Strategie Spektra Navrh 05-2014

Obsah
1. EL DOKUMENTU ................................................................................................................................. 4
1.1. VOD ..................................................................................................................................................... 4
1.2. HLAVN VCHODISKA SPRVY RDIOVHO SPEKTRA V ESK REPUBLICE ............................................ 5
1.2.1. Hospodsk sout ...................................................................................................................... 5
1.2.2. Cle sttn politiky ......................................................................................................................... 1
2. NRODN STRATEGICK OPATEN PRO JEDNOTLIV KMITOTOV PSMA ................ 6
2.1. PSTUPOV BUKOV MOBILN A PEVN ST, ST IMT ...................................................................... 7
2.1.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.1) ............................................................................. 7
2.1.2. Cle a strategie .............................................................................................................................. 9
2.2. BEZLICENN VYUIT PSTUPOVMI STMI FWA/BWA V. WIFI ................................................... 12
2.2.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.4) ........................................................................... 12
2.2.2. Cle a strategie ............................................................................................................................ 12
2.3. JEDNOSMRN ST ZEMSKHO TELEVIZNHO A ROZHLASOVHO VYSLN ......................................... 13
2.3.1. Televizn vysln ......................................................................................................................... 13
2.3.2. Rozhlasov vysln ..................................................................................................................... 14
2.4. ZAZEN KRTKHO DOSAHU (SRD) .................................................................................................. 17
2.4.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.4.2 a 6.4.4.3) ......................................................... 17
2.4.2. Cle a realizace strategie ............................................................................................................ 17
2.5. PEVN MIKROVLNN SPOJE .................................................................................................................. 18
2.6. MOBILN PRIVTN ST PMR .............................................................................................................. 19
2.7. REPORTN SPOJE, PMSE ................................................................................................................... 20
2.8. DAL SLUBY A VYUIT ..................................................................................................................... 21
2.8.1. Leteck sluby (vvojov trendy viz l. 6.4.10) ........................................................................ 21
2.8.2. Druicov sluby (vvojov trendy viz l. 6.4.9) ...................................................................... 22
2.8.3. Komunikace bezpenostnch a zchrannch sloek PPDR (vvojov trendy viz l. 6.4.7) ...... 22
2.8.4. Meteorologick a vdeck sluby (vvojov trendy viz l. 6.4.11) ........................................... 23
2.9. NECIVILN VYUIT RDIOVHO SPEKTRA ............................................................................................ 23
3. SPOLEN STRATEGICK OPATEN K EFEKTIVNMU VYUVN SPEKTRA,
K ROZVOJI HOSPODSK SOUTE ..................................................................................................... 25
3.1. HLAVN PRINCIPY A OPATEN SPRVY SPEKTRA ................................................................................. 25
3.2. PRINCIPY ROZVOJE IROKOPSMOVCH SLUEB A EFEKTIVNHO VYUVN KMITOT ..................... 26
3.3. REGISTR RDIOVHO SPEKTRA ............................................................................................................. 26
3.4. FLEXIBILITA VE VYUVN RDIOVHO SPEKTRA, PSTUP KE SPEKTRU ............................................ 27
3.5. SDLEN SPEKTRA ................................................................................................................................. 27
3.6. PREVENCE A ODSTRAOVN RUEN (INTERFERENCE MANAGEMENT) ................................................ 28
3.7. POPLATKOV POLITIKA A CENA SPEKTRA ............................................................................................ 29
3.8. PODPORA HOSPODSK SOUTE V DLOUHODOBM HORIZONTU ....................................................... 30
4. PLNN SPECIFICKCH CL STTN POLITIKY ........................................................................ 31
4.1. ZADN POLITIKY DIGITLN ESKO.................................................................................................... 31
4.2. NAVRHOVAN OPATEN PRO NAPLNN POLITIKY DIGITLN ESKO ................................................. 31
5. REKAPITULACE, NRODN PRIORITY A SOUINNOST REZORT ........................................ 34
6. ANALYTICK ST STRATEGIE ....................................................................................................... 38
6.1. VZNAM SPEKTRA A REGULACE JEHO VYUVN ................................................................................ 38
6.1.1. Pnosy vyuvn rdiovho spektra .......................................................................................... 38

6.1.2. Sprva spektra v globlnm mtku ........................................................................................... 39
6.1.3. Evropsk politika rdiovho spektra a proces harmonizace ...................................................... 39
6.2. SYSTM SPRVY KMITOTOVHO SPEKTRA V R ................................................................................ 39
6.2.1. Obecn principy .......................................................................................................................... 39
6.3. FAKTORY A TRENDY URUJC SPRVU SPEKTRA GLOBLN A V R ................................................... 42
6.3.1. Pedvdateln a transparentn sprva spektra ............................................................................ 42
6.3.2. Efektivn vyuvn spektra ......................................................................................................... 42
6.3.3. Flexibiln a sdlen vyuit rdiovho spektra............................................................................. 43
6.3.4. Technologick neutralita a neutralita vi slubm, konvergence ............................................. 45
6.3.5. Poplatkov politika a cena spektra ............................................................................................. 45
6.4. GLOBLN VVOJOV TRENDY UIT SPEKTRA ..................................................................................... 46
6.4.1. Mobiln bukov st, IMT .......................................................................................................... 46
6.4.2. Televizn zemsk vysln (jednosmrn st) .............................................................................. 50
6.4.3. Rozhlasov vysln (jednosmrn st) ...................................................................................... 54
6.4.4. Bezlicenn vyuit spektra vetn WiFi, SRD a M2M ................................................................ 57
6.4.5. Pevn mikrovlnn spoje .............................................................................................................. 60
6.4.6. Mobiln privtn st PMR a provoz PMSE ................................................................................. 61
6.4.7. Komunikace bezpenostnch a zchrannch sloek a PPDR ...................................................... 62
6.4.8. Neciviln vyuit kmitot ............................................................................................................ 63
6.4.9. Druicov komunikace a druicov vysln ............................................................................... 63
6.4.10. Leteck sluby ............................................................................................................................. 64
6.4.11. Meteorologick a vdeck sluby ................................................................................................ 65
6.5. PLOHA 1 NSTROJE K PROSAZOVN NRODN STRATEGIE ............................................................. 65
6.6. PLOHA 2 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................ 67

Informace uveden v tomto dokumentu nezakldaj dn prvn nrok a nejsou
soust procesnch postup urench legislativou esk republiky a Evropsk unie.
EL DOKUMENTU
Strategie sprvy spektra, T, 2014 4

1. EL DOKUMENTU
1.1. vod
Vyuvn rdiovho spektra (dle tak spektra) se proln adou odvtv a pmo i
nepmo ovlivuje hospodsk rozvoj kadho sttu.
Bez rdiovho spektra by nebylo ani fenomnu mobilnch komunikac, kter se staly
soust kadodennho ivota. Nstup tzv. chytrch telefon byl pedzvst poadavk na
rozvoj vysokorychlostnch st, prostednictvm kterch lze poskytovat nov sluby.
Digitalizace a pouit internetov platformy
1
pin zsadn zmny v sektoru
elektronickch komunikac. Pipojen k jedin sti me pokrt vechny poteby uivatele od
hlasov komunikace, pes pstup k rozhlasu, televizi, hudebnm nahrvkm, filmm,
informacm nejrznjho charakteru, komunikaci na socilnch stch, elektronick pot,
elektronickmu nakupovn atd.
Obdobn se rozvj i nov prmyslov aplikace a vyuit pro vdeck ely.
Plon dostupnost slueb vysokorychlostnho pstupu k internetu pro uivatele
z komern sfry i veejnosti je zkladn podmnkou zachovn konkurenceschopnosti sttu,
jeho ekonomickho, kulturnho a socilnho rozvoje. Dky multiplikanmu efektu stimuluje
rozvoj modernch elektronickch komunikac rst dalch odvtv.
Za nrodn politiku v oblasti celospoleenskch cl vyuvn kmitotovho spektra,
zejmna rozvoje vysokorychlostnho pstupu k internetu, vyuit spektra ve veejnm zjmu
(nrodn bezpenost), politiku zpoplatovn rdiovch kmitot, nrodn pidlen
radiokomunikanm slubm a dal innosti spojen s podporou podnikn, ochranou
spotebitele, rozvoje elektronickch komunikac a dalch souvisejcch innost je
zodpovdn Ministerstvo prmyslu a obchodu (MPO).
Za vlastn regulan innost a sprvu rdiovho spektra
2
je zodpovdn nrodn
regultor esk telekomunikan ad (dle jen ad). Kompetence adu jsou
vymezeny zkonem . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch, ve znn pozdjch
pedpis (dle jen zkon)
3
. Role adu, jako nrodnho sprvce spektra, dle spov
v koordinaci uspokojovn poteb sttu, komern i nekomern sfry a to v souladu
s nrodnmi zvazky, kter vyplvaj z lenstv esk republiky v mezinrodnch
organizacch (Evropsk unie, ITU
4
, NATO, CEPT) a z mezinrodnch smluv.

1
Mezi platformy, tj. zpsoby distribuce slueb elektronickch komunikac, pat kabelov st, bezdrtov st mobilnho
a pevnho pipojen k internetu, druicov a zemsk televizn a rozhlasov st.

2
Oznaen sprva spektra m v tomto dokumentu obecn vznam pstupu k vyuvn rdiovch kmitot v kontextu
nrodn politiky, strategie, koncepce, udlovn prv, mezinrodn spoluprce, radiomonitoringu apod.

3
Zejm. 4, 5 a 6 zkona. Vtah z 4: Regulace je provdna za elem nahradit chybjc inky hospodsk
soute, vytvet pedpoklady pro dn fungovn hospodsk soute a pro ochranu uivatel a dalch astnk
trhu do doby dosaen pln konkurennho prosted.

4
Mezinrodn telekomunikan unie.
EL DOKUMENTU

1.2. Hlavn vchodiska sprvy spektra v esk republice
Sprva spektra je soubor innost zahrnujcch politiku, regulaci a administraci vetn
plnovn a koordinace spolenho vyuit spektra, jeho clem je zajitn jeho optimlnho
vyuit rdiovmi stanicemi v definovanch podmnkch, bez psoben kodlivho ruen
5
.
Strategie sprvy spektra vychz ze dvou zkladnch vchodisek:
systmovch zmn sprvy spektra smujcch k rozvoji soute v elektronickch
komunikacch,
nrodnch cl stanovench politickm rozhodnutm.
1.2.1. Hospodsk sout
V evropskch zemch je zavrovn proces pechodu na uplatnn trnch
mechanism v elektronickch komunikacch i v oblasti uit spektra.
Tmito harmonizovan uplatovanmi trnmi mechanismy jsou zejmna
a) uplatnn sociln ekonomick hodnoty spektra a jej pouit v rozhodovacch
procesech (zejmna pi prvotnm udlovn prv k vyuvn spektra),
b) flexibiln pstup ke spektru a k nakldn s prvy k jeho vyuvn priorita
vyuvn spektra na zklad veobecnho oprvnn pro pouit rdiovch vrobk
hromadn spoteby, trn princip pstupu ke spektru cestou pronjmu nebo pevodu prv
k jeho vyuvn, (tj. sekundrn obchodovn s prvy),
c) liberln podmnky vyuvn spektra minimln omezen technickch parametr
v podmnkch vyuvn spektra, umoujcch podnikatelm provdt technick inovace
beze zmny prv k jeho vyuvn.
K dosaen maximlnch hospodskch ink a k zajitn funknosti popsanch
mechanism napomh harmonizace podmnek vyuvn kmitotovch psem, technick
harmonizace vrobk, jednotn pravidla regulanch zsah a regulan postupy.

5
Pvlastek kodliv znamen, e takov ruen zvan sniuje jakost, optovn peruuje nebo brn provozu
radiokomunikan sluby, pracujc v souladu s mezinrodn pijatm Radiokomunikanm dem ITU-R.
Zkladem je nastaven mechanism ve sprv spektra tak, aby se uplatnila
hospodsk sout bez zsahu sttu, resp. aby byly uplatnny regulan
zsahy pouze v ppadech, kde sout nen dostaten rozvinut, nebo jde-li
o nekomern vyuvn rdiovho spektra,
sout platforem, technologi a trnch subjekt.
NRODN STRATEGICK OPATEN PRO JEDNOTLIV KMITOTOV PSMA


1.2.2. Cle sttn politiky

Dokument Digitln esko v. 2.0 Cesta k digitln ekonomice m prostednictvm
elnho a efektivnho vyuvn spektra zajistit poteby sttu a naplnn cl spolen
evropsk politiky.
Dokument Strategie

sprvy spektra popisuje v potebn me vcn souvislosti
navrench opaten a postupy jak z hlediska probhajcch zmn ve sprv spektra, tak pi
naplovn cl nrodn politiky v oblasti bezdrtovch komunikac pedevm pro
stedndob horizont
6
let 2014 a 2016.
Jakkoli se zmny ve sprv spektra a plnn cl sttn politiky prolnaj, struktura
dokumentu Strategie sprvy spektra k obma pihl.
V prvnm ppad lnek 2 tto Strategie formuluje nrodn strategick opaten podle
jednotlivch kmitotovch psem, lnek 3 nrodn strategick opaten k dosaen
efektivnho vyuvn spektra a k rozvoji hospodsk soute.
V druhm ppad lnek 4 stanov konkrtn postupy naplnn cl specifikovanch
v politice Digitln esko.
lnek 5 shrnuje naplovn strategie sprvy spektra v. charakteristik prioritnch
kol vyadujcch souinnost s dalmi orgny sttn sprvy.
Vcn souvislosti odvodujc navrhovan opaten a postupy v pedchozch
lncch jsou obsaeny v analytick sti tto Strategie sprvy spektra (l. 6).
2. NRODN STRATEGICK OPATEN PRO JEDNOTLIV
KMITOTOV PSMA

Cle popsan v tto kapitole se tkaj esk republiky vychzej z hlavnch cl sttn
politiky (l. 1.2) a maj pmou souvislost s vyuitm spektra a zpsoby autorizace vyuvn
kmitot. Trvalm clem je efektivn vyuit kmitot (dle tak kmitoty) a s nm spojen
proces prbn harmonizace s podmnkami jejich vyuit v Evropsk unii. Za plnn kol
a cl uvedench v tto kapitole je odpovdn ad, nevyplv-li z dalho textu zejmm
zpsobem kompetence jinho orgnu sttn sprvy.
Hlavn zmry v souladu s evropskou harmonizac smuj zejmna k dlouhodobmu
strategickmu cli, jm je uvolnn dalch kmitot pro mobiln vysokorychlostn
pstupov st
7
. K nrodnm clm pat zaveden odpovdajcch podmnek pro rozvoj
dalch slueb, zejmna jednosmrnch vyslacch televiznch a rozhlasovch zemskch
digitlnch st.

6
Obdob krtkodob (2 roky) a stedndob (2 a 5 let), s naznaenm vvoje v dlouhodobm horizontu (10 let).

7
Rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady [11] stanovilo v l. 3 b) cl vymezen alespo 1200 MHz do roku 2015
urench pro vysokorychlostn st na zklad inventarizace spektra. Komise pod v roce 2014 zprvu o vyuvn
spektra a poptvce po rznch slubch a aplikacch v psmech 400 MHz 6 GHz, a to i s ohledem na potebu
harmonizovat dal kmitotov psma pro vysokorychlostn st.
Sttn politika v oblasti elektronickch komunikac je definovna v dokumentech Sttn
politika v elektronickch komunikacch Digitln esko a Digitln esko v. 2.0
Cesta k digitln ekonomice [1].
Soust politiky je poadavek na zpracovn Strategie sprvy spektra.


2.1. Pstupov bukov mobiln a pevn st, st IMT
2.1.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.1)
Kad z kmitotovch psem (dle jen psma) urench pro mobiln a pevn
pstupov
52
st je mezinrodn nebo evropsky harmonizovno. Fenomn rstu datovho
provozu je indikovn i v R poet astnk vyuvajcch irokopsmov mobiln sluby
IMT doshnul v R v r. 2013 4,85 mil.
8
a trvale roste.
Rozvinut st 4G je jednm z hlavnch cl R v oblasti zavdn kvalitativn
pokroilejch slueb elektronickch komunikac, ne jak nabzej mobiln celoplon st
2G a 3G. Pechod na hlasov sluby zaloen na pechodn technologii CSFB (viz l. 6.4.1)
nebo pln paketov technologii VoLTE je proto podmnn zejmna rozvojem st 4G v psmu
800 MHz, u nich jsou clov podmnky pokryt
9
smovny za rok 2019. Pro prvn kroky
v oblasti technologick inovace a souvisejc reorganizaci psma je z dnenho pohledu
vhodnj psmo 1800 MHz, v nm byl provoz LTE zahjen. Za pedpokladu proveden
reorganizace kmitotovho uspodn (tzv. refarming
10
) se stv pro rozvoj st 4G
vznamnm tak psmo 900 MHz.
hrnn objem kmitot evropsky harmonizovanch pro vyuit pstupovmi stmi
urenmi k poskytovn veejn dostupnch slueb elektronickch komunikac je
v souasnosti v R 990 MHz.
Podrobnji k jednotlivm psmm:
410 MHz a 450 MHz
Vymezen sek: 410413 / 420423 MHz a 451,3455,74 / 461,3465,74 MHz
Souasn vyuit
11
: CDMA, datov a hlasov sluby
Tato psma jsou alternativou k psmu 800 MHz a jsou vhodn k poskytovn
celoplonch slueb elektronickch komunikac v oblastech s ni hustotou osdlen.
Dal potenciln uplatnn pro toto psmo me spovat v ppad spn
harmonizace ve vyuit pro aplikace nepersonln komunikace (M2M) nebo PPDR.
700 MHz
Vymezen seku: 694790 MHz
Souasn vyuit: Televizn vysln
Zpstupnn psma pro budouc zavdn st IMT je dlouhodobm clem
R v souladu s evropskmi harmonizanmi zmry.
800 MHz
Vymezen seku: 791821 / 832862 MHz
Souasn vyuit: V psmu byly udleny pdly kmitot pro provozovatele
celoplonch st IMT.
Mimodn hodnota psma 800 MHz pro zavdn st 4G je dna harmonizovanmi
celoevropskmi podmnkami, optimlnmi fyziklnmi vlastnostmi, narstajcm potencilem
pro inovaci v oblasti technologi a slueb a dalmi faktory. Psmo je uren k provozu

8
Rychlost stahovn min. 256 kbit/s; daj z 04/2014 pro ITU Indicators Short Questionnaire 2014.

9
http://www.ctu.cz/cs/download/vyberova_rizeni/vyhlaseni_vyberoveho_rizeni_15_08_2013.pdf

10
Reorganizace vyuit spektra s clem vytvoen souvislch sek umoujcch zavdn irokopsmovch
technologi.

11
Vyuit v pednostn radiokomunikan slub


pstupovch st IMT driteli pdl, kte pevzali zvazky vyplvajc z podmnek
vbrovho zen; k zvazkm mj. pat plnn harmonogramu pokryt prostednictvm
kmitot zskanch ve vbrovm zen.
900 a 1800 MHz
Vymezen sek: 880915 / 925960 MHz a 17101785/18051880 MHz.
Souasn vyuit psem: GSM a LTE. Psmo je liberalizovno pro IMT.
Liberalizac tchto kmitotovch psem jsou vytvoeny podmnky pro jejich vyuit
libovolnou technologi a k poskytovn libovoln veejn dostupn sluby elektronickch
komunikac.
V psmu 900 MHz jsou v souasn dob provozovny zejmna st 2G a vzhledem
k ucelenmu pokryt zem maj klov vznam zejmna pro hlasov sluby. Optimln
vyuit psem 900 MHz a 1800 MHz stmi 4G je podmnno refarmingem vedoucm
k vytvoen souvislch sek pro kadho opertora.
st psma 1800 MHz, ve kterm dosud nebyla udlena prva k vyuvn kmitot,
bude pedmtem vbrovho zen v roce 2014.
Psmo L
Souasn vyuit: V seku 14521479,5 MHz digitln rozhlasov vysln.
Cel psmo L je mj. pidleno pozemn a druicov sloce rozhlasovho vysln, tj.
slubm, kter signl jednosmrn. Souasn prvn prava umouje vyuit psma
14521479,5 MHz zemskmi mobilnmi multimedilnmi jednosmrnmi aplikacemi
v rozhlasov slub.
Toto kmitotov psmo je sten vyuito stmi T-DAB. V zemch CEPT byly
v roce 2013 upednostnny sluby pozemn a byl pijat koncept vyuit psma pro
tzv. podprn downlink v mobilnch a pevnch pstupovch stch na principu minimln
omezujcch technickch parametr (masky hran bloku)
12
.
O tom, zda a za jakch podmnek bude psmo ureno pro IMT, rozhodne konference
WRC-15. ad nem zmr stanovovat termn uvolnn psma od rozhlasovho vysln
ped vyprenm platnosti vydanch pdl.
TDD 2 GHz (neprov psma)
Vymezen seku: 19001920 MHz a 20102025 MHz
Souasn vyuit: Psma nejsou vyuvna. Jeden 5MHz blok v psmu 1900 MHz je
pidlen driteli pdlu kmitot.
Pvodn vyuit sti psma k provozu systm 3G UMTS TDD bylo ukoneno v roce
2012. V souasnosti probh na evropsk rovni pehodnocen podmnek smujc
k alternativnmu vyuit psem 19001920 MHz a 20102025 MHz.
Mezi zvaovan vyuit pat aplikace nepersonln komunikace (M2M),
nzkovkonov vyuit IMT-A, SRD, DECT, PPDR, PMSE; v souasnosti je detailn
studovno vyuit pro pmou komunikaci mezi letadlem a zem (BDA2GC) k zajitn
vysokorychlostn komunikace pro pasary na palubch letadel. V z 2012 Evropsk
komise vydala mandt organizaci CEPT k vypracovn harmonizovanch podmnek
vyuvn v psmech IMT 19001920 MHz a 20102025 MHz s termnem nvrhu
technickch podmnek k roku 2015.

12
Z dlouhodobho hlediska bude cel psmo ureno k vyuit v pohybliv slub (celkem 8 blok ky 5 MHz).


FDD 2,1 GHz (prov psma FDD)
Vymezen seku: 19201980/21102170 MHz
Souasn vyuit: IMT/3G v celm psmu.
Toto psmo bylo pvodn ureno k vyuvn mobilnmi systmy 3G (UMTS).
V psmu jsou pro uveden el udleny ti pdly kmitot. Psmo je liberalizovno pro IMT
Provdcm rozhodnutm Evropsk komise o harmonizaci psem FDD 2 GHz
. 2012/688/EU, kter liberalizuje podmnky uit sek FDD v psmu 2 GHz zavedenm
masky hran bloku a pravou kmitotovho rastru. Zmna ve svm dsledku dritelm pdl
mimo jin pin monost obchodovat s st pdlu
13
.

2,3 GHz
Souasn vyuit: Psmo sten vyuito telemetri a reportnmi spoji.
Na evropsk rovni probh pprava harmonizovanch podmnek vyuit tohoto
perspektivnho psma systmy IMT. Rozsah harmonizace bude zleet na vsledcch studi
kompatibility systm IMT s leteckou telemetri a dalmi systmy. Nvrh harmonizovanho
konceptu LSA pipravuje CEPT ve spoluprci s ETSI (viz t l. 6.3.3.2).
2,6 GHz
Vymezen seku: Prov psma FDD 25002570/26202690 MHz, neprov
psmo TDD 25702620 MHz
Souasn vyuit: V sti psma FDD 25002560/26202680 MHz byly udleny
pdly kmitot pro provozovatele celoplonch st IMT.
Toto kmitotov psmo bude vyuito pro st IMT. sti psma, kter jet nebyly
pidleny opertorm mobilnch st, budou pedmtem aukce, vyhlen adem v roce
2014.
3,5 GHz a 3,7 GHz
Vymezen seku v psmu 3,5 GHz: Prov seky 34103500/35103600 MHz
Vymezen seku v psmu 3,7 GHz: 36003800 MHz
Souasn vyuit: Pevn pstupov st v psmu 3,5 GHz
Tato psma jsou perspektivn pro zavdn vysokorychlostnch pstupovch st, v.
IMT-A. Z podntu Evropsk komise (EK) probhla pprava provoznch podmnek pro
systmy umoujc vyuit agregovanch kanl ky a 40 MHz a provozn reim TDD
podporujc trend asymetrickho provozu
14
. O tom, zda budou ob psma (3,5 GHz i
3,7 GHz) globln urena pro IMT, rozhodne konference WRC-15. ad monitoruje zjem
podnikatel a jeho zmrem je v roce 2014 stanovit optimln podmnky vyuit tchto psem
a provst vbrov zen.
2.1.2. Cle a strategie
Cle v oblasti spektra pro pstupov mobiln a pevn st, vetn st IMT, vychzej
z hlavnch politickch cl popsanch obecn v l. 1.2 a podrobnji v l. 4.1. Dle se uplatuj
faktory a trendy popsan v l. 6.4.1, 6.4.2 a 6.4.3 a zsady modern sprvy spektra popsan
v l. 6.3, mezi n pat efektivita vyuvn spektra, zpstupnn dalho spektra pro

13
Psmo je rozhodnutm ECC DEC(06)01 rozdleno na 12 provch blok o ce 4,8 a 5 MHz.

14
Detailnj souvislosti uvd Informan a diskusn dokument k psmu 3,43,8 GHz.


vysokorychlostn pstupov st
15
pi zajitn vzjemn kompatibility stanic, role adu pi
refarmingu a zavdn vsledk spolench evropskch harmonizanch zmr.

Dlouhodob strategick cle spolen pro
vechna psma pstupovch st v. IMT:
Realizace strategickch opaten:
Bhem pt dekdy v souladu s evropskou
harmonizac a poadavky trhu uvolnit pro
vysokorychlostn pstupov st dalch a
400 MHz spektra, a to podle relnho vvoje
trhu. Pi zpstupnn dalch psem v Evrop
identifikovanch (tj. 700 MHz, 1,4 GHz,
2,3 GHz) m celkov mnostv spektra
doshnout minimln 1200 MHz.
Spoluast adu pi optimalizaci koexistence
st IMT s dalm vyuitm spektra, v.
zajitn kompatibility s televiznm digitlnm
vyslnm v psmu UHF.
Implementovat harmonizan opaten pro
dan psma po jejich pijet uplatnnm
standardnch zkonnch postup (vydn
aktualizovanch opaten obecn povahy
PVRS, VO).
Strategick cle podle jednotlivch
kmitotovch psem:

400 MHz
V psmech 410 MHz a 450 MHz, vyuvanch
celoplonmi stmi CDMA, pipravit
podmnky pro budouc liberalizaci tchto
psem a zaveden technologick neutrality.

V pedstihu ped skonenm platnosti pdl
pipravit (do r. 2015) nvrhy na liberalizaci
tchto psem z hlediska perspektivnch
technologi, kter mohou psmo vyuvat.
Zaveden podmnek pro aplikace
nepersonln komunikace (M2M) podle
harmonizanch dokument nebo podle
poadavk trhu (prbn).
700 MHz
Psmo je pidleno koprimrn pohybliv
slub (IMT) (tj. rovnoprvn se stvajc
rozhlasovou slubou) s innost po ukonen
konference WRC-15
16
.
V budoucnu dojde k uvolnn tohoto psma
od sluby TV vysln pro st IMT (viz l.
6.4.1.3 a 6.4.2.3).
Zajitn nvaznch opaten.

Pidlen psma pohybliv slub se
statutem koprimrn sluby pravou NKT
v roce 2016.
Po pijet evropskho rozhodnut
o harmonizovanm vyuit psma 700 MHz
pro vysokorychlostn komunikace pedloit
podklady adu k rozhodnut vldy
o zpsobu a termnu uvolnn psma
700 MHz od sluby TV vysln.
Stanoven harmonizovanch technickch
podmnek vyuvn tohoto psma
113
pro st
vysokorychlostnch komunikac aktualizac
PVRS v termnu implementace oekvanho
rozhodnut EU.
800 MHz
Rozvoj st LTE, splnn rozvojovch kritri
a dalch pevzatch zvazk provozovatel
mobilnch pstupovch st.

ad bude sledovat dodrovn rozvojovch
kritri a dalch zvazk pevzatch driteli
pdl k vyuvn kmitot mobilnmi
pstupovmi stmi (prbn).
900 a 1800 MHz
Proveden refarmingu kmitotovho psma

ad oekv spolen nvrh uivatel
psma 900 MHz a promtne zmny

15
Sttn politika v elektronickch komunikacch stanov strategick zmr doshnout v pipojen k internetu dostupnosti
penosov rychlosti 30 Mbit/s do roku 2020 pro vechny obyvatele a 100 Mbit/s minimln pro polovinu domcnost.

16
Rezoluce 232 (WRC-12).


900 MHz k umonn vyuit ucelench sek
spektra k provozu technologi 4G.

Udlen pdl k vyuvn zbvajcch
kmitot z psma 1800 MHz.
Zajitn kontinuity poskytovanch slueb na
zklad vydanch pdl v psmu 900
a 1800 MHz.
pidlench kmitot do pdl na zklad
dost opertor (dle termnu dosti). Role
adu je inician, pop. koordinan.
Pprava a zahjen vbrovho zen
v r. 2014.
Zahjit v souladu s platnou prvn pravou
procesn kroky k obnov/prolongaci platnosti
prv k vyuvn spektra (pdly, jejich
doba platnosti je omezena rokem 2016).
14521492 MHz (psmo L)
Upednostnn vyuit psma zemskmi
slubami.
Ze stedndobho hlediska, po uvolnn
psma 14521479,5 MHz od rozhlasovho
vysln, umonit pechodn vyuit
aplikacemi PMSE do doby zahjen vyuvn
pohyblivmi stmi.

Udlen priority zemskm slubm v psmu
1479,51492 MHz v plnu vyuit spektra
(PVRS) po pijet harmonizanch dokument
CEPT ECC (pedpoklad r. 2015).
Promtnout zvry WRC-15 do nvrhu NKT
a nsledn upravit pslun sti plnu
vyuit rdiovho spektra (pedpoklad
r. 2016).
TDD 2 GHz
Po dokonen evropsk ppravy vyuit
kmitot v neprovch psmech 2 GHz je
oekvno pijet harmonizanch dokument
EK. Pedpokld se, e implementace novch
podmnek vyuit na nrodn rovni by mohla
probhnout kolem roku 2015.

Podle vsledk studi analyzovat pravu
PVRS s pihldnutm ke stvajcm prvm
v psmu 19001920 MHz (r. 2015).
Zaveden podmnek pro vyuit podle
harmonizanch dokument nebo podle
poadavk trhu (r. 2015).
FDD 2,1 GHz
Liberalizace podmnek vyuit psma
v souladu s rozhodnutm EK o harmonizaci
psem FDD 2 GHz . 2012/688/EU.

Promtnut liberalizace do PVRS pro
kmitotov psmo 2,1 GHz spolen
s pravami, kter vzejdou z pedchozho
bodu, do termnu implementace rozhodnut
(30. ervna 2014).
2,3 GHz
Dlouhodobm clem je zpstupnn psma
nebo jeho sti pro systmy IMT.

Zpstupnn psma pro systmy IMT podle
pipravovanch harmonizovanch podmnek,
kter mimo jin uprav koexistenci se
stvajcm vyuitm (pedp. 2017).
2,6 GHz
Udlen prv k uit nepidlench kmitot
z psma 2,6 GHz pro vyuit
vysokorychlostnmi pstupovmi stmi.

(r. 2014).
3,5 GHz a 3,7 GHz
Vytvoen podmnek pro zavdn
perspektivnch technologi, kter umon
zizovat vysoko-/ultravysokorychlostn
pstupov st
17
.
Implementace aktualizovanho
harmonizanho rozhodnut EK

(psmo 3,7 GHz) (r. 2014).
Po pijet evropskch harmonizovanch
provoznch podmnek budou upraveny
podmnky vyuvn spektra v PVRS a VO
k umonn zavdn perspektivnch
vysokorychlostnch systm TDD v obou
psmech (r. 20142015).
Zmna priority druicov pevn sluby
v psmu 3,43,6 GHz a snen na status
sekundrn sluby reviz NKT (r. 2016).

17
Kategorie Super-high multimedia s rychlostmi nad 30 Mbit/s podle doporuen ITU-R http://www.itu.int/rec/R-REC-
M.1768/en


2.2. Bezlicenn vyuit pstupovmi stmi FWA/BWA v. WiFi
Psma uren k provozu st bezdrtovho vysokorychlostnho pstupu (WiFi, RLAN,
BWA/FWA) jsou mezinrodn harmonizovna a jsou vyuvna jak k poskytovn veejn
dostupnch slueb elektronickch komunikac, tak maj vyuit i privtnch, komunitnch i
domcch stch.

Psmo hrn kmitot [GHz] Pozn. k vyuit
2,4 GHz 0,0835
5 GHz souhrnn 0,455 Pro venkovn instalace pouze 0,255 GHz.
5766 GHz 9 GHz Pouze pro vyuit v interirech. Nap.
technologie IEEE 802.11ad (WiGig).
Tab. 1: Psma pro pevn bezdrtov pstupov st FWA/BWA bezlicenn provoz

V kmitotovch psmech urench k vyuvn kmitot na zklad veobecnho
oprvnn (tzn. dle tak uvdno jako tzv. bezlicenn vyuvn rdiovch kmitot) stmi
pevnho vysokorychlostnho bezdrtovho pstupu k internetu je v psmech do 6 GHz
k dispozici hrnem 0,54 GHz spektra. (Pozn.: seky z psem 10 GHz a 17 GHz, uren pro
bezlicenn vyuit pevnmi mikrovlnnmi spoji, jsou popsny v l. 2.5).
Pi vyuvn kmitot z psma 5 GHz stanicemi WiFi dochz v nkterch ppadech
a lokalitch k ruen meteorologickch radar v kmitotovm psmu 5,65 GHz (viz l. 3.6).
Nejastji zjitnou pinou je poruovn podmnek vyuvn rdiovho spektra pi
provozovn stanic RLAN a pouvn zazen, kter neodpovd platnm technickm
standardm. V souasnosti probh kampa na nrodn a mezinrodn rovni smujc
k zajitn kompatibility provozu v tomto psmu. Proveditelnost nrodnho rozen
vyuitelnch kmitot pro st WiFi v psmu 5 GHz m dlouhodob charakter a zvis na
mezinrodnm harmonizanm procesu, pijet provozn technickch standard (IEEE),
proveden studi sdlen a mus bt zveno na nrodn rovni ve spoluprci s dalmi rezorty
(nap. Ministerstvo dopravy dle tak MD).
2.2.2. Cle a strategie
Dlouhodob strategick cl: Realizace strategickch opaten:
Dosaen vzjemn kompatibility stanic
a eliminace ruen meteorologickch
radar.

Postup dosaen kzn v oblasti potlaovn
nedoucho ruen je popsn v l. 3.6 (prbn).
Mon rozen psem v 5 GHz pro
pstupov st WiFi.
Zajistit souinnost pi promtnut strategie MD
k plnu rozvoje systmu elektronickho mta
pro R (topologie silninho mtnho systmu)
z hlediska vyuit psma 5,8 GHz (prbn).
V souladu s vsledky mandtu EK k psmu 5 GHz
a mezinrodn harmonizac pipravit postup
rozen o dal seky pro pstupov st
(BWA/WiFi) s autorizac formou VO s pp. registrac
uivatel (viz l. 6.2.1.3). Pedpoklad 2016.
Podpora rozvoje bunk pstupovch
st, jejich provozn technick
podmnky umouj bezlicenn vyuit
rdiovho spektra (femtobuky).
prava PVRS, VO, a ppadn i poplatkov politiky
nvazn na pijet harmonizanch dokument (viz
t l. 3.7).


2.3. Jednosmrn st zemskho televiznho a rozhlasovho vysln
Jednou z hlavnch zmn posledn dekdy je v zemskm vysln pchod digitlnch
technologi umoujcch efektivnj vyuit kmitot. Zatmco pechod na digitln televizn
vysln, kter byl koordinovanm evropskm procesem smujcm k efektivnjmu vyuit
spektra s klovm strategickm clem uvolnn kmitot pro mobiln pstupov st (tzv.
digitln dividenda vzel z uvolnn psma 800 MHz), byl spn dokonen, implementace
digitlnho rozhlasovho vysln nem stanoven jednotn evropsk postup a technologick
inovace je podmnna zejmna zjmem trhu.
2.3.1. Televizn vysln
2.3.1.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.2)
V psmu UHF (470790 MHz, kanly 21 a 60) je provozovna jedna s
veejnoprvnho vysln DVB-T na zklad pdlu rdiovch kmitot, jeho platnost je
omezena rokem 2023 a ti celoplon komern digitln vyslac st DVB-T na
zklad pdl rdiovch kmitot, jejich platnost je omezena roky 2021, 2022 a 2024.
Podmnky umouj dritelm pdl v psmu UHF technologicky neutrln vyuvn
rdiovch kmitot. Dritel pdlu pro veejnoprvn vysln tak disponuje technologicky
neutrlnm pdlem umoujcm budouc zaveden vyslacch technologi 2. generace
18
.
K datu zpracovn tohoto dokumentu bylo provozovno dalch patnct regionlnch st na
zklad individulnch oprvnn s platnost omezenou datem 31. prosince 2017. Pjem
zemskho vysln je nejvznamnj platformou v porovnn s ostatnmi zpsoby distribuce
televiznho signlu, mezi n pat kabelov TV (distribuce televiznho programu
prostednictvm pevnch optickch nebo koaxilnch kabel), IPTV (distribuce signlu
s vyuitm IP protokolu prostednictvm vysokorychlostnho pipojen) a druicov televize.

Platforma Druicov TV Kabelov TV IPTV Zemsk TV
Vyuit v
domcnostech
26 % *) 21 % *) 2 % *) 43 % **)
a 51 % *) (pjem
na hlavnm pijmai)
Zdroj: * Mediaresearch, I.Q 2013; **) Zprva z vzkumu STEM/MARK, a.s., 09/2012
Tab. 2: Pehled zpsob pjmu televiznho vysln
2.3.1.2. Cle a strategie
Z hlediska stedndobho vvoje je v souladu s politikou Digitln esko v. 2.0
19
teba
zajistit kontinuitu terestrickho vysln v rozsahu, kterm bylo digitln terestrick vysln
zavedeno, tj. s garantovnm doby platnosti pdl, a souasn optimalizac vyuit spektra
v psmu 470790 MHz doshnout jeho spory s clem jeho dalho vyuit pro pstupov
st (psmo 700 MHz).
Splnn cle dlouhodobho rozvoje terestrickho vysln lze zajistit pouze pechodem
na druhou generaci vyslacch technologi migrac na standard DVB-T2. Migrac spolu
s nasazenm efektivnjch komprimanch technologi se zv penosov kapacita st
umoujc zvit poet program penench v jednom multiplexu a zvyovat kvalitu
penosem program v rozlien HD i UHDTV. Pro migraci je vznamn zapojen esk
televize jako veejnoprvnho mdia, kter m zkonem uloenu povinnost zavdt nov
vyslac technologie, programy a sluby.

18
V Evrop DVB-T2.

19
Opaten . 5.


Dlouhodob strategick cle: Realizace strategickch opaten:
Optimalizace vyuit psma UHF. Uplatnn evropskch harmonizanch zmr
ke sdlen psma UHF s dalmi systmy
(kognitivn technologie a aplikace vyuvajc
bl msta ve spektru, nepersonln
komunikace (M2M), aplikace PMSE).
Po pijet harmonizanch dokument
s metodikami vyuit blch mst zpracovat
analzu blch mst v psmu UHF.
Optimalizace zpsob autorizace za elem
eliminace pstupu ke spektru za nerovnch
podmnek jak formou vbrovho zen, tak
pmm udlenm IO na zklad dosti.
Pipravit nvrh zaveden transparentnho
systmu udlovn prv na vechny kmitoty
uren pro pokryt vt, ne jak odpovd
mstnmu
20
pokryt (r. 2016).
Specifick strategick cle:
Umonit technologickou inovaci televiznho
vysln pro uivatele psma UHF a dal
vyuit tohoto psma.
Akceptovn dost o umonn technologick
neutrality pro vechny provozovatele
v rozhlasov radiokomunikan slub v psmu
UHF (zahjeno 2013).
Pipravit s vcn pslunmi orgny sttn
sprvy koncept migrace z DVB-T na DVB-T2
a pedloit jej k projednn vld. Koncept
bude respektovat
evropsk zmry k uvolnn psma
700 MHz,
asov omezen platnosti tch
individulnch oprvnn, kter nejsou
vydna na zklad celoplonch pdl
rdiovch kmitot, datem 31. prosince
2017,
zapojen veejnoprvnho provozovatele do
procesu migrace
21
a dal rozvoj jeho
terestrickho vysln.
2.3.2. Rozhlasov vysln
V tto kapitole jsou navrena opaten tkajc se vysln, jeho obsah m pevn
charakter zvukovho vysln.
2.3.2.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.3)
Z hlediska zemskho rozhlasovho vysln je provozovno analogov vysln
v psmech vln dlouhch (DV), stednch (SV) a velmi krtkch (VKV) vln, a digitln vysln
v televiznm psmu UHF (470790 MHz, multiplexy DVB), v psmu L (14521479,5 MHz,
T-DAB) a jsou udlena i oprvnn pro jednotliv vyslae T-DAB ve III. psmu (174
230 MHz). V souasnosti je zemsk analogov rozhlasov vysln FM na velmi krtkch
vlnch (87,5108 MHz) nejdleitj platformou pro poskytovn rozhlasovch slueb, mimo
jin z dvodu celoplonho pokryt, provozovn regionlnch stanic, snadn dostupnosti
pijma, dostaten kvality vysln a pjmu a v neposledn ad i z dvodu monosti
mobilnho pjmu.

20
2, psm. e) zkona 231/2001 Sb., o provozovn rozhlasovho a TV vysln.

21
Dle novely zkona . 483/1991 Sb., o esk televizi, ve znn pozdjch pedpis.


Psmo Poet vysla
/ st
*
)
Poskytovan sluba Analog. / digit.
vysln
DV 1 vysla**) veejnoprvn vysln A
SV 12 vysla veejnoprvn a komern vysln A
VKV 722 vysla veejnoprvn a komern vysln A
III. psmo 11 vysla veejnoprvn a komern vysln D
UHF (multiplexy DVB) 2 st veejnoprvn vysln,
komern vysln
D
psmo L 8 vysla veejnoprvn a komern vysln D
*) Platnost k datu 29. 5. 2014. **) Pedpoklad ukonen provozovatelem v r. 2017.
Tab. 3: Vyuit psem zemskm analogovm a digitlnm rozhlasovm vyslnm v R

Zavdn digitlnho rozhlasovho vysln nen nhradou stvajcho analogovho
rozhlasovho vysln, oba zpsoby vysln budou soubn vyuvny v dlouhodobm
horizontu. V nsledujc kapitole je rmcov pehled krok smujcch k digitalizaci
rozhlasovho vysln, kter vytvo prostor i pro zavdn novch druh slueb. Souasn
prvn prava zrove podncuje provozovatele FM vysln k podpoe pechodu na digitln
vysln s clem doshnout vznamnho stupn digitalizace rozhlasovho vysln k roku
2025. Dleitm faktorem je as potebn k technologick obmn pijma u spotebitel.
2.3.2.2. Cle a realizace strategie III. psmo, digitln vysln
Pro zavdn a rozvoj digitlnho rozhlasovho a multimedilnho jednosmrnho
vysln pro mobiln uivatele je ureno III. psmo (VHF). S pihldnutm ke skutenostem
uvedenm v tomto dokumentu m ad zmr zpstupnit III. psmo
22
pro digitln
rozhlasov vysln s vyuitm zvr z konzultace k vyuit III. psma, kterou uveejnil ad
na svch strnkch
23
v srpnu 2013. Mezinrodn Dohodou eneva, 2006 [17] jsou pro
digitln vysln esk republice pidleny bloky v rmci geograficky vymezench zem
(skupinov pidlen) za pedpokladu dodren dohodnutch rovn signlu na hranicch
tchto zem.

22
Technick podmnky uit III. psma v esk republice jsou popsny v sti plnu vyuit rdiovho spektra
. PV-P/21/11.2013-6 pro psmo 174-280 MHz.

23
http://www.ctu.cz/aktuality/aktualni-informace.html?action=detail&ArticleId=10600


Strategick cle: Realizace strategickch opaten:
Vytvoit podmnky pro celoplon
pokryt sttu digitlnm rozhlasovm
vyslnm.
Pipravit podmnky vbrovch zen na udlen
pdl rdiovch kmitot (pedp. 2014).
Technick podpora MK pi zpracovn Strategie
digitalizace rozhlasovho vysln vetn prv a
povinnost provozovatele veejnoprvnho vysln.
Provst vbrov zen na udlen pdl
rdiovch kmitot (nvazn dle ppravy).
Dritel pdl k vyuvn kmitot pevezmou
zvazek vyhradit st kapacity multiplexu pro
zkonem stanoven poet program provozovatele
veejnoprvnho vysln, kter jsou v souasn
dob eny analogov.
Udlit pdl pro en veejnoprvnho
rozhlasovho multiplexu v souladu se zpracovanou
strategi a s novelou zkona . 484/1991 Sb.,
o eskm rozhlasu, nebo po pijet vcnho zmru
zkona, kter m eskmu rozhlasu vyhradit
potebn rdiov kmitoty.
Dritel pdl k vyuvn kmitot pevezmou
zvazky pokrt v prvn fzi budovn st vyslnm
minimln msta Plze, Praha, Brno, Ostrava a linii
dlnin st propojujc tato msta.
2.3.2.3. Cle a realizace strategie psmo L, digitln vysln
Psmo L (14521479,5 MHz), jeho budouc uit v Evrop smuje k podpoe
vysokorychlostnch pstupovch st (downlink) v pohybliv slub v celm psmu 1452
1492 MHz, je mono driteli pdl v rozhlasov slub vyuvat po celou dobu jejich
platnosti. Odebrny jsou pdly tm dritelm, kte nezahjili vyuvn psma L
v rozhlasov slub. Vyuit psma L vyslai T-DAB v souasnosti kles ve prospch vyuit
III. psma.
V tomto psmu je v dlouhodobm horizontu pedpokldn provoz podprnch
pohyblivch st (viz l. 6.4.1.3). Pechod rozhlasovho vysln z psma L do III. psma je
dobrovoln a nen pedmtem tto nrodn strategie. Po uvolnn tohoto psma je jako jedna
z alternativ zvaovno pechodn vyuit pro aplikace PMSE (viz l. 2.7). Dlouhodobm
clem je vyuit tohoto psma mobilnmi stmi (viz l. 6.4.1.3).
2.3.2.4. Cle a realizace strategie analogov rozhlasov vysln
Rozvoj analogovho rozhlasovho vysln je omezen na zajitn podmnek
k provozu stvajcch vysla v psmech SV a VKV FM, mezi n pat zejmna dodrovn
kmitotovho zdvihu, celkovho multiplexnho vkonu a dodren ochrannch pomr vi
rdiovm systmm v leteck radionavigan slub.

Zajitn standardizovanch
provoznch parametr vech vysla
FM s clem minimalizovat riziko ruen
ostatnch radiokomunikanch slueb,
zejmna leteck radionavigace.
V psmu VKV 87,5108 MHz pokraovat
v monitorovn provoznch podmnek vyuvn
kmitot provozovateli vysla FM (prbn).


Platnost novch a stvajcch
individulnch oprvnn k vyuvn
kmitot pro ely en rozhlasovho
zvukovho vysln bude prodluovna
nejdle k datu 10. jna 2025.
O dalm vvoji v psmu FM ad rozhodne na
zklad rozvoje
24
vysln DAB v souladu se
zkonem [13], zejmna ustanovenmi 5 a 12
(lhty platnosti licenc k provozovn vysln).
2.4. Zazen krtkho dosahu (SRD)
2.4.1. Souasn stav (vvojov trendy viz l. 6.4.4.2 a 6.4.4.3)
Pro ely provozu zazen krtkho dosahu (SRD) jsou zpstupnna veker psma
harmonizovan na rovni Evropsk unie a lenstv evropskch stt v organizaci CEPT.
V evropskm mtku
25
dosahuje esk republika vysokho stupn harmonizace a aktuln
podmnky vyuit spektra v R nebrn rozvoji zazen SRD vyuvajcch harmonizovan
seky spektra. ad prbn reviduje podmnky vyuvn spektra prostednictvm VO
v souladu s vydanmi harmonizanmi dokumenty, zejmna Rozhodnutm 2006/771/EK
k zazenm krtkho dosahu, v aktulnm znn.
Pro potenciln rozvoje SRD m vznam psmo 870 MHz (870875,8/915
920,8 MHz), kter je v souasnosti ureno pro stanice a st PMR/PAMR (viz l. 2.6.1
a 6.4.4.2), nicmn pvodn vyuit irokopsmovmi pstupovmi stmi ji bylo ukoneno.
Na rovni organizace CEPT je analyzovno rozen sek pro zazen SRD do psma
870 MHz.
Rozvoj nepersonln komunikace (M2M) probh jak v oblasti aplikac z kategorie
SRD (nap. rozvoj mi energi s bezdrtovm odetem v domcnostech), tak
i prostednictvm terminl bukovch st popsanch v l. 6.4.1
26
.
2.4.2. Cle a realizace strategie
V ppad poadavk trhu, a nen-li to
v rozporu s mezinrodn harmonizac,
zpstupnit nov harmonizovan a dal
psma pro SRD.
ad pedlo k pipomnkm diskusn materil
s nvrhem zpstupnn identifikovanch psem
k oven zjmu uivatel (do r. 2016).
V ppad zjmu uivatel a v souladu
s harmonizac zpstupnit zejmna psmo 870 MHz
pro SRD viz l. 2.6.1.
K provozu datovch stanic pro
nepersonln komunikaci (M2M)
vyhradit specifick seky v psmu
400 MHz.
s nvrhem zpstupnn kmitot k oven zjmu
uivatel (do 2016).
V ppad zjmu uivatel
v psmu 160 MHz zpstupnit dal kmitoty pro
bezlicenn vyuit datovmi stanicemi
(v. M2M) pravou PVRS a/nebo VO
(prbn),
vymezit kanly v seku 442,5443,6 MHz viz
l. 2.6.2.

24
Mra pokryt R signlem a rozsah slueb poet program.

25
Studie Analys Mason: http://ec.europa.eu/information_society/newsroom/cf/dae/document.cfm?doc_id=1357

26
V R bylo v r. 2013 v mobilnch stch registrovno 0,6 mil. zazen M2M.


2.5. Pevn mikrovlnn spoje
Typickm vyuitm v pevn radiokomunikan slub jsou mikrovlnn spoje uren
pro smrov spoje (typ bodbod) nebo pro sektorov pokryt (bodmnoho bod). Pevn
vyuit m charakter provozu st pro pten st (spojen zkladnovch stanic s jdrem st),
pro penos provozu v telefonnch a internetovch stch (konektivita), vetn pipojen
zkaznk v mstech, kde nen dostupn pipojen metalickm nebo optickm kabelem
a vznamn je i vyuit privtnmi stmi. Doplkov m pevn sluba vznam tak pro
reportn spoje PMSE popsan v l. 2.7.
V souasnosti jsou pro vyuit na zklad individulnho oprvnn zpstupnna
psma do 59 GHz a podmnky jejich vyuit jsou harmonizovny s aktulnmi dokumenty EU,
ITU-R a organizace CEPT. K dispozici jsou tak psma pro vyuit na zklad veobecnho
oprvnn. Bilanci kmitot pro vyuit mikrovlnnmi spoji na zklad individulnho
i veobecnho oprvnn souhrnn uvdj nsledujc tabulky.

Psmo [GHz] hrn kmitot
[MHz]
Pozn.
k vyuit
Psmo [GHz] hrn kmitot
[MHz]
Pozn.
k vyuit
1,881,90 20 DECT 24 25 1 344
6 7 1 800 31 33 1 900

10,7 11,7 1 000 37 39 2 170

12 14,5 500 40 44 3 000

14,5 15 240 48 50 1 700

17 20 2 050 51 52 1 200

22 24 1 200 57 59 3 020

Tab. 4: Psma do 59 GHz dostupn pro pevn mikrovlnn spoje bodbod, individuln autorizace.
Pozn.: Individuln oprvnn pro pevn spoj lze vydat i v dalch urench psmech nad 59 GHz;
protoe spolen podmnky uit kmitot v tchto psmech nejsou stanoveny, postupuje ad pi
autorizaci individuln.
V psmech do 59 GHz je k vyuvn pevnmi mikrovlnnmi spoji typu bodbod,
provozovanmi na zklad individulnho oprvnn, k dispozici celkem 21 GHz rdiovho
spektra.

Psmo [GHz] hrn kmitot [MHz]
24 26 336
27,8 28 112
28 29 560

V psmech pevnho bezdrtovho pstupu FWA/BWA, vyuvanch na zklad
individulnho oprvnn pro spoje typu bodvce bod, je k vyuit celkem 1 GHz spektra.

Psmo [GHz] hrn kmitot Pozn.
10 GHz 0,23 GHz Podprn psmo pro st WiFi.
17 GHz 0,2 GHz
7176 /8186 GHz 10 GHz
Tab. 6: Psma do 90 GHz vyuvan pevnmi vysokorychlostnmi spoji bodbod, bezlicenn vyuit

V psmech do 90 GHz urench k bezlicennmu vyuit mikrovlnnmi spoji bodbod,
vetn vysokorychlostnch datovch penos, je k dispozici celkem 10,4 GHz spektra.
Tab. 5: Psma pro pevn bezdrtov
pstupov st FWA/BWA (bod
vce bod) individuln
autorizace, provoz terminl je na
zklad veobecnho oprvnn.



Cle v oblasti spektra pro pevn mikrovlnn spoje vychzej z hlavnch cl
v l. 1.2, faktor a trend popsanch v l. 6.3 a 6.4.5 a zahrnuj zejmna efektivitu uit
spektra, technologickou neutralitu, podporu vzjemn kompatibility stanic, rozvoj
vysokorychlostnch spoj, trend bezlicennho vyuvn spektra ve vhodnch psmech
a obecn podporu rozvoje infrastruktury st. Konkrtn jde o nsledujc cle a strategie:

Dlouhodob a spolen strategick cle: Realizace strategickch opaten:
Rozvoj ptench st a infrastrukturnch
propojen
27
pstupovch bod
(vysokorychlostn pstup k internetu).
Postupn zpstupnn dalch sek rdiovho
spektra pro infrastrukturn spoje (prbn).

Specifick strategick cle pro vybran
kmitotov psma:

V psmech do 6 GHz je v zemskch
radiokomunikanch slubch postupn
upednostovno vyuit rdiovmi
pstupovmi a komunikanmi stmi
(IMT, MFCN, FWA, BWA, PMR/PAMR).
Pro pevn infrastrukturn spoje
27
(mimo pstupov
st) provozovan na zklad individulnho
oprvnn nebudou v psmech do 6 GHz
zpstupovny dal seky (prbn).
Prioritou je vyuit pro pstupov st.
Uvolnn dalch duplexnch kmitot
(IO) v psmu 7 GHz
28
pro komern
vyuit v ppad indikace zjmu
uivatel. Toto psmo je atraktivn
zejmna pro zavdn spoj bodbod na
velk vzdlenosti (typicky 3050 km).
s nvrhem zpstupnn duplexnch kanl
k oven zjmu uivatel (do r. 2015).
Podmnky uit psma budou upraveny v pslun
sti PVRS v ppad zjmu uivatel (prbn).
V duplexnch secch 28,2205
28,4445 GHz a 29,228529,4525 GHz,
doposud urench pro vyuit v pevn
slub pro pevn spoje infrastruktury st
UMTS, bude zavedena technologick
neutralita.
Revize pslun sti PVRS (r. 2014).
V psmech nad 40,5 GHz, vhodnch pro
zavdn mikrovlnnch spoj na mal
vzdlenosti, umonit provoz
vysokokapacitnch spoj vyuvajcch
irok kanly.
prava PVRS podle charakteru aktulnho
vyuvn psem a podle poadavk trhu
(prbn).
V psmech nad 57 GHz budou
pehodnocovny zpsoby autorizace
s clem rozen potu tchto psem
dostupnch na zklad VO.
Podle poadavk trhu ve stedndobm horizontu
revize pslun sti PVRS a VO.
2.6. Mobiln privtn st PMR
K provozu mobilnch stanic privtnch st PMR/PAMR (mimo st IZS) jsou ureny
seky z psem 140174 MHz (psmo 160 MHz), 406468 MHz (psmo 400 MHz) a 870
925 MHz (psmo 800 MHz).

27
Pevn spoje jin, ne pstupov st.

28
64257125 GHz


V psmu 160 MHz je k dispozici pro duplexn st celkem 23,55 MHz spektra,
pro simplexn st celkem 1,77 MHz. V tomto psmu je indikovn zjem o vyuit
kmitot simplexnmi pohyblivmi stmi.
V psmu 400 MHz je k dispozici pro duplexn st celkem 18,6 MHz spektra, pro
simplexn st celkem 7,1 MHz. V psmu je indikovn zjem o vyuit kmitot
simplexnmi pohyblivmi stmi.
Pro komunikaci v eleznin doprav je vyuvno celkem 14 MHz rdiovho
spektra v psmech 150 MHz, 460/470 MHz a 880/925 MHz.
Z hlediska budoucch cl m vznam proveden uvolnn psma 870875,8/915
920,8 MHz, vyuvanho v minulosti digitlnmi pstupovmi irokopsmovmi stmi PAMR.
O budoucm vyuit psma bude rozhodnuto v souladu s evropskou harmonizac, kter
v souasnosti smuje k rozen zdola pilehlho psma intenzvn vyuvanho k provozu
zazenmi krtkho dosahu SRD (viz l. 2.4). Potencilnm vyuitm je nepersonln
komunikace (M2M). Protoe nen indikovn konflikt s takovmi zmry, bude dal vyuit
tohoto psma pihlet k uvedenm zmrm bezlicennho vyuit.
Dal zmny me pinst postupn opoutn psma technologiemi, kter jsou
z dnenho pohledu ji pekonny nap. koncept hromadnch analogovch rdiovch st
(HRS) v psmu 455,74457,38 / 465,74467,38 MHz pilhajcm k psmm vyuvanm
celoplonou st CDMA. Uvolnn tohoto psma me pispt k budoucmu rozen kmitot
doposud vyuvanm celoplonmi stmi na objem, kter umouje umstn bloku 5 MHz
vhodnho k zavdn modernjch pstupovch st.
S ohledem na poptvku na provoz
irokopsmovch aplikac vetn
datovch stanic nepersonln
komunikace (M2M) bude vyhrazen
specifick sek uren pro vyuit na
zklad IO (bezlicenn vyuit viz
l. 2.4.2).
s nvrhem vyhrazen seku 442,5-443,6 MHz pro
vhodn vyuit, nap. nepersonlnmi
komunikacemi (M2M), na zklad IO (do 2016).
Uren seku 442,5443,6 MHz pro simplexn
kanly o ce 200 kHz, podle poadavk trhu,
pravou PVRS a/nebo VO.
Zpstupnn kmitot v seku 440 MHz
uvolnnch necivilnm vyuitm ve
prospch vyuit simplexnmi
zkopsmovmi stanicemi PMR
s kanlovou kou 12,5 kHz.
prava/aktualizace PVRS (2015).
Psmo 870875,8/915920,8 MHz
nebude nadle ureno pro PMR/PAMR.
V souladu s mezinrodn harmonizac a uitm
v zahrani se pedpokld vyuit stanicemi
SRD (stedndob cl).
2.7. Reportn spoje, PMSE
Pro zazen PMSE uren v pohybliv slub pro reportn spoje, podporu
rozhlasovho a televiznho vysln a pro bezdrtov mikrofony jsou urena harmonizovan
psma uveden v tab. 7. Kmitoty do 1,8 GHz jsou vyuvny pedevm bezdrtovmi
mikrofony na bezlicennm principu, vy kmitotov psma jsou vhodn pro aplikace
a videopenosy vyuvajc vt kanlovou ku (nap. 10 MHz). Aplikace SNG vyuvaj
bezlicenn i licencovan druicov gigaherztov psma. Z dvod zmn vyuit spektra


v psmech VHF a UHF, kter se dotkly a dotknou provozu PMSE je uvedena souhrnn
tabulka aktulnho uit kmitot pro PMSE v R:

Psmo
Reim
autorizace
Pozn. k vyuit
36,438,5 MHz VO Mikrofony
psmo 169,5 MHz VO Mikrofony
173,3 MHz VO Mikrofony
174 MHz VO Mikrofony
174216 MHz VO Mikrofony; omezen loklnho nebo regionlnho
vyuit diskrtnch kanl z dvodu provozu DAB.
470790 MHz IO PMSE v rozhlasovm a TV vysln.
823832 MHz VO
17851800 MHz VO / IO Mikrofony
20252110 MHz IO
23002412 MHz IO
34003600 MHz IO
4,45 GHz IO
10,4210,476 GHz a 10,58810,644 GHz IO
22,59222,704 GHz IO
24,2524,5 GHz IO
Tab. 7: Seznam psem pro PMSE
V souasnosti nejsou indikovny specifick poadavky na rozen psem pro PMSE
nebo pravu podmnek vyuit kmitot. S ohledem na uvolnn psma 700 MHz lze
pedpokldat, e bude evropsky harmonizovna zkladn sada kmitot pro PMSE.
V takovm ppad bude harmonizan dokument implementovn standardnm zpsobem
aktualizac PVRS nebo VO.
2.8. Dal sluby a vyuit
2.8.1. Leteck sluby (vvojov trendy viz l. 6.4.10)
V leteck pohybliv slub je vznamnou zmnou dal fze pechodu hlasov
komunikace z vyuvn kanlov ky 25 kHz na kmitotov dlen v rastru 8,33 kHz pro
cel vzdun prostor esk republiky (komunikace s vyuitm kanl ky 8,33 kHz je
v letovch vkch nad 5 000 m ji uvna).
Tyto zmny smrem k efektivnjmu uit rdiovho spektra jsou dsledkem
zahuovn leteckho provozu a narstajcch poadavk na spektrum pro komunikaci
v leteckm provozu v Evrop. Zmny v uit kmitot se dotkaj uivatel v leteck
pohybliv slub a koordinace tchto krok je v Evropsk unii upravena provdcm
nazenm EK
29
.

V obdob do konce 31. prosince 2018 zajistit
nrodn koordinovan pechod na vyuvn
kanlov roztee 8,33 kHz v leteck
hlasov komunikaci. Po tomto datu bude
uvna jen kanlov rozte 8,33 kHz.
Proces je zahjen pravou PVRS a probh
v souinnosti s Ministerstvem dopravy, kter
proces organizan zajiuje.

29
Provdc nazen komise (EU) . 1079/2012 ze dne 16. listopadu 2012, kterm se stanov poadavky na rozestup
kanl hlasov komunikace pro jednotn evropsk nebe.


2.8.2. Druicov sluby (vvojov trendy viz l. 6.4.9)
V R bylo dosaeno vysokho stupn harmonizace podmnek vyuit druicovch
psem. Pro druicovou interaktivn komunikaci jsou urena mezinrodn vyuvna psma
zejmna z oblasti kmitot 1,5 GHz a 30 GHz.
Terminly jsou provozovny nejastji na zklad veobecnho oprvnn, a to bu
jako terminly nepohybliv, nebo jako terminly pohybliv (penosn). Dky vysok me
pokryt signlem pozemnch mobilnch komunikanch st je uplatnn druicov
irokopsmov interaktivn komunikace v R druhotn a odhad potu uivatel druicovch
irokopsmovch pstupovch st v R postupn kles z 1200 uivatel v r. 2012 na 800
v r. 2013
30
. Druicov interaktivn sluby jsou vyuvny tak reportnmi spoji v psmech
11 GHz a 14 GHz.
Nejvznamnjm vyuitm druicovch slueb z hlediska celospoleenskho je
jednosmrn digitln televizn vysln v psmu 12 GHz. Druicov pjem vyuv 26 %
domcnost v R (viz t l. 2.3.1.1) a tm vhradn jde o digitln platformu DVB-S.
V souasnosti nejsou indikovny poteby zsadnch regulatornch prav v oblasti sprvy
spektra nad rmec standardnch procedur.
2.8.3. Komunikace bezpenostnch a zchrannch sloek PPDR (vvojov trendy
viz l. 6.4.7)
K zajitn funknho systmu zchrannch a bezpenostnch slueb PPDR
31
,
zabezpeen kol nrodn obrany a zvazk R vi Severoatlantick alianci
a zabezpeen innosti ostatn ozbrojench sbor a bezpenostnch sloek R, je nezbytn
zajistit tmto slokm odpovdajc pstup ke spektru.
Pro zajitn innosti vech sloek jednotnho Integrovanho zchrannho systmu
(IZS) je v Evrop jednotn ureno 2 x 5 MHz v psmu 380385/390395 MHz a toto psmo
je pln vyuvno profesionlnmi jednotkami IZS. Systm je v R postaven na technologii
Tetrapol a jeho dal ppadn rozvoj je limitovn mj. nsledujcmi skutenostmi:
Uveden kmitotov sek je soust kmitotovho psma 225400 MHz, kter je
v souladu s harmonizovanou tabulkou NATO vylenno pro vyuit pro vojensk ely
a neumouje bez radikln reorganizace psma 225400 MHz rozit kmitotov
pidlen nad 385/395 MHz,
limitovan ka psma umouje vyuvat toto psmo pouze pro zajitn hlasovch
slueb a zkopsmov (nzkorychlostn) penos dat,
dnes vyuvan technologie a omezen ka psma neumouje naplnit poadavky na
irokopsmov komunikace (BB PPDR),
dlouhodob soubn uit kmitot irokopsmovmi a zkopsmovmi systmy PPDR
(provoz dvou systm) je z technickoekonomickho hlediska nereln,
v souasnosti se vyuvaj pro komunikaci zchrannch a bezpenostnch sloek rzn
technologie a rzn kmitotov psma, nebyl splnn cl zaveden technologie Tetrapol,
e vechny jednotky budou vybaveny tmto systmem a dojde k uvolnn rdiovho
spektra v ostatnch kmitotovch psmech.
2.8.3.1. Cle a realizace strategie
Zkladnm clem je vytvoit podmnky pro zaveden irokopsmovch komunikac pro
aplikace PPDR. ad pitom bude vychzet z evropsk, ppadn regionln harmonizace
rdiovho spektra pro aplikace BB PPDR, kter pedpokld jednotn vyuvn spektra
v cel Evrop pro zajitn interoperability a peshranin spoluprce zchrannch

30
OECD Broadband Subscription Data, erven 2013.

31
PPDR Public Protection and Disaster Relief.


a bezpenostnch sbor. Pedmtem studi zadanch mandtem EK organizaci CEPT je uit
sti psma 700 MHz pro tyto ely.

Vytvoit podmnky pro zaveden
irokopsmovch komunikac pro
aplikace PPDR.

ad bude iniciovat zpracovn komunikan
strategie bezpenostnch a zchrannch sloek
(r. 2014).
Podmnky rozvoje PPDR budou respektovat nrodn
komunikan strategii bezpenostnch
a zchrannch sloek zpracovanou rezortem MV
(pedp. do r. 2017) a dle evropskou harmonizaci
spektra a principy souinnosti bezpenostnch
a zchrannch sloek se sousednmi stty.
Vymezen spektra pro aplikace BB PPDR na
zklad pijet nrodn strategie (podle pedchozho
bodu).
ast zstupc R v pracovnch orgnech EU na
pprav jednotnho technickho een
vysokorychlostnch komunikac bezpenostnch
a zchrannch sloek (20132015).

Pstup ke spektru pro ostatn ozbrojen sbory a bezpenostn sloky je zajitn
standardnm postupem v souladu se zkonem a souasn stav nevykazuje zsadn
problmy. ad rovn nem indikovny ppadn nov uivatelsk poteby, kter by vedly
k vznamnmu nrstu poteb na spektrum z civilnch sek a dal bezpenostn sloky.
2.8.4. Meteorologick a vdeck sluby, druicov przkum Zem (trendy viz l.
6.4.11)
Na evropsk rovni v souasnosti nejsou indikovny poadavky na dal spektrum
pro meteorologickou slubu ani jin souvisejc regulatorn zmny. Provozn technick
podmnky v tto slub budou upravovny zejmna s clem zlepen kompatibility s ostatnm
uitm spektra (viz t 3.6).
V druicovm przkumu Zem bude projednno na zklad stanovisek evropskch
vdeckch organizac mon budouc pidlen dalho spektra 71907235 MHz pro vyuit
novmi systmy v oblasti navdn, zen a telemetrii tchto druicovch systm. Vdeck
pnos v oblasti ivotnho prosted a klimatickch zmn se oekv tak od druicovch
radar s vysokm rozlienm nov generace provozovanch ve slub druicovho
przkumu Zem (aktivn).
Podmnky vyuit v ostatnch vdeckch slubch nevyaduj pijet specifickch
nrodnch opaten.
2.9. Neciviln vyuit rdiovho spektra
Ve specifickm postaven je rezort Ministerstva obrany (MO), kter je z hlediska
objemu vyhrazenho spektra druhm nejvtm uivatelem rdiovho spektra. Kmitotov
psma uren pro vojensk ely jsou uvedena v NKT a vychzej z poteb zajitn nrodn
obrany a z poteb Severoatlantick aliance podle kmitotov tabulky NATO (NJFA NATO
Joint Frequency Agreement). Konkrtn technick parametry pro jednotliv rdiov zazen
nejsou rezortu MO stanoveny, protoe v souladu se zkonem ad pro rezort MO nevydv
individuln oprvnn k vyuvn rdiovho spektra pro vojensk ely. Ve specifickch


ppadech upravuje vyuit nkterch sek rdiovho spektra dohoda mezi rezortem MO
a adem. Vyuit kmitotovch psem podle tto dohody je pravideln aktualizovno
v rmci pravidelnch jednn s adem.
Hlavnm clem je zajistit pstup rezortu MO ke spektru v rozsahu, kter umon plnit
koly nrodn obrany a zvazky vi NATO, vyjden v harmonizovan kmitotov tabulce
NATO (NJFA).

Zajistit pstup rezortu MO ke spektru
v rozsahu, kter umon plnit koly
nrodn obrany a zvazky vi NATO.

Provst revizi vyuvn spektra rezortem MO a jeho
odvodnnch poteb z pohledu mnostv a statusu
pidlenho spektra, efektivity a elnosti vyuvn
Armdou R (geografick vyuit, asov vyuit,
ivotn cyklus stvajc techniky, plnovan
poteby)(r. 2016).
Spolupracovat s nrodnmi administracemi a orgny
NATO na revizi (aktualizaci harmonizovan tabulky
NJFA) se zamenm na budouc poadavky na
spektrum k vyuit pro vojensk ely (prbn).
Nsledn pipravit podklady pro nvrhy zmn
v zkon a v NKT (2016).
Iniciovat na zklad proveden revize
zaveden jednotnho strategickho
zen v psobnosti adu a vytvoen
podmnek pro efektivn vyuit spektra
vyhrazenho rezortu MO s clem
rozit monost komernho uit pi
pokryt specifick poteby rezortu MO.
Zahjit diskusi (v roce 2016) o implementaci
regulanch a motivanch nstroj, kter povedou
k efektivnmu a elnmu vyuit spektra rezortem
MO (vetn analzy zaveden poplatkov
povinnosti) s clem |

cyklick verifikace poadavk na vyuit spektra
v mrovch podmnkch,
optimalizovat zpsob sdlen spektra mezi
rezortem MO a civilnm uitm kmitot.
Analza monosti uplatnn metod sdlen spektra
(nap. LSA, WSD) v psmech vyuvanch rezortem
MO (viz l. 3.5) a jej pedloen k pipomnkm (do
roku 2016).
SPOLEN OPATEN k efektivnmu vyuvn spektra, k rozvoji hospodsk soute

3. SPOLEN OPATEN k efektivnmu vyuvn spektra, k rozvoji
hospodsk soute
3.1. Hlavn principy a opaten sprvy spektra
Spektrum je nrodn a veejn ekonomick zdroj, kter m v rznch psmech,
v rznm ase a na rznch mstech rzn potenciln vyuit, rznou funkn, sociln
a ekonomickou hodnotu. Nkter kmitotov psma maj vy hodnotu pro urit typ vyuit,
a tuto hodnotu me jet umocnit lokalita potencilnho vyuit. Obecn principy uveden
v l. 6.2 a 1.2 posln adu v oblasti sprvy spektra budou i nadle urujcmi pi sprv
spektra, piem z dlouhodobho hlediska bude smovno k rozvoji a optimalizaci trnch
mechanizm zejmna v tchto smrech:

Spolen cle: Realizace opaten:
Efektivita Pi sprv spektra budou urujcm faktorem
hlediska jeho efektivnho vyuit definovan
v l. 6.3.2.
Vpoet poplatk za uit spektra bude dle
podporovat dosaen rovnoprvnho uit vemi
uivateli.
Zpstupnn kmitotovch psem
uivatelm
Uvolovnm spektra pro uivatele budou vytveny
podmnky pro zavdn novch aplikac a slueb,
a podporu konkurennho prosted. V nvaznosti
na pijet evropskch harmonizovanch dokument
budou prbn zpstupovna psma pro
komern vyuit.
Pedvdatelnost, transparentnost
a komunikace
Nadle budou rozvjeny zkladn obecn principy
uveden v l. 6.2 a 1.2, piem draz bude kladen
na zveejovn informanch a konzultanch
dokument, na dostupnost relevantnch informac
pro podnikatelsk subjekty.
Dle bude rozvjen nrodn informan portl tkajc
se vyuit rdiovho spektra. Hlavnmi zjmovmi
psmy jsou zejmna rdiov kmitoty v rozmez 0,4
6 GHz.
Pi pprav nebo pravch zsadnch regulanch
opaten bude ad organizovat veejn konzultace
a pracovn setkn s uivateli.
Harmonizace ad bude postupovat v souladu s mezinrodn
harmonizac vyuvn rdiovho spektra jako
prostedku pro inovace, dosaen interoperability,
efektivnho uit kmitot a proveden mezinrodn
koordinace.
Analza vyuit rdiovho spektra ad bude prbn vyhodnocovat vyuit
rdiovho spektra
v rmci sttn kontroly elektronickch
komunikac (monitoring spektra),
veejnmi konzultacemi k zmrm
potencilnho vyuit.

Flexibilita a sdlen vyuvn
rdiovho spektra
ad vytvo podmnky pro uplatnn
trnch princip pstupu ke spektru
(obchodovn s prvy, pevod a pronjem prv,
zjednoduen autorizace vetn zpsob
povolovn stanic amatrsk sluby, bezlicenn
vyuit kmitot),
sdlen spektra civilnmi i necivilnmi uivateli,
vetn rozen monost vzjemnho sdlen
spektra nevyuitho obma sektory
pouze nezbytnch omezujcch technickch
podmnek uit rdiovho spektra.
3.2. Principy rozvoje irokopsmovch slueb a efektivnho vyuvn
kmitot
Principy vyaduj:
Kde je to mon, umonit provoz stanic, st a slueb na principu technologick neutrality
a neutrality z hlediska slueb. V ppad psem urench k vyuvn slubami veejn
dostupnch slueb elektronickch komunikac je uplatovn koncept bezdrtovho
pstupu ke slubm elektronickch komunikac (WAPECS
90
; viz l. 6.3.4).
Jsou uplatovny trn principy autorizace vyuvn spektra, mezi n pat
v ppad omezen potu prv k vyuvn spektra v souladu se zkonem vyhlen
vbrovho zen
32
. Pednostnm zpsobem udlen vlunch prv k vyuvn
kmitot je aukce;
pevod prv vyplvajcch z pdl (obchodovatelnost, druhotn obchodovn
s prvy) a zmna dritele individulnho oprvnn (6.2.1.5);
pronjem prv vyplvajcch z oprvnn k vyuvn rdiovch kmitot
33
.
Autorizace stanic formou bezlicennho provozu je zavdna tehdy, kdy nedojde ke
vzniku kodlivho ruen, a nejsou indikovny jin pekky.
Prioritou je vyuvn psem tmi slubami, kter pinej vy celospoleensk pnos,
kter nelze poskytovat prostednictvm jinch alternativnch platforem (nap. jinch druh
rdiovch st
34
, pevnch penosovch mdi
35
.
Pidlen radiokomunikanm slubm
36
a podmnky vyuit spektra jsou prbn
aktualizovny v souladu s nrodnmi zjmy, evropskm a globlnm vvojem.
3.3. Registr rdiovho spektra
V Evropsk unii je pipravovn registr stvajcho vyuvn rdiovho spektra (revize
vyuit
37
) se zamenm na identifikaci kmitot v rozmez 400 MHz a 6 GHz, kter jsou
vhodn k provozu st pro mobiln a nomdick astnky. Upesnn postup smujcch
k dosaen vybranch cl evropsk politiky v oblasti kmitot pijala EK provdcm
rozhodnutm [19]. Smyslem je zskat podrobn pehled o vyuvn rdiovho spektra
v lenskch sttech Unie a nsledn urit vhodn psma k harmonizaci a k dosaen
evropskho cle poskytnout hrnn min. 1200 MHz pro vysokorychlostn pstupov st.
ad v rmci spoluprce na tomto projektu zajist:

32
21 zkona

33
19a zkona

34
Nap. druicovch st.

35
Kabelov metalick a optick st.

36
Pidlen radiokomunikanm slubm je vet druh vyuit (slueb) pro kad kmitotov psmo.

37
Podle lnku 9 nazen Evropskho parlamentu a Rady [11].

Spolen strategick cle: Realizace strategickch opaten:
Poskytnut informac do registru
vyuvn rdiovho spektra EK.
Udrovat aktualizovan stav dat
v informanm systmu o rdiovm
spektru Evropskho komunikanho
adu (EFIS).
Poskytnut daj z nrodn databze pro evropsk
registr rdiovho spektra v souladu s rozhodnutm
[19], obdob let 2013 a 2015.
Prbn aktualizace informac (min. 2x ron) na
portlu EFIS ve smyslu rozhodnut EK [18] a zprv
CEPT
38
se zamenm na informace o prvech
k vyuvn spektra.
3.4. Flexibilita ve vyuvn rdiovho spektra, pstup ke spektru
Rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady [11] je zameno na zvyovn flexibility
pi vyuvn spektra monosti vyuvat nov technologie a pstup ke spektru
prostednictvm obchodovn s prvy k uit rdiovho spektra (pevod a pronjem prv
k vyuvn rdiovho spektra). S tm souvis i poteba analyzovat vvojov trendy,
zefektivnit kmitotov plnovn, poskytovat informace o udlench prvech k uit spektra
a o dritelch tchto prv a vyuvn tchto zznam pro ely souvisejcch ekonomickch
agend. K pokryt poteb na zajitn uvedench innost pistoup ad k modernizaci intern
databze a plnovacho software SPECTRA.

Spolen strategick cl: Realizace strategie:
Usnadnn pstupu ke spektru
a flexibilita s nakldnm s rdiovm
spektrem.
pravy informanch systm adu dostupnch
prostednictvm internetu. V reimu open data
zpstupnn informac o udlench prvech na
rovni individulnho oprvnn k vyuvn
rdiovch kmitot
39
k podpoe obchodovatelnosti
a pronjmu prv (do r. 2015).
K zajitn proveditelnosti 19a zkona
40

a poskytovn informac o obsahu a dritelch IO
zpracovat nvrh legislativnch prav zkona
a souvisejcch pedpis
41
(2015).
Zajistit postupnou aktualizaci systmu SPECTRA
(od r. 2015).
V odvodnnch ppadech rozen autorizanho
reimu VO o autorizaci s registrac ve vybranch
psmech (od r. 2016).
3.5. Sdlen spektra
Sdlen spektra aplikacemi a slubami je jednm z nevznamnjch postup
smujcch ke zven efektivity vyuit spektra.
Z pohledu provozn technickho jsou monosti sdlen spektra popsny v l. 6.3.3
a opaten vyplvajc z poslen sdlen promtnuta do cl v l. 2. Koncept bezlicennho uit
spektra (CUS) aplikacemi SRD, WiFi, mikrovlnnmi spoji ve vybranch psmech a dalmi

38
Zprva CEPT . 46 a . 47 Evropsk komisi z bezna 2013 k mandtu na rozen informac o prvech pro vechny
uivatele v psmu 400 MHz a 6 GHz.

39
Podle charakteru sluby zejm. kmitoet, doba platnosti prva, radiokomunikan sluba, lokalita, dritel, technick
parametry.

40
Zmna dritele oprvnn a pronjem prva plynoucho z oprvnn k vyuvn rdiovch kmitot.

41
Vylouen pekek vyplvajcch z vkladu 15 odst. 5 zkona, pop. 38 sprvnho du a souvisejcch dokument
ve smyslu pstupu ke kontaktnm informacm potebnm k zaveden flexibility podle 19a zkona.

technologiemi je v R iroce uplatovn a bude dle rozvjen nap. v psmech mikrovlnnch
spoj (l. 2.5.2). Ve vhledu ad oekv zavdn konceptu LSA (viz l. 6.3.3.2).
Z pohledu legislativn administrativnho se rozliuje vyuit spektra komernmi
42

(privtnmi) uivateli a veejnm (nekomernm) sektorem. Hlavn vyuit veejnm sektorem
v R je nsledujc:
Rezort MO, kter je souasn nejvtm uivatelem spektra ve veejnm sektoru.
st spektra spravovanho tmto rezortem me bt potenciln vyuito pro
komern uit, nap. na principu sdlen.
K ostatnm uivatelm z veejnho sektoru dle pat
leteck sluby (komunikace, radionavigace a dal systmy),
aplikace v doprav systmy ITS, vbr mtnho, v. informanch a komunikanch
systm. Spektrum je vyuvno k provozu dopravn telematiky v silnin i eleznin
doprav,
rezort MV provozujc zejmna integrovan zchrann systm IZS,
meteorologick sluba (radiolokan systmy pro ely pedpovdi poas).

Spolen strategick cle: Realizace strategickch opaten:
V nvrhu podmnek vyuit spektra
budou zohledovny cle
bezlicennho vyuit spektra a sdlen
spektra.
Prbn revize PVRS zejmna v nvaznosti na
pijet harmonizanch dokument.
Zpstupnit pro sdlen vyuit
psmo 5,8 GHz,
psma UHF a VHF.
Psmo 5,8 GHz pro FWA viz l. 2.2.2.
Psma VHF a UHF k vyuit blch mst viz l.
2.3.1.2.
prava regulanho rmce
umoujcho zaveden konceptu LSA
a kognitivnch technologi.
Po vydn technicko regulatornch dokument
z rovn EK, CEPT a ITU zahjit diskusi k LSA,
a na zklad prvn procesn analzy, v. analzy
souvisejcch ink, navrhnout pravy pslun
legislativy (2015).
V dlouhodobm horizontu smovat k zaveden
konceptu LSA psmu 2,32,4 GHz.
Vzjemn sdlen kmitot civilnmi a
necivilnmi uivateli.
V nvaznosti na aktivity adu a rezortu MO viz
l. 2.9.2.
3.6. Prevence a odstraovn ruen (Interference management)
Hlavnm kolem sprvy spektra je zajitn kompatibility uit kmitot, tj. neruenho
vzjemnho provozu stanic v jednotlivch radiokomunikanch slubch. Mezi nstroje
k dosaen takovho stavu, krom postup popsanch v l. 6.2.1.1, pat plnovn,
koordinace, zavdn pokroilch technik vzjemn koexistence stanic a kontrola vyuvn
rdiovho spektra. Vzhledem ke stoupajc intenzit uit spektra nabv problematika
zajitn kompatibility stle vtho vznamu.
Z pohledu poskytovatel a uivatel veejn dostupnch slueb elektronickch
komunikac m vznam zejmna problematika ruen televiznho pjmu a bezdrtovho
pipojen k internetu.
Postupy pi eten ruen pjmu zemskho televiznho vysln provozem st LTE
v psmu 800 MHz jsou upraveny ji zveejnnou metodikou
43
, kter bude upravovna na

42
Takov vyuit, jeho primrnm elem nen generovn zisku a je nen vhradn v rukou soukromch subjekt.

zklad aktulnch poznatk a zkuenost provozovatel LTE, televiznch st, adu
a s vyuitm zkuenost ze zahrani.
V ppad provozu st urench k bezdrtovmu pipojen k internetu dochz
v psmu 5,605,65 GHz ke kodlivmu ruen meteorologickch radar provozem stanic
WiFi (RLAN) poruovnm stanovench podmnek
44
.
Krom uplatnn standardnch postup vyplvajcch z nrodn legislativy jsou
navrena tato opaten:
Strategick cl: Realizace strategickch opaten:
Dlouhodobm clem je
pedchzet ruen a zjiovat
dvody ruen,
prevence a odstraovn ruen
v psmu 5 GHz (5,605,65 GHz)
a ruen TV pjmu provozem
mobilnch st v psmu 800 MHz
(a perspektivn 700 MHz).

Informan kampan zamen na provozovatele
st WiFi/FWA v psmu 5 GHz v zjmu dodrovn
stanovench podmnek (prbn).
prava metodiky postupu pi eten vzjemnho
ruen stanic mobilnch st (LTE) a vyslacch
televiznch st (DVB) (prbn).
3.7. Poplatkov politika a cena spektra
V souasnosti nejsou pipravovny bezprostedn kroky v oblasti zmn poplatkov
politiky. Navren cle sleduj podporu vyvenho pstupu ke spektru a rozvoje
hospodsk soute v oblasti elektronickch komunikac.
Zmna sazeb nazenm vldy [6] nov vymezila stanoven poplatk v pevn slub
a snila jejich vi ve dvou krocch v letech 2013 a 2014. To pispje k pznivjm
podmnkm provozu pevnch spoj, u kterch se oekv nrst vznamu v souvislosti
s rozvojem vysokorychlostnch komunikanch st (l. 2.5).
S rozvojem vysokorychlostnch mobilnch komunikac, uplatnnm novch
technologi, konvergence slueb a zpsob sdlen spektra lze pedpokldat, e v budoucnu
me bt poplatkov politika opt revidovna.
Krom poplatkov politiky je teba zohlednit tak trn cenu spektra, kter m odret
jeho uitnou hodnotu a m proto bt respektovna i v cen pstupu ke spektru, tj. nap. ve
stanoven nejni nabdky ve vbrovch zench
45
.
Objektivn tj. trn hodnot spektra se budou pibliovat ceny s postupnm
uplatovnm obchodovn s prvy k uit spektra.
Dalm clem bude odstrann disproporce v nkladech za pstup ke spektru
v ppadech, kdy dosud prva k uit rdiovho spektra (co do rozsahu a monost uit
spektra srovnatelnch) jsou udlovna jak vbrovm zenm formou pdl (s platbou ceny
vzel z vbrovho zen), tak autorizac mimo vbrov zen (tj. jen za administrativn
poplatek vymen pi vydn individulnho oprvnn).

Dlouhodob spolen strategick cle: Realizace strategickch opaten:
Vyrovnvn podmnek voln soute,
zohlednn konvergence pevn, pohybliv
a rozhlasov sluby.
Analyzovat sjednocovn poplatkov politiky
s ohledem na konvergenci radiokomunikanch
slueb (prbn).

43
Postup pi eten ruen rdiovho pjmu provozem LTE

44
VO-R/12/09.2010-12, ve znn pozdjch zmn, a Rozhodnut EK 2005/513/ES, aktualizovan rozhodnutm EK
2007/90/ES, o vyuvn psma 5 GHz.

45
Vychz se nap. z cenovho srovnn vsledk vbrovch zen v jinch zemch.

Stedndob spolen strategick cle:
Nastavit optimln hrady za uit kmitot
v pevn a pohybliv slub.
Vyhodnotit efekt zmn poplatkov politiky
a dopady na roziovn vysokorychlostnch
komunikac v pevnch spojch po roce od
snen poplatk (za rok 2013), nsledn po
dalm snen (za rok 2014) a posoudit potebu
dalch opaten (rok 2015).
Zohlednn trn hodnoty spektra do
poplatk za vyuvn kmitot
celoplonmi pohyblivmi stmi.
Provst analzu poplatkov politiky a rozlenn
tarifikace podle kmitotovch psem zavedenm
dalch spektrlnch koeficient (2015).
Zaveden mechanism eliminujcch
nedvodn rozdly v nkladech za pstup
ke spektru pi udlovn prv k uit na
zklad dosti pmo (IO bez pdlu) a
formou vbrovho zen (pdl).
Pipravit nvrh postupu k zajitn pstupu
ke spektru, kter zohledn cenu spektra pi
uplatnn rznch forem autorizace. V ppad
poteby nvrh novely nazen vldy [6], pop.
zkona (2016).
3.8. Podpora hospodsk soute v dlouhodobm horizontu
Pechod na trn mechanizmy nakldn s prvy k vyuvn rdiovho spektra
vznamn posiluje roli spektra v hospodsk souti. Flexibiln, rychl pstup ke spektru
pedchz ppadm jeho blokovn omezenm potem uivatel. Flexibiln podmnky vyuit
spektra dovoluj proveden technologick inovace bez poteby pedchozch administrativnch
kon. Tm se pro podnikatele a uivatele vytvej podmnky podporujc sout platforem
a novch slueb, sout technologi, a ve svm dsledku soutn prosted na trhu. K tomu
elu ad bude postupovat s ohledem na:
Uplatnn technologick neutrality
46
v. LRTC,
uplatnn vhodnch zpsob autorizace a vbrovho zen,
flexibiln vyuvn spektra,
transparentnost
a odstraovn pekek pstupu ke spektru, kter jsou popsny v pedchozch
kapitolch.
Dlouhodobm clovm stavem je situace, kdy spektrum uren pro komern vyuit
(harmonizovan psma) je pidleno, jeho vyuit probh bez administrativnch zsah sttu
a ke zmn dritel prv k uit spektra dochz formou obchodovn s prvy
47
.

46
Technologick neutralita vytv podmnky pro sout technologi.

47
Zprostedkovn obchodovn s prvy m nleet subjektm charakteru spektrlnho makle.
PLNN SPECIFICKCH CL STTN POLITIKY

4. PLNN SPECIFICKCH CL STTN POLITIKY
4.1. Zadn politiky Digitln esko
Dokument Strategie sprvy spektra byl pipraven se zmrem poskytnout ucelen
pehled o systmu sprvy spektra, zavdn trnch mechanism do sprvy spektra, aktuln
situaci i vvojovch trendech uit spektra v. uveden vcnch souvislost s uitm spektra
na nadnrodn rovni.
Digitln esko v. 2.0 Cesta k digitln ekonomice uvd pro vypracovn nrodn
strategie sprvy spektra za elem efektivnho vyuit rdiovho spektra ve prospch
koncovch uivatel vet hlavnch soust strategie
48
. Jsou jimi:
1) Inventarizace stvajcho vyuit spektra a pijet takovch nslednch opaten
vetn refarmingu
49
kmitotovch psem, ktermi dojde k uvolnn dodatenho
mnostv spektra pro vysokorychlostn pstup k internetu,
2) optimalizace vyuvn spektra pro veejn bezpenostn a zchrann sloky s clem
kvantifikovat a zefektivnit vyuvn spektra ve veejnm zjmu,
3) zpsob autorizace uivatel spektra a podpora flexibilnho pstupu k pidlovn
radiovho spektra,
4) dal zavdn a podpora st pro vysokorychlostn pstup k internetu, spojen
s rozvojem konkurennho prosted na trhu,
5) zavdn prostedk pro nepersonln komunikaci (nap. machine to machine M2M)
s clem podpoit vyuvn novch technologi a inovativnch slueb,
6) sdlen vyuvn spektra s clem zefektivnit a maximalizovat vyuit jednotlivch
kmitotovch psem, vetn tch, kter jsou v souasn dob urena pro vojensk
vyuit,
7) principy obchodovatelnosti prv k uit spektra, s clem podpoit sekundrn
obchodovatelnost co nejvtho mnostv spektra,
8) podmnky pro dal technologick rozvoj terestrickho digitlnho televiznho
a rozhlasovho vysln,
9) vhodn zpsob zpoplatnn vyuvn rdiovch kmitot s ohledem na plnn cl
tto politiky.
4.2. Navrhovan opaten pro naplnn politiky Digitln esko
Ve uveden body stanovujc dlouhodob cle dokumentu jsou a budou naplovny
realizac opaten uvedench v kapitolch 2 a 3 v souladu s realizaci Rozhodnut Evropskho
parlamentu a Rady . 243/2012/EU ze dne 14. bezna 2012 o vytvoen vceletho programu
rdiovho spektra, nsledujcm zpsobem:
ad 1) Zajitnm dostupnosti harmonizovanho rdiovho spektra pro vysokorychlostn
pstup internetu v hrnnm rozsahu min. 1200 MHz
a) autorizac harmonizovanho psma 3,7 GHz ppravou a zahjenm vbrovho
zen v r. 2014,

48
Str. 18 Digitlnho eska v. 2.0

49
Reorganizace vyuit spektra s clem vytvoen souvislch sek umoujcch zavdn irokopsmovch
technologi.

b) zajitnm ppravy registru spektra, z nho vzejdou nvrhy harmonizace novch
psem pro vysokorychlostn pstup prbn v letech 2014 2015,
c) implementac harmonizanch rozhodnut k novm psmm v termnech
stanovench tmito rozhodnutmi prbn,
d) akceptovnm spolenho nvrhu opertor na proveden refarmingu
v harmonizovanm psmu 900 MHz nsledn po obdren nvrhu.
(ble viz l. 2.1.2, 3.3)
ad 2) Ppravou podmnek pro zajitn vysokorychlostnch komunikac pro poteby
bezpenostnch a zchrannch sloek
a) pokraovnm asti v pracovnch orgnech EU pipravujcch jednotn technick
een vysokorychlostnch komunikac bezpenostnch a zchrannch sloek
v letech 20142015,
b) iniciac formulovn nrodn komunikan strategie bezpenostnch a zchrannch
sloek rezortem MV v roce 2014,
c) podle pijat nrodn strategie (viz b) v psobnosti adu jej realizac nvazn
na b).
(ble viz l. 2.2.2, 2.8.3.1)
ad 3) Usnadnnm a flexibilitou pstupu ke spektru
a) ve vybranch psmech postupnm pechodem z autorizace formou IO na
bezlicenn vyuit (VO), pop. bezlicenn vyuit doplnn o registraci uivatel
(stanic) rok 2016,
b) uplatnnm elektronickch dost k udlen individulnch oprvnn k vyuvn
rdiovch kmitot v roce 2015.
(ble viz l. 2.6.2, 2.5.2, 3.4)
ad 4) Pijetm opaten k roziovn vysokorychlostnch st, plonou dostupnosti pstupu
k internetu zajitnm podmnek pro rozvoj ptench st, infrastruktury propojen
pstupovch bod
a) dokonenm ppravy a realizac projektu pm podpory vstavby
infrastrukturnch st ve spoluprci s MPO v letech 2014 a 2020,
c) pokrytm poadavk na budovn bezdrtov infrastruktury vysokorychlostnch
st, na pipojen a propojen pstupovch bod, v. prav podmnek vyuit
rdiovho spektra pevnmi spoji, a to za rovnch podmnek pro provozovatele st
prbn.
(ble viz l. 2.5.2)
Ad 5) Zajitnm pstupu ke spektru prostedk M2M pro nepersonln komunikace
zavedenm podmnek vyuit rdiovho spektra tmito prostedky do
a) plnu vyuit rdiovho spektra a
b) veobecnho oprvnn
v souladu s obsahem a termny harmonizanch dokument, kter budou pro
prostedky nepersonln komunikace pijaty.
(ble viz l. 2.1.2, 2.5.2, 2.6.2)

Ad 6) Zefektivnnm vyuit rdiovho spektra prostednictvm
a) nvrh na zpstupnn psma 5,8 GHz pro sdlen vyuit systmy RLAN
v geograficky vymezench oblastech do 1 roku po obdren budouc topologie
silninho mtnho systmu v souladu se zmry rozvoje systm ITS,
b) nvrhu na zaveden monosti autorizovanho sdlen spektra (LSA) zpracovnm
nvrhu pslunch prav legislativy nvazn na vypracovn jednotnch
postup v EU, pedpokldan v roce 2015,
c) spoluprce s rezortem MO na vytvoen koncepce vyuvn a sdlen spektra
a aktualizaci vymezen spektra pro civiln a neciviln vyuit prbn do roku
2016.
(ble viz l. 2.2.2, 2.9.2, 3.5)
Ad 7) Postupnm zavdnm sekundrnho obchodovn s prvy k uit, k emu bude
a) udrovn aktuln stav informac v evropskm informanm systmu EFIS
a informanch systmech adu o udlench prvech k uit spektra prbn,
min. 2x ron,
b) provedena aktualizace a pravy informanch systm adu pstupnch
prostednictvm internetov strnky adu a poskytujcch informace o udlench
prvech k uit, vetn doplnn informace, zda je dan prvo obchodovateln
v roce 2015.
(ble viz l. 3.3, 3.4)
Ad 8) V oblasti televiznho vysln zpracovnm variantnho nvrhu migrace ze standardu
DVB-T na DVB-T2 zahjit proces nrodn ppravy technologick inovace televiznho
vysln, s clem vylouit kolizi s uvolovnm psma 700 MHz
a) v minimln verzi alespo se zajitnm podmnek pro veejnoprvnho
provozovatele vysln vyplvajcch ze zkona.
V oblasti rozhlasovho vysln pprava podmnek k celoplonmu digitlnmu
rozhlasovmu vysln
b) vypracovnm podmnek pro vbrov zen k udlen pdl rdiovch kmitot
v psmu 174230 MHz v roce 2014.
(ble viz l. 2.3.1.2, 2.3.2.2)
Ad 9) Promtnutm poznatk, kter vzejdou ze zavdn novch technologi a slueb,
z dopad konvergence radiokomunikanch slueb, zizovn mstnch pstupovch
bod, aj. cestou
a) nvrhu zmny nazen vldy o poplatcch [6], a v nezbytnm rozsahu nvrhem
pravy zkona v roce 2015,
b) dle prbn na zklad zjitnch skutenost.
(ble viz l. 3.7)
REKAPITULACE, NRODN PRIORITY A SOUINNOST REZORT

5. REKAPITULACE, NRODN PRIORITY A SOUINNOST
REZORT
Z hlediska naplnn kol adu podle zkona a cl sttn politiky Digitln esko jsou
prioritnmi oblastmi ve sprv rdiovho spektra ve stedndobm horizontu pedevm:
1. Rozvoj mobilnch vysokorychlostnch komunikac a k tomu uvolnn spektra
v hrnnm rozsahu 1200 MHz, v. ppravy budoucho zpstupnn psma
700 MHz pro vysokorychlostn komunikace;
2. Umonn technologickho rozvoje televiznho vysln v zemsk platform
tj. migraci k technologicky vysplejmu standardu DVB-T2;
3. Umonn rozvoje platformy zemskho digitlnho rozhlasovho vysln
4. Pprava technologick inovace na irokopsmovou komunikaci zchrannch
a bezpenostnch sloek (PPDR);
5. Pprava mechanizmu optimalizace uit spektra vyhrazenho pro ely
obrany.
Pro realizaci uvedench kol povauje ad za nezbytnou souinnosti s dalmi
orgny sttn sprvy, ppravu realizanch projekt ppadn s pedchozmi studiemi
proveditelnosti, zmny souvisejc legislativy. Realizace tchto kol je zatena nktermi
riziky, jejich eliminace si v urit fzi ppravy me vydat pijet rozhodnut na vldn
rovni.
Zkladn charakteristiky kol a vcnch souvislost jsou shrnuty v navazujc
tabulce . 8.
Strategie sprvy spektra je teba s ohledem na dynamiku vvoje odvtv aktualizovat
podle poteby tak, aby odrela zmny na trhu elektronickch komunikac, identifikaci
a pokrvn nrodnch specifickch poteb, evropsk harmonizan proces, technologick
vvoj a nov poadavky na spektrum.
ad proto do konce roku 2016 pedlo vld situan zprvu o vvoji
v naplovn tto Strategie sprvy spektra v esk republice z hlediska cl sttn
politiky Digitln esko (viz 4.2) s nvrhy na dalho postupu a nvrhy opaten na
rovni vldy, pokud to budou k dosaen tchto cl okolnosti vyadovat.

Tab. 8: Nrodn prioritn koly se souinnost dalch orgn sttn sprvy
Prioritn kol
Popis
v l.:
Souvislosti a rizika realizace
Souinnost
Dvod Pedmt Rezort
1. Rozvoj
bezdrtovch
vysokorychlostnch
komunikac a
k tomu uvolnn
rdiovho spektra
v hrnnm
rozsahu min.
1200 MHz v.
zpstupnn
psma 700 MHz.
2.1.2.
Jde o zkladn strategick cl spolen s evropskmi zemmi, zvazn a s pmmi
hospodskmi a spoleenskmi inky. Z hlediska posouzen rizik i pekek
maj vznam obecn souvislosti
asov (nap. uit zastaralmi technologiemi blokuje inovaci),
obchodn (nap. absence poptvky, rozvoj vyuit v zahrani nen zeteln
dostaten i perspektivn),
administrativn (nap. absence princip sdlen LSA),
technick (nap. nedostupnost technologi, kompatibilita s ostatnmi uivateli
nap. zpstupnn psma 5,8 GHz pro FWA),
a jejich kombinace (v. uvolnn psma od vyuit v jin slub nap. od TV
vysln v 700 MHz).
Poteba vldnho
rozhodnut o postupu
uvolnn psma 700
MHz a charakteru
vyuit.
Materil pro jednn
vldy s nvrhem
rozhodnut.
MPO
T

Mon rozen
psem v 5 GHz pro
pstupov st
FWA/WiFi.
Strategie MD
k plnu rozvoje
systmu
elektronickho
mta pro R
(topologie silninho
mtnho systmu)
z hlediska vyuit
psma 5,8 GHz.
MD
2. Umonn
technologickho
rozvoje televiznho
vysln v zemsk
platform, tj.
migraci
k technologicky
vysplejmu
standardu
DVB-T2.
2.3.1.2 Clem je umonn zvit penosovou kapacitu distribunch st a tm en
vtho potu televiznch kanl a/nebo jejich en ve vysokm pp.
ultravysokm rozlien (viz l. 6.4.2). To souvis s volbou scne b) a omezenm
negativnho dopadu budoucho uvolnn psma 700 MHz na terestrick televizn
vysln.
K usnadnn migrace se pednostn pedpokld provozovat alespo
v omezenm rozsahu (potu program) a po uritou dobu (a jednotek let)
soubn vysln v obou standardech.
Migrace na vy standard mus vychzet z vldou projednan strategie rozvoje
terestrick platformy televiznho vysln v esk republice. Protoe realizace
migrace je podmnna adou dlch opaten, kter spadaj do gesce vce rezort
a maj socioekonomick dopad vetn dopad na irokou veejnost, je nutn, aby
tato opaten byla iniciovna vldou vetn uloen jednotlivch kol dotenm
Poteba
upesnn/stanoven
mediln politiky
sttu koncepce
zajitn budoucho
televiznho vysln.
Nstroj:
Vytvoen strategie
rozvoje terestrick
platformy televiznho
vysln v esk
republice

Vytvoen
obecnho rmce
s clem zajistit
efektivn migraci
a rozvoj terestrick
TV platformy.

Zajitn nrok
veejnoprvnho
vyslatele na
kmitoty
k proveden
MK,
spolu-
prce
MPO,
T

rezortm. Vldou schvlen materil mus eit zejmna legislativn, prvn a
technick aspekty, ekonomick dopady, vetn zajitn dostupnosti
odpovdajcch pijmajcch zazen na trhu pi respektovn aktulnho stavu
evropskho postupu pi uvolnn psma 700 MHz pro harmonizovan vyuit.
Migrace program provozovatel vysln z licence zvis na jejich ochot
migrovat a nst nklady s migrac spojen.
Zpodn ppravy a realizace celho procesu zvyuje riziko nedostatenho
mnostv rdiovho spektra potebnho pro migraci s dopadem na monost
soubnho vysln.

Nvrh novely zkona
o esk televizi.

migrace na DVB-T2
novelou zkona
o esk televizi.
3. Umonn rozvoje
zemsk platformy
digitlnho
rozhlasovho
vysln.
2.3.2.2
Provozovn zemskho digitlnho vysln ve III. psmu by v budoucnu mlo
doplnit/nahradit souasn analogov vysln v psmu VKV (viz l. 6.4.3.2
a 6.4.3.3). Uplatuj se rizika
nzk vybavenosti poslucha pijmai digitlnho vysln, konkurence jinch
platforem rozhlasovho vysln,
provozovateli vysln ze zkona mus bt stanoveny podmnky digitlnho
vysln zmnou zkona.
Zajitn nrok
veejnoprvnho
vyslatele ve
III. psmu na
kmitoty novelou
zkona o eskm
rozhlasu.
Nvrh Strategie
digitalizace
rozhlasovho
vysln vetn prv
a povinnost
provozovatele
veejnoprvnho
vysln
Nvrh novely
zkona o eskm
rozhlasu.
Nvrh novely
zkona o
rozhlasovm a
televiznm vysln
MK
4. Pprava
technologick
inovace tsovch
a bezpenostnch
komunikac
(PPDR)
k zavdn
vysokorychlostnch
komunikac.
2.8.3.1.
Jde o ppravu perspektivnho een komunikace bezpenostnch sloek
a zchrannch sbor (viz l. 6.4.7). Hlavnm rizikem je
efektivnost vynaloench nklad pro zajitn vysokorychlostnch komunikac
vzhledem k vysok investin nronosti, k poadavkm na pouit
harmonizovanch een s clem doshnout spor z rozsahu a peshranin
kompatibility, nzkch provoznch nklad a propojen s dalmi systmy.
Podklad pro politick
rozhodnut o uren
kmitot pro st
PPDR.

Zpracovn
komunikan
strategie
bezpenostnch
a zchrannch
sloek.
MV

5. Pprava
mechanizmu
optimalizace uit
rdiovho spektra
vyhrazenho pro
ely obrany.
2.9.2.

Jde o ppravu mechanizmu, kter by zajistil poteby spektra pro ely obrany
v dlouhodob perspektiv a pitom umonil flexibilnj nakldn se spektrem
a jeho sdlen jak pro neciviln, tak pro civiln pouit. Rozsah vyhrazenho spektra
zstv dlouhodob na stejn rovni pes limitovan pouit (viz l. 6.4.8). Mezi
rizika a pekky obecn pat
potebn legislativn zmny,
poteba postupnho zavdn s pechodnm obdobm,
absence specifikovanch poadavk na spektrum na rovni R, EU a NATO.
Podklad pro politick
rozhodnut
o rozen objemu
spektra pro komern
uit pi zajitn
poteb MO.

Analza
potebnho spektra
pro rezort MO.
prava NKT.
MO
MPO
Doplujc kol s potebou spoluprce s ostatnmi rezorty
Zavdn trnch
princip k nakldn
s rdiovm spektrem.
3.4
Zajitn otevenho pstupu k informacm o udlench prvech k uit rdiovho
spektra jako nezbytn podmnky k uplatnn obchodovn.
Zpstupnn
informac
o udlench
prvech.
Legislativn prava
zkona
k zpstupnn
informac
o udlench
prvech
a vyuvn
rdiovho spektra.
MPO

ANALYTICK ST STRATEGIE

6. ANALYTICK ST STRATEGIE
Pro formulaci strategickch opaten v l. 2 a 3 byly analyzovny nezbytn souvislosti
uveden v nsledujcch kapitolch, kter odvoduj navrhovan opaten.
6.1. Vznam spektra a regulace jeho vyuvn
6.1.1. Pnosy vyuvn rdiovho spektra
Rdiov spektrum je prodn a veejn ekonomick
50
zdroj, kter podporuje
ekonomick, sociln a komunikan aktivity a m nezastupiteln vznam pro okruh slueb,
kter jinou platformou (jinm mdiem) nelze nahradit z dvod technickch (nezvislost na
pevnm pipojen) nebo ekonomickch. Takovmi slubami jsou napklad sluba pokryt
rozshlch geografickch zem druicovm vyslnm, sluba tsov a bezpenostn
mobiln komunikace, a v bnm ivot zejmna mobiln pstup ke slubm elektronickch
komunikac.
Vznam rdiovho spektra pro obany, podnikatele a stt je posuzovn komplexn
s pihldnutm k socilnm, funknm, technickm a ekonomickm hlediskm. Tato hlediska
tvo zkladn pile posuzovn efektivnho uit spektra (viz l. 6.3.2) a vychzej
z globlnch princip uit spektra
51
, evropsk legislativy [11, 19] a jejich komplexn
hodnocen je urujc pro sprvu spektra a nrodn a mezinrodn politiku v oblasti vyuvn
kmitot. Z pohledu vyuit spektra se nejvznamnjm zpsobem podl na
socioekonomickch pnosech sluba pohybliv (mobiln pstupov
52
st) a sluba
rozhlasov (jednosmrn st rozhlasovho a televiznho vysln). Vznam elektronickch
komunikac dokladuj vybran ekonomick daje:
Souhrnn pehled vznamu rstu irokopsmovho pipojen pro rst HDP uvd nap.
ITU ve sv zprv z roku 2012
53
v zemch OECD stimuloval 10% nrst penetrace
irokopsmovho pipojen rst HDP o 0,25 1,5 %, v zvislosti na poten penetraci.
Ekonomick pnosy elektronickch komunikac v esk republice sten
dokumentuj nsledujc daje
54
:
Odhaduje se, e internet se podl piblin 3 % na HDP R. Cel sektor internetov
ekonomiky pispv do ostatnch odvtv ekonomiky v odhadovan vi 9 %.
V roce 2012 peshly celkov trby ze slueb elektronickch komunikac 116 mld. K
55
.
Na konci roku 2012 trby za maloobchodn sluby poskytovan v mobilnch stch
doshly hodnoty tm 67 mld. K a v pevnch stch (v. kabelovch st) 53 mld. K.
Maloobchodn sluby en rozhlasovho a televiznho vysln se na celkovch trbch
podlely stkou 4,5 mld. K.
Maloobchodn trby za sluby poskytovan v mobilnch stch se v r. 2012 podlely na
celkovch trbch v mobilnch stch 87 %, v pevnch stch tento podl inil 70 %
a v ppad en rozhlasovho a televiznho vysln inil 72 %.
Celkov investice do st a slueb elektronickch komunikac v R v r. 2012 vzrostly
meziron o 3 % na hodnotu 14,9 mld. K
55
.

50
Z hlediska ekonomick teorie lze se spektrem nakldat obdobn, jako s nktermi dalmi nrodnmi zdroji nap.
energetickmi zdroji, surovinami, pdou: Vyuvat zdroj pro podnikn nebo uspokojen nrodnch poteb, udlovat
prva k jeho uit, regulovat zpsob jeho uit, obchodovat s prvy k jeho uit apod.

51
Nap. Zprva ITU-R SM.2012-2 (ekonomick aspekty sprvy spektra) a Doporuen ITU-R SM.1046-2 (efektivita uit
spektra).

52
Pstupov st v legislativ R st uren k poskytovn veejn dostupnch slueb elektronickch komunikac.

53
The impact of Broadband on the Economy: Research to Date and Policy Issues, ITU, 04/2012.

54
Zprva T o vvoji trh za rok 2012 a Studie SPIR, nor 2014.

55
Bez DPH.

6.1.2. Sprva spektra v globlnm mtku
Na celosvtov rovni je za tvorbu podmnek k uit rdiovho spektra odpovdn
Radiokomunikan sektor Mezinrodn telekomunikan unie (ITU-R). Jeho lohou je urovat
zkladn technick a regulatorn podmnky vyuit rdiovch kmitot a druicovch drah
a procesn zajiovat efektivn vyuvn rdiovho spektra v globlnm mtku s clem
vylouit respektive minimalizovat riziko vzjemnho ruen stanic provozovanch
v jednotlivch radiokomunikanch slubch a v rznch zemch. Sprva spektra na
mezinrodn rovni je zaloena na postupech vzjemn kmitotov koordinace, notifikace
a registrace. Zkladnm dokumentem, kter mezinrodn uruje pravidla, postupy a procesy
ve vyuvn rdiovho spektra, je Radiokomunikan d [12], kter m z hlediska esk
legislativy status mezinrodn prezidentsk smlouvy.
6.1.3. Evropsk politika rdiovho spektra a proces harmonizace
Pro evropsk zem koncentrovan na relativn omezenm prostoru byla vzjemn
koordinace uit rdiovho spektra pirozenou potebou a reagovaly na n zaloenm
organizace CEPT
56
. Ta se stala odbornou technickou a regulatorn zkladnou, kter pijm
harmonizan dokumenty ve form zprv, doporuen a rozhodnut.
Harmonizan opaten k vyuit rdiovho spektra v lenskch sttech EU jsou
pijmna Evropskou komis. Skupina pro politiku rdiovho spektra (RSPG) formuluje
doporuen hlavnch smr postupu EK a Vbor pro rdiov spektrum (RSC) se podl na
vypracovn harmonizanch opaten. Harmonizan dokumenty vychzej pedevm
z technickch studi provdnch CEPT na zklad mandt vydvanch Evropskou komis
a jsou pro lensk stty zvazn. Podobnou formou je zadvna tvorba technickch norem
standardizanm institucm ETSI, CEN a CENELEC (viz l. 6).
Legislativnm zkladem je telekomunikan regulan rmec tvoen skupinou
smrnic [7, 8, 9] pijatch v roce 2002. Efektivn uplatovn harmonizanch opaten,
situace na spolenm evropskm trhu, rst poadavk na vysokorychlostn pstup
k internetu, zmny v poadavcch jednotlivch sektor hospodstv a dal faktory vyvolaly
poadavek na vytvoen vceletho programu politiky rdiovho spektra [11]. Soust tohoto
programu je i poadavek na podrobnou analzu souasnho vyuit rdiovho spektra
v psmu 400 MHz 6 GHz (spectrum inventory). Hlavnm smyslem registru spektra je, na
zklad souasnho vyuit rdiovho spektra identifikovat psma vhodn k harmonizaci,
ppadn identifikovat psma, kter by bylo mono vyut efektivnji a urit do roku 2015
alespo 1200 MHz pro harmonizovan vyuit spektra vysokorychlostnmi pstupovmi
stmi.
6.2. Systm sprvy kmitotovho spektra v R
6.2.1. Obecn principy
Systm sprvy kmitotovho spektra v R vychz z obecnch princip, kter jsou
shodn s principy uplatovanmi v ostatnch zemch EU, a promt se do posln adu
v oblasti sprvy spektra:

56
Evropsk sprva pot a telekomunikac byla zaloena 26. ervna 1959.

6.2.1.1. Konkrtn postupy sprvy spektra
K naplnn posln adu a povinnost vyplvajcch z legislativy ad postupuje pi
sprv spektra podle zkona, sprvnho du
57
a dalch pedpis. Vzhledem k tomu, e
z hlediska vyuvn spektra jsou podstatn podmnky vyuvn kmitot, stupe jejich
harmonizace, zpsoby i postupy autorizace uit spektra a zpsob nakldn s prvy
z hlediska jejich pevoditelnosti, pedkld lnek 3.2 pouze strun pehled zamen na
uveden oblasti bez analz vnitnch procedur
58
spojench se sprvou spektra.
6.2.1.2. Dokumenty stanovujc podmnky vyuvn rdiovho spektra
Zkladnm dokumentem vychzejcm z Radiokomunikanho du je pln pidlen
kmitotovch psem (nrodn kmitotov tabulka [3]), kterm jsou peneseny obecn
podmnky vyuvn spektra uveden v Radiokomunikanm du do esk legislativy.
Konkrtn podmnky vyuit spektra nap vemi kmitotovmi psmy a radiokomunikanmi
slubami, vetn zpsobu autorizace uit spektra, jsou uvedeny v jednotlivch stech
plnu vyuit rdiovho spektra [4].
6.2.1.3. Autorizace vyuvn kmitot v R
Jakkoli aktivn
59
vyuvn spektra, krom kmitotovch psem pidlench NKT
k vyuit pro vojensk ely, je mon pouze na zklad autorizace
60
, tj. nabyt prv
k vyuvn rdiovch kmitot:

a) Veobecn oprvnn, kter nen spojeno s konkrtn osobou uivatele spektra,
je uplatovno v ppadech, kdy pravdpodobnost vzjemn interference
neohrouje provoz dn radiokomunikan sluby. Uplatuje se u vrobk
masovho uit a v Evrop je bn oznaovno jako bezlicenn provoz
61
.

57
Zkon . 500/2004 Sb., sprvn d, ve znn pozdjch pedpis.

58
Nap. spoluprce s dalmi rezorty v R, nrodn a mezinrodn koordinace, ast na mezinrodnm procesu
harmonizace podmnek uit spektra, spoluprce s Evropskou komis a dal aktivity.

59
Aktivnm vyuitm spektra je vysln rdiovch vln nebo generovn stdavho magnetickho pole. Pasivn vyuit je
zaloeno na pjmu rdiovch vln prodnho pvodu nap. v radioastronomii.

60
Ustanoven l. 18.1 Radiokomunikanho du k povinnosti zizovn a provozu stanic pouze na zklad licence
vydan v souladu s Radiokomunikanm dem. V R je tento lnek implementovn v 17 odst. 1 zkona.

61
Z angl. unlicenced; pesn termn podle zkona je vyuit na zklad veobecnho oprvnn. Jde o pklad tzv.
vrobkov (neadresn) regulace, kdy jsou podmnky k uit spektra vztaeny zejmna na vrobky (zazen, vyslac
stanice).
Vyuit spektra spravovat zpsobem, kter smuje k optimlnmu vyuit rdiovho
spektra a poslen pnos pro spolenost.
Spektrum vyuvat nediskriminanm zpsobem za transparentnch podmnek.
Nastavenm podmnek vyuit spektra podporovat hospodskou sout
a pedchzet deformacm soute.
Spektrum vyuvat takovm zpsobem, aby byl minimalizovn vznik kodlivho
ruen5.
Podmnky vyuit spektra stanovovat s clem, aby nebyly omezujc pro sluby nebo
aplikace, k jejich provozu jsou rdiov kmitoty nezbytn.
Nastavenm podmnek k flexibilnmu vyuit spektra umonit inovaci a rozvoj
technologi a slueb.
Naplovat pedvdatelnost zveejnnm pedpoklad budoucho vvoje u kad
radiokomunikan sluby a v kadm kmitotovm psmu.

Vyuit spektra na zklad veobecnho oprvnn nen zpoplatnno.
Pozn.: Pokud uivatel vzjemn koordinuj provoz stanic s vyuitm spolen
databze stanic
62
, jde o tzv. lehk licencovn zaloen na registraci stanic.

b) Individuln oprvnn k vyuvn rdiovch kmitot
63
vyslacm rdiovm
zazenm je udlovno konkrtnm uivatelm a zaruuje jim pimenou mru
ochrany vi ruen. Podmnky uit spektra v tomto ppad vychzej z plnu
vyuit rdiovho spektra a z proveden koordinace. Vyuvn rdiovch
kmitot je spojeno s povinnost hrady poplatku za uvn rdiovho spektra
64

(viz l. 6.3.5).
Pozn.: Specifickou formou prva k zskn individulnho (-ch) oprvnn k uit
rdiovho spektra je pdl rdiovch kmitot
65
.
K udlen pdlu lze pistoupit pouze v ppad, kdy je v pedmtnm psmu omezen
poet prv
66
plnem vyuit rdiovho spektra. Samotn nabyt pdlu nezakld monost
vyuvn rdiovho spektra, pouze zaruuje nabyvateli exkluzivitu (nrok) na udlen
individulnho oprvnn k vyuvn kmitot ve vymezenm geografickm zem. Udlen
pdlu umouje uloit driteli pdlu specifick provozn i rozvojov podmnky
67
.
Zvltn ppad, kdy k vyuvn kmitot me bt oprvnn pouze stanoven
subjekt, se uplatn, pokud je psmo vymezeno pro specifick el
68
.

6.2.1.4. Dlka trvn prv k vyuvn rdiovch kmitot
Individuln oprvnn k vyuvn rdiovch kmitot jsou udlovna na dobu
maximln pti let
69
. Ped vyprenm lhty lze platnost oprvnn prodlouit na zklad
dosti adatele, nebrn-li tomu zkonem uren pekky. V ppad udlen individulnch
oprvnn na zklad prv vyplvajcch z pdlu rdiovch kmitot podle 22 zkona,
me bt doba platnosti oprvnn k vyuvn rdiovch kmitot stanovena del, nesm
vak peshnout dobu platnosti pdlu rdiovch kmitot.
Doba platnosti pdlu rdiovch kmitot je vymezena zkonem obecn, mus bt
mimo jin pimen dan slub elektronickch komunikac, je soust podmnek
spojench s vbrovm zenm k udlen pdlu a je vdy pedmtem veejn konzultace.
Stanoven doby platnosti v souasnosti respektuje technick a ekonomick hlediska, mezi
n pat napklad doba nvratnosti investic na vybudovn st. Ped vyprenm doby
platnosti postupuje ad podle 20 odst. 4 a 5 zkona a pezkoum, zda dvody pro
omezen potu prv k vyuvn rdiovch kmitot stle trvaj. V ppad kladnho vsledku
pezkumu me ad za podmnek specifikovanch v 20 zkona vydat dosavadnmu
driteli nov pdl a umonit tak prolongaci exkluzivnho vyuit kmitot.

6.2.1.5. Trn principy nakldn s individulnmi prvy k vyuvn spektra
K zajitn pstupu ke spektru standardnmi trnmi principy bylo zavedeno
uplatovn prodeje a pronjmu prv, tzv. druhotn obchodovn viz l. 6.3.3.1. Zkon
umouje obchodovn s prvy prostednictvm institutu zmny dritele individulnho

62
Registrace uivatel; v souasnosti je pkladem evidence stanic bezdrtovho mstnho systmu nebo mikrovlnnch
spoj v psmu 7176 GHz a 8186 GHz.

63
17 a 18 zkona; v anglick terminologii Licence.

64
Mimo uivatele specifikovan v 24 odst. 3 zkona.

65
22 zkona; angl. block licence, block assignment.

66
20 zkona.

67
Nap. pokryt zem nebo pokryt procentulnho podlu obyvatelstva.

68
Nap. k uit spektra pro st GSM-R nebo pro st PMR v psmech 140 MHz, 460 MHz a 880/925 MHz me bt
autorizovn pouze provozovatel eleznin dopravy (viz l. 6.4.6, 2.6).

69
18 odst. 3 zkona.

oprvnn v. pronjmu prva plynoucho z oprvnn ( 19a) a pevodu pdlu rdiovch
kmitot nebo jeho sti ( 23). Z dvod posouzen vlivu na hospodskou sout je
v ppad pdlu pevod mon pouze se souhlasem adu. S vjimkou specifickch
ppad poteby zjitn hospodsk soute a ochrany ped hromadnm spektra, nejsou
pi udlovn pdlu rdiovch kmitot obvykle omezovna prva na pevoditelnost,
a podmnky se d 23 zkona.
6.3. Faktory a trendy urujc sprvu spektra globln a v R
V prbhu obdob, pro n je tato Strategie urena
70
, ad oekv vznamn zmny
ve vyuit rdiovho spektra. Mezi hlavn zmny pat zavdn st 4G v psmech 800 MHz,
900 MHz, 1800 MHz, 2,6 GHz, zpstupnn psem 3,43,6 GHz a 3,63,8 GHz pro
vysokorychlostn komunikace, rozvoj digitlnho rozhlasovho zemskho vysln, nov
sluby v leteckch komunikacch a navigaci, meteorologii a druicovch komunikacch.
Zmny lze oekvat rovn u bezpenostnch komunikac, kde je indikovna poteba
irokopsmov komunikace.
V krtkodobm a stedndobm horizontu lze oekvat trendy smujc
k transformaci uivatelskho prosted, nrstu poadavk na irokopsmov komunikace
a zmnm v rozhlasov slub. V dlouhodobm horizontu lze oekvat poadavky na dal
uvolovn kmitotovho spektra, pedevm v psmech pod 6 GHz, a roziovn sdlenho
vyuvn spektra. Mezi nejvznamnj zmny se zaad restrukturalizace psma UHF (470
790 MHz), kter uvoln dal kmitoty pro mobiln st.
Pvodn historick rozdlen telekomunikanch slueb na hlas data televizi
a rozhlas pechz na model, kdy jedna s umon penos libovoln telekomunikan sluby
prostednictvm pevnch kabelovch a bezdrtovch nebo mobilnch paketovch st; takov
koncept je ve sv pokroil form oznaovn zkratkou NGN
71
.
6.3.1. Pedvdateln a transparentn sprva spektra
Sprva rdiovho spektra, zpsob jeho vyuit, vliv uivatelskch a technologickch
trend a naplovn strategickch zmr vyaduj pedvdateln
72
regulatorn prosted.
Pedvdateln sprva spektra je v R naplovna standardnmi procesy zveejovn
legislativy ve Sbrce zkon, v Telekomunikanm vstnku a na internetovch strnkch
MPO a adu (elektronick edn deska). V tchto dokumentech jsou uvedeny informace
o pipravovanch zmnch, lhtch pro zaveden zmn a informace o monm budoucm
vvoji.
Transparentn sprva spektra je jednm z nstroj upevovn dvryhodnosti sttn
sprvy a je soust poadavk na trn orientovan regulatorn prosted. V rmci
naplovn zsady transparentnosti je ad povinen poskytovat podnikatelm poskytujcm
veejn dostupn sluby elektronickch komunikac a uivatelm vechny informace
potebn pro jejich innost, nebrn-li jejich poskytnut ustanoven zvltnch prvnch
pedpis
73
.
6.3.2. Efektivn vyuvn spektra
Termn elnho
74
vyuit kmitot je zaveden v zkon o elektronickch
komunikacch a v nejobecnj rovin jde o naplnn lnku 7 stavy esk republiky (stt
db o etrn vyuvn prodnch zdroj), protoe rdiov spektrum je prodn a veejn
ekonomick
50
zdroj.

70
Obdob krtkodob (2 roky) a stedndob (2 a 5 let), s naznaenm vvoje v dlouhodobm horizontu (10 let).

71
http://www.itu.int/en/ITU-T/gsi/ngn/Pages/definition.aspx

72
5 zkona.

73
Zejm. ochrana osobnch daj, obchodnch tajemstv a utajovanch skutenost.

74
Pro ely tohoto dokumentu je eln vyuit spektra spojovno s jeho efektivnm uitm.

Principy efektivnho vyuit kmitot se opraj o pnosy z vyuvn rdiovho
spektra popsan v l. 6.1.1. Rmcov definice elnho a efektivnho vyuvn rdiovch
kmitot (dle jen efektivn vyuvn) odpovd legislativ Evropsk unie [19],
dokumentm ITU
51
), obecnm pstupm uplatovanm v telekomunikan praxi a ekonomii
a podporuje cle sttn politiky v oblasti elektronickch komunikacch [1].
Efektivn vyuvn rdiovch kmitot je kategorizovno nsledujcmi hledisky:
a) Technickmi hledisky jsou nap. penosov vlastnosti st z hlediska penosov
kapacity vztaen na jednotku kmitotovho spektra
75
nebo zem, monost
opakovanho vyuit kmitotu, mra odolnosti st i spoje pi koexistenci s dalmi
vyslacmi rdiovmi zazenmi, monost pidlovn kmitot v harmonizovanm i
standardizovanm kanlovm uspodn apod.
b) Funkn hlediska zahrnuj kvalitativn parametry poskytovan sluby a pkladem je
pstup ke slubm elektronickch komunikac, rychlost a mobilita pipojen, mra i
celistvost pokryt, zastupitelnost penosu sluby jinm mdiem nebo platformou.
c) Ekonomick hlediska zohleduj pspvek k podpoe hospodsk soute a rstu
nrodn ekonomiky a jsou obvykle hodnoceny z pohledu spotebitele (ochota zaplatit
za slubu), poskytovatele sluby i provozovatele st (nklady, zisk) a externch
pnos (pozitivn vliv na HDP, pjmy sttnho rozpotu daov pjem, pjem
z poplatk za vyuit spektra, vnosy z aukc aj.).
d) Sociln hlediska jsou oznaovna jako neoddliteln, by obtn kvantifikovateln
faktor, kter zohleduje ir otzky vznamu spektra a poskytovanch slueb
v kontextu socilnm, kulturnm, vdecko-vzkumnm, bezpenostnm, politickm i
v obecnm pojet nrodn i evropsk politiky
76
.
Principiln lohou souasn sprvy spektra je optimln vyven vech faktor
efektivity vyuit spektra.
6.3.3. Flexibiln a sdlen vyuit rdiovho spektra
Na zklad poadavku na rozvoj soutnho a inovativnho prosted zavedl evropsk
regulatorn rmec trn mechanizmy do sprvy spektra. Jeho soust je flexibiln uit
spektra, flexibiln nakldn s prvy k jeho uit a vyuit sdlen
77
spektra. Zmrem je
umonit vrobcm a ostatnm podnikatelskm subjektm v elektronickch komunikacch
rychl pstup ke spektru a rychl provdn inovac.
6.3.3.1. Flexibiln uit spektra
Flexibilita nakldn s prvy: Souasn legislativa obsahuje zkladn prvky flexibility
popsan v l. 6.2.1.5. Obchodovatelnost s prvy k uit kmitot vyaduje zpstupnn
informanch databz o vydanch prvech s kontaktnmi informacemi o uivatelch
konkrtnch kmitot
78
a vytvoen podprnho mechanizmu pro zprostedkovn nabdky
a poptvky a realizace prodeje
79
.
Flexibilita z technologickho hlediska: Zkladem tto flexibility v uit spektra je
uplatnn technologick neutrality s minimln omezujcmi technickmi parametry

75
Jednotka kb/s/MHz.

76
Pklady socilnho vznamu spektra jsou podpora sociln soudrnosti a zvyovn kvality ivota zejmna dky plon
dostupnm mobilnm komunikanm slubm, sluby tsovho voln, efektivn distribuce informac veejnosti stmi
rozhlasovho a televiznho vysln, zajitn dostupnosti slueb hendikepovanm osobm, vdeck uit
(radioastronomie, druicov przkum Zem), poadavky na zajitn pstupu ke spektru pro ely obrany sttu
v souladu s aliannmi zvazky R a dal.

77
COM(2012) 478 final: Sdlen Komise Evropskmu parlamentu, Rad, Evropskmu hospodskmu a socilnmu
vboru a Vboru region Podpora sdlenho vyuvn zdroj rdiovho spektra na vnitnm trhu.

78
Pkladem konkrtn realizace je databze britskho regultora Ofcom v. databze obchodovn s prvy, nebo
databze vyuit kmitot v Dnsku, nebo databze polskho regultora UKE http://www.uke.gov.pl/pozwolenia-
radiowe-dla-stacji-gsm-umts-lte-oraz-cdma-4145.

79
Clovm stavem je uplatnn zprostedkovatelskch slueb nezvislmi subjekty charakteru tzv. spektrlnho makle.

v podmnkch uit rdiovho spektra. V okamiku ukonovn vyuit psma konkrtn
technologi by mly podmnky uit kmitot umonit vyuit technologi pokroilej
80
.
S technologickm vvojem m bt umonna inovace bez poteby administrativnch zmn
udlench prv k uit (viz t kap. 6.3.4).
6.3.3.2. Sdlen uit spektra
Sdlen uit spektra je zpsobem, jak vznamn zvit efektivnost vyuit kmitot.
Uplatuj se dva principy:
CUS
81
je zaveden (standardn) model kolektivnho (tj. bezlicennho) uit spektra,
kter je zaloen zejmna na pouit standardizovanch technickch algoritm sdlen spektra
v pouitch zazench. Provoz zazen nevyaduje koordinaci ani odborn znalosti obsluhy
a je iroce vyuvn ji v souasnosti (nap. WiFi; viz l. 6.4.4).
LSA/ASA
82
: Princip LSA/ASA je pipravovan na mezinrodn rovni a je zaloen na
vyuit psma, kter ji bylo autorizovno pro jin subjekt obvykle v pednostn
radiokomunikan slub
83
. Na zklad dohody s tmto subjektem mohou bt k uit psma
autorizovni dal uivatel. Takov sdlen uit obvykle poskytuje vy stupe ochrany
vi ruen ne sdlen CUS a tedy i monost garance kvality sluby (QoS). Psmo lze sdlet
na principu dlen provoznho asu, vymezenm rznch lokalit apod. Pi sdlen se uplatn
jak stanice vtho vkonu (makrobuky
84
), tak i model mench bunk v. vyuit pro vnitn
pokryt (viz l. 6.4.1). Autorizace uit spektra na principu LSA je zajiovna sprvcem
spektra (regultorem), kter je tak odpovdn za sprvu ruen. V souasnosti se v Evrop
pedpokld zaveden LSA v psmu 2,32,4 GHz
85
.
6.3.3.3. Dynamick pstup ke spektru
Dynamick pstup ke spektru je zaloen na identifikaci pstupu ke spektru v ase,
mst nebo v kmitotovm seku a jeho vyuit podle aktuln poteby. Princip vychz z ji
uvanch postup zajitn vzjemn koexistence stanic
86
; nov pipravovan koncepty
dynamickho pstupu ke spektru na principu vyuit blch mst (tzv. kognitivn technologie,
viz t l. 6.4.4.4) pedpokldaj vyuit spolen databze dostupnch kmitot
v geograficky vymezench lokalitch. Perspektivnm psmem pro takov uit je psmo UHF.
Dynamick uit spektra vznamn pispv k efektivit vyuvn rdiovho spektra
87
.
6.3.3.4. Pnosy flexibilnho a sdlenho vyuit spektra
K pnosm flexibility uit, sdlen a dynamickho pstupu ke spektru pat:
podpora vyuit sek spektra, jejich vyuit bylo minimln i dn,
zsadn zven kapacity spektra
88
,
pleitost pro inovace a rozvoj hospodsk soute,

80
Pkladem je psmo 3,43,6 GHz, kter je vyuvan v Evrop i v R pevnmi bezdrtovmi stmi, kter ale bude
harmonizovno pro vysokorychlostn pstupov st vyuvajc jednotn kanlov rastr 5 MHz umoujc provoz
technologi 4G. Nkter nov koncepty uit spektra tak opoutj princip individuln autorizace uit spektra a
smuj k vyuit spektra bezlicenn, napklad zazenmi M2M (viz l. 6.4.4.3) nebo femtobukami pstupovch st
(viz l. 6.4.1.1).
81
RSPG11-392 Final: Report on Collective Use of Spectrum (CUS) and other spectrum sharing approaches, 11/2011.

82
Nvrh Zprvy ECC 205 k LSA: http://www.cept.org/ecc/tools-and-services/ecc-public-consultation. Publikovan
dokument ETSI k LSA TR 103 113; pipravovan standard k psmu 2,3 GHz TR 103 154.

83
Hlavnm uivatelem spektra (incumbent) je obvykle souasn dritel prv k vyuit spektra.

84
Dosah makrobuky je obvykle jednotky km.

85
Komise udlila v dubnu 2014 mandt organizaci CEPT k nvrhu technickch podmnek vyuvn psma 2,3 GHz.

86
Pkladem vyuit je zajitn koexistence stanic technikami LBT, SON, dynamicky pidlovan kanl a vkon
terminlm mobilnch st, algoritmy koexistence st WiFi apod.

87
Rule based access: http://research.microsoft.com/en-us/projects/spectrum/case-for-permissive-rule-based-dynamic-
spectrum-access_thanki.pdf

88
Zprva Rady poradc PCAST prezidenta USA z ervence 2012 odhaduje, e zavedenm novch pstup pi sprv
spektra se efektivn kapacita spektra me zvit vce ne 1000krt a dodv, e monosti radiokomunikac nejsou
limitovny nedostatkem spektra, ale pstupy pi jeho sprv.

rychl reakce na aktuln poptvku,
uplatnn jak v psmech, kde jsou udlena individuln prva, tak v psmech
bezlicennho vyuit.
K podpoe flexibilnho uit spektra z hlediska obchodovatelnosti a pronjmu prv je
zajitn transparentnosti a komplexnosti informac (viz l. 3.3, 3.4).
6.3.4. Technologick neutralita a neutralita vi slubm, konvergence
Uplatovn neutrality vi poskytovanm slubm, technologick neutralita
a konvergence slueb jsou zakotveny v evropskm regulanm rmci [8, 9] a v zkon.
Technologick neutralita umouje pouit libovoln technologie za pedpokladu
splnn uritch minimlnch technickch podmnek pro uit spektra a dsledn uplatnn
principu technologicky neutrln regulace tak umon uivatelm spektra vybrat aktuln
nejvhodnj technologie a sluby pro jednotliv psma. V Evrop je pro technologickou
neutralitu v harmonizovanch psmech urench k provozu veejn dostupnch slueb
elektronickch komunikac zaveden termn LRTC
89
oznaujc minimln omezujc technick
podmnky provozu.
Jednm z nejdleitjch krok Evropsk unie smrem k zavdn technologick
neutrality a flexibilnho uit spektra je liberalizace prakticky vech psem od 790 MHz do
3800 MHz urench k provozovn st poskytujcch zemsk veejn dostupn sluby
elektronickch komunikac s uplatnnm konceptu WAPECS
90
.
Technologick neutralita se uplatuje v psmech autorizovanch individuln
i v psmech bezlicennho provozu.
Ve vjimench ppadech je mon princip technologick neutrality omezit. Takov
omezen ale mus bt vdy pimen a odvodnn, a to pouze potebou pedejt
kodlivmu ruen (napklad stanovenm spektrlnch masek a hladin vkon nebo potebou
zajistit dn fungovn slueb (nap. stanovenm odpovdajc rovn technick kvality
slueb).
Trend konvergence radiokomunikanch slueb obvykle oznauje zaveden shodnch
podmnek pro pevnou a pohyblivou radiokomunikan slubu
91
. Takov psma se oznauj
zkratkou MFCN
92
.
6.3.5. Poplatkov politika a cena spektra
Vznam pisouzen adekvtn ekonomick hodnoty rdiovmu spektru
93
a poplatkov
politiky jako formy regulace uit spektra vznamn vzrostl pot, co dolo k liberalizaci
nrodnch telekomunikanch prosted, protoe podmnky pstupu ke spektru a podmnky
uit spektra zsadnm zpsobem ovlivuj volnou sout subjekt psobcch
v elektronickch komunikacch.
6.3.5.1. Ekonomick hodnota spektra a cena spektra
Pojmem ekonomick hodnota spektra se vyjaduje skutenost, e prostednictvm
komernho uit spektra jsou generovny podnikatelskm subjektem vnosy. Nklady, kter
komern subjekt mus vynaloit k nabyt exkluzivnch prv k uit spektra, bvaj oznaovny
jako cena spektra.

89
Z angl. Least Restrictive Technical Conditions.

90
Zkratka oznauje Politiku bezdrtovho pstupu pro sluby elektronickch komunikac (Wireless Access Policy for
Electronic Communications Services), jej cle smuj k zaveden technick a ekonomick efektivity uit spektra.

91
Nap. psma 3,43,8 GHz, kde jsou v pevn a pohybliv slub zavedeny shodn podmnky uit spektra.

92
Z anglickho Mobile Fixed Communication Networks, tj. st v pohybliv a pevn (radiokomunikan) slub.

93
Spektrum je obecn pouvno za elem pokryt poteb spolenosti. Skutenost, e jsou oblasti, kde prioritu maj jin
poteby ne ekonomick efekt uit spektra je dvodem, pro se spektru piznv, e m socioekonomickou hodnotu
a v regulaci uit spektra se k tomu pihl.

Podle analzy
94
je hodnota spektra je nejvy v psmech pidlench pohybliv
slub (mobiln st), nsleduj psma uren k televiznmu a rozhlasovmu vysln
a ostatn. Podobn vsledky, jen s vznamnjm podlem pevn sluby, lze pedpokldat
i v esk republice.
Pstup ke spektru m bt v liberalizovanm prosted umonn prostednictvm
trnch princip (l. 6.2.1.5) a jeho objektivn cenu lze reln identifikovat pi nabyt prv
(autorizace popsna v l. 6.2.1.3) k uit spektra na trhu. Pi prvotnm udlen dosud voln
(nepidlen) sti spektra formou vydn pdlu se postupuje s vyuitm nkter z forem
veejnho vbrovho zen. Nabyvateli prv se pak pirozenm zpsobem stvaj
pedevm ty subjekty, kter dokou uitm spektra doshnout nejvtho ekonomickho
inku.
Pi udlen prv k uit spektra prostednictvm individulnho oprvnn k vyuvn
radiovch kmitot
95
, tj. uvn kmitotu stanic, se k trn k cen spektra nepihl,
autorizace je spojena s hradou jednorzovho poplatku za administrativn kon
96
. I toto
prvo k uit spektra je standardn obchodovateln a lze jej pronajmout na zklad nabdky
a poptvky (viz l. 6.2.1.5).
6.3.5.2. Poplatky za uit spektra
Poplatky za vyuvn spektra jsou v esk republice vztaeny na vyuvn kmitot
na zklad prv k uit spektra formou individulnho oprvnn k vyuvn rdiovch
kmitot
64
. Jsou nstrojem regulan politiky, kterou se stimuluje efektivn uit spektra
a eliminuje nevyuvn pidlench rdiovch kmitot v. hromadn prv k uit spektra
z konkurennch dvod. Skutenost, e v psmech okolo 1 GHz je jednotkov trn hodnota
spektra nejvy a s narstajcm kmitotem kles, by mla bt zohlednna i ve vi poplatk
za vyuvn spektra.
6.4. Globln vvojov trendy uit spektra
Pro stanoven cl a strategi je teba analyzovat aktuln stav a pedpokldan vvoj,
a to z ady pohled provoznho, technologickho, trnho, ekonomickho a dalch. Tato
ploha naznauje nkter trendy, u kterch se pedpokld, e budou formovat zmny
v oblasti uit kmitot na rovni celosvtov a evropsk.
6.4.1. Mobiln bukov st, IMT
Sektor mobilnch bukovch st a IMT
97
pedstavuje nejvt ekonomick potencil
v oblasti radiokomunikanch slueb. Klovm faktorem rozvoje mobilnch st je trval
(doposud exponenciln) rst provozu a neoddliteln inovan faktor v oblasti technologi
a slueb. Do konce minulho stolet v mobilnch stch pevaoval hlasov provoz, pro kter
je typick symetrie pro uplink
98
byl vyuit stejn velk rozsah kmitot, jako pro downlink
99
.
V posledn dekd s rozvojem datovch paketovch st ale v mobiln komunikaci zan
pevaovat datov nesymetrick provoz a podle pedpoklad bude takov provoz v mobilnch
pstupovch stch dominovat stle vraznji. Na kapacitn poadavky a rozvoj slueb
reaguje technologick rozvoj systm IMT, kter pedstavuj pokroilou komunikaci mezi
mobilnmi telefony, chytrmi telefony, bezdrtovmi modemy a dalmi mobilnmi i pevnmi
zazenmi souhrnn oznaovanmi slovem terminl. Rozvoj mobilnch komunikac vede

94
Podle analzy spolenosti Analysys Mason byl pspvek k celkov hodnot rdiovho spektra ve Spojenm
krlovstv tvoen ze 60 % pohyblivou slubou a z 20 % psmy urenmi k televiznmu a rozhlasovmu vysln; zbytek
byl pspvek ostatnch slueb.

95
17 a 18 zkona.

96
Zkon . 634/2004 Sb., o sprvnch poplatcch.

97
Oznaen International Mobile Telecommunications zahrnuje jak technologie 3G, tak i technologie 4G.

98
Datov tok proudc smrem od uivatele, neboli spojen smrem k zkladnov stanici.

99
Datov tok proudc smrem k uivateli, neboli spojen smrem k terminlu

k poadavkm na dal spektrum, mezi n pat napklad budouc pipravovan
mezinrodn pidlen psma 700 MHz pohybliv radiokomunikan slub.
Vymezen mobilnch st: Mobiln komunikace umouj uivatelm mt
prostednictvm terminl pipojen k sti nebo ke komunikan slub za pohybu nebo pi
zmn lokality, ani by dolo k peruen sluby. Vzhledem k trendu uit technologi IMT
i pro vy kmitotov psma, kter z fyziklnch dvod limituj pln mobiln pipojen, jsou
v tto kapitole popsny obecn trendy pro st sdruujc mobiln a pevn komunikan st,
oznaovan zkratkou MFCN
92
.
6.4.1.1. Technologick trendy
Technologick pokrok sleduje adu cl funknmi pnosy ponaje (nap.
dosaiteln datov rychlost), pes postupy potlaujc inky i riziko ruen (mitigan
techniky) a po optimalizaci efektivnho vyuit rdiovho spektra. Pkladem jsou
komunikan technologie v mobiln slub: Zatmco druh generace mobilnch komunikac
(GSM) pouv z dvodu minimalizace ruen v sousednch bukch rozdln kmitoet, tet
generace IMT (UMTS, HSPA) pouv t kmitoet ve vech bukch, m dosahuje
zrove vy spektrln innosti
100
. Jet vy spektrln innosti dosahuj technologie
4. generace (E-UTRA, tj. LTE-A), jejich teoretick monosti se prakticky piblily fyziklnm
limitm
101
. V souasnosti provozovan systmy LTE maj v relnm provozu zhruba
desetinsobn vy spektrln efektivitu oproti systmm 2G. Dal zvyovn hrnn
kapacity penositeln v danm rdiovm kanlu na danm zem se dosahuje zavdnm
zkladnovch stanic s malm vyzenm vkonem zahuovnm st, kdy je kapacita
rdiovho kanlu vyuita opakovan s vyuitm konceptu heterogenn st, tj. st vyuvajc
men buky (nap. mikrobuky, femtobuky
102
) k uspokojen lokln poptvky po
vysokorychlostnch slubch. Dalmi technikami k zajitn kapacity jsou techniky agregace
kanl (nap. LTE-A doke systmov agregovat a pt kanl ky 20 MHz), sdlen
spektra a rozvoj diverzitnho pjmu (nap. MIMO
103
). K dostupnosti irokopsmovho
pipojen pispv vyuit technologie WiFi, Bluetooth nebo Zigbee, kter odlehuj provoz
smrovn datovho provozu (data off-loading
104
) v zkladnovch stanicch mobilnch st
105
.
Uveden postupy pinej vhody provozn i ekonomick.
Z hlediska sov vrstvy telekomunikanch st bude v pt dekd
pokraovat migrace mobilnch slueb smrem k pln paketovmu provozu, co se dotkne
i mobilnch hlasovch slueb, doposud v pevn me zajiovanch stmi 2G. Clovou
technologi pro hlasovou komunikaci v stch LTE je standardizovan paketov technologie
VoLTE, zajiujc penos hlasu v garantovan kvalit. Pchod VoLTE bude jednm
z nejvznamnjch pspvk k funkn efektivit vyuit spektra. Bhem fze vstavby LTE
ale mohou bt zavdna i pechodn een (nap. technologie CSFB, kter vyuv ji
vybudovanou infrastrukturu st 2G/3G).
Mobiln st 4G jsou zrove oblast, kter pispje jak ke konvergenci
radiokomunikanch slueb pohybliv, pevn a rozhlasov, tak i ke konvergenci
telekomunikanch slueb a k rozvoji konceptu st ptch generac NGN, kter sdruuje st
pevn kabelov, pevn bezdrtov a mobiln. Pokroil architektura st 4G
106
je navrena
tak pro konvergovan sluby, kter budou poskytovny v dohledn budoucnosti pat
mezi n jak monost penosu slueb rozhlasovho vysln do vymezen oblasti
107
vetn

100
Jednotka bit/s/MHz; takto se vyjaduje mnostv informace penositeln komunikanm kanlem o dan ce psma.

101
Shannon-Hartleyv teorm o kapacit kanlu.

102
Buky instalovan podle mstn poteby, kter jsou integrln soust mobilnch st, a kter vyzauj vkon obvykle
men, ne 2 W e.r.p. Na rozdl od velkch tradinch makrobunk nevyaduj ex ante koordinaci.

103
Technologie vyuvajc pro vysln nebo pjem vce antn.

104
Odlehen provozu terminl st 3G/4G pes men veejn, privtn nebo domc st pevnho bezdrtovho
pstupu (FWA), a to jak s vyuitm femtobunk mobilnch technologi, tak zejmna pipojen WiFi.

105
Podle souasnch odhad pt a est uivatel sledujcch souasn video ve vborn kvalit vyerp kapacitu jedn
buky zkladnov stanice mobiln st UMTSHSPA.

106
Jdro eMBMS platformy LTE-Broadcast.

107
Minimln velikost oblasti je podle dnench specifikac 0,5 a 1,5 km.

neautorizovanho pjmu pro uivatele, kte nejsou pro sluby v sti registrovni, tak tak
uit technologi 4G pro bezpenostn komunikace PPDR, jejich budouc kapacitn a funkn
nroky stvajc zkopsmov st
108
nepokryj (podrobnji viz l. 6.4.7).
6.4.1.2. Faktor rstu provozu
Dsledkem a zrove i dvodem technologickho pokroku a zavdn novch slueb
je rst provozu v pstupovch telekomunikanch stch
109
. K celkovmu provozu vznamn
pispvaj multimediln sluby jako sledovn televize a videa, hry, sociln st, vyuvn
naviganch slueb apod., poskytovan zejmna prostednictvm chytrch telefon a tablet.
Nejvznamnj podl na provozu budou generovat datov sluby. Podle pravideln
zveejovan zprvy spolenosti Cisco
110
se odhad celkovho mezironho nrstu provozu
v mobilnch stch odvozen z faktoru CAGR pohybuje kolem 68 % pro oblast Stedn Evropy
(tj. ron rst cca 1,68x; viz obr. 1):

Obr. 1: Odhad rstu provozu v mobilnch stch do roku 2018
Jin odhady posuzuj rst provozu zvl pro mobiln st a zvl pro pevn
bezdrtov st z dvodu uplatnn preference datovho provozu prostednictvm smrovn
provozu mimo mobiln st (data off-loading, WiFi off-load). Nap. odhady Analysys Mason
111

pedpokldaj rst CAGR celkovho bezdrtovho provozu v pstupovch mobilnch stch
na rovni piblin 44 % s tm, e podl provozu v pevnch bezdrtovch stch (WiFi, data
off-loading) se bude na celkovm provozu podlet zhruba 84 %. Podle dnench odhad
bhem pti let naroste provoz v bezdrtovch stch tyikrt a 13krt. Nrst provozu je
hlavnm dvodem investic do st 4G, roziovn st UMTS/HSPA+ a investic do zskn
prv na vyuvn kmitot z nov otevranch psem.
6.4.1.3. Poadavky IMT na dal spektrum, pidlen psma 700 MHz pohybliv
slub
Poptvka po vyuit rdiovho spektra vznamn narostla v poslednch dvou
dekdch a to zejmna v souvislosti s rozvojem mobilnch bukovch st. Optimln fyzikln
vlastnosti nasmrovaly komern zjem o vyuit kmitot do oblasti pod 6 GHz, piem
hlavn komern vyuit bukovmi stmi spad do psem pod 2,2 GHz, vhodnch
k poskytovn slueb s vysokm stupnm mobility. Z hlediska pstupovch st jsou atraktivn
i psma nad touto hranic, protoe umouj provoz st urench k uspokojen narstajc
poptvky po vysokorychlostnm pipojen (tzv. kapacitn psma).

108
St Integrovanho zchrannho systmu.

109
Provoz z hlediska objemu penesench dat.

110
http://www.cisco.com/en/US/solutions/collateral/ns341/ns525/ns537/ns705/ns827/white_paper_c11-520862.html

111
Wireless network traffic wolrdwide: Forecasts and analysis 2013-2018, October 2013.

Souasn poadavky na zajitn kmitot pro bukov st IMT, kter vyuvaj
technologie 3G nebo 4G, jsou globln soustedny do psem 790960 MHz, 1710
2025 MHz, 21102200 MHz, 23002400 MHz a 25002690 MHz. Psmo 34003600 MHz je
pro IMT ureno regionln. Akoliv pilhajc psmo 36003800 MHz nen v souasnosti
oznaeno jako psmo IMT, veker technick studie zahrnujc poadavky na spektrum
a studie kompatibility smuj k vyuit pro systmy MFCN zahrnujc mnoinu technologi
IMT (zejmna LTE/LTE-A). Poadavky na spektrum se stle astji sousteuj do oblasti
nzkovkonovho vnitnho uit (kancele, domcnosti). Provoz st 4G je v souasnosti
v Evrop a v R realizovn jak v psmech 1800 MHz, tak i v nov zpstupnnch psmech
800 MHz a 2,6 GHz. Region Evropy
112
reaguje na dal poptvku po spektru spolenm
silm smujcm k uren dalch psem pro st IMT. Jednotliv zvaovan psma pro IMT
jsou podrobnji popsna v l. 2.1.1.
Mezi dal vznamn psmo uren k provozu st 4G, tj. st IMT s plnou mobilitou
astnk, pat psmo 700 MHz (694790 MHz, nkdy oznaovan tak jako digitln
dividenda II), o jeho budoucm pidlen slub pohybliv v Regionu 1
112
, kam pat
i Evropa, rozhodla Mezinrodn telekomunikan unie na Svtov radiokomunikan
konferenci WRC v roce 2012. Konkrtn regulatorn a technick podmnky uit psma
700 MHz stanov pt konference WRC v roce 2015 na zklad studi koexistence
mobilnch aplikac
113
s ostatnmi uivateli psma, pedevm zemskm digitlnm televiznm
vyslnm DVB-T, kter v souasnosti uveden psmo pomrn intenzivn vyuv.
Pidlenm psma 700 MHz bude dosaeno harmonizace regionu Evropy s ostatnmi
radiokomunikanmi regiony svta s hlediska pidlen radiokomunikanm slubm.
Obr. 2 Pedpokldan uspodn psma 700 MHz pro komern IMT, kompatibiln s vyuitm
v regionech Asie, Austrlie a Jin Ameriky
Akoliv k datu zpracovn tohoto dokumentu nebyly pijaty konen vsledky studi
koexistence mobilnch st s televiznm vyslnm, pedbn zvry a regulatorn nvrhy
obecn ukazuj, e v psmu 700 MHz
vyuit stejnho psma (kanlu) makrobukami mobilnch st a televiznm
vyslnm DVB na stejnm geografickm zem nen vzjemn kompatibiln,
potebn separan vzdlenost mezi makrobukou IMT a provozn oblast DVB
je piblin 50 km
114
,
pokud na stejnm zem vyuvaj sousedn psma systmy IMT a vyslae
DVB, pro zajitn kompatibility se aplikuj jak separan kmitotov sek, tak
i doplkov metody zmrujc vzjemn ruen (zejm. filtrace) a to na stran
terminl IMT i na stran pijma DVB,
i pi pouit kmitotov separace 8 MHz mezi pjmem DVB na sten antnou
a provozem terminl LTE me dojt k ovlivnn pjmu DVB na vzdlenost a
destek metr
115
,

112
Evropa spolu s africkm kontinentem a st Asie tvo tzv. radiokomunikan Region 1.

113
Mandt k proveden studi budoucho uit psma 700 MHz udlila EK organizaci CEPT v noru 2013. Strategick
nvrhy vypracuje do 07/2014 pro EK poradn k efektivnmu vyuvn UHF skupina sloen ze zstupc pednch
vyslacch a telekomunikanch spolenost. Dle Vbor pro elektronick komunikace CEPT/ECC ustavil doasnou
technickou skupinu TG6, jejm kolem je analyzovat harmonizovan vyuit psma UHF se zamenm na 470
694 MHz v. varianty budoucho koprimrnho pidlen tohoto psma mobiln slub.

114
Prbn zvry studi a nvrh pro WRC-15 tm CEPT ECC CPG a ITU-R JTG 4-5-6-7 z kvtna 2014.

pechod na vyuit psma 700 MHz makrobukami mobilnch st pedpokld
koordinaci s ostatnmi (sousednmi) zemmi.
Budouc poadavky na spektrum pro mobiln st vychzej z narstajcho podlu
datovch slueb v celkovm provozu. Dsledkem tohoto trendu je poadavek na asymetrick
provoz, kter respektuje vy objem penesench dat smrem k uivateli (terminlu), ne
smrem od nj. Asymetrick provoz vede ke snaze uvolnit dal neprov psma pro
pstupov st IMT, piem nejpravdpodobnj budouc technologi pro samostatn
provoz je technologie TDD-LTE. Krom samostatnch st jsou testovny rovn doplkov
podprn jednosmrn systmy SDL systmov svzan z hlavnmi psmy st IMT,
umoujc poslit datov tok smrem k uivateli v mobilnch stch; pkladem je technologie
SDL uren pro psmo 14521492 MHz
116
a vhledov i pro psmo 738758 MHz. Mezi
aplikace IMT pat tak zvaovan vyuit psem 19001920 MHz a 20102025 MHz pro
pmou komunikaci z letadel (DA2GC) s variantou bu FDD (uplink 19001910 MHz,
downlink 20102020 MHz), nebo TDD (19001920 MHz
117
). Poadavky na spektrum pro st
IMT se opraj mimo jin o analzu ITU-R uvedenou ve Zprv ITU-R M.2290. V souasnosti
probh v Evrop pprava nvrh na uren dalch psem pro mobiln systmy IMT,
piem na celosvtov rovni projedn nvrhy konference WRC v roce 2015. Souasn
nvrhy dalch zdroj spektra pro systmy IMT v psmech nad 1 GHz pedpokldaj provoz
IMT umoujc optimalizaci pomru asymetrickho datovho provozu.
6.4.2. Televizn zemsk vysln (jednosmrn st)
Jednosmrn vyslac st jsou ureny k hromadnmu poskytovn sluby velkmu
potu uivatel (divk). Oteven
118
zemsk televizn vysln prolo procesem digitalizace,
pechodem na standard DVB-T. Potenciln inovace v oblasti televiznho vysln smuje
k zaveden pokroilejch vyslacch standard, ne je DVB-T, umoujcch efektivnj
vyuit spektra, lep odolnost vi ruen, flexibilnj vyuit z hlediska palety provoznch
reim (nap. mobiln pjem nkterho z program digitln vyslac st multiplexu)
a poskytovn kvalitativn lepch slueb (zejmna distribuce obsahu v rozlien HDTV). Na
druh stran je dal rozvoj televiznho vysln ovlivnn uivatelskmi trendy akoliv v ad
zem je vybavenost domcnost pijmaem zemskho televiznho vysln pomrn vysok,
obvykle takov pjem nen jedinou platformou pro sledovn televiznch program.
S rozvojem HDTV pipojen se ve svt zvyuje zjem o ir programovou nabdku
dostupnou ve vysln distribuovanm pes druice, kabel a internet (IPTV), kter vyuv
stle vce uivatel
119
. Vvoj zemskho televiznho vysln bhem pt dekdy ovlivn
pidlen psma 700 MHz pro vyuit mobilnmi stmi IMT.
6.4.2.1. Spotebitelsk trendy
Urujcmi faktory zmn v oblasti televiznho vysln je kombinace lohy
veejnoprvnho vysln, zmr soukromoprvnch vyslatel, nabdky obsahu a slueb (tj.
televiznch program), vvoj v oblasti mediln sfry a zejmna chovn spotebitel (divk,
konzument), kter vychz pedevm ze zkuenosti, e zemsk televizn vysln
nabz tm univerzln pokryt signlem,
umouje nabdnout tak regionln a lokln obsah,
spotebitel oekvaj voln dostupn neplacen obsah, a e
na trhu je irok nabdka TV pijma.

115
Pi pouit obvykle uvan definice, tj. pravdpodobnosti pepoten na zaruen jedn sekundy z TV programu
o dlce 1 hodina, akceptovateln hodnota se ve studich z ledna 2014 pohybuje pod rovn 0,1 %. Pod touto
hodnotou se pohybuj vsledky dosavadnch studi kompatibility zpracovanch pro ely JTG 4-5-6-7 a CPG.

116
O praktickm provoznm testu SDL bylo informovno v Monitorovac zprv T za erven 2013.

117
Pro optimln provoz TDD je teba spojitch 20 MHz.

118
Tj. nezpoplatnn vysln (Free-to-air)

119
V R podle Digital Agenda Scoreboard (EC) narostl poet uivatel IPTV v letech 20112013 o 32 %.

Kvalitativn spotebitelsk trendy jsou spojovny s formtem HDTV, kter se stal
standardem ve spotebn elektronice a je vznamnm faktorem urujcm hlavn platformu
pjmu televize v domcnosti. Otzkou zstv, nakolik vznamnm faktorem bude pro
dominantn st uivatel a jejich ochotu pro inovace.
Narstajc procento divk opout tradin zpsob sledovn vysln v relnm
ase (linern vysln) a vyuv monosti sledovn nelinernho obsahu videa na
pn
120
. Na tento trend reaguje nabdka modernch televiznch pijma stle astji
vybavench ppojkou k internetu. Dalm trendem je narstajc obliba sledovn televize
a videa na mobilnch terminlech na distribuci televiznho obsahu se budou vznamnji
podlet jak 3G st, tak zejmna 4G st. Tyto faktory spolu se soubnou distribuc obsahu
v paketovch obousmrnch stch (tj. po internetu) penej investin a spotebitelsk
zjem do rozvoje tch platforem, kter nejsou omezeny pouze na jednosmrn penos
multimediln informace, tj. do st kabelovch, druicovch, obecn internetu a zejmna pak
st mobilnch.
Postupn se zan uplatovat tak televizn pjem prostednictvm pstupovch st
k internetu pro on-line sledovn televize i videa na pn. Pkladem aktuln inovativn
distribuce vysln je tak hybridn televizn vysln (HbbTV), kter kombinuje vhody
klasickho zemskho vysln s vysokorychlostnm internetem a kter je dostupn i v R
121
.
Spotebitelsk trendy me ovlivnit tak koncept televiznho vysln Tower Overlay
122

pedpokldajc en televiznho obsahu doplkov nebo vhradn stmi 4G, piem
uvolnn spektrum je k dispozici pro mobiln st nebo pro vyuit v tzv. sekundrn slub
kognitivnmi technologiemi.
Z hlediska rozvoje digitlnho zemskho televiznho vysln bude dalm faktorem
rozsah distribuovan programov nabdky, a tedy poet multiplex k distribuci zemskho
televiznho vysln. Zatmco digitalizace zemskho televiznho vysln v letech 20082012
pinesla rozen programov nabdky v ad evropskch zem vetn R, podle nkterch
odhad
123
se v dlouhodobm horizontu potencil pro rst programov nabdky v otevenm
zemskm televiznm vysln nepedpokld. Pi nvrhu regulatornch opaten je dleitm
faktorem chovn spotebitele a jeho ochota astnit se technologick migrace. Zavdn
druh generace digitlnho vysln (zdrojov kdovn DVB-T2) povede k nutnosti vmny
velkho potu koncovch pstroj pi nvrhu scn migrace bude teba brt ohled na
zjmy spotebitel.
Hlavn provozn spotebitelsk trendy lze shrnout v tchto bodech:
Vhoda snadnho een pjmu zemsk televize bude bhem pt dekdy nadle
vznamnm stimulem pokraovn i rozvoje terestrickho vysln. Druh (a dal)
televizn pijma v domcnosti asto vyuv zemskou platformu a rovn i do
budoucna spov vznam zemskho vysln zejmna v pjmu na druhm (i
dalm) pijmai.
Kvalitativn a kvantitativn inovace pesouv pozornost spotebitel k platform
kabelov a druicov. V R v poslednch letech mrn narst poet ppojek IPTV.
Dal inovaci pin monost mobilnho pjmu, kter je v souasnosti zvisl
pevn na pstupovch stch 3G HSPA+, sten i na LTE, nebo nomdickm
pjmu
124
v stch WiFi.

120
Podle dlouhodobch pedpoklad, nap. na zklad dat EBU a IHS, bude celkov as sledovn televize a videa
narstat, piem se bude vrazn zvyovat podl konzumace nelinernho obsahu.

121
http://www.ceskatelevize.cz/hbbtv/

122
A study of future spectrum requirements for terrestrial TV and mobile services and other radio applications in the 470-
790 MHz frequency band, including an evaluation of the options for sharing frequency use from a number of
socioeconomic and frequency technology perspectives, particularly in the 694-790 MHz frequency sub-band,
TU Braunschweig, leden 2013.

123
European Audiovisual Observatory (EAO), Euromonitor

124
Nomdick terminl v pohybliv slub me bt vyuvn na rznch mstech, ale bhem provozu je nehybn.

Narst zjem o nelinern distribuci obsahu, sledovn kvalitativn pokroilejch
obrazovch formt, ne je standardn obrazov rozlien SDTV a zjem
o interaktivn sledovn multimedilnho obsahu.
Stimulanm faktorem rozvoje televiznho vysln nap vemi platformami dosud
byla rostouc nabdka obsahu (program).
Omezujcm faktorem pro migraci smrem ke druh generaci technologie digitlnho
televiznho vysln je inovan cyklus koncovch pstroj spotebitel a mra ochoty
spotebitel vyuvat placen vysln.
Pli dlouh provoz technologie DVB-T bez technologick inovace sniuje potencil
rozvoje zemskho televiznho vysln; v dlouhodobm horizontu (po roce 2020) by
provoz takovho vysln nebyl perspektivn.
6.4.2.2. Technologick inovace TV vysln
Zemsk digitln televizn vysln smuje k zavdn HDTV a pokroilejch
kompresnch metod zdrojovho kdovn (H.264/AVC MPEG-4, H.265/HEVC). Nroky
HDTV na kapacitu datovho toku jsou oproti transportnmu toku SDTV piblin 2,5nsobn
pi pouit stejnho kompresnho formtu.
Pokroilej technologie digitlnho vysln druh generace (DVB-T2) pispvaj ke
spektrln efektivit vyuitm komprese MPEG-4 nebo vy (potenciln HEVC) umoujc
distribuci vyho potu program nebo kvalitativn inovaci, pispvaj k lepmu pokryt, jsou
odolnj z hlediska koexistence se stmi v sousednch regionech a umouj rozen
geografickch oblast vyuitelnch pro jednofrekvenn st (SFN). Technologie
DVB-T2/MPLP umouje pidlit jednotlivm kanlm z multiplexu rznou mru robustnosti
signlu podle toho, zda je upednostnna rychlost datovho toku nebo mobilita pjmu.
V esk republice probhlo testovn DVB-T2 a vsledky jsou uveejnny na strnkch
adu
125
.
Fz rozvoje a hledn zkaznk prolo vysln 3DTV, v stch terestrickho vysln
ale nen perspektivn.
Mezi urujc faktory technologick inovace digitlnho televiznho vysln pat
stvajc prva provozovatel st zemskho televiznho vysln,
zkonn loha veejnoprvnho vysln,
penetrace pijma podporujcch formt DVB-T2 a souvisejc otzka, zda uivatel
pi pechodu na HDTV nezvol jinou platformu pjmu (kabel, druicov pjem, IPTV),
potencil psma 700 MHz (a obecn psma UHF) z hlediska takovho vyuit, kter
pin spolenosti nejvt socioekonomick pnos (viz nsledujc kapitola).
6.4.2.3. Dsledky pidlen psma 700 MHz pohybliv slub
Protoe provoz vysla a st, kter jsou charakterizovny velkmi vyzenmi
vkony z vysoko umstnch antn, kdy signl pekrauje sttn hranice do pomrn velk
vzdlenosti, podlh podmnkm mezinrodn smlouvy [17], je rozsah takto vyuitelnch
kmitot podmnn spn provedenou mezinrodn koordinac. Pvodn pln vyuit
televiznch psem pijat v Evrop na konferenci v enev v roce 2006 zaruoval kad
zemi vyuit esti vrstev v psmu UHF (tj. provoz esti celoplonch multiplex). K redukci
vyuitelnch vrstev dolo po evropskm rozhodnut o vyuit psma 800 MHz vhradn pro
mobiln pstupov st a dal redukci pinese budouc pidlen psma 694790 MHz
126

pohybliv slub, o kterm rozhodla konference WRC-12 (viz l. 6.4.1.3) a technick
podmnky vyuit psma pro systmy IMT stanov nsledujc konference WRC-15. Protoe
v psmu 700 MHz je 12 televiznch kanl (kanly 49 a 60), tj. 30 % zdroj dosud urench

125
http://www.ctu.cz/pusobnost-ctu/experimentalni-vysilani/test-dvb-t2.html

126
Spodn hranice me bt upesnna konferenc WRC-15.

pro televizn vysln, bude tato zmna znamenat omezen objemu rdiovho spektra pro
stvajc zemsk digitln televizn vysln. Pro dal budoucnost terestrickho digitlnho
vysln bude urujc rozhodnut, zda pistoupit k technologick inovaci (DVB-T2 H.264
/ H.265-HEVC).
Technologick inovace televiznho vysln by pinesla dostupnost vt kapacity
multiplex, kterou lze vyut bu pro distribuci vtho potu program SDTV v rmci
jednoho multiplexu, nebo pro kvalitativn inovaci (zaveden HDTV). Vzhledem k ad faktor,
mezi n pat i trendy popsan v l. 6.4.1, se poadavky na nrodn vyuit vrstev rzn;
v nkterch zemch
127
je souasn popularita zemskho TV vysln pomrn vysok,
v jinch zemch nen vznamn
128
a nkter zem ji pistoupily k preferenci budoucho uit
psma 700 MHz mobilnmi stmi
129
s tm, e roli zemskho bezdrtovho vysln
multimedilnch slueb mohou nap. podpoit v limitovanm rozsahu st 4G LTE-A za
pedpokladu implementace multimedilnho jdra
130
st. Rozdln situace v popularit
zemskho vysln a rozvoj alternativnch platforem jsou hlavnmi dvody, kvli nim nen
pedpokldno uskutenn nov regionln i evropsk plnovac konference kmitot pro
televizn vysln. Zpracovn studi k dlouhodobmu uit psma UHF zadala tak EK
113
.
Proto bude nutn pi plnovn televiznho vysln postupovat na zklad dvoustrannch
a vcestrannch jednn v rmci mikroregionlnch uskupen, kter mohou detailnji
postihnout nrodn poadavky a cle.
Otzka budoucnosti psma 700 MHz je vyvenm mry ochrany stvajcho vyuit
a maximalizace celospoleenskho uitku z vyuvn rdiovho spektra.
6.4.2.4. Scne vvoje terestrickho televiznho vysln v psmu UHF
V souasnosti (2014) nen mon stanovit ve stedn- a dlouhodobm horizontu
jednoznan vvoj televiznho vysln zemskou platformou v psmu UHF v Evrop ani v R,
krom obecn akceptovanho faktu, e provoz technologie DVB-T bez technologick
inovace nen komern dlouhodob perspektivn. Zpsob vyuit psma UHF ve vzdlenm
asovm horizontu se stv v souasnosti pedmtem studi. Inovativn a alternativn uit
kmitot (viz nap. l. 6.3.3.3) lze oekvat nejprve v hustji osdlench mstech, kde jsou
k dispozici ostatn distribun platformy.
Z hlediska vvoje vyuit psma 700 MHz a souvisejcho televiznho vysln
v psmu UHF pichzej v vahu obecn ti varianty, jejich proveditelnost zvis na aktuln
situaci v oblasti mediln sfry, potencilu rozvoje mobilnch st, dostupnosti kmitot pro
tzv. pechodn obdob, nrodnch politickch rozhodnutch o rozvoji televiznho vysln a na
dalch faktorech.
a) Provozovn DVB-T v dosavadnm rozsahu s konsolidac do kanl 21 a 48
Prvn variantou postupu pi uvolnn psma 700 MHz je ponechn stvajcho
rozsahu vysln s rezignac na technologick rozvoj zemskho televiznho vysln.
Pokud nrodn studie potvrd, e stvajc rozsah vysln DVB-T lze konsolidovat
v rmci kanl 21 a 48, kanly 50 a 60 mohou bt uvolnny pro vyuit v pohybliv
slub (kanl 49 pravdpodobn bude soust ochrannho psma
131
). Dsledkem
takovho konzervativnho een me bt situace, kdy divci pestanou akceptovat
stvajc formt SDTV a postupn sami pejdou na nkterou z perspektivnch

127
Nap. Spojen krlovstv, panlsko, Itlie a tak R.

128
Nap. Nmecko, Belgie nebo evropsk seversk stty.

129
Pklady: Britsk Snmovna lord pedstavila v r. 2012 ambicizn nvrh k rozvoji irokopsmovho pipojen
Broadband for all - an alternative vision a penesen zemskch TV slueb na jin platformy. Nmeck regultor
zveejnil studii vyuit celho psma UHF mobilnmi stmi (01/2013). Francouzsk vlda v ervnu 2013 pijala zmr
udlen psma 700 MHz opertorm mobilnch st. vdsk vlda pijala v 02/2014 rozhodnut o uvolnn psma 700
MHz k 1. 4. 2017.

130
eMBMS Evolved Multimedia Broadcast Multicast Service. K implementaci eMBMS se obvykle pikrauje a ve fzi
pokroilho stadia rozvoje st LTE.

131
Souasn vsledky studi pracovnch skupin ITU-R JTG a CEPT ECC PT1.

platforem distribuce televiznho vysln, kter ji dnes televizn obsah
v kvalitativn pokroilejch formtech.
b) Provozovn terestrickho vysln s pechodem na pokroilej formt
Varianta technologick inovace, tj. migrace na technologii DVB-T2 umoujc
distribuci v efektivnm formtu H.264/MPEG-4 nebo H.265/HEVC, smuje bu
k distribuci vyho potu program v rmci multiplexu (kvantitativn pnosy), nebo
distribuci ve formtu HDTV (kvalitativn pnosy). Pechod na DVB-T2 pedpokld
(zejmna v ppad veejnoprvnho vysln) soubn vysln DVB-T a DVB-T2,
pro n jsou nezbytn kmitoty pro pechodn st. Provoz soubnho vysln je
podmnn dostupnost spektra. Tato varianta pin investin rizika provozovatelm
st i rizika pro provozovatele vysln spojen s monm odlivem divk k ostatnm
distribunm platformm. Proces migrace je spojen s rozhodnutm, zda migrace m
probhnout pmo na systm s pokroilejm kompresnm formtem H.265/HEVC.
c) Postupn ukonen zemskho televiznho vysln
Scn postupnho ukonovn pedpokld naplnn nezvratnho trendu
postupnho odlivu sti konzument od zemsk televizn platformy k jinm zpsobm
distribuce vysln s tm, e tento scn obvykle nastartuj komern provozovatel
vysln opoutnm zemsk platformy, protoe je pro n soubn vysln
v nkolika platformch a formtech neekonomick.
Z uvedench scn by pro R mla bt perspektivou varianta b). Pokud by
v Evrop byly pijaty nvrhy na koncepci uit psma UHF a tedy i psma 700 MHz, byly by
takov kroky vzhledem ke sv zvanosti a celospoleenskmu vznamu v obecn rovin
obvykle iniciovny politickm rozhodnutm
129
a podrobeny irok diskusi
132
.
6.4.3. Rozhlasov vysln (jednosmrn st)
Pjem rozhlasovho vysln byl, je a stle bude velmi populrn formou en
informac, zbavy, kultury a vzdln irok veejnosti. Pro rozvoj tohoto vysln v Evrop je
dleit faktor technologick inovace, rozvoje nabdky slueb a obsahu, interoperabilita,
interaktivita a konvergence spolu s dalmi platformami. Klovou technologi pro rozvoj
digitlnho rozhlasovho vysln jsou systmy rodiny DAB, z dlouhodobho hlediska tak
pstupov vysokorychlostn mobiln a pevn st. Technologick inovace v oblasti
rozhlasovho vysln nen v pravm slova smyslu digitalizac, ale inovac a zavdnm
novch platforem umoujcch rozen programov nabdky a obecn nabdky slueb,
protoe modern systmy umouj obecn penen multimedilnho obsahu zvuku,
obrazu a dat.
Zatmco digitalizace zemskho televiznho vysln v Evrop probhala koordinovan,
s clem uvolnit velk objem kmitot pro mobiln pstupov st, v rozhlasovm vysln tato
poteba nen, spolen evropsk cle nejsou pipravovny a inovace je ponechna na
nrodnch rozhodnutch. Nejde tedy o pechod ve smyslu DTT
133
, protoe nejsou blokovny
kmitoty pro progresivnj vyuit, ale o technologickou inovaci a rozen programov
nabdky. Z hlediska technologick inovace jsou dostupn technologie jak hybridn (tj.
vylepen analogovho vysln digitlnm kanlem nap. HD radio), kter dosud nebyly
ve vznamnjm rozsahu implementovny, tak technologie pln digitln, kter v Evrop
vyuit maj.

132
Konzultace britskho regultora Ofcom k zmrm v UHF, zahrnujc nvrh budoucho uit psma 700 MHz pro st
k poskytovn irokopsmovch slueb.

133
Digital TV Transition pechod zemskho analogovho na zemsk digitln vysln.

6.4.3.1. Analogov vysln
V psmu dlouhch vln (DV, 148,5283,5 kHz) je hlavn pednost rozhlasovho
vysln dlkov pjem. V psmech stednch vln (SV, 526,51606,5 kHz) m pjem
program vznam zejmna jako substituce v pjmov problematickch lokalitch. Poptvka
po vysln DV a SV ale radikln poklesla a v evropskm regionu se neoekv masivn
digitalizace vysln. Psmo VKV (87,5108 MHz) je intenzivn vyuvno, perspektiva
vyuit bhem pt dekdy je vysok, ale v souasn dob v ad lokalit nelze vzhledem
k obsazenosti psem uspokojit poadavky na autorizaci kmitot. Pro spnou mezinrodn
koordinaci kmitot je tak nezbytn dodren vech mezinrodnch zvazk, k nim pat
i dodrovn provoznch parametr vysln. V poslednch letech probh intenzivn kampa
smujc k dosaen souladu provoznch parametr s pedepsanmi parametry. Na
evropsk ani na svtov rovni nen plnovn jednotn termn ukonen analogovho
vysln v psmu VKV
134
.
Vyuit psem DV, SV a VKV analogovm zkopsmovm vyslnm (tj. vyslnm
vyuvajcm relativn zk rdiov kanly) nen z pohledu efektivity vyuit spektra
shledvno jako neoptimln, protoe kmitoty v tchto psmech nelze vyut k provozu
irokopsmovch st nebo jinch aplikac, jejich pnosy pro spolenost by byly vy.
Velk oblbenost rozhlasovho vysln je dvodem, e toto vysln je neoddlitelnou
soust evropsk i esk ekonomiky a kultury. Rozhlasov vysln je nejlevnjm
a nejefektivnjm zpsobem penosu aktulnch a dleitch informac a pin kulturu
a poznn milionm poslucha kad den. K popularit FM vysln pispv i vybavenost
vtiny mobilnch telefon, MP3 pehrva a dalch penosnch zazen pijmaem FM.
Dky penetraci tchto zazen se tradin FM vysln stv jet vce dostupnj. Vzhledem
k omezenmu mnostv vyuitelnho rdiovho spektra a velk poptvce po rozhlasovch
slubch je ale dal rozvoj rozhlasu z hlediska rozen nabdky program na tto tradin
platform v podstat vyerpn. Dal rozvoj rozhlasovch slueb je mon pouze postupnou
digitalizac zemskch platforem, podobn jako je tomu u platformy satelitn a kabelov,
jejich digitalizace ji probhla spolen s digitalizac televizn. Podobn jako v ppad
zemsk televizn platformy je i zemsk rozhlasov platforma nezastupiteln pro jej
vjimen vlastnosti:
tm univerzln pokryt signlem,
monost pouit v krizovch situacch k informovanosti veejnosti,
monost pjmu na pevnou antnu, ale i pohyblivho i mobilnho pjmu,
monost nabdnout regionln a lokln obsah,
irok nabdka pijma,
voln dostupn neplacen obsah,
technick a ekonomick dostupnost pro posluchae,
podpora provozovateli vysln,
spn akceptovna posluchaem.
6.4.3.2. Technologie digitlnho vysln
Mezi nejrozenj technologie zemskho digitlnho rozhlasovho vysln pat
v souasnosti DAB/DAB+, kter umouj jak penos zvukovho obsahu, tak souasn
penos textu, grafiky, obrzk a dat (multimdia). V ppad rozen o obrazov enkodr
u specifikace DMB lze tmito systmy distribuovat i video. Obecn jsou systmy
DAB/DAB+/DMB (souhrnn DAB) ureny pro en multimdi. Technologie DAB je
standardizovna pro penos zvuku ve formtu MPEG layer II, technologie DAB+ vyuv
kodek MPEG-4 HE-AAC v2, kter vznamn pispv spektrln innosti. Technologie

134
Nkter stty zvauj budouc ukonen FM vysln nap. Norsko, Dnsko nebo Spojen Krlovstv.

z rodiny DAB jsou ureny pro vysln ve III. psmu (174230 MHz), kter je pro rozvoj
digitlnho rozhlasovho vysln nejperspektivnj, nebo v psmu L (14521479,5 MHz).
Protoe psmo L je v Evrop ureno pro budouc vyuit jednosmrnmi stmi pohyblivch
a pevnch pstupovch st (viz l. 2.1), smuj cle tto strategie v rozhlasovm digitlnm
vysln primrn ke III. psmu. Pro Evropu je technologie DAB perspektivnm eenm
a ada vrobc pijma (stolnch, penosnch a autordi) na tento trend zareagovala.
Systmy DAB nabzej jak kvantitativn zlepen rozhlasovho zvukovho vysln (monost
distribuce a 20 program v kadm kmitotovm bloku multiplexu), tak kvalitativn
zlepen (vy kvalita zvuku, v uritch podmnkch i lep kvalita pjmu; doplkov sluby
nap. informace o situaci v doprav). Pokryt zem signlem DAB me bt realizovno
obvykle lokln, regionln nebo celosttn. Technologick rozen platformy DAB-IP
umouje distribuci obsahu tak v mobilnch stch, a to spolu s monost multimediln
distribuce obsahu (v. televize).
Pro digitalizaci zkopsmovho vysln v psmech KV, SV a VKV (a nov tak
III. psma) jsou standardizovny technologie z rodiny DRM, kter v zahrani nalzaj
uplatnn zejmna v zemch s potebou pokryt rozshlch zem. V psmu FM mohou bt
stanice DRM/DRM+ provozovny soubn s analogovmi FM vyslai. Protoe
k vznamnmu rozvoji DRM ve svte nedolo, je perspektiva pro nasazen DRM v psmech
do 108 MHz v R ve stedndobm horizontu minimln.
Krom ve popsanch technologi pro rozhlasov vysln, kter jsou dimenzovny
pro distribuci ve vysok zvukov kvalit v mobilnm pjmu, se mohou krom systm DAB
uplatnit i jin zpsoby digitln distribuce rozhlasovch program jednak ji poskytovan
internetov vysln prostednictvm pstupovch st k internetu, jednak uplatnnm
potencilnch monost zavdnch st 4G, kter po vybudovn kompletnho
multimedilnho jdra se svmi vlastnostmi a monostmi
122
systmm DAB/DAB+ mohou
nejen vyrovnat, ale i pedt. Zvaovanou celoevropskou platformou me bt vysln
v rmci zemsk komponenty pohybliv druicov sluby v psmu 2 GHz, kde jsou udleny
pro tento el celoevropsk pdly (viz t l. 6.4.9).
6.4.3.3. Trendy v rozhlasovm vysln
Pro pirozen rozvoj digitln zemsk rozhlasov platformy je podmnkou vznamn
zven rozmanitosti poskytovanch slueb, ke kterm pat derivovan a meninov
programy, datov a doplkov sluby (nap. sofistikovan systmy dopravnch informanch
systm) a zejmna stle vce se prosazujc interaktivn vyslac systmy spojujc vhody
rdiovch rozhlasovch vyslacch st a vysokorychlostnho pipojen k internetu.
Vznamnm stimulem rozvoje rozhlasovho vysln je nelinern model sledovn obsahu
vysln v ase (tj. okamiku), kter poslucham vyhovuje, nikoliv v ase, kdy je prv
program vysln. Vznamnm motivtorem je i zven poslechov kvality poskytovanch
slueb.
Konvergence a interaktivita: Pitaliv obsah a sluby budou nabzeny
v interoperabilnm a homogennm prosted, kter vznikne propojenm vyslacch
a internetovch st. I v oblasti digitlnho rozhlasovho vysln se hranice mezi modernmi
digitlnmi pstroji pozvolna straj, digitln sluby se sbliuj a stanou se obecn pstupn
na jakmkoliv pstroji a je to chytr telefon, tablet, osobn pota, digitln rdio
v domcnosti nebo v dopravnm prostedku. Rozhlasov vysln budoucnosti bude proto
digitln, multiplatformn a hybridn. Posluchai budou poslouchat rozhlas na rznch
pijmach, kter jim na zobrazovach zpstupn doplkov informace a multimediln
obsah. K dosaen tohoto cle bude hybridn rozhlas en vyslacmi rdiovmi stmi
i internetem, dvma platformami, kter se budou navzjem doplovat.
Aby se digitln rozhlasov vysln stalo plnohodnotnou platformou (komplementem
k vysln FM, pop. SV), mus splnit kritrium shodnho pokryt, jako nabzej stvajc
analogov st (celoplon, lokln).

6.4.4. Bezlicenn vyuit spektra vetn WiFi, SRD a M2M
irokou skupinu aplikac vyuvajcch spektrum na zklad veobecnho oprvnn
jsou zazen krtkho dosahu (SRD) a pstupov st WiFi. V ppad vych nrok na
datovou propustnost i stabilitu spojen jsou tyto stanice vybaveny technologiemi vzjemn
automatick koordinace v. automatickho potlaovn vzjemnho ruen, kter ukazuj
dal technologick i uivatelsk smr bezlicennho vyuit kmitot. Akoliv bezlicenn
vyuit kmitot nezaruuje tak vysokou mru exkluzivity uit kmitot jako vyuit na zklad
individulnho oprvnn, jde o vyuit, kter vznamnm zpsobem pispv k efektivit
vyuit rdiovho spektra. Pklad nejspnj technologie bezlicennho vyuit spektra
stmi WiFi vede ke zvaovn uren dalch psem pro bezlicenn vyuit pstupovm
stmi WiFi/BWA. Zazen SRD pedstavuj irokou paletu aplikac (nap. RFID, M2M, UWB,
ITS, lkask aplikace, bezkontaktn platebn karty), kter pro svoji innost vyuvaj mal
vyzen vkon (obvykle do 500 mW ekvivalentnho vesmrov vyzenho vkonu, kter
odpovd dosahu piblin 500 m), pop. magnetick pole. Zvltn kategori zazen SRD
jsou zazen uren k dlkovmu ovldn model v psmech 2741 MHz.
6.4.4.1. Rdiov pstupov st WiFi
Z ekonomickho hlediska m jedno z nejvznamnjch vyuit technologie WiFi,
kter je uvna jak pro bezdrtov pstupov st, tak i pro odlehen datovho provozu
terminl 3G/4G (data off-loading
104
). Pro technologii WiFi
135
jsou v Evrop harmonizovna
psma 24002483,5 MHz (psmo 2,4 GHz) a 51505350 MHz a 54705725 MHz (psmo
5 GHz) a vyuvaj je potae, tablety, chytr telefony a dal zazen uren pro pipojen
do veejnch i privtnch st. Odhaduje se
136
, e pipojen WiFi vyuv 75 % uivatel
chytrch telefon. WiFi je ve vtin region svta chpano jako klov komponenta rozvoje
pipojen k internetu. Standard IEEE 802.11n v praxi umouje doshnout rychlosti
pesahujc 100 Mbit/s a 802.11ac gigabitov rychlosti. Pbuzn standard IEEE 802.11ad
(WiGig), schvlen v roce 2013, umon gigabitovou komunikaci na mal vzdlenosti
v psmech 5766 GHz. Perspektiva WiFi spov jednak v monosti bezlicennho provozu,
jednak v trval inovaci oproti prvn specifikaci zazen s rychlostmi 11 Mbit/s pekroily
dnen standardy dosaitelnou rychlost tm o dva dy.
Popularitu a rozvoj WiFi tak podpo rozvoj st 4G, kter v urit fzi rozvoje potaj
s odlehenm provozu prostednictvm WiFi (off-loading). St WiFi se mohou stt integrln
soust mobilnch komunikanch st (nap. prostednictvm WiFi hotspot). O ppadnm
rozen dalch kmitot pro mobiln pstupov st v psmu 5 GHz rozhodne mezinrodn
konference WRC-15. V tto souvislosti EK v roce 2013 vydala mandt organizaci CEPT ke
zpracovn studie vyuit sek 53505470 MHz a 57255925 MHz stmi FWA urenmi
k poskytovn irokopsmovch slueb elektronickch komunikac
137
.

Obr. 3 Souasn a mon budouc uspodn psma 5 GHz pro FWA/WiFi
Rozen psem pro FWA je podmnno zajitnm kompatibility s ostatnm civilnm
a necivilnm vyuitm psem, zejmna radiolokan slubou, vdeckmi slubami
138
a

135
Oznaen WiFi zna pslunost ke skupin standard vyvinutch organizac IEEE.

136
Zdroj: Analysys Mason a Arbitron Mobile, 2012.

137
Mandate to CEPT to study and identify harmonised compatibility and sharing conditions form wireless access systems
including RLAN in the bands 5350-5470 MHz and 5725-5925 MHz for the provision of wireless broadband services.
Pedpokldan termn dokonen studi je rok 2016.

138
Druicov przkum Zem a kosmick vzkum.

inteligentnmi dopravnmi systmy ITS
139
, kter jsou nebo budou dleit pro zajitn
bezpenosti, plynulosti a ekonomie silninho provozu. Rozen psem by umonilo spojit
vyuit spektra systmy BWA/FWA/WiFi vyuvajcmi kanlov ky a 160 MHz, kter
umouj gigabitovou datovou propustnost. Psmo 5,7255,825 GHz je ji dnes v nkterch
zemch
140
vyuvno na zklad tzv. lehkho licencovn obvykle ve venkovskch oblastech
pro bezdrtov pstup. Pedbn intern analza adu zpracovan na zklad vsledk
men naznauje sluitelnost stvajcch systm ITS se systmy BWA/FWA/WiFi. V psmu
53505470 MHz je zajitn vzjemn koexistence vrazn komplikovanj a pedpokldalo
by sofistikovan postupy zamezujc vzjemn ruen (nap. geolokan databze).
Dsledky vyuvn spektra stmi WiFi: V obou psmech 2,4 GHz i 5 GHz urench
k provozu st WiFi jsou indikovny ppady vzjemnho loklnho ruen st a dal znaky
indikujc pomrn vysok zaten psma. V sti psma 5 GHz uren pro provoz st
v exteriru dochz v dsledku nedodrovn provoznch podmnek na stran provozovatel
WiFi k ruen radioloktor meteorologick sluby. Protoe tento fenomn m velmi
nepzniv dsledky na kvalitu slueb vyuvajcch daje z meteorologickch radar, je
problematika eena jak na mezinrodn rovni, tak na rovni nrodn (viz l. 3.6).
6.4.4.2. Zazen krtkho dosahu SRD
Zazen SRD vyuvaj pro svoji innost kmitoty od jednotek kHz a po destky GHz
a vznamnmi psmy pro jejich provoz z hlediska koncovch uivatel jsou zejmna psma
433 MHz, 863870 MHz, 2,4 GHz a 5 GHz. Rozvoj zazen krtkho dosahu se dotk
vech oblast ivota, ponaje domcmi aplikacemi a alarmy, identifikaci zbo a osob RFID,
pes rozshl vyuit v ICT a automobilovm prmyslu (nap. pro tzv. antikolizn radary
141
) a
po aplikace v lkastv. Podle evropskch analz
142
roste nap. objem trhu s protipornmi
alarmy kadoron o 3,3 %, trh se zazenmi vyuvanmi k dohledu (alarmy) o 10 %. Poet
zazen SRD k ovldn systm v domcnostech rostl v poslednch meziron o 15 a
50 %. Zvaovan povinn vybaven novch automobil protikoliznmi radary a dalmi prvky
ITS vznamn podpo dal rozvoj SRD. Vzjemn koexistence zazen je zajitna
pouitm ady algoritm, kter sniuj riziko vzjemnho ruen nap. relativn krtk
provozn intervaly (duty cycle doba zaklovn), techniky vysln s rozprostenm
spektrem a dal postupy (LBT, DFS). Podpora rozvoje vyuit spektra stanicemi SRD je
pedmtem trval spoluprce na rovni CEPT, ITU, EK a spov nejen v pravch provozn
technickch podmnek uit spektra, ale i v rozen o dal seky v souasnosti je nap.
analyzovno rozen sek pro zazen SRD nad psmo 870 MHz (nap. standard EN
303 204), kter je v souasnosti ureno pro aplikace PMR (viz l. 2.6.1 a 6.4.4). Aplikace
vyuvajc ultrairokopsmovou technologii (UWB) splnily oekvn jen ve velmi omezen
me a nachzej uplatnn spe v prmyslovm vyuit (detekce kabel, identifikace vozidel
a sledovac aplikace, podpora bezpenosti v prmyslu apod.)
6.4.4.3. Zazen M2M, internet vc
Zazen M2M (Machine-to-machine communication) je rozmanit mnoina datovch
stanic, kter vzjemn pedvaj informaci penenou relativn malou penosovou rychlost
mezi zazenmi i stroji, nap. do centrln databze, nebo jde o komunikaci mezi zazenm
a lovkem. Vyuit M2M je od individulnho zen domcnosti, pes senzory, kamerov
dohledov systmy a po systmy podlejc se na tovn dodvek v energetickch stch
a jejich distribuovanho zen (decentralizace vroby energi, inteligentn st). Zazen M2M
reaguj na urit zmny v relnm ase; pkladem jsou mie energi a systmy

139
Rozhodnut Komise 2008/671/EK.

140
Psmo C, uvan nap. ve Spojenm krlovstv nebo USA.

141
Zavdn antikoliznch radar v souladu s politikou EU pro zven bezpenosti silninho provozu smuje do psem
7681 GHz. V souasn dob se diskutuje o vyuit tchto radar i pro aplikace letectv.

142
Zdroj. Aegis Systems Ltd. a Analysys Mason.

automatizace rozvodnch st (Smart Grid), spoteby, teploty, aplikace v doprav, obchodu i
modern lkask aplikace MBAN diagnostikujc zdrav pacient (e-health).
Dalmi pklady M2M je telemetrick komunikace v prmyslu, metropolitn st
pouvan pi ovldn poulinho osvtlen, parkovacch automat, monitoringu kvality
vzduchu, aplikace v automobilovm prmyslu, bezpenostn komunikace mezi vozidly apod.
Vzhledem k tomu, e nkter zazen pedpokldaj komunikaci a na vzdlenost destek
metr, je klovou podmnkou efektivnho uit vhodn nastaven provoznch podmnek
vyuit. Objem penesen informace je obvykle mal a spojen trv jen krtkou dobu.
Koncept M2M je oznaovn tak jako internet vc, u nho se ve vazb na technologickou
vysplost spolenosti oekv velk rozvoj, kter je sten koordinovn i evropskou
legislativou pkladem jsou evropsk cle vybavenosti inteligentnmi mii energi
v domcnostech (v nkterch zemch EU je clem vybavit 80 % domcnost
143
do r. 2020
tmito aplikacemi). Koncept M2M pedstavuje velk prostor pro inovaci, a to i z dvodu
monosti penosu provozu M2M prostednictvm bukovch st nejjednodum pkladem
je zen domcnosti i sledovn spoteby prostednictvm SMS.
Komunikan standardy zazen M2M zahrnuj jak protokoly SRD, tak i pstupov
st bezdrtov i pevn, vetn kabelovch a jsou prbn roziovny pkladem je nov
standard IEEE 802.15.4(g)
144
uren tak pro st Smart Grid. Provoz M2M je smovn tak
do psem tzv. blch mst (white spaces, viz 6.4.4.4) a pkladem je nov specifikace
standardu IEEE 802.11ah pro psma UHF, odvozen ze standardu WiFi, vhodn v Evrop
k provozu zazen M2M vyuvajcch identifikaci pomoc IP adresy. Zazen M2M
pedstavuj velk potencil odhaduje se
145
, e poet zazen M2M celosvtov vzroste ze
124 mil. v r. 2012 na 2,1 mld. v r. 2021. Rozvoj M2M je posuzovn z hlediska objemu
penesench dat (obr. 3) nebo z hlediska potu stanic (obr. 4).

Obr. 3: Odhad msnho provozu nejuvanjch typ M2M prostednictvm terminl bukovch st
(zdroj: Analysys Mason, 2012)

143
Smrnice 2009/72/ES o spolench pravidlech pro vnitn trh s elektinou.

144
V Evrop pod oznaenm ETSI TS 102 887 (Smart Metering).

145
Analysys Mason, 2012

Obr. 4: Odhady rozvoje vyuit M2M (poet stanic; zdroj Machina Research, 2013)

6.4.4.4. Bl msta ve spektru
Mezi nov trendy ve vyuit spektra pat tzv. bl msta (white spaces), co jsou
kmitoty a geograficky vymezen oblasti
146
, kter se nachzej mimo provozn oblast pokryt
(kde nap. distribuovan signl TV nem poadovanou rove a je nevyuiteln pro TV
pjem), a kter obvykle slou ke kmitotovmu i geografickmu oddlen vysla a nelze
je pro vysln vyut. K vyuit blch mst smuje pprava novch technologi
a standard
147
(v. dynamickho pstupu ke spektru) a testovny
148
jsou prvn generace
komunikanch systm, tzv. kognitivnch technologi, kter jsou schopny vyhodnotit
optimln provozn podmnky jet ped zahjenm svho vysln. Zkladn provozn
podmnkou je vylouen ruen hlavnho uit psma, v souasnosti obvykle televiznho
pjmu, k emu slou nap. geolokan databze s daji o vhodnch kmitotech i
maximlnm povolenm vkonu. Databze umouje mnit provozn parametry, pokud
vznikne ruen. Pkladem jsou st zaloen na standardu IEEE 802.22 WRAN umoujc
v psmech UHF zhruba desetinsobn vt pokryt irokopsmovm pstupem, ne jak
dosahuj st WiFi. Psma UHF jsou pro aplikace WSD mimodn perspektivn.
6.4.5. Pevn mikrovlnn spoje
Pevn spoje budou dle vyuvny pro zajitn i podporu provozu bezdrtovch
st, pstupovch st, privtnch st a dalch poteb. Vzhledem k postupnmu rozvoji
optickch st posl vznam tchto spoj pi zavdn vysokokapacitnch spoj na krat
vzdlenosti. Narstajc poteba zavdn gigabitovch spoj podpo vznam vyuit
nejvych kmitotovch psem umoujcch zavdn irokch rdiovch kanl, vetn
bezlicennch psem 70 / 80 GHz.
Pevn mikrovlnn spoje jsou vyuvny v tzv. pevn radiokomunikan slub pro
nejrznj ely, v irokm rozsahu psem od jednotek gigahertz po destky gigahertz
a pro spoje jak na vt, tak i krtk vzdlenosti. Jsou alternativou k metalickm a optickm
spojm a mnohdy jsou ekonomickou, nejrychlej i jedinou variantou pipojen na pten
st. Kontinuln exponenciln nrst provozu ve vech telekomunikanch stch se dotkne
i provozu v pevnch bezdrtovch stch. S postupnm rozvojem vyuit ptench optickch
st a potebou zavdn spoj s vysokou kapacitou se vznam psem v nich
kmitotovch psmech (zhruba pod hranic 7 GHz), vyuvanch pro spoje na vt

146
Nap. v psmech digitlnho televiznho vysln.

147
ETSI v rmci mandtu EK pipravuje sadu standard k architektue, provoznm a systmovm poadavkm.
Pkladem je ETSI EN 301 598 k WSD (02/2014) a postupm identifikace volnho kanlu v psmu UHF.

148
Jako prvn v Evrop ohlsilo v srpnu 2012 provoz takovch technologi Finsko, v r. 2013 byla britskm regultorem
Ofcom iniciovna spoluprce 20 organizac na testu technologie WSD.

vzdlenosti, postupn sniuje. V psmech do 6 GHz, popsanch v l. 2.1 a 2.3, se uplatuje
trend konvergence slueb (l. 6.3.4). Vyuit pevnch st vznamn souvis s provozem
a rozvojem mobilnch pstupovch st 2G / 3G / 4G, pro kter mikrovlnn spoje zajiuj
pten pipojen zkladnovch stanic do jdra st nebo mezi sebou zejmna v ppadech,
kde nen k dispozici pipojen pomoci optick st. Vzhledem k dynamickmu rozvoji
mobilnch st 3G a 4G lze pedpokldat pokraujc zjem o provoz mikrovlnnch spoj, a to
zejmna do oblast mimo hustji osdlen aglomerace, pop. jako zlon spoje instalovan
soubn s vysokokapacitnm optickm pipojenm. Vzhledem k rostoucm poadavkm na
vysokokapacitn spoje se pedpokld v krtkodobm horizontu mrn nrst zjmu
o vysokokapacitn spoje vyuvajc vt kanlov ky v tch psmech, kter nejsou dosud
vraznji exponovna. Pokraujcm technologickm trendem je vyuit pokroilejch
kdovacch postup a adaptivnch modulanch schmat umoujcch maximalizaci
penesen informace v pidlenm rdiovm kanlu. Aktuln vydn nazen vldy
. 154/2005 Sb., o stanoven ve a zpsobu vpotu poplatk za vyuvn rdiovch
kmitot a sel, nastavilo v R pimen podmnky poplatkov politiky, kter stimuluje
zjem o vyuit kmitot v pevn slub na zklad individuln autorizace. Z hlediska
postup autorizace uit spektra jsou nicmn nejvy psma v pevn slub v nkterch
zemch v zahrani postupn uvolovna pro vyuit na zklad veobecnho oprvnn,
ppadn doplnn o nkterou z forem registrace stanic (lehk licencovn) z dvodu
optimalizace vyuit spektra. Dvodem trendu smujcho k bezlicennmu uit
centimetrovch vln je mimo jin krtk dosah rdiovch zazen, zk vyzaovan svazek
a ni provozn nklady. Z hlediska budoucho potencilu se pedpokld uplatnn tchto
psem tak pro zajitn konektivity malch loklnch st.
6.4.6. Mobiln privtn st PMR a provoz PMSE
Dalm vznamnm vyuitm pohybliv radiokomunikan sluby krom pstupovch
st popsanch v l. 6.4.1 jsou stanice a st PMR/PAMR a aplikace PMSE. Zkratky PMR
a PMSE oznauj komunikaci mezi jednotlivci, stanicemi i v stch, kter nejsou soust
veejn dostupnch pstupovch st. Terminly st PMR/PAMR bvaj tak oznaovny
termnem radiostanice.
Stanice PMR/PAMR jsou obvykle vyuvny v pohybliv slub v neveejnch stch
v komernm sektoru ponaje taxislubami, podnikovmi stmi v prmyslu a energetice,
pes komunikaci na letitch a po pepravn sluby. Jsou vyuvny slokami integrovanho
zchrannho systmu (IZS) tj. zchrannou slubou a hasii v. policie jak
v harmonizovanch psmech (380385/390395 MHz, technologie TETRA/TETRAPOL), tak
i v ostatnch psmech VHF a UHF. Z hlediska rozvoje st IZS je urujc problematika PPDR,
popsan v nsledujcm l. 6.4.7. Vznamn vyuit maj komunikace PMR/PAMR
v eleznin doprav, kter vyuv pro zajitn provozuschopnosti a bezpenosti provozu
jak psma 140160 MHz a 460 MHz, tak i pokroilej interoperabiln dopravn
a komunikan systm ERTMS, jeho zkladem je v souasnosti komunikace
prostednictvm GSM-R v psmu 880 MHz. Vyuit psem urench pro GSM-R je v Evrop
relativn mal
149
, nicmn efektivnj (tj. intenzivnj) vyuit tchto psem je sten
limitovno potebou zajitn kapacity a provozn spolehlivosti st. Technologickou inovaci
systmu ERTMS, zaloenho na technologii pepnanch okruh GSM-R, pinese zvaovan
pechod na paketov provoz vhodnm kandidtem je technologie LTE. Zavdn systmu
je smovno za obdob roku 2020.
Stanice PMSE je skupina aplikac, kter se podlej na tvorb televiznho i
rozhlasovho programu, tj. penosech ze spoleenskch, sportovnch i kulturnch udlost
(dle jen udlost). Pkladem jsou kamery, studiov odposlechy (interkomy) nebo mikrofony,
kter jsou vyuvny i nap. na konferencch, jevitch nebo pi sportovnch aktivitch.
K provozu PMSE je ureno ada psem ponaje 40 MHz a po mikrovlnn gigahertzov
psma (a 50 GHz). Stanice PMSE a dal podprn systmy (nap. telemetrie) vyuvaj

149
Podle European Railway Agency je vyuit 10 20 %.

spektrum na sekundrn bzi, tj. nesm ruit ostatn sluby i aplikace, kter vyuvaj
spektrum ve slubch pednostnch (nap. koncertn mikrofon nesm ruit pjem televiznho
vysln). Protoe obvykl ka kanlu pro hlasovou komunikaci profesionlnch stanic
PMSE je, a na vjimky, 200 kHz, mohou tato zazen vyuvat ni kmitotov psma na
rozdl od videopenos vyadujcch vt ky kanlu, kter jsou dostupn v mikrovlnnch
psmech. S rozvojem HDTV a 3DTV a redukc vyuitelnch kmitot po udlen prv
provozovatelm mobilnch st (psma 800 MHz a 2,6 GHz) se zvyuje tlak na uren dalch
harmonizovanch psem, optimln v psmech pod 3 GHz.
Nkter trendy rozvoje a uit PMSE:
Dky striktnmu poadavku na rychlost odezvy (minimln zpodn) je digitalizace
a zavdn komprese signlu u zazen PMSE jen velice pozvoln.
Rozvoj mikrofon se pedpokld zejmna v psmech UHF, zatmco pro bezdrtov
kamery, kter maj vy nroky na ku kanlu, jsou vhodnj psma nad 3 GHz.
Ni kmitotov psma jsou obvykle v reimu bezlicennho provozu, vy psma
v reimu individuln autorizace.
Poadavky na spektrum jsou podmnny potem penench udlost, jejich
rozsahem, poadavkem na kvantitativn a kvalitativn poadavky na reportn
aplikace.
Vvoj kognitivnch technologi pro PMSE probh i v Evrop
150
.
Budouc zaveden mobilnch slueb v psmu 700 MHz bude znamenat redistribuci
nebo omezen spektra dostupnho pro PMSE v psmu UHF. Organizace CEPT
obdrela mandt k proveden analzy vyuit sek v UKF aplikacemi PMSE
151
po
pijet zmn v psmu 700 MHz (viz l. 6.4.1).
6.4.7. Komunikace bezpenostnch a zchrannch sloek a PPDR
Trendy, ovlivujc budouc vyuit rdiovho spektra pro ely bezpenostnch
komunikac (PPDR), lze rozdlit na globln, regionln a nrodn.
Hlavnm trendem souasnosti je harmonizace spektra. Harmonizovan spektrum pro
bezpenostn komunikace je zrukou interoperability technickch prostedk, umouje
nasazen zchrannch a bezpenostnch sil kdekoliv, kde vznikne poteba jejich nasazen a
ji v globlnm, nebo regionlnm mtku a vytv podmnky pro masovou vrobu zazen.
Dalm vznamnm trendem jsou podstatn zmny v operanch poadavcch. Budouc
provozn poadavky, pedevm na irokopsmov aplikace (video, rychl pstup do
databz, specifick poadavky na robustnost spoj, poadavky na utajen kanl a dal)
mnohonsobn pekrauj monosti souasnch zkopsmovch technologi a generuj
poadavek na dal dodaten spektrum pro irokopsmov PPDR (BB PPDR). Tato
skutenost uruje dal vznamn trend, jm je zmna technologick zkladny. Ukazuje se,
e definovan budouc provozn poadavky pro BB PPDR lze naplnit s vyuitm technologie
LTE. Z hlediska ekonomie provozu a budovn BB PPDR nkter trendy smuj k vyuit
kapacit komernch st, kter budou budovny na stejn technologick zkladn
kombinovanm vyuitm komernch st tak pro st BB PPDR. Existuje i pomrn siln tlak
na budovn samostatnch, fyzicky oddlench st BB PPDR. Takov koncept znamen
vznamn ekonomick nklady.
Problematika BB PPDR je eena jak na globln rovni (ITU), tak i v Evrop na
rovni CEPT a EK. V souasnosti byly definovny na zklad provoznch poteb kmitotov
poadavky kalkulovan pro technologii LTE v minimln rozsahu 2 x 10 MHz s tm, e
v ppad rozshlch katastrof nebo nehod bude vyuito ke komunikacm i rdiovch
prostedk pracujcch na rozdlnch technologich (v esk republice nap. prostedky AR,

150
Nap. v Nmecku.

151
Mandt EK k technickm podmnkm harmonizace spektra pro PMSE (Brusel, jen 2012) a Mandt EK k nvrhu
harmonizovanch technickch podmnek uit psma 694790 MHz, vetn aplikac PMSE, Brusel, bezen 2013.

dobrovolnch zchrannch sbor). Souvisejcmi poadavky jsou dal kmitoty pro zajitn
komunikace mezi terminly a komunikace s leteckmi prostedky (AGA). V Evrop jsou pro
BB PPDR zvaovny kmitotov seky z psem 400470 MHz nebo 694790 MHz.
Pedpokladem jejich zavdn je jednotn evropsk een. Mandt EK k PPDR
152

pedpokld evropskou harmonizaci a interoperabilitu bezpenostnch a zchrannch sloek.
6.4.8. Neciviln vyuit kmitot
Trendy, kter ovlivuj budouc vyuit rdiovho spektra pro neciviln vyuit nelze
zcela jednoznan kategorizovat. Obecn lze konstatovat, e souasn vyuit spektra pro
vojensk ely a rozsah psem vyuvanch pro nrodn ely i pro ely NATO vychz
z ji pekonanch koncept operac NATO, pochzejcch z 90. let minulho stolet. Od t
doby dolo k velmi vraznm celosvtovm zmnm v politick, ekonomick i bezpenostn
situaci. Dsledkem toho dolo k vrazn redukci vojenskch sil, k pehodnocen pvodnch
koncept NATO pro operace a k nstupu zcela novch technologi. Nov podmnky vyaduj
rychlou reakci na zmny v bezpenostn situaci kdekoliv ve svt, nasazen mench,
modern vybavench jednotek na vce mstech, schopnch plnit koly samostatn do doby
nasazen hlavnch sil, odpovdajc logistick zabezpeen a podporu leteckch, nmonch a
dalch sil. Takov zmny vyaduj zajitn odpovdajcho pstupu ke spektru pro vojensk
vyuit.
Stejn jako u bezpenostnch aplikac, vzrstaj poadavky na vysokorychlostn
komunikace (video, telemetrie, druicov komunikace). Specifick poadavky jsou ureny
pro radiolokan, radionavigan, telemetrick aplikace, zajiujc informan pevahu
v ppadnm konfliktu. Specifikem pro vyuit spektra pro vojensk ely je skutenost, e
pstup ke spektru je poteba nejen v dob ppadnho konfliktu, ale i pro vcvik tb
a jednotek v dob mru. Celkov objem spektra pro neciviln vyuit mus bt v nvaznosti na
vybaven Armdy R dostaten pro zabezpeen obrany esk republiky.
Dal trend vychz rovn z ji zmnnch zmn v bezpenostn situaci. Naprostou
vtinu asu je spektrum pro vojensk ely vyuvno v mrovch podmnkch. To spolu
s ekonomickmi faktory vede ke stle astjm poadavkm na vyuvn komern
vyrbnch zazen, kter spluj vojensk poadavky na vyuit v dob mru a pitom jsou
mnohdy i dov levnj, ne speciln vyvinut vojensk systmy.
Souasn neexistence jednotnho strategickho zen sprvy spektra komplikuje
efektivn vyuvn spektra pi provdnch akvizicch vojenskch rdiovch zazench.
Negativnm trendem z pohledu efektivnho a elnho vyuit spektra je rovn
souasn stav, kdy neexistuje dn ekonomick pozitivn ani negativn motivace. Tzn.
nevyuvan spektrum nelze adem poskytnout platn pro civiln vyuit a naopak,
neexistence povinnosti hrady za uit spektra nevede k poteb jeho redukce na optimln
rozsah.
6.4.9. Druicov sluby a druicov vysln
Hlavn trendem v druicov komunikaci je poskytovn novch slueb v oblasti
vysokorychlostnch komunikac, televiznho vysln, navigaci, meteorologii a druicovho
przkumu Zem. Pro rozvoj digitlnho druicovho TV vysln jsou urena perspektivn
psma 11,712,5 GHz. Vy psma (nap. 22 GHz) jsou do budoucna urena k distribuci
televiznho signlu s vysokmi nroky na kapacitu kanlu nap. UHDTV i 3DTV.
Z hlediska navigace m klov vznam provoz druicovho naviganho systmu GPS a
nov budovanho systmu Galileo. Z hlediska hrnu pidlenho spektra pat druicov
sluby k nejvznamnjm uivatelm spektra.

152
Mandt Evropsk komise k psmu 700 MHz a PPDR pedpokld evropsk harmonizovan een a interoperabilitu
bezpenostnch a zchrannch sloek

Vznamnm komernm vyuitm je televizn vysln v rozhlasov slub, kter je
v Evrop soustedno do psma 11,712,5 GHz. Analogov vysln bylo prakticky
ukoneno a digitln vysln postupn pechz
153
z formtu SDTV na HDTV.
Mobiln interaktivn komunikan terminly vyuvaj spektrum na zklad
veobecnho oprvnn. Druicov obousmrn komunikace m nezastupiteln vznam
zejmna v dce osdlench i odlehlch oblastech Zem (nap. nmon komunikace) nebo
pro komunikaci z palub letadel. Akoliv druicov platforma jako nstroj pro personln
komunikaci a jako pstupov st je dostupn tak na zem esk republiky, z dvodu
pomrn vysok ceny za jednotku penesen informace, limitovan rychlosti datovho
pipojen a velkmu zpodn (latence) se nebude vznamnjm zpsobem podlet na
dosaen cl tkajcch se penetrace irokopsmovch st stanovench sttn politikou
v elektronickch komunikacch [1]. Druicov komunikan st se pesto budou podlet na
podpoe komunikanch st sekundrn (nap. hlasov a datov komunikace na palubch
letadel). Uplatnn interaktivn druicov komunikace v mobilnch komunikacch z hlediska
potu uivatel bude v R omezen, nicmn nezastupiteln. Podle nkterch odhad
154

bude v interaktivnch komunikanch stch mrn narstat jak provoz, tak poet uivatel.
V kmitotovch psmech 2 GHz (19802010 MHz a 21702200 MHz) je
pipravovna koncepce pohyblivch druicovch komunikac (MSS) zaloena na systmech,
kter budou kombinovat bezdrtov vyslae na Zemi (pozemn) a druicov. Takov st,
kdy se vzjemn jednotliv sloky dopluj, jsou oznaeny zkratkou (CGC, Complementary
Ground Component) a zklady jednotnho vyuit v Evrop administrativn iniciovala EK.
Vzhledem k tomu, e stav zavdn st v psmech druicov sluby 2 GHz zatm
nedoshnul v Evrop vznamnj fze (neplnn podmnek vbrovho zen druicovmi
opertory), je zvaovno i alternativn vyuit nap. irokopsmovmi stmi v pozemn
pohybliv slub.
V nkterch psmech do 6 GHz, kter jsou sdlena druicovmi slubami a zemskmi
slubami elektronickch komunikac, je upednostovno zemsk vyuit; pkladem je
psmo 3,43,8 GHz uren pro rozvoj pstupovch st nebo psmo 1479,51492 MHz,
uvolovan v Evrop od druicovho rozhlasovho vysln ve prospch mobilnch
jednosmrnch multimedilnch st (SDL, viz l. 6.4.1).
V druicovch komunikacch se bude dle uplatovat trend vyuit vych psem
podncovan zejmna nedostatkem spektra v nich psmech a potebou vyuvn irch
komunikanch kanl.
Z hlediska provozu druicovch naviganch systm lze oekvat v pt dekd
sputn komernho provozu evropskho civilnho naviganho systmu Galileo
a podprnho systmu EGNOS. Systm bude tak profitovat jak z vyuit stvajcho
globlnho systmu GPS, tak i ze zavdn tzv. pikosatelit umoujcch zlepit pokryt
v problematickch mstech (nap. msta). Oekvat lze vzestup uit globlnch systm
GLONASS a Compass.
6.4.10. Leteck sluby
Leteck sluby zahrnuj irokou paletu aplikac spojench s bezpenost a plynulost
provozu, navigac (pistvac systmy, sekundrn radary), provozem vkomr, hlasovou
a datovou komunikac mezi stanicemi na Zemi a palubnmi stanicemi. K provozu jsou
vyuvna psma ponaje SV, pes KV, VKV, UHF a po mikrovlnn psma. Vzhledem
k charakteru sluby, kdy nap. provoz palubn rdiov stanice (bhem letu) m dramaticky
vy dosah, ne provoz na Zemi, a tedy narst oblast nutn ke koordinaci kmitotu,
a zrove protichdn poadavek naprost spolehlivosti vekerch radiokomunikanch
systm, je vyuvn kmitot koordinovno mezinrodn mezivldn organizac ICAO
a Eurocontrol, kter koordinuje spolenou evropskou iniciativu SES (Single European Sky,

153
Nap. nmeck stanice ARD a ZDF ohlsily ukonen vysln SDTV ke konci roku 2019.

154
Zdroj: Inmarsat.

jednotn evropsk nebe) s clem sjednotit systm zen letovho provozu nap celou
Evropou a optimalizovat jeho provoz.
Akoliv v leteck komunikaci stle dominuje analogov komunikace, pechod
k efektivnjm zpsobm vyuit spektra probh. Z dvodu bezpodmnen nutn
spolehlivosti komunikanch systm je pechod na efektivnj uit spektra relativn
pozvoln pkladem je zavdn hlasov komunikace s vyuitm u kanlov ky
(8,33 kHz msto pvodnch 25 kHz), kter bude probhat v evropskm vzdunm prostoru do
roku 2018. Vzhledem k poadavku na plnou vybavenost vech letadel pslunmi stanicemi
a rozsahu technologick obmny pi systmov integraci se ve stedndobm horizontu
nepedpokld digitalizace hlasov komunikace v leteck pohybliv slub.
Pro bezpilotn prostedky (UAS) bylo harmonizovno spektrum pro pozemn
komponentu zen a velen systmu UAS. Konference WRC-15 by mla rozhodnout
o druicov komponentn uren pro velen a zen. Probhajc studie se sousteuj na
zajitn komunikanch linek pro UAS v pevn druicov slub.
Technologick inovace vede i k nasazen rdiovch prostedk (zejmna charakteru
senzor, regulanch prvk) v letadlech jako soust opaten ke zven bezpenosti letu,
snen hmotnosti letadel a ochran ivotnho prosted.
6.4.11. Meteorologick a vdeck sluby, druicov przkum Zem
Meteorologick, vdeck sluby a sluby druicovho przkumu Zem vyuvaj pro
svoji innost adu psem pro ely stanoven pedpovd poas, monitorovn klimatu,
men rychlosti vtru a przkumu Zem. Mezi vdeck sluby pat radioastronomie, kter
je zaloena pasivnm pjmu vln kosmickho pvodu a je jednm z obor, jejich pnos je
v oblasti poznn a technologick inovace. Je zvisl na discipln vyuit v ostatnch
slubch i psmech. Akoliv v esk republice je vyuit soustedno zejmna do vych
psem mezi 0,8 GHz a 4,5 GHz, podmnka ochrany radioastronomie ped nedoucm
ruenm se tk i vyuit mimo zem R.
6.5. Ploha 1 nstroje k prosazovn nrodn strategie
inku jednotlivch opaten navrench v l. 2 a 3 je dosahovno vyuitm zejmna
nsledujcch legislativnch, procesnch a informanch nstroj:

[1] Usnesen vldy . 203 ze dne 20. bezna 2013 o aktualizovan Sttn politice
v elektronickch komunikacch Digitln esko v. 2.0 Cesta k digitln ekonomice
[2] Zkon . 127/2005 Sb. ze dne 22. nora 2005, o elektronickch komunikacch
a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o elektronickch komunikacch)
[3] Vyhlka . 105/2010 Sb. ze dne 2. dubna 2010, o plnu pidlen kmitotovch
psem (nrodn kmitotov tabulka)
[4] Opaten obecn povahy pln vyuit rdiovho spektra (PVRS)
[5] Opaten obecn povahy veobecn oprvnn k vyuvn rdiovch kmitot
[6] Nazen vldy . 154/2005 Sb., o stanoven ve a zpsobu vpotu poplatk za
vyuvn rdiovch kmitot a sel
[7] Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2002/19/ES (pstupov smrnice),
v aktulnm znn
[8] Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2002/20/ES (autorizan smrnice),
v aktulnm znn
[9] Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2002/21/ES (rmcov smrnice),
v aktulnm znn
[10] Rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady . 676/2002/EC o regulanm rmci pro
politiku rdiovho spektra ve Spoleenstv (rozhodnut o rdiovm spektru)
[11] Rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady . 243/2012/EU ze dne 14. bezna
2012 o vytvoen vceletho programu politiky rdiovho spektra (RSPP).
Ploha 1 nstroje k prosazovn nrodn strategie

[12] Radiokomunikan d, Mezinrodn telekomunikan unie, eneva, 2012 [Radio
Regulations, International Telecommunication Union, Geneva, 2012]
[13] Zkon . 231/2001 Sb. ze dne 17. kvtna 2001, o provozovn rozhlasovho
a televiznho vysln a o zmn dalch zkon
[14] Informace T zveejovan prostednictvm internetovch strnek T (nap.
Msn monitorovac zprvy, vyhledvac databze o vyuit kmitot)
[15] Veejn konzultace T bu podle 130 zkona . 127/2005 Sb., o elektronickch
komunikacch, nebo mimo 130 (neformln konzultace).
[16] Informan systm o kmitotovm spektru Evropskho komunikanho adu
(www.efis.dk)
[17] Dohoda eneva, 2006 mezinrodn smlouva, kter byla podepsna na konferenci
ITU-R v roce 2006. Smlouva upravuje koordinaci rozhlasovch slueb ve
frekvennm rozsahu 174 230 MHz a 470 862 MHz mezi signatskmi stty.
[18] Rozhodnut Komise . 344/2007/EK o harmonizovan dostupnosti informac
o vyuvn spektra v Evropsk unii.
[19] Provdc rozhodnut Komise . 2013/195/EU ze dne 23. dubna 2013, kterm se
vymezuj praktick postupy, jednotn formty a metodika ve vztahu k registru
rdiovho spektra zavedenmu rozhodnutm Evropskho parlamentu a Rady
. 243/2012/EU o vytvoen vceletho programu politiky rdiovho spektra.
[20] Telekomunikan vstnk (http://www.ctu.cz/aktuality/telekomunikacni-
vestnik/obecne-informace.html).
[21] Internetov strnky T (www.ctu.cz).
Ploha 2 seznam zkratek

6.6. Ploha 2 seznam zkratek

3DTV Televize s trojrozmrnm podnm
obrazu
2G 2. generace mobilnch komunikac
(GSM, GPRS)
3G, HSPA+ Tet generace bezdrtov mobiln
bukov technologie IMT (UMTS,
CDMA)
4G tvrt generace bezdrtov
bukov (mobiln) technologie
naplujcch specifikaci IMT-
Advanced (dnes zejmna
technologie LTE-A)
7FP-ICT 7. rmcov program
AR Armda esk republiky
AIC Leteck informan obnk
ATPC Technologie automatickho zen
vyzenho vkonu
BB PPDR Broadband PPDR
BDA2GC Broadband Direct Air-to-ground
Communication, pm
irokopsmov komunikace
z letadel k zemskm stm
BWA Broadband Wireless System
CAGR Compound Annual Growth Rate;
meziron rst odvozen z vvoje
geometrick ady za del obdob
CDMA Code division multiple access,
technologie systm 3G
CEN, CENELEC Comit Europen de
Normalisation Evropsk vbor pro
normalizaci
CEPT Organizace Evropskch potovnch
a telekomunikanch sprv
Commission Europenne des
Postes et Tlcommunications
CGC Complementary Ground
Component
CSFB Circuit Switched Fallback
CUS Collective use of spectrum
R esk republika
T esk telekomunikan ad
DAB/+/DMB Technologie digitlnho
rozhlasovho a multimedilnho
vysln
DECT Technologie bezrovch telefon
DFS Dynamic Frequency Selection
DL Downlink (BS to MS transmission
direction)
DMO Direct Mode
DRM/DRM+ Technologie digitlnho
zkopsmovho rozhlasovho
vysln
DV Dlouh vlny
DVB-H/S/T/T2 Technologie digitlnho
televiznho vysln: H mobiln
pjem (Handheld), S druicov
(satellite), T / T2 zemsk
(terrestrial)
ECC Electronic Communications
Committee of the CEPT
EFIS ECO Frequency Information System
EIRP Effective Isotropic Radiated Power
EK, EP Evropsk komise, Evr. parlament
ERTMS European Rail Traffic Management
System
ES, EU Evropsk spoleenstv, Evropsk
unie
ETSI Evropsk stav pro telekomunikan
normy (European
Telecommunications Standards
Institute)
Eurocontrol (European Organisation for the
Safety of Air Navigation
E-UTRA Rdiov st st LTE-A
FDD Frequency Division Duplex
FM Frequency modulation
FWA Fixed Wireless Access
FWA/BWA Broadband FWA
GSM Komunikan systm 2. generace
GSM-R Komunikace na eleznicch (R =
railway)
H264/AVC, H265/HEVC Obrazov kompresn
kodeky MPEG
HbbTV Hybrid Broadcast Broadband TV
HD, HDTV High Definition (TV)
HDP Hrub domc produkt
HRS Hromadn (trunkov) rdiov st
HSPA Viz 3G
ICAO International Civil Aviation
Organization
ICT Information and Communication
Technologies
IEEE Institute of Electrical and Electronics
Engineers (mj. standardizan
orgn)
IMT, IMT-A International Mobile
Telecommunications (IMT-
Advanced); viz t 3G, 4G
IO Individuln oprvnn
IPTV Internetov televize
ITS Intelligent Transport Systems
ITU International Telecommunications
Union
ITU-R ITU Radiocommunication sector
IZS Integrovan zchrann systm
JTG Skupina ITU-R ustaven
k problematice psma 700 MHz
KV Krtk vlny
LBT Listen Before Talk
LSA/ASA Licensed/Authorised Shared
Access, princip sdlen spektra
LTE, LTE-A Long Term Evolution
M2M Machine-to-machine communication
Ploha 2 seznam zkratek

MBAN Medical Body Area Network System
MCA Mobile Communications on board
Aircraft
MFCN Mobile and Fixed Communication
Networks
MD Ministerstvo dopravy
MO Ministerstvo obrany
MPO Ministerstvo prmyslu a obchodu
MSS Mobile satellite service
MPEG Metody komprese a uloen
zvukovch a obrazovch dat
MPLP Multiple Physical Layer Pipes
MV Ministerstvo vnitra
NATO Severoatlantick aliance
NGN Next Generation Networks
NJFA NATO Joint Frequency Agreement
NKT Nrodn kmitotov tabulka
P(A)MR Public (Access) Mobile Radio
PMSE Program Making Special Events
PPDR Public Protection Disaster Relief
PVRS Pln vyuit rdiovho spektra
QoS Quality of Service
RFID Radio Frequency Identification
Device
RLAN Radio Local Area Networks
RSC Radio Spectrum Committee
RSPG Radio Spectrum Police Group
RSPP Radio Spectrum Policy Program
SDL Supplemental Downlink; podprn
datov tok v stch IMT
SDTV Standard Definition Television,
rozlien 720x576 pixel
SES Single European Sky
SFN Single Frequency Network
SNG Satellite News Gathering
SON Self Organizing Networks
SRD Short Range Device
SV Stedn vlny
T-DAB viz DAB
TV Televize/televizn
TDD Time Division Duplex
UHDTV Ultra High Definition TV
UHF IV. a V. psmo
UL Uplink (MS to BS transmission
direction)
UMTS Universal Mobile
Telecommunication Service
UWB Ultrawideband Technology
VHF III. psmo
VKV Velmi krtk vlny
VO Veobecn oprvnn k vyuvn
rdiovch kmitot
VoLTE Voice Over LTE, technologie
paketovho penosu hlasovch
slueb v stch LTE
WAPECS Wireless Access Policy for
Electronic Communications
Services
90

WRC World Radiocommunication
Conference reviduje v pravidelnch
intervalech Radiokomunikan d
WSD White Space Devices, zazen
vyuvajc bl msta ve spektru

Strategie Spektra Navrh 05-2014

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Strategie Spektra Navrh 05-2014

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Obsah

You might also like