1,Blokov schma napjecho zdroje

- Transformtor, mn sov napt (230V) na potebn mal napt a galvanicky oddluje

zazen od rozvodn st.
- Usmrova, usmrn protkajc proud. Na vstupu usmrovae je stejnosmrn pulzujc
napt.
- Vyhlazovac filtr (v dnen dob je vtinou tvoen jednm elektrolytickm kondenztorem),
vyhlazuje pulzujc stejnosmrn napt za usmrovaem. Hromad nboj a dodv ho do
obvodu v okamiku poklesu pulzujcho vstupnho napt. Lze si pedstavit, e odpor trafa a
diody tvo s kondenztorem doln propust (integran lnek)
- Stabiliztor napt, je to elektronick obvod, kter se sna udret vstupn napt konstantn
pi kolsn vstupnho napt a pi zmn proudovho odbru do spotebie.

2,1 cestn usmrova
Jednocestn usmrova
Proud I
z
prochz do zte jen kdy je na anod A vt napt ne na katod K. Proud I
z
je
usmrnn, ale pulzujc.
Dioda propout jen kladn plvlny sinusovho napt.
Do zte prochz proud pouze jednou cestou, proto jednocestn usmrova.
I
z
proud do zte
U
2
stdav napt na sekundru trafa
U
d
usmrnn napt za diodou

Jednocestn usmrova s kondenztorem

m je vt kapacita pouitho C, tm je zvlnn stejnosmrnho napt men. Zrove vak plat, e
m je vt kapacita, tm protee diodou pi zapnut vt proud. Aby se zabrnilo znien diody pi
zapnut, udv maximln monou hodnotu kapacity C pmo vrobce diody.
Prchodem proudu diodou se nabj kondenztor C a to jen v seku periody, kdy napt na anod
diody je vt ne napt na kondenztoru (katod diody). Tento asov sek se nazv hel veden
(ps). V dob, kdy dioda nevede, se kondenztor vybj pes zt R
z.
Napt U
d
na zti R
z
kols pi
nabjen a vybjen kondenztoru C okolo stedn hodnoty U
ss.
Toto tzv. zvlnn m amplitudu U
zv,
kmitoet m stejn jako elektrick s a je tm men, m men je zatovac proud I
z
.

Bude-li usmrova pracovat naprzdno, tzn. bez zte (plat R
z
= ), doshne vstupn
napt U
d
maximlnho napt sinusovho prbhu, tj. 2
. 2U U
d
=
= U
2m
, protoe kondenztor se
nabije a neme se pes zt vybjet. U
2m
je maximln hodnota napt U
2
.Maximln napt U
Rm ,
kterm je dioda namhna v zvrnm (zptnm) smru, je dno soutem napt U
2m
v zvrnm
mru a napt U
2m
na kondenztoru, tj. 2 U
2m
.


3,2 cestn usmrova se 2 diodama
Dvoucestn usmrova
Sekundrn vinut transformtoru m vyveden sted, kter se obvykle uzemn. Sekundrn napt U
2

a U
2
jsou vi sob fzov posunuta o 180. Proud prochz stdav diodami D
1
a D
2.
Diodou D
1

prochz kladn plvlna napt U
2
a ve stejn dob je dioda D
2
zaven.
Diodou D
2
prochz proud ve druh polovin periody a dioda D
1
je pitom zaven. Proto prochz
zt proud v obou plperiodch. Pulzovn proudu m dvojnsobn sov kmitoet a zvlnn je
piblin polovin ne u jednocestnho usmrovae.


Vzhledem k tomu, e se napt na kondenztoru st s naptm na diod v zvrnm smru, jsou
diody pi chodu naprzdno namhny naptm (sejn jako u jednocestnho) 2U
2m .





prbhy napt na vstupu dvojcestnho usmrovae

U
2
napt ped diodami
U
d
usmrnn napt za diodami (pulzujc), zapojen bez kondenztoru
U
d+C
usmrnn napt za diodami, zapojen s kondenztorem

4,2cestn usmrova se 4 diodama (mstek)
Mstkov usmrova (Graetzv mstek)

Prbhy napt jsou shodn jako u dvoucestnho usmrovae. Vhodou je, e trafo m pouze
jednoduch vinut a diody jsou zde dvakrt mn namhny, protoe jsou vdy po dvou v srii. Diod
je ovem dvakrt vce. Toto zapojen se vzhledem k ve uvedenm vhodm pouv nejvce.


5,RC filtr

M podobn vlastnosti jako C filtr
Odpor R sniuje nabit kondenztoru a tak omezuje proudovou piku
Schma zapojen:



Princip innosti: Stejn jako u C filtru. Pomoc odporu R jsou omezeny proudov piky.
Jinak m stejn vlastnosti.
Prbhy:

M M
f
f
j
m
j
m
j
m
C j
RC j
C j
m
C j
R
C j
m
u
u
m
m
u
u
u
u
A
+
=

+
=
+
=

+

=

= =
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
1
2
1
2


Vyuitm znalost o absolutn hodnot podlu a absolutn hodnot komplexnho sla zjistme
absolutn hodnotu penosu


2
1
1
|
|
.
|

\
|
+
=
M
f
f
m A


Vyjdme absolutn hodnotu penosu v pomrnch jednotkch decibelech


(
(

|
|
.
|

\
|
+ =
2
1 10 20
M
f
f
log m log . a

Fzov posuv


( )
( )
M
M
M
M
M
f
f
arctg
m
f
f
m
arctg
f
f
m
f
f
f
f
m
arctg
A Re
A Im
arctg =

=
|
|
.
|

\
|
+
|
|
.
|

\
|
+

= =
2
2
1
1
1



6,RL filtr

R
C
L
R
C
R
R
L u
1
u
1
u
1
u
1
u
2
u
2
u
2
u
2

R
L
j
L j R
R
u
u
A
+
=
+
= =
1
1
1
2


RC
f
M
M
M

=
2
1 1 1


M M
f
f
j j
A
+
=

+
=
1
1
1
1
a tedy
2
1
1
1
1
1
1
|
|
.
|

\
|
+

+
=
M
M
M
M
M
f
f
f
f
j
f
f
j
f
f
j
.
f
f
j
A

Nyn vyjdme absolutn hodnotu penosu


2
1
1
|
|
.
|

\
|
+
=
M
f
f
A


A samozejm absolutn hodnotu penosu v pomrnch jednotkch dB
(
(

|
|
.
|

\
|
+ =
(
(

|
|
.
|

\
|
+ =
(
(

|
|
.
|

\
|
+ =

2 2
2
1
2
1 10 1 20
2
1
1 20
M M M
f
f
log .
f
f
log .
f
f
log . a

Fzov posuv

( )
( )
M M
M
M
M
f
f
arctg
f
f
arctg
f
f
f
f
f
f
arctg
A Re
A Im
arctg = =
|
|
.
|

\
|
+
|
|
.
|

\
|
+

= =
2
2
1
1
1


7,Vlastnosti filtru
Horn propust

Nejjednodu zapojen pasivnho RC filtru
Horn propust je frekvenn linern filtr, kter nepropout signl o nzkch frekvencch.
Nejjednoduho zapojen doshneme pomoc rezistoru a kondenztoru. Vznikne nm tedy RC len,
kde kondenztor je zapojen se zdrojem signlu sriov a za nm paraleln rezistor. Kondenztor
jeelektrolytick. Pokud budeme zvyovat frekvenci na vstupu propusti, zjistme e impedance
kondenztoru bude klesat. Impedanci meme zjistit podle:
Nejdleitjm parametrem je mezn frekvence f
0
, pi kter poklesne zisk obvodu o 3dB (zhruba o 29%).
Vypoteme ji pomoc vztahu:
Pro vytvoen filtru s meznm frekvenc 300 Hz, tedy meme pout kondenztor o kapacit 1 uF a rezistor
o odporu 560 . Od mezn frekvence je pokles zisku zhruba o -20dB na dekdu. Pro pesn vpoet
odeteme od zisku v desetinsobku mezn frekvence f
0
3 dB (v mst f
0
).


Graf zvislosti zisku na f rekvenci. Vidme e mezn f rekvence je 1023 Hz. Vy f rekvence jsou peneseny s minimln
ztrtou.
Tento filtr se vyuv v audio technice, jako vhybka pro vysok frekvence (vysok tny), pokud pouvme
vcepsmov reproduktory. Nebo jen napklad pro odruennzkofrekvenho brumu ve vysokofrekvennch
obvodech.
Doln propust

Schma zapojen
J ako dol n propust se oznauje linern filtr, kter nepropout signl vych frekvenc.
Zkladn dvojbrann zapojen (pasivn), kde ke vstupu je sriov zapojen rezistor a
pot paralelnkondenztor. Tento RC len toti se zvyujc se frekvenc vstupnho signlu zvyuje
svouimpedanci. Nejdleitjm parametrem je mezn frekvence (tak znaen f
m
, f
c
, nebo f
d
), kter
oznauje hodnotu frekvence, pi kter zisk poklesne o 3dB, tedy zhruba o 29%.
Mezn frekvence se vypote vztahem:
asto pouvan filtr s mezn frekvenc 300 Hz tedy meme sestavit pomoc rezistoru s odporem56
k a kondenztorem s kapacitou 0,01 uF. Od kles zisk strmost okolo -20 dB na dekdu. Prv
strmost je dalm dleitm parametrem. Vypote se rozdlem mst v kivce poklesu, kde je kivka
protnuta mezn frekvenc a mstem, kde je frekvence prv o dekdu vy (10*f
0
).
Pouit


Prbh zvislosti zisku na frekvenci
Filtr se pouv pedevm v audio technice, kde propust jen basov tny s nzkou frekvenc, kter
mohou bt vyvedeny do samostatnho velkoprmrovho basovhoreproduktoru. Dle se tento filtr
vyuv ve stejnosmrnch a nzkofrekvennch elektronickch obvodech pro zpracovn signlu pro
eliminaci nedoucho umu na vych frekvencch.
Psmov propust


Tato propust propust signly pouze mezi 100Hz a 10000Hz
Psmov propust je oznauje linern filtr, kter propout signl jen uritch frekvenc.
Pouit nalezne zejmna v audio technice, kde se pouv pro rozdlen signlu tak, abychom mohli
jednotliv frekvenn seky ovlivovat samostatn.
Typy:
Pasivn (ty-ply) - sloen z RC (integran lnek neboli doln propust, propout doln frekvence) a
CR (derivan lnek neboli horn propust propout horn frekvence) lnk
Aktivn s OZ (operan zesilova)

Na rozdl od horn a doln propusti, kter maj mezn frekvenci (tj. pokles penosu o 3dB), tzn. a po tuto
frekvenci lnek propout vechny ni (doln propust) resp. vy (horn propust), psmov propust
propout pouze psmo uren dvma meznmi frekvencemi. Pasivn psmov propusti (filtry) maj
nevhodu, e nedosahuj pli vysokho penosu (innosti), nikdy nen vy ne 1. Tento nedostatek
odstrauje OZ, kter doke vytvoit virtuln nulu mezi vstupy zesilovae, tm dosahuje mnohem
vy innosti. Tyto propusti neboli filtry se daj skldat jak pasivn tak aktivn, tm zvyujeme d filtru.
Psmov propust je vdy filtr minimln 2. du, protoe obsahuje alespo 2 lnky, a to doln a horn
propust, a u jsou realizovny pasivn nebo aktivn s OZ.
Psmov zdr


Prbh zvislosti tlumu na f rekvenci. K nejvtmu tlumu dochz pi f rekvenci 1000Hz. Frekvence mezi 100Hz a
10000Hz budou utlumen.
Psmov zdr je linern filtr, kter nepropout signl uritch frekvenc. Utlumen frekvencememe
libovoln nastavit pomoc konstrukce. Existuj pasivn a aktivn zapojen. Pasivn je sloeno pouze
z rezistor a kondenztor (pop. cvek), jeho nevhodou je, e penos je vdy ztrtov. Aktivn zapojen m
v sob zahrnut operan zesilova, kter zajiuje penos s kladnm ziskem.
Pouit

Zapojen psmov zdre
Pouv se v audio technice, proti nechtn zptn vazb. Lze vyut i k jinmu blokovn nedoucch
frekvenc.

8,Vlastnosti stabiliztoru
Stabi l i ztor je elektrick zapojen diskrtnch soustek nebo elektrotechnick soustka na principu
integrovanho obvodu, kter umouje stabilizovat vstupn napt nebo proud pi zmnch
vstupnho proudu, vstupnho napt a teploty okol.
Na jinch veliinch nen obvykle hodnota vstupnho napt zvisl, pokud ano, je teba sledovat i
takovto vlivy (nap. strnut soustek, vliv elektromagnetickho ruen apod.). Krom stabilizanch
ink (ktermi je mnna regulace na konstantn hodnotu) kad typ stabiliztoru vce i mn
sniuje stdavou sloku vstupnho napt (zvlnn) a pracuje tedy jako filtr.
Stabiliztory napt udruj stl napt na zti pi kolsajcm napt zdroje nebo pi
zmnch zatovacho proudu. Vlastnosti stabiliztoru charakterizuje initel stabilizace K,
kter vyjaduje, kolikrt zmen stabiliztor pomrn kolsn napt na svm vstupu pi
konstantn zti ve srovnn s pomrnm kolsnm vstupnho napt.




Podle proveden dlme stabiliztory na:
parametrick
zptnovazebn.
9,Paramatrick stabiliztor ZD
Funkce stabiliztor je zaloena na principu monho rozdlu mezi stejnosmrnm a dynamickm
odporem stabilizanho prvku v pracovnm bod. Pokud je dynamick odpor v pracovnm bod
mnohem men, ne stejnosmrn, jedn se o parametrick stabiliztor napt (Zenerova dioda, dioda
v propustnm smru atp.), pokud naopak je dynamick odpor v pracovnm bod stabilizanho prvku
mnohem vt, ne stejnosmrn, jedn se o parametrick stabiliztor proudu (klasickm ppadem jsou
vstupn charakteristiky tranzistor za kolenem, dve nap. varitor pod.).
Varistor : proudov zvisl odpor, prchodem proudu zmenuje svj odpor. Pi teplotch <100
o
C jsou
stabiln hodnota jejich odporu je vratn, zkladn surovina pro vrobu je karbid kemku.
P. Jednoduchho parametrickho stabiliztoru : Odporov dli s varistorem.


10,Zptnovazebn stabiliztor

Blokov schma zptnovazebnho stabiliztoru
napt (RZ je rozdlov zesilova)
Blokov schma zptnovazebnho stabiliztoru napt je na obr. 3. Regulan soustka je ovldna
odchylkou vstupnho napt od napt referennho. Dnes se zptnovazebnmi stabiliztory setkme
tm vhradn v podob integrovanch obvod. Dve rozen a preferovan obvod 723 je dnes
stdn stabiliztory 78Lxx pro kladn napt proti zemi a odbrem do 100 mA, 78xx s kladnm
vstupnm naptm proti zemi a odbrem do 1 A, 78Sxx s kladnm vstupnm naptm proti zemi a
odbrem do 2 A a 79Lxx, 79xx, 79Sxx pro zporn napt proti zemi. daj xx oznauje pevn vstupn
napt stabiliztoru. Dle se meme setkat se stabiliztory s regulovatelnm vstupnm napt, jakmi
jsou obvody LM 317L, LM 317, LM 317K (s nastavitelnm kladnm naptm od 1,25 V do 37 V a
odbrem 100 mA, 1,5 A, 2,2 A), LM 337 (pro zporn napt) nebo obvod L 200 umoujc regulovat
jak vstupn stabilizovan napt, tak i vstupn proud. Vechny tyto obvody maj zabudovanou
tepelnou a zkratovou pojistku, jejich zapojen vyaduj dn nebo minimum externch soustek.
J edinou jejich nevhodou je velk bytek na nich. Proto jsou vyvjeny nov tzv. LOW DROP
stabiliztory s nzkm bytkem napt (LM 2930A, L 4812CV, L 4921, atd.).




11,Stabiliztor proudu


12,Integrovan stabiliztor
cel ada nejrznjch typ linernch integrovanch stabiliztor s vce vvody, ne je jenom vstup, vstup a
spolen (zemn) elektroda. Vechny dal elektrody lze podle jejich funkce rozdlit do nkolika zkladnch
skupin:
a) elektrody, umoujc nastaven nebo dostaven hodnoty vstupnho napt a jsou obvykle znaen jako
nastavovac (SET),
b) elektrody, umoujc nastavit omezen vstupnho proudu, oznaovan jako SENSE nebo CURRENT
LIMIT - obvykle mezi touto elektrodou a vstupem se umsuje odpor, na kterm prchodem proudu vznik
bytek, aktivujc limitaci vstupnho proudu,
c) elektrody pomocnch vstupnch napt, bu spojench s hlavnm vstupnm naptm, nebo i samostatn,
d) elektroda, umoujc pomoc signlu (obvykle v rovnch T'TL) vstup zdroje zapnout i vypnout, je
oznaovna jako SHDN (shutdown) nebo EN (enable),
e) elektrody, na kter je vyvedeno vnitn referenn napt a elektrody pro vstup vnjho referennho napt.
Vypnateln stabiliztory
Nejjednodu z integrovanch linernch stabiliztor maj pouze jednu elektrodu navc a tou bv elektroda,
umoujc zapnn a vypnn vstupnho napt, ppadn i jeho pomal nbh, pokud nen douc skokov
zmna.
Vzhledem k tomu, e tato ovldac elektroda je spojena uvnit integrovan struktury s bz tranzistoru T2, kter
pi svm sepnut uzemuje bzi hlavnho sriovho regulanho tranzistoru T1, vyplv z toho, e zpsob
ovldn elektrody ENABLE me bt dvoj:

13,Tyristor






14,Triak


14,Tranzistor
Tranzistory

Tranzistory jsou aktivn polovodiov elektronick soustky (nejastji) se temi elektrodami.
Mohou zesilovat napt nebo proud nebo oboj souasn.


Rozdlen tranzistor podle konstrukce

- bipolrn, vyuvaj ke sv innosti jak elektrony, tak dry
- unipolrn, vyuvaj ke sv innosti bu pouze elektrony, nebo pouze dry
- kombinovan

C E














Bipolrn tranzistory

Maj ti vrstvy (emitor E, bze B, kolektor K) a dva PN pechody. Mohou bt typu NPN nebo PNP.

Princip innosti bipolrnho tranzistoru

Polarita napjecch zdroj zajiuje, e
pechod emitor bze je zapojen
v propustnm smru a pechod kolektor
bze v zvrnm smru.

Pechodem zapojenm v propustnm smru
prochzej vtinov nosie a pechodem
zapojenm v zvrnm smru
prochzej nosie meninov.
B

Nejdve sepneme spna Vc, pechod C-B je polarizovan v zvrnm smru a prochz jm pouze
velmi mal zvrn proud.


Potom sepneme spna Ve, pechod E-B bude polarizovan v propustnm smru a bude jm
prochzet proud vtinovch dr z E do B.

Dry, kter byly v E vtinov, jsou vak v B meninov a jako meninov budou prochzet
pechodem C-B (protoe je zapojen v zvrnm smru) z B do C. Takto projde vtina dr z oblasti
emitoru pes bzi do oblasti kolektoru, kde vytvo kolektorov proud.

Mal st dr v bzi rekombinuje nebo se odvede z bze jako proud bze.

Pro proudy v tranzistoru tedy plat : I
E
= I
C
+ I
B


Velikost proudu bze I
B
meme oproti velikosti proud editoru I
E
a kolektoru I
C
zanedbat a proto
meme pst, e piblin plat : I
E
= I
C


Ve popsan jev je tzv. tranzistorov jev

U tranzistor NPN je funkce obdobn. Je pouze potebn zamnit polaritu zdroj a vymnit lohy dr
a elektron.














Pi funkci bipolrnch tranzistor se uplatuj jak meninov nosie proudu, tak vtinov nosie
proudu.

Tranzistor se v podstat skld ze dvou diod zapojench proti sob.
Toto je teba chpat pouze jako nhradn zapojen, ve skutenosti
samozejm nemohu tranzistor nahradit dvma diodami.











Zkladn zapojen bipolrnch tranzistor

zkladn zapojen
Unipolrn tranzistory

Jsou to modern tranzistory, pouvan nejvce v integrovanch obvodech. Unipolrn znamen, e
na veden proudu se podl jen jeden druh nosi nboje a to bu elektrony nebo dry.
K zen velikosti proudu mezi emitorem (pouv se tak oznaen source-S) a kolektorem C (tak
drain-D) se vyuv elektrostatick pole, kterm se mn vodivost kanlu mezi E a C. Proud nosi
kanlem lze dit pomoc elektrody G (Gate-hradlo).


Tranzistor zen elektrickm polem s pechodovm hradlem JFET









Strun popis innosti pro JFET s kanlem N:
V kanlu jsou vytvoeny dv znan dotovan oblasti typu P, jejich vvody jsou spojeny a tvo
hradlo (dic elektrodu G). Pechod mezi hradlem a kanlem mus bt napt mezi hradlem a
emitorem (source) polarizovn v zvrnm smru. Tranzistor pracuje v tzv. ochuzenm reimu.
Mezi D a S se pipoj kladn napt. Rovn-li se napt na hradle nule, prochz kanlem proud Ic,
kter zvis na koncentraci nosi v kanlu a na prezu kanlu. Pipoj-li se mezi hradlo a emitor
zporn napt, vytvo se pn
elektrick pole a zmen se prez
kanlu, nebo elektrony jsou
odpuzovny z blzkosti pechodu. Se
zvyovnm zpornjho napt se
zmenuje prez kanlu i jeho
vodivost, a dojde k plnmu
peruen vodivho kanlu.




Tranzistor MOSFET

Je to polem zen tranzistor, kde je vodivost kanlu mezi elektrodami S a D ovldna elektrickm
polem vytvenm ve struktue kov(M) oxid(O) polovodi(S) naptm piloenm mezi hradlo(G) a
emitor(S). Oxid nejastji tvo SiO
2 .

















Existuje-li vodiv kanl i pi U
GS
= 0, jedn se o MOSFET se zabudovanm kanlem. Je-li pro vytvoen
kanlu vodivosti N (P) nutn pivst napt U
GS
vt jak nula (men jak nula), jedn se o MOSFET
s indukovanm kanlem.
Strun popis innosti (pro indukovan kanl N) : Pipojme-li na G kladn napt, budou se v oblasti
pod oxidem odpuzovat dry a pitahovat elektrony. Elektrony se stanou volnmi nosii a v tzv.
indukovanm kanlu N se vytvo vodiv spojen mezi emitorem a kolektorem. Tranzistor
s indukovanm kanlem me pracovat pouze v tzv. obohacenm reimu (zvtuji proud kanlem).
Tranzistor se zabudovanm kanlem me pracovat jak v tzv. ochuzenm reimu (zmenuji proud
kanlem), tak i v obohacenm.
Pouit a vhody tranzistor FET
- ovldn kolektorovho proudu se uskuteuje pouze naptm bez proudu, ili prakticky
s nulovm vkonem vstupnho dicho obvodu
- velk vstupn odpor
Pouvaj se zejmna vude tam, kde je poadovna nzk spoteba proudu.
Maj minimln rozmr vyuit v integrovanch obvodech.
Integrovan obvody s tranzistory MOS vyuit v potach, hodinkch, NC strojch apod.
16,zen usmrova a stda
Stda
Invertor, t mni nebo stda je elektrick pstroj, kter pevd stejnosmrn
napt resp. stejnosmrn proud na stdav napt resp. stdav proud. Pouv se hlavn tam, kde je k
dispozici zdroj stejnosmrnho napt, ale pro dal ely je vhodnj stdav napt. Modern oblast
pouit je pipojen fotovoltaickch lnk, tedy typickch stejnosmrnch zdroj, do elektrorozvodn st.
Klasickm pouitm je napjen bnch spotebi (230 V/50 Hz) z bnch akumultor a to jak jako
zdroje v podmnkch mimo dosah st (nap. chata), tak jako nouzovho zlonho zdroje (nap. UPS).

zen usmrovae
K zenm usmrovam pat pedevm tyristorov jednocestn i dvoucestn. Tyristor
je schopen propoutt kladn plvlny stdavho napt a to od okamiku, kdy dic
elektroda dostane impuls pro uveden tyristoru do propustnho stavu. Vypnn tyristoru
nastv snenm napt na tyristoru (prchod nulou). d se mnostv penesen
energie a tm vkon pipojenho zazen (napklad topnho tlesa nebo rovky).
Vhodou jsou minimln energetick ztrty, nebo na tyristoru tm nevznik ztrtov
teplo.
Tyristorov jednocestn zen usmrova

Prbhy napt na zti pro dv rzn hodnoty nastavenho vkonu


Simulace obvodu zenho jednocestnho usmrovae
Simulace obvodu zenho usmrovae s pesnjm zenm a dvoucestnm
usmrnnm
Tyristorov mstkov zen usmrova

Prbhy napt na zti pro dv rzn hodnoty nastavenho vkonu


Triakov regultor
Triakov regultor se vyuv pro zen vkonu u stdavch spotebi, jako jsou
vrtaky, vysavae a podobn.

Prbhy napt na zti pro dv rzn hodnoty nastavenho vkonu


17,RLC obvod
Sriov RLC obvod
Prvky obvodu (viz obr. 126) prochz stejn proud, ale napt na jednotlivch prvcch
se li jak hodnotou tak vzjemnou fz: napt mstejnou fzi jakou proud,
napt proud pedbh a napt se za proudem zpouje.
Tyto skutenosti lze vyjdit graficky jednm fzovm diagramem (viz obr. 127),
kter vznikl z fzovch diagram na obr. 123, obr. 124 a obr. 125.
Dky fzovm rozdlm nen mon zskat vslednou hodnotu napt u v celm
obvodu aritmetickm soutem. Pro efektivn hodnotu U vslednho napt dostvme
(viz obr. 127): , kde , a jsou efektivn hodnoty
napt na jednotlivch prvcch obvodu. Dle meme
pst: .


Obr. 126 Obr. 127
Obvod jako celek je pak charakterizovn jedinm parametrem, kter se
nazv impedance Z. Z Ohmova zkona pro impedanci
dostvme: ; .
I mpedance je celkov odpor stdavho obvodu nebo soustky
(sluchtka, zesilova, vstupn nebo vstupn konektor, ).
Pro fzov rozdl napt a proudu v obvodu pak meme pst (podle obr.
127): , piem .
Dle je mon zavst pojem reaktance , kter charakterizuje vlastnosti
t sti obvodu stdavho proudu, v n se elektromagnetick energie nemn v teplo,
ale jen v energii elektrickho a magnetickho pole.
Jedin prvek, na kterm se me mnit energie elektromagnetickho pole na
teplo nebo mechanickou prci, je rezistor. Energie cvky a kondenztoru se
pelv mezi cvkou a kondenztorem bez schopnosti konat prci.
Zvltn ppad nastv v RLC obvodu v srii, je-li pi
dan frekvenci induktance obvodu stejn velik jako jeho kapacitance, tj. .
Z toho vyplv, e . Fzov rozdl proudu a napt je nulov a obvod m
vlastnost rezistance.
Sloen stdav obvod se chov jako kdyby v nm byl zapojen pouze rezistor.
Zmny fze, zpsoben cvkou a kondenztorem se vzjemn vykompenzuj.
V tomto ppad dosahuje proud v obvodu maximln hodnot a tento stav obvodu
oznaujeme jako rezonance stdavho obvodu a pslunourezonann
frekvenci urme z podmnky . Po dosazen
dostaneme a tedy . Tento vztah bv oznaovn jako
Thompsonv vztah.


Obr. 128 Obr. 129
Skutenost, e pi rezonanci je impedance obvodu minimln, dokumentuje i obr.
128, na kterm jsou zobrazeny grafy zvislosti odporu, induktance, kapacitance
a impedance na frekvenci proudu (resp. napt). Odpor rezistoru na frekvenci proudu
nezvis, induktance cvky se s rostouc frekvenc proudu zvtuje a kapacitance
kondenztoru s rostouc frekvenc proudu kles. I mpedance dosahuje svho minima
prv v ppad rezonance obvodu, kdy je jej hodnota toton s odporem rezistoru
a kapacitance a induktance jsou stejn.
Na obr. 129 je zobrazen prbh fzovho posunu proudu a napt.

18, Wienv lnek osciltor
Osciltor s Wienovm lnkem
Trocha teorie:
Wienv lnek je dvojbran sestaven z dvojice stejnch rezistor a dvojice stejnch
kondenztor:

Meme tedy pro nj odvodit komplexn napov penos:

Uvaujeme-li nezaten stav, lze napt u
1
a u
2
vyjdit nsledovn:
Nejprve napt u
2
jako bytek na paraleln kombinaci R a C:

Napt u
1
je soutem napt u
2
a bytku na sriov kombinaci R a C:

Z napt je mono vyjdit penos:

Provedeme dv pravy, nejprve itatel i jmenovatel vydlme R a pot vynsobme lenem
1+jRC:

Odtud dostvme vsledn tvar penosu:

Osciltor s Wienovm lnkem je zptnovazebn osciltor, jeho zptn vazba je tvoen
Wienovm lnkem (viz. Schma). Osciltor bude kmitat, pokud budou splnny ob
podmnky vzniku oscilac, tj. A = 1 a = 2k, kde k je cel slo. Pitom vme, e plat:

A tedy fzov podmnka vzniku oscilac bude splnna tehdy, kdy Im{F(j)} = 0. Z tvaru
penosu je zejm, e tato rovnost bude splnna, pokud:

pravou dojdeme ke tvaru:

Fzov podmnka vzniku oscilac tedy bude splnna na kmitotu:

Je-li fzov podmnka splnna, tj. na kmitotu f
OSC
kdy plat Im{F(j)} = 0, vychz napov
penos Wienova lnku:

Jeliko je tato hodnota hodnotou , je pro splnn amplitudov podmnky nutno, aby ml
operan zasilova nastaveno zeslen A = 3.
19,Osciltory LC
LC osciltory
jeji ch zkl adem je paral el n rezonann obvod jen je schopen produkovat tl umen
kmi ty
pi vedeme-l i do tohoto obvodu i mpul s nabi je se kondenztor C, ten se vak
po odpojen zane vybi je pes cvku L tm se v cvce i ndukuje proud tento proud nabi j
kondenztor.... takto by to v i del nm ppad kmi tal o pod (v praxi jsou vak ztrty) vzni kaj
tl umen kmi ty (vi z obr. vpravo)
tato vzni kl kmi toet se nazv Rezonann
kmi toet (tzv. Thomsonv vzorec)
LC
f
2
1
0
=
protoe i del n soustky neexi stuj musme pro vzni k netl umench kmi t nahradi t ztracenou energi i
vnjm zdrojem (zpravi dl a zesi lova) => zptovazebn osci l tor
proto, aby dol o k vzni ku kmi t je poteba spl ni t dv podmnky jen vychzej
ze zesl en zesi l ovae s kl adnou zptnou vazbou jeho zesl en je dno vztahem:

1. Ampl i tudov podmnka
- pro rezonann frekvenci mus pl ati t: 1-=0 => =1
- osci l tor me kmi tat pouze tehdy, jestl i e pokl es zesl en vyrovn zptnovazebn l nek.
a) jestlie . A
u
<1 tlumen kmitn, amplituda kles (nebude pracovat)
b) jestlie . A
u
=1 pro dren, amplituda je stejn
c) jestlie . A
u
>1 pro start osciltoru, amplituda roste


V praxi se nastavuje nad kri ti cky (
1 > A
, o nco vce ne 1) tm zarume rozkmi tn osci l toru. Ampl i tuda
kmi t tak vzrst a do chvl e, kdy nastane jej omezen co bv u LC osci l tor zajitno nel i neari tou
tranzi storu a usmrovac funkc B-E pechodu. S rostouc ampl i tudou kmi t na LC obvodu se tranzi stor
v dsl edku toho pi vr, a tm kl es jeho strmost, ampl i tuda kmi t na LC obvodu se tak stabi l izuje.

2. Fzov podmnka
- kmitn se udr tehdy, je-li vstupn napt ve fzi se vstupnm naptm. + =2k, k =Z(0,1,2)

Pokud budou splnny ob podmnky pro jedinou frekvenci, budou mt generovan kmity harmonick prbh.
jsou-li splnny pro spektrum frekvenc, bude neharmonick.
U sinusovch osciltor me nkdy nelinearita obvodu zpsobit nedouc jevy (kmity na vce frekvencch,
zmny oscilan frekvence). Z tohoto dvodu a pro vt stabilitu se zapojuj se dvmi zptnmi vazbami.
Frekvenn zvisl zptn vazba je podpoena frekvenn nezvislou nelinern zptnou vazbou, kter zvis
na amplitud Uvst. Toto zapojen se pouv u osciltor, kter maj pracovat jako frekvenn a
v laboratornch genertorech.

Stabilita kmitotu osciltoru: (nejdl ei tj schopnost osci ltoru)
je dna: Kvalitou soustek (mezn frekvence), zapojenm (vhodnj bv zapojen se spol enou
bz a kol ektorem, u VF osci l tor poadavek na kval i tu cvek nesm se tepl em roztahovat,
kval i ta kondenztor), Kolsn napjecho napt (zmnu pracovnho bodu), Zmna teploty
(tepl otn stabi l izace termostat), Vliv zte (oddl ovac stupe) (Bn osci l tory maj = 10
-3
)
tyto osci l tor se vyuvaj pro vy kmi toty (MHz)
Zapojen zkladnch typ:
zapojen dl me na dva typy: - s i ndukn (transformtorovou) vazbou
-v tbodovm zapojen

20,Krystalov osciltory
Osciltory zen krystalem se vyznauj pedevm svou vysokou stabilitou. dc len je
tvoen piezoelektrickm rezontorem, co je destika vhodn vyznut z kemene, nebo
jinho piezoelektrickho krystalu. Tato destika je voln uloena mezi dvma kovovmi
elektrodami. Stdav napt piveden na elektrody rezontoru zpsob mechanick
kmity krystalovho vbrusu. Amplituda mechanickch kmit doshne maxima, jestlie
kmitoet ladcho elektrickho napt bude roven vlastnmu mechanickmu rezonannmu
kmitotu destiky osciltoru. Zmna amplitudy mechanickch kmit se projevuje jako
zmna elektrick impedance. na obr. 6c vykazuje impedance dva lokln extrmy. Pi
kmitotu f
s
je nejmen, pi kmitotu f
p
, kter je o mlo vt ne f
s
je nejvt. Pi
A
A
A

=
1
kmitotech vych ne f
p
je dochz ke zmenen impedance. Je tedy zejm, e na
kmitotu f
s
a v jeho okol m rezontor analogick vlastnosti se sriovm rezonanm
obvodem a na kmitotu f
p
a v jeho okol analogick vlastnosti s obvodem paralelnm. Na
obr. 6b vidme nhradn schma rezontoru. Vznamn je zde fakt, e initel jakosti
rezontoru se pohybuje v dech 104 a 105. Krystalov rezontory (v komern sfe
nazvan pouze krystaly) se vyrbj v irokm rozsahu kmitot. Vjimkou nejsou ani
krystaly s relativn nzkm kmitotem 32768 Hz, pouvan v obvodech digitlnch hodin.
21, Tranzistor ve spnanm reimu
Pokud je spna do bze rozepnut, tranzistor je zaven a rovkou neprotk proud.
Pokud sepneme spna v bzi, pechod bze emitor se oteve, m zpsob i oteven
pechodu kolektor bze a rovka se rozsvt. Odpor R
B
omezuje proud aby nedolo ke
znien pechodu bze emitor pekroenm maximlnho proudu.


22, Klopn obvody
Monostabiln klopn obvod - m pouze jeden ustlen stav, tzn. e po aktivaci je vstup po uritou dobu v
opanm, ne ustlenm stavu. Lze jej vyut nap. pro asovae.
Bistabiln klopn obvod - m dva mon ustlen stavy, tzn. e v libovolnm z nich me zstat libovolnou
dobu. Lze jej proto vyut nap. jako pam, tvo i zklad sloitch sekvennch obvod - tae ap. Nejastji
se setkme s typy RS, D, JK, a ji v podob integrovanho obvodu i bloku v programovacm schmatu
automatu PLC. kolem bisiabilnho klopnho obvodu je zaznamenat ptomnost pechodn informace a uchovat
tento stav, i kdy informace ji ze vstupu zmiz. Lze ho vyuit jako pamti.
Astabiln klopn obvod - nem ustlen stav, jeho vstup se stle pepn mezi logickou jednikou a nulou. Lze
jej proto vyut jako genertor obdlnkovho signlu, nap. jako zdroj hodinovho kmitotu.

Klopn obvod RS m v asynchronnmproveden dva vstupy - R, S a obvykle i dva vstupy - Q, Q negovan.
Vstup R (reset, nulovn) slou k uveden vstupu Q do stavu logick nuly. Vstup S (set,nastaven) uvede
vstup Q do stavu logick jedniky.Tento obvod reaguje na ptomnost logick nuly na vstupech R, S tak, e
vstup R nastav vstup Q do nuly, vstup S nastav vstup Q do jedniky. Pi obou vstupech na nule dojde k
nedoucmu stavu - oba vstupy maj hodnotu 1 a tedy nememe tvrdit, e jsou navzjem inverzn. Je-li na
obou vstupech logick jednika, vstup zachov pedchoz stav - nezmn se.

PRAVDIVOSTN TABULKA
R
n
S
n
Q
n+1
neg Q
n+1

0 0 1 1
0 1 0 1
1 0 1 0
1 1 0 neg Q
n


Klopn obvod D vznikne ze synchronnho klopnho obvodu, zaazenm invertoru mezi vstupy R a S. Tm
vyloume prvn a posledn dek tabulky, tzn. stavy RS=00 a RS=11. Obvod m dva vstupy -D, T a obvykle i
dva vstupy - Q, Q . Lze jej jednodue pout jako jednobitovou pam. Vstup D (data) slou k piveden
hodnoty, kter se m uchovat. Vstup C (clock, hodiny) uvede vstup Q do stavu odpovdajcmu vstupu D.
Vstup Q me bhem impulzu na C koprovat stav na vstupu D. pak takov obvod nazvme obvodem se
statickm zenm zpisu. Obvod s dynamickm zenm zpisu reaguje jen na zmnu rovn na vstupu C, tzn.
na vzestupnou nebo sestupnou hranu irnpulzu

PRAVDIVOSTN TABULKA
D
n
Q
n+1
neg Q
n+1

0 0 0
0 1 1
1 0 0
1 1 1

Klopn obvod JK je sloen ze dvou obvod RS, oznaench jako master a slave. Je vyuvn nap. v tach.


PRAVDIVOSTN TABULKA
J
n
K
n
Q
n+1

0 0 Q
n
-zachovn pedchozho stavu
0 1 0 - provede reset vstup
1 0 1 - provede set vstup
1 1 neg Q
n
-zneguje pedchozho stavu vstupu


23,Spnan zdroj pro VT
Druhy spnanch zdroj:
o s kmitotem st
bez transformtoru
s transformtorem
o pulsn regulace v primrn sti
o pulsn regulace v sekundrn sti
o s kmitotem vym ne sovm
jednoinn blokujc mni
o mni s jednm spnaem
o mni se dvma spnai
jednoinn propustn mni
o mni s jednm spnaem
o mni se dvma spnai
dvouinn mnie
o protitaktn
o dvojinn se tymi spnai
o dvojinn s kapacitnmi dlii
dvojit propustn mni
Rozdly (spnan x linern zdroje):
Rozdl mezi spnanm a linernm zdrojem (se spojitou regulac) je hlavn ve zpsobu pouvn vkonovho
regulanho lenu. Ve spnanch zdrojch je vkonov len zatovn impulsn. Je stdav spnn a rozpnn.
Vyuvaj se vhody impulsnho reimu danho prvku. V impulsnm reimu me bt odebran impulsn vkon
podstatn vt, ne jak je mon odebrat v linernm reimu s pouitm stejnho vkonovho prvku.
Vhody a nevhody (spnan x linern zdroje):
Vhody:
o maj vy innost
o jsou vhodnj tam, kde je velk rozdl mezi vstupnm a vstupnm naptm
o mal rozmry
o i pes vt obvodovou sloitost jsou ekonomicky vhodnj
Nevhody:
o pomalej reakce vstupnho napt na rychl zmny zatovacho proudu
o pi poadavku malho zvlnn se mus uvaovat vliv impulsnho charakteru zdroje
o jsou zdrojem ruivch signl, kter generuj spnac prvky
Strun popis:
Stabiliztory s pracovnm kmitotem st jsou star. Jejich konstrukci umonily tyristory a triaky. S tmito zdroji
nelze doshnout velk pesnosti stabilizace. Jsou t a objemnj, ale podstatn levnj. Jejich pouit nen
omezeno penenm vkonem. Vyhovuj pro mn nron aplikace, kde nepotebujeme extrmn stabilitu,
pesnost a kde nejsou kladeny poadavky na zvlnn vstupnho napt.
Konstrukci stabiliztor s vym pracovnm kmitotem umonila vroba rychlch, polovodiovch, vkonovch,
spnacch soustek, feritovch jader a malch kondenztor s velkou kapacitou. Tyto zdroje jsou men, maj
podstatn lep a pesnj regulaci vstupnho napt. Jsou ale dra. Maj podstatn sloitj obvodov een
a soustky, kter jsou pro tuto konstrukci pmo navren. Vrobci dodvaj velmi asto dc obvody v
integrovan verzi, co podstatn usnaduje nvrh zdroje. Tak dodvaj kompletn impulsn zdroje jako jedin
integrovan obvod. K takovto soustce se pipoj minimum externch soustek. Zpravidla sta pipojit cvku a
kondenztor a impulsn zdroj je hotov. Dodvaj se na rzn napt a vstupn proudy.

24,Regulace spnn
Spnan zdroje s transformtorem s pracovnm kmitotem st:
Regulace v primrnm obvodu transformtoru:
S tmto regultorem zlepme vyuit transformtoru. Ovlivnme tm jeho rozmry, hmotnost a tak zlepme
innost oproti klasickmu zdroji.
Blokov schma:

Jako spna je zde pouit triak, kter je fzov zen. Spotebi je transformtor, kter m na sekundrn stran
usmrova pracujc do filtru LC. Vstupn napt je pes dli pivedeno na diodu optolenu, kter ovld
fototranzistor. Ten ovld vstup obvodu pro fzov zen triaku.
Pokud je vstupn napt men ne poadovan, prochz diodou men proud a fototranzistor se pive. Na
vstupu obvodu pro zen je ni napt. To m za nsledek, e spoutc impulsy pro triak se penesou do
oblasti vy stedn hodnoty napt pivdnho do transformtoru a napt na vstupnm filtranm
kondenztoru se zv. Pokud je vstupn napt vy, dj je opan.
Regulace v sekundrnm obvodu transformtoru:
asto se nepoaduj velk regulan schopnosti. Pi regulaci vstupnho napt na sekundrn stran
transformtoru se pouv stejn zapojen jako v ppad bez transformtoru. Transformtor je pouit hlavn pro
galvanick oddlen od st a ppadnou pravu vstupnho napt snen, zven.
25,Blokujc mni
Blokujc mni s impulsnm transformtorem:
V intervalu Ta tee proud pouze primrnm vinutm. V intervalu Tb tee sekundrnm vinutm. Blokujc mnie
jsou relativn jednoduch. Dobrch vsledk dosahuj pi regulaci vtch vstupnch napt a malch vstupnch
proud.

26, Propustn mni