• Embed Doc
  • Readcast
  • Collections
  • CommentGo Back
Download
 
1
Howard Phillips Lovecraft
Šepot ve tmě
(sbírka povídek)
 
Předmluva
 
 V hrobce
 
 Výpověď Randolpha Cartera
 
Barva z vesmíru
 
Hrůzný stařec
 
Hudba Ericha Zanna
 
Šepot ve tmě
1.
 
I2.
 
II3.
 
III4.
 
IV 5.
 
 V 6.
 
 VI7.
 
 VII8.
 
 VIII
 
Rytina
 
Chladný vzduch
 
Keats
 
Případ Charlese Dextera Warda
o
 
Konec a začátek 
1.
 
12.
 
23.
 
3
o
 
Co předcházelo a děs
1.
 
12.
 
23.
 
34.
 
45.
 
5
o
 
Pátrání a evokace
1.
 
12.
 
23.
 
34.
 
45.
 
56.
 
6
o
 
Mutace a šílenství
1.
 
12.
 
23.
 
34.
 
4
o
 
Noční můra a pohroma
1.
 
12.
 
23.
 
34.
 
45.
 
56.
 
6
 
2
 
Podivný pan z Providence (doslov)
Předmluva
Nejstarší a nejsilnější emocí lidstva je strach, a nejstarším a nejsilnějšímdruhem strachu je strach z neznáma. O těchto faktech může zapochybovat jenmálokterý psycholog, a jejich nesporná pravda musí být navěky důkazem oopravdovosti a vážnosti nadpřirozeného hrůzostrašného příběhu jakožtoliterárního druhu. Jsou proti němu pozdviženy všechny zbraně materialistickésofistiky, doprovázející běžné emoce a jevy okolního světa, i naivně tupéhoidealismu, odsuzujícího estetické motivy a volajícího po didaktické literatuře,která by "povznesla" čtenáře na patřičný stupeň falešného optimismu. Avšak přes všechnu tuto opozici nadpřirozený příběh přežil, rozvíjel se a dosáhlznačného stupně dokonalosti. Je založen na hlubokém a elementárním principu,jehož působení, byť není univerzální, musí být v myslích lidí obdařenýchpotřebnou dávkou vnímavosti pronikavé a dlouhodobé.Dopad strašidelné literatury je celkově omezený, neboť vyžaduje od čtenářeurčitý stupeň představivosti a schopnosti vzdálit se od všedního života. Relativněmálo lidí není poutáno zakletím každodenní rutiny, aby mohlo odpovědět nazaklepání odkudsi zvenčí; a příběhy všedních pocitů a událostí (nebo běžnýchsentimentálních variací takových pocitů a událostí) budou vždy jako první vyhovovat vkusu většiny. Snad právem, neboť tyto všední záležitosti tvořísamozřejmě tu větší část lidských zkušeností. (…) Jelikož máme bolest a hrozbu smrti na paměti mnohem živěji než příjemnéokamžiky, a protože naše představy kladné stránky neznáma byly odprvopočátku zachyceny a formalizovány konvencemi náboženských rituálů,figuruje temnější a zlovolnější strana kosmického mystéria převážně v lidovémnadpřirozeném folklóru. Tato tendence je přirozeně podporována skutečností,že nejistota a nebezpečí jsou vždy v úzké spojitosti; každý neznámý svět se tak stává světem nebezpečí a ďábelských možností. Když se k tomuto pocitustrachu a démonična přidá nevyhnutelná fascinace zvědavostí a údivem, vzniknetak nerozlučitelná směs pronikavých emocí a provokující imaginace, jejíž vitalitabude trvat tak dlouho jako lidstvo samo. Děti se budou vždy bát tmy a lidé smyslí citlivou na tento dědičný impuls se budou vždy chvět strachem připomyšlení na skryté, bezedné světy podivného života, který může pulsovat v propastech mezi hvězdami nebo se v skrytu krčit na naší planetě v bezbožnýchprostorech, jež mohou zahlédnout jen mrtví nebo šílení.
H. P. Lovecraft 
 
 
3
 V HROBCE
Podle mého názoru nemůže být nic absurdnějšího než ustálená představa, žeten, kdo žije prostě, žije zároveň i spořádaně, což, jak se zdá, je názor valné většiny lidí. Začnu-li však své vyprávění líčením amerického venkova, popisemnespolehlivého vesnického hrobníka drsné povahy a nehody, ke které z jehonedbalosti došlo v hrobce, průměrný čtenář nebude očekávat víc než ukázku veselé až rozverné komedie. Bůh však ví, že příběh, který vám mohu vyprávětdíky tomu, že George Birch je už po smrti, má v sobě něco, vedle čeho některénaše nejtemnější tragédie ztrácejí chmurné odstíny.Birch změnil v roce 1881 zaměstnání, a pokud mohl, nikdy o příhodě, která semu stala, nemluvil. Stejně tak nikdy nepromluvil jeho starý lékař, doktor Davis,který zemřel už před lety. Všeobecně se mělo za to, že celé to utrpení a šok byly následkem nešťastného uklouznutí, kterým se Birch uvěznil na devět hodin v márnici hřbitova v Peck Valley, odkud se dostal jen za pomoci nešťastně volených a nevybíravých mechanických prostředků; tohle všechno bylanepochybně pravda, ale odehrály se tehdy ještě jiné, hrůznější věci, o kterých miten muž šeptával v opileckém deliriu, když se blížil jeho konec. Zpovídal se mi,protože jsem byl jeho lékařem a protože patrně cítil potřebu říct všechnoněkomu dalšímu, když doktor Davis zemřel. Byl starý mládenec, žádné příbuznéneměl.Před rokem 1881 byl Birch vesnickým hrobníkem v Peck Valley. Byl hrubý aprimitivní, jak už takoví chlapíci bývají. To, co jsem slyšel o jeho práci, by dnesznělo neuvěřitelně, aspoň pro městského člověka; dokonce i Peck Valley by setrochu otřáslo, kdyby vědělo o nenuceném chování mistra hrobaře, které seprojevovalo například tím, že si přivlastňoval drahé rubáše, které stejně nebyly pod víkem rakve vidět, a úcta, se kterou se má mrtvé tělo upravovat a očímskryté údy přizpůsobovat dřevěným schránkám, ne vždy zahrnovala obzvláštníohleduplnost. Bylo zjevné, že Birch je lhostejný, bezcitný a pro svou profesi senehodí; myslím ale, že nebyl zlý člověk. Měl jenom drsnou povahu i úřad - bylbezstarostný, lajdácký pijan, jak dokazuje ona nehoda, které se mohl lehce vyhnout, a bez zrnka představivosti, která udržuje každého občana v rámciurčitých mezí, jež diktuje vkus. Těžko se rozhoduji, kde se pustit do Birchova příběhu, protože nejsemzkušený vypravěč. Myslím, že bych měl začít studeným prosincem roku 1880,kdy půda zmrzla a kopáči hrobů zjistili, že až do jara se hroby kopat nedají. Vesnice byla naštěstí malá a úmrtí nebylo mnoho, takže bylo možné všechny Birchovy svěřence dočasně umístit v jedné starodávné hrobce, která sloužila jako
of 00

Leave a Comment

You must be to leave a comment.
Submit
Characters: ...
You must be to leave a comment.
Submit
Characters: ...