NSWI090

Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 1
NSWI090: Potaov st I (verze 4.0)
Ji Peterka
Lekce 4: Zklady datovch
komunikac

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 2
co je poteba znt?
kde vznik schopnost penet
data?
m je dna, na em zvis?
ka psma, modulace
jak ji zvyovat, kde jsou jej limity?
Nyquistv teorm, Shannonovo
kritrium
jak se vyjaduje a v em se m?
modulan a penosov rychlost
jak vlastnosti maj reln
penosov mdia?
jak je penosov potencil rznch
penosovch mdi?
kroucen dvoulinka
koaxiln kabely
optick kabely
jak funguj optick penosy?
ist optick penosy

jak jsou techniky penosu dat,
pouvan na fyzick vrstv?
modulovan a nemodulovan penos
modulace a kdovn
arytmick, asynchronn a synchronn
penos
analogov a digitln penos
digitalizace analogovch signl
techniky multiplexu
FDM, TDM, STDM
OFDM, CDMA
izochronn penos, bitstream, .
jak funguj bezdrtov penosy?
spread spectrum,
frequency hopping,
..


NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 3
reln vlastnosti penosovch cest
penosov cesty nejsou ideln ale maj reln obvodov vlastnosti
tm je omezena i jejich schopnost penet rzn signly
v dsledku toho je omezena i jejich schopnost penet data !!!
proto maj pouze urit (omezen) penosov potencil
penosov cesty (kabely), kter
pen (elektrick) signl:
ho vdy njak negativn ovlivuj:
tlum (attenuation)
zeslabuj penen signl
zkreslen (distortion)
deformuj penen signl
peslech (crosstalk)
prolnn signl z penos
po jinch vedench (kabelech)
ruen (interference)
obecn prolnn dalch ruivch
signl
vdy njak vyzauj do svho okol
dva soubn veden vodie se vdy
chovaj jako antna
dsledek:
kad penosov cesta pen nkter
signly lpe, jin he
zle zejmna na frekvenci penenho
signlu a na povaze jeho zmn
nkter signly jsou ji tak pokaeny, e
nem smysl je danou penosovou cestou
penet
pro jin to jet smysl m

R
L
R
C
skutenost
teoreticky

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 4
vliv tlumu a zkreslen
mra dopadu je v obou ppadech mrn dlce penosov cesty
m del je drt, tm vt je tlum a zkreslen .
R
C
L
ideln penosov cesta
zkreslen
(vliv kapacity a induknosti)
tlum
odeslan signl
pijman signl

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 5
analogov vs. digitln penos
reln penosov cesty vdy pen njakou analogovou veliinu
metalick (kovov): pen elektrick signl
lze mit velikost napt, velikost proudu, sledovat prbh v ase (zmny .)
optick: pen svtlo
lze mit intenzitu svtla, sledovat prbh v ase ..
bezdrtov (rdiov): pen elektromagnetick vlnn
lze mit kmitoet (frekvenci), intenzitu, fzi, ..
zda jde o analogov nebo digitln penos, rozhoduje interpretace !!!
analogov penos:
zajm ns pm hodnota analogov
veliiny
nap. e el. signl m rove napt 3,4V
uitenou informac je 3,4
ale pijato je 3,3
digitln penos:
zajm ns, zda hodnota analogov
veliiny spad do uritho intervalu
napklad:
zda je rove napt mezi 3V a 5V
vysok rove (High)
nebo zda je mezi 0 a 1V
nzk rove (Low)
3,4V
R
3,3V
vliv tlumu
0,1V
High
Low
vliv tlumu

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 6
analogov vs. digitln penos
analogov penos nen ideln
v tom smyslu, e by zachoval
penenou informaci bez jakkoli
zmny
vdy ji njak zmn
viz pokles napt vlivem tlumu
otzkou je pouze mra pokaen
penenho signlu
tuto mru lze sniovat, ale nikdy ne
zcela odstranit
navc je to hodn drah
m vce se sname zlepit, tm je to
dra
dal problm: etzen
v celm penosovm etzci se mra
pokaen st a nsob !

digitln penos me bt ideln
doke zachovat penenou informaci
bez jakkoli zmny
penen signl ale nesm vyboit
z pslun rovn
etzen nen problm
signl se vdy zregeneruje (zesl)


celkov:
digitln penos je efektivnj ne
analogov
digitln lze dosahovat vych penosovch
kapacit ne analogov
s ni spotebou surovin
pklad: tzv. digitln dividenda
dve pro analogov TV programy:
1 frekvenn kanl = 1 TV program
digitln TV vysln (DVB-T):
1 frekvenn kanl = 4-6 TV program
High

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 7
modulovan a nemodulovan penos
dsledek (toho, e penosov cesty nejsou nikdy ideln):
nkter signly jsou peneny lpe, nkter he
zejmna pokud jde o mru jejich zkreslen
obecn: nejvce vad ostr zmny (zlomy, hrany)
modulovan penos
snaha penet takov signl, kter
danou penosovou cestou projde nejlpe
co je signl, kter m nejvce pozvoln
zmny !
v praxi: tzv. harmonick signl
signl sinusovho prbhu
y = A . sin ( w.t + f )

vhoda:
takovto signl lze penet na vt
vzdlenosti i vymi rychlostmi
problm:
samotn harmonick signl v sob jet
nenese dnou uitenou informaci
nemodulovan penos
pen se i takov signl, kter
penosovou cestou prochz he
co je signl, kter me mt i ostr
hrany
v praxi: ostr hrany (nebo rovn
signlu) pmo reprezentuj
penen data



vhoda:
je to jednodu na realizaci
nevhoda:
kvli zkreslen lze vyut jen na
krtk vzdlenosti
U [V]
t
0 0 0 1 1 1

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 8
nemodulovan penos
t: penos v zkladnm psmu, baseband penos
uitenou hodnotu me vyjadovat:
rove napt (U)
unipolrn varianta
vysok (High) a nzk (Low) rove




bipolrn varianta:
kladn a zporn rove
NRZ, Non Return to Zero






rove proudu (I)


varianta s nvratem k nule
po kadm bitu se rove signlu
vrac k 0
RZ, Return to Zero





zmna rovn
kdovn Manchester: 1 = , 0 =
U [V]
t
0 0 0 1 1 1
+
-
U [V]
t
0 0 0 1 1 1
+
-
U [V]
t
0 0 0 1 1 1
+
-
U [V]
t
0 0 0 1 1 1
Hi
Lo
zde jsou nutn a 2 zmny signlu na 1 bit zde sta 1 zmna signlu na 1 bit
pouv se nap. v Ethernetu
nebo obrcen
(dle konvence)

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 9
poteba synchronizace
penos jednotlivho bitu trv uritou dobu
tzv. bitov interval
co je dleit:
aby pjemce dokzal vdy sprvn rozpoznat zatek a konec bitovho intervalu
a dky tomu mohl sprvn vyhodnotit hodnotu penenho bitu
jinak hroz tzv. ztrta synchronizace




pi ztrt synchronizace pjemce pijm jin bity, ne jak by ml sprvn pijmat
protoe se strefuje do nesprvnch bitovch interval


een:
udrovn synchronizace
pedstava: pjemce i odesilatel maj sv hodinky, podle
kterch odmuj zatky a konce bitovch interval
poadavek na synchronizaci je pak poadavkem na to,
aby se tyto hodinky moc nerozely

U [V]
t
0 0 0 1 1 1
0 1 0 1
1 0 1 0 0 1 0 1
0 0 1 1
0 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 1
0 0 1 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 0 0 1 1 1 1 0 1 0 0 1 0 0 1 1 0 1
poteba
synchronizace
odesilatel
pjemce

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 10
.. 1010000000100011010
monosti synchronizace
pro tzv. (pln) synchronn penos
s trvalm udrovnm synchronizace, po celou dobu penosu
samostatn asovn
krom dat se pen tak samostatn synchronizan signl (tikn hodinek)
v praxi se moc nepouv
nron na reii (100% navc)
asovn je vloeno pmo do datovho signlu
nap. u kdovn Manchester, kde je v kadm
bitovm intervalu vdy aspo jedna zmna
a ta pedstavuje tik hodin
asovn se odvozuje ze samotnch dat
zmny signlu reprezentuj jednotliv tiky
nebezpe:
del posloupnost beze zmny signlu me zpsobit,
e pjemce ztrat synchronizaci
een: technika bit stuffing
za uritm potem bit beze zmny (jet ne pjemce
ztrat synchronizaci) se vlo umle vytvoen zmna
nap. za kadch 7 po sob jdoucch 0 se
t
0 0 0 1 1 1
+
-
0 1 0 1 0 0 1 1 0 0 1 0 1 0 1 1 0 1 0 0 1 0 1 0 0 1 1 1 1 0 1 0 0 1 0 0 1 1 0 1
.. 101000000000011010
7x
vlo jedna 1, kterou pjemce zase odstran
8x
ztrta synchron.

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 11
blokov kdovn
zmny v penench datech (penenm signlu) prospvaj penosm!
a to jak pro modulovan, tak i pro nemodulovan penosy
usnaduj udrovn synchronizace
snze (a spolehlivji) se detekuj
dky tomu lze dosahovat vych rychlost penosu, nebo zlepovat spolehlivost penosu
otzka:
jak zanst co nejvce zmn do penench dat, nad ktermi nemme vliv a kter
nememe mnit?
nebo do skuten penenho signlu?

monosti:
redundantn kdovn
asovn se pidv pmo do datovho
signlu
napklad: kdovn Manchester
kad bitov interval obsahuje vdy
nejmn jednu zmnu
m to nejvy (100%) reii
technika bit stuffing
vkldn bitu pokud je poteba
reie je limitn = 0%
blokov kdovn
msto vstupnho bloku n-bit se odesl
vstupn blok o velikosti k-bit
pedpoklad: k > n (= urit redundance)
pklad: kdovn 4b/5b (100 Mbit Ethernet)
msto bloku 4 bit se odesl 5 bit
pklad: kdovn 8b/10b (Gbit Ethernet)
msto bloku 8 bit se odesl 10 bit
efekt: ne vechny k-tice jsou vyuity
vybraj se ty, kter maj nejvce zmn !!
n-tice bit:
k-tice bit:
0000, 0001, 0010, ., 1110, 1111
00000, 00001, .., 00011, 00100, ,
11001, 11010 , 11110, 11111

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 12
asynchronn a arytmick penos
existuj jet dal zpsoby, jak zajistit synchronizaci
asynchronn penos
a-synchronn = bez synchronziace
ve smyslu: nepotebuje dnou (dal)
synchronizaci
zatek a konec kadho bitovho
intervalu je signalizovn samostatn
je k tomu nutn 3-stavov logika
signl, kter m (nejmn) 3 stavy



jednotliv bitov intervaly nemus bt
stejn dlouh
v praxi se (pli) nepouv
arytmick penos
data jsou penena po znacch
znak = skupina bit pevn velikosti
nap. 7 bit (obvykle 5 a 8 bit)
a-rytmick = bez rytmu
ve smyslu: postrd rytmus (penosu)
ve smyslu: prodlevy mezi znaky mohou
bt libovoln dlouh
na zatku kadho znaku je start bit
podle nj se pjemce zasynchonizuje
sed si sv hodinky




pedpoklad: synchronizace vydr po
dobu penosu celho znaku
a na zatku dalho znaku dojde k nov
synchronizaci
pozor na terminologii:
kdy se dnes ekne asynchronn
mn se tm arytmick !!!
0 0 0 1 0 1
start bit
synchronizace
start bit
synchronizace
nen
pevn dno

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 13
modulovan penos
pipomenut
modulovan penos = sname se penet takov signl, kter danou penosovou
cestou projde nejlpe
co je harmonick signl (signl sinusovho prbhu):
ale:
samotn harmonick signl jet nenese dnou uitenou informaci
pedstavuje pouze tzv. nosnou (nosn signl, harmonickou nosnou)
na tento signl je teprve teba naloit informaci, urenou k penesen
naloit formou zmny nkterho z parametr harmonickho signlu = modulace
digitln modulace: nakldme digitln data
y = A . sin ( .t + )
0 0 0 0 0 0 1 1 1
amplitudov modulace frekvenn modulace fzov modulace
zkladn varianty modulace

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 14
modemy a kodeky
modulaci nosnho signlu m na starosti zazen zvan MODEM
MOdultor/DEModultor
zajiuje i demodulaci: sejmut uiten informace z modulovanho signlu





v praxi: modem slou pro penos digitlnch dat po analogov penosov cest
napklad:
po analogov telefonn lince (telefonn modem, rychlosti a 56 kbit/s)
po tzv. mstn smyce (ADSL modem, VDSL modem, DSLAM, rychlosti v du Mbit/s)
po kabelov ppojce (kabelov modem, rychlosti v du Mbit/s)

opan situace:
mme digitln penosovou cestu, potebujeme po n penet analogov data
potebujeme zazen zvan KODEK (KODr/DEKodr)
zajiuje digitalizaci analogovho signlu (kdovn) a zptn pevod (dekdovn)
analogov penosov cesta,
analogov penos
(pen se modulovan nosn signl)
10101100101010 10101100101010
MOdulace DEModulace
1010110010101011101001001

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 15
modulan rychlost (baud rate)
je rychlost, s jakou se mn modulace
nosnho signlu
modulan rychlost je poet zmn signlu
za sekundu
m se v jednotkch zvanch BAUD [Bd]
podle francouzskho inenra Jean-
Maurice-mile Baudota (1845-1903)
sestrojil "tisknouc rychlotelegraf"
vynalezl asov multiplex
monost, aby vce telegraf
komunikovalo po jedn lince
vynalezl telegrafn kd (1870)

zmna signlu je pechodem mezi
2 rznmi stavy signlu (t: symboly)
symbol = stav (modulovanho) signlu
msto pojmu "modulan rychlost" se
nkdy pouv tak pojem "symbolov
rychlost"
anglicky: baud rate
modulan rychlost nevypovd o tom,
kolik dat se pen !!!
to zle jet na tom, kolik je stav/symbol
kolik bit reprezentuje jedna zmna stavu!!!
J.M.E. Baudot
stavy (symboly)
zmna

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 16
vcestavov modulace
nosn signl nemus pechzet (dky modulaci) jen mezi 2 rznmi stavy
(symboly)
ale me nabvat vtho potu rznch stav jde o vcestavovou modulaci
stavy vs. bity:
pro znzornn k bit potebujeme
2
k
rznch stav
resp: pomoc n stav lze znzornit
log2(n) bit
pklady:
2 stavov modulace
2 rzn stavy znzorn 1 bit
4 stavov modulace
4 rzn stavy znzorn 2 bity
8 stavov modulace
atd.
ale tak obrcen:
na 1 bit se spotebuj 2 zmny stavu
kdovn Manchester (Ethernet)



praktick problm:
poet stav/symbol nelze
libovoln zvyovat
protoe pjemce by je u nebyl
schopen dostaten spolehliv
rozliit
dsledek:
nkde le hranice, za kterou u
nem smysl zvyovat poet
stav/symbol
tato hranice je dna kou
penosovho psma
1 bit

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 17
kombinovan modulace
pipomenut:
existuj 3 zkladn varianty modulace: amplitudov, frekvenn a fzov
kad z nich je jinak efektivn ve smyslu monosti spolehliv detekce zmny stavu
nejefektivnj je modulace fzov
vyvolv ostr zmny, kter se nejsnze detekuj,
v praxi:
pro zven vtnosti (potu rozliitelnch stav)
se zkladn varianty modulace kombinuj
pklad:
modulace QAM
kvadraturn amplitudov modulace
m vce variant
QAM 16
rozliovno je 16 stav
kad zmna reprezentuje 4 bity
QAM 64
64 stav, 6 bit na 1 zmnu
QAM 256
256 stav, 8 bit na 1 zmnu


podrobnji: modulace QAM 16
vznik soutem 2 nosnch signl
posunutch o 90, proto kvadraturn
jedna nosn: amplitudov modulace, 3 stavy
druh nosn: fzov modulace, 12 stav
vsledek: 36 kombinac (12x3)
z nich je skuten vyuvno jen 16
a to ty, kter jsou nejdle od sebe

15
45
75 105
135
165
195
225
255 285
315
345
umouje rozliit nejvce stav


NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 18
penosov rychlost (bit rate)
k, kolik bit se penese za sekundu
m se v bitech za sekundu (resp. v nsobcch: kbit/s, Mbit/s, Gbit/s atd.)
m nominln charakter
vypovd o tom, jak dlouho trv penos jednoho bitu
bez ohledu na to, zda jde o uiten nebo reijn bit
efektivn (skuten dosahovan) penosov rychlost me bt i vrazn ni
penosov rychlost nevypovd nic o tom, kolikrt za sekundu se zmnil penen
(modulovan) signl
tj. jak je modulan rychlost
obecn vztah mezi modulan a penosovou rychlost:
v
penosov
= v
modulan
* log
2
(n)

pklady:
Ethernet:
penosov rychlost = modulan rychlosti
RS-232, Centronics,
penosov rychlost = modulan rychlost
telefonn modemy
penosov rychlost > modulan rychlost
viz tabulka
penosov
rychlost
[bit/s]
modulan
rychlost [Bd]
poet
rozliovanch
stav
bit/
zmnu
standard
2400 600 16 4 V.22bis
9600 2400 16 4 V.32
14400 2400 64 6 V.32bis
28800 3200 512 9 V.34
56000 8000 128 7 V.90,V.92

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 19
penosov vkon
pipomenut:
penosov rychlost je nominln veliina
nedl rozdl mezi uitenmi daty a rei (kterou tak zapotv)
vypovd spe o tom, jak dlouho trv penos jednoho bitu (uitenho i reijnho)

jin veliina:
penosov vkon (t: efektivn penosov rychlost, skuten dosahovan rychlost,
propustnost)
: throughput
zapotv pouze uiten data (nikoli reii)
vypovd o tom, jak objem (uitench) dat se penese za del asov sek
obvykle:
penosov vkon je (asto i vrazn) ni, ne penosov rychlost
kvli tomu, e v nm nen zapotna dn reie (zatmco v penosov rychlosti ano)
jako nap.: hlaviky a patiky blok (segment, paket, rmc, bunk, .), prodlevy, ..
ale:
za uritch okolnost me bt i vy
kvli kompresi penench dat
nap. u telefonnch modem
jde o veliiny stejnho rozmru (bit/s, resp. nsobky)
standard max. nominln rychlost reln efektivn rychlost
802.11b 11 Mbit/s do 6 Mbit/s
802.11g 54 Mbit/s do 22 Mbit/s
802.11a 54 Mbit/s do 25 Mbit/s
bezdrtov technologie 802.11 (Wi-Fi)
nap. 1 hodinu, 1 den

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 20
penosov vkon a reie protokol
penosov vkon zvis i na velikosti penench dat
skrze reii protokol
pklady:
penme 64 byt uitench dat
fakticky (nominln penosovou rychlost)
se penese 64+66 byt
reie protokol pedstavuje 50,76%
je-li penosov rychlost nap. 1 Mbit/s,
penosov vkon bude mn ne polovin !!
penme 1024 byt uitench dat
fakticky se penese 1024+66 byt
reie protokol pedstavuje 6,05%


v praxi se uplatuje i dal reie:
na agregaci
chovn dalch uivatel, kte sdl
stejnou penosovou kapacitu
na zajitn spolehlivosti penosu
chybn penesen data se pen
znovu
na uml omezen
nap. FUP (Fair Use Policy)
uiten data
UDP datagram
IP paket
Ethernetov rmec
x byt
+8 byt hlavika
+20 byt hlavika
+18 byt hlavika a patika
+20 byt preambule
a odstup mezi rmci
penosov rychlost
reie Ethernetu, IP a UDP:
celkem 66 byt
na 1 blok uitench dat
(pokud nedojde k fragmentaci)

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 21
zvyovn penosov rychlosti
co dlat, kdy potebujeme zvit penosovou rychlost?
a kdy vme, e plat: v
penosov
= v
modulan
* log
2
(n)

monost: zvyovat v
modulan
jde o "extenzivn pstup"
vyuvn vce zdroj
konkrtn tzv. ky psma
je to drah (stoj to penze)
ale: lze to dlat libovoln dlouho
ovem s rostouc spotebou ky psma
tedy s vymi nklady


monost: zvyovat n (poet stav)
jde o "intenzivn pstup"
"cestu zdokonalovn"
zlepovn technologie
nejde to dlat donekonena
pi pevn dan modulan rychlosti
intuitivn:
pi pekroen uritho stupn modulace
(potu stav penenho signlu) ji
pjemce nebude schopen tyto stavy
sprvn rozliit


otzka:
jak dlouho lze zvyovat poet (rozliovanch) stav?
kde le hranice dokonalosti technologi??
na em je tato hranice zvisl?
zvis pouze na ce psma a na kvalit linky, nezvis na pouit technologii !!!!



NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 22
ka penosovho psma
intuitivn:
jde o rozsah frekvenc, kter lze vyut pro penos signlu
anglicky: bandwidth
tk se:
vech signl: od diskrtnch a po nosn signly harmonickho prbhu
rozhoduje o tom, jak dobe je signl penesen
jak se zmn jeho prbh (i amplituda)
vliv ky psma na harmonick
signl
je (v principu) jednoduch:
pokud frekvence signlu le uvnit
(intervalu) ky psma, je penesen



pokud le mimo (interval) ky psma,
nen penesen vbec
prakticky je situace o nco sloitj:
mra pokaen (hlavn tlumu) se
nemn skokem, ale podle tzv. vanov
kivky
f
min
f
max
ka psma
f [Hz]
pokaen
ano
lze penst
ne ne
f
min
f
max
f
min
f
max
f[Hz]
f
min
f
max
f[Hz]
f[Hz]
y = A . sin ( .t + )

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 23
vliv na signl obecnho prbhu
vliv ky psma na penos obecnho signlu je sloitj
ale: lze si pomoci rozkladem obecnho signlu na harmonick sloky
obdoba Taylorova rozvoje: obecn signl je soutem (nekonen) ady harmonickch sloek

efekt na kadou harmonickou sloku je ale
zejm:
pokud jej frekvence spad do (intervalu)
ky psma, je sloka penesena
jinak sloka penesena nen

dsledek:
obecn signl, rozloen na jednotliv
harmonick sloky, je po penosu
sloen u jen z tch harmonickch
sloek, kter byly peneseny
to se ale projevuje na jeho tvaru

=
+
+
+
+
=
+
vy
harmonick
sloky jsou
pi penosu
oezny
?

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 24
pedstava vlivu ky psma
poet penesench harmonickch sloek rozhoduje o vrnosti pijatho
signlu
o me jeho podobnosti pvodn odeslanmu signlu
zmna 2000x za sekundu
500 Hz
1300 Hz
4000 Hz
ka psma

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 25
shrnut
intuitivn:
m vt je ka psma, tm vce je
pijat signl podobn tomu, kter
byl odesln
a tm lpe lze poznat, co m
reprezentovat
pi urit rychlosti zmn by
deformace pijatho signlu byly ji
tak velk, e by se nedalo poznat, co
m signl reprezentovat
zvr:
m vt je ka penosovho psma,
tm vt je schopnost penet data
tm vt me bt modulan rychlost
tm vt me bt penosov rychlost
plat to obecn, pro penosy v
zkladnm i peloenm psmu

ka penosovho psma m
charakter "zdroje" (suroviny)
za ku psma se plat !!!
zvislost mezi kou psma
a schopnost penet data je v zsad
linern!!!
ale:
jak je exaktn forma zvislosti?
mezi kou psma, modulan
a penosovou rychlost
je-li pevn dna ka psma, na em
zvis maximln dosaiteln penosov
rychlost?
viz v
penosov
=v
modulan
* log2(n)
lze libovoln dlouho zvyovat n?
ne, nelze nkde existuje hranice!!
na em tato hranice zvis?
jak moc/mlo zvis na dokonalosti
naich technologi?

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 26
Shannonv teorm
Claude Elwood Shannon (1916-2001):
zakladatel modern teorie informace
tzv. Shannonv teorm (Shannon-Hartley):
ona hranice je dna
kou penosovho psma a kvalitou penosov cesty
odstupem signlu od umu
konkrtn:
max(v
penosov
) = ka psma * log
2
(1 + signl/um)
dsledky:
zvislost na ce psma je linern !!!
naopak zcela chyb zvislost na pouit technologii !!!
nezle na pouit modulaci ani na potu rozliovanch stav penenho signlu (n)
zvr:
technologiemi lze "vylepovat" vyuit njak penosov kapacity, ale jen
do hranice dan Shannonovm teormem
praxe:
telefonn modemy: jsou prakticky nadoraz
optick penosy: maj k hranici velmi daleko

u nelze zvyovat penosovou rychlost
lze jet hodn zrychlovat

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 27
pklad: analogov telefonn modemy
pevn analogov telefonn linka
vyuv tzv. mstn smyku
jde o metalick veden (kroucen pr), vedouc od astnka k telefonn stedn
pesnji: vyuv hovorov psmo mstn smyky

kvalitn smyka m odstup signl:um
1000:1, neboli 30 dB
na stran stedny je realizovno uml
frekvenn omezen:
300 a 3400 Hz!!!
tj. ka psma: 3,1 kHz









v praxi:
existuj analogov telefonn modemy
s rychlost 33 kbps
dok vyut i okrajov sti psma
(boky vanov kivky)
jakoby: umle si roztahuj pvodn
ku psma 3,1 kHz
existuj i telefonn modemy
s rychlost 56 kbps:
ale: dok fungovat jen "proti"
digitln telefonn stedn
pro n je uml omezen ky psma
na 3,1 kHz odstranno pln

dle Shannonova teormu:
maximln penosov rychlost (na analogov tel. lince) vychz na cca 30 kbps

f [Hz]
pokaen
ano
ne ne
300 Hz

3400 Hz

hovorov psmo

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 28
pklady: xDSL, PLC, optika
xDSL (Digital Subscriber Line)
technologie, kter vyuvaj
nadhovorov psmo mstn smyky
je vrazn ir, proto mohou dosahovat
vrazn vych penosovch rychlost


pklady:
ADSL:
vyuv psmo do 1,1 MHz
dosahuje a 8 Mbit/s(down)
ADSL2+
vyuv psmo do 2,2 MHz
dosahuje a 25 Mbit/s
VDSL, VDSL2+
vyuv psmo do 30 MHz
dosahuje a 52 Mbit/s

PLC (PowerLine Communications)
technologie, kter vyuv schopnosti
silovch rozvod (230 V) penet
i vy frekvence
obvykle se vyuv rozsah od 1,8 MHz do
30 MHz
co je psmo krtkch vln, kter
pouvaj radioamati
160m a 10metrov vlny
problm s ruenm !!!
nkdy a do 50/100 MHz
dosahovan rychlosti: a 200 Mbit/s
optick penosy
vyuvaj svtlo, v psmu 10
8
MHz
obrovsk ka psma !!!!!
obrovsk penosov potencil podle
Shannonova kritria
zatm jsme ve vyuit jen na zatku
je vyuit jen mal zlomek celho
potencilu optickch penos

hovor. nadhovorov psmo

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 29
Nyquistv teorm
otzka:
jak souvis modulan rychlost se
kou psma?
intuitivn odpov:
je to podobn jako u penosov rychlosti
m u je ka psma, tm vt je zkreslen
penesenho signlu
a tm he doke pjemce detekovat
zmny stavu signlu
ale jak je konkrtn zvislost?
skutenost:
vyplv z vsledk Harryho Nyquista
Nyquistv teorm
formulovn 1928, dokzal a Claude
Shannon v roce 1949
zjednoduen:
v
Nyquist
= 2 * ka psma
tk se ale jen "frekvenn omezenho
signlu (0 a f)
modulan (symbolov) rychlost:
v
Nyquist
je horn mez pro v
modulan
nem smysl zvyovat modulan rychlost
nad v
Nyquist
= 2 * ka psma
jinak u nepjde sprvn detekovat
vechny zmny
v praxi: v
modulan
= 2*ka psma
rychlost vzorkovn:
jak asto je teba vzorkovat zdrojov
signl?
je nutn to dlat nejmn 2x za periodu !
v
Nyquist
je spodn mez pro v
vzorkovn

pomaleji: o nco bychom pili
rychleji: u nezskme nic navc
v praxi: v
vzorkovac
= 2*ka psma

Nyquistova rychlost
(2 * ka psma)
v
modulan
v
vzorkovn
Nyquist
rate

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 30
digitalizace analogovho signlu
pipomenut:
modem:
slou k penosu digitlnch dat po analogov penosov cest
kodek:
slou k penosu analogovch dat po digitln penosov cest
digitalizace:
je pevod analogovho signlu na digitln data
aneb: to, co dl kodek
obecn postup digitalizace:
1. analogov signl se "vyvzorkuje"
sejmou se vzorky momentln hodnoty analogovho signlu
2. velikost kadho (analogovho) vzorku se vyjd jako (digitln) slo
pitom nutn dochz k uritmu zaokrouhlen (kvantizan chyba/um)
zskan (digitln) data se komprimuj a event. dle upravuj
v praxi se mus vyeit otzky jako:
jak asto vzorkovat pvodn analogov signl
kolik bit je poteba na vyjden hodnoty kadho vzorku
jak co nejvce zmenit objem bit, kter takto vznik
100101
10101100101010 10101100101010
1010110010101011101001001
1010101010101010101011010101010101
kodek bv na vbr vce

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 4, slide 31
pklady kodek: PCM, FR, EFR
PCM (Pulse Coded Modulation)
pochz z roku 1937, vytvoeno pro
(digitln) pevnou telefonn s
pouv se dodnes
nejen v (pevn) telefonii, v. ISDN
je velmi neefektivn
zcela bez komprimace
vstupn signl m rozsah 4 kHz
analogov hovor je v rozsahu 300 a 3400 Hz
je zaokrouhlen na 0 - 4000 Hz
dle Nyquista: nutn vzorkovat 8000x
za sekundu
2 x za periodu (2x 4000)
vznik 8000 vzork za 1 sekundu
kad vzorek se vyjd pomoc 8 bit
jen 256 monch rovn
relativn velk kvantizan chyba
celkov datov tok: 8000x8 bit/s
64 kbit/s
v mobilnch stch
se pouvaj podstatn efektivnj
kodeky
FR (Full Rate): 13 kbit/s na hovor
a 9,8 kbit/s na opravu chyb
EFR (Enhanced Full Rate): 12,2 kbit/s
a 10,6 kbit/s na opravu chyb
HR (Half Rrate): 6,5 kbit/s na hovor
moc se neosvdil