Olovo a jeho sloueniny (jako Pb)

dal nzvy -
slo CAS 7439-92-1
chemick vzorec Pb
ohlaovac prh pro emise a penosy
do ovzdu (kg/rok) 200
do vody (kg/rok) 20
do pdy (kg/rok) 20
ohlaovac prh mimo provozovnu (kg/rok) 50
rizikov sloky ivotnho prosted ovzdu, voda, pda
vty R* (oxid olovnat, CAS: 1317-36-8)
R20/22 Zdrav kodliv pi vdechovn a pi poit
R33 Nebezpe kumulativnch ink
R50/53 Vysoce toxick pro vodn organismy, me vyvolat dlouhodob nepzniv
inky ve vodnm prosted.
R61 Me pokodit plod v tle matky.
R62 Mon nebezpe pokozen reprodukn schopnosti.
vty S* (oxid olovnat, CAS: 1317-36-8)
S45 V ppad razu, nebo nectte-li se dobe, okamit vyhledejte lkaskou
pomoc (je-li mono, ukate toto oznaen).
S53 Zamezte expozici - ped pouitm si obstarejte speciln instrukce.
S60 Tento materil nebo jeho obal mus bt znekodnn jako nebezpen odpad.
S61 Zabrate uvolnn do ivotnho prosted. Viz speciln pokyny nebo
bezpenostn listy.
*- R a S vty jsou uvedeny pro oxid olovnat jako pklad sloueniny olova.
Zkladn charakteristika
Olovo leskl mkk stbroed kov s velkou odolnost vi korozi. Je velmi kujn
a tan a patn vede elektinu. M pomrn velkou hustotu (11,34 kg.m
-3
). Taje ji pi
teplot 327,4 C. Pdavkem malho mnostv jinho kovu, nap. antimonu, se stv tvrdm.
Olovo vytv sloueniny s mocenstvm 2+ a 4+. Nejstlej jsou pitom sloueniny
dvojmocnho olova.
Pouit
Vzhledem k prokzan toxicit se v posledn dob projevuje snaha o co nejvt
omezen vyuvn olova a jeho slitin. Avak jet v prvn polovin 20. stolet bylo olovo
velmi bnm kovem. Vysok odolnosti olova vi korozi vodou bylo vyuvno ke
konstrukci sti vodovodnch rozvod z prakticky istho olova. Dodnes je ada tchto
instalac pln funknch. I dnes existuj oblasti, kde m olovo vhradn uplatnn a zatm
nebylo nahrazeno jinou ltkou. Jednm z nejvtch zpracovatel olova je do souasn doby
prmysl vyrbjc elektrick akumultory. Pes svoji vysokou hmotnost a obsah vysoce
rav kyseliny srov jsou technick parametry olovnch akumultor natolik dobr, e ve
vybaven pedevm nkladnch automobil maj stle vtinov zastoupen. Olovo je i stle
pevaujcm materilem pro vrobu steliva a to pedevm pro svoji vysokou specifickou
hmotnost, kter poskytuje olovn stele vysokou prraznost. Vtina nboj do lehkch
palnch zbran (pistole, revolvery, puky, samopaly) se skld z olovnho jdra, kter je
kryto ocelovm nebo mdnm pltm. Stelivo pro brokov zbran tvo obvykle drobn
kuliky z istho olova, ppadn slitin olova s arzenem. Olovo velmi inn pohlcuje
rentgenov zen a gama paprsky a slou proto jako ochrana na pracovitch, kde se s tmto
vysoce energetickm elektromagnetickm zenm pracuje. Konstrukce velkoobjemovch
ndob na uchovvn koncentrovan kyseliny srov vyuv faktu, e olovo je vi psoben
tto mimodn siln minerln kyseliny vysoce rezistentn. Olovo pitom slou pouze pro
pokryt vnitnch stn ocelovch ndr. Pdavky olova do skla zvyuj znan jeho index
lomu a olovnat sklo je prakticky vhradn surovinou pro vrobu sklennch lustr i ady
dekorativnch sklennch pedmt (vzy, popelnky, ttka).
Ze slitin olova jsou rozhodn nejvznamnj pjky. Nejobvyklej pjky jsou slitiny
olova s cnem. Bod tn tchto pjek je dn pomrem obou kov, pohybuje se v rozmez
250 400 C. Pro zven bodu tn a pevnosti svru se vyrbj slitiny cnu, olova, stbra,
kadmia a antimonu. V souasn dob je zvyovn tlak na odstrann toxickch kov jako je
olovo a kadmium z elektronickch produkt kadodennho pouit. V souvislosti s tm roste
poptvka po pjkch sloench pouze ze stbra a cnu i pes jejich vy cenu. Loiskov kov
je slitina s piblinm sloenm 80 - 90 % Sn, kter obsahuje navc m, olovo a antimon.
Vyznauje se pedevm vysokou odolnost proti otru.
Vznamnou sloueninou olova je tetraethylolovo. Pdavek tto ltky do benznu
zpomaluje rychlost jeho hoen a zvyuje oktanov slo paliva. Zrove usazen olovo slou
jako mazadlo sedel ventil spalovacch motor a utsuje spalovac prostor. Pro typy
spalovacch motor, kter mus vyuvat tento typ paliva, je dnes tato pms nahrazovna
organokovovmi sloueninami manganu. Celkov je vak jasn trend k pechodu na motory
vybaven katalyztory.
Sulfid olovnat je velmi citlivm detektorem infraervenho zen a vykazuje
fotoelektrickou vodivost. Pouv se nap. pi vrob fotografickch expozimetr
a fotolnk.
Oxid oloviit se vyuv pi vrob zpalek a pyrotechnickho materilu. Dal
sloueniny olova slou k vrob antikoroznch ntr eleznch a ocelovch konstrukc, jako
soust keramickch glazur, uplatuj se i pi vrob syntetickho kauuku jako aktivtor
vulkanizace. Sloueniny olova se pidvaj do email a slou jako pigmenty (napklad
olovnat bloba).
Zdroje emis
Olovo se me do ovzdu dostvat pirozen ve form prachu, koue a aerosol
mosk vody a me se tak uvolovat pi lesnch porech. Antropogenn emise olova jsou
vznamnj. Odhaduje se, e jsou 17,5x vy ne zdroje pirozen. Hlavnm antropogennm
zdrojem jsou spalovac procesy (spalovn odpad a olovnatho benznu), k loklnmu
zneitn dochz i pi tb a zpracovn olova. V souasn dob dochz ke sniovn
mnostv olova vstupujcho do atmosfry, hlavn z dvodu nhrady olovnatho benznu
bezolovnatm.
Zdrojem olova ve vodch mohou bt odpadn vody ze zpracovn rud, z barevn
metalurgie, z vroby akumultor a ze sklskho prmyslu, dle tak dln vody. V dlnch
vodch se olovo vtinou hromad pomrn mlo, protoe galenit na rozdl od jinch
sulfidickch rud nepodlh chemick a biochemick oxidaci. V ppad, e jsou ptomn
jet jin sulfidick rudy, vznik jejich oxidac kyselina srov, kter mobilitu olova zvyuje.
Dalm zdrojem me bt koroze olovnch st vodovodnho potrub a pjen spoje
mdnho potrub. Tento zdroj ale pestv bt v naich podmnkch vznamn. Voda me
bt kontaminovna tak niky ze patn zabezpeench skldek a atmosfrickou depozic.
Do pdy se olovo dostv emisemi z hut zpracovvajcch olovnou rudu,
z vfukovch plyn a aplikac istrenskch kal a prmyslovch kompost do pdy. Olovo
se do prosted pirozen dostv zvtrvnm minerl s obsahem olova (hlavn galenitu),
avak antropogenn zdroje jsou a 100x vznamnj.
Mezi nejvznamnj antropogenn emise olova pat:
tba a zpracovn olova;
vroba a zpracovn akumultor;
spalovn odpad;
aplikace istrenskch kal a prmyslovch kompost do pdy.
Dopady na ivotn prosted
Olovo se ve vzduchu ve na prachov stice, kter mohou bt inhalovny, smyty
detm do pdy i vody nebo se mohou usazovat na vegetaci. Piblin doba setrvn olova
v atmosfe je asi 10 dn. V nezneitnch vodch je koncentrace olova pomrn nzk
z dvodu mal rozpustnosti slouenin olova. V ptomnosti jl za pH 5-7 se vtina olova
sr a sorbuje ve form rozpustnch hydroxid. Rozputn olovo tak me vytvet
organick komplexn sloueniny, kter se sorbuj na huminovch materilech. Koncentrace
olova v podzemn i povrchov vod jsou nzk a obvykle nejsou hlavnm expozinm
zdrojem. Olovo je toxick pro zooplankton a zoobentos (dnov ivoichov). U ryb
dochz po akutn intoxikaci k pokozen aber a nsledn k hynu uduenm.
Do pdy a prachu se olovo dostv z primrnch zdroj emis nebo me bt pda
kontaminovna olovem ze vzduchu. V pd se olovo ve na pdn stice v povrchov
vrstv (2-5 cm). Transport do nich vrstev se pli neuskuteuje, pokud nen pekroena
pufran schopnost pdy. Nejvy obsahy olova se proto nachzej ve svrchnch vrstvch
pd, orbou se vak mohou dostat hloubji.
Olovo m vysok akumulan koeficient a vznamn se proto hromad nejenom
v sedimentech a kalech, ale i v biomase organism. Popsanou vlastnost lze nazvat
bioakumulac. Ptomnost olova v pd je proto zdrojem expozice pro rostliny a zvata.
Olovo se kontaminac surovin me dostat do potravin. Do potravin se olovo me dostat
tak kontaminac z obal (konzervy, smalt, olovnat sklo - zvl vykazuje-li obsah kyselou
reakci) nebo pouitm kontaminovan vody pi pprav.
Dopady na zdrav lovka, rizika
Olovo se me do lidskho organismu dostvat ze vzduchu plicn inhalac, odhaduje
se, e 30 % olova v krvi se dostalo do tla inhalan. Dal cestou je pjem prostednictvm
potravin. Pjem potravou je zodpovdn za piblin 60 % olova, dalch 10 % se do tla
dostane s pitnou vodou. Pjem z pdy lze uvaovat pouze u malch dt. U dosplch osob
se trvicm strojm vstebv a 20 % pijatho mnostv. U thotnch en a malch dt
vstebvn stoup a na 70 %. Olovo prochz placentou a proto je pi expozici matky
exponovn i plod. V krvi olovo zstv 28 36 dn. Poloas setrvn olova v kostech je
dov destky let. Depozice v kostech je potencilnm zdrojem nebezpe, protoe z kost
olovo snadno pechz zpt do krve - zejmna pi zmn fyziologickho stavu (thotenstv,
laktace, chronick onemocnn). Dospl lovk je schopen vylouit 50-60 % vstebanho
olova za dobu dov tdn a z dlouhodobho hlediska me vylouit a 99 %. U dt je
schopnost vyluovn olova vrazn snena. U dt do 2 let zstv v tle piblin tetina
vstebanho olova.
Expozice olovem vede k pokozen cel ady orgn: ledvin a jater, nervovho
systmu, ervench krvinek, cv a svalstva. Akutn pokozen nervov soustavy nastv pi
koncentraci olova v krvi v rozsahu 0,5-3 mg.l
-1
. Pokozen nervov soustavy se projevuje
podrdnost, poruchami pozornosti a pamti, bolestmi hlavy, svalovm tesem,
halucinacemi, prodlouenm reaknho asu, poklesem IQ a rychlosti veden nervovho
vzruchu. U dt me bt koncentrace olova v krvi nad 0,8 mg.l
-1
pinou akutn
encefalopatie a v krajnm ppad me zpsobit i smrt. Pi nich koncentracch dochz
k neurologickm poruchm a pokozen rozpoznvacch funkc (koncentrace i men ne
0,25 mg.l
-1
mohou zpsobit pokles IQ o 2-7 bod). Pi velkch expozicch dochz
k oslepnut, pokozen mozku, kem i ke smrti. Olovo negativn zasahuje do vvoje
plodu a patrn ovlivuje i jeho ivotaschopnost. Expozice plodu nzkmi dvkami olova se
projevuje poklesem porodn vhy, pedasnmi porody, zpodnm vvoje a zmnami
chovn dtte. Expozice mu olovu (>0,66 mg.l
-1
) zpsobuje velk pokles potu spermi
(patrn v souvislosti s negativnm psobenm na metabolizmus testosteronu).
Je pravdpodobn, e olovo nepzniv ovlivuje imunitn systm. Olovo je klasifikovno
jako pravdpodobn lidsk karcinogen plic a ledvin.
V esk republice plat pro koncentrace olova a jeho slouenin nsledujc limity
v ovzdu pracovi: PEL 0,05 mg.m
-3
, NPK - P 0,2 mg.m
-3
.
Celkov zhodnocen nebezpenosti z hlediska ivotnho prosted
Olovo je velmi toxick kov, kter se me vyskytovat ve vech slokch ivotnho
prosted. Me se tak akumulovat v biomase organism a vykazuje vysok bioakumulan
koeficient. Uveden vlastnosti in z olova ltku, kter zasluhuje skuten mimodnou
pozornost a monitoring emis.
Dvody zaazen do registru
nazen o E-PRTR
rozhodnut o EPER
CLRTAP
zkon . 254/2001 Sb. (ploha . 1)
vyhlka . 356/2002 Sb. (ploha . 1)
vyhlka . 221/2004 Sb. (ploha . 2)
vyhlka . 232/2004 Sb. (ploha . 1)
Zpsoby zjiovn a men
Odhad emis olova je mon provst pomoc jeho bilance, tedy pomoc rozdlu
mnostv olova v surovin a v produktu. Pokud je poteba znt pesn mnostv emitovanho
olova, je nutn pistoupit k men.
Pro stanoven toxickch kov (tedy i olova) v atmosfrickm aerosolu se pouv
odbr aerosolu na filtr s nslednou mineralizac kyselinou dusinou a analzou mineraliztu
pomoc atomov absorpn spektrometrie (AAS). Pouv se atomizace v plameni nebo
elektrotermicky. Mnostv olova v mineraliztu se me stanovit tak polarografickou
metodou nebo metodou atomov spektrometrie s indukn vzanou plazmou (ICP-AES).
Dal monost stanoven olova v atmosfrickm aerosolu je nedestruktivn analza
rentgenovou fluorescenc (XRF) s odbrem na teflonov filtry.
Vzorky pdy se ped vlastnm stanovenm kadmia mineralizuj kyselinou dusinou.
Pi analze vodnch vzork odpad nutnost mineralizace. Kadmium se stanovuje pomoc
atomov absorpn spektrometrie. Sluby poskytuj komern laboratoe.
Pokud odpadn voda obsahuje olovo v koncentraci napklad 10 mg.l
-1
, ohlaovac
prh pro emise a penosy do vody bude dosaen pi vyputn 2000 m
3
odpadn vody za
rok. Ohlaovac limit pro emise do ovzdu je dosaen pi vypoutn 2 000 000 m
3

odpadnho vzduchu o koncentraci olova 100 mg.m
-3
(pokud byl daj o koncentraci
uveden pi stejn teplot a tlaku jako objem plynu).
Dal informace, zajmavosti
Existuj potraviny, kter pomhaj pi detoxikaci olova, nap. dov semnka, ibiek
jedl, koen rebarbory, mt peprn, mosk asy a ovoce.
Informan zdroje
Encyklopedie Wikipedia, http://en.wikipedia.org/wiki/Lead
Harte J., Holdren C., Schneider R., Shirley Ch.: Toxics A to Z, A Guide to Everyday
Pollution Hazards, University of California Press, 1991
Weiner E. R., Applications of Environmental Chemistry, A Practical Guide for
Environmental Professionals, Lewis Publishers, 2000
Pitter P.: Hydrochemie, Vydavatelstv VCHT, 1999
Ekotoxikologick databze, www.piskac.cz/ETD
Statistick roenka ivotnho prosted esk republiky, S, 2003
Sttn zdravotn stav, www.szu.cz
Horkov M.: Analytika vody, VCHT Praha, 2003
Agency for Toxic Substances and Disease Registry,
http://www.atsdr.cdc.gov/HEC/CSEM/lead/