Souček Ludvík 1 - Tuseni Stinu

C:\Users\Plazma\Desktop\Knhy pdf\Nov sloka
(2)\Soucek_Ludvik-1-Tuseni_stinu.PDB
PDB Name: Souek-Tuen stn
Creator ID: REAd
PDB Type: TEXt
Version: 0
Unique ID Seed: 0
Creation Date: 1.3.2005
Modification Date: 1.3.2005
Last Backup Date: 1.1.1970
Modification Number: 0
Ludvk Souek
Tuen stn
Vdvn minulosti lidstva nachzme jist pozoruhodn skutenosti naznaujc existenci ztracench civilizac,
podivnch a nmvzdlench. Znamen to tedy, e vvoj lidstva je del a sloitj, ne jsme se dosud domnvali, nebo
dolo ke kontaktu s obyvateli jinch svt? Ludvk Souek vychz ve sv knize z vdeckch objev nejrznjch
discipln (astronomie, biologie, geologie, archeologie aj.), uinnch zejmna v poslednch letech, seazuje je osobitm
systmem, pesvdujcmtene o existenci "blch mst" ili tuen stnu. Vysvtluje zrove tzv. indicie, a jsou to
hmotn nlezy, nebo nepochopiteln znalosti dvnch civilizac; v jejich hodnocen je vak autor kritick a obezel,
smvnuje kapitolu vyvracen mt a vysvtlovn zhad, je zhadami nejsou. Tmse kniha pzniv odliuje od spis
Dnikenovch i Pauwelse a Bergiera. Dal st knihy je vnovna dkazu obecn tendence hmoty organizovat se v
inteligentn hmotu ivou, pro jej vvoj v civilizace nmneznm poskytla Zem dostatek msta i prostoru. (Vdvn
minulosti na planety byl vak i dostatek monch dvod pro znien takovch civilizac.) Autor zrove uvauje o
pravdpodobn existenci inteligentnho ivota ve vesmru i o monostech vzjemnch styk. Autor je marxista a sv
mylenky, i kdy jsou nevedn a mnohdy obecn dosud nepijat, formuluje v souladu s materialistickmsvtovm
nzorem. Nejde tedy o spekulativn literaturu ve vlastnmslova smyslu, jen o jist zpsob azen svrchovan
zajmavch fakt a jejich pvodn interpretaci. Pvodnmpovolnmlka, pozdji filmov a vdeck pracovnk, napsal
Ludvk Souek (1926-1978) adu knih, asto pekldanch do mnoha jazyk.
Z jeho tvorby: romnov trilogie Cesta slepch ptk, Runa Rider a Slunen jezero, Pevnost blch mravenc, Blzni z
Hepteridy, ZjemGalaxie; z oblasti literatury faktu: Kamnedoshne hlas, Velk otaznky, Nebesk detektivky, senzace a
zhady, Blzniv vynlezci, Rakve to, Otaznky nad hroby aj.
Synu Davidovi jako budouc pspvek k jeho dnes jet sklopevnmu pesvden, e svt je pece jen zajmav a
romantick msto.
vod
Djiny vdy za sebou nechaly v tratoliti omyl neskonale vce mrtvch nebo smrteln zrannch hypotz ne
domnnek pijatch, ovench a poslze skldajcch uznan teorie. Koneckonc i tyto teorie jsou jen dokladem
historicky uren rovn poznn struktury hmoty, jejch forema specifickch zkonitost pohybu, jejich
nevyerpatelnost podmiuje ustavinou relativnost naich poznatk a zaruuje jejich vystdn novmi,
dokonalejmi. Jen velmi mlo teori (mezi nimi napklad atomov teorie, odrejc dialektickou jednotu petritosti
hmoty s jej nepetritost) se zd bt zatmneotesitelnmi. Tmspe je teba opatrnosti pi vytven hypotz o dvn
a nejdvnj minulosti lidstva, nebo tyto domnnky nemohou bt, jako nap. ve vtin prodnch vd, oveny
pokusn. Pece vak odmtme souhlasit se skeptiky, prohlaujcmi historii za blou tabuli, na ni historik nape, co se
mu zamane - co ovemnevyluuje rozmanitost a nkdy i protikladnost pohled, urovanch rozlinmi hledisky.
Tato kniha usiluje o nkter zsadn pohledy do minulosti jako vsledek nikoli sterilnch fantazi nebo dalekoshlch
hypotz, pramencch z povrchnch dvod, z nedostaten ovench fakt nebo spekulac, ovlivnnch
mimorozumovmi dvody, ale struktury vdeckch poznatk. Knihu tmto pstupemnezbytn zat mnostv fakt a
dokladovho materilu, neodbornkmnavnho a odbornkmsamozejm dvrn znmho. Nebylo vak jin
vchodisko.
Autor se snail za kadou cenu a dsledn odliit subjektivn domnnky od fakt, ovench v rovni souasnho
poznn a obecn pijatch, vyhnout se schematizaci, zjednoduujc sloitou a nepehlednou tematiku do kilov
jasnho, przranho, el, pouze fantomatickho krystalu, i ukvapenmgeneralizacmve prospch hypotzy, je se mu
zalbila.
ten posoud, do jak mry uspl.
Pozn, do jak mry se autorovi podailo shromdit vn a serizn, by asto nepm argumenty pro posouzen
prv zmnnho pedmtu knihy, a do jak mry se mu tmzdailo odliit Tuen stnu od senzan spekulativn
literatury.
azen kapitol knihy zrove naznauje metodu zkoumn od pozoruhodnch indici k jejich interpretaci co
nejuzavenjmi, by i ne vdy krotkmi hypotzami. Vnekonen spirle poznn naleznou - doufm- i ony sv
skromn msto. Vdvn prehistorii i historii lidstva je jet mnoho co objasovat. Historick materialismus
ABCAmber PalmConverter, http://www.processtext.com/abcpalm.html
Page 1
nekanonizuje jeden jedin provdy platn obraz svta, prv tak jako dialektick materialismus nekanonizuje jeden
urit obraz svta fyziklnho. Kad nov poznatek v sob obsahuje v dialektick jednot prvek relativnosti i
steku konen pravdy, k n se vda ustavin aproximativn pibliuje.
Rd bych vod ukonil historkou, vyprvnou americkmantropologemL. Eiseleym, kterou uvedl ve sv knize
Pauwels:
"Setkn s jinmsvtemnen jen imaginrn skutenost. Me se pihodit lidemi zvatm. Nkdy jsou hranice kluzk
nebo dochz ke vzjemnmu prolnn - sta bt v on chvli na sprvnmmst. Vidl jsem, jak se takov vc
pihodila jednomu havranovi, kter je mmsousedem. Akoli jsemmu nikdy a nimneublil, zdruje se zsadn ve
vrcholcch strom, lt vysoko a lidemse vyhb. Jeho svt zan a tam, kamnejdle doshne mj slab zrak. Nue -
jednoho rna bylo cel okol ponoeno do neobvykle hust mlhy, kterou jsemkrel k ndra. Nhle se ve vi mch
o objevila dv mohutn ern kdla a ped nimi obrovsk zobk, a vechno to proltlo kolemmne jako blesk s
vkikemhrzy, jak si u nikdy nepeji znovu slyet. Ten vkik mne pronsledoval cel dopoledne. Napadlo mne
dokonce podvat se do zrcadla, protoe jsemsi kladl otzku, co je na mn tak pobuujcho.
Nakonec jsempece jen pochopil. Hranice mezi naimi dvma svty se dky mlze posunula. Havran, kter se domnval,
e let ve sv obvykl vi, spatil pojednou nco neuvitelnho, odporujcho jeho zkonmprody: lovka,
krejcho vzduchem, v sammsrdci havranho svta. Setkal se s jevemtak absurdnm, jak si jen havran me
pedstavit - s ltajcmlovkem.
Te, kdy mne ze sv ve spat, vyr slab krkn a j v jeho kiku slymnejistotu ducha, jeho vesmr byl
otesen. Nen u a nikdy nebude jako jin havrani..."
Obvmse, e i my, zasaeni neoekvanmpohledem, roziujcmdky kosmonautice vdom souvislosti naeho
kolektivnho "j" daleko pes hranice biosfry Zem a dky novmobjevmarcheologie stejn daleko pes zdnliv
pevn, ale vdy znovu a znovu posouvan hranice lidsk minulosti, sotva meme zstat stejnmi havrany, jakmi
jsme byli dve.

DR. LUDVKSOUEK1967-1973
Indicie

indicie (lat) 1 obecn znak, nznak, okolnost budc podezen, 2 prvnicky skutenost, ze kter lze vyvodit dal
skutenosti, nepm dkaz, podezel okolnost
(SLOVNKCIZCHSLOV)
Nkdy je domnnka hodn dleit, napklad nalezneme-li v mlce pstruha
HENRYTHOREAU, DENK
Nkolik nepjemnch skutenost
Nelze prokzat vt slubu pravd ne ji oistit od vc falench.
ISAACNEWTON

Po cel dlouh tiscilet byl znepokojujcmobzoremlovka les, obklopujc a svrajc jeho pracn vyklen polka a
pastviny, skrvajc vlky, loupenky, hejkaly a jezinky. lovk byl nucen vyrovnvat se s lesem, a z tohoto
ustavinho vyrovnvn vznikla cel nae vda, veker civilizace. Popela hejkaly a jezinky, potlaila loupenky a
zahnala vlky. Les byl zkultivovn, zpstupnn cestami. Dalo to podnou prci, a nen divu, jsme-li na ni pyni. Nkdy
vak tato pcha na vavnech nespornch spch ponkud pesteluje, sna-li se za kadou cenu vysvtlit nov jevy
zpsobem, skvle osvdenmve sporu s jezinkami - nap. teoreticky absurdn kulov blesky svtlkujcmi sovami,
sdlcmi v trouchnivch stromech, transport soch na Velikononmostrov skluzy z kae maniokovch hlz nebo
pravidelnmi sopenmi vbuchy, ppadn nerezavn eleznho sloupu u Dill ustavinmplhnmnamatnch
plod hn lsky, snacch se tmto iracionlnmzpsobemdokzat pece jen svj manelsk pvod.
sil o zadren a konzervovn pkn tulnho lesku je zjevn pedevmdnes, kdy se lidstvu definitivn otevel
horizont zbrusu nov s novmi hejkaly - vesmr. Nov vda, nov poznn vyrostou v konfrontaci s tmto novm
horizontem.
Vrozhovoru s H. G. Wellsemna podzimroku 1920 prohlsil V. I. Lenin: "Vechny lidsk nzory se a dosud utvely v
pozemskch mtcch, opraly se o pedpoklad, e technika nikdy nepekro zemskou sfru. Jakmile se vak lidstvu
poda vyjt do meziplanetrnch prostor, bude teba pezkoumat a zrevidovat vechny nae nzory filozofick, sociln
i morln."
Vykroili jsme do meziplanetrnch prostor, a pesto jsme svdky usilovn snahy pivdt za ucho do vcelku ji
neproblmovho lesku kadho, kdo se podle svch sil sna vyrovnat s novmobzorem- jakkoli u pochopov
nezapaluj hranice Giordana Bruna, jen prvn jasnoziv pohldl do vzdlenho, ivotemkypcho vesmru. Mnoho
viny na tommaj i fantastov a a plin nadenci, zamlujc skutenost a petvejc ji k obrazu svch pedstav, ne
vdy zcela zdravch a oprvnnch.
Osobnosti, nad nosnou mez vzruen kosmickmi perspektivami a snad i kosmickou minulost lidstva, brn
seriznmu pezkoumn a revizi nzor, vyadovanmi a pedpovdanmi V. I. Leninem, zatemuj problematiku a
Page 2
poskytuj pdn argumenty odprcm. Tuto vinu nevyv obasn pnos zajmavch a podntnch mylenek.
Nejznmj z nich je Erich von Dniken. Jeho knihy se staly svtovmi bestsellery. Ms se v nich pekvapujc a
dvtipn postehy (spojujc nap. oste sledovan kalend starch May s jejich exodem, dosud ne zcela uspokojiv
vysvtlenm, ze Star do Nov e), biologick naivnosti (oplodovn neandertlskch i cromagnonskch krasavic
nepozemskmi playboyi) s vyslovenmi nepravdami, nap. o objektech, kter tvrci znmho filmu Vzpomnky na
budoucnost ve stopch pn Dnikenovch marn, a usilovn hledali.
Typickmpklademnedostaten kvalifikovanho pstupu autora je nap. div nad patnctimstnmslem,
pouvanmSumery, snad vsledkemjakhosi jejich vpotu. Dniken se domnv, e tak obrovit sla nemohla
vzniknout v rmci starch kultur, a spatuje v nich dkaz vesmrnho "importu", piem mu jde pouze o imponujc
velikost sla se zarovnanmi stovkami milin. Zajmavj skutenost, e toti matematicky nijak zvl nadan a jet
mn pokroil Mayov (kte jaktivi nedokzali zvit ani jedin ok bavlny nebo pytel kukuice a na svch skvlch
"blch cestch", sacbe, lapali pokorn pky, nepouvajce kolo) daleko vt a sloitj sla skuten pouvali k
numerickmkalendnmvpotm, Dniken neuvd. Sumersk a pozdji babylnsk matematika byla oproti maysk
na vysokmstupni. Hlavnmi numerickmi operacemi v "dom tabulek", kde byli cvieni pt psai i v matematice a v
geometrii, bylo sice stn a odetn, v uebnch osnovch vak nechybly ji ped rokem2000 ped n. l. ani
kvadratick rovnice, ani sloit rokovn, een dnes nejspe logaritmicky.
Velk sla sama o sob neznamenaj dkaz vynikajcho pokroku matematiky, spe naopak: jsou projevemprvnch
okouzlench exkurz do neprobdan e.
Podle buddhistick nauky ml Buddha 600 miliard syn, jim v misijn innosti pomhalo 24 biliard svtc s
nejrznjmi resorty i bez portfeje. Smdovedl hbit potat do nonilion - sel s 54 nulami v na soustav.
Hanumanovo opi vojsko melo podle staroindickch text deset sextilion chlupatch bojovnk, jist krl v pokladu
biliardu dmant. Pro vechna tato sla mli Indov zvltn vrazy, zatmco evropsk jazyky poprv pouily slova
"milin" roku 1362 (nevilo se) a slova "miliarda" dokonce a roku 1872 ve spojitosti s francouzskmi vlenmi
reparacemi Nmecku. Ostatn znm staroindick achov hka, podle n vldce ehrampislbil vynlezci krlovsk
hry tolik zrnek penice, kolik se jich vejde na 64 pol achovnice, bude-li na prvmpoli jedno zrnko, na druhmdv, na
tetmtyi, na tvrtmosmatd., vede k vsledku (Indmznmmu) 18 446 744 073 709 551 615 zrnek. Dnikenem
obdivovan sumersk slo je 195 955 200 000 000.
Velkmi sly se zabval smArchimdes, snac se rozvinout eckou matematiku, operujc pouze s myridou (tj.
10000), tak aby byla schopna postihnout poet zrn psku na Zemi, nejpoetnj mnoinu, jakou si Archimdes dovedl
pedstavit. Snad mu tanulo na mysli sil o piblen se tajemnmu svtu nekonench mnoin, patrn u Znna, avak
uskutenn teprve BernardemBolzanem(1781 - 1848).
Archimdes rozdlil pirozen sla do d: v prvnmdu byla sla do myridy myrid (100000000), sly druhho
du byla vechna sla od 100 000 OOO2 a k slu, je mlo za jednikou 800 000 000 nul a konilo tzv. sla prvn
periody.
Vy sla pipsal Archimdes druh period, jejm vyvrcholenmbylo slo s 80 biliardami(!) nul.
Archimdovmzmremovemnebylo provdt s tmito selnmi giganty, pro n vesmr ostatn zcela
nepotebnmi, numerick operace, ale dokzat axim, e pirozen seln ada nen ukonen, alespo v dosahu
lidskho mozku ne.
Docela jin situace by ovemnastala, kdybychomv nkter star civilizaci, nap. v dimenzch staveb, nesporn odhalili
nkter z vznamnch sel, objevench teprve pokroilou matematikou a platnch pro jevy prodn, fyzikln i
ekonomick, nap. pro propoty rokovch sazeb. Takovmslem, kolemnho se clo jist mry to soudob
matematika, je Eulerovo slo e = 2,718281828 ...
Zajmav slo e vstupuje do hry pi vpotu prstku strom i ivoin tkn, v elektronice i v pojistn matematice a
jinde. Vkadmppad by bylo zajmav poohldnout se po sle e alespo stejn dvtipn, jak je ptrno v
rozlinch starch pamtkch po daleko populrnjmLudolfov sle (3,141 ...), udnliv, avak velmi nevrohodn
doloenmji v rozmrech Chufvovy Velk pyramidy. Kad civilizace kdekoli ve vesmru, pokud tamplat nmznm
fyzikln zkony, mus v urit (a to znan vysok) etap rozvoje poznvn zkonitost prody slo e objevit a uinit
jednou z matematickch konstant.
Nic takovho se dosud nestalo.
Naden nen dobrmrdcem, a chyby z dobr vle a upmnho zaujet zstvaj stejnmi chybami, jako kdyby vznikly
myslnou falzifikac skutenosti.
Meme uvst konkrtn pklad: zprva o pozorovn ltajcho tale je rozhodn dvryhodnj, je-li informtorem
star Indinka, kter jaktiva neetla o UFO nic ji z toho dvodu, e st neum, nebo farm, povaujc celou horeku
kolemUFOza bluf a vmysl lnch mk, ne fanatick pvrenec sekty, sousteujc se usilovn na oblohu a
"hypnoticky pivolvajc polobosk Ufony".
Bylo by vak omylemdomnvat se, e obmi osudnho etzu, kdy pn je otcemmylenky a mylenka otcem
zskanho vsledku, jsou jen nevzdlanci, ppadn lid duevn zjevn postien.
A do 2. svtov vlky bylo mezi oficilnmi a vldnmi kruhy Nmecka velmi rozen uen o tzv. dutosvtosti,
povaujc nai Zemi nikoli za kouli (piblin), ale za dutinu, na jej vnitn stn jako v de ementlskho sra ijeme;
dky ohybu paprsk se nmjev malik Slunce, Msc a planety spolu s "vesmrnmfantomem" ze svtlkujc
mlhoviny, umstn uprosted dutiny o prmru 14 000 km, jako nekonen kosmos. Vra v dutosvtost la tak daleko,
e prv v kritick dob hitlerovsk vojensk mainrie na jae 1942 byla vtina nemnohch nmeckch radar
pemstna z atlantskho pobe zpadn Evropy na Rujnu, aby ... dokzala tuto blznivou domnnku a odrazemo
stnu svtov dutiny urila rozmstn britsk Home Fleet v ztoce Scapa Flow.
Page 3
Nejvtmzastncemtchto uen se stal jaksi dr. Koresh z Floridy, po nm bylo tak cel hnut, zskvajc kupodivu
tisce nadench vyznava, nazvno "koreismem". Dr. Koresh se rozhodl jednou provdy dokzat, e nauka o
dutosvtosti odpovd skutenosti - a dokzal to.
Ze svch pvrenc vybral geometry a tesae, nazval jejich skupinu hrd a zvun Koresh Geodelic Staff (Koreshv
dutiny zkoumajc tm) a vydal se na pobe jihozpadn Floridy, kde se pustil do prce. Od pobe byl na mlin
stavn z pilot a prken do moe dlouh mstek, jeho pmost kontrolovaly teodolity i vodovhy. Koresh usoudil, e v
ppad konvexity naeho svta, tedy v ppad existence Zem-koule se bude mstek stle vzdalovat od hladiny. Je-li
vak n svt drou, dutmprostorem, bude se rovn mstek hladin naopak pibliovat. Po nkolika stech metrech
tto absurdn stavby bylo vemnadencmdutosvtosti jasn: zvtzili. Mstek, poat ve vce 3,20 mnad
hladinou, by proal moskou hladinu pesn ve vzdlenosti 6600 metr, co skvle odpovd pedpokldanmu
prmru svtov dry 14 000 km...
Tento svrchovan podezel pokus zapsobil na marla Hermanna Gringa tak mocn, e nevhal obnait neuralgick
body protileteck obrany a vzdt se zjiovn naltvajcch svaz bombardr RAF sice neobratnmi, ale pece jen
innmi nmeckmi radioloktory systmu Mamut a Freya. Vojensk vyuit dutosti svta slibovalo pro vlku
zajmav perspektivy. Netuil, e fanatici Koreshova tbu zkrtka dokzali to, co dokzat chtli a touili. Snad ani
nebyli vdommi podvodnky; vsledky se jimprost mnily pod rukama, poslunma podvdomch pn...
Mnoho vzdlanch a dvtipnch lid nebude pli ohromeno skutenost, e nkter jazyky "primitiv" projevuj
obdivuhodnou schopnost abstrakce, e jsou v smantickmsmyslu jaksi dokonalej ne jazyky nae. A co
nejzvltnjho, e odrej v samotn struktue a podstat gramatickho odlien dokonce i poteby soudob vdy
lpe ne jazyky modern. Nevme, ba ani se neodvaujeme hdat, jak asi dospl vvoj tchto "primitivnch" jazyk k
dnenmu stavu.
A pesto je to pozoruhodn dolin fakt.
Povimnou si vak okamit hmatatelnjch skutenost, nlez, svdcch o technickch znalostech a zkuenostech,
kter zdnliv nelze vysvtlit rovn civilizanho klimatu, ani importemzem rozvinutjch a technicky pokroilejch.
Je to zkrtka ptrn podobn onomu, jak by byl patrn nucen podstoupit badatel pi nvtv zcela neznmho
domorodho kmene, jeho pohlavr by se podobal pedloze z Klabzubovy jedenctky Eduarda Basse: "... Birimarataoa,
velk nelnk, ml po celmoblieji do ke vezny spirlov ozdoby. Un boltce jeho byly ohromn vytaeny, take
kdy pithl spodn konec k hoejmu a sepjal jej jehlic, vytvoila se pohodln kapsa. Vpravmuchu nosil tak
stbrnou tabatrku se upavmtabkem, v levmsvazek kl od nedobytn pokladny, vzcnou pamtku na jednoho
americkho velkoobchodnka. Vnose vak ml ozdobu nejdrahocennj: lutou tuku Koh-i-noor, tvrdost HBB."
Vtakovmppad je nezbytn vyetit nejprve dv monosti, ne podlehneme svdnmlkadlmfantazie: zda jsme
znalosti erstv objevench "primitiv" krut nepodceovali, ovlivnni zvltn zlibou nelnka Birimarataoy v
peench fotbalovch zloncch, nebo zda v minulosti nedolo ke styku pouze zdnliv civilizan nedotenho
kmene s populac pokroilej, je vyjmenovan pedmty vyrobila, nebo zpsob jejich vroby lidu velkho
Birimarataoy teba v nznacch prozradila.
Ve vtin ppad je druh vysvtlen schdnj a logitj, nkdy se zd bt jedin monmdokonce i tehdy,
vede-li nezbytn ke kosmickminterpretacm; proto vak nelze ztrcet ze zetele prvn monost, ba obas i objasnn
jet prost. Vhodnocen tzv. nedostinch nebo, lpe eeno, dosud nedostiench vkon pravku, starovku i
stedovku musme bt mimodn opatrnmi, abychomsoudob stupe poznn neabsolutizovali a dvno minul
nemytizovali.
Typickmpklademje jedno z mnohch "tajemstv faran", nad nm si badatel i odbornci dlouho lmali hlavu:
sloen egyptsk fajnse, star keramiky podobn sklu, jej dekor, barvy i tvary vyvolvaj zcela prvemnaden
nvtvnk egyptologickch sbrek. Egyptsk fajns, pochzejc a z 5. tiscilet ped n. l., je ji svou podstatou
hladk, glazurovan a sklovit, zatmco fajns evropsk je ve skutenosti keramikou, pokrytou glazurou kyslinku
olovnatho, dodvajcho teprve povrchu hladkost a lesk.
Teprve roku 1967 se podailo pracovnku newyorskho muzea prof. Noblovi starou egyptskou fajns nejen analyzovat,
ale i pesn napodobit. Egyptsk fajns byla toti vyrbna pokrytmndoby sms tluenho kemene a sody
(uhliitanu sodnho), vyskytujcho se v usazench vrstvch na dn hokch egyptskch jezer. Egypan od
nejstarch dob natron velmi dobe znali a pouvali nap. pi mumifikacch. Pi zahvn za teploty vy ne 1000 C se
sms natronu a kemene vypaluje a tav v obdivovanou fajns, jej zbarven je mono doshnout pms kyslink
kov - mnatho pro barvu modrou, smsi kyslink manganu pro ervenou, elezitho pro lutou a konen
eleznatho pro zelenou. To je ve.
Vtomto ppad tpali odbornci. Jet he se obvykle vede laikm.
Je jist svrchovan pozoruhodn, byly-li v Irku nalezeny okrouhl sklenn destiky, jejich vbrus naznauje, e lo
o dosti dokonal spojn oky mohutnosti kolem0,5 - 1 dioptrie, pouiteln nejspe jako objektivy dalekohled. Lupy,
ji ve stedovku znm lapides ad legendum, by musely bt opticky daleko innj, aby mly vbec smysl, prv tak
jako brlov skla pro dalekozrak, zmnn ostatn jako "on skla" u ve spisech Konfucia (551 -479 ped n. L).
Rovn tvarovn ist ozdobn by se patrn nespokojilo s nepatrnm, napohled sotva znatelnmsklenutm.
To ve samo o sob me bt vchodiskemmnoha pozoruhodnch domnnek a snad i opatrnch zvr. Je ovem
tragick, je-li tak cenn nlez ihned zdiskreditovn horlivci, prohlaujcmi, e zrove pedstavuje dkaz pradvn
znalosti elektrochemie, protoe, jak znmo, vechna optick skla jsou letna elektrochemicky zskvanmkyslinkem
ceriitm. Kdy tito apotolov tajemn jet ke vemu zamn ceriuma cesium, je katastrofa dovrena. Argumentace v
tto poloze by mohla stejn oprvnn tvrdit, e star indinsk kultury Jin Ameriky nepochybn znaly elektromotor,
nebo dokonce rychlobn vzduchov vrtaky, s nimi dnes pracuj zubn lkai, protoe nmzanechaly velmi dobe
Page 4
proveden zlat vpln zub, zhotovovan jak z lebnch, tak z okrasnch dvod.
Skutenost ovemje, e zubn lkai spn plombovali zuby dvno ped sestrojenmelektrick, ba i lapac a run
vrtaky a e optick skla jsou (nikoli vhradn) letna kyslinkemceriitmteprve asi dvacet let, zatmco cel stalet k
tomu elu slouil pradvno znm kyslink elezit i jin bn ltky.
Takov horlivost v objevovn zzranch souvislost vede velmi asto k vylit dtte pozoruhodnch fakt se
pinavou vodou omyl a nedostaten informovanosti - nap. kosmickmi perspektivami okouzlench laik, kte si
nedovedou vysvtlit astronomick znalosti nkterch nrod - Babyloan, Egypan, May - jinak ne zsahem
nepozeman, kte tmto nrodmzorganizovali zkladn kursy lidov astronomie a odevzdali jimpatrn prvn
nstnn kalend.
Usilovn, a jak u to bv, vtinou bezspn se snail vysvtlit pomrnou jednoduchost a elementrnost poznatk
starovk astronomie zesnul profesor Arnot Dittrich, duch vpravd univerzln a originln. Vjednomze svch
lnk srovnv div takovch hleda senzac s obdivem,, jej si zskal u svho malho synka hlubokomyslnm
zjitnm: "A vechny tyhle lstky kalende otrhme, budou zase vnoce." "Tatnku, co ty vechno nev!" vydechla
ohromen ratolest...
Jako dkaz, e Quinchov sestrojili dalekohled, je uvdna jejich znalost pozorovn nejpstupnjch mlhovin,
uveden v posvtn knize Popol Vuh. Ani npad! Mlhovinu v Andromed i Velkou difzn mlhovinu v Orionu znal
cel starovk a popisoval je jako "desky z rohu, za nimi z slab svtlo". Obe mlhoviny jsou vidt pouhm
neoslnnmokem, mlhovina v Andromed (vlastn blzk galaxie) ovemjen za bez-msnch noc a daleko od
poulinch nebo jinch svtel, co je v naemsvt krun podmnka. dn starovk astronomnetuil, co to
mlhoviny jsou - teprve WilliamHerschel rozliil svmi vbornmi dalekohledy nkter mlhoviny jako hvzdokupy, tzv.
planetrn mlhoviny a galaxie, a odliil od nich mlhoviny plynn, pedpokldan z faktu, e ani jeho nejlep pstroje
nerozloily nap. prv Velkou mlhovinu v Orionu na jednotliv hvzdy.
Je dokonce trochu podivn, e starovk selenologie a planetologie nepinesla vznamnj poznatky, pokud jde o
skuten charakter povrchu Msce nebo o skuten dvod stdn msnch fz nebo o Jupiterovy velk msce.
Krom sprvnho vysvtlen Aristarchova (narozen potkem3. stolet na ostrov Samu) byly dlouhou dobu
uznvny fantastick nzory o Msci jako o zpola bl, zpola ern kouli, o jeho postupnmzastiovn Zem atd.
Adepti hvzdstv byli toti odedvna vybrni zejmna s ohledemna zrakovou ostrost a bystrost. Testembvalo u
cel ady nrod rozliit Alkor a Mizar (arabsky Saidak, "zkoue"), znmou dvou-hvzdu v souhvzd Velk
medvdice, a lze pedpokldat, e prv mladci s nejbystejmzrakemse nejastji stvali uni astronom, ppadn
astrolog. Je znmo, e vjimenmzrakemobdaen lid - podle odhadu odbornk asi jeden ze 100 000 - rozeznaj za
pznivch podmnek Jupiterovy velk msce, nkter detaily na povrchu Luny a srpek Venue. O tomvyprv
kouzelnou historku astronomGauss: dopl sv star mamince pohled hvzdskmdalekohledemna srpeek Venue.
Maminku tmvelice pekvapil - bez dalekohledu pr vdy vidla srpeek v obrcen poloze...
Za tm neuvitelnou a pouze nepozemskmzsahemumonnou pesnost maysk astronomie je povaovno uren
dlky tzv. synodickho msce na 29,530864 dne, zatmco dnen astronomov namili 29,53059. Mn zzranm, i
kdy ovemv cty hodnmse vsledek stane, uvdomme-li si, e k nmu mayt astronomov nedospli - jak patrn
napadne neodbornky - menmasu nap. od jednoho plku ke druhmu, co je obsah termnu synodick msc
(lunace) na rozdl od msce siderickho, kdy Luna zaujme opt tot postaven mezi hvzdami, s pesnmi stopkami
nebo njakmchronometremv ruce. Tmmn, e Mayov patrn vbec neznali dlen dne na prakticky pouvan
men jednotky. Pozorovatel ve mst Palenque spotali, a to je daleko jednodu, e prv za 2392 plnch dn
nastane 81 lunac, e Msc projde prv 81 krt vemi fzemi. Postailo sla vydlit, co bylo v dosahu maysk
matematiky, akoli nepracovala se zlomky. Mayov zaznamenvali sla nejen hieroglyfy, ale i daleko prunj
kombinac teek a rek ve dvactkov soustav s nulou, umoujc numerick vpoty.
K podobnmu vsledku dospli tm zpsobemhvzdi mayskho stediska Copan: urili, e 149 lunac nastane za
4400 dn. Podle vpotu byl uren synodick msc na 29,53020 dne. Mnostv desetinnch mst je tady vsledkem
numerick operace, nikoli pesnosti pozorovacch podmnek.
Tmje zrove vyvrcena romantick, avak nesprvn pedstava, kterou zastvaj nkte nekritit obdivovatel
May: e toti maysk men byla naprosto pesn, dokonce pesnj ne men dnen, e vak doba obhu Msce
se tehdy, tzn. kolem7. stol. n. 1., liila od doby obhu men v souasnosti. Nehled k nepravdpodobnosti tohoto
tvrzen, je zejm, e maysk odhady kolsaj kolemdnes uznvanch hodnot v obou smrech.
Do zcela jin polohy by otzku maysk astronomie pivedlo potvrzen domnnky, e sta Mayov neznali jen planety,
viditeln pouhmokem(a mezi nimi i Neptuna, "hvzdiku" kolsajc na hranicch viditelnosti a jako planetu poprv
poznanou WilliamemHerschelem13. bezna 1781). Znali pr i planety teleskopick, Urana, ba dokonce i Pluta,
pozorovanho jen stednmi a velkmi teleskopy; poprv byl vizuln spaten 42palcovmrefraktorem. Tmby byla
ovemrzemznalost dalekohled, a to podn vkonnch, velmi pravdpodobn.
Obtnj je situace, mme-li k dispozici informace ojedinl a zvltn, jich se pesto nemnme lehkomysln vzdt.
Nejsme bohuel tak astni, aby nmdosavadn vzkumy pinesly rozshl materil, dovolujc srovnvn, ovovn
a tdn poznatk, o n nmjde. Nezbv ne zapojit do innosti autocenzuru a nepodlhat ukvapenmzvrmtam,
kde se nabz vysvtlen sice nemn poutav, ale pravdpodobnj a stzlivj.
Mmna mysli epizodu z indinskch vlek Spojench stt americkch proti starousedlmdomorodmkmenm.
Ihned po vytvoen si nov stt, vznikl slouenmtincti bvalch anglickch koloni, vytkl jako oficiln politiku
dobyt Zpadu. Prostedkemke splnn tohoto cle byly puky, pedevmvak podvodn kupn smlouvy. Jedinm
rovnocennmpartnerem, schopnmvzdorovat blochmobma zpsoby, pukami i prvnmi prostedky, byl pozdj
nelnk kmene Shawnee, proslul Tecumseh (Letc hvzda). Jeho hlavnmpomocnkem(a pozdji zhoubcemcelho
Page 5
slibnho hnut, jen pivedl zfanatizovan bojovnky ped hlavn dl pravideln armdy) se stal Tecumsehv bratr
Tenskwatawa (Oteven dvee), vykonvajc funkci jakhosi "zstupce pro vci politick a nboensk", zakladatel
novho, oste proti-bloskho kultu. Bleskov rozen nboenstv, od Kanady a po Floridu, a tmi mocnou
materiln a morln podporu zskal Tenskwatawa - zzrakem. Na den a na hodinu pesn pedpovdl pln zatmn
Slunce 6. ervna 1806 v 11.30 mstnho asu pro Greensville, kde zaloil jaksi svj Vatikn. Slunce opravdu zemelo a
teprve na prorokovy prosby se opt ukzalo ...
Jsme oprvnn pokldat tuto astronomickou pedpov za dkaz "tajnho uen", znmho v severoamerickch
pralesch a prrich jen zasvcenmkouzelnkma pedvanho z generace na generaci, jak navrhuj nkte autoi?
Obvmse, e ne.
Tecumseh byl pomrn vzdlan, ovldal anglitinu, a dky bl dvce, kterou si chtl vzt, Rebece Gallowayov,
seznmil se dokonce i s nktermi dly svtov literatury. Jedin zachovan Tecumsehv portrt v chicagskmmuzeu
jej ukazuje v dobovmbloskmboru. Vzhledemk rozshl politick innosti Tecumsehov je nejen
pravdpodobn, ale jist, e sledoval i denn tisk bloch, kde se pirozen o zatmn dozvdl, a svmu bratru poskytl
jedinenou pleitost dokzat, e nen jen povoln, ale i vyvolen.
Tomuto prozaickmu vysvtlen musme dt pednost ped sloitmi hypotzami, jimi nkte autoi chtli na zklad
jedinho ppadu oslabit naprosto vcn zjitn, e severoamerit Indini byli do pchodu bloch, a na spchy
opominuteln vjimky, lovci a sbrai, tedy reprezentanty neolitickho zpsobu hospodstv, nevyadujcho
kalend, a tmani astronomick znalosti, v nich nedospli dl ne k velmi primitivnmpedstavm. O vpotech
zatmn Slunce neme bt ovemani ei. Je to opt dalmdkazemnerovnomrnosti vvoje lidstva. Za opomenut,
jm zatmn Slunce propsli a vas je neohlsili, byli nt astronomov Hi a Ho roku 2137 ped n. 1. postieni
znanmi nepjemnostmi. Vnovali se radji zbavnjmu opilstv ne namhavmvpotm, take zden "prost
lid bil v bubny a ednci zmaten pobhali".
Stejnou mru spravedlnosti vak musme poadovat i z opan strany, od odprc, a zkoumat podivn jevy
nepedpojat, bez nedostaten podloench zjednoduen. Snad lze prominout slavnmu Lavoisierovi, kdy jmnem
Francouzsk akademie vd jednou provdy odmtl existenci meteorit, potvrzovanou sedlky: "Z nebe nemohou
kameny padat, protoe tamdn kameny nejsou." Snad je mon prominout nemn slavnmu Simonu Newcombovi
fyzikln "dkaz" o absolutn nemonosti sestrojen letadel tch vzduchu a dalmrenomovanmvdcmcel srie
pdnch dkaz o naprost nemonosti telefonu, telegrafu, bezdrtovho i drtovho, vlaku rychlejho ne 36
km/hod., plynovho a elektrickho osvtlovn mst, o cest na Msc a k planetmani nemluv. Vpozad tchto
omyl stoj dosaen rove poznn.
He ji lze vysvtlovat omyly, kter jsou vsledkem"podbhn laky" dosaenho poznn, nap. dosud
nevysvtliteln nlez nerezavjcch eleznch pedmt v Indii, pedevmznm sloup lht: "Jde prost o spch
staroindick prkov metalurgie ..."
Kdybychompijali takov argumentace, byla by tato kniha zhola zbyten. Stny by rzemustoupily oslujcmu jasu.
Staroindick vimany by zkrtka byly vsledkemrozvinut leteck vroby, ppadn kosmonautiky, znalosti, zachovan
ve zmatench alchymickch rukopisech, prostinkmvsledkemrozvinut starovk jadern fyziky, zejm shody mt
i materiln kultury v navzjemvelmi vzdlench oblastech svta spchemrozvinut starovk turistiky. Zkrtka nai
pedkov byli pasci a meme klidn pejt k poadu vednho dne.
Odvmse dokonce ci, e pokud jde o megality, je vysvtlen, je nabz roku 1200 n. 1. Saxo Grammaticus, v rovni
tehdejho poznn rozhodn ctyhodnj: "... O tom, e Dnsko kdysi obdlvali obi, svd obrovsk kameny na
starovkch nhrobcch. Kdyby snad nkdo pochyboval, a se podv na vrcholky kopc a ekne, zda v, jac lid
mohli vynst tak tk bemena ..."
A daleko poetitjmse zd bt tvrzen, obvykl a dodneka u obyvatel Peru: kameny prost mohou putovat jako
iv bytosti, kamse jimzachce. Nkter dojdou, jin, unaveny, zstanou leet cestou. Takov osamocen megality jsou
v Peru nazvny piedras cansadas, unaven kameny.
Vyprvn o poetilostech romantik a omylech vdc by mohlo pokraovat donekonena - avak to nen namclem.
Arthur Schopenhauer kdysi vyjdil mylenku, e kad teorie mus projt temi etapami konfrontace s obecnm
mnnm: v prv je vysmvna, ve druh odmtna, ve tet pijmna jako samozejmost tak dlouho, ne se na poadu
dne objev teorie dal se stejnmi perspektivami.
Nzory, k nim smuje tato kniha, se bolestn probojovaly do druh etapy. Jsou dnes pevn odmtny ne u
vsmchem, ale vnou argumentac.
Bylo by nenahraditelnou kodou pipravit se o tuto pracn vybudovanou pozici novho a slibnho pohledu do
minulosti lidstva. Bylo by nenapravitelnou chybou vymnit "prvorozenstv" diskuse, k n jsou konen tyto nzory
pozvny, za "msu oovice" jepicch senzac, smnho sektstv a zaslepen horlivosti.
Zajmav nlezy
Tyto hodnoty zavren kritikou a duchemsystmu nezapomnly na lekci, j se jimdostalo, a mohou dnes protivnka
napadnout jeho vlastnmi zbranmi.
ROGERCAILLOIS, MTUS ASPOLENOST

VBritskmmuzeu je chovno mnoho lebek neandertlc. Po pvodnmobjevu v zpadnma stednmNmecku byly
pozstatky neandertlskch pralid, dlouho povaovan za daleko mlad kostern zbytky nemocnch nebo duevn
Page 6
postiench jedinc, nalezeny i ve Francii, v Belgu, ve panlsku, v Jugoslvii, v SSR, v Maarsku, v Itlii, v Angn,
v SSSR, v Palestin, na Jv a ovemi v pravdpodobn kolbce lovka vbec, v Africe, v Saldanhe a na slavnm
naleziti Broken Hill. Jedna z brokenhillskch lebek je pozoruhodn pesnmkruhovmotvorem, pronikajcm
spnkovou kost do lebky. Kolemotvoru nejsou pukliny, je by nevyhnuteln vznikly nap. pi proraen lebky hrotem
piku pi vykopvkch, nebo dokonce za ivota neandertlce jakoukoli tehdej zbran (v podstat existovaly jen
pstn klny, kyje a nejspe i kostn dky) Charakter zrann neodpovd ostatn takovmu mechanismu.
Pozoruhodn je, e protj spnkov kost lebky chyb, jako by byla vyraena. Tak by tomu bylo pi zsahu nap.
modern loveckou kulovnic: hladk vstel a po zplotn projektilu mohutn otvor vstupu stely.
Pvodcempodivnho otvoru nebyl ani vrtav ml, houba (Vioa) nebo erv, kte namnoze rozruuj fosilie, je se ocitly
v moi Broken Hill byl ostatn vdy na soui Pozoruhodn je, e msto zrann pesn odpovd "smrteln zn" - v
ppad steln rny musel bt neandertlec okamit mrtev Akoli jsou znmy okolnosti nlezu lebky, nelze zcela
vylouit patn vtip dodaten prostelen lebky.
Co vak ci dalmu podobnmu nlezu, pochzejcmu tentokrte z okol dnenho Jakutska a uloenmu v
moskevskmPaleontologickmmuzeu Akademie vd SSSR?
Je to lebka pratura, rovn, jak se zd, zasaen stelou v oblasti "smrteln zny", toti pesn v ose eln kosti, jako by
stelec elil toku mohutnho zvete, nastavujcho mu sklonnou hlavou prv tuto partii lebky. Tak v tomto ppad
nejsou v okol rny praskliny a innost vrtavch ml je mono vylouit; lebka je skvle zachovan a zcela urit
neleela v moi. Ani chorobn proces, tzv. osteomyelitida, neme zanechat takovou stopu, tmmn nap. roh
konkurujcho samce. Pikantn podrobnost v tomto ppad je, e se rna, jakkoli pronikla lebkou a zashla zejm
mozkovnu, poala hojit kostn jizvou, svalkem. Nen tedy pochyby o jejmdatovn. Vznikla v dob ivota pratura -
piblin ped nkolika destkami a stovkami tisc let, a kdov zda ne pesn v dob, kdy byl zabit i neandertlec v
oblasti Broken Hillu. Re stely, je mohla zpsobit ob zrann, se zd odpovdat. Ob mohla bt na steleckmkont
jedn zbran s podobnminkem.
Pesn datovn obou nlez radiokarbonovou analzou nen mon - fosiln kostern zbytky rychle ztrcej organick
ltky, a krom toho kosti z nalezit Broken Hillu jsou prostoupeny rozlinmi fosforenany, pedevmzinku a olova.
Geologick (stratigrafick) i paleontologick vdomosti vak naznauj, e neandertlec i pratur mohli bt souasnky.
Kdo to tehdy chodil po na planet, ozbrojen prbojnou palnou zbran pomrn mal re, a tedy znan dokonalou?
Kdo nebo co zanechalo v pskovci pout Gobi v Mongolsk lidov republice otisk, nalezen spolenou
sovtsko-nskou expedic roku 1959? Nepodob se dnmu fosilnmu reliktu, vd a dosud znmmu, nepodob se
ani stop, kterou me zanechat nkter nmznm krejc, plazc se nebo lezouc tvor. Zato se velice npadn
podob otisku profilovan podrky tzv. traktoru, jak pouvaly posdky Apolla na Msci jako nejprunj obuvi,
zajiujc nejlpe ten a tmpevn postoj za vech okolnost.
Otisk je nkolik destek nebo set tisc let star, nevznikl rozhodn v historickch dobch, a obzvlt zajmavmjej in
plochy psku, zmnnho v poutn sklo, nalezen v okol Gobi.
Nejde o inek blesk. Tzv, fulgurity, vznikajc natavenmhorniny deremblesku ve form sklovitch trubiek,
vypadaj docela jinak. Exploze meteoritu mohou ovemhorniny roztavit a vytvoit tzv. impaktity, ale rozstknou je do
irokho okol. Nikdy nebyly pozorovny cel skeln plochy, jaksi "prodn kluzit", jejich meteoritick
mechanismus vzniku bychomasi tko vysvtlovali. Krom toho nejsou impaktity nikdy dokonale petaveny. Daleko
spe se zd, e zde mstn psobil mimodn r, kter jako ve sklsk peci zmnil psek ve sklovitou taveninu.
Muselo jt o r kolem1400 C-1600 C- taven kemene pro optick a jin ely se podailo nepli dvno a je dodnes
spojeno s obtemi. Vdnmppad tedy nevytvoily ony plochy roztavenho kemennho psku nap. lesn pory v
dob, kdy Gobi byla jet ped vrsnnmHimalje, zadrujcho dnes vlhu od jihu, kvetoucmkrajema eldordem
prajetr ...
Fantastickmvysvtlenmje nap. mstn psoben raketovch trysek, jejich r by rozhodn stail podobnou
pemnu provst. Pijmout takovou hypotzu je ovemznan odvn, avak jin a schdnj vysvtlen lze tko
nalzt. Tmspe, e nadhozen problmse velmi zce tk i jedn z naich zajmavost, eskch tektit, vltavn.
Prvn sbratel tchto prodnch skel, nalezench poprv asi ped 180 lety u Tna nad Vltavou a pozdji postupn v
nerznjch stech svta, se domnvali, e jde o odpad ze starch skelnch hut. Objevily se i fantastick domnnky
o petaven rostlinnho popela a dal. Geochronologick uren st vltavn na 14,8 milinu let zasadilo tto teorii
smrtelnou rnu. Padly i dal teorie o prost sopenmnebo meteoritickmpvodu tektit, a u zmnou hmoty
meteorit jejich rozhavenmpi prletu atmosfrou nebo odkapvnm, i konen roztavenmhmoty meteorickho
roje, kter se ocitl v blzkosti Slunce a doplatil na to podobn jako bjn Ikaros. Mnoho autor povaovalo tektity za
vyvren materil msnch sopek, jin za roztaven horniny, "vystelen" z povrchu Msce dopademvelkch
meteorit. Pozoruhodn - ale ne tak neobvykl - je, e vichni pinesli pro sv domnnky celou adu znamenitch
argument: pokusy, provdn ve vzdunch tunelech pi nadzvukov rychlosti tavc horniny, propoty oblast, kam
by byly tektity vyvreny msnmi sopkami, atd. atd, ochotn svdily tu t, tu on teorii...
Astronomeskho pvodu Z. Kopal, s nmL. J. Spencer a dal vybojovali msto na slunci teorii, kter je dnes
pijmna vtinou vdc: tektity vznikaj pi dopadu obrovskch meteorit na Zemi z roztaven hmoty zbytk
meteoritu i zasaench hornin pi teplot a 2500 C, jsou rozstknuty do vzdlenosti a 500 kma dopadaj, ochlazeny
ve vysokch vrstvch atmosfry i v kosmickmprostoru, do mst, kde je nachzme.
Tektity postupn nalzaly sv "otce". Pro esk a moravsk vltavny byl pien meteoritick krter Riess, Steinheima
v roce 1972 i Stopfheimna zem vbska v NSR, pro australity astroblmv oblasti Wilkesovy zem v Antarktid atd.
Vechno opt souhlas, vetn zjitnho st tektit i jejich otcovskch krter. Je tu vak hek.
Pro celou adu tektit nebyly vhodn impakty nalezeny - co by konen nebylo takov netst. Dvn jizvy na tvi
Page 7
Zem (akoli australity jsou star jen 5000 let a tektity jihovchodn Asie, mezi nimi a dosud nejt o vze 12,8 kp,
610 000 let) mohly bt zahlazeny. Vnj nmitky vznej geologov, odmtajc meteoritick vznik krter Riess a
dalch; dokazuj, e jsou projevemtzv. kryptovulkanismu, tj. sopen innosti, nedoprovzen vlevy ani dopadem
sopenho popela.
Nejvtmotaznkem- a tmse dostvme k vlastnmu tmatu - je vak znan odlin sloen vltavn a impaktit
(suevit, meteoritickch skel, aj.) z pedpokldanch "otcovskch" krter. Sloen vltavn odpovd nejspe
chemickmu sloen granulitu (blokamene), kterho je v oblasti vskytu jihoeskch vltavn dostatek, z nho pi
taven st alkli, pedevmsodk a draslk, vytkala. Zd se, e tedy vltavny vznikly spe petavenmmstnch
materil ne vzdunmimportemz daleka. Tato domnnka je podporovna i zajmavou skutenost: zatmco nalezit
jihoeskch vltavn le v oblasti, kde se granulit vyskytuje takka vude, je moravsk nalezit vltavn od Tebe
kolempovod Jihlavky jihovchodn ke Znojmu prakticky jedinmmstem, kde moravsk granulit vystupuje na
povrch. Je to na geologick map takov "nudlika", e je ji nutno takka hledat lupou (podle ing. Patrovskho).
Nen trochu pilin nhoda, dopadnou-li vcemn nahodile rozstknut kapky roztaven horniny prv na velmi
omezen a geologicky pesn uren prouek zem, jet ke vemu nespojit? Nepsobil zde spe mstn initel X
(kejme mu tak), kter vysokou teplotou nejmn 1800 C, pi n lze tavit tektity, vzdorujc i dmuchavce, dokzal
pemnit granulit ve zvltn prodn sklo? A nemohly bt tmto initelemXplameny trysek raket, akoli se raketov
pohon zd bt pro pokroilou kosmonautiku trochu primitivn?
Ostatn je zde jet dal monost, jak mohlo dojt k mstnmu roztaven psku nebo jinch hornin a k jejich promn v
prodn sklo: r atomovho vbuchu.
Velmi zajmav je v tomto ohledu ist kemenn sklo Libyjsk pout, nachzen asi 800 kmjihozpadn od Khiry na
ploe 136 kmx56 km, tedy odpovdajc piblin nalezitmeskch a moravskch vltavn. Vzniklo zejm petavenm
poutnho psku a je vtinou povaovno za impaktit, avak ani krter, ani zbytky meteoritu nebyly nalezeny. Za
nejzajmavj je povaovna skutenost, e libyjsk poutn sklo se nachz i v dost velkch kusech (v khirskm
muzeu je exempl hmotnosti 525 g), avak pesto dokonale protaven, ir, homogenn a ist. Oste se odliuje od
vech ostatnch prodnch skel, a ji jde co do vzniku o skla sopen (obsidin), impaktity nebo prav tektity, zato
vak se nktermi znaky bl sklu, vzniklmu z hornin pi vbuchu atomov bomby u Alamogordo v NovmMexiku.
Na podobn ternn tvar upozornil ji sovtsk badatel Kogen.
Je pochopiteln, e tato shoda nejen zaujala vdce, ale i romantick laiky, a byla (navzdory pomrn znan vzdlenosti
obou mst) uvdna v souvislost se zkzou Sodomy a Gomory - existovala-li ovemob msta. Sovtsk fyzik,
profesor Matvj Agrest navrhl ptrat jak v Libyjsk pouti, tak v okol Mrtvho moe po radioaktivnch izotopech s
dlouhmi poloasy rozpadu, je by se zde mly v ppad dvnch jadernch exploz vyskytovat ve zvenm
mnostv, pedevmpo Si 32, Ti 44, Mn 50 a dalch. Ahle: editelstv jadernho vzkumu v EAR zven podl tchto
izotop v okol Riachu, Dariatu a na Sinajskmpoloostrov potvrdilo.
J. Alden Mason, americk etnograf a paleoantropolog, nalezl pi vykopvkch na perunsk nhorn planin ozdoby,
odlvan (nikoli tepan) z platiny.
Materil smnen pekvapujc. Platina se vyskytuje v naplaveninch a v psku vdy ryz s pms ruthenia, rhodia,
palladia, osmia a jinch kov a vyskytuje se i na rznch mstech Jin Ameriky, pedevmv Kolumbii. Podivn na cel
historii je, e platina taje pi 1773 C a jej odlvn je prce pro dobe zazen metalurgick provozy.
Nejschdnj cestou, jak platinu roztavit, je pouit elektrickho oblouku, maj-li se vyrobit platinov elektrody,
kontakty, termolnky atp., ppadn sti perk. Krajn monost je kyslko-vodkov plamen. Pi pouit konvennch
tepelnch zdroj (pcek a topiv) prost platinu zpracovvat nelze, tmmn uvst do stavu, umoujcho odlvn.
Kdo znal zpsob, jak doshnout trval teploty kolem1800 C v dob, o n pedpokldme, e disponovala jen
nejprostmi vrobnmi prostedky? Byla to snad civilizace, je podle starch bolivijskch a perunskch legend
podlehla v boji s nelidskmplemenem, jeho krev nebyla erven? Nebo to bylo prv ono plemeno?
Ostatn pknou metalurgickou zhadu poskytla i na. Vhrob proslulho vojevdce Cao ou, ijcho v letech
265-316 n. l., byl nalezen panc, pesnji eeno vlen koile, poit destikami ze slitiny 10 %mdi, 4 %hoku a 85
%hlinku.
Hlink, a tet nejrozenj prvek v zemsk ke (po kyslku a kemku), se v prod vyskytuje vhradn ve
sloueninch. petku neistho hlinku se podailo chemickou cestou pipravit teprve H. Ch. Oerstedovi roku 1825.
Prmyslov vroba vak byla umonna teprve o nco pozdji a svtov chemick kongres uctil svho nestora a
vdho ducha D. I. Mendlejeva pohremz nejvzcnjho kovu - hlinku...
Jak zskali sta an - jakkoli si jejich dvtipu neobyejn vme - hlink v kovovmstavu? Mli snad zdroje
elektrick energie, umoujc elektrolzu? Nebyl pro n problmsestrojit napklad vhodnou pec pro tavbu bauxitu,
kde dosahovali nezbytn teploty 1300 C pro spkn bauxitu se sodou a vpencem, aby zskali hlinitan sodn, kter
hnmpi te teplot pechz v kyslink, a ten pak v roztavenmkryolitu s fluoridemhlinitmpi 950 C
elektrolyzovali za pouit elektrod z istho grafitu? VAmerice si s tmto problmemporadili teprve roku 1886, v Evrop
o rok pozdji Francouz P. Hrault A vyplatilo se vyrobit tmto znan sloitmzpsobemjen pr plk pro brnn pana
generla? Je vbec pltovan vlen koile pimenmstejnokrojemvojevdce, jen m k dispozici tak rozvinutou
technologii? Nebo lo o zbytky plech, zddn z dvn minulosti? To se zd pravdpodobnj.
Obecn lze k tepelnmu zpracovn minerl ci, e zvyovn teploty asi do 1000 C nen zvl obtn a da se i
velmi primitivnmi prostedky. Dle vak je teba o kadch 50 C urputn a dvtipn bojovat. A mt prostedky.
Vrovnkov zpadn Africe byly od starovku a bezmla do dnench dn nejvyhledvanjmzbompodivn
sklenn perliky, zvan aggry. Byly vlcovitho tvaru, modr, lut, zelen nebo rznobarevn vykldan. Domorodci
jimpipisovali arovnou moc a nkolikansobn je vyvaovali zlatem. Je pochopiteln, e se Evropan, nachzejc
Page 8
prv v zpadn Africe skvlou bonanzu zlata, otrok, slonoviny a dalho zbo, usilovn snaili zhadn aggry
napodobit ve vynikajcch bentskch i eskch sklrnch. Snahy skonily fiaskem. Neprav aggry se od pvodnch
liily na prvn pohled a domorodci je s posmchema opovrenmodmtali. Zdroj pravch agger, zejm velmi starobyl,
se nepodailo nalzt. Portugalsk znalost dnen Brazlie ped Kolumbembyla nap. s jistotou prokzna zjitnm
bentskch perel, jimi se zdobily indinsk krasavice, vyrbnch speciln pro Portugalsko. Aggry vzdoruj. Jejich
vroba v Egypt nebo ve Fnicii je jen pedpokldna, ale ve sklrnch odkrytch archeology nebylo nalezeno nic
aggrmpodobnho.
Zpadoafrit domorodci sami pvod perliek neznali, mli vak o nmpknou legendu: pinesli pr je lid svtl pleti a
dlouhch vlas, kte se snesli z nebes...
Ji v 16. stolet objevili panl ve stbrnch dolech v Peru 18 cmdlouh "hebk" zcela zarostl v rud a zjevn
elezn nebo ocelov, akoli ptomnost eleza ve stbrnch rudch je znan nepravdpodobn. Daleko spe lze
spolu se stbremnalzt olovo nebo zinek.
Vaustralskch vrstvch ticet milin let starch byl rovn nalezen opracovan kus eleza meteoritickho pvodu a
ve skotskch uhelnch ilch byly rovn nalezeny kovov pedmty, jejich prodn vznik si nedovedeme na rovni
dnench znalost pedstavit.
Po druh svtov vlce byly obnoveny intenzvn przkumy v odskch pirozench i umlch katakombch
(dlouhch pes 600 km), je se staly za vlky toitmnkolika oddl hrdinnch partyzn. Pi tchto vzkumech,
provdnch nejen vojenskmi odbornky a historiky, ale i paleontology, byly odkryty jeskyn, slouc ji dvno ped
historickmi dobami jako tulky lovka a jet dve jako skre pravkch zvat. Vdci T. J. Gricaj a I. J. Jack nalezli v
jedn z nich fosilizovan kosti vyhynulch ptros, velbloud a hyen, kte tu kdysi ili dvno ped vstupemlovka
do kamenn doby - alespo na evropskmkontinentu a podle naich dnench pedstav. Tyto kosti jsou opracovny
jemnmi nstroji, zejm podobnmi vlasovmpilkm. Jsou z nich vyznuty tenk destiky, tm lupnky, jin nezy
zstaly nedokonen a dokazuj innost a zk bit nstroje, jak si nedovedeme pedstavit ani ve vlastnictv
stedovkho emeslnka.
Pi etb o tomto nlezu jsemsi vzpomnl na prvn praktick aplikace elektiny v telegrafech systmu Jacobiho,
Wheatstonea, Cooka, Steinheila, Gausse a dalch. Jako izoltor bylo vesms pouvno - z neznalosti a nedostatku
lepch materil - slonovinovch nebo kostnch destiek.
Jako autor vdeckofantastickch romn si docela dobe dovedu pedstavit napklad kosmonauta, kter po havrii
pracn opravuje svj vysla, jedinou nadji na pivoln pomoci, tm, co mu divok a mlad planeta prv poskytla...
Nmeck archeolog WilhelmKnig vykopal roku 1938 nedaleko Bagddu pedmt, kter - nebt vetenosti vdc
tsn po 2. svtov vlce - by zcela urit byl zaazen do muzejnch sbrek jako "kultovn pedmt" nebo mezi "rzn",
jako zcela podobn objekty, uloen do t doby v berlnskch muzech. Vechny pochzej z oblast a dob Parth,
irnskch koovnk, kte nkolik set let ped namletopotemzaloili mezi Kaspickmmoema Perskmzlivem
rozlehlou i.
Nlez nevypad pli okzale. Je to asi 18 cmvysok ndoba z plen hlny, do kter je zasunut 10 cmvysok vlec z
mdnho plechu, jeho ev je emesln vzorn spojen lehko tavitelnou slitinou, obsahujc 60 %olova a 40 %cnu.
Mdn dno vlce je izolovno asfaltem, aby nedolo ke styku se eleznou tyinkou, provleenou vkem, rovn
izolovanmasfaltem.
Napln-li se tato ndoba vhodnmelektrolytem, mme zde zdroj stejnosmrnho proudu, elektrogalvanick lnek,
sestrojen pkn dvno ped Voltovmvynlezemz roku 1800.
Pak tedy nkter mdn vzy z tto kulturn oblasti, zdoben zlatema stbrem, by vdily za svj vznik
elektrochemickmu pokoven. Vypad to hodn divoce, ale na vlastn oi jsemvidl, e bagddt zlatnci dodnes
pouvaj (akoli lze pochopiteln koupit such baterie v kadmodbornmkrm i stnku na bazaru) zcela totonch
lnk pro elektrogalvanick pozlacovn v kyanidov lzni.
Kde, kdy a jak se elektrogalvanick lnek mezi koovnky, kte urit nebyli pli hloubavmi vdci, objevil?
Roku 1900 zakotvil Kondos, kapitn lodi lovc v Egejskmmoi mosk houby, u mysu Glyphadia na Antikythe, kam
jej zahnala nenadl boue. Nechtl peruit lov, a jakmile se hladina ponkud uklidnila, poslal na dno jednoho ze
svch potp, jen pi prvnmponoen objevil nkolik bronzovch soch a vynesl ruku jedn z nich, zejm antick
prce.
Po nezbytnch prtazch se o nlezu dozvdl eck ministr osvty, smvniv archeolog-amatr, jen zajistil
prostedky na vyzvednut nlezu. Ministr si poviml jednoho bronzovho zlomku, znan rozruenho moskou vodou
a pokrytho usazeninami. Vnoval mu mimodnou pi a k naprostmu divu se mu podailo vyloupnout z inkrustac
adu velkch i mench - ozubench koleek...
Pozdji bylo zjitno, e jde o neobyejn sloit astrola-bium, komplikovan, a formtemkapesn pstroj s mnoha
dmyslnmi pevody, umoujc dky ad selnk, pipoutjcch korekce posunutmstupnic, aby byl egyptsk
kalend o 365 dnech (bez pestupnch let) uveden do souladu se slunenmrokem, urit pouhou manipulac selnky
po cel rok vchody a zpady jasnch hvzd, Slunce, Msce i znmch planet.
Vzkumastrolabia, kter se potopilo - jak zcela pesn vme - i s lod eckho obchodnka, plujcho do ma nebo do
Athn, roku 80 ped n. l., nen jet zdaleka dokonen a pstroj smje psn steen v athnskmNrodnmmuzeu.
Romantitj autoi v nmspatovali navigan pstroj cizch kosmonaut, co je zejm nesmysl - jde urit o
astronomickou nebo astrologickou pomcku, patc snad pvodn slavnmu hvzdi Geminovi, ijcmu kolemroku
77 ped n. 1. na ostrov Rhodu.
Tmvak nen astrolabiummn zajmav. Naskt se ada otzek.
Pedevmzjevn technick rove vrobku, co do jemnosti a dokonalosti zpracovn nesrovnateln vy ne veker
Page 9
nmznm antick pstroje. Geometrick modely slunen soustavy, kter pr znal Platn, Aristoteles a Archimdes a
o nich se zachovaly a do stedovku (v 9. stolet u Arab) jen zcela nejasn zprvy, byly takka urit primitivnj a
nedovolovaly pevod numerickch operac v mechanickou manipulaci, existovaly-li vbec.
Jemnost proveden soukol a redukc dosahuje rovn vrcholnch vrobk renesannch hodin nebo zhotovitel
vynikajcch astronomickch pstroj. Ostatn samo pouit ozubench kol je zhadou. Pojednv o nich sice ji
pseudoaristotelsk spis Mechanick problmy asi z roku 330 ped n. 1. i Vitruvius ve svch knihch o architektue,
ovemlo vdy bu o teoretizovn, nebo o velmi primitivn ozuben kola pkov, dodnes slouc nap. ve vodnch
erpadlech prodnch nrod. Teprve od druh poloviny 17. stolet se pon uvaovat o sprvnmtvaru ozuben.
Stroj pro vrobu ozubench kol navrhl nenavn Leonardo d Vinci asi kolemroku 1500, zstalo vak pi projektu a
vroba ozub se rozvjela pracn a pomalu spolu se zdokonalovnmhodinovch stroj.
Jet vtmotaznkemje geniln a v nejvlastnjmslova smyslu pevratn npad na sestrojen mechanickho
pomocnka aritmetickch operac, o nm nenachzme ve starovku a stedovku ani zmnku. Teprve osmadvacetilet
Blaise Pascal sestrojil roku 1652 primitivn setac stroj. Po nmnsledovali dal vynlezci, avak dokonalosti,
srovnateln s astrolabiem, doshl nejspe teprve F. M. Hahn roku 1770...
Zd se, e u Antikythry bylo zkrtka nalezeno cosi podobnho parthskmu elektrogalvanickmu lnku, cosi
naprosto nezapadajcho do kontextu historickho a technickho vvoje, pevzatho z minulosti a pedstavujcho
spe napodoben dokonalejch dvnch vzor.
Kad z ns, ijcch v cihlovch domech, udlal tut zkuenost: hebk i skobku pro zaven obrazu se mu podailo
zatlouci do zdi teprve po nkolika pokusech, kdy se astn strefil mezi cihly do mk malty. Ze po tto procedue
vypad, jako by ji kdosi opracoval hrbmi.
Staromsk (a mnoh dal) stavby byly asi zdrojemopanch obt. Stoj podivuhodn zachovan u 2000 let, ani
cihlov klenby povolily. A zbudovat cihlovou klenbu takovch monumentlnch rozmr, jako nap. v mskch
Caracallovch lznch, nen prv snadn. Teprve dnes, dky prmyslovmexhalacm, nicmvude na svt kulturn
pamtky a urychlujcmi u ns rozpad kamennch baroknch soch desetinsobn a stonsobn, ponaj podlhat
zubu asu. Cihly se drol a rozpadaj. msk malta vak staten odolv. Je tvrd betonu. Odlomit nepatrn kousek k
chemickmu rozboru (co jsems povolenmctihodnho kustoda uinil) vyadovalo ocelov dlto, kladivo a podnou
prci. Vsledkembylo ztupen dlto a kousek malty jako oek.
man a dal starovk nrody pedevmv Mezopotmii, odkud znalost pela pes ecko do ma, pidvali do
svch tzv. hydraulickch malt (kter ve vod dle tuhnou a zvyuj pevnost) zvltn psady, nap. hlnu, tenou u
dnen Neapole, nebo cihlovou dr. Modern stavitelstv se snailo je napodobit - J. Smeaton (1724 - 1792) postavil u
Plymouthu v Anglii Eddystonsk majk s pouitmsiln hydraulickho vpna a svou maltu hrd nazval mskm
cementem, z nho se v 19. stolet vyvinul cement portlandsk. Bohuel - byl to pouh nzev. dn z naich cement
ani zdaleka nedosahuje tvrdosti skuten msk malty. Tajemstv se ztratilo - amerit technikov sice zjistili, e lze
kvalitu cementu zvit pidnmcukru, ale nklady se tmnemrn zv. Nmeckmtechnikmbylo pikzno
napodoben mskho cementu jako jmenovit kol pro upevovac ely. Neuspli. Technologie nejmn 3000 let
star odolv.
Podobnou ztracenou technologickou znalost je zvltn prava mdi v i Ink. elezo neznali - leda z nahodilch
nlez siderit, eleznch meteorit. Zato, jak alespo tvrdili panlt vojci, byly jejich noe, sekery a hroty kop,
zhotoven z mdi nebo spe slitiny mdi, tvrd ne pance vzbroje loupeivch dobyvatel, ostej ne epele
ocelovch dk a prunj ne nejkvalitnj toledsk epele me. Vdnmppad to nebyl onen pomrn mkk,
ohebn a snadno tan kov, znm v Evrop ji asi od roku 2500 ped n. 1. jako prvn prakticky uvan kov vbec
(nehled na paleolitick nlezy opracovanch siderit).
Dnen metalurgie dovede sestavit vzorce slitin mdi podle pn. Dovede vyrobit dlovou bronz, tvrdou takka jako
ocel, avak nikoli prunou, um vyrobit m prunou, ale nikoli tvrdou. dn ze slitin mdi nespojuje vechny
poadavky tak ideln jako vrobky z e Ink.
Bohuel, dn z tchto zbran se nezachovala, aby bylo mono uinit metalografickou analzu. Vzaly za sv nejen
koroz, ale pedevmdky lanosti dobyvatel, kte sice hledali pedevmzlato a stbro, ale nepohrdli ani jinmi
kovy.
A jet jednou se vrame na skok do ma: podle psemnch zprv i podle zachovanch perk a ozdobnch
pedmt, intarzovanch pltky slonoviny tak dokonale, e mezi nimi nevznikaj mezery ani pi prudkch zmnch
teploty, se zd, e mt ezbi slonoviny znali (a psn tajili) zpsob, jak slonovinu zmkit, zformovat a opt ztvrdit.
Slonovina, vlastn zubovina slonch kl, byla odedvna zpracovvna v Egypt, egejsk oblasti, Mezopotmii, na
Krt a v ecku, odkud jako ozdobn materil pichzela i do mskch oblast. Nedovedeme si dnes ani zdaleka
pedstavit, jak zmkit zubovinu bez naprostho rozruen (nap. odvpnnm) - znovuobjeven tto zajmav techniky
by urit potilo vrobce "pravch" kulenkovch koul a umonilo jimpouvat i zbytk materilu. Daleko vc ne
poten tchto pn mne vak zajm perspektiva vyuit staronov techniky v zubnmlkastv, jeho obecn
nemilovan zkroky vrtakou (a u starou i hypermodern) by bylo alespo zsti mon nahradit zkrokemzcela
bezbolestnm...
Zmkovn mamutoviny bylo ostatn znmo i paleolitickmzakladatelmsvtoznm nekropole Sungir u Vladimiru,
lo tedy patrn o techniku sice geniln, ale nenronou a prostou. Potvrdily to vykopvky tisc a tisc pedmt z
mamutoviny, mezi nimi byla i ada dlouhch dk a kop, rovnch, dvoumetrovch, i delch. Podle vzkum T.
Bulavincevov, kter se specializovala na vztahy lovka a mamuta v paleolitu, bylo teba ke zhotoven takovho
otpu (kter je opravdu z mamutho klu, nikoli nap. z rohu narvala) narovnat dv st kilogram hmotn kel. Jak - to
bohuel ani netume.
Page 10

Podivn mapy a neznm kartografov
Ji mnoho set let ped namletopotembyl lovk nucen konat na zemskmpovrchu rzn men a vsledky
znzorovat kresbou. I starovc kulturn nrodov - Egypan, Babyloan, Fnian a potomekov a man -
zkoumali povrch nejen svch, ale i jinch zem a zhotovovali kresby, kter byly pravzoremdnench pln a map.
PROF. DR. G. N. LIOTD

Ped asemvzbudily pozornost ten svtovho tisku lnky, obrajc se mapami, jejich autorembyl roku 1513
vysok dstojnk tureckho lostva Piri Reis a roku 1531 kartograf Orontius Fineus.
Bylo to vlastn obnoven zjmu o Reisovu mapu - ji dvno ped vlkou dal tehdej sttn tajemnk USAHenry L.
Stimson pezkouet, zda Piri Reis nepouil Kolumbovch map, jejich originly se ztratily a jejich rekonstrukce by byla
vznamnmpspvkemk djinmUSA. Vsledek byl negativn a zjemkartograf nevelk vzhledemk hrubmu
zkreslen karibsk oblasti a linie pobe jin sti Jin Ameriky. Originl mapy se s formlnmvyjdenmdk vrtil do
caihradskho archvu muzea Topkapi, aby dl v klidu a bez zjemc odpoval, jako u nkolik stalet.
Mapa na prvn pohled prozrazuje arabsk autory z doby vrcholnho rozvoje arabsk kartografie, zprvu znan
handicapovan maurskou oblibou geometrizace, nepipoutjc pesnou kresbu, a snad i nedostatenmcvikemv
kreslen a malovn, je korn s vjimkou kaligrafie a ornamentiky vslovn zakazoval. Podle nkterch nzor byli
Arabov ve vd pouhmi emeslnky, nikoli tvrci, a sv kartografick znalosti pevzali od ek. Jejich jedinou, avak
nespornou zsluhou v tto oblasti je, e uchovali kartografick poznatky antick vdy, vydvali dla eckch
kartograf a jejich mapy. Arabsk mapy slouily za podklad zhotovovn pozdn stedovkch a ran novovkch
kompasovch map, tzv. portoln, se zanesenou st kompasovch ric pro rzn body, umoujc plavcmsnadnou
orientaci a rychl nalezen vhodnho smru k clovmu pstavu. Pesnost tchto map je pozoruhodn a pedstavovaly
po nkolik stalet vrchol kartografickho umn - ani zde vak nebyli Arabov pvodnmi. Kompas i jeho uvn
pevzali od an, kte ji v hlubokmstarovku ovldali vymovac a kartografick prce a ve 2. stolet n. 1. zdili
dokonce zvltn kartografick ad. nsk znalost kompasu se podle nkterch autor datuje do 11. stolet ped n. l.,
podle jinch a do 2. stolet n. 1.
Vkadmppad bylo pi tomto skeptickmpstupu ke kartografickmvkonmArab pekvapenm, kdy si nkte
zempisci povimli zvltn podobnosti obrys pevniny a karibskch ostrov ve zcela zkreslen a zdnliv
kartograficky nesmysln a vybjen map Piriho Reise s mapami, je pikzalo ke zvltnmelmplnovn operac v
severn Africe zhotovit americk ministerstvo vlky bhem2. svtov vlky v tzv. ekvidistantn projekci. Roku 1953
bylo faksimile mapy Piriho Reise pedloeno k prozkoumn americkmu kartografovi, nmonmu kapitnu a pozdji
autorovi knihy Ztracen Amerika Arlingtonu H. Mallerymu. Viml si zvltn projekce, naznaujc, e
vdeckotechnick postup pi zhotovovn mapy, tedy jej matematick podklad (pokud smme vbec o takovch
vahch na pelomu 15. a 16. stolet mluvit), nesvd ani pro pedpoklad ploch Zem, kter prv tehdy poal
podlhat pedstavmo zemskmglbu, ani pro snahu o prost peveden povrchu zemskho geoidu do plochy, je se
ostatn podailo teprve holandskmu vdci a kartografovi Gerhardu Mercatorovi (1512 a 1594). Dalmzkoumnmse
proto zabval praktick kartograf Walters, jen nalezl pouit zpsob projekce a penesl mapu, zobrazujc znanou
st svta (co je samo o sob pro tehdej dobu znan neobvykl), na kouli.
Ve spoluprci s dalmvdcemzjistil, e obrysy kontinent a jejich zakreslench tvar, poloha a tvary ostrov jsou
mimodn pesn nejen v oblasti odedvna znm a na map nepli, i kdy znateln zkreslen, toti kolem
Stedozemnho moe, ale i na druh stran Atlantiku, kamse zatmdostalo jen velmi mlo Evropan, kte jet zdaleka
nemli as a monost utvoit si celkov obraz o tvaru pobe novho kontinentu, o jeho vnitrozem ani nemluv.
Tmvt byl otes, kdy vbor geofyziklnho roku 1955, jen za jeden z dlch kol pijal i nov przkummap Piriho
Reise, sdlil vsledky editele observatoe ve Westonu a fa kartografie nmonictva USA Daniela Linehana. Linehan
potvrdil po jistch posunech, vzniklch nesprvnmspojenmpvodnch map, sprvnost obrys Severn Ameriky,
umstn zakreslench jezer a hor v Kanad, vetn nejzazho severu kontinentu, polohy Falklandskch ostrov,
znmch teprve koncem16. stolet, a co nejzajmavjho, obrys Antarktidy, nikoli, jak ji mapujeme pomoc leteckch
snmk, nbr Antarktidy pevninsk, zbaven ledovho pkrovu a hol (jej tvar pracn zjiujeme dky monostem
gravimetrie, magnetometrie, seizmologie a dalch pomocnch vd). adu tvar zanesench na map Piriho Reise
potvrdili polrnci teprve zcela nedvno. Autentinost Reisovy a Fineovy mapy pln potvrdil nap. polrnk kapitn
Finn Ronne, kdysi prvodce admirla Byrda a pozdji koordintor britsko-norsko-vdsk vpravy do Antarktidy.
Hory jinho kontinentu, zakreslen na tchto mapch jako ostrovy, jsou skuten na svch sprvnch mstech a jsou
to ostrovy, pokryt souvislou vrstvou ledu, spojujc je s pevninou v oblasti zem krlovny Maud. To vak zjistily
seizmick sondy teprve v letech 1949-1952...
Vyrojila se spousta dohad - mimo jin se o n zaslouil i Dniken domnnkou, e zde zashli nepozeman, kte
poskytli lidstvu jako kartografick podklad leteck i kosmick snmek ze svho kosmoletu, "vznejcho se nad
Khirou".
Asi toto se tedy svt dozvdl o podivnch mapch Piriho Reise a - jak div? - uasl. Zcela originln zapsobily
publikovan lnky v Turecku; krom pochopiteln pchy, e si nepozeman vybrali k osobnmkontaktmprv
vynikajcho reprezentanta prav vry, a ne njakho nevcho, si Turci zhy povimli, e na map je arabskmpsmem
zmnka
Page 11

o Krytofu Kolumbovi, co panu Dnikenovi, neznalmu arabskho psma, uniklo. VCaihradu vypukla horeka
hledn pvodn Kolumbovy mapy, tmspe, e Turci existenci tto mapy s jistotou pedpokldaj. Puntiksk Piri
Reis by se byl nepochybn zmnil o pouhch stnch informacch, kdyby se mu takovch dostalo a kdyby byly pro
kartografa jako podklad k sestaven mapy dostaten - co si lze st pedstavit. Existenci Kolumbovy mapy v
caihradskch archvech ostatn tuil u osvcen prezident Kemal Atatrk, a osobn nadil po vzcnmpergamenu
ptrat. Bezvsledn. Stav archvu osmanskch sultn v palci Topkapi (kde je mj. umstno i muzeuma kde byla roku
1929 objevena neastn Reisova mapa) uinil z hledn mapy akci jet beznadjnj ne ptrn po legendrn jehle v
kup sena. Dnes vak dolo k prudk recidiv mapov horeky. Zastuj se j ednci, pehrabvaj hory
dokument, nahzench prost do sklep, ctidostiv soukromnci i hejno detektiv, prohledvajcch star domy
kolemZlatho rohu. Mocnmimpulsem, pracujcmv nitru tchto dobrovolnch pomocnk historiografie jako reaktor,
nen vdeck zjem, ale vidina milinov stky, za ni by bylo nepochybn mon na vhodnmmst Kolumbovu
mapu zpenit. Tureck vlda se sna odvrtit nebezpe vyvezen mapy ze zem - bude-li nalezena - a vypsala velice
tdrou odmnu...
Jet vt vzruen ovemvzbudila sama "kosmick" interpretace Reisovy mapy, nalezen ji ped vce ne 40 lety v
Caihrad, mezi vdci, zempisci a kartografy, kte rzemzahoeli spravedlivmhnvemproti nedoukm, pletoucmse
jimdo emesla a naruujcmpedstavu postupn a dnes ji vlastn uzaven historie objevovn a mapovn
kontinent i mo na planety. Odprci senzac, prohlaujc celkemprvem, e a dosud vdy vystaili se zcela
nesenzanmvkladempvodu nejrznjch map, poukazuj pedevm- a opt prvem- e urnalist a popularizujc
spisovatel mystifikovali tene neplnmuvedenmskutenost, pojcch se k Reisov map samotn. Napravme
tedy jejich hchy slovy prof. K. Kuchae, pednho eskho kartografa a geografa.
Piri Reis se na map podepsal s uvedenmnkolika len rodiny, podobn jako arabt hrdinov romn Karla Maye:
syn Hadi Mehmeta, synovec Kemala Reise, a uvedl datumi msto vzniku sporn mapy, toti msc muhartemroku 919
mohamednsk hedry, v mst Gelibolu na Dardanelch, tedy dobu od 9. bezna do 7. dubna 1513 n. 1. Strek Kemal
byl tureckmadmirlem, velcmstedomosk osmansk flotile v posledn tvrtin 15. stolet. Ml panlskho otroka,
jen se podle vlastnho tvrzen (nebo vychloubn?) zastnil t Kolumbovch vprav do konin zvanch Antilie,
4000 mil jihozpadn od Gibraltarsk iny. Ani je to v textu mapy uvedeno, vyplv samo sebou, e tento otrok
poskytl Kemalu Reisovi Kolumbovu mapu nebo alespo vyerpvajc daje pro jej sestaven. Mapu pak zddil
synovec a pokraovatel v admirlskmemesle Piri Reis. Byla zejm chovna jako rodinn tajemstv, co ostatn bylo
naprosto obvykl. Piri Reis toti v dedikaci sultnu Selimovi l., jemu mapu odevzdal u pleitosti dobyt Egypta roku
1517, zdrazuje, e nikdo jin takovou mapu nem. Admirl, kter jist ml jako kad vy hodnost dostatek
soupe a protivnk, by se sotva odvil vdom sultnovi lht - radost nad uniktn znalost dosud takka
neznmho svtadlu by se zmnila pi objevu dupliktu zhy v zuivost, kterou temperamentn SelimI. lil naraenm
zdroje nejjasnj nevle na kl. OKolumbov map se Piri Reis vslovn zmiuje v pedmluv k "bahrji", plavebn
pruce pro pben navigaci, dokonen roku 1524, jako o jednomze zdroj, z nich erpal k souboru map celho
znmho svta, mezi nimi jsou pr i mapy daleko podrobnj ne dosavadn - bohuel dosud nenalezen, nebo snad,
el, definitivn ztracen. Pedloh bylo asi dvacet, mezi nimi mapy z dob Alexandra Velikho, osmmap typu dafarie
(kompasov arabsk mapy), mapy ty Portugalc se zakreslenmi zemmi Sidem, Hindema nou atd., je pr Reis
vechny pevedl do shodnho mtka, navzjemspojil a doplnil.
Prof. Kucha i dal autoi pipoutj, e Kemal Reis, vysok velitel tureckho lostva, mohl zskat Kolumbovu mapu
jako st koisti tureckch lod pi spnmstetnut se panlskou flotilou v zpadnmStedomo roku 1501. Snad i
portugalsk prameny jsou jako jeden ze zdroj mapy ppustn - zlato zme konen mnoho a nechyb ani tvrzen, e
smKolumbus jel takka najisto do mst Portugalci dvno navtvovanch a zmapovanch, avak psn utajench
(protoe byly podle smlouvy se panly, papeemratifikovan, vyhrazeny panlsku), s pomoc kdovjak zskanch
map z lisabonskch archv.
Asi toto (obvykle s vjimkou pedchoz poznmky o monosti, e Kolumbus znal portugalsk mapy) dodvaj
odbornci k neastn Reisov map.
Prohlauj, e Reisovo tvrzen o pekreslen vech map do stejnho mtka je nedvryhodn a bvalo tehdy leda
nedostinmclemkartografii A v krajinch do t doby tolik nenavtvovanch a s tehdejmi pomckami se vbec
nemohlo podait. Kartografov kreslili do map i hypotetick tvary, piem pr starovc i stedovc kosmografov
pedpokldali obyvateln jin kontinent, jeho neznm behy stle odsouvali k jihu podle pedstavy svta
uspodanho symetricky podle rovnku. Zakreslen se dilo i pnm- byly nap. zakreslovny neexistujc prliv mezi
Severn a Jin Amerikou nebo severozpadn a jihozpadn pas dvno ped jejich nalezenm.
Pokud pak jde o obrysy jihoamerickho kontinentu, zd se pr, e je tu zakresleno jen to, co bylo tehdy znmo - a pi
velkmmtku mapy se dal autor svst ke zvten pobe vzhledemk tehdejmu usilovnmu hledn prlivu do
Tichho ocenu. Krom toho pr neml, kamby pobe stoil, ne k jihovchodu, do zempisnch dlek Afriky - v
tomto ohledu se pr Reis patrn dovolv mysln falovanch portugalskch pramen, snacch se utajit, e Jin
Amerika dvno nepat k portugalsk "polovin svta", sahajc podle znm smlouvy jen 2000 mil na zpad od
Gibraltaru.
Zkrtka: a u kontury jihoamerickho pobe byly takto zakresleny z neznalosti, nebo mysln, rozhodn nejde o
Antarktidu, tmmn o mapu, pozenou podle leteckch snmk nad Khirou. Mapa je obrazemtehdy znmho svta,
doplnnmohlasembj a nadszek. Zvr cituji doslova: "Modernmkombinacmo pedhistorick nebo mimozemsk
pedloze mapy nemusme vit ani tolik jako phod o putovn sv. Brandana, kter je na Reisov map vyobrazena:
Page 12
plavci prv pistli u hbetu velryby a rozdlali na nmohe v domnn, e jsou na ostrov ..."
Domnnka, e obrys Antarktidy na map Piriho Reise a Fineov je prost podobou hypotetickho kontinentu,
nazvanho Terra australis incognita a zakreslenho do map odedvna, neobstoj.
Terra australis incognita nen ani na Behaimov glbu z roku 1491. Ocitla se teprve na Mercatorov Obrazu svta dky
vzkumnmplavbma dajmplavc o bezch, spatench kdesi daleko na jihu. Mercatorova autorita vnucovala
pedstavu tto zem dalma dalmkartografm, a trvalo dlouh stalet, ne ustoupila a k behmdnes znm
Antarktidy.
Jedin pohled na kteroukoli mapu, znzorujc neznmou jin zemi, posta: a do Lemairovy a Schoutenovy vpravy
(1615-1616), je nalezla prplav mezi Ohovou zem a ostrovemStt, a do holandskch expedic k behmAustrlie a
plavby A. Tasmana (1642 a 1644), jen obeplul Austrlii z jihu, byla tato pedpokldan pevnina zakreslovna vdy
fantasticky a v neslchanch rozmrech, zaujmajcch valnou st jin hemisfry. Reisova mapa je v ostrmrozporu se
vemi tehdejmi autoritami, jestlie j pisuzuj jen pomrn mal rozsah a uzaven, ostrovn tvar.
Nechci zde rozebrat znm fakt, e Kolumbus nebyl prvnmobyvatelemStarho svta, jen vystoupil na americkou
pevninu.
Jisto je, e starovk tuil existenci Ameriky. Vtragdii uitele a rdce csae Nerona Seneky, Mdeji, jsou odvn a
prorock slova: "Pijdou v budoucnu stalet, kdy Ocen nebude ji hranic, objev se ohromn kraj, a bohyn Thetis
odhal nov svty. Ostrov Thl nebude ji poslednmna Zemi."
Zrove s odvnou vpravou kartaginskho moeplavce Hannna podl zpadn Afriky, je s edesti
padestiveslicemi dospla patrn a k behmKamerunu, vyplul i jeho bratr Hamilcon (Himilco) s kolemprozkoumat
severn Atlantik za Cnovmi ostrovy (Irsko a zpadn pobe Anglie). tymsn cesta - pokud ovemnebyl popis
pehnn, aby odradil mon konkurenty - vedla pustmi koninami ocenu a nen vyloueno, e zavedla odvn Puny
a do oblasti Grnska.
Dvn znalosti topografie americkho pobe nelze tedy vylouit. A nov pohledy na djiny osdlen americkho
kontinentu, k nim ns nut archeologick nlezy, posunujc datumobjeven se lovka v obou Amerikch znan do
minulosti oproti jet nedvnmpedstavma poskytujc materil k pochybnostem, e "severn cesta" z
nejvchodnjho cpu Asie pes Beringv prliv, ppadn (a spe) pes etz Aleut byla jedinou, ns v tomutvrzuj.
Krom teorie naeho krajana Alee Hrdliky, dodnes veobecn uznvan a dobe doloen, se hls o slovo i
"ocensk" teorie, jejm vnivmzastncembyl Eric de Bisschop, pokldajc za jednu z migranch cest praobyvatel
Ameriky "zkokolejn" rovnkov protiproud od Indonsie a k behmStedn Ameriky, pedevmvak pomrn
nov teorie "australsk".
Jejmautoremje portugalsk vdec Mendes Correa. Tvrd, e st nejstarch Amerian pila do sv nov vlasti z
Austrlie pes Antarktidu, a to vtinou suchou nohou dky daleko vtmu rozsahu pevniny a ostrovnch ps ve
star dob kamenn ne dnes. Krom toho by tato migran vlna putovala v dobrch klimatickch podmnkch.
Antarktida toti - co unik kritikm"romantickch" teori o vzniku a pvodu map Piriho Reise - mla tehdy zcela
bezpen daleko pznivj podneb ne dnes, jak dokazuj geologick a paleontologick nlezy. Od Tasmnie pes
Antarktidu do Ohov zem by se pisthovalci pohybovali psemzelench ostrov.
Tuto teorii podpoili vznamn badatel - vedouc britskch vzkum v Antarktid Vivian Fuchs nebo amerikanista
Paul Rivet Byly zjitny jazykov i etnick shody, penos rostlin i zvectva po cel migran trase, dlouh takka
dvacet tisc kilometr.
Podporu argument o dvn znalosti Antarktidy pinej i legendy obyvatel Velikononho ostrova - naznauj, e
jejich pedkov osobn poznali Antarktidu jet ne zcela pokrytou ledovcem. Zachovali na ni tak pesnou vzpomnku,
jakou jen umouje takka zzran stabiln bjn tradice, pedvan z generace na generaci s minucizn p o kad
slovo, kadou slabiku, kad pzvuk, aby byla zaruena co nejmen deformace.
Konen velmi psobivmargumentempro nkolik migranch cest je rozbor radiokarbonovch a geochronologickch
dat migrac pisthovalc do Novho svta. A dosud byly nalezeny pouze exemple souasnho typu Homo sapiens
sapiens, jejich migran vlny mohly pejt ze Sibie na Aljaku teprve po stupu ledovc, kter vytvoily vstupn brnu
mezi laurentinskmledovcovmttema ledovou pokrvkou Skalistch hor. Dolo k tomu asi ped 13000 nebo 12 000
lety a stup pevninskch ker byl takka vzpt nsledovn prvnmi skupinami sibiskch lovc, kte se neobyejn
rychle dostali nesmrnmi prostorami a k nejjinjmu cpu kontinentu, do Fellovy jeskyn, osdlen ji od let 8770
330 ped n. 1. Datovn mezilehlch nlez od Aljaky a k Ohov zemi umouje postup migrace zhruba sledovat.
Krom tchto osadnk vak jsou ji njakou dobu zjiovny zbytky daleko starho osdlen (na ostrov Santa Rosa,
v texaskmLewisvillu, v Clovisu aj.), rozhodn se nehodc do osvdenho schmatu. Vsledky radiokarbonovch
analz kosternch pozstatk z pobe jin Kalifornie, datovanch v dob nlez (1920-1935) do doby asi 5000 let ped
n. l., vak mluv jasnou e: lovk se objevil na americkmkontinent u ped 50 000 lety, v blzkosti Del Maru u San
Diega ped 48 000 lety a u La Jolly ped 44 000 lety. Tzv. lovk z Los Angeles je star 26 000 let. Je velmi
nepravdpodobn, e by tito prkopnci doshli obou Amerik pes Beringovu inu - "australsk" hypotza se zd bt
pravdpodobnj.
Prosmtene, aby nepovaoval datovn vech prv uvedench udlost do "star doby kamenn" za uren
kulturnho stupn migrujcho obyvatelstva, ale za konvenn zaazen do uritho obdob ivota na planety, kulturn
patrn velmi nerovnomrnho. Jet dnes, v dob kosmickch let a dokonal komunikace, ij na na planet lid na
rovni zmnn star doby kamenn. Vylouit ped nkolika tisci lety monost civilizace, schopn zachytit
kartografick podklady, by bylo nevdeck. Pedhistorick kartografick kresby nalezl ji zempisec F. Rdiger roku
1891, dnen "divoi" vech kontinent jsou schopni vynikajcmzpsobempomoci badatelmkresbami podivuhodn
pesnch "map", zachycujcch i znan plochy, nap. povod eky Xing, celho Jakutska (podle takov "mapy" na
Page 13
bezov ke podnikl 400 verst dlouhou cestu revolucion Kropotkin roku 1906), nebo severnho Grnska, je si
ostatn odlehlost a nedostupnost nezad s Antarktidou.
Zbv jet argument, kter m jist svou vhu: Caihrad, pozdj Istanbul, kdysi sdlo csa vchodomsk e,
spravujc po jistou dobu (v dob vldy csaovny Teodory a Belisarovch vboj) takka polovinu znmho svta,
byl a je jednmz nejnadjnjch mst pro hledn velmi starch poznatk tohoto druhu. Roku 1413 zde byla napklad
nalezena po cel stalet ztracen mapa egyptskho zempisce Ptolemaia.
Krom toho nelze podceovat ani lep dobov heuristick monosti Piriho Reise, ne jak jsou pny nm. Tehdy jet
neprola Evropou niiv smr velkch vlek, pedevmticetilet, je navdy pohltila nenahraditeln historick
doklady, ukrvan v kunstkomorch, kabinetech kuriozit i ve sbrkch rukopis zmonch humanist.
Je ostatn dobe, e mapa Piriho Reise byla prokazateln objevena ji roku 1929 a e zprvu nevzbudila pradn zjem.
Vroce 1965 byla toti v Basileji uveejnna kartografick senzace: mapa svta, pochzejc z roku 1440, tedy 52 let ped
Kolumbovou prvn plavbou, s dosti pesn zaznamenanou Amerikou (pod nzvemVinland) i Grnskem. Zcela zjevn
dokazovala prioritu Viking a pesn odpovdala pedstavmarabskch kartograf - bohuel ne vak znalostem
Norman.
Spolenou prac vdc Zempisn spolenosti SSSR a Yalovy univerzity v USA byl odhalen podvod: mapa byla
skvlmfalzifiktem, sestavenmna zklad cel ady existujcch map, avak padlatel se dopustili zsadn chyby:
pouili toti i mapy (jak zjistili sovtt kartografov) z roku 1690, uveejnn teprve v roce 1951. lo tedy o mapu starou
asi deset let.
A u je tomu s Reisovou a Fineovou mapou jakkoli, tohleto jimzcela jist vytat nememe.

Zapomenut lod
Vyplujte!
Plujte k severu pod PsemOrionu!
TAHITSK SGA

Lod jsou vhodnmdemonstranmmaterilemk argumentaci o mon existenci dvnch civilizac pedevmproto, e
je meme souvisle sledovat od prehistorie a protohistorie, kdy vodn toky byly jedinmi komunikacemi uprosted
neprostupnch a nebezpench prales. Pluly po nich nejdve prost kmeny, na nich sedl obkromo pionrsk
odvlivec, pozdji se kmeny spojovaly ve vory. Pokrokembyl vydlaban kmen, tzv. monoxyl, kter smnebo s
vahadlema pohnn vesly nebo plachtou byl schopen i pben mosk plavby. Tam, kde nebylo vhodnch strom,
nachzel lovk dvtipn nhrady v nafouklch zvecch koich (tzv. kelecch), kruhovch plavidlech z prout,
utsnnho smolou (gufch), lunech z rkosovch svazk, ovlnch kocch potaench k (koraklech) nebo
kanoch a kajacch potaench bezovou i jinou krou nebo ko.
Sloit lod, sestavovan z jednotlivch st, je mon datovat asi do roku 5000 ped n. l., kdy se takov plavidla
poala objevovat na Eufratu a Tigridu. Nmon klov lod vznikaly o 2000 let pozdji ve Stedomo souasn s
objevema rozvojemplachet. Jejich obrazemje jet dnes nsk dunka s plochmdnem.
Nejstar nmon lod jsou pipisovny Egypanm, dovejcmideln vhodn cedrov devo z dnenho Libanonu
asi kolemroku 2800 ped n. l., avak dlky kolem30 metr doshly teprve asi roku 1700 ped n. 1., kdy se objevuj
paluba, psteky, monost spoutn plachty atd.
Asi tolik je v kostce znmo o ervncch moeplavby.
Lod antickho svta jsou ji dokumentovan zcela spolehliv - od 5. stolet ped n. 1. to byly bachrat obchodn lod
o nosnosti 150-250 tun (nosnost znme pesn dky zachovanmcelnmzpismz Peiraiea), dlouh asi 25 metr.
Nejvt lod tto doby dosahovaly nosnosti nejve 700 - 800 tun, avak souasn s potkemprac na pstavu v
st Tibery (na pkaz csae Klaudia roku 42 n. 1.) poala vstavba proslulch nmonch obr tzv. obiln flotily,
dovejc kadoron asi 500000 tun penice ze Siclie, severn Afriky, Hispnie a Egypta do mskho pstavu Puteoli,
nahrazenho pozdji Osti.
Otchto korbech nmzanechali zprvy oit svdkov - Lkinos, astnk pistn alexandrijsk lodi Isis v Peiraieu,
idovsk djepisec Josephus Flavius i smproslaven pesn, zkostliv a vborn pozorujc Plinius. Vichni se
shoduj, e rozmry korb obiln flotily byly impozantn: dlka asi 60 metr, ka 15 metr a tm stejn ponor. Z
daj o nkladech a potu cestujcch, kter el do set, byl vypotn vtlak alespo 2000 tun a nosnost 1200 a 1300
tun. Je to tmpozoruhodnj, e od 4. stolet n. l., kdy obiln flotila skonila innost, a do roku 1845 nebyla postavena
ani jedna jedin lo tto velikosti...
Nen zde msto popisovat dokonalost mskch lod s ndhernmi kabinami, zasteenmi plenmi takami na
mramorovch sloupech. Za poznmku vak stoj, e se antick flotily pohybovaly - nepotme-li ovempirty, jimi se
moe ji tenkrt pmo hemila - pomrn velmi bezpen, se ztrtami, nepesahujcmi nap. procentuln ztrty hanzy pi
pobench plavbch, akoli pben plavba, na ni byli odkzni starovc kapitni, postrdajc kompas, sextant i
dal plavebn pomcky, je prv ve Stedozemnmmoi znan nebezpen, dky nhle propukajcmvichicm.
Zsluhu na tommly nejen tradice pedvan z generace na generaci v moeplaveckch dynastich ("Jestlie vynese
olovnice bahno z hloubi jedencti sh, je st Nilu vzdleno den plavby", "Spat-li nejprve velk ern a pak mal
zelen mosk hady, bl se Varygaze" atd.), ale i dn plavebn pruky pro kapitny plachetnic, z nich prvn
sestavil zempisec Skylaxmlad v polovin 4. stolet ped n. 1., jinou, pod nzvemPehled vzdlenost ve
Stedozemnmmoi, Stadiasmos. Tyto pruky, brzy vypracovan i pro ern moe, Persk zliv aj., byly do znan
Page 14
mry podobn dnenmkadoron vychzejcmnmonmrukovtma jako ony pesn popisovaly nmon trasy,
pstavy, orientan body, mliny atd.
Nen pochyby, e takov znalosti jak v nautice, tak ve stavb lod jsou ddictvmne stalet, ale tiscilet. Od obiln
flotily, pedstavujc na pldruhho tiscilet vrchol alespo co do nosnosti a vtlaku, meme sestupovat po ebku
djin stle hloubji a hloubji, objevujce vdy znova pekvapiv vysplou plavbu a ctyhodn soubor zkuenost.
Je pesvdiv dokzno, e se ji nejpozdji v 18. stolet ped n. 1. zrodila na Krt prvn nmon
politicko-hospodsk moc, thalasokracie, panujc nad moem, dokumentovan proslulmi palci v Knssu i jinde,
petkajcmi bohatstvm, a pece nechrnnmi ani nznakemobrannch zazen, hradeb, val, pkop apod, a to ani
tam, kde byly poloeny z taktickho obrannho hlediska zcela nevhodn.
Zhada m dvoj mon kl: bu byla tehdy nmon doprava na tak nzk rovni, e se krtt vldcov nemuseli
obvat pobenho vsadku tak rozshlho, aby ohrozil jejich sdla, nebo byla Krta opravdu vldkyn mo, schopnou
zadret protivnka jet daleko od beh.
Prvn monost meme vylouit vzhledemk trvalma ivmstykmKrty s Peloponsem, Kykladami, maloasijskm
pobems pilehlmi ostrovy (Rhodos), Sri a Egyptem. Tamvude smoval objemn zahranin krtsk obchod,
spojujc export s importem, tamsmovala i diplomatick poselstva a vpravy kolonist.
Vdobch rozkvtu krtsk kultury jsou tyto styky Egypta s Krtou dokumentovny i vmnou dekoru - na Krt se
stle astji objevuj typicky egyptsk prvky palmovho listu, posvtnho chrobka, papyru a lotosu - naopak z Krty
do Egypta a Srie pechz dekor tvaru spirly. Podobn shody nalezli umnovdci i v architektue nap. krtskch
palc na jedn stran, palc v Mari na Eufratu nebo v Alalakhu v severn Srii na stran druh. Dky pravideln
lodn doprav Stedozemnmmoemshledvme jistou jednotu kultury na jeho bezch, urovanou zprvu fnickmi a
krtskmi vlivy, pozdji eky a naposledy, po potlaen pirtstv rozhodnmi akcemi, many. Nen bez zajmavosti, e
prv tato relativn kulturn jednota pmoskch oblast nadmru usnadnila kesanstv tk kol pevzt ddictv
kdysi svtovldnho msta.
Meme tedy tm s jistotou pedpokldat, e 8300 km2 ostrova bylo dostaten steeno vlenou flotilou, zajiujc
i bezpenost moskch komunikac pro krtsk obchod. Jako operativn doplnk - z vojenskho hlediska mimodn
vhodn a dvtipn - tto pedsunut obrany byla vybudovna bojov vozba, oddly vlench dvojkolch voz,
taench dvma komi a s posdkou dvou bojovnk opatench pancem. Knssk vldce ml ve svminventi z
poslednho roku ped znienmpalce (pedpokld se, e zastaral zznamy byly kadoron z prostorovch dvod
nieny) zaregistrovno 400 vlench voz v rznmstupni bojov pohotovosti, tedy rozhodn ne nevznamnou slu.
Co nejrychleji se pesunovaly a s nimi nkolik set pln vyzbrojench bojovnk se zsobou p (v jedin inventrn
tabulce je daj o 8640 pech) na msto vsadku. Neoekvan napadaly protivnka, odezvaly ho od jeho lod a tmi
od zsob, vyerpvaly a zadrovaly tak dlouho, dokud nebyla k dispozici dostaten bojov pohotovost domobrany.
Nepmou podporou tchto domnnek je i skutenost, e ostatn stediska egejsk kultury na eck pevnin (jejich il,
i kdy ne vdy rovnoprvn a symetrick styk s Krtou je prokzn) byla bez vjimky zaloena z obrannch dvod
dl ve vnitrozem a byla obehnna hradbami. Nejmohutnj hradby Trynthu si dokonce vyslouily jmno
"kyklopsk", obyvatel Egeidy si nedovedli pedstavit, e by 17 metr siln val z balvan tkch a dvanct tun
stavli jejich pedkov. Daleko pravdpodobnj se zdla spoluast bjnch Kyklop, povolanch pr zakladatelem
msta krlemProitem. Ani Mykny se svmi osmimetrovmi hradbami ovemnebyly vydny pozemnmu nepteli
napospas ...
Postailo vak nkolik set let mezi zkzou krtsk mnjsk civilizace kolemroku 1400 ped n. 1. a mezi Homrovm8.
stoletm, aby se pedstavy o egejsk minulosti deformovaly tm k nepoznn. Homr (a jmbyl kdokoli) nebyl ji
schopen v podmnkch nov, dosti primitivn civilizace, teprve nesmle vyrstajc na troskch dvn kultury,
pedstavit si skutenou velkolepost civilizace, pohben zem a staletmi.
Je celkemnedleit, e si nevdl rady ani s vlenmi vozy, od vpdu vchodnch nrod v 17. stolet p. n. 1. do
e Chetit a k bojmv nilsk delt znmmi v cel egejsk oblasti; povaoval je za pouh pomocn dopravn
prostedek pch bojovnk, tak jak je znal ze sv souasnosti, neschopn ve vtmmtku vyrobit, udrovat a
zasadit tak sloitou bojovou techniku.
A neml ani pont o mocn krtsk flotile, jej korby byly zcela urit pevnj a solidnj ne nap. Odysseova lo,
ji meme podle Homra povaovat nejve za veslov lun s jedinmstorem.
Ostatn i sama volba Homrova tmatu je pekvapujc; zatmco se ani slovemnezmiuje o dodnes zcela
nevysvtlitelnmpdu Knssu a s nmkrtsk kultury, ovlivujc celou egejskou oblast, vnuje vekerou pozornost
trojsk vlce.
Jednu ze starovkch lod mme popsnu a npadn pesn - lovech lod jak rozmry, tak vznamem- Noemovu
archu.
Nebylo teba, aby se ped nkolika lety objevila dosti poetile argumentujc kniha Wernera Kellera A bible m pece
pravdu, s podtitulemVdci dokazuj historickou pravdu, aby se stala bestsellerema aby doshla celkovho potu 6
milin vtisk v sedmncti zemch. Ji mnoho let dn rozumn lovk nepochyboval, e cel ada starozkonnch
historickch a mstopisnch len m zcela reln podklad. spchy izraelsk geologie, zaloen na pedbnm
studiu a dvtipnmvkladu bible, pekvapily proto daleko mn ne nap. Schliemannovy objevy, vychzejc z
npadu pout Homrovch epos jako bedekra.
st historickch biblickch text byla uspokojiv provena archeology, geology a historiky. Mon e se v
budoucnu poda verifikovat dal sti - co to vak m spolenho se zjevenmnboenstvm? Ppadn objev zbytk
Sodomy a Gomory nen dkazem, e byly navtveny andly vyslanmi bohem. - Ppadn potvrzen historick
skutenosti exodu a historick existence Moje zdrujcho izraelity tyicet let na pouti, kterou mohli pejt za nkolik
Page 15
tdn, jen proto, aby vymeli jedinci, "nakaen" egyptskmi rozvratnmi mylenkami mnohobostv, a aby bylo
dosaeno jednoty nzor, nijak nedokazuje vesmrnou rozprostenost kmenovho boha izraelit, kter se ve
starozkonnch textech projevuje jako vrtkav, nedtkliv a krut nelnk koovnho kmene, chrnc svou ozu
nejen proti vemprotivnkm, ale i proti kadmu, kdo by se mohl protivnkemstt. Relnost zmku pn z Re jet
nedokazuje, e tamobchz pan Perchta.
Tento vztah ke starmnboenskmtextmme pinst ovoce vd a poznn. Ze starovku se nezachovalo tolik
knih, abychomje mohli s lehkmsrdcemopomjet. Naopak, kad dka stoj za prostudovn, zda nmpes propast
tiscilet nepodv teba ve zkreslen nebo kryptografick form zvan poselstv.
O are, na n byla zachrnna dal existence lidstva i veker fauny, mme dokonce dva soubn prameny. Krom
bible je to epos se 300 tyvermi, objeven v knihovn krle Assurbanipala. Opvuje zitky polomytickho
panovnka Gilgamee (vldl asi kolemroku 2700 ped n. 1.) a je dnes potn k zkladnmliterrnmpamtkmlidsk
historie.
Srovnejme oba texty - nejprve biblick:

Ui sob korb z dv gofer;
phrady sdl v tomkorbu
a oklejuje jej vnit i zevnit klm.
A tento zpsob udl jej:
T set lokt bude dlouhost toho korbu,
padest lokt irokost jeho a ticet lokt vysokost jeho.
Okno udl v korbu a svrchkemna loket irokmzave jej;
dvee tak korbu v boku jeho postav
a pokoje spodn, druh i tet sdl v nm.
Moj l., kap 6

A nyn st z eposu o Gilgameovi, je ns zajm. Gilgame se sna doshnout nesmrtelnosti, ji bohov propjili
Utnapitimovi, a vyd se za nmna jakousi konzultaci. Po strdnch, obvyklch ve vech bjch a pohdkch,
konen nesmrtelnho pedka nalezne. st, vnovan Utnapitimovu vyprvn, m dv zvltnosti - je psan "ich"
formou, zatmco cel ostatn epos je vyprvn v osob tet. Za druh se zd bt vloena do dla ponkud neorganicky,
jako by autor nebo zapisovatel eposu na hlinn tabulky chtl za kadou cenu uplatnit zajmavou epizodu, s n byl
seznmen.
Autoi, naklonn pekotnmzvrm, z obou tchto fakt vyvozuj, e by mohlo jt o autentick len pmho svdka
potopy - co je svrchovan nepravdpodobn. Pijatelnj se zd monost, e st eposu, pojednvajc o
Utnapitimovi a potop, je star, a existovala snad ped psemnmzznamemGilgameovch dobrodrustv.
Utnapitimil v urupaku jako vrn a oddan ctitel boha vod Ea. Kdy se rada boh rozhodla lidstvo zlikvidovat
potopou (jak je vidt, neznala lska boh-stvoitel ke svmdtkmhranic ani tehdy...), Ea Utnapitima varoval:

... Strhni svj dm, postav si lo, opovrhni bohatstvm,
hledej radji ivot!
Opovrhni majetkema statky,
zachra radji ivot!
Na svou lo z kadho semene
piveivot!
A nech je dobe vymena lo,
kterou m postavit!
... Udlej spodn, druhou a tet palubu,
udlej korb s pehradami,
nati jej z nitra i zven smolou!

Utnapitimposlechl nejen pokynu, ale i technickch pipomnek, co mu dalo asi dost pemlen, take se k projekci
korbu dostal a ptho dne:

Plocha pdorysu byla 13 ik,
stny vysok na deset gar.
Dal jsemj est palub,
ku jsemrozdlil devtkrt.
Vpeci jsemroztavil est sar smly.
Ti sta lokt bude dlka m lodi,
padest lokt ka a ticet lokt vka.
Page 16

Zbytek pbhu se jak vejce vejci podob dobrodrustvmctnostnho Noema a jeho rodiny. Utnapitimse nalodil i s
pbuzenstvema "vmsemenem", zachrnil se, zatmco vody est dn stoupaly a bouily, sedmho dne boue od jihu
polevila, ztopa vak stoupala, trvala tyicet dn a poala opadat teprve po 150 dnech. Utnapitimprv tak jako Noe
vypustil havrana, holubici atd., se stejnmvsledkem. Vyprvn kon takto:

Otevel jsemprduch a svtlo padlo na mou tv.
Lose zachytila na vrchu Nizir.
Vrch Nizir objal loa nenechal ji kymcet se.

Vzhledemk tomu, e epos o Gilgameovi je mnohemstar, v bibli me jt o text pejat z stnho podn, nebo o text, s
nm se Moj za svho pobytu v egyptskch chrmech seznmil. Tet monost je paraleln zpracovn povsti, iv a
aktuln jak v Mezopotmii, tak v oblasti Egypta. A u je jakkoli verze o penosu Utnapitimova dobrodrustv do
Starho zkona sprvnou, zstv pozoruhodnou skutenost, e se ve dvou nboenskch knihch dozvdme o 4000
let starch boch pokynech ke stavb lodi "se spodn, druhou a tet palubou, korbu s phradami", nebo s "pokoji
spodnmi, druhmi i tetmi" - co je jinmi slovy tot.
Vsouvislostech tto knihy bych chtl upozornit na nco zcela jinho, co se tk pedevmboh a poddstojnk: ti i
oni zvisej pedevmna vlastn autorit. Poddstojnci velice dobe vd - a bohov by vdt mli - e nejsnze a
nejrychleji lze autoritu ztratit vydvnmnesplnitelnch rozkaz a nerealizovatelnch pokyn.
Utnapitimi Noe byli mon furianti a dokzali postavit - jako v ppad Utnapitimovch zprvu projektovanch a
pozdji realizovanch palub - plavidlo jet vet. Zd se tedy, e takov lodi zejm tehdy byly, i kdy, pipusme,
vjimen, v dosahu monost lodnch stavitel. Na svou dobu obrovsk - a ve srovnn s naimi nedvnmi
pedstavami o tehdejch plavidlech pmo gigantick korby, schopn transocensk plavby alespo vtlakem,
umoujcmnalodit dostaten mnostv potravin a vody na dlouhou cestu.
Toto je - nebo by mlo bt - racionln jdro obou text. Korby rozhodn nebyly postaveny "na bo objednvku" v
krtk dob. Stavba takovho plavidla by vyadovala adu msc, ne-li let, mlo-li by bt i patin vystrojeno.
Rozhodn nemohlo bt postaveno rodinnou svpomoc sebespravedlivjho vcho, nemohlo bt rodinnou
svpomoc zeno a obsluhovno (140 metr dlouh plachetn lo by potebovala nkolik set, veslov lo typu galry
nkolik tisc nmonk). Tak se "vemi ivoichy po dvmvelikho tla" by mli pnov Utnapitima Noe jist
starosti. Daleko pravdpodobnjmse zd, e tento korb, existoval-li, dky sv mohutnosti a dky bohatmzsobm,
uchrnil posdku a cestujc od prodn katastrofy, je postihla nikoli snad svt, ale jist znan oblasti nkter kulturn
krajiny.
Povst o potop znaj tm vechny nrody svta. Biblick potopa se ji ped adou destek let dostala z polohy mtu
do racionlnjch sfr: Pi mezopotamskch vykopvkch u Tell al Muquayyaru byla nalezena mezi kulturnmi
vrstvami, bohatmi stepy, odpadem, zkrtka stopami lidsk innosti, tmetrov vrstva jl, peruujc kontinuitu
kulturnch vrstev. Nad n le stepy ndob, vyrobench na hrnskmkruhu, pod n stepy ndob, tvarovanch
rukou, a kamenn nstroje. Neolitickou Mezopotmii, ji tehdy hust zalidnnou, zalila kolemroku 4000 ped n. 1.
mocn ztopa, je, jak ukzaly sondy, postihla oblast o rozmrech asi 630 kmkrt 160 kmseverozpadn od Perskho
zlivu. Vody Perskho zlivu, zdvien mocnou bou, vylenou v eposu o Gilgameovi, se vrhly na pevninu podobn
jako roku 1876, kdy cyklnov boue zatopila vodami Benglskho zlivu ninu pi st Gangu, patnctimetrovou
vlnou zalila 114 tverench mil vnitrozem a zahubila 215 000 lid. Kulturn vvoj postien oblasti Mezopotmie byl
doasn peruen - neolitick obyvatele vystdal lid znal hrnskho kruhu i zpracovn kov.
Ob verze potopy se vzjemn podstatn li jednmdajem: Utnapitimova archa pistla na vrchu Nizir v dnenm
Kurdistnskmpoho, co odpovd pravdpodobnmu smru nporu cyklonu. Noemova archa pr skonila plavbu
na Araratu, pokrytmvnmsnhema vysokm5156 metr.
Vzhledemk pomrn nedvnmu nalezen eposu o Gilgameovi (a rozifrovn dnen polohy kopce, nazvanho kdysi
Nizir), jako i vzhledemk nepochybn skutenosti, e dnen ctitel bible jsou poetnj a disponuj znanjmi
prostedky ne ctitel starobabylnskho boha vod, soustedila se pozornost na Ararat, kde se ji takka sto let ptr
po zbytcch posvtnho plavidla.
Podnt k tomu dala - snad - z generace na generaci pedvan povst, zjitn ve vesnice Bayzit na sammpat
Araratu; jaksi past pr se zatoulal pi hledn ztracen ovce vysoko na horu, a pod sam vrcholek, a objevil tam
dlouhou devnou lo. Tureck expedice, vyslan roku 1883, ve sv psemn zprv tuto monost nevyvrtila, naopak
se zmnila o devnmrhnu, vynvajcmpr z jinho ledovce. Jeho existenci potvrdil smjeruzalmsk a babylnsk
arcidikon Nouri. Dal zprvy pochzej z 1. svtov vlky - jaksi rusk dstojnk expedinho sboru vstoupil na
tureck zem a hlsil "pozstatky vznamnho lodnho vraku", v em ho podpoili i kolegov ze 2. svtov vlky,
tyi sovtt a amerit piloti, hlsc "dlouh stn, podobn lodi", kter lze za pznivch okolnost spatit v ledovci.
Ptrn pokraovalo po vlce. Nkolik vprav nenalezlo zhola nic. Teprve Fernando Navarra byl roku 1955 spnj.
asn rno 6. ervence nalezl v ledovci na sammvrcholu hory ti kusy bevna, jeho st urila radioizotopov
analza asi na 5000 let.
Tmovemzdaleka nen eeno, e archa byla nalezena - v kadmppad je vak vskyt opracovanho, 5000 let
starho deva na vrcholu tce dostupn hory ponkud znepokojujcmotaznkem.
Page 17
Smo nlezu archy, obzvlt v tak nevysvtliteln nadmosk vce, kterou nelze v tomto ppad vysvtlit nap.
geologickmi posuny, pochybuji. Sotva budeme moci pipevnit na archu tabulku, kterou nese posledn a nejkrsnj
clipper ajov flotily Cutty Sark, ponechan jako pamtka zalch dob:

TOTOJEMEZNKNACESTLIDSKKULTURY. TAKOVOULOU SVTNEUVID.

Jeden hek ovemcel biblicko-utnapitimovsk zleitost m: lo140 metr dlouhou - a ani polovinch rozmr -
nebyl zcela jist schopen postavit lovk civilizan rovn neznal hrnskho kruhu a kov. lovk neolitick
kultury, jak se nmzachoval nap. v Polynsii a do zcela nedvn minulosti, mohl bt (a v Polynsii mimo vekerou
pochybnost tak byl) zdatnmmoeplavcem. Jeho lod vak konstrukn nepekroily rmec vor a velkch kano,
ppadn spojench do katamaranu nebo s vahadlem. Tto konstrukci archy ovemodporuje jak jej velikost, tak i
vslovn daje obou nboenskch text.
A jet nco: je pomrn mlo znmo, e rozmry lod byly a do novovku omezeny innost kormidelnho
mechanismu, kter se vyvinul ze zovho vesla a a do podstatnho zdokonalen pevodemsly z kormidelnho kola
nebyl schopen zajistit manvrovatelnost vtch lod. Zde je i dvod existence a mimodn dlouhho petrvn
veslovch galr. Jejich vhoda nebyla jen v monosti plavby za bezvt, ale pedevmve schopnosti provdt rychl
bojov obraty pomoc vesel daleko bysteji ne pouhmkormidlem. Legendrn archy zcela urit nebyly galrami -
jejich realizace v popsanch rozmrech byla tedy nemysliteln bez znalost vyhovujcho kormidelnho zazen.
Jestlie tedy plavidlo, blc se konstrukc a velikost lodm, doporuenmboskou radou Utnapitimovi a Noemu,
existovalo (autor je naklonn tomu vit), posunuje se tmnejen hranice moeplavby velkmi korby o nkolik tisc let
do minulosti, ale objevuj se zde i dal zejm signly mimodn vysok civilizan rovn, jakou nelze oekvat u
tehdejch, ostatn vnitrozemskch nrod, obvajcch oblast, postienou potopou.
Pro konkrtn ppad archy, je dokzala elit potop, si dovolmnavrhnout mrn vzruujc een: jedna z mohutnch
dopravnch lod ztracen civilizace, po n ptrme, se plavila prastarou nmon cestou lidstva, Perskmzlivem.
Vzhledemk dlce cesty nebo ke kolonizanmmyslmposdky vezla ve zcela dostatench prostorch podpalub
vedle zsob i sprovan hospodsk zvata, je se mla stt jdremivoin vroby v clov oblasti, ppadn mla
slouit jako nekazc se proviant. Lo se neastnou shodou okolnost ocitla v psmu orknu, jen zpsobil biblickou i
Utnapitimovu potopu, a byla vzdutmmoemvrena daleko do vnitrozem. Podvan na nevdanou a pro primitivn
neolitick pastevce, kte o moi nejve slchali, obludn obrovitou lo, je se objevila nad znienma vyhubenm
zemm, na podivn odnou posdku, vyvdjc z nitra lodi "ze vech ivoich velikho tla po dvm", musela na
mstn kmeny psobit mocnma nezapomenutelnmdojmema takka nevyhnuteln stvoit mtus. K jeho vzniku mohly
ostatn pispt i zchytral konfabulace trosenk, nucench volky nevolky t v barbarskmprosted, svrchovan
nepznivmvemvetelcm. Pohdka o boskmzsahu v jejich prospch, a tedy i o nepochybn bosk pzni, byla
rozhodn lepmvstupemne such prohlen, e jde o smlou postienou lorejdask firmy XY, nachzejc se
prv na pravideln lince z A do B ...
Nezbv ne pipustit, e starovk patrn znal lodi imponujcch rozmr, schopn vzdorovat bouma kiovat oceny,
tedy nejen provozovat pben plavbu. Tyto korby byly produktemdlouhho vvoje, kter se zejm neomezil na
nkolik mlo nautickch stedisek, ale me bt sledovn v cel ad kout svta.
Zajmav zjitn pineslo v tomto ohledu usilovn een odedvna oblben ardy: Kdo prvn objevil Ameriku?
Antropologov, paleontologov a snlkov, zabvajc se touto problematikou, se ovemnepd po asijskch kmenech,
kter ji ped dvaceti tisci lety poaly pechzet Beringovu inu. Jde jimpedevmo mosk nvtvy dvnch
nrod. Zde jsou nkter tvrzen, lpe nebo he podloen nlezy:
- Washingtont archeologov se domnvaj, e na zpadnmpobe Jin Ameriky nalezli stopy nvtv japonskch
moeplavc, pravdpodobn ryb, asi ze 3. tiscilet ped n. l., a mon i japonskou keramiku, je se semdovela.
- Poble brazilskho msteka Galvea byl nalezen ve skle vytesan npis, kter byl oznaen za fnick.
- Existuje tvrzen na zklad jistch spolench znak v obou jazycch, e nkdy mezi 12. a 10. stoletmped nam
letopotempravideln navtvovaly Stedn Ameriku nsk korby.
- Vmexickmhrob, neporuenma starm900 let, byla nalezena hlinn msk plastika, pochzejc z 2. stolet ped n.
1.
- Dvnou znalost Evropan dokazuj legendy, kolujc mezi indinskmobyvatelstvema do zahjen konkvisty. Je
obecn znmo, e prv tyto legendy o "blch bozch", kte pijdou z vchodu na vlnch ocenu, ne-li pmo
umonily, tedy pinejmenmpodstatn usnadnily evropsk pronikn a rozvrcen mocnch jihoamerickch a
stedoamerickch .
- Existuj nepopirateln a npadn obdoby mezi nktermi znaky maysk a starokrtsk kultury, pedevmceremoniln
odv vldc purpurov barvy, koruna z per, baldachn a ezlo, nehled na odv lechty, podobajc se odvm
myknsk kulturn oblasti.
Npadn shody byly nalezeny i mezi mayskmi hieroglyfy a hieroglyfickmpsmem(archaickm) fnickma krtskm.
Nkter z uvedench tvrzen nelze ovempokldat za prokzan a stavt na nich barvit teorie - jsou to vak vesms
nzory badatel nebo vdeckch kolektiv, nikoli snad maniakln vplody "atlantoman".
Nepochybnmvtkemtchto zlomkovitch nlez a vah se vak zd bt pinejmenmnezbytnost pipustit
dalekoshlou ocenskou migraci starovkch nrod, vmnu kulturnch statk a civilizanch vymoenost, zakldn
koloni na bezch vzdlench kontinent a dal dsledky rozvinut nmon dopravy, je se jet ped nkolika
Page 18
destkami let zdly bt odsouzeny k nucenmu pobytu v i bj. A jet nco nut nepeceovat vznamlokalit
jednotlivch podivnch nlez. Nen mon - nebo lpe eeno nen eln - zanst do mapy svta msto objev
jednotlivch objekt, je pouvme jako dolinho materilu na pe, a podle hustoty prapork na map usuzovat na
tu i onu oblast, kde by se mohla hledan kultura skrvat. Relif myknsk dky na jednomz megalit Stonehenge u
Salisbury, Feidiova gemma na nkon mee velkomoravskho ozbrojence, msk hlaviky ve Stedn Americe, spinely
z Cejlonu - nepochybn! - na svatovclavsk korun eskch krl, vyroben kolemroku 1100 a restaurovan s
pouitmpvodnch drahokam roku 1345, stedomosk mule v paleolitickch hrobech u Erfurtu ... Co to nesta
dokzat poetilost jakchkoli snah o uren msta mimodnch znalost podle lokalit nlez? Vdy prv to
nejcennj, nejzajmavj bylo odveno nejdle, putovalo, mnilo majitele.
Doklad o upadn stedomosk moeplavby ji v dobch, kter pro ns zahaluje ero, pinejmenmv obdob
mnjsk kultury, je dnes ji cel ada a podmosk archeologie objevuje dal a dal.
Jednmz nejvznamnjch je objev vraku od mysu Gelidonya pi tureckmpobe. Z lodi, potopen, jak bylo
spolehliv ureno, roku 1200 ped n. l., byl vyzdvien bronzov poklad o vze pevyujc jednu tunu. Jeho
prozkoumn odhalilo, e korb byl syrskou obchodn lod, patrn v majetku kove nebo majitele kovsk
manufaktury, prodvajcho po celmvchodnmStedomo bronzov nstroje, zbran a domc poteby, bronzov
odlitky k dalmu zpracovn, bronzov drty, cn a patrn i drobn zbo egyptskho pvodu. Z vraku byly
vyzdvieny ti pln sady zva ve tvaru koul s oplotnmvrchlkem, aby se nekutlela. Zva byla pekvapiv
pesn. Jedna sada byla srovnna s egyptskou vhovou jednotkou gedet, pedstavujc 9,3 g, a bylo zjitno, e
odchylka jednotlivch zva od etalonu nepesahuje 1/100 (!). S tmito zvami mohl bt provdn obchod v
tehdejmEgypt, Srii a na Kypru. Dal dv sady zejm slouily k ven podle zvyklost krtskch, maloasijskch a
eckch.
Je zejm, e v dob znien homrsk Trje, datovanmdnes mezi lta 1200-1100 ped n. 1. (mimochodemeeno - vrak
od Gelidonye pomohl rozifrovat i nkolik nautickch nejasnost Homrovch epos), existovala ve Stedomo
pravideln a rozshl obchodn moeplavba, jej provozovatel si st inili nrok na titul herou. Bjn hrdinstv se
nesluuj s prodejemmotyk a dlt. Pro Homra, ijcho pravdpodobn koncem8. stol. ped n. 1., vak ji je plavba po
zrdnmmoi nesmrn obtnou, nebezpenou a plnou strzn, o em by mohli nejlpe vyprvt nejen Odysseus, ale i
dal postavy eposu. Vdy dokonce nkte hrdinov dali po- vyvrcen Trje pednost nvratu po soui, co jist
nebylo ani pjemn, ani bez nebezpe. Jistmnznakempadku moeplaveckho umn je i technika nvratu Odyssea
z ostrova kouzelnice Kirk: z radku boh si rob nikoli lo, ale pouh vor, tedy plavidlo znan primitivn.
Tento obdiv nad dvno zapomenutmi moeplaveckmi znalostmi zaznv i z tzv. cyklickch bsn, opvujcch
udlosti kolemtrojsk vlky mimo oba proslul Homrovy eposy. Podailo se je zsti rekonstruovat ze zlomk a
zmnek pozdjch autor, zejmna Prokla, Ftia a Apollodra.
Nejzajmavj pro ns je v tto souvislosti Kypria, cyklus pipisovan bu Stasinovi, nebo Hegesinovi z Kypru,
ijcmu patrn v 8. stol. ped n. 1.
Kypria uvd dv podrobnosti, o nich Homr taktn ml, akoli byl zcela jist s "trojskou ltkou" cykl vten
obeznmen.
Prvn z nich je ponkud trapn omyl Achajc, kte se po dlouh plavb bujae vrhnou na prvn poben msto,
pokldajce ho za Trju. Teprve kdy je obyvatelstvo pomordovno a domy spleny, zjist mal omyl: lo o Teuthranii
v Myzii.
Pravda, za vlky se stv ledacos, ale tato epizoda pece jen dokazuje, e v dob vzniku bsn (nikoli v dob trojsk
vlky) bylo cestovn Egejskmmoemz eckho na maloasijsk beh vzcn a znalosti protilehlch osad minimln,
akoli lo o pouh moeplaveck skok.
Avak ani to nesta. Achajci si na moi vedou tak neobratn, e jsou pojednou v Aulid, tedy tam, odkud vypluli, a
Agamemnn se rozhodne obtovat - o em Homr rovn pomlel - svou jedinou dceru Ifigenii, aby se konen i se
znechucenmi bojovnky dostal pod hradby Trje.
O sto let pozdji vedla dokonce chab znalost moeplavby a lodn architektury v Athnch k opaten, oste se
rozchzejcmu s dosavadnmstriktn kmenovmzzenm- toti k ustaven tzv. naukrari (12 naukrari = l tryttye, 3
tryttye = l flum, 4 fla = veker obyvatelstvo Athn) jako konench a operativnch zemnch jednotek, jejich
obyvatel byli povinni poskytnout pro vlku dva jezdce a jednu lo. Akoli se Athan nemohli jako moeplavci
mit s nktermi jinmi stedomoskmi stty, pece toto zzen pisplo k vtznmu boji o ostrov Salamnu na
sklonku 7. stolet.
Opt jednou se zkrtka setkvme s tuenmstnu, s indiciemi, naznaujcmi monost, e vvoj neprobhal rovnomrn
od embryonlnho stavu na sammpotku nmdohledn minulosti a k stavu dnenmu, ale e to, co zachycujeme
jako prvopotek, bylo vlastn padkem, pracn shromaujcmtrosky dvnch znalost a schopnost k nov
technick expanzi v pznivjch podmnkch.
Posunut zrozen moeplavby o cel tiscilet do minulosti samo o sob nepekvapuje - rok od roku jsou vdci nuceni
posouvat hranin kameny antropologie i historie do stle vzdlenjch dob. Sovtsk vdec Jurij Reetov, zabvajc
se problematikou ranho sthovn lidstva, se odvil (a ped nkolika lety to byla odvaha, j riskoval svou vdeckou
povst) posunout datumclov a hromadn moeplavby v Indickmocenu a Pacifiku do doby ped 18 000 a 20 000
lety, kdy byly po moi - nikoli tedy dky tm souvislmu etzu ostrov - osdleny Austrlie a nkter tichomosk
souostrov. Ve Stedomo pipout Reetov moeplavectv asi ped 6000 lety, kdy tak poala moeplavba na severu
Tichho ocenu z Japonska do ny. Podle eetov pluly prvn migran vlny na bambusovch vorech, pozdji na
kanoch typu katamaranu (s dvojitmtrupem) a ped 5000 lety poali Indov stavt korby a pro sto lid, s nimi se
plavili do jin Arbie, na Madagaskar, do vchodn Afriky, a jak Reetov pipout, snad a do Ameriky.
Page 19
Zd se, e existuj dobr dvody povaovat tuto odvnou hypotzu za prvn krok, za jaksi prolomen bariry
utkvlch pedstav na cest k dalmu stupni poznn, je pinese poznatky jet podivuhodnj.
Pedevmjde o postup migranch a vzkumnch cest.
Je znmo, e ne vechny pmosk nrody se staly moeplavci, tzn. poutly se na ir moe mimo dohled beh za
pesn urenmclem, kterho dky svmzkuenostema nautickmznalostems vt nebo men pravdpodobnost
dosahovaly. man nap. povaovali a do punskch vlek moe za "pastvinu blzn" a vyhbali se mu, id
navzdory bezprostedn blzkosti moeplaveck Fnicie se nikdy nevydali na ocen; praotec Noe byl naprostou
vjimkou z donucen. Mayov provozovali pben plavbu na 4000 kmdlouh trase od Tampika a po Panamu, ale o
existenci Kuby vzdlen pouze 160 kmnemli jaktivi ani tuen.
Mluvit v tto souvislosti o "povaze" nebo dokonce "rasovch vlastnostech" je zpozdil. Obyvatel Velikononho
ostrova jsou z moeplaveckho rodu Polynsan, viking Tichho ocenu, a pece u nich krom rkosovch lunk
nejsou lod dokumentovny ani z doby, kdy jet na ostrove rostly stromy, pipoutjc vrobu kano, a tmdel
cesty. Zhadn svtlovlas a modrooc Guanov, pvodn obyvatel Kanrskch ostrov, podle jazykov pbuznosti
s Tuaregy nejspe pisthovalci moskou cestou ze Stedomo, nepepluli ani iny mezi sedmi astnmi ostrovy (jak
jimkali Plutarchos a Hrodotos), akoli jsou vzjemn na dohled.
Kmoeplavectv me podntit pmosk nrody jen spch plaveb, spojen s nvratemodvlivc. Teprve pak lze
uvaovat o hromadn migraci, pi n je riskovn i ivot en a dt. Takov spn nvraty, spojen s poznnm
moskch cest, byly pedpoklademvysthovn tyrsetlennho houfu Ingolfa Arnarsona (874) na Island i vypraven
flotily ptadvaceti drakar pod velenmErika Rudho (986 nebo 987) do Grnska, nikoli "nordick due", kterou se tak
opjeli nmet autoi. spn nvraty byly pedpoklademkolonizace tichomoskch ostrov, ztracench v irm
ocenu. Pipusme, e bambusov, ppadn balzov vor, stejn obtn iditeln jako baln a stejn jako baln
odkzan na proud, kter jej pohn, od nho se me (jak zjistil na vlastn ki Thor Heyerdahl) odklonit jen o nkolik
hlovch stup, a to po sloitch manipulacch, obas dospl ke vzdlenmu cli. Nikdy se vak ji nevrtil. Mosk
proudy jsou "jednokolejn" a teorie Erika de Bisschopa o ilmfrekventovn Tichho ocenu od zpadu na vchod i
opan dky rozlinmproudmmohla vzniknout (a bt plavbami vor "dokzna") teprve po dkladnmpoznn
tchto proud posdkami plavidel, je na nich nebyla zvisl.
Ani kanoe Polynsan, navzdory jejich impozantnmrozmrma vynikajcmposdkm, nebyly schopn podnikat
clov plavby s ppadnmi nvraty dve, ne byl Tich ocen zmapovn, poznny proudy a seznn pasty a
pedevmzempisn ka ostrov, urovan vrcholenmhvzd. Pravdpodobnost spn plavby bez tchto znalost
do vzdlenosti tisc kilometr by byla miziv, takka nulov, a straliv ztrty, je by takov ponn pinelo, by
nejen vyluovaly hromadnou migraci, ale odradily by od moeplavby vbec. I Tich ocen by se pak stal "pastvinou
blzn".
Nen tedy pouhou nepodloenou domnnkou uvaovat o daleko dokonalej moeplavb, pedchzejc vynikajc a
ctyhodn plavby legendrnch polynskch kano, podnikan plavidly, schopnmi naloit dostaten mnostv
potravin a pitn vody pro przkumnou cestu do neznma a vybavenmi naviganmi pomckami k nvratu do
mateskho pstavu i bez mezipistn.
Smme takovou dokonalou moeplavbu pedpokldat? A mme podklady k jejmu alespo piblinmu datovn?
Plavebn nvody a zkuenosti patily odedvna k nejpsnji tajenmvdomostemlidstva, take hledn jejich zdroje je
tmobtnj. Fnick lod mly rozkaz potopit se nebo najet na mlinu i tesy, byly-li sledovny cizmi korby, aby
nebyly prozrazeny obchodn cesty Fnian. Polynsan mli sv navigtory a uitele astronomick navigace a
mapovn, zvan pallauu, kte sv vdomosti, sdlovan pod psahou mlenlivosti, brali jako hlubok tajemstv do
hrobu. Nejinak tomu bylo ve tech stoletch rozkvtu vikinsk moeplavby: zatmco astn cesta na Island, nebo
dokonce do Grnska byla pro obchodnka i kolonistu ivotnmvkonem, jen ho opravoval k nkolikaletmu
oddechu, spojenmu s vydatnou konzumac piva na statku nkterho nelnka, jemu musel znovu a znovu opakovat
vechny zitky sv senzan plavby, pluly lod s crkevnmi a krlovskmi hodnosti sema tambezpen a beze ztrt.
Nen to podivn?
Pokud jde o datovn dvn moeplavby, pedchzejc nmznm vpravy moeplaveckch nrod za novmi svty,
nachzme vznamn daj v astronomickch znalostech Polynsan, udivujcch svou obshlost. I havajsk dti
dovedly pojmenovat plnch jedenaosmdest hvzd, "zavench ve trnct e", co je nkolikansobn vce, ne
doke prmrn evropsk vzdlanec, jeho omluvou budi, e zivky a neony kadou noc hvzdy spolykaj.
Polynsk msce maj nzvy podle souhvzd, vychzejcch v tu dobu ped vchodemslunce nebo po zpadu
klesajcch za obzor. Jsou to prastar vdomosti - spoleensk pam Polynsan, dokumentovan rodokmeny,
sahajcmi nap. na Markzch od dnench obyvatel a k Otci-obloze pes propast 160 generac, tedy asi do roku 2000
ped n. l., je vjimen - star, ne vbec tume.
Polynsan s rozpaky pipoutj, e jedno z jejich souhvzd, sloucch kdysi navigaci, jedin, je nemohlo bt
astronomy identifikovno, Peeylam, z oblohy zmizelo. Podobalo se oteven ruce, jejmi prsty byly hvzdy, a podle
tradice leelo mezi Orionema Havranem.
daj je patrn sprvn a jeho deifrovn nen obtn. Jedinou skupinou hvzd, pipadajc v tto oblasti v vahu
(polynsk souhvzd se nekryj se souhvzdmi naimi, nap. Ps Orina je souhvzdmsamostatnm), je dosti
vrazn "hlava" nejdelho souhvzd oblohy, toti Hydry (Vodnho hada), zdvihajc se nad rovnk, zatmco zbytek
souhvzd se no pod rovnk na jin oblohu. "Hlavu" Hydry, umstnou dnes mezi rovnkema +10, tvo est hvzd, z
nich dv jsou si tak blzk, e tm splvaj v optickou dvojhvzdu. Jejich zdnliv hvzdn velikost je 3 a 4, avak v
oblasti oblohy, pomrn chud na hvzdy, je toto seskupen pece jen dosti npadn, asi jako Severn koruna naich
noc s hvzdami piblin stejnch magnitud. Postail by nepatrn posun, aby byla podobnost s otevenou rukou
Page 20
npadn - hvzdy "hlavy" Hydry jsou vak pomrn daleko (125, 130, 136,270,300 a 410 svtelnch let), dle ne nap.
hvzdy "ty kol" Velk medvdice (Velkho vozu - 76,76,80,142 svtelnch let), jejich deformace v asovch
odstupech desetitiscilet jsou znzornny v takka kad astronomick pruce. Ppustn doba pro zdnliv i
skuten posun hvzd "hlavy" Hydry od sugestivnho tvaru ruky s roztaenmi prsty do dnenho stavu je asi
25-30000 let. Ped 25-30000 lety tedy byla podrobn pozorovna obloha z ryze utilitrnch dvod: pro astronomickou
navigaci. Zd se, e do tto doby musme klst i rozvinutou moeplavbu, pedchzejc a podmiujc vynikajc nautick
vkony nrod Indickho a Tichho ocenu v historickch dobch.
Zvremkapitoly se alespo zmime o jedn z archeologickch senzac stolet, pln potvrzujc nae domnnky. Jde o
przkumjihoeck jeskyn Franchthi jihovchodn od Nauplionu v Argolskmzlivu, dlouh 160 a irok 50 metr.
Byla obydlena ji v letech 20 000 ped n. 1. (a dosud se pokldalo dnen ecko asi do 7. tiscilet ped n. 1. za
liduprzdn) a dokazuje, e asi v letech 7500-7000 existovala rozvinut moeplavba, ustvajc asi po tisci letech
rozkvtu, kdy byli plavci z Franchthi vytlaeni novmlidemzemdlsko-pasteveckm.
Dkazemmoeplavby a moskho rybolovu jsou hromady kost tuka, kter byl tehdy v Egejskmmoi loven, a
obsidinov nstroje, jejich materil pochz nepochybn ze 120 kmvzdlenho a tehdy neobydlenho ostrova Melu.
Po vytlaen nebo vyhuben moeplavc obsidin miz, je nahrazen pazourkema jinmi minerly a namsto ryb se do
jdelnku troglodyt z Franchthi dostvaj domc zvata a obilniny.

Pece jen dalekohledy?
Vlastn fyzika se tehdy jet nevymanila z prvnch potk, vyjma optiku, jej vjimen pokroky byly vyvolny
praktickmi potebami astronomie.
BEDICHENGELS, DIALEKTIKAPRODY

Vvodn kapitole o indicich byla mj. vyvrcena domnnka, e dvn znalost velkch mlhovin a dalch nebeskch
objekt je sama o sob dkazemnemn dvn existence dalekohledu.
Pesto vak existuj nepm doklady, nasvdujc dvn monosti pouit dalekohledu cel tiscilet ped tvrzenm
"Julese Verna stedovku", Rogera Bacona, e "... lze prhledn mdia uspodat pro oko tak,... e lze vidt vci v
dlce... Ba, mohli bychomtak i sthnout Slunce a Msc z oblohy..." (asi r. 1250), ped povstnmnezbednmsynkem
holandskho optika Jana Lippersheye, jen si pr darebn hrl s otcovmi sklky a objevil taje jejich kombinac, take
tatek roku 1604 vytvoil "holandskou trubici", prvn dalekohled svta. A navc e tento dalekohled, jeho existenci
pedpokldme, byl obrcen k nebesmcel tiscilet ped pamtnmdnemroku 1609, kdy tak uinil Galileo Galilei.
Velmi silnmargumentempro pradvnou znalost dalekohledu, zasvcenci (jako obvykle nejpravdpodobnji knmi)
peliv utajovanho, nen samo vdom skutenosti, e se Venue obas jev jako srpek, ale veobecn rozen
tohoto vdom a dle znalost promn jejch fz, kter nejsou postiiteln ani vjimen dokonalmzrakem.
Experimenty, proveden hvzdi, dokzaly, e ani mimodn ostrozrac lid, vybran z tisc a tisc, nejsou schopni
zachytit spolehliv fzi Venue, zvisejc na okamit poloze tto planety vi Zemi a Slunci.
Astrologie starch nrod, provdn tm bezvhradn knmi v chrmech, uchovvajcch souhrn tehdejho
vdn, spojovala vak planetu Venui se skotemnebo s bohy, opatenmi rohy, ppadn ji oznaovali sami za
"rohatou" (Venus cornuta), ani vysvtlovali toto spojen.
Antropomorfn zobrazen planetrnch bohy Venue, je vystdala v I. tiscilet ped n. 1. zlovstn a zlomocn
bostva vtinou muskho rodu, jsou obvykle, a u jde o Astart (Itaru), nebo indickou "nebeskou krvu Surabhi",
nazvanou t "libovonn", vdy s rohy.
Od Indie pes Mezopotmii a Egypt a po Krtu se thne ps uctvn skotu, z naeho racionalistickho hlediska
neeln a nevysvtliteln motivy, je v nkterch stech svta a v nkterch secch lidskch djin zplna vysvtluj
uctvn, ba zbonn uitkovch, nebo dokonce nebezpench zvat. Nic takovho vak zde nenalzme.
Nejhysteritj formy nabylo uctvn krav v hinduistickmnboenstv, odsuzujcmzabit krvy jako nejohavnj ze
vech zloin.
Uctvn krav nen v Indii zvykem"od nepamti", jak bv obvykle tvrzeno. Naopak - ve star hinduistick literatue je
ada mst, pipoutjcch vklad, e kdysi byly krvy konzumovny na maso bez nejmench skrupul. ]e zejm, e se
zkaz setkval zprvu se znanmodporema e jeho motivace musela bt velmi zvan.
VMezopotmii se setkvme toliko s kultemrohat bohyn Itary, zato v Egypt se rozvinul veobecn znm kult
blho bka pise do tm stejnho zbonn, vedoucho k mumifikaci posvtnch bk a k jejich pohbvn v
ulovch sarkofzch s mnoha vzcnmi zhrobnmi dary. A pece i pro Egypt byl skot celkembezvznamn -
obohacen jdelnku pedstavoval nejve na nkolika mlo mstech v oblasti nilsk delty, kde zstaly tu a tam
skrovn pastviny. Jinde v zemi, s kadou pd rodn pdy vnovanou intenzivnmu obilnmu zemdlstv, neexistoval.
Vmst chovu posvtnch bk Vsetu byl skot krmen vhradn zrnm. Nejsou doklady, e by byl kdy hovz dobytek
pouvn k tahu. A kravsk mlko zejm naprost vtina Egypan odkzanch na rostlinnou stravu, doplnnou
vtky rybolovu, iby a velastv, nejen nikdy neochutnala, ale ani nespatila.
Tak v Egypt se neobjevil kult pise "odpradvna", ale ve zcela historickch dobch, za panovn krle Asetha, kdy
byl "mlad bek prohlen za boha a nazvn pisem".
Tak krtsk uctvn bk je dostaten znmo nejen z bje o Mntaurovi, ale i z proslulch fresek knsskho palce,
zpodobujcch (jak se ne zcela bezpen domnvme) jaksi hry vzneench mladk a elegantnch dvek, skkajcch
ve he se smrt pes hbety obrovskch rozzuench bk. Zd se, e dnen corrida nen svmvznikemdaleko tto
Page 21
zbav, slouc ve starovku takka nepochybn kultu, nikoli sportovn slv.
Nen teba dodvat, e skalnat a mlo rodn Krta, je z existennch dvod vytvoila prvn thalassokracii a bohatla
v dob slvy nmon vlenou moc i obchodem, nebyla vhodnmmstemchovu hovzho dobytka a e bci, chovan
v Knssu i ostatnch palcovch sdlech pro skokansk exhibice, byli mon (ne-h pravdpodobn) jedinmi
exempli.
Nkte autoi, zabvajc se nejstarmi djinami hvzdstv (u ns to byl nap. Josef Sadil), se domnvaj, e prvotn
impuls k ochoen skotu nebyl uitkov a nemotivovala jej snaha dostat se snadno a kdykoli k masu a mlku, ale
rituln, vyplvajc z veobecn rozenho zbonn Msce. Vrozch skotu spatovali rky msnho srpku a
pojemposvtnosti penesli z Msce i na zve.
Z bj a pohdek tak starch, e se jejich vk neodvaujeme ani odhadovat, zaznv motiv prastar hrzy lidstva nad
ubvajcmMscem, kter vbrzku z oblohy zmiz a zanech sv dti napospas temnot, skrvajc nejrznj
nebezpe. Z dob, kdy snad lovk jet ani neovldl umn rozdlvat a udrovat ohe (pipisovan dnes v
pedoasijskmkulturnmokruhu osmmu tiscilet ped n. l.), i strach z bezmsnch noc, kter donedvna pi
zhasnut lampy (svdectv P. Gaugina v jeho knize Noa-noa) ochromoval Polynsany a do bezvdom. Psychologicky
je zcela pochopiteln, pli-li si tehdej zemdlci mt Lunu - zastoupenou krvou nebo bkem- v ohrad, a zajistit se
tak symbolicky proti mocnostemtmy a zmaru. Tak asi vzniklo pastevectv, podle novch vzkum vdy prvotn
sdruen s primitivnmzemdlstvm, jedin umoujcmnashromdit dostatek pce pro zimn obdob, a nikoli, jak
jsme se dve domnvali, nejen izolovan, ale dokonce za pmho rozporu zemdlce-bela a lovce a pastevce-Kaina,
nicho obdlan pole, zatmco jeho revry a pastviny byly naopak ohroeny roziovnmobdlanch ploch ...
Jestlie vak bylo prvotn pastevectv skotu zasvceno Msci, velmi brzy se "nebesk patron" zmnil a stala se jm
Venue. Tko si vymyslet jin pesvdujc dvod ne reprzu pvodnho motivu: toti pirovnn rk srpku
Msce po novolun a ped nms rohy skotu. Jak asi muselo bt pekvapen, kdy bylo zjitno, e Venue mn fze
jako Msc. Vrovni tehdej vdy bylo sprvn vysvtlen, respektujc heliocentrick planetrn systm, takka
nemysliteln; jet kdy Anaxagors sprvn a logicky objasnil vznik msnch fz (k jejich vysvtlen posta
geocentrick pedstava), byl obvinn z rouhn bohma vypovzen z Athn do oblasti Dardanel, a na samou perifrii
ecka.
Objeven Venuinch fz tedy bylo pekvapenma zzrakem, zcela se vymykajcmi pedstavmo nepromnn
podstat planet - prvnmdsledkembyla patrn rychl feminizace msnch boh vzhledemk pochopiteln analogii
cyklu lunrnho a enskho. Domnvmse, e tento moment smpostail i k uctvn zvat, mysticky spojench se
zhadnou planetou, oznamujc svtn nebo noc, a e nen teba sahat ke krkolomnmhypotzmo srkch planet,
kdy Venue zachrnila Zemi ped koliz s Marsema stala se tak uctvanou zachrnkyn na planety. Msc ztratil sob
zasvcen skot tmspe, e byl za dlouh vky trvn rozlinch nboenstv zaten dalmi "funkcemi", ba stal se
nezdka i hlavnmbohem, pro nj bylo, nelo-li o kulturu ryze pasteveckou a koovnou, nedstojn zabvat se
kravami.
Zcela nedvno byl objeven nepm argument pro existenci oek a pro jejich pouit v kulturnmokruhu, kde se
znalost zvtovacch skel a tmmonost sestaven dalekohledu dosud nepedpokldala. Vrozvalinch proslulho
Sacsayhuamanu, oznaovanho za inckou pevnost (akoli sla ani umstn hradeb naprosto neodpovdaj rozumnm
pedpokladmobrany a pracnost jejich sestaven z kamennch blok a 500 tun tkch, sloench naprosto beze
spr, nekonen pevyuje palebn monosti potencilnch tonk, o nich se meme jen dohadovat), bylo
nalezeno mnostv droboukch, 7 a 9 milimetr vysokch kamennch figurek neznmho uren, pedstavujcch
lidsk postavy nebo zvata, vypracovanch do nejjemnjch detail. Tyto trpasli mikroplastiky jsou tak dokonale
proveden, e lze - podle tvrzen perunskch vdc - vyst pod lupou z tv nejen vraz smutku, hnvu i tst, ale
rozeznat dokonce i charakteristick znaky jednotlivch tehdejch plemen. Dokonalost se tmto pidimukmrovnaj
snad jen nkter exemple japonskch netsuk, vypracovan s nemen p o detail, ovems pouitmocelovch
nstroj a optickch pomcek.
Figurky, pochzejc podle mnn odbornk ze 13. stolet n. l., a tedy z doby dvno ped nstupemdynastie Ink na
trn e, kladou mnoho otzek. Na jednu, je ns v tomto okamiku zajm, vak souasn odpovdaj: jejich vrobci
(mnon slo je namst - bylo nalezeno ji nkolik tisc mikroplastik) zcela urit znali zvtujc spojen oky a
pracovali s jejich pomoc. Nemn nepochybn je, e se jejich znalost pozdji ztratila nebo byla psn utajena.
Nedovedeme si bez zvtovacho skla pedstavit ani vrobu slonovinov kvadrigy, vyezan Medimecem, o n
referuje Titus Livius: "Moucha by ji pikryla kdly." Tak v rozvalinch Kartga byly objeveny filigrnsk kameje a
krom nich i pomrn velmi dokonale vybrouen kilov oky.
Spolu se skutenost, o n mluv ada autor, e toti egyptt knzi astronomov pozorovali oblohu "rourami" nebo
"trubicemi", co bylo vysvtlovno jako prost, ale inn opaten proti oslnn jasemokoln oblohy, meme
pedpokldat znalost brouen oek a jejich sestavovn v dalekohled za velmi starou. Astrologov toti nemuseli na
oslnn dbt - planety i hvzdy pro n byly pouhmi svtelnmi body, jejich polohy vi hvzdnmu pozad zkoumali,
a v tomto ppad by "roura" nebo "trubice" byla spe na zvadu. Je pochopiteln, e nedovolili nezasvcenci do
svch pstroj nahldnout a zjistit, zda tu krom plt vlce nejsou (slovy Rogera Bacona) njak "prhledn mdia
uspodan tak, aby bylo mono vidt vci v dlce ..."
Je to tmpravdpodobnj, e podle dobovch pramen umstil egyptsk vldce Ptolemaios III. Euergets na vrcholu
alexandrijskho majku, jednoho z tehdejch div svta, "tajn zazen, jm bylo mono pozorovat vzdlen lod". Co
jinho ne dalekohled mohlo tmto "tajnmzazenm" bt? Utajen je logick - smastronomGalileo propagoval svj
dalekohled pedevmjako vlenou pomcku a astronomick pouit zahrnul mezi "mnoh dal uiten monosti".
Podle uvedenho astrologickho vkladu Venue by byla znalost fz znan starou, zcela jist star 5000 let. Venue
Page 22
tehdy byla bostvemspojovanmse skotem, bostvemvlek a zmaru. stup pastevectv na kor zemdlstv a
vdomost o fzch Venue spolupsobily na zmn jej astrologick symboliky v planetu en a lsky. Podobn byl
enmpiazovn vzhledemk fzmMsc, jene ten byl z planet vemi astrologiemi jaksi vydlen "pro zvltn ely",
pedevmkalendn, a v oblastech, kde byly Venuiny fze znmy, musela pevzt jeho funkci Venue.
Deifrovn mt a legend je velmi svzeln a oblben honba za jejich racionlnmjdremnevdn.
Poslednm, ale nikoli nejmn zvanmargumentemve prospch starovk znalosti dalekohled je eck a pozdji
msk bje o Saturnovi (Kronovi), porajcmsv dti - dva syny. Oba bohov byli ztotonni s planetou Saturnem,
tehdy nejvzdlenj znmou planetou (Uran, Neptun a Pluto nebyly jet objeveny).
Galileo Galilei namil svj ticetkrt zvtujc dalekohled na Saturn a uasl. Dvod svho divu skryl podle dobovho
zvyku kryptogramem, jeho een je "Altissimumplanetmtergeminumobservavi" - pozoroval jsem, e nejvy
planeta je trojit.
Opravdu - vzhledemk nedokonalosti svho neachromatickho dalekohledu s nevelkmprmremobjektivu se mu
Saturnv prstenec jevil jako dv mal planety (synov), doprovzejc po obou stranch tatka Saturna. Podivn jev
sledoval dle, a zanedlouho uasl znovu. "Synov" zmizeli, aby se opt po njak chvli objevili. Vysvtlen je ovem
jednoduch. Je-li Saturnv prstenec vi Zemi v takov poloze, e pohledu nastavuje svou hranu, miz i v nejvtch
dalekohledech. mvt hel svr s rovinou pohledu, tmzetelnj se jev a tmsnze me vzniknout klam
"synovskch" planet, kter jsou opt zhy "pozeny".
Skuten povaha prstence byla poznna pomrn pozd. "Souputnky" pozorovala jet po Galileovi ada hvzd.
Bez dalekohledu je to fyziologicky vyloueno. A bje sama je zvltn, zjevn astrln.
Je-li pravdiv tvrzen, e Chaldejci zobrazovali svho boha, ztotonnho se Saturnem, Nizrocha, vdy obklopenho
prstencem, v nm se vzn, byl by to jen dal dkaz. K pozorovn Saturnova prstence a poznn jeho skutenho
tvaru posta pomrn nevelk dalekohled, je-li optika alespo ponkud slun. Uran, rovn pr Chaldejcmznm, je
pozorovateln i pouhmokem(na hranici viditelnosti).
Je tedy cel ada dobrch podklad pro tvrzen, e starovk znal princip i techniku zhotovovn dalekohled, je byly v
dosahu monost sklskho dla, pyncho se ji nejmn ptitisciletou tradic. Otaznkemzstv, jak dvn
civilizace k tto znalosti tak zhy dosply.
Ostatn se zd, e se znalost dalekohledu tak docela neztratila a e si ji dky psn tajenmkontaktms arabskmi
protivnky a zejmna jejich tajnmi spolenostmi (vetn tzv. haan, vrah Starce z hory) osvojili a do Evropy
pivezli nap. templi. Nasvduje tomu - podle mho mnn - mnoho diskutovan a hledai poklad velijak
vykldan npis na starmsdle komtura velkopevorstv templ ve Francii na hrdku Arginy na panstv Beaujeu.
Npis zn:

Zbuduje tento tajn pbytek,
d mu ti stonsobky zkladn mry zdli,
pt desetinsobk zi,
tyi hloubky i tlouky,
a podle stejn mry zd kulovit prostor,
na vrcholku pstupn svtlu.
A tam, kde se na opan stran roziuje,
zbuduje sti dvojit a trojit.

Templi byli velkmi milovnky nejen penz a majetku, ale i kryptografie a astrologie, pedevmve spojen s alchymi.
Zd se dost podivn, e - pokud vm- nikdo dosud neinterpretoval npis z Arginy jako koruptelu konstruknho
nvodu ke zhotoven zrcadlovho dalekohledu, reflektoru, akoli samo umstn npisu na tzv. alchymick vi
naznauje jeho astronomicko-astrologick vznama zaifrovn nen nijak zvl dmysln.

Dvn Hiroimy
Vichni souhlasme, e vae teorie je len. Rozchzme se jen v tom, zda je dostaten len, aby bylo
pravdpodobn, e je pravdiv.
Mmpocit, e tato teorie nen dostaten len.
NIELSBOHRVDISKUSI KREFERTUW. PAULIHO

Sovtsk sbornk Problmy kosmick biologie konstatuje, e v Indii byla objevena 4000 let star lidsk kostra, jej
radioaktivita padestkrt pevyuje pirozen radioaktivn "pozad", zjitn v okol. Jedin pijateln vysvtlen
podivnho nlezu je, e tento lovk za svho ivota, pesnji eeno tsn ped smrt, je se nevyhnuteln zhy
dostavila, byl mohutn ozen nebo poil potravu, kontaminovanou radioaktivnmi ltkami v mnostv stonsobn
nebo vce pevyujcmppustnou dvku. Nejspe to mohly bt ryby, ivc se planktonem, jen v sob, jak znmo,
koncentruje radioaktivn ltky, take nap. po americkch pokusnch vbuch v Tichmocenu byli Japonci nuceni
znanou st lovku tuk a dalch druh ryb po prozkoumn stupn radioaktivity zakopat na odlehlch mstech.
VII. kniha Mahbhraty, posvtnho indickho eposu, vznikajcho v rznch dobch a pedvanho velice pesn
Page 23
nejprve stn tradic asi od 14. stolet ped n. 1. (a mon jet dve), obsahuje mj. tuto pozoruhodnou zprvu:
"Zbon Gurkha vymrtil z paluby mocnho vimanu (ltajcho stroje) jednu jedinou stelu proti kvetoucmu trojmst. I
zdvihl se v nekonen zi jasn oblak, jasnj ne tisc slunc, a promnil msta v popel. Kdy se Gurkha opt snesl k
zemi, podobal se jeho vz svtcmu kusu antimonu ..."
ten zajist pozn, e zlomku cittu pouil Robert Jungk pro nzev sv knihy o jadern bomb - Jasnj ne tisc
slunc.
Jin text l udlosti jet sugestivnji:
"Byla to leskl stela, je se tpytila, ani vydvala kou.
Byla vrena na neptele a tu vechno zahalila hust mlha. Zavily jedovat vry. S dsivmhlukemse zvedla mrana a
zatoila na nebesa. Zdlo se, e se samo slunce chvje. Cel svt byl splen remvbuchu jako njakou dsivou
horekou. Tisce voz, desetitisce mu a slon byly obrceny v prach a popel." Po skonen bitv nadil vdce
zniit zbylou, dosud nepouitou zbra, je se "zevnjkempodobala kovovmu pu, pipomnajcmu obho posla
smrti. Hrdina nadil svmlidem, aby ji promnili v jemn prach".
Jinde v Mahbhrat se o tto zbrani mluv jako o schopn "potrestat Zemi dvancti lety neplodnosti a zabjet plod v
matin tle".
I kdy pipustme, e anonymn kolektiv autor Mahbhraty (jejm zkladem, kolemnho se rozvjej nespoetn
epizody, je boj mezi Kuruovci a Pnduovci) byl obdaen mimodnou fantazi, je shodou okolnost pedjala hrznou
skutenost, i kdy pipustme, e se dodaten do eposu dostalo mnostv legend, je mly pouze dokazovat
nadazenost brhman nejen nad lidmi, ale i nad bohy, pece jen je shoda popisu atomovch vbuch (nebo neho
atomovmvbuchmvelmi podobnho) a jejich biologickho psobeni npadn. Epos podv i jaksi nvod
protiatomov obrany: tato zbra je schopna zabt vechny vlenky, kte maj na tle kov. Dozvd-li se vak vojci
vas, e m bt zbran pouito, strhaj vechno kovov z tla, po vbuchu se ihned vrhnou do eky a dkladn omyj
sebe i ve, eho se dotkli. Nen to zbyten, nebo je znmo, e pi zanedbn tchto opaten vypadaj inkemzbran
vlasy i nehty a vechno iv bledne a slbne ...
Pruky civiln obrany se sice vyjaduj mn kvtnat, v podstat vak popisuj a doporuuj po toku jadernmi
zbranmi uinit tot.
Podotkm, e peklady, jich bylo pouito, nejsou upraveny a e jejich autoi nejsou romantit pvrenci pana
Dnikena - tak rozshl eposy nejsou pekldny kadoron; za zkladn dlo je dodnes povaovn Royv pevod z
roku 1889, take pekladatele rozhodn nelze podezrat z vdomho pikralovn nebo podvdom aktualizace. Za
zmnku stoj i skutenost, e modern indologov nepopraj historick jdro mnohch pbh, popisovanch eposy
Mahbhratou i Rmjanou a s nimi zce souvisejcmliterrnmokruhemtzv. starch vyprvn ili purn, jim indick
tradice pipisuje, patrn jen zsti prvem, znan st a za jejich autora povauje samotnho Brhmu.
Shody jsou opravdu proklet.
Vechna tato podivn sdlen vslovn zdrazuj charakter inku zbran jako pi poru, nejde vak o skuten
por nebo o pouit holavch bojovch ltek, nap. tzv. eckho ohn. Ve staroindick literatue toti je pro nae
jedin slovo "ohe" plnch tyicet vraz, z nich nkter se tkaj nap. tajnch vd nebo magnetismu, vznam
jinch dosud nedovedeme pesn urit. Je dosti tk nevzpomenout v tto souvislosti vroku W. Heisenberga:
"Modern fyzika se v jistmsmyslu neobyejn piblila k Hrakleitovu uen. Nahradme-li slovo ,ohe' slovem
,energie, meme Hrakleitovy vroky povaovat slovo od slova za vraz naeho modernho pojet."
Pozoruhodn je i termn, pouvan na mnoha mstech eposu o spouti, kterou zbra zanechala: mluv se doslova o
stnech kdysi kvetoucch mst. Pro pamtnky atomovch der proti Hiroim a Nagasaki s jejich stny bytost,
strom i budov, promnnch vbuchemv prach a popel, je to vraz svrchovan vznamupln.
Co znamenaj tyto vzkazy z dvn minulosti Indie, v nich bychommohli ostatn pokraovat dl a dl a k vahm, zda
kvetouc Harappa a divukrsn, asi tyicetitiscov Mohendodro, prvn msto svta s velkorysmurbanistickm
eenma s civilizanmi vymoenostmi (stedn teplrna, rozvod hork a studen vody, kanalizan s atd.), byly
skuten vyvrceny koovnmi kmeny rj (emu nasvduje nlez ticeti koster lid, zjevn nsiln zabitch),
vedench "boitelemmst" Indrou, a zda na potku zkzy nebyla, jak se domnv nap. geolog Rex, zhadn prodn
katastrofa zpsoben otesems epicentrem140 kmna jih od Mohendodra, je obrtila tok Indu, zatopila osady,
smetla vesnice a zardousila msta bahnem, take jejich obyvatelstvo zhy emigrovalo do Gudartu? A jak katastrofa
to byla?
A jak to byl "hroma blesk, schopn zniit neptele v krajin i za hradbami", kter uvd eck sofista Flavius
Filostratos jako dvod nhlho a strategicky dosti podivnho nvratu Alexandra Velikho z Indie, je byla pece
vlastnmclemcelho taen? Nebo se opravdu vrtil jen pro nepokoje v tlu bojujcch vojsk, jak je dnes veobecn
tvrzeno?
Snad je vhodn pipomenout v tto souvislosti podivnou povru, rozenou v Indii i v arabskch zemch, e tr - na
Zemi jich ije pes 100 druh - nesho v ohni. Jednoduch pokus pesvd, e je to nesmysl, a tento "pokus"
vhozenmtra do ohn byl jist nespoetnkrt uinn. Je vak podivnou a dosud nevysvtlenou biologickou
zvltnost nkterch druh tr, mezi n pat nap. i indick Ptalamnaeus fulvipes, dlouh a 13 cm, e snej
obrovsk dvky pronikavho zen a pevaj i ozen dvkou 10 000 r (podle jinch autor dokonce 75 000 r). lovk
onemocn pi jednorzov expozici 50 - 100 r, 500 r je kritickou mez a po ozen 1000 r je obvykle kad pomoc marn.
tr vak v atomovmohni - a pro by to nemohl bt jeden z dosud hledanch vznam? - peije. Nen to zvltn?
Neli budeme pokraovat dl v hledn civilizac, je - pipusme to zatmjako pracovn hypotzu - mohly znt atomov
zbran, zstame krtce u ltajcch indickch stroj, viman. Zprvy o nich se velmi vrazn li od pohdek a bj
nejrozlinjch nrod, lcch uskutenn dvnho snu lidstva buikarskmi kdly, orly, nesoucmi vzdun
Page 24
plavidlo, nebo - nap. v eposu o Gilgameovi - samotnho vzduchoplavce, ppadn nktermz dvtipnch npad
Cyrana z Bergeraku, o dracch a ptku Nohovi nemluv.
Staroindick eposy i purny, pedevm6. a 10. kniha Mahbhraty i dal spisy tohoto kulturnho okruhu pinej
adu naprosto vcnch a stzlivch popis ltajcch stroj, jejich taktickho zasazen do bitev, a dokonce i nvod na
jejich zhotovovn. Kdybychompirovnali tyto bje a bohy v nich vystupujc nap. k biblickmpovstemo
Henochovi, Eliovi a dalch, kte rovn zakusili slasti ltn, jevili by se nmindit bohov, pedevmBrhma, jako
vjimen nadan a technicky znan pokroil projekn tm. Neznmtoti pklad, kdy by Hospodin promluvil
alespo trochu zasvcen - s vjimkou konstruknho nvodu na Noemovu archu a archu mluvy - a pikzal
napklad: "Blok motoru, synu, odlij z hlinku a hoku a psty z legovan oceli. A aj, pravmtob, nezapome na
kulikov loiska pro klikovou hdel..."
Nue, indit bohov takto nemluv jenomproto, e se do ltn nepletou a penechvaj je lidem, co je koneckonc
sprvn. Vrozshl knihovn rukopis Mezinrodn akademie pro sanskrtsk bdn v Maisru (Mysore) byl objeven
asi 3000 let star rukopis, pitan mudrci a jognu Bhrdvajovi, jen il asi kolemroku 1000 ped n. I. Studie pod
nzvemVimanika astra ili Vda o letectv m osmkapitol s diagramy a vypotv jedenaticet podstatnch st
letadel a estnct druh kov nebo slitin (vechny nzvy se dosud nepodailo peloit s uspokojivou pesnost),
vhodnch pro stavbu ltajcch stroj. O andlskch perutch ani slovo.
Smvet estncti kov je pozoruhodn. Vdob vzniku rukopisu ponal teprve pro Egypt elezn vk,
zprostedkovan Chetity, a krom velevzcnho eleza znali Egypan z kov zlato, stbro, m, zinek, cn, ovemrtu
- a dost.
Jakousi ilustraci k Vimanika astra jsou relify skalnho chrmu v Eloe nedaleko Hajdarbdu, pedstavujcho pechod
od jeskynnch chrm k volnmstavbm. Centremje Kailsanthv chrmmonumentlnch rozmr (45 mdlouh, 30
mvysok), symbolizujc sdlo boha ivy, posvtnou himaljskou horu Kailsu, obklopen asi ticeti dalmi
svatynmi. Cel komplexvznikl asi v 8. stolet n. 1. (podle nkterch autor byla stavba zapoata ji ve 4. stolet). Stny
zdob krom obvyklch obraz bostev i bitevn scny, v nich hraj lohu vlench stroj letadla. Jakoukoli
pochybnost o zmru socha vyvrac shoda tchto zobrazen s lenmsanskrtskch spis.
"... Na Rmv rozkaz vystoupil ndhern viman s mocnmburcenmnad mraky ..."
"... Bhoma letl se svmvimanemna mocnmpaprsku, kter zil jako slunce a jeho hluk se podobal rachotu moe..."
"... Jsou to stroje, ltajc vysoko dky rtuti a mocnmu vichru, kter je pohn. Jsou schopny pekonvat nekonen
vzdlenosti a pohybovat se seshora dol, zdola nahoru, dopedu i dozadu ..."
Na jinmmst teme:
"Uvnit stroje je zazen, ve ktermse v eleznmkotlku zahv zvltnmzenmohnmrtu. tyi ndrky se rtut
umouj tomuto zazen vyvolat cel vr sil. Vz pak vystoup na oblohu s burcenma ti, kdo sleduj jeho drhu, maj
dojem, e pozoruj njakou obrovskou perlu."
Tyto vatky a dal z nkterch ster (strunch systematickch uebnic), pedevmSamarangana Stradhara,
svd, e by mohlo jt nejspe o tryskov pohon. Vtto mylence ns utvrzuje i ji zmnn Vimanika astra:
"... uprosted korbu je tk kovov schrnka, zdroj sly. Z tto schrnky jde sla do dvou silnch hlavnch trubic,
pipevnnch na zdi a na pdi korbu. Mimoto se tato sla rozvd do osmi ramen, smujcch otvory dol. Pi vzletu
se odkryj clony osmi rour, smujcch dol, a horn otvory jsou uzaveny. Proud sly ude do zem, zdvhaje tmkorb
vzhru. Kdy je dost vysoko, jsou otvory zpola zakryty, aby prv visel ve vzduchu. Pak je vt st sly pevedena
do zadn roury, aby mohl korb vyrazit vped..."
Pomoc tchto stroj, prohlauj indick prameny, mohli pozeman vystoupit do vzduchu, zatmco obyvatel
nebeskch tles jich pouvali, aby sestoupili na Zemi. Cituji pesn Gorbovskho: obyvatel nebeskch tles, nikoli
bohov ...
Na dobu, kdy jet nebyl zaloen ma kdy se "eck zzrak" skrval v dalek budoucnosti, je to jist slun
technick popis reaktivnho nebo raketovho vzdunho plavidla, jemu velkoryse promineme mylnou pedstavu, e
se vtokov proud z trysek opr o zema tmplavidlo nadn. Nemusmsnad dodvat, e ani tyto peklady citt
nejsou svvoln upravovny a "modernizovny", i kdy by ovemtextov kritika, zklad historickho zkoumn, byla
na mst.
Ve staroindickmeposu Rmjana nalezneme adu pas, kter lze vysvtlovat jako reflexe setkn s ltajcmi nebo
dokonce kosmickmi pstroji. Neteba ovemdodvat, e v tchto ppadech je na mst nejvy rezervovanost.
Rma a jeho bratr Lakman se utkali s dmonem:

... les porel - to dmon po nich ruce vztah.
Bez hlavy, bez nohou byl, sta v bie ml,
tamsvtilo t jedno oko velik,
jak ern mrano vypadal a hromemval...
Vtu chvli duch se vznesl v zi planouc...

Rma si zajistil spojenectv dobrho krle opic Hanumana. Krl medvd Hanumana oslovuje:

Vsta, reku, pesko moe, zachra vecky ns!
Page 25
Tvmotcemje bh vtru, on ti slu dal.
U jako dt, kdy jsi slunce uvidl,
tys myslel, e plod rud vid ped sebou,
a do nebe jsi skoil celch ti sta mil...

Jinde nachzme vere:
Zamval Hanuman svmvelkmocasem,
jen zablskal se kivolace ve vzduchu.
Odrazemhora mohutn se zachvla
a stromy za nmza chvli do ve spchaly,
v jeskynch vali strachemskryt tvorov,
v zkosti hadi ohe z tlamy chrlili a sklu kousali,
a jasn vzplanula ...

Veposu Hanuman spolu s opimvojskempotel stran dmony rksy i s jejich krlemRvanou a osvobodil
krsnou Stu. V"kosmick" interpretaci by patrn bylo mon nalzt v eposu vzpomnku na humanoidn nvtvnky z
vesmru a jejich "krle" - raketopln.
Zmime se jet o podobnch zprvch z Tibetu, jeho lmaistick literatura, pedevmposvtn knihy Kanur a
Tanur o mnoha a mnoha stech svazcch nebyly dosud ani z nepatrn sti peloeny do evropskch jazyk, o
keltskch povstech, popisujcch "ltajc zvata, pokryt eleznmkrunem, je nemla kosti a nemusela rt" - co
je definice, odpovdajc mentalit prostho lovka, jen stanul tv v tv letadlu.
Tmkonme malou odboku k ltajcmstrojmstarovku. Umon nmpochopit nkter souvislosti kapitoly Otesen
civilizace a doplnila vyprvn o podivnch a dsivch zbranch, jich pouvali Indov v minulosti tak dvn, e je pro
ns nedohlednou. Vrame se vak k atomovmvbuchm.
Krom podivnho poru, jen zniil a v pravmslova smyslu spekl ve kvru Chattu, hlavn msto chetitsk e, a
krom nkterch podobnch nlez, mj. i v Irsku, se od nkolika let obrtila pozornost romantitjch badatel
pedevmk dobe znm biblick epizod znien Sodomy a Gomory.
Profesor Matvj Agrest napklad k - katastrofa, je zniila Sodomu a Gomoru, mohla bt zpsobena atomovm
vbuchem, kdy nepozeman likvidovali nadbyten zsoby jadernch paliv, kter nehodlali zanechat v dosahu
vetench a protiradian ochrany neznalch pozeman.
Ponkud odvn teorie se opr o nkolik bod biblickho textu:
L Spravedlivho Lota zachrnili dva andl, kte jej varovali ped netstma doporuili mu drazn prchnout "do lna
hor" a za dnou cenu se neohlet, co je pi atomovmvbuchu vzhledemk oslepujcmu svtelnmu zen zcela
rozumn rada.
(Agrest neuvd zajmavou podrobnost, e toti podobnch bj je znma cel ada a takka ve vech vystupuj dva
ern odn poslov, varujc obyvatele dotyn oblasti ped nsledky hrozc katastrofy. Shoda je dosti npadn.)
2. Lot odpovd nezvyklmzpsobem: "... bojmse, e ono zlo do mne pronikne a usmrt mne ..."
Hospodin slbil (v Mojov podn) zahladit Sodomu a Gomoru srou a ohnm, hrozilo tedy poplen, uhoen,
ppadn uduen kouemi zalknut rem. Ani v jednomz tchto ppad nen pli logick mluvit o "zlu, kter
pronik". Kdyby ovemlo o pronikav zen, pak by se Lot vyjadoval zcela pimen, pedevmproto, e vyjaduje
obavu, aby nebyl "zlem" zastien dve, ne bude moci uprchnout pod ochranu hor, tedy na nechrnn rovin.
3. Popis samotnho Hospodinova doputn je dosti sugestivn: "... Hle, vystoupil sloup koue ze zem jako sloup
koue z vhn... A dtila na Sodomu a Gomoru sra a ohe... Azniila msta tato a celou rovinu a vechny obyvatele
mst a kotliny zem..." "Sloup koue ze zem" m morfologicky dosti blzko ke znmmu atomovmu hibu.
Modern kritici bible maj celou adu nmitek jak proti biblick phod samotn, tak - tmspe - proti jej "kosmick"
interpretaci. Hlavnmi argumenty je naprost zmizen obou mst a jejich existence prv jen v 1. Mojov knize.
Vyprvn o znien hnho msta povauj za jeden z didaktickch mt, varujcch ped bomhnvema jeho
nsledky, jako je potopa a dal malry, je celkemnerudn a v hnvu ukvapen Hospodin seslal na lidstvo. Take se
cel diskuse stv bezpedmtnou. Odmtaj proto - domnvmse, e prvem- psychologickou argumentaci, toti
rozbor jednn osob, jm nelze dospt k jdru fakt, pouze k jdru psychologie legendy jako tvaru lidov slovesnosti.
Jedinmstupkem, kter jsou po strnce nboensko-fenomenologick ochotni znalci bible v tomto ppad, a neradi,
poskytnout, je zaazen legendy o znien Sodomy a Gomory do obdob patriarch. Stalet trvajc proces vytven
izraelskho kmenovho svazu byl v stn tradici sice zhutn do obdob t generac (Abrahma, Izka a Jkoba), pesto
vak odr vzdlen vzpomnky na kmenov djiny.
Je to, upmn eeno, mal tcha.
Ponkud tolerantnji se stavj k problematice odbornci, pipoutjc existenci jakchsi sdli v oblasti Mrtvho moe
i katastrofu, je byla patrn zpsobena vzncenmpodzemnch zdel nafty a zemnho plynu, doprovzench efekty, je
musely obyvatele pesvdit o zsahu Hospodina, rozhoenho hchy, kter se pi dobr vli vdycky najdou, tm
spe, jde-li o hromadn rozen ponkud exkluzivnho hchu sodomie.
Je to dvtipn teorie, ale jej slabinou je skutenost, e podobn katastrofa, tj. katastrofa alespo piblinch rozmr,
nebyla dosud pozorovna, a naftai ji povauj za velmi nepravdpodobnou. Kdyby se v takovmppad peneslo
alespo zrnko historickho faktu do bje (a, jak uvidme, takovch zrnek je obvykle dost), musel by Moj popisovat
Page 26
ohniv, nikoli kouov sloup, dsn huen atd. atd.
Geologick prozkoumn okol Mrtvho moe zhadu ponkud objasnilo. Objevilo patrn i dol Siddim, kde mly
Sodoma i Gomora a dal znien msta stt.
Mrtv moe je dleno poloostrovemel-Lisan (arabsky "jazyk") tm na dv sti, podstatn se lic konfigurac dna:
na vchod od "jazyku" nachzme hloubku a 400 metr, na zpad sotva 15-20 metr. Pod hladinou jezera jsou tu
kmeny strom sol konzervovan, sice prastar, ale pece jen nepochzejc ze vzdlench geologickch dob. A mlk
st jezera je soust zlomu se stopami vulkanick innosti, thnoucho se z Mal Asie k Akabskmu zlivu. ]e to
hledan dol Siddim.
Podle sudku geolog zde byla naposledy aktivn sopen innost kolemroku 1900 ped n. l., kdy dolo k poklesu,
hladina Mrtvho moe se podstatn rozila a osady zmizely pod hladinou. Fnick knz Sanschuniathon pe ve
svch Pradjinch: dol Siddimkleslo a stalo se moemvn se pacma bez ryb, obrazempomsty a smrti za
rouhastv.
I pro Lotovu enu, promnnou v sloup, maj geologov vysvtlen: na zpad od jinho pobe jezera se thne 15 km
dlouh etz nzkch pahork, sloen zsti ze soli. Arabov jej nazvaj Debel Usdm, co zvukemslova pipomn
Sodomu. Nkter tvary jsou inkemde a vtr bizarn zformovny a mohou bt pipodobnny lidskm
postavm.
Take diskuse by se stala rovn bezpedmtnou.
Historikov nemaj na rozdl od prodovdc monost ovovat pokusemsv domnnky. Tento nedostatek do jist
mry nahrazuje peliv konfrontace pramen a jejich kritika spolu s diskus, pinejc argumenty pro tu i onu
hypotzu. Pokusme se o to a nespokojme se s jednoznanmvysvtlenm, i kdy je prodovdecky pijateln. Je tu
toti nkolik hk.
Vokol Mrtvho moe byla nalezena zven radioaktivita dky zvenmu podlu radioizotop s dlouhmi poloasy
rozpadu, k jejich hledn dal podnt odsk fyzik M. Agrest. Nejde o pirozenou radioaktivitu vyvelch hornin,
vystupujcch na povrch. Hodnoty radiace i zjitn izotopy tomu neodpovdaj.
Vblzkosti - relativn vzato - se nachz nalezit libyjskho skla, o nm a o jeho pbuznosti se sklem, vzniklmpo
jadernch vbuch, jsme se ji zmnili.
Dal biblick knihy pinej adu podobnch pbh - pedevmEzechielovo proroctv, ale i dal, pmo vybzejc ke
"kosmick" interpretaci.
Pedevmvak nikde ve Starmzkon, pokud odr skuten udlosti, nenachzme zmnky o sopen innosti, s
vjimkou Exodu, kdy pr idmv noci ukazoval cestu ohniv sloup. Proroci, vyuvajc kadho prodnho jevu k
poslen svho vlivu, by zcela jist neopomenuli dn projednat tak markantn a efektn phodu, jako setkn s
vulkanismemjakhokoli druhu. Krom toho se zd, e datumpchodu id do Palestiny musme klst do pozdjch
stolet (prvn mimobiblick zznam, vztahujc se k izraelskmu kmenovmu seskupen, je teprve egyptsk stla farana
Merneptaha z druh poloviny 13. stolet ped n. 1.) a e k vulkanickmu poklesu dolo - dolo-li k nmu vbec - dve
ne se v tchto koninch usadili a ne mli as zmnit zpsob ivota a zamnit koovnick stany za pevn sdlit,
dokonce v jaksi aglomeraci.
Starozkonn len neodpovd poklesu pdy. Jist i takov katastrofa by se mohla stt podklademsugestivnho a
varovnho len, avak pak by popis vypadal zcela jinak. Dokonce i strun zmnka Sanschuniathonova naznauje,
akoli mohl erpat pouze z mnohokrte zprostedkovanch zprv, e lo o dj sice mimodn, avak zcela mstn;
kdyby se byl rzemvytvoil zlomo dlce nkolika set kilometr, prochzejc daleko kulturnjmi a osdlenjmi
krajinami, nebyl by se zmioval toliko o dol Siddim, bezvznamnmkousku pout na bezch slanho jezera s
nkolika sdliti koovnch kmen, vstupujcch teprve nesmle do djin Blzkho vchodu. Sodoma a Gomora ostatn
nejsou jedinmi msty, naznaujcmi monost znien vbuchem, jeho pirozenou, nap. vulkanickou genezi si st
dovedeme pedstavit. Otzky klade i inck, lpe eeno pedinck pevnost Sacsayhuaman poble prastarho sdlit
Cuzka. Jde patrn o nejmonumentlnj megalitickou a monolitickou stavbu a dosud na na planet odkrytou.
Nkter skaln bloky nepochopiteln, avak urit opracovan do pesnch ploch, kcch se v dokonalch hlech,
vyluujcch pouit kamennch nstroj nebo bobtnajcch devnch kln, tu maj velikost nkolikapatrovch dom.
Jde o ulu, tedy hlubinnou horninu mimodn tvrdou, pevnou a odolnou, do n byly vytesny geometricky pesn
omezen chodby v hloubi nkolika destek metr. Jsou dnes na mnoha mstech posunuty, perueny, zavaleny nebo
deformovny. Obrovsk mnohatunov kvdry, jejich transport, ba ji pouh posunut by znamenalo pro modern
techniku vzvu a problm(tmspe ovempro Pizarrovy negramotn loupenky), le zpehzeny a vyrvny ze
spojovacch ep.
Odbornci tu vyluuj vulkanickou innost v poslednch desetitiscch letech, zemtesen takov sly je rovn
nepravdpodobn. Ale zato na nkterch ulovch blocch jsou zesklovatl plochy, jako by tu psobil straliv r...
Tolik alespo k atomovmvbuchmnebo k djm, jejich stopy a popis se atomovmu vbuchu podobaj, v dvn
minulosti. Mohli bychomcitovat adu dalch bj a popisovat adu dalch nlez, vesms navzjemdosti podobnch.
Vzrostl by objem, nikoli kvalita naich informac.
Prvn, co je teba uinit, je vylouit samovoln atomov vbuch, k nmu by dolo nahromadnmnadkritickho
mnostv tpnch materil. Jak vme, i o tto monosti se uvaovalo v souvislosti s tzv. tunguzskmmeteoritem.
Souasn fyzika a geologie takovou monost popr. Zd se vak, e mohou existovat pirozen jadern reaktory. O
jednomz nich referoval nedvno francouzsk vysok komisa pro atomovou energii Francois Perrin ve Francouzsk
akademii vd: v dole Oklo v africkmstt Gabunu odhalilo sloen izotop "stovky let starou etzovou reakci, kter
se sama udrovala". Obohacen uranov rudy v Oklo tpitelnmuranem235 inilo ped 1,7 miliardy let asi 3 procenta,
tedy pesn tolik, kolik je dnes pouvno v palivech pro lehko vodn jadern reaktory. etzov reakce samovoln
Page 27
ustala, kdy podl uranu 235 klesl. Zatmco v pirozenmuranu je ho obsaeno vdy 0,72 %, v Oklo kols jeho obsah
mezi 0,62 %a 0,73 %.
Takovou monost nelze poprat tmspe, e do tepelnho reimu na Zem vznamn (i kdy patrn ne tolik, jak se
jet nedvno soudilo) zashl i pirozen rozpad radioaktivnch prvk a mon i obdoby "reaktoru" v Oklo, pracujc v
dvnch geologickch dobch. Samovoln atomov vbuch si vak pedstavit nedovedeme a nemme pro nj logick
vysvtlen.
Pijmeme-li hypotzu atomovch vbuch nebo dokonce jadernch zbran v dvn minulosti lidstva, musme
pedpokldat zsah inteligentnch bytost s pomrn rozvinutou technologi, schopnou izolovat z uranovch rud nap.
U 235 v dostatenmmnostv, aby spojenmpodkritickch mas dolo k lavinov tpn reakci. Pro "klasickou"
atomovou bombu tritolovho ekvivalentu 20 kt (tedy niivosti, odpovdajc vbuchu 20 000 tun tritolu), svrenou
nap. na Hiroimu, je teba asi 1000 g U 235. Je vak dobe si uvdomit, e smprincip jadern bomby (nebo jadern
miny, nloe) je prostink, neskonale jednodu ne nap. sloit zazen torpda, ba jednodu ne nap. sloen
asovanho rapnelu. Jde jen o to uvst ve vhodnmokamiku v kontakt dv podkritick mnostv tpnch materil,
aby vznikla nadkritick masa. Ostatn u obstaraj samy elementrn stice. Prvn atomov bomby byly sice podn
rozmrn, vily nkolik tun a obsahovaly sloitou elektronickou aparaturu (peujc ovempedevm
nkolikansobnmjitnmo samoznien, kdyby k vbuchu nedolo), dnes je vak atomov munice ve vzbroji
dlostelectva, ba dokonce i minometnch jednotek.
Lauret Nobelovy ceny Frderic Soddy (1877-1956, Nobelova cena roku 1921 za chemii radioaktivnch ltek a za
vzkumvzniku a povahy radioizotop) napsal ve sv knize
Vklad rdia: "Domnvmse, e v minulosti existovaly civilizace, kter znaly atomovou energii a kter patn pouvn
tto energie pln zniilo."
Vede jet njak cesta k tmto civilizacm?
Pokusme se o to dvma smry: prvn z nich snad naznauje dsledky, kter mohl otes, zpsoben zasazenm
atomovch zbran, mt, promtaje se do mt, materiln kultury i mentality nrod a kulturnch okruh. Pojednme o
nmv kapitolch o otesench civilizacch.
Druhou cestou je pokus o naznaen monost (nikoli o odkryt nebo snad dokonce "een"), skrytch jako koruptela
v obrovsk a pro jednotlivce naprosto nepehledn alchymick literatue.
Do samho stedu problmu vstoupil alchymista, jen roku 1937 vkroil do pracovny Jacquesa Bergiera, jadernho
chemika a asistenta profesora Andrho Helbronnera, kter po dobrodrun innosti ve francouzskmhnut odporu,
pobytu ve vyhlazovacmkoncentranmtboe a obecnmuznn po 2. svtov vlce napsal s Pauwelsemknihu Jitro
kouzelnk, kamodkazuji tene k podrobnostem. Alchymista Bergierovi sdlil, e laskavost Helbronnerovou zn
obsah jejich spolench pokus s umlou radioaktivitou polonia, a pokraoval: "...Smmvs varovat? Prce, kterou
podnikte, je nesmrn nebezpen. Neohrouje jenomvs, ale cel lidstvo. Uvolnn jadern energie je snaz, ne se
asi domnvte. Uml radioaktivita me v nkolika letech zamoit celou atmosfru na planety. Krom toho je mon
pouhmpidnmnkolika gram jistch kov vyrobit atomov bomby, schopn zniit cel msta. kmvmto zcela
jasn; alchymist to vdli u dvno." Bergier, pyn na svou modern laborato, se jen pousml, ale mu pokraoval:
"Vm, co chcete ci... Alchymist nemli ani pont o struktue atomovho jdra, neznali elektinu, nemli dn
detektory, a proto nebyli schopni provdt dn transmutace i uvolovat jadernou energii. Nebudu se ani pokouet
pesvdovat vs, sdlte vak, prosm, monsieuru Helbronnerovi alespo to, e posta jen jist geometrick
uspodn mimodn istch ltek, aby byly uvolnny jadern sly. Nen k tomu teba ani elektiny, ani vakuov
techniky..."
Bergier tu, e neznmmnvtvnkembyl Fulcanelli, autor vzcnch alchymickch spis, nen si vak jist. Jist zato
je, e atomov reaktor Enrika Fermiho, v nm poprv probhala zen tpn reakce, byl uritmgeometrickm
uspodnmkostek U 235 a grafitu bez elektiny (krom ovemv micch pstrojch) a bez vakuov techniky.
Jist je, e staroegyptsk Harrisv (Leydensk) papyrus, jen unikl splen vech knih podobnho druhu z
Dioklecinova pkazu roku 296 n. l., nabd alchymisty: "Uzamknte sv sta! Uzamknte je pevn!" a o nco pozdji
text nsk: "Bylo by stranmprovinnm, kdybys sdlil vojkmtajemstv naeho umn. Dej pozor! Vprostoru, kde
pracuje, nesm bt ani hmyz!"
Stedovk alchymista musel k prci pistupovat denn v ist vypranch atech, v istmprdle a vykoupan.
Bhemlaborace nesml jst ani pt.
Nevdl pro. Bylo to "arkanum", pkaz, jak dodnes ve vech bodech dodruj laboratoe, pracujc s radioaktivnmi
ltkami.
Nekonen, zdnliv nesmysln destilace a redestilace jsou pouvny i dnes nap. k zskvn velice istch ltek
nebo tzv. tk vody, je byla a dosud je modertoremnkterch atomovch reaktor. Je to nhoda, nebo trkov a
nepochopen vzpomnka?
Neustle opakovan operace za stejnch podmnek a podle tch recept by ovemuvedly modernho chemika k
lenstv, ale pi tehdejmnevyhnutelnmkolsn kvality ingredienc by byl postup pi ve ve sprvnost receptu zcela
pochopiteln. Je i to nhoda?
A jak dlouho existovala neperuen tradice vdomost, o nich se dnes jen dohadujeme?
Anglick atomov fyzik Da Costa Andrade nevhal pi svmslavnostnmprojevu v Cambridgi roku 1946 k tstmu
vro Newtonova narozen prohlsit, e Newton patil k etzu zasvcenc, pedvajcch si staletmi tajemstv hmoty i
sly, je se v n skrv, e vak odhalil svtu jen malou st svch vdomost. Newton smnapsal: "Alchymick praxe
pedstavuje pravdpodobn brnu, vedouc k daleko ulechtilejmu vdn. Tyto poznatky vak nesmj bt, jsou-li
spisy Herma Trismegista pravdiv, rozeny, nem-li svt upadnout v obrovsk nebezpe..."
Page 28
"Krom nauky o promnch kov jsou i jin tajn umn, pokud nejsou slova starch mistr pustmvychloubnm.
Jenomoni znali tato tajemstv..."
"Vystoupil jsemtak vysoko jenomproto, e jsemstl na temenech obr ..."
Je toto ve opravdu etz nhod a nedorozumn?
Otesen civilizace

Pro se, uboh pane, tak namhte a pro sepisujete djiny, kdy mete opsat ty nejznmj, jak bv zvykem?
Mte-li njak nov nzor, pichzte-li s pvodn mylenkou, stavte-li lidi a vci do neoekvanho svtla, pekvapte
tene. A ten nem rd, aby ho nkdo pekvapoval. Vdycky hled v djinch jen hlouposti, kter ji zn. Jestlie se
ho pokuste pouovat, jen ho pokote a popudte. Nepokouejte se ho osvtit; bude kiet, e urte jeho pesvden.
Djepisci opisuj jeden od druhho. Uet si tak nmahu a vyhnou se tomu, aby o nich nkdo kal, e jsou domliv.
Dlejte to tak tak a nesnate se bt pvodn. Pvodnmu djepisci se veobecn nedvuje, vichni jmopovrhuj a
jsou jmznechuceni.
ANATOLEFRANCE, OSTROVTUK
Jedno z tajemstv pyramid
tvrtho msce rozpuku dne 23. se pracovalo. tvrtho msce rozpuku dne 24. se pracovalo. tvrtho msce
rozpuku dne 25. se pracovalo. tvrtho msce rozpuku dne 26. se pracovalo. tvrtho msce rozpuku dne 27. se
pracovalo. tvrtho msce rozpuku dne 28. se pracovalo. Ptho msce rozpuku dne 29. byl Rahotep nemocen a
Telmonte nebyl v prci, poprav se se svou enou.
ZPIS ZE STAVBYPYRAMIDY, PODLEV. J. IKY

Spchm, abych tene uklidnil. Nehodlmpst o mystice sel, "zaifrovan" ve Velk pyramid, ani o mnoho
diskutovanmzpsobu staveb, kter nkte ohromen nvtvnci pipisovali, vzhledemk nelidskmrozmrm
velkch pyramid, zsahmboh, modernj romantikov, nedvujc lidskmsilm, vytrvalosti a dvtipu,
nepozemanm. Nehodlmse zabvat ani zvltnmi vlastnostmi tvaru pyramidy a jejho psoben, je podle soudu
pana Bovise mumifikuje vloen tla a podle patentu K. Drbala v lepenkov miniatue brous iletky (co je jist
zslun).
Bylo by jist o empst - osobn povauji za jednu z nejvtch zajmavost Velk pyramidy jej pesn situovn podle
svtovch stran, od nho se severojin hrany odchyluj pouze o 2'28", zpadovchodn o 5'30" a 2'30". Kompasem
(jeho znalost u Egypan ostatn nepedpokldme) nelze takov pesnosti men doshnout. Jedinou monost je
optovan sledovn kulminace jasnch hvzd a uren smru, avak vd duch antick astronomie Klaudios
Ptolemaios, ijc v Alexandrii v letech 90-160 n. 1., a tedy skoro 3000 let po pedpokldan stavb pyramid, jemu byly
v tomto synkretickmprosted k dispozici vechny antick techniky, mil polohy hvzd s pesnost na pouhch 10' -
teprve Tycho de Brahe, skvl pozorovatel, vybaven vynikajcmi pstroji (jednmz nich byl nap. obrovsk
Quadrantus muralis Tychonicus) vystupoval pesnost desetinsobn, take jeho men nebyla pekonna ani plnch
80 let po vynalezen dalekohledu ...
Avak o tyto otaznky te nejde.
Chufvova (Cheopsova) pyramida byla poprv veejn (a patrn vbec poprv) otevena roku 820 n. 1. synem
legendrnho Hrna ar Rada, arabskmchalfou al-Mamnem, jen pivedl k pat velk Chufvovy pyramidy, tehdy
jet pokryt zivmi vyletnmi deskami, celou armdu kamenk, architekt a pomocnch sil. Letn povrch
pyramidy byl proveden tak dokonale, e mezi jednotliv desky nebylo mon zasunout ani hrot damascnsk epele -
m se jet dnes prvemchlub arabt prvodci turist nejen v Gize, ale i v komplexu baalbeckch chrm a jinde.
kol, kter si al-Mamn vytkl, vypadal st splniteln: objevit vnitn prostory pyramidy a nalzt v nich nejen poklad
faran (na chudobu si chalfa rozhodn nemohl stovat), ale zejmna nerezavjc zbran, nerozbitn sklo a dal
zzraky, slibovan chalfovmi rdci.
Jedna deska byla jako druh - chalfa tedy poruil hloubit tunel do pyramidy "ostmse dotkajc nebes" tak hluboko a
tak dlouho, dokud kamenci nenaraz na systmvnitnch prostor. Byla to cesta obtn a zdlouhav, rozhodn
obtnj ne Strabnova rada, podle n posta "vyzvednout kmen na boku pyramidy v nevelk vi, pod nm je
vchod, vedouc ke hrobu". Smchalfa ani netuil, do eho se pout. Vpencov desky i kvdry vzdorovaly eleznm
dltma musely bt trhny ohnma vodou (v tto souvislosti se opt vtr pochybnost o pedpokldanmtempu
vstavby pyramid kamennmi, devnmi a jen vjimen mdnmi nstroji...), take vyrubn ticetimetrov chodby
si vydalo adu msc. Dlo by bylo patrn oputno, kdyby dlnci jednoho dne, kdy u vemdochzela trplivost,
nezaslechli z nitra pyramidy hluk, jako by se valil do hlubiny balvan. Trvalo nkolik dalch tdn, ne se vlomili do
zk chodby, sousti pravho labyrintu, jen je po rozlinch obtch a phodch dovedl a k ... przdnmu
ulovmu sarkofgu v pohebn komoe. Zklamn bylo tak velk, e pr dobrotiv chalfa (kter vyhubil polovinu
Kopt, potomk starch Egypan) vlastnorun zakopal v jedn z chodeb poklad, kter po "objeven" rozdal
nenavnmdlnkm.
Byl Mamn opravdu prvnmnvtvnkemhrobky? Nelze dt jednoznanou odpov, nelze vylouit, e hrobka byla
vyloupena jet v prbhu stavebnch prac ped dokonenmobloen pyramidy. Je to vak velmi nepravdpodobn.
Tak velkorys gangstersk akce by vyadovala spiknut nejvych funkcion faranova dvora a sotva by zstala
utajenou. Tm bezpenmdkazemo neporuenosti hrobky, v n nikdy nebyl nikdo pochovn a v n snad ani
Page 29
nikdo pochovn bt neml, je skutenost, e sarkofgu ji v dob Mamnovy akce chyblo vko, chrnc mumii a
vzhledemk rozmrmulovho sarkofgu jist mnoho set kilogram tk. Nikde nejsou stopy pokozen, k nmu by
pi rozbjen vka nepochybn dolo. Tko si pedstavit, e by zlodji, riskujce ivoty a vystavujce se
nejrafinovanjma nejkrutjmzpsobmpopravy, odnesli strmmi, tko schdnmi a zkmi chodbami - kus
kamene ...
Chufvova pyramida nezstala u Gzy osamocena. Dal farani IV. dynastie (asi 2600-2480 ped n. 1.) Rchef (ecky
Chefrn) a Menkaur (Mykernos) postavili sv pyramidy v bezprostedn blzkosti a obklopili je po Chufvov vzoru
menmi pyramidami pro manelky a hrobkami dvornch hodnost. Jednou z pozoruhodnch charakteristik vech t
nejznmjch pyramid je nejen podobnost, ale takka shodnost vnitn architektury, alespo pokud jde o sestupnou
chodbu a podzemn komoru; v Chufvov m neznmou funkci, v Rchefov pyramid slou tato komora jako
pohebn, stejn jako v mdmsk pyramid Snofrevov, budovan kolemr. 2600 ped n. l., vznikl dodatenm
zakrytmdvoufzov budovan a podle nkterch autor nikdy zcela dokonen stupov pyramidy. Sloitj vnitn
architekturu rozlinch prostor m pyramida Chufvova. Pesn podle Mamnova nsiln vylmanho vchodu do
Velk pyramidy vnikl jeden z nejpozoruhodnjch zjev egyptologie, padovsk rodk, eholnk, cirkusov silk,
akvizitr Britskho muzea a krasavec Giovanni Battista Belzoni 2. bezna roku 1818 pomrn malmotvoremdo
sestupn chodby Rchefovy pyramidy, o n vichni pedtmtvrdili, e je kompaktn stavbou bez chodeb a komor.
Nehoreme se na mnoho pomlouvanho cirkuska Belzoniho pro jeho ponkud razantn metody przkumu - nebyly
tehdy nimneobvyklm. Prv naopak. Renomovan a slavn britsk badatel plukovnk Richard Howard-Vyse jet o
dvacet let pozdji marn prorel cestu do pyramid stelnmprachema provrtval sfingu jak ementlsk sr, doufaje
narazit na vnitn prostory...
Schematick a v nkolika nejvznanjch pyramidch se opakujc vnitn pln uvd ve znanou pochybnost dosud
obecn platn nzor, e toti jsou hrobkami, navrenmi nad malou pohebn komorou, je mly chrnit faranovy
pozstatky, aby zosobnn ivotn sly, duch (astrln tlo) ka nedoznal hony a neopustil tlo. Vzhledemk nesmrn
nronosti a obtnosti staveb projevili vysoce kvalifikovan staro-egypt architekti pramalou npaditost v ukrvn
hrobnch komor, spokojujce se koprovnmvzoru nejstar mdmsk pyramidy, a co hlavnho: neudlali
nejbezpenj a zaruen opaten, elc tajnmvylupovamhrob, toti pln zazdn chodby po uloen faranova
tla do sarkofgu. Takov opaten by zajistilo ken posmrtn klid pro pozstatky i nepostradateln ka ped kadm,
kdo by nedisponoval poetnou skupinou kamenk a pomocnch nosi, schopnch vnovat dlouhou adu msc
takka nadlidsk prci. A pece zazdn chodby, je ostatn nemla zstat prchodnou, o em svd ada
pehrazujcch kamennch desek, by pedstavovalo pouh nepatrn zlomek sil i materilu, vynaloench na stavbu
cel pyramidy.
Situovn vchod do pyramid ostatn nebylo diktovno ohledy na co mon nejinnj ochranu hrobu, ale dvody
ritulnmi. Bylo tomu tak ji od prvn skuten pyramidy, postaven kolemroku 2700 ped n. l. veumlmImhotepem.
pro zakladatele tet dynastie Dsera na podklad stupovit mastaby. Stavba ji nebyla z hlinnch cihel, ale z
kamennch kvdr a mla, jako i vechny ostatn hrobky faran tet dynastie, vstupn chodby a vchody
orientovny k Polrce. Podle tehdejch pedstav semml vldce vstoupit a ztotonit se s jednou z cirkumpolrnch
hvzd. Vzhledemk obvyklmu umstn hrobn komory pod stedemzkladny pyramidy nebylo tedy obtn na spojnici
s Polrkou nalzt na severn stn pyramidy zazdn vchod.
Tento rituln zvyk, mimochodemeeno, vyvrac nesmysln domnnky o pyramidch, budovanch pr krom jinch
nespoetnch funkc i jako "dokonal hvzdrny se stlou teplotou v observatoi, tvoen hrobn komorou". Z takov
"observatoe" by byla vidt cirkumpolrn oblast oblohy velikosti asi msnho plku, pro astronomy pramlo
zajmav, pro astrology (co mohlo bt zvanj) naprosto bezvznamn. Nic vc.
Budovn pyramid jako svrchovan okzalch hrobek nelze ovemodmtnout; mono ci, e cel ivot starch
Egypan byl poznamenn vdommsmrti daleko vce ne eholnk trapist, zdravcch se navzjem"Memento moil".
Posmrtn ivot se nejevil Egypanmv nijak zvl rovch barvch, jejich nboenstv v tomto ohledu nehilo
optimismem.
Zhrob vak bylo mon obelstt a obstarat si na cestu pes prh onoho svta jednak co mono nejvt pohodl,
poskytovan sluebnictvem(teba jen v podob hrobnch soek, je, nadny ivotem, nebotkovi poslou), pedmty
denn i luxusn poteby a vybranmi pokrmy, kter vzhledemk minimln a spe symbolick poteb skromnho ka
posta na neomezenou dobu. Tato pedstava ovlivnila i prost Egypany chudch vrstev tak dalece, e znanou st
celoivotnho vdlku a veker spory investovali do sv hrobky a do procesu balzamovn, zajiujcho co nejdel
soudrnost fyzickho tla a astrlnho ka. Hrobky faran byly pochopiteln nedostinmvzorem, nesmrn okzalm,
ale co do nkladnosti pstupnmvldcmDolnho i Hornho Egypta, i kdy na nich pracovaly skupiny svobodnch
dlnk (nikoli otrok, jim by sotva bylo dovoleno tvoit skupiny nap. pod jmnem"Menkaur je opil"). Podle
Hrodota pracovalo na Chufvov pyramid 100000 otrok po dobu dvaceti let, podle modernch vpot vak
souasn nejve 36 000 lid za pedpokladu, e by byla obsazena vechna pracovit souasn, co je
nepravdpodobn vzhledemk nemonosti udren patinho pracovnho rytmu. Stavebn ekonomov vypotali, e
by stavba Velk pyramidy starmzpsobemstla pi dnench mzdch vce ne 34 000 000 liber terlink, s pomoc
veker dnen mechanizace 3 500 000 liber ... Je to hodn - ale za naprosto bezvznamnm, asi devatenctiletm
farankemTutanchamnembylo do hrobky v dol krl v pravmslova smyslu bez ladu a skladu nahzeno obrovsk
mnostv skvost; jen cena zlata, pouitho na vnitn rakev, se odhaduje na 64 000 liber terlink. Jakmi klenotnicemi
musely bt hroby vznamnch a bohatch faran, kte zemeli v klidnj dob ne chudek Tutanchamn, svdek
zbdaen Egypta obanskmi nepokoji, vpdy Chetit, vzpourami Nbijc a dalmi pohromami...? Ke vemu se zd, e
Tutanchamn byl Amnovmi knzi nebo nedokavmi zjemci o trn zavradn - amerit vdci objevili roku 1971 nad
Page 30
jeho levmspnkemproraen lebky ostrmpedmtem.
Egyptt kamenci sotva oekvali od mzdy vce ne reprodukci vlastn pracovn sly, a nejv jet obivu rodiny - co
v zzran rodnmdol Nilu bylo snadn a levn, - netouce po televizorech, novch typech automobil a dovolen
nap. v mnjskch letoviscch na Krt, take jejich mzdy asi inily pouh zlomek dnes kalkulovan sumy.
Zvanmargumentemproti funkci pyramid jako hrobek (akoli tato funkce je vemi egyptology uznvna) je krom
schematickho veden chodby k hrobn komoe skutenost, e v dnmppad nebyly v pyramidch nalezeny
pozstatky mrtvho farana, a to ani tehdy ne, bylo-li mon takov nlez bezpen oekvat. Zklamn byl chalfa
Mamn, akoli otevral pyramidu s neporuenmkrytemvpencovch desek a akoli jeho lid prolamovali kamenn,
desky, pehrazujc chodby. Chalfa se nepochybn informoval, zda v dob arabsk okupace nebyl uinn edn
schvlen pokus o nalezen hrobky. Dve, dokud jet ili egyptt bohov, trvajc i za dynastie Ptolemaiovc a msk
nadvldy, by bylo mon provst loupe jen naprosto tajn a kradkem(ani to nen vyloueno - pyramida byla krli 26.
dynastie opravovna) - a pece zmizel nkolikatunov kryt sarkofgu, smo sob bezcenn kmen, akoli sarkofg
smje z erven uly tak letn, e jej Helffrich, jen navtvil Gzu roku 1565, pokldal za kovov. Zmizel, nebo spe
nebyl nikdy poloen na msto? Druh domnnka se zd bt pravdpodobnj, protoe s podobnou zkuenost se
setkal i krsn Belzoni, jen zaznamenal historick okamik svho vstupu do Rchefovy pyramidy neumlou kresbou.
Hrobka byla zpola zakryt tkou kamennou deskou, uvnit se nachzelo nkolik kost a arabsk npis, neklamn
hlsajc, e Belzoni nebyl prvnm. Zakouel asi podobn pocity jako neboh Scott, kdy na jinmplu objevil po
nesmrnch trapcch Amundsenv tbor s norskou vlajkou. S rozarovnmvak bylo spojeno i pekvapen: hrobn
komora byla zcela przdn, chybl tu nejen sarkofg, jen by tak jako tak polozavenmvchodemst proel, ale i
obvykl stopy dn arabskch lupi, zajmajcch se vhradn o perky, zlato a snad alabastrov ndoby. Hrobn
komora, je pr mla do vnosti chrnit pozstatky farana Rchefa i jeho vrn ka, byla przdn, jako vymeten.
Tot potkalo adu dalch egyptolog, jejich naden a povznesenou nladu, plnou nadje, zhy vystdalo trpk
zklamn. Naposledy se to stalo pslunku nejmlad egyptologick generace SAR Zakariovi Gonmovi, editeli
vykopvek v Sakke, jen v listopadu 1953 objevil hranu nov, tehdy neznm pyramidy dosud rovn neznmho
vldce nedaleko pyramidy farana Dsera. Zcela podle schmatu nejstar Snofrevovy pyramidy objevil i vstup do
chodby, vedouc k hrobn komoe. Gonmbyl ovemmodern archeolog, nepouvajc ani dynamitu, ani vrtaek.
Postupoval krok za krokema zskval jistotu, e se jemu, prv jemu splnil dvn, vytouen, ale dosud nedosaen
sen egyptolog: objevit nevyloupenou pyramidu ...
Vechno nasvdovalo, e tentokrte bude konen nesmrn sil korunovno spchem. Chodba k hrobn komoe
byla zejm u v dvnch dobch zavalena, nachzely se v n stovky neporuench pohebnch ms, pokud je
nerozdrtil zval, kter rovn pedstavovaly pro zlodje jistou hodnotu, ba dokonce mal zlat poklad (21 nramk,
hlka a zlat krabika na lidlo pekrsn prce), nehled na mnostv zlatch, karneolovch a fajnsovch perel.
Gonmbyl den ze dne jistj, e do pyramidy vstoupil jako prvn pot, co byla oputna obadnky, dcmi poheb
farana Sechemcheta (jeho jmno bylo nalezeno na peetch). Podle kartu kolemhieroglyfickch znak lo zejm
opravdu o farana, akoli o nmdjiny nevd zhola nic.
Hlavn chodba klesala ve skle pod pyramidou v dlce 72 metr a konila neporuenou zd, za n se po proraen
objevila pohebn komora s "ndhernmblmsarkofgemz przranho alabastru, kter se tpytil jako zlato".
Sarkofg nejen nebyl poruen, ale dokonce se zprvu jevil jako z jednoho kusu. Teprve pozdji Gonmobjevil jeho
uspodn: neml vko, ale na krat stn alabastrovou zasouvac desku v drkch, dosud zsti vyplnnch
sdrovmtmelem. Na sarkofgu byly jet zbytky "pohebnho vnce".
Tko si pedstavit bezpenj zruky, e hrobn prostory byly nalezeny neporueny, v pvodnmstavu. Gonmse na
to prvemspolehl a v oekvn reprzy senzace s Tutanchamnovmhrobempozval 27. ervna 1954 nkolik
vynikajcch pracovnk pamtkov sluby do komory. Deska, zakrvajc pohled do nitra sarkofgu, byla po jistch
obtch jebemvysunuta.
Sarkofg byl przdn.
Pedstava o symbolickmpohbvn pouhho faranova ka do sarkofgu nar na etn pote, pedevmz hlediska
vkladu staroegyptsk vry. Ka je zsadn spojeno s tlemlovka, je jakmsi jeho astrlnm"odlitkem" a vystupuje za
jistch mimodnch okolnost jen proto, aby se opt vrtilo. Tlo obv tak dlouho, dokud nepodlehne rozkladu,
piem byl obvykle mnn rozpad morfologick, hrub ztrta individuln podoby a poslze i podoby lovka - nikoli
snad rozpad fyziologickch funkc. Kde nen ptomno fyzick tlo (teba i zcela evidentn ivota neschopn, s
odstrannmmozkema s vnitnostmi uloenmi mimo mrtvolu v tzv. kanopch, ba dokonce namnoze se svaly,
oddlenmi od kost), tamneme bt ka, astrln tlo.
Nemohu si pi tto pleitosti odpustit kacskou poznmku: akoli vichni egyptologov i populariztoi shodn
motivuj egyptsk balzamovn mrtvol snahou o zajitn existence ka, nenalezl jsemv pvodn staroegyptsk literatue
pro toto tvrzen dn potvrzen, ba dokonce se zd, e opak je pravdou. Lexa uvd ve sv knize Nboensk literatura
staroegyptsk, e pvodn byly mrtvoly dokonce zmrn zbavovny svalstva, aby nebyl duch pli dlouho vznn.
Pozdji patrn vznikla vra, e duch trp tmi nedostatky jako mrtvola - jakmile je vak odlouen, stv se mrtvola pro
dal existenci ducha bezcennou. K tomuto odlouen dochz pomrn zhy. Lexa pe doslova: "Nesprvn je
Hrodotovo tvrzen, e duch ije podle vry starch Egypan tak dlouho, dokud mrtvola zstane neporuena; o tom
nenael jsemdosavad v egyptskch textech ani zmnky. e vak ivot duchv jest nezvisl na stavu mrtvoly, plyne z
textu Pyr. 653 ... atd."
Rozhodujcmi prameny jsou texty pyramid, pojednvajc vtinou o posmrtnmivot krlovskho ducha, pohebn
modlitby a kouzeln zakvn. Ani zde se nesetkvme se zdraznnmvznamu zachovn mrtvoly, naopak, nap. v
Pyr. 308-311 teme: "Usre! Pichz Vens. Odporn jest mu zem ... Rozlmny jsou jeho kosti, odstranno je to, co
Page 31
bylo zkaeno na nm..." Pyr. 371c-375: "Eset chov Vense... On zbavuje masa nov tlo duchu Vensovu, aby byl
pijat od Ra..." Pyr. 472-474b: "... Zc duch pat nebi, mrtvola pat zemi; rakve jsou pbytkemlid..."
Ze starho Egypta se balzamovn rozilo do ecka, do Mezopotmie, Etiopie, vjimen, v dob pronikn
orientlnch kult, i do ma (Ciceronova dcera Tullie). Nen vyloueno, e dvody egyptskho mumifikovn mrtvol
byly dodaten konstruovny tmito nrody. Faranov toti byli zasvceni, znali do podrobnost staroegyptsk
nboenstv, co ovemnelze ci o lidu. Bohosluby v Egypt nemly rz "kzn" nebo "katechismu" a lid byl od nich
zcela izolovn. Lze pochopit, e byl udrovn v nevdomosti, protoe balzamovn pedstavovalo pro knze vynikajc
finann pnos, nelze vak chpat farany, zizujc pro krtkou dobu obrovit pyramidy, zejmna je-li douc, aby tato
doba byla co nejvce redukovna...
Za jistch okolnost mohlo bt - jak vili sta Egypan - ka varovno magickmi obady do sochy dotyn osoby a
obvalo ji msto rychleji chtrajcho tla. Doklad toho nachzme u severn stny Dserovy pyramidy v mal
mstnstce, serdbu, kde je faranova socha, slouc tomuto elu a umstn zde, jak se zd, i proto, aby bylo snaz
zsobovat ji potravinami a npoji, je ka sice symbolicky, ale pece jen konzumuje. Pro tedy stavt pro ka pyramidu,
me-li bt "predisponovno" do objektu nepli cennho a tmcelkembezpenho ped lupii?
Pod Dserovou pyramidou, v labyrintu chodeb, je i zajmav relif: zpodobuje farana v bhu, co jist nebyl pohyb
boskmu vldci vedn. Jde pravdpodobn o zobrazen slavnosti sed, tj. slavnost ticetiletho jubilea vldy, kde
kad vldce po uplynut "funknho obdob" dokazoval rozlinmi zpsoby, mj. i zvodemv bhu, svou fyzickou
zachovalost a plodnost, na nich podle nboenskho nzoru ztotonn krle s krlovstvm, jaksi ran a doslovnj
formy hesla "Stt jsemj!", zvisela i plodnost a prosperita Egypta. Vdvjch dobch byl vldce, jen neobstl,
uctiv, ale nevyhnuteln usmrcen. Za Dsera se ji podailo poddan od tohoto zvyku odvrtit - pesto se vak
slavnost sed odehrvala i nadle a v jejmprbhu byly faranovy sly magicky obnovovny.
Naskt se otzka: byla-li v dobch investora stavby prvn skuten a nepochybn pyramidy mylenka na nezbytnost
fyzicky schopnho, aktivnho a koneckonc i mladho vldce tak ivou, e zachovvala tyto star rituly, jak smysl
mlo konzervovn mrtvoly, zejm postrdajc vech doucch vlastnost? Tato otzka je ovemracionalistick a
skeptick; Dserovy souasnky, vychovan v atmosfe ivota, sloucho toliko jako pedehra smrti, by ji nikoho
patrn ani nenapadlo poloit, pesto vak stoj za vahu.
Odpov nen snadn ani tehdy, povaujeme-li pyramidy za gigantick hrobky a za pomnky velikstv faran. Tak
jednoduch situace v teokratickma knstvemtm ustavin ovldanmEgypt nebyla. Stavba pyramidy
znamenala celosttn zaten, vydala si patrn vry od chrm, kde se po generace sousteovalo bohatstv cel
zem, a v dnmppad nemohla bt provdna bez souhlasu, nebo dokonce proti vli knzi, jim sotva smme
pipisovat njak sentimentln pohnutky vyplvajc z ryz, nimnezkalen vry; knzi, kte byli zrove lkai (ni
svcen bylo ve starmEgypt podmnkou litelsk innosti), si sotva dlali iluze o vznamu mumie, s n pi
balzamovacch obadech volky nevolky zachzeli s profesionln rutinou... A pece investice schvalovali. Pro asi?
Pro nezstalo pi spalovn mrtvol a ukldn popela v mastabch, komorch, do nich stily dlouh achty? Pro
vytrval zvyk faran klenout si nad hrobemokzal, monumentln nhrobky, nboensky a, jak se zd, ani racionln
neodvodnn, a do smrti Thutmse I. (asi 1545-1515 ped n. L), farana XVIII. dynastie, jen jako prvn ukryl svj
hrob do nitra skly?
Tato otzka, kladen od nepamtnch dob z nejrozmanitjch pin, nalezla postupn celou adu odpovd, naivnch,
fantastickch, dmyslnch a zjevn nesmyslnch. Vhistorii vvoje poznvn Egypta a jeho djin byly pyramidy
pokldny postupn za kamennou bilanci spch kurtizny Rhodpis, jej kad milenec musel pispt jednm
kamenem, za pamtnk obrcen krle Sfise (tj. Chufva) na kesanskou vru (to napadlo v 8. stolet n. 1. poustevnka
Syncella), za obiln spky biblickho Josefa, za monument vtzstv Hykss nad Egypany, za ifrovan proroctv o
budoucnosti svta, za plastiku dokonalch proporc nebo konen za astronomick observatoe.
Se zajmavou trochou do mlna piel zcela nedvno britsk fyzik Kurt Mendelsohn, kter, vychzeje ze zjitn, e
pyramid bylo objeveno vce ne faran za cel obdob stavby tchto monument, soud, e dvody musely bt
ekonomick povahy. Vtina obyvatelstva rolnickho Egypta pr po ti msce zplav nemla "do eho pchnout", a
krom toho po dokonen jedn pyramidy hrozila hromadn nezamstnanost destkmnebo stovkmtisc dlnk.
Bylo tedy nutn pistoupit k nepetritmu budovn a ihned po dokonen jedn pyramidy zahjit stavbu pyramidy
druh. Pedelo se tmhospodskmkrizm, socilnmnepokojma, co Mendelsohn obzvlt zdrazuje, pi tak
gigantickch kolektivnch dlech byly inn sjednocovny a centralizovny a dosud jen voln spjat kmeny s
namnoze osobitou spoleenskou strukturou a vlastnmi bohy.
Mendelsohnovy mylenky nevznikly u psacho stolu - studoval pyramidy pmo v Egypt a krom zmnnch hypotz
navrhl i dal pozoruhodn domnnky - nap. o sesut zevnho pokryvu mdmsk pyramidy, kter dokazuje hromadami
materilu kolemstavby, povaovan dosud za nedokonenou, a po tto varovn udlosti nov a podivn zpsob
stavby 50 kmvzdlen pyramidy u Dru, zdvhajc se rovn pod hlem52, avak v polovin vky s hlem
zmenenmasi o 10. Pesto vak se nezd, e by vyjmenovan dvody byly hlavn, i kdy mon svou lohu hrly.
Jinak by nmtoti grafomant sta Egypan nepochybn zanechali hojnost chvalozpv na dobrotivost faran,
poskytujcch obivu strdajcma zachraujcch je stavbou pyramid od hladu a bdy. Nic podobnho se vak dosud
nenalezlo.
Krom toho prv v dob stavby pyramid byla po pracovnch silch v Egypt poptvka a vlen vpravy -
pedevmdo Libye - mly jako hlavn cl pivdt nov otroky.
Dky Dnikenov knize i dalmautorm, pedevmpopulariztormnejnovjch biologickch poznatk, zmiujcch
se o monosti pstovn nejen rostlinnch a ivoinch tkn, ale i "kompletnch" ivoich a snad i lid z "zk" (lpe
klon), se na poad diskuse dostala otzka, zda mumifikace nemla slouit k uchovn nkterch tkn ve stavu,
Page 32
umoujcm"doplnn" tto tkov kultury na cel individuum, pedevm- nejjasnjho farana. Zvl sugestivn
se tato otzka stala po mlo dvryhodn, ale tmpopulrnj zprv, e biologov univerzity v Oklahom nalezli v
beznu 1963 buky pokoky mumifikovan egyptsk princezny Mene - schopn ivota ...
Je pochopiteln, e takov "doplnn" by neznamenalo znovuvzken a kontinuitu psychickho ivota, nemn jist
je, e by "doplnn" princezna, by i za svho dvjho ivota teba svtice, vzhledemk naprost nepopsanosti
mozku vzpomnkami, zkuenostmi a zmry, nepedstavovala ani vt, ani men nadji do budoucna ne kdokoli jin,
ba vzhledemk originlnmu zpsobu vzniku spe men. Zcela jist by se pro takov experiment daleko lpe hodila
nap. suspenze lymfoblast (mateskch bunk blch krvinek) ne vysoce specializovan tk pokoky, jej
pstovn in vitro nar na tm nepekonateln obte a je jednmz nejobtnjch. Nadenci nmpatrn odpov, e
toto ve nemohli ani sta Egypan, ani jin nrody vdt a e prost napodobovali, teba neobratn a s chybami, sv
vzory.
Zkrtka - musme se alespo strun obrat problematikou anabizy, reverzibilnmstavemlatentnho ivota
jednobunnch a vcebunnch organism, jeho monost a hranic.
Anabiza se odliuje od obecn znmch stav normlnho a zpomalenho ivota (snenmteploty nebo narkzou)
pedevmbiochemickmi procesy zpomalenmi tak extrmn, e obvyklmi metodami nelze tyto procesy a - obecn
vzato dn jin projevy ivota - prokzat. Anabiza je - s vjimkou latentnho ivota klivch rostlinnch semen -
navozovna zevnmi vlivy.
Prvn zprvu o n sepsal roku 1702 Antony van Leeuwenhoek, zkladn publikaci vak sestavila zvltn komise
Francouzsk akademie, kdy slavn prodovdci Berthelot, Brown-Squard, Broca a dal potvrdili existenci stav
latentnho ivota a popsali jeho zkladn projevy. Teprve WilhelmPreyer vak pouil roku 1891 nzev anabiza.
Nepli astn - znamen toti "obnoven ivota", nikoli jeho skryt stav. Proto byla navrena ada nzv jinch
(arnetabolismus, abiza, kryptobiza a dal), vesms vhodnjch, kter se patrn prv proto neujaly. Vlaboratoi a v
prod je anabizy dosahovno jedinmspolenmpochodem: odstrannmvody, a u se tak dje odpaenm,
zmrznutmnebo odstrannmvody z nitra bunk v hypertonickmprosted.
Pklady jsou uschl, avak oiviteln Tardigrada (elvuky), bakteriln spory a such semena. Trvn anabiotickho
stavu me bt znan; od destek let (u Tardigrad) a do tisce let a vce (semeno lotosu).
Anabiza umouje takto existujcmorganismma jejich stem(fragmenty hub, mech, liejnk apod.) snet i
teploty extrmn blzk absolutn nule (a 0,008 K- Becquerel 1951), i zaht na bod varu. Je j mono doshnout u
ady ivoinch i rostlinnch bunk a u prvok, baktri, kvasinek a vir patin opatrnmzmrznutmza pouit
ochrannch ltek, piem uveden ivoinch, zejmna savch bunk do stavu anabizy je nejobtnj a pi pouit
dehydratace odpaenmi sublimac takka vylouen.
Piny jsou prost: zatmco je pomrn jednoduch uchrnit v prbhu zmrazovn a suen blkovinn makromolekuly
ped pokozenmnukleov kyseliny a polysacharidy, je daleko obtnj zachovat choulostiv tukov ltky,
pedevmfosfolipidy, podlejc se na vstavb a funkcch zevnch a vnitnch ivoinch bunnch blan, jim
modern vda o buce piznv lv podl nositel aktivity, spojen s penosemenergie, na ivot buky.
Anabiza je tedy mon tam, kde lipoproteinov membranzn bunn struktury bu chyb (viry), jsou obsaeny v
menmmnostv (baktrie), nebo kde organula, na nich se podlej, nejsou pro aktuln peit nezbytn (kvasinky).
Obtnost stoup pes rostlinn buky a tkn, buky a tkn nich ivoich a takka k pln nemonosti
anabiotizovat naimi dnenmi prostedky buky savc.
Veker vahy o pyramidch jako bezpench sejfech pro balzamovan tkn, je mohou bt dky genetickmu kdu,
zachovanmu v kad buce, znovu doplnny v celou bytost, jsou z tohoto hlediska naprosto nesmysln a neplodn,
nehled na absurdnost samotn mylenky v dob vldy faran. Nejdle se zatmdostal anglick biolog J. B. Gurdon,
jen vypstoval z neoplodnnch abch vajek, jejich jdro nahradil jdremmlad buky ab stevn sliznice,
dosplho jedince schopnho rozmnoovn. Do pstovn "lovka z zk" nmtedy jet njak ten kousek cesty
chyb.
Krom toho smyslema clempohebnch obad vech nrod svta nebylo zajistit zesnulmu dal fyzick ivot, nebo
se o to alespo pokusit, ale naopak zabrnit jeho nvratu v jakkoli form. Tmspe lze ovemtoto stanovisko
oekvat u vldnoucch dynasti, kdy pohbvajcmje nedokav nslednk trnu.
Na sam konec jsemsi ponechal jedno z vysvtlen funkce pyramid, kter bv zaazovno bok po boku k Josefovm
spkma Rhodpinu kamennmu archvu, zkrtka mezi bajky, jimi se rozumn lovk nezabv a kter vdec ttiv
obloukemobchz, pokud je nehodl pout jako kratochviln osven vn studie.
Jde o zprvu arabskho autora Abdula Hasana Ali Mas'udiho, jen pyramidy pipisuje bjnmu krli Suridovi, jemu
pr astrologov prozradili, e lid a Zem budou zahlazeni a "hvzdy vymrtny ze svch drah". Po tchto efektech
bude nsledovat potopa a po n vpd dobyvatel, kte domorduj zbytky obyvatelstva. Na zklad tto vtby
vybudoval krl Surid pyramidy jako neporuiteln, a v nejhormppad i padajcmhvzdmvzdorujc kryty pro
ostatky svch pedk a pro sv poklady, jejich strci uinil poslun zl duchy.
Modern snlkov rozvinuli tuto domnnku tvrmzpsobem: hluboko v nitru pyramid jsou pr skryty poklady star
egyptsk moudrosti, aritmetiky a geometrie, astrologie a lkastv. Jsou tu nstroje z nerezavjc oceli, ohebn sklo,
npoje nesmrtelnosti i straliv, lidstvu dosud neznm jedy. To ve je skryto v dosud neznmch prostorch
pyramid.
Nov prostory nebyly dosud v pyramidch nalezeny, akoli se o to - a pro poprat, e prv pod vlivemromantickch
hypotz? - pokoueli odbornci, vyzbrojen nejmodernjmi pstroji. Z popudu dr. Louise Alvareza z kalifornsk
univerzity a za asistence tehdejho nmstka pedsedy vldy SAR, povenho vedenmministerstva kultury,
Muhammada Abdula Kdira Hatima, byly pod Chefrnovu pyramidu umstny citliv potae stic kosmickho
Page 33
zen, je do jist mry zastoupilo rentgenov paprsky. Pomoc pota a s nimi synchronizovanch filmovch kamer i
sloit vpoetn techniky byl zskn jaksi stnov trojrozmrn obraz nitra kamenn hory, na nm by se byly jasn
ukzaly dosud neobjeven prostory. Neukzaly se. Neexistuj. Je vak zjevn, e snaha nalzt njak dal a pijatelnj
funkce pyramid je stle iv a dovede podntit i znan nkladn vzkumy.
Nen vak teba hledat nov a dosud neznm prostory, tmmn je pedpokldat a kolemtohoto pedpokladu rozvjet
duchapln domnnky. Prez Velkou Chufvovou pyramidou je dost zajmav smo sob.
Tato kamenn hora, vznikempatc k dalmobrovskmpyramidmfaran IV. dynastie ve 26.-25. stolet, je dali
zbudovat Snofrev, Rchef a Menkaur, pedstavovala tak obrovsk zaten a podle Marxe - "pouit znan sti
obyvatelstva k tto prci", e za Chufvova nstupce, jm byl pravdpodobn Dedefr, vypuklo prvn nmznm
lidov povstn, motivovan socilnmi dvody. Musela to bt straliv bda, kter hnala neozbrojen a hladov lid
pod mee a kop skvle vycviench sytch faranovch vojk a pod kosy jejich vlench voz. Po tomto zjitn
jsou smn pokusy nkterch autor lit postaven egyptskch rolnk a dlnk rovmi barvami jako
"uspokojiv" a "dstojn", ppadn vymlet dvtipn teorie, jak bylo mon vystavt 137 metr vysokou kamennou
horu o dlce stran zkladny 234 metr a tedy o obsahu 2 600 000 krychlovch metr z 2 250 000 obrovitch kamennch
kvdr jaksi mimochodema pomoc rafinovanch zdvihadel nebo balancovnmkvdr do vky destek metr na
bitech podkldanch kamen... Zamarovsk vypotal, e by z materilu Velk pyramidy bylo mon postavit kolem
hranic cel SSRze jeden a pl metru vysokou a pl metru silnou, jej materil by pobraHeprve tynsobek
elezninch nkladnch vagn, jimi SD disponuje.
Rozhodn nevme na nepozemskou pomoc a v tomto ppad ani na mimodn sly, je vstoupily do hry - Egypan
by se o nich zcela jist zmnili a pochlubili se jimi. Pyramidy byly zkrtka nesmrn nronou stavbou, drtc sttn
rozpoet, pauperizujc celou zemi, otevrajc cestu loupenmpohraninmkmenmdo vnitrozem a ohroujc
samotnho farana. Dvod, pro byly takov stavby budovny, musel bt dostaten mocn, aby vyvil tyto
hrozby.
Velk pyramida a ostatn pyramidy v Gize i Dserova pyramida v Sakke jsou - navzdory sv zdnliv racionln
bezelnosti - divy svta, jedinmi nadzemnmi stavbami, je by patrn odolaly i jadernmu vbuchu i potop svta.
Co do vnitn dispozice je Velk Chufvova pyramida nejdvtipnj a nejsloitj a jej nitro, jeho jedinmsmyslem
bylo - podle obecnho mnn - pijmout mrtv tlo farana, nebo dokonce to pouze pedstrat, svd o nemjinma
pekvapujcm: prostory byly patrn vybudovny pro iv lidi.
Jsou ventilovny dvma achtami, vychzejcmi na sever a na jih od hlavnch nejrozshlejch vnitnch prostor, akoli
zachovn ventilanch achet pedstavovalo znan stavitelsk problma pro stavbu samu (jej postup dnes s
uspokojivou pravdpodobnost znme) byly bez vznamu. Domnnky o jejich nboenskmvznamu sotva obstoj. O
pvodnmposln vnitnch prostor se jenomdohadujeme, a je tedy lhostejn, nazvme-li je "chodba ke komoe
krlovny", "peds krlovsk hrobky" podle archeolog nebo "Sl trojnsobnho zvoje" a "Mr v chaosu" podle
potetnch pyramidist.
Sama existence znan rozmrnch vnitnch prostor byla okempro mnoho egyptolog a archeolog. Pravzor,
pyramida v Medmu, m pouze jednoduchou chodbu, pronikajc podle trvale zachovvanho schmatu ze severn
strany pod sted zkladny pyramidy a odtud stoupajc do rozmrn komory v rovni zkladny stavby. Chufvova
pyramida vak skrv znan komplikovan systm, umstn v podstat ve tech etch, hluboko pod zkladnou
pyramidy, nevysoko nad n a konen asi v polovin vky pyramidy. Po zavren naivnch pedstav, e tyto prostory
mly bt labyrintem, v nm by znesvtitel hrobu zabloudil a zahynul (co lze st pedpokldat u chlapk, schopnch
prolmat se zevn stnou pyramidy a vypodat se i s ostatnmi nstrahami, i kdy nkter chodby jsou opravdu strm
a nebezpen), ppadn e je v nich zaifrovna vtba budoucnosti lidstva, bylo veobecn pijato mnn, e jde o
odlehujc prostory, umstn do nitra pyramidy z ryze technickch dvod.
Tento nzor neobstoj. Naopak vnitnmi prostorami, ukrytmi v sammjdru pyramidy, si dvn stavitel podn
zkomplikovali ivot. Na stropy, tvoen peklady nebo nepravou klenbou - pravou klenbu sta Egypan neznali -, tla
gigantick vha, stavjc architekty ped problmy, s nimi by se u kompaktn pyramidy rozhodn nesetkali.
Suma sumrumse zd, e na zdnliv poetilmtvrzen Mas'udiho je zrnko pravdy, e pyramidy byly stavny jako
kryty, je mly pojmout v ppad nebezpe farana a jeho vybran spolenky a ochrnit je ped silami, o jejich moci
si meme uinit pedstavu z mohutnosti pyramidy. Tmje tak uspokojiv vysvtlena bezprostedn blzkost pyramid
u faranskch palc, akoli musel (jak si dvtipn povimla ada autor) bt po nkolik destek let znan ruen
hlukemi prachem, vanoucmz pskovch ramp, po nich byly dopravovny kvdry. Kryt m smysl jen tehdy, je-li
dosaiteln rychle a snadno. Jinou monost poutn krajina kolemGzy a behy Nilu neposkytovaly, ne stavbu co
nejodolnjch objekt - pro podzemn kasematy nebyl tern pzniv - a krom toho se zd podle dispozice vnitnch
prostor Velk pyramidy, e bylo potno i s monost ztopy do vky nkolika destek metr.
Nevme, co hrozilo, a skuten nebo domnle, Egyptu, jeho Star e (do n pat i IV. dynastie) byla v okruhu
okolnch nrod suvernem. Znaky strachu a otesu z jakchsi udlost, jejich opakovn snad hrozilo, nachzme po
celmStedomo.
Ji del dobu jsou pro archeology hdankou sardinsk nurgy, kamenn megalitick stavby podobajc se - omlouvm
se za nevhodnou aktualizaci - krytm. Nkter z nich jsou znan velik, nap. znm stavba Tombe di Giganti.
Teprve roku 1955 obdrel pask archeolog R. Grosjean dotaci k przkumu tetho nejvtho ostrova Stedomo,
Korsiky. Jeho vprava, kter se zastnili i vdci NSR, vdska a SSR, objevila ucelen megalitick kulturn obdob,
pedevmkopulovit a chodbov hroby, budovan technikou neprav klenby. Nkter jsou impozantnch rozmr,
nap. kultovn msto v nitru ostrova, Gruci u Levie. Krom hrob, datovanch asi do roku 3000 ped n. l., vznikaly v
bronzov dob tzv. coffre, kamenn chaty pro zemel, o rozmrech a 5 mx6 m, a kolektivn hroby, rovn budovan z
Page 34
kamene, asto 10 mdlouh a 3 mirok.
Bval leteck kapitn R. Grosjean objevil na Korsice i podivn vov kamenn stavby a nazval je torre (tzn. "v"),
aby je odliil od nurg, jim se znan podobaj. Zajmav je, e se vyskytuj pouze na jihu Korsiky: Radiokarbonovou
metodou byly datovny asi do poloviny 2. tiscilet ped n. 1.
Pvodn obyvatelstvo ostrova zmizelo - ostrov ovldli osadami Kartagian (kolem560 ped n. 1.), pozdji Etruskov,
po nich man, a konen na dv stolet Arabov. Dky monumentlnmmegalitmse po Grosjeanov vprav
dostalo Korsice estnho nzvu "Velikonon ostrov Stedomo".
Potud archeologov. Zleitost by byla celkemjasn, kdyby hroby i coffre nebyly v dnenmvnitrozemskmkorsickm
pralese, do nho je vstup stejn obtn jako do prales tropickch, nalzny naprostou vtinou przdn. Oznaen
"hrob" je tedy vsledkemkonvence, pokldajc megalitick stavby tohoto typu vdy a vude za hroby, akoli si
podobn tulky stav korsit pastevci jet dnes a nepovauj se v nich za pohben zaiva.
VJerichu, pokldanmdnes za jedno z nejstarch mstskch sdli vbec, byly nalezeny zbytky kopulovch staveb
bez oken, s mimodn silnmi stnami a nzkm, zkmvchodem, jen mohl bt zevnit snadno a takka hermeticky
utsnn. Vzhledemk tomu, e byly umstny uvnit msta, urit nelo o hroby, alespo nmnen znmo, e by nkter
z nrod, kter se v Jerichu vystdaly, pohbval sv mrtv tmto zpsobem.
Babylnsk zikkuraty, pedloha povstn bjn babylnsk ve, postaven obvykle z neplench cihel, z nich
nejstar v Uru byl postaven kolemroku 3100 ped n. 1. a jejich zobrazen nachzme jet nap. na asyrskch relifech
z Ninive ze 7. stolet ped n. l., se zachovaly pouze v sutinch. Jakkoli rekonstrukce vnitnch prostor je proto
hypotetick a bez vdeckho vznamu. Jisto je, e se zikkuraty npadn podobaly svmtvaremi zkladn koncepc
Dserov stupovit pyramid, pochzejc z III. dynastie Star e. Rozdly jsou ovemv pouitmstavebnm
materilu: Mezopotmie mla kamen jako afrnu a kad balvan byl vyuit jako trvanliv psac materil nebo jako
materil sochaskho dla.
Podobnost zikkurat a nejstarch pyramid urit nen nhodn. Z cel ady fakt je zejm, e babylnt a egyptt
knzi byli v ustavinmstyku jet v dob, kdy se v Babylnii dosud nevytvoilo ani Ursk krlovstv pod prvnm
krlemprvn dynastie Mesannipaddou a kdy Egypt vstupoval do archaickho obdob. Vjin knize jsemvyslovil nzor,
e v Mezopotmii existovala ji v 5. tiscilet ped n. 1. pomrn vyspl civilizace zvltnho druhu, obklopen pomrn
barbarskmi pomry civilizace obeidsk, neznal psma a s primitivn keramikou. Po roce asi 4250 ped n. l., kdy, jak
vme dky Wolleyovmvykopvkmv Uru, Watelinovmv mst Kii a ovemdky radiokarbonov analze, byla
oblast Eufratu a Tigridu postiena "potopou svta", promtajc se do Eposu o Gilgameovi a pes mezilnky do
biblick legendy o Noemovi, opustila st knzi (vhradnch vlastnk astronomickch a jinch znalost), rozvrcenou
zemi a usdlila se v Egypt. Zhy nato byl (roku 4241 ped n. 1.) "sputn" egyptsk kalend, dc se podle Sria. K
souasnmu vchodu Slunce se Sopdetem-Sriem, jm pon egyptsk kalendnictv, ivotn dleit pro rozvjejc
se zplavov hospodstv, dochz na egyptsk Nov rok vdy po 1460 letech - prv roku 4241 a pak 2781 ped n. 1.
Uveden argument i ada dalch mluv pro star datumtmspe, e mnoho prastarch egyptskch mstnch boh (jen
Budge jich vyjmenovv v indexu svho dla 4500), pozdji zcela zapomenutch, nese zjevn stopy mezopotmskho
pvodu. Tot plat o 42 upnch egyptskch bozch, vldnoucch ivm, a dalch 42, spravujcch zleitosti
zemelch.
(Aby nedolo k nedorozumn: "sputnm" kalende mnmuren vchozho data roku, nikoli plynule pokraujcho
letopotu, kter sta Egypan neznali. Udlosti datovali podle potu let uplynulch od nstupu toho i onoho
panovnka na trn. Nesoulad mezi staroegyptskm"civilnm" a slunenmrokemodstranil teprve alexandrijsk ek
Eratosthens ve 3. stolet ped n. 1.)
Lze proto pedpokldat, e motivy stavby zikkurat a pyramid mohly bt tyt, toti ntlak jaksi hrozby. Toto
vysvtlen se zd bt pijatelnj ne znovu a znovu opakovan tvrzen, e obyvatel Mezopotmie stavli pro bohy
"uml hory" z nostalgick touhy po skutench horch sv dvn domoviny. Vobdob mlo rozvinutch vrobnch
prostedk a namhavho zskvn zkladnch ivotnch poteb je takov citov luxus nepravdpodobn.
Domnnka, e pyramidy a ada dalch staveb v okol Egypta a ve Stedomo vznikaly z dvnho otesu katastrofou,
jej recidiva hrozila jako Damoklv me, nen oslabovna rozlinmi pedpokldanmi daty vzniku staveb. Sami
egyptologov dnes vtinou upoutj od pesnho datovn
vzniku pyramid; vstupn chodba Velk pyramidy je toti
sklonna tak, e mila (mila-li) k hvzd Alfa Draconis
(Thubanu) vzhledemk pohybu zemsk osy, jak si poviml ji
Herschel, buv roce 3400 ped n. l., nebo v roce 2100 ped
n. 1. Ob data se od dosud uznvan doby vldy IV. dynastie
li vce, ne lze ve slun spolenosti vdc pipustit I tato otzka je tedy oteven.

Strci Velikononho ostrova
Velikonon ostrov je nejosamlej lidsk sdlit na svt Nejbli pevn body, kter jeho obyvatel mohou vidt,
jsou na obloze. Msc a hvzdy Musili by cestovat dle ne kterkoli jin kmen na svt, aby se pesvdili, e existuje
skuten i jin pevnina ne Msc a hvzdy a e jimle bl. Proto iji tak blzko hvzdma znaj jich vt poet ne
mst a zem v naemsvt.
THORHEYERDAHL, AKU-AKU
A tomu nkdo v nebo nev, Velikonon ostrov napadly sly, kter tume, kter ctme, natolik jsou dnes ptomn
Page 35
a siln na tomto kousku zem, kterou poznamenal ohe.
FRANCIS MAZIRE

Nepoetn lid, obvajc mal, trojhelnkov ostrov se stranami 16, 18 a 24 kmdlouhmi a s plochou sotva 118 km2,
vzdlen pes 3200 kmod Chile, jemu od roku 1888 pat, a tm 3700 kmod Tahiti, nejbliho souseda na zpad,
lid vystaven kadodenn drsn nutnosti obivit sebe a sv dti v oblasti, kde nebylo krom ptk jedlch zvat, lid
osaml a k lenstv a podle vech pedpoklad naprosto bezpen ped jakoukoli invaz a vyruovnm, bezpenj
ne tibett poustevnci ve svch slujch nebo grnt Eskymci ve svch osamlch igl, vybudovali fantastick dlo.
Neobklopili svj domovsk ostrov kyklopskou zd, chrnc je od moe (akoli i takov stavby dokzali), nezbudovali
ani citadely, ani mocn lostvo. Zato "vytveli gigantick kamenn sochy v lidsk podob, vysok jako domy a tk
jako eleznin vagny. Velk mnostv jich pak odvlekli pes hory i doly a pak je vztyovali na mohutn zdn terasy,
zbudovan kolemcelho ostrova" (Heyerdahl).
Vce ne 600 vztyench soch obdrelo sv archeologick inventrn sla malovan s vybranmnevkusemolejovou
barvou. Asi 150 jich le nehotovch a zpola vybavench ze skly v jedinmlomu, krteru vyhasl sopky. Jsou to
prv ty nejvt a nejmonumentlnj, nhle a ve spchu oputn. Nevme pro. Ale kdyby nedolo k nsilnmu
peruen prce, jak dlouho a a kamby bylo plastick lenstv obyvatel (zd se, e mnoho soch nebylo dosud
objeveno) pokraovalo? K opracovn vech skal a vech balvan ostrova v sochy? A pro?
Velikonon ostrov dosud neodpovdl - o nalezen odpovdi se tedy pokouej objevitel a vdci ji od osudovho
velikononho pondl roku 1722, kdy u ostrova pistly ti holandsk adov lodi admirla Roggeveena, jejich
mukety zahjily krvavou kalvrii ostrovan prvnmi salvami do bezbrannch domorodc.
Jako v nkolika jinch kapitolch musme nejprve oistit hdanku kolos Velikononho ostrova od nepravd a omyl,
tcch sice due romantik, ale brncch konstrukci plodnch domnnek a sniujcch jejich zvanost.
Je to pedevmsamotn vroba koloslnch soch, popisovan nktermi autory jako nepedstaviteln svzeln a
takka neprovediteln bez zsahu laskavch nepozeman, kte by se oboili do prce s modernmi mechanickmi
pomckami. Dniken dokonce pe o "ocelov tvrdch balvanech, rozezanch jako mslo ..."
Nue, nen tomu tak. Sochy jsou vtinou vytesny sice z tvrd, ale pomrn kehk, a tmsnadnji opracovateln
ztuhl lvy, zatmco sekerky, k opracovn pouvan, byly z edie, tvrdho tm jako obsidin. Pi vynikajcm
mistrovstv praobyvatel, zabvajcch se kamenickmdlemtradin a vybavench staletmi zkuenostmi, nen teba
pochybovat, e se vroba soch nijak nevymykala monostem, i kdy jist spotebovala nesmrn mnoho asu,
zamstnvala znanou st produktivnch sil a byla nepochybn povaovna za spoleensky svrchovan dleitou, ba
spe ivotn nezbytnou.
Nejzajmavj a dosud ne zcela vysvtlenou technickou otzkou je metoda vrtn dosti hlubokch dr, hyzdcch hbet
nosu, bradu a spnky nkterch soch. Chilsk archeolog profesor Figueroa, kter se dlouh lta vnuje przkumu
Velikononho ostrova, soud, e pouvan vrtky byly patrn z obsidinu, akoli se dosud nepodailo je nalzt.
Technicky je to vyloueno - jedinou monost vyvrtat prostedky kamenn doby dru do kamene, tedy nap. provrtat
hlazen valoun, aby jej bylo mon nasadit na toprko jako mlat, je pouit rotujc vtve s mkkou den, nap. bezu,
podsypvan tvrdmostrohrannmpskem. Psek se zade do den a vytvo brusnou ploku, pronikajc sice zoufale
zvolna, ale zato neprosn, do kamene. Pedstava o vrtn kamene parohemnebo dokonce jinmkamennmnstrojem
je technologicky absurdn, jakkoli dodnes stra i ve kolnch uebnicch. (Mimochodempoznamenejme, e profesor
Figueroa je pravou studnic nepijatelnch hypotz. mmen jsou vak jeho spchy v interpretaci znepokojujcch
otaznk Velikononho ostrova, tmvt rlivost na vsledky jinch archeolog; velmi taktn se o tomzmiuje
Heyerdahl, velmi oteven Francis Mazire.)
Ani vyvrtn otvor tedy nen zhadou a me nalzt zcela prost vysvtlen, rozhodn spe ne opravdu
podivuhodn transport soch a nkolik tun tkch kamennch "klobouk" usazovanch na jejich temena do vky
mnoha metr. Profesor Mulloy se domnv, e sochy byly vztyovny s "klobouky" ji nasazenmi, co je
nejnesmyslnj, a pedevmtechnicky nejobtnj zpsob, jak by si tvrci soch mohli vbec vybrat. Pokud jde o
transport, zd se, e "klobouky" byly v lomech zformovny ve tvar vlc, dovaleny na msto a tamteprve definitivn
opracovny - ostatn zdobily jen men st soch z poslednho obdob. Jejich zdvhn do vky ovempedstavovalo
v kadmppad impozantn technick vkon: rampy z kamen a hlny, vedouc k temenu figury, by byly dlemstejn
pracnmjako socha sama (tot plat o pedpokldanch rampch pi stavb pyramid). Domnnka o zdvhn
"klobouku" na dvou kamennch vch stdavmpodkldnmkameny se sice dobe te, v praxi by vak patrn zhy
vedla k trval invalidit veho obyvatelstva ostrova nsledky raz. Zvedn "klobouk" i samo vztyovn soch bylo
tedy provdn njakmnmdosud nejasnm, ale zcela jist velmi dmyslnmzpsobem- i kdy Thor Heyerdahl tuto
otzku bagatelizuje poukazemna "ukzkov" postaven jedn sochy moai malou skupinou mstnch obyvatel za jeho
ptomnosti. Zapomnl dodat, e lo o jednu ze soch nejmench, v ojedinle vhodn poloze, take ji postailo
sesunout ze svahu, a to pomoc kmen eukalypt, rostoucch na ostrov teprve krtkou dobu. O nkolik let pozdji
opakovali jeho pokus dva rakout novini s prmrnou sochou, vc asi 20 tun. Bylo teba pout jeb a
buldozer, poetnho tmu chilskch a americkch technik a i tak trvala prce adu dn. (Oba novini zahynuli pi
nvratu z Velikononho ostrova pi leteckmnetst, co zabrnilo polemice s Heyerdahlem.) Jedinou vhodou,
kterou snad smme obyvatelmpipsat, je - namnoze popran - existence rznch druh strom, kterou dokzaly
rozbory pyl v bainch Rno Raraku, proveden dnskmbadatelemSellingem. Je ovemotzkou, zda poteba
zemdlsk pdy nevyhubila tyto stromy jet ped masovou vrobou kolos moai; nebylo-li tomu tak, podlehly
patrn dky n jako nezbytn materil pro pomocn prce. Dnes nen na ostrov po tchto pvodnch stromech ani
Page 36
stopy. Ostatn nelze v dnmppad bujnost dvn flry peceovat - nejsilnjmi devinami byly stromy toromiro,
antarktickmi vtry zkroucen, zprohban a siln nejve jako stehno. Jejich devo bylo vzcnmmaterilempro
vrobu desek rongo-rongo a uniktnch plastik moai kavakava. Figueroa se opt jednou ml, povauje-li nap.
transport soch moai za vysvtlen jejich "zachycenmv devn vidlici a postupnmposunovnm". Pro tento zpsob
posunu soch velikosti sedmipatrovho domu po nerovnmternu stromy ostrova zcela urit nepostaily. Pouit
krtkch devnch vlc nelze ovemvylouit - otzkou je, zda by byly schopny transport ulehit a zda by ostrovan
obtovali surovinu, v pravmslova smyslu cennj ne zlato. Vdy i che obyvatel byly budovny bez deva, ve
tvaru obrcench lun, jejich ebra z rkosu byla zaputna do neuviteln pracn vyvrtanch dr v kamennch
dladicch.
Stejnm, i kdy mlo vznamnmomylemje tvrzen, pevzat z atlantologickch knih, jejich autoi se sna i za cenu
vyhledvn krkolomnch analogi nalzat shody mezi kulturami odlehlch kontinent; toti popisovan podobnost
psma rongo-rongo na devnch tabulkch (patcch k nejvzcnjmarcheologickmexpontmnemnoha astnch
svtovch muze) se staroegyptskmi hieroglyfy. Podobnost jde vak pouze k pojmu obrzkovho psma, ne dl.
Profesor Figueroa s dvtipemsob vlastnmsoud (ani cituje maarskho lingvistu Hevettyho, autora tto mylenky),
e je nejpodobnj psmu ze severoindickho dol Lindo, pochzejcho ze 3. tiscilet ped n. 1. - a ji pijmeme
radiokarbonov datovn Heyerdahlovo, urujc osdlen Velikononho ostrova do 4. stolet n. l., nebo datovn podle
opracovanho obsidinu, pipoutjc prvn obyvatelstvo teprve o ti stolet pozdji, je mezi obma psmy asov
propast, takka vyluujc jinou ne nhodnou pbuznost
Potud je teba korigovat asto naivn romantick a a pli tajupln pedstavy o Rapa Nui, Matakiterani neboli Te Pito
O Te Henua, o Och, kter hled k nebi, co ve jsou domorod nzvy Velikononho ostrova.
Jde pedevmo odhad potu obyvatel v dobch budovn kolos moai. Dnes ije na ostrov asi 1500 obyvatel - podle
stn v roce 1970 dokonce jen 1200. Vpatnctma estnctmstolet, kdy zejm kultura Velikononho ostrova
vrcholila a kdy patrn byly ji kolosy moai dvnmi pamtkami, ilo podle daj prvnch evropskch moeplavc na
ostrov asi 4000 lid, co je mono povaovat spe za pehnan. Objevitel pinejc svmvldcmnov zem, mli
politovnhodn, i kdy lidsky pochopiteln zvyk zveliovat lidnatost a vznamzabranch koloni. Poet 20 000
obyvatel, odhadnut z poetnch archeologickch nlez chrm s tisci monumenty, je naprosto nepravdpodobn.
Na ostrov neila s vjimkou ptk jedl zvata - co zsti omlouv kanibalismus jako kryt poteby blkovin. Rybolov
byl omezen neznalost stavby plavidel, schopnch vydvat se dle od beh, i astronomick navigace, v ostatn
Polynsii vedn. Rkosov lunky umoovaly jen pben rybolov, jeho vtek patrn nikdy nebyl v tto sti
Pacifiku zvl rekordn. Deva vhodnho druhu pro stavbu lun nebylo. Zvanmlimitujcminitelembyl a je
nedostatek pitn vody - na ostrov tm nejsou prameny, je by umonily existenci "silnch pobench kmen".
Voda ve vulkanickch jezrkch se hod nejve k napjen ovc, jejich stdo, majetek chilsk vldy a pamtka na
zsobovn teprve nedvno oputn americk vojensk zkladny, tvo jednu z hlavnch soust vivy
obyvatelstva.
Domcch zvat rovn nebylo, a "intenzvn zemdlstv", o n se opraj nap. odhady profesora Figueroy, spovalo
ve skutenosti v nejprimitivnjmobdlvn 118 km2 nijak zvl rodn pdy, ochuzen jet o plochy skal a
mol; meme tedy potat pouze se zlomkemtto vmry oszenmkulturami bann a sladkch brambor, ovem
bez pirozench hnojiv, mrvy a guana, na n je tak bohat nedalek pobe Peru a Chile. Figueroa a dal tvrd, e po
populan explozi dolo ke kmenovmvlkm, kter decimovaly obyvatelstvo na pouh 4000 a vedly jeho regres k
velmi nzkmcivilizanmstupm.
To ve jsou jen dohady, jejich pravdpodobnost nen pli velk. Jist, pelidnn me stit a v primitivnch
spolenostech patrn obvykle st v agresi, zejmna pokud neme bt eeno zevnmvbojemnebo hromadnou
emigrac, vedouc nap. k postupnmu osdlen cel Polynsie. Agresivita vak kon s dosaenmbiologicky, v lidskm
spoleenstv tedy ekonomicky dostatenho zajitn vech len etnickho celku.
Nen dvod k pokraujcmu vradn - i kdy je ovemnememe vylouit. Je vak velmi pravdpodobn, e kapitni,
zmocujc se na Rapa Nui a do roku 1862 kontingent otrok pro perunsk guanov doly (co narelo na odpor
svtov veejnosti, burcovan tahitskmbiskupemTepno Jaussenem), podstatn ve svmlen zhorovali situaci
obyvatelstva na domovskmostrov, aby nalezli by chabou morln omluvu. Nespornou skutenost je, e se po
nkolika letech patnct domorodc, zbylch z celho tisce, decimovanho nelidskmi podmnkami a netovicemi
takka do poslednho, vrtilo dom, na moskou vspu. Odmtli podlet se na slastech civilizace.
Je tedy pravdpodobn, e obyvatelstvo Velikononho ostrova nikdy nepekroilo poet nkolika tisc lid a e
poteba udren ivota za kadou cenu v pravmslova smyslu vyadovala znan sil. Dochzelo i ke kanibalismu, k
zabjen a pojdn pslunk cizch rod. Domnvmse, e psn tajn rodov jeskyn, chrnc pedevmeny a
dti, byly krytemne v ase "vlek", o nich osobn dost pochybuji, ale ped nebezpemnapaden spoluobyvateli, po
nm nsledovalo snden pod vhodnou rituln zminkou, ve skutenosti vak z hladu...
Takto popisovan spolenost se ovemli od blahobytnch pedstav pana profesora Figueroy, v nich Rapa Nui
petk obilma rybami a kdy "na pobe ily velmi siln kmeny a na kamenick prce a na pepravu zbvalo dost
pracovnch sil..." Zd se naopak, e tvorba, transport a vztyovn kolos moai znamenaly pro mnoh generace
obrovsk vypt sil, vydaly kadou hodinu asu, je nebyla nezbytn k reprodukci sil na druh den, a kadou ruku,
je nebyla zamstnna obtnmshnnmpotravy. Vroba soch tedy musela bt motivovna neobyejn siln a
pesvdiv - a to je tmpodivnj, e chrmy mstnch, dvno zapomenutch kult byly postaveny jinde a s kolosy
moai, jak se zd, nijak nesouvisely ani prostorov, ani mylenkov.
Prce s materily, kter byly k dispozici, sice nevyadovala nepozemskou nebo dokonce nadpozemskou pomoc, lvov
kmen lze ediemotesvat, to vak neznamen, e to byla kratochvle a cosi podobnho prci se sochaskou hlnou.
Page 37
Zvtral lva je ovemna povrchu kehk a poddajn, prvn evropt nvtvnci se dokonce domnvali, e kolosy jsou
z hlny, ale pi pokusu zdolat je ocelovou sekyrou nebo motykou odletuj jiskry. Pi deru erstv naostenm
ediovmkladivem".. .nezanechala jednotliv rna velkou stopu, nejspe jen edivou vrstvu prachu ..." (Heyerdahl).
Sochai museli neustle stdat nov a nov sekyry, zatmco otupen byly dalmi pomocnky odtpovnmznovu
naostovny.
Mnoh sochy bylo nutn i v posledn fzi opustit pro trhliny nebo neopracovateln inkluze edie vzdorujc sekerm.
Heyerdahlovy zkuenosti a pokusy (a usiloval o opak) nejen vyvrtily, ale pmo rozmetaly mnn, e mal tm
sehranch kamenk byl schopen sochu dokonit v patncti dnech. Je to nesmysl. Heyerdahlemdobe placen
skupina chudikch obyvatel ostrova, kter by byla jako dar z nebes uvtala slibn zamstnn, dlo navzdory
potenmu naden po tech dnech definitivn vzdala. Z nepatrnho vtku usilovn tdenn nmahy Heyerdahl i
domorodci vypotali, e by dokonen mal sochy vydalo asi 12 - 15 msc prce dvou stdajcch se skupin asi po
10-15 much.
A soudme o Dnikenovi cokoli, m proti svmkritikmvhodu: na rozdl od vtiny z nich toti navtvil Velikonon
ostrov. Pe o tommj. ".. .Vidl jsemhuben (Heyerdahlv) vsledek: nkolik milimetr hlubokou rhu v tvrdm
lvovmkameni. Tak my jsme tloukli nejvtmi valouny, jak jsme vbec mohli nalzt, do skly jako div. Po nkolika
stech ranch jsme dreli jen uboh zbytky naich nstroj, skla vak jevila sotva jedin krbanec..."
Tmvbec nechci ci, e do vroby moai zasahovaly nepozemsk sly. Jisto vak je, e tato vroba byla obtn a pro
hrstku lid na ostrov znamenala nevslovn bemeno tmspe, vznikly-li vechny kolosln sochy, jak se dnes soud,
v pomrn malmasovmrozpt.
A pak ovemnastaly starosti s transportem.
Nejvt sochy, vysok jako sedmipatrov dm(a 23 metry), pedstavovaly nepochybn obrovsk transportn
problmtmspe, e transport musel bt (a byl) velice opatrn a etrn - je pozoruhodn, e nejvt sochy zstaly
nedohotoven v lomech a zrove sochaskch dlnch krteru Rano Raraku a byly oividn oputny narz a ve
spchu. Ani cenn ediov sekery, je mohly koneckonc slouit jako zbran, nebyly odneseny a povaluj se po
stovkch vude kolem. Nemenmproblmembylo vztyovn "klobouk" na temena obr. Nkter z nich maj objem
a 6 m3, vily a 10 tun a po 11 kilometrech cesty je ekalo vyzdvien do vky stechy typatrovho domu bez
okolnch pevench oprnch bod a pravdpodobn bez dostaten dlouhch a pevnch kmen. Hrstka lid, kte
by se s nasazenmivota mohli stsnat na temeni sochy, by "kloboukem" ani nepohnula. Zkrtka - bujak bu, byla to
obrovsk prce, tak obrovsk, e dnen obyvatel ostrova jsou svatosvat pesvdeni, e sochy doly na sv msta
samy. Transport si vbec nedovedou pedstavit.
Podstatnmotaznkema centrln zhadou Velikononho ostrova tedy je, pro byly obrovsk sochy moai s takovm
silm, ohroujcmvivu a existenci obyvatel celho ostrova, vytesny a postaveny. Znovu opakujeme, e dvod
musel bt smrteln vn, i kdy ovemz naeho dnenho hlediska nikoliv racionln.
Bude jednodu vypotat, mgigantick sochy nebyly. Zaneme opt polemikou s profesoremFigueroou, kter
prohlsil doslova: ".. .Moe bylo dleitmzdrojemobivy a u moe byly i chrmy. To souvis s celou mytologi, hlava
byla vdy mstem, kde je soustedna nadpirozen moc. Hlavy soch mly k pobe pivst ryby, zvit snku vajec,
zrodnit pdu - dodnes je maj venkovan zakopny i na svch polch ..."
Nebylo tomu tak. Motivy megalitickch staveb, budovanch pro vnost a, jak se zd, lidmi, kte si uvdomili
pomjivost svho asu, byly zcela jin, nikdy bezprostedn utilitrn. A na pozoruhodnou vjimku sedmi soch,
seazench na jedin ahu-moai, kamenn terase v severozpadn sti ostrova, jsou vechny sochy obrceny tv do
vnitrozem a moi ukazuj dosti realisticky zpracovan zadn sti tla, co se nezd bt prv vhodn pro nadpirozen
pilkn ryb. Vjihozpadnmkvadrantu ostrova chyb sochy moai pln - nanetst pro vvody prof. Figueroy prv
zde je i skupina ostrvk Motunui, kde hnzdili ptci a kde byla sbrna vejce, spe ovemz ritulnch dvod ne pro
obivu. A pokud jde o "hlavy, zakopan v polch", je koda slov. Kolem40 cmhlubok vrstva prsti malikch, ped
vtremohrazench polek takov kouzla prost pedemzcela vyluovala.
Funkce prosebnk za rodu a zprostedkovatel styku s ochrannmi bohy obsadili na vech stupnch ranch kultur
knzi. Jinak tomu nebylo ani zde - na vrcholu nejvyho sopenho kuele Rano Kao byl nalezen vydldn
kamenn chrms astronomickmi stavbami, obvyklmi pro megalitick kultury, a vce ne s tiscemsoch - zcela jinho
druhu. Tak soky, je mly pinet rodu, nemaj se stylizovanmtvaremobr moai, na rozdl od chrmovch soch
jakoby odlitch jedinmkadlubem, nic spolenho. Poble soch nebyly nalezeny stopy, e by zde bylo obtovno
nebo e by byly jakkoli nboensky uctvny (s vjimkou nepli jasn a nepesvdiv zprvy Roggeveenovy a
mladch kosternch nlez).
Nikde - a na vzcnou vjimku Markz - nebyly v Polynsii a Melansii nalezeny megalitick sochy, je by se i pi
sebevt dvce fantazie daly pirovnat k moai, nepotaje ovemneastnou velkou kamennou hlavu na Charlesov
ostrov ve skupin Galapg. O tto soe referoval v New Yorku kapitn Lord a na pednku zvl zaletl i Thor
Heyerdahl. Lord byl obvinn, e dokladov fotografie podil... na Velikononmostrov. Spor ml rozhodnout
Heyerdahl, jen se rozhodl "odskoit" si na Galapgy a vc prozkoumat na mst. O vzniku sochy jej uspokojiv
informoval pan Wittmar, star nmeck osdlenec, kter kdysi sochu osobn z tufovho kamene vytesal, aby synu
Rolfovi ukzal, co vechno tatek doke. Kapitn Lord nebyl vinen - mil Rolf ml toti krom kladnch vlastnost i
dv zporn: pehnanou zdvoilost a naprostou neznalost anglitiny. Na otzky kapitna Lorda, fotografujcho sochu
ze vech stran, odpovdal tud stereotypn "yes", i kdy se kapitn tzal, zda tamsocha, vypadajc u dky pokrvce
mechu a zvten znan starobyle, byla u ped pchodemWittmar...
A naposledy a za tvrt: sochy, o n je veden spor, nejsou jen hlavami, ale maj cel tla, zapadl do zem, pokud to
jej slab vrstva vbec dovoluje.
Page 38
Velmi rozen je nzor, e nelo-li o postavy boh - a tko si pedstavit bohy vzjemn tak k nerozeznn podobn,
nebo uctvn jedinho boha stovkami vedle sebe nakupench replik te podoby - zpodobuj sochy praobyvatele
ostrova, "Dlouhouch". "Kloubouk" vlastn pedstavoval uzel vlas, v dnen ei domorodc pukao, jej bylo nutno
charakterizovat rudou barvou materilu, a proto vytesvat z lomu ve vzdlenmcpu ostrova.
Domnvmse, e je zde pina zamovna s nsledkem. Nehled na obrovskou prci, kterou vroba, doprava a
vyzdvien "klobouku" vyadovaly a j by se bylo mon docela dobe vyhnout vytesnmsochy i "klobouku" z
jednoho kusu a nabarvenm"klobouku" nap. hlinkou, se tyto rud vlce podobaj vemu monmu ne esu. Nic
takovho zejm nenapadlo ani La Prouse, ani velmi pelivho a naturalistickho ilustrtora jeho cestopisu, kdy 9.
dubna 1786 navtvil Velikonon ostrov. dn rud vlasy a dn esy tohoto druhu nespatili. Zkrtka: sochy
nevznikly jako zpodoben rudovlasch pedk s vstednmi vrkoi, ale naopak vyprvn o rudovlasch pedcch s
vstednmi vrkoi vzniklo dky sochm, jejich pvod a smysl djiny zasuly, stejn jako mda dlouhch, na temeni
stoench vlas - pokud ovemexistovala. Dnes po n nen ani stopy, pestoe se obyvatel pro poten turist
obas pevlkaj do fantastickch trvovch suknek a kokrhel, odpozorovanch patrn z njakho americkho filmu
o havajskch krasavicch.
Pro plnost je ovemteba dodat, e muov vpravy dona Felipa Gonzalesa, jen pistl u Velikononho ostrova se
dvma lomi roku 1770, rovn pivoln kouovmi signly, nalezli nkter mue s hndmi a dokonce zrzavmi vlasy -
lo vak o pouhch nkolik mlo jedinc, a rozhodn ne o kmenov charakteristick znak. Existenci tchto ryavc
nen teba hledat ani v rasovch zvltnostech obyvatel, ani v zhadnch nvtvncch, jimi se tak okouzluje pan
Dniken i Thor Heyerdahl: padest let ped Gonzalesem(1722) tu pistly ti holandsk lodi, pln nmonk po dlouh
plavb, kte strvili nkoli dn na pevnin. Podle oitch svdk se nkolik mlo en, je se ukzaly (patrn volnjch
mrav), chovalo k blochm"hodn vyzvav", ani muov dali najevo sebemen znmky rlivosti.
Abychomkapitolu zbyten neprotahovali: vechno nasvduje tomu, e sochy na pobe ostrova jsou strci,
chcete-li straci, kte mli zabrnit a u skuten hrozcmu, nebo fiktivnmu napaden ostrova.
Podivn erven pokrvka hlavy daleko vce a sugestivnji pipomn jakousi pilbu, a neostchmse ci, e dokonce
pilbu obrovskch soch "kosmonaut" (jak je nazvali odvn snlci) z La Venty.
Muselo to bt ohroen vn a osudn, byli-li strci vybudovni v takovmpotu a takov velikosti, i kdy materil
nepekvapuje: dn jin toti na ostrov nebyl. Snad sami tvrci vili v jejich stralivou moc - svd o tom, e oi
byly sochmvytesny, teprve a byly vztyeny na ahau, jedn z mnoha kamennch ploin podl moskho behu,
zdvhajcch se a tyi metry nad okoln tern. Rud pilby na hlavch soch zdraznily jejich monumentalitu, spe vak
mly prohloubit nebezpen vzhled. Zda prost neobyejnou (bojovou?) pokrvkou hlavy, zda skuten vlen
naesanma nabarvenmvlasem, nebo zda (a to nelze vylouit) oivenmvzpomnky na kohosi s pilbou, i kdy nebyl
opaten zjevnou zbran, kter prokzal svou slu a monosti? Tko ci.
Domnnku o stracch zmnily tm v jistotu otvory, s nimi si zatmnevd archeologov rady. Povimneme-li si
jejich rozdlen, thnou se tm pesn po zevnmobrysu soch od spnk pes lce na bradu, ramena a boky, a prv
tak lemuj po ele, hbetu nosu a brad profil nkterch soch. Bylo vysloveno nkolik domnnek, pedevmo tetovn
nebo zdoben zjizvenmi zezy do ke. Takov tetovn by vak bylo velmi neobvykl, li se od tetovn,
popisovanho na Velikononch ostrovech, a st by je velkoryse stylizujc tvrci napodobovali pracnm
vyvrtvnmdr, vyadujcmstovky hodin otupujc prce. Domnvmse, e otvory pvodn slouily k upevnn
njakch holavch ltek, pochodn, rkosovho lka, smoenho v tuku moskch ptk apod., nebo snad jakchsi
kahan, je jsou nlezy prokzny ji v neolitu. Zatmco ve dne hrozily vetelci sochy, v noci zila pro vstrahu ohniv
silueta alespo nkterch. Iluminovat vechny bylo nad sly obyvatel. Ochrana tedy byla zajitna i v noci.
Musel to bt velk, generacemi se thnouc strach, kter pinutil dti ostrova Rapa Nui k tak usilovn spolen prci,
velk strach a stran potenciln neptel, hodn tak obludnch kamennch protivnk. Je nepravdpodobn, e by
lo o trosenky z nesmrn vzdlenho zpadnho souostrov nebo o vory ryb od jihoamerickho pobe zahnan
proudy a vtrem. S tmi by si obyvatel snadno poradili, tmspe, byli-li tak bojechtiv, jak je archeologov l. Jin a
vnj reln ohroen si ani pi nejlep vli nedovedeme pedstavit - a pece zejm existovalo, a jeho hrozivost
pesahovala vechno pomylen. (Francis Mazire mluv o ".. .silnmtraumatismu, kter... nen dlempodneb nebo
nhody; je to pozstatek tak hroznho duevnho otesu, e pro to nemme srovnn na ostatnch ostrovech ...")
Navrhnme mon vysvtlen: djiny ostrova se vyvjely jinak, ne jak je dnes pracn a se znanou dvkou fantazie pi
popisovn dlouhch "nmch" stolet doplujeme: neptelembyli prv tvorov s rudmi vlasy (nebo pilbami), kte
jednoho dne pistli ze vzduchu na ostrov a zpustoili jej ohnma meemnebo snad erstv importovanou infekc, je
by musela mt v nepromoenmternu tragick, nedohledn dsledky. Prokzali naprostou neschopnost mstnch
starch boh, take ihned po jejich odchodu nsledovalo rozkotn chrmu jako pomsta bohm, kte pipustili utrpen
svch vrnch - podobn exploze nsil proti bohmjsou u prodnch nrod dosti obvykl a poskytuj pirozenj
vysvtlen naprostho znien vech chrm ne "vlka vech kmen proti vldnoucmknm", jak k J. Slovk.
Nen vyloueno, e se tehdy jeskynn kryty znamenit osvdily a e byly pozdji budovny pro ppad poteby jako
bezpen skre nejen ped ivmi protivnky, ale i ped pohromami (nap. vlny ru, tlakov vlny vbuchu a dal). Na
odvrcen invaze nedoucch cizinc byly postaveny jejich vlastn, do nitra ostrova hledc vysoce stylizovan
podoby v nadivotn velikosti jako ochrnci, strci, straci.
Stalet vak ubhala, kolektivn amnzie nahradila vzpomnky. Smysl a pvodn dvod vztyovn obrovskch moai byl
zapomenut a na nebezpe nikdo nemyslil - k vlastn kod. Karavely holandskho admirla Roggeveena byly dokonce
pivolny kouovmi signly domorodc, zejm toucch po spolenosti.
Za jistch okolnost mohla bt poloha Velikononho ostrova, zajiujc zdnliv jeho idylickou osamlost,
nevhodou: to tehdy, kdyby kdokoli, schopn pozorovat z ve, hledal jakousi "mateskou letadlovou lo" v ocenu,
Page 39
z n by pikroil ke "kratmvletm", nap. k dol Nazka, do oblasti jezera Titicaca a k jinmzajmavmoblastem...
Toto ve jsou jenomdomnnky, ale nejsou o nic nepravdpodobnj ne ada ostatnch. Velikonon ostrov je dosud
archeologicky velkmotaznkem, jeho rozlutn by vyadovalo, jak prohlauje patrn nejzasvcenj znalec,
antropolog univerzity ve Wyomingu, profesor WilliamMulloy, sto archeolog na pln vazek. Navtvuje ostrov
kadoron od roku 1955, kdy zde poprv pistl s vpravou Thora Heyerdahla. Tvrd, e djiny ostrova jsou ped jeho
objevenmEvropany tajemstvm- jist je pr toliko, e nkter sochy jsou star ne 1000 let...
Zatmse profesor Mulloy nedokal pomoci, jakou by si tento ostrov, jeho "archeologick monosti jsou nedoteny" a
jen je "jednmz nejchvatnjch mst na svt", zasluhoval.
Takov teorie pochopiteln pipomn spe science fiction ne vn zamylen, avak smVelikonon ostrov je
dostaten fantastick, aby podobn mylenky nalhav vyvolval.
Dv se do nebes jako zden a zcela zaujat dt, vc pohdkm. "Oficiln" pozorovn byla snad provdna (jak
se domnv Heyerdahl) z observatoe na svazch sopky Rano-kau, spadajc strmou falzou k moi a k Ptam
ostrvkm. Jej stny byly vyloeny deskami s kresbami a rytinami boha Make-Makeho, v psn a kolosmmoai
naprosto ciz stylizaci, tolik podobn postav ve skafandru jako "Velk maransk bh" Henriho Lhota z Tassli nebo
postavy skalnch maleb z Val Camonica. Zd se vak, e nebesa mla uhranivou moc nad vemi obyvateli ostrova,
jeho oi vzhlely k nebi, fascinovny dvody dvno ztracenmi a zapomenutmi.
Chilsk vlda se lta starala pedevmo 50 000 ovc anglick firmy Williamson a Balfour - pe o tlesn a duevn
blaho posledn tiscovky domorodc se omezovala na povinn nvtvy m samozvanho "krle ostrova",
povaujcho domorodce za bandu zlodj a darebk. Pro poetnou rodinu na tden byl pdl 3 kg veterinrn
zvadn skopoviny, kola na ostrov neexistovala a negramotnost byla stoprocentn. Ostrovan sdlili manelce
Mazirov, jej polynsk pvod j zskal dvru, nkter z lnk sv vry:

... Obyvatel Jupitera regulovali soulad v krouen planet...
... Prvn planeta, kterou lid poznaj, bude Venue ...
... Nae tlo neme vydret na planetch dle ne dva msce ...
... Vechny planety zbouj Slunce ...
... Jen mlo hvzd je obydleno ...
... Bh a svtlo Venue jsou produktemvzduchu ...
... Dv planety, Jupiter a Mars, nemaj prodn elektinu, jsou jako Zem. Nejsou tamvtry...
... Jen nae Zem m obyvatele rznch barev ...
... Je jedin Slunce a nikdo na nmneme t...
... Na Msci ij lidsk bytosti...
... Existuje planeta bez rostlin, bez hlny; je tamjen voda a kamen. Lidsk bytosti, kter na n ij, jsou jin a rod se ve
vod ... ... Na t planet existuj doly na kovy zcela jin, ne jsou nae: je to zejmna jeden zcela jedinen kov, mnohem
jemnj ne nae zlato: je mnohobarevn, zeleno-erno-modro-luto-erven...
... Ta planeta m tvar velk kamenn a kovov koule ... ... Je teba prorazit kamennmohnmeleznou kru, aby se
pilo na kov. Ten kov se ruje v kamennma vodnmohni; je nesmrn jemn a me se pouvat jako tkanivo...
Nebudeme rozebrat obsah tchto mt a hodnotit jej poznatky dnen astronomie, resp. kosmonautiky. Jsou nesmrn
vznamn a vzruujc ji svou samotnou existenc: nen znmjin pklad, kdy by kosmick mty izolovan spolenosti
nabyly takov podoby. Jde pochopiteln o synkretick tvary, v jejich zkladech je uloeno prastar astronomick
vdn Polynsan a mon i prvn migrace z vchodu, z pevniny a andskch kultur. Svou lohu snad sehrly i
rozhovory domorodc nap. se svtlou postavou temnch a smutnch djin ostrova EugnemEyraudema nkolika
mlo dalmi, kte zde neili pro zskn otrok, vlny, ppadn sexulnch zitk. Posta vak takov vysvtlen? Jsem
pesvden, e ani zdaleka ne.
Nebesa, pozorovan bdlma oima Mata-ki-te-rangi, odpovdala u dvno ped pchodemprvnch bloch.
Domorodci Velikononho ostrova rozhodn nesdleli mnn ctihodn francouzsk Akademie vd o nemonosti
existence meteorit (nazvanch zde Ure Ti'-oti'-o Moana): ti vesmrn stely znanho kalibru dopadly v pomrn
nedvnch dobch na nepatrnou plochu ostrova - posledn z nich v padestch letech naeho stolet, piem byla
zpustoena anakensk pl.
Je to nhoda? Astronomov se (patrn prvem) zasmj nvrhu na uveden tto straliv pesnosti meteoritickch
zsah do nepatrnho cle uprosted nekonenho ocenu v souvislosti s vraznou magnetickou anomli ostrova.
Geologov se (patrn nemn oprvnn) pobav mylenkou, e by prothl povrchov loisko obsidinu, osmset
metr dlouh a dv st metr irok na pat sopky Rano-kau, ukonen zetelnmmeteoritickmimpaktemv samotn
ose loiska, mohlo bt v genetick souvislosti s dopadempovtron. A kad stzliv lovk asi odmtne mylenku, e
to nemusely bt jen meteority, kter se snesly na nicotn trojhelnek ostrova, a e to nemusel bt jen r dvno
vyhasl Rano-kau, jen petavil horninu v sopen sklo, od samho potku osdlen ostrova pouvan k vrob
epel, krabadel, povch hrot a no. Nemysleme radji na monost, e by stejn hustota meteoritickch dopad
niila postupn nap. nae velkomsta stejn inn jako leteck toky...
Domorod kmeny v okol npadnch meteoritickch impakt vytvej sv vysvtlujc povsti - vznikly mezi Evenky u
Kamenn Tunguzky, vznikly i mezi indinskmi kmeny, koujcmi v okol Velkho Barringerova krteru. Vobou
ppadech sestoupil kmenov bh ohn a hromu na Zemi. Povst ostrova ticha, hledcho zden k nebi, je vak
zvltn:
Page 40

Za krle Rokoroko he Taua spadlo nebe.
Spadlo seshora na zem.
Lid kieli: "Spadlo nebe za asu krle Rokoroko he Taua."
Njak as se dvalo - pokalo - odelo a zstalo nahoe.
Znovu si Ronga Riki dal jmno Rangi Topa.

Padajc nebe, kter se dv, ek a opt se vrac... Jak asi by si lovk v prelogick fzi vvoje vysvtloval pistn a
optovn start kosmickho korbu (nebo letadla), jak by jej popsal? Njak takhle?
A jak vztah k tomuto podivnmu zitku maj "Tamti", lid, o nm obyvatel Velikononho ostrova mluv s jakousi
hrzou a nechut. "Tamti" jsou soust nebo snad jednou z pin chronickho traumatu ostrova. Zanechali v
jeskynch sv vtvory, podivn soky, jejich rysy ani zpracovn nejsou polynsk. Podle zprv prvnch moeplavc,
navtvujcch ostrov, domorodci je rdi a s jakmsi ulehenmpenechvali zjemcmjako cosi, tajc v sob
nebezpe a negativn slu, je povra pipisuje nap. i staroegyptskmveeptm, sokm, stecmklid hrob.
Nejvraznjmtypem, pevzatmz podivn plastick produkce "Tamtch", jsou figury moai kava-kava, vyezan ze
deva toro miro a nesmrn vzcn. Domorodci dnes zhotovuj jejich neuml napodobeniny jako turistick suvenry,
piem zjevn nechpou pedlohu, pejmajce z n pouze bizarn a groteskn rysy. Pvodn - nebo alespo
napodobovnmnepli zdeformovan - moai kava-kava jsou stylov dokonalmzpodobenmvysloven
patologickch jedinc, na kost vyhublch, se zhroucenmi obratly, ndory a voletem. Zchtral bytosti, takto
zpodoben, maj ve svtovmumn mlo rovnocennch protjk.
Badatel, zabvajc se otzkou moai kava-kava (Stphane Chauvet aj.), v nich vidli smutn produkt ustavinch
pokrevnch satk a nsledn degenerace, nebo pechlorovn organismu pitmmosk vody, filtrovan sopenou
sklou do neetnch studn a ndr (prameny na Velikononmostrov neexistuj), ppadn hladu ve spojen s
chronickou plavic. Francis Mazire k:
"... pesto vak udivuje, e takov fyzick stav, zejmna byl-li chronick po cel stalet, mohl tak inspirovat umlce a
vzat zobrazovn lovka na tento pravzor.
Prvemsi meme poloit otzku, zdali Velikonon ostrov nebyl zasaen silnmzenmnjakho svta
zmagnetizovanho pln jinmi a neznmmi silami.
Stojme-li ped jistmi geologickmi zhadami, kter vtiskuj pee tomuto ostrovu, je na povinnost vzt v vahu i
monost, e tu dolo k mimozemskmu styku, k brutlnmu ozen ostrova, kter zstavilo na vn asy v mysli
ostrovnho obyvatelstva pocit zkosti a zvazek votivnho zobrazovn tohoto obdob."
Z lkaskho hlediska nelze takov zdroj zbdovanc, zpodobench sokami moai kava-kava, vylouit. Vole nemus
vznikat jen zduenmttn lzy, ale i lymfatickch uzlin, zachvcench ndorovmbujenm, pechzejcmna mzn
uzliny tln. Chorobnmprocesemzachvcen obratle se hrout, kachexie, celkov selost, vt brzk konec... Avak
nen nvtva nebe, kter se dvalo-pokalo-odelo pirozenjmvysvtlenmtakovho ozen (vzpomeme na
biblickho Lota, jen se obval, e "zlo jmpronikne a zahub jej"), ne "zen jinak zmagnetizovanho" svta?
Malomocn staec Gabriel Veriveri eptal pan Mazirov jedn noci legendu o "tvorech tamz jinho svta, kte maj
tlo pruhovan jakoby lami".... Francis Mazire pipout, e pi vyslechnut tto bje poctil strach - je na mn, abych
se k podobnmu pocitu piznal pi seznmen s objevemfrancouzsk expedice: podivuhodnou rytinou na balvanu
porostlmmechema liejnkemv krteru sopky Rano-kau. Pedstavuje vousatou bytost se sovma oima a na hlav s
tvary, podobajcmi se parohm.
Podle nzoru domorodc to je lovk, majc podobu hmyzu - akoli na ostrov neije hmyz, jen by toto tvrzen
opravoval. Podle nzoru objevitel jde o amana v masce - akoli ani na ostrovech Polynsie, ani v Jin Americe
neij zvata s parohy. Podobn zobrazen aman lze (podle Mazira) nalzt u sibiskch Tunguz i jihoamerickch
indinskch kmen Yaghan a Alakaluf z Ohov zem. Nejsemkompetentn toto tvrzen posoudit - vmvak
naprosto jist, e zcela nepolynsk kresba na balvanu v krteru Rano-kau je pesnmdvojnkempodivn bytosti,
zpodoben paleolitickmumlcemna stn jeskyn Trois-Frres ve Francii a nazvan "tanc kouzelnk v masce s
parohy a koskmohonem" ... Ani v jednomppad nejsou "parohy" (navzdory nesporn schopnosti paleolitickch
tvrc i ezb moai kava-kava zachytit podobu pedlohy svrchovan realisticky) zobrazeny anatomicky alespo
piblin sprvn - pipomnaj spe jaksi bizarn vrstky. A pokud jde o funkci paroh a roh, vme dnes, e jejich
smyslembylo mj. i poskytovat organismu pomocn zdroje krvetvorby jako prostedek ke zmhn problm, je
organismu klade gravitace. Obrovit paro pradaka jako sousti thovho pizpsoben vypad sice na prvn pohled
bizarn, ale je skutenost. Na planetch s vy gravitac, ne jakou m nae Zem, patrn by se blkovinn ivot,
podobn naemu, bez pdatnch zdroj krvetvorby neobeel...
Vzjemn kontakty obyvatel Velikononho ostrova a jihoamerickch kultur nejsou vyloueny, naopak, ale Velikonon
ostrov, osdlen patrn nejdve ve 4. stolet n. 1. a paleolitick Francie...? Kdo navtvuje nai Zemi? Kdo vyhledv
zprvu nejrozvinutj a, soud podle maleb v Lascaux, Trois-Frres, Altame i jinde, nejperspektivnj, a pak
nejosamlej lidsk spoleenstv cel na planety? Ano, piznmse, trochu mne zamrazilo.
Domnnku o nvtv na Velikononmostrov, nvtv, jej ozvna dosud v mentalit a tvorb obyvatel doznv,
podporuje ostatn i rozmstn moai. Krom mnostv nehotovch soch v rznmstupni opracovn, zanechanch v
lomu, jsou vechny dokonen moai seskupeny ve tech kvadrantech, ponechvajce jeden kvadrant (jihozpadn)
zcela voln. Vechny jsou obrceny tv do vnitrozem s vjimkou sedmi soch, vztyench na terase na svahu nad
moema pohlejcch smremk zpadoseverozpadu. Domorod tradice prav, e se "kad socha dv na tu st
Page 41
svta, za kterou nese odpovdnost". Je to ulechtil a vzneen vysvtlen, avak, el, prv na nejosamlejma od
svta nejodznutjmostrov na planety znan nepravdpodobn.
Pipadmsi jako barbar a svatokrdenk, odvauji-li se takovho pirovnn, ale nemohu jinak: sochy moai jsou
postaveny naprosto pesn v mstech, kamby velitel rozmstil sv kulomety, oekvaje siln vzdun vsadek
neptele, pibliujcho se zhruba od zpadu.
Uvt jej "baterie" sedmi soch moai na ahau nad severozpadnmbehem, od n si zejm nelze pli slibovat - nebe,
kter "pichz-ek-odchz", se patrn sn do stedu ostrova jako blesk a tko by bylo mon oekvat, e se
zalekne tchto soch, ba dokonce e je z t ve spat. Archeologov se ostatn shoduj, e prv tyto sochy jsou
nevaln kvality, a ne z nejvtch. Ostatn sochy, hledc do vnitrozem, maj v tto interpretaci dvoj smysl: brn
vetelci do hust obydlenho pobenho psu (vnitrozem ostrova nikdy obydleno nebylo), kde jsou v tesech a na
falzch i tajn rodov jeskyn, a nut jej pod hrozbou opustit ostrov pedemvytenmsmrem: jihozpadnm
sektorem. Vude jinde se nutn stetne s hrozivmi obry s ervenmi pilbami, jejich nezjevnou zbran jsou snad oi,
kamenky "otevran" teprve po vztyen na terasch ...
Oekvan smr toku od zpadoseverozpadu m jako vchoz bod nebo alespo prchodit Mangarevu, Tahiti,
zsti tedy pravdpodobn (ne-li dnes u jist) pvodn domovy migrace Hotu-Matuovy a Anua-Motuovy, je
dosply na Velikonon ostrov koncem13. stolet n. 1. Prvn zjitnou migraci ve 4. stolet a snad i vlny osdlen, je
narazily jet dve na behy ostrova, nelze zatmspolehliv urit. Jihozpadn sektor je voln. Vtomto smru vetelci
nikoho neohroz. Zde je pouze nekonen ocen. Cesta k vchodu je pro vetelce uzavena.
Zmnili jsme se, e prv u obyvatel Velikononho ostrova nelze oekvat podrobn informace o "svt" - to vak
neznamen, e by zde nemohla tradice zachovat pomrn pesn zprvy o oblasti Polynsie a snad i vzdlenjch
pev-ninskch zem. Je dnes znmo, e sta Polynsan mli v Mogemogu na Karolnch, v Uleai, v Poluatu a na
Marshallovch ostrovech jaksi kadetn koly ptch naviganch kn-dstojnk, doprovzejcch na bezpkladn
clov plavby po nekonench plochch ocenu kad kanoe a urujcch astronomickmi zpsoby navigaci. Mli i
mapy s vyznaenmi smry moskch proud a pevldajcmi smry seznnch vtr. Nov etnologick vzkumy
naznauj, e se tyto znalosti mohly tkat i netuench oblast mimo Polynsii a e se datuj snad jet z dob, kdy
existovala (nikoli bjn, ale ocenologickmi przkumy zjitn) pevnina Hiva, rozkldajc se na severovchod od
Velikononho ostrova smremk Tuamotu, jejm poslednmzbytkemsnad je asi sto mil od Velikononho ostrova
vzdlen ostrvek Sala-y-Gmez, nazvan domorodci Motu Motiro Hiva, "ostrov v blzkosti Hivy". (Zprva o
potop, je zhubila Hivu a o vasnmzachrnn lidu krle Hotu-Matuy na Velikononmostrov, objevenmsedmi
legendrnmi przkumnky, je nktermi autory uvdna jako dvod vztyen sedmi vjimench soch, hledcch pes
moe k zpadu.)
Legendy z Mangarevy i Velikononho ostrova popisuj plavby k zemm, kter nemohou bt nimjinmne
nejjinjmcpemJin Ameriky, Ohovou zem a snad i Antarktidou. Potvrzuje to i Paul Rivet, editel paskho
Muse de lHomme, upozorujc na celou adu jazykovch shod a kulturnch podobnost mezi Polynsi, Ohovou
zem, zemmrovnkovch Aymar a starmPeru. Alfred Mtrauxupozornil (jak se zd, marn), e "obrzkov systm
panamskch Indin kmene Cuna m celou srii symbol naprosto shodnch se symboly z Velikononho ostrova".
Nebyla dosud prozkoumna mon vnitn pbuznost australskch uring (ering), posvtnch pedmt, sloucch
prv tak jako desky rongo-rongo nejspe k mnemotechnickmu vybaven posvtnch text.
Dleit je, e na vchod - zakzan vchod pro vetelce - od Velikononho ostrova, nazvanho t Te Pito o te
Henua, Pupek svta - le dal msto tho jmna poble jezera Titicaca, u starobylho a dodnes nedatovanho
megalitickho msta Twanaku. A mezi nma Velikononmostrovemje na "letov drze" i Valle de Palpa, dol boh
se svmi straky ponkud jinho druhu.

Dal otaznky na letov lince
Toho, jen hlubiny zel a k hranici zem, jen poznal vechna moe, opvat chci Ve vidl a prozkoumal rovnou mrou,
byl nadn moudrost a znalost vech vc On tajemstv zel, odhalil skryt a zvst pinesl o tom, co ped potopou bylo
POTEKEPOSUOGILGAMEOVI ASYRSKVERZE

Zdreli jsme se ponkud u dvou civilizac, jejich otes v minulosti pedpokldme, co nmumouje povimnout si
zajmavch skutenost na "letov trase" od Egypta (a mon jet dle na zpad pes Korsiku a Stonehenge a do
mst, kde se kdysi vypnal Atlantsk hbet), a k civilizacmJin Ameriky, kde nae vyprvn o otesench civilizacch
skon.
Zmnili jsme se o Mohendodru a Harapp, dvou opevnnch velkomstech, od sebe vzdlench 600 km, je se
vynoila roku 1922 z hlubin minulosti zcela neoekvan a jejich geneze a vvoj dosud nejsou uspokojiv vysvtleny.
Postupemlet a s dalmi vykopvkami pibyly k obma velkomstmdal msta a vesnice kultury, je se vyrovn
vyspl kultue starho Egypta nebo Mezopotmie a jejich vznik dnes klademe do prvn poloviny 3. tiscilet ped n. l.,
tedy do doby souasn se sjednocenmEgypta a vznikemsumerskch mstskch stt. Harappsk kultura mla velmi
il nmon i pozemn styky s blzkmi i vzdlenmi sousedy, peetidla byla nalezena dokonce na zem dnenho
Rumunska.
Zmnili jsme se i o vstavnosti obou velkomst, o dokonal urbanistick koncepci, hygienickch opatench a podivn
skutenosti, e archeologov a dosud nenarazili na dnou stavbu, je by mohla bt chrmem, svatyn nebo
obtitm.
Page 42
Na prvn pohled tedy lo o kulturu kvetouc, jej surovinov zkladna, jak vme z rozbor mdi a uren nalezi
minerl, sahala a do dnenho Irnu a Afghnistnu, do stedn Indie, do Pamru, Tibetu a Barmy. A pece se nm
podailo, jak se zd, zachytit civilizaci umrajc, zatmco Egypt a Mezopotmie se v te dob dynamicky vyvjely. Tato
stagnace trvala 700-1000 let, je meme dky archeologmpehldnout. Rozkotn obou velkomst dobyvateli (nebo
jejich znien jinmzpsobem, vyuit pak kmeny indornskch Arj, znalch eleza, k obsazen zem) kolemroku
1750 ped n. 1. bylo jen epilogemtruchlohry. Poviml si toho i pozorovatel tak citliv jako C. Lvi-Strauss a oznail
uboh pbytky, nalezen poble rznch pracovi v Harapp i v Mohendodru, za "dlnick kolonie" a celkov
dojemza "deprimujc a truchliv, naznaujc hlubok padek". Avak i bez tohoto vznamnho svdectv je obraz
kulturnho okruhu Harappy a Mohendodra (dodnes nen jasn, zda lo o dv centra jedn jedin e i dvou oblast)
truchliv. Tvary nstroj, ozdobnch pedmt a ani zbran se nemnily a nevyvjely, stejn jako se nevyvjela
technologie jejich vroby. Nkter soky z rznch materil jsou tak naturalistick, e byly vysloveny pochybnosti o
jejich pedeckmpvodu, jin npadn primitivn. Vnj zdi dom nejsou opateny okny - kad rodina ila v klauzue
vlastnho pbytku, pokud si jej ovemmohla dovolit Celou dohlednou histori tchto mst se thne dsledn, zjevn
mocensky vynucen konzervatismus, spojen s pekvapujc p o tlesnou istotu, je se ovemv krajnmppad
me stt trzn - vzov nacistickch koncentranch tbor dobe vd, co mmna mysli. Autoi sbornku
Moudrost a umn starch Ind se domnvaj, e dvodembyla teokratick forma vldy, vynucujc si nboenskmi
sankcemi dodrovn i nejmalichernjch pedpis. Nelze to vylouit, ale jak srovnat teokracii s msty bez chrm? Lze
si pedstavit Vatikn bez chrm?.
Zd se, e se vldn moc v Harapp na sklonku jejho trvn zhroutila, podek, nsiln udrovan, se zmnil v chaos a
stabilita v nejistotu (zakopvn majetku, pedevmperk).
rjov, uctvai boha ohn Agni, se nemsili s vy kulturou Harappy a Mohendodra, jak se obvykle v djinch
stv, a nepevzali jejich kulturu. Naopak vekerou pi zejm vnovali zabrnn vzjemnch styk mezi pslunky
svch kmen a prvotnmobyvatelstvem, kter bylo vytlaovno na jih Indie a je nalzme jako pslunky dnes
stodvacetimilinov skupiny Drvid. Mon, e Drvidov a Harappan ili kdysi vedle sebe a stihl je t osud.
Nevme.
Jist vak je, e kastovn systm, muc dodnes Indii a zaveden rji, ml pedevmpispvat k pln izolaci
pvodnho obyvatelstva.
Jak nkazy se rjov obvali? Jak mylenky nesmly proniknout mezi dobyvatele? mbyla otesena kultura
Harappy a Mohendodra, e se ob msta vzdala svch zjevnch boh, v tto fzi vvoje zkonit existujcch vude
jinde na svt? M tm hysterick starost o istotu nco spolenho s dezaktivac po zsahu tajemn zbran
indickch epos?
A pedevm, co zpsobilo stagnaci civilizace, jej stopy jsme nalezli a zjistili, e jde o stopy civilizanho sestupu? Zd
se, e podobn otes utrpla ada kultur a eila jej rozdln: migrac (Mayov, Polynsan), ppravou obrany
(Egypan, obyvatel Velikononho ostrova) nebo vmnou boh. Okruh Harappy a Mohendodra nezvolil ani
jednu z cest. Snad nebyly schdn, snad byla opravdu moc vldc, nsoben propastnmi tdnmi rozdly,
dovolujcmi usoudit na otroksk reimv Asii, nezvyklho typu, pli autoritativn. Staila konzervovat zvyky,
zachovvat status quo, ale to samo o sob v biologii i v djinch nrod znamen padek.
Na "letov drze" k Velikononmu ostrovu le obrovsk oblast Polynsie, pekypujc bjemi a mty, je mohou bt
pi dobr vli interpretovny zcela atlantologicky nebo kosmicky - do tchto vah se vak nepustme. Mty nle
vykldat zasvcenmodbornkm, kte se ji dvno shodli, e jejich interpretace me bt "podmtn", nikoli
"pedmtn". Jinmi slovy: jsou vzcnmzdrojeminformac o autorech a o prosted, v nm vznikaly, nelze z nich vak
obvykle pouhmodstrannmkoloritu a mytickch, ppadn zzranch epizod vyloupnout racionln jdro, jakkoli i
tento diletantsk postup pin obas dobr vsledky.
Na sammpobe Jin Ameriky nachzme prvn z nesetnch zajmavost, slavn "trojzubec" (250 metr vysok) u
Piska na ikm, skalnat strni pi pobe Peru, viditeln z moe ze vzdlenosti 20 - 30 km. M prapodivn tvar, kter
podntil nkolik badatel k domnnce (o n jsemse rovn zmnil, akoli ji dnes povauji za mylnou), e lo o
seizmograf - u stednho sloupu bylo toti podle tradice nalezeno lano a lze vykonstruovat dvtipn zazen, kter by
opravdu jako seizmograf mohlo slouit v ppad, e by obrazec byl na kolm skle. Co nen.
Zkoumn obrazce je obtn - po soui toti k nmu nevede dn pstupov cesta, je teba doplout ke behu ztoky
Pisco a dobrodit se pes ostr skaliska.
Rovn domnnka o kaktusu se nezd byt pijateln Byl by to toti prapodivn druh, jak v Jin Americe, tak bohat
kaktusy, neznme, pokud bychompipustili alespo minimumobvyklho realismu domorodch tvrc, odjakiva
dvrn seznmench s tvary domc flry a fauny Daleko spe se obrazec podob podivn pokroucenmu
kandelbru Ani v bohatch keramickch nlezech poutnch pbench civilizac starho Peru (nap moick a
imunsk) nen doklad podobn stylizovan kresby
Vznik "trojzubce" je zhadou Nkte autoi dokonce soud, e jej dal zhotovit teprve perunsk mstokrl pro svho
synovce Alvara de Mendana, aby mu usnadnil nvrat z dobyvatelskch vprav v letech 1567 a 1595
Tato domnnka trp podobnmi bytmi jako moje hypotza o seizmografu: zakld se toti na neplnch informacch
Pisknsk ztoka je dosti uzaven a bylo by tk najt msto, kde by bylo znamen lpe skryto a spe odsouzeno k
pehldnut, pokud nepozorn plavec mine vchod do ztoky. Krom toho by byl st k takovmu elu budovn
sloit a pracn obrazec - nautick znamen jsou podstatn jednodu a mn bizarn Ani domorodmplavcmasi
pisknsk "trojzubec" neslouil - podle naich vdomost se zabvali (navzdory Heyerdahlovmteorim) vhradn
pben plavbou a takov monumentln znamen potebovali stejn mlo jako kapitn praskho vltavskho parnku
petnskou rozhlednu, aby nalezl spsn pstav u Palackho mostu
Page 43
Zd se, e vysvtlen me naznait jeho poloha, obrcen spe k obloze ne k mosk hladin - jde o znak, kter kdysi
kdosi umstil na svah pisknskho zlivu jako znamen pro kohosi, kdo piltal od Tichho ocenu. Mon, e to byli
sta bohov, jejich existenci na nebesch staroperunske kultury pedpokldaly, mon, e .
Hypotza o kaktusu je, jak eeno, vratk - ale v kadmppad je na strni v Pisku zpodobeno cosi hrotitho,
ostnatho a pedevmgigantickho, pitalivho asi stejn jako obrovsk obraz ibenice nebo nabodnut hlavy
moskch lupi na klech, taktn upozorujc v dob rozvoje vikinskch plaveb mosk konstnky, e jejich
ptomnost na pobe nen vtna. Domnvmse zkrtka, e lo o znamen varovn, smyslemodpovdajc kolosmna
Velikononch ostrovech a rozmremvyhovujc elu.
Domnvmse tak tmspe, e 160 kmodtud le proslul "letit boh", Valle de Palpa u Nazky, se svmi
podivuhodnmi kresbami a liniemi
Je rovn dostaten znm a mnohokrt popsan ve vdeck i populrn literatue, posta tedy jen strun shrnut:
pi leteckmsnmkovn pt trasy panamenck dlnice vedouc pes Valle de Palpa se na fotografich objevily jaksi
podivn linie a geometrick obrazce, kter byly prohleny za inck cesty a zavodovac pkopy. Roku 1940 se na n
pijel podvat americk archeolog Paul Kosok, zabvajc se odhademhustoty osdlen starho Peru prv podle
zavodovacch zazen
Na prvn pohled mu bylo zejm, e se interpreti leteckch snmk mlili. Linie, psy a kivky, je vznikly jednak
odstrannmvrchn zvtral a tmav vrstvy a na svtl kompaktn podlo, jednak stavbou jakchsi zdek z kamen,
nebyly ani kanly, ani cestami, ledae by je projektoval lenec. dolmNazka se pak zabvala od roku 1946 ada
archeolog, pedevmMarie Reichov. Nkter linie byly s uspokojivou pravdpodobnost vysvtleny jako
kalendn, mc k bodmhorizontu, kamzapad Slunce o slunovratech, pesnji eeno, kamzapadalo mezi rokem350
a 550 n. 1. - astronomick zjitn se shoduj v tomto ppad s radiokarbonovou analzou zbytk klu, nalezenho v
prodlouen jedn linie, jeho st bylo ureno na 1500 let.
Nejzajmavj jsou vak stylizovan obrazy zvat, osmdestimetrovch opic, 46 metr dlouhch pavouk, jetr,
dravch ryb, jakchsi nedefinovatelnch nestvrek, je by mohly, ale nemusely bt spiemi, a pedevmbohatho
sortimentu obrovitch dravch ptk s vhrun napaenmi zobany. Nkter kresby se opakuj, jako by byly do
vyprahl pdy nhorn planiny (je 500 mn. m.) vyraeny raztkem, velkmjako slun hit. Jejich vznik je nejasn -
musme pedpokldat, e tvrci ovldali zklady vymovn a penen kreseb pomoc st do impozantnch rozmr v
ternu; to pipout i Marie Reichov jako sice len, ale jedin vysvtlen. To je samo o sob zajmav, avak ns
pedevmtrp zkladn otzka: pro takov nmaha?
Dniken vid ve Valle de Palpa letit nepozeman, kte dirigovali postup kreseb z letadel nebo je sami nap. pomoc
energetickch paprsk vytvoili zrove s absolutn pmo probhajcmi dvojitmi zezy, pekraujcmi dol i okoln
vrchy a zejm naznaujcmi jaksi dleit smry, je musely bt fixovny Vkrajnmppad pipout Dniken jako
dvod vzniku kreseb touhu tehdejch obyvatel, aby se "bohov" z vesmru vrtili Gigantick figury je mly pilkat.
Nehled na vlastn nepekonateln odpor k pavoukm, nepovauji menarn potvor, vyvedench ve trku Valle de
Palpa, za prv lkavou. Zcela naopak. Vnucuje se opt mylenka, e jde o straky, zvata dostaten nebezpen a
dostaten velik, ba dokonce zvata ltajc, kter mla varovat kohosi, aby zde nepostval. Snad pedchzely patn
zkuenosti, jim by se konen nebylo co divit start jakhokoli kosmickho korbu (napklad) je patrn vdy
doprovzen vedlejmi efekty, je nepjdou neopatrnmsvdkmk duhu.
Mylenka, e se cosi takovho kdysi dvno stalo, m nkolik podprnch argument- na "letov trase" le i
Twanaku, rozvaliny msta plnho dosud nevyeench otzek Jisto je, e Twanaku zde stlo ji v dob, kdy iroko
daleko nebylo dn jin lidsk sdlit tohoto druhu, a pirozen by poutalo pozornost
Krom toho nejsou "straci" z Valle de Palpa jedin v chilsk pouti Tarapacru byly roku 1968 objeveny podobn
kresby, mezi nimi i stometrov obrys lidsk postavy, vytvoen z lvovch balvan na vin 200 metr vysok, a na
nhorn rovin El Enladnllado dal "letit boh", dokonce obklopen amfitetremz kamennch blok o hmotnosti
koleml0 000 kg.
Pochopiteln - mstn obyvatel Warrauov maj o Valle de Palpa sv hezk povsti o sdle vysoko nad nebesy, odkud
jejich praotec sestoupil na zema nastlel tamlukema py zvata, zobrazen na Valle de Palpa. Zd se vak, e impuls
vytven obrazc, viditelnch v celku toliko z vky, byl znan siln nejen v Peru, ba nejen v Jin Americe. Na
vchod Severn Ameriky se setkvme s tzv. moundy, zemnmi navreninami z hlny nebo z kamene rznho tvaru.
Zvltn msto mezi nimi maj tzv. mound-effigies, nachzen vtinou ve Wisconsinu, vren ve tvaru obrovskch,
obvykle nkolik set metr dlouhch zvat, had, medvd, aligtor atd. - ale i krlk a jelen, jejich tvar je mon
pehldnout teprve z letadla.
Nen ani znmo, pro moundy vznikly - pedstavovaly obrovsk vkon a pemstn statisc kubickch metr -zeminy
a kamene v dob, kter neznala ani jednoduchou lopatu - ani kdy vznikly. Mound-effigies patrn ji asi v 7. stolet ped
n. 1. a pozdji. Pravda, nkte indint dmoni sdlili podle povsti mezi hvzdami a na obloze, ale byl to dostaten
dvod? Pro nap. kesanstv, pes nepochybn nebesk sdla boha, svtc a andl, nikdy nepomyslelo, s vjimkou
nemnoha bazilik, na vznamupln pdorysy staveb, "iteln" z nebeskch vek?
(Po pravd eeno, neznme, ba ani netume dvody vzniku podobnch, avak daleko blich "nebeskch pouta"
v Anglii, nap. 111 mdlouhho kon v Uffingtonu, starho nejmn 2000 let, nebo "Velkho mue z Wilmingtonu" na
svazch hory Windover i jinch, patrn starch obrazc, vzniklch obnaenmblho kdovho podkladu, zbavenho
vrstvy hlny a drnu. Mnoho tchto obrazc je jist velmi starch - od 19. stolet se vak stalo mdou vytvet nov,
take lze nalzt i - Blriotovo letadlo. Zajmavmzjitnmje, e organizace jejich "vroby" byla i v modern dob velmi
obtn a vyadovala systmvlajkovch signl, megafony a teodolity. Nemn zajmav je, e velmi star kresby,
nap. "Obr z ern Abbasu" s 37 mdlouhmkyjem, jsou vysloven dsiv a odpuzujc.)
Page 44
Zd se mi, e musme pipustit otes mstnch kultur jakousi udlost, je pikvaila nebo hrozila pikvait z vky. K
jejmu odvrcen mly slouit obrovsk obrazy zvat, rozhodn nepsobcch pitaliv. Na tomovemnic nemn
skutenost, e nkter kresby, podobn straidlkmve Valle de Palpa, byly nalezeny na mstn nazknsk keramice.
Pro ne? Pro by domorodci nepenesli vhodn kresby teba z keramiky nebo jich nepouili souasn ve velkmi v
malm?
Vzjmu vdeck poctivosti musme ovemuvst i dal mon vysvtlen, kter vak povauji za mn
pravdpodobn, i kdy svrchovan vzruujc: obrovsk podoby zvat a lid, nalezen v Novmsvt, jsou primitivn a
nedokonalou npodobou podivuhodn a naprosto tajemn kultury Marcahuas.
Jde o oblast v Peru poble Limy v provincii Huarochiri a okrese Casta. Na nkolika tverench kilometrech, je
prozkoumal v letech 1952-1954 dr. Daniel Ruzo, je nejfantastitj sochask galrie, pro ni byly (podobn jako Mount
Rushmore v USA pro podoby ty prezident) petvoeny cel skaln hbety v plastiky. panlt kroniki konkvisty
zanechali zprvu, e Inka Tupac Yupanqui znal Marcahuas i dal podobn oblasti, kter "... vytvoili bl lid z hvzd ...
stvoili je k svmu obrazu a k obrazu cizch nrod, kter ij na tyech svtovch stranch ..."
Seznmil jsemse s Rovmspisem, doprovzenmpoetnmi pvodnmi snmky. Jako znalec fotografie musm
piznat, e je nepokldmza mystifikaci a vyluuji dodaten pravy; dominanty oblasti Marcahuas toti tvo tyi
gigantick hlavy, jedna s indinskmi rysy, druh se semitskmi, tet s ernoskmi a tvrt zejm patc neznm
rase. Jsou zde sochy elv, ropuch, sov, ryb, milenc, ale tak, a to je v Americe prazvltn, velblouda, bka, lva, gorily
a slona, tedy zvat, kter zde bu neila, nebo dvno vymela. A k dovren veho lze rozeznat v zejm otesanch
pahorcch podoby stegosaura a toxodona, kte toto slzav dol opustili, jak pevn vme, ped 150 miliny let.
Opravdu necituji science fiction, pokrauji-li v Rovch poznatcch: objevil relify, zeteln toliko v den slunovratu
(jak vdomosti a prostedky museli tvrci ovldat!), na nich se objevuj pedchdci lovka od opolovka a k
neandertlci, skulptury, promujc se minutu od minuty postupemslunce zpsobem, kter je sice odedvna
vytouenm, ale naprosto nedosaitelnmidelemtvrc plastik pod irmnebem.
Neuviteln plastiky dvno vyhynulch tvor se dostvaj o krok ble k pochopen, seznmme-li se s dalmi nlezy:
v bolivijsk provincii Sica-Sica u Vizcachani byly odkryty zbytky paleolitick kultury, star 30 000 let, jej pslunci
lovili mastodonty, tedy tetihorn tvory, zpodobovan (a omylempovaovan za "slony") mayskmi relify. Poble
Candelarie v obvodu Beni byly ped II. svtovou vlkou objeveny vborn zachovan kostry ady druh zvat, kter
podle naich pedstav nepeila konec tetihor, na sammpovrchu zem, mj. i ptiprst tvor s drpy, jeho se dosud
nepodailo paleozoologicky zaadit. Nejvt senzaci vzbudil roku 1945 okujc objev asi 3000 let star keramiky poble
mexickho msta Acmbara. Zpodobuje v pohybu vyhynul americk velbloudy, prakon, pratapry, a dokonce i adu
druh velejetr. Vykopvky u Acmbara dosud neskonily a vdci je povauj za epochln. Jak se zd, budeme
muset po nezbytnmdalmdkladnmstudiu ponkud zmnit nzor na dobu vyhynut tetihornch, ba i druhohornch
tvor, a piznat Conanu Doylovi za jeho Ztracen svt znanou jasnozivost. Ale to se netk na knihy - chtli jsme
jen doloit, e Marcahuas nen ojedinlmbludnmbalvanem.
Marcahuas bylo kdysi malmrjem, glyptotkou, zavlaovanou dvancti umlmi jezery, z nich zbylo posledn. Je to
prastar galrie. Neodvme se ani odhadovat, jak. Snad nebyla jedin. Snad se pt generace snaily napodobit
nenapodobiteln alespo v rmci svch monost. Kdo v?
Vrame se vak k argumentmo civilizanch otesech.
Instalace bubk veho druhu je jist monma mentalit prodnch nrod odpovdajcmzpsobemreakce na
nebezpe z vky. Bezprostedn ochranou, s n jsme se ji seznmili (alespo v pedpokladech), je budovn
bezpench toi, souasnou terminologi eeno kryt.
Vchodn od Limy na svazch Cajamarquilly jsou zceniny, den ze dne ustupujc (jako tolik ostatnch pamtek, navdy
zniench) civilizanmu nporu buldozer a skrejpr. Mimo jin jsou zde stovky otvor do skly, zejm velmi pracn
vyhloubench, s "lidskou mrou": jsou 1,70 mhlubok a 60 cmv prmru, pesn vlcovho tvaru, jako by zde
postupovala slun velk pdn frza a hloubila jeden kryt za druhmv impozantnmpotu - nkter ady maj a pes
dv st dr, npadn - jak upozoruje nenavn pan Dniken, jen provedl fotografickou dokumentaci, men a pokus
- podobn krytmobyvatel Vietnamu proti teoristickmamerickmnletm. Stejn jako ony mly zkladn vhodu:
byly po ruce pmo v sdlitch.
Archeologie vysvtluje jmy v Cajamarquille zcela neromanticky jako zsobrny obil. Toto uklidujc vysvtlen
nar bohuel hned na nkolik obt. Nehled na skutenost, e nebyla nalezena dn vka a e ady past pmo na
ulici musely bt pro mstn svtky dost nebezpen, je pravdpodobn, e by se zrn na dn zvrt, kammohla zatkat
nebo prosakovat voda, brzy kazilo, tmspe, e je takka vyloueno posledn tvrtinu obsahu tchto "sil" vybrat bez
sacho potrub. Lopatou to prost nejde, v zk jm se nelze skrit na bobek, a ani mal ndoby na provzcch, kter
jako posledn a nejrafinovanj monosti pouil Dniken se svmi spolenky, problmnezvldly. A ovemv dn z
jamnebyla nalezena ani stopa po obil nebo jakkoli jin potravin.
Jet rozshlej a podivuhodnj je systmjesky, kter objevil roku 1965 Juan Moritz v hranin provincii Ecuadoru,
sousedc s Peru, Morona-Santiago. Svj nlez oznmil vldnminitelm, podal o vdeckou pomoc a zrove o
audienci u prezidenta Velaska Iberry. Nestalo se nic a do 4. bezna 1972, kdy se Dniken s Moritzemsetkal, st jesky
prohldl a sv zkuenosti popsal - a byl Moritzemalovn. Vstup do jesky, rozkldajcch se v trojhelnku mst
Cualaquiza-S. Antonio-Yaupi, nen snadn, vhody skrv prales, obvan necivilizovanmi Indiny. Tunely jsou
emesln dokonale raeny s pravohlmi chodbami a obsahuj celou adu pedmt, kter Dniken vyfotografoval a
popsal, za co si vyslouil povst sedmilhe a obecn posmch.
Piznmse, e jsemtto nlad rovn podlehl, tmspe, e mj pomr k Dnikenovmhypotzmje, jak ten jist
poznal, znan rezervovan. Mylenka na "stovky kilometr" podzemnch chodeb pod Ecuadorema Peru se mi zdla
Page 45
vymykat se zdravmu rozumu a argumentm, uvedenmv Dnikenov knize Aussaat und Kosmos (Econ Verlag 1972),
jsemprost nevil.
Prvn otes mi zpsobil znm esk amerikanista Miloslav Stingl, kdy v osobnmrozhovoru Dnikenovy nlezy
nevylouil. Zcela bezradn jsemzstal nad sdlenmperunskho archeologa Itala Olbertiho, jen ve spoluprci s
polskmi vdci roku 1972 objevil poble Sacsayhuamanu tunel, vedouc od pevnosti k mstu Cuzku, a potvrzuje
existenci "cel st podzemnch cest", mj. dalho "tunelu sta dve", jak jej nazvali archeologov pro stovky
lichobnkovch megalitickch dve v nm...
Otzku, pro vznikl tento rozmrn labyrint, rovn ekajc na dal przkum, nehodlmeit. Nevmovem, e jej
vybudovali nepozeman, akoli nmaha, vynaloen na proraen geometricky pesnch tunel musela bt straliv
a vyerpala pracovn kapacitu mnoha generac. Jist to byl impuls nesmrn psobiv, pro nj v oblbenmschmatu
kultovnch staveb, k nmu se obvykle utkme, nenalzme v nboenskch pedstavch tehdejch obyvatel (pokud
jsme vbec schopni je rekonstruovat) dn dvod. Je nesporn, e v ppad poteby lo o ideln kryty - zda tyto
chodby a jeskyn opravdu jako kryty slouily, rozhodne budoucnost. Ji dnes meme ci, e to nebyly ani pohebn
katakomby, ani svatyn. A jako trezor pro zlat a stbrn i kamenn objekty a prapodivnou "knihovnu" z kovovch
fli, vtinou rozmru 96 cmx48 cm, uschovanou dnes jako jedinen sbrka u ptera Carla Crespiho v Cuence, by
byly takov jeskyn ponkud pli pracn...
Zvremse alespo letmo zmime o pozorovanch nsledcch otesu, jen snad vyvrtil kvetouc starou i May a
zanechal ji zcela oputnou a mrtvou, zatmco se stedisko pesunulo o nkolik set kilometr na severovchod, na
poloostrov Yucatn do nov e.
Nebudeme iroce rozvdt podivnou rozpornost maysk kultury zamen vhradn na "nepraktick" zleitosti a
naprosto neschopn vyrovnat se s nejvednjmi otzkami. Mayov, otroci nejsloitjho trojitho kalende, jak
kdy svt poznal, se ve svch zznamech dky pomrn rozvinut matematice vraceli k datm, vzdlenm400 milin let
v minulosti (podle Thompsona, patrn nejlepho znalce maysk kultury vbec, jet o miliardy let dle ...), nebyli vak
schopni zvit ani balk bavlny. Po jejich sacbe (blch cestch), skvle dldnch a s mimodnmsilmstavnch
nap. i nap jezery, neprojel a do vylodn Franciska Monteja roku 1526 ani jedin vz, i kdy by se ti vedle sebe
zcela pohodln minuly; Mayov toti neznali kolo... (A neznali je opravdu? Je takov "vpadek" mon v civilizaci,
pemsujc zejm na vlcch dvacetitunov i vcetunov balvany? A pedevm: jsou znmy maysk keramick hraky
- na kolekch ...) Obvyklmvysvtlenmje, e sacbe byly pouvny k rychlmpesunmvojsk do vzdlench
neklidnch provinci. To je nzor lid, kte nemaj nejmen pedstavu o vojenstv. Armda by bez tlovho
zabezpeen, bez povoz-a Mayov nemli ani zvata, je by nesla nklad - po nkolika dnech v pralesch zahynula
hlady. K tk obsidinov zbroji a jet t vstroji nemohl bojovnk pobrat mnoho zsob ...
Mayov vytvoili patrn nejvy kulturu Jin Ameriky, i kdy je Inkov pedili ve tkan a barven ltek, Chiriquov ve
zpracovn kov a Aztkov ve vojensk organizaci. Byla plodemnejmn 3000 let vvoje, po nm ve "zlatmvku"
rozkvetla msta Palenque, Yaxchiln, Piedras Negras, Seibal, Tical, Naranjo, Copn, ovlivovan zhadnou kulturou La
Venty, i dal. Tuto starou i, lec v povod eky Usumacinty a Petnu, z nepochopitelnch dvod Mayov opustili
a pesthovali se s "mezistanic" v zemi Chen a do severnho Yucatnu, kde zaloili novou i. Kvelkmu pochodu
May dolo podle radiokarbonovho datovn v letech 800 a 925 n.l.
Navzdory mnn nkterch autor nebyl asi pesun ze star do nov e proveden rzem, tmmn panicky. Svd o
tompedevmskutenost, e obyvatel mst zakryli vtinu posvtnch pyramid nsypy hlny, co byla takka stejn
velk prce jako budovn pyramid.
Dvod mayskho exodu je pro mayology "problmemslo jedna" (M. Stingl). Hypotz je cel ada.
- Vzpoury proti nadvld hierarchie (ale v nov i se ujaly vldy tyt rody jako ve star a krom toho se sthovalo
vechno obyvatelstvo, nikoli jen vypuzen st);
- tok neptel (ale Mayov nemli v dalekmirokmokol rovnocennho soupee, msta nenesou znmky dobvn
a jen Palenque bylo pravdpodobn pozdji obsazeno Totonaky);
- ast zemtesen (ale pyramidy nenesou jejich stopy a lid, bydlc v rkosovch chatrch, si na vulkanismus zvyk a
neopout proto vlast - podobn jako to nein Japonci;
- zanesen vodnch ndr bahnem(ale takovou nepjemnost nelze ekat ve vech mstech souasn a Mayov by si s
n patrn poradili);
- epidemie (ale nebyly nalezeny dn spolen hroby ani jin znmky hromadnho onemocnn);
- vyerpn pdy (ale Mayov byli dobrmi, pstiteli kukuice, fazol a tykv a nen dvod, pro by po 3000 letech nhle
k vyerpn pdy dolo);
- klimatick zmna (ale t by nkolikasetkilometrovou pout neunikli).
Podobnch domnnek byla vyslovena cel ada. Roku 1973 oznmili archeologov manel Dennis a Olga
Pulesto-novi: Mayov odeli, aby nalezli lep podmnky pro svou zkladn rostlinu, toti druh fkovnku, maysky
nazvan "raman" a plodc a 1000 kp z hektaru za rok. Proto se vzdali i monosti pobenho rybolovu a sbru kebl a
kor, proto opustili sv msta.
Pro by je vak zasypvali?
Dniken vymyslel hypotzu dvtipnj: velesloit kalend povauje za zajitn May proti omylu v datu, kdy se
"bohov", tzn. nepozeman, vrt ke svmdtkm. Dniken si zejm z vrozen dobroty pedstavuje kad setkn
dvou vesmrnch civilizac, resp. jedn civilizace a druh protocivilizace, jako idylickou selanku, tc ob zastnn
strany. Tvrd, e i pyramidy byly vlastn fixac data nvratu "boh" - jejich jednotliv patra pirstala pesn v rytmu
pedemvypotanch let.
S tmnelze souhlasit. Maysk pyramidy byly pomrn sloit svou vnitn konstrukc, avak nenarstaly po etch.
Page 46
Jejich obloen kamennmi kvdry a deskami bylo provedeno teprve po dokonen jdra, a najednou. Zajmav je
mylenka na kalendn posedlost, kter si jsou velice dobe vdomi vichni amerikanist, zabvajc se podivnou
mayskou civilizac. Podle jedn domnnky byly i stavby pyramid nkolikansobn jitnou zrukou pesnho datovn
ehosi v dohledn budoucnosti, co se zjevn nestalo (zatmco maysk vpoty jdou, jak vme, miliny a snad miliardy
let do minulosti, nejodvnj "futurologick" datumje poloeno pouze 4000 let v budoucnosti - J. E. S. Thompson).
Nevrtili se snad "bohov" a znamenalo toto zklamn otes tak straliv, e vemocn knzi museli pijt s tvrzenmo
omylu v mst pistn "boh" a odvst tamvechen lid, jeho rozhoen bylo svzelemi cesty oslabeno a rozptleno,
take nedolo ke svren ani svtskch, ani kultovnch vldc? Byly snad pyramidy zakryty, aby se "bohov"
nezmlili? Nepovauji tuto domnnku za zavrenhodnou. Podobn si toti vedli v kesanskch klterech prvn
kroniki, kdy jimbyl kadoron, dky iniciativ Bedy Ctihodnho, pidlen lunrn kalend, nezbytn k vpotu
dleitch svtk, pedevmvelikonoc. Voln plocha pergamenu umonila strun zznamy, je provdli kroniki ve
spoluprci s tzv. komputisty, kalendnmi odbornky. Zpisy naprosto nebyly inny s jakmkoli "modernm"
djepisnmzmrem; jejich jedinmsmyslembylo vzjemnmsrovnnma pelivmdoplovnmzabezpeit sprvn
letopoet a dky nmu pesn uvtat milnium, rok 1000, kdy, jak se veobecn pedpokldalo, sestoup Kristus a
nastane Soudn den.
Mrazivou noc na Nov rok 1000 strvila kesansk Evropa pod irmnebem, v chiliastickmblouznn a na
modlitbch, pechzejcch v masovou hysterii, podncovanou potulnmi kazateli a mnichy. Kdy se oekvan efekty
nedostavily, nastal straliv ok, kter mlemznamenal konec kesanstv, a byl by jej tak znamenal, nebt pevn
crkevn organizace a jejho sept se svtskou moc. Letopisy o tto obrovsk blami nevyprvj. Djiny, jak znmo,
p vtzov.
Podobn otes mohl postihnout i Maye.
Dal monost je tk z ohroen oblasti a velkorys "smazn stop" skrytmpyramid, sice nesmrn pracnma
nronm, ale pece jen schdnjmne jejich srovnn se zem.
Vkadmppad zde tume stn ...

Kamenn posedlost
Nevme, mve skutenosti jsme, dokud nezpracujeme mylenmprbh innost.
JOHNDEWEY, 1930
Vpotebch shledvme uritou hierarchii, od zkladnch, spolench bez vjimky vemlidem(ba i zvatm), a po ty,
kter v uritch spoleenskch uskupench vyjdeny bt nemus. To, co takto obecn plat pro spolenost jako celek,
plat obdobn i pro jedince. Kad lovk m svou stupnici hodnot, ktermi piazuje jednotlivmpotebmjistou
vhu.
JI ULC, LOVKNAPOKRAJI SVCHSIL, 1971

Roku 1968 byla severn od bahamskho ostrova Andros pi leteckmsnmkovn nhodn objevena 2-3 metry pod
hladinou moe obrovsk ze, dlouh nejmn 500 metr, sestaven z pesn opracovanch kamennch kvdr o
prmrn hmotnosti asi 25 000 kg. Stavba, je nepochybn vznikala na soui, je tak dokonal a lcovn kvdr tak
pesn, e ji 10 000 let (jak prokzaly zkouky pomoc C 14 i dal pomocn datovn) odolv nejen vlnm, ale i
tajfunma uragnm, kter jsou zde doma. Kyklopsk stavba nejasnho vznamu je tedy piblin stejn star jako
pyramida Cuicuilco jihovchodn od Mexico City, pokryt lvou sopky Cerro Xitle, je naposledy promluvila ped 8-10
000 lety.
Nestalo se vlastn nic zvltnho - pibyl jen dal doklad k nespoetnmji existujcmo mimodn schopnosti naich
dvnch pedk opracovvat kmen a pesouvat jej na asto ohromujc vzdlenosti.
Vznik a el baalbeck terasy jsou neznm (jej pvod nem nic spolenho s komplexem"propaganch" mskch
chrm monumentlnch rozmr z 2. a 3. stolet n. l., pro n slouila jako zkladna), tmspe, e dol Bekk v poho
Antilibanonu st mohlo nasytit a uhasit ze potebnho potu pracovnk a cesty k nmu jsou dodnes nevaln. Do
zklad byly vloeny obrovsk kamenn kvdry o vze nkolika set tun, nejvt z nich, tzv Trihthon, o rozmrech
23,47 mx4,57 mx2,27 m, m hmotnost 820 tun Je tedy padestkrt hmotnj ne kvdry, pouit ke stavb egyptskch
pyramid, a nejpokroilej technika starovku, zpodoben na egyptskch relifech, by k manipulaci s nmvyadovala
soustedn a souasn nasazen asi dvaceti tisc dlnk, co si lze tko pedstavit. Kvdr byl toti nejen pesunut z
nedalekch lom, ale vyzdvien do ve sedmi metr Sovtsk fyzik Matvj Agrest napsal doslov: "Transport
takovho bloku a jeho vyzdvien do ve sedmi metr je problmneeiteln i pro dnen techniku" Nco na tomje -
roku 1964 byla do Muzea umn v mst Mexiku dopravena socha boha det Tlaloka z 50 kmvzdlenho
Coatlmchanu, vc "pouze" 170 tun Transport byl proveden s technickou pomoc USA, trval adu msc a vydal si
nklad 200 000 dolar Hlavn inenr stavby prohlsil, e to byl vkon na sam hranici monost
VBaalbeku vak je jet vt kmen, ne zcela vybaven z lomu Je ponkud sklonn, co patrn zavdalo pinu k
romantickminterpretacmbaalbeck terasy jako startovac rampy nepozeman (lidov se nazv "kmen
thotnch"), a jeho hmotnost je asi 900 tun. Nzorn: kolona pti-tunovch nkladnch automobil, jedoucch v
pedepsanch odstupech 50 metr a naloen stmi "kamene thotnch", by byla dlouh 90 km, elo by tedy bylo v
Plzni, zatmco by posledn vozy opoutly Prahu.
A dosud nejvt monolitn blok kamene, jen byl znmmzpsobempesunut, byl blok vdsk uly o hmotnosti
1250 tun pro podstavec jezdeck sochy Petra Velikho v Leningrad. Pesun byl proveden roku 1769 na bronzovch
Page 47
koulch. Existuj doklady nap. o pesunu Caligulova obelisku v m r. 1586 (hmotnost 325 tun) i o pesunu a
dmysln, i kdy nesmrn pracn stavb egyptskch obelisk s pouitmmrn sklonnch nsp, podepranch
oprnmi zdmi a pi potebn vce a nkolik kilometr dlouhch. Zhadou zstv manipulace s kvdry a 2000 tun
hmotnmi, pouitmi jako stropn peklady znm ern pagody v Indii v Konraku, kter je dnes v rozvalinch. (Za
svou proslulost vd erotickmchrmovmrelifm.) To ve umonil dostatek pracovnch sil, tanch zvat,
dokonalch lan, ppadn technickch zazen. Vpradvnch dobch megalitickch kultur, povaovanch za
vyvrcholen neolitu a za konen a nejspnj utkn lovka, usilujcho stetnout se s asema stavt pro vky, s
kamenem, vak tyto podmnky splnny nebyly. A pesto k transportmobrovskch kamennch blok dochzelo.
Megality jsou nalzny na mnoha mstech svta - na vech atlantskch bezch Evropy, ale i v Maroku, Alru, Srii,
Egypt, Indii, na Markzch - take dokonce nkte autoi soudili na "celosvtovou vmnu kultury" a rzemovem
peli k problmu Atlantidy, Lemurie nebo zem Mu.
Megality, a u v podob menhir (samotnch balvan), dolmen (umlch jesky) i kromlech (kamennch kruh s
peklady) slouily zejm kultu mrtvch, nkde pben navigaci plavc - nap. na bezch Finistre, kde zan kanl
La Manche, - bohoslubmpohanskch obtnch kult a astronomickmpozorovnm, umoujcmvcemn pesn
urit okamiky slunovrat, a tmi nejvtch slavnost roku.
Nkdy to byla prce tm neuviteln. Tak nap. proslul Stonehenge asi 130 kmod Londna bylo vybudovno
jednak z osmdesti estitunovch balvan modrho doleritu, dopravovanho jako vynikajc materil na vlen
sekerky z pahorku Prescelly Hills v Pembrokeshiru dv st kilometr vzdlenho (pozdji byl dolerit pouit na epy a
zdlaby), a dle z jedenaosmdesti padestitunovch balvan z tvrdho pskovce, vylmanch ve vzdlenosti asi 35
kmod Stonehenge v Malboroughu. Ticet balvan bylo vztyeno, ostatn otesny do pekladovch kamennch
kvdr.
Ponechme zatmstranou otzku, pro ta nmaha, a ptejme se, jak byl transport, jen je jednoznan prokzn jak
identifikac lom, tak nkolik set kilopond tkmi "stpky" po cest, proveden. Archeolog profesor Atkinson s
nkolika destkami svch student v potu tve zrekonstruoval o przdninch roku 1954 prostedky, kter ml
pravdpodobn k dispozici lid zvoncovch pohr, tvrc Stonehenge, transport jednoho estitunovho balvanu.
Trval nkolik msc, nepotaje as na ppravu vor, na nich byla st trasy absolvovna, ponechanou odbornkm.
Na padestitunov balvany si pochopiteln mlad nadenci netroufli.
Takovch pklad bychommohli jmenovat destky: kamenn bloky hradby Sacsayhuamanu (jet se k nimvrtme),
podivuhodn ze pod hladinou u Androsu, monolitn brna slunce v Twanaku, opracovan bloky kamene
odhadovan na desetitisce tun v rznch mstech And...
Nco zde nesouhlas. ijeme v pedstav, e lovk prvobytn pospoln kmenov spolenosti, kter megalitick
stavby budoval, il v pomrn malch spoleenstvech, omezench monost obivy lovem, sbrastvma
pastevectvm. Tak primitivn zpsob obivy vyadoval znan velk rajn pro kad rod i kmen. Kde se vzaly lidsk
sly, nutn k tak mohutnmdlm? Kde stovky silnch mu, schopnch pohnout kameny Stonehenge? Kooperace
mezi rody se nezd bt pravdpodobn, zejmna lo-li o tak zce omezen kmenov zjmy, jako zskn materilu na
sekerky, uren k exportu, z nho ml zisk jen okruh obyvatel Stonehenge (podle rozmr dobyt ohrady nevelk),
poheb pedka, pro ciz rody lhostejnho, nebo uren potku slavnosti, konan s vylouenmir veejnosti.
A byli-li tito siln, nejzdatnj muov rodu i kmene uvolnni k tesn, transportu a vztyovn megalit na mnoh a
mnoh msce, jak tuto skutenost slouit s pedstavou kadodenn pracn reprodukce vlastn pracovn sly zskanou
potravou? Otrok byl tehdy zbytenmluxusema bemenema zajatec byl nejekonomitji vyuit jako surovina k
pprav pokrmu.
A jestlie pece jen bylo nejsilnjmmumumonno zanechat lovu a ostatn prce svrhnout na bedra starc a en,
take ivotn rove kmene musela takka katastrofln klesnout, jak siln musel bt impuls, jak zvan dvod, kter k
tomu vedl?
Jist nelze odpovdat dnen racionln logikou - kultovn motivy mohly bt velmi siln a psobiv -, avak nen tato
vra ve vemocnost kultu jenomvchodiskemz nouze? Srovnvac etnografie nmto rozhodn zkoumnmivotnch
zvyklost "poslednch svdk pravku" nepotvrzuje. Skupinky obyvatel Zem, ijc na kulturn rovni doby kamenn
(pvodn obyvatel Austrlie, afrit Kovci, trpasli kmeny africkch Pygmej, Negrit aj.), jsou ovemneobyejn
vynalzav a dok se obivit a pet i v nejobtnjch podmnkch, do nich byly vysplejmi sousedy zatlaeny.
Nikdy vak nedlaj "zbytenosti". Jejich vrobn nstroje veho druhu pesn odpovdaj elu, k nmu jsou ureny,
jejich kultovn pedmty jsou prostink a nevyaduj nadmrn pracovn investice (australsk uringy, pygmejsk
fetie apod.). Tak stavby, pokud vbec v tchto spolenostech existuj (stromov obydl, spoleensk domy, tzv.
domy mu, igl, teepee), jsou prost a budovan velmi racionln. Nikde nenachzme obdobu Stonehenge, nikde
obdobu fantastickho Sacsayhuamanu, jeho hradby (v jejich obrannou funkci v bnmsmyslu slova nevm) jsou
zbudovny z kyklop-skho zdiva. Jednotliv balvany maj rozmr a 9 x4 x5 ma hmotnost mnoha destek tun. Jsou
naprosto pesn opracovny - nelze mezi n vsunout ani epel noe, ani iletku, piem styn plochy nejsou hladk,
ale vypuklinmodpovdaj vydutiny sousednho balvanu. Podobn pesn jsou opracovny i kvdry v Baalbeku,
zvltn "potrub" (kter se mnoha charakteristikami, nap. oste pravohlmi "koleny" a pedevmchybenm
spodnch st vodnmu potrub pli nepodob) v Twanaku a ada dalch megalitickch staveb.
Konzultoval jsemtuto podivnou skutenost jednak s mistry kamenky, jednak se zesnulmptelemprofesorem
sochask Akademie V. Voklkema dozvdl se, e pi dostaten zkuenosti dvnch emeslnk a dobrch
nstrojch je takov pesnost mon, je vak nevyhnuteln stle zkouet, jak styn plochy lcuj (co je u stotunovch
balvan, neustle zdvhanch a opt spoutnch, patrn dost obtn - nejsilnj pojzdn jeby maj nosnost sotva
nkolika destek tun ...), v kadmppad vak prci podstatn prodluuje. Voklek odhadl as, potebn na konen
Page 48
pesn opracovn jednoho bloku v hradb Sacsayhuamanu, z vojenskho hlediska naprosto zbyten, na nkolik
msc usilovn prce kolektivu velmi zrunch kamenk.
O schopnosti naich pedk opracovvat kmen rozlinmzpsobemnen sporu, a o dokonalosti, kter dosahovali,
rovn ne. Bohuel dosud nebylo provedeno dostaten mnostv pokus, rekonstruujcch kamenick a sochask
dla starch kultur pedpokldanmi nstroji: jsemsi jist, e by pinesly zajmav poznatky a odstranily mnoh povry a
zjednoduen vysvtlen. Vrcholnou ukzkou jemnho dla z kamene jsou nap. maysk basrelify z velmi tko
opracovatelnho nefritu, vznikajc podle J. E. S. Thompsona patrn devnmi pilkami a vrtakami, podsypvanmi
tvrdmkemennmpskem, pedevmvak tzv. maysk excentrick epele s vytpanmi (nebo jinak vypracovanmi)
profily boh, lid a zvat, zhotoven ve fantastickch a neuviteln sloitch tvarech z obsidinu nebo z pazourku,
tedy z materil kehkch a tpnch. Praktick poteb nikdy neslouily - jsou nalzny ve skrch pro obtiny.
Okamenn posedlosti naich dvnch pedk by bylo ovemmon popsat jet tisce strnek. Spokojme se s
jedinmposlednmpkladem.
Zven zjemo stedoamerick a jihoamerick kultury pivedl do prales adu archeolog, mj. i profesora Marcela
Hometa, jen roku 1940 objevil v severn Brazlii, v povod hornho toku Rio Branco gigantick, patrn mnohmi
generacemi ze skly vytesan kamenn vejce, 100 metr dlouh a 30 metr irok, nazvan mstnmi obyvateli piedra
pinta-da (malovan skla). Jeho stny jsou pokryty na ploe 600 m2 symbolickmi, zejm astronomickmi nebo
astrologickmi kresbami dosud neobjasnnho vznamu. Hometv objev povzbudil dal badatele. A zhy proltla
svtem(zamstnanmvak tehdy vtinou jinmi starostmi, a proto celkemnepovimnut) zprva archeoloky Doris
Z. Stoneov: ve stedoamerickmstt Kostarika jsou na nejpodivnjch a nejneoekvanjch mstech stovky a
snad tisce geometricky naprosto pesnch kamennch koul o prmrech od nkolika decimetr a po nkolik metr.
Nejt a dosud objeven koule v 16 tun a spolu s dalmi byla pevezena mstnmi podnikavci jako plastika,
zdobc veejn prostranstv v hlavnmmst San Jos.
Stoneov ve sv zprv napsala: "Koule z Kostariky mus bt pipsny k nerozlutnmmegalitickmhdankm
naeho svta..."
Takov upmnost se ovemneodpout. Objevily se hned dv teorie: jednu z nich zastvaj mstn obyvatel,
pesvden, e v koulch je ukryto zlato, take mnoho jich bylo rozbito. S druhou pili vdci a pouili madame
Stoneovou, e koule vznikly velice prostmzpsobem, toti na svazch sopek kutlenmse pevnho jdra, postupn
obalovanho plastickou lvou jako snhov koule snhem.
Je to pkn a dvtipn teorie. Opravdu nelze vylouit, e by v jednomz mnoha a mnoha tisc ppad mohla takto
vzniknout geometricky pesn koule se zcela pravidelnma jakoby hlazenmpovrchem. Pot je v tom, e takov jsou
kostarick koule bez vjimky vechny, a zd se, e byly zmenovnmupravovny tak dlouho, a bylo dosaeno
dokonal sfrinosti. Dal pot s teori "snhovch koul" je v umstn nalezi tchto podivnch objekt. Podle n
by se toti zjevn mly nachzet toliko na pat sopek a nikde jinde.
Nue, nen tomu tak.
Veten a rozhazovan Dniken dokzal tsn ped dopademneprosnho ramene daovho zkona stihnout i
Kostariku a prolzal pralesy a moly, piem si zejmna stoval na ohavn pavouci potvory, napnajc sv st
prv na stezkch. Pinesl pknou fotografickou i svdeckou dokumentaci, souhlasc s jinmi prameny.
Koule nele na pat sopek. Lze je nalzt na moskmpobe v Golfo Dulce, uspodan v dokonal pmce.
Jsou v bahnitch pralesch, daleko od hor a v rovinch.
Dv obrovsk koule jsou na ostrov Camaronal.
Cel ada jich byla nalezena na samch vrcholcch Cordillera Brunquera ...
Domorodci jimkaj "nebesk me", co Dnikena pochopiteln potilo, zrove vak poctiv dodv, e teorie o
takto vyjadovanmslunenmkultu nen pravdpodobn: vechny stedoamerick a jihoamerick kultury toti
uctvaly Slunce ve form zcho disku, nikoli koule.
Kostarick koule jsou zkrtka artefakty, vznikl opracovnmgranitovch blok tkch a 24 tuny (co odpovd
minimln velikosti vchozho kvdru pro estnctitunovou kouli). Jsou rozmstny do jakchsi zmrn zvolench
obrazc, piem samotn transport vlhkou, bahnitou a lennou krajinou, ppadn do svah (nikoli naopak), musel
pedstavovat mimodn technick problm. Domorodci neradi vod ke koulmturisty, akoli si jinak rdi pivydlaj
jakoukoli prac. Lomy, z nich by pochzel materil, nebyly nikde nalezeny, a ovemani "matesk" sopky, akoli
Kostarika je opravdu v psmu vulkanicky aktivnm. Zd se tedy, e jde o ukzky prazvltn megalitick kultury, emu
nasvduje i znan zapadnut nkterch koul do zem.
Pro tato obrovsk nmaha? A jakch prostedk bylo pouito?
Odpov zatmnenalzme. Rozkld se tu stn. Fantastickou, ale z hlediska veho, co si dovedeme o megalitickch
kulturch pedstavit, pece jen rozumnou otzkou je: nebylo vechno vlastn jinak? Vyadovala kamenn posedlost
opravdu takov spoleensky nutn mnostv prce, jak pedpokldme? Nechodily kolosy Velikononho ostrova
moai opravdu "samy", jak to o nich tvrd domorodci a jak psahaj i obyvatel Twanaku a Sacsayhuamanu o
obrovskch megalitech, piedras cansadas ...?
Tmmeme strunou pehldku indici, naznaujcch pravdpodobnou existenci stn v dvn minulosti lidstva,
skonit.
Badatel, neochotn pijmout pedkldan schmata dvnho vvoje lidskch spolenost v pravku, nejmn 300krt
delmne obdob historick (1,75 milin let oproti 5000 let), se v podstat dl na dv skupiny: prvn z nich uvauje o
monosti dvnch civilizac, pedchzejcch zmnnou nmznmou historickou dobu a zanechvajcch sv ddictv ve
form koruptel, trk znalost nebo nevysvtlitelnch vdomost. Nkte z nich jdou ve svmtvrzen tak daleko, e
povauj prvn vyspl civilizace za ddictv, za jakousi "novou vlnu" dvno zapomenutch kultur - a nejsou to vdy
Page 49
nekritit atlantoman, nadenci bjn zem Mu nebo Lemurie, ale vn badatel. Pedpoklademtakovho vvoje je
ovemoputn pedstavy o univerzlnma vekermlidstvu vlastnmzpsobu ivota, kultury a spoleensk
organizace, jen je dob ped 10 000 lety pipisovn.
Druh skupina uvauje o monosti ovlivnn na Zem a jejch obyvatel kontakty s mimozemskmi civilizacemi.
Pejdeme tedy k pokusu o rekonstrukci takov hypotetick civilizace, vychzejcmu jednak ze zjitnch indici, jednak
z poznn jet dnes ijcch reprezentant doby kamenn, kte si zachovali jist schopnosti, je postup civilizace uinil
jinde zbytenmi, nebo kter se v prbhu tiscilet ztratily.
Oztrt nen sporu - konstatoval ji u Karel Marxve svmvodu ke kritice politick ekonomie: "...vechna mytologie
pemh, ovld a utv prodn sly v obrazotvornosti a obrazotvornost; miz tedy se skutenmovldnutmtchto
prodnch sil."
Bume nepedpojat. Nevme, jak by takov pedpokldan civilizace mohla vypadat, jak by byly jej zvyky a obyeje.
Jisto je jedno: byla by nmvelmi, velmi ciz. Jako civilizace delfn.

Civilizace delfn

Lpe je bt ropuchou na skle, plazc se alou, slepmhademv jeskyni ne lovkembez otzek.
INDICKMUDRCVASITA
Je-li ped vmi fakt, kde jaksi steka hmoty, teba jen tak velk jako pendlkov hlavika, se uvd v pohyb njakm
zpsobem, naznaujcm, e zde je sla, nedc se silou te, peli jste Rubikon mezi ltkou a duchem, mezi tm, co je
podzeno ti, a tm, co je podzeno ivotu.
ELLIOTCOWES
Delfni, mmu srdci mil...

... Ulo jimzvl jednoduch test, kter by dokzala nejnepatrnj potrhl bl my, a oni ho dokonale zvrou - ale
neklasickmzpsobem. Mli jsme jeden takov test: ti rzn cesty vedly od Skvanovy klece smremke druh kleci,
kamjsme poloili vybran kousek shnilho rkos. Jedna z cest je snadno pstupn, ostatn jsou upraveny tak, e na
nj foukne proud chlru, jakmile se tudy pokus projt... Hned podruh se dal sprvnou cestou; a pak u to znovu
neopakoval a nevyzkouel cesty zamoen chlrem. Neudlal nic... jednodue si sedl.
FRANKM. ROBINSON, LABYRINT

Problematika modelovn monch inteligentnch ne-lidskch bytost, s nimi se snad v budoucnosti setkme v dlnm
vesmru, nebo s nimi se snad nae Zem setkala ve vzdlen i bli minulosti, je dvojnsobn ulehena.
Prvnmulehenmje obrazotvornost spisovatel vdeckofantastickch romn, kte vynaloili znan uma nmahu,
aby do svch zpletek uvedli bytosti zbrusu nov a zvltn, co pi obrovit produkci tohoto literrnho nru
znamen prakticky nevyerpateln thesaurus bytost od mrn pozmnnch lid pes tvory bizarnch tvar (obzvlt
jsou v oblib chapadla) a k biformienmJeana Hougrona, vystelujcmse jako silokivky ist energie od hvzdy k
hvzd, a snad jet dl, k existencmpodivnjma lovku cizejm.
Druh ulehen poskytla sama proda, kter vytvoila lovku, alespo podle mnn nkterch vdc, moskho
partnera, tvora biologicky dosti blzkho, aby tato blzkost umoovala komunikaci, a zrove dosti vzdlenho, aby
uspokojujcmzpsobemmodeloval "nepozemana" a umonil tak prozkoumat veker obte vzjemnho
dorozumvn - delfna.
Dnes vme, e mozek delfna skkavho (Tursiops truncatus) v prmrn 1700 gram (lidsk mozek asi 1450 gram),
mozek impanze 350 gram, co by neznamenalo mnoho, kdyby v nmnebyly rozloeny nervov buky alespo stejn
hust jako u lovka. Vme, e mozkov kra delfn je diferencovna stejn jako u lovka na est vrstev a e i ostatn
sti mozku jev znanou funkn podobnost s lidskmmozkem, co je pedpokladem(nikoli dkazem) odpovdajcch
asocianch oblast obou ivoinch druh. Vme, e mozkov kra delfn je dokonce bohatji a sloitji brzdna ne
kra mozku lidskho. Vme jet mnoho jinho, napklad e pvod lovka spad do stejnch geologickch epoch
jako pvod kytovc a e lovk a delfn (ani z toho chceme vyvozovat jakkoli zvry) vyvjeli a stabilizovali svou
anatomii a fyziologii takka paraleln.
Toto ve pochopiteln neznali vdci starovku - byli vak vybaveni nezbytnou dvkou zvdavosti a bystrm
pozorovacmtalentem, take nap. Aristoteles ve 4. stolet ped n. 1. nejen kytovce vbec a delfny zvlt ve svm
zkladnmzoologickmdle Ozkoumn ivoich znamenit popsal, ale i sprvn zaadil mezi "beznoh krevnatce,
rodc iv mlata", m o dvaadvacet stolet pedeel nejen obecn povdom, ale i biologick pozorovn,
setrvvajc jet v 18. stolet na tvrzen, diktovanmzdravmrozumem, toti e velryba je ryba. Aristoteles, jeho
biologick pozorovn sumc, jeovek, jelen aj. ocenilo teprve 19. stolet, podal rovn prvn zprvu o kontaktech
delfn s lidmi: "... Mezi zkazkami, kter se v Tarentu, Karii a jejich okol, jako i na jinch mstech vyprvj o moskch
rybch, je mnoho phod o delfnech, o jejich jemn a mrn povaze a o projevech jejich vniv pchylnosti k malm
chlapcm..." Dle Aristoteles popisuje delfna, jen pevel oblbenho kluka pes mosk zliv a zpt, bral z jeho
rukou potravu a mazlil se s nm.
Bsnk Publius Ovidius Naso, ijc kolempotku n. 1., popisuje ve svch Promnch zachrnn pvce Ariona
Page 50
delfnem. A stedovk Bestiaria nijak nepochybovala o schopnosti delfna jednat eln a clevdom. Avak teprve
kniha americkho neurologa a neurofyziologa dr. Johna C. Lillyho lovk a delfn se stala senzac, kter poramotila
nae pedstavy o ebku inteligence ivoich, kde na stbrnou medaili aspirovali jaksi samozejm lidoopi. Te se
jimz hlubin moe vynoil konkurent, a to konkurent tmvnj, e si jakmsi zhadnmzpsobem, ani se podob
karikatue lovka jako zvtka Disneyovch grotesek, dovede u nezaujatch a odborn vzdlanch pozorovatel
vynutit podivn a ve vztahu lovka ke zvatmneobvykl respekt. editel curysk zoologick zahrady Hediger
vyprv o svmprvnmsetkn s delfnem: "Flippy nimnepipomnal rybu; a kdy na lovka upral ze vzdlenosti
jednoho metru svj jiskrn pohled, jak nezapochybovat, je-li to opravdu zve? Toto stvoen bylo tak nepedvdan,,
tak zvltn, tak dokonale tajupln, e jste byli v pokuen vidt v nmnjakou zakletou bytost. Bohuel, mozek
zoologv nemohl zapudit ledovou jistotu, za tchto okolnost skoro bolestnou, e to, co tu m lovk ped sebou, je v
pojmech vdy pouh Tursiops truncatus..."
Zbv odpovdt na otzku, je-li osudov uren bt pouhmTursiopsemtruncatemdvodemk absolutn skromnosti
a truchlen nad bezvznamnost sv existence...
Pedevmje nezbytn - snad mi teni prominou puntikstv - uinit jasno v termnech, ktermi operujeme. Pojem
inteligence je definovn rzn, obvykle jako soubor schopnost, umoujcch jedinci rychle porozumt situaci a
zaujmout v danmokamiku nejvhodnj stanovisko. Jako synonymuminteligence tedy pomrn dobe vyhovuje
slovo bystrost, kterou sotva upeme zvatm, zejmna vym, pro n je pedpoklademzachovn ivota spn lov
i ochrnn sebe i potomstva ped nepteli.
Vnaemppad vak bude daleko spe kamenemsvru otzka intelektu, kter je zvatmuprn, toti schopnost
shromaovat, tdit a vhodn uvat informace, tedy logicky myslet, vymlet, a to vzhledemk cli, k zamlenmu
elu.
Proslul Lillyho kniha, vsledek estiletho neurofyziologickho bdn, zamenho na tuto ele, je je v poddu
Odontoceti nejpoetnj se svmi 47 druhy, vyla poprv roku 1951. Konstatovala nejen dnes u nepochybnou
skutenost, e kytovci (a mezi nimi obzvlt delfni) jsou z nejinteligentnjch ivoich, pedstihujcch i vyspl
formy primt, ale dokonce pipravovala tene na mon pekvapen, na srovnatelnost inteligence delfn s
inteligenc lidskou, na monost objevu existence jakchsi delfnch "civilizac", a snad i dokonce na komunikaci lid s
delfny na rovni abstraktnho mylen.
Po uplynut deseti let a po intenzvnmprzkumu kytovc vbec, i eledi Delphinidae zvlt ve volnmmoi, v
oceanrich v Bergenu, Harderwijku, Brightonu, Palos Verdesu, St. Augustinu, Islamorad a v dalch sedmi moskch
akvrich v USA, v Austrlii, na Havaji, na NovmZland, v Japonsku i jinde, nehled na speciln vybaven
laboratoe, pon vak pvodn optimismus dostvat povliv trhliny. Vtina vdc tyto nadje vyvrac: "... dn
z dosud provedench experiment vak nenasvduje tomu, e by inteligence nkterho z kytovc pekroila mez
ohraniujc takovou oblast psychick innosti, ji by bylo mono srovnat s lidskmintelektem," k dr. Vratislav
Mazk.
Domnvmse, e nedorozumn tkv prv v onomsrovnn s lidskmintelektem.
Vdci pipoutj, e se delfni ochotn a trpliv podrobuj i nronmpokusm, daj se skvle a za krtk as vycviit
(kad nvtvnk oceanria s delfny to potvrd), v chovn maj adu prvk, svdcch pro vyspl sociln zpsob
ivota, vi lovku jsou naprosto a bezvhradn neagresivn a dorozumvaj se sloitmsystmemakustickch
signl ... To ve nejen nelze popt, ale je to prokzno a zjitno, prv tak jako je povaovn mozek alespo
nkterch druh delfn za neurofyziologicky "zmapovan" co do lokalizace center, oblast, drah i "tichch ms tm
stejn dobe jako mozek lovka. Krom toho jsou delfni vvojov star lovka, jeho inteligence i intelekt se v
relativn krtk dob pl milinu let vyvinuly takka explozivn. Zubat prakytovec z rodu Protozeuglodon, ijc ve
stednmocenu, ml obsah mozkoviny o 200 ccmvt ne Australopithecus (600 ccm), jen ml ovemjet 50
milin (!) let dmat v ln budoucnosti, ne se pustil jakousi zbran, povyujc ho nad lidoopy, do rozbjen lebek
pavin. Dnench rozmr a patrn i struktury doshl lidsk mozek teprve ped 50 000 lety cromagnonci - v tto
podob byli delfni ji dlouh miliny let stabilizovanou podeled.
A pece ...
Hlavnmargumentemproti piznn intelektu je zjitn schopnost pedvn informac delfny, jejich vzjemn
komunikace, omezen, jak zjistil Busnel a mnoho dalch, na 30-40 zvukovch signl, tedy piblin na stejn mnostv
jako u jinch savc, o jejich duchaplnosti si nedlme pli velk iluze. Nejen lidoopi (40 signl - inkin, u gorily jen
22 - Schaller), ale dokonce nap. i liky (36 signl - Tembrock) disponuj piblin stejnm"slovnkem", zatmco
slovnk dvouletho dtte obsahuje asi 300 slov pesn urenho vznamu. Tak mal poet signl ovemst
dovoluje soudit na existenci druh signln soustavy; o jejich dn "inventarizaci" vak nen pochyby - sloitm,
pracnma dmyslnmpokusmse vnovala cel ada pednch neurofyziolog a zoopsycholog ve spojen s
odbornky-zvukai.
Cel zleitost ovemnen zcela jednoduch. Pedevmje teba mt na pamti, e kytovci podeledi Delphinidae maj
znan irok hlasov rozsah, od 300 Hz do maxima 240 kHz, vymykajc se ji monostemlidskho sluchu, piem
vdci povauj za ryze komunikativn hvzdav signly pouze zvuky nejni frekvence, takka (pro lovka)
subsonick. Zvltn tkn, kuen, kvkn atd. v psmu slyitelnosti pipisuj emocm, a konen ultrazvukov
"cvakn" potebmecholokace, sonaru nebo "zvukovmu radaru", pedstavujcmu nejdleitj prostedek orientace
ozubench kytovc (Odontoceti) vbec. Frekvence tchto signl dosahuje u nkterch druh delfn (Stno
bradanensis) tm fantastick hodnoty 240 kHz - horn mez slyitelnosti se pro lovka pohybuje kolem20 kHz.
Jakkoli "cvaknut" jsou velmi krtk, 0,002 a 0,0001 sec, pece analza a zejmna grafick zznamtchto signl
dokzaly jejich sloitost; skldaj se z nkolika dlch zvuk, z nich kad m pomrn sloitou akustickou strukturu a
Page 51
vlastn rytmus. Bylo zjitno, e schopnost delfn vnmat zvukov signly je mimodn, a to jak co do krtkosti
asovch interval (delfn "radar" rozliuje ji od vzdlenosti asi 100 cmpedmty men jednoho centimetru, tzn. e
od vysln impulsu ke skoku po koisti uplyne necel 1/100 vteiny), tak co do jemnosti sluchu (zachycovn sonarov
ozvny ze vzdlenosti a 3000 metr), za ni vd delfni zvltnmu zpsobu veden zvuku tukovmtlesemdoln
elisti ke sluchov oblasti.
Po tomto strunmvkladu je zejm, e delfni mohou daleko jemnji rozliovat vlastn zvukov signly ne vdci.
Ovempedstavme si, e nsk mudrc, vystupujc v tolika romnech, by prohlsil vechny cizince za zbaven druh
signln soustavy a intelektemstojc hluboko pod likami pouze proto, e soud podle jejich grafickch zznam
mluvenho slova, rozliuj jen 26 signl (prmrn poet psmen v abecedch), zatmco stedn vzdlan an
ovld alespo deset tisc navzjemse licch ideogram. Zkrtka: diferencovateln zvuk nemus bt jet slovemv
lidskmi delfnmsmyslu. Kdybychompostupovali zsadn tmto zpsobem, nevysvtlili bychomani e bytost nm
nekonen blich ne delfni, toti hvzdav "jazyk" praobyvatel Kanrskch ostrov, Guan ...
Zkladnmproblmem, kter zbv vyeit, ne definitivn opustme pedstavu delfn inteligence a snad intelektu, je
dnes nesporn zjitn dorozumvn kytovc (do tto skupiny pat 80 - 100 ivoinch druh, eleDelphinidae z
poddu Odontoceti je ovemse svmi 47 druhy nejsilnj) do vzdlenosti nkolika destek kilometr. Krom pskn,
chrochtn, tkn atd. a lokanho cvakn tedy existuje jet jaksi dal komunikan kanl, o jeho podstat a
provoznmdu nemme zatmani pont, tmmn o diferencovanosti signl, je mohou bt tmto zpsobem
peneny. Striktn zvry by byly tedy i z tohoto dvodu pinejmenmpedasn.
O pomrn dokonal akustick komunikaci mezi jednotlivmi delfny na kmitotech, pipisovanch dosud vhradn
echolokaci, jsou pesvdeni nap. profesor W. Battow a J. Bastian, spolupracujc s Uni pro vzkumdelfn pi
ministerstvu vlenho nmonictva USA. Tito zoologov souasn dospli k nzoru, e i poet signl je podstatn
vy, ne tvrd odbornci, komentuj nzory Johna C. Lillyho s povenmsmvem, akoli dosud nen technicky
mon podrobit vyslan impulsy akustick spektrln analze a prozkoumat pomrnou amplitudu smanticky
vznamnch, tedy komunikativnch signl. Velmi zajmavou se zd bt i schopnost delfn - kte nemaj hlasivky, a
nemohou proto napodobit lidskou e - sprvn reprodukovat a asociovat signly, v n je lidsk e zmnna
soustavou filtr a modultor tak, aby vsledkembyl hvzdav zznamv rozsahu frekvence 6-12 kHz, odpovdajc
tedy jak hlasovmu, tak sluchovmu rejstku delfn.
Dal argument proti uznn delfna za tvora, vymykajcho se svmi psychickmi schopnostmi naprost vtin
ostatnho tvorstva, je shrnut v cittu (dr. V. Mazk): "... Stle vak chyb jakkoli pozitivn doklad toho, e u delfn
existuje zmrn a uvdoml jednn. Jedin zmrn a uvdoml jednn a systmtakovch komunikanch signl,
je by byly abstrakc a umoovaly sdlovn pojm, mohou bt povaovny za doklady existence skutenho
mylen, jeho fyziologickou podstatou je komplexn analyticko-syntetick innost, innost mozku, uskuteovan
spoluprac prvn a druh signln soustavy."
O systmu signl jsme se ji zmnili - pejdme tedy k prvmu poadavku zmrnho a uvdomlho jednn.
Jeho opak pedpokld jednn neuvdoml, zen reflexnmi mechanismy a zkladnmi pudy i pocity, tedy pedevm
hladema bolest. Nen realizovna dn akce, je by byla v pkrmrozporu s tmito reakcemi ivot udrujcmi a
reprodukujcmi.
Je tomu u delfn opravdu tak?
Podle zprvy vysoce venho londnskho odbornho tdenku Animals ztroskotal roku 1964 poble japonskho
poloostrova Awa-Kazusa rybsk lun a tyi mui posdky se snaili zachrnit plovnm. Po esti hodinch marn
nmahy poali tonout. Kde se vzali, tu se vzali, objevili se dva delfni, kte vyerpan trosenky podpluli, po dvou
nabrali na hbet a odpluli s rybi, keovit zatnajcmi prsty do ke zvat, k pobe vzdlenmu 67 km, kde je na
mlin "vysadili".
Podobn phoda se odehrla nedaleko Awa-Kazusy v roce 1961, kdy delfni zachrnili tlennou posdku
ztroskotanho motorovho lunu.
Socha Ogo postavil na pobe poloostrova Awa-Kazusa delfnm-zachrncmpomnk...
Nejpozoruhodnj na cel vci je, e pokoka delfn (j ostatn delfni vd za svoji dokonalou hydrodynamiku,
zabraujc vzniku vr a nepatrnmi pohyby stle znovuvytvej optimln povrch tla vzhledemke snen odporu,
kladenho vodou) je velmi citliv a choulostiv, kadmdotekemje zraovna a pi postien vtho okrsku hyne
delfn traumatickmokem. Nejobtnj etapou manipulace s delfny, odchytanmi pro oceanria nebo pro laboratoe,
je jejich transport mimo vodn prosted, by i co nejetrnj a nejkrat. Pokozenmpokoky hynou exemple i pi
nejvt pi.
Delfni, kte zachrnili japonsk rybe, a smme-li vit starmbjm, i pvce Ariona, jednali v pkrmrozporu s
nepodmnnmreflexem, velcmzbavit se co nejrychleji a nejinnji styku s pedmtem, zpsobujcmbolest; tento
reflexje vlastn vemivoichms nepokozenmsenzitivnmnervstvem. Zoufale zaat prsty pasar, rozrvajc
jemnou a bohat nervy zsobenou pokoku, musely psobit delfnmstran bolesti, jich se ovemmohli jedinm
pohybem, jedinmponoenmnebo skokemrzemzbavit. Sedmdest kilometr cesty ke behu bylo pro n nepochybn
sedmdesti kilometry utrpen, hrozcho okem, a naprosto odporujcho veminstinktm. Opravdu nevidmjin
vysvtlen ne doasn potlaen tchto reflex pro ivot nezbytnch "zmrnma inteligentnmjednnm", kter je tak
rozhodn poprno.
Nechci pedbhat vzkumkvalifikovanch odbornk, je vak zcela v rmci monost, e po odhozen zkreslujcch
antropomorfnch brl uznme delfny za tvory sice s lovkemnesrovnateln, avak schopn inteligentnho,
socilnho ivota v dimenzch, je nmnutn zstanou z nejvt sti nepstupn a nepochopiteln prost proto, e
lid jsou lid a delfni delfni.
Page 52
Clevdom, eln jednn, smujc v danmokamiku (co zvlt zdrazuji) proti zkladnminstinktma blokujc
jakmsi zpsobemivotn dleit zchovn reflexy, se zd bt dostatenmdkazemehosi, co bychomasi mli
nazvat inteligenc, nebo snad lpe eeno intelektem.
Rozhodn bych nap. nepedadil ped delfny jednu z galpskch pnkav (Camerhynchus pallidus), ivc se
hmyzemve trbinch kry. Vzhledemk tomu, e postrd harpunovit nebo lepkav jazyk, jm jsou obvykle
vybaveni datlov, vydloubv objeven hmyz ostnemkaktusu, jich m dokonce nkdy ped lovempipravenou men
zsobu, jaksi "loveck nad".
Rovn clevdom jednn samo o sob a v souladu se zkladnmi instinkty nen rozhodujc - i ve sloitch ppadech
je mon vysvtlit je kauzln a vvojov - take bych nad delfny nepovyoval ani naeho mravence Lasius
emarginatus (abychomnecitovali jen ivoichy vzdlen a exotick), kter sbr obilky trav a semena, nech je ve tm a
vlhku mravenit naklit, ukousnutmklku peru kleni a obilky na prudkmslunci usu, m zmn nestraviteln
krobo-vit ltky v maltzu zcela obdobn jako pivovarnci pi sladovn jemene. Nevm, e by toto tajemstv bylo
mravencmzjeveno VelkmMravencem, nevmani, e by mravenci intelektempevyovali lovka, pipoutmvak,
e by mi manifestan neantropomorfn vysvtlen tohoto ponn mravenc njakmkauzlnmvvojovmprocesem
dalo asi dost prce.
A bude tento pedpoklad potvrzen (bude-li kdy), dozvme se to nejpravdpodobnji formulac, podobnou hodnocen
mlok druhu Andrias Scheuchzeri vdeckou komis v apkov Vlce s Mloky:
1. Andrias Scheuchzeri, mlok chovan v londnsk zoo, dovede mluvit, by i ponkud skehotav; disponuje asi
tymi sty slovy; k jen to, co slyel nebo etl. O samostatnmmylen u nho nelze ovemmluvit. Jeho jazyk je dosti
pohybliv; hlasivky jsme za danch okolnost nemohli ble zkoumat
2. T mlok dovede st, ale jenomveernky novin. Zajm se o tyt vci jako prmrn Anglian a reaguje na n
podobnmzpsobem, to jest ve smru ustlench, obecnch nzor. Jeho duevn ivot - pokud lze o njakmmluvit -
pozstv prv z pedstav a mnn toho asu bnch.
3. Jeho inteligenci nen naprosto teba peceovat, nebo v dnmohledu nepekrauje inteligenci prmrnho
lovka naich dn.
Je to krut humor, jet krutj v politickmkontextu knihy, psan pod hrozbou II. svtov vlky a faismu. Ale co
skuten neexistuj-li takov vdeck protokoly, neexistuj snad rasistit antropologov nebo nacionalistit
archeologov, schopn zamovat prostotu s primitivismema originalitu s chorobou?
Mon, e jsou tyto zvry nepodloen. Snad opravdu jsou delfni jen roztomil zvata, kter z ir tuposti hraj v
moskch akvrich kokovou, neuvitelnou rychlost se nau vemcirkusckmkouskma tu a tamzachrn dky
vrozenminstinktm, nap. nadnecmu, njakho toho rybe, akoli se stupnminteligence nevyrovnvaj ani
likm. Je vak mon, e jsme pece jen narazili na jakousi ciz civilizaci pmo na Zemi, na sv vlastn domovsk
planet. Civilizaci zcela odlinou a nesrovnatelnou s na lidskou civilizac 20. stolet, akoli se vyvjela na stejnch
biochemickch zkladech, ba dokonce je tvoena savci, tvory v ebku ivoich lovku rozhodn blimi ne
velijak potvory, osdlujc v nesetnch fantastickch romnech ciz planety. S vesmrnmi potvorami je obvykle
dky autorov dovednosti mon navzat kontakt - s pozemskmi delfny se to dosud nepodailo.
A trochu trpk a nepjemn pocit zstv: nezklamali jsme tv v tv monosti generln zkouky styku lidstva s
ne-lidskmi partnery? Nen spotn zvuk, je dovedeme lidskmuchemrozliit, a zazen basketbalovch kok v
oceanrich trochu mlo? A co ci vojkm, kte se nezatuj vahami o vce delfnho IQ, ale jednaj? Tam, kde jet
ped deseti lety doprovzela kadou lo hejna delfn, je dnes pusto a przdno. Vtky rybolovu delfn - ano delfn
je bn v Japonsku, na Nov Guineji, na alamounovch ostrovech, v Turecku a Latinsk Americe zabjen na maso,
dalch 250 000 delfn ron se utop v stch na tuky - ustavin klesaj.
Zatmnezbv ne omluvit se slovy bsnka 2. stolet Aeliana, z jeho knihy Perizoon: "Delfni, mmu srdci mil, bute
shovvav k lidsk hrubosti..."

Ped mnoha tisci lety
Za onoho dne, onoho dvnho dne, za on noci, on vzdlen noci, onoho roku, onoho dvnho roku, kdy ve
potebn s ndherou vzelo
SUMERSKEPICKBSE

Uvedli jsme v pedmluv, e rozptylovn stn nad dvnou minulost lidstva je takka neeitelnmkolem. Jednou z
nejobtnjch st tohoto kolu je rekonstrukce hledan hypotetick civilizace.
Nelze pout metody, podle n roku 1876 entomolog Paul Mayer sestavil hypoteticky nejprimitivnjho pedka veho
hmyzu, Protentomona, toti sestupu k nejprimitivnjmtypma k embryonln zakldanmtvarm. Nevme, zda
Protentomon kdy il, prv tak jako nevme, zda nae hledn ztracen "civilizace delfn" nen pedemodsouzeno k
fiasku, ale il-li, pravdpodobn se opravdu podobal mlo elegantnmu ervovitmu stvoen Paula Mayera. Veker
biologick zkuenost to potvrzuje a zrove umouje i tak dalekoshl extrapolace se slunou dvkou
pravdpodobnosti. Ne tak zkuenost historick a etnologick. Dvn populace nemusely bt (a obvykle nebyly)
primitivnmi v konvennmsmyslu tohoto slova, stejn jako nejsou "primitivn" pslunci souasnch prodnch
nrod. Jsou jen jin ne my. Jejich mentalita, jejich zpsob mylen jsou daleko spe esoterick (jak sprvn
poznamenv francouzsk archeolog Francis Mazire) ne primitivn. Zamujce rove technick civilizace a stupe
Page 53
naden, s jakou je pijmna, s obecnou rovn a s pomremk ivotu, dopoutme se zjednoduen stejn jako
fotbalov fanouek, kter kadho, kdo nitern neprov skutenost, e dvaadvacet mu kope do me, a nezn tyto
hrdiny jmnem, povauje za debila neschopnho jakhokoli spoleenskho styku.
Tyto pedsudky je teba pemoci dve, neli se pustme do obecnch vah o mon struktue a charakteru spolenosti
hledan civilizace, abychomse vyhnuli omylm. Nevyhnuli se jimmnoz badatel (a pedevmmnoz neodbornci,
ohromen faktografickmmaterilem, badateli shromdnm), stojc bezradn nad neuvitelnmi znalostmi prodnch
nrod, vetn nejzaostalejch. Pygmejt negritov Pinatubo pesn klasifikuj 15 druh netopr a 20 druh
mravenc, botanick slovnky nejzaostalejch kmen maj obvykle kolem2000, ale i vce pesn odliench vraz,
spojench s botanickmi druhy i jejich varietami, a to dokonce jemnji ne nae botanika - pklademjsou nap.
Hanunov z filipnskho ostrova Mindoro, rozliujc (Conklin): "... svj lokln botanick svt v nejni rovin
kontrastnho lenn na vce ne 1800 taxa, je se podle lidovho vdn vzjemn vyluuj, kdeto botanikov rozdluj
tou flru - podle druh - na necelch 1300 taxa, definovanch z hlediska vdeckho ..."
Podobn znalosti nalezneme v rozeznvn vech kategori zvat i rostlin, o nich, pedevmo rostlinch livch, se
jet zmnme.
Je pochopiteln, e tato znalost byla pipisovna "intimnmu styku divocha s prodou", "tlaku poteb" a vysvtlovna
dalmi frzemi, sjednotitelnmi zhruba pod spolenho jmenovatele nezbytnho zkoumn a vyuvn prody
lovkem, kter si po desetitiscch let vytvoil vzhledemke kadodennmpotebmi rozshl taxonomick systmy.
Tlak nezbytnosti ovemnepoprme, ani vznampraxe. Vnkterch ppadech pmo bije do o. La Barre upozoruje
na skvlou taxonomii brambor, vypracovanou Aymary, patrn potomky legendrnch Coll, kte vybudovali
Twanaku, jejich viva ve vce nad 4000 mn. m. je podmnna vysokou a roavinutou botanicko-agronomickou
kulturou. Vskutku - Aymarov znali techniku dehydratace brambor, kterou pevzala za II. svtov vlky americk
armda. Aymarsk bramborsk slovnk, pedstavujc jen trosky starch vdomost, dodnes rozliuje vce ne 250
odrd, a to naprosto pesn a bezpen. Lze tedy souhlasit s autory, litujcmi, e sta cestovatel nespolhali na
domorod taxonomie, ale za kadou cenu vytveli vlastn nzvy, take tot jmno obdrelo asto nkolik druh, rod i
podskupin a ovemnaopak tent druh byl pojmenovn deseti i vce rznmi nzvy.
Tato jasn souvislost taxonomick teorie a praxe v cel i je vak ojedinlou vjimkou. Ji dosti dvno bylo zjitno,
e naprost vtina pesn pojmenovanch exempl nem pro mstn obyvatele nejen dn bezprostedn praktick
vznam, jako jdlo, zdroj lk i jed apod., ale je i kultovn zcela lhostejn. Rozliovn jednotlivch druh mravenc a
netopr, pojmenovn mnoha destek hvzd, jemn rozliovn odrd strom a ke, jejich devo ani plody nejsou
zuitkovny, je pro Indina kmene Hopi, Kovka i negrita prakticky stejn bezcenn jako pro evropskho bankovnho
ednka. S tmrozdlem, e tento bankovn ednk (pes hlasit zdrazovn opaku) mv dosti asu sednout si na
bobek nad mravenit nebo zrat ke hvzdma ukojit svou zvdavost, zatmco prodn nrody svdly a nkde dosud
svdj kadou hodinu a kadou minutu zvod s hladema mnoho asu jimnezbv.
Musme rovn opustit velice pohodln systmdomnnek o nhodnmpvodu nejvznamnjch objev a vynlez
lidsk prehistorie. Nhoda tohoto druhu je (ani zdrazujeme nevelk poet tehdej lidsk populace, nedovolujc
statistick operace s velkmi sly) tm stejn nepravdpodobn jako nhodn vznik benznov pumpy. Po dlouh
ad let, kdy byla vdci i kolnmi uebnicemi pejmna tvrzen, posvcen neustlmopakovnm, provedlo nkolik
vetek pokusy. Vsledek byl katastrofln. Bylo zjitno, e kdy se do ohnit dostane nkolik kus mdn nebo
jakkoli jin rudy, nestane se vbec nic, a u vbec nen vytaven kov. Nejjednodu zpsob, jak zskat roztavenou
m, je taven jemn zprkovanho malachitu v dobe uzaven hlinn ndob. Zskn eleza je jet daleko
obtnj a sloitj. Stejn absurdn je domnnka o nhodnosti bleskurychl aklimatizace kulturnch rostlin ve zcela
novch podmnkch, o "nhodnosti" domestikace zvat, o potcch keramiky (doporuuji vlastn experiment, jak
sloit je nalezen vhodnho jlu, prostedku k jeho odtunn, nejvhodnjho paliva, teploty a doby vypalovn,
stupn oxidace, atd. atd., aby vznikla teba nejhrub ndoba, podncujc k dal innosti), dokonce i o nhodnosti
vzniku jemnch neolitickch technik tak dokonalho zpracovn kamene, e se dnes vymyk naimmonostem, a to
nejen v megalitickch stavbch, ale i nap. napodobenmmayskch ritulnch pazourkovch epel.
A tady dospjeme k emusi, co Claude Lvi-Strauss nazv neolitickmparadoxem, spovajcmve skutenosti, e se
lovk tehdy dokonale utvrdil v ovldn hlavnch zrunost a civilizanch dovednost, aby se jeho tvr a
objevitelsk eln, jak se alespo zd, na nkolik dalch tiscilet zastavil a oil vihnutmjakhosi kouzelnho proutku
teprve modern vdou. Lvi-Strauss (a s nmmnoz dal etnologov) sprvn vid vysvtlen tohoto zvltnho faktu
ve dvou zcela rozlinch zpsobech vdeckho mylen, nerozliench snad rozdlnmstupnmvvoje lidskho
mozku, ale "... dvma rznmi strategickmi rovinami, v nich vdeck poznn me na produ zatoit...", cestou
magie, bli prvotn smyslov intuici, a cestou vdy, tto smyslov intuici vzdlenj.
tene prosm, aby pijal vrazy "magie", "magick" nikoli ve smyslu podezelho arodjnictv, rovn vak nikoli
jako tpav a nedokonal obraz vdy. Vpodrobnostech odkazuji na modern etnologii, zabvajc se touto
problematikou obshleji a zasvcenji; pro nae vahy posta zjitn, e i magie je systmem, odvozenmz reality,
jakousi metaforou vdy, orientujc se obvykle na jin typ jev ne vda a - pochopiteln - ve svch praktickch
vsledcch mn spnou. Je vak rovn systematick, a to obas s hrznou dslednost, jej vhodou je
skutenost, e i "nevdeck" tdn a katalogizace prodnch jev jsou vhodnj ne dn a pedstavuj pokrok
oproti chaosu nebo pasivnmu vnmn zevnho prosted. Magie - stejn jako vda - nejen pipout, ale pmo
pedpokld aktivn pozorovn a experimenty, provujc hypotzy a schopn vyut pozorovn a uvaovn k
objevmna rovni smyslovho poznn.
Tato magick "vda konkrtnho" je prvotn, o desetitisce let star neli vdy exaktn a prodn, dosahujc ovem
jinch a mn omezench vsledk. Existuje dosud paraleln s modern vdou u cel ady prodnch nrod,
Page 54
ovldanch vemocnmi totemy a licch se od nrod rozvinutch pedevmusilovnou a nesmrn obratnou
snahou o anulovn jakhokoli vlivu historickho dn a vvoje spoleensk situace na jejich rovnovhu a kontinuitu.
Je proto urit nadje, e tito "posledn svdkov pravku" penesli v pomrn ist a stabilizovan form jist rysy
prvotnch spolenost, mezi nimi by mla bt i nae "civilizace delfn"...
Etnologie vyeila v poslednch desetiletch na zklad obrovskho srovnvacho materilu toto schma a vtina jeho
zastnc pedpokld, e se i magick paralela vdy vyvjela zvolna, postupn a pracn. Nue, domnvmse, e tomu
tak nebylo, e k zdravmu rozumu odporujcmu tvrzenmo nenhodnosti a leckdy bezprostedn nepraktinosti
neolitickch znalost (jich jsou znalosti prodnch nrod odrazemnebo pmmpenosem) musme pidat jet stejn
podivn tvrzen o pomrn nhlosti, ba explozvnosti jejich vzniku.
I kdy jde vvoj lovka od prvoka tak podivuhodn pmou a ekonomickou cestou, e jsme v pokuen souhlasit s
Koestlerovmaforismem, tkajcmse pedevmbiologickho vbru a pizpsoben: "Tah budoucna je stejn reln
a nkdy i vznamnj ne tlak minulosti", i kdy zn naemu materialistickmu sluchu znan nezvykle, ne si
uvdomme, e tmto "tahembudoucnosti" me bt prost optimalizace funkc ke stle vyma vymformm
pohybu hmoty. Pes tuto podivuhodnou pmost, ba dokonce jistou zkratkovitost vvoje, jen z nepochopitelnch
dvod poskytl ptiprst konetiny ji krytolebci, s funnmvystupujcmu jako konkvistador na sou, aby je zachoval
jen pro velmi mlo "proteknch" ivoich, jejich vvoj neml bt brdn zbytenmi oklikami. Pes tuto pmost
nelze vysvtlit vvojovou explozi rozumovch schopnost lovka, Homo sapiens sapiens (tedy cromagnonce, od
nho vede pm cesta k nm), jinak ne velmi vznamnou a revolun genetickou promnou vtve, je se kolem
potku posledn doby ledov odtpila ze spolenho kmene, pokraujcho pak vtv neandertlc odsouzenou k
zniku. Kostry tohoto typu Homo sapiens sapiens jsou zpotku neobyejn vzcn - avak brzy, na sklonku posledn
ledov doby, se ve zhorench klimatickch podmnkch pmo explozivn rozmnouj, zatmco vldce starho
paleolitu, neandertlec, navdy miz. Podle nkterch nlez, zejmna na zem Jugoslvie, se zd, e odlien
cromagnonc a neandertlc bylo tak npadn, e neandertlci byli pleitostn loveni jako zv technicky
pokroilejmi cromagnonci; to znamen, e se zde ztrc instinkt druhov sounleitosti, bn a dleit mechanismus
zachovn druhu u vtiny ivoich.
Podotkm, e tuto ztrtu pocitu druhov sounleitosti mezi cromagnonci a neandertlci povauji za pravdpodobnou
i pes nlezy v jeskynch Karmelu (Izrael), naznaujc, e mezi cromagnonci a neandertlci dochzelo ke stykma k
plozen spolenho potomstva. Pro zajmavost dodejme, e nkte antropologov povauj Basky a severoafrick
Berbery za pm potomky cromagnonskho lovka, zatmco znan st ostatn populace pr vznikla smenm
genetickho fondu cromagnonc s neandertlci.
Vyuvmtto pleitosti, abych se co nejstrunji a velmi zjednoduen zmnil o pravdpodobn podstat biologick
zmny, vedouc poslze (krom faktoru prce) k hominizaci a humanizaci zvete, je se stalo lovkem.
Soudob genetika pedkld dvryhodn argumenty tvrzen, e hybnmi pkami variability ivoich i rostlin a tm
jejich druhovho vvoje jsou:
1. mutace,
2. rekombinace gen,
3. organizace chromozm,
4. pirozen vbr,
5. reproduktivn izolace.
Mutace nehraje v tto sestav hlavn, dc, ba ani podstatnou lohu - mimo jin proto, e se piblin pouh tiscina
mutac uke v dsledcch progresivn a vhodnou, a to pouze ve spoluprci a za spoluasti ostatnch jmenovanch
faktor. Daleko vt vliv na ddin zmny maj, jak se zd, zevn vlivy, umoujc uplatnn optimlnmkombinacm
tzv. genovho fondu a genetick rekombinace.
Vyjmenovan faktory evoluce, o jejich upesnn se zaslouili pedevmanglit vdci J. B. S. Haldane a R. A. Fisher,
Amerian S. Wright a sovtsk genetik S. S. etverikov, meme opsat termny z oblasti automobilismu, jen je ir
veejnosti patrn bli ne modern genetika: podob-li se vvoj druhu jzd automobilem, pak mutace pedstavuj
benzn, pohonnou hmotu, jedinou monost, jak zmnit genetick zklad. Smbenzn vak dopravu nezajist. Pohn
motor, a tmto motoremevoluce je genetick rekombinace zrodench bunk, jejich gen a chromozm, kter teprve
umouj uplatnn mutac. Jejich eln zen tak, aby co nejlpe odpovdaly poadavkm, zajiuje pirozen vbr -
idi naeho fiktivnho automobilu. Organizace chromozm, zptn ovlivujc rekombinaci a do jist mry ji dc,
meme srovnat s volantema pedly vozu. A konen reproduktivn izolace, omezujc monost vmny gen a
peujc o jejich optimalizaci, se podob silnici, omezujc sice idie, ale zrove svou pravou i znakami usnadujc
jzdu.
Toto ve mus bt koordinovan v innosti, aby nae vvojov auto, kter jsemsi vypjil od G. Ledyarda Stebbinse,
dojelo k cli.
Neandertlec byl skvle pizpsoben prosted, dokonce snad lpe ne cromagnonec, a ani jeho mozkovna nebyla co
do objemu nijak pozadu - spe naopak. Jeho hust osrstn (jak pedpokldme) tlo, robustn kostra a skvle
vyvinut skelet lbi slibovaly rovou budoucnost, kter se vak nedostavila. Zd se, e podlehl kvalitativn vy
inteligenci holch tvor, s nimi by, kdyby lo o podnou rvaku, snadno zatoil.
Genetick zmna, je hominizovala prvn skupinku pralid, musela bt komplexn a velice astn, umonila-li peit tak
choulostivho ivoicha do doby, ne se mu podailo zhodnotit a vyut sv nov nabyt duevn schopnosti. A - co
zdrazujeme - tato doba nesmla bt pli dlouh.
Pokud smme soudit z poznatk zoologie, nen pouh kvalitativn rozdl inteligence toho i onoho zvete, projevujc se
schopnost adaptace zmnnmpodmnkmapod, vdy mrn schopnostempet a zachovat rod a druh. Nkter
Page 55
pklady jsou velmi poun: takka psloven dvtipnmzvetemje rosomk, obvajc kdysi rozlehl zem Sibie,
Kanady, Aljaky a USA od nejzazho severu a do Kalifornie. Je jedinmzvetem, kter neme bt chytno do past
jakhokoli druhu - a to nen loveck latina, ale fakt, e ukradne nejen nvnadu, ale z roctv (jak se trapei domnvaj)
obas i past samotnou. Jeho velmi cennou koeinu lze zskat jen dobe menmvstelem. K tomu dochz velmi
zdka, a koeina rosomka je proto na trhu raritou; pes dobr monosti obrany proti neptelmje vak toto zve
zatlaeno na nejsevernj pobe Kanady a odsouzeno ke zkze.
Opakemje vaice opossum(Didelphys virginiana), lavinovit "dobvajc" v poslednch letech cel zem USAa
pedstavujc vn hospodsk problm. Jedinmzpsobemobrany a dvodempeit je pro opossumpedstrn
smrti, trvajc asto cel hodiny, plodnost a nevybravost v potrav. Co do inteligence je opossumv ivoin i msi
na zpsob obecnho blba: zvykne-li si v lt sedvat v zoologick zahrad na rourch stednho topen, sed na nich i
v zim a do tkch poplenin, i kdy je na dosah vtev nebo jin kryt.
Pesto se vaici podailo zachovat ctyhodnou genetickou stabilitu omezenmgenovho fondu, jen nemusel
produkovat nov eln mutace po plnch 60 milin let. Dky tomu se dostala i do mnoha specializovanch
genetickch pojednn a zdomcnla tamstejn jako v lidovmslangu vraz "to play 'possum" - dlat mrtvho.
Tento pklad nelze pochopiteln mechanicky penet na lovka, je vak pesto varovnou pipomnkou, abychom
samotn mozek a jeho schopnosti v prodnmneltostnmkolobhu pli nepeceovali. Pro cromagnonce bylo
existenn nutnost vyut svho zbrusu novho mozku, umoujcho i s nadbytenmi deseti miliardami neuron v
podstat ve, co n mozek. Tuto nezbytnost si pochopiteln neuvdomoval, avak - a o tomjsempesvden -
pocioval nutkavou potebu kapacitu vyut a naplnit, a tuto potebu penel na vechny dal generace.
Je-li dovoleno pout pirovnn: prvn generace Homo sapiens nebyly sympatickm, a mlo gramotnmEdmondem
Dantesem, jemu moudr abb Faria, zastoupen matkou prodou, poskytl krok za krokemzkladn vzdln a k
vytouen met metamorfzy v hrabte Monte Christa. Cromagnonec byl EdmondemDantesem, celkemspokojenm
ve sv kobce pod pevnost If do t doby, ne s asema znepokojenmzjistil, e se zmnil v abb Fariu, kter mus svj
mozek zamstnvat jakkoli, ale co nejintenzivnji. Tato neoekvan zmna jej zastihla v kobce primitivnch a pevn
instinktivnch relac k okoln prod, je musela bt, aby bylo nov kapacit mozku uinno zadost, zmnna ve sloit
pedivo poznan, skuten i pedpokldan magick zkuenosti.
Tehdy zaal bt svt lovkemlidsky nahlen, katalogizovn a poslze petven, bylo-li to zapoteb. Vedle ukjen
bezprostednch poteb, vedle realizace zkladnch pud a instinkt se otevel obrovsk, akoli nikoli nekonen
prostor poznvn a experimentovn, by bezprostedn neuitenho, rozvinula se a prudce koatla e, vyvjejc se
ne jako pedpoklad a zdroj, ale jako vsledek a pm prostedek nezbytn poteby strukturalizace dosavadn
nedostaten rozlien vzesk kobky prody.
Rozvoj lidsk ei meme ovemrekonstruovat pouze hypoteticky od signl pes kinetickou, pohybovou e, o n v
tictch letech uveejnil rozshl prce sovtsk badatel Marr, a ke sloit, artikulovan ei se syntaktickmi
elementy eov komunikace. Odvmse dokonce ci, e se e v dnenmslova smyslu vyvinula jaksi mimo jej
pvodn, efektivn sloku, dostaujc potebmpralovka, stejn jako postauje druhov "e" primtm,
papoukm, psmnebo jelenm. esk vdec Milan Moravek trefn konstatuje, e "... slovnk rozzuenho
fotbalovho fanouka nen o mnoho bohat ne slovnk pralovka, kter se hnal za koist, ne mu padla za ob".
Bohat patrn nejsou ani zvukov projevy v bolestech a bezprostednmnebezpe ivota, a ji je vyvolal chobot
mamuta, nraznk automobilu i stepina grantu. Jist je, e teprve s vraznmskokemvped v dlouhmprocesu
polidovn nah opice shledvme na fosilnch lebkch nejen znmky vvoje mluvidel (promny doln elisti,
elistnch dutin a krnch chrupavek), ale i asymetrii obou polovin lebky, zpsobenou pedevmrozvojemspnkov a
temenn oblasti mozku, souvisejc pmo s e, jej centra jsou uloena jen v jedn polovin mozku.
Odhadnout, by i velmi piblin, dobu, kdy k tto promn dolo, je velmi obtn a u rozlinch autor nalezneme
nejrozlinj daje. Vkadmppad je vce ne dost vzdlen, aby v nejdvnj minulosti lidstva, kamse nmzatm
nepodailo nahldnout a kam- bohuel - budou i v budoucnosti nae pohledy velmi obtn a jednostrann, vznikla
zcela zvltn magick strukturalizace svta, pekvapujcmzpsobempodrobn a dokonal, a aby byly provedeny
mnoh experimenty, vedouc v pznivch ppadech k vsledku. Nelze dost dobe pochybovat, e etnick skupiny,
zabvajc se a podivuhodn podrobnou taxonomi a budujc vznamoslov ei s hysterickmpuntikstvm(v
jazyce australskch domorodc je nap. jednoslovn vraz pro "starou vaici, kter vylezla na strom, ale opt slezla"
nebo pro "ptka emu, kvajcho se zprava doleva", zcela odlin od vrazu pro "ptka emu, kvajcho se nahoru a
dol"), mohly dospt k cel ad zajmavch odhalen skutenost a vztah, objevovanch teprve modern vdou. Tm
spe, e metody indukce a dedukce byly pouvny spe intuitivn a kad jev byl zprvu zkoumn jako jedinen a
zvltn.
Vnkterch ppadech a pedevmv nkterch aspektech je nadstavba velmi primitivn zkladny svrchovan sloit -
tk se to nap. sloitch a takka matematicky pesnch pravidel uzavrn satk, s nimi se setkvme u cel ady
primitivnch kmen, "poslednch svdk pravku", u jihoafrickch Kovk ijcch na rovni nespecializovanch
paleolitickch lovc a sbra, nebo u stedoaustralskch domorodc, jejich civilizace je jet ni.
Nkter jihoamerick indinsk kmeny v po Amazonky dokonce podizuj dmyslnmpedivmpbuzenskch
vztah nejen spoleenskou strukturu, ale i architekturu vesnice a dispozici svch sdel, denn program, sv tabu,
zkrtka cel ivot.
Toto zdnliv poetil puntikstv je ve skutenosti svrchovan eln a k zachovn rodu nezbytn; pes naprostou
neobvyklost a podivn povry je ve svch dsledcch logickma geneticky velmi dobe psobcmsouhrnem
pravidel, zaruujcm- v mezch monost - zdrav, ddin nezaten potomstvo i pi satcch uprosted etnicky a
zvykov izolovan skupiny. Na ukzku, jak hluboko me tento zvltn druh spoleensk nadstavby propracovat sv
Page 56
pravidla, uvdmvelmi zkrcen vatek z knihy Jense Bjerra Posledn lidojedi o domorodcch ze stedoaustralsk
rezervace Yendumu:
"Chceme-li pochopit jejich zpsoby satk a rodinn vztahy, musme zapomenout na vechno, co vme o naem
pbuzenskmsystmu. Zkladn rozdl je v tom, e Australan nepovauj dt za prost vsledek pohlavnho styku,
nbr za ducha, kter se znovu vtluje na svt. Jejich spoleenstv nejsou vytvoena z pokrevn pbuznch rodin v
naemsmyslu, ale ze skupin a podskupin, formln rozliench podle toho, jak vyslovuj jmna jednotlivc uvnit
skupiny. Dt dostane jmno podle toho, ke kter skupin pat jeho matka a "otec". Tohle jmno pak uruje, kte
lenov skupiny jsou jeho monmi manelskmi partnery. Zkladn jmna jsou sloena ze slabik, je je mono
peskupovat asi jako karty pi sloit pasins. Slovo "otec" v jazyce domorodc znamen... celou adu mu, kte
prost pat do u skupiny, v n je tak "skuten otec". Vichni lenov hlavn skupiny jsou povaovni za "bratry"
bez ohledu na skuten pokrevn pbuzensk vztahy... Tent princip plat samozejm i ve vech ostatnch rodinnch
vztazch. Dt nazv "matkou" vechny eny skupiny, do n pat jeho skuten matka. Kdy se mu oen, matka
jeho eny se nestv jeho tchyn jenomproto, e se oenil; mu si bere dceru urit eny proto, e tato ena, spolu s
ostatnmi v te skupin, u podle pedpis o satku jeho budouc tchyn byla. Nejbli pbuzn, kterho si podle
pravidel mu me vzt, je jeho polovin sestenice. Me si vzt enu jen z urit podskupiny jin hlavn skupiny, ne
ke kter smpat, a to jen tehdy, kdy m ena pedepsno se do jeho podskupiny provdat. Kdyby si mu, takto
oprvnn oenit se s vdovou, vzal msto n jej dceru, dopustil by se krvesmilstva, stejn jako nkdo, kdo by si msto
urit dvky vzal jej ovdovlou matku ..."
Snad jet sloitj vztahy nalezla eskoslovensk vdeck expedice Moravskho muzea, uspodan roku 1969 do
Arnhemsk zem za vymrajcmkmenemRenbarank. Navzdory jejich takka naprost asimilaci "blou" cilivizac
petrvvaj sloit satkov pedpisy, vyadujc exogamn satky, i nadle, a zachovaly si dokonce charakter
kategorickho imperativu; ena, je je pekroila, byla vemi opovrhovna a pehlena, protoe "... she married a bad
skin", jak vysvtlili jej soukmenovci opovrliv.
Co to ve znamen? Pedevmvn memento, abychomse, podobn jako pi posuzovn indici vcnch, nenechali
unet podivem, vyplvajcmjednak z vlastn neznalosti, jednak z podceovn monost dvnch civilizac.
Za druh nesnait se objevovat vdeck snahy a racionln tendence "spolenosti delfn", po n ptrme. A ji
existovala kdykoli, musme pipustit, e mohla bt proniknuta magickmpstupemk okoln prod i k sob sam. Tato
vminka poskytuje monost srovnvat se souasnmi spolenostmi prodnch nrod, ani bychombyli
pronsledovni plinmi vitkami svdom nad pehnan odvnmi analogiemi a zrove ani bychombyli zbaveni
poten z objev technickch postup, charakterizujcch (podle termnu Gordona Childa) neolitickou revoluci, nebo
dokonce ji pedchzejcch.
Za tet nmpedchoz vaha alespo velmi zhruba nazna, jak zbytky a pamtky tto dvno ztracen spolenosti
smme oekvat, a kdy je dovoleno pisuzovat jimvznamdleitch doklad dvn protohistorick kompaktn
civilizace.
Tmvmovemnen eeno, e bychomse museli v kulturch toho i onoho typu setkat s uniformitou a vzjemnou
podobnost, pedevmpokud jde o spoleensk nvyky a zevn ivotn formy. Prv naopak.
Ani velice podobn stav a rove materilnho rozvoje nejsou zrukou, e meme usuzovat na vzjemn analogie
ivota tchto spolenost. Dokzala to mj. etnoloka Ruth Benedictov, popisujc ve sv knize Typy kultur (Boston,
1934) velmi detailn charakteristiky t primitivnch spolenost: pueblanskch Indin kmene Zuni v jihozpadn
Americe, obyvatel ostrova Dobu v Tichomo a Indin kmene Kwakiutl na severozpadnmpobe Ameriky (cit. D.
Ries-man).
Pueblant Indini jsou drun a mrumilovn, netou vyniknout a jejich zejmou touhou je, aby byli povaovni za
dobrky. Milostn vztahy nevedou ani v havarijnch situacch k nadmrnmcitovmodezvm, rovn smrt je pijmna
klidn. Znan rozdly ve hmotnmpostaven jednotlivc nejsou zdrazovny a nepenej se do sfry
spoleenskho rozliovn. Rodiny i cel spolenost spolupracuj.
Obyvatel ostrova Dobu jsou spolenost paranoik, pedhnjcch se - alespo v len Benedictov - v kouzlech,
vzjemnmokrdn a oerovn. Nevrnost je naprosto a hystericky odsuzovna, take manel upadaj co chvli do
preventivnho zajet pbuznch z manelovy i maneliny strany. Hospodsk ivot je zaloen na dravma
bezohlednmobchodovn, zdrazovn majetku a nadji, e se lze obohatit i kouzly, krde nebo podvodem.
Tet spolenost, spolenost Kwakiutl, je rovn siln soupeiv, ovemsoupeivost se projevuje pedevmv
okzal, furiantsk a hiv spoteb, vedouc od slavnch potlach (ti potla), pi nich se nelnci vzjemn
pedhnj v kvantit i kvalit pedkldanch pokrm, pes plen pokrvek a mdnch plech, pedstavujcch
platidla, a k nejzazmpokusmo zskn slvy splenmvlastnho domu nebo knoe. Spolenost Kwakiutl je ovem
karikaturou "spotebn spolenosti" - ale nen v mnohmz ns kousek Kwakiutla, domorodce z Dobu i Indina Zuni...?
Pradvn civilizace si patrn osvojily nkter schopnosti a dovednosti, ec problematiku, se kterou se my
vyrovnvme zcela jinmi, technickmi metodami. Nejnovj doba, obrajc se u, doufejme, definitivn bez senzac a
nepedpojat, irokmkomplexemjev, zahrnovanmobvykle do rmce tzv. psychotroniky, naznauje, o jak
schopnosti mohlo jt.
Problematika je velice rozshl, ale pokusme se alespo naznait, pro povaujeme ztracen "civilizace delfn" za
obzvl schopn zanechat svmnstupcmjednak znalosti, dnes jen zsti pouiteln nebo zcela nepochopen,
jednak pomnky innosti, o jejich vzniku se smme jen dohadovat.
lovk zajistil biologickou existenci svho druhu teprve tehdy, kdy se stal z vegetarina, sbratele hlz a ok,
poivae konk a nejve nahodilho konzumenta mench a mlo pohyblivch ivoich (pl, ab apod.)
veravcema pozdji lovcem. Pjemkvalitnch blkovin v dostatenmmnostv umonil genetick rozvoj organismu,
Page 57
celoron lov otevel cestu do oblast seznn vegetan nepznivch, kdy v zim nebyl dostatek rostlinn potravy.
lovk je jedinmz primt, jen rozdluje svou potravu do nkolika dennch dvek (jako vichni masoravci a dravci),
na rozdl od opiho pbuzenstva, libujcho si v ustavinmjdle po nepatrnch dvkch. Tak zliba v tepl potrav
je, jak se zd, ddictvmpradvn minulosti a nvyku na syrov, erstv uloven maso.
Lov lze tedy povaovat za jednu z prvnch a nejzvanjch innost hominizovanho pralovka.
Nejprimitivnj kovck a pygmejsk kmeny nemaj zbran, jimi by byly schopn vt zve na dlku zabt, a dodnes
se spokojuj s jeho utvnm. To vak pedstavuje ji potebu vborn vzjemn komunikace len tlupy, stopask
schopnosti, pevn vdom cle, petrvvajc i nkolik dn, dlbu prce atd. atd, tedy spolenost relativn
uspodanou, prv tak jako kolektivn vytven past, nahky zvat do strmch rokl apod Pedchoz fze byla
patrn primitivnj - jisto je, e lovci (zejmna lovci pavin) byli ji ped milinemlet australopithecini, ozbrojujc se
vhodnmi kameny nebo velkmi kostmi kopytnk a snad i zbranmi jaktak opracovanmi. Jejich zpsob lovu byl
patrn velmi prost: jako mnoho dravc hali na vhodnch mstech a ve vhodnmokamiku se na koist vrhali.
Za statisce let tohoto zpsobu lovu si nepochybn osvojili poznatek, kter je znma pouvn vemi loveckmi
kmeny a kter potvrd kad zkuen lovec dodnes: dky dosud neurenmdeteknmschopnostemmozkomn
soustavy vtiny (a snad vech) lovnch zvat je neobyejn tk piblit se vyhldnut koisti ve stavu "loveck
horeky".
Nehodlmzde tuto skutenost ble rozebrat - sta myslivci vd, co mmna mysli. Vd, e oulaka na srnce nebo
jelena, kter na pochzkch revrempotkvali pravideln, je velmi obtn. Eskymci, hajc u tulench dr, vd, e
mus bt nejen v absolutnmklidu fyzickm, ale i duevnm, aby si tule z nkolika dr vybral i onu, kde h Lovec s
harpunou. Sebeukzujc cviky indinskch mladk severoamerickch kmen, odkzanch na lov plach a velk
zve, k n se pibliovali i s lukemna nkolik metr, nemly jin smysl ne nauit lovce vnitnmu klidu i v
rozhodujcch okamicch. A obrazy lovnch zvat ve francouzskch a panlskch jeskynch, asto pokozen hroty
otp a mlaty, neslouily magickmobadm, pedchzejcmsymbolicky lov. Ve skrytu, aby to zv netuila (jak jist
tvrci vili), byly ped lovemvyboueny loveck vn a vyerpny emoce, take mohl nastat douc stav klidu.
Tot plat o loveckch obadech, nap. o australskmobadu bora nebo podobnch ritulech africkch Pygmej. Tyto
loveck tance probhaj velmi divoce a bouliv, obraz zvete je stokrt probodn za evu a divokho kepen - lov
sm, jak dobe vme, vypad pak zcela jinak.
Snad na nco podobnho myslel Marx, psal-li v Kapitlu: "... je mnohemsnaz nalzt rozborempozemsk jdro
mlhavch nboenskch pedstav ne naopak z tch nebo onch skutench ivotnch pomr vyvodit odpovdajc
jimnboensk formy."
Teprve daleko pozdji se tyto ryze uitkov "loveck rozcviky" staly obadem, teprve pozdji se staly magi a
kultickou soust nboenstv.
Pro ns je dleit, e znalost "soustedn na nesoustedn", trvalho odpoutn pozornosti, je zkladnm
pedpokladem, jak doshnout jistho ryze tlesnho stavu (tedy nikoli stavu "osvcen" nebo "jasnozen"). Podle
materialistickho zkoumn vzniku nboenstv, kter neodmt pomoc fyziologie a neurofyziologie, je tento stav jednm
ze zkladnch kamen vech nboenstv (ve spojen s kulty a mty) ve form mystiky. A nejen to. Je tak
pedpoklademdisponovn vtiny jedinc k aktivn nebo pasivn asti na tech zkladnch kazech psychotroniky,
telepatii (penos informace z lovka na lovka dosud neobjasnnmneuropsychickmprocesem), telegnzi
(poznvn objektivnch skutenost pomoc specifickch schopnost mozkomn soustavy) a konen psychokinezi
(dosaen mitelnho fyziklnho efektu vyslnmdosud nezjitn formy energie lovkem). Psychotronika, kter se
v poslednch letech vymanila ze zajet laickch pedstav o "vtn", "okultismu" a podobnch nesmyslech a stala se
nejspe jakousi bionikou lovka, je krom jinho rozhodn schopna zvit i sebepoznn lovka. O to - a o nic
jinho - nmjde.

Na hranicch rozumu
Jsou lid, je jich obrazivost a sla mylenek je velmi siln a mohou nabti takov moci, e se mohou dumjinch lid
ohlaovat a je pouit o svch mylenkch a pnch na velk vzdlenosti.
AGRIPPAZNETTESHEIMU, 1531

Paul Brunton, kter cel ivot zasvtil zkoumn podstaty vchodnch mystickch praktik i praktick mystice, napsal
na sklonku ivota rozshl dvousvazkov dlo, v nm doznv: je teba konen ci, e mystika v dn form nevede
ke "spojen s bohem", nem sama o sob dn nboensk ani mravn vznam. Je jenomzdrojempjemnch pocit.
Lid, kte se j oddvaj, tou po tchto pjemnch pocitech a usiluj o to, aby se opakovaly. Nic vc.
Je to stran deziluze, kter se spousty snlk dokaly od jednoho ze svch uznanch vdc. Namlouvaj si toti, e se
pesvduj o existenci boha osobn, e si zajiuj vn ivot, e se vymykaj ostatnmlidem, atd. atd.
Je teba ci to jet brutlnji (co Brunton neuinil): z fyziologickho hlediska je podrdn mnch nerv, vznikajc
rznmi mystickmi praktikami, ekvivalentn boui tzv. vegetativnho nervovho systmu, vznikajc pi orgasmu, i kdy
je ovemmechanismus jin. Dosaen tchto stav, promtajcch se ve form zahalench koruptel do vech
nboenstv a usnadovanch pouvnmjistch psychofarmak rostlinnho pvodu, obvyklmtakka u vech
prodnch nrod za zvltnch pleitost a nevedoucmtedy vtinou k narkomanii, pat k prastarmznalostem
lidstva. Vrcholnou extzi, a u je nazvna rozlinmi kolami jakkoli, provali stejn amani pravkch lovc jako
kesant svtci, hinduistit "svat muov" i nemnoz trpliv Evropan, kte si navzdory krajn nepznivm
Page 58
okolnostemzcela jin doby a atmosfry potebn - a eknme hned, e pro zdrav duevn i fyzick dost nebezpen -
schopnosti osvojili.
Modern vda nyn objevila nkter pradvn psychofarmaka prodnch nrod - jet donedvna se nezdlo, e
mohou poskytnout nco vznamnho modern farmakologii, odmtajc "zastaral" galenika - a intenzvn je studuje, a
ji jde o houby a kaktusy Aztk, ayahuascu, "vno, opjejc dui", cohobu, ololiuqui a mnoh dal. Harvardsk
profesor Schultes, jeden z prkopnk tohoto vzkumu, prohlsil: "Nejdleitj metodou, jak objevit nov drogy, je
studovat star spisy, vdeck vklad lidovch zvyk, a prv v ternu mezi primitivy, kte dosud ij v zkmstyku s
rostlinnmsvtem. Musme vyut tchto monost, dve ne tch pr zbvajcch panenskch konin poru vpd
civilizace. Jsempesvden, e v prbhu tvrtstolet vtina tohoto etnobotanickho bohatstv propadne zkze.
Narazili jsme na nkolik cennch psychoterapeutickch ltek, ale doslova v posledn chvli."
Pes nevelkou povzbudivost tchto dek se i tak zdaj bt pli optimistick: pili jsme pozd. To, co ze "zelen
medicny" dvnch kultur objevujeme, je prv v oblasti psychofarmak pouh koruptela, zamujc pvodn ltky,
jist psn utajovan a z dobrch dvod obecn nepstupn, s ltkami opojnmi, i kdy ani ty nejsou prodnmi
kmeny zneuvny. A tak dnes stojme v divu nad objevy innch cytostatik (lk zpomalujcch rst zhoubnch
ndor), na jejich ovovn pracuje od roku 1955 jenomv USA devt farmaceutickch spolenost a 175 vzkumnch
pracovi. Znovu a znovu s pekvapenmzjiuj, e jde skuten o rostliny (jmel, americk mandragora, podraec
obecn atd.) velmi inn, jimi byly ndory leny od nejvzdlenj dohledn minulosti. Je zhadou, jak k tomuto
poznatku, kter me bt zskn teprve velmi dlouhou zkuenost a srovnvnma jeho samotn oven je
svrchovan svzeln i pro skvle vybaven laboratoe, pouvajc pokusnch zvat, dolo. Domorod psychofarmaka
jsou vak psn tajena, pedevmped blochy, i kdy jde zjevn o ltky pouze opojn, nap. peyotl, jeho kult se stal
podle Aldouse Huxleyho soust kulturnho nacionalismu americkch Indin, prohlaujcch: "Bh dal blmu mui
ve, ale nmdal peyotl..."
Teprve posledn lta pinesla, jak se zd, trochu svtla do zhad dvnch drog, pouvanch patrn ve znan sti
svta: roku 1941 identifikoval Schultes mexickou povijnici jako starobyl narkotikumAztk, ololiuqui, podle kronik
konkvisty "objasujc vechny vci, kter nemohou bt lidskou mysl pochopeny", je je patrn nejble vchoz
droze.
Tak o n proskoily zprvy (roku 1958), a byly ihned potlaeny. Podle nich byla objevena rostlina yag, jej vtaek
umocuje psychotronick monosti kadho, jen ji poil, disponuje jej k telepatickmu pjmu i vysln, k telegnosi a
snad dokonce k telekinetickmakcm. Pokusy s touto drogou se ihned psn utajovaly, a to nejen z obav ped
zneuitmnarkomany.
O psychotroniku se toti velice zajmaj generln tby vech armd svta. Zd se, e telepatick spojen by bylo v
podmnkch protiradarov vlky, ruc pojtka protivnka na vech frekvencch, spolehlivj ne vechna dosud
znm technick zazen. Spojen stty provdj rozshl pokusy o spojen do hlubin moe s telepaty na atomovch
ponorkch, kter by mly slouit jako velitelsk stanovit a bezdrtovmi pojtky nejsou dosaiteln bez vyputn
bje s antnou, oznaujc polohu ponorky. Akoli to nen veejnosti veobecn znmo, probhaly v rmci programu
Apollo pokusy s telepatickmspojenms kadou kosmickou lod. Pi obleen americk zkladny Khe-San
vietnamskmi vlastenci pouili Amerian s spchemproutka, vyhledvajcch bambusov miny, na n
nereagovaly minohledaky, i podkopy smujc k zkladn. Telegnose byla nejednou vyuita jako pomocn
prostedek vojenskho przkumu - znm je historie eskho pluku, jen za intervence proti Maarsk republice rad
roku 1919 pouval skupiny t rozvdk-telegnost (dva z nich byli vybrni na mst) se zjevnmi spchy i v zen
nepm dlosteleck palby. A tm vechny policie svta spolupracuj ve vybranch ppadech s telegnosty, i kdy
tato spoluprce nen vdy publikovna tak obshle, jako nap. ppady, kter eil proslul Croiset...
Zjemce odkazuji na rozshlou odbornou literaturu sovtskou, nai nebo jinou - existuje zkrtka ada dobrch dvod
pro domnnku, e star civilizace mly daleko vy schopnosti k vyuit vech sloek psychotroniky (a u to bylo
zahaleno do jakhokoli nboenskho hvu) jednak zvltnmzpsobemmylen, jednak psychikou pravkho
lovka-lovce. Vhodnj pro uplatnn psychotronickch jev bylo patrn i prosted, nepotlaujc tyto schopnosti
nejrznjmzpsobem. A ovemuplatnily se - v ppadech, kdy to bylo nutn - drogy, s jejich pradvnou znalost i
nhrakami se dnes pi pracnma zoufale spchajcmvzkumu setkvme. Je ostatn znmo a mnohokrt popsno, e
i drogy tak banln jako alkohol, poit v malmmnostv, i nikotin zvyuj schopnosti mnoha telepat a telegnost.
Nememe vylouit v dvn minulosti lidstva civilizace, kter nezanechaly pli mnoho stop prost proto, e jejich
vvoj byl netechnick. Kdybychomse vzdali svch dom, odv, stroj, nstroj, zbran a vech zazen, kter je
vyrbj, kdyby toto vechno rzemzmizelo, ani nae civilizace by nezanechala pli mnoho zbytk. Dobrmpkladem
je Polynsie, nad n hoekuj etnografov: Polynsan se spokojovali pouze s nezbytnmi vrobnmi prostedky a
veker dvtip vynaloili, aby jich bylo co nejmn. Materiln pamtky z tto oblasti jsou proto velmi, velmi vzcn.
Pokusme se takovou civilizaci - "civilizaci delfn" - modelovat.
Le ve velmi dvn minulosti - deset i vce tisc let, hluboko v prehistorii, kamarcheologov dohldnou jen vzcn.
Domnvmse vak, e neuviteln pevn spoleensk pam lidstva pesto zachovala mnoh trky vzpomnek - jde
jen o to, sprvn je interpretovat.
Pokud jde o pesnj datovn, doporuuji poohldnout se
v obdob pozdn glacilnmpo dobch klimaticky pznivch.
Je to podle terminologie, platn pro severozpadn Evropu
(avak s pravami pijateln takka globln), tzv. allerdsk
oscilace v letech 8800-10 000 ped n. 1. a jet star bllingsk oscilace (10500 a 11 500). Ob obdob, uren podle
pylovch zn a datovan radiokarbonovou analzou, ped
Page 59
stavovala epochy stupu ledovc a zmn rostlinn i ivoin
"dekorace". Dostvme se tak o adu tiscilet ped klimatick
optimumatlantsk a pozdn boreln v postglacilnmobdob, ktermu bylo a dosud pisuzovno nejvce zsluh na
civilizanmrozvoji lovka od koistnka k usedlmu zemdlci
a pastevci (3000 - 7000 ped n. 1.).
Neznala patrn vlky - instinkt druhov sounleitosti byl jet dost siln, aby zmrnil prvotn stetnut lovc a
usedlch pastevc a zemdlc. Azem byla dost velk pro vechny. Tato skutenost se, jak vm, promt velice
dlouho do jazyk, zachovvajcch pvodn etymologick koeny slov dle ne tradice, jakkoli se jazyk jako
spoleensk jev vyvj soubn se spolenost a reaguje na jej zmny.
Johan Huizinga ve sv knize Homo ludens upozoruje na shodnost vraz pro "boj" a "hru" v ei starch jazyk a na
penesen pojmu "hra" na "boj", sledovateln jet ve starovku i stedovku. Pse o vtzstv krle Ludvka II. roku
881 k o bitv: Zde hrli Frankov... Ve 2. knize Samuelov vyzv Abner Joaba ped smrtelnmklnm: Nech
vystoup nyn mldenci a pohraj ped nmi... Zd se, e prvotn charakter hry, uren formlnmi a pesnmi pravidly,
je nevedla k smrti protivnka, jakkoli mohla rozhodovat ve sporu (podobn jako pi zpasech zvat), se penesl i do
jistch zdvoilostnch zvyk, dlouho dodrovanch vojevdci. Obzvlt zeteln je to v archaickmecku, kde vlky
mezi eckmi kmeny mly velmi formalizovan rz, asto se jich astnily pouze "tmy" o stejnmpotu bojovnk,
jim bylo zakzno pouvat zbran tak nebezpench, jakmi jsou nap. otpy atd. Msta Chalris a Etretia na ostrov
Euboi vedla koncem8. stol. p. n. 1. vlku o helantinskou planinu, trvajc plnch sto let - je vidt, e to nebyla vlka
pli niiv.
Tato civilizace - jestlie jsou nae domnnky sprvn - byla schopna pouvat telepatie, nazvan dnes experimentln,
i mimo mezn situace; i v souasnosti dochz u osob jinak mlo disponovanch k tzv. telepatii spontnn (pi
onemocnn blzkch osob, jednoho z dvojat atd.). O existenci telepatie nen sporu a opakovat zkladn pokusy znovu
a znovu nem vt smysl ne prozkoumvat kad litr mosk vody, abychomnabyli jistoty, e je opravdu slan. V
dnmppad nejde o nevdeck domnnky nebo dokonce "arovn".
Ponkud pehlenmfaktemje, e jet dnes nrody blzk prod a ijc prostmivotempovauj telepatick spojen
za samozejmost, nepikldaj mu naprosto dn "okultn" vznama podivuj se, kdy Evropan a Amerian, pli
ohluen civilizac, ne aby byli schopni registrovat jemn poselstv, zprostedkovan deliktnjmzpsobemne
telefonemnebo dopisem, asnou. A dokonce se obas zlob.
Utrechtsk profesor psychotroniky Pobers (jak sdlil r. 1964 Jean Cocteau) pi svmpobytu na Antilch pozoroval, e
jeho sluka obas hovo do stromu, stojcho na zahrad, jako holi Kukuln do vrby v Havlkov Krli Lvrovi.
Veden pochopitelnou zvdavost se otzal, co to dl, a pro. Odpov byla podbarvena emocionln: Mluv se svmi
pbuznmi ve mst, a protoe je chud, pouv "kouzelnho stromu", jeho prostednictvmobjednv z msta zbo
nebo ohlauje svj pjezd. Kdyby byla bohatma lenoivmblochem, opatila by si samozejm tak telefon ...
Pknou historku vyprvl WilliamGraves, jen navtvil Finsko, v asopise National Geographic. VLaponsku se setkal
s vrou o etinen, fantomech nebo dvojncch skutench osob. Pe doslova: ",Etinen jsou duchov', vysvtlila mi
pan Jomppanenov. ,Nejsou to bostva, jsou to prost duchov lid - ivch lid. asto b naped, aby ohlsili, e ti
skuten pichzej, nebo co skuten prv dlaj.'
Nedokzal jsemnevypadat skepticky.
Je to pravda,' ekla trpliv. ,Nikdy jste neml pocit, e vs njak v ptel pijde navtvit, nebo e se nco stane, a
pak se to skuten splnilo?' Musel jsempipustit, e se mi to stv.
,Oznmili vmto etinen,' pikvla. ,Laponcmse etinen asto pmo zjevuj nebo alespo vydvaj zvuky. Vzim se
mi u kolikrt stalo, e jsemvyhlela na eku a vidla jsempes led pechzet manela nebo nkoho od soused. Nkdy
je to skuten ten, koho vidm, a nkdy etinen. Vkadmppad ale vdy postavmna kvu, protoe vm, e nkdo
pichz.'
Jihani mne ujioval, e ho jeho ena vidla, kdy byl na lovu kilometry odtud, a nkdy dokonce pedemvdla, jakou
pinese koist.
,kvmj ertem, aby si pedstavovala nco chutnho a pknho, ale ona se mi smje - vid jen to, co je, neme si
vybrat.'
Rozlouili jsme se u dve stiskemruky. ekl jsem, e bych se rd jednou zase do Finska podval. Jestli se mi to povede,
dozajista zajedu i do Laponska a do domu na behu eky Lemmenjoki. Pan Jomppanenov se tvercky usmla.
,A pijdete, bude tu na vs ekat kva.'"
Potud WilliamGraves.
Mohu jeho zkuenost tm doslova opakovat a potvrdit z oblasti geograficky a zpsobemivota obyvatel velmi
podobn, avak etnograficky a kulturn naprosto odlin: z Islandu. Venkovt obyvatel Islandu stejn klidn a
nevzruen v v tzv. "jin lidi", pinejc poselstv a zastvajc funkci mstnch etinen.
Mnoho podobnch ppad zaznamenal i James H. Neal, kdysi hlavn kriminln komisa v Akke, hlavnmmst dnen
Ghany. Domorodci mu podvali pesn zprvy z mst, nedosaitelnch dopravnmi prostedky a nespojench
dlkovmi pojtky. Nikdo ze zastnnch ani nenaznail, e by lo o njak arodjnictv, pouit mstnch kouzel i o
bubnovou telegrafii.
Jako posledn uveme svdectv pan David-Neelov, kter povauje telepatick penos zprv v Tibete za dosti ast,
snad dky pznivmpodmnkm. Velmi vedn ppad, kdy naprosto nelo o vzneen zleitosti, ale o misku kyselho
mlka. Pan Neelov cestovala tehdy se svmadoptivnmsynemlmou Yongdenemna zapenou a v odvu ebrajcch
poutnk do Lhasy. Po cest se setkala s vymlmou, doprovzenmknskou suitou, od nho vyebrali aj - kdy
dopjeli, polekal se jeden z kon a utekl. Mlad mnich se za nmpustil s ohlvkou. "Poutnci" mli jet hlad a pan
Page 60
Neelov spatila mezi lmovmndobmhrnek od kyselho mlka.
",Uhodla jsem, e je lma dostal z nedalekho statku.' Zaeptala jsemYongdenovi:
,A lma odejde, pjdeme do statku vyebrat si trochu kyselho mlka.'
Mluvila velmi tie. Ale lma, jak se zdlo, zachytil m slova. Dlouho se na m dval ptravmpohledema opakoval
tlumen: ,Njingde! (uboci - pozn. aut.) Potomobrtil hlavu.
K neutekl daleko, ale vypadalo to, jako by si chtl hrt. Trapa se k nmu nemohl dostat. Konen mu hodil provaz
kolemkrku a k se dal klidn vst.
Lma stle zstval bez pohnut, oi maje upeny na mue, kter se k nmvracel. Ten se pojednou zastavil, zstal
njakou chvli v pozornmpostoji, potomdovedl kon ke skle a uvzal ho tam. Nato zamil ke statku. Za chvli jsem
vidla, jak se vrac ke koni, nesa cosi v rukou.
Kdy piel k nm, poznala jsem, e nese devn hrnek pln kyselho mlka. Nepostavil ho ped uitele, nbr jej
podrel v ruce a dval se tzav na lmu, jako by se ptal: ,Tohle jsi dal? Co mmdlat s tmhrnkem?'
Na tyto mlenliv otzky odpovdl lma pikvnutma poruil trapovi, aby mi mlko dal."
Potud pan Alexandra David-Neelov. Tibean vbec a vzdlan lmaistit knzi zvlt povauj telepatii a dal
schopnosti, realizovan vesms dky koncentranmcvienm, nejve za bn a banln prostedek splnn toho
nebo onoho kolu, v dnmppad za cosi nadpirozenho nebo "boskho".
Tyto obecn nebo alespo znan rozen schopnosti "civilizace delfn" jsou zejm nenvratn ztraceny.
Nestor svtov psychotroniky, utrechtsk profesor dr. WilhelmTenhaeff, zabvajc se vdecky tmito otzkami od
roku 1920, odmtl domnnku, e by se lid mohli v budoucnosti dorozumvat telepaticky, a na otzku, zda schopnost
pro psychotroniku ubv nebo pibv, odpovdl: "Na to vmnemohu dt kvalitativn odpov. Znan st
paragnostickch vlastnost je archaick pozstatek, plod atavismu. Jin st je vak projev rozvoje psychickch
schopnost lovka koncentrac a duchovnmobohacovnm. Pomyslete jen na indick jogny... To, co v ns zbv z
dvnho lovka, je na stupu ... Pozstatek dvnch dob, kter mme v sob, je povtce regresivn... Mme vichni
ve vt nebo men me paranormln vlastnosti. Ve vzdlen minulosti jsme jich mli vc. To, co nmz nich zbylo, je
dvn, atavistick... Nepochybn je nebezpe, e v budoucnosti lovk paranormlnch schopnost zneuije..."
Jak je vidt, nzory vdce, jen rozhodn neme bt obviovn z "okultismu" nebo nedostatench znalost svho
oboru, se shoduj s mylenkami tto knihy. Na problematice pracuje mnoho vdeckch stav a laborato - osobn se
domnvm, e velmi plodnmi budou pokusy se zvaty (znm je tzv. "ne telegraf", pekonvajc oceny a fungujc
zcela spolehliv), o jejich telepatick schopnosti vnmat nap. ptomnost agresivnho neptele jsme se zmnili. Je
znmo, e nkter dti, jevc paranormln schopnosti, tuto vlastnost pozdji ztrcej, tak je znmo, e labiln
jednotlivci v pubert jev tyto schopnosti rovn ve zven me, co odpovd jednak domnnce o atavismu, jednak
o individuln variabilit paranormlnch schopnost.
Tmse vak dostvme k dal mon (a pokud mono jet fantastitj) oblasti psychokineze.
Jednou z nejoblbenjch zbav "duch" vude na svt je, jak vd teni okultn literatury, ponkud rock
hzen kamen po nevinnch kolemjdoucch, jim se vak nikdy nic nestane - co by dokazovalo mimodnou zrunost
a praxi. Zhy bylo zjitno, e se vdycky do zleitosti zamchala njak mlad osoba nevyrovnan povahy, nejastji
v pubert, osoba po razu lbi nebo duevn nenormln. Nen divu, e skeptikov rzemjsav odmtli (ostatn
naprosto prvem) "duchy" a doporuovali zamit pozornost zejmna na dotyn mldence a panny, ppadn jim
naloit pr pohlavk, a bude po kamenovn. Nebylo. Dr. imsa prozkoumal ppady zhadnho ltn kamen roku
1927 v Kotrbachu na Slovensku, v umicch na Morav a v Mikulov - jmenujeme tyto ti ppady za destky a destky
jinch na celmsvt. Byl smsvdkemltn kamen, odporujcmu fyziklnmzkonm, i akc policie, etnictva a
dobrovolnk, zuiv hledajcch vinky. Vude byly stedemdn mlad dvanctilet a patnctilet osoby obojho
pohlav, prokazateln nevinn a z cel nemil phody nejvce vyplaen. Okultist je povaovali za "mdia", s jejich
pomoc se "duch" manifestuje tmto ponkud poetilmzpsobem. Mn romantick pstup mly k ppadm
spontnn telekineze vyetovac komise roku 1965 v Brmch, kde "duchov" natropili vdy v ptomnosti
patnctiletho un Heinera Sch. kody za 5000 DMv oddlen obchodnho domu s porcelnem, a roku 1967 a 1968 v
Rosenheimu v advoktn kanceli dr. J. Adama, je se na nkolik msc zmnila ve straideln zmek s vypadvajcmi
pojistkami, padajcmi zivkami, otejcmi se obrazy, posunovanou 200 kg tkou registraturou a samovoln
vytenmi telefony, dokud byla ptomna osmnctilet a v zamstnn velice nespokojen Annemarie Sch., je ovem
byla rovn psn kontrolovna. Nejen psychotronici, ale i kriminalist, odbornci elektrrny a fyzikov pln potvrdili,
e jevy nejsou vysvtliteln jinak ne interakc dosud neznmho druhu. Protokoly kon kapitulanmprohlenm.
Zsti pod vlivemtchto zjitn se obnovila i pokusn prce na kvalitativnch i kvantitativnch psychokinetickch
pokusech zejmna v SSSR, kde s pokusnou osobou N. S. Kulaginou experimentoval neurofyziolog profesor L. L.
Vasiljev, jeden z pednch svtovch teoretickch fyzik J. P. Terleckij, kybernetik a sdlovac technik G. A. Sergejev a
dal. Pokusy byly naprosto pesvdujc: Kulagina, zejm s nejvtmsilm, vedoucmpo experimentu k vyerpn,
zmnmpulsu a (po 30 minutch) ke ztrt a 1000 g vhy, dokzala bez kontaktu s pohybovanmi pedmty
posunovat nejrznj objekty, piem se vrazn zmnily kivky aknch proud mozku, snman
elektroencefalografem. (Novinsk tvrzen, e pouvala "malch magnet", pipevnnch na tle, jsou smn:
Kulagina pohybovala i nemagnetickmi ltkami, byla dokonale pod kontrolou nejen osob, ale i citlivch pstroj,
nehled na skutenost, e posunovat pomoc skrytho magnetu i magnetick pedmt je neprovediteln: bu pisko,
nebo se ani nepohne ...) Krom jmenovanch se zabv telekinez v SSSR nap. doktor psychologickch vd V.
Pukin. Pvodn zavrhuje psychokinezi jako "nejmn pravdpodobn a nejfantastitj jev z oblasti lidsk
psychiky", jak pipustil roku 1973 v lnku, uveejnnmv asopise Znanije-sila, pozdji se stal jednmz pednch
badatel v tomto oboru.
Page 61
Pukin ptr po sle, je telekinezi psob, a dochz k zajmavmzvrm:
1. psychokineze vyaduje soustedn, jeho je pokusn objekt schopen nejve na 25 vtein,
2. reakce je zena vvojov velmi starmi centry mozku, kter lovk zddil ze sv dvn minulosti,
3. psychokinetickou energii by bylo patrn mon zvtit pi psoben vtho mnostv disponovanch osob.
Nebudeme se zabvat mechanismempsychokineze. Snad zde hraje lohu praktick uplatnn Diracovch pedpovd v
souvislosti s tzv. Pauliho principem: Dirac (objevitel pozitronu a jeden z vedoucch kvantovch fyzik, lauret
Nobelovy ceny roku 1933) se domnval, e elementrn stice, jimi se zabvme v naembnmfyziklnmsvt,
pedstavuj jaksi pebytek energie, e vakuumnen prostorem, v nm by nebylo nic, ale naopak ocenemstic s
negativn energi, natsnanch jedna vedle druh. To, co vnmme jako stice, jsou vlastn "dry" v tto energetick
hladin. O energii by tedy mohlo bt postarno nap. jak pro psychokinezi, tak i pro jin, dosud nevysvtlen jevy.
Jisto je, e souasn s fyzikln "nezkonnm" pohybempedmt ve straidelnch domech, v kanceli dr. Adama i v
laboratoch psychotroniku byl vdy pozorovn pokles teploty, jako by dolo k pemn tepeln energie v energii
pohybovou, co zcela odpovd zkonu o zachovn energie.
Nelze vylouit, e lidstvo v pradvn minulosti dovedlo vyuvat psychokinetick energie k praktickmelm,
zejmna bylo-li pouito hromadnho soustedn se.
Zd se, e dvnou vzpomnkou na tyto schopnosti, ztracen jednak fyziologickmvvojemmozku jinmsmrem,
jednak odlinmi cestami historickch civilizac, jsou i zprvy o vznen, o levitaci, pipisovan nap. svtcmrznch
nboenstv a sekt v okamiku extze.
Drbal s Rejdkempipoutj, e patrn jde vtinou o masovou sugesci (nebo, jak teba doplnit, o senzacechtivost, a
pedevmpropagandistick tvrzen knzi), zrove vak upozoruj na dosti dvryhodn oit svdectv astnk
pi tancch dervi, kte se v maximlnmvytren odpoutali od zem a pluli na njakou vzdlenost vzduchem.
Pozoruhodn jsou i zprvy prof. Kellara o levitaci fakr v ptomnosti prince Waleskho.
Vlevitaci je patrn teba hledat zdroj cel ady maleb z rznch konin svta (Tassli, abbren, zerbjdn aj.), na
nich jsou nakresleny postavy "v beztnmstavu", vznejc se zjevn ve vzduchu bez jakkoli opory. Zd se to
pravdpodobnj ne Dnikenovy domnnky o vyhldkovch letech v kosmickch korbech nepozeman a s nimi
spojenmi zkuenostmi se zmnami gravitace. Ostatn i kresby "kosmonaut v pilbch s antnami", toti postav s
hlavami, obklopenmi jakousi svatoz a nalzanch vude po celmsvt, by mohly bt nap. zpodobenmi spe
abstrakc osob s telepatickmi nebo jinmi paranormlnmi vlastnostmi.
Pro plnost je nutno uvst dal mon vysvtlen obraz a kreseb postav, levitujcch v beztnmstavu, toti tzv.
"ltac" sny, ktermi je navtvovna vtina z ns a kter jsou obvykle vysvtlovny bu jako atavistick druhov
vzpomnka na blah ivot, strven hopkovnmve vtvch pralesa, nebo - co je pravdpodobnj - pocitemlehkosti
v okamiku usnn, kdy jako prvn "usn" hmat a s nmi pocit styku tla s podlokou.
Mezi zvltn paranormln schopnosti pat soubor tibetskch cvik lung-gom, jen v obecn form smuje k
rozlinmclmfyzickho i duevnho zdokonalen (m se znan pibliuje snahmklasickho ecka o harmonii
mladk - kalokagath). Ve zvltn podob pak m propjovat schopnost nadnormln rychlosti a lehkosti,
umoujc takka neuviteln denn pochody mimodn obtnmternema v nadmoskch vkch, kde Evropanu,
neopatenmu kyslkovmpstrojem, in obte v pravmsmyslu slova kad krok. Lung-gom-pa, subjekt, vybaven
touto schopnost, si dovede podle Tibean "sednout na klas a neohnout ho, nebo se postavit na hromadu jemene a
neshodit ani jedin zrno". Vrcholemcvik lung-gomje dosaen levitanch schopnost; nkte nejinteligentnj
zasvcenci (a tedy lid vzdlan a na rozdl od masy pologramotnch mniskch parazit ve vrocch opatrn) tvrd, e
za jistch okolnost se lung-gom-povy nohy pestanou dotkat pdy a e kloue prostoremznanou rychlost. Je
charakteristick, e prv tito zasvcenci sice lung-gomuznvaj, ale nepikldaj mu dn vznam. Jeho nositele
povauj za pouh zzence zvltn kategorie, vhodn k obstarvn rychlho spojen mezi vzdlenmi kltery. Tm
byla vysvtlena skutenost, o n se zmiuj takka vichni cestovatel Tibetem: a jejich karavana cestovala
sebeusilovnji a po jedin schdn cest, jejich "akta" je pravideln pedela, prv tak jako popis pobytu na
pedchoz zastvce. Pokud nepedpokldme bezdrtov rdiov spojen (co v minulch stoletch zajist
nepedpokldme), zbv na vysvtlenou pouze telegnose, telepatie nebo doruen zprvy bcemlung-gom-pou.
Posledn vysvtlen se zd bt nejpravdpodobnj.
S lung-gom-py se setkala ada evropskch cestovatel - nejpodrobnj zprvy opt o nich pivezla nedvno zesnul
pan Alexandra Uavid-Neelov. Tato profesorka univerzity v Pekingu a Haagu, obdaen vzcnou schopnost lehk a
smvn sebeironie nad svmpravovrnmbuddhismem, svmi zitky a zvry, byla svrchovan kritick a svou
znalost Tibetu v dob kolemI. svtov vlky tehdy nebetyn pevyovala vechny ostatn cestovatele. Uveejnila je
v knize Mystikov a mgov v Tibete, z n erpala vcemn pesn ada autor. Rozhodn neme bt srovnna s
plejdou arlatn, kte se vydvali za "zasvcence" a kte zaplavovali ped asemdviv tene fantazmagoriemi
o tibetskch klterech, a dokonce o podzemnch ch Agart a Shampullah, kde ij nadlid, bohov a duchov.
Jej poznatky se ovemtkaj Tibetu minulho, jeho tinct dalajlma byl pesn podle proroctv dalajlmou
poslednm(jeden z jeho pedchdc se pro povahov kazy a rozmailost z potu krt).
Uvdmpoznatky pan Alexandry David-Neelov zkrcen, avak doslova:
"Poprv jsemvidla lung-gom-pu v travnat pouti severnho Tibetu. Naveer jsemspatila velmi daleko ped nmi
temn bod, v nm jsemkuktkemzjistila lovka. Velice mne to pekvapilo. Vtch koninch nejsou setkn ast a
my jsme u deset dn nevidli iv due. Krom toho se do tch nesmrnch samot nepoutj lid pky a sami.
Ten lovk se stle blil a vce a vce byla patrn rychlost jeho chze. Jeden z mch lid ekl, e to je asi njak
lung-gom-pa. Tmve mn vzbudil touhu podvat se na nho, promluvit s nm, vyfotografovat ho. Kdy vak jsemse o
tomzmnila, zvolal jeden sluha:
Page 62
,Ctihodn dmo, nesmte zastavovat lmu, ani s nmmluvit. Ml by z toho smrt. Kdy jsou na cestch, nesmj tito
lmov peruit rozjmn. Pestanou-li opakovat magick formule, utee bh, kter je v nich, a jeto je opust
pedasn, zatese s nimi tak siln, e je usmrt.
Byla to vstraha a bylo nutn na ni ponkud dbt. Vdla jsemu dve, e takov lovk kr v transu a e by pi
nhlmprobuzen mohl utrpt otes nerv. Musela jsemse tedy spokojit s pohledemna toho podivnho cestujcho.
Piel blzko k nm. Zeteln jsemvidla jeho netenou tv a iroce rozeven oi, kter jako by se dvaly na njak
bod kdesi vysoko v dlce. Ten lma vbec nebel. Zdlo se, e se pi kadmkroku zved od zem a dl skoky jako
m. Ml na sob mnisk roucho a tgu. Vpravici drel purbu, rituln n, a vypadalo to, jako by se o ni opral... jak
se zdlo, nezpozoroval nai ptomnost.
Za tyi dny nato jsme pili do kraje zvanho Thebgje ... ... vyptvala jsemse na lung-gom-pu a dovdla jsemse, e
ho nkte spatili pi zpadu slunce o den dve ne my. Z toho jsempiblin vypoetla, e lung-gom-pa, ne se dostal
od past k nm, musel jt celou noc a cel den stejnou rychlost, jakou jsme ho my vidli kret...
... Mnichov, kte aspiruj na lohu posla, mus se nejprve cviit Trnink spov ve cvien dechu a ve zvltn
gymnastice, provdn v thams-changu (cele) - naprosto temnma v psn odlouenosti od svta, kter trv ti roky,
ti msce, ti tdny a ti dny... (klasick tibetsk perioda pro rozlin duchovn cvien).
... Studujc sed na zkench nohou na irokma tlustmpolti. Zvolna a dlouho vdechuje vzduch, jako by se chtl
nafouknout. Potommus zadret dech a vyskoit, nohy maje stle zzeny a bez pomoci rukou, a spadnout, nezmniv
polohu ...
... Vymyslili si podivnou zkouku a kdo v n obstoj, je pokldn za schopnho provozovat zvltn vci... Vykope se
jma tak hlubok, jak je kandidt vysok. Nad n se postav jaksi kopule s zkmotvoremnahoe, tak vysok, jak
hlubok je jma. Jestlie tedy mu m 170 cm, in vzdlenost ode dna jmy k otvoru ve stee 340 cm. Kandidt sedc
v jm mus jednmskokemprojt otvorem...
... Kdy k dostaten pokroil, sm podnikat pochody. Tu se mu dostane novho zasvcen a jeho guru (duchovn
vdce) ho nau magick formuli. Novic sousteuje mylenky na opakovn t formule, kter d rytmus jeho dechu
pi pochodu, a kroky se dlaj v tempu s jednotlivmi slabikami formule, odkvan v duchu.
Chodec nesm mluvit ani myslit ani dvat se napravo nebo nalevo. Stle mus uprat oi na jedin vzdlen pedmt.
Kdy se dostane do transu, pece mu zstane tolik normlnho vdom, aby se vyhbal pekkma zachovval smr
svho cle - ale to se dje jen mechanicky.
Velk pustiny, roviny a ero jsou pokldny za pzniv podmnky. I kdy za dne uraz dlouhou cestu a je unaven,
dostv se takov lovk naveer zase snadno do transu. Nepociuje pak navy a me zase probhnout znan
poet kilometr...
... Pro trnink zatenk je pokldna za vhodnou kad jasn, ale hlavn hvzdnat noc, v n m uprat zrak stle na
tut hvzdu ...
... Podle m mal zkuenosti v tomto smru a podle toho, co jsemslyela od vrohodnch lm, dospv pi tomcviku
lovk tak daleko, e nect vhy svho tla. Jaksi znecitlivn umrtvuje tak bolesti pi nrazu na kmen nebo na jinou
pekku a lovk kr cel hodiny s nezvyklou rychlost v pjemnmopojen, jak dobe znaj automobilov
zvodnci.
Tibean pesn rozliuj dobrovoln pochody, kter kon lung-gom-pa, a pochody, kter konaj pawo a parno,
posedl mdia, je se bezdn dostvaj do transu a vydvaj se na cestu bez cle. VHimlaji je hojn lid postiench
touto chorobou..."
Potud pan Alexandra David-Neelov, kter strvila adu let v celch tibetskch klter, absolvovala pln soubor
duchovnch cvien nejen pod vedenmtylk, vych lm, ale i s osobnmi a psemnmi radami XII. dalajlmy, kter si
j velice vil. Tv v tv skutenosti, e Tibean donedvna hluboce pohrdali vemi ostatnmi nrody a zejmna na
Evropany pohleli jako na cosi, co prv vylezlo zpod kamene, je to mimodn vyznamenn.
Co ci ke zvltnmu vcviku lung-gom-p? Evropsk trenr by zcela urit zvolil pro sv svence dokonale odlinou
metodu, o jejch vsledcch v porovnn s tibetskmi posly se meme nejve dohadovat. Nzory, e popsan
vcvik lung-gomu, podle tradice zaveden ve 13. stolet n. l., je pizpsoben mystickmu naturelu Tibean, jak se lze
obas dost, je teba odmtnout. Chud mlad chlapci, cvien v klterech jako pt bci, protjky eckch
grammatofor, potovnch bc na dlouh trat, nemli o nic "mystitj naturel" ne chud chlapci kterhokoli
jinho nroda, ovldanho vemocnou knskou hierarchi. Svtt Tibean daleko spe ne lmaismu,
celebrovanmu v klterech bez pstupu nezasvcench, vili bonm, arodjmstarho pedlmaistickho
nboenstv, a i pro nevaln honorovan a jet mn ven zamstnn by byli jist ochotni podstoupit vcvik
jakhokoli druhu. O kontemplativn mystice pochopiteln nemli ani potuchy.
Ryze fyzick sloka trninku lung-gomu by koneckonc mohla pinst vsledky v mimodnmposlen svalstva
dolnch konetin i rozvoji dchacho apartu - ovemza pedpokladu dostatenho pvodu hodnotnch blkovin, co
je u lm nich svcen a trap-k, odkzanch na rostlinnou a mlnou stravu, takka vyloueno. Tak rytmick
opakovn vhodn formule, regulujc tempo chze a frekvenci dechu, rozhodn nen vytrvalci na kodu. Rovn
hypnotick stav, navozujc anestzii chodidel, by byl doasnou vhodou - zhy by se vak zmnil v opak, kdyby
zrann nohy doshly stupn nevnman traumatizace, znemoujc chzi. Zd se zkrtka, e s vysvtlenmv rovni
dnench znalost sportovnho lkastv a fyziologie nevystame a e volky nevolky musme rozhodujc st
schopnost tibetskch bc (o jejich existenci nen nejmench pochyb) pipsat koncentranmcvienm, zdnliv pro
vkon smbezvznamnm.
Fantastickou souvislost nabdl v posledn dob George Langelaan, jen v asopise Planete napsal doslova: "...
Provdme levitaci, ani o tomvme? Je pravda, e vme o nco vce ne normln, kdy ekneme, e je nmtko, a
Page 63
naopak - vme o nco mn, kdy se ctme voln a lehce? Nkte vdci si zanaj klst podobn otzky a znm
jednoho anglickho lkae, kter tvrd, e je s to zjistit rozdl ve vze, kdy se nkdo ct tko nebo lehce. Ten rozdl je
samozejm nepatrn a je teba vit nesmrn pesn, aby se dal urit v desetinch i dokonce setinch miligram ..."
A je Langelaanova seriznost mimo pochybnost, zd se mi 1/100000 gramu pli malou veliinou, aby mohla bt
urena jako bytek vhy tla - kadmdechemztrcme daleko vce. Pocit lehkosti by ostatn nebyl vsledkem, ale
pinou tto vhov zmny, jakmsi "mrnmtransem". ... Ale to se ji dostvme pli hluboko do oblasti science
fiction, do hjemstv Alexandra Beljajeva a jeho romnu Ariel, s hrdinou levitujcmpo mystickch cviench vzduchem
jako ptk.
Zstame u prost skutenosti lung-gom-pa, a ji svmschopnostemvd za cokoli.
Vobraze na hypotetick "civilizace delfn" bychommohli dlouho pokraovat. Spokojme se vak jet alespo s
jedinou ukzkou mimocivilizanho, lpe eeno netechnickho een vztahu lovka k zevnmu prosted a k udren
nezbytnho rozdlu energetickch hladin, pedpokladu ivota. Pi tto pleitosti se zmnme o nkolika pbuznch
problmech.
Jednmze zkladnch problm biologickho zachovn existence jakhokoli jedince i druhu je termoregulace,
schopnost vyrovnat se vhodnmzpsobems vkyvy teploty zevnho prosted tak, aby nebyly narueny ivotn
funkce.
lovk i znan st ivoich e svzeln problmuchovn tlov teploty, sluujc se se ivotem, dvojm
zpsobem: termoregulac vnitn, biologickou, a zevn, umlou, u lovka uvdomlou a zmrnou, u zvat,
vyhledvajcch nory a doupata nebo sestupujcch v zim pod zema shromaujcch se tamna omezenmprostoru
(mravenci), instinktivn.
Biologick termoregulace lovka, jakkoli (jak jsme se pesvdili teprve nedvnmi objevy fyziologie) netuen sloit
a mnohonsobn zajiovan, je od samho potku v nevhod oproti termoregulaci pbuznch primt: lovk je
"nahou opic", podivnou hkou vvoje zbavenou srsti, a tmnejinnj pomoci proti chladu, ohroujcmu tepelnou
rovnovhu neskonale vce ne peht. Jak se zd, ani paleolitick lovk neoplval podstatn bohatmochlupenm
ne my - proto byl nucen vyhledvat nov a nov zpsoby termoregulace zevn, z nich nejpodstatnjmobjevem
bylo zkrocen ohn a oblkn se do koein srstnatch zvat, ppadn vyuvn jesky nebo budovn umlch
staveb. Dnen teplrny, klimatizace, modern architektura a tovrny odvnho i obuvnickho prmyslu jsou jen
jednmi z mnoha zazen, sloucch te funkci.
Dokud se lovk neseznmil s monostmi uml termoregulace, byl odkzn na zcela urit klimatick psma, je
nemohl opustit bez vnho nebezpe, nebyl-li pro n velmi zvolna, po cel stovky generac aklimatizovn. Dokonce
jet po ovldnut cel ady zpsob ochrany ped chlademi horkemtakov omezen pocioval; pro star eky sahala
oikumne, obyvateln ps, od Dunaje na severu do severn Afriky na jihu - dl byl bu smrtc mrz, nebo nemn
smrtc r. Tmspe by musela takov omezen pociovat spolenost s jet primitivnjmi vrobnmi prostedky ne
klasick ecko, je po tto strnce nijak nevynikalo.
Teoreticky by spolenost mimo oikumne, tzn. mrn klimatick psmo, vbec nemla obstt - a pece existovala dlouh
stalet v nejnehostinnj a nejdrsnj obydlen krajin zemkoule, v Himalj. Udren tlesn teploty v mrazivch
vichrech, odvdjcch velmi rychle tlesnou teplotu, pi strav, postrdajc takka pln uhlohydrty, jejich
energetick pnos byl kryt zvenmmnostvmtuk, bylo odjakiva zkladnmproblmemodolnho nrdku,
obvajcho nhorn planiny i nad 4000 m. n. m., tmspe, e v nkterch oblastech je naprost nedostatek deva. Uhl
(s vjimkou devnho) chyb v Tibetu vbec. Snaha o udren tlesn teploty vedla k systmu zvltnho "osobnho
vytpn" devnmuhlm, uloenmv kovov misce pod atemna bie. Stinnou strnkou tohoto dvtipnho
zpsobu je neobyejn ast vvoj tzv. rakoviny kangri v tchto chronicky drdnch mstech. Tento zpsob,
pomineme-li ji jeho nebezpenost a nepohodlnost i relativn nkladnost, nen eenmpro poustevnky a askety,
trvc dlouh lta v jeskynch nebo zazdnch celch ve vi 4000 a 5000 metr. Ani otuilost by nepomohla -
poustevnci maj pouze tenk at nebo jsou dokonce naz - zevn podmnky by se bez zvltn ochrany proti chladu
prost nesluovaly s monost ivota, tmspe, e Tibean nejsou nijak zvl otuil. Kdy byl Tibet obsazen
armdou LR a obyvatel se odsthovali, brzy se ukzalo nezbytnmpesdlit je opt do velehor - v ninch hynuli
zejmna plicnmi a obhovmi chorobami.
Tibett poustevnci a mnoz jin Tibean znaj praktiku uvolovn vnitnho tepla, zvanho tumo.
Nebudeme se zabvat rznmi druhy tuma, vznikajcmi pr pi extzch atp. Vtto souvislosti ns zajm pouze tumo,
projevujc se mimodnmvvojemtlov teploty i v nepznivch podmnkch.
K pouen o tumu nememe nalzt nikoho zasvcenjho ne opt Alexandru David-Neelovou, kter sama tumo
ovldla, co komentuje pouze piznnmnesmrn hrdosti nad faktem, e se nenachladila ...
Kdo je zasvcen do umn budit tumo, nesm nikdy nosit vlnn odv a pibliovat se k ohni - jde tedy o podobn
omezen nebo snad o okzalost, j podlhaj i lung-gompov, obtkvajc se etzy, aby dokzali svou lehkost. Podle
uitel, zvanch respov (tj. ten, kdo se at bavlnou), se nesm tumo cviit v mstnosti ani mezi domy, protoe kou
nebo zpach by pi nezbytnch dechovch cviench, dosti podobnch trninku lung-gom-p, nejen pekely, ale
dokonce mohly i tce pokodit zdrav cvicch. Nejvhodnj je naprost samota v nadmosk vi alespo 4000
metr.
Trnink m ti sousti: dechov cviky, soustedn a k transu, zpsobujcmu objektivaci mylenek, a ast lmy,
oprvnnho a schopnho respy. Nezbytnou podmnkou je zdrav a siln tlesn soustava, zkouen respy v dosti
dlouh lht rozlinmi cviky. Je to na mst. Zatenk sice sm pi cvien sedt na kousku koberce, brzy vak jen na
hol zemi a pozdji na snhu nebo na led, o hladu a bez npoj.
Po ppravnch cviench se adept sousteuje na svj pupek, kde si pedstavuje houc zlat lotos a "semeno ohn",
Page 64
slabiku ram. (Jakmi cestami se asi dostalo soustedn na vlastn pupek do Caihradu, kde se jako hnut hesychast,
provdjcch tzv. omfaloskopii ili zrn na pupek, stalo mdou a takka nboenstvm, jemu holdovali i pslunci
vldnoucho rodu Kantakuzen prv v dob, kdy se ji kolemmsta stahovala smyka tureckch vojsk ...?)
Pot dlouhmi dechy rozdmchv ohe kolempupku a prohn jej temi "mystickmi ilami" (vypjenmi ostatn od
Ind), a napln cel tlo, je se v pedposledn etap stane jakousi pec, pouhou schrnkou ohn. Vposledn etap
pestane bt tlo vnmno a naldorpa, jak se zasvcenci nazvaj, se dostv do extze, kde se domnv bt jen
plamenemv moi ohn. Trans pak odeznv v opanmpoad.
Mystick "ly" roma, uma a kjangma nejsou pokldny za skuten ly obhovho krevnho systmu a pokroilmi
mystiky ani za tenouk nervy, jak se obas pe, ale za ryze obraznou pedstavu proud sly. To zcela dobe odpovd
naimdnenmpoznatkm, lpe eeno neznalostemmechanismu psoben akupunktury (len vpichy jehel) a moxy
(len pikldnmhocch kuelk kadidla na pokoku). Vnkterch ppadech zcela nepochybn pinej levu
pacientms chorobami orgn, vzdlench mstu vlastnho zsahu, ani je mon zjistit njak nervov, humorln
nebo jin spojen, alespo ponkud rozumn vysvtlujc lebn nebo alespo bolest zmrujc efekt. Pi lb
akupunkturou (moxa se u ns, pokud vm, nepraktikuje) jde o ryze empirick zkroky, provdn podle tisciletch
schmat. (Mohu zodpovdn prohlsit, e jsembyl v nskch nemocnicch nejednou svdkemrozshlch
chirurgickch zkrok, nap. vynt aludku apod., kdy jedinou narkzou pacientu poskytnutou byly dv nebo ti
jehly, vbodnut do rznch mst tla - hlavn lohu ml ve vtin ppad lalek unho boltce. Pacienti nejevili
bolest, byli v dobr nlad, a postovali-li si na nepjemn pocity, postaila manipulace s nkterou z jehel, aby bylo
vechno v podku.
Jako lka pipoutm, e je to neuviteln a nepochopiteln. Je to ale pravda.)
Existuj jet jin zpsoby buzen vnitnho tuma, pi nich se naldorpa pohybuje, pesnji eeno slovy estera
tajnch vd lmy Naroty, "tese tlemjako vzpnajc se k a in mal skoky". Nen divu, jestlie je cvicmu po
takovmtlesnmvkonu teplo - tento zpsob je vak v Tibetu spe vjimkou. Naprostou pevahu m trnink tuma v
nehybnosti, soustedn.
Adepti tuma skldaj na zvr psn zkouky. Vmraziv vtrn noci se odeberou se svmuitelemk ece nebo k
jezeru, je-li teba, prosekaj led, usednou naz do snhu a bal se do namoench prostradel, je zmrzla na kost. Jakmile
je ltka such, vystd ji dal. Je nutn za noc vysuit nejmn ti takov prostradla, aby adept zskal estn titul
respy a sml nosit bavlnn at, vlastn sukni z bl bavlny. Nkte naldorpov pr dovedou usuit na tle a tyicet
prostradel za sebou - pan David-Neelov povauje tento daj za pehnan, avak usuen nkolika kus ltky
velikosti rozmrnho lu vidla pi cvicch tumo na vlastn oi a fotografovala zasvcence, kolemnich v mraziv noci
bhemkoncentrace tl led a mizel snh.
Zpotku trv pocit tepla pi cvien tumo jen v prbhu koncentrace a s rozptlenmpozornosti opt miz. Po ad let
trninku vak se mimodn a stl vyvjen tepla stane fyziologickmmechanismem, vstupujcmv innost pi kadm
poklesu tlesn teploty. Existence a psobnost tto praktiky jsou prokzny nade vi pochybnost; v Tibetu ije (nebo
ilo) mnostv osamlch poustevnk, nahch nebo polonahch ve velkch vkch, kde zstvaj i v zim bez otopu
a jen se skromnou stravou. Potvrdili to rzn cestovatel, nap. lenov expedic k Mount Everestu, nkte se dokonce
domnvali, e Ohyzdn snn mu, yeti, tato rozko novin, nen nikdo jin ne poustevnk, vyhbajc se styku se
svtem- co je ovemnepravdpodobn. Pan David-Neelov "doshla pi svch nemnohch pokusech o tumo
znanch vsledk", jak pe doslova.
Fyziologie pipout sten vysvtlen praktiky tumo: je znmo, e pi nkterch mozkovch chorobch, pedevm
ndorech, me dojt k doasn nebo trval hypertermii, chorobnmu zven tlesn teploty, navozenmu drdnm
jistch oblast stednho nervovho systmu. Lze si pedstavit uml podrdn, zprvu doasn, pak snad i trval
nebo objevujc se podle poteby a zvyujc tlesnou teplotu. pln objasnn nar na svzele, jak vysvtlit
rovnovhu energetick bilance. Zven tlesn teploty pouze o nkolik stup C pedstavuje nadmru zvenou
spotebu energeticky hodnotnch tlovch rezerv, kter ovemzdaleka nejsou nevyerpateln. Tmnronj by
musel bt vkon organismu, schopnho zvit teplotu do t mry, e proheje okoln vzduch a k tn snhu a ledu a
odvdjcho tmznan mnostv tepla povrchemtla do mraziv noci. Fotografie vyzblch adept, pozen pan
David-Neelovou, jejich rituln hladovn a i jinak velmi skrovn strava rozhodn vysvtlen neposkytuj.
Vobecnmslova smyslu jsou zkrtka, jak se zd, fyzick monosti lidskho organismu nejen kvantitativn schopn
ustavinho rozvoje (postupn zvyovn sportovnch rekord), ale i kvalitativn odlinch a dosud nevysvtlench
zt.
Mluvili jsme o tumo, schopnosti zachovat tlesnou teplotu na fyziologick vi i za nemysliteln nepznivch zevnch
podmnek. Zstame i nadle u problematiky termoregulace, tentokrte ovemve zcela extrmnch polohch
nespalitelnosti lidskho tla.
Jednou z nejstarch soudnch praktik byly tzv. "bo soudy", vystavujc podezelho njakmu bezprostednmu
nebezpe nebo psoben kodlivho agens - jedu, chladu, vody a pedevmohn nebo havho kovu, jejich dotek
neml zpsobit na pokoce znateln stopy, byl-li vyetovan nevinen. Rozumov jde ovem, o nesmyslnou praktiku -
a toto poznn vedlo pozdji k paradoxn situaci: vynucovn piznn muenm. Ze soudnch zpis vak vyplv, e
mnoz, kte se podrobili "bomu soudu" havmelezemi ohnm, vyli ze zkouky nepopleni a byli zprotni viny.
Zznam je takov mnostv, e tento fakt nelze vysvtlit pouze falovnmspis a podvody platnch soudc.
Nkdy bylo podobnmudlostemptomno vce svdk. Za Ludvka XIV. byl odsouzen k smrti uplenmjaksi Claris,
camisard a vdce selskch rebel. Byl uvren do hoc hranice za naden asti 600 divk. Kdy hranice dohoela,
Claris z n vyel iv.
Bomu soudu chz po rozhavench radlicch byla podrobena dokonce i manelka nmeckho csae Jindicha,
Page 65
Kunigunda, je sice v zjmu spasen odmtala sdlet s manelemloe, byla vak asto vdna ve spolenosti statnho
zbrojnoe. Nepoplila se, za co byla prohlena svatou. Zbrojno byl brzy odhalen jako belsk mmen.
Ne vdy ovemvechno skonilo pesvdivmhappy endem: kdy se nap. snail provenslsk kajcnk, jaksi Petr
Bartolomj, podpoit znan pokleslou morlku kickho expedinho sboru, oblhajcho Are, zzrakem, a na Velk
ptek roku 1099 demonstroval prchod ohnm, chrnn hrotemkop, je pr probodlo Krista, poplil se tak, e
dvanctho dne zemel. Jak je vidt, vra i ist svdom musej bt doprovzeny patinmfortelem.
Cel ada naprosto spolehlivch a ovench zprv vak popisuje rituln obady tanc a chze po havmuhl nebo
po rozplench kamenech, odehrvajc se na Fidi, Bali, nkterch ostrovech Indonsie, Cejlonu, ba dokonce i v
Latinsk Americe, kde se nap. roku 1962 promenovalo ticet len baptistick sekty za ptomnosti 15 000 divk, mezi
nimi byli i profesoi lkaskch fakult, po havmuhl. Na Havaji byla zmena mstnmi techniky teplota kamen
vzpt pot, kdy z nich tanenci odeli - dosahovala 610 C. Mlo znmmfaktemje, e se tanec po havch
kamenech zachoval jako folkloristick zvltnost v Bulharsku. Je to tzv. nestinarsk tanec, dodnes tanen v
Rodopech, o nm komponoval Goleminov operu, soust stlho repertoru bulharskch divadel.
Jednu z poslednch obshlch zprv o ohochodcch podal nedvno v knize Po stopch Bounty znm dnsk
cestovatel Arne Falk-Rnne z Benqua, drobnho ostrvku v souostrov Fidi. Tak zde probhalo vechno jako jinde
na svt - mui zkouejc svou manu, tajemnou vnitn slu, chodili za tyicetistupovho vedra po rozhavench
kamenech, je rud zily - mly tedy teplotu nejmn 600 C, spe vak vce, bylo-li rud zen viditeln za jasnho
dne. Obas se na kamenech dokonce zastavili na jedn noze a nepoplen chodidlo druh nohy ukazovali divkm...
Oproti jinmprodukcmtohoto druhu mus dokzat ohochodci z Benqua, e jimnevad ani kou: na zvr se pohybuj
v jm, kamje nahzeno list a ratolesti, je na kamenech ihned vzplanou. dn nezakalal.
Vechny zprvy se shoduj na mimodnmvzruen tanenk, jednajcch zejm bu pod vlivemomamnch drog
(emu nasvduje vrazn rozen zornic), nebo v jakmsi transu, do nho se uvdj ppravnmi tanci a obady, a
bez jakchkoli znmek pokozen plosek nohou. Vdnmppad nebyla zjitna njak chemick nebo jin pprava
chodidel tanenk a dnen vda nezn prostedek, jm by mohla zabrnit tkmpopleninmi pi zcela letmm
doteku s rozhavenmi kameny nebo havmuhlm. Tak nebylo zjitno mimodn ztlutn a zrohovatn pokoky
na chodidlech, spe naopak. Teorie od psacho stolu, toti e pokoka nohou tanenk je nasycena kyselinou boritou
nebo e nadmrn mnostv poitch tekutin zpsobuje rychl vyluovn potu, a tud ochlazovn chodidel
ochrannou vrstvikou vody, jsou sice dvtipn a skvle hov obecn poteb zlikvidovat vechny nepjemn
otaznky, maj vak spolenou chybu: kdokoli se pokusil vyut je v praxi, utril ji pi prvmdoteku dn popleniny.
Zd se, e ve vech ppadech se uplatuje jaksi psychicky zen ochrana, jej mechanismus je nmdosud neznm.
Svd pro to ppad popsan WilmonemMenhardem: v okamiku produkce jednoho chodce, krejcho po
rozplench kamenech, se v blzkosti poali hlun rvt psi. Hluk odvrtil na okamik muovu pozornost, co postailo,
aby rzemdolo ke zcela normlnmpopleninm. Podobn stanovisko zastv i nepoetn odborn literatura o tomto
pedmtu. Zvry studie uveejnn v asopise British Medical Journal 11. ledna 1936 dodnes neztratily platnost.
Nepmou podporou domnnky o psychofyziologick ochran tanenk ped poplenmje opan jev: pi dostaten
inn sugesci lze vyvolat puche a pkvarky i dotekemstudenho kovu, v-li pokusn objekt, e bude poplen.
Zmnn ppady nmslou pro podporu mylenky, e lidsk organismus snad me alespo za jistch okolnost
uvolovat krom energi ji znmch nebo tuench i energie dosud neznm a netuen (jak soud nap. dr. Gustaf
Stromberg, astronomna Mountwilsonsk observatoi v asopise Franklinova stavu, sv. 239, str. 27-40), o jejich
vyuit meme dnes toliko spdat vcemn dvtipn hypotzy.
Tm se ostchmuvst jednu z nich v obav, abych nebyl obvinn z naprostho fyziklnho ignorantstv,
schopnho zamovat a smovat vechny druhy plazmy dohromady. Nue: nezamuji a nesmuji, pinejmenm
usiluji nezamovat a nesmovat, i kdy je to nkdy obtn. Plazma toti jako tvrt (a ve vesmru patrn
nejvznamnj, akoli nejpozdji objeven) stav hmoty je fyzikln vzato ionizovanmplynemv hvzdnch
atmosfrch, v laboratoi, kde vznik za vysokho napt nebo pod obrovskmi tlaky, v plamenech ohn, v polrn zi
i... v jakchsi vronech studen plazmy, doprovzejcch neodlun ivot jakhokoliv ivoicha a ovemi lovka.
Poprv se o monosti existence "biologick plazmy", dosud neprokzan a toliko tuen, zmnil sovtsk vdec V. S.
Grienko ji roku 1944. Bylo vak teba vykat dalch pokrok v metodice zkoumn bioenergetick struktury
organism, aby byla prokzna. Dolo k tomu roku 1962, kdy nezvisle na sob objevili studenou biologickou plazmu
manel S. D. a V. Ch. Kirlianovi v Krasnodaru a shodou okolnost rovn manel Kulaginovi v Leningradu. Do roku
1964 doplnili manel Kirlianovi pvodn aparaturu pstroji, umoujcmi vybuzenmzenmv oblasti viditelnho a
ultrafialovho svtla ve vysokofrekvennmpoli hodnotit emisi biologick plazmy i kvantitativn. Plazma je ostatn pi
urit intenzit emise viditeln pouhmokemjako aura - domnvmse, e jde o znovuobjeven Reichenbachv "d",
prokazovan stejnojmennmvdeskmchemikemv minulmstolet tisci pokusy v naprost temnot, v n
disponovan lid spatovali kolemivch objekt i nap. pl magnet modrav a lutooranov zen.
Jednmze sovtskch badatel, zabvajcch se intenzvn "neviditelnmohnm", jak biologickou plazmu nazv, je G.
A. Sergejev, leningradsk sdlovac technik, kybernetik a neurofyzik, odbornk v oblasti grafickch pstrojovch
zznam fyzickch i neuropsychickch funkc, patc svou vdeckou erudovanost a rozsahemexperimentln innosti
k hlavnmpedstavitelmpsychotronick vdeck koly SSSR. Registroval plazmu nkolik milimetr od tla
experimentlnch objekt, v nkterch ppadech vak pomoc aparatury Kirlianovch zjistil oblky plazmy, je se
odtrhly a putovaly prostorem. Intenzita plazmovho pole biologickho objektu se znan mn zevnmi podmnkami
(stavemmagnetickho pole Zem, stupnmionizace ovzdu atd.), nkdy dokonce pln vymiz - zejmna vak stavem
organismu. Hustota plazmy je neoekvan znan, a 100 min. v l cm3, co odpovd koncentraci elektronov plazmy,
je je zdrojemrdiovho zen Slunce, a intenzit elektrickho pole a 1000 V/cm, m G. A. Sergejev vysvtluje
Page 66
telekinetick schopnosti nap. N. S. Kulaginov.
Ve vzkumu pokrauje ada odbornk, nap. V. M. Injuin, biolog Kazask sttn univerzity v Alm-At, zkoumajc
vrony biologick plazmy pi extrmnch situacch organism. Doel k zajmavmvsledkm: akoli (podle
Sergejevovch vzkum) je "centrlnmvrobcem" biologick plazmy pravdpodobn mozek, vyzauje velmi rozlinou
intenzitou na rznch mstech tla - zejmna je aktivn elo, u jedinc, provdjcch sloit pohyby prsty, nap. u
hudebnch virtuos, prsty, a obecn okol solrnho plexu.
Jist jde jen o prvn krek. Ozjitn, e lidsk tlo je schopno dosud nezjitnmzpsobememitovat vrstvu, v
nkterch ppadech i oblky ionizovan plazmy, obdaen dosti znanmenergetickmnbojem, jejich vrony lze
ovlivovat promnami kvality mozkov innosti. Smme-li vit tvrzen experimenttor, kte podstoupili trnink tchto
schopnost, me bt vsledn efekt v takovmpomru ke spontnnm, mimovolnmvronm, spojenmzejm s
kadou duevn innost a zvenmu zvl disponovanch individu, jako mohutn parn stroj k poklice ajnku,
zdvhajc se pi varu.
Vkadmppad je zachycena stopa, vedouc snad k racionlnmu vysvtlen nejen problematiky mimodnho
tepelnho hospodstv, ale i mimodnho mechanickho psoben, vyuvanho v dvnch dobch.
Bylo by zcela zajmav zrevidovat po stu letech z hlediska vsledk, dosaench v oblasti bdn o biologick plazm, i
tzv. "spiritistick fotografie", poizovan nap. v sedmdestch letech 19. stolet britskmfotografemBittymnebo o
deset let pozdji proslulmpetrohradskmzoologemprofesoremN. P. Wagnerem. Na rozdl od tuctovch podvrh
tohoto druhu, vznikajcch obvykle dvojexpozic pedempouit desky, byly fotografick pokusy obou jmenovanch
provdny pod psnou kontrolou a vtinou stereoskopickmi pstroji, umoujcmi souasnmsnmnmdvou
fotografi vylouit nahodil kazy a zvady.
Bittyho i Wagnerovy fotografie pedvdj "duchy" v podob blch nebo svtelnch oblk zeteln ohraniench,
avak nijak nevytvejcch podoby lid nebo jakchkoli pedloh. Jev zmny v ase, rostou, pohybuj se a miz.
Vyskytuj se vdy v blzkosti osob v transu, hypnotickmspnku, tedy ve stavu, zvyujcmschopnost emise
biologick plazmy, z n se patrn "duchov" skldaj.
Podotkm, e ast na zachycen tchto jev mohl mt tehdy tzv. mokr koldiov proces, pi nm byla citliv vrstva
desky senzibilizovna dnes ji zcela oputnmzpsobempedevmpro paprsky krtkovlnn, jako i pomrn
jednoduch objektivy, propoutjc daleko vt procento krtkovlnnch paprsk ne objektivy dnen, ovems
vjimkou specilnch, kemennch.
A jet o jednomprodnmkazu meme v tto souvislosti uvaovat - o tzv. bludikch, jejich existence je krom
pohdkami vech nrod dosvdena adou pozorovatel, mj. i anketou, kterou mi umonila ped nkolika lety
laskavost redakce asopisu Vda a technika mldei. Veobecn pijatmvysvtlenm"svtlek", objevujcch se
nkdy v impozantnmmnostv (23. napoleonsk pluk jzdnch myslivc pod vedenmplukovnka Marbota se roku 1812
v bainch nedaleko Nmenu domnval, e je obklopen tisci ohni rusk armdy a manvroval podle toho), je
samovzncen bahenn-ho plynu nebo atmosfrick elektina, tedy tzv. ohe sv. Elie. Pokud by nebyla nabdnuta
pravdpodobnj vysvtlen, doporuuji vrtit se k tradin a pkn hypotze, e jde o duiky ubohch nekttek.
Dosud nikdy a nikmnebylo toti pozorovno samovzncen plyn nad vodami nebo bainami, s jedinou vjimkou
odpadov jmky jaksi francouzsk paprny, kde se koncentrovaly pouit chemiklie - nen vak znmo, e by bludiky
obzvlt vyhledvaly okol papren. Nkolik mlo vdecky vzdlanch pozorovatel, ktermse podailo piblit se k
bludikm, obvykle mizejcmnebo ustupujcm, potvrdilo, e svtlo bylo studen a neohlo ani hl, vloenou pmo
do "plamene" - tato svdectv pochzej vesms z 18. a 19. stolet. Rovn ast atmosfrick elektiny je svrchovan
nepravdpodobn; "svtlka" se vyskytuj i v podmnkch a za meteorologickch situac, kter to, alespo podle
dnench znalost, zcela vyluuj.
Myslm, e znmvysvtlen alespo pro st tchto fenomn. Vbainat tajze poble nsko-korejskch hranic roku
1954 jsemna mst, kde jet ped nkolika okamiky dosti jasn zilo "svtlko", odebral poslepu vzorek trouchu a
nalezl v nmpozdji znan mnostv chvostoskok (Collembola), "patrn co se te potu jedinc nejhojnj
skupiny hmyzu a suchozemskho tvorstva vbec" (J. Obenberger). Vzhledemk situaci jsemse nemohl obrtit na
specialistu a systematikou bezkdlho hmyzu se nezabvm, domnvmse vak, e lo o nkter druh eledi
Achorutidae (Bezchvostkovit), u nich bylo vedle dalch eled chvostoskok, obvajcch jeskyn, zjitno obasn
a dosti siln svtlkovn (Molisch, Dubois), pipisovan pohlcen svtivch myceli hub. Prsvitn tln pokryv
Collembol nebrn svtlu vyzaovat, a shromd-li se vt poet takto "napasench" jedinc na jednommst - co je
pro chvostoskoky charakteristick - je svtlo dobe pozorovateln i z vt vzdlenosti. Jsempesvden, e st
pozorovn "svtlek" nad bainami, starmi paezy a jinmi lokalitami, kde lze svtc mycelia oekvat, mono pipsat
na et tchto zajmavch a ctyhodn starobylch tvorek.
Nemn jsemovempesvden, e nkter ppady pozorovn bludiek, zejmna ustupujcch ("prchajcch") ped
lovkem, vyaduj vysvtlen jin. Snad by bylo eln uvaovat o emisi biologick plazmy nktermi zvaty, mon v
mezn situaci (nebezpen zapadn do bahna apod.), nebo o tto emisi zvl disponovanmi druhy, vzanmi
zpsobemivota na vlhk msta, kde se "svtlka" nejastji objevuj.
Vm, e budu sprvn pochopen: rozhodn se nepimlouvmza zaloen spolenosti pro vzkumhejkal a jezinek,
domnvmse vak, e by definitivn a oven, nikoli jen spekulativn vysvtlen podstaty psoben duiek ubohch
nekttek mohlo sehrt jistou lohu v interdisciplinrnmprzkumu biologick plazmy, otevrajcmsnad slibn
prhledy k dalmu bdn. Vtinou se nevyplc odkldat nevyeen problmy ad acta. Vdy podle svdectv
Wernera Heisenberga stoj na potku kvantov teorie (a tmnaeho dnenho fyziklnho i relnho obrazu svta)
zdnliv opominuteln nesoulad zkon klasick fyziky se zjitnmi zmnami barvy zahvanho ernho tlesa, jeho
si povimli koncem19. stolet Rayleigh a Jeans ...
Page 67
Alespo tolik na okraj nkterch zajmavch monost, je se otevraly v dvn minulosti netechnickmcivilizacm,
vytvejcmsvj vztah k zevnmu prosted zcela jinmi prostedky, ne jsou nae, a pouvajcmsnad i jinch a
pekvapujcch metod vyrovnn se s vynoivmi se problmy. Kdov, zda n model nen alespo v nkterch
aspektech ppustnmi pro civilizace nepozemsk. Nikoli pro ty, kter se vzdaly, jak se domnv Lem, dalho
technickho rozvoje vbec a kosmick expanze zvlt. Takov regrese je sociln i biologicky vylouen a jet
daleko poetilej ne hlsn "nvratu k prod" - tak pro ns jsou tyto cesty navdy uzaveny a ksit je jako
praktick een civilizanch otzek by bylo jist mlo slibn. Mon vak, e existuj vesmrn "civilizace delfn",
kter z nejrznjch dvod nemohly zvolit jinou cestu. Kdov zda se s nimi nesetkme na planetch vzdlench
hvzd, poda-li se nmje doshnout.
Jsemsi vdomproblmovosti tto kapitoly a byl bych rd, aby byla pochopena tak nepedpojat, jak se s tmito
otzkami vyrovnval nap. V. I. Lenin ve sv knize Materialismus a empiriokriticismus, kde na nmitky o mechanickm
pstupu materialismu ke vztahu vdom a skutenosti odpovd: "To je ovemnesmysl. Jako by materialismus nco
tvrdil o ,men relnosti vdom nebo nutn ,mechanickm', a ne elektromagnetickm, nebo jet mnohemsloitjm
obrazu svta jakoto pohybu jc se hmoty!"

Mal rapnel, krouc vesmrem
Rno osvtil krvav, kaln slunen kotou rozvaliny, hoc zahrady, zstupy lid zmuench vstednostmi,
zelevch, hromady mrtvol Magacitlov se vrhli k ltacmpstrojm, majcmtvar vejce, a zaali opoutt Zemi
Odletli do hvzdnho prostoru, do vlasti abstraktnho rozumu Nkolik set pstroj odletlo Rozlehl se tvrt, jet
silnj zemn nraz Od severu se zvedla z popelav mlhy ocensk vlna a la po Zemi, nic ve iv Zvedla se boue,
blesky padaly na Zemi, na obydl Vyhnul se lijavec, ltaly zbytky vulkanickch kamen. Pod ochranou zd velikho
msta pokraovali Magacitlov z vrcholu stupovit pyramidy, obloen zlatem, i odletu z dmu a popelu do
hvzdnho prostoru ocenempadajcch vod Ti nrazy jeden po druhmrozbily zemi Atlantidy Msto Zlatch bran se
ponoilo do kypcch vln
ALEXEJ NIKOLAJEVITOLSTOJ, ZEMZSTALA TAM

Zabvme-li se dvnmi a ztracenmi civilizacemi, meme s jistotou oekvat otzku, jak dolo k jejich zniku a zda je
vbec mon tak dokonal likvidace, abychomdnes shromaovali jen nejasn, nepatrn a ne vdy prkazn stpky
indici.
Je to mon a stalo se to mnohokrt i v dobch historickch, nmdaleko blich, poskytujcch psemn zznamy. S
pekvapenmjsme odkryli teprve nedvno e Sumer, Chetit, Chazar, poutn civilizace starho Peru, kvetouc
kultury v oblasti dnen Sibie, Harappu a mnoho dalch, akoli v dnmz vyjmenovanch ppad nelo o "civilizaci
delfn", zanechvajc jen nemnoho hmotnch pamtek, ale o spoleenstv s rozvinutou materiln civilizac. Takka
kadmdnemobjevuj archeologov dal a dal dosud neznm pamtky zapomenutch civilizanch okruh, kter je
leckdy tko zaadit, akoli mohly mt vrazn vliv na djiny svta. Je nap. nesporn, e to byli prv Chazai, kte v 7.
a 8. stolet naeho letopotu vznan pispli k zaraen arabsk expanze, smujc vchodn elist strategickch
klet (zpadn objmala Pyrenejsk poloostrov) do nitra Evropy vyzkouenou cestou koovnch kmen pes Kavkaz a
kolemKaspickho jezera. Nebt jejich pornho a osudnho boje, vyvjely by se patrn djiny Evropy zcela jinak.
Takka kadmdnemznovu ovujeme - s jistmstupnmmrazen - e nae planeta chystala a jet me chystat zkzu
mimodnch rozmr a e bychomnemli bt ukolbni iracionlnmoptimismem: nmse to neme stt.
Vypotejme alespo nkter nepli povzbuzujc monosti kataklyzmat, je mohly v minulosti "vygumovat" vechny
stopy dvnch civilizac tmspe, bylo-li jich v materiln oblasti poskrovnu a jestlie civilizan oblast byla - jak
oekvme - rozsahemomezena.
Monost znien kvetouc civilizace a vyspl kultury sopenmvbuchemje vtinou opomjena - neprvem.
Nemusme vzpomnat, jak je zvykem, pouze na vbuch sopky Krakatoa, kter zniil roku 1883 po dvou stech letech
naprost neinnosti vulknu dv tetiny ostrova nedaleko Sumatry a zahubil 36 000 lid v pstavech Tlok-Betong,
Batam, Anjer a Tjrigin 35 mvysokmi vlnami. Vbuch, kter rozmetal vulkn, bylo slyet u protinoc, jeho hluk
obhl tikrt Zemi a s 18 miliny m3 hmoty, vyhozen spolu s 36 triliony kg sopenho prachu z vulknu, pedstavuje
pravdpodobn nejvt geologick pevrat v historick dob lidstva. Nkter sopky dokonce v cel sv historii
neprojevovaly aktivitu - tmvtma hroznjmpekvapenmbyl vbuch Mount Lemingtonu v ZpadnmIrianu, kter
stl roku 1950 smrt t tisc lid. Vbuch sopky Puyehue v Chile 27. kvtna 1960 zabil nebo poranil asi 5000 lid.
Lidstvo mlo mimodn tst docela nedvno, roku 1912 a roku 1956.
Roku 1912 se na Aljace vzbudila sopka Katmaj, povaovan cel stolet za vyhaslou tak dokonale, e mstn
domorodci u zcela zapomnli, e Katmaj vbec kdy byla sopkou. A pece pojednou promluvila, vytvoila dnes
turisticky atraktivn dol tisce dm, a pi svmvbuchu vyvrhla takov masy lvy, e by msto velikosti Velk
Pae pokryly do vky 30 metr.
Vroce 1956 zaala na Kamatce zcela neoekvan chrlit lvu dvno vyhasl sopka Bezymjannaja, Bezejmenn.
Vystelovala sopen bomby a lapilli do okruhu padesti kilometr. 1500 m2 hustho lesa, kter sopku obklopoval,
bylo zahlazeno z povrchu zem tak dkladn, jako by tu vybuchla termojadern nlo. Tk balvany doletovaly a 4
kmdaleko.
Proti tmto katastrofmnen lidstvo pojitno ani v budoucnosti, a nen pravdpodobn, e by milosrdn osud
dopval nepedstavitelnmvulkanickmsilmukzat svou slu jen v neobydlench nebo dce obydlench oblastech
Page 68
zemkoule. Na zemi je - podle znmho belgickho vulkanologa a geologa dr. Harouna Tazieffa - nejmn dvacet
zdnliv vyhaslch sopek, schopnch kadmokamikemzahjit zniujc innost. Nkter z nich jsou v bezprostedn
blzkosti modernch velkomst, proti jejich znien by byla katastrofa Herkulanea, Pompej a Stabie bezvznamnou
epizodou. Mexico, Neapol, Seattle nebo Clermond-Ferrand ve Francii jsou v prvnmpoad rizika. as, toti n lidsk
as, nic neznamen pro zuc sly pod povrchemZem. Dnen energetick prostedky lidstva absolutn nejsou
schopny hrozc vbuch odvrtit a soptc vulkn jakkoli ovlivnit - akoli i o to se, ovems opanmmyslem, snaili
Spojenci, shazujc za vlky tk leteck bomby do krter Vesuvu a Etny.
Vdy ani o Vesuvu nikdo nepedpokldal, e by v nmdmala jiskrka vulkanick sly. Vjeho krteru, ozdobenm
bujnou vegetac, bvaly podny oblben zbavy, tboily tu Spartakovy pluky. A pak piel rok 79 se zkzou
Pompej, Herkulanea a Stabie, je pak leely takka 2000 let skryty vrstvou popela, zapomenuty a neznmy, nebt pietn
vzpomnky Plinia Mladho na svho vetenho a pli vdeck zvdavosti oddanho strce, kter pi pozorovn
erupce zahynul.
Pes vekerou hrzu takov katastrofy, pedstihujc vbuch Krakatoy, Hiroimu i Nagasaki, by ovemnedolo ani ke
zkze, ani k vnj dezintegraci civilizace.
Ponkud jinak by vak situace vypadala, kdyby byla pedpokldan civilizace prostorov omezena, nap. ostrovn,
nebo lo-li by o vulkanick vbuch o nkolik d niivj.
Velmi pesn vyjaduje neblah monosti, kter by mohly nai Zemi potkat, Haroun Yazieff: "Lidstvo mlo dosud velk
tst. Katastrofy Pompej a Krakatoy nejsou nimproti tomu, mns mohou hlubiny Zem jet pekvapit. Nae
planeta je mal rapnel, krouc vesmrem."
Domnvmse, e podstatnou soust naich vah o monmpostien dvn, neznm civilizace sopenm
vbuchemby mla bt skutenost, e lidstvo okol vyhaslch nebo klidnch sopek odedvna vyhledv a prv zde
zizuje sv sdla. Je to zpsobeno jednak nezbytnost, toti osdlovnmsopench ostrov, je vulkny vytvoily a
ktermdominuj. Dky tomu bylo nap. v jedinmokamiku - doslova - 8. kvtna 1902 znieno havou vlnou a pot
detmpopela sopky Mont Pele kvetouc msto Saint-Pierre de la Martinique, v nm padlo za ob smrti hocch
plyn, zapalujcch msto i lodi v pstavu, 30 000 lid. S tkmi popleninami peil jen jeden jedin mu: k smrti
odsouzen vrah Joseph Surtaut v kobce vzen...
Dalmdvodemje mimodn rodnost zvtralch lv na patch sopek a v dolch kolemnich, tedy tam, kde ji
jednou proudil niiv ivel a kudy by se patrn znovu ubral pi dal erupci. Na lvovch svazch dozrv nejlep
vno, ovocn stromy poskytuj nejvydatnj rodu. Sopky vdy lkaly zemdlce, kte se nenechaj ani na Havaji, ani
na svazch Vesuvu odradit nebezpemtmspe, jestlie - a to musme u neolitickho lovka pedpokldat - takov
nebezpe ani netu. Tak me vzniknout mstsk aglomerace, "nervov centrum" kultury prv kolemsopky, v mst
odsouzenmbudoucnost k plnmu zniku nebo alespo k rozshl destrukci, je sama o sob me vn ohrozit
integritu civilizace.
Konen tetmmonmdvodemzmrnho osdlen nejbliho okol sopek jsou tepl prameny, v chladnm
severskmpodneb nejen vtan, ale nap. na Islandu, zemi bez strom, pouze s naplavenmdvm, takka ivotn
dleit. Vskyt horkch pramen, signalizujcch blzkost sopench krb, uril vbr msta pro Reykjavk i pro adu
selskch sdel. Nejstar z nich byla nalezena teprve roku 1940 poble Reykholtu - pod nkolikametrovou vrstvou lvy,
pemzy a sopenho popela...
AIV(Association Internationale de Volcanologie - Mezinrodn vulkanologick spolenost) provd katalogizaci
oblast sopek na celmsvt. Do roku 1960 jich bylo uvedeno jedenct, piem v pehledu (cit. podle Stegeny) jde ve
skupin A o sopky inn v historick dob, B o sopky ve stadiu fumarol (vron plyn) a C ve stadiu solfatar
(horkch pramen):

Celkemtedy asi 800 sopek ohrouje v historickch dobch lidstvo - a objeven se dalch nen nikdy vyloueno. Velmi
bezprostedn by o tompatrn dovedl vyprvt rolnk Dionisio Polido, jemu se pi nejpokojnjmzamstnn na
svt, orn, vytvoil prv za zdy zrodek nadjnho vulknu. Za dva msce dorostl v kuel 250 mvysok a pak brzy
v obrovitou sopku Paricutin, je donutila obyvatele msta San Juan de Parangaricutira opustit.
Vpodstat kad z tchto velkch vbuch byl schopen zniit koncentrovan sdlit, a to okamit smrt havch
plyn (Martinique), nebo detmpopela (Pompeje). Vnejlepmppad mohl donutit obyvatelstvo v krtk dob
opustit s holma rukama sv msto a ponechat zde ve, co je inilo "nervovm(a zrove neuralgickm) centrem" a
odliovalo od satelitnch provinci. Tak proto se pozornost atlantolog sousteuje na sopen zem, kde jsou
hledna dvno znien sdla jejich vytouen Atlantidy.
Jednmz tchto mst je tzv. Stedoatlantsk hbet, odpovdajc geograficky nejastjmdajmo hlavnmmst
Atlant ("na zpad od Sloup Hraklovch"), svmrelifempak naznaujc, e v nedvn dob - asi ped 12 000 lety -
mohly jeho vynvajc vrcholy tvoit systmostrov ve stednmAtlantiku. Smantiatlantolog Lajos Stegena, kter
ne vdy pesnmi argumenty polemizuje se zastnci Atlantidy, pipout, e z vulkanologickho hlediska nen zkza
Atlantidy, lec v tto oblasti, vylouena: je tu soustedno 61 innch sopek, Heezen tu namil intenzivnj tok
zemskho tepla a byla zde zjitna a dosud nejvt znm morfologick abnormalita moskho dna.
Druhmmstem, kde, jak tvrd profesor Galanopoulos, zniil sopen vbuch rozkvetlou civilizaci, trvajc v pamti
lidstva jako Atlantida, je Egejsk moe. Asi ped 3400 lety vychrlila sopka Santorin 20 - 30 metr mohutnou vrstvu
pemzy, a na mst, kde byla vt st ostrova Stronghyli, se utvoila vulkanick kaldera, asi tyikrt vt ne krter
po vbuchu sopky Krakatoa, co samo o sob svd o sle exploze.
Page 69
Niiv vlna tsunami tce pokodila kolemroku 1500 ped n. 1. mnojsk msta na bezch Krty a zpustoila behy
Egejskho moe. Podle prof. Galanopoulose byl ostrov Stronghyli (jinak t Kallisti = Nejlep) onou Atlantidou s
pomrn vysokou civilizac. Jet dnes lze na dn kaldery nalzt stopy prplav a pstavnch hrz. I oznaen "za
Hraklovmi sloupy" by mohlo odpovdat; hlavnmHraklovmpsobitmbyl toti Peloponnsos a pvodnmi,
skutenmi Hraklovmi sloupy mohly bt dva mysy jeho jinho pobe, Maleas a Matapan (Tainaron), jejich
obeplut pr platilo ve starovku za dosti obtn nautick vkon.
Vkadmppad je monost vulkanick katastrofy, nic civilizaci nebo alespo jej centrum, zcela reln tmspe, e
prv civilizan centra vulkanick oblasti z rznch dvod vyhledvaly: vtina sopench center v tropickma
subtropickmpsmu le, co je geologicky pochopiteln, pi okrajch zlom, a tedy pi bezch ocenu, kde se
usazovaly i pmosk nrody. Zcela podobn bychommohli mluvit o zemtesench, o zhoubnch vlnch tsunami,
vyzdviench podmoskmi erupcemi, o pronikavch mstnch klimatickch zmnch, je samy o sob mohly tce
postihnout omezen zem, shodou okolnost pedstavujc "citliv objem" dvn civilizace. Mlo se nap. mysl na
monost toku tropickho orknu, a pece je jeho energetick bilance fantastick: pedstavuje ti atomov bomby
stednho kalibru za vteinu. Za nejvtho zaznamenanho orknu, jen postihl roku 1780 zpadoindick ostrovy,
zahynulo 20 000 lid a "... tk dla byla jako tsky odhozena dle ne sto stop od msta, kde pedtmstla ...", jak
vyprvl oit svdek, anglick admirl Rodney. Po orknu, kter roku 1938 zatoil na behy Nov Anglie, vydala
admiralita prohlen, e star mapy tohoto seku pobe ztratily platnost. Stovky kilometr pobe zmnily v pravm
smyslu slova ped oima tvnost.
Energie velkho orknu se rovn energii vce ne 10 000 megatunovch jadernch puma zdvihne do vky 2 - 3
miliardy tun vody. Vbuch termonuklern bomby v Bikini zvedl k obloze "jen" 10 milin tun vody...
Mimochodembudi ovemeeno, e orkny a "vtry, kter bij", co je doslovn peklad japonskho "tajfun", ivot
nejen berou, ale i roziuj. Tuto monost nesmme pustit ze zetele, uvaujeme-li o zpsobu rozen nkterch rostlin
nebo i drobnch ivoich mezi vzdlenmi ostrovy a snad i kontinenty. Mlo by se na ni myslet dve, ne jsou
rozpdny difusionistick nebo dokonce atlantologick vahy - vdy pemsovac loha orknovch "most" me
bt za jistch okolnost vznamnou. Kobylky, zavleen orknem, zasypvaj lod a 2000 kmdaleko od africkho
pobe a roku 1954 uloil orkn Gizela na pobe USA lastury, tk a ti kilogramy, z mlin kolemHaiti, tedy ze
vzdlenosti nejmn 1500 km. Stejnmzpsobemmohou bt peneni nap. ptci, ryby, obojivelnci (det ab jsou
znm z bible; roku 1919 sbrali chlapci na ostrov Rhodu a 11 cmdlouh rybky, spadl z nebe, do vder a prodvali
je), krysy, a samozejm i rostlinn semena, lehk plody a kleni schopn odnoe. Sovtsk badatel D. V. Nalivkin ve
sv monografii o orknech na tuto monost zvl upozoruje - uveme jako limitujc faktor msta, kde se nad moem
orkny, tyto "dti moe", hynouc nad pevninami, rod: lut a Karibsk moe, daleko men mrou u severnch beh
Austrlie a Nov Guineje.
Navzdory obrovskmu mnostv orkn a tajfun (jen v USAbylo v letech 1916 a 1961 zaznamenno 11 053 smrt),
je za miliny let nai planetu postihly, meme podle pravdpodobnostnho potu pedpokldat jejich pm vliv na
zoobotanick djiny Zem od dosaen piblin dnen polohy kontinentlnch ker pouze v tchto oblastech.
Mohly vak zpsobit - a nepochybn asto zpsobily, jak jsme se zmnili v kapitole o dvnch lodch - mohutn
ztopy a snad i legendrn potopy.
Ani tmvak nejsou vyerpny monosti vech malr, je mohly kvetouc civilizaci postihnout tak dalece, aby dolo k
postupn degeneraci a padku.
Za mnoho romantitjch monost uveme alespo jednu - "divok ohe", jeho problematikou se zabv nap.
Jacques Bergier ve studii s charakteristickmnzvemTajemstv ohn.
Pkn utdn, zavren a kompletn fyzice 19. stolet nebylo nic neznmo a tajemstv neexistovala - nato aby se snad
njak vzala k nemu tak banlnmu jako k ohni. Ohe byl prost svazkemplamen a plamen hocmsloupcemplyn
nebo par - jet j jsemse tuto definici ve kole uil.
Dnes je ohe za ptomnosti jistch atom a radikl pro fyzika plazmou o nzk teplot, tedy stavemhmoty, jej atomy
a molekuly jsou smchny s atomy a molekulami fyzikln nestabilnmi, z nich nkter, jak prokzal nap. Siegfried
Klein, maj mimodn vysokou teplotu, jakou nachzme v plazm tzv. hork. To je samo o sob pozoruhodn - ovem
spe pro plazmov fyziky. Podivnj vak jsou zvltn projevy "divokho ohn", sousteujc se, jak se zd, z
nevysvtlitelnch (nebo lpe eeno dosud nevysvtlitelnch) pin pedevmna hust osdlen msta.
Charakteristick znaky obrovskch a mimodn niivch ohnivch smrt nevysvtlitelnho pvodu jsou (podle
Bergiera):
1. Podstatn zven teplota atmosfry, vzhledemke zjitnmu vzniku ultrafialovch paprsk nejmn 10000 a 13
000 K, co je vce, ne se a dosud podailo laboratorn doshnout jakoukoli chemickou reakc.
2. en po "silokivkch", jakchsi znch, kter nejsou plameny pekraovny, i kdy veker podmnky k en jsou
dny. Tento ppad nastal nap. po tkmbombardovn Hamburku zpalnmi pumami roku 1943 - zde je ovem
primrn zdroj ohn jasn a nepochybn.
3. Periodinost, tendence se opakovat v kratch nebo delch asovch intervalech na tch mstech.
4. Zven radioaktivita pdy po poru navzdory nimu mnostv radioaktivnch hornin, ne by odpovdalo
namen hladin.
Nejlpe prozkoumanou a co do rozmr patrn nejvt divokou ohnivou smrt, prostudovanou adou historik,
fyzik, pornk atd., je znm por, jen v noci z 8. na 9. jna roku 1871 (tedy v dob, kdy nelze obviovat
elektroinstalace, holav pohonn ltky nebo dokonce radioizotopy), zniil Chicago.
Ohe vznikl, jak se dodnes odbornci domnvaj, v chlvu pan O'Learyov, jej neklidn krva pevrhla hoc lampu
(Chicago roku 1871 bylo sice co do potu obyvatel velkomstem, avak co do charakteru vtinou velkou vesnic a
Page 70
samozsobitelsk krva pan O'Learyov nebyla dnou vjimkou) - do uritho okamiku obvykl a zdnliv snadno
lokalizovateln por bloku pzemnch domk, oddlench od dalch objekt irokmi ulicemi, se vak z neznmch
pin zmnil v divokou a nezvldnutelnou boui plamen, zuc 27 hodin. Pozoruhodn je, e ve stejnmnebo velmi
blzkmokamiku dolo v Chicagu a bezprostednmokol k nkolika dlnmkatastrofm, zpsobenmsnad posuvy
pdy. Vydaly si daleko vce obt neli smpor, jen strvil tla 250 obt a seehl 17 500 dom. r byl fantastick
- nejvt kamenn bloky hnuly teovmrem, plameny mnily barvu z jasn rud do smaragdov zelen. J. W.
Sheahan a G. R Upson ve sv analze katastrofy napsali doslova: "Cosi ve vzduchu ivilo tento ohe, kter byl zcela
jin ne ostatn znm ohn."
Dal skutenosti nemn podivn, pipad hlen hlavnho strmistra chicagskch hasi Medilla: souasn s
porem, vzniklmve stji pan O'Learyov, vzal se i ti kilometry vzdlen kostel sv. Pavla a dal objekty. elezn
pruty ve skladiti se slily v kompaktn hmotu, akoli nejbli hoc budovy byly sto metr daleko. Budovy z kamene se
zmnily v "cosi", estipatrov domy se "vypaily". Podle Medilla "i mramor hoel jako uhl". Domy, dosud vzdlen od
zucho poru, zaaly hoet z nitra. Na okrajch msta byly nalezeny destky mrtvch beze stop poplen a daleko od
ohn. Dal destky zhadnch mrt byly zjitny v ece a rybnku u Williamsova mlna. A jako by ani toho nebylo
dost, vypukly toho dne rozshl pory prri a les ve Wisconsinu, Michiganu, low, Indine, Illinois, Minnesot,
Kansasu, Nebrasce, v Rocky Mountains, Siee i Alleghench. Ve stnu katastrofy Chicaga zstala skutenost, e tho
dne lehly stejn podivnmzpsobempopelemmsta City of Holland a Manistee (280 kma 480 kmod Chicaga) i osada
Forester.
Podzimroku 1871 nebyl nijak zvl such, ostatn i kdyby tomu tak bylo, sotva by sucha zachvtila tak obrovsk
oblasti. C. W. Chamberlain, kter se poremChicaga zabval, podv naprosto nesmysln a astronomicky absurdn
vysvtlen: pd chvostu Bielovy komety ve form det havch meteorit a otravy plyny z kometrnho chvostu.
Nezmioval bych se o tto nehorznosti, kdyby nebyla citovna v knize P. Colla, je v roku 1973 vyla i u ns.
Bergier podotk, e nkter fakta by byla vysvtliteln v rovni dnen vdy jedin tehdy, kdyby ohe zashl sklady
vysoce holavch chemikli, nap. zprkovanho hlinku nebo hoku - jene tehdy podobn chemiklie nemly
pouit a tm neexistovaly. Stejn nepravdpodobn je jejich ast na srii ohnivch bou, dscch v zim roku 1904
celou Anglii, pedevmWales, o n napsal list Liverpoolsk echo 18. ledna 1905, e se "cel Wales ocitl v moci
nadpirozench sil". Domy hoely, akoli se v nich netopilo, a to i tehdy, byly-li oputny nebo naopak psn
steeny. Dochzelo ke vzpourm, nepokojma nboenskmexaltacm; udlosti nejsou dodnes vysvtleny.
Nen vyloueno, e divok ohe ml ast na nevdanch porech v okol Moskvy v suchmlt roku 1972. Dmitrij
Novopljanskij napsal v listu Pravda o phod, v n poloili ivoty v boji s ohnmti staten sovtt vojci:
"Takov atmosfrick jev tady u Moskvy nikdo nepamatuje. Nedaleko jedn dlnick obce se narz zvedla smr.
Vtrn sloup unejc s sebou trsy peschl rozplen raeliny se zvedl k obloze. Vzepjal se do padestimetrov ve
a zamil pmo ke stohmnkolika tisc tun raeliny, kter lemovaly zkokolejnou tra a z nich se v ru slunce kouilo.
Jen se jich dotkl svmspodkema v okamiku zahoel v cel sv vce. Pohled na ohnivou smr byl pern. Ve
vzduchu ltaly hoc kusy such raeliny. A vtomu vzplanula cel ti-stahektarov plocha. Byl to gigantick por.
Uragn rozmetal raelinov stohy. Star nevymcen stromy vzplanuly jako stovky pochodn, zahoela i zem ..."
Vtomto ppad hrlo jist hlavn roli sucho a vedro, ale i tak je vznik plonho poru npadn rychl a explozivn.
Meteorologov ohniv smrt znaj a pipoutj - tvrd vak, e na jejich potku mus bt siln por nebo vbuch
(co by odpovdalo poru Chicaga), jeho ohe se pak "osamostatn" v smr plamen, ivenou dosud nejasnm
chemickmnebo fyziklnmprocesem. Tak vulkanologov jsou s tmto jevemobeznmeni - nkter sopky ohlauj
ohniv smrt vypoutnmdmovch kol, podobnch kouovmkroukmzkuenho kuka - ani oni vak
nenabzej vysvtlen.
Mohutn ohniv smrt byly zaznamenny ve panlsk provincii Almeria roku 1945 a v portugalskmmst Figueira
6. ervence 1949. Navzdory komplexnmu przkumu, magnetometrickmmenm, analze atmosfrickch podmnek a
meteorologick situaci i geologickmsondmnebylo nalezeno uspokojiv vysvtlen. Tmspe zstvaj
nevysvtleny periodick a dosti ast ohniv smrt v jihoamerickch Andch nebo ojedinl smr divokho ohn v
Tanzanii. Atmosfrick elektina, kter snm hchy svta a je obviovna ze zrodu UFO i dalch straidel naeho
kosmickho vku, byla pro nedostatek prkaznho materilu tentokrt osvobozena a pozornost se obrtila ke kosmu.
Stalo se tak po vpovdi pilota pokusnho rekordnho raketoplnu Bell X-15 Joe Walkera, doloen nkolika
fotografickmi snmky. Walker ve vi 246 000 stop (74 784 metr - piloti Bell X-15 dosahuj pi pokusnch letech
vky 100 kma vce, co je opravuje k titulu kosmonaut, udlovanmu NASA) se setkal s ohnivou bou, je se
pozdji rozpadla na pt nebo est mench ohnivch vr. Jeho pozorovn, k nmu Walker moude odmtl pipojit
jakoukoli domnnku, podpoil na tiskov konferenci AP, konan 11. kvtna 1962, kosmonaut John Glenn. Doporuil
zkoumn tohoto problmu a vyslovil se ve prospch monosti existence "koncentrovan radian energie" ve
stratosfe nebo v kosmu. Tko ci, zda ho k tomu pimla vlastn zkuenost, domnnky, kolegialita nebo fantazie.
Tko si v souladu s dnen vdou koncetrovanou radian energii, nebo dokonce ohe v przdnot kosmu pedstavit,
i kdy je ovemznmo, e se pi silnch slunench bouch vytvej stice o vysokch energich, ba i cel oblaka
plazmy, letc obrovskmi rychlostmi a dosahujc v nkterch ppadech Zem u za pl hodiny.
Ale Chicago pece jen shoelo. Podivn a dosud nevysvtliteln. Tmpodivnji, e se ohnivou smr nepodailo
vyvolat ani tyiceti meteotrony, obrovskmi naftovmi tryskami, namenmi na Sahae do jednoho bodu. Vznikl
ohniv sloup, vzdun vr - a nic vc.

Page 71
Vesmrn projektil
Radji budu vit, e dva yankeet profesoi lhou, ne e kameny mohou padat z nebe.
PREZIDENTUSATHOMAS JEFFERSON(1743-1826), KDY MUBYLOOZNMENOSVDECTV DVOU
UNIVERZITNCHPROFESOROPDUMETEORITU

Piny podivnho vyhynut mamut v severn Sibii a na Aljace zamstnvaj vdce zvunch jmen, vetn Darwina
a Cuviera, znan dlouho. Bylo to opravdu podivn vyhynut, kter nakupilo mnostv mamutch koster, leckde
dokonce dobe zachovanch tl zdechlch zvat, dobe ivench a s letn stravou v aludcch a mezi zuby. Snaha
vysvtlit mamut hekatombu pirozenmi pinami, nap. genetickmpeitm, klimatickmi vkyvy a z nich rezultujcmi
zmnami pastvy i vznamnou ast lovka-lovce prv v severosibiskch lokalitch, zsobujcch po stalet
slonovinou evropsk i asijsk trhy, zklamala. Smrt mamut byla zejm nhl, a akoli nastala v lt, ocitli se mamuti od
tohoto okamiku v "prodn chladnice", kter je skvle uchovala po dlouh tiscilet.
Hledala se tedy vysvtlen dal. Zoolog Ivar Sanderson, znm svmi odvnmi hypotzami, uvaoval o plynech z
vulkn, kter se z hornch vrstev atmosfry snely jako "ledov sloupy vzduchu", mrazc velikny tundry.
Meteorologov vak takov fenomn neznaj. Sovtsk vdec . Gasanov se domnv, e se mamuti propadali do
klnovitch trhlin, vznikajcch v lt v permafrostu, vn zmrzl zemi, a zakrytch jen slabmstropem. Obas v nich
dnes na ukotce miz i traktory, i kon. Je to dvtipn domnnka, avak poloha nalezench a zachovanch zdechlin j
neodpovd, nehled na jin klimatick podmnky, doprovzejc vyhynut mamut.
Jednou z hypotz, kter zatmodolvaj, je katastrofln vyhuben mamut dopademobrovskho meteoritu, kter se
nejpravdpodobnji ztil do moe, zdvihl do stratosfry obrovsk masy vod, je se ve form pechlazenho snhu
vrtily na Zemi, zasypaly a zmrazily mamuty a rzemzmnily klima tundry, snad i v souvislosti se zmnou polohy
zemskho geoidu vi rotan ose, vyvolanou nrazema vbuchem.
K podepen tto domnnky by bylo ovemteba nalzt stopy dopadu tuenho vesmrnho projektilu.
Poslednch nkolik let se stalo seznou lovu astroblm ("hvzdnch zrann"), po celmsvt - pedevmv
oblastech velmi star zemsk kry, v tzv. ttech, kter byly zasahovny v dob, kdy jet vesmremkrouil dostatek
"munice", astnc se nap. na formovn dolkovat tve Msce. Nejvt pozornost byla vnovna kanadskmu
ttu, ale i v ostatnch stech svta jsou objevovny impaktn krtery, z nich nkter jsou uvdny nap. v souvislost
se vznikemtzv. tektit. Na zem SSSR byla identifikovna ada meteoritickch impakt, z nich a dosud nejvtmje
tm stokilometrov astroblmprv v oblasti severn Sibie, nedaleko moe Laptv, nazvan Popigajsk kotlina.
Jej vznik byl a donedvna vysvtlovn vulkanickou innost, avak stle se objevovaly nov a nov nesrovnalosti s
vulkanickou teori (mohutn balvany archaickch hornin, pemstn na okraj kotliny do oblasti zjevn mladch
tvar, typick minerly, vznikajc v oblasti impakt atp.). Roku 1970 tambyla Vesvazovmgeologickmstavem
vyslna expedice, veden V. I. Masajtisem, je potvrdila meteoritick vznik kotliny.
Dopadlo zde tleso o prmru 0,6, a 1,5 km, je vybuchlo v hloubce asi 1,5 -2 kms energi vbuchu l030 erg, rozruilo
horniny do hloubi 15-18 kma zpustoilo iroir okol na ploe statisce tverench kilometr.
Tento impakt by byl ovemidelnma jednoznanmvysvtlenmpodivnch a rozpornch nlez, kdyby...
Kdyby st tzv. impaktit (hornin, metamorfovanch vbuchemdopadnuvho vesmrnho tlesa), suevit a tagamit,
nebylo podle argonov geochronologick metody asi 30 milin let. Krter tedy vznikl v oligocnu, kdy sice podle
peliv asov urench africkch nlez R. A. Darta ji ili pm pedchdci lovka, vyrbjc nstroje, kte si
nepochybn tak vraznho jevu, registrovatelnho na cel na planet, povimli, kdy se vak jet neobjevili mamuti,
datovan a do ranch tvrtohor (pleistocnu). Na pelomu paleognu a neognu, kdy dopadl vesmrn projektil do
oblasti dnen Popigajsk kotliny, byli chobotnatci zastoupeni podstatn menmi typy asi velikosti dnenho tapra, s
daleko mn impozantnmi kly a vtmpotemzub. Krom toho - a to je rozhodujc argument - by vbuch
pedpokldan sly zcela urit nezachoval nap. proslulho mamuta nalezenho Osipemumachovemnedaleko
Popigajsk kotliny ve stavu schopnmrestaurace a vystaven v muzeu ...
Musme tedy hledat dl.
Zmnn sezna lovu astroblm pinesla adu objev. Byly zjitny nov mocn impakty krom ji znmch
"otcovskch" impaktnch krter, jim je pipisovn vznik tektit (pro vltavny a dosud ti meteoritick krtery
skupiny Ries, pro australity astroblmna Wilkesov zemi v Antarktid, star asi 5000 let, Vredefort Ring v jin Africe
atd.). Tkilometrov meteoritov impakt byl ohlen roku 1972 z Indie, dal v SSSR, na pravdpodobn impaktn
pvod nkterch tvar u ns upozornil nedvno nap. K. ebera. St tchto astroblm i mench krter se vak
nekryje se zjitnou dobou katastrofy, kter se znenadn pivalila na chudky mamuty. A na jeden jedin.
Pi geodetickmvymovn Severn a Jin Karolny roku 1931 bylo na leteckch snmcch, je byly k tomuto elu
zhotoveny a znmmzpsobemspojeny v tzv. fotogrammetrickou mapu, zjitno asi 3000 tvar podobnch krterm.
Jejich velikost kols. Nkter maj v prmru vce ne 1500 metr, jin jsou men nebo pln mal. Tvaremtvo toto
krterov pole o rozloze 165 000 km2, v jeho centru le dnes msto Charleston, se, jej extrapolac obdrme kruh i
jeho sted v Atlantskmocenu severovchodn od Karibskho zlivu. Podle tvaru trycht lze soudit, e planetoida
(nebo o tu nejspe lo) piletla od severozpadu.
Rakousk geolog a astronomOtto Muck, kter se zabval podrobn otzkou pdu nebeskho tlesa, je zanechalo
stopy dopadu svch st v obou Karolnch, pedevmvzhledemke svmatlantologickmvzkumm(st materil
tto kapitoly ostatn erpmz atlantologick publikace Lud-wiga Zajdlera), odhadl vhu planetoidy na bilion tun,
prmr asi na 10 km.
Zkza zpsoben takovou nebeskou stelou by na pevnin musela bt obrovsk. Podle upraven tabulky polskho
Page 72
astronoma J. Gadomskho by prmrn pln znien zemskho povrchu, zvisl ovemna relativn rychlosti
dopadajcho tlesa vzhledemk Zemi a na hlu dopadu, pedstavovalo:

Byla to astn nhoda, e planetoida dopadla do moe. Jen nkter jej sti, kter se pi prletu atmosfrou stralivm
elnmtlakemodtrhly, byly zbrzdny tak, e "pokropily" st Severn Ameriky. I tak ovemznamenala srka nesmrn
znien irokho okol. Velk plochy moskho dna se propadly do hloubek 6000 - 9000 metr, cel skupiny ostrov -
jak se zd - zmizely pod hladinou. Mocn vlny se hnaly rychlost tryskovch letadel ke behmkontinent a
vyvolvaly zde st pedstaviteln zplavy.
Muck vypotal dokonce i dobu srky tlesa, je nazv "planetoidou A", se Zem; po korekci, kterou provedl Ludwig
Zajdler, se katastrofa udala 6. ervna roku 8498 ped n. 1. za velmi nepznivho vzjemnho postaven planet, je
ovlivnilo drhu planetoidy a zakivilo ji pitalivost smremk Zemi. Mimochodempoznamenejme, e se toto
astronomicky zskan datumskvle shoduje s Platnovmvyprvnmo zkze Atlantidy, k n by pi propotu daj z
dialogu Kritis dolo s asovou diferenc pouhch 28 let. Vzhledemk tomu, e dialogy Tmaios i Kritis udvaj jen
piblinou dobu, je od znien Atlantidy do Solnovy nvtvy v Sais uplynula, je to shoda mimodn. Lituji jen, e
nemohu jednoznan potvrdit mnn nkterch autor, soudcch, e tento rok je i rokemzrodu mayskho kalende,
vzniklho jako vzpomnka na tuto udlost. Amerikanist se shodli, e daje kalendnho sloupu z Aaxactunu, datujc
vchoz bod velesloitho mayskho kalende do "naeho" roku 3113 ped n. 1., jsou spolehliv a definitivn, i kdy
nkte autoi povauj toto datumza pomocn a vzhledemk astronomickmjevmi korelacmmayskho kalende
dochzej k vchozmu datu v roce 8499, 8498 nebo 8238 ped n. 1. Proklet shoda by tedy byla takka pln.
Vkadmppad je zde potujc shoda s mladmdatemvyhynut valn sti sibiskch mamut, a pedevms
vsledky ocenologickho kolektivu sovtsk speciln lodi Sadko. Sovtt vdci zjistili, e Golfsk proud, jemu
vd cel severn Evropa za snesiteln klima, protoe zvyuje nap. prmrnou lednovou teplotu Norska o plnch 25
C, ohv Evropu teprve asi 11 500 let. Tehdy byla odstranna jaksi pekka, brnc pohybu teplch proud z
Mexickho zlivu k severu. Posledn ledov doba skonila, nastal stup ledovc a expanze flry a fauny. Mohutn
der vesmrnho projektilu tehdy zniil, jak se zd, rozshl souostrov.
Potvrzuj to nejen atlantologov, spatujc v tto katastrof znik zem svch sn, nap. N. F. Zirov, ale i vdci,
poprajc existenci dvn civilizace, R. Malaise, L. S. Berg, J. Boucard, H. Petterson a dal.
Zd se, e jsme nalezli doklad, e srky Zem s planetoidami, jdry komet nebo obrovskmi meteority mohly
rozhodnmzpsobemovlivovat nkter sti na planety a vymazat z nich velmi dkladn vechny stopy ivota a
ppadn i civilizace. Jedin a jet ke vemu sporn materiln nlez, odkaz kultury znien "planetoidou A", tenk
lnek zlatho etzu, vyloven z moskho dna poble Azor, je sice slaboukou indici, ale vzhledemk rozsahu by
bylo zzrakem, kdyby se alespo on zachoval...
Krom toho se zd, e srky Zem s "tkmi kalibry" maj i dal, dosud ne zcela vysvtlen nsledky. Amerit
geologov B. Glass a B. C. Heezen z Kolumbijsk univerzity nalezli mezi Jvou a Austrli na dn Indickho ocenu
impakty a poslze podle relifu dna i astroblm, jeho st odhadli na 700 000 let. Prmr tlesa, je se srazilo se Zem,
byl podle vpot asi 300 metr a hmotnost 150 milin tun. Nebyl to tedy zvl velk meteorit nebo planetoida
(jakkoli doufme, e ns i takov "leh kalibry" pokud mono uet sv pozornosti), pesto se vak tento impakt, a jak
soud oba vdci, nikoli nhodou, asov shoduje s posledn velkou prokzanou zmnou magnetickho pole na Zem.
Co samo o sob nen pro ivot na Zemi lhostejn.
Ale o tomv pt kapitole.
Vstran pklad a jeden z monch pspvk een = Mars
Vtchto vcech je teba postupovat obezele, nebo lovk se asto zml a dopout se zejmna dvou omyl: jedni
popraj vecko neobyejn a druz pekrauj rozuma upadaj do magie. Je tedy teba vysthat se tch poetnch knih,
kter obsahuj vere, znamen, modlitby, zaklnadla a obtn formule, nebo to jsou knihy ryz magie, a jinch, kterch je
nekonen mnostv a je neobsahuj ani slu umn, ani slu prody, ale vmysly kouzelnk Na druh stran je vak
nutno uvit, e mezi knihami pokldanmi za magick jsou takov, kter magick vbec nejsou a obsahu j tajemstv
mudrc ... Jestlie nkdo nalezne v tchto dlech njak postup pirozen nebo uml, nech si ho ponech.
ROGERBACON(1214-1294)

Kosmick tlesa, pedevmhvzdy, mn v souladu se svmvvojemspektrum, prv tak jako mn absolutn i ze
Zem pozorovatelnou (zdnlivou) hvzdnou velikost, vyjdenou Pogsonovou stupnic, magnitudu. U nkterch
hvzd byly tyto promny pozorovny ji v epoe vdeck astronomie, o jinch se to dozvdme z astrologickch
pramen, v nkterch ppadech se pouze dohadujeme.
Ped nkolika destkami let probhl v esk odborn literatue dosti temperamentn spor o dvnou barvu Sria,
nejjasnj hvzdy oblohy, jeho se u ns zastnil prof. Arnot Dittrich na jedn a prof. Jan Bor na druh stran. Bor,
opraje se o star prameny, tvrdil, e Srius, soud podle zprv babylnskch, egyptskch, eckch i mskch, byl
kdysi erven. Svd o tomi jeho pojmenovn; nap. babylnsk ukudu - zc m, i rud at s nmztotonnch
boh a bohy, rud barva obtin, pinench Sriovi v m 25. dubna kadho roku, a konen i svdectv Ptolemaia,
Horatia, Seneky a Aviena. Podobnou zmnou - podle Bora - proel pr i Algol (beta Persei), dnes jasn bl, ale podle
arabskho hvzde Sufiho jet rud.
Dittrich kladl Borov vvody jeden za druhmna lopatky a prohlaoval, e rud barva starovkho Sria pochz z
Page 73
pozorovn jeho heliaktickch vchod (tzn. souasnch s vchodemSlunce), dleitch nap. pro egyptsk kalend,
a tmpro uren agrotechnickch lht, atmosfrou, takka ustavin zneitnou zvenmpoutnmprachema pskem,
pohlcujcmkrtkovlnn paprsky. Zd se, e ml pravdu.
Jsou-li i skuten, pouhmokempozorovateln zmny hvzd mon a vzhledemk velkmu potu hvzd i pomrn
ast, nelze to tvrdit o planetch, pesnji eeno o prastarch astrologickch objektech Merkuru, Venui, Marsu,
Saturnu a Jupiteru. Doba, po kterou jsou lidmi sledovny a po kterou sah spoleensk pam lidstva, je v
geologickmivot planet pouhmzlomkemsekundy (viz "film" pozemskho ivota na str. 344), bhemnho by
musely povrch planety postihnout zvan a velmi rozshl zmny, mnc jeho barvu (nebo barvu atmosfry), aby
vzdlen kosmick pozorovatel zjistil nco npadnho. K takovmpromnmnepochybn dochzelo s rozvojemnebo
naopak s stupemvegetace, zvyovnmnebo sniovnmoblanosti atd., byly to vak obvykle zmny tak pomal, e i
jejich prbh v milinech let oznaujeme za katastrofick. Pro globln zmnu, probhajc nap. v asovmdu stalet,
u nemme vraz, stupujc pojemkatastrofinosti.
Mimodnost ovemneznamen nemonost - charakteristickmpklademjsou povrchov zmny impozantnch
rozmr a dosud nejasn podstaty v atmosfe Jupitera, pedevmpovstn rud skvrna (Great Red Spot - odtud
zkratka GRS) na rozhran jinho rovnkovho pruhu a jinho tropickho psma Jupitera pozorovan poprv patrn
roku 1664 R. Hookema v dalch stoletch pak stdav mizejc, znovu se objevujc a nabvajc vraznosti. Jde o tvar
o rozmru asi 40 000 kmx13 000 kms mnivou rotac, a tedy nespojen pevn s povrchemplanety, i kdy pomrn
kompaktn. Naprost planetologick odlinost Jupitera od Marsu ovemvyluuje srovnvn, pesto vak je GRS
doklademmonosti znanch planetrnch zmn v pomrn rychlmsledu.
Jsou nmostatn znmy i ze samotnho Marsu. Nejvraznj dlouhodobou zmnu jeho povrchu v poslednmstolet -
vznan ztemnn v oblasti kanl Thoth-Nephentes vchodn od Syrtis Maior - zpozorovali a pravideln sledovali
et vdci ji roku 1950 (A. Rkl). Jejich priorita je uznvna pedevmsovtskou literaturou - jinak si ji pipsali o tyi
roky pozdji pracovnci hvzdrny na Mt. Wilsonu. Tato zmna i dal sekulrn zmny na Marsu jsou vysvtlovny
pevn zmnami klimatu, projevujcmi se buzmnami vegetace, vlhnutmpodkladu, nnosemprachovho pokryvu,
nebo cirkulac v troposfe.
Pi studiu nboensk a astrologick literatury si pozorn ten povimne, e krom pirozenho a obvyklho
"ivotnho bhu" boh, rodcch se s obtemi z kmenovch a rodovch bostev a provajcch pak obdob
svrchovan cty, aby zcela zapomenuti odeli ze scny, lze pozorovat takka souasn v nkolika starovkch
kulturnch centrech prudk a nevysvtliteln vzestup slvy, moci a autority boh Marsu zasvcench nebo s Marsem
ztotonnch, piem se tito bohov souasn stvaj bohy vlky, boj a zmaru. Zjitn je mon uinit teprve po
podrobnjmstudiu pokud mono pvodnch pramen; vtina djin astronomie a astrologie se toti spokojuje s
ujitnm, e Mars byl planetou a bohemvlky "odpradvna".
Napadlo to i lovka vestrann vzdlanho a pilnho ve vyhledvn doklad pro sv hypotzy, Immanuela
Velikovskho. Velikovsky studoval prodn vdy v Edinburghu, vnoval se historii i prvm, v Moskv obdrel
doktort medicny, biologick pednky navtvoval v Berln, neurofyziologick v Curychu a pro pouen o
psychoanalze si dojel k prof. Freudovi do Vdn. Velikovsky vnuje veker svj as a energii shledvn dkaz o
naprost seriznosti informac Starho zkona. StudiumStarho zkona doporuil sice izraelskmgeologmsm
bval pedseda vldy Ben Gurion a podle starozkonnch text, vykldanch a dosud jako metafory, byly objeveny
zsoby rud, stavebnho kamene, vody, zemnho plynu a nafty; Velikovsky vak v bibli stejn doslova a pevn jako
Heinrich Schliemann Homrovmeposm. Zasvtil ivot poetil mylence: dokzat, e se Slunce opravdu na prosbu
Jozue zastavilo (Kniha Jozue, kap. 10,12 atd.), jakkoli snad ne pesn nad Gabaonem, e Exodus byl doprovzen
planetrnmi kataklyzmaty, dokonce vzjemnmi kolizemi planet, o em z tto jinak velmi dobe popsan doby nemme
pr dky "kolektivn amnzii" m,imo hebrejsk prameny dnch zprv ...
Velikovsky si poviml rychlho vzestupu vznamu boh, spojovanch s Marsema vlkou, na pelomu prvnho
tiscilet ped n. 1. a domnv se, e tehdy dolo ke srce Venue s Marsema mon jet k dalminterplanetrnm
havrim, po nich se dostal Mars do blzkosti Zem a hrozil j zkzou. Bohov Marsu zasvcen nebo s Marsem
ztotonn se stali nejdsivjmi postavami Olympu vech nboenstv.
Neteba snad dodvat, e tuto fantazii odmtme jako astronomicky neopodstatnnou a z hlediska vvoje planetrn
soustavy a jej mechaniky takka vylouenou. Tmovemjsme nesprovodili ze svta fakt, e a asi do 9. stolet ped n.
1. nehraje nap. asyrsko-babylnsk bh Nergal, ztotonn s Marsem, v panteonu mezopotmskch boh dnou
zvltn lohu. Ani v tehdej astrologii neml Mars vynikajc msto - na strop hrobky architekta krlovny
Hatepsovet, stavitele Senmuta, zdoben kresbou oblohy se zvrokruhema planetami, Mars dokonce zcela chyb.
Teprve dal dv stolet nejen spojila Mars s bohy vlky, ale uinila z tchto boh vynikajc postavy nebeskch
hierarchi, nejednou dokonce bohy nejvy.
Opatrnost vel prozkoumat nejprve domnnky, vychzejc z nejpirozenjho vysvtlen, tedy pedevmz relativn
dlouhho obdob klidu a mru, odsunujcho bohy vlky do pozad na kor boh plodnosti, std, moe atd. Pro tuto
domnnku nenachzme vsak ani nejmen oporu, a bude-li v budoucnosti vynalezen stroj asu, rozhodn
nedoporuujeme neurotikm, toucmpo klidu, lebnou nvtvu "rodnho plmsce" a vbec vchodnho
Stedomo na pelomu druhho a prvho tiscilet ped n. 1.
Nrody se tehdy opt jednou daly do pohybu, vyvolanho snad v prvopotcch (jako ji nkolikrte) dalm
vysychnmstedoasijskch step, vyhnjcch sv obyvatele, a srkami podobnmi nrazmkoul vlnostroje,
dosahujcho odstediv a na okraje obydlenho svta. Velk egejsk sthovn pivedlo na scnu nov indoevropsk
kmeny, pod jejich nporemse zhroutila e Chetit. Drov vyvrtili myknskou civilizaci. Itlie, Mezopotmie i Egypt
se zmtaly v bojch takovho rozsahu, e s nimi snad lze srovnvat jen "svtovou vlku" potkem7. stolet n. l., kdy
Page 74
byly cel Asie a cel Evropa zality krv boj vech proti vemod ny a po Byzanc, m, Franky, Langobardy, ba
dokonce i panlsk Vizigty. Jen Britnie na zpad a Japonsko na nejzazmvchod (chystajc vak tmusilovnji
vpd do Koreje) se tohoto bsnn nezastnily.
Hypotza dobov nepotebnosti vlench boh tedy neobstoj. Nachzme je ped zmnnmmilniemi po nmna
celmsvt, pokud tak hluboko doshne spoleensk pam, nkdy dokonce podpoen psemnmi zznamy. Dalm
pomrn rozumnmvysvtlenmzjevnho nezjmu astrologie i nboenskch soustav o Mars v dob ped rokem900
ped n. 1. by mohlo bt i pozdj spojovn vlench boh tchto boulivch dob s jinmi planetami ne Marsem.
eknme hned, e takov ppad, existuje-li vbec, je ojedinl. Nehled na staroeckho Area a mskho Marta, kte
jsou oba ztlesnnmMarsu, je Marsemi "krv poskvrnn boitel zd" Huitzilopochtli, bh vlky Aztk, "krl bitev,
pinejc porky i vtzstv" Nergal, starobabylnsk, pvodn vak chaldejsk bostvo, nazvan quarradu rabu,
velk vlenk - me. Skythov uctvali planetu Mars pmo a bez personifikace. Pi obadech ji zastupoval me nebo
lpe eeno avle. an, prv tak jako sta man, nazvali Mars "vl hvzdou" (latinsky Lupus Martius), co je,
jak se zd, blzk starogermnskmu bohu-vlku Fenrirovi, zhoubci samotnho Odina, a snad i slovanskmu astrlnmu
vlkodlakovi, uhnjcmu v mracch a pohlcujcmu (patrn zastnnmmraky) .Slunce a Msc. Planetrn bh vlky a
smrti Hind, iva, "uloil sv semeno do ohn", jak ns zpravuje Kalidsa, z kterhoto spojen se zrodil Mars-Kumara,
pemoitel kosmickho dmona Taraky, soucho svt.
Ani zde tedy nelze hledat vysvtlen. Mars, npadn rud a evokujc svou barvou pedstavu krve, smrti, zmaru a
eleza, resp. elezn rudy, se stal pochopiteln planetrnmobrazemboha vlky. "Odpradvna", pesnji eeno asi od
pelomu druhho a prvho tiscilet ped n. 1. Jak tomu bylo jet dve?
Psemnch pramen je ovemdosti podku, ale i tak meme se slunou dvkou jistoty zjistit zcela pekvapujc fakt: v
tchto dvnch dobch byla planetou hrzy a zmaru - Venue. Stbrn skvost naich svtn a soumrak, planeta
ztotoovan s bohyn lsky, lbezn Krasopan.
Vnkterch nejstarch civilizacch byla Venue dlouho zamovna s Jupiterem, co se a do dosti pozdn doby
odr i ve velice podobnch astrologickch aspektech obou planet. Zamovn Venue s Jupiterempi jinak pomrn
rozvinut prvotn astronomii je neklamnou znmkou elovho vyuit znalost oblohy i mimo astrologickou oblast; tak
nap. sta Polynsan nazvali Fauma nebo Paupiti ob planety - jejich zjembyl vzhledemk existenn nezbytnosti
astronomick navigace na iroirch plnch Pacifiku zamen vhradn ke hvzdm. I v nejstarch egyptskch
zznamech jsou bohov Isis a Horus, ba dokonce i Amon stdav ztotoovni s Venu i Jupiterem, zatmco o
sounleitosti nap. Osirida se Saturnemnen pochyb. Tak v tomto ppad byl prvotn astronomick zjem
neastrologick: stabilizoval kalend a s nmi agrotechnick lhty, je mly pro egyptsk zplavov hospodstv
ivotn dleitost. K tomu se ovemhodily hvzdy daleko lpe ne planety - sta Egypan si zejmna vmali
heliaktickch vchod Sria, jimi zvanho Sopdet, ecky Sothis.
Rovn sta an mli velmi rozvinutou astronomii, vynucenou potebou pesnho kalende pro obdlvn
spraovch ploch (staronsk rok ml ji v nejstarch nmznmch pramenech dlku 365 1/4 dne, take dosahoval
pesnosti julinskho kalende, platnho v Evrop a do konce 16. stolet), kter pinesla obdivuhodn vsledky.
Pozorovali a zamovali Jupitera a Venui, opomjejce Mars. Je to tmzajmavj, e v dokladech, sahajcch a do 3.
tiscilet ped n. l., nachzme celou adu nskch pozorovn nov, komet, zatmn Slunce i Msce atd.
Musme se tedy obrtit k civilizacm, jejich rozliovn Jupitera a Venue bylo dky pokroil nebo alespo obecn
provdn astrologii, touc sv horoskopy pedevmz postaven planet, spolehliv a jednoznan. Tk se to
pedevmmezopotmskch civilizac, je sice v prvopotcch sledovateln historie ztotoovaly s Itarou nejprve
Jupitera, pozdji Venui (Jupiterovi byl zhy "pidlen" bh Marduk), brzy vak ji mly v rozliovn obou planet zcela
jasno, co dokazuj nap. i babylnsk klnopisn tabulky, zachycujc zdnliv pohyb Venue na obloze.
Dozvuky odsouzen Venue jako smrtonosn planety nalzme i v Izaiovi (9,2), ijcmasi v dob vldy krle
Menaeho (692-642 ped n. L): "Nebo lid tento chod v temnostech, uz svtlo velik, a bydlcmv zemi stnu smrti
svtlo zastkv se."
Obrazy egyptsk Venue-Isis, babylnsk Venue-Itary, a dokonce i daleko pozdj eck zpodoben Venue-Pallas
Athny byly doprovzeny hady a draky. Tak toltck bostvo, je pozdji uvolnilo trn aztckmu Huitzilopochtlimu,
"opeen had" Quetzalcoatl, bylo ztotonno s Venu. Mayov povaovali Venui jakoto jitenku za velmi
nebezpenou a dbali na znalost jejho heliakickho vchodu, aby byla vas podniknuta opaten na zchranu
ohroench.
Obas byla Venue vydlovna z kruhu ostatnch planet spolu se Sluncema Mscemv jakousi "svatou Trojici" -
nap. ve 14. stol. ped n. 1. pineli Babyloan Venui lidsk obti. Stejn tomu bylo v Polynsii, v arabskch zemch,
ve starch indinskch kulturch Stedn Ameriky. VIndii, Egypt a na Krt byla Venue ztlesovna bky -
vzhledemk zajmavosti tohoto faktu jsme o nmpojednali v jin souvislosti.
Nejcharakteristitjmznakemprvotnho odsouzen Venue jako neblah planety je vak jej pradvn ztotonn se
Satanemrznch nrod, Ahrimanem, Setem, Luciferema pedevmBaal Zevuvem(Belzebubem) - v pekladu "pnem
much".
Mimochodempodotkm, e podivn titul me naznaovat smo sob spojen Venue s vojenskmemeslem: ve
starmEgypt a jeho vlivemsnad i v nkterch ch Pedn Asie byla moucha povaovna nejen za ztlesnn drzosti
(nilsk ovd je v tomto ohledu obzvlt il), ale i - kupodivu - statenosti. Prof. Obenberger ve stati sv
Entomologie, vnovan dvojkdlmu hmyzu, dokonce uvd, e staroegyptsk metl za statenost ml podobu
mouchy. To umouje, jak se zd, zajmav interpretace ponkud nejasnho titulu "pn much", kter ostatn
nenalzme jen v Babylnii a v Severnmkrlovstv deseti kmen, nenvidnmbiblickmi proroky, ale i v rnskm
textu Bundahis, v Illiad, kde Ars nazv Athnu, j je Venue zasvcena, urliv "ovdem", v Brazlii, kde kmen
Page 75
Bororo nazval Venui "psenou mouchou" prv tak jako afrit Bantu i jin.
Je ostatn zajmav, e erti a ertci celho svta, ztotoovan s Venu, jsou vude zpodobovni s rohy, a to, jak se
zd, od pravku. Rohat erti nestra jen v kesansk dmonologii, ale i u starch Germn, v indinskch
pohdkch, v Polynsii, zkrtka i tam, kde rohat zvata neexistuj.
Vrame se vak k titulu "pn much".
Velikovsky se domnv, e tento nelichotiv nzev obdrela Venue dky kosmick planetrn kolizi, kdy "jako zlat
moucha" letla oblohou. Nehled k nepravdpodobnosti takov udlosti by kosmick dj, pozorovan ze Zem,
rozhodn neopravoval takov pirovnn. Daleko spe se dobereme skutenho smyslu Baal Zevuva z rozlinch
mt, popisujcch planetu Venui jako "drce" nebo "rozsvae" much, a u ble neurenmzpsobem, nebo v
podob jednorzov katastrofy, nap. jedn z egyptskch ran.
Zde je vysvtlen, objeven se Venue na vchodnmobzoru znamenalo pro nrody vchodnho Stedomo signl
ponajcho se dne, kdy se budily mouchy, trze tchto oblast. Jej ze na zpad svolvala mouchy zpt do kryt.
Je dokonce mon, e star eck domnnka o rozen much a vel z bk, je mohla bt z Egypta pes Krtu
importovna do ecka, m pvod astrln, toti z planety Venue zasvcen bku. Lidstvo od nejstarch dob vilo v
prvoplozen; snad opravdu panovala domnnka, e planeta Venue rno rod mouchy a e k n veer opt odltaj.
Vhorkch krajinch nebv slunce nositelempjemnch pocit a nestv se bohem, alespo ne bohemhlavnm.
Pokus Amenhotepa IV. o zaveden kultu jedinho boha slunce Atona v Egypt ztroskotal nejen na odporu knzi
ostatnch boh. Poutn civilizace starho Peru uctvaly jako hlavnho boha Msc - avak ji o nkolik set kilometr
dl na drsnch a chladnch nhornch planinch And vldlo panteonu boh Slunce. Venue jako jitn ohlaovatelka
dennho ru, much a jinch svzel mla tedy krom sv narudl barvy dost a dost vlastnost, aby byla ztotonna se
zlmi bohy. Ponechme-li stranou Velikovskho domnnky o planetrnch kolizch, pozorovanch uaslmi
pozemany, zbv jet dostatek draznch argument.
Zl planeta musela bt vrazn nejen proto, e zla, vlky a smrti je odjakiva dost, ale i vzhledemk nezbytnosti opatit
si dostaten mocnho kmenovho i nrodnho boha vlky, pomocnka na vboj i odboj. Vvahu tedy pipadala
Venue, Jupiter, Saturn a Mars. Slunce a Msc,, povaovan rovn za planety stly jaksi "mimo sout", Merkur je
pouhmokemvidt jen velmi zdka a obtn, Uran je nepatrnou "hvzdikou" na hranici viditelnosti.
Jasnost se tedy hodila nejspe Venue a Jupiter, Venue dostala nezvidnhodnou pednost. Pedevmdky narudl
barv nad obzorem, kde byla pozorovna nejpokroilejmi starovkmi civilizacemi a j se liila od stbrnho Saturna
a zlatho Jupitera i - jak autor v - od dnes rudho Marsu. Mars byl zavren i pro podstatn ni jasnost, kolsajc
podle vzdlenosti od Zem (55-400 milin kilometr).
A pece nastala kolempelomu tiscilet zmna a na uvolnn trn Venue zasedl ve funkci zlovstn planety vlky,
zmaru a krveprolvn Mars.
Pirozenm, bohuel nepijatelnmvysvtlenmtto podivn skutenosti by mohlo bt ovlivnn astrologie kulturami,
ijcmi v psmech mrnjch a v atmosfe ist, prost poutnho nebo spraovho prachu, dodvajcho Venui
narudl zbarven, bez kadodenn trzn palu a nevyhnutelnch much. Takov civilizace by ovemmohla od samho
potku prohlsit Venui za perk oblohy, planetu milenc a lesky, a mezi ostatnmi planetami vybrat "ernho Petra",
napklad Mars. Neexistuje vak. Vdob, kdy nastala radikln zmna astrologickho aspektu Marsu, byla jedin nm
znm kulturn oblast, splujc nkter z podmnek, "zlat Egeis", mrtva. Krtsk palce byly v rozvalinch a ostrov
takka vylidnn. Kdysi slavn Mykny zpustly. Nad prvnmeckmosdlenmvchodnho Stedomo se snesla noc,
jej rozbesk pinesl a "eck zzrak", vzdlen cel stalet v budoucnosti. Odjinud mohl tento astrologick nzor do
Mezopotmie proniknout jen st.
Nabzmdomnnku: radikln, dsivou a pedevmnhlou zmnu barvy Marsu. dn planeta nen dnes barvou
npadnj - Mars, zejmna v pzniv opozici, z na obloze jak kapka havho kovu nebo rud lampin a pmo vol
po pochmurnch asociacch, je se s nmv mtech i astrologii poslednch t tiscilet poj. Rychl zmna barvy nap. z
namodral nebo nazelenal k rud by nejen nemohla uniknout pozornosti, ale musela by naopak vst k pochopitelnmu
spojen tohoto jevu s obecnmneklidem, vlkami a katastrofami, na n, jak se zd, nebyl pelom2. a 1. tiscilet ped n.
1. chud.
S tmto nhlmzbonnmme tak souviset obad taurobolie, pochzejc zejm z pedoasijskho nebo egyptskho
kulturnho okruhu: zasvcenec, jen ml bt obrnn proti kladma spn v boji, sestoupil do jmy, na jejm
rotovmpoklopu porazili hierofant bka, aby jeho krev stkala za odkvn patinch vrok do jmy na adepta.
Tvrd se, e tomuto prastarmu zvyku byl podroben i msk Julianus Apostata (331 - 363 n. 1.), aby z nho byla smyta
svcen voda ktu, jeho se zekl. Je ovemotzkou, zda cel historie nen jen jednou z nesetnch agitanch pomluv,
jimi kesan postavu csae, usilujcho o restauraci pohanstv, dodaten opedli. Krv zkropen zasvcenec se, jak
vme, stval do jist mry bohem; mon e lo o astrln pantomimu zrozen boha - Marsu - zmnou jeho barvy v
rudou, odejmutou planetrnmu bku - Venui.
Nemn zajmav je athnsk svtek tvz. bufonie, zejm prastar; ji v 5. stolet ped n. 1. se zdl mnohmsmn a
jeho smysl byl zcela nejasn. Spoval v porce bka sekerou, kterou knz, jen porku vykonal, odhodil a prchal,
pronsledovn astnky slavnosti. Na soudu, kter se po jeho dostien konal, byla z vrady obalovna sekera,
odsouzena a utopena v moi.
A. P. Kadan se domnv, e "tato hdanka m sv koeny pravdpodobn ve star totemistick ve; kdy dve lid
zabjeli totem(bka - Dia), prosili ho za odputn, a kdy pak pojdali jeho tlo, vili, e tak zajiuj jeho budouc
vzken a sob hojnost potravy".
Toto vysvtlen je jist mon a pijateln ji proto, e podobn zvyky byly zjitny u Evenk, u nkterch
severoamerickch indinskch kmen i jinde, tkaly se vak vdy lovnch zvat, medvda, jelena, bobra, apod.,
Page 76
pedstavujcch totemy, charakteristick pro loveck, nikoli rolnick populace. Dal monou nmitkou je nevznamnost
hovzho dobytka pro potravu starch ek, na jejich chudch pastvinch se spe uivily ovce a kozy, pedstavujc
spolu s rybami hlavn zdroj ivoinch blkovin. Konen je zajmav, e tradice nepenesla ani nznak vznamu
bufonie do 5. stol. ped n. 1., kdy vedle vyvjejcho se sttnho polyteismu stle jet dovaly star kulty. Takov
koexistence byla prokzna nap. vykopvkami Velkomoravsk e, kde vedle kesanskch svaty existovala i
pohansk boit, hojn navtvovan pznivci starho nboenstv, ba i ve staroidovskmnboenstv. Nerudn
Jahve, rozhodn nevynikajc snenlivost, byl dlouhou dobu nucen pihlet, jak jsou krom nho uctvny i aery,
devn sloupy, kameny zvan masseba, ba dokonce i kozl duch pout Azazel.
Nemli bychomse vzdvat astrlnho vysvtlen bufonie dve, ne bude cel zleitost dn prozkoumna. Lze ji
vysvtlovat jako reflexy zmny barvy Marsu (sekery, kovu), kter byla vnoena do krve bka (Venue), take zrudla.
Bostvo zla, vlky a krveprolvn bylo symbolicky utopeno.
Vtomto ppad by bylo 500 let dostatenou dobou, aby se pvodn smysl rituln nmohry vytratil, nebo se stal
koruptelou, zejmna dky sil knzi sttnho kultu, spojujcho s bkemne u Venui, ale Dia.
Dalmmonmvysvtlenmnhl zmny aspekt Marsu by mohlo bt objeven fz Venue, kter zpsobilo jej
okamitou feminizaci a vylouilo ji z monch kandidt na pochybnou est boha vlky. Vjimku mohly init leda
nrody, kde ena zastvala mn podadn postaven ne nap. v Orient a mohla se zastnit boje nebo aspo
bojovch her. Tmby byla vysvtlena dosti podivn a ojedinl bohyn vlky starch ek, Pallas Athna,
personifikace planety Venue, dlc se ovemo svj resort s bohemneprosnho boje, Areem-Marsem. Star
orientln bostva vlky, zasvcen Venui, se vak rzemfeminizovala a zmnila posln. Starost o vlku pevzali
oividn schopnj bohov muskho pohlav.
Vrame se vak k zkladn otzce: mohlo k tak nhl a npadn zmn barvy cel planety dojt?
Vpodstat ano. Podivn dob pozemskho permotriasu je toho nepmmdkazem, i kdy na zemi asi probhala zmna
podle mnn vtiny autor mnohempovlovnji. Zemsk soue, dve pokryt bohatou vegetac, by se potkem
triasu jevily pozorovateli z Marsu jako nmdnes cel Mars, vdc zejm za svou rudou barvu ervenmpoutm,
zaujmajcmvtinu povrchu. Zdaj se tomu nasvdovat jak spektroskopick analzy pozemskmi teleskopy, tak
snmky a daje kosmickch sond, vyslanch a dosud k rud planet, akoliv se o sloen Marovch pout jen
dohadujeme a nzor je cel ada.
Smme se jen dohadovat, jak k takov havrii planetrn vegetace me dojt. Monost je cel ada - pedevm
radikln zmna biotopu, zpsoben nap. kontaminac atmosfry chemicky vysoce aktivnmi slokami z mocnch
vbuch nebo z ohonu nkter komety, prudk zven kosmickho zen z neznmch pin nebo nap. poruchou i
doasnmzmizenmochrannho plt planety (podotkm, e kosmick sondy SSSR ani USA zatmneobjevily
miteln magnetick pole Marsu), i cel ada dalch planetrnch dj. Podle snmk kosmickch sond se zd, e Mars
byl kdysi vodou daleko bohat ne dnes...
Uveme jen jedin nmt, opt s poukazemna nae pozemsk znalosti: kdyby podivn a mon, kdo v, z vesmru
importovan polysacharidov, nikoli blkovinn choroboplodn zrodek, zpsobujc "kuru" a "scrapie" si nevybral
vhradn nervov systmovc, koz a lidorout, ale byl naopak schopen spn parazitovat na jakmkoli
blkovinnmhostiteli, jemu chemicky patrn bytostn cizm, hrozilo by celmu pozemskmu ivotu, cel ivoin i
rostlinn "dekoraci" smrteln nebezpe plnho vyhuben, pokud by vas nevyvinula inn ochrann ltky; a to by
bylo pi virulenci a naprost cizorodosti infeknho agens velice obtn a spe nepravdpodobn. A kdo je schopen
zaruit, e se takov zrodky ve stavu anabizy ve vesmru nevyskytuj? e se nemohou dnes i ztra, i kdy jako
vjimka, opakujc se snad po milinech i miliardch let, ocitnout na na planet a zahjit zhoubn dlo, proti nmu
by nejhroznj morov epidemie byly nevinn?
Tuto domnnku nabzmtoliko k vaze, vdy ji blzk budoucnost - patrn rok 1981 - pinese dky kosmonautice o
Marsu ken fakta, nahrazujc mnoho dohad. Chpu tak, e by shoda takov udlosti s relativn nesmrn krtkm
okamikemlidsk kulturn historie byla mimodn - proto vak ne vylouen. Od prvnho pohledu na Mars ns, jak se
zd, ekalo jedno pekvapen za druhm, nepravdpodobnost sthala nepravdpodobnost tak vytrvale, e se vtina
areolog vzdala nadje i sil uvst je v uspokojiv soulad. Mon, e by hypotza o zneobyvatelnn nebo alespo
podstatnmzhoren podmnek na Marsu asi ped 3000 lety mohla pispt k ustaven logickho etzu domnnek o
"signlech" a snad i o tolik odsuzovanch "kanlech", na jejich definitivn popen i potvrzen dalmi snmky,
pozenmi z blzkosti rozilujc planety, stle ekme.
Rozhodn se nelze domnvat, e by ped temi tisci lety poskytovala flra, a snad dokonce i fauna Marsu analogii
pozemskho ivota nap. v permu. Pokud nepedpokldme plnou zmnu sloen atmosfry, je to vyloueno. Nicmn
vak zstv monost primitivnho ivota, schopnho i navzdory obtnmpodmnkm(obtnmpro nmznm
formy ivoich a rostlin, jakkoli ne ivot vyluujcm) ovlivnit barvu povrchu Marsu: podle domnnek astrobotanik
N. P. Barabaeva, G. A. Tichova, P. Gauroye a ady dalch je i velmi skromn pokrvka nejnich rostlin schopna
absorpc sti spektra podstatn zmnit alespo barvu sou, na Marsu zejm zaujmajcch povrch cel planety. A
pokud jde o nhl umrn, o umrn ve velmi krtkmrozmez, spatuj je nkte vdci (Hugh Miller, W. Buckland,
George McCready Price aj.) i ve zmnnmpozemskmpermotriasu, domnvajce se, e rud pskovec s nesetnmi
zbytky fosilizovan mosk flry a pedevmfauny dovoluje soudit na nhl a pekvapujc zvrat pozemskch
podmnek.
Nen divu, napadne-li ns fantastick otzka: jak asi by reagoval ivot na Marsu na zavleen pozemskch zrodk? Co
by se s nmstalo, kdyby zde pistli ciz kosmonauti, kte nejprve navtvili Zemi, a vzhledemk nzk rovni
nalezench organism neprovedli patin ochrann opaten...?
Abych pedeel vtkmzasvcench ten, podotkm, e je mi znmo i dosti veobecn pijman vysvtlen
Page 77
vzniku bojovn astrologick charakteristiky Marsu (Gundel, Boli, Henseling aj.) z jeho zdnlivho pohybu mezi
hvzdami za opozice, spojenho s vraznmi zmnami jasnosti.
Jde sice o dvtipnou, ale nepravdpodobnou a mentalit starovkho pozorovatele oblohy neodpovdajc interpretaci
tzv. planetrn kliky, vznikajc stnmskutenho pohybu Marsu a jeho pohybu zdnlivho, zpsobovanho
obhemZem kolemSlunce, v pohyb jedin. Pi pozorovn v pedjitn hodin spatujeme pi Marov klice, e zprvu
denn vychz piblin ve stejn as a pomalu se bl k vchodu, kde jej hroz pohltit Slunce. Pak se jeho postup
zpomal, Mars se zastav a pone "couvat" zpt k zpadu, avak zanedlouho, zatmco jeho jasnosti ("bojovnosti")
zeteln pibude, se po dosaen krajnho "stupovho bodu" opt staten vyd k vchodu, kde tsn ped
vchodemSlunce zapadne, nebo je jeho paprsky pohlcen.
Astrologick domnnky o jednotlivch, okemviditelnch planetch jsou prastar, pochzej z nejstarch dob
pedlogick fze lidstva, kdy vznikaly prvn bje astrlnho charakteru - o zajci, kter o szku nedohnal jeka (Msc,
marn "pedbhajc" Slunce a vdy znovu a znovu pohlcen), o erven karkulce (Slunci, pohlcenmpatrn polrn
noc nebo zatmnm), o sedmi kzltkch a o zlmvlku (Plejdch a Msci, kter se k nimpibliuje) a dal. Vyprvme
je svmdtem, netuce, e jimsdlujeme prastar pozorovn oblohy. Od velice asn utvoench pedstav o vlivech
nebeskch tles na lidsk osudy se zkladn hlediska astrologie nezmnila. Svd o tomjej proniknut do povdom a
do ei, kter si u namnoze ani neuvdomujeme. Je nmsice jasn, co je mnno marciln postavou nebo oviln
povahou, mlokdo si vak vzpomene, e to jsou vlastnosti, pipisovan lidemzrozenmpod vlivy Marsu nebo Jupitera
(genitiv Jovis). Prv tak jsme pijali destky dalch astrologickch vraz: aspekt, opozice, konstelace, influenza
("vliv" nebo "vron hvzd"), syfilis ili "francouzsk nemoc" (pojmenovan svmdnenmnzvemveronskm
lkaemFracastorempodle arabskho sifl nebo sufl jako "vliv svrchnho svta na svt spodn"). Byla nazvna
"francouzskou" nikoli pro nezkrotn galsk temperament a jeho ppadn nevtan nsledky, tmspe, e se objevila
koncem15. stolet takka souasn v cel Evrop (a u vbec ne pro ptomnost francouzskch vojk v Neapoli, jak se
domnv Jirgen Thorwald), ale jako peklad jejho druhho, dnes u dokonale zapomenutho nzvu patursa, zkrcen z
passio turpis saturni-na, tj. kodliv saturnsk nemoc. Saturn byl v astrologickmpedivu domnnek hvzdou zpadu,
pedevmovemdvou tehdejch astrologickch stedisek Toleda a Pae. A nejen to - tehdej vdci se veobecn
domnvali, e Evropa vd za poehnn nhl epidemie syfilidy, kter se pehnala kontinentemjako smrtc morov
epidemie, setkn Saturna s Jupiterema Marsemv souhvzd tra roku 1484, je "zkazilo vzduch", jak ostatn
jasnoziv z rozpot u sto let pedempedvdal astrolog Jindich z Langensteinu. Jestlie se ocitneme v pkn
lamastyce, netume, e jsme opt v hjemstv astrologie: z nmeck zloineck hantrky byl pevzat vraz "schlimm
Massel", odvozen od hebrejskho mazzal, ili "dobr hvzda". Tak bychommohli pokraovat dl a dl.
Stabilizace astrologickch domnnek umouje deifrovat dvody toho nebo onoho nhledu, vychzejc vesms z
analogi, je se nabzej, z primitivnch asociac a podobnost, nikoli z dvtipnch mylenkovch konstrukc.
Nejlpe to lze vidt na Msci, na jeho fzch pravk zemdlec, ivotemodkzan na spn rst svch plodin,
sledoval pravideln "rstov cykly", zrozen, dorstni, zralosti a vadnut. Spolu s tajuplnou souvislost s cykly
enskho organismu a s "krtkmspojenm", pipisujcmpo jasnch, a tedy chladnch msnch nocch dar jitn
rosy Lun, bylo zjevn nutn pipsat Msci prv ty vlivy, kter mu odedvna pisuzuj astrologick spisy: "vlhkou
plodnost", vliv na cyklick a rytmick procesy, zosobnn eny a manelky atd. Z aspekt, pisouzench Marsu (r,
tlov teplota, zntliv choroby, krveznivost, zvltn vznampro kove, lesnky, lovce, vojky atd.) ns nic
neopravuje soudit, e do prapvodnch vah o jeho astrologickmcharakteru a vlivu vstoupily sloitj vahy ne
rud barva, zkonit vedouc k ztotonn s krv, bojem, vlkou a zmarem.
e tomu tak skuten bylo, meme usoudit i podle starch zznam, dokldajcch egyptsk a babylnsk pozorovn
planet, jejich vky nad obzorema pohybu mezi hvzdami daleko dve, ne dolo ke ztotonn Marsu s bohy vlky;
starovkmastronomm, vnujcmcel noci sledovn oblohy, rozhodn planetrn klika Marsu neunikla - spe
rolnkm, kte v pedjitn temnot nemli co pohledvat pod irmnebema byli jist vdni za nkolik poslednch
chvil spnku. Planetrn kliku meme pozorovat i u Jupitera.
Stejn nepijatelnou a nepodloenou je domnnka o zmn astrologickho aspektu Marsu s potky zpracovn eleza,
jeho rudy barva planety pipomn. Vdob zmny astrologickch charakteristik Marsu byla vroba eleza ojedinl a
vtinou bu utajen, nebo alespo psn kontrolovan zkazy vvozu. Zpracovn eleza z rud (nikoli jen
meteoritickho) je prokzno v dob ped rokem1000 ped n. 1. nap. u Chetit, Turanc a Etrusk - avak zmna
aspektu Marsu je zjevn i u nrod, kter nejen samy elezo nevyrbly (Egypan, Babyloan), ale ani vbec
neznaly (jihoamerick kultury). Domnnka tedy nutn pad.
Zvremkapitoly poznamenejme, e jsou ustavin nalzny doklady, svdc pro jist rozkolsn nzoru v obdob,
kdy se nov barva Marsu teprve stvala vraznou a kdy do povdom lidstva vstupoval Mars jako "rud planeta".
Pklademje taoistick nzor astrologicko-univerzalistickho pojet vesmru, sttu a lidskho ivota, kter odolal i
vpdu konfucianismu a pizpsobil se poslze buddhismu. Taoismus byl v definitivn form stabilizovn asi v 6. stolet
ped n. 1. v dlech filozofa Lao-c', lze vak pedpokldat, e jeho astrologick systematika je nejmn o nkolik stolet
star vzhledemke sv a komick propracovanosti, pidlujc dokonce jistmsouhvzdma stemoblohy pslun
sttn resortn ministerstva, jejich personln stav byl urovn potemviditelnch hvzd v dotynmsouhvzd.
Pro nae vahy nen bez vznamu taoistick tabulka astrologick systematiky planet, z n vyjmme jen rubriky
"konkurujcch" planet Venue a Marsu:

MARS - radost (!) - krev a slezina - srdce - hokost
- ohe - lto - jih VENUE - al (!) - pokoka a vlas - plce - bitkost (!)
Page 78
- kov (!) - podzim- sever
Porovnnmobou rubrik shledme, e astrologick aspekty Venue jsou jet zeteln poznamenny jejmnedvno
veobecn uznvanmnegativnmvlivemi spojenms kovem, zatmco krvav role Marsu nen dosud dsledn
dovedena do konce.
Tolik tedy o katastrof, kter snad postihla v nedvn dob sesterskou planetu Mars a promnila jej rostlinnou
(pinejmenm) dekoraci. Te u nezbv ne ekat, a prvn lovk vystoup na povrch Marsu a vrt se s pokladem
nasbranch vzork, kter nai domnnku potvrd, nebo vyvrt.
Potme vzorec nepozemana

... Pan Krauskopf se naklonil k neznmmu pnovi, smekl obadn klobouk a pravil: "M cta, poklona, pane doktor
tdr!" "Jak mne znte?"podivil se pn. "J vs vbec neznm. J jsemsi vs vypotal!"
KARELPOLEK, IDOVSKANEKDOTY
Odkazuji Francouzsk akademii vd stku pti tisc liber na zzen nadace, kter bude mt jmno mho syna Petra
Guzmana. Tato stka bude vyplacena uenci, kter prvn doshne spojen s ktermkoli nebeskmtlesem, piem
hlavn podmnkou je, e mus vyslat k nmu signl a dostat na nj odpov. Prohlauji vak, e onmnebeskmtlesem
nesm bt v dnmppad Mars.
ZVPAN EMLIEKLRYGUZMANOVROKU1889
Miliny cizch Zem
Byla tma tmouc - potvrdil star Ofwfq - byl jsemjet dt, sotva se na to pamatuji. Byli jsme jako obvykle vichni
pohromad, tatnek, maminka, babika Bb'b, njac strcov, kte pili na nvtvu, pan Hnw, ten, co se potomstal
konm, a my dti. Nikdo nevdl na jsme vlastn ekali; to se v, babika Bb'b se jet pamatovala na asy, kdy byla
hmota stejnomrn rozptlena v prostoru, kdy bylo teplo i svtlo; pestoe sta ve svmpovdn obvykle pehnj,
musely ty star asy bt lep, nebo alespo jin; a nmlo o to, pet njak tuto obrovskou noc.
e se nco mn, zpozoroval prvn mj otec. Podimoval jsema probudil mne jeho vkik: "Pozor! Tady se sta!"
Hmota mlhoviny, dve vdycky tekut, zanala pod nmi houstnout.
ITALOCALVINO, KOSMICKGROTESKY

Na tma ivota ve vesmru se popsalo mnoho strnek a mnoho les padlo nadarmo, protoe znanou st tchto vah
tvo spekulace, ppadn zdnliv exaktn "rovnice vesmrnho ivota", do nich jsou dosazovny zcela libovoln a
nejist hodnoty. Samo nejstrunj vysvtlen, ba sama nejzbnj exkurze do astronomickch a biologickch
discipln, o n oprme mnn o mnohosti obydlench svt (co je vypjen nzev kdysi mimodn oblbenho
spisu Camilla Flammariona pevzat opt podle knihy Bernarda de Foutenella z r. 1686) by vydala na rozmrnou knihu.
Uveden argumenty, shrnut v co nejstrunj formu, nejsou vybrny z perifrie zneuznanch a vstednch teori,
aby podepraly autorovy nzory, ale pedstavuj shrnut platnch a pijmanch domnnek. teni rovn jist a s
potenmprominou, nezdr-li se tato kapitola u starch kosmogonickch teori Descartovch, Leibnizovch i
Swedenborgovch, ani u vah, relnji podloench aplikac gravitan teorie.
Vkad uebnici astronomie je mon seznmit se s teoriemi mlhovinnmi (Kant, Laplace), slapovmi (Jeans,
Chemberlin-Moulton, Jeffreys), i t tles (Russel, Lyttleton). Zstaly trvalmi pamtnky dvtipu tvrc, zplna
spojujcch rove vdy sv doby s vahami o vzniku vesmru. Vnujme se teorimsouasnm.
Nae Slunce je natst pro vznik ivota na Zemi zcela obyejnou "prmrnou" hvzdou a jeho vznik nen patrn
poznamenn dnou vjimenou a ojedinlou udlost. Meme tento zrod docela dobe rekonstruovat analogiemi a
do minulosti asi deseti miliard let.
Tmatu na knihy se netkaj ani spory o konen podob vesmru, o jeho konenosti i nekonenosti. Penechme je
astronomii a fyzice, jak to ped nkolika lety moude uinili marxistit filozofov. Jak zdraznil Lenin, jedinou
filozofickou otzkou v uen o prostoru je, odpovd-li naimvjemm, pedstavma pojmmo nmobjektivn realita.
Lenin souasn zdrazuje, e tato otzka nem zhola nic spolenho se vztaheminterpretace tchto vjem k
postupnmu vypracovn abstraktnho pojmu prostoru na jejich zklad. Modely vesmr konench i nekonench,
uzavench i otevench, omezench i neomezench, jsou ve vech vzjemnch kombinacch exaktnmvdmk
dispozici. Objevily se dokonce alespo rmcov analzy velice podivnch vesmr, nap. sovtskho kosmologa
Zelmana, jen roku 1958 navrhl model vesmru nestejnorodho a neizotropnho s nekonenmmnostvmvztanch
soustav, pro n je tento vesmr nekonen a oteven, a s nekonenmmnostvmsoustav dalch a s jinmdruhem
pohybu, pro n je konen a uzaven.
Jak je vidt, bude lpe neplst se kosmologmpli do emesla.
O tom, co bylo v dob pedgalaktick, pedhvzdn, jsou pouze dohady. Smme povaovat za pravdpodobn, e asi
ped deseti miliardami let dolo k obrovsk explozi (v angloamerick literatue oznaovan jako Big Bang), kterou
poalo rozpnn, pokraujc dodnes. Kde se vzal rozpnajc se plyn, je kosmogonickou otzkou, je se ns netk.
Nesmrn dleitou etapou vvoje vesmru po tto velk explozi bylo vytvoen obrovskch vodkovch zhutnin,
protogalaxi. Protogalaxie, je dala vznik na Galaxii, mla v prmru asi 100 000 svtelnch let a obsahovala kolem
l0na68 vodkovch atom - jej hmota tedy, a pedstavovala tm pln vakuum, dvstmiliardkrt pevyovala
dnen Slunce. Z rznch dvod, pedevmasi dky turbulenci plynu, dolo k mstnmzhutnmvodkovch atom,
mezi nimi se poaly uplatovat gravitan sly. Takovch zhutn vznikalo v protogalaxich mnoho. Podobaly se
plynnmkoulm, kde tlak plynu jet nepevil vzjemnou pitalivost jednotlivch atom, a kde proto dochzelo k
Page 79
dalmu smrovn. Je zcela mon, e toto "embryonln" stadiumhvzd pozorujeme v nkterch mlhovinch, kde
kulovitm, tmavma velmi kompaktnmtvarmkme globule.
Vyhldky na dal vvoj nemly vechny zhutniny - pouze ty, jejich hmota byla kolem1033 g a kter tedy
obsahovaly asi l057 atom vodku. Vt i men zhutniny se rozplvaly a mizely - zhutniny zmnn hmotnosti se
vak dalmpsobenmgravitanch sil mnily v prahvzdy, seskupen obvykle v asociacch nebo hvzdokupch.
Nen vylouen, e se ji v tomto ranmstadiu vytvely kolemhvzd men shluky oblak, z nich se pozdji staly
planety, ovempouze v astronomickmslova smyslu: nemohly bt toti nimjinmne hroudami zmrzlho vodku, a
existence ivota na nich je zcela vylouen.
Smrovnmse protohvzdy zahvaly a do teploty nkolik milin stup kelvina, kdy se v jejich nitru zaehly
termonuklern reakce. Z prahvzd se tak staly hvzdy prv generace, pekotn vznikajc v prvch 200 milinech let od
Big Bangu a tm rovnomrn rozptlen v kulovitmprostoru pvodn protogalaxie. Jejich stavebnmmaterilembyl
ist vodk.
Vpozdjmdlouhmobdob Galaxie, trvajcmnejmn 8,5 miliardy let, se podobnmzpsobemrodily hvzdy druh
generace, lic se od pedchozch jednak rozloenmve tvaru zplotlho disku, kter zaujmal mezihvzdn plyn po
vzniku hvzd prv generace, jednak chemickmsloenm. Mezihvzdn plyn, ze kterho se seskupovnmtvoily,
nebyl u toti sloen jen z vodku; obohacovaly ho atomy ady tkch prvk, vytvoen prvn generac hvzd pi
jejich gravitanmzhroucen, kdy elezn jdro strnouc hvzdy u nemohlo vzdorovat t zevnch vrstev. Vtchto
ppadech dochz k uvolnn obrovskho mnostv energie v kratik dob a stice vnjch vrstev jsou vyvreny do
mezihvzdnho prostoru, kter svmi prvky obohat.
Ped 4,6 miliardami let - toto slo je (dky na schopnosti vyjdit vlastnosti Slunce pomrn jednoduchmi rovnicemi
a na modernch potacch strojch je rychle eit) pesn - vzniklo tmto zpsobemi nae Slunce jako jedna z asi 150
milard hvzd druh generace v Galaxii. Nen dvodu se domnvat, e by v jinch stech nmi pozorovanho vesmru
probhala tvorba hvzd odlin, ji proto ne, e samotn tvary galaxi se i pi veker rozmanitosti ustavin opakuj,
take mohly bt oznaeny astronomickmi symboly, nap. Sa, Sb, Se atd. O mnostv galaxi si nelze uinit nzornou
pedstavu; tak velk sla se vymykaj pochopen. Nejslabch objekt, kter lze na obloze zaznamenat nejvtmi
dalekohledy svta, je nkolik miliard, a mezi nimi naprost vtina galaxi.
S planetami je otzka sloitj; nemme toti zatm(na rozdl od hvzd) monost vidt rzn stadia vzniku planetrnch
systm. Pravda - nkolik blzkch hvzd mn periodicky nepatrn svou polohu - a dosud to bylo zjitno asi u esti
objekt - co me bt zpsobeno jen menmi tlesy, obhajcmi kolemcentrln hvzdy a posunujcmi tit
soustavy. U hvzdy 61 Cygni je pedpokldan velikost tohoto tlesa, temn druice, dov alespo ponkud shodn
s naimi pedstavami o planetch: je toti jen (!) asi osmkrt hmotnj ne obr slunen soustavy Jupiter, kter je sm
povaovn za objekt dosti blzk hvzd.
Podle daj nejnovjch pramen je mon, e Barnardova hvzda, zvan podle sv absolutn rychlosti "ipka", m
dokonce prvodce hmotnosti 0,89 a 1,26 hmotnosti Jupitera. Prvodci ostatnch zmnnch hvzd jsou desetkrt nebo
stokrt hmotnj a zcela zjevn se pojmu "planeta" vymykaj.
Vdy astronomie dnes u zn adu sloek dvojhvzd, kter jsou skutenmi hvzdami, akoli jejich hmota nedosahuje
ani desetinsobku hmoty Jupitera.
To, co bylo prv eeno, ovemnen vyvrcenmnebo popenmmnohosti planetrnch systm ve vesmru. Vdy
oblast v podob koule o polomru pti parsek (pc = 3,262 svtelnch rok) kolemSlunce, kde bylo nalezeno a zcela
nepochybn prokzno est hvzd s temnmi prvodci, obsahuje celkem53 hvzd. Vznik planet kolemhvzd se
rozhodn nezd bt tak vzcnm, ojedinlm, nebo dokonce takka neopakovatelnmjevem, jak se ns sna
pesvdit kdysi velmi populrn teorie anglickho astronoma Jamese Jeanse. Zjitn "vlnitho" pohybu hvzd, jejich
planety by byly men, mn hmotn ne planeta pi 61 Cygni, spektroskopick uren tohoto prvodce, a konen
fotometrick zjitn poklesu jasnosti hvzdy pi pechodu temn planety ped jejmkotouem(mon pouze tehdy,
byla-li by Zem v rovin obn drhy planety) jsou vesms hudbou budoucnosti. Podstatn lep situace nastane
teprve po instalovn velkch dalekohled na umlch druicch nebo na Msci. Tmetrov teleskop v tchto
idelnch pozorovacch podmnkch by ml zjistit planety asi u 80 hvzd do vzdlenosti ticeti svtelnch let od Zem.
Musme se zkrtka volky nevolky poohldnout po nepmch argumentech. Jeden z nich je skryt v podivnmskoku
toivosti nkterch typ hvzd. Jde v podstat o pokus vysvtlit zajmavou skutenost, objektivn zjitnou dky
teoretickmspektrografickmstudimAngliana Abneyho roku 1877 a praktickmpozorovacmvsledkmAmeriana
O. L. Struva a sovtskho hvzde G. A. ajna roku 1928: rotan rychlosti hvzd jsou velmi rozdln. Zatmco se nae
Slunce na rovnku ot rychlost jen asi 2 km/sec, jsou rotan rychlosti nkterch hvzd a tistakrt vt, dosahujce
hodnoty celch stovek km/sec. Tyto rozdly nejsou zejm nahodil, a jak se zd, souvisej se spektrlnmtypemhvzd.
Snad jste si povimli dvou pouitch termn: rotace a toivost. Zatmco pojemrotace je jasn (oten tlesa kolem
vlastn osy), vyaduje toivost mal vysvtlen. Toivost, nazvan dve momentemhybnosti, je jakousi "zsobou
rotanho pohybu" kad cel navenek izolovan mechanick soustavy, nap. gyrokompasu, mlna nebo Slunce s
planetrn rodinou. Vposlednmppad, kde pirozen plat zkon o zachovn toivosti stejn jako ve vech
ppadech ostatnch, je toivost dna rotac Slunce i planet a jejich msc kolemvlastnch os a obnmpohybem
planet s jejich druicemi kolemSlunce.
Jestlie zkoumme podl jednotlivch sloek na toivosti cel slunen soustavy, dochzme (opt jednou) k velmi
pekvapujcmu a "zdravmu rozumu" se takka vymykajcmu zvru: akoli souet hmot planet pedstavuje jen 1/700
hmoty Slunce, pesto plnch 98 %celkov toivosti slunen soustavy souvis s obhemplanet a pouh 2 %s rotac
Slunce. Rotace planet samotnch je vzhledemk jejich relativn malmhmotma polomrmtm opominuteln, co
plat i o druicch planet. Protoe se v izolovan soustav mus toivost zachovat, zrychlila by se v ppad splynut
Page 80
planet se Sluncemrotan rychlost Slunce padestkrt - z 2 %na 100 %- a inila by pak na slunenmrovnku asi 100
km/ sec, tedy prv tolik, kolik bylo nameno u hvzd s vt hmotou a teplotou, ne jak maj hvzdy spektrlnho
typu F 2. Nen tk se domyslet, e se rotan rychlost Slunce, kdysi dost vysok, prudce snila o plnch 98 %, kdy
pevn st toivosti pela na planety. A dle se zd, e pomal oten hvzd v tzv. hlavn posloupnosti, ponaje
spektrln tdou F 2, oten, vznikajc nhle, skokem, prudkm"zabrdnm", je vsledkemvzniku planetrnch
soustav, kter si pisvojily nejvt st toivosti.
Je to velmi siln argument nejen ve prospch mnohosti planetrnch soustav ve vesmru, ale i pro zkonitost jejich
vzniku kolemhvzd nkterch spektrlnch typ v "nejlepm" a "starm" vku. Matematicky je zpsob penosu
toivosti uspokojiv vysvtlen nap. pracemi vdskho astrofyzika Alfvna, rozvinutmi 1958 Hoylem. Strun
eeno: podle jejich nzor se planety vytvoily z plynoprachov mlhoviny, jej jednotliv cry se pohybovaly
rznmi rychlostmi, piem rozhodujc vliv na ztrtu pvodn pli velk toivosti (hvzda z takov mlhoviny vznikl
by na rovnku rotovala takka rychlost svtla) i na dal penosy toivosti mlo magnetick pole, pejmajc lohu
"hnacho emene" nebo "brzdy".
Pi kondenzaci pvodn mlhoviny na pomrn mal rozmr nap. slunen soustavy nastv nhl ztrta rotan
rychlosti hvzdy, akoli jet nedlouho pedtm("nedlouho" je mnno v astronomick asov dimenzi) inila na
rovnku nkolik set km/sec. I zde hraj svou lohu magnetick silory, spojujc plynoprachov prstenec, zvolna se
vzdalujc, s prahvzdou. Tento prstenec si po roztrhn na protoplanety odnese dky silormvt st toivosti cel
soustavy. Takov proces me - podle Hoyla - nastat jen u chladnjch hvzd, co odpovd i pozorovn. Hoylova
teorie vysvtluje tuto vlastnost chladnjch hvzd schopnost pevn "zakotvit" magnetick silory pomrn
hluboko do zevnch vrstev, bouliv zmtanch konvektivnmi proudy zsti ionizovanch, zsti neionizovanch
plyn. K proudmtchto plyn se "pilep" silory. U dostaten horkch hvzd je vodk ionizovn a k povrchu,
konvektivn proudy nevznikaj a silory jsou "zakotven" pli mlce, ne aby mohly zprostedkovat lohu "hnacho
emene" mezi hvzdou a planetrnmprstencem.
Hoylova hypotza, je by snad pro svou uzavenost a shody s pozorovnmzasluhovala spe nzev teorie, nen
jedinmpokusemo vysvtlen pozoruhodnho snen rotace nkterch spektrlnch typ hvzd.
Vnou nmitkou proti Hoylov teorii je jej neschopnost vysvtlit, jak se mohl z protoplanetrnho prstence "vytdit"
nadbyten vodk a hlium, pedstavujc zcela jist hlavn a nejpoetnj sloky protohvzdnch oblak. Mon e se
to kdysi opravdu stalo. Jistmargumentempro tento dj je skutenost, e kdybychomk planetmslunen soustavy
dodali vodk a hliumv mnostv, pibliujcmjejich sloen Slunce, vzrostla by celkov hmota planet nejmn
desetkrt a doshla by 0,01 slunen hmoty, co dobe odpovd pomrmhmot ji zmnnch blzkch hvzd a jejich
obrovskch neviditelnch prvodc. Dosud ovemnen jasn, pro a jak tyto plyny z obrovskch protoplanet unikly
do mezihvzdnho prostoru - pesto vak klovskij, patrn v nadji, e se hypotza dnes i ztra zrod, prohlsil:
"Vechny vsledky pozorovn nasvduj souasnmu utvoen hvzd a jejich planet."
Odprci tohoto nzoru nestoj u na nesmiiteln neptelskch pozicch jako kdysi. Tak oni a na nepatrn vjimky
opustili pedstavy o nhodnm, katastrofickmvzniku planet slunen soustavy a pijali nzor, povaujc zrozen
planet za logickou soust hvzdnho vvoje. Dal shoda je i ve veobecn pijatmnzoru o akreci, tj. o stmelovn
rozptlen hmoty, kupc se kolemhmotnjch stic a dvajc tak poslze vzniknout ztv. planetesimlm,
protoplanetm.
Rozpory se ponaj objevovat souasn se zkoumnmrozloen prvk v rznch tlesech na slunen soustavy:
Zem, meteorit, kter na ni dopadaj, i (spektroskopicky) samho Slunce. Dky spchmkosmonautiky pibyl Msc,
z mnoha dvod zajmav a snad dokonce klov.
Ji zbn pohled na tabulku jednotlivch prvk v uvedench tlesech dokazuje, e zatmco Zem, Msc a meteority
maj sloen velmi podobn, je rozloen tkch prvk na Slunci podstatn jin. Rozme-li tento poznatek na celou
slunen soustavu, dojdeme nepohybn k nzoru, e planety, jejich msce a meteority (pokldan za zbytky
rozpadlch planetek) vznikly z jinho materilu ne Slunce.
Amerian Suess a Urey se snaili rozpor vysvtlit a peklenout - bez valnho vsledku. Jen jejich oponent, dal
Amerian Cameron, nadhodil monost niku nkterch prvk (nap. Cr, Fe, Cu, In, Pb) z planet na Slunce, a to nejspe
dky jejich ionizaci v dob, kdy prahmota slunen soustavy byla vtinou plynn a hav, dky psoben slunenho
magnetickho pole. Na een relnosti jeho vvod vak dosud astrofyzika nesta.
Zejm nadjnjmvchodiskemz rozpak bude kombinovn zvr o monostech vzniku jednotlivch tles slunen
soustavy, zejmna planet, se zjitnmstm. Meme tak uinit dky velmi spolehliv metod men radioaktivity, do
jejch podrobnost nememe zachzet.
Pro nejstar sti zemsk kry bylo nameno st asi 3,5 miliardy let (podle nkterch sovtskch pramen 4,5
miliardy), co ovempedstavuje st planety ji uspodan, s pevnou krou, a tedy znan asov vzdlen od
zrozen v podob planetesimlu, protoplanetrnho oblaku. Spolehlivj daje o vzniku planetrnho systmu by mly
poskytnout meteority. Jestlie skuten vznikly rozpademplanetek, a tedy tles podstatn mench ne nap. Zem (a
nikoli rozpademjedin velk planety, hypotetick, avak nktermi astronomy dokonce nazvan Faethn),
neabsolvovaly patrn tak dlouhou a boulivou adu termickch a tektonickch pemn. A vskutku: promen
radioaktivity udv pro meteority st 4,5 miliardy let, co je doba velmi blzk pedpokldanmu vzniku cel na
planetrn soustavy, o 0,1 miliardy let mlad Slunce.
Tato tlesa naznauj svou skladbou (pomremprvk), e vznikla po zrozen Slunce nejen z protohvzdnho oblaku, ale
i z jinho materilu, obohacenho mnostvmtkch prvk, vznikajcch syntzou vodkovch a hliovch atomovch
jader toliko pi obrovskch tlacch a teplotch du miliard K. Takov podmnky me - podle rovn naich dnench
poznatk - poskytnout pouze jeden jedin kosmick dj: vbuch supernovy. Pi tto katastrof dochz na nkolik dn
Page 81
ke zven svtivosti hvzdy a stomilinkrt a supernova nkdy alespo po krtkou dobu vysl vce svtla ne cel
galaxie.
Nen proto divu, e v na Galaxii je kad vbuch supernovy - dochz k nmu piblin jednou za sto let - velmi
npadnma nepehldnutelnmdivadlem, o em ns pesvduj star kroniky a mnoh pozorovn. Pomrn
jednoduchmvpotemzjistme, e za cel djiny Zem bylo Slunce u nkolikrt ble ne 10 parsek od vybuchnuv
supernovy. Pedpokldan mnostv blzkch "exsupernov" je zcela dostaten pro vznik tkch prvk planet v
embryonln dob pro planety na soustavy. Difzn mlhovina, produkt vbuchu supernovy se do prostoru
poten rychlost asi 1000 km/sec, co je i ve vesmrnch mtkch imponujc. Vlknit mlhoviny v souhvzd
Labut se dnes u sice pohybuj "jen" rychlost 10 a 20 km/sec, ka jednotlivch "vlken" vak vce ne
desetinsobn pevyuje prmr cel na slunen soustavy a vlkna poskytuj dost hmoty pro vznik planetrnch
systm, i kdy patrn ne hvzd, jak se podle etz kondenzac domnvaj Fesenkov s Ronovskm.
Jak je zejm, pedstavuje tento kosmogonick nzor, respektujc chemick sloen Slunce a planet a jejich rozdly,
toliko opravenou variantu nzoru, e planety nevznikaj souasn s hvzdami z tho materilu, ale po vzniku hvzd a
pevn z difznch mlhovin, odmrtnch do svtovho prostoru vbuchemsupernov. Chronologick daje se zdaj
pitakat druh teorii tmspe, e radiologick analzy urily pomrn pesn (zjiovnmizotop, zejmna 129Xe a 129
J) dobu, je uplynula mezi vznikemprvk slunen soustavy a jejich uzavenmve hmot planetek, ptch meteorit. Je
to doba pomrn krtk - asi 300 milin let. O n jsme se sice piblili pedpokldanmu datu zrozen Slunce, zstv
vak stle propast 3/4 miliardy let, kdy ji Slunce "bylo na svt", avak pro planetrn soustavu nebyly k dispozici ani
zkladn stavebn kameny, atomy tkch prvk.
Na zvr kapitoly, obrajc se pro laika sice ponkud suchoprnmi, pro astronoma vak vzruujcmi a pro dal
vvody knihy nezbytnmi problmy, meme tedy shrnout: nae Slunce je zcela prmrn hvzda, prochzejc
pravidelnmi a zkonitmi promnami, vlastnmi nespoetnmhvzdmna Galaxie, a pokud meme soudit a pokud
souasn kosmogonick teorie nejsou v pkrmrozporu se skutenost, vlastnmi i hvzdmv celmvesmru,
dostupnmnaemu pozorovn. K tmto zkonitmprocesmnle, alespo pro jist typ hvzd, vytvoen
planetrnho systmu. Vzhledemk neustlmu opakovn se podmnek, nutnch ke vzniku planetrnch systm (a ji
jsme zastnci kterkoli teorie s vjimkou teori katastrofickch), lze oekvat, e se v na Galaxii a v celmvesmru v
minulosti vytvoilo, snad dokonce i tvo a jet bude vytvoeno nepedstaviteln mnostv, pro Galaxii dov miliardy
(nejmn), pro pozorovateln vesmr triliony planetrnch soustav, z nich mnoh nepochybn poskytuj podmnky
velice podobn podmnkmslunen soustavy a tmi na Zem.
Formy ivota ve vesmru
Nejzajmavj vlastnost ivota je, e dovede pro sebe vyut jak dj ist atomrnch, tak i dj makroskopickch. V
tomje jeho spch.
FERDINANDHERK: ODATOMUKIVOTU, 1946

Vpedchoz kapitole jsme se pesvdili, e podle slun doloench a logickch pedpoklad soudob astronomie a
zejmna kosmogonie mme pln prvo pedpokldat, e ve vesmru, dosaitelnmnaemu pozorovn a zkoumn
optickmi nebo radioastronomickmi pstroji, je znan poet planetrnch systm, pipoutjcch vznik ivota za
podmnek podobnch pozemskm. Pokusme se te stejn stzlivmi a opt co nejlpe dokumentovanmi pracovnmi
domnnkami dospt aspo k rmcov pedstav, jak formy by tento mimozemsk ivot mohl mt.
Cel ada astronom a tzv. exobiolog rznch pvodnch profes pekonv autory science fiction v me fantazie, s
jakou l monosti a tvary mimozemskho ivota, akoli k tomu patrn nejsou dvody. Nae Zem je obrovskou
laborato, poskytujc nejrznj prosted od horkch pramen a k ledovmvrcholmvelehor, od bezvodch pout
a k hlubinmocenskch pkop. Vytvoila se zde neuviteln pestr paleta ivotnch forem, z nich nkter nmk
naemu divu ukzal teprve stereoskan, mikroskop, otevrajc brny k fantastickmu svtu hmyzu a prvok, tak jak
skuten vypadaj.
Nen dvod domnvat se, e by chemicky pesn uren nerost krystaloval na planet vzdlenho slunce v jin
soustav ne na Zemi - odporuj tomu fyzikln zkony. Prv tak nen dvodu domnvat se, e zkuenosti zskan v
"laboratoi Zem" nelze zobecovat pro cel kosmos - ovems jistou dvkou opatrnosti.
Podstatu ivota lze sotva redukovat tak dalece, aby se biologie rozpustila v chemii, fyzice a dalch pomocnch
exaktnch vdch, zabvajcch se makromolekulami, zejmna DNK, desoxyribonukleovou kyselinou. ivot zcela jist
nen, jak to formuloval nap. Mller, jen okrajovmjevemkolemrekombinace a mutace gen, tedy vlastn DKN, a
ovemstejn jist nen, jak tvrdil Schrdinger, zen molekulami, poslouchajcmi zkon bosk kvantov mechaniky.
Pesto vak i tento svrchovan sloit jev, vyvjejc se v asov posloupnosti vych forempohybu hmoty, jen
neme bt beze zbytku vysvtlen zkony, pln platcmi pro pohyb nich forem, pipout i bez nebezpench
zjednoduen rmcov uren, a dokonce pedvdn ze svch elementrnch stavebnch kamen, nejen pokud jde o
sloit makromolekuly, ale i, v prvmstupni vah, o atomy prvk. Z devadesti dvou pirozench prvk, stavebnch
kamen na Zem a celho vesmru, bylo nalezeno v ivch organismech nco pes pl stovky. Vemorganismm
jsou spolen tzv. obligtn biogenn prvky: uhlk, vodk, kyslk, dusk, fosfor, sra, vpnk, elezo, hok a draslk.
Krom nich nachzme v rostlinch i ivoich ve vtmnebo menmmnostv m, sodk, kemk, zinek, mangan a
nkter dal prvky jako prvky stopov, pro ivot vznamn nebo nezbytn.
ivot vznikl nepochybn vbremvhodnch stavebnch kamen, jejich postupnou skladbou ke stle sloitjm
sloueninmv procesu komplikace vazeb a funkc, kdy selekce mla vznanou lohu. Pesto se vak nezd nhodnou
korelace mezi relativnmzastoupenmprvk ve vesmru a jejich ast na vstavb bioplazmy. Relativn zastoupen
Page 82
prvk je nmuspokojiv pesn znmo dky spoluprci cel ady vdnch obor, geologie a mineralogie, fyziky
kosmickch paprsk, astrofyziky a v posledn dob i kosmonautiky, kritickmrozborempozorovacch podmnek,
pokud mono zbavench pozorovacch a metodickch chyb. Kosmogonie zjiuje tato data zejmna ve snaze
extrapolovat minulost vesmru a dospt tak k upesnn teori o pvodu prvk, o nich jsme se ji v minul kapitole
letmo zmnili.
Vsouvislosti naich vah je lhostejn, pidrme-li se hypotzy rovnovn (andrasekar a Heinrich, 1942), oprajc se
o radioaktivn rozpady, polyneutronov (Mayer a Teller, 1949), usuzujc na vznik tkch prvk z chladn
pedhvzdn hmoty, nebo nejnovjch teori nestacionrnch, zastvanch nap. Gamowem, kladoucch vznik tkch
a stednch prvk do prv plhodiny, kter pi rozpnn vesmru uplynula od Big Bangu. Zvan je vsledek.
Dovoluje vyst jist zvislosti, jejich etnost opravuje k domnnce, e nejde o nhodu.
Pedevmje npadn, e prmrn poet atom danho prvku v jednotce objemu prostoru kles pmo mrn s
rstematomovho sla, a to do atomov hmoty 100 zhruba podle geometrick posloupnosti, od atomov vhy 100
pozvolnji a mn vrazn.
Krom tohoto poklesu s geometrickou adou pozorujeme i odchylky, z nich dv prvn se netkaj pouze vzniku
atomovch jader, ale i obecnch vah o skladb ivota:
1. "elezn vrchol" - tj. vrazn maximumpro atomov hmoty 53 -63.
2. Minimumv oblasti lehkch prvk - daleko rychlej pokles relativnho zastoupen prvk za hliem, ne by
odpovdalo poklesu s geometrickou adou. Pmce, odpovdajc exponenciln funkci, se ra pibliuje po vraznm
zlomu v oblasti uhlku. Proto jsou uhlk, dusk a kyslk daleko hojnji zastoupeny ne lithium, beryliuma br, navzdory
nimatomovmslmtchto prvk.
Vykrtnme z naeho pehledu zcela nebiogenn hlium, vznikajc v obrovskmmnostv pi proton-protonov reakci
hvzd prv generace, je z tto reakce erpaly energii. Tak dnes z hvzdy tet generace, jejich maten ltka byla
ji obohacena tkmi prvky, dky pemn vodku v hliumtzv. uhlko-vodkovmcyklem.
Zbvaj tyi prvky, kter relativn poetnost ve vesmru stoj v ele: vodk, uhlk, dusk, kyslk. Ihned za nimi se ad -
jaksi v rozporu s nalezenou pravidelnost poklesu logaritmu poetnosti se vzrstematomovho sla - elezo, jako
nejvznamnj prvek katalick.
Je nhodn, e prv tchto pt prvk hraje v biogenezi, ve skladb nmznm bioplazmy, pedn a rozhodujc roli?
Vysokokolsk uebnice biologie uvdj vtinou jako obligtn biogenn prvky pouze tyi - na prvnmmst
fakultativn biogennch elezo. Jsempesvden, e nejde o shodu nhodnou, ale o pmou pinnou vazbu, hrajc
pinejmenmstejn dleitou roli u kolbky ivota jako dal dvody, je navrhuje nap. Vladimr Ulehla: "Kdo je
zvykl ptt se pro, tu se otzky takov nezdr. Odpovdat na pro jako skoro vdy lze jen domnnkou: bue si ivot
vybr materil pohybliv, a proto reaktivnj, jen dovoluje hrti na vech pochodech ivotnch virtuzn hru, kter
by nebyly schopny tkopdn prvky o velk vze atomov; nebo e se ivot vyvjel souasn, jak vznikaly prvky z
tkch (tuto domnnku vak vyvrtila modern kosmogonie - pozn. aut), nebo konen e vtina tkch prvk
nevstupuje s hlavnmi stavebnmi kameny ivota, s uhlkem, duskem, vodkema kyslkem, do vazeb tak pestrch jako
prvky leh."
Naprostou nezbytnost a elementrnost uhlku, vodku, kyslku a dusku (k nimmeme pipotat fosfor) prokazuje i
jejich absolutn nenahraditelnost, nemonost substituce jakmkoli jinmprvkem, zatmco nap. mnoh rostliny mohou
rst, i kdy nemaj sodk, nkter organismy (i ivoichov - moucha Drosophila) mohou t bez vpnku. Sodk a
draslk, chlor a bromse mohou navzjemasto substituovat. elezo je nenahraditeln nejen jako "penae kyslku" v
krevnmbarvivu hemoglobinu, ale jako rozhodujc soust bunnho enzymu cytochromu, umoujcho bukm
pjemkyslku, a tmvmnu ltkovou vbec.
Vojedinlch ppadech pejm funkci eleza jako penaee kyslku m - nap. u stic a chobotnic. Zd se vak, e
se tento "pokus" pli nevydail. Modr krevn barvivo, obsahujc jako rozhodujc sloku m, nen schopno
penet kyslk ani zdaleka tak vydatn jako hemoglobin a nepedstavuje patrn dnou vhodu - spe naopak. Zd
se, e v tchto ppadech jde o variantu sice sluitelnou se ivotema v podmnkch vzniku snad dokonce vhodnou
(nedostatek eleza? nadbytek mdi?), v dlouhodobch dsledcch vak nutn vedouc ke slep ulice vvoje.
Chemick vlastnosti zkladnch, plastickch biogennch prvk jsou zrove i vysvtlenmotzek, je si poloil Ulehla a
s nmi mnoz jin.
Pro ivot zvanmi charakteristikami uhlku jsou:
a) jeho mal reaktivita, brnc prudkmreakcm;
b) je schopen sluovat se se vemi biogennmi prvky;
c) je schopen tvoit etzce a kruhov jdra molekul takovch rozmr, e je splnna jedna ze zkladnch podmnek nm
znmho ivota - toti koloidnho stavu bioplazmy;
d) vechny valence uhlku nemus bt nasyceny, co umouje vznik slouenin labilnch, snadno reagujcch;
e) dky tmto i dalmvlastnostem(izomerie, stereoizomerie) je uhlk schopen vytvet ze vech ostatnch prvk
nejvt poet slouenin, teoreticky (a patrn i prakticky) miliny;
f) mnoh sloueniny uhlku uvoluj pi tpen dostatek energie, aby byla umonna ltkov a energetick vmna
organism;
g) asymetrick uspodn uhlkovch atom v molekule podmiuje jej optickou aktivitu, je se zd bt jednou z
podmnek ivota, soud podle svrchovan vzcnho vskytu symetrickch slouenin a ltek opticky neaktivnch v
bioplazm.
Vcel soustav prvk je jen jedin prvek, kter by mohl v zkladnmmodelu iv hmoty, nmznmm(to je teba mt
stle na pamti) ze ivota pozemskho, uhlk zastoupit: kemk. Tento prvek je obsaen pedevmv tuhch obalech
Page 83
nkterch prvok a as, v podprnch tknch rostlin, v ivoinch tlech v mlo aktivnch orgnech. Jako biogenn
prvek se tedy v "pozemskmmodelu" ivota nijak zvl neuplatnil, a to ani jako prvek katalytick. Jeho chemick
vlastnosti vak stle znovu poutaj pozornost exobiolog, snacch se prod navrhnout svj vlastn model ivota,
odlin od ivota pozemskho.
Vychzejce z obecnho asimilanho plnu, jen je pro vechny pozemsk organismy vcemn shodn, navrhuj
nahradit ve svmmodelu uhlk kemkem, prvkemuhlku nejpodobnjm, jeho sloueniny jsou jet ke vemu - co
tito exobiologov neopomenou zdraznit - chemicky i fyzikln odolnj ne analogick sloueniny uhlku. Vtinou
ovemopomenou dodat, e tato odolnost je vykoupena nedostatkemvlastnost, pitanch uhlku; pedevm
neporovnateln menmmnostvmmonost, je spojovn kemkovch atom dovoluje, hormi pedpoklady
energeticky vhodnch tpnch reakc atd. - to ve bez zkladn vhody: zbaven se nutnosti koloidnho stavu
protoplazmy. Tu by takov kemkov "ivot" dosahoval jen v mezn, teoreticky velmi obtn konstruovan skladb,
jej stabilita vi zevnmvlivm, zejmna termickm, by byla jet ke vemu patrn daleko ni ne "obyejnho"
ivota uhlkovho. Zastnci kemkovho ivota pehlej nebo nepovauj za dleit, e se kemk zejm neosvdil
jako plastick biogenn prvek pozemskho ivota, co je tmnpadnj, e jeho mnostv v ivch tknch (v lidskm
tle nap. tvo kemk toliko 0,0008%vhy oproti 20,2%vhy uhlku) je v pkrma ze vech biogennch prvk
nejnpadnjmnepomru k obsahu kemku v zemsk ke - celkemasi 26%pevn vzanho na SiO2, tvoc 60%
zemskho povrchu. Lze tedy pedpokldat, e "kemkov ivot" nen, a u geneticky nebo skladebn, pro pozemsk a
jimpodobn podmnky vhodn a e by se mohl uplatovat nejve v podmnkch svmhistorickmvvojema
souasnmstavemod podmnek pozemskch podstatn odlinch. Rozhodn je nutn odkzat do e bj a na
strnky science fiction "kemenn bytosti", podobn pozemskmivoichm, nebo dokonce lidem, tedy v
makrostruktue determinovanmtmi nebo velmi podobnmi podmnkami, jako ivot nmznm, v mikrostruktue
vak naprosto odlinm, se zcela odlinmmechanismemddinosti, nevzanmkdemsloit struktury,
pedstavovan v kad buce nmznmch foremivota obou , ivoin i rostlinn, vlkny kyseliny
desoxyribonukleov. Tato vlkna, dlouh v kad lidsk buce asi 50 cm(!) a svou celkovou dlkou u jedinho
lovka tedy spojujc estsetkrt Slunce se Zem, uchovvaj v kad ze edesti bilion lidskch tlovch bunk
zprvy, je by v binrnmsystmu (podle odhadu dr. Beadlese) zaplnily tisc svazk slovnkovho formtu. Nemn
dleitou vlastnost DNK je schopnost rozdlit se podln dosti sloitmprocesemve dv zcela identick molekuly a
pedat tak bez zkreslen vechny ddin informace. Fytopaleontologov se domnvaj, e takto podmnn dlen
bunk, mitza, je star jako bunn ivot sm, ba jet star, spadajc do ry tzv. eukariont, pedchdc dnench
as, z nich nejstar byly objeveny roku 1966 v kalifornskmdol smrti. Ji tyto organismy, star nejmn miliardu let,
byly schopn fotosyntetizovat ltky, nezbytn k prvotnmu ivotu, a odtpovat z vody kyslk pro vy vcebunn
organismy. dn sloueniny kemku, schopn zajistit tyto funkce, nebyly dosud zjitny a nelze je ani teoreticky
pedpokldat.
Pedstava ivota, od potku schopnho bt ivotemnazvn, a tedy nastupujcho po znmch "organizovanch
kapkch", koacervtech akademika A. I. Oparina, konstituovanch na zklad informac etz DNK, pin adu
svzel.
Pesto, e terito problmsouvis s tmatemna knihy jen okrajov, alespo nkolik slov o nm: v pvodn bezkyslkat
pozemsk atmosfe, sloen pedevmz molekul H2, H2O, NH3 a CH4 spolu s pomrn znanmpodlemvzcnch
internch plyn, vznikaly tpenmvodnch molekul jednak kyslk, jednak vodk, unikajc do meziplanetrnho prostoru.
Z vodnch a dalch molekul se inkemslunenho zen, zejmna krtkovlnn sti spektra a za asti mohutnch
elektrickch vboj nepedstavitelnch bou, tvoily prvn organick sloueniny. Experimentln se podailo tento
proces napodobit; vtkembyl glycin, alanin a dal aminokyseliny i jin organick ltky. A ne v nepodstatnm
mnostv: Carl Sagan odhaduje celkovou hmotu takto vytvoench, ivot pedchzejcch organickch ltek za 3
miliardy let (co je dnes nejastj odhad trvn na planety ped vznikemprvho ivota) nad kadmcm2 povrchu
Zem na nkolik kilogram. Rozputny v moi mohly poskytnout pomrn "vivn bujn", asi 1%.
Vtomto "bujnu" se bezpochyby rozvinul ivot a k formm, podle Ljapunova "kdovanmstavemmolekul DNK" -
nebo jinou formu ivota, jin model, jin typ penosu ddinosti jsme neobjevili a asi neobjevme ani v budoucnu.
Mohlo k tomu dojt dvma zpsoby: nhodnou shodou okolnost, nebo, jak tvrd marxistit prodovdci, v rmci
zkonitho zdokonalovn a zjemovn materilnho pohybu hmoty a k nejvy form, k ivotu.
Laboratorn syntza DNK a RNK (ribonukleov kyseliny, zastvajc v buce jakousi lohu "poty" mezi jadernmi
strukturami a vkonnmi bunnmi organuly, uloenmi mimo jdro v cytoplazme) se zdaila, ovemv podmnkch,
kter sotva meme v praocenech oekvat, akoli ani to nen zcela nemon vzhledemk obdobm"prudkho zven
intenzity kosmickch paprsk, vbuchm, zen radioaktivnch zemskch krb nebo konen zsahmtak efektivnm,
jak a dosud (a ne se stejnmvsledkem) meme experimentln doclit jen nasazenmnejmocnjch urychlova
stic: roku 1963 zaregistrovalo mnoho pota kosmickch stic a observato sprku kosmickho zen,
vyvolanho jednmjedinmatomovmjdremvodku, je k nmpiletlo z kosmu mimo Galaxii, urychleno energi
devadesti trilion elektronvolt, tedy miliardkrt vt, ne jakou poskytuj nejvt pozemsk urychlovae stic ...
I kdy pedpokldme nejen obecnou existenci, ale i mstn ptomnost potebnch bz, skldajcch aminokyseliny, je
nhodn vznik "ivotaschopnho ivota", tedy ivota, vybavenho smysluplnou informac, zakdovanou v etzci
DNK, nhodou opravdu vjimenou, pokud uvaujeme o ivot, analogickmjevm, kter jako ivot oznaujeme.
Nejjednodu forma nmznmho ivota, pedstavovan nap. velmi primitivnmi druhy baktri, obsahuje v buce
alespo 2000 gen (cystron), z nich kad reguluje innost nkterho z enzym. Toto slo pedstavuje, jak se zd a
jak odpovd naimdnenmpoznatkm, doln monou mez; men poet element, dcch enzymatickou innost
buky, by nebyl sluiteln se ivotem.
Page 84
Kad z tchto gen je zakdovn asi 1000 "slovy" - aminokyselinami, z nich opt kad aminokyselina obsahuje 4
bze. Celkemtedy musme i v nejjednodu form bunnho ivota pedpokldat minimln 6,000000 lnk
aminokyselin, jejich tyi bze poskytuj
4na6 x10na5
monost. Pravdpodobnost, e vznikne takov kombinace, jej bezchybnost a dokonalost je podmnkou smyslupln
informace, a tmi ivota, lze tedy vyjdit pomreml : 4 - za n nsleduje milin nul. Takka nekonen mal
pravdpodobnost samovolnho vzniku prostou nhodnou kombinac a rekombinac vynikne, uvdomme-li si, e od
vzniku ivota na Zemi ubhl poet vtein, vyjditeln slems pouhmi 13 nulami. Doba, je* ubhla od vytvoen
pozemskch podmnek snesitelnch ivotu do objeven se prvnch primitivnch organism, byla pravdpodobn
podstatn krat.
Ostatn, abychomzstali u pmru pouitho na jinmmst: ani samovoln vytvoen potebnch enzym nezajistilo
prvotnmu organismu ivot - nebyly by toti schopny reprodukce, a velice brzy, v nkolika minutch, by dolo k
vyrovnn energetickch hladin, k smrti buky. Rovn sama nhodn vytvoen pentle DNK (co je jet
nepravdpodobnj) by byla bezcenn bez substanc, na nich by mohla rozvjet svou innost. Analogicky: i kdy
pipustme nhodn vznik auta protepvnmkontejneru naplnnho nejrozmanitjmi soustkami, nebude toto auto
schopno provozu bez silnic, benznovch rafinri a pump, gumren vyrbjcch pneumatiky, atd.
Me se ovemvyskytnout nmitka, e prvotn ivot byl jednodu ne dnes znm, e informace, potebn k jeho
zachovn a pokraovn, byly podstatn skromnj, ba e snad pedstavoval jaksi pedstupe na daleko prostch
principech. Tuto nmitku nelze zatmzsadn vyvrtit - vechny nae vdomosti ji vak popraj. Jednota kdovho
systmu vekerho ivota na Zem s jeho nespoetnmi variacemi a morfologickou pestrost ns nut k mylence, e
se vyvinul ze spolenho zkladu, zaloenho na jednotnmprincipu enzymatick koordinace a korelace etzci
nukleovch kyselin, jejich maximln jednoduchost je limitn a pedstavuje i tak vysoce sloit apart. Pouijeme-li
naposled ji dost petenho pmru: i nejstar ddeek automobil vznikl jako sloit vrobek s koly, zenm,
pstovmmotorem, brzdami, rozvodematd. atd. a jen takto, dialektickmkvalitativnmzvratem, jej meme pochopit a
odvodit dnen typy. S kolobkou i dreznou jev jistou "podobnost" - nic vc.
Nelze ne souhlasit s vdci, kte prohlaovali, e biosyntza, vznik ivho organismu (dnes by patrn mluvili skromnji
o syntze makromolekuly DNK nebo viru), nhodn ze smsi organickch slouenin, je asi stejn mlo pravdpodobn
jako vznik nikoli automobilu, ale pesn jdoucch hodinek, potepvme-li pytlkem, naplnnmvemonmi
soustkami, pery, koleky a roubky. Tmdokazovali podle vlastnho svtovho nzoru bu nezbytnost zsahu
nadpirozen, paravdeck vle, nebo tendenci neivch soustav k ustavinmu zdokonalovn, tedy proces opan
obecn uznvanmu poklesu mry organizovanosti a zvyovn entropie.
"Potsn pytlkem" se ovemodehrvalo nejmn po celou miliardu let v nespoetnch kapkch svtovho
praocenu v kadmokamiku, v kadmzlomku vteiny, kdy byl roztok organickch slouenin vystaven nejrznjm
chemickma fyziklnmvlivm.
Zem krom toho nemusela "tepat pytlkem" nekonen. Vechno nasvduje tomu, e prvn vznikl dokonal stroj
byl zrove strojemposlednm, kter zabrnil jakmukoli dalmu "tepni pytlkem" jednou provdy. Budoucnost,
schopn zakdovat do ei potacho stroje obrovsk mnostv asovch, chemickch, fyziklnch i dalch faktor
vzniku ivota na Zemi, budoucnost, je pozn a pope vechny soustky v "pytlku", nalezne snad i dovou shodu
mezi dobou, je uplynula na Zemi od jejho vzniku a k objeven se ivota, a potempravdpodobnosti, pedvdajcm
tuto monost, mnc se s pibvnmasu v jistotu.
Posledn potebn dkaz, skvle potvrzujc materialistick svtov nzor v biologii, toti syntza ivota, ivch
organismu, byl podn kolektivemArthura Kornberga, americkho biologa, odmnnho roku 1959 Nobelovou cenou.
Jeho prce vyvrcholila roku 1967 biosyntzou jednoduchho viru f X 174 z 5500 nukleotid ve tyech skupinch,
seazench v pesn urenmrozsahu a poad. Uml virus, na jeho biosyntze ml rozhodujc podl Kornbergv
objev polymerzy DNK, schopn uskutenit stavbu molekuly DNK v pesnch proporcch, se chov naprosto toton
jako virus prodn: vnik do baktri, rozmnouje se v nich a poslze je ni. Kornbergova biosyntza prokzala s
konenou platnost neplodnost idealistickch nzor na vznik ivota i na elnost - smKornberg to vyjdil velice
precizn: Voblasti biologickho przkumu je jen jedno vdecky nosn stanovisko, toti pedpokldat, e proda
nem cl.
Laboratorn syntza viru f X 174 mimo jin upesnila nae znalosti o "soustkch, je mus bt obsaeny v pytlku" -
jsou to proteiny, hlavn sloka buky, je se vak samy nemohou reprodukovat, nukleinov kyseliny, je jimto jako
nositelky ddinosti umouj, a konen proteiny charakteru enzym, jejich katalyzan innost spn cel
podivuhodn cyklus prvotnho vzniku ivota.
Jist - bylo teba nesetnch opakovn a mimodn "nhody" (kter nen nimjinm, ne mrou monosti); ale co
nen takovch podivuhodnch shod okolnost kolemns cel ada? Jsemsi vdomnepimenosti tohoto pirovnn,
pesto si je vak nemohu pro jistou plastinost odpustit: Plinius Star v 37. dle svho Historia Naturalis vyprv o
letnmachtu, jen byl majetkemkrle Pyrrha. Zobrazoval "bez zsahu umn" Apollna s lyrou v ruce v doprovodu
devti Mz, tmajcch sob vlastn atributy. Acht byl zdrojemetnch vah; v 16. stolet se domnv Cardano, e jde
o zkamenl obraz, o stolet pozdji tvrd Richelieuv knihovnk Caffarel, e je "spontnnmzzrakem"...
Kolik tisc nebo statisc "bit" se spojilo v optimlnmpoad, aby poskytly pi zpracovn achtu, vyadujcmdal
tisce nhodnch "bit" v hloubce ezu, jeho smru atd. atd., vznik - pouh kamenn hky prody?
Podmnky, "soustky" ovemmusely bt dny. Mohli bychomprotepvat pytlk hodinskch dlc celou vnost,
ani bychomstvoili my. Mohli bychomcelou vnost psobit na "bujn" pramo nejrznjmi druhy energi ani
bychomzskali hodinky. Je to dal dkaz, e ivot je pimen zcela zkladnmokolnostemsvho vzniku, je se, jak
Page 85
vme, patrn vztahuj i na mnoho tles mimozemskch.
Zbv vysvtlit, pro prvn "stroj" ivota byl zrove "strojem" poslednm, eleznmdogmatem, jen velmi pomalu v
rytmu milin let obmovanma zdokonalovanm.
Jeden jedin pr much by za idelnch podmnek produkoval takov mnostv potomk a prapotomk, e by za nkolik
msc jejich vha pekroila vhu Zem. Tot - za ponkud del dobu - by dokzala jedin bez pekek se mnoc
baktrie.
Stejn tomu bylo pi vzniku ivota. Prvn chuchvaleek "vysoce stabiln hmoty" vyuvajc k vypracovn zchovnch
reakc informace, je obdrel po dlouhmbezvslednm"protepvn pytlkem" daremv podob molekuly DNK, se
pojednou ocitl v ivn polvce obrovskho ocenu, jakoby pipraven pro nj. Miliardkrt, bilinkrt ji shoda
okolnost vytvoila "stroje" podobn jemu - ale s nepatrnmi zvadami, brncmi chodu. Pokud se nerozloily,
nezahynuly - a lze mluvit o hynut tam, kde nememe pout slova "ivot"? - byly nesslnmpotomkmprvho
dokonalho "stroje" vtanou potravou, pinejc ltky na vy energetick rovni a urychlujc tak pboj ivota, jen
se jako vlna tsunami hnal svtovmocenem.
Naprosto stejn situace nastala, byl-li vvoj ivota vsledkemzkonitho procesu zjemovn pohybu hmoty a
postupoval-li pes Oparinovy koacervty od postupnho vytven sloitch blkovinnch struktur a k
makromolekulmDNK. I v tomto ppad se, jak se zd, uplatnila rozhodujcmzpsobemprvn makromolekula,
schopn dokonale splnit sv posln - kdovat informaci a zrove pedvat kd rozdlenmve dv shodn molekuly.
Rozdl oproti prvmu zpsobu by byl pedevmv akumulaci prvotn ivotn energie tohoto prvotnho ivota. Zatmco
by se v prvmppad dlc se organismy musely spokojit s tm, co poskytoval ivn "bujn" praocenu, ve druhm
ppad by se patrn tento prvotn organismus setkval na kadmkroku s vsledky zpola dokonen biosyntzy,
poskytujc jeho dceinmbukmnesrovnateln vydatnj asimilan monosti a - pravdpodobn - i innj
zkladn impuls k dalmu vvoji rozmnoenmv daleko vt me, ne pedpokld nhoda, a tmke statistickmu
zven monosti elnch, progresivnch mutac a dalch genetickch zmn.
Hlavnmargumentempro vznik ivota z jednoho jedinho centra, z jedinho "praotce" tvaru nitkovit makromolekuly,
obklopen chuchvalekemkoloidn hmoty, jsou jist zvltnosti, jejich ddici jsme i my v kad tlov buce, -
pedevmoividn pednost, kter je pi skladb iv hmoty bez zejmch dvod dvna ltkmopticky aktivnm,
zejmna levotoivm. Opticky neaktivn nebo pravotoiv ltky nejsou obvykle asimilovny, nejsou pouvny jako
stavebn kameny, a leckdy jsou dokonce neinn i jako lky - vzpomnm, jak n pedantick kantor chemie dbal pi
odpovdi na skladbu vitamnu C, e je to kyselina 1-askorbov, akoli se psmenko l zdlo bt zbytenost. Nebylo. Je
mono zemt kurdjemi uprosted hromad kyseliny d-askorbov.
Tuto vybravost iv hmoty se a dosud nepodailo uspokojiv vysvtlit. Pravda, obvykle rovnovnou sms
"pravch" a "levch" ltek lze ovlivnit ve smyslu pevahy t nebo on sloky vlivempolarizovanho svtla - jene
slunen svtlo nen polarizovno a polarizovan svtlo Msce sotva biosyntzu ovlivnilo. (Nebo snad ano? Za
prozkoumn by to snad stlo.) Nejpijatelnj a zrove nejjednodu domnnkou se dnes zd bt, e prvotn etzec
DNK byl z dosud nepoznanch pin - mohla to bt nap. syntza na povrchu opticky aktivnho krystalu, jak navrhl
John Bernal - sloen z levotoivch komponent a toto sloen pedal jako pkaz, znan komplikujc ltkovou
vmnou, vemdceinmorganismmnebo makromolekulm. Stejn nevyeenou otzkou dosud je, pro si "iv"
blkoviny vybraly jen malou st asi ze stovky znmch aminokyselin, zatmco zbytek odmtaj. Mon e vda dve
nebo pozdji objev zvan kauzln vztahy mezi sloenmjednotlivch aminokyselin a jejich schopnost stt se
stavebnmi kameny iv hmoty. A dosud nejschdnjmvysvtlenmse zd, svst to na praddeka, kter prost z
tchto aminokyselin v prvnmvlknu DNK vznikl a konzervativn na nich lp, nemoha jinak.
Existuje ovemi tet monost vzniku ivota na na planet: podle tto dnes rozvinut a do ady pracovnch domnnek
rozvtven hypotzy panspermie by byl praocen jakousi ideln steriln ivnou pdou, do n byly zaneseny zrodky
ivota, spory nebo mikroorganismy, z vesmru. Zde se rozmnoily, mutovaly a poslze daly vznik pozemsk fle a
faun od praasy i jaksi prabaktrie a k lovku. Tuto domnnku vyslovil u roku 1907 vdsk chemik Svante
Arrhenius (a dvno ped nm, co se zapomn, Buffon), kter se domnval, e zrodky ivota jsou schopn pekonvat
mrz i vakuumkosmickho prostoru a cestovat mezi hvzdnmi systmy, jsouce vypuzovny tlakemsvtelnch
paprsk. Monost takovho cestovn dokzal v posledn dob teoreticky Cai Sagan, jen dovodil monou velikost
tchto zrodk, dov odpovdajc pozemskmsporma virm(0,2 - 0,6 u), a vypotal jaksi "jzdn d": od Zem k
Marsu nkolik tdn, k,obn drze Neptuna nkolik let, k nejblimhvzdmnkolik destek tisc let atd. Smvak
o monosti panspermie pochybuje vzhledemk niivosti pronikavho zen, s nm by se stice setkvaly a je by
nezbytn zniilo vechny znm formy odpovdajcch organism pozemskch. Mohutnou podporu dostala mylenka
panspermie v ponkud upraven poloze pracemi Clause a Nagyho o "organizovanch sticch", nalezench v
meteoritech-chondritech.
Domnvmse - nap. na rozdl od velmi objektivnho a opatrnho J. S. klovskho -, e tyto prce jsou dokumentovny
solidn a e "organizovan stice", dokonce pojmenovan Clausisphaera fissa, Coelestites sexangulatus atp.,
morfologicky dosti podobn pozemskmasma prvokm, jsou opravdu fosilizovanmi zbytky ivota na planet, jej
rozttn zbytky poskytly materil psu planetek a rojmmeteorit (na rozdl od vdy originlnho Bernala, jen je
povaoval za otisky spor, potulujcch se vesmrem).
Pro Oparinovu a Haldaneovu hypotzu o obecnmvzniku ivota ve vesmru chemickmvvojemse zdaj svdit i
vsledky oddlen pro exobiologii Ames Research Center (NASA) o prkazu mimozemskch aminokyselin a
uhlovodk v meteoritu Murchinson. Meteor, uhlkat chondrit, jen dopadl v jihovchodn Austrlii, byl dodn do
laboratoe NASA a extrakt z l0 gram byl analyzovn nejpesnjmi chromatografickmi metodami. Prokzaly asi 15
mikrogram aminokyselin v kadmgramu vzorku: glycin, alanin, glutamovou kyselinu, valin a prolin, je jsou bn
Page 86
ptomny v pozemskch organismech, krom nich vak i 2-metylalanin a sarkosin, kter soust pozemskch
biologickch systm nebvaj, co siln ukazuje na nepozemsk pvod. Tento pedpoklad byl poslen tm plnou
neptomnost einu, jen je dky potu nejhojnji zastoupen v otiscch prst a pi kontaminaci neopatrnou manipulac
by se urit objevil, jako i rovnomrn zastoupen levotoivch a pravotoivch sloek, zskanch esterifikac.
Zatmco tyto derivty aminokyselin z pozemskch organism jsou, jak vme, vesms levotoiv, byly zskan derivty
sms ltek pravotoivch a levotoivch v piblin stejnmmnostv - co ovemnemus nic znamenat. Vnedvn
dob bylo toti pi przkumu aminokyselin v hornch vrstvch sedimentu moskho dna zjitno, e st molekul, zprvu
dky svmu organickmu vzniku vesms s 1-konfigurac, se po ase promn v pravotoiv, a vznikne opticky
neinn sms obou sloek, tzv. racemt. Tento poznatek byl proven i studiemfosli, na nich byla zjitna doba
trvn kompletn racemizace - obn asi 15 milin let. Od miocnu dle do minulosti nememe tedy vyut pomru l- a
d- foremmolekul jako pomocn datovac metody - po tto dob ukazuj vpoty (pedpokldajc znalost prmrn
teploty prosted, v nm se zkouman objekt nachzel) znamenitou shodu s datovnmjinmi metodami, nap.
paleomagnetickmmenmapod.
Rovn pomr izotop uhlku C13 a C12 se zcela jasn liil od pomru, nachzenho v pozemskch organickch
ltkch.
Zd se nepochybn, e organick sloueniny byly v meteoritu ji ped dopademna Zem. Odpov na otzku, je se
sama vnucuje, toti zda jsou tyto organick sloueniny produktemivota, nap. "organizovanch stic" Clause a
Nagyho, nebo dokonce vych organism, nen mono jednoznan dt. Nkter detailnj vsledky zkoumn (nlez
alifatickch uhlovodk, jejich spektrumse npadn podob spektru uhlovodk, vznikajcch vbojemv metanov
atmosfe atd.) svd spe pro vznik anorganickmi pochody - nicmn je to dkaz, e pedchdci ivota, jeho
"ubytovatel", se objevuj u v intergalaktickmprostoru (kyselina mraven, formaldehyd, pavek, voda atd.) i na
planetch "neslinch a pustch", aby nedokav pipravovali vtznou cestu ivotu.
Tmto pohledemna tendenci hmoty vyvjet se k ivotu se fyzikln blme filozofick koncepci Giordana Bruna,
oivujc v rozlin me cel vesmr. Jeho nzory, povaovan jet nedvno za osamocen nzorov exces, sdleli
ovemi mnoz renesann filozofov a prodovdci - Marsilio Ficino, Filip Aureol, Theophrastus Bombastus
Paracelsus, Hie-ronymus Cardanus a dal, zpujc se aristotelsk koncepci pasivnho pojet hmoty. Z hlediska
vvoje prodovdy to byl nesmrn vznamn pnos.
Jestlie dnes, nejsouce zainteresovanmi odbornky, pijmme tato zjitn jen s mrnmzjmem, je to dkaz, jak daleko
se lidsk pedstavy o prod vzdlily nejen od venboenskho aktu stvoen, ale i od "ivotn sly", vis vitalis, je
nastoupila potkemminulho stolet jako nhrada za boha, jemu byly v prodovd sice uctiv, ale rozhodn
ukzny dvee. Jet roku 1827 pe jeden z nejvtch chemik Jns Jakob Berzelius (1779-1848) ve sv uebnici
organick chemie: "Umn, a jakkoli velk, nedoke spojovat prvky neorganick prody tak, jak je spojuje proda
iv; pokusy meme vytvoit jen nkter sloueniny a spojen podobnch prvk."
Ke cti Berzeliov nutno ci, e jako kad vdec, jen si zaslou tento titul, dovedl uznat chybu. Ji za rok pe svmu
ku Friedrichu Whlerovi blahopn k epochln syntze mooviny, prvn organick ltky vyroben laboratorn
cestou z anorganickch vchozch chemikli: "...Objevil jste cosi, co uin vae jmno nesmrtelnm. Hlink a uml
moovina, dv tak kvalitou odlin vci, objeven krtce po sob, budou, ven pane, drahokamy, zdobc v
vavnov vnec ..."
Vkadmppad je svrchovan pravdpodobn, e - a ji se praddeek s prvnmvlknemDNK objevil na tto
planet jakkoli - byla v tomto okamiku sputna pruina ivota, jedinho, prvotnmetzcemDNK kdovanho. Pro
nae vahy je lhostejn, zda se tato makromolekula vyvinula jako vsledek "protepvn pytlku" zkonnmvvojem
podle dosud nepoznanch pravidel, nebo zda byla zanesena z vesmru. Vedle n neobstl a nevyvinul se - nechceme-li
ji pout kategoritjho "nevznikl" - na na Zemi ivot podle dnho jinho modelu.
Dvod je nabledni: vznikl-li prvn zrodek iv hmoty na Zemi jako vsledek tm nepedstaviteln, statisticky vak
nutn ppustn nhodn kombinace, nebo byl-li pinesen z vesmru s frekvenc pravdpodobnosti takovho
"importu", kterou Sagan odhaduje (a nejsemsi jist, zda ne vzhledemk poznan chronologii vvoje na planety) na
jeden zrodek za miliardu let, co skvle odpovd zjitnmfaktm, ml v obou ppadech dost a dost asu, patrn
miliny let, "okupovat" biogenn prostedky planety, rozmnoit se, vniknout genetickmi zmnami, jim pispvalo
rozdln prosted, v nm se praorganismy nalzaly dky konvektivnmu proudn ocenu, stykems minerly,
rozlinmklimatematd., do vech ekologickch "vklenk" prvotnho ocenu. A co hlavnho, spotebovat pro sebe
podstatnou st organickch slouenin. "ivn bujn" se zmnil v "akvrium", poskytujc ppadnmdalm
zrodkms odlin zakdovanmprincipemivota ve vlknu DNK podstatn hor podmnky, ne-li pmo takov vznik
vyluujc. Nehled ovemna okolnost, e by takov nov, novorozen ivot patrn okamit poslouil
"starousedlickmu", lpe pizpsobenmu a lpe vybavenmu, jako potrava.
Vppad, e by vznik ivota byl vsledkemzkonitho vvoje hmoty, musme, a je to v porovnn miliardy let
(nejmn), potebn k jeho vzniku, a snad stovkmnebo tiscmlet, nutnmk jeho rozen a stabilizaci, velmi
nepravdpodobn, potat i se stetnutmrozlinch ivotnch kd; v nich obstl n staten praddeek, navzdory
jist vybravosti ve volb aminokyselin a podivnskmu handicapu, pokud jde o optickou aktivitu skladebnch ltek,
kterou tak kategoricky odkzal vemu potomstvu. ivot jinch kd prost zmizel, a pokud existoval, nepodailo se
nmho nalzt ani v nejstarch nplavech.
Vechny ti monosti podporuj domnnku (a obzvlt silnmargumentemje morfologick podobnost fosilizovanch
mikroorganism v chondritech s organismy pozemskmi), e n typ ivota je typemvbrovm, za danch okolnost
vcemn optimlnm, vychzejcmz podmnek, jak meme oekvat v celmvesmru na planetch hvzd te
spektrln tdy jako Slunce a kroucch v piblin stejn vzdlenosti od sv hvzdy.
Page 87
Zdrazuji to pedevmproto, e nevyvinul-li se z pochopitelnch a popsanch dvod na Zemi ivot
"konkurennho" kdu DNK, byly tu daleko pznivj (teoreticky) podmnky pro vznik paralelnch ivot zcela
odlinch, je by jednak vyuvaly zkladnch stavebnch kamen blkovinnmivotemopomjench (kemenn ivot),
jednak by znamenit prosperovaly z katabolit blkovinnch organism a z produkt jejich rozkladu. Mmna mysli
dal navrhovanou "konstrukci" ivota, jejm autoremje V. A. Firsov a Carl Sagan a o jej relnosti pro planety typu
Jupitera uvauje i klovskij, i kdy pipout, e by to byly "velmi svrzn iv organismy, radikln se lic od
pozemskch".
V. A. Firsov si pedstavoval tento zvltn typ ivota na zklad ltkov vmny organism, dchajcch msto kyslku
dusk a v tlovch tekutinch chovajcch msto vody pavek. Svou teorii - doloenost a uzavenost jde skuten
spe o teorii ne o pouhou hypotzu - zakld na monosti nahradit v organickch sloueninch ion O aminovou
skupinou NH, a hydroxyl OH- aniontemNH2-. Dochz k hypotetickmsloueninm: nap. kyselinu mraven HCOOH
nahrazuje sloueninou NCNHNH2 atd., dokonce a k "pavkovm" analogimnejsloitjch organickch ltek typu
DNKa RNK. Konenmproduktemivotnch pochod takovho ivota by byly msto vody pavek a kyan.
Podobn konstrukce, zaloen na pouh substituci jednch zkladnch kamen ivota druhmi - v tomto ppad
kyslku duskem- pi zachovn zkladnho schmatu nmznmho blkovinnho ivota, jsou sice pro badatele
uitenou duevn kulturistikou, patrn vak nemohou slouit jako vchodisko dalch vah. Nelze opomjet zkladn
podmnku ivota, ltkovou vmnu, jejmi urujcmi chemickmi procesy jsou oxidace a redukce. A v tchto cyklech
je kyslk nejen z hlediska biologickho, ale i chemickho naprosto nenahraditeln jakmkoli jinmprvkem, o znan
netenmdusku ani nemluv.
Zejmna z energickho hlediska nelze klst rovntko mezi oxidaci a sluovn s velmi netenmduskem, by by i
chemick vzorce valenn odpovdaly. Dalmz nesetnch skal Firsovovy teorie je znan alkalita pavku,
nesluujc se s koloidnmstavempodstatnch soust bioplazmy, velmi jemn oscilujc v nejvznamnjch ivotnch
pochodech kolemstednch hodnot ph 7. A konen voda nen tak docela "obyejnou" tekutinou jenomproto, e tee
z kdejakho vodovodnho kohoutku, a neme bt nahrazena nim"exkluzvnjm", ani pavkem, navzdory jeho dosti
vysokmu bodu tn i varu, vysokmu mrnmu teplu, znan dielektrick konstant i slun rozpustnosti. Ve vech
tchto parametrech ostatn pavek, posuzujeme-li jej z hlediska biologicky doucch vlastnost pro znm nmtypy
ivota, za vodou zaostv.
Jak po strnce fyzikln, tak po strnce biologick je voda jednou z nejzajmavjch a dosud, a je to podivn, z
nejtajuplnjch chemickch slouenin vbec. adu jejch vlastnost dosud nedovedeme uspokojiv vysvtlit.
Nenechme se mlit jednoduchmchemickmvzorcem, kter stoj patrn na potku chemickch" znalost kadho z
ns. Vodk m ti izotopy (hydrogenium- deuterium- tritium) - rovn tak kyslk. Voda je tedy vlastn sms 42 ltek,
vzniklch sluovnmt izotop vodku s temi izotopy kyslku.
Voda je rozlinho st - nkter se ji na zemskmpovrchu "zabydlela" cel dlouh miliardy let, jin, tzv. juveniln,
chrlen v mnostv asi 40 milin tun ron spolu s lvou jcny sopek, je velmi mlad.
Nejzajmavj jsou vak jej anomlie, je jsou - nap. IgoremAkimukinem- povaovny za neoddlitelnou pinu
vzniku ivota.
Prvn takovou anomli je mimodn tepeln jmavost, desetinsobn pevyujc tepelnou jmavost eleza, co brn
podchlazen nebo peht mosk lhn veho ivota.
Druhou anomli je ze vech znmch minerl nejvy vparn a skupensk teplota, co podmiuje pomal
vypaovn i za nejvtho ru a zachrauje ped vyschnutmnesetn vodn ndre.
Dal zvltnost je rozpnn objemu vody pi zmn v led a - jak poznamenv sovtsk ocenolog V. G. Bogorov - to
umouje vznik "koichu", zahvajcho moskou faunu v polrnch moch.
tvrtou podivuhodnou vlastnost vody je jej smrovn pi ochlazovn, kter - na rozdl od ostatnch podobnch
ltek - kon pi +4 C. Od tto hranice se pi dalmochlazovn voda opt rozpn. Tato zdnliv pramlo senzan
anomlie m velmi praktick dsledek: zachrauje ivot sladkovodnmivoichma rostlinm, pevajcmzimu v
nezamrzajc vrstv tto nejhust, a proto ke dnu klesajc 4 C tepl vody.
Voda m ze vech kapalin krom rtuti nejvt povrchov napt - sloupec chemicky absolutn ist vody o prmru 3
cmje mon petrhnout toliko zvamtmneli 100 tun. Tato vlastnost umouje vodomrkmrejdit po hladin.
Ponkud dleitj je vak pro rostlinnou i - povrchov napt je toti pmo mrn kapilrn vzlnavosti a bez
kapilrn vzlnavosti vody by koeny rostlin marn ptraly po vlze, dvno ztracen gravitanmpoklesemvody v
hlubinch Zem.
Posledn anomli je konen mocn rozpoutc schopnost vody pi vlastn chemick netenosti - prv dky tto
vlastnosti, diametrln odlin nap. od vlastnost amoniaku, se patrn stala kolbkou a nositelemivota.
Upozoruje na to nap. Jacques Mntrier, prohlaujc, e ve vod jsou za ptomnosti jistch urychlova rozpustn
prakticky vechny kovy, jejich nezbytn ptomnost jako stopovch prvk, katalyztor, nen u kolbky ivota
vylouena. Voda pr dokonce me vytvet chemick sloueniny, hydrty, i s netenmi atmosfrickmi plyny jako
hliem, argonema dalmi.
Modern radiochemie tyto nadje nevyvrac; ionizujc zen vodu toliko rozkld na radikly OH-, kombinujc se po
dvou v molekulu peroxidu vodku H2O2, a radikly H+, kombinujc se v molekulu vodku H2. Vist vod se ionizac
vznikl produkty za velmi krtk as spojuj opt v molekuly vody - jsou-li vak ptomny ltky schopn s radikly
reagovat, mohou vzniknout dal ltky, napklad chemicky velmi inn a stlej radikl HO2, je-li ve vod rozputn
kyslk. Jsou-li ve vodnmprosted (buce) organick ltky, zachycuj radikly, piem vznikaj pomrn stl
organick peroxidy.
Tyto procesy se patrn vznanou mrou spoluastnily pi vzniku ivota a hraj dodnes velkou roli v een otzek
Page 88
radiobiologie. Nen vyloueno, e za stopov pmsi jistch prvk me voda vystaven ionizujcmu zen opravdu
nabt pekvapujcch vlastnost.
Obrovskou vhodou vody je ovemi jej relativn dostatek - spolu s polrnmi ledovci pokrv voda nejmn 3/4
povrchu Zem - samotn vody mimo ledovce a oceny, tedy vody pevn sladk, povrchov i spodn, je asi 4320
trilion m3. Pi srkch kadoron spadne na povrch na planety 96 bilion m3 vody, z nich tetina odtk ekami,
mrzne nebo se ztrc v podzem, zbyl dv tetiny zajiuj existenci rostlinn i ivoin e na souch.
Tmvmnen eeno, e voda je zklademivota - i kdy vhov pedstavuje pevaujc ltku nmznmch ivch
organism -, byla vak pedpoklademjeho vzniku spolu s jinmi jednoduchmi chemickmi ltkami a nezd se, e by
mohla bt jakkoli a mkoli zastoupena.
Tato skutenost zstv pln v platnosti i tehdy, bude-li prokzno Osbornovo tvrzen (F. Osborn: Origin and
Evolution of Life - Pvod a vvoj ivota, 1930) o vzniku ivota ne v ocenech, ale pouze ve vlhkmprosted, snad
dokonce jen v mlkch kaluch a za spoluasti vulkanickch vpar, dodvajcch dusk.
Jak se zkrtka zd, kemenn bytosti podobn Golemovi Vysokho Rabbiho Lwa Jehudy ben Becalela i tiplav
pchnouc "amoniakln" tvory meme dobrmprvempoctiv argumentace vyadit z naich vah. Pokud by se ivot
vyvinul v podmnkch, podobnch vvojov i souasnmstavempodmnkmpozemskm, a to v jejich pomrn
znan irokmrozsahu (nezapomeme na mikroorganismy v horskch termlnch pramenech i v polrnch moch, na
baktrie v chladc vod reaktor, na vyplnn vech ekologickch vklenk na planety...), byl by patrn v celm
vesmru ivotemblkovinnm, koloidnm, "uhlkovm" a "vodnm", a to i v hranicch fyziklnch podmnek,
pipoutjcch ryze teoreticky vznik "model" jinch.
Otzkou je, zda a jak by se rozvjel ivot v podmnkch zcela nepodobnch, ppadn tko pedstavitelnch.
Camille Flammarion, autor kdysi nesmrn populrn knihy O mnohosti svt obydlench, je ochoten vit i v "ohniv"
a "plynn" bytosti na hvzdch a hvzdmblzkch planetch, Carl Sagan z Harvardsk univerzity povauje za zcela
mon, e v hust atmosfe Jupitera existuj organismy, pipomnajc "stabiln plynov koule", plovouc v rznch
rovnch a lovc podobn drobnj plynn bytosti "jako velryby plankton". Pedpokld i planety se zcela
neprhlednou atmosfrou a na nich bytosti s "magnetickma oima". Prmr tchto "o", maj-li bt dov stejn
inn jako lidsk zrak, by byl podle Sagana... nejmn 700 metr.
Tyto a jin pedpoklady me s konenou platnost potvrdit nebo zavrhnout patrn pouze kosmonautika. Otzkou,
kterou si meme vak klst ji dnes, nepochybn je, do jak mry jsme oprvnni nazvat takov tvary ivotem, a za
druh - to zejmna -, zda me styk s takovmi projevy organizovan hmoty umonit spolenou komunikan rovinu, a
tmi - jak se obvykle v jsavmoptimismu shoduj vdeckofantastick romny - oboustrann zisk.
Odpov na prvn otzku je t, ne by se patrn nebiologovi zdlo: pes veker sil nebyla dosud formulovna
obecn definice ivota, je by byla schopna vystihnout alespo nmznm formy a projevy blkovinnho ivota
pozemskho; tmmn ovemsmme doufat v definici jet obecnj.
Nkter definice svd spe o literrnmdvtipu autor: ivot je choroba hmoty (Nmec), ivot je pedivo z elektron
a pozitron (Gaskellov), ivot je tvoen (Claude Bernard). Jin jsou tautologiemi, zatenmi pojmy, je maj
vysvtlovat, nebo jejich protjky: ivot je rozdl mezi lovkema mrtvolou (Reinke), ivot je souhrn sil, odporujcch
smrti (Bichat), ivot je zvltn tvar pohybu molekul, jeho variacemi jsou vechny ivotn projevy (Rawitz), ivot je
cyklick vvoj fyzikln chemick energie na hmot, kter se tmstv protoplazmou (Laurent). Mnoh definice
vystihuj jen st - a to ne vdy nejpodstatnj - cel sloit problematiky: ivot je schopnost tles bt podrdna
podnty (Brown), ivot je soustava, v n je hmota ve stavu vypjatm(Mathews), iv organismus je soustavou
nepetrit ady ink a protiink, je se odehrvaj podle dynamickch zkon, ovldajcch transport a pemnu
energie (Osborne). Konen existuj i definice, kter se nmzdaj bt pli irokmi i pro vesmrn mtko, nap.: ivot
je stl pizpsobovn vnitnch vztah vnjmvztahm(Spencer).
Ostatn cel ada umlch objekt (nemluv u o kybernetickch pstrojch) dosahuje pln shody s nktermi
definicemi, akoli nejsou ani pokusemo biosyntzu, jen podntemk zamylen. Ultramikroskopick kapnky kyseliny
paraazo-skoin se v rozmez 170 a 180 C- tedy pi teplotch nepipoutjcch blkovinn ivot - chovaj
obdivuhodn "iv", rostou, dl se a pohybuj rytmickmi stahy. Stejn podivuhodn jsou uml amby-mavky
Btschliho z olivovho oleje a uhliitanu draselnho nebo Rhumblerovy z chloroformu v elaku. Lezou, vytvej
panoky a dokonce "trv" nebo vyvrhuj vlkna podle jejich "stravitelnosti", natej se a pohybuj ke svtlu.
Podobn se chovaj tzv. myelinov vlkna, objeven Wirchovemv prepartech rozmakan mn tkn, bohat
myelinem. Znm jsou v tto souvislosti i Seddigovy tvary, fototropit rtuov ervci, rostouc na zedn kyselin
dusin, i Krlovy tvary, pomalu rostouc na krpncch v NovmMexiku a ve slovensk Demenov. A
nejpodivuhodnj ze vech, tvary Morvkovy, vyrstajc z roztoku elatiny, dusinanu olovnatho a destilovan
vody v podob dutch ltek s mohutnmproudnmltek od zkladny ke hrotu. Tato vlkna rostou, zachovvaj
navzdory naklnni zkumavky nebo pekkmpvodn zaujat smr, jsou citliv na svtlo urit vlnov dlky,
zastavuj se v rstu po podrdn dotekema po dosaen urit dlky bez ohledu na stupe vyerpanosti "ivnho"
roztoku.
Nue - kde je hranice tchto podivuhodnch artefakt a "plynovch" i "ohnivch" bytost? A snad lpe eeno: kde
je rozdl, kter jsme schopni my, blkovinn, uhlkov bytosti, postihnout jako podstatn a rozhodujc? Tak jako nm
navdy zstane ciz skladba a metabolick pochody tchto zvltnch, cizch foremivota (existuj-li ovem), tak - a
jet vce - nmmus zstat utajeny jejich duevn pochody (maj-li jak). Jsemhluboce pesvden, e komunikace
mezi dvma tak zsadn odlinmi systmy je tak obtn, e se jej pravdpodobnost rovn nule. Dosud se nm
nepodailo uspokojiv komunikovat ani s delfny, kte jsou nmfyziologicky, geneticky, a smm-li to tak nazvat, svou
ivotn problematikou neskonale bli. Zanechme tedy radji, jak prav Dante, v nadje. Nebudeme alespo zklamni.
Page 89
Neodmtme monost zcela odlinho, neblkovinnho ivota. Nov odvtv elektroniky, moletronika, prokzalo, e
mikrominiaturizace elektronickch soustek me dojt a k molekulm, zastvajcmdokonce funkce celch blok,
dnes jet sestavovanch z ady rozlinch dl. Meme-li, alespo teoreticky, sestavit takov molekulrn pijma
nebo vysla, nelze vylouit ani dal monosti, organizovanou krystalickou, molekulrn a atomrn strukturu vyho
du, jevc vlastnosti zsadn odlin od neiv prody, kter bychomvolky nevolky museli piznat jaksi zcela
zvltn, osobit a pro ns pravdpodobn nesledovateln ivot. Nejmodernj definice ivota ostatn odpovdaj
tomuto nzoru, vychzejce mn z obecnch vah, asto na hranicch filozofie, a vce ze souasn rovn poznn
molekulrn biologie a kybernetiky. Jednou z nich - a jednou z nejvstinjch vbec - je definice A. A. Ljapunova:
ivot je vysoce stabiln stav hmoty, pi nm se k vypracovn zchovnch reakc vyuv informace, jejm kdem
jsou stavy molekul.
Tato definice a j podobn dobe vystihuj stav dnen problematiky. Nen ovemvyloueno, e je zejmna kvantov
biologie uprav a jet vce zobecn.
Kapitolu, pipoutm, e pro neodbornka ponkud zdlouhavou a rozvlnou, meme tedy zakonit pokud mono
slun doloenmzjitnm: je pravdpodobn, e pozemsk, blkovinn model ivota je pro cel vesmr dostupn
naemu pozorovn modelemjednotnm, protoe biofyzikln a biochemicky i z hlediska kvantov fyziky pedstavuje
nejen alternativu mysliteln nejlep (ani bych se chtl podobat Voltairovu Panglosovi a prohlaovat, e tento svt je
nejlepmze vech monch svt, co pipoutj jen nejzarputilej pesimist,...), ale i odpovdajc naim
kosmogonickmpedstavma monostemvzniku prvnch stavebnch kamen duskatch ltek ji v asn fzi
planetogeneze.
Pokud pohyb a vvoj hmoty dospl ve vesmru k jinmformmsamoregulujc se organizace (co by byla asi nejspe
vyhovujc definice pro celou i oekvanch jev), dolo k tomu se v pravdpodobnost mimo velmi irok hranice,
pipoutjc blkovinn ivot, a zpsobempozemskmformmivota zcela cizm. Nelze si ani piblin pedstavit styk
lovka s tmito organismy.
Na zvr kapitoly uveme zajmav "filmivota", nzornost podporujc a dosud een.
Pevedeme-li historii na planety do filmu, probhajcho pesn 24 hodiny, od plnoci do plnoci, bude jaksi "tah
budoucnosti", smujc k vytvoen ivota, jinak eeno zkonitost jeho vzniku, jet zetelnj.
Od vzniku Zem do jej dnen piblin podoby uplyne v naemfilmu doba do pl tet, avak to ji pln dv hodiny,
od 00.30 b na pln obrtky chemick evoluce, pipravujc materily, organick "prefabrikty" i lpe eeno
prekursory pro vznik ivota. Pokrauje asi do 10 hodin, zatmco ji od 5 hodin pon vvoj a organizace blkovinnch
molekul. Od 6 hodin rno je ptomen skuten ivot ve starmprekambriu, jeho pozstatky nachzme dnes v
michiganskch mdnch dolech, v kanadskch bidlicch a v jin Africe v podob bezjadernch as, mikrob i
pouhch uhlovodk, vzniklch fosilac ltek biologickho pvodu. ivot tedy spchal obsadit Zemi, tehdy jet
"neslinou a pustou"...
Primitivn jadern baktrie se objevuj v 8 hodin, anaerobn fotosyntetick baktrie, vyuvajc nevyerpateln energie
slunenho zen, o dv hodiny pozdji, zelen asy, jim vdme za produkci prvnho elementrnho kyslku, ve 13.30,
prvoci v 18.15.
Ji se nad namfilmeme, vce ne ti tvrtiny mme za sebou, a ivot, tak nedokav v potench fzch
planetrnho vvoje, dospl zatmjen k drobnohlednma relativn jednoduchmchuchvalekmiv hmoty - avak i
ty s sebou nos marlskou hl a pruinu dalho, daleko rychlejho vvoje.
Primitivn bezobratl se objevuj kolem19.00 hodin v proterozoiku, bezobratl s pevnou schrnkou a houby ve 21.15,
kdy tak ivot, reprezentovan sinicemi, pon opoutt svtov ocen a vysl prvn nesml hldky na sou.
Teji mus bt asov dlen naeho filmu jemnj. Ve 21.20 se objevuj lkovci, ve 21.25 lenovci, trilobiti, kte
doasn ovldnou mliny ocen, ve 21.30 mechorosty a po deseti minutch, ve 21.40 na potku ordoviku, prvn
obratlovci, bezelistn, ili Agnatha.
Ve 21.50 se hls o msto na slunci kapraorosty, ve 22.00 (je prv silur) elistnat ryby, ve 22.10 hmyz a ti,
obvajc pralesy suchozemskch tajnosnubnch rostlin.
Ve 22.20 se vydvaj na cestu ke druh kolonizaci soue obojivelnci zrove se vznikemnahosemennch rostlin, ve
22.25 se objevuj dvojdyn ryby, schopn vlet na sou a petvoen ploutv ve vrstky, pejmajc funkci konetin
krytolebc, za pt minut po nich vznikaj v karbonu plazi, ve 22.40 by a v triasu, derem23 hodin, se objevuj
krokodli a krytosemenn rostliny. Do konce filmu zbv u jen jedna jedin, posledn hodina...
Jej potek pat jurskmprajetrm, pak se postupn objevuj prvn primitivn savci (23.10), raloci (23.13) a ptci
(23.15), v kd kytovci (23.22), primti (23.25) a po nich vanatci. Tsn po pl dvanct (23.31) se objevuj v
kenozoiku prvn kopytnk, po minutch za nmvelbloudi, nosoroci, netopi, supi a kon (v eocnu), v nastvajcm
oligocnu hlodavci, kurovit, rackov, sloni, opice a elmy. V23.51 irafy, tuleni a dutoroz.
Do plnoci zbv ji jen 7 minut...
Teprve se na velkmjeviti planety objevuje lidoop a za dv minuty nato, ve 23.55, zan vlastn vvoj lovka,
objevujcho se v podob australopitheka (Homo habilis) pesn jednu minutu ped plnoc, jeho fyzick vvoj
pokrauje a do antropozoika.
Prosm, neopoutjte jet promtac s! Vposledn tvrtin vteiny (!) se na promtacmpltn mihne cel epocha
lidsk psychosociln evoluce, v n je skryto Mohendodro, Sumerov, Babyln, pyramidy, Twanaku, m,
Napoleon, Charlie Chaplin a Jurij Gagarin. Prof. Josef Kot, z jeho dla uvedenou "filmovou" chronologii ivota na
na planet po pravch vybrm, smvaruje ped nekritickou vrou ve ve, co bylo eeno, a zdrazuje, e jde o
dohady, by i podepen logikou a experimenty. Bujak bu, zamylen nad nam"filmem" se mi zd bt tm stejn
radikln terapi velmi virulentnho lidskho pocitu vcecennosti, jako pohled na hvzdnou oblohu ...
Page 90

Jak tedy vykalkulovat nepozemana
Na Sirkom byli sice nepjemn vojent velitel, ale zato tu mli vborn jablka, co se nedalo ci o mnoha jinch
planetch. Tamasto oboj nestlo za nic.
JEANHOUGRON, ZNAMEN PSA

Stejnmzpsobemjako pan Krauskopf doktora tdrho se pokusme vykalkulovat i my mon nepozemany. Oproti
panu Krauskopfovi mme dv zkladn nevhody: chyb nmjeho pesn znalosti vech potebnch okolnost, kter
meme spe jen tuit, a za druh pn Krauskopfv dvtip. Nicmn se nevzdvme pokusu.
Pi ptrn po onomzhadnmpanu X ze vzdlen planety cizho slunce je zcela nezbytn peliv zachovat ucelen
etz dedukc, snacch se o co nejobjektivnj a nejstzlivj analzu skromnch pedpoklad, je jsou nmk
dispozici. Cesta za panemX bude ponkud sloit zkostlivmdodrovnmdvou zkladnch pravidel, je si na pouti
za nmvepisujeme na tt:
1. Respektovat strukturnost ivota na Zemi i jeho monch analogi ve vesmru; jejich izolaci, nezbytnou pro detailn
vahy, vyvaovat svrchovanmohledemna celistvost prosted;
2. vyhnout se oddlen jakkoli pedpokldan formy ivota od asovho initele, od historie, kter j protk a jejm je
vsledkem.
Nen to snadn - odmnou by mlo bt poznn takov rovn, abychomnebyli odkzni pouze na fantazii spisovatel
science fiction. Nelze ovemdoufat, e bychompi setkn s nepozemanemmohli hrd prohlsit: "Pane, znme vs!
My jsme si vs vykalkulovali."
Tak dalekoshl cle si autor neklade.
Zaneme u stednho nervovho systmu:
Vedle obecn znmch funkc, je centrln nervov systmv organismu zastv jako orgn nadzen veker ostatn
(nap. humorln, hormonln a jin) koordinaci a korelaci ivotnch pochod, navrhuji zamyslet se nad problmem,
nadhozenmu ns nap. Matoukem. Jde o problematiku vdom souvislosti individua v ase a celistvosti v prostoru.
Kad z ns v, e tlov buky strnou, odumraj a jsou nahrazovny bukami novmi, nastupujcmi na jejich msta.
Mon, e si ne vdy dostaten uvdomujeme tempo a rozsah tchto pochod. erven krvinka, erytrocyt, je, jak
ukzalo jej znakovn radioaktivnmizotopem, odsouzena k likvidaci ve slezin nebo jin k tomu vhodn tkni asi za
30 dn - jinmi slovy za tuto dobu se zcela vymn nepedstaviteln mnostv asi 50 bilion (v l mm3 krve je prmrn 6
milin ervench krvinek) vsostn dleitch nosi kyslk. Nae pokoka, zejmna jej povrchn, zrohovatl
vrstvy, je hbitovemodumelch bunk. Vkaly jsou jen zsti - akoli nejvt - sloeny ze zbytk nestrven potravy.
Ostatek tvo stevn baktrie a dr odumelch bunk stevn stny. Kdyby buky naeho tla neregenerovaly,
neodumraly a nebyly nahrazovny novmi, neopotebovanmi, skonila by nae pozemsk pou velice brzy, v
nejlepmppad nkolik dn po porodu a patrn ji ped tm, protoe jist obmna bunk, zejmna erytrocyt, nutn
nastv ji prenatln.
Snad prv toto - nebo i toto - ml na mysli slavn patolog Rudolf Wirchow, formuloval-li smtermn nekrobiza, tedy
odumrn za ivota, a velice biologicky orientovan pesimistick filozof Maurice Maeterlinck, kdy prohlsil: "Jsme jen
mrtv, kte se pohybuj. Teprve kdy ustv n ivot, pestvme umrat..." Zcela jednoznan se vyjdil ve svmdle
Henri Bergson: "... Vidme, e individualita m nekonen mnostv stup a e nikde, ani u lovka, nen vytvoena
pln ... Aby byla individualita dokonal, nemla by bt dn st od organismu odlouena a ti oddlen ...
Je asto nesnadn a nkdy nemon ci, co je individuum, a co ne, e vak ivot nicmn jev snahu po individualit a
e se sna vytvet systmy pirozen uzaven ..."
Dsledn domylen vzorc, pevdjcch pravideln tok kalendnho st lovka do tzv. fyziologickch vtein,
rozloench podle zcela jinch princip, ns dokonce vede k zvru, e hlavn st naeho ivota se odehrv
nitrodlon, v dob od prvho rhovn oplozenho vajka k porodu. Zbytek je ji pouhmklidnmdoznvnm, v
nejlepmppad nepatrnmzlepovnma upravovnm, kter sotva mohou zakrt skutenost, e tu jde o
rezignovan - zatek konce.
Jak je za tchto okolnost ustavinho pichzen a odchzen soust naeho tla, kter nen v sam podstat nim
jinmne koloni rozlin specializovanch bunk a v tomto smyslu se podob nap. vlei koulivmu, mon vnmat
sebe sama jako trvajc pojem? Zachovat zkuenosti, pam, vdom celku, na nm si tolik zakldme? Jednmjedinm
zpsobem: tato obmna se netk nervovch bunk. Jejich vlkna, neurity, mohou po peruen znovu srst, mohou
vrst do tkn doasn zbavench nervovho spojen (denervovanch), mohou po ase zajistit a obhospodait i
transplantovan tkn, mohou bt dokonce, jak se zd, v nkterch ppadech zastoupena nervovmi protzami z
tantalu a jinch kov - nevratn pokozen nervov buka je vak ztracena jednou provdy a s kadou takovou
bukou odchz kus naeho j do nenvratna. Odchz jeden z koordintor a garant vdom souvislosti.
Ml jsemsmutnou pleitost oetovat straliv zohaven trosky lid se vemi konetinami amputovanmi, iv trupy,
namnoze zohaven napalmemnebo postien zrannm, vyadujcmdal vnitn operaci. Nikdo zajist nebude
oekvat, e ani v tak meznch ppadech je narueno vdom pojmu "j", pojmu celistvosti a existence sice
zmrzaenho, ale dle jako celek, determinovan svou histori, ijcho jedince. Posta vak zcela nepatrn zsah do
lidskho mozku, znien nebo pokozen relativn malho okrsku - a po vdom souvislosti je veta. Tak mlo postailo.
A pece ...
A pece je mon provst pekrystalizovn viru, ve skutenosti zrdnho genu, abychomznovu zskali stejn
Page 91
innho kdce nap. tabkovch rostlin. Deovku je mon rozdlit na dv sti a ob dorostou, plotnku,
planarii, dokonce na celou adu dl. Z kadho vyroste za vhodnch podmnek cel, pln a "zdrav" jedinec. Hydru,
nezmara naich vod, meme dlit stejnmzpsobema ni polypy meme dokonce protlait stem- rozdlen buky
se opt spoj v celek jako dy straidel, padajcch, jak znmo, postupn od strop stedovkch hrad.
Neumme si jinak vysvtlit tendenci vvoje, kter na uritmstupni odebrala vymivoichm(rostliny by poskytly
nevyerpateln arzenl doklad - esk botanik akademik Bohumil Nmec vypstoval z nkolika setin milimetru (!)
tlustch ez koenempampeliky normln, cel rostliny ...) tuto zlohu nesmrtelnosti, v pln me popvanou
neumrajcm, ale ustavin se dlcmprvokm, jinak, ne jako da za cosi jinho, zvanjho, pro ivot dleitjho a
pro vvoj druhu pouitelnjho: vdom souvislosti v ase, schopnost uit se a nauen ve form instinkt
unench zrodenou hmotou nebo uenmmlatmpedvat.
Zcela jist nejde o novinku. Radu elnch reakc, sloucch zcela zeteln zachovn jedince nebo rodu, jev i ni
ivoichov. Penos a kdovn reakc, je se ukazuj bt uitenmi, u nich vak probh patrn (vedle fixace v
etzcch DNK) i dalmi zpsoby. Tak napklad zcela nedvno objevilo nkolik vdeckch tm, e planarie, krmen
rozdrcenmi tly jinch plotnek, reflexvn navyklch na urit signl, nap. vyhbat se na ploe stny akvria drtu
pod elektrickmproudem, se "nauily" vyvarovat se nepjemnmu styku daleko dve ne jejich kanibalsky pozen
pedchdkyn, ppadn plotnky krmen jinou potravou. Po zveejnn tohoto zajmavho faktu se daly do prce
populrn asopisy s vahami o monosti nahradit pracn zskvn vdomost pilulkami. Nepochybn je to dobr a
realizovateln mylenka, pokud by objektemvuky byly mlata planarii.
Vkadmppad se zd bt pravdpodobnm, e jednou z podmnek vyho ivota sama sebe si uvdomujcho a
pmho penen zkuenost z minulosti bez nejistho mechanismu vbrovch genetickch pochod schopnho, je
trval existence bunk centrlnho nervovho systmu, doprovzejcch lovka od narozen a k smrti. Mozek je
sdlem"due" - modernji bychomekli zsobrnou zskanch informac, se schopnost tyto informace vyhledvat a
eln pouvat. Kad orgn tla - nebo bezmla kad - vetn srdce, lz vnitn sekrece, ledvin nebo jater, o
transfzch krve nebo plazmy nemluv, je ji dnes mono pinejmenmdoasn transplantovat, ani by vznikly
pochyby, zda takto "sloen" jedinec podrel svou individualitu. Zd se, e ani transplantace mozku nen vylouena.
Transplantace psch hlav byla ji provedena. Vtomto ppad vak bude mozek ne transplanttemv plnmslova
smyslu, ale pjemcem, jemu bude transplantovno tlo, po zdail operaci ovldan novou individualitou, novou vl,
novmi mylenkami, novmi vzpomnkami.
Mme celou adu doklad, e pozemsk blkovinn ivot ustlil v podstat jeden jedin typ mikrostruktury a funkce
nervov soustavy ivoich, v n je podrdn pevdno sloitmelektrochemickmprocesem, jeho popis
vybouje z rmce tto knihy. Fyziologov dvaj napklad pednost experimentms izolovanmi nervovmi vlkny
spi; jsou nkolikansobn silnjho prezu ne nervov vlkna ostatnch ivoich a poskytuj tedy jist technick
ulehen pokus. Jejich vlastnosti, vodivost podrdn, rychlost veden atd., ba ani nejjemnj fyziologick pochody,
zkouman novmodvtvmvdy, neurohistochemi, se vak nijak vrazn neli od tch vlastnost nerv lovka
nebo jinho, oproti spimrozhodn pokroilejho tvora.
Dal argument pro jistou konenost vvoje principu nervovho veden poskytuje paleontologie. Jak se zd, jednmz
dvod rychl degenerace a vymen suvernnch vldc jurskho obdob, obrovskch jetr, byla nezbytn dlouh
doba, potebn k distribuci koordinanch pokyn nervovmsystmemv obrovitmtle, prv tak jako k pijmn
signl senzitivnmi vlkny ze vzdlench oblast tla. Prmrn rychlost veden podrdn nervovmvlknem-
dov metry za vteinu - nepostaovala ochrnit tyto obry ped phodami ohroujcmi ivot.
Tato vmna garnitury tvorstva se neobela bez podivnch doprovodnch jev, pozorovanch na sklonku kad
geologick epochy, pedznamenvajcch znik celch dekorac fauny a flry. Posledn plan vhonky jurskch jetr
pmo hily (smm-li to tak napsat) npady prody, jak elnmi mutacemi uchovat ne zcela povedenou pokusnou
srii. Objevuj se krune nejbizarnjch tvar, straliv, nevdan zbran, rohy triceratops a mohutn vraedn ostny
na ocasech stegosaur. Tlamy jsou ozbrojeny nkolika adami zub, oproti nim je chrup raloka nevinnmzazenm.
Nkte jeti se tvarema leckdy i vzpmenou polohou tla tm dokonale podobaj daleko lpe uzpsobenm
savcm, kte maj ovldnout svt teprve v tetihorch; existuj-li tehdy, tedy v podob podivnch zpola my a zpola
jetrek.
Jin, pedevmichtyosaui, se elnmtvaremtla, uschopujcmje k pohybu ve vod, poali podobat
"osvdenm" rybm. A co nejdleitjho: stegosaurus a dal velc jurt jeti jsou postupn vybaveni druhm
"mozkem", nervovou zauzlinou v bedern sti ptee, kter m jako "fililka" koordinovat vas a spn obrann a
jin reakce zadnch st tla.
Marnost nad marnost! Dl, relativn eln zmny nezabrnily zniku ivoin kulisy, kter se zdla bt takka
nepemoitelnou a nevyhladitelnou. Vgeologicky pomrn krtk dob byla vystdna obrovskm, takka
nepochopitelnmbohatstvmforemnovho ivota, savc, jejich "populan exploze" uinila z tetihor obdob ivotem
nejbohat, kdy se klimaticky vhodn oblasti podobaly nejspe dnes u (dky absolutnmu nezjmu vtiny novch
nrodnch vld africkch stt) vzcnma programov nienmrezervacm, peplnnmnejrznjmi druhy zve.
Je dost tk nevzpomenout nad rekonstrukcemi jurskch monster, pipomnajcch peludy z horench sn, vroku
Anatola France: "J jsempece svt nestvoil a demiurg, kter se toho ujal, se mne neptal na radu. Mezi nmi eeno,
pochybuji, e se ptal na radu filozof a vbec dvtipnch lid..."
Pin bylo jist vce. Nkter znme, jin tume, o zbytku se dohadujeme. Jednou z ne nepodstatnch vak byl
nepochybn zmnn nepomr velikosti tla a schopnosti obrovskho tvora rychle reagovat. Jen jedin opaten, je
by bylo celou situaci elegantn vyeilo, mutace a dal mechanismy vvoje nepinesly: zrychlen penosu podrdn
nervem. Efektu bylo dosaeno opanmzpsobem: zmenenmtlesnch rozmr nov "garnitury" savc, vesms
Page 92
vychzejcch z malch forem(pedek kon nebyl nap. vt ne koka) a ve sledu tisc generac rostoucch a do
optimln velikosti, uren celou adou faktor.
Zd se tedy, e nmznm blkovinn ivot nen schopen nabdnout rychlej a elnj spojen dic stedny ivho
organismu s vkonnmi orgny, ne v pozemsk form ivota miliardy let vyvjen a ji stamiliny let stabilizovan a
nezmnn princip veden vzruchu nervovmvlknem. Dle se zd bt nepochybnm, e vzhledemk zkonu ekonomie
ivota a k poteb co nejrychlejho propojen informan st a jednotlivch bunk, uchovvajcch pam, bude u
vech ivoich, vybavench inteligenc, stedn nervov systmsoustedn na jednomjedinmmst. Je to logick.
Akoli je docela dobe mon pedstavit si pota, jeho jednotliv soustky, diody a rel, ppadn cel jejich bloky,
jsou rozptleny a spojeny navzjemdlkovmvedenm, nepin tento systmdnou vhodu; ani pi dostaten
integraci jednotlivch dl nen odolnj, naopak, daleko zranitelnj, poruchovj a vzhledemke konen rychlosti
prchodu elektrickho proudu vodie (o rychlosti postupu vzduchu nervemnemluv) i pomalej oproti analogickm
pstrojmkompaktnm.
Ostatn systmy jsou podzen, dirigovan systmemnervovm. Pi aktulnmohroen ivota, vyadujcmokamitou
reakci, jsou tyto systmy pomal. Skutenost, e i v tchto ppadech vstupuj do hry, nap. vypuzenmadrenalinu
na-dledvinkami do krevnho eit v krizovch situacch, lze povaovat za obranu pomocnou, pravdpodobn
atavistickou.
Tetmpedpoklademje petrvn jistch dcch a organizujcch tlovch element bez vmny, bez nhrady novmi,
neopotebovanmi, aby bylo zajitno vdom jednoty a celistvosti individua navzdory nezbytn obmn nejvt
sti bunk ostatnch. Mus bt vak zajitna i pam, vzan na jednotliv elementy stednho nervovho systmu
zpsobemdosud sice ne zcela jasnm, v kadmppad vak nepedatelnmnap. jednoduchou chemickou reakc.
Nelze klst rovntko mezi zddnmi, zaifrovanmi a kdovanmi informacemi vlkna DNK, schopnho podln se
rozdlit bez ztrty objemu a kvality informace, a zcela jinmmechanismemuchovvn "bit". Jak vme, lidsk mozek je
schopen "katalogizovat a archvovat" tchto zkladnch informac nejmn trilion - jimi ns zaplavuje kadmdnem,
kadou hodinou a kadmzlomkemvteiny styk se zevnmokolmi systmtlov signalizace.
Pijmeme-li tyto pedpoklady jako obecn pro vvoj blkovinnho ivota vbec a pro existenci inteligentnch tvor
zvlt, meme postoupit v hledn podoby naeho nepozemana opt ponkud dle a vytknout nkolik zvr:
1. horn hranice velikosti tvor, schopnch obstt mezi diferencovanmtvorstvemostatnm, je - krom jinho - urena i
rychlost veden vzruchu nervovmvlknem;
2. pi vahch o tvorech s rozvinutou inteligenc a schopnch zaloit kultury a civilizace, musme pedpokldat jednak
vdom jednoty a kontinuity individua, jednak schopnost vyut tohoto vdom k elnmu jednn, pedevmk
penen poznatk a zkuenost na potomstvo a ostatn jedince tho biologickho druhu. Vechny znalosti, nabyt
zkoumnmpozemskch foremivota svd pro domnnku, e toto vdom jednoty a kontinuity mohou zajistit pouze
nemnc se a nevymniteln oblasti centrlnho nervovho systmu, vymezujc trvnmsv funkn existence dlku
ivota individua jako koordinovanho systmu;
3. princip ekonomie, uplatovan v prod, aplikovn na funkn mechanismy innosti centrlnho nervstva, se zd
bt pesvdujcmargumentempro soustedn dicho nervovho orgnu na jednommst tla, take nedochz ke
zbytenmu prodlen veden nervovch impuls.
Pokraujme vak.
Jednmz nejnpadnjch morfologickch znak je tedy nepochybn velikost organismu, kter je, jako vechny ostatn
morfologick i fyziologick charakteristiky jedinc i druh, vsledkemnadmru sloit souhry vliv vnitn struktury
ivoicha nebo rostliny v historickmvvoji a zevnho prosted (pod irok pojemzevnho prosted zahrnujeme nap.
i neptele a kdce).
Vnkterch pozemskch ppadech je velikost blzce pbuznch druh zvat urovna oblast rozen, a to tak, e se
tyto pbuzn druhy smremod pl k tropmzmenuj (Bergmannovo pravidlo). Pkn pklad poskytuj nap. velc
tuci magellant a Humboldtovi a jejich daleko men bratranec galapsk tuk, nebo dvojice tuk csask,
obvajc Antarktidu, a tuk patagonsk, ijc daleko severnji a v oblastech podstatn teplejch.
Bergmannovo pravidlo vyjaduje snahu organismu o optimln termoregulaci; v chladnch krajch je vhodn vt
tlo s relativn menmpovrchem, umoujcmztrtu tepla vyzaovnm, v horkch krajch je tomu naopak. U lovka
vak Bergmannovo pravidlo plat jen omezen a rozhodn ne do t mry, aby bylo schopno vytvoit trpaslky a obry.
Doln hranice velikosti jakchkoli vysoce organizovanch tvor s inteligenc, schopnou vytvoit civilizaci, obdobnou
civilizaci lidsk, je urena pedevmrozmry uskupen element, zajiujcch zsobu informac a jejich vyuvn, u
blkovinnch bytost tedy centrlnho nervovho systmu, pedevmmozku.
Dnes je dostaten znmo, e samotn objem, resp. vha mozku nerozhoduj o duevnch schopnostech lovka -
nejvt mozky maj imbecilov, naproti tomu nkte lid mimodn nadan mli mozky npadn mal, nap. Anatole
France. Ani oproti vymprimtmnen rozdl vhy mozku tak vrazn, aby vysvtloval propastn rozdl psychiky
opic a lovka. Daleko spe hraje lohu bohat relif mozkov kry, zmnoen zvit, kter je morfologickmprojevem
znan funkn sloitosti. Pesto vak se zd, e i samotn vha mozku, pesnji eeno jeho ed hmoty, obsahujc
jdra a tla nervovch bunk, m znan vznam.
Tlov buky myky a slona se velikost nijak zvl neli. Ani zastvme - jak jsme v pedchozch kapitolch uvedli -
nzor, e ivot je jen okrajov jev kolemrekombinace a mutace gen, tedy kolemvlken DNK, musme pipustit, e
kad buka je determinovna svou funkc, k n pat krom zvltnch kol bunk v rozlinch orgnech i zajitn
kolu DNK, penejcho v kdu rozshlou informaci pi bunnch mitzch, regeneraci tkn atd. Nic mn, ale nic
vce. K plnn tchto kol je buka vybavena mnostvmnesmrn sloitch a specializovanch organul, bunnch
stroj, plncch uveden funkce s maximln ekonomi prostorovou i vkonnou. Jestlie vme, e nervov buky savc
Page 93
jsou v podstat stejn velikosti a totonho uspodn, dochzme k poznatku, kter potvrdila vpoetn technika
kybernetickch stroj a jej teorie: schopnost a dokonalost mozku obratlovc je (mimo jin) ovlivovna pedevm
potemfunknch element, v tomto ppad nervovch bunk ed hmoty mozkov - u lovka je jich kolemticeti
miliard - vyjditelnm, i kdy piblin, vahou mozku.
Toto zajitn nesouhlas pouze u obratlovc nebo dokonce u savc - plat, jak se zd, nap. i pro hmyz. Pro porovnn
pomr hmoty mozku ke hmot tla:
potpnk 1:4200
lumek 1:400
mravenec l:280
(podle Obenbergera)
Jak je vidt, souhlas pomr vhy tla k vze nervovch zauzlin jmenovanch hmyz nejen s obecnou pedstavou o
jejich "chytrosti" a "inteligenci", ale i s sudkemvdc o dokonalosti historicky vypracovanch instinkt.
Neurofyziologov soud, e souasn me bt zapojena v innost nejve desetina ed mozkov hmoty. I to se mi
zd bt pli odvnmodhademvzhledemk rozdlen mozkov kry na okrsky motorick, senzitivn, senzorick atd.
atd., svd to vak i o nutnosti, jejm projevemje vvoj lidskho mozku, vytvoit rezervy, mobilizovateln za
zvltnch situac.
Meme vak povaovat za prokzan, e kad vysoce vyvinut reprezentant blkovinnho ivota, organizovanho v
bukch eln, a proto tm "standardn" velikosti, mus doshnout alespo takovho vzrstu, aby umonil rozvoj
stednho nervovho systmu s odpovdajcmmnostvmfunknch element, zajiujcch cel komplexsloitch
pochod, stcch koneckonc v druhovou "inteligenci". A nejen to - krom rozvoje mus ostatnmi tlovmi tknmi
poskytnout tomuto ivotn dleitmu sted i ochranu a dalmi prostedky obranu jak proti vkyvmvnitnho
prosted (nebezpen je zejmna nedostatek kyslku, hubc mozkov buky podstatn dve ne vechny tlov
buky ostatn - doklademjsou nap. i psychick nsledky vnch otrav svtiplynem, postihujc prv mozek), tak
proti inzultmvnjm. Dle pak mus rst odpovdat poadavku prosazen tak rozvinutho druhu (vazba je zde
samozejm zptn a pinnost vzjemn) v cel "arn" ivota a pozemskho, nebo na kterkoli pedpokldan
obydlen planet.
Tmto zjitnmmeme odkzat celou adu pedstav spisovatel science fiction do e bj. Nelze si pedstavit
nesmrn duevnmi dary obdaen bytosti, velikost i tvaremtla se podobajc nejspe slunkmsedmitenm.
Pipustme-li, e se vyvinuly na astn planet, kde se nesetkaly se dnmpodstatn silnjmprotivnkembhem
svho vvoje (v jaksi povdce zdecimuje tyto posly vy civilizace na Zemi koka a poslze zahub plcnutmlovk),
nelze, pokud by lo o ivot na podklad blkovin, pipustit dostatenou kapacitu jejich stednho nervovho systmu.
Inteligentn sedmiten slunka z na povdky by tmspe neobstla na Zemi; nebyly by to jenomkoky, jim by
byla vydna napospas, ale v prbhu vvoje kad obratlovec a kad drav hmyz. Bude-li zkrtka kolempozemskch
nvtvnk planet cizch slunc s bzuenmcosi krouit, pjde se v pravdpodobnost o mstn druh chroust, nikoli
o kosmickou minilo...
Z dalch argument o initelch, vymezujcch doln hranici vzrstu inteligentnch bytost kdekoli ve vesmru na
podklad blkovinnho ivota, uveme alespo dva: klimatick a atmosfrick jevy.
Vznik blkovinnho ivota je vzn existenc plynn atmosfry a vodnch par nebo, nejspe, volnch vodnch ploch. V
tto konstelaci musme pedpokldat i proudn vzduchu, vtr, pechzejc obas ve vichici, d a snad i snh a
krupobit, pokud by teplota vych vrstev atmosfry klesala pod bod mrznut vody. Tmto "tokmprody" el
tvorstvo i rostlinstvo rznmzpsobem. Vnich fzch vvoje elnmi mutacemi - typickmpklademje ztrta
kdel vech druh hmyzu na nkterch tichomoskch atolech, tm ustavin vystavench silnmvtrm.
Obratlovci se v rytmu svho druhovho vvoje brn vkyvmpoas pizpsobenm- termoregulac, nebo naopak
zpomalenmivotnch pochod pi poklesu tlov teploty, srst, ppadn zimnmspnkema konen stavbou hnzd,
doupat nebo sdel pro cel spoleenstv (vosy, vely, mravenci, termiti atd.). Zd se, e pasivnm, biologickm
pizpsobenmse klimatickmvkyvm, by i nejlpe vyhovujcmfyziologickmmechanismem, je do znan mry
vyerpn dal mutan vvojov impuls: druhy, kter dokzaly uvst sv ochrann procesy do pln shody s
poadavky zachovn ivota jednotlivce i druhu, stagnuj. Ppadn dal mutace se ukazuj "zbytenmluxusem" a
nejsou zachovny.
Snad nezheme nepodloenou generalizac (kter se v vodu knihy autor pislbil vyhbat jako ert ki), jestlie
mylenku o zastaven nebo podstatnmzpomalen dalho vvoje druhu v okamiku, jakmile byly uspokojiv vyeeny
problmy zachovn ivota, budeme optovn aplikovat i na lovka. Zd se, e to toti prv ono trval napt, rozdl
hladin mezi optimlnmuspokojenmpoteb vyvjejcho se lovka a jeho fyziologickmi vlastnostmi, kter umonil
rozvoj pedlovka a pralovka v druh homo sapiens, pinesl zrodky architektury, prvn vrobu zbran, nstroj,
odvu. Zkrtka prvn civilizan krok ke kultue, kterou Morgan nazv divostvm, trvajcm98 %doby od objeven se
lidstva na tto planet a do dneka. Archeologov nazvaj dobu tohoto vvoje pedlovka v lovka, toto
pekroen prahu (relativn nepekroitelnho pro ostatn tvory) star dobou kamennou - paleolitem, geologov
pleistocnem.
Vtomto obdob, nejspe asi ped 120 000 lety, ve stednmpaleolitu, ponme sledovat epochln zmnu - jaksi
pozvoln "zahn druhho stupn" rakety vvoje, a dosud zenho pouze mutacemi etz DNK, je mimo jin (ale,
jak brzy uvidme, pedevm) zvtily objemmozkovny tehdejch hominid ze 750 a 1100 cm3 jvskho opolovka,
pithecanthropa (stojcho objememmozku mezi impanzema dnenmlovkem) asi na 1450 cn, a pimen
rozmnoily i poet funknch element mozku, bunk ed mozkov kry. Nevme pli v nhody, pokud nejsou
podloeny statistickou pravdpodobnost jako mrou monost, v tomto ppad se vak opravdu zd, e zaehnut
Page 94
"druhho stupn" pilo prv vas. Pralovk stednho paleolitu, "nepli hojn ivoich a sbra potravy, kter -
stejn jako vechna drav zvata - parazituje na ostatnmtvorstvu a chyt a sbr to, co mu proda k jdlu prv
poskytuje" (G. Childe), se ve sv dob dky geneticky zachovanmosvdenmzmnmdocela dobe pizpsobil
prosted - a nebylo to prosted podle dnench mtek nejpvtivj. Ve vych zempisnch kch se stdaly
ledov doby, doprovzen v subtropickch psmech prudkmi a trvalmi lijky, s dobami meziledovmi. Dochzelo k
horotvornmdjmobrovskch rozsah. Otevraly se velk africk zlomy a lovk byl svdkemtto podvan, prv
tak jako vidl pichzet a odchzet adu druh zve do teplejch oblast, vymrat nebo se naopak mnit a upevovat.
Smse za tuto tm nepedstavitelnou adu let zmnil pramlo: z biologickho hlediska nebylo teba. Osvdil se.
Msto zub a drp si opatil kyje a pstn klny pro nebezpen pedn konetiny, uvolnn vzpmenou polohou tla,
a s jejich pomoc zajistil peit skupinek "lysajcch opic" mezi ostatnmi ivoichy. Zabjel a byl zabjen. il.
A pece byl nmzcela jinmne avlozub tygr, trpasli slon, tprst mal prakonk a ostatn souasnci. Jeho
mozek potemsvch element a zejmna dosaenmi monostmi kvalitativn pevyoval centrln nervov systmy
vech ostatnch ivoich. Nemusel u ekat na nhodn mutace, jejich vbr, pomal, nejist a vhav, postrkoval
vvoj krek za krkem, a po pravd eeno na n ani ekat nemohl a nesml. Nebylo k nimdvodu. Jeho mozek vak
sm"poctil" monost sebezdokonalen, sledovanou dnes u nkterch (a nejvtch) samoinnch pota. Hlavn
rozdl spatuji ve schopnosti clevdomho, elovho mylen a vahy, dosahujc do budoucnosti a modelujc ji,
kter vystdala mylen a dosud vhradn dvodov, kauzln, ppadn zkuenostn, vykoupen pedchozm
systmem"pokusu a omylu", jen se tv v tv avlozubmu tygru nebo jeskynnmu medvdu nemusel vdycky
vyplatit.
elnost, kterou nepipoutme v prodovdeckch vahch, musme piznat volnmu jednn tvora, kter se prv
schopnost jejho vyuvn stal z pralovka - lovkem, kdy opracoval pazourkovou pecku pltek po pltku tak, aby
nakonec zskal nstroj, jeho tvar, odpovdajc zamlenmu elu, modeloval jeho mozek dve ne ruka.
Od tohoto okamiku se poaly shromaovat podmnky k pevratu v historii lidstva, epochln prvn neolitick
revoluci, kladouc opt zklady vdeckotechnick revoluci, kterou dnes se smenmi pocity provme.
Toto vysvtlen se zd lpe odpovdat zkonmprody a zjitnmfaktmne Chardinovo tvrzen o "pekvapujc
zoologick skutenosti, e se hlavn vvojov sil na Zem od konce tetihor zeteln sousteuje v lovku", nebo
tvrzen o polidtn dky "nhlmu tlaku", socializaci, zkrtka zhutn hominid v prostoru i v ase. Zd se, e toto
zhutn nebylo nijak vrazn a piklnme se spe k Childovu nzoru o pomrn nepoetnm, i kdy velmi
perspektivnmivoinmdruhu. Svd o tomnpadn mal mnostv nlez opracovanch kamen z tto doby, snad
nkolik destek tun, zatmco musme pedpokldat, e kad reprezentant hominid "vyrobil" a odhodil denn a
nkolik takovch pstnch kln.
Je tedy jist velikost mozku vymezen doln hranic, nebo lpe eeno jist poet mozkovch bunk nezbytnm
initelemrozvoje "adovho ivoicha" v druh, schopn vytvoit kulturu, a konen i technickou civilizaci. Avak
nezjednoduujme problematiku; i po "zaplen druhho stupn" zstal trval konflikt mezi zevnma vnitnmprostedm
velice dleitminitelemdalho vvoje, i kdy pravdpodobn ne initelemrozhodujcm.
Kdybychomsvmfyzickmuspodnmbyli schopni dosahovat rychlosti letcho steka pekonvajcho rychlost
zvuku (je to neuviteln, ale je to tak), rozhodn by poklesla nejen poptvka po osobnch vozidlech, ale vbec po
dopravnch a spojovacch prostedcch veho druhu. Kdyby byla nae termoregulace dokonal, nepotebovali
bychomodv. Kdybychombyli schopni fotosyntzy, odpadla by valn st existennch starost. Kdyby ...
Nespornou skutenost zstv, e se pemra fyziologick adaptace zevnmprodnmpodmnkmzd bt brzdou
civilizanho vvoje. Nejprimitivnj kmeny (pokud jde o vytvoen materiln kultury), dosud ijc na na planet,
jsou pizpsobeny nejlpe. Australt bushmani maj napklad ojedinlou vrozenou vlastnost tlumit pi spnku za
chladnch noc sv ivotn pochody neuvitelnmzpsobem: jejich tlov teplota kles na 30 C a puls na 30/min.
Nepotebuj domy, odv a celou adu dalch nezbytnost, na nich se tbil dvtip lovka. Jihoafrit Kovci lov
vysokou zv fantastickmzpsobem: utvou ji. Prost b a putuj za vyhldnutou irafou nebo antilopou i zebrou
hodinu za hodinou, den za dnem, a vyerpan zve klesne a je ubito klacky a kameny, kter jsou prv po ruce. Nic
vc nepotebuj. Jejich jedinmmajetkemje pr drobnstek v mal lkov kabele, sloucch jet ke vemu rituln
kosmetice. Eskymci se osvdili tam, kde evropt kolonist vyhynuli zimou, chladema nemocemi - nap. v Grnsku.
Jejich organismus je schopen spokojit se tm vhradn ivoinou - a to jet nanejv jednonou stravou, kter by
nejrznjmi avitaminzami spolehliv zahubila kohokoli z ns. Tuto stravu - by i ne zadarmo - jimposkytuje moe v
dostatenmmnostv. Nic vce nepotebuj.
Meme tedy tuto st vahy uzavt tm, e oekvan inteligentn tvorov budou mt velikost mozku (za pedpokladu,
pjde-li o blkovinn ivot) blc se velikosti lidskho mozku a zajiujc jak v biologickmvvoji, tak v ji
stabilizovan podob s velmi zpomalenmnebo zastavenmprocesemmorfologickch mutac, jistou ochranu proti
ostatnmivoichmplanety a klimatickmjevm, piem pizpsoben nemus bt a patrn nebude dokonale
biologick. Nen vyloueno, e na pli dokonalou biologickou adaptaci podmnkmdoplatila i rasa neandertlc,
zhadn zmizev z djin potkemprvn fze posledn doby ledov, kdy byla - a to je podivn - vystdna takka
souasn po cel Zemi (nlezy jsou doloen z Evropy, Afriky, Palestiny i ny) pmmi pedchdci homo sapiens,
rasou grimaldskou a cro-magnonskou s odlienmi kulturami chtelperronskou, aurignackou, gravettskou atd.
Vechno nasvduje tomu, e vhonek kmene primt, - neandertlci, byl hluch, neplodn, e v naich ilch
nekoluje ani kapka krve tchto statench lovc, poutjcch se takka s holma rukama do boje o ivot a rod. Snad
jen vjimen, jak nasvduj palestinsk nlezy, dochzelo ke ken s cromagnonci.
Co zpsobilo znik hominid, ve sv dob pedstavujcch mj. i objememmozkovny, blcmse objemu mozku
souasnho lovka, vrchol tvorstva? Mnoz soud, e to bylo pli dsledn pizpsoben ivotu v arktickch
Page 95
podmnkch, je nebylo v souladu s dalmtrvnmdruhu, jakmile se podmnky od zkladu zmnily. Neandertlec
nepochybn dokonale pizpsoben byl - hora sval na leen pevn, podsadit kostry, mohutn elisti, schopn drtit
jakoukoli potravu, dlouh, nebezpen pae, ozbrojen elnmi, a primitivnmi zbranmi, bohat srst, vzpmen
poloha tla atd.
Nesetkme se tedy, jak se zd, na cizch planetch s rozvinutou civilizac, jej reprezentanti by byli ozbrojeni
mohutnmi tesky a drpy (nehled k nevhodmdrp pi jemnch manipulacch), hustou srst a mezi ostatn kulisou
mstn fauny jedinenmfyzickmfondem. Inteligentn sedmiten slunka meme rovn krtnout, i kdy se nm
zatmnepodailo vylouit muky trpaslky (meno naimi mtky), tak oblben v historkch o setkn s
nepozemany, pilotujcmi ltajc tale. Jen zelen asi nebudou. Vme u, e fotosyntza pomoc zelenho pigmentu,
chlorofylu, je pro ivoichy protismysln a nevhodn.
Oklimatickch jevech, vldnoucch na neznmch planetch, si ovemmeme vytvet jen velmi nedostaten
podloen domnnky, vychzejc z pozorovn Marsu, z vsledk americkch a sovtskch sond vyslanch k
povrchu Venue, z pozorovn velkch Jupiterovch msc hvzdrnou na Pie du Midi, zejmna vak srovnnmse
Zem. ivot, podobn pozemskmu, smme toti oekvat tehdy, je-li planeta obdaena atmosfrou, obsahujc kyslk a
ostatn biogenn prvky. Takovou atmosfru je schopna udret planeta o prmru alespo 5000 km, tedy o nco vt
ne Merkur (4842 km); sla jejho gravitanho pole pekonv nikovou rychlost molekul plyn do vesmrnho
prostoru.
Nevme, zda takov planety ve vesmru existuj, avak vzhledemk vahm, zmnnmv kapitole o kosmogonii, o vzniku
hvzd a planet, mme za to, e pravdpodobnost jejich zkonitho vzniku a existence hrani s jistotou. Nevme, zda
Zem je "prmrnou" planetou v tomsmyslu, v jakmpokldme Slunce za "prmrnou" hvzdu, ale pomry ve
slunenmsystmu tomu nasvduj, a nen dvodu, pro by prv slunen systmnemohl pedstavovat docela
reprezentativn vzorek, nesslnkrt ve vesmru opakovan. Tak tato domnnka statisticky hrani s jistotou tak
dalece, e skupina vdc, autor hodn diskutovan (a ne zcela prvemustavin citovan) "rovnice z Green Banku"
pokld pravdpodobnost vskytu planet, vhodnch k vvoji ivota za takovou, e jen v na Galaxii oekv nejmn
50 milin, spe vak miliardy nejen oivench planet, ale dokonce planet obydlench inteligentnmi tvory.
Jestlie se tedy vzhledemk nezbytn zdrenlivosti musme vzdt vah o klimatickch podmnkch pedpokldanch
planet a spokojit se zjitnm, e jist typ atmosfry, blzk pozemskmu, je podmnkou vzniku blkovinnho ivota,
meme vnovat pozornost jinmu, velmi dleitmu initeli vvoje a tvarovn morfologickch a fyziologickch
vlastnost organism, toti gravitaci.
Snlkov by nmnikdy neodpustili, kdybychomtuto sta vypustili. Obi se v jejich interpretaci objevuj jako nvtvy
z vesmru, jejich vzdlenou ptomnost zachytily rzn bje, mty a nboensk spisy, pedevmbible:
"Obrov pak byli na zemi v tch dnech, ano i potom... To jsou ti mocn, kte z dvna byli, mui na slovo vzat."
(Moj, I, 6,4.)
To oni, obrovt nvtvnci z neznmch planet, zachycen kresbami skalnch obrazren v Tassli a abbrenu,
vybudovali baalbeckou terasu, vztyili megality, provedli monumentln stavby v Jin Americe, jejich nronost ve
velehorsk vce s nzkmtlakemvzduchu je oividn a proveden (alespo v ad spis) tko vysvtliteln pouhmi
lidskmi silami...
A obi ovemzaliduj i vzdlen, dvno zanikl civilizace. Objevuj se v pohdkch vech nrod a vracej se znovu a
znovu. Vybudovali Atlantidu, zaloili dvno zapomenut supercivilizace obrovskou silou svch sval i schopnost
mozk. To jimna pam byly postaveny kolosln sochy Velikononho ostrova. Megality, rozset po znanch
oblastech svta, jsou jen snahou slabch potomk o napodoben neuvitelnch vkon daleko schopnjch a
silnjch pedk. Twanaku je pr - alespo podle Bellamyho - doklademexistence a innosti obr jako celek i v
architektonickch detailech, je st mohly slouit lidskmbytostemobvykl velikosti.
Je to vraz touebnho nvratu lovka ke zlatmu vku, kter klade do dvn minulosti prv tak jako zaslbenou zemi
na vzdlen ostrovy, kamnelze doplout, nebo dokonce mimo tento svt? Jist. Peceovn minulosti a jej oslava nen
vlastn jen Ovidiovi (Aurea prima sta est aetas - Prvn vzeel vk zlat...) a spolenosti, schzejc se u lkrnka v
Polkov Okresnmmst ("... Jejich pohled byl upen do minulosti. Tamnalzali plodivou produ, nesmrn tdrou k
lidstvu, zdrav a siln mue, sousedskou lsku a hrdinsk iny. O ptomnosti se vyjadovali s klebkem..."), ale
kadmu z ns a patrn kadmu lovku. Vdy s nvratemdo minulosti se vracme k vlastnmu mld, kdy dny byly
takka nekonen dlouh, nabit zzranmi dobrodrustvmi, a dky filtru na pamti u dvno zbaven veho
nepjemnho, bolestnho. Nikdo nevail tak dobe jako nae maminka - a nikdo z ns dobrovoln neuzn, e ji po
destmroce chuov smysl prudce chtr a neme bt vzruen nejen tm, co vavala maminka, ale ani odpornostmi,
kter nmnabzeli krami na poutch a je se nmzdly bt vrcholemvech slast...
Obry a trpaslky se zabv lidstvo u ctyhodn dvno, ale, jak se zd, teprve vestrann Konstantin Eduardovi
Ciolkovskij, otec kosmonautiky, vyslovil ve sv studii Biologie trpaslk a obr, uveejnn roku 1925, mylenku, e
urujcminitelemvzrstu organism a do jist mry i formovn jejich tvar je gravitace, planetrn pitalivost. O
monosti takovho vlivu se ped nmzmnil roku 1917 D. V. Thompson, ovemnikoli v souvislosti s vvojovm
mechanismem, ale v rovni hypotetick vahy: kdyby se Zem zvtila a gravitace vzrostla, podobali by se tvernoci
zhy fosilnmkrtkonohmjetrm. Kdyby se naopak zmenila, stali by se lehkmi a aktivnjmi i pi menmvdeji
energie. Jinmi slovy: Thompson se domnval, e nae Zem je co do sly gravitace prmrnmppadem, umoujcm
existenci tvor obojho typu - co je mon a patrn sprvn.
Ciolkovskij soud, e kdyby se pozemsk ivot rozvjel na Msci, byli by tamn ivoichov estkrt vt a mli by
pimen vt mozek; naopak na Jupiteru, kde je pitalivost dvaaplkrt vt ne na na planet, by mohly existovat
jen trpasli formy, jinak by ivoichov vbec nemohli odpoutat tlo od povrchu planety.
Page 96
Tato vaha ns zcela neuspokojuje. Pozemsk ivot se me rozvjet pouze v podmnkch Zem nebo planety Zemi
nanejve blzk. Na Msci by se patrn vyvinul co do tvar ivoich zpsobem, o nm se meme pouze
dohadovat spolu s panemH. G. Wellsema jeho selenity z romnu Prvn lid na Msci. Nezd se, e by tvorov na
Msci - pochopiteln pokud by jejich existenci pipoutly mstn podmnky - museli bt nutn estkrt vzrostlej
jenomproto, e je gravitace Luny piblin estinou pitalivosti pozemsk. Spe bychomoekvali atrofii svalstva na
Lunu "transplantovanho" tvorstva, jeho zmenen a fyzickou degeneraci. To ji potkemtohoto stolet velmi byste
pochopil tm zapomenut autor vdeckofantastick trilogie (Na stbrnmglobu, Star Zem a Vtz) Jerzy ulawski.
Nelze pedpokldat, e by se dky snen gravitaci zvtoval mozek, nadlehovan u lovka sice nevelkm, ale
dostatenmmnostvmmozkomnho moku, take je v jakmsi trvalm"stavu bezte". A tch ubohch 2,5 g na
Jupiteru? Ani kosmonaute "pozemskho vrobnho modelu" nepovauj takov peten za zvltn zt a snadno se
s nmvyrovnvaj, tmspe pak tvorov, jejich vvoj by probhal v gravitanmpoli tto sly.
Je teba ovempiznat, e Ciolkovskho mylenky sdl cel ada modernch vdc, mezi nimi i exobiolog,
konstruujcch mimozemsk bytosti na zklad analogie s lovkem, avak modifikovan pedstavami o psoben
zevnho prosted planety.
Zd se, e bude lpe opustit spekulace a pokusit se zodpovdt zkladn otzku, jakmzpsobemovlivuje gravitan
pole nmznm ivoichy, resp. jakmzpsobemtito ivoichov ve svmvvoji na gravitan pole a jeho zmny
reaguj.
Ji letm pohled na i pozemsk fauny pou, e - a je ji tento inek jakkoli - rozhodn nevede k morfologickmu
sjednocovn tvar tl ivoich, pedvdjcmu nmnejbizarnj paletu, hodnou obrazotvornosti Hieronyma
Bosche. Zem umouje zcela spokojenou existenci jak irafm, tak jezevkm, mykmi slonm, sekmi ploticm.
Ani vyhledn "prmrnho ivoicha", pokud je takov uren vbec mon a reln, nmmnoho nepome. Pokusil
se o n chicagsk zoolog prof. Ralph Buchsbaum, kter zjistil, e "prmrnmivoichem", nalzajcmse nkde kolem
poloviny cesty od prvoka k lovku a odpovdajcmi prsekmpotku a konce dalch vvojovch lini, je erv
rodu Nereis, neurit pipomnajc stonoku ... Opravuje ns to snad k domnnce nebo dokonce k tvrzen, e
pozemsk gravitace modeluje tvory obvykle do podoby erv, plazcch se pod t pitalivosti v prachu zem?
Domnvmse, e ne - provinili bychomse na skivanech ...
Rozeen nebo alespo jeho nznak by mohl pivst toliko experiment, v jeho monost nestor kosmonautiky nevil.
Ani my nejsme dosud schopni penet vzorky tvorstva na jupitera i na Msc, zajistit jimexistenn podmnky a
vykvat miliny let, jakmzpsobemse budou mnit a utvet. Nejsme schopni konstruovat pro tak dlouhou dobu
centrifugy nebo naopak technick prostedky (letadla, klesajc po urit kivce, rakety letc setrvanost), zajiujc
snen te nebo dokonce stav bezte. Natst matika Zem provedla tento experiment - jak si nedvno ponkud
pekvapen exobiologov povimli - uspokojujcmzpsobema v uspokojivmmtku za ns. Jde o provrku
nepmou, ale v omezenmrozsahu naeho zkoumn dostatenou: o pechody - asto opakovan - nkterch
ivoinch druh z moe na sou, ppadn zpt.
Trninku pro vesmrn cesty za stavu bezte, provdnho pod vodn hladinou, se zastuj vichni kosmonaute.
Nejde ovemo skuten stav bezte - avak tlo, nadlehovan vztlakemvody, je prakticky zbaveno bemene
pitalivosti a voln se vzn. Vnitn orgny zstvaj podrobeny inkmgravitace dle, avak ty obvykle "plovou"
v ochrannch tlovch tekutinch, a jak se zd, gravitan zmny na n s vjimkou tzv. labyrintu vnitnho ucha nijak
zvl nepsob - alespo pokud meme soudit z pobyt kosmonaut na obnch drahch. Hlavn thu boje s
pitalivost nese pohybov a podprn apart, u pozemskch obratlovc kostra a svalstvo - to jsme se alespo
donedvna (a do uveejnn prac P. A. Korujeva a dalch badatel) domnvali.
Historie domnnek o pekonvn gravitace nap. ptky je jednmz pknch doklad lidskch omyl, zpsobench
"krtkmspojenm" mezi soudobmstavemtechniky a biologickmi vahami. 19. stolet bylo svatosvat pesvdeno,
e let ptk, tedy objekt zjevn tch vzduchu, je umoovn ohvnmvzduchu, kter vdechuj, e se tedy mn v
jaksi okdlen montgolfiry. Do nebe volajc nesmyslnost tto domnnky, vylouen u pouhmsrovnnmobjemu
vzduchu, ptkemvdechovanho, s vhou jeho tla, nikomu nevadila. Teprve prvn pokusy s kluzky a pozdji s letadly
zrodily novou hypotzu, kter jsemse uil i j: ptci mohou ltat proto, e jejich kostra je - podobn jako kdysi
bambusov a dnes hlinkov kostra drak letadel - vylehena, pneumatizovna, a oproti kostrmpozemskch zvat v
pomru k vze tla tedy podstatn leh. Domnnka byla se vzdechemlevy pivtna jako fakt, akoli jej zastnci si
jist tu a tamdopli k obdu slepici nebo husu, a mli tedy monost zamyslet se nad "vylehenm" zbytk,
ponechanch po hodech na tali.
A pak se vyskytli veten a vudyptomn ouralov, kte provedli nejjednodu vc na svt: kostry a tla
rozlinch ivoich opravdu zvili na docela obyejnch vahch. Vsledky byly inspirujc:

Zatmco tedy prvnch pt pek ebku dobe odpovd ochran vodnch ivoich ped pemhnmgravitace
pohybemve vod, menmnrokmna plazy, kte spovaj vt plochou tla na pevn podloce, a bytelnjmu
pohybovmu apartu savc, ptci zradili na cel e. Nejen e jejich kostra nen vylehen a pneumatizovan; je v cel
ivoin i relativn nejtmkosternmapartemvbec.
Dal mtus utrpl vnou trhlinu. Tuen, e kostra je sice gravitac ovlivovna, ale v jinmsmyslu, ne tvrdily
povrchn odhady, se zmnilo takka v jistotu, kdy byly sestaveny podrobnj tabulky. Relativn nejt kostru ze
vech savc m - nastojte! - ltajc netopr: 21,1 %vhy tla. Teprve daleko za nmje horsk ovce archar s 18 %.
Postupn doli vdci k nzoru platnmu dodnes, e gravitace ovlivovala zejmna zpsob a rychlost pohybu ivch
Page 97
tvor - a co je zajmav - maximln rychlost obratlovc ve vech prostedch, na zemi, ve vod i ve vzduchu je piblin
stejn - nco pes 100 km/hod (rors, meoun, gepard). Jeden rozdl je zejm. Zatmco ryby a mot savci,
nadlehovan vztlakemvody, mohou vyvjet nejvy nebo alespo znanou rychlost po cel hodiny - vzpomeme na
hejna delfn, doprovzejc rychl lodi -, zatmco ptci jsou schopni dky plachtn, kter je do jist mry doasnm
"osvobozenmod zemsk te", pekonat stakilometrov vzdlenosti bez odpoinku, je takov vkon u pozemskch
zvat zeteln omezen a pedstavuje maximln vdej energie. Vichni vme, e nap. Velk pardubick steeple-chase je
tm na hranicch fyzickch monost speciln trnovanch vybranch kon, bcch rychlost 50-60 km/hod, ovem
jen na potku zvodu.
Hledal se tedy orgn, umoujc suchozemskmobratlovcmtento mimodn vdej energie, orgn, jen se musel
objevit zhy po osdlen soue pvodn vodnmi ivoichy. Pedpokldalo se, e pjde nejen o vystupovn njak
vlastnosti, o intenzifikaci njakho pochodu, ale o jev kvalitativn nov.
Tentokrte se vdci nemlili. Zjistili, e se pi osdlovn soue npadn zmnily orgny krvetvorby: zatmco u ryb jsou
erven krvinky, penejc svmhemoglobinemkyslk, produkovny v ledvinch a ve slezin, pevzala tuto funkci u
suchozemskch obratlovc kostn de. Ledviny se nadle nezastuj, slezina jen v omezen me; pestrl
erytrocyty jsou zde spe likvidovny. Pesun krvetvorby do nitra podprnho apartu kostry, na soui podstatn vce
namhanho ne ve vod, povaovan dve za pouh vsledek prostorov ekonomie nebo vcemn nahodilho
uspodn, je velmi funkn: stimulace kostry zrove stimuluje krvetvorbu, nehled k tomu, e by potebn zvten
ledvin a sleziny nutn vyadovalo zmnu cel konfigurace ivoicha.
Pesvdujc je mal pehled relativnho mnostv hemoglobinu u jednotlivch obratlovc. Na jeden kg hmoty pipad
u ryb 0,7 - 1,5 g hemoglobinu, u obojivelnk 3,5 g, u ptk a 10,2 g a u savc kolem12 g, tedy nejmn desetkrt vce
neli u ryb. Tuto prudce, skokemvzrostlou potebu kyslku pro tkn nemohly uspokojit bry, jejich lstky by se v
suchmprosted slepovaly. Nevyhnuteln by mocnmodpaovnmvlhkosti odebraly ivoichu vodu, kter nen
vude na soui nadbytek. Vyvinuly se plce.
Dky tmto poznatkmse provovaly star paleontologick nlezy a opravovaly myln domnnky: bylo nap.
zjitno, e se kostn de, produkujc krvinky, nevyvinula a u bezocasch obojivelnk, ale dvno dve, u
krytolebc, kte prvn pestoupili bariru ze svta vody do svta soue. Jejich kostn de fungovala jako krvetvorn
orgn v obdob ivotn aktivity - na jae a v lt. Pak jej innost ustvala. Pro obdob klidu postaila tmto ivoichm
krvetvorba v ledvinch a ve slezin, kterou si vnkempinesli z moe.
Vedle kostn den se stal zdrojemsyntzy hemoglobinu dal systm, stimulovan gravitac a nucen tuto gravitaci
mrn k charakteru pohybu ivoicha pekonvat - pn pruhovan kostern svalstvo. Tmbyla v organismu
suchozemskch obratlovc vytvoena uspokojiv fungujc zptn vazba, jej poteba nebyla u vodnch ivoich,
nadnench vodnmprostedm, nijak aktuln a je mohla bt zajiovna i zprostedkovan.
Tato zjitn poskytuj i zajmav detailn pohledy na nkter, a donedvna nesprvn vysvtlovan otzky vvoje
tvorstva nebo na zdnliv neeln orgny tvor dnench. Dnes je tm jist, e obrovit pravc jeleni a daci
nevyhynuli z rozmaru prody, kter je jako druhotnmpohlavnmznakemobdaila obludn rozvtvenma tkm
parom, kter znemouje bh a brn pohybu ve vych porostech. Daleko pravdpodobnj se zd, e obrovit
vsady a lopaty tchto paroh byly seznnmpdatnmorgnemkrvetvorby. Nco podobnho pozorujeme i u
soba evropskho, jeho kostra obsahuje nejvt podl den ze vech znmch tvor vbec - 45,1 %, zatmco u mlo
pohyblivch samc, nap. morat, dosahuje podl sotva 14 %(u ptk 20 - 30 %). Ani toto bohatstv krvetvorn tkn
vak sobmnesta v obdob, kdy nastv relativn nedostatek kyslku; siln mrazy toti vyaduj k udren
termoregulace organismu mimodn siln okysliovn anabolizovanch ltek. Sobmprv proto ped zimou
narstaj pomocn orgny krvetvorby, umoujc peklenout obtnou seznu. Prv tak lze, alespo z vt sti,
vysvtlit existenci npadn velikch roh horskch ovc, pedstavujcch u nkterch druh a 20 %vhy cel kostry -
nap. u beran horskch, archar, v rohy 150 kg tkho exemple a 30 kg. Jejich existence je ve vysokohorskch
podmnkch a pi energeticky nesmrn nronmzpsobu ivota jist vysvtlitelnj ast na krvetvorb ne jako
pouh vzbroj samc v boji o samice, nebo dokonce jako pruiny, na n ovce pi skoku dopad.
Nepmmdkazemplatnosti prv uvedench tvrzen je i dal pokus, proveden samotnou prodou, toti nvrat
ploutvonoc a kytovc ze soue znovu do vodnho prosted, tedy do podmnek s oslabenmi inky gravitace.
Pestoe se tento nvrat ztracench syn moe neudal z geologickho hlediska tak dvno, dolo k podstatnm
zmnm. Kostn de, nedostaten stimulovan mechanickmdrdnmkostry, se velmi rychle redukovala na pouh
2,5 %vhy tla a hlavn podl vroby hemoglobinu peel do pn pruhovanho svalstva, kde jeho koncentrace
dosahuje nap. u tule 7000 mg %a u delfn 3600 mg %.
Meme tedy vahy uzavt zjitnm, e ivot nmznm se pizpsobuje inkemgravitace pedevmpravou
psunu kyslku, kter mus pro tvora urit velikosti a vhy, pohyblivosti a nronosti prosted, v nm ije, zajistit
dostaten fungujc pjema transport kyslku do exponovanch tkn, jakmi jsou kostern svalstvo, hladk svalstvo
zavacho traktu a ovempedevmmozek, ze vech orgn na nedostatek kyslku nejcitlivj a nejdve mu
podlhajc.
Vtomto je poun hmyz. Nikdy se patrn nesetkme ani pi nejvtmrozmachu biochemie rstovch hormon s
obrovskmi vosami statujcmi v romnu H. G. Wellse Pokrmboh: " ... Hajn jmnemGodfrey potkal a natst zabil
prvn z tchto nestvr, o nich historie vyprv. Krel po kolena v kaprad a nesl si puku - ke svmu tst dvojku -
kdy poprv spatil tuto obludu. Snela se pr proti svtlu tak, e ji nemohl zeteln vidt, a kdy se blila, huela jako
motorov vz. Byla zejm tak velk, ne-li vt, ne sova plen..."
I kdy zde nepochybn hraje lohu otzka pevnosti chitinu a ostatnch stavebnch tkn hmyzho tla, jejich pevnost
vzrst s prezemlinern, zatmco vha celho tla s trojmoc, bylo by teoreticky mon doshnout docela pknch
Page 98
exempl; permsk maganeura - vka o rozpt kdel 50 cmi vce - to dokzala nzorn. I ona vak byla jen jednmz
nezdaench pokus prody, slepou odbokou vymrajcho druhu. Velikost hmyzu je, navzdory zcela odlinmu
systmu distribuce kyslku, vzna rovn danmi monostmi okysliovn vysoce namhanch tkn, nap. sval,
mvajcch kdly stokrt i vce za vteinu (u vel). Zdnliv "primitivn" (z lidskho technickho hlediska) rozvod
vzduchu v tlech hmyzu systmemtrubic, vzdunic, zdaleka neznamen, e je anatomie hmyzho tla jednoduch -
prv naopak. Zatmco tlo lovka vysta celkemasi s 200 pn pruhovanmi svaly, maj jich housenky, jak peliv
entomologov napotali, 2000-4000 ... Tento rozvod vzdunice vak omezuje velikost hmyzu. Spodn hranice,
obsazen druhy, nepostehnutelnmi pouhmokem, nesm klesnout pod mez, ohroujc organismus tchto trpaslk
ucpnmvzdunic tzv. aeroplanktonem- nejrozlinjmi rostlinnmi i anorganickmi sticemi, pylem, prachematd,
vznejcmse ve vzduchu. Peliv "hygiena" vech druh hmyzu slou pedevmtomuto cli, a mimochodemeeno,
kdysi populrn "persk prek" proti tnicmpsobil prv ucpn vstupnch dchacch otvor.
Horn hranice velikosti hmyzu, proven miliny let existence, je urena maximln dlkou vzdunic, pinejcch jet
dostatek vzduchu, a tmkyslku vn nenasytnmtknm. Dan za zvtovn hmyzho tla je ztrta pohyblivosti.
Oxidace pak prost nesta energeticky krt ztrty rychlch pohyb, delho letu.
I zde tedy psob gravitace jako nepmo limitujc initel
- je to pedevmdostaten okysliovn tkn a potomteprve vstoup do hry mez pevnosti podprnch a
pohybovch apart organismu. Jejich "bezpenostn koeficient" je v cel i ivoich dostaten, aby umonil nap.
existenci patologickch obrovskch jedinc, a u je to nsledek poruchy vnitn sekrece, je vas nezastavila psun
rstovho hormonu mozkovho podvsku a umonila tak mimodn dlouh rst nezvpenatlch kost, nebo a je
takov chorobn rst zpsoben umlmvpravovnmrstovho hormonu nedosplmpokusmzvatm.
Prvn ppad meme dokumentovat na znmch "obrech", o nich nachzme zznamy: "rekordmanu" z Finska Danielu
Mynheer Cajanovi - 285 cm, R. P. Wadlovovi (USA) -272 cm, Muhammadu Ghzm(EAR) - 268,2 cm, J. F. Car-rollovi
(USA) - 263,5 cm, ernmu J. W. Roganovi (USA) -259 cm, i na ekyni Vasiliki Calliandji - 230 cm, nejvt z en.
dn z nich se nedoil ani stednho vku - pinejmenmje tak dlouh vk u podobn postiench jedinc naprostou
vjimkou. U vech byly podstatn sneny duevn schopnosti - i kdy ovema donedvna nebylo mon ani
piblin pronst objektivn soud a vypracovat kvantitativn zhodnocen. Snad to je nsledek vrozenho pokozen
mozku, projevujcho se krom poruchy hypofzy i jinak. Nen vak vyloueno, e svou lohu ve sloitmkomplexu
pin hraje i ne zcela optimln okysliovn mozku. Nasvdovala by tomu i zdrazovan pomalost, vhavost a
loudavost vech ubohch "obr", o nich mme dostaten podrobn zprvy.
Umlho gigantismu doshl nap. dr. Cho Hao Li. Krysy, jim pravideln vstikoval rstov hormon, dorstaly
velikosti koek (natst tuto vlastnost nepenej na potomky
- jinak by byl vsledek vlky lovk versus krysa, o n se mnoho nemluv, ale kter tmurputnji probh,
pinejmenmna vkch). Ani jeho velekrysy nejevily pli mnoho chuti do ivota ...
Meme tedy kapitolu o trpaslcch a obrech uzavt dalmz etzu zjitn a z nich odvozench pedpoklad.
Zd se, e horn hranice rstu inteligentnch bytost blkovinnho ivota je mj. urovna i nroky, kladenmi
gravitanmpolemplanety, projevujcmse zprostedkovan jako vt i men pohotovost organismu zajistit tkn
kyslkem. Vzrst smo sob, bez dalch dvod, kter se uk bt elnmi pro zachovn jedince a druhu,
prohlubuje (co je logick) bemeno gravitace, a nebude tedy uplatnn. Velikosti inteligentnch bytost se patrn
budou pohybovat od doln hranice, uren nezbytnou velikost mozku a jeho aktivn i pasivn ochranou a obranou
ostatnmi orgny, ke konen velikosti, urovan celou adou faktor, z nich nejdleitjmse zd bt krom fyzick
sly, odpovdajc sle monch kdc, nezbytnost souasnho dostatenho zsoben mechanicky vkonnch
orgn, tkn i mozku kyslkem. Pokud meme usuzovat z pestr palety pozemskho ivota, zastav se rst v okamiku,
kdy budou tyto podmnky splnny, co by nemlo bt pli daleko od doln hranice, vyrovnvajc se s gravitac
nejlpe. Zevn ochrana mozku je od tohoto okamiku zajiovna nejen pouhou silou a biologickmi zbranmi, ale i
schopnostmi elnch a clench reakc. Gravitace sama, jak se zd, tvary ivoich neovlivuje ve smyslu uniformy.
A jet nco velmi dleitho meme z naich dosavadnch vah odvodit: pravdpodobnou hranici dlky ivota,
zvislou podle vech autor, zabvajcch se obecnmi pinami strnut, vesms initeli, o nich jsme se zmnili. Podle
naich pozemskch zkuenost je rozhodujc pro pravdpodobnou a maximln dlku ivota druhovost. Dafnie ij
nkolik tdn, rak dvacet let, spie sto let. lovk dosahuje maximln dlky ivota kolem150 let - zjitn a oven
jsou data Henryho Jenkinse (1501 - 1670), Thomase Parra (1483 a 1635), Petrae Zortana (1537-1724) a nkolika
odbornky-gerontology sledovanch sovtskch oban, pedevmz Kazachstnu.
Tato dlka ivota dost dobe souhlas s urenmpotenciln dlky lidskho ivota rznmi navrenmi zpsoby -
extrapolac rstov kivky, extrapolac kivky, urujc citlivost stnice (Lazarev), i mru k dlce thotenstv.
Rubner si poviml zajmavho vztahu dlky ivota ke spoteb energie: podle jeho zjitn potebuj mal zvata na
zdvojnsoben sv vhy daleko vce energie ne zvata velk. Tak nap. k tomuto cli vynalo morce 265 000 kalori a
ije est let, zatmco 25 let ijc skot spotebuje ke zdvojnsoben vhy 141 000 kalori. Nen vyloueno, e nejde o
nhodnou nebo podrunou zvislost, ale o veobecn platn pravidlo, vymezujc do jist mry spodn hranici vzrstu
ivoicha, jemu je poskytnuto dost asu, aby si krom zddnch reakc a instinkt osvojil i dostatek individuln
zskanch poznatk.
Nepmmpotvrzenmtto domnnky je i Friedenthalova hypotza o vzrstu dlky ivota se vzrsteminteligence
druhu. Friedenthal vyjdil inteligenci druhu sice schematicky, ale z fyziologickho hlediska pijateln kefalizanm
faktorem, tj. pomremvhy mozku k vze celho tla, a doel k zajmav stupnici:

Page 99

Nmitka, e Friedenthalv "ebek ivota" se osvduje jen u savc, nen rozhodujc - vdy nen pochyby, e prv
savci pedstavuj nejprogresivnj vtev stromu ivoistva, a kde jinde bychomtedy mli potvrzen platnosti
podobnch vah hledat. Pokud jde o individuln momenty strnut, byla jich urena takka nepehledn ada a tm
vechny byly opt oputny.
"Brown-Squard a Voronov a vichni ti ostatn - ti vichni byli na nesprvn stop. Myslili, e padek pohlavn sly je
pinou strnut. Kdeto to je jen jeden z jeho pznak. Strnut pon nkde jinde a zachvacuje pohlavn
mechanismus zrove s ostatnmtlem... U star Menikov si kladl tyhle otzky a smle se pokusil na n odpovdt.
Vechno, co ekl, bylo nhodou nesprvn: fagocytza nenastv, stevn autointoxikace nen jedinou pinou
strnut, neurofgy jsou mytologick straidla, pit kyselho mlka samo o sob neprodluuje ivot, kdeto odstrann
tlustho steva jej samo o sob zkracuje... Star dmy a sta pnov s vyznutmstevem- a nsledkemtoho se
museli vyprazdovat kadou chvli jako kani! A vechno nadarmo, zbyten povdat, ponvad samozejm operace,
kter jimmla prodlouit ivot do sta let, je vechny zabila do jednoho nebo dvou let..." (Aldous Huxley, Po ad let).
Romanopisec se nemlil. dn z tlovch systm ani orgn smo sob neohraniuje dlku lidskho ivota, i kdy ji
ovemv jednotlivch ppadech svmonemocnnmme urovat. Tak nap. tvrzen, e jsme "tak sta jako nae
cvy", je pinejmenmzjednoduenm. Za skutenou podstatou strnut bychommuseli sestoupit o nkolik d ne,
k bukma jet spe k molekulm, zpsobujcmnap. denaturaci koloid, kter marn el ochrann sloky
protoplazmy, zejmna lecitin.
Bujak bu, meme bt jisti, e ivot buky je omezen biochemickmi dji v n a e jedna jedin buka neme bt
"nesmrtelnou" v tomsmyslu, kter pijmme pro tkov kultury, pstovan v ivnch roztocch, nebo pro ustavin
se dlc jednobunn organismy. Buky stednho nervovho systmu tedy uruj maximln dlku ivota lovka i
tvor lovku podobnch. Zd se, e tato dlka je pozoruhodn - pokud meme soudit z vsledk neurohistochemie,
jsou nervov buky starch lid v pomrn dobrmstavu, rozhodn "mlad" ne vstelka cv, svalov vlkna nebo
tk pokoky. Jak dlouho by jet slouily pi dokonal prozrav pi, postupnch transplantacch, rznch
zpsobech "omlazovn" cv atd. atd.? Sto let? Dv st?
Nevme - jsme vak pesvdeni, e prodn vvoj nevytv rezervy, je nemohou bt vyuity, pli velkoryse. lovk
me t s jedinou ledvinou, s st stev, aludku, s jednou plc atd. - ale tyto rezervy nepedstavuj obvykle vce ne
polovinu minimlnho poadavku. Smme-li zde (ponkud odvn) pout analogie, pak by jednotliv buky lidskch
tkn za optimlnch podmnek mohly existovat kolemt set let, ne by nevyhnutelnmi molekulrnmi procesy
zestaraly a odumely. Tato hranice se zd bt pravdpodobn i pro vesmrn bytosti, je se nmv hrubch tazch
ponaj rsovat na pozad nepedstaviteln mnohotvrnosti blkovinnho ivota, pedpokldme-li (a jak jinak?) jejich
koherentn pam, podmiujc inteligenci, a tedy nevymniteln buky centrlnch nervovch orgn.
Vdekoraci nepochybnho morfologickho bohatstv ciz planety (teprve zmnn stereoskan, umoujc s tm
absolutn hloubkou ostrosti zhotovit plastick makro- a mikrofotografie, nmukzal, v jak podivnma mnohotvrnm
svt, k nmu bude patrn tk kdekoli ve vesmru nco zbrusu novho dodat, ijeme my...) pedpokldme
inteligentnho tvora s centrlnmnervovmsystmemnepli objemov odlinmod lidskho, a tedy s tlempiblin
stejnch rozmr jako my. Bude to, vytvoil-li technickou civilizaci, tvor ijc vhradn nebo alespo pevn na
soui, kde jsou neskonale lep podmnky nejen k pouvn, ale i - a to pedevm- k vrob nstroj, ji dky monosti
"ochoen" ohn se vemi dsledky. Nevyluujeme ovem"civilizaci delfn", ryze netechnickou, volc jin cesty
zdokonalen ve vn spirle ivota, tato civilizace by vak pro ns byla takka urit nekomunikovatelnou. St
bychomji nazvali vbec civilizac, (tedy slovem, odvozenmod civis, oban) ale spe societou.
Tito inteligentn nepozeman by patrn ili stejn dlouho jako lid - tedy nejve do stovky i dvou stovek let, kter
pipoutj existenci nevymniteln buky, ne dojde k denaturaci koloidu, a tmke smrti.
Byli by sdrueni v organizovan spoleenstv - na tomse rozvjejc se vda, exosociologie (j byla vnovna nap.
sovtsko-americk konference roku 1971 v armnskmBjurakanu), dohodla jako na jednomz nemnohch axim
dalch vchodisek. Tko si pedstavit civilizovanou bytost, ijc osamle a nerudn jako nap. jelen zv a
"znakujc" njakmzpsobemsv teritorium- spoleenstv je podmnkou rozvoje. Vtomto ohledu byla sice zslun
a ve sv dob podntn formulace A. J. Toynbeeho a Teilharda de Chardina o "socializaci ve fzi stlaovn" (vedouc
podle tchto autor dokonce k dal etap zdnliv u definitivn zastavenho biologickho vvoje) nahrazena
preciznjmi formulacemi exosociologickmi z kybernetick kuchyn, navrhujc pro civilizaci definici "... vysoce
stabiln stav hmoty, zpsobil shromaovat, abstraktn analyzovat a vyut informace pro zskn maxima informac o
svmokol a o sob sam a pro vypracovn sebezchovnch reakc" (I. S. Kardaev), ppadn doplnn o vybaven
schopnost reagovat pedvdav (G. M. Chovanov).
Dal kalkulace naeho nepozemana se pohybuj na dosti vratk pd, doufejme vak, e ns jet unese.
Pedpokldajce vvoj za podmnek podobnch podmnkmpozemskm, tedy v atmosfe, v prosted, nepostrdajcm
existenn minimumnezbytn vody, a poble hvzdy stejn jako nae Slunce, nebo jemu podobn, meme zrove
pedpokldat i rozlien na i rostlinnou a ivoinou.
Spisovatel vdeckofantastickch romn jsou v tto otzce zajedno - a na jedinou vjimku jsemneetl povdku
tohoto druhu, zabydlujc vzdlen svty bu pouze rostlinami, nebo pouze ivoichy. Tak astronomov a
exobiologov o soubn existenci rostlin a ivoich nepochybuj, a to ani na Marsu, jeho oiven se tm z jistoty
stalo spornm(i kdy zdaleka ne vylouenm) po spnmodesln fotografickch snmk kosmickmi sondami.
Zakladatel sovtsk astrobiologie (pvodn astrobotaniky) N. A. Tichov dokonce pedpokldal na Marsu dva druhy
rostlin - opadav a neopadav deviny a jimpimenou faunu. Vynikajc esk planetolog a selenolog Josef Sadil ve
sv dosud nezastaral knize Mars byl skromnj: uvaoval o monosti nich rostlin podobnch liejnkm, mechma
Page 100
asm, dle pak o ivoich podobajcch se nejspe chvostoskokma elvukm.
Dleit je pokroit od pedstav a domnnek, vzniklch prostmsrovnnmpedpokldanch podmnek
nepozemskch s pozemskmi, k pokusu o dkaz nezbytnosti existence obou pro vznik a vvoj vych forem
ivoich, schopnch smovat v pozdnch fzch evoluce k vytvoen civilizace. Jinak eeno dokzat, e znm slov
"vechno maso je trva" neplat jen pro tet planetu systmu hvzdy, zvan Slunce.
Rabinowitch formuloval roku 1945 v podstat tot obshleji a mn lapidrn: "Ndr ivota se pln jedinmpotrubm,
kter erp hmotu z nzko poloenho moe stabilnho anorganickho svta k nhorn planin organickho ivota; svou
cestu zpt nachz ve stovkch potok nebo klikatch ek, kter pi tom, jak spchaj dol k moi, roztej tisce
koleek ivota."
Domnvmse, e nejlpe formulovanmvysvtlenmtto obecn zsady je citt zvren kapitoly dla G. E. Fogga
ivot a rst rostlin: "Z hlediska fyzikln chemickho je snad nejpodstatnj rozdl mezi neivmi a ivmi vcmi v
tom, e vci neiv maj pirozenou tendenci k postupn stle men uspodanosti, jsouce zcela zejm poslun
druhho zkona termodynamiky; iv vci vak v sob udruj znan vysok stupe uspodn tak dlouho, pokud
jsou naivu. Tato neposlunost fyziklnho zkona je spe zdnliv ne skuten; kdy toti bereme iv organismus
spolen s jeho prostedm, je posluen zkon termodynamiky tak dsledn jako ve ostatn. Organismus vlastn dl
jen to, e si ze svho okol bere prostedky k udren du v sob; a tak na kor ostatnho systmu vznik podek v
jedn jeho sti. Toto dn se u rostlin uskuteuje charakteristickmpro n zpsobem, fotosyntzou, a porozumt
podstat fotosyntzy znamen mt kl k pochopen mnohch tvar i funkc u rostlin. Vidli jsme, jak tvar a funkce
rostliny jsou do znan mry dny nutnost pijmat svtlo a kyslink uhliit z okol a udret pomrn stl obsah
vody v rostlin i pi znan intenzvnmvparu, kter u suchozemskch rostlin je tm nevyhnutelnmdsledkem
fotosyntzy. Rovn na chemick rovni zaujm fotosyntza v ivot rostliny stedn postaven. Nen to oddlen
proces, za nj byla dve povaovna, souvisejc s ostatnmmetabolismemrostliny pouze pes glycidy jako svj
vhradn produkt a jedin palivo pro ostatn syntzy; vdy se proplt s mnoha jinmi procesy a obstarv prun
zdroj asimilan energie, pmo pouiteln pro celou adu rznch el."
Fotosyntza je procesemmimodn sloitm- rozhodn sloitjm, ne jak mme v povdom ze kolnch let:
CO2 +H2O=(CH2O) +O2
kyslink uhliit + voda = organick hmota + kyslk, i kdy rovnice v tto form vystihuje docela dobe podstatu
procesu.
Dokazuje to ostatn i vrok Melvina Calvina, jen byl prv za bdn v oblasti fotosyntzy odmnn Nobelovou
cenou, pronesen potkemedestch let: "Badatel na poli fotosyntzy je poutnkemv neznm zemi, kterou zakrv
hust mlha. Vrannch ervncch me rozeznat jen hrub obrysy krajiny."
Dnes se mlha poala ponkud, i kdy ne pln protrhvat, Byla objasnna zhadn energetick bilance fotosyntzy,
schodek, kryt oxidac ji dve syntetizovanch cukr, deifrovn cyklus patncti reakc, vedoucch od vchozch
anorganickch ltek k ltkmorganickm, a to nejen k uhlohydrtm, ale i aminokyselinma blkovinm. Objasnn byl
- dky pouit tkho izotopu kyslku A. P. Vinogradovema R. V. Tejsem- i dvn casus belli mezi dvma
"fotosyntetickmi" laurety Nobelovy ceny, Calvinema Warburgem, toti zda kyslk vydechovan rostlinami pochz z
atmosfrickho kyslinku uhliitho nebo z vody, co m dosti zvan vznami pro exobiologick vahy. (Vlun z
vody.)
Jsempesvden, e fotosyntza, a patrn vzhledemke sv sloitosti nestoj u kolbky ivota vbec, je nezbytnm
pedpoklademvysoce organizovanho ivota vude, kde byly dny podmnky vzniku jeho "blkovinnho" modelu.
Toto pesvden je ovemnutn doloit. Opt pouiji Foggova cittu: "Vechny iv bytosti, rostliny a zvata,
muednk u klu stejn jako polena, obsahuj ltky, kter meme donutit vydat teplo nebo jinou formu energie pomoc
chemick pemny, jakou je spalovn kyslku. Takov ltky maj vysokou hladinu potenciln energie a tvo tak
protiklad k ltkmneiv prody, kter maj hladinu potenciln chemick energie pevn nzkou a jsou nespaliteln.
Ltky s vysokou energetickou hladinou se v ivmorganismu nepetrit rozkldaj, m energii uvoluj a pemuj
se v produkty s nzkou energetickou hladinou. Tento rozklad neoddliteln provz aktivn ivot."
Rostliny, absorbujc slunen svtlo chloroplasty, bukami, obsahujcmi pomrn koncentrovan roztok pigmentu
chlorofylu, jsou prvnma klovmlnkemetzu, vedoucho od neuspodanch anorganickch hmot s nzkou
potenciln energi k dalmlnkmuspodanjma energeticky slibnjm. Na tomnic nemn skutenost, e existuj
pdn baktrie, nap. z rodu Azotobacter nebo Rhizobium, schopn podobn aktivity i bez asti fotosyntzy: jsou
spe dkazemproniknut ivota do vech "ekologickch vklenk". Jejich funkce organism, vcch voln dusk,
jakkoli pro nkter rostliny (zejmna z eledi vikvovitch) dleit, je naopak vzna na dodvku glycid rostlinou, na
jejch koenech dotyn baktrie spoluije, a tedy opt na - fotosyntzu.
Krom toho maj litotrofn ("nerosty se ivc") baktrie, kryjc svou energetickou bilanci chemosynteticky, nikoli
fotosynteticky, proti zelenmrostlinmpodstatnou nevhodu: neuvoluj kyslk. I kdy je tedy meme ryze teoreticky
povaovat za dal alternativu protjku ivoitva, prakticky je patrn uplatnn takov kombinace vyloueno.
Kapacita fotosyntzy je obrovsk, takka nepedstaviteln. Odhaduje se, e na na planet vede - vetn ocen - k
ron produkci 140 miliard tun iv hmoty, co odpovd vce ne stonsobku spojen vhov produkce svtovho
chemickho, hutnho a metalurgickho prmyslu. Tato iv hmota je zklademvekerho dalho ivota svou
potenciln a bezprostedn vyuitelnou energi, ekvivalentn (opt tm nepedstavitelnmu) vkonu dvou miliard
velkch elektrren.
Rostliny nemohou bt ve sv funkci prvnho lnku etzu ivota zastoupeny ani jako producenti ltek s vysokou
energetickou hladinou, ani jako obnovovatel objemu atmosfrickho kyslku, dnmjinm"vrobcem". Zejmna pak
ne nap. ivoichy, obdaenmi zelenmpigmentema schopnmi v tto podob hastrman - alespo na strnkch
Page 101
sci-fi - asimilovat nestrojn ltky a vlastn fotosyntzou z nich vyrbt sloueniny na vy energetick rovni a s
vymstupnmuspodanosti.
Pi v obrovsk tvarov rozmanitosti rostlin i ivoich lze toti zjistit jeden zcela obecn (a nen dvodu, pro by
neml bt obecn v irmne jen pozemskmmtku) morfologick a strukturln znak: tvar rostlinnho tla smuje k
maximlnmu zven povrchu tla, umonnmu objemem, aby bylo uleheno pijmn ltek, potebnch pro rst a
ltkovou vmnu i z velmi zednch roztok. Tato zsada se uplatuje rozmanitmi zpsoby. U voln se vznejcch
jednobunnch as, kter v ocenech pedstavuj vbec nejhojnj formu ivota, je dsledn dodrena
mikroskopick velikost, umoujc, aby nap. tm kulov Chlorella o prmru jedince 0,006 mmdisponovala na l cm3
bunn hmoty 10 000 cm2 povrchu. T asa, vzrostl (ovemhypoteticky) do velikosti tenisovho mku, by mla
pouze l cm2 povrchov plochy na l cm3 objemu, co se zcela zejm nesluuje s monost rostlinnho ivota. Naopak
suchozemsk rostliny dociluj co nejvtho aktivnho povrchu tvarovmrozlennmvtv a list a k hranici dan
dostatenou mechanickou odolnost, pi dostaten velikosti, aby si zachovaly postaven na ivotodrnmsvtle a
doshly vlenmkoen k zsobmvody. Tmto zpsobemdosahuj rostliny, pizpsoben suchozemskmu ivotu,
pomru asi 30 cm2 povrchu na l cm3 pletiv - podstatn pznivjho pomru je vak dosahovno uspodnmvnitn
struktury listu. Zde jsou exponovan bunn blny, absorbujc kyslink uhliit, uspodny tak, e vsledn pomr
je vce ne uspokojiv asi 600:1.
Stejn obecnmmorfologickma skladebnmznakemivoin e je prav opak: co nejvt kompaktnost tla a
spornost zevn plochy oproti objemu, aby bylo mon snze a s dostupnou energetickou zsobou biochemickho
"paliva" elit zmnmzevnho prosted, na nimvvojovmstupni (nap. studenokrevn ivoichov),
pizpsobenmi za cenu stupu z optimlnch vnitnch podmnek, na vymvvojovmstupni aktivnmvytvenm
tchto vnitnch podmnek se vzrstajc nezvislost na zevnmprosted. Tato schopnost ivoich je koneckonc
umonna valorizac - pmou nebo zprostedkovanou - energeticky hodnotnch, uspodanch ltek, vytvench v
rostlinnch tknch.
Za vlastnost z hlediska exobiologie svrchovan dleitou povauji obrovskou schopnost rostlin pizpsobit se a
"vyplnit vechny ekologick vklenky", od polrnch konin a k havmnhornmplaninm, od chladic vody
reaktor a k termlnmpramenm, od ocenu a k pouti. A co dleitjho: schopnost zachovat si v tchto
podmnkch v podstat stejn cyklus ltkov vmny, a ji jde o jednobunnou asu nebo obrovitou sekvoji.
Astrobotanikov o tchto vlastnostech rostlin nepochybovali a ve svch domnnkch jimi osdlili s jakousi
samozejmost i klimaticky nepzniv (z pozemskho hlediska) povrch Marsu. Domnvmse, e kvantov biologie
poslednch let poskytla stavebn materil jet k dalekoshlejmpedpokladm.
Jde o otzku, kolik energie je teba k fotosyntze, jinak eeno, kolik kvant (foton) fotochemicky innho zen mus
dopadnout na chloroplast, bunn organulumvrstevnat struktury, sloen z tzv. kvantazn asi o dvou stech
molekulch chlorofylu, aby byla "stisknuta spou" fotosyntetickho cyklu a aby z pisunutch zkladnch surovin
vznikl prvn meziprodukt, kyselina 3-fosforglycerov?
Historie tohoto sporu se podob smlouvn na perskmtrhu. Vdci postupn slevovali od 150 kvant na 12, na 7, na 4
nebo 3. Posledn Warburgovy prce dokazuj pekvapujc fakt: jedno jedin kvantum, jedin foton posta. Zcela ve
smyslu klasick Einsteinovy odpovdi na otzku, pro se modern fyzika domnv, e k nktermdleitmreakcm
sta jedin kvantum: "Protoe jedna u je velmi mnoho, pane!"
Tedy rostlinn ivot zhruba pozemskho "modelu" me vzniknout a existovat nejen na planetch blich matesk
hvzd ne Zemi dky rozlinmmechanismm, zabraujcmnedoucmu peht, ale i na planetch s daleko vtm
polomremobn drhy, kde nalezne jet dostatek svteln energie pro svj elementrn ivotn cyklus. Pomocnm
argumentemje i nedvno zjitn energetick reakce rozkladu uhlohydrt, probhajc v temnu, je by napklad
naznaovala monost existence flry i na planetch dvou hvzd, obhajcch nekruhovmi drahami, a tedy ve znan
kolsav vzdlenosti od stednch tles, kde nelze oekvat stl podmnky ani v irokmrozmez kolsn pozemskch
ronch dob.
Nelze si ovempedstavit rostliny, schopn zaloit vlastn civilizaci. Kdy se o takovou pedstavu pokusil v utopickm
romn spisovatel John Wyndham, musel sv "trifidy" zbavit prv uvedench zcela elementrnch, a, znovu opakuji,
v celmvesmru za analogickch podmnek patrn obecnch vlastnost. Rostliny jsou "dlnky ivota", zcela
vytenmi nadmru obtnmkolemzachovn jedince i druhu pi skladb sloitch organickch ltek z
jednoduchch a energeticky mlo efektivnch ltek anorganickch. Rozvoj ivoich byl - a k lovku - umonn
skutenost, e si "sedaj k plnmu stolu", zbaveni nutnosti bojovat o kadou molekulu cukru, tuku nebo blkoviny, o
kadou molekulu vitamnu i enzymu jejich skladbou z elementrnch prvk. Energetick potencionln kvality
asimilovanch ltek jimumouj nepodlhat ve stle men me vkyvmprosted, naopak je uschopuj prosted si
upravovat a poslze i vestrann ovldnout a eln mnit.
(Pro plnost dodejme, e nkter ltky, dodvan rostlinami, se v ivoinm, a tedy i lidskmorganismu ped
vstebnmrozkldaj a podle kdu DNK v jadernch bukch znovu syntetizuj v pesnmplnu. Plat to pedevmo
blkovinch, vyuvanch ke stavb protoplazmy v rozloen form jednotlivch aminokyselin. I tak je vak rostlinn
"pedvroba" nevyhnutelnou podmnkou.)
Je tedy zejm, e meme povaovat pouze ivoin ivot za schopn vvoje k civilizaci a e zkladn morfologick
formy tohoto ivota budou se v pravdpodobnost kompaktn, pmo nebo nepmo odkzan na "pedvrobu"
organickch ltek fotosyntetizujcmi rostlinami. Tm stejn dleit je pedpoklad, e se vvoj pslunk
nepozemsk civilizace, jej vlastnosti se sname odhadnout, patrn odehrl v prosted, charakterizovanmporostem
rostlin.
Vmlhch exobiologickch pedpoklad se tedy pon rsovat suchozemsk ivoich, dchajc kyslk nebo jeho
Page 102
sms, ijc v atmosfe podobn atmosfe na, ozaovan paprsky podobnch vlnovch dlek a umoujc tak
fotosyntzu.
Jak by ml asi smysly?
Zd se, e i zde poskytuje proda na Zem dosti uspokojivou odpovzejmou konvergenc hlavnch smyslovch
orgn, pedevmoka, kter se vyvinulo na stejnmprincipu tm u vech tvor a je takka toton s anatomi nap.
oka lidskho a oka spie.
Jist, lze si pedstavit (a Zem to provedla) i jin hlavn orientan systmy ne optick: pes "polooptickou" orientaci
cheste seskupenmbunk, registrujcch infraerven zen, pes netop sonar, ichovou orientaci ps a
nkterch druh hmyzu a k "exkluzivnm" smyslm, podobnmsmyslu rypouna nilskho, zaznamenvajcmu
odchlen elektrickch siloar a identifikujcmu podle nho polohu, tvar, ba i charakter tles, kter se do oblasti
indukovanho elektrickho pole dostala.
dn z tchto zazen vak nedosahuje pesnosti a rozliovac schopnosti zraku, zejmna ve spojen se
stereoskopicnmvidnm, zajiujcm, v oblasti pro toho i onoho tvora rozhodujc (pro lov koisti, obranu, nikovou
reakci apod.) men vzdlenosti. Vidn v pozemskmsmyslu slova bude patrn obecn v celmvesmru, prv tak
jako registrovn a pouvmakustickch signl vzhledemk atmosfe, bez n si nelze blkovinn ivot pedstavit.
Je ovemmon, e se nepozeman budou dorozumvat jemnjmi zpsoby, snad dokonce pimenjmi samotn
struktue iv hmoty.
Dne 31. jna 1972 Vbor pro objevy a vynlezy pi Rad ministr SSSR zaregistroval do sttnho rejstku SSSRjev,
odhalen vdci novosibirskho Lkaskho stavu a stavu pro automatiku a elektrometrii sibiskho oddlen
Akademie vd SSSRV. R Kaznaejeva, S. P. urina a L. P. Michajlovov. Tmjmenovanch vdc objevil jednu z
podivuhodnch a dosud neznmch zkonitost ivota: dva samostatn biologick systmy (buky, tkov kultury
apod.), hermeticky oddlen, jsou i nadle schopny udrovat spojen pomoc jakchsi, patrn elektromagnetickch
signl. Je tedy zjevn, e v samotn podstat ivota je zaifrovna monost mimosmyslovho spojen (lpe eeno
spojen mimo dosud znm smysly) jako nikoli paranormln (jak jsme je popisovali pi zmnce o telepatii v kapitolch o
civilizacch delfn), ale iv hmot vlastn. Nen dosud jasn, do jak mry lze tento prokzan vnitrotkov a
mezitkov penos informac aplikovat i na vzjemnou komunikaci mezi biologickmi jedinci a potvrdit tak rozshlou
prci polskho radioinenra Manczarskho, soudcho, e telepatick jevy lze vysvtlit na podklad spojen
elektromagnetickmvlnnm(jeho prci vydala Polsk akademie vd roku 1953), avak obecnost jakhosi dve
nepozorovanho spojen dokonce i mezi ivmi objekty tak odlinmi, jako mezi lovkema rostlinou, se zd bt pesto
prokzanou. Zaslouil se o to nejprve americk kriminalista Buckster, po nmindick vdec D. andra Bosse, sovtt
badatel L L Gunar, V. G. Karmanov a V. N. Pukin a mlad bulharsk psycholog Georgi Anguev.
Zjitn fakta mla dosti znanou (i kdy ne vdy serizn) publicitu v tisku nap. pod tituly "V mukt vs
pozoruje!" nebo "Rostliny jsou inteligentn". Ani je mono zachzet do detail, bylo prokzno, e rostlina reaguje
zmnou bioproud ve svch tknch nejen na udlosti v bezprostednmokol, ale i na siln vzruen mysli lovka
nebo jaksi "vysln" dosud nezjitnmkanlemkomunikace, umr-li nap. v blzkosti kreveta, nebo je-li pokozena
jin rostlina.
Navzdory tomu se domnvm, e tento zpsob komunikace, mon prvotn, je atavismema v prbhu vvoje k vym
formmse zsti nebo pln ztrc. To, co dnes prokazujeme u lovka a jako aktivn vysln, nebo pjemza
mimodnch situac, i u obzvlt disponovanch jedinc, je opravdu paranormln, vjimen a za normlnch
okolnost nezvykl. Zrak a sluch ve spojen s ostatnmi smysly poskytuj informace spolehlivj - a tak tomu bude
patrn vude, kde se ivot vyvinul k nejvymoduevnlmformm.
Pedpokldme-li existenci smyslovch orgn, podobnch naim, u nepozeman, je logick dal pedpoklad, e
budou umstny do blzkosti zazen, odpovdajcho naemu mozku, aby byly nervov drhy a prodlen z nich
vyplvajc co nejkrat, e budou spolen chrnny pevnou schrnkou a umstny funkn tak, aby se smyslov
receptory uplatnily co nejlpe.
Je ovemmon - a fantastick romny si v tomobzvlt libuj - modelovat nepozemana nap. k obrazu chobotnice,
ale velk experimentln laborato Zem nmposkytuje dostatek argument, abychomtomu nevili. Vyzkouela toti
nejrznj tvary, organizace a architektoniky ivoinch tl, jimi se zabv nauka, zvan promorfologie. Od
asymetrickch a beztvarch nejnich ivoich pes paprsit stavebn pln podle kruhu, koule nebo hvzdice a k
nejvy form bilaterln soumrn, kambez vjimky pat vichni vy ivoichov. Symetrie podle osy m vznam
pohybov, vede k vytvoen hlavy ivoicha a k soustedn nervovch orgn v n. Jakmile se dvojstrann soumrn
ivoich usad nap. na dn moe nebo jako pivnk, ztrc rychle pravolevou soumrnost bu ve prospch
soumrnosti paprsit, nebo se stv nesymetrickm(Breindl). Lze oekvat, e i inteligentn nepozeman budou
"pravolev", symetrit podle podln osy, umoujc uvolnn manipulanch orgn k vrob nstroj a k prci, jej
dleitost v procesu promny zvete ve spoleenskho a civilizaci vytvejcho tvora dostaten pdn prokzal ji
Bedich Engels.
Vtemnot nmneznmch svt tedy tume tvora velikosti lovka, se symetri odpovdajc symetrii obratlovc,
ijcho piblin stejn dlouho jako lovk, a tedy s podobnmi biologickmi rytmy (jejich dleitost je nesmrn, maj
formujc vliv na organismy vech tvor), s hlavovmkoncem, kde budou patrn soustedny smyslov orgny a dc
centra nervovho systmu, s konetinami schopnmi manipulace a s dalmi konetinami umoujcmi pohyb z msta
na msto. Tento neznm kolega z hvzd bude patrn vidt apartemodpovdajcmanatomicky naemu oku a slyet
ekvivalentemnaeho sluchu. Nebude zelen, ale dky krevnmu barvivu, ppadn pigmentm, chrncmjej proti
paprskmjeho hvzdy, barevn patrn jinak. Ptomnost pigment je pravdpodobn - nebude u dvno dosahovat
termoregulace nap. srst, a pr.oto i on bude nejspe... lys. Nebude se ivit v podstat jinak ne my, ze stolu,
Page 103
prostenho rostlinami, a u jimi samotnmi, nebo tknmi nich ivoich, kter jsou, jak vme, tak "trvou".
Podstatnou soust jeho tlovch bunk, chovajcch pentlice DNK, bude voda, podmnkou aktivn energetick
bilance, udrujc rozdl hladin vi zevnmu prosted, a tmivot, bude i pro nho pedevmoxidace, podmnn
pjmemkyslku.
Dal odhady by byly pli odvn.
Prosm, aby proto ten povaoval za pouh osobn mnn autora, je-li pesvden, e laborato Zem vyzkouela pi
vvoji od bezjadern protobaktrie a ke zpvkmpopulrn hudby, pestavujcm, jak se zd, vrchol biologick
evoluce, nejrznj cesty za vech podmnek, pipojujcch blkovinn ivot, a jako nejperspektivnjho provila
lovka s podivuhodn pmou lini pedk. Pedpokldm, e inteligentn ivot na planetch podobnch na Zemi - a
to v dosti irokch mezch - nalezne sdlo v bytosti velmi podobn lovku, bytosti, lic se od lovka jen nepli
podstatnmi morfologickmi znaky. Mon, e se jako Mickey Moue obejde docela dobe se tymi nebo - jako bjn
nvtvnci z nebes, o nich hovo andsk legendy - se esti prsty. Nen vak nejmen dvod, pro by ml mt est
o, tyi ruce nebo vnec chapadel. Nijak by mne nepekvapilo, kdyby byl vyzbrojen pomocnmi orgny krvetvorby,
nap. parohy, rohy nebo vrstky jimpodobnmi, jakmi se pyn nap. zmnn kresba na Velikononmostrov s
protjkem"tanenka s jelen hlavou" v jeskyni Trois-Frres ve Francii.
Zkrtka, oekvme-li nvtvu nepozeman, pipravme jim- podle autorova nzoru - idle, nikoli vany, bidlka
nebo jin zazeni pro potvory ze sci-fi.
Po stopch zelench muk
Historie lidstva je nepetritmbojemsvtla proti tm. Proto je nesmysln pemlet o otzce, jak uitek mme z
vdn. lovk chce znt, a jestlie toto pn ztrat, pestv bt lovkem.
FRIDTJOF NANSEN

Nejroztomilej dkaz o obecnmproniknut mylenky obydlen vesmru bytostmi, podobnmi lidem, podali
astronomov cambridsk univerzity v srpnu roku 1967, kdy mlad asistentka radioastronomick sekce slena Bellov
zjistila na registran psce radioteleskopu, zaznamenvajcho zdroje kosmickho rdiovho zen, periodick
vchylky. Bylo to podivn, protoe nejsilnj emise byly zjiovny za dne, kdy rdiov vlny aktivuj slunen plazmu
mezi Sluncema Zem.
Po nkolika tdnech se zdroj ztratil - osmnct metr psky, denn vychzejcch z registran aparatury radioteleskopu,
nejevilo dn zvltnosti. Teprve v listopadu oznmila Bellov lakonicky: "Vrtil se!"
Signl byl opt zde. Podivn "tikn" rdiovho zdroje, vyslajcho impulsy s naprosto konstantn periodou 1,33730113
vteiny. Za nkolik tdn byly stejnou metodou objeveny dal ti "tikajc" rdiov zdroje a pozdji jet asi dvacet s
nejrozmanitjmi intervaly, kolsajcmi mezi desetinou vteiny a temi vteinami.
Vdci, pedevmasistentka Bellov a jej kolega Hewish tyto zdroje oznaili zkratkou LGM. Ne - nehdejte. Znamen
poten psmena Little Green Men - Zelen mukov, kte ze strnek humoristickch asopis pesdlili na hvzdy a
vyslaj odtud periodick ppn, aby o sob dali vdt... dn rozumnj vysvtlen nebylo toho asu k dispozici. Nic
nevad, e pozorovn miss Bellov vedlo "pouze" k objeven jednoho z nejvtch dobrodrustv kosmick fyziky,
pulsar, jejich vlastnosti jsou koneckonc podivuhodnj ne cel legie zelench muk, rytmicky tisknouc kle
Morseovch apart. Uvdj ns na stopu kvalitativn novch proces uvolovn energie a otevraj cestu zbrusu
novmkosmogonickmkoncepcm, i kdy se dnen domnnky o nich vymykaj pedstavm.
Proto vak nebylo od hledn "zelench muk" uputno.
Jednmz nejpodntnjch autor, zabvajcch se problmy kosmickch nvtv na na Zemi, je sovtsk vdec,
kandidt technickch vd J. Estrin, jen sice smhypotzy nevyml, nabz vak cesty k vytvoen hypotzy,
umoujc dal vvoj bdn v rozlinch smrech, ppadn a k objeven dosud neznmch, ale hypotzou
pedpovdnch fakt, je domnnku pov na teorii. Doporuuje pedevmroztdit nepm dkazy (nebo, je-li libo,
"dkazy" ...) asi takto:
I. Materiln pedmty, pisuzovan "nvtvnkm" - je zajmav, e do tto kategorie pipout Estrin s vhradou jen
kamenn disky, nalezen v n, kter byly zveny a shledny lehkmi.
II. Stavby, je jsou dlem"nvtvnk" nebo byly vytvoeny pod jejich vedenm(baalbeck terasa, obrazce u Nazky
atd.).
III. Zpodoben "nvtvnk" veho druhu.
IV. Svdectv, vysvtlovan jako vzpomnky na "nvtvnky" - (mty, legendy, folklr, bibli atd. atd).
V. Vdeck a technick anachronismy (astronomick poznatky pedpokldajc vynlez dalekohledu v dvn minulosti,
dokonal mapy, nevysvtliteln technologie apod.).
VI. Genetick, biologick zvltnosti u potomk nrod, jejich eny si v souladu s legendami vzaly za manely
nebesk krasavce a plodily s nimi dti.
Po tomto utdn je - podle Estrina - na mst zahjit hledn mstnch a asovch (chronologickch) zkonitost. Na
otzku, kde a kdy dolo ke kontaktu, lze tedy odpovdt vyerpvajcmzpsobemteprve tehdy, zvme-li vechny
monosti, vyplvajc z tchto variant:
a 1. Veker dkazy se vztahuj k jedin oblasti, k jedinmu
"psmu kontaktu".
b 1. Existuje nkolik pesn ohraniench psem.
c 1. Psma kontaktu jsou "rozmazna" po cel Zemi.
A pokud jde o datumkontaktu:
Page 104
a 2. asov souadnice vech "dkaz" jsou poloeny do
pomrn krtkho intervalu, "data kontaktu".
b 2. Existuje nkolik "dat kontaktu" - intervaly mezi nimi
jsou del ne mon chyby v datovn.
c 2. Kontakty jsou chronologicky "rozmazny" po celch
djinch lidstva.
Z tchto t variant odpovd - nepotaje "nulovou hypotzu", kterou bychomvelmi zklamali romantiky mezi nmi,
toti, e ke kontaktu nedolo - meme vytvoit celkemdevt hypotz

a l a2 b2a 2 cl a2
al b2 bl b2 clb2
alc3 blc2n cle 2,

toti kontakt
v jedn zempisn oblasti jednorzov, nkolikansobn, ast a trval, v nkolika oblastech kontakty jednorzov,
nkolikansobn a trval, po cel zemi nvtvu v jednomobdob, v rznch obdobch, asto.
Hypotza a l a 2 je hypotzou singulrnho kontaktu, a tud za pedpokladu jej platnosti by se "dkazy", zaazen pod
I. a III. musely vztahovat k jednomu jedinmu mstu nebo oblasti a k jednomu jedinmu ohranienmu obdob, dkazy
sub IV.-VI. by ovemvyadovaly sloitj a opatrnj pstup badatel vzhledemk monosti migrace.
Hypotza a 2 c l byla rovn dosti pesvdiv; mimozemt kosmonaute by nesporn mli prostedky, umoujc jim
doshnout vechna msta povrchu na planety a jednotn chronologick zaazen vech nebo alespo vtiny
"dkaz" by bylo velmi silnmargumentem, vysvtlujcmmj. i to, pro se u rznch nrod na rozlinmstupni
vvoje objevily ve vtvarnmumn "kosmick syety" atd.
Dal cestou mohou bt ti varianty odpovdi na otzku, kdo vlastn navtvil Zemi. Rozdlme je opt do t variant:
a 3 - pedstavitel jedn civilizace, b 3 - pedstavitel rozlinch civilizac, c 3 - neznmo
Varianta a 3, pedstavujc vylenn jakhosi spolenho souinitele ze vech "dkaz" nap. podobnho vzhledu,
toton techniky (dopravnch vozidel, skafandr apod.) a to zejmna pi variant a 2, kdy jednorzov nvtva
nepipustila rozvoj a zmny techniky jako pi variantch b 2 nebo c 2. Tak pesvdujc argumenty pro tuto variantu
by mimodn poslily pravdpodobnost hypotzy kontakt - ale, jak vslovn uvd Estrin, varianty b2a3, ac2a3,
nejsou nepzniv, nebo dokonce beznadjn a mohly by pinst zajmav argumenty nap. pi zjitn vt
konzervativnosti vzhledu ne technologie, jejho odvodnitelnho vvoje atd.
Jako dal, jemnj klasifikaci meme pout obrzek tkajc se cle kontaktu, kter Estrin vid ve variantch
a 4 - badatelsk,
b 4 - kulturn osvtov (misionsk), c 4 - neznm nebo na souasnmstupni vdomost nepochopiteln.
Estrin zde mimovoln prozrazuje svou neagresivn povahu, protoe ho, zd se, ani nenapadlo zaadit mezi mon cle
kontaktu kolonizaci a osdlen ciz planety vlastn populac. Nehled na kosmick raube a hrdloezy, jimi se hem
science fiction, je nepochybn, e touha po bohatstv cizch zem a po pd, je by obivila dal zstupy, byla
naprosto pevldajcmmotivemvzkumu na Zem, by i se halila do roucha vprav badatelskch nebo
misionskch. Stejn nepochybn je - a z lidskho hlediska naprosto pochopiteln, i kdy z kosmickho hlediska
politovnhodn, e lidstvo, bude-li nuceno alespo zsti emigrovat z pelidnn planety do vesmru, nalezne urit
na clovch planetch vce ne dost argument, aby samo ped sebou obhjilo konkvistu, zatlaujc a v
nejnepznivjmppad snad i hubc mstn a nejpokroilej biota (druhy - v pozemskmslova smyslu - rostlin nebo
ivoich). Skvle se to podailo se severoamerickmi i jihoamerickmi Indiny, Kovky, praobyvateli Austrlie a
koneckonc i s delfny.
Pravdou ovemje, e by vesmrn koloniztoi patrn Zemi neobohatili ani poznatky, ani technickou pomoc mn
rozvinut planet, a e bychomje tedy mohli z naeho soupisu vykrtnout - nebt tolika legend a mt o krutch
bozch ...
Poslednmkritriem, navrenmEstrinem, je vztah nepozeman ke kontaktu, a to buformou
a 5 - zmrnho navzn kontaktu, nebo b 5 - odmtnut kontaktu jakmkoli zpsobema konen c 5 - neutrln postoj,
pi nm nen kontakt ani odmtn, ani vyhledvn.
Analza informac, domnle zskanch lovkemstykems nepozemany, me vst k rozlinmkombinacmodpovd
- nap. b 4 a 5 pedpokld zmrn obohacovn mn vyspl civilizace informacemi civilizace vysplej. Sloitj
kombinace poskytuj nmt k pemlen - nap. hypotza a l b2 b4 e5, prudk skoky technologie v jednotlivch
mstech planety, spjat s psmy a daty kontakt, urit by znamenala velmi siln argument pro existenci
meziplanetrnch styk. Hypotza a 4 b5 naproti tomu pedpokld nahodil nik informac nap. pozorovnmstart a
pistn kosmickch lod nebo nepozeman pi przkumn innosti.
Po tech odpovdch na pt otzek umouje tento systmvytvoen 243 hypotz, komplikovanch monost jinch
ne navrench odpovd. Smautor uvd pklad mravenit v tajze, poble nho nhodou penocuje skupina
geolog. Geologov si mravenit ani nevimnou - vzruen mravenci se vak domnvaj, e jde o pokus k navzn
kontaktu (c4 a5). Estrin pipout, e toto pirovnn nen pro lidi pli lichotiv.
Mimochodempodotknme, e klasik science fiction Lovecraft zaloil cel sv rozshl a dnes neprvemzapomnan
dlo na existenci vesmrnch inteligenc, pro n je nae Zem odloenou zkumavkou, a lid naprosto nezajmavou
Page 105
plsn v n...
Souhlasms autorem, e dkaz i "dkaz" je dnes u vce ne dost a e krom hromadn dalch m konstrukce
nosnch hypotz vznamnou roli v vahch, nemaj-li uvznout v bludnmkruhu. Jeho systm, ponkud zmnn a
upraven, me bt dobrmpoinkem.

Pro nepichzej?
Nepodky zanaj hned kousek od prahu. Asteroidy, jejich drhy probhaj mezi Zem a Marsem, jsou v zuboenm
stavu. Ty monumentln hory skal kdysi tonuly ve vn tm. Dnes jsou elektricky osvtlen, a nadto je znesvil ji
inicily a monogramy namhav vytesan ve skle. Planetka Eros, oblben hlavn flirtujcmi prky, se zachvv pod
ranami nejrznjch, podomcku kolench krasopisc, kte vytloukaj pamten npisy do skalnatho povrchu.
Nalo se tak nkolik prohnanch kazisvt, kte si tu zdili pjovnu kladiv, dlt, a dokonce i pneumatickch vrtaek,
take lovk st najde i v nejzapadlej konin njakou nedotenou sklu. Vude stra npisy, jako "A dosvd
asteroid, e chci pro tvou lsku t" nebo "Zde pod touto sklou v skrytu milovali jsme se na meteoritu" pomalovan
nevkusnmi kresbami srdc, probodench pem... Za Sriemjsemse pokouel potat ohromn reklamn tabule
rozven v mezihvzdnmprostoru, kter pobzely k pit maarsk hok, galaktuky, staromsn a sputnika
wyborowego...
STANISLAWLEM, ZACHRAME VESMR

Povdka, jej ryvek jste si prv peetli, je ovemkosmickou groteskou, ale i smrteln vn mnn vesmrn
science fictions jsou celkemjednotn v nzoru, e v dob nkolika set i tisc, v nejhormppad destek tisc let
(co znamen v porovnn s vvojemvesmru a Zem pouh okamik) bude blzk i vzdlen Vesmr ile frekventovn
kosmickmi korby pozeman.
Vzhledemke zmnn bezvznamnosti doby, hodnocen lidskmi mtky, je s podivem, e se nkter z vysplejch
nepozemskch civilizac, o jejich pravdpodobn mnohosti jsme se snaili snst co nejstzlivj argumenty,
neobjevila, nenavtvila zjevn a okzale Zemi a neuinila definitivn zbytenmi nekonen vahy o postaven lidstva
v kosmu.
Vdy nap. nelze vylouit, e za astnjch okolnost mohly i na na Zemi inteligentn bytosti, vzel z vvoje velmi
perspektivnch permskch krytolebc, vypustit kosmick korby ji ped 100 miliny lety, ztracenmi - smme-li to tak
formulovat - nepodaenmexperimentemmatiky prody s prajetry, jeho vsledky jsou dnes vce ne skromn.
Zabrnila tomu zejm jaksi planetrn kalamita, je mohla, ale snad tak nemusela nastat. A kdo z ns si dovede
pedstavit stav techniky za 100 milin let? Mj otec byl pamtnkemprvnho auta, prvnho letadla, prvnho
rozhlasovho pijmae, potk televize, prvnho filmu, prvnho atomovho vbuchu, prvnch druic a prvnho
pistn lovka na Msci. To ve se vtsnalo do ivota jedn jedin generace ...
Vysvtlen se nabz nkolik. Nejnpadnj nmitku by patrn vznesli pvrenci reln existence a nepozemskho
pvodu UFO, prohlaujc, e jde o zjevn nedorozumn: ltajc tale navtvuj Zemi po celou historickou dobu a -
jak dokzaly objevy Aimeho Michela ve francouzskch a panlskch jeskynch - objevovaly se zde nepochybn i v
pedhistorii lidstva. Jejich posdky zjevn (a patrn z dobrch dvod) nevyhledvaj kontakt s lidmi, dokonce se mu
vyhbaj, avak obas pece jen dochz ke styku, doloenmu vpovd svdk a ji nhodnch, nebo
nepozemany vyvolench "kontaktnk" (contactees).
Tato tvrzen vyvolvaj pochopiteln shovvav smv nebo zuiv odpor, domnvmse vak, e nemme prvo je
odmtnout bez prozkoumn ji z piety k pamtce starosty "politovnhodn obce, jej pedstaven je tak slabho
ducha", jak se vyjdila Francouzsk akademie, kdy onen dobr mu poslal zprvu o padn kamen z nebe, i
popravench Indin, zvstujcch svmkazikmzejm nesmyslnou a livou zprvu o blcch se eleznch much
bl pleti, srostlch se tynohmi obrovskmi zvaty...
Bohuel, skuten problematika UFO(a ji jsou mkoli) je tm beznadjn zatemnn zstupy psychopat,
hysterik, tvrc individulnch mt, lid pronsledovanch bludy i postiench chorobnou lhavost, osob toucch
po sebeuplatnn za kadou cenu a konen - podle mch zkuenost - poetnou skupinou vednmzpsobemivota
deprimovanch, kter kad tajemstv a zhada lkaj.
Krom ltajcch tal vak existuj i dal, sice hypotetick, ale logitj zpsoby, jimi by mohli nepozeman
pozorovat nai planetu, ani by sami byli pozorovni, zejmna ani by se vystavili nebezpe kontaminace pozemskmi
choroboplodnmi zrodky. Takovmlogickmpostupemby mohlo bt nap. umstn pozorovac stanice do cizho
slunenho systmu tak, aby byla co nejmn npadn, aby se vak v pomrn nevelkch asovch odstupech
pibliovala uren planet a zskvala odtud douc informace.
Meme vylouit, e takov zazen nen instalovno pobl Zem?
Roku 1964 objevil Samuel Herrick dal planetku o pedpokldanmprmru asi 5 km, kterou nazval Tro. To by samo o
sob nebylo nic zvl zajmavho, planetek (asteroid) bylo dosud objeveno ji nkolik tisc, od slunho cvalka Ceres
(pedpokldan prmr 740 km) a k drobkmo prmru jen nkolik set metr. Nkter z nich, tzv. mikroplanety (Eros,
Amor, Apollo, Adonis, Hermes), se pibliuj k Zemi tak, e se stvaj vedle Msce doasn naimi nejblimi
kosmickmi sousedy, zatmco Tro se Zemi pibliuje asi na 20 milin km(co v astronomickch dimenzch nen
mnoho - Mars se me Zemi piblit nejve na 55,5 milin km) vdy v jednomroce v lednu a pak za dva roky v
srpnu, piem pi prvnmsetkn prochz vzhledemke Slunci ped Zem, pi druhmza Zem.
Co je tedy na planetce Toro zajmavho?
Page 106
Podle propot drhy, je provedl Lars Danielsson 200 let do minulosti a 400 let do budoucnosti s ohledemna
gravitan vlivy Slunce i planet, se zd, e Toro je soust systmu Zem -Msc-Toro. Zajmav drha Tora tvaru
neuzaven smyky, kterou planetka absolvuje pesn za 1,6 roku (vykon tedy pt obh kolemSlunce, zatmco Zem
obhne osmkrt), se zd bt stabiln a trvalou, akoli vdci, pedevmH. Alfvn, dosud pokrauj v jejmzkoumn. V
tomto ppad by tedy trojit systm, do nho jsme nuceni zcela neoekvan adoptovat i planetku Toro, vznikl u v
dob zrodu slunen soustavy a byl by vhodnmclemkosmick sondy, pomhajc eit otzky vzniku naeho
systmu. Tento nvrh padl roku 1970 na sympoziu ve Stockholmu.
Dal a posledn monost, je-li opravdu trojit systmstabiln a nerozpadne-li se "odpadnutm" Tora gravitanmi a
jinmi vlivy, je uml vsunut tohoto tlesa mezi tisce ostatnch planetek na takovou obnou drhu a udlen mu
takov obn rychlosti, aby se obas mohlo piblit k Zemi "z obou stran" a pak opt zmizet ve vesmru. Vpoet
potebnch veliin by sice pedstavoval mimodnou prci, je vak v dosahu naich dnench pozemskch monost.
A pokud jde o prmr Tora, zjevn se vymykajc souasn technice, nebyl zmen, nbr pouze (jako u vech
ostatnch planetek) odhadnut podle jasnosti a pedpokldan schopnosti odret slunen paprsky. Kdyby byla
planetka Toro nap. z letnho hlinku nebo jinho kovu (co u umlch tles smme pedpokldat), snil by se odhad
jejho prmru dov na nkolik set metr, co ji zn pijatelnji a mn utopicky.
Rozhodn netvrdm, e Toro je kosmickou pozorovac stanic nepozeman, a nehodlmdl tuto mylenku rozvjet.
Chtl jsemjen naznait, e na otzku: "Pro nepichzej?" existuj i odpovdi, do jist mry neoekvan, napklad:
"Jsou u pece dvno tady..."
Senzac, je se odrazila i v naemtisku, bylo dubnov slo ronku 1973 seriznho asopisu Spe Flight, kter
vnoval tyi lnky problematice nepozemskch civilizac, v nich bylo toto zneklidujc tvrzen o ptomnosti ciz
sondy v na soustav opakovno s poukazemna nkolikavteinov zpoovn rdiovch signl, pozorovan a
popsan poprv roku 1928 profesoremStrmeremz Osla a Van der Polemz Eindhovenu, a pak mnohokrte pozdji. Sice
fantastickm, ale fyzikln nejpijatelnjmvysvtlenmtohoto jevu zatmje "vracen" signl umlou kosmickou
sondou. Vyslovil je roku 1963 astronomstanfordsk univerzity Ronald H. Bracewell. Doba opodn signlu vedla k
zvru, e by sonda musela bt asi ve vzdlenosti 400 000 kmod Zem, tedy piblin tak daleko jako Msc, nejspe v
tzv. libranch bodech soustavy Zem -Msc, tedy v rovnostrann poloze s Mscem, kde by sonda nebyla ruena
gravitanmi vlivy a jej poloha by byla stabiln. Otzka je dosud oteven.
Pin, pro nedochz ke styku s nepozemskmi, technicky rozvinutmi civilizacemi, me bt cel ada, a vzhledemk
rozsahu problmu se zmnme jen o nkterch z nich.
Rozhodujcm, a piznejme, znan deprimujcmdvodemby bylo zjitn, e jsme ve vesmru sami. Tento nzor
zastv v rozlinch, mrn modifikovanch formch ada ctyhodnch vdc, shodujcch se tak s mn prunmi
crkvemi - mezi n nepat v tomto ohledu prozravj crkev katolick, velmi vn se pipravujc na dogmatick
vyrovnn s inteligentnmnepozemskmivotem. Opraj sv tvrzen pedevmo pravdpodobnostn vpoet syntzy
prvnho etzce DNK, jeho ryze nhodn vznik z molekul, jsoucch k dispozici v zemskch pramoch, je opravdu
vysoce nepravdpodobn, i kdy pipustme co nejvhodnj podmnky. Ani kdy pipustme pouh statistick
opakovn tohoto velkho experimentu prody na miliardch Zemi podobnch planetrnch laborato, nedochzme
zdaleka k dov shod s pravdpodobnost vzniku ivota.
Podle mnn tchto odbornk byla Zem jedinou astnou planetou (jinak byste se neodsoudili ke ten tto knihy),
zsti dky mimodn vhodnmpodmnkm, zsti i dky tm neuviteln nhod ve velk loterii vesmrnho ivota.
Ke vemu je vznik prvnho chuchvaleku iv hmoty podmnnho vznikempentle DNK, dc enzymatick apart,
kdujc a pedvajc ddin vlastnosti dalmgeneracm, sice rozhodnma nejzvanjm, ale pece jen pouze
prvnmkrkemnesmrn dlouh cesty od jednobunnho organismu ke kapitnma navigtormkosmickch
korb. Tak zde byla, podle mnn nkterch vdc, nap. A. I. Baumtejna, Zem vyvolenou planetou. Jen shoda
nesmrnho potu pznivch okolnost umonila pomrn rychl a pmoar vvoj od prvoka k lovku. Bylo by
nevdeckmromantismem, soud tito vdci, domnvat se, e je takovch planet ve vesmru vce, nebo dokonce mnoho.
Planet s jedinou, dostaten hmotnou druic v patin vzdlenosti, jej psoben, slapov plivy a odlivy, prv
umouj vznik pechodnch foremivota a pipravuj jejich exodus z mo na sou, ani by ivot niily. Planet s
optimlnmumstnmv soustav matesk hvzdy, s potebnmsloenmkry i atmosfry, s vhodnmmnostvm
radioaktivnch prvk atd. atd. A je konen samozejm, e by nae nadje na setkn s vesmrnmi kolegy vzaly nhl
konec, kdyby se kterkoli len elegantn rovnice ivota ve vesmru z Green Bank rovnal nule...
Podobn smlejc vdci pipoutj existenci ivota, snad dokonce i inteligentnho ivota tu i tamve vesmru, avak
(podle potu pravdpodobnosti) na planetch navzjemtak vzdlench, e je osobn styk zcela vylouen a navzn
nap. rdiovho spojen nesmrn obtn, pedevmvak vzhledemk obrovskmpestvkm, je uplynou mezi
vyslnmzprvy a odpovd na ni, zcela zbyten a bezvznamn. Situace se jet zhoruje nebezpemsebeznien
kad civilizace nejpozdji do tisce let po objeven prostedk, je toto samoznien umouj, pedevmjadern
energie. Jestlie jsou vesmrn civilizace navzjemvzdleny vce ne nap. pt set svtelnch let (a to nen mnoho ani v
galaktickm, nato kosmickmmtku), je jakkoli kontakt zcela iluzorn. Odpov dolet ji jen k hromadnmhrobm
tch, kte svj signl kdysi vyslali...
Nmitku, kterou vyslovil ve sv knize Summa technologiae (1964) Stanislaw Lem, nelze zamlet nebo obejt, tmspe,
e kniha byla rozshle diskutovna na dvou vznamnch konferencch o monostech spojen s mimozemskmi
civilizacemi, toti sovtsk v roce 1964 a v z 1971 sovtsko-americk v Bjurakanu v Armnii, organizovan spolen
Akademi vd SSSR a Nrodn akademi vd USA(j se zastnili i vdci z SSR, Anglie a Maarska), a pijata -
navzdory kritice jednotlivch nrod - jako jedno z vchodisek.
Vpodrobnostech poukazuji na sbornky obou konferenc, ppadn knihu Kaplana a kol. Mimozemsk civilizace
Page 107
(Akademie, 1972). Lemv podstat tvrd, e nejmn dokonalmlnkemv cel perspektiv vvoje lidstva je lidsk tlo
samo a e tento nejmn dokonal lnek bude teba v dohledn budoucnosti podstatn zlepit cestou "autoevoluce",
nikoli jen zlepovnmivotnch podmnek.
Takov vvoj nen - podle Lema - sluiteln ani s kosmickou expanz, ani s pokraovnmv dnen vvojov linii
zjevn vedouc k informanmu vbuchu, rozkladu nezbytn kulturn jednoty atd. Civilizace na tomto stupni se
kosmick expanze "rozumn zekne", ani se tmbude ctit degradovna. Lempipout i jin varianty civilizac ne
civilizace "energetick", posuzovan (rovn podle mho nzoru je toto mtko nesmysln) podle hrnu energie,
kterou disponuj, ba dokonce i civilizace "netechnologick" s jinmi elementrnmi pojmy a s jinmi vytenmi cli
svho snaen.
Lemov mylenka, pijat zejmna pro cenu svch metodologickch pstup, je velice sympatick, mimo jin i tm, co
dosud nebylo, pokud vm, odvozeno: civilizace, vydvajc se do kosmu a trvc zde pomrn nevelkou st sv
historick existence, by byly podle tto teorie na piblin stejn technick rovni mezi objevemdostaten innch
pohonnch ltek, ppadn jadern energie a vyhovujc potac techniky, kter je pedpokladem, a rznmi
"explozemi", vetn exploze informan, populan, radian (biologick inky mikrovlnnho zen se staly dnes
pedmtempozornosti) atd. Je to dal pspvek k mylence, e nai planetu nenavtvili, nenavtvuj i nenavtv
ani Lovecraftovy nad-inteligence, ani Clarkovi Overlordi (v knize Posledn generace), ale tvorov nmnejen fyzicky, ale
i civilizan blzc a komunikovateln.
Znan st tto knihy je vnovna argumentaci, kter se sna s tmito nzory polemizovat a dokazovat
pravdpodobnost obecnho rozen ivota ve vesmru, alespo v t sti, kterou dnenmi prostedky pozorujeme.
Vzdme se proto nmitek a pikrome k dalmmonmdvodmzjevn mal frekvence nvtvnosti na Zem
kosmickmi hosty. Z cel ady pin uveme alespo nkolik.
Pokud vm, ani jedin z koleg spisovatel anticipanch romn si netroufl pout mylenku, e jsou tu a tamve
vesmru rozptleny obrovsk chobotnice, trpliv ekajc na koist. Jakmile se k chobotnici neopatrn pibl kosmick
lo, je beznadjn ztracena. Tuto fantastickou mylenku, opatrn naznaovanou nap. existenc "eleznch hvzd v
dnes ji klasick Mlhovin Andromedy Ivana Jefremova, v plnmrozsahu potvrdila modern astronomie studiemi o
gravitanmkolapsu hvzd, podncenmi pedevmobjevemquasar (quasistelrnch objev) v edestch letech.
Popis celho dje nar na zdnlivou bizarnost uplatujcch se relativistickch jev, nehled ovemna
nepedstavitelnost a naprostou nenzornost nkterch "meziprodukt" takovho kolapsu. Prosmtene, aby opt
jednou laskav odloil tzv. zdrav rozum; v tchto oblastech s nmmnoho nepodme.
Za jistch okolnost, pedevmpo boulivch ztrtch hmoty nap. pi vbuchu supernovy, me z pvodn hvzdy
zbt mal, avak nesmrn hmotn neutronov hvzda o polomru 5 a 20 km, koncentrujc v sob hmotu, odpovdajc
desetin a dvojnsobku hmoty Slunce. Hmotnost l ccmje miliarda tun. Cel lidstvo, jak upozoruje nap. Ji Grygar,
by tedy mohlo bt svou hmotou soustedno do prostoru, zaujmanho jedinou deovou kapkou tto hvzdy.
Za tak mimodnch podmnek se atomov jdra rozpadaj na stabiln neutrony a na protony, je se po srkch s
opan nabitmi elektrony mn za vyzaovn neutrin rovn v neutrony. Vsledkemje ist neutronov plyn, ano,
plyn, desettisctrilinkrt (10 000 000000 000 000 000 000 x) mn stlaiteln ne ocel, a zbyl atomov jdra s
atomovmi sly 42 (molybden) a 140 (!), zabudovan do krystalick mky a vytvejc hmotu trilinkrt tu ne
ocel. Neutronov plyn o teplot stamilin K se chov stejn jako tzv. suprakapalina, blc se teplotou absolutn
nule. Soudrnost neutronov hvzdy je dky jej prazvltn struktue takov, e odol jet 600 obrtkmtm
absolutn kulov, na povrchu dokonale hladk neutronov hvzdy za vteinu (!). Nerovnosti vt nkolika milimetr
by hvzdu slapovmi silami pi tak rychl rotaci roztrhaly - ovemi jeden jedin milimetr je na neutronov hvzd
podnou velehorou: kdybychomji zvtili do velikosti naeho Slunce, pekonval by jej horolezec plnch ... tisc let...
Takovch neutronovch hvzd je podle mnn a rznch vah astronom asi sto milin jen v na Galaxii, sto
milin hvzd v agnii, jejm dalma poslednmdjstvm, jsou-li asi dvakrt hmotnj ne nae Slunce, me bt a
patrn je dal gravitan zhroucen, vytvejc tzv. ernou dru. Cituji znovu Grygara: "Pochmurn nzev jako by
vyjadoval absolutn zkzu, kter hvzda podlehne. Hvzda, zhroucen v ernou dru, nezaujm dn prostor a nen
zvnjku vbec vidt. Navzdory tomu musme uznat jej existenci, nebo ern dra navenek projevuje gravitaci a mohla
by celkemneekan vthnout do svho smrtcho objet kosmickou sondu i neopatrn astronauty - z gravitanho
pole v okol ern dry nen toti nvratu."
Vgravitan propasti ern dry, psobc jako obrovsk jednosmrn mln, zstane dokonce i svtlo, i rdiov vlny,
kter jednou pestoup tzv. Schwarzschildv polomr, mez, voln prostupnou zvnjku, avak nepekonatelnou zevnit.
Fyzika ern dry, nachzejc se teprve v potcch, pedstavuje rozvinutou aplikaci obecn teorie relativity a pin
celou adu poznatk naprosto "zdravmu rozumu" odporujcch. Nap. vzdlen pozorovatel neme v konenmase
spatit vechny fze kolapsu hvzdy a k ern de, nbr jen "tm" k n. Snad jeden z tchto ppad sledujeme u
podivn vedlej sloky zkrytov dvojhvzdy epsilon Aurigae, zii pevn v infraervenmpsmu.
Naopak pozorovatel navdy zajat uvnit Schwarzschildova polomru bude moci zrychlen sledovat cel budouc
djiny vesmru - ern dra funguje jako fyzikln ppustn stroj asu. Pozorovatel v tchto mstech je ovempojmem
ryze obraznm: podmnky v blzkosti ern dry jsou pro ivot takov, e nitro vysok pece, elektrick oblouk nebo
tekut hliumje proti nimvynikajcm, takka rekreanmprostedm.
Objev tzv. kolapsar a pedpoklad existence ernch dr, hranic s jistotou, vede pochopiteln k cel ad
filozofickch vah o vratnosti i nevratnosti hvzdnho vvoje, a tmi perspektiv existence vesmru v ase. Jinou
takovou otzkou je, zda sama skutenost, e pozorujeme nesetn hvzdy a e obloha pesto nen, kamoko dohldne,
poseta kolapsary a snad ani - ale kdo to v? - ernmi drami, nasvduje bujarmu mld vesmru, zanajcmu teprve
velmi nesmle a neochotn jevit prvn znmky strnut. Posledn filozofickou otzkou, o n se zde letmo zmnme, je
Page 108
monost nahrazen populrn tepeln smrti vesmru, kterou vyhroovala klasick fyzika, smrt gravitan, kter kolapsem
zni veker charakteristiky vesmru krom jeho celkov hmoty, elektrickho nboje a moment hybnosti pvodnch
tles, m by vzal nmznm a obyvateln kosmos za sv, ani by byl poruen zkon o zachovn hmoty i energie.
Ns vak zajm v tto souvislosti nco jinho. Kdo v kolik ernch dr skrv mezihvzdn prostor? Souasnmi
prostedky astronomie nejsme schopni bezpen zjistit ani kolapsary, chystajc se zmnit ve rav chobotnice kosmu.
Snad je jich daleko vce, ne si pedstavujeme. Snad opravdu hroz pohlcovat mezihvzdn korby, pohybujc se tsn
pod svtelnmi rychlostmi nebo na netuench principech jinmzpsobem, umoujcmpeklenout kosmick
vzdlenosti. Snad ern dry zakivuj jejich drhy, snad je kad mezihvzdn let stejnmnebezpemjako peplavn
ztoky, hemc se raloky. Snad riziko pevyuje oekvan vsledek, snad nemohou bt fyzikln zkony ani
pekonny, ani obelstny. Obraznost selhv, chceme-li si pedstavit by i sebedokonalej techniku, a u lidskou,
nebo nepozemskou, schopnou vyrovnat se nejen s nepedstavitelnmi energiemi, ale i nap. se zmnou vznamu
asoprostorovch souadnic, k nmu dochz uvnit Schwarzschildova polomru. Tam, obrazn eeno, se as m v
centimetrech a vzdlenosti ve vteinch. Nae technika, kter je bujak bu technikou svta, kde se neeuklidovsk
geometrie a relativistick fyzika uplatuj jen vjimen a v meznch situacch, neposkytuje zatmnadji na zvldnut
podobnch kol.
A kdo se odv ci, e ern dry jsou jedinma poslednmnebezpem, hajcmmezi hvzdami? Kdo se odv
apriorn popt dal chobotnice, je snad budou teprve objeveny?
Nesetn divci televize, kte sledovali v nedli 20. ervence 1969 v 21 hodin 17 minut 41 vtein stedoevropskho asu
historick okamik pistn prvnch pozeman, kte navtvili jin nebesk tleso, Aldrina, Armstronga a Collinse s
lod Apollo 11, vidli sloit opaten, je mla zajistit bezpenou karantnu vech t kosmonaut nejprve na vlajkov
lodi zchrann flotily Hornetu a pozdji v Houstonu, kambyli i s mobiln karantnn stanic letadlemC-141 peneseni.
Vbec prvn innost posdky pi optovnmstyku s lidmi bylo pevzet ochrannch biologickch odv. Pt mu v
Manned Spacecraft Center, kte pili nahodile do styku s msnmprachem, bylo podrobeno pln oist, jejich
odv odebrn a uloen do neprodynch vak. Unikali njakou dobu karantn, ale toto rozhodnut bylo posuzovno
vdci jako neuven. Vedouc podniku byli zejm nedsledn; vichni ostatn, kdo se omylemnebo z nezbytnosti
dostali do styku s msnmprachem, byli napt okamit karantenizovni. S lkai a posdkou Apolla 11 bylo v
psn izolaci a do nedle 10. srpna celkem19 lid, akoli to pro Aldrina, Armstronga a Collinse znamenalo dodaten
psychick zaten, pohybujc se na sam hranici nosnosti.
Pro to vechno?
arlatov mor, smrtc a zhoubn pandemie, pjemn lechtajc pedstavivost ten Jacka Londona potkemtohoto
stolet, nemus zstat (i kdy v to doufme) pouze na strnkch science fiction. Ani dokonale zorganizovan
epidemiologick sluba pracujc za optimlnch podmnek by se patrn neuplatnila v ppad, kdyby nkter ze sloek
tzv. mikrobnho faktoru, tedy infekciozita (schopnost vyvolat po vniku do organismu onemocnn), virulence
(individuln schopnost danho kmene proniknout do organismu a mnoit se v nm) nebo mnostv mikrob,
dosahovala mimodn vysokch hodnot.
A prv tuto situaci nejen meme, ale musme oekvat v ppad mimozemskch mikrob, je se sice vyvinuly rovn
jako parazit blkovinnho ivota, jejich antigenn struktura je vak pro lovka (a vbec pozemskou biosfru)
naprosto ciz. Proti takovmmikroorganismmmimozemskho pvodu nem lovk - a naopak pro mikroby
pozemskho pvodu eventuln nepozemsk nvtvnk - ani stopy vrozen (druhov i ddin) imunity, tmmn
ovemimunity zskan nsledkemonemocnn, skrytmpromoenmi okovnm. Vme, e sama antigenn plasticita
chipkovho viru posta vyvolvat mezmla rok co rok rozshl epidemie, akoli se virus v tomto ppad setkv s
vydatnou obranou napadench organism. Meme si bt jisti, e mikrob, schopn napadnout ivou bytost a
pochzejc z jinho svta, by se etabloval zcela neruen a mnoil naprosto po libosti. Kdy by bylo toto etablovn a
mnoen nesluiteln se ivotemnapadenho individua, znamenala by invaze takovho mikroba v pravmslova smyslu
"arlatov mor", s tmrozdlem, e by pak nezbyli ani moud starci, schopn vyprvt civilizan pokleslmpotomkm
o slv minulosti. Nevyprvli by o nich tmspe, e dnen svt ji nem zcela izolovan ozy, je by mohly doufat v
peit, ba ani v innou ochranu ped panicky prchajcmi davy, takov toit hledajcmi.
Nebezpe penosu takovho infeknho agens z mimozemskch tles je tak obrovsk, e opravuje veker opaten a
omlouv i klauzuru americkch kosmonaut, by i pravdpodobnost existence ivch mikroorganism na Msci byla
podle mnn odbornk pranepatrn a blila se nule. Odvmse ci, e nebezpe je - nebo se me ukzat -
protiargumentemmeziplanetrnch styk, pinejmenmtak dlouho, dokud si neosvojme naprosto bezpen
prostedky, elc onemocnn tmito exotickmi importy. Antibiotika se irokmspektreminku, pedstavujc triumf
pozemsk medicny, mohou bt tv v tv mikrobm, jejich vvoj byl diametrln odlin a kter se teba jen
konvergenc podobaj nmznmmchoroboplodnmzrodkm, zcela neinn. Spolehliv dezinfekce pstroj je (i co
do zhuben nmznmch mikrob) velice obtn, dezinfekce ivho organismu tm vylouen a v kadmppad
ohroujc objekt takovho oeten. A karantna, spolehliv prokazujc nmznm onemocnn, me naprosto
zklamat u nemoc zhola neznmch.
Suma sumrum: bt zelenmmukems tykadlky, ovldajcmltajc tal krouc nad zemkoul, nijak bych se
nenutil k pistn a ke styku s obrovitmi lutorovmi bytostmi pod sebou, pokud by nedolo k vysloven havarijn
situaci a pokud by pistn nebylo nezbytnm. I pak bych - jsa zelenmmukem- zvolil podle monost odlehl a
liduprzdn msto, i kdy ovemnezajiuje neptomnost choroboplodnch zrodk, pro ns, zelen muky,
zhoubnch.
Zcela na zvr chci podotknout, e by prbh mimozemsk infekce naeho svta byl patrn jet stonsobn hor,
kdyby byla penesena kosmickmtlesem, jeho srka se Zem by demolovala nkter z "neuralgickch center"
Page 109
ekonomicko-politick struktury. Gomaevskij pe ve studii o pandemii "panlsk" chipky: "Pi vrcholen
epidemickho procesu v mnohch mstech Evropy asto vznikla situace, kdy byl pln ochromen veejn ivot na
dobu jednoho a dvou tdn, prmyslov i obchodn podniky a ady zastavily pln nebo tm pln prci, ustala
mstsk doprava, byly zaveny koly pro neptomnost actva i uitelskho personlu. Oetovn takovho potu
nemocnch uvzlo pro masov onemocnn zdravotnickch pracovnk."
Lze si pedstavit, jak by daleko nebezpenj epidemie probhala za hlubokho rozvratu hygienick i obecn ivotn
rovn obyvatelstva, pi znien energetickch centrl i rozvod, nefungovn vodovod i kanalizace, neprjezdnch
komunikacch a v uskupen duevn tce otesench obyvatel. Vize takovho kombinovanho postien planety
pekonv fantazii osvdench borc horor - biologicky vak nen vylouenou. Rozbory chondrit dokzaly, e
jejich matesk tleso i vrstvy, z nich pochzej, byly nositeli ivota. Peit tohoto ivota ve stavu anabizy rozhodn
nelze vylouit. A co vce: podle pozemskch zkuenost se zd, e by takto transportovan choroboplodn zrodky
neztratily sv zhoubn vlastnosti, spe naopak. Pi pokusech (Fabin, Kittnar, Srbov, 1966), kdy byly do anabizy
uvdny choroboplodn baktrie neetrn, kleslo sice procento peit, avak u zbylch baktri byly nkter
vlastnosti posleny, a to tmvce, mmen podl martyriumvydrel. Jde zejm o vbrov proces, z nho vyjdou
mikroby "nejzdatnj", a jak bylo pozorovno, s nejvy antigenn mohutnost. Prostji eeno nejkodlivj.
Je-li mon vztahovat tyto zkuenosti eskch bakteriolog na konstruovan ppad smenho postien Zem,
dorazilo by na jej povrch pomrn mal procento infeknho agens z pvodnho mnostv, le podle husitskho hesla
na mnostv nehleme. Tento nedostatek by byl v nepznivmppad (pro lidstvo) takka bleskurychle napraven ...
Malou tchou (ale pece jenomtchou a pslibemmonosti przkumu cizch planet) je, e by patrn jakkoli
mikrobiln agens, vstupujc do bunnho metabolismu pozemskho ivota, ji tmto samotnmfaktemmlo bt
postiiteln nktermi lky ze skupiny chemoterapeutik. Dal tcha, e z infikovanch vzork pi jakmkoli pokusu
obvykle st pokusnch tvor pece jen pev, se bl spe ernmu humoru.
Konen nen ani vyloueno, e del pobyt v kosmickmprostoru nen sluiteln s principy ivota. Ji dnes vme, e
beztn stav je pro kosmonauty znanou zt jak za letu, tak po pistn. Pote mli Andrian Nikolajev, German Titov
i Valentina Trekovov. Cooper mlemupadl do bezvdom, kdy vystoupil po tyiadvacetihodinovmletu z kabiny
lodi Mercury v kvtnu 1963 - hrozil mu vn obhov kolaps. Ped obtemi z beztnho stavu neuchrnilo posdku
lodi Gemini 5 v srpnu 1965 ani zvltn zazen ve skafandrech.
Rovn kosmick zen zejm nen pro zdrav kosmonaut lhostejn - zblesky, pozorovan vtinou kosmonaut,
konen lkai vysvtlili jako subjektivn fenomny, vznikajc pi prletu stic pronikavho kosmickho zen nitrem
oka kosmonauta. Je otzkou, jak dlouh je ppustn expozice tmto paprskm, proti nim zatmnelze kosmick lodi
chrnit, bez tkho pokozen zraku a snad i dalch orgn, pedevmzrodench bunk.
A do tetice byly pozorovny velice nepzniv nsledky, vedouc k smrti, jinak skvle zajitnch a automaty pmo
rozmazlovanch zvat (opic) na obn drze, byly-li narueny jejich biologick rytmy.
Pedpokldm, e se lidstvo dve nebo pozdji se vemi obtemi tohoto druhu vyrovn a nalezne proti nimochranu.
Uvdomme si vak, e zatmvykroilo do vesmru jen prvnmi krky a na nkolikatdenn pobyt (v dob, kdy toto pi,
59 plnovanch dn kosmonaut ve Skylabu II). Nen vyloueno, e zvldnut pekek, kter patrn ekaj ve vesmru
vechny bytosti podobn lidem, bude uspokojiv dokoneno teprve v dob (m-li pravdu Lema jeho Summa
technologiae) stupu civilizace z kosmu a jejho soustedn na jinou problematiku. Pak by byly snad mon lety
meziplanetrn, nikoli vak mezihvzdn, pokud nebudou nalezeny zcela nov principy, jimi obelstme a dosud platn
fyzikln zkony a matematick vpoty.
Page 110

Souček Ludvík 1 - Tuseni Stinu

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Souček Ludvík 1 - Tuseni Stinu

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

C:\Users\Plazma\Desktop\Knhy pdf\Nov sloka

You might also like