis obsahuje nzev vynlezu, ob-
last techniky, kter se vynlez tk, popis dosavadnho stavu
techniky, vysvtlen podstaty vynlezu a jeho vhody, objas-
nn vkres, pklad proveden vynlezu apod.. Pi tomto
tzv. pedbnm przkumu pihlky vynlezu m pihlao-
vatel jet pleitost na vzvu adu odstranit ppadn for-
mln nedostatky (viz 30 cit.zk.).
Nkter zem se pi udlovn patent spokojuj tmto
pedbnm przkumem a po odstrann zmnnch for-
mlnch vad patent udl, ani zkoumaj, zda pedloen e-
en je vynlezem, splujcm zkonn poadavky novosti,
vynlezeck ve a prmyslov vyuitelnosti. Patenty udlo-
van v tchto systmech se obvykle nazvaj slab patenty,
protoe pihlaovatel sm nese odpovdnost za to, zda paten-
tovan vynlez je skuten vynlezem. Takov slab patenty
maj mnohem men anci obstt v zen o zruen patentu,
kter mohou bt zahjena tetmi osobami.
Ve vtin prvnch systm a tak v systmu evropskho
patentu je pro udlen patentu zapoteb podniknout ped
pslunm adem jet dal krok, kterm je podn dos-
ti o pln przkum pihlky vynlezu. U ns je nutno tuto
dost podat nejpozdji do 36 msc od podn pihlky
vynlezu ( 33 odst. 3 cit.zk.). Z dvod, kter jsme u vy-
svtlovali pod 2. 3. 2, m tedy pihlaovatel dal 3 roky na
rozmylenou, zda chce v zen o udlen patentu pokrao-
vat i nikoliv. Pi plnm przkumu se zjiuje, zda pihle-
n vynlez spluje zkonn podmnky pro udlen patentu.
Pro pihlaovatele je to obtn fze zen, protoe v n mu-
s elit etnm nmitkm przkumovho msta (u ns adu
prmyslovho vlastnictv) proti patentovatelnosti nebo roz-
sahu patentovatelnosti jeho vynlezu. To se dje formou p-
semnch sdlen przkumovho msta pihlaovateli a jeho
psemnmi reakcemi na tato sdlen. Vsledkem jsou rzn
vce i mn rozshl pravy patentovch nrok a popisu.
Je evidentn, e pi principu teritoriality patentov ochrany
me asto dojt k situacm, e patenty udlen pihlaova-
telem na tent vynlez v rznch sttech mohou mt rzn
rozsah (podle nastaven podmnek patentovatelnosti jednot-
120
livch zem a podle praktickho pstupu jednotlivch pr-
zkumovch mst k formulanm poadavkm na pedmt
vynlezu) a tak rznou prvn hodnotu (podle toho, zda
jde o slab patent nebo o siln patent). Prvn zsah ze
slabho patentu proti jeho poruovateli me vst k prvn-
mu zsahu protivnka proti platnosti slabho patentu a ten se
podle okolnost me zhroutit jako domeek z karet. To ve
pedstavuje dal rizika, jich si pihlaovatel mus bt vdom
a mus je v kadm okamiku peliv vyhodnocovat s ohle-
dem na dal kroky, kter chce podnikat.
Fze plnho przkumu me bt pro pihlaovatele f-
nann nronou fz zen o udlen patentu. Me vst
k tomu, e se pihlaovatel radji rozhodne v zen nepokra-
ovat, ne aby pi znanch nkladech obdrel patent rozsa-
hem znan omezen, kter by nemohl uspokojit jeho ob-
chodn zjmy.
2.8. Udlen patentu
2.8.1. asov inky patentu
K udlen patentu dochz rozhodnutm pslunho msta,
u ns adu prmyslovho vlastnictv. Jde o sprvn rozhod-
nut proti nmu je ppustn opravn prostedek (rozklad).
Jakmile rozhodnut o udlen patentu nabude prvn moci,
je patent platn. Kdy pak byl popis vynlezu vytitn, obdr
majitel patentu jet patentovou listinu, kter je kompletnm
dokladem o rozsahu udlenho prva. Potek innosti pa-
tentu se vak nespojuje ani s prvn moc rozhodnut o ud-
len patentu (s platnost patentu), ani s vydnm patentov
listiny. inky patentu nastvaj ode dne oznmen o ud-
len patentu ve Vstnku adu prmyslovho vlastnictv
( 11 odst. 2 cit. zk.). Dkazem o tom, e innost patentu
ji nastala je tedy patin vtisk Vstnku nebo poslze vy-
dan patentov listina, na n je daj o oznmen ve Vstn-
ku ji uveden.
Mezi platnost a innost patentu je tedy teba rozliovat
pedevm asov z hlediska potku platnosti a innosti.
Rozliovat je vak tak teba mezi absolutn a relativn in-
nost. N zkon o vynlezech a zlepovacch nvrzch vy-
potv celou adu situac, v nich je platn patent relativ-
n neinn. Jde pedevm o relativn neinnost patentu
vi pedchozmu uivateli vynlezu ( 17 cit.zk.) a o a-
du dalch situac vypotench v 18 cit.zk. Tyto relativn
vluky innosti se opraj jednak o Paskou unijn mlu-
vu, ale kryj zejmna i innosti provdn pro neobchodn
ely a innosti pro experimentln ely. Pro vklad tchto
pojm chyb dosud soudn judikatura, take na stran maji-
tel patentu i na stran provozovatel tchto innost, jako
i na stran rznch sprvnch orgn (policie, celn orgny
apod.) je na mst zvltn opatrnost pi een pedbnch
otzek, zda jsou prva majitele patentu njakou innost po-
ruovna, i nikoliv. Patent je relativn neinn vi tetm
osobm uvedenm v 21 odst. 3 cit.zk., kde jde o placen
udrovacch poplatk za patent v dodaten estimsn pa-
rin lht. Tak zde jde o sloitou situaci, kterou me po-
soudit pouze soud.
Rovn otzka, kdy nastv konec platnosti (a tm i in-
nosti) patentu, nen zcela jednoduch. Patent plat zsadn
20 let od podn pihlky vynlezu ( 21 cit.zk.). Platnost
je ovem vzna na placen kadoronch sprvnch poplatk
(tzv. anuit), take po shldnut patentov listiny nelze prima
vista rozhodnout, zda patent je platn i nikoliv. K tomu je
zapoteb dalho potvrzen od adu prmyslovho vlastnic-
tv, kter je sprvcem tchto sprvnch poplatk, e pslu-
n ron poplatek byl zaplacen. Protoe pro placen poplat-
k plat jak ji zmnno estimsn respiro (v nm mohou
vzniknout prva uivatelm bona fde, jak ve uvedeno), ne-
lze a do jeho uplynut rozhodnout o tom, zda patent je platn
nebo ne. Dleit je si tak uvdomit, e platnost patentu se
pot ode dne podn pihlky vynlezu a nikoliv ode dne
udlen patentu nebo ode dne uplatnn a piznan priority.
Samo datum podn pihlky nemus bt tak jednodue zjis-
titeln, jak to na prvn pohled vypad. Nap. u pihlek po-
dvanch podle smlouvy o patentov spoluprci (viz 2. 3. 2)
je dnem pihlky den mezinrodn pihlky a nikoliv den
dosti o peveden tto pihlky do nrodn fze, a to ve
za pedpokladu, e dost o proveden nrodn fze byla vas
a dn podna a e v zen o nrodn fzi byl udlen pslu-
n nrodn patent. Ani samotn zjiovn innosti patentu
nemus tedy bt zcela jednoduch zleitost.
V tto souvislosti je teba se jet zmnit o dodatkovch
ochrannch osvdench pro liva a pro ppravky na ochra-
nu rostlin, jak jsou upraveny v hlav tvrt 35h a 35o cit.
zk. Dodatkov ochrann osvden (Supplementary Prote-
ction Certifcates SPC) mohou za uritch okolnost pro-
dlouit platnost nkterch patent (pro liva a pro ppravky
na ochranu rostlin) a o pt let. Filozofe tto pravy se op-
r o podobn vahy, jak jsme u uinili v souvislosti s PCT
(viz 2. 3. 2). Uvst patentovan livo nebo teba herbicid na
trh (a doclit tak zisku) trv mnohdy teba vce ne deset let
od data prvn pihlky. Jde nejenom o obte pi pprav
praktickho pouit innch ltek, ale i o zdlouhav regis-
tran zen, v nich se povoluje uvst pslun ppravek na
trh. V tchto dalch zench se pro uveden na trh vyadu-
je splnn cel ady dalch obtnch podmnek; to plat ne-
jen v esk republice, ale prakticky ve vech zemch. Tmito
okolnostmi by se podstatn zkracovala doba, kdy majitel pa-
tentu me svj produkt vlun pouvat. To by pochopitel-
n vedlo k podstatnmu zdraen liv a ochrannch pprav-
k pro rostliny. Tak problematiku SPC je nutno brt v vahu
pi zjiovn platnosti a innosti jednotlivch patent.
2.8.2. Prvn inky patentu
Udlenm patentu zskv majitel vlun prvo vyuvat vy-
nlez, poskytnout souhlas k vyuvn vynlezu jinm oso-
bm, nebo na n patent pevst ( 11 odst. 1 cit.zk.). Tuto
strunou defnici prvnch ink platnho a innho paten-
tu dopluje zkon dalm vysvtlenm, v nm je vypotno,
co se vem tetm osobm zakazuje (viz 13 a nsl. cit.zk.).
Pokud je pedmtem patentu vrobek, je zakzno jej bez
souhlasu majitele patentu vyrbt, nabzet a uvdt na trh,
pouvat, dovet, skladovat a nebo s nm jinm zpsobem
nakldat. Je-li pedmtem patentu zpsob (postup pi vro-
b), je zakzno tento zpsob vyuvat nebo jej nabzet k vy-
uit. Zkazy, kter se tkaj patentovanch zpsob (vrob-
nch postup) jdou vak jet dl. Tkaj se i vrobk pmo
zskanch patentovanm zpsobem. Tato obtn problema-
121
tika ochrany proti vrobkm zskanm patentovanm zp-
sobem (tzv. product by process protection) je v zkon je-
t upesnna zavedenm vyvratiteln domnnky, e shodn
vrobky se povauj za zskan zpsobem, kter je pedm-
tem patentu, je-li nanejv pravdpodobn, e vrobek byl
pipraven zpsobem, kter je pedmtem patentu a majite-
li patentu se pes pimen sil nepodailo urit skuten
uit vrobn zpsob. V praxi jde v tchto ppadech opt
pevn o farmaceuticky inn chemick sloueniny. Lt-
ka sama o sob me bt znma vetn svch farmaceutic-
kch ink, take na ni patent nelze udlit. Majitel patentu
vak patent obdrel na nov zpsob vroby tto ltky, kter
umouje jej zvlt vhodnou vrobu, a u z hlediska v-
robnch nklad nebo z hlediska kvality obdrenho produk-
tu (nap. jeho istoty s nepatrnm podlem pms). Pitom
nelze samozejm vylouit, e ltku lze zskat i jinm vrob-
nm postupem, kter nespad do rozsahu udlenho patentu,
by je teba tento postup z hlediska ekonomie vroby mn
vhodn nebo z hlediska kvality obdrenho produktu jinak
podadn. To se z fnlnho produktu, kter se objev na trhu
teba ve form orln podvanho liva (pilulek) asto ne-
d dnmi dostupnmi analytickmi prostedky zjistit a do
vrobnch prostor ppadnho poruovatele nem majitel pa-
tentu pstup. Vc se tedy e pesunem dkaznho bemene
na tvrzenho poruovatele, kter m prokzat, e sporn v-
robek byl vyroben jinm zpsobem a jakm. Praktick obt-
e prvn i technick, kter vznikaj pi uplatovn ochrany
vrobku prostednictvm zpsobovho patentu si lze ped-
stavit. Pesto jde o nikoliv netypick situace, kter vznikaj
mezi vrobci farmaceutickch specialit (nov lky, chrnn
patenty) a vrobci tzv. generik, tedy liv, k nim neexistuje
patentov ochrana, ppadn k nim patentov ochrana ji
zanikla uplynutm asu.
Stejn sloitou prvn i vcnou problematiku pedstavuj
zkazy nepmho vyuvn, jak jsou nap. popsny v 13a
cit. zk., vetn vjimek z innosti patentu, jak jsou pops-
ny v 18 psm. c,d,e cit. zk.. Rzn fnesy tchto a podob-
nch prvnch prav zde nelze probrat.
2.8.3. Prvn prostedky pro vymhn prv z patentu
Tyto prostedky jsou pevn v rukou soud (viz 75 cit.
zk.). Majitel patentu se me u soudu domhat zkazu rue-
n svho prva a odstrann nsledk poruen Zde tedy pi-
padaj v vahu zejmna aloby zdrovac a restitun. Dle se
lze domhat nhrady kody, byla-li zpsobena, a to jak kody
skuten, tak ulho zisku. Konen lze u soud dat o pi-
men zadostiuinn vznikla-li majiteli patentu neoprv-
nnm zsahem do jeho prv t nemajetkov jma (nap.
pokozen povsti). Konen lze u soudu poadovat za uri-
tch okolnost i znien vrobk, materil a nstroj, jimi
dolo k poruen prv majitele patentu.
Soudn spory z poruovn patent jsou sloit, dlouho-
dob a nkladn. K rychlmu prosazen prv majitele paten-
tu slou institut pedbnho opaten. 75b cit. zk. ukl-
d soudm , aby o nvrhu na pedbn opaten v tchto
vcech rozhodly nejpozdji do 7 dn pot, co byl nvrh na
pedbn opaten podn. V tto lht me vak soud t
nadit navrhovateli, aby sloil jistotu (penn kauci), kter
by postaila k odkodnn toho, proti nmu nvrh smu-
je a zabrnila zneuit ochrany poskytovan majiteli paten-
tu. Lhta pro rozhodnut o pedbnm opaten se pak po-
sunuje na dobu 7 dn od sloen kauce. Ve kauc se v na
praxi pohybuje podle okolnost ppadu od du stovek tisc
a po dy destek milion korun.
Z prvnch prostedk, kter jsou majiteli patentu k dis-
pozici pi ochran jeho prv je teba se jet zmnit o tzv. ur-
ovacm zen, kter provd pslun sprvn orgn, tedy
ad prmyslovho vlastnictv (viz 67 cit. zk.). Urovac
zen je na jednu stranu vhodn tm, e je rychl a relativ-
n levn. Pro majitele patentu jsou vak jeho vsledky asto
mlo relevantn. Toto zen zahj ad na dost kadho,
kdo na jeho proveden m prvn zjem. To je majitel paten-
tu v podstat vdy. V zen ur ad, zda pedmt v dos-
ti popsan spad do rozsahu ochrany uritho patentu. ad
tedy neprovd dn dkazn zen, zda pedmt popsan
v dosti je onm pedmtem, kter se vyskytuje na trhu ne-
bo onm zpsobem, podle nho se skuten postupuje pi
vrob njakho pedmtu. V tomto smru je vzn popi-
sem pedmtu, jak je uveden v dosti o proveden urova-
cho zen. V urovacm zen neme tak samozejm
ad vydat dn zkazy nebo pkazy, jak je k tomu oprv-
nn soud. ad se mus omezit na pouh zjitn, zda ped-
mt popsan v dosti spad do rozsahu uritho patentu i
nikoliv. Pro majitele patentu je z tohoto dvodu asto velmi
obtn z urovacho zen nco vytit pro dal ochranu
svho patentu ped soudem, a dv proto mnohdy pednost
pmmu pstupu k soudu. Tomu nic nebrn, protoe pro-
veden urovacho zen nen podmnkou pro zahjen kro-
k k soudn ochran.
2.8.4. Zhodnocen ink patentu pro jeho majitele
Je nepochybn, e platn a inn patent je silnm nstrojem
prvn ochrany vlunch prv k patentu. To je dno zejmna
tm, e rozsah ochrany je zjistitelnm zpsobem defnovn
a e zde existuj rychl npravn prostedky, jako pedb-
n opaten, k prosazen prv majitele patentu. To nezajiu-
je ochrana obecnmi prvnmi prostedky, kdy je teba vdy
nejprve zkoumat, zda alobce vbec njak prva ve vztahu
k alovanmu m, jak tato prva vznikla, zda dosud existuj,
jak je jejich rozsah apod.. U majitele patentu byly tyto otz-
ky ji pedem rozeeny v zen o udlen patentu na vynlez.
Zda lze vsledky tohoto sprvnho zen zpochybnit v soud-
nm zen o ochranu prv z patentu (nap. formou nmitky)
nebo zda je k tomu nutno pout jinch prostedk (nap. n-
vrh na zruen patentu viz 23 cit. zk.) zstv v novj
judikatue sporn.
Veobecn je vak nutno zdraznit, e ochrana prv maji-
tel patent je pln v rukou soud a e je obvykle nad mo-
nosti zainteresovanch sprvnch ad (nap. policie, celn
sprva, obchodn inspekce apod.) vyeit si pedbn slo-
it otzky platnosti, innosti a rozsahu uritho patentu.
Ukvapenm rozhodovnm mohou vzniknout zdnlivmu
poruovateli patentu rozshl kody, za n v soudnm ze-
n ovem odpovd navrhovatel (ppadn i sloenou kauc
pi pedbnch opatench). Ve sprvnch zench lze tuto
odpovdnost majiteli patentu pist jen nkdy a ppadn
vznikl kody by mohly bt posuzovny jako kody vznik-
l nesprvnm ednm postupem a rozhodnutm, v horm
122
ppad nedostatenou ochranou investic. Krom zcela evi-
dentnch ppad je tedy lep odkzat majitele patentu na
ochranu jeho prv ped soudem.
2.9. Dispozice s prvy majitele patentu
Prva majitele patentu jsou pevoditeln.
Souhlas k vyuvn vynlezu chrnnho patentem se
poskytuje psemnou smlouvou licenn. Ta nabude in-
nosti vi tetm osobm zpisem do patentovho rejstku
( 14 cit. zk.) Licenn smlouva sama me mt rzn geo-
grafck rozsah a rzn stupe exkluzivity. Ke stejnmu pa-
tentu resp. vynlezu me existovat i vt poet licennch,
pp. i sublicennch, smluv.
Patent lze pevst i jako celek. I v tomto ppad je zapote-
b psemn smlouvy pro platnost pevodu a zpisu do paten-
tovho rejstku pro jeho innost vi tetm osobm.
Patenty jsou i hospodskou hodnotou, kterou lze rzn-
mi postupy oceovat. Mohou tak bt i soust zkladnho
kapitlu obchodn spolenosti. Podstatn st jmn nkte-
rch obchodnch spolenost me spovat v hodnot jimi
vlastnnch prv k duevnmu vlastnictv.
Dispozice s prmyslovmi prvy a jinmi nehmotnmi
statky je dleitm pedmtem podnikatelskch operac ob-
chodnch spolenost. Tyto operace zajiuj nvratnost in-
vestic vloench do tvorby nehmotnch statk.
3. Uitn vzory
3.1. Obecn vaha
Prvn ochranu vynlez jsme z pohledu majitele pojednali
natolik podrobn, e se u uitnch vzor meme omezit ji
jenom na nkter rozdly pro majitele podstatn.
3.2. Rozdly z hlediska investinho
V souvislosti s patenty jsme na rznch mstech (nap. 2.2,
2. 3. 2 atd.) zdraznili investin nronost tvorby vynlezu.
U uitnch vzor bude investin nronost ve srovnn s vy-
nlezy nepomrn ni. Uitn vzory maj zpstupnit ochra-
nu prmyslovho vlastnictv stednmu a drobnmu podni-
kn, ppadn i fyzickm osobm, kter si vysok investice
mohou jen vjimen dovolit. Tomu ovem obecn odpov-
d i ni hospodsk hodnota tchto prv a odpovd tomu
i mn nron nastaven podmnek pro zskn ochrany.
3.3. Podmnky pro udlen ochrany
Pro posouzen novosti se toleruje zveejnn, ke ktermu do-
lo v poslednch 6 mscch ped podnm pihlky uitnho
vzoru ( 4 odst. 3 zk. . 478/1992 Sb. o uitnch vzorech).
Msto vynlezeck innosti sta takov een, kter pesahu-
je rmec pouh odborn dovednosti( 1 cit. zk.). Prmyslo-
v vyuitelnost pat vak k pojmovmu znaku jak u vynle-
z, tak u uitnch vzor. Snadnj podmnky pro vytvoen
uitnho vzoru jsou vak kompenzovny um monm roz-
sahem een. To se nesm vztahovat na zpsoby vroby ne-
bo na pracovn innosti.
3.4. Przkum uitnho vzoru
Na rozdl od vynlez nepodlhaj uitn vzory plnmu
przkumu (viz 2.7 ve). Se vemi dsledky z toho plynou-
cmi uitn vzory poskytuj tedy majiteli vdy pouze sla-
bou ochranu, protoe edn msto novost, odbornou rove
a prmyslovou vyuitelnost u uitnho vzoru nepezkoum-
valo. Za to si ru pihlaovatel sm a je jenom na nm, zda si
ped podnm pihlky takov przkum (s ppadnou od-
bornou pomoc) sm provede, nebo zda radji po udlen
ochrany strp jej poruovn, nen-li si dosti jist, e pi prosa-
zovn svch prv obstoj. Rozhodovn majitele je podstatn
ovlivnno nklady, a to jak v dob ped podnm (nap. roz-
shl reere na dosavadn stav techniky), tak ve stadiu vym-
hn prv po udlen ochrany (nklady soudnho zen).
3.5. Prvn inky uitnho vzoru
Prvn inky odpovdaj celkovmu charakteru uitnho
vzoru. asov se ochrana udluje na 4 roky ode dne podn
pihlky, je ji vak mono prodlouit dvakrt o 3 roky, tedy
na celkovou dobu 10 let. Osvden o udlen uitnho vzo-
ru osvduje tedy prvo v trvn 4 let; jinak je nutno vyado-
vat osvden o prodlouen ochrany o dal 3 roky, resp. jet
jednou o 3 roky. SPC pro uitn vzory nepipadaj v vahu.
Jinak se prvn prostedky pro vymhn prv z uitnho
vzoru neli od prvnch prostedk pro vymhn prv z pa-
tentu, vetn urovacho zen (viz 21 odst. 2 cit. zk.).
Zvltn pozornosti majitel uitnch vzor si zaslou v-
maz uitnho vzoru ( 17 cit. zk.). zen o vmazu se ko-
n ped adem prmyslovho vlastnictv na nvrh. Nvrh
me podat kdokoliv.
Zda lze neplatnost uitnho vzoru uplatnit nmitkou ped
soudem je stejn nejasn jako u patent (viz 2. 8. 4). Tak roz-
sah oprvnn majitele uitnho vzoru pi poruovn prv
me bt sporn, pokud jde o prva na informaci a prva na
vydn pedbnho opaten ( 75a, 75b zk. o vynlezech
a zlepovacch nvrzch). Tato ustanoven byla doplnna do
zkona o vynlezech a dodaten dvno po innosti zko-
na o uitnch vzorech, kter na zkon o vynlezech v tom-
to smru odkazuje. A je tomu jakkoliv, soudy budou nepo-
chybn ve vcech uitnch vzor postupovat pi vydvn
pedbnch opaten mnohem obezetnji ne ve vcech
poruen prv z vynlez. To je dno celkovm charakterem
uitnch vzor jako malho (a slabho) patentu. Tm vt-
obezetnost je teba zachovvat v rznch sprvnch ze-
nch , aby se elilo nebezpe zneuit prv majitele uitnho
vzoru, k nmu jsou ze vech uvedench dvod uitn vzo-
ry nchylnj, ne vynlezy.
123
4. Prmyslov vzory
4.1. Obecn vahy
U na zatku tohoto pojednn jsme se zmnili o hospo-
dskm vznamu nehmotnch statk a o jejich tvorb. Pak
jsme z hlediska majitel uvaovali o vynlezech a uitnch
vzorech, jako nstrojch soute na trhu. Soutn pitali-
vost vynlez i uitnch vzor spov v pokrokovm ee-
n rznch technickch problm, kter poskytuje majite-
li takovho een soutn vhody. Zatm co vynlezy jsou
domnou pevn velkch (a stednch) podnikatel, uit-
n vzory zjednvaj soutn vhody podnikatelm malm
(a stednm). To je dno investin nronost tvorby pslu-
nch technickch een.
Prmyslov vzory nespovaj na technickm pokroku.
Vyuvaj vzhledovch charakteristik vrobk pro stimula-
ci poptvky. Tento aspekt prodeje hraje m dl tm vt roli
a do pitalivho designu vrobku se vkldaj stle vt in-
vestin prostedky. Design slou promoci prodeje u vech
typ podnikn. Design me povzbudit prodej automobilu
svtovho vrobce stejn jako devn hraky drobnho e-
meslnka. Institut prmyslovho vzoru mus odpovdat vem
tmto potebm a chrnit nkladnou orientovanou tvorbu
stejn, jako nhodn drobn a vtipn npady.
Mnoh produkty s nepopiratelnou estetickou hodnotou
neusiluj o ochranu prmyslovm vzorem pro svou krtko-
dobou ivotnost. Nap. mdn kolekce odvn se v obdob
vzniku chrn utajenm. Po zveejnn se spolh na obec-
nou ochranu obanskoprvn, ppadn autorskoprvn a na
jist etick pravidla platn v oboru. Ochrana prmyslovm
vzorem by u tchto vrobk pestala bt aktuln jet dve,
ne by byla udlena.
Vech tchto aspekt si mus bt vdom kad perspektiv-
n majitel prmyslovho vzoru.
4.2. Podmnky pro udlen ochrany
Prmyslov vzor se mus vyznaovat novm vzhledem a in-
dividuln povahou ( 2 psm. a, 3 odst. 1 zk. . 207/2000
Sb. o ochran prmyslovch vzor). Zatm co pi vahch
o novosti si meme pipomenout novost vynlezu (s tm,
e u prmyslovho vzoru i nepodstatn odlinost znak za-
kld nedostatek novosti 4 cit. zk.), pojem individul-
n povahy spe pipomn autorskoprvn vahy o povaze
dla ( 5 cit. zk.). Je to otzka vkusu informovanho uivate-
le a jeho citu pro tvr povahu znak prmyslovho vzoru,
spovajcch v linich, obrysech, barvch, tvarech, struktu-
rch nebo materilech vrobku samotnho, ppadn ve zdo-
ben takovho vrobku.
4.3. Przkum prmyslovho vzoru
Jestlie za tchto okolnost prmyslov vzor podlh podob-
n jako vynlez plnmu przkumu (viz 37 cit. zk.), te-
dy przkumu na novost a individuln povahu, je patrn, e
jde o kol jet mnohem obtnj ne u vynlez. Zatm co
dosavadn stav techniky je u vynlez velmi dobe zjistiteln
z dobe vytdnch fond patentov literatury, nemus tomu
tak vdy bt u znmch fond prmyslovch vzor.U vyn-
lez je pihlaovatel navc povinen dosavadn stav techniky
v popisu vynlezu uvst. Pihlaovatel prmyslovho vzoru
dnou takovou povinnost nem a me se v podstat spo-
kojit s tm, e pedlo vyobrazen prmyslovho vzoru ( 35
odst. 1c cit. zk.) a daj o uren vrobku ( 35 odst. 2b cit.
zk.). Je-li tedy pedmtem prmyslovho vzoru nap. vanov
baterie, sta pedloit jej vyobrazen a konstatovn, e jde
o vanovou baterii urenou pro pvod tepl a studen vody
do koupelnov vany. Zjistit podle tchto daj novost a in-
dividuln povahu takovho pedmtu prmyslovho vzoru,
nemus bt zrovna jednoduch zleitost. Majitel prva, ze-
jmna velk a profesionln investor (u vanovch bateri te-
ba frma Grohe), mus ve vcech prmyslovch vzor nejsp
vce spolhat na svou dokonalou znalost oboru, ne na v-
sledek przkumu. Jakkoliv nedostatek v tomto smru m-
e toti vst k vmazu prmyslovho vzoru z rejstku ( 27
cit. zk.). Uvaujeme-li z tchto hledisek o sle prva z pr-
myslovho vzoru, pak jsme nejsp pece jenom nkde mezi
silnm patentem a slabm uitnm vzorem, jakkoliv byl
prmyslov vzor podroben plnmu przkumu na novost
a individuln povahu. To tkv u v povaze pojm, uvanch
v pedpisech pro prmyslov vzory. Tyto pojmy jsou daleko
mn urit a prax propracovan, ne je tomu u pojm u-
vanch v souvislosti s vynlezem.
4.4. Nadnrodn pravy
Zatm co pro uitn vzor plat o nadnrodnch pravch ana-
logicky ve, o em jsme mluvili v souvislosti s vynlezy (viz
2.3), u prmyslovch vzor tomu tak nen. Pro prmyslov
vzory plat Pask unijn mluva (pouze estimsn pri-
orita), nelze na n vak aplikovat ani Smlouvu o patentov
spoluprci, ani mluvu o udlovn evropskch patent. Po-
kud jde o Smlouvu o patentov spoluprci (PCT), nen pro
obor prmyslovch vzor v praxi nutn dn odklad pro
rozhodovn majitele o dalm postupu pi zskvn ochra-
ny. Z hlediska zaveden do vroby a uvdn na trh nepin-
ej prmyslov vzory v zemch s rozvinutou vrobn a dis-
tribun zkladnou vtinou dn problmy a nov designy
lze uvst na trh v krtk dob.
Pokud jde o regionln ochrann mechanismy srovnatel-
n s evropskm patentem, existuje v souasn dob tzv. ev-
ropsk prmyslov vzor. Ochranu pro evropsk prmyslov
vzor lze zskat jedinou pihlkou pro cel zem Evropsk
unie. Na rozdl od evropskho patentu nen teba jednotliv
stty, v nich se d o ochranu, vbec jmenovat a tak nen
v tchto sttech teba provdt validan zen. To je pocho-
piteln, protoe stav techniky u vynlez a uitnch vzor se
opr o slovn vyjden (popisy a defnice pedmtu vynle-
z a uitnch vzor), kdeto u prmyslovch vzor o pozo-
rovn skutenho pedmtu nebo jeho vyobrazen. Evropsk
prmyslov vzor je dalm stenm prolomenm zsady te-
ritoriality prmyslov prvn ochrany (viz 2.2), protoe ze-
m Evropsk unie bez dalho povauje za jedin teritorium.
Teprve ve stadiu, kdy se chce majitel evropskho prmyslo-
vho vzoru dovolat ochrany, je nutno pout nrodnch juris-
dikc jednotlivch lenskch stt evropsk unie.
124
Vechny tyto problmy budou vak pedmtem zvlt-
nch vklad o dsledcch pstupu esk republiky k Ev-
ropsk unii z hlediska zskn ochrany a vymhn prmys-
lovch prv.
4.5. Prvn inky prmyslovho vzoru
asov se ochrana udluje na pt let od data podn pihl-
ky. Tuto dobu ochrany vak lze opakovan vdy o 5 let obno-
vit a na celkovou dobu 25 let (viz 11 ciz. zk.). Osvden
o prmyslovm vzoru osvduje prvo v trvn pti let; pro
zjitn del doby ochrany je nutno vyadovat dal osvden
o tom, e ochrana byla prodlouena. SPC nepipadaj v va-
hu, protoe u tak celkov mon doba ochrany v trvn 25
let je rovna dob ochrany vynlezu vetn jejho monho
prodlouen formou SPC. Velmi dlouh doba ochrany pr-
myslovch vzor vychz z toho, e i ivotnost nkterch pr-
myslovch vzor na trhu me bt velmi dlouh (nap.m-
ky chladi u nkterch typ automobil, typick lahviky
na parfmy apod.) Po vyerpn ochrany nezbvaj vak ma-
jitelm beztak jin prostedky ochrany, ne obecn oban-
skoprvn, ppadn nekalosoutn.
Jinak se prvn prostedky pro vymhn prv z prmys-
lovho vzoru zsadn neli od prvnch prostedk pro vy-
mhn prv z patentu (viz 15 a 19 a 25 cit. zk.). Uro-
vac zen ped adem nepichz u prmyslovch vzo-
r v vahu.
Zvltn pozornost je teba vnovat z hlediska majite-
le monostem vmazu prmyslovho vzoru ( 27 a 29
cit..zk.). Nkter vmazov dvody jsou spojeny se zvlt-
nmi podmnkami pro aktivn legitimaci navrhovatele, jin
(nedostatek pojmovch znak) svd kadmu. Pozice sprv-
nch ad pi rozhodovn o prmyslovch vzorech nen
tak obtn, jako u patent a uitnch vzor. Rozsah ochra-
ny je toti dn vyobrazenm prmyslovho vzoru, zapsanm
v rejstku, a do rozsahu ochrany spad kad een vzhle-
du vrobku, kter u informovanho uivatele nevyvolv od-
lin celkov dojem ( 10 cit. zk.). Pi zdravm uvaovn
to u vtiny napodobenin prmyslovch vzor neme init
vn obte. Z tohoto hlediska je ochrana prmyslovch vzo-
r silnj, ne ochrana patentu..
5. Ochrann znmky
5.1. Obecn vahy
Rovn ochrann znmky jsou jednm druhem prmyslo-
vho vlastnictv. Akoliv i tvorba ochrannch znmek me
podlhat u jejich budoucho majitele jistm pravidlm, da-
nm obvykle jeho trn strategi, pece jenom trn hodnota
ochrann znmky nespov v jejch technickch i estetic-
kch vlastnostech, nbr v jejm uvn. Uvn (nezapsa-
nho) oznaen nebo (zapsan) ochrann znmky vstupuje
do vdom, ba asto do podvdom, spotebitelsk veejnos-
ti, kter postupem asu spojuje oznaen nebo ochrannou
znmku s jistmi parametry, obvykle kvalitou, onch vrob-
k nebo slueb, kter pod takovm oznaenm nebo ochran-
nou znmkou vstupuj na trh. Procesy vstupu oznaen nebo
ochrann znmky do vdom spotebitele se podporuj rz-
nmi marketingovmi opatenmi, zpravidla propagac a re-
klamou. asov a geografck rozsah uvn znmky a roz-
sah jej marketingov podpory vytv jej hodnotu teprve
dodaten, tedy pot, co byla vytvoena. To je podstatn roz-
dl tohoto druhu prmyslovho vlastnictv od vynlez, uit-
nch vzor i prmyslovch vzor, jejich hodnota pevn
vznik ve stadiu tvorby a je dna kvalitou technickho nebo
estetickho een. Trojcp hvzda Mercedesu, okdlen p
kody, slovo Intel nebo Viagra nevykazuj samy o sob nic tak
zvltnho, co by mohlo zakldat jakoukoliv hodnotu. Hod-
nota pistoupila k tmto oznaenm teprve dlouhodobm,
systematickm a organizovanm uvnm, kter bylo pod-
porovno reklamou a doprovzeno stabiln kvalitou oznae-
nho vrobku nebo sluby.
Tohle ve je z hlediska majitele nutno uvit dve, ne se
rozhodne vstoupit s jistm oznaenm na trh. Stoj zejmna
ped problmem, zda oznaen nejprve uvat a pak registro-
vat jako ochrannou znmku, nebo nejprve registrovat a pak
uvat. Obvykl rozhodnut dnes je nejprve zskat ochranu re-
gistrac a pak teprve investovat rozshl prostedky do pro-
pagace. V obdob globln ekonomiky vak toto rozhodnu-
t znamen najt pro registraci takov oznaen, kter bude
zpsobil bt ochrannou znmkou na zem pevn vt-
iny stt svta. Princip teritoriality plat toti zsadn i pro
ochrann znmky. Nalezen takovho oznaen musej tedy
pedchzet rozshl prce reern, jak pokud jde o nezam-
nitelnost oznaen s rznmi dve registrovanmi oznae-
nmi v jednotlivch sttech, tak pokud jde o jejich zpisnou
zpsobilost (registrabilitu) na tchto teritorich. U tento krok
si u profesionlnho uivatele ochrannch znmek (u globl-
nho investora) vyaduje nemal nklady na specializovan
reern a prvn sluby. Pipoteme-li nsledn nklady in-
vestor na zskn ochrany a nklady na propagaci ochran-
n znmky, dospjeme k stkm srovnatelnm s nklady na
tvorbu vynlezu, tedy k stkm potanch v dech stovek
tisc a destek milion dolar. Pochopme pak, pro si inves-
tor sv prva z ochrannch znmek rliv ste.
5.2. Nadnrodn pravy v oboru ochrannch znmek
Ji jsme konstatovali, e pro obor ochrannch znmek pla-
t v zsad stejn princip teritoriality, jako pro ostatn druhy
ochrany prmyslovho vlastnictv (viz nap. 2.3). Problema-
tika novosti, kter hraje rozhodujc lohu u vynlez, uit-
nch vzor i prmyslovch vzor, je u ochrannch znmek
nahrazena problematikou shodnosti, ppadn zamnitel-
n podobnosti, s oznaenmi, kter ji dve zskala na rz-
nch teritorich znmkoprvn ochranu. Teritorialita ochra-
ny pin v souvislosti s ochrannmi znmkami snad jet
vt problmy, ne v souvislosti s vynlezy, uitnmi vzo-
ry a prmyslovmi vzory. Nrodn registrtoi ochrannch
znmek si pi principu teritoriality nedlaj starosti s tm, zda
oznaen pihlen na jejich zem k ochran je shodn ne-
bo zamniteln podobn s oznaenm, kter znmkoprvn
ochranu zskalo ji dve na njakm jinm zem. Z hledis-
ka shodnosti, nkde i zamniteln podobnosti, zkoumaj je-
nom svj vlastn nrodn rejstk ochrannch znmek. Tm
125
dochz k tomu, e shodn oznaen nebo zamniteln po-
dobn oznaen me bt na rznch zemch chrnno ja-
ko ochrann znmka pro rzn majitele. Jenom s obtemi
el originrn majitel uritho oznaen piraterii nepocti-
vch pihlaovatel, zejmna na zemch z globlnho hle-
diska okrajovch nebo rozvojovch. Musej k tomu pouvat
obecnch prvnch prostedk ochrany prva obanskho ne-
bo obchodnho, zejmna prvnch prostedk ochrany proti
nekal souti, co nikoliv vdy a na vech zemch pin
uspokojiv vsledky. Podobn je tomu pi kolizch i regis-
trovanch ochrannch znmek s domnovmi jmny, jejich
registrtoi nevychzej vbec z nieho jinho ne z asov
pednosti. Ale o tom budou k dispozici jet specializovan
informace v rmci tohoto kurzu.
Z nadnrodnch prav se na ochrann znmky pln vzta-
huje Pask unijn mluva, kter pro n zavedla estims-
n prioritu (lnek 4/c/1) a dle se jim jet speciln vnu-
je v ustanovench lnku 6 a pi rznch revizch vloench
dalch lnk 6 bis a 6 septies PU.
sil o nadnrodn pravu, kter by umonila jedinou -
dost a jedinm zpisem zskat znmkovou ochranu na zem
vce stt jsou v oboru ochrannch znmek velmi starho da-
ta. Zatmco pro obor patent byla smlouva o patentov spolu-
prci, spovajc na analogick mylence, sjednna a v roce
1970, byla pro obor ochrannch znmek sjednan Madridsk
dohoda o mezinrodnm zpisu tovrnch nebo obchodnch
znmek uzavena ji 14.dubna 1891. Madridsk dohoda byla
podobn jako PU v prbhu 20. stolet vcekrt revidov-
na. Jej znn viz pod . 65/1975 Sb. Pro eskou republiku je
Madridsk dohoda zvazn. Prvn mechanizmy Madridsk
dohody umouj, aby na zklad nrodnho zpisu ochrann
znmky v jedn lensk zemi Dohody byla u Mezinrodn-
ho adu duevnho vlastnictv (OMPI, WIPO) podna -
dost o mezinrodn zpis tto znmky s platnost pro ozna-
en dal lensk zem dohody. Mezinrodn ad notifkuje
zpis nrodnm znmkovm zpisnm adm pslunch
zem (u ns adu prmyslovho vlastnictv) a ty pak maj
monost v urit lht a s udnm dvod zpis odmtnout.
Dvody odmtnut se mus oprat o pslun nrodn zko-
nodrstv. Jestlie k pravomocnmu odmtnut nedojde, me-
zinrodn znmka (jej tzv. nrodn dl) na pslunm zem
plat. Je vidt, e mechanizmus Madridsk dohody je opan,
ne mechanizmus PCT. Zatm co v systmu PCT mus kroky
k zskn nrodn ochrany (peveden do nrodn fze) uinit
pihlaovatel, v systmu Madridsk dohody je na pslunm
nrodnm ednm mst, aby ochranu odmtlo. V obou p-
padech, by z rzn iniciativy, je vak zahjeno nrodn sprv-
n zen, a to v jednom ppad o udlen nrodnho patentu,
v druhm ppad o odmtnut ochrany (od samho potku)
ji mezinrodn zapsan ochrann znmce. zen o odmt-
nut ochrany se v reimu Madridsk dohody zahajuje vyd-
nm Oznmen o odmtnut ochrany (tzv. Avis de refus de la
protection), kter nrodn registran msto doru Mezin-
rodnmu adu a ten pihlaovateli. Pihlaovatel se tak sta-
ne astnkem pslunho sprvnho zen v pslun zemi
se vemi prvy a povinnostmi podle zkonodrstv pslu-
n zem. Vsledkem zen je bu piznn ochrany nebo je-
j pravomocn odmtnut (refus dfnitif). Pouh vpis z da-
tabze mezinrodnch ochrannch znmek , osvdujc, e
znmka byla zapsna pro uritou zemi, nemus bt jet rele-
vantn, pokud nen aktuln a pokud se nleit nezhodnot
poznmky ve vpisu, kter se tkaj stavu ochrany v jednot-
livch zemch. Vyhodnotit vpis nemus bt ani pro zkue-
nho pracovnka pln jednoduch zleitost.
Podobn jako evropsk patent (viz 2. 3. 3) a evropsk pr-
myslov vzor (viz 4.4), existuje i pro ochrann znmky prvn
instrument nazvan evropsk znmka. Evropskou znmku
lze chrnit jedinou pihlkou pro cel zem Evropsk unie.
Jednotliv stty nen teba jmenovat a nen zapoteb dnho
validanho zen. zem Evropsk unie se z hlediska zsa-
dy teritoriality povauje za jedin zem. Ve stadiu ochrany
z evropsk ochrann znmky je vak teba pout nrodnch
jurisdikc. To bude pedmtem zvltnch vklad o dsled-
cch pstup esk republiky k Evropsk unii.
5.3. Przkum ochrann znmky
Pihlka ochrann znmky se podrobuje przkumu nejen na
potebn formln nleitosti, ale i na zpisnou zpsobilost.
Podmnky zpisu jsou uvedeny v 1 a 3 zk. . 137/1995
Sb. o ochrannch znmkch. edn przkum je veden mi-
mo jin na shodn ochrann znmky pihlen nebo zapsan
pro jinho majitele s dvjm prvem pednosti. Tento pr-
zkum se tk i prvk pihlenho oznaen, kter by mohly
vst k zmn. edn przkum se vak nevede na zamni-
telnost jako takovou. To je ponechno soukromoprvn ini-
ciativ majitel starch prv, jak o tom bude jet e.
Jestlie edn vcn przkum pozitivn skon, ad pi-
hlku zveejn ve Vstnku. Zveejnn nem dn zvltn
prvn inky pro majitele pihlky, zato m vak vznam-
n prvn inky pro tet osoby. Ty toti mohou podat do
t msc od zveejnn nmitky proti zpisu oznaen do
rejstku. Kdo m aktivn legitimaci k podn nmitek je
podrobn uvedeno v 9 cit. zk. Nmitkov zen, jakko-
liv jde o zen sprvn, je sporn zen, v nm se rozhodu-
je o soukromoprvnch zleitostech dvou astnk. Je jed-
nm z mla pklad, kde sprvn ad o soukromoprvnch
pomrech mezi dvma astnky rozhoduje msto soud. Je
dobe si uvdomit, e nmitkov zen neexistuje v esk
republice ani v oboru vynlez a uitnch vzor, ani v obo-
ru prmyslovch vzor. Ppadn majitel kolidujcch prv
nemaj v tchto jinch zench monost uplatnit dn sv
prva dve, ne byla poskytnuta ochrana (nap. udlen pa-
tent). V zen o zpisu ochrann znmky tuto monost maj.
esk zkonodrce je v tchto zleitostech v ponkud kon-
troverznm postaven. Na jednu stranu nechce sprvnm a-
dm svovat pravomoci k rozhodovn soukromoprvnch
spor, na stran druh vahy o d rekonstrukci esk justi-
n soustavy jak se zd nedovoluj vytvoen specializovanch
justinch orgn (typu patentovho soudu), kam by tyto z-
leitosti nepochybn patily. Vsledkem je ji zmnn kom-
promis, e u patent a prmyslovch vzor nejsou nmitko-
v zen piputna vbec, kdeto u ochrannch znmek ano
a jsou tam svena do kompetence tho sprvnho adu,
kter rozhoduje o registraci. Snaha vyhnout se a nsledn-
mu een nkterch soukromoprvnch spor o ochrannou
znmku je pochopiteln, protoe takov prava by oslabo-
vala prvn pozici majitele ochrann znmky po udlen re-
gistrace. Teprve pak by mohlo vyjt najevo leccos, co se mlo
126
vydit mezi majiteli soukromch prv jet ped udlenm
ochrany. Jen mimochodem lze uvst, e nmitkov zen jsou
ppustn u evropskho patentu, evropskho prmyslovho
vzoru i u evropsk znmky.
Przkum ve skutenosti probh i u nrodnch st onch
oznaen, kter byla pihlena k mezinrodnmu zpisu pod-
le Madridsk dohody. Jeho vsledkem je ppadn prozatmn
odmtnut ochrany. I proti nrodnm stem mezinrodnch
zpis lze podat u nrodnho adu nmitky, kter pak vedou
k prozatmnmu odmtnut ochrany a do doby, ne je o n-
mitkch pravomocn rozhodnuto. Podle vsledku tohoto -
zen se pak ochrana bu pizn nebo defnitivn odmtne.
5.4. Prvn inky zpisu ochrann znmky
Pokud jde o asov inky, ochrana se poskytuje po dobu de-
seti let od podn pihlky, je zde vak monost neomezen-
ho potu obnov vdy o dalch 10 let ( 23 cit. zk.). S ohle-
dem na ve zmnn rozshl investice, spojen s uvnm
znmky, je neomezen asov monost ochrany u znmek
pochopiteln. Dleit je si ovit, e znmka byla nejen kdy-
si zapsna, ale e jej ochrana trv.
Prvn prostedky ochrany, kter m majitel k dispozici se
nikterak podstatn neli od prostedk, kter m k dispozi-
ci u patent, uitnch a prmyslovch vzor. Jsou to pede-
vm aloby zdrovac, aloby na nhradu kody a na poskyt-
nut pimenho zadostiuinn ( 15 cit. zk.). Zvltnm
prostedkem je aloba na pepis ochrann znmky z nevr-
nho obchodnho zstupce na majitele ( 20 cit. zk.). Spe-
cifckm prostedkem je dost o neproputn zbo celnm
adem do reimu volnho obhu ( 14 odst. 3 cit. zk.). Sv
prva mus v tomto zen majitel prokzat osvdenm o z-
pisu ochrann znmky (aktualizovanm), ppadn vpisem
z rejstku ochrannch znmek.
6. Jet jednou pohled majitele
Prva k duevnmu vlastnictv jsou z pohledu majitele pe-
devm dleitou hospodskou hodnotou. Do vytvoen t-
to hodnoty vloil majitel rozshl prostedky a oekv jejich
nvratnost rznmi zpsoby uplatnn svch prv na trhu.
Pimen efektivita a rychlost vymahatelnosti jeho prv je
pedpokladem, od jeho splnn zvis rozhodnut o investi-
cch v pslun zemi. Vymahatelnosti prv investor do du-
evnho vlastnictv vnuje tedy kad stt ve svm vlastnm
zjmu patinou pozornost.
Vzory:
patentov listina
osvden o zpisu prmyslovho vzoru
osvden o zpisu uitnho vzoru
osvden o zpisu ochrann znmky
127
Kolektivn sprva autorskch prv
Tmatem dnen pednky je kolektivn sprva autorskch
prv. Ne pejdeme k vkladu o platn prvn prav, vysvt-
lme v vodn sti pojem kolektivn sprvy a strun se zm-
nme i o jeho historickm vvoji. V sti vnovan platn es-
k prvn prav se zamme pedevm na rozsah kolektivn
spravovanch prv, vztahy kolektivnho sprvce k nositelm
prv a vztahy kolektivnho sprvce k uivatelm prv.
1. vod
1.1. Pojem kolektivn sprvy
Kolektivn sprvou rozumme zastupovn vtho potu
osob, jim pslu nebo kter jsou oprvnny vykonvat au-
torsk prvo nebo prvo souvisejc s prvem autorskm,
k jejich spolenmu prospchu. Podstatn je, e zastupov-
n smuje ke spolenmu prospchu vech zastupovanch.
Esencilnm znakem kolektivn sprvy je tak nejen to, e za-
stupovn je vt poet osob (to samo o sob jet nen kolek-
tivn sprva, nap. advokt rovn zastupuje vt poet osob,
kter jsou asto v podobnm prvnm postaven) , nbr e
vechny zastupovan osoby jsou zastupovny jako kolektiv
a pi zastupovn se pihl ke spolenm zjmm vech za-
stupovanch osob jako kolektivu.
Kolektivn sprva se tradin uplatuje zejmna u tch
prv, jejich individuln vkon jednotlivmi autory, resp. ji-
nmi nositeli prva by byl neefektivn ne-li pmo nemon
vzhledem k vysok etnosti uit prv rznmi uivateli. Jed-
n se typicky o prva na sdlovn dla veejnosti (zejmna
veejn nedivadeln provozovn dla, tj.nap. en dla roz-
hlasem nebo televiz), prvo na rozmnoovn dla zejm-
na prostednictvm zvukovch nebo obrazovch zznam,
tj. zhotovovn a prodej rozmnoenin dla, tzv. prvo na slu-
n vypodn (droit de suite) autor vtvarnch dl a prvo
na odmnu za poizovn tiskovch rozmnoenin a zvuko-
vch nebo zvukov obrazovch rozmnoenin pro soukro-
mou potebu.
Zprostedkovn uzaven licenn nebo jin smlouvy nen
vkonem kolektivn sprvy a vkonem kolektivn sprvy ne-
n ani pleitostn nebo krtkodob zastupovn jinch ne
kolektivn spravovanch prv.
1.2. K vvoji kolektivn sprvy ve svt
Systmy kolektivn sprvy vznikaly poprv ve Franci
v XVIII. a XIX. stolet, kdy byly zaloeny Spolenost divadel-
nch autor a skladatel, Spolenost spisovatel a Spolenost
texta, skladatel a hudebnch nakladatel. Tyto spolenos-
ti zastupovaly zjmy autor v nich sdruench a zejmna vy-
braly autorsk odmny od jednotlivch uivatel, resp. pro-
vozovatel dl.
1
Podobn spolenosti zaaly v prbhu 2.poloviny XIX. sto-
let vznikat i v jinch zemch a jejich vznam postupn nars-
tal s tm, jak se zvtoval objem spravovanch prv i rozsah
jejich uit. Autoi ji nebyli schopni kontrolovat jednotliv
uit svch dl a souasn uivatel mohli jen obtn zskvat
souhlasy autor k uit kadho dla individuln.
Dalm rozhodujcm impulsem pro rozvoj kolektivn
sprvy pak byl technick pokrok v oblasti veejnho en
a rozmnoovn autorskch dl a umleckch vkon (roz-
hlas, televize, magnetofon, video, koprky aj.). V dsledku
tohoto technickho vvoje dochz dnes k uvn velkho
mnostv autorskch dl, resp. i jinch prv chrnnch au-
torskm zkonem, neomezenm a neindividualizovatelnm
mnostvm uivatel.
128

1
K tomu ble viz D.Hartmanov: Kolektivn sprvy autorskch prv a prv
souvisejcch s prvem autorskm, Linde Praha 2000, str. 11 a nsl.
Kolektivn sprva je prakticky jedinm monm mode-
lem, jak zajistit sprvu autorskch prv v takovmto rozsa-
hu. Kolektivn sprva umouje doshnout dvou do jist mry
protichdnch cl: zajitn co nejirho pstupu uivatel
k dlm a souasn poskytovn autorskch odmn autorm
a jinm oprvnnm osobm, tak aby byly i nadle stimulo-
vny k produkci dalch dl.
1.3. K vvoji kolektivn sprvy na zem R
Prvn eskoslovensk prava kolektivn sprvy byla obsaena
v zkon . 218/1926 Sb., o pvodskm prvu k dlm literr-
nm, umleckm a fotografckm (o prvu autorskm).
Tento zkon pedvdal v ust. 30, e je-li pvodce hudeb-
nho dla s textem anebo bez textu lenem tuzemskho od-
bornho sdruen zabvajcho se vybrnm provozovacch
honor nebo lenem takov cizozemsk organizace zastou-
pen tuzemskm sdruenm, pslu mu msto nroku na n-
hradu kody nebo na vydn obohacen proti poadateli ve-
ejnho nedivadelnho provozovn nebo rozhlasu nrok na
zapraven pimenho provozovacho honore. Pro leny
takovho sdruen byla v tto souvislosti zvazn ustanoven
kolektivn (hromadn) smlouvy, pro neleny platila sazba ho-
nor schvlen ministerstvem kolstv a nrodn osvty.
Zkone . 218/1928 Sb. byl nsledn znovelizovn zko-
nem . 120/1936 Sb., kter svil Ministerstvu kolstv a n-
rodn osvty pravomoc piznat vhradn prvo udlet svo-
len k veejnmu nedivadelnmu provozovn chrnnch
hudebnch dl s textem nebo bez textu a k veejnmu ped-
nesu takovch dl nstroji nebo jejich zazenmi urenmi
k mechanickmu pednesu, k uit takovch dl k penese-
n na nstroje nebo na jejich zazen uren k mechanick-
mu pednesu a k en takovch dl rozhlasem nebo jinmi
technickmi prostedky a vhradn prvo vybrat za udlen
svolen honor. Na zklad tohoto zmocnn piznalo mi-
nisterstvo tato vhradn prva Ochrannmu sdruen autor-
skmu eskoslovenskch skladatel, spisovatel a naklada-
tel, zapsanmu spoleenstvu s r.o. To byl potek povinn
a vhradn kolektivn sprvy autorskch prv, provdn je-
dinm kolektivnm sprvcem.
Na zklad vyhlky . 353/1952 .l. bylo pak vhradn
oprvnn tkajc se slovesnch, dramatickch, hudebn-dra-
matickch, choreografckch a pantomimickch dl sveno
eskoslovenskmu divadelnmu a literrnmi jednatelstv, za-
psanmu spoleenstvu s r.o.
Zkon . 115/1953 Sb., o prvu autorskm, kter nahradil
zkon . 218/1928 Sb., zakotvil pravu tzv. autorskch organi-
zac a autorskch svaz. Tento zkon zmocoval ministerstvo
kultury, aby rozhodnutm piznalo ochrannm organizacm
autorskm vhradn oprvnn udlet v oboru sv psobnos-
ti svolen k uit dl, vybrat autorsk odmny aj. Na zklad
tohoto zkona vydalo ministerstvo kultury vyhlky . 145/
1954 .l. a . 99/1958 .l. Tmito vyhlkami byla piznna
vhradn oprvnn eskoslovenskmu divadeln a literrn-
mu jednatelstv (v oblasti uveejnnch dl literrnch a diva-
delnch), Ochrannmu svazu autorskmu (v oblasti uveej-
nnch dl hudebnch s textem nebo bez textu) a Ochrann
organizaci pi eskm fondu vtvarnch umn (v oblasti dl
vtvarnho umn).
Ochrann organizace byly navc oprvnny zprostedko-
vat pevod majetkovch prv autorskch do ciziny a prvo
domhat se ochrany osobnch prv autorskch.
Podobnou zmocovac pravu jako zkon . 115/1953 Sb.
obsahoval pak i donedvna platn zkon . 35/1965 Sb., o d-
lech literrnch, vdeckch a umleckch. Nadle byla v plat-
nosti vyhlka . 99/1958 Sb., kter byla zruena a polistopa-
dovmi pedpisy. Ty v prvn ad vypustily monost stanovit
vhradn oprvnn pro zprostedkovn pevodu prv do
ciziny a pro vhradn en dl autor. Vhradn postaven
autorskch organizac bylo prolomeno tak v tom smru, e
piznn vhradnho oprvnn nadle nebrnilo tomu, aby
autor nebo vkonn umlec vykonval sv prva podle autor-
skho zkona bez prostednictv tchto organizac.
Vyhlkou . 241/1991 Sb. pak byla stanovena vhradn
oprvnn pro dv ochrann organizace, a to Ochrann svaz
autorsk pro prva k dlm hudebnm pro uveejnn dla
hudebn s textem nebo bez textu a INTERGRAM, nezvisl
spolenost vkonnch umlc a vrobc zvukovch a zvu-
kov obrazovch zznam, pro uveejnn zvukov a zvu-
kov obrazov zznamy vkon vkonnch umlc. Tato
vyhlka tak zakotvovala nevdlen charakter tchto or-
ganizac, jako i nejvy ppustnou vi tzv. reijn srky,
a to ve vi 10 %.
Dal vyhlky pak stanovily vi provozovacch honor-
za nedivadeln provozovn hudebnch dl a sazby odmn
vkonnch umlc a nhrad vrobc zvukovch a zvukov
obrazovch zznam.
Vechny tyto prvn pedpisy pak byly zrueny zkonem
. 237/1995 Sb., o hromadn sprv autorskch prv a prv
autorskmu prvu pbuznch a o zmn a doplnn nkte-
rch zkon. Nabytm innosti souasn platnho zkona
. 121/2000 Sb., o prvu autorskm, o prvech souvisejcch
s prvem autorskm a o zmn nkterch zkon (dle jen
autorsk zkon), pak dolo ke zruen sti I. zkona . 237/
1995 Sb., o hromadn sprv autorskch prv a prv autor-
skmu prvu pbuznch (tj. v podstat cel vlastn prava
tmto zkonem s vjimkou ustanoven o zmnch nkterch
souvisejcch zkon).
1.4. Modely kolektivn sprvy
Kolektivn sprva me bt postavena na rznch koncep-
cch. Teoreticky lze rozliovat koncepce kolektivn sprvy
podle ady kritri, a to
stupn zespoleentn
svobody nositele prva zvolit individuln nebo kolektivn
vkon sprvy svch prv
rozsahu prv a nositel prv zahrnutch v kolektivn sprv
svobody organizace vykonvajc kolektivn sprvu uro-
vat tzv. tarify (sazby odmn za jednotliv uit) a dal pod-
mnky ve smlouvch s uivateli.
2
Tato hlediska lze tak rozdlit na hledisko rozsahu spra-
vovanch prv, hledisko vztahu k autorm a jinm oprvn-
nm osobm a hledisko vztahu k uivatelm. V praxi se tyto
129

2
Srov. M. Fiscor: Collective Administration of Copyright and Neighbo-
ring Rights, WIPO, Geneva 1990
modely rznm zpsobem kombinuj a dopluj v zvislosti
zejmna na druhu spravovanch prv.
1.4.1. Hledisko rozsahu spravovanch prv
Z hlediska rozsahu spravovanch prv lze rozliovat tyto
modely:
ochrann organizace spravuje pouze prva tch osob, je
ji k tomu smluvn zmocnily
v uritch oblastech (zpsobech uit) spravuje ochrann
organizace i prva osob, kter ji k tomu smluvn nezmoc-
nily, piem tyto osoby mohou za uritch podmnek vy-
louit kolektivn sprvu svch prv.
3
ochrann organizace spravuje vdy i prva osob, kter ji
k tomu smluvn nezmocnily, a tyto osoby nemohou ani ta-
kovou kolektivn sprvu vylouit; v tomto ppad vznik
zastoupen oprvnn osoby ochrannou organizac zpra-
vidla pmo ze zkona.
1.4.2. Hledisko vztahu ochrann organizace k oprvnnm osobm
Z hlediska vztahu ochrann organizace k autorm a jinm
oprvnnm osobm lze rozliovat tyto modely:
oprvnn osoba se me voln rozhodnout, zda, ppad-
n km nech sv prva kolektivn spravovat (neexistuje
smluvn pmus);
urit okruh prv podlh povinn kolektivn sprv; v ta-
kovm ppad nem oprvnn osoba jinou monost ne
vstoupit do smluvnho vztahu s nkterou z ochrannch or-
ganizac;
zkon stanovuje nejen povinnou kolektivn sprvu urit-
ho druhu prv, ale tak jedinou ochrannou organizaci po-
venou sprvou takovch prv; s touto organizac je pak
oprvnn osoba povinna vstoupit do smluvnho vztahu
(smluvn pmus) nebo zastoupen vznik pmo ze zkona.
Toto hledisko se do znan mry pekrv s hlediskem roz-
sahu spravovanch prv.
1.4.3. Hledisko vztahu ochrann organizace k uivatelm
Z hlediska vztahu ochrann organizace k uivatelm lze roz-
liit tyto modely:
ochrann organizace udluje svolen k uit spravovanch
prv individuln pro kad jednotliv dlo a vybran od-
mny pmo poukazuje nositeli prva (tento model je prak-
ticky mon nap. u prv k veejnmu divadelnmu provo-
zovn);
ochrann organizace vykonv kolektivn sprvu prosted-
nictvm hromadnch smluv, v nich uivateli udluje svo-
len k uit celho svho repertoru, a vybran odmny
nsledn rozdluje na zklad vytovacch d (tento
model je typick pro sprvu prv k provozovn hudeb-
nch dl), ppadn je pevd rznm za tm elem z-
zenm institucm, nap. sttnm fondm, nadacm apod.;
teprve tento model je kolektivn sprvou ve vlastnm slo-
va smyslu.
Co se te stanoven ve odmny za uit prva, existuj
ti modelov situace:
ochrann organizace jedn s uivateli o vi tchto odmn,
jako i o ostatnch smluvnch podmnkch; ppadn spo-
ry z toho vznikl rozhoduj soudy;
ochrann organizace sjednv s uivateli prv dohody t-
kajc se ve odmn a ppadn i dalch podmnek, tyto
dohody vak podlhaj schvlen dohlejcm sttnm or-
gnem, nap. ministerstvem kultury;
ve odmn, ppadn i dal podmnky stanov pmo
prvn pedpis.
2. Platn esk prvn prava
Jak ji bylo eeno, v platnm eskm prvu je kolektivn
sprva autorskch prv upravena zkonem . 121/2000 Sb.,
o prvu autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autor-
skm a o zmn nkterch zkon, a to v hlav IV jeho s-
ti I., 95 a 104.
Jedn se o relativn komplexn prvn pravu, zahrnuj-
c takov otzky, jakmi je rozsah kolektivn spravovanch
prv vetn prv povinn kolektivn spravovanch, oprv-
nn k vkonu kolektivn sprvy, vztahy kolektivnho sprv-
ce k zastupovanm nositelm prv a k uivatelm pedm-
t ochrany.
2.1. Rozsah spravovanch prv v platn esk prvn prav
2.1.1. Majetkov prva
Souasn platn autorsk zkon . 121/2000 Sb. stoj na kon-
cepci dualismu osobnch a majetkovch prv autorskch.
Z tchto dvou kategori prv jsou pedmtem kolektivn spr-
vy pouze prva majetkov, a to jak majetkov prva autorsk,
tak majetkov prva souvisejc s prvem autorskm.
Pipomeme, e mezi prva souvisejc s prvem autor-
skm zaazujeme tato prva:
prvo vkonnho umlce k jeho umleckmu vkonu;
prvo vrobce zvukovho zznamu k jeho zznamu;
prvo vrobce zvukov obrazovho zznamu k jeho zzna-
mu;
prvo rozhlasovho nebo televiznho vyslatele k jeho p-
vodnmu vysln;
prvo zveejnitele k dosud nezveejnnmu dlu, k nmu
uplynula doba trvn majetkovch prv;
prvo nakladatele na odmnu v souvislosti se zhotovenm
rozmnoeniny jm vydanho dla pro osobn potebu.
Ne vechna tato majetkov prva jsou vak pedmtem ko-
lektivn sprvy (viz ne).
2.1.2. Zastupovan osoby
Kolektivn sprvou se rozum zastupovn vtho potu
osob, jm pslu
majetkov prvo autorsk nebo majetkov prvo souvise-
jc s prvem autorskm (tj. autoi a jin originrn nosite-
l prva)
130

3
K uit tohoto modelu srov. nap. smrnici Rady . 93/83/EEC o koordi-
naci nkterch pravidel prva autorskho a prv souvisejcch s prvem
autorskm, vztahujc se na satelitn vysln a kabelov penos
ze zkona oprvnn k vkonu majetkovch prv k d-
lu; jedn se o zamstnavatele v ppad zamstnaneckch
dl, tj. dl vytvoench ke splnn povinnost vyplvajcch
z pracovnprvnho i sluebnho vztahu k zamstnavateli
nebo z pracovnho vztahu mezi drustvem a jeho lenem
( 58 odst. 1 autorskho zkona), resp. i potaovch pro-
gram a databz, jako i kartografckch dl, pokud ne-
jsou kolektivnmi dly, kter byla vytvoena na objednv-
ku ( 58 odst. 7 zkona; v tomto ppad autorsk prva
vykonv objednatel);
ze smlouvy vhradn oprvnn k vkonu prva kolektiv-
n spravovanho pro celou dobu trvn majetkovch prv
s zemnm rozsahem aspo pro cel zem R s prvem
poskytnout podlicenci (tj. jedn se zpravidla o zahrani-
n osoby, kter jsou oprvnni vykonvat autorsk a sou-
visejc prva zpravidla zahraninch autor dl na zem
R).
2.1.3. Pedmty ochrany
Kolektivn sprvce zastupuje shora uveden osoby pi v-
konu jejich majetkovch prv k uritm pedmtm ochra-
ny (nehmotnm statkm), ktermi jsou
zveejnn nebo ke zveejnn nabdnut dla
zveejnn nebo ke zveejnn nabdnut umleck v-
kony
zvukov a zvukov obrazov zznamy.
2.1.4. Povinn kolektivn spravovan prva
Zkon stanov okruh prv, kter jsou ze zkona povinn ko-
lektivn spravovna. Nen vyloueno v konkrtnm ppad
rozit okruh kolektivn spravovanch prv na jin prva
dohodou, jev-li se to jako eln. Mus se ovem vdy jed-
nat o majetkov prva autorsk nebo souvisejc s prvem au-
torskm (viz 2. 1. 1.).
vodem je teba podotknout, e kritriem vymezen po-
vinn kolektivn spravovanch prv ji nen druh prva
(nap. prvo autorsk, prvo vkonnho umlce) ani ped-
mt ochrany (nap. autorsk dlo, umleck vkon, zvuko-
v zznam), nbr konkrtn zpsoby uvn spravovanch
pedmt ochrany.
Povinn kolektivn spravovanmi prvy jsou v prvn ad
prva na odmnu za urit zpsoby uit nkterch spravo-
vanch pedmt ochrany, a to prvo na odmnu za:
uit umleckho vkonu, zaznamenanho na zvukov
zznam k obchodnm elm, vyslnm rozhlasem ne-
bo televiz nebo penosem rozhlasovho nebo televizn-
ho vysln. Pipomeme, e do prva vkonnho umlce
nezasahuje ten, kdo uije umleck vkon zaznamenan
na zvukov zznam vydan k obchodnm elm vysl-
nm rozhlasem nebo televiz, resp. penosem rozhlasov-
ho nebo televiznho vysln, avak vkonnmu umlci za
takov uit pslu prvo na odmnu;
uit zvukovho zznamu, vydanho k obchodnm elm,
vyslnm rozhlasem nebo televiz nebo penosem rozhla-
sovho nebo televiznho vysln. I v tomto ppad plat, e
zvukov zznam, vydan k obchodnm elm, je mono
i bez souhlasu vrobce zvukovho zznamu ut k vysl-
n rozhlasem nebo televiz nebo penosem takovho vys-
ln, avak za takov uit pslu vrobci zvukovho z-
znamu prvo na odmnu;
zhotoven rozmnoeniny pro osobn potebu na podkla-
d zvukovho nebo zvukov obrazovho zznamu pene-
senm jeho obsahu pomoc pstroje na nenahran nosi
takovho zznamu. V tomto ppad me souasn dojt
k uit autorskho dla, umleckho vkonu, zvukovho z-
znamu, pop. zvukov obrazovho zznamu, piem pr-
vo na odmnu za takov uit me psluet autorovi d-
la, prvnmu zveejniteli nezveejnnho dla, vkonnmu
umlci, vrobci zvukovho zznamu a vrobci zvukov ob-
razovho zznamu;
4
zhotoven rozmnoeniny dla pro osobn potebu na pod-
klad grafckho vyjden jejm penesenm pomoc p-
stroje k zhotovovn tiskovch rozmnoenin na jin hmot-
n podklad, a to i prostednictvm tet osoby. V tomto
ppad me dojt k uit autorskho dla, piem prvo
na odmnu za takov uit pslu autorovi dla, prvnmu
zveejniteli nezveejnnho dla a nakladateli.
5
Vedle tchto prv na odmnu jsou povinn kolektivn spra-
vovna tato prva:
prvo na pimenou odmnu za pronjem originlu nebo
rozmnoeniny dla i vkonu vkonnho umlce zazname-
nanho na zvukov nebo zvukov obrazov zznam;
prvo na uit kabelovm penosem dl, ivch vkon
a vkon zaznamenanch na zvukov zznam s vjimkou
takovch vkon, jejich zvukov zznam byl vydn k ob-
chodnm elm a dle prvo na uit kabelovm peno-
sem zvukov obrazovch zznam a zvukovch zznam
jinch ne vydanch k obchodnm elm.
V tomto rozsahu je tedy esk systm kolektivn sprvy
postaven na teoretickm modelu, kdy sprvce ze zkona za-
stupuje urit okruh osob ve vztahu k uritmu okruhu prv,
piem toto zastupovn nelze ani smluvn vylouit.
2.2. Oprvnn k vkonu kolektivn sprvy
Kolektivn sprvu me vykonvat jen ten, kdo zskal pslu-
n oprvnn k vkonu kolektivn sprvy. Takov oprvnn
me zskat pouze prvnick osoba, kter m sdlo v esk
republice a kter pmo i nepmo sdruuje nositele prv,
kter pi kolektivn sprv zastupuje.
Oprvnn k vkonu kolektivn sprvy udluje minister-
stvo kultury na zklad dosti. Plohou dosti mus bt mj.
vzorov nvrh smlouvy s nositeli prv a nvrh roztovacho
du, obsahujc zpsob rozdlovn a pravidla pro vplatu
vybranch odmn, jako i seznam nositel prv, kte proje-
vili zjem, aby jejich prva byla spravovna adatelem.
Na udlen oprvnn nen prvn nrok. Pro t pedmt
prv a v rmci autorskch dl pro t druh dl (nap. literrn,
hudebn apod.) udluje ministerstvo oprvnn vdy jedin
osob, kter m pak v dan oblasti pirozen monopol.
Ministerstvo oprvnn k vkonu kolektivn sprvy ode-
jme, pokud dodaten zjist, e v dob udlen oprvnn
adatel nesploval pedpoklady pro udlen oprvnn, ne-
131

4
Srov. 25 odst. 1 psm. a) a b), 28 odst. 2, 71 odst. 3, 76 odst. 4 a 80 odst.
3 autorskho zkona

5
Srov. 25 odst. 1 psm. c), 28 odst. 2, 87 autorskho zkona
bo pokud tyto pedpoklady po udlen oprvnn odpadly
a nedojde-li k nprav v pimen lht stanoven minis-
terstvem, ppadn nelze-li npravu zjednat, a dle tak na
dost kolektivnho sprvce.
Vedle tchto ppad me Ministerstvo odejmout oprv-
nn i tehdy, pokud kolektivn sprvce poruuje povinnosti
stanoven autorskm zkonem a nezjedn npravu v minis-
terstvem stanoven pimen lht.
2.3. innost kolektivnho sprvce
Kolektivn sprva je innost vykonvan soustavn, vlastnm
jmnem a na vlastn odpovdnost, avak nen podniknm,
tedy nen to innost vykonvan za elem dosaen zisku.
Nejedn se ani o ivnost. Kolektivn sprvu kolektivn sprv-
ce mus vykonvat jako hlavn pedmt innosti.
Zastupovnm pi vkonu jm kolektivn spravovanch
prv me kolektivn sprvce povit jinou osobu jen v z-
konem taxativn vymezench ppadech. Je tomu tak teh-
dy, jde-li o zahranin osobu, kter podle prva jinho st-
tu oprvnn vykonv na zem takovho sttu kolektivn
sprvu pro t prva, a pokud jde o dlo, i pro t druh dla,
jde-li o vkon kolektivn sprvy v takovm stt (tj. v zahra-
ni), nebo je-li povenou osobou (jin) tuzemsk kolek-
tivn sprvce, kter je rovn oprvnn k vkonu kolektiv-
n sprvy, sleduje-li se tm eln vkon kolektivn sprvy.
Smlouvy o takovm poven vyaduj ke sv platnosti p-
semnou formu.
2.4. Vztahy kolektivnho sprvce k nositelm spravovanch prv
Tyto vztahy lze rozdlit na vztahy vznikajc ze zkona a vzta-
hy smluvn
2.4.1. Vztahy vznikajc se zkona
Ve vztahu k nositelm prv, kter zastupuje ze zkona, m
kolektivn sprvce zejmna povinnost zastupovat kadho
nositele prv pi vkonu jeho prva, kter ze zkona kolek-
tivn spravuje.
Tato povinnost se nevztahuje na zahranin nositele prv,
tj. nositele prv, kte nejsou eskmi sttnmi obany ne-
bo kte nemaj v esk republice trval pobyt nebo sdlo.
Zahranin nositele prv me kolektivn sprvce zastupo-
vat na zklad smlouvy, ale nen k uzaven takov smlou-
vy povinen.
2.4.2. Vztahy vznikajc na zklad smlouvy
Pedevm je nutno zdraznit, e ve vztahu k eskm stt-
nm obanm a osobm, kter maj v esk republice tr-
val pobyt nebo sdlo, m kolektivn sprvce kontraktan
povinnost (smluvn pmus). Kolektivn sprvce je povinen
pevzt za obvyklch podmnek zastoupen kadho nositele
prv pi vkonu jeho prva, pokud o to pod a proke, e
dolo k pslunmu uit pedmtu ochrany, ledae by no-
sitel prva ji byl pro vkon tho prva ve vztahu k tmu
pedmtu ochrany, ppadn k tmu druhu dla ji zastupo-
vn jinou osobou. Vzhledem k tomu, e esk prvo stanov,
e pro kad pedmt prv, resp. kad druh dla je oprvnn
vykonvat kolektivn sprvu pouze jeden sprvce, by takovou
jinou osobou mohla bt jedin zahranin osoba, kterou ko-
lektivn sprvce povil zastupovnm pi vkonu jm kolek-
tivn spravovanch prv.
Smlouvu o zastupovn je kolektivn sprvce pochopitel-
n povinen uzavt jen ve vztahu k tm pedmtm ochrany,
resp. tm druhm dla, ve vztahu k nim je oprvnn vyko-
nvat kolektivn sprvu.
Kadho takovho nositele prva je pak kolektivn sprv-
ce povinen zastupovat pi vkonu jeho prva v rozsahu
s nm sjednanm; tj. zle na podmnkch smlouvy, v ja-
kch vech ohledech bude kolektivn sprvce nositele prva
zastupovat, nap. poskytovn souhlasu k uit a/nebo vyb-
rn odmn aj.
Kolektivn sprvce je povinen vst rejstk smluvn zastu-
povanch nositel prva; tento rejstk sm obsahovat jen ta-
kov daje, kter jsou nezbytn k vkonu kolektivn sprvy.
2.4.3. Jin prva a povinnosti kolektivnho sprvce
Tyto povinnosti plat spolen jak ve vztazch vznikajcch se
zkona, tak ve vztazch smluvnch.
V prvn ad je kolektivn sprvce povinen zastupovat
vechny nositele prv za rovnch podmnek. To plat jak o za-
stupovn ze zkona, tak o zastupovn na zklad smlouvy.
V ppad zastupovn na zklad smlouvy je samozejm
mon, e v nkterch smrech, nap. co do rozsahu spra-
vovanch prv a co do rozsahu zastupovn nositele prv,
se smlouvy s jednotlivmi nositeli prv budou liit. Veke-
r ostatn podmnky nicmn mus bt stanoveny stejn pro
vechny zastupovan ve stejnm postaven.
Kolektivn sprvce je povinen vst rejstk pedmt ochra-
ny, k nim kolektivn spravuje prva, pokud jsou mu tyto
pedmty znmy. Rejstk sm obsahovat pouze daje, kter
jsou nezbytn k vkonu kolektivn sprvy.
Kolektivn sprvce je tak povinen sdlit kadmu, kdo
o to psemn pod, zda zastupuje nositele prv k uritmu
pedmtu ochrany pro vkon uritho prva, a vydat o tom
na dost a na nklady adatele psemn potvrzen.
Kolektivn sprvce je povinen vytvet rezervn fond z vy-
branch odmn a pjm z vydanho bezdvodnho oboha-
cen a umonit nositeli prv kontrolu sprvnosti ve jemu
vyplacen odmny, ppadn pjmu z bezdvodnho obo-
hacen.
Kolektivn sprvce tuje v soustav podvojnho etnic-
tv, jeho ron etn zvrka mus bt ovena auditorem
a pedloena vetn zprvy auditora ministerstvu. Ron et-
n zvrku, jako i zprvu auditora kolektivn sprvce zveej-
uje v Obchodnm vstnku. Kolektivn sprvce tak kado-
ron vyhotovuje vron zprvu o innosti a hospodaen za
uplynul kalendn rok; soust vron zprvy je t et-
n zvrka a zprva auditora. K vron zprv mus umonit
pstup zastupovanm nositelm prv.
Kolektivn sprvce m jet adu dalch povinnost, mj.
zveejnit vhodnm zpsobem sazebnk odmn a informovat
o nkterch aspektech sv innosti ministerstvo.
132
2.4.4. K vlastn innosti kolektivnho sprvce
Vlastn innost kolektivnho sprvce pi zastupovn nositel
prv se sousteuje zejmna na tyi hlavn innosti:
uzavrn smluv s uivateli pedmt ochrany nebo s oso-
bami oprvnnmi hjit zjmy v nich sdruench uivate-
l, kte uvaj pedmty ochrany tm nebo podobnm
zpsobem, ppadn s osobami povinnmi platit odmny
podle autorskho zkona (tj. nap. vrobce nebo dovozce
pstroj ke zhotovovn rozmnoenin zvukovch nebo
zvukov obrazovch zznam nebo tiskovch rozmnoe-
nin, vrobce nebo dovozce nenahranch nosi zvukovch
a zvukov obrazovch zznam). Tmito smlouvami ko-
lektivn sprvce poskytuje oprvnn k vkonu prva ut
pedmt ochrany a stanovuje vi a zpsob placen odmn
za uit umleckho vkonu, zvukovho zznamu a za pro-
njem originlu nebo rozmnoeniny dla i vkonu vkon-
nho umlce zaznamenanho na zvukov nebo zvukov
obrazov zznam; tam, kde vi odmny stanov samot-
n zkon (jak tomu je pi optnm prodeji originlu dla
umleckho a pi rozmnoovn dla pro osobn potebu),
uruje kolektivn sprvce zpsob jejich placen;
domhn se nrok na vydn bezdvodnho obohace-
n z neoprvnnho vkonu kolektivn spravovanch prv
a nroku na zdren se neoprvnnho vkonu kolektiv-
n spravovanch prv. Tuto innost vykonv kolektivn
sprvce vdy ve vztahu k povinn kolektivn spravovanm
prvm, jinak tehdy, pokud se nositel prva tchto nrok
nedomh sm;
vybrn odmn pro nositele prv, ppadn i pjm z vy-
dn bezdvodnho obohacen;
veden evidence vybranch odmn, resp. pjm z vydn
bezdvodnho obohacen, jejich rozdlovn a vyplcen
nositelm prv v souladu s roztovacm dem.
Pi vech tchto innostech zastupuje kolektivn sprvce
nositele prv svm jmnem a na et nositele prv. To tak
znamen, e v ppad soudnho vymhn nrok nosite-
l prv je astnkem zen pmo kolektivn sprvce, kte-
r tyto nroky vymh vlastnm jmnem (nejedn se o pro-
cesnho zstupce).
Zkon stanov vyvratitelnou prvn domnnku, e ko-
lektivn sprvce zastupuje ze zkona vechny nositele prv
k pedmtm ochrany, resp. dlm uritho druhu (nejed-
n-li se o povinn kolektivn spravovan prva), avak no-
sitel prva me v zsad toto zastupovn vylouit. Pi roz-
dlovn a vyplcen odmn, kter kolektivn sprvce vybere
pro takto smluvn nezastupovan nositele prva, kolektiv-
n sprvce pihl k tm z nich, kte se u nj za tm elem
pihlsili k evidenci.
2.5. Vztahy kolektivnho sprvce k uivatelm pedmt ochrany
Uivatel pedmt ochrany jsou vichni ti, kdo pi sv in-
nosti uvaj pedmt ochrany kolektivn spravovanch. Jsou
jimi typicky rozhlasov a televizn stanice, vrobci a dovoz-
ci pstroj k zhotovovn zvukovch nebo zvukov obrazo-
vch zznam a tiskovch rozmnoenin, vrobci a dovozci
nenahranch nosi zvukovch a zvukov obrazovch z-
znam, poskytovatel tiskovch rozmnoovacch slueb za
platu, osoby, kter pronajmaj rozmnoeniny dla i vko-
nu vkonnho umlce zaznamenan na zvukov nebo zvu-
kov obrazov zznam (nap. videopjovny), provozovatel
veejnch nedivadelnch hudebnch produkc (tj. nap. pro-
vozovatel restaurac, hudebnch klub apod.), provozovatel
iv veejn hudebn produkce (nap. divadla) aj.
Kolektivn sprvce uzavr s uivateli bu jednotliv, ne-
bo hromadn smlouvy (viz dle). Tyto smlouvy je kolektivn
sprvce v zsad povinen uzavt, ledae by uzaven smlou-
vy bylo v rozporu s oprvnnmi spolenmi zjmy nositel
prv, ppadn, jedn-li se o jednotlivou smlouvu, pokud by
uzaven smlouvy bylo v rozporu s oprvnnmi zjmy no-
sitele prv k takovmu pedmtu ochrany. Tuto povinnost
kolektivn sprvce nem tak tehdy, pokud po nm uzave-
n takov smlouvy nelze spravedliv poadovat vzhledem
k zanedbatelnmu potu uivatel, kter sdruuje prv-
nick osoba sdruujc uivatele. Oprvnn k vkonu pr-
va poskytuje kolektivn sprvce vdy jako nevhradn a ne-
pevoditeln.
Kolektivn sprvce se tak vi uivatelm domh nrok
na zaplacen odmn, resp. vydn bezdvodnho obohacen,
ppadn zdren se neoprvnnho vkonu prva, a pslu-
n penit nroky u nich vybr.
Pokud je uivatel v prodlen se zaplacenm odmny a od-
mnu nezaplat ani v dodaten ticetidenn lht poskyt-
nut kolektivnm sprvcem, je kolektivn sprvce oprvnn
doasn uivateli zakzat uit pedmt ochrany, a to vet-
n zvukovch zznam vkon vkonnch umlc a zvuko-
vch a zvukov obrazovch zznam, k nim jinak existuje
zkonn licence.
2.5.1. Hromadn smlouvy
Jako hromadn smlouvy oznaujeme smlouvy, ktermi ko-
lektivn sprvce uivatelm nebo osobm oprvnnm hjit
zjmy v nich sdruench uivatel poskytuje oprvnn ut
vechny pedmty ochrany, k nim pslun prvo spravu-
je (nap. vech hudebnch dl). Hromadn smlouva mus bt
uzavena psemn. Hromadn smlouva obsahuje zpravidla
tak dohodu o vi a zpsobu placen odmn za uit spra-
vovanch pedmt ochrany.
Je-li pedmtem hromadn smlouvy poskytnut licence
k provozovn umleckch vkon ze zvukovho zzna-
mu vydanho k obchodnm elm nebo k provozovn
takovch zvukovch zznam,
k nedivadelnmu provozovn hudebnch dl s textem i
bez textu ze zvukovho zznamu vydanho k obchodnm
elm,
k rozhlasovmu nebo televiznmu vysln uritho dru-
hu dl,
k provozovn rozhlasovho nebo televiznho vysln ur-
itho druhu dl, umleckch vkon, zvukovch zzna-
m nebo zvukov obrazovch zznam,
stanov zkon nevyvratitelnou prvn domnnku, e tato
licence byla poskytnuta ve vztahu ke vem pedmtm ochra-
ny, resp. dlm danho druhu, tj. i k tm, na kter se smlouva
vslovn nevztahuje. Ve vztahu k tmto pedmtm ochra-
ny pak kolektivn sprvce vystupuje jako zstupce ze zkona.
To vak neplat pro audiovizuln dla a u pedmt ochrany
(dl), kter jsou zastupovny na zklad smlouvy, me no-
133
sitel prva inky hromadn smlouvy pro konkrtn ppad
nebo pro vechny ppady vylouit (a na vjimky).
Pokud pro rozdlen vybranch odmn jsou potebn da-
je o uit konkrtnch pedmt ochrany v rmci hromadn
smlouvy, je uivatel povinen na dost kolektivnho sprvce
kolektivnmu sprvci tyto daje sdlit.
2.5.2. Individuln smlouvy
Individuln smlouvy se tkaj uit pedmtu ochrany ur-
enho jednotliv. Individuln smlouvy se typicky uzav-
raj nap. v souvislosti s divadelnm provozovnm sloves-
nho dla.
2.5.3. Kolektivn smlouvy
Od pojmu hromadn smlouva je teba odliovat pojem kolek-
tivn smlouvy. Kolektivn smlouva ve smyslu autorskho z-
kona je smlouva o uit pedmt ochrany uzaven kolektiv-
nm sprvcem s prvnickou osobou sdruujc vce uivatel.
Me se typicky jednat souasn o hromadnou smlouvu.
2.5.4. Zprostedkovatel kolektivnch a hromadnch smluv
Ke zprostedkovn uzaven kolektivnch, resp. hromadnch
smluv mohou smluvn strany vyut zprostedkovatel jme-
novanch k tomu elu ministerstvem. Ministerstvo vede se-
znam zprostedkovatel, kter je veejn pstupn. Pokud se
strany nedohodnou, ur zprostedkovatele ministerstvo na
dost kterkoli smluvn strany.
2.6. Ve a pravidla rozdlovn odmn
Jak ji bylo eeno, ve odmny me bt bu stanovena ko-
lektivnm sprvcem, nebo je vc dohody mezi kolektivnm
sprvcem a uivatelem, nebo je stanovena zkonem.
Zkon stanov vi odmn pi optnm prodeji origin-
lu dla umleckho a v souvislosti s rozmnoovnm dla
pro osobn potebu. Napklad poskytovatel rozmnoova-
cch slueb za platu (provozovatel veejnch koprek) jsou
povinni odvdt pslunmu kolektivnmu sprvci odmnu
ve vi 0,10 K za kadou ernoblou a 0,20 K za kadou ba-
revnou tiskovou rozmnoeninu.
Tuto odmnu je pak kolektivn sprvce povinen rozdlit
a vyplatit tak, aby 60% pipadlo autorm (z toho 45% auto-
rm dl literrnch vetn dl vdeckch a dl kartografc-
kch a 15% autorm dl vtvarnch umn) a 40% naklada-
telm vydanch dl.
Podobn pravidla zkon stanov i u pstroj ke zhotove-
n zvukovch a zvukov obrazovch zznam a u nenahra-
nch nosi zznamu.
134
Prvn vady zbo ve vztahu k prmyslovhu vlastnictv
a k autorskm prvm
Doc. JUDr. Martin Bohek, CSc.
1. Zkladn pojmy a systm prvn pravy prvnch vad
1.1. Povaha prvnch vad a cle jejich pravy vad v souvislosti
s duevnm vlastnictvm
Prvn vady se vyskytuj a maj smysl pouze v souvislosti se
smlouvou, a to jak s typy smluv, tkajcch se pouze, pop.
pedevm duevnho vlastnictv, resp. nehmotnch stat-
k (zejmna licenn smlouva, smlouva o dlo nehmotn,
kter bude podlhat ochran duevnho vlastnictv, smlou-
va o know-how, franchising, smlouva o pevodu prv k ne-
hmotnmu statku nap. ochrann znmky, patentu aj.), tak
i smluv s jinm pedmtem (kupn smlouva, smlouva o d-
lo, kter nen pedmtem duevnho vlastnictv, nap. opra-
va, stavba aj.). Prvn vady (a odpovdnost za vady obecn)
se nevyskytuj ve vztazch z tzv. bezesmluvnch dodvek ne-
bo jinch bezesmluvnch plann. Pokud by plnn v tako-
vm vztahu mlo zvady, je vzjemn vztah mezi dodava-
telem a odbratelem takovho plnn een pouze pravou
tzv. bezdvodnho obohacen, take plata za takov pln-
n by mla bt snena mrn skuten hodnot toho pln-
n, snen o jeho zvady vetn zvad spovajcch v tom, e
dodvkou dolo k poruen prv tetch osob. I kdy je pro-
blematika prvnch vad obecnm problmem zvazkovho
prva (prva upravujc zvazkov, resp. smluvn vztahy) a vy-
skytuje se obecn u vech typ smluv, jejich plnnm me
dojt k poruen prv tetch osob, zejmna duevnho vlast-
nictv, m zsadn vznam vslovn prvn prava prvnch
vad, kter se vyskytuje u nkterch typ smluv, a to jak v ob-
anskm zkonku, tak v obchodnm zkonku. Pro posou-
zen povahy a rozsahu prvn vady v souvislosti s duevnm
vlastnictvm m vznam i sama prava duevnho vlastnic-
tv, ale jen tam, kde je poruenm duevnho vlastnictv po-
ruena smlouva.
Nelze naopak hovoit o prvnch vadch u zvazk vznik-
lch nikoliv ze smlouvy nebo z jejho poruen, ale z tzv. mi-
mosmluvnch civilnch delikt, tj. poruenm obecn povin-
nosti stanoven pmo zkonem, nap. poruenm duevnho
vlastnictv, ani by tm byla poruena smlouva (nap. napo-
dobenm nehmotnho statku aj.). Tyto delikty jsou bu upra-
veny pmo zvltnmi pedpisy v oblasti duevnho vlastnic-
tv, a to obranou proti jeho poruen, anebo pravou ochrany
proti nekal souti. Nen tedy prvn vadou jakkoliv poru-
en prva duevnho vlastnictv.
Vzhledem k tomu, e prvn vady se tkaj smluv, spad
jejich prava do prva soukromho. Nelze tedy nap. po-
ruen ochrany spotebitele zakotven ve sprvnm prvu
(nap. v zkon o ochran spotebitele nebo v zkon o re-
gulaci reklamy) a spovajcho v jeho klamn spotebite-
le ve vztahu k duevnmu vlastnictv, nebude-li to soust
smlouvy s nm (nap. pi oznaovn vrobk), chpat jako
prvn vadu jednn obchodnka. Ani trestn in poruujc
duevn vlastnictv nen prvn vadou pachatele. Je ovem
mon, e naopak prvn vada v pi plnn smlouvy bude
zrove trestnm inem, avak prvn vadu samu postih-
ne prvo soukrom zvazkov, zatmco sprvn pestupek
nebo trestn in, kter zrove pedstavuje, postihne sprv-
n prvo nebo trestn prvo.
Clem institutu prvnch vad je jednak ochrana kupuj-
cho ped vadnm plnnm se strany prodvajcho ze smlou-
vy, aby toti nebyl ruen v uvn pedmtu plnn se strany
tet osoby, jej prvo tento pedmt plnn me naruovat,
ale i ochrana prv duevnho vlastnictv tet osoby, kter
byla prvn vadou dodvky naruena. Sv prva toti bude
tet osoba v tomto ppad uplatovat proti kupujcmu
a ten, aby eliminoval negativn dopad, kter to na jeho po-
staven me mt, reklamuje a vymh prva z odpovdnosti
za vady na prodvajcm. Prodvajc je toti zodpovdn za
to, e provedl eten (v obchodnm prvu s odbornou p),
zda jeho plnn nenaruuje prva tetch osob, a to nejen na
zem R, ale i na zem vech zem, kde m bt dan plnn
(zbo aj.) kupujcm nebo jeho odbrateli, partnery aj., u-
135
vno, tedy e toto plnn je tzv. patentov ist. Nejedn
se ovem pouze o naruen patentovch prv, ale vekerch
prv z duevnho vlastnictv i z nekal soute. Vdom od-
povdnosti vi kupujcmu vede prodvajcho k vt pi
o to, aby k naruen prv tetch osob z duevnho vlastnic-
tv nedochzelo.
Fakt, e zneuit nevdomosti spotebitel k jejich oklam-
n v tto otzce se me obrtit proti nmu, by ml vst ke
sniovn zejmna potu tch ppad, kdy prodvajc po-
ruuje prva tetch osob zmrn a tm zskv pro sebe ve
vztahu k obchodnmu partnerovi odbrateli i spotebiteli
vhody, kterch by jinak nedoshl. Napomh vak k tomu
i propojen aktivity kupujcch s aktivitou orgn veejn-
ho prva zejmna na seku ochrany spotebitele ped kla-
mnm v souvislosti se zneuitm duevnho vlastnictv pro-
dvajcm. Kupujc sm me dvat podnty veejnoprvnm
orgnm ochrany spotebitel, aby proti takovmu podnika-
teli zakroily. Tak se institut prvnch vad a jejich dsledn
uplatovn kupujcmi i propojen s orgny ochrany podle
veejnho prva stv i vznamnm nstrojem ochrany prv
duevnho vlastnictv, jak bylo uvedeno ve.
1.2. Pojem prvnch vad a typy vadnho plnn
1.2.1. Pojem prvnch vad ve vztahu k duevnmu vlastnictv
Prvn vada nastv, je-li zbo nebo dlo, pop. jin pln-
n ze smlouvy zateno prvem tet osoby, ledae kupujc
(objednatel i obecn druh strana smlouvy) projevil s tm-
to zatenm souhlas.
1
Prvem tet osoby, zatujcm plnn
prodvajcho (zhotovitele dla nebo obecn pslun smluv-
n strany) me bt i duevn vlastnictv, tedy zvltn abso-
lutn prvo, kter k nmu dritel takovho prva m ji ze z-
kona, ale obecn i jeho relativn prvo, vyplvajc a z toho,
e plnnm se pslun smluvn strana zrove dopustila i-
nu nekal soute ve vztahu k nmu (nap. vyvolala nebez-
pe zmny s jeho ochrannou znmkou, klamavho ozna-
ovn zbo a slueb ve vztahu k jeho oznaen pvodu aj.).
Prvn vadou tedy nen vada prvnho konu, chybn sepsa-
n smlouva, chybn i neodborn poskytnut sluba prvn-
ka klientovi aj. Prodej pedmtu chrnnho vynlezem je
poruenm patentovho prva majitele patentu, ale nezakl-
d neplatnost jednotlivch obchodnch smluv. Pokud majitel
patentu udlil k prodeji licenci dodaten, psob jeho schv-
len ex tunc, tedy od samho potku prodeje.
2
Jak vyplv z ve uvedenho vymezen tohoto pojmu,
vztahuje se prvn vada jen na jednn ze smlouvy mezi
smluvnmi stranami (nikoliv u bezesmluvnch plnn, jak
ve uvedeno), take kdy kupujc (objednatel i jin p-
jemce plnn poruujcho prva tet osoby) s takovm po-
ruenm, resp. zatenm ve smlouv souhlas, o prvn vadu
se nejedn. Vyslov-li kupujc (objednatel i jin pjemce pl-
nn ze smlouvy) s takovm zatenm prvem tetm osoby
ve smlouv souhlas, nemn se nic na tom, e se stle jedn
o zaten tmto prvem, resp. o jeho poruen, ale prodva-
jc (zhotovitel i jin poskytovatel plnn ze smlouvy) nem
povinnost dodat druh stran zbo (dlo, poskytnout mu
jin plnn) bez takovho zaten a nejedn se o poruen
smlouvy, tedy o vadn plnn. Me tak dojt k tomu, e pr-
vo duevnho vlastnictv tet osoby je plnnm smlouvy po-
rueno, ale nejedn se pitom o prvn vadu, resp. o poruen
smlouvy. Naopak, kdy ji ve smlouv kupujc (objednatel i
jin osoba, j je plnn ze smlouvy ureno) nevyslov souhlas
s tm, e zbo i dlo mu dodan (nebo jin plnn mu po-
skytnut) me bt zateno prvem tet osoby a e to nen
povaovno za poruen smlouvy, a jestlie zbo (dlo i ji-
n plnn) pak prvo tet osoby poruuje, jedn se o prvn
vadu, a to i kdy kupujc (objednatel i jin osoba, j je pl-
nn ureno) pijme zbo (dlo i jin plnn) i s takovou va-
dou. Pevzetm zbo (dla, jinho plnn) projev souhlas s je-
ho dodnm i jinm plnn, ale ne s tm, e m vadu. Zbo
(dlo i jin plnn) tak bylo splnno, ale ne dn. Kupujc
(objednatel i jin osoba, j bylo plnn ureno) vak me
z titulu pevzet vadnho plnn takov vadn zbo (dlo, ji-
n plnn) oprvnn odmtnout, a pak ke splnn povinnos-
ti prodvajcho (zhotovitele i jinho poskytovatele plnn)
nedojde a on se dostane do prodlen.
1.2.2. Vady a jejich tdn
Plnn podle smlouvy je povinen dlunk poskytnout vi-
teli vc (dlo, jin plnn) dn a vas. Neodpovd-li je-
ho plnn z hlediska jeho vlastnost tomu, k emu je povi-
nen podle smlouvy, resp. zkona, nejedn se o dn plnn,
resp. jedn se o plnn vadn. Vadou je tedy obecn nedo-
statek vlastnost oproti tomu, k emu byl dlunk povinen
podle smlouvy. Prvn vada je pak jen jednm z druh vad-
nho plnn, tedy poruen smluvnch povinnost plnit d-
n. Vklad typ vad se sice netk prvnch vad pmo, ale
protoe prvn vada me bt svou povahou i skryt i zjev-
n, podstatn i nepodstatn, je tento vklad dleit i pro
pochopen prvnho reimu prvnch vad a souvislost s va-
dami faktickmi.
Vlastnosti, kter plnn m mt, jsou stanoveny bu vslov-
n ve smlouv,
3
prvnm pedpisem nebo poskytovatelem pl-
nn, podle vzorku
4
nebo pedlohy, pop. nejsou-li vslovn
stanoveny, vlastnosti obvykl, resp. umoujc vc pouvat
podle povahy a elu smlouvy. K pedmtu plnn nesm mt
tet osoba prva, zatujc je, ani by k takovmu zaten
dala souhlas druh smluvn strana. V prav kupn smlouvy
v obanskm zkonku se uvd, e prodvan vc pak je ve
shod s kupn smlouvou. Nem-li vc i jin plnn takovto
136

1
Viz 433 obchodnho zkonku. T Hendrych, D. a kol.: Prvnick slov-
nk. 1. vydn. C.H.BECK, Praha 2001, str. 995 (autor hesla Vada prvn
v obchodnch vztazch je Tomsa, M.)

2
Viz Vn, 14165, publikovno in Eli, E.: Obchodn zkonk praktic-
k poznmkov vydn s vbrem judikatury od roku 1900. Linde, Praha
1999, str. 736

3
Tm, e prodvajc v dodacm listu (faktue) vypustil oznaen smluve-
n vborn jakosti zbo a kupujc mlel k tomuto mezerovitmu obsa-
hu, nezekl se kupujc svch smluvench prv Viz Vn 1378/1921,
viz Eli, K.: Obchodn zkonk praktick poznmkov vydn s vb-
rem judikatury od roku 1900. Linde, Praha 1999, str. 724

4
Pi koupi podle vzorku nen kupujc povinen pijmout zbo, by bylo
prmrnho druhu a jakosti, odchyluje-li se podstatn od vzorku. Ne-
podstatn odchylky od vzorku nemaj vznam. Viz Vn 2303/1923,
v publikaci Elie, K., str. 724
vlastnosti, resp. nen-li ohledn nich ve shod se smlouvou,
jedn se o vady prodan vci, resp. jinho plnn.
Vady lze lenit na vady faktick (ve vlastnostech pedmtu
plnn) a prvn. Dle lze vady lenit na zjevn a skryt.
5
Va-
da zjevn je podle obanskho zkonku takov, kter moh-
la bt zjitna pi obvykl pozornosti pi pedn a pevzet
vci. Podle obchodnho zkonku je to vada, kterou kupuj-
c i objednatel zjistil nebo ml zjistit ji pi dn, s odbor-
nou p proveden prohldce zbo i dla pi pevzet pln-
n; tuto prohldku pi pevzet je povinen uinit a je povinen
vady, kter mly povahu zjevnch vad a zjistil je pi pevzet,
reklamovat bu hned pi pevzet (pop. z jejich titulu odmt-
nout pevzet vadnho zbo) nebo bez zbytenho odkladu
po nm. Jedn se nap. o pokozen obal nebo vc, schzej-
c poet kus oproti prvodnm dokladm, kter je mono
pi pevzet spotat, pop. zvit aj.
I kdy se toto tdn obvykle vztahuje na vady faktick, ne-
lze je vylouit ani u vad prvnch (je-li nap. na prvn pohled
zejm, e na zbo je napodobenina, ale nikoliv originln
ochrann znmka, jednalo by se o vadu zjevnou a kupujc
by ml tuto vadu zjistit ji pi pevzet zbo a upozornit na
ni v zpise i v okamit reklamaci, pop. zbo odmtnout.
Ve vtin ppad vak nebude na prvn pohled zejm, zda
se jedn o napodoben nebo originl, pop. variantu ochran-
n znmky chrnnou pro jejho originlnho majitele, a pak
se jedn o vady skryt, kde asto teprve odbornk (znalec
aj.) ur, zda jde o originln produkty nebo o napodobeni-
ny. Ve vtin se o skrytou vadu bude jednat i u patentovho
prva nebo u uitnch vzor, pop. u prmyslovch vzor,
kde je napodobenina velmi blzk originlu. Podobn to bu-
de u autorskho prva a prv souvisejcch, distributor nebo
spotebitel bude nap. st schopen zjistit, e vydavatel ne-
ml k vydn licenci. Povinnost reklamace takovchto vad
vi prodvajcmu u kupujcho nastv, jakmile se o pr-
vech tetch osob dozv, tedy od okamiku, kdy tet osoba
uplatn sv prvo; od tohoto okamiku tak podle 393 odst
2 obchodnho zkonku b promlec doba k uplatnn prv
kupujcho z prvnch vad plnn.
Vznamnm faktorem podezen o poruen prv duev-
nho vlastnictv budou okolnosti prodeje (trnice, poulin
nhodn prodej, anonymn prodejce zbo, zbo bez da-
j i oznaen, velmi nzk cena, kvalita a proveden zbo),
nicmn, pokud ze zbo nen jasn a na prvn pohled zej-
m, e jde o prvn vady, nejedn se vady zjevn a vadnost
bude mono posoudit pozdji. Nicmn, je teba zdraznit
povinnost kupujcho prohldnout si zbo alespo zpso-
bem bnm v danm oboru v praxi. Tm kupujc projevu-
je nutnou pi o to, aby pedchzel hrozc jm, a vykon-
v potebn tlak na prodvajcho na udren, resp. zven
kvality a zamezen podvdn. Pokud se jedn o nkup zbo,
kde se bn k jeho uvn uzavr vedle kupn smlouvy i li-
cenn smlouva (nap. potaov programy, databze, elek-
tronick zdroje), mus bt kupujcmu z toho, e prodvajc
mu ji neposkytuje, pop. odmt ji uzavt, ji pi koupi zej-
m, e jsou okolnosti dodvky s ohledem na mon prvn
vady podezel, ale me bt oklamn tvrzenm prodvajc-
ho o demoverzi nebo shareware aj.
Dal lenn vad faktickch je na kvalitativn a na vady
mnostv (kvantitativn). Vady faktick vak mohou bt pro-
pojeny s prvnmi vadami (nap. pi pedvn dokumentace
v licenn smlouv chyb nkter strnky, co je otzka vad
kompletnosti, ale me tm bt porueno prvo tet osoby,
nap. o tom, jako m bt pouvna ochrann znmka, co
se me projevit jako vada prvn). Mezi vady kvalitativn
pat obecn urit deklarovan vlastnosti (nap. upotebi-
telnost, vodovzdornost, ohnivzdornost, odolnost aj.), vady
jakosti (zaazen do pslun tdy jakosti,), sloen a ma-
terilu vrobku, designu, proveden (vetn luxusnosti do-
plk, barvy, byla-li sjednna aj.), funknosti (u pstroj
a stroj), spolehlivosti (jde o fungovn bez poruch, pop. se
stanovenm limitu potu a druhu ppustnch poruch), de-
klarovan funkn i stavebnicov propojitelnosti s jinmi
vrobky, kompletnosti (souboru vc, nap. stl se idlemi,
sady, vybaven manulem v etin), obal i balen a zejm-
na oznaen. Jedn se vesms o vady faktick, nikoliv prv-
n, ale mohou s nimi nkdy bt spojeny i vady prvn, nap.
v poslednm z uvdnch typ vad kvalitativnch.
Za vadn plnn (typu vad kvalitativnch) se povauje i pl-
nn jinho druhu zbo pokud prodvajc projevuje v-
li tmto zbom plnit svj existujc zvazek ze smlouvy (tzv.
aliud) a kupujc jej pijme na plnn podle smlouvy (samo-
zejm, me tak aliud odmtnout, jeho odlien od bnch
kvalitativnch vad spov prv v tom, e se jedn o natolik
odlin typ zbo od toho, kter byl sjednn, e jej kupujc
me bez pochyby odmtnout)
6
; aliud je zsadn vada zjevn
a tato vada by mla proto bt bez zbytenho odkladu ozn-
mena prodvajcmu, tzv. reklamovna, ledae prodvajc
sdl kupujcmu, e msto pvodn sjednanho zbo dod-
v jin zbo. Pokud kupujc pistoup na zmnu pedmtu
smlouvy, vyslov-li souhlas s jinm druhem plnn, dojde ke
zmn smlouvy a plnn nelze pokldat za vadn. To je te-
ba odliovat od situace, kdy kupujc jen zbo pevezme na
plnn pvodn smlouvy, ani by vyslovil souhlas se zmnou
pedmtu smlouvy pak se jedn o aliud, vadu druhu pln-
n, jak ji uvedeno.
7
S dodnm jinho druhu zbo me bt
spojena i prvn vada, kdy msto produktu, na kter poskytl
majitel duevnho vlastnictv dn licence je dodn produkt,
kter licencovn nen a jeho prodej (z hlediska prodvajc-
ho) i uit (z hlediska kupujcho) je poruenm prva maji-
tele duevnho vlastnictv.
Vadou kvantitativn je dodn menho mnostv (objemu,
vhy aj.) zbo, ne co vyplv z prvodnch doklad. Me
k tomu dojt ztrtou bhem pepravy, omylem prodvajcho
nebo i zmrn. Tm se vada mnostv odliuje od prodlen,
kdy prodvajc ji odesl men mnostv zbo a je to uve-
deno i v prvodnch dokladech.
Vady lze lenit i na vady odstraniteln a neodstranitel-
n, podstatn a nepodstatn. Prvn vady jsou odstranitel-
n udlenm licence majitelem prva duevnho vlastnictv,
137

5
Vlastnost druhovho zbo nen skrytou vadou. M-li uhl malou vhev-
nost, nen to jeho skryt vada, ale vlastnost. Viz Vn 2657, v publikaci
Elie, K., str. 724

6
Jde o jin zbo (aliud), bylo-li dodno msto objednanho tokajskho v-
na samorodho vno sice tokajsk, ale ezan jinm vnem Viz Vn,
5774 z r. 1926, v publikaci Elie, K., str. 728

7
Viz Kop, L.: Obchodn kontrakty, II. dl, Prospektrum, Praha 1994,
str. 409,
pop. i dodaten. Pokud jsou pekkou dnho uit kou-
pen vci, protoe to majitel prv zakazuje a licenci nehodl
poskytnout, pop. jen za podmnek, za nich nen ochoten
ji nabt prodvajc, je teba je podkldat za vady podstatn.
Dal typ vady je nap. vadn loen nebo vadn opaten
pi peprav (chlazen, oznaen jak m zbo stt kde je
dno, vstran upozornn pi peprav vbunin, chemic-
kch ltek aj.).
1.2.3. Typy prvnch vad
Typy prvnch vad lze rozliit podle typu prv tet osoby, kte-
r zatuj plnn povinnho ze smlouvy.
Me se pedevm jednat o prodej vci, kter prodvaj-
cmu nepat a nem k prodeji svolen prodvajcho (legl-
n prodej takov vci provd nap. komision) nebo soudu
(nap. prodej exekutorem pi exekuci, sprvcem konkurs-
n podstaty pi konkursu, likvidtorem pi nucen likvidaci
aj.). Prvn tedy spov v tom, e tet osoba uplatuje pr-
vo vlastnick.
Obansk zkonk zsadn vyaduje, aby vc, kter byla
nabyta od nevlastnka, kter neml oprvnn ji zcizit, byla
vydna jejmu skutenmu vlastnku, protoe k pechodu
vlastnictv na kupujcho i objednatele nedojde. Pokud ku-
pujc koup vc od zlodje, vlastnick prvo na nj nepejde
a naopak je povinen vc skutenmu vlastnku vydat, i kdy
se domnv v dobr ve, e vc do vlastnictv nabyl, a prvo
skutenho vlastnka na vydn vci je prvn vadou v takov
kupn smlouv, kter vc, resp. kupujcho zatuje.
Obchodn zkonk v 446 umouje v prav kupn
smlouvy, aby kupujc nabyl vlastnick prvo od nevlast-
nka,
8
tj. i kdy prodvajc nen vlastnkem prodvan vci,
ledae v dob, kdy kupujc ml vlastnick prvo nabt, v-
dl nebo mohl vdt, e prodvajc nen vlastnkem a e ne-
n ani oprvnn se zbom nakldat za elem jeho prode-
je (nap. jako komision, exekutor aj.). Pokud tedy kupujc
o tom nevdl a ani nemohl vdt, vlastnictv na nj pejde
a prodvan vc nem prvn vady, i kdy ji prodal nevlast-
nk. Dodejme ovem, e takovchto ppad je v praxi m-
lo, protoe kupujc je povinen postupovat s odbornou p,
a pokud by okolnosti prodeje byly jakkoli podezel, neme
se vymlouvat, e o tom vdt nemohl. Pokud o tom kupujc
vdl nebo mohl vdt, vlastnictv na kupujcho nepejde
a prodvan vc m prvn vady, avak nroky kupujc-
ho proti prodvajcmu z prvnch vad plnn kupujcho
podle 434 obchodnho zkonku nevznik, jestlie kupuj-
c o nich vdl v dob uzaven smlouvy anebo pokud prod-
vajc byl podle smlouvy povinen postupovat podle podkla-
d, kter mu pedloil kupujc. Sporn situace nastv tam,
kde v dob uzaven smlouvy kupujc o prvnch vadch ne-
vdl, ale pozdji se o nich dozvdl od prodvajcho a pro-
dvajc nepostupoval podle podklad od kupujcho pak
kupujc nabude zbo s prvnmi vadami, protoe je povi-
nen zbo vydat skutenmu vlastnkovi, ale mohl by podle
nkterch nzor publikovanch v literatue nroky z prv-
nch vad proti prodvajcmu uplatnit.
9
Opan nzor je pu-
blikovn v prvn literatue tak.
10
Dal ppad prvnch vad vznik tam, kde tet osoba m
k dodvanmu pedmtu plnn zstavn, podzstavn nebo
zadrovac prvo, pop. vcn bemeno, kter vc zatuje.
Jedn se o vcn prva k vci ciz, kter omezuj vlastnka
vci, tedy i jejho nabyvatele. I tato prva tetch osob zatuj
vc a pedstavuj prvn vady, pokud s nimi kupujc nevyslo-
vil souhlas. Podle 164 obanskho zkonku psob zstav-
n prvo vi kadmu pozdjmu vlastnku zastaven vci,
souboru vc (nap. podniku), bytu nebo nebytovho prosto-
ru, ve vlastnictv, pozdjho vitele zastaven pohledvky,
pozdjho oprvnnho ze zastavenho jinho majetkov-
ho prva nebo pedmtu prmyslovho vlastnictv a pozdj-
ho majitele zastavenho obchodnho podlu nebo cennho
papru. Kupujc nebo objednatel m pak sm postaven z-
stavnho dlunka. Zstavn prvo je zaznamenno do katas-
tru nemovitost nebo je uvedeno v Rejstku zstav vedenm
Notskou komorou R, v pslunm rejstku prmyslov-
ho vlastnictv vedenm adem prmyslovho vlastnictv aj.,
co jsou veejn pstupn evidence, z nich kupujc i objed-
natel mohl zjistit, e vc byla dna do zstavy. Pokud o tchto
prvech kupujc vdl v dob uzaven smlouvy, nevznika-
j mu podle 434 obchodnho zkonku proti prodvajcmu
z prvnch vad, jak ji bylo ve uvedeno.
Zvltn nzor je uplatovn ohledn vcnch prv k v-
ci ciz, kter se v k vci, kter byla podle 446 obchodn-
ho zkonku prodvna nevlastnkem bez svolen vlastnka
a kupujc o tom nevdl a ani vdt nemohl, ale byla navc
zatena vcnmi prvy tetch osob, o em kupujc t ne-
vdl. sl. soud v r. 1927 vyslovil nzor, e v takovm ppa-
d nezanik jen vlastnick prvo pvodnho vlastnka, kdy
pechz na kupujcho, ale i tato jin vcn prva tetch osob
k takov vci, zejmna prvo zstavn, kter by jinak byla na
pekku nabyt neomezenho prva vlastnickho, a to argu-
mentem a maiori ad minus.
11
Tet skupinu prvnch vad spov v tom, e k prodva-
n vci, zhotovenmu dlu i jinmu pedmtu plnn m
tet osoba prva z prmyslovho nebo jinho duevnho
vlastnictv, kter pedmt plnn zatuj. Pat sem prak-
ticky vechna prva z duevnho vlastnictv, tj. prva pr-
myslov i prva autorsk a prva s nimi souvisejc i prva
k databzi. Prvn vadou budou i nroky tetch osob z to-
ho, e pedmt plnn pedstavuje vi nim in nekal sou-
te. Vzhledem k tomu, e pedchoz dv skupiny prvnch
vad, resp. uplatovn prv z nich, se vyskytuje spe spora-
dicky (podle obchodnho zkonku), je tato skupina v pra-
xi nejastj. Obsah prvnch vad, spovajcch v prvech
duevnho vlastnictv, resp. z nekal soute, kter maj te-
t osoby k pedmtu plnn smlouvy, je vysvtlen na jinch
stech tto publikace.
138

8
V prvn literatue se upozoruje na to, e tento rozdln reim ve dvou
zkladnch prvnch pedpisech soukromho prva pedstavuje porue-
n stavn zsady rovnosti a stejn ochrany vlastnickho prva viz pu-
blikace Elie, K,, str. 757

9
Viz Viz Bejek, J.: Obchodn zvazky. Acta Universitatis Brunensis, Iuri-
dica No 208, Masarykova universita, Brno 1998, str. 291

10
Stuna, S. Kop, L. a kol.: Obchodn zkonk s podrobnm koment-
em pro prvn a podnikatelskou praxi. Trizonia, Praha 1992, str. 392

11
Viz Vn, 6689 z r. 1927, v publikaci Elie, K., str. 757
1.3. Odpovdnost za vady
Prvn vady se stejn jako vechny jin typy vad vyskytuj
a lze je uplatnit jen v rmci odpovdnosti za vady, a proto
obecn vklad odpovdnosti za vady vytv nezbytn ped-
poklad k pochopen funkc a prvnho reimu prvnch vad.
Obansk zkonk v 499 obecn stanov, e kdo penech
vc za platu, odpovd za to, e vc v dob plnn m stano-
ven vlastnosti, jak to bylo ve vymezeno. Obvykle se vak
vychz z pojet jinho, a sice e odpovdnost vznik niko-
liv za to, e vc bude mt dan vlastnosti, ale naopak tehdy,
kdy takov vlastnosti nem. V obchodnm zkonku je po-
jet odlin. Pi vadnm plnn zvazek nezanik, jeho ob-
sah se vak mn zpsobem, kter odpovd prvm vitele
z tohoto vadnho plnn. Vitel m prvo poadovat i nad-
le dn plnn, tj. odstrann vad sjednanho plnn (nap.
dodnm nhradnho zbo nebo opravou vad).
12
Z odpo-
vdnosti za vady vyplvaj prvn nsledky vadnho plnn,
kterch se me kupujc nebo objednatel dovolvat. To ve
se tk i prvnch vad.
Vadn plnn vetn prvnch vad tak nevede k zniku z-
vazku dodat zbo, by toto splnn bylo vadn, a ke vzniku
novho odpovdnostnho zvazku, kter by existoval ms-
to pvodn povinnosti dlunka splnit pedmt plnn dn,
jak tomu bylo v hospodskm zkonku.
13
Vadnm plnnm
zvazek splnn nen, ale zsadn se mn tak, aby odpov-
dal nrokm vitele vzniklm z vadnho plnn a dlunk
se ocit v prodlen, dokud dlunk nespln svj zvazek d-
n i nroky vitele z vadnho plnn, resp. prodlen. Teprve
uspokojenm takto zmnnho zvazku, resp. odpovdnost-
nch nrok zvazek zanik. Toto pojet vede k tomu, e je
odpovdnost za vady je v obchodnm zkonku chpna ja-
ko specifck ppad odpovdnosti za prodlen, co se pro-
mt i do formulace 365 obchodnho zkonku (dlunk je
v prodlen, jestlie nespln dn a vas svj zvazek, a to a
do doby poskytnut dnho plnn nebo do doby, kdy zva-
zek zanikne jinm zpsobem).
14
Odpovdnost za vady vetn prvnch vad je podle ob-
anskho i obchodnho zkonku nstroj, jeho pomoc je
docilovna nprava vadnho plnn. M v obou prvnch
pedpisech povahu objektivn, psnj, tedy ani kdyby
poskytovatel nezavinil vadnost plnn, ale nezpsobil to
sm ten, jemu je plnn ureno, poskytovatel odpovdnost
za vady ponese.
1.4. Systm prvn pravy prvnch vad a prvn povaha vadnho
pedmtu plnn
1.4.1. Systm prvn pravy prvnch vad
Systm pravy prvnch vad je dn systmem odpovdnos-
ti za vady obecn a je pomrn komplikovan. Lze ho lenit
stejn, jak je lenn sytm prvn pravy zvazkovch vzta-
h v prvu R obecn. Bude zejm zjednoduen po rekodi-
fkaci obanskho zkonku.
Tento systm se pouije, samozejm, pokud je podle pra-
videl mezinrodnho prva soukromho (zkon . 97/1963
Sb.) pro danou smlouvu rozhodn esk prvo. Podle 11 cit.
zkona plat i pro nsledky poruen zvazk ze smluv prvn
d, kter byl uren kolizn normou podle 910 cit. zko-
na pro danou smlouvu (pro kupn smlouvu je to prvo ure-
n podle sdla prodvajcho). Pokud bude rozhodn prvo
jinho sttu, bude systm pravy odpovdnosti za vady vet-
n vad prvnch een podle systmu smluvnho prva v tom
danm sttu. To ovem plat pro vztah mezi prodvajcm
a kupujcm.
Vztah mezi tet osobou, jej prva z duevnho vlast-
nictv byla poruena, a kupujcm produktu, jm k poru-
en dolo, bude vdy een podle principu teritoriality,
resp. inku, tedy podle prv vech zem, v nich k poruen
tchto prv dolo (pedpokladem je, e v tchto zemch jsou
tato prva pro danou tet osobu chrnna). Pro rozsah poru-
en prv duevnho vlastnictv tet osoby a tedy i prv z vad-
nho plnn (z prvnch vad) mus kupujc uplatnit prvn
vady vzhledem ke vem tmto zemm, na nich ml ji na
potku smluvnho procesu uinit potebn eten paten-
tov nezvadnosti prodvajc. Je mon, e tato prva bu-
de kupujc vi prodvajcmu uplatovat postupn, jedno
zem po druhm, jak je bude postupn tet osoba i osoby
uplatovat vi nmu.
Dosavadn systm prvn pravy odpovdnosti za vady,
resp. prvnch vad v eskm prvu, lze lenit obecn na pra-
vu obanskoprvn v obanskm zkonku a pravu obchod-
nch smluv v obchodnm zkonku (pro kterou ovem plat
podprn pouit obanskho zkonku podle 1 obchod-
nho zkonku tam, kde obchodn zkonk nem pro pslu-
n problm pravu). Oba tyto systmy se li tak, jak se li
i oba typy prvnch vztah, postaven jejich astnk, funk-
c smluv v nich aj.
A. Obanskoprvn prava odpovdnosti za vady vetn
prvnch vad m ti rovn obecnosti:
a) nejobecnj je prava pouiteln pro vechny typy smluv
v 499510 (tato prava je podle 1 obchodnho zko-
nku subsidirn pouiteln i pro odpovdnost za vady
v obchodnch smlouvch, pokud obchodn zkonk ne-
m pro dan problm zvltn pravu)
15
b) mn obecn je ji prava odpovdnosti za vady pro ve-
ker kupn smlouvy upravovan obanskm zkonkem
139

12
Viz Kop, L.: Obchodn kontrakty, I. dl, Prospektrum, Praha 1993,
str. 227

13
Toto pojet vychzelo z toho, e odpovdnost za vady vznikne a pi po-
ruen smlouvy jako tzv. sekundrn povinnost vedle zkladn (primrn)
povinnosti dlunka splnit svj zvazek dn, avak ta splnnm, i kdy
vadnm zanikla.

14
Viz Bejek, J.: Obchodn zvazky. Acta Universitatis Brunensis, Iuridi-
ca No 208, Masarykova universita, Brno 1998, str. 214215

15
Opan nzor, a sice e prava odpovdnosti za vady vci je v obchod-
nm zkonku pizpsobena jednotlivm typm smluv a na obchodn z-
vazkov vztahy proto neplat obecn prava odpovdnosti za vady zbo
stanoven v cit. obecnch ustanovench obanskho zkonku, viz Ko-
p, L.: Obchodn kontrakty, I. dl, Prospektrum, Praha 1993, str. 205
v 596600 (pro smlouvu obecn prava odpovdnos-
ti za vady nen)
c) pro zvltn ppad kupn smlouvy je speciln prava od-
povdnosti za vady obsaena v prav smlouvy o prodeji
zbo v obchod (prodvajc je podnikatel a prodv zbo-
v rmci sv podnikatelsk innosti) v 616, 618, 619
627; pro dva zvltn ppady smlouvy o dlo obsahuje e-
en odpovdnosti za vady i prava smlouvy o zhotoven
vci na zakzku ( 645649) a smlouvy o oprav a pra-
v vci ( 653655).
B. Obchodnprvn prava odpovdnosti za vady m
dv roviny:
a) obecn prava pro vechny obchodn smlouvy vslovn
uvedena nen, ale vzhledem k tomu, e nesplnn povin-
nosti dodat plnn dn je zaazeno do problematiky
prodlen, lze pravu odpovdnosti za prodlen v tom-
to smyslu chpat jako obecnou pravu i pro odpovd-
nost za vady
b) zvltn prava odpovdnosti za vady m prava kup-
n smlouvy v 422442, smlouvy o prodeji podni-
ku v 485486, smlouvy o koupi najat vci v 495
496 odst. 2, smlouvy licenn v 514 a smlouvy o dlo
v 559565.
1.4.2. Prvn povaha vadnho pedmtu plnn a jejich systm
Oba zkladn kodexy spojuj podle sv vslovn formulace
odpovdnost za vady, vetn vad prvnch, jen se smlouvami,
kter se tkaj vc v prvnm smyslu. Pokud vyjdeme z do-
sud pevldajcho pojet vci v prvnm smyslu jako hmot-
nho pedmtu, pop. jet lovkem ovldan prodn sly
(nap. elektrick proud), vztahovala by se prava odpovd-
nosti za vady jen na smlouvy, kde je pedmtem plnn vc
v prvnm smyslu (tj. kupn smlouva, smlouva o dlo, kter
je hmotn) nebo sice nehmotn statek, kter vak je vyjden
v hmotn podob nebo na hmotnm nosii (smlouva o d-
lo nehmotn, v terminologii 536 obchodnho zkonku se
jedn o hmotn zachycen vsledek jin innosti). Tomu
odpovdaj i typy smluv, kter pravu odpovdnosti za vady
vslovn obsahuj, i pouit terminologie (obansk zkonk
hovo o vci v 499510 a v 644656, pop. promiskue
pedmt koup, vc i zbo v 588 a nsl. obanskho zko-
nku, resp. movit vc podle 408 a nsl. a 489 a nsl., pro-
miskue dlo a vc v 536 a nsl. obchodnho zkonku). Vady
a v rmci nich i prvn vady by tak mohly mt jen vci movit
nebo nemovit jako pedmty plnn tchto smluv.
Tento zvr ovem naruuje prava smlouvy o prode-
ji podniku, kde se odpovdnost za vady vetn prvnch
vad spojuje vdy s podnikem, a ten je podle 5 obchodn-
ho zkonku hromadn vc, kter se stv z dlch s-
t vc movitch i nemovitch, ale i pohledvek, jinch
majetkovch prv absolutn povahy (nap. z patentu aj.)
a nehmotnch statk, tzv. jinch majetkovch hodnot (nap.
know-how, goodwill), a proto m podnik jako celek ne-
hmotnou povahu, je to tedy nehmotn vc. Pojem vc se
tak v eskm prvu zan pouvat i pro nehmotn statky,
tj. pedmty prv duevnho vlastnictv. Navc se i v prv-
n literatue uvd, e i na zvazky (vetn odpovdnosti za
prvn vady), jejich pedmtem jsou prva nebo nehmotn
statky (jin majetkov hodnoty), plat ustanoven o zvaz-
cch, jejich pedmtem jsou vci (nap. o kupn smlouv),
avak pimen, vzhledem k jejich nehmotn povaze.
16
Lze
tedy podle ustanoven o kupn smlouv v obchodnm zko-
nku a zejmna podle obecn pravy odpovdnosti za va-
dy v 499510 v obanskm zkonku posuzovat vadnost
vyvjen urit innosti jako pedmtu smlouvy v nedo-
statku odbornch znalost i zkuenost, kterch je pro da-
nou innost zapoteb (nap. podle mandtn smlouvy), ve
vadnosti technologie nedostatku jejch proklamovanch
vlastnost nap. urit energetick nronosti technologie
(nap. podle licenn smlouvy), ale zejmna prvn vady
nehmotnho statku (vynlezu, autorskho dla, ochrann
znmky) podle licenn smlouvy.
1.5. Zkonn odpovdnost za vady a zruka, reklamace a uplatnn
prv z vadnho plnn, dal prva z vadnho plnn
1.5.1. Zkonn odpovdnost za vady a zrun odpovdnost
Ze zkona se odpovdnost poskytovatele plnn za vady vzta-
huje jen k tm vadm, kter existovaly ji v dob plnn z-
vazku ( 499 obanskho zkonku) nebo v dob pechodu
nebezpe kody na zbo na kupujcho, pop. u vad vznik-
lch po tto dob jen za ty, kter jsou zpsobeny poruenm
jeho povinnost (nap. ve smlouv vslovn uvedench po-
vinnost prodvajcho tkajcch se vlastnost zbo, vlast-
nost stanovench povinn zkonem aj. 425 obchodnho
zkonku). Jedn se tedy pedevm o vady zjevn, na kter
mus kupujc upozornit pi prohldce pi pevzet zbo ne-
bo sice o vady skryt, kter se sice projev a pozdji (nikoliv
kter vzniknou pozdji), ale vznikly ji pedtm, nejpozd-
ji v dob plnn zvazku a jsou svou povahou vadami kon-
struknmi. Vady, kter v dob plnn jet neexistovaly, ale
vzniknou pozdji, nejsou tou odpovdnost kryty a jejich n-
pravu (opravu, nhradu aj.) hrad kupujc. Tento reim plat
pro obecnou zkonnou pravu odpovdnosti za vady u vech
smluv a vech kupnch smluv podle obanskho zkonku
(viz ve bod 4.1 A. a) b) a pro pravu vech smluv podle
obchodnho zkonku (viz ve, bod 4.1 B. b).
17
Pokud jsou
tedy oba astnci smlouvy kupn nepodnikatel podle bodu
4.1 A. b) nebo naopak oba jsou podnikatel, pop. si nejsou
oba podnikatel, ale zvolili si obchodn zkonk pro pravu
svch vztah z kupn smlouvy, neplat pro jejich vztah ze z-
kona zrun odpovdnost, ale jen odpovdnost za vady exis-
tujc ji v dob plnn.
Odpovdnost zrun kryje v eskm prvu vady, kter
vzniknou pozdji, ne v dob plnn, a sice nejpozdji do
konce zrun doby. Zrun odpovdnost je tedy ir, pro-
toe prodvajc ve smlouv s kupujcm nebo svm jedno-
strannm prohlenm kupujcmu zaruuje trvn uritch
vlastnost nebo zpsobilost pro pouit ke smluvenmu nebo
jinak obvyklmu elu po uritou, tzv. zrun dobu. Obecn
je podle obanskho zkonku podle 502 pro vztahy mezi
140

16
Viz Kop, L.: Obchodn kontrakty, I. dl, Prospektrum, Praha 1993,
str. 204

17
Obecn prava odpovdnosti za vady v obchodnm zkonku dn kri-
tria v tomto smru nestanov, jedn se o pravu odpovdnosti za pro-
dlen, jak ji uvedeno.
dvma nepodnikateli (bod 4.1 A. a) b) i podle obchodn-
ho zkonku (bod 4.1 B. b) podle 429 mono zrun od-
povdnost prodvajcho zaloit jen smluvn, pop. jeho jed-
nostrannm prohlenm, zejmna ve form zrunho listu,
v nm jsou specifkovny podmnky zruky vetn garanto-
vanch vlastnost a zrun doby. V obchodnm zkonku se
hovo o zruce za jakost, ale zruka se me tkat bu jen
nkterch vlastnost pedmtu plnn nebo vech jeho vlast-
nost, vetn toho, e bude po celou zrun dobu bez prv-
nch vad (tj. e v zrun dob nevzniknou tet osob prva
duevnho vlastnictv omezujc uvn pedmtu plnn),
co by kladlo na prodvajcho znan nroky a riziko. elit
by mu mohl, jen kdyby dostupn v vahu pipadajc prva
duevnho vlastnictv i postaven v hospodsk souti obsa-
dil, resp. nabyl do majetku sm, m by zabrnil, aby je moh-
la uplatovat tet osoba pozdji. Je ovem mn bn, e by
se prodvajc zaruil pro celou zrun dobu i za plnn bez
prvnch vad v celm rozsahu pedmtu plnn i vech v va-
hu pipadajcch aspekt duevnho vlastnictv (nap. vet-
n domnovho jmna znjcho i stejn jako poskytovan
ochrann znmka). Odpovdnost prodvajcho za vady, na
n se vztahuje zruka podle 431 obchodnku zkonku ne-
vznik, byly-li vady zpsobeny po pechodu nebezpe kody
na vci vnjmi udlostmi a nezpsobil je sm prodvajc
nebo osoby, jejich pomoc svj zvazek plnil.
Zrun odpovdnost tedy ani podle jednoho kodexu obec-
n v eskm prvu ze zkona nevznik. Ze zkona je vak
zruka a zrun odpovdnost za vady upravena vjimen
v obanskm zkonku pro speciln ppad prodeje zbo
v obchod (viz ve, prvn st bodu 4.1 A. c), nikoliv vak
pro ostatn smlouvy z tto skupiny), kdy na stran prodva-
jcho jedn podnikatel v rmci sv podnikatelsk innosti
(obchodnk) a na stran kupujcho spotebitel. Je to svou
povahou spotebitelsk smlouva, jak je defnovna v 52
obanskho zkonku a elem tto pravy je ir ochrana
spotebitele, ne kupujcho podnikatele.
Pokud by si prodvajc podnikatel s kupujcm spotebite-
lem psemn sjednali podle 262 obchodnho zkonku, e
se jejich vztah z kupn smlouvy bude dit podle obchodnho
zkonku, kde dn zkonn zruka neexistuje, a existuje jen
zkonn odpovdnost za vady vetn prvnch vad existujc
nejpozdji v dob pechodu nebezpe kody na zbo, mo-
hl by spotebitel bt ve svch prvech zkrcen a jeho ochra-
na eliminovna, a proto toto ustanoven stanov, e v ppad
tchto tzv. fakultativnch obchod, kter se d obchodnm
zkonkem na zklad dohody, ustanoven obanskho zko-
nku o spotebitelskch smlouvch, kter chrn spotebite-
le, je teba pout vdy; stejn tak nese spotebitel odpovd-
nost za poruen zvazk z tchto vztah podle obanskho
zkonku (tedy mrnj), kdeto na prodvajcho podnika-
tele se bude aplikovat obchodn zkonk.
Vzhledem k tomu, e ustanoven o odpovdnosti za va-
dy vetn prvnch vad je dispozitivn, je t mon, e pro-
dvajc zrukou rozsah toho, za co a jak dlouho se zaruu-
je, bude u nebo krat, ne zkonn odpovdnost za vady.
Kupujc se ovem neme vzdt svch prv, pokud mu je-
t nevznikla, pedem.
1.5.2. Reklamace vad a uplatnn prv z vadnho plnn
Maj-li bt prva kupujcho i pjemce jinho plnn z vad-
nho plnn vetn z prvnch vad zachovna, je teba, aby
kupujc i pjemce jinho plnn vady oznmil prodvaj-
cmu i poskytovateli jinho plnn, tedy reklamoval je. V re-
klamaci mus popsat, v em vady spovaj a jak se vady pro-
jevuj a jak prva z vadnho plnn v souladu se zkonem
vi prodvajcmu uplatuje.
Reklamace vak mus bt pedevm podna vas, jinak
nelze prva z vadnho plnn soudem piznat. Pro reklama-
ci jsou obecn stanoveny dva typy lht subjektivn je to
bez zbytenho odkladu pot, co se kupujc o vad dozvdl,
nap. u zjevn vady od pevzet zbo, pokud kupujc vadu
zjistil nebo ml zjistit pi vynaloen odborn pe), u skryt
ode dne, kdy se vada projevila (podle 504 obanskho z-
konku bez zbytenho odkladu pot, co ml monost si vc
prohldnout) a objektivn zkon stanov uritou dobu, do
kter nejpozdji mus kupujc vadu reklamovat, nem-li je-
ho prvo z vadnho plnn zaniknout (podle 504 oban-
skho zkonku, jedn se prekluzi) nebo bt u soudu nevy-
mahateln (podle obchodnho zkonku, jedn se o prvo
podobn promlen).
Podle obanskho zkonku obecn i pro vechny kupn
smlouvy a smlouvu o dlo in podle 504 obanskho zko-
nku zkonn reklaman doba 6 msc od plnn. Podle
428 odst. 1 psm. c) obchodnho zkonku in pro spoteb-
n zbo zkonn reklaman lhta 2 roky od doby dodn
zbo, pop. dojit do msta uren podle smlouvy.
Zrun reklamace (tj. reklamace vad ze zruky) mu-
s bt podna tak subjektivn bez zbytenho odkladu, co
byla i mohla bt kupujcm zjitna, ale objektivn lhta je
stanovena v zruce je to do konce zrun doby, kter je
sice obvykle del, ne zkonn reklaman doba, ale m-
e bt sjednna (nikoliv jednostrann prohlena prodva-
jcm) i krat. Zrun doba v tomto ppad b od dod-
n i pevzet zbo.
Pro ppad prodeje zbo v obchod stanov obansk z-
konk v 620 speciln zkonnou zrun dobu 24 msc
pro spotebn zbo od pevzet zbo kupujcm, u potravin
in 8 dn; je-li na vci, obalu nebo nvodu pipojena lhta
k pouit vci, skon zrun doba jejm uplynutm. Zkon-
n zruka se nevztahuje podle 619 obanskho zkonku na
opoteben vci zpsoben jejm obvyklm uvnm (nap.
rovka v aut aj.). U vc prodvanch za ni cenu se z-
ruka nevztahuje na vady, pro kter byla ni cena sjednna
(me se projevit i u prvn vady, i kdy by zbo s prvn va-
dou vbec nemlo bt prodvno). U vc, kter jsou ureno
k delmu uvn ne 24 msc, me bt zvltnm prv-
nm pedpisem zrun doba prodlouena nad tuto dobu;
prohlenm v zrunm list me prodvajc poskytnout
zruku pesahujc zkonnou zruku. Zrun list mus po-
skytnout prodvajc na dost kupujcho psemn a mus
v nm bt daje stanoven v 620 odst. 3 a 4. Umouje-li
to povaha vci, postauje msto zrunho listu doklad o za-
koupen vci obsahujc uveden daje.
Zatmco v prav pro smlouvu o dlo podle obanskho
zkonku dn prava odpovdnosti za vady vslovn sta-
novena nen a pak plat obecn reklaman lhta 6 msc
z 504, pro jej speciln ppad zhotoven vci na zakz-
141
ku plat podle 646 zrun doba v dlce 6 msc, pop.
u vc urench k delmu uvn prvn pedpisy stano-
v zrun dobu del. I v tomto ppad je zhotovitel povi-
nen vydat zrun list. U zhotoven stavby in zkonn z-
run doba 3 roky, u nkterch st stavby me provdc
pedpis stanovit krat zruku, nejmn vak 18 msc. Pro
druh speciln ppad smlouvy o dlo smlouvu o oprav
a prav vci plat obdobn ustanoven o zruce i jej rekla-
maci vad, o vadch opravy, jejich pinou je vadnost vci,
kter m bt opravena nebo nevhodnost pokyn objednate-
le aj. Zrun doba jsou vak jen 3 msce, pop. u nkterch
vc stanov provdc pedpisy del zrun dobu, u staveb-
nch prac 18 msc.
Nsledky neoznmen vad nastvaj dvjm uplynutm
kterkoliv z tchto lht. Zrun a reklaman doba mohou
bet souasn a kupujc si me vybrat, kterou vyuije k re-
klamaci obvykle je vhodnj zrun reklamace, protoe
nemus prokazovat, e zbo mlo vady ji v dob plnn, co
je nkdy velmi obtn.
Reklamaci vad i zrun reklamaci, kterou mus kupujc
podat u prodvajcho, je teba odliovat od uplatnn vad,
vetn prvnch vad, kter mus kupujc provst u soudu, te-
dy soudn alobou, a to v obecn promlec dob, tj. do doby,
ne dojde obecn k promlen jeho prv, co je podle oban-
skho zkonku do 3 let od reklamace, podle obchodnho do
4 let. Oprvnn m prvo i na nhradu nutnch nklad
vzniklch mu v souvislosti s uplatnnm prva z odpovdnos-
ti za vady, podle 509 obanskho zkonku je obecn teba
je uplatnit u povinnho do 1 msce po uplynut reklama-
n, resp. zrun doby (podle pravy kupn smlouvy v 599
odst. 2 obanskho zkonku do konce reklaman doby),
a pak do konce obecn promlec doby u soudu.
1.5.3. Nroky z vadnho plnn
Nroky z vadnho plnn se rzn podle toho, je-li dodnm
s vadou smlouva poruena podstatnm nebo nepodstatnm
zpsobem. Kupujc me podle zkona poadovat rzn n-
roky nhradn plnn za plnn vadn, dodn chybjcho
zbo, odstrann prvnch vad anebo opravu vad, jsou-li
vady opraviteln (odstraniteln) anebo poadovat pime-
nou slevu s ceny anebo u podstatnho poruen smlou-
vy od smlouvy odstoupit, resp. podle 507 obanskho
zkonku nelze-li vc uvat dohodnutm zpsobem nebo
dn, domhat se zruen smlouvy, podle 622 v prav
prodeje zbo v obchod u vad, kter nelze odstranit a pro
n nelze vc dn uvat, odstoupit od smlouvy nebo slevu
z ceny (to se me tkat i prvnch vad). Volba nle kupu-
jcmu, ale mus ji oznmit ve vasn reklamaci prodvajc-
mu. Vedle tchto nrok m prvo na nhradu kody, pop.
smluvn pokutu, byla-li pro tento ppad sjednna.
Podle 500 obanskho zkonku nelze uplatnit nrok
z odpovdnosti za vady, jde-li o vady zjevn nebo o vady zjis-
titeln z evidence nemovitost, ledae zcizitel ujistil e vc je
bez jakchkoliv vad. Za dluhy vznouc na vci (tj. prva
tetch osob) odpovd zcizitel. Podobn neodpovd zcizi-
tel za vady, penech-li vc tak jak stoj a le, ledae nem
vlastnost, o n prohlsil, e ji m, nebo ji si kupujc vym-
nil. Pokud si tet osoby in nrok na vc a chce-li nabyvatel
uplatnit nrok z odpovdnosti za vady, mus to oznmit bez
zbytenho odkladu svmu pedchdci; jinak sice neztrc
svj nrok, ale pedchdce me vi nmu uplatnit vechny
nmitky, kter nebyly uplatnny vi tet osob.
Prva z odpovdnosti za vady se podle 625 obanskho
zkonku uplatuj u prodvajcho, u kterho byla koupena,
je-li vak v zrunm list uren jin podnikatel k oprav, je-
-li v mst prodvajcho nebo pro kupujcho blim, uplatn
opravu u nj. U vc, pro kter plat zkonn zrun doba, je
teba je uplatnit u prodvajcho spolu s reklamac, pop. i po
n, ale podle 626 obanskho zkonku nejdle do konce t-
to zrun doby, jinak zaniknou (prekluze).
2. Prvn vady podle obanskho zkonku
V obecn prav odpovdnosti za vady (viz ve 4. 1. A a)
je vslovn stanoveno, e kdo penech vc jinmu za platu,
odpovd mimo jin za to, e vc nem prvn vady ( 499).
Je to jedin vslovn zmnka o prvnch vadch v obanskm
zkonku. V prav vech typ kupn smlouvy je podle 596
prodvajc povinen upozornit pi sjednvn kupn smlouvy
kupujcho na vady, o kterch v, co se me tkat i prvnch
vad. Ve speciln prav prodeje zbo v obchod se podle
616 odst. 4 rozpor s kupn smlouvou (opak shody s n), kter
se projev bhem 6 msc od pevzet vci, povauje za roz-
por existujc ji pi jejm pevzet, pokud se neproke jinak.
V prav smlouvy o zhotoven vci na zakzku sice ne-
jsou prvn vady vslovn zmnny, ale mohly by se vyskyt-
nout zejmna u vad materilu dodanho objednatelem ne-
bo pokyn (projektu aj.) jm pedanho pro zhotoven vci
zhotoviteli. Zhotovitel je povinen jej na nevhodnost materi-
lu i podklad upozornit, a kdy na nich objednatel pesto
trv, od smlouvy s nm me odstoupit. Pokud jej zhotovitel
na nevhodnost neupozornil, odpovd za tyto vady zhotovi-
tel sm. Podobnou pravu m i odpovdnost za vady u dru-
hho zvltnho ppadu smlouvy o dlo smlouvy o opra-
v a prav vci.
Licenn smlouva nen v obanskm zkonku vbec v-
slovn upravena, a proto se jedn z jeho pohledu o nepojme-
novanou smlouvu podle 51 a 491. Na zvazky z takovch
smluv je teba analogicky pout ustanoven zkona upravu-
jc zvazky jim nejbli, pokud sama smlouva nestanov ji-
nak. Vzhledem k tomu, e k licenn smlouv nen blzk d-
n smlouva, je mono na odpovdnost za vady z plnn z n
plynoucho pout jen obecn ustanoven o odpovdnosti za
vady vetn prvnch vad podle 499, a to jen pimen,
pokud se vada tk plnn, kter nen vc, ale nehmotnm
statkem i prvem k nmu.
18
Reklaman doba podle n in
6 msc, ale obvykle si strany sjednaj zruku.
142

18
V prvnick literatue je publikovn i nzor, e nejbli smlouvou k li-
cenn smlouv je smlouva njemn a e tedy na ni m bt analogicky po-
uita ustanoven upravujc tuto smlouvu v obanskm zkonku viz Pe-
liknov, I.: Koment k obchodnmu zkonku. 3. dl, Linde, Praha 1996.
Uveden nzor je sprvn, pokud se jedn o typ vztahu, v obou ppa-
dech se jedn o poskytnut pedmtu smlouvy do uvn druh stran.
Licenn smlouva je vak vzhledem ke svmu nehmotnmu pedmtu na
rozdl od njmu, jeho pedmt je hmotn (s vjimkou njmu podniku),
natolik specifck, e tuto analogii jej povaha nepipout.
Rovn smlouva o pevodu prv k nehmotnm statkm
(nap. k patentu, ke zlepovacmu nvrhu aj.) je z hlediska
obanskho zkonku smlouvou nepojmenovanou, k ee-
n odpovdnosti za prvn vady s n spojen lze pout kro-
m zmnn obecn pravy smluv vbec v 499 i obecnou
pravu kupnch smluv v 596600.
3. Prvn vady podle obchodnho zkonku
3.1. Vslovn prava prvnch vad v kupn smlouv
Prvn vady zde maj na rozdl od obanskho zkon-
ku podrobnj speciln pravu. V 433 v rmci pravy
kupn smlouvy je stanovena defnice prvnch vad, e zbo-
m prvn vady, jestlie prodan zbo je zateno prvem
tet osoby, ledae kupujc s tmto omezenm projevil sou-
hlas.
Dal prava prvnch vad se ji tk jen vad, spovajcch
v prvech tet osoby z jejho prmyslovho nebo jinho du-
evnho vlastnictv. Protoe duevn vlastnictv je postaveno
na principu teritoriality a obchodn zkonk pot i s mezi-
nrodn obchodn spoluprc, stanov, e zbo m ve vztahu
k nim prvn vady, pokud toto prvo pov ochranu podle
prvnho du sttu, na jeho zem m prodvajc sdlo
(i msto podnikn nebo bydlit) nebo pokud v dob uza-
ven smlouvy vdl nebo musel vdt, e toto prvo pov
prvn ochranu podle prvnho du sttu, kde m kupujc
sdlo (i msto podnikn nebo bydlit) nebo podle prva
sttu kam zbo mlo bt dle prodno nebo kde mlo bt
uvno, a prodvajc o tomto prodeji nebo mstu uvn
v dob uzaven smlouvy vdl.
Kupujc je povinen oznmit prodvajcmu, e u nj
uplatnila tet osoba sv prva z prvnch vad, jak zde byla
v pedchozm odstavci uvedena, a to bez zbytenho odkla-
du pot, kdy se o tom dozvdl (speciln subjektivn rekla-
man doba). Mus pitom uvst povahu tohoto prva. Po-
kud kupujc tuto povinnost nesplnil, prva z odpovdnosti
za vady mu nemohou bt piznna v soudnm (nebo i v roz-
hodm) zen a pokud pitom v soudnm (i rozhodm)
zen prodvajc namtne nesplnn tto povinnosti. Ten-
to reim je obdobn promlen prva. Jestlie vada neby-
la vas oznmena (u prvnch vad je subjektivn reklama-
n doba uvedena ve), me kupujc nrok na slevu z ceny
vykonat jen se souhlasem prodvajcho nebo pout prvo
na slevu k zapoten sv pohledvky vi jeho pohledvce.
Uveden inky vak nenastvaj, pokud prodvajc o va-
dch vdl v dob uzaven smlouvy, resp. u prvnch vad
pokud o uplatnn prva tet osobou u kupujcho vdl
v dob, kdy se o nm dozvdl kupujc tj. v dob, kdy
tet osoba uplatnila sv prva z duevnho vlastnictv v-
i kupujcmu.
Jak ji bylo uvedeno ve, nrok z prvnch vad podle
434 nevznik, jestlie kupujc o prvu tet osoby vdl
v dob uzaven smlouvy nebo prodvajc podle smlouvy
byl povinen pi plnn smlouvy postupovat podle podkla-
d, kter mu pedloil kupujc. I pro prvn vady jinak pla-
t ustanoven obchodnho zkonku podle 436441 o n-
rocch z vad zbo.
3.2. Odpovdnost za vady v prav smlouvy o prodeji podniku
Tato smlouva m komplexn pravu odpovdnosti za vady,
vetn vslovn pravy prvnch vad. Vzhledem k tomu, e
podnik je vc hromadn, tedy soubor vc, prv a jinch ma-
jetkovch hodnot (nehmotnch statk), je jeho pevzet ku-
pujcm a posouzen vech vad komplikovanj. Vady pod-
niku mohou spovat ve vadch jednotlivch sloek (tj. nap.
prvnch vad jednotlivch vc hmotnch sloek nebo prv
i jinch majetkovch hodnot nehmotnch sloek) nebo
je zvadn efekt propojen jednotlivch sloek do podni-
ku jako jejich celku, jeho celkovho fungovn v rozporu
s tm, co garantoval prodvajc, vetn ekonomickch uka-
zatel men produkce, obratu, zisku, men kvality, as-
tch poruch aj. Proto je prodvajc povinen podle 484
nejpozdji v zpisu o pedvn a pevzet vc zahrnutch
do prodeje upozornit kupujcho na vechny vady pev-
dnch vc, prv nebo jinch majetkovch hodnot (vetn
prvnch vad), o kterch v nebo mus vdt, jinak odpov-
d za kodu, kter bylo mono tmto upozornnm zabrnit.
V tomto zpise se uvedou vady, na n upozornil prodvajc
a dle vady zjitn pi pevzet chybjc vci (vada kom-
pletnosti podniku) a zjevn vadn vci. Za chybjc se po-
vauj vci, kter prodvajc kupujcmu nepedal, a podle
etn evidence a smlouvy maj bt soust jmn prodva-
nho podniku. Vadnost vc se posuzuje nejen z hlediska je-
jich samostatnho fungovn, pokozen aj. jako takovch, ale
i z hlediska jejich schopnosti slouit provozu podniku a k do-
b jejich pouvn podle etnch zznam.
Za chybjc vci nebo vady uveden v zpisu pi pedn
a pevzet (s vadami, o kterch informoval prodvajc nebo
se zjevnmi vadami zjitnmi obma stranami pi pevze-
t) m kupujc prvo na slevu z ceny. Pokud chybjc vci
nebo vci se zjevnou vadou nebyly v zpisu zachyceny, ne-
me bt toto prvo piznno v soudnm (ale ani v rozhod-
m) zen, ledae prodvajc o nich vdl v dob pedn
vci. U vad skrytch zjistitelnch a pi provozu podniku
nastvaj tyto inky, pokud byly reklamovny vas bez
zbytenho odkladu po zjitn nebo co mohly bt zjit-
ny pi odborn pi kupujcm (subjektivn reklaman do-
ba), nejpozdji vak po uplynut 6 msc ode dne innosti
smlouvy (objektivn reklaman doba). Jedn se o zkon-
nou odpovdnost za vady, zrun odpovdnost by plynu-
la pouze ze smlouvy.
K tomu, aby prva na slevu z ceny z vadnho plnn by-
la soudn nevymahateln je teba, aby prodvajc namtl
v soudnm zen, e vady nebyly vas reklamovny (jako
u promlen). Opodn reklamace vede k tomu, e kupuj-
c me snit cenu jen po dohod s podvajcm nebo ji po-
ut k zapoten s pohledvkou prodvajcho, jako u kupn
smlouvy. Tyto inky opodn reklamace vak nenastvaj,
pokud prodvajc o vadch vdl v dob uzaven smlouvy,
resp. u prvnch vad pokud o uplatnn prva tet osobou
u kupujcho vdl v dob, kdy se o nm dozvdl kupuj-
c tj. v dob, kdy tet osoba uplatnila sv prva z duevn-
ho vlastnictv vi kupujcmu.
Kupujc je oprvnn od smlouvy odstoupit, pokud pod-
nik nen zpsobil k provozu podle smlouvy a vady vas
oznmen jsou neodstraniteln nebo je prodvajc neod-
stran v pimen dob, kterou mu kupujc stanov. To
143
se me tkat i prvnch vad, jestlie prodvajc se te-
t osobou majitelem prv duevnho vlastnictv, do t-
to doby neuzavel licenn smlouvu ve prospch kupujc-
ho, resp. prodanho podniku nebo jinak nenarovnal sporn
vztahy.
Pro prvn vady prodvanho podniku plat obdobn
ustanoven stanoven pro prvn vady u kupn smlouvy (viz
ve v 3. bodu 1.). Mohou bt dvojho druhu pi pevo-
du prv z licence, kterou prodvajc pedtm nabyl od te-
t osoby (poskytovatele licence), mohou vyplvat z omezen
prodvajcho jako nabyvatele tto licence v licenn smlou-
v (k pechodu nkterch prv z tto licence na kupujcho
nedolo vzhledem k 479 odst. 2, a se k tomu prodvajc
zavzal) nebo to budou prva jakchkoliv tetch osob mimo
takto uzavenou licenn smlouvu.
3.3. Smlouva o koupi najat vci
I pi koupi najat vci se uplatuj nroky z vadnho pln-
n, a to vzhledem k vlastnostem, kter mla mt najat vc
ji v dob jejho njmu (nikoliv a od jej pozdj koup)
a lhty pro reklamaci vad koupen vci se potaj tak ji
ode dne, kdy njemce pevzal najatou vc. M-li vc prv-
n vadu spovajc v tom, e vlastnictv k najat vci na ku-
pujcho nepejde a prodvajc tuto vadu neodstran ani
v pimen dob, stanoven mu k tomu kupujcm, m-
e kupujc od smlouvy odstoupit. Tento zvr se zejm
analogicky pouije i na prvn vady jin prva duevn-
ho vlastnictv, kter brn uvn vci po jej koupi, pop.
brn koupi samotn (to se vak neme uplatnit, byla-li vc
uvedena na trh R legln majitelem prv duevnho vlast-
nictv, vztahujcch se k dan vci, nebo s jeho souhlasem,
protoe pak dojde k vyerpn tchto prv). Nabyvatel
vlastnickho prva, kter vc v souladu se smlouvou nabyl
po urit dob njmu vci bezplatn na zklad dosti da-
n prodvajcmu, nen oprvnn uplatovat u najat v-
ci jej vady s vjimkou prvnch vad, ledae je mu poskyt-
nuta zruka.
3.4. Vslovn prava prvnch vad v prav smlouvy o dlo
Zhotovitel odpovd za vady, je m dlo v dob pedn,
resp. v dob pechodu nebezpe kody na zhotoven vci,
je-li pozdj. Objektivn reklaman doba in 2 roky, u sta-
veb 5 let. Je-li sjednna zruka, je to do konce zrun do-
by. prava obsahuje vslovnou zmnku o prvnch vadch
pouze v 559, podle nho zhotovitel odpovd za porue-
n prva jin osoby z duevnho vlastnictv v dsledku po-
uit pedmtu dla, jestlie k tomuto poruen dojde podle
eskho prvnho du nebo podle prva sttu, kde m bt
pedmt dla vyuit a zhotovitel o tom vdl v dob uzave-
n smlouvy. Pro pravu prvnch vad se odkazuje na kupn
smlouvu na 434 a 435 obchodnho zkonku (jejich v-
klad viz ve).
3.5. Problematika odpovdnosti za vady v licenn smlouv
a ve smlouv o pevodu prv z duevnho vlastnictv
prava licenn smlouvy neobsahuje zmnku u odpovdnos-
ti za vady a tm mn o prvnch vadch, a je to velmi dle-
it prvek smluvnho vztahu. Uritou nepmou pravu prv-
nch vad obsahuje 514 odst. 1, kter zmiuje situaci, kdy je
nabyvatel omezovn ve vkonu prva jinmi osobami z-
konk vak nee odpovdnost poskytovatele v takov situa-
ci, ale jen povinnost nabyvatele zpravit jej o tom. asov tuto
ochranu nabyvatele zkon nijak neomezuje. Poskytovatel je
pak povinen bez zbytenho odkladu uinit potebn opat-
en k ochran vkonu prva nabyvatelem, zejmna k nabyt
licence od tet osoby ve prospch nabyvatele.
Vzhledem ke specifck povaze licenn smlouvy nepipad
analogick pouit pravy odpovdnosti za vady a prvnch
vad z pravy kupn smlouvy v obchodnm zkonku v va-
hu, a proto lze pout jen obecnou pravu odpovdnosti za
vady podle 499 obanskho zkonku. Reklaman doba
podle n in 6 msc. Pedpokld se ovem, e si smluv-
n strany sjednaj odpovdnost za vady vetn prvnch vad
podrobn ve smlouv jako zrun odpovdnost, a to jak za
vady faktick, tak pedevm za vady prvn.
Podobn lze posoudit i pravu prvnch vad u smluv, kter
maj siln licenn prvek, jako je nap. franchising (smlou-
va nepojmenovan) nebo njem podniku (smlouva je sice
v obchodnm zkonku upravena, ale odpovdnost za vady
v souvislosti s jejm licennm prvkem nikoliv), jeho s-
t jsou i prva duevnho vlastnictv podle 488g obchod-
nho zkonku.
Smlouva o pevodu prv k nehmotnm statkm (nap.
k patentu, ke zlepovacmu nvrhu aj.) je z hlediska ob-
chodnho (stejn jako obanskho) zkonku smlouvou
nepojmenovanou, k een odpovdnosti za prvn va-
dy s n spojen lze pout analogicky pravu prvnch vad
v kupn smlouv v 433435 obchodnho zkonku, avak
vzhledem k rozdlnmu pedmtu plnn pouze pimen,
a pokud by tato prava nepostaovala, lze pout obecnou
pravu odpovdnosti za vady u smluv vbec v 499 oban-
skho zkonku.
4. Prvn vady podle autorskho zkona
V prav licenn smlouvy v 4656 autorskho zkona
nen o odpovdnosti autora za vady a tm mn za prv-
n vady pedanho oprvnn k vkonu prva dlo ut d-
n zmnka, a to ani o omezen prva nabyvatele tetmi oso-
bami a povinnosti poskytovatele (autora) je odstranit, jak je
tomu v 514 obchodnho zkonku. Je z toho patrn pevaha
prv v prav smlouvy na stran autora. Pesto i v tto smlou-
v autor zkonnou odpovdnost za vady vetn prvnch
vad m, a to podle 499 obanskho zkonku (pouit je jen
pimen vzhledem k nehmotn povaze plnn), objektiv-
n reklaman doba podle tto pravy in, jak ji bylo ve
uvedeno, 6 msc. Nelze vak analogicky vzhledem k odli-
n povaze smlouvy pout pravu kupn smlouvy, a to ani pro
vztah ohledn vyuit autorskho dla nebo nehmotnch stat-
k souviscch i obsahu databze mezi dvma podnikateli,
144
na kter se pouije obecn obchodn zkonk. Prv prvn
vady jsou v licenn smlouv podle autorskho zkona velmi
dleit. Pedpokld se ovem vzhledem ke znan kusovit
prav 499, e si strany sjednaj zruku vetn prohlen
poskytovatele (autora) o prvn istot poskytovanch prv
k dlu a potebn dlky zrun doby.
Nov autorsk zkon nem ani zmnku o odpovdnosti za
vady u smlouvy o dlo autorsk (pouvan u tvorby nov-
ho dla nebo pravy dla), jej nkter aspekty jsou upraveny
v 61 autorskho zkona, ale pouij se na ni jinak ustanoven
pravy smlouvy o dlo podle obanskho zkonku nebo ob-
chodnho zkonku podle povahy smluvnch stran.
145
Licence a pevody v oblasti prumysovch prv
1. vod
Mezi zkladn prva majitele prmyslov prvn ochrany
pat vlun prvo pedmt ochrany vyuvat, poskytovat
souhlas k jeho vyuvn jinm osobm, nebo na n udle-
n prvo pevdt.
To plat jak pro prvn chrnn vynlezy, tak pro uitn
vzory, prmyslov vzory, topografe polovodiovch vrob-
k, ochrann znmky a nov odrdy rostlin a plemena zvat.
2. Licence na prmyslov prva
Poskytovn souhlasu k vyuvn pedmt prmyslovho
vlastnictv se dje smluvn, tak zvanou licenc. Licenc se
poskytuje nabyvateli licence prvo k vkonu prmyslovch
prv, tj. napklad vynlez chrnn patentem vyrbt a ob-
chodovat s vyrobenmi vroky. Toto prvo, napklad patent,
se tedy licenc neprodv, ale zstv i nadle v majetku po-
skytovatele licence. Tento nehmotn majetek by peel do
vlastnictv tet osoby tak zvanm pevodem.
Licence je jednou z forem transferu technologi, za kter
je nkdy zamovna. Transfer technologi v nehmotn for-
m, mezi n prmyslov prva pat, se v lidsk spolenos-
ti uskuteuje v mnoha podobch. Uskuteuje se zejmna
prostednictvm publikac obecnho druhu, jako jsou knihy,
asopisy, noviny, televize, rozhlas a podobn. Takt prosted-
nictvm specilnch prostedk, jakmi jsou patentov spi-
sy, vstnky patentovch a znmkovch ad, informanch
elektronickch prostedk, v posledn dob Interntu. Takt
osobnmi kontakty, na rznch organizovanch setknch, ja-
ko jsou mezinrodn konference a semine, veletrhy, vsta-
vy a podobn. Pat mezi n jak legln, tak nelegln formy.
Pod licenc se obecn mn svolen k innosti, kterou je
povoleno vykonvat jen oprvnnm osobm. S uritou ne-
pesnost by se dalo mluvit o pronjmu danho prmyslo-
vho prva. V oblasti prmyslovho vlastnictv se pod li-
cenc zpravidla rozum svolen majitele tohoto prva tetm
osobm vyuvat pedmt prvn ochrany, napklad vyn-
lez nebo ochrannou znmku, za podmnek, kter si obvykle
smluvn strany spolu dohodnou. Poskytnutm licence zst-
v i nadle majitelem danho prmyslovho prva jeho p-
vodn majitel.
Termnu licence se t pouv i v jinch oblastech, ne
v oblasti prmyslovch prv. Nejastji jde o udlen admi-
nistrativnho svolen orgnu sttn sprvy k vkonu urit-
ho druhu podnikn, nap. k prodeji uritho druhu zbran
1
.
Termnu licence se pouv i v oblasti povolovn ivnost,
ale nap. i v oblasti sportu.
Licence je obecn poskytovna psemnou formou, ve for-
m tak zvan licenn smlouvy mezi smluvnmi stranami. Po-
kud obecn zvazn prvn norma stanov , jak je tomu nap-
klad u ns v 508 obchodnho zkonku, e licenn smlouva
na pedmty prmyslovho vlastnictv vyaduje psemnou
formu, je takov ustanoven nutno respektovat. edn li-
cence, udlovan orgnem sttn sprvy nebo nucen licen-
ce, je vydvna formou rozhodnut. V nkterch ppadech
je oprvnn k vkonu uritch innost dno pmo zko-
nem a v takovm ppad nen nutn souhlas majitele abso-
lutnho prva. Je to tak zvan zkonn licence.
Ten, kdo licenci udluje je oznaovn jako poskytovatel.
Ten, kdo licenci zskv je oznaovn jako nabyvatel. Prvo
nabyvatele k nehmotnmu statku m jen relativn povahu.
146

1
Napklad zkon . 21/1997 Sb., o kontrole vvozu a dovozu zbo a tech-
nologi podlhajcch mezinrodnm kontrolnm reimm (zbo,kter
me bt pouito jak pro civiln, tak vojensk ely, uveden v seznamu,
kter je plohou provdc vyhlky k tomuto zkonu) uvd, e se po-
volen k vvozu nebo dovozu udluje na zklad individulnch licenc,
individulnch otevench licenc pro opakujc se dodvky a veobecnch
licenc pro pedem neurenho dovozce i vvozce.
Psob jen ve vztahu k poskytovateli, kter je majitelem ab-
solutnho prva k pedmtu prmyslovho vlastnictv. Abso-
lutn prvo, napklad patent nebo ochrann znmka vak
licenc pevedeno nen, zstv ve vlastnictv poskytovate-
li. Toto absolutn prvo, jak ji bylo naznaeno, by mohlo
bt pevedeno na nabyvatele tak zvanm pevodem, niko-
liv licenc.
Licenn smlouvou k pedmtm prmyslovho vlast-
nictv opravuje poskytovatel nabyvatele v sjednanm roz-
sahu a na sjednanm zem k vkonu prv z prmyslovho
vlastnictv a na druh stran se nabyvatel zavazuje k posky-
tovn urit odmny, nebo jin majetkov hodnoty.
V literatue a v praxi je mono se setkat s adou nzv
a oznaovn licenc a licennch smluv. Jednm z hledi-
sek je jejich vztah k nabyvateli a poskytovateli. Pak se jed-
n o tak zvan licence aktivn a licence pasivn. O aktivn
licenci mluv poskytovatel, jestlie licenci tak kajc prodal
a bude z n mt njak pjmy nebo jin vhody. O pasivn li-
cenci mluv nabyvatel, kdy licenci zskal za platu nebo ji-
n plnn.
Z hlediska rozsahu poskytnutch prv se licence dl na li-
cence vlun a nevlun.
Vlun licence poskytuje k vyuit pedmtu licence, na-
pklad vynlezu, oprvnn pouze nabyvateli a poskytova-
tel se mu zavazuje, e licenci neposkytne dnmu jinmu
a zpravidla, e ani on sm pedmt licence nebude vyuvat.
Nkdy se u vlunch licenc setkvme s tak zvanmi solo
licencemi , kdy se poskytovatel rovn zavazuje, e licenci na
tent pedmt neposkytne dalm subjektm, ale vyhrad si
uvn pedmtu licence vedle nabyvatele i pro sebe.
Nevlunou licenc udluje poskytovatel prvo nabyvateli
ve stanovenm rozsahu pedmt licence vyuvat, ale pone-
chv si pro sebe dispozici tento pedmt nejen sm vyuvat,
ale i monost poskytovat licenci na tent pedmt i dalm
zjemcm. Nkdy se tato monost v licenn smlouv i teri-
toriln vymez, napklad jen pro zjemce z vlastn zem ne-
bo stanovenho teritoria.
Z hlediska plnn za poskytnutou licenci se setkme s ter-
mnem kov licence, kdy poskytovatel od nabyvatele ne-
obdr fnann plnn za poskytnut licence, ale licenci i
souhlas k vyuvn nehmotnho statku, kter m v drb
nabyvatel.Tento druh licence se nkdy pouv pi narovn-
n spor o poruovn prmyslovho prva.
V praxi pi uzavrn licennch smluv jde obvykle
o smlouvu, kter zahrnuje nkolik nehmotnch statk, a ji
prvn chrnnch, i nechrnnch. Pak se takov smlouva
oznauje jako smlouva smen. Je napklad bn, e bu-
douc nabyvatel chce zskat nejen prvo k patentem nebo n-
kolika patenty chrnnmu vynlezu, ale chce zskat i prvo
na vyuit zaregistrovanho prmyslovho vzoru chrncho
vnj vzhled vrobku, prvo na vyuit patentovan tech-
nologie pro vrobu danho vynlezu a rovn zskat i zna-
losti a dovednosti (know-how), kter m v drb poskytova-
tel. Proto se v takovto smen licenn smlouv sjednvaj
i podmnky technick pomoci, jako je vysln odbornk po-
skytovatele do provozovny nabyvatele k zakolen pracovnk
a pedn zkuenost, pomoc pi obstarn potebnch za-
zen pro zaveden vroby.
2.1. Nucen licence
Na vyuit vynlez, uitnch vzor a topograf polovodi-
ovch vrobk me ad prmyslovho vlastnictv udlit
nucenou licenci. Tuto nucenou licenci me uveden ad
udlit pouze z dvodu ohroen dleitho veejnho zjmu.
Takovm dvodem by mohly bt zejmna dvody obrany
sttu, zdravotn, ekologick a podobn dvody jen zvltn-
ho zetele hodn.
U vynlez a uitnch vzor t v ppad, jestlie vyn-
lezu nebo uitnho vzoru jeho majitel nevyuv vbec, ne-
bo jej vyuv nedostaten a neospravedln-li svou nein-
nost dnmi dvody. Tuto nucenou licenci nelze vak udlit
ped uplynutm ty let od podn pihlky vynlezu nebo
uitnho vzoru nebo od uplynut t let od udlen patentu
nebo zpisu uitnho vzoru do rejstku. Pitom plat lhta,
kter uplyne pozdji.
Podmnkou pro udlen nucen licence vdy bude, e se
za pijatelnch podmnek nedoshlo dohody mezi majite-
lem prva a ppadnm adatelem o poskytnut licence. -
dosti o udlen nucen licence tedy mus prokazateln ped-
chzet takov jednn.
Nucen licence by vdy byla povolena jen jako nevlun
a za pesn stanovench podmnek, kter odpovdaj dvo-
dm pro jej poskytnut. Rozhodnut o poskytnut nucen li-
cence by podlhalo odvolacmu zen, vetn jeho pezkou-
mn soudem.
Udlenm nucen licence nen doteno prvo majitele na
hradu ceny licence. Pokud by se strany na hrad za nuce-
nou licenci nedohodly, rozhodl by o n na nvrh kterhoko-
liv z astnk soud.
Udlovn nucench licenc, s nimi pot i Pask
mluva na ochranu prmyslovho vlastnictv i novj me-
zinrodn smlouvy, jimi je esk republika vzna, je ve vt-
in zem zcela v rozhodovac gesci soud.Ve vech zemch se
k udlovn nucench licenc pistupuje se znanou zdrenli-
vost. Na zem bvalho eskoslovenska i nynj esk re-
publiky dosud k udlen nucen licence nedolo.
2.2. Nabdka licence
N zkon . 527/1990 Sb., o vynlezech, prmyslovch
vzorech a zlepovacch nvrzch zavedl v 19 tak zva-
nou nabdku licence. Podle tohoto ustanoven, prohls-li
u adu prmyslovho vlastnictv pihlaovatel, poppad
majitel patentu, e komukoliv poskytne prvo k vyuit vy-
nlezu, vznikne prvo k vyuit vynlezu kadmu, kdo na-
bdku licence pijme a psemn to sdl pihlaovateli nebo
majiteli patentu. ad prmyslovho vlastnictv tuto nabd-
ku licence vyzna v patentovm rejstku. Prohlen o na-
bdce licence neme pihlaovatel nebo majitel patentu
vzt zpt. Vznikem prva na vyuit takovho nabdnutho
vynlezu nen doteno prvo majitele patentu na hradu za
poskytnut licence. Pokud by se majitel patentu s nabyvate-
lem prva na vyuit vynlezu na hrad za licenci nedo-
hodli, musel by o n rozhodnout soud.Za udrovn v plat-
nosti patentu, k nmu majitel nabdl licenci, plat majitel
patentu pedepsan udrovac poplatky pouze v polovi-
n vi.
147
Prohlenm o nabdce licence se majitel patentu v pod-
stat zk svho vlunho prva k vynlezu. To znamen,
e nabdku licence me majitel patentu uinit jen tehdy, jest-
lie toto prvo ji nezkonzumoval uzavenm vlun licen-
ce na tento vynlez.
2.3. Zkladn prva a povinnosti z licenn smlouvy
Zkladn prva a povinnosti z uzavranch licennch smluv
jsou stanovena ve vech vysplch zemch obdobn, jak to
stanov i esk obchodn zkonk . 513/1991 Sb. v 508 a
515.
V nkterch ppadech, stanov-li to zvltn pedpis, vy-
aduje se k vkonu prva z licence zpis do pslunho
rejstku tchto prv, zpravidla do rejstk vedench pa-
tentovmi a znmkovmi ady a asto se stanov, kter ze
smluvnch stran m za povinnost tuto registraci provst. Z-
vis-li trvn prva na jeho vkonu, je u ns k tomuto vko-
nu povinen nabyvatel.
Poskytovatel licence m obecn po dobu trvn licenn
smlouvy povinnost udrovat prvo, napklad patent, kte-
r je pedmtem licence, v platnosti. Smluvn strany si vak
v praxi asto dojednaj, e za stanovench podmnek bude to-
to prvo udrovat nabyvatel licence, za ppadn souinnos-
ti jejho poskytovatele. To plat obdobn nap. pi napaden
prmyslovho prva tet osobou.
Poskytovatel je i po uzaven licenn smlouvy oprvnn
k vkonu prva, je je pedmtem licenn smlouvy, tj. nap.
k vrob na zklad danho patentu, a k poskytnut licence
dalm osobm, pokud se v licenn smlouv vslovn neza-
ve tak neinit nebo nebyla sjednna vlun licence. Na-
byvatel licence na druh stran nen oprvnn penechat v-
kon prv z licence jinm osobm.
Poskytovatel licence je obecn povinen bez zbytenho
odkladu po zaven smlouvy poskytnout nabyvateli veke-
r podklady a informace, je jsou potebn k vkonu prv
z licence.
N obchodn zkonk dle stanov, e je nabyvatel po-
vinen utajovat poskytnut podklady a informace ped te-
tmi osobami, ledae ze smlouvy nebo z povahy poskytnu-
tch podklad a informac vyplv, e poskytovatel nem
zjem na jejich utajovn. Pitom se za tet osoby nepova-
uj osoby, je se astn na podnikn podnikatele a kter
podnikatel zavzal mlenlivost. Po zniku smlouvy je na-
byvatel povinen poskytnut podklady vrtit a dle utajovat
poskytnut informace do doby, kdy se stanou obecn zn-
mmi.
Pokud by byl nabyvatel omezovn ve vkonu prv z licence
jinmi osobami nebo zjist-li, e jin osoby toto prvo poru-
uj, je povinen bez zbytenho odkladu o tom podat zprvu
poskytovateli licence. Ten je v takovm ppad povinen bez
zbytenho odkladu uinit potebn prvn opaten k ochra-
n vkonu prva z licence. Pi tchto krocch je nabyvatel li-
cence s jejm poskytovatelem povinen inn spolupsobit.
Pokud nebyla licenn smlouva sjednna na dobu uritou,
lze ji vypovdt. Nestanov-li smlouva jinou vpovdn lh-
tu, nabv vpov innosti uplynutm jednoho roku od
konce kalendnho msce, v nm byla vpov dorue-
na druh stran.
2.4. Uzavrn licennch smluv
K poskytnut prv k vyuvn nehmotnch statk (aktivn li-
cence) pistupuje majitel prmyslovch prv zpravidla teh-
dy, jestlie tohoto vlastnictv neme sm vyut vbec, nebo
v nedostaten me. Velmi asto tak tehdy, jestlie ji m
pro sebe dal dokonalej een a existuj podnikatel a te-
ritoria, kde se d k licenci uvaovan een jet vyut. D-
vodem pro aktivn licenci me bt i snaha o navzn ob-
chodnch a jinch vztah.
K nkupu prv na vyuit pedmt prmyslovho vlast-
nictv (pasivn licence) dochz obvykle z dvodu, e zjem-
ce nem sm k dispozici vhodn nehmotn vlastnictv, na-
pklad vynlez, prmyslov vzor nebo ochrannou znmku,
kter by mohl v pijateln dob pouvat pi sv podnikatel-
sk innosti. Zjemce o licenci asto nem prostedky k pro-
vdn vzkumu a vvoje, nebo by vzkum a vvoj trval p-
li dlouhou dobu, a na trhu existuje v dan dob poptvka po
zbo, kter je pedmtem prmyslov prvn ochrany mo-
nho poskytovatele licence. Vnm dvodem pro vahu
o nkupu licence je, e konkurence m tak dokonalou pr-
myslov prvn ochranu danho een, e se bez zskn pr-
va na vyuit nelze obejt. V praxi se vyskytuj t ppady, e
je podnikatelsk subjekt upozornn majitelem prmyslovho
prva, e toto jeho prvo nedovolen vyuv a tud jej poru-
uje. Pak vznik otzka, zda pistoupit na zastaven vyuvn
nebo na uzaven licenn smlouvy nebo se brnit, napklad
zruenm dan prmyslov prvn ochrany, nap. patentu.
2.4.1. kony ped uzavenm licenn smlouvy
Ped uzavenm licenn smlouvy je teba provst ko-
ny a rozvahu, podobnou jako ped jinmi podnikatelsk-
mi aktivitami, vetn tch, kter jsou specifck pro licen-
n smlouvy.
Vedle takovch bnch kon, kter je teba provst
ped kadou vnj podnikatelskou aktivitou, jako je zs-
kn spolehlivch informac o budoucm smluvnm partne-
rovi, o jeho fnann situaci, kvalit vroby a slueb, spolehli-
vosti a podobn, je teba pedevm zjistit vechny dostupn
daje o budoucm pedmtu licence a jeho prmyslov prv-
n ochran.
Je teba v prv ad u pslunho adu prmyslovho
vlastnictv resp. u patentnho nebo znmkovho adu zjis-
tit, zda prmyslov prvn ochrana k pedmtu zamle-
n licence skuten existuje a zda je poskytovatel vlunm
vlastnkem licencovanho prmyslovho prva . To nap-
klad znamen zda je patent v platnosti, zda jsou placeny je-
ho udrovac poplatky, zda nebyl zcela nebo sten zruen
a podobn. V kadm ppad je nutno znt rozsah udle-
nch prv. U patent je to dno znnm patentovch nrok,
u uitnch vzor nrok na ochranu a u ochrannch znmek
skutenm znnm ochrann znmky a seznamem vrobk,
pro kter je ochrann znmka v rejstku zapsna. V ppa-
d obvinn, e je prvo poruovno, uvit monost zruen
nebo omezen tohoto prva.
V ppad, e m bt smluvnm partnerem zahranin sub-
jekt, je nutno se zajmat o zvltn podmnky schvalovacho
postupu pi uzavrn licennch smluv v dan zemi, otzkami
zdann a daovch lev, dovoznch omezen a podobn.
148
Velice dleit je rozbor ekonomick efektivnosti licen-
ce. Jak v ppad aktivn licence, tak pasivn. Je teba provst
pedbn odhad pnos a vdaj pi prodeji licence, jejich
uvliv porovnn, zjitn zpsobu zdaovn pi pjmech
za licenci v zemi nabyvatele, monosti vyuit ppadn exis-
tujc smlouvy o zamezen dvojho zdann, monosti pevo-
du zskanch licennch poplatk do vlastn zem apod.
Analogick kroky je nutno ped uzavenm uskutenit pi
zakoupen licence.
Soust tchto krok by ml bt alespo informativn
marke tingov przkum, nebo na odbytu vrobk bude z-
visl celkov efektivnost licence.
2.5. Obsah hlavnch ustanoven licenn smlouvy
Obsah licenn smlouvy mus splnit jej zkladn posln,
tj. aby poskytovatel, za danch podmnek oprvnil nabyva-
tele k vkonu prv k danmu pedmtu prmyslovho vlast-
nictv.
Licenn smlouva, kter mus bt psemn, obsahuje ze-
jmna oznaen smluvnch stran, vod (preambule) licen-
n smlouvy, defnovn pedmtu smlouvy, vetn technick
pomoci, know- how, cenu za licenci a jej zpsob splatnos-
ti, stanoven minimlnch licennch poplatk, volbu mny,
ustanoven o zdann a o zamezen dvojho zdann, zpsobu
poskytovn plateb a zvazek o umonn kontroly etnch
knih. Dle pak ustanoven o dob platnosti smlouvy, zruky
za kvalitu pedmtu licence a jeho prmyslov prvn nez-
vadnost, o prvech a povinnostech poskytovatele a nabyva-
tele licence, zvazky smluvnch stran o poskytovn zlepen
a zdokonalen, o utajen pedmtu licence a s nm souvisej-
cch informac a podklad. V zvrench stech pak licen-
n smlouva m obsahovat arbitrn doloku a volbu prva
pro vklad a spory ze smlouvy, veobecn ustanoven o mo-
nch dvodech neplatnosti licenn smlouvy, nemonosti pl-
nn, neuskutenitelnosti smlouvy, prodlen a ppadnho ne-
kalosoutnho jednn.
Licenn smlouva na vynlezy, prmyslov vzory, uitn
vzory a topografe polovodiovch vrobk nabv in-
nosti mezi smluvnmi stranami podpisem smlouvy. Vi
tetm osobm a zpisem do rejstku u adu prmyslo-
vho vlastnictv.
Uzavrn licennch smluv se obecn d obchodnm z-
konkem, jde-li o podnikatelsk subjekty. Jestlie vak jeden
z nich bude osoba fyzick, kter neprovd podnikatelskou
innost, potom se licenn smlouva bude dit obanskm
zkonkem a lo by o tak zvanou smlouvu nepojmenovanou
(inomintn smlouvu).
2.6. Licenn smlouvy na ochrann znmky
Podobn jako u ostatnch pedmt prmyslovch prv, si
majitel toto prvo me ponechat a pi splnn pedepsanch
zkonnch podmnek me tetm osobm poskytnout prvo
na jejich uvn, obvykle formou uzaven licenn smlouvy
(s vjimkou prv k zapsanm oznaenm pvodu vrobk
a kolektivnch ochrannch znmek). Tedy i zde se nabyvatel
licence nestv majitelem ochrann znmky, nenabv k n
absolutn prvo, ale m jen relativn prvo ji uvat v souladu
s podmnkami stanovenmi v licenn smlouv.
Licence na ochrannou znmku me bt licenn smlou-
vou poskytnuta pro vechny vrobky nebo sluby, pro kter
byla v rejstku zapsna, nebo jen pro jejich st. V kadm
ppad vak me bt nabyvatelem licence pouze fyzick ne-
bo prvnick osoba, pedmtem jejho podnikn jsou v-
robky i sluby, pro kter je licence na ochrannou znmku
poskytovna
2
.
Prvo uvat ochrannou znmku na zklad licenn
smlouvy vznik ji podpisem licenn smlouvy, ale vi te-
tm osobm je inn a zpisem do rejstku adu pr-
myslovho vlastnictv. O zpis licenn smlouvy na ochran-
nou znmku do rejstku me podle novho znmkovho
zkona podat ad prmyslovho vlastnictv kterkoliv ze
smluvnch stran
Nov znmkov zkon chrn vlastnka ochrann znm-
ky ustanovenm podle kterho se me dovolvat svch prv
z ochrann znmky vi nabyvateli licence, kter poruil
ustanoven licenn smlouvy pokud jde o trvn licence, po-
dobu, ve kter me bt ochrann znmka uvna, rozsah
vrobk nebo slueb, pro kter byla licence poskytnuta, ze-
m na kterm me bt ochrann znmka uvna, nebo ja-
kost vrobk nebo slueb vyrbnch i poskytovanch na-
byvatelem licence.
Pokud licenn smlouva nestanov jinak, nabyvatel licence
je oprvnn sm zahjit zen ve vci poruen prv z ochran-
n znmky jen pokud vlastnk ochrann znmky na jeho upo-
zornn do dvou msc takov zen nezahj sm.
2.7. Zmna vlastnka prmyslovch prv
Ke zmn vlastnka prmyslovho prva dochz pevodem
tohoto prva, jeho pechodem nebo vyznaenm zmny je-
ho vlastnka. Prmyslov prvo me bt rovn pedmtem
zstavnho prva.
2.7.1. Pevod prmyslovch prv
Pevod prmyslovch prv se provd psemnou smlou-
vou. Obsah smlouvy se bude dit bu obchodnm zkon-
kem, jde-li o dva smluvn podnikatelsk subjekty, nebo ob-
anskm zkonkem, jde-li na jedn stran o osobu fyzickou,
bez podnikatelskho oprvnn. Nelze pevdt prva osobn
povahy, nap. prvo na pvodcovstv k vynlezu, prmyslo-
vmu nebo uitnmu vzoru.
Pevod prmyslovch prv na zklad smlouvy je zpravi-
dla platn a je zvisl na ujednn smluvnch stran. Pevod
149

2
Z americkch pramen- viz nap. Goldschneider, R., Muhlern,C. ve stu-
dii Use of the per cent Rule in Valuing IPuveejnn v LES Nouveles .
4, prosinec 2002 uvd tato rozmez: dopravn prostedky 115%, che-
miklie 0,525%, potae 0,215%, spotebn zbo 0,017%, elektroni-
ka 0,515%,energetika a ivotn prosted 0,520%, potraviny 0,37,0%,
zdravotnictv 0,17%, Internet 0,340,0%, stroje a nstroje 0,525%, m-
dia a zbava 250%, farmacie a biotechnologie 0,140%, polovodie 0,0
30%, sofware 0,070%, telekomunikace 0,425%.
Z evropskch pramen dle Malho, J. a Jakla, L. se pro obor chemie uvd
0,23,0%, pro spotebn zbo 1,05,0%, pro elektroniku 3,010,0%, pro
stroje a nstroje 0,57,0% a pro farmacii a biotechnologie 2,010,0%.
prmyslovho prva se tk vdy jen teritoria, v nm prvo
plat, resp. v nm bylo udleno.
K pevodu prmyslovch prv k vynlezm, uitnm vzo-
rm, prmyslovm vzorm a topografm je zapoteb sou-
hlas vech majitel. Spolumajitel (spolupvodce) tchto prv
je oprvnn bez souhlasu ostatnch pevst svj podl jen na
nkterho ze spolumajitel. Na tet osobu me pevst svj
podl jen v ppad, e dn ze spolumajitel nepijme ve
lht jednoho msce psemnou nabdku pevodu. Toto vak
plat jen pro smluvn pechod prv k vynlezu, prmyslov-
mu vzoru, uitnmu vzoru a topografi polovodiovho v-
robku, nikoliv pro pechod ddnm.
Ochrann znmka me bt pevedena pro vechny v-
robky nebo sluby, pro kter je zapsna, nebo jen pro nkte-
r z nich. Rovn i u ochrannch znmek mus bt pevod
uinn psemnou smlouvou. Pevod ochrann znmky me
bt uskutenn nezvisle na pevodu podniku.
Smlouva o pevodu prmyslovch prv k vynlezm, pr-
myslovm vzorm, uitnm vzorm, topografm polovodi-
ovch vrobk a ochrannm znmkm nabv innosti
vi tetm osobm a zpisem do rejstku vedenho a-
dem prmyslovho vlastnictv. To znamen, e do doby, ne
bude v rejstku adu pevod vyznaen, se prvn nstup-
ce neme vi tetm osobm dovolvat prv ze zapsanho
prmyslovho prva.
Pevoditelnost prv k ochrann znmce umouje, aby
prva k zapsan ochrann znmce nezanikla v ppad zmn
podnikatelskch subjekt, jako je sluovn i rozdlovn
podnik, pi privatizaci a prodeji podnik a podobn. Je tak
umonn voln pevod prva bez nutnosti pevdt se znm-
kou i obchodn podstatu podniku. Pevd-li se vak podnik
jako celek, napklad pi fzi, pechz s nm i prvo k ochran-
n znmce na novho majitele.
2.7.2. Pechod prmyslovch prv
K pechodu prmyslovch prv dochz zpravidla na z-
klad ustanoven 460 zkona . 40/1964 Sb., obanskho
zkonku a 69 a 479 zkona . 513/1991 Sb., obansk-
ho zkonku.
Ochrann znmka pechz na novho majitele nap-
klad v ppad zruen a zniku spolenosti. Pechod ochran-
n znmky nabv innosti zpisem do rejstku ochrannch
znmek. O tento zpis je povinen podat ad prmyslov-
ho vlastnictv nabyvatel ochrann znmky.
Dolo-li k pechodu ochrann znmky v dsledku mr-
t majitele ochrann znmky, jeho ddic nen zpsobil bt
majitelem ochrann znmky, pslu ddici pouze prvo po-
skytnout licenci, poppad pevst ochrannou znmku na
tet osobu, kter tuto zpsobilost m. Tedy na osobu, jejm
povolenm pedmtem podnikn jsou i vrobky nebo sluby,
pro kter je dan ochrann znmka v rejstku zapsna.
Pro pevod a pechod oznaen pvodu vrobk plat ana-
logick zsady jako je tomu u ochrannch znmek.
2.7.3. Pepis vlastnka ochrann znmky
esk zkon o ochrannch znmkch, v souladu s evrop-
skou prax a s mezinrodnmi mluvami jimi je esk re-
publika vzna, pepis majitele ochrann znmky na zkla-
d soudnho vroku.
Vlastnk ochrann znmky zapsan v nkter ze zem, kter
jsou leny Pask mluvy na ochranu prmyslovho vlast-
nictv, me podat u soudu nvrh na uren prva na vy-
znaen zmny vlastnka ochrann znmky, byla-li ochrann
znmka zapsna na jmno obstaravatele bez souhlasu tohoto
vlastnka. Soud vak nvrhu nevyhov, pokud obstaravatel sv
jednn dn odvodn a dvody dolo. Na zklad pravo-
mocnho rozhodnut soudu ad na dost vyzna zmnu
vlastnka ochrann znmky v rejstku a tuto skutenost zve-
ejn ve svm Vstnku.
Takov situace nasv v ppad, e obchodn zstupce ma-
jitele ochrann znmky si pihls tuto ochrannou znmku
na sv jmno. Dve bylo mon takovou ochrannou znm-
ku tohoto tzv. nehodnho zstupce vymazat z dvodu kla-
mavosti. Oprvnn majitel ochrann znmky nem vak
zjem na vmazu tto znmky, ale m zjem, aby byla pe-
psna na jeho jmno.
2.7.4. Jin druhy zmn vlastnka prmyslovho prva
Prmyslov prva mohou bt pedmtem zstavnho prva,
pedmtem vkonu rozhodnut i exekuce a mohou bt za-
hrnuta do konkurzn podstaty v konkurznm zen nebo do
seznamu majetku v zen o vyrovnn.
2.8. hrada za poskytnut licence a za pevod prmyslovho prva
V zsad plat princip, e cena za poskytnut licence na vyu-
it prmyslovch prv a za pevod tchto prv je vc doho-
dy mezi poskytovatelem a nabyvatelem.
V licenn praxi se ustlil nzor, e zkladnm hlediskem
pro stanoven odmny za poskytnut licence je podl po-
skytovatele na obchodnm vsledku nabyvatele, kterho se
doshne v pinn souvislosti s vyuitm pedmtu licen-
ce. Tento pnos je teba pi pprav licenn smlouvy ale-
spo rmcov odhadnout v souvislosti se situac a obchod-
nmi zmry budoucho nabyvatele. Pi stanoven hrady
nen mono vychzet pouze z hodnoty pedmtu licence
a monch pnos pro budoucho nabyvatele, ale je nut-
no vzt v vahu, co je schopen a ochoten za poskytnut li-
cence zaplatit.
Z dosaitelnch daj je mono uvst, e je obvykl, jest-
lie platby za poskytnut licence in v prmru 0,5 a 10 %
z ist prodejn ceny vrobk nebo slueb produkovanch
na zklad licence. Tyto hodnoty jsou zvisl na tom, zda se
poskytuje vlun i nevlun licence, na hodnot inovace
pedstavovan pedmtem prmyslovho prva, na mnostv
vrobk nebo slueb produkovanch na zklad licence, na
tom, jak se pedmt licence podl na licennm vrobku ne-
bo objemu vroby nabyvatele a podobn. Jsou rovn rzn
pro jednotliv odvtv vroby a slueb.
3
Pi pevodu prmyslovch prv, tj. nap. pi prodeji paten-
tu jako takovho, jsou tyto hodnoty ponkud vy a pohybu-
j se obvykle v rozmez 5 a 15% z odhadnut nebo skute-
n ist prodejn ceny produkce za zbvajc dobu platnosti
prmyslovho prva nebo za dobu pravdpodobnho uv-
n prmyslovho prva.
150
2.8.1. Druhy hrad za licenci a pevod
hrada za poskytnutou licenci se obvykle neuskuteuje jed-
norzov, pauln stkou, ale je snahou obou smluvnch
stran ji odvjet od skuten dosaench pnos vlivem licen-
ce nebo zskanho prva. Proto hrada resp. cena za licenci
sestv obvykle ze vstupnho poplatku a z bnch, periodic-
kch poplatk. hrada za pevod se obvykle provd jednor-
zovou i zlohovanou platbou a je zpravidla podstatn vy
ne je tomu u licenc, nebo v ppad pevodu jde v podstat
o prodej prva, zatmco u licence o jeho pronjem.
Pauln stka (Lump sum), pokud se takovto mn ob-
vykl zpsob hrady zvol, se bu odvod z odhadnutho ob-
jemu produkce po pedpokldan obdob vyuit pedmtu
licence nebo pevodu, nebo se stanov dohodou smluvnch
stran, nezvisle na tchto aspektech. Zpsob hrady za licenci
pauln stkou je pomrn rizikov pro ob smluvn strany
a proto se uv vjimen jen u een jet ne zcela hotovch
k bezprostednmu vyuit, pi prodeji licenc pomrn zasta-
ralch, pi nejistot platebn schopnosti partnera, s ohledem
na platebn podmnky v zemi nabyvatele a podobn. astji
je hrada pauln stkou uvna pi pevodu prmyslo-
vho prva zcela na nabyvatele, tak kajc pi jeho prodeji,
kdy poskytovateli toto prvo ji nezstv vbec, nebo jen
z sti (u ochrannch znmek, kde je mon pevod ochran-
n znmky jen pro urit vrobky nebo sluby).
Jak ji bylo shora uvedeno, nejbnjm zpsobem hrady
za poskytnut licence je kombinace poten platby splatn
na samm zatku, zpravidla pi podpisu licenn smlou-
vy a bnch i kusovch licennch poplatk, splatnch
ve stanovench termnech, v zvislosti na produkci a vyka-
zovacch obdobch.
Vstupn poplatek (Down-payment) je uritou zrukou
pro poskytovatele licence, e to nabyvatel s vyuvnm ped-
mtu licence mn vn a souasn poskytovatel touto for-
mou zskv pimenou hradu za sil a podklady, kter do
jednn o uzaven licenn smlouvy vloil.
Nen neobvykl ustanoven v licenn smlouv, podle kte-
rho bude vstupn poplatek zapotn do budoucch plateb,
pokud pnosy z licence doshnou urit hodnoty. Bn li-
cenn poplatky (Running Royalties) jsou nejbnj a nej-
znmj formou hrady z licenci.
Stanov se zpravidla procentn sazbou z ist prodejn ce-
ny vyrobench resp. vyprodukovanch a prodanch vrobk
i slueb. istou prodejn cenou se rozum cena oprotn
o poloky pesn stanoven ve smlouv, jako je napklad ce-
na obalu, dopravn, pojistn, dan a dvky a podobn, tedy
takov, kter nejsou zvisl na poskytnut licenci. Nen ne-
obvykl ujednn, e hodnota tchto odpoitatelnch polo-
ek nesm pekroit uritou hranici.
Jak ji bylo dve naznaeno, pi stanoven procentn sazby
bnch licennch poplatk se bere v vahu zda jde o vlu-
nou i nevlunou licenci, o stupe pipravenosti pedmtu
licence k co nejdvjmu vyuit, dlka a platnost licenn
smlouvy, rozsah prmyslov prvn ochrany, rozsah pedpo-
kldanho trhu pro odbyt vrobk na zklad licence, pr-
mrn zisk dosahovan v danm oboru, rozsah vroby nebo
slueb a dal hlediska.
I kdy se bn licenn poplatky z ist prodejn ceny
vrobku v jednotlivch prmyslovch odvtvch asto li,
jak je mono usoudit i z ji dve uvedench daj, je mo-
no uvst, e v evropskch zemch v odvtv elektroprmyslu
in 0,55%, elektroniky 310%, strojrenstv 0,57%, jem-
n mechaniky 210%, spotebnho zbo 15%, chemickho
prmyslu 0,23%, farmaceutik 210%, paprenstv a textil-
n vroby 12%.
Licenn poplatky za ochrann znmky se pohybuj ob-
vykle v rozmez do 2% z prodejn ceny zbo nebo slueb, kte-
r jsou ochrannou znmkou oznaovny. Procento je znan
zvisl na mnostv a cen oznaovanch vrobk i slueb.
m vy bude mnostv vrobk i slueb, tm ni bu-
de procentn sazba. hrada za pevod ochrann znmky je
obvykle vy ne souhrn licennch poplatk za celou dobu
poskytnut licence.
V uzavranch licennch smlouvch se obvykle stanovu-
j i minimln licenn poplatky (Minimum royalties). T-
mito poplatky se poskytovatel jist, e v danm obdob ob-
dr urit minimln poplatky. To napklad pro ppad, e
by nabyvatel nakupoval licenci jen z bloknch nebo po-
dobnch dvod. Za pijateln minimln licenn poplat-
ky se pokld 20 a 40% bnch licennch poplatk z v-
robk i slueb, kter by na pslunm trhu nabyvatel byl
schopen realizovat.
Placen licennch poplatk vrobky nabyvatele li-
cence vyrobenmi na podklad licence nebo nezvisle na
n. Takov forma hrady za licenci nen bn, ale nkdy
se uv s ohledem na platebn situaci nabyvatele a na od-
bytovch monostech pro dan vrobky ze strany posky-
tovatele, nebo kdy poskytovatel sm vrobu ukonil a po-
tebuje tyto vrobky pro servisn slubu k dvj produkci
apod.
Bezplatn vmna licenc mezi smluvnmi partnery (k-
ov licence) pichz v vahu tehdy, kdy si smluvn part-
nei maj monost nabdnout bezpenn smnu pedmt
prmyslovho vlastnictv, kter pro n maj pimen ob-
dobnou hodnotu.Bezplatn poskytnut licence nen vyloue-
no v ppad, e m poskytovatel zjem na odbytu vrobk
nebo slueb, kter bude nabyvatel potebovat pro realizaci
sv produkce.
2.8.2. Platebn podmnky hrady za licenci a pevod
V licenn smlouv a ve smlouv o pevodu prmyslovho
prva je nutno stanovit i podmnky, za kterch budou sjed-
nan platby poskytovny. Je nutno stanovit zejmna zpsob
splatnosti hrad, mnu hrad a zpsob zdann.
Splatnost pauln stky a vstupnho poplatku je te-
ba sjednat ve smlouv stanovenm termnu, zpravidla do 30
dn od podpisu licenn smlouvy.Splatnost bnch licen-
nch poplatk se stanovuje obvykle k vykazovacmu obdob
nabyvatele, tj. tvrtletn, pololetn, nebo jedenkrt za rok.
Splatnost tchto poplatk se smluvn ve na dodn pod-
klad od nabyvatele, opt ve sjednanch termnech.Mini-
mln licenn poplatky jsou obvykle splatn zptn, za jed-
noron obdob.
Ve smlouv je nutno eit i otzku ppadnho zpodn
plateb.Je nutno stanovit mnu, v n budou veker platby
poskytovny, v tak zvan mnov doloce.
hrady za technickou pomoc a jin kony spojen s uza-
venm licence i smlouvy o pevodu se zpravidla plat po vy-
151
konn tchto kon, na zklad vytovn poskytovatele,
ve lhtch platnch pro placen faktur.
Nezbytnou soust licenn smlouvy i smlouvy o pevo-
du je ustanoven o zpsobu zdann poskytovanch hrad,
i s ohledem na dohody o zamezen dvojho zdann.
3. Smlouvy souvisejc se smlouvami licennmi
a smlouvami o pevodu
Vedle shora uvedench druh licennch smluv je mono
jak u ns, tak v zahrani se setkat se smlouvami licennm
smlouvm podobnmi, je pedchzejc nebo doprovzej-
c.Mezi tyto smlouvy lze zahrnout tak zvanou opn smlou-
vu, smlouvu o prvu prvnho odmtnut a dohodu o zpstup-
nn a utajen daj.
3.1. Opn smlouva
Opn smlouva se uzavr v ppadech, kdy potencionln na-
byvatel licence m o uzaven normln licenn smlouvy z-
jem, ale potebuje znt alespo nkter informace o pedmtu
licence a urit as, aby si mohl uvit, zda licenci takkajc
koup, i nikoliv. Proto se v licenn praxi vyvinul tento druh
smlouvy, kter se uzavr zpravidla ped uzavenm normln
licenn smlouvy. Opn smlouvu je mono t uzavt zro-
ve s licenn smlouvou, jako jej odkldac podmnku.
Opn smlouvou majitel prmyslovho prva zjemci o li-
cenci poskytne monost volby (opce) resp. rozhodnut do
urit doby a souasn se zavazuje do tto doby vykat s jed-
nnm, poppad s udlenm licence jinm osobm. Tento
zvazek majitele me bt omezen napklad jen na zjemce
z uritho teritoria. Na druh stran se zjemce o licenci za-
ve, e bude nejen po dobu platnosti opn smlouvy utajo-
vat veker skutenosti a podklady, kter mu majitel prmys-
lovho prva v souvislost s opc poskytne, ale e je v ppad
neuzaven normln licenn smlouvy nezneuije, napklad
k vyuvn pedmtu ochrany pro podnikn vlastn nebo
i jinch osob.
Opn smlouva je platn. V cen opce se obvykle zahr-
ne hodnota ulho pnosu z ekn na rozhodnut zjemce,
asov znehodnocen pedmtu licence, rizika spojen s po-
skytnutm informac a podklad zjemci a podobn. Nen ne-
obvykl ujednn, e v ppad uzaven licence budou v jej
cen vzaty v vahu ji poskytnut plnn v rmci opce.
Opn smlouva nen v naem prvnm du upravena jako
samostatn smluvn typ a jedn se tedy o tak zvanou smlouvu
nepojmenovanou. Nkdy se oznauje jako smlouva o budou-
c smlouv. Toto oznaen vak nen pesn, nebo ze smlou-
vy o budouc smlouv vyplv pro smluvn stranu smlouvu
uzavt, zatmco opn smlouva dv potencilnmu zjem-
ci monost, by za uritch podmnek, se rozhodnout o tom,
zda licenn smlouvu uzave, i nikoliv.
3.2. Smlouva o prvu prvnho rozhodnut
Opn smlouv je podobn tak zvan smlouva o prvu prv-
nho rozhodnut. Zatmco se opn smlouva uzavr zpravi-
dla ve vztahu k ji v podstat vyvinutmu een, smlouva
o prvu prvnho rozhodnut se pouv ve vztahu k ne-
hmotnm statkm, kter jsou teprve samotnm posky-
tovatelem vyvjeny a zkoueny. I u tchto smluv se majitel
zavazuje potencilnmu nabyvateli, e s nabdkou dalm sub-
jektm vyk do urit doby. Samozejm za uritou platu
nebo protiplnn.
3.3. Dohoda o zpstupnn a utajen daj
Dohoda o zpstupnn a utajen daj je dalm druhem
smlouvy souvisejc se smlouvami o poskytnut prv k vyu-
it a pevodu nehmotnch statk.
Pi jednn o uzaven normln licenn smlouvy, a ji
patentov nebo znmkov, nebo i napklad smlouvy o po-
skytnut know-how, smlouvy o poskytnut technick pomoci
a podobnch smluv, je nezbytn jet ped jejm uzavenm
budoucmu nabyvateli poskytnout resp. zpstupnit informa-
ce o pedmtu budouc smlouvy. Tedy takov, kter mu po-
slou pro rozhodnut, zda licenci tak kajc koup, i niko-
liv, ale i pro zven podmnek tto koup. Vzjemn vztahy
o zpstupnn a utajen daj si budouc smluvn strany ob-
vykle dohodnou ve smlouv.
V dohod o zpstupnn a o utajen daj se poskytova-
tel a poppad i nabyvatel zave, e zpstupn smluvnmu
partnerovi daje, kter m v dan dob a poppad v dob tr-
vn smlouvy k dispozici a kter jsou potebn pro optimln
vyuit pedmtu licence .Na druh stran smluvn strany na
sebe vezmou zvazek mlenlivosti, nezneuit a utajen zs-
kanch informac. Tento zvazek se obvykle specifkuje i ve
vztahu k zamstnancm a jinm spolupracovnkm smluv-
nch partner. Pro ppad nedodren tchto zvazk se ve
smlouv nebo dohod stanovuj vzjemn sankce.
Tyto smlouvy nebo dohody budouc licenn partnei spolu
uzavraj pesto, e tuto povinnost smluvnm stranm ukl-
daj obecn zvazn pedpisy, jako je tomu napklad v na-
em obchodnm zkonku. Podle jeho 271, jestlie si strany
pi jednn o uzaven smlouvy navzjem poskytnou infor-
mace oznaen jako dvrn, nesm je strana, kter byly po-
skytnuty, prozradit tet osob a ani je pout v rozporu s je-
jich elem pro sv poteby. A to bez ohledu na to, zda dojde
k uzaven smlouvy, i nikoliv. Kdo poru tuto povinnost, je
podle tto prvn normy povinen k nhrad kody zpsobe-
n druh stran, ledae proke, e poruen povinnost bylo
zpsobeno okolnostmi vyluujcmi odpovdnost.
3.4. Franchising
Pod pojmem frahchising se obvykle rozum specifck druh
licence na podnikn, po uritou dobu, v danm mst pod
nzvem poskytovatele, s pouitm poskytovatelovch ochran-
nch znmek a loga a prvn chrnnch i nechrnnch ne-
hmotnch statk, zejmna know- how. Smlouva o franchi-
singu je v podstat kombinovan smlouva sluujc prvky
152
nejrznjch smluvnch typ, napklad smlouvy o vyit
know-how, obchodnm zastoupen, licenn, njemn, lea-
singov aj.
Pedmtem franchisingov smlouvy, kter je tedy tzv.
smlouvou nepojmenovanou, je obchodn innost, kter ji
byla poskytovatelem vyzkouena a osvdila se na trhu a je
zaloena na metod a podkladech, kter jsou aplikovateln
na vhodnch mstech a vhodnmi lidmi.
Poskytovatel bv oznaovn jako Franchisor fran-
zor a nabyvatel jako Franchisant franzant.
Franchisingov smlouva poskytne nabyvateli celkov
obchodn koncept, receptury, koncepci pravy provoznho
prosted, know-how na pravu a poskytovn vrobk a slu-
eb, pravu zamstnanc, zakolen pracovnk apod. Prva
nabyvatele zahrnuj i prvo uvat ochrannou znmku, ob-
chodn jmno, obchodn a servisn znaky a poppad dal
prmyslov a autorsk prva.
Celkov koncepce podnikn na zklad franchisingov
smlouvy je zpravidla obsaena v manulu, kter tvo jeden
z podklad poskytnutch nabyvateli na zklad smlouvy.
Pedmtem smluvnho ujednn jsou napklad i propa-
gan sluby, marketing, fnann a investin poradenstv,
tedy vechny aktivity spojen s rozbhem a vlastnm pod-
niknm.
Nabyvatel na druh stran je zavzn k psnmu dodro-
vn podmnek poskytovatele a k platbm za poskytnutou
pomoc a procenta z treb po dobu trvn smlouvy. Tak na-
pklad z literatury je mono uvst, e v jednom ppad fran-
chisingov smlouvy pro oblast oberstven nabyvatel za lea-
sing provoznho zazen splc 5% z ist trby (bez DPH),
5% jako franchisov poplatek a za njem 18% z ist trby,
tedy 28% celkem z ist trby.
Z hlediska nabyvatele je dleit ujednn o vymezen teri-
toria podnikn, tj. neuveden dnho dalho partnera v da-
n oblasti. Na druh stran se nabyvatel mus zavzat, e se
nebude bhem trvn smlouvy podlet na jakmkoliv podni-
kn, kter by bylo pro franchisora konkurenn.
3.5. Smlouvy na know-how
Knowhow me bt i pedmtem smlouvy, kterou jeho ma-
jitel poskytne tet osob prvo na jeho vyuit (obecn ozna-
ovan jako licence i neprav licence) nebo i toto na tet
osobu pevst.Souhlas k vyuit knowhow je v praxi ud-
lovn nejastji v rmci licenn smlouvy tkajc se vyn-
lezu, uitnho vzoru nebo prmyslovho vzoru. Nkdy ta-
k v rmci smlouvy o technick a jin pomoci. Tak v rmci
smlouvy o franchisingu.
Vedou se odborn diskuse o tom, zda je mono uzavt sa-
mostatnou smlouvu, jejm pedmtem je poskytnut prva
na vyuit prmyslovm prvem nechrnnho knowhow.
Je samozejm, e takov postup je v zsad mon. Otzkou
je, podle jak prvn normy se takov smlouva uzavr, kdy
obchodn zkonk v 508 a nsl. vychz z toho, e se licence
uzavr na pedmty prmyslovho vlastnictv.V praxi se ta-
kovto situace e tak, e se takov licenn smlouva uzave za
pouit analogie vpedu uveden prvn normy obchodnho
zkonku. I v rmci Evropsk unie se know-how pedv na
zklad licennch smluv a jsou k tomuto elu poskytov-
ny i typov licenn smlouvy. Prvn ochrana knowhow se
opr pedevm o ustanoven o obchodnm tajemstv v rmci
prva nekalosoutnho a v rmci prva trestnho.
153
innost ivnostenskch ad ve vztahu k prvm
duevnho vlastnictv
Mgr. Filip Hruka
1. vod
V souasn dob je v naich zemch jednm z velmi disku-
tovanch tmat tma veejn sprvy. Za veejnou sprvu lze
oznait sprvu veejnch zleitost realizovanou jako pro-
jev vkonn moci ve stt. Vkonnou moc disponuje pe-
devm stt sm a dle subjekty, kterm je sprva veejnch
zleitost sttem svena.
Veejn sprva prochz v souasn dob dlouhodobm
procesem reformy. Reforma veejn sprvy dopad na celou
adu odvtv lidskho ivota, zejmna na sfru politickou,
prvn, ale i ekonomickou a sociln. Reforma veejn sprvy
zaala oddlovnm samosprvy od sttn sprvy a vznikem
novch orgn v obcch a okresech. Obec jako takov vyko-
nv jednak samosprvu a jednak veejnou sprvu pomoc
tzv. penesen psobnosti.
1
Pokraovnm v reform veejn
sprvy bylo zzen vych zemnch samosprvnch celk,
ktermi jsou dle stavy esk republiky kraje, a zatm po-
sledn zsah do veejn sprvy spov ve zruen okresnch
ad a zajitn penosu jejich psobnosti na zemn samo-
sprvn celky, tedy obce nebo kraje.
Dnem 1. ledna 2003 nabyl innosti zkon . 320/2002 Sb.
o zmn a zruen nkterch zkon v souvislosti s ukone-
nm innosti okresnch ad. Jeho kolem je zajistit pr-
v shora zmiovan proces penosu psobnosti okresnch
ad, jejich innost skonila dnem 31. prosince 2002, na
obce nebo kraje. Tento zkon je velice dleitm prvnm
pedpisem reformy zemn veejn sprvy. Na zklad z-
kona . 320/2002 Sb. se pevdj dvj psobnosti okres-
nch ad na obecn ady obc s rozenou psobnost ne-
bo na krajsk ady. Dopad tedy i na okresn ivnostensk
ady a jejich pravomoci.
2. Soustava ivnostenskch ad a vymezen jejich
kompetenc po novele zkona . 570/1991 Sb.
2.1. Soustava ivnostenskch ad
Soustavu ivnostenskch ad innch v esk republice
tvo od 1. 1. 2003, tedy po rozshl novele zkona o ivnos-
tenskch adech . 570/1991 Sb., kter probhla v souvis-
losti s rozshlou reformou veejn sprvy, nsledujc iv-
nostensk ady :
obecn ivnostensk ady, ktermi jsou odbory obecnch
ad obc s rozenou psobnost a na zem hlavnho
msta Prahy ivnostensk odbory ad mstskch st
urench Statutem hlavnho msta Prahy
krajsk ivnostensk ady, ktermi jsou odbory krajskch
ad a na zem hlavnho msta Prahy ivnostensk od-
bor Magistrtu hlavnho msta Prahy
ivnostensk ad esk republiky, kter nen dosud z-
zen a jeho psobnost vykonv do doby jeho zzen Mi-
nisterstvo prmyslu a obchodu prostednictvm svho od-
boru ivnost.
Tato nov soustava ivnostenskch ad je vymezena z-
konem . 570/1991 Sb. o ivnostenskch adech ve znn
pozdjch pedpis.
2
2.2. Kompetence ivnostenskch ad dle zkona . 570/1991 Sb.
Zkon . 320/2002 Sb., kterm se mn zkon . 570/1991
Sb., vrazn zashl do struktury dosavadnch ivnostenskch
ad. Novela nabyla innosti dnem 1. 1. 2003 a nov rov-
n vymezila kompetence jednotlivch ivnostenskch a-
d na t kter rovni.
154

1
Zkon . 128/2000 Sb. o obcch.
2
Zkon . 286/1995 Sb., zkon . 132/2000 Sb. a zkona . 320/2002 Sb.
2.2.1. Obecn ivnostensk ad
Obecn ivnostensk ad vykonv innosti v rozsahu sta-
novenm ivnostenskm zkonem (zkon . 455/1991 Sb.),
provd ivnostenskou kontrolu a ukld pokuty za porue-
n povinnost podle ivnostenskho zkona. Krom toho pl-
n i dal koly, zejmna vede ivnostensk rejstk v psob-
nosti svho sprvnho obvodu.
innost vykonvan obecnmi ivnostenskmi ady je dle
novelizovanho ustanoven 6 odst. 3) zkona . 570/1991
Sb. o ivnostenskch adech vkonem sttn sprvy v pe-
nesen psobnosti.
2.2.2. Krajsk ivnostensk ad
Krajskmu ivnostenskmu adu bylo sveno vykonv-
n dc, koordinan, kontroln a metodick innosti vi
obecnm ivnostenskm adm v jeho sprvnm obvodu.
Krajsk ivnostensk ad je oprvnn obecnm ivnosten-
skm adm ve svm sprvnm obvodu nadit proveden
ivnostensk kontroly.
Krajsk ivnostensk ad je rovn pslun k projedn-
vn a rozhodovn o odvoln proti rozhodnutm obecnch
ivnostenskch ad ve svm sprvnm obvodu.
M tak svou psobnost a sv pravomoci v oblasti spo-
luprce na seku ivnostenskho podnikn s hospodsk-
mi komorami, podnikatelskmi svazy a sdruenmi a rovn
s pslunmi sprvnmi ady, v jejich psobnosti jsou od-
vtv, v nich se provozuje ivnostensk podnikn. Takov
spoluprce se projevuje nap. v zen o udlovn konces.
Udlen koncese sice spad do kompetence ivnostenskch
ad, zpravidla se vak k dosti o udlen t kter konce-
se vyjaduje orgn sttn sprvy, do jeho psobnosti provoz
takov koncesovan ivnosti spad. Tak se nap. k dosti
o udlen koncese k provozovn smnrensk innosti vy-
jaduje esk nrodn banka, k dosti o udlen koncese
k poskytovn technickch slueb k ochran majetku a osob
Ministerstvo vnitra, k dosti o udlen koncese ke zpracov-
n tabku a vrob tabkovch vrobk Ministerstvo zem-
dlstv, k dosti o udlen koncese k provozovn pohebn
sluby, k udlen koncese k provozovn krematoria a k ud-
len koncese provdn balzamace a konzervace krajsk hy-
gienick stanice.
Krajsk ivnostensk ad je oprvnn poadovat od
stednch sprvnch ad potebn stanoviska a vyjde-
n. Tyto ady maj povinnost mu poadovan stanoviska
a vyjden poskytnout.
V psobnosti svho sprvnho obvodu vede rovn Krajsk
ivnostensk ad ivnostensk rejstk (viz l. 2. 2. 2.).
innost krajskch ivnostenskch ad je dle novelizo-
vanho ustanoven 6 odst. 3) zkona . 570/1991 Sb. o iv-
nostenskch adech vkonem sttn sprvy v penesen p-
sobnosti.
2.2.3. ivnostensk ad esk republiky
ivnostensk ad esk republiky, kter jet nebyl zzen,
m ze zkona za kol zpracovvat koncepce v oblasti ivnos-
tenskho podnikn. M vykonvat dc, koordinan, kon-
troln a metodickou innost vi krajskm ivnostenskm
adm. V rmci sv dc innosti m pravomoc nadit iv-
nostenskm adm proveden ivnostensk kontroly. V p-
padech, kde tak stanov zkon, m projednvac a rozhodo-
vac pravomoc jako sprvn orgn prvn instance. Vtinou
vak bude psobit jako odvolac orgn proti rozhodnutm
krajskch ivnostenskch ad.
ivnostenskmu adu esk republiky je svena rovn
evidenn innost, a to veden stedn evidence vech pod-
nikatel, kterm bylo vydno oprvnn k podnikatelsk in-
nosti (ivnostensk list, koncesn listina).
ivnostensk ad esk republiky m stejn jako krajsk
ivnostensk ady uloenu povinnost kooperace na seku
ivnostenskho podnikn s pslunmi sprvnmi ady,
v jejich psobnosti jsou odvtv, v nich se provozuje iv-
nostensk podnikn, dle s hospodskmi komorami, rz-
nmi podnikatelskmi svazy a sdruenmi.
Z titulu svho postaven mezi sprvnmi ady je ivnos-
tensk ad esk republiky oprvnn vyadovat od sted-
nch sprvnch ad potebn stanoviska a vyjden.
ivnostensk ad esk republiky nebyl dosud zzen,
do doby jeho zzen vykonv jeho psobnost Ministerstvo
prmyslu a obchodu esk republiky prostednictvm sv-
ho odboru ivnost.
3. ivnostensk ady a jejich innost ve vztahu
k prvm duevnho vlastnictv
stava esk republiky (l. 2) a Listina zkladnch prv a svo-
bod zakotvuje (l. 2) zkladn pravidlo pro innost orgn
sttn sprvy tak, e sttn moc lze uplatovat jen v ppa-
dech a mezch stanovenm zkonem, a to zpsobem, kter
zkon stanov. To znamen, e ad sttn sprvy, kterm je
i ad ivnostensk, me init pouze to, co mu zkon v-
slovn dovoluje.
I kdy zkon . 570/1991 Sb. o ivnostenskch adech vy-
mezuje kompetence a psobnost jednotlivch stup ivnos-
tenskch ad, in tak na obecn rovni. V tomto prvnm
pedpise nenajdeme podrobnj prvn pravu jednotlivch
innost toho kterho ivnostenskho adu. Ta je obsaena
v zkon . 455/1991 Sb. o ivnostenskm podnikn. Ten-
to prvn pedpis ble rozvd a konkretizuje innosti iv-
nostenskch ad a jejich kompetence pi jejich provdn
obecn stanoven v zkon . 570/1991 Sb. o ivnostenskch
adech. Jedna z nejdleitjch innost ivnostenskho
adu, innost kontroln, je dle ble specifkovna v usta-
novench zkona . 552/1991 Sb. o sttn kontrole.
I kdy je okruh innost ivnostenskch ad ir, pouze
pi nkterch z nich me dojt k prniku s duevnm vlast-
nictvm a ke vzniku monosti pispt k ochran prv k du-
evnmu vlastnictv.
3.1. Zkladn pojmy ivnostenskho podnikn a duevnho
vlastnictv
ivnostensk ady jsou orgny zabvajc se tm vlun
problematikou ivnostenskho podnikn. Mme-li pojednat
o innosti ivnostenskch ad ve vztahu k prvm duev-
155
nho vlastnictv, pipomeme strun vymezen pojmu iv-
nostenskho podnikn a pojm duevnho vlastnictv.
3.1.1. ivnostensk podnikn, ivnost
ivnostenskm podniknm je provozovn ivnosti. iv-
nost je soustavn innost provozovan samostatn, vlast-
nm jmnem, na vlastn odpovdnost, za elem dosaen
zisku a za podmnek stanovench tmto zkonem. Zkon ob-
sahuje jednak negativn vymezen pojmu ivnost, kdy stano-
v, co ivnost nen, a jednak vymezuje ivnosti i pozitivn
tak, e je rozdluje na ivnosti ohlaovac a ivnosti konce-
sovan. ivnosti ohlaovac pak dle dl na ivnosti eme-
sln, vzan a voln.
Zsadn rozdl mezi ivnost ohlaovac a koncesovanou
spov v tom, e udlen ivnosti ohlaovac je tzv. rozhod-
nutm deklaratornm, nebo ohlaovac ivnost vznik v oka-
miku ohlen ivnostenskmu adu a vlastn vydn iv-
nostenskho listu pouze deklaruje vznik ivnosti. Na druhou
stranu rozhodnut o udlen koncese je tzv. rozhodnutm kon-
stitutivnm, nebo oprvnn koncesovan ivnost vznik a
v okamiku udlen koncese ivnostenskm adem. Rozdl
mezi jednotlivmi kategoriemi ivnost ohlaovacch spov
zejmna v zkonnch poadavcch na splovn kvalifka-
nch pedpoklad. U ivnost volnch nen teba dn zvlt-
n kvalifkan pedpoklady splovat, posta bezhonnost,
pln zpsobilost k prvnm konm, dosaen vku 18 let
a daov bezdlunost. U ivnost vzanch a volnch stanov
nutn kvalifkan pedpoklady zkon . 455/1991 Sb. Nega-
tivn vymezen ivnost je obsaeno v ustanoven 3 zkona
.455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn.
3
Z negativnho vymezen ivnost vyplv, e duevn tvr
innost a vyuvn jejch vsledk pvodci nebo autory ne-
podlh reimu ivnostenskho zkona ( 3 odst. 1 psm.b)
zkona . 455/1991 Sb.) a proto ani pmo kompetenci iv-
nostenskch ad.
Vytvo-li fyzick osoba literrn dlo, nepovauje se jej
innost za ivnost. K takov innosti nepotebuje autor d-
n oprvnn od ivnostenskho adu. innost autora li-
terrnho dla tedy nepodlh kompetenci ivnostenskch
ad. Autor vak zpravidla vyuije slueb nakladatele a vy-
davatele.
innost nakladatele a vydavatele ji ivnost je, a to ivnos-
t volnou s nzvem vydavatelsk a nakladatelsk sluby, kter
zahrnuje vydvn knih, vydvn novin, asopis a ostatnch
periodickch publikac, vydvn fotograf, pohlednic, pla-
kt, formul, vydvn jinch tiskovin a publikac, korek-
tury a technick redakce. Podnikatel provozujc nakladatel-
156

3
3 (1) ivnost nen:
a) provozovn innosti vyhrazen zkonem sttu nebo uren prv-
nick osob,
b) vyuvn vsledk duevn tvr innosti, chrnnch zvltnmi z-
kony, jejich pvodci nebo autory,
c) vkon kolektivn sprvy prva autorskho a prv souvisejcch s pr-
vem autorskm podle zvltnho prvnho pedpisu,
d) restaurovn kulturnch pamtek nebo jejich st, kter jsou dly v-
tvarnch umn nebo umleckoemeslnmi pracemi.
e) innost lka, lkrnk, stomatolog, psychoterapeut, prodnch
litel, klinickch logoped, klinickch psycholog a stednch zdravot-
nickch pracovnk, s vjimkou onch optik a protetik, ortopedickch
protetik, ortopedicko protetickch technik,
f) innost veterinrnch lka, dalch veterinrnch pracovnk vetn
pracovnk veterinrn sanace a osob vykonvajcch odborn prce pi
lechtitelsk a plemensk innosti v chovu hospodskch zvat,
g) innost advokt, not a patentovch zstupc a soudnch exeku-
tor,
h) innost znalc a tlumonk,
i) innost auditor a daovch poradc,
j) innost burzovnch dohodc a makl,
k) innost zprostedkovatel a rozhodc pi een kolektivnch spor
a rozhodc pi rozhodovn majetkovch spor,
l) innost edn oprvnnch zemmickch inenr.
m) innost bank, pojioven, zajioven, pojiovacch agent, pojiova-
cch a zajiovacch makl a odpovdnch pojistnch matematik, pen-
zijnch fond, spoitelnch a vrnch drustev, burz, organiztor mi-
moburzovnch trh, obchodnk s cennmi papry a zaizovn a sprva
kolektivnch majetkovch ast, a innosti osob provdjcch vypo-
dn obchodu s cennmi papry, innosti osob provdjcch pijmn
a pedvn pokyn tkajcch se investinch instrument za podmnek
stanovench zvltnm zkonem,
n) podn loteri a jinch podobnch her,
o) hornick innost a innost provdn hornickm zpsobem,
p) vroba elektiny, plynu nebo tepla a rozvod elektiny, plynu nebo tepla
fyzickm i prvnickm osobm, zajiovan ve veejnm zjmu,
q) zemdlstv, vetn prodeje nezpracovanch zemdlskch vrobk
za elem zpracovn nebo dalho prodeje, nejde-li o provozovn od-
bornch innost na seku rostlinolkask pe,
r) prodej nezpracovanch rostlinnch a ivoinch vrobk z vlastn
drobn pstitelsk a chovatelsk innosti pmm spotebitelm fyzic-
kmi osobami,
s) nmon doprava a mosk rybolov,
t) provozovn drhy a drn dopravy,
u) zizovn a provozovn veejnch telekomunikanch st, poskyto-
vn veejn telefonn sluby prostednictvm veejnch pevnch teleko-
munikanch st, poskytovn veejn telefonn sluby prostednictvm
veejnch mobilnch telekomunikanch st a poskytovn veejnch dl-
nopisnch a telegrafnch slueb,
v) vzkum, vroba a distribuce liv,
w) zachzen s nvykovmi ltkami, ppravky je obsahujcmi a s nkte-
rmi ltkami pouvanmi k vrob nebo zpracovn nvykovch ltek
podle zvltnho zkona,
x) innost autorizovanch nebo akreditovanch osob v oblasti sttn-
ho zkuebnictv,
y) zahranin obchod s vojenskm materilem,
z) sttn odborn dozor nad bezpenost prce a technickch zazen,
aa) provozovn rozhlasovho a televiznho vysln,
bb) nabzen nebo poskytovn slueb smujcch bezprostedn k uspo-
kojovn sexuln poteb,
cc) zprostedkovn zamstnn,
dd) innost, pi n se navrhuj, projektuj, expertn posuzuj, vyrbj,
stav, uvdj do provozu, provozuj, opravuj, udruj, rekonstruuj a vy-
azuj z provozu jadern zazen,
ee) pprava vybranch pracovnk jadernch zazen,
f) provozovn stanic technick kontroly,
gg) vchova a vzdlvn ve kolch, pedkolnch a kolskch zaze-
nch zaazench do st kol, pedkolnch zazen a kolskch zazen,
vzdlvn v bakalskch, magisterskch a doktorskch studijnch pro-
gramech podle zvltnho prvnho pedpisu,
hh) nakldn s vysoce nebezpenmi ltkami,
ii) provozovn leti, provozovn obchodn leteck dopravy a leteckch
prac a poskytovn leteckch slueb,
jj) projektovn pozemkovch prav,
kk) innost organizac zzench podle zvltnch prvnch pedpis vy-
konv v souladu s elem, pro kter byly zzeny,
ll) vkon sociln-prvn ochrany dt prvnickmi a fyzickmi osoba-
mi, jsou-li vkonem sociln-prvn ochrany dt poveny podle zvlt-
nho prvnho pedpisu,
mm) vyhledvn, przkum a tba nerostnch zdroj ze dna mo a oce-
n a jeho podzem za hranicemi pravomoc stt,
nn) provozovn pohebi,
oo) innost autorizovanch obalovch spolenost podle zvltnho prv-
nho pedpisu,
pp) nakldn s vysoce rizikovm a rizikovm biologickm agens a to-
xinem.
stv a vydavatelstv pichz do zkho kontaktu s duevnm
vlastnictvm literrnm dlem. Samozejm mus dodrovat
vechny povinnosti stanoven prvnmi pedpisy vztahujc
se k ochran prv autora.
Stejn tak hudebn skladatel pi sv innosti smujc ke
sloen hudebnho dla neprovozuje ivnost, nebo hudebn
dlo je vsledkem jeho duevn innosti, kter nen ivnos-
t ve smyslu zkona . 455/1991 Sb. Bude vak v zjmu auto-
ra hudebnho dla, aby nechal podit zvukov zznam sv-
ho hudebnho dla a ppadn jeho rozmnoeniny pro jeho
komern vyuit. Za tm elem se obrt na vrobce a roz-
mnoovatele zvukovch zznam, kter vak ji je podnikate-
lem ivnostnkem ve smyslu ivnostenskho zkona. K pro-
vozovn svho podnikn potebuje ivnostensk oprvnn
pro innost vroba, rozmnoovn a nahrvn zvukovch
a zvukov obrazovch zznam. Tato innost je ivnos-
t volnou. Sm provozovatel ivnosti vroba, rozmnoov-
n a nahrvn zvukovch a zvukov obrazovch zznam
m autorskm zkonem piznna sv prva, a to jak vrobce
zvukovho zznamu, tak vrobce zvukov obrazovho zzna-
mu k jeho prvotnmu zznamu. Oba maj vlun majetkov
prvo svj zznam ut a udlit jinmu smlouvou oprvnn
k vkonu tohoto prva. Oba maj rovn prvo na odmnu
v souvislosti s rozmnoovnm jejich zznamu. Tato prva
trvaj 50 let od pozen zvukovho zznamu.
4
I provozovatel ivnosti vroba, rozmnoovn a nahrv-
n zvukovch a zvukov obrazovch zznam je povinen
respektovat a dodrovat veker prva autor dl i vkon-
nch umlc, poizuje-li zvukov nebo zvukov obrazov
zznam jejich dla i vkonu, a to jak prva osobnostn tak
i majetkov (viz ne), kter jim piznv zkon .121/2000
Sb. o prvu autorskm.
I kdy ivnostensk zkon takov povinnosti neukld
a ivnostensk ad tedy nem v kompetenci vyadovat dolo-
en jejich dodren, mus v rmci sv kooperan a oznamo-
vac povinnosti ppadn mon poruen povinnost v ob-
lasti ochrany autorskho prva oznmit pslunm adm
i orgnm, do jejich kompetence kontrola dodrovn ta-
kovch povinnost spad. Ve shora uvedench ppadech to
budou zejmna orgny pslun k projednn pestupku na
seku kultury dle ustanoven 32 odst. 1) psm. a) zkona
. 200/1990 Sb. o pestupcch a orgny inn v trestnm ze-
n, kter proet, zda poruen povinnost nevykazuje zna-
ky skutkov podstaty trestnho inu poruovn autorskho
prva, prv souvisejcch s prvem autorskm a prv k data-
bzi dle ustanoven 152 trestnho zkona.
Ani innost subjekt chrncch tvrce a jimi vytven
hodnoty nejsou ivnost ve smyslu ivnostenskho zkona.
Takovmi subjekty jsou nap. patentov zstupci a dle orga-
nizace zajiujc vkon kolektivn sprvy prva autorskho
a prv souvisejcch. V esk republice jsou jimi Ochrann
svaz autorsk (OSA), INTERGRAM nezvisl spolenost
vkonnch umlc a vrobc zvukovch a zvukov obrazo-
vch zznam a DILIA, divadeln a literrn agentura.
3.1.2. Duevn vlastnictv
Duevn vlastnictv zahrnuje prvo autorsk a prva s nm
souvisejc, prva na oznaen a prmyslov prva.
Prva autorsk jsou pedevm prva autora dla ve smyslu
zkona . 121/2000 Sb., o prvu autorskm, a to prva osob-
nostn (prvo autora na ochranu jeho autorstv, zejmna je-
ho nedotknutelnost a prvo na uvn dla zpsobem ne-
sniujcm jeho hodnotu) a prva majetkov (prvo s dlem
nakldat, rozhodovat o jeho zveejnn a udlet svolen k je-
ho uit a dle prvo na odmnu za uvn dla) a dle prva
s prvem autorskm souvisejc vymezen v ustanoven hlavy
druh zkona . 121/2000 Sb.
5
Prvy na oznaen jsou prva k ochrann znmce, prva
k obchodnmu jmnu, prva ke chrnnmu oznaen pvo-
du. Ochrannou znmkou je oznaen tvoen slovy, psme-
ny, slicemi, kresbou nebo tvarem vrobku nebo jeho obalu
pop. jejich kombinac uren k rozlien vrobk nebo slu-
eb pochzejcch od rznch podnikatel a zapsan do rejs-
tku ochrannch znmek vedenho adem prmyslovho
vlastnictv (nap. NIKE).
6
Obchodnm jmnem je u fyzickch
osob nezapsanch v obchodnm rejstku jejich jmno a p-
jmen, ppadn doplnn odliujcm dodatkem, u prvnic-
kch osob nezapsanch v obchodnm rejstku jejich nzev,
u fyzickch osob zapsanch v obchodnm rejstku jejich fr-
ma skldajc se ze jmna a pjmen spolu s ppadnm odli-
ujcm dodatkem a u prvnickch osob zapsanch v obchod-
nm rejstku jejich frma, kterou je nzev pod, kterm jsou
zapsny v obchodnm rejstku (nap. KODA, a.s.).
7
Chrnnm oznaenm pvodu je dle defnice obsaen
v zkon . 452/2001 Sb. o ochran oznaen pvodu nzev
oblasti, uritho msta nebo zem pouvan k oznaen zbo
pochzejcho z tohoto zem, jestlie kvalita nebo vlastnos-
ti tohoto zbo jsou vlun nebo pevn dny zvltnm
zempisnm prostedm s jeho charakterickmi prodn-
mi a lidskmi faktory a jestlie vroba, zpracovn a ppra-
va takovho zbo probh ve vymezenm zem, za ozna-
en pvodu pro zemdlsk vrobky nebo potraviny jsou
pokldna i tradin zempisn nebo nezempisn oznae-
n pro zbo pochzejc z vymezenho zem, splujeli ta-
kov zbo ostatn shora uveden podmnky (nap. Blinsk
kyselka, Gouda).
8
Prmyslovmi prvy jsou prva ke chrnnmu vynle-
zu, prmyslovmu vzoru, uitnmu vzoru, a topografi po-
lovodiovho vrobku. Chrnnm vynlezem je vynlez,
na kter byl udlen patent adem prmyslovho vlastnictv
podle zkona . 527/1990 Sb. o vynlezech a zlepovacch n-
vrzch
9
. Prmyslovm vzorem je dle defnice obsaen v z-
kon . 527/1990 Sb. vnj prava vrobku, kter je nov
a prmyslov vyuiteln
10
. Uitnm vzorem je oznaen, kte-
rm se chrn dle defnice obsaen v zkon . 478/1992 Sb.
157

4
75 a 82 zkona . 121/2000 Sb., o prvu autorskm.

5
Prva s autorskm prvem souvisejc:
a) prva vkonnho umlce k jeho umleckmu vkonu,
b) prvo vrobce zvukovho zznamu k jeho zznamu,
c) prvo vrobce zvukov obrazovho zznamu k jeho zznamu.

6
1 zkona .137/1995 Sb., o ochrannch znmkch.

7
8 a nsl. zkona . 513/1991 Sb., obchodn zkonk.

8
1 zkona . 452/2001 Sb.

9
2 zkona 527/1990 Sb.

10
36 zkona . 527/1990 Sb.
o uitnch vzorech technick een, kter jsou nov, pesa-
huj rmec pouh odborn dovednosti a jsou prmyslov vy-
uiteln. Technickmi eenmi nejsou objevy, vdeck teorie
a matematick metody, pouh vnj pravy vrobk, plny
pravidla a zpsoby vykonvn duevn innosti, programy
pota, pouh uveden informace.
Topograf polovodiovch vrobk je dle defnice ob-
saen v zkon . 529/1991 Sb. o ochran topograf polo-
vodiovch vrobk srie jakkoli zafxovanch nebo zak-
dovanch vzjemn souvisejcch zobrazen, znzorujcch
trojrozmrn trval uspodn vrstev, z nich se polovodi-
ov vrobek skld, piem kad zobrazen znzoruje
vzor jedn vrstvy polovodiovho vrobku nebo jeho sti,
poppad povrchu polovodiovho vrobku v jednotlivch
stupnch vroby nebo jeho st. Polovodiovm vrobkem se
rozum konen nebo mezitmn forma mikroelektronickho
vrobku, kter je uren k plnn elektronick funkce a kter
se skld ze zkladnho tlesa obsahujcho vrstvu polovodi-
ovho materilu a opatenho alespo jednou vrstvou vo-
divho, izolanho nebo polovodiovho materilu v pedem
danm uspodn.
11
3.2. Kontroln innost ivnostenskho adu a ochrana prv
k duevnmu vlastnictv
Kontroln innost pat spolu s innost kooperan (viz l.
2. 3.) k nejvznamnjm innostem ivnostenskch ad.
Proto je jim v zkon . 455/1991 Sb. vnovna znan po-
zornost. Prv pi tchto innostech dochz nejastji k pr-
niku s ochranou prv k duevnmu vlastnictv.
Dleitost kontroln innosti vyplv hned z jeho prv-
nho ustanoven ( 1 zkona . 455/1991 Sb.). Pedmtem
prvn pravy zkona . 455/1991 Sb. je toti prava pod-
mnek ivnostenskho podnikn a prava kontroly nad je-
jich dodrovnm. ivnostenskou kontrolu provdj v rm-
ci sv psobnosti ivnostensk ady, kter sleduj, zda a jak
jsou plnny povinnosti stanoven ivnostenskm zkonem,
ustanovenmi prvnch pedpis vztahujcmi se na ivnos-
tensk podnikn a podmnky provozovn ivnosti uloen
v koncesn listin ( 60a) zkona . 455/1991 Sb.). Kontrol-
n innost vykonvaj pracovnci ivnostenskch ad. Ke
kontrole mohou bt pizvni i zstupci jinch orgn. Budou
to zejmna orgny, do jejich kompetence rovn spad do-
zor nad dodrovnm povinnost pi provozovn konkrtn
ivnosti vyplvajcch nikoli ze ivnostenskho zkona, ale ze
zvltnch pedpis. Tak nap. k ivnostensk kontrole pod-
nikatele provozujcho ivnost hostinsk innost me bt
pizvn zstupce nap. esk obchodn inspekce anebo z-
stupce hygienika. Vkon ivnostensk kontroly se d zko-
nem . 552/1991 Sb. o sttn kontrole. Podnikatel je oprvnn
pizvat v prbhu kontroly jm zvolenou tet osobu. Pokud
vak takov osoba ptomna nen, nen tato skutenost d-
vodem k peruen kontroly. ivnostensk ad provdjc
kontrolu plnn povinnost podnikatele me od nj poado-
vat pedloen doklad prokazujc splnn tchto povinnost.
To vak plat nejen v ppad povinnost uloench ivnosten-
skm zkonem. ivnostensk ad me poadovat doloe-
n splnn povinnost pro provozovn ivnosti, kter stanov
podnikateli zvltn zkon. Tak napklad provd-li ivnos-
tensk ad kontrolu u podnikatele provozujcho koncesova-
nou ivnost taxisluba, me poadovat pedloen koncesn
listiny nebo osvden dle 10 odst. 3) zkona . 455/1991
Sb. Tm podnikatel dolo splnn povinnosti dle ustanove-
n 31 odst. 10) zkona . 455/1991 Sb. Krom toho je vak
ivnostensk ad oprvnn poadovat nap. i doloen spl-
nn odborn zpsobilosti pro provozovn tto ivnosti dle
ustanoven 6 zkona . 111/1994 Sb. o silnin doprav ne-
bo nap. doloen, e provozovatel taxisluby splnil povin-
nost dn oznmit zahjen provozovn ivnosti pslun-
mu dopravnmu adu
12
. Pokud ivnostensk ad zjist pi
provdn sv kontroln innosti nedostatky nebo poruen
povinnost uloench podnikateli zkonem . 455/1991 Sb.,
me rozhodnutm uloit podnikateli odstrann nedostat-
k. Proti tomuto rozhodnut je mon podat odvoln do 15
dn ode dne doruen psemnho vyhotoven. Krom toho
ivnostensk ad me uloit podnikateli pokutu (neozna-
en msta podnikn obchodnm jmnem a identifkanm
slem
13
). V nkterch ppadech pak dokonce uloit pokutu
i mus (neoprvnn podnikn
14
). Monost uloen sankce
za poruen podmnek ivnostenskho podnikn je jednm
z nejdleitjch prv a povinnost ivnostenskho adu.
Vymezen ve pokut a podmnky jejich ukldn najdeme
rovn v zkon . 455/1991 Sb. (maximln ve pokuty do-
sahuje 1.000.000, K).
3.2.1. Kontroln innost a obchodn jmno
Jednou z povinnost podnikatele, jej dodrovn je ivnos-
tensk ad oprvnn a povinen kontrolovat, je provozovn
podnikatelsk innosti pod obchodnm jmnem podnikatele
a oznaovn provozoven, kde svou innost podnikatel pro-
vd jeho obchodnm jmnem. Povinnost oznaovat provo-
zovny obchodnm jmnem je stanovena v ustanoven 17
odst. 7) ivnostenskho zkona. Dle tohoto ustanoven je
podnikatel povinen trvale a zven viditeln oznait provo-
zovnu obchodnm jmnem a identifkanm slem. Zde m
ivnostensk ad pmou kompetenci dn oznaen ob-
chodnm jmnem kontrolovat a pokud oznaen provozov-
ny nen v souladu s pslunmi ustanovenmi ivnostensk-
ho zkona, ukld sankce, zejmna pokuty. Povinnost mti
oznaenu provozovnu viditeln obchodnm jmnem uloe-
n podnikateli a monost kontroly a ukldn sankc za poru-
en takov povinnosti dan ivnostenskmu adu pispv
mimo jin i k ochran prv k obchodnmu jmnu. Podnika-
tel je tak pod hrozbou uloen sankce nucen obchodn jm-
no, pod nm podnik, vlastn veejn piznat a tm umo-
nit jinm podnikatelm se s nm seznmit. Ti pak mohou
zvaovat, zda nen uvnm takovho obchodnho jmna
zasaeno do jejich prva k jejich obchodnmu jmnu. Po-
kud by tomu tak bylo, maj monost se proti neoprvnnm
zsahm brnit dle pslunch prvnch pedpis jak pr-
va veejnho (podnt k projednn pestupku dle ustanove-
n 33 zkona . 200/1990 Sb. o pestupcch, trestn ozn-
158

11
2 zkona . 529/1991 Sb.

12
21 odst. 4) zkona . 111/1994 Sb. o silnin doprav.

13
31 odst. 2) zkona . 455/1991 Sb.

14
61 zkona . 455/1991 Sb.
men pro podezen ze spchn trestnho inu poruovn
prv k ochrann znmce, obchodnmu jmnu a chrnnmu
oznaen pvodu dle ustanoven 150 trestnho zkona), tak
prva soukromho (aloba z dvodu neoprvnnch zsah
do prv k obchodnmu jmnu anebo aloba z dvodu neka-
losoutnho jednn).
15
3.2.2. ivnostensk rejstk a ochrana prv k obchodnmu jmnu
Jak bylo ji shora uvedeno, ivnostensk rejstk vedou iv-
nostensk ady. Do ivnostenskho rejstku se zapisuj da-
je, kter jednak defnuj podnikatele obchodn jmno, sdlo,
identifkan slo, lenov statutrnch orgn prvnickch
osob a jednak daje defnujc ivnost datum vzniku oprv-
nn k provozovn ivnosti, pedmt podnikn, druh iv-
nosti, datum zniku ivnostenskho oprvnn. Zpis m bt
proveden do 5 pracovnch dn ode dne vydn prkazu iv-
nostenskho oprvnn. ivnostensk ad ji pi vydvn
ivnostenskch oprvnn m kontrolovat, zda podnikatel
ohlaujc ivnost i dajc o koncesi nehodl provozovat
svou innost pod obchodnm jmnem shodnm nebo zam-
nitelnm s obchodnm jmnem jinho podnikatele.
V ppad zjitn takovch skutenost m upozornit
podnikatele na shodnost nebo zamnitelnost s obchodnm
jmnem jinho podnikatele a nap. mu doporuit stanove-
n odliujcho dodatku. Tm me vraznou mrou pispt
k pedchzen sporm vyvolanm neoprvnnmi zsahy do
prv k obchodnmu jmnu.
Kontrola dodrovn povinnost dnho oznaen provo-
zoven, vydvn ivnostenskch oprvnn a veden ivnos-
tenskho rejstku jsou oblasti, pi nich ivnostensk ad
pmo svou innost ovlivuje prvo duevnho vlastnictv,
a sice prvo k obchodnmu jmnu. Ostatn sloky duevn-
ho vlastnictv me ovlivnit jen nepmo, a to pi sv koope-
ran innosti.
3.3. Kooperan innost ivnostenskch ad a ochrana prv
k duevnmu vlastnictv
Kooperan innost ivnostenskch ad je ve velice zkm
vztahu s jejich innost kontroln. Kooperan innost ivnos-
tenskch ad je zakotvena v ustanoven 68 zkona . 455/
1991 Sb. Podle nho maj ivnostensk ady povinnost ve
lht 30 dn ode dne zjitn poruen prvnho pedpisu in-
formovat jednotliv specializovan orgny, zejmna orgny
dozrajc na dodrovn hygienickch, bezpenostnch a po-
rnch pedpis a orgny esk obchodn inspekce, o poru-
ovn pslunch zvltnch pedpis osobami provozujc-
mi innost, kter je pedmtem ivnosti. Rovn z ustanoven
22 24 zkona . 552/1991 Sb. o sttn kontrole plyne po-
vinnost ivnostenskho adu jakoto kontrolnho orgnu
spolupracovat s jinmi sttnmi orgny esk republiky.
Z uvedenho vyplv, e ivnostensk zkon ivnosten-
skm adm vslovn ukld povinnost kooperace s dal-
mi orgny. Tuto povinnost maj ivnostensk ady plnit
zejmna ve form oznamovac, resp. informan povinnosti.
Krom toho maj povinnost na dodn zapjit i poskyt-
nout k nahldnut tmto dalm orgnm psemn materily
obsahujc informace vztahujc se k poruovn povinnost
a dle povinnost na podn sdlovat vsledky sv kontroly.
Tato povinnost vak nen absolutn, je prolomena povinnost
mlenlivosti zamstnanc obc, kraj a sttu zaazench do
ivnostenskch ad, o skutenostech, o nich se dozvdli
v souvislosti s vkonem sv innosti. Ta je stanovena v usta-
noven 6 odst. 2) zkona . 570/1991 Sb. o ivnostenskch
adech. Povinnost vyhovt takovmu dodn by ivnos-
tensk ad neml, pokud by vydan dokument obsahoval
daje, na n se vztahuje povinnost mlenlivosti a jeho zapj-
enm nebo umonnm do nj nahldnout by dolo k po-
ruen tto povinnosti. Podle ustanoven 25 zkona . 552/
1991 Sb. o sttn kontrole maj ivnostensk ady jako kon-
troln orgny dokonce povinnost podat pslunm orgnm
podnt ke zmn i zruen platnch prvnch pedpis, po-
kud potebu jejich zmny i zruen zjist v souvislosti s v-
konem kontroly.
ivnostensk ady maj v rmci sv kontroln innosti
pravomoc kontrolovat dodrovn dnho provozovn iv-
nost podnikateli, a to nejen z hlediska dodrovn povinnos-
t stanovench ivnostenskm zkonem, ale i povinnost sta-
novench pro provozovn ivnost zvltnmi pedpisy. Pi
sv kontrole se vak navc mohou setkat u podnikatele i s po-
ruenm povinnost stanovenmi zkony a obecn zvazn-
mi pedpisy, kter se k provozovn ivnost nevztahuj, nap.
pedpisy vztahujc se k ochran prv z duevnho vlastnic-
tv. Zejmna pi kontrolch provozovn ivnost s duevnm
vlastnictv souvisejcch se ivnostensk ady mohou s po-
ruenm takovch prv setkvat. Jedn se nap. o videopj-
ovny, trit, galerie, atd.
Provd-li ivnostensk ad kontrolu dnho dodrov-
n povinnost pi provozovn ivnosti u podnikatele prod-
vajcho u stnku na triti dnov kalhoty znaky Levi
s za
250, K a teplkov soupravy znaky ADIDAS za 300, K,
me pojmout podezen, e tento podnikatel poruuje pr-
va k ochrannm znmkch Levi
s a ADIDAS tm, e neo-

prvnn oznail zbo ni kvality pedmtnmi ochran-
nmi znmkami. Obvykl ceny znakovho zbo, tedy zbo
oprvnn nesouc ochrannou znmku Levi
s a ADIDAS, se
toti nebudou ani v nejmenm pohybovat kolem 300, K
za kus. Pi vzniku takovho podezen bude mt ivnosten-
sk ad povinnost oznmit jej v souladu s ustanovenm 68
odst. 2) ivnostenskho zkona esk obchodn inspekci.
esk obchodn inspekce (OI) je orgnem sttn sprvy
podzenm Ministerstvu prmyslu a obchodu. Do jej kom-
petence mimo jin spad i kontrola dodrovan pedpis t-
kajcch se prv z duevnho vlastnictv, nebo je oprvnna
kontrolovat prvnick a fyzick osoby prodvajc nebo do-
dvajc vrobky a zbo na vnitn trh, poskytujc sluby ne-
bo vyvjejc jinou podobnou innost na vnitnm trhu. Jed-
nm z jejch dleitch kol je zajistit ochranu spotebitele
ped jeho klamnm. Prv neoprvnn oznaen zbo ni-
kvality ochrannou znmkou pouvanou oprvnn pro
zbo naopak velmi vysok kvality a prodej takovho zbo
je jednm jednn, kter lze oznait za klamn spotebitele.
esk obchodn inspekce provd kontrolu, zda nedochz ke
klamn spotebitele, a to na zklad vlastnho podntu nebo
na zklad podntu jinho sttnho orgnu nebo jin osoby,
kter proke prvn zjem na vci. Takov podnt by ml
159

15
12 a 47 zkona . 513/1991 Sb.
bt dn prv ivnostenskm adem, kter pi ivnosten-
sk kontrole zjist poruen pedpis na seku prv duevn-
ho vlastnictv. V vahu pichzej zejmna podnty pi po-
ruovn prv k obchodnmu jmnu podnikatel i podnty
pi poruovn oznaovn vrobk nebo slueb podnikate-
li, podnikajcmi podle ivnostenskho zkona nap. ochran-
nmi znmkami nleejcm i jinm podnikatelm. esk
obchodn inspekce pak informuje toho, kdo podal podnt,
o zjitnm klamn spotebitele nebo o zjitnch nedostat-
cch a jejich pinch.
Dalm pkladem spoluprce ivnostenskho adu a ji-
nho orgnu je spoluprce ivnostenskch ad s adem
prmyslovho vlastnictv. ad prmyslovho vlastnictv je
jednm z stednch orgn sttn sprvy esk republiky,
a to stednm orgnem sttn sprvy na ochranu prmyslo-
vho vlastnictv esk republiky.
16
Do jeho psobnosti pat zejmna vst rejstk ochrannch
znmek, udlovat patenty na vynlezy, vst rejstk prmys-
lovch vzor, vst rejstk oznaen pvodu a dal innos-
ti, zejmna provdn zen o zpise i vmazu tchto prv
duevnho vlastnictv do uvedench rejstk apod. Rovn
vi adu prmyslovho vlastnictv m ivnostensk ad
povinnost oznamovac a povinnost podvat podnty sm-
ujc k zabrnn poruovn prv k duevnmu vlastnictv.
ivnostensk ad pi vkonu sv kontroln innosti me
pojmout podezen, e podnikatel uv institut prva duev-
nho vlastnictv v rozporu s prvn pravou. Tak napklad
ivnostensk ad me zjistit, e podnikatel, u nho prov-
d kontrolu, uv pro sv vrobky svou ochrannou znmku
dn registrovanou u adu prmyslovho vlastnictv. Ta-
kov ochrann znmka se vak me ivnostenskmu adu
jevit jako znmka zamniteln s ochrannou znmkou nle-
ejc jinmu podnikateli vyrbjc podobn vrobky (u n-
ho teba t provdl kontrolu) a me pojmout podezen,
e jedna z takto uvanch ochrannch znmek byla zapsna
v rozporu se zkonem . 137/1995 Sb. o ochrannch znm-
kch. Pak by ml podat podnt k pezkoumn zpis obou
ochrannch znmek a k vmazu t, kter byla dle jeho nzo-
ru sice zapsna, ale je zamniteln s jinou, ji zapsanou ne-
bo dve pihlenou ochrannou znmkou. Zpis zamnitel-
nch ochrannch znmek je situac jist vjimenou, pesto
by se tak mohlo stt nap., pokud by se adu prmyslo-
vho vlastnictv pihlen ochrann znmka po provede-
nm przkumu nejevila jako zamniteln s ji zapsanou ne-
bo dve pihlenou ochrannou znmkou, uveejnil by jej
pihlku ve Vstnku prmyslovho vlastnictv a ponechal
by majitelm ji zapsanch a pihlaovatelm dve pihle-
nch ochrannch znmek monost se proti zpisu pihlao-
van znmky brnit nmitkami, piem dn z majitel ji
zapsan a pihlaovatel dve pihlen ochrann znmky
by nmitky nepodal. ad by tedy dle svho pvodnho z-
vru o nezamnitelnosti znmek pihlovanou ochrannou
znmku do rejstku ochrannch znmek zapsal. Na zkla-
d shora uvedenho podntu ivnostenskho adu by vak
ad prmyslovho vlastnictv ml provst pezkum prove-
dench zpis pedmtnch ochrannch znmek a rozhod-
nout, zda a kter ochrann znmka je zamniteln s dve
zapsanou i pihlenou ochrannou znmkou a byla tedy za-
psna do rejstku ochrannch znmek v rozporu s ustano-
venmi zkona . 137/1995 Sb. a takovou ochrannou znm-
ku z rejstku vymazat
17
.
Krom shora uveden informan povinnosti stanoven
v ustanoven 68 odst. 2) zkona . 455/1991 Sb. m vak
ivnostensk ad jako sttn orgn oznamovac povinnost
stanovenou v ustanoven 58 zkona . 200/1990 Sb. o pe-
stupcch a v ustanoven 8 zkona . 141/1961 Sb., trestn
d, pokud zjist skutenosti nasvdujc tomu, e byl sp-
chn pestupek nebo trestn in. Krom toho mus vyhovt
stejn jako jakkoli jin osoba dodnm orgn innm
v trestnm zen pi plnn jejich kol. Oznamovac po-
vinnost vi jinm orgnm sttn sprvy plyne ivnosten-
skm adm i z ustanoven 22 a 23 zkona . 552/1991
Sb. o sttn kontrole.
Pouijeme-li ji shora uveden pklad podnikatele pro-
dvajcho v trnici u stnku teplkov soupravy oznaen
ochrannou znmkou ADIDAS, ml by ivnostensk ad
v ppad vzniku podezen z poruovn prv k ochrann
znmce krom uinn oznmen esk obchodn inspekci,
ppadn adu prmyslovho vlastnictv dt podnt k pro-
zkoumn, zda takov jednn nen pestupkem na seku po-
ruovn prmyslovch prv a poruovn prv k obchodn
frm dle pslunch ustanoven zkona o pestupcch
18
nebo
dokonce trestnm inem poruovn prv k ochrann znm-
ce, obchodnmu jmnu a chrnnmu oznaen pvodu dle
pslunch ustanoven trestnho zkona.
19
Orgnem pslu-
nm k projednn pestupku na seku poruovn prmyslo-
vch prv a poruovn prv k obchodn frm je pestupkov
komise obecnho adu pslunho dle msta podnikn pod-
nikatele. Tam by ml smovat podnt ivnostenskho adu
pi podezen na spchn pestupku podnikatelem. V ppa-
d podezen ze spchn trestnho inu by ml podnt sm-
ovat sttnmu zastupitelstv nebo Polici R.
3.4. Reciprocita kooperan povinnosti
Informan povinnost vak maj i ostatn orgny vi ivnos-
tenskmu adu. Pokud orgny provdjc kontrolu podle
zvltnch pedpis zjist, e dolo k poruen prvnch ped-
pis, jsou povinny zaslat opis rozhodnut, kterm bylo roz-
hodnuto o zvanm poruen zvltnch pedpis podnika-
telem, pslunmu ivnostenskmu adu ve lht 30 dn
ode dne nabyt prvn moci tohoto rozhodnut. V te lht
pslunmu ivnostenskmu adu oznamuj i ppady neo-
prvnnho podnikn zjitn pi vkonu jejich innosti.
Povinnost spolupracovat s ostatnmi orgny maj ty kter
orgny a ady stanovenu i ve zvltnch prvnch pedpisech.
Tak je esk obchodn inspekce pi sv innosti povinna spo-
lupracovat se sprvnmi ady a orgny zemn samosprvy
v oblasti penesen psobnosti, jako i s jinmi sttnmi or-
gny a institucemi, jejich spoluprce je nezbytn pro vkon
160

16
1 zkona . 14/1993 Sb. o opaten na ochranu prmyslovho vlastnic-
tv.

17
25 zkona . 137/1995 Sb. o ochrannch znmkch.

18
33 zkona . 200/1990 Sb.

19
150 zkona . 140/1961 Sb.
kontroly. Z toho plyne, e podnty podan ivnostenskm
adem je povinna proetit a o vsledcch eten informo-
vat ivnostensk ad. Krom toho je povinna informovat iv-
nostensk ad o poruovn povinnost podnikatele pi pro-
vozovn ivnosti, pokud takovou skutenost zjist pi vkonu
vlastn kontroln innosti. ivnostensk ad je pak povinen
provit takovou skutenost, tedy vlastn na zklad podntu
od jinho orgnu provst ivnostenskou kontrolu.
4. Seznam pouit literatury
Jakl Jaroslav, Ochrann znmky a oznaen pvodu, Praha, 2002
K Jan a kolektiv, Autorsk zkon a pedpisy souvisejc koment, Pra-
ha, 2002
Munkov Jindika, Ochrann znmky, dal prva na oznaen a hospo-
dsk sout, Praha, 2000
Fleischmanov Irena, Jandov Venue, Reforma veejn sprvy a psobnost
ivnostenskch ad, Praha, 2003
5. Seznam prvnch pedpis
Zkon . 570/1991 Sb. o ivnostenskch adech
Zkon . 455/91 Sb. o ivnostenskm podnikn
Zkon . 320/2002 Sb. o zmn a zruen nkterch zkon v souvislosti
s ukonenm innosti okresnch ad
Zkon . 128/2000 Sb. o obcch
stavn zkon . 1/93 Sb. stava esk republiky
Usnesen . 2/93 Sb. o vyhlen Listiny zkladnch prv a svobod
Zkon . 552/91 Sb. o sttn kontrole
Zkon . 121/2000 Sb. o prvu autorskm
Zkon . 200/1990 Sb. o pestupcch
Zkon . 140/1961 Sb. trestn zkon
Zkon . 141/1961 Sb. trestn d
Zkon . 513/1991 Sb. obchodn zkonk
Zkon . 452/2001 Sb. o ochran oznaen pvodu
Zkon . 527/1990 Sb. o vynlezech a zlepovacch nvrzch
Zkon . 529/1991 Sb. o ochran topograf polovodiovch vrobk
Zkon . 478/1992 Sb. o uitnch vzorech
Zkon . 137/1995 Sb. o ochrannch znmkch
Zkon . 14/1993 Sb. o opatench na ochranu prmyslovho vlastnictv
Zkon . 64/1986 Sb. o esk obchodn inspekci
Zkona . 111/1994 Sb. o silnin doprav
161
Vklad problematiky 25 a 42 autorskho zkona
JUDr. David tros
1. Vklad problematiky 25 a 42 autorskho zkona
Ustanoven 25 vychz z ustlen mezinrodn praxe, kter
m omezit resp. njakm zpsobem zpoplatnit kvantitativ-
n velmi patn kontrolovateln a kvalitativn velmi doko-
nal monosti poizovn neoprvnnch rozmnoenin dl
pro vlastn potebu. Souvis to zejmna s prudkm rozvo-
jem technickch monost a zazen, na kterch je tyto roz-
mnoeniny mon poizovat. Jednm z faktor, kter pisp-
vaj k jejich obecnmu rozen, je jejich neustle vzrstajc
cenov dostupnost. Atraktivnost tto aktivity spov hlav-
n ve velkch rozdlech v nkladech na pozen neoprvn-
n rozmnoeniny za pomoci technickch pomcek a cenou
legln kopie.
Tato prvn prava vraznm zpsobem posiluje prvn
postaven autor a zrove posiluje prvn jistotu poskyto-
vatel koprovacch slueb.
Autor zveejnnho dla, kter lze rozmnoovat pro osob-
n potebu
na podklad zvukovho nebo zvukov obrazovho zzna-
mu, nebo
rozhlasovho nebo televiznho vysln, nebo
tiskovho nebo jinho grafckho vyjden jejich penese-
nm pomoc pstroje ne nenahran nosie zznamu nebo
pomoc pstroje k zhotovovn tiskovch rozmnoenin na
papr nebo podobn podklad, m autor prvo na odmnu
v souvislosti s rozmnoovnm dla pro osobn potebu.
1.1. Osoby povinn platit odmnu ve smyslu 25 autorskho zkona
Osobou povinnou platit odmnu je
vrobce nebo dovozce pstroj k zhotovovn rozmnoe-
nin zvukovch nebo zvukov obrazovch zznam,
vrobce nebo dovozce pstroj k zhotovovn tiskovch
rozmnoenin,
vrobce nebo dovozce nenahranch nosi zvukovch
a zvukov obrazovch zznam,
dopravce nebo zaslatel na msto osob uvedench ve, po-
kud na psemnou vzvu pslunho kolektivnho sprvce
bez zbytenho odkladu nesdl daje potebn pro ure-
n totonosti dovozce nebo vrobce,
poskytovatel rozmnoovacch slueb za platu, pokud jde
o tiskov rozmnoeniny, piem poskytovatelem rozmno-
ovacch slueb za platu je i ten, kdo za platu zpstupn
pstroj k zhotovovn tiskovch rozmnoenin.
Odmna, kterou jsou osoby uveden ve povinny platit
pi dovozu pslu pi dovozu pedmtnch vrobk nebo
pi jejich prvnm prodeji v esk republice. Odmna, kte-
rou je povinen platit poskytovatel rozmnoovacch slueb za
platu, nebo ten, kdo za platu zpstupn pstroj k zhoto-
vovn tiskovch rozmnoenin, pslu v zvislosti na potu
zhotovench tiskovch rozmnoenin.
1.2. Informan povinnost osob povinnch platit odmnu ve smyslu
25 autorskho zkona
Osoby, kter maj ve ve uvedench ppadech povinnost pla-
tit odmnu, jsou povinny pedkldat pslunm kolektivnm
sprvcm informace o skutenostech rozhodnch pro uren
ve odmny, tj. zejmna o druhu a potu prodanch nebo
dovezench pstroj k zhotovovn rozmnoenin zvukovch
nebo zvukov obrazovch zznam, pstroj k zhotovovn
tiskovch rozmnoenin nenahranch nosi zvukovch nebo
zvukov obrazovch zznam, jako i o potu tiskovch roz-
mnoenin zhotovench na pstrojch pro poskytovn roz-
mnoovacch slueb za platu. Tyto informace mus bt po-
skytovny vdy souhrnn za kalendn pololet nejpozdji
do konce nsledujcho kalendnho msce.
162
1.3. Pklady ve odmn
Vi odmny, kterou mus povinn osoby platit jsou stano-
ven v ploze autorskho zkona. Tak napklad jednorzo-
v odmna psluejc pi dovozu nebo pi prvnm prodeji
pstroj urench k poizovn tiskovch rozmnoenin (ko-
provac stroje) in
u vkonnostn kapacity 4 a 12 rozmnoenin za jednu mi-
nutu 650 K
u vkonnostn kapacity 13 a 35 rozmnoenin za jednu
minutu 1300 K
u vkonnostn kapacity 36 a 70 rozmnoenin za jednu
minutu 1600 K
u vkonnostn kapacity vce ne 70 rozmnoenin za jed-
nu minutu 12000 K.
Odmna za jednu tiskovou rozmnoeninu (tj. za vyhoto-
ven jednoho listu kopie) pak in 0,10 K v ppad erno-
bl tiskov rozmnoeniny a 0,20 K v ppad barevn roz-
mnoeniny.
1.4. Ustanoven 42
Podle tohoto ustanoven m autor (resp. pslun kolektiv-
n sprvce) prvo poadovat od celnch orgn informace
o obsahu a rozsahu dovozu a vvozu pslunho zbo. P-
strojem, kter me slouit ke zhotoven zvukovch nebo
obrazovch zznam nebo tiskov rozmnoeniny se rozu-
m i pota.
Autor me od celnch orgn vyadovat informace o ob-
sahu a rozsahu dovozu zbo, kter
je rozmnoeninou jeho dla nebo zvukovm i zvukov
obrazovm zznamem jeho dla
m slouit k pozen takov rozmnoeniny jako nosi
(tj. nenahran nosi)
je pstrojem k zhotoven zvukovch nebo zvukov obra-
zovch zznam nebo tiskov rozmnoeniny
je pomckami podle ustanoven 43 autorskho zkon
(tj. pomcky slouc k pekonn ochrannch prvk)
Autor m dle prvo nahlet do celnch dokument, aby
zjistil, zda dovoz ve uvedenho zbo k uit na zem es-
k republiky je oprvnn podle autorskho zkona, nebo aby
zjistil daje rozhodn pro uplatnn prv vyplvajcch z au-
torskho zkona.
2. Zkon .191/1999 Sb., o opatench tkajcch
se dovozu, vvozu a zptnho vvozu zbo
poruujcch nkter prva duevnho vlastnictv
(tzv. protipirtsk zkon)
Zkon . 191/1999 Sb., o opatench tkajcch se dovozu,
vvozu a zptnho dovozu zbo poruujcch nkter pr-
va duevnho vlastnictv (tzv. protipirtsk zkon), stanov
podmnky, za kterch celn orgny pijmaj opaten, po-
kud m dvodn podezen, e se jedn o padlek nebo ne-
dovolenou napodobeninu zbo. Tento zkon tak stanov-
n oprvnn celnch ad v nespornch ppadech v zen
o pestupku nebo sprvnm deliktu uznat zbo za padlek
nebo nedovolenou napodobeninu, nadit jej znien nebo
jin znehodnocen zbo.
Tento zkon poskytuje ochranu ad prv k nehmotnm
statkm, a to ochrannch znmkm, patentm, autorskm
osvdenm, prmyslov vzory, uitn vzory. Vztahuje se ta-
k prva chrnn autorskm zkonem.
V praxi byla aplikace tohoto zkona a jeho vklad od po-
tku pomrn sloit. Majitel prv se napklad setkvali
s prax celnch orgn, kter jim odmtaly sdlovat jakkoli
daje o osobch dovejcch nebo vyvejcch zbo a tm
jim prakticky znemoovaly zahjen soudnho zen o ure-
n, e zbo je padlek nebo nedovolen napodobenina, kdy
rozhodnut soudu bylo (a nadle je) nutn k dosaen toho,
aby zadren zbo mohlo bt znieno.
2.1. Aplikace tzv. protipirtskho zkona v praxi
V souasn dob se aplikace protipirtskho zkona v nkte-
rch oblastech prva k nehmotnm statkm zlepila, nicm-
n stle jsou oblasti, kde je mon se v praxi setkat s chybnou
aplikac zkona, kter me vyplvat z jist nezkuenosti cel-
nch orgn v dan oblasti. To se tk zejmna oblasti vyn-
lez a na n udlovanch patent. Proto bychom chtli n-
kter aspekty protipirtskho zkona a zkona . 527/1990
Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch, v tomto pojedn-
n zmnit. Pro ely pednek a zejmna nsledn praxe je
nezbytn nutn pochopen zkladnch pojm patentovho
prva a schopnost jejich sprvn aplikace.
2.2. Patentov prvo ve vztahu k tzv. protipirtskmu zkonu
2.2.1. Zkladn pojem patentovho prva
Oznaen patentov prvo se uv tradin, by to nen
oznaen pli odpovdajc oznaen ostatnch prmyslo-
vch prv. Vychz se pi nm nikoli z pedmtu ochrany,
nbr z majetkovho prva k nmu to je udlovno ve for-
m tzv. patentu
1
. Majetkov prvo m podobu sttem udlo-
van listiny, tj. patentu. Slovo patent vychz z latinskho
oznaen littera patens, kter znamen panovnkv vnos
udlujc njak prvo, privilegium, v doslovnm pekladu
pak oteven dopis, listina pstupn vem.
Pvod ochrany technickch een meme hledat ji ve
stedovkm prvu panovnka udlovat svm poddanm rz-
n privilegia. Uvd se, e prvn patentov zkon byl vydn
v bentskm stt dne 19. bezna 1474. Dle tohoto zkona
tehdej zkonodrce pragmaticky seznal, e se mu ochra-
na prv vynalzavch oban vyplat. Mezi nmi ij velc
a geniln mui, kte jsou schopni vynalzat uiten za-
zen; a vce takovchto mu k nm pichz za velikost a si-
lou naeho msta. Pokud bychom pijali takov opaten, aby
ostatn, kte spat zazen a dla vynalezen tmito skvlmi
mui je nemohli stavt a tak vynlezci zcizit jeho est a sl-
vu, pak by vce mu vyuvalo svho talentu, objevovali by
163

1
Obsah pojmu patent v prvnm slova smyslu nelze zamovat s obsahem
pojmu patent tak jak ho chpe hovorov etina, jako je nap. spojen
mt patent na rozum, nechal si zapatentovat lokomotivu atp.
a stavli by zazen, kter jsou velice uiten a vhodn pro
nae spoleenstv. Bentsk zkonodrce proto zakzal te-
tm osobm na svm zem uvat po dobu deseti let uvat
chrnnho een (vynlezu) nebo een, kter by k tomu-
to chrnnmu een bylo podobn.
2.3. Podmnky patentovatelnosti dle zkona .527/1990 Sb.,
o vynlezech a zlepovacch nvrzch
Patentovateln nen kad technick een. Aby vynlez byl
patentovateln, tj. aby na nj bylo vbec mon udlit patent,
mus splovat urit zkonem defnovan podmnky.
Podle zkona . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch
nvrzch, plat, e na vynlezy splujc podmnky stanoven
tmto zkonem udluje ad prmyslovho vlastnictv paten-
ty. Podmnkou patentovatelnosti vynlez, a tedy i vynlez
tkajcch se livch ltek a zpsobu jejich uit byly stanove-
ny jako nsledujc. Patenty se udluj na vynlezy, kter jsou
nov, jsou vsledkem vynlezeck innosti a konen jsou
prmyslov vyuiteln. Jedn se tedy o tzv. pozitivn defnici
patentovatelnosti vynlez. Zkon pak negativnm vtem
uvd ty vynlezy, kter jsou z patentovatelnosti vyloueny.
Jedn se o objevy, vdeck teorie, matematick metody, pou-
h vnj pravy vrobk, plny, pravidla a zpsoby vykon-
vn duevn innosti a konen programy pota i pouh
uveden informace. Zkon tedy nevymezuje vlastn pojem vy-
nlez, vymezuje vak pojem patentovatelnosti vynlez.
2
Na
zklad negativn defnice vluk z patentovatelnosti je vidt,
e zkonodrce opustil dve bn vluky, kter z patento-
vatelnosti vyluovaly vlastn chemick substance jako zklad
farmaceutickch ppravk. Toto je na jednu stranu dsledek
tlaku zahraninch partner tehdejho eskoslovenska, a na
druhou stranu snad dsledek jakhosi nazen zkonodrce
na spoleensk a ekonomick pnos vynlezeck innosti
v oblasti farmaceutickch ppravk.
2.4. Co patent vlastn chrn vklad rozsahu ochrany patentu
Patent nechrn rozum, a jen velmi zdka chrn patent ce-
lou lokomotivu. Patent chrn urit technick een, kter
vynlezce pidv ke stvajcmu stavu techniky. Prv o tento
krok vped, kter vynlezce svm vynlezem in, se lidstvo
posunuje vped. Jak tedy zjistme, co vlastn patent chrn?
Pro stanoven rozsahu ochrany vyplvajc z patentu je roz-
hodujcm vklad patentovch nrok tak, jak jsou obsaeny
v patentov listin. Z ustanoven 12 odst. 1 zkona . 527/
1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch, vyplv, e
rozsah ochrany patentu je dn znnm patentovch nrok.
K vkladu patentovch nrok se pouije popisu a vkres.
Defnice rozsahu ochrany patentu se tedy zd bt pomr-
n jasnou. Velmi asto vak nebude otzka zpsobu vkladu
rozsahu ochrany patent jednoznan. Proto je k zjitn roz-
sahu ochrany patentu zahjit tzv. urovac zen.
3
2.5. Nkolik poznmek k vkladu 13 zkona .527/1990 Sb.,
o vynlezech a zlepovacch nvrzch
Podle ustanoven 13 psm. a) zkona . 527/1990 Sb., o vy-
nlezech a zlepovacch nvrzch, nesm nikdo bez souhla-
su majitele patentu vyrbt, nabzet, uvdt na trh nebo po-
uvat vrobek, kter je pedmtem patentu, nebo k tomuto
elu vrobek dovet i skladovat anebo s nm jinm zpso-
bem nakldat. Dle nikdo bez souhlasu majitele patentu ne-
sm vyuvat zpsob, kter je pedmtem patentu, pop. ten-
to vrobn zpsob nabzet k vyuit. A konen nikdo nesm
bez souhlasu majitele patentu nabzet, uvdt na trh, pou-
vat nebo k tomuto elu dovet i skladovat vrobek pmo
vyroben zpsobem, kter je pedmtem patentu. Shodn
vrobky se povauj za zskan chrnnm vrobnm zpso-
bem, je-li nanejv pravdpodobn, e vrobek byl vyroben
zpsobem, kter je pedmtem patentu a majiteli patentu se
pes pimen sil nepodailo urit skuten uit vrob-
n zpsob, a to a do doby, ne se proke opak. Pi dokazo-
vn opaku je nutn etit prv vyplvajcch z ochrany ob-
chodnho tajemstv.
Toto ustanoven nelze vykldat tak, e patent chrn vech-
ny vrobky shodn s vrobkem zskanm chrnnm zpso-
bem, nbr je nutn ho vykldat tak, e se ochrana poskytuje
pouze vrobkm pmo zskanm chrnnm zpsobem.
2.6. Urovac zen
Otzka uren rozsahu patentu je pro majitele patentu otz-
kou zsadn, nebo poskytuje prakticky odpov na otzku,
proti kterm konkurentm na trhu me prva z patentu
uplatovat. Rozsah patentu je dn nroky, s pouitm vkla-
dovch pravidel popsanch ve. Samotn otzka vkladu
rozsahu patentu je pedmtem zen urovacho (probha-
jcho ped adem prmyslovho vlastnictv), nebo zen
na ochranu ped poruovnm patentu (probhajcho ped
obecnmi soudy). V zen pihlaovacm o pihlce vyn-
lezu nelze rozsah ochrany patentu urit, protoe prost nen
mon pedvdat veker mon varianty monch pokus
patent obejt tak, jak se me stt po udlen patentu. Vklad
rozsahu patentu je proto ponechn zvltnmu druhu ze-
n dle ustanoven 67 zkona . 527/1990 Sb., o vynlezech
a zlepovacch nvrzch. Jen v tomto zen nebo v zen na
ochranu ped poruovn patentu je mon stanovit, co do
rozsahu ochrany patentu spad.
4
Pi przkumu pihlky vy-
nlezu v rmci pihlaovacho zen neprobh dn ure-
n rozsahu ochrany ani nov pihlaovanho vynlezu, a ani
pedchozch patent, nbr je eena pouze otzka identity
pihlaovanho een a stvajcho stavu techniky (vetn
patent). Otzka platnosti patentu, tj. otzka zda pi udle-
n patentu byly splnny vechny podmnky patentovatelnos-
ti Tato otzka spad pln do pezkumn pravomoci soudu,
kdy dnen prvn praxe tak navazuje prakticky na praxi pr-
vorepublikovou.
5
164

4
Ing. Frantiek Vitek. Defnice pedmtu patentu a vklad rozsahu pa-
tentu. ad pro patenty a vynlezy v Praze, 1963, str. 47 a nsl.

5
Viz nap. rozhodnut ze dne 1. z 1939, R II 20/39, . 17361 Vnho
sbrky.

2
Jeek, J.: Patentov zkon. Zkon o uitnch vzorech. Koment. 1. vy-
dn. Praha, C.H. Beck 1998, str. 36 a nsledujc.

3
Urovac zen ale nen mon zamovat z zenm zruovacm.
Smyslem urovacho zen je zjistit mon zklad majet-
kovch nrok tak, jak vyplvaj z vynlezu chrnnho pa-
tentem a vylouit zsah tetch osob do patentovch prv.
Urovac nvrh m tedy vznam zejmna jako prevence pro
navrhovatele (adatele o uren) ve vztahu k majiteli paten-
tu, kdy se sna v prbhu urovacho zen zjistit pedevm
dv skutenosti, a to jednak zda jeho vrobek me potencil-
n poruovat prva k pslunmu patentu, a dle urit vlast-
n rozsah patentu ve vztahu k jeho vrobku. Urovac nvrh
bude podvn asto ne samotnmi majiteli patentu, ale oso-
bami, kter zaml uvst vrobek na trh a chtj si ped jeho
uvedenm zjistit jeho monou patentovou zvadnost
6
.
2.7. Pravomoc k rozhodovn spor z patentu
Podle ustanoven 75 odst. 3 zkona . 527/1990 Sb., o vy-
nlezech a zlepovacch nvrzch, rozhoduj spory z patent
soudy. Toto ustanoven tedy dv vlunou pravomoc k roz-
hodovn spor z patent (tj. spor souvisejcch s poruo-
vnm patentu) obecnm soudm. Celn orgny tedy nema-
j pravomoc rozhodovat o otzce, zda urit vrobek njak
patent poruuje, i nikoli. Jsou zde podle naeho nzoru
zcela odkzny na rozhodnut soudu a nemohou rozhodnu-
tm o zajitn zbo vlastnmu rozhodnut soudu pedch-
zet. Celn orgny mohou quasi vykonvat rozhodnut sou-
du tm, e poskytnou majiteli patentu ochranu za situace,
kdy uritmu subjektu je ze strany soudu uloena povinnost
zdret se uritho chovn (nap. uvdn uritho konkrt-
nho vrobku na trh), a to i pokud je tato povinnost uloe-
na pedbnm opatenm, kter ale nen vlastnm kone-
nm rozhodnutm ve vci, a celn orgny k dosti majitele
patentu zajist, aby pedmtn vrobky nebyly do esk re-
publiky doveny a ani z esk republiky doveny. Pokud
obecn soud o otzce poruovn patentu jet nerozhodl,
neme celn orgn do jeho pravomoci zasahovat a zajio-
vat zbo, o kterm se domnv, e by mohlo prva z paten-
tu poruovat.
165

6
F. Vitek: eskoslovensk patentn zkon. Koment. Nakladatel-
stv V.Linhart 1933, Praha. Strana 363 a nsl.
Oceovn nehmotnho majetku
Karel ada
Nedlnou soust komplexn pe o kad majetek je i zna-
lost jeho hodnoty. To plat i o nehmotnm majetku, nebo
v prvnm slova smyslu jde o vci, a chceme-li se o n pim-
en starat potebujeme znt jejich hodnotu. Praktickch d-
vod oceovn nehmotnho majetku je mnohem vce a pro-
to stoj za to zaadit strunou kapitolu o tto problematice
i do irokho kontextu kombinace ady aspekt smujcch
k spnmu prosazovn prv z duevnho vlastnictv, kter
se stv stle dleitj soust konkurennch vhod pro-
sperujcch spolenost na trhu.
1. Dvody oceovn nehmotnho majetku
1.1. Podl nehmotnho majetku na trn hodnot spolenosti
Investovn do akciovho trhu smuje v posledn dob v rz-
n intenzit podle jednotlivch oblast k potlaen dividendo-
vch vnos a zvraznn vznamu trn hodnoty obchodn
spolenosti, kter se nsledn realizuje prodejem nebo n-
kterou z monch forem fz spolenosti.
Vvoj podlu trn a etn hodnoty veejn obchodova-
telnch americkch spolenost v poslednch dvaceti letech
ukzal, e zatmco koncem sedmdestch let minulho sto-
let etn hodnota obchodn spolenosti tm odpovdala
hodnot trn, na konci devadestch let je ji situace zsad-
n odlin a etn hodnota pedstavuje pouze men st
celkov trn hodnoty obchodn spolenosti.
Tato zsadn a pomrn rychl zmna navozuje otzku co
pat do aktiv, kter pedstavuj tak velk rozdl mezi et-
n a trn hodnotou obchodn spolenosti. Podstatnou sou-
st tto sti hodnoty spolenosti budou jist nehmotn
statky a ji jen tento zvr sta k tomu, abychom se zajmali
o monosti jak tento druh majetku kvantifkovat nebo ales-
po kvalitativn hodnotit.
1.2. Nepenit vklad do zkladnho kapitlu spolenosti
Zaloenm kapitlov spolenosti a jejm zpisem do obchod-
nho rejstku zakladatel uvdj do prvnho ivota zvltn
prvnickou osobu, kter je co do sv prvn subjektivity od
osobnost svch zakladatel a spolenk oddlen a ve svch
jednnch je samostatn majetkov odpovdn.
Z pohledu vitel pispv k zrukm institut zkladnho
kapitlu, kter vytv jaksi garann kapitl, kterm spole-
nost oteven, prostednictvm obchodnho rejstku, demon-
struje svou relativn stabiln kapitlovou slu.
Pojem zkladnho kapitlu defnuje ustanoven 58 odst.
1 obchodnho zkonku pro ppady obchodnch spolenos-
t jako penn vyjden souhrnu penitch i nepenitch
vklad vech spolenk do spolenosti.
Z toho je patrn, e vklady do spolenost je mono rozd-
lovat na penit a nepenit, piem nepenitm vkladem
me bt jen majetek, jeho hospodsk hodnota je zjisti-
teln, a kter me spolenost hospodsky vyut ve vztahu
k pedmtu podnikn.
Donedvna bylo oceovn nepenitch vklad do z-
kladnho kapitlu obchodnch spolenosti zcela voln. Zvi-
selo jen na dohod zakladatel a v ppad akciovch spole-
nost bylo k tomu teba sice odbornho odhadu, ale nebylo
uvedeno, kdo a na jakm zklad m tento odborn odhad
uinit.
Popisovan stav se zmnil v rmci novel obchodnho z-
konku. V souasn dob se v ustanoven 59 odst. 3 v tto
souvislosti uvd, e hodnota nepenitho vkladu mus bt
uvedena ve spoleensk smlouv, zakladatelsk smlouv ne-
bo zakladatelsk listin, pokud tento zkon nestanov jinak.
Hodnota nepenitho vkladu do zkladnho kapitlu spo-
lenosti s ruenm omezenm, do akciov spolenosti i ko-
manditn spolenosti se stanov podle posudku zpracovan-
ho znalcem nezvislm na spolenosti, jmenovanm za tm
elem soudem. Pokud hodnota nepenitho vkladu pesa-
166
huje stku 10 000 000 K nebo je pedmtem vkladu pod-
nik, jeho st, know-how, anebo je spolenost zakldna jed-
nm zakladatelem, nebo m jedinho spolenka, vyaduj se
spolen zpracovan posudky dvou znalc.
Posudek znalce mus obsahovat alespo popis nepeni-
tho vkladu, pouit zpsoby jeho ocenn a daj o tom, zda
hodnota nepenitho vkladu odpovd alespo emisnmu
kursu upsanch akci, kter maj bt vydny jako protipln-
n za tento nepenit vklad, nebo stce, kter se m zapo-
tat na vklad do zkladnho kapitlu spolenosti s ruenm
omezenm. Dle mus uvdt stku, kterou se nepenit
vklad oceuje.
Tm dolo sice k zsadn zmn prvn pravy, ale ani ta-
to nov prvn prava nerozptlila nkter z dvjch roz-
pak nad tm, kte znalci maj nehmotn majetek oceovat,
jak nebo podle jakch zsad tak maj init, m-li znaleck
ocenn smovat k trnmu, etnmu i jinmu ocenn.
Zkon . 151/1997 Sb., sice ji uvd zpsob oceovn n-
kterch druh tohoto majetku, jak bude dle uvedeno, ale
neukld, aby zde uveden postup byl pouit pro tento el.
Umouje vak, jak plyne i z dvodov zprvy k ustanoven
l zk. . 151/1997 Sb., aby na zklad rozhodnut rejstko-
vho soudu bylo pro ocenn takovho druhu nepenitho
vkladu pouito zpsobu podle zk. . 151/1997 Sb.
V zsad jde vak o to, aby vklady nehmotnho majetku
do zkladnho kapitlu obchodnch spolenost byly pim-
en a nezavdvaly zbyten dvody pro budouc nesrovna-
losti spolenk.
1.3. etnictv a daov povinnosti
Obecn nehmotn statky se staly pedmtem tovn a sou-
visej s nimi i daov povinnosti. Nae daov a etn ped-
pisy vak nejsou ve vztahu k nehmotnmu majetku vdy zcela
jasn a pesn a mohou vzbuzovat v nkterch ppadech jist
pochybnosti. Jak ji bylo shora uvedeno, tak chpn pojmu
nehmotn majetek je podle tchto prvnch pedpis jin, ne
napklad podle pedpis o prmyslovm prvu.
Aby bylo mono s tmto druhem majetku obchodovat
a tovat, vyaduje to jeho ocenn. S tm se uritm zp-
sobem vypodal zkon o etnictv . 563/1991 Sb., kter
v tto souvislosti uvd, e pi oceovn majetku a zvaz-
k a pi tovn o vsledku hospodaen etn jednotky se
berou za zklad veker nklady a vnosy, kter se vztahuj
k etnmu obdob.
V ustanoven 25 citovanho zkona se uvdj zvaz-
n zpsoby pro oceovn majetku pro ely tovn. Na-
koupen nehmotn majetek, kam pat i obchodn tajemstv
a know-how, se oceuje poizovacmi cenami. Poizovac ce-
nu vak nkdo mus stanovit a nen pochyb o tom, e v sou-
asn dob pjde o cenu trn.
Nehmotn majetek vytvoen vlastn innost se oceuje
podle tohoto zkona a pro ely tovn vlastnmi nklady
nebo reproduknmi poizovacmi cenami, pokud jsou ni-
. Pro ely tohoto zkona se rozum poizovac cenou ce-
na, za kterou byl majetek pozen a nklady s jeho poze-
nm souvisejc. Reprodukn poizovac cenou je cena, za
kterou by byl majetek pozen v dob, kdy se o nm tuje.
Z toho je patrno, e etnictv me obsahovat daje o oce-
nn nehmotnho majetku, kter jsou v ppad nkupu sta-
noveny na trnch principech a v ppad nehmotnho majet-
ku, vytvoenho vlastn innost, na principech podle zkona
o etnictv, tedy na zklad vlastnch nklad i poizova-
cch cen, co bude ve vtin ppad pedstavovat rozdln
cenov rovn.
Ve smyslu poznmky . 3 k ustanoven l odst. 3 zk.
. 151/1997 Sb., se pro ely etnictv tento zkon o oceo-
vn neuije. Pro tyto ely je k dispozici ustanoven 24 a
26 zk. . 563/199l Sb.
K tomu je teba uvst,e ocennm nehmotnho majetku
vlastnmi nklady ani reprodukn poizovac cenou zpravi-
dla nelze zskat ocenn trn.
1.4. Ostatn dvody pro oceovn nehmotnho majetku
K oceovn nehmotnho majetku se asto pistupuje i z ce-
l ady dalch, velmi rozlinch dvod.
Podle ustanoven 21 a 22 zk. . 137/1995 Sb. o ochran-
nch znmkch se ochrann znmky poprv, jako nehmot-
n statek, stvaj na zklad vslovn prvn pravy plnohod-
notnm zstavnm pedmtem.V podstat shodn situace je
podle ustanoven 31 zk. . 207/2000 Sb. u prmyslovch
vzor.
Znamen to, e ochrann znmka a prmyslov vzor do-
shly vslovn uznn zkladnch dvou funkc kad zsta-
vy, tedy funkce zajiovac a konen i uhrazovac. M-li pak
ochrann znmka i prmyslov vzor slouit jako zstava,
jist mus bt i ohodnoceny. Obdobn situace je i v ppad
patent i osvden na uitn vzor, pestoe vslovn prvn
prava institutu zstavy v tchto ppadech chyb.
Nkdy se zapomn na to, e v rmci majetku obchodnch
spolenost v ppad konkurzu nebo likvidace me zbvaj-
c majetek zahrnovat i znan hodnoty nehmotnho charak-
teru. Podobn v rmci vypodn ddictv se postupn stle
astji poaduje ohodnocen nehmotnho majetku obchod-
n spolenosti zstavitele.
Velmi dleit je pamatovat na nehmotn majetek v rm-
ci nejrznjch pemn obchodnch spolenost. Jak v rmci
fz, tedy pi sluovn, splynut i pevodu jmn na jedno-
ho spolenka, tak i pi rozdlovn spolenost, a ji se vzni-
kem spolenost novch nebo v rmci takzvanho rozdlen
slouenm, kdy nevznikaj nov prvn subjekty, ale existujc
spolenosti pebraj jmn spolenosti zanikl.
Krom toho je pi tchto transakcch nutno pihlet
ke specifckm vlastnostem nehmotnho majetku. Zni-
kem prvn subjektivity majitele ochrann znmky zanik
i ochrann znmka sama, pokud ped tm nebyla dn pe-
vedena. Hroz potom, e bude ocenna i ochrann znmka,
kter ji v dob ocenn je neplatn.
Nelze opomenout ani dal dvody pro ocenn nehmot-
nho majetku. Majitel tchto prv asto chtj prost pou-
ze znt hodnotu svho majetku, a to pouze jako vstupn in-
formaci pro rzn nsledn obchodn jednn i strategick
rozhodnut.
Ocenn majetkovch prv pichz v vahu i v ppadech,
kdy hodnotme rizika, kter ns ppadn mohou potkat, po-
kud se proke, e dolo k poruen prv z duevnho vlastnic-
tv. Je teba si uvdomit, e rozsah a obsah prvn ochrany nen
167
vdy zcela jasn, a jejich vklad me podle jednotlivch po-
suzovatel i odpovdnch orgn vst k rozdlnm zvrm.
Tak pohled obecnho investora nen zanedbateln. Ten se
rozhoduje podle toho, kolik prostedk je jet teba inves-
tovat do dalho technickho rozvoje a nsledn prmyslo-
v prvn ochrany, a to v porovnn s vnosy a riziky, kter
lze zskat uplatnnm volnch fnannch prostedk v jinch
oblastech investovn.
Nezvisl pedbn ocenn me pichzet v vahu i ve
stadiu rozhodovn zda-li podat soubor patentovch pihl-
ek i nikoli. Zde nelze vdy spolhat na doporuen pouze
odbornk, kte jsou pmo zainteresovni na pihlaov-
n tchto een a nebo manager, kte se z mnoha pocho-
pitelnch dvod mohou obvat nsledk, kter ppad-
n vzniknou v dsledku zanedbn pimen prmyslov
prvn ochrany. Je si teba uvdomit, e doporuen roz-
dlnch profes a rozdlnho stupn podnikovho postave-
n mohou bt odlin. V takovm ppad me pedbn
ocenn nehmotnho majetku vznamn napomoci riziko-
vmu rozhodovn.
Hodnota nehmotnho majetku je dleitm aspektem pro
stanoven pimenho zadostiuinn v ppad nkterch
nekalosoutnch spor. Hodnota ochrann znmky je i jed-
nm z vnch hledisek pro posouzen ochrann znmky ja-
ko veobecn znm, co je dleitou skutenost pro mimo-
dn rozsah ochrany takov ochrann znmky.
2. Obecn pstupy k oceovn nehmotnho majetku
vodem je teba ci, e potky trn ekonomiky v esk
republice pli neply veejn diskuzi a nslednmu u-
vn optimlnch metod pro oceovn tohoto zvltnho
druhu majetku. Po urit obdob byla cel tato problemati-
ka zpochybovna v samch zkladech. Pesto si praxe a je-
j skuten poteby vydaly postupn een souvisejcch
problm.
Pesto, e specializovanch publikac o tto problemati-
ce je mlo, denn praxe ukazuje na stle nov problmy a ty
jsou eeny tak, e v souasn dob je k dispozici urit roz-
sah odbornch poznatk, kter umouje jejich hodnocen
a kritickou diskuzi.
V souasn dob je k dispozici zkon . 151/1997 Sb. o oce-
ovn vekerho majetku, kter pro oceovn majetkovch
prv vyplvajcch z prmyslovch prv a prv na oznaen
a vrobn technickch poznatk, vetn nkterch majetko-
vch prv souvisejcch s prvem autorskm, a prv poizo-
vatele databz uv zsadn vnosov zpsob oceovn
a alternativn, za zkonem stanovench podmnek, pipout
ocenn cenou obvyklou.
Z vymezen pedmtu pravy zkona plyne, e tento prvn
pedpis si nevytkl za cl pedstavit jedinou alternativu oceo-
vn uvedench pedmt. Naopak, z tohoto prvnho pedpi-
su plyne, e zde uveden metodika je zvaznou pouze v ome-
zenm potu ppad.
Tento druh majetku byl v praxi ohodnocovn, a to i ped
nabytm innosti tohoto prvnho pedpisu. V souasn
dob provd takov oceovn jednotliv odbornci, soud-
n znalci, poradensk frmy a auditoi, ale kad podle svch
zsad a sudk a podle svho postupu, jeho podstata ne-
bv asto ani soust odborn prce i znaleckho posud-
ku, jejich pedmtem je ohodnocen konkrtnho nehmot-
nho majetku.
To vak nen kritika stvajcho stavu. Stle jde o novou
problematiku, prvn pedpis je zvaznm pouze pro nkter
ppady, take pro praxi je obohacujc kad pstup, kter je
veden snahou o zlepen poznn a metod tto nron pr-
ce. Na druhou stranu by mly bt uvny metody a pstupy,
kter obstoj ped obecnou logickou kritikou, co nejlpe vy-
jaduje spokojenost obou poctivch partner v trnm vzta-
hu, kde kupujc i prodvajc maj pirozen zjem na usku-
tenn smny za vhodnch podmnek pro kadho z nich.
Z toho je patrno, e pramen pro odpov na otzku, jak
m bt, anebo me bt ohodnocovn tohoto druhu majet-
ku provdno, je stle mlo. Pesto lze uvst, e lze komen-
tovat zpsob oceovn tohoto druhu majetku podle zkona
. 151/1997 Sb. a shrnout urit poznatky, zkuenosti a zsa-
dy nkterch dalch, v praxi pouvanch postup. Protoe
se pohybujeme v trn ekonomice, je snahou i tto publikace
naznait nejen postupy formln, ale i ty, kter vedou k ure-
n trn ceny tchto statk.
2.1. Obecn k pouitelnm metodm
Pro uren hodnoty vekerho majetku, tedy i nehmotnch
statk, jsou zpravidla popisovny ti tradin pstupy: p-
stup trn, vnosov a nkladov. Uveden klasick pstu-
py jsou ureny k tomu, aby zachytily pslun srovnvac,
ekonomick a fyzick charakteristiky majetku. Kad z tch-
to zkladnch pstup me mt adu variant, jednak pod-
le konkrtnho elu pouit a jednak podle odbornka, kte-
r danou metodu pouv.
2.1.1. Trn zpsob oceovn
Trn pstup klade draz na srovnvac charakteristiky ne-
hmotnch statk a je pouiteln pouze v ppad, je-li k dis-
pozici dostaten mnostv daj o otevenm trhu srovna-
telnch nehmotnch statk, co pedpokld dlouhodob
a rozvinut podmnky trnho hospodstv a obor s roz-
shlou trn zkladnou. Takov podmnky zde zatm vytvo-
eny nejsou. Jednak je poet trnch ppad relativn mal,
a potom, a to zejmna, zde nen dn legln zdroj zskv-
n podstatnch daj a skutenost, za kterch se tyto obcho-
dy uskuteuj. Pouze v omezen me jsou k dispozici da-
je zahranin, kter ale mohou bt oznaeny za nedostaten
reprezentativn pro nae trn prosted. Samozejm takto
zskan daje nemus bt vzjemn porovnateln. Obchody
mohou probhat za rozdlnch podmnek a okolnost, v rz-
nm obdob, piem asto dochz k prodeji celkovho ne-
hmotnho majetku nebo, dokonce ke spolenmu prodeji ce-
lho podniku nebo jeho sti.
2.1.2. Vnosov zpsob oceovn
Vnosov pstup je nejastji pouvn pi oceovn pr-
myslovch prv, ppadn i jinho duevnho vlastnictv. Me-
zi zkladn varianty pat:
168
licenn analogie,
prstek pnosu, respektive mry zisku,
pedpokldan ztrta vnosu, respektive zisku,
reziduln (zstatkov) vnosov metody.
Varianta takzvan licenn analogie je zaloena na va-
ze, e ohodnocovan nehmotn majetek by byl prodn pro-
stednictvm platn smlouvy tet osob, ppadn by by-
lo poskytnuto prvo uvn takovho een. Za to by byly
placeny poplatky po dobu platnosti smlouvy, respektive do
konce uiten ivotnosti v ppad een technick pova-
hy. Jedn se o variantu, kterou lze vyuvat i v tuzemsku a je
m adu pednost ped ostatnmi, dle strun popisovan-
mi pstupy.
Variantu prstku pnosu, respektive zisku, lze v praxi
pout pedevm v ppadech, kdy je mono prokzat, e
vrobky oprajc se o nehmotn vlastnictv maj v prodejn
cen zakalkulovn vy zisk oproti stejnmu i obdobnmu
vrobku konkurennho vrobce. Veobecn se uznv, e
v praxi nen jednoduch tuto metodu objektivn pout. Je-
j monosti jsou v oblasti vroby npoj a potravinskho
zbo, bn kosmetiky a v podobnch oborech irok obec-
n spoteby, kde je k dispozici mimodn rozsah ekonomic-
kch daj o rozsahu vroby a vkonech, zajiujc skute-
nou reprezentativnost tchto daj.
Tet variantou je metoda pedpokldan ztrty vnosu,
respektive zisku. Vychz ze scne, e majitel nehmotnho
majetku by ztratil prvo vyuvat toto een. Nsledkem je
snen dosavadnho zisku, ppadn i znik zisku.
Reziduln vnosov metoda je zaloena na pedpokladu,
e od celkovho vnosu zjitnho z celkovho podnikn or-
ganizace se odete vnos spojen s hmotnm majetkem. Vy-
poten stka pedstavuje vnos, kter je mono pisoudit
nehmotnm statkm.
Vechny vnosov metody oceovn se opraj o budou-
c pjmy i penit toky a podle propracovanosti jednotli-
vch metod pihlej i k asov hodnot penz a rizikovosti
pennch tok vetn jej asov promnlivosti. Pedpov
budoucch pennch tok je klovou otzkou uvedench
metod a pedstavuje i jejich zkladn rizikov faktor.
2.1.3. Nkladov zpsob oceovn
Nkladov pstup se pro trn oceovn nehmotnch statk
uv zdka. Je vhodn pouze pro relativn mlad ochran-
n znmky, kter si dosud nevybudovaly zvltn postaven
na trhu, a kdy jsou veker nklady vynaloen na vytvoen,
prmyslov prvn ochranu a ppadnou reklamu ochrann
znmky k dispozici, a je mono je prohlsit za odpovdajc
cenov rovni v dob ocenn.
Vychz bu z historicky vzniklch skutench nklad,
anebo z pedpokladu, za jakch nklad by bylo mono v do-
b ocenn ochrannou znmku odpovdajc kvality zskat.
Oba postupy zahrnuj do nklad ve, co s oceovanm
prvem souvis a bylo vynaloeno, anebo by muselo bt vy-
naloeno do dne ocenn. Jde pedevm o nklady na vytvo-
en uvedenho oznaen, marketingov nklady, nklady na
reklamu, prvn zastoupen pi zajitn prmyslov prvn
ochrany, vetn sprvnch poplatk. Je jasn, e v ppad
skutench historickch nklad tyto nejsou v mnoha p-
padech pln, a i kdyby byly, jsou z cenovho hlediska ne-
porovnateln, nebo byly vynakldny v dobch s jinou ce-
novou hladinou.
V ppad, e tento nkladov postup oprme o flozofi
znovuvytvoen shodnho prva, stojme ped problmem,
jak zajistit vyslen uvedench nklad tak, aby vyjadova-
ly stejnou i porovnatelnou rove s prvem oceovanm.
U ochrann znmky by muselo jt o stejn postaven na tr-
hu, s odpovdajcm prvnm stavem, pznanost pro uvede-
n vrobky a sluby, vetn prkazu o zajitn stejn rov-
n obliby u stejnho okruhu zkaznk.
V dnm ppad vak tato metoda nen schopna postih-
nout zvltn kvalitu oceovanho prva, kter psob do bu-
doucna, a v ppad ochrann znmky m otevrat dal trhy
a zskat nov zkaznky. I pi kvalifkovanm postupu vetn
odpovdajcho fnannho zzem se to vdy zejm nepo-
da. To znamen, e i pi uit tto metody je nutno uvao-
vat s rizikem, kter je velmi specifck, a tud obtn vyj-
diteln.
Zkladn nevhodou tchto postup je tedy nedostatek re-
akce na budouc prospnost oceovanch statk. Jsou proto
pouvny pevn pouze v etnch systmech, kter pr-
v tuto metodu vyaduj, co plat dosud i o naich platnch
prvnch pedpisech v tto oblasti.
2.1.4. Dal zpsoby oceovn
V posledn dob se pouvaj pro ocenn nehmotnho majet-
ku, zejmna v ppad velkch spolenost, kter jsou aktivn
na celosvtovm trhu, a kde existuj velk poty patent, pa-
tentovch pihlek nebo rozshl fondy ochrannch znmek,
i statistick metody, oprajc se o teorii oceovn opc.
Vychzej z poznn, e skupiny patent, tkajc se uri-
tho produktu se po fnann strnce chovaj podobn jako
kupn opce na budouc majetek. V ppad, e je oceovan
balk patent v potench fzch potebnho technickho
vvoje dvaj do souvislosti hodnotu tchto patent s poteb-
nmi nklady na dal vvoj, investice a s dobou, v n bude
mono celou technologii zrealizovat a uvst na trh. Limitujc
roli pak hraje doba, zbvajc do vypren patentov ochrany
nejdleitjho patentu.
2.2. Kvalitativn a kvantitativn oceovn nehmotnho majetku
V tto publikaci se zabvme oceovnm nehmotnho ma-
jetku a majetkovch prv, a mme tak pedevm na mys-
li vyjden hodnoty tchto pedmt v penzch. Z jistho
pohledu tak lze ci, e jde o ocenn kvantitativn. To ovem
souasn navozuje situaci, e pichz v vahu i ocenn ji-
n, kvalitativn.
Skuten tomu tak me bt a v tto souvislosti je teba
tento pohled ble osvtlit. Za kvalitativn ocenn tchto
pedmt je mono povaovat napklad vnitn hodnocen
majitele prv nebo vyuvajc organizace, jeho vsledkem
a smyslem me bt napklad jen to, e jde o pedmty mi-
modn dleitosti a vznamu, nebo pouze vznamn, p-
padn okrajov. Takov zjitn me mt zsadn vznam
i pesto, e o penzch se vbec nehovo. Je vyuvno pro
strategick vahy o dalm rozvoji oboru, investicch, i po-
teb rozsahu prmyslov prvn ochrany, ppadn k jejmu
169
oputn, sledovn smr vvoje a vznamu prmyslov
prvn ochrany. Pro soukrom subjekty to nen vjimen
situace. ada patentovch ad nen schopna dostaten
rychle reagovat na vzrstajc poet patentovch pihlek,
zejmna v oborech mimodn rychle se rozvjejcch, take
doba vlastnho zen o patentovch pihlkch umouje,
v ad ppad, odloit strategick vahy na pozdj dobu.
Tm se ale tyto problmy nevye. Jejich een nen snadn
a vol po metodch, kter by napomohly odpovdt nap-
klad na otzku, zda-li je teba v zen o patentov pihlce
pokraovat i nikoli, nebo zda-li je vhodn, s ohledem na ne-
mal nklady, udrovat existujc prmyslov prvn ochra-
nu i nadle v platnosti.
Pro takov hodnocen se uvaj metody jin ne ty, o nich
zde bude zmnka a kter vedou k vyslen hodnoty nehmot-
nho majetku v pennch jednotkch.
Ke kvalitativnmu hodnocen, me pispt i klasick in-
forman hodnota, posuzujc takov pedmt podle rozsa-
hu a vznamu citac. Namtkov meme jmenovat vce ne
150 citac v patentov literatue, francouzskho patentu s-
lo 2 266 222, kter byl zkladnm kamenem pro praktick
rozen telefonnch karet. Podobn rozsah citac vykazuj
americk patent slo 4 128 658 z oblasti farmacie a americ-
k patent slo 2 297 691, tkajc se fotokoprovn. Americ-
k patent slo 4 683 195, citovan v patentov literatue vce
ne 300 krt a tkajc se biologickch technologi, byl zkla-
dem pro mimodn rozsah vroby a pvodci za toto een
obdreli Nobelovu cenu.
Dal, daleko podrobnj postupy s vy vypovdac hod-
notou pro hodnocen vznamu patent vychzej z nejrz-
njch bodovch systm, kdy jsou hodnoceny vznamn
aspekty, zvlt se vztahujc k tomuto pedmtu. Mme zde
na mysli otzky spojen s prvnm stavem vynlezu (ped po-
dnm pihlky vynlezu, v zen ped pslunm patento-
vm adem, udlen patent, zanikl patent), s technickm
stavem (jak souvis s rozvojem modernch technologi, jsou-li
teba k vyuit i dal chrnn een, jak jsou vsledky do-
savadnch zkouek, pokud byly uinny, je potebn i nutn
dal vvoj, jak vsledky jsou dosaeny s technickho hledis-
ka pi porovnn s pedchozm stavem), s monost vyuit
(mra poadavk trhu, jakou cenu lze na trhu doshnout, jak
rychle lze dan een zavst na trh, jak je pravdpodobnost,
e se na trhu objev een s podobnmi vlastnostmi a para-
metry, jak snadn je vroba kopi i vrobk, ppadn po-
ruujc toto prvo a cel ada dalch aspekt).
Dle lze v tto souvislosti sledovat otzky soutnho po-
staven vrobku nebo sluby na trhu, rove zajitn pr-
myslov prvn ochrany, monosti a schopnost zsahu proti
poruovatelm patentov chrnnho vrobku, jak obchod-
n a soutn bariry je nutno pekonat pi spnm zavede-
n na trh, doba nvratnosti fnannch prostedk, vdeck,
technick, vrobn, obchodn a marketingov zajitn rych-
lho zaveden na trh a tak dle.
Komplexn systm takovho hodnocen nabz v souasn
dob napklad projekt IP score 2.0, kter provd jak kvali-
tativn tak i kvantitavn hodnocen patent s podporou spe-
cilnho sofware.
Celkov vsledek se opr o podrobn hodnocen pti
vstupnch otzek. Prvn stav zohleduje postupn vvoj od
patentov pihlky, pes jej zveejnn, udlen a po mo-
nosti jejho zruen, krom toho i kvalitu a i patentovch
nrok, monitoruje monosti poruen patentovho prva ve
vztahu k prostedkm k jeho prosazovn.
Dalm aspektem je technologick sla oceovanho ee-
n. To zahrnuje prostedky pro vyuit oceovanho een,
monosti zmny s jinm technickm eenm, stav rozpra-
covanosti oceovanho een a rozbor vedouc k zvru, zda-
-li oceovan prvo je dostaten pevn i naopak nchyln
k monostem jeho obejit, oslaben nebo dokonce zruen.
Nsledn je hodnoceno trn uplatnn. V rmci tohoto
kriteria je zvaovno mon vyuit v jedn i vce oblastech,
celkov tendence rozvoje oboru, soutn pozice a zmna,
kterou lze vyuitm oceovanho prva doshnout, mon
licenn uplatnn a mon doba trnho vyuit.
Jsou hodnoceny i fnann aspekty vyuit oceovanho
een. Posuzuje se jednotkov cena produkce, celkov mo-
n pnosy tkajc se zven obratu, nklady na zaveden,
vetn doby vvoje a investin poadavky.
V rmci strategickch dopad jsou hodnoceny otzky spo-
jen s dlouhodobm i krtkodobm vyuitm oceovanho
een, pnosy pro celkov vrobn program, monost zskn
novch trh, i pouze obrann inky oceovanho prva.
Bodov hodnocen vech takovch aspekt s urenm je-
jich vzjemn vhy me pesvdit veden podniku, maji-
tele, i ppadnho zjemce o tom, jakou hodnotu takov e-
en skuten m, a jak strategick kroky je tedy teba pro
optimln vyuit uinit.
Zejmna v USA byly zkoumny vztahy mezi hodnotou ob-
chodn spolenosti na akciovm trhu na stran jedn a rovn
vynlezeck innosti, men potem originlnch patento-
vch pihlek a vdaji na vzkum na stran druh. Vsledky
statistickch analz v nkterch ppadech podporuj obec-
n vahy o tom, e hodnoty patentovho portfolia obchodn
spolenosti odpovdaj hodnocen akciovho trhu.
U vech tchto metod ocenn vak hroz jedno vn spe-
cifck riziko. Uveden metody, nkdy i velmi sloit, zahr-
nujc destky aspekt, jsou oblbeny i u osob, kter se na da-
nou metodu absolutn spolhaj, ani jsou schopny kritickho
hodnocen vsledku. To pak me vst k nesprvnm zv-
rm. Praktick ppady asto ukazuj, e i obecn sprvn vy-
ven hodnoty jednotlivch ukazatel, jak jsou v rmci da-
n metody hodnoceny, nejsou v konkrtnm ppad stejn
dleit. Mnohdy pouze jeden nebo nkolik mlo hodnoce-
nch aspekt zsadn pevauje, i dosahuje mimodnho
vznamu a nkter z obecn dobe vybranch ukazatel ztr-
c na vznamu. Proto je dleit, aby s uvedenmi typy me-
tod oceovn pracovali odborn zdatn pracovnci, kte jsou
schopni ppadn zavdjc vsledky eliminovat.
Stejn meme nalzt adu podobnch aspekt, kter jsou
vznamn pro kvalitativn hodnocen ochrannch znmek.
Pro ocenn z hlediska kvantitativnho, tedy v penzch, to
jenom naznauje i aspekt, kter mohou bt pro celkov
posouzen dleit, piem v konkrtnch ppadech bychom
se mli, pokud klient ned opak, zabvat jen otzkami kri-
tickmi i vznamnmi pro dan konkrtn ppad. Samo-
zejm musme tyto otzky vybrat vyven, tedy z obou po-
hled, podle jejich dleitosti, to znamen, kter smuj jak
ke kladm, tak zporm oceovanho pedmtu.
V tto souvislosti je zsadnm problmem optimln pro-
pojen relativn podrobn zpracovanch model pro kvali-
170
tativn hodnocen nehmotnho majetku s pennm vyjd-
enm. Jak pevst dosaen body podle t kter metody na
penze, a k tomu pot takovou prci v kritick diskuzi obhjit.
To je jist velmi nesnadn, pokud je to vbec mon. Tm
ale nejsou takov bodov metody zsadn kritizovny nebo
deklasovny. Pouze podle dosavadnho poznn mohou bt
dobe pouiteln pro kvalitativn hodnocen a dle pouitel-
n pro hodnocen jednotlivch aspekt pro oceovn kvan-
titativn. Ostatn vesms jde o metody, kter, i kdy pinesou
zcela konkrtn vsledek co do ocenn prva nebo skupiny
prv, je teba vdy chpat jako vce i mn odborn odhad.
Je nutno si uvdomit, e penn hodnotu prmyslovch prv
nelze zcela objektivn zjistit a nelze ani stanovit univerzln
optimln postup, kter by se stal veobecnm standardem.
Na trhu oceovacch slueb existuje ada model, jejich
konkrtn postupy nejsou voln k dispozici. Kad z nich
upednostuje jin parametry a vchodiska a jinm zpso-
bem je zaleuje do vpotu pro stanoven konkrtn hodno-
ty oceovanho prva. Proto tak ada odbornk vyjaduje
hodnotu oceovanch prv v rmci uritho rozpt.
Tak obsah tto publikace naznauje, e je velmi obtn
postihnout veker okolnosti konkrtnho ppadu tak, aby
byl zskn naprosto nezpochybniteln a jedin mon vsle-
dek. Umn vystihnout nejdleitj konkrtn aspekty dan-
ho ppadu, piadit k nim odpovdajc vhu a vechny tyto
skutenosti dobe odvodnit a vysvtlit nezle zpravidla na
samotn pouit metod, ale spe na pelivosti, znalostech
a zkuenostech tmu, kter ocenn provd.
3. Specika oceovn nehmotnho majetku
3.1. Vztah hodnoty nehmotnho majetku a asu
Obecn lze ci, e technick een asem postupn zastar-
vaj, a tm tak od svho vytvoen ztrcej na hodnot, kde-
to u prv na oznaen, zejmna ochrannch znmek, je pi
sprvnm uvn tendence spe opan, take na hodnot
asem nabvaj.
Pi oceovn nehmotnho majetku je dleit k tmto
skutenostem pihldnout, a proto je teba tento aspekt po-
drobnji rozebrat.
Pro lep pochopen tto zvislosti je mono dt k dispozi-
ci jako teoretick pklad zvislost, kter je uvedena v ploze
. 1 a znzoruje vztah mezi procentem hodnoty nehmotn-
ho majetku a asem, tak jak je nejen mon, ale i obvykl. To
vak neznamen, e bude naplnn ve vech ppadech, a e
jen z takov zvislosti je mono v praxi vychzet.
Dlka jednotlivch sek, jejich strmost i polomr zaki-
ven jsou otzkami konkrtnch obor podnikn, momentl-
nch zmn na trhu, poadavk zkaznk, reklamnch kam-
pan, mstnch zvyklost a celho vje dalch aspekt.
Jsou zde znzornny dv kivky, jedna pro technick e-
en, k nim pat pedevm vynlezy, uitn a prmyslov
vzory a know-how, a druh pro prva na oznaen, jejm ty-
pickm pedstavitelem je ochrann znmka. Zvislosti jsou
zajmav ji i tm, e jsou zrcadlov podobn podle vodorov-
n i svisl osy, ale jsou zde uvedeny pedevm pro jejich v-
znam pi oceovn.
Z praktickho pohledu pi stanoven potu let uvn pro
ely oceovn a pi zohlednn trend zastarvn i na-
opak zhodnocen je v praxi uvna v tomto smyslu sousta-
va aspekt, kter m napomoci tento nelehk aspekt oceo-
vn vyeit.
Jde o zpsob kvantifkace zbvajc uiten ivotnosti
jednotlivch pedmt oceovn a mru postupnho zesla-
bovn ink v souvislosti s budoucm uvnm nehmot-
nch statk.
Tak meme zvaovat fyzickou ivotnost, kter bude pi-
chzet v vahu u hmotnch nosi nehmotnch statk. To se
prakticky me projevovat napklad pi hodnocen archiv
hodnotn technick dokumentace, ale i v ppad elektronic-
kch nosi, nebo ani diskety a CD-ROM nebudou bezpro-
blmov pouiteln po neomezenou dobu.
Funkn ivotnost je sledovanm pojmem v ppadech,
kdy znanou roli pi uit nehmotnho majetku hraj obec-
n ustlen normy, jako je tomu napklad v nkterch p-
padech sofwaru.
Technick a technologick ivotnost vyjaduje schop-
nost uvn nehmotnho majetku v souvislosti s navazuj-
cmi technickmi a technologickmi obory. Dl, pro danou
oblast mimodn vhodn een, nebudeme schopni opti-
mln vyuvat, pokud nebude obecn podporovno dal-
mi technickmi obory.
Za ekonomickou ivotnost se povauje obdob, bhem kte-
rho nehmotn statky jsou schopny vyprodukovat fnann
vnos zabezpeujc nvrat investic, nebo alespo prmrn
zisk. Pokud ekonomick vnos bude ni a nedoshne rov-
n z vnosu jinch investic, zv podnikatel, zda m nadle
vyuvat prmyslov prva nebo jin druhy duevnho vlast-
nictv. Napklad potaov programy nebo nov vrobn
technologie, kter mohou slouit uritmu konkrtnmu vy-
uivateli adu let, budou mt dlouhou uitenou ivotnost.
S ohledem na rychl technick pokrok budou asem vyvi-
nuta nov, lep een pinejc podnikateli vy fnann
pnos formou snen nklad i dosaen prstku zisku.
Tyto skutenosti negativn ovlivn monosti dalho vyu-
vn a sn ekonomickou ivotnost nehmotnch statk, kte-
r bude krat ne uiten ivotnost.
Prvn i legln ivotnost musme zvaovat v souvislosti
s monou dobou prmyslov prvn ochrany, pokud oceu-
jeme konkrtn prvo oprajc se o takovou ochranu, anebo
v ppad smluvnch omezen, kter budou praktick nap-
klad pi oceovn prv plynoucch z licennch smluv.
Obecnou zsadou v tomto smyslu je, aby pro stanoven ui-
ten ivotnosti pi oceovn nehmotnho majetku byla br-
na v vahu nejkrat doba z tch, kter byly shora zmnny.
3.1.1. Technick een
Na svm potku, kter lze chpat rozdln, teba v dob vy-
tvoen, nebo pihlen k ochran, ale i v dob zveejnn,
m takov een 100% hodnotu. Jde o een alespo rela-
tivn nov, asto s pekvapivmi nebo alespo ekonomicky
vznamnmi inky, kter uspokojuj nov poteby, nabzej
novou kvalitu nebo zajiuj optimalizaci poteb dosavadnch.
Okamikem, kdy se takov een zveejn, poskytne se
o nm jist informace, nebo vrobek s jeho vyuitm se do-
stane na trh, zan, z potku jen velmi mrn, jeho hodnota
171
klesat. To proto, e konkurence, pokud poznala vznam toho-
to een, nevh uinit ve pro to, aby znemonila patentovou
ochranu takovho een, a pokud j bylo dosaeno, sna se
ji zruit nebo alespo omezit. Okamit se zane s vyuitm
novho poznatku snait o obejit takovho een a nalezen
vlastnho, stejn innho, nebo dokonce lepho. Je vysln
vznamn impuls pro vlastn vzkum, kter je obohacen e-
enm, kter vemi tmito aspekty potenciln ztrc hodno-
tu, nebo se zvyuje riziko a bl doba, kdy se konkurenci a
ji jakmkoli zpsobem poda vymanit se z pozice subjek-
tu, kter pouze pihl spchm, kter se opraj o pvod-
n een, jeho hodnotu sledujeme.
Po njak dob, kter je pochopiteln rzn podle oboru
podnikn, sly patentovho prva, zjmu spotebitel, rovn
konkurence, reklamnho zjmu a mnoha dalch aspekt, se
konkurenci poda prorazit patentov monopol, nebo nalzt
zcela jin originln een, kter pvodn zastn natolik, e
pinese vznamnou zmnu na trhu. Tuto situaci pedstavu-
je v ploze .1 bod . 1, kde hodnota danho een zan
relativn prudce klesat, konkurence se prosazuje, uplatnn
pvodnho een je na trhu mon s monopolnm ziskem
jen v omezenm rozsahu, st odbratel a zkaznk zs-
kv konkurence. Tento bod pedstavuje bu potek stu-
pu ze slvy, nebo pmo pd, kter kon v bod slo 2, kdy
konkurence vtz zsadn, pvodn skvl een pln zasta-
rv natolik, e jen nejvrnj zkaznci a staromilci u nho
zstvaj. Neznamen to ale zpravidla pd na nulu. Mohou
se vyskytnout dal monosti vyuit, mohou zde bt poten-
ciln zjemci z jinch teritori a ostatn zbytkov potenci-
l zkaznk je nkdy natolik siln, e vroba i pes vtzstv
konkurence pokrauje.
Ve vztahu k asu je teba pihlet i k dalm zvislostem.
Po rozhodnut o vyuit een lze obecn oekvat po uritou
dobu vynakldn vstupnch nklad, kter nemaj okami-
tou odezvu v proftu z nov produkce. Jde jednak o investi-
n nklady, pokraujc vvoj, nklady na zkouen, vrobu
prototyp, zauen personlu, schvalovac zen a podobn.
Teprve nsledn, po urit dob, po spnm zaveden no-
v vroby se zanou vynaloen nklady postupn vracet.
Po urit dob zisky dosahuj maxima a po t lze oekvat
trn doznvn.
Dleitou strategickou roli ve vztahu k asu mohou hrt
ppadn licenn smlouvy. Pokud nabyvatel licence spn
nakoupil, pak zpravidla me potat s tm, e poten fze
zavdn nov technologie se podstatn zkrt, nebo nkter
sti obvyklho cyklu zavdn nov techniky byly ji prove-
deny poskytovatelem licence. Dokonce se me stt, e n-
kter z tchto innost nebude poteba vbec provdt. Dal
variantou me bt to, e ada operac bude asov i fnann
mn nron. Tak lze doshnout rychlejho uplatnn na tr-
hu a snen technologickho rizika, co mohou bt rozhodu-
jc aspekty pro zaveden nov technologie. Porovnn obou
ppad, tedy vlastnho vzkumu a nkupu licence z pohle-
du spory asu ve vztahu k dob, kdy lze een uvst na trh
znzoruje ploha .2.
3.1.2. Prva na oznaen
Na potku ivota ochrann znmky ji nikdo nezn, nikdo
ji nespojuje se dnmi kvalitnmi vrobky i slubami, tak-
e jej pznanost pro konkrtn zbo zcela chyb. Nicmn
zde nabhaj jist, a asto nemal nklady na vytvoen tako-
vho oznaen, mnohdy autorskho dla, a to i pesto, e se
me jednat o pouh oznaen slovn. Dal nklady vznika-
j se zajitnm prmyslov prvn ochrany a kvalifkovanm
zastoupenm, co zejmna v ppad zajitn takov ochrany
v zahrani pedstavuje nezanedbateln stky. Poadavk na
vytvoen optimlnho oznaen je mimodn mnostv, pes
schopnost prmyslov prvn ochrany a po snadnou zapa-
matovatelnost a vyslovitelnost v ad jazyk, kde vznam to-
hoto oznaen neme bt zakzn, ani by neml vyjadovat
i navozovat pedstavy hanliv i pobuujc. Nen smyslem
tto sti publikace vyjmenovvat dal poadavky na opti-
mln oznaen, nicmn je teba upozornit na to, e prv
na samm zatku ivota pedmt prv na oznaen doch-
z k cel ad velmi zajmavch prvnch vztah, kter, po-
kud nejsou odpovdajcm zpsobem eeny, mohou pinst
v budoucnu obte. Lze ve strunosti uvst, e v dob, kdy je
sledovan oznaen neznm, jeho hodnota sice nen nulov,
ale neme tak bt mimodn, se ji rozhoduje o mnohm,
co je pro ocenn dleit, a nkter z tchto skutenost by
mly zajmat i oceovatele v rmci ppravy na prci a obsta-
rvn podklad pro ni.
Objev-li se takov oznaen ve spojen s konkrtnm v-
robkem nebo slubou na trhu, vnuje mu zkaznick veej-
nost zpotku pouze nepatrnou pozornost. Hodnota takov-
ho oznaen tedy v ase stoup spe nepatrn. Zlom, kter je
oznaen na v ploze .1 slem 3, pedstavuje stav, kdy zpravi-
dla po spn reklamn kampani, kdy se ji st spotebitel
sama pesvdila o kvalitch vrobk, kter jsou tak oznao-
vny, nastv prudk rst hodnoty sledovanho oznaen, ne-
bo prv v tto dob zskv vrazn na pznanosti a stv
se vznamnou konkurenn vhodou majitele.
Takov trend v optimlnm ppad pokrauje a to a do
bodu slo 4, kdy oznaen se stv znmm i proslulm
a vtina spotebitelsk veejnosti jej vnm jako zruku tr-
val kvality. Zde se rst relativn rychle zastavuje, nebo na
trhu je ji obtn zskvat ve velkm dal skupiny zkazn-
k a nsledn reklamn aktivity ji maj za kol spe dobr
jmno udrovat, ne jej budovat. Znamen to, e v ase ji
nedochz k dnm zsadnm zmnm hodnoty takovho
oznaen, pokud se na trhu nezmn nkter ze zsadnch
okolnost, kter hodnotu prv na oznaen ovlivuj.
Uveden skutenosti jsou spe teoretickho charakteru, ale
jejich zsady se v pevn vtin ppad v praxi uplatuj,
take je nutno je pi oceovn brt v vahu. Znamen to, e
z odborn prce nebo znaleckho posudku by mlo bt pa-
trno, v jakm stadiu ivota se oceovan nehmotn majetek
nachz, a jak tato skutenost byla pi ocenn zohlednna.
3.2. Rizika pi oceovn
Vnosov metody, kter jsou asto pouvny pi oceov-
n nehmotnho majetku, vdy uvauj s budoucm vvojem,
a ten je tak vdy spojen s rizikem, e nebude probhat pod-
le pedstav, vah a pedpoklad, z nich se pi oceovn vy-
chzelo.
Takov riziko nelze zsadn odstranit, ale lze k nmu pi-
hldnout a eliminovat jej s pouitm metod, kter jsou k to-
172
muto elu k dispozici. Rizikovost a nejistota plyne z mno-
hch aspekt a alespo nejdleitj z nich je teba pi
oceovn uvit. Nejde jen o rizika obchodn i fnann,
ale i o rizika prmyslov prvn, spovajc v mon budouc
ztrt oceovanho prva i majetku nebo jeho podstatnho
omezen. Vjimen nejsou ani kolize s prvy tetch osob,
a to by byla v rmci oceovn zvlt nepjemn okolnost.
Rizika jsou obecn samostatn pro kad obor podnikn
a pro kad jednotliv prvo, take v ppad oceovn pod-
nikovho majetku je mono jej stanovit jedinou vahou i v-
potem pouze v ppad, e jde o podnik s jednolitm vrob-
nm programem a napklad jedinou ochrannou znmkou,
anebo e takov riziko povaujeme za prmrn.
Mru rizika lze vyjdit v rmci stanoven koefcientu i m-
ry kapitalizace nebo provedenm ocenn ve vce variantch,
napklad s pihldnutm k pznivm a nepznivm okol-
nostem s ppadnm stanovenm vhy tchto variant. Odbor-
n publikace ekonomickho charakteru nabzej v tto sou-
vislosti podrobnj informace a dal metody.
V souasn dob podle poloky . 5 v Ploze . 34 vyhl.
. 279/1997 Sb. je mra kapitalizace pro ely zkona . 151/
1997 Sb. pro majetkov prva stanovena v rmci zk. . 173/
2000 Sb. na 11%. Relativn rychle se mn, take pi konkrt-
nm pouit je teba jej aktuln vi pekontrolovat. Zname-
n to, e pro tento el mme k dispozici jedinou mru kapi-
talizace pro cel, a z rizikovho pohledu mimodn bohat
vj majetkovch prv, co je jist pro stanoven odpovda-
jcch rizik velmi pohodln, ale skutenosti jen zdka odpo-
vdajc. Tato ve v sob zahrnuje souasnou diskontn saz-
bu, kter in asi 3 %, a dle potom jaksi prmrn riziko
v oblasti nehmotnch statk. Z ostatnch poloek mry ka-
pitalizace v tto ploze vidme, e rizikovost pi oceovn
nehmotnch statk je spatovna jako nadprmrn, nebo
je ze vech zde uvedench poloek nejvt.
Sprvnj postup, zejmna pi trnm ocenn, kdy nejsme
vzni zkonem . 151/1997 Sb., spov v uven struktury
obvyklch rizik podle okolnost konkrtnho ppadu a sta-
noven mry kapitalizace, kter odpovd reln situaci nebo
situaci, kterou se podailo pi odpovdajc pi a uplatnn
zsady opatrnosti zjistit.
V kadm ppad se jedn o jeden z nejnronjch ko-
n v rmci oceovn nehmotnho majetku, kter neme
bt zanedbn. Pi stanoven odpovdajcch postup je mo-
no vychzet z podrobnjho studia publikac, kter smuj
zejmna k celkovmu oceovn podnik.
Kvantifkace rizik vychz zpravidla z takzvan bezriziko-
v mry, kterou me v esk republice pedstavovat nap-
klad vnos pokladninch poukzek esk nrodn banky.
K tto rovni se dle pileuj dal rizikov faktory, jejich
klasifkace se podle rznch autor mrn li, ale jejich vc-
n obsah zstv vtinou zachovn.
Rizika se mohou dlit na rizika specifck, kter se odvo-
zuj od konkrtn situace oceovanho subjektu, a kter jsou
vce i mn ovlivniteln optimlnm podnikovm zenm.
Do tto skupiny pat i zvltn rizika prmyslov prvn. Jde
napklad o prmyslov prvn konfikty s prvy, kter jsou
pedmtem ocenn, monost ztrty prv nebo jejich ome-
zen i rozdlnou mru rizika v ppadn technickch een
chrnnch patentem nebo osvdenm na uitn vzor. Ten-
to druh rizik me bt i asov promnliv. Riziko u nov
zapsan ochrann znmky i prv udlenho patentu bude
v nkterch ppadech vt, ne u prv, kter ji musela pe-
t obdob snah konkurence o zruen, omezen i jin zne-
hodnocen tchto prv. V takovch ppadech pouit stej-
n sazby mry kapitalizace pro rozdln typy ppad vede
k nelogickm zvrm, e rizikovost obecn roste se stm
majetkovho prva. V tto souvislosti je teba pipomenout,
e rizika u technickch een jsou rozdln. Pokud je prvo
zskno na zklad veejnoprvnho zen s plnm przku-
mem je riziko jist podstatn ni, ne v ppad jeho zskn
bez pedchozho przkumu, jak jsou u ns v souasn dob
zapisovny do rejstku uitn vzory.
Dal skupinou v rmci tohoto dlen jsou rizika systema-
tick, projevujc se obecn v danm ekonomickm proste-
d, kter lze na podnikov rovni eliminovat jen velmi obt-
n a v nepodstatn me.
Ponkud jin dlen rizik vychz ze skupiny rizik obchod-
nch a fnannch. Rizika obchodnho charakteru, k nim pa-
t aspekty trn, tedy zejmna otzky spojen s poptvkou
a nabdkou v dan oblasti podnikn, investin politikou
a nkdy se sem zahrnuje i problematika konkurence. Pat
sem i rizika spojen s provozn innost a otzky spojen s vy-
splost technologi, technickho rozvoje a nabdky inovac.
Finann rizika zahrnuj likviditu, infaci, mru zadluenos-
ti, cash fow, ppadn nkter dal aspekty.
Pro usnadnn prce jsou v omezen me k dispozici v od-
born literatue pomocn tabulky specializovanch poraden-
skch frem i kancel, kter publikuj informace vztahujc
se k jednotlivm oborm obchodn innosti, k jednotlivm
trhm, i charakteristikm hlavnch rizikovch faktor jed-
notlivch druh podnik.
Pokud takov pomcky nelze vyut, je pro oceovn ne-
hmotnho majetku k dispozici shora zmnn vyhlka, kte-
r v ploze stanovuje mru kapitalizace pro majetkov prva
a kterou je mon povaovat za jakousi mru prmrnou pro
danou innost. K n je potom mon vztahovat a pirovn-
vat konkrtn oceovan pedmty a logickou vahou dojt
k rovni, s n bude v konkrtnm ppad uvaovno.
3.3. Podl nehmotnho majetku na vrob
Jedn se o logickou a praktickou otzku, kter zvlt vystu-
puje do poped u technickch een, a to ze dvou dvod.
Informace ekonomick povahy, kter se uvaj jako zdro-
je pro oceovn, jsou v ekonomickch soustavch uritm
zpsobem lenny, a podnikov tvary se z pochopitelnch
dvod brn poskytovn daj jinch ne ofcilnch, d-
ve publikovanch nebo alespo schvlench. To m za nsle-
dek, e celkov daje ekonomickho charakteru, kter jsou
zpravidla k dispozici za celou divizi, zvod i jinou organi-
zan jednotku, jsou ve vztahu ke konkrtnmu oceovan-
mu een i prvu pouiteln bez dalho jen v omezenm
rozsahu nebo vbec ne, protoe v dan organizan jednotce
se asto vyrbj nejen vrobky, kter souvisej s oceovanm
prvem i jinm nehmotnm majetkem, ale i dal vrobky,
kter tak ovem ovlivuj celkov ekonomick daje. Takto
zskan daje ekonomick povahy jsou sice sprvn, ale ne-
n mezi nimi a oceovanm pedmtem poadovan kauzl-
n vztah. Proto musme stanovit urit, alespo nejpravd-
173
podobnji zjistiteln podl, kter uvedenou deformaci bude
eliminovat nebo bude alespo pibliovat ekonomick daje,
kter jsou k dispozici, pedmtu oceovn. Zpravidla se tak
dje vpotem, pokud pro nj jsou k dispozici exaktn da-
je, anebo kvalifkovanm odhadem
Druhm aspektem je poteba stanoven podlu oceova-
nho prva i nehmotnho majetku na vrob, slubch i
vrobku nebo zazen nsledn, kdy ji mme k dispozici
ekonomick daje vztahujc se pmo k pedmtu oceov-
n. Znovu je nutno na tomto mst pipomenout, e i na rela-
tivn jednoduchm pedmtu hospodsk innosti se me
podlet ada prmyslov prvn chrnnch pedmt, a to
jak stejnho druhu, tedy napklad nkolik vynlez, vzor
nebo ochrannch znmek, tak i rznch druh, tedy nap-
klad vynlez, nkolik vzor, know-how a ochrann znmka.
Nepochopen tto skutenosti nebo jej zanedbn zpsobuje
zsadn nesprvn vsledky pi oceovn. V praxi jsou tako-
v situace asto navozovny tm, e majitel jednoho z ped-
mtnch prv m zjem na ocenn, zpravidla vym ne
nim a bu si dalch prv na pedmtu ocenn nen v-
dom, anebo to nepovauje za podstatn, i takovou skute-
nost elov zaml. Sna se, ostatn v mnohch ppadech
s pochopitelnm a bezelstnm entuziasmem, argumentovat
tm, e pedmtem ochrany je sice napklad pouze tvarov
een nraznku lokomotivy, ale ta bez nj nen schopna d-
nho uvn, take nepociuje ani za nesprvn, e pi oce-
ovn by mohlo bt vychzeno z ekonomickch parametr,
kter se tkaj vroby celch lokomotiv. Takov situaci peje
prv to, e systm ekonomickch daj samostatn pro n-
raznky nen zrovna k dispozici.
Pistoupen na takovou nebo obdobnou argumentaci vy-
tv obtn eiteln situace nsledn, po nesprvn prove-
denm pedchozm ocenn. Pot toti mohou pijt majite-
l dalch, ocenn schopnch een i prv, kter se ostatn
mohou zdt i podstatnjmi pro celou lokomotivu, nebo
me jt o originln een motoru, brzdovch systm, pod-
vozku a ppadn dalch vznamnch konstruknch uzl.
U ochrannch znmek je situace z tohoto pohledu zpravi-
dla jednodu. Vtina obchodnch spolenost uv v rm-
ci svho podnikn ve spojen s vekerou vrobou i sluba-
mi, kter poskytuje, pouze svou jedinou, zkladn ochrannou
znmku, ppadn dv, v situaci, kdy slovn a obrazov prvek
zkladnho oznaen je pedmtem samostatn prmyslov
prvn ochrany.
U vtch spolenost nebo u tch frem, kter pikldaj
prvm na oznaen i znmkoprvn strategii vt vznam,
se setkvme s dalmi ochrannmi znmkami, kter jsou u-
vny vtinou ve spojen se zkladn ochrannou znmkou,
ale pouze pro urit druh vroby, nebo pro nkterou z orga-
nizanch jednotek. V takovch ppadech vak situace bv
jednoduch, nebo vtinou lze zskat odpovdajc daje pro
kadou z uvedench ochrannch znmek pmo v etn sou-
stav, a nemusme tak pouvat dn pehodnocen daje,
tedy vpotem i kvalifkovanm odhadem stanoven podly.
Vrame se ale k obtnjmu shora zmnnmu ppadu,
kdy musme vyeit otzku spojenou s konkrtnm podlem
uritho majetkovho prva na vrobku, o nm znme daje
ekonomick povahy pmo pinn souvisejc pouze s tmto
vrobkem. Pro bli osvtlen tto situace si meme pomoci
dve zmnnm pkladem. Mme odpovdt na otzku, ja-
km podlem se astn konkrtn patent, jeho pedmtem
je nraznk lokomotivy, na celkovch ekonomickch dajch,
pedstavujcch ron objem vroby celch lokomotiv. Stejn
problm je s urenm podlu dalch chrnnch een na v-
rob lokomotiv, pokud takov jsou a maj bt ocenna.
Jde o otzky eiteln, kter vak vyaduj hlub poznn
problematiky rozsahu a obsahu prv plynoucch z jednotli-
vch druh prmyslov prvn ochrany. Objasnn tchto
otzek pesahuje zejmna v ppad patentovch nrok mo-
nosti tto publikace.
V zsad lze ci, e rozsah ochrany patentu a uitnho vzo-
ru je dn kombinac znak uvedench v nrocch.
Pokud jsme nsledn schopni provst technickou anal-
zu konstruknho, technologickho a ppadn dalch e-
en konkrtn lokomotivy jejm rozloenm na jednotliv
konstrukn, technologick a dal vznamn uzly, znaky i
prvky a piadit jim odpovdajc vznam, potom ji relativ-
n snadno meme k tmto znakm vrobku piadit zna-
ky nrok z patentu i uitnho vzoru a logickm postupem
dojt k uspokojivmu vsledku.
Je vhodn poznamenat, e pi zmnnch analytickch pra-
cech, kde dochz k dlen vrobk na uzly a znaky a k jejich
hodnocen co do jejich vznamu, by mly pevaovat aspekty
funkn a kvalitativn nad aspekty mechanickmi. Nebylo by
sprvn analyzovat podl oceovanch prv na vrobku na
zklad vhovch pomr, plonch podl, podl stanove-
nch na zklad mechanickho potu dotench st i po-
dlu, kter vyjaduje pouze fnann vhu prvem dotench
st k fnannmu objemu celho vrobku.
Teorie m k dispozici nkolik monch konkrtnch po-
stup. Nen elem je zde porovnvat a hodnotit. Dleit je
pouze to, aby ani tato skutenost nebyla zanedbna, a pokud
jde o metodu, aby byla takovho charakteru, aby ji bylo mo-
no dostaten jasn osvtlit jak zstupcm, kte pedstavuj
stranu nabdky, tak i tm, kte pedstavuj stranu poptvky.
3.4. Nklady prmyslov prvn ochrany
Ve vtin ppad nemohou hrt nklady na prmyslov
prvn ochranu, a ji technickch een nebo ochrannch
znmek, vznamnou roli v rmci jejich oceovn, nebo
pedstavuj zlomek jejich hodnoty, vtinou tak mal, e ne-
pesahuje rozliovac zpsobilost metod uvanch pro oce-
ovn tohoto druhu majetku. To vak nemus platit pro ve-
ker ppady.
I proto je teba se o nich alespo strun zmnit, nebo
metodicky nelze pihldnut k tmto aspektm nic zsadn-
ho vytkat.
Hned v vodu je tak teba vslovn uvst, e v tto ka-
pitole nejde o nklady spojen s pozenm takovch een
a o nklady na jejich zaveden i reklamn podporu. Pesto se
me jednat i o nklady znan, kter je mono rozdlit do
nkolika skupin relativn samostatnho charakteru.
3.4.1. Odmny autorm a pvodcm
Majitelem technickch een, napklad vynlez, uitnch
vzor i know-how, je v souasn dob zpravidla obchodn
spolenost, nikoliv sm pvodce.
174
Pokud tomu tak je, jsou personln zdroje technick tvr
prce, schopn produkovat technick een na takov rov-
ni, bu vlastn, tedy zamstnanci spolenosti, anebo extern
pracovnci, kte pracuj na zakzku, nebo ppadn na z-
klad smlouvy o dlo.
Prva vlastnch zamstnanc na odmnu v souvislosti s vy-
tvoenm vynlezu a uitnho vzoru jsou vce mn urena
obecn zvaznm prvnm pedpisem, na kter by ml na-
vazovat vnitn pedpis obchodn spolenosti.
Podle ustanoven 9 odst. 4 zk. . 527/1990 Sb., pvod-
ce, kter vytvoil vynlez v pracovnm pomru, na nj za-
mstnavatel uplatnil prvo na patent, m prvo vi zamst-
navateli na pimenou odmnu. Pro vi tto odmny jsou
v tomto ustanoven taxativn uvedena tyi obecn kritria. Je
tak rozhodn technick a hospodsk vznam vynlezu, p-
nos dosaen jeho monm vyuitm nebo jinm uplatnnm
a souasn se pihl i k materilnmu podlu zamstnavatele
na vytvoen vynlezu a k rozsahu pracovnch kol pvodce.
Obdobn ustanoven plat pro pvodce uitnch a pr-
myslovch vzor.
Na tyto obecn prvn pedpisy by mly navazovat vnitn
pedpisy obchodnch spolenost, kter tak maj mimodnou
pleitost signalizovat, zda-li o tvrce nov techniky skute-
n stoj anebo nikoliv.
Bv obvykl, e se urit stimulujc odmna, stanove-
n pevnou stkou, vyplc po uplatnn prva spolenos-
ti na dan een nebo po udlen prmyslov prvn ochra-
ny. Nen vjimkou, e urit pevn stka se vyplc v obou
tchto ppadech. V ppad praktickho zaveden takovho
een se ve smlouv sjednv urit podl pvodce na dosa-
ench pnosech.
V ppad zajitn een takovho charakteru na zakzku,
tedy zpravidla v rmci smlouvy o dlo podle obchodnho z-
konku, se obvykle sjednv cena za een a podmnky, ko-
mu bude ppadn svdit prvo majitele takovho een, kdo
a za jakch podmnek bude moci vsledek tohoto smluvn-
ho vztahu uvat a tak kdo a za jakch podmnek bude moci
pidlovat povolen k uvn takovho een. To jsou dosti
komplikovan vztahy, kter v uritch obecnch aspektech
napomh eit dispozitivn prvn prava podle ustanoven
556 a nsledujcch obchodnho zkonku. V takovch p-
padech se ale obecn pedpokld, e vztahy s pvodcem vy-
pod zhotovitel. Nicmn se doporuuje tyto vztahy upra-
vit ve smlouv podrobnji.
Obtnj situace nastane, kdy bude technick een za-
jiovno na zklad smluvnho vztahu s fyzickou osobou
podle smlouvy o dlo podle zkonku prce. Tam odmna
pvodci, kter vytvoil vynlez, bude v souladu s ustanove-
nm 9 zkona sla 527/1990 Sb. pichzet v vahu a to
v nejjednoduch ppadech stejn, jako u vlastnho za-
mstnance.
Nkdy u prmyslovch vzor a asto u ochrannch zn-
mek pichz v tto souvislosti uplatnn pslunch ustano-
ven autorskho zkona, tedy zejmna ustanoven 6 a nsle-
dujcch a 59 a nsledujcch zkona slo 121/2000 Sb.
3.4.2. Sprvn poplatky
Za zen o pihlkch vynlezu, uitnch a prmyslovch
vzor, vetn ochrannch znmek, se plat sprvn poplatky.
Systm, struktura a ve sprvnch poplatk se v jednotlivch
sttech li. Ve strunosti lze ci, e v rmci zen o pihl-
ce vynlezu se plat pihlaovac poplatek, kter v souasn
dob v esk republice pedstavuje 1200, K. Pokud je pi-
hlaovatelem vlun pvodce nebo pvodci, pak se plat po-
lovina tto stky.
Za podn dosti o proveden plnho przkumu se plat
3000, K a pokud m pihlka vce ne 10 patentovch n-
rok, za kad nrok 500, K. Vydn patentov listiny do
rozsahu 10 stran strojopisu stoj 1600, K a za kadou dal
stranu se plat dalch 200, K.
Za udrovn patentov ochrany v platnosti se plat ron
udrovac poplatky. Za prvnch pt let je to 7 000, K, za 6.
a 8. rok 2 000, K a za 9. a kad dal rok se poplatek zvy-
uje vdy o 1 000, K, take za 20. rok in 14 000, K.
V ppad uitnch vzor je zen zpoplatnno jedi-
nm pihlaovacm poplatkem ve vi 1 000, K, a pokud
je pihlaovatel vlun pvodce, in poplatek pouhch
500, K. Prvn dost o prodlouen platnosti o ti roky je
zpoplatnna 3 000, K a druh prodlouen o dal ti roky
6 000, K. Ron udrovac poplatky se neplat.
U prmyslovch vzor v souasn dob in pihlaovac
poplatek 1 000, K, je-li pihlaovatelem vlun pvodce,
potom 500, K. U hromadn pihlky prmyslovho vzo-
ru se za kad dal vyeen vnj pravy vrobku obsaen
v pihlce plat 400, K, a pokud je pihlaovatelem vlu-
n pvodce, pak je poplatek 200, K. Prvn dost o pro-
dlouen platnosti prmyslovho vzoru o 5 let je zpoplatn-
na 2 000, K a druh 3 000, K, pro dal dv prodlouen
platnosti zatm tyto poplatky nejsou stanoveny.
U ochrannch znmek se plat za podn pihlky
4 000, K a za kadou tdu vrobk a slueb nad 3 dalch
500, K. Podn dosti o obnovu ochrann znmky sto-
j 3 000, K, podn dosti o mezinrodn zpis ochran-
n znmky, jako i o obnovu mezinrodnho zpisu, se pla-
t po 2 500, K.
Krom toho se plat v rmci zen cel ada dalch po-
platk, napklad za prodlouen lhty k vyzen edn-
ho vmru, za vpisy z rejstku, druhopisy listin, za dost
o zruen a vmaz ochrany a ada dalch. Vechny tyto po-
platky jsou pesn stanoveny v sti VIII zkona slo 386/
1992 Sb. o sprvnch poplatcch ve znn zmn a doplk
tohoto zkona.
3.4.3. Prvn zastoupen
Je obvykl a ve vtin ppad i hodn doporuen, e se pi-
hlaovatel pro zen ped adem prmyslovho vlastnictv
nechvaj odborn zastupovat bu patentovch zstupcem,
nebo advoktem. Kvalifkovan zastoupen vrazn napom-
h zajitn optimlnho rozsahu ochrany a v ppad paten-
tovch nrok nelze tuto innost optimln zvldnout bez
zvltn kvalifkace. Stejn zvry plat i pi zruen ochrany
i vmazu, ppadn pi urovacm zen.
Zahranin pihlaovatel, a tedy i nai v zahrani, mus
bt podle mezinrodn smlouvy zastoupeni povinn.
Za tyto sluby plat pihlaovatel odmnu, kter se sjed-
nv zpravidla na zklad individulnho sazebnku jednot-
livch patentovch a advoktnch kancel. Podle vyhl. s-
lo 350/1991 Sb. se odmna patentovm zstupcm sjednv
175
bu podle potu hodin eln vynaloench k vyzen v-
ci, nebo pauln stkou, i za jednotliv kon odborn po-
moci.
V ppad zahraninch aktivit pichz dle v vahu pla-
ta za peklady, kter v ppad patentov ochrany, napklad
v rmci zen ped Evropskm patentovm adem, me
nabvat znanho rozsahu.
3.4.4. Nklady na dal pi o prmyslov prva
asto se zapomn na to, e o prmyslov prva mus maji-
tel dsledn peovat. Na to je nutn vynaloit sil, nmahu
a penze. Jde o to platit udrovac poplatky a poplatky za ob-
novu vas, nebo jinak hroz ztrta prva, nebo vrazn zv-
en poplatku.
Krom toho se majitel kadho vlunho prva mus sta-
rat o to, aby nebylo tetmi osobami poruovno, a v ppad
takovho zjitn je nutn rychl a kvalifkovan zsah. To sa-
mozejm vyaduje dal nklady.
4. Metody oceovn nehmotnho majetku
4.1. Oceovn nehmotnho majetku podle zkona . 151/1997 Sb
V obecn sti dvodov zprvy k zkonu . 151/1997 Sb. se
mimo jin uvd, e pechod na novou soustavu dan a po-
platk a s tm spojen odpovdnost sttu za jejich sprvu vy-
aduje i pedpis upravujc zkonnou formou zpsob oce-
ovn pedmtu dan a poplatku jako zkladu, z nho se
pslunou sazbou vymuj. Tm je v podstat dn veejno-
prvn vznam a dosah tto prvn normy.
Tento zkon podle ustanoven 1 upravuje zpsoby oceo-
vn vc, prv a jinch majetkovch hodnot pro ely stano-
ven zvltnmi pedpisy. Tyto zvltn pedpisy jsou uvedeny
v citovanm zkon v poznmce . 1, a pokud jde o oceo-
vn nehmotnho majetku, lze pedpokldat, e se zde cito-
van prvn pedpisy nehmotnho majetku netkaj. Krom
toho se pouije tohoto zkona i pro ely stanoven zvltn-
mi pedpisy, uvedenmi v sti tvrt a devt tohoto zko-
na. To znamen, e se jej pouije pro ely ocenn v rmci
zkona o konkursu a vyrovnn, zkona o soudnch poplat-
cch, zkona o dani ddick, dani darovac a dani z pevodu
nemovitost, zkona o sprvnch poplatcch, zkona o danch
z pjmu a zkona o dani z pidan hodnoty. Z dispozitivnho
ustanoven 1 odst. l tohoto zkona plyne, e postup oceo-
vn podle novho zkona bude mon i v jinch oblastech,
kde tak zvltn pedpisy pmo nestanov.
V tomto smyslu dvodov zprva uvd jako pklad roz-
hodnut soudu pi ocenn podlovho spoluvlastnictv man-
el i na zklad rozhodnut pennho stavu pi poskyt-
nut hypotenho vru, take si lze pedstavit i obdobn roz-
hodnut soudu v oblasti ocenn nehmotnho majetku.
Naopak nkter pedpisy nebo jejich sti vyaduj oce-
ovn majetku jinm zpsobem napklad pro oceovn
v rmci privatizace ve smyslu ustanoven zk.. 92/1991 Sb.
o podmnkch pevodu majetku sttu na jin osoby, dle pro
ely zk. . 563/1991 Sb. o etnictv a zk. . 586/1992 Sb.
o danch z pjmu plat jin pravidla, kter i nadle zstanou
zachovna. Dal pklady uvd poznmky . 3 a 4 zkona
o oceovn.
Zsadnm zpsobem oceovn majetku podle tohoto z-
kona je oceovn cenou obvyklou, za kterou se podle usta-
noven 2 tohoto zkona povauje cena, kter by byla dosa-
ena pi prodejch stejnho, poppad obdobnho majetku,
nebo pi poskytovn stejn nebo obdobn sluby v obvyk-
lm obchodnm styku v tuzemsku ke dni ocenn. Pitom se
zvauj vechny okolnosti, kter maj na cenu vliv, avak do
jej ve se nepromtaj vlivy mimodnch okolnost trhu,
osobnch pomr prodvajcho nebo kupujcho, ani vliv
zvltn obliby.
Tento zpsob ocenn se vak netk majetkovch prv vy-
plvajcch z prmyslovch prv a prv na oznaen a vrob-
n technickch poznatk, nkterch prv souvisejcch s pr-
vem autorskm a prv uivatele databz. Tento majetek se ze
zkona oceuje vnosovm zpsobem, jak je uvedeno v 17
zk. . 151/1997 Sb., kde se uvd:
Majetkov prva, kter jsou obsahem prmyslovch prv
a prv na oznaen nebo vyplvajc z jejich uit, a vrobn
technick a obchodn poznatky (know-how), majetkov pr-
va, kter jsou obsahem nkterch prv souvisejcch s prvem
autorskm a prv uivatele databz, se oceuj vnosovm
zpsobem, a to jako souet diskontovanch budoucch ro-
nch istch vnos vyplvajcch z uvn tchto prv ode
dne ocenn, piem zpsob diskontovn stanov vyhlka.
Ron ist vnos uvn se zjist
a) ze smluv o uvn prva (napklad licenn smlouva)
platnch v den ocenn,
b) podle skutenosti za posledn kalendn rok uvn v ob-
dob pti let pedchzejcch roku ocenn, nelze-li jej zjis-
tit podle psmene a).
Poet let uvn
a) se zjist ze smluv, nejve vak ve vi podle psmene b),
c), nebo d),
b) in pt let u prmyslovch prv a vrobn technickch
a obchodnch poznatk a deset let u prv na oznaen
v ppad, e nelze zjistit poet let podle psmene a).
c) in u pslunch prv souvisejcch s prvem autorskm
takov poet let, kter zbv do ukonen padestilet do-
by trvn tchto prv, v ppad, e nelze zjistit poet let
podle psmene a) a
d) in u prv poizovatele databze takov poet let, kter
zbv do ukonen patnctilet doby ukonen tchto prv,
v ppad, e nelze zjistit poet let podle psmena a).
Nelze-li prvo z rznch dvod, vetn toho, e nebylo
uvno, ocenit podle odstavc 1 a 3, nebo je-li cena zjit-
n podle odstavc 1 a 3 nepimen vy nebo ni ne
cena obvykl, ocen se prvo cenou obvyklou.
Tento zkon pinesl zsadn a mimodn vznamn ob-
rat v tom, e pedmtn prva byla poprv jasn a vslovn
uznna za majetek, kter je srovnateln s ostatnmi forma-
mi majetku.
Shora citovan ustanoven vak nejene postavila tento
druh majetku na rove ostatnm druhm majetku, ale pe-
vzala t mimodn obtn kol spovajc v konkrtnm,
jednoduchm a obecn pouitelnm nvodu, jak maj bt tato
prva oceovna. Zvldnut takovho kolu je o to nesnad-
nj, e nejsou k dispozici obecn srovnateln postupy, ec
tento problm. Ta skutenost, e uveden metoda je prezento-
176
vna jako metoda univerzln (i kdy za stanovench podm-
nek podle 17 odst. 4 zk. . 151/1997 Sb. umouje ocenn
cenou obvyklou), dle znesnaduje spn dosaen stano-
venho cle a usnaduje vyjden kritickch pipomnek.
Pedmt majetkovch prv je v zk. . 151/1997 Sb. vy-
mezen taxativn, to znamen, e me jt o prva, kter jsou
obsahem prmyslovch prv a prv na oznaen, anebo jde
o vrobn technick a obchodn poznatky a dle majetkov
prva, kter jsou obsahem nkterch prv souvisejcch s pr-
vem autorskm a prv uivatele databz.
To me v praxi zpsobit obte napklad pi oceov-
n nezapsanch oznaen. Pes obecn znm znan nrst
podvanch pihlek ochrannch znmek v poslednch le-
tech se v praxi uv ada oznaen, kter zskala rozliovac
zpsobilost, ale nikdy ke znmkoprvn ochran nebyla pi-
hlena, anebo jsou v dob, kdy je z nejrznjch dvod
vn hospodsk dvod pro jejich ocenn, pouze ped-
mtem pihlek ochrannch znmek. Pitom me bt ne-
spornou skutenost, e prv takov oznaen, kde vlastn
prvo na oznaen jet nevzniklo, m svoji, nkdy i mimo-
dnou, hodnotu.
Obecn zsada, vyjden v ustanoven 17 odst. 1 zk.
. 151 /1997 Sb., stanov oceovn tchto prv vnosovm
zpsobem, a to jako souet diskontovanch budoucch ro-
nch istch vnos vyplvajcch z uvn tchto prv ode
dne ocenn. Podobnou zsadu vyjaduje i ustanoven 24,
odst. 3 citovanho zkona, pokud jde o oceovn podniku,
kde budou jist majetkov prva tak asto oceovna.
Zpsob stanoven ronho istho vnosu z uvn se m
zjistit podle 17 odst. 2 psm. a) zk. . 151/1997 Sb. ze smluv
o uvn prva, zejm zejmna z licennch smluv a smluv
obdobnch, platnch v den ocenn. Tato zsada vychz z re-
ln vahy, umouje ale i spekulativn jednn. Krom toho
ze znm etnosti licennch smluv v tuzemsku ve stovkch
ppad ron a etnosti registrovanch prv a poadavk
na oceovn tohoto majetku plyne, e tento postup bude mo-
ci bt vyuit pouze u zanedbateln sti ppad.
Druhou monost, jak stanovit podle zkona ron ist v-
nos z uvn, je podle skutenosti za posledn kalendn rok
uvn v obdob pti let pedchzejcch roku ocenn.
Pesto e tento zpsob by ml bt v praxi se shora uvede-
nch dvod daleko frekventovanj, jeho prvn vymezen
vzbuzuje rozpaky. Nejde jen o to, e se m zjiovat ze sku-
tenosti minulch let. To bude povaovat vtina obchodnch
spolenost, zejmna malch a stednch podnik, kter tr-
vale dosahuj rozvoje svho podnikn, bu za nespravedli-
v, anebo za dvod pro uplatnn ustanoven 17 odst. 4 z-
kona . 151/1997 Sb.
Vnjm problmem je, jak zjistit ron ist vnos u-
vn podle skutenosti. Ron ist vnos uvn je ponkud
nejasn ekonomick kategorie, jak lze soudit i z toho, e b-
n ekonomick prameny tento pojem jednoznan nedefnuj.
Odpovdajc hodnotu nelze nalzt ani v ofcilnch podniko-
vch vkazech. To zejm povede k rozdlnm stanoviskm
odbornk a k ppadnm problmm pi kontrole vstup
prce pi oceovn tohoto druhu majetku.
Dal vznamnou skutenost pro ocenn tohoto druhu
majetku je podle ustanoven 17 odst. 3 zk. . 151/1997 Sb.
poet let uvn. M bt zjiovn ze smluv, ale me init
nejve pt let u prmyslovch prv a vrobn technickch
a obchodnch poznatk a deset let u prv na oznaen. U ma-
jetkovch prv, kter jsou obsahem nkterch prv souvise-
jcch s prvem autorskm je to potom doba, kter zbv do
ukonen padestilet doby jejich trvn (dnes ji sedmdesti-
let, podle ustanoven 21 odst. 1 zk. . 121/2000 Sb. o pr-
vu autorskm), a u prv poizovatele databz pedstavuje do-
bu, kter zbv do ukonen patnctilet doby trvn tchto
prv. Nen-li zde smlouvy, jsou uveden obdob pro oceov-
n tchto prv pedepsna tmto prvnm pedpisem.
Protoe smluv bude mlo, lze ci, e u vtiny ohodnoce-
n bude uito prv obdob stanoven prvnm pedpisem.
To vak me vyhovovat pimen, slun a poctiv praxi
spe nhodou ne obecn. Je obtn pedstaviteln, e ved-
le sebe budou stt ocenn vhlasnch, proslulch a dlouho-
dob zavedench ochrannch znmek s vce ne stoletou tra-
dic a ochrann znmky nachzejc se na potku svho jet
nejistho ivota a pro jejich ohodnocovn bude vychzeno,
pokud jde o tento aspekt, ze shodnho desetiletho obdob.
Stejn tak bude mt praxe znan pote u oceovn ma-
jetkovch prv vyplvajcch z prmyslovch prv a vrobn
technickch poznatk. Je naprosto samozejm, e obdob pro
oceovn by mlo bt odvozeno od relnho uvn takov-
ho prva. O tom u tohoto druhu majetku nejlpe vypovdaj
teorie o inovanch krocch v jednotlivch oborech podnik-
n. V oborech, kde se prosazuj mdn trendy a kde zpravidla
nen teba k zahjen podnikn i jeho zmn vznamnch
investic, je tento inovan krok prokazateln podstatn krat-
, ne u obor, kter se opraj pouze o technick parametry
vroby a jejich investin nronost je znan.
Nelze povaovat za odpovdajc, e pro oceovn majet-
kovch prv, kter jsou obsahem prmyslovch prv a vrob-
n technickch poznatk, se bude ve vtin ppad pou-
vat jednotn ptilet obdob uvn. Nabz se otzka, pro
u patentov ochrany nelze vyerpat cel dvacetilet obdob
patentov, ppadn prodlouen dodatkovm osvdenm
v ppad liv a ltek na ochranu rostlin, kdy u majetko-
vch prv souvisejcch s prvem autorskm a u databz je
takov dlka uvn pmo pedepsna zkonem. Obdobn
situace je i u uitnho a prmyslovho vzoru.
Pesto prvn pedpis nesystmov uvauje s tm, e je-
den z nejdleitjch aspekt pro stanoven ocenn tch-
to een poet let uvn je shodn ze zkona stano-
ven na 5 let.
Dosavadn zkuenosti ukazuj, e pi porovnvn skute-
n vyuvanch stejn kvalitnch patentov chrnnch ee-
n s pedmty uitnch vzor a know-how je skuten doba
ekonomicky odvodnnho uvn znan rozdln.
Krom toho je velmi podstatn, v jak fzi inovanho kro-
ku k oceovn dochz. U prv zaveden technick novin-
ky, o kterou je irok zjem open o jasn vhodn technic-
ko ekonomick parametry, jej prmyslov prvn ochrana
je v prvn tetin mon doby ochrany, mus bt v kadm
ppad trn ocenn stanoveno jinak, ne u sice jet pro-
dejnho een, ktermu ji ale dal inovace jasn ukazuj, e
jeho dny jsou seteny. selnmu vyjden tto skutenosti
v praxi napomh obvykle uvan koefcient zastarn, kter
vak prvn prava zk. . 151/1997 Sb. nezmiuje.
Inovan krok, tedy doba, po jejm uplynut se oekv
zsadn zmna v een problmu nebo v uspokojovn po-
teb, se vak dnm zpsobem obecn neve na dlku pr-
177
myslov prvn ochrany. Me k takov zmn dojt ihned
na potku trvn prmyslov prvn ochrany, ale nkdy i na
jejm samm konci, nebo dokonce v dob, kdy ji patento-
v prva zanikla.
U technickch een, tedy majetkovch prv, kter jsou
obsahem prmyslovch prv a vrobn technickch poznat-
k obecn, ron ist vnos uvn sice umouje pihld-
nout k podlu, jakm se oceovan prvo podl na novm
vrobku, zazen i technologii, ale lze oprvnn pochybo-
vat o tom, e tento aspekt bez vslovn prvn pravy bude
v praxi odpovdajcm zpsobem aplikovn.
V tto souvislosti jde o to, aby byla zsadn odliena hod-
nota majetkovch prv, pokud se tato prva tkaj pouze ma-
l nebo nepodstatn sti vrobku i poskytovan sluby, od
ppadu, kdy prvo zahrnuje podstatu takovho een.
Naprosto opan jev je shledvn u ochrannch znmek
na zklad obecn znmho nelinernho prbhu zvislos-
ti hodnoty ochrann znmky a doby jejho uvn. Zejmna
v uritm stadiu vvoje u dobe uvan ochrann znmky,
kter je podporovna odpovdajc reklamou a oznauje kva-
litn a dan zbo, dochz k zsadnmu zvyovn jej hod-
noty, kter je mono vyjdit koefcientem zhodnocen. Ani
tuto monost nov prvn pedpis vslovn nenabz.
Z toho plyne, e lze oekvat, e hlavnm a nejbnjm
zpsobem oceovn tohoto druhu majetku bude oceov-
n podle 17 odst. 4 zk. . 151/1997 Sb. Uritm probl-
mem vak me bt prvn odvodnn pouit tohoto usta-
noven, kter tvo prozravou pojistku pro nepimenosti,
k nim by vedla aplikace ustanoven 17 odst. 1 a 3 zk.
. 151/1997 Sb.
Hlavnm dvodem pouit ustanoven 17 odst. 4 toho-
to zkona zejm nebude to, e by majetkov prvo nebylo
mono ocenit podle odst. 1 a 3 zkona, ale skutenost, e
vsledek by nebyl pimen cen obvykl.
Za obvyklou cenu se podle 2 zk. . 151/1997 Sb. pova-
uje cena, kter by byla dosaena pi prodejch stejnho, po-
ppad obdobnho majetku v obvyklm obchodnm styku
v tuzemsku ke dni ocenn. Vznik obtn eiteln otzka,
kdy bude prv takov podmnka splnna a m ji bude mo-
no odvodnit. Problm je v tom, e obsah licennch smluv
je zpravidla povaovn v obchodn spolenosti za strategic-
k materil, o jeho obsahu je informovno jen nkolik osob
nejuho veden, a vztahuj se na nj pln ustanoven o ob-
chodnm tajemstv.
Protoe je krom toho v tuzemsku tchto smluv mlo, ne-
m monost ani odbornk v dan oblasti zskvat relevantn
informace o dosaench cench v danm oboru. Zejm ne-
zbude nic jinho, ne vychzet ze zahraninch zkuenost,
kde sice je zskn takovch informac tak obtn, nicmn
v tuzemsku je to zejm vbec nemon. Z prvn formln-
ho hlediska vak daje o cench obdobnho majetku, kter
nepochzej z tuzemska, nemohou bt podkladem pro tako-
v ocenn, nebo ustanoven 2 odst. 1 zk. . 151/1997 v-
slovn vyaduje, aby lo o cenu obdobnou v obvyklm ob-
chodnm styku v tuzemsku.
Zd se ale, e zde urit vchodiska jsou. Dosavadn praxe
oceovn tohoto druhu majetku, vetn obdob, kdy na ze-
m esk republiky prvn prava tto oblasti neexistovala,
pinesla celou adu zpsob jeho oceovn. Jednou z nich je
i zvltn varianta shora uvedenho vnosovho oceovn,
kter v praxi kme licenn analogie. Tato metoda pou-
van ji adu let nejen obstla v rmci konkrtnch obchod-
nch jednn, ale dosahuje i porovnatelnch vsledk s pra-
cemi zahraninch poradenskch frem, a pedevm se opr
o praktick zkuenosti, kter je mono dobe zdokumentovat,
zejmna ze zahranin odborn literatury. Pokud jsou k dis-
pozici konkrtn daje v tuzemskch pramenech, zpravidla
se odvolvaj tak na zahranin zkuenosti, kde jsou uvd-
na pouze procenta licennch poplatk z ist prodejn ceny
v jednotlivch oblastech podnikn. Protoe transfer techno-
logi je hranicemi neoddliteln proces, je znan st licenc
se zahraninm prvkem, take procentuln vyjden licen-
n poplatky se sbliuj a nae otevrajc se i oteven ekono-
mika by z nich tud takt mohla vychzet. Z toho plyne, e
prv cena stanoven na zklad vyuit mezinrodn ust-
lenho procentulnho rozpt licennho poplatku v uritm
oboru podnikn a prodejn ceny oceovan vroby nebo po-
skytovanch slueb s vyuitm oceovanch prv v eskch
korunch se me stt nejlepm prostednkem pro stano-
ven ceny obvykl, kter potom me vyhovovat i ustanove-
n zk. . 151/1997 Sb.
Ustanoven 34 provdc vyhl. . 279/1991 Sb., uvd
vztah, podle kterho se cena zjist nsledovn.
_
=
|
.
|
\
|
+
=
n
1 j
j
j
V
100
p
1
Z
C
kde jednotliv daje pedstavuj:
C
v
cena majetkovho prva zjitn vnosovm zpso-
bem
Z
j
ron ist vnos uvn prva v letech, po kter bude
prvo vyuvno
p mra kapitalizace v procentech uveden v ploze slo
34 vyhl. . 279/1997 Sb.
j poadov slo roku, ve kterm bude prvo uvno
n poet let, po kter bude prvo uvno, nejve vak
podle ustanoven 17 odst. 3 zk. . 151/1997 Sb.
4.2. Oceovn nehmotnho majetku podle licenn analogie
Pi strunm popisu obecnch metod pouvanch pro oce-
ovn nehmotnho majetku bylo uvedeno, e mezi nejpo-
uvanj pat takzvan vnosov zpsob, a konkrtn po-
stup nazvan licenn analogie. Tato metoda je zaloena na
vaze, e hodnota nehmotnho majetku se rovn cen, kte-
r by na trhu byla s nejvt pravdpodobnost zaplacena za
souhlas s vyuvnm shodnho nebo obdobnho een, p-
padn za jeho pevod. Prva k vyuvn nehmotnch stat-
k vetn know-how a obchodnho tajemstv jsou dle ust-
len mezinrodn praxe a zvyklost v prmyslov vysplch
zemch poskytovna formou licence nebo podobn smlou-
vy. Za prvo k jejich vyuvn se plat pimen fnann
hrada, obvykle formou licennch poplatk v zvislosti na
skutenm objemu vroby, respektive prodeje, piem ve
licennch poplatk se ve vtin ppad stanovuje v pro-
centech z ist prodejn ceny.
Mimodnou vhodou tohoto postupu je dlouhodob ob-
chodovn s tmto druhem majetku na otevenm trhu, kde
178
se ceny v zvislosti na nkterch aspektech v podstat ust-
lily v uritm, odbornkm znmm rozpt.
Ocenn nehmotnho majetku je tak mono provst na z-
klad analogie pi pouit nsledujcho vztahu
HV = RV LP KZ KK PM, kde je
HV ron ocenn nehmotnho majetku
RV ron rozsah vroby ve fnannm vyjden
LP licenn poplatek
KZ koefcient zastarn, ppadn koefcient zhodnocen
KK koefcient mry kapitalizace
PM podl nehmotnho majetku na vrob
Celkov ocenn konkrtnho nehmotnho majetku pro-
vedeme setenm jednotlivch ronch ocenn za obdob,
kter odpovd pedpokldan dob uvn oceovanho
pedmtu, anebo dob, kterou meme v trnch podmn-
kch povaovat za rozumnou.
K jednotlivm aspektm je teba poznamenat:
4.2.1. Ron rozsah vroby
Uveden ukazatel je zkladem pro ohodnocen, kter se op-
raj o vnosov metody, a tedy i pro metodu licenn analo-
gie, kter se podle dosavadnch zkuenost ukzala dostate-
n jednoduchou a souasn relnou, a pitom zabezpeuje
i vazbu mezi metodou ohodnocen majetku nehmotn po-
vahy a realitou konkrtnho podnikn. Souasn je nutno
obecn uznat, e prv tento ukazatel je v rmci metody li-
cenn analogie rizikovm a v rmci tohoto pohledu je nut-
no k nmu takto pistupovat.
Jednodu situace je pouze v ppad vyvenho trhu,
kter se nachz v dan lokalit bez vraznch dynamickch
zmn a s dlouhodobm zajitnm alespo podstatn sti
odbratel. Takov situace vak v souasn dob nen pra-
vidlem.
V nkterch ppadech mme alespo k dispozici etn
zjistiteln daje z minulch obdob. Ty jsou vak obecn pro
ohodnocen mlo pouiteln, nebo smyslem tohoto druhu
ocenn je odhad budoucch vnos, take sprvnm podkla-
dem je pedpokldan rozsah budouc vroby. Takov daje
je teba odhadovat s pihldnutm k potebnmu oitn od
budoucch jednorzovch vliv, zahrnut obecnch i dlouho-
dobch tendenc trhu v dan oblasti a marketingovm studi-
m, pokud jsou k dispozici.
Nezdka je vak teba provdt ohodnocen podnikatel-
skch subjekt, kter na trh teprve vstupuj a jejich podni-
katelsk zmry se opraj asto pouze o majetek nehmotn
povahy, kter m bt rozhodujcm faktorem spn vro-
by, anebo jen o emociln stanoviska majitel tohoto majet-
ku. Hodnovrn marketingov studie nebo smluvn pokryt
budouc vroby zpravidla chyb.
Zde je pak na mst uplatnn zsady opatrnosti, kter
me nalzt odezvu v tomto smyslu v poadavku hodnoti-
tele, aby zkaznk sm stanovil rozsah budouc vroby, a ne-
sl tak podstatnou st odpovdnosti za tento daj. Tento n-
zor me jist bt pedmtem kritiky, smujc k tomu, e
oceovatel se neme vzdt odpovdnosti za proveden sv
prce. K tomu je nutno poznamenat, e v rmci poctiv pra-
xe, i kdy bude oceujcm subjektem zdatn marketingov
odbornk i velk poradensk kancel, bude mt jen obtn
k dispozici nezvisl odbornky z nejrznjch obor pod-
nikn, kte budou vybaveni nejen lepmi marketingovmi
informacemi, ale i dlouhodobmi zkuenostmi, kter ped
rove tchto informac, kter m k dispozici podnik, jeho
majetek je oceovn. Uritm eenm je opaten si kritick-
ho pohledu na tyto daje od nezvislho specialisty. Krom
toho odpovdnost za marketingov vvoj spolenosti jet
nepedstavuje odpovdnost za celkov ocenn, kter umo-
uje kvalitu informac tohoto druhu podrobit omezenm pro-
stednictvm rizikovch faktor.
Je obvykl v takovch ppadech provst i variantn ohod-
nocen podle pznivch a nepznivch oekvn a zahr-
nout do takovho ohodnocen i odpovdajc rizikov fakto-
ry. V odvodnn je pak teba dostaten jasn osvtlit jejich
podstatu a dvody vedouc k uit konkrtnch rozsah v-
roby v budoucnu.
V kadm ppad mus bt konkrtn situace slovn dob-
e komentovna, aby bylo patrno, pro prv s danm roz-
sahem vroby ohodnocen se uvauje a k jakm aspektm
a pro bylo pi tto vaze pihldnuto a jak vha tm kte-
rm nzorm byla pilenna.
Je mono pout i takzvanou tfzovou metodu, jak byla
pouita pro poteby ohodnocovn podniku v posudku In-
stitutu nmeckch hospodskch znalc, kde je budouc a-
sov prostor rozdlen do t etap podle monosti pesnosti
odhadu o budoucch skutenostech.
4.2.2. Licenn poplatek
Pro sprvn a objektivn ohodnocen nehmotnho vlastnic-
tv je nezbytn stanovit odvodnitelnou a pimenou sazbu
licennho poplatku v procentech, kter je obvykl v uritm
prmyslovm oboru na skutenm trhu s nehmotnmi stat-
ky. Nelze pehldnout, e ve licennho poplatku vyjaduje
i urit pomr rozdlen zisku z budouc z vroby s vyuitm
oceovanho statku, a to mezi poskytovatele a nabyvatele. Dle
odborn literatury me licenn poplatek nejastji pedsta-
vovat podl 20 a 45 % ze zisku, kter nabyvatel produkuje
vlastn licenn vrobou.
V odborn literatue jsou dle uvdna procentn rozpt
licennch poplatk se zamenm na rzn druhy vrobk
pro een patentov chrnn. I kdy nzory jednotlivch
odbornk se uritm zpsobem li, je mono pro rmco-
vou orientaci uvst, e procentn sazby licennch poplatk
se pohybuj od 0,5 % do 12 %, piem nejastji se sjedn-
vaj v licennch smlouvch v rozmez od 2 % do 8 % z is-
t prodejn ceny.
Tyto zvry pochzej z analz soudnch rozhodnut, pub-
likovanch vsledk licenn strategie vznamnch podnik
a komparativnch trnch transferovch sledovn.
Ponkud odlin je situace v ppad ochrany uitnm vzo-
rem, kde k udlen ochrany dochz bez porovnn se svto-
vm stavem techniky.
Pokud jde o prmyslov prvn nechrnn een, nap-
klad typu know-how nebo jin skutenosti, kter lze zahrnout
pod pojem obchodn tajemstv, bv licenn poplatek ni
a dosahuje zpravidla asi 35 a 70 % licennho poplatku, kte-
r je v dan oblasti podnikn obvykl u een povajcch
prvn ochranu patentem.
179
Mn ustlen a tedy i komplikovanj je situace pi sta-
noven ve licennho poplatku u prv na oznaen, tedy
pedevm u ochrannch znmek, a to pesto, e licennch
a podobnch smluv, tkajcch se ochrannch znmek, nen
mn, spe naopak.
Zmnn komplikace zpsobuje rozdln vznam prv na
oznaen v jednotlivch oborech podnikn. Znan vznam
jim je zpravidla pisuzovn v oborech masov spoteby, zejm-
na potravin, npoj, kosmetiky, tiskovin a nkterch druh
slueb. Naopak u een, kde zkaznk i spotebitel si vybr
pedevm podle technickch parametr, bv vznam tchto
prv men. To plat pedevm pro stavebnictv, tk stroj-
renstv, dopravu a podobn obory. Pesto i zde existuj vjimky.
Obecn lze uvst, e prmrn zaveden ochrann znm-
ky, netkajc se zvltnch obor podnikn, majc zajit-
nou prmyslov prvn ochranu po uritou dobu alespo
v esk republice nejastji u skutench licennch smluv
vykazuj licenn poplatek kolem 1 % z objemu vrobk ne-
bo slueb, kter jsou oceovanm oznaenm na trhu sku-
ten oznaovny.
Daleko vych hodnot dosahuj ochrann znmky proslul
i veobecn znm, dlouhodob uvan v pznivch obo-
rech pro prva na oznaen, kde je prmyslov prvn ochrana
zajitna v mnoha sttech, ppadn celosvtov po dlouhou
dobu, a kde dlouhodob uvn takov ochrann znmky je
podporovno rozshlou a promylenou reklamou. V tchto
ppadech, pokud je majitel vbec ochoten poskytnout licen-
ci na uvn takov ochrann znmky, se licenn poplatky
mohou pohybovat v rozpt 5 a 10 %, ale takovch ppad
nebude v praxi mnoho.
4.2.3. Koecient zastarn
Pro stanoven koefcientu zastarn nutno odhadnout dl-
ku uiten ivotnosti ohodnocovanho een. Technick
een maj vdy jen asov ohranien dosah, nebo v bu-
doucnu zajist budou pekonna jinm eenm. Stejn va-
hy plat i pro skutenosti obchodn povahy, tedy zejmna pro
seznamy odbratel, dealer, obchodnch zstupc a dal.
Tento aspekt mus bt brn v vahu a je vyjadovn koefci-
entem zastarn. Jeho velikost vyjaduje pedpoklad snio-
vn ekonomickho vznamu s ohledem na as a ve vztahu
ke konkrtnmu typu een, inovanmu cyklu v dan ob-
lasti techniky a ppadn k dalm aspektm. V tto souvis-
losti odborn literatura zvauje fyzickou ivotnost zejmna
vkres a kopi dokumentace, funkn a technologickou i-
votnost zejmna program pota a zpsob vroby, eko-
nomickou ivotnost, a prvn ivotnost v souvislosti s dobou
ochrany a smluvnmi omezenmi.
Ze strunho pehledu je patrno, e rozdly v postupech
pi urovn uiten ivotnosti jsou pomrn mal a vz-
jemn se pekrvaj. Zdrazuje se pro ely ocenn brt
v vahu vdy nejkrat dobu uiten ivotnosti podle shora
zmnnch pravidel.
Pro hodnocen zbvajc doby uiten ivotnosti know-
-how lze doporuit pouit vce ne pouze jednoho z uv-
dnch aspekt, a to v zjmu objektivity a dostaten pr-
kaznosti.
Doba uiten ivotnosti bude pro konkrtn know-how,
ppadn obchodn tajemstv, nestejn dlouh a me se pod-
le specifckch podmnek konkrtnho ppadu pohybovat
v rozmez 3 a 10 let.
Tento koefcient u technickch een vyjaduje postupnou
hodnotovou degradaci a je zvisl pedevm na dlce a fzi
inovanho cyklu v dan oblasti a kvalit inovanho skoku,
kter je ohodnocovanm eenm zabezpeovn. Prakticky
tento koefcient ron postupn sniuje stanoven hodnoty
v rozpt nkolika a nkolika destek procent ron.
Orientan lze uvst, e existujc know-how, a ji ze-
nm procesem technickho rozvoje nebo tm samovolnm
uplatovnm novch poznatk, bude pln nahrazeno jin-
mi poznatky podle obor podnikn asi za 3 a 10 let.
4.2.4. Koecient zhodnocen
Jak ji bylo uvedeno v ppad prv na oznaen, zejm-
na ochrannch znmek, je obecn zvislost mezi hodnotou
oznaen a asem opan ne u technickch een. Oznaen
vybran podle sprvnch zsad, zajitn odpovdajc pr-
myslov prvn ochranou, uvan u vrobk nadstandard-
n kvality a podporovan reklamou asem nesporn nab-
vaj na hodnot.
V nkterch obdobch uvn prv na oznaen vak tento
nrst me bt natolik strm, e je teba pi oceovn si jej
vimnout a uritm zpsobem jej vyjdit i kvantitativn.
Jde pedevm o obdob, kdy spolupsobenm ady opat-
en a skutenost zan konkrtn oznaen rychle nabrat
na konkurennm vznamu, a tedy i na hodnot. Vtinou se
jedn o ochrann znmky citliv vybran, pro kter je pipra-
ven vrobek irok spoteby, ppadn mdnho zbo, kter
na trhu usplo, a reklamn podpora zajiuje souasn i rychl
nrsty odbytu. Tm se dan oznaen stv pznan, zsk-
v irokou oblibu, a pitom jde o oznaen, kter ped relativ-
n krtkou dobou uveden pednosti nemlo, a spotebitelm
bylo prakticky neznm nebo vbec neexistovalo. Nejde tedy
pouze o nov oznaen. V praxi se ne zcela vjimen setkv-
me i s novmi oblibami ochrannch znmek zapomenutch
nebo dmajcch na okraji spotebitelskho zjmu.
Za takov situace meme tedy dojt k zvru, e samot-
n pedpokldan nrst objemu vroby nevyjaduje dosta-
ten strmost nrstu hodnoty oceovanho oznaen. Tuto
skutenost tedy musme vyjdit kvantitativn, a to pro ob-
dob, kdy takov trend pedpokldme. Jde to provst na-
pklad pravidelnm i nepravidelnm ronm pdavkem
v rozpt 1 a 5 % ron ve vztahu k hodnot oceovan-
ho oznaen.
4.2.5. Koecient mry kapitalizace
Protoe cena penz je asov promnn, je nutno stky pro
budouc lta aktualizovat, tedy pevst odroenm do sou-
asnosti. To se provd prostednictvm diskontn sazby.
Pro bli vysvtlen je mono uvst, e jde o opan proces
ne rokovn. V ppad rok vychzme ze skutenosti, e
mme v souasn dob k dispozici jistinu, kter pi stanoven
rokov me pinese za uritou dobu odpovdajc vnos.
Naopak diskontn sazba, kter se takt vyjaduje v pro-
centech, vyjaduje hodnotu kapitlu pozdji dospvajcho,
tedy v naem ppad hodnotu nehmotnho majetku, kter
bude v budoucnu pi podnikatelsk innosti uvn. Tento
180
kapitl tedy ke dni stanoven hodnoty jet nedospl, a mu-
s bt tedy odroen.
V ppad propot vnosov hodnoty celch podnik,
kdy uvaujeme pouze s vlastnm kapitlem, kdy se vlastn
ptme, jak kapitl je mrn investovat s ohledem na ped-
pokldan vnos, je teba vychzet z mry kapitalizace, kte-
r pihl nejen k rovni diskontn sazby, ale i k odmn za
poskytovn kapitlu, infaci a rizikovosti podnikn.
To lze provst v zsad dvma zpsoby. Bu pouitm d-
n vyhlen diskontn sazby, m je oetena problematika
asov promnn hodnoty penz, a dle zvlt vyeit otz-
ku rizik. Nebo vyjdit oba shora zmnn aspekty spolen
mrou kapitalizace. Vsledek by ml bt podobn.
Pi hodnocen rizikovosti podnikn je nutno se zabvat
konkrtnmi ekonomickmi podmnkami v danm teritoriu
a zvaovat rizika infanch tendenc, ztrty likvidity, riziko
nedostatenho odbytu, systematick rizikov faktory spojen
s porovnatelnmi investicemi a tak nesystematick rizikov
faktory spojen se zvltnost danho ppadu, jak je podrob-
nji uvedeno v kapitole 3. 2. V souasn dob se podle toho,
kter ze shora uvedench aspekt jsou v konkrtnm ppad
zvaovny, se nejastji pohybuj v rozmez 8 a 40 %, kdy
prost diskontn sazba in 4 %.
Koefcient mry kapitalizace se vypote s vyuitm vztahu:
t
) d 1 (
1
KK
KK koefcient mry kapitalizace

d sazba mry kapitalizace
t jednotliv po sob jdouc ron obdob, v nich se zji-
uje aktualizovan hodnota
4.2.6. Podl nehmotnho majetku
Zanedbatelnou skutenost nen ani to, e do hodnocen je
nutn ve vtin ppad promtnout i podl, jakm se jed-
notliv een spadajc pod nehmotn majetek astn na
hospodskch vsledcch, vyjdench v tto metod ohod-
nocovn objemem vroby. Jde o to, aby bylo dosahovno re-
lnch vsledk a aby se tato metodika nemohla stt zdrojem
nelogickch zkreslen.
Uveden koefcient by ml bt schopen odstranit zavdjc
nepimenosti, kterch jsme asto svdky. Zvry se opraj
o tvrzen, kter zejm nadhodnocuj vznam uritch kon-
krtnch een s odvodnnm, e nebt vyeen uritho
dlho problmu, nemohl by spn pinet uitek ani ce-
lek. Pro takov tvrzen bychom sice mohli nalzt i dl dvo-
dy, ale v dnm ppad to neopravuje k zvru, abychom
v ppad stanoven hodnoty een, jeho podstata spov
teba jen v jedn operaci nebo jedinm dlu, uvaovali s f-
nannm rozsahem vroby, kter zahrnuje cel fnln vro-
bek, ppadn celou investin akci.
Prv tyto ppady, kdy z fnannho hlediska mme k dis-
pozici pouze celkov daje, pichz v vahu koefcient po-
dlu nehmotnho majetku, o nm bylo podrobnji pojed-
nno v kapitole 3. 3.
4.2.7. Poet let uvn
Celkov vsledek ocenn se v rmci tto metody provd
prostm soutem jednotlivch ronch hodnot zskanch na
zklad vpotu podle uvedenho vzorce. Ale samotn sta-
noven pedpokldanho potu let uvn nen snadnou z-
leitost.
U technickch een se sname na zklad marketingo-
vch daj a poznn o dlce inovanho kroku v dan oblasti
piblit reln dob skutenho uvn oceovanho prva
a to a do doby, pokud nese alespo prmrn zisk. Pitom
pihlme k typu inovace, tedy zda jde o inovaci zsadnho
charakteru, obtn nahraditelnou jinm eenm, i na dru-
h stran pouze o een pedstavujc jednu z monch va-
riant, kter s nejvt pravdpodobnost bude brzy nahraze-
na jinm eenm.
Dle je nutno uvit i dobu ocenn ve vztahu k zvislosti
hodnoty technickho een a asu, jak bylo shora podrob-
nji vysvtleno v kapitole 3. 1. U een chrnnch patentem
musme uvit monost majitele oceovanho prva udro-
vat monopoln postaven na trhu po dobu mon platnosti
patentu, kter v souasn dob v zsad jednotn pedstavu-
je 20 let od data podn pihlky vynlezu.
To znamen, e v nkterch konkrtnch ppadech oce-
ujeme i prva, u nich podstatn st mon doby prvn
ochrany ji uplynula. Pi oceovn prmyslovch prv tech-
nick povahy, tedy patent a vzor je zejm, jak je horn
limit potu let, kter lze pi oceovn vzt v vahu, nebo
maximln mon doba prmyslov prvn ochrany tch-
to pedmt je znma. To automaticky ale neznamen, e
ukonenm prmyslov prvn ochrany jde rzem o nehod-
notn een. Z pohledu oceovn jde ale o zvltn ppad,
pokud bychom mli oceovat een, jeho prmyslov prv-
n ochrana ji skonila uplynutm doby ochrany. Ve vtin
ppad toti v rmci dlouhodobho uvn chrnnho e-
en dochz v prbhu doby k dal optimalizaci vyuvn
a takov souvisejc poznatky, samostatn nechrnn, p-
mo vak se k pvodnmu een vztahujc mohou mt i ne-
malou hodnotu.
U ochrannch znmek je situace ponkud odlin. Lep
ochrann znmky zpravidla provzej dobr a nadprmrn
vrobky bn po nkolik desetilet, nkdy i dle ne sto let,
take reln zjiovn doby skutenho budoucho uvn
oceovanho oznaen je jednak obtn a jednak nelze ped-
pokldat, e potenciln zjemce by byl ochoten platit i za p-
nosy, k nim dojde za velmi dlouhou dobu.
V tchto ppadech se spe tedy hled doba obecn pi-
men, po kterou lze od nabyvatele rozumn dat, aby se
pedem zavzal k placen licennch poplatk. Obvykle ta-
kov doba pedstavuje obdob desetilet, kter lze v odvod-
nnch ppadech prodlouit, ale pouze tak, aby nepekro-
ilo15 a 20 let.
Naopak ale u oznaen, kter dosud neprokzala dostate-
n svoji pozici v trnm prosted, nebo nebyla vbec uv-
na, ppadn jen v malm rozsahu, nen dvodn automatic-
ky vychzet z desetiletho obdob. Uvaovan doba vak by
nemla bt zkrcena pod pt let.
181
4.3. Oceovn nehmotnho majetku podle daj tov osnovy
Tato publikace smuje k trnmu oceovn prmyslovch
prv, know-how, obchodnho tajemstv a jinho duevnho
vlastnictv, jeho vsledkem mus bt skuten pnosy. Pi
pouit tto metody ale maj bt pnosy zjistiteln v tov
osnov podniku.
Praxe vak ukzala, e nae souasn tov osnova v pod-
statn sti ppad neme poskytnout hodnovrn daje
o ocenn pnosu z vyuit takovch een, a to pedevm
proto, e nen urena, a tud ani koncipovna pro tento el.
V tov osnov se sluuje ada aspekt, kter v podstatn
sti naprosto nesouvisej s pnosem z vyuit nehmotnho
majetku, a neme proto podvat o nm obecn reln obraz.
Na druh stran tu jist reln monost pouit tto me-
tody je. Pjde zejmna o hodnocen nehmotnho majetku
u malch a stednch podnik, nebo samostatn hospoda-
cch provoznch celk, kde v podstat jedin zmna vyui-
t oceovanho een pinese odpovdajc zmnu v polo-
kch etn osnovy.
Za tohoto pedpokladu, kdy tov osnova pin sku-
ten informace nebo jejich zmny, kter nastaly prv v p-
inn souvislosti s vyuitm takovho een, lze tuto meto-
du doporuit.
tov osnova z hlediska nehmotnho majetku bude mt
dostatenou vypovdajc schopnost v ppad, e informace
uveden v tov osnov nejsou zsadn zateny informa-
cemi dalmi a je zde pm pinn souvislost mezi zmnou
na konkrtnm tu a zmnou v oblasti nehmotnho majet-
ku. To se vak stv v praxi zdka.
Lze si pedstavit ppad, e nkupem technickho een
dojde k vrazn racionalizaci vroby, kter se projev pi v-
rob jednoho nebo nkolika vrobk, ppadn pi nkolika
operacch nebo poskytovanch slubch sporou materilu
nebo pmch mzdovch nklad. Je ale jist, e se takov p-
nos, kterho bylo dosaeno na zklad vyuit konkrtnho
een projev v tov osnov? Prakticky pouze tehdy, kdy
souasn nedojde k dnm jinm zmnm v danm pod-
niku nebo hospodskm stedisku. sporu pmch mezd
lze v tov osnov ztratit napklad tm, e se vyuit dan-
ho een nepromtne do vkonovch norem a vsledek ra-
cionalizace bude promarnn. To ale neznamen, e by ohod-
nocovan een nemlo hodnotu, a to pesto, e se uveden
pnos v tov osnov neprojev.
Stejn tak pi spoe materilu nebo paliv i energi je mo-
no hodnotn vsledek tvr prce ztratit nehospodrnost
na jinm mst. S ohledem na tuto skutenost z praktickho
hlediska tov osnova daje pro ohodnocen nehmotnho
majetku tohoto charakteru zpravidla neposkytuje, nebo se
zde sice projev, ale ve zkreslenm rozsahu.
Dalm zdrojem rozdl mezi skutenou hodnotou vsled-
k tvr prce a tedy i prmyslovho prva nebo know-how
a informacemi tov osnovy je asov posun. tov os-
nova pracuje v uzavench asovch obdobch (msc, ka-
lendn rok), ale pnos z vyuit een zpravidla nenastv
na zatku kalendnho roku nebo jinho etn sledova-
nho obdob. Proto porovnn vsledk tov osnovy dvou
po sob nsledujcch obdob pin i z tohoto pohledu v-
razn zkreslen.
Zvry oprajc se pouze o informace tov osnovy by
z tchto dvod mohly vn deformovat hodnotu nehmot-
nho majetku, a to zejmna v ppad, kdy k zaveden do pra-
xe a tedy i k pnosm zane dochzet v zvru obdob, kter
zahrnuje tov osnova.
Dal omezen vyuit tov osnovy pro tento el spo-
v v tom, e neme poskytnout hodnovrn daje o hod-
not prv k oznaen (ochrann znmky a oznaen pvodu)
krom ppad, e takov nehmotn statky byly nakoupe-
ny na rel nm trhu, pi uplatnn obvyklch trnch mecha-
nizm.
Urit omezen pro vyuit tov osnovy mohou vznikat
i z toho, e informace, kter maj bt porovnateln, tuto vlast-
nost nemaj, nebo v dob podstatnch zmn ekonomick-
ho a prvnho systmu se zsady tov osnovy mn. Pokud
k tomu dochz, pak by nov daje tov osnovy mly bt
vrazn oznaeny tak, aby bylo patrno, e jde o daje jinho
charakteru nebo obsahu ne daje pedchoz.
Tato st publikace m naznait urit problmy spojen
s vyuitm daj etn osnovy pro ely oceovn nehmot-
nho majetku. Ostatn se zd, e existuje obecn povdom
odbornk v tom smyslu, e trn a etn hodnoty podni-
k se postupn vzdaluj. Jednm z dvod tchto tendenc je
prv nedostaten ocenn nehmotnch aktiv, kter nejsou
etnictvm zachycovna bu vbec, anebo pouze z nepod-
statn sti. Proto praxe tak tyto daje pro ely ocenn ne-
hmotnch statk zpravidla neuv.
Jsou vak oblasti oceovn, kde tyto metody mohou pi-
nst reln vsledky. Napklad nkup sofwaru i projektu,
kter byl uskutenn v rmci dnho vbrovho zen,
v jeho rmci byl osloven dostaten irok okruh poten-
cilnch eitel zpravidla poskytuje reln ocenn tohoto
statku na trhu.
182
Klamn spotebitel a zpsob ochrany
Doc. JUDr. Martin Bohek, CSc.
1. Zkladn pojmy a systm ochrany ped klamnm
spotebitel
1.1. Cle klamn spotebitel a ochrany ped nm v souvislosti
s duevnm vlastnictvm.
Ochrana ped klamnm spotebitel v souvislosti s duev-
nm vlastnictvm nen jen st systmu ochrany spotebitel,
ale je i vznamnm nstrojem ochrany duevnho vlastnic-
tv a lze ji proto chpat jako jednu z forem prosazovn prv
duevnho vlastnictv.
Duevn vlastnictv pedstavuje zvltn nehmotnou hod-
notu, spovajc v technick vysplosti, jedinenosti i ori-
ginalit, proslulosti, kvalit, zvltnm pvodu a v dalch as-
pektech produktu i postupu jeho majitele i jinho dritele
prv k nehmotnm statkm (nap. nabyvatele licence), pop.
vyjaduje jeho identitu, zamen jeho aktivity aj. Zrove
o tchto aspektech nehmotn statky vypovdaj, napomha-
j vytvet pozitivn obraz spotebitele o nehmotnm statku,
produktu i postupu nebo podniku dritele prv, podle nho
se asto spotebitel orientuj pi vbru produkt. Tuto in-
forman (vypovdajc) funkci maj pedevm ochrann
znmky a dal ochrann oznaen, ale t nehmotn vsled-
ky duevn innosti (vynlezy, autorsk dla, know-how aj.)
a zvlt nehmotn statek, kter komplexn vystihuje pozitiv-
n i naopak negativn obraz o podniku v och spotebitel,
jeho povst goodwill (i badwill). Znanou roli pi realizaci
tto informan funkce nehmotnch statk hraje i reklama
a dal formy propagace podnikatel (direct marketing, p-
m prodej, sponzorovn aj.).
Nkte dritel prv k duevnmu vlastnictv se proto sna
vylepit obraz o svch produktech, postupech, nehmotnch
statcch nebo podniku rznmi nekalmi postupy, ktermi
spotebitele klamou a zskvaj tm vhody, kter by jinak
nemli, a to asto na kor jinch soutitel i dritel prv
k nehmotnm statkm a/nebo spotebitel.
Klamnm spotebitel v souvislosti s vlastnm i cizm du-
evnm vlastnictvm tedy nedochz jen k pokozovn okla-
manch spotebitel (ohledn kvality i ceny produktu, jeho
pvodu, zpsobu zpracovn, vrobce aj.), ale t k poko-
zovn nehmotnch statk jinch osob, resp. dritel prv
k nim, a to bu pmo (napodobovnm nebo zlehovnm
konkrtnch nehmotnch statk nebo produkt a postup
soutitele) nebo nepmo (laudatornm klamnm o svch
nehmotnch statcch, produktech i postupech, agresivn
reklamou aj. zskv dan soutitel neodvodnn vhody
v hospodsk souti na kor jinch soutitel dritel
prv k nehmotnm statkm, kte postupuj dn a k tako-
vm praktikm se neuchyluj, m jsou tito dritel a te-
dy i jejich duevn vlastnictv pokozovni, nap. v podob
ulho zisku, ztracench pleitost a trh, poklesem dobr
povsti goodwillu i reputace aj.). Prvo tm, e postihu-
je klamn spotebitel, chrn pmo i nepmo i duevn
vlastnictv a intenzita a rove vynucovn tto prvn ochra-
ny ped klamnm se odr i ve vy i ni rovni ochrany
duevnho vlastnictv v danm sttu i na jinm zem (ob-
ce, kraje, EU, mezinrodnho spoleenstv).
Prvn nstroje ochrany spotebitel ped klamnm jsou
doplovny i nstroji etickmi etickmi pravidly, jejich
dodrovn vynucuj mimoprvnmi cestami orgny samo-
regulace (nap. Rada pro reklamu). Velmi dleit je i po-
zornost, kterou problematice ochrany spotebitel ped
klamnm vnuj vldn orgny (nap. v programovm pro-
hlenm, v praktick politice vldy a jednotlivch sttnch
orgn) i mdia, vuka na kolch, vzdlvac akce a ko-
len pracovnk, ale i instituce ochrany spotebitel a jejich
aktivnm obrana, resp. vytven celkovho povdom nezbyt-
nosti aktivn obrany spotebitel ped klamnm mezi spo-
tebiteli samotnmi.
1
Z hlediska postaven spotebitele je te-
183

1
Je veobecn znmo, e spotebitel v zpadnch zemch, zejmna v USA,
jsou pi uplatovn svch prv velmi aktivn, pi nznaku nesprvnho
ba eit zkladn problm je spotebitel pouze bezbrann
objekt ochrany (tak zejmna z hlediska ochrany jeho zdrav
a bezpenosti) nebo aktivn subjekt ochrany, kter je scho-
pen se sm brnit ba dokonce se podlet na pprav prvnch
pedpis prostednictvm spotebitelskch instituc.
Velmi dleit je i vytven a posilovn prvnho vdo-
m spotebitel o tom, e duevn vlastnictv je prvn chr-
nno a e jeho prvn ochrana je spravedliv a sprvn. To je
potebn zejmna v postkomunistickch zemch, v nich po
dlouhou dobu byly nehmotn statky opomjeny a podceo-
vny, co mnohdy petrvv do souasn doby (marxistick
teorie nap. spojovala hodnotu jen s materilnmi produkty,
samostatn hodnota nehmotnch statk byla poprna a pro-
to nemohla bt vysvtlena ada jev nov kybernetick i in-
forman spolenosti, na vynlezy byla udlovna autorsk
osvden jako ochrana-neochrana, protoe je mohly voln
vyuvat vechny tehdej tuzemsk podniky socialistick
organizace, praktick irok vyuit autorskho prva v pra-
xi, nap. k ochran potaovch program, databz a jinch
elektronickch jev bylo odmtno aj.).
2
V tchto zemch je
proto nutno postupn posilovat etick pravidla a pesvde-
n veejnosti o tom, e priority je teba pesunout z hmotn
produkce do oblasti nehmotnch statk, z vroby do slueb
aj., a to i otzce praktickho vyuit a ochrany nehmotnch
statk.
Je teba si tak uvdomit, e siln ochrana duevnho vlast-
nictv je obecn ku prospchu spotebitel, protoe pod-
poruje tvorbu a implementaci novch poznatk v praxi (v-
sledky duevn innosti) i hospodskou sout (ochrann
oznaen, goodwill), ekonomick rozvoj, vznik novch typ
produkt a trh, ivotnho stylu, zvyovn ivotn rovn,
umouje eit nahromadn technick, ekonomick, socil n
i etnick problmy souasnho svta (vsledky vzkumu a v-
voje). Na druh stran jsou vak spotebitel zrove i b-
nmi uivateli nehmotnch statk a snahy o nadmrn pro-
sazovn role nehmotnch statk (nap. reklamy, ochrannch
oznaen) nebo jejich komernho zhodnocen driteli prv
jsou veejnost problematizovny a kritizovny, co me vst
i k vytven odporu proti ochran duevnho vlastnictv v-
bec. Pli rozshl nebo jednostrann vhodn uplatova-
n prva k duevnmu vlastnictv toti mohou omezit pstup
uivatel k nehmotnm statkm, k informacm. Je proto v z-
jmu vytven pznivho etickho klimatu a povdom spo-
tebitel o poteb prosazovat ochranu duevnho vlastnic-
tv nutno zachovat rovnovhu mezi prvy autor, pvodc
i podnikatelskch subjekt (producent, distributor aj.) na
jedn stran a nejirho zjmu uivatelsk veejnosti ohled-
n monosti vyut nehmotn statky ke vzdln, vzkumu
a pstupu k informacm na stran druh.
3
1.2. Pojem spotebitele
Spotebitel je v prvu R vymezen v prvu veejnm i v pr-
vu soukromm velmi podobn. V 2 odst. 1 psm. a) zkona
o ochran spotebitele je vymezen jako fyzick nebo prv-
nick osoba, kter nakupuje vrobky nebo uv sluby za
jinm elem ne pro podnikn s tmito vrobky nebo
slubami. V 52 odst. 3 obanskho zkonku je ve vazb
na pravu spotebitelskch smluv vymezen jako osoba, kte-
r pi uzavrn a plnn smlouvy nejedn v rmci sv ob-
chodn nebo jin podnikatelsk innosti. Pojem osoba je
obecn, zahrnuje osobu fyzickou i prvnickou. V obou p-
padech se jedn o vymezen funkn, tedy rozhodujc nen,
zda je dan osoba obecn podnikatelem nebo ne, ale jak jed-
n pi uzavrn dan smlouvy (tedy nap. podnikatel, kter
je na vlet a jako turista nakupuje urit vrobky, je v tomto
vztahu spotebitelem; pokud by si ale dan vrobky nakou-
pil ve velkm, aby je dle prodval nebo zpracovval pro sv
podnikn, spotebitelem by nebyl).
I kdy to nen vslovn uvedeno, praxe vychz ze schop-
nosti prmrnho adresta reklamy rozpoznat klama-
vost zda daj je i nen pravdiv, take nap. u dtskch
spotebitel je pedpokldan rove schopnost rozpoznat
klam mnohem men (a rzn i s vkovou kategori dtskch
spotebitel adrest danho reklamnho daje). Pro ure-
n, zda dan daj je zpsobil klamat, nen teba pi een
konkrtnho ppadu ped sttnm orgnem provdt pr-
zkum mezi spotebiteli, kter by byl nkladn a zdlouhav,
jak je to v nkterch zemch, ba ani nen teba prokzat (nap.
svdecky), e konkrtn osoba byla oklamna, sm orgn je
(protoe je zrove vdy i jako spotebitelem) schopen tuto
otzku posoudit, nejsou-li ovem adresti danho daje dti
nebo osoby se snenou zpsobilost rozpoznat klam. To se
tk i povinnosti spotebitele starat se preventivn a aktiv-
n, aby nebyl pokozovn a pedpokladu prmrn rovn
k rozpoznn ppadnch rizik.
4
184
postupu podnikatele vi nim si okamit stuj, asto aluj podnikatele
ped soudem aj. Vytvej tak sami tlak na vy respekt k ochran spote-
bitel ped klamnm a v rmci nho i k ochran duevnho vlastnictv.
Skutenost, e et spotebitel tak aktivn zatm zdaleka nejsou, je teba
vzt v vahu tam, kde jsou z politicko-ideovch dvod odmtny funkce
sttnch orgn pi ochran ped klamnm spotebitel s tm, e samo-
regulace a soukromoprvn aktivita spotebitel ve sporech ped soudy
je postaujc cesta k ochran. K takov aktivit je teba spotebitele po-
stupn vychovat a vytvoit i inn a rychle fungujc soudn soustavu,
aby tento zvr skuten platil. Do t doby je vak role sttnch orgn
v tomto smru nutn a nezastupiteln. A naopak, i v USA existuje i siln
veejnoprvn cesta k ochran spotebitel ped klamnm nap. st-
nost u Federln obchodn komise (obdoba eskho adu pro ochra-
nu hospodsk soute), kter je obvanm administrativnm orgnem
takovho veejnoprvnho postihu a vynucen ochrany spotebitel.

2
Tato teorie a jej dopady byla autorem tto stat kritizovna ji v obdob
centrln plnovan ekonomiky viz Bohek, M.: Prvn otzky ve v-
deckotechnickm rozvoji a investin vstavb. SNTL, Praha 1986, 1989

3
Dosaen rovnovhy mezi obma skupinami a jejich prvy je vslovn
uvedeno mezi zkladnmi cli vznamnch mezinrodnch dokument
v oblasti duevnho vlastnictv, nap. v preambulch obou tzv. interneto-
vch smluv WIPO z oblasti autorskch prv a prv souvisejcch z r. 1996
(WCT a WPPT), na n se odvolv i Smrnice Evropskho parlamentu
a Rady 2001/29/ES o harmonizaci nkterch aspekt autorskho prva
a prv souvisejcch v informan spolenosti. Poadavek rovnovhy je
vyjden i v l. 7 Dohody TRIPS jako jej cl. esk peklad obou smluv,
Dohody TRIPS i smrnice viz v publikaci K, J. Holcov, I. Korda,
J. Kesanov, V.: Autorsk zkon a pedpisy souvisc, koment. Lin-
de, Praha 2001. Anglick verse je pstupn na http://europa.eu.int.

4
V R by tedy nebyl dodavatel nucen, aby se vyhnul odpovdnosti za po-
kozen spotebitele, varovat jej, e kva v restauraci je hork, e mezi
vlakem a nstupitm je mezera, e si m pepotat penze hned u po-
kladny prodejny aj., jak je tomu nap. v USA nebo ve Spojenm krlov-
stv. Nen ani pi dokazovn o klamavosti poadovna urit miniml-
n procentn hranice potu potenciln oklamanch spotebitel, jak je
tomu v nkterch ppadech v SRN (10 %).
Pro upesnn je teba doplnit, e v nkterch pedpisech
je zakotvena ochrana jen ped klamnm spotebitel (nap.
zkon o ochran spotebitele, prava spotebitelskch smluv
v obanskm zkonku), ve vtin pedpis vak jsou chr-
nni nejen spotebitel, ale stejnou mrou i podnikatel,
obchodn partnei i soutitel (nap. ve zvltnch ped-
pisech o ochran duevnho vlastnictv v zkon o ochran-
nch znmkch, ochrana proti nekal souti v obchodnm
zkonku aj.), v nkterch z nich jsou vak spotebitel pi
uplatovn sv ochrany zvhodnni (nap. pi ochran pro-
ti nekal souti).
1.3. Hlavn typy klamn spotebitel
Klamn spotebitel v souvislosti s duevnm vlastnictvm
lze obecn rozdlit do uritch typ.
a) Podle zpsobu jednn i klamn lze rozliit nsle-
dujc typy:
obecn klamn o povaze a vlastnostech produktu i po-
stupu, jeho druhu, sloen, kvalit, pop. i kvantit (nap.
tzv. podfukov balen obsahujc v mimodn velkm oba-
lu mal mnostv produktu), cen, vybaven (komplexnost,
doplky), zpsobu a elu pouit, funkci, spolehlivosti,
dob a mstu vroby (daj o provenienci), rozsahu zru-
ky a monho vyzkouen a vrcen, dob ivotnosti nebo
upotebitelnosti, dob dodn, doprav, zpsobu placen,
vhodch a podmnkch pro jejich zskn (nap. vyzved-
nut vhry, nevydan drky, prmie zjezdy, vcn ce-
ny), neexistujcch spch produktu v soutch aj.; zvlt-
n ppad spadajc do tohoto typu je klamn o pvodu
vrobku pouitm chrnnho oznaen pvodu i zem-
pisnho oznaen na vrobek pochzejc z jinho msta,
tzv. plagitorstv (jin osoba se vydv za autora i pvod-
ce nehmotnho statku, za jeho vrobce aj.),
neoprvnn obsazen prva k nehmotnmu statku a je-
ho neoprvnn pouvn, a se pro jinou osobu, kter
jej pouvala dve, stal pznan, nap. registrace loga i
jinho oznaen, kter je pznan pro jinho soutitele,
jako ochrann znmky (znmkov pirtstv) nebo dom-
novho jmna (cybersquatting, asto si skvoter registru-
je domnov jmno shodn se znmou ochrannou znm-
kou, obchodn frmou, nzvem msta aj.); clem pirt i
cybersquater je sice vydlat na odprodeji pslun regis-
trace majiteli danho loga nebo znmky, ale pokud k nmu
nedojde a pirt i cybersquater jm registrovan oznaen
obchodn pouv, dochz ke klamn spotebitel o tom,
s km jednaj, pop. je alespo pithnuta jejich pozornost
na internetov strnky skvotera, co zv poet jejich na-
vtven a tm i body zvyujc cenu reklamy tet osoby na
tto skvoterov strnce, pop. si spotebitel vybere dan
produkt u skvotera, obchoduje-li se stejnou komoditou,
jako majitel danho loga i znmky,
vyvoln nebezpe zmny okoprovnm nebo napo-
dobenm oznaen nebo produktu jinho dritele prv;
spotebitel jsou pak klamni zejmna o tom, kdo je pro-
ducentem (autorem, pvodcem, distributorem aj.) dan-
ho vrobku i nehmotnho statku (autorskho dla, vyn-
lezu aj.), zda se jedn o originln vrobek nebo ne, pop.
o kvalit danho produktu,
parazitovn na povsti oznaen i jinho nehmotnho
statku, produktu nebo podniku zejmna tzv. oprnou re-
klamou,
klamav zlehovn soutitele, jeho nehmotnch stat-
k, produkt i podniku;
klamav srovnvac reklama vetn pouit zboovch
test v klamav srovnvac reklam,
klamn o podpoe soutitele i jeho produkt nebo ne-
hmotnch statk osobou veejn autority zejmna poli-
tika, vdce, duchovnho aj.
b) Podle vztahu k duevnmu vlastnictv lze rozliit klam-
n, jeho jsou jednotliv nehmotn statky:
prostedkem, jm se spotebitel klamou o jin otz-
ce, ne je nehmotn statek (nap. pouit oznaen msta
v zahrani jako soust ochrann znmky i loga, ani by
k tomuto mstu ml soutitel njak vztah, mliv nzev
(nap. zvukovho zznamu, kter ukazuje na nov nahrv-
ky, zatmco obsahuje jen star) aj.
objektem (pedmtem), kdy jsou spotebitel klam-
ni v otzce danho nehmotnho statku, nap. e se jed-
n o originln ochranou znmku a ne o jej napodobeni-
nu aj.
c) Podle rozsahu adrest na veejn a neveejn (pop.
i jen mezi tyma oima), podle bezprostednosti klamn
na pm a nepm, podle nsledk lze uvst klamn zp-
sobujc omyl pi prvnm jednn aj.
4.1. Systm prvn ochrany ped klamnm spotebitel
v souvislosti s duevnm vlastnictvm
Jak je patrn z pedelho vkladu, jsou typy klamn spo-
tebitel v souvislosti s duevnm vlastnictvm rznorod
a rzn se i prvn prava, kter ochranu ped takovm kla-
mnm pin.
1.4.1. Podle vztahu k prav duevnho vlastnictv ji lze dlit na
ochranu obsaenou
ve zvltnch zkonech upravujcch duevn vlastnictv
(nap. v zkon o ochrannch znmkch, v autorskm z-
kon aj.) a
v zkonech upravujcch jin otzky, kde je bu
urit mal st vnovna i ochran duevnho vlastnic-
tv (nap. v zkon o ochran spotebitele, prava nekal
soute v obchodnm zkonku) nebo
kde se o duevnm vlastnictv nehovo, ale lze je na tu-
to ochranu pout (nap. zkon o potravinch a tabko-
vch vrobcch aj.).
1.4.2. Obecn podle povahy danho pedpisu lze ochranu dlit na
soukromoprvn a veejnoprvn a na hmotnprvn a procesn.
A. Soukromoprvn ochrana proti klamn spotebitel
a) v obecnch prvnch pedpisech zahrnuje zejmna pravu
ochrany proti nekal souti (klamavou reklamu, klamav
oznaen zbo a slueb, vyvoln nebezpe zmny, para-
zitovn na povsti a klamavou srovnvac reklamu v ob-
chodnm zkonku)
spotebitelskch smluv v obanskm zkonku, zejmna
185
ujednn v neprospch spotebitele (nekal smluvn pod-
mnky)
prvnho jednn v omylu, pop. nsledkem podvodu
v obanskm zkonku
ochrany osobnosti v obanskm zkonku a osobnch
daj fyzick osoby ve zvltnm zkon
b) ve zvltn prvn prav tkajc se duevnho vlast-
nictv zejmna
obchodnch frem v obchodnm zkonku,
ochrannch oznaen ve zvltnch zkonech, a to ochran-
nch znmek, oznaen pvodu a zempisnch oznae-
n, olympijskch symbolik, nzv odrd rostlin
prmyslovch vzor v zkon o prmyslovch vzorech
autorskch dl, nehmotnch statk s nimi souvisejcch
a databz v autorskm zkon
B. Veejnoprvn ochrana proti klamn spotebitel
a) v obecnch prvnch pedpisech zahrnuje zejmna pravu
zkona o ochran spotebitele
zkona o regulaci reklamy
zkona o provozovn rozhlasovho a televiznho vys-
ln
tiskovho zkona
zkona o potravinch a tabkovch vrobcch
b) ve zvltn prvn prav tkajc se duevnho vlast-
nictv zejmna
vroby, en a archivovn audiovizulnch dl ve
zvltnm zkon
z hlediska dovozu, vvozu a zptnho vvozu zbo po-
ruujcho nkter prva duevnho vlastnictv
a nekal soute v trestnm zkon
v oblasti kultury a obchodnch frem v zkon o pestup-
cch
C. Systm prvn ochrany ped klamnm a innost sttnch orgn
Je zejm, e pracovnci sttnch orgn se budou podle sv-
ho postaven a zamen zabvat jen uritmi nstroji ochra-
ny duevnho vlastnictv, resp. proti klamn spotebitel, ale
mli by znt i dal vazby celho systmu, aby mohli napo-
moci prci jinho orgnu, dt mu pslun podnt, pop. vy-
ut je sami i jako spotebitel. V tto stati se budeme zabvat
pedevm ochranou proti nekal souti, nebo lze pedpo-
kldat, e dal prvn aspekty ochrany proti klamn spote-
bitel budou soust vkladu rznch aspekt jednotlivch
nehmotnch statk v jinch stech tto pomcky. Vklad t-
to stati o nekal souti a o ochrannch znmkch vetn
konkretizace v praktickch ppadech v jednotlivch judik-
tech soud pak budou moci sttn orgny analogicky pout
jako urit obecn vodtko i pi een jednotlivch konkrt-
nch ppad za pomoci jinch nstroj prvn ochrany proti
klamn spotebitel, tak jak jsou v tomto systmu uvedeny.
D. Prvo ES/EU
a) Obecn prava ochrany spotebitele ve Smlouv o zaloe-
ni Evropskho spoleenstv (SES) plyne z jejch l. 3 psm. t)
(poslen ochrany spotebitele jako jeden z cl ES), l. 153
(dve 129a Spoleenstv pispv k ochran zdrav, bezpe-
nosti a hospodskch zjm spotebitel i k podpoe jejich
prv na informace, osvtu a sdruovn se k ochran svch
zjm; ochranu spotebitele je teba respektovat i pi prov-
dn jinch politik ES; Rada po konzultaci s Hospodskm
a socilnm vborem pijm opaten ke sbliovn prvnch
pedpis lenskch stt i k podpoe a doplnn jejich poli-
tiky; lensk stt me pijmout psnj opaten, ne je
standard ES, ale mus bt sluiteln se SES a mus bt sdlo-
vna Komisi.
5
b) Pedpisy sekundrnho prva ES jsou v oblasti ochra-
ny spotebitele ped klamnm pomrn ast je to zejmna
Smrnice o klamav reklam
6
ve znn Smrnice o srovnva-
c reklam (novela pedchoz smrnice)
7
, Smrnice o provo-
zovn televiznho vysln (televizn reklama, teleshopping
a sponzorovn)
8
, Smrnice o reklam pro vno
9
, Smrnice
o reklam a sponzorovn tabkovch vrobk, Smrnice
o reklam potravin
10
, Smrnice o nepoctivch podmnkch
ve spotebitelskch smlouvch
11
, Smrnice o ochran spote-
bitele pi udvn cen potravin
12
i jinch vrobk ne potra-
vin
13
aj. Prvo R upravujc ochranu spotebitele je s prvem
ES v pevn vtin harmonizovno.
c) Rozhodnut Evropskho soudnho dvora (ESD). Pro
stanoven hranic ochrany spotebitel proti klamn bylo
vznamn rozhodnut ESD ve vci Dassonville z 11. 7. 1974
(Dassonville dn nakoupil ve Francii skotskou whisky do-
vezenou ze Skotska a dovezl ji do Belgie, byl tedy nepmm
dovozcem, piem belgick pedpisy mu pikazovaly ped-
loit potvrzen o pvodu zbo, kter vrobce vydv obvyk-
le jen pmmu dovozci a Dassonville je neml a zfaloval je;
nebyl vak trestn odpovdn, protoe podle rozhodnut ESD
nepm dovozci nemaj povinnost prokazovat pvod zbo,
m by byly znevhodnni, a proto Dassonville nic nepo-
ruil; zmnn pedpis poadujc takov potvrzen je pe-
kkou obchodu, resp. opatenm s inkem rovnocennm
mnostevnm omezenm podle l. 30 SES tento pojem byl
v rozhodnut defnovn).
Pozdji byla doktrna Dassonville rozena rozhodnutm
ESD ve vci Cassis de Dijon z 20. 2. 1979 (spolenost Rewe
podala v SRN o povolen k dovozu likru s tmto nzvem
a obsahem 1520 % alkoholu z Francie, kde byl legln pro-
dejn; v SRN vak byla minimln hranice alkoholu pro n-
poj, oznaovan jako likr, 32 % a proto byl dovoz odmt-
nut s tm, e je to v zjmu ochrany spotebitel; ESD vyvinul
v tto vci zsadn doktrnu o tom, e takov poadavky n-
rodnch pedpis jsou opatenm s inkem rovnocennm
186

5
Konsolidovan znn SES po peslovn tzv. Amsterodamskou smlou-
vou viz t Tich, L. a kol.: Dokumenty ke studiu evropskho prva.
Linde, Praha 1999

6
Viz Smrnice Rady . 84/450/EHS z 10. 9. 1984 o sbliovn zkon, ji-
nch prvnch pedpis a administrativnch opaten lenskch stt t-
kajcch se klamav reklamy

7
Viz Smrnice Evropskho parlamentu a Rady . 97/55/ES z 6. 10. 1997
upravujc Smrnici Rady . 84/450/EHS tak, aby zahrnovala i srovnva-
c reklamu

8
Smrnice Rady . 89/552/EHS z 3. 10. 1989 ve znn Smrnice Evropsk-
ho parlamentu a Rady . 97/36/ES z 30. 6. 1997

9
Smrnice . 79/355/ES

10
Smrnice Evropskho parlamentu a Rady . 2000/13/ES z 20. 3. 2000
o sbliovn prvnch pedpis lenskch stt vztahujcch se k ozna-
ovn, prezentaci a reklam potravin

11
Smrnice Rady . 93/13/EHS. Termn unfair contract terms lze tak
peloit jako nekal nebo nerovn, neslun aj. smluvn podmn-
ky

12
Smrnice Rady 79/581/EHS ve znn Smrnice . 95/58/ES z 29. 11. 1995

13
Smrnice Rady . 88/314/ES a . 98/6/ES
mnostevnm omezenm podle l. 30 SES a e vrobek, kter
je legln uveden na trh v jednom lenskm sttu, me bt
bez pekek dovezen do jinho lenskho sttu ES; k ochran
spotebitel v dan vci staila dn informace na etiket li-
kru tzv. labelling doctrine a nebylo teba dovoz zcela za-
kzat; m-li bt zkaz v souladu se Spolenm trhem, je teba,
aby se dan opaten uplatovalo i na vrobky tuzemsk ne-
bylo diskriminan a aby bylo soust systematick politiky
sttu ve veejnm zjmu, nap. ochrany spotebitel tyto
podmnky vak v danm ppadu splnny nebyly).
Doktrna Dassonville a Cassis de Dijon umoovala obe-
jt prvn bariry v zemi s psnjmi podmnkami, pokud
byl vrobek uveden na trh v zemi ES, kter mla podmnky
mrnj a proto, aby nebyla zneuvna, ji ESD omezil ve vci
Keck z 24. 2. 1993 (z monosti ji vyut byla vylouena opat-
en nediskriminan, kter se tkaj zpsob obchodovn,
jako byl francouzsk zkaz dalho prodeje zbo se ztrtou,
kter je uplatovna stejn pro vechny astnky trhu, tak-
e tento zkaz ESD potvrdil).
14
Ke klamn spotebitel ml
vztah i ppad Buy Irish z 24. 11. 1982 (ESD prohlsil za ne-
ppustnou akci irsk vldy propagujc prodej irskch v-
robk nap. zaveden symbolu zaruen irsk, podpora
reklam na irsk zbo aj.), duevnho vlastnictv se tkal p-
pad Planet Punk z 28. 4. 1998 (vlun prvo na pronjem
a pjovn zvukovch zznam se prvnm prodejem v ze-
mi ES nevyerp a omezen volnho pohybu zbo je v tom-
to ppad odvodnno ochranou prmyslovho a obchod-
nho (pesnji duevnho) vlastnictv).
d) Pojem spotebitel je v prvu ES chpn jen jako fy-
zick osoba, kter nakupuje vrobek za jinm elem, ne ke
sv podnikatelsk innosti a uspokojuje sv vlastn nebo ro-
dinn poteby. Toto pojet je tak funkn, ale u, ne po-
jet spotebitele v prvu R (viz ve). Spotebitel se tak li
od podniku (v terminologii prva ES je podnik chpn ne-
jen jako objekt prvnch vztah, jak je tomu v eskm pr-
vu, ale i jako subjekt podle esk terminologie vak ne jen
podnikatel, ale i soutitel kter nepodnik, ale astn se
hospodsk soute), osoby samostatn vdlen inn ne-
bo od pracovnka.
15
ada lenskch zem ES nezastv tak-
to zk pojet spotebitele a vychz z pojmu nepodnika-
tel (non-merchant), kter vykonv danou innost pro
soukromou potebu, jin maj irokou defnici (nap. ec-
ko je to osoba, pro ni jsou zbo a sluby na trhu ureny
nebo je jejich konenm pjemcem), nkde zkonn defnice
chyb (nap. Francie, Holandsko, SRN, panlsko). Duevn
schopnost spotebitele rozpoznat riziko klamn nebo jin-
ho pokozen je tak chpno rozdln. ESD chpe jej stan-
dard pomrn vysoko, vychz z koncepce zdrav uvauj-
cho spotebitele.
16
e) Soustavnou politiku ochrany spotebitele vyvje-
lo Spoleenstv od r. 1972, tzv. nov pstup deklarovalo
v r. 1986 (stup od detailn pravy ve prospch jen zklad-
nch princip). V r. 1973 byla zzena Poradn spotebitelsk
rada Komise, kter byl v r. 1990 nahrazen Poradn spote-
bitelskou radou. V r. 1995 byl Komis zzen Spotebitelsk
vbor a v r. 1996 bylo vytvoeno nov generln editelstv
(DG XXIV) pro ochranu spotebitele a zdrav. Pi tvorb pr-
va ES v oblasti ochrany spotebitele je vznamn i Hospod-
sk a sociln vbor, kter v r. 1976 zdil Vbor pro ivotn
prosted, veejn zdrav a ochranu spotebitele.
E. Mezinrodn prvo veejn
Ochrana spotebitele byla poprv veejn deklarovna v pro-
jevu J.F.Kennedyho k americkmu Sentu dne 15. 3. 1963.
17

Principy jm vysloven pak byly zakotveny do rezoluce Valn-
ho shromdn OSN . 39/248/1985 (Guidelines on Consu-
mer Protection). V mezinrodnm prvu je spotebitel chpn
bu jako nositel zkladnch lidskch i obanskch prv nebo
jako vznamn initel ekonomickch integranch, kter m
mt garantovna urit standard zkladnch prv, ale jeho
pli siln ochrana nem bt pekkou volnho obchodu
mezi stty. Do prvn skupiny pat dokumenty OSN i Rady
Evropy
18
, do druh akty ES, ale t NAFTA a obecn i WTO
a OECD.
19
Z mezinrodnch smluv v oblasti duevnho vlast-
nictv se klamn spotebitele, resp. klamn obecn dotk
zejmna Pask unijn mluva na ochranu prmyslovho
vlastnictv z r. 1883 (prava nekal soute v l. 10 bis a 10
ter)
20
a Dohoda o obchodnch aspektech prv k duevnmu
vlastnictv (TRIPS) z r. 1994.
21
Z prvn nezvaznch mezi-
nrodnch dokument lze uvst Vzorov ustanoven WIPO
o nekal souti z r. 1996.
22
2. Soukromoprvn nstroje ochrany ped klamnm
spotebitel
2.1. Prvo proti nekal souti
2.1.1. Obecn funkce a generln klauzule.
Ochranu proti nekal souti lze pout na ochranu spotebi-
tel proti klamn v souvislosti s duevnm vlastnictvm bu
jako jedin nstroj soukromoprvn ochrany (u nehmotnch
statk nechrnnch, jako je know-how, obchodn jmno,
logo, goodwill, jednotliv data) nebo jako nstroj doplujc
ochranu absolutn obsaenou ve zvltnch zkonech (vyn-
lezy, ochrann znmky, autorsk dla aj.). Ochrana proti ne-
187

14
Uveden ppady viz Tich, L. a kol.: Dokumenty ke studiu evropskho
prva. Linde, Praha 1999

15
Tich, L. Arnold, R. Svoboda, P. Zemnek, J. Krl, R.: Evropsk
prvo. C.H.BECK, Praha 1999, str. 630 a nsl.

16
Viz t Dauses, M. A. Verny, A.: Prvn zklady ochrany spotebitel ve
vnitnm trhu EU, EMP . 67/1996, str. 10. T Hajn, P.: Klamav sou-
tn praktiky a ochrana spotebitele. pPVP . 1/ 1997

17
Odtud se 15. bezen stal Svtovm dnem prv spotebitele

18
Nap. Doporuen . 705/1973 na ochranu spotebitele

19
Zejmna dokumenty Vboru OECD na ochranu spotebitele zzenho
v r. 1969, ale i l. 2 psm. d) Konvence o OECD viz vyhl. . 266/1998
Sb.

20
Viz vyhl. . 64/1975 Sb. ve znn vyhl. . 81/1985 Sb. Podrobnji viz Boh-
ek, M.: Jakl, L.: Prvo duevnho vlastnictv. VE, Praha 2002, str. 292
a nsl.

21
Viz vyhl. . 191/1995Sb. Podrobnji viz Bohek, M.: Jakl, L.: Prvo du-
evnho vlastnictv. VE, Praha 2002, str. 308 a nsl.

22
Przkum prvnch prav nekal soute ve vybranch zemch svta ja-
ko podklad pro ppravu tchto Vzorovch ustanoven (Model provisi-
ons) WIPO 1996 byl uveden v analze WIPO o souasn situaci ve svt
z r. 1994, jej esk peklad byl pod nzvem Ochrana proti nekal sou-
ti vydn adem prmyslovho vlastnictv v r. 1995.
kal souti m na rozdl od zvltn ochrany povahu re-
lativn, protoe vznik u konkrtnho nehmotnho statku a
pi jeho naruen. Mus pitom bt naplnny pojmov zna-
ky tzv. generln klauzule podle 44 obchodnho zkonku,
ale velmi asto jsou naplnny i znaky nkter zvltn skut-
kov podstaty nekal soute podle 4552 obchodnho z-
konku, kter maj vztah ke klamn, a to pak usnaduje po-
stih nekal soute, resp. obranu. Znaky generln klauzule
jsou obecn ti:
jednn v hospodsk souti (hospodsk sout je
chpna velmi iroce, nemus se tedy jednat jen o konku-
renty nebo o astnky relevantnho trhu
23
, jednn m-
e spovat i v opomenut, soutitelem je astnk sout-
e, i kdy nepodnik)
v rozporu s dobrmi mravy soute (jsou to pravidla po-
ctivho obchodnho styku, vyplvaj ze zkona z jednotli-
vch zvltnch skutkovch podstat, ale i z vkladu soudu,
proto jsou velmi dleit rozhodnut soud pro konkrt-
n ppady stanov, co pokldat za dobr mravy soute,
resp. za nekalou sout
zpsobil pivodit jmu soutiteli nebo spotebiteli
(jma me bt materiln koda i imateriln na po-
vsti a sta, kdy hroz, nemus nastat).
Aby se jednalo o nekalou sout, nemus bt jednn ru-
itele zavinn, tedy jedn se o urit typ objektivn odpo-
vdnosti za mimosmluvn civiln delikt.
24
K problematice ge-
nerln klauzule byla vydna ada soudnch judikt, a to
jak v SR v obdob tzv. I. republiky, publikovanch ve sbrce
Vn (tehdej zkon . 111/1927 Sb. z. a n. je velmi podob-
n souasn prav v obchodnm zkonku a hodnotn teh-
dej judikty by proto mly a mohly bt vodtkem i pro roz-
hodovn souasnch soud i ostatnch sttnch orgn pi
posuzovn klamn spotebitele), tak i v souasn dob ze-
jmna v innosti Vrchnho soudu v Praze.
25
Podrobnj v-
klad k otzkm nekal sout viz zejmna v komenti auto-
ra tohoto textu k obchodnmu zkonku.
26
V obecnch otzkch tak judikatura dopluje obecn text
zkona, nap. e posouzen, zda dan jednn je v rozporu
s dobrmi mravy soute, je otzkou prvn a nikoli faktic-
kou a jej posouzen nle vhradn soudu (nelze jej posou-
zen uloit znalci), avak soud by ml pihldnout i k tomu,
jak se na to pohl mezi soutiteli, co o nm soud veejno-
prvn korporace, kter dbaj spolench zjm soutitel
v danm oboru (podnikatelsk komory a sdruen, Rada pro
reklamu aj.) a jak dvody uvdj pro svj nzor.
27
Za jed-
nn v hospodsk souti je teba pokldat i projev note
uinn v zen ped pozstalostnm soudem, e pozsta-
lost nebude v dohledn dob vyzena, protoe je projedn-
vna advoktem (zlehen funkce advokta)
28
, ale i lnky
odrazujc tene od inzerce v konkurennm asopisu
soupec politick strany soutitelem je pak i vydavatel
asopisu
29
. Naopak nejde o jednn v hospodsk souti,
oznm-li korporace povolan k hjen zjm soutitel
v n sdruench soudu na jeho vzvu svj nzor o otz-
kch, o kterch m bt ve sporu jednno, a nen to pro jed-
noho z astnk sporu pzniv
30
a podobn ani nen sou-
tnm jednnm, kdy len obecnho zastupitelstva pronese
na jeho schzi, konan k vbru uchaze o veejnou zakz-
ku (dodvka parn turbny pro mstskou elektrrnu), neprav-
div vroky, kter jsou zpsobil pokodit jednoho z ucha-
ze
31
. Zajmav je, e soutitelem me bt i tiskrna,
kter vytiskla zvadnou brouru (a nikoliv jej zadavatel i
autor) viz dle, judikty k obchodn frm. astnkem hos-
podsk soute je i ten, komu bylo pedbnm opatenm
zakzno vyrbt nepestal bt soutitelem, dokud nebu-
de vydno konen rozhodnut a je teba s nm potat jako
s alternativou ve vci petrolejoplynovch kamen Flamme
bleue; touto tzv. potencionln sout je i jednn zamst-
nance, kter jet pedtm ne zahj svou samostatnou pod-
nikatelskou innost, si pipravuje vhodnj podmnky na
kor zamstnavatele.
32
Chrnn je na zem R i cizinec,
pokud mu zde hroz v soutnm vztahu jma (nap. podni-
k-li zde), ale pouh zpis ochrann znmky tuzemskou oso-
bou, by je shodn se star nmeckou znmkou PARATECT,
zapsanou cizincem v zahrani a pouvanou jm i v R, je-
t nen jednn v hospodsk souti, to by bylo a pou-
vn tto pirtsky zapsan znmky tuzemskm soutitelem;
vmaz zvadn znmky tuzemce neme cizinec doshnout
alobou nekalosoutn, ale dost u adu prmyslovho
vlastnictv.
33
e lze soudnm rozhodnutm ve sporu o neka-
lou sout nadit znmkovmu pirtovi, kter si zapsal ci-
z oznaen, kter se stalo pznan pro jinho podnikatele,
zakzat, aby tuto znmku pouval, a je pro nho formln
zapsna, protoe uvn takov znmky je nekalou sout-
, potvrdila i souasn judikatura ve sporu o znmku EZ,
kter tak dala pednost nekalosoutn (materiln) ochran
oznaen, je se stalo pro soutitele pznan, ped novj
(formln) ochranou poskytnutou zpisem ochrann znm-
ky jin osob znmkovmu pirtu
34
. Poruen pedpis
veejnho prva (nap. daovch, distribuce neschvlench
188

23
Hospodskou sout nelze zit pouze na soupeen pmo si konku-
rujcch vrobc nebo poskytovatel slueb pravideln (nikoli ojedin-
le) stejn i obdobn vrobky nebo sluby nabzejcch viz rozsudek
Vrchnho soudu v Praze j. 3 Cmo 328/94 publikovan v asopisu Inte-
lektuln vlastnictv a hospodsk sout, . 2/1995

24
To konstatoval i judikt se sbrky Vn Plenek, Rc 13525/32, viz elek-
tronick systm prvnch informac ASPI, ve vci, v n alovan tvrdil,
e jednal bezelstn, podle toho, co mu poradil a odsouhlasil likvidtor,
kdy pouil v reklam pochvalnch dopis na jinou spolenost, kter by-
la v likvidaci, ale jej zbo prodval viz t dle.

25
Publikovan in Macek, J.: Rozhodnut ve vcech obchodnho jmna a ne-
kal soute. C.H.BECK, Praha 2000

26
In Ddi, J. a kol.: Obchodn zkonk koment. Prospektrum. Pra-
ha 1997, uvdjc i dle zmiovan judikty a vklad k nim Bohek,
M. na str. 136 a nsl. tohoto komente

27
Vn Plenek, Rc 12334/32, elektronick systm prvnch informa-
c ASPI

28
Vn Plenek, Rozhodnut Rv I 3181/37, Rc 16852/37, elektronick
systm prvnch informac ASPI

29
Vn Plenek, Rozhodnut Rv II 291/37, Rc 16742/37, elektronick
systm prvnch informac ASPI, podobn Rozhodnut Rv I 2781/37, Rc
16742

30
Vn Plenek, Rozhodnut Rv I 334/38, Rc 16914/38, elektronick

31
Vn Plenek, Rozhodnut Rv III 680/35, Rc 15125/35, elektronick

32
Vn Plenek, Rc 10213/32, elektronick systm prvnch informac
ASPI. V souasn dob tento zvr o potencionln souti byl potvrzen
v judiktu Nejvyho soudu j. 3 Cmo 36/92 a ohledn jednn zamst-
nance judikt Vrchnho soudu v Praze R 3 Cmo 260/97 viz publika-
ce Macek, J., str. 101

33
c ASPI. V nov judikatue tento zvr potvrzuje rozhodnut

34
Viz publikace Macka, J., str. 78
vrobk, kter podlhaj povinnmu schvalovn aj.) je jedn-
nm nekal soute jen tehdy, pokud vedlo k zskn soutn
vhody, kter by jinak pi dodren pedpis nenastala.
35
2.1.2. Zvltn skutkov podstaty pojmenovan
A. Klamav reklama
Klamav reklama je v v 45 obchodnho zkonku vymezena
jako en daj o vlastnm nebo cizm podniku, kter je
zpsobil vyvolat klamnou pedstavu a zskat tm vlastn-
mu nebo cizmu podniku v hospodsk souti prospch
na kor jinch soutitel nebi spotebitel. en se dje
mluvenm nebo psanm slovem, vyobrazenm. rozhlasem,
televiz nebo jinm sdlovacm prostedkem, pekraujc r-
mec soukrom. Nemus se jednat o veejn en (tj. osobm
individuln neurenm), me to bt i vceetn individul-
nch dopis, elektronick poty aj. Klamav je zsadn daj
nepravdiv, ale me to bt i daj pravdiv, kter v souvis-
lostech, v nich byl uinn, me vst k omylu. Me se jed-
nat o reklamu placenou i neplacenou, o reklamu podnikate-
le i charitativnch innost, pokud maj hospodsk aspekty
a sout nap. o pspvky s jinmi charitami, soutiteli i
spotebiteli mus vzniknout nebo hrozit jma, kter odpo-
vd prospch propagovanch produkt (prospch je na je-
jich kor).
Klamav reklama je defnovna podrobn v prvu ES
(Smrnice o klamav reklam viz ve). Tato defnice by-
la vzata za zklad v pojmovch vymezench eskho zkona
o regulaci reklamy (viz dle veejnoprvn nstroje), zm-
nn vymezen v eskm obchodnm zkonku je obecnj,
ale aby byl jednoznan soulad i eskho soukromho prva
s prvem ES, je v pipravovan novele obchodnho zkon-
ku obsaena jednak defnice reklamy (ta vychz nesprvn
z toho, e je to sdlen v rmci podnikatelsk innosti, a je
prava nekal soute urena i pro soutitele, kte nepod-
nikaj a znamenalo by tedy zen) a dle defnice klamav
reklamy, kter by souasnou defnici nahradila, a sice jako
reklama, kter jakkoliv, vetn zpsobu pedveden, uvd
nebo by mohla uvst v omyl osoby, na kter se obrac nebo
je zashne, a je pro svou klamavou povahu zpsobil ovlivnit
jejich hospodsk chovn nebo kter z tchto dvod zp-
sob nebo me zpsobit jmu jinmu soutiteli. Tato def-
nice je ovem znan kostrbat a problematick jej zvr
je bu nadbyten (podle generln klauzule vdy mus hro-
zit jma, ale i spotebiteli) nebo umouje, kdyby jen ovliv-
nila hospodsk chovn, ani by vznikla nebo hrozila jma,
postihnout jako nekalou sout i reklamu, kter nevyvolv
hrozbu jmy, co by bylo v rozporu s generln klauzul. Je
to pklad toho, kdy doslovn pevzet textu prva ES nen
idelnm aktem harmonizace s nm. Pipraven novela dle
stanov kritria, podle nich m bt urena klamavost re-
klamy, kter jsou stejn (podle zmnn Smrnice o klama-
v reklam) ji formulovna c 7b zkona o regulaci reklamy
a uvdme je ne. Mezi nimi je i pvod zbo a prva k du-
evnmu vlastnictv.
K otzce klamav reklamy bylo ve vazb k duevnmu
vlastnictv tak vydno mnoho soudnch judikt. Za kla-
mavou reklamu bylo nap. pokldno pouit pochvalnch
doporuujcch dopis napsanch zkaznky na veejnou
obchodn spolenost, kter pro mrt svho spolenka by-
la v likvidaci, jinou spolenost (kterou vedl syn zesnulho)
jako by byly ureny j, a to i kdy to schvlili likvidtoi.
36
Za
klamavou byla v souladu s principem teritoriality shledna
i reklama vyzdvihujc, e propagovan vrobky jsou chr-
nny patentem (patentovan koberce), kdy patent byl
udlen v zahrani a ne v SR.
37
Naopak za klamavou neby-
la pokldna reklama optika, kter jen upozorovala na to,
e jeho vrobky (brle) PIOP chrnn v SR jeho ochran-
nou znmkou PIOPBRILLEN, jsou k dostn jen u nho,
i kdy to podle konkurent mohlo vzbuzovat dojem, e jsou
mimodn kvality, a byly vyrobeny z cizch komponent,
stejn jako u jinch optik.
38
Z novch judikt lze uvst nap. rozhodnut o tom, e po-
uit symbolu potovn trubky u venkovn oznaen podni-
katele je zpsobil vzbudit dojem o monm propojen a-
lovanho (ivnost na pronjem bezpenostnch schrnek)
s potovnm adem jednajc tak vstoupil v och spote-
bitel do soutnho vztahu s nm, eho vyuil k inzerci ne-
oprvnnho pronajmn tchto schrnek jako potovnch
a k dodvn listovnch zsilek.
39
B. Klamav oznaen zbo a slueb
Na rozdl od klamav reklamy se tk jen oznaen zbo
a slueb podle 46 obchodnho zkonku nikoliv soutitele
nebo jeho podniku. Je zpsobil vyvolat mylnou domnnku
o jejich mstu pvodu, uritm vrobci, zvltnch znacch
nebo jakosti. Nemus bt uvedeno pmo na zbo, obalu, ob-
chodn psemnosti. Klamav me bt za stejnch podm-
nek, jako u klamav reklamy, i oznaen pravdiv. Na rozdl
od n vak nen teba, aby prospch z klamn ml soutitel
na kor jinho soutitele nebo spotebitele. Touto formou
nekal soute je ast pokus o zneuit znmho oznae-
n pvodu nebo zempisnho oznaen na vrobcch, kter
z danho msta nepochzej, co vede ke zdruhovn oznae-
n a tm i znien jeho rozliovac hodnoty; takov postup je
chrnn i zvltnm zkonem viz dle (nap. zkaz uvn
oznaen ampask, koak, ementl aj. na vrobky jinho
pvodu). Proto jsou za klamav pokldny i dodatky, kter
maj odliit od pravho pvodu, jako druh, typ, zpsob, imi-
tace a naopak oznaen druhov s dodatkem prav nebo
pvodn (nap. prav vdesk kva). Postihem klamavho
oznaen zbo a slueb je chrnn tzv. daj o provenienci
zbo (tedy mstu vroby), jen pat mezi ochrann oznaen
nechrnn zvltnm zkonem a doplkov jsou jm chr-
nna i zmnn oznaen pvodu, ochrann znmky, pop.
nzvy odrd rostlin vedle jejich absolutn ochrany.
Za klamav byl soudem uznno oznaen npoje Fer-
net Roma s obrazem mskho vojna pro hok likr vy-
roben v tuzemsku (nejde o oznaen druhov, ale o smy-
189

35

36
Viz Vn Plenek, Rc 13525/32, elektronick systm prvnch infor-
mac ASPI

37
Viz Vn Plenek, Rc 12735/33, elektronick systm prvnch infor-
mac ASPI

38
Viz Vn Plenek, Rc 128114/33, elektronick systm prvnch in-
formac ASPI

39
len nzev)
40
nebo plnn limondy v lahvi, v n je ve skle
vylito oznaen jinho soutitele bez upozornn, e obsah
lahve nepochz od nj
41
, oznaen uml karlovarsk sl
pro sl do koupele vyrobenou chemicky, je nebyla vyrobe-
na v Karlovch Varech ani z ltek ze jejich zdel
42
. Naopak
za klamav nebylo uznno oznaen redis pera na perech,
kter nepochzej od vrobce s ochrannou znmkou Redis,
protoe toto oznaen druhovlo pro pera s ohnutou pi-
kou a tedy ani ochrann znmka ji nen zpsobil je chr-
nit.
43
Za klamav bylo uznno oznaen KVAS pro vrobky
odlin od kvasu dodvan pekrnm, ale i star oznaen
a ochrann znmka KWAS jinho soutitele pro tyt v-
robky, ne se pro nho staly pznanmi, oznaen KVAS
vak nebylo zpsobil vyvolat nebezpe zmny se starm
KWAS, protoe vrobky byly ureny jen spotebitelm do-
staten obeznmenm s charakterem nabdky a ne odbor-
n neznal veejnosti.
44
C. Vyvoln nebezpe zmny
Ochrana ped vyvolnm nebezpe zmny je pro duevn
vlastnictv ze vech skutkovch podstat nekal soute nejv-
znamnj. Spov v napodoben oznaen i produktu sou-
titele a zrove ve vyvoln omylu spotebitele o tom, ja-
k je to produkt, kdo je jeho vrobcem aj. Je upravena v 47
obchodnho zkonku a lze ji tdit do t skupin:
a) napodoben obchodn frmy, nzvu nebo jinho ozna-
en soutitele, kter nositel ji po prvu uv (nap. pro-
vozovny) nen teba, aby se stalo pznanm,
b) napodoben oznaen podniku (nap. loga, obchodnho
jmna, domnovho jmna aj.), oznaen i pravy vrobk,
vkon nebo materil soutitele, kter se stalo pznanm
(i obal, tiskopis, katelog, reklamy aj.),
c) napodoben cizho vrobku, vkonu (nap. technologie,
postupu, sluby), ale i know-how, jednotlivch dat, nechr-
nnch vsledk vzkumu aj. (nejsou vak chrnny prvky
funkn, technicky nebo esteticky peduren.
Spad sem vyvoln zmny i myln pedstavy o spo-
jen s podnikem, frmou, oznaenm nebo vrobky i v-
kony soutitele. Je to opt bu jedin nstroj pro ochranu
nehmotnch statk nechrnnch (obchodnho jmna, do-
mnovho jmna, loga, know-how, dat aj.) nebo doplkov
nstroj psobc vedle ochrany absolutn obsaen ve zvlt-
nch pedpisech. Otzka, zda konkrtn oznaen je pro fr-
mu pznan, je otzkou skutkovou (a me bt pedm-
tem dokazovn), o prvn otzku by lo, kdyby byl sporn
pojem pznanosti.
45
Soud uznal oznaen Bugatti u drobnho eskho ob-
chodnka s jzdnmi koly jako napodoben znaky znm-
ho italskho vrobce aut, nebo se jednalo o obory podobn
i mal obchodnk me bt v souti s velkou tovrnou, nao-
pak napodoben obchodn frmy ESKA vrobce jzdnch kol,
icch a psacch stroj znakou ESKAF pro vrobce kuliko-
vch loisek za nekalou sout nepokldal, nebo se jedna-
lo o rzn obory a chybl soutn vztah
46
, stejn odmtl po-
stihnout pouit znaky ALPA na margarinu a jedlch tucch,
nebo se jedn o obor odlin od francovky.
47
Za vyvoln ne-
bezpe zmny uznal soud i pouit frmy DELTA OIL jako
zamniteln s DELTA I, kdy doplky OIL a I nepokl-
dal za dostaten rozliovac prvek
48
. K nekal soute naopak
nedolo dle nzoru soudu pouitm pozdj ochrann znm-
ky a reklamnho sloganu Asfaltov izolan vrobky P.
a je to v suchu, kter je stenm napodobenm ochrann
znmky S nmi je to v suchu, kdy se pedmt innosti sou-
titel pekrvaj, protoe je teba hodnotit oznaen vcelku
a jeho dal sti umouj ob oznaen odliit; soud se pi-
tom vypodal s nmitkou alovanho, e ad prmyslov-
ho vlastnictv potvrdil, e zpis jeho znmky nen se znmkou
alobce v kolizi a e tedy z hlediska znmkovho prva nedo-
lo k zamnitelnosti, nebo k nekal souti by pesto dojt,
kdyby znmka alovanho mohla vyvolat nebezpe zm-
ny, co vak naplnno nebylo.
49
Oznaenm podniku, kter
me nabt pznanosti a je chrnno podle 47 psm. b),
je i spolen jmno sdruen bez prvn subjektivity, zaloe-
n podle 829 a nsl. obanskho zkonku, pokud si nkdo
z jeho len vybere pozdji toto jmno jako svou obchodn
frmu, jak to bylo v ppad oznaen RADIAL.
50
D. Parazitovn na povsti
Je jm podle 48 obchodnho zkonku vyuvn povsti
podniku, vrobk nebo slueb jinho soutitele s clem zs-
kat pro vsledky vlastnho nebo cizho podnikn prospch,
jeho by jinak soutitel nedoshl. Toto ustanoven chrn
i goodwill soutitele a je pouvno jako nstroj ochrany
znmch ochrannch znmek, frem nebo nzv mst aj.
ped zneuitm tzv. cybersquatery registrac domnovch
jmen, pop. k ochran veobecn znmch znmek ped je-
jich zpisem znmkovmi pirty (rozsudek v takov vci je
podklad pro vmaz kolidujc znmky adem prmyslov-
ho vlastnictv).
E. Zlehovn
Je jm podle 50 obchodnho zkonku uvdn nebo roz-
iovn nepravdivch daj a v uritch ppadech i daj
pravdivch o pomrech, vrobcch nebo vkonech souti-
tele, zpsobilch pivodit jim jmu vzhledem k souvislosti,
v n byly uinny. Je-li k tomu soutitel donucen aby uve-
dl nepravdiv daje o sob na pravou mru, me pronst
pravdiv znevaujc daje o soutiteli (tzv. oprvnn obra-
na). Zlehovn se pokozuje pedevm hodnota ochran-
nch oznaen a jeho postihem se chrn goodwill (dobr
povst soutitele), ale dotkaj se vech nehmotnch stat-
190

40
c ASPI

41
c ASPI

42
c ASPI

43
c ASPI

44

45
c ASPI

46
c ASPI

47
c ASPI

48

49

50
k, je vak teba je odliit od vkonu svobody projevu a pr-
va na kritiku.
51
Za zlehovn soud nepokldal uveejnn vzvy v novi-
nch, aby se pihlsili dal vitel obchodn spolenosti za
elem jejich spojen k podn nvrhu na jej konkurs, co
mohlo pokodit goodwill spolenosti, ale byl to jedin pro-
stedek ke zjitn dalch vitel, je-li jich podle zkona te-
ba vce, pokud dlunk stle neodvodnn odkld hradu
oprvnn pohledvky
52
; vitel vak nesm pekroit meze
oprvnnho zjiovn podmnek pro podn nvrhu na pro-
hlen konkursu.
53
F. Srovnvac reklama
Srovnvac reklama je jakkoliv reklamn srovnn, kter
pmo i nepmo identifkuje jinho soutitele nebo jeho
zbo i sluby. Byla a do r. 2000 v eskm (i prvorepubliko-
vm) prvu zakzna, povolena je nyn v 50a obchodnho
zkonku, ale jen pokud spluje velmi psn podmnky, kter
jej vskyt v praxi omezuj v souladu s prvem ES (zmio-
van Smrnice o srovnvac reklam). Srovnvac reklamou
nejsou tzv. zboov testy, proveden objektivnm, pravdivm
a vcnm srovnnm nezvislou osobou (odbornk, redaktor
asopisu, spotebitel). Srovnvac reklama me bt pede-
vm zlehujc (t kritizujc vrobek konkurenta vyjde
he) nebo oprn (vlastn vrobek je bezdvodn pirovn-
vn k cizmu znmmu vrobku). Jsou-li vsledky zboovch
test pouity soutitelem v reklam, jedn se o srovnvac
reklamu a mus bt splnny jej nron podmnky.
Srovnvac reklama je ppustn, pokud je srovnvn ob-
jektivn, jen ve znacch kter jsou pro n podstatn, rele-
vantn, oviteln a reprezentativn (je nutno srovnvat ve
vech znacch, kter pedstavuj komplexn posouzen z hle-
diska vhod a nevhod uit danho vrobku pro spotebi-
tele, piem srovnn pouze v 1 znaku zejmna v cen, je
ppustn, spluje-li vechny uveden podmnky). Srovn-
n je ovem mon jen mezi vrobky nebo slubami, uspo-
kojujcmi stejn poteby. Mezi podmnky ppustnosti pat
dle zkazy een ji jinmi skutkovmi podstatami (kla-
mn, vyvoln nebezpe zmny, nepravdivho zlehovn,
parazitovn na povsti spjat s ochrannou znmkou, frmou,
oznaenm pvodu nebo jinmi oznaenmi konkurenn-
ho zbo, nabzen zbo nebo slueb, kter je napodobenm
zbo nebo slueb oznaovanch ochrannou znmkou, ob-
chodnm jmnem nebo frmou), a jsou vlastn nadbyten.
Tk-li se chrnnho oznaen pvodu, me bt srovnn
pouito jen na vrobky a sluby se stejnm oznaenm p-
vodu, jinak by toti takov reklama vedla ke zdruhovn da-
nho oznaen pvodu.
2.1.3. Skutkov podstaty nepojmenovan
Protoe je vet zvltnch skutkovch podstat v 44 odst.
2 obchodnho zkonku jen demonstrativn, pat sem i p-
pady poruen dobrch mrav soute, kter nejsou vslov-
n uvedeny ve vtu v zkonu, ale z judikatury soud plyne,
e je tak za nekalou sout povauj, piem se opraj jen
obecn o generln klauzuli. Lze takto uvaovat nap. o p-
padech, kter postihoval zkon . 111/1927 Sb. z a n. (zne-
uit spotebitele k zskn dalho zkaznka tzv. lavina,
prmie a odmny i ast spotebitele ve spotebitelsk sou-
ti bez jeho vdom tzv. prmiovn, sout osob pomoc-
nch), ale i o nkterch praktikch postihovanch etickm
kodexem reklamy i prvem v zahrani (otrock napodo-
ben, vyplen rybnka, rozmlnn ochrannho oznaen,
zneuit veejn autority, zneuit soucitu, zneuit strachu,
zneuit pocitu vdnosti, nekal lanaen aj.). Pes generln
klauzuli je chrnn obecn i goodwill (nap. postaven sou-
titele na trhu).
2.1.4. Nstroje obrany proti nekal souti
Obrana proti nekal souti ve form klamn se dosahuje
jen soudn alobou, kterou podv pokozen nebo ohroen
osoba, pop. v nkterch ppadech sdruen spotebitel ne-
bo soutitel, na ruitele. Je-li alobcem spotebitel, m uri-
t procesn vhody, kter vyvauj jeho obecn znan slab
postaven v takovm sporu (nem fnann zzem, technic-
k znalosti ani drah prvnky) tm, e se dkazn bemeno
pesouv na ruitele, kter mus prokzat, e se nedopustil
nekal soute, jak to tvrd spotebitel, resp. e koda i ne-
materiln jma i bezdvodn obohacen, kter spotebitel
poaduje, nebyla zpsobena jednnm nekal soute. Vi
kody, zvanost a rozsah jmy i bezdvodnho obohacen
vak mus prokzat spotebitel.
2.2. Ochrann znmky a ochrana ped klamnm
Prvn prava zamezuje klamn spotebitel v souvislosti
s ochrannmi znmkami ve dvou rovinch pi jejm zpi-
su a dle pi uvn zapsan znmky.
a) Ochrana ped zpisem klamavho oznaen zkon
o ochrannch znmkch
54
chrn ped klamnm spotebi-
tele pedevm tm, e dle 3 odst. 1 psm. g) je jednou z ve-
ejnoprvnch pekek zpisu, pokud pihlen oznaen
me klamat veejnost o povaze, jakosti nebo zempisnm
pvodu vrobk nebo slueb. ad k tomu vyvinul boha-
tou judikaturu. Krom znmho ppadu zamtnut pihl-
ky veobecn znmho oznaen Toyota pro ic stroje, kter
v t dob nebylo jako znmka pro japonsk vrobce Toyota
Motor Corporation zapsno, a podobn i zamtnut KOH-I-
-NOOR pro vna a lihoviny, je to nap. oznaen BESIP, kter
ad zamtl zapsat pro soukromho pihlaovatele, protoe
je to znm oznaen aktivit vldy R pro bezpenost silni-
nho provozu. Pekkou zpisu je tak popisnost oznaen,
co vedlo k zamtnut zpisu oznaen EXTRA SPECIAL,
kter bylo pvodn povinnm oznaenm jakosti praen k-
vy podle SN, ale jako popisn znak jakosti, kter se nestal
pznan pouze pro pihlaovatele, ale je pouvn dosud
nkolika vrobci, i kdy to ji povinn nen, nen zpsobil
k ochran a mohlo by to vst ke klamn, e tuto jakost m
191

51
Viz t Bohek, M. Jakl, L.: Prvo duevnho vlastnictv. VE, Praha
2002, str. 44

52

53
Viz publikace mack, J., str. 232

54
Zkon . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch, v platnm znn. V sou-
asn dob je pipravovn zkon nov.
jen kva pihlaovatele. Podobnch pihlek bylo zamtnu-
to mnoho, nap. i oznaen WWW.CENTRUM, kter sestv
z 2 obecnch vraz, kter samostatn ani ve spojen nejsou
zpsobil ochrany, podobn i ULTRASPORT aj. Klamav
(pochvaln, laudatorn a tedy popisn) oznaen PERFUME
OF THE WORLD nebo pro kosmetick vrobky bylo tak za-
mtnuto, podobn jako oznaen NONESUCH, GRANSTAR
aj. Popisn oznaen vak me zabrnit klamn tm, e na-
bylo pznanosti uvnm nebo je-li doprovzeno slovnm
i obrazovm znakem dostaten distinktivnm; pak takov
znmka me bt zapsna. Za klamav pokldal ad i ge-
ografck daj v pihlaovan znmce, kter se li od sdla
pihlaovatele, nap. HOLLYWOOD, NARVA (msto v Es-
tonsku) aj. Za klamav pokldal ad i oznaen Centrl-
n dispeink taxisluby, kter by u veejnosti mohlo vyvo-
lat klamnou pedstavu, e sluby taxisluby lze zajistit pouze
u pihlaovatele, co neodpovdalo skutenosti.
Podobn je veejnoprvn pekkou zpisu znak vyso-
k symbolick hodnoty, zejmna nboensk symboly, kter
by mohly klamat spojovnm produktu se svtcem aj. a bylo
uplatnno nap. pi zamtnut pihlky oznaen Zdislava
z Lemberka nebo vmaz znmky Lady Diana (pesto ad
prmyslovho vlastnictv zapsal nap. ochrannou znmku
Svat Vojtch nebo Svat Urban, co vzbuzuje pochybnos-
ti o jednotnosti a jasnosti kritri pro posuzovn klama-
vosti tto zpisn pekky, pokud se nejedn o star zpis
proveden dve, ne prvo tuto pekku zakotvilo). ad
zaujal ponkud sporn vkladov stanovisko ohledn pouit
jmen znmch historickch osobnost v ochrannch znm-
kch pipout to a chpe je jako oznaen fantazijn, nap.
KAT MYDL, Franc Kafa nebo Mozart.
Proti klamn zpisem znmky chrn v 3 zkon i ped
vyvolnm nebezpe zmny, zejmna ped zapsnm ji
dve zapsan stejn nebo zamniteln znmky pro jinou oso-
bu pro stejn nebo podobn vrobky i sluby. Tak nap. byla
odata ochrana znmce KANDA jako zamniteln se star
PANDA, kdy ob se tkaly stejnho druhu vrobk (cukro-
vinky), ale naopak ad zapsal oznaen OPTISON, kter se
liila od star znmky OPTICROM odlinou pponou nebo
znmky DIAVA a DIVA, kter se li druhem zapsanch v-
robk (istc prostedky versus kosmetick vrobky), i kdy
spadaj do stejn tdy znmkovho tdn.
55
ad vyslovil
v mnoha ppadech zsadu, e pokud se jedn o jednoslabin
slovo, posta jedno psmeno k odlien (nap. FAY od star-
Fa), jde-li o dvouslabin, posta odlinost jedn slabiky
(nap. RAKY od TAKY nebo POLA od star POLY a tak
M MILKO od star MILKA), a to i kdy jsou pouity pro
stejn vrobky. Naopak oznaen St. Michaelis bylo zamt-
nuto pro zmnu se ST MICHAEL a podobn i LEKOSIL se
star LEUKOSILK, a rovn HELLA pro fonetickou podob-
nost se star WELLA.
56
Zsada vylouen zpisu shodn i
podobn znmky pro jinou osobu je vak oslabena, pokud
s jejm zpisem majitel nebo pihlaovatel znmky s dvj-
m prvem pednosti udl psemn souhlas, avak nesm
tm dojt ke klamn spotebitel. Tak rozhodl ad o za-
mtnut zpisu oznaen PANTON pro jinou osobu, ne je
znm hudebn vydavatelstv, a to i kdy pihlaovatel tvrdil,
e je majoritnm vlastnkem (pesnji spolenkem) toho-
to vydavatelstv a m od nj i psemn souhlas s pihlkou
stejn znmky, jako je jeho nzev, nebo tm by dolo ke kla-
mn spotebitel.
57
Proti klamn spotebitel psob i tzv.
karenn lhta 2 let od zniku.
Stejn tak proti klamavmu zpisu psob i pekky
soukromoprvn, kter mus uplatnit v nmitkovm zen
u adu pslun osoba, do jejch prv by takov zpis za-
shl, zejmna proti zpisu znmky zamniteln se znmkou
s dvjm prvem pednosti, se veobecn znmou znm-
kou, s pznanm oznaenm pouvanm pedchozm ui-
vatelem, obchodn frmou nebo nzvem podnikatele, s au-
torskm dlem aj. Ochranu proti klamn v tchto ppadech
zajiuje ad v rmci zpisnho zen, ochranu obvykle ne-
uplatuje spotebitel sm. Ochranu proti ji zapsan klamav
znmce zajiuje monost majitele nehmotnho statku, kter
znmka naruuje, doshnout vmaz zvadn znmky podle
2526 cit. zkona, zejmna majitele stejn i zamniteln
veobecn znm znmky, autora autorskho dla, obchod-
n frmy nebo nzvu aj.
b) Ochrana proti klamn pi uvn zapsan znmky
nebo jejho napodoben plyne z rozsahu prv jejho majitele,
jak vyplvaj zejmna z 14 zkona o ochrannch znmkch
(bez jeho souhlasu nesm nikdo pouvat oznaen shodn
ani zamniteln pro stejn nebo podobn vrobky i slu-
by s uritmi zkonem stanovenmi vjimkami, tzv. z-
konnmi licencemi). Prv klamn plynouc z podobnosti
jejich oznaen i loga se znmou znmkou nkte nepoctiv
podnikatel zneuvaj a tm zvan poruuj prva duev-
nho vlastnictv. Majitel znmky se me brnit v takovm
ppad podle 15 alobou ped soudem soukromoprvn
alovat (toto ustanoven umouje i majitel nezapsan ve-
obecn znm znmky se takto brnit), i podntem k veej-
noprvnmu postihu takov praktiky, ad takovmto prak-
tikm zabrnit neme. Plat to vak i naopak znmkov
pirt, kter doshne zpisu ochrann znmky shodn i za-
mniteln se star obchodn frmou jin osoby, nem proti
pouvn starho oznaen jinou osobou prvn ochranu.
Tak tomu bylo i v soudn pi j. R 3 Cmo 61/98, kde soud za-
mtl alobu majitele kombinovan ochrann znmky MO-
TOSPED proti majiteli star frmy MOTOSPED, spol. s r.o.,
a to jednak z dvodu asov priority a proto, e majitel frmy
ji uv v souladu s obchodnmi zvyklostmi a dobrmi mra-
vy soute a majitel znmky to mus strpt podle 16 odst.
1 cit. zkona.
Avak i legln uvn znmky jinou osobou, nap. na z-
klad licence, by mlo zamezit oklamn spotebitel o tom,
zda se jedn o vrobek originlnho vrobce nebo nabyva-
tele licence (nap. tuzemskho) a pesto, e nabyvatel licen-
ce zskal oprvnn znmku uvat, me bt oklamn a po-
kozen spotebitel.
192

56
Viz Jakl, J.: Sbrka sprvnch rozhodnut ve vcech prmyslovch pr-
v, II. dl, PV, Praha 1996

57
v, III. dl, PV, Praha 1998

55
v, I. dl, PV, Praha 1996
2.3. Obchodn rma a klamn
Tak ochrana proti klamn v souvislosti s obchodn frmou
(co je oznaen podnikatele, kter je zapsn v obchodnm
rejstku, pod nm in prvn kony) m 2 roviny po-
dobn jako u ochrannch znmek. Proti klamn zpsobe-
nm ji samotnm zpisem psob podmnka 10 odst. 1
obchodnho zkonku o tom, e frma nesm bt zamnitel-
n s frmou jinho podnikatele a nesm psobit klamav. Tu-
to podmnku mus zkoumat rejstkov soud ex ofo, avak
esk fremn prvo
58
nezn nmitkov zen, jak je tomu
u znmkovho prva. Doten tet osoba ovem me vznst
nmitku proti zvadn frm obvykle a po jejm zpisu do
obchodnho rejstku, a to formou soudn aloby nekalosou-
tn nebo na ochranu svho nehmotnho statku (konku-
rent s podobnou frmou, spotebitel) s dost, aby soud pi-
kzal jejmu majiteli, aby ji do urit doby zmnil tedy dal
rejstkovmu soudu nvrh na jej pravu. Ochranu proti kla-
mn obsahuje i nov prava tzv. koncernov frmy pokud
maj vechny dceinn (zen) spolenosti stejn prvek, vy-
jadujc pinleitost ke koncernu, mus mt i prvek, kter
je navzjem odli.
Druh rovina ochrany je podobn jako u ochrann znm-
ky zamena na ochranu majitele frmy podle 12 obchod-
nho zkonku proti jejmu neoprvnnmu pouvn tet
osobou, nap. ve form pozdj ochrann znmky, nezapsa-
nho oznaen aj. Ochranu lze uplatnit ped soudem, ale i n-
stroji veejnoprvnmi.
esk soudy znaj tak adu judikt, kter zamezily po-
vn, resp. zpisu zvadnch frem podnikateli s pozdjm z-
pisem frmy, pokud oba podnikatel maj alespo zsti stej-
n pedmt podnikn, nap. Strategie Strategia. Je teba
pipomenout, e dvj termn pro oznaen podnikatel
byl obchodn jmno. Nespn jsou podle R 3 Cmo 229/
95 nvrhy na rozsudek, jm by soud uloil alovanmu po-
vinnost zdret se uvn frmy (obchodnho jmna) u tch
innost, pi nich jde o prvn kony, a to podle rozhodnu-
t j. R 3 Cmo 234/93 ani pedbnm opatenm (by by to
bylo jen doasn). V tchto ppadech zsadn soud ulo jen
povinnost frmu zmnit, upravit. Dodatek oznaujc prvn
formu nen podle rozhodnut j. R 3 Cmo 573/93 dostate-
n rozliujcm prvkem a nen jm ani sdlo, nen-li sous-
t frmy. Zamnitelnost posuzuje podle j. R 3 Cmo 371/95
z pohledu prmrnho zkaznka astnk. Ochrana frmy
se poskytuje i podle rozsudku soudu j. R 3 Cmo 426/95 pro-
ti uvn zkratky frmy alovanho podnikatele, kdy bylo
v obchodnm rejstku zapsno jen cel znn frmy a nikoliv
jej zkratka, ale ta je shodn se star frmou alobce.
2.4. Oznaen pvodu a zempisn oznaen a ochrana ped
klamnm
I pro oznaen pvodu a zempisn oznaen jsou podob-
n jako u ochrannch znmek 2 roviny ochrany pi zpi-
su oznaen a pak ochrana ji zapsanho oznaen. Podle 4
zkona . 452/2001 Sb. nemohou bt zapsna oznaen, kte-
r sice pravdiv oznauj msto pvodu, ale vedla by k myl-
n domnnce, e zbo pochz odjinud. Nen mon zpis
shodn se starm oznaenm pvodu, veobecn znmou i
ochrannou znmkou nebo s nzvem odrdy rostliny, pokud
by to vedlo ke klamnm domnnkm o pvodu zbo. I tuto
ochranu vynucuje ad prmyslovho vlastnictv.
Druh rovina plyne z pravy vlunch prv ze zpisu
oznaen pvodu a zempisnho oznaen na adu v 23
cit. zkona, jimi je oznaen chrnno. Plat zde i zkaz zdru-
hovn zapsanho oznaen pvodu i zempisnho oznae-
n. Nkterm oznaenm pvodu poskytuj ochranu ped ne-
oprvnnm pouitm vetn klamn spotebitel i zvltn
zkony, nap. oznaen ateck chmel zkon . 39/1957 Sb.
59

Obranu ped tmto zneuit poskytuj soudy, pop. orgny ve-
ejnoprvn, podobn jako u ochrannch znmek.
2.5. Olympijsk symbolika a ochrana ped klamnm
Ochranu zneuit olympijskch symbolik ke klamn ze-
jmna ve form pouit osobou i v souvislosti, kter nem
s olympijskm hnutm nic spolenho nebo neoprvnnm
napodobenm tchto symbolik poskytuje zkaz jakhokoliv
uvn tchto symbolik i oznaen je obsahujc pro obchod-
n, reklamn nebo jin obdobn ely bez psemnho svole-
n eskho olympijskho vboru.
60
To plat obdobn i pro
ochranu ped zneuitm symbol eskho olympijskho v-
boru. Obranu poskytuj aloby ped soudem nebo nstroje
veejnoprvn. Olympijsk symbolika me bt chrnna z-
rove i jako ochrann znmka.
2.6. Odrdy rostlin a ochrana ped klamnm
I ochrana ped zneuitm nov odrdy rostlin ped klamnm
m dv roviny, stejn jako v pedchozch typech soukromo-
prvn ochrany. Ochrana ped zpisem, kter by mohl klamat,
spov ji v podmnkch stanovench zkonem pro udlen
ochrannch prv k odrd (zejmna odlinost od kad jin
odrda, kter je v den podn dosti o ochranu obecn zn-
ma) i pro nzev odrdy (pro tut odrdu mus bt pouit
stejn nzev v R jako v jin lensk zemi Unie pro ochranu
novch odrd rostlin, nesm bt shodn nebo zamniteln
s nzvem jin odrdy, s ochrannou znmkou, oznaenm p-
vodu nebo zempisnm oznaenm pro stejn nebo podobn
vrobky a nesm vyvolvat nesprvn pedstavy o hodnot,
vlastnostech nebo pvodu odrdy nebo totonosti lechtite-
le).
61
Obranu ped tmto klamnm poskytuje stedn kont-
roln a zkuebn stav zemdlsk (dle jen stav) udlenm
lechtitelskho osvden, kter pedstavuje udlen ochrany
193

58
Tento pojem neoznauje prvo obchodnch spolenost (to se obvykle
oznauje spoleenstevn) i podnikatel vbec, jak se v nkterch pu-
blikacch i pekladech myln uvd, ale prvn pravu oznaen zapsa-
nch podnikatel

59
Viz Bohek, M. a kol.: Prvo prmyslovho a jinho duevnho vlast-
nictv. VE. Praha 1994/1996, str. 63

60
Viz zkon . 60/2000 Sb., o ochran olympijskch symbolik

61
Viz 5 7 zkona . 408/2000 Sb., o ochran prv k odrdm rostlin.
Unie je tvoena lenskmi stty Mezinrodn mluvy na ochranu novch
odrd rostlin, uzaven v Prai v r. 1961 ve znn revidovanm v ene-
v v r. 1972 a 1978 (znm pod zktatkou UPOV).
a schvlen nzvu odrdy a dle kontrolou udrovn stlos-
ti odrdy, pop. udlenm sankce (pokuty).
Druhou rovinu pedstavuje poruen ochrannch prv
k odrd tet osobou, stanovench zkonem, vetn neo-
prvnnho pouit nebo napodoben jejho nzvu. I obra-
nu ped tmito postupy poskytuje zmnn stav (nap. uva-
lenm uveden pokuty) nebo aloba ped soudem, nstroje
veejnoprvn ochrany.
2.7. Prmyslov vzory a ochrana ped klamnm
Funkce prmyslovho vzoru stoj mezi ochrannmi ozna-
enmi a vsledky tvr innosti, a proto i ochrana pro-
ti klamn spotebitel je v jeho ppad podobn ochran-
nm oznaenm, ale jen zsti. I u nho existuje dvoj rovina
ochrany ped klamnm pi zpisu a pi uvn zapsanho
vzoru. Klamn pi zpisu by mla zamezit zkladn podmn-
ka poskytnut ochrany individuln povaha vzoru.
2.8. Vynlezy, uitn vzory, zlepovac nvrhy a ochrana ped
klamnm
Vynlezy a uitn vzory obvykle nejsou pedmtem klamn
spotebitel (leda zda v danm, vrobku je dan nehmotn
statek skuten zhmotnn, kdy to tvrd dodavatel, pop. e
jeho produkt nen chrnn danm patentem, e produkt m
prvn vady aj., co se me promtnout do odpovdnosti za
vady ve smlouv). Uritou monost dv sama povaha uitn-
ho vzoru, kter je zapsn jen na zklad formlnho przku-
mu a pokud by nkdo na nj spolehl, je mon, e po plnm
przkumu v rmci nvrhu tet osoby bude vymazn. Klam-
n napodobenm vynlezu i vzoru nebo zlehovnm, v re-
klam aj. je postihovno ochranou proti nekal souti.
Zajmav by v tomto smru rozsudek Nejvyho soudu
SR j. Rv I 178/32, resp. Rc 11758 ve vci z r. 1932 k alob
vynlezce M-a o nekalou sout podle 10 zk.. 111/1927
Sb. z. a n., kdy na dost Ing. K. na alovanou spolenost o in-
formaci o roentgenov clon vyrbn podle patentu M-a
odpovdla alovan spolenost, e tato clona je chrnna
eskoslovenskm patentem Dr. B-a, na nm je patent M-a
zvisl a e bez svolen dr.B-a jako majitele zkladnho pa-
tentu, od nho alovan zskala vhradn prvo, nesm bt
clona podle patentu M-a vyrbna ani uvdna na trh. a-
lobce M-a se pak domhal proti alovan spolenosti zdret
se klamavch daj o zvislosti jeho patentu, tkajcho se
uveden roentgenov clony, na patentu dr.B-a a tvrzen, e
bez svolen dr.B-a, resp. alovan nesm bt jeho clona vy-
rbna ani prodvna, protoe se jako vynlezce ctil jejm
tvrzenm zlehen. Ing. K vznesl svj dotaz proto, e se ho l-
kai jeho zkaznci dotazovali, pro neprodv alobcovy
clony, informace tedy nebyla urena jen jemu jako dvrn,
ale pro vysvtlen veejnosti, spotebitelm. alovan v in-
formaci vyslovila jen svj nzor, ale navrhla, aby soud uloil
znalci vypracovat o otzce zvislosti alobcova patentu posu-
dek, pop. se obrtil na patentov ad, resp. patentov soud.
Tyto dkazy nebyly soudem piputny, protoe aloba dr.B-a
v jin vci o prohlen zvislosti patentu vynlezce M-a na je-
ho patentu byla zamtnuta. Soud proto alob vynlezce M-a
zsti vyhovl, avak vzal v vahu, e alovan byla vzhledem
k okolnostem nucena Ing. K-a informovat o tom, co v dobr
ve pokldala za pravdiv, tedy o zvislosti patentu M-a, pro-
toe jinak by mla odpovdnost za poruen patentu dr.B-a
Ing.K-em a klamala by i spotebitele.
V jinm zajmavm ppadu z oblasti vynlezeck z obdo-
b I. republiky soud uznal podle aloby proti Knihtiskrn
v L. e je zlehovnm broura j vydan a en o tom, e
alujc spolenost K. a spol. donucuje sl. vrobce nemrav-
nmi licennmi smlouvami, aby se vzdali stavou zarue-
nch prv a obchodn iniciativy a poddili se dikttu tto
spolenosti, e sl. radiotechnick prmysl je vydn napo-
spas cizckm spolenostem patent, kter v SR zastu-
puje alujc, e domc vrobci jsou patentn kancel frem
K. a spol. a Ph. rdouen, aby dn nemohl bt jejich konku-
rentem, e patentn kancel frem K. a spol. a Ph. vynucuje
otroctv poplatnosti aj.
62
Zajmav na tto vci, e nekal sou-
te se dopustila tiskrna a nebyl alovn autor (zejm z oba-
vy, zda bude chpn jako soutitel frmy K. a spol.).
2.9. Autorsk zkon
V autorskm zkon je otzka klamn spotebitel eena
pedevm v 45, kde se uvd, e do autorskho prva zasa-
huje i ten, kdo vyvolv nebezpe zmny s dlem jinho
autora tm, e pro sv dlo pouv nzev nebo vnj pravu,
kter ji byly pouity jinm autorem pro jin dlo tho dru-
hu (nap. stejn grafcky een oblka sady knih k uritmu
tmatu, uebnic aj.). Je to vlastn rozen prva autora, na
rozdl od vyvoln nebezpe zmny jako formy nekal sou-
te vak tato ochrana i postih jejho poruen nevyaduje
soutn vztah mezi obma autory. Tato ochrana se ovem ne-
vztahuje tam, kde to plyne z povahy vci, nap. pouit b-
nho nzvu uebnice Matematika neme bt vyhrazeno
jen jednomu autorovi.
Prevence proti klamn spotebitel je i krom uplatnn
osobnostnho prva autora dalm dvodem pro povinn uv-
dn jmna autora, pop. vech spoluautor v dle, pej-li si
to ( 11 odst. 2) a zkonn domnnky autorstv ( 6). Pro-
ti klamn tak smuje pouit tzv. copyrightov vhrady
(znaka a jmno dritele majetkovho autorskho prva,
resp. prva k jeho vkonu), kterou vak esk autorsk zkon
ble neupravuje. Nejsou s n spojena dn prva, m jen za
funkci oznmit veejnosti, kdo je dritelem prv a na koho
se tedy m ppadn zjemce o licenci obrtit. Dritel vak
m prva ji ze zkona nebo z licenn smlouvy, i kdyby na
dle tato vhrada chybla nebo byla nesprvn. Podle obec-
n pravy nesm bt tato vhrada nepravdiv, resp. klama-
v (jednalo by se o nekalou sout ze strany autora, resp. vy-
davatele, pop. o podvod i omyl). Rovn tak jen z obecn
pravy plyne, e pokud autor podle 7 pouv pseudonym
(piem smlouva uzaven pod pseudonymem je platn, by-
lo-li mono jednajcho identifkovat), nesm ho zneut ke
klamn jinch osob. Proti klamn veejnosti zejmna z hle-
diska, zda se jedn o autorsk dlo, resp. zda ho za nj au-
tor povauje a jak jsou zkladn daje o nm vetn autora,
194

62
Viz Sbrka Vn a elektronick systm prvnch informac ASPI
smuje elektronick informace o identifkaci prv k dlu
dle 44, kter je vyjdena v slech, kdech i jinak a pod-
le rozhodnut autora m dlo provzet, aby dlo i prva k n-
mu identifkovala.
Proti klamn veejnosti tak smuje povinnost dn ci-
tace, pouije-li autor ciz dlo nebo jeho st ve svm dle ve
shod s ustanovenm tzv. zkonnch licenc (omezen) au-
torova prva.
2.10. Spotebitelsk smlouvy a ochrana ped klamnm
Velmi vznamnm nstrojem ochrany ped klamnm je
prava spotebitelskch smluv v 52 65 obanskho z-
konku. Jsou to smlouvy, kde je jednou stranou dodavatel
(jedn v rmci sv podnikatelsk innosti) a druhou spote-
bitel (jeho pojem byl ji ve vymezen). Ochrana se vztahu-
je na vechny takovto kupn smlouvy, smlouvy o dlo i jin
smlouvy upraven v sti osm obanskho zkonku, upra-
vujc zvazkov prvo, vetn smluv nepojmenovanch podle
491. Nevztahuje se tedy na smlouvy uzaven mezi spote-
biteli navzjem (resp. osoby, kter pitom nejednaj v rm-
ci podnikatelsk innosti) ani na smlouvy mezi podnikateli
navzjem. Pokud by si astnci spotebitelsk smlouvy p-
semn sjednali v souladu s 262, e se jejich vztah bude dit
obchodnm zkonkem, nemohou tm obejt ochranu spote-
bitele zakotvenou v citovan prav spotebitelskch smluv
v obanskm zkonku, spotebitel nese odpovdnost z tch-
to vztah podle obanskho zkonku.
Proti klamn spotebitele ve spotebitelskch smlouvch
psob pedevm ochrana ped nepoctivmi ujednnmi
v neprospch spotebitele, resp. jimi se spotebitel vzd
svch prv vyplvajcch ze zkona nebo jinak zhor sv
postaven podle 55 odst. 1, resp. kter v rozporu s poa-
davky dobr vry znamenaj k jeho jm znanou nerov-
novhu v prvech a povinnostech podle 56 odst. 1. Vy-
chz se sice z toho, e spotebitel danou situaci na rovni
prmrnho lovka, ale je znevhodnn oproti dodavateli
tm, e ten je obvykle prvn dobe pipraven, me zneu-
t sloitjch formulac k pokozen zjm spotebitele aj.
Z hlediska klamn ve vztahu k duevnmu vlastnictv se jed-
n zejmna o ujednn o vylouen nebo omezen prv spo-
tebitele pi uplatnn odpovdnosti za vady (zejmna prv-
n vady) a za kodu, opravuj dodavatele, aby odstoupil od
smlouvy bez konkrtnho smluvnho i zkonnho dvodu
a spotebitele nikoliv (nap. pokud spotebitel provede zko-
nem povolenou dekompilaci nabytho potaovho progra-
mu), zavazuj spotebitele k plnn podmnek, s nimi se ne-
ml monost seznmit ped uzavenm smlouvy (nap. u tzv.
shrink-wrap licence pi nabyt elektronickho produktu chr-
nnho autorskm prvem uzaven protrenm prsvitn-
ho obalu, pokud nejsou vechny smluvn podmnky licence
znmy spotebiteli ped protrenm obalu; podobn i jsou-li
smluvn podmnky uvedeny v potaovm programu, kter
spotebitel spust a seznm se s nimi a po uzaven smlou-
vy a nabyt programu aj.). Takov ujednn jsou neppust-
n a spotebitel se me dovolat jejich neplatnosti (jsou
relativn neplatn).
Zkon pak uvd ti speciln ppady spotebitelskch
smluv uzavranch prostedky komunikace na dlku (tele-
fonem, teleshoppingem, elektronickou potou, faxem aj.) dle
5354, uzavranch mimo obvyklou provozovnu dodava-
tele dle 57 a uzavranch ohledn uvn budovy na aso-
v sek (time-sharing) dle 5865. Ped klamnm v tchto
ppadech spotebitele chrn jednak ada povinnch infor-
mac a upozornn, kter spotebiteli mus bt poskytnuty
ped uzavenm smlouvy, resp. pi jejm uzaven, povinnch
nleitost smlouvy a monost odstoupit od smlouvy do uri-
t doby od uzaven smlouvy bez uveden dvod (zejmna
kdy byl oklamn o kupovanm produktu, najman budov
aj.). Prvn ochranu uplatuje spotebitel ped soudem.
2.11. Omyl v prvnch konech a duevn vlastnictv
Pokud oklaman spotebitel uzavel v souvislosti s vyuv-
nm duevnho vlastnictv smlouvu, nap. licenn smlou-
vu, kterou domnle nabude prv k potaovmu programu,
ani by vak poskytovatel licence jeho smluvn partner ml
pslun autorsk prva k programu, pop. jin prvn kon,
mohl by se brnit nejen prostedky nekalosoutnmi, ale t
namtat neplatnost prvnho konu podle 49a obanskho
zkonku.o omylu, pokud osoba, kter byl tento prvn kon
uren, jej vyvolala, a to i mysln, nebo o nm musela vdt.
Podle 40a obanskho zkonku se jedn jen o neplatnost
relativn, kter se me dovolat jen ten, kdo je takovm ko-
nem doten, tedy nejspe sm spotebitel. Neme se j do-
volat ten, kdo ji zpsobil.
2.12. Ochrana osobnosti lovka z hlediska klamn
Pi neoprvnnm zsahu do ochrany osobnosti me do-
jt i ke klamn spotebitel, nap. z hlediska uritch posto-
j nebo morlnch vlastnost urit osoby, jej zpsobilosti i
kvalifkace k urit innosti, pravosti jejch projev osobn
povahy aj. asto dochz k nepravdivm i klamavm pro-
hlenm dotkajcm se dobrho jmna fyzick osoby, nkdy
i k falovn osobnch projev, nap. podobizny, fotomont-
aj. Me dojt i ke klamn ohledn jej identity, zejmna
v souvislosti s jejm podniknm ve vztahu ke spotebitelm,
nen-li zapsna do obchodnho rejstku (pak nem frmu, ale
jmno, chrnn podle 11 16 obanskho zkonku, k n-
mu me pouvat i dodatky, kter jsou chrnny postihem
nekal soute). Obranu proti zsahm me uplatovat jen
doten osoba (tou vak me bt i spotebitel sm) a po jej
smrti dti a manel, a nen-li jich, rodie, a to ped soudem
podle 1116 obanskho zkonku, v nkterch ppadech
i nstroji veejnoprvnmi.
2.13. Ochrana nzvu a dobr povsti prvnick osoby z hlediska
klamn
Nzev prvnick osoby me bt zneuit ke klamn podob-
n jako jmno osoby fyzick (viz pedchoz bod). Pokud je
prvnick osoba zapsna do obchodnho rejstku, zajiuje
ochranu proti klamn prava jej frmy (viz dle). Ochranu
nzvu podle 19b odst. 1 a 2 obanskho zkonku se tedy
pouije, nen-li prvnick osoba zapsan do obchodnho rejs-
195
tku, pop. podle 1 obchodnho zkonku, pokud ochra-
na frmy nepostauje. Neoprvnn zsah do dobr povs-
ti prvnick osoby me tak spovat v klamn veejnosti
a vst k jej imateriln jm. Ochrana proti nmu je zro-
ve ochranou goodwillu prvnick osoby a jde-li o souti-
tele v hospodsk souti, je obsaena v ochran proti ne-
kal souti v obchodnm zkonku ( 50 zlehovn, 50a
klamav srovnvac reklama) a pokud nepostauje nebo se
nejedn o hospodskou sout, v 19b odst. 3 obanskho
zkonku. Obranu opt povede doten osoba sama, pi okla-
mn vak by to mohl bt v rmci nekalosoutnho sporu
i spotebitel, a to ped soudem, v nkterch ppadech i n-
stroji veejnoprvnmi.
2.14. Ochrana osobnch daj a ochrana ped klamnm
Tato prava se vztahuje jako na ochranu osob, kter nabzej
sv produktu na trhu, tak i daj o spotebitelch. Ke klam-
n me dojt pedevm shromaovnm daj pod zmin-
kou jinho elu, jejich sdruovnm, zpracovvnm neov-
ench, nepesnch i nepravdivch daj, co jsou vechno
zakzan praktiky. Naopak zjist-li sprvce, e jm zpracov-
van daje jsou nepravdiv i nepesn, zejmna k nmitce
subjektu daj, je povinen je blokovat a bez zbytenho od-
kladu opravit nebo doplnit a nelze-li to uinit, zlikvidovat.
Prv pro zabrnn omylm je teba nepravdiv, nepesn
a neoven daje, je-li teba je zpracovvat, protoe to stano-
v zkon, nleit oznait a vst oddlen. Proti klamn sub-
jektu daj sprvcem pi shromaovn daj psob infor-
man a pouovac povinnost sprvce podle zkona.
63
3. Veejnoprvn nstroje ochrany ped klamnm
spotebitel
3.1. Zkon o ochran spotebitele a duevn vlastnictv
Zkon o ochran spotebitele m rozshlej pravu tkajc
se duevnho vlastnictv, a to prv zejmna z hlediska ochra-
ny spotebitele ped klamnm.
64
Pedevm mezi defnicemi
v 2 vymezuje vrobek nebo zbo poruujc prva duevn-
ho vlastnictv jako padlek vrobek nebo zbo, vetn je-
ho obalu, na nm je bez souhlasu majitele ochrann znmky
umstno oznaen stejn nebo zamniteln, poruujc prva
k ochrann znmce i veker jin vci nesouc takov ozna-
en (loga, etikety, prospekty, nvody k pouit, doklady o z-
ruce aj.), a to i na samostatn obaly. Podobn je defnovna
nedovolen napodobenina vrobek nebo zbo, kter po-
ruuje bez souhlasu majitele prva autorsk, prva souvisej-
c (zkon uvd nesprvn star termn pbuznch), prva
k prmyslovmu vzoru, prva majitele patentu, uitnho vzo-
ru, zapsanho oznaen pvodu nebo zempisnho oznaen.
Klamn spotebitel vslovn zakazuje 8 odst. 1, zejm-
na uvdnm nepravdivch, nedoloench, neplnch, ne-
pesnch, nejasnch, dvojsmyslnch nebo pehnanch daj
anebo zamlovnm daj o skutench vlastnostech vrob-
k nebo slueb i rovni nkupnch podmnek. Neznamen
to, e takovto daje jsou zakzny samy o sob, ale jen kdy
jsou zpsobil spotebitele klamat, jinak by toti byla zakz-
na vtina reklamnch spot a daj, kter jsou pehnan ne-
bo nepravdiv, ale prmrnmu spotebiteli je to jasn a nen
jimi klamn. Odpovdnosti za klamn se nelze zprostit po-
ukazem na skutenost, e vrobce, dovozce nebo dodavatel
neposkytl sprvn daje.
Za klamn zkon povauje i nabdku, prodej i sklado-
vn (ve skladech, dopravnch prostedcch, kancelch i
jinch nebytovch prostorch, v prodejnch vetn stnk)
za tmito ely vrobk nebo zbo poruujcch prva du-
evnho vlastnictv. Aby klamn mohl posoudit, me podle
8a zkona dozorov orgn vyzvat majitele prva duevnho
vlastnictv, aby mu pedloil dokumentaci potebnou k po-
souzen vrobk nebo zbo, a to do 15 dn. Majitel prv od-
povd za to, e pedan dokumentace je pravdiv, pesn,
pln a platn a je povinen dozorovmu orgnu neprodlen
oznmit veker zmny. Pokud m orgn o pedan doku-
mentaci pochybnosti, oznm to psemn majiteli prv a ten
je povinen se do 15 dn od doruen ke zjitnm vadm do-
kumentace psemn vyjdit.
Pokud vykonv dozorov orgn kontrolu na podnt ma-
jitele prv duevnho vlastnictv nebo jin osoby, kter pro-
kzala prvn zjem (autor, nabyvatel licence), je majitel prv
nebo tato osoba povinen sloit do 15 dn od podn podntu
na et orgnu pimenou jistotu za elem hrady nkla-
d orgnu, kdyby se kontrolou oprvnnost podntu nepro-
kzala. Nebude-li v tto lht sloena, nem dozorov orgn
povinnost podnt proetit. Ve jistoty je urena podle pr-
mrnch nklad na 1 kontrolnho pracovnka a den pod-
le daj pedchzejcho roku. Naopak, pokud se kontrolou
proke oprvnnost podntu, je dozorov orgn povinen ji
nebo zjitn rozdl do 10 dn po ukonen kontroly pouk-
zat zpt. Pokud se neproke oprvnnost podntu, dozoro-
v orgn ztuje skuten vynaloen nklady a pokud bu-
dou ni ne sloen jistota, vrt do 10 dn zjitn rozdl;
budou-li vy, je majitel prv nebo zmnn osoba povinen
je do 10 od doruen vyrozumn doplatit.
Kdyby majitel prv pedal dozorovmu orgnu neprav-
divou, nepesnou, neplnou nebo neplatnou dokumentaci
a vznikne-li na zklad tchto podklad rozhodnutm dozo-
rovho orgnu kontrolovan osob (co me bt i spotebi-
tel) koda, odpovd za ni majitel prv.
Zabrnit klamn spotebitel napomh i dal nstroj
zkona informan povinnost prodvajcho ve vztahu ke
spotebiteli podle 914 i povinnost vrobek na dost spo-
tebitele pedvst a v ppadech stanovench zkonem vypl-
nit zrun list a vydat mu doklad o zakoupen vrobku nebo
poskytnut sluby podle 1516.
65
Vrobky pouit i upra-
vovan, s vadou nebo jejich uitn vlastnosti jsou omezeny
196

65
Povinnost vydat zrun list stanov 620 odst. 3 obanskho zkonku
tak, e na dost kupujcho je prodvajc povinen spotebiteli vyplnit
zrun list a umouje-li to povaha vci, postauje namsto zrunho
listu doklad o zakoupen vci. Zrun list i tento doklad mus obsaho-
vat daje stanoven v 620 odst. 35 obanskho zkonku. Nesplnn
tchto povinnost prodvajcm vak nen platnost zruka dotena.

63
Zkon . 101/2000 Sb., o ochran osobnch daj, v platnm znn

64
Zkon . 634/1992 Sb., o ochran spotebitele, v platnm znn
mus tyto skutenosti v dokladu zeteln vyznaeny. Proti kla-
mn spotebitel psob i ochrana ped vrobky zamnitel-
nmi s potravinami.
Nad ochranou spotebitele podle cit. zkona provd dozor
nkolik typ orgn veejn sprvy, rozdlen jejich psob-
nosti stanov 23 cit. zkona pomrn komplikovan. Obec-
n je tmto orgnem esk obchodn inspekce
66
, avak dozor
nad dodrovnm zkazu klamn a informan povinnosti
provd na seku zemdlskch, potravinskch, kosmetic-
kch, mydlskch, sapontovch a tabkovch vrobk pod-
le 8, 8a, 9 a 10 odst. 1 psm. c) a 10 odst. 4 t Sttn zem-
dlsk a potravinsk inspekce
67
, na seku ochrany zdrav
podle 8 odst. 1, 9, 10 odst. 1 a 3 z hlediska zdravotn ne-
zvadnosti vrobk a poskytovn slueb t orgny ochrany
veejnho zdrav
68
, na seku veterinrn pe podle 8 odst. 1
a 4, 9, 10 odst. 1 psm. c) orgny veterinrn sprvy zejmna
z hledisek stanovench zkonem, v oblasti obchodu a slueb
69

podle 8, 8a, 911 a 14 obecn ivnostensk ady
70
pslu-
n podle umstn provozovny. Pokud celn orgny provedly
dozor na trhu
71
a zjistily vrobky nebo zbo, kter napluj
znaky 8 odst. 2 cit. zkona a nejsou pod celnm dohledem,
jsou oprvnny je zajistit a postoupit pslunmu dozorov-
mu orgnu (viz pedchoz rozdlen kompetence) k dalmu
zen. Podobn i inspektor OI nebo SZPI, kter provedl
dozor na trhu podle cit. zkona a zjistil vrobky nebo zbo,
kter poruuj 8 odst. 2, je oprvnn je zajistit a ped p-
slunmu celnmu orgnu k proveden celnho zen, jsou-
-li pod celnm dohledem.
Cit. zkon dv dozorovmu orgnu pravomoc za rekla-
mu, kter je s nm v rozporu, uloit pokutu, a to i opakova-
n (u klamav reklamy a do 10 milion K), monost na-
dit odstrann nebo ukonen reklamy v pimen lht
a zveejnit tato rozhodnut vhodnm zpsobem. Nestanov,
e podmnkou je zavinn odpovdn osoby. Uvd v 8a, e
na zen ped dozorovm orgnem se obecn pouije sprvn
d, nen-li cit. zkonem stanoveno jinak, avak v 7b odst. 4
stanov, e proti rozhodnut orgnu dozoru lze podat oprav-
n prostedek k soudu do 30 dn ode dne doruen rozhod-
nut. Vzhledem k tomu, e pezkoumn rozhodnut orgn
veejn sprvy e od 1. 1. 2003 obecn soudn d sprvn,
ani by byl cit. zkon k tomu novelizovn, nen jasn, zda je
ppustn odvoln, resp. rozklad proti rozhodnut prvoin-
stannho dozorovho orgnu ve sprvnm zen (ivnosten-
sk ady, Ministerstvo zdravotnictv, Sttn stav pro kontro-
lu liv) a kdy nabv rozhodnut dozorovho orgnu prvn
moci. Zkon nezavd pedbn dozor, a je to umonno
Smrnic o klamav reklam, ale dozorov orgn me vyut
institut pedbnho opaten ve sprvnm zen.
3.2. Zkon o potravinch a tabkovch vrobcch
Zkon a provdc pedpis stanov urit povinn daje
a oznaen, resp. podmnky, za nich lze urit oznaen,
vrazy i daje pouvat, a kter tak maj pedejt klamn
spotebitel.
72
Tm zrove i omezuje podnikatele i souti-
tele v hospodsk souti v pouit uritch oznaen svch
produkt, vetn ochrannch oznaen kter jsou pedmtem
duevnho vlastnictv. Jedn se zejmna o povinnost uritho
oznaovn potravin nebo tabkovch vrobk na obalu ur-
enm pro spotebitele podle 6 9 a 12 cit. zkona, o zkaz
prodeje potravin a tabkovch vrobk klamav oznaench
nebo nabzench ke spoteb klamavm zpsobem podle 10
odst. 1 psm. b) cit. zkona, o povinnost vyadit z dalho ob-
hu potraviny nedostaten nebo nesprvn oznaen podle
10 odst. 2 psm. a) bod 3. cit. zkona aj. Sttn dozor nad
dodrovnm zkona provdj orgny ochrany veejnho
zdrav, veterinrn sprvy a Sttn zemdlsk a potravin-
sk inspekce podle 14 16 cit. zkona.
3.3. Veejnoprvn regulace reklamy
Proti klamn spotebitel tak psob obecn veejnoprv-
n regulace reklamy
73
, zejmna zkazem reklamy klamav,
podprahov a skryt (vetn povinnosti zetelnho rozlien
a oddlen reklamy od ostatnho sdlen), zakotvenm p-
pustnosti srovnvac reklamy i tmto veejnoprvnm ped-
pisem pouze za podmnek stanovench cit. zkonem a 50a
obchodnho zkonku, zkazem zneuit nezkuenosti ne-
bo dvivosti osoby mlad 18 let, psnjmi podmnkami
reklamy uren dtem, reklamy na alkohol aj. Je tm zro-
ve veejnoprvn omezen i zpsob pouvn nehmotnch
statk v reklam, co se tk zejmna ochrannch znmek
a jinch ochrannch oznaen, prmyslovch vzor a autor-
skch dl vzhledem k tomu, e reklama m asto povahu
autorskho dla.
Dozor nad dodrovnm cit. zkona pslu podle 7 cit.
zkona Rad pro rozhlasov a televizn vysln (pro televizn
nebo rozhlasovou reklamu a sponzorovn), Sttnmu sta-
vu pro kontrolu liv (pro reklamu a sponzorovn na hu-
mnn liv ppravky), Ministerstvu zdravotnictv (pro re-
klamu a sponzorovn na zdravotnick prostedky) a krajsk
ivnostensk ady pslun podle sdla nebo osoby zodpo-
vdn za dodrovn cit. zkona v ostatnch ppadech. Z-
kon stanov, e za obsah reklamy odpovd zpracovatel a za-
davatel spolen a nerozdln, za zpsob en (tj. zaazen
do programu, pop. poadu, oddlen od ostatnch sdlen,
oznaen aj.) iitel.
Zkon tak v 7b obsahuje kritria pro posouzen, zda
reklama je klamav podle prva ES (Smrnice o klamav
a srovnvac reklam, viz ve). Bere pitom v vahu vech-
ny jej rysy a pedevm informace, kter obsahuje, a pitom
posuzuje zejmna charakteristiky zbo nebo slueb, dostup-
nost, proveden, pvod, zpsob vyuit, vhodnost k poui-
t, vsledky kter lze od vyuit oekvat a vsledky zkou-
197

66
Zkon . 64/1986 Sb., o OI, v platnm znn

67
Zkon . 146/2002 Sb., o Sttn zemdlsk a potravinsk inspekci,
v platnm znn

68
Zkon . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav, v platnm znn

69
Viz 33 a 43 ivnostenskho zkona . 455/1991 Sb., v platnm znn

70
Zkon . 570/1991 Sb., o ivnostenskch adech, v platnm znn

71
Podle 1 a 9 zkona . 191/1999 Sb., o opatench tkajcch se dovozu,
vvozu a zptnho vvozu zbo poruujcho nkter prva duevnho
vlastnictv

72
Zkon . 110/1997 Sb., o potravinch a tabkovch vrobcch, v platnm
znn

73
Zkon . 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platnm znn
ek, charakteristiku a hodnocen zadavatele reklamy, jeho
kvalifkaci, dren prmyslovch a jinch prv a jeho oce-
nn na vstavch. Orgn dozoru me poadovat na zada-
vateli reklamy dkazy o sprvnosti skutkovch tvrzen v re-
klam a tato tvrzen povaovat za nesprvn, kdy dkazy
nebyly poskytnuty ve stanoven lht nebo nezbytnm roz-
sahu. Zajmav tak je, e zkon v 8 odst. 7 stanov povin-
nost orgnu dozoru vydat si v pochybnostech stanovisko
pslunch orgn sttn sprvy (OI, SZPI, sttn zkueb-
ny aj.) a profesnch sdruen, kter psob v oblasti reklamy
(tj. Rady pro reklamu).
Speciln veejnoprvn regulace reklamy ve vztahu ke
klamn spotebitele je obsaena pedevm v zkon o pro-
vozovn rozhlasovho a televiznho vysln
74
, a to jednak
psnjmi podmnkami reklamy a teleshoppingu urench
dtem a mladistvm, reklamy na alkohol, zkazem podpra-
hov a skryt reklamy. Pi vkldn reklamy a teleshoppingu
do jednotlivch poad nesm bt poruena prva majitel
prv (obvykle duevnho vlastnictv) k poadm piznan
podle zvltnho zkona (obvykle autorskho zkona), mus
tedy bt jejich souhlas se spojenm jejich dla s jinm dlem,
resp. s jeho peruenm. Za pravdivost reklamy a teleshop-
pingu odpovd zadavatel reklamy.
3.4. Zkon o nkterch podmnkch vroby, en a archivovn
audiovizulnch dl
Tento pedpis stanov nkter povinn daje na originlnm
nosii audiovizulnho dla (nzev dla, autor, vkonn uml-
ci, vrobce audiovizulnho zznamu aj.), kter maj zabrnit
klamn spotebitel. Poadatel audiovizuln produkce (kina
aj.) mus zajistit, aby reklama pi tto produkci byla oznaena
jako reklama a oddlena od ostatnho obsahu produkce.
3.5. Zkon o opatench tkajcch se dovozu, vvozu a zptnho
vvozu zbo poruujcho nkter prva duevnho vlastnictv
Tato prava napomh pedchzet klamn spotebitel po-
ruenm duevnho vlastnictv pi vvozu, dovozu a zptnm
vvozu a e spoluprci celnch orgn s majiteli prv du-
evnho vlastnictv.
75
Pslun pro provdn zkona jsou
celn orgny.
3.6. prava duevnho vlastnictv a nekal soute v trestnm
zkon
Trestn postih nekal soute a poruen prv duevnho
vlastnictv
76
je nejvraznjm nstrojem prosazovn tch-
to prv. S vjimkou osobnch daj, u nich posta zavi-
nn z nedbalosti, se uplatuje jen pi myslnm zavinn
pachatele, co je obtnji prokazateln a snad proto je od-
souzench trestnch in z tto oblasti relativn mlo. Me
to bt i tm, e soudy stle vznam ochrany ped klamnm
veejnosti v oblasti duevnho vlastnictv nechpou, jak ply-
ne i z ppadu trestnho postihu poruen ochrann znm-
ky ADIDAS, resp. znmho znaku t a ty pruh okresnm
soudem v Ostrav. Krajsk soud vak rozsudek v plnm roz-
sahu zruil a obalovan zprostil, protoe ze zabavench p-
r obuvi mly uveden markanty frmy Adidas jen dva p-
ry. V odvodnn vak vynesl podivn posouzen funkce
veobecn znm znmky pokud je u PV registrovan
ochrann znmka frmy Adidas AG v podob vce ne dvou
ar nebo pruh, takov registrace nepochybn ohrouje z-
vanm zpsobem hospodskou sout a jedn se o zneu-
it ochrann znmky v konkurennm boji s dalmi vrob-
ci sportovn obuvi.
77
3.7. prava duevnho vlastnictv v zkonu o pestupcch
Proti klamn v oblasti duevnho psob i postih pestup-
k, a to zejmna na seku podnikn poruen povinnos-
ti pouvat obchodn frmu, jmno fyzick osoby nezapsan
nebo nzev prvnick osoby nezapsan do obchodnho rejs-
tku a uvdt na vech obchodnch dopisech, fakturch a ob-
jednvkch daje o obchodn frm, sdle nebo mstu pod-
nikn a zpisu do obchodnho rejstku nebo jin evidence
podle 13a obchodnho zkonku. Dal vznamnou oblas-
t potrn klamavch praktik ve spojen s duevn vlastnic-
tvm jsou pestupky na seku kultury, zejmna neoprvn-
n uit autorskho dla, umleckho vkonu, zvukovho i
zvukov obrazovho zznamu, rozhlasovho nebo televizn-
ho vysln nebo databzi. U tchto jednn, postihovanch
zkonem o pestupcch . 200/1990 Sb. v platnm znn, po-
sta zavinn nedbalostn.
198

74
Zkon . 231/2001 Sb., zejmna 2 a 4853

75
Zkon . 191/1999 Sb., o opatench tkajcch se dovozu, vvozu a zpt-
nho vvozu zbo poruujcho nkter prva duevnho vlastnictv

76
Zkon . 140/1961 Sb., v platnm znn 149152 a dle 178, 206,
257a

77
Rozsudek Nejvyho soudu j. 5 Tz 227/2000, t Matej, M.: Prva na
oznaen a domnov jmna, doktorsk prce, VE, Praha 2003, str. 104
106
Koncepce boje proti kriminalit v oblasti duevnho vlastnictv
Ing. Vratislav Dvok
1. vodn st
1.1. Vznam a cle koncepce
Koncepci lze obecn charakterizovat jako vyjden pojet
a smru souasnch, ale zejmna budoucch innost. Je to
vestrann promylen vyten cl, stanoven cest, asovch
etap a prostedk k jejich dosaen.Je souhrnem hlavnch roz-
hodujcch idej pro realizaci budoucho chovn systmu.
1

Koncepce boje proti kriminalit v oblasti duevnho vlastnic-
tv mus vychzet z poteb ochrany a rozvoje oblasti samotn.
Podmnkou zdrnho rozvoje oblasti je vytvoen fungujc-
ho prvnho a ekonomickho rmce a zabezpeen ochrany
celho systmu tak, aby fnann prostedky nebyly oderp-
vny neleglnmi aktivitami souvisejc s poruovnm prv
v oblasti duevnho vlastnictv. Pro vytven pedmtn kon-
cepce je nezbytn vyuit vdeckch metod bezpenostn po-
litiky, prvnch a souvisejcch discipln (trestn prvo, krimi-
nologie, kriminalistika), statistiky ekonomiky atd.
Cl, kter je koncepc stanoven mus bt reln, to zname-
n, e nelze vytyit takov cle kter nelze prakticky usku-
tenit, nato v uritm asovm horizontu. Jako pklad ne-
uskutenitelnho cle lze uvst odstrann kriminality z cel
oblasti. Proto v danm ppad pjde o snen, i minima-
lizovn trestn innosti pchan v oblasti duevnho vlast-
nictv.
spnost boje proti kriminalit v oblasti duevnho
vlastnictv spov v komplexnm pstupu k problematice
a v zaveden systmovch opaten v oblasti trestn, technic-
ko organizan, administrativn, mezinrodn a mimoresort-
n spoluprce apod. a ve vytvoen preventivnch program,
kter povedou k odstrann pin a podmnek usnadujcch
pchn predikativn trestn innosti. Pod pojmem boj pro-
ti kriminalit (v modern kriminologii je vce uvn termn
kontrola kriminality) je teba chpat snahu a sil sttnch
orgn, zainteresovanch sloek a spolenosti vynaloen
o udren kriminality pokud mono v pijatelnch mezch
nebo o jej omezovn, a nebo o odstrann nkter krimi-
nality v sti oblasti bu dekriminalizaci problmu nebo od-
strannm kriminogennch faktor.
Kriminalita jako sociln patologick jev je nejextrmnj-
m lnkem sociln patologie. Z trestnprvnho a krimi-
nologickho hlediska je teba kriminalitu chpat jako souhrn
jednn, kter jsou kvalifkovna jako trestn iny.
2
V naem
ppad se jedn o trestn iny poruovn prv k ochrann
znmce, obchodnmu jmnu a chrnnmu oznaen pvo-
du ( 150 tr. zkona), poruovn prmyslovch prv ( 151
tr. zkona) a poruovn autorskho prva, prv souvisej-
cch s prvem autorskm a prv k databzi ( 152 tr. zko-
na). Kontrola kriminality se uskuteuje prostednictvm
represivnch (trestnou innost potlaujcch) i preventivnch
(trestn innosti pedchzejcch) strategi. S uritm zjedno-
duenm lze ci, e trestn represe (ve smyslu klasickho v-
konu spravedlnosti ve sfe trestnho prva) se zamuje na
dsledky kriminogennho vvoje, zatmco pedmtem pozor-
nosti prevence jsou samotn kriminogenn faktory.
3
Z koncepnho hlediska boj proti kriminalit je mon roz-
lenit do dvou zkladnch rovn strategi:
preventivn prosazovnm a dodrovnm prvn poli-
tickch, ekonomickch a etickch zsad se psob na veej-
nost a vytv se tak morlka. Dle v preventivn strategii
by mla psobit vda, kola a rodie roziovnm obzor
vdn a vchovou a tm preventivn psobit na kadho
lena spolenosti.
199

1
NOSEK,V. a kol., Mal encyklopedie vdeckho zen. I.dl, Nae vojsko,
Praha 1976

2
Viz NOVOTN,O., ZAPLETAL, J., a kol., Kriminologie, Eurolex Bohe-
mia, Praha 2001, ISBN 8086432084, str.15

3
Tamt, str.19
represivn policie a justice psob prostednictvm pr-
va (obansk, veejn a trestn) a tm psob represivn
4
1.2. Vymezen nkterch pojm
1.2.1. Duevn vlastnictv
Duevnm vlastnictvm rozumme souhrn smysly vnmatel-
nch nehmotnch pedmt, kter nejsou v prvnm smys-
lu vcmi ani prvy samotnmi, avak jako nehmotn majet-
kov hodnoty maj zpsobilost bt samostatnmi pedmty
prvnch vztah. Tyto nehmotn majetkov hodnoty pitom
vznikaly podle sv povahy a druh rzn, a to bu jako v-
sledky duevn tvr innosti fyzickch osob a nebo jako
vsledky netvrch innost fyzickch i prvnickch osob,
m mm na mysli innost obchodn, hospodsko tech-
nickou apod.
5
.
1.2.2. Pedmt duevnho vlastnictv
Pedmtem duevnho vlastnictv jsou nehmotn statky, je
lze charakterizovat jako zvltn druh objekt prvnch vzta-
h, kter se od vc odliuj tm, e maj nehmotnou povahu.
Jde tedy o urit mylenky, zpsob jejich vyjden s jistm
znakem osobitosti subjekt, co je vsledkem urit tvr
innosti jedince i kolektivu
6
.
1.2.3. Prva k duevnmu vlastnictv
Jak vyplv z mluvy o zzen Svtov organizace duevn-
ho vlastnictv (WIPO, Stockholm 1967), obsahem duevn-
ho vlastnictv jsou pedevm prva k :
literrnm, umleckm a vdeckm dlm,
vkonm vkonnch umlc, zvukovm zznamm, vy-
sln,
vynlezm,
vdeckm objevm,
prmyslovm vzorm
ochrannm znmkm, obchodnm jmnm a nzvm.
7
Z uvedenho vtu je zjitno, e pedmtem prv k du-
evnmu vlastnictv mohou bt jednak mylenky realizovan
v oblasti hospodstv (prmyslov vlastnictv) , za druh tak
mylenky, jejich ztvrnn je realizovateln pedevm v ob-
lasti umleck (autorsk prva). Mimo tento taxativn vet
jet ir oblast duevnho vlastnictv zahrnuje ochranu pro-
ti nekal souti a jakkoliv jin prva, kter jsou vsledkem
duevn innosti na poli prmyslovm, vdeckm, literrnm
nebo umleckm, tedy nap. i know-how apod..
1.2.4. Pirtstv
Prvnm du esk republiky nen pojem pirtstv de-
fnovn, pestoe pirtstv je problm velice zvan. Pirt-
stv je celosvtovm jevem a funguje na obdobnch princi-
pech a pachatel maj stejnou motivaci (zisk) v celm svt.
Pirtstv je nezkonnou a trestnou innost formou krde-
e a jako takov je naprosto asociln, v rozporu s veejnm
zjmem a nikoli pouhou zleitost dotkajcch se soukro-
mch prv jednotlivc.
8
2. Analytick st
Koncepce boje proti kriminalit v oblasti duevnho vlast-
nictv mus vychzet pedevm z komplexn analzy situace
v dan oblasti, z analzy statistickch ukazatel, z analzy vy-
skytujcch se forem trestn innosti a zpsob pchn, ana-
lzy pin a podmnek usnadujcch pchn trestn innos-
ti kriminogennch faktor apod. . Ta mus bt provdna
a vyhodnocovna prbn specializovanmi analytiky, kte
by mli analyzovat problmov okruhy, identifkovat jednot-
liv problmy a navrhnout konkrtn een.
2.1. Statistick analza
Kriminalita na seku duevnho vlastnictv je kvalifkovna
jako zvan hospodsk kriminalita. Zahrnuje poruov-
n prv k ochrannm znmkm, obchodnmu jmnu a chr-
nnmu oznaen pvodu, poruovn prv prmyslovch
a autorskch a rovn i oblast potaov kriminality. Vroba
a prodej padlanho a pirtskho zbo (textiln a obuvnick
vrobky, zbo sportovnho charakteru, elektronika, lihoviny,
hudebn a flmov nosie s neleglnmi nahrvkami, pirtsk
potaov programy apod.) zpsobuje znanou kodu vrob-
cm a obchodnkm, kte zkony respektuj, sttu, majite-
lm autorskch prv a v neposledn ad klame spotebitele
a v nkterch ppadech i spotebitele pokozuje.
Trestn innost, vyskytujc se v oblasti duevnho vlast-
nictv je rozlenna podle zkona . 140/1961 Sb., trestn z-
kon na:
Poruovn prv k ochrann znmce, obchodnmu jm-
nu a chrnnmu oznaen pvodu ( 150 tr. zk.). Pi
poruovn prv k ochrann znmce se jedn zejmna
o zmrn a neoprvnn oznaovn zbo ochrann-
mi znmkami a jeho nsledn prodej zejmna na tri-
tch v phraninch oblastech. Zbo je pevn dove-
no z asijskch zem, ny, Turecka, Polska a Itlie v rmci
kontejnerov a silnin nkladn pepravy. V roce 2002 by-
lo odhaleno 325 ppad s zpsobenou kodou 3,85 mil.
K. Ve srovnn s rokem 2001 dolo k poklesu o 147 p-
pad a ve srovnn s rokem 2000 dokonce o 723 ppad.
(viz Tab.. 1)
Poruovn prmyslovch prv ( 151 tr. zk.). U poru-
ovn prmyslovch prv se jedn o neoprvnn zsahy
200

4
Viz KAISER, G.,Kriminologie. 1. Vydn. Praha, C.H.Beck 1994, ISBN
8071790028, str.75

5
TELC, I. Tvr prva duevnho vlastnictv. Masarykova univerzita, Do-
plnk 1994

6
Tamt

7
mluva o zzen Svtov organizace duevnho vlastnictv WIPO,
Stockholm 1967, l.2
8
ILLK D. a kol., Pirti zvuku a obrazu, Praha 1991
do prv k chrnnmu vynlezu, uitnmu vzoru nebo to-
pograf polovodiovho vrobku. V ppad tto trestn
innosti lze pozorovat v poslednch letech mrn nrst,
ale etnost odhalench ppad je v rmci esk republi-
ky velmi nzk. V roce 2002 bylo v rmci esk republi-
ky odhaleno 16 ppad trestn innosti poruovn pr-
myslovch prv se zpsobenou kodou 530.000,K a ve
srovnn s rokem 2001 dolo k naven o 4 ppady. (viz
Tab. . 2)
Poruovn autorskho prva ( 152 tr. zk.).V ppadech
poruovn autorskho prva jde v praxi zejmna o nele-
gln vrobu, koprovn, distribuci a prodej hudebnch,
zvukovch a flmovch nahrvek, kter jsou vtinou do-
veny z Ukrajiny a dle sofwarovch program vetn
zskn neoprvnnho pstupu k datovm nosim..
Autorsk prva jsou dle poruovna v souvislosti s ne-
oprvnnm uitm flmovch a hudebnch dl pi veej-
nch produkcch bez souhlasu autor s uitm. V oblasti
tto trestn innosti bylo v poslednch esti letech odhale-
no nejvce ppad v roce 1999, kdy celkov poet peshl
2500 odhalench ppad a zpsoben koda inila 79,500
mil. K. V roce 2002 bylo odhaleno 975 ppad co bylo
o 775 mn ne v roce 2001 a zpsoben kody peshly
pes 23,9 mil. K. (viz Tab.. 3)
V ppad trestn innosti poruovn prv k ochrann
du ( 150 tr.z.) pachatel zmrn a neoprvnn oznau-
j zbo (textiln a obuvnick vrobky, elektronika, lihoviny
apod.) ochrannmi znmkami a nsledn tyto plagity dle
realizuj. Naprost vtina takto oznaenho zbo je dove-
na ze zahrani. Padlky jsou prodvny do velkoobchodnch
sklad, kter jsou umstny na celm teritoriu esk repub-
liky, ale zejmna na zem hl. m. Prahy. Maloobchodn pro-
dej je sousteovn do velkch mst a phraninch oblas-
t (zejmna u hranic se SRN a Rakouskem) a to na tritch
s pevn asijskmi obchodnky.
Problematiku trestn innosti poruovn prv k ochrann
du ( 150 tr.z) lze sledovat od roku 1997, nebo Kriminln
statistiky neumoovaly do konce roku 1996 vyjdit kon-
krtn poet tchto trestnch in spchanch v uritm a-
sovm obdob. Problematika duevnho vlastnictv se vyka-
zovala ve slouen podob, to znamen 149 tr.z., 150 tr.z.,
151 tr.z. a 152 tr.z. Tato evidence neumoovala pesn zjistit,
kolik trestnch in bylo spchno dle jednotlivch ustano-
ven trestnho zkona. Od 1. 1. 1997 jsou statistick ukazatele
lenny podle jednotlivch ve uvedench trestnch in.
Od roku 1997 a do roku 2000 dochzelo v esk republice
k nrstu potu trestnch in jak zjitnch tak objasnnch,
zvyoval se poet sthanch osob a rovn tak stejn trend
byl zaznamenn u zpsobench kod pedmtnou trestnou
innosti a zajitnch hodnot. V letech 2000 a 2002 doch-
z k vraznmu poklesu tto trestn innosti (viz tab. 1), co
bylo zpsobeno pravdpodobn vce faktory. Jednm z nich,
kter vrazn ovlivnil snen trestn innosti byl koncep-
n pstup boje na zklad vypracovn a plnn kol vypl-
vajcch z Koncepce boje proti kriminalit v oblasti duevn-
ho vlastnictv, schvlen usnesenm vldy R . 330 ze dne
14. 4. 1999. Dle zsadn vliv mlo pijet a nabyt innosti
dvou nsledujcch zkon:
Zkon . 191/1999 Sb. o opatench tkajcch se dovozu,
vvozu a zptnho vvozu zbo (tzv. protipadlkov z-
kon). Pijetm tohoto zkona se zvila innost celnch
orgn a zvilo se riziko pro dovozce neleglnho zbo.
Zkon . 145/2000 Sb. kter orgnm esk obchodn in-
spekci (dle jen OI) umouje zajistit pi kontrole padl-
ky a ppady samostatn eit ve sprvnm zen. Jedn se
monost postihu prodejc padlk orgny OI. Ped in-
nost tohoto zkona mohli inspektoi OI pouze prodej
zakazovat, co nebylo prakticky inn.
V tto souvislosti je nutn podotknout, e zvenou pozor-
nost ochran autorskch prv v R iniciovalo rovn i zaaze-
n esk republiky v roce 1998 do seznamu zem Watch List.
Do tohoto seznamu jsou zaazovny podle ustanoven Spe-
cial 301 obchodnho zkona USA signatsk zem dohody
TRIPS (dohoda o obchodnch aspektech k prvm z duevn-
ho vlastnictv), kter nedostaten chrn prva k duevnmu
vlastnictv a dle z toho vyplvajc hrozba obchodn politic-
kch opaten ze strany USA v souvislosti s monm zaaze-
nm esk republiky na Priority Watch List seznam zem
nejvce poruujcch prva k duevnmu vlastnictv. Dsled-
kem zven pozornosti a innj ochrany je trval pokles
trestn innosti v oblasti autorskch prv v prbhu posled-
nch t let, co mimo jin pisplo i k tomu, e v roce 2001
byla esk republika vykrtnuta zve uvedenho seznamu
Watch List.
I pes dosaen pozitiva je nutn konstatovat e se repres
da postihovat pouze drobn prodejce a samotnch vrobc
pirtskho zbo a organiztor predikativn trestn innosti
se dosud uskuteovan opaten. Z tchto dvod bude nut-
n provdt takov opaten, kter zv ztrty ve uvedenm
vrobcm a organiztorm, naru jejich struktury a sn je-
jich akceschopnost. Proto je nutn zamit pozornost do mst,
kde se pirtsk zbo skladuje vyrb, upravuje apod. Draz
bude nutn klst na operativn rozpracovn, ekonomick e-
ten a ekonomick rozpracovn s clem rozkryt zloinec-
kch struktur, jejich likvidaci, zjitn, zajitn a oderpn
neleglnch zisk a znien pirtskho zbo.
2.2. Tabulka statistickch ukazatel (policejn statistika)
Tab. . 1 Poruovn prv k ochrann znmce, obchodnmu jmnu a chr-
nnmu oznaen pvodu ( 150 tr.z.)
Rok
Poet trestnch in
Sthno
a vyet.
osob
kody v tis. K
Zjitno Objasnno
Objasn-
nost v % Zjitno Zajitno
1997 511 503 98,4 365 1 880 1 015
1998 993 974 98,1 606 2 366 434
1999 1801 1787 99,2 858 9 120 2 311
2000 1048 1025 97,8 700 5 227 985
2001 472 461 97,7 358 1 362 162
2002 325 293 90,15 254 3 854 72
Tab. . 2 Poruovn prmyslovch prv ( 151 tr.z.)
Rok
Poet trestnch in
Sthno
a vyt.
osob
kody v tis. K
Zjitno Objasnno
Objasn-
1997 4 4 100 4 0 0
1998 19 19 100 12 24 0
1999 8 8 100 11 30 000 0
2000 5 5 100 4 34 0
2001 11 11 100 11 0 0
2002 16 11 68,75 8 530 0
201
Tab. . 3 Poruovn autorskho prva ( 152 tr.z.)
Rok
Poet trestnch in
Sthno
a vyet.
osob
kody v tis. K
Zjitno Objasnno
Objasn-
1997 650 640 98,5 251 7 892 462
1998 1656 1654 99,9 436 3 332 957 1 601
1999 2520 2511 99,6 385 79 575 1 993
2000 847 840 99,2 390 12 068 612
2001 1750 1742 99,5 298 90 289 114
2002 975 909 93,2 285 23 930 233
2.3. Analza forem trestn innosti
2.3.1. Pirtstv v oblasti prmyslovch prv
Zaveden ochrann znmka, obchodn jmno i svtov pro-
slul oznaen pvodu vrobku je jednou ze zkladnch pod-
mnek vedoucch k spchu podnikatele. Zneuvn podob-
nosti se zavedenou znakou je problm jejho majitele, ale
rovn i spotebitele, nebo kvalita napodobeniny ve vti-
n ppad neodpovd originlu. V souvislosti s ochranou
a uitm ochrannch znmek se za negativn jednn pokl-
daj zejmna tyi druhy innost, ktermi jsou :
znmkov pirtstv
padlatelstv a napodobovn etiket
balen zbo soutitele
spekulativn ochrann znmky
Npisy a rzn loga jednotlivch spolenost, kter jsou
obecn proslul, evokuj jistou pedstavu o kvalit, barvch
a pedevm o cenov hladin za tyto vrobky. Pachatelm,
pchajcch trestnou innost v pedmtn oblasti, zajiu-
je zneuvn ochrannch zmek vzhledem k nedostaten
ochran ze strany sttu znan zisky. Sloit situace je v ob-
lasti dovozu textilnho i obuvnickho zbo, ale i v oblas-
ti vroby a distribuce potravinskch vrobk. Speciln
v oblasti dovozu zbo se nkte dovozci sna obchzet cel-
n pedpisy mnostevn a hodnotovou podfakturac, jej c-
lem je zejmna dosaen neleglnch zisk nebo vhodnj-
ho postaven na trhu.
Na pulty obchod se dostvaj potravinsk vrob-
ky, kter jsou velmi podobn se zavedenmi obchodnmi
znakami. Lze uvst napklad krmy NUTTA , i tyin-
ky RAFTING, kter jsou npadn podobn vrobkm se
znakou NUTELLA a DUPLA od frmy FERRERO. Dal-
m z pklad nm me poslouit BOHEMIA SEKT a je-
ho napodobeniny BOHEMKA, i MORAVIA CLUB. Kva-
lita a chuov proitek pes velice podobnou viz vech t
verz je naprosto odlin. Dalm pkladem jsou poulin,
i stnkov prodeje drahch alkohol za ceny vce ne lido-
v. Ty pickmi pklady jsou rzn druhy alkohol RUMU,
VODKY, STOCKU, FERNETU. Jejich vroba nen nro-
n a pokud k jejich vrob pouij nelegln vrobci nere-
gistrovan syntetick lh, nelegln uet velk penze na
spotebn dani. V danch ppadech me dochzet nap-
klad nejen k pokozovn spotebitele ale i k pokozovn
jeho zdrav .
Dosahovn neleglnho zisku pomoc mnostevn ne-
bo hodnotov podfakturace je prvnm stupnm v etzci
okrdn sttu. Byly zjitny a zadokumentovny ppady,
kdy asijsk spolenost deklarovala textiln zbo, kter bylo
pozdji identifkovno jako letn trika. Celn hodnota tri-
ek neoprvnnou deklarac tak vyla na 0.80 K. Obdobn
ppad byl zjitn u jin spolenosti, kdy u rifovch kalhot
doshla celn hodnota 13,K. Zbo je poslze prodvno
na tritch podstatn za vy cenu, ani by stt ml mo-
nost prakticky jakkoliv kontroly v oblasti realizace zbo.
Obdobn situace je u vtiny komodit zbo, kter je dov-
eno pedevm z Asie a je ureno pro s tri. Jak vyplv
z operativnch eten, zisk z kamionu s vlekem, kter pi-
vezl textil z Turecka in v prmru 500.000,K a kamion
transport uskuten 4 do msce. Ve uvedenho zisku je
pak pouze ovlivovna platky na jednotlivch celnicch na
trase.
Do R je mnohdy doveno zbo, kter je na takov ce-
nov rovni, e za tuto cenu nen mono v tuzemsku nakou-
pit ani vstupn suroviny do vrobnho procesu. Umouje to
pedevm systm dan a monost jeho obchzen. Proto mo-
hou asijt dovozci v pravidelnch intervalech (jak je opera-
tivn stle zjiovno) zaslat nemal fnann stky v USD
do Asie (na nkup novho zbo) a zhruba stejn stky ve
stejn mn zaslat do americkch bankovnch dom. Objem
tchto stek je obrovsk.
S dovozem podfakturovanho zbo pmo souvis tak
dovoz plagit textilnho zbo a obuvi. Plagity textiln-
ho zbo jsou doveny zejmna z Turecka a plagity obu-
vi pedevm z iny. R je vzna mezinrodnmi dohoda-
mi a proto z dvodu naplovn tchto smluv nen nelegln
dovoz plagit jednoduch. Presto, ale vzhledem k vi zis-
ku a monosti poskytnut platku v jakkoliv vi je stle ve-
lice vhodnm obchodem. Cesty plagit zbo do R jsou
velmi rznorod. Nejbnj je zejm kamionov doprava,
kter je zpravidla provozovna tuzemskmi dopravci. Dru-
hou bnou dopravn trasou jsou kontejnery zaslan do R
letecky, i nmon lod do Hamburku a pot eleznic do
R. V obou ppadech je vyuvno pravdpodobn osob-
nch vazeb na nkter pracovnky celnice, ppadn je vy-
uvno jejich nedbalosti.
2.3.2. Kriminalita v oblasti informanch technolog
Kriminalita v oblasti informanch technologi a Internetu je
velmi specifck a velice rychle se vyvjej jej formy a zpsoby
pchn. Pedmtem tok je neoprvnn nakldn s dlem
a dle pedmtem tok jsou data, jejich zneuit i poko-
zen. Trestn innost me bt spchna pomoc informan
technologie, to znamen, e informan technologie byla po-
uita jako nstroj trestn innosti a nebo je pedmtem napa-
den trestnou innost a je tedy pedmtem zjmu pachatele.
V souasnosti je mono z kriminalistickho hlediska provst
zkladn dlen informan kriminality takto:
poruovn autorskho prva potaov pirtstv (152
tr.zk.) (viz C) Pirtstv v oblasti autorskch prv. 1. Sof-
warov pirtstv)
pokozen a zneuit zznamu na nosii informac (257a
tr.zk.) a to jako
tok z vnjku subjektu,
tok zevnit subjektu,
toky kombinovan (z vnjku i zevnit)
ostatn potaov, resp. informan trestn innost,
tj. trestn iny, kter vpoetn techniku vyuvaj jako
prostedek k pchn trestnch in, nikoliv jako pm
202
objekt zjmu pachatele, i kdy nen vyloueno, e objek-
tem zjmu mohou bt potaov data
9
Nejvt problm, kter mus spolenost v pedmtn ob-
lasti v souasn dob eit je ilegln pouvn sofwaru. da-
je kter jsou v odborn literatue uvdny se pohybuj od 50%
do 80% ilegln pouvanho sofwaru. Je teba zdraznit, e
se jedn o hrub odhady. Vy daje jsou uvdny u neko-
mernho sofwaru a ni u sofwaru komernho charakte-
ru. Dle daj BSA (Busines Sofware Alliance) bylo v esk
republice v roce 1999 nelegln pouvno 42 % komern-
ho sofwaru a v roce 2000 to bylo kolem 39 %.
Dalm problmem je naruovn informanch systm
(hacking), pi kterm dochz k prnikm do potaovch
st a k neoprvnnmu ten, prav a destrukci dat. Mo-
tivace je rznorod, zpsoben kody mohou bt velmi roz-
dln, do souasn doby v esk republice ve vtin ppa-
d byla zpsoben koda pomrn mal.
Dal specifckou a vysoce nebezpenou kriminalitou, jak
je uvedeno v dokumentu Analza souasnho stavu a tren-
d vvoje trestn innosti na seku informanch technolo-
gi a Internetu vetn nvrhu een Ministerstva vnitra, je
vyuvn informanch technologi k pran pinavch penz
a jinm formm fnann kriminality.
Rovn tak velmi nebezpenm typm kriminality, kde
k pchn trestn innosti je vyuvn Internet pat rzn
druhy verbln kriminality (vyhroovn, nvody na vrobu
vbunch systm, zbran apod.) grafck, mravnostn kri-
minality (dtsk pornografe) atd.
2.3.3. Pirtstv v oblasti autorskch prv
2.3.3.1. Softwarov pirtstv
Sofwarovm pirtstvm jsou vechny toky na prvo autora
a dal prva k potaovm programm, kter jsou uvede-
na v autorskm zkon.
2.3.3.1.1. Formy softwarovho pirtstv
Sofwarov pirtstv lze obecn rozdlit do ty forem :
neoprvnn uvn sofware
vroba neleglnho sofware
en neleglnho sofware
neoprvnn zasahovn do programu
2.3.3.1.2. Neoprvnn uvn software
Jde o jednu z nejrozenjch forem sofwarovho pirt-
stv, kter je pmo zvisl na nsledujcch dvou formch
(vroba neleglnho sofware a en neleglnho sofware)
a recipron vytv podmnky pro fungovn tchto forem.
Spov v uvn nelegln zskanch kopi, anebo v uvn
legln zskanch kopi, ale na vtm potu pota nebo ve
vtm potu ne povoluje zkon i smlouva.
Toto neoprvnn uvn sofware meme jet rozle-
nit dle zpsobu uit :
domc uivatel, kter zskal ppadn dle zskv rznm
zpsobem sofware pro svou osobn potebu
uvn neleglnho sofware pro komern ely, kdy fr-
ma bu uv pirtsk sofware, anebo uv vt mno-
stv kopi sofware ne na kter m licence.
potaov herny.
2.3.3.1.3. Neoprvnn uvn software domcm uivatelem
Uvn nelegln zskanho sofware domcm uivatelem
pro svoji osobn potebu je nejjednodu forma sofwarovho
pirtstv a jeden z nejtypitjch zpsob pchn. Podstat-
nm aspektem je zde cena sofware a kupn sla u vtiny do-
mcch uivatel. Je typick, e si tito domc uivatel z valn
vtiny takto opatuj sofware, kter je vkonnj i moder-
nj a tento sofware pak uvaj. Pesto, e tato delikvence je
veobecn znm, plon znan rozen, nen tato trestn
innost aktivn odhalovna a je zjiovna a dokumentovna
pouze v souvislosti s realizac jin trestn innosti.
2.3.3.1.4. Neoprvnn uvn software pro komern ely
U podnikatel a spolenost, kter vyuvaj vpoetn tech-
niku, jde o neochotu uvolnit fnann prostedky a zpravidla
o snen nklad. V praxi jsou zjiovny v komern oblasti
dv zkladn formy neleglnho uvn sofware:
uvn pirtsky zskanho sofware
provoz jednoho legln zskanho programu na vce po-
tach bez smluvnho ujednn.
2.3.3.1.5. Neoprvnn uvn software potaov herny
Ke zvltnmu zpsobu pchn tto trestn innosti doch-
z v potaovch hernch. Jedn se o vzjemnou kombina-
ci obou pedchozch neleglnch uvn, kdy je uvno pi-
rtskch kopi sofware anebo jsou legln kopie sofware
uvny na vce potach ne povoluje licence a zkon.
V mnohch ppadech je legln nebo nelegln sofware na-
instalovn na server, kter umouje uvn jednoho sof-
ware vce uivatelm v relnm ase.
2.3.3.1.6. Vroba neleglnho software
Jde pedevm o koprovn i ppadn upravovn pvod-
nho sofware (slouc k zakryt pvodu licence). Samotnou
vrobu pirtskch kopi sofware meme rozlenit dle zp-
sobu vroby :
vroba prmyslov (v lisovnch)
vroba manufakturn (na vypalovacch zazench)
domc vroba
koprovac sluby.
Forma neoprvnn vroby tzv. prmyslov vroba je ja-
ko forma trestn innosti v oblasti sofwaru dosud v R sp-
e vjimen. Na zklad zkuenost ze zahrani a obdobn
trestn innosti s jinmi obdobnmi komoditami zbo je tuto
mono rozdlit do t skupin podle hledisek monosti vro-
by, distribuce a konspirace: U prvnch dvou skupin se jedn
o tuzemskou vrobu a rozdl mezi tmito dvma skupinami je
v clovm uren prodeje. Jedn se bu o tuzemsk trh (vt
nebezpe odhalen pachatele), phranin, i zahranin trh,
kde riziko odhalen vrobnho zvodu a organiztora trestn
innosti je podstatn ni. V tetm ppad se jedn o vro-
bu zahraninho charakteru s clem prodeje v R. Vzhledem
k vskytu organizovanch zloineckch skupin na naem ze-
m je pravdpodobn existence nelegln prmyslov vroby
sofware pouze otzkou nedalek budoucnosti (pokud ji ne-
203

9
Koncepce boje proti trestn innosti v oblasti informanch techno-
logi vetn Harmonogramu opaten. Ministerstvo vnitra. http://
www.mvcr.cz//dokumenty/technologie/uvod.html
n skutenost), nebo zisky, kter jsou dosahovny nelegln
vrobou sofwaru, jsou znan vysok.
elem manufakturn vroby je rovn vdlen innost
na rozdl od domc vroby, kde se jedn o poizovn pirt-
skch kopi pouze pro vlastn potebu. Maticov zdroje pa-
chatel uvedench forem trestn innosti (domc a manu-
fakturn vroby) je mono hledat ve tyech rovinch:
poizovn pirtskch kopi z vlastnho legln zskanho
sofwaru. Tato monost pichz v vahu pouze u vroby
manufakturn , nebo z legln zskanho sofwaru nen
poteba zskvat vce kopi pro vlastn potebu,
poizovn pirtskch kopi z cizho legln zskanho
sofwaru. V danm ppad pichz v vahu dv mo-
nosti, a to bez vdom majitele , i s jeho vdomm. V pr-
vm ppad se me jednat nap. o pozen kopie pmo
v zamstnn, nebo zapjen leglnho sofwaru bez vdo-
m majitele zamstnavatele za elem pozen nelegl-
n kopie. V druhm ppad se jedn o vdom zapjen
legln zskanho sofwaru od znmho se znalost elu
zpjky, i pachatelem vytvoen legendy,
poizovn kopi z ji pirtskho sofwaru,
neoprvnn poizovn kopi z internetov st.
10
Vroba pomoc koprovacch slueb v nabdce zlohovn dat
a sofware, co v samm dsledku nen v rozporu s legisla-
tivnm rmcem tto problematiky. Je vak nutn dodro-
vat pravidlo rozmnoen z originlnho nosie a zkonn
poet kopi. Toto pravidlo nen prakticky dnm podni-
katelskm subjektem v tomto oboru dodrovno a poet
vyplench kopi se d pouze pnm zkaznka. S pokle-
sem cen zapisovacch mechanik dochz i k poklesu zjmu
o tuto slubu.
2.3.3.1.7. en neleglnho software
en neleglnho sofware lze chpat jako distribuci kopi
nelegln vyrobenho sofware k jeho potencionlnm uiva-
telm, za jakkoliv druh platy, na zklad kter vznik jma
autorovi. Dle zpsobu tto distribuce je mono tuto lenit :
cestou pmho prodeje
en cestou pjoven sofware
en cestou rznch inzerc (novinovch, Internetem atp.)
en cestou instalace neleglnho sofware do nov vpo-
etn techniky.
V ppad en pmm prodejem jde o distribuci pomoc
prodejc na burzch a tritch. Dominantn postaven v t-
to distribuci zaujmaj pedevm asijt prodavai, kte jsou
pevn vyuvni ze strany prmyslovch velkovrobc
pirtskho sofware.
U en cestou pjoven jde pedevm o monost vpj-
ky leglnho sofware, kter je nsledn dle koprovn. Sa-
mozejm, e samotn pjovn sofware je dikc autorskho
zkona zakzno v ppad, e k tomuto autor nebo nositel
autorskch prv nedal souhlas.
en cestou inzerc je jeden z typickch zpsob en
neleglnho sofware. Vrobce uveejn bu pmo seznam
sofware, kter m k dispozici, nebo uveejn nabdku sof-
ware v obecn poloze, jeho seznam v ppad zjmu na po-
dn zale. Zjemce se pot s inzerentem spoj a nadefnuje
si, o jak druh sofware m zjem. Inzerent mu poslze vti-
nou na dobrku potou zale poadovan sofware.
en nelegln zskanho sofware pomoc potaov s-
t Internet je velmi sloitm problmem, Nelegln vrob-
ce inzerent, kter m k Internetu pstup, zveejn kom-
pletn seznam nabzenho sofware. Zjemce si pot objedn
pomoc elektronick poty vybran sofware. Inzerent zasl
pirtsk sofware potovn dobrkou, ppadn po obdren
sjednan fnann stky zale tento sofware pmo zjemci
pomoc Internetu do jeho potae. Byla zaznamenna i for-
ma, kdy inzerent zale pomoc elektronick poty zjemci
elektronickou adresu msta (vtinou serveru), kde je sjed-
nan sofware umstn.
en pomoc instalace neleglnho sofware do nov v-
poetn techniky je forma trestn innosti jej podstatou je
zejmna upoutn a zskn zkaznka, z eho plyne samo-
zejm i vhodnj postaven na trhu. Toto jednn spe
asociuje nekalosoutn aspekty, nicmn poruen autor-
skoprvnho rmce je zde vdy prioritn.
2.3.3.2. Hudebn pirtstv
Existuj objektivn podmnky, kter rozvoj tto patologick
protispoleensk innosti motivuj, usnaduj a umouj.
Jde zejmna o nsledujc aspekty :
znan poptvky po rozmnoeninch
pomrn znan fond volnho asu vt monosti vyu-
it rozmnoenin
plon rozen reprodukn techniky
cenov dostupnost
Obecnm faktorem psobcm ve prospch masovho roz-
voje produkce pirtskch rozmnoenin je charakter a mo-
nost konzumace tchto produkt je vrazn mezinrod-
n a jedn se tedy o produkt internacionlnho charakteru.
Pedmtem negativnho jednn se stvaj nejen autorsk d-
la s vkony vkonnch umlc, ale i chrnn sloky osob-
nostn nedovolenm uvnm fotograf fyzickch osob, kte-
r jsou pouity na rozmnoeniny obal.
2.3.3.2.1. Nejdleitj druhy hudebnho pirtstv
Rozliujeme ti hlavn skupiny vrobk:
bootlegy, neautorizovan hudebn nahrvky ivch vystou-
pen
pirtsk kopie (pirtstv v um smyslu) a
(identick) padlky.
Bootlegy jsou neautorizovan hudebn nahrvky ivch vy-
stoupen. Bootlegger je ten kdo nahrv koncert bez souhlasu
interpreta (a poadatele koncertu) na propaovanm nahr-
vacm zazen. Dnen rove techniky tento druh pirtstv
nesmrn usnaduje. Techniky pozen nelegln nahrvky
mohou bt rzn
pomoc vlastnch mikrofon,
napojenm na kabel nebo mixn pult,
podplacen technickho personlu apod.
Tento druh pirtstv je ve stejn me rozen v oblasti roc-
ku, popu, jazzu i klasiky. V poslednch letech vykrystalizova-
ly dv formy zpenen tchto ivch nahrvek:
204

10
DVOK, V., BUDKA, I.: Mon formy sofwarovho pirtstv v R. In
Kriminalistick problematika pi odhalovn, vyetovn a prevenci sof-
warovho pirtstv. Sbornk odbornch sdlen ze semine uskuten-
nho na PA R dne 26. 1. 1999. Uspo. Suchnek, J..Praha : PA R, 1999,
s. 159166
Klasick bootleg se obrac na sbratele a prodv se pod
rukou na edm nebo ernm trhu.
Posluchask bootleg se obrac na bnho zkaznka a lze
jej zskat v normlnm hudebnm obchodu.
asto se sem potaj i neautorizovan rozhlasov nahrv-
ky a neautorizovan zveejnn nezveejnnch studiovch
nahrvek. Oznaen nen zcela vstin, protoe tyto vrob-
ky vyuvaj jinch zdroj ne pravch ivch nahrvek. Za-
azen se ale vilo a je sten oprvnn, protoe se boot-
legy v irm slova smyslu dostvaj na trh stejnmi kanly
jako prav.
2.3.3.2.2. Pirtsk kopie (pirtstv v um smyslu)
U vech forem kradench kopi pouv pirt jako pedlo-
hu existujc dostupn zvukov nosie. Podle druhu a potu
pedloh, kter pirti pouili, lze je rozliit na:
klasick pirtsk kopie,
pirtsk kompilace a
pirtsk mix.
2.3.3.2.3. Klasick pirtsk kopie
Klasick pirtsk kopie kompletn pebr vzorov zvukov
nosi, kter v jin podob pin na trh jako originl. Pir-
ti pitom asto pouvaj smylen znaky, aby v zkaznkovi
vzbudili dojem, e se jedn o legln licenn vrobek, kter je
ve srovnn s originlem levnj. Tyto pirtsk kopie se vdy
obracej na bnho zkaznka, kter je zlkn velmi pzni-
vou cenou, nikdy vak ne na sbratele. Pirti pitom vyuva-
j jak nevdomosti, tak bezstarostnosti zkaznk. Odbornk
okamit v, e se mus jednat o pirtsk kopie, pokud se ak-
tuln materil pikovho umlce objev pod jinou znakou
gramofonov spolenosti (etiketa) ne originl.
2.3.3.2.4. Pirtsk kompilace
U tto formy pirtsk kopie nevyuv pirt jednu pedlo-
hu, ale sestavuje soubor z vce originlnch hudebnch titu-
l v poad, kter v tto kombinaci neexistuje u originlnch
producent nebo jejich licennch partner. Tyto kompilace
asto nabzej zjmov pirti na zklad pedplatnho v te-
rnu nebo na diskotkch a piblin msn prezentuj ak-
tuln hitpardu.
Podazenm druhem kompilanho pirtstv jsou licen-
n podvody. Pochybn frmy prodvaj zainteresovanm hu-
debnm frmm licence, kter by nebylo mon zskat u vlast-
nch majitel prv nebo jen za podstatn vy cenu. Obchod
se odehrv ped vrobou hudebnch nosi. Ve skutenosti
jsou tyto licenn smlouvy bez jakkoli hodnoty. Oprvn-
n k poskytovn uivatelskch prv se dokld zfalovan-
mi smlouvami nebo etzcem smluv, kter nen mon vy-
sledovat a na zatek k samotnmu umlci. Falen licence
sice k niemu neopravuje, ale poskytuje relativn bezpe-
nost ped trestnm sthnm. Protoe pokud originln v-
robce proke sv prvo na nahrvku, neoprvnn uivatel
se odvol na to, e dvoval pravosti licence, a tud jednal
nemysln (bona fde) .
2.3.3.2.5. Pirtsk mixy (ilegln diskomix)
Nekopruj se cel tituly za sebou, ale hudebn zlomky se se-
sthaj tak, e vznikne souvisl celek bez peruen. Vznika-
j na mixnm (potaovm) pultu a vchozm materilem
jsou vtinou dostupn zvukov nosie. K pirtskmu mixu
lze t jet potat sampling. Jedn se o technicky nron
neautorizovan vyuit ciz prce zvukov lupistv. Jed-
notliv instrumentln nebo vokln sekvence a cel hudeb-
n zlomky existujc zvukov nahrvky se digitalizuj a s takto
upravenm materilem je libovoln manipulovno upravo-
vno a pedkldno jako vlastn dlo.
2.3.3.2.6. Legln pirtsk kopie
Jedn se o neautorizovan vyuit materilu z oblasti oldies
(back-catalogue) na zklad prvnch nedostatk. asto se
jedn o pirtsk kompilace s nahrvkami jednotlivch hudeb-
nk, nebo s prezy mdnmi vlnami i hudebnmi smry.
2.3.3.2.7. Identick padlky (counterfeits)
Padlky se od pirtskch kopi odliuj tm, e pesn a rela-
tivn dsledn napodobuj vnj vzhled pedlohy. Jsou od
originlu velmi tce odliiteln a maj schopnost zmst i ru-
tinovan obchodnky. Ji del dobu se objevuj na tuzem-
skm trhu obdobn padlky a jejich pvod je ve vtin p-
pad ve vchodn Asii a vchodn Evrop. Pi importu na n
trh maj uveden padlky vzbudit dojem, e jde o pln legl-
n dovoz autorizovanch nosi. Rozpoznat pirtsk CD za-
mchan mezi originln produkci na prodejn je v podsta-
t nemon. Bezpen rozpoznn padlku je mon jen ve
specilnch laboratoch. Tato skutenost ztuje boj proti ta-
kov form pirtstv.
2.3.3.2.8. Identikan znaky pirtskch nosi
Pomoc uritch znak, kter jsou odlin u pirtskch v-
robk a vrobk leglnch se da pomrn spn vyvjet
metodika pro rozeznvn pirtsk vroby. Hlavn zsadou
je skutenost, e v ppad vizulnho zkoumn je zjitna
existence 2 3 rozdl, jedn se z 99% o padlek.
Magnetofonov kazety pirtsk produkce se rozchz
s originly v tchto zkladnch znacch :
booklet (tiskov doprovod) je u originlnch nosi zsad-
n nkolikastrnkov s dokonalm tiskaskm zpracov-
nm, gramaticky bezchybn, pesn zastien a v mstech
ohybu perforovn. Pirtsk nosi m booklet jednoduch,
na rubu zpravidla bez potisku nebo s ernoblm potiskem,
tisk je nekvalitn, nen iteln psmo, v textu se mohou vy-
skytovat gramatick chyby a okraje paru jsou patn za-
stieny,
copyrightov znaky zpravidla pln chyb nebo jsou opat-
eny znakou, logem pirtskho vrobce, rov kd (sym-
bol EAN) je tk napodobit, nebo ky rek jsou v tis-
cinch milimetr, toto nelze doclit bnmi koprovacmi
stroji, co je pinou rozmazanosti tohoto kdu a zpravi-
dla tento kd neodpovd vrobku a zemi vroby,
otvory pro trny v bookletu maj bt ovlnho tvaru, u pi-
rtskch nosi chyb zcela, ppadn jsou kulat, nepes-
n zasazen proti trnm, jsou znateln otepy pro nsil-
nm proraen, tlo nosie v ppad pirtskho vrobku
nem vbec dn potisk nebo potisk je neutrln pou-
van stejn u vech nosi tohoto pirta,
stop kazety, dlka kazety u pirtskho nosie je stop
originln nahrvky pizpsobena dlce pouitho nena-
hranho nosie, kter je k dispozici, asto nen nahrvka
pln nebo naopak vznikaj hluch msta , kter jsou
205
vyplnna neplnm zznamem titulu, kter na originl-
nm nosii vbec nefguruje, kvalita zznamu je u origin-
lu v Hi-Fi kvalit, v ppad pirtskch nosi tato kvalita
nen doclena
hologramov nlepka v ppad neleglnho nosie v ho-
logramovm proveden, je pi nklonu vidt dvoj obraz,
u pirtskho nosie je patrn pouze tzv. duhov efekt,
hbet kazety m vylomen oknka zamezujc pepisu z-
znamu, s touto malikost se pirti nezabvaj,
plastov obal je u pirtskch vrobk bez trn pro fxaci
kazety,
cena jedn-li se o kvalitn pirtsk nosi je cena jen o n-
co mlo ni ne cena originlnho nosie. Z tohoto d-
vodu nelze brt cenu jako jeden z rozhodujcch znak pi
posuzovn.
Kompaktn disky jejich kvalita je na nesrovnateln vy-
rovni a proto pro vizuln posouzen nen tolik prostoru,
nicmn lze najt urit znaky :
stedov krouek pirtskho nosie nen oznaovn k-
dem IFPI, SID kdem, rovm kdem, kdem pro ozna-
en CD a uveden frmy vydavatele,
hologramy popsno ji u MC
booklet je u originlu obdobn jako u MC potitn uvnit
z nkolika stran, je seit, titn hlubotiskem a v mstech
ohybu perforovn. Pirtsk booklet tvo asto jen dvou-
list v ernoblm proveden, okoprovan, nen seit, chy-
b perforace, v mstech pehybu jsou znateln stny, okra-
je jsou patn zastieny a asto je markantn bl nestej-
n irok prouek,
cena plat zsada uveden u MC.
2.3.3.3. Audiovizuln pirtstv
V ppad pirtstv v oblasti audiovizulnch dl jde o toky
na autorsk prva vrobc tchto dl. Podmnky a piny
pchn tto trestn innosti a jej formy jsou obdobn jako
u hudebnho pirtstv (klasick pirtsk kopie, identick pa-
dlky. dovoz, prodej apod.)
2.3.3.3.1. Formy prodeje pirtskch fono a video nosi
Prodej padlk a plagit jakhokoliv zbo nen v esk re-
publice dnm problmem. Tento prodej meme specif-
kovat ve vztahu k provozovnm tedy na:
prodej stnkov
kamenn obchody
podomn prodej
inzertn prodej
Stnkov prodej pat mezi jednu z nejvce problematic-
kch forem prodeje zbo. Smyslem tohoto prodeje je pibl-
en se podnikatel samotnm kupujcm, vytven nabdky
a uspokojovn poptvky na z rznch hledisek atraktivnch
mstech, kde by za normlnch okolnost klasick provozov-
na nemohla vzniknout. Stnkov prodej je pedevm dom-
nou Asijc. Jejich vytrvalost, ple, fexibilita a pedevm pro-
pojen mezi vietnamskmi prodejci a vietnamsko-nskmi
organiztory a zsobiteli tri je peduruje k tomu, e ta-
to obchodn teritoria ji ovldaj nebo v blzk budoucnos-
ti ovldat budou.
U stnkovho prodeje se z velk sti jedn o prodej tex-
tilu, obuvi, alkoholu cigaret a dalch vrobk, pi jejich v-
rob, prav a nebo distribuci je poruovn zkon. Trestn
innost je pchna neplacenm celn poplatk, spotebn da-
n a dan z pidan hodnoty v pln vi a rovn i poruov-
nm prv v oblasti duevnho vlastnictv. Na mstech, kde je
vytvoena poptvka, proud do tohoto systmu padlky a fal-
sifkty. Sttn orgny nejsou schopny zajistit kontrolu dan
z pjmu u tchto obchodnk, nebo tito etnictv vedou ne-
pln (pokud ho vbec vedou) a jakkoliv kontrola vpotu
dan z pijmu ze strany sttu neodpovd skutenmu stavu.
Tyto podnikatelsk subjekty se pro fnann ad tv jako
prodlen, ppadn nevyvjejc podnikatelskou aktivitu. Ve
skutenosti vak nakupuj zbo za hotov bez jakchkoliv
doklad, kter okamit prodvaj. Faktura slou pouze do
doby prodeje zbo (pokud vbec existuje).
V tzv. kamennch obchodech (co jsou stabiln provozov-
ny), kde dochz k poruovn prv k duevnmu vlastnictv,
je situace obdobn jako u stnkovho prodeje. Pro spotebi-
tele m vhodu, kter spov pedevm:
v identifkaci majitele i pronajmatele prodejny a dle v
tchto provozovnch je nabzeno zbo v cel sv irok
kle prakticky jako u stnkovho prodeje, ale v pevn
vtin plagity i padlky jsou na velmi vysok rovni.
Cenov relace ji pro spotebitele vhodn nen, nebo je
na zhruba stejn, i obvykl rovni, jako ve skutench zna-
kovch prodejnch i pesto, e se jedn o padlky.
Podomn prodej je jednou z forem, kter nen v naich
podmnkch tolik rozen. V souvislosti s vrobkovm pi-
rtstvm jde samozejm o prodej, kter je stejn asociln
jako prodej stnkov. Jde pedevm o nabzen plagit tex-
tilu, obuvi a pirtskch audio-video nosi.
V ppad inzertnho prodeje, to znamen prodeje, kter
je uskuteovn pomoc inzerce a ji v tiskovinch i na In-
ternetu. je nabzeno zbo z oblasti autorskoprvn ochrany,
tedy hudebn nosie, video nosie, sofware. Tmto zpso-
bem dochz k nesmrnm kodm na jedn stran oprvn-
nch fyzickm i prvnickm osobm, na stran druh do-
chz ke znanm ztrtm fsklnm, nebo jde o produkty,
kter v nkterch ppadech maj znanou fnann hodnotu.
Samozejm, e nejvtm problmem je identifkace tchto
osob, nebo inzertn prodej skt znanou mru anonymity,
zejmna inzertn prodej pomoc st Internetu.
2.3.3.3.2. Piny a podmnky pchn trestn innosti kriminogenn
faktory
Zkladnm problmem je fnann dostupnost pirtskch
vrobk. Originln hudebn CD lze zakoupit v obchodn
sti v cen kolem 600,K u zahranin a 400, a 500,K
u esk produkce. Hodnota pirtskho CD zpravidla nepe-
shne 100,K.
Jet vt je tento rozdl u sofware. Originln program
se pohybuje v cen nkolika tisc korun, ale i nkolika des-
tek tisc korun (nap. specializovan grafck programy). Ori-
ginln vrobky jsou he dostupn pedevm pro skupinu
mladistvch a mladch dosplch. Pitom prv tato skupi-
na lid je nejvtm konzumentem hudby, potaovch her,
flmov produkce.
Pevn st spolenosti tuto innost nepovauje za spo-
leensky nebezpenou, je ochotna ji tolerovat a spolupodl
se vdomm nkupem pirtskch vrobk. Ve spolenosti
pevld nzor, e originln produkty jsou pedraeny a ta-
206
to skutenost ospravedluje nelegln koprovn. Zmnit
nhled spolenosti, vysvtlit pojem duevnho vlastnictv
a zmnit vnmn spolenosti tto trestn innosti je kolem
dlouhodobm a je to jednm z kol prevence.
Podmnkou pro pchn trestn innosti je odpovdajc
technick vybaven. st pachatel tak vyuv vpoetn
techniku na svm pracoviti , rozenj vak bude v sou-
asn dob koprovn v domcch podmnkch. Na roz-
dl od produkt fonografckho prmyslu, jejich vrobky
(CD, DVD, videokazety) si udruj vcemn stlou hladi-
nu cen, elektrotechnick prmysl neustle sniuje ceny v-
poetn techniky a jejho psluenstv i vypalovacch me-
chanik CD-RW. Dsledkem je masov rozen vpoetn
techniky v domcnostech, kter umouje snadn pirtsk
koprovn.
Formy a zpsoby pchn trestn innosti na seku duev-
nho vlastnictv jsou odvisl od pedmtu zjmu pachatele,
kterm mohou bt:
ochrann znmky, jejich pouitm u druhoadch vrob-
k se zvyuje jejich prodejnost.
jednotliv dla majc charakter hudebn, flmov, televiz-
n, i sofware, u nich je prodejnost zvyovna lukrativn
nzkou cenou a nebo pedstihem ped ofciln vrobou,
distribuc a prodejem (nap. Pse pro Dianu byla pirtsky
natoena a distribuovna dve ne ofcilnm vrobcem).
2.3.3.3.3. Kriminogenn faktory
Na zklad stavu a vvoje trestn innosti na seku duevn-
ho vlastnictv lze precizovat urit kriminogenn faktory, kte-
r tuto innost usnaduj, a v nkterch ppadech dokonce
podmiuj a zapiuj. Jde pedevm o :
nzkou rove prvnho vdom jak u pachatel trestn
innosti, tak i u potencionlnch zkaznk a uivatel,
rychl rozvoj trhu s pirtskm zbom a rst potu pod-
nikatelskch subjekt psobcch v dan oblasti,
snahy o nalezen odbytu za kadou cenu a s tm spojen
nabdka zbo za lukrativn, velmi nzk ceny v porovnn
s cenami originlnch vrobk
pomrn nzk kupn sla potencionlnch zkaznk
podceovn a urit pehlen tto trestn innosti ze
strany orgn innch v trestnm zen,
nejasnost a nejednotnost vkladu skutkovch podstat z-
jmovch trestnch in,
nejednotnost postupu jak policejnch orgn, tak i org-
n sttn sprvy pi potrn trestn innosti, neprunost
reakce na vvoj v dan oblasti,
neprun soudnictv a to jak obchodn, tak i obansk
a z toho pramenc tendence k plin kriminalizaci ak-
tivit v tto oblasti,
zdlouhavost trestn prvnho zen a s tm souvisejc re-
cidiva a faktick negace elu trestu,
pronikn zloineckch struktur do zjmovho prosted,
siln vliv mezinrodnho prvku,
vysok stupe organizovanosti, latence tto trestn in-
nosti, pouvn konspirativnch metod pi jejm zakr-
vn, vysok stupe variabilnosti z pohledu pedmtu z-
jmu pachatel,
plin liberlnost prvnch pedpis upravujcch pod-
mnky podnikn v dan oblasti (podnikn cizinc,zaa-
zen mezi ivnosti voln aj.),
faktick nemonost zajitn a znien pirtskch vrobk
pi neprokzn vech znak skutkov podstaty trestnho
inu.
Uveden faktory maj negativn vliv nejenom na stav a v-
voj kriminality v dan oblasti, ale i na efektivitu procesu od-
halovn a dokumentovn tto trestn innosti. V potcch
bylo sil orientovno pedevm na prokzn subjektivn
strnky trestnho inu.V souasn dob se klade draz na
prokzn objektivn strnky. Nejednotnost vkladu jednot-
livch skutkovch podstat pak vede zcela zkonit k diame-
trln odlinosti poadavk jednotlivch orgn innch
v trestnm zen na dokumentovn trestn innosti. Sprv-
n vyhodnocen kriminogennch faktor, z hlediska asovho
psoben, jejich vlivu na stav a vvoj kriminality, jejich iden-
tifkace m vliv i na innost samotn koncepce kontroly kri-
minality, zejmna v oblasti preventivnch strategi.
2.4. Vyhodnocen zpracovanch koncepc
V rmci resortu Ministerstva vnitra R a dalch zaintereso-
vanch ministerstev byly v poslednch letech zpracovny do-
sud dv koncepce tkajc se kontroly kriminality v pedmt-
n oblasti. Ob koncepce boje proti trestn innosti vychzely
z konkrtnch poznatk policejn prce a rovn i z informac
z nejrznjch oblast spoleenskho ivota. Jedn se o:
Koncepce boje proti kriminalit v oblasti duevnho vlast-
nictv
Koncepce boje proti trestn innosti v oblasti informa-
nch technologi
2.4.1. Koncepce boje proti kriminalit v oblasti duevnho vlastnictv
Jak vyplv z dvodov zprvy vlda esk republiky usne-
senm . 673 ze dne 29,10.1997 pijala v rmci aktualizace
koncepce boje proti organizovanmu zloinu kol vypraco-
vat koncepci boje proti obchodovn s padlanm a pirtskm
zbom. Na zklad dal analzy vvoje kriminality byl sta-
noven usnesenm vldy . 342 ze dne 18. 5. 1998 bezpenost-
nm rizikem komplexn sek prv k duevnmu vlastnictv
a kol byl rozen tak, aby se vztahoval k problematice prv
k duevnmu vlastnictv jako celku. Na Ministerstvu vnitra
R byl zpracovn vodn pracovn text a dne 17. 9. 1998 byl
tento text rozesln ministrem vnitra k posouzen ministrm
ministerstev esk republiky, nejvymu sttnmu zstup-
ci, pedsedovi adu prmyslovho vlastnictv a pedsedovi
adu pro sttn informan systm. Na zklad zk spolu-
prce ministra vnitra, ministra kultury a ministra prmyslu
a obchodu byl dopracovn text koncepce a Koncepce boje
proti kriminalit v oblasti duevnho vlastnictv byla pija-
ta usnesenm vldy . 330 ze dne 14. 4. 1999.
Koncepce je obsahov rozlenna na st analytickou a st
programovou. Analytick st strun popisuje situaci na se-
ku kriminality pchan v oblasti duevnho vlastnictv. Kde
je provedena charakteristika pedmtu duevnho vlastnictv,
zhodnocena oblast prvn pravy ochrany prv k duevnho
vlastnictv z pohledu mezinrodnho (mezinrodnch smluv)
a z pohledu esk republiky, zejmna pak prvnch norem,
kter se tkaj sledovan problematiky. Strun je provedena
analza trestn innosti vychzejc ze statistickch ukazatel
207
a dle jsou provedeny analzy sek prmyslovch a autor-
skch prv a kriminality informanch technologi. Odpov-
dajc pozornost tkajc se rovn analzy je vnovna p-
inm a kriminogennm faktorm, kde v sedmi bodech jsou
strun provedeny charakteristiky tch nejzvanjch.
V kapitole dosavadn aktivity zamen na ochranu duev-
nho vlastnictv je provedena charakteristika subjekt (stt-
nch i nesttnch), kter se angauj na seku ochrany prv
k duevnmu vlastnictv a dle strun charakteristika jejich
innost a vznamu v dan oblasti. Velmi dleitmi aktivi-
tami, kter jsou v koncepc analyzovny jsou aktivity tkaj-
c se koordinace innosti, a u se jedn o souinnostn akce,
spoluprci i neformln spoluprci mezi stednmi org-
ny sttn sprvy, nesttnmi subjekty a nebo i se zahranin-
mi policejnmi sbory. Nap. Generln editelstv cel Minis-
terstva fnanc R spolupracuje s regionln stednou RILO
(Regional Intelligence Laison Of ces), kter se zabv ana-
lzou a sbrem dat poruovn prv k duevnmu vlastnictv
v rmci WCO (Svtov celn organizace).
Vznamn jsou dv meziresortn spoluprce, z nich jed-
na vznikla v roce 1997 na zklad Dohody o spoluprci pi
innosti zamen zejmna na poruovn pedpis o nekal
souti, ochrannch znmkch, oznaen pvodu vrobk,
uitch vzorech, prmyslovch vzorech, vynlezech a autor-
skm prvu (dle jen Dohoda). Dohodu uzavely esk ob-
chodn inspekce, Policie R, Ministerstvo fnanc R Gene-
rln editelstv cel a ad prmyslovho vlastnictv. V roce
1998 pistoupily k dohod dal smluvn strany stedn
a daov editelstv Ministerstva fnanc R a z Ministerstva
prmyslu a obchodu R odbor ivnost. Aktivity byly orien-
tovny zejmna do oblasti velkovroby, distribuce, vvozu
a dovozu pirtskho zbo. Jednou z prvnch innost bylo
vytvoen materilu Zsady spoluprce pi ochran vnit-
nho trhu ped poruovnm prv k ochrann znmce, ob-
chodnmu jmnu a chrnnmu oznaen pvodu, kde jsou
stanoveny postupy, informan toky a kontaktn msta tak,
aby v ppadech zjitn poruen pedpis mohla bt pro-
vedena kvalifkace zvadovho jednn (sprvn delikt, pe-
stupek nebo trestn in). Na zklad Dohody jsou provdna
pravideln prokolovni zamen k rozpoznvn pravos-
ti textilnch vrobk, na kter se vztahuj ochrann znmky
a v tto souvislosti se uskuteuj spolen akce esk ob-
chodn inspekce a Policie R.Dal innost vychzejc z do-
hody je zamena na prodej na tritch, kde je prodvno
mnoho produkt, ktermi jsou poruovna prva k duevn-
mu vlastnictv. Byla vypracovna analza stnkovho prode-
je a materil s nzvem Komplexn een stnkovho prode-
je v R se zabv eenm negativnch jev na sledovanm
seku a legislativnmi nvrhy v oblasti potrn poruovn
prv k ochrann znmce.
Meziresortn poradn komise je druhou platformou, na
kter probh meziresortn spoluprce k potrn vrobkov-
ho pirtstv. Komise vznikla v roce 1997 pi Ministerstvu pr-
myslu a obchodu R, kter je gestorem za Dohodu TRIPS
11
.
Meziresortn koordinan porady probhaj za asti zstupc
ministerstev, adu pro ochranu hospodsk soute, Nej-
vyho soudu, Vrchnho soudu v Praze, Vrchn soud v Olo-
mouci, adu prmyslovho vlastnictv, esk obchodn in-
spekce, Generlnho editelstv cel a Policie R. A dle jsou
na jednn zvny i nesttn subjekty psobc na seku ochra-
ny duevnho vlastnictv. Koordinan innost komise pi-
spv k dsledn aplikaci Dohody o obchodnch aspektech
prv k duevnmu vlastnictv (TRIPS) v eskm prvnm -
du a k dodrovn a posilovn ochrany prv k duevnmu
vlastnictv. V rmci tohoto se innost sousteuje:
na koordinaci orgn sttn sprvy v oblasti ochrany prv
k duevnmu vlastnictv a doporuen pro zamen jejich
innosti s ohledem na aktuln vvoj v tto oblasti v R,
na sledovn vvoje poruovn prv k duevnmu vlast-
nictv a innosti potrn obchodu s vrobky tato prva
poruujcmi,
na podnty k novelizaci platnch zkonnch novel a k n-
vrhm novch zkon,
na nvrhy dalch opaten k poslen a vynucen dodro-
vn prv k duevnmu vlastnictv a na ppravu podklad
pro rozhodnut o pijet tchto opaten,
na posouzen nvrh vcnch zmr zkon tkajcch
se vlun i prezov tto oblasti,
na koordinaci ppravy podklad pro jednn Rady
TRIPS,
na zpracovn stanovisek a podklad pro mezinrodn jed-
nn tkajc se oblasti ochrany prv k duevnmu vlast-
nictv v R, a to zejmna na pd OSN/Evropsk hospo-
dsk komise, a ve vztahu k USA (v souvislosti s hrozbou
obchodn politickch opaten v dsledku zaazen R
na tzv. Watch List zem poruujcch prva k duevnmu
vlastnictv podle ustanoven Special 301 obchodnho z-
kona USA)
12
.
V dal sti jsou prezentovny dosavadn aktivity sttnch
orgn a nesttnch subjekt zamen na ochranu duev-
nho vlastnictv a aktivity v rmci zajiovn koordinace pi
potrn kriminality v pedmtn oblasti. Koncepce dle ob-
sahuje legislativn zmry a organizan opaten realizova-
n v oblasti ochrany prv k duevnmu vlastnictv v prbhu
roku 1999 (jako nap. nvrh vcnho zmru zkona, kterm
se novelizuje trestn d, nvrh novely ivnostenskho zko-
na, apod.) a zahranin politick a mezinrodnprvn sou-
vislosti tkajc se dan problematiky.
V programov sti jsou navrhovny konkrtn koly s ter-
mny jejich plnn jejich realizace je nezbytn v boji proti
kriminalit v oblasti duevnho vlastnictv a splnn cl je
jsou koncepc stanoveny. Jedn se zejmna o zvrcen nep-
znivho stavu vvoje kriminality, minimalizovn negativ-
nch vliv psobcch v dan oblasti a tm zlepit kriteria pro
hodnocen esk republiky zahraninmi partnery, zejmna
USA a Evropsk Unie. Opaten zamen na boj proti kri-
minalit jsou rozlenna do sedmi oblast. Jedn se o oblast
medilnho psoben, vzdlvn, analytickou, organizan
a technickou, legislativn, meziresortn spoluprce a oblast
mezinrodn spoluprce.
208

11
Dohoda TRIPS je dohoda, kter je plohou 1C Dohody o zzen Svto-
v obchodn organizace (WTO), je vznamnm mezinrodn prvbm
a obchodn prvnm dokumentem

12
Viz Koncepce boje proti kriminalit v oblasti duevnho vlastnictv P-
loha k usnesen vldy .330 ze dne 14. dubna 1999
2.4.2. Koncepce boje proti trestn innosti v oblasti informanch
technologi vetn harmonogramu opaten
Koncepce boje proti trestn innosti v oblasti informanch
technologi si klade za cl analyzovat souasn stav a vvoj
trestn innosti v tto oblasti s postienm aktulnch pro-
blm vetn nvrh na een. Pi stanoven cl a prio-
rit vychz z vldnho dokumentu Sttn informan po-
litika cesta k informan spolenosti, kter vlda pijala
usnesenm . 525 ze dne 31. 5. 1999. Dle vychz z kon-
krtnch poznatk policejn prce na tomto seku krimina-
lity a informac z oblast spoleenskho ivota domcch i za-
hraninch zdroj. Jak je uvedeno v materilu Koncepce boje
proti trestn innosti v oblasti informanch technologi je
zkladnm vchodiskem nzor, e pstup sttu k tomuto ty-
pu trestn innosti m bt systmov, vyven podle spo-
leensk nebezpenosti, doucm zpsobem diversifkova-
n a zrove koordinovan skrze intenzivn spoluprci vech
zastnnch sloek
13
.
V koncepci jsou charakterizovny piny negativnch je-
v (nap. nepipravenost spolenosti na intenzivnj pro-
pojen bnch aktivit novmi technikami a technologiemi,
nezabezpeen komunikanch mechanism) nastnna jsou
mon een a navrena konkrtn opaten jak v oblasti pre-
vence tak je rovn kladen potebn draz na zjitn pod-
mnek pro dal kvantitativn a zejmna kvalitativn rozvoj
struktur (orgn innch v trestnm zen) k potrn infor-
man kriminality.
3. Prevence kriminality v oblasti duevnho vlastnictv
3.1. Vymezen prevence
Souasn stav kriminality, jej vvoj a realizace kriminln
politiky
14
v poslednch desetiletch stle vce a vce prokazu-
je opodstatnnost vyuvn kriminln prevence. Prevence
kriminality
15
je jedna z monch aktivit, kterou lze doclit od-
strann, oslaben i neutralizaci pin a podmnek zapi-
ujcch nebo umoujcch kriminalitu v oblasti duevnho
vlastnictv a tm napklad zastaven rstu a v nkterch p-
padech i podstatn snen kriminality spovajc v poruo-
vn prv k ochrann znmce, obchodnmu jmnu a chr-
nnmu oznaen pvodu, v poruovn prmyslovch prv
a poruovn autorskho prva a kriminality v oblasti infor-
manch technologi. Kriminln politika uplatovna na se-
ku poruovn prv v oblasti duevnho vlastnictv (tak jako
u kriminality obecn) lze rozdlit do dvou subsystm :
subsystm trestn politiky orientovan na represivn stra-
tegie a uplatovn trestnprvnho postihu,
subsystm preventivn politiky orientovan na preventivn
strategie a na provdn kriminln preventivnch opaten.
Oba subsystmy jsou povaovny teoreticky za relativn
samostatn a rovnocenn, pesto, e praxe je ale zcela rozdl-
n a neodpovd ve uvedenmu tvrzen. Skutenost, e stt
vynakld na preventivn innost daleko men prostedky
ne na policii, justici a vzestv tj. represivn orgny a jejich
innosti, je toho dokladem. Neexistuje ani obecn uznvan,
propracovan a ucelen teorie kriminln prevence a jej hlav-
n metodou je asi proto metoda experimentln.
16
Kriminologick teorie dl prevenci kriminality dle ob-
sahovho zamen na prevenci, sociln, prevenci situan
a prevenci viktimologickou a dle podle okruhu adrest na
prevenci primrn, prevenci sekundrn a prevenci terciln.
Sociln prevence je zamena na sociln kriminogenn fak-
tory na jejich odstrann, oslaben nebo jejich neutralizaci.
Situan prevence je zamena na odstraovn kriminogen-
nch situac
17
, na omezovn pleitost ke spchn trestnch
in a na zvyovn rizika dopaden pro pachatele. Viktimolo-
gick prevence je orientovna na potenciln a skuten ob-
ti trestnch in a do urit mry se pekrv s prevenc so-
ciln a prevenc situan.
Primrn prevenc rozumme pedchzen zloinu na z-
klad pesvdiv kulturn, hospodsk, dopravn a soci-
ln politiky clenm ovlivovnm situace a pin zloin-
nosti. Sekundrn prevence naproti tomu nalz sv tit
v trestn politice a v jejm praktickm prosazen. Terciln
prevence se vztahuje pedevm na trestnprvn a policej-
n boj s recidivou.
18
V souvislosti s vymezovnm obsahu prevence je nutn
se zmnit i o nkterch prvnch normch a jejich ustanove-
nch, kter se bu pmo a nebo nepmo prevence dotkaj.
V prv ed se jedn o stavu esk republiky, kde je obec-
n zaruena ochrana oban a jejich majetku v tom nejirm
smyslu. Dle e otzku prevence trestn d, ve kterm v 1
je uvedeno, e zen mus psobit k upevovn zkonnosti,
k pedchzen a zamezovn trestn innosti, k vchov ob-
an v duchu dslednho zachovn zkon a pravidel ob-
anskho souit i estnho plnn povinnost ke sttu a spo-
lenosti
19
. Ustanoven 158 , kterm trestn d e postup
209

13
Viz Koncepce boje proti trestn innosti v oblasti informanch techno-
logi vetn Harmonogramu opaten

14
Kriminln politika v irm smyslu je orientovna na systm sociln
kontroly kriminality v cel jeho i. Zahrnuje tedy nejen trestn politi-
ku, ale do urit mry i ostatn oblasti prvn politiky a dokonce do uri-
t mry sociln politiku, kolskou politiku, hospodskou politiku, me-
diln politiku aj., pokud e problmy dotkajc se prevence kriminali-
ty. Novotn,O., Zapletal, J., a kol., Kriminologie, Eurolex Bohemia, Praha
2001, ISBN 8086432084, str. 24

15
Prevenc kriminality (v um slova smyslu) rozumme soubor nejrz-
njch aktivit mimotrestnho charakteru orientovanch na odstrann,
oslaben i neutralizaci kriminogennch faktor s clem zastavit rst kri-
minality nebo doclit jejho zmenen. Pjde tedy o psoben na faktory
kriminality, na pleitosti a podnty k pchn trestnch in, o pso-
ben na potenciln pachatele a potencionln obti a o vytven zbran
proti pchn trestnch in. Novotn,O., Zapletal, J., a kol., Kriminolo-
gie, Eurolex Bohemia, Praha 2001, ISBN 8086432084, str. 159

16
Tamt str.159

17
Jako kriminogenn situace jsou oznaovny vechny zvltnosti spole-
enskho i prodnho prosted ve vztahu k prostoru a asu, kter usnad-
uj nebo doprovzej vznik trestnho inu. Kriminogenn situace mo-
hou existovat objektivn bez jakhokoliv piinn pachatele i obti,
nebo mohou bt zmrn, i bezdn pachatelem nebo obt navozeny.
Dlka trvn takov situace me bt velmi rzn(ZAPLETAL,J. a kol.
Kriminologie, tet upraven vydn,Policejn akademie Praha 2001,ISBN
8085981874)

18
Viz KAISER, G.,Kriminologie. 1. Vydn. Praha, C.H.Beck 1994, ISBN
8071790028, str.92

19
Zkon . 141/1961 Sb. o trestnm zen soudnm (trestn d) ve znn
pozdjch pedpis, el zkona 1, odst.1
ped zahjenm trestnho sthn ukld povinnost policejn-
mu orgnu aby na zklad vlastnch poznatk, trestnch ozn-
men i podnt jinch osob a orgn, na jejich podklad lze
uinit zvr o podezen ze spchn trestnho inu, uinil
vechna potebn eten a opaten k odhalen skutenost
nasvdujcch tomu, e byl spchn trestn in a smujc
ke zjitn jeho pachatele a dle je povinen init t nezbyt-
n opaten k pedchzen trestn innosti
20
. Zkon o Policii
esk republiky ukld tvarm Police upozorovat sttn
orgny, orgny obc, prvnick a fyzick osoby na skutenos-
ti, kter se dotkaj jejich innosti a mohou vst k hroen ne-
bo poruen veejnho podku anebo ohroen bezpenos-
ti osob nebo majetku
21
.
3.2. Subjekty zapojen do preventivnho boje v oblasti ochrany
duevnho vlastnictv
3.2.1. tvary a sluby Policie R z hlediska jejich psobnosti
a odpovdnosti
Za odhalovn a dokumentovn trestn innosti v oblasti
duevnho vlastnictv m gesci editelstv sluby kriminl-
n policie a vyetovn. Aktivn vak mohou spolupsobit
prakticky vechny tvary Policie R, pedevm policejn
orgny sluby kriminln policie a vyetovn , sluby po-
dkov, dopravn, cizineck a pohranin policie a skupina
pro styk s veejnost. Nen vylouena ani monost partici-
pace jednotlivch sloek tvaru pro odhalovn organizo-
vanho zloinu z pohledu monho vytven zloineckch
struktur a tvaru policie pro odhalovn korupce a zvan
hospodsk trestn innosti a to z pohledu monho pro-
rstn zloineckch struktur do sttn sprvy a samospr-
vy a ppadn korupce.
3.2.2. Sluba kriminln policie a vyetovn
Sluba kriminln policie a vyetovn na seku duevn-
ho vlastnictv v rmci vlastnho vkonu sluby psob pe-
devm formou:
provdn instrukt pro jin tvary,
poskytnut osobn a metodick pomoci tvarm jinch slu-
eb PR pi realizaci pmch bezpenostnch akc proti
distributorm pirtskch vrobk (klasick stnkov pro-
dej i prodej vrobk v pevnch objektech),
vkonu vlastn operativn ptrac innosti, operativnho
rozpracovn zskanch poznatk k trestn innosti,
postupu policejnch orgn ve smyslu trestnho du a in-
ternch normativnch akt v ppadech podn trestnho
oznmen i postupu podle zsady ex ofo.
3.2.3. tvar pro odhalovn organizovanho zloinu (OOZ)
Regionln pracovit tvaru pro odhalovn organizova-
nho zloinu se mohou v rmci svch kompetenc a psob-
nost podlet s tvary sluby kriminln policie a vyetovn
(SKPV) na plnn kol na seku odhalovn a dokumen-
tovn trestn innosti v oblasti duevnho vlastnictv. Jde
zejmna o problematiku zloineckch struktur, rizika sou-
visejc s mezinrodnm obchodem, vysok stupe organizo-
vanosti kriminality na seku duevnho vlastnictv.
3.2.4. tvar policie pro odhalovn korupce a zvan hospodsk
trestn innosti (POK)
V obdobnm postaven jako regionln pracovit OOZ
jsou expositury tvaru policie pro odhalovn korupce a z-
van hospodsk trestn innosti.Na seku odhalovn
a dokumentovn trestn innosti v oblasti duevnho vlast-
nictv dochz k zjitnm korupce pracovnk sttn sprvy,
zejmna celnch ednk.
Kompetence a psobnost OOZ a POK jsou upraveny
jejich jednotlivmi organizanmi dy.
3.2.5. Pracovit slueb Policie R
Jde pedevm tvar sluby podkov policie, sluby do-
pravn policie a sluby cizineck a pohranin policie, kter
mohou v rmci vkonu hldkov a obchzkov sluby pro-
vdt, v souladu s trestnprvnmi pedpisy, pestupkovm
zkonem,internmi normativnmi akty a jinmi pedpisy,sa-
mostatn i ve spoluprci s dalmi subjekty(zemn praco-
vit OI,ZPI,G cel,fnann ady,ivnostensk odbory
apod.) vlastn opaten.
3.2.6. Zkladn tvary sluby podkov policie
zskvn a provovn prvotnch signl a poznatk o re-
alizaci pirtskho zbo v distribun sti,
odhalovn, dokumentovn a nsledn postih protiprv-
nch aktivit pachatel v oblasti vrobkovho pirtstv.
3.2.7. Zkladn tvary sluby dopravn policie
podvn informac ze spravovanch databz evidence
motorovch vozidel,evidence idi k zjmovm osobm
tj.osobm podlejcm se na organizovn vroby, dovozu
distribuce pirtskch vrobk urenm pracovnkm slu-
by kriminln policie a vyetovn,
zskvn prvotnch signl a poznatk o peprav a dis-
tribuci zjmovch dopravnch prostedcch,
osobn aktivn podl na pprav a prbhu organizova-
nch bezpenostnch akc (nap. zajitn bezpenosti sil-
ninho provozu,kontrola vozidel, pepravovanho nkla-
du a osob).
3.2.8. Zkladn tvary cizineck a pohranin policie
podn informac ze spravovanch databz k fyzickm
osobm, cizincm podnikajcm na zem esk repub-
liky urenm pracovnkm SKPV
210

20
Zkon . 141/1961 Sb. o trestnm zen soudnm (trestn d) ve zn-
n pozdjch pedpis, Postup ped zahjenm trestnho sthn 158,
odst.1

21
Zkon . 283/1991 Sb. o Policii esk republiky ve znn pozdjch ped-
pis, Vztahy policie ke sttnm orgnm, orgnm obc, prvnickm a fy-
zickm osobm 47 odst. 3
osobn aktivn podl na pprav a prbhu organizova-
nch bezpenostnch akc (koly v souvislosti s kontrolou
pobytu cizinc a ohlaovac povinnost).
3.2.9. Dal sttn subjekty
Se sttnmi subjekty spolupracuje PR v tto oblasti na pod-
klad zkona . 283/1991 Sb., o Policii esk republiky, na z-
klad trestnho zkona a trestnho du ve znn pozdjch
zmn a doplk, na zklad pestupkovho zkona a resort-
n prvn pravy.
3.2.10. Ministerstvo nanc R
3.2.10.1. Generln editelstv cel (odbor ptrn)
innost regionlnch pracovi celn sluby je zena zko-
nem . 13/1993 Sb.,celn zkon,ve znn pozdjch pedpi-
s. Celn ady psob v rmci trestnho zen jako policejn
orgny, jejich pravomoc je upravena v 12 odst.2 psm.a-g)
trestnho du. Vztahuje se tedy k tzv. fsklnm deliktm,k-
ter souvisej s celnm zenm. Do tto kategorie pat t
trestn iny na seku poruovn prv k duevnmu vlast-
nictv souvisejc s mezinrodnm obchodem. Celn sluba
je vznamnm partnerem Policie R v oblasti boje proti v-
robkovmu pirtstv.
3.2.10.2. Finann ady
S regionlnmi pracoviti sprvce dan (zemn fnann a-
dy) je mono konzultovat a spolen eit problmy z pohle-
du vzjemn vazby poruovn prv k duevnmu vlastnic-
tv na daov delikty. Tyto formy vzjemn spoluprce jsou
v praxi aplikovny. Pslun regionln pracovit mohou,a
tak se tak dje,participovat i na pprav a prbhu preven-
tivn bezpenostn akce.
3.2.11. Ministerstvo prmyslu a obchodu R
3.2.11.1. ivnostensk odbor
innost regionlnch pracovi ivnostenskho odboru MPO
R vyplv ze zkona . 455/1991 Sb.,o ivnostenskm pod-
nikn ,ve znn pozdjch pedpis. Postup ivnostenskch
ad v oblasti vkonu a dozoru na dodrovn zsad ivnos-
tenskho podnikn je upraven mimo jin i Metodickm po-
kynem z 10.srpna 1994 ke sjednocen postupu ivnostenskch
ad v esk republice pi aplikaci ustanoven 58 odst.1)
a 2) ivnostenskho zkona v ppad ruen ivnostenskch
oprvnn nebo pozastavovn provozovn ivnost.
3.2.11.2. esk obchodn inspekce
esk obchodn inspekce je orgnem sttn sprvy pod-
zenm Ministerstvu prmyslu a obchodu esk republiky
a jej prvn postaven upravuje zkon . 64/1986 Sb., o es-
k obchodn inspekci a dv ji pomrn znan pravomoci
i v oblasti ochrany duevnho vlastnictv. Oprvnn esk
obchodn inspekce spov v kontrole prvnickch a fyzic-
kch osob, kter prodvaj nebo dodvaj vrobky a zbo ne-
bo poskytuj sluby nebo vyvjej jinou podobnou innost na
zem esk republiky. Kontroluje zejmna dodrovn do-
hodnutch nebo stanovench podmnek a kvality nkterch
vrobk a poskytovanch slueb apod.
3.2.12. Ministerstvo kultury R
Ministerstvo kultury esk republiky je vznamnm part-
nerem Policie R v oblasti ochrany duevnho vlastnictv.
M nezastupitelnou roli na seku autorskoprvn legisla-
tivy,tj.oblasti, kde dochz k nejvraznjmu poruovn
prv duevnho vlastnictv. Koncepn a metodicky ovliv-
uje innost subjekt psobcch v oblasti ochrany duev-
nho vlastnictv. Koncepn a metodicky ovlivuje innost
subjekt psobcch v oblasti ochrany duevnho vlast-
nictv,nebo m ve vztahu k nim uritou metodicko dc
a kontroln funkci.
3.2.13. Ministerstvo dopravy a spoj
Vydv povolen k provozovn podnikatelsk innosti da-
tov telekomunikan. Ministerstvo dopravy a spoj esk
telekomunikan ad vydv speciln sluby, pod n spa-
d i provozovn Internetu.
3.2.14. ad prmyslovho vlastnictv
innost adu prmyslovho vlastnictv, kter je sted-
nm orgnem sttn sprvy na ochranu prmyslovho vlast-
nictv,je upravena v zkon . 14/1993 Sb., o opatench na
ochranu prmyslovho vlastnictv, ve znn pozdjch ped-
pis. ad rozhoduje o poskytovn ochrany na vynlezy,-
prmyslov vzory,uitn vzory,topografe polovodiovch
vrobk ,ochrann znmky a oznaen pvodu vrobk.
Vykonv innost podle pedpis o patentovch zstup-
cch (zkon . 237/1991 Sb., o patentovch zstupcch , ve
znn pozdjch pedpis a vede stedn fond svtov pa-
tentov literatury, napklad pehled registrovanch ochran-
nch znmek.
3.2.14.1. Nesttn subjekty
3.2.14.1.1. Patentov, znmkov a prvn kancel Rott, Rika a Gutman
Na seku ochrany registrovanch znmek zastupuje pev-
nou st znakovch vrobc zbo (nap. LEVI STRAUSS,
ADIDAS, PUMA, NIKE, REEBOK apod.) touto znmkou
oznaenho.
3.2.14.1.2. Ochrann svaz autorsk OSA
OSA sdl v Praze a psob na zem cel R jako ochrann
autorsk organizace.Jde o dobrovoln sdruen autor hudeb-
nch dl prvnickou osobu. Tato organizace byla zaloena
v roce 1919, avak k zsadnmu petransformovn dolo a
v roce 1991. OSA psob zsadn jako neziskov organizace.
Pedmtem innosti OSA je ochrana autorskho prva v nej-
irm smyslu. Zejmna udluje souhlas k uit dla za zastu-
povan autory, vybr, pomh a vytovv autorsk od-
mny, provd souvisejc innosti a vlastn propagaci. Tyto
innosti se tkaj zejmna tchto druh dl :
veejn nedivadeln provozovn (plesy,diskotky),
211
vytvoen flmovho nebo divadelnho dla,jeho veejn
promtn a kony s tm spojen,
vysln rozhlasem a televiz, vetn penosu kabelovho
a satelitnho,
trvalho zachycen k vrob zvukovch a zvukov obrazo-
vch snmk,jejich en (prodejem ,pronjmem,pjov-
nm apod.),
ukldnm hudebnch dl do pamti pota, skladovn
tchto dl v pamtech a databzch a jejich vyvolvn,
pozen dl pro vlastn potebu.
3.2.14.1.3. INTERGRAM
Intergram je nezvisl spolenost vkonnch umlc a v-
robc zvukovch a zvukov obrazovch zznam, kter za-
stupuje prva:
vkonnch umlc hudebnk, zpvk, herc, tanen-
k apod.
vrobc zvukovch zznam vrobce CD, gramofono-
vch desek, magnetofonovch nahrvek apod.
vrob zvukov obrazovch zznam hudebnch video-
klip
K jejm zkladnm oprvnnm pat udlovn souhla-
su s podnm veejnch produkc. V praxi to znamen,
e kdokoli hodl podat diskotku,umstit do sv restaura-
ce,hotelu,obchodu,na plovrnu i jin veejn pstupn msto
rozhlasov nebo televizn pijma,nebo magnetofon,pehr-
va CD i videorekordr za elem jeho poutn nvtv-
nkm tedy veejnosti, mus INTERGRAM ale souasn
i OSA podat pedem o udlen souhlasu s podnm ve-
ejnch produkc.
3.2.14.1.4. IFPI R
IFPI R (International Federation of the Phonografc In-
dustry), Mezinrodn federace fonografckho prmyslu
R. Tato mezinrodn neziskov organizace m celosvto-
vou psobnost. Hlavn sekretarit sdl v Londn, evropsk
centrla v Bruselu a dle funguje deset regionlnch zastou-
pen po celm svt a vce ne tyicet nrodnch skupin me-
zi n pat i IFPI R.
IFPI R zastupuje sv leny a v nrodnm i mezinrod-
nm mtku chrn prva vrobc zvukovch a hudebnch
zvukov obrazovch zznam. Sdruuje vce ne 1.300 v-
robc tchto zznam z vce ne 70ti zem svta. Pedmt
psobnosti IFPI R je ochrana prv vrobc zvukovch
a hudebnch zvukov obrazovch zznam na zklad usta-
noven msk mluvy o ochran vkonnch umlc, v-
robc zvukovch zznam a rozhlasovch organizac (Vy-
hl. .192/1964 Sb. Ve znn Vyhl. . 157/1965 Sb.), mluvy
o ochran vrobc zvukovch zznam proti nedevolen-
mu rozmnoovn jejich zvukovch zznam (Vyhl. . 32/
1985 Sb.).
4. Represivn strategie
K zajitn cl koncepce na seku represivn strategie je nut-
n volit efektivn strategie, metody, a prostedky za dodren
zejmna princip zkonitosti. Aby represivn strategi v ob-
lasti duevnho vlastnictv byly docleny oekvan vsled-
ky je nutn bezezbytku plnit koly ve tech oblastech kri-
minln politickch strategich:
trestn represe poruovn prv v oblasti duevnho vlast-
nictv
ekonomick rozpracovn zloineckch aktivit
oderpn zloineckho zisku
4.1. Trestn represe
Poruovn prv v oblasti duevnho vlastnictv, a u se jed-
n o prva prmyslov, autorsk a prva souvisejc s prvem
autorskm, (pesto, e v R nen st veejnosti povaov-
no za zvanou trestnou innost rovn a pesto, e jednn
nen zvl zvanm trestnm inem ve smyslu ustanoven
41 odst. 2 tr. zkona) je spoleensky nebezpenou hospo-
dskou kriminalitou. Jedn se o vysoce latentn, plon zna-
n rozenou a rozmanitou trestnou innost, avak vsled-
ky odhalench ppad (viz tab.1) uvdnch v policejnch
statistikch nekoresponduj se skutenost. Jednotliv formy
trestn innosti v oblasti duevnho vlastnictv se stle v-
ce a trvale (vzhledem k lukrativnosti tohoto zloinu) stvaj
pedmtem zjmu organizovanho zloinu. Pachatel doci-
luj obrovsk zisky na kor sttu, autor a frem legln pod-
nikajcch na tomto seku. Toto ohrouje fungovn legln-
ho hospodskho systmu a v ppad nespnch zsah
ze strany sttu povzbuzuje pachatele k vyvjen dalch kri-
minlnch aktivit.
Od trestn represe jednn poruujcch prva v oblas-
ti duevnho vlastnictv s oekv nsledujc inek po-
stieni pachatel, kte svm neleglnm jednnm poruuj
prva v oblasti duevnho vlastnictv, zpsobuj kody auto-
rm a frmm podnikajcch v dan oblasti a nsledn i st-
tu. V danm ppad se jedn o
poruovn prv k ochrann znmce, obchodnmu jm-
nu a chrnnmu oznaen podle 150 tr. zkona, pod-
le kterho je trestn ten kdo uvede do obhu vrobky ne-
oprvnn oznaen ochrannou znmkou, k n pslu
vhradn prvo jinmu nebo ochrannou znmkou snad-
no s n zamnitelnou. Dle je trestn ten, kdo pro dosae-
n hospodskho vsledku uvede do obhu vrobky ne-
oprvnn opaten oznaenm pvodu, k nmu pslu
vhradn prvo jinmu, nebo oznaenm pvodu snadno
s nm zamnitelnm,
poruovn prmyslovch prv podle 151 tr. zkona je
trestn ten, kdo neoprvnn zashne do prv k chrnn-
mu vynlezu, prmyslovmu vzoru, uitnmu vzoru nebo
topografi polovodiovho vrobku,
poruovn autorskho prva, prv souvisejcch s prvem
autorskm a prv k databzi podle 152 tr. zkona, kter
chrn ped neoprvnnm zsahem do stavou a autor-
skm zkonem chrnnch prv, dle uvedenho ustano-
ven je trestn ten, kdo neoprvnn zashne do zkonem
chrnnch prv k autorskmu dlu, umleckmu vkonu,
zvukovmu, i zvukov obrazovmu zznamu, rozhlaso-
vmu nebo televiznmu vysln nebo databzi.
212
4.2. Operativn ptrac innost
Operativn ptrac innost (ZPPP 131/2001 l. 2/c)
22
se
rozum ucelen systm postup (postupy operativn pt-
rac innosti), pouvn operativn ptracch prostedk
23

a podprnch operativn ptracch prostedk
24
uskuteo-
van oprvnnm tvarem podle zvltnch prvnch pedpi-
s
25
a z nich vychzejcch internch akt zen, pevn uta-
jovanm zpsobem, zamen k ochran zjm chrnnch
zkony a mezinrodnmi smlouvami v trestnprvn oblasti
a spovajc v soustavnm zskvn, shromaovn, prov-
ovn, ppadn rozpracovn operativnch informac. Ope-
rativn informaci je teba v danm kontextu chpat jako infor-
maci zskanou oprvnnm policistou v prbhu operativn
ptrac innosti, vedouc k odhalen trestnch in, zjiovn
jejich pachatel a k pedchzen trestnm inm.
Mezi postupy operativn ptrac innosti, kter je mono
pout pi odhalovn trestn innosti v oblasti duevnho
vlastnictv lze zaadit operativn pronikn(ZPPP 131/2001
l. 3), Zskvn a provrka operativnch informac (ZPPP
131/2001 l. 4), osobn ptrn (ZPPP 131/2001 l. 5) a ope-
rativn rozpracovn (ZPPP 131/2001 l. 7. Clem pouit
ve uvedench postup je zskn podklad pro zahjen
trestnho zen. Operativn ptrac prostedky
26
jsou jed-
nm z prvk vyuvanch v rmci zahjenho trestnho ze-
n. V rmci zskvn skutenost dleitch pro trestn zen
i v oblasti duevnho vlastnictv lze za podmnek stanovench
zvltnm prvnm pedpisem
27
vyuvat nsledujc opera-
tivn ptrac prostedky a pedstran pevod, sledovn a ve
vjimench ppadech i pouit agenta. Ped zahjenm trest-
nho zen me kriminln policie v rmci operativn pt-
rac innosti vyuvat podprn operativn ptrac prosted-
ky na zklad zk.. 283/1991 Sb, o Policii esk republiky,
ve znn pozdjch pedpis, mezi n pat kryc doklady,
konspirativn prostedky, zabezpeovac technika, zvltn f-
nann prostedky a vyuit informtora.
Z asovho hlediska a zejmna z hlediska monosti poui-
t operativn ptracch prostedk nebo podprnch opera-
tivn ptracch prostedk lze teoreticky operativn ptrac
innost rozdlit na nsledujc seky:
Operativn ptrac innost za vyuit operativnch pro-
stedk (dle trestnho du) specieln zamench na zji-
ovn informac tkajcch se poruovn prv v oblasti
duevnho vlastnictv po zahjen trestnho zen
Operativn ptrac innost za vyuit podprnch opera-
tivn ptracch prostedk (dle zk. o policii) zamen,
nebo uren k podpoe zjiovn ekonomickch informa-
c mono vyut ped zahjenm trestnho zen
4.3. Ekonomick rozpracovn zloineckch aktivit
Trestn innost pchan v oblasti duevnho vlastnictv je ma-
jetkov kriminalita a jejm motivem je vytven zisku ne-
leglnmi prostedky. spch pi een problematiky, bude
spovat zejmna ve sprvnm stanoven priorit a v postaven
eln strategie. Pi plnn dlch kol bude nutn uvdo-
mn, komu maj konen opaten slouit (sttnmu ed-
nku, sttu, i obanu a cel spolenosti). Obti ekonomic-
kch zloin pokozen neuspokojuj potrestn pachatel
odntm svobody, ani by prostedky, kter byly pachatelem
zproneveny, odcizeny apod., nebyly zajitny oderpny
a vrceny pvodnmu majiteli..
Souasn stav ve vtin ppad je takov, e pokoze-
n o tyto prostedky mnohdy bez svho zavinn pichz
a v lepm ppad m monost v obansko prvnm spo-
ru sv prostedky vymhat, co je asov nron a v ppa-
d kladnho verdiktu soudu se jet nemus dostavit oek-
van fnann efekt, nebo pachatel dn prostedky nem.
Proto soust eten kadho ekonomickho zloinu mus
souasn probhat, ekonomick rozpracovn a fnann e-
ten. elem a clem ekonomickho rozpracovn je zado-
kumentovn vekerho majetku a jeho pohybu, kter ml
pachatel ped pchnm trestn innosti a vi majetku, kte-
rou m pachatel v dob realizace. Clem fnannho eten
je pak zjitn a zadokumentovn vekerch pohyb majet-
ku pochzejcho z trestn innosti a ustanoven konench
adrest od zapoet pchn trestn innosti do potku je-
j realizace.
V ppad poruovn prv v oblasti duevnho vlastnictv
je situace ponkud odlin, nebo tko se vysluj zpsobe-
n kody, respektive ztrty zpsoben nezkonnm jedn-
nm pachatel, ale ekonomick rozpracovn, fnann ete-
n a v konen fzi oderpn nelegln zskanch prostedk
je nejinnj metodou v boji proti kriminalit v oblasti du-
evnho vlastnictv, jako vude tam, kde motivem pchn
trestn innosti je zisk. Dvody, kter podporuj ve uvede-
n tvrzen jsou nsledujc:
V uritch ppadech, kdy se zloin vyplc a pachatel
ekonomickch zloin vkon trestu (u poruovn autor-
skho prva je pt let a v ppadech poruovn prmyslo-
vch prv dosahuje horn hranice dv lta) chpou ne jako
riziko, ale jako nutnost, jako jednu z podmnek a asovou
etapu, kterou je nutn absolvovat pro dosaen zisku.
Nelegln zskan prostedky trestnou innost jsou ve vt-
in ppad petransformovny do kapitlu, kter po do-
bu neptomnosti (po dobu vkonu trestu) jeho majitele
vytv dal prostedky.
Ne nepodstatnm aspektem, e v demokratickch spole-
nostech se vkon trestu vce podob pnskm venkovskm
klubm, kde potrestan me pracovat pouze sm na so-
b etba, sport, doplnn vzdln (v tom lepm ppa-
d pro spolenost) a nebo zdokonalen svch zloineckch
praktik (pro spolenost v tom horm ppad) ne tvr-
dmu ali.
Dalm aspektem hovocm ve prospch pachatel hos-
podsk trestn innosti je skutenost, e takto vestran-
n vykolen pracovnk, a pipraven pijmout i urit ri-
zika (samozejm adekvtn honorovan) je pnosem pro
mnoho podnikatelskch subjekt, kter o sob tvrd, e se
213

22
Zvazn pokyn policejnho prezidenta ze dne 30. 11. 2001 . 131/2001
o operativn ptrac innosti

23
158b odst.1 zkona . 141/1961Sb., o trestnm zen soudnm (trestn
d) ve znn zkona . 265/2001 Sb

24
23a zkona .283/1991 Sb., o Policii esk republiky, ve znn zkona
265/2001Sb.

25
Zkon . 141/1961Sb., o trestnm zen soudnm (trestn d) ve znn
zkona . 265/2001 Sb. a zkona .283/1991 Sb., o Policii esk republi-
ky, ve znn zkona 265/2001 Sb

26
158b zkona . 141/1961Sb., o trestnm zen soudnm (trestn d) ve
znn zkona . 265/2001 Sb.

27
Zkon . 141/1961Sb., o trestnm zen soudnm (trestn d) ve znn
zkona . 265/2001 Sb.
pohybuj na hran zkona (v naprost vtin tato innost
je za touto pomyslnou hranic a orgny inn v trestnm
zen nemaj pouze dostatek prostedk tuto innost za-
dokumentovat a usvdit pachatele).
Ekonomick rozpracovn zloineckch aktivit rovn i na
seku poruovn prv v oblasti duevnho vlastnictv ped-
stavuje mimo jin dv varianty fnannho eten, kter jsou
vi sob navzjem odlin, a rovn mohou bt realizov-
ny s rznm efektem. Kad z nich m vak svou jistou mru
opodstatnnosti. Jde o variantu fnannho eten smujc
od vnos z trestn innosti ke zdrojov kriminalit, kterou
lze dle rozdlit podle pvodu informac, a dle variantu f-
nannho eten smujc od zdrojov kriminality smrem
k vnosm z trestn innosti. Zdrojovou kriminalitu v da-
nm ppad je teba chpat jako trestnou innost pchanou
v souvislosti s poruovnm prv v oblasti duevnho vlast-
nictv. Zkladnm clem obou variant fnannho eten je
zajitn sti ekonomickho rozpracovn zloineckch ak-
tivit z hlediska zadokumentovn jejich zisku, pochzejcho
z pchan trestn innosti, a vytvoen pedpoklad k oder-
pn tchto vnos.
4.4. Oderpn zloineckho zisku
Jednou z nejinnjch metod postupu proti kriminalit je-
jm motivem pchn je zisk (majetkov trestn innost, hos-
podsk kriminalita, organizovan zloin, ale i terorismus)
je zabavovn a konfskace nezkonn nabytch prostedk.
Tmto zpsobem se pachatel piprav o vsledek svho po-
nn a rovn i o prostedek k pchn dal trestn innosti.
Vzhledem k tomu, e u kriminality pchan v oblasti duev-
nho vlastnictv je motivem trestn innosti dosaen zisku i
majetkovho prospchu, bude i na tomto seku pouit uve-
denho postupu nanejv inn.
4.4.1. Prvn prostedky oderpn vnos ze zloinu
Trestn zkon ve sv zvltn sti umouje oderpn v-
nosu ze zloinu a bude pichzet v vahu u jakkoli trestn
innosti, j pachatel zskal nelegln majetkov prospch,
bez ohledu na to, zda trestn zkon tuto skutenost uvd ja-
ko znak skutkov podstaty. Ze vech v vahu pichzejcch
skutkovch podstat trestnch in lze uvst zejmna ustano-
ven 251, 251a, 252 tr. zkona, toti ustanoven upravu-
jc podlnick aktivity, kter jsou v praxi asto chybn redu-
kovny na jedin zdroj neleglnho majetkovho prospchu,
a tak dochz ke smovn pojm pran penz a oderpn
vnos ze zloinu.
Dal ustanoven trestnho zkona jsou ustanoven obec-
n sti, kter se tkaj majetkovch trest (propadnut ma-
jetku 51, 52 penit trest 53, 54 a propadnut vci
55, 56), a kter z hlediska souasn prvn pravy es-
k republiky lze pojmat krom sv primrn sankn pova-
hy (elu) t jako prostedek k oderpn vnosu ze zloi-
nu. Za prostedek k oderpn vnosu ze je mono povazovat
rovn i ochrann opaten majetkovho charakteru, toti za-
brn vci 73.
Z trestnho du z pohledu sledovan problematiky lze
poukzat na ustanoven tkajc se vkonu uvedench ma-
jetkovch trest ( 341 a 344, 345 a 346, 349b tr. du)
a ochrannho opaten zabrn vci ( 358), kter byly uloe-
ny v rmci trestnho zen, tkajc se sledovan problemati-
ky postup k oderpn vnos ze zloinu.
Dle lze uvst z trestnho du ta ustanoven, jejich pou-
itm se zajiuje, ze uloen tresty a ochrann opaten bu-
dou moci bt provedeny, a ppadn budou chrnna prva
pokozenho, nebo ochranu prva pokozenho, aby mu byl
vrcen pokud mono v pln vi majetek, o n byl pi-
praven trestnou innost pachatele, lze rovn povaovat za
prostedek k oderpn vnos ze zloinu.
Jde o povinnost k vydn vci ( 78) a monost odnt v-
ci ( 79), zejmna pak o zajitn pennch prostedk na
tu u banky, jako i zajitn zaknihovanch cennch papr
( 79a, 79b, 79c), dle o zajitn vkonu trestu propad-
nut majetku ( 347) a zajitn nroku pokozenho ( 47).
Jejich smyslem je omezit pachatele v jeho dispozicch s ma-
jetkem co nejdve, po nutnou dobu a v odpovdajcm roz-
sahu tak, aby pot, co byl pravomocn odsouzen, mohl bt
vnosu ze zloinu, a to i kdy se nachz v cizin, zbaven s ko-
nenou platnost.
5. Opaten
Vsledkem koncepce je stanoven konkrtnch opaten s uve-
denm odpovdnosti za splnn a termnu, ve kterm m bt
dan kol splnn. Vchodiskem koncepce boje proti krimi-
nalit v oblasti duevnho vlastnictv je samotn pstup sttu
vi trestn innosti, kter uvedenou oblast postihuje. Uve-
den pstup mus bt systmov, koordinovan a provza-
n. Opaten mus vychzet z monost sttu a zainteresova-
nch subjekt, jejich pstupu problematiku eit. Konkrtn
opaten je pak teba zamit zejmna do oblasti analytick,
preventivn, legislativn a represivn.
V rmci analytick innosti je nutn pravideln analyzo-
vat situaci na seku prv k duevnmu vlastnictv a to z po-
hledu
npadu trestn innosti vyskytujc se v pedmtn oblas-
ti,
pouvanch a vznikajcch novch forem a zpsob p-
chn trestn innosti,
jednotlivch druh padlk jejich nebezpenosti a jejich
vskytu.
Na seku preventivn innosti je teba zamit jednotliv
opaten zejmna do oblasti
medilnho psoben, kde by se mly zapojit prakticky
vechny zainteresovan subjekty
vzdlvn irok veejnosti, zejmna pak mldee s clem
zven prvnho vdom na seku ochrany prv v oblasti
duevnho vlastnictv ,
vzdlvn pracovnk vech zainteresovanch sloek, kte-
r jsou a nebo mohou bt zapojeni do preventivnho boje
s negativnmi jevy v oblasti duevnho vlastnictv,
prohlubovn meziresortn spoluprce vzjemnou infor-
movanosti formou meziresortnch porad a a vytvenm
prvnch, organizanch a technickch podmnek k vytvo-
en jednotnho informanho systmu na zklad novch,
progresivnch informanch technologi,
214
mezinrodn spoluprce zainteresovanch subjekt,
ppravy, organizace a realizace bezpenostnch akc zam-
ench na odhalovn a nslednou likvidaci kriminogen-
nch faktor,
Na seku represivn innosti bude nutn zamit jednot-
liv opaten do nsledujcch oblast:
zpracovn systmu dalho vzdlvn vech zainteresova-
nch orgn sttn sprvy s clem ujednocen vkladu skut-
kovch podstat predikativnch trestnch in, a jejich mo-
n realizace, zskn vdomost z oblasti prvnch norem
a dalch pedpis nutnch k realizaci pedmtn trestn
innosti a jejich aplikace v trestnm zen,
zpracovn metodik odhalovn a vyetovn k jednotli-
vm skutkovm podstatm trestnch in a zajistit jejich
prbnou aktualizaci,
ppravy, organizace a realizace bezpenostnch akc zam-
ench na odhalovn a nslednou realizaci trestn innos-
ti v oblasti duevnho vlastnictv,
zpracovn projektu kolen na tma, ekonomickho roz-
pracovn zloineckch aktivit, fnannho eten a oder-
pn vnos z trestn innosti.
6. Literatura
DVOK, V., BUDKA, I.: Mon formy sofwarovho pirtstv v R. In
Kriminalistick problematika pi odhalovn, vyetovn a prevenci
sofwarovho pirtstv. Sbornk odbornch sdlen ze semine usku-
tennho na PA R dne 26. 1. 1999. Uspo. Suchnek, J..Praha : PA R,
1999, s. 159166
BUDKA, I., DVOK, V., BOSK, J.: Zneuvn vpoetn techniky pro
bankovn podvod monosti kriminln policie pi jejich odhalovn. In
Kriminalistick problematika pi odhalovn, vyetovn a prevenci po-
taov kriminality. Uspo. Suchnek, J.. Praha : PA R, 1997, s. 97.
ILLK D. a kol., Pirti zvuku a obrazu, Praha 1991
KAISER, G., Kriminologie. 1. Vydn. Praha, C. H. Beck 1994,
ISBN 8071790028
NOSEK,V. a kol., Mal encyklopedie vdeckho zen. I.dl, Nae vojsko,
Praha 1976
NOVOTN,O., ZAPLETAL, J., a kol., Kriminologie, Eurolex Bohemia, Pra-
ha 2001, ISBN 8086432084
TELC, I. Tvr prva duevnhho vlastnictv. Masarykova univerzita, Do-
plnk 1994
ZAPLETAL,J. a kol. Kriminologie, tet upraven vydn, Policejn akade-
mie Praha 2001,ISBN 8085981874)
Dohoda TRIPS (1C Dohody o zzen Svtov obchodn organizace
WTO)
Koncepce boje proti kriminalit v oblasti duevnho vlastnictv Ploha
k usnesen vldy .330 ze dne 14. dubna 1999
Koncepce boje proti trestn innosti v oblasti informanch technologi
vetn Harmonogramu opaten. MV http://www.mvcr.cz//dokumenty/
technologie/uvod.html
mluva o zzen Svtov organizace duevnho vlastnictv WIPO, Stock-
holm 1967,
Zkon . 141/1961 Sb. o trestnm zen soudnm (trestn d) ve znn poz-
djch pedpis
Zkon . 283/1991 Sb. o Policii esk republiky ve znn pozdjch ped-
pis
Zvazn pokyn policejnho prezidenta ze dne 30. 11. 2001 . 131/2001 o ope-
rativn ptrac innosti
215
esk obchodn inspekce
Ing. Pavel Novk
1. Organizan struktura OI
esk obchodn inspekce (dle jen OI) je orgnem sttn
sprvy podzenm Ministerstvu prmyslu a obchodu, le-
n se na stedn inspektort a jemu podzen inspektor-
ty. V ele OI je stedn editel, kterho d Ministerstvo
prmyslu a obchodu. V ele inspektortu je editel, kterho
d stedn editel.
stedn inspektort pln dc, metodickou a obslunou
funkci a sdl v Praze. Dozorovou a kontroln innost prov-
d inspektorty, kterch je po republice trnct. Jejich sdla
uril ze zkona stedn editel a jedn se, a na jednu vjim-
ku, o krajsk msta. Vjimkou je inspektort se sdlem v T-
boe v Jihlav inspektort OI nesdl.
zemn psobnost jednotlivch inspektortu OI je v P-
loze . 1.
2. Pravomoci a okruh psobnosti OI
2.1. Kontroly vnitnho trhu v R
esk obchodn inspekce kontroluje prvnick a fyzick oso-
by prodvajc nebo dodvajc vrobky a zbo na vnitn
trh, poskytujc sluby nebo vyvjejc jinou podobnou in-
nost na vnitnm trhu nebo poskytujc spotebitelsk vr,
pokud podle zvltnch prvnch pedpis nevykonv do-
zor jin sprvn orgn.
esk obchodn inspekce kontroluje:
Dodrovn podmnek stanovench k zabezpeen jakosti
zbo nebo vrobk vetn zdravotn nezvadnosti, pod-
mnek pro skladovn a dopravu a poadavk na osobn
hygienu a hygienickou nezvadnost provozu.
Zda se pi prodeji zbo pouvaj oven midla, po-
kud oven podlhaj, a zda pouvan midla odpov-
daj zvltnm prvnm pedpism, technickm normm,
jinm prvnm pedpism, poppad schvlenmu typu.
Dodrovn dohodnutch nebo stanovench podmnek
a kvality poskytovanch slueb.
Dodrovn ostatnch podmnek stanovench zvltnmi
prvnmi pedpisy.
Zda pi uvdn stanovench vrobk na trh byly pod-
le zvltnho prvnho pedpisu vrobky dn opateny
stanovenm oznaenm, ppadn zda k nim byl vydn
stanoven dokument, zda vlastnosti stanovench vrob-
k uvedench na trh odpovdaj stanovenm technickm
poadavkm a zda v souvislosti s oznaenm stanoven-
ho vrobku byly splnny i poadavky stanoven zvltnm
prvnm pedpisem.
Zda nedochz ke klamn spotebitele.
Zda vrobky uvdn na trh jsou bezpen.
Zda osoby poskytujc spotebitelsk vr dodruj pod-
mnky stanoven zvltnm prvnm pedpisem.
esk obchodn inspekce neprovd kontrolu potravin
a tabkovch vrobk s vjimkou poctivosti prodeje.
Kompetennm zkonem pro OI je zkon . 64/1986
Sb. o esk obchodn inspekci v platnm znn.
Rozsah innosti a dozorov odpovdnost OI je stanoven
zejmna tmito dalmi zkony:
Zkon . 634/1992 Sb. o ochran spotebitele v platnm
znn a pslun provdc pedpisy
Zkon . 303/1993 Sb. o zruen sttnho tabkovho
monopolu a pslun provdc pedpis
Zkon . 136/1994 Sb. o barven a znakovn nkterch
uhlovodkovch paliv
Zkon . 22/1997 Sb. o technickch poadavcch na v-
robky v platnm znn a pslun Nazen vldy
Zkon . 189/1999 Sb. o nouzovch zsobch ropy
Zkon . 56/2001 Sb. o podmnkch provozu vozidel na
pozemnch komunikacch a pslun provdc pedpis
Zkon . 102/2001 Sb. o obecn bezpenosti vrobk
216
Zkon . 321/2001 Sb. o nkterch podmnkch sjedn-
vn spotebitelskho vru
Zkon . 477/2001 Sb. o obalech a pslun provdc
pedpisy
Zkon . 86/2002 Sb. o ochran ovzdu a pslun pro-
vdc pedpisy
Vedle tchto zkon OI kontroluje dodrovn dalch
obecn platnch pedpis, ve kterch jsou uvedeny dal
podmnky pro prodej zbo nebo poskytovn slueb na
vnitnm trhu a kter nemaj uren dozorov orgn. Jako
pklad uvdm Vyhlku eskho bskho adu . 174/
1992 Sb. o pyrotechnickch poadavcch na vrobky a za-
chzen s nimi.
Vedle dozorov innosti provd OI vyizovn stnos-
t oban a poradenskou innost pro spotebitele i podni-
katelskou veejnost.
2.2. Potrn poruovn prv duevnho vlastnictv a OI
esk obchodn inspekce zaala psobit na poli potrn
poruovn prv duevnho vlastnictv v roce 1994, kdy by-
la podna Polici R o pomoc pi jejich akcch v tto ob-
lasti. OI provdla pro Policii R kontroln nkupy a je-
j kontroln protokol byl jednm z podklad pro zahjen
trestnho zen. Nemla v tu dobu kompetence k zajio-
vn pirtskho zbo.
OI byly dny kompetence k potrn poruovn prv
k duevnmu vlastnictv novelami zkon:
zkona . 64/1986 Sb. o esk obchodn inspekci v plat-
nm znn
zkona . 634/1992 Sb. o ochran spotebitele v platnm
znn
innost novel je od 1. 9. 2000.
Kompetence OI se ani u potrn poruovn prv duev-
nho vlastnictv nevztahuj na potraviny a tabkov vrobky
a jsou tedy nsledujc:
Zkladn pojmy
Vrobkem nebo zbom poruujcm nkter prva duevn-
ho vlastnictv se rozum:
padlek, jm je vrobek nebo zbo, vetn jeho obalu, na
nm je bez souhlasu majitele ochrann znmky umstno
oznaen stejn nebo zamniteln s ochrannou znmkou,
poruujc prva majitele ochrann znmky podle zvlt-
nho prvnho pedpisu,

dle veker vci nesouc tako-
v oznaen (znaky,loga,etikety,nlepky,prospekty,nvo-
dy k pouit, doklady o zruce apod.), a to i tehdy, jsou-li
uvdny samostatn, a samostatn obaly, na nich je ums-
tno takov oznaen,
nedovolen napodobenina, j je vrobek nebo zbo, kte-
r je rozmnoeninou nebo zahrnuje rozmnoeninu vyro-
benou bez souhlasu majitele autorskch nebo pbuznch
prv

nebo bez souhlasu majitele prv k prmyslovmu vzo-
ru,

jestlie pozen rozmnoeniny poruuje tato prva pod-
le zvltnch prvnch pedpis,
vrobek nebo zbo, poruujc prva majitele patentu nebo
uitnho vzoru

nebo prva majitele dodatkovho ochran-
nho osvden pro liva a pro ppravky na ochranu rost-
lin podle zvltnch prvnch pedpis.
vrobek nebo zbo, poruujc prva toho, jemu svd
ochrana zapsanho oznaen pvodu nebo zempisnho
oznaen
( 2 zkona o ochran spotebitele)
Zkaz klamn spotebitele
Nikdo nesm klamat spotebitele, zejmna uvdt nepravdi-
v, nedoloen, nepln, nepesn, nejasn, dvojsmysln nebo
pehnan daje anebo zamlet daje o skutench vlastnos-
tech vrobk nebo slueb i rovni nkupnch podmnek.
Za klamn spotebitele se povauje tak nabdka nebo
prodej vrobk nebo zbo poruujcch nkter prva du-
evnho vlastnictv, jako i skladovn tchto vrobk nebo
zbo za elem nabdky nebo prodeje.Odpovdnosti za kla-
mn spotebitele se nelze zprostit poukazem na skutenost,
e potebn nebo sprvn daje neposkytl vrobce, dovoz-
ce nebo dodavatel.Obecn prava nekal soute nen ve
uvedenm dotena.
Skladovnm vrobk nebo zbo poruujcch prva k du-
evnmu vlastnictv se pro ely tohoto zkona rozum jejich
umstn ve skladovch prostorch, dopravnch prostedcch,
kancelch nebo jinch nebytovch prostorch a v prodej-
nch mstech vetn stnkovho prodeje.
Kompetence vi majiteli prv
Majitel nebo spolumajitel patentu, majitel autorskho osvd-
en, majitel ochrann znmky, majitel autorskho prva nebo
jinho prva chrnnho autorskm zkonem nebo majitel
prva k zapsanmu prmyslovmu vzoru nebo uitmu vzoru
nebo jeho zstupce (dle jen majitel prva duevnho vlast-
nictv) je povinen na vyzvn pedloit dozorovmu orgnu
dokumentaci potebnou k proveden posouzen vrobk nebo
zbo, a to ve lht do 15 pracovnch dn ode dne vyrozumn.
Odpovd za to, e pedan dokumentace je pravdiv, pesn,
pln a platn. Je povinen dozorovmu orgnu neprodlen
oznmit veker zmny, kter mohou mt vliv na sprvnost
posuzovn vrobk nebo zbo. Pokud dozorov orgn m
pochybnosti o oprvnnosti nebo vcn sprvnosti pedloe-
n dokumentace, psemn vyrozum majitele prva duevnho
vlastnictv o tto skutenosti. Majitel prva duevnho vlast-
nictv pod ve lht 15 dn od doruen takovho vyrozu-
mn psemn stanovisko ke zjitnm vadm dokumentace.
Vykonv-li dozorov orgn kontrolu na podnt oprv-
nn osoby nebo jin osoby, kter prokzala prvn zjem ve
vci, jsou tyto osoby povinny sloit pimenou jistotu (dle
jen jistota) za elem hrady nklad dozorovho orgnu
v ppadech, kdy kontrolou nebude prokzna oprvnnost
podntu. Vi jistoty stanov vedouc dozorovho orgnu. Z-
kladem pro vpoet ve jistoty jsou prmrn nklady na
vkon kontroln innosti za jednoho kontrolnho pracovnka
a den podle skutenosti pedchzejcho roku. Jistotu je ma-
jitel prva duevnho vlastnictv nebo osoba, kter prokza-
la prvn zjem ve vci, povinen sloit na et dozorovho
orgnu do 15 dn od podn podntu. Nebude-li jistota ve
stanovenm termnu sloena, nem dozorov orgn povin-
nost podnt proetit.
Proke-li se kontrolou oprvnnost podntu, je dozorov
orgn povinen poukzat zpt sloenou jistotu do 10 dn od
ukonen kontroly. Nebude-li prokzna oprvnnost pod-
217
ntu, dozorov orgn ztuje skuten vynaloen nklady
na provedenou kontrolu. V ppad, e bude stka skuten
vynaloench nklad dozoru ni ne ve jistoty, je dozo-
rov orgn povinen majiteli prva duevnho vlastnictv nebo
osob, kter prokzala prvn zjem ve vci, poukzat zpt do
10 dn zjitn rozdl. V ppad, e skuten vynaloen n-
klady budou vy ne sloen jistota, je majitel prva duev-
nho vlastnictv nebo osoba, kter prokzala prvn zjem ve
vci, povinen uhradit rozdl do ve skuten vynaloench
nklad do 10 dn ode dne doruen vyrozumn.
V ppad, kdy majitel prva duevnho vlastnictv pe-
d dozorovmu orgnu nepravdivou, nepesnou, neplnou
nebo neplatnou dokumentaci a vznikne-li na zklad tch-
to podklad rozhodnutm dozorovho orgnu kontrolovan
osob koda, odpovd za tuto kodu majitel prva duevn-
ho vlastnictv.
( 8a zkona o ochran spotebitele)
Pedvn zbo mezi OI a Celnmi ady
Celn orgny, kter provedly dozor na trhu dle zvltnch
prvnch pedpis (zk. . 191/1999 Sb.) a zjistily vrobky
nebo zbo, kter napluj znaky klamn spotebitele for-
mou poruovnm prv k duevnmu vlastnictv a bylo-li pro-
kzno, e se nejedn o vrobky nebo zbo pod celnm do-
hledem, jsou oprvnny takovto vrobky nebo zbo zajistit.
Zjitn a zajitn vrobky nebo zbo postoup pslunmu
dozorovmu orgnu k proveden dalho zen.
Inspektor esk obchodn inspekce nebo esk zemdl-
sk a potravinsk inspekce, kter provedl dozor na trhu
podle tohoto zkona a zjistil vrobky nebo zbo, kter na-
pluj znaky klamn spotebitele formou poruovn prv
k duevnmu vlastnictv a bylo-li prokzno, e se jedn o v-
robky nebo zbo pod celnm dohledem, je oprvnn tako-
vto vrobky nebo zbo zajistit. Zjitn a zajitn vrobky
nebo zbo postoup pslunmu celnmu orgnu k prove-
den celnho a dalho zen.
Kompetence k zabrn a likvidaci zbo
Inspektor je povinen pi prokzanm zjitn nabdky, prode-
je nebo skladovn vrobk nebo zbo, kter neodpovdaj
zvltnm prvnm pedpism, uloit zajitn tchto vrob-
k nebo zbo. Inspektor stn oznm opaten o zajitn
vrobk nebo zbo kontrolovan osob nebo osob zast-
nn pi kontrole a neprodlen vyhotov edn zznam, ve
kterm bude uveden i dvod zajitn, popis zajitnch v-
robk nebo zbo a jejich mnostv. Inspektor ped kopii
ednho zznamu kontrolovan osob.
esk obchodn inspekce je oprvnna uskladnit zajitn
vrobky nebo zbo, kter neodpovdaj zvltnm prvnm
pedpism, mimo dosah kontrolovan osoby. Kontrolovan
osoba je povinna zajitn vrobky nebo zbo inspektoro-
vi vydat. Odmt-li vydn, budou tyto vrobky nebo zbo
kontrolovan osob odaty. O vydn nebo odnt sepe in-
spektor edn zznam. Nklady na skladovn hrad kont-
rolovan osoba, u kter bylo nabzen, prodej nebo sklado-
vn takovchto vrobk nebo zbo zjitno. Kontrolovan
osoba nen povinna uhradit nklady na uskladnn vrobky,
jestlie se proke, e vrobky nebo zbo zvltnm prvnm
pedpism odpovdaj.
Proti uloenmu opaten o zajitn vrobk nebo zbo-
, kter neodpovdaj zvltnm prvnm pedpism, m-
e kontrolovan osoba podat do 3 pracovnch dn ode dne
seznmen s uloenm opatenm psemn nmitky mstn
pslunmu inspektortu. Nmitky nemaj odkladn inek.
editel inspektortu rozhodne o nmitkch bez zbytench
prtah. Jeho rozhodnut je konen. Psemn rozhodnut
o nmitkch se doru kontrolovan osob.
Zajitn vrobk nebo zbo, kter neodpovdaj zvlt-
nm prvnm pedpism, trv do doby, ne bude pravomoc-
n rozhodnuto o jejich propadnut nebo zabrn, ppadn
do doby, kdy bude prokzno, e se nejedn o takovto v-
robky nebo zbo. Zruen opaten o zajitn vrobk nebo
zbo, o kterch se proke, e odpovdaj zvltnm prvnm
pedpism, provede psemn editel inspektortu. Psemnost
se doru kontrolovan osob. Pokud bylo zrueno opaten
o zajitn, mus bt kontrolovan osob zajitn vrobky
nebo zbo bez zbytench prtah vrceny v neporuenm
stavu, s vjimkou vrobk nebo zbo pouitch pro posou-
zen. O vrcen sepe inspektor psemn zznam.
editel inspektortu ulo rozhodnutm krom pokuty
i propadnut nebo zabrn vrobk nebo zbo, kter ne-
odpovdaj zvltnm prvnm pedpism. Vlastnkem pro-
padnutch nebo zabranch vrobk nebo zbo se stv stt.
editel inspektortu zrove rozhodne o jejich znien. Je-li
rozhodnut pravomocn, znien se provede edn pod do-
hledem tlenn komise jmenovan editelem inspektortu.
O znien sepe komise protokol. Znien se provede na n-
klad kontrolovan osoby, kter tyto vrobky nebo zbo na-
bzela, prodvala nebo skladovala.
( 7b zkona o OI)
Postihy
Za poruen povinnost stanovench v 8 a 8a odst. 1)
zkona o ochran spotebitele ulo esk obchodn in-
spekce pokutu a do ve 1 000 000 K; pi stanoven ve
pokuty se pihl k povaze protiprvnho jednn a k roz-
sahu jeho nsledk. Za opakovan poruen povinnos-
t v prbhu jednoho roku lze ukldat pokutu a do ve
2 000 000 K.
3. Pedpisy upravujc jednotliv prva duevnho
vlastnictv a OI
Pro innost OI v oblasti potrn poruovn prv duevnho
vlastnictv je dleit, aby jej pracovnci znali pedpisy, kter
upravuj jednotliv prva duevnho vlastnictv z hlediska je-
jich kompetenc. Nsledujc text je minimem znalost, kter
by pracovnci OI zabvajc se potrnm mli znt.
3.1. Ochrann znmky
Znmkov prvo upravuj tyto pedpisy:
zkon . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch, v platnm
znn
vyhlka adu prmyslovho vlastnictv . 213/1995 Sb.
k proveden zkona o ochrannch znmkch
218
sdlen Ministerstva zahraninch vc . 199/1996 Sb.
(Smlouva o znmkovm prvu eneva 27. 10. 1994)
sdlen Ministerstva zahraninch vc . 191/1995 Sb. (Do-
hoda o zzen svtov obchodn organizace WTO Mar-
rake 1. 4. 1994)
Vbr informac, kter je teba znt pi potrn poruovn
prv k ochrann znmce:
Co je ochrann znmka?
Ochrannou znmkou je oznaen tvoen slovy, psmeny, s-
licemi, kresbou nebo tvarem vrobku nebo jeho obalu, po-
ppad jejich kombinac, uren k rozlien vrobk nebo
slueb pochzejcch od rznch podnikatel a zapsan do
rejstku ochrannch znmek, vedenho adem prmyslo-
vho vlastnictv (dle jen PV).
( 1 zkona o ochrannch znmkch)
O zpis oznaen jako ochrann znmky do rejstku se -
d pihlkou podanou u PV a me j podat fyzick nebo
prvnick osoba (dle jen pihlaovatel) pro vrobky nebo
sluby, kter jsou k datu podn pihlky pedmtem je-
jho podnikn. Pihlka mus mimo jin obsahovat i se-
znam vrobk nebo slueb, pro n m bt ochrann znm-
ka zapsna.
( 4 a 5 zkona o ochrannch znmkch)
Majitelem ochrann znmky se stv pihlaovatel zpisem
ochrann znmky do rejstku vedenho PV. Pod-li o to
majitel, PV mu vyd osvden o zpisu ochrann znm-
ky do rejstku. Zpis ochrann znmky do rejstku ozn-
m PV ve vstnku nejpozdji do esti msc od jeho pro-
veden.
Mezinrodn zpis ochrann znmky se dost o ochra-
nu v esk republice m tyt inky jako zpis ochrann
znmky do rejstku vedenho PV a ochrann doba je de-
set nebo dvacet let.
( 23 a 37 zkona o ochrannch. znmkch)
Bez souhlasu majitele ochrann znmky nikdo nesm u-
vat oznaen stejn nebo zamniteln s ochrannou znmkou
pro stejn nebo podobn vrobky nebo sluby, pro kter je
ochrann znmka zapsna, nebo je uvat ve spojen s tmi-
to vrobky nebo slubami, zejmna umsovat je na vrob-
ky nebo jejich obaly, nabzet i uvdt na trh vrobky takto
oznaen, nebo je skladovat za tmto elem, dovet nebo
vyvet vrobky s tmto oznaenm, i uvat toto oznaen
v obchodnm jmnu, korespondenci i reklam.
Majitel ochrann znmky m vi kadmu, kdo uvd ne-
bo hodl uvst na trh vrobky i sluby, prvo na informa-
ci o pvodu vrobk i doklad provzejcch vrobky nebo
sluby, na nich je umstno oznaen shodn nebo zamni-
teln s jeho ochrannou znmkou; soud prvo na informaci
nepizn, jestlie by to bylo v nepomru k zvanosti ohro-
en i poruen. Sv prva proke majitel ochrann znm-
ky osvdenm o zpisu ochrann znmky, ppadn vpi-
sem z rejstku.
Majitel ochrann znmky je oprvnn poadovat na vyda-
vateli publikace, v n je ochrann znmka reprodukovna,
zveejnn daje, e jde o ochrannou znmku, vetn uvede-
n sla zpisu ochrann znmky do rejstku.
Majitel ochrann znmky se me u pslunho soudu do-
mhat, aby kadmu bylo zakzno uvat jeho ochrannou
znmku nebo oznaen s n zamniteln pro stejn nebo po-
dobn vrobky i sluby a aby pedmty, oznaen zpso-
bem, jm dolo k poruen jeho prv, byly staeny z trhu.
Majitel ochrann znmky me poadovat, aby soud na-
dil ohroovateli i poruovateli zniit vrobky, jejich vro-
bou nebo uvedenm na trh dolo k ohroen nebo poruen
prva chrnnho tmto zkonem, poppad zniit materil
a nstroje uten nebo pouvan vlun nebo pevn pi
innostech ohroujcch nebo poruujcch prva chrnn
tmto zkonem. Soud znien nad, nejsou-li tyto vrobky
ve vlastnictv toho proti nmu nvrh smuje, nebo jestlie
by ohroen i poruen prva mohlo bt odstranno jinak
a znien by bylo nepimen tomuto ohroen nebo poru-
en. Odstrann oznaen nebo padlan ochrann znmky
z vrobk ped jejich uvedenm na trh lze pipustit jen ve v-
jimench ppadech.
Majitel veobecn znm znmky me prva uveden
v pedelm odstavci uplatnit bez ohledu na shodnost i po-
dobnost vrobk i slueb, pokud by uit veobecn znm
ochrann znmky na jinch vrobcch i slubch ukazovalo
na vztah mezi takto oznaenmi vrobky i slubami a ma-
jitelem veobecn znm ochrann znmky a pokud by z-
jmy majitele veobecn znm znmky byly takovmto u-
vnm pokozeny.
Byla-li zsahem do prv z ochrann znmky zpsobena
koda, m pokozen prvo na jej nhradu. Byla-li tmto
zsahem zpsobena majetkov jma, m pokozen prvo
na pimen zadostiuinn, kter me spovat v peni-
tm plnn.
(15 zkona o ochrannch znmkch)
3.2. Autorsk prvo
Autorsk prvo upravuje zkon . 121/2000 Sb. o prvu au-
torskm a o prvech souvisejcch s prvem autorskm, kte-
r nabyl innosti 1. 12. 2000. Tmto zkonem byl novelizo-
vn i 152 trestnho zkona.
Zkon o prvu autorskm upravuje:
a) prva autora k jeho dlu
b) prva souvisejc s prvem autorskm
prva vkonnho umlce k jeho umleckmu vkonu,
prvo vrobce zvukovho zznamu k jeho zznamu,
prvo vrobce zvukov obrazovho zznamu k jeho z-
znamu,
prvo rozhlasovho nebo televiznho vyslatele k jeho
pvodnmu vysln
prvo zveejnitele k dosud nezveejnnmu dlu, k n-
mu uplynula doba trvn majetkovch prv,
prvo nakladatele na odmnu v souvislosti se zhotove-
nm rozmnoeniny jm vydanho dla pro osobn po-
tebu,
c) prvo poizovatele k jm pozen databzi,
d) ochranu prv podle zkona o autorskm prvu,
e) kolektivn sprvu prv autorskch a prv souvisejcch
s prvem autorskm.
( 1 autorskho zkona)
219
Co je pedmtem prva autorskho?
Pedmtem prva autorskho je dlo literrn a jin dlo um-
leck a dlo vdeck, kter je jedinenm vsledkem tvr
innosti autora a je vyjdeno v jakkoli objektivn vnma-
teln podob vetn podoby elektronick, trvale nebo do-
asn, bez ohledu na jeho rozsah, el nebo vznam (d-
le jen dlo).
Dlem je zejmna:
dlo slovesn vyjden e nebo psmem,
dlo hudebn,
dlo dramatick a dlo hudebn dramatick,
dlo choreografck a dlo pantomimick,
dlo fotografck a dlo vyjden postupem podobnm fo-
tografi,
dlo audiovizuln, jako je dlo kinematografck,
dlo vtvarn, jako je dlo malsk, grafck a sochask,
dlo architektonick vetn dla urbanistickho,
dlo uitnho umn a dlo kartografck.
Za dlo se povauje t potaov program, je-li pvodn
v tom smyslu, e je autorovm vlastnm duevnm vtvorem.
Za dlo souborn se povauje databze, kter je zpsobem v-
bru nebo uspodnm obsahu autorovm vlastnm duev-
nm vtvorem. Fotografe, kter je pvodn ve smyslu prvn
vty tohoto odstavce, je chrnna jako dlo fotografck.
Prvo autorsk se vztahuje na dlo dokonen, jeho jednot-
liv vvojov sti, vetn nzvu a jmen postav.
Ochrana podle autorskho zkona se nevztahuje na:
edn dlo,
vtvory tradin lidov kultury,
politick projev a e pednesenou pi ednm jednn.
Autorem je fyzick osoba, kter dlo vytvoila. Autor m
prvo rozhodnout o zveejnn svho dla.
( 5 a 11 autorskho zkona)
Prvo autorsk vznik okamikem, kdy je dlo vyjdeno
jakkoli objektivn vnmateln podob.
Autor m prvo sv dlo ut a udlit jin osob smlouvou
oprvnn k vkonu tohoto prva.
Prvem dlo ut je:
prvo na rozmnoovn dla
prvo na roziovn originlu nebo rozmnoeniny dla
prvo na pronjem originlu nebo rozmnoeniny dla
prvo na pjovn originlu nebo rozmnoeniny dla
prvo na vystavovn originlu nebo rozmnoeniny dla
prvo na sdlovn dla veejnosti zejmna
prvo na provozovn dla iv nebo ze zznamu a pr-
vo na penos provozovn dla
prvo na vysln dla rozhlasem i televiz
prvo na penos rozhlasovho i televiznho dla
prvo na provozovn rozhlasovho i televiznho vy-
sln dla
(12 autorskho zkona)
Je-li originl dla umleckho, kter jeho autor pevedl do
vlastnictv jin osoby, dle prodvn, m autor prvo na od-
mnu stanovenou v ploze autorskho zkona. Osobou po-
vinnou platit odmnu je prodvajc (podnikatel).
U zveejnnch dl, kter lze rozmnoovat pro osobn po-
tebu na podklad
zvukovho nebo zvukov obrazovho zznamu
rozhlasovho i televiznho vysln
tiskovho i jinho grafckho vyjden
jejich penesenm pomoc pstroje na nenahran nosie
zznamu nebo pomoc pstroje k zhotovovn tiskovch roz-
mnoenin na papr nebo podobn podklad, m autor prvo
na odmnu v souvislosti s rozmnoovnm dla pro osobn
potebu.
Majetkov prva trvaj, pokud nen stanoveno jinak, po
dobu autorova ivota a 70 let po jeho smrti.
Ochrana prva autorskho
Autor, do jeho prva bylo neoprvnn zasaeno nebo jeho
prvu hroz neoprvnn zsah, me se domhat zejmna
uren svho autorstv
sdlen daj o pvodu neoprvnn zhotoven rozmno-
eniny i napodobeniny dla, o zpsobu a rozsahu jejho
uit a o totonosti osob, kter se neoprvnnho zhotove-
n, pop. neoprvnnho roziovn astn
odstrann nsledk zsahu do prva (staen, znien roz-
mnoeniny i napodobeniny)
poskytnut pimenho zadostiuinn (omluva nebo
v penzch)
Prvo na nhradu kody a na vydn bezdvodnho obo-
hacen podle zvltnch pedpis zstv nedoteno.
Potaov program, bez ohledu na formu jeho vyjden,
vetn ppravnch koncepnch materil, je chrnn jako
dlo literrn.
Do autorovch prv k potaovmu programu nezasahu-
je mimo jin i oprvnn uivatel, jestlie si zhotov zlon
rozmnoeninu potaovho programu, je-li to potebn pro
jeho uvn. Za rozmnoovn potaovho programu se
povauje i zhotoven rozmnoeniny, kter je nezbytn k za-
veden a uloen potaovho programu do pamti pota-
e, jako i pro jeho zobrazen, provoz a penos.
Kolektivn sprva dat.
elem kolektivn sprvy dat je kolektivn uplatovn a ko-
lektivn ochrana majetkovch prv autorskch a majetkovch
prv souvisejcch s prvem autorskm a umonn zpstup-
ovn pedmt tchto prv veejnosti.
Kolektivnm sprvcem je ten, kdo zskal oprvnn k v-
konu kolektivn sprvy od Ministerstva kultury. Takov roz-
hodnut Ministerstvo kultury zveejuje bezodkladn v Ob-
chodnm vstnku.
3.3. Vynlezy (patenty)
Prva a povinnosti vznikajc z vytvoen a z uplatnn vyn-
lez upravuje zkon . 527/1990 Sb. o vynlezech a zlepova-
cch nvrzch v platnm znn.
Na vynlezy, kter spluj podmnky stanoven zkonem
. 527/1990 Sb. udluje ad prmyslovho vlastnictv pa-
tenty. Patenty se udluj na vynlezy, kter jsou nov, jsou v-
220
sledkem vynlezeck innosti a jsou prmyslov vyuiteln
(vynlez je nov, nen-li soust stavu techniky).
Patenty se neudluj:
na vynlezy, jejich uit by se pilo veejnmu podku
nebo dobrm mravm
na odrdy rostlin a plemena zvat
(15 zkona o vynlezech)
Prvo na patent m pvodce vynlezu nebo jeho prv-
n nstupce.
( 8 zkona o vynlezech)
Majitel patentu m vlun prvo vyuvat vynlez, poskyt-
nout souhlas k vyuvn vynlezu jinm osobm, nebo na n
patent pevst. inky patentu nastvaj ode dne oznmen
o udlen patentu ve Vstnku adu prmyslovho vlastnic-
tv. Pihlaovateli pslu pimen nhrada od toho, kdo po
zveejnn pihlky vynlezu jej pedmt vyuval.
Rozsah ochrany vyplvajc z patentu nebo z pihlky vy-
nlezu je vymezen znnm patentovch nrok. Pro obdob
do udlen patentu je rozsah ochrany vyplvajc z pihlky
vynlezu vymezen znnm patentovch nrok obsaench
ve zveejnn pihlce.
Nikdo nesm bez souhlasu majitele patentu:
vyrbt, nabzet, uvdt na trh nebo pouvat vrobek, kte-
r je pedmtem patentu, nebo k tomuto elu vrobek do-
vet i skladovat anebo jinm zpsobem nakldat.
vyuvat zpsob, kter je pedmtem patentu
nabzet, uvdt na trh, pouvat nebo k tomuto elu do-
vet i skladovat vrobek pmo zskan zpsobem, kte-
r je pedmtem patentu.
Prva majitele patentu nejsou poruena, vyuije-li se chr-
nnho vynlezu:
na lodch jinch zem, kter jsou leny Pask mluvy na
ochranu prmyslovho vlastnictv
pi stavb nebo provozu letadel i vozidel unijnch zem
pi individuln pprav lku v lkrn na zklad lkask-
ho pedpisu vetn nakldn s lkem takto pipravenm
pi innosti provdn pro neobchodn innosti
pi innosti provdn s pedmtem vynlezu pro experi-
mentln ely.
Patent plat dvacet let od podn pihlky vynlezu.
Evropsk patentov pihlka s inky pro eskou repub-
liku, kter bylo piznno datum podn, m v esk repub-
lice stejn inky jako pihlka vynlezu podan podle z-
kona o vynlezech. Patent udlen Evropskm patentovm
adem m stejn inky jako patent udlen adem pr-
( 35a a 35c zkona o vynlezech)
Dodatkov ochrann osvden
ad udluje na zem esk republiky dodatkov ochran-
n osvden pro registrovan liva a registrovan pprav-
ky na ochranu rostlin.
dost o udlen osvden podv majitel patentu. Pod-
n dosti o udlen osvden PV zape do patentovho
rejstku a zveejn ve Vstnku.
V mezch ochrany vyplvajc ze zkladnho patentu se
ochrana osvdenm vztahuje na chemickou ltku i sms
ltek, mikroorganismus nebo sms mikroorganism, kter
jsou innou ltkou registrovanho ppravku, a na kad ui-
t pedmtu patentu jako liva nebo ppravku na ochranu
rostlin, kter bylo povoleno ped uplynutm doby platnos-
ti osvden.
Z osvden vyplvaj stejn prva jako ze zkladnho pa-
tentu.
( 35h a 35l zkona o vynlezech)
Osvden plat po dobu odpovdajc dob, je uplynu-
la mezi dnem podn pihlky zkladnho patentu a dnem
prvn registrace umoujc uvst ppravek na trh v esk
republice jako liv ppravek i ppravek na ochranu rost-
lin, zkrcen o 5 let ode dne, kdy toto osvden nabylo in-
nosti. Osvden nabv innosti uplynutm zkonn doby
platnosti zkladnho patentu.
( 35m zkona o vynlezech)
Poruovn prv
V ppad neoprvnnho zsahu do prv chrnnch z-
konem o vynlezech a zlepovacch nvrzch se me ten,
jeho prvo bylo porueno, domhat zejmna toho, ruen
prva bylo zakzno a aby nsledky poruen byly odstran-
ny. Byla-li tmto zsahem zjitna koda, m pokozen pr-
vo na jej nhradu. Nahrazuje se to, o se majetek pokoze-
nho kodnou udlost zmenil (skuten koda) a eho by
byl doshl, kdyby nenastala kodn udlost (ul zisk). Byla-
-li tmto zsahem zpsobena nemajetkov koda, m poko-
zen prvo na pimen zadostiuinn, kter me spo-
vat i v penitm plnn.
Pokozen me poadovat, aby soud nadil ohroovateli
i poruovateli zniit vrobky, jejich vrobou nebo uvede-
nm na trh dolo k ohroen nebo poruen prva chrnn-
ho zkonem o vynlezech a zlepovacch nvrzch, poppa-
d znien materilu a nstroj urench nebo pouvanch
vlun nebo pevn pi innostech ohroujcch nebo po-
ruujcch prva chrnn zkonem. Soud znien nenad,
nejsou-li tyto vrobky ve vlastnictv toho, proti nmu nvrh
smuje, nebo jestlie by ohroen i poruen prva mohlo
bt odstranno jinak a znien by bylo nepimen tomuto
ohroen nebo poruen.
Spory z vynlez projednvaj soudy, s vjimkou vc, kte-
r podle zkona o vynlezech rozhoduje ad prmyslov-
ho vlastnictv.
3.4. Prmyslov vzory
Ochrana prmyslovch vzor se d zkonem . 207/2000
Sb. o ochran prmyslovch vzor, kter nabyl innosti
dnem 1.jna 2000.
Prmyslov vzory, kter spluj podmnky podle zkona
o ochran prmyslovch vzor, zapisuje ad prmyslov-
ho vlastnictv do rejstku.
Prmyslovm vzorem se rozum vzhled vrobku nebo
jeho st, spovajc zejmna ve znacch lini, obrys, ba-
rev, tvaru, struktury nebo materil vrobku samotnho,
nebo jeho zdoben.
221
Pvodcem prmyslovho vzoru se rozum ten, kdo pr-
myslov vzor vytvoil vlastn tvr innost, spolupvodcem
prmyslovho vzoru ten, kdo se spolupodlel na tvr in-
nosti, pi n byl prmyslov vzor vytvoen.
Prmyslov vzor je zpsobil ochrany, je-li nov a m-li
individuln povahu.
( 13 zk. o prm. vzorech)
PV do rejstku nezape prmyslov vzor, kter je v roz-
poru se zsadami veejnho podku nebo s dobrmi mravy
ani prmyslov vzor, je-li ji v esk republice zapsn shod-
n prmyslov vzor s dvjm prvem pednosti.
( 8 a 9 zk. o prm. vzorech)
Rozsah ochrany prmyslovho vzoru je dn jeho vyobra-
zenm tak, jak je zapsn v rejstku s vjimkou znak, kter
jsou pedureny technickou funkc prmyslovho vzoru, ne-
bo znak, kter nemus bt nutn reprodukovny v pesnm
tvaru a rozmrech, aby mohl vrobek, v nm je prmyslov
vzor ztlesnn nebo na kterm je aplikovn, bt mechanic-
ky spojen s jinm vrobkem nebo umstn do jinho vrob-
ku, kolem nj nebo proti nmu tak, aby oba vrobky moh-
ly plnit svou funkci.
Ochrana prmyslovho vzoru trv 5 let od data podn
pihlky.
Vlastnk zapsanho prmyslovho vzoru me tuto dobu
ochrany opakovan obnovit, a to vdy o 5 let, a na celkovou
dobu 25 let od data podn pihlky prmyslovho vzoru.
Prvo k prmyslovmu vzoru m pvodce nebo jeho prv-
n zstupce. Pihlku prmyslovho vzoru je oprvnn po-
dat ten, kdo m na nj prvo.
( 12 zkona o prm. vzorech)
Spory o uren prva na prmyslov vzor rozhoduj sou-
dy.
Zpis prmyslovho vzoru poskytuje jeho vlastnku v-
lun prvo uvat prmyslov vzor, brnit tetm osobm
uvat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s uvnm
prmyslovho vzoru jinm osobm nebo na n prvo na pr-
myslov vzor pevst. Uvnm prmyslovho vzoru se ro-
zum zejmna vroba, nabzen, uveden na trh, dovoz, vvoz
nebo uvn vrobku, ve kterm je tento prmyslov vzor
ztlesnn nebo na kterm je aplikovn, nebo skladovn ta-
kovho vrobku k uvedenm elm.
( 19 zk. o prm vzorech)
Ohroen nebo poruen prva
V ppad neoprvnnho zsahu do prv ze zapsanho pr-
myslovho vzoru se me jeho vlastnk domhat u soudu ze-
jmna toho, aby ruen prva bylo zakzno a aby nsledky
poruen byly odstranny. Byla-li tmto zsahem zjitna ko-
da, m vlastnk prmyslovho vzoru prvo na jej nhradu;
pro nhradu kody se pouije ustanoven obanskho zko-
nku. Byla-li tmto zsahem zpsobena majetkov jma, m
vlastnk prmyslovho vzoru prvo na pimen zadostiu-
inn, kter me spovat i v penitm plnn.
Vlastnk prmyslovho vzoru me poadovat, aby soud
rovn nadil ohroovateli i poruovateli zniit vrobky, je-
jich vrobou nebo uvedenm na trh dolo k ohroen nebo
poruen prva chrnnho zkonem o prmyslovch vzo-
rech, poppad znien materilu i nstroj urench nebo
pouvanch vlun nebo pevn pi innostech ohrouj-
cch nebo poruujcch prva chrnn zkonem o prmyslo-
vch vzorech. Soud znien nenad nejsou-li tyto vrobky ve
vlastnictv toho, proti komu nvrh smuje, nebo jestlie by
ohroen i poruen prva mohlo bt odstranno jinak a zni-
en by bylo nepimen tomuto ohroen nebo poruen.
Prva k prmyslovmu vzoru se pevd psemnou smlou-
vou, kter nabv innosti vi tetm osobm zpisem do
rejstku prmyslovch vzor.
Zapsan prmyslov vzor me bt pedmtem prva z-
stavnho. Zstavn prvo vznik zpisem do rejstku.
Souhlas (licence) k vyuvn zapsanho prmyslovho
vzoru se udluje licenn smlouvou. Licenn smlouva na-
bv innosti vi tetm osobm zpisem do rejstku pr-
myslovch vzor.
3.5. Uitn vzory
Ochrana uitnch vzor se d zkonem 478/1992 Sb. v plat-
nm znn.
Technick een, kter jsou nov, pesahuj rmec pouh
odborn dovednosti a jsou prmyslov vyuiteln, se chr-
n uitnmi vzory.
Technickmi eenmi podle zkona o uitnch vzorech
nejsou zejmna:
objevy, vdeck teorie a matematick metody
pouh vnj pravy vrobk
plny, pravidla a zpsoby vykonvn duevn innosti
programy pota
pouh uveden informace
Uitnmi vzory nelze chrnit:
technick een, kter jsou v rozporu s obecnmi zjmy,
zejmna se zsadami lidskosti a veejn morlky,
odrdy rostlin a plemena zvat, jako i biologick repro-
duktivn materily,
zpsoby vroby nebo pracovn innosti.
Technick een je nov, nen-li soust stavu techniky.
Technick een je prmyslov vyuiteln, jestlie me
byt opakovan vyuvno v hospodsk innosti.
( 15 zkona o uitnch vzorech)
Prvo na ochranu uitnm vzorem m pvodce nebo je-
ho prvn zstupce. Pvodcem uitnho vzoru je ten, kdo jej
vytvoil vlastn tvoivou prac.
Uitn vzory zapisuje ad prmyslovho vlastnictv do
rejstku uitnch vzor.
Podnm pihlky vznik pihlaovateli prvo pednosti.
Bez souhlasu majitele uitnho vzoru nikdo nesm tech-
nick een chrnn uitnm vzorem pi sv hospodsk
innosti vyrbt, uvdt do obhu nebo upotebit.
Majitel uitnho vzoru je oprvnn poskytnout souhlas
s vyuvnm technickho een chrnnho uitnm vzo-
rem (licence) jinm osobm nebo na n uitn vzor pe-
vst.
222
Uitn vzor plat tyi roky ode dne podn pihlky, po-
ppad od podn dvj pihlky vynlezu se shodnm
pedmtem. Dobu platnosti zpisu uitnho vzoru prodlou-
PV na dost majitele uitnho vzoru a dvakrt vdy
o ti roky.
Pro prva na uitn vzor se obdobn uij ustanoven z-
kona o vynlezech a zlepovacch nvrzch.
3.6. Ochrana oznaen pvodu a zempisnho oznaen pro zbo
Ochrana je provedena zkonem . 452/2001 Sb. o ochran
oznaen pvodu a zempisnch oznaen, kter nabyl in-
nosti 1. dubna 2002.
Terminologie
oznaenm pvodu je nzev oblasti, uritho msta nebo
zem (dle jen zem) pouvan k oznaen zbo po-
chzejcho z tohoto zem, jestlie kvalita nebo vlastnosti
tohoto zbo jsou vlun nebo pevn dny zvltnm
zempisnm prostedm s jeho charakteristickmi prod-
nmi a lidskmi faktory a jestlie vroba, zpracovn a p-
prava takovho zbo probh ve vymezenm zem; za
oznaen pvodu pro zemdlsk vrobky nebo potravi-
ny jsou pokldna i tradin zempisn nebo nezempis-
n oznaen pro zbo pochzejc z vymezenho zem,
zempisnm oznaenm je nzev zem pouvan k ozna-
en zbo pochzejcho z tohoto zem, jestlie toto zbo-
m uritou kvalitu, povst nebo jin vlastnosti, kter lze
pist tomuto zempisnmu pvodu, a jestlie vroba ne-
bo zpracovn anebo pprava takovho zbo probh ve
vymezenm zem
( 2 zkona)
Oznaen pvodu a zempisnho oznaen se zapisuje do
rejstku oznaen pvodu a zempisnch oznaen, kter ve-
de ad prmyslovho vlastnictv.
Do rejstku nemohou bt zapsna oznaen, kter ze-
jmna:
je sice pravdiv, ale me vyvolat myslnou domnnku, e
zbo pochz z jinho zem
obecn nzev druhu zbo
nzev shodn s veobecn znmou i zapsanou ochrannou
znmkou, oznaen shodn s nzvem odrdy rostlin nebo
plemene zvat a mohlo by vst ke klamnm domnnkm
o skutenm pvodu.
Oznaen pvodu
O zpis oznaen pvodu me podat sdruen vrob-
c nebo zpracovatel pro zbo vyroben nebo zpracovan
anebo pipraven na zem a za podmnek vymezench v 2
psm. a). Jednotliv fyzick nebo prvnick osoba me o z-
pis oznaen pvodu do rejstku podat, jestlie v dob po-
dn dosti jako jedin vyrb, zpracovv a pipravuje zbo
na zem a za podmnek vymezench v 2 psm. a).
Spluje-li dal vrobce, poppad zpracovatel podmnky
stanoven zkonem pro zpis oznaen pvodu do rejstku
a podmnky lenstv ve sdruen, kter nesmj bt ani ne-
smj bt v rozporu s prvn zvaznmi pravidly hospod-
sk soute, m prvo na pijet za lena sdruen. Sdruen
je povinno vydat na dost lenm osvden o lenstv.
Pokud je podn nvrh na zpis oznaen pvodu pro ze-
mdlsk vrobky nebo potraviny, mus bt dost doloena
specifkac podle 6, kter stanov jeho charakteristick vlast-
nosti a vymez zvltnosti zempisnho prosted.
( 5 zkona)
Obsah specikace
a) nzev zemdlskho vrobku nebo potraviny, vetn zn-
n oznaen pvodu;
b) popis zemdlskho vrobku nebo potraviny, vetn p-
padn suroviny, a popis zkladnch fyziklnch,chemickch,
mikrobiologickch anebo organoleptickch vlastnost zem-
dlskho vrobku nebo potraviny;
c) zempisn vymezen zem, poppad daje, kter
svd o splnn poadavku podle 2 psm. a) vty za sted-
nkem;
d) daje prokazujc e zemdlsk vrobek nebo potravi-
na pochz z vymezenho zem;
e) popis zpsobu zskn zemdlskho vrobku nebo po-
traviny, poppad popis hodnovrnch a nemnnch mst-
nch zpsob jejich zskvn;
f) daje potvrzujc souvislost mezi kvalitou, vlastnostmi
nebo znaky zemdlskho vrobku nebo potraviny a zem-
pisnm pvodem ve smyslu 2 psm. a).
( 6 zkona)
Kontrolu dodrovn specifkace provd Sttn zem-
dlsk a potravinsk inspekce. Vydv zvazn nlezy
nebo posudky anebo osvden dleit pro zpis oznae-
n pvodu. Kad me podat o vydv zvaznho n-
lezu nebo posudku anebo osvden dleitch pro uplat-
nn i obranu jeho prva.
Platnost ochrany oznaen pvodu
Ochrana oznaen pvodu vznik dnem zpisu do rejstku.
Doba ochrany oznaen pvodu nen asov omezena.
Zapsan oznaen pvodu je oprvnn uvat, zejmna
umisovat na zbo, jeho se oznaen pvodu tk, kad,
kdo vyrb, zpracovv a pipravuje zbo s odpovdajc
kvalitou i vlastnostmi na vymezenm zem; v ppad ze-
mdlskch vrobk i potravin uvedench ve vyhlce pod-
le 26 je podmnkou uit oznaen pvodu na tomto zbo,
kter pochz z vymezenho zem, rovn dodren speci-
fkace stanoven podle 6.
Na zapsan oznaen pvodu nelze poskytovat licenci. Za-
psan oznaen pvodu nesm bt poskytnuto jako zstava.
( 8 zkona)
Postup pi dosti, zpisu i ochran zempisnch oznae-
n je stejn jako u oznaen pvodu.
Zapsan oznaen jsou chrnna proti:
a) jakmukoliv pmmu i nepmmu obchodnmu uit
zapsanho oznaen na zbo, na n se zpis nevztahuje, po-
kud je toto zbo srovnateln se zbom zapsanm pod tmto
oznaenm nebo pokud uvn tohoto oznaen t z dobr
povsti chrnnho oznaen;
b) jakmukoliv zneuit, napodoben nebo pipomn-
n, i kdy je skuten pvod zbo uveden nebo je chrnn
oznaen peloeno nebo doprovzeno vrazy jako druh,
223
typ, metoda, na zpsob, napodobeno nebo podob-
nm vrazem;
c) jakmukoliv jinmu livmu nebo klamavmu daji
o zempisnm pvodu, povaze nebo zkladnch vlastnostech
zbo uvedench na vnitnm i vnjm obalu, reklamnch
materilech nebo dokumentech tkajcch se pslunho zbo-
, jako i proti pouit pepravnch obal zpsobilch vyvo-
lat nepravdiv dojem o jeho pvodu;
d) vemu ostatnmu jednn, kter by mohlo vst ke klam-
nm domnnkm o skutenm) pvodu zbo.
Zapsan oznaen se neme stt druhovm oznaenm
zbo; pokud vlastn zapsan oznaen zahrnuje i nzev zbo-
, kter je povaovn za druhov, nen uit tohoto druho-
vho nzvu na odpovdajcm zbo poruenm odstavce 1
psm. a) nebo b).
( 23 zkona)
Nroky pro ochranu prva
Kad se me u pslunho soudu domhat, aby bylo za-
kzno uvat zapsan oznaen pro srovnateln zbo, kte-
r nespluje podmnky pro uvn oznaen pvodu i ze-
mpisnho oznaen, a aby zbo oznaen zpsobem, jm
dolo k ohroen nebo poruen prv ze zapsanho oznae-
n pvodu, poppad zempisnho oznaen, bylo staeno
z trhu.
Ten, komu svd prva k zapsanmu oznaen pvodu,
poppad zempisnmu oznaen, m prvo na informa-
ci o pvodu tohoto zbo, na nm je umstno chrnn
oznaen pvodu i zempisn oznaen, me poadovat,
aby soud nadil ohroovateli i poruovateli tchto prv
zniit zbo, jeho uvedenm na trh by mohlo dojt nebo ji
dolo k ohroen nebo poruen prva chrnnho tmto z-
konem. Soud znien nenad, nen-li toto zbo ve vlastnic-
tv toho, proti nmu nvrh smuje, nebo jestlie by ohroe-
n i poruen prva mohlo bt odstranno jinak a znien by
bylo nepimen tomuto ohroen nebo poruen.
Byla-li zsahem do prv ze zapsanho oznaen pvodu,
poppad zempisnho oznaen zpsobena koda, m po-
kozen prvo na jej nhradu. Byla-li tmto zsahem zp-
sobena nemajetkov jma, m pokozen prvo na pime-
n zadostiuinn, kter me spovat v penitm plnn.
Ten, jemu svd prva k zapsanmu oznaen pvodu, po-
ppad zempisnmu oznaen, me poadovat vydn bez-
dvodnho obohacen.
( 24 zkona)
Kontrola ochrany oznaen pvodu a zempisnho ozna-
en je t od innosti zkona umonna tak esk ob-
chodn inspekci, Sttn zemdlsk a potravinsk inspek-
ci, ivnostenskm adm a ve vymezenm rozsahu i celnm
orgn. To umouje novela zkona o ochran spotebitele,
kde v ustanoven 2 se za zbo poruujc prva duevnho
vlastnictv (naplujc skutkovou podstatu klamn spote-
bitele) povauje i zbo poruujc prva ochrany zapsanho
oznaen pvodu a zempisnho oznaen.
4. innost inspektora OI
innost inspektora OI pi potrn poruovn prv duev-
nho vlastnictv je ovlivnna skutenost, e proces kontro-
ly mus bt v souladu s nkolika obecn platnmi pedpisy
i vnitnmi normami esk obchodn inspekce.
Proces kontroly mus bt v souladu s tmito pedpisy:
Zkon . 64/1986 Sb. o esk obchodn inspekci v platnm
znn
Zkon . 634/1992 Sb. o ochran spotebitele v platnm
znn
Zkon . 552/1991 Sb. o sttn kontrole
Zkon . 71/1969 Sb. o sprvnm zen v platnm znn
Vedle znalosti tchto pedpisu a umn pouvat je v praxi
je poteba, aby inspektor ml zkladn znalosti jednotlivch
pedpis upravujc prva duevnho vlastnictv.
Z pedelho textu vyplv, e rozsah innost OI je vel-
mi irok. Proto je nutnost vychovvat na OI odbornky
na jednotliv oblasti kontroly a dozoru. Odbornka, kter se
zabv potrnm poruovn prv duevnho vlastnictv bu-
deme dle nazvat expertem.
innost inspektora OI je popsna ve kolcm materilu
zpracovanm metodou knowledge Tools a bude k dispozici
pracovnkm v rmci tvocho se Informanho systmu pro
oblast duevnho vlastnictv.
224
Mimosoudn nstroje prosazovn prv k prmyslovmu vlastnictv
1. vod
Uplatovn prv k pedmtm prmyslovho vlastnictv, te-
dy k prvn chrnnm vynlezm, prmyslovm vzorm,
uitnm vzorm, topografm polovodiovch vrobk,
ochrannm znmkm a oznaenm pvodu vrobk, zvis
na tom, zda se jedn o jejich majitele nebo o tet osobu, kter
je jejich potencilnm nebo skutenm poruovatelem.
Pi poruovn prv k pedmtm prmyslovho vlastnic-
tv me dochzet k poruovn absolutnch prv, kter jsou
jejich majitelm dna udlenm prmyslov prvn ochrany,
tedy udlenm patentu na vynlez, nebo zpisem do rejstku
vedenho adem prmyslovho vlastnictv u uitnch vzo-
r, prmyslovch vzor,topograf polovodiovch vrobk
ochrannch znmek a oznaen pvodu zbo, nebo k poru-
ovn relativnch prv v rmci hospodsk soute, nap-
klad pi vrobn, provozn nebo obchodn innosti.
Pot, kdy byly vydny a uvedeny v ivot zkony na ochra-
nu pedmt prmyslovho vlastnictv a vlastnkm tch-
to prv byla dna vlun prva k jejich vyuvn, objevuj
se opakovan ppady, kdy jsou tato prva podnikatelskmi
subjekty poruovna anebo naopak ppady, kdy jsou pod-
nikatel bezdvodn obviovni z jejich poruovn . Ten-
to pspvek se proto chce proto ble zabvat jak aktivnmi
formami uplatovn prmyslovch prv jejich majiteli, tak
pasivnmi formami obrany podnikatel proti naen z je-
jich poruovn.
Mezi prmyslov prva se obvykle zahrnuj prva k vy-
nlezm chrnnm udlenmi patenty a prva k uitnm
vzorm, k prmyslovm vzorm a topografm polovodio-
vch vrobk
1
chrnnm jejich zpisem do sttnho rejst-
ku u adu prmyslovho vlastnictv. Dle mezi n pat
i tak zvan prva na oznaen, tj. prva k ochrannm znm-
km, obchodn jmno a k oznaen pvodu zbo, zapsan
rovn do uvedenho rejstku a daje o provenienci zbo
2
.V
vahu pichzej i prva k novm odrdm rostlin, na kter
udlilo osvden Ministerstvo zemdlstv a prva k novm
lebnm a diagnostickm metodm, na kter udlilo osvd-
en Ministerstvo zdravotnictv. Mezi prva k prmyslov-
mu vlastnictv se asto ad vedle zlepovacch nvrh i ne-
kal sout, vrobn, provozn a jin zkuenosti a obchodn
tajemstv oznaovan jako know-how.
2. Prvn ochrana prmyslovho vlastnictv
Nejdleitj otzkou pi ochran prmyslovho vlastnictv
je zskn prvn ochrany jeho jednotlivch pedmt. Z-
kladnu pro jejich prvn ochranu vytvej speciln zkony
na ochranu tchto pedmt prmyslovho vlastnictv, kte-
r stanovuj nejen podmnky a zpsob zskn jejich prvn
ochrany prostednictvm adu prmyslovho vlastnictv,
ale i inky a monosti prosazovn tchto prv. Prosazov-
n prv ze zskan prmyslov prvn ochrany je mono rea-
lizovat cestou sprvnho zen ped tmto adem, ale ped
jinmi orgny, jako jsou celn orgny a esk obchodn in-
spekce, prostednictvm jednn s domnlm poruovatelem
nebo zjemcem o licenci a pevod prva, prostednictvm me-
225

1
Topografe polovodiovch vrobk byly k pojmu prmyslov vlastnictv
piazeny v Dohod o obchodnch aspektech prv k duevnmu vlastnic-
tv TRIPS (Trade Related aspects of Intellectual Property Rights) uza-
ven v rmci Svtov obchodn organizace (dvj GATT)

2
Prmyslov vlastnictv, kter je chrnno tmito prmyslovmi prvy, je
um pojmem pojmu duevn vlastnictv; duevn vlastnictv vedle pr-
myslovho vlastnictv v sob zahrnuje i prva k literrnm, umleckm
a vdeckm dlm, prva k vkonm vkonnch umlc, zvukovch z-
znam a rozhlasovmu vysln, k vdeckm objevm a vechna ostatn
prva vztahujc se k duevn innosti v oblasti vdeck, literrn a um-
leck-viz Paskou mluvu na ochranu duevnho vlastnictv a mluvu
o zzen Svtov organizace duevnho vlastnictv.
dianho vyjednvn a arbitrace. Pokud zklamou tyto pro-
stedky, pichz v vahu jednn soudn.
2.1 Ochrana prmyslovho vlastnictv jeho pihlaovnm k prvn
ochran
Prvn ochrana pedmt prmyslovho vlastnictv, tj. na-
pklad vynlez, uitnch vzor, prmyslovch vzor,
a ochrannch znmek nevznik automaticky jejich vytvoe-
nm do formy vnmateln lidskmi smysly, jak je tomu v ob-
lasti autorskho prva, ale na zklad dosti o udlen prv-
n ochrany podan stanovenmu orgnu sttu, kter o tto
dosti v zen stanovenm zkony na ochranu prmyslov-
ho vlastnictv
3
rozhodne a toto prvo v ppad splnn stano-
vench podmnek udl. Tmto orgnem je zpravidla ad
prmyslovho vlastnictv, jak je tomu i v esk republice.
Pokud jde o een na rovni vynlez, je mono podat
dost- pihlku o jejich ochranu formou udlen patentu
(nen vylouena i dost o zpis do rejstku uitnch vzor).
Patenty se udluj na vynlezy, kter jsou svtov nov, jsou
vsledkem vynlezeck innosti a jsou prmyslov vyuitel-
n. Za vynlezy se nepovauj zejmna objevy, vdeck teo-
rie a matematick metody, estetick vtvory, plny, pravidla
a zpsoby vykonvn duevn innosti, hran her nebo vy-
konvn obchodn innosti, podvn informac a progra-
my pota. Tyto posledn uveden pedmty a innosti jsou
vak vyloueny z patentovatelnosti jen za pedpokladu, e se
tkaj pouze tchto pedmt nebo innost jako takovch.
Zpsoby chirurgickho nebo terapeutickho oetovn lid-
skho tla
4
nebo zvecho tla a jejich diagnostick metody
se nepovauj za prmyslov vyuiteln; to se vak nevzta-
huje na vrobky, zejmna ltky nebo smsi, uren k pouit
pi tchto zpsobech oetovn a pi diagnostickch meto-
dch. Ty jsou patentovateln.
Patenty nelze chrnit vynlezy, jejich vyuit by se pi-
lo veejnmu podku nebo dobrm mravm. To vak nelze
vyvodit pouze z toho, e je vyuit vynlezu zakzno prv-
nm pedpisem. Patenty se rovn neudluj na nov rostlinn
odrdy
5
a plemena zvat nebo v zsad biologick zpsoby
pstovn rostlin i chovu zvat. To vak neplat pro mikro-
biologick zpsoby a vrobky tmito zpsoby zskan.
Doshne-li pihlaovatel udlen patentu na vynlez, st-
v se majitelem (vlastnkem) tohoto patentu a na zklad pa-
tentovho zkona mu vznik absolutn vlun prvo tento
vynlez vyuvat, poskytovat souhlas k jeho vyuvn ji-
nm osobm a monost na tyto tet osoby patent pevst.
Pokud jde uitn vzory, jedn se o technick een, kte-
r jsou svtov nov, pesahuj rmec pouh odborn doved-
nosti a jsou prmyslov vyuiteln. Jsou prvn chraniteln
formou jejich zpisem do rejstku uitnch vzor u adu
prmyslovho vlastnictv. Podmnky prvn ochrany uitnch
vzor jsou analogick jako u ochrany patentov, s tm rozd-
lem, e se do rejstku uitnch vzor daj zapisovat i een
s ni invenn rovn, tj. postauje pekroit meze pouh
odborn dovednosti (oproti vynlezeck innosti u patentov
ochrany). Z monosti ochrany uitnm vzorem jsou vyloue-
ny vrobn a jin postupy a pracovn innosti. Vluky prvn
ochrany jsou analogick jako u ochrany patentov s tm, e
za technick een schopn prvn ochrany uitnm vzorem
se nepovauj v kadm ppad programy pota, pouh
vnj pravy vrobk, objevy, vdeck a matematick me-
tody, plny, pravidla a zpsoby vykonvn duevn innosti
a pouh uveden informace.
inky ochrany vyplvajc ze zapsanho uitnho vzoru
jsou stejn jako u vynlez chrnnch patenty, tj. bez sou-
hlasu majitele uitnho vzoru nikdo nesm technick een
chrnn uitnm vzorem pi sv hospodsk innosti vy-
rbt, uvdt do obhu nebo upotebit. Majitel uitnho vzo-
ru m rovn poskytnout souhlas (licenci) k vyuvn uit-
nho vzoru jinm osobm, nebo na n uitn vzor pevst.
Rozdl je v dlce doby platnosti. Zatmco u patentu tato doba
in 20 let od podn pihlky, u uitnho vzoru tato doba
in 6 let, s monost jej prodlouen o dvakrt 3 roky (proti
placen udrovacch poplatk).
Podobn systm zskvn prvn ochrany u adu pr-
myslovho vlastnictv je u topograf polovodiovch vrob-
k (pro zanedbatelnou frekvenci jejich pihlaovn v R se
tato otzka dle nerozvd).
Nov vzhled vrobku, kter m individuln povahu, se
d chrnit jeho zpisem do rejstku prmyslovch vzo-
r. Prmyslov vzory se rovn pihlauj k prvn ochra-
n u adu prmyslovho vlastnictv. V jedn pihlce
prmyslovho vzoru je mono uplatnit vce prmyslovch
vzor, s vjimkou prmyslovch vzor spovajcch ve zdo-
ben, kdy se takovto hromadn pihlka me tkat jen
vzor, kter pat do jedn tdy mezinrodnho tdn pr-
myslovch vzor.
Zpis prmyslovho vzoru poskytuje jeho vlastnku rovn
vlun prvo prmyslov vzor uvat,tj. vyrbt jej, nabzet,
uvdt na trh dovet nebo vyvet jej, brnit tetm osobm
uvat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas k uvn ji-
nm osobm, nebo na n i prmyslov vzor pevst. Dlka
doby ochrany prmyslovho vzoru in 5 let, s monost pro-
dlouen o tyikrt dalch 5 let.
Jestlie byl vynlez, uitn vzor, topografe polovodiov-
ho vrobku nebo prmyslov vzor vytvoen jeho pvodcem
v rmci pracovnho, lenskho nebo jinho pracovn prv-
nho vztahu k zamstnavateli i zadavateli (u prmyslovch
vzor), jde o tak zvan zamstnaneck vynlez i vzor. Pr-
vo na prvn ochranu v tchto ppadech pechz z pvod-
ce na zamstnavatele, jestlie zamstnavatel i zadavatel toto
sv prvo uplatn ve lht t msc od doby, kdy jej pvod-
ce o vytvoen takovho een vyrozuml.
226

3
Zkon . 527/1990 o vynlezech a zlepovacch nvrzch ve znn poz-
djch pedpis
Zkon .478/1992 Sb., o uitnch vzorech ve znn pozdjch ped-
pis
Zkon . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor
Zkon . 529/1991 Sb., o ochran topograf polovodiovch vrobk,
ve znn pozdjch pedpis
Zkon . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch; tento zkon m bt na-
hrazen koncem roku 2003 novm zkonem o ochrannch znmkch

4
na nov zpsoby prevence, diagnostiky chorob a len lid udluje Mi-
nisterstvo zdravotnictv R osvden na zklad vyhlky tohoto minis-
terstva . 331/1991 Sb.

5
rostlinn odrdy se daj chrnit na zklad zkona . 408/2000 Sb.,
o ochran prv k odrdm rostlin; na nov rostlinn odrdy udluje
Ministerstvo zemdlstv a vivy R prostednictvm stednho kon-
trolnho a zkuebnho stavu zemdlskho lechtitelsk osvden; ten-
to stav je pihlaovacm mstem pro tyto odrdy rostlin a provd rov-
n pedepsan przkum jejich zpisn zpsobilosti
Pro podnikatelsk aktivity m znan vznam pihlaov-
n ochrannch znmek a oznaen pvodu a zempisnch
oznaen, se dost o jejich zpis do rejstku ochrannch
znmek adu prmyslovho vlastnictv.
Ochrannou znmkou
6
, kter je schopn zpisu do rejst-
ku, je jakkoliv oznaen schopn grafckho znzornn, ze-
jmna tvoen slovy, vetn osobnch jmen, barvou, kresbou,
psmeny, slicemi, tvarem vrobku nebo jeho obalem, a to
za podmnky, e je zpsobil odliit vrobky nebo sluby
jedn osoby od vrobk nebo slueb jin osoby.
Zkon o ochrannch znmkch z monosti zpisu do rejs-
tku ochrannch znmek vyluuje oznaen, kter nespa-
d do shora uvedenho pojmu ochrann znmky a dle pak
i oznaen, kter nem rozliovac zpsobilost, kter je tvo-
eno vlun oznaenmi nebo daji, kter slou v obcho-
d k uren druhu, jakosti, mnostv, elu, hodnoty, zem-
pisnho pvodu nebo doby vroby vrobk nebo poskytnut
sluby nebo k oznaen jinch jejich vlastnost. Dle pak je ze
zpisu vyluovno oznaen, kter je tvoeno vlun oznae-
nmi nebo daji, je se staly obvyklmi v bnm jazyce nebo
v poctivch obchodnch zvyklostech, kter je tvoeno vlu-
n tvarem, kter vyplv z povahy samotnho vrobku nebo
kter je nezbytn pro dosaen technickho vsledku anebo
kter dv vrobku podstatnou uitnou hodnotu.Vyloueno
je i oznaen, kter je v rozporu s veejnm podkem nebo
dobrmi mravy, kter by mohlo klamat veejnost , zejmna
pokud jde o povahu, jakost nebo zempisn pvod vrobku
nebo sluby, vetn oznaen pihlaovanho pro vna i li-
hoviny, kter obsahuje zempisn oznaen, ani by vno i
lihovina mly takovto zempisn pvod. Rovn i oznae-
n, kter obsahuje oznaen povajc ochrany podle Pa-
sk mluvy
7
, oznaen obsahujc jin znaky, emblmy a erby,
jestlie jejich uit je pedmtem zvltnho veejnho zjmu,
ledae by pslun dal souhlas k jeho zpisu, dle i oznaen
obsahujc znak vysok symbolick hodnoty, zejmna nbo-
ensk symbol. Nakonec je ze zpisu do rejstku ochrannch
znmek vyloueno oznaen, jeho uvn se p ustano-
ven jinho prvnho pedpisu nebo je v rozporu se zvazky
z mezinrodnch smluv. Jako nov dvod pro odepen z-
pisu oznaen je, jestlie pihlka ochrann znmky nebyla
podna v dobr ve.
ad prmyslovho vlastnictv, pokud po provedenm
przkumu dojde k zvru, e by zpis pihlenho oznae-
n do rejstku ochrannch znmek byl v souladu se zkonem,
pihlku zveejn, aby tak zvan oprvnn osoby, jejich z-
jm by se zpis mohl dotknout, maj monost ve lht 3 m-
sc podat proti zpisu nmitky. Pokud nmitky nedojdou,
nebo jsou shledny bezdvodnmi, dojde k zpisu danho
oznaen do rejstku ochrannch znmek.
Zpisem do rejstku se pihlaovatel stv vlastnkem
ochrann znmky. Vlastnk ochrann znmky m vlu-
n prvo oznaovat sv vrobky nebo sluby ochrannou
znmkou, pro kter byla zapsna, nebo ji uvat ve spoje-
n s nimi. Je oprvnn poskytovat na vechny nebo nkter
vrobky nebo sluby pro kter byla znmka zapsna licen-
ce nebo ochrannou znmku na jinou osobu pevst. Vlast-
nk ochrann znmky je oprvnn spolu s ochrannou znm-
kou symbol .
Pihlaovn oznaen pvodu a zempisnch oznaen
je analogick jako u ochrannch znmek. O zpis oznaen
pvodu a zempisnho oznaen (dle jen oznaen pvodu)
me u adu prmyslovho vlastnictv podat sdruen v-
robc nebo zpracovatel, a to pro zbo vyroben nebo zpra-
covan anebo pipraven na zem odpovdajcm danmu
oznaen pvodu, jestlie v dob podn pihlky jako jedi-
n toto zbo na danm zem produkuje.
Oznaenm pvodu se rozum nzev oblasti, uritho
msta nebo zem, kter se pouv k oznaen zbo poch-
zejcho z tohoto zem, jestlie kvalita nebo vlastnosti tohoto
zbo jsou vlun nebo pevn dny zvltnm zempis-
nm prostedm s jeho charakteristickmi prodnmi a lid-
skmi faktory a jestlie vroba, zpracovn a pprava toho-
to zbo probh v danm zem. Za oznaen pvodu pro
zemdlsk vrobky nebo potraviny jsou pokldna i tra-
din zempisn nebo nezempisn oznaen pro zbo po-
chzejcho z vymezenho zem. U zemdlskch vrobk
a potravin, zaazench ve zvltnm seznamu Ministerstva
zemdlstv a vivy, se mus k dosti o zpis doloit speci-
fkac,stanovujc jeho charakteristick vlastnosti a vymezu-
jc zvltnosti danho prosted.
U zempisnho oznaen se vyaduje pouze to, aby kva-
litu, povst nebo jin vlastnosti zbo bylo mono pist to-
muto zempisnmu pvodu a aby vroba, zpracovn anebo
pprava probhala na danm zem.
Pokud pihlen oznaen pvodu vyhovuje zkonem sta-
novenm podmnkm, zape jej ad prmyslovho vlast-
nictv do rejstku. Doba ochrany oznaen pvodu nen a-
sov omezena.
Zapsan oznaen pvodu me uvat, zejmna umiso-
vat na zbo kad, kdo vyrb, zpracovv a pipravuje zbo
s odpovdajc kvalitou i vlastnostmi na oznaenm vyme-
zenm zem. Na oznaen pvodu tedy nelze poskytovat li-
cenci a nesm bt poskytnuto jako zstava.
3. Poruovn prv k prmyslovmu vlastnictv
K poruen prv k pedmtm prmyslovho vlastnictv do-
jde tehdy, jestlie je zane vyuvat osoba nebo osoby, kterm
prvo k jejich vyuvn jejich majitel neposkytl, nebo na n
tato prva nepevedl.
U prvn chrnnch vynlez, uitnch vzor a pr-
myslovch vzor nastane poruen prv, jestlie bez svole-
n jejich majitele dojde pi hospodsk innosti k jejich v-
rob, uvdn do obhu nebo dojde k upoteben pedmtu
ochrany. U vynlez, na kter byl udlen patent, pak me
dochzet k poruovn pi pouit tmto patentem chrnn-
ho postupu. K poruovn me dojt i dovozem nebo vvo-
227

6
bli podmnky zpisn zpsobilosti a pihlaovn ochrannch znmek
a oznaen pvodu viz nap.: Jakl, L. a kolektiv: Ochrann znmky a ozna-
en pvodu, PV, Praha 2002

7
lnek 6ter Pask mluvy zavazuje lensk stty odmtnout nebo zruit
zpis oznaen obsahujcch erby, vlajky a jin znaky sttn svrchovanos-
ti unijnch zem, ednch zkuebnch, puncovnch a zrunch znaek
u nich zavedench, jako i kadch napodoben z hlediska heraldick-
ho;to se vztahuje i na erby, vlajky a jin symbolick znaky, zkratky nebo
nzvy mezinrodnch mezivldnch organizac, jejich je jedna nebo v-
ce unijnch zem lenem.
zem vrobku, na kter se vztahuj prva z chrnnho vyn-
lezu, uitnho vzoru nebo prmyslovho vzoru.
U prvn chrnnch topograf polovodiovch v-
robk, tj. tch, kter byly zapsny u adu prmyslovho
vlastnictv do rejstku, me vedle vroby polovodiov-
ho vrobku, ve kterm je chrnn topografe obsaena,
dojt k poruovn prva i pro tyto topografe specifckmi,
v zkon stanovenmi zpsoby. Jednak jde o reprodukci to-
pografe nebo jej samostatn vyuiteln sti a zhotovov-
n zobrazen tto topografe pro vrobn ely, jednak m-
e dochzet k poruovn prva k chrnn topografi jejm
obchodnm vyuitm nebo obchodnm vyuitm polovodi-
ovho vrobku, kter ji obsahuje nebo obsahuje jej samo-
statn vyuitelnou st.
U ochrann znmky zapsan v rejstku adu prmys-
lovho vlastnictv me podle znmkovho zkona dochzet
k poruovn prv tehdy, jestlie nkdo bez souhlasu jejho
majitele zane tto znmky nebo oznaen s n zamnitelnho
uvat pro stejn nebo podobn vrobky nebo sluby, pro kte-
r je v rejstku zapsna, nebo ji uvat ve spojen s tmito v-
robky nebo slubami. Pjde zejmna o umisovn ochrann
znmky na vrobcch nebo jejich obalech, o nabzen i uv-
dn na trh vrobk touto znmkou oznaench, nebo o je-
jich skladovn za tmto elem. Za poruovn prv se po-
kld i dovoz a vvoz vrobk s tmto oznaenm, jeho uit
v obchodnm jmnu, korespondenci i reklam.
U zapsanho oznaen pvodu vrobku a zempisnch
oznaen me dojt k poruen prv ve smyslu zkona
8
tehdy,
jestlie si je zane neoprvnn osoba pisvojovat nebo napo-
dobovat, i kdy je napodoben provzeno vrazy jako druh,
typ, zpsob, imitace apod. Poruenm prva k zapsan-
mu oznaen pvodu je i jakkoliv liv nebo klamav daj
o zempisnm pvodu, povaze nebo zkladnch vlastnostech
zbo uvedench na vnitnm nebo vnjm obalu, reklam-
nch materilech nebo dokumentech.
4. Obrana proti poruovn prv k prmyslovmu
vlastnictv
Podle zkona . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch n-
vrzch (dle t jen patentov zkon), v ppad neoprv-
nnho zsahu do prv chrnnch tmto zkonem, tj. prv
k vynlezm, se me ten, jeho prvo bylo porueno, dom-
hat zejmna toho, aby ruen prva bylo zakzno a aby n-
sledky poruen byly odstranny. Toto ustanoven plat i pod-
le 21 zkona . 478/1992 Sb., o uitnch vzorech, podle 20
zkona . 207/2000 Sb., o ochran prmyslovch vzor i pod-
le 18 zkona . 529/1991 Sb., o ochran topograf polovo-
diovch vrobk.
Stejn tak se majitel ochrann znmky me podle 15
zkona . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch u pslu-
nho soudu domhat, aby kadmu bylo zakzno uvat je-
ho ochrannou znmku nebo oznaen s n zamniteln pro
stejn nebo podobn vrobky i sluby a aby pedmty ozna-
en zpsobem, jm dolo k poruen jeho prv, byly sta-
eny z trhu. Analogick ustanoven obsahuje i 24 zkona
. 452/2001 Sb., o ochran oznaen pvodu vrobk a ze-
mpisnch oznaen .
Brnit se me majitel udlenho patentu na vynlez, ne-
bo v rejstku adu prmyslovho vlastnictv zaregistrova-
nho uitnho vzoru, prmyslovho vzoru nebo topografe
polovodiovho vrobku, ochrann znmky a oznaen p-
vodu jednak mimosoudn cestou a jednak cestou soudn.
Specifckm druhem obrany, resp. vyuitm danho prmys-
lovho prva, je nabdka jeho poruovateli k uzaven licen-
n smlouvy nebo smlouvy o pevodu danho prva.
4.1 Mimosoudn monosti uplatnn prv z chrnnch vynlez,
prmyslovch vzor a uitnch vzor
Mezi mimosoudn monosti obrany proti poruovn prv
prmyslovho vlastnictv pat jednak monost jednn s do-
mnlm poruovatelem tchto prv a jednak monosti, kter
dvaj platn pedpisy.
Pokud jde o jednn majitele s domnlm poruova-
telem prv, jde pedevm o jeho upozornn na existenci
prv k pedmtu, kter vyrb nebo k postupu, kter pouv.
V tomto upozornn, nazvanm t jako varovn dopis, kte-
r je v kadm ppad nutno provst psemn (s ohledem na
pozdj soudn jednn a ppadn uplatnn nhrady kod),
je poteba uvst daje o pedmtu ochrany, tj. zejmna s-
lo patentu, datum priority a datum jeho udlen a dt poru-
ovateli k dispozici i znn patentovch nrok pop. celho
popisu vynlezu. Podobn u ochrann znmky je eln po-
ruovateli poskytnout jej znn i vyobrazen, slo jejho z-
pisu do rejstku , datum priority a seznam zbo i slueb pro
kter byla ochrann znmka do rejstku zapsna.
Tato vodn st jednn majitele prmyslovho prva
s domnlm poruovatelem mlokdy kon bezprostedn
uznnm prmyslovho prva. Obvykle se napaden brn
tvrzenm, e pi svm podnikn pouv jin een, kte-
r nespad do rozsahu udlen ochrany na vynlez, uitn
vzor nebo prmyslov vzor, nebo e dan een vyvinul sm
a m tud tak zvan prvo pedchozho uivatele, poppa-
d, e toto een uv na zklad stavu techniky, znmho
ped podnm pihlky, na jejm zklad byl patent nebo
vzor zaregistrovn.
Pokud jde o to, zda napaden dan vynlez i uitn vzor
vyuv i nikoliv, me se kterkoliv z astnk sporu ob-
rtit na ad prmyslovho vlastnictv a podat dost o ur-
en
9
, zda pedmt sporu, resp. ruebn pedmt, tj. vyrbn
vrobek nebo uvan postup, spad do rozsahu danho pa-
tentu nebo uitnho vzoru, jak to uvd 67 zkona . 527/
1990Sb. Rozhodnut adu o dosti o uren je pro ppadn
soudn zen jednm z hodnovrnch dkaznch prosted-
k
10
. Toto uren si me provst i samotn soud (zpravidla
za pomoci znalce). U prmyslovch vzor si takov uren
228

8
23 zkona .452/2001 Sb., o ochran oznaen pvodu a zempisnch
oznaen a o zmn zkona o ochran spotebitele

9
ble viz nap.: Netuil, J. a kolektiv: Sporn zen ped adem prmys-
lovho vlastnictv, vydal PV, Praha 1998

10
ped novelou patentovho zkona bylo rozhodnut adu zvazn pro
soudy a jin sttn orgny
provd vdy soud, nebo ad ji u prmyslovch vzor ur-
ovac zen neprovd.
Tvrd-li napaden, e dan vynlez, prmyslov vzor nebo
uitn vzor zaal vyuvat nezvisle na majiteli prva i jeho
pedchdci ji ped jeho prioritou a majitel nechce toto pr-
vo pedchozho uivatele uznat, m napaden monost na
nm dat, aby toto jeho prvo podle 17 a 60 zkona . 527/
1990 Sb. a 13 zkona . 478/1992 Sb. uznal. Pokud tak ma-
jitel prva neuin, m napaden monost podat soud, aby
v tomto smyslu rozhodl. Soudn zen o uznn prva ped-
chozho uivatele je velmi komplikovan, zejmna proto, e
domnl majitel prva pedchozho uivatele mus prokzat
plnou nezvislost na pvodci a majiteli patentu v prbhu
nabvn een, kterm se toto prvo m prokzat.
Pokud se napaden domnl poruovatel prmyslovho
prva brn tvrzenm, e nevychzel z danho chrnnho
vynlezu i vzoru, ale z literatury nebo jinho pramene ve-
ejn pstupnho ped prioritou resp. podnm pihlky, na
jejm zklad dolo k udlen danho prmyslovho prva,
ml by takov tvrzen majiteli prva prokzat. Pokud se tito
dva astnci sporu nedohodnou, m napaden monost
pokusit se dan prmyslov prvo zruit a podat nvrh na
zruen patentu podle 23 zkona . 527/1990 Sb., i podat
nvrh na vmaz prmyslovho vzoru nebo uitnho vzoru.
Podobn by se postupovalo u topograf polovodiovch v-
robk. Protoe zruen patentu i vmaz uitnho nebo pr-
myslovho vzoru psob od samho potku vzniku prva
(ex tunc), m toto zruen inek, jakoby prvo nebylo ni-
kdy udleno. Pokud by tedy napaden doshl zruen danho
prmyslovho prva, odpadl by pedmt sporu (s vjimkou
aloby na shora zmnn nekalosoutn jednn, nap.pro
otrock napodoben).
4.2 Mimosoudn monosti uplatnn prv z ochrannch znmek
a oznaen pvodu vrobk
U ochrannch znmek a oznaen pvodu zbo pjde ze
strany majitele ochrann znmky nebo zapsanho oznae-
n zpravidla o upozornn domnlho poruovatele na to, e
oznauje nebo dov i vyv zbo s oznaenm, kter je
zapsno ve sttnm rejstku jako ochrann znmka nebo ja-
ko oznaen pvodu zbo.
Majitel ochrann znmky m vi kadmu, kdo uvd ne-
bo hodl uvst na trh vrobky i sluby, prvo na informaci
o pvodu tchto vrobk i doklad je provzejcch nebo
slueb, na nich je umstno oznaen shodn i zamniteln
s jeho ochrannou znmkou.Sv prva proke majitel ochran-
n znmky osvdenm o zpisu ochrann znmky, poppa-
d vpisem z rejstku adu prmyslovho vlastnictv.
Majitel ochrann znmky m dle, podle zkona . 191/
1999 o opatench tkajcch se dovozu, vvozu a zptnho
vvozu zbo poruujcho nkter prva duevnho vlastnic-
tv a o zmn nkterch dalch zkon, prvo podat celn
ad, aby nepropustil zbo, kter m obchodn charakter,
do reimu volnho obhu, jestlie oznaen zbo poruuje
prva z jeho ochrann znmky.
Majitel ochrann znmky je dle oprvnn poadovat na
vydavateli publikace, v n m bt ochrann znmka re-
produkovna, aby uvedl, e jde o ochrannou znmku, vet-
n uveden sla zpisu ochrann znmky v rejstku.Tmto
opatenm me majitel ochrann znmky elit zdruhovn
ochrann znmky, tj. aby se jeho ochrann znmka nezaala
uvat obecn k oznaen druhu zbo i slueb, m by tato
ztratila rozliovac zpsobilost od kterho podnikatele zbo
nebo sluba pochz.
Na druh stran je teba si uvdomit, e nyn platn esk
znmkov zkon, v souladu s evropskou legislativou, prva
z ochrann znmky v nkterch ppadech omezuje. Tak ma-
jitel ochrann znmky je povinen strpt, jestlie tet osoby
uvaj v obchodnm styku sv jmno, pjmen, pseudonym,
nzev, poppad obchodn jmno, adresu, daje tkajc se
druhu, jakosti, mnostv, elu, hodnoty, zempisnho pvo-
du, asu vroby vrobku nebo poskytnut sluby, poppad
jinch vlastnost vrobku, pesto, e tyto daje jsou shodn i
zamniteln s ochrannou znmkou, poppad tvo soust
ochrann znmky. To vak jen za pedpokladu, e tyto da-
je jsou pouvny v souladu s obchodnmi zvyklostmi a dob-
rmi mravy soute.
Majitel ochrann znmky je povinen dle strpt, jestli-
e tet osoby pouvaj v obchodnm styku oznaen shod-
n s ochrannou znmkou, pokud je to nezbytn k vyznaen
elu vrobku, zejmna jeho psluenstv, nhradnch dl,
nebo druhu poskytovan sluby (autorizovan servisy a slu-
by znakovch vrobk), za pedpokladu, e je toto ozna-
en uvno v souladu s obchodnmi zvyklostmi a dobr-
mi mravy soute.
Majitel ochrann znmky je dle povinen strpt uvn
shodnho i zamnitelnho oznaen jeho dritelem, jestlie
toto oznaen pro tohoto dritele zskalo v uplynulch dvou
letech v esk republice rozliovac zpsobilost pro stejn i
podobn vrobky nebo sluby.
Dle pak je teba vzt v vahu ustanoven zkona o vyer-
pn prva z ochrann znmky. Podle nho majitel ochran-
n znmky neme zakzat jej uvn na vrobcch, kter
jm nebo s jeho souhlasem byly s touto ochrannou znmkou
uvedeny na trh.Vjimku by tvoil ppad, kdy by po uveden
vrobk na trh dolo k jejich podstatn zmn nebo zhore-
n jejich stavu i vlastnost.
U ochrannch znmek pichz mimosoudn obrana na-
padenho v vahu ji pi projednvn pihlky ochrann
znmky, na jejm zklad by mohlo dojt k zpisu spornho
oznaen do rejstku ochrannch znmek, v rmci tak zva-
nho nmitkovho zen.
Domnl poruovatel znmkovho prva asto tvrd, e
oznaen, kterm oznauje sv vrobky, nen toton i za-
mniteln s oznaenm zapsanm jako ochrann znmka, po-
ppad, e toto oznaen dvno pouval ped prioritou da-
n ochrann znmky a e m k tomuto oznaen takt jaksi
prvo pedchozho uivatele nezapsanho oznaen. Toto tvr-
zen by vak v ppad neshody musel prokzat, bu v rmci
nmitkovho zen pi zveejnn pihlky ochrann znm-
ky, zen o vmazu nebo v rmci zen ped soudem.
4. 3. Nabdka k uzaven licenn smlouvy nebo smlouvy o pevodu
prva
Pokud m majitel patentu na vynlez nebo majitel uitnho
nebo prmyslovho vzoru nebo jinho prmyslovho prva
229
zjem na jeho licennm vyuit, pipad v vahu, e nabd-
ne poruovateli svho prva monost uzavt s nm licenn
smlouvu. Nabdku k uzaven licenn smlouvy nebo smlou-
vy o pevodu prva me samozejm uinit i poruovatel
resp. vyuivatel prva.
Takovto een je z hlediska majitele prmyslovho prva
nejpijatelnjm v ppad, e sm pedmt ochrany nevyrb
nebo neupoteb vbec, nebo nen v situaci, kdy by sm chtl
nebo byl schopen pokrt v vahu pipadajc trh.
Uzaven licenn smlouvy s poruovatelem je mo-
no z hlediska praxe pokldat za optimln een v ppad,
e se poda sjednat takov poplatky a ostatn podmnky li-
cence, e je to pro majitele prva celkov vhodn. Poplatky
za licenci se obvykle pohybuj v rozmez 0,5 a 3, vjimen
a 8% z ist prodejn ceny zbo nebo slueb opatovanch
ochrannou znmkou.Cena za licenci, resp. tyto poplatky jsou
odvisl na ad faktor, zejmna na tom, zda bude nabyvateli
poskytnuta licence vlun, i nevlun, tj. zda majitel pr-
myslovho prva bude nap. pedmt patentu vyrbt jet
sm, nebo zaml licenci prodat jet dalm zjemcm. Je
samozejm, e cena licence bude zvisl na hodnot een
pro nabyvatele, na tom, zda je een nebo znmka chrnna
pouze v tuzemsku nebo i v zahrani a podobn.
Pokud majitel prmyslovho prva nem sm zjem nebo
podmnky pro vlastn nebo jin pouit pedmtu ochrany,
pipad v vahu i pevod prva.V podstat dojde k prodeji
tohoto prva a zmn se tud jeho majitel. Pouze u ochran-
nch znmek pipad v vahu pevod prva i poskytnut li-
cence jen pro nkter vrobky nebo sluby, pro kter byla za-
psna v rejstku ochrannch znmek u adu prmyslovho
vlastnictv.Cena za pevod prva bv obvykle podstatn vy-
, napklad dvojnsobn, ne cena za licenci.
4. 4. Zstava prmyslovho prva
Pedmtem prvnch vztah mohou bt nejen hmotn v-
ci a prva, ale i prvem chrnn pedmty prmyslovho
vlastnictv (s vjimkou oznaen pvodu), za pedpokladu, e
lze jejich hodnotu vyjdit v penzch. Zstavn prvo slou
k zajitn pohledvky pro ppad, e dluh, kter j odpov-
d, nebude vas splnn s tm, e v tomto ppad lze dosh-
nout uspokojen z vtku zpennn zstavy bez souhla-
su i dokonce proti vli jejho vlastnka. Nutno si uvdomit,
e zstavn prvo pechz i na kterhokoliv dalho vlastn-
ka dan vci.
11
V ppad, e vlastnk prmyslovho prva chce toto prvo
uinit pedmtem zstavy, mus tedy podat znalce
12
, o sta-
noven penn hodnoty danho prmyslovho prva. Oce-
ovn pedmt prmyslovho vlastnictv se provd na z-
klad zkona . 151/1997 Sb., o oceovn majetku a vyhlky
ministerstva fnanc . 279/1997 Sb., kterou se provdj n-
kter ustanoven zkona o oceovn majetku. Prmyslov
prva se zpravidla oceuj vnosovm zpsobem, na zklad
licenn analogie, a to jako souet diskontovanch budoucch
ronch istch vnos vyplvajcch z uvn tchto ped-
mt, u vynlez, uitnch vzor a prmyslovch vzor po
dobu nejdle pti let a u ochrannch znmek nejdle po do-
bu deseti let.
13
Zstava se uskuten na zklad zstavn smlouvy uzave-
n mezi zstavnm vitelem a zstavcem. Zstavn smlou-
va se zapisuje do rejstku vedenho adem prmyslov-
ho vlastnictv.
5. Prosazovn prmyslovch prv na hranicch
Prva majitel prmyslovch prv, zejmna prv k ochran-
nm znmkm resp. jejich prosaditelnost, byla v esk re-
publice velmi poslena, kdy byl vydn zkon . 191/1999
Sb., o opatench tkajcch se dovozu, vvozu a zptnho
vvozu zbo poruujcho nkter prva duevnho vlast-
nictv a o zmn nkterch dalch zkon (dle t jen z-
kon o opatench na hranicch).
Vydnm tohoto zkona pln esk republika rovn z-
vazky, kter na sebe vzala v Evropsk dohod zakldajc pi-
druen mezi eskou republikou na stran jedn a Evropsk-
mi spoleenstvmi a jejich lenskmi stty na stran druh,
podepsan v Lucemburku dne 4. jna 1993 (vyhlen pod
. 7/1995 Sb.) a v Dohod o obchodnch aspektech prv k du-
evnmu vlastnictv (dohoda TRIPS), podepsan v Marakei
15. dubna 1994 (vyhlen pod .191/19995 Sb.). Pi vypraco-
vn nvrhu zkona se vychzelo z nazen Rady(ES) . 3295/
94, nvrhu nazen Rady, kterm se mn nazen Rady(ES)
3295/94 ze dne 28. ledna 1998,.COM(1998)25 fnal, 98/0018
(ACC) a provdcho nazen Komise (ES) .1367/95.
Tento zkon . 191/1999 Sb., o opatench na hranicch sta-
nov podmnky, za nich celn ad pijm opaten, m-
-li dvodn podezen, e jde o padlek nebo nedovolenou
napodobeninu zbo, kter je navreno do volnho obhu,
do reimu vvozu nebo je podna dost o jeho zptn v-
voz, nebo kter je odhaleno pi provdn celnho dohledu
a celn kontroly.
Stanov rovn oprvnn celnch ad nadit znien
nebo jin znehodnocen zbo, kter bylo soudem uznno
za padlek nebo nedovolenou napodobeninu, a projednvat
pestupky a sprvn delikty, k nim dojde pi poruovn to-
hoto zkona.
6. loha esk obchodn inspekce pi prosazovn prv
z duevnho vlastnictv
Prosazovn prv z prmyslovho a duevnho vlastnictv je
posilovno i innost esk obchodn inspekce
14
. innost
esk obchodn inspekce se zamuje na kontrolu prvnic-
230

11
ble viz Kupka, P.: Zastavit i nezastavit anebo hodnota prmyslovho
vlastnictv jako pedmtu zstavnho prva, Prmyslov vlastnictv 56/
2003, str. 109116

12
znalce nebo znaleck stav nebo organizaci zapsanou na zklad zko-
na . 36/1967 Sb., o znalcch a tlumoncch v seznamu znalc, kter ve-
dou krajsk soudy, v jejich obvodu m znalec trval bydlit a stedn
seznam vede Ministerstvo spravedlnosti

13
ble viz nap. ada,K., Knek, M.: Prmyslov vlastnictv a licence v tr-
nm hospodstv, PV, Praha 1997 a 2002

14
zkon . 64/1986 Sb., o esk obchodn inspekci; je orgnem sttn spr-
vy a je podzena Ministerstvu prmyslu a obchodu R
kch a fyzickch osob, kter prodvaj nebo dodvaj vrobky
a zbo na vnitn trh esk republiky nebo poskytuj sluby
nebo vyvjej jinou obdobnou innost na tomto trhu. Kont-
roluje zejmna zabezpeen jakosti zbo nebo vrobk, do-
drovn dohodnutch nebo stanovench podmnek a kva-
lity poskytovanch slueb, dodrovn ostatnch podmnek
stanovench zvltnmi pedpisy, i zda nedochz ke kla-
mn spotebitele. Mezi tyto zvltn pedpisy pat samo-
zejm i pedpisy na ochranu prmyslovho a jinho duev-
nho vlastnictv
15
.
Inspektoi esk obchodn inspekce maj k vkonu svch
innost pomrn rozshl pravomoci pokud jde o oprv-
nn vstupu do objekt vrobce, dovozce nebo distributora,
ovovn totonosti kontrolovanch osob, vyadovn po-
tebnch doklad, odebrn vzork k jejich dalmu posu-
zovn apod.
16
Inspektor esk obchodn inspekce je na zklad prove-
den kontroly oprvnn zakzat do zjednn npravy nkup,
dodvku, prodej nebo pouit vrobk nebo zbo, kter ne-
odpovd poadavkm podle zvltnch pedpis a poppa-
d rozhodnout o uskladnn zajitnch vrobk mimo do-
sah kontrolovan osoby. Inspektor me uloit kontrolovan
osob pokutu a do ve 5 000 korun a editel a do ve 50
tisc korun. Pokud kontrolovan osoba je po spolehlivm zji-
tn zvadnho stavu pokutu zaplatit a namst ji zaplat, ne-
lze se proti jejmu uloen odvolat. Jinak me kontrolova-
n osoba proti uloenmu opaten podat do t pracovnch
dn ode dne seznmen se s uloenm opatenm psemn
nmitky mstn pslunmu inspektortu. Nmitky vak ne-
maj odkladn inek.
editel inspektortu me, krom pokuty i propadnut
nebo zabrn vrobk nebo zbo, rozhodnout i o jejich zni-
en na nklad kontrolovan osoby, kter tyto vrobky ne-
bo zbo nabzela, prodvala nebo skladovala. Me osob,
kter poruila podmnky stanoven zvltnmi pedpisy ne-
bo kter nesplnila uloen opaten, uloit pokutu a do v-
e jednoho milionu korun a pi opakovanm poruen a do
dvou milion.
7. Mediace a arbitr pi uplatovn prv z duevnho
vlastnictv
K mimosoudnm monostem obrany proti poruovn prv
prmyslovho vlastnictv pat v prv ad jednn s domn-
lm poruovatelem. Do mimosoudnho jednn vstupuje ma-
jitel prmyslovho prva sm nebo prostednictvm advok-
ta, patentovho zstupce nebo tetho subjektu fyzick nebo
prvnick osoby. Me jednat i prostednictvm Asociace
prostednk a rozhodc. Ta byla u ns ustavena po vzoru
zem, kter maj s jednnm o poruovn prmyslovch prv
jednak vce zkuenost a jednak del tradici.
Jedn-li majitel prmyslovch prv s jejich domn-
lm poruovatelem, jedn se pedevm o jeho upozorn-
n na existenci prv k pedmtu jeho vroby nebo pouva-
nho postupu.
V upozornn, pro kter je nezbytn psemn forma z d-
vodu zajitn dkazu pro ppadn soudn jednn a ppad-
n uplatnn nhrady kody (varovn dopis letter of con-
sent), je nutno vdy uvst daje tkajc se pedmtu ochrany
nap. slo patentu, datum priority a jeho udlen a i dt po-
ruovateli k dispozici znn patentovch nrok, ppadn
popis vynlezu. U ochrann znmky jej znn i vyobraze-
n, slo jejho zpisu do rejstku, datum priority a seznam
zbo i slueb, pro kter byla ochrann znmka do rejst-
ku zapsna.
V ojedinlch ppadech upozornn majitele prmyslo-
vch prv adresovan poruovateli kon uznnm prmys-
lovho prva. Poruovatel se nezdka brn tvrzenm, e pi
svm podnikn pouv jin een, ne kter spad do roz-
sahu udlen ochrany na vynlez, uitn nebo prmyslov
vzor, ppadn, e dan een vyvinul sm a proto m tak-
zvan prvo pedchozho uivatele. Nebo se tak brn tm,
e toto een uv na zklad stavu techniky znm ped
podnm pihlky, na jejm zklad byl zaregistrovn pa-
tent nebo uitn i prmyslov vzor.
V ppad, e se majitel prmyslovho prva s domnlm
poruovatelem nedohodne, ale na obou stranch existuje v-
le o mimosoudn narovnn sporu, maj ob strany monost
uskutenit mezi sebou jednn za asti jimi zvolenho ne-
bo akceptovanho kvalifkovanho prostednka (medito-
ra), kter jejich jednn pouze odborn asistuje, nebo se mo-
hou dohodnout, e tento prostednk bude v roli rozhodce,
jeho rozhodnut budou akceptovat. Takov jednn mohou
uskutenit pmo, nebo za pomoc ji zmnn Asociace pro-
stednk a rozhodc ve vcech duevnho vlastnictv
17
, kte-
r byla v esk republice konstituovna na zklad registrace
u Ministerstva vnitra a kter sdruuje celou adu odbornk
z oblasti duevnho vlastnictv a nekal soute.
Nen vyloueno ani median zen a rozhodovn spo-
r ped Arbitranm a medianm centrem, kter je sous-
t Svtov organizace duevnho vlastnictv v enev a kter
se specializuje i na rozhodovn o stnostech podanch proti
generickm domnm, kdy velmi asto dochz k poruovn
prv ve vztahu k zapsanm ochrannm znmkm.
astnci sporu se mohou dohodnout, e podstoup mi-
mosoudn zen na zklad zkona . 216/1994 Sb., o roz-
hodm zen a o vkonu rozhodch nlez
18
, a to bu p-
mo mezi sebou nebo prostednictvm Asociace prostednk
a rozhodc nebo Rozhodho soudu pi Hospodsk komo-
e esk republiky a Agrrn komoe esk republiky. Roz-
hod nlez vydan v rmci rozhodho zen na podklad
uvedenho zkona je soudn vykonateln.
Vlivem innosti Arbitranho a medinho centra v ene-
v pi Svtov organizaci duevnho vlastnictv(WIPO Arbi-
tration and Mediation Center) se zaala diskutovat i v esk
republice otzka vytvoen monosti pro een spor mimo
soudn cestou v oblasti prv k pedmtm prmyslovho a ji-
nho duevnho vlastnictv. Tato diskuse vystila v roce 1997
231

15
oprvnn se vak nevztahuje na kontrolu potravin, pokrm a tabko-
vch vrobk, s vjimkou kontroly poctivosti jejich prodeje

16
ble viz nap.: Kupka, P.: Prvn prostedky ochrany prmyslovho vlast-
nictv, Prvn rdce 5/2003

17
sdlo Novotnho lvka 5, 116 68 Praha 1

18
ble viz Mothejzkov, J., Steiner, V. a kol.: Zkon o rozhodm zen
a o vkonu rozhodch nlez s plohami, Koment, C.H.BECK, Pra-
ha 1996
konstituovnm Asociace prostednk a rozhodc ve v-
cech duevnho vlastnictv a jejm zaregistrovnm u Mi-
nisterstva vnitra esk republiky.
Nutno uvst, e na zem nynj esk republiky nelo
o prvn ppad een spor mimosoudn cestou. Takov mo-
nost byla ji v dob prvn Republiky eskoslovensk po ro-
ce 1918. Tehdy na naem zem bylo rozhod zen obecn
mon na zklad civilnho soudnho du pevzatho z b-
valho Rakouska Uherska, kter byl v roce 1950 nahrazen
ustanovenm novho obanskho soudnho du . 142/1950
Sb. Tento nov obansk soudn d vak umooval rozhod-
zen jen mezi prvnickmi osobami, tedy nikoliv nap-
klad mezi pvodcem vynlezu a vrobcem. Takov monost
byla piputna na zklad zvltnho pedpisu pouze v rmci
tak zvanho smrho zen, kter bylo na druh stran po-
vinn napklad ped zahjenm soudnho zen o odmnu
za vynlez. astnci sporu vak zvrem smrho zen ne-
byli vzni a v ppad, e tento zvr neakceptovali, museli
absolvovat soudn zen.
Pozdji, v roce 1962, byla urit monost rozhodho -
zen dna zkonem . 121/1962 Sb., o hospodsk arbitr-
i, kterto zkon byl v pozdjch letech nkolikrt doplo-
vn a novelizovn. Ta vak byla v podstat omezena na een
mezi tak zvanmi socialistickmi subjekty a mla namnoze
spe charakter administrativnho direktivnho zen v t
dob bnho.
V oblasti mezinrodnho obchodu bylo rozhod zen ve
vztahu k zahraninm subjektm upraveno zkonem . 98/
1963 Sb., o rozhodm zen v mezinrodnm obchodnm
styku a o vkonu rozhodch nlez. I kdy tento zkon pi-
poutl rozhod zen ad hoc, nebylo v praxi vyuvno a na-
opak se vyuvala forma rozhodho zen u tehdy jedinho
stlho rozhodho soudu, kter existoval a psobil pi es-
koslovensk obchodn a prmyslov komoe.
V souasn dob platn esk zkon . 216/1994 Sb.,
o rozhodm zen a o vkonu rozhodch nlez v sou-
ladu se svtovou legislativou upravuje rozhodovn majet-
kovch spor nezvislmi a nestrannmi rozhodci a rovn
tak i vkon rozhodch nlez stanovench v rmci takov-
ho rozhodovn.
Sporn strany maj monost se dohodnout, e o majetko-
vch sporech mezi nimi m rozhodnout jeden nebo vce roz-
hodc nebo stl rozhod soud.
Zpsob, jakm bude v rozhodm zen spor rozhodovn,
se stanov v rozhod smlouv. Rozhod smlouvu lze plat-
n uzavt, jestlie sporn strany by mohly o pedmtu spo-
ru uzavt smr.
Rozhod smlouva mus bt uzavena psemn, jinak je ne-
platn. Me se tkat jednotlivho ji vzniklho sporu ve for-
m smlouvy o rozhodci nebo vech spor, kter by v budouc-
nu vznikly (rozhod doloka). Rozhod smlouva ve tak
prvn zstupce stran, pokud to smlouva vslovn nevylou.
Rozhod smlouva m zpravidla urit poet i osoby rozhodc
anebo stanovit zpsob, jak poet i osoby rozhodc maj bt
ureny. Konen poet rozhodc mus bt vdy lich.
Rozhodcem me bt esk oban nebo cizinec, kter je
zletil a je zpsobil k prvnm konm. Pokud nkdo funk-
ci rozhodce pijme, je povinen ji vykonvat v souladu se z-
konem a dalmi pedpisy. Pijet funkce mus bt psemn.
Rozhodce se me funkce rozhodce vzdt jen ze zvanch
dvod nebo se souhlasem obou stran. Na jmenovn nov-
ho rozhodce se sporn strany bu mohou dohodnout nebo
jej na nvrh kterkoliv strany jmenuje soud. Rozhodci jsou
povinni zachovvat mlenlivost o skutenostech, o kterch se
dovdli v souvislosti s vkonem funkce rozhodce, pokud je
tto povinnosti sporn strany nezprostily.
Vedle monosti rozhodovn spor rozhodci, zkon o roz-
hodm zen a o vkonu rozhodch nlez umouje roz-
hodovn tchto spor ped stlm rozhodm soudem, kte-
r se zizuje na zklad zkona. V souasn dob byl takov
stl rozhod soud konstituovn pi Hospodsk komoe
esk republiky a Agrrn komoe esk republiky.
Rozhod zen je zahjeno podnm aloby rozhodci ne-
bo stlmu rozhodmu soudu. Podn takov aloby m stej-
n inky, jakoby byla podna u soudu. Sporn strany maj
v rozhodm zen rovn postaven a mus jim bt dna pl-
n pleitost k uplatnn jejich prv. Pokud se strany nedo-
hodnou jinak, je zen neveejn.
Rozhod zen kon vydnm rozhodho nlezu. Tento
rozhod nlez mus obsahovat odvodnn, pokud se strany
nedohodly, e odvodnn nen teba. Pi rozhodovn se roz-
hodci d hmotnm prvem rozhodnm pro dan spor; mo-
hou vak spor rozhodnout podle zsad spravedlnosti, avak
jen tehdy, pokud je k tomu strany vslovn povily, nap-
klad v rozhod smlouv.
Rozhod nlez je konen a pro strany zvazn, pokud
se strany v rozhod smlouv pedem nedohodly o monos-
ti pezkoumn na dost jedn nebo obou stran jinm roz-
hodcem. V takovm ppad mus bt dost o pezkoumn
doruena do 30 dn od doruen rozhodho nlezu.
Rozhod nlez mus bt doruen obma stranm do vlast-
nch rukou. Po jeho doruen rozhodce i rozhod soud opat-
rozhod nlez dolokou o prvn moci.
Sporn strany se mohou tak v prbhu rozhodho zen
dohodnout na smrnm vyeen sporu. Na jejich dost lze
smr uzavt ve form rozhodho nlezu. Pokud strany uza-
vou smr mimo rozhod zen, vezmou alobu zpt a roz-
hodce zastav rozhod zen usnesenm.
Jak ji bylo na samm zatku tohoto pspvku uvede-
no, byla v esk republice v roce 1997 konstituovna Asoci-
ace prostednk a rozhodc ve vcech duevnho vlastnictv
(Asociace), kter je dobrovolnou, nezvislou, samosprv-
nou a vbrovou profesn, sttem zaregistrovanou organiza-
c, sdruujc odbornky a pracovnky v oblasti prmyslovho
a ostatnho duevnho vlastnictv. Asociace je lenem esk-
ho svazu vdeckotechnickch spolenost. lenskou zklad-
nu tvo pikov odbornci z oblasti prv k duevnmu vlast-
nictv, a to z oblasti praxe a teorie.
innost Asociace je zamena zejmna na:
a) urovnn neshod a spor, kter vznikaj ve vztahu k vy-
tven, uplatovn a hodnocen pedmt duevnho vlast-
nictv, zejmna ve vcech vynlez, prmyslovch vzor,
uitnch vzor, zlepovacch nvrh, vrobnch a provoznch
zkuenost (know-how), nekal soute, ochrannch znmek,
oznaen pvodu zbo, program pro potae a ostatnch
pedmt autorsko-prvn ochrany a prv pbuznch,
b) organizovn a uskuteovn jednn len Asociace
s astnky neshod a spor a vypracovn potebnch pod-
klad,
232
c) organizovn setkn, konferenc a kolen ve vztahu
k posln a innosti Asociace,
d) provdn studijn a publikan innosti smujc ke
zdokonalovn meditorsk a rozhodcovsk innosti, s clem
een neshod a spor mimosoudn cestou,
e) poskytovn informac a porad spornm stranm ces-
tou smluvnch a jinch zpsob mimosoudnho urovnn
spor a neshod a
f) sledovn vvoje v oblasti urovnn neshod a spor v ob-
lasti prv k duevnmu vlastnictv, udrovn styk, zskv-
n a vmny zkuenost s analogickmi mezinrodnmi or-
ganizacemi a asociacemi.
Vlastn innost Asociace upravuj Pravidla pro smr
a rozhod jednn a rozhodovn v rmci stanov Asociace
prostednk a rozhodc ve vcech duevnho vlastnictv.
Podle tchto pravidel Asociace sdruuje meditory, rozhod-
ce ve smyslu tchto pravidel a rozhodce ve smyslu dve cito-
vanho eskho zkona . 216/1994 Sb., o rozhodm zen
a o vkonu rozhodch nlez.
Asociace v rmci urovnvn neshod a spor v oblasti du-
evnho vlastnictv organizuje pro meditory a rozhodce
uskuteovn:
a) smrho jednn provdnho meditorem nebo me-
ditory, kter m vystit ve smrn, pro ob strany pijatel-
n urovnn sporu,
b) rozhodho jednn provdn rozhodcem i rozhodci,
v ppad, kdy se sporn strany pedem ve smlouv dohodly
na respektovn rozhodce i rozhodc a
c) rozhodho zen uskuteovanho na zklad zkona
. 216/1994 Sb., podle princip naznaench ji v pedchoz
sti tohoto pspvku.
Zsady projednvn spor jak v rmci smrho a rozhod-
ho jednn, tak v rmci rozhodho zen jsou obdobn
a v podstat se neli od princip aplikovanch v Arbitra-
nm a medianm centru WIPO. Z tch se konen erpalo
pi nvrhu na zzen esk Asociace, tak pi nvrhu pravidel
pro smr a rozhod jednn a rozhodovn spor.
Po nkolika mlo letech innosti esk Asociace prosted-
nk a rozhodc ve vcech duevnho vlastnictv lze konsta-
tovat, e jej innost se zejmna na samm potku realizu-
je v organizovn setkn a konferenc ve vztahu k posln
a pedmtu jej innosti, v poskytovn informac a porad
spornm stranm a sledovn vvoje v oblasti urovnvn
spor mimosoudn cestou. Vlastn median a rozhodovac
praxe se zan rozvjet a v poslednch mscch. To pesto,
e een tchto spor pe naimi soudy je nejen velmi dra-
h, ale trv asto i mnoho let. Je to zpsobeno tm, e ast-
nci smluvnch ujednn, napklad licennch smluv nejsou
zvykl do zvrench jejich st zalenit doloku o mimo-
soudnm urovnn sporu.Porovnme-li napklad vvoj v e-
en spor ve vysplch zemch zpadn Evropy a Spojench
stt, jak se projevuje i v Arbitranm a medianm centru
WIPO v enev, mme co dohnt.
233
Monost postihu za trestn iny proti pedpism o nekal souti,
ochrannch znmkch, obchodnm jmnu, chrnnch oznaench
a prmyslovch a autorskch prvech podle 149152 trestnho
zkona, problematika pestupk dle 32 a 33 zkona o pestupcch
Mgr. Filip Hruka
1. Zkladn pojmy trestnho a pestupkovho prva
1.1. Trestn prvo
Zkladn pojmy trestnho prva jsou upraveny zkonem
.140/1961 Sb., trestn zkon, kter vymezuje mimo jin
jednotliv skutkov podstaty trestnch in a druhy a ve
trest, kter lze za jejich spchn uloit. Postup orgn in-
nch v trestnm zen pi vyetovn trestnch in a ukl-
dn trest za spchan trestn iny upravuje zkon .141/
1961 Sb., o trestnm zen soudnm (trestn d).
Trestn in je jednou z kategori protispoleenskho a pro-
tiprvnho jednn. Trestnm inem se rozum pro spole-
nost nebezpen in, jeho znaky jsou vymezeny trestnm z-
konem. Mezi znaky trestnho inu vymezen zkonem pat
jednak znaky uveden v rmci popisu skutkov podstaty to-
ho kterho trestnho inu a jednak vk a petnost jednaj-
c osoby. Aby se jednalo o trestn in, mus bt vdy splnny
souasn dva znaky, a to formln znak, kterm je existence
znak trestnho inu uvedench v trestnm zkon a mate-
riln znak, kterm je existence nebezpenosti inu pro spo-
lenost. Aby se mohlo jednat o trestn in, mus bt stupe
nebezpenosti inu pro spolenost vy ne nepatrn. Toto
pravidlo vak neplat bez vjimky.
1
Skutkovou podstatou trestnho inu se rozum souhrn
znak, ktermi se od sebe odliuj rzn druhy trestnch i-
n. Naplnn znak skutkov podstaty je jednou z podm-
nek pro monost kvalifkovat urit jednn jako trestn in.
Skutkov podstata obsahuje souhrn znak, podle nich lze
urit druh trestnho inu.
Kad skutkov podstata je charakterizovna tymi,
resp. pti znaky, a to objektem, objektivn strnkou, subjek-
tem a subjektivn strnkou, zvl se uvd protiprvnost.
Objektem je spoleensk zjem, proti nmu smuje trest-
n in. Objektem trestnho inu poruovn prmyslovch
prv je zjem na ochran oprvnnch uivatel prmyslo-
vho prva. Objektivn strnka trestnho inu zahrnuje jed-
nn, nsledek a pinn vztah mezi nimi, msto a as jed-
nn a pedmt toku (nap. chrnn vynlez). Subjektem
trestnho inu je pak jeho pachatel, kterm me bt kdo-
koli, kdo je trestn odpovdn.
2
Zkon rovn v mnoha p-
padech okruh monch pachatel zuuje, nap. u zneuv-
n pravomoci veejnho initele me bt jen veejn initel.
Pachatelem vak me bt vdy jen fyzick osoba. Subjektiv-
n strnkou trestnho inu je zavinn, kter me bt my-
sln nebo nedbalostn s tm, e zkon rozliuje mysl pm
a nepm a nedbalost vdomou a nevdomou.
3
Pro naplnn
znak skutkov podstaty vtiny trestnch in se vyaduje
zavinn mysln, je vak cel ada trestnch in, kter lze
spchat i z nedbalosti. Pokud nen u skutkov podstaty v-
slovn uvedeno, e lze trestn in spchat i z nedbalosti, vy-
aduje se mysln zavinn.
Za jednn, kter jsou kvalifkovna jako trestn iny,
umouje trestn zkon uloit celou klu trest. Jeliko se
234

1
Trestn zkon vslovn stanov, e pro monost kvalifkace inu mladist-
vch jako trestnho inu je teba, aby stupe nebezpenosti jejich inu
byl vy ne mal. Rovn u nkterch vyjmenovanch trestnch in se
vyaduje, aby byl stupe nebezpenosti vy ne mal (nap. trestn in
nenastoupen sluby v ozbrojench silch dle 270 trestnho zkona).

2
Trestn odpovdnost toti me bt nap. z dvodu nzkho vku nebo
z dvodu nepetnosti vylouena.

3
Trestn in je spchn mysln, jestlie pachatel chtl zpsobem v trest-
nm zkon uvedenm poruit nebo ohrozit zjem chrnn trestnm
zkonem (mysl pm) nebo vdl, e svm jednnm me takov po-
ruen nebo ohroen zpsobit a pro ppad, e je zpsob byl s tm srozu-
mn (mysl nepm). Trestn in je spchn z nedbalosti, jestlie pacha-
tel vdl, e me zpsobem v trestnm zkon uvedenm poruit nebo
ohrozit zjem chrnn trestnm zkonem, ale bez pimench dvod
spolhal, e takov poruen nebo ohroen nezpsob (nedbalost vdo-
m) nebo nevdl, e svm jednnm me takov poruen nebo ohro-
en zpsobit a o tom vzhledem k okolnostem a k svm pomrm v-
dt ml a mohl(nedbalost nevdom).
vnujeme pouze nkterm trestnm inm, defnujme pou-
ze tresty, kter lze za tyto trestn iny uloit.
trest odnt svobody tento trest spov v tom, e pacha-
tel je omezen na dobu urenou v rozsudku na sv osobn
svobod. Trest se vykonv ve vznicch. Za nmi een
trestn iny me bt uloen trest odnt svobody a na
12 let, a to v ppad trestnho inu podvodu (viz kapitola
3. 4. , strana 25). Soud me trest odnt svobody podm-
nn odloit zejmna tam, kde horn hranice trestn saz-
by nepevyuje ti lta, co je u vtiny pedmtnch trest-
nch in. U podmnnho odloen trestu odnt svobody
soud stanov zkuebn dobu na jeden rok a pt let. Pokud
se pachatel ve zkuebn dob osvd, trest nebude vyko-
nn. V ppad, e se pachatel ve zkuebn dob neosvd-
, bude trest vykonn v rozsudkem stanoven vi.
penit trest tento trest spov v povinnosti odsou-
zenho zaplatit sttu ve stanoven lht soudem urenou
penitou stku. Penit trest lze uloit v rozmez od
2.000, K do 5.000.000, K. Pi ukldn tohoto trestu
soud vym nhradn trest odnt svobody a na dv l-
ta pro ppad, e penit trest nebude ve stanoven lht
vykonn.
propadnut vci tento trest spov v propadnut v-
ci sttu. Vc mus nleet odsouzenmu a muselo ji bt
uito ke spchn trestnho inu, musela bt ke spchn
trestnho inu urena nebo musela byla zskna trestnm
inem nebo bt nabyta za vc z trestnho inu.
obecn prospn prce tento trest spov ve vkonu
urit soudem stanoven pracovn innosti, kterou mus
pachatel splnit osobn, bezplatn a ve volnm ase. Trest
je mon uloit ve vme od 50 do 400 hodin. V ppa-
d, e odsouzen nevykon trest obecn prospnch pra-
c, pemn se tento trest v trest odnt svobody a to tak,
e za kad dv neodpracovan hodiny se ulo jeden den
odnt svobody.
zkaz innosti tento trest spov v tom, e se odsouze-
nmu po dobu vkonu tohoto trestu zakazuje vkon uri-
tho zamstnn, povoln nebo funkce nebo takov in-
nosti, ke kter je teba zvltnho povolen, nebo jej vkon
upravuje zvltn pedpis. Tento trest se ukld na 1 a 10
let.
vyhotn tento trest spov v povinnosti pachatele
opustit zem esk republiky. Tento trest me bt uloen
pouze pachateli, kter nen obanem esk republiky a kte-
rmu nebylo piznno postaven uprchlka. Trest se ukld
na dobu jednoho roku a deseti let nebo na dobu neuritou.
zkaz pobytu tento trest zle v tom, e se odsouzen
nesm zdrovat na uritm mst nebo v uritm obvodu.
Trest se ukld v rozmez od jednoho do pti let.
Tresty obecn prospnch prac, zkazu innosti, vyhot-
n a zkazu pobytu lze uloit za spchn vech nmi po-
jednvanch trestnch in i kdy to zkon u jednotlivho
trestnho inu vslovn neuvd. V ppad uloen tres-
tu odnt svobody a zkazu innosti se doba vkonu tres-
tu odnt svobody nezapotv do doby vkonu trestu z-
kazu innosti. Nelze vedle sebe uloit trest odnt svobody
a obecn prospn prce.
1.2. Pestupkov prvo
Zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch je pedpisem veejnho
prva sprvnho. Postihuje protiprvn jednn, jejich stupe
nebezpenosti pro spolenost nen tak zvan jako u trest-
nch in (materiln znak). Proto tak sankce za spchn
pestupku nejsou tak poetn a psn jako sankce za spch-
n trestnho inu. Z hlediska druhu trest nelze nap. za pe-
stupek uloit trest odnt svobody. Rovn nsledky uloen
sankce nejsou pro pachatele pestupku tak zvan nsledky
jako u trestnch in a neeviduj se v rejstku trest ani v ji-
nm obdobnm rejstku. Rozdl mezi trestnm inem a pe-
stupkem lze spatovat i v tom, e o uloen trestu za spch-
n trestnho inu rozhoduj vdy soudy, o uloen sankce za
spchn pestupku rozhoduj sprvn orgny.
Zkon . 200/1990 Sb. defnuje pestupek v ustanove-
n 2.
4
Podstatn rozdl mezi trestnm inem a pestupkem je m-
ra zavinn nutn ke spchn pestupku i trestnho inu.
K odpovdnosti za pestupek posta zavinn z nedbalosti,
nen-li vslovn uvedeno, e se vyaduje zavinn mysln
a k odpovdnosti za trestn in se vyaduje zavinn mysln,
nen-li vslovn uvedeno, e posta zavinn z nedbalosti.
2. Zkladn pojmy hospodsk soute (nekal
sout), prv na oznaen (ochrann znmka,
obchodn jmno, chrnn oznaen pvodu),
prmyslovch prv (chrnn vynlez, prmyslov
vzor, uitn vzor, topograe polovodiovho
vrobku) a autorskho prva, prv s nm
souvisejcch a prv k databzi
2.1. Pojem nekal sout
Nekal sout je upravena v ustanoven 44 a nsledujcch
obchodnho zkonku.
Obchodn zkonk obsahuje zkladn defnici nekal sou-
te. Nekalou sout je jednn v hospodsk souti, kter
je v rozporu s dobrmi mravy soute a je zpsobil pivodit
jmu jinm soutitelm
5
nebo spotebitelm. Jedn se o tzv.
generln klauzuli nekal soute. Pro to, aby urit jednn
mohlo bt povaovno za nekalou sout je teba splnn t
znak souasn, a to:
jednn v hospodsk souti
rozpor takovho jednn s dobrmi mravy hospodsk
soute
zpsobilost takovho jednn pivodit jmu jinm sout-
itelm nebo spotebitelm.
235

4
2 Pojem pestupku Pestupkem je zavinn jednn, kter poruuje
nebo ohrouje zjem spolenosti a je za pestupek vslovn oznaeno
v tomto zkon nebo jinm zkon, nejde-li o jin sprvn delikt posti-
iteln podle zvltnch prvnch pedpis a nebo o trestn in.

5
Pojem soutitel defnuje zkon . 143/2001 Sb. o ochran hospodsk
soute jako fyzick a prvnick osoby, jejich sdruen, sdruen takovch
sdruen a jin formy seskupovn, a to i v ppad, e tato sdruen a se-
skupen nejsou prvnickmi osobami, pokud se astn hospodsk sou-
te nebo ji mohou svou innost ovlivovat, i kdy nejsou podnikateli.
V kadm ppad je nutn, aby jednn oznaen za neka-
losoutn naplovalo vechny shora uveden znaky. Pokud
by jeden ze znak chybl, nebylo by mon aplikovat na ta-
kov jednn ani jednu z dlch skutkovch podstat, jejich
popis a vklad je uveden ne.
Nekal sout je vslovn zkonem zakzna.
Nekal sout vak nen vymezena pouze generln klauzu-
l, obchodn zkonk vymezuje demonstrativn dl skutkov
podstaty nekalosoutnho jednn. Jsou jimi zejmna :
a) klamav reklama
b) klamav oznaovn zbo a slueb
c) vyvolvn nebezpe zmny
d) parazitovn na povsti podniku, vrobk i slueb jin-
ho soutitele
e) podplcen
f) zlehovn
g) srovnvac reklama
h) poruovn obchodnho tajemstv
i) ohroovn zdrav spotebitel a ivotnho prosted
Klamavou reklamou je en daj o vlastnm nebo ci-
zm podniku jeho vrobcch i vkonech, kter je zpsobi-
l vyvolat klamavou pedstavu a zjednat tm vlastnmu nebo
cizmu podniku v hospodsk souti prospch na kor ji-
nch soutitel i spotebitel. Za en daj se povauje
sdlen mluvenm nebo psanm slovem, tiskem, vyobraze-
nm, fotograf, rozhlasem, televiz i jinm sdlovacm pro-
stedkem. Klamavm je i daj sm o sob pravdiv, jestlie
vzhledem k okolnostem a souvislostem za nich byl uinn
me vst k omylu. Klamavm oznaenm zbo a slueb je
kad oznaen, kter je zpsobil vyvolat v hospodskm
styku mylnou domnnku, e jm oznaen zbo, nebo slu-
by pochzej z uritho sttu, urit oblasti i msta nebo od
uritho vrobce, anebo e vykazuj zvltn charakteristic-
k znaky nebo zvltn jakost. Nerozhodn je, zda oznaen
bylo uvedeno bezprostedn na zbo, obalech, obchodnch
psemnostech apod. Rovn je nerozhodn, zda ke klamav-
mu oznaen dolo pmo nebo nepmo a jakm prosted-
kem se tak stalo. Klamavm oznaenm je i takov nesprv-
n oznaen zbo nebo slueb, k nmu je pipojen dodatek
slouc k odlien od pravho pvodu, jako vrazy druh, typ,
zpsob a oznaen je pesto zpsobil vyvolat o pvodu nebo
povaze zbo i slueb mylnou domnnku. Klamavm ozna-
enm nen uveden nzvu, kter se v hospodskm styku
ji veobecn vil jako daj slouc k oznaovn druhu ne-
bo jakosti zbo, ledae by k nmu byl pipojen dodatek zp-
sobil klamat o pvodu jako nap. prav, pvodn apod. Vy-
voln nebezpe zmny je uit frmy nebo nzvu osoby
nebo zvltnho oznaen podniku uvanho ji po prvu
jinm soutitelem, uit zvltnch oznaen podniku nebo
zvltnch oznaen i pravy vrobk, vkon anebo ob-
chodnch materil podniku, kter v zkaznickch kruzch
plat pro urit podnik nebo zvod za pznan (nap. i ozna-
en obal, tiskopis, katalog, reklamnch prostedk), na-
podoben cizch vrobk, jejich obal nebo vkon, ledae
by lo o napodoben v prvcch, kter jsou ji z povahy vrob-
ku funkn, technicky nebo esteticky pedureny a napodo-
bitel uinil veker opaten, kter od nho lze poadovat aby
nebezpe zmny vylouil anebo alespo podstatn omezil,
pokud jsou tato jednn zpsobil vyvolat nebezpe zm-
ny nebo klamnou pedstavu o spojen s podnikem, frmou,
zvltnm oznaenm, nebo vrobky anebo vkony jinho
spotebitele. Parazitovnm na povsti je vyuvn povsti
podniku, vrobk nebo slueb jinho soutitele s clem zs-
kat pro vsledky vlastnho nebo cizho podnikn prospch,
jeho by soutitel jinak nedoshl. Podplcenm je jednn
jm soutitel osob, kter je lenem statutrnho orgnu
nebo jinho orgnu jinho soutitele nebo je v pracovnm
i jinm obdobnm pomru k jinmu soutiteli, pmo ne-
bo nepmo nabdne, slb i poskytne jakkoli prospch za
tm elem, aby tmto nekalm postupem doclil na kor ji-
nch soutitel pro sebe nebo jinho soutitele pednost ne-
bo jinou neoprvnnou vhodu v souti, anebo osoba sho-
ra uveden pmo i nepmo d, d si slbit nebo pijme
za stejnm elem jakkoli prospch. Zlehovnm je jed-
nn jm soutitel uvede nebo roziuje o pomrech, v-
robcch nebo vkonech jinho soutitele nepravdiv da-
je zpsobil tomuto soutiteli pivodit jmu. Zlehovnm
je i uveden a roziovn pravdivch daj o pomrech, v-
robcch i vkonech jinho soutitele, pokud jsou zpso-
bil tomuto soutiteli pivodit jmu. Nekalou sout vak
nen, byl-li soutitel k takovmu jednn okolnostmi donu-
cen (oprvnn obrana). Srovnvac reklamou je jakkoli
reklama, kter vslovn nebo i nepmo identifkuje jinho
soutitele anebo zbo nebo sluby nabzen jinm souti-
telem. Srovnvac reklama je ppustn jen pokud nen kla-
mav a za dalch pedpoklad stanovench obchodnm z-
konkem. Poruenm obchodnho tajemstv je jednn nm
jednajc jin osob neoprvnn sdl, zpstupn, pro sebe
nebo pro jinho vyuije obchodn tajemstv, kter me bt
vyuito v souti a o nm se dozvdl tm, e mu tajemstv
bylo sveno nebo se jinak stalo pstupnm (nap. z technic-
kch pedloh, nvod, vkres, model, vzor) na zklad
jeho pracovnho vztahu k soutiteli nebo na zklad jinho
vztahu k nmu, poppad v rmci vkonu funkce, k n byl
soudem nebo jinm orgnem povoln, vlastnm nebo cizm
jednnm pcm se zkonu. Ohroovnm zdrav a ivot-
nho prosted je jednn, jm soutitel zkresluje podmn-
ky hospodsk soute tm, e provozuje vrobu, uvd na
trh vrobky nebo provd vkony ohroujc zjmy ochrany
zdrav anebo ochrany ivotnho prosted chrnnho zko-
nem, aby tak zskal pro sebe nebo pro jinho prospch na
kor jinch soutitel nebo spotebitel.
2.2. Prva na oznaen
Za prva na oznaen jsou povaovna prva na uvn
ochrann znmky, obchodnho jmna a chrnnho ozna-
en pvodu.
Problematika ochrannch znmek je regulovna zkonem
. 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch. Ochrannou znm-
kou je oznaen tvoen slovy, psmeny slicemi, kresbou
nebo tvarem vrobku nebo jeho obalu pop. jejich kombina-
c uren k rozlien vrobk nebo slueb pochzejcch od
rznch podnikatel a zapsan do rejstku ochrannch zn-
mek vedenho adem prmyslovho vlastnictv. Ochran-
n znmka je defnovna i negativn. Zkon stanov, kter
oznaen jsou ze zpisu do rejstku vylouena. Jsou to ozna-
en, kter nemohou bt grafcky znzornna, kter nemaj
zpsobilost rozliit vrobky nebo sluby, oznaen, kter je
236
tvoeno vlun ze znaek nebo daj, sloucch v obchod
k uren druhu, jakosti, mnostv, elu, hodnoty nebo jinch
vlastnost vrobk nebo slueb, z daj o zempisnm pvo-
du nebo o dob vroby vrobku i poskytnut sluby, ozna-
en, kter vlun sestv ze znaek nebo oznaen obvyk-
lch v bnm jazyce nebo uvn v dobr ve a obchodnch
zvyklostech, oznaen tvoen vlun tvarem vrobku, kter
vyplv z jeho povahy, nebo je nezbytn pro dosaen technic-
kho vsledku anebo dv tomuto vrobku podstatnou uit-
nou hodnotu, oznaen, kter odporuje veejnmu podku
nebo dobrm mravm, oznaen, kter me klamat veej-
nost zejmna o povaze, jakosti nebo zempisnm pvodu v-
robk nebo slueb, oznaen, jeho uvn by bylo v rozporu
se zvazky vyplvajcmi pro eskou republiku z mezinrod-
nch smluv, oznaen, kter obsahuje znak vysok symbolick
hodnoty, zejmna nboensk symboly, oznaen pihlaova-
n pro vna i lihoviny, kter obsahuje zempisn daj, ani
by vno i lihovina mly takovto zempisn pvod.
Pod pojem obchodn jmno je zahrnuta jednak obchodn
frma, co je dle ustanoven 8 obchodnho zkonku nzev,
pod kterm je podnikatel zapsn do obchodnho rejstku
6

a jednak oznaen, pod kterm osoby nezapsan v obchod-
nm rejstku vyvjej svou podnikatelskou innost.
Pojem chrnnho oznaen pvodu vymezuje zkon
. 452/2001 Sb., o ochran oznaen pvodu a zempisnch
oznaen takto: nzev oblasti, uritho msta nebo zem po-
uvan k oznaen zbo pochzejcho z tohoto zem, jest-
lie kvalita nebo vlastnosti tohoto zbo jsou vlun nebo
pevn dny zvltnm zempisnm prostedm s jeho cha-
rakterickmi prodnmi a lidskmi faktory a jestlie vroba,
zpracovn a pprava takovho zbo probh ve vymezenm
zem, za oznaen pvodu pro zemdlsk vrobky nebo po-
traviny jsou pokldna i tradin zempisn nebo nezempis-
n oznaen pro zbo pochzejc z vymezenho zem, spl-
uje li takov zbo ostatn shora uveden podmnky.
7
2.3. Prmyslov prva
Za prmyslov prva jsou povaovna zejmna prva ke chr-
nnmu vynlezu, prmyslovmu vzoru, uitnmu vzoru,
a topografi polovodiovho vrobku.
Chrnnm vynlezem je vynlez, na kter byl udlen
patent adem prmyslovho vlastnictv. Dle zkona . 527/
1990 Sb. o vynlezech a zlepovacch nvrzch. Patenty se
udluj na vynlezy, kter jsou nov, jsou vsledkem vynle-
zeck innosti a jsou prmyslov vyuiteln. Patenty se nao-
pak neudluj na vynlezy, jejich vyuit by se pilo veejn-
mu podku nebo dobrm mravm a dle na odrdy rostlin
a plemena zvat nebo v zsad biologick zpsoby pstov-
n rostlin i chovu zvat. Za vynlezy se nepovauj objevy,
vdeck teorie a matematick metody, estetick vtvory, pl-
ny, pravidla a zpsoby vykonvn obchodn innosti, hran
her jako i programy pota, podvn informac. Udle-
n patenty na vynlezy se zapisuj do patentovho rejstku
vedenho adem prmyslovho vlastnictv.
Prmyslovm vzorem je dle defnice obsaen v zkon
. 527/1990 Sb. vnj prava vrobku, kter je nov a pr-
myslov vyuiteln. Naopak prmyslovm vzorem nen tech-
nick a konstrukn een, penesen znm vnj pravy
vrobku na vrobek jinho druhu nebo vnj prava vytvo-
en zvtenm i zmenenm znm vnj pravy vrob-
ku, zmna materilu pro vnj pravu vrobku, architekto-
nick een stavby, vnj prava vrobku zjistiteln jen pi
zvltn pozornosti, barva, nen li ji uito ve spojen s tva-
rem, s obrysem nebo s kresbou. Prmyslov vzory se zapisu-
j do rejstku prmyslovch vzor vedenho adem pr-
Uitnm vzorem je oznaen, kterm se chrn dle defni-
ce obsaen v zkon . 478/1992 Sb. technick een, kter
jsou nov, pesahuj rmec pouh odborn dovednosti a jsou
prmyslov vyuiteln, technickmi eenmi nejsou objevy,
vdeck teorie a matematick metody, pouh vnj pravy
vrobk, plny, pravidla a zpsoby vykonvn duevn in-
nosti, programy pota, pouh uveden informace. Uit-
nmi vzory nelze chrnit technick een, je jsou v rozpo-
ru s obecnmi zsadami morlky a lidskosti, odrdy rostlin
a plemena zvat, jako i biologick reproduktivn materi-
ly, zpsoby vroby nebo pracovn innosti. Uitn vzory se
zapisuj do rejstku uitnch vzor vedenm adem pr-
Topograf polovodiovch vrobk je dle defnice ob-
saen v zkon . 529/1991 Sb. o ochran topograf polo-
vodiovch vrobk srie jakkoli zafxovanch nebo zak-
dovanch vzjemn souvisejcch zobrazen, znzorujcch
trojrozmrn trval uspodn vrstev, z nich se polovodi-
ov vrobek skld, piem kad zobrazen znzoruje
vzor jedn vrstvy polovodiovho vrobku nebo jeho sti,
poppad povrchu polovodiovho vrobku v jednotlivch
stupnch vroby nebo jeho st. Polovodiovm vrobkem se
rozum konen nebo mezitmn forma mikroelektronickho
vrobku, kter je uren k plnn elektronick funkce a kte-
r se skld ze zkladnho tlesa obsahujcho vrstvu polo-
vodiovho materilu a opatenho alespo jednou vrstvou
vodivho, izolanho nebo polovodiovho materilu v pe-
dem danm uspodn.
2.4. Autorsk prvo, prva souvisejc s prvem autorskm a prva
k databzi
Zkladn prvn prava autorskho prva a prv s nm souvi-
sejcch je obsaena v zkon . 121/2000 Sb., o prvu autor-
skm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm (autorsk
zkon). Zkon oznauje za autora fyzickou osobu, kter vy-
tvoila autorsk dlo ve smyslu zkona . 121/2000 Sb. Tako-
vm dlem je dlo literrn a jin dlo umleck a dlo vdeck,
kter je jedinenm vsledkem tvr innosti autora a je vy-
jdeno v jakkoli objektivn vnmateln podob vetn po-
doby elektronick, trvale nebo doasn, bez ohledu na jeho
rozsah, el nebo vznam (dle jen dlo). Dlem je zejmna
dlo slovesn vyjden e nebo psmem, dlo hudebn, dlo
dramatick a dlo hudebn dramatick, dlo choreografck
a dlo pantomimick, dlo fotografck a dlo vyjden po-
stupem podobnm fotografi, dlo audiovizuln, jako je dlo
kinematografck, dlo vtvarn, jako je dlo malsk, grafck
237

6
Napklad KODA, a.s.

7
Napklad Blinsk kyselka
a sochask, dlo architektonick vetn dla urbanistickho,
dlo uitho umn a dlo kartografck. Za dlo se povau-
je t potaov program, je-li pvodn v tom smyslu, e je
autorovm vlastnm duevnm vtvorem. Za dlo souborn
se povauje databze, kter je zpsobem vbru nebo uspo-
dnm obsahu autorovm vlastnm duevnm vtvorem.
Prvo autorsk se vztahuje na dlo dokonen, jeho jednotliv
vvojov fze a sti, vetn nzvu a jmen postav, pokud spl-
uj podmnky ve uveden. Pedmtem prva autorskho
je tak dlo vznikl tvrm zpracovnm dla jinho, vetn
pekladu dla do jinho jazyka. Tm nen doten prvo autora
zpracovanho nebo peloenho dla. Sbornk, jako je aso-
pis, encyklopedie, antologie, psmo, vstava nebo jin data-
bze, je-li souborem nezvislch dl nebo jinch prvk, kter
je zpsobem vbru nebo uspodnm obsahu jedinenm
vsledkem tvr innosti autora, je dlem soubornm. D-
lem naopak nen zejmna nmt dla sm o sob, denn zpr-
va nebo jin daj sm o sob, mylenka, postup, princip, me-
toda, objev, vdeck teorie, matematick a obdobn vzorec,
statistick graf a podobn pedmt sm o sob.
Prva autora se dl na dv skupiny, a to na prva osob-
nostn a prva majetkov.
8
Za prva s prvem autorskm souvisejc jsou povao vna :
prva vkonnho umlce k jeho umleckmu vkonu,
prvo vrobce zvukovho zznamu k jeho zznamu,
prvo vrobce zvukov obrazovho zznamu k jeho z-
znamu,
prvo rozhlasovho nebo televiznho vyslatele k jeho p-
vodnmu vysln,
prvo zveejnitele k dosud nezveejnnmu dlu, k nmu
uplynula doba trvn majetkovch prv,
prvo nakladatele na odmnu v souvislosti se zhotovenm
rozmnoeniny jm vydanho dla pro osobn potebu,
prvo poizovatele k jm pozen databzi,
ochranu prv podle tohoto zkona,
kolektivn sprvu prv autorskch a prv souvisejcch
s prvem autorskm.
Ochrana podle prva autorskho se nevztahuje na
edn dlo, jm je prvn pedpis, rozhodnut, veejn lis-
tina, veejn pstupn rejstk a sbrka jeho listin, jako
i edn nvrh ednho dla a jin ppravn edn do-
kumentace, vetn ednho pekladu takovho dla, sn-
movn a sentn publikace, pamtn knihy obecn (obecn
kroniky), sttn symbol a symbol jednotky zemn samo-
sprvy a jin takov dla, u nich je veejn zjem na vy-
louen z ochrany,
vtvory tradin lidov kultury, nen-li prav jmno auto-
ra obecn znmo a nejde-li o dlo anonymn nebo o dlo
pseudonymn; ut takov dlo lze jen zpsobem nesniu-
jcm jeho hodnotu,
politick projev a e pronesenou pi ednm jednn; au-
torovo prvo k uit takovch dl v souboru zstv nedo-
teno.
3. Trestn prvn ochrana v oblasti poruovn
pravidel hospodsk soute (nekal sout),
oblasti ochrany prv na oznaen, oblasti ochrany
prmyslovch prv a oblasti ochrany autorskho
prva, prv s nm souvisejcch a prv k databzi
Trestnprvn ochrana v uvedench oblastech je systematicky
zaazena v hlav V. (trestn iny hospodsk), oddl tvrt
(trestn iny proti pedpism o nekal souti, ochrannch
znmkch, chrnnch vzorech a vynlezech a proti prvm
souvisejcm s prvem autorskm a proti prvm k databzi)
zkona .140/1961 Sb., trestn zkon.
Zakotven tto ochrany vyplv t z mezinrodnch smluv
pijatch eskou republikou.
3.1. Trestnprvn ochrana ped nekalou sout
Trestnprvn ochrana ped nekalou sout je zakotvena
v 149 trestnho zkona.
9
Poadavek na zakotven trestn-
ho ustanoven proti nekal souti vyplv z Pask me-
zinrodn mluvy na ochranu prmyslovho vlastnictv
z r. 1883.
Pachatelem tohoto trestnho inu me bt kdokoli, kdo
je trestn odpovdn, zkon se zde neomezuje pouze na sou-
titele. Pachatelem tohoto trestnho inu me bt nap-
klad jednatel spolenosti s ruenm omezenm, kter svm
jednnm pokod jinou spolenost, piem soutiteli jsou
tyto obchodn spolenosti, nikoli jednatel a pokozen spo-
lenost. Postihuje se jednn, kter je v rozporu s pedpisy
upravujcmi sout v hospodskm styku (nap. nekal sou-
t dle obchodnho zkonku nebo omezovn hospodsk
soute dle zkona . 143/2001 Sb., o ochran hospodsk
soute) nebo jednn kter je v rozporu se zvyklostmi sou-
te. Pachatelem tohoto trestnho inu bude ten, kdo tako-
vm jednnm pokod dobrou povst nebo ohroz chod ne-
bo rozvoj podniku soutitele.
Trestn in bude dokonn, i kdy chod nebo rozvoj podni-
ku nebude zastaven, ale bude jen ohroen. Ke spchn tohoto
trestnho inu se vyaduje mysln zavinn. mysl pachatele
se mus vztahovat jak k poruen pedpis upravujcch sout
v hospodskm styku nebo zvyklosti soute, tak i k poko-
zen dobr povsti nebo ohroen chodu podniku. Prokzn
myslu je z praktickho hlediska velmi problematick a pro-
to i prokzn spchn tohoto trestnho inu je v praxi velmi
obtn. Z tohoto dvodu nejsou v souasn dob k dispozici
rozhodnut soud tkajc se 149 trestnho zkona.
K prokzn tohoto trestnho inu by bylo nezbytn pro-
vst rozshl dokazovn, zejmna svdeckmi vpovmi
vech osob, kte by mohli bt seznmeni se zmrem pacha-
tele a dle znaleckmi posudky, kter ur, zda jednn pa-
chatele mohlo ohrozit nebo pokodit chod podniku poko-
zenho podnikatele.
238

8
Prva osobnostn jsou prvo autora na ochranu jeho autorstv, zejmna
jeho nedotknutelnosti, a je li- dlo uvno jinou osobou, aby se tak dlo
zpsobem nesniujcm hodnotu dla. Prvo majetkov povahy je zejm-
na prvo s dlem nakldat, rozhodovat o jeho zveejnn a udlet svolen
k jeho uit a dle prvo na odmnu za uvn dla.

9
149 Nekal sout kdo jednnm, kter je v rozporu s pedpisy upra-
vujcmi sout v hospodskm styku nebo se zvyklostmi soute, po-
kod dobrou povst nebo ohroz chod nebo rozvoj podniku soutitele
bude potrestn odntm svobody a na jeden rok nebo penitm tres-
tem nebo propadnutm vci.
Jako pklad jednn, kter je postiiteln dle 149 trest-
nho zkona lze uvst situaci, kdy podnikatel propaguje sv
vrobky srovnvac reklamou tak, e uvd, e vrobky jin-
ho podnikatele, na rozdl od jinch vrobk pachatele, po-
kozuj zdrav spotebitel a takovou propagaci in s mys-
lem pokodit jeho dobrou povst nebo ohrozit chod i rozvoj
jeho podniku.
Za spchn trestnho inu nekal soute me bt krom
trestu odnt svobody uloen penit trest, trest propadnut
vci, zkaz innosti, vyhotn, zkaz pobytu a obecn pro-
spn prce. Kad z tchto trest me bt uloen samo-
statn nebo v kombinaci s jinm.
V souvislosti s vkladem k ustanoven 149 trestnho z-
kona je nezbytn doplnit, e nekalosoutn jednn me
bt postieno jako trestn in poruovn zvaznch pra-
videl hospodskho styku podle ustanoven 127 trestn-
ho zkona.
10
Je tomu tak v ppad, kdy se pachatel dopust jednn, kte-
r m znaky trestnho inu nekal soute dle 149 trestnho
zkona, ovem zrove jedn s myslem opatit sob nebo ji-
nmu ve znanm rozsahu neoprvnn vhody a poru pra-
vidla hospodskho styku zvanm zpsobem. Pokud jedn
s tmto myslem nen trestn odpovdn dle 149 trestnho
zkona, nbr podle 127 trestnho zkona.
Skutkov podstata 127 trestnho zkona byla zaazena
do trestnho zkona novelou z roku 1990. Jedn se o skutko-
vou podstatu s tzv. blanketn dispozic. Pravidly hospod-
skho styku jsou takov pravidla, jejich nedodren nebo
poruen vede k vtm hospodskm kodm. Jde o pravi-
dla stanoven obecn zvaznmi, za nich se me rozvjet
hospodsk innost. V dan situaci jde o poruen ustano-
ven 44 a nsledujcch obchodnho zkonku upravujcch
nekalou sout.
Neoprvnnmi vhodami mohou bt majetkov i ne-
majetkov vhody, mus se ovem jednat o znan rozsah
neoprvnnch vhod. Pojem znan rozsah je nutn vy-
loit v souvislosti s ustanovenm 89 odst. 11 trestnho z-
kona o znan kod, kterou se rozum koda minimln
500.000, K. Jako pklad jednn postiitelnho dle 127
trestnho zkona uvdme jednn podnikatele, kter propa-
guje sv vrobky tak, e u spotebitel vyvol klamnou ped-
stavu, e jeho vrobek je nezbytn k udren zdrav a tuto
propagaci in s myslem zskat majetkov prospch vy
ne 500.000, K.
Za spchn trestnho inu dle ustanoven 127 poruov-
n zvaznch pravidel hospodskho styku me bt krom
trestu odnt svobody uloen i penit trest, zkaz innosti,
vyhotn, zkaz pobytu, obecn prospn prce a propad-
nut vci. Vechny tyto druhy trest lze uloit jak samostat-
n, tak i soubn nkolik najednou.
3.2. Trestnprvn ochrana v oblasti ochrany prv na oznaen
Trestnprvn ochrana v oblasti ochrany prv na oznaen je
zakotvena v ustanoven 150 trestnho zkona.
11
Jedn se o trestn in mysln.
Jednn pachatele tohoto trestnho inu me zleet v jed-
nom ze t zkladnch jednn, jimi jsou :
neoprvnn pouit ochrann znmky nebo znmky s n
snadno zamniteln (150 odst.1 trestnho zkona)
neoprvnn pouit obchodnho jmna nebo oznaen
s nm zamnitelnho (150 odst. 2 psm. a/ trestnho z-
kona)
neoprvnn pouit oznaen pvodu nebo oznaen
s nm zamnitelnho (150 odst.2 psm. b/ trestnho z-
kona)
K ustanoven 150 odst. 1 trestnho zkona: U jednn
pachatele spovajcm v neoprvnnm pouit ochrann
znmky je nezbytn, aby pachatel zbo i sluby oznail ta-
kovou znmkou, kter je zcela shodn nebo snadno zamni-
teln s ochranou znmkou, kter nle jin osob.
K naplnn skutkov podstaty tedy nepostauje oznaen
zbo i slueb znmkou, kter je pouze zamniteln. Pokud
by osoba oznaila vrobky i sluby znmkou, kter je pou-
ze zamniteln, nejedn se o trestn in a osoba, jej pr-
vo bylo porueno, by se musela domhat svch prv oban-
skoprvn alobou podle ustanoven zkona . 137/1995 Sb.,
o ochrannch znmkch.
Pojem snadno zamniteln znmky nen dnm prv-
nm pedpisem defnovn. Pi defnovn tohoto pojmu bude
teba vychzet z defnice zamnitelnosti ochrannch znmek
obsaen v 3 odst. 1 zkona . 137/1995 Sb., o ochrannch
znmkch. Toto ustanoven defnuje zamnitelnou ochran-
nou znmku, jako znmku, kter obsahuje prvky zapsan
ochrann znmky, kter by mohly vst k zmn (nap. tvar,
vyobrazen). Za snadno zamnitelnou ochranou znmku je
tedy nutn povaovat oznaen, kter obsahuje prvky zapsan
ochrann znmky v takov me, e by mohly vst ke snad-
n zmn.
Pojmovm znakem skutkov podstaty dle ustanoven 150
odst. 1 je dovoz, vvoz nebo uveden neoprvnn oznae-
nch vrobk do obhu. Neoprvnnost je dna tam, kde
ochranou znmku pouije ten, kdo nen jejm majitelem,
resp. nen oprvnn ji uvat. Ochranou znmku je oprv-
nn uvat, tedy oznaovat s n vrobky nebo sluby, bu ma-
jitel zapsan do rejstku ochrannch znmek nebo osoba, j
majitel poskytl licenci. Pro vznik trestn odpovdnosti nen
teba, aby pachatel tohoto trestnho inu oznail vrobek ne-
bo slubu ochrannou znmkou, kterou nen oprvnn pou-
t (nen majitelem a nem potebnou licenci), posta takto
oznaenou slubu nebo vrobek uvedl do obhu.
239

10
127 Poruovn zvaznch pravidel hospodskho styku 1) Kdo
v myslu opatit sob nebo jinmu ve znanm rozsahu neoprvnn
vhody, poru zvanm zpsobem pravidla hospodskho styku sta-
noven obecn zvaznm prvnm pedpisem bude potrestn odntm
svobody a na dv lta nebo zkazem innosti nebo penitm trestem.
2) Odntm svobody na est msc a pt let bude pachatel potrestn,
zpsob-li inem uvedenm v odstavci 1 vnou poruchu v hospodsk
innosti nebo vnou poruchu v zsobovn anebo zkrcen pjm sttu
ve znanm rozsahu.

11
150 Poruovn prv k ochrann znmce, obchodnmu jmnu a chr-
nnmu oznaen pvodu 1/Kdo doveze, vyveze nebo uvede do obhu
vrobky nebo sluby, neoprvnn oznaovan ochranou znmkou, k n
pslu vhradn prvo jinmu, nebo znmkou snadno s n zamnitelnou
bude potrestn odntm svobody a na dv lta nebo penitm trestem
nebo propadnutm vci. 2/Stejn bude potrestn, kdo pro dosaen hos-
podskho prospchu a) neoprvnn uv obchodn jmno nebo jak-
koliv oznaen s nm zamniteln, nebo b) uvede do obhu vrobky neo-
prvnn opaten oznaenm pvodu, k nmu pslu vhradn prvo
jinmu, nebo znaenm pvodu snadno s nm zamnitelnm.
Dle ustanoven 150 je skutkov podstata trestnho inu
naplnna i v ppad, e pachatel neoprvnn uv znmku
snadno zamnitelnou s ochranou znmkou. Je nutn uvst, e
takov znmka by nemla bt zapsna u adu prmyslovho
vlastnictv, nebo tento ad neme zapsat ani znmku za-
mnitelnou s ji zapsanou ochranou znmkou. Z tto formu-
lace dovozujeme, e znmka snadno zamniteln je znmka,
kter nen zapsna u adu prmyslovho vlastnictv, ale na-
pklad se jedn o znmku zapsanou adem povenm vst
seznam ochrannch znmek v cizm stt. Zkon zde tedy po-
skytuje i ochranu znmkm zapsanm v jinch sttech.
K ustanoven 150 odst. 2 psm. a) trestnho zkona: Po-
jmovm znakem skutkov podstaty je mysl pachatele do-
shnout hospodskho prospchu.
Pokud jde o zamnitelnost oznaen s obchodnm jm-
nem, nemus se na rozdl od ochrann znmky jednat o za-
mnitelnost snadnou.
mysl pachatele se mus vztahovat i k dosaen hospo-
dskho prospchu. mysl pachatele naplnit vechny zna-
ky skutkov podstaty mus bt v trestnm zen prokzn.
K ustanoven 150 odst. 2 psm b) trestnho zkona: U jed-
nn spovajcm v neoprvnnm oznaen pvodu posta
oznaen pvodu, kter je zamniteln s oznaenm pvodu,
k nmu pslu vhradn prvo jinmu. Stejn jako u ped-
chozho odstavce se nevyaduje snadn zamnitelnost.
Pojmovmi znaky skutkov podstaty dle 150 odst. 2 psm.
b) trestnho zkona je dosaen hospodskho prospchu
a uveden neoprvnn oznaench vrobk do obhu.
mysl pachatele se mus vztahovat ke vem znakm skut-
kov podstaty, tedy i k dosaen hospodskho prospchu
i k uveden neoprvnn oznaench vrobk do obhu.
mysl pachatele naplnit vechny znaky skutkov podstaty
mus bt v trestnm zen prokzn.
Jako pklad jednn vyetovanho orgny innmi v trest-
nm zen uvdme ppad, kdy obvinn z trestnho inu
dle 150 trestnho zkona na trnici nabzel k prodeji nej-
mn 25 ks rznobarevnch bund neoprvnn oznaench
ochrannou znmkou frmy A., a to tymi pruhy na rukvech,
a mu bylo znmo, e se nejedn o originln vrobky tto
frmy, m pokodil frmu A. v prvu na ochranu ochrann
znmky na zem esk republiky registrovan adem pr-
myslovho vlastnictv. Za toto jednn byl obvinn pravo-
mocn odsouzen trestnm pkazem. Ministr spravedlnosti
podal ve vci stnost pro poruen zkona. Na zklad tto
stnosti vydal Nejvy soud rozsudek, kterm zruil trestn
pkaz a nadil nov projednn vci.
12
Sv rozhodnut od-
vodnil tm, e opatenmi dkazy nebylo spolehliv prok-
zno zjitn, e oznaen tymi pruhy je ochrannou znm-
kou obchodn spolenosti A. R, s.r.o. Podle vyjden tto
obchodn spolenosti je spolenost na zem esk republi-
ky majitelem t ochrannch znmek, z nich jednu tvo ti
pruhy. K tomu byla jako ploha pipojena kopie listiny vy-
dan adem prmyslovho vlastnictv, na n je vyobrazen
tto ochrann znmky. Dle Nejvy soud uril, e ani sub-
jektivn strnka trestnho inu nebyla opatenmi dkazy
spolehliv prokzna. Obvinn ve sv vpovdi poukzal
na to, e podle jeho znalost m obchodn spolenost A. R,
s.r.o., ochrannou znmku t pruh, zatmco jm prodva-
n bundy nesly tyi pruhy. Namtal tak to, e pokud bun-
dy prodval za stku 350 K, nemohl je nikdo povaovat za
vrobky obchodn spolenosti A. R, s. r. o.
Za spchn trestnho inu dle ustanoven 150 me bt
pachateli vedle trestu odnt svobody uloen i penit trest,
zkaz innosti, vyhotn, zkaz pobytu, obecn prospn
prce a propadnut vci. Vechny tyto druhy trest lze uloit
jak samostatn, tak i soubn nkolik najednou.
3.3. Trestnprvn ochrana prmyslovch prv
Trestnprvn ochrana prmyslovch prv je upravena v usta-
noven 151 trestnho zkona.
13
Jedn se o trestn in mysln.
Za neoprvnn zsah je mon povaovat jakkoli neo-
prvnn vyuit uvedench prmyslovch prv. Neoprv-
nnost bude dna vdy tam, kde do prmyslovch prv za-
shne ten, kdo nen jejich majitelem a nositelem tchto prv
nebo ten, kdo nem od majitele potebnou licenci, tedy sou-
hlas prmyslov prvo vyut.
K naplnn skutkov podstaty trestnho inu je teba, aby
pachatel zashl do shora uvedench prmyslovch prv my-
sln. Je teba, aby pachatel vdl, e nen oprvnn prmys-
lov prva vyut.
Ke spchn tohoto trestnho inu dojde i v ppad, e pa-
chatel svm jednnm nezpsob dn nsledek. Zpsoben
nsledku nen znakem skutkov podstaty. Toto je rozdl od
trestnho inu nekal soute a trestnho inu dle 150 odst.
2 trestnho zkona (poruovn prv k ochrann znmce, ob-
chodnmu jmnu a chrnnmu oznaen pvodu).
U tchto trestnch in je znakem skutkov podstaty i n-
sledek, kter spov u trestnho inu nekal soute v ohro-
en chodu nebo rozvoje podniku jinho soutitele a u trest-
nho inu dle 150 odst. 2 trestnho zkona (poruovn prv
k ochrann znmce, obchodnmu jmnu a chrnnmu ozna-
en pvodu) v dosaen hospodskho prospchu.
Ke spchn tohoto trestnho inu posta i jedin, ojedi-
nl zsah do prmyslovho prva. Takov zsah ovem mu-
s bt takovho rozsahu, e jeho spoleensk nebezpenost
je vt ne nepatrn.
Za spchn trestnho inu poruovn prmyslovch prv
dle 151 trestnho zkona me bt pachateli uloen vedle
trestu odnt svobody i penit trest, zkaz innosti, vyho-
tn, zkaz pobytu, obecn prospn prce a propadnut v-
ci. Vechny tyto druhy trest lze uloit jak samostatn, tak
i soubn nkolik najednou.
240

12
Rozsudek Nejvyho soudu .j. 7 Tz 290/2001

13
151 Poruovn prmyslovch prv Kdo neoprvnn zashne do prv
k chrnnmu vynlezu, prmyslovmu vzoru, uitnmu vzoru nebo to-
pografi polovodiovho vrobku bude potrestn odntm svobody a na
dv lta nebo penitm trestem.
3.4. Trestnprvn ochrana autorskho prva, prv souvisejcch
s prvem autorskm a prv k databzi
Trestnprvn ochrana autorskch prv a prv souvisejcch
je upravena v ustanoven 152 trestnho zkona.
14
Trestn prvn ochrana autorskho prva vychz z mezi-
nrodnch smluv, kter jsou pro eskou republiku zvazn,
jsou to zejmna Bernsk z r. 1886 (. 133/1980 Sb.), Veo-
becn z r. 1952 (. 134/1980 Sb.), msk z r. 1961 (. 192/
1964 Sb.), Stockholmsk z r. 1967 (. 69/1975 Sb.), v jejich
revidovanm znn.
Trestnprvn ochrana prola v eskm prvn du po-
stupnm vvojem, nebo jednn podle pvodn formulace
zleelo v tom, e pachatel s dlem, kter je pedmtem autor-
skho prva, neoprvnn nakld zpsobem, kter pslu
autoru. Novela z roku 1990 doplnila ochranu prv pbuz-
nch prvu autorskm. Novela z roku 1993 jednak upravi-
la formulace 152 trestnho zkona tak, aby odpovdala ter-
minologii autorskho zkona (m pojem prva pbuzn
autorskmu prvu upesnila), jednak rozila ochranu i na
jin poruovn tchto prv. Jin poruovn me zleet
v poruen jinch prv ne s dlem nakldat, jako i prva ji-
n osoby ne autora, nap. prva jeho ddice. Je teba ci, e
ustanoven 152 trestnho zkona je tzv. normou blanket-
n, kter odkazuje na pedpisy o prvu autorskm. Z hledis-
ka posuzovn subjektivn strnky jednn pachatele tohoto
trestnho inu (viz ve) proto plat, e neznalost autorsk-
ho zkona se posuzuje stejn jako neznalost normy trestn,
a pachatele proto nevyviuje.
Jedn se o trestn in mysln. Pachatel mus jednat
s myslem zashnout do autorskho prva nebo prva p-
buznho.
Jako pklad jednn, je je postiiteln dle 152 trestnho
zkona, je mon uvst dovoz a prodej audiokazet, na nich je
pehrn zznam z kompaktnch disk bez souhlasu nositel
autorskch a pbuznch prv, pokud ten, kdo tyto audioka-
zety dov a prodv jedn mysln. Trestn in poruov-
n autorskho prva podle 152 trestnho zkona spchan
prodejem tzv. pirtskch kazet me bt spchn jak s mys-
lem pmm tak s myslem nepmm. V ppad, e pacha-
tel bezpen v, e se jedn o kazety pirtsk, a e takovm
jednnm poruuje autorsk zkon, jedn se o mysl pm.
V ppad, e vdl, e kazety mohou bt pirtsk, a e svm
jednnm me poruit autorsk zkon, jedn pachatel s ne-
pmm myslem.
K neoprvnnmu zsahu do autorskho prva a do dalch
souvisejcch prv chrnnch ustanovenm 152 trestnho
zkona me dojt t provozovnm veejnch hudebnch
produkc formou diskotk, v jejich rmci byla astnkm
z nosi zvukovch zznam reprodukovna tanen hud-
ba. To plat za pedpokladu, e nosie obsahovaly zznam
chrnnch hudebnch dl a vkon vkonnch umlc,
piem k reprodukci dolo bez souhlasu nositel uvede-
nch prv, resp. instituc vykonvajcch sprvu tchto prv.
Psnji trestn je jednn pachatele, kter poruuje autor-
sk prvo nebo jemu pbuzn prvo a zrove pachatel ta-
kovm jednnm zsk znan prospch nebo dopust-li se
takovho jednn ve znanm rozsahu. Trestn zkon pojmy
znan prospch a znan rozsah nedefnuje. V tomto p-
pad je nutn nsledek jednn pachatele posoudit v souladu
s ustanovenm 89 odst. 11 trestnho zkona, kter stanovu-
je pojem znan kody. Znanou kodou se rozum nejm-
n 500.000, K. V tto souvislosti je znanm prospchem
stka minimln 500.000, K.
Za spchn trestnho inu dle ustanoven 152 trestn-
ho zkona me bt pachateli uloen vedle trestu odnt svo-
body i penit trest, zkaz innosti, vyhotn, zkaz poby-
tu, obecn prospn prce a propadnut vci. Vechny tyto
druhy trest lze uloit jak samostatn, tak i soubn nko-
lik najednou.
Trestn in dle ustanoven 152 trestnho zkona m-
e bt spchn v soubhu s trestnm inem podvodu dle
ustanoven 250 trestnho zkona,
15
to v ppad, e pacha-
tel neoprvnn nakld s autorskm dlem a zrove jed-
n podvodn vi uivateli dla, kter mu v dsledku tohoto
vyplat autorskou odmnu. Pachatel bude odsouzen za oba
trestn iny, ale bude mu uloen tzv. trest hrnn, dle usta-
noven psnjho.
4. Ochrana dle zkona o pestupcch v oblasti
poruovn pravidel hospodsk soute (nekal
sout), oblasti ochrany prv na oznaen, oblasti
ochrany prmyslovch prv a oblasti ochrany
autorskho prva, prv s nm souvisejcch a prv
k databzi
Ochrana dle zkona . 200/1990 Sb., v tto oblasti je syste-
maticky zaazena do dvou oddl.
Pestupky na seku kultury st druh (zvltn
st) 32 zkona o pestupcch a pestupky na seku po-
ruovn prmyslovch prv a poruovn prv k obchodn
frm st druh (zvltn st) 33 zkona o pestup-
cch. Jak ji bylo uvedeno v kapitole 1. 2. li se pestupky od
trestnch in zejmna ve znaku spoleensk nebezpenosti
a znaku zavinn. Ke spchn pestupku posta mra spole-
ensk nebezpenosti nepatrn a zavinn z nedbalosti.
241

14
152 Poruovn autorskho prva, prv souvisejcch s prvem autor-
skm a prv k databzi 1/Kdo neoprvnn zashne do zkonem chr-
nnch prv k autorskmu dlu, umleckmu vkonu, zvukovmu i zvu-
kov obrazovmu zznamu, rozhlasovmu nebo televiznmu vysln nebo
databzi, bude potrestn odntm svobody a na dv lta nebo peni-
tm trestem nebo propadnutm vci 2/ Odntm svobody na est msc
a pt let nebo penitm trestem nebo propadnutm vci bude pachatel
potrestn zsk-li inem uvedenm v odstavci 1 znan prospch, nebo
dopust-li se takovho inu ve znanm rozsahu.

15
150 Podvod 1/Kdo ke kod cizho majetku sebe nebo jinho obohat
tm, e uvede nkoho v omyl, vyuije nho omylu nebo zaml podstat-
n skutenosti, a zpsob tak na cizm majetku kodu nikoli nepatrnou,
bude potrestn odntm svobody a na dv lta nebo zkazem innosti
nebo penitm trestem nebo propadnutm vci. 2/Odntm svobody na
est msc a ti lta nebo penitm trestem bude pachatel potrestn,
zpsob-li inem uvedenm v odstavci 1 kodu nikoli malou. 3/Odntm
svobody na dv lta a osm let bude pachatel potrestn, a) spch-li in
uveden v odstavci 1 jako len organizovan skupiny, nebo b) zpsob-
-li takovm inem znanou kodu nebo jin zvl zvan nsledek. 4/
Odntm svobody na pt a dvanct let bude pachatel potrestn, zpso-
b-li inem uvedenm v odstavci 1 kodu velkho rozsahu.
4.1. Pestupky na seku kultury
Pestupky na seku kultury jsou upraveny v 32 zkona
o pestupcch.
16
Pro el na prce posta vyloit pouze
ustanoven 32 odst.1 psm. a), nebo toto ustanoven po-
skytuje ochranu prvu autorskmu a prvm pbuznm
s prvem autorskm a prvu k databzi.
Tento pestupek koresponduje s trestnm inem dle 152
trestnho zkona (poruovn autorskho prva, prv souvi-
sejcch s prvem autorskm a prv k databzi). Ke spchn
trestnho inu je ovem nezbytn mysln zavinn a mra
spoleensk nebezpenosti vet ne nepatrn.
Jako pestupek dle ustanoven 32 odst. 1 psm. a) zkona
o pestupcch budou kvalifkovna nedbalostn jednn. Dle
pak mysln jednn, pokud nedosahuj stupe spoleensk
nebezpenosti trestnho inu.
Pkladem jednn postiitelnho dle ustanoven 32 odst.
1 psm a) zkona o pestupcch je jednn hudebnka, kter
bez souhlasu autora pouije pi hudebn produkci skladbu,
kter je chrnn autorskm prvem, ani by vdl, e tomu
tak je, a to vzhledem k tomu, e je hudebnkem vdt ml.
Jedn se o situaci, kdy pachatel pestupku nejedn s mys-
lem zashnout do autorskho prva, ale svm jednnm toto
prvo poruuje, jedn z nedbalosti.
Vztah trestnho inu dle 152 trestnho zkona a pestup-
ku dle 32 zkona o pestupcch dobe vystihuje ppad, kdy
pachatel dov a prodv audiokazety, na nich jsou nahr-
ny skladby z kompaktnch disk bez souhlasu nositel autor-
skch a pbuznch prv k tmto skladbm. Jednal-li pacha-
tel mysln je jeho jednn trestnm inem dle ustanoven
152 trestnho zkona (poruovn autorskho prva, prv
souvisejcch s prvem autorskm a prv k databzi). Pi ne-
dostatku myslu me jt o pestupek podle 32 odst.1 psm.
a) zkona o pestupcch. Pokud by takov jednn bylo vyet-
ovno orgny innmi v trestnm zen (orgny policie) ja-
ko podezen ze spchn trestnho inu dle 152 trestnho
zkona, musel by policejn orgn po zjitn, e pachatel se
dopustil jednn pouze z nedbalosti, postoupit vc pslun
pestupkov komisy obecnho i mstskho adu k projed-
nn pestupku. Ke spchn tohoto pestupku posta i je-
den ojedinl zsah do autorskho prva, nap. pouit jed-
n skladby chrnn autorskm prvem.
Jako sankci za spchn tohoto pestupku me pe-
stupkov komise obecnho i mstskho adu uloit na-
pomenut, zkaz innosti, propadnut vci a pokutu do
15.000, K. Sankce mohou bt uloeny samostatn nebo
s jinou sankc, ovem sankci napomenut nelze uloit spo-
lu s pokutou.
4.2. Pestupky na seku poruovn prmyslovch prv
a poruovn prv k obchodn rm
Pestupky na seku poruovn prmyslovch prv a poru-
ovn prv k obchodn frm jsou upraveny v 33 zkona
o pestupcch.
17
Ustanoven bylo vloeno do zkona jeho novelou prove-
denou zkonem . 62/2002 Sb. s innost od 1. dubna 2002.
Smyslem zaveden novch skutkovch podstat pestupk je
pedevm vytvoit dal nstroj k dodrovn prv k duev-
nmu vlastnictv a pispt k potrn vyskytujcch se neka-
lch jev v oblasti vrobnho pirtstv a obchodu s padla-
nm zbom. Toto opaten je v souladu se zvazkem esk
republiky vyplvajcm z Dohody o obchodnch aspektech
k duevnmu vlastnictv (TRIPs), kter je soust dohody
o zzen Svtov obchodn organizace.
Ochrana prmyslovm prvm je obsaena v ustanoven
33 odst. 1 psm. a) zkona o pestupcch. Tento pestupek
koresponduje s trestnm inem dle 151 trestnho zkona
(poruovn prmyslovch prv).
O neoprvnn vykonvn prv k prmyslovmu vlastnic-
tv se bude jednat za pedpokladu, e prmyslov prvo bude
vyuvat fyzick osoba bez souhlasu vlastnka tohoto prva.
Pkladem jednn postiitelnho jako pestupek je vyu-
vn vynlezu, kter je chrnn patentem, pi vrob ur-
itch vrobk, ani by pachatel vdl o tom, e vynlez je
chrnn patentem, tedy nejednal v myslu zashnout do pr-
va k vynlezu.
K odpovdnosti za pestupek je nezbytn, aby pachatel
prmyslov prvo vykonval, tedy neposta pouh ojedi-
nl zsah do prmyslovho prva tak, jak tomu je u trest-
nho inu dle 151 trestnho zkona (poruovn prmys-
lovch prv).
Ochrana frmy podnikatele je obsaena v 33 odst. 1
psm b) zkona o pestupcch. Tento pestupek korespondu-
je s trestnmi iny dle 149 (nekal sout) a 150 trestn-
ho zkona (poruovn prv k ochrann znmce, obchodn-
mu jmnu a chrnnmu oznaen pvodu).
Podstatou tohoto pestupku je postih jednn, jm je zasa-
hovno do prv oprvnnho uivatele obchodn frmy. Z-
sah spov v tom, e pachatel uval obchodn frmu jinho,
znaen zamniteln s obchodn frmou jinho nebo oznae-
nm pznanm pro jinho podnikatele.
Zkon nedefnuje pojem ,,oznaen pznan pro jinho
podnikatele. Jako pklad takovho oznaen uvdme n-
zev restaurace nebo jin provozovny, kter je znm a spojo-
vn v zkaznickch a podnikatelskch kruzch s konkrtnm
podnikatelem. Tedy nap. takov nzev, kter by vyvolal v p-
pad jeho pouit jinm podnikatelem u zkaznk pedsta-
vu, e se jedn o provozovnu danho podnikatele.
Jako jednn postiiteln dle tohoto ustanoven je mon
uvst pklad, kdy pachatel pestupku sjednv sv obchody
pod obchodn frmou, kter je shodn s obchodn frmou ji-
242

16
33 pestupky na seku kultury 1/Pestupku se dopust ten, kdo a) ne-
oprvnn uije autorsk dlo, umleck vkon, zvukov i zvukov obra-
zov zznam, rozhlasov nebo televizn vysln nebo databzi, b) poru
zvltn pedpis o ochran pedmt nebo soubor pedmt kultovn,
muzejn nebo galerijn hodnoty, c) poru zvltn prvn pedpis ve v-
cech ochrany crkv a nboenskch spolenost.2/ Za pestupek podle
odstavce 1 lze uloit pokutu a do 15 000, K

17
33 1/ Pestupku se dopust ten, kdo a) neoprvnn vykonval prva,
kter jsou zkony na ochranu prmyslovho vlastnictv vyhrazena maji-
telm tchto prv, b) neoprvnn uval obchodn frmu nebo jakko-
liv znaen zamniteln s obchodn frmou nebo oznaenm pznanm
pro jinho podnikatele. 2/ Za pestupky podle odstavce 1 lze uloit po-
kutu do 15.000, K.
nho podnikatele, ovem pachatel nev, e takovou obchod-
n frmu uv po prvu jin podnikatel, akoli by to vzhle-
dem ke svmu postaven podnikatele vdt mohl. Chyb zde
znak myslnho zavinn.
Pokud policejn orgn zjist pi proetovn podezen
ze spchn trestnho inu dle ustanoven 149, 150 a 151
trestnho zkona, e chyb znak spoleensk nebezpenos-
ti postoup vc pestupkov komisi obecnho nebo mstsk-
ho adu k projednn pestupku. Stejn postupuje policej-
n orgn v ppad, e zjist, e jednn bylo spchno pouze
nedbalostn, a to i v ppad, e spoleensk nebezpenost
je vt ne nepatrn.
Jako sankci za spchn pestupku dle 33 zkona o pe-
stupcch me pestupkov komise obecnho i mstskho
adu uloit napomenut, zkaz innosti, propadnut vci
a pokutu do 15.000, K. Sankce mohou bt uloeny samo-
statn nebo s jinou sankc, ovem sankci napomenut nelze
uloit spolu s pokutou.
erven Zdenk, lauf Vclav, Pestupkov prvo, Praha, 2003
Jelnek Ji, Sovk Zdenk, Trestn zkon a trestn d, Praha, 2001
Jakl Jaroslav, Ochrann znmky a oznaen pvodu, Praha, 2002
K Jan a kolektiv, Autorsk zkon a pedpisy souvisejc koment, Pra-
ha, 2002
Munkov Jindika, Ochrann znmky, dal prva na oznaen a hospo-
dsk sout, Praha, 2000
Novotn Oto a kolektiv, Trestn prvo hmotn obecn st, Praha, 1997
Novotn Oto a kolektiv, Trestn prvo hmotn zvltn st, Praha, 1997
6. Seznam prvnch pedpis
Zkon .140/1961 Sb., trestn zkon
Zkon .141/1961 Sb., o trestnm zen soudnm
Zkon . 200/1990 Sb., zkon o pestupcch
Zkon . 121/2000 Sb., autorsk zkon
Zkon . 527/1990 Sb., o vynlezech, prmyslovch vzorech a zlepova-
cch nvrzch
Zkon . 137/1995 Sb., o ochrannch znmkch
Zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk
243
Problematika zachzen s osobnmi daty dle zkona . 101/2000 Sb.
v platnm znn
Mgr. Filip Hruka
1. vod
V prvnm du esk republiky se vyskytuje cel ada prv-
nch pedpis, kter vce i mn zasahuj do problematiky
ochrany soukrom, osobnch daj, prva na ochranu ped
neoprvnnmi zsahy do soukromho, osobnho a rodin-
nho ivota.
Nejvy prvn slu mezi tmito prvnmi pedpisy m
Listina zkladnch prv a svobod (LPS). Ta zakotvuje prva
na ochranu osobnch daj a prva na svobodu projevu a na
informace na rovni stavn ochrany, a to zejmna ve svch
lncch 10
1
a 17
2
. K problematice ochrany osobnch daj se
zce vztahuje zejmna odst. 3) l. 10 LPS, kde jsou zakotvena
prva osobnostn. Zde uity pojmy (nap. shromadovn),
s nimi pracuje i zkon . 101/2000 Sb. o ochran osobnch
daj. Ten je klovm prvnm pedpisem zabvajcm se
problematikou ochrany osobnch daj v naem prvnm -
du. Svoboda projevu a prvo na informace zakotven v l. 17
LPS se nepmo dotkaj problematiky ochrany osobnch da-
j. Tato prva jsou zaazena mezi prva politick, avak pi v-
konu tchto prv me dojt nap. ke zpracovvn osobnch
daj jednotlivc ve smyslu zkona . 101/2000 Sb. o ochran
osobnch daj. Tento stejn prvn pedpis v oblasti ochra-
ny osobnch daj je tm omezujcm zkonem, kter zakot-
vuje citovan opaten zaloen na demokratickch princi-
pech nezbytn pro ochranu prv a svobod druhch.
Z obou uvedench lnk Listiny zkladnch prv a svobod
plyne, e je teba vnmat na jedn stran prvo na informace,
kter vak je na stran druh vyveno prvem na ochranu
soukrom osob a jejich osobnch dat. Kad jedinec m pr-
vo bt informovn, ne vak tak, aby vkonem jeho prva by-
lo neoprvnn zasahovno do prva jinho na ochranu jeho
osobnch daj. Nutnost tto vyvenosti je teba mt neust-
le na zeteli. Proto se ve vtin prvnch pedpis vedle sebe
objevuje zakotven prva na pstup k informacm a toto pr-
vo vyvaujc prvo na ochranu osobnch daj.
V oblasti soukromoprvn se ochranou osobnch prv je-
dince pomrn ucelen zabv i zkon . 64/1964 Sb. oban-
sk zkonk, kdy ve svch ustanovench 11 a 16 zakotvu-
je prvo fyzick osoby na ochranu sv osobnosti, zejmna
ivota, zdrav, obansk cti a lidsk dstojnosti, soukrom,
jmna a projev osobn povahy a stanovuje jednotliv pro-
stedky ochrany osobnosti proti neoprvnnm zsahm do
osobnostnch prv.
V naem prvnm du se speciln prvn pedpis tkaj-
c se bezprostedn ochrany osobnch daj objevuje v roce
1992, a to zkon . 256/1992 Sb. o ochran osobnch daj
v informanch systmech. I kdy sice vychzel z koncepce
mluvy Rady Evropy . 108 z 28. 1. 1981 na ochranu osob
se zetelem na automatizovan zpracovn osobnch daj,
nelze mu pikldat v oblasti zajitn ochrany osobnch da-
j pli velk vznam. Mezi jeho nejpodstatnj nedostat-
ky lze bezpochyby zaadit absenci zzen orgnu dozoru nad
dodrovnm ustanoven zkona a rovn absenci sankc za
244

1
l. 10 LPS
1) Kad m prvo, aby byla zachovna jeho lidsk dstojnost, osobn
est, dobr povst a chrnno jeho jmno.
2) Kad m prvo na ochranu ped neoprvnnm zasahovnm do sou-
kromho a rodinnho ivota.
3) Kad m prvo na ochranu ped neoprvnnm shromaovnm,
zveejovnm nebo jinm zneuvnm daj o sv osob.

2
l. 17 LPS
1) Svoboda projevu a prvo na informace jsou zarueny.
2) Kad m prvo vyjadovat sv nzory slovem, psmem, tiskem obra-
zem nebo jinm zpsobem, jako i svobodn vyhledvat, pijmat a roz-
iovat ideje a informace bez ohledu na hranice sttu.
3) Cenzura je neppustn.
4) Svobodu projevu a prvo vyhledvat a it informace lze omezit zko-
nem, jde-li o opaten v demokratick spolenosti nezbytn pro ochranu
prv a svobod druhch, bezpenost sttu, veejnou bezpenost, ochranu
veejnho zdrav a mravnosti.
5) Sttn orgny a orgny zemn samosprvy jsou povinny pime-
nm zpsobem poskytovat informace o sv innosti. Podmnky a pro-
veden stanov zkon.
poruovn povinnost stanovench tmto zkonem. Zkon
. 256/1992 Sb. byl zruen zkonem . 101/2000 Sb.
Dalm pedpisem, kde lze vnmat na jedn stran prvo
bti informovn, na druh stran zakotven povinnosti re-
spektovat prvo na ochranu osobnch daj, je zkon . 106/
1999 Sb. o svobodnm pstupu k informacm ve znn zko-
na . 101/2000 Sb. o ochran osobnch daj a zkona . 159/
2000 Sb., kterm se mn zkon . 61/1996 Sb. o nkterch
opatench proti legalizaci vnos z trestn innosti s in-
nost od 1. 1. 2000. Vyvenost prv a povinnost je zde d-
na zejmna tm, e veker subjekty, na n se prvn prava
obsaen v zkon . 106/1999 Sb. vztahuje, mus respekto-
vat ustanoven jeho 2 a 3 a neposkytovat osobn daje a in-
formace o nich jinm subjektm dle zkona 106/1999 Sb., ale
mus respektovat pravidla zakotven v zkon 101/2000 Sb.,
nebo se nevztahuje na poskytovn osobnch daj a infor-
mac podle zvltnho prvnho pedpisu. Tmto zvltnm
prvnm pedpisem je prv zkon . 101/2000 Sb.
Zkon . 101/2000 Sb. o ochran osobnch daj je v na-
em prvnm du stejnm prvnm pedpisem tkajcm
se bezprostedn a pmo problematiky ochrany osobnch
daj. Pestoe je soust naeho prvnho du u ti ro-
ky, respektuje ji poadavky prva Evropsk unie a pen
do prvnho du esk republiky ustanoven Smrnice Ev-
ropskho parlamentu a Rady Evropy . 95/46/ES o ochran
fyzickch osob v souvislosti se zpracovnm osobnch daj
a s volnm pohybem tchto daj a t mluvy Rady Evropy
. 108/1981 o ochran osob se zetelem na automatizovan
zpracovn osobnch dat. Tento zkon podrobn konkretizu-
je ochranu osobnch daj zakotvenou ji v Listin zklad-
nch prv a svobod a mluv Rady Evropy . 108/1981. Pi-
nesl obrovsk zven ochrany osobnch daj fyzickch osob
a tm poslil i jejich prvn jistotu, e stt o prva jedinc pe-
uje a vyvj maximln sil k jejich ochran. Zkon pin
pesn pojmenovn a defnice jednotlivch pojm, chrn
osobn daje ve velice irokm mtku, ukld irokou klu
povinnost k ochran osobnch dat subjektm s daty pracuj-
cm a v neposledn ad rovn zakotvuje pomrn psn po-
stihy za poruovn povinnost pi zpracovn osobnch da-
j. O tom svd i existence nov skutkov podstaty trestnho
inu neoprvnnho nakldn s osobnmi daji dle ustano-
ven 178 trestnho zkona
3
, kter byla systematicky zaazena
mezi trestn iny proti podku ve vcech veejnch.
2. Pedmt prvn pravy, zkladn pojmy, psobnost
zkona . 101/2000 Sb.
2.1. Pedmt prvn pravy
Pedmtem prvn pravy dle zkona . 101/ 2000 Sb. je
ochrana osobnch daj o fyzickch osobch,
stanoven prv a povinnost pi zpracovn tchto osob-
nch daj a
stanoven podmnek pedvn tchto daj do jinch
stt.
2.1.1. Ochrana osobnch daj o fyzickch osobch
Z dikce zkona vyplv, e pedmtem ochrany jsou pouze
daje o fyzickch osobch a nikoli i o osobch prvnickch.
To vak neznamen, e pokud bude osobn daj fyzick oso-
by zpracovvn jako soust daj o prvnick osob, nen
teba povinnosti sprvce i zpracovatele dle zkona . 101/
2000 Sb. dodret. Osobn daj zstv i tak osobnm da-
jem a jako takov pov za podmnek stanovench v zko-
n . 101/2000 Sb. komplexn ochrany.
2.1.2. Stanoven prv a povinnost pi zpracovn osobnch daj
Pokud jde o prva a povinnosti pi zpracovn osobnch da-
j fyzickch osob, jedn se o pravu prv na stran subjek-
tu daj, tedy na stran fyzick osoby a stanoven povinnos-
t na stran sprvce i zpracovatele osobnch daj. Okruh
prv a povinnost je v zkon . 101/2000 Sb. upraven pouze
rmcov. V naem prvnm du existuje cel ada dalch
prvnch pedpis rzn prvn sly, kter upravuje v danch
ppadech ochranu osobnch dat mnohem psnji a naopak,
kde jsou zpracovatelm i sprvcm poskytnuty v konkrt-
nch ppadech jist levy z povinnost, nebo by v tchto p-
padech bylo plnn povinnost sprvce v rozsahu stanovenm
zkonem . 101/2000 Sb. nemysliteln. Jako pklad meme
uvst nap. zkon . 283/1991 Sb. o Policii R, kde je proble-
matice zpracovn osobnch daj vnovna cel hlava pa-
t. Na jednu stranu jsou zde psnj pravidla a povinnosti
na stran sprvce, ne jak jsou rmcov upravena v zkon
. 101/2000 Sb. Nad rmec povinnost stanovench zkonem
. 101/2000 Sb. je zde zakotvena nap. povinnost zpracov-
vat osobn daje pi plnn kol policie v souvislosti s trest-
nm zenm oddlen od jinch osobnch daj zpracov-
vanch pi jinch kolech Policie R, nebo nap. povinnost
provovat potebnost dalho zpracovn osobnch daj.
Na druhou stranu lze vypozorovat i jist levy od povinnos-
t stanovench zkonem . 101/2000 Sb. jako napklad, e
Policie R je oprvnna pi pedchzen a odhalovn trest-
n innosti, zjiovn pachatel trestnch in a konn vy-
etovn o trestnch inech (pi plnn kol v souvislosti
s trestnm zenm) na rozdl od bnho sprvce v rozsa-
hu potebnm pro plnn kol Policie v souvislosti s trest-
nm zenm sdruovat osobn daje zskan k rznm e-
lm, je rovn oprvnna zpracovvat nepravdiv, nepesn
a neoven osobn daje, kter je vak povinna takto ozna-
it. Me dokonce zpracovvat osobn daje i bez souhlasu
osob, i kdy pi tom mus dbt na stavn principy, tedy na
ochranu jejich soukromho a osobnho ivota. Postupem do-
245

3
178 Neoprvnn nakldn s osobnmi daji
1) Kdo by i z nedbalosti neoprvnn sdl, zpstupn, jinak zpracovv
nebo si pisvoj osobn daje o jinm shromdn v souvislosti s vko-
nem veejn sprvy, bude potrestn odntm svobody a na 3 roky nebo
zkazem innosti, nebo penitm trestem.
2) Stejn bude potrestn, kdo osobn daje o jinm zjskan v souvislos-
ti s vkonem svho povoln, zamstnn nebo funkce by i z nedbalos-
ti, sdl, nebo zpstupn a tm poru prvnm pedpisem stanovenou
povinnost mlenlivosti.
3) Odntm svobody na 1 rok a na 5 let nebo zkazem innosti nebo pe-
ntim trestem bude pachatel potrestn, a) zpsob-li inem uvedenm
v odst. 1 nebo 2 vnou jmu na prvech nebo oprvnnch zjmech oso-
by, j se daj tk, b) spch-li in uveden v odst. 1 nebo 2 tiskem, fl-
mem, rozhlasem, televiz nebo jinm obdobn innm zpsobem, nebo
c) spch-li in uveden v odst. 1 nebo 2 poruenm povinnost vyplva-
jc z jeho povoln, zamstnn nebo funkce.
by bude patrn vjimek z rmcovho zkona . 101/2000 Sb.
pibvat, nebo praxe bude s sebou stle vce pinet pote-
bu speciln pravy ochrany osobnch daj v tom kterm
konkrtnm odvtv a pro toho kterho konkrtnho sprv-
ce i zpracovatele.
2.1.3. Stanoven podmnek pedvn osobnch daj do jinch stt
Problematika pedvn osobnch daj do jinch stt je st-
le aktulnj zejmna v souvislosti s rostoucmi monostmi
pohybu osob pes hranice sttu a s tm sovisejcm pohybem
osobnch daj. Tato problematika je eena v ustanoven 27
zkona o ochran osobnch daj. Osobn daje lze pedvat
do zahrani pouze v ppad, e prvn prava stt, kter
jsou pjemci osobnch daj, odpovd poadavkm zko-
na . 101/2000 Sb. Pokud tomu tak nen, mohou bt osob-
n daje pedvny do zahrani pouze za podmnek stano-
vench zkonem a na zklad povolen adu pro ochranu
osobnch daj.
2.2. Psobnost zkona
Psobnost zkona . 101/2000 Sb. je vymezena jednak pozi-
tivn, kdy zkon stanov, na jak daje, osoby i jejich innosti
se vztahuje a jednak negativn, kdy stanov, kter daje, osoby
i jejich innosti prav obsaen v zkon nepodlhaj.
2.2.1. Pozitivn vymezen
Pozitivn vymezen psobnosti zkona je obsaeno v usta-
noven 3 odst. 1) a 2). Zkon na ochranu osobnch daj
se vztahuje na osobn daje, kter zpracovvaj sttn org-
ny, orgny zemn samosprvy, jin orgny veejn moci, ja-
ko i fyzick a prvnick osoby, pokud nen stanoveno jinak.
Zkon se vztahuje na veker zpracovn osobnch daj, bez
ohledu na to, zda jsou zpracovvny automatizovan nebo ji-
nmi prostedky. Nutnou podmnkou pro to, aby zpracovn
osobnch daj podlhalo prvn prav zkona . 101/2000
Sb. je systematinost zpracovvn osobnch daj. Ochrana
tedy nen poskytovna osobnm dajm, jejich zpracovv-
n postrd urit systm. Pokud by tedy dolo nap. k neo-
prvnnmu zveejnn daje o konkrtn fyzick osob, ani
by v takovm zpracovn byl nalezen urit systm, mohla by
se pokozen osoba domhat svch prv nikoli dle zkona
. 101/2000 Sb., ale pouze podle ustanoven obanskho z-
konku upravujc ochranu osobnosti. V praxi me bt ve-
lice sloit posoudit, kdy se jedn o systematick zpracov-
n daj a kdy ne, kdy jsou tedy zpracovvan osobn daje
chrnny podle ustanoven zkona . 101/2000 Sb. a kdy ni-
koli. Stanoven pesnj hranice snad pinese praxe.
2.2.2. Negativn vymezen
Absolutn negativn vymezen psobnosti zkona je obsae-
no v jeho ustanoven 3 odst. 3) a 5), sten negativn vy-
mezen psobnosti upravuje jeho 3 odst. 6).
Z psobnosti zkona je zcela vyato zpracovn osobnch
daj, kter provd fyzick osoba vlun pro svou osob-
n potebu.
Zkon se tak vbec nevztahuje na nahodil shromaov-
n osobnch daj, pokud tyto nejsou dle zpracovvny.
Rovn na zpracovn osobnch daj pro ely statistic-
k a archivnictv se zkon o ochran osobnch daj vbec
nevztahuje, to se d zvltnmi pedpisy.
4
sten nepodlh reimu prvn pravy obsaen v z-
kon . 101/2000 Sb. zpracovn osobnch daj Zpravodaj-
skmi slubami, Polici R vetn jej Nrodn
stedny Interpolu pi zpracovn osobnch daj pi od-
halovn trestn innosti, Ministerstvem fnanc pi zpraco-
vn osobnch daj v rmci fnann-analytick innosti,
Nrodnm bezpenostnm adem pi provdn bezpe-
nostnch provrek a ovovn bezpenostn zpsobilosti
fyzickch osob dle zvltnho prvnho pedpisu
5
Minister-
stvem vnitra pi vydvn osvden dle zvltnho prvnho
pedpisu
6
, pi vydvn krycch doklad
7
a pi innosti tvaru
inspekce ministra vnitra
7
, orgny pslunmi ke zpstupo-
vn svazk vzniklch innost bval sttn bezpenosti, po-
kud zvltn zkon nestanov jinak
8
, a to ve v rozsahu povin-
nost sprvce dle ustanoven 5, informan povinnosti dle
11, podmnek stanovench pro zpracovn citlivch da-
j dle 9, oznamovac povinnosti dle 16 a podmnek sta-
novench pro pedvn osobnch daj do jinch stt. To
vak neznamen, e by tyto instituce nemly pro nakldn
s osobnmi daji stanovena sv pravidla a e nemus plnit pi
nakldn s osobnmi daji dn povinnosti. Podmnky, za
nich tyto instituce mohou nakldat s osobnmi daji vetn
jejich prv a povinnost v souvislosti s nakldnm s osobn-
mi daji stanov zvltn prvn pedpisy, jako nap. ji ve
zmnn zkon . 283/1991 Sb. o Policii R.
2.3. Zkladn pojmy
Zkladn pojmy, s nimi se setkvme v souvislosti s ochra-
nou osobnch daj nejen v naem prvnm du, ale i pr-
vu mezinrodnm, jsou defnovny ustanovenm 4 zkona
. 101/2000 o ochran osobnch daj.
2.3.1. Denice daj
Jednou z klovch defnic prvn ze shora jmenovanch sku-
pin je nepochybn defnice pojmu osobn daj. Jedn se o ja-
kkoliv daj tkajc se urenho nebo uritelnho subjektu
daj. Za uriteln nebo uren se povauje subjekt daj,
jestlie lze na zklad jednoho i vce osobnch daj pmo
i nepmo zjistit jeho identitu. Zkon rovn vymezuje, a to
negativn, kdy se o osobn daj nejedn. Je to v ppad, kdy
246

4
Nap. zkon . 89/1995 Sb. o sttn statistick slub, zkon . 158/1999
Sb. o stn lidu, dom a byt v roce 2001, zkon . 97/1974 Sb. o archiv-
nictv

5
Zkon . 148/1998 Sb. o ochran utajovanch skutenost

6
Zkon . 451/1991 Sb., kterm se stanov nkter dal pedpoklady pro
vkon nkterch dalch funkc ve sttnch orgnech a organizacch SFR,
R a SR, zkon . 279/1992 Sb. o nkterch dalch pedpokladech pro
vkon nkterch funkc obsazovanch ustanovenm nebo jmenovnm
pslunk policie R a pslunk sboru npravn vchovy R

7
Zkon .283/1991 Sb. o Policii R

8
Zkon . 140/1996 Sb. o zpstupnn svazk vzniklch innost bval
sttn bezpenosti
je ke zjitn identity subjektu daj nepimenho mno-
stv asu, sil i materilnch prostedk. Pro uren zda se
jedn o osobn daj je teba v prvn ad vdy stanovit, zda
se takov daj tk identifkovanho nebo identifkovateln-
ho subjektu, tedy zda lze na zklad jednoho i vce osobnch
daj pmo nebo nepmo zjistit identitu subjektu.
Zkon ale zn krom obecn defnice osobnho daje
i rzn kategorie osobnch daj. Zcela specifckou kate-
gorii osobnch daj pedstavuj tzv. citliv osobn daje
(senzitivn), jejich defnice je obsaena v 4 psm. b) zko-
na . 101/2000 Sb.
Citlivmi osobnmi daji jsou daje vypovdajc o n-
rodnostnm, rasovm nebo etnickm pvodu, politickch
postojch, lenstv v odborovch organizacch, nboenstv
a flozofckm pesvden, trestn innosti, zdravotnm sta-
vu a sexulnm ivot subjektu daj. S ohledem na to, e dle
dikce zkona je tento vet daj, kter jsou povaovny za
citliv, taxativn, nelze povaovat za citliv daje nap. daje
o majetku i osobnosti subjektu daj. Jsou to takov da-
je, kter mohou bt vyuity k diskriminaci subjektu daj.
Zpracovn citlivch osobnch daj podlh zvltnmu re-
imu a citliv daje povaj zvltn ochrany, a to jak v pr-
vu Evropskho spoleenstv (ve smrnici 95/46/ES), tak v na-
em prvnm du. Vjimenost je vyjdena speciln prvn
pravou obsaenou v ustanoven 9 zkona . 101/2000 Sb.,
kter stanov zvltn, velice psn podmnky, za nich je
mon zpracovvat citliv daje. Zkladn podmnkou pro
monost zpracovn citlivch daj je vslovn souhlas sub-
jektu daj ke zpracovn. Tento souhlas mus bt uinn
psemn, mus bt subjektem daj podepsn a mus bt
z nho zejm, jakm konkrtnm dajm je dvn, jakmu
konkrtnmu sprvci daj je dvn, k jakmu konkrtnmu
elu a na jak obdob je dn a kdo tento souhlas poskytuje.
Souhlas je subjektem daj kdykoli odvolateln. Sprvce, kte-
r hodl citliv daje zpracovvat, je povinen subjekt daj
o tchto jeho prvech pedem pouit. Krom toho je sprvce
povinen dan souhlas uschovat po dobu zpracovn osobnch
daj, k jejich zpracovn byl souhlas udlen. Dal situac,
kdy je mon zpracovvat citliv daje je situace, kdy je toto
zpracovn nezbytn v zjmu zachovn ivota nebo zdrav
subjektu daj, nebo jin osoby nebo v zjmu odvrcen bez-
prostednho zvanho nebezpe hrozcho jejich majetku,
avak to pouze za podmnky, e nen mon souhlas subjek-
tu daj ke zpracovn citlivch daj zskat zejmna z d-
vod fyzick, duevn i prvn nezpsobilosti nebo z dvo-
du, e je subjekt daj, kter by ml souhlas se zpracovnm
citlivch daj poskytnout, nezvstn. Tento vet dvod
je demonstrativn, mohou pipadat v vahu i jin podobn
zvan dvody, kdy nebude mon souhlas subjektu daj
zskat. Sprvci je vslovn uloena povinnost ukonit zpraco-
vn citlivch daj, jakmile pominou dvody shora uveden
a povinnost citliv daje zlikvidovat, ledae by subjekt da-
j dal k dalmu zpracovn souhlas. Dal monost, kdy je
mon zpracovvat citliv daje, je ppad, e se jedn o po-
skytovn zdravotn pe jako i jin posuzovn zdravotn-
ho stavu dle zvltnho prvnho pedpisu, zejmna pro ely
socilnho zabezpeen. Posledn skupinou okruhu monos-
t, kdy je povoleno zpracovvat citliv daje je, pokud tak sta-
nov zvltn zkon. Vet monost, kdy je zkonem povole-
no citliv daje zpracovvat, je taxativn, tzn. e citliv daje
je mon zpracovvat jenom a pouze pokud nastanou sho-
ra jmenovan skutenosti. V ppad, e sprvce zpracovv
citliv daje s vslovnm souhlasem subjektu daj, souhlas
mimo nleitosti shora uvedench mus obsahovat tak in-
formace, v jakm rozsahu a pro jak el budou osobn da-
je zpracovvny, kdo a jakm zpsobem bude osobn daje
zpracovvat a komu mohou bt osobn daje zpstupnny i
komu jsou ureny, nejsou-li subjektu daj tyto informace
ji znmy. Na tyto informace m subjekt daj jednoznan
prvo. V rmci udlenho souhlasu by tak mlo bt uvedeno
i to, kdo a jakm zpsobem bude citliv osobn daje zpraco-
vvat, komu mohou bt zpstupnny i komu jsou ureny.
Odvoln souhlasu pro sprvce znamen povinnost okamit
ukonit zpracovn a zlikvidovat zpracovvan osobn daje.
Otzkou je, zda povinnost sprvce pouit subjekt daj o jeho
prvech zahrnuje i povinnost pouit jej o monosti odvoln
souhlasu. Zkon nestanov, jakou formu m takov poue-
n mt. Pro prvn jistou sprvce a pro jistotu, e bude spln-
n pouovac povinnosti sprvce moci bti doloeno nezb-
v ne doporuit, aby bylo uinno psemn a dokonce i na
stejnm dokumentu, jako je souhlas. Je vak teba, aby sub-
jekt daj byl pouen pedem. Bude-li pouen i souhlas na
jednom dokumentu, mla by bt zachovna chronologick
posloupnost kon, tedy nejprve pouen a nsledn souhlas.
Dal kategori daj jsou daje anonymn. Anonymnm
dajem je takov daj, kter bu v pvodnm tvaru nebo
po provedenm zpracovn nelze vzthnout k urenmu ne-
bo uritelnmu subjektu daj. Anonymn daj nen mon
vzthnout k uritmu subjektu. Anonymizovan osobn da-
je, tzn. daje pozdji uinn anonymnmi je mon zpraco-
vvat i bez souhlasu subjektu daj pro ely vdeck nebo
statistick. Budou to daje, na zklad kterch nebude umo-
nno fyzickou osobu urit a rovn nebude existovat mo-
nost, na zklad takovho daje zpt propojit na informace
i daje umoujc identifkaci subjektu daj. Pkladem
mohou bt rzn anketn przkumy trhu atd.
Zveejnnm osobnm dajem je osobn daj zpstup-
nn zejmna hromadnmi sdlovacmi prostedky, jinm
veejnm sdlenm nebo jako soust veejnho seznamu.
V kadm ppad se jedn o daj, kter vykazuje znaky
osobnho daje ve smyslu ust. 4 psm. a) nebo b) zko-
na . 101/2000 Sb., kterou sprvce nebo zpracovatel posky-
tuje dalm subjektm zveejnn. Vet zpsob zveejnn
je demonstativn. Zveejovn osobnch daj lze zcela ne-
pochybn povaovat za jejich zpracovn. Jako pklad me
poslouit zveejovn osobnch daj pi veden soudnho
zen. I kdy by se mohlo zdt, e dochz ke kolizi se zko-
nem o ochran osobnch daj, nen tomu tak, nebo mo-
nost zveejovn je zde dna pmo ze zkona, kdy vtina
jednn jsou veejn a pouze soud me veejnost z dvod
zvltnho zetele hodnch vylouit.
2.3.2. Denice osob
Druhou skupinou jsou defnice osob, kter maj s osobnmi
daji zk vztah.
Subjektem daj je fyzick osoba, k n se osobn daje
vztahuj. Subjektu daj jsou zkonem . 101/2000 Sb. pi-
znna vesms jen sam prva. Subjektem daj me bt jen
fyzick osoba, nikoli osoba prvnick.
247
Sprvcem osobnch daj je kad subjekt, kter uruje
el a prostedky zpracovn osobnch daj, provd zpra-
covn a odpovd za nj. Sprvce je oprvnn a na vjim-
ky, kdy je to zvltnm pedpisem vyloueno, zmocnit nebo
povit zpracovnm osobnch daj zpracovatele, a to bu
sten nebo v plnm rozsahu. Ten, kdo je sprvcem ve vzta-
hu k njakmu zpracovn, neme bt souasn zpracovate-
lem. V praxi me init jist pote rozliit, kdo je sprvcem
a kdo zpracovatelem. Jako pklad me poslouit smluvn
vztah mezi obchodn spolenost a jejm obchodnm zstup-
cem. Spolenost jako takov bude sprvcem osobnch daj
svch zkaznk. Obchodn zstupce me bt bu dalm
sprvcem osobnch daj nebo jejich zpracovatelem. Posta-
ven obchodnho zstupce zvis na smluvnm ujednn mezi
spolenost a obchodnm zstupcem. Pokud spolenost ur
svmu obchodnmu zstupci el a prostedky pro zpracov-
n osobnch daj zkaznk, bude obchodn zstupce zpra-
covatelem. Pokud si obchodn zstupce povede sm z vlast-
nho rozhodnut evidenci daj o zkazncch a sm si ur
prostedky a zpsob zpracovn, pak je sm tak sprvcem
osobnch daj.
Sprvce osobnch daj m rozhodujc postaven mezi
subjekty, jim jsou uloeny povinnosti pi ochran osobnch
daj. Postaven sprvce se nezbav ani tehdy, pokud pov
nebo zmocn zpracovnm osobnch daj tet osobu, tedy
zpracovatele. Sprvce osobnch daj sv postaven nabv
bu pmo ze zkona, tedy kdy zkon pmo tu kterou osobu
za sprvce oznauje a ukld j zpracovvn osobnch da-
j, ppadn i zpsob a prostedky jejich zpracovn, nebo na
zklad vlastnho rozhodnut. Pkladem sprvce, jemu je-
ho postaven svuje zkon je obchodnk s cennmi papry,
kter dle pslunch ustanoven zkona . 591/1992 Sb. vede
denk obchodnka s cennmi papry, nebo nap. Ministerstvo
spravedlnosti, kter vede centrln evidence sthanch osob.
S funkc sprvce osobnch daj je v zk spojitosti funkce
zpracovatele osobnch daj. Zpracovatelem je kad sub-
jekt, kter na zklad zvltnho zkona nebo na zklad po-
ven sprvcem zpracovv osobn daje dle zkona . 101/
2000 Sb. Jak sprvcem, tak zpracovatelem me bt jak fy-
zick tak i prvnick osoba. Ze zkonn defnice vyplv, e
zpracovatel zskv sv postaven bu pmo ze zkona stej-
n jako sprvce anebo na zklad poven sprvcem. Po-
kud zmocnn nevyplv z prvnho pedpisu, me sprv-
ce se zpracovatelem uzavt smlouvu o zpracovn osobnch
daj. Forma a podmnky uzaven smlouvy jsou upraveny
v ustanoven 6 zkona . 101/2000 Sb., kter stanov, e po-
kud zmocnn nevyplv z prvnho pedpisu, me sprv-
ce se zpracovatelem uzavt smlouvu o zpracovn osobnch
daj. Smlouva mus mt psemnou formu, jinak je neplatn.
Mus v n bt zejmna vslovn uvedeno, v jakm rozsahu,
za jakm elem a na jakou dobu se uzavr. Jestlie zpraco-
vatel ve smlouv neposkytne dostaten zruky o technic-
km a organizanm zabezpeen ochrany osobnch daj,
je takov smlouva neplatn. Dky slovu me je vak v-
klad ustanoven velice diskutabiln. Existuj toti dva mon
vklady. Volnj je takov, e sprvce me povit zpraco-
vatele zpracovvnm osobnch daj formou smlouvy, ale
nemus, me tak uinit i jinak, jinm vhodnm zpsobem
a podmnky stanoven v 6 zkona . 101/2000 Sb. dodret
pouze rozhodne-li se pout pro poven formu smlouvy.
Jinmi slovy, e smlouva je pouze jednm z monch forem
poven. Naopak psnj vklad je ten, e pokud poven
neplyne z prvnho pedpisu, mus sprvce zpracovvat osob-
n daje bu sm, nebo me jejich zpracovn svit zpra-
covateli, avak pouze formou smlouvy, tedy e smlouva dle
ustanoven 6 je jedinm monm zpsobem, jak povit
zpracovatele zpracovnm osobnch daj. Klonme se spe
k nzoru, e pokud sprvce chce povit tet osobu zpraco-
vvnm osobnch daj, me tak uinit, ale pouze ve for-
m smlouvy. Tento nzor zastvme i s pihldnutm ke znn
smrnice 46/95/ES, kter v l. 17 odst. 3 stanov, e zpraco-
vn daj zpracovatelem mus bt upraveno smlouvou nebo
prvnm aktem, kter zavazuje zpracovatele vi subjektu od-
povdnmu za zpracovn
2.3.3. Denice innost
Tet kategori defnic jsou defnice innost zpracovatele
a sprvce osobnch daj.
Zpracovnm osobnch daj je oznaena zkonem ja-
kkoliv operace nebo soustava operac, kter sprvce nebo
zpracovatel systematicky provdj s osobnmi daji, a to au-
tomatizovan nebo jinmi prostedky. Zpracovn osobnch
daj se rozum zejmna shromaovn, ukldn na no-
sie informac, zpstupovn, prava nebo pozmovn,
pedvn, en, zveejovn, uchovvn, vmna, tdn
nebo kombinovn, likvidace. Tato defnice obsahuje jednak
obecn, co se rozum zpracovnm osobnch daj a jednak
obsahuje demonstrativn vet rznch forem, kter jsou po-
vaovny za zpracovn osobnch daj.
Jednou z forem zpracovn osobnch daj je jejich shro-
maovn. Za shromaovn osobnch daj povauje
zkon systematick postup nebo soubor postup, jeho c-
lem je zskn osobnch daj za elem jejich dalho ulo-
en na nosi informac pro jejich okamit nebo pozdj
zpracovn.
Uchovvnm osobnch daj je udrovn daj v tako-
v podob, kter je umouje dle zpracovvat.
Blokovnm osobnch daj je vytvoen takovho stavu,
pi kterm je osobn daj uritou dobu nepstupn a nelze
jej jinak zpracovvat.
Likvidac osobnch daj se rozum fyzick znien jejich
nosie, jejich fyzick vymazn, nebo jejich trval vylouen
z dalho zpracovn.
3. Prva a povinnosti pi zpracovn osobnch daj
Proces zpracovn osobnch daj s sebou pin celou a-
du prv a povinnost, kter zkon piznv a ukld osobm,
kter v procesu zpracovn maj sv msto. Takovou osobou
je v prvn ad subjekt daj, nebo bez jeho existence by ne-
bylo osobnch daj o nm a bez osobnch daj by nebylo
co zpracovvat. Subjekt daje poskytuje, je tedy nositelem
objektu zpracovn. Jak bylo ji zmnno, je to prv subjekt
osobnch daj, komu zkon . 101/2000 Sb. piznv pede-
vm prva, i kdy nkter z nich vzpt zase omezuje. Tak
je tomu nap. v ppad prva na zablokovn osobnch da-
j, pokud dolo k poruen povinnost sprvcem nebo zpra-
248
covatelem ( 21 odst. 2) psm. c) zkona . 101/2000 Sb.).
Toto prvo vak neme subjekt poadovat, jestlie by tm
mohla bt zpsobena jma na prvech tetch osob ( 22 z-
kona . 101/2000 Sb.). Povinnosti m subjekt daj uloe-
ny jen sporadicky.
Naopak sprvce osobnch daj a zpracovatel jsou povin-
nostmi uloenmi zkonem . 101/2000 Sb. zahlceni. Prv
maj v porovnn s potem povinnost vrazn mn.
Povinnosti pi zpracovn osobnch daj, kter zkon
. 101/2000 Sb. ukld sprvci, zpracovateli i jinm osobm
pat k zkladnm pilm ochrany osobnch daj. Smyslem
prvn pravy povinnost pi zpracovn osobnch daj je
povinovat vechny osoby, kter se na zpracovn osobnch
daj podlej, samozejm vak s vjimkou subjektu daj,
ktermu nleej prva.
Je vak teba ci, e ne vechny osoby podlejc se na
zpracovn osobnch daj jsou zateny povinnostmi rov-
nomrn. Z nsledujcho vkladu vyplyne, e nejnronj
postaven mezi osobami podlejcmi se na zpracovn osob-
nch daj z hlediska mnostv povinnost, ktermi je zat-
en, m sprvce.
Protoe vtina prv subjektu daj vznik v zvislosti na
plnn povinnost sprvce a zpracovatele, resp. v okamiku
jejich neplnn, vnujme se nejprve povinnostem osob po-
dlejcch se na zpracovn osobnch daj, tedy zejmna po-
vinnostem sprvce a zpracovatele.
3.1. Zkladn povinnosti
Povinnosti sprvce osobnch daj jsou uvedeny zejmna
v ustanovench 5, 10, 11, 12, 13,16, 19 a 20 zkona . 101/
2000 Sb. a a na vjimky plat i pro zpracovatele osobnch
daj. Tmito povinnostmi jsou:
Povinnost stanovit el zpracovn osobnch daj, tedy
dvod, pro budou osobn daje zpracovny. Splnn tto
povinnosti mus pedchzet samotnmu potku zpraco-
vvn osobnch daj.
Povinnost stanovit prostedky a zpsob zpracovn osob-
nch daj. Forma stanoven prostedk a zpsobu zpra-
covn. Sprvce me stanovit prostedky a zpsob zpra-
covn osobnch daj nap. ve vnitnch smrnicch, mus
tak vak opt uinit jet ped tm, ne zan osobn daje
zpracovvat.
Povinnost informovat ped zahjenm zpracovn osob-
nch daj subjekt daj dn a vas o tom, v jakm roz-
sahu a pro jak el budou osobn daje zpracovvny, kdo
a jakm zpsobem bude osobn daje zpracovvat a komu
mohou bt osobn daje zpstupnny i komu jsou ure-
ny, nejsou-li subjektu daj tyto informace ji znmy. In-
formace m pedepsanou psemnou formu. Sprvce m
rovn povinnost subjekt daj pouit o tom, zda je podle
zkona povinen osobn daje pro zpracovn poskytnout,
jak dsledky budou vyvozeny v ppad jejich neposkyt-
nut, a kdy je subjekt daj oprvnn poskytnut osobnch
daj odmtnout nebo zda je poskytnut osobnch daj
dobrovoln. Sprvce je povinen subjekt daj informovat
o jeho prvu k pstupu k osobnm dajm i o jeho dal-
ch prvech. Tato dal prva jsou stanovena v 21 z-
kona a budeme se jim vnovat ne. Mezi tzv. informan
povinnosti nle i povinnost sprvce poskytnout bezod-
kladn subjektu daj na zklad psemn dosti zdroj
osobnch daj, tedy kdo sprvci osobn daje poskytl, to
vak pouze v ppad, e zdrojem nen sm subjekt tchto
daj. I zde vak zkon stanov omezen informan povin-
nosti a vjimky z n. Shora specifkovan informace nemu-
s sprvce poskytnout, pokud zpracovv osobn daje v-
lun pro ely statistick, vdeck nebo archivnictv nebo
pokud mu zpracovn osobnch daj ukld zvltn z-
kon nebo pokud je takovch daj teba k uplatnn prv
nebo povinnost vyplvajcch ze zvltnch zkon nebo
pokud ho zvltn zkon informan povinnosti zbavuje
(nap. zkon . 61/1996 Sb. o nkterch opatench pro-
ti legalizaci vnos z trestn innosti, zkon . 283/1991
Sb. o Policii R) nebo pokud zpracovv vlun zveej-
nn osobn daje nebo pokud zpracovv osobn daje
se souhlasem subjektu daj podle 5 odst. 5) a 9 psm.
a) zkona . 101/2000 Sb. Informan povinnost nemus
sprvce rovn splnit, pokud jsou tyto informace soust
pouen podle prvnho pedpisu. Sprvce je povinen jed-
nou za kalendn rok bezplatn, jinak kdykoli za pime-
nou hradu nepevyujc nklady nezbytn na poskytnut
informace, subjektu daj na zklad psemn dosti po-
skytnout informace o osobnch dajch o nm zpracovva-
nch. Sprvce, kter oprvnn zpracovv osobn daje
bez souhlasu subjektu daj, kter nepotebuje z dvodu
nezbytnosti zpracovn daj pro ochranu prv sprvce, je
povinen subjekt daj bez zbytenho odkladu o takovm
postupu informovat.
Povinnost zpracovvat pouze pravdiv a pesn osob-
n daje, kter zskal v souladu se zkonem . 101/2000
Sb. Nepravdiv, nepesn nebo neoven osobn daje
lze zpracovvat pouze stanov-li tak zvltn zkon, nap.
283/1991 Sb. o Policii R, kdy je dna monost zpracovvat
takov daje pi plnn kol policie v souvislosti s trest-
nm zenm. Tyto daje vak mus bt nleit oznaeny
a mus bt vedeny oddlen od ostatnch osobnch daj.
Plnn tto povinnosti nelze ovlivnit ani souhlasem sub-
jektu daj, co vslovn stanov zkon . 101/2000 Sb.
v 5 odst. 5) vt prv. Projevem snahy o splnn tto po-
vinnosti me bt nap. poadavek sprvce osobnch da-
j vi subjektu osobnch daj na pedloen dvou ed-
nch prkaz obsahujcch osobn daje, aby tak ji pi
jejich zskn ml sprvce jistotu, e zskv a tud bude
zpracovvat pravdiv a pesn osobn daje. V souvislosti
s touto povinnost je douc, aby sprvce byl informovn
o zmn ji zskanch osobnch daj. Mnohdy je povin-
nost informovat sprvce osobnch daj uloena subjektu
daj pmo prvnm pedpisem. Tak je tomu nap. v p-
pad povinnosti nahlsit zmnu osobnch daj sprvci
dan (fnannmu adu) do 15 dn ode dne, kdy zmna
nastala. Sprvce si prvo na informace o zmn osobnch
daj me zajistit i smluvn. U tto povinnosti je zko-
nem vslovn vylouena monost ovlivnit jej plnn sou-
hlasem subjektu daj.
Povinnost ovovat pravdivost a pesnost osobnch daj.
Povinnost blokovat a bez zbytenho odkladu opravit ne-
bo doplnit jm zpracovvan daje o nich zjist, e nejsou
s ohledem na stanoven el pravdiv a pesn, a to zejm-
na k nmitce subjektu daj.
249
Povinnost zlikvidovat osobn daje o nich zjist, e nejsou
pravdiv a pesn a kter nelze opravit nebo doplnit.
Povinnost shromaovat osobn daje odpovdajc pouze
stanovenmu elu a v rozsahu nezbytnm pro naplnn
stanovenho elu.
Povinnost uchovvat osobn daje pouze po dobu nezbyt-
nou k elu jejich zpracovn. Po uplynut tto doby mo-
hou bt uchovvny osobn daje pouze pro ely statis-
tick, vdeck a pro ely archivnictv, nikoli vak zcela
voln a neomezen. Je teba dbt prva na ochranu ped
neoprvnnm zasahovn do soukromho a osobnho i-
vota subjektu daj. Doba nezbytn k elu zpracovn
osobnch daj nen pesn stanovena a to ani za pomoci
spodnho limitu. Tato doba me bt pro jednotliv ely
velice odlin. Konkrtn dobu nezbytnou k elu zpraco-
vn osobnch dat vak nkter prvn pedpisy stanovuj
9
.
Povinnost zpracovvat osobn daje pouze v souladu s e-
lem, k nmu byly shromdny, pokud zvltn zkon ne-
stanov jinak. Zpracovvat k jinmu elu lze osobn daj
jen pokud k tomu dal subjekt daj souhlas. I v ppad t-
to povinnosti v mnoha ppadech zvltn pedpis stanov
vjimku, nap. pro orgny inn v trestnm zen, sprv-
ce dan, apod.
Povinnost shromaovat osobn daj pouze oteven. Z-
kon vslovn vyluuje monost shromaovat osobn da-
je pod zminkou jinho elu nebo jin innosti.
Povinnost nesdruovat osobn daje, kter byly zskny
k rozdlnm elm, pokud zvltn zkon nestanov ji-
nak.
Povinnost zpracovvat osobn daje pouze se souhlasem
subjektu daj. Z tto povinnosti pmo jednoznan vy-
plv povinnost sprvce opatit si souhlas subjektu daj
se zpracovnm osobnch daj, a to ped tm, ne zane
osobn daje zpracovvat. Ze souhlasu mus bt patrn
v jakm rozsahu je poskytovn, komu a k jakmu elu, na
jak obdob a kdo jej poskytuje. Souhlas me bt kdykoli
odvoln, pokud se subjekt daj se sprvcem vslovn ne-
dohodne jinak. Je zejm, e na rozdl od souhlasu posky-
tovanho pro zpracovvn citlivch daj je mon, aby
i subjekt daj a zpracovatel i sprvce dohodou stanovili
podmnky a omezen pro monost odvolat souhlas. Ze z-
kona nevyplv pmo monost zcela zbavit subjekt daj
prva na odvoln souhlasu. Omezen odvolat souhlas ne-
lze platn sjednat u citlivch daj, tam je souhlas odvola-
teln vdy. Pro souhlas se zpracovnm nen stanovena na
rozdl od zpracovn citlivch daj dn prvn forma,
souhlas tedy nemus bt psemn, je vak teba mt na ze-
teli ppadnou budouc monost prokzat, e byl udlen,
tedy e sprvce nejednal v rozporu se zkonem . 101/2000
Sb. a proto je velice praktick souhlas mt psemn i v sou-
vislosti s povinnost prokzat souhlas po dobu zpracovn
osobnch daj, k jejich zpracovn byl dn souhlas. V-
jimku z tto povinnosti, tedy monost zpracovvat osob-
n daje bez souhlasu subjektu daj m sprvce vhradn
v ppadech stanovench zkonem . 101/2000 Sb.
Povinnost dbt, aby pi zpracovn osobnch daj sub-
jekt daj neutrpl jmu na svch prvech, zejmna na
prvu na zachovn lidsk dstojnosti, a povinnost dbt
na ochranu ped neoprvnnm zasahovnm do soukro-
mho a osobnho ivota subjektu daj.
Povinnost oznmit zmr zpracovvat osobn daje. Tato
povinnost se pln vi adu pro ochranu osobnch daj
(dle t jen ad) ped zahjenm zpracovvn osob-
nch daj. Oznmen mus bt uinno psemn. Ozna-
movac povinnost m i sprvce, kter ji zmr zpracovvat
osobn daje oznmil, ale hodl zmnit zpsob zpracovn.
ad na ochranu osobnch daj je povinen do 30 dn od
doruen oznmen adu o oznmen rozhodnout, a to
nkterm z tchto zpsob :
a) sdlit oznamovateli, e jeho oznmen registruje, nebo
b) zpracovn osobnch daj nepovolit, pokud ad zjis-
t, e oznamovatel nespluje zkonn podmnky
c) vyzvat oznamovatele k doplnn chybjcch informac
ve stanoven lht
d) vyzvat oznamovatele k doplnn oznmen ve stanove-
n lht, jestlie pokud je z oznmen patrna dvod-
n obava, e pi zpracovn osobnch daj by mohlo
k poruen zkona . 101/2000 Sb., ppadn sm pro-
vst eten na mst samm
e) po uplynut lht stanovench dle psm. c) a d) shora
oznmen zaregistrovat nebo vydat rozhodnut, e se
zpracovn nepovoluje.
Pokud ad zjist, e sprvce zpracovv osobn daje na
zklad ji zaregistrovanho oznmen a v rozporu se z-
konnmi podmnkami rozhodne o zruen registrace. Po-
kud ad zjist, e sprvce jeho oznmen bylo zaregistro-
vno poruuje podmnky stanoven zkonem . 101/2000
Sb., registraci zru. ad z vlastnho podntu nebo na -
dost sprvce registraci zru, pomine-li el, pro kter by-
lo zpracovn zaregistrovno.
Shora popsan oznamovac povinnost vi adu ne-
n absolutn, nevztahuje se na zpracovn osobnch
daj, kter jsou soust veejn pstupnch eviden-
c (obchodn rejstk, sbrka listin, sten ivnosten-
sk rejstk), na zpracovn osobnch daj, jejich zpra-
covn je sprvci uloeno zkonem nebo jich je teba
k uplatnn prv vyplvajcch ze zvltnch zkon
(nap. nkter zpracovn osobnch daj Polici R pi
odhalovn trestn innosti dle zkona . 283/1991 Sb.
o Policii R, zpracovn osobnch daj pi rozhodov-
n soud) nebo na zpracovn osobnch daj provdn
politickmi stranami, politickmi hnutmi a odborov-
mi organizacemi, crkvemi, nboenskmi spolenost-
mi, obanskmi sdruenmi, ppadn jinmi prvnick-
mi osobami nevdlen povahy, kter sleduj politick,
flozofck, nboensk, nebo odborov cle, pokud zpra-
covvaj osobn daje o svch lenech a tyto daje slou
pro jejich vnitn potebu.
Povolen nebo zruen registrace zveejuje ad ve vst-
nku adu nebo jinm vhodnm zpsobem. Registr po-
volench oznmen je veejn pstupn seznam s vjim-
kou popisu zpsobu zpracovn osobnch daj a popisu
opaten k zajitn poadovan ochrany osobnch da-
j. Lze jej nalzt i na internetovch strnkch adu (viz
bod 5. 1. 2.).
250

9
Nap. zkon . 582/1991 Sb. o organizaci a provdn socilnho zabez-
peen stanov :mzdov listy nebo etn zznamy o dajch potebnch
pro ely dchodovho pojitn jsou organizace povinny uschovvat po
dobu 30 kalendnch rok nsledujcch po roce, kterho se tkaj.
Povinnost oznmit adu zmr svoji innost ukonit.
V takovm ppad je sprvce rovn povinen adu ne-
prodlen oznmit, jak naloil s osobnmi daji, pokud se
na jejich zpracovn vztahuje oznamovac povinnost.
Povinnost provst likvidaci osobnch daj. Tato povinnost
vznik jakmile pomine el pro kter byly osobn daje
zpracovny nebo jakmile o to pod subjekt daj v sou-
ladu se svm oprvnnm danm mu zkonem . 101/2000
Sb. (viz ne). V takovm ppad je sprvce povinen pro-
vst likvidaci osobnch daj. Tuto povinnost m i zpra-
covatel na zklad pokyn sprvce. Zvltn prvn pedpis
stanovuje vjimky tkajc se uchovvn osobnch da-
j pro ely archivnictv a uplatovn prv v obanskm
soudnm zen, trestnm zen a sprvnm zen. Osobn
daje mus bt likvidovny v ppadech, kdy jsou zpraco-
vvny se souhlasem subjektu daj a takov souhlas byl
odvoln s vjimkou ppad, kdy nen mon se domhat
likvidace osobnch daj, tedy v ppad, kdy je sprvce
povinen osobn daje zpracovvat na zklad zkona ne-
bo pokud by tm mohla bt zpsobena jma na prvech
tetch osob.
Povinnost pijmout takov opaten proti neoprvnnmu
a nahodilmu pstupu k osobnm dajm, k jejich zm-
n, znien i ztrt, neoprvnnm penosm, k jejich ji-
nmu neoprvnnmu zpracovn jako i jinmu zneui-
t osobnch daj. Tato povinnost je uloena jak sprvci,
tak zpracovateli a trv i po ukonen zpracovn osobnch
daj.
Povinnost poskytovat subjektu daj informace o osob-
nch dajch o nm zpracovvanch.
3.2. Prva a povinnosti pi zpracovn osobnch daj za elem
nabzen obchodu nebo slueb
Pi zpracovn osobnch daj za elem nabzen obcho-
du nebo slueb plat specifck pravidla. Sprvce nebo zpra-
covatel pokud provdj zpracovn osobnch daj za e-
lem nabzen obchodu nebo slueb subjektu daj, mohou
pro tento el pout jmno, pjmen a adresu subjektu da-
j, pokud tyto daje byly zskny z veejnho seznamu nebo
v souvislosti se svoj innost jako sprvce nebo zpracovate-
le. Nesm vak tyto daje dle zpracovvat, pokud s tm sub-
jekt daj vyslovil svj nesouhlas. Nesouhlas mus bt vyj-
den psemn. Na rozdl od nutnosti opatit souhlas, kdy je
na sprvci a zpracovateli, aby oslovil subjekt daj a vydal
si souhlas, bez nho nelze zahjit zpracovn, je zde situace
opan a pouvn osobnch daj z veejnho seznamu je
a priori dovoleno do doby, ne subjekt daj oslov sprvce
nebo zpracovatele a vyslov nesouhlas. Aktivita je zde tedy
na subjektu daj. Bez souhlasu subjektu daj nelze k uve-
denm dajm piazovat dal osobn daje, zkonodrce
m tedy na mysli patrn jakkoli dal daje s vjimkou jme-
novanch bez ohledu na to, zda jsou zskny z veejnho se-
znamu i nikoli. Sprvce, kter zpracovv osobn daje za
elem nabzen obchodu nebo slueb subjektu daj je do-
konce oprvnn za splnn uritch podmnek pedat tyto
daje jinmu sprvci.
Sprvce, ktermu byly daje pedny, nesm tyto daje pe-
dvat jin osob. Zkon zde pmo a vslovn zakazuje.
Zkon pamatuje i na nebezpe, e by jmno, pjmen
a adresa subjektu daj mohly bt pouity opakovan k na-
bdce obchodu a slueb. Aby sprvce vdl, kter ze subjek-
tu daj nem bt ji oslovovn, me dle zpracovvat pro
svou vlastn potebu jmno, pjmen a adresu subjektu da-
j i pesto, e subjekt daj vyslovil nesouhlas. Jedinm e-
lem takovho zpracovn i pes subjektem daj vysloven
nesouhlas je vylouen monosti, e jmno, pjmen a ad-
resa budou opakovan pouity k nabdce obchodu a slueb.
Jsou to negativn informace a zpracovvaj se ve form se-
znamu tzv. robinson.
3.3. Prva a povinnosti pi zpracovn citlivch daj
Prvm a povinnostem pi zpracovn citlivch osobnch
daj jsme se vnovali ji v pedchozm vkladu defnice
citlivho daje (viz str. 11, 12)
3.4. Povinnosti zpracovatele
Zkonodrce ukld zpracovateli obdobn povinnosti jako
sprvci. Ustanoven 7 zkona . 101/2000 Sb. stanov, e po-
vinnosti stanoven pro sprvce plat obdobn tak pro zpra-
covatele. Povinnost zpracovatele vak nebude patrn povin-
nost stanovit el a prostedky zpracovn osobnch daj,
tyto povinnosti jsou vyhrazeny vlun sprvci.
Krom vtiny povinnost shodnch se sprvcem m zpra-
covatel zakotvenu jednu navc, a sice informan povinnost
vi sprvci. Zjist-li toti zpracovatel, e sprvce poruuje po-
vinnosti stanoven zkonem . 101/2000 Sb., je povinen jej
na to neprodlen upozornit a ukonit zpracovn osobnch
daj. Poruen tto povinnosti m za nsledek vznik spo-
len a nerozdln odpovdnosti spolu se sprvcem za kodu,
kter subjektu daj vznikla. Krom toho odpovd za po-
ruen svch povinnost dle ustanoven zkona . 101/2000
Sb. Takto je zajitna zven ochrana subjektu daj, nebo
plnn povinnost tak prochz dvoj kontrolou, jednak u sa-
motnho sprvce a poslze i u zpracovatele, v jeho zjmu je
s ohledem na monost vzniku odpovdnosti za kodu na ne-
plnn povinnost sprvcem upozornit.
3.5. Povinnosti zamstnanc a jinch osob
Zamstnanci sprvce nebo zpracovatele a jin osoby, kter
zpracovvaj osobn daje na zklad smlouvy se sprvcem
nebo zpracovatelem, mohou zpracovvat osobn daje pouze
za podmnek a v rozsahu sprvcem nebo zpracovatelem sta-
novenm. Ustanoven dopad na vechny osoby, kter pi-
jdou v procesu zpracovvn osobnch daj s nimi do styku
a podlej se na jejich zpracovn, a to jak osoby fyzick, tak
osoby prvnick. Nepmo je zde stanovena dal povinnost
pro sprvce a zpracovatele, a sice povinnost informovat sv
zamstnance i smluvn partnery o podmnkch a rozsahu
zpracovvn osobnch daj.
Krom shora uveden povinnosti zpracovvat osobn daje
pouze za podmnek a v rozsahu sprvcem nebo zpracovate-
lem stanovenm maj zamstnanci sprvce nebo zpracovatele,
251
jin fyzick osoby, kter zpracovvaj osobn daje na zklad
smlouvy se sprvcem nebo zpracovatelem a dal osoby, kter
v rmci plnn zkonem stanovench oprvnn a povinnost
pichzej do styku s osobnmi daji u sprvce nebo zpraco-
vatele, povinnost zachovvat mlenlivost o osobnch dajch
a o bezpenostnch opatench, jejich zveejnn by ohrozi-
lo zabezpeen osobnch daj. Tato povinnost mlenlivosti
petrvv i po skonen zamstnn nebo pslunch prac
bez stanoven doby jejho trvn, povinnost tedy nen nijak
asov ohraniena a trv stle. Povinnost zachovvat mlen-
livost se nevztahuje na informan povinnost podle zvltn-
ho zkona (nap. 167 a 168 trestnho zkona). Povinnost
zde dopad nejen na osoby kter se podlej na zpracovvn
osobnch daj, ale i na osoby, kter pijdou s osobnmi daji
do styku ani by je nutn musely zpracovvat.
3.6. Prva subjektu daj
Jak bylo ji eeno, m subjekt daj zkonem . 101/2000
Sb. piznna vtinou sam prva. Mnoh z tchto prv ko-
responduj s povinnostmi sprvce i zpracovatele a mnoh
vznikaj v zvislosti na poruen zkonem stanovench po-
vinnost sprvcem nebo zpracovatelem.
3.6.1. Prva korespondujc s povinnost
Prvo bt informovn je jednm z prv, kter korespon-
duje s povinnost sprvce a zpracovatele. Subjekt daj m
prvo bt informovn o pipravovanm nebo ji zahjenm
zpracovn osobnch daj.
Prvo na udlen souhlasu subjekt daj m prvo, aby
osobn daje byly zpracovny s jeho souhlasem, pokud ne-
n stanoveno jinak.
Prvo na pstup k osobnm dajm je dalm z prv, s ni-
mi koresponduj povinnosti sprvce a zpracovatele. Pod-
mnkou pro pstup subjektu daj k informacm je vak
vdy jeho psemn dost. Vjimky z tto povinnost sta-
nov zkon.
10
3.6.2. Prva vznikajc pi poruen povinnost sprvcem nebo
zpracovatelem
Prvo obrtit se na ad kad subjekt daj m prvo
se obrtit na ad pro ochranu osobnch daj a dat jej
o zajitn opaten k nprav, pokud zjist, e dolo k po-
ruen povinnost sprvcem nebo zpracovatelem.
Prvo poadovat npravu v ppad poruen povinnost
sprvcem nebo zpracovatelem subjekt daj m v p-
pad, e sprvce nebo zpracovatel poruili sv povinnosti,
prvo poadovat
aby se sprvce i zpracovatel zdrel takovho jednn, od-
stranil takto vznikl stav i poskytl na svoje nklady omlu-
vu nebo jin zadostiuinn
aby sprvce i zpracovatel provedl opravu nebo doplnn
osobnch daj tak, aby byly pravdiv a pesn
aby osobn daje byly zablokovny nebo zlikvidovny, to
vak nem pokud je sprvce povinen osobn daje zpraco-
vvat na zklad zkona nebo pokud by tm mohla bt zp-
sobena jma na prvech tetch osob. O tchto tech shora
uvedench opatench je sprvce povinen zajistit bez zby-
tenho odkladu informovn kadho subjektu, jemu by-
ly v rmci zpracovn osobn daje poskytnuty s vjimkou
informace o poskytnut omluvy i jinho zadostiuinn
zaplacen penit nhrady, jestlie tm bylo porueno jeho
prvo na lidskou dstojnost, osobn est, dobrou povst i
prvo na ochranu jmna
Liberanm dvodem pro sprvce i zpracovatele je pro-
kzn, e poruen povinnost nebylo mon zabrnit ani
pi vynaloen vekerho sil, kter lze od nho vyadovat.
I kdyby se vak tento liberan dvod uplatnil, me subjekt
daj poadovat vdy, aby se sprvce nebo zpracovatel zdrel
zvadnho jednn, odstranil zvadn stav, provedl opravu,
doplnn nebo blokovn nebo likvidaci osobnch daj.
V ppad kody zpsoben sprvcem nebo zpracovate-
lem, odpovdaj za ni tito spolen a nerozdln, tedy soli-
drn, dle zvltnch prvnch pedpis.
11
Stejn tak je dna solidrn odpovdnost zpracovatele
i sprvce, pokud oba poruili sv povinnosti. Solidrn od-
povdnost znamen, e subjekt daj se me domhat svch
nrok jak u sprvce, tak u zpracovatele. Samozejm zde mu-
s bt pro vznik odpovdnosti za kodu splnny poadovan
pedpoklady, tedy ke kod mus dojt v pinn souvislos-
ti s poruenm povinnost. Tato prvn prava zajiuje sub-
jektu daj innou ochranu.
Prvo poadovat npravu pi poruen povinnosti osobou
pracujc pro sprvce nebo zpracovatele pokud osoba vy-
konvajc pro sprvce nebo zpracovatele innosti na zkla-
d smlouvy poru uloen povinnosti, m subjekt daj
prvo poadovat
aby se zdrela takovho jednn, odstranila takto vznikl
stav, i poskytla na svoje nklady omluvu nebo jin zado-
stiuinn
aby zlikvidovala osobn daje, kter neoprvnn zpraco-
vv
aby zaplatila penitou nhradu jmy, kter vznikla poru-
enm jeho prva na lidskou dstojnost, osobn est, dob-
rou povst i prva na ochranu jmna
Pokud osoba neposkytne na svoje nklady omluvu nebo
jin zadostiuinn nebo nezaplat penitou nhradu, je po-
vinen za ni splnit tuto povinnost sprvce nebo zpracovatel.
Z logiky vci neme sprvce nebo zpracovatel splnit vech-
ny povinnosti za tuto osobu. Neme osobn daje zlikvido-
vat, neme odstranit protiprvn stav nebo se zdret zvad-
nho jednn. Pokud poru uloen povinnosti osoba, kter
je ke sprvci nebo zpracovateli v pracovnm pomru, jej od-
povdnost se d zkonkem prce. I pro tyto osoby je dna
monost liberace, tedy zprotn se odpovdnosti, a to pro-
252

10
Nap. 16 zkona . 154/1994 Sb. o Bezpenostn informan slub sta-
nov, e Bezpenostn informan sluba je oprvnna ukldat, ucho-
vvat a vyuvat daje o fyzickch a prvnickch osobch, jestlie je to
nutn k plnn kol v jej psobnosti. Bezpenostn informan sluba
skutenost o veden evidence o fyzickch a prvnickch osobch ani jej
obsah tmto osobm nesdluje.

11
Nap. zkon . 40/1964 Sb. obansk zkonk, zkon . 358/1992 Sb. o no-
tch a jejich innosti, zkon . 82/1998 Sb. o odpovdnosti za kodu
zpsobenou pi vkonu veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm
ednm postupem.
kznm, e poruen nezavinili. I pesto vak me subjekt
daj dat zdren se jednn poruujcho stanoven povin-
nosti, odstrann stavu z takovho jednn vzniklho a likvi-
daci osobnch daj neoprvnn zpracovvanch.
Veker povinnosti uveden shora se vztahuj i na osoby,
kter neoprvnn osobn daje shromdily.
4. Sankce za poruen povinnost stanovench
zkonem . 101/2000 Sb.
4.1. Pestupky
Pestupku se dopust osoba, kter je ke sprvci nebo zpraco-
vateli v pracovnm nebo jinm obdobnm pomru nebo pro
nj vykonv innosti na zklad dohody, nebo osoba, kter
v rmci plnn zkonem uloench oprvnn a povinnost
pichz do styku s osobnmi daji sprvce nebo zpracovate-
le, pokud poru povinnost mlenlivosti uloenou zkonem
. 101/2000 Sb. Za to bude potrestna a pokutou do ve
50.000, K. Pestupku se dopust rovn osoba shora uve-
den, pokud poru jinou povinnost stanovenou zkonem
. 101/2000 Sb. Za takov pestupek bude osoba potrestna
pokutou do ve 25.000, K.
K projednvn pestupku je pslun ad na ochranu
osobnch daj. Ten projednv pestupky z edn povin-
nosti podle zkona . 200/1990 Sb. o pestupcch. K odpovd-
nosti za pestupek posta zavinn z nedbalosti. Ve pokuty
je ponechna na uven adu nebo stanoveny jsou pouze
horn limity pokut.
4.1.1. Podkov pokuta
Osob, kter neposkytne adu pi vkonu kontroly poteb-
nou souinnost, me bt uloena podkov pokuta do v-
e 25.000, K, a to i opakovan. Postiena me bt jakkoli
osoba fyzick i prvnick a tk se vech osob, kter nepo-
skytnou souinnost, tedy i osob, kter nejsou sprvci i zpra-
covateli. Postihuje se zde poruen ustanoven 39 zkona
. 101/2000 Sb.
12
, kde je zakotvena povinnost poskytnout sou-
innost v souvislosti s vkonem kontroly nad dodrovnm
ustanoven zkona . 101/2000 Sb.
4.1.1.1. Pokuty sprvcm a zpracovatelm
pokutou do ve 10.000.000, K bude potrestn sprvce
nebo zpracovatel za poruen povinnosti stanoven zko-
nem . 101/2000 Sb. pi zpracovn osobnch daj. Po-
kud sprvce nebo zpracovatel do 1 roku ode dne, kdy na-
bylo rozhodnut a uloen pokuty prvn moci, poruil
povinnosti stanoven zkonem pi zpracovn osobnch
daj opakovan, me mu bt uloena pokuta do ve
20.000.000, K.
pokuta do ve 1.000.000, K me bt uloena sprvci
nebo zpracovateli, kter ma kontrolu provdnou a-
dem, a to i opakovan.
Spchn pestupk a dal poruen povinnost projed-
nv ad. Pi stanoven ve pokut vezme v vahu povahu,
zvanost, zpsob jednn, mru zavinn, dobu trvn a n-
sledky protiprvnho jednn. Pokutu me uloit do 1 ro-
ku ode dne, kdy bylo poruen povinnosti zjitno, nejdle
vak do 3 let ode dne, kdy k poruen povinnosti dolo. Po-
kutu vybr ad. Vnos pokut je pjmem rozpotu esk
Republiky.
V zen ve vcech upravench zkonem . 101/2000 Sb.
se postupuje dle zkona . 71/1967 Sb. o sprvnm zen
(sprvn d). Vjimku tvo kontroln innost adu v ob-
lasti ochrany osobnch daj, pi n je teba postupovat dle
zkona . 552/1991 Sb. o sttn kontrole. Rovn na projedn-
n pestupk se vztahuje nikoli sprvn d, ale zkon . 200/
1990 Sb. o pestupcch. Sprvn d bude aplikovn vdy pi
rozhodovn adu o sankcch za poruen povinnost ulo-
ench zkonem . 101/2000 Sb.
4.2. Trestn in
Osoba jednajc v rozporu s ustanovenmi zkona . 101/2000
Sb. o ochran osobnch daj me bt za splnn dalch
podmnek pachatelem trestnho inu, a to zejmna trestn-
ho inu neoprvnnho nakldn s osobnmi daji dle usta-
noven 178 trestnho zkona
,3
Jak vyplv z dikce ustanoven, posta pro naplnn skut-
kov podstaty tohoto trestnho inu jednn z nedbalosti, ne-
n tedy ke vzniku trestn odpovdnosti poteba myslnho
jednn. Neoprvnnost uvedenou v prvnm odstavci se ro-
zum prv rozpor s ustanovenmi zkona . 101/2000 Sb.
Povinnost mlenlivosti zmnn v odstavci druhm je po-
vinnost uloenou rovn zkonem . 101/2000 Sb. Trest-
n odpovdnost vak me nst pouze fyzick osoba. Pro-
to v ppad, e je v poruen povinnost prvnickou osobou
(nap. spolenost, je je zpracovatelem osobnch daj) spat-
ovn trestn in, odpovdnou osobou za tento trestn in
bude statutrn orgn prvnick osoby, poppad lenov
statutrnho orgnu, poppad i konkrtn zamstnanec,
kter svm jednnm naplnil znaky skutkov podstaty toho-
to trestnho inu.
5. ad pro ochranu osobnch daj
5.1. Psobnost a kompetence adu pro ochranu osobnch daj
Orgnem dozoru nad dodrovnm ustanoven zkona 101/
2000 Sb. je ad pro ochranu osobnch daj se sdlem v Pra-
ze. Jsou mu sveny kompetence stednho sprvnho adu
pro oblast ochrany osobnch daj v rozsahu stanovenm z-
konem . 101/2000 Sb. ad pro ochranu osobnch daj byl
zzen zkonem . 101/2000 Sb. jako nezvisl orgn, kter se
d pouze zkony a jinmi prvnmi pedpisy a do jeho in-
nosti je mon zasahovat pouze na zklad zkona.
253

12
39 Kad je povinen v souvislosti s vkonem kontroly poskytnout kon-
trolujcm pi vkonu jejich innosti potebnou souinnost.
5.1.1. Kontroln innost adu pro ochranu osobnch daj
Mezi nejvznamnj innosti adu pat bezpochyby in-
nost kontroln, kterou ad provd na zklad svho vlastn-
ho kontrolnho plnu, tedy z moci edn, a jednak na zklad
podnt nebo stnost oban. Kontroln innost provdj
inspektoi a kontrolou poven zamstnanci kontrolujc.
Kad m povinnost v souvislosti s vkonem kontroly po-
skytnout kontrolujcmu pi vkonu jejich innosti poteb-
nou souinnost. Pokud kontrolujc zjist, e dolo k porue-
n povinnosti uloench zkonem . 101/2000 Sb., stanov
inspektor, jak opaten je teba uinit, aby byly zjitn ne-
dostatky odstranny a stanov lhtu pro jejich odstrann.
Byla-li uloena likvidace osobnch daj, jsou osobn daje
do likvidace blokovny. Proti uloen likvidace me sprvce
podat nmitku pedsedovi adu. daje zstvaj blokovny
do doby, ne bude o nmitce rozhodnuto. Proti rozhodnut
pedsedy lze podat alobu podle pedpis o sprvnm soud-
nictv. Do doby rozhodnut soudu zstvaj daje blokov-
ny. Kontrolovan je povinen ve stanoven lht podat zpr-
vu o pijatch opatench.
5.1.2. Dal innosti adu pro ochranu osobnch daj
ad pro ochranu osobnch daj vydv Vstnk, v nm je
povinen zveejovat vron zprvu. Krom toho je ve Vst-
nku uveejovn pehled povolench zpracovn osobnch
daj zaregistrovanch adem v uplynulch dvou ms-
cch a rovn pehled v tomto obdob zruench registra-
c. Krom toho najdeme ve Vstnku adu doporuen Rady
Evropy lenskm sttm v oblasti ochrany osobnch daj.
Krom Vstnku vydv ad i Bulletin OO informu-
je, a to jednou za 3 msce. M i sv www strnky a adre-
se www.uoou.cz.
Matoukov Miroslava, Hejlk Ladislav, Osobn daje a jejich ochrana, Pra-
ha 2003
Kuerov Alena a kolektiv, Zkon o ochran osobnch daj koment,
Praha 2003
Oto Novotn a kolektiv, Trestn prvo hmotn, I. a II. st, Praha 1997
Jehlika, vestka, krov a kolektiv, Obansk zkonk koment 6. vy-
dn, Praha 2001
7. Seznam prvnch pedpis :
Zkon . 101/2000 Sb. o ochran osobnch daj
Zkon . 140/1961 Sb. trestn zkon
Usnesen . 2/1993 Sb. o vyhlen Listiny zkladnch prv a svobod
Zkon . 283/1991 Sb. o Policii R
Zkon . 89/1995 Sb. o sttn statistick slub
Zkon . 97/1974 Sb. o archivnictv
Zkon . 140/1996 Sb. o zpstupnn svazk vzniklch innost bval stt-
n bezpenosti
Zkon . 552/1991 Sb. o Sttn kontrole
Zkon . 106/1999 Sb. o svobodnm pstupu k informacm
Zkon . 154/1994 o Bezpenostn informan slub
Smrnice Evropskho parlamentu a Rady Evropy . 95/46/ES o ochran fy-
zickch osob v souvislosti se zpracovnm osobnch daj a s volnm
pohybem tchto daj
mluva Rady Evropy . 108/1981 o ochran osob se zetelem na automati-
zovan zpracovn osobnch dat
Zkon . 358/1992 Sb. o notch a jejich innosti
Zkon . 61/1996 Sb. o nkterch opatench proti legalizaci vnosu z trest-
n innosti
Zkon . 200/1990 Sb. o pestupcch
Zkon . 227/2000 Sb. o elektronickm podpisu
Zkon . 148/1998 Sb. o ochran utajovanch skutenost
Zkon . 158/1999 Sb. o stn lidu, dom a bytu v roce 2001
Zkon . 81/1966 Sb. o periodickm tisku a hromadnch informanch pro-
stedcch
Zkon . 582/1991 Sb. o organizaci a provdn socilnho zabezpeen
254
Poruovn autorskch prv a monosti een nkterch spor
JUDr. David tros
V tto sti vkladu se budeme zabvat monostmi ochrany
autorskch prv ped nedovolenmi zsahy. Budeme se za-
bvat nejenom soukromoprvnmi prostedky ochrany au-
torskch prv, ale tak veejnoprvnmi prostedky, kter m
autor k dispozici.
1. Nroky autora v ppad zsahu do prva
Nroky autora v ppad neoprvnnho zsahu do jeho prv
jsou obsaeny v ustanoven 40 autorskho zkona. Nejedn
se ale o uzaven katalog nrok, nbr se jedn o demon-
strativn vet nrok, kter me autor uplatovat. Nroky
uveden v ustanoven 40 odst. 1 autorskho zkona jsou za-
loeny na odpovdnosti objektivn.
1
1.1. Nrok urovac
Podle ustanoven 40 autorskho zkona m autor, do je-
ho prva bylo neoprvnn zasaeno nebo jeho prvu hro-
z neoprvnn zsah, monost domhat se zejmna uren
svho autorstv. V tomto smyslu me tedy autor uplatnit
nrok urovac. Urovac nrok svdc autorovi je nutn
vykldat ve vztahu k obecnm procesnm pedpism (ob-
ansk soudn d, 80 psm. c) jako prvn normu lex spe-
cialis, tj. jako speciln ustanoven, podle kterho se autor
me domhat uren svho autorstv, ani by musel dovo-
zovat nalhav prvn zjem na uren, tak jak tomu obecn
podle 80 psm. c) o.s.. je.
1.2. Nrok zdrovac
Dle autor me domhat zdrovacch nrok, a to konkrt-
n zkazu ohroen svho prva, vetn hrozcho opakovn
nebo neoprvnnho zsahu do svho prva, zejmna zka-
zu neoprvnn vroby, neoprvnnho obchodnho odbytu,
neoprvnnho dovozu nebo vvozu originlu nebo rozmno-
eniny i napodobeniny dla, neoprvnnho sdlovn dla
veejnosti, jako i neoprvnn propagace dla, vetn inzerce
a jin reklamy. Specifkem zdrovacho nroku je, e je mon
ho spn uplatovat pouze pokud zsah do prva trv nebo
reln hroz. Pokud zsah netrv a ani neexistuje jeho reln
hrozba (dkazn bemeno pitom je na alobci), nen mon
se tohoto nroku dovolvat, by by nsledky neoprvnnho
zsahu do prva trvaly a byly znanho rozsahu.
1.3. Nrok na poskytnut informace
Autor m dle nrok na poskytnut informace o pvodu ne-
oprvnn zhotoven rozmnoeniny nebo napodobeniny
svho dla, informace o zpsobu a rozsahu jeho uit a o to-
tonosti osob, kter se neoprvnnho zhotoven nebo neo-
prvnnho roziovn astn.
1.4. Nrok restitun (reparan)
Autor me tak uplatnit nroky restitun a me se dom-
hat, aby byly odstranny nsledky zsahu do prva, a to ze-
jmna staenm neoprvnn zhotoven rozmnoeniny i na-
podobeniny dla nebo pomcky z obchodovn nebo aby byly
odstranny nsledky jinch zsah do jeho prv. Podmnkou
spnho uplatnn tohoto nroku je trvn nsledk neo-
prvnnho zsahu do prv vlastn neoprvnn zsah do
prv ji trvat nemus. Autor se ale me tak domhat znien
255

1
Viz heslo odpovdnost v obanskm prvu, doc. JUDr. Zdenk Ma-
dar, DrSc.: Slovnk eskho prva, LINDE Praha a.s., 1995, I.dl,
str. 640.
neoprvnn zhotoven rozmnoeniny i napodobeniny dla
nebo pomcky, kter m slouit k odstrann peket zabra-
ujcch poruovn prv autora. U pomcek se bude vtinou
jednat o nejrznj technick prostedky, nap. hardwarov,
slouc k nezkonnmu zsahu do prv autora. Me se pi-
tom jednat o jakkoli postup, vrobek nebo soustku vlo-
enou do postupu, pstroje nebo vrobku, kter prv maj
pedchzet, omezovat nebo zabraovat neoprvnnmu zsa-
hu do autorskch prv k dlu, kter je zpstupovno pouze
jen s pouitm kdu nebo jinm zpsobem, kter umouje
prolomen kdu nebo jin zpsob odblokovn kdu.
1.5. Nrok satisfakn
Autorovi pslu konen tak nrok povahy satisfakn za
nemajetkovou jmu, kter mu byla neoprvnnm zsahem
do jeho prv zpsobena. Autor se tak me domhat poskyt-
nut pimenho zadostiuinn za zpsobenou nemajetko-
vou jmu, a to zejmna formou omluvy, poskytnut zadosti-
uinn v penn form, pokud by se piznn nepennho
zadostiuinn nejevilo vzhledem k okolnostem neoprvn-
nho zsahu do prv jako dostaujc. Vi penitho zado-
stiuinn vdy uruje soud. Pi stanoven ve zadostiui-
nn soud vdy mus pihldnout k zvanosti vznikl jmy
a k okolnostem, za nich k neoprvnnmu zsahu do prv
dolo. Zkon vslovn nevyluuje monost, aby byl ppad-
n spor vznikl v dsledku neoprvnnho zsahu do prv
autora eil dohodou o narovnn.
Soust satisfaknho nroku autora pi neoprvnnm
zsahu do jeho prva je tak prvo domhat se, aby mu soud
piznal v rozsudku prvo uveejnit rozsudek na nklady
astnka sporu, kter ve sporu neuspl (tj. na nklady po-
ruovatele prva). Soud pitom v rozsudku ur rozsah, formu
a zpsob uveejnn. Institut zveejnn rozsudku jako urit
formy satisfakce autora pln tak uritou funkci preventivn
a odstraujc. V praxi bude soud pravdpodobn pi urov-
n rozsahu a zpsobu uveejnn rozsudku postupovat obdob-
nm zpsobem, jako tomu bylo doposud v nekalosoutnch
vcech.
2
Pi posuzovn uplatnnho nroku uveejnn roz-
sudku bude soud muset zvaovat, zda je piznn tto formy
satisfakce na mst vzhledem ke zpsobu a rozsahu zsahu
do autorovch prv. Tento nrok bylo mon uplatovat i za
pedchzejc prvn pravy (tj. zkona . 35/1965 Sb., o d-
lech literrnch, vdeckch a umleckch autorskho zko-
na), v praxe se tyto ppady vak nevyskytovaly asto. Ped-
pokldme ale, e soud bude vychzet ze souasn praxe pi
piznn prva na uveejnn rozsudku.
3
2. Nrok na nhradu kody a vydn bezdvodnho
obohacen
Autorsk zkon piznv autorovi v ppad neoprvnnho
zsahu do prv nrok na nhradu kody a vydn bezdvod-
nho obohacen. Autorsk zkon odkazuje na zvltn prvn
pedpisy, tj. v danm ppad na pravu nhrady kody ob-
saenou v obanskm zkonku, 415 a nsl. Nhrada kody
a vydn bezdvodnho obohacen se na rozdl od ve po-
psanch nrok ned principem objektivn odpovdnosti,
nbr principem subjektivn odpovdnosti. Za kodu bude
odpovdat ten, kdo ji zavinil. Ovem vydn bezdvodnho
obohacen je zaloeno na zsad objektivn odpovdnosti,
tj. nen nutn zavinn osoby, kter do prv zashla.
4
Pro uren ve bezdvodnho obohacen m autorsk z-
kon speciln prvn pravu, spovajc ve specilnm repre-
sivnm ustanoven 40 odst. 3. Podle tohoto ustanoven i-
n ve bezdvodnho obohacen vzniklho na stran toho,
kdo neoprvnn nakldal s chrnnm dlem ani by k to-
mu zskal potebnou licenci, dvojnsobek odmny, kter by
byla za zskn pslun licence obvykl v dob neoprvn-
nho zsahu do prva k dlu. Jedn se o speciln prvn pra-
vu ve vztahu k obecn prav nroku na vydn bezdvod-
nho obohacen a stanoven ve bezdvodnho obohacen
tak v sob obsahuje i nezanedbatelnou sloku represivn. Po-
ruovatel prva toti nebude nucen vydat pouze to, o co se
neoprvnn obohatil, ale nsobek tto stky. Zkonodrce
zde nepochybn sleduje i jist preventivn cl.
2.1. Uplatovn nrok
Nroky vychzejc z neoprvnnho zsahu do autorsk-
ho prva je mon uplatovat pouze nkter, nebo je mon
uplatovat tyto nroky vechny, v zvislosti na okolnostech
jednotlivho ppadu.
2.2. Promlen
Otzka promlen nrok majetkovch vychzejcch z autor-
skho prva se d obecnmi pedpisy obanskho zkon-
ku, tj. ustanovenm 101 a 114 obanskho zkonku. Pro-
mlec doba in ti roky a zan bet ode dne, kdy prvo
mohlo bti vykonno poprv. Vjimku tvo nroky na n-
hradu kody a na vydn bezdvodnho obohacen. Pro ty-
to nroky plat dvoulet promlen lhta subjektivn a t-
let promlen lhta objektivn.Subjektivn lhta se pot
ode dne, kdy se autor dozvdl o kod, kter mu byla zp-
sobena. Objektivn lhta se pot ode dne, kdy ke vlastn-
mu vzniku kody dolo.
Pokud vak koda byla zpsobena mysln, pak in ob-
jektivn promlen doba deset. Desetilet objektivn proml-
en doba plat tak v ppad mysln zskanho bezdvod-
nho obohacen.
3. Otzky soudn pslunosti
Podle ustanoven 9 odst. 2 psm. b) o.s.. rozhoduj ve spo-
rech vychzejcch z autorskho zkona, o nrocch z ohro-
en a poruen prv podle autorskho zkona a o nrocch
256

2
Srovnej 155 odst. 4 o.s..

3
Viz nap. Macek, J.: K prvu na zveejnn rozsudku podle 55 odst. 2
obchodnho zkonku, Obchodn prvo 2002/7, str. 20.
4
Viz 451 obanskho zkonku.
na vydn bezdvodnho obohacen zskanho na kor to-
ho, komu svd prva podle autorskho zkona jako soudy
prvnho stupn krajsk soudy. Krajsk soudy rozhoduj jako
soudy prvnho stupn i v ppad nrok na nhradu kody
vychzejcch z poruen autorskho prva. Krajsk soud bu-
de pslun k zen v prvnm stupni tak pro nroky vych-
zejc ze smluv uzavench podle autorskho zkona. Mst-
n pslunou soudu se bude dit obecnou prvn pravou
mstn pslunosti, tj. podle 84 a nsl. o.s..
4. Pedbn opaten
Za situace kdy dochz k zsahu do autorskho prva (nebo
kdy hroz jeho bezprostedn nebezpe) m z pochopitel-
nch dvod autor zjem na tom, aby rychlm zpsobem za-
brnil zsahu do svho prva a aby zabrnil vzniku ppadn
kody. V praxi proto budou ast ppady, kdy se autor bude
snait doshnout ochrany prostednictvm tzv. Pedbnho
opaten. Institut pedbnho opaten umouje oprvn-
n osob doshnout rychlho zsahu soudu, kterm budou
doasn upraveny vztahy mezi astnky zen tak, aby ne-
dochzelo k zsahu do jeho prv.
Autorsk zkon neobsahuje dnou speciln pravu pro-
cesnch otzek pedbnch zen.
5
zen o nazen ped-
bnho opaten se proto bude dit obecnou pravou oban-
skho soudnho du, tj. ustanovenmi 74 a nsl. (pedbn
opaten ped zahjenm zen ve vci) a 102 (pedbn
opaten po zahjen zen ve vci sam).
Ped zahjenm zen ve vci sam me soud nadit k n-
vrhu astnka pedbn opaten, je-li teba, aby zatmn
byly upraveny vzjemn pomry astnk, nebo pokud je
obava, e by vlastn vkon soudnho rozhodnut byl ohro-
en. Podmnkou nazen pedbnho opaten
6
je tedy jed-
nak poteba zatmn pravy pomr astnk. Soudn praxe
poaduje, aby bylo alobcem osvdena nikoli pouze pote-
ba, nbr nalhav poteba pravy pomr astnk ze-
n.
7
Je tak mon domhat se nazen pedbnho opate-
n za situace, kdy by bez zatmn pravy pomr astnk
byl ohroen vkon soudnho rozhodnut tato situace dle
naeho nzoru ale nebude v ppad zsah do autorskho
prva pli ast.
astnky zen o nazen pedbnho opaten jsou ty
osoby, kter by byly astnky zen ve vci sam. Pslu-
nm soudem je soud, kter by byl pslun k zen ve v-
ci sam. V ppad zsahu do autorskho prva tak soudem
pslunm k zen o nazen pedbnho opaten bude
soud krajsk.
Ped rozhodnutm o nvrhu na nazen pedbnho
opaten nen nutn, aby by soud vyslechl astnky ze-
n. Vslech astnk tedy nen zcela vylouen, v praxi se
s nm ale tm nesetkme. O nvrhu na nazen pedbn-
ho opaten mus soud rozhodnout bezodkladn, nejpozdji
vak do sedmi dn pot, co byl nvrh na nazen pedbn-
ho opaten podn. Soud o pedbnm opaten rozhoduje
usnesenm. Nejastjm vrokem ve vcech neoprvnnho
zsahu do autorskch prv bude vrok zdrovac, tj. vrok,
kterm soud alovanmu ulo povinnost zdret se uritho
jednn, kterm by zasahoval do prv alobce.
Po zahjen zen ve vci sam nad k nvrhu astn-
ka zen pedbn opaten, pokud je nutn zatmn upra-
vit pomry astnk zen nebo pokud po zahjen zen
je obava, e by vkon rozhodnut poslze vydanho v zen
mohl bt ohroen. Vlastn podmnky pro nazen pedb-
nho opaten jsou tedy prakticky shodn jak ped zahjenm
zen ve vci sam, tak i po zahjen zen ve vci sam.
Pokud pedbn opaten zaniklo nebo pokud bylo zru-
eno z jinho dvodu ne proto, e alob ve vci sam by-
lo vyhovno nebo proto, e prvo alobce bylo uspokojeno,
je alobce povinen nahradit jmy tomu, komu pedbnm
opatenm vznikly. Pokud se alobce rozhodne domhat se
okamit ochrany formou pedbnho opaten, mus nut-
n brt v vahu i monou odpovdnost za zpsoben jmy
v ppad, e v zen ve vci sam nebude mt spch. Pojem
jmy v tomto ppad je nutn vykldat v irm slova smyslu,
nejedn se pouze o vzniklou majetkovou kodu. Tento postup
je tedy nutn vdy peliv zvit. O nvrhu na nhradu jmy
vznikl v dsledku pedbnho opaten rozhoduje k nvr-
hu soud, kter pedbn opaten nadil.
5. Aktivn legitimace
Aktivn legitimac rozumme monost bt astnkem soud-
nho zen v urit vci, a to bu na stran alobce (aktivn
legitimace), nebo na stran alovanho (pasivn legitimace).
Obecn plat, e aktivn legitimovn k ochran autorskch
prv m autor. To vak neplat absolutn, a vdy je nutn
posuzovat jednotliv konkrtn ppady v zvislosti na tom,
o jak prvo se jedn. Tak po smrti autora je k vkonu prva
oprvnn urit zkonem stanoven okruh osob.
V uritch ppadech autorsk zkon piznv aktivn legi-
timaci k ochran prva tak jinm osobm. To plat v ppad,
e autor udlil jin osob vhradn oprvnn (tj. vhradn
licenci by se jedn o oprvnn vhradn, jde svou podsta-
tou ale o prvo relativn) k vkonu prva dlo ut, nebo po-
kud tto osob
8
je toto oprvnn nebo vkon majetkovch
prv sven ze zkona, pak se pslunch nrok podle 40
odst. 1 psm. b) a d) a odst. 2 a 3 autorskho zkona me
domhat pouze osoba, jej prvo nebo vhradn oprvnn
bylo ohroeno nebo porueno. To vak nevyluuje prvo au-
tora domhat se ostatnch nrok a nrok podle 40 odst.
2 vak zstv nedoteno. Autorovi tak za kadch okolnos-
t zstv aktivn legitimace k domhn se uren svho au-
torstv k dlu a k domhn se nrok satisfaknch, kter vy-
chzej z jeho osobnostnch prv.
257

5
Srovnej nap. zvltn pravu pedbnch zen ve vcech patentovch,
75b zkona . 527/1990 Sb., o vynlezech a zlepovacch nvrzch.

6
Obecn k otzkm pedbnho opaten srovnej Svobodov, Y.: K ped-
bnm opatenm v obchodnch vcech. Prvn rozhledy, 1997, . 9,
str. 463 a nsl.

7
Srovnej nap. tros, D.: K otzkm patentov ochrany liv. Prvn roz-
hledy, 2002, . 11, str. 548.
8
Srovnej ustanoven 58 a 59 autorskho zkona.
6. Zvltn nroky ve vztahu k celnm orgnm
Postaven autora v ppadnch sporech o jeho prva nemu-
s bt vdy jednoduch. P postaven alobce bude mt autor
vechny povinnosti, kter mu procesn normy ukldaj, a to
zejmna povinnost tvrzen a povinnost dkazn. Autorsk
zkon se v uritch ohledech sna postaven autora usnad-
nit. Autor tak me od celnch orgn poadovat informace
o obsahu a rozsahu dovozu zbo, kter je rozmnoeninou je-
ho dla nebo zvukov obrazovm zznamem takovho dla,
o zbo, kter m k pozen takov rozmnoeniny slouit ja-
ko nosi (nenahran nosi), nebo o zbo, kter je pstrojem
k zhotoven zvukovch nebo zvukov obrazovch zznam
nebo tiskov rozmnoeniny, anebo o zbo, kter je pomc-
kami podle ustanoven 43 autorskho zkona. Autor se d-
le me domhat prva nahlet do celnch dokument, aby
zjistil, zda dovoz pedmtnho zbo k uit na zem esk
republiky je oprvnn podle tohoto zkona, nebo aby zjistil
daj rozhodn pro uplatnn prv z tohoto zkona vyplva-
jcch. Toto ustanoven vychz z ustanoven lnku 51 a n-
sl. Dohody TRIPS Dohody o obchodnch aspektech prv
duevnho vlastnictv. Stejnch prv se autor me domhat
i za situace, kdy dochz k vvozu pedmtnho zbo. Stejn
prva m i pslun kolektivn sprvce nebo prvnick oso-
ba oprvnn k hjen zjm autor.
7. Zvltn skutkov podstata zsahu do autorskho
prva
Do prva autorskho neoprvnn zasahuje i ten, kdo vyvj,
vyrb nebo nabz k prodeji, pronjmu nebo pjen, dov,
roziuje nebo vyuv pro dosaen majetkovho prospchu
poskytovnm slueb nebo jinm zpsobem pomcky zam-
len k odstrann, vyazen z provozu nebo omezen funk-
nosti technickch zazen nebe jinch prostedk k ochran
autorskch prv. Prostedky mohou bt zejmna jakkoli po-
stup, vrobek nebe soustka, kter lze vloit do postupu, p-
stroje nebo vrobku, je maj pedchzet, omezit nebo zabr-
nit neoprvnnmu zsahu do autorskch prv k dlu, pokud
je toto dlo zpstupovno jen s pouitm kdu nebo jinm
zpsobem umoujcm prolomen ochrannho kdu.
Zvltn skutkov podstata 43 povauje za zsah do au-
torskch prv i jednn, kter nen vlastnm uitm dla. Pou-
h dovoz nap. zazen umoujcho takov technick zsah
do nosie autorskho dla, e dojde k pekonn ochrannch
prvk nen samozejm uitm dla. Jednotliv pomcky nebo
technick zazen pitom nemus bt urena vlun k pe-
konn ochrannch prvk, postauje jejich schopnost bt pi
tto innosti nasazeny.
Dleitm znakem je to, e se jedn o vyuit majc za cl
dosaen majetkovho prospchu. V praxi me bt samo-
zejm vklad a aplikace tohoto ustanoven znan kompli-
kovanou zleitost. Nicmn se jedn nepochybn o vrazn
poslen pozice autor a umouje jim efektivn preventivn
innosti (v praxi se bude jednat zejmna o innosti pi vko-
nu ochrannch svaz).
Na ustanoven 43 autorskho zkona navazuje ustanove-
n 44, kter je dal novou a zvltn skutkovou podstatou
neoprvnnho zsahu do autorskho prva. Podle tohoto
ustanoven je neoprvnnm zsahem do autorskho pr-
va i odstrann nebo zmna jakkoli elektronick informa-
ce o identifkaci prv k dlu, a dle roziovn rozmnoeni-
ny dla vetn jejich dovozu, jako i sdlovn dla veejnosti,
u nich byly elektronick informace o identifkaci prv k dlu
odstranny nebo pozmnny, pokud se tak dje bez souhlasu
autora. Toto prvo z sti smuje i k ochran osobnostnch
prv autora. Pojem identifkace prv k dlu je nutn vykl-
dat v irm slova smyslu jako veker daje slouc a umo-
ujc identifkaci dla, nejen oznaen autora jeho jmnem
atp. Bude se v praxi patrn jednat o jakkoli identifkan zna-
ky, tj. vetn selnch kd, zkratek nebo ttkovch ozna-
en. Ustanoven 44 odst. 2 autorskho zkona defnuje in-
formaci umoujc identifkaci prv k dlu podle odstavce 1
jako takovou informaci, kter je vyjdena v slech, kdech
nebo jinm zpsobem a kter podle rozhodnut autora pro-
vz dlo, aby dlo a prva k nmu identifkovala.
Tato ustanoven se budou tkat zejmna autorskch dl
na modernch technologickch nosich, jako jsou CD-ro-
my, CD-disky nebo DVD-disky. Pijetm tchto ustanoven
esk republika pln sv mezinrodn zvazky vychzejc ze
smlouvy WIPO o prvu autorskm a vychz tak ze smr-
nice ES o informan spolenosti.
8. Ochrana nzvu a vnj pravy dla
Autorsk zkon poskytuje zvltn ochranu nzvu autorskho
dla a jeho vnj prav. Ustanoven 45 autorskho zko-
na tak obsahuje zvltn skutkovou podstatu neoprvnnho
zsahu do autorskho prva, kterho se dopust ten, kdo pro
sv dlo pouv nzvu nebo vnj pravy, kterou ji pouil
po prvu jin autor, a to pro dlo tho druhu. Podmnkou
aplikace tohoto ustanoven je, e k uit nzvu autorskho d-
la nebo jeho vnj pravy dochz takovm zpsobem, e by
to mohlo vyvolat nebezpe zmny.
Ochrana poskytovan tmto ustanovenm nzvu a vnj-
prav autorskho dla je pomrn blzk ochran sout-
nprvn (nekalosoutn), kter je upravena v obchodnm
zkonku.
9
Mohlo by se pitom jednat buto o naplnn tzv.
generln skutkov postaty nekal soute ( 44 odst. 1), ne-
bo o nkterou ze zvltnch skutkovch podstat nekal sout-
e. V vahu by nejastji mohly pichzet skutkov podstaty
klamavho oznaen zbo a slueb ( 46 obchodnho zko-
nku), skutkov podstaty vyvoln nebezpe zmny ( 47
obchodnho zkonku), nebo skutkov podstaty parazitov-
n na povsti ( 48 obchodnho zkonku).
V danm ppad se sice jedn o ochranu, kter je velmi
blzk ochrana vychzejc z prva soutnho (nekal sout),
ovem je nutn tuto ochranu od ochrany soutn oddlovat.
V kadm konkrtnm ppad bude nutn posuzovat, zda je
mon soutn pedpisy aplikovat, nebo zda je jejich aplikace
z povahy vci vylouena. Vdy toti bude nutn, aby byly spl-
nny podmnky aplikace soutnch pedpis, tj. zejmna zda
se vbec jedn o soutn vztah. Soubh jednoinn ochrany
258

9
Srovnej pravu obchodnho zkonku, 44 a nsl.
nzv nebo vnj pravy podle ustanoven 45 autorskho
zkona s ochranou soutnprvn nen ale vbec vylouen,
a v praxi me znan pozici alobce (autora) vylepit.
9. Soutn ochrana
9.1. Obecn o soutn ochran
Jak jsme ji zmnili ve, me bt v nkterch ppadech
mon aplikovat tak ustanoven upravujc soutn ochra-
nu. By se nm to me zd pli pzemn, je autorsk d-
lo tak zbo, kter jeho autor prodv, a se na trhu stv
pedmtem obchodovn. Je proto mon, e se autor ne-
bo jin osoba setkaj s jednnm, kter nebude pli v sou-
ladu s dobrmi mravy, a kter bude autora nebo osobu s d-
lem nakldajc (obchodujc) pokozovat. Je proto mon,
aby pslun subjekty pi ochran svch prv vyuvaly tak
soutn ochrany, tj. prvn pravy prva proti nekal sout-
i. Nsledujc pojednn nebude vyerpvajcm pojedn-
nm o soutm prvu, m spe za cl poskytnout zkladn
informace o soutnm prvu.
10
Je nutn si tak uvdomit,
e autorsk prvo m (nejen) v oblasti soukromoprvn ce-
lou adu souvislost a nelze ho proto pojmat jako zcela izo-
lovan prvn obor.
Prvn prava hospodsk soute (prvo proti nekal
souti) v eskm prvu
Prvo proti nekal souti je v eskm prvu obsaeno
v obchodnm zkonku, v sti zabvajc se soutnm pr-
vem. esk prava nem zvltn zkon na ochranu isto-
ty hospodsk soute (krom antimonopolnch pedpis),
jako je tomu tradin nap. v Nmecku.
11
Nekalou sout
se rozum jednn v hospodsk souti, kter je v rozporu
s dobrmi mravy soute a kter je zpsobil pivodit jmu
jinm soutitelm nebo spotebitelm.
12
Nekal sout je zakzna. Podle ustanoven tzv. generln
klauzule je tedy nekalosoutnm jednnm jednn, kter
je jednnm v hospodsk souti
je zpsobil pivodit jmu jinm soutitelm i spotebi-
telm, a konen jednn kter
je v rozporu s dobrmi mravy.
Vechny tyto podmnky mus bt splnny kumulativn. Je
nutn si uvdomit, e soutn vztah nevznik pouze mezi
pmmi soutiteli v jednom uritm hospodskm obo-
ru, kter by musel bt shodn, nbr soutn vztah me
samozejm vzniknout i mezi subjekty, kter objektivn p-
sob v jinm hospodskm odvtv. Podmnkou vzniku sou-
tnho vztahu ani nen soutn mysl. Nekalosoutn jed-
nn tedy vbec nemus bt mysln, soutitel se ho me
dopustit z nedbalosti, nebo se ho me dopustit zcela naho-
dile, ani by ml vbec tuen o njakm soutnm vztahu
nebo neblahm dopadu na ostatn soutitele. Rozhodujc
bude vdy dan objektivn stav vc, nikoli (dobr i nedob-
r) mysly soutitele.
9.2. Jednotliv skutkov podstaty nekalosoutnch delikt
Ve vcech autorskoprvnch budou asto pipadat v va-
hu i jednotliv konkrtn skutkov podstaty nekal sout-
e.
13
V praxi se bude vtinou jednat o nsledujc konkrtn
skutkov podstaty:
klamav oznaen zbo a slueb ( 46 obchodnho zko-
nku)
vyvoln nebezpe zmny ( 47 obchodnho zkonku)
parazitovn na povsti ( 48 obchodnho zkonku)
srovnvac reklama ( 50a obchodnho zkonku)
Na tomto mst nem smysl rozebrat jednotliv skutko-
v podstaty nekalosoutnch delikt a jejich pslun zna-
ky. Pouze zopakujeme, e v praxi je nutn vdy zkoumat, zda
neoprvnnm zsahem do prv chrnnch autorskm z-
konem nemohlo dojt jet k nedovolenmu soutnmu jed-
nn. Nen samozejm vyloueno, aby nroky byly uplat-
ovny jak z titulu poruen prva autorskho, tak i z titulu
prva nekalosoutnho.
9.3. Nroky vyplvajc z nekal soute
Osoba, jej prva byla nekalosoutnm prvem pokozena
m prvo domhat se nrok
zdrovacch, tj. domhat se toho, aby se tet osoba zasa-
hujc do jeho prva zvadnho jednn zdrela, pokud to-
to trv nebo pokud hroz
restitunch, tj. domhat se odstrann nsledk neoprv-
nnho zsahu do prv
reparanch, tj. nhrady kody a vydn bezdvodnho
obohacen
a konen nroku satisfaknch, tj. domhat se poskytnu-
t pimenho zadostiuinn, kter me bt poskytnuto
i ve form penn.
U zdrovacho nroku se praxe nkdy potk s problmem,
jak tento nrok sprvn formulovat. alobn petit toti nesm
bt formulovn pli iroce, aby nezahrnoval i innosti, kte-
r nejsou nedovolenm zsahem, ale na druhou stranu nelze
alobn petit ani formulovat pli zce s ohledem na nsled-
n zen vykonvac.
14
Je tedy zejm, e nroky vyplvajc z titulu nekal sou-
te jsou velmi obdobn nrokm vyplvajcm z titulu ne-
oprvnnho zsahu do prv chrnnch autorskm z-
konem. Mjme na pamti, e v souasnm hospodskm
ivot se nap. me jednat o situace prvn znan kompli-
kovan (a nepehledn), jako nap.: pedmtem chrnnm
autorskm prvem je potaov program, tento me bt
uit jako dc program technologickho zazen, kter sa-
259

10
Viz nap. Obchodn zkonk. Koment. Ddi, J. a kol., Polygon, 2002,
str. 304 a nsl.; k novodob judikatue viz Macek, J.: Rozhodnut ve v-
cech obchodnho jmna a nekal soute. Vydn prvn. Praha, C.H.Beck
2000.

11
Viz nmeck Gesetz gegen den unlauteren Wettbewerb z 7. ervna 1909.

12
Viz 44 obchodnho zkonku tzv. Generln klauzule; ke generln
klauzuli podrobnji viz nap. Hajn, P.: Generln klauzule proti nekal
souti a jej funkce. Prvn rdce, 1996/8.

13
K jednotlivm skutkovm podstatm nekal soute srovnej Eli, K.,
Bejek, J., Hajn, P., Jeek, J a kol.: Kurs obchodnho prva. Obecn st.
Soutn prvo. 3. vydn. Praha: C.H.Beck, 2002, str. 305 a nsl.

14
K otzkm formulace petitu viz: Puman, J.: Prvn nroky a jejich uplat-
ovn. Orbis Praha, 1965.
mo o sob zahrnuje sti chrnn patentem, a jin souti-
tel na trhu programu neoprvnn vyuv, vyuv i pslu-
nho patentu a navc se dopout nekalosoutnho jednn,
nebo rove, kvalitu a spolehlivost celho zazen srovn-
v se svm vlastnm zazenm, a o danm zazen a dcm
potaovm programu se vyjaduje hanliv.
15
Je proto nut-
n uvdomit si soukromoprvn souvislosti a kontext autor-
skho prva v praxi.
16
10. Veejnoprvn ochrana
Jak jsme ji uvedli ve, autorsk prvo m i sv veejnoprvn
aspekty. Je proto mon domhat se ochrany autorskch prv
na zklad prvnch norem veejnoprvn povahy.
17
V nsle-
dujcm pojednn se budeme zabvat
trestnprvn ochranou autorskch prv
sprvnprvn ochranou autorskch prv, a jejm rmci se
budeme zabvat jednak monm postihem na zklad
pestupk
pedpis o ochran spotebitele
z hlediska zkona . 191/1999 Sb., o opatench tkajcch
se dovozu, vvozu a zptnho vvozu zbo poruujcho
nkter prva duevnho vlastnictv (tzv. protipirtsk z-
kon)
11. Trestnprvn ochrana
Ustanoven 152 zkona . 140/1961 Sb., trestnho zkona,
obsahuje skutkovou podstatu poruovn autorskho pr-
va, prv souvisejcch s prvem autorskm a prv k databzi.
Podle tohoto ustanoven plat, e kdo zashne do zkonem
chrnnch prv k autorskmu dlu, umleckmu vkonu,
zvukovmu i zvukov obrazovmu zznamu, rozhlasov-
mu nebo televiznmu vysln nebo databzi, bude potres-
tn odntm svobody a na dv lta nebo penitm trestem
nebo propadnutm vci. Odntm svobody a na est ms-
c a pt let nebo penitm trestem nebo propadnutm vci
bude potrestn pachatel, kter trestnm inem zsk znan
prospch
18
nebo se takovho trestnho inu dopust ve zna-
nm rozsahu.
19
Ustanoven 152 trestnho zkona je tzv. nor-
mou blanketn, kter jako takov odkazuje na prvn pedpisy
o prvu autorskm a proto hlediska posuzovn subjektivn
strnky jednn pachatele trestnho inu podle 152 trest-
nho zkona plat, e pachatelova neznalost autorskho z-
kona se posuzuje stejn jako neznalost normy trestn a proto
jej neznalost neme pachatele vyvinit.
V praxi se jedn asto o nelegln obchodovn s nahran-
mi nosii (a u hudebnmi nebo sofwarovmi), o nejrznj-
veejn hudebn produkce (diskotky atp.). Je vhodn uvst
nkter ppady (prvn vty) trestnho inu poruovn au-
torskch prv, prv souvisejcch s prvem autorskm a prv
k databzi podle ustanoven 152 trestnho zkona.
Tak nap. dovoz a prodej nahranch audiokazet, na nich
je nahrn zznam z kompaktnch disk bez souhlasu nosite-
l autorskch prv a pbuznch prv je trestnm inem pod-
le ustanoven 152 trestnho zkon, pokud pachatel jednal
mysln (rozhodnut 50/93).
K neoprvnnmu zsahu do autorskho prva a do dal-
ch souvisejcch prv chrnnch ustanovenm 152 me
dojt tak provozovnm veejnch hudebnch produkc for-
mou diskotk, v jejich rmci je astnkm z nosi zvu-
kovch zznam reprodukovna tanen hudba. To plat za
pedpokladu, e nosie obsahovaly zznam chrnnch hu-
debnch dl a vkon vkonnch umlc, piem k repro-
dukci dolo bez souhlasu nositel uvedench prv, resp. bez
souhlasu osob vykonvajcch sprvu tchto prv (rozhod-
nut 5 Tz 75/2001).
20
12. Pestupky
Pestupku podle ustanoven 32 odst. 1 psm. a) zkona
. 200/1990 Sb., zkona o pestupcch, se dopust ten, kdo
neoprvnn uije autorsk dlo, umleck vkon, zvukov
i zvukov obrazov zznam, rozhlasov nebo televizn vys-
ln nebo databzi. Pachatel tohoto pestupku me bt po-
trestn pokutou a do ve 15.000, K. K zavinn u tohoto
pestupku postauje i nedbalost.
13. Ochrana spotebitele
Jednou z forem ochrany autorskch prv me bt tak pro-
stednictvm prvnch pedpis na ochranu spotebitele podle
zkona . 634/1992 Sb., o ochran spotebitele. Tento zkon
v ustanoven 8 obsahuje genereln zkaz jednn, kterm
dochz ke klamn spotebitele a jednou z forem klamn
spotebitele je i nabzen nebo prodej vrobk nebo zbo po-
ruujcch nkter prva duevnho vlastnictv, stejn jako je-
jich skladovn. Vrobkem nebo zbom poruujcm nkter
prva duevnho vlastnictv zkon o ochran spotebitele ro-
zum tak nedovolenou napodobeninu vrobku.
Dozor nad dodrovn povinnost dle zkona na ochranu
spotebitele vykonvaj ivnostensk ady, esk obchodn
inspekce nebo Sttn zemdlsk a potravinsk inspekce.
260

15
Nastnn situace se me zdt jako pehnan, nicmn obdobn ppa-
dy nejsou v praxi vbec vjimen.

16
K uplatovn rznm prv k nehmotnm statkm srovnej nap.: Enfor-
cement of intellectual propery rights and patent litigation. Vydal Evrop-
sk patentov ad, 2003.

17
K rozdlen prvn vci na veejnoprvn a soukromoprvn srovnej nap.
Mizanec, M.: Rozhodovn soukromoprvnch vc sprvnmi orgny.
Prvn rozhledy, 2/2003, str. 58 a nsl.

18
Viz ustanoven 89 odst. 11 trestnho zkona.

19
K otzkm trestnprvn odpovdnosti za poruen autorskho prva,
prv souvisejcch s prvem autorskm a prva k databzi srovnej nap.
Ltal, J.: Nkolik poznmek k trestnprvn ochran prva autorskho
a prv pbuznch autorskmu prvu. Prvn praxe, ronk 1993/34.

20
V tto oblasti existuje pomrn rozshl judikatura; viz nap. ystem AS-
PI, nebo Soubor rozhodnut Nejvyho soudu, vydv nakladatelstv
C.H.Beck.; je mon take vyhledvat rozhodnut na internetov strnce
Nejvyho soudu R, www.nsoud.cz.
14. Ochrana z hlediska zkona . 191/1999 Sb.,
o opatench tkajcch se dovozu, vvozu
a zptnho vvozu zbo poruujcho nkter prva
duevnho vlastnictv (tzv. protipirtsk zkon)
Zkon . 191/1999 Sb., o opatench tkajcch se dovozu, v-
vozu a zptnho vvozu zbo poruujcho nkter prva du-
evnho vlastnictv (tzv. protipirtsk zkon), dv autorovi
pomrn efektivn monosti, jak se brnit ppadnm neo-
prvnnm zsahm do svch prv. Zvltn efektivita spo-
v ji v tom, e autorovi umouje zabrnit ji tomu, aby se
zbo, jeho uvedenm na esk trh by dolo k neoprvnn-
mu zsahu do jeho prva, vbec na esk trh bylo uvedeno.
Zkon . 191/1999 Sb., o opatench tkajcch se dovozu,
vvozu a zptnho vvozu zbo poruujcho nkter prva
duevnho vlastnictv (tzv. protipirtsk zkon), toti umo-
uje, aby celn orgny u zbo poruujcho prva chrnn
autorskm zkonem pijaly takov opaten, aby nedolo k je-
ho uveden na trh. To se dje v rmci relativn nenronho
zen, kter pro osobu oprvnnou z prva autorskho nemu-
s znamenat plin nklady a jedn se o zen, kter zpra-
vidla ani nemus bt pli asov nron. Samotn zkon
. 191/1999 Sb., o opatench tkajcch se dovozu, vvozu
a zptnho vvozu zbo poruujcho nkter prva duev-
nho vlastnictv (tzv. protipirtsk zkon), je prvn normou,
kter ale v praxi je nejednotn vykldna a v nkterch ob-
lastech prv k nehmotnm statkm nen ideln. Praktick
aplikace tohoto zkona byla od potku spojena s urit-
mi vkladovmi problmy. Tak nap. celn orgny odmtaly
oprvnn osob sdlovat daje o osob, kter zbo dovela
(nebo vyvela), a tm prakticky znemoovaly dn zah-
jen soudnho zen, ve kterm ml soud urit, zda se u za-
jitnho zbo jedn skuten o padlky nebo nedovolen
napodobeniny. Z hlediska prvn praxe a teorie se nejedn
o zkon pli zdail a lze i nadle oekvat znan kompli-
kace pi jeho aplikaci. K zkonu . 191/1999 Sb., o opatench
tkajcch se dovozu, vvozu a zptnho vvozu zbo poru-
ujcho nkter prva duevnho vlastnictv (tzv. protipirt-
sk zkon), a k otzkm jeho aplikace u nkterch prv k ne-
hmotnm statkm se vrtme v jin sti naeho programu.
15. Monosti een neoprvnnho zsahu do
autorskho prva dohodou
Pi een konfiktu v prvu nen mon zapomnat i na ee-
n mimosoudn, tj. na een, pi kterm se ob strany sporu
dohodnou a svj spor si smrn vye, ani by se uchylovaly
k nutnosti obrtit se na soud nebo na pslun sttn org-
ny. Je dobr na tuto monost nezapomnat a vdy se o smr
alespo pokusit. Tm myslme ustanoven 3 odst. 2 oban-
skho zkonku, podle kterho se osoba, kter byla neoprv-
nn pokozena na svm prvu domhala ochrany a npravy
pmo u osoby, kter do jejho prva zashla. Toto ustanove-
n umouje, aby ppadn rozpory mezi astnky byly od-
stranny pedevm jejich dohodou.
261
Nzev: Prosazovn prv z duevnho vlastnictv
Vydal: HP
Nklad: 550 ks
Vydn: prvn
Stran: 264
Tisk: Realtisk
Vylo: 2003

Základy Práva Duševního Vlastnictví

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Základy Práva Duševního Vlastnictví

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

PROSAZOVN PRV Z DUEVNHO VLASTNICTV

PROSAZOVN PRV Z DUEVNHO

s a ADIDAS tm, e neo-

KK koefcient mry kapitalizace

You might also like