VYSOK UEN TECHNICK V BRN

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STROJNHO INENRSTV
ENERGETICK STAV
FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING
ENERGY INSTITUTE
HYDRAULICK ZTRTY V POTRUB
HYDRAULIC LOSSES IN PIPES
BAKALSK PRCE
BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRCE DAVID TEFAN
AUTHOR
VEDOUC PRCE Ing. PAVEL RUDOLF, Ph.D.
SUPERVISOR
BRNO 2009
Vysok uen technick v Brn, Fakulta strojnho inenrstv
Energetick stav
Akademick rok: 2008/2009
ZADN BAKALSK PRCE
student(ka): David tefan
kter/kter studuje v bakalskm studijnm programu
obor: Strojn inenrstv (2301R016)
editel stavu Vm v souladu se zkonem .111/1998 o vysokch kolch a se Studijnm a
zkuebnm dem VUT v Brn uruje nsledujc tma bakalsk prce:
Hydraulick ztrty v potrub
v anglickm jazyce:
Hydraulic losses in pipes
Strun charakteristika problematiky kolu:
Pi proudn tekutin v potrubch dochz k pemn sti mechanick energie na energii tepelnou,
kterou ji nelze technicky vyut. Kvantifikace hydraulickch ztrt je dleit st projekn prce
slouc jako podklad pro dimenzovn potrub a nvrh vhodnch erpadel a armatur do
pslunho hydraulickho systmu. Pro vpoet hydraulickch ztrt existuje mnostv vzorc,
vtinou s omezenou platnost a zatench chybou interpolace experimentlnch dat.
Cle bakalsk prce:
Clem bakalsk prce je reere vzorc pouvanch po vpoty souinitele ten dlkovch
hydraulickch ztrt, jejich vzjemn porovnn a konfrontace s Nikuradseho diagramem. Zvrem
by mlo bt doporuen pro pouitelnost jednotlivch vzorc (omezen hodnotami Re a drsnosti) a
srovnn jejich vpoetn nronosti a pesnosti.
Seznam odborn literatury:
1. Varchola, M., Knat, B.,Tth, P.: Hydraulick rieenie potrubnch systmov. Vienala. Koice.
2004.
2. ob, F.: Hydromechanika. Skriptum. VUT Brno 2002.
Vedouc bakalsk prce: Ing. Pavel Rudolf, Ph.D.
Termn odevzdn bakalsk prce je stanoven asovm plnem akademickho roku 2008/2009.
V Brn, dne 24.11.2008
L.S.
_______________________________ _______________________________
doc. Ing. Zdenk Skla, CSc. doc. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc.
editel stavu Dkan fakulty
ABSTRAKT

TEFAN, D. Hydraulick ztrty v potrub. Brno: Vysok uen technick v Brn, Fakulta
strojnho inenrstv, 2009. 40 s. Vedouc bakalsk prce Ing. Pavel Rudolf, Ph.D.

Prce pojednv o vlivu dlkovch tecch ztrt v potrub. Je zde uveden vpoet ztrtov
mrn energie pomoc Darcy-Waisbachova vztahu, vpoet souinitele ten pro ti oblasti
turbulentnho proudn s vyuitm dostupnch vztah a jejich porovnn na zklad
prmrnch absolutnch odchylek vypotench hodnot od hodnot z Nikuradseho diagramu.
Vsledkem je doporuen nejpesnjch vztah pro vpoet v jednotlivch oblastech,
grafick vykreslen vztah do Nikuradseho diagramu a zhodnocen jejich vpotov
nronosti.

Klov slova: Dlkov tec ztrty v potrub. Vztahy pro vpoet souinitele ten.
Nikuradseho a Moodyho diagram. Uren selnch koeficient pomoc Gauss-Newtonovy
metody.

ABSTRACT

TEFAN, D. Hydraulic losses in pippes. Brno: Brno University of Technology, Faculty of
Mechanical Engineering, 2009. 40 p. Head thesis Ing. Paul Rudolf, Ph.D.

The work deals with the effect of friction losses in pipes. Calculation of specific energy losses
using the Darcy-Waisbach relationship. Calculation of friction coefficient in all areas of
turbulent flow using the relations available, their comparison on the basis of average absolute
deviations of calculated values from the values of Nikuradse chart. The result is the most
accurate relations recommendations for the calculation of in different regions, graphic
depiction of relations in Nikuradse diagram and evaluation of their performance.

Key words: Measuring the friction loss in pipes. Relations for calculating the coefficient of
friction. Nikuradse and Moody chart. Determination of number of coefficients using the
Gauss-Newton method.

PROHLEN

Prohlauji, e jsem tuto bakalskou prci na tma Hydraulick ztrty v potrub
vypracoval samostatn s pouitm odborn literatury a dostupnch parametr uvedench
v seznamu literatury, kter tvo tuto prci.

V Brn dne 12. 5. 2009
..
David tefan




PODKOVN

Na tomto mst bych rd podkoval panu Ing. Pavlu Rudolfovi, Ph.D za odbornou pomoc pi
psan tto bakalsk prce, za poskytnut potebnch informac a asu, kter mn k psan
bakalsk prce vnoval.

Dkuji tak panu doc. RNDr. Stanislavu Bartoovi, CSc za poskytnut rad pi pouit
matematickho programu Maple a za jeho tvr innost, kterou mohu v zvru tto prce
zveejnit.

OBSAH

1 vod..8
2 Hydraulick odpory v potrubnch systmech9
2.1 Optimln prez potrub vzhledem k tecm ztrtm..10
2.2 Reynoldsovo slo10
2.3 Kriterijn diagram a reimy turbulentnho proudn12
2.4 Souinitel ten ..14
3 Historie Moodyho a Nikuradseho diagramu...16
3.1 Vznik Colebrook-Whiteovy rovnice...18
3.2 Nikuradseho diagram...19
4 Pehled vzorc pro vpoet souinitele ten 21
4.1 Vztahy pro vpoet souinitele ten v oblasti hydraulicky hladkho potrub21
4.2 Vztahy pro vpoet souinitele ten v pechodov oblasti turbulentnho proudn...22
4.3 Vztahy pro vpoet souinitele ten v oblasti hydraulicky drsnho potrub..23
4.4 Vztahy pro vpoet souinitele ten ve vech tech oblastech turbulentnho
proudn..24
5 Porovnn vztah pro vpoet souinitele ten s Nikuradseho diagramem....26
5.1 Postup vpotu....26
5.2 Porovnn vztah pro vpoet souinitele ten v oblasti hydraulicky hladkho
potrub..27
5.3 Porovnn vztah pro vpoet souinitele ten v pechodov oblasti turbulentnho
proudn...27
5.4 Porovnn vztah pro vpoet souinitele ten v oblasti hydraulicky drsnho
potrub..29
5.5 Porovnn vztah pro vpoet souinitele ten pouitelnch pro vechny reimy
turbulentnho proudn30
5.5.1 Vpoet v oblasti hydraulicky hladkho potrub31
5.5.2 Vpoet v pechodov oblasti turbulentnho proudn...31
5.5.3 Vpoet v oblasti hydraulicky drsnho potrub..33
6 Zhodnocen vpotov nronosti vztah pro uren souinitele ten.35

7 Uren selnch koeficient vzorce pro vpoet souinitele ten v oblasti hydraulicky
hladkho potrub pomoc Gauss-Newtonovy metody.....36
8 Zvr37
Seznam literatury..39
Seznam pouitch symbol..41
Seznam ploh...42

8
1 vod

Clem tto bakalsk prce je reere vzorc pouvanch pro vpoty
souinitele ten dlkovch hydraulickch ztrt, jejich vzjemn porovnn a
konfrontace s Nikuradseho diagramem.
Teoretick st uvd strunou charakteristiku hydraulickch odpor v potrubnch
systmech se zamenm na ztrty tenm po dlce. Bakalsk prce uvd vztahy pro
vpoet Reynoldsova sla, relativn drsnosti a ztrtov mrn energie. Je zde krtce
popsn vznik Nikuradseho diagramu a porovnn s Moodyho diagramem.
V praktick sti se prce zamuje na popis vpot souinitele ten pomoc
vztah jednotlivch autor s uvedenm matematickho zpisu vzorce a vykreslenm do
grafu zvislosti z = (Rc, k

).
Snahou je vytvoen co nejvtho kompletu vech dostupnch vztah pro vpoet
souinitele ten, jejich doporuen pro praktick vyuit s pihldnutm k vpotov
nronosti a pesnosti na zklad grafickho znzornn v Nikuradseho diagramu pro
vechny reimy turbulentnho proudn a vybran hodnoty relativn drsnosti.

9
2 Hydraulick odpory v potrubnch systmech

Pi een potrubnch systm je velice dleit uvaovat hydraulick ztrty
vyskytujc se pi proudn kapaliny. Rozliujeme dva druhy hydraulickch ztrt.
Jednou z nejdleitjch oblast je een ztrt zpsobench smykovm naptm na
rovnch secch. Tyto ztrty vznikaj vlivem ten skuten (viskzn) proudc kapaliny
o velice tenkou vrstvu kapaliny, kter je z dvodu podmnky nulov rychlosti pilepen
na stnch hydraulickch soust. Tenm se nevratn pemuje st tlakov energie
na energii tepelnou, kterou nejsme schopni za normlnch podmnek vyut.
Proto je teba tuto nevratn ztracenou energii kompenzovat energi dodanou k doprav
kapaliny na danm seku potrub.

Pro vpoet ztrt tenm po dlce potrub lze vyjt z Darcy-Weisbachova vztahu,
tak jak je uvedeno v [1, str. 107]. Tmto vztahem lze urit ztrtovou mrnou energii jako
nsobek kinetick mrn energie.
Dl ztrtov mrn energie, vznikajc vlivem ten skuten (viskzn) kapaliny, je
definovna:

zt
= _
]

:
]
2
2
_
n
]=1
= _z
]

I
]

h]

:
]
2
2
_
n
]=1

(2.1)
Kde: index j je obecn (seln) index jednotlivch sek potrub o celkovm
potu n, tzn. sek s rznm vztanm prezem S
j
odstupovanho systmu.
L
j
...je osov dlka potrubnho seku sla j

j
je ztrtov souinitel ten po dlce seku j
D
hj
.je hydraulick prmr potrub odpovdajc seku j

Hydraulick prmr je charakteristick rozmr prtonho profilu, kter umouje
uren tohoto rozmru i pro obecn (nekruhov) profil.
Hydraulick prmr je definovn pomrem tynsobku vnitnho prezu danho
profilu potrub S a jeho omoenho obvodu O.

10

h
=
4 S
0

(2.2)
Dle se budeme zabvat pouze proudnm kapaliny prvky s kruhovm prezem, kter
bude pln zahlcen. Proto plat

S =
n J
2
4

(2.3)
0 = n J
(2.4)
=
h
= J
(2.5)
Hydraulick prmr je roven prv vnitnmu prmru danho potrub.


2.1 Optimln prez potrub vzhledem k tecm ztrtm

Pro stejn prez a stejnou rychlost je kruhov prez nejvhodnj, protoe kruh
m nejmen omoen obvod O => nejvt hydraulick prmr D
h
=> nejvy
Reynoldsovo slo Re => nejmen souinitel ten .
Zdvodnn je, e v potrubch kruhovho prezu je plocha stny potrub, na n psob
tec smykov napt, nejmen a zrove disipativn sekundrn pn proudn
v proudu nejmn intenzivn [9].


2.2 Reynoldsovo slo

Velmi dleitm parametrem je Reynoldsovo slo Re, kter vyjaduje vliv
vnitnho ten v dsledku viskozity dan kapaliny pi proudn. Je to pomr
dynamickch sil k silm viskznm.

Rc =
:
s

h
v

11
(2.2.1)
Kde: v
s
. je stedn rychlost v profilu [m.s
-1
]
D
h
hydraulick prmr (charakteristick rozmr prtonho profilu) [m]
.. souinitel kinematick viskozity [m
2
.s
-1
]

Bylo dokzno, e optimln rychlost proudn kapaliny vzhledem k tecm
ztrtm a cen potrub je : = u,S 1,S m s
-1
. Souinitel kinematick viskozity pro
vodu z vodovodn st o teplot t = 12C je v = 1,24 1u
-6
m
2
s
-1
. Nyn lze pro
nmi navren prmr potrub dopotat Reynoldsovo slo.
Zvislost koeficientu ten na Reynoldsov sle Re vyjaduje Nikuradseho
diagram, kter ukazuje jednotliv oblasti laminrnho a turbulentnho proudn zaloen
na men v umle zhotovenm drsnm potrub. Stejn je sestaven i Moodyho diagram
vytvoen pomoc men v reln vyrobenm potrub.
Pro pesn uren koeficientu ten vak tyto diagramy nejsou vhodn, a proto
vznikla ada empirickch vztah mnoha autor. Nejastji pro hydraulick systmy
typ vodnch elektrren, erpacch stanic a podobn. Nikuradseho diagram a Moodyho
diagram jsou zobrazeny v logaritmickch souadnicch log (), log (Re).
K uren oblasti laminrnho a turbulentnho proudn a pro vymezen hranice mezi
tmito dvma typy se pouv kritick hodnota Reynoldsova sla Re
k
.
Pro vechny Newtonsk kapaliny plat, e kritick hodnota Reynoldsova sla Re
k
je
piblin rovna
Rc
k
~2S2u
(2.2.2)
je zejm, e pokud je
Rc < Rc
k

(2.2.3)
pohybujeme se v oblasti laminrnho proudn a je-li
Rc
k
< Rc
(2.2.4)
jedn se o oblast turbulentnho proudn.
Hranice mezi pechodem z laminrnho na turbulentn proudn nen zcela pesn
definovna a jsme schopni ji umle ovlivnit. Obvykle le v rozmez Reynoldsova sla
1000 a 10000.

12
2.3 Kriterijn diagram a reimy turbulentnho proudn

Dleitm pojmem pi tecch ztrtch je Laminrn podvrstva. Laminrn
podvrstva je velmi mal oblast kolem stny potrub. Pechod z laminrn podvrstvy do
turbulentnho jdra se oznauje jako pechodov vrstva. Obvykl tlouka laminrn
podvrstvy je nkolik destek mikron. Ten je zde pouze viskzn.
Vyuitm kriterijnho diagramu lze nyn urit charakter turbulentnho proudn.
Pro uren hranice mezi reimy turbulentnho proudn, kriterijnho diagramu platnho
pro prmyslov potrub vodnch elektrren, erpacch stanic a jinch potrubnch
systm s vodou se pouil vztah podle Krmna, vyjadujc tlouku laminrn
podvrstvy [1, str. 106].
o =
S2,S
h
Rc z

(2.3.1)
Pomoc kriterijnho diagramu rozliujeme ti reimy turbulentnho proudn:
1. reim turbulentnho proudn v hydraulicky hladkm potrub, kde je ten
zvisl pouze na Reynoldsov sle. Proto jsou vzorce pro vpoet koeficientu
ten funkc pouze Re. [=f(Re)]
2. reim turbulentnho proudn v pechodov oblasti, kde je ten zvisl na
Reynoldsov sle, a zrove na drsnosti k
r
. [=f(Re,kr)]
3. reim turbulentnho proudn v hydraulicky drsnm potrub, kde je ten
zvisl u pouze jen na relativn drsnosti k
r
. [=f(kr)] Vka nerovnost je
vy ne mezn vrstva.

Pro hranice mezi jednotlivmi reimy plat:
Hranice A mezi 1. a 2. reimem turbulentnho proudn je popsna vtahem
Rc
A
=
6,S
k

z

(2.3.2)
Je vyjdenm Krmnovi podmnky (2.3.3), e tlouka laminrn podvrstvy
minimln ptinsobn pevyuje absolutn hodnotu stedn vky nerovnost stn
potrub k, piem nad touto hranic se jedn o oblast hydraulicky hladkho potrub.
o = S k
(2.3.3)
13
Hranice B mezi 2. a 3. reimem turbulentnho proudn je popsna vztahem
Rc
B
=
19S
k

z
= Su Rc
A

(2.3.4)
kter byl uren za podmnky, e tlouka laminrn podvrstvy je maximln
estinsobn ni ne absolutn hodnota stedn vky nerovnost stn potrub k,
piem pod touto hranic se jedn o oblast hydraulicky drsnho potrub.

Relativn drsnost k
r
je vyjdena jako pomr absolutn drsnosti k [mm] a
hydraulickho prmru D
h
[mm]
k

=
k

h

(2.3.5)
Absolutn drsnost je drsnost vnitnch stn potrub, kter jsou v interakci s proudc
kapalinou a je dna stedn vkou nerovnost k [mm]. Je zvisl na materilu a
kvalit vnitnch stn. Nkolik hodnot absolutnch drsnost pro rzn materily je
uvedeno v tabulce 1.

materil potrub kvalita vnitnch stn k (mm)
ocel nov, vyitn a naten
sten zrezavl
zrezavl po delm provozu
0,1
0,35 0,4
1,2 3,0
litina nov
sten zrezavl
0,5 1,0
a 1,5
beton ocelov bednn
devn bednn
0,5 1
1 3
Tab. 1 Absolutn drsnosti potrub rznch materil a kvality

Jako hydraulicky hladk potrub lze uvaovat potrub vyrbn jako technicky hladk,
z materil: sklo, mosaz, m, hlink a plasty.
Je teba uvit, e s asem pouvn hydraulickch systm dochz ke strnut
potrub. Strnut potrub je zpsobeno rozruovnm povrchu stn unenmi sticemi,
usazovnm suspendovanch a rozputnch ltek a inkrustac potrub vyluovnm
zejmna vpennch sol [9]. V [5] je uvedeno, e pro star ocelov potrub se
doporuuje zvtit ztrty tenm vynsobenm koreknm souinitelem m.
m = c
ut

(2.3.6)
14
kde: e je zklad pirozenho logaritmu c = 2,718, a je souinitel agresivnosti vody:
pro istou vodu: o = u,u1u
pro agresivn vodu: o = u,u1S
t je st resp. doba pouvn potrub, vyjden potem rok. Tmto souinitelem
potom vynsobme ztrtovou mrnou energii Y
zt
.
Pokud jsou drsnostn vnlky utopeny pod hranic laminrn podvrstvy a
neovlivuj rychlostn profil, tak se jedn o turbulentn proudn v hydraulicky hladkm
potrub. Jestlie drsnostn vnlky zasahuj a do pechodov vrstvy, tak naruuj
rychlostn profil v laminrn podvrstv a vznik turbulentn proudn v pechodov
oblasti. Poslednm ppadem je, e drsnostn vnlky zasahuj a do turbulentnho
jdra proudu a neumouj vznik laminrn podvrstvy, pak dochz k turbulentnmu
proudn v drsnm potrub. Lze tedy ci, e souinitel ten zvis na tvaru
rychlostnho profilu u stn potrub. Neboli na interakci velikost drsnostnch vstupk a
tloukou laminrn podvrstvy [11].

2.4 Souinitel ten

Souinitel ten vyjaduje mr pemny mechanick energie na teplo.
Je definovn vztahem:
z =

1
8
p :
2

(2.3.1)
Lze jej urit experimentln pomoc Bernoulliho rovnice aplikovan na rovn sek
potrub nemnnho prezu mezi body 1 a 2. Z Bernoulliho rovnice vyplv, e v bod
2 dojde k poklesu statickho tlaku na men hodnotu ne v bod 1. Proudnm skuten
(viskzn) kapaliny se na stnch potrub vytvo smykov napt, kter lze popsat
vztahem,
=
R
2

p
1
-p
2
I

(2.3.2)
kde
p
1
- p
2
I

pedstavuje tlakov spd mezi menmi body 1 a 2.
15
Dosazenm vztahu (2.3.2) do (2.3.1) dostaneme:

z =

1
2
p :
2

p
1
- p
2
I

(2.3.3)
Ve vztahu (2.3.3) se nyn vyskytuj pouze snadno miteln veliiny, pomoc kterch
spoteme souinitel ten pro rovinn sek potrub mezi body 1 a 2. Dosazenm do
Darcy-Weisbachova vztahu jsme schopni urit celkovou ztrtovou mrnou energii pro
dan sek.
Protoe by v inenrsk praxi pi nvrhu potrubnch systm bylo dosti obtn
takto experimentln urovat souinitel ten pro vechny seky, vyuvaj se vpoty
pomoc vztah odvozench pro laminrn proudn a ti reimy turbulentnho proudn.
16
3 Historie Moodyho a Nikuradseho diagramu

Deset let ped Lewisem F. Moodym publikoval R. J. S. Pigott v roce 1934
diagram pro souinitel ten obsaen ve vztahu pro vpoet dlkovch ztrt. Tento
diagram ml stejn souadnice jako diagram L. F. Moodyho a byl v t dob povaovn
za velmi praktick. Proto byl publikovn v mnoha odbornch textech. Piggotuv diagram
byl zaloen na analze piblin 10.000 experiment pro rzn povrchy. Dalm
vvojem se ale prokzala jeho nepesnost. Ve stejnm roce zveejnil J. Nikuradse sv
experimenty s umlou drsnost. Sestrojil svj vlastn diagram zvislosti souinitele ten
na Reynoldsov sle s obma souadnicemi v logaritmickm mtku. Vechny tyto
vzkumy ale nedokzaly objasnit, jak je to s mstem pechodu mezi oblast hydraulicky
hladkho potrub a oblast hydraulicky drsnho potrub. V Nikuradseho diagramu je tato
oblast tvoena nhlmi poklesy kivek pro rzn stupn drsnost. Tyto zvraty se ukzaly
s pozdjm vzkumem jako neadekvtn, protoe neodpovdaly pokusm provedenm
v pirozen vyrobench potrubch. Stejn tak nebyly tyto poklesy v prbhu kivek
zaznamenny ani R. J. S. Pigottem.
V roce 1937 byla dky C. F. Colebrookovi ve spoluprci s C. M. Whitem
vytvoena funkce, kter dala praktick prbh kivek v pechodov oblasti. H. Rousem
bylo dokzno, e tato funkce dv uspokojiv hodnoty v porovnn s aktulnm
menm v mnoha bn prodvanch potrubch s opracovanm povrchem. V listopadu
1944 publikoval profesor Lewis Moody z Princetonsk univerzity lnek, ve kterm
zveejnil svj diagram (Moodyho diagram). Ten byl mnohem konzervativnj, ne jak
pouil R. J. S. Piggot a vyuval funknho vztahu odvezenho C. F. Colebrookem a C.
M. Whitem k peklenut mezery mezi oblastmi hydraulicky hladkho a hydraulicky
drsnho turbulentnho proudn. Kivky souinitele ten byly vykresleny
v logaritmickch souadnicch v zvislosti na Re sle pro adu hodnot relativnch
drsnost. Moodyho diagram me bt rozdlen do ty oblast. Prvn oblast je oblast
laminrnho proudn, kde je jedin kivka popsna Hagen-Poiseuilleovm zkonem
pro vpoet souinitele ten :
z =
64
Rc

(3.1)
Oblast mezi Reynoldsovm slem 2000 a 3000, ppadn a 4000 se nazv kritick
zna. Zde nen hodnota souinitele ten definovna a v originlnm Moodyho diagramu
17
je oblast vyznaen rafami. Pokud je ve vstupujc tekutin rozdln turbulence, tak je
proudn v kritick zn spe pulzujc ne ustlen. Tyto siln poten turbulence se
mohou rozit a k oblasti s Reynoldsovm slem 1200. Nad hodnotou Reynoldsova
sla 3000 respektive 4000 jsou podmnky opt ustlen. Zde meme rozliit dv
oblasti. Pechodov oblast turbulentnho proudn a turbulentn proudn v hydraulicky
drsnm potrub. Pechodovou oblast tvo kivky, kter se prodluuj smrem vzhru ke
kivce pro dokonale hladk potrub. L. F. Moody ve sv prci uvd, e kivky pro
dokonale hladk proudn jsou popsny vztahem:
1
z
= 2 log
Rc z
2,S1

(3.2)
V pechodov oblasti jsou kivky popsny Colebrookovou funkc:
1
z
= -2 log _
k
S.7u6S
+
2,S226
Rc z
]
(3.2)
Tyto kivky jsou asymptotick s jednm koncem na kivce hydraulicky hladkho potrub
a s druhm koncem v oblasti hydraulicky drsnho potrub. Ve skutenosti kivky
konverguj velice rychle ke svm hranicm. Nalevo se sbhaj s kivkou hydraulicky
hladkho potrub a na prav stran se nerozeznateln spoj s konstantnmi kivkami
hydraulicky drsn oblasti [6]. Jak je patrn z Obr. 1 kivky hydraulicky drsnho potrub
a kivky hydraulicky drsnho potrub tvo celistvou kivku. Proto je dleit
v diagramu rozliit hranici pechodu proudn z pechodov oblasti do oblasti
turbulentnho proudn. Tuto hranici lze vyjdit pomoc vzorce [11]
Rc =
2uu
z


k

(3.3)

18

Obr. 1 Moodyho diagram
1


3.1 Vznik Colebrook-Whiteovy rovnice

Coolebrook-Whiteova rovnice popisujc nejenom pechodovou oblast
turbulentnho proudn, ale i oblast hydraulicky hladkho a hydraulicky drsnho
potrub, se skld ze dvou rovnic. Prvn je rovnice pro zcela vyvinut turbulentn
proudn v hydraulicky hladkm potrub, kterou navrhl Nikuradse a ovil tak
Prandtlovu teorii.
1
z
= 2 log(Rc z) - u,8
(3.1.1)
Druh rovnice, kterou jako prvn odvodil Von Karman a pozdji byla podloena
Nikuradseho experimenty, je pro reim turbulentnho proudn v hydraulicky drsnm
potrub.
1
z
= 2 log _

k
] + 1,74
(3.1.2)

1
dostupn z:
https://engineering.purdue.edu/AAE/Academics/Courses/aae333l/Reynolds%20Pipe%20Flow/moody.si.pdf
19
Slouenm rovnic (1) a (2) zskme vslednou rovnici Colebrook-White:
1
z
= -2 log _
k

,
S,7u6S
+
2,S226
Rc z
_
(3.1.3)
Rovnice (3.1.3) byla dlouhou dobu standardem pro urovn souinitele ten, pestoe
je rovnice v implicitnm tvaru a byl vyadovn iteran vpoet.
V roce 1965 zveejnila americk spolenost Bureau of Reclamation velk mnostv dat
z bn vyrbnch potrub. Potrub byla z betonu, deva a oceli. Nkter ocelov
potrub byla na vnitnm povrchu opatena zaoblenmi vstupky ve tvaru ntovch
hlav. Zznam ukazuje, e nkter z tchto dat nemou bt popsna Colebrook-
Whiteovou rovnic.
Navc nkolik z vzkumnch pracovnk zjistilo, e Colebrook-Whiteova rovnice
je neadekvtn pro potrub s prmrem menm ne 2,5mm. Hodnota souinitele ten
odvozenho z laboratornch zznam kles s rostoucm Reynoldsovm slem a k jist
kritick hodnot, zatmco hodnota souinitele ten vypotena z Colebrook-Whiteovy
rovnice, m tendenci bt konstantn pi zvtujcm se Reynoldsov sle.
M. V. Zagarola (1996) zaznamenal, e Prandtlv zkon popisujc proudn
v hydraulicky hladkm potrub nen pesn pro vysok hodnoty Reynoldsova sla a
proto Colebrook-Whitev vztah, kter je na Prandtlov zkon zaloen, tak nen pro
vysok hodnoty Reynoldsova sla zcela pesn [7],[8].

3.2 Nikuradseho diagram

Nikuradseho diagram byl vytvoen J. Nikuradsem v roce 1933. Diagram byl
sestaven na zklad vsledk men proudn kapaliny (vody) v sklennch potrubch.
Nikuradse provedl men pro oblast laminrnho a turbulentnho proudn. Jednotliv
typy potrub o rznch drsnostech byly vytvoeny nalepenm psku o homogenn
velikosti stic na vnitn stny sklennho potrub. Samotn sklenn potrub bylo
povaovno za hydraulicky hladk a dalch est men bylo provedeno pro hodnoty
pomr:
r
k
= 1S; Su,6; 6u; 126; 2S2; Su7
20
Kde k je prmrn hodnota absolutn drsnosti a r je polomr potrub. Pomr

k
lze
jednodue pevst na hodnotu relativn drsnosti k
r
. Nikuradse provedl men pro
hodnoty Reynoldsova sla v rozmez cca 4000 a 1000000 [3].

Obr. 2 Nikuradseho diagram
2


2
NIKURADSE, J.: Laws of flow in rough pipes. Washington 1950. Pel. z: Strmungsgesetze in rauhen ohren. Berlin
1933
21

4 Pehled vzorc pro vpoet souinitele ten

a) laminrn proudn: Hagen-Poiseuille
z =
64
Rc

(4.1)
Protoe se v bnch inenrskch aplikacch (pivade vodnch elektrren, potrubn
systmy erpacch stanic, vodovodn st) nesetkme s laminrnm proudnm, m
vznam se zabvat pouze vpoty koeficientu ten pro turbulentn typ proudn.


4.1 Vztahy pro vpoet souinitele ten turbulentnho proudn
v oblasti hydraulicky hladkho potrub [2]

Blasius: Pro Rc < 1u
5

z = u,S164 Rc
-0,25

(4.1.1)
Lees: Pro Rc < 1S 1u
6

z = u,uu714 +u,61 Rc
-0,35

(4.1.2)
Drew: Pro Rc < 1u
6

z = u,uuS6 +u,S Rc
-0,32

(4.1.3)
Herman: Pro Rc < 1u
8

z = u,uuS4 + u,S9S Rc
-0,3

(5.1.4)
Prandtl-Karmn:
1
z
= 2 log _
Rc z
2,S1
_
(4.1.5)
z = (1,8 log(Rc) - 1,S)
-2
(4.1.6)
Konakov:
22
z = u,Su9 _log _
Rc
7
]_
-2

(4.1.7)
Nikuradse:
z = u,uuS2 + u,221 Rc
-0,237

(4.1.8)


4.2 Vztahy pro vpoet souinitele ten v pechodov oblasti
turbulentnho proudn [2], [8]

Altul (A): Pro Re > 4uu B k
z = u,11 _
k

+
68
Rc
]
0,25

(4.2.1)
Altul (B):
z = _-1,8 log _
k
1u
+
7
Rc
]_
-2

(4.2.2)
Colebrook-White (1937):
1
z
= -2 log _
2,S226
Rc z
+
k
S,7u6S
]
(4.2.3)
Frenkel:
1
z
= -2 log _
k
S,7
+ _
6,81
Rc
]
0,9
_
(4.2.4)

Moody: Pro Rc 4 1u
3

z = u,uuSS _1 + _2 1u
4
k

+
1u
6
Rc
_
1
3
_
(A) (4.2.5)
23
z = u,2S _log _
1S
Rc
+
k
S,7
]_
-2

(B) (4.2.6)


Swamee a Jain (1976): Pro Suuu Rc 1u
7
a u,uuuu4 k u,uS
z =
u,2S
jlog [
k
S,7
+
S,74
Rc
0,9
[
2

(4.2.7)

4.3 Vztahy pro vpoet souinitele ten v oblasti hydraulicky
drsnho potrub [2]

Colebrook-White: Pro Rc > 1u
3
k
z = u,2S_log _S,71S

k
]_
-2

(4.3.1)
Nikuradse:
1
z
= -2 log
k
S,71

(4.3.2)
Schifrinson: Pro Rc > 1,2S k
z = u,11 _

k
]
-0,25

(4.3.3)
Teplov:
z = _1,8 log _

2 k
] + 2,19_
-2

(4.3.4)




24
4.4 Univerzln vztahy pro vpoet souinitele ten ve vech
tech oblastech turbulentnho proudn [8], [12]

Barr (1981):
1
z
= -2 log
`

k
S,7
+
4,S18 log [
Rc
7

Rc _1 +
Rc
0,52
29
[
k

0,7
_
/

(4.4.1)
Haaland (1983):
1
z
= -1,8 log __
k
S,7
]
1,11
+
6,9
Rc
_
(4.4.2)
Chen (1979):
1
z
= -2 log _
k
S,7u6S
-
S,u4S2
Rc
log __
1
2,82S7
] _
k

]
1,1098
+
S,8Su6
Rc
0,8981
__
(4.4.3)


Churchill (1977):
z = 8 __
8
Rc
]
12
+ (A + B)
-
3
2
_
1
12

A = _-2 ln
`

_
[
k

S,7
_ +_
7
Rc
]
0,9
/

_
16

B = _
S7SSu
Rc
]
16

(4.4.4)
Manadilli (1997):
1
z
= -2 log _
k
S,7
+
9S
Rc
0,983
-
96,82
Rc
]
(4.4.5)

25
Romeo a kolektiv (2002):
1
z
= -2 log _
k
S,7u6S
-
S,u272
Rc
A]
A = log _
k
S,827
-
4,S67
Rc
log __
k
7,7918
]
0,9924
+ _
S,SS26
2u8,81S + Rc
]
0,9345
__
(4.4.6)
Round (1980):
1
z
= -1,8 log _u,27
k

+
6,S
Rc
]
(4.4.7)
Serghide:
z = _A - _
(B -A)
2
(C - 2B + A)
__
-2

A = -2 log _
k
S,7
+
12
Rc
]
B = -2 log _
k
S,7
+
2,S1 A
Rc
]
C = -2 log _
k
S,7
+
2,S1 B
Rc
]
(4.4.8)

Zigrang a Sylvester (1982) (4uuu < Rc < 1u
8
):
1
z
= -2 log _
k
S,7
-
S,u2
Rc
log _
1
S,7
_
k

] -
S,u2
Rc
log _
k
S,7
+
1S
Rc
]]_
(4.4.9)

26
5 Porovnn vztah pro vpoet souinitele ten
s Nikuradseho diagramem

Jednm z hlavnch tmat praktick sti prce je porovnn hodnot souinitele
ten vypotench pomoc jednotlivch vztah s experimentln odmenmi daty
v Nikuradseho diagramu.
Protoe byl Nikuradseho diagram vytvoen na zklad uml drsnosti, nelze
vypoten hodnoty v pechodov oblasti turbulentnho proudn s tmto diagramem
porovnvat (viz kap. 3). Naopak k porovnn hodnot vypotench pro oblast
hydraulicky hladkho potrub lze diagram vyut velice dobe. Zde je toti souinitel
ten zvisl pouze na hodnot Re, nikoliv na relativn drsnosti povrchu potrub. Stejn
tak meme porovnvat hodnoty vypoten pro oblast turbulentnho proudn
v hydraulicky drsnm potrub, kde je hodnota souinitele ten nezvisl na hodnot Re
a v Nikuradseho diagramu m pmkov tvar rovnobn s horizontln osou hodnot
Reynoldsova sla.
Pechodovou oblast turbulentnho proudn je teba urit pomoc Moodyho
diagramu, kter je zaloen na men v prmyslov vyrbnch potrubch a pechodov
oblast je zde eena s vyuitm Colebrook-Whiteovy rovnice.


5.1 Postup vpotu

Vpoty vech vztah a jejich vykreslen do Nikuradseho diagramu byly provedeny
pomoc programu Maple a Excel. Nikuradseho diagram byl vykreslen na zklad
hodnot souinitele ten a Reynoldsovch sel uvedench v Nikuradseho zprv [3].
Porovnn pesnosti vpotu jednotlivch vztah vi hodnotm v Nikuradseho
diagramu bylo provedeno pomoc vpotu prmrn absolutn odchylky. Jako nejlep
vzorec pro vpoet souinitele ten byl zvolen ten, kter ml nejmen absolutn
odchylku v uvaovan oblasti.



27
5.2 Porovnn vztah pro vpoet souinitele ten v oblasti
hydraulicky hladkho potrub

Seazen dle pesnosti sestupn na zklad vpotu prmrnch absolutnch odchylek
vypotench dat pomoc jednotlivch vztah s experimentlnmi daty z Nikuradseho
diagramu.
1) Drew (4.1.3)
2) Blasius (4.1.1)
3) Lees (4.1.2)
4) Konakov, explicitn forma (4.1.7)
5) Prandtl-Krmn explicitn forma (4.1.6)
6) Herman (4.1.4)
7) Nikuradse (4.1.8)
Hodnoty prmrnch absolutnch odchylek jsou uvedeny v tabulce 2.
Autor Prmrn absolutn odchylka
Drew 0,006239802
Blasius 0,00678861
Lees 0,007792134
Konakov 0,010694329
Prandtl-Krmn 0,013525737
Herman 0,017147709
Nikuradse 0,042440381
Tab. 2 Prmrn absolutn odchylka Hydraulicky hladk potrub


5.3 Porovnn vztah pro vpoet souinitele ten v pechodov
oblasti turbulentnho proudn

Frenkel (4.2.4) dobe pouiteln pro cel rozsah relativnch drsnost
Altul (A) (4.2.1) nepesn, v omezen me pouiteln v rozmez relativnch drsnost
k

= u,uu2 o u,u7
Altul (B) (4.2.2) velmi nepesn, nevhodn pro vpoet
Colebrook-White (4.2.3) velmi dobe pouiteln, referenn vztah pro porovnn
ostatnch vzorc pro pechodovou oblast, viz kapitola 3 - Moodyho diagram
28
Moody (A) (4.2.5) nepesn, v omezen me pouiteln v rozmez relativnch drsnost
k

= u,uu4 o u,u1
Moody (B) (4.2.6) velmi dobe pouiteln
Swamee-Jain (4.2.7) dobe pouiteln pro cel rozsah relativnch drsnost

Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,033333333 Frenkel 0,000896226
Swamee-Jain 0,001081789
Moody (B) 0,001304404
Moody (A) 0,006544329
Altsul (B) 0,008728066
Altsul (A) 0,013197568
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,016339869 Swamee-Jain 0,000684224
Frenkel 0,000746542
Moody (B) 0,001200073
Moody (A) 0,002069933
Altsul (B) 0,004661744
Altsul (A) 0,006209741
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,008333333 Moody (A) 0,000349684
Frenkel 0,000622278
Swamee-Jain 0,000709225
Moody (B) 0,001102753
Altsul (B) 0,002523216
Altsul (A) 0,002876914
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,003968254 Frenkel 0,00029517
Swamee-Jain 0,000349849
Moody (B) 0,000364975
Moody (A) 0,000575116
Altsul (A) 0,000801209
Altsul (B) 0,001451082
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,001984127 Moody (B) 0,000018216
Altsul (A) 0,000092910
Frenkel 0,000140186
Swamee-Jain 0,000160559
Moody (A) 0,000789362
Altsul (B) 0,0083392
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,000986193 Altsul (A) 0,000071910
29
Moody (B) 0,000102564
Frenkel 0,000110191
Altsul (B) 0,000375413
Moody (A) 0,000612969
Swamee-Jain 0,000137005
Tab. 3 Prmrn absolutn odchylka Pechodov oblast turbulentnho proudn

5.4 Porovnn vztah pro vpoet souinitele ten v oblasti
hydraulicky drsnho potrub

Colebrook-White (4.3.1) velmi dobe pouiteln
Lze ovit, e rovnice (4.3.1) uveden v (2, str. 93) je stejn, pouze v jinm tvaru jako
Nikuradseho vztah (4.3.2).
1
z
= -2 log _
k
S,71
]
(4.3.1)
1
-2 log [
k
S,71

= z
(4.3.2)
_
-u,S
log [
k
S,71

_
2
= z = z = u,2S_log _S,71S
J
k
]_
-2


To znamen, e ob rovnice jsou ekvivalentn a dvaj stejn vsledky.
Schifrinson (4.3.3) velmi nepesn, nepouiteln
Nikuradse (4.3.2) velmi dobe pouiteln pro cel rozsah relativnch drsnost
Teplov (4.3.4) nepesn, s omezenm pouiteln v rozmez relativnch drsnost k
r
=
0,002 a 0,007, nejpesnj z uvedench vzorc pro hydraulicky drsn potrub s
relativn drsnost k

= u,uuS9682S4 (viz graf . 4, ploha B).

Pesnost jednotlivch vztah lze vyjdit pomoc prmrn absolutn odchylky
vypotench hodnot od namench, tak jak je uvedeno v tabulce. Jednotliv vztahy
jsou pro 6 rznch relativnch drsnost seazeny sestupn od nejmen hodnoty
k nejvt.

30
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
kr=0,03333333 Colebrook-White 0,000485823
Teplov 0,006220802
Schifrinson 0,013127758
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
kr=0,016339869 Colebrook-White 0,000430465
Schifrinson 0,005976934
Teplov 0,005976934
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
kr=0,00833333 Colebrook-White 0,000276763
Teplov 0,001207297
Schifrinson 0,002384503
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
kr=0,03968254 Teplov 0,000152239
Colebrook-White 0,000253261
Schifrinson 0,0046156
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
kr=0,001984127 Colebrook-White 0,000177009
Teplov 0,000218874
Schifrinson 0,000234876
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
kr=0,000986193 Schifrinson 0,000111066
Colebrook-White 0,000167818
Teplov 0,000686223
Tab. 4 Prmrn absolutn odchylka Hydraulicky drsn potrub


5.5 Porovnn vztah pro vpoet souinitele ten
pouitelnch pro vechny reimy turbulentnho proudn

Barr (4.4.1) velmi pesn pro vpoet v pechodov oblasti turbulentnho proudn
Haaland (4.4.2) velmi pesn v oblasti hydraulicky drsnho potrub pro relativn
drsnost k

= u,u1 o u,uS
Chen (4.4.3) dobe pouiteln v pechodov oblasti turbulentnho proudn
Churchil (4.4.4) zajmav ale ne moc pesn vztah ec i pechod z laminrnho do
turbulentnho proudn
Manadilli (4.4.5) pouiteln pouze v oblasti hydraulicky hladkho potrub
Romeo (4.4.6) velmi pesn pro vpoet v pechodov oblasti turbulentnho proudn
31
Round (4.4.7) velmi nepesn vztah pi vpotu ve vech oblastech
Serghide (4.4.8) dobe pouiteln v pechodov oblasti turbulentnho proudn
Zigrang a Sylvestr (4.4.9) dobe pouiteln v pechodov oblasti turbulentnho
proudn

5.5.1 Vpoet v oblasti hydraulicky hladkho potrub

Autor Prmrn absolutn odchylka
Romeo 0,010592136
Manadili 0,011042588
Serghide 0,011044877
Chen 0,011105504
Barr 0,011122454
Churchill 0,011159454
Zigrang a Sylvestr 0,011342933
Haaland 0,012344093
Round 0,018563954
Tab. 5 Prmrn absolutn odchylka, vztahy pro vechny oblasti hydraulicky hladk
potrub

5.5.2 Vpoet v pechodov oblasti turbulentnho proudn

Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,033333333 Chen 0,0000604313
Romeo 0,0000681782
Serghide 0,00009821
Barr 0,00010284
Zigrang a Sylvester 0,000129134
Haaland 0,000358373
Manadilli 0,000828022
Churcill 0,005884653
Round 0,013716941
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,016339869 Barr 0,000040716
Romeo 0,000490755
Chen 0,0000527923
Serghide 0,0000614694
Zigrang a Sylvester 0,000108194
Haaland 0,000218531
Manadilli 0,000673199
Churcill 0,003628448
32
Round 0,00990646
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,008333333 Romeo 0,0000395767
Serghide 0,0000404671
Chen 0,0000586251
Barr 0,0000625338
Zigrang a Sylvester 0,0000954259
Haaland 0,000135554
Manadilli 0,000549667
Churcill 0,002498518
Round 0,007338432
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,003968254 Romeo 0,0000276328
Barr 0,000027806
Serghide 0,0000286369
Haaland 0,0000491629
Zigrang a Sylvester 0,0000543931
Chen 0,00000557398
Manadilli 0,000326118
Churcill 0,000346225
Round 0,005756849
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,001984127 Barr 0,0000147222
Romeo 0,0000152762
Serghide 0,0000189565
Zigrang a Sylvester 0,0000237948
Chen 0,0000403396
Haaland 0,0000635747
Churcill 0,000149644
Manadilli 0,000181735
Round 0,00506238
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,000986193 Barr 0,0000109183
Romeo 0,000015014
Serghide 0,0000162054
Zigrang a Sylvester 0,0000230344
Chen 0,0000479442
Haaland 0,0000790744
Churcill 0,000133507
Manadilli 0,000170077
Round 0,003956164

Tab. 6 Prmrn absolutn odchylka, vztahy pro vpoet souinitele ten
v pechodov oblasti turbulentnho proudn

33
5.5.3 Vpoet v oblasti hydraulicky drsnho potrub

Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,03333333 Haaland 0,000289207
Manadilli 0,000324953
Zigrang a Sylvester 0,000330287
Serghide 0,000330305
Churchill 0,000334291
Barr 0,000348627
Romeo 0,000358374
Chen 0,0035737
Round 0,013717017
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,016339869 Haaland 0,000362886
Serghide 0,000381749
Zigrang a Sylvester 0,000381929
Barr 0,000387819
Romeo 0,000388059
Chen 0,000389427
Churchill 0,000423207
Manadilli 0,000431792
Round 0,010513419
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,008333333 Barr 0,000335645
Manadilli 0,000341109
Chen 0,000344321
Serghide 0,000351082
Zigrang a Sylvester 0,000351147
Haaland 0,000382366
Churchill 0,000397551
Romeo 0,000412363
Round 0,0085018
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,003968254 Barr 0,000443207
Romeo 0,000454277
Chen 0,00046262
Serghide 0,000467469
Zigrang a Sylvester 0,000467594
Haaland 0,000503412
Churchill 0,000539712
Manadilli 0,000560034
Round 0,007021026
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
34
0,001984127 Barr 0,000238235
Romeo 0,000244045
Serghide 0,00025195
Zigrang a Sylvester 0,000252167
Chen 0,000254446
Haaland 0,000267838
Churchill 0,000328539
Manadilli 0,000346127
Round 0,005603503
Relativn drsnost Autor Prmrn absolutn odchylka
0,000986193 Barr 0,000521166
Haaland 0,000524347
Romeo 0,000525292
Serghide 0,000531435
Zigrang a Sylvester 0,000531874
Chen 0,000542262
Churchill 0,000615163
Manadilli 0,000631648
Round 0,004929198

Tab. 7 Prmrn absolutn odchylka, vztahy pro vpoet souinitele ten pouiteln
pro vechny ti oblasti turbulentnho proudn

35
6. Zhodnocen vpotov nronosti vztah pro uren
souinitele ten

Oblast hydraulicky hladkho potrub
Uveden vzorce pro oblast hydraulicky hladkho potrub nejsou nijak zvlt
nron na vpoet. Pouze implicitn formu vzorce Prandtl-Karmn (4.1.5) je teba eit
iteranm vpotem. Nejpouitelnjm vzorcem pro rychl vpoet je vztah Blasius
(4.1.1), kter obsahuje nejmn selnch len.

Pechodov oblast turbulentnho proudn
Pechodov oblast se vyznauje nejrozvinutjmi vztahy pro vpoet souinitele
ten. Vzorce mus obsahovat jak Reynoldsovo slo, tak hodnotu relativn drsnosti.
Jako nejpjemnj vzorec k vpotu lze povaovat vztah Altul (A) (4.2.1). Tento
vztah ovem nepin pesn vsledky pi vpotu. Dobe pouiteln a pesn vztah je
Swamee-Jain (4.2.7)

Oblast hydraulicky drsnho potrub
Pro vpoet v oblasti hydraulicky drsnho potrub je z hlediska vpotov
nronosti nejpijatelnj vztah Schifrinson (4.3.3), obsahujc krom relativn drsnosti
pouze dva seln leny. Bohuel nen nejpesnj, proto je lep pout vztah
Colebrook-White (4.3.1) resp. Nikuradse (4.3.2) obsahujc logaritmick len.

Vztahy pouiteln pro vechny oblasti
Tyto vztahy pat k nejsloitjm na vpoet. Mus obsahovat Reynoldsovo slo i
relativn drsnost a v mnoha ppadech nkolikrt v podob doplujcch len.
Nejpijatelnjm vztahem by mohl bt Haaland (4.4.2), je ovem oproti jinm vzorcm
nepesn. Vztahy Barr (4.4.1) a Romeo (4.4.6) jsou jedny z nejpesnjch pro vpoet,
ale tak velmi rozvinut a ne zrovna pohodln pro bn pouit.


36
7. Uren selnch koeficient vzorce pro vpoet
souinitele ten v oblasti hydraulicky hladkho
potrub pomoc Gauss-Newtonovy metody

Dky nov vytvoen procedue v programu Maple uren pro vpoet koeficient
regresn funkce Gauss-Newtonovou metodou, lze zpesnit seln koeficienty vztah
pro vpoet souinitele ten v oblasti hydraulicky hladkho potrub. Tuto proceduru
vytvoil doc. RNDr. Stanislav Barto, CSc z Mendelovy zemdlsk a lesnick
univerzity v Brn.

Vztahy Balsius (4.1.1), Lees (4.1.2), Drew (4.1.3), Herman (4.1.4) a Nikuradse (4.1.8)
mohou bt vechny zapsny obecnm vzorcem
z(Rc) = o +
b
Rc
n

(7.1)
Li se pouze hodnotami exponentu n. Nen proto nutn mezi nimi rozliovat.
Po devtikrokov iteraci dojdeme k vslednm hodnotm selnch koeficient a vzorci
ve tvaru:
z = u,uuS7uSu64492uSS228S9181uu8 +
u,48Su6786u17967S887S27S77
Rc
0,317456854649539279340969

(7.2)
Takto vypoten souinitel ten je pesnj ne pomoc dosud nejpesnjho vztahu
Drew (4.1.3)
Protoe by nebylo vhodn pi bnm vpotu pouvat takto rozvinut vztah, lze ho
upravit zkrcenm selnch koeficient na pt respektive tyi desetinn msta.
z = u,uuS71 +
u,48S1
Rc
0,3175

(7.3)
Tento upraven vztah si dovolm, s pihldnutm k autorovi, ze kterho vzeel a
autorovi kter ho upravil, pojmenovat Drew-Barto.

Autor Prmrn absolutn odchylka
Drew-Barto 0,005955858
Drew 0,006239802
Tab. 8 Prmrn absolutn odchylka vztahu Drew-Barto
37
8. Zvr

Hlavnm clem tto prce bylo vytvoit co nejvt komplet dostupnch vzorc
pro vpoet souinitele ten turbulentnho proudn ve vech tech oblastech oblasti
hydraulicky hladkho potrub, pechodov oblasti a oblasti hydraulicky drsnho potrub.
Dle bylo provedeno vzjemn porovnn vztah podle pesnosti vpot, zhodnocen
vpotov nronosti a doporuen tch nejpesnjch pro budouc vpoty souinitele
ten pi nvrhu hydraulickch systm.
Podle dosaench vsledk je zejm, e pi vpotu souinitele ten
v pechodov oblasti turbulentnho proudn lze doshnout velmi dobr pesnosti
s vyuitm vztah dvou autor Barr (4.4.1), Romeo (4.4.6). Ty jsou pitom s men
nepesnost pouiteln i pro cel rozsah Reynoldsova sla a relativn drsnosti.
Pro vpoet ztrt v oblasti hydraulicky drsnho potrub je vhodn pout vztah
Colebrook-White (4.3.1) respektive Nikuradse (4.3.2), nebo s men nepesnost vyut
vztah Barr (4.4.1) pouiteln pro vechny oblasti turbulentnho proudn.
V oblasti hydraulicky hladkho potrub se dle doposud uveejnnch vzorc jev
jako nejpouitelnj vztah Drew (4.1.3) a s men chybou Blasius (4.1.1).
Gauss-Newtonovou metodou lze ale vypost koeficienty regresn funkce, tak aby
byla dosaena maximln pesnost vpotu, viz kapitola 6. Takto upraven vztah (7.3)
m prmrnou absolutn odchylku vypotench hodnot od hodnot z Nikuradseho
diagramu pro hydraulicky hladk potrub dov men o S 1u
-4
, ne je vztah Drew
(4.3.1).
Pechod mezi turbulentnm proudnm v hydraulicky drsnm potrub a
turbulentnm proudnm v hydraulicky hladkm potrub zvis na materilu, z kterho je
potrub vyrobeno, respektive na struktue vnitnho povrchu stn. Dleit je, e pokud
se nejedn o umle vytvoen povrch (vlnit povrch, pravideln pky, pskov
drsnost,), nevykazuj prbhy kivek v pechodov oblasti poklesy, ale jsou pro bn
materily (ocel, litina, m,) uren Colebrook-Whiteovou funkc.
Pi vpotu v pechodov oblasti turbulentnho proudn a v oblasti hydraulicky
drsnho potrub se pesnost jednotlivch vztah mnila se zmnou relativn drsnosti. Je
proto dobr, se pi vbru vztahu, kter vyuijeme pro vpoet souinitele ten v tchto
oblastech, dit tabulkou pro danou relativn drsnost. Bohuel bylo porovnn mon
provst pouze pro est hodnot relativn drsnost. Pokud se nachzme mezi dvma
38
hodnotami, je teba se piklonit k tabulce, kter je svou hodnotou relativn drsnosti ble
k nmi uvaovan.
Chceme-li doshnout nejpesnjch vsledk, musme krom vpot v oblasti
hladkho potrub, pout sloitj vztahy. Odmnou vak me bt pesn
dimenzovan potrubn systm s ohledem na potebnou energii k doprav kapaliny, a tm
i ekonomickou nronost provozu.
Plohy 1 a 3 obsahuj grafick vyjden jednotlivch vztah pro vpoet
souinitele ten pro jednotliv oblasti turbulentnho proudn. Vymezen oblast
(pechodov oblast a hydraulicky drsn potrub), pro kter lze vztah vyut, je
znzornno zelen zbarvenmi pmkami. V ploze 4 je grafick vyjden vztah,
kter lze vyut pro vpoet ve vech tech oblastech turbulentnho proudn. Ploha 5
obsahuje grafick porovnn vech vztah pro vpoet souinitele ten v pechodov
oblasti s Colebrook-Whiteovou funkc.
een problm uren souinitele ten pro vpoet dlkovch ztrt nen stle u
konce. Velk prostor k vzkumu dv zejmna proudn v pechodov oblasti.
S pchodem novch materil vyuvanch pro vrobu potrub by se mlo ovit, jestli
lze vpoty provdt s uvenm, e je pechodov oblast popsna Colebrook-
Whiteovou rovnic, kter byla odvozena na zklad test provedench v t dob
nejpouvanjch materil, anebo se musme piklonit k jin variant. Jak je uvedeno
v kapitole 3.1, ne vdy lze vyut Colebrook-Whiteovu rovnici pro popis pechodov
oblasti.
Clem konstruktra by ml bt potrubn systm s nejmenmi ztrtami. Tedy
takov kde bude dosaeno kompromisu mezi rychlost proudn, prmrem potrub a
strukturou vnitnch stn. Pi een potrubnch systm se nevyhneme proudn v
problematick pechodov oblasti. Pokud nm to ale podmnky dovol je een tecch
ztrt v oblasti hydraulicky hladkho nebo drsnho potrub podstatn pesnj.
Vsledky tto prce jsou zaloeny na posouzen vpot s experimentln
odmenmi daty, kter jsou star vc jak pl stolet. Odhadovan chyba Nikuradseho
diagramu je 5 10%. Proto mus bt brn ohled na mon odchylky, pokud by bylo
posouzen pesnosti vpotu provedeno pro nov odmen data.

Na zvr bych chtl tak poznamenat, e v tabulce [2, str. 93-94] obsahuj vzorce
(4.1.6), (4.1.7), (4.2.3), (4.3.1), (4.3.3) a (4.4.4) chyby, kter jsou v tto prci opraveny.

39
SEZNAM POUIT LITERATURY

[1] OB, F.: Hydromechanika. Skriptum. VUT Brno 2002. ISBN 978-80-214-3578-0

[2] VARCHOLA, M., KNAT, B., TTH, P.: Hydraulick rieenie potrubnch
systmov. Vienala. Koice. 2004. 265 s. ISBN 80-8073-126-8.

[3] NIKURADSE, J.: Laws of flow in rough pipes. Washington 1950. Pel. z:
Strmungsgesetze in rauhen ohren. Berlin 1933

[4] COLEBROOK, C. F., WHITE, C. M.: Experiments with fluid friction in roughened
pipes. Proc. R. Soc. Lond. A 1937 161, s. 367-381

[5] OB, F.: Vpoet celkovch ztrt hydraulickch systm. KD Blansko 1985. 82 s.



INTERNETOV ZDROJE

[6] MOODY, L. F.: Friction factor for pipe flows. Trans. ASME, Princeton, N. J., USA
1944. [citovno 2009_03_15]
Dostupn z: < http://www.chem.mtu.edu/~fmorriso/cm310/MoodyLFpaper1944.pdf>.

[7] Bureau of Reclamation. Friction Factor for Large Conduits Flowing Full [on-line].
Vydno: 1965, [citovno 2009_04_18]
Dostupn z: <http://www.usbr.gov/pmts/hydraulics_lab/pubs/EM/EM07.pdf>.

[8] RAO, A. R., KUMAR, B. Friction Factor for Turbulent Pipe Flow [on-line].
Vydno: 30.11.2007, [citovno 2009_04_12]
Dostupn z: <http://eprints.iisc.ernet.in/9587/>.

[9] VUT. FSv. Hydraulika.: Hydraulika potrub [on-line]. Vydno: 21.11.2008,
[citovno 2009_04_18]
40
Dostupn z: < http://hydraulika.fsv.cvut.cz/users/matousek/downloads/web_HYA_04_
Potrubi_vm.pdf>.

[10] VUT. FSv. Hydraulika.: Proudn v potrub [on-line]. Vydno: 23.10.2007,
[citovno 2009_02_23]
Dostupn z: <http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Hydraulika/Predmety/HY2V/ke_stazeni/
prednasky/HY2V_04_Hydraulika_potrubi.pdf>.

[11] VUT. FSv. Hydraulika.: Struktura proudn v potrub (i koryt) [on-line].
Vydno: 4.12.2007, [citovno _2009_02_26]
Dostupn z: < http://hydraulika.fsv.cvut.cz/users/matousek/downloads/web_HY3V_
08_Proudeni_v_potrubi_struktura_proudu.pdf>.

[12] VERMA, M. P. Moodychart: An activeX component to calculate frictional factor
for fluid flow in pipelines [on-line]. Vydno: 28.01.2008, [citovno 2009_03_10]
Dostupn z: <http://pangea.stanford.edu/ERE/pdf/IGAstandard/SGW/2008/verma.pdf>.

YANG, B.H., JOSEPH, D. D. Virtual Nikuradse [online]
Vydno: ervenec 2008, [citovno 2009_05_03]
Dostupn z: < http://www.aem.umn.edu/people/faculty/joseph/PL-correlations/docs-
ln/R1-JFM-Submission-Virtual-Nikuradse.pdf>

Flow in Pipe. Friction Factor Expressions Implicit and Explicit [on-line].
Vydno: 20.4.2006, [citovno 2009_03_18]
Dostupn z: <http://www.eng-tips.com/faqs.cfm?fid=1236>.

MOORE, A. L. Lecture 7 - Friction factors [on-line]. [citovno 2009_03_29]
Dostupn z: <http://www.personal.kent.edu/~amoore5/FST_L_7.pdf>.



41
SEZNAM POUITCH SYMBOL

d, D (m) vnitn prmr potrub
D
h
(m) hydraulick prmr
k (m) absolutn drsnost
k
r
(1) relativn drsnost
L (m) men dlka potrub
O (m) omoen obvod
p (Pa) statick tlak
r, R (m) vnitn polomr potrub
Re (1) Reynoldsovo slo
Re
k
(1) kritick hodnota Reynoldsova sla (pechod z laminrnho proudn
do turbulentnho proudn )
S (m
2
) obsah
v
s
(m.s
-1
) stedn rychlost v profilu
Y
zt
(J) ztrtov mrn energie
v (m.s
-1
) rychlost proudn
(m) tlouka laminrn podvrstvy
(1) smykov souinitel ten po dlce potrub
(m
2
.s
-1
) souinitel kinematick viskozity
(1) ztrtov souinitel ten po dlce
(kg.m
-3
) hustota tekutiny
(Pa) smykov napt


42
SEZNAM PLOH

Ploha 1: Grafick znzornn vztah pro vpoet souinitele ten v oblasti
hydraulicky hladkho potrub

Ploha 2: Grafick znzornn vztah pro vpoet souinitele ten v pechodov
oblasti turbulentnho proudn

Ploha 3: Grafick znzornn vztah pro vpoet souinitele ten v oblasti
hydraulicky drsnho potrub

Ploha 4: Grafick znzornn vztah pro vpoet souinitele ten pouitelnch pro
vechny ti oblasti turbulentnho proudn

Ploha 5: Grafick porovnn vztah pro vpoet souinitele ten v pechodov
oblasti turbulentnho proudn

PLOHA 1 Grafick znzornn vztah pro vpoet souinitele ten v oblasti hydraulicky hladkho potrub













PLOHA 2 Grafick znzornn vztah pro vpoet souinitele ten v pechodov oblasti turbulentnho proudn













PLOHA 3 Grafick znzornn vztah pro vpoet souinitele ten v oblasti hydraulicky drsnho potrub







PLOHA 4 Grafick znzornn vztah pro vpoet souinitele ten pouitelnch pro vechny ti oblasti turbulentnho proudn















PLOHA 5 Grafick porovnn vztah pro vpoet souinitele ten v pechodov oblasti turbulentnho proudn