HYDRAULICK VPOET POTRUBNCH ST TEPLOVODNCH OTOPNCH SOUSTAV

Navrhovan rozvodn potrub slou k doprav topnho mdia od zdroje k otopnm tlesm a zpt. Dimenzovn (nvrh prmru) potrub se provd hydraulickm vpotem. Pro nvrh se pouvaj vpoetn vztahy nebo tabulky a nomogramy. Vpotem navrhujeme takov dimenze potrub a jmenovit svtlosti armatur aby celkov tlakov ztrta rozvodu byla maximln rovna tlaku, kter mme k dispozici = dispozin tlak a u od erpadla nebo inn tlak u samotnch soustav. Obecn platn vztahy pro vpoet ztrt v potrub Pinou tlakovch ztrt pi proudn skutench tekutin potrubm je disipace energie, tj. nevratn pemna sti mechanick energie proudc tekutiny na teplo. Tlakov ztrty rozdlujeme na ztrty tenm, a ztrty mstn. Ztrty tenm vznikaj na cel dlce potrub a vzrstaj ve smru proudn tekutiny. Tlakov ztrta v kruhovm potrub stlho prmru se ur podle Weisbachova vztahu

kde

pT je ztrta tenm v Pa souinitel tecch ztrt

l d dlka potrub v m prmr potrub v m hustota tekutiny v kg/m3 stedn prtokov rychlost v m/s

Souinitel tecch ztrt zvis obecn na Reynoldsov sle Re a relativn drsnosti = k/d stn potrub, kter je dna podlem ekvivalentn drsnosti k (m) a prmru potrub d (m). Rozliujeme proudn laminrn, turbulentn a proudn v pechodov oblasti. Mstn ztrty (ztrty vloenmi odpory) jsou zpsobeny rozvenm tekutiny v mstech, kd e dochz ke zmn smru nebo zmn prezu potrub. Takovmi mstnmi odpory jsou kotle nebo vmnky, otopn tlesa, kolena, oblouky, odboky, armatury, nhl rozen nebo zen prezu apod. Tlakovou ztrtu zpsobenou mstnm odporem potme podle vztahu

kde

pO je ztrta mstnmi odpory v Pa souinitel tecch ztrt hustota tekutiny v kg/m3

w stedn prtokov rychlost v m/s

Souinitel tec ztrty je mon zjistit ve vtin ppad pouze experimentln. Je zvisl na geometrii konkrtnho prvku, v laminrn a pechodov oblasti proudn rovn na Reynoldsov sle.

Celkov tlakov ztrta seku potrub je rovna soutu ztrt tenm a ztrt zpsobench jednotlivmi mstnmi odpory.

p = pT + pO

Soustavy s pirozenm obhem topn vody samotn soustavy Pi proudn vody soustavou dochz k ochlazovn. Tepl voda je leh ne chladnj a tak vznik tzv. pirozen vztlak. Vratn chladnj voda svm hydrostatickm tlakem vytlauje teplej vodu z kotle nahoru. Proto se otopn tlesa umisuj nad tit kotle a to m ve tm lpe. inn tlak soustavy se vypot ze vztahu

pg = h.g.(21)
kde pg je inn tlak [Pa] h vka vodnho sloupce od tit kotle (1/3 vky kotle nad podlahou) ke stedu (titi) potanho otopnho tlesa ([m] 1, 2 hustota vody teplej a chladnj [kg/m3] Ztrty tenm jednoho seku lze jednodue zapsat jako pT = R.l, kde R je tlakov ztrta 1 metru potrub v Pa/m a l je dlka potrub v m; ztrty tenm se oznauj jako po =Z. Celkov ztrty jsou souet ztrt vech sek tj. p =(R.l+Z) Vztah mezi innm tlakem a ztrtami je pg p tj. pg (R.l+Z) Postup pi vpotu Podkladem k vpotu je celkov jednoduch schma soustavy, ze kterho by mly bt patrny vechny hodnoty potebn pro vpoet (vkov rozdly tit kotle a tlesa, vkony tles, dlky sek, umstn armatur, odboek, tkus, shybek apod.). Nejprve se mus urit tzv. kritick tleso = tleso, kter je umstno v soustav co nejdle ale zrove nejne nad kotlem. Trasa rozvodnho potrub k tomuto tlesu se rozdl na jednotliv seky se stejnm hmotnostnm prtokem. Hmotnostn prtoh kde QOT je vkon peneny sekem; pokud je v kW, M je m3/h, v W je M kg/h t je teplotn rozdl pvodn a vratn vody Vypot se inn tlak k tomuto kritickmu tlesu. Mrnou hmotnost meme vzt z tabulek, nebo ze vztahu

t = 1003,7 0,17265 . t 0,0028136 . t2

kde t je hustota vody pi teplot t [kg/m3]
( )

Pedbn nvrh prmr potrub jednotlivch sek vychz z tzv. pedbnho tlakovho spdu

kde

Rp je pedbn mrn tlakov ztrta [Pa/m] p dispozin tlak [Pa] l dlka potan sti okruhu [m] a podl mstnch odpor na celkov tlakov ztrt p [-]
( )

Velikost podlu vazench odpor je dna vztahem:

V praxi se podl mstnch odpor a odhaduje podle tabulky

Volba podlu vazench odpor a Druh soustavy Venkovn, dlkov rozvody Otopn soustavy v prmyslovch rozshlch budovch Bn dvoutrubkov soustavy v obytnch budovch Otopn soustavy pi rekonstrukcch starch budov s lenitm rozvodem a nucenm obhem vody Pro potrubn st u praven parametr Vzduchotechnick potrub teplovzdunch soustav a 0,1 a 0,2 0,2 a 0,3 0,3 a 0,4 0,4 a 0,55 0,7 a 0,9 a 0,9

Na zklad hodnoty mrn tlakov ztrty Rp a hmotnostnho prtoku seku se z pslunch dimenzovacch tabulek najdou prmry potrub, skuten hodnota R a rychlost w. Vhodn rychlost proudn topn vody jsou u tchto soustav v rozmez 0,05 ~ 0,3 m/s. Z nalezench hodnot vypotme celkov R.l. Jednotlivm sekm rozvodu pidlme souinitele vazench odpor a podle rychlosti proudn urme hodnotu Z a dle (R.l+Z). Pokud hlavn podmnka nvrhu, e pg po je splnna, pokraujeme s dalmi stmi soustavy. Pokud podmnka nen splnna, pikrome ke zmn dimenze v nkterm seku a to zvtenm pokud jsou ztrty velk nebo zmenenm, pokud jsou mal. Nevelk pebytky dispozinho tlaku lze regulovat sekrcenm armatur na otopnch tlesech.

Soustavy s nucenm obhem vody U tchto soustav zajiuje proudn vody v potrub hlavn dopravn tlak obhovho erpadla a tak inn tlak. V bnch ppadech se bere 5070% innho tlaku, u nzkch budov, kde tlak erpadla nkolikansobn pevyuje inn tlak, se tento neuvauje. Rovnice hydrauliky tak je

(0,5~0,7).pu + p = pc
kde pu je inn tlak okruhu (Pa) p dopravn tlak obhovho erpadla (Pa) pc celkov tlakov ztrta okruhu (Pa)

Hlavn rozdl vpot nucenho a pirozenho obhu spov v tom, e dispozin tlak kadho tlesa v okruhu samotn soustavy je pedem uren vkou tohoto tlesa, u nucenho obhu se mus tento tlak, tedy dopravn tlak erpadla urit. Pro vpoet se pouv nkolik metod. Metoda pouit ekonomickch rychlost Nejastj postup nvrhu prmr potrub a potebnho tlaku obhovho erpadla se provd podle ekonomick (optimln) rychlosti. Tato se pro nucen soustavy vol podle tabulky. Rychlost by mla smrem od zdroje klesat.
Hodnoty optimlnch rychlost a mrnch tlakovch ztrt Rychlost Potrubn s w [m/s] Uvnit obytnch budov ppojky k otopnm tlesm 0,15 a 0,6 a stoupac potrub Uvnit obytnch budov hlavn horizontln rozvodn 0,6 a 1,0 potrub Vn obytnch budov u CZT 2,0 a 3,0 Mrn tlakov ztrta R [Pa/m] 60 a 100 110 a 200 200 a 400

Zvolmeli vy hodnoty rychlost (men dimenze potrub), vyjdou vy tlakov ztrty a tak nutnost navrhnout obhov erpadlo s vysokm dopravnm tlakem a vtmi provoznmi nklady. Pokud zvolme ni rychlosti a vt prmry potrub, jsou investin nklady vt, ale provozn nklady erpadla jsou men. Podkladem k vpotu je opt jednoduch schma soustavy jako u pedelho postupu. Kritick tleso je umstno v soustav na nejvce zaten sti soustavy co nejdle od zdroje a co nejve. Trasa ke kritickmu tlesu se opt rozdl na jednotliv seky. Po vpotu tlakovch ztrt se navrhne obhov erpadlo, pro kter plat vztah

(R . l + Z) < p resp. (R . l + Z) < (0,5~0.7)+p

Nsledn se dopotaj i ostatn seky soustavy metodou pedbnho tlakovho spdu. Dispozin tlak je tlak v uzlu (bod napojen), kter je k dispozici pro st soustavy od tohoto bodu k dalm tlesm.