McKinsey&Company - Klesající Výsledky Českého Školství 2010

Klesajc vsledky eskho
zkladnho a stednho
kolstv: fakta a een
vod pro vznikla tato zprva? .................................................................................................................. 1
Shrnut .......................................................................................................................................................... 3
Cle a metodika ............................................................................................................................................. 7
1. Pro nco mnit ........................................................................................................................................ 11
1.1 Vsledky .............................................................................................................................................. 11
1.1.1 Kvalita .......................................................................................................................................... 11
1.1.2 Konzistentnost kvality .................................................................................................................. 13
1.1.3 Efektivita nklad ......................................................................................................................... 16
1.2 Postupy zen ...................................................................................................................................... 16
1.2.1 Uitel ......................................................................................................................................... 17
1.2.2 editel....................................................................................................................................... 20
1.2.3 Standardy a hodnocen ............................................................................................................... 22
1.2.4 Organizace ................................................................................................................................. 24
1.2.5 Portfolio vzdlvacch monost ................................................................................................... 25
1.3 Dsledky ............................................................................................................................................. 26
1.3.1 Ran vzdlvn ........................................................................................................................... 26
1.3.2 Nklady pi odkldn een ........................................................................................................ 28
1.3.3 Mra priority ................................................................................................................................. 29
2. Co mnit .................................................................................................................................................... 31
2.1 Kvalita vuky ve td ............................................................................................................................ 31
2.1.1 Uitel ......................................................................................................................................... 31
2.1.2 editel ....................................................................................................................................... 34
2.1.3 Standardy a hodnocen ................................................................................................................ 36
2.2 Organizace a financovn ..................................................................................................................... 38
2.2.1 Organizan odpovdnost a podpora ........................................................................................... 38
2.2.2 Finann zdroje pro zlepen ......................................................................................................... 39
2.3 Portfolio vzdlvacch monost ........................................................................................................... 40
3. Jak nastavit proces zmny ....................................................................................................................... 43
3.1 Poslednch 20 let .................................................................................................................................. 43
3.2 Zkuenosti ze zahrani ........................................................................................................................ 43
Podkovn .................................................................................................................................................... 47
Pouit literatura ............................................................................................................................................. 49
Obsah
1
Klesajc vsledky eskho zkladnho a stednho kolstv: fakta a een
Ve snaze pispt k rozvoji esk republiky hledala ke konci roku 2009 prask kancel spolenosti
McKinsey&Company oblast pro svou veejn prospnou studii, v n by mohla vyut svch kompetenc a je by mla
zsadn vznam pro eskou republiku. Po diskusch s vdmi osobnostmi esk podnikov a akademick sfry a poli-
tiky jsme se rozhodli zamit na vzdlvn. Jak ekl jeden vrcholov manaer: Z dlouhodobho pohledu nen snad pro
zemi dleitjho tmatu.
Z rychlho posouzen eskho kolstv vyplynula poteba zamit se na zkladn a stedn koly. Pestoe se nedvn
snahy o reformy soustedily na vy kolstv, je zkladn a stedn vzdlvn vznamnm faktorem urujcm budouc
rove student, a tud i ekonomick vsledky zem. Navc vsledky student eskch zkladnch a stednch
kol v mezinrodnch hodnocench klesaj. Proto jsme se rozhodli pokusit se zjistit piny tohoto stavu a monosti
jehonpravy.
Zamenm na zprvy je tedy kvalita vsledk vzdlvn na zkladnch a stednch kolch. Sname se o celkov
pohled na zen systmu. Vychzme ze svch zkuenost s vchovn-vzdlvacmi systmy vjinch zemch azpocho-
pen reality eskho kolstv bhem rozhovor suiteli a editeli.
Spolenost McKinsey&Company je znma pedevm jako manaersk poradce v podnikov sfe. Pracujeme vak
tak pro vldy a neziskov organizace, s nimi mimo jin zce spolupracujeme v oblasti kolstv. V poslednch pti
letech jsme v tto oblasti pracovali na vce ne 320projektech na nkolika kontinentech ana vech rovnch vzd-
lvn od nvrh strategie zlepen vzdlvn a po jej implementaci. Zabvme se i vlastnm vzkumem, jeho
vsledkem je i nae zprva How the Worlds Best-Performing Systems Come Out on Top z roku 2007, na kterou se zde
tak odvolvme.
Vme, e fakta a nzory, kter nabzme, pispj doveejn diskuse o zlepen kvality kolstv, a doufme, ese k na
snaze pipoj i dal organizace.
Praha, z 2010
vod pro vznikla tato zprva?
Tom Vek
partner a editel prask kancele
McKinsey&Company
Branislav Kleske
partner
McKinsey&Company
2
3
Vsledky student eskch zkladnch a stednch kol
klesaj. Jeliko akademick vsledky zce souvisej s tmi
ekonomickmi, ohrouj klesajc studijn vsledky nejen
budoucnost student, ale i prosperitu esk republiky.
Jejich pokles od roku 1995 me zemi doroku 2050 stt
11% HDP. Klesajc trend ve vzdlvn je proto teba
zvrtit.
Tato zprva podrobn analyzuje, kde vsledky a postupy
zen zaostvaj, a uvd, jak by se daly zlepit. Odpovd
nejsou dal organizan zmny ani zvyovn objemu
finannch prostedk, ale systematick zlepovn kvality
vuky mimo jin rozvoj dovednost stvajcch uitel,
uvolnn asu editel pro prci na kvalit vuky adefino-
vn standard pro vsledky vzdlvn. Realizaci tchto
zlepen je teba peliv naplnovat.
Sv zjitn zde uvdme ve tech stech, v nich
postupn vysvtlujeme, pro je zmna nutn, co je teba
zmnit a jak proces zmny nastavit.
PRO NCO MNIT. Vsledky eskho zkladnho
astednho kolstv klesaj, co ohrouje ekonomic-
kou konkurenceschopnost esk republiky. Vhled
do budoucna je negativn a odkldn een zna-
men vysok nklady:
VSLEDKY. esk kolstv vykazuje prmrn,
klesajc a nerovnomrn vsledky. Informace
ovsledcch eskch student jsou sice omezen,
alepodle mezinrodnch test dosahuj et stu-
denti ve srovnn se studenty v jinch zemch OECD
prmrnch vsledk. Od roku 1995, kdy esk
republika patila mezi 67 nejlepch zem, se vsledky
eskch tvrk a osmk vrazn zhorily. Ve
stejnm obdob se zlepovala rove stt jako je
Lotysko, Litva nebo Slovinsko. Pokud bude tento
trend pokraovat, dostane se R bhem deseti
let na rove stt s ni kvalitou vzdln, jako je
Rumunsko nebo Gruzie. Kvalita vuky na eskch
kolch je navc nekonzistentn. R m velk podl stu-
dent s nzkmi vsledky (nap. 25 % patnctiletch
student nedosahuje zkladn rovn tenskch
dovednost ) a rozdly ve vsledcch mezi kraji odpov-
daj a jednomu a pl roku vuky. Variabilita vsledk
mezi studenty stle roste a pat knejvym v OECD
(vy ne nap. v ecku avnkterch ohledech vy
ne v USA).
POSTUPY ZEN. Vhled do budoucna je nega-
tivn, protoe v nejdleitjch postupech zen
(podpora uitel a editel, jako i standardy a hodno-
cen ) esk systm zaostv za nejlepmi
1
. et
uitel zatm zstvaj ve kolstv bez ohledu napro-
blmy, s nimi se musej vypodat, nap. mnc
se hodnoty student, zmny ve kolstv a nstupn
plat 25 % pod prmrem EU. Piblin 10 % z nich
sesvm profesnm rozvojem bl nejlep mezinrodn
praxi. Obecn se vak eskm uitelm pi zlepovn
uebnch postup dostv mal podpory. Vtinu
pracovn doby editel zabr provoz a administrativa
a na zlepovn kvality vuky jim zbv cca 20%asu.
Navc standardy definujc vsledky vzdlvn nejsou
dostaten jasn, neexistuje celonrodn hodnocen
a systematick zen kvality se uplatuje jen v ome-
zen m e.
DSLEDKY. Situace je alarmujc, protoe ran
vzdlvn je dleit a odkldn een znamen
vysok nklady. Vtina rodi je vak spokojena,
co pravdpodobn sniuje monost politickho
mandtu ke zmn. Nap. tensk dovednosti
student zkladnch kol do znan mry peduruj
jejich budouc akademick vsledky i pjmy, atedy
i dopad na ekonomiku zem. I kdyby se dnes dosa-
vadn pokles zastavil, zhoren vsledk od r.1995
by zemi do r. 2050 stlo v ekonomickm vyjden
odhadem a 11 % HDP ron. To pedstavuje vdnen
situaci cca 400 miliard K. Pesto je s eskmi zklad-
nmi a stednmi kolami spokojeno 81 % rodi
a71%uitel.
CO MNIT. Snaha o zlepen vsledk vzdlvn by
se mla zamit na kvalitu vuky a mla by bt podpo-
ena clenmi pravami organizace a financovn kol:
KVALITA VUKY VE TD. Uitel a editel
potebuj vt podporu a jasn veden, vetn
standard anrodnho hodnocen znalost
adovednost student:
Uitel by mli mt vce pleitost k rozvoji svch
schopnost prostednictvm profesn spoluprce
asdlen nejlep praxe (nap. hospitace, tdenn
1 Zjitn zprvy spolenosti McKinsey&Company z roku
2007 How the Worlds Best Performing Systems Come Out
on Top (Jak se z nkterch systm stvaj nejlep systmy
na svt).
Shrnut
4
plnovn vuky, dlouhodob spoluprce smen-
tory). Zrove je nutn zlepit kvalitu novch
uitel nap. alternativnmi programy pro nbor
kvalitnch vysokokolskch absolvent aodbor-
nk z praxe a snenm 25% rozdlu v nstupnm
platu mezi R a prmrem EU.
editel by mli mt monost doclit lep rovno-
vhy mezi zlepovnm kvality vuky, zenm zmn
a provozem a administrativou, nap. tak, aby mohli
vce ne 50 % asu vnovat zlepovn kvality
vuky.
Standardy vsledk vzdlvn by mly jasnji
anad rmec souasnch rmcovch vzdlvacch
program (RVP) definovat, co by studenti v uri-
tm vku mli znt nebo bt schopni zvldnout.
Plnn by mlo bt sledovno nrodnm hodno-
cenm znalost a dovednost student, ato u
vnich roncch (nap. tet, pt a devt tdy).
Hodnocen by mlo bt zavdno postupn, aby
se zabezpeila kvalita test, pekonala nedvra
ktestovn a zabrnilo se vuce zamen pouze
na zvldnut testu.
ORGANIZACE A FINANCOVN. I kdy zlepen
vsledk vzdlvn nevyaduje radikln zsahy
do organizace a financovn, ve popsan
zmny by mly bt podpoeny nktermi clenmi
pravami. Ministerstvo kolstv, krajsk orgny ap-
padn i obce by mly krom zajitn provozu kol
odpovdat tak za zlepovn kvality vzdlvn (tj.sle-
dovat dosahovan vsledky a poskytovat podporu
uitelm aeditelm). Podpora prioritnch oblast bude
ale vyadovat urit finann zdroje. dov se jedn
occa5% souasnho rozpotu (piblin 45 mili-
ardK), je by bylo mon zskat irealokac prostedk
bez nutnosti navyovn stvajchorozpotu.
JAK NASTAVIT PROCES ZMNY. Snahy o zlepen
eskho kolstv bhem poslednch 20 let nezabrnily
zhorovn vsledk vzdlvn. Zkuenosti zem,
kter kolstv spn reformovaly, ukazuj na nutnost
dsledn implementace azen zmn:
POSLEDNCH 20 LET. Jak ukazuje nedvn
minulost, zlepen kolstv nen snadn kol. esk
republika zavedla v poslednch dvou desetiletch adu
zmn vetn zaveden 9. td, osmiletch gymnzi,
decentralizace a novho kurikula, ale vsledky vzdl-
vn pesto klesaj. Pro zlepen kvality vuky je nutn
zmnit postoje a chovn lid vtomto ppad vce
ne 100 000 uitel a to je kol nesmrn tk pro
jakoukoli organizaci.
ZKUENOSTI ZE ZAHRANI. Jin systmy
(nap.Singapur, Anglie nebo americk Boston) zazna-
menaly vrazn zlepen bhem pouhch ty a
esti let. Jejich nejvy pedstavitel mj. jasn ukzali
na nutnost zmny, zamili se jen na nkolik priorit
(nap. postupn vdy jen na jeden pedmt) a zavedli
efektivn mechanismus uskutenn zmn (formou
projektov organizace s dostatenm potem kvalit-
nch profesionl).
Mezinrodn vzkum spolenosti McKinsey&Company
zamen na transformaci kolskch systm identifikoval
ti hlavn katalyztory spn reformy: novou vd osob-
nost, sociln nebo ekonomickou krizi anebo zveejnn
kritick zprvy. Nov zvolen vlda se silnm mandtem
me bt pro eskou republiku pleitost, aby trend kle-
sajcch vsledk zkladnch a stednch kol zvrtila.
5
6
7
Cle
Tato zprva obsahuje zjitn studie o zkladnm a sted-
nm kolstv v esk republice. Studie mla odpovdt
nansledujc otzky:
Jsou zmny nutn? Studie nejdve zkoumala
vsledky student a postupy zen v eskm
vchovn-vzdlvacm systmu, aby zjistila, zda jsou
zmny nutn a pokud ano, tak pro.
Jak by mly bt priority? Po zjitn, e zlepen
jsou jednoznan nutn, se studie zamila na sadu
nezbytnch priorit
1
pro zlepen kvality vsledk vzd-
lvn. Jinmi slovy, zprva ukazuje, kter zmny by
mly mt ped vemi ostatnmi pednost.
Jak proces zmny nastavit? Na zklad zbnho
prozkoumn pedchozch snah o zlepen kolstv
vesk republice i v jinch zemch se studie zamyslela
nad principy, ktermi by se esk republika mohla pi
implementaci dit.
Kadou z tchto t otzek se tato zprva zabv v rzn
rovni detailu. Prvn st zprvy, Pro nco mnit, ped-
kld dvody pro zlepen zkladnho a stednho kolstv
v esk republice. Druh st, Co mnit, popisuje een,
na kter se zamit pitom pedpokld, e sloitj,
dlouhodobj problmy se budou eit prostednictvm
ir veejn diskuse. Posledn st, Jak nastavit proces
zmny, popisuje rmcov zsady implementace.
Metodika
V zjmu komplexnho pohledu na zen systmu kolstv
kombinuje metodika detailn pochopen skutenost,
kter ovlivuj kvalitu vuky v esk republice, s poznatky
o zen nejlepch vchovn-vzdlvacch systm na
svt. Metodika vychz konkrtn z(i)pochopen nzor
1 Bylo by mon udlat adu opaten, ale zdroje nejsou
neomezen. Tato zprva se zamuje pouze na zmny
s nejvy prioritou, kter by mly na stvajc vchovn-
vzdlvac systm vrazn a trval dopad. Identikovan
minimum opaten se zakld (i) na mezinrodnm vzkumu
spolenosti McKinsey&Company z roku 2007 How
theWorlds Best-Performing Systems Come Out on Top,
kter zformuloval nejdleitj prvky nejlpe fungujcch
systm, a (ii) na rozdlu mezi nejlepmi zahraninmi
postupy a souasnmi postupy v esk republice.
uitel, editel
2
a dalch pedstavitel eskho kolstv,
(ii) vlastnho diagnostickho pstupu analyzujcho prvky
kolskho systmu a(iii)poznatk z nejspnjch
vchovn-vzdlvacch systm o tom, jak doshnout
zlepen.
(i) Bhem studie provedla spolenost McKinsey&Com-
pany vce ne sto strukturovanch rozhovor. Vtinu
znich s uiteli a editeli rznch typ kol (celkem 20 kol)
a kraj esk republiky. Probhly i rozhovory se zstupci
Ministerstva kolstv (MMT), ministerskch organizac
(nap. IV, NUOV) a esk koln inspekce, stejn jako
svedoucmi pracovnky krajskch a mstskch kolskch
odbor. Analzy se zakldaj pevn na sekundrnch
datech (nap. z OECD, IV), nkdy sodkazy na data
primrn, zejmna u postup zen eskho kolstv
3

(napklad kvantitativn przkum u vce ne 650 editel
a450 zstupc editele s clem zjistit, kolik asu vnuj
jednotlivm innostem).
(ii) Vlastn diagnostick metoda spolenosti
McKinsey&Company hodnot jak vsledky, tak postupy
zen vchovn-vzdlvacho systmu (obrzek 1).
Metodika zahrnuje nstroje, procesn hodnocen a kon-
krtn pklady nejlep praxe.
Z hlediska vsledk systmu posuzuje zprva kvalitu
studijnch vsledk, konzistentnost jejich kvality aefekti-
vitu nklad. Kvalitou vsledk se mn miteln znalosti,
dovednosti a postoje student. Konzistentnost kvality
vzdln pedstavuje variabilitu kvality vsledk vzd-
lvn nejen mezi studenty, ale i mezi kolami aregiony.
Konzistentnost kvality zohleduje i socio-ekonomick
prosted, ze kterho studenti pochzej, atak nakolik
toto prosted determinuje jejich vsledky. Efektivita
nklad popisuje, jak dobe systm transformuje
2 Termn editel v tto zprv oznauje konkrtnho editele
nebo ir veden koly. Nkter kolsk systmy dl veden
mezi nkolik funkc (nap. zstupce editele pro vuku,
administrativu, hospode koly atd.); termn editel, jak je
zde uvn, me zahrnovat vechny tyto funkce.
3 V ppad daj zjitnch v rozhovorech s uiteli nebo e-
diteli uvdme seln daje pro rmcovou pedstavu. Jsme
si vdomi, e vsledky zskan z destek rozhovor nejsou
s ohledem na celkov poet editel a uitel statisticky
prkazn. e i tyto daje lze nicmn povaovat za rmcov
sprvn, naznauje pklad, ve kterm jsme pvodn odhad
asu, kter editel trv zkvalitovnm vuky (1520 %
na zklad nkolika rozhovor) ovovali przkumem mezi
vce ne tiscem editel a zstupc editele. Nov vsledek
(21%) rmcov zjitn potvrdil.
Cle a metodika
8
prostedky vynaloen na vzdlvn do vsledk
vzdlvn.
V otzce postup zen pokrv diagnostick metoda
ti kategorie:
zen a podpora vzdlvn zahrnuje uitele, edi-
tele kol, studenty a rodie. U uitel se jedn o karirn
postup a plat, kter se jim nabzej, kvalitu souasnch
a zanajcch uitel, rozvoj a podporu, kter dostvaj,
a tak to, jakm zpsobem jsou zeny jejich vsledky.
U editel kol se jedn o systm jejich vbru, jakou
dostvaj podporu a jak dobe d vsledky koly.
Ustudent jde o dostupnost a kvalitu vzdlvn azp-
sob men jejich vsledk. U rodi zkoum mru jejich
zapojen a interakce se kolami.
Oekvn a hodnocen jejich plnn zahrnuje
standardy a hodnocen vsledk student, port-
folio vzdlvacch monost a zajiovn kvality.
U standard a hodnocen se jedn o soulad mezi
obsahem standard a cli systmu a o jejich jasnost
a realizovatelnost. Pot se sleduj zpsoby men
vsledk vzdlvn, definovn poadavk na
studenty a realizace prbnch zlepen. U portfolia
vzdlvacch monost jde o specializaci vchovn-
vzdlvacho systmu, zpsob rozvoje nadanch
student a systm podpory a douovn student.
Uzajiovn kvality se posuzuje role a postupy
kolninspekce.
Organizace a zdroje zahrnuj organizaci, infra-
strukturu a financovn. U organizace se zkoum
rozdlen odpovdnosti mezi sted a koly, stejn
jako schopnosti a zen vsledk ze strany sted.
U infrastruktury se zjiuje, zda existuje odpovdajc
materiln vybaven a IT systm. U financovn se
zkoum strategie rozdlovn financ, jejich dostatek
azen finannch vsledk.
Realizan tm se po vodn fzi projektu zamil jen na
nejdleitj priority v rmci tchto t kategori.
(iii) Pro identifikaci priorit, na kter se zamit, vyuv
spolenost McKinsey&Company poznatky ze sv
zprvy zroku 2007 How the Worlds Best-Performing
Systems Come Out on Top (Jak se z nkterch systm
stvaj nejlep systmy na svt). Pro ely tto zprvy
Obrzek 1: Rmec pro hodnocen vsledk a praktik zen vzdlvacho systmu
Zdroj: McKinsey
V
y
s
o
k
e
k
n a odpovdn
o
s
t z
a
v
s
l
e
d
k
y
R
o
b
u
s
t
n
o
rg
anizace a adek
v
tn
z
d
r
o
j
e
S
t
a
n
d
a
r
d
y

a

h
o
d
n
o
c
e
n
F
i
n
a
n
c
e
In
frastruktura
R
o
b
u
s
t
n

z
e
n
a podpo
ra
v
z
d
i
t
e
l
e
d
i
t
e
l
S
t
u
d
e
n
t
i R
o
d
i
e
Kvalita
Konzi-
stence
kvality
Nkla-
dov
efektivita
O
r
g
a
n
i
z
a
c
e
P
o
rtfolio vzdlva
c
c
h

monost
Z
a
j
i
o
v

k
v
a
l
i
t
y

i
n
s
p
e
k
c
Postupy zen systmu

Vsledky systmu
9
prostudovala spolenost McKinsey&Company deset
vchovn-

vzdlvacch systm, kter dosahuj svtov
nejlepch vsledk Austrlie, Belgie, Finsko, Hong
Kong, Japonsko, Nizozemsko, Nov Zland, Singapur,
Jin Korea a kanadsk provincie Alberta a Ontario.
Zprva zkoumala zrove systmy, kterm se podailo
doshnout vraznho zlepen, nap. Boston v USA
aAnglie. Dky tomuto srovnn mla souasn studie
kdispozici souhrn jak celkov nejlep praxe, tak konkrt-
nch pklad, kter lze pro eskou republiku povaovat
zanejrelevantnj.
Na zvr tto sti zbv objasnit nkter skutenosti
dleit pro interpretaci tto zprvy:
Zaprv, zprva vychz ze t pedpoklad: na zajio-
vn kvality vsledk vzdlvn se podl sttn sprva;
vsledky vzdlvn lze zlepit zenm kolskho
systmu; konen, klem ke zlepen jsou pracovnci
vprvn linii (tj. uitel a editel).
Zadruh, zahranin pklady maj ilustrovat nejlep
praxi v jinch zemch, co ale neznamen, eby je
esk republika mla bez uven pevzt. Ppadn
aplikaci jakchkoli een z jinch systm mus ped-
chzet dkladn posouzen vhodnosti jednotlivch
krok.
Zatet, studie probhala od bezna do ervna 2010.
Ztohoto dvodu neme komentovat plny nov
vldy jmenovan v ervenci 2010.
Zatvrt, v zjmu robustnosti dat nasadila spolenost
McKinsey&Company na vlastn nklady tm ty
konzultant pracujcch na pln vazek, dvou partner
a dvou expert na vchovn-vzdlvac systmy ve
vysplch i rozvjejcch se zemch.
Konen zapt, zvry studie posuzoval poradn
vbor pti vznamnch akademik a praktik v oblasti
vzdlvn v esk republice.
10
11
Vsledky eskho zkladnho a stednho kolstv klesaj,
co ohrouje budouc ekonomickou konkurenceschop-
nost esk republiky. Vhled je negativn a odkldn
een znamen vysok nklady.
1.1 Vsledky
esk kolstv vykazuje prmrn, klesajc a nerovno-
mrn vsledky.
Aby bylo mon zhodnotit celkov vsledky kolstv,
je nutn posoudit jeho kvalitu, konzistentnost kvality
aefektivitu nklad. Kvalita se vztahuje k rovni vsledk
student (nap. znalost obsahu, kter byl vyuovn,
osvojen dovednost a postoj, kter budou pnosn pi
dalm uen ). Konzistentnost kvality poukazuje na rozdly
vevsledcch mezi jednotlivmi studenty, kolami a kraji.
Efektivita nklad ukazuje na vi finannch prostedk
vynaloench na studijn vsledky. Ucelen pohled na
vsledky kolstv lze zskat jedin posouzenm vech
tsoust.
1.1.1 Kvalita
Informace o vsledcch eskch student jsou sice
omezen, ale podle mezinrodnch test dosahuj et
studenti ve srovnn se studenty v jinch zemch OECD
prmrnch vsledk. Od roku 1995, kdy esk republika
patila mezi 6-7 nejlepch zem, se vsledky eskch tvr-
k a osmk navc vrazn zhorily. Ve stejnm obdob
se zlepovala rove stt jako je Lotysko, Litva nebo
Slovinsko. Pokud bude tento trend pokraovat, dostane
se R bhem deseti let na rove stt s ni kvalitou
vzdln, jako je Rumunsko nebo Gruzie.
Pi zkoumn kvality eskho kolstv je zajmav hned
prvn zjitn, e o vsledcch vzdlvn student exis-
tuje s vjimkou obasnch mezinrodnch hodnocen
1

relativn mlo informac. Napklad je asto obtn
sjistotou zjistit, kter koly maj dobr vsledky, jak typy
kol dok pidat vt hodnotu vzhledem ke sloen
1 PISA je program OECD pro mezinrodn hodnocen studen-
t, jen kad ti roky posuzuje rove znalost adovednost,
kterch dosahuj patnctilet studenti vhlavnch prmyslo-
vch zemch ve ten, matematice aprodovd. TIMSS
je program Mezinrodn asociace pro hodnocen studijnch
vsledk IEA, kter kad tyi roky hodnot rove znalost
student tvrtch a osmch td vmatematice aprodovd.
student, kte na n pichzej, nebo zda maj studenti
pozitivn vztah k uen. S touto obt se potkaj nejen
autoi tto studie, ale i osoby oficiln odpovdn za zen
kolstv. Ne uveden hodnocen vsledk vzdlvn
jsou zaloena prv jen na dostupnch datech.
Jednm ze svtlch bod eskho kolstv je celkov
poet zapsanch student. S 90 % zapsanch student
se esk republika pibliuje pti nejlepm zemm OECD,
kde je zapsno 91 % student. Podobn i podl student,
kte nedokonili prvn ronk stedn koly (1,9%), ped-
stavuje pouze polovinu prmru zem OECD.
Nicmn z hlediska dosahovan kvality vsledk je
esk republika v porovnn s ostatnmi zemmi OECD
pouze prmrn, alespo podle vsledk, kterch
doshli 15-let studenti v testech PISA. V tchto testech
zaostv esk republika za prmrem ve ten, v mate-
matice a prodovd je nad prmrem. Pokud se skre
zkombinuj, neli se celkov vsledek esk republiky
statisticky od skre prmrnch zem (obrzek 2).
Vsledky student od 90. let vrazn poklesly. Zatmco
v roce 1995 byli et tvrci v matematice podle TIMSS
sedm, do roku 2007 se posunuli na 24. pku, a dostali se
tak za vrstevnky ze Slovenska a Armnie. V prodovd
se esk republika propadla ze sedmho na 27.msto.
V matematice je pokles osmk o 42 bod (z546 na
504bod) po Bulharsku (-63 bod) a vdsku (-48 bod)
tetm nejvtm z 20 zem, kter se test TIMSS astn od
roku 1995. Pokles tvrk v matematice o 54 bod (z541
na 486 bod) pedstavuje ze 16 zem, kter se test TIMSS
od roku 1995 astn, pokles nejvt (obrzek 3). Pokud
bude tento pokles dle pokraovat, me se zem v nsle-
dujc dekd dostat napklad v matematice na rove
zem s nimi vsledky, jako je Rumunsko nebo Gruzie.
esk kolstv zaostv i v dovednostech a postojch
student, co jsou ob dleit sousti vsledk, kter
jsou pi hodnocen kvality asto pehleny. Akoli jsou
s obtemi pln miteln, sten daje o dovednos-
tech a postojch student existuj. Podle prodovdnch
test PISA z roku 2006 umj et studenti mnohem lpe
zskvat vdeck znalosti ne identifikovat vdeck pro-
blmy nebo pouvat dkazy. To naznauje ni rove
dovednost pi een problm. Navzdory prmrnm
vsledkm maj ei v rmci OECD nejhor postoj ke
kole a jsou ve druh polovin pomyslnho ebku
vzjmu ovdy (obrzek 4). Jde o nedostatky, kter se
vpozdjm studiu na vysok kole pravdpodobn neda
napravit. Podle esk spolenosti pro rozvoj lidskch
1. Pro nco mnit
12
Obrzek 2: Mezinrodn srovnn vsledk student
Vsledky testu PISA 2006 (15-let studenti); zem OECD a lenov EU mimo OECD
Obrzek 3: Zmny ve vsledcch student
Zdroj: OECD PISA 2006; analza McKinsey
Zdroj: TIMSS 1995, 1999, 2003, 2007; analza McKinsey
TIMSS Matematika, 4. tdy (~9-let) TIMSS Matematika, 8. tdy (~13-let)
1 Zem, kter se astn test TIMSS od roku 1995 a v poslednm testovn dopadla nejlpe
2 Stty OECD a dal zem vetn nkterch rozvojovch, kter se astn test TIMSS od roku 1995 (16 zem pro 4. tdy, 20 zem pro 8. tdy)
607
575
509
557
541
1999 2007
Prmr
astnk
TIMSS
2
esk
republika
Hong Kong
1
519
486
1995 2003 1999
504
Prmr
astnk
TIMSS
2
589
2003
520
587
508
546
581
esk
republika
Korea
1
500
597
1995 2007
Kombinovan vsledky
476
482
409
432
469
481
416
471
464
410
482
485 485
487
492 493 494
500
501 502 502 502
504 505
506
509
511
513
516
517
519 520 521
524
529
542
553
Statisticky podprmrn Statisticky podprmrn Statisticky nadprmrn Statisticky nadprmrn Statisticky prmrn Statisticky prmrn
t
e
n
M
a
t
e
m
a
t
i
k
a
P
r
o
d
o
v
d
a
esk
republika
483
492 Prmr
Prmr 498
esk
republika
510
Prmr 500
esk
republika
513
F
i
n
s
k
o
K
o
r
e
a
K
a
n
a
d
a
N
o
v
l
a
n
d
N
i
z
o
z
e
m
s
k
o
A
u
s
t
r
l
i
e
L
i
c
h
t
e
n
t
e
j
n
s
k
o
J
a
p
o
n
s
k
o
E
s
t
o
n
s
k
o
c
a
r
s
k
o
B
e
l
g
i
e
I
r
s
k
o
S
l
o
v
i
n
s
k
o
N
m
e
c
k
o
d
s
k
o
V
e
l
k

B
r
i
t
n
i
e
1
e
s
k
r
e
p
u
b
l
i
k
a
R
a
k
o
u
s
k
o
D
n
s
k
o
P
o
l
s
k
o
I
s
l
a
n
d
F
r
a
n
c
i
e
M
a
a
r
s
k
o
N
o
r
s
k
o
L
u
c
e
m
b
u
r
s
k
o
L
o
t
y
s
k
o
S
l
o
v
e
n
s
k
o
U
S
A
L
i
t
v
a
p
a
n
l
s
k
o
P
o
r
t
u
g
a
l
s
k
o
I
t
l
i
e
e
c
k
o
T
u
r
e
c
k
o
B
u
l
h
a
r
s
k
o
R
u
m
u
n
s
k
o
M
e
x
i
k
o
Prmr = 496
1 Data s vsledky Velk Britnie jsou statisticky vy ne prmr
13
zdroj zaostvaj absolventi vysokch kol o 1530%
za rovn, kterou od nich v oblastech jako jsou komuni-
kace, sbr informac apouvn socilnch dovednost,
clevdomost, estnost, ciz jazyky a prce s potaem
oekvaj zamstnavatel.
1.1.2 Konzistentnost kvality
Kvalita vuky na eskch kolch je nekonzistentn. esk
republika m velk podl student s nzkmi vsledky
arozdly ve vsledcch mezi kraji odpovdaj a jednomu
apl roku vuky. Variabilita vsledk mezi studenty pat
knejvym v OECD a stle roste.
Jako jakkoli organizace i firma mus i kolstv posky-
tovat sluby s konzistentn kvalitou. To znamen
poskytovat velmi kvalitn vzdlvac pleitosti vem stu-
dentm nezvisle na konkrtn kole i kraji.
Jak ukazuj jin zem (nap. Nizozem i Kanada) , dosa-
hovat konzistentnj kvality vzdlvn, ani by dolo ke
snen celkov kvality, je mon (obrzek 5). Zhlediska
dslednho poskytovn stabiln kvality zaostv esk
republika za tmi nejlepmi ve tech ohledech:
esk republika m vznamn procento student
snzkmi vsledky. Napklad 25 % eskch student
nem zkladn tensk dovednosti, jak je definuje
test OECD PISA
2
. To je zhruba ptkrt vce ne ve
Finsku, kde do tto kategorie spad 5 % student.
Nkte respondenti pi rozhovorech vyjdili nzor,
evysok procento student s hormi vsledky ped-
stavuje rozumnou cenu za rozvjen nadanch student
vinstitucch, jako jsou gymnzia. V tto souvislosti
stoj za zmnku, e podle test PISA zaostv esk
republika za Finskem i v podlu student s nejvy,
tedy 5. rovn tenskch schopnost. Do tto katego-
rie spad v esk republice jen 9 % student, zatmco
veFinsku 17 % student (obrzek 5).
Velk rozdly ve vsledcch student vykazuje
esk republika tak mezi jednotlivmi kraji.
Mezizkladnmi kolami v krajch s nejlepmi anej-
hormi vsledky jsou rozdly, kter odpovdaj a
jednomu a pl roku koln dochzky, co je napklad
2 Studenti s tenskmi schopnostmi pod druhou rovn dle
testu PISA maj pote s vyhlednm jednoznan informace
nebo pochopenm vznamu sti jednoduchho textu.
Obrzek 4: Pklady zaostvn v kompetencch a postojch student
Zdroj: OECD PISA 2006; OECD Comparative child well-being across the OECD
Identifikace
vdeckch
problm
Vdeck
zdvodnn jev
Pouit vdeckch
dkaz
-30 -20 -10 0 10 20 30
Vyven
profil
Nzk
vsledek
Vysok
vsledek
Finsko R
Pklad zaostvn v postojch student
Kladn vztah ke kole
1
Kompetence podle prodovdnch test PISA 2006
Porovnn s mrou zvldnut znalost
12
13
13
16
21
21
21
22
23
24
24
24
26
26
26
27
28
30
35
36
37
38
40
42
57
Kanada
Nmecko
Velk Britnie
Island
Rakousko
Francie
Belgie
Portugalsko
panlsko
Irsko
vdsko
ecko
Dnsko
USA
vcarsko
Maarsko
Nizozemsko
Norsko
Turecko
esk republika
Itlie
Slovensko
Finsko
Lucembursko
Polsko
1 Procento jedencti-, tincti- a patnctiletch dt, kter uvdj, e maj rdy kolu, 2005-2006
14
rozdl mezi australskm a eckm vchovn-
vzdlvacm systmem. To plat i po zohlednn
socio-ekonomickch rozdl mezi studenty
(obrzek6).
Navc pes svou relativn homogenitu a mal rozdly
v bohatstv jsou v esk republice vysok a stle
rostouc rozdly ve vsledcch jednotlivch
student. Jak naznauj standardn odchylky ve
vsledcch PISA, jsou v esk republice tyto rozdly
jedny z nejvtch v rmci zem OECD vt ne
na Slovensku, v ecku nebo ve Spojench sttech
(obrzek 7). Tyto rozdly mezi lety 2000 a 2006 jet
vzrostly, a to ve vech tech pedmtech: ten, mate-
matice i prodovd.
Tyto rozdly navc souvisej se socio-ekonomic-
km zzemm student. I kdy socio-ekonomick
zzem nen hlavnm faktorem rozdl mezi vsledky
student
3
, m v esk republice na vsledky mno-
hem vt vliv ne ve vtin zem (obrzek 7). Mezi
3 R
2
regrese mezi socio-ekonomickm zzemm a vsledky
student v testech PISA je 16 %.
socioekonomickmi faktory m nejdleitj kladn vliv
na vsledky student v esk republice status rodi,
piem nejvt roli hraje jejich povoln. Napklad
rodi sdlnickm povolnm znamen pro studenta
v jeho 15 letech znevhodnn o ekvivalent dvou let
koln dochzky.
Piblin 80 % rozdl ve vsledcch student zklad-
nch kol je zpsobeno rozdly v rmci koly, nikoli mezi
kolami. Z toho vyplv, e pro zlepovn vsledk vzd-
lvn student nesta najt a podpoit jen nkolik mlo
kol, kter maj problmy. eenm je celosystmov
podpora student, kte dosahuj horch vsledk.
Obrzek 5: Kvalita vzdlvn a jej konzistentnost
Zdroj: OECD PISA 2006
Nkter zem maj kvalitn vzdlvn i lep konzistentnost kvality
25 procent 15-letch student v R nem zkladn
tensk dovednosti; tak poet student s nejlepmi
dovednostmi je ni ne v jinch zemch
N
z
k
V
y
s
o
k
Nzk Vysok
Procento student podle rovn tenskch dovednost
15%
31%
25%
32%
19%
17%
9%
10%
4%
22%
esk republika
100%
Finsko
100%
1%
15%
Pod 1. rovn
1. rove
2. rove
1
3. rove
4. rove
5. rove
1 Druh rove oznauje zkladn tensk dovednosti jako nap. vyhledn jednoznan informace nebo pochopen vznamu sti jednoduchho textu
400
410
420
430
440
450
460
470
480
490
500
510
520
530
540
550
560
-120 -110 -100 -90 -80
Kvalita
tensk dovednosti podle PISA 2006
Konzistentnost kvality
Standardn odchylka tenskch dovednost v testech PISA 2006
Kanada
Nizozemsko
Nov Zland
Portugalsko
Korea
Dnsko
panlsko
Finsko
Itlie
Nmecko
esk
republika
OECD prmr
Turecko
Austrlie
15
Obrzek 6: Regionln odchylky ve vsledcch student
Obrzek 7: Odchylka ve vsledcch student
Vsledky vzkumu PISA 2006, standardn odchylka, zem OECD
Kraj v R
Prmrn vsledky test PISA 2006
Jen zkladn koly
Odpovdajc
zem
1
Rozdl mezi nejlepm a nejhorm regionem odpovd piblin
1,5 roku vzdlvn
Rozdl mezi regiony
neupraveno
Rozdl mezi regiony
upraveno o socioeko-
nomick vlivy
Jeden rok vzdlvn 38
62
56
64
58 Celkem
Odhad PISA
Prodovda
Matematika
ten
1,5x
8. kraj
470
446
476
Prmr 476
14. kraj
13. kraj 447
12. kraj 455
11. kraj 455
10. kraj 460
9. kraj
7. kraj 478
6. kraj 481
5. kraj 487
4. kraj 493
3. kraj 499
2. kraj 503
1. kraj 504
58
1 Upraveno na vkovou rove zkladn koly (tj. 0,5 roku = -19 bod)
Matematika
Rozdly ve vsledcch student v testech PISA vztahujc se k jedn jednotce
socio-ekonomickho indexu
Lucembursko 93
97
vcarsko 97
Itlie 96
Francie 96
Slovensko 94
Nizozemsko 89
Velk Britnie 89
panlsko 88
Island 88
Austrlie 88
Polsko 86
Norsko
85
Mexiko 85
Dnsko 85
Irsko 82
Finsko 81
Maarsko 91
92
Portugalsko 91
Korea
Japonsko 90
92
USA 90
93
vdsko 89
Turecko
Belgie 106
93
esk republika 103
Nov Zland
Nmecko 99
93 ecko
Rakousko
Kanada
Zmna v R (200006) = +7
44
Nizozem 44
Austrlie 43
Lucembursko 41
Polsko 39
Irsko 39
Dnsko
Japonsko 39
vdsko
31
Prmr OECD = 40
Nov Zland 52
esk republika 51
USA 49
Velk Britnie 48
Belgie 48
Nmecko 46
32
46
Itlie
Korea
Slovensko
28
33
31
25
Kanada
39
Turecko
36
31
Portugalsko
Norsko
45
Finsko
37
vcarsko
29
ecko
31
44
38
Maarsko
panlsko
Rakousko
Island
Mexiko
16
1.1.3 Efektivita nklad
esk zkladn a stedn kolstv je z hlediska nklad rela-
tivn efektivn.
Z pohledu zen systmu je efektivita nklad dleitou
soust vsledk kolskho systmu. Na rozdl od ist
nkladovho pohledu vak posuzuje nklady ve svtle
kvality slueb, kter systm poskytuje.
Z hlediska efektivity nklad si esk kolstv vede rela-
tivn velmi dobe, protoe s ni rovn financovn
dosahuje prmrnch vsledk (obrzek 8). esk
republika vydv na dosaen jednoho bodu v testech
PISA, z pohledu parity kupn sly, o 39 % mn, ne je
prmr OECD. esk vdaje na vzdlvn tak pat mezi
nejni v OECD. Na zkladn a stedn kolstv vydv
esk republika piblin 2,9 % HDP, co je piblin na
rovni Nmecka, Japonska i Slovenska a cca 20 % pod
prmrem zem OECD (3,7 % HDP).
Lze vak lepch vsledk vzdlvn doshnout plonm
zvenm vdaj na financovn vchovn-vzdlvacho
systmu? Jak ukazuje zprva McKinsey&Company
zroku 2007, koupit si lep vsledky kolstv se sttm
neda. Lepch vsledk v pomru k vdajm ne esk
republika dosahuj napklad Estonsko a Polsko (meno
dle parity kupn sly). Navc na rozdl od rozvjejcch se zem
je esk republika ji ve stdiu, kdy by dodaten vdaje
mly klesajc marginln pnos (obrzek 9). To,evy
vdaje nemusej bezpodmnen znamenat lep studijn
vsledky, potvrzuje mnoho jinch pklad (jako USA mezi
lety 1970-2004, nebo Francie, Nmecko a Velk Britnie
mezi lety 1970-1994) (obrzek 23). Tak v esk republice
se vzhledem ke sniujcmu se potu student ve skute-
nosti prmrn vdaje na studenta zvily. Klesajc trend
vsledk vzdlvn student se ale nezastavil. Z uvede-
nho vyplv, e program zlepen vchovn-vzdlvacho
systmu se sice bez finannch prostedk neobejde, ale
naven financ zmnu nepinese.
1.2 Postupy zen
Vhled do budoucna je negativn, protoe v nejdleitjch
postupech zen esk systm zaostv za nejlepmi.
Postupy zen lze povaovat za klov ukazatele rovn
kolskch systm. Zprva McKinsey&Company
zroku 2007 mimo jin zdraznila, e vsledky vzdlvn
Obrzek 8: Mezinrodn srovnn efektivity nklad
Zkladn a stedn kolstv, 2006, zem OECD
1
Zdroj: OECD EAG 2009; PISA 2006
Irsko 15,0
17,3
vdsko
Itlie
Velk Britnie 16,5
Prmr OECD 14,1
Lucembursko 32,8
USA 20,8
Norsko 20,1
Island 18,5
Rakousko 18,4
vcarsko 18,4
Dnsko 17,7
Nizozemsko 15,0
Japonsko 14,5
Austrlie 14,1
Francie 13,9
Belgie 13,9
Finsko 13,7
Portugalsko 12,6
Nmecko 11,9
Korea 9,8
15,9
9,8
Maarsko 8,9
esk republika 8,6
Polsko
Nov Zland
Slovensko 6,3
Mexiko 4,7
Turecko 2,6
7,1
Nklady na bod zskan studenty v testech PISA
2
USD PPP
1 Krom Kanady, ecka a panlska z dvodu chybjcch daj o nkladech
2 15-let; nklady men jako prmr vdaj na zkladn a stedn kolstv
Ron vdaje na studenta zkladn koly
USD PPP
Prmrn vsledky vzkumu PISA, 2006
6 991
OECD esk republika
esk republika
4 308
-38%
496 502
OECD
+1%
-39%
17
student nejvce ovlivuj jejich uitel, editel a stan-
dardy ahodnocen. Analza postup zen v eskm
kolstv ukazuje, e prv v tchto tech oblastech je nej-
vce prostoru ke zlepovn. Krom nich se zprva zabv
iorganizac, financemi a portfoliem vzdlvacch plei-
tost, kvli jejich vlivu na kvalitu vsledk student v esk
republice. Jin oblasti jako infrastrukturu nebo zapojen
rodi zprva vzhledem ke snaze zamit se jen na hlavn
prioritynerozvd.
1.2.1 Uitel
et uitel zatm zstvaj ve kolstv bez ohledu na pro-
blmy, s nimi se musej vypodat. Navc cca 10 % z nich
se svm profesnm rozvojem bl nejlep mezinrodn
praxi. Obecn se vak eskm uitelm pi zlepovn
uebnch postup dostv mal podpory.
S ohledem na obte, kterm et uitel el (nap.mnc
se hodnoty student, zmny ve kolstv, nstupn platy
o25 % ni ne prmr v EU), nepovauj editel v roz-
hovorech mru odchod uitel za vysokou. Navc nkte
uitel (dle rozhovor na kolch piblin 10 %) maj
vppad, e se jim dostane nezbytn podpory, pleitost
kprofesnmu rozvoji blc se nejlep praxi.
Ve snaze nalzt potenciln pleitosti ke zlepen kvality
vuky ve tdch se tato zprva zamuje primrn na
nbor, kolen, rozvoj a zen uitel, nikoli na kvalitu ui-
tel samotnch. Zsti je tomu tak v dsledku omezen
dostupnosti dat o kvalit uitel v esk republice. Autoi
tto zprvy nalezli pouze jeden fakt tkajc se kvality st-
vajcch uitel, a to e 85 % eskch uitel m pro sv
povoln patinou kvalifikaci. Proto se zprva sousted
zejmna na procesy zen od nboru po zen uitel
kter zlepuj kvalitu vuky.
Nejlep vchovn-vzdlvac systmy dlaj konkrtn
kroky, aby i) k pedagogice pivedly velmi kvalitn studenty
(nap. 1030 % nejlepch student), ii) nabdli jim vrazn
prakticky zamen vzdln (praxe tvo nap. 2040%
studia), iii) zajistili uitelm prbn profesn rozvoj
pomoc vzjemnho sdlen pklad nejlep praxe a iv)
napomhali jejich dobrm vsledkm pravidelnou zpt-
nou vazbou a hodnocenm.
Obrzek 9: Nklady na studenta a jejich souvislost s vsledky student
400
450
500
550
12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0
Mexiko
1 Prmr ten, matematiky a prodovdy
Chile
Izrael
Portugalsko
panlsko
Maarsko
Polsko
esk republika
Estonsko
Slovinsko
Nmecko
Belgie
UK
vdsko
Austrlie
Nov Zland
Korea
Itlie
R
2
= 0,52
Francie
Finsko
Nizozem
vcarsko
Dnsko
Rakousko
Norsko
Island
USA
Turecko
Slovensko
Vysok vsledky
Nzk nklady
Vsledky test PISA 2006
1
Vysok vsledky
Vysok nklady
Nzk vsledky
Vysok nklady
Prmrn nklady na studenta
PPP USD, 2006
Nzk vsledky
Nzk nklady
Zdroj: OECD EAG 2009; PISA 2006; analza McKinsey
18
Podle vstup z rozhovor se esk kolstv me zlepit
ve vech tyech oblastech:
Pedagogick koly nejsou pro studenty s nej-
lepmi studijnmi pedpoklady atraktivn,
pravdpodobn i kvli nzkm nstupnm platm:
K posouzen kvalit budoucch uitel existuj jen
omezen informace. Nicmn v testech obecnch
studijnch pedpoklad (OSP) spolenosti Scio
dosahuj studenti volc pedagogick studia
nzkch prmrnch vsledk (obrzek10).
Uitelsk obory se v tchto testech dle kvality
imatrikulovanch umisuj nejne za prvy,
humanitnmi obory i ekonomi. Zatmco na pr-
vech spad svmi schopnostmi do nejvyho
kvintilu 68 % student, z budoucch uitel sem
pat 10 %. Od roku 1998 se prmrn vsledky
student s hlavnm pedagogickm oborem
vtestech OSP snily o 10 % a podl tch nejta-
lentovanjch z nich v relativnm azen poklesl
zhruba o 10 procentnch bod.
Nstupn plat eskch uitel je v porovnn
sjinmi zemmi OECD nzk (zhruba o 25 % pod
prmrem EU), a nzk je i ve srovnn sjinmi
profesemi v esk republice (obrzek 11). Zatmco
vesk republice platy uitel zanaj na 54 %
HDP na hlavu a asem mohou vzrst na 91 %,
v EU jde prmrn o 73 %, respektive 121 %.
Nstupn plat eskch uitel pat knejnim
mezi absolventy vysokch kol je tm na
polovin nstupnho platu prvnk adaleko
za nstupnm platem specialist na IT. Akoli
dostupn data o dvodech celkov nzk atrak-
tivity uitelstv jsou omezen, mnoho uitel
vrozhovorech uvedlo jako jednu z hlavnch pin
prv nzk plat.
Studenti pedagogiky se u hlavn obsah ped-
mt, praktick prpravy se jim dostv mn.
Praktick vuka je pomrn omezen, vnuj se j pouze
4 % studijnho programu, co je mn ne 2040%
vnejlepch vchovn-vzdlvacch systmech. Byla
to prv nedostaten praxe, ji uitel v rozhovorech
oznaovali za klov problm pedagogickch kol.
Przkum Factum Invenio mezi uiteli ukazuje, e pouze
46 % uitel hodnot praktickou vuku na pedagogic-
kch kolch jako dostatenou apouhch 37 % uitel
si mysl, e vyuujc na pedagogickch kolch maj
Obrzek 10: Kvalita novch uitel
Zdroj: daje ze SCIO OSP; analza McKinsey
Trend je klesajc
5,1
2009 1998
5,6
-9%
10
19
2009 1998
-9 p.b.
Pedagogick koly nejsou atraktivn pro studenty s nejlepmi vsledky testu obecnch studijnch pedpoklad
Fakulta Prmrn decil
Pedagogika, uitelstv a sociln pe 5,1
Zemdlstv, lesnictv, veterinstv 5,6
Technick obory 5,6
Lkastv 6,0
Ekonomie 6,1
Prodovda 6,1
Humanitn obory a sociln vdy 7,1
Prvo 8,5
Prmrn kvalita student zapsanch ke studiu; test obecnch studijnch
pedpoklad (OSP) spolenosti SCIO, 2009
68%
40%
19%
23%
20%
18%
15%
10%
Procento student
z danho oboru, kte ve
SCIO OSP testu doshli
20% nejlepch vsledk
Kvalita zapsanch student
uitelstv (prmrn decil)
Procento student z danho
oboru, kte ve SCIO OSP testu
doshli 20% nejlepch vsledk
19
dostaten kontakt sprax. Navc analza studijnch
program ukazuje, e1421% obsahu je zameno na
pedagogiku a didaktiku, zatmco na uivo se zamuje
58 % programu.
Uitel nemaj dostatenou podporu pro svj pro-
fesn rozvoj:
Zkladn podpora, spovajc v zauovn a sou-
stavn podpoe ze strany zkuenjch uitel
avoficilnch kolench dle aktulnch poteb,
existuje (podle rozhovor probh v 60 %, respek-
tive 85 % kol). Lze najt i ostrvky nejlep praxe
(tj.na510 % kol jsou uitel formln vedeni
a jejich kolen je proaktivn zeno). Rozhodn
vak stoj za povimnut, e 67 % uitel shledv
pleitosti ke kolen jako uspokojiv, i kdy pouze
2035 % uitel se v poslednch dvou letech
njakho kolen zastnilo. V zemch EU je to
vprmru 4060 %.
Podle rozhovor se najde i 10 % kol, kde si vsou-
ladu s nejlep prax uitel vzjemn vymuj
zkuenosti. Na druhou stranu na 60 % kol je
podle rozhovor s uiteli spoluprce mezi uiteli
nedostaten. Nkolik uitel s nzorem, e
by se mli dlit o sv know-how a pedagogick
poznatky, nesouhlasilo. Formlnm mechanismem
spoluprce, kter by mohl tento obrzek zm-
nit, jsou pedmtov komise. Ty dostaly za kol
vytvoit koln vzdlvac pln (VP), ale vtina
kol (60 % v rozhovorech) nem v myslu po tomto
vodnm kroku VP dle aktualizovat. Absence
sdlen nejlepch postup a poznatk je tak nej-
vraznjm rozdlem nejen v porovnn sjinmi
zemmi, ale i ve srovnn sjinmi profesemi
vesk republice.
Podle rozhovor v 60 % kol chyb pravideln
zptn vazba a hodnocen, kter je jet zteno
neexistenc standard pro uitelskou profesi. Mit
vsledky uitel podle vsledk student je vzhledem
k neexistenci standardnho asrovnatelnho testovn
student obtn (zprva se touto problematikou
zabv ne v sti Standardy a hodnocen). I kdy
pravideln zptn vazba chyb na 60% dotazovanch
kol, nejlep praxi najt lze 10%uitel dostv
zptnou vazbu pravideln v rmci sebehodnocen
Obrzek 11: Platy uitel
Zdroj: Eurydice (2008); lidovky.cz; idnes.cz
a nstupn plat je ve srovnn s jinmi pleitostmi, kter absolventi
v R maj, neatraktivn
Minimln a maximln zkladn hrub plat v pomru k HDP na obyvatele
2006-07, v procentech
V R maj uitel ni platy ne v jinch zemch
Zdravotn sestra 12 660
Uitel 14 280
Lka
1 Krom advokacie a soudnictv
16 180
Projektant elektro 25 575
Prvnk
1
27 496
Odborn pracovnk
marketingu
28 588
Programtor specialista 35 377
110
79
109
92
73
92
73
54
71
76
79
41
53
69
30
48
37
18
150
Rakousko 158
Velk Britnie 186
vdsko 89
esk republika 91
Prmr EU 121
Finsko 122
Irsko 142
Nizozemsko 145
Nmecko
Minimln (tj. nstupn) plat Maximln plat
Nstupn plat v K, 2009
20
a pln rozvoje. Vevech tchto ppadech je ale
poskytovn strukturovan zptn vazby kompliko-
vno neexistenc nrodnch standard pro uitelsk
povoln.
1.2.2 editel
Vtinu pracovn doby editel zabr provoz a administra-
tiva a na zlepovn kvality vuky jim zbv cca20%asu.
Efektivn veden koly m na vsledky vzdlvn napro-
sto zsadn vliv; dleitj u jsou jen schopnosti uitele.
Marzano, Waters a McNulty (2005) napklad dokazuj, e
vynikajc editel me vsledky vzdlvn na kole zlepit
oproti editeli prmrnmu a o 20 procentnch bod na
relativnm rozdlen kol (obrzek 12).
Ne pistoupme k hodnocen profesnho rozvoje editel
v esk republice, je teba se nejdve podvat na souas-
nou definici jejich role.
Role editele
Robinson (2007) vysvtluje, e zdaleka nejvt vliv na
vsledky vzdlvn m ze vech hlavnch typ zen
koly zen kvality vuky, kter usiluje o zlepen peda-
gogickch dovednost uitel. Dleit je i zen zmn,
pi nm se nastav cle a pidl zdroje k jejich dosa-
en. zen provozu a administrativy, akoli je nutn,
jezpohledu svho vlivu na vsledky vzdlvn mn
dleit (obrzek 12).
V nejlpe fungujcch vchovn-vzdlvacch systmech
trv editel zenm kvality vuky vce ne 50 % (vnkte-
rch ppadech, napklad pi clenm sil zlepit kvalitu
vuky, a 80 %) svho asu.
Podle rozhovor se v esk republice aktivitm spojenm
s zenm kvality vuky, kter lze pozorovat v nejlepch
systmech, vnuje jen 1020 % editel. Podle przkumu
spolenosti McKinsey&Company navc vnuje pes 50 %
svho asu zlepovn kvality vuky a zen zmn podle
nejlep praxe jen 1 % editel a4% zstupc editele.
Celkov podle przkumu spolenosti McKinsey&Com-
pany, kterho se astnilo 650 editel, trv editel
Obrzek 12: Dleitost efektivnho zen koly
Zdroj: Meta-analza 69 studi veden kol uskutennch mezi lety 1978 a 2001, zahrnuje odhad 14 000 uitel a 1,4 milionu
student, Robert J. Marzano, Timothy Waters, and Brian A. McNulty, 2005; Viviane Robinson: School Leadership and Student
Outcomes, 2007
a z jednotlivch typ zen je nejdleitj zen kvality vuky Kvalita zen koly vznamn ovlivuje vsledky student
Nejvy vliv na vsledky student
editel podporuje uen
a dal rozvoj uitel a sm
se na nm podl
editel plnuje, koordinuje
a hodnot vuku
a uebn osnovy
editel stanovuje cle
a oekvn
editel zajiuje strategick
zdroje
editel zajiuje spodan
a vstcn prosted
Oblast Sla efektu
0,42
0,84
0,27
0,34
0,35
zen kvality
vuky
1
zen zmn
2
zen
administrativy
3
40
42
44
46
48
50
52
54
56
58
60
62
64
66
68
70
72
74
40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100
Kvalita zen koly
Percentily
Vsledky student koly
Percentily
Prmrn editel
Velmi dobr editel
Vynikajc editel
1 zen vuky spov ve zvyovn kvality vuky na kolch
2 zen zmn se zamuje na schopnost dostat skupinu lid na novou rove vkonnosti
3 Administrativn zen usiluje o udren pehlednho prosted, vytven rozpot a zabezpeovn podprnch innost
21
piblin 50 % sv pracovn doby zenm provozu a admi-
nistrativou. Zbytek vnuj komunikaci (20 %), vuce (10 %)
a zen kvality vuky (20 %). Mnoho editel v rozhovorech
zmnilo, e roli zen kvality vuky na kolch zastvaj
zstupci editele. Spolenost McKinsey&Company
przkumem u 450 zstupc editele ale zjistila, e vtinu
asu vnuj provoznm zleitostem (55 %), jako je vytv-
en rozvrh, suplovn avuce (25 %), a na zen kvality
vuky jim zstv zhruba 20 % asu (obrzek13).
Vbr, rozvoj a zen editel
V nejlepch systmech se o msto editele uchz ales-
po dvakrt tolik kandidt, ne je volnch mst. editel
absolvuj nkolik msc i let kolen a ppravy a jejich
vsledky jsou pravideln vyhodnocovny.
Z hlediska pijmn editel se pi rozhovorech poda-
ilo najt pklad nejlep praxe v jednom kraji, kde se na
kad voln editelsk msto hls ti a sedm kandidt.
Prv v tomto kraji nkolik editel kladlo draz na zen
kvalityvuky.
V tomto kontextu se esk republika me zlepit vnsle-
dujcch oblastech:
Pi vbru editel mlo nkolik zizovatel kol
4

podle vlastnch slov obte najt vhodn kandidty,
ppadn vzbudit jejich zjem. Nkte zizovatel se
snaili najt dostaten poet kandidt i msce.
Zizovatel kol hledaj hlavn na mstn a krajsk
rovni, dvaj inzerty do novin a na sv webov
strnky, i do odbornch pedagogickch mdi. Nen
dostupn databze kandidt, do kter by se mohly
koly nebo jejich zizovatel podvat. Navc podle roz-
hovor jsou ivmstskch oblastech s velkm potem
kol a uitel asto astnky konkurzu pouze jeden
nebo dva kandidti.
kolen se zamuje na provoz a administrativu,
kam spadaj ekonomick a prvn otzky. Pmo vuky
se tk 1735 % (nebo celkem pt dn ) formlnho
kolen, kde vak zen kvality vuky tvo pouze st
tohoto obshlho tmatu.
4 Krajsk nebo obecn kolsk odbory.
Obrzek 13: editel a zstupci editele v R as strven jednotlivmi aktivitami
Rozdlen pracovnho asu v procentech
Zdroj: On-line przkum McKinsey, provedenho mezi 650 editeli a 450 zstupci editele
editel
21
18
49
12
Vuka
zen kvality
vuky
Extern
komunikace
Provoz
a administrativa
Zstupci editele
1 Plnovn rozvrhu hodin, zastupovn uitel, atd.
21
54
25
Vuka
zen kvality
vuky
Operativa
1
22
editel kol jsou hodnoceni pouze zdka a kdy
k tomu dojde, zptn vazba se netk nejdlei-
tjch soust jejich role:
85 % editel v rozhovorech uvedlo, e na sv
vsledky od zizovatel nedostvaj dnou zpt-
nou vazbu. Jedna editelka snac se zptnou
vazbu proaktivn zskat se dozvdla: Od t
doby, co jste ped rokem zaala, jsem o Vs nic
neslyel, take je asi vechno v podku.
Kdy u k hodnocen dochz, nen proces podle
editel a zizovatel pravideln anebo strukturo-
van. editelm vtinou chybj informace otom,
jak si vedou a co by mli dlat jinak. Kontroly
esk koln inspekce hodnot koly, ne jejich edi-
tele. Zamuj se zejmna na naplovn prvnch
poadavk a asto nemaj zsadn vliv na kariru,
rozvoj nebo odmovn editel.
Podle przkumu STEM/MARK zizovatel kvalitu
koly hodnot podle zprv esk koln inspekce,
finannch vsledk, image koly, kvalifikace ui-
tel a materil, jimi se kola prezentuje (azeno
dle frekvence pouvn ). Kvalita vsledk vzd-
lvn je a tinctm ze sedmncti sledovanch
kritri.
1.2.3 Standardy a hodnocen
Standardy definujc vsledky vzdlvn nejsou dosta-
ten jasn a celonrodn hodnocen neexistuje.
Standardy a nrodn hodnocen jsou pro zlepen
vsledk vchovn-vzdlvacho systmu zsadn.
Zatmco standardy kodifikuj oekvn a cle stanovujc,
co by student ml umt a znt, dky hodnocen zskv
systm zptnou vazbu o tom, jakmi znalostmi a doved-
nostmi studenti skuten disponuj.
Nedvn reforma kurikula udlala vytvoenm RVP krok
vped smrem ke zlepen standard. lo o rmcov
smrnice popisujc nejen znalosti, ale i kompetence,
kter by si studenti mli osvojit (nap. komunikace, een
problm, sociln dovednosti). Posun smrem kekompe-
tencm je dleit zejmna z pohledu poadavk ze strany
zamstnavatel. Vedle toho, piblin jedna tetina kol
dobrovoln hodnot sv studenty v jednotlivch roncch
pomoc test od soukromch poskytovatel, jak odhadl
jeden z poskytovatel. Zvauje se rozen celosttnho
testovn (nap. v pt adevt td), vnedvn dob byla
tak zavedena sebehodnocen kol. Odborn vzdlvac
koly v esk republice navc pracuj na vytvoen stan-
dard a celosttnho hodnocen.
V nejlepch systmech vak existuj jet konkrtnj
standardy stanovujc absolutn rove znalost a doved-
nost, a to napklad i pro jednotliv ronky.
Ve srovnn s nejlepmi vchovn-vzdlvacmi systmy
nen absolutn rove znalost a dovednost poado-
van v danm ronku eskch kol dostaten jasn.
Napklad u tenskch dovednost esk RVP definuje
potebu ten a pochopen text pimen obtnosti
nebo rozpoznn hlavnch mylenek a podrobnost
vtextu vhodnm pro dan vk. Jin vchovn-vzdlvac
systmy (nap. v kanadskm Ontariu) pouvaj konkrt-
nj definice. V testech PISA koordinovanch OECD se
porozumn tenmu textu dl na ti sti (vyhledn infor-
mac, interpretaci textu, reflexi a hodnocen ), piem pro
kadou z tchto oblast je definovno pt rovn zvldnut.
Napklad v oblasti vyhledn informac um student zvl-
dajc tuto dovednost na prvn rovni v textu s minimem
nebo absenc protichdnch informac nalzt jednu nebo
vce nezvislch, explicitn vyjdench informac, kter
vtinou spluj jedno kritrium. Na druh rovni by ml
student bt schopen nalzt jednu nebo vce informac,
u nich je mon, e musej splovat vce kritri, [a] pra-
covat sprotichdnmi informacemi. Potebu vylepen
eskch standard dokumentuje iprzkum spolenosti
Kalibro, jeho se zastnilo 700uitel. I kdy 96 % z nich
znalo RVP, piblin jen tetina souhlasila s tm, e RVP
zmn jejich metody vuky nebo kurikulum (obrzek 14).
Z hlediska hodnocen vsledk student organizuj nej-
lep vchovn-vzdlvac systmy pravideln, celosttn,
standardizovan hodnocen u v nich tdch (nap.ve
tetm, estm a devtm ronku) a existuj snahy nem-
it pouze absolutn vsledky, ale i pidanou hodnotu
5

kol. Sohledem na tuto nejlep praxi lze k hodnocenm
vesk republice uvst nkolik bod:
esk republika zstv spolu s eckem aWalesem
jednou z mla evropskch zem, kter nemaj celo-
sttn testovn znalost a dovednost (obrzek15).
5 Pidanou hodnotou je uen zprostedkovan kolou
pot, co byly vyloueny extern promnn (tj. akademick
schopnosti student, socio-ekonomick zzem atd.).
23
Obrzek 14: Jasnost a pochopen standard pro vsledky student
Obrzek 15: Pouvn nrodnch hodnocen
Zdroj: MMT RVP; OECD PISA; Kalibro
Zdroj: Eurydice
Celosttn hodnocen probh alespo
v jednom pedmtu
Celosttn hodnocen neexistuje
Pklady standard ten
Vztah uitel k RVP/VP
1
Procento souhlascch
2
26
39
45
55
61
68
70
96
Zmna kurikula u vs ve kole
Zmna vaich vyuovacch metod
Podpora RVP
Aktivn vytven VP
Vy odpovdnost vtna
Vynikajc dovednosti, ne znalosti
Inspirace ze zahrani
Znalost RVP
1 RVP = rmcov vzdlvac program; VP = koln vzdlvac program
2 Kalibro, 694 respondent
esk republika
ten a pochopen text pimen obtnosti, pro sebe
i nahlas
Rozpoznn hlavnch mylenek a podrobnost v textu
vhodnm pro dan vk, zaznamenn hlavnch mylenek
psemn
Posouzen plnosti nebo neplnosti jednoduchho textu
OECD
rove 5: Nalezen a ppadn seazen nebo
zkombinovn vtho potu sloit vloench informac,
z nich st me bt mimo hlavn sta textu. Posouzen,
kter informace v textu jsou z hlediska zadn relevantn.
Vypodn se s vysoce hodnovrnmi a/nebo rozshlmi
protichdnmi informacemi.

rove 2: Nalezen jedn nebo vce informac, piem
u kad z nich me bt pouito podmnky, e informace
mus splovat vce kritri; vypodn se s protichdnmi
informacemi
rove 1: Nalezen jedn nebo vce explicitn
vyjdench informac, vtinou pouze podle jedinho
kritria s minimem nebo absenc protichdnch informac
v textu
24
Akoli koly pouvaj testovac sluby soukromch
poskytovatel, tyto testy vtinou nehodnot abso-
lutn rove znalost a dovednost a test se neastn
vechny koly. Souasn praxe, kdy se m relativn
vsledky kol nebo student, neumouje identifiko-
vat studenty pod uritou minimln rovn zvldnut
dan dovednosti a trendy absolutnch vsledk lze
odhadovat jen obtn. Jeden komern poskytovatel
test v rozhovoru uvedl, e jeho spolenost by na
posouzen absolutn rovn znalost a dovednost
potebovala definici standard, vi kterm by se zna-
losti student mohly pomovat.
Pestoe esk koln inspekce (I) pokrv
i oblasti souvisejc s kvalitou vzdlvn, vnuje
vznamnou st sv kapacity prvnm a podprnm
otzkm (nap. budovy a vybaven, partnerstv akon-
trola dodrovn prvnch pedpis) a v otzkch
vzdlvn se zamuje na zkladn poadavky (nap.
absence, kvalifikace uitel). Na zklad tchto kritri
I oznaila 5 % stednch kol jako problematick
nebo v kritickm stavu (a 15 % z dvodu poruen
prvnch pedpis). Vezmeme-li v vahu kupkladu
fakt, e25% patnctiletch student nespluje
zkladn rove tenskch dovednost, esk
republika bymla zvit mandt a zamen tchto
kontrol.
Sebehodnocen kol doposud nepineslo poado-
van vsledky. Jak vysledovali Strakov et al. (2009):
Vron zprva koln inspekce za rok 20062007
k, e editel maj vrazn problmy s ppravou
arealizac sebehodnocen a vytven vron zprvy
isebehodnocen povauj za zbyten a nepotebn.
1.2.4 Organizace
Systematick zen kvality existuje v rmci organizace
vomezen me.
Efektivn organizace vchovn-vzdlvacho systmu mus
poskytovat editelm a uitelm podmnky pro efektivn
vuku. stedn orgny mohou prostednictvm organi-
zace, kter zajiuje strukturu, procesy a lidsk zdroje,
podporovat koly a ovlivovat vsledky vzdlvn.
esk zkladn a stedn kolstv bylo v nedvn dob
decentralizovno. Zizovatelem zkladnch kol se staly
obce, zizovatelem stednch kol kraje. Zakvalitu vsledk
vzdlvn v tomto decentralizovanm systmu odpo-
vdaj editel. Ti se v porovnn s editeli vjinch zemch
t vysokmu stupni autonomie. Podle OECD odpovdaj
za 60 % vekerch rozhodnut koly, co je mn ne
vNizozemsku (100 %), ale mnohem vce ne vRakousku,
Finsku nebo Nmecku (30 %). Monitorovnm kvality kol
jsou oficiln poveny koln rady
6
.
V nejlepch vchovn-vzdlvacch systmech nese svj
dl odpovdnosti za zlepovn vsledk vzdlvn kad
rove organizace. dic rovn nad jednotlivmi kolami
jsou navc schopn podpoit zlepen v jednotlivch ko-
lch, piem podpora se zamuje pedevm na koly
snzkmi vsledky.
Porovnnm s nejlep prax lze v eskm vchovn-vzd-
lvacm systmu nalzt nkolik oblast pro zlepen:
Zizovatel kol nemaj odpovdnost za kvalitu
vsledk vzdlvn. Pslun ustanoven zkona
k, e krajsk orgny musej zajistit podmnky pro
uskuteovn vzdlvn a obce musej zajistit
dostupnost vzdln. Tato interpretace zkonn role
se potvrdila i bhem rozhovor s pedstaviteli kraj,
znich jeden vysvtlil: My odpovdme za provoz,
neza kvalitu.
koln rady maj omezen informace a podle nkte-
rch rozhovor i omezenou monost ppravy na to,
aby mohly monitorovat kvalitu vsledk vzdlvn.
Krajsk ani obecn orgny asto nemaj ani odpo-
vdajc dovednosti, aby mohly monitorovat kvalitu,
ani podprn mechanismy pro koly. Przkum STEM/
MARK z roku 2009, kterho se astnilo 266 zstupc
zizovatel kol a MMT, tyto nedostatky ilustruje. Na
otzku, kde nejvce chybj schopnosti, 77% znich
oznailo radnice mst, 4748 % obecn aministersk
ednky a 35 % krajsk ednky; jen 27% znich
oznailo editele. Pro dokreslen: kandidti do veden
mst (nap. na post starosty) nemusej splovat dn
minimln poadavky na znalosti o kolstv ani na
zkuenosti se vzdlvacm systmem a nemaj ani
povinnost najt si poradce, kter by tuto zkuenost ml.
6 Zastupuj zizovatele koly, uitele a rodie.
25
1.2.5 Portfolio vzdlvacch monost
Portfolio vzdlvacch monost (tj. specializace,
douovn, rozvoj nadanch student) je dleit pro pi-
zpsoben vzdlvn preferencm student. I kdy tato
oblast nebyla primrnm zjmem tto studie, hrub nhled
na toto tma naznauje vysokou specializaci a stenou
nespokojenost jednotlivch zainteresovanch skupin
(tebae z rozdlnch a protichdnch dvod), omezenou
nabdku podpory a douovn pro studenty a promnliv
a selektivn pstup k rozvoji nadanch student.
Dleitm prvkem jakhokoli vchovn-vzdlvacho
systmu je portfolio vzdlvacch monost, z nich si
studenti mohou volit studium tak, aby odpovdalo jejich
konkrtnm potebm a mohli naplno vyut svj potencil.
Tato studie hodnotila ti oblasti: specializaci, podporu
adouovn a rozvoj nadn.
Vzhledem ke dve zmnn vysok rovni koln
dochzky v esk republice souasn portfolio vzd-
lvacch monost pravdpodobn pispv k zachovn
vysokho potu student, zejmna na stednch kolch
(stedn kolu navtvuje 90 % dt ).
7
Nabz se nicmn
nkolik pozorovn:
Profesn specializace je relativn vysok a hlavn
zainteresovan strany nejsou se souasnm
systmem pln spokojeny, i kdy maj asto pro-
tichdn dvody. V esk republice navtvuje
odborn koly 80 % student co je jeden znej-
vych podl student odbornch kol a uili ve
svt, vy ne Rakousko (71 %), Austrlie (60%)
aFinsko (54 %) a mnohem vy ne nap. Kanada
(5%). Navc se 60% kurikula eskch odbornch
kol a uili sousted na odbornou ppravu, co je
podl, kter zstv od roku 1989 i pes nrst potu
absolvent odbornch kol, kte jdou na vysokou
kolu, relativn stabiln. esk republika m tak
okolo 350 odbornch program, zatmco ve Finsku
jich je zhruba 120, vAustrlii 60, v Nizozemsku 50
a v Kanad 10. Bez hodnocen, zda je tento stupe
specializace pro studenty nebo pro zemi dobr i
patn, je vhodn upozornit na to, e tato situace pln
neuspokojuje poteby hlavnch zainteresovanch
stran, akoli ty k tomu mohou mt asto protichdn
7 Korelan analza mezi zemmi ukazuje R
2
mezi procentnm
podlem student odbornch kol v celkov populac stedo-
kolk a potem zapsanch stedokolk vevi16%.
dvody. Zaprv, pouze okolo 70% uchaze se
dostane na gymnzium a okolo 2040% student
SO nechce pracovat v oboru, kter studuj. Zadruh,
vysok koly hls, e jak se zvyuje poet student na
tercirn rovni vzdlvn, stle vt poet student
vysokokolsk studia nedokon (nap. poet absol-
vent SOU, kte mezi lety 2000 a2005 vysokou kolu
nedokonili, vzrostl z 16 % na 30 %). Zatet, zamst-
navatel el bytku u, piem tento pokles je
z velk mry dn zmenujc se populac student.
(obrzek 16).
esk koly poskytuj studentm podporu
adouovn jen v omezen me. Nejlpe fungujc
vchovn-vzdlvac systmy (nap. Singapur, Nov
Zland) vnuj velkou pozornost a zdroje zlepovn
vsledk jednotlivch student. Napklad ve Finsku
m kad rok monost douovn, zejmna matema-
tiky a fintiny, vce ne 20 % student. Uitel speciln
pedagogiky ve Finsku navc studuj o rok dle adost-
vaj i vy plat. V esk republice podporu nebo
douovn vyuv 6 % student, a to vtinou formou
osobnch asistent, kte nemusej mt pedagogick
vzdln (nap. osobn asistenti pro fyzicky hendikepo-
van studenty). To souvis se skutenost, e asistenty
dostvaj studenti se zdravotnm nebo mentlnm hen-
dikepem (nap. se snenou schopnost uen ), ale ne
studenti s nzkmi vsledky.
Prce s nadanmi studenty se v esk republice
li mezi jednotlivmi kolami i mezi typy kol a do
velk mry zvis na selektivit. esk kolstv sm-
uje nejlep studenty na gymnzia, kter je piprav
na univerzitn studia. Gymnzia navtvuje zhruba
20 % student, 9 % student chod do vbrovjch
esti- a osmiletch gymnzi. Bez ohledu na to, jestli
gymnzia (zejmna pak esti- a osmilet) poskytuj
talentovanm studentm vt pidanou hodnotu,
jezajmav, e podle daj spolenosti Scio m
2530 % student odbornch kol lep skre v testu
OSP
8
ne hor studenti gymnzi. Pestoe nadan
studenti nejsou jen na gymnzich, jin typy kol asto
nemohou studentm poskytovat podobnou rove
slueb jako gymnzia (nap. na jednom gymnziu si
studenti mohou vybrat az80pedmt). V tomto
kontextu je zajmav, e podle przkumu Factum
8 Test obecnch studijnch pedpoklad.
26
Invenio si 54 % uitel mysl, e souasn systm neu-
mouje individuln pstup ke studentm.
1.3 Dsledky
Situace je alarmujc. Ran vzdlvn je klov aodkl-
dn een znamen vysok nklady. Vtina rodi je
vak spokojena, co pravdpodobn sniuje monost
politickho mandtu ke zmn.
1.3.1 Ran vzdlvn
tensk dovednosti student na zkladn kole do
znan mry peduruj jejich budouc akademick
vsledky a pjem.
V prbhu tto studie zpochybnilo nkolik rodi jej
zamen na zkladn a stedn koly. Tvrdili, e dleitj
jsou roky strven na vysok kole. I kdy se tato zprva
kotzce, kter st vzdlvacho systmu je nejdleitj,
nevyjaduje, je k vznamu ranho vzdlvn pro jednot-
livce dleit pipomenout nkolik skutenost.
Zprva OECD PISA 2003 k, e ran tensk doved-
nost je jednm z nejzsadnjch faktor determinujcch
vsledky budoucho akademickho a profesnho ivota
jedince. Solidn zkladn a stedn vzdln umouje poz-
dji pstup k nronjm kurikulm vyho vzdlvn.
Naopak asn akademick selhn m asto souvislost
sbehaviorlnmi problmy v budoucnu.
Fenton Whelan ve sv knize Lessons Learned (Co jsme se
nauili) k, e vsledky test z matematiky a ten jsou
uusedmiletch dt siln predikativn pro jejich pjmy
ve ticeti letech, a to i po zohlednn socio-ekonomickch
vliv prosted.
Vznam ranho vzdlvn dokresluje skutenost,
ebudouc vsledky vrazn ovlivuje u matesk kola.
Studie Chicago Longitudinal Study ukazuje, e studenti,
kte se astn program ran intervence, dosahuj
pozdji vych skre a lepch znmek ve ten a mate-
matice ne ti, kte se jich neastnili. Jin studie ve koln
ppravce High Scope Perry Preschool zjistila, e dti
ze sociln znevhodnnch rodin, kter mly kvalitn
pedkoln pi, maj vy pjmy, lep znmky, vy
Obrzek 16: Hlavn zainteresovan strany a jejich poteby
Zdroj: NUOV; OECD; infoabsolvent.cz; Uchaze; IV
Poptvka student po gymnzich nen
uspokojena
Podl pijatch student oproti uchazem Studenti pijat ke studiu prvnho ronku
stedokolskho vzdln
V tiscch
Zamstnavatel el klesajcmu potu
absolvent odbornch uili
Univerzity pijmaj ve vt me i mn
pipraven studenty
Zpis k tercirnmu vzdlvn
1
Procento popula V procentech nho ronku
73
96
Uilit
s vunm listem
111
Odborn uilit
s maturitou
Gymnzium
49
54
25
1998
141
61
54
26
128
2009
Gymnzia
SO
SOU
-20%
-9%
58
42
34
2000 2006 2003
Studenti s odbornm vzdlnm vysokou
kolu asto nedokon (30 % u SOU oproti
7 % u gymnzi v roce 2005) a tento trend
sl (nrst z 16 % na 30 % u SOU v obdob
20022005)
19 20 24
Podl absolvent gymnzi a lyce
ve vkov skupin
1 Zahrnuje i studenty star 18 let
27
Rmeek 1: Odhad ekonomickho vlivu ni kvality vzdlvn
Ve zprv OECD z roku 2010 nazvan The High Cost of Low Educational Performance (Vysok nklady na nzk
vsledky vzdlvn ) E. Hanushek ze Stanfordsk univerzity a L. Woessman z Mnichovsk univerzity odhaduj, e
rst vsledk o jednu standardn odchylku (tj. 100 PISA bod) zv ron rst HDP o 1,74 %. K odhadu doli pomoc
nsledujcho modelu:
kde g je prmrn mra ronho rstu HDP na hlavu mezi lety 1960 a 2000, GDP/capita
1960
je hrub domc produkt
na obyvatele, C je sloenm mtkem kognitivnch dovednost a S jsou roky koln dochzky (meno v roce 1960,
akoli kvalitativn vsledky jsou stejn, jsou-li zprmrovan od roku 1960 do roku 2000). Absolutn hodnoty t-statis-
tik jsou uvedeny v zvorkch pod koeficienty.
Pm dopad snen kvality vzdlvn v esk republice lze odhadnout, kdy jako mtko kvality vzdlvn pou-
ijeme skre TIMSS mezi lety 1995 a 2007. Prmrn skre v matematice a prodnch vdch se jak u tvrtch, tak
osmch td snila v prmru o 33 bod (viz ne). Vzhledem k rozloen vsledk TIMSS odpovd 100 bod jedn
standardn odchylce.

Dopad na mru rstu HDP spotme tak, e do rovnice vlome 33 % poklesu standardn odchylky. Za pedpokladu
zkladnho rstu HDP o 3 % ron, prmrn celoivotn dlky prce v trvn 40 let a vkov skupiny, kter se zmna
tk a kter vstoup na pracovn trh v roce 2010, lze prognzovat budouc dopad ni kvality vzdlvn na vi HDP.
Tento dopad je podstatn a vzhledem k tomu, jak se do pracovnho procesu zapojuj dal a dal studenti s mn
kvalitnm vzdlnm, roste v ase. Pokud nedojde ke zvrcen poklesu kvality vzdlvn, klesne HDP zem v roce
2050 o 11 % pod rove zkladnho scne.
g = 3,54 0,30 GDP/capita
1960
+ 1,74 C + 0,025 S
|2,0| |5,8| |4,2| |0,3|
R
2
= 0,83
Matematika
Prmr 4. a 8. td
Prodovda
Prmr 4. a 8. td
1995 2007
544
495
-49
1995 2007
527
544
-17
Ron ztrta v dsledku ni kvality vzdlvn
V procentech HDP vi zkladnmu scni
-11
-6
-3
-1
0
2040 2030 2010 2020 2050
28
pravdpodobnost, e dostuduj, jsou vzdlanj a jako
dospl pchaj mn trestnch in.
1.3.2 Nklady pi odkldn een
I kdyby se dnes dosavadn pokles zastavil, zhoren
vsledk od r. 1995 by zemi do r. 2050 stlo v ekonomic-
km vyjden odhadem a 11 % HDP ron.
E. Hanushek ze Stanfordsk univerzity a L. Woessman
z Mnichovsk univerzity ve zprv OECD (2010) zjistili,
e nrst kognitivnch dovednost o jednu standardn
odchylku zvyuje rst HDP o 1,74 %. Ne se takov dopad
projev, njakou dobu to trv. Plat to ale samozejm
i naopak jakmile jednou k poklesu kvality vzdlvn
dojde, trv nprava dlouhou dobu.
Jednoduch simulace pro eskou republiku ukazuje,
epokles skre tvrk a osmk v matematickch
aprodovdnch testech TIMSS (od roku 1995 v prmru
o zhruba 33 bod, neboli o tetinu standardn odchylky)
by ekonomiku mohl do roku 2050 stt okolo 11 %
HDP (viz rmeek 1), co by v dnen situaci odpovdalo
400miliardm K, neboli vce ne dopad ekonomick
recese z loskho roku. Z pohledu obana to znamen,
e by musel pracovat o pt let dle, aby doshl stejnho
celoivotnho pjmu a vykompenzoval produktivitu ztra-
cenou vdsledku niho vzdln.
K dokreslen monch pin snen HDP v esk repub-
lice v dlouhodobm horizontu je teba zvit dopad
niho vzdln na ekonomickou konkurenceschopnost
a atraktivitu zem. Z ekonomickho pohledu jsou pro
eskou republiku ostatn zem stedn a vchodn Evropy
nejen obchodnmi partnery, ale i konkurenty pi zsk-
vn podnikatelskch pleitost a zahraninch investic.
Subjekty investujc v regionu budou hledat zem s levnou
pracovn silou, nebo s vysoce kvalitnmi zamstnanci.
Trend v esk republice nejde ani jednm z tchto smr.
Mezi lety 1995 a 2007 zaznamenala esk republika po
Bulharsku druh nejvt pokles ve vsledcch v rmci
zem stedn a vchodn Evropy, kter se astnily testo-
vn TIMSS v osmch tdch. V tto skupin mla esk
republika vy ne prmrn rst personlnch nklad
ajeden z nejnich rst produktivity prce. esk
republika se tak me postupn dostat z pozice posky-
tovn vzdlan pracovn sly za konkurenn cenu do
Obrzek 17: Kvalita vzdlvn v porovnn s cenou prce ve vybranch stedoevropskch
a vchodoevropskch zemch
Zdroj: TIMSS; EIU; analza McKinsey
13
12
540
6
7
Cena prce, 2014
1
USD na hodinu
8
9
0 440 460
14
15
480
0
500 520
10
5
11
Skre v matematickch testech
TIMSS, 8. tdy, 2014
2
16
6
5
9
4
3
8
Cena prce, 2007
USD na hodinu
7
12
11
10
0
TIMSS, 8. tdy, 2007
520 510 500 490 480 470 460 0
3
4
5
Cena prce, 2000
USD na hodinu
520 580
TIMSS, 8. tdy, 1995
540 560
0
2
480 0 500
R dve nabzela nejvzdlanj pracovn
slu za konkurenn cenu
dnes nabz prmrn vzdlanou pracovn
slu za relativn vysokou cenu
Pi extrapolaci by R mohla v budoucnosti
nabzet mn vzdlanou pracovn slu
za vysokou cenu
1 Prognza ceny prce podle EIU
2 Skre TIMSS v r. 2014 je extrapolac trendu za obdob 1995-2007
Atraktivn zem (nzk nklady/dobr dovednosti)
29
pozice poskytovn prmrn a mn vzdlan pracovn
sly za cenu relativn vysokou (obrzek 17).
1.3.3 Mra priority
S eskmi zkladnmi a stednmi kolami je spokojeno
81% rodi a 71 % uitel, co pravdpodobn sniuje
monost politickho mandtu ke zmn.
Mnoho organizac si klade za cl spokojenost zkaznk
azamstnanc. Pokud vak potebu zlepen ct jen mal
st astnk, me bt relativn spokojenost pekkou
pi zavdn zmny.
Podle przkumu mnn 3 102 rodi a 706 uitel pro-
vedenho spolenosti Kalibro v letech 20072008 je se
zkladnm a stednm kolstvm v esk republice spoko-
jeno 81 % rodi a 71 % uitel.
I kdy podprn data ukazuj jenom korelaci, a ne
kauzalitu, je zajmav si povimnout, e v zemch
svchovn-vzdlvacmi systmy s vynikajcmi vsledky
mvaj rodie na koly vysok poadavky (obrzek 18).
Bez ohledu na absolutn mru spokojenosti rodi nen
v esk republice pravdpodobn dostaten vysok
nespokojenost na to, aby se z kvality vsledk vzdlvn
na zkladnch a stednch kolch vzemi stala nejvy
priorita.
Obrzek 18: Korelace mezi vsledky student a spokojenost rodi se kolou
Zdroj: PISA 2006; Increasing participation in No Child Left Behind school choice
1 Naprosto souhlas nebo souhlas s prohlenm kola, kam m dt chod, poskytuje dobr vzdln; dotaznk pro rodie PISA 2006
2 Vtah ze zprvy z r. 2009 s nzvem Increasing participation in No Child Left Behind school choice
82 81 77
500
0
Turecko
95 94 93 92 90 89 91 76 88 87
PISA 2006
Prmrn skre
450
0
Rodie spokojeni se kolou
1
V procentech
400
350
96
550
86
Kolumbie
Bulharsko
Nov Zland
Macao-na
Lucembursko
Korea
Island
Hong Kong-na
Nmecko
Dnsko
78
Chorvatsko
Katar
80 79
Itlie
Portugalsko
Polsko
85 84 83
R
2
= 0,21
Nap. v USA byla vtina rodi,
jejich dti navtvovaly podprmrn
koly, s kvalitou vuky spokojen
2
30
31
Snaha o zlepen vsledk vzdlvn by se mla zamit
na kvalitu vuky a mla by bt podpoena clenmi pra-
vami organizace a financovn kol.
Pokud m jakkoli snaha o zlepen vsledk vzdlvn
uspt, je nutn identifikovat minimln soubor priorit,
kter je teba eit soubn. Napklad pokud kraje
aesk koln inspekce nebudou u editel kol dosta-
ten prosazovat vt zamen jejich role na zen kvality
vzdlvn, mohou se snahy o toto zlepen minout in-
kem. Podobn diskuse o vmn pklad nejlep praxe
mezi kolami nepinesou douc vsledky, pokud se pro
koordinaci tto innosti nenajdou pracovnci a finann
prostedky.
elem tto sti zprvy je pomoci pi rozhodo-
vn ovbru priorit pro zmnu. Tato zprva vychz
a) zvsledk mezinrodnho srovnn z roku 2007, ve
kterm spolenost McKinsey&Company zjistila nejd-
leitj prvky nejkvalitnjch vchovn-vzdlvacch
systm, jako ib) z analzy oblast, ve kterch esk
kolstv zaostv zanejlep prax, jak je uvdj pedchoz
sti tto zprvy.
Hlavn prioritou je zlepit kvalitu vuky zmnou postup
pro profesn rozvoj a zen uitel a editel, vetn pravy
standard a hodnocen vsledk student. Tato priorita
by mla bt podpoena clenmi pravami organizace
afinancovn eskho vchovn-vzdlvacho systmu.
Jak uvd zprva McKinsey & Company z r. 2007, ada
populrnch reforem (nap.ni poet k ve tdch,
vt autonomie kol, naven financovn ) zlepen
vsledk nepin. Zavsledky nejlepch vchovn-
vzdlvacch systm stoj clenj draz na kvalitu vuky
ve tdch a toto zjitn plat tak pro eskou republiku.
Monosti dalho postupu v tchto oblastech zkoumaj
nsledujc sti tto zprvy. Jednotliv tmata maj rz-
nou mru rozpracovanosti. Pokud existuje jasn nejlep
mezinrodn praxe relevantn pro eskou republiku (nap.
v otzce uitel a editel), zprva ji uvd. Kde je esk
kontext obzvlt sloit (nap. vzhledem k nzk podpoe
veejnosti pro testovn ), je popsn pouze mon smr,
kterm se lze pi hledn een ubrat, s vdomm, e
vsledn een me bt odlin (nap. v sti standardy
a hodnocen ). Konen v oblastech, jejich studiem se
spolenost McKinsey&Company detailn nezabvala,
naznauje zprva pouze rmcov smr monch vah.
2.1 Kvalita vuky ve td
Uitel a editel potebuj vt podporu a jasn veden,
vetn standard a hodnocen znalost a dovednost
student.
2.1.1 Uitel
Uitel by mli mt vce pleitost k rozvoji svch schop-
nost prostednictvm profesn spoluprce a sdlen
nejlep praxe (nap. hospitace, tdenn plnovn vuky,
dlouhodob spoluprce s mentory). Zrove je nutn
zlepit kvalitu novch uitel nap. alternativnmi pro-
gramy pro nbor kvalitnch vysokokolskch absolvent
a odbornk z praxe a snenm 25% rozdlu v nstupnm
platu mezi R a prmrem EU.
Pro zlepen kvality vuky i v krtkodobm horizontu, je
nutn zamit pozornost na stvajc uitele a pomoci jim
(i) vzjemn spolupracovat a dlit se o pklady nejlep
praxe a (ii) dit sv vsledky. V zjmu dlouhodobho
zdrav vchovn-vzdlvacho systmu je dleit zvit
kvalitu novch uitel (iii) zatraktivnnm uitelstv jako
profese a (iv) zvenm podlu praktick ppravy na peda-
gogickch kolch.
(i) Vzjemn spoluprce a sdlen nejlep praxe
Podle zkuenost z nejlepch systm
1
je nejinnj
podporou pro profesn rozvoj uitel vmna pklad
nejlep praxe. Tento pstup se uplatuje v systmech,
kter se sna o transformaci z dobrch vsledk stu-
dent na vsledky vborn. Zem s nzkmi vsledky
student kladou draz na jin metody, nap. formln pr-
pravu uitel.
Mrou vmny nejlep praxe se uitelstv vznamn odli-
uje od jinch profes. Napklad pro lkae je pozorovn
koleg a zptn vazba, kterou od nich dostvaj, vznam-
nm zdrojem pro zdokonalovn profesnch dovednost
vprbhu cel kariry. Tko si lze pedstavit, jak erstv
absolvent provd bez veden zkuenjch koleg nap.
operaci srdce.
1 Jedn se o zjitn vzkumu trajektori 22 nejvce se
zlepujcch vchovn-vzdlvacch systm na svt,
provedenho spolenost McKinsey&Company, kter bude
zveejnn v prosinci 2010.
2. Co mnit
32
Ve kolstv by se mlo jednat o sdlen pklad nejlep
praxe z nejvznamnjch oblast pedagogick prce,
vetn zpsob a metod vuky, pln vyuovacch hodin,
vukovch materil, test a pklad.
Pklady nejlep praxe lze sdlet nkolika zpsoby. Tm nej-
dleitjm je spoluprce mezi uiteli, protoe ji lze rznou
formou praktikovat pravideln a asto (hospitace, tdenn
plnovn vuky, ncvikov hodiny). Spolupracovat se d pi
osobnm setkn nebo zprostedkovan, napklad pes inter-
net. Inspiraci lze najt vrznch stech svta (nap. uebn
kruhy v Singapuru nebo rozbory vuky vJaponsku). Nov
uitel by mli mt k dispozici tak mentory (nap.kolegy
s nadprmrnmi vsledky, nejen s vtmi zkuenostmi)
akouovn ze strany editel. K dalm pkladm zjinch
zem pat programy Advice and Guidance na Novm Zlandu
a NQT (Newly Qualified Teacher) ve Velk Britnii.
Pokud m vmna nejlep praxe fungovat a nebt jen
przdnou frz, potebuje podporu vech rovn sys-
tmu. V rmci kol ji musej podporovat editel a mezi
kolami kraje nebo MMT (aby z vmny zkuenost mli
pnos tak uitel, kte potebuj specifick veden pi
vuce svho pedmtu, ale nemaj ve sv kole dnho
kolegu, kter by dan pedmt uil).
Pkladem spn transformace vychzejc z rznch
forem vmny pklad nejlep praxe je systm veejnch
kol v Bostonu (obrzek 19).
(ii) zen vsledk
Klem k profesnmu rozvoji a rstu uitel je povdom
o tom, co se od jejich role oekv. Navc musej uitel
vdt, nakolik se jim da tato oekvn plnit.
Rmeek 2: Ideln budoucnost: esk koly poskytuj vzdln na svtov rovni
Uitel maj podmnky k tomu, aby vychovvali studenty se znalostmi odpovdajcmi svtov pice. Uit
pichzej naden a talentovan lid. Dky vymu nstupnmu platu a monosti profesnho rstu se z uitelstv
stala prestin profese. Zjem je velk a koly si mohou vybrat ty nejtalentovanj uchazee. Zmnil se dokonce
i postoj uitel ke studentm. Nikdo u nepochybuje o tom, e anci uspt m kad k bez rozdlu. Uitel jsou
pesvdeni, e svj potencil me pln rozvinout kad, a ct, e jejich poslnm je jim v tom pomhat. K tomu maj
k dispozici jasn definovan profesn standardy pro uitelskou profesi. Uitel vd, jak postupovat a jak vsledky
se od jejich k oekvaj. Pro rozvoj vlastnch pedagogickch dovednost maj k dispozici profesionln mentory.
Uitel dostvaj pravideln zptnou vazbu. Jejich vzjemnmu rozvoji vznamnou mrou pomh spoluprce.
Spolupracuj nejen prostednictvm pedmtovch komis a uebnch kruh v rmci koly, ale i prostednictvm
rotanch program nebo tm, e se o sv znalosti dl s kolegy z jinch kol.
editel zlepuj kvalitu vuky a zajiuj nutn zmny. Vtinu energie vnuj rozvoji schopnost len
pedagogickho sboru a zvyovn kvality vuky ve tdch. editel odpovdaj za zvyovn kvality vuky.
Velkou vtinu asu trv hospitacemi a kouovnm uitel. Jasn rozum svm povinnostem a vd, podle eho
jsou hodnoceni. Hodnotic kritria jasn kaj, m se m editel zabvat, jak postupy podporovat a kterch se sm
astnit a jakch vsledk maj ci jeho koly dosahovat. Proces vbrovch zen na nov editele je dkladn
a zamuje se na posouzen potencilu uchaze v oblasti zvyovn kvality vuky a zavdn zmn. editel jsou
jmenovni na dobu uritou s monost optovnho jmenovn. Nov editel se na vkon funkce pipravuj bhem
rozshlho kolicho programu, kter rozvj jejich pedagogick a vd dovednosti.
Jasn a realistick standardy uitelm a editelm kaj, jak vsledky se od jejich student oekvaj ajak
jich dosahovat. K posouzen kvality vuky slou nrodn hodnocen vsledk student. Uitel a editel
jasn chpou clov vsledky a dovednosti student ve vech hlavnch oblastech vetn postoj a kompetenc.
Ktomu, jak tyto standardy naplovat, dostvaj uitel konkrtn doporuen a jsou obeznmeni s nejlep eskou
prax. Pro kad pedmt a koln program existuj hodnotic nstroje, pomoc kterch uitel sleduje dosaen
pokrok jednotlivch student a zlepuje kvalitu vuky. Ve vech kolch probh standardizovan testovn k te-
tch, ptch adevtch td. Vsledky slou jako zptn vazba pro studenty, uitele a editele. Ti mohou dky testm
lpe sledovat kvalitu a identifikovat ppadn oblasti, kter vyaduj zlepen nebo podporu.
33
Proto by mly bt definovny standardy pro uitele,
popisujc vkonnostn rovn do podrobnch hodno-
ticch kritri pro jednotliv postupy a vsledky. Takov
kritria by mla bt jednoznan, konzistentn a pede-
vm relevantn pro metodiku vuky a vsledky vzdlvn.
Pklady takovch standard nalezneme ve Velk Britnii,
kde je pipravila agentura pro kolen a rozvoj na kolch,
nebo v kanadskm Ontariu.
Uitel by se o svm pokroku mli dozvdat bhem pravi-
delnho formlnho hodnocen. Z hodnocen by si ml
kad uitel odnet praktickou zptnou vazbu a rady,
jak se dle rozvjet. Takov jasn definovan procesy
pro rozvoj uitel funguj v ad spnch systm,
nap. v kanadskm Ontariu, na Novm Zlandu nebo
v Singapuru. Podle mezinrodnho przkumu OECD
ovuce a uen TALIS m hodnocen a zptn vazba na
uitele a jejich prci siln pozitivn vliv. Uitel deklaruj,
ejsou dky takovmu hodnocen spokojenj s prac
ado jist mry maj pocit vt jistoty zamstnn, ale pe-
devm se dky nmu rozvjej jako uitel.
(iii) Zatraktivnn profese
Kvalitn kandidty lze zskat nejen zvenm vhod uitel-
sk profese, ale tak nalezenm novch zdroj monch
kandidt. esk republika by se celkov mla snait
o piblen k nejlepm systmm, ve kterch se uitel
rekrutuj z 1030 % nejlepch student.
I pes nedostatek informac o souasn atraktivit ui-
telskho zamstnn v esk republice lze doporuit
zven dvou hlavnch smr:
Jeliko je nstupn plat eskch uitel ni ne
u vtiny jinch profes a o 25 % ni ne prmrn
nstupn plat uitele v EU, pedstavuje jeho zv-
en pravdpodobn potencil pro zatraktivnn
uitelskprofese.
eit je poteba tak vnman spoleensk sta-
tut uitel. Zatmco uitel v rozhovorech zmiuj
nedostatek respektu a pocit nzkho spoleenskho
postaven jako dal negativum sv prce, v celostt-
nch przkumech CVVM se uitel umisuj na ptm
Obrzek 19: Ppadov studie vchovn-vzdlvacho systmu v Bostonu
Zdroj: Rozhovory; sttn koly v Bostonu; analza McKinsey
Opaten ke zlepen zpsobu vuky
Spoluprce
Tdenn schzky uitel k zhodnocen a plnovn

vuky
Pravideln pozorovn a kouovn koleg
Podpora ze
strany zkuench
pedagog
Kad kola mla koue, kter byl sm vbornm

uitelem a pmo bhem vuky ve td podporoval
ostatn uitele ve zlepovn jejich dovednost
Nov uitel mli kad tden k dispozici pldenn
podporu kou na pln vazek, aby bylo jist, e si
vytvo dobr vyuovac nvyky hned od zatku
kariry
Kouovn ze
strany editel
editelm bylo eeno, aby trvili 80% kolnho dne

ve tdch pozorovnm, podporou a kouovnm
uitel
editel dostali kontrolu nad svmi rozpoty na
kolen tak, aby mohli podporu vybrat podle poteb
sv koly
43
25
77
74
ten Matematika
2004 1998
1 rove tenskch dovednost ped zavedenm celosttnch hodnocen byla extrapolovna z dostupnch zdroj dat
Procento student v Bostonu, kte
splnili clov standard v 10. td MCAS
1
34
mst. Bylo by uiten prozkoumat, m je tento roz-
por zpsoben a jak by jej bylo mon napravit.
Nov uitele je mon hledat jinde ne jen mezi studenty
pedagogickch obor, nap. mezi absolventy jinch vyso-
kokolskch obor a mezi odbornky zpraxe. Clem nen jen
zskat dal talentovan uchazee, ale celkov transformo-
vat uitelstv na vbrovj a prestinj zamstnn:
Kvalitn absolventy vysokch kol nepedagogic-
kho zamen do kolstv lkaj programy jako Teach
First ve Velk Britnii nebo Teach for America vUSA,
kter nabzej uitelsk msta na dva roky. Podle
denku Wall Street Journal letos do programu Teach
for America poslalo pihlku 46 000 uchaze, mezi
nimi bylo 12 % student poslednch ronk nej-
prestinjch americkch univerzit, tzv. Beanov
ligy (nap. Harvard, Yale, Princeton). Nejlepch
4 500uchaze dostane uitelskou smlouvu ve
stovce kolnch obvod v USA, take msto v rmci
programu Teach for America zsk jen zhruba 10 %
nejlepch kandidt.
Odbornky z praxe do kolstv lkaj v jinch zemch,
nap. v Anglii, kde se dky nabdce atraktivnch
monost a clen marketingov kampani podailo
uitelstv bhem ty let posunout z 92. na prvn
nejatraktivnj pt zamstnn pro 2535let.
Odbornci z praxe pedstavuj 14 % vech uchaze
(obrzek 20).
(iv) Zven podlu praktick ppravy na pedago-
gickch kolch
Teoretick prprava by mla bt vyvena ppravou
praktickou. Nejlep vchovn-vzdlvac systmy vnuj
praktick sti 2040 % z odborn pedagogick ppravy
na rozdl od esk republiky, kde se jedn o 4%. esk
pedagogick koly by mohly rovn posoudit vyven
pedmtov vuky (58 % kurikula) vukou pedagogickch
dovednost (1421 % kurikula).
2.1.2 editel
editel by mli mt monost doclit lep rovnovhy mezi
zlepovnm kvality vuky, zenm zmn a provozem
aadministrativou. Nap. tak, aby mohli pes 50 % asu
vnovat zlepovn kvality vuky.
Obrzek 20: Vhody uitelsk profese v Anglii
Zdroj: Training and Development Agency for Schools (TDA); rozhovory
Bhem 4 let se karira uitele posunula z 92. pky nejatraktivnjho dalho povoln pro lidi mezi 25-35 lety
na 1. msto
Za posledn ti roky se poet uchaze o studium uitelstv zvil o 35%
Poet uchaze s jinou pedchoz karirou se bhem 4 let ztrojnsobil (nyn tvo 14% vech uchaze)
Monosti
z dlouhodobho
hlediska
Zrychlen karirn postup pro dobr uitele
FastTrack: program rychlho rozvoje a kouovn mladch uitel,
kte maj dobr pedpoklady vst ostatn
Monost vnovat se po urit dob jinm lkavm monostem
TeachFirst: v rmci tohoto programu se vybraj nejspnj
absolventi V, kte si po 2 letech uen mohou vybrat alternativn
zamstnn nebo jinou prci ve kolstv
Odmovn
Zvltn systm odmovn pro nadprmrn zanajc uitele,
bonus za podepsn smlouvy pro obtn zskateln uitele, nap.
Vy plat pro velmi schopn (TeachFirst) a slibn (FastTrack)
nov uitele
Dal bonus a ve vi 10 000 USD pro nov uitele nepopulrnch
pedmt
Smysl a pnos
Zlepen prestie uitel dky pnosu pro spolenost, nap.
prostednictvm intenzivnch medilnch kampan se znmmi
osobnostmi
Rozvoj
a podpora
kolen zamen na budovn praktickch dovednost, kter je
mon vyut i mimo kolstv
Nabdka pro uitele e tyto hlavn oblasti V komunikaci se zdrazuj tyto hlavn faktory
Pocit dleitosti, e
vychovvm pt
generaci
Plat je vznamn
faktor
Naplnn dky
intelektuln stimulaci
Na uen je
nejkrsnj prce
s dtmi
35
Efektivitu editel lze zlepit (i) nalezenm lep rovnovhy
mezi zlepovnm kvality vuky, zenm zmn a provo-
zem a administrativou. V souvislosti se zmnou zamen
role editele je teba pizpsobit podporu jejich profes-
nho rozvoje vetn (ii) vbru, kolen azen editel.
(i) Lep rovnovha mezi hlavnmi rolemi editele
K dosaen lep rovnovhy mezi jednotlivmi aspekty
editelsk prce ve prospch zlepovn kvality vuky je
nutn jasn definovat standardy, kter maj editel splo-
vat, a snit jejich provozn a administrativn zt.
Pkladem systmu s dobe definovanmi standardy pro
editele je kanadsk Ontario, kde m editel odpovdnost
za pt oblast: zen programu vuky, budovn vztah
a rozvoj lid, urovn smru, zajitn plnn cl a rozvoj
organizace. Pro kadou z nich jsou jasn definovan
potebn dovednosti, znalosti a pstupy. Je zajmav,
e tato definice jednoznan zdrazuje kvalitu vuky
azen zmn.
Samotn zmna definice role ovem nesta. Pokud maj
bt editel schopni zamit se vce na kvalitu vuky, bude
nutn snit jejich provozn a administrativn zt.
Snen administrativnch povinnost si v tuto chvli lze
pedstavit jen st. Touto oblast se studie podrobnji
nezabvala, avak standardn een jsou znm z jinch
typ organizac. Eliminovat, standardizovat, centralizovat
(stejn jako jin agendy, kter u jsou v gesci krajskch
ednk, nap. pojitn, telekomunikan sluby, nkup
zazen ), automatizovat nebo delegovat na osobu v ni
platov td (nap. na asistentku) by bylo mon koly
typu tdennch zprv krajskm nebo obecnm ednkm
o potu student navtvujcch kolu nebo etn vkazy
o vynaloen prostedk z grant. Snen administrativn
zte by se nerealizovalo snadno, ale spn p-
klady zpodnikov sfry ukazuj, e administrativn zt
anklady lze snit a o 2040 %.
Prvn subjektivitu kol lze pi sniovn administrativn
zte vnmat jako pekku, ale uvolnit kapacitu editel
pro zvyovn kvality vuky lze i v decentralizovanm
systmu. Podle zprvy OECD Creating Effective Teaching
and Learning Environments: First Results from TALIS
(Vytven efektivnch prosted pro vuku a uen: Prvn
vsledky z przkumu TALIS) vt autonomie kol neped-
uruje, zda se editel zamuj na kvalitu vuky nebo na
provoz a administrativu.
(ii) Vbr, pprava a zen editel
I kdy je singapursk vchovn-vzdlvac systm na
rozdl od eskho mnohem centralizovanj, nabz
zajmav pstup k rozvoji editel. Tento pstup zahr-
nuje vechny hlavn kroky v procesu a ukazuje, jakou
rove kvality si me systm nastavit. Slovy vedoucho
initele v Singapuru: Uitele a zstupce editel ume,
jakpouvat nejlep praxi. editele ume, jak ji vytvet.
Khlavnm prvkm, na zklad kterch singapursk sys-
tm rozvj editele, pat:
Nron vbr charakterizovan mj. vasnm
(tj.vprvnch tech letech v uitelsk roli) vytipov-
nm kandidt s potencilem dit kolu, pelivm
hodnocenm zstupc editel s clem identifikovat
nejvhodnj kandidty na pozici editele a vbrem
pouze poloviny kandidt, kte absolvuj plron kurz
ppravy na pozici editele.
Dlouh pprava sestvajc ze ty- a estiletho
zcviku v pozici zstupce editele na dvou a tech
kolch a intenzivnho plronho kurzu vychzejcho
z program MBA, ve kterm se vyuuje management
a veden, e se skupinov projekty, kandidti se vys-
laj do jinch kol a strv dva tdny v podnikov sfe
vzahrani.
Proaktivn zen vsledk pomoc prbnho hod-
nocen editel nad rmec kadoronho hodnocen
avmny tch, kte nespluj oekvn.
S ohledem na tento pklad nejlep praxe a na konkrtn
situaci v esk republice, kde jsou editel koleni na
vkon primrn provozn a administrativn role, lze zvit
nkolik monost, jak editele rozvjet:
Vybrat kvalitn uchazee. Celkovm clem by mlo
bt pilkat alespo dvakrt vce uchaze, ne je
poet volnch mst. K zajitn kvality pi vbru kan-
didt by mla existovat konkrtnj kritria ne ta,
kter jsou stanovena zkonem (nap. minimln dlka
pedagogick praxe). Krom toho by bylo mon zvit
vytvoen centralizovan databze kandidt, dky
n by mly pstup ke kvalitnm kandidtm vechny
koly. Toto een by mohlo eliminovat problm
nedostatku talentovanch kandidt v dan lokalit
ausnadnit prci krajskm a obecnm adm.
36
Pipravovat editele na zlepovn kvality vuky.
Vzhledem k nutnosti prokolit 5 500 editel a pokud
budou zahrnuti i jejich zstupci, bude slo mnohem
vy lze uvaovat o dvou opatench:
K dispozici by ml bt robustn kurz zvyovn
kvality vuky a zen zmn. Pokud by takov p-
prava pesahovala monosti souasnch instituc,
lze uvaovat o vytvoen institutu pro ppravu
editel.
Jeliko 1020 % editel ze zkoumanho vzorku
pouvalo alespo z sti postupy z nejlep praxe
v jinch zemch, mlo by bt podporovno jej sd-
len a uen se jeden od druhho. K tomu lze vyut
i stvajc prostedky, jako jsou individuln kontakty
(hlavn mezi kolami v mst), formln skupiny
(nap. asociace kol) a online nstroje (nap.
www.reditelskoly.cz), kter se dnes pouvaj asto
kdiskusi o administrativn-provoznch zleitostech.
dit vkonnost editel. V prvn ad by se mla
zvit pravideln hodnocen vkonnosti. Napklad
vaustralsk Victorii m kad editel hodnocen
vkonnosti tikrt ron, piem se vdy posuzuje jak
pln rozvoje koly, tak osobn pln profesnho rozvoje.
Zadruh by bylo vhodn zvit formln proces op-
tovnho jmenovn po uplynut urit pedem dan
doby (nap. pti let). Formln poadavky sice esk
republika u m, ale nkolik editel se v rozhovorech
vyjdilo, eodnm formlnm procesu, kterm
koptovnmu jmenovn dochz, nevd.
2.1.3 Standardy a hodnocen
Standardy vsledk vzdlvn by mly jasnji a nad
rmec souasnch RVP definovat, co by studenti vuri-
tm vku mli znt nebo bt schopni udlat. Jejich plnn
by mlo bt sledovno celosttnm hodnocenm zna-
lost a dovednost student, a to u v nich roncch.
Hodnocen by vak mlo bt zavdno postupn, aby se
zabezpeila kvalita test, pekonala nedvra k testovn
a zabrnilo se vuce zamen pouze na zvldnut testu.
Vzhledem k nzk podpoe, kter je v esk republice
v diskusi o standardizovanm testovn zejm, jako
ik nedvnmu zaveden novho kurikula (RVP), je teba
vyvarovat se jednoduchho koprovn een, kter
funguj jinde ve svt. een mus vzejt ze spolench
diskus vech, kdo se na vchovn-vzdlvacm systmu
podlej. Jako pspvek do informovan veejn debaty
zprva nabz ukzky monch cl a zpsob postup-
nho zavdn standard a hodnocen.
(i) Standardy pro vsledky vzdlvn
esk republika by jako doplnk k RVP mohla definovat
standardy absolutnch rovn dovednost student.
Napklad v kanadskm Ontariu maj komplexn sadu
standard, kter uitelm slou jako naprosto jedno-
znan vodtko. Tamj standardy detailn popisuj,
jak znalosti m student mt v tom kterm ronku, a to
vetn konkrtnch pklad. Dovednosti a znalosti jsou
pehledn shrnuty ve vkonnostnch kartch, kter kodi-
fikuj douc vsledky. Uitel tak maj k dispozici jasn
pravidla pro minimln vsledky, kterch mus student
doshnout. V zjmu jednotnch standard nap kolami
a dokonce kraji dostvaj uitel pravidla pro hodnocen,
obsahujc pklady testovn.
Standardy je navc mon neustle zlepovat. Pro zlep-
ovn VP a potenciln i RVP by bylo mon zavst
proces, spovajc ve zptn vazb a ve vmn p-
klad nejlep praxe mezi kolami. Nejprve je vak nutn
nashromdit dostatek znalost, aby nedolo k podkop-
vn dvryhodnosti reformy kurikula.
V neposledn ad by bylo mon zvit tvorbu standard-
nch VP, kter by pomhaly zajiovat vysokou kvalitu
kurikula v mench kolch, nebo tam, kde nen ochota
investovat do tvorby VP velk zdroje.
(ii) Hodnocen vsledk vzdlvn
2
Jednm z prvnch krok k zaveden celosttnho hodnocen
je pesn specifikovat jeho cle, protoe teprve od nich
se odvjej mon een. Mon cle hodnocen vsledk
vzdlvn lze obecn rozdlit do dvou irokch skupin:
Formativn hodnocen student m zlepit prbh
avsledky vyuovn a uen jednotlivc. elem
2 e se jedn o otzku zvl komplexn a citlivou, dokumen-
tuje mj. skutenost, e nai hlavn poradci z esk republiky
s naimi nzory v tto oblasti nesouhlas (krom shody, e
jakkoliv zmn mus pedchzet peliv pprava, aby se
pedelo monm nedoucm vlivm), piem nejvt
vhrady maj v otzce plonho hodnocen student.
37
je tedy pomoci uitelm a studentm. Dleit je
nepouvat vsledky formativnho hodnocen khod-
nocen kvality kol, protoe v opanm ppad by
mohli mt uitel pi testovn negativn motivaci
(nap.by mohli v testech podvdt nebo je pouvat
jen vomezenm e).
Sumativn hodnocen systmu m informovat o sou-
asn vkonnosti kolskho systmu pro poteby
zen systmu. Na zklad jeho vsledk by se MMT,
kraje nebo obce rozhodovaly o dalm postupu. Tento
cl lze rozdlit do dvou dlch cl. Zaprv, zajistit
plnn cl vemi kolami a identifikovat prioritn koly,
kterm je poteba poskytnout podporu. Jinmi
slovy, schopnost oznait problematick koly nen
uiten nevede-li k poskytnut podpory a zlepen
jejich vsledk. Druhm clem je informovat pracov-
nky odpovdn za systmov zlepen na sttn
nebo krajsk rovni.
Naplnn tchto cl v esk republice mus zohlednit
tak nkolik dleitch omezen: testovn nem podporu
veejnosti, uitel se obvaj vuky zamen pouze na
zvldnut test a esk republika m mal zkuenosti
s ppravou test, kter m absolutn rove znalost.
Proto by se cle mly naplovat postupn, nikoli vechny
narz (obrzek 21).
V prvn vln, bhem n se definuj standardy, by bylo
mon sledovat vsledky, ale pouze na rovni celho
systmu. Hlavnm clem tto fze by bylo dopracovat
standardy (tj. absolutn rovn znalost a dovednost ).
Jedn se o dleit krok, kter pome minimalizovat
problm vuky zamen pouze na zvldnut test.
Vzjmu rychlosti a souasn co nejvy kvality by se
standardy mohly zavdt postupn po jednotlivch
pedmtech. Zrove by ale bylo mon zavst tes-
tovn vzork kol, kter by zajistilo informovanost
MMT a kraj. Testovn vzork by mohlo probhat
podobn jako testy PISA nebo TIMSS jednalo by se
o reprezentativn vzorek nkolika set kol s anonym-
nmi vsledky za celou kolu.
Ve druh vln by bylo mon vybudovat podprn
nstroje a hodnotic schopnosti. Dolo by k vytvoen,
ale zatm nikoli zavdn, standardizovanch hodno-
cen vsledk vzdlvn. Jedn se o dleit krok
zajiujc kvalitu testovn, nebo esk republika
zatm absolutn rove netestuje. I soukrom firmy
testuj s clem posouzen relativnch vsledk student
Obrzek 21: Pklad monho postupu pi zavdn nrodnho hodnocen
Zdroj: McKinsey & Company
1 Nemus se pouvat pro pijmn student (nap. na stedn koly)
2 Existuj i odlehen monosti jako testovn pouze 1/3 kol v jednom roce, nebo testovn koly pouze jednou za 3 roky
Vytvoen podprnch nstroj a
dovednost k hodnocen student
Sputn standardizovanho
testovn
Definice standard pro znalosti
student a sledovn vsledk
systmu
Sumativn hodnocen
informujc o vkonnosti
systmu
Hlavn cle pro zaveden
hodnocen student
Rozit testovn zaloen na vzorku
kol i na jin pedmty (nap. jazyky)
Spustit testovn zaloen na
vzorku kol podobn testm PISA Poskytovat informace pro
poteby systmovch
zlepen (pro kraj, stt)
Poslit mandt a dovednosti esk
koln inspekce (I), zamit
kontroly na hodnocen kvality vuky
Vytvoit kvalitn standardizovan
testy (napklad tak, aby odrely
pidanou hodnotu, nejen absolutn
skre)
Spustit standardizovan testovn
z matematiky a tenskch
dovednost
2
ve 3., 5. (6.) a 9. ronku
na vech kolch
Zamit kontroly I na kvalitu
(postupy a vsledky)
Dopracovat standardy ped
zapoetm testovac fze
Co nejdve zavst standardy
do vuky jednotlivch pedmt
Zajistit plnn cl vemi
kolami a identifikovat
koly vyadujc podporu
(pro kolu, kraj, stt)
1
Vytvoit hodnotic nstroje pro
uitele (pro podporu vuky ve vech
roncch a pedmtech)
Formativn hodnocen
zlepujc prbh a vsledky
vzdlvn (pro studenty
a uitele)
1
2
38
a kol. Mit nejen absolutn rove, ale tak pidanou
hodnotu (tj. rozdl mezi vchoz a vslednou rovn
znalost adovednost ) je navc obtn a je nutn
oetit vlivy, kter kola ovlivnit neme (nap. socio-
ekonomick zzem student). U v ran fzi by bylo
mon zavst formativn hodnocen. Vsledky by se
nevykazovaly mimo tdu a jen uitel by vdli, jak
absolutn rovn znalost a dovednost jejich studenti
doshli. Paraleln by koln inspekce mohla dle zvy-
ovat sv schopnosti posuzovat zlepovn kvality
vuky na jednotlivchkolch.
Ve tet vln by se ve vech kolch zavedly standar-
dizovan testy s clem identifikovat a podpoit koly
snzkmi vsledky. Studenti vech kol
3
by mohli
absolvovat testy z matematiky a tenskch doved-
nost ve tetch, ptch (nebo estch) a devtch
tdch. asem by zskan data umonila sofistiko-
vanj a pnosnj hodnocen, kter m pidanou
hodnotu. S testovnm je spojena nutnost sprvn
interpretace vsledk. koln inspekce by mohla
dl rozvjet sv schopnosti pi interpretaci zskanch
vsledk o kvalit vzdlvn. Na krajsk rovni by se
navc mohly srovnvat vsledky test s dalmi informa-
cemi o kole (nap. o jejm dlouhodobm zlepovn,
o socio-ekonomickm zzem student) a zvry
srovnn pouvat pro hodnocen editel. Zpohledu
student by se mlo jednat o relativn nevznamn
testy, kter by se nemusely pouvat nap. jako pij-
mac zkouky na stedn koly. S pomoc podrobnch
srovnatelnch informac o znalostech z matematiky
a tenskch dovednostech by bylo mon rozit
systm monitorovn na zklad vzork i na jin
pedmty (nap. jazyky).
Hodnocen by teoreticky mohlo plnit jet jeden cl, asice
usnadnn vbru koly zveejovnm vsledk, i kdy
nelze automaticky pedpokldat, e by to v ppad esk
republiky bylo douc. K takovmu kroku by mlo dojt
jedin za pedpokladu spolehlivho hodnocen kvality.
Pouze potom by esk republika mohla zvit, zda zve-
ejnnm agregovanch daj o tom, jak si studenti dan
koly vedli v celosttnch testech, nepomoci studentm
ajejich rodim s vbrem koly. K takovmu rozhodovn
3 Zvit lze i mn intenzivn verzi standardizovanch test,
kdy se kad rok testuje nap. tetina vech kol. Kad
kola by tedy prola hodnocenm jednou za ti roky. Pokud
by se testovali studenti tetch, ptch a devtch td, mily
by testy zrove i hodnotu, kterou km kola poskytla.
by se pravdpodobn pistoupilo za pedpokladu, e
konkurenn boj mezi kolami by byl douc (i s ohledem
na to, e koly u te bojuj ostudenty, atud prostedky)
a e ppadn nevhody zveejovn vsledk test lze
zvldnout (nap.aby nebyla poteba sdlen pklad nej-
lep praxe mezi uiteli i zrznch kol ohroena zvenou
konkurenc mezi kolami). Bez ohledu na to, jak se esk
republika rozhodne, stoj za zmnku, e i kdy ada zem
vsledky test zveejuje, nkter ztch nejlepch tak
nein. Vsledky test na rovni jednotlivch kol nezve-
ejuje mj.Singapur ani Finsko a svou politiku zveejovn
vsledk nedvno zmnil i Hong Kong.
2.2 Organizace a financovn
I kdy zlepen vsledk vzdlvn nevyaduje radikln
zmny organizace a financovn, ve popsan zmny
bymly bt podpoeny nktermi clenmi pravami.
Dle v tto sekci jsou popsny pouze ty nejdleitj
prvky dvou irokch oblast. Jak u bylo eeno, smyslem
zprvy je identifikovat minimln sadu priorit pro zlep-
en kvality vsledk vzdlvn na eskch zkladnch
astednch kolch. Je ovem samozejm, e si pozor-
nost zaslou tak nkter dal oblasti, ktermi se zprva
nezabv. Mezi ty me patit zlepen transparentnosti
financovn, konzistentnj zohledovn nklad
avsledk koly pi jejm financovn a finann motivace
pro kraje v ppad pijet koncepc navrhovanch MMT.
Tato sekce se zamuje na dv oblasti: organizan
odpovdnost a podpora a finann zdroje pro zlepen
vnavrhovanch prioritnch oblastech.
2.2.1 Organizan odpovdnost a podpora
Ministerstvo kolstv, krajsk orgny a ppadn i obce
by mly krom zajiovn provozu kol odpovdat tak za
zlepovn kvality vzdlvn.
Primrn odpovdnost za kvalitu by ml nst vdy edi-
tel, jemu se uitel zodpovdaj za postupy a vsledky.
Za studijn vsledky k odpovdaj editel napklad
v Edmontonu (v provincii Alberta v Kanad), kde maj
tak povinnost shromaovat informace o vsledcch
standardizovanch test. editel, kterm se neda
plnit oekvn, el dsledkm. V Singapuru zase
39
musej editel kad rok pedkldat strategie, jak
doshnoutzlepen.
Nejlep vchovn-vzdlvac systmy svta vak usi-
luj o kvalitu vuky na vech rovnch systmu, nejen
na rovni veden koly. Napklad kanadsk Ontario
stanovuje ambicizn cle, a pak sleduje jejich plnn.
Obdobn vznamnou roli zpravidla hraj kraje, jim se
editel zodpovdaj za vsledky svch kol. Tot plat
ivSingapuru, kde vsledky s editeli kad msc probr
vedouc kolnho obvodu. kolm s nzkmi vsledky se
dostv podpory nikoli jen napomenut nebo intervence.
Napklad na Novm Zlandu stedn orgny bez ohledu
na autonomii jednotlivch kol intervenuj ve 4 % kol.
Institucionalizovan cyklus kontrol a npravnch opaten
pro koly s nzkmi vsledky m tak Velk Britnie.
S ohledem na nejlep praxi a souasn stav v esk
republice lze doporuit zven t specifickch zmn:
Pidlit odpovdnost za kvalitu studijnch vsledk
MMT, krajskm a ppadn obecnm adm, co by
jim dalo jasn mandt k tomu, aby sledovaly kvalitu
vsledk vzdlvn (tj. absolutn rovn, trendy, kon-
zistentnost kvality) a identifikovali potebn zlepen.
Vybudovat schopnost podpory, a to hlavn na
krajsk rovni (nebo na rovni MMT). Ke zlepen
vsledk kol s nimi vsledky jsou zapoteb pod-
prn schopnosti stednch orgn. Stejn tak ke
zlepen profesnch dovednost uitel a editel
na kolch mus bt na sted k dispozici facilittor
aexpert. Jak u bylo uvedeno dve, vtina editel
auitel ve svm profesnm rozvoji potebuje podporu
(nap. formou sdlen nejlepch een nap kolami).
Dal pozornost je teba zamit na vbr editel.
Mus bt dkladn a mus probhat podle definova-
nch kritri, piem i mal koly by mly mt pstup
ke kvalitnm kandidtm. Vechny tyto role by mohla
hrt centrln podprn funkce. Nakonec by bylo
mon zvit podporu zkladnch kol na rovni kraj
(nebo MMT). Pokud by tento kol pipadl obcm,
mohlo by bt een pli nkladn a kvalita podpory
nerovnomrn.
Vyeit otzku vnmanho nedostatku schopnost
na rovni kraj a MMT clenm pijmnm nejkva-
litnjch lid. Podle vzkumu spolenosti STEM/
MARK poukazuje 48 % respondent na nedostatek
schopnost na rovni MMT a 35 % respondent na
nedostatek schopnost na rovni kraj. Pi zlepovn
je obecn lep zamit se na oblasti, kter se zlepuj
snadnji (tj. MMT a 14 krajskch organizac na rozdl
od stovek a tisc obc ).
2.2.2 Finann zdroje pro zlepen
Podpora prioritnch oblast bude vyadovat urit finann
zdroje. dov se jedn o cca 5 % souasnho rozpotu,
je by bylo v ppad poteby mon zskat i realokac pro-
stedk bez nutnosti navyovn stvajcho rozpotu.
I kdy celkov rove finannch zdroj nen tm, co pri-
mrn zlepuje vsledky vzdlvn, je dleit zdraznit,
e navrhovan priority by financovn vyadovaly.
Pokud se m doshnout skutenho zlepen, bude zapo-
teb najt prostedky pro vybudovn novch schopnost
uitel a editel, pro zavdn standard ahodnocen
apro poslen schopnost na rovni kraj aMMT.
Podle hrub analzy by bylo zapoteb 45 miliard K
ron, piem tato stka u obsahuje i vy nstupn
plat pro uitele. I kdy se v absolutnm vyjden jedn
ostku vznamnou, z hlediska rozpotu kolstv by
sejednalo opiblin 5 %.
V idelnm ppad se naleznou dodaten zdroje finan-
covn (nap. z evropskch fond, kter by tak mn
podlhaly zmnm rozpotu). Pokud by se tato cesta
ukzala jako neprchodn, musely by se prostedky pe-
rozdlit v rmci stvajcho rozpotu kolstv. Napklad
10% zvenm potu student na jednoho uitele
(nap.narove Velk Britnie), by se podle hrubho
odhadu uvolnily a 4 miliardy K. I kdy by se jist jednalo
o kontroverzn krok, mezinrodn zkuenosti ukazuj, e
nzk poet student na uitele nekoreluje s lep kvalitou
vsledk vzdlvn (obrzek 22). Toto zjitn pravdpo-
dobn pramen z toho, e ve svt fixnch rozpot se vy
poet uitel promt do nich plat a pravdpodobn
i ni kvality uitel. I kdy esk republika nen na nej-
nim konci spektra, prostor pro zven zmny existuje.
Klesajc trend potu student na uitele v esk republice
(podle daj IV z 13,5 v roce 2005 na 13,0vroce 2008)
pravdpodobn nepodporuje douc trend zlepovn
kvality vsledk. Dal prostedky by se esk republika
mohla pokusit uvolnit zavedenm dalho spolenho
nkupu slueb na krajsk nebo celosttn rovni.
40
2.3 Portfolio vzdlvacch monost
Nzory na mon een (nap. vce specializace versus
jen veobecn vzdln ) se v esk republice velmi li
a nkter z minulch zmn mly nedouc dsledky.
Dalm zmnm portfolia vzdlvacch monost by proto
ml pedchzet nvrh komplexnho een na zklad
celonrodnho dialogu, kter vslednmu een zajist
irokou podporu.
Podle nejlep mezinrodn praxe jsou pro zlepen
vsledk vzdlvn nejkrititj priority popsan ve
v tto kapitole Co mnit. Tato zprva se proto zabv
pedevm jimi a ostatnm oblastem, jako je nap. portfolio
vzdlvacch monost, vnuje mnohem men pozor-
nost. Autoi si v kadm ppad uvdomuj, e s touto
oblast (tj. s typy a specializac kol, inkluzivitou kol) je
spojena ada velmi aktulnch otzek souvisejcch se
irokmi tmaty specializace, prce s nadanmi studenty,
douovn a e si vechny tyto otzky zaslou pozornost.
Pestoe se jimi tato zprva podrobn nezabv a proto
k nim neme vydat konkrtn doporuen vm si
nsledujcch skutenost:
Nzory na potenciln een tchto oblast se v esk
republice znan rzn. Napklad v otzce speciali-
zace proti sob stoj tlak firem na odbornou ppravu
student a napklad nzor vznamnho eskho
akademika zveejnn v novinovm rozhovoru, kter
prosazuje vzdln bez jakkoli specializace, podobn
jako v USA. Jeden zeditel, kter se astnil roz-
hovor v rmci tto studie, oteven zpochyboval
pnos devtch td s tm, e by spe ocenil, pokud
by systm uetil. Mnoz rodie vrozhovorech uped-
nostuj selektivitu eskho vzdlvacho systmu
ikdy rozvjet nadn student lze i jinm zpsobem,
zejmna kdy i na odbornch kolch se vzdlvaj
nadan studenti (jak bylo zmnno, v testech obecnch
studijnch pedpoklad spolenosti Scio dosahuje
2530% student odbornch kol lepch vsledk
ne hor studenti gymnzi ).
Vzhledem k tomu, e rzn zem k tto otzce pi-
stupuj rzn, neexistuje dn dokonal model.
Prvn problm pi popisu nejlep praxe vychz u
ze skutenosti, e ada ze zvaovanch vzdlva-
cch monost se tk a stednch kol. Jeliko se
Obrzek 22: Poet k na uitele a vsledky test PISA
Zkladn a stedn koly
1
Zdroj: OECD PISA 2006; OECD Stats; analza McKinsey
440
460
480
500
520
540
560
8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23
esk republika
Velk Britnie
tensk dovednosti podle test PISA 2006
Poet k na uitele
R
2
= 0,416
1 Krom Turecka, Mexika, Kanady a Norska
41
mezinrodn srovnn student starch 15 let zpra-
vidla neprovdj, je obtn zjistit, kter systm je
nejlep. Systmy, kter se obecn za nejlep pova-
uj (nap. Austrlie, Kanada, Finsko, Nizozemsko,
Singapur) navc k tto otzce pistupuj znan
odlin. Napklad zatmco v Kanad se vodbor-
nch kolch vzdlv 5 % student, v Austrlii
aNizozemsku je to 6068 %. Singapursk systm je
mnohem selektivnj ne systm kanadsk. Systmy
se li tak v tom, nakolik pomhaj studentm dou-
ovnm. Napklad ve Finsku absolvuje douovn
kad rok pes 20 % student, piem tyto hodiny
zajiuj ti nejkvalitnj anejlpe placen uitel.
esk republika by se navc ve snaze o rychl zlep-
en vchovn-vzdlvacho systmu mla snait
vyhnout nedoucm dsledkm zmn, co se
alespo podle nzor respondent v provedench
rozhovorech vminulosti ne vdy dailo. Nkte
respondenti napklad poukazuj na vliv osmiletch
gymnzi na vsledky vzdlvn na zkladnch
kolch, kterm vpt td odchz 1020 %
(vnkterch ppadech i vce) k. V dalm rozho-
voru popisovala koln psycholoka vliv nedvnho
zaveden inkluzivnho vzdlvn realizovanho bez
podpory specilnch pedagog pro stvajc ui-
tele. Pestoe pro clov ky bv asto pnosem,
vnkterch hodinch pozorovala psycholoka naru-
ovn vuky ze strany tchto novch k kvli jejich
ni schopnosti se soustedit, m vdsledku trpla
kvalita vzdlvn zbytku tdy.
K vyeen takto sloitch problm, jako je portfolio
vzdlvacch monost je nezbytn nejdve vypracovat
komplexn alternativy, kter jsou intern konzistentn.
Napklad Singapur i Hong Kong dosahuj vynikajcch
vsledk, i kdy Singapur m centralizovan model
aHong Kong model decentralizovan, trn oriento-
van. Oba systmy vak proaktivn e sv nedostatky
podprnmi mechanismy. Z komplexnch alternativ je
pak na zklad oekvanho vlivu na kvalitu, jej kon-
zistentnost nap systmem a nklady mon vybrat
een. Me bt uiten zamyslet se v diskusi nad tm,
z jakho modelu by ml esk vchovn-vzdlvac sys-
tm vychzet. Promnoho lid je jednoznanou odpovd
tradin rakousko-uhersk, respektive nmeck model,
ale zvit by se mly i ostatn monosti (nap. anglosask,
nizozemsk nebo skandinvsk model). Kad model je
dobr posuzovat jednak jako celistv systm, jednak po
elementech, z nich se skld. Je mon, e se esk
republika nakonec rozhodne, e j dn z existujcch
model nevyhovuje, a vytvo si svj vlastn jedinen
systm. V kadm ppad by se mlo jednat o vdomou
volbu, j pedchz jasn pochopen ppadnch nev-
hod. Protoe se jedn ovolbu dleitou, mla by vychzet
z irok veejn diskuse. Napklad Ontario doshlo
vcelosttn diskusi konsensu, e vchovn-vzdlvac
strategie m vychzet ze ty zsad: astho dialogu, ote-
venosti, sdlenho vlastnictv a naslouchn. Do diskuse
byla v maximln mon m e zapojena veejnost. Dky
tomu v Ontariu pro reformu zskali jak podporu veejnosti,
tak pesvden lid uvnit samotnho systmu, kter
dnes nabz vzdln nasvtov rovni.
42
43
Snahy o zlepen eskho kolstv bhem poslednch 20let
nezabrnily zhorovn vsledk vzdlvn student.
Zkuenosti zem, kter kolstv spn reformovaly, uka-
zuj na nutnost dsledn realizace azen zmn.
Zvrem tato zprva nabz pravidla pro spnou reali-
zaci zlepen v eskm vchovn-vzdlvacm systmu.
Pprava podrobnho plnu jejich zavdn vyaduje
pln pochopen organizanho kontextu a zapojen ady
zainteresovanch stran. Tato studie se ani jednm z tchto
kol nezabv. V zjmu pspvku do informovan dis-
kuse o budouc reform eskho kolstv vak shrnuje
nkter skutenosti tkajc se minulch zmn eskho
systmu a uvd faktory, kter se projevily jako nejv-
znamnj pi spnch transformacch vjinch zemch.
3.1 Poslednch 20 let
Jak ukazuje nedvn minulost, zlepen kolstv nen
snadn kol. esk republika zavedla v poslednch dvou
desetiletch adu zmn vetn 9. tdy, osmiletch gymnzi,
decentralizace a novho kurikula, ale vsledky vzdlvn
stle klesaj. Pro zlepen kvality vuky je nutn zmnit
postoje a chovn lid v tomto ppad vce ne 100 000
uitel a to je kol nesmrn tk pro jakoukoli organizaci.
O nronosti kolu svd vvoj eskho kolstv
vposlednch dvaceti letech. V 90. letech byla mimo jin
zavedena vcelet gymnzia a z osmiletch zkladnch
kol se staly koly devtilet. Na potku novho tiscilet
byla zveejnna tzv. bl kniha, kter nastnila strategii
pro zavdn dalch vznamnch zmn. Systm byl
decentralizovn a odpovdnost za koly pela na krajsk
a obecn zastupitelstva. Dal vznamnou zmnou byla
reforma kurikula. koly dnes pracuj podle vlastnho ueb-
nho plnu, kter vychz z RVP. Bez ohledu na tyto a dal
snahy vsledky vzdlvn nadle klesaj.
1
Jak u tato zprva zmiovala, snahy o zavdn touto
zprvou doporuench zmn navc pravdpodobn
naraz na malou podporu. Celch 81% rodi uvd, e
kola pln jejich oekvn. Sesouasnm stavem je spo-
kojeno i 71 % uitel a rozhovory odhalily navu uitel
1 Jak u bylo zmnno, napklad od roku 1995 se vsledky
eskch osmk v matematickch testech TIMSS zhorily
z 546 na 504 bod, co pedstavuje rozdl jednoho roku
vuky.
zneustlch zmn. Kvli nedve veejnosti je mon,
ese opt odsunou pokusy o zaveden sttn maturity.
3.2 Zkuenosti ze zahrani
Jin systmy zaznamenaly vrazn zlepen bhem pou-
hch ty a esti let. Jejich nejvy pedstavitel mj.jasn
ukzali na nutnost zmny, zamili se jen na nkolik priorit
a zavedli efektivn mechanismus realizace zmn.
esk republika nen sama, kdo se pi pokusech ozlep-
en vsledk vzdlvn potk s problmy. Zvit
vsledky student se nepodailo ad jinch zem
(obrzek 23). Napklad mezi lety 1970 a 1994 zvily
nkter stty vdaje na studenta a o 200 i vce procent
(nap. Francie o 212 %). Ale propad vsledk vzdlvn
se nezastavil (nap. ve Francii se vsledky matematic-
kch a prodovdnch test zhorily o 7 %), ppadn
se vsledky zlepily jen nevznamn. Podobnch p-
pad byla v minulosti cel ada (nap. Velk Britnie,
NovZland a USA).
Dvod k optimismu naopak dvaj pklady spchu
vjinch zemch, kterm se podaila transformace z dob-
rch na vborn vsledky. A prv z tchto pklad se
esk republika me pouit. Napklad Singapur dok-
zal bhem dvaceti let pejt od podprmrnch vsledk
kjednomu z nejlepch vchovn-vzdlvacch systm
na svt. Tomuto ostrovnmu sttu se bhem prvnch pti
let podailo doshnout dobrch vsledk a trend zlepo-
vn udret i v obdob, kdy se dostal na svtovou rove.
e vraznho zlepen i bhem krtkho obdob (nap.
bhem ty a esti let) doshnout lze, potvrzuj i jin p-
klady uveden vtto zprv, jako je Hong Kong, Finsko,
Sasko (Nmecko) (obrzek 24), Anglie aBoston (USA).
Celkov ponauen, kter lze z nespch i spch
jinch zem odvodit, zn: uspt me pouze nekompro-
misn implementace, kter dodruje nkolik kritickch
pravidel zen zmn. Samotn legislativa ani manaer-
sk rozhodnut zpsob mylen tisc uitel nezmn.
Kadodenn podpora vech, koho se zmny bytostn
tkaj, je pitom zkladn podmnkou spchu.
Prvn ti pravidla se tkaj ppravy na zmnu:
Vysvtlen nutnosti zmny. Jasn vysvtlen dvod
transformace a jejch dsledk vem hlavnm zaintere-
sovanm stranm.
3. Jak nastavit proces zmny
44
Obrzek 24: Pklady rychlch zlepen vsledk student
Vsledky test PISA, prmr, 2000-06
Obrzek 23: Nronost transformace vchovn-vzdlvacho systmu
Zdroj: Nrodn centrum pro informace ve vzdlvn, NEAP, Hanushek (1998), UNESCO, EFA Global Monitoring Report 2005,
Pritchett (2004), Woessmann (2002); analza McKinsey
Zdroj: OECD PISA; analza McKinsey
1 Reln vdaje upraven o tzv. Baumolv efekt pomoc indexu cen vldnho zbo a slueb
2 Matematika a prodovda
3 Prmrn skre NAEP ve ten
a stagnujc vsledky navzdory vym vdajm
na studenta zaznamenali i v USA
Vsledky vzdlvn v zemch OECD stagnuj nebo klesaj navzdory rychlmu
rstu vdaj,
ten
(17 let)
3
ten
(13 let)
3
ten
(9 let)
3
Vdaje na
studenta
(USD 2004)
Poet student
na uitele
Linern index
0
10
20
30
40
70
1970 75 80 85 90 95 00 2005
50
60
Austrlie 270%
Nov Zland 223%
Francie 212%
Itlie 126%
Nmecko 108%
Japonsko 103%
Velk Britnie 77%
Belgie 65%
-2%
-10%
-7%
1%
-5%
2%
-8%
-5%
Rst relnch vdaj
na studenta
1
1970-94
Zmna ve vsledcch student
2
1970-94
542
533
Sasko
497
Lichtentejnsko Finsko Hong Kong Belgie
511
Polsko
500
496
519
535
485
553
475
525
+39% ER +116% ER +74% ER +24% ER +47% ER
2000 2006
+39% ER
1
1 Ekvivalent kolnho roku odpovd zhruba 38 bodm na kle PISA
Zlepen na dobr vsledky (480-520 bod) Zlepen na vynikajc vsledky (520+ bod)
45
Stanoven ambiciznch cl. Postupn dl cle ke
zmn pli neinspiruj. Cle tkajc se vslednho
stavu a harmonogramu by mly bt ambicizn, ale
zrove realistick a uskuteniteln.
Prosazovn zmny shora. Pokud se za zmnu
jednoznan nepostav pedseda vldy, je mlo prav-
dpodobn, e bude efektivn.
Dal tyi pravidla se tkaj samotn implementace, jinmi
slovy provdn zmny:
Draz na zvldnuteln poet priorit. Je vhodnj
zat s jednm pedmtem nebo kompetenc, ne se
narz snait o zlepen celho systmu.
Zajitn mechanismu zen zmn. spn trans-
formace jsou asto zeny centrlnm tmem tch
nejlepch lid, kte koordinuj rzn iniciativy a inter-
akce mezi zainteresovanmi stranami.
Zajitn samoudritelnosti zmn. Soust trans-
formace by mlo bt vybudovn irok koalice rodi,
uitel a krajskch ad, kter zajist, aby proces
asem neztratil dynamiku. Dleit je tak zajistit
stabiln zdroj financovn. Transformaci je vhodn
zat rychle proveditelnmi zmnami. Nejene umon
doshnout okamitch zlepen pi nzkch nkladech,
ale zrove rychle zajist pozitivn vnmn zmny.
Rozhodovn podle vsledk. Rozhodnut by mla
vychzet z fakt o vsledcch vzdlvn, nikoli zide-
ologickch pedpoklad. Zkuenosti ze zahrani
samy nesta. Je nutn sbrat data o eskm systmu,
zmny ped plonou realizac zkouet v pilotnm
reimu a po zaveden sledovat jejich vliv na vsledky.
Zsady zen zmn, je tato pravidla reflektuj, evokuj
nkolik otzek o eskm kontextu. Bez odpovdi na n
nelze zaruit spnost zmny ani se vyhnout ppad-
nm nstrahm, kter s sebou zmna pin. K takovm
otzkm pat:
Kdo bude zmnu dit jak z pohledu odpovdnosti,
tak procesu? Premir, ministr kolstv, kraje?
Jak pesvdit rodie a uitele, e zlepen kvality
vzdlvn je nutnost?
Jak v decentralizovanm systmu pesvdit a moti-
vovat kraje a obce, aby douc zmny zavedly?
Jak zajistit trvalou finann podporu zmn?
Jak podpoit transformaci do t doby, ne cel sys-
tm zane vykazovat hmatateln vsledky, i kdyby
totrvalo adu let?

I kdy hledn odpovd a cesty vped nen lehk, existuj
dva dal dvody, dky nim lze vit v monost zlepen
vsledk vzdlvn v eskch kolch.
Zaprv, v esk republice existuj pklady nejlep
praxe. Nejde o przdnou chvlu, ale o jedno z dleitch
zjitn tto studie. Vechny transformace z dobrch na
vborn vsledky maj jedno spolen sdlen nejlep
praxe. Bez pedchoz nejlep praxe uvnit eskho sys-
tmu by byla zmna obtnj. Bhem tto studie jsme se
setkali s uiteli, kte se svmi kolegy pravideln spolupra-
cuj na zdokonalovn uebnch postup. S uitelskmi
tmy, kter se jednou za nkolik tdn sejdou, aby zkoor-
dinovaly vuku vech pedmt ve vech tdch a poslily
sv kolektivn znalosti. S editeli, kte uitelm poskytuj
strukturovanou zptnou vazbu na zklad hospitac
asebehodnocen uitel. A dokonce se zkladn kolou,
je pro sv devky pipravuje vlastn minimaturitu, kter
mimo jin posuzuje porozumn tenmu textu a prezen-
tan dovednosti.
Zadruh, v esk republice existuje minimln jeden
zhlavnch spout transformace. Pedbn zvry
naeho vzkumu 22 systm, kter bhem transformace
doshly nejvtho pokroku,
2
poukazuj na ti hlavn
katalyztory reforem: novho politickho pedstavitele,
spoleenskou nebo ekonomickou krizi a zveejnn
kritick zprvy. Ekonomick situace je tk a esk
republika m poprv po letech vldu se silnm man-
dtem. Toho by mohla zem vyut a trend klesajcch
vsledk vzdlvn na zkladnch a stednch kolch
zvrtit.
2 Bude zveejnn v prosinci 2010.
46
47
Kvalita tto zprvy byla ve znan m e podmnna pochopenm reln situace v eskm kolstv. Vzhledem k tomu,
e se jedn o nezvislou studii, byli jsme zvisl na ochot odbornk sdlet sv nzory na kolstv i na pedbn zvry
na studie.
Rdi bychom proto vyjdili podkovn v prv ad svm hlavnm poradcm z akademie i praxe, kte nevhali vno-
vat svj voln as mnohm diskusm a pipomnkovn pracovnch verz zprvy. Jmenovit bychom chtli podkovat,
v abecednm poad, PhDr. Davidu Gregerovi, Ph.D., Doc. Ing. Danielu Mnichovi, Ph.D., RNDr. Jan Strakov,
Ph.D.,RNDr. Ondeji tefflovi, CSc., a prof. PhDr. Stanislavu techovi, CSc.
Na tomto mst povaujeme za nutn zdraznit, e veker nzory a zvry obsaen v tto zprv jsou nzory
spolenosti McKinsey & Company a uveden odbornci s nimi nemus nutn souhlasit a nemli by s nimi bt automa-
ticky spojovni (nai poradci napklad explicitn nesouhlasili s naimi nzory na problematiku plonho hodnocen
student).
Rdi bychom podkovali tak destkm uitel, editel, zamstnancm krajskch a obecnch ad, IV, NOV, I,
MMT R, pedstavitelm politickch stran, jako i vem dalm, kdo se s nmi nevhal podlit o sv nzory.
Podkovn
48
49
Achieve, Inc., Creating a World-Class Education System in Ohio (2006)
Barber, M., Mourshed, M., McKinsey & Company, How the worlds best-performing school systems come out on top (2007)
Botlk, O., Souek, D., Komentovan vsledky projektu KALIBRO (2008)
Centrum pro vzkum veejnho mnn, Presti povoln z pohledu veejnho mnn (2005)
esk spolenost pro rozvoj lidskch zdroj, Zamstnateln budoucnost: Vstupy z przkumu (20082009)
esk koln inspekce, Kritria hodnocen podmnek, prbhu a vsledk vzdlvn a kolskch slueb esk koln inspekce
vekolnm roce 2009/2010 (2008)
esk koln inspekce, Pln hlavnch kol esk koln inspekce ve kolnm roce 2009/2010 (2009)
esk koln inspekce, Pechod na koln vzdlvac programy v pedkolnm a zkladnm vzdlvn (2008)
esk koln inspekce, Realizovan inspekn innost ve kolnm roce 2007/2008 (2008)
esk koln inspekce, Vron zprva esk koln inspekce za koln rok 2007/2008 (2008)
esk koln inspekce, Vron zprva esk koln inspekce za koln rok 2008/2009 (2009)
esk statistick ad, Vkov sloen obyvatelstva (2009)
lovk v tsni, Reforma kolstv v esk republice: Varianty (2006)
Currie et al., Inequalities in Young Peoples Health (2008)
Economist Intelligence Unit, Online databze (nklady na pracovn slu)
European Agency for Development in Special Needs Education, Inclusive Education and Classroom Practice in Secondary
Education (2005)
European Agency for Development in Special Needs Education, Special Education across Europe in 2003: Trends in provision
in18European countries (2003)
European Agency for Development in Special Needs Education, Special Needs Education in Europe: Thematic publication:
Provision in Post-Primary Education (2008)
European Agency for Development in Special Needs Education, Special Needs Education: Country Data (2008)
Eurydice, Key Data on Education in Europe (2009)
Eurydice, National Testing of Pupils in Europe: Objectives, Organisation and Use of Results (2009)
Eurydice, School Autonomy in Europe: Policies and Measures (2007)
Eurydice, The Information Database on Education Systems in Europe (2007)
Factum Invenio, Analza pedpoklad a vzdlvacch poteb pedagogickch pracovnku pro zkvalitovn jejich pedagogick prce:
Studenti pedagogickch fakult, Studenti nepedagogickch obor (2009)
Factum Invenio, Analza pedpoklad a vzdlvacch poteb pedagogickch pracovnku pro zkvalitovn jejich pedagogick prce:
Uitel Z a S (2009)
Finnish National Board of Education, Vocational Education and Training in Finland: Vocational Competence, Knowledge and Skills
for Working Life and Further Study (2003)
Finnish National Board of Education, Education structure: Fundamental principles,
http://www.oph./english/education/overview_of_the_education_system
Finnish National Board of Education, General Upper Secondary Education,
http://www.oph./english/education/general_upper_secondary_education
Finnish National Board of Education, Vocational Upper Secondary Education and Training,
http://www.oph./english/education/general_upper_secondary_education
Flegl, V., esko-nmeck koln projekty jako monost rozvoje koly (2008)
Handbook of the economics of education, Teacher Quality (2006)
Hanushek, E., Woessmann, L., OECD, The High Cost of Low Educational Performance: The Long-Run Economic Impact
ofImproving PISA Outcomes (2010)
Idnes.cz, Jak vysok platy mou oekvat absolventi s erstvm vysokokolskm diplomem v kapse (13. listopad 2007)
Pouit literatura
50
infoabsolvent.cz, Informan systm o uplatnn absolvent kol na trhu prce, Vvoj potu a podlu k nov pijatch do
1.ronk
Institut pedagogicko-psychologickho poradenstv, Koncepce pe o mimodn nadan ky pro obdob let 20092013 (2008)
International Association for the Evaluation of Educational Achievement, TIMSS 1995, International Study Center, Science
achievement in the middle school years: IEAs third international mathematics and science study (1996)
International Association for the Evaluation of Educational Achievement, TIMSS International Study Center, Third International
Mathematics and Science Study: Highlights of Results from TIMSS (1997)
International Association for the Evaluation of Educational Achievement, Science achievement in the primary school years: IEAs
third international Mathematics and Science Study (TIMSS) (1997)
International Association for the Evaluation of Educational Achievement, Third International Mathematics and Science Study-Repeat,
TIMSS 1999: International science report: ndings from IEAs repeat of the Third International Mathematics and Science Study at
the eighth grade (2000)
International Association for the Evaluation of Educational Achievement (IEA), TIMSS 1999: International mathematics report:
Findings from IEAs repeat of the Third International Mathematics and Science Study at the eighth grade (2000)
International Association for the Evaluation of Educational Achievement, TIMSS 2003, 2007: International science report: ndings
from IEAs Trends in International Mathematics and Science Study at the fourth and eighth grades (2004, 2008)
Jank, T., Kurikulum vuka koln klima uitelsk vzdlvn: analza nlez eskho pedagogickho vzkumu (20012008)
(2009)
Jenkins, B., What It Takes to Be an Instructional Leader (2009)
Klehov, M., stav pro informace ve vzdlvn, Genderov roenka kolstv (2009)
Kofroov, O. , Vojtch, J., Analza vzdlvacch program z hlediska zamstnatelnosti absolvent (2005)
Kouck, J., Bartuek, A., Lidov noviny, Hodnotic tabulky fakult podle obor (2010)
Kouck, J., Zelenka, M., Postaven vysokokolk a uplatnn absolvent (2008)
Kratk, M. et al., Vron zprva zkladn koly za koln rok 2006/2007 (2007)
Lidovky.cz, Pehled plat ve sttnm sektoru nstupnch (10. jna 2008)
Lunenburg, Fred C., National Forum of Educational and Supervision Journal, The Principal as Instructional Leader (2010, 27(4))
Markov, K., Urbnek, P., Praktick pprava na pedagogickch fakultch: analza stavu (2006)
Klehov, M., Vojtch, J., spnost absolvent stednch kol ve vysokokolskm studiu, pedasn odchody ze vzdlvn
(2007)
Marzano, R. J. Et al., School Leadership That Works: From Research to Results (2005)
Matj, P., Strakov, J. (Eds.), Nerovn ance na vzdln: Vzdlanostn nerovnosti v esk republice (2006)
Ministry of Education Singapore, Education Statistics Digest (2009)
Ministry of Education, Canada, Curriculum Expectations (2010)
Ministry of Education, Canada, Teacher Performance Manual (2002)
Ministry of Education, New Zealand, Professional standards: criteria for quality teaching area school teachers and unit holders
(1999)
Mnks, F.J., Pger, R., Gifted Education in 21 European Countries: Inventory and Perspective (2005)
MMT, Nrodn program rozvoje vzdlvn v esk republice: Bl kniha (2001)
MMT, Strategie celoivotnho uen esk republiky (2007)
MMT, spnost absolvent stednch kol ve vysokokolskm studiu, pedasn odchody ze vzdlvn (2007)
Mnich, D. Estimating the Impact of School Quality, Selection, and Supply on Students Achievements: Evidence from the Czech
Nation-wide Testing of Youth (2004)
Nrodn institut pro dal vzdlvn, Zprva z pilotn fze projektu Konzultan centrum k realizaci VP ZV (2008)
Nrodn stav odbornho vzdlvn, Pechod absolvent stednch kol do tercirnho vzdlvn (2006)
OECD, School Factors Related to Quality and Equity: Results from PISA 2000 (2001)
51
OECD, Learning for Tomorrows World: First Results from PISA 2003 (2004)
OECD, Education at a Glance (2005, 2007, 2009)
OECD, Getting Education Right for Long-term Growth in the Czech Republic (2006)
OECD, Programme for International Student Assessment, PISA 2006 Technical Report (2006)
OECD, OECD Activity on Recognition of Non-Formal and Informal Learning: Country background report Czech Republic (2007)
OECD, PISA 2006: Executive Summary (2007)
OECD, PISA 2006: Science Competencies for Tomorrows World (2007)
OECD, Students with Disabilities, Learning Difculties and Disadvantages: Policies, Statistics and Indicators (2007)
OECD, Measuring improvements in learning outcomes: Best practices to assess the value-added of schools (2008)
OECD, TALIS 2008: Technical Report (2008)
OECD, Comparative child well-being across the OECD (2009)
OECD, Creating effective teaching and learning environments: First results from TALIS (2009)
OECD, PISA data analysis manual SPSS (2009)
OECD, Review on Evaluation and Assessment Frameworks for Improving School Outcomes (2009)
OECD, Thematic Review of Migrant Education: Country Background Report for Austria, Denmark, Ireland, Netherlands, Norway,
Sweden (2009)
OECD. Thematic Review of the Transition from Initial Education to Working Life Czech Republic (2009)
OECD, Learning for Jobs: OECD Policy Review of Vocational Education and Training (2010)
OECD, Learning for Jobs: OECD Reviews of Vocational Education and Training Czech Republic (2010)
OECD, OECD StatExtracts, http://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=CSP2010
Ontario, Ministry of Education, Performance appraisal of experienced teachers: Technical requirements manual (2007)
Ou, S, Reynolds, A. J., Early childhood intervention and educational attainment: Age 22 ndings from the Chicago Longitudinal
Study (2005)
Pabian, P., Melichar, M., ebkov, H., Funding Systems and Their Effects on Higher Education Systems: Country Study Czech
Republic (2006)
Palekov, J., Tomek, V., Posun ve znalostech trnctiletch k v matematice a prodnch vdch: Zprva o vsledcch
mezinrodnho vzkumu TIMSS (2001)
Palekov, J. et al., Hlavn zjitn vzkumu PISA 2006: Porad si ci s prodnmi vdami? (2007)
Pont, B., Improving school leadership (2008)
Robinson, V. M., School leadership and student outcomes: Identifying what works and why (2007)
Schratz, M. et al., The Role Of School Leadership in the Improvement of Learning: Country Reports and Case Studies of a Central-
European Project (2009)
Schweinhart, L. J. et al., Lifetime effects: The HighScope Perry Preschool study through age 40 (2005)
SCIO, Mapa koly, listopad-prosinec 2005 (2005)
SCIO, Sonda Maturant po 11 letech: Pedbn souhrnn zprva testovn k maturitnch ronk stednch kol (2009)
SCIO, Test Obecnch studijnch pedpoklad (1998, 2009)
Stem/Mark, Sociologick vzkum zamen na analzu struktury postoj a oekvn veejnosti k oblasti kolstv, vchovy
avzdlvn (2009)
Strakov, J. et al., Analza naplnn cl Nrodnho programu rozvoje vzdlvn v esk republice (Bl knihy) v oblasti
pedkolnho, zkladnho a stednho vzdlvn (2009)
Strakov, J. et al., Podkladov studie k analze naplnn cl Nrodnho programu rozvoje vzdlvn v esk republice (Bl knihy)
v oblasti pedkolnho, zkladnho a stednho vzdlvn (2009)
52
Strakov, J., Vdomosti a dovednosti pro ivot: tensk, matematick a prodovdn gramotnost patnctiletch k v zemch
OECD (2002)
kolsk zkon 561/2004 Sb., 177, 181
Trhlkov, J. et al., infoabsolvent.cz, Pechod absolvent stednch kol do praxe a jejich uplatnn SO I. etapa
stav pro informace ve vzdlvn, Rychl eten (2008, 2009)
stav pro informace ve vzdlvn, Analza kvalikovanosti uitel a nvrhy doporuen pro podprn projekty ESF (2009)
stav pro informace ve vzdlvn, Vkonov ukazatele (20022010), http://www.uiv.cz/rubrika/98
stav pro informace ve vzdlvn, Nrodn statistiky, http://www.uiv.cz/rubrika/91
Vzkumn stav pedagogick, Rmcov vzdlvac program pro zkladn vzdlvn (2007)
Vzkumn stav pedagogick, Rmcov vzdlvac program pro gymnzia (2007)
Wall Street Journal, What Theyre Doing After Harvard (July 10, 2010)
Wei, R. et. al., Professional learning in the learning profession: a status report on teacher development in the U.S. and abroad
(2009)
Whelan, F., Lessons Learned: How Good Policies Produce Better Schools (2009)
Branislav Kleske
Partner
McKinsey & Company
Na Rybnku 5
120 00 Praha 2
branislav_klesken@mckinsey.com
Richard Podpiera
Engagement manager
McKinsey & Company
Na Rybnku 5
120 00 Praha 2
richard_podpiera@mckinsey.com
Tato zprva je hlavnm vstupem analz provedench v rmci studie Klesajc vsledky eskho zkladnho a stednho
kolstv: fakta a een. Ostatn dokumenty pedstavuj shrnut nebo peklad a mohou se od tohoto originlu sten liit.
Vechna prva vyhrazena. Autorsk prva 2010 k tto publikaci jsou vlastnna spolenost McKinsey & Company, Inc. Jakkoliv uit tto publikace bez
pedchozho souhlasu spolenosti McKinsey & Company, Inc., je nen v souladu s ochranou autorskch prv, je zakzno, a to zejmna dal roziovn,
rozmnoovn, pemna na mikrofilm a dal en pomoc elektronickch systm.
Copyright McKinsey & Company
www.mckinsey.com/locations/prague/work/

McKinsey&Company - Klesající Výsledky Českého Školství 2010

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

McKinsey&Company - Klesající Výsledky Českého Školství 2010

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Klesajc vsledky eskho

Postupy zen systmu

Tdenn schzky uitel k zhodnocen a plnovn

Kad kola mla koue, kter byl sm vbornm

editelm bylo eeno, aby trvili 80% kolnho dne

You might also like