Ploha . 1 k usnesen Rady HMP . 405 ze dne 11. 3.

2014

Studie proveditelnosti nzkoemisnch zn v podmnkch hlavnho msta Prahy

Manaersk zprva

Brno, leden 2014

Studie proveditelnosti nzkoemisnch zn v podmnkch hlavnho msta Prahy

Manaersk zprva

Zadavatel:

Hlavn msto Praha Magistrt hlavnho msta Prahy odbor ivotnho prosted Ing. Josefem Pavlkem, povenm zenm odboru ivotnho prosted (do 30. 9. 2013) Ing. Veronikou Milkovou, PhD., editelkou odboru ivotnho prosted

Zastoupen:

eitelsk pracovit:

Centrum dopravnho vzkumu, v. v. i. Divize dopravn infrastruktury a ivotnho prosted, Lesk 33a, 636 00 Brno Ing. Jim Jedlikou, editelem divize Ing. Libor pika, zodpovdn eitel, Mgr. Jakub Bucek Mgr. Ivo Dostl Mgr. Ji Dufek Ing. Ji Jedlika Mgr. Roman Libinsk Ing. Alena Pvkov, Ph.D. RNDr. Leo Pelikn, Ph.D. Ing. Jakub Tich Bc. Marek Tgel

Zastoupen: eitelsk kolektiv:

Manaersk shrnut

Na zklad zpracovan studie proveditelnosti Nzkoemisn zny hl. m. Prahy (dle jen studie) je mono odpovdt na zkladn otzky formulovan v zadvac dokumentaci nsledovn: 1. Je NZ v souasnch podmnkch HMP a za legislativn pravy dle zkona . 201/2012 Sb., o ochran ovzdu, realizovateln i nikoliv? ANO - Z legislativnho hlediska je stanoven NEZ na zem HMP provediteln. 2. Je mon v podmnkch HMP vybrat takovou oblast pro zzen NZ, kter bude mt vznamn zlepujc vliv na kvalitu ovzdu, a pitom vrazn nesn plynulost dopravnch proud a nezhor ivotn podmnky srovnatelnho potu obyvatel v okol objzdnch tras v porovnn se stavem bez NZ? ANO je mono vybrat takovou variantu. 3. V jakm rozsahu m smysl NZ zavst a jak pnos (ve vazb na kvalitu ovzdu) bude mt jej zzen, je-li NZ v podmnkch HMP realizovateln a je zjem maximln eliminovat vliv dopravy na kvalitu ovzdu ve mst? Zpracovatel studie doporuuje zaveden scne NEZ zemn varianty B s povolenm vjezdu vozidlm emisn kategorie 4 (zelen plaketa), nebo ppadn zaveden te zemn varianty zny s povolenm vjezdu vozidlm emisnch kategori 2 a vy (erven, lut a zelen plaketa) s nslednm zpsnnm na emisn kategorii vozidel 4. Podrobnj zdvodnn jednotlivch odpovd je soust odborn zprvy a tohoto manaerskho shrnut. Po dkladn analze a konzultaci se zadavatelem byly stanoveny nsledujc scne NEZ, jejich efektivita a vliv na kvalitu ovzdu byly nsledn prostednictvm emisnho a imisnho modelovn vyhodnoceny: zemn varianta A, emisn kategorie 2 a vy (scn A-erven) zemn varianta A, emisn kategorie 3 a vy (scn A-lut) zemn varianta A, emisn kategorie 4 (scn A-zelen) zemn varianta B, emisn kategorie 2 a vy (scn B-erven) zemn varianta B, emisn kategorie 3 a vy (scn B-lut) zemn varianta B, emisn kategorie 4 (scn B-zelen)

Mimo tyto scne byly analyzovny i stavy v nulovch variantch NEZ v roce 2012 a 2015, na zklad kterch je vyhodnocena efektivita NEZ jako opaten pro snen pspvku k imisn zti ovzdu. Pedloen zemn varianty (obr. 1) vychzej z ideovch nvrh zadavatele studie proveditelnosti, piem byly nad obma nvrhy provedeny dl zmny ve veden hranic s clem snit dopravn omezen v hranicch NEZ (vyjmut zchytnch parkovi, vjezd do nkupnch center, sjezd a njezd na vznamn komunikace apod.).

Obr. 1 zemn varianta A (vlevo) a zemn varianta B (vpravo) NEZ Navren zemn vymezen NEZ napluje podmnky dan zkonem z hlediska zajitn obdobnho dopravnho spojen, pokud je znou omezen vjezd na prjezdn seky dlnic i silnic, piem objzdn trasy byly v obou navrench zemnch variantch doporueny (obr. 2). Stanoven pravidla pro vjezd do NEZ reflektuj nazen vldy schvlen dne 6. nora 2013 o stanoven pravidel pro zaazen silninch motorovch vozidel do emisnch kategori a o emisnch plaketch. Z legislativnho hlediska je stanoven NEZ na zem HMP provediteln.

Obr. 2 Doporuen objzdn trasy NEZ, varianta A (vlevo) a varianta B (vpravo)

Na zklad jednn se zadavatelem byly stanoveny pedpoklady, ze kterch vychz pedloen vsledky studie proveditelnosti. Ty jsou nsledujc: dopravn intenzity na komunikacch msta v roce 2011, dynamick skladba vozovho parku na zem hlavnho msta Prahy v roce 2009, emisn faktory MEFA 06 platn zemn pln plnovan stavby dopravn infrastruktury.

Nesplnn danch pedpoklad me vznamn ovlivnit vsledn efekt a dopad NEZ na kvalitu ovzdu a v takovm ppad nelze vsledky dan touto studi povaovat za dostaten pesn. Z hlediska budoucho stavu dopravn infrastruktury na zem hlavnho msta Prahy zpracovatel pedevm pedpokld zprovoznn tunelu Blanka a Trojskho mostu pes eku Vltavu v roce 2015. Dle zpracovatel pedpokld neudlen vjimky (dle 14 odst. 2. zkona o ochran ovzdu) osobm s trvalm pobytem na zem NEZ. Na zklad tohoto pedpokladu byl kalibrovn dopravn

model intenzit prostednictvm pedpokldanch zmn dopravnho chovn u vozidel do 3,5 t nejvt povolen hmotnosti nesplujcch konkrtn emisn limit.

Dopravn aspekty
Pouit model hl. m. Prahy a jeho okol (TSK-DI) je vypracovn na zklad vsledk vyhodnocen ady specilnch dopravnch a dopravn-sociologickch przkum provedench v letech 1995 - 2011 a se zapracovnm vstupnch demografickch daj jako je rozmstn obyvatel, pracovnch pleitost a dalch aktivit jako obchody, ady, kulturn a sportovn zazen atd. Tab. 1 Dynamick skladba vozovho parku, stvajc stav
Emisn kategorie vozidla do 3,5 t vozidla nad 3,5 t 1 5,42 % 4,58 % 2 3,66 % 6,42 % 3 5,50 % 23,73 % 4 85,42 % 65,27 % Celkem 100,00 % 100,00 %

Dynamick skladba byla extrapolovna do vhledovho roku 2015, podle dosavadnho tempa obmny vozovho parku osobn i nkladn dopravy. Tab. 2 Dynamick skladba vozovho parku ped zavedenm NEZ v roce 2015
Emisn kategorie vozidla do 3,5 t vozidla nad 3,5 t 1 1,32 % 0,72 % 2 1,76 % 1,84 % 3 3,13 % 13,63 % 4 93,79 % 83,81 % Celkem 100,00 % 100,00 %

Ve uveden dynamick skladba slou k rozdlen vozovho parku na jednotliv emisn kategorie. Na zklad tohoto rozdlen byly vypoteny poty vozidel v rznch emisnch kategorich, co umonilo simulaci jednotlivch scn NEZ.

Emisn a imisn aspekty

U obou zemnch variant NEZ a ve vech variantch povolen vjezdu podle emisnch plaket, byly modelov zjitny uvnit NEZ poklesy produkce emis i imisnch koncentrac vybranch zneiujcch ltek, pochzejcch ze spalovn motorovch paliv. Naopak se neprokzalo vznamn naven produkce emis a imisnch koncentrac na objzdnch trasch. Zrove je mon konstatovat, e ji zaveden NEZ v zemn variant A, pome snit koncentrace sledovanch kodlivin uvnit navren zny. Zavedenm NEZ v zemn variant B, dojde k dalmu, i kdy ne tak vraznmu, poklesu emis a imisnch koncentrac, nicmn zlepen se projev na vtm zem. Vyhodnocen imisnho zaten bylo provedeno vpotem imisnch koncentrac ve vpotovch bodech. Do vpotovho modelu bylo zadno 3 318 sek komunikac, obsahujcch emisn parametry v osmi variantch. Vpoet krtkodobch i prmrnch ronch koncentrac zneiujcch ltek a doby pekroen zvolench hraninch koncentrac byl proveden podle metodiky SYMOS 97, tak jak bylo uvedeno ve schvlen nabdce. Z vsledk pspvkov rozptylov studie vyplv, e nejvt dopad na kvalitu ovzdu bude mt nzkoemisn zna v zemn variant B, ve scni s povolenm vjezdu vozidel pouze 4. emisn kategorie (tj. vozidla se zelenou emisn plaketou), kde dojde k poklesu imisnch koncentrac PM10

z dopravy o 45,9 % uvnit zny a o 31,2 % vn NEZ, v ppad imisnch koncentrac NO2 o 32,9 % uvnit zny a o 24,5 % vn NEZ. Naopak nejmen vliv na zlepen kvality ovzdu by mla v ppad imisnch koncentrac PM10 zemn varianta A, ve scni s povolenm vjezdu vozidel 2., 3. a 4. emisn kategorie (tj. vozidla s ervenou, lutou a zelenou emisn plaketou), u n je predikovn pokles imisnch koncentrac PM10 o 18,4 % uvnit zny a o 6,5 % vn NEZ. Z pohledu imisnch koncentrac NO2 by pak nejmn pnosn byla NEZ v zemn variant A, ve scni s povolenm vjezdu vozidel 3. a 4. emisn kategorie (tj. vozidla se lutou a zelenou plaketou), u nich je pedpokldn nrst imisnch koncentrac NO2 o 3,8 % uvnit zny a o 13,75 % vn NEZ. Uveden vsledky reprezentuj pouze zmnu imisnch koncentrac kodlivch ltek pochzejcch ze spalovacch proces, do vsledk nejsou zahrnuty otry ani sekundrn pranost. Za pedpokladu e v Praze tvo primrn zdroje piblin 40% celkovch imisnch koncentrac z dopravy, pak ve uveden zmny v imisnch koncentracch pedstavuj zmnu piblin o 2,6 12,5 % mimo NEZ a 7,4 18,3 % uvnit NEZ v ppad PM10 a o 2,3 9,8 % mimo NEZ a 4,5 13,2 % uvnit NEZ v ppad NO2.

Vyhodnocen scn NEZ

Na zklad zdravotnch dopad jednotlivch polutant zpracovatel studie zvolil jako nejdleitj kritrium zmnu imisnch koncentrac PM10, jako druh nejvznamnj kritrium zmnu imisnch koncentrac NO2 a za nejmn dleit kritrium zmnu dopravnch vkon. Pehled dopad na kvalitu ovzdu v jednotlivch scnch je uveden v tabulce 3, a to vdy v zem NEZ, mimo zem NEZ a na celm zem msta (bl buky tabulky). Vchozm stavem pro srovnn (hodnota 100 %) je stav v roce 2015 bez zaveden NEZ. Tab. 3 Srovnn dopad analyzovanch scn NEZ
varianta zem dopravn vkony imise PM10 imise NO2 varianta A, emis. varianta A, emis. varianta A, emis. varianta B, emis. varianta B, emis. varianta B, emis. kat. 2 a vy kat. 3 a vy kat. 4 kat. 2 a vy kat. 3 a vy kat. 4 (A-erven) (A-lut) (A-zelen) (B-erven) (B-lut) (B-zelen)
NEZ -2,00% mimo -0,14% NEZ -3,25% mimo -0,20% NEZ -5,41% mimo -0,26% NEZ -1,50% mimo -0,24% NEZ -2,49% mimo -0,39% NEZ -4,04% mimo -0,63%

-0,31% -18,40% -6,52%

-0,49%

-0,73%

-0,48%

-0,79%

-1,28%

-24,63% -12,50% -34,42% -23,64% -29,56% -13,97% -35,91% -20,27% -45,86% -31,23% -13,43% 3,81% 13,75% -24,41% -16,75% -23,06% 2,40% -33,83% -32,93% -24,48% -26,10%

-7,35% -11,29% -5,74%

-21,26% -15,22% -20,91% -13,40% -10,32% -15,75% -14,82%

-6,21%

12,86%

-0,05%

Pozn. Zmna imisnch koncentrac se tk pouze ltek vyprodukovanch pi spalovn motorovch paliv

Pro stanoven nejefektivnjch scn byly pouity metody vcekriterilnho rozhodovn: prost metoda poad metoda AHP (Analytick hierarchick proces)

Pi pouit obou metod bylo dosaeno stejnho poad scn, kter je uvedeno v tab. 4.

Tab. 4 Poad efektivity analyzovanch scn NEZ

1. 2. 3. 4. 5. 6. var. B, emisn kat. 4 (B-zelen) var. A, emisn kat. 4 (A-zelen) var B, emisn kat. 3 a vy (B-lut) var. B, emisn kat. 2 a vy (B-erven) var. A, emisn kat. 3 a vy (A-lut) var. A, emisn kat. 2 avy (A-erven)

Z hodnocen efektivity scn NEZ vychz scn B-zelen jako jednoznan nejpnosnj scn ve snaze o zlepen kvality ovzdu. Pomrn srovnateln pnos lze pipsat i scni A-zelen. V obou ppadech se jedn o NEZ s povolenm k vjezdu pouze pro vozidla emisn kategorie 4. Mezi scne s relativn menm pnosem lze celkov zaadit varianty B-lut a B-erven. Negativem scne B-lut je men vliv na imisn bilanci oxidu dusiitho. Jako nejmn efektivn, resp. za mrn problematick lze povaovat scne A-lut a A-erven. Negativem scne Alut je mal vliv na imisn bilanci oxidu dusiitho, jeho koncentrace by se dle vsledk tohoto modelovn dokonce mohly zvit. Scn A-erven lze povaovat za nejmn pnosn, jeliko vykazuje nejmen vliv na hodnocen ukazatele. Pro stanoven NEZ na zem hlavnho msta Prahy zpracovatel studie doporuuje scn NEZ ve variant B-zelen. Lze uvaovat i postupn zavdn rznch scn NEZ na zem hlavnho msta Prahy. Zpracovatel nedoporuuje v ppad postupnho zavdn rznch scn NEZ mnit zemn rozsah NEZ, tedy zavdn nap. scn v zemn variant A s nslednm rozenm na zemn variantu B. Nevhoda danho postupu spov ve zvench ekonomickch nkladech na vymezen NEZ a zhoren vnmn danho opaten ze strany veejnosti (zmna dopravnho znaen; nov informan kampa apod.). Vzhledem k tomu, e koncept NEZ je relativn novm fenomnem pro een problm zneitn ovzdu v eskch mstech, zpracovatel doporuuje pout co nejednodu een. Mon postup v zavdn NEZ me sledovat trajektorii postupnho zpsovn parametr NEZ z hlediska emisnch kategori. Inspirac me bt nap. postupn zavdn scn, jako je tomu v nmeckm Berln. Zpracovatel studie doporuuje zaveden scne NEZ zemn varianty B s povolenm vjezdu vozidlm emisn kategorie 4 (zelen plaketa), nebo ppadn zaveden te zemn varianty zny s povolenm vjezdu vozidlm emisnch kategori 2 a vy (erven, lut a zelen plaketa) s nslednm zpsnnm na emisn kategorii vozidel 4. Zpracovatel pmo nevyluuje monost zaveden scne s povolenm vjezdu vozidel emisn kategorie 3 a vy, nicmn u tohoto scne existuje riziko uritho zven produkce emis NO2. Druhou alternativou je zaveden scne s nejpsnjmi kritrii z hlediska emis, ale v men zn, tedy scn NEZ zemn varianty A s povolenm vjezdu vozidlm emisn kategorie 4 (zelen plaketa). Zizovatel NEZ si vak mus bt vdom, e postupn zemn roziovn NEZ bude mt zmnn negativn extern dopady.

Ekonomick aspekty orientan vdaje na implementaci NEZ

Pi odhadu nklad na dopravn znaen se vychzelo z cen znaen zjitnho poptvkou u vce dodavatel a z vsledk analzy potebnho potu dopravnch znaek, piem se pedpokldala maximln varianta znaen vjezdu, vjezdu a pjezdu na vech pilehlch komunikacch na samostatnch sloupcch. Odhadnut nklady se pohybuj v rozpt od 906,7 tis. do 1 688,6 tis. K pro zemn variantu A (men zna vychzejc ze zny zkazu vjezdu nkladnch vozidel s celkovou hmotnost nad 6 tun). Pro zemn variantu B (vt zna uvnit mstskho okruhu) se odhadovan nklady pohybuj v rozpt od 641,5 tis. do 1 195,9 tis. K. Velk rozptyl cen je dn pedevm materilem znaky a kvalitou pouit flie, v men me pak cenovou politikou dodavatel. Nklady na dopravn znaen vychzej vrazn pznivji pro zemn variantu B, a to z dvodu menho potu sjezd z mstskho okruhu a vyuit eleznin trat jako hranice NEZ. Zavdn NEZ vyaduje realizaci informan kampan, kter me pedstavovat vznamnou nkladovou poloku. Aby byla kampa efektivn, ml by bt jej nvrh sven zkuen marketingov agentue, vybran ve vbrovm zen. Agentura by na zklad jasn definovan clov skupiny a charakteru podvanch informac vytvoila marketingovou strategii, ze kter by jasn vyplynulo, jak nstroje jsou vhodn pro pipravovanou kampa, jak vybran nstroje vhodn zkombinovat a ve by tak dostaten odvodnila. V rmci studie byly provedeny konzultace se zstupci marketingovch agentur. Z konzultac vyplynula obtnost stanoven pedbnch odhad nklad, bez znalosti konkrtn podoby marketingov strategie a produkt (nap. letky, broury, webov strnky, apod.). Obecn lze ci, e hrub odhadovan nklady se pohybuj vtinou v du statisc korun za kad informan kanl.

Postup zaveden NEZ

Aktivity spojen se zavdnm NEZ lze rozdlit do dvou skupin, a to na nutn (vyadovny legislativou) a doporuen, jejich naplnn nen povinn, ale smuj k efektivnmu managementu celho projektu NEZ. Mezi aktivity nutn pat: Schvlen zaveden NEZ Vyhlka o vyhlen nzkoemisn zny Podn informace ministerstvu Distribuce plaket Agenda pro udlovn vjimek Dopravn znaen NEZ Stanoven NEZ Dozor

Mezi aktivity doporuen pat: Vzkum veejnho mnn Informovanost veejnosti, propagace Harmonizace s koncepnmi dokumenty msta Monitoring hlavnch indiktor efektivity NEZ Zprovoznn plnovan dopravn infrastruktury Dopravn znaen objzdnch tras Proveden ppadnch zmn v organizaci MHD prava rozsahu a pravidel NEZ