MINISTERSTVO KOLSTV,

MLDEE A TLOVCHOVY





HLAVN SMRY
STRATEGIE VZDLVAC POLITIKY
DO ROKU 2020

Vstupn materil do veejn konzultace k pprav Strategie
vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020









Praha, leden 2013
2

Hlavn smry Strategie vzdlvac politiky esk republiky
do roku 2020


Vchodiska
Zkladnm smyslem vzdlvac politiky je odpovdat na otzku, jak by ml bt organizovn
vzdlvac systm, aby pispval k rozvoji spolenosti, demokratickho vldnut a
konkurenceschopnosti jednotlivc i sttu v mncm se svt. Z toho vyplvaj nroky na
kvalitu a relevanci vzdlvn, jeho hlavn cle lze shrnout do ty oblast:
udrovn a rozvoj kultury,
osobnostn rozvoj lovka a jeho zdrav ivot a blahobyt,
aktivn obanstv,
podnikatelstv a pracovn uplatnn.
Vzdlvac politika je ve veejnm diskursu v na zemi asto zamovna s dokumenty,
kter ji vyjaduj. V souasn dob je v platnosti nejmn 21 resortnch koncepnch
dokument rznho oznaen, rozsahu a stupn zvaznosti s podstatnm vznamem pro
oblast vzdlvn; k tomu pistupuje nejmn 8 hlavnch nrodnch nadresortnch
a evropskch koncepnch dokument. Navzdory tomu nelze konstatovat, e by v esk
republice existovala dostaten mra porozumn zkladnm hodnotm, principm a smrm
dlouhodobho rozvoje vzdlvacho systmu.
Zasteujcm rmcem pro tuto oblast zstv Nrodn program rozvoje vzdlvn (Bl
kniha) z roku 2001, jeho platnost nen formln ohraniena. Bl kniha byla vsledkem
irok spoleensk diskuse, jej obsah lze pokldat za stle relevantn a dosud nebyla
nahrazena dnm jinm koncepnm dokumentem srovnatelnho rozsahu a zbru.
Strategie vzdlvac politiky esk republiky do roku 2020, kter bude zpracovna na
zklad vchodisek a smr uvedench v tomto materilu, m bt aktualizac
a konkretizac smr a cl vzdlvac politiky obsaench v Bl knize z roku 2001,
jejmu pijet pedchzela irok spoleensk diskuse. Strukturln zmny provdn na
zklad Bl knihy, zejmna nov kolsk legislativa z roku 2004, jsou v platnosti relativn
krtkou dobu na to, aby mlo dochzet k jejich zsadn revizi. Zrove je vak nezbytn
obohatit vzdlvac politiku o reflexi novch zsadnch faktor, kter v dob pijet Bl
knihy nebyly natolik vrazn ptomn. Ponechme-li pro tuto chvli stranou mnostv novch
vdeckch poznatk o svt a lovku, je nutn brt v vahu zejmna dynamick vvoj
informanch a komunikanch technologi a s tm souvisejc promny cest a zpsob
vzdlvn.
3

Strategie vzdlvac politiky tak mus reagovat v souladu s premisou pedstavenou v vodu
na paliv soudob problmy esk spolenosti, zejmna krizi dvry v instituce.
1
Nelze
nevidt souvislost tohoto jevu se zjitnm, e et ci vykazuj v mezinrodnm srovnn
podprmrnou mru sounleitosti se kolou, nemaj kolu rdi.
2
Prchod vzdlvacm
systmem pedstavuje jednu z prvnch, nejvznamnjch a souasn asov nejrozshlejch
zkuenost lovka s veejnmi institucemi bhem celho jeho ivota. Je proto zsadn, aby
zejmna koln vzdlvn krom potebnch znalost a dovednost formovalo tak
dostatenou sebedvru a dvru v ostatn lid a v instituce. K tomu je nezbytn, aby kola
byla vnmna jako prosted, kter se vyznauje frovm pstupem a je vzdlvanmi
akceptovno a spoluvytveno. Je to nezbytn nejen pro rozvoj prosted stimulujcho
ke vzdlvn, ale tak pro posilovn na schopnosti podlet se na demokratickm vldnut.
Strategie by mla bt sjednocujcm rmcem pro vzdlvac politiku, kter bude iroce
sdlen mezi jejmi klovmi aktry i ve spolenosti jako takov. Strategie bude pitom pojata
jako obsahov mandt pro soustavu provdcch dokument (zejm. dlouhodob zmry),
kter by mla bt podstatn jednodu a pehlednj ne dnes (viz Ploha 2) a jej sousti
by nebyly rozporn. Vedle toho ministerstvo vyvine soustavu systmovch indiktor
vzdlvac soustavy, kter budou brt v vahu spolen referenn rovn dohodnut v rmci
Evropsk unie (viz Ploha 3) a budou konkretizovny a implementovny prostednictvm
pslunch dlouhodobch zmr.

Nastavenm srozumiteln hierarchie a vazeb strategickch dokument pe sttu o vzdlvac
politiku a rozvoj vzdlvacho systmu neme konit. Je nezbytn prosadit pojet politiky
pedevm jako praxe, v n politick cle formln ukotven ve strategickch dokumentech
jsou skuten naplovny. Ve sloitm prosted vzdlvn to pro stt znamen jednak
poskytovat prbnou legislativn, finann a metodickou podporu vem rovnm, na nich se
vzdlvac politika prakticky uskuteuje, jednak uznat, e cl vzdlvac politiky lze
mlokdy doshnout administrativn cestou. Cle proto mus bt formulovny jako relativn
oteven; v prbhu asu, jak se vyvjej zkuenosti a postoje aktr vzdlvac politiky a
spolenosti, dochz k promn chpn pojm a institut, a tm k dotven vzdlvac
politiky.
Pedkldan dokument je vstupnm materilem do diskuze o dalm rozvoji naeho
vzdlvacho systmu. Jeho elem je vyznait hlavn smry, v nich by Strategie vzdlvac
politiky mla bt pipravovna. Text shrnuje nejvznamnj vchodiska a pibliuje nvrh
intervenc seskupench do pti zkladnch strategickch smr, kter pro spn rozvoj
vzdlvn v esk republice povaujeme za urujc. Pipravovan Strategie tedy nem Blou
knihu nahradit, ale m ambici skuten realizovat jej podstatn cle, a tak poskytnout zklad
pro dlouhodob rozvoj eskho vzdlvn v horizontu jedn generace.

1
Analza konkurenceschopnosti esk republiky (MPO 2010) uvd, e podle metodiky Svtovho
ekonomickho fra je esk republika v poad stupn dvry v instituce na 123. mst ze 139 hodnocench
zem.
2
Greger, Jekov (2007).
4

Smry vzdlvac politiky pedkldan v tomto dokumentu vychzej na jedn stran
z domcch i zahraninch analz eskho vzdlvacho systmu,
3
komparativnch studi
4

i vlastnch dat, a na stran druh ze zhodnocen toho, jak jsou naplovny souasn
strategick a koncepn dokumenty ministerstva, pedevm pak Bl kniha z roku 2001,
5

kter v roce 2009 prola nezvislou evaluac.
6

I pes nesporn kvality a dleit zklady dalho reformnho vvoje identifikovala analza
Bl knihy nkolik jejch zkladnch slabin.
7
Jsou jimi pedevm:
nestabilita vldnut a slab politick podpora,
nesplnn zkladn lohy zasteujcho strategickho dokumentu,
nedostaten rozlien cl, opaten a nstroj,
chybjc ukazatele nebo jejich nedostaten monitoring.
Nov Strategie vzdlvac politiky bude pokraovat ve smrech vyznaench Blou knihou,
nicmn mus se zsadnm zpsobem ponauit z procesu jej implementace a neopakovat
stejn chyby.
Zkladnm tmatem je zjevn otzka politick podpory, pesnji eeno kontinuity politiky.
Strategie vzdlvac politiky by proto mla bt pipravena zpsobem, kter vytvo nejlep
mon podmnky pro jej irokou akceptaci relevantnmi aktry a spolenost, a tm j
zabezpe pevn msto zkladnho stavebnho kamene vzdlvac politiky v esk republice
do roku 2020.
Strategii vzdlvac politiky chceme na zklad vyznaench vchodisek pipravovat formou
veejn konzultace, kter umon vem relevantnm aktrm (vzdlvanm, jejich rodim,
uitelm a veden kol, zstupcm veejnho, neziskovho i podnikatelskho sektoru) i irok
veejnosti, aby jejich stanoviska a nvrhy byly slyeny a vzaty v vahu. Veejnou konzultaci
chceme vst vcn a promylen, aby v n vznamn mnostv aktr mohlo doshnout
sdlenho pojet pojm i cl vzdlvac politiky.
Strategie vzdlvac politiky vak pirozen neme bt dosaeno jen diskus, ale bude k n
zapoteb politickho rozhodnut. Krom veejn konzultace proto ministerstvo bude ppravu
Strategie prbn projednvat s pslunmi vbory Poslaneck snmovny a Sentu, aby
byly zohlednny dlouhodob programov cle politickch stran zastoupench v Parlamentu.
Pprava vlastn strategie zane po vodnm kole veejn konzultace tak, aby v jejm textu
mohla zohlednit znm nzory vech aktr. Veejnou konzultaci zahj vstupn konference

3
McKinsey & Company (2010), Santiago (2012).
4
OECD (2012b), MMT (2012).
5
MMT (2001).
6
Strakov et al. (2009).
7
Tamt.
5

v lednu 2013, kterou bude bhem jarnch msc nsledovat srie kulatch stol zamench
k jednotlivm profilovm tmatm Strategie vzdlvac politiky. Zrove se budeme snait
vyuvat i dal metody shromaovn podnt ze strany veejnosti. Prvn nvrh Strategie
bude pipraven v prbhu lta a na podzim 2013 po standardnm pipomnkovm zen
a projednn v pslunch vborech obou komor Parlamentu bude Strategie pedloena ke
schvlen vld esk republiky.




6


Vize: vzdlvac systm 2020+



Vzdlvac politika esk republiky smuje k rozvoji
vzdlvacho systmu, v nm:

vzdln je hodnotou samo o sob,
vzdlvn se nachz v poped veejnho
i soukromho zjmu,
kvalitn vzdlvn je pstupn pro kadho,
funguje efektivn, spravedliv a dv vem
stejnou anci,
ci a studenti vd, co se od nich na kad
rovni vzdlvn oekv a co mohou oni
oekvat od nj,
ci a studenti se rdi u a jsou motivovni pro
celoivotn vzdlvn,
uitel provzej ky a studenty vzdlvacm
procesem, pomhaj jim dosahovat maxima jejich
monost a spolu s nimi se rozvjej.


7

Hlavn smry vzdlvac politiky

1. Poslen relevance a prestie koly a kolnho vzdlvn

koly vech druh od mateskch po vysok el nejen svm specifickm problmm, ale na
zatku 21. stolet se vechny ocitly na vznamn kiovatce. Vlivem rychlho rozvoje
komunikanch technologi a stle snadnjho sdlen informac i vlivem rozvoje socilnch
st se zsadn zmnily i pedstavy o kolnm vzdlvn a nroky na nj.
esk dti a nctilet strv u televize a na internetu vce asu ne ve kole.
8
To, co se
dozvdaj a nau vlastn aktivitou a ve svm prosted socilnch st, na internetu, z mdi,
mohou asto povaovat za relevantnj ne to, co se dozvdaj ve kole. Mnoh dleit
procesy vzdlvn zejmna zskvn informac a vytven postoj se tak neodehrvaj jen
ve kole, ale stle intenzivnji paraleln se kolnm vzdlvnm ve veejnm medilnm a
sovm prostoru.
Pro vzdlvan, ale i pro zamstnavatele a dal zjmov skupiny, pro celou spolenost tak
kola ztrc na svm tradinm vznamu a vlivu.
9
Kompetence, kter se stle vce jev
podstatn pro ivot v 21. stolet, jako je schopnost spolupracovat, uit se, kriticky myslet,
rozhodovat (se), vst i bt veden, ale teba i flexibilita, sebedvra, empatie, sebezen atp.
a tak stle rychleji pibvajc specializovan znalosti, se promtaj do obsahu a forem vuky
ve kole mnohdy pomalu, s velkm zpodnm nebo vbec.
10

Nkter vzdlvac funkce dve vyhrazen kole tak stle rychleji pebraj jin akti jako
rodina, instituce neformlnho vzdlvn, zmiovan veejn prostor
11
nebo komern
spolenosti (nap. tzv. mkk dovednosti). kola ovem nepln pouze funkci zce vzdlvac.
Oproti pedvn informac nebo zskvn kvalifikace pro trh prce nabv ve kole na
vznamu jej role pi zajiovn rovnho pstupu ke vzdlvn, kompenzaci vech druh
znevhodnn, rozvjen osobnosti, utven sdlench hodnotovch postoj - ve vchov, pi
budovn aktivnch obanskch postoj.
Prodluovn produktivnho vku, stle rychlej rozvoj novch technologi, rychle rostouc
nabdka vzdlvacch pleitost mimo kolsk systm
12
i vznik novch profes jsou jen
nkter z konkrtnch faktor, kter maj a budou mt na formy, obsah i dlku kolnho
vzdlvn vznamn vliv.
13
Vzdlvac systm mus na tyto vzvy reagovat. Neuin-li rzn
kroky k tomu, aby se koly otevely svtu mimo kolu, kter m na dti a mlad lidi stle
silnj vliv, bude role kol ve vzdlvn dle erodovat, relevance kolnho vzdlvn upadat

8
NIDM (2011).
9
MMT (2012).
10
Rada EU (2010a).
11
NIDM (2011).
12
Viz nap. MOOC Massive Open Online Course, http://en.wikipedia.org/wiki/Massive_open_online_course
13
Evropsk komise (2012a).
8

a presti kolskho systmu v och veejnosti i politik bude klesat. A to i s dsledky pro
jeho financovn.
Hlavn zamlen opaten:
Vymezit a podporovat nezastupiteln funkce kol jako je zajiovn rovnho
pstupu ke vzdlvn, kompenzace vech druh znevhodnn, osobnostn a sociln
rozvoj k a student, vchova ke sdlenm hodnotm lidskch prv, svobody a
demokracie i roli koly jako msta pmch socilnch kontakt.
Propojit vuku ve kole s procesy vzdlvn, kter dnes probhaj mimo kolu,
na internetu a prostednictvm dalch mdi. kola by je mla nejen reflektovat a
vyuvat, ale tak aktivn usmrovat a doplovat.
Rozit monosti dosaitelnho vzdln uznvnm vsledk neformlnho
vzdlvn a informlnho uen (tedy program mimo kolu nebo aktivit pmo
v oborech praxe).
Monitorovat mimokoln vzdlvn a nevytvet podmnky pro synergie zdroj
mimokolnho vzdlvn (zejmna vetn mdi a socilnch st) tak, aby
napomhaly a podporovaly dosaen cl kolnho vzdlvn.
Posilovat roli kol jako center podpory celoivotnho uen.

2. Odstrann slabch mst vzdlvacho systmu
Soust vize 2020+ je vytvoit takov systm, kter umon kadmu kovi a studentovi
naplnit jeho potencil. K tomu je teba zajistit dobrou dostupnost vech stup vzdlvn pro
vechny spoleensk skupiny a naplnit vzdlvac programy relevantnmi vzdlvacmi
obsahy, na kter bude mono kdykoli navzat dalm vzdlvnm a kter umon dobr
uplatnn v osobnm ivot i na pracovnm trhu.

Jak dokldaj etn mezinrodn studie, srovnn stt OECD i vvoj v sousednch zemch,
pedkoln vzdlvn nejvce ovlivuje spnost k v pozdjm vzdlvn
i v celoivotnm uen. Investice do vzdln v tomto obdob vykazuj nejvy nvratnost,
nebo dky neurologickmu vvoji, ke ktermu dochz v ranm obdob ivota, je ran
intervence nejinnj a na pedkoln vzdln mohou dti navazovat v prbhu cel dal
vzdlvac drhy. Kvalitn pedkoln programy zlepuj koln vsledky a koln chovn,
piem pozitivn efekty jsou silnj u dt ijcch v chudob a dt, jejich rodie maj nzk
vzdln.
Ran diferenciace vzdlvacch drah zpsobuje, e se posiluje vliv zhorenho rodinnho
zzem na volbu dal vzdlvac drhy, a tm zstv nevyuit potencil mnoha mladch lid.
Nejspnj vzdlvac systmy proto v posledn dob pistupuj k prodluovn spolen
9

doby vzdlvn a zvyovn prostupnosti vzdlvacch cest.
14
Existujc nabdka pomrn
rigidnch a obtn prostupnch vzdlvacch cest s problematickou vzjemnou nvaznost
v eskm vzdlvacm systmu pedstavuje vznamnou zt pro vzdlvac systm a
negativn ovlivuje jeho efektivitu i vsledky.
15
Zvenou pozornost zaslou vysok mra
nezamstnanosti absolvent obor stednho vzdln s vunm listem.
16
Problmy vak
pociuj i absolventi vych odbornch kol, kdy drtiv vtina z nich po absolutoriu
pokrauje ve studiu na vysok kole, namsto pedpokldanho vstupu na pracovn trh.

Hlavn zamlen opaten:

Zvit dostupnost a vznam pedkolnho vzdlvn tak, aby kvalitn pedkoln
vzdlvn bylo dostupn vem dtem starm ty let bez ohledu na zamstnanost
matky i jin okolnosti na stran rodiny dtte.
Zvit otevenost a prostupnost vzdlvacho systmu, mimo jin zabezpeenm
dostatenho spolenho zkladu kurikula na kad rovni vzdlvn jako opory pro
pokraujc vzdlvac cesty.
Odstranit slep vzdlvac cesty, navzat strukturu vzdlvacho systmu na
kvalifikan rmce uznvan v Evrop, vetn systmovho zalenn vyho
odbornho vzdlvn.
Poslit skutenou diverzifikaci vysokokolskho vzdlvn ve vazb na strukturu
studijnch program ustlenou v rmci evropskch integranch proces ve vysokm
kolstv.
Zvit prostupnost a relevanci odbornho vzdlvn tak, aby se maximln
zvila jeho efektivita a uitenost pro absolventy a zamstnavatele.
Klst vt draz na klov kompetence ve veobecnm i odbornm vzdlvn,
aby se zvila monost uplatnn absolvent na pracovnm trhu a v dalm studiu a to
nejen ihned po absolutoriu, ale i dlouhodob, a aby absolventi byli dostaten
kompetenn vybaveni tak pro aktivn obanskou roli.
Prbn a systematicky monitorovat prchod k vzdlvacm systm a
upravovat vzdlvac drhy s ohledem na kvalitu, efektivitu a prostupnost systmu.

3. Oviteln standardy jako pedpoklad zajiovn kvality
Prostednictvm hodnocen vztaenho k jasnm standardm zskv systm zptnou vazbu
o tom, jakmi znalostmi a dovednostmi ci a studenti skuten disponuj a jak inn je
vedena jejich vuka. Zaveden rmcovch a kolnch vzdlvacch program bylo dleitm
krokem vped smrem k lepmu vymezen nronch oekvn toho, jak rovn zvldn
m k doshnout v preprimrnm, primrnm a sekundrnm vzdlvn; v prosted

14
OECD (2012a).
15
McKinsey & Company (2010), Kouck et al. (2010).
16
S.
10

tercirnho vzdlvn pak vdom vysok odpovdnosti za tvorbu studijnch program pat
k zkladm akademick svobody.
esk systm jako celek zaostv za nejlepmi mimo jin i proto, e se v nm jen v omezen
me uplatuje systematick zen kvality vztaen k jednoznan definovanm standardm.
17

Standardn rove znalost, dovednost a zpsobilost nen dostaten vyjasnn; Nrodn
program vzdlvn jako zkonem pedpokldan vchodisko soustavy kurikulrnch
dokument nebyl zatm zpracovn; rmcov vzdlvac programy regionlnho kolstv
smuj cle vuky s pokusy o stanoven poadovan rovn zvldn. V dsledku toho jsou
rmcov vzdlvac programy mlo pehledn; mly by zstat jen obecnm rmcem. Vedle
nich vak podobn jako v nejlepch vzdlvacch systmech maj bt vytveny
ve spoluprci s uitelskou profesn komunitou konkrtnj, srozumitelnj a strukturovan
nstroje k realizaci rmcovch cl.
18
Nov impulzy v posledn dob vychzej z prosted
vysokokolskho vzdlvn, pro kter samy fakulty vytvoily a pilotn ovily standard
v podob kvalifikanho rmce.
19
Nejspnj vzdlvac systmy organizuj pravideln
hodnocen, kter se nespokojuj pouze s absolutnmi vsledky, ale zjiuj i pidanou hodnotu
kol.
20
Stle je vak teba mt na pamti, e standardy ze sv podstaty vyjaduj pouze
zkladn rove sttem garantovanho vzdln, role koly se neme omezit pouze na
dosahovn souladu se sttnm vzdlvacm standardem, a rovn kad jedinec m bt
veden nejen k jejich pouhmu splnn, ale k jejich pekroen.

Pro zvyovn kvality vzdlvn vak nesta jen zjiovat jeho vsledky, ale je teba
systematicky sledovat a jeho prbh a takto zskan poznatky vyuvat pro pijmn
podprnch opaten na individuln, institucionln i systmov rovni. V mnoha spnch
systmech existuje vedle sumativnho hodnocen vsledk jako klov prvek tak inn
monitorovac systm podporujc formativn hodnocen. Ten se primrn sousted na
sledovn a podporu kvality a efektivity vzdlvn v prci koly a uitel, na vyhodnocovn
implementace opaten a na poradenstv.
21
Dlouhodob a peliv prce s monitorovacm
systmem a evaluace vzdlvacch instituc a proces, oddlen od kontroln a inspekn
innosti, je tak zsadnm nstrojem pro systmov zen vzdlvacho systmu a jeho
celkovch vsledk.
Hlavn zamlen opaten:
Zpracovat Nrodn program vzdlvn jako zklad soustavy rmcovch
vzdlvacch program a vchodisko pro jejich komplexn revizi po roce 2020;
zabezpeit jeho propojen s kvalifikanm rmcem pro vysok kolstv a s Nrodn
soustavou kvalifikac.

17
McKinsey & Company (2007).
18
OECD (2010).
19
Nantl, ernikovsk (2010), Hnilica, Pabian, Hjkov (2012).
20
McKinsey & Company (2010).
21
Franke (2009).
11

Vytvoit a periodicky aktualizovat respektovan a srozumiteln vzdlvac
standardy pro jednotliv stupn vzdlvacho systmu, a to v souladu s pehlednji
strukturovanmi obecnmi rmci v RVP.
Definovat npl standard jako sttem garantovan, jasn vymezen a relativn
seven oekvn toho, kter vdomosti, dovednosti by kad lovk ml zskat
v jednotlivch fzch svho vzdlvn.
Na nron standardy navzat i hodnocenm vsledk, aby bylo mon hodnotit
vzdlvac systm jako celek. Zrove budou standardy slouit jako referenn bod
pro formativn hodnocen bhem celho studia.
Nastavit standardy tak, aby bylo mon propojit monitorovn vsledk a pidan
hodnoty kol i s poskytovnm zptn vazby uitelm a km z pohledu jejich
pokroku ve vzdlvn.
Vytvoit monitorovac systm tak, aby identifikace silnch i slabch mst kol
i celho vzdlvacho systmu zrove podpoila koly a ky ve zlepovn vsledk.


4. Role uitel jako pedpoklad kvalitn vuky
Rychl rozvoj v rozsahu lidskho vdn a v monostech jeho zprostedkovvn si nezbytn
vyd hlub diskuzi o rolch a prci uitel na vech rovnch vzdlvn.
22
Kvalita
vyuujcho nesouvis pouze s jeho ppravou v rmci studia, ale i s jeho dalm vzdlvnm
a profesnm rozvojem, kter umouje flexibiln pizpsoben vuky aktulnm potebm
a vzvm.


Kvalitn a respektovan pedagogov jsou stejnm pedpokladem pro spch k
a student.
23
V nejspnjch vzdlvacch systmech se uitel rekrutuj z velmi
zk skupiny nejlepch absolvent vysokch kol.
24
V R vak jen velmi mal st
nejtalentovanjch student pokrauje po maturit ve studiu v oborech pipravujcch prv
uitele.
25


22
Pod pojmem uitel pro ely tohoto textu rozumme pedagogick pracovnky i akademick pracovnky.
Pedagogickm pracovnkem je ten, kdo kon pmou vyuovac, pmou vchovnou, pmou speciln
pedagogickou nebo pmou pedagogicko-psychologickou innost pmm psobenm na vzdlvanho, kterm
uskuteuje vzdlvn na zklad zvltnho prvnho pedpisu (dle jen "pm pedagogick innost"); je
zamstnancem prvnick osoby, kter vykonv innost koly nebo zamstnancem sttu nebo editelem koly,
nen-li k prvnick osob vykonvajc innost koly v pracovnprvnm vztahu nebo nen-li zamstnancem
sttu. Pedagogickm pracovnkem je t zamstnanec, kter vykonv pmou pedagogickou innost
v zazench sociln pe. Akademickm pracovnkem je zamstnanec vysok koly, kter me vykonvat jak
pedagogickou, tak i vdeckou, vzkumnou, vvojovou a inovan, umleckou nebo dal tvr innost.
23
McKinsey & Company (2010), MMT (2012).
24
OECD (2012a).
25
Hun (2012).
12

Vtina student pedagogickch fakult by se po ukonen studia chtla vnovat uitelsk
profesi, nicmn pouze tetina z nich zaml toto povoln vykonvat cel ivot.
26
Jednou
z hlavnch pin nzk atraktivity uitelsk profese je pro dobr absolventy fakult to, e
nevid ve kolstv pleitost k uplatnn svho osobnho potencilu, k tvoiv seberealizaci.
Dal dominantn pinou je nedostaujc finann ohodnocen tohoto povoln. Ve srovnn
s ostatnmi zemmi OECD pat R k zemm s nejnimi platy uitel. Navc piblin 70
90 % vysokokolsky vzdlanch zamstnanc m vy platy ne pedagogov zkladnch a
stednch kol.
27
ada studi zrove ukazuje, e vedle kvality uitele je tak jeho presti
a postaven ve spolenosti tm, co uruje a formuje jejich vliv na ky a studenty a na jejich
vsledky.
28

Uitelsk povoln nevnmme pouze jako nstroj pedvn informac, ale pedevm jako
pomhajc profesi, kter podporuje mlad lidi v rozvoji kompetenc nezbytnch pro zvldn
osobnch i profesnch vzev po cel ivot. Pro kvalitn vykonvn profese potebuj uitel
dostaujc teoretickou, ale i praktickou ppravu v rmci svch studi a podprn
mechanismy, kter pomohou jejich dalmu profesnmu rozvoji.

Hlavn zamlen opaten:
V souladu s definovanmi funkcemi koly zdraznit roli uitele jako pomhajc
profese zamen na podporu ka v prbhu jeho vzdlvac cesty.
Promnit roli uitel jednak reviz systmu jejich poten ppravy s drazem na
kompetenn vuku, na zskvn i uplatovn odbornch poznatk soubn
s vukovou prax, s drazem na rozvoj kovy osobnosti v demokratickm duchu,
jednak zavedenm systmu profesnho rstu.
Zlepit profesn ppravu uitel poslenm objemu praktick sloky v potenm
vzdlvn uitel, pravou kurikula pedagogickch obor, s drazem na kompetenn
vuku a spolen vypracovan standardy, a vymezenm jasnho standardu uitelsk
profese.
Podpoit profesn rozvoj uitel zavdnm a rozvojem podprnch mechanism
usnadujcch vkon uitelskho povoln, jako jsou mentoring, dal vzdlvn,
sdlen dobr praxe a rovn oddlen mechanickch a administrativnch kon
od uitelovy pedagogick prce.
Podporovat pedagogickou ppravu a profesn rozvoj vyuujcch vysokch kol.
Podporovat uitelstv jako elitn a atraktivn povoln stanovenm jasn karirn
perspektivy uitelsk profese a otevenm vzdlvacho systmu pro dal odbornky.



26
Factum Invenio (2009).
27
Mnich (2012).
28
McKinsey & Company (2007), OECD (2010b).
13

5. Kvalitn zen vzdlvacho systmu a posilovn jeho kapacity
Kvalitn vzdlvac systm vyaduje kontinuitu, pedvdatelnost, pozitivn prosted
a vzjemnou dvru. Tyto charakteristiky jsou dosaiteln pouze za pedpokladu
strategickho a vysoce odbornho zen ze strany MMT a zizovatel kol. Zahranin
zkuenosti ukazuj, e klovm rysem spnch vzdlvacch strategi je zvyovn dicch a
implementanch kapacit vech tch, kte se na jejich realizaci podlej uitel, editel,
akademickch orgn vysokch kol, ednk, rodi i irok veejnosti. Pro skuten
zvyovn kapacit je ovem nezbytn vytvoit inn a nebyrokratick podprn prostedky a
jasn stanovit kompetence vech zastnnch aktr.
Klovm problmem vzdlvn v esk republice je absence kvalitnho a strategickho
zen, jako do znan mry i absence pravidelnho a systematickho vyhodnocovn ji
zavedench opaten. Dsledkem jsou ast a ne vdy promylen zmny, kter odvdj
pozornost od zvyovn kvality vuky a zlepovn uen kadho jednotlivho ka
a studenta. Zkvalitnn systmu zen a poslen jeho strategick dimenze pedpokld ji
jeden z cl Bl knihy a zrove je i soust mnoha analz a doporuen.
29
Pesto posledn
dekdu strategick zen nahrazuje tvorba rznch strategickch materil s asto
nesourodmi cli, bez jasn vize, kterou by sdlely, a pedevm bez skuten implementace
v praxi.
Kvalitn a strategick zen nelze jednodue vytvoit novm strategickm dokumentem.
V prvn ad je teba poslit schopnosti, znalosti, motivaci a leadership vech tch, kte se na
zen vzdlvn podlej zejmna pak editel a rektor/dkan, uitel a ednk na
centrln i regionln rovni.
30
Zvit porozumn vzdlvacm procesm je vak teba tak
u rodi, masovch mdi a irok veejnosti. Zvyovn kapacit, kter je jednm z hlavnch
doporuen hodnotcch zprv OECD,
31
se netk jen jednotlivc, ale tak celch instituc
a jejich schopnosti zkvalitovat vyuovn a uen, a pomhat kolm skuten dobe
vyuovat a km lpe se uit. Pro zvyovn kapacit je nezbytn vytvoit prakticky
orientovan podprn mechanismy, napklad v podob mentoringu, kouinku, platforem pro
sdlen zkuenost, kvalitnmi metodickmi pomckami atd.
Slabinou zen vzdlvn v esk republice je i nejasn a nepln vymezen rol, pravomoc
a zodpovdnosti mezi jednotlivmi aktry v regionlnm kolstv mezi kolami, obcemi,
kraji a MMT, ve vysokm kolstv mezi jednotlivmi soustmi a orgny v rmci kol
i mezi kolami, ministerstvem a orgny pro hodnocen kvality vzdlvn a vzkumu.
Decentralizace zen proveden ve vysokm kolstv po roce 1990 a v regionlnm kolstv
po roce 2000 poskytla kolm adu pravomoc, ale i zodpovdnost, kter nejsou vdy
kompenzovny innou podporou ze strany centra a zizovatel. Tato podpora by mla bt
zkvalitnna a vce zkoncentrovna tak, aby mohlo vce dochzet ke sdlen zkuenost a dobr
praxe. Nutnou podmnkou je i zkvalitnn vzdlvacho vzkumu a jeho zk propojen
s prax.

29
McKinsey&Company (2010), Santiago (2012), Strakov et al. (2009).
30
Levin (2012)
31
Santiago (2012).
14

Hlavn zamlen opaten:
Systematicky zvyovat dic a implementan kapacity jednotlivc i instituc.
Jednoznan vymezit role, pravomoci a zodpovdnost vech aktr.
Vytvoit a rozvjet podprn nstroje a instituce, kter pomohou uitelm lpe uit
a editelm a akademickm orgnm lpe dit vzdlvac i podprn procesy.
Nastavit MMT jako koncepn a strategick centrum, kter rozvj vzdlvac
systm na nrodn rovni a zajiuje kontinuitu a sdlen vzdlvac politiky.
Zlepit veejnou dostupnost dat o vzdlvacm systmu a vzdlvn a nastavit
systm pravideln evaluace vzdlvac politiky.
Zkvalitnit vzkum v oblasti vzdlvn a zvit jeho vyuit v praxi.


Zdroje

I (2012): Zvren zprva o pprav, prbhu a vsledcch prvn celoplon generln
zkouky ovovn vsledk k v potenm vzdlvn.
Evropsk komise (2012a): Eurydice 2012.
Evropsk komise (2012b): Stanovisko tvar Komise k vvoji v oblasti Dohody o partnerstv
a program v R pro obdob 2014 2020.
Evropsk rada (2010): Evropa 2020 Strategie pro inteligentn a udriteln rst podporujc
zalenn.
Evropsk rada (2012): Doporuen Evropsk rady k Nrodnmu programu reforem pro rok
2012 a Konvergennmu programu R 20122015.
Factum Invenio (2009): Analza pedpoklad a vzdlvacch poteb pedagogickch
pracovnk pro zkvalitovn jejich pedagogick prce.
Franke, C. (2009): Bildungsmonitoring in Sachsen, Schsisches Bildungsinstitut.
Greger, D., Jekov, V. (eds.) (2007): koln vzdlvn. Zahranin trendy a inspirace.
Karolinum, Praha.
Hnilica, J., Pabian, P., Hjkov, T. (2012): Nrodn kvalifikan rmec tercirnho
vzdlvn. Dl 3. Zkuenosti a doporuen. Praha.
Hun, J. (2012): Motivace, priority a kvalita uchaze o V studium. SCIO, Praha.
Johnson, G., Scholes, K. (1993): Exploring Corporate Strategy.
Kouck, J., et al. (2010): REFLEX 2010 Zamstnatelnost a uplatnn absolvent vysokch
kol na pracovnm trhu. Stedisko vzdlvac politiky PedF UK, Praha.
McKinsey & Company (2007): How the Worlds Best Performing Systems Come Out on Top.
McKinsey & Company (2010): Klesajc vsledky eskho zkladnho a stednho kolstv:
fakta a een, Praha.
MPO (2010): Analza konkurenceschopnosti esk republiky. Praha.
MMT (2001): Bl kniha - Nrodn program rozvoje vzdlvn v esk republice. Praha.
MMT (2007a): Dlouhodob zmr vzdlvn a rozvoje vzdlvac soustavy R. Praha.
MMT (2007b): Strategie celoivotnho uen R. Praha.
MMT (2010): Dlouhodob zmr vzdlvac a vdeck, vzkumn, vvojov a inovan,
umleck a dal tvr innosti pro oblast vysokch kol na obdob 2011-2015. Praha.
15

MMT (2012): esk kolstv v mezinrodnm srovnn strun seznmen s vybranmi
ukazateli publikace OECD Education at a Glance. Praha.
Mnich, D., Straka, J. (2012): Bt i nebt uitelem: platy eskch uitel pohledem nklad
ulch pleitost a ir souvislosti.
Nantl, J., ernikovsk, P. et al. (2010): Nrodn kvalifikan rmec tercirnho vzdlvn
esk republiky. Dl 1. Nrodn deskriptory. Praha.
Nrodn institut dt a mldee (2011): Hodnotov orientace dt ve vku 6 15 let. Praha.
OECD (2009): Review on Evaluation and Assessment Frameworks for Improving School
Outcomes. Paris.
OECD (2010a): Ontario, Canada: Reform to Support High Achievement in a Diverse Context.
Paris.
OECD (2012a): Education at a Glance 2012: Highlights, OECD Publishing. Paris.
OECD (2010b): PISA 2009 Results: Executive Summary. Paris.
Rada EU (2009a): Zvry Rady o strategickm rmci evropsk spoluprce v oblasti
vzdlvn a odborn ppravy (ET 2020).
Rada EU (2009b): Zvry Rady o profesnm rozvoji uitel a vedoucch pracovnk kol.
Rada EU (2010a): Zvry Rady o zvyovn rovn zkladnch dovednost v rmci evropsk
spoluprce v oblasti kolstv pro 21. stolet.
Rada EU (2010b): Zvry Rady o kompetencch na podporu celoivotnho uen a o iniciativ
Novmi dovednostmi k novm povolnm.
Rada EU (2011a): Zvry Rady o systmu pedkolnho vzdlvn a pe: nejlep start do
ivota pro vechny nae dti.
Rada EU (2011b): Zvry Rady o modernizaci vysokokolskho vzdlvn.
Riehl, C., Leithwood, K. A. (2003): What We Know About Successful School Leadership.
Laboratory for Student Success, Temple University, Philadelphia.
Robinson, V. M. (2007): School Leadership And Student Outcomes: Identifying What Works
and Why. Auckland.
Santiago, P., et al. (2012): OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education: Czech
Republic 2012, OECD Publishing, Paris.
STEM/MARK (2009): Sociologick vzkum zamen na analzu struktury postoj a
oekvn veejnosti k oblasti kolstv, vchovy a vzdlvn.
Straka, J. (2012): Bt i nebt uitelem: platy eskch uitel pohledem nklad ulch
pleitost a ir souvislosti. Praha.
Strakov, J. (2007): Kurikulrn reforma z pohledu eten Kalibro. Pedagogika, 57(1), Praha.
Strakov, J. et al. (2009): Analza naplnn cl Nrodnho programu rozvoje vzdlvn v
esk republice (Bl knihy) v oblasti pedkolnho, zkladnho a stednho vzdlvn.
Praha.






16

Ploha 1: Nvaznost smr Strategie vzdlvac politiky (Strategie 2020) na Blou
knihu 2001
Hlavn smry Bl kniha
Role kol Pjde o vyvenost poznatkovho zkladu kurikula, rozvoje kompetenc
i osvojovn postoj a hodnot. Bude prohloubena vzjemn provzanost
mezi cli, obsahem vzdlvn a kompetencemi, draz bude kladen na
zskn klovch kompetenc. Pjde o novou orientaci vzdlvn:
nauit se poznvat. (str. 38)
Slab msta
vzdlvacho systmu
Pedkoln vzdlvn svm pojetm, vchovnm zamenm
a organizac ivota m pozitivn vliv na pozdj spnost dt, rove
jejich vkon i schopnost spoleensk integrace. (str. 45)
Standardy a jejich
naplovn
Vy mru samostatnosti kol v rozhodovn je nutn vyvit
systematickm hodnocenm dosaench vsledk, aby byla zajitna
jejich kvalita i efektivita. (str. 92)

Role uitel Chceme-li rozliit kvalitu a nronost prce uitel i ostatnch
pedagogickch pracovnk a platov ji vyjdit, je nutn vypracovat
systm karirovho postupu, na nm by zvisel postup platov.
(str. 44)

zen systmu a
budovn kapacit
lohou MMT jako centra tedy bude pedevm stanovit strategick
cle a hlavn principy, definovat pravidla hry, vytvet odpovdajc
podmnky, zaloit hlavn mechanizmy nepmho zen, monitorovat
procesy, vybudovat komplexn systm evaluace na vech rovnch tak,
aby byla zajitna odpovdajc rove vzdlvn. (str. 21)


17

Ploha 2: Pehled hlavnch strategickch a koncepnch dokument v oblasti
vzdlvn
Hlavn dokumenty v gesci MMT Platnost Aktualizace
Nrodn program rozvoje vzdlvn R
Bl kniha
2001+ -
Dlouhodob zmr vzdlvac a vdeck,
vzkumn, vvojov a inovan, umleck a
dal tvr innosti pro oblast vysokch kol
2011 2015 2012
Dlouhodob zmr vzdlvn a rozvoje
vzdlvac soustavy R
2011 2015 -
Dal dokumenty v gesci MMT Platnost Aktualizace
Operan program Vzdlvn pro
konkurenceschopnost
2007 2013 -
Koncepce sttn politiky pro oblast dt a
mldee
2007 2013 2010
Operan program Vzkum a vvoj pro
inovace
2007 2013 -
Strategie vzdlvn pro udriteln rozvoj
R
2008 2015 -
Akn pln podpory odbornho vzdlvn 2008 2015 -
Aktualizace Koncepce vasn pe o dti ze
sociln znevhodujcho prosted
2008+ soust
NAPIV*
Priority aplikovanho vzkumu, vvoje a
inovac R
2009 2011 2012
Akn pln realizace Koncepce vasn pe o
dti ze sociln znevhodujcho prosted
2009 2011 soust
NAPIV*
Strategie prevence rizikovch projev
chovn u dt a mldee v psobnosti
resortu MMT
2009 2012 soust
NAPIV*
Koncepce rozvoje informanch a
komunikanch technologi ve vzdlvn
2009 2013 -
kola pro 21. stolet Akn pln pro
realizaci Koncepce rozvoje informanch a
komunikanch technologi ve vzdlvn
2009 2013 -
Strategie celoivotnho uen R 2009 2015 2009 (implem.
pln)
18

Nrodn akn pln inkluzvnho vzdlvn
ppravn fze
2010 2012 -
Nrodn politika vzkumu, vvoje a inovac 2011 2015 2012
Koncepce sttn podpory sportu 2011+ -
Nrodn strategie podpory klovch
gramotnost v zkladnm vzdlvn
2012 2017 -
Nrodn inovan strategie 2012 2020 -
Priority v gesci MMT v budoucm obdob
kohezn politiky
2014 2020 -
Ostatn dokumenty Hlavn
gesce
Platnost Aktualizace
Strategie mezinrodn
konkurenceschopnosti R
vlda R 2012 - 2020 2012
(mechanismus
implementace)
Nrodn program reforem vlda R 2011 - 2020 2012
Koncepce romsk integrace vlda R 2010 2013 -
Strategie boje proti extremismu MV 2009+ 2010
Nrodn strategie protidrogov politiky na
obdob
MV 2010 2018 2012 (akn
pln)
Strategie prevence kriminality v esk
republice
MV 2012 2015 -
Nrodn strategie finannho vzdlvn
(dve Strategie finannho vzdlvn)
MF 2007 2015 2010
ET2020 EU 2009 2020 2012
* Nrodn akn pln inkluzivnho vzdlvn











19

Ploha 3: Spolen evropsk referenn rovn pro oblast vzdlvn (pijat lenskmi
stty EU ve strategickm rmci evropsk spoluprce ve vzdlvn a odborn pprav
ET 2020)

(1) ast dosplch na celoivotnm uen: V roce 2020 by se alespo 15 % dosplch mlo
astnit program celoivotnho uen.
(2) ci s problmy v zkladnch dovednostech: V roce 2020 by podl 15letch k, kte
maj problmy se tenm, matematikou a prodnmi vdami, ml bt ni ne 15 %.
(3) Dosaen tercirn vzdln: V roce 2020 by podl osob ve vku od 30 do 34 let
s dokonenm tercirnm vzdlnm ml init minimln 40 %.
(4) Osoby pedasn ukonujc vzdlvn a odbornou ppravu: Do roku 2020 by podl
osob pedasn ukonujcch vzdlvn a odbornou ppravu ml bt ni ne 10 %.
(5) Vzdlvn v ranm vku: V roce 2020 by se vzdlvn v ranm vku mlo astnit
alespo 95 % dt ve vku od 4 let do vku, kdy maj zahjit povinnou koln dochzku.
(6) Mobilita: V roce 2020 by mlo bhem studia v EU prmrn alespo 20 % absolvent
vysokch kol strvit urit obdob studiem i odbornou ppravou souvisejc
s vysokokolskm vzdlvnm (vetn pracovnch st) v zahrani, piem toto obdob by
mlo odpovdat 15 kreditm na zklad evropskho systmu penosu a akumulace kredit
(ECTS) nebo trvat minimln ti msce. V roce 2020 by mlo bhem studia v EU prmrn
alespo 6 % osob ve vku 1834 let, kter jsou absolventy potenho odbornho vzdlvn
a ppravy, strvit urit obdob studiem i odbornou ppravou souvisejc s potenm
odbornm vzdlvnm (vetn pracovnch st) v zahrani, piem toto obdob by mlo
trvat alespo dva tdny
(7) Zamstnan absolventi: Do roku 2020 m bt podl zamstnanch absolvent (ve vku 20
a 34 let), kte ukonili koln dochzku nejve ti roky ped referennm rokem, nejmn 82
% (oproti 76,5 % v roce 2010).
(8) Studium cizch jazyk: Navren hodnoty referenn rovn se pedpokld bhem roku
2013