Svoboda, rovnost, bratrstv a Evropa

Petr Drulk
Evropou ots krize, kter zpochybuje ekonomickou ivotaschopnost a politic-
kou legitimitu souasnho du. Kee eurozny, jim bezmocn pihl Evropsk
komise a Evropsk parlament, odhaluj kehkost evropskch instituc. Kehkos-
ti navzdory roste po Evrop podpora euroskeptickm populistm brojcm proti
domnlmu dikttu Bruselu. Proti Evrop se vak mobilizuj i dosud proevropt
obyvatel jinch zem EU, kte Brusel obviuj z vynucovn drastick hospod-
sk politiky. Jejich oprvnn hnv vak m na nesprvn cl. Brusel nen bez
viny, ale vt dl odpovdnosti nesou jejich vlastn, domc oligarchie, kter ovl-
daj nrodn politick systmy a vysvaj veejn prostedky. Tito vlastnci vcar-
skch kont se dnes pokouej pesvdit sv spoluobany o nutnosti radiklnch
spor. Jsou m dl tm mn vrohodn. Nejen evropsk, ale i nrodn instituce
trp ztrtou legitimity.
Souasn krize je kriz rovnosti, nebo dopady krize a pedevm protikrizo-
vch opaten prohlubuj pjmov a majetkov nerovnosti v evropskch spole-
nostech. krty veejnch vdaj a zvyovn nepmch dan postihuje chud
mnohem vraznji ne bohat. Je tak kriz svobody, protoe v kapitalistickch
spolenostech se svoboda proln s kupn silou denujc okruh pleitost v dosa-
hu jednotlivce, pi jejm poklesu se okruh zuuje. Svobodu tak omezuje ztrta
demokratick kontroly nad rozhodnutmi, kter zsadn ovlivuj ivoty jednot-
livc. Korupce a privatizace veejnch politik pemuje demokracie na oligarchie.
Pokusy kontrolovat nadnrodn kapitalismus a souvisejc procesy propojovnm
sttnch a nadnrodnch instituc vedou ke strukturm, kter nejsou ani inn,
ani kontrolovateln. Souasn krize je rovn kriz bratrstv, nebo uvnit stt
otevr konikty mezi tdami a v Evrop proti sob stav rozpotov zodpovdn
a prosperujc sever proti zadluenmu a chudnoucmu jihu.
Ovem krize nm tak dv podnt k tomu, abychom se znovu pokusili dt
nov obsah pojmm jako svoboda, rovnost a bratrstv, na nich stoj evropsk poli-
tick tradice. Jejich obsah se v evropskch djinch mn. Stedovk chpe bratr-
stv jako pinleitost k msk crkvi, svobody jako vdobytky a dohody v rmci
lennch vztah, rovnost projevuje ve vzjemnch povinnostech astnk lenn-
ho vztahu a v relativn autonomii odlinch stav. Novovk tyto pojmy napluje
II. Evropa jako politick projekt129
hlavacek.indd 129 4.4.2014 13:46:33
130esk vize Evropy? Manul k na evropsk debat
v rmci suvernnho sttu, kter se od svho vzniku ve vlkch 16. a 17. stolet
sm nkolikrt promuje.
Jeho posledn verze pochz z poloviny 20. stolet a nese znaky nrodn, libe-
rln a sociln. Souasn krize ukazuje, e tento rmec neodpovd problmm,
jim dnes Evropa mus elit. Stojme ped kolem nalzt rmec nov, kter by byl
rovn liberln a sociln, ale jen z men sti nrodn a z vt sti evropsk
i globln.
Stt nrodn, liberln a sociln
Bratrstv pedstavujc zkladn pojivo mezi jednotlivcem a sttem, jako i mezi
jednotlivci navzjem zskv nrodn obsah a v 19. stolet. V jeho prbhu nrod
nahrazuje dynastickou a lenn legitimitu jako konstitutivn princip evropsk poli-
tiky. Pslunci tho sttu se ji nect bt navzjem nutn svzni pslunost
k te dynastii jako v ranm novovku i k te ve jako ve stedovku. Propojuje
je sounleitost uvnit jednoho nroda.
A u je nrod denovn jakkoliv, zemm, jazykem, djinnmi udlostmi, i
institucemi, jeho denice vdy zahrnuje mystick prvky, kter nrod pipodob-
uj k Bohu. Zbotn nroda do podoby nadasovho a jednotlivce pesahujc-
ho celku je zsadnm krokem pi utven nrodnho bratrstv. Jednak napluje
pirozenou potebu jednotlivce po vztahu k nekonenu, kter mu umouje pe-
konvat jeho jinak rovn pirozen egoismus, a jednak propojuje jednotlivce do
celku spolenosti, jen zskv schopnost politickho jednn.
Nrodn stt 19. stolet se v zpadn Evrop vyvj do podoby liberln demo-
kracie, kter dv nov obsah svobod a rovnosti. Liberln demokracie pojm
svobodu a rovnost z pohledu manstva, tedy tetho stavu, kter byl pedchozm
dem upozaovn. Rovnost chpe jako rovnost ped zkonem a eji jako rov-
nost objektivnch pleitost, svobodu pojm pedevm negativn jako monost
rozhodovat se a jednat nezvisle na sttu. Liberln demokracie je blzk pohledu
hmotn zajitnho mana, kter se chce vnovat svm zleitostem, piem
nechce bt pli omezovn sttem a diskriminovn lechtou. Monost politick-
ho jednn mu dv demokracie, kter je logickm vystnm zbotn nroda.
Pokud nrod pedstavuje nejvy morln a politickou hodnotu, potom je nams-
t, aby tak nrod rozhodoval.
Zpadoevropsk nrodn stt nen pouze liberln a demokratick, ale tak
kapitalistick. Dynamika kapitalismu pin nebval materiln pokrok a zrove
nebval materiln nerovnosti. Kapitalistick nerovnost je v podmnkch liberl-
n demokracie palivj ne jakkoliv pedchoz materiln nerovnosti. V kapita-
lismu se nky mezi bohatmi a chudmi rozevraj mnohem rychleji i eji, pi-
em spoleensk uznn i jednn stoj pedevm na penzch a majetku, moc
hlavacek.indd 130 4.4.2014 13:46:33
II. Evropa jako politick projekt131
bohatch i bezmoc chudch jsou proto vraznj ne dve. Rovn se objevuje
rozpor mezi kapitalistickou ideologi nerovnosti a ideologi veobecn spoleen-
sk rovnosti, o n se liberln demokracie opr.
Souhra tchto faktor ohrouje soudrnost spolenosti, a proto se s enm
kapitalismu objevuje i nutnost zmrovat jeho nerovnosti. Ale liberln rovnost
ped zkonem a rovnost objektivnch pleitost, kterou hj liberln konzervativ-
n strany, se s touto potebou zcela mj. Ekonomickou nerovnost nee, povauj
ji za soust pirozenho du spolenosti. Nov, sociln obsah dvaj rovnosti ti,
kter liberln konzervativn pojet odsuzuje do role trvale vykoisovan vti-
ny. Nov politick sly se socilnm pojetm rovnosti vzchzej z dlnickho hnut,
je se stetv s liberlnm nrodnm sttem. Liberln demokracie, zpadoevrop-
sk i mimoevropsk, dospvaj po desetiletch zpas ke kompromisu mezi libe-
rlnm a socilnm pojetm rovnosti v podob socilnho sttu. V zpadn Evrop
se tak do poloviny dvactho stolet vytv d oprajc se o stty nrodn, libe-
rln a sociln.
Krize vyprzdnn bratrstv, odmtan rovnost, zmrzaen svoboda
Evropsk integrace toto uspodn pomhala od padestch let stabilizovat. Pe-
sto se s nm od samho potku dostvala nejmn v jednom ohledu do sporu.
Nadnrodn Evropa se stetvala s nrodnm sttem. Tento spor vak nebyl zni-
ujc, nebo nrodnmi bratrstvmi otsl ovinismus svtovch vlek, evropsk
spoluprce nezpochybovala zkladn funkce sttu a pinela hmatateln vno-
sy. Ale s posilovnm nadnrodnch kompetenc a vytrcenm svtovch vlek
z evropskho povdom je spor mezi nrodnm a evropskm pstupem dnes sil-
nj ne v minulosti.
Nejde pitom o to, zda eit hlavn politick otzky v rmci nrodnch stt, nebo
evropsky. Objektivn nadnrodn souvislosti ani neumouj ist nrodn pstup
a ani evropsk velmoci nejsou dost velk na to, aby je mohly eit kad po svm.
Spe se dnes ptme, jestli evropsk een vyjdou z mezisttn diplomacie a insti-
tuc nrodnch stt, nebo z evropskch instituc s vlastn legitimitou, zda politick
jednn bude kotvit v nrodnch bratrstvch, i v bratrstv evropskm. Nejde pitom
o dn epick stet, spe pozorujeme mjen tm zaniklho nrodnho bratrstv
se zatm hypotetickm bratrstvm evropskm. Nejvraznji se projevil odmtnutm
Evropsk stavn smlouvy referendy ve Francii a Nizozemsku a jejm nahrazenm
Lisabonskou smlouvou. Projevuje se tak v petahovn mezi vldami a Bruselem
v evropsk zahranin politice i pi krizi eurozny. Nejznepokojivj je dnes pr-
v soubh nedostatenosti nrodnho a nedosaitelnosti evropskho.
Bratrstv jako takov se vyprazduje a s nm i politick autorita, kter se
o nj opr. Oslaben stt u nen schopen udrovat historick kompromis mezi
hlavacek.indd 131 4.4.2014 13:46:33
132esk vize Evropy? Manul k na evropsk debat
svobodou a rovnost, respektive mezi rovnost liberln a sociln. Pod tlakem
nadnrodnho kapitalismu a jeho neoliberln ideologie zan od osmdestch
let masivn tok na rovnost ve jmnu svobody. Zaujat interpretace zhroucen
sovtskho bloku tento tlak jen posiluje. Zpadn stty se vzdvaj nstroj ke
zmrovn kapitalistickch nerovnost sniuj pm dan, omezuj veejn
sluby, krt sociln vdaje. Sociln rovnost miz a svoboda se smrskv do
trn liberln svobody podnikat a nebt obtovn sttem. V Evrop se dnes
opt otevr spor mezi konzervativnm liberalismem a socialismem, kter kdy-
si pekonal liberln a sociln stt. Krize eurozny ukazuje, jak se EU vychlila
smrem k trn svobod a nerovnosti. Hospodsk politiky jejch len primr-
n neusiluj o lep regulaci nannch trh, nbr o jejich dvru vyjadovanou
ratingem a zskvanou obtovnm sociln spravedlnosti.
Tabulka shrnuje zkladn otzky souasn evropsk krize. Zatmco prvn -
dek odkazuje k pravolev volb mezi svobodou a rovnost, prvn sloupec vyjaduje
volbu mezi nrodnm a evropskm pstupem.
SVOBODA ROVNOST
nrodn stt euroskeptick pravice euroskeptick levice
Evropsk unie proevropsk pravice proevropsk levice

Podle odpovd na tyto otzky meme odliit hlavn politick proudy na evrop-
sk scn, by je zejm, e konkrtn politika bude asto spe mezi tmito kate-
goriemi. K euroskeptick pravici maj blzko britt konzervativci i nae ODS;
k proevropsk pravici nmeck CDU i nae TOP 09; k euroskeptick levici nizo-
zemsk Socialistick strana i nae KSM a konen k proevropsk levici fran-
couzt socialist i nae SSD. Tato zdnliv pestrost by nm vak nemla zakrt,
e pokusy o evropsk pstup trp absenc evropskho bratrstv a e rovnost se jen
tko prosazuje v neoliberln hegemonii trn svobody.
Slep uliky
tyi politick pozice zachycen tabulkou odpovdaj tyem monm pohledm
na budoucnost Evropy a tyem slepm ulikm evropskho vvoje.
Euroskeptick pravice sn o nvratu k liberlnmu du devatenctho stolet,
v nm se stt zabv pouze nkolika mlo jasn vymezenmi funkcemi a jinak
nezasahuje ani do ekonomiky, ani do spolenosti. Evropa se uskuteuje v obcho-
du a investicch. Euroskeptick pravice chce evropsk trh bez evropsk politiky.
Myln se domnv, e lze oddlovat politiku od ekonomiky, a navc si nostalgicky
idealizuje minulost. Pomj, e v praxi toto uspodn vedlo obvykle k masov-
mu nsil uvnit sttu k revolucm i k potrn podvratnch hnut represivnm
hlavacek.indd 132 4.4.2014 13:46:34
II. Evropa jako politick projekt133
sttnm apartem a mezi stty k vlkm. Zapomn, e nacionalismus devatenc-
tho stolet, na nm cel systm stl, je dnes v Evrop mrtv.
Euroskeptick levice odmt EU jako nstroj evropskho kapitalismu. Po
krachu komunistickch experiment s centrlnm plnovnm hled alternativ-
n ekonomick systmy ve zkuenostech pedmodernch i nezpadnch spole-
enstv. Evropsk politice se nebrn, ale jejm zkladem nem bt evropsk trh,
nbr evropsk solidarita. Vnitn rozpor euroskeptick levice spov v tom, e
obsah evropsk solidarity je dn prv nadnrodnm kapitalismem. Jedn se
o solidaritu jeho obt, a u se jedn o pracujc, eny, i produ. Pokud by byl
kapitalismus skuten pekonn, pouto nadnrodn solidarity, je ostatn nelze
peceovat ani v istm kapitalismu, by zmizelo pln. Navc alternativn syst-
my, kter odmtaj jak kapitalismus, tak centrln plnovn, maj asto lokln
charakter, podle hesla mal je hezk, m ani nedvaj pleitost k vytven
celoevropsk solidarity a politickch struktur.
Proevropsk pravice a levice se hls jak k evropskmu trhu, tak i k evropsk
politice. Proevropsk pravice se li od sv euroskeptick sestry tm, e pijm
mylenku evropskho politickho celku. To nen typicky liberln mylenka. A pro-
evropsk pravice tak nem svj ideov pramen ani svoji vizi Evropy v liberalis-
mu, nbr v kesanstv. Nen nhodou, e hlavnmi silami proevropsk pravice
jsou od potku evropsk integrace prv kesant demokrat. Pokud vak pla-
t, e nacionalismus devatenctho stolet je dnes mrtv, o politickm kesanstv
to v Evrop plat dvojnsob. Postupn rezignovalo na sv ke kapitalismu kritick
poselstv a nechalo se vyprzdnit liberln sekularizac. Nespn pokus prosa-
dit zmnku o kesanskch hodnotch do preambule Evropsk stavn smlouvy
ukzal, e dnen Evropa se ke kesanstv nechce hlsit u ani rtoricky. Jedin
kesansk argument, kter dnes m njak ohlas v evropsk politick debat, je
odpor vi vstupu muslimskho Turecka do EU. To je dost alostn, nebo odm-
tn Turecka spe oslovuje svoj xenofobi ne kesanskou lskou.
Proevropsk levice se li od sv euroskeptick sestry tm, e pijm evrop-
sk trh a kapitalismus. Nesna se kapitalismus nahradit, nbr kultivovat tm,
e ho petv a reguluje ve jmnu rovnosti. Chrn se tak ped vnitnmi rozpory
i utopiemi euroskeptik. Z jejich strany vak me bt kritizovna za to, e pom-
h stabilizovat nerovn a nespravedliv d. Proevropsk levice se v zkladnch
politikch nijak zsadn nerozchz s proevropskou pravic, co zpochybuje jej
ideovou orientaci i praktick pnos. Nen ani pln zejm, o se poadavek rov-
nosti opr a jak ho uskuteovat nejen v rmci jednoho nrodnho spoleenstv,
ale tak mezi odlin rozvinutmi stty EU. Jak by mla v praxi fungovat asto
zmiovan sociln Evropa, ani by zvhodovala obyvatele bohat sti Evro-
py ped chudmi? Co ospravedluje levicov perozdlovn zdroj krom prag-
matickho argumentu zlepen materilnho postaven sti spolenosti a zacho-
vn systmu?
hlavacek.indd 133 4.4.2014 13:46:34
134esk vize Evropy? Manul k na evropsk debat
Proevropsk levice se vymyk mezi ostatnmi smry svoj mylenkovou przd-
notou. Zatmco pravice euroskeptick sn o evropskm trhu bez Evropy, ta pro-
evropsk se sna ksit kesansk bratrstv a euroskeptick levice hled tdn,
rodovou i ekologickou solidaritu, tak proevropsk levice se omezuje na petaho-
vn pi perozdlovn uvnit systmu, kter nechce pli mnit.
Vize evropsk bratrstv a obnoven rovnost
Pokud m mt Evropa jinou budoucnost ne jako kolbit stet globlnch vel-
moc nebo jako periferie na zapomenutm konci Eurasie, mus bt schopna dt
nov obsah tem zkladnm rozmrm svho politickho byt svobod, rovnosti
a bratrstv. Zatmco dnen Evropa se pod neoliberlnm tlakem vychlila smrem
ke svobod, by chpan pokroucen, bratrstv a rovnost skomraj.
Nejvt dluh m prv v bratrstv. Bez evropskho bratrstv, kter by Evro-
pany stmelilo do jednoho politickho celku, nen mon evropsk politika ani
domc, ani zahranin. Takovm politickm celkem nemus bt stt, a mon
by ani neml bt. Me se jednat o systm navzjem propojench instituc, kter
se v mnohm me podobat dnen EU. Od EU by se vak liil prv legitimitou
pochzejc z evropskho bratrstv.
Co si ale pedstavit pod evropskm bratrstvm a odkud se vezme? Nejhlub
obsah bratrstv je duchovn a mystick, reektuje vztah jednotlivce k nekonenu.
Pojmov ho lze chpat jen sten a jen do t mry, do n pojmy ukazuj cestu
k osobnmu proitku. Evropsk bratrstv se me zrodit v evropskm duchovnm
hnut, je patrn bude vychzet z kesanstv osvobozenho od korumpujcho
tlaku crkevnch instituc, ale kter bude souasn oteven mylenkm z jinch
st svta. V evropsk intelektuln a duchovn tradici je ada osobnost, je
mohou bt pro podobn hnut inspirac. Pedn msto mezi nimi jist zaujm
intelektul, mystik, duchovn a veejn initel Jan Amos Komensk. Nyn jde o to
provst novou syntzu tto velk tradice a nabdnout ji Evropanm, kte se u
od poloviny minulho stolet odvracej od kesanskch crkv a vtinou marn
hledaj uspokojen svch duchovnch poteb u rznch exotickch pramen i
v novodobch povrch.
Vznik a organizace duchovnho hnut nemohou bt politickm projektem,
nebo takov propojen by vedlo k jeho pokozovn a zneuvn. Nicmn poli-
tick sly by mly k hnut pistupovat oteven bez sekularistickch i naopak cr-
kevnch pedsudk. Mly by bt schopn vstebvat jeho duchovn podnty a tm
erpat politickou legitimitu.
Naopak obnova rovnosti politickm kolem je. Realit evropskho kapitalismu
je teba postavit realitu evropskch politickch instituc, do nich je tento kapi-
talismus zasazen a kter ho ovldaj. To nelze uskutenit bez jednotn evropsk
hlavacek.indd 134 4.4.2014 13:46:34
II. Evropa jako politick projekt135
rozpotov politiky zahrnujc mimo jin evropsk dan i evropskou sociln poli-
tiku. Ped kapitalismem je vak teba chrnit dleit sektory spolenosti, k nim
pat vzdlvn, kultura, rodina i zdravotn pe, kde maj kapitalistick nerov-
nosti zniujc spoleensk inky. I to je kolem evropskch instituc.
Navzdory sv souasn mylenkov vyprzdnnosti me prv proevropsk
levice sehrt rozhodujc roli pi obnov Evropy. Na rozdl od euroskeptick levi-
ce m smysl pro realitu, na rozdl od proevropsk pravice m smysl pro rovnost
a sociln spravedlnost. Od obou svch ideovch soused by se vak tak mla
nemu piuit. Od levice vt kritinosti ke kapitalismu a otevenosti k alter-
nativnm ekonomickm soustavm, od pravice respektu ke svobod jednotlivce
a vnmavosti k poteb evropskho bratrstv. Inspirac j me bt i euroskeptic-
k pravice jako odstraujc pklad pekroucen vzneen mylenky svobody
do asociln utopie, kter doke nejen pevat, ale i oslovovat vznamnou st
evropskch voli.

hlavacek.indd 135 4.4.2014 13:46:34
136esk vize Evropy? Manul k na evropsk debat
EU dt vlky, ob mru?
Ji Pib
Satan nkdy pichz jako mrotvorce zpv Bob Dylan na ticet let starm albu
Nevc a vere t psn vmluvn popisuj paradox modernity, ve kter se Zlo
maskuje jako lantropie a humanitarismus a kde o lsce a mru zpvaj asto ti,
kdo pchaj masov vrady. Mr a humanita jsou slova, kterm z st politik vdy
hroz hromadn znsilnn. Zloiny pchan ve jmnu humanismu a svtlch zt-
k lidstva jsou stejn odporn jako zloiny pchan tmi, kdo jinm lidem upra-
j jejich lidstv. Pmoaeji ne Dylan tuto rozporuplnost modern humanistick
etiky kdysi ostatn vyjdil Egon Bondy ve verku Mr mr mr / jako hajzlpapr,
kter pozdji zhudebnili Plastici.
Slova Dylanovy psn nebo Bondyho slavn ver tak nejsp znj v uch lec-
komu, kdo kadoron sleduje ritul pedvn Nobelovy ceny za mr v norskm
Oslu. K nmu ovem pat i pravideln zpochybovn jednotlivch kandidt nebo
ceny samotn. A tak zatmco se celebrity svtovho mru schzej na skandinv-
sk periferii Evropy, aby pevzaly cenu, pochybovai se ptaj, pro by ji napklad
mli dostvat profesionln politici, kte maj mr v popisu prce a jejich hlav-
n pednost asto je, e jen pestanou vlit. Pro dostvaj pednost organizace,
kter si do zhlav dvaj boj za humanitu, jako napklad UNICEF, OSN nebo
Mezinrodn organizace prce, ped statenmi jedinci, kte o lidskou dstojnost
kadodenn bojuj s nasazenm vlastnho ivota?
M snad byrokratick mainerie ervenho ke nebo ad zmocnnce OSN
pro uprchlky pednost ped lidskmi ctnostmi, jakmi jsou osobn statenost
a odvaha, natolik, e tyto organizace byly ocenny dokonce vcekrt? Zaslouil
si cenu Barack Obama jen proto, e nen G. W. Bushem? Jak je mon, e se ve
spolenosti Andreje Sacharova nebo Shirin Ebadiov ocitaj ednci jako Martti
Ahtisaari a Ko Annan nebo pokrytci typu Al Gora, i dokonce lid jako Henry
Kissinger nebo Jsir Arafat? A jak je mon, e cenu nikdy nedostali napklad
Mahtma Gndh nebo Ken Saro-Wiwa, kte na rozdl od diplomat poklid-
n ijcch v enev i jinch centrech mru zaplatili za svou innost nakonec
vlastnm ivotem?
Nen cena pro Evropskou unii v ase, kdy se kvli jej organizan struktue
a politickm rozhodnutm rozmhaj chudoba a politick nepokoje, sp projevem
hlavacek.indd 136 4.4.2014 13:46:34