MASARYKOVA

UNIVERZITA V

BRN

FAKULTA SOCILNCH STUDI KATEDRA

PSYCHOLOGIE

AKTUALIZACE VCHODISEK A MONOST POZITIVN PSYCHOLOGIE

DIPLOMOV PRCE

VYPRACOVAL

WWW.DANIELBERANEK.CZ

PRCI VEDL PROF. PHDR. VLADIMR SMKAL, CSC.

BRNO 2009

PROHLEN O AUTORSTV Prci jsem vypracoval samostatn a odkzal veker zdroje, jich jsem vdom uil.

Daniel Bernek 2

PODKOVN M dky nle blinm a nejblim. Dle dkuji prof. PhDr. Vladimru Smkalovi, CSc.

Prci vnuji pionrm, inovtorm, dobrodruhm, nenapravitelnm optimistm a podobnm hazardrm s dobrm jmnem, stlm mstem a slunou povst.

Pochopen je vdycky osobn.1

Na to, abys porazil hloupost, kter je v ns, potebuje veker as i vechnu energii. A jedin na tom zle. Ostatn nen vbec dleit.2

1 2

CASTANEDA, 1998a, s. 21. CASTANEDA, 1997a, s. 183.

OBSAH
1. VOD.....................................................................................................................................8 2. METODA.............................................................................................................................10 2.1 CL PRCE.........................................................................................................................10 2.2 VZKUMN SOUBOR KOMPAROVAN MYLENKOV OKRUHY....................................................10 2. 2. 1 POJEM POZITIVN PSYCHOLOGIE V TTO PRCI.....................................................................12 2. 2. 2 POJEM CASTANEDOVO UEN V TTO PRCI........................................................................12 2. 3 VZKUMN PLN...............................................................................................................12 2. 4 METODA ZSKVN DAT.....................................................................................................13 2. 5 ZPSOB ZPRACOVN DAT....................................................................................................13 2. 6 SEKUNDRN TEORETICK VCHODISKA.................................................................................14 2. 7 FORMLN PRAVA A CITAN NORMA...................................................................................15 2. 8 ZMNY V DRUH VERZI PRCE..............................................................................................16 3. POZITIVN PSYCHOLOGIE.........................................................................................17 3. 1 HISTORIE POZITIVN PSYCHOLOGIE.........................................................................................17 3. 2 PEDCHDCI A VCHODISKA POZITIVN PSYCHOLOGIE...............................................................18 3. 3 OPODSTATNN PCHODU POZITIVN PSYCHOLOGIE..................................................................18 3. 4 VZKUMN ZAMEN........................................................................................................19 3. 5 KLASIFIKAN RMEC.........................................................................................................21 3. 6 KONCEPTUALIZACE A VZKUMY POZITIVN PSYCHOLOGIE..........................................................24 3. 6. 1 EMON OBLAST........................................................................................................24 3. 6. 2 KOGNITIVN OBLAST..................................................................................................26 3. 6. 3 OBLAST J...............................................................................................................29 3. 6. 4 INTERPERSONLN OBLAST..........................................................................................31 3. 6. 5 BIOLOGICK OBLAST..................................................................................................33 3. 6. 6 OBLAST COPINGU......................................................................................................35 3. 7 INTERVENCE A APLIKACE.....................................................................................................37 4. CASTANEDOVO UEN..................................................................................................41 4. 1 TERMINOLOGIE CASTANEDOVA UEN....................................................................................41 4. 2 BOJOVNK A CESTA BOJOVNKA.............................................................................................43 4. 2. 1 BOJOVNK PIJME ODPOVDNOST ZA SV INY................................................................43

4. 2. 2 BOJOVNK POSTUPUJE STRATEGICKY..............................................................................44 4. 2. 3 BOJOVNK JE NEDOSTUPN..........................................................................................45 4. 2. 4 BOJOVNK PERU MECHANICK CHOD SVHO IVOTA....................................................46 4. 2. 5 BOJOVNK VYMAE SVOU OSOBN HISTORII.....................................................................47 4. 2. 6 BOJOVNK A DRUZ LID.............................................................................................49 4. 3 REKAPITULACE..................................................................................................................52 4. 4 STOPASTV......................................................................................................................55 4. 4. 1 STOPOVN SEBE SAMA...............................................................................................56 4. 4. 2 STOPASTV JAKO JEDNN VE SVT BNCH ZLEITOST.............................................58 4. 4. 3 SEDM PRINCIP STOPASTV........................................................................................62 4. 5 ZTRTA VLASTN DLEITOSTI..............................................................................................63 4. 6 VNITN ROZHOVOR............................................................................................................65 4. 7 SMRT JAKO RDCE.............................................................................................................67 5. HODNOCEN CASTANEDOVA UEN........................................................................70 5. 1 PREKONCEPCE HODNOCEN CASTANEDOVA UEN....................................................................70 5. 1. 1 PRIZMA PRAVDY........................................................................................................70 5. 1. 2 NHLED DLO SVHO AUTORA..................................................................................71 5. 1. 3 SHRNUT..................................................................................................................73 5. 2 JDRO HODNOCEN CASTANEDOVA UEN...............................................................................74 5. 2. 1 KONTROLA...............................................................................................................74 5. 2. 2 ROZEN A ZMNA VNMN/VDOM..........................................................................75 5. 2. 3 ZMNA....................................................................................................................75 5. 2. 4 JEDINEC A OSOBN ZKUENOST.....................................................................................76 5. 2. 5 PRAGMATICK ORIENTACE, VUDYPTOMN STRATEGIE..................................................77 5. 2. 6 POZNMKA KE KONSTRUKCI DISKURZU..........................................................................78 5. 2. 7 HODNOCEN VE SVTLE EUROAMERICKCH MYLENKOVCH SMR...................................78 6. HODNOCEN POZITIVN PSYCHOLOGIE NA POZAD CASTANEDOVA UEN......................................................................................................................................80 6. 1 ANALZA TEXTU LOVE.......................................................................................................80 6. 1. 1 IDENTIFIKACE DISKURZIVNHO PRODUKTU......................................................................80 6. 1. 2 PIBLEN STATI LOVE..............................................................................................80 6. 1. 3 HODNOCEN STATI LOVE Z PERSPEKTIVY CASTANEDOVA UEN........................................83

6. 1. 4 SHRNUT A NRT MONOST INOVACE TEXTU................................................................84 6. 2 OBECNJ HODNOCEN POZITIVN PSYCHOLOGIE......................................................................85 6. 2. 1 VCHODISKA POZITIVN PSYCHOLOGIE...........................................................................85 6. 2. 2 AD. POZITIVN STRNKY.............................................................................................86 6. 2. 3 DDICTV ZPADN VDY, POTAMO PSYCHOLOGIE..........................................................87 7. SHODY, STETY, ROZDLY..........................................................................................88 7. 1 SHODY, STETY, ROZDLY NA ROVNI OBSAHOVHO ZAMEN..................................................88 7. 2. SHODY, STETY A ROZDLY NA OBSAHOV METAROVNI..........................................................89 7. 3 DODATEK.........................................................................................................................92 8. MONOSTI ROZEN HLEDISEK POZITIVN PSYCHOLOGIE.............................................................93 8. 1 URIT SPECIFICKHO PJEMCE.............................................................................................93 8. 2 SJEDNOTIT PRIZMA POHLEDU................................................................................................94 8. 3 DOPLNIT NEKRITICKY PIJMAN NHLEDY.............................................................................94 8. 4 DOPLNIT DEFICITN NHLED.................................................................................................95 8. 5 ORIENTOVAT AKCE APLIKANM SILM.................................................................................96 8. 6 MONOSTI INSPIRACE KONCEPCEMI CASTANEDOVA UEN.........................................................97 8. 6. 1 EGO A BOJ PROTI NMU..............................................................................................97 8. 6. 2 STRATEGICK JEDNN VE SVT..................................................................................98 8. 6. 3 RIZIKA IMPLEMENTACE KONCEPC CASTANEDOVA UEN..................................................99 8. 7 VHODY POZITIVN PSYCHOLOGIE Z PERSPEKTIVY NAVRHOVANCH ROZEN HLEDISEK..............102 9. ZVR...................................................................................................................................104 10. POUIT ZDROJE.......................................................................................................106

1. VOD Stv se, e je lovk suovn duevnmi problmy. Me se na n snait nemyslet, potlait vdom o nich, i najt v sob odvahu a zat je eit posledn monost je z hlediska pekonn vlastn nechuti nejt. Pokud je zane eit, hled oporu praktickou, sociln, teoretickou Co kdy je ale jedinec relativn normln, socializovan, ostatnmi vnman jako bez problmu? Co kdy jeho jedinm problmem je jaksi vnitn neklid a nepokoj? Co kdy mu prmrnost nesta? Na otzky tkajc se vylepen ivotn kvality nad hranice relativn nuly se sna odpovdt stle jet relativn mlad smr pozitivn psychologie. Ta byla pedstavena coby nov smr uvaovn o psychologii v roce 1998 Martinem E. Seligmanem a ji od potku j provzely hlasy zpochybujc oprvnnost jej existence3 nutno podotknout, e je z sti podntila i sama pozitivn psychologie negativnm vymezenm se vi starm psychologim. Tyto kritiky se ovem soustedily pedevm na gramatiku, pragmatiku a dal souvislosti pojm pozitivn a negativn jedn se o vzjemn vymezovn a obhajovn vlastnch pozic rozlinch kol na poli diskurzu psychologie. Mne osobn mylenkov jdro pozitivn psychologie zaujalo, protoe j jaksi nesta anulovat negativa a jen tko si lze pedstavit, e by teba nadprmrn lidsk vkony adila do abnormalit, jak se dailo psychologii klasick. Je v n jaksi duch optimismu a pionrstv, kter je teba podpoit v sil proti konzervativnm silm. Proto je tato prce orientovna stejnm smrem jako pozitivn psychologie. Ovem nejde o pehledovou studii, ani se nejedn o kritickou prci vedenou z pozic nkter ze starch psychologickch kol. Snahou tto prce je znovu promyslet a aktualizovat vchodiska a monosti pozitivn psychologie ostatn aktualizace je tm pravm jmnem pro takovou prci, nebo v sob zahrnuje pedpoklad, e se jedn o cosi omezenho svm vskytem v konkrtnm ase a ve specifickch podmnkch (na rozdl od kritik, kter se zdaj hlsat vn pravdy). Za asov omezen povaujme dobu vydn text, jejich pomoc je nastnn diskurz pozitivn psychologie jsou to lta 1998 2005. Za podmnky specifick tto prci povaujme jednak zpsob jejho zpracovn tj. kombinovn informac ze dvou zdroj4, jednak druh zdroj tto kombinace. Zpracovn je
3

Polemice s pozitivn psychologi bylo vnovno prvn slo Journal of Humanistic Psychology z r. 2001, z dalch uveme nap. HELD, 2004; OLCOV, 2005. 4 K pojmu ble viz kap. 2. Metoda. Toto kombinovn informac v tto prci odpovd v podstat reprodukci, rekonstrukci, interpretaci a komparaci danch zdroj.

inspirovno mylenkami Gregoryho Batesona z dla Mysl a proda5, pjde o kombinaci informac ze dvou zdroj zpsobem binokulrnho vidn6. Pedpokladem nleitho vyuit tto metody je zvolit zdroje informace si blzk, ovem natolik jinak kdovan, aby zkenm jejich perspektiv vznikla nov informace hloubka. Zde se dostvm ke druhmu zdroji informace jedn se o teoretickou bzi, kter se tak sna zkvalitnit ivot jedince, ale je natolik ciz pozitivn psychologii, aby zken jejich perspektiv slibovalo odhalit nov zpsoby pohledu na vc. Pjde o uen nesen pedevm literrnm dlem Carlose Castanedy, zde pro zjednoduen oznaovan jako Castanedovo uen. Zbv dodat, e primrnm clem je nov pohled na pozitivn psychologii, proto se soustedm na ni a na to, jakm novm zpsobem reorganizuje jej vnitn informace zken s perspektivou Castanedova uen odtud tedy nzev prce Aktualizace vchodisek a monost pozitivn psychologie.

5 6

BATESON, 2006. BATESON, 2006, s. 65 67.

2. METODA 2.1 CL PRCE Npln tto prce je srovnn pozitivn psychologie a uritho mylenkovho okruhu z duchovnch smr z pohledu jejich prce s jedincem. Smyslem tohoto srovnn je zskat nov pohled na samotnou pozitivn psychologii. Bateson7 v souvislosti se srovnvnm dvou popis hovo mj. o tchto pnosech takovchto srovnn: hloubce (resp. novm rozmru), kter vyplv z uit dvou rznch perspektiv a zisku informac novho logickho typu v kad jedn perspektiv dky srovnn s perspektivou druhou 8. Clem prce je ble prozkoumat mylenkovou bzi pozitivn psychologie, strukturu tto mylenkov bze a aspekty jej diskurzivn konstrukce prostednictvm komparace s danm duchovnm smrem a extrapolovat nov monosti v uvaovn pozitivn psychologie. 2.2 VZKUMN SOUBOR KOMPAROVAN MYLENKOV OKRUHY Jeliko vychzm z metodologickch pedpoklad kvalitativnho vzkumu, byl vzkumn soubor zvolen nepravdpodobnostn metodou zmrnho vbru. Ptomnost zkoumanho mylenkovho okruhu pozitivn psychologie vyplv z povahy cle prce zbv vysvtlit volbu komparanho mylenkovho okruhu. Abych vytil co nejvt pnos srovnn dvou popis, bylo zapoteb zvolit popisy obdobn, co do zamen, avak rozdln utven a popis utvejc. Bateson9 k tomu k: Obrazn eeno meme njak zvltn nov rozmr hloubky oekvat vdy, kdy jsou informace ze dvou rznch popis seskupovny nebo kdovny odlinm zpsobem.

7 8

BATESON, 2006, s. 67 aj. BATESON, 2006, s. 67 hovo o tzv. ppadu binokulrnho vidn:

Jestlie v AB existuj reln prvky, pak informace z druhho zdroje zpsobily v A rozdlen do podtd, kter pedtm nebylo mon (to jest, v kombinaci s A vytvoily takov logick typ informac, kter by prvn zdroj sm o sob nebyl schopen vytvoit. 9 BATESON, 2006, s. 67.

10

Coby komparan mylenkov okruh bylo zvoleno Castanedovo uen. To obdobn jako pozitivn psychologie nahl jedince optikou monost k dalmu rstu, ke zmnoen pozitivnch aspekt lidstv. Tolik k podobnosti. Odlinost mezi obma popisy je vcero: jin msto v obecnm diskurzu: o pozitivn psychologii meme umstit do oblasti psychologie, tj. vdy spoleensky etablovan disciplny poznn a jeho aplikace; o Castanedovo uen meme vnmat jako literrn zznam amansk tradice, nebo jako prost literrn dlo. jin diskurzivn konstrukce: o konstrukce diskurzu pozitivn psychologie je vystavna na tradici zpadn vdy: obsahuje citace autor, odkazuje k vzkumm a jinm praktikm zpadn vdy; jej diskurz je ovlivnn vvojem zpadnho mylen (nap. v nm nachzme prvky logickho pozitivismu apod.) o konstrukce diskurzu Castanedova uen je vystavna literrn; odehrv se z hlediska narace v uzavenm, autarknm svt, kter sm produkuje sv rozmry a hranice a rozvrhuje svj as, prostor, sv obyvatelstvo, svj katalog pedmt a sv mty10, argumenty odpovdaj literrn naraci jsou rtorick. jin pstup k jedinci a jeho svtu o pozitivn psychologie vychz z tradice psychologie, emu odpovd jej pohled; definuje kter pozitivn vlastnosti a stavy m jedinec zmnoit; o Castanedovo uen vychz z tradice amanstv a magie, na jedince hled jako na obyejnho lovka, kter m monost stt se zasvcencem, kter se pak me vydat na cestu kenm smrem; definuje smr, kterm se m jedinec vydat. Zmrn vybran mylenkov okruh Castanedova uen tedy je eticky obdobn mylenkovmu okruhu pozitivn psychologie, zrove jsou si tyto dv perspektivy natolik vzdlen, aby fakt jejich odlinosti sliboval odhalit nov rozmr pi splynut perspektiv. Pro plnost zbv definovat to, co jest v tto prci oznaovno pojmy pozitivn psychologie a Castanedovo uen.

10

BARTHES, 1997, s. 31.

11

2. 2. 1 POJEM POZITIVN PSYCHOLOGIE V TTO PRCI Pozitivn psychologie pedstavuje mou abstrakci a reprezentaci oboru pozitivn psychologie, zkonstruovanou za pomoc zdroj uvedench v kapitole Pouit zdroje. Tato abstrakce m zachytit zpsoby uvaovn blzk autorm pozitivn psychologie a zpsoby jakm se tito autoi/tento obor vyslovuj/e v rmci akademick debaty, ale i spoleensk debaty vbec. 2. 2. 2 POJEM CASTANEDOVO UEN V TTO PRCI Castanedovo uen je v rmci tto prce zjednoduujc a lehce zavdjc pojem. Nem toti odkazovat k osob autora knih, prostednictvm nich se k nm dostalo, toti Castanedovi11, nbr k vypreparovan bzi mylenek, kter mu dle vlastn interpretace byly pedny jeho uitelem donem Juanem. V tto prci jsou brny v potaz pouze ty nvody, doporuen a konceptualizace z dan mylenkov bze, kter nepekrauj bnou zkuenost lena kultury Zpadu a kter se v naem kulturnm okruhu neoznauj jako fantazie, snn a halucinace. Tato abstrakce byla zkonstruovan za pomoci eskch peklad originlnch Castanedovch knih a nkolika sekundrnch a tercirnch zdroj. 2. 3 VZKUMN PLN Jeliko budu srovnvat prvky, kter se neli mnostvm (spojit/analogicky), nbr skokov (digitln) tj. kvalitou12, uiji kvalitativnho plnu vzkumu. Za jeho zklad meme povaovat komparativn analzu dvou mylenkovch smr se zvltnm pihldnutm k tomu, jak se tyto smry vztahuj k pedmtu sv aplikace, k zsahu do ivota jedince. Data zskan komparativn analzou jsou podrobena kvalitativn interpretaci, vetn vzjemnho hodnocen obou systm na zvr pipojuji nastnn hledisek, o kter by pozitivn psychologie mohla rozit svj pohled. Inspirac vzkumnho plnu byl formativn pstup kvalitativn evaluace13, ovem pro ideov rozpor s clem prce nebyl zcela naplnn
11

Pro tmto pojmem neodkazuji k osob Castanedy osvtluj kapitoly 5. 1. 1 Prizma pravdy a 5. 1. 2 Nhled dlo svho autora. 12 Ble k rozdlu pojm analogick/digitln, spojit/nespojit, kvantitativn/kvalitativn viz BATESON, 2006, s. 51 54, kapitola slo nen tot co kvantita. 13 Viz nap. MIOVSK, 2006, s. 110 118.

12

(akcentoval jsem evaluaci zhodnocen jako zven hodnoty pozitivn psychologie a upozadil zhodnocen jako posudek). 2. 4 METODA ZSKVN DAT Komparovan mylenkov systmy jsou zachyceny v uritch dokumentech. Proto abych je zptn vypreparoval, jsem uil metody analzy dokument, tj. intenzivnho rozboru dokumentu, kter je ve sv jedinenosti co nejobshleji objasovn a interpretovn.14 Postupoval jsem nsledovn: 1. rekonstruoval jsem ideovou bzi pozitivn psychologie: 1.1. nastudoval tercirn15 zdroje, uril zdroje primrn, nartl zkladn tmata; 1.2. nastudoval primrn zdroje a vytvoil zkladn kostru pozitivn psychologie; 1.3. doplnil sekundrnmi zdroji. 2. rekonstruoval jsem perspektivu Castanedova uen: 2.1. nastudoval primrn16 zdroje; 2.2. doplnil o zdroje sekundrn (prce nsledovnk, sympatizant, kritik); 2.3. doplnil tercirnmi zdroji. Primrn zdroje jsem pro rekonstrukci mylenkovho smru povaoval za urujc, sekundrn zdroje za doplujc a zdroje tercirn za odkazujc a doplujc jinm nhledem. 2. 5 ZPSOB ZPRACOVN DAT Pi rekonstrukci danch mylenkovch okruh jsem za pomoci poznmkovho apartu vymezil nosn koncepty, kategorie a propozice vzjemnch vztah postupem otevenho, axilnho a selektivnho kdovn materilu. To v principu odpovd metod zakotven
14 15

MIOVSK, 2006, s. 100. V ppad pozitivn psychologie povauji za zdroje primrn prce zakldajc obor pozitivn psychologie; sekundrn prce vnujc se jednotlivm tmatm pozitivn psychologie a prce metateoreticky kritick; tercirn vysokokolsk prce zabvajc se pozitivn psychologi a jejmi tmaty. 16 V ppad Castanedova uen povauji za zdroje primrn prce Carlose Castanedy tkajc se uen Dona Juana; sekundrn prce nsledovnk, sympatizant a kritik Castanedy a zprvy o Castanedovi, tercirn prce jinch autor o jinch mylenkovch okruzch, kter ovem odpovdaj tosu Castanedova uen.

13

teorie17, avak zde jsem nekonstruoval novou teorii z primrnch empirickch dat, nbr rekonstruoval mylenkov systmy z psanch archv. Rekonstruovan mylenkov systmy pedkldm teni. Samotn nhled tchto dvou rozdln kdovanch perspektiv povauji v intencch Batesonovch mylenek za prvn vstup sv prce. ten m monost zakusit hloubku zpsobenou rozdlem informac nesench kadou jednou perspektivou. Dle pokrauji kapitolami hodnocen, v nich se snam o dal stupe zken tchto perspektiv. Pedkldm hodnocen Castanedova uen nespecifickou perspektivou lena kultury Zpadu, kterou, vzhledem k tomu, jak pozitivn psychologie vyrst z koen velkch diskurz kultury Zpadu, povauji za relevantn. A dle hodnocen pozitivn psychologie specifickou perspektivou Castanedova uen. Hodnocen Castanedova uen je spe obecnj, pozitivn psychologie je hodnocena specificky, konkrtnmi koncepty hodnocen je doloeno nzornm pkladem analzy konkrtnho textu pozitivn psychologie. Posledn kapitolou analzy je kapitola 7. Shody, stety, rozdly, v n porovnvm parciln sti obou nauk. Data zskan v analze extrapoluji do nvrh monost rozen hledisek pozitivn psychologie. 2. 6 SEKUNDRN TEORETICK VCHODISKA Pro zven explicity postupu a uvaovn autora tto prce povauji za vhodn alespo krtce zmnit teoretick vchodiska, kter se sice pmo nepodlela na metod a vypracovn prce, nicmn utv jaksi podhoub celkovho uvaovn, pedstavenho v tto prci. Jde o

lingvistick a smiotick vahy o povaze oznaovn a povaze vznamu v podn autor Ferdinanda de Saussurea18 a Rolanda Barchese19; pedstavu o odkldanm a stle se vzdalujcm vznamu v konceptu diffrance Jacquese Derridy20;

17 18

Viz nap. HENDL, 2005, s. 243 260. SAUSSURE, 2007. 19 BARTHES, 1997; 2004. 20 DERRIDA, 1993, s. 146 176, i srozumitelnji v BARKER, 2006, s. 40, 41.

14

nhled etnometodologie v podn Harolda Garfinkla21 snac se pochopit zkoumanou skupinu prostednictvm jejch vlastnch metod, je uv, aby porozumla svtu a dala mu smysl tedy uinila ho z hlediska praktickch cl racionlnm22;

vahy oboru kritick diskurzivn analza. Nkolik tvrzen spojujcch uveden vchodiska s touto prac:

vznam je dn kontextem23, neexistuje metajazyk, ani neutrln jazyk vdy

o

kad jazyk vstupuje do dal produkce vznamu, tm pdem dochz k neustlmu vzdalovn vznamu24;

o kad jazyk je pslun nemu (oboru, skupin, dob); o jazyk a komunikace vdy pedstavuje konkrtn a specifick druh komunikace, kter nen nadazen jinm jazykm a druhm komunikace; o preferovn vdeckho jazyka se rovn diskurzivn praxi, pi n dochz k centraci vdeckmu jazyku odpovdajcch tmat a marginalizaci tmat vdeckmu jazyku (a mylen) neodpovdajcch;
o

produkce diskurzu je mocenskou prax25;

vtina tchto obor (krom etnometodologie) se pi svch analzch sousted na to, co se bn povauje za bn, dan, pirozen a banln; a tuto zdnlivou danost zpochybuje. 2. 7 FORMLN PRAVA A CITAN NORMA Formln pravu prce jsem poddil dokumentu katedry psychologie Fakulty

socilnch studi Masarykovy univerzity Pokyny pro psan diplomov prce26; pravu poznmkovho apartu, citac a odkazu na n jsem poddil norm SN ISO 690 Bibliografick citace27. Veker odkazy na zdroje jsou vzhledem ke svmu mnostv a pehlednosti textu pevedeny do poznmkovho apartu.
21 22

GARFINKEL, 1967. Viz MAKOV, 1996, s. 283, 284. 23 Viz nap. DERRIDA, 1993, s. 152, 155; SAUSSURE, 2007, s. 139 150. 24 Viz nap. DERRIDA, 1993, s. 146 176. 25 Viz nap. Kritick diskursivn analza, 2007. 26 Pokyny pro psan diplomov prce. 27 BOLDI, 2004a, 2004b.

15

2. 8 ZMNY V DRUH VERZI PRCE V druh verzi tto prce jsem zohlednil jsem pipomnky posudkov komise, oponenta a vedoucho prce analzou konkrtnho pkladu jsem podpoil kapitolu hodnocen pozitivn psychologie a doplnil odkazy na zdroje v interpretan sti; pepracoval st kapitoly 7. Shody, stety, rozdly do podoby tabelrn komparace; explicitn vyslovil, co vlastn pedstavuj pojmy pozitivn psychologie a Castanedovo uen v tto prci; osloval pouit zdroje. Zmny, dle poad kapitol v prci, vypadaj nsledovn:

nov zalenna kap. 2. 2. 1 Pojem pozitivn psychologie v tto prci; nov zalenna kap. 2. 2. 2 Pojem Castanedovo uen v tto prci; pepsna kap. 2. 3 Vzkumn pln; pepsna kap. 2. 5 Zpsob zpracovn dat; nov zalenna kap. 2. 6 Sekundrn teoretick vchodiska; nov zalenna kap. 2. 8 Zmny v druh verzi prce; nov zalenna kap. 6. 1 Analza textu Love a jej podkapitoly
o o o o

6. 1. 1 Identifikace diskurzivnho produktu, 6. 1. 2 Piblen stati Love, 6. 1. 3 Hodnocen stati Love z perspektivy Castanedova uen, 6. 1. 4 Shrnut a monosti inovace;

pestrukturovna do podoby tabelrn komparace byla pevedena st kap. 7. 1 Shody, stety, rozdly na rovni obsahovho zamen; nov zalenna kap. 7. 3 Dodatek; kompletn pepsna kap. 8. Monosti rozen hledisek pozitivn psychologie; pepsna kap. 9. Zvr; doplnny chybjc a nov pouit zdroje v kap. 10. Pouit zdroje. Celkov si zmny vydaly rozen prce o 29 766 znak samotnho textu bez

zdroj a vodnch stran, co odpovd piblin 16,5 normostranm. Druh verze se prvn pi softwarovm porovnn podob ze 71 %, zmna se tedy d kvantifikovat na 29 %.

16

3. POZITIVN PSYCHOLOGIE 3. 1 HISTORIE POZITIVN PSYCHOLOGIE28 Pojem pozitivn psychologie pedstavil na konferenci American Psychology Association v roce 1998 jej tehdej pedseda Martin E. Seligman. Poukzal na to, e od druh svtov vlky se psychologie coby obor soustedila pedevm na patologii, co sice mlo sv pozitivn dsledky, ale urit st posln psychologie jako takov zstv nenaplnn toti ta st, kter by mla odpovdt na otzku, jak uinit lidsk ivot lepm. Prvn konference probhla v Lincolnu ve stt Nebraska v z roku 1999, tho roku byla vydna prvn verze Manifestu pozitivn psychologie29. Manifest byl revidovn v roce 2000, tho roku vychz tak monotmatick slo American Psychologist pedstavujc pozitivn psychologii a zan bt vydvn Journal of Happiness Studies. Roku 2001 se ozv prvn polemika se stanovisky pozitivn psychologie v Seligmanov verzi z ad humanistickch psycholog v monotmaticky zamenm sle Journal of Humanistic Psychology30. Od tto doby se pozitivn psychologie ji pomrn etablovala mezi ostatnmi psychologickmi obory pinesla novou teoretickou bzi zattnou mnohmi vzkumy, jej pedmty pronikly na univerzitn pdu (nap. University of Pennsylvania nabz samostatn studijn program Master of Applied Positive Psychology31), vznikla vzkumn centra pozitivn psychologie jako nap. The Centre for Confidence and Well-being32 a Centre for Applied Positive Psychology33. V roce 2004 vychz pozitivn-psychologick analogie diagnostickho manulu DSM Character strengths and virtues: A handbook and classification34. Od roku 2006 vychz oborov vdeck asopis The Journal of Positive Psychology. Kadoron probh americk konference Positive Psychology Summer Institute a mnoh jin po celm svt.

28

Kapitoly Historie a Pedchdci a vchodiska pozitivn psychologie byly zpracovny na zklad SLEZKOV, 2007; NEESALOV, 2005, s. 5; OLCOV, 2005, s. 364; PAWELSKI, 2003; Positive Psychology Center; Journal of Happiness Studies; MARE, 2001. 29 SHELDON, 2000. 30 Journal of Humanistic Psychology, 2001, vol. 41, no. 1. 31 Master of Applied Positive Psychology. 32 The Centre for Confidence and Well-being. 33 Centre for Applied Positive Psychology. 34 PETERSON, 2004.

17

3. 2 PEDCHDCI A VCHODISKA POZITIVN PSYCHOLOGIE Pozitivn psychologie obdobn jako mnoho jinch smr humanistickho mylen nachz sv koeny v antice pat mezi n nap. Aristotelv koncept eudaimonia, Epikurovo prohlen blaenosti za hlavn ivotn cl, kola hdonismu aj. Pozdjmi inspiranmi zdroji pozitivn psychologie jsou dla zakladatele psychologie Williama Jamese a otce pragmatismu Johna Deweyho. V samotn psychologii jej pozitivn odno pedchzely logoterapie V. E. Frankla, humanistick psychologie (C. R. Rogers, A. Maslow), psychologie zdrav (A. Antonovsky, J. B. Rotter, S. Kobasa, S. Maddi, M. Scheier), na zdroje orientovan terapie Miltona H. Ericksona a psychologie life-span. Z vzkum orientovanch pozitivnm smrem meme zmnit vzkumy talentovanch jedinc35, efektivnho rodiovstv36, astnch manelstv37, hledn smyslu lidskho ivota38, men morlnch kvalit jedince39. Koncepty inspirujc pozitivn psychologii jsou nap. selfesteem, self-efficacy, coping, rozlin koncepty nezdolnosti (resilience, hardiness), sense of coherence, locus of control, teorie atribuc 3. 3 OPODSTATNN PCHODU POZITIVN PSYCHOLOGIE Pro se na scn humanistickch vd objevila prv pozitivn psychologie? Kupkladu Jaro Kivohlav poukazuje na statistick porovnn nejastjch pin mrt v letech 1900 a 2000: Zatmco v r. 1900 to byly v prvn ad infekn nemoci, tuberkulza, zpal plic a chipka atp., co tvoilo gros pin mrt, v r. 2000 na prvnm mst to byly kardiovaskulrn nemoci, malign tumory (rakovina), razy, cerebrovaskulrn phody mozkov mrtvice atp., co se dostalo na prvn msta. V r. 2000 se charakteristika pin smrti pesunula jinam. V pozad kardiovaskulrnch onemocnn a rakoviny dvou nejdleitjch pin smrti, stejn jako raz, nejsou v prv ad jen fyzick, ale i psychick faktory. Vzkum negativnho vlivu stresu, psychosomatiky,

35 36

TERMAN, 1939. WATSON, 1928. 37 TERMAN, 1938. 38 JUNG, 1933. 39 THORNDIKE, 1940.

18

ale i studi psychoneuroimunologie ukzal zeteln, e to, na je teba se soustedit v souasn dob, je teba hledat i v oblasti psychick. 40 Proto se tak v psychologii sklonku 20. stolet objevuje psychologie zdrav (postupn se objevuje v akademickm diskurzu, pot ve vdeckm vzkumu, nsledn se etabluje i institucionln), jej vchodiska stla pozdji u zrodu pozitivn psychologie. Ovem pozitivn psychologie pila s permovnm vzkumnho zjmu od negativ k tomu, co posiluje psychick zdrav a pohodu jedinc. 3. 4 VZKUMN ZAMEN Seligman41 za npl oboru povauje studium pozitivnch emoc, pozitivnch vlastnost (charakteru) a pozitivnch instituc. Pozitivn instituce odkazuj k strukturm pesahujcm jedince, kter podporuj pozitivn charakter pkladem mohou bt siln rodiny a mstn komunity, demokracie, svoboda v bdn, vzdln, sociln st aj.42 Pozitivn vlastnosti tvo pte klasifikanho manulu pozitivn psychologie (viz dle). Pozitivn emoce Seligman43 td dle jejich orientace vi asu: orientovan na minulost: spokojenost, uspokojen, naplnn, hrdost, vyrovnanost... aktuln innost orientovan na budoucnost: optimismus, nadje, vra, dvra, sebedvra Ji Mare44 tmata pozitivn psychologie dl dle velikosti zkoumanho subjektu rozliuje rove jedince, mal sociln skupiny a velk populan skupiny: Na rovni jedince se pozitivn psychologie zabv pozitivnmi individulnmi vlastnostmi, jako je: schopnost mt rd, dl mt pedpoklady k urit innosti, odvnost, interpersonln dovednosti, estetick citlivost, dslednost, ochota odpoutt, originlnost, spiritulnost, nevedn talent, moudrost. Na rovni sociln skupiny se pozitivn psychologie zabv charakteristikami lidskch spoleenstv a instituc, kter napomhaj jedinci stt se lepm obanem, jako jsou: odpovdnost, poestnost, altruismus, smysl pro rodinu, zdvoilost, umrnnost, tolerantnost,
40 41

orientovan na ptomnost: radost, extze, klid, chu, eln, poten, hlubok zaujet

KIVOHLAV, 2007. SELIGMAN, 2003, s. 299. 42 SELIGMAN, 2003, s. 316. 43 SELIGMAN, 2003, s. 81 44 MARE, 2001, s. 102.

19

etinost jednn. Na rovni populan45 se pozitivn psychologie zabv takovmi charakteristikami, jako jsou: kvalita provanho ivota u velkch skupin osob, subjektivn pocit pohody a tst u celch komunit, celch nrod. Snyder a Lopezov46 dl tmata obsahov nachzej vzkumy emon oblasti s nmty: o subjektivn well-being, nezdolnost koncept resilience, koncept fenomnu flow, pozitivn emoce, sociln konstrukce self-esteem, coping perspektivou pozitivnch emoc, emon inteligence, emon kreativita; kognitivn oblasti s nmty: o kreativita, vnman kontrola, well-being uvdomn vs. pozitivn hodnocen, optimismus, optimistick styl vysvtlovn, teorie nadje, self-efficacy, lska k uen, moudrost; oblasti J s nmty: o pokora, autenticita, autenticita vs. kladn zamen, smovn k jedinenosti, testovn reality/vyrovnn s realitou; interpersonln oblasti s nmty: o slitovn/soucit, odpoutn, vdnost, lska, empatie a altruismus, morln motivace, blzk vztahy a role vdom pi zvyovn vzjemn blzkosti; biologick oblasti s nmty: o nezdolnost koncept houevnatosti (toughness), role neurobiologickch faktor z hlediska facilitace socilnho chovn a kognitivnch proces, biologick faktory sociln podpory; oblasti copingu s nmty: o sdlen svho pbhu, hledn dobrch strnek problmu a pipomnn si jich, pozitivn zvldn ztrty, snaha o dosaen smysluplnosti ivota, humor, meditace, spiritualita; oblasti specilnch populac a podmnek s nmty: o pozitivn psychologie pro dti vvoj, prevence a podpora, pozitivn vvoj po tlesnm postien, multikulturn kontext pozitivn psychologie, spn strnut, pozitivn psychologie v oblasti prce.
45 46

Zde odkazuje k DIENER, 2000. SNYDER, 2002.

20

3. 5 KLASIFIKAN RMEC Skupina kolem Seligmana studovala klasick filozofick, nboensk a etick texty a kodexy. Ze studia Aristotela, Platna, Akvinskho, Augustina, Starho Zkona, Talmudu, Konfucia, Buddhy, Lao-c, Buid, Kornu, Benjamina Franklina, Unipaad47 zskali na dv st ctnost, z nich vzjemnm porovnnm vypreparovali ty, kter jsou asoprostorov vudyptomn a navzjem se nepekrvaj. Nsledn stanovili cesty k tmto ctnostem a nazvali je silnmi strnkami. Siln strnky by mly splovat urit kritria48: 1. Siln strnka mus bt zejm v rmci individulnho chovn, mylen, ctn a/nebo konn, tak aby byla miteln. 2. Siln strnka se podl na naplnn rozlinch aspekt dobrho ivota pro jedince i ostatn. 3. A me mt a m douc dsledky, je kad siln strnka morln hodnotn sama o sob; dokonce i za neptomnosti zjevnho prospchu. 4. Projeven siln strnky nesniuje druh, ale spe je inspiruje. 5. Spolenost vytv instituce a rituly kultivujc ctnosti a siln strnky. 6. Dalm kritriem je existence konsensulnch vzor ctnost. 7. Siln strnka je jednodimenzionln, neme bt rozloena v jin siln strnky ptomn v klasifikaci. Souhrnem tto kategorizace se stala pruka Character strengths and virtues: a handbook and classification49 Christophera Petersona a Martina Seligmana. Pedstavuje analogii DSM, ovem zamenou na oblast vdeckho zjmu pozitivn psychologie. Jej osu tvo prv rozdlen ctnost a jim nleejcch silnch strnek zde uvdm ctnosti, siln strnky a jejich krtk pedstaven dle Seligmana50: 1) Moudrost a vdn Zvdavost/zjem o svt jako otevenost vi proitkm a prun vztah k vcem, kter nezapadaj do naich pedsudk. Zvdav lid zhady nejene toleruj, oni je maj

47 48

SELIGMAN, 2003, s. 163 164. PETERSON, 2006, s. 30, 31. 49 PETERSON, 2004. 50 SELIGMAN, 2003, s. 168 196.

21

rdi a jsou jimi fascinovni. Zvdavost me bt specifick (nap. na urit typ r) nebo globln; Lska k uen tj. pozitivn pstup vi institucm a zdrojm poznn, afinita vi zskvn novch informac bez vnjch incentiv, stvn se odbornkem v urit oblasti apod. sudek/kritick mylen/objektivnost zastupuje neukvapen zvry, dkladn analzy podloen dkazy, orientaci na realitu, rozliovn informac rznho druhu a pvodu Vynalzavost/originalita/praktick inteligence/znalost mstnch pomr zahrnuje tvoiv pstup k monostem a podmnkm innosti; Sociln inteligence/znalost sebe sama/emon inteligence ekvivalent emon inteligence Davida Golemana51; pedstavuje znalost sebe sama a ostatnch a schopnost vimnout si rozdl mezi ostatnmi, zejmna jejich nlady, temperamentu, motivace a zmr, a pak se podle tch odlinost chovat; Perspektiva se v Seligmanov pojet nejvce bl obsahu pojmu moudrost, odkazuje schopnost vidt ivotn udlosti v jejich komplexit, zakld se na zkuenosti i na mylen, lid s perspektivou jsou schopni ji pedestt i druhm. 2) Odvaha Udatnost a statenost schopnost elit nepzni podmnek, nepopularit nkterch rozhodnut Vytrvalost/pracovitost/ple schopnost dokonit zapoat, schopnost vynaloit sil a vytrvat v uskuteovn plnovanho; Integrita/opravdovost/poctivost autentick zastvn vlastnch stanovisek. 3) Lska a lidskost Laskavost a tdrost schopnost pomoci, vyhovt prosbm blzkch, ppadn pebrat odpovdnost za n; Schopnost milovat a bt milovn pozitivn oceovn blzkch a intimnch vztah s druhmi lidmi, provn hlubokch a trvalch cit

51

GOLEMAN, 1997.

22

4) Spravedlnost Obansk vystupovn/povinnost/tmov prce/loajalita schopnost pracovat pro skupinu/komunitu, respekt k oprvnnm autoritm Nestrannost a slunost vrnost vym morlnm principm, schopnost chovat se teba i v rozporu s oekvnm vtiny ve prospch vlastn morln integrity; Schopnost vst schopnost efektivnho veden ostatnch v. korigovn vztah uvnit skupiny i vi skupinm vnjm. 5) Stdmost Sebekze schopnost efektivnho sladn vlastnch tueb, poteb a impulz s mstnmi podmnkami; Obezetnost/diskrtnost/opatrnost kritick odstup, nadhled; Pokora a skromnost 6) Duchovnost a transcedence Smysl pro krsu a dokonalost schopnost estetickho zaujet; Vdk schopnost uvdomit si situaci vdku a vyjdit dky; Nadje/optimismus/orientace na budoucnost Duchovnost/smysl/vra/zbonost pesvden o vym elu a smyslu vesmru formujc povahu mylenek a in; Odpoutn a slitovn schopnost odpoutn se od negativn zkuenosti, ochota poskytnout druhou anci; Hravost a humor afinita k humoru, smchu a rozesmvn ostatnch; Entuziasmus/zpal/ve naden pro innost. Abych zevrubnji piblil mylenkovou bzi pozitivn psychologie, uvedu nyn konceptualizace nkterch tmat a poznatky se jich tkajcch. Text bude strukturovn kostrou vzkumnho zamen pozitivn psychologie dle Snydera a Lopezov (viz ve).

23

3. 6 KONCEPTUALIZACE A VZKUMY POZITIVN PSYCHOLOGIE 3. 6. 1 EMON OBLAST Subjective Well-being52 (dle jen SWB) SWB je psychologick konstrukt odkazujc k hodnocen kvality svho ivota a zrove odkazujc k psychickmu a fyzickmu stavu a jeho proitku. Vyplv z vlastnho hodnocen jedince, piem lid hodnot sv ivotn podmnky rozlin na zklad svch oekvn, hodnot a pedchozch zkuenost.53 Nen to jaksi jednolit stav lidskch bytost, ale spe agregt rozmanitch zitk, proces a stav a jejich hodnocen. SWB je do jist mry dn geneticky54, jistou mrou ho ovlivuj ivotn okolnosti, avak pedpokld se55, e se jedinci navracej ke svm pvodnm adaptanm hladinm. M svou emon a kognitivn strnku, piem jeho celkov ladn se zd ovlivovat pedevm emon proitek nejsilnjch a zvrench moment zkuenosti56, pi opakovanch zkuenostech m vt vhu frekvence ne intenzita57. Vtina lid vykazuje pozitivn afektivitu po vtinu asu58. SWB pozitivn koreluje se subjektivn udvanm zdravm (tato korelace je velmi slab u objektivn menho zdrav zkoumanch osob)59. Z toho vyplv, e pro osobn pocit tst je dleitj to, jak se lidem svt jev, ne to, jak skuten je60. Osobnostn vlastnosti majc spojitost s well-being jsou extroverze a neuroticismus61 SWB kladn koreluje s extroverz62, negativn afektivita koreluje s neuroticismem63. Dle SWB kladn ovlivuj nadje64, dispozin optimismus65, vysok self-efficacy a intern locus of control66. Zahrnuje intrapsychickou dimenzi (sebepjmn, osobn rst, el ivota,
52 53

Zpracovno na zklad DIENER, 2000a, 2002. DIENER, 2000a. 54 Cca 40 % variability pozitivn emocionality a cca 55 % negativn emocionality lze pedpovdt s ohledem na genetickou variaci (TELLEGEN, 1998). 55 HEADEY, 1992. 56 REDELMEIER, 1996. 57 LUCAS, 1998. 58 DIENER, 2000a. 59 OKUN, 1984. 60 DIENER, 2002. 61 DIENER, 1999. 62 LUCAS, 2000. 63 FUJITA, 1991. 64 SNYDER, 1991. 65 SCHEIER, 1993. 66 KEBZA, 2005.

24

zalenn do ivota, samostatnost, vztah k druhm lidem) a sociln dimenzi (sociln pijet, sociln aktualizaci, spoluast na spoleenskm dn, sociln soudrnost, sociln integraci). Demografick faktory jako vk, pohlav a pjem maj vztah k well-being, avak jejich efekt je obvykle velmi mal a vzhledem k tomu, e vtina lid tendovala vypovdat o sob jako o mrn astnch, tyto demografick faktory spe rozdluj ty mrn astn od velmi astnch67. Flow fenomn68 Flow pedstavuje stav, ve kterm jsou lid tak ponoeni do urit innosti, e nic jinho se jim nezd dleit. Tento poitek sm je tak radostn, e se ho sna doshnout dokonce i za velkou cenu, pro pouh poten, kter jim pin.69 Pro stav flow jsou charakteristick70: nron aktivita vyadujc uritou dovednost; splvn vdom a innosti stav rovn momentu, kdy vykonvan innost spotebovv vekerou vdomou pozornost; jasn cle a okamit zptn vazba; soustedn na dan kol to zamezuje bezdnm mylenkm, vzpomnkm, negativnm emocm; kontrola dn a jej paradoxy stav, pi nm nemme dn obavy z toho, e by se nm vci vymkly z rukou, a nectme dnou zkost, kter je tak typick pro mnoho situac normlnho ivota; sebezapomnn souvis se soustednm a splvnm vdom a innosti, nkdy doprovzeno pocitem jednoty s okolm; zmnn vnmn asu projevujc se subjektivnm pocitem zrychlen asu, i soustednm na kadou sekundu u innost, jich je potn asu nedlnou soust, zstv toto potn asu neovlivnno smrem k nepesnosti. Stav flow nastv coby vsledek njak strukturovan aktivity, nebo na zklad

67 68

DIENER, 1996 a DIENER, 1999. Zpracovno na zklad CSIKSZENTMIHALYI, 1996. 69 CSIKSZENTMIHALYI, 1996, s. 12. 70 CSIKSZENTMIHALYI, 1996, s. 80 102.

25

individuln schopnosti tento stav vytvet, anebo coby kombinace obojho.71 Proitek flow me bt navozen intenzivn angaovanost v poslechu/provozovn hudby, sportu, sexu, vaen jdla, vychutnvn krsy, etb etc. Pozoruhodn vsledky pineslo pozorovn mozkov aktivity jedinc udvajcch ast vskyt a jedinc udvajcch vzcn vskyt zitk flow pi kolech vyadujcch soustedn. Zatmco u jedinc se vzcnm vskytem flow se aktivace mozkov kry zvila, u jedinc s astm vskytem flow aktivita poklesla oproti nesoustednmu stavu72. Csikszentmihalyi to interpretuje tak, e skupina provajc astji zitek flow mla schopnost redukovat svoji duevn aktivitu ve vech informanch kanlech krom toho, kter se sousteoval na svteln podnty. 73 Pekky proitku flow v jedinci nachz Csikszentmihalyi74 v nedostatku/porue pozornosti, nedostatku sebevdom a soustednosti na sebe, za pekky v spoleenskch podmnkch jmenuje anomii75 a odcizen76. 3. 6. 2 KOGNITIVN OBLAST Vnman kontrola Vnman kontrola je pesvden o disponovn prostedky k dosaen doucch cl a vyhnut se nedoucm. Me bt rozdlena na locus of control, co odpovd vnmn osobnho vlivu/vnjch sil na vsledky, a self-efficacy, kter odpovd osobnmu pesvden o vlastn innosti pi dosahovn doucch cl vnman kontrola pak odpovd vnitnmu locus of control (dosaen cl zvis na mne) a vysokmu self-efficacy (jsem schopen cl doshnout)77. Tato vnman kontrola souvis s lepmi copingovmi strategiemi ve stresujcch podmnkch78. Jedinci s vy vnmanou kontrolou jsou mn zkostn a depresivn pi stetu
71 72

CSIKSZENTMIHALYI, 1996, s. 111. HAMILTON, 1976. 73 CSIKSZENTMIHALYI, 1996, s. 132. 74 CSIKSZENTMIHALYI, 1996, s. 128 130. 75 Anomie (z e. a ne; nomos zkon) sociologick pojem, zaveden E. Durkheimem pro stav spolenosti bez organizace a zkonu. KELLER (2005, s. 220) upesuje: Anomick jsou takov pomry, kdy tuby jednotlivc nejsou dostaten regulovny spoleenskmi normami a v dsledku toho nemaj jednotliv individua pi sledovn svch cl dn vodtko morln povahy. 76 Odcizen CSIKSZENTMIHALYI (1996, s. 130) definuje jako stav, ve kterm spoleensk systm lidi nut, aby jednali v rozporu se svmi skutenmi cli. 77 THOMPSON, 2002, s. 203, 205. 78 GLASS, 1993; THOMPSON, 1993; LITT, 1998.

26

s chronickmi nemocemi79, mn traumatizovni nsledkem trestnho inu80, obecn se t lepmu fyzickmu zdrav81 a spe podniknou opaten k ochran a zven svho zdrav82: snadnji uruj jdro problmu, podnikaj preventivn akce83 a vyhbaj se nekontrolovatelnmu vystn situace84. Tyto pozitivn vlivy se projevuj i v situacch, kdy lid peceuj svou schopnost kontroly situace ve vzkumu Alloye a Clementse85 jedinci s vt iluz vlastn kontroly vykazovali mn negativnch reakc po indukovanm nespchu, nsledn se mn nechvali odradit i pi psoben ivotnch stresor, avak vykzali vt skr v depresivnch symptomech o msc pozdji. Na druhou stranu peceovn schopnosti kontroly vedlo k ni spnosti adept ve vzkumech tkajcch se zdrav86. Zde meme spekulovat na vy pijman riziko pi vym stupni vnman kontroly, co vak v otzkch tkajcch se fyzickho zdrav me bt nebezpenj, ne pi podstupovn rizika nap. v socilnch situacch. Vnman kontrola iroce variuje od bezmocnosti po vysokou kontrolu, jej mra je zvisl na zdrav subjektu87, na vnjch podmnkch (pokud je subjekt schopen vysoce kontrolovat vnj podmnky, je jeho vnman kontrola vysok a naopak). Pozitivn vliv vt vnman kontroly byl prokzn na vcerch socioekonomickch i kulturnch skupinch88, avak u Asiat a Afroamerian byl tento vztah mnohem slab ne u ostatnch skupin89. Optimismus vs. pesimismus Optimismus a pesimismus pedstavuj zpsoby, jakmi se lid vztahuj vi budoucnosti. Optimist oekvaj, e vci budouc budou jim prospn; pesimist oekvaj negativn vystn vc ptch. Jednm teoretickm modelem optimismu/pesimismu je model motivace dle hodnoty oekvn90. Zkladem tohoto modelu je snaha o dosaen cl. Cle jsou stavy, i procesy,
79 80

GRIFFIN, 1998; THOMPSON, 1994. REGEHR, 1999. 81 ENGLAND, 1992. 82 RODIN, 1986; PETERSON, 1989. 83 ROSS, 1989. 84 MILLER, 1979. 85 ALLOY, 1992. 86 HAAGA, 1992; THOMPSON, 1999. 87 THOMPSON, 1993. 88 BOBAK, 1998; GROB, 1996; ANDERSON, 1992. 89 SASTRY, 1998; WONG, 1999. 90 Zpracovno na zklad CARVER, 2002.

27

kter lid chpou coby douc, nebo nedouc. m dleitj je cl pro jedince, tm je vt hodnota tohoto cle v rmci jedincova motivanho systmu. Pokud jedinec nem cl, na nm by mu zleelo, nebude podnikat akce. Dalm koncepnm prvkem tohoto modelu je oekvn tj. dvra i pochybnost ohledn dosaitelnosti cl. Pokud jedinec nedvuje v dosaen cle, nebude podnikat akce. Cle samozejm variuj co do e a abstraktnosti avak krom specifickho oekvn ohledn dosaen specifickho cle, se objevuj tendence generalizovanho stylu oekvn ohledn hodnoty a dosaen cle tento generalizovan styl oekvn pak nazvme optimismem, nebo pesimismem. Jinou teoretickou perspektivu optimismu/pesimismu skt model vysvtlovacho stylu91 (optimistic vs. pessimistic explanatory style). Ten se na rozdl od modelu oekvn nesousted na orientaci vi budoucnosti, nbr na styl vysvtlovn pin vc minulch. Meme ho chpat jako variaci teori atribuc92 v plnu optimismu/pesimismu; byl ovlivnn teori a vzkumy93 na tma nauen bezmocnost94 a nauen optimismus95. Pokud jedinec uv intern (j za to mohu), stabiln (bude to trvat vn) a globln (zni mi to ivot) vysvtlen pro minul nepzniv udlosti, uv pesimistick vysvtlovac styl. Pokud nepznivou udlost hodnot jako extern (mohou za to jin), nestabiln (lo pouze o minul ptek) a specifickou (lo pouze o achovou partii s Mirkem), uv optimistick vysvtlovac styl96. Vysvtlovac styl ovlivuje self-esteem (intern x extern atribuce), dlku bezmocnosti (stabiln x nestabiln atribuce) a i bezmocnosti v ivot (globln x specifick atribuce), avak nen jednoznanou pinou problmu bezmocnosti, nbr spe rizikovm faktorem jejho vzniku. Povaha vysvtlovacho stylu je ovlivnna geneticky97, pozitivn korelovaly vysvtlovac styly matek a jejich dt98, u otc se tato korelace neobjevila99 spekuluje se na pijet explananho stylu mocnjho a vce kompetentnho rodie. Ukzalo se, e negativn kritika naznaujc pesimistick piny dtskho chovn m kumulativn efekt na dtskou
91 92

Zpracovno na zklad PETERSON, 2002. HEIDER, 1958; KELLEY, 1973; WEINER, 1974. 93 MAIER, 1976; MIKULINCER, 1994; 94 SELIGMAN, 1975. 95 SELIGMAN, 1991. 96 BUCHANAN, 1995. 97 SCHULMAN, 1993. 98 NOLEN-HOEKSEMA, 1986; PARSONS, 1982; SELIGMAN, 1984. 99 SELIGMAN, 1984.

28

sebepercepci100, dti rodi s pesimistickm vysvtlovacm stylem jevily tendenci podvat vkon ve koln td pod svmi monostmi101. Naopak dti ze astnho a podporujcho rodinnho prosted si coby dospl osvoj spe optimistick vysvtlovac styl102 rodiovsk povzbuzovn a podpora sniuje strach z nespchu a umouje dtti podstoupit riziko nutn k nalezen jeho zjm a talent, to st v spch a sebedvru, je pak vedou k oekvn dalho spchu103. K indukovn pesimistickho vysvtlovacho stylu mohou pispt tak mdia nap. narace zpravodajstv odpovdajc modelm bezmocnosti104, pocit nebezpe a rizik indukovan televiznm nsilm105, i uen se oekvnm neodpovdajcm relnm akcm106. Dalm faktorem vzniku negativnho vysvtlovacho stylu me bt tak trauma v dtstv typu smrti rodie, zneuvn, rozvodu rodi107. Pesimist zavaj vce distresu ne optimist v nronch ivotnch situacch.108 Naproti tomu optimist tenduj k well-being nap. pi nronch operacch vykazuj mn depresivnch symptom ped operac a lep postoperan pizpsoben se109. Co se te copingu, optimist tenduj ke strategim zamenm na problm, regulaci negativnch emoc a kognitivn permovn situace, pesimist spe k nikovm strategim110. Pesimismus je dokonce silnj prediktor sebevrady ne deprese111. 3. 6. 3 OBLAST J Smovn k jedinenosti112 Mezi lidskmi potebami se objevuje i poteba bt zvltn, odliiteln, jedinen. Jedinenost pispv k utven identity, pitahuje pozornost ostatnch, zvyuje self-esteem a

100

Viz PETERSON, 1998; SELIGMAN, 1990. Tak kritika ze strany uitel indukovala projevy pesimistickho vysvtlovacho stylu viz HEYMAN, 1992; DWECK, 1999. 101 VANDEN BELT, 1991. 102 FRANZ, 1994. 103 PETERSON, 1991. 104 LEVINE, 1977. 105 GERBNER, 1976. 106 HEARN, 1991. 107 GOLD, 1986; SELIGMAN, 1990; CEREZO, 1994; BUNCE, 1995. 108 CARVER, 2002, s. 233 autoi tvrzen dokldaj cca 15 vzkumy. 109 COZZARELLI, 1993; FITZGERALD, 1993. 110 SCHEIER, 1986; CARVER, 1989; FONTAINE, 1993. 111 BECK, 1985. 112 LYNN, 2002.

29

sociln status113. Dle teorie jedinenosti114 pociuj lid stavy/projevy krajn jedinenosti i podobnosti jako nepjemn a nedouc, sna se jim vyhnout a pokou se najt prostedn cestu mezi extrmn jedinenost a podobnost. To v dsledcch vede k tomu, e v situacch, kdy pociuj, e jsou pli jedinen/podobn, se budou prezentovat opanm smrem. Avak kad jedinec pociuje potebu (i touhu) se mrn liit od ostatnch.115 Mra tto poteby/touhy v populaci variuje116. Snyder s Fromkinem117 spekuluj na ti mon zdroje tto touhy jedinenosti: lid se skuten navzjem mrn li, a proto se nauili v souladu s tm vnmat sami sebe (snaha o dosaen souladu self-image a self-konceptu); lid se u oceovat jedinenost v prosted, je podporuje svobodu a odmuje nezvislost; lid preferuj pouze mrn stupe jedinenosti, nebo jejich poteba jedinenosti je korigovna potebami socilnho schvlen, akceptace a ocenn. Zdroji pocitu jedinenosti jsou nap. skupinov identifikace, konzumace vjimench produkt a zitk a mnoh jin. Jedinci svou jedinenost vtinou odvozuj od osobnostnch vlastnost, kter zce souvis se self-konceptem118. Upednostuj takov vlastnosti, kter neohrouj jin aspekty jejich osobnosti: preferuj kladn vlastnosti ped zpornmi, jedinen schopnosti a nzory ped ojedinlmi, vlastnosti odpovdajc norm ped vlastnostmi norm odporujcmi. Autenticita119 Vnmn autenticity se prbhem vku vrazn mn dnen pojet mnohch (nap. internetovch) identit produkuje jin pojet autenticity ne nap. kontext antickho ecka. Autenticita se objevuje v prbhu adolescence, kdy je jedinec konfrontovn se spoleenskm tlakem smrem k vytvoen rozdlnch self v souladu s rozdlnmi rolemi, a kdy je tto diferenciace self schopen120. S tmto rozhojnnm self pichz tak otzka, ktere z tchto self je to prav? A odpov na tuto otzku nen snadn, je pro dotyn dleit121.
113 114

MASLACH, 1974; CODOL, 1984; TESSER, 1988. SNYDER, 1980a. 115 LYNN, 2002, s. 396. 116 SNYDER, 1977; SNYDER, 1980b; SNYDER, 1992. 117 SNYDER, 1980b. 118 MILLER, 1988. 119 Zpracovno na zklad HARTER, 2002. 120 HARTER, 1999. 121 HARTER, 2002, s. 385, 386.

30

Zdroje autenticity/falenosti Harterov122 nalz v jazyce a jeho uit pi narativn rekonstrukci jedincovy zkuenosti od dtstv, vetn shody se significant others, zvlt podmnnost pijet ze strany rodi a vrstevnk se jev jako siln faktor ohroen pocitu autenticity. Za dleit aspekt autenticity je povaovna monost se verbln vyjdit a vyslovit sv nzory123. S vysokou mrou autenticity koreluj vy self-esteem, vce pozitivnch emoc a vce nadje v budoucnost; s nzkou mrou autenticity koreluj opaky zmnnch korelt124. 3. 6. 4 INTERPERSONLN OBLAST Vdnost125 Vdnost se coby psychick kvalita rovn smyslu pro vdk, div a ocenn ivota126. Me bt pociovna a vyjadovna jednak vi druhm lidem, jednak vi nelidskm a abstraktnm entitm. Je nedlnou slokou uctvn boha, i jemu obdobnch princip mnoha svtovch nboenstv. V podn Maslowa a jeho popisu sebe-aktualizujcch se jedinc se vdnost rovn schopnosti znovu a znovu, sve a naivn ocenit poitky ivota s ctou, potenm, divem a snad a s extz, jakkoli okoralmi se mohou jevit druhm127. Klovm bodem pocitu vdnosti je vdom pjemce o intencionalit poskytovatelovy tdrosti, na co upozornil Fritz Heider128: implicitn pocit tdrosti zahrnuje pjemcovu teorii mysli poskytovatele, z tto teorie mysli pjemce odvozuje intencionalitu tdrosti, co st v pocit milovanosti a venosti pjemce129. Ortony, Clore a Collins130 chpou vdnost jako kombinaci uznn chvlyhodnch in druhho lovka a pocitu radosti z doucch dsledk takovchto in. Promnn, kter ovlivuj intenzitu vdnosti, jsou: a) stupe chvlyhodnosti inu, b) mra odchlen se od oekvanosti inu (danou roli aktra),

122 123

HARTER, 2002, s. 386. HARTER, 1997. 124 HARTER, 1996. 125 EMMONS, 2002. 126 EMMONS, 2002, s. 460. 127 MASLOW, 1970 cit. dle EMMONS, 2002, s. 460. 128 HEIDER, 1958. 129 EMMONS, 2002, s. 461 odkazuje na SHELTON, 1990. 130 ORTONY, 1998.

31

c) doucnost dsledk.131 Autoi zabvajc se morlnmi otzkami, nahl vdnost coby ctnost za jej vskutku autentick projev povauj snahu tdrost oplatit. Dky vdnosti meme zskat poten, inspiraci a slu i z bnch udlost. Vzkumy prokzaly spojen vdnosti se spokojenost132, tstm, hrdost a nadj133. Z hlediska socilnho se spekuluje134 na to, e lid pociujc vdnost jsou motivovni jednat prosociln, morln a inhibovni ve smru destruktivnho interpersonlnho chovn. Nevdnost na druhou stranu je povaovna za urku135. Heilbrunn136 poukzal na nsledky nevdnosti v podob cel kly negativnch emoc (odmtnut, deprese, vztek, zkost, vina) Osobnost nevdnk je poznamenna narcistickmi rysy a obdobn narcistit lid jsou neschopni proitku a projevu upmn vdnosti137. Soucit/slitovn138 Vraz soucit se nejastji uv pro pocit evokovan utrpenm druhch.139 Aristoteles postuloval ti podmnky soucitu: 1) musme trpn nesnze vnmat jako zvan; 2) musme tyto nesnze chpat jako nezavinn trpcm, nap. jako nespravedlnost osudu; 3) musme bt schopni si pedstavit sami sebe v pozici trpcho. 140 Soucit se realizuje skrze identifikaci, znalost projev utrpen, penos pocit, vdomm zmny sil a cl trpcho, pocitem absence trpcho ve skupin a jejich vzjemnm posilovnm.141 Za jdro soucitu lze povaovat spojen s druhmi lidmi a identifikaci s nimi. Aristoteles k tomu poznamenv: asto litujeme tch, kte jsou nm podobni vkem, charakterem, povahou, socilnm postavenm, nebo narozenm, nebo ve vech tchto ppadech se zd, e stejn netst me potkat ns sam.142

131 132

EMMONS, 2002, s. 461, 462. WALKER, 1998. 133 OVERWALLE, 1995. 134 MCCULLOUGH, 2001. 135 GABRIEL, 1998. 136 HEILBRUNN, 1972. 137 MCWILLIAMS, 1990. 138 Zpracovno na zklad CASSELL, 2002. 139 CASSELL, 2002, s. 435. 140 CASSELL, 2002, s. 435, odkazuje na ARISTOTLE, 1984. 141 CASSELL, 2002, s. 441. 142 CASSELL, 2002, s. 436.

32

Absenci identifikace Cassell spojuje se zvrstvy vlek 20. stolet. Poukazuje na to, e prv nepovaovn neptele za sob rovnho za lovka, vedlo k neskutenm brutalitm. Dle Schopenhauera143 jsou dsledky bezdvodnho zla (jedn ze zkladnch lidskch vlastnost v jeho interpretaci) ulehovny pouze sympati a soucitem. V etickm kodexu American Medical Association je soucit zakotven jako aspekt prce lkae144. Cassell tvrd, e soucit me zvyovat efektivitu lkask prce. Tak upozoruje na to, e soucit mnohdy pedchz akcm pomoci, jejich spnost me intenzitu soucitu redukovat zde by se tedy dalo spekulovat na praktickou funkci soucitu v rmci interpersonln a sociln pomoci. 3. 6. 5 BIOLOGICK OBLAST Houevnatost (toughness)145 Konstrukt houevnatosti pedstavuje exkurz do toho, jak zvyovn fyzick kondice ovlivuje psychick ivot individua. Dje se tak pedevm prostednictvm produkce a distribuce neurotransmiter. Teorie houevnatosti je zaloena na nkolika principech146: vechny hlavn systmy tla vzjemn interaguj; pokud m bt dosaeno a udreno zdrav, mly by vechny systmy bt podporovny a udrovny kolem stedn hladiny svch geneticky danch monost; optimln funkce organismu je dna jeho ptomnost v prosted, pro n byl geneticky konstruovn, a zpsoby jeho chovn, je jsou tak geneticky pedureny. Teorie houevnatosti zan prostm faktem toho, e existuje zjevn efekt trninku na neuroendokrinn systm.147 Zdrazuje, e rovnovhu endokrinnho systmu a zmny tto rovnovhy ovlivuje ivotn styl a strnut. Modifikace pispvajc k houevnatosti (zven schopnosti, citlivost a vnmavost) pozitivn ovlivuj zdrav, performann rove a osobnost. Postupy typu trninku a prav ivotnho stylu, kter vedou k fyziologickm zmnm obecn nazvanm houevnatost, zahrnuj periody vzev/ohroen nsledovan fzemi
143

SCHOPENHAUER, 1997. Declaration of Professional Responsibility. Medicines Social Contract With Humanity, 2001. 145 DIENTSBIER, 2002. 146 DIENTSBIER, 2002, s. 515. 147 DIENTSBIER, 2002, s. 516.
144

33

regenerace. Kad epizoda tohoto zhouevnaovn by mla pedstavovat znatelnou neuroendokrinn spotebu a vyerpn. Pi vzkumech na zvatech se aplikuj plavn v chladn vod, bh v cviebnm kole, drezra, vystaven oku, i farmakologick intervence; u lid se osvdilo aerobn cvien a prce v chladnch podmnkch. Mn osvden, avak obdobn zhouevnaujc, je stimulace prostednictvm her, socializace a zmny zamstnn v zbavnou innost. Efekt zhouevnatn zvis na stavu klienta jin techniky uije pacient dlouhodob upoutan na lko, jin dvacetilet mladk v dobr fyzick kondici. Na neuroendokrinn rovni se efekt zhouevnaovn rovn posilovn schopnosti rozlinch tkn v CNS generovat monoaminy zvlt noradrenalin a serotonin, a posilovn schopnosti jinch tlesnch tkn ne CNS (periferi) k produkci noradrenalinu a adrenalinu. Tato zven kapacita produkce monoamin st v rezistenci vi noradrenalinovmu (a patrn i serotoninovmu) vyerpn.148 Na periferich tak dochz ke zmnm produkce katecholamin pi krtkch a ne pli nronch situacch je jejich produkce ni (ne u netrnovanch jedinc), pro ppady delch a nronjch situac se kapacita jejich produkce naopak zvtuje. Dalm efektem zhouevnaovn je modifikace senzitivity a odpovdi na neuroendokrinn podnty nkter jsou posleny, nkter zeslabeny; modifikace se li i lokln149. Jednou z dleitch zmn je zkrcen doby nvratu k zkladnm rovnm neurotransmiter. Dleitm faktorem je to, zda podnt psob stdav, i dlouhodob a vnman rove kontroly. Zvlt pokud se jedn o dlouhodob psobc sociln stresory s nzkou rovn kontroly, jejich efektem na jedince je oslaben. Dle je dleit, zda je podnt vnmn jako vzva, nebo jako ohroen pi vnmn vzvy reaguje sympatick nervov systm, pi ohroen reaguj kombinovan sympatick i parasympatick systm150. Reakce sympatiku st v pocit energie151 a Dientsbier pedpokld, e spe nastane pozitivn hodnocen situace coby vzvy. Aktivace parasympatiku me pispt vzniku pocitu zkosti152, i deprese153. Dientsbier154 zmiuje tyi postehy ohledn vlivu houevnatosti na uen:
148 149

DIENTSBIER, 2002, s. 517. DIENTSBIER (2002) zde zmiuje vzkumy chovn typu A, kter dokazovaly, e cvien vede k nim neuroendokrinnm odpovdm v oblasti srdce. Toto specifick chovn srden oblasti vzkumy houevnatosti potvrdily, avak ve vtin oblast se zjistila spe tendence opan (viz nap. MAZZEO, 1991). 150 TOMAKA, 1997. 151 Ble viz DIENTSBIER, 2002, s. 523. 152 Zvlt vlivem hypotalamickho hormonu CRH viz BUTLER, 1990. 153 Zvlt vlivem kortizolu a kortikosteroid viz BARNES, 1986. 154 DIENTSBIER, 2002, s. 522.

34

zhouevnaovn zvyuje syntzu a uchovn neuroendokrinnch hormon (pedevm katecholamin), kter podporuj uvolovn glukzy ovlivuje schopnost uen uvolovnm glukzy; (Glukza me tak CNS regulovat pmo prostednictvm pmho vlivu na cholinergn funkce155.)

perifern adrenalin pmo ovlivuje perifern receptory, kter podncuj uvolovn noradrenalinu v amygdale, a takto podporuje zpevnn pamovch stop156; aerobn cvien senior vedlo k zven vkonnostn rovn v cel ad loh157; ve vzkumu Meaneyho a kol.158 hlodavci, kte byli podncovni z hlediska houevnatosti, vykazovali ni hypokampln pokozen zpsoben stresem a vkem. Houevnatost kladn koreluje s vysokou vkonovou rovn v ztovch situacch,

zvenou schopnost se uit, emon stabilitou, rezistenc vi depresi (a nauen bezmocnosti) a fyzickm zdravm.159 I zvyovn houevnatosti m sv hranice efekt opan houevnatosti vyvolvaj nepedvdateln a vysoce nron podnty160, nron trnink bez monost regenerace sil161, jednorzov traumatick udlosti162 a obecn podmnky vedouc k posttraumatick stresov porue163. 3. 6. 6 OBLAST COPINGU Humor164 Ji William McDougall165 upozoroval na schopnost humoru sniovat distres; psychoanalytikov humor oznauj jako zralou obrannou reakci; nkter evolun orientovan teorie ho povauj za alternativu zlosti objeviv se po nomdskm usdlen a zatku komunitnho ivota ve vtch spoleenstvch166. Operuje na intraindividuln i interpersonln rovni. Me posilovat sociln kohezi, ale i rozdlovat Lefcourt akcentuje
155 156

STONE, 1988. MCGAUGH, 1990. 157 CHODZKO-ZAJKO, 1991. 158 MEANEY, 1989. 159 DIENTSBIER, 2002, s. 518 160 RODRIGUEZ, 1988. 161 Nap. MORGAN, 1987. 162 LEVINE, 1989. 163 BARLOW, 1996. 164 Zpracovno na zklad LEFCOURT, 2002. 165 Nap. MCDOUGALL, 1903. 166 Viz DIXON, 1980.

35

jemn humor, vsmn projevy povauje spe za negativn, Seligman167 k humornm projevm pot i kodolibou radost. O humoru se uvauje tak jako o copingov strategii orientovan na zvldnut emoc. V ad studi se ukzalo, e je humor spojen s copingovmi strategiemi orientovanmi na problm a strategiemi kognitivnho permovn; zporn souvis se strategiemi popen a niku168. Lefcourt169 zmiuje, e ve vcerch studich humor negativn koreloval s dysforickmi emocemi. Naopak pozitivn koreluje s optimismem170, inkuje mrn analgeticky171, umouje jedinci nebrat se pli vn, co v dsledku vede k adaptabilnjm reakcm nap. pi kontemplaci o smrti blzkch i sv vlastn172, redukuje projevy zkosti typu zven tep srdce, zven vodivost pokoky a snen teplota pokoky173 vesel smch sniuje hladiny neuroendokrinnch hormon podlejcch se na tlesnch odpovdch na stres174. Dillon, Minchoff a Baker spekuluj, e pokud mohou stresujc udlosti vyvolat imunosupresi175, humor a pozitivn emoce by mohly bt jejm antidotem, i dokonce pmo podporovat imunitn systm176; tuto spekulaci se nkter studie zdaj potvrzovat177. Ve skrujc jedinci na klch humoru jevili mn depresivnch symptom a projev rozruen bez ohledu na astost i intenzitu ivotnch stresor.178 Tak se prokzalo, e humor zvyuje sociln atraktivitu svch nositel.179 Nyn jet pipojm aplikan a intervenn nvrhy tkajc tmat pozitivn psychologie.

167 168

SELIGMAN, 2003. LEFCOURT, 2002, s. 626. 169 LEFCOURT, 2002, s. 624. 170 CARVER, 1993. 171 ROTTON, 1996. 172 LEFCOURT, 1995. 173 NEWMAN, 1996. 174 BERK, 1989. 175 Imunosuprese je stav snen imunity odolnosti v dsledku lby imunosupresivy, kortikoidy, cytostatiky nebo vlivem nkterch nemoc nap. Hodgkinova lymfomu. Je spojena s rizikem vzniku nkterch infekc a ndor. (Velk lkask slovnk On-line). 176 in tak na podklad pozorovn vlivu smchu na hladinu imunoglobulinu A (S-IgA) viz DILLON, 1985. 177 MARTIN, 1998; LEFCOURT, 1990. 178 LEFCOURT, 2002, s. 623. 179 KELTNER, 1997.

36

3. 7 INTERVENCE A APLIKACE Zven well-being Fordyce180 navrhl program zven well-being zaloen na ideji nsledovn charakteristik astnch lid typu organizovan ivot trven ve spolenosti druhch lid, rozvjen dobrch vyhldek a zdrav osobnosti. Tm kolem Seligmana provedl vzkumnou studii181, v n se dti s rizikem deprese skrze kognitivn trnink a trnink een socilnch problm nauily identifikovat pozitivn aspekty udlosti vzkumn skupina vykazovala i po dvou letech signifikantn men stupe deprese ne skupina kontroln. Dosahovn stavu flow182 Obecn k dosaen flow Csikszentmihalyi doporuuje vyhledat aktivity uren k vyvoln stavu plynut typu hry, umn, slavnosti, ritulu pedevm pak ty, kter poskytuj pocit, e nco objevujeme, tvoiv pocit penejc ns do nov reality. 183 Na vvoj schopnosti dosahovat zitku flow m vliv i rodinn prosted v dtstv. Rathunde184 vhodn rodinn prosted charakterizoval nsledujcmi znaky: jasnost oekvn, povinnost, pravidel ohnisko zjmu jistota dtte, e rodie zajm, co prv dl, jak m konkrtn pocity a zitky185; volby dt m monost voleb z vcera monost; zvazek, neboli dvra rodi, kter dtti dovoluje, aby se ctilo dostaten bezpen, odloilo obrann tty a pustilo se s dostatenm sebevdomm do toho, o co se zajm.186 nronost tj. zvyujc se komplexita kol a pleitost pro dt. I v relativn beztnch podmnkch me jedinec situaci permovat do podoby

180 181

FORDYCE, 1977. SELIGMAN, 1995. 182 Zpracovno na zklad CSIKSZENTMIHALYI, 1996. 183 CSIKSZENTMIHALYI, 1996, s. 114. 184 RATHUNDE, 1988. 185 CSIKSZENTMIHALYI, 1996, s. 133. 186 CSIKSZENTMIHALYI, 1996, s. 133.

37

zitku flow, m pi tom vnovat pozornost i nejmenm podrobnostem svho okol a objevovat v nm skryt pleitosti k innosti; stanovit si cle odpovdajc obtnosti situace a pozorn sledovat pokrok svho sil; v ppad dosaen cle opt navit laku svch cl. Ovem i pro jednoduch innosti plat tento operan pln: a) stanovit celkov cl, a dle tolik dlch cl, kolik je realistick; b) nalzt zpsoby, jak mit pokrok v dosahovn vybranch cl; c) sousteovat se stle na to, co dlme, a snait se o stle jemnj rozliovn kol, ze kterch se dan aktivita skld; d) vyvinout si dovednosti, nutn k vyuit pleitost, kter mme k dispozici, a e) stle posouvat hranice, pokud ns dan aktivita zane nudit.187 Poslen vnman kontroly Lid se sna pevzt kontrolu i v nronch situacch; uvaj k tomu strategie reorientace na dosaiteln cle, vytven novch cest k dosaen kontroly, nebo akceptace podmnek188. Obecn lze doporuit kognitivn restrukturalizaci, relaxaci, pozitivn imaginaci, kontrolu stresu, zvyovn schopnost copingu, trnink v een problmu, self-managementu, pevzet zodpovdnosti189. Zven optimismu Nejpmj cestou k redukci pesimistickch explanac se zd bt soubor technik kognitivn-behaviorln terapie,190 typu kognitivn terapie, i ncviku rznch dovednost. Ty by mly redukovat automatick negativn mylenky (a jin projevy) a jdrov pesvden skryt za nimi. Zven autenticity Harterov191 pro zven autenticity navrhuje podpoit rodie ve verbalizovn reality jejich dt (namsto rodiovskch pedstav o dtti), oceovn a respektovn dtte. Dt by mlo hrt stedn roli ve vytven narace o sob samm. Dti i adolescenti by mli bt

187 188

CSIKSZENTMIHALYI, 1996, s. 147. THOMPSON, 2000. 189 Techniky pouity v TELCH, 1986; CUNNINGHAM, 1991; SLIVINSKE, 1987; PARKER, 1988. 190 CARVER, 2002, s. 240. 191 HARTER, 2002, s. 391, 392.

38

oceovni pro to, km skuten jsou, za skuten sv siln strnky. Jednm z dleitch aspekt tohoto ocenn je i aktivn naslouchn dtti. Kultivace vdnosti Emmons a Shelton192 spekuluj na prospnost vdnosti pi depresi, zmrovn distresu a zvyovn well-being. Praktikovn vdnosti coby spirituln disciplny je doporuovno coby terapie zvisti, zlosti, zklamn a rozhoen193. Pro kultivaci vdnosti navrhl Miller194 prost tybodov kognitivn-behaviorln program: a) identifikovat mylenky nevdku; b) formulovat vdk podporujc mylenky; c) nahradit mylenky nevdku mylenkami podporujc vdk; d) transformovat vnitn pocity do vnjch akc.195 Rozvjen smyslu pro humor196 Existuje povcero studi zamench na humor197, avak jsou spe popisnho rzu. Prce zamen na rozvjen humoru se objevuje v podn Neva, Aharonsona a Klingmana198. Vyli ze Zivova199 rozlien ocenn humoru, produkovn humoru a humoru coby povahovho rysu. V rmci humoru coby povahovho rysu rozliili sloky motivan, emon, sociln a behaviorln a ty nsledn zaclili svm programem. Nejprve se zamili na poslen touhy subjekt rozvinout svj smysl pro humor a poslit kognitivn schopnosti s tm spojen tj. rychlou zmnu kognitivnch rmc, toleranci dtinskosti, hravost atd. Pot zaclili schopnosti ocenn a produkovn humoru. A se jim ve zmiovan studii nepodailo prokzat zmnu u subjekt, bv povaovna za vhodn operan pln takovto zmny. Lefcourt doporuuje posilovat flexibiln mylen, schopnost produkovat rozlin odpovdi na tent stimul, sniovn strachu z odmtnut a rozesmvn ostatnch.
192 193

EMMONS, 2002, s. 465 CSIKSZENTMIHALYI, 1999. 194 MILLER, 1995. 195 Cit. dle EMMONS, 2002, s. 465. 196 Zpracovno na zklad LEFCOURT, 2002. 197 Nap. MCGHEE, 1994; GOODMAN, 1983, SALAMEH, 1987. 198 NEVO, 1998. 199 ZIV, 1981.

39

Peznakovn emoc orientovanch vi asu200 Existuje nkolik zpsob peznakovn negativnch emoc vztahujcch se k minulosti: nap. oprotn se deterministickho uvaovn, vdnost, odputn201. Vdnost vede k poslen vznamu minulch pozitivnch udlost, odpoutn neutralizuje udlosti negativn. O pozitivnm inku vdku (zven radosti, tst a ivotn spokojenosti) referovali nap. Emmons a McCullough202, odpoutnm se zabval nap. Worthington203. Pozitivn emoce v ptomnosti dl dle jejich intenzity a trvalosti na: poten (typu extze, naden, orgasmus, rozko, veselost, nadnesenost, pohodl), kter jsou spe krat, intenzivnj, plytk, a poitky, kter sktaj innosti hlubokho zaujet, doprovzen fenomnem flow. Konzumaci poten ovlivuj habituace204, vychutnvn205 a dbalost206. Poten lze tedy intenzifikovat pekonnm tlumivho vlivu habituace, vychutnvnm a dbalost.207. Poitky se uskuteuj uplatnnm silnch strnek jedince, faktorem jejich provn je fenomn flow. Pozitivn emoce vi budoucnosti lze zmnoit rozpoznvnm automatickch negativnch mylenkovch vzor a kognitivn prac s nimi (v podstat odpovdajc modelu ABC kognitivn-behaviorln terapie).

200 201

SELIGMAN, 2003, s. 136 151. SELIGMAN, 2003, s. 91. 202 EMMONS, 2003. 203 WORTHINGTON, 2001. 204 Habituace je vymizen reakce na opakovan podnt. 205 Vychutnvn je vdomm rozkoe a zmrn vdom pozornost na zitek z poten.. Jeho podstmi mohou bt procesy: sdlen s ostatnmi, upevnn v pamti, blahopn sama sob, zosten vjem, pohlcen. (SELIGMAN, 2003, s. 136, 137) 206 Dbalost odkazuje k vdom souasnosti, nezastenmu ed kadodennosti i pehnanou orientac na budoucnost. Varuje ped bezmylenkovitost lidsk innosti, ped vdomm uspvajcmi rutinami. Ve vzkumn situaci si ci zapamatovali z uiva vce, pokud jim podno neobvyklm zpsobem (viz LANGER, 1997). 207 SELIGMAN, 2003, s. 297.

40

4. CASTANEDOVO UEN Castanedovo uen pedstavm prostednictvm jeho vlastnho jazyka. Je zde rozvreno do kapitol, kter odpovdaj uzlovm konceptm. asto uvan pojmy piblm v vodn kapitole. Pi rekonstrukci mylenkov bze Castanedova uen jsem se snail co nejvce zachovat pvodn formu tohoto uen, proto je hojn vyuito citac z rznch knih Castanedova dla a zachovna pvodn terminologie; nzvy kapitol odpovdaj nzvm koncepnch celk. Vlastnho vstupu jsem vyuval pouze pro udren naran linie jednotlivch tmat. Nov forma shrnut Castanedova uen neodpovd jeho pvodn form je pevedeno do podoby pehledov studie, jsou mu vnuceny struktura a organizace tmat, kter v pvodnm dle tj. 13 beletristickch knihch zaloench na naraci pbhu, popisu a dialogu chyb. Tento diskursivn peklad se ukzal bt nezbytn pro zachovn porozumn pedpokldanho tene a sm o sob si vydal znanou st prce: vytvoen rozshlho poznmkovho apartu; uren klovch celk a pojm; vypracovn jejich popisu pomoc nkolikansobnho prochzen poznmkovho apartu a co mon nejvrnj piblen pvodnmu jazyku pomoc zevrubnho uit citac pvodnho dla. 4. 1 TERMINOLOGIE CASTANEDOVA UEN Castanedovo uen odkazuje k nauce prezentovan v knihch Carlose Castanedy. Svmi aktry (Castaneda, jeho uitel don Juan ad.) je oznaovno za arodjstv, piem tento termn neodkazuje k praktikm uvn nadpirozench sil k ovldn druhch, nebo pivolvn duch kouzly, zaklnadly a rituly208 apod., nbr odkazuje k umn vnmn, vdom a vle, kter umouje vnmat to, co bn vnmn vnmat neme209. Jeliko toto uen smuje k pekroen hranic konsenzu zpadn kultury o tom, co je mon, zabvm se

208 209

CASTANEDA, 1998c, s. 5. CASTANEDA, 1998b, s. 8.

41

v tto prci pouze tou st Castanedova uen, kter zstv v hranicch monho. V rmci uitch citac je tak oznaovno jako nagualstv. Bojovnk odkazuje na toho, jen se vydal na stezku poznn. Pedstavuje ideln stav lovka v rmci Castanedova uen, jeho diskurzivnm kontrapunktem je obyejn lovk. V rmci uitch citac je tak oznaovn jako: lovk poznn, lovk oddan poznn, toltk, snivec, stopa, arodj, vidouc, zec. Obyejn lovk diskurzivn kontrapunkt bojovnka. Lidsk bytost, je se nevydala na stezku poznn a setrvv ve vchozch podmnkch lidskho stavu. Stezka bojovnka/stezka poznn soubor princip ivotnho konceptu bojovnka; je nedlnou soust Castanedova uen. Mtkem spnosti zvldn tto stezky je osobn sla. Za optimln mru zvldn tto stezky se povauje tzv. bezchybnost. Clem stezky bojovnka je osvojit si nov systm poznn, tj. proces, kter d kadodenn vdom a kter zahrnuje pam, zkuenost a vnmn vetn jejich sprvnho vyuit v rmci dan souvislosti.210 Bezchybnost/dokonalost/bezhonnost optimln a strategick vyuvn energie na cest vlastnm ivotem. Ideln charakteristika skutk bojovnka. Osobn invent osobn interpretan rmec, uit pi pojmovm, konceptulnm a teoretickm uchopovn svta. Je ovlivnn osobn histori. Mnoh prvky osobnho invente obyejnho lovka jsou dysfunkn a vyloen kodliv. Kad lovk m svj vlastn, jedinen osobn invent pesto jsou si lidsk invente do znan mry podobn. Zmnit osobn invent obyejnho lovka vtinou donut jen drastick okolnosti a in tak jen velice nerad. Naopak zmna osobnho invente bojovnka je vc jeho zmru. Vnitn dialog tich mluven k sob sammu; hybn sla osobnho invente; zpsob, jm se zakotvujeme ve svt. Poznn poj se pmmu poznn svta, nikoliv akademickm znalostem pesahujcm zkuenost211. Toto poznn je nedostupn, dokud se zabvme sami sebou. Don Juan Castanedv uitel; Nagual Julian, Nagual Elias uitel dvjch generac. Mal tyran Osoba v postaven autority, kter m moc nad osudem bojovnka, nebo je aspo v tak autoritativn pozici, e me bojovnka suovat brutalitou, nsilm v rzn podob, i mu alespo psobit vztek, anebo smutek. Pod tlakem takovho tyrana by se obyejn lovk k nmu pipojil, aby ml pokoj. Pro bojovnka je to naopak vzva
210 211

CASTANEDA, 1999a, s. 8. CASTANEDA, 1996c, s. 7.

42

k zdokonalen svch vlastnost a ke ztrt sebedleitosti, k rstu schopnosti vemu se vysmt a nebrat nic vn.212 4. 2 BOJOVNK A CESTA BOJOVNKA Koncept bojovnka a cesty bojovnka jsou z hlediska tto prce klov. Bojovnk pedstavuje stav lovka na cest za poznnm a cesta bojovnka pomh tohoto stavu doshnout. Dosaen tohoto stavu nen ani snadn, ani zaruen, ani trval: lovk se bojovnkem nestv jednodue tak, e jm chce bt. Je to spe nekonen boj, kter trv a do konce ivota.213 A jak jsou faktory bojovnka a jeho stezky? 4. 2. 1 BOJOVNK PIJME ODPOVDNOST ZA SV INY Bojovnk pebr zodpovdnost za sv iny. I za ty nejjednodu. Obyejn lovk je ve svm konn veden svmi npady a nikdy nepebr zodpovdnost za to, co dl.214 Kdy se bojovnk rozhodne nco udlat, mus to udlat do konce A u se pust do ehokoli, mus si nejdve ujasnit, pro to dl. A pak u v tom mus pokraovat bez pochyb a reptn.215 Pedtm, ne se rozhodne, se me trpit a pemlet, ale jakmile se jednou rozhodne, jde svou cestou osvobozen od obav a mylenek.216 Aby bojovnkova rozhodnut byla vyven a sla jeho in patin, uv pedstavu vlastn smrtelnosti: Kdy se bojovnk rozhoduje k akci, mus bt pipraven zemt. Pokud je pipraven zemt, nemly by se vyskytnout dn pasti, dn nevtan pekvapen a dn nutnost zbytench in. Vechno by do sebe mlo hladce zapadat, protoe on nic neoekv.217 Dky pamatovn vlastn smrtelnosti bojovnk pestv rozliovat mezi malmi a velkmi rozhodnutmi, nebo ve svt, ve kterm lov smrt nejsou mal i velk rozhodnut. Jsou jenom rozhodnut, kter bojovnk mus uinit tv v tv sv neodvratiteln smrti.218

212 213

GATO, 1994, s. 20. CASTANEDA, 1999a, s. 120. 214 CASTANEDA, 1999a, s. 47. 215 CASTANEDA, 1999a, s. 73. 216 CASTANEDA, 1999a, s. 35. 217 CASTANEDA, 1999a, s. 134. 218 CASTANEDA, 1999a, s. 74.

43

Takovto pijet zodpovdnosti zbavuje bojovnka monosti stovat si219, u neme sv ppadn nespchy, prohry i patn vlastnosti svdt na druh nebo na objektivn okolnosti.220 Ale tak tm zskv zpt moc nad vlastnm ivotem, protoe pokud se mu na jeho ivot nco nelb, tak to prost zmn. 221 4. 2. 2 BOJOVNK POSTUPUJE STRATEGICKY Bojovnk postupuje strategicky.222 Jeho ivot je strategick hra. Je schopen okamit shromdit sv zbran a pout je nejinnjm zpsobem.223 Zkladnm pravidlem bojovnka je, e veker svoje rozhodnut dl tak peliv a obezetn, e ho pak neme pekvapit nic, co ho potk v dsledku jeho rozhodnut, natopak aby mu to bralo slu.224 Bojovnk chpe, e na to, aby porazil hloupost, kter je v ns, potebuje veker as i vechnu energii.225 Ovem vtina na energie je ji vzna v nejrznjch innostech. Trik arodj spov v tom, e oni vd, e tu stejnou energii, kterou vkldme do zotroen sama sebe, meme pout pro nae osvobozen.226 Proto si bojovnci vedou strategickou inventuru svch innost a sna se zbavit tch innost, kter jsou z hlediska energie zhoubn a zbyten (nap. obrana vlastnho ega, vnitn duevn rozpory, obhajoba vlastn dleitosti, potvrzovn sebeobrazu v och druhch aj.) Dalmi strategiemi bojovnka pi roziovn hranic svho vdom jsou rekapitulace vlastnho ivota, zmapovn invente vlastn mysli (vzorc mylen, pedsudk, vr, averz) vyitn a znovuuspodn tohoto invente, zbaven se emon-zvislho vztahu vi inventi sv mysli prostednictvm rekapitulace a zbaven se osobn historie, zbaven se vlivu druhch lid na vlastn ivot prostednictvm nedostupnosti atd. Bojovnk se nenechv uvznit okolnostmi svho ivota, nikdy nen v obleen. Bt
219 220

Viz CASTANEDA, 1996b, s. 47. KUBA, 2007, s. 85. 221 KUBA, 2007, s. 85. 222 CASTANEDA, 1996b, s. 7. 223 CASTANEDA, 2004, s. 47. 224 CASTANEDA, 1996a, s. 136. 225 CASTANEDA, 1997a, s. 183. 226 TORRES, 2007, s. 138.

44

v obleen znamen, e lovk m osobn vlastnictv, kter lze oblhat. Ale bojovnk nem na svt nic ne svou bezchybnost a bezchybnost nelze ohrozit.227 Jeho strategick pstup se projevuje i zpsobem, jakm pistupuje k pekkm. Nesna se zmnit sociln d, provst revoluci a zvtzit ve jmnu Spravedlnosti bojovnci sv vtzstv nezskvaj tm, e prorej hlavou zdi, ale tm, e tyto zdi pekonvaj. Bojovnci zdi peskakuj, neni je.228 4. 2. 3 BOJOVNK JE NEDOSTUPN Nedostupnost (tak nedosaitelnost, nepstupnost) je zpsob, jakm bojovnk interaguje se svm prostedm. Apriori to znamen, e nen svmu okol, svm podmnkm, ani lidem kolem sebe dostupn. Nikoliv vak permanentn, nbr dle sv vlastn vle. V podstat se tedy jedn o vdomou kontrolu vlastnch vstup do interakc. Bojovnk se mus nauit bt dosaiteln i nedosaiteln vdy pesn tam, kde to cesta vyaduje. Je pro nj bez uitku, je-li pod dosaiteln, a je pro nj bez uitku se skrvat, kdy vichni vd, e se skrv.229 Koncept nedostupnosti odkazuje k nhledu celho vesmru a vech bytost v nm coby dravch entit, kter jsou vdy hotovy vyut pstupn energie pro sv vlastn ely. Proto se bojovnk stv pstupn pouze pro ty okolnosti, kter jsou mu sammu prospn. Z hlediska vlastnch zdroj nedostupnost odpovd nutnosti hospodaen s vlastn energi. O svtu svch blinch bojovnci kaj, e svt lid stoup a kles a lid stoupaj a klesaj se svm svtem. Bojovnk se vak do stoupn a klesn svch blinch nezapojuje.230 Nedostupnost se netk pouze zpsobu, jakm se bojovnk projevuje vi svtu, ale tak ve zpsobu, jakm sm tento svt pouv. Bt nedosaiteln pro bojovnka znamen to, e svta kolem sebe se dotk jen stdm. Nade ve se vyhb tomu, aby vyerpal sebe i ostatn. Nevyuv a nevymakv lidi a ke zhroucen. A obzvlt ne ty, kter miluje.231 Pi svch akcch svt nezatuje ani zanechvnm osobnch stop na svj svt pouze zlehka zauk, pobude v nm, jak dlouho potebuje, a pak se rychle pesune a nezstane po nm takka ani stopa232

227 228

CASTANEDA, 1997b, s. 178. CASTANEDA, 1999a, s. 117. 229 CASTANEDA, 1999a, s. 75. 230 CASTANEDA, 1999a, s. 154. 231 CASTANEDA, 1999a, s. 76. 232 CASTANEDA, 1996b, s. 68.

45

Jednm ze zpsob, jakm se lovk stv dostupn, je mt obavy a strach, dlat si starosti: Dlat si starosti znamen, e jsi pstupn, e jsi dosaiteln, ani o tom v. Jakmile si jednou zane dlat starosti, zane ze zoufalstv na vem lpt, jakmile na nem lp, nutn se mus vyerpat nebo vyerpat kadho, na kom lp, a vechno, na em lp.233 Bojovnk si starosti nedl, v, e ek, a v, na co ek. Zatmco ek, nic nechce. A tak i kdy dostane velice mlo, je to pod vc, ne potebuje. Pokud potebuje najst, njak to uskuten, protoe nen hladov. Kdy mu nco ubliuje, najde zpsob, jak to zastavit, protoe nect bolest. Bt hladov i ctit bolest znamen, e lovk nen bojovnk a e ho sly hladu i bolesti zni.234 Bojovnk se tedy sna nevyerpvat svj svt, ani druh, ani sebe; nepltvat svmi silami a nepromarnit, to co zskal235; nebt nevdom dostupn okolnostem. Naopak do svta vstupuje pouze kdy chce, na dobu nezbytn nutnou a pi odchodu se sna nezanechat stopy236. 4. 2. 4 BOJOVNK PERU MECHANICK CHOD SVHO IVOTA Dalm z oprnch bod pedstavy bojovnka je znien rutin vlastnho ivota. Prv rutiny a zvyky sktaj lovku iluzi nezodpovdnosti za vlastn iny, zbavuj ho strategick kontroly nad vlastnmi skutky a in ho dostupnm, nebo ho nut jednat stle stejn. Bojovnk se svch mechanickch zvyk zbav a tm mj. doshne strategick vhody na poli, na nm vtina jedn rutinn. Bojovnk-lovec neulov zv, protoe klade pasti. Ani proto, e zn zvyky sv koisti, ale proto, e on sm dn zvyky nem. To je jeho vhoda. Nen jako zvata, kter pronsleduje. Nen spoutn ustlenmi zvyky a pedvdatelnmi triky. Je voln, pohybliv, nepedvdateln.237 Ani bychom si to uvdomovali, podrobujeme stle vce svj ivot rutinizaci. Vstvme a chodme spt stle ve stejnou dobu, ve stejnou dobu jme, vkendy se stanou volbou mezi nkolika zabhanmi alternativami, nae roky jsou si rok od roku podobnj. Rutinn se chovme v partnerskm vztahu, rutinn se vztahujeme k ptelm, rodin, znmm i neznmm

233 234

CASTANEDA, 1996b, s. 67. CASTANEDA, 1999a, s. 49. 235 Viz CASTANEDA, 1997b, s. 42. 236 Viz CASTANEDA, 2000, s. 121. 237 CASTANEDA, 1999a, s. 79.

46

Bojovnci chpou, e vechny formy zvyk jsou uritou zvislost. Me se pipoutat k bran drog nebo nedlnm nvtvm kostela; rozdl je ve form, nikoliv v podstat. A stejn tak, pokud si pivykneme na pemlen, e svt je logick a e vci, ve kter vme, jsou jedin sprvn, stanou se z ns obti zvyku, kter zaml nae smysly a zpsob, e vidme pouze to, co je nm dobe znm.238 V posledku se cel n pohled na svt stane mechanickm zvykem: vichni si bhem ivota vypstujeme jeden smr, kterm se dvme. Ten se pak stane smrem o ducha, ale bhem let se opotebuje, zeslbne a zane bt nepjemn. A protoe jsme k tomu smru pipoutni, staneme se i my nepjemnmi a slabmi.239 Aby bojovnk doshl sv celistvosti (stavu bojovnka), mus zruit platnost kontinuity starho ivota, aby mohl zskat naprostou jistotu v inech a aby mohl bt schopen inteligentn pouvat svou novou kontinuitu.240 Don Juan Castanedovi doporuoval, aby zaal od malch zvyk nap. aby nejedl kad den v jednu uritou hodinu241, a postupem asu aby zmnil i komplexn zvyky nap. aby ivot ve mst vymnil za ivot na prostm venkov242. 4. 2. 5 BOJOVNK VYMAE SVOU OSOBN HISTORII Kdy ve kolem sebe pomalu zamlte, pak nebudete pokldni za nic uritho a zbude vm vc prostoru, abyste se mohli mnit.243 Osobn historie je specifick soubor informac, kter o sob sdlme se svmi blzkmi. Kad, kdo t zn, m o tob uritou pedstavu a ty sm ji neustle pikrmuje vm, co dl Mus svj pbh obnovovat a vyprvt rodim, pbuzn a ptelm, co vechno dl. 244 Klovou charakteristikou osobn historie je prv znalost konkrtn informace nkm jinm: osobnm pbhem se skutenost stv teprve tehdy, kdy to v jet nkdo jin.245 Ovem tm, e druz o ns cosi vd, jejich ast v osobn historii nekon. Druz lid si o ns vytvej pedstavy a zptn nm je doslova vnucuj: Jakmile t nkdo zn, stv se vc,
238 239

TORRES, 2007, s. 100. CASTANEDA, 1997a, s. 31. 240 CASTANEDA, 1998b, s. 158. 241 Viz CASTANEDA, 1996b, s. 72. 242 Viz CASTANEDA, 1998a, s. 97. 243 CASTANEDA, 2004, s. 74. 244 CASTANEDA, 1996b, s. 22. 245 CASTANEDA, 1996b, s. 22.

47

kter je pokldna za samozejmost, a od toho okamiku u neme petrhvat pouta jejich mylenek.246 Ovem nejsou to pouze druz, kdo tvaruje pouta na osobn historie. My sami chceme v och druhch vypadat dobe a vjimen, co kon tak, e ns tato touha po image tvaruje dle oekvn druhch a promuje ns v imitace toho, m chceme bt. Jakmile ns lid vid uritm zpsobem, musme nsledovat jist schmata chovn i pesto, e jich mme pln zuby nebo v n nevme, protoe jakkoli zmr zmnit se ns tla zdy ke zdi.247 Bojovnci tento stav, kdy si druz uin definitivn zvry o tom, kdo jsme a jak budeme jednat, a kdy se ji nememe ani pohnout248, povauj za nedostaten kontrolovanou rutinu, kter ns dl dostupnmi a slabmi. 249 A sna se tento stav zmnit. Bojovnk nejdv s osobn histori mus chtt pestat. Teprve pak ji me harmonicky osekvat, kousek po kousku.250 Zan u jednoduchch vc. U takovch, kter neprozrazuj, co opravdu dl.251 Po kouskch si kolem sebe a kolem svho ivota vybuduje mlhu a nebude nikdo s jistotou vdt, kdo vlastn je a co dl.252 A nakonec mus opustit kadho, kdo ho dobe zn. 253 Castaneda k tomu poznamenv: Jedin zpsob, jak se vyprostit z kolektivn fixace, je odlouit se od tch, kter znme. V prbhu asu se zdi a mantinely, kter ns vzn, ponkud zten a pomalu se zanou rozpadat. V tom okamiku se nm naskytnou opravdov pleitosti ke zmn a my meme pevzt kontrolu nad svm ivotem.254

246 247

CASTANEDA, 1996b, s. 24. TORRES, 2007, s. 44. 248 Viz CASTANEDA, 2004, s. 74. 249 TORRES, 2007, s. 45. 250 CASTANEDA, 1996b, s. 21. 251 CASTANEDA, 1996b, s. 24. 252 CASTANEDA, 1996b, s. 23. 253 CASTANEDA, 1996b, s. 24. 254 TORRES, 2007, s. 45.

48

4. 2. 6 BOJOVNK A DRUZ LID Na tomto mst se zd bt vhodn zmnit se o postoji bojovnk k obyejnm lidem, o mst pojmu obyejn lovk v rmci Castanedova uen. Pedstava bojovnka je v naraci Castanedova uen konstruovna pomoc kontrapunktu obyejnho lovka. Jsou to ti druz, jm nem bt bojovnk dostupn, kte se ho sna vtahovat do svch pln, kte spoluutvej omezujc rmec osobn historie. Pesto to nejsou ti druz, proti nim bojovnk bojuje.
4. 2. 6. 1 Obyejn lovk obsah pojmu a msto v naraci

Obyejn lovk je v naraci Castanedova uen konstruovn zpsobem konstatovnm charakteristik typu: Plin zabvn se sebou samm pin obrovskou navu. lovk, kter tak in, je slep a hluch ke vemu jinmu. Sama nava ho zbavuje monosti spatit zzraky vude kolem sebe.255 nebo se objevuje jako nevysloven kontrapunkt bojovnka nap.: Bojovnk ije tm, e kon. Nepeml ani o tom, co dl, ani o tom, o em bude pemlet, a svou innost dokon.256 a nejsnadnji ho identifikujeme v artikulovan opozici bojovnka a obyejnho lovka: Sebedvra bojovnka nen tot jako sebedvra obyejnho lovka. Ten hled jistotu v och divka a nazv to sebedvrou. Bojovnk hled dokonalost ve svch vlastnch och a nazv to pokorou. Normln lovk je pipoutn k ostatnm lidem a bojovnk je pipoutn k nekonenu. 257 Po obsahov strnce je pojem obyejn lovk vytven coby souhrn abstrahovanch rys vlastnch vem obyejnm lidem nap. To, m se lid zakoeuj v kadodennm svt, je vnitn rozhovor. Svt vypad tak, jak vypad, protoe si neustle sami sob kme, e vypad tak a tak A v souvislosti s konceptem bojovnka nabv tento souhrn v naraci Castanedova uen msto vchozch podmnek bojovnka viz pokraovn pedel citace: Prchod do svta arodj se otevr pot, co se bojovnk nau svj vnitn rozhovor zastavit.258
255 256

CASTANEDA, 1999a, s. 17. CASTANEDA, 1999a, s. 40. 257 CASTANEDA, 1999a, s. 100. 258 CASTANEDA, 1999a, s. 104.

49

A jak se tedy pohl na obyejnho lovka v rmci Castanedova uen? Bez nroku na plnost uveme: Obyejn lid se stav elem k asu, kter od nich odchz. (Bojovnci stoj elem k pichzejcmu asu.) 259 Obyejn lovk si je vdom veho jen tehdy, kdy si mysl, e by tomu tak mlo bt. Bojovnk ije tak, aby si byl veho vdom neustle.260 Obyejn lid maj ivot zaplnn a pln po okraj, tce naloen emocemi, jako jsou vzpomnky, nadje, strachy a tak dl. arodjov jsou naopak relativn osvobozeni od tkch, svazujcch emoc, protoe provdj rekapitulaci.261 Obyejn lovk hled tchu a toit262, oddv se pochybm a trpen263. Je uvznn jedinm popisem reality264, vydn napospas svm slabostem265, otrokem svch mechanickch zvyk, sv sebepedstavy a sv osobn historie. Je zataen do pln druhch lid, podlh sebeltosti a spoustu sv energie vnuje na obranu vlastnho ega a budovn sv sebedleitosti. Uvdomuje si jen to, co si mysl, e si mus uvdomovat. Vci, kter k nmu pichzej, bere jako proklet i poehnn (bojovnk bere ve jako vzvu)266. Nechv sv zleitosti nedokonen a ze zpsobu, jakm pistupuje k vlastnmu ivotu, vyplv neuvdomovan pedpoklad vlastn nesmrtelnosti. Shrnuto Castanedou: Modern lovk, ponvad nezn principy cesty bojovnka, upadl do pekeln pasti, kterou tvo rodinn, nboensk a spoleensk zjmy. De osm hodin denn, aby udrel svj ivotn systm v chodu. Pak se vrt dom, kde ho ek stle ta stejn ena a dti, kter se podobaj milinm jinch dt, vichni ho daj o tyt vci jako vdycky a tm ho nut pokraovat ve svm ivot nevolnka, dokud nevyerp sv sly a nestane se z nj nepouiteln staec, kter si v kout peml sv vzpomnky. Vichni kolem mu kaj, e tak vypad tst, on se vak nect astn, ct se jak pes na etzu.267
4. 2. 6. 2 Druz lid jako elementy snac se bojovnka zahrnout do svch pln

259 260

Viz CASTANEDA, 1999a, s. 193. CASTANEDA, 1999a, s. 131. 261 CASTANEDA, 1998c, s. 134. 262 Viz CASTANEDA, 1999a, s. 109. 263 Viz CASTANEDA, 1999a, s. 119. 264 Viz CASTANEDA, 1999a, s. 123. 265 Viz CASTANEDA, 1999a, s. 160. 266 Viz CASTANEDA, 1999a, s. 127. 267 TORRES, 2007, s. 35.

50

K druhm lidem coby nerozlien mase m bojovnk tendenci pistupovat opatrn a strategicky. Nahl je jako jedince bezmocn zapleten do vlastnch okolnost, kte se sna do vlastnch pln zaplst i vechny ostatn proto se m bojovnk ped nimi na pozoru. Slovy dona Juana: Nai spoluoban pstuj ernou magii. A kdo thne s nimi, automaticky se stv ernm mgem. Uvauj. Me se odchlit z cesty, kterou ti tv spoluoban vymili? A pokud s nimi zstv, jsou tv mylenky a skutky navdy zakotveny v podmnkch, kter ustavili. To je otroctv.268 Bojovnk se tmto nstrahm aktivn vyhb. Mae svou osobn historii, je svm blinm nedostupn. Je oddn svmu kolu, nemrh svou energi tm, e nkoho nsleduje. Sociln zvyky jsou mu ukraden, bez ohledu na to, zda jsou ze souasnosti nebo z tradice star tisce let.269 Svou stezku nedv ve znmost ost si sv hrany ve skrytosti, tak aby nikdo netuil, e je neltostn. 270 Nesna se evangelizovat sv blin, ani napravovat hnky jedn s druhmi lidmi strategicky a nevydv se jim vanc. Pesto vak aktivn vyhledv dva druhy lid, a to sice rovnocennho protivnka a malho tyrana. Rovnocennho protivnka pedstavuje nkdo, kdo usiluje o urit dl, shodn cl tm postrkuje bojovnka k vymu vkonu. A mal tyran je nemon osoba v mocensk pozici 271, i prost nkdo, kdo bojovnka otravuje k lenstv
272

. Prostednictvm malho tyrana bojovnk vl s vlastnm egem a svou sebedleitost.

4. 2. 6. 3 Bojovnkv postoj vi druhm lidem

A je pedstava bojovnka vystavna v kontrapunktu k pojmu obyejnho lovka a druz lid jsou vnmn v podstat jako ern mgov, nen postoj bojovnk vi druhm lidem neptelsk. Bojovnk se nezapojuje do stoupn a klesn svta svch blinch273; nect se morln ublen vpady z jejich strany bu se brn, nebo ustoup274; a nesoud je, jak upozoruje don Juan Castanedu: Chyba nen v lidech, kte t obklopuj. Oni nejsou schopni pomoct ani sami sob. Chyba je v tob, protoe ty sm sob pomoct me. Msto toho je v hloubce
268 269

CASTANEDA, 1999a, s. 110. TORRES, 2007, s. 145. 270 CASTANEDA, 1998b, s. 94. 271 CASTANEDA, 1998a, s. 25. 272 CASTANEDA, 1998a, s. 23. 273 Viz CASTANEDA, 1999a, s. 154. 274 Viz CASTANEDA, 1998b, s. 179.

51

svho ticha jen soud. Soudit um kad idiot. Pokud je soud, dostane z nich jen to nejhor. Vechny lidsk bytosti jsou vzni ve stejnm kriminle. To, e se chovaj tak uboze, je prv zsluhou toho kriminlu. Tv vzva spov v tom, abys bral lidi takov, jac jsou. Nech je bt.275 Bojovnk s druhmi ani nesouct: Bojovnk nem s nikm soucit. Mt soucit pro bojovnka znamen, e si peje, aby ten druh byl jako ty, aby byl ve tv ki Nechat druh bt je pro bojovnka ta nejt vc na svt Bezchybnost bojovnka, to znamen nechat je bt a podporovat je v tom, co jsou.276 Pesto, nebo prv proto, se bojovnk m neustle na stri proti hrubmu lidskmu jednn.277 V, e to nejhor, co lovk me udlat, je konfrontovat se s lidskmi bytostmi tup a necitliv.278 Nezneuv a nevysv lidi kolem sebe, a se scvrknou a nic z nich nezbude.279 Naopak sna se dokonit vechny sv zleitosti a nenechat dn svj dluh nezaplacen.280 Pokud nemohou bt v opltce adresn, splc na et lidskho ducha nezitn pomhaj vlastnmi silami tam, kde je to teba281. 4. 3 REKAPITULACE Dalm z uzlovch bod Castanedova uen je koncept rekapitulace. Jedn se o techniku, jej npln je znovuvybaven vekerho svho minulho ivota. Spov v tom, e se rozpomeneme na vechny mon sebemen podrobnosti svch ivotnch zkuenost, a takto pak znovu proijeme cel ivot.282 V rmci rekapitulace bychom mli pipomenout si vechny lidi, s nimi jsme se setkali, vechna msta, kter jsme vidli, a vechny pocity, kter jsme mli za cel svj ivot ponaje ptomnost a postupujce zpt a k nejrannjm vzpomnkm283 Samotn rekapitulace sestv ze dvou vc. Prvn je seznam a druhou je rozvren scny. Rozvren scny spov v tom, vybavit si veker podrobnosti tkajc se udlost,

275 276

CASTANEDA, 2000, s. 170. CASTANEDA, 1997a, s. 232. 277 CASTANEDA, 1998b, s. 94. 278 CASTANEDA, 1996b, s. 7. 279 CASTANEDA, 1996b, s. 67. 280 CASTANEDA, 2000, s. 106. 281 Viz CASTANEDA, 1999a, s. 146. 282 CASTANEDA, 1998c, s. 135. 283 ABELAROV, 1999, s. 59.

52

kter lovk hodl pivst k vdom.284 V dokumentech Castanedova uen meme nalzt rzn zpsoby vytven seznamu rekapitulovanch udlost, piem nen na kodu ani to, kdy se jejich poloky shoduj, nebo rzn logick zetzen mohou odhalit rzn aspekty zkoumanch zkuenost.

284

ABELAROV, 1999, s. 63.

53

Varianty seznamu rekapitulovanch udlost: seznam lid, se ktermi se lovk kdy setkal zat v ptomnosti a postupovat smrem do minulosti; pop. rozdlit lidi do njakch irch kategori. A pot rekapitulovat kad kontakt s kadou danou osobou ze seznamu.285 seznam orientovan dle mnostv emon energie vzan na danou udlost zan se od nejdrsavjch, nejintenzivnjch zitk (nap. sexulnch)286; retrospektivn seznam vech udlost od momentu, kdy bojovnk zane rekapitulovat287; nahodil seznam rekapituluj se udlosti, na ne se prv mysl zam. Toto zetzen odhaluje vnitn spojitosti takto zetzench udlost. Tato technika se doporuuje po proveden systematickch technik288; seznam udlosti, kter pedstavovaly dleit body na samotn stezce bojovnka (tomuto zpsobu rekapitulace odpovd kniha Aktivn tv nekonena289). Po sestaven konkrtnho seznamu si bojovnk vezme udlost, kterou m prvn na seznamu, a setrv u n tak dlouho, dokud si znovu neprobere vechny pocity, kter ta udlost spotebovala. A jak si stopai pipomnaj pocity, kter uloili do toho, co si zrovna vybavuj, pomalu vdechuj a pohybuj hlavou z pravho ramene na lev.290 Dchn je dleitou okolnost rekapitulace vn do procesu prvek rytmicity a automatizace, podporuje stle hlub a hlub vzpomnky 291 a je soust vizualizace spojen s rekapitulac pi vdechovn si bojovnk m vybavit kad detail a kad pocit rekapitulovan udlosti, prostoupit ho vdomm vnmat z nj, co nejvce doslova nasvat energii situace, a pi vydechovn opoutt a zbavovat se veho takto vybavenho, rozpoutt sv emon bloky a strnule formovan nzory292.

285 286

Viz CASTANEDA, 1998c, s. 135. Viz ABELAROV, 1999, s. 61 70. 287 Viz CASTANEDA, 1997b, s. 234. 288 Viz CASTANEDA, 1998c, s. 137. 289 CASTANEDA, 2000. 290 CASTANEDA, 1997b, s. 235. 291 CASTANEDA, 1997b, s. 234. 292 Viz CASTANEDA, 1997, s. 234, 235; 1999b, s. 113; 2000, s. 122, 123 aj.

54

Proces rekapitulace je usnadnn omezenm podnt z prosted: vzpomnn je snadn, jestlie lovk me snit hladinu stimulace kolem svho tla.293 Bojovnci se za tmto elem nap. zavraj do bedny294, zavuj na stromy295, uchyluj do jesky 296 inn proveden rekapitulace by ns mla zbavit zte pocit a vzpomnek297, neustle opakovanch nedostatk a chyb298, pomoci nm rozbt pijat premisy o povaze svta299, umonit vidt svj ivot bez falench iluz300. Rekapitulace skt monost zastaven, kdy si meme zvolit sv obvykl chovn pijmout, nebo je zmnit tm, e se ho zmrn zbavme dv, ne ns pln pohlt.301 Dalm dsledkem rekapitulace je reorganizace vlastnho provn vnesen uritho podku do tohoto provn, ve zdrojch se hovo o vyitn osobnho mentlnho invente, zameten svho ostrova, vytvoen msta pro nov ideje a pedstavy302. Poznmky o rekapitulaci shrme slovy Castanedy: Rekapitulace je specializovan forma stopastv a muste ji chpat s vym smyslem pro strategii. Je to o tom, jak uchopit a vtisknout d nam existencm. Je to o tom, jak je vidt takov, jak jsou, bez vitek svdom, obviovn i blahoeen s plnm odpoutnm, duchem lehkosti a dokonce i humorem, protoe nic z na historie nen dleitj ne cokoliv jinho a vechny vztahy nakonec skon.303 4. 4 STOPASTV V tto kapitole se budu vnovat rozshlmu konceptu stopastv. Stopastv v podstat odpovd strategii lovu, pomoci kter proti koisti uplatnme jej vlastn rutiny.304 Bojovnk tuto techniku obrac proti vlastnm rutinm a slabostem a jeho koist je sebedleitost. Stopastv jednak pedstavuje jednak zpsob, jakm bojovnk ovld vlastn vdom, jednak zpsob, kterm se vztahuje vi svtu obyejnch lid.
293 294

CASTANEDA, 1997b, s. 234. Viz CASTANEDA, 1997b, s. 217 240. 295 Viz ABELAROV, 1999, s. 216 ad. 296 Viz ABELAROV, 1999, s. 60 ad. 297 TORRES, 2007, s. 57. 298 Viz CASTANEDA, 2000, s. 122, 123. 299 Viz ABELAROV, 1999, s. 86. 300 ABELAROV, 1999, s. 75. 301 ABELAROV, 1999, s. 75, 76. 302 Viz CASTANEDA, 2000, s. 119. 303 TORRES, 2007, s. 60. 304 TORRES, 2007, s. 98.

55

4. 4. 1 STOPOVN SEBE SAMA Stopovn sebe sama vychz z pedpokladu, e jakkoli neobvykl chovn zpsobuje otesy vnmn a je-li toto neobvykl chovn systematicky praktikovno a moude zameno vede k trvalm zmnm ve vnmn305. Ve svt kadodennho ivota lid za normlnch okolnost jednaj rutinn. Kad in, kter prolom rutinu, m neobvykl inek na cel nae byt. Tento neobvykl inek je to, o arodjov usiluj, protoe se hromad.306 Bojovnk me sv rutiny atakovat pmo, jak mu kter vstupuje do pozornosti, i je odhalovat systematicky. Hlavn technikou odhalen rutin, zvyk a opakovanho chovn je rekapitulace, ovem lze pout i nap. sestavovn seznam a denk pesvden, motivac, pipoutn, osobnch vztah, oekvn, obav, preferenc, averz307. Nebo bojovnk me permanentn bdt nad vlastnm chovnm, nebo ut jakoukoliv improvizovanou techniku. Dalm krokem stopovn sebe sama (upozoruji, e pojem stopovn se nevztahuje pouze k odhalen vlastn rutin) je jejich znien. Nap. v ppad ve zmnnch pesvden, motivac a pipoutn lze tyto stavy podrobit dslednmu promylen, prozkoumn okolnost jejich vzniku, okolnost jejich vskytu a cit k nim se pojcch. Pot je mono na rutiny zatoit i pmo zmrn nevit v sv pesvden, bt clen lhostejn vi svm motivacm a vdom odpoutat tam, kde jsme byli pipoutni308. Tato zmrn neast na rutinch je v rmci Castanedova uen konceptualizovna jako tzv. nedln. Nedln spov v umn nedlat to, co umme dlat.309 Vztahuje se ke vemu, co nen obsaeno v inventi, kter nm byl vnucen Pokad, kdy aktivujeme nco, co nen soust tohoto invente, je to nedln.310 Funkce nedln spovn v zablokovn zamen naeho bnho vnmn.311 Technicky lze nedln bnho vnmn svta uskutenit nap. takto: pi pozorovn stromu msto zaosten pozornosti na listy zaostit pozornost na stn listu a prostor mezi listm pot takto seskldat celou vtev a nakonec cel strom312;

305 306

Viz CASTANEDA, 1999a, s. 237. CASTANEDA, 1998b, s. 75. 307 Viz TORRES, 2007, s. 76, 77. 308 Viz TORRES, 2007, s. 76, 77; CASTANEDA, 1996b, s. 167. 309 Viz CASTANEDA, 1996b, s. 152. 310 ABELAROV, 1999, s. 100. 311 Viz CASTANEDA, 2004, s. 30. 312 Viz CASTANEDA, 1996b, s. 153.

56

zvtit mal oblzek naprostm soustednm se na mal detail a piblenm se k nmu313; spojit figuru a pozad vnmanho314; jako nedln lze chpat i magick chovn vi svtu oblzek, kter jsme uili k cvien nedln nenechat jen tak povalovat jako obyejn oblzek, ale zahrabat ho a zamst sv stopy.315 Ke stopovn sama sebe nle i nedln sama sebe/nedln vlastnho j zpsoby

tohoto nedln jsou z vtiny obsaeny v pedelm textu jedn se o vymazn osobn historie, stvn se nedostupnm, peruen mechanickch rutin, z dalch uveme ztrtu vlastn sebedleitosti, osvojen si schopnosti jednat jen tak, jednn se svtem lid perspektivou vdomho blznovstv. Ovem zruenm fixace naeho vdom stopastv nekon. Stopastv je toti i technikou, kterou zskat pstup k jakkoliv nov fixaci vnmn316. Umn stopovn spov v tom, e se nau vechny triky317 nov fixace vnmn vrn to dokld don Juan pi popisu naguala Juliana: Mon to zn absurdn, ale on vypadal podle toho, jak poteboval, a podle okolnost. Uml bt mlad nebo star, hezk a upmn, vetch a slab, siln a pln energie, tlust nebo thl, prostedn vysok nebo tak nesmrn mal nebyly to dn pevleky On se toti uml promovat a stvat se tmi diametrln rozmanitmi osobami Jestlie promny jeho vnjho vzezen ohromovaly, pak zmny jeho nlady a jednn, kter doprovzely kadou promnu zevnjku, u pmo okovaly. Tak napklad kdy se stal tlustm mladm muem, byl oviln a poivan. Kdy byl vychrtl starcem, byl malichern a mstiv. A kdy byl tlustm starcem, stal se z nj ten nejvt blbec, jakho jsem kdy potkal.318 Pi upevovn nov fixace vnmn v rmci lidskch alternativ berou stopai v potaz, e lid jsou stvoen, kter jsou zvisl na souborech informac. lovk se stv uencem i expertem ve svm oboru, paklie pozn dan soubor informac do vech podrobnost.319 Pokud se tedy stopa stv nkm novm/pijm novou identitu/fixuje novou pozici vnmn, sna se obshnout koncepty, pojmy a vrazivo spojen s touto novou rol.
313 314

Viz CASTANEDA, 1996b, s. 159, 160. Viz CASTANEDA, 1996b, s. 160. 315 Viz CASTANEDA, 1996b, s. 160. 316 Viz CASTANEDA, 1998c, s. 68. 317 CASTANEDA, 1999a, s. 235. 318 CASTANEDA, 1998b, s. 21, 22. 319 CASTANEDA, 1999a, s. 240.

57

Zpsoby, jimi bojovnk stopuje nov fixace vdom se pmo poj se zpsoby, ktermi se vztahuje ke svtu bnch zleitost. 4. 4. 2 STOPASTV JAKO JEDNN VE SVT BNCH ZLEITOST Zruen rutin nen konec stezky, je to sotva polovina. Metou je konstantn stav plnho vdom. Kdy to v, pak dal definice stopastv zn: nekolsav pozornost zamen na konen vsledek. Tento typ pozornosti zamen na zve m za vsledek uloven kus. Pokud ji pouijeme na druhou osobu, vytvome si klienta, uednka nebo zamilovanho partnera.320 Stopovn z tohoto hlediska lze chpat jako vycvien v tkostech plynoucch z jednn s lidmi321, i zvnitnn rozpoloen lehkosti tv v tv obtnm spoleenskm situacm.322 Metaforou bojovnci zmiuj, e se mezi nmi obyejnmi lidmi, vyskytuj pirozen stopai: Bvaj to manaei nebo lid, kte jednaj s lidmi. Provdj vechno, co m nco spolenho se svtem obyejnch zleitost.323 Jsou to pirozen vdcov324, kte lidi nejen ovlivuj, ale daleko sp je doslova prohnj jako stdo325. Stopai se nekonen pd po praktickch pohledech a eench.326 Sv akce vedou pokradmu, potajmu a klamn tak, aby to jednn lovkem otslo.327 Jejich motivac nen osobn zisk, ale zmna vnmn a dokonalost v inech. Utajen vlastnch akc motivuje sil o vymcen vlastn dleitosti, koncept nedostupnosti, praktick el kontroly situace, ale tak nevra v monost pedvn poznn druhm slovy: Lid maj stran rdi, kdy jim nkdo k, co maj dlat, ale jet radi se perou za to, aby nemuseli dlat, co jim bylo doporueno. Tm zabednou pedevm do nenvisti vi tomu, kdo jim rad.328 Jeliko bojovnky v inech nemotivuje vlastn dleitost, rozum, ani obdobn poloky lidskho mentlnho invente, nazvaj svj vztah ke svtu vdomm blznovstvm. Toto vdom blznovstv je jejich modus operandi jednn ve svt bnch zleitost.
320 321

TORRES, 2007, s. 101. CASTANEDA, 1997b, s. 112. 322 CASTANEDA, 1997b, s. 112. 323 CASTANEDA, 1997b, s. 173. 324 CASTANEDA, 1998a, s. 152. 325 CASTANEDA, 1998a, s. 152. 326 CASTANEDA, 1998b, s. 193. 327 CASTANEDA, 1998b, s. 96. 328 CASTANEDA, 1997a, s. 172.

58

4. 4. 2. 1 Ovldan poetilost329

1. Vci, kter lid dlaj, nemohou bt za dnch okolnost dleitj ne svt sm. A tak bojovnk svt povauje za nekonen tajemstv a lidskou innost za nekonen blznovstv.330 2. Bojovnk si pedevm mus uvdomit, e jeho iny nejsou k niemu, nicmn mus v innosti pokraovat, jako by si toho nebyl vdom. To je amanovo vdom blznovstv.331 Pro bojovnky je ovldan poetilost jedin zpsob, jak jednat sami se sebou, a s kadm a se vm ve svt kadodennch zleitost.332 Don Juan vysvtloval ovldanou poetilost jako umn ovldanho klamu nebo umn pedstrat, e je lovk absolutn ponoen do toho, co bezprostedn dl, a pedstrat tak dobe, e to nikdo od opravdovho zaujet nerozezn. Ovldan poetilost nen vyloen klamn, nbr dmysln, umleck zpsob, jak zstat od veho oddlen, ale souasn tak neoddlitelnou soust.333 Ovldanou poetilost se bojovnci vztahuj i k pesvdenm o svt prostednictvm pedstavy vit, ani bys vil. Takto nazvaj schopnost manipulovat sv mentln pipoutn. Toto umn zdokonalili a do bodu, kdy jsou schopni se upmn identifikovat s jakoukoliv ideou, jsou schopni j t, milovat a a nadejde patin okamik, tak ji bez jakchkoliv vitek svdom odhodit.334 Dalm konceptem blzkm vdommu blznovstv je koncept jednat jen tak/jednat pro tu srandu/jednat bez oekvn odmny. Jde v podstat o pm uplatnn ovldan poetilosti v konkrtn innosti, kter je apriori volena tak, aby nemla pro cvicho smysl nap. Castaneda ml poskldat dv na podpal do vzorc, obkreslit dm nepetritm etzcem koncentrickch krouk, mst klacky z msta na msto, doma nosit ernou epiku, nebo si nejdve zavazovat levou botu, i zapnat opasek zprava doleva.335 A v moment, kdy se ta kter innost stane rutinou, je teba s n pestat. elem innosti bez oekvn odmny je zruen podmnnosti dan osobn histori, vlastn sebedleitost a socializac.
329 330

V citacch se tak objevuje ekvivalent vdom blznovstv. CASTANEDA, 1999a, s. 60. 331 CASTANEDA, 1999a, s. 38. 332 CASTANEDA, 1998b, s. 199. 333 CASTANEDA, 1998b, s. 199. 334 TORRES, 2007, s. 79. 335 CASTANEDA, 1996a, s. 208.

59

4. 4. 2. 2 Mal tyran Bojovnci tvrd, e v pevldajcch ivotnch podmnkch nen stopastv dostaten inn pi zmnch vnmn, nebo tyto podmnky na ns nevyvjej patin ntlak. Aby stopastv doshlo co nejvy innosti, potebuje mal tyrany v postaven, kter je spojeno s velikou moc a autoritou.336 Proto bojovnci tyto mal tyrany aktivn vyhledvaj. Kdy se jim nepoda na dnho narazit na sv stezce, mus z n sejt a njakho si najt.337 Malm tyranem je mylen nkdo, kdo bu m nad bojovnkem takovou moc, e rozhoduje o jeho ivot a smrti, nebo ho prost otravuje k lenstv338 dl mu ze ivota peklo339. V tivch dobch byl tento typ lid nkm, kdo nm mohl fyzicky ublit nebo ns dokonce zabt. V dnench dnech vak prakticky u neexistuj tyrani takovho kalibru. Nicmn dky vysokmu stupni osobn dleitosti, kterou si pikldme, tak jakkoliv osoba, kter je v pozici, kterou vyuv k tomu, aby nm inila pote, funguje jako tyran. Bez pomylen na tk se musme postavit tv v tv nikoliv vak tyranovi jako takovmu ale na vlastn hlouposti.340 Bojovnkovou strategi tedy je malho tyrana najt a elit mu pomoc stopastv, drdit jeho vztek a pitom bt v jeho dosahu, ale zrove rozvjet inn strategie.341 Prmrn lovk dl pi stetnut s malm tyranem tu chybu, e nem dnou strategii Osudovou chybou je, e prmrn lid se berou pli vn. Jejich vlastn iny i jejich pocity, stejn jako iny a pocity malch tyran, jsou pro n nade ve dleit. Naproti tomu bojovnci maj nejen dobe promylenou strategii, ale jsou oprotni od vlastn dleitosti. Prozen, e skutenost je pouze jednou z interpretac, kter si dlme, dr jejich sebedleitost na uzd.342 Ostatn v situacch stetu s malm tyranem ns zpravidla nejvce vyerpv to, jak se ni nae sebedleitost. Kad, kdo m by zrnko pchy, je roztrhn na hadry, kdy ho pinut ctit se jako nula.343 Pi stetu s malm tyranem mus bojovnk msto sebeltosti nasadit ovldn, kze, trplivost a sprvn naasovn344. Mus zmapovat prosted, siln a slab strnky a
336 337

CASTANEDA, 1998a, s. 139. Viz CASTANEDA, 1998a, s. 25; TORRES, 2007, s. 103; GATO, 1994, s 39; GATO, 1999, s. 62. 338 CASTANEDA, 1998a, s. 23. 339 TORRES, 2007, s. 103. 340 TORRES, 2007, s. 103. 341 TORRES, 2007, s. 103. 342 CASTANEDA, 1998a, s. 29. 343 CASTANEDA, 1998a, s. 30. 344 Viz CASTANEDA, 1998a, s. 28.

60

zvltnosti v chovn malho tyrana345 i za tch nejobtnjch podmnek k tomu potebuje ovldn a kze. Trplivost znamen trpliv ekat, tedy nespchat a nemt zkost, ale jednodue a radostn se zdrovat toho, co je teba.346 Tato trplivost znamen duchem zadret nco, co se m prvem stt.347 A smysl pro sprvn okamik je vlastnost, kterou se d uvolnn veho, co bylo zadrovno. Sebeovldn, kze a trplivost jsou jako pehrada, za n se vechno hromad. Sprvn naasovn je stavidlo v pehrad.348 V tento okamik, kdy je ve pipraveno, bojovnk potve tyrana proti sob sammu. Nap. don Juan vystaven malmu tyranovi v podob parka, kter ho vykoisoval, nutil otroit bez jakkoliv odmny a ohrooval na ivot v takov moment tyrana uraz a zesmn ped vznamnmi svdky. Pi tku ped tyranem se schov za pipravenmi prkny ve stji nejdivoejho hebce, kam by nikdo, kdo nen rozplen vraednm hnvem, nevstoupil. Tyran vstoup a tm jeho pbh kon349 Ovem neznamen to, e bojovnk kudy chod, tudy plnuje, jak nkomu provede njakou zlomyslnost nebo jak si vyrovn star ty. Shovvav trplivost je nezvisl. Pokud se bojovnk ovld, pokud je ukznn a m smysl pro sprvnou chvli, pak trplivost zajist, e se dostane kadmu to, co si zaslou.350 Bojovnk ani nechov nenvist vi malmu tyranovi, ani neuv stejnch prostedk jako mal tyran, protoe jednat v hnvu, jednat a neovldat se a nemt dost sebekzn, nemt trplivost a zdrenlivost, to znamen bt poraen A kad, kdo se pid k malmu tyranovi, je poraen.351 Castaneda k technice stetu s malm tyranem poznamenv: Darebn tyran je pro vtinu z ns nezbytn, protoe jsme pli ln, ne abychom se zmnili sami od sebe. To on pohne neotesitelnost naeho j, kter je pinou rozkvtu naich slabost. On ns pimje vidt pravdu e nejsme dleit a je ochoten to dokzat svmi iny. Nauit se s nm vychzet je jedin skuten inn prostedek pro zdokonalen ve stopastv.352

345 346

Viz CASTANEDA, 1998a, s. 30. CASTANEDA, 1998a, s. 31. 347 CASTANEDA, 1998a, s. 33. 348 CASTANEDA, 1998a, s. 32. 349 Viz CASTANEDA, 1998a, s. 26 34. 350 CASTANEDA, 1998a, s. 33. 351 CASTANEDA, 1998a, s. 33, 34. 352 TORRES, 2007, s. 103.

61

4. 4. 3 SEDM PRINCIP STOPASTV353 1) Prvn princip umn stopovn je ten, e si bojovnci sami vybraj bitevn pole. Bojovnk nikdy nejde do bitvy, ani by se seznmil s prostedm. 2) Druh princip umn stopovn spov v odloen veho, co je nepotebn. Bojovnk vci nekomplikuje. Jeho clem je jednoduchost. Vechnu svou pozornost pouije na to, aby se rozhodl, zda jt i nejt do bitvy. Protoe kad bitva je bitvou o ivot. 3) A to je tet princip umn stopovn. Bojovnk mus bt pipraven a ochoten postavit se v kadm okamiku k poslednmu boji. Ale nikdy jen tak halabala. 4) Bojovnk se uvoln a vzd se sebe sama. Neboj se nieho. Jen tehdy sly, kter vedou lidsk bytosti, otevou bojovnkovi cestu a pomohou mu. Jen tehdy. To je tvrt princip umn stopovn. 5) Kdy se setkaj s pekkami, se ktermi si nemohou poradit, bojovnci se na okamik sthnou. A nechaj svou mysl bloudit a zabvaj se nm jinm. mkoli. To je pt princip umn stopovn. 6) Bojovnci stlauj as. To je est princip umn stopovn. Kad okamik m svou platnost. V boji o ivot je vteina vnost. Vnost, kter me rozhodnout o vsledku boje. Bojovnci jsou zameni na vtzstv, a proto stlauj as. Bojovnci nepltvaj okamiky. 7) Aby bylo mono pout sedmho principu umn stopovn, je nutn vyut i vech pedchozch esti. Stopa se nikdy necpe dopedu. Vdy vykukuje z pozad scny. Pouvnm vech uvedench princip se stopai nau ti vci. Za prv se nau nebrat se nikdy vn. Nau se smt se sami sob. Kdy se neboj, e bude vypadat jako hlupk, me udlat hlupka z kohokoli. Za druh se stopai nau nekonen trplivosti. Stopai nikdy nespchaj, nikdy se neuraj. A za tet se stopai nau schopnosti nekonen improvizace. Kapitolu o stopastv uzavou slova dona Juana: lovk oddan poznn si svou cestu vybr srdcem a pak po n jde. Potom se dv, raduje se a smje se, a potom vid a v. V, e ivot stejn skon pli brzo, v, e tak jako vichni ostatn nikam nejde, a protoe vid, v, e nic nen dleitj nebo mn dleit. Jinmi slovy, ten, kdo je oddan poznn, nem pocty

353

CASTANEDA, 1999a, s. 186 192; pop. tak CASTANEDA, 1997b, s. 226 237.

62

ani hodnosti, nem rodinu ani jmno ani vlast, m jenom ivot, kter ije, a za tchto okolnost jedin pouto, kter ho ve k jeho blinm, je prv ovldan poetilost. A tak se ten, kdo je oddan poznn, sna ze vech sil, pot se a sup, a kdy se na nj podv, vypad docela obyejn, a na to, e ovld poetilost svho ivota. Protoe niemu nepikld vt dleitost, me si ten, kdo je oddan poznn, volit jakkoliv in, a jedn pak tak, jako by mu na nm zleelo. Dky sv ovldan poetilosti me ct, e mu zle na tom, co dl, a jedn tak, jako by tomu tak bylo, ale pesto v, e je mu to jedno. Take kdy spln, co m, ustupuje v mru, bez ohledu na to, zda jednal dobe i patn, zda mu vechno vylo nebo ne, protoe tohle ho vbec nezajm.354 4. 5 ZTRTA VLASTN DLEITOSTI Pocit dleitosti sebe sama in lovka tkm, nemotornm a zbytenm. Aby byl lovk bojovnkem, mus bt lehk a pohybliv.355 V pedchozch kapitolch se ji objevily zmnky o vlastn dleitosti, mj. je to prv ona, kdo je skutenm terem stetu s malm tyranem. V rmci Castanedova uen je konstituovna termny sebedleitost, vlastn dleitost, pedstava o sob samm, ego, podlhn egu a brt sm sebe pli vn. Clem bojovnk je tuto sebedleitost zniit i ztratit, nebo figuruje ve strategick inventue bojovnk jako innost, kter spotebovv nejvt mnostv energie, a proto se ji sna vymtit.356 Dle Castanedy sebedleitost vychz ze sebeltosti, k: arodjov demaskovali vlastn dleitost a zjistili, e je to sebeltost, kter se maskuje jako nco jinho Sebeltost je skutenm neptelem a zdrojem lidsk ubohosti. Bez uritho mnostv sebeltosti by si lovk nemohl dovolit bt tak dleit sm pro sebe, jak je. Jakmile se vak jednou zapoj sla vlastn dleitosti, zane nabrat na hybn energii. A prv tato zdnliv nezvisl pirozenost sebedleitosti j dv falen pocit hodnoty.357 K rozhodnut zniit sebedleitost bojovnky vede snaha o sporu vlastn energie358, ale i dal negativn vlivy sebedleitosti na ivot jedince. Don Juan to komentuje na osob
354 355

CASTANEDA, 1996c,. s. 75. CASTANEDA, 1999a, s. 27. 356 CASTANEDA, 1998a, s. 22. 357 CASTANEDA, 1998b, s. 128. 358 Viz CASTANEDA, 1998a, s. 22.

63

Castanedy: Jsi pro sebe tak pern dleit, e se ti zd, e m prvo bt ze veho otrven. Jsi pro sebe tak zatracen dleit, e si me dovolit opustit vechno, co nejde podle tvch pedstav.359 Dokud bude mt pocit, e jsi ta nejdleitj vc na svt, nebude nikdy schopen skuten ocenit svt kolem sebe. Jsi jako k, kter m klapky na och, vid jenom sebe, oddlen od veho ostatnho, a nic vc.360 Sebedleitost dovoluje lovku nedotahovat vci do konce361, ignorovat druh lidi a do stupn smrtelnho ohroen vlastn osoby362, ignorovat fakt sv nevyhnuteln smrtelnosti363, nechpat se svch pleitost364, podlhat vlastnm slabostem, bt v dosahu druhch ili bt dostupn, nepijmat odpovdnost za sv iny atd. Krom tchto dvod pro zbaven se sebedleitosti, Castaneda zvl upozoruje jet na jeden. A to sice na zk propojen nai pedstavy o sob samm a nam ustlenm zpsobem vnmn svta. Sebedleitost je prvkem systmu, jm osmyslujeme svt kolem sebe sama je pmo napjena fixovanm zpsobem vnmn svta365. Odstrann sebedleitosti ve smyslu tohoto argumentu vede pmo k odblokovn ink naeho interpretanho systmu, k tzv. zastaven svta366. Ovem vlastn dleitost nen nic jednoduchho ani naivnho. Je na jedn stran jdrem veho, co je v ns dobr, a na druh zas jdrem veho, co je v ns mizern. Zbavit se t mizern sebedleitosti vyaduje mistrovskou strategii. 367 V rmci tto strategie se bojovnk u povaovat sm sebe za rovnho vemu ostatnmu zachz s rostlinami a zvaty jako se sob rovnmi nap. mluv k rostlinm368, zvdomuje si svou rovnost se zvaty369, nepokld lidi za vlun bytosti a nect se bt jejich vpady o nic vce morln doten ne vpady divokch elem370. V intencch toho, e sebedleitost vychz ze sebeltosti, se bojovnk tzv. sna doshnout msta bez ltosti (stavu neltostnosti), tzn. e se sna zbavit se sebeltosti i ltostivho vztahu k ostatnm. Kdy don Juan zmrnou manipulac s vlastnm chovnm do
359 360

CASTANEDA, 1996b, s. 29. CASTANEDA, 1996b, s. 31. 361 Viz CASTANEDA, 1996b, s. 30. 362 Viz CASTANEDA, 1998a, s. 138. 363 Viz CASTANEDA, 1996b, s. 40. 364 Viz CASTANEDA, 1996b, s. 195. 365 Viz TORRES, 2007, s. 147. 366 Viz CASTANEDA, 2004, s. 125. 367 CASTANEDA, 1998a, s. 21. 368 Viz CASTANEDA, 1996b, s. 31, 32. 369 Viz CASTANEDA, 1996b, s. 81, 82; GATO, 1994, s. 16. 370 Viz CASTANEDA, 1998b, s. 179.

64

tohoto stavu pivede Castanedu, popisuje Castaneda tento stav zvltn odtait tvrdosti371 takto: Don Juan stl na chodnku a dval se na m duchem neptomn. Upen jsem se na nj zadval s naprosto nebvalm chladem. Jet nikdy v ivot jsem neml takov pocit. To, co jsem ctil, nebyla nenvist, ba dokonce ani hnv. Nebyl jsem na nj vbec rozzloben. To, co jsem ctil, nebyla ani rezignace, ani trplivost. Zcela urit to nebyla laskavost. Daleko sp to byla chladn lhostejnost, dsiv nedostatek ltosti a soucitu. V tu chvli mi bylo absolutn jedno, co bude dl s donem Juanem nebo se mnou Ml jsem v sob cosi, co zpsobilo, e jsem byl tvrd, chladn, vkonn a mlenliv.372 K dalm technikm znien sebedleitosti pat nap. pestat uvat nstroje k udrovn ega typu zrcadla, vstavky akademickch titul, fotek tkajcch se osobn historie373 a neuctivost vi egu, jejm vhodnm pkladem budi kategorizace lidskch bytost dle toho, jak sebedleitost formuje jejich charakteristiky. Dle tto kategorizace se lid dl na ti skupiny: chcnky, prdy a zvratky piem chcnky jsou prototypem servilnch ptelk neschopnch vlastnch akc; prdy prototypem nesnesitelnch a otravnch bytost, kter neustle nkoho zahrnuj do svch pln, neustle se cpou dopedu a jsou schopny i zabt jen proto, aby si udrely moc, a zvratky pedstavuj jakousi stedn kategorii, maj schopnost vytvet pedstavu o velikch vcech, je je ekaj, stav se na odiv, ale pokud se jim nevnuje pozornost, odhal se jejich bezvznamnost374. Bojovnci bitk humor uvaj, protoe se domnvaj e je jedinm prostedkem, jak odradit nutkavost lidskho vdom vytvet si invent a tkopdn klasifikace375, a tak proto, e sebedleitost se ned porazit tlocitem.376 4. 6 VNITN ROZHOVOR Pokud je vlastn dleitost to, co ns zakotvuje v ustlenm vnmn svta v rmci psychiky jedince a socilnch proces, pak vnitn rozhovor se rovn tmu na rovni ist technick: To, m se lid zakoeuj v kadodennm svt, je vnitn rozhovor. Svt vypad tak, jak vypad, protoe si neustle sami sob kme, e vypad tak a tak.377
371 372

Viz CASTANEDA, 1998b, s. 141. CASTANEDA, 1998b, s. 121, 122. 373 TORRES, 2007, s. 23. 374 Viz TORRES, 2007, s. 23, 24. 375 CASTANEDA, 1998a, s. 23. 376 CASTANEDA, 1998a, s. 21. 377 CASTANEDA, 1999a, s. 104.

65

Bez ustn sami se sebou hovome o svt. Tmto vnitnm seberozhovorem svt vlastn udrujeme. A kdy ukonme tento rozhovor, ve kterm sami sob vyprvme o sob a o naem svt, svt se okamit stane takovm, jakm ve skutenosti je. Nam vnitnm hovorem svj svt neustle obnovujeme, naplujeme ho ivotem a podprme jej. A nejen to, pomoc tohoto vnitnho rozhovoru si vybrme i na cestu ivotem. Proto si vybrme pod stejn vci znovu a znovu, dokud nezememe. Protoe dokud nezememe, vedeme stle stejn vnitn rozhovor.378 Vnitn rozhovor se rozvj jako technika stabilizujc nae vnmn abychom poslili sv vnmn svta a stabilizovali jej na urit rovni fungovn a innosti, musme neustle vst vnitn rozhovor.379 Poslze se vak stv faktorem determinujcm nae vnmn a v dsledcch i jednn. A kdy sv vnmn a skutky vyhodnocujeme, cel proces se zacykluje a my pestvme bt pstupnmi podntm vnjm tomuto systmu 380. Svt, kter takto vnmme, je svt vytvoen popisem a jeho dogmatickmi a nedotknutelnmi pravidly, kter ns rozum nut dodrovat a brnit.381 Svt se mus pizpsobovat svmu popisu, to znamen, e popis zrcadl sm sebe.382 Jeliko uhelnm kamenem amanismu je zmna pedstavy o svt 383, sna se bojovnci fungovn vnitnho rozhovoru uvdomovat a sna se tento vnitn rozhovor zastavit384. Kdykoli se zastav vnitn rozhovor, svt se zhrout a napovrch vyplouvaj neobyejn fasety ns samch, je jako by nae slova pedtm psn steila.385 Ve se stv uskutenitelnm. I ty nejodtaitj pedstavy se stvaj dosaitelnmi.386 Uskutennm opaku vnitnho rozhovoru, tedy vnitnho mlen, me adept prolomit fixaci387 bnho vnmn. Toto vnitn ticho meme chpat jako zosten vdom ptomnosti388, oputn sama sebe nechat sm sebe bt.389 Bojovnci vychzej z toho, e hlavnm pohonnm palivem pro nae mylenky jsou neukonen zleitosti, oekvn a obrana ega.390 Proto pro dosaen vnitnho ticha uvaj
378 379

CASTANEDA, 1999a, s. 58. CASTANEDA, 1999b, s. 26. 380 Viz nap. CASTANEDA, 1998a, s. 65 69. 381 CASTANEDA, 1999a, s. 124. 382 CASTANEDA, 1996a, s. 25. 383 CASTANEDA, 1999a, s. 105. 384 CASTANEDA, 1999a, s. 58. 385 CASTANEDA, 1996a, s. 34. 386 CASTANEDA, 1999a, s. 106. 387 CASTANEDA, 1999b, s. 26. 388 TORRES, 2007, s. 67. 389 TORRES, 2007, s. 67. 390 TORRES, 2007, s. 69.

66

princip obecnch pro cel Castanedovo uen (ztrta vlastn dleitosti, nedln391, smazn osobnho pbhu392, pijet odpovdnosti za vlastn iny, nedostupnost atd.) a technik specifickch pro tento el nap. zamen pozorovat pedmty a jevy393, i chodit dlouh seky a pi chzi na nic nezaostovat pohled, na nic se nedvat pmo, nbr lehce ilhat a v perifernm pohledu udrovat vechno, co se om samo dv nezaosten pohled zamit do bodu tsn nad obzorem.394 4. 7 SMRT JAKO RDCE Kdy je situace nejasn, bojovnk mysl na smrt. Pomylen na smrt je to jedin, co upevuje naeho ducha.395 Nhled smrti jako rdce odkazuje k nutnosti zvdomn si vlastn smrtelnosti a nejistoty pokraovn vlastnho ivota v jakmkoliv dalm okamiku. Vyhbav postoj k vdom vlastn smrti vede obyejnho lovka k innostem zbytenm povauje se za dleitho396 a vybj se v egomanickch sporech, setrvv v malichernosti a ubohosti397, nechv ve neuzaven 398, sv rozhodnut neustle odvolv, lituje jich a pochybuje o nich399 atd. a k innostem vyloen kodlivm jako je neustle se zamstnvn njakou innost spojen s neschopnost relaxovat, okamit hdonismus bez ohledu na rizika a nsledky, nedostaten reflektovan ast na ritulech a zvycch dan kultury, neustl narkotizace vlastnho tla a vdom Bojovnci, proto aby se tchto ochablost zbavili, chpou vlastn smrt jako svho rdce: in rozhodnut s vdomm vlastn smrti. Peliv ptraj po jinch takovch rdcch svch rozhodnut jako jsou vlastn slabosti, sebedleitost, pohodlnost, stereotyp aj. sna se jich zbavit a uinit svm rdcem pedevm vlastn smrt. Zaost pozornost na spojovac
391 392

Viz TORRES, 2007, s. 68. Viz CASTANEDA, 1996a, s. 208. 393 Viz CASTANEDA, 1997a, s. 220 230; TORRES, 2007, s. 67. 394 CASTANEDA, 1996a, s. 17. 395 CASTANEDA, 1999a, s. 36. 396 CASTANEDA, 1998b, s. 40. 397 CASTANEDA, 1998b, s. 41. 398 CASTANEDA, 2004, s. 76. 399 Viz CASTANEDA, 1996b, s. 44, 45.

67

lnek mezi sebou a svou smrt, a to bez vitek, beze smutku a bez starost, sousted pozornost na to, e nen as, a nechaj svoje skutky proudit podle toho. 400 Bez jasnho vidn smrti neexistuje d ani stzlivost ani krsa. arodjov usiluj zskat tento rozhodujc vhled, aby jim pomohl uvdomit si v nejhlub mon rovin, e nemaj absolutn dnou jistotu, zda jejich ivot bude pokraovat jet za chvli. Tohle vdom dv arodjm odvahu bt trpliv, a pece jednat, odvahu smit se s vcmi, a pitom nebt hloup odvahu bt vychytral, ale nebt namylen, a pedevm dv odvahu bt neltostn, ale nebt pitom sm pro sebe dleit.401 Toto vdom bojovnkovi dle umouje peruit sv mechanick zvyky402; zredukovat na minimum vci, kter potebuje;403 pijmout odpovdnost za vlastn iny a nenechvat sv zleitosti nevyzen404; umouje mu vnmat ostatn iv bytosti jako sob rovn a zvlt dodv jeho rozhodnutm patinou dslednost a inm patinou razanci. K prodchnut svch in duchem vlastn smrtelnosti bojovnk vyuv pedstavy kadho svho skutku jako posledn bitvy na Zemi. Vechno, co dl, me bt tvj posledn skutek na zemi.405 Sousteuj pozornost na fakt, e nem as, a nech svoje skutky proudit podle toho. A je kad tvj in tvou posledn bitvou na zemi. Jedin za takovch podmnek budou mt tvoje iny tu sprvnou moc. Jinak to po cel tvj ivot budou jen iny bzlivho a opatrnho lovka.406 Lid vtinou pechzej od inu k inu bez boje a bez mylen. Naproti tomu lovec v kad svj in, a protoe dvrn zn svou smrt, postupuje uvliv, jako by kad in ml bt jeho posledn bitvou. Jedin hlupk si nevimne, jakou vhodu m lovec nad svmi blinmi. Lovec jde do sv posledn bitvy s patinm respektem. Je toti zcela pirozen, e jeho posledn in na zemi mus bt jeho nejlepm inem. Takhle z toho m pjemn uspokojen. Tm se otup hrany jeho strachu.407 Z technik zamench na uvdomn si smrti uveme jedno cvien. Skld se z toho, e si podte seznam lid, kter mte rdi, vech, kte vs zajmaj. Jakmile si jej takto roztdte podle hloubky cit, kter k nim ctte, tak si je berte jednoho po druhm a pemlejte o nich tak, jako by zemeli Nemyslete na to, kdy a jak zemou. Prost si
400 401

CASTANEDA, 1996b, s. 79. CASTANEDA, 1998b, s. 96. 402 Viz nap. TORRES, 2007, s. 38, 39. 403 TORRES, 2007, s. 37. 404 Viz, CASTANEDA, 2004, s. 75. 405 CASTANEDA, 1996b, s. 77. 406 CASTANEDA, 1996b, s. 79. 407 CASTANEDA, 1996b, s. 80.

68

uvdomte, e jednoho dne zde u nebudou. Odejdou jeden po druhm jen bh v, v jakm poad bez ohledu na to, co udlte vy, abyste tomu zabrnili. Vyvolvat je takovm zpsobem jim nijak neubl naopak! Aspo se na n budete dvat ze sprvn perspektivy. Dvat se na svt skrze midla smrti je nm zzranm, obnovuje to hodnoty ivota.408

408

TORRES, 2007, s. 40, 41.

69

5. HODNOCEN CASTANEDOVA UEN V nsledujcch kapitolch se pokusm o dosaen hloubky pohledu, o zken perspektiv. Mm plnem je zhodnotit Castanedovo uen irokou/nespecifickou perspektivou lena kultury Zpadu a pot zhodnotit pozitivn psychologii specifickou perspektivou Castanedova uen. Nejprve si pipravm pdu vkladu pokusem o odstnn uritch koncepc, ktermi je ke Castanedovu uen bn pistupovno ovem z principu hodnocen samho je adekvtn je zmnit v kapitole, kter se zaobr nhledem Castanedova dla z pozic kultury Zpadu. A pot pejdu k hodnocen sammu. 5. 1 PREKONCEPCE HODNOCEN CASTANEDOVA UEN 5. 1. 1 PRIZMA PRAVDY Prizma pravdy tp nhled Castanedova dla do opozit typu: popisovan udlosti se staly x nestaly literatura fikce x literatura faktu beletrie x odborn literatura. Tato opozita byla posuzovna z rznch perspektiv od selskho rozumu/common sense po odborn diskurzy dlo bylo rozporovno nap. z pozic antropologie409, etnografie410, etnobotaniky411 Prizma pravdy rozdluje autory rozbor Castanedova dla na pznivce a odprce. Odprci obecn vychzej spe z prvnch knih (Uen dona Juana, Oddlen skutenost, pp. Cesta do Ixtlanu), uvaj spe doslovnou interpretaci a svou kritiku zakldaj na relevanci Castanedova dla v rmci svch obor. Jeliko povtinou shledvaj tuto naraci v rmci svch obor za nerelevantn, neodpovdajc konkrtnmu diskurzivnmi okol a nedvryhodnou, hodnot ji celkov jako nepravdivou a tedy i neuitenou. Pznivci obecn vychzej z vcera titul Castanedova dla, ve svch rozborech asto uplatuj metaforick ten a relevanci hledaj v rmci filozofickch nauk, teoretickch412 a
409 410

Nap. SPICER, 2003. Nap. LEACH, 2003. 411 Nap. BARRE, 2003. 412 Jako jsou hlubinn analytick psychologie (WILLIAMS, 2006), psychologie obecn (FIRTSOV, 2003), teorie poznn (OGLESBY, 2003) aj.

70

nboenskch systm413. Tam, kde nachzej ideovou shodu, postuluj uitenost Castanedova uen. Pes zjevn rozpory ve vvodech obou dvou tbor, nutno upozornit na fakt, e jak tbor odprc, tak (patrn v reakci) i tbor pznivc, akcentuj ve svch rozborech ty sti Castanedova dla, kter jsou v rmci tto prce chpny coby nadreln a z komparace vyputny. 5. 1. 2 NHLED DLO SVHO AUTORA V rmci tohoto nhledu je Castanedovo uen namnoze hodnoceno jako dlo konkrtnho autora tzn. e zpsobem, kterm je nahlen Carlos Castaneda, je nahleno i to, co zde nazvm Castanedovo uen. Jedn o nhled obdobn prizmatu pravdy (v tomto ppad je za kritrium pravdy brna dvryhodnost autora), pesto jde vak o relativn nezvisle operujc nhled. Piblime si, jak je posuzovn Castaneda. Rozdln ho hodnot pznivci a odprci. Jedni v nm vid bezhonnho Naguala414, kter je schopen dotknout se ehosi v lovku415, a vbec jednu z nejvznamnjch postav cel tradice416 tto nauky. Pro druh je lhem, jeho reporte byly kol jinch duchovn text417; padlatelem, vanilem, chvastounem a podvodnkem418; mentlnm manipultorem, bezostyn tvrdcm sexulnm partnerkm, e jeho sperma pi sexulnm styku vstoup a do mozku a uin jej dokonalejm419 a vdcem sekty, jej nkter stoupenkyn dle spekulac tisku spchaly sebevradu420. Obecn povdom o osob Castanedy je formovno pedevm jeho medilnm obrazem ve zkratce ho modelujme takto: a u to byl nefrov hanoben antropolog i pekotn invenn spisovatel421, promoval mezi lety 1967 1968 na Kalifornsk univerzit v Los Angeles prac Uen dona Juana422, v n jsou popsny zitky po poit halucinogen a

413

Jako jsou kesanstv (nap. PEARSE, 2003), buddhismus (nap. BOND, 2003), zen (nap. GATO, 1994, 1998, 1999) aj. 414 GATO, 1999, s. 160. 415 BRENNAN, 1998. 416 FEATHER, 2000, s. 26. 417 MILLE, 1976, 1980. 418 BOURSEILLER, 2006, s. 175. 419 WALLACE, 2008. 420 Viz nap. FLINCHUM, 2006; MARSHALL, 2007. 421 GRAY, 1998. 422 Viz MARSHALL, 2007; BOURSEILLER, 2006, s. 55 59.

71

nkter zitky, kter jsou z hlediska hlavnho euroamerickho kulturnho diskurzu povaovny za nadreln. Zskal doktort na jae 1973 za obdobnou prci Cesta do Ixtlanu423. Zmnn prce vydal knin, rozil o dalch deset takovch titul, stal se jednm z nejlpe prodvanch autor literatury faktu sv doby a milionem424. Od 70. do zatku 90. let dvactho stolet il vyhbavm ivotem a permanentn lhal o svch osobnch dajch v poskytovanch rozhovorech425. Opt se objevuje od r. 1992, kdy zakld spolenost Cleargreen, Inc.426, kter m it povdom o soustav magickch cvik zvanch Tensegrita427. Prvn semin Tensegrity se konal v ervnu 1993 v Arizon428. Tho roku se zaala schzet u skupina Castanedovch nsledovnk, tzv. nedln skupina429. V dubnu 1998 Castaneda umr, brzy nato miz i nkolik jeho nejblich stoupenky auto jedn z nich bylo tho roku nalezeno v dol smrti430. V roce 2003 byly pobl tohoto auta nalezeny lidsk pozstatky431, je byly v r. 2006 identifikovny pomoc test DNA coby dotyn majitelka auta Patricia Partin432. Titulkovitou zkratkou Castaneda byl velk lh, ale opravdov ptel (TIME433, zpravodaj SISYFOS434), kmotr hnut New Age (BBC435, TIME436), guru (Pahrump Valley Times 437, Respekt438) tajnstksk skupiny oddanch nsledovnk (salon.com439), obyejn manipultor (SISYFOS440), tajemn podvodnk (Respekt441), nadan litert a antropolog, jen dal svj nesporn talent do slueb podvodu a zneuvn moci (Respekt442), nejspnj literrn podvodnk 20. stolet (salon.com443)

423 424

Viz BOURSEILLER, 2006, s. 100; MARSHALL, 2007. MARSHALL, 2007. 425 BOURSEILLER, 2006, s. 94 134 a dal; MARSHALL, 2007; Don Juan and the Sorcerer's Apprentice, 1973. 426 BOURSEILLER, 2006, s. 140. 427 Cleargreen Statement of Purpose, 2005. 428 BOURSEILLER, 2006, s. 141. 429 BOURSEILLER, 2006, s. 147. 430 MARSHALL, 2007. 431 MARSHALL, 2007. 432 FLINCHUN, 2006. 433 Don Juan and the Sorcerer's Apprentice, 1973. 434 POLACH, 2007. 435 Americas New Age godfather Carlos Castaneda dead, 1998. 436 dle MARSHALL, 2007. 437 FLINCHUM, 2007. 438 TEK, 2008. 439 MARSHALL, 2007. 440 POLACH, 2007. 441 TEK, 2008. 442 TEK, 2008. 443 MARSHALL, 2007.

72

5. 1. 3 SHRNUT Castaneda byl manipultor a lh a jeho dlo se nezakld na pravd, je tedy neuiten takto by se dal shrnout mediln obraz osoby Carlose Castanedy a hodnocen pravdivosti dla skeptiky, jejich hlas je ve vdeckch kruzch pevauje. Tyto pstupy nebudu pi analze brt v potaz, nebo: jednou z intenc analzy je distinkce mezi osobou Castanedy a tm, co zde nazvm Castanedovm uenm; v rmci princip etnometodologie Castanedovo uen nahlm jeho vlastnmi pojmy, kategoriemi, principy take o co se te spojovn Castanedy a Castanedova uen: jednm z naranch fakt Castanedova uen je postult, e toto uen je pedvno z generace na generaci, jeho pvod je oznaovn za neosobn; jednm z princip Castanedova uen je neosobnost (neosobn vztah mezi uitelem a uednkem, vymazn osobn historie, nedostupnost, vymazn vlastnch stop) i v oblasti vlastnch in; v rmci logiky eenho tedy nelze Castanedovi pipsat autorstv danho uen; o co se te pravdivosti Castanedova uen: zkladnm principem oven ehokoli z Castanedova uen je osobn zkuenost, osobn zvldnut nikoliv shoda koncept, princip s jinmi diskurzy (obory apod.); a pokud se jet vrtm k objektivistickmu hledisku skeptik pravdivosti Castanedova uen, nutno podotknout, e se zde zabvm pouze tmi hledisky Castanedova uen, kter nejsou obecn povaovny za nadreln.

73

5. 2 JDRO HODNOCEN CASTANEDOVA UEN Po odstnn prekoncepc posuzovn Castanedova dla se zamm na jdro Castanedova uen: jakm zpsobem nahl svt a lidsk bytosti, jak hodnoty nabz, co tematizuje a problematizuje, jakmi zpsoby ho z nitra euroamerickho kulturnho diskurzu meme uchopit? 5. 2. 1 KONTROLA Pi rozboru Castanedova uen shledvme, e jednm z jeho stednch tmat je tma kontroly. Meme ho popsat jako kontrolu, ovldn, zvldn; tk se operanch podmnek, interakc s druhmi, vlastnho vdom, zamen pozornosti, vlastnho chovn, jednn, vnmn Prostupuje koncepty: pevzet odpovdnosti444, strategickho postupu445, nedostupnosti446 (jako kontrola vlastnho vstupu do interakc), rekapitulace447 a odstrann rutin448 (jako odstnn vlivu zvyk a schmat zakotvench opakovanou prax, emonmi proitky, sliby) smazn osobn historie449 (jako odstnn vlivu druhch), stopovn450 a ovldan poetilosti451 (jako optimln zvldnut schopnosti pizpsobit se jakmkoliv podmnkm a jednat s lidmi), zbaven se ega452 a zastaven vnitnho rozhovoru453 (jako ovldnut faktor vlastnho provn), vit, ani bys vil454 (coby ovldnut vlivu abstrakt). Pi zevrubn analze Castanedova uen zjistme, e i negativn konstruovan
444 445

Viz kap. 4. 2. 1 Bojovnk pijme odpovdnost za sv iny. Viz kap. 4. 2. 2 Bojovnk postupuje strategicky. 446 Viz kap. 4. 2. 3 Bojovnk je nedostupn. 447 Viz kap. 4. 3 Rekapitulace. 448 Viz kap. 4. 2. 4 Bojovnk peru mechanick chod svho ivota. 449 Viz kap. 4. 2. 5 Bojovnk vymae svou osobn historii. 450 Viz kap. 4. 4 Stopastv. 451 Viz kap. 4. 4. 2. 1 Ovldan poetilost. 452 Viz kap. 4. 5 Ztrta vlastn dleitosti. 453 Viz kap. 4. 6 Vnitn rozhovor a vnitn ticho. 454 Viz kap. 4. 4. 2. 1 Ovldan poetilost.

74

koncepty typu zbaven se ega, zastaven vnitnho rozhovoru i nedostupnosti, jsou v podstat zameny na zruen neovldanho pvodnho nastaven ivota jedince a zskn kontroly nad uritmi koncepnmi celky bojovnk toti stle nebojuje proti egu, nesetrvv nepetrit ve vnitnm tichu a je nedostupn, ale tam, kde se to hod, bojovnk naslouch egu; fixuje uritou rove vnmn vnitnm rozhovorem a in se dostupnm lidem a situacm, jen jsou mu prospn. 5. 2. 2 ROZEN A ZMNA VNMN/VDOM V rmci Castanedova uen jsou vnmn a vdom povaovny za nerozlun procesy455, kter hraj klovou roli v pizpsoben se ivotnm podmnkm a monosti jejich ovldnut. Je nutn je ovldnout a uinit pizpsobivmi tzn. zruit jejich pvodn, neovldan nastaven, kter preferuje stle tyt prvky vnmn, a uinit je pstupnm takovm podmnkm, kter nut zmnit nastaven vdom a vnmn. A se v prvnch Castanedovch knihch objevuje motiv uvn halucinogen a jimi navozenho zmnnho vdom, nejedn se o zpsob zmny vdom akcentovan tmto uenm, nebo uit halucinogen nedoke samo o sob prolomit fixaci pvodn rovn vnmn456, oslabuje tlo457 a nedoke zpsobit zmnu dostaten trvalou, innou a tedy i uitenou. Slovy dona Juana: Abychom si rozili vdom, nemli bychom se vyhnout dnmu riziku a nemli bychom odmtat dn prostedky. Mj vak na pamti, e jedin ve zdrav mysli se me vdom rozit.458 5. 2. 3 ZMNA Zkladnm principem svta, jemu jsme ptomni, je zmna. To, e ve podlh zmn, se objevuje i v rutinizacch zpadnho mylen, v Castanedov uen je vak tento aspekt akcentovn. Pro bojovnka je svt tajemn a nezmiteln459, neustle se mnc. Aby mu mohl lovk elit, mus bt pizpsobiv sm sebe schopen zmnit. Bojovnci tto pizpsobivosti dosahuj zmrn:
455 456

Viz CASTANEDA, 1999a, s. 155. CASTANEDA, 2004, s. 68. 457 CASTANEDA, 2004, s. 73, 85. 458 CASTANEDA, 1998c, s. 164. 459 CASTANEDA, 1999a, s. 80.

75

sna se ovldnout faktory, kter ovlivuj jejich ivot, sna se vyladit sv vdom na vnmn veho monho, ru pouto svch zvyk, rutin, preferenc, averz zkratuj sv oekvn i oekvn druhch, konceptualizace povauj za adekvtn uritm podmnkm a neustle zkoumaj svou situaci460, do interakc se svtem a s lidmi vstupuj vdom, po pelivm rozhodnut461, pipraveni k boji ke sv posledn bitv na tomto svt. Zmna je tak naranm a ideovm prvkem Castanedova uen: je teba zmnit se

z obyejnho lovka v bojovnka, a k tomu lovk potebuje zmnit svou pedstavu o svt, zmnit sv vdom. 5. 2. 4 JEDINEC A OSOBN ZKUENOST Stedobodem vekerch akc, je popisuje a k nim vyzv Castanedovo uen, je jedinec. Je apriornm oslovovanm, jeho cesta je tmatem Castanedova uen, jeho zkuenost relevanc. Jedincova rozhodnut jsou opertory toho, co se stane; jedincv proitek je skutenost. Bojitm je cel svt, protivnkem vlastn ego coby konglomert nevdom pevzatch kognitivnch a operanch vzorc, vlastn sebedleitosti, slabost a dalch energii dostediv orientujcch sil. V Castanedov uen nen jedinec/lovk objektivac njakho abstraktnho principu, je samotnm bytm. To on pebr odpovdnost za sv iny, oprouje se od vliv schmat a druhch a vydv se na cestu dalho osvobozen a roziovn vlastnho vdom. Osobn zkuenost je zkladn premisou, axiomem, ale tak mrou platnosti a nstrojem korekce celho uen462. Idel prvku jedince zosobuje bojovnk jedinec schopn si vdy poradit, vdy pipraven spolehnout se sm na sebe. Nesvazovan nzory druhch, nevzan abstrakcemi mysli, kter by sm neprozkoumal, neomezovan smlouvami, kter sm neuzavral. Lehk a

460 461

Viz CASTANEDA, 1999a, s. 128. Viz CASTANEDA, 1999a, s. 133. 462 Viz TORRES, 2007, s. 139.

76

fluidn, nenpadn, pohybujc se v souladu se svtem kolem sebe463. Zamen na dosaen svch cl, pipraven nasadit sv zbran: pevn rozhodnut, strategii a disciplnu464. Vedle prvku jedince je v Castanedov uen npadn absence hodnot obecnch, hodnot pro dobro vech. Ostatn spolenost a socializace v n jsou z hlediska vchozch podmnek bojovnka chpny jako piny mnohch zbytench vazeb, osvojen si nepraktickch a kodlivch vzorc chovn, mylen a vnmn. Z hlediska souasnho bojovnkova sil je spolenost bojitm na rozdl od jinch nauk toti Castanedovo uen ned po participantech odchod z jejich sociokulturnho milieu, ani ho nedoporuuje, naopak tvrd, e pro bojovnka je vzvou jeho vlastn svt, a u je jakkoli. Bojovnk tento svt vyuv coby cviit stopastv. Vede v nm svou vlku proti egu, nikoli proti druhm druz lid nejsou jeho neptel. Jsou spe chpani jako bytosti stejnho druhu, ovem ve vchozm stavu uvdomn si sebe sama, lapeni ve vlastnch podmnkch. Je zbyten se na n vztekat, je nemstn je hodnotit. Pokud to, je vhodn se jim vyhnout, i je strategicky vyut jako mal tyrany, pop. jako rovnocenn protivnky. 5. 2. 5 PRAGMATICK ORIENTACE, VUDYPTOMN STRATEGIE Jeliko v konceptu bojovnka jedinec pebr vekerou monou kontrolu, vyleuje se z institucionlnch a socilnch systm, ru rozlin sv pipoutn a vazby a peliv zkoum abstrakta, kter uv pozbv mnoh opory, jich uv obyejn lovk. Proto se veker jeho konceptualizace zamuje na dosaen praktickch cl a plnovn a optimln rozvren krok vedoucch k dosaen tchto cl. Castanedovo uen samo sebe chpe jako vodtko k praxi (ne nap. jako explanan rmec), jeho hodnota spov v jeho pouitelnosti, zskan poznatky jsou chpany jako nstroj orientace v dalch novch skutenostech a praxe sama je prostorem oven utvoench poznatk. Z pragmatick orientace vyplv tak jist beztnost uen vi oslovovanm: Nen zde Bh i jin sla, na kterou lze spolhat nebo dat o pomoc. Nen zde tcha posmrtnho ivota ani dalch zrozen. Smrt je zde definitivn a dost krut. Samotn praxe

463 464

Viz CASTANEDA, 1996a, s. 97. Viz TORRES, 2007, s. 30.

77

nezaruuje nic, a dokonce bt vyvolenm kem Naguala znamen jen anci vbec njakou anci mt. Cel vesmr je predtorsk465 Strategie mus bt vudyptomn, nebo Castanedovo uen pronik vm v ivot jedince zle na kad akci, na kadm detailu, na kad monosti uvdomn; uen je teba uplatovat v kadm momentu, kad pleitost je ta prav; uen nen limitovno pracovn dobou, otevracmi hodinami, kalendem ani nim jinm 5. 2. 6 POZNMKA KE KONSTRUKCI DISKURZU Mnoh z hodnot Castanedova uen jsou vystavny v opozici vi okolnostem euroamerickho ivotnho stylu. Tomu odpovd i ideov opozice pijmanho a zavrhovanho zde bojovnka a obyejnho lovka, kde prv obyejn lovk je charakterizovn zpadnmi ivotnmi zvyky. Na rozdl od jinch diskursivnch formac nen zavrhovan neptelem, nejsou do nj projikovny vlastn negativa naopak Castanedovo uen nachz obyejnho lovka v kadm participantovi, chpe ho jako vchoz stav cesty poznn. Nabd sv leny k nesoudcmu pstupu k nelenm a odrazuje od jakchkoliv osobnch vpad vi nim. Narace Castanedova uen vyuv mtickou strukturu vyprvn. Idel pedstava bojovnka zosobnn donem Juanem je zde zalenn do specifickho vkladu svta, jeho pln pesahuje lovka i jeho konceptualizace. Dal charakteristikou narace tohoto uen je jist ahierarchinost a cyklick vztah jednotlivch pojm a prvk nesousted se kolem stednho bodu, jednotliv prvky nespojuj vztahy nadazenosti a podzenosti, pesto jsou vzjemn propojeny navzjem si principiln odpovdaj. 5. 2. 7 HODNOCEN VE SVTLE EUROAMERICKCH MYLENKOVCH SMR Castanedovo uen vol po pehodnocen vech hodnot ovem nikoliv z hlediska spolenosti, ani z hlediska hodnot jako takovch, ale pouze z osobnho hlediska, tj. pehodnocen platnosti a uitenosti hodnot pro konkrtnho jedince (nikoliv pro abstrahovanho jedince individualismu napklad). Meme v nm nalzt shodu s osvcenskm tosem boen mt, nikoliv vak shodu s osvcenskmi hodnotami. Problematizuje racionalitu, odmt centrln pozici rozumu
465

GATO, 1999, s. 55; na tuto beztnost reaguj i pispvatel internetovch diskuz viz. nap. diskuzn frum Carlos Castaneda a Done Juane.

78

v lidsk zkuenosti. Zpochybuje hodnoty zaloen na spoleensk smlouv. Podobn jako osvcenstv akcentuje hodnotu poznn, pedevm ale praktickou hodnotu poznn, nikoliv vdn pro vdn sam. Implicitn odmt antropocentrismus, etnocentrismus, logocentrismus, evolucionistick pojet vvoje lidstva, univerzalitu poznn. Implicitn tak odmt korespondenn teorii jazyka spe se bl nhledu pragmatickho obratu ve filozofii jazyka, tj. nhledu jazyka jako shody (konsenzu) komunikujcch a z tto shody se chce vymanit. Parciln shodu bychom nali v mylenkch utilitarismu, pragmatismu, americkho neopragmatismu, etickho perfekcionismu, individualismu, existencialist, S. Kierkegaarda, M. Heideggera, R. W. Emersona a dalch.

79

6. HODNOCEN POZITIVN PSYCHOLOGIE NA POZAD CASTANEDOVA UEN Abych mohl hodnotit diskurz a zpsoby jeho utven v pozitivn psychologii, konkrtn odkzat zdroje a nzorn pedvst vzorce mylenek tohoto oboru, analyzuji reprezentativn pklad diskurzivn produkt text Love autor Hendrickov a Hendricka466 a posoudm ho na pozad Castanedova uen. 6. 1 ANALZA TEXTU LOVE 6. 1. 1 IDENTIFIKACE DISKURZIVNHO PRODUKTU Jedn se o text vdeck lnek, nachzejc se v publikaci Handbook of Positive Psychology, kter pedstavuje vod do zkladnch tmat a vzkum pozitivn psychologie; publikace vyla v roce 2002. Nmtem textu je lska, jedno z primrnch tmat oboru467. Struktura textu odpovd pehledov stati. 6. 1. 2 PIBLEN STATI LOVE Autoi v lsce vid jednu z nejdleitjch kvalit ivota468, kter se neprojevuje pouze v romantick podob, ale v podob lsky vi potomkm, pbuznm, ptelm469. Nezapomnaj zmnit, e nic nen dleitj ne lska470 a e lska pedstavuje vrcholn bod programu pozitivn psychologie471. Dle se dozvdme, e se v minulosti lska stala pedmtem studia meziosobnho pitahovn se472 a vdy vztah473.

466 467

HENDRICK, 2002, s. 472 484. Lska pedstavuje prototyp pozitivn emoce a pozitivn emoce jsou zkladnm pilem npln oboru (viz SELIGMAN, 2003, s. 299). Pmo spad do vzkumnch nmt emon a interpersonln oblasti a nepmo do oblast kognitivn, oblast J atd. Je pmo jmenovna coby ctnost a siln strnka v klasifikanm rmci Character Strengths and virtues: a handbook and classification. 468 HENDRICK, 2002, s. 472. 469 HENDRICK, 2002, s. 472. 470 HENDRICK, 2002, s. 472. 471 HENDRICK, 2002, s. 472. 472 HENDRICK, 2002, s. 472. 473 HENDRICK, 2002, s. 472.

80

Hendrickovi se lehce dotknou spojitosti pojmu lsky s antickou filozofi a velmi strun se zmn o tom, e se v prbhu vk institut lsky/manelstv mnil474; uvdj vzrstajc dleitost lsky coby bze manelstv na pkladu vzkumu postoj univerzitnch student provedenm tikrt v obdob mezi 60. a 90. lty 20. stolet475. Pot teni pedkldaj vet model lsky: vniv a ptelsk lska476, attachment model477, vvojov model478, model lsky coby prototypu479, model self expanze480, Sternberngv triangulan model481, model rznch styl lsky482. V nsledujc sti se dotkaj problematiky men: uvauj o pedmtu tohoto men a dopluj vtem pouitelnch dotaznk. Pot pechzej k aktulnm tmatm vzkumu lsky. Zabvaj se komunikac lsky, styly lsky, interkulturnmi komparacemi v oblasti lsky, spojitostmi lsky a sexuality a lsky a tst. Pkladem uveme vzkumy ohledn komunikace lsky. V nich zkouman osoby komunikaci lsky identifikovaly ve vysloven Miluji t, vykazovn pochopen a podpory, dotycch, spolen trvenm ase, komunikovn emoc a onm kontaktu.483 Rozenm tchto poznatk zskali Hecht, Marston a Larkey484 typologii zpsob lsky identifikovali 5 rznch styl lsky (aktivn/spolupracujc, oddan, intuitivn, bezstarostn, tradin), z nich kad se poj s jinm stylem komunikace. Dle Hendrickovch je nejvznamnjm momentem tohoto vzkumu poznatek, e lska je multifasetov, subjektivn a do jist mry uniktn v rmci osobn zkuenosti.485 Lska a jin aspekty vztah jsou komunikovny komplexnmi zpsoby. Nap. vzkum486 ohledn pozitivn iluze, j si vytv jeden partner o druhm, naznauje, e takov iluze mohou vztah pozitivn ovlivovat.487 A zkratkou zmnny jsou jet dva obdobn vzkumy komunikovn lsky.

474 475

HENDRICK, 2002, s, 473. SIMPSON, 1986. 476 BERSCHEID, 1978. 477 Attachment model lsky se vyvinul z teorie attachmentu (BOWLBY, 1969), reprezentuj ho prce HAZAN, 1987 a FEENEY, 1996. 478 Nap. MELLEN, 1981; BUSS, 1988. 479 FEHR, 1994. 480 ARON, 1986; 1996. 481 STERNBERG, 1986. 482 LEE, 1973. 483 HENDRICK, 2002, s. 476 zde odkazuje na vzkum MARSTON, 1987. 484 HECHT, 1994. 485 Dle HENDRICK, 2002, s. 476. 486 MURRAY, 1996; MURRAY, 1997. 487 HENDRICK, 2002, s. 476.

81

V sti Intervence ke zven lsky a spokojenosti488 autoi hovo o: uen se o lsce jejich mylenky jsou zde formovny pedstavou kurzu na univerzitnm kampusu, na nm by si participanti osvojili (patrn psychologick) teorie lsky a vyzkoueli dotaznky partnerskch postoj; uen se lsce k emu m lovk pleitost prostednictvm model takovch organizac jako je erven k, Armda spsy i Anonymn alkoholici; ideln modely lsky skt rodina. Krom konstatovn existence tchto model autoi dle navrhuj, jak by uili lsce studenty v kurzu: kreslenm vjev z nboenskch a filozofickch text, trvenm asu s rodii, prarodii, malmi dtmi a pteli apod. odstrann barir zde je uvaovn ovlivnno prax manelsk poradny, Hendrickovi upozoruj na organizan a asov bariry vztah, jejich odstrannm vznikne vce prostoru a asu bt spolu. Nsleduje st vnovan monmu ptmu smovn vzkumu lsky v pozitivn psychologii, v n autoi zopakuj pedchoz teze, akcentuj dleitost tmatu sexu v prbhu strnut, vyslov nutnost boje proti stresu (Pokud bychom mohli lidem pomoci zjednoduit ivoty, a tedy i snit stresovou zt, je velmi pravdpodobn, e by se lidsk vztahy [vetn lsky a sexu] znan obohatily.489) a zakon: Lska by mla bt centrlnm konceptem bohat spojenm s ostatnmi koncepty pozitivn psychologie.490 Nsleduje apendix s dotaznkem Love Attitude Scale a pehled literatury. Pi souhrnu tto stati lze konstatovat: Text je optimlnm reprezentantem diskurzu pozitivn psychologie: dr se bn formy akademickho textu (vod, historie, koeny uvaovn, vlastn teze, nvrh intervence a ptho smovn); pro zvanost tmatu argumentuje histori zaobrn se tmto tmatem; vytv si bzi tez z odkaz na zdroje obecnjho diskurzu jinmi slovy dve ne pejde k tezm pozitivn psychologie o odkomunikuje teze common sense, o literrn, filozofick a sociologick a o teze star psychologie;

488 489

HENDRICK, 2002, 478 480. HENDRICK, 2002, s. 480. 490 HENDRICK, 2002, s. 481.

82

uvauje v mylenkovch formch akademickho/vdeckho diskurzu, tj. modelech, konceptech, vysvtlench, monostech men atd. 6. 1. 3 HODNOCEN STATI LOVE Z PERSPEKTIVY CASTANEDOVA UEN Pokud text Love budeme hodnotit z pozic Castanedova uen, musme vzt v potaz

takov ohledy jako jsou pijet odpovdnosti, strategick postup, nedostupnost, peruen mechanickch zvyklost, uvdomn si finality a opatrn postup vi druhm lidem. Pijet odpovdnosti a strategick postup Pokud by autoi pijmali odpovdnost za tma, kterm se zaobraj, a za tos, ke ktermu se hls, pedpokld se, e by studovali praktick strnky tohoto tmatu. Pokud by pijali odpovdnost za to, e o svm bdn dle komunikuj, mli by svho tene seznmit s uitenmi informacemi o tmatu491. A ovem, samotn text by pak nesl pedpoklad tene, kter sm za sebe pijm odpovdnost a pijme odpovdnost, za to, co te tzn. bude se snait zskan informace prakticky vyut. Dan text tomuto konceptu neodpovd. Dalo by se zvit zaclen tene. Pokud se jedn o odborn text, mohli bychom vzt v potaz, e je uren pouze odbornkm (a nikoliv obyejnm smrtelnkm?) Nicmn pot by musely existovat obdobn texty uren irok veejnosti na takov492, napsan autory z ad pozitivnch psycholog, jsem nenael odkaz, ani po prohledn internetu pes uzlov body oboru pozitivn psychologie493. Sta Love, coby pedevm pehledovou sta, meme na obecnj rovni povaovat za sekundrn zdroj informac o oboru pozitivn psychologie toti zprostedkovv nm mylenky, koncepty a modely, pomoc kterch se pozitivn psychologie zamuje na tma lsky. Dky tomu meme konstatovat, e ani een mylenky, koncepty a modely nejsou

491

Informacemi zde myslm takov sdlen, kter vedou k elnmu jednn v protikladu ke sdlenm (tzv. zprvm), kter k elnmu jednn nevedou. Tato konceptuln opozice pochz z kybernetiky, ble viz nap. NEFF, 1993, s. 183 188. 492 Tj. na texty prakticky a strategicky orientovan, nikoliv vgn, nebo naopak velmi specifickm podmnkm uren rady jako vytvote studijn skupinu pozitivn psychologie (Create a Positive Psychology Study group). Navc rozpracovan do rozsahu ve uveden stati. 493 Authentic Happiness, Positive Psychology Center, ENPP: European Network for Positive Psychology, Center for Applied Positive Psychology, Centre for Confidence Positive Psychology Resources, VIA Institute for Character.

83

zpracovny operativn s akcentem na akci a konkrtn podmnky, nbr jsou zpracovny popisn se snahou o explanaci. Nedostupnost494 Nedostupnost je princip, kter je bnmu zpadnmu uvaovn o lidskch vztazch ciz, proto nen divu, e jeho konsekvence nenalzme ani v tto stati pozitivn psychologie. Z principu nedostupnosti vyplv, e lovk mus k druh osob i ke vztahu samotnmu pistupovat opatrn a etrn: ze vztahu nelze uinit rutinu; nelze uinit z druhho jakousi st vlastnho invente, ani ho povaovat za nekodnou bytost; vzjemn ptomnost mus bt umen nelze si zevednt, znudit se, i se navzjem otravovat atd. Z textu Hendrickovch lze vyst kvantitativn zjednoduen typu vce pozitivnho mn negativnho: navrhuj uen se lsce prostednictvm asti ve vce situacch vzjemn lsky495 a odstrann barir lsky496, tj. innost bn sprvy domcnosti, ve prospch spolen trvenho asu497 apod. V intenci zetelnj argumentace meme takovto uvaovn zjednoduit zvrem: m vce spolen trvenho asu a m vckrt vysloveno Miluji T, tm lskyplnj vztah. Strategick vaha by v takovm jednn vidla pltvn vzcnmi okamiky, vyprazdovn hodnoty klovch komunikt a vyerpvn partnera. Nkter z princip Castanedova uen operuj neslyn na pozad princip jinch uvdomn si finality lidskho ivota m vst k uvdomn si hodnoty provanho, peruen mechanickch zvyklost m vst k vyvarovn se povaovn vztahu za cosi jistho, k mechanickmu a necitlivmu pstupu vi partnerovi atd. 6. 1. 4 SHRNUT A NRT MONOST INOVACE TEXTU Shrneme-li zjitn, meme ci, e text je obecn, popisn, sna se o explanaci; text nen orientovn na tene, kter by mohl dan text prakticky pout ve svch romantickch vztazch;

494 495

Ble viz kapitola 4.2.3 Bojovnk je nedostupn. Viz HENDRICK, 2002, s. 479. 496 HENDRICK, 2002, 479. 497 Viz HENDRICK, 2002, S. 480.

84

tma je zpracovno velice obecn, nen specificky zameno pojem lska autoi spojuj s pli mnohmi vztahy; autoi maj tendenci uvaovat operativn naznauj monosti intervence a ptho smovn, ale omezuje je jejich vlastn zzem (uvaovn univerzitnho pednejcho, edukace v oblasti psychologie, edukace na zkladech tradice zpadn vdy atd.) Nrt monost inovace takovho textu:

vymezit tma (zde konkrtn na romantick vztah dvou osob); orientovat text praktickm pouitm komunikovanch poznatk implementovat nrt monost operativnho jednn vi druhm osobm i nakldn se sebou samm v rmci romantickch vztah;

upozornit na mty o lsce en v rmci zpadn kultury atd. 6. 2 OBECNJ HODNOCEN POZITIVN PSYCHOLOGIE 6. 2. 1 VCHODISKA POZITIVN PSYCHOLOGIE Pozitivn psychologie je velmi mlad disciplna, je ovem ddikou velmi starch

tradic, co jej charakteristiky znan determinuje. Abychom se dobrali toho, co stoj v jejch zkladech, meme postupovat v lpjch jejho vvoje. Jej duchovn otcov se snaili peorientovat obor psychologie na pozitivn strnky ivota lovka. Tyto pozitivn strnky vlastnosti, siln strnky, ctnosti urili pomoc studia filozofickch, nboenskch a etickch text rozlinch kultur, z nich vypreparovali ty pozitivn strnky, kter jsou asoprostorov vudyptomn a navzjem se nepekrvaj498. Z eenho lze vyvodit hodnoty pozitivn psychologie byly obsahov ureny jinmi kulturami, vbr mezi mnohost tchto hodnot byl proveden na zkladech princip kvantitativn metodologie (matematizace [verifikace potem vskytu v ase, prostoru a kulturch] a formalizace [zde konkrtn je vodtkem diskrtnost hodnoty jej nepekrvn s ostatnmi hodnotami]), nikoliv nap. na zklad praktick uitnosti v jedincov ivot.

498

Viz SELIGMAN, 2003, s. 163 164.

85

Tyto nov zskan, pozitivn strnky, se staly postulty pozitivn psychologie, vchodisky pro novou diskurzivn prci499 stednmi body, kter je teba doplnit kontextem a tak tmaty uetenmi bliho kritickho zkoumn. Jejich ve zmnn verifikace je dle podpoena tichm souhlasem ze strany common sense, kter nebude zpochybovat oprvnnost hodnot pisuzovanm vgnm pedstavm vyvolvanm slovy typu lska500, tst501, demokracie502, i spravedlnost503. 6. 2. 2 AD. POZITIVN STRNKY Pozitivn psychologie svou argumentaci mnohdy rozvj od poznamenn toho, e se star psychologie zamila pedevm na negativn strnky ivota jedince, a postuluje vhodnost zamen se na strnky pozitivn. Avak nepodrobuje problematizaci samotn toto rozdlen pozitivnch a negativnch strnek, nezkoum ideologii star psychologie a sebe sam (ideovou zkladnu a jej vnitn vztahy) a zstv uvnit ideovch rmc star psychologie. Tyto ideov rmce mj. uruj tak rmce pozornostn a akn, tedy to, na co obor upn svj vzkumn zmr, m pispv obecnmu diskurzu a jak ho ovlivuje. Pokud se soustedme na pozitivn strnky hlsan pozitivn psychologi, meme pozorovat, e jsou formulovny coby idely ivota jedince, jako kvality, jich m doshnout patrn bez ohledu na sv msto a monosti v ase, prostoru, sociln sti atp. Jedinci je pisouzena pasivn role pi dosahovn danch hodnot, kter se stvaj objektivacemi jeho vle, nezvislmi na jeho vli. Jedinec tedy, v rmci diskurzivn formulace, pechz z aktivnho mdu byt do mdu trpnho. Dle se u pozitivnch strnek meme ptt po tom, pro koho jsou pozitivn, pro koho jsou douc? Centra prospchu tchto hodnot asto nalzme mimo samotnho jedince jde o zpadn spolenost a jej kulturu na zatku tetho tiscilet, jde o sociln tvary typu
499

Diskurzivn prac pozitivn psychologie mnm innosti promluvy oboru tj. vzkumy, publikan innost, konference, aplikace v sociln realit, uplatovn vchodisek v rmci ir kultury, akreditace na akademick pd, diskurzivn boje s jinmi producenty diskurzu v rmci psychologie atd. Tato diskurzivn prce je centrovna vchodisky pozitivn psychologie, kter se v rmci tto diskurzivn prce stvaj optikou pro posuzovn skutenosti m sekundrn opt se zdaj potvrzovat svou oprvnnost. 500 Lska je jednm z stednch tmat pozitivn psychologie ble viz nap. HENDRICK, 2002. 501 tst je v pozitivn psychologii nejastji tematizovno coby subjective well-being ble viz nap. DIENER, 2000a; 2002. 502 Nap. Seligman deklaruje za npl vzkumu pozitivn psychologie pozitivn instituce jako je demokracie (SELIGMAN, 2003, s. 299). 503 Spravedlnost pat k zsadnm principm demokracie, instituce spravedlnosti by z hlediska tto argumentace patily k pozitivnm institucm, jejich studium povauje Seligman za npl oboru pozitivn psychologie (SELIGMAN, 2003, s. 299).

86

rodina, profesn skupina, okruhy stejnch zjm a hodnot, partnersk svazek aj. Z toho tak vyplv, e naplovn tchto hodnot a hodnocen tohoto naplovn le mimo jedince. 6. 2. 3 DDICTV ZPADN VDY, POTAMO PSYCHOLOGIE Pozitivn psychologii determinuje tak jej diskurzivn okol tj. ostatn obory psychologie, sociln vdy jako celek a pojet zpadn vdy jako takov. To znamen, e zpsoby, jakmi jsou konstruovny promluvy tohoto diskurzivnho okol, uruj zpsoby promluvy pozitivn psychologie. Pro pozitivn psychologii je tedy charakteristick, e je vce zamena na explanaci ne na aplikace, piem se stv obt jaksi principiln neskromnosti ohledn vlastnch monost podobn jako jin vdy504. Ke svtu pistupuje jako k samostatn existujcmu bez ohledu na to, kdo jej vnm. Optikou objektivismu vnm i mnoh kvality jedince, kterch tento me doshnout/nedoshnout, ale neme o nich rozhodovat. Zklad nkterch jejich vzkum (zaloench na rozhovorech, dotaznkovch tznch, klch...) stoj na pedpokladu jedince, kter si uvdomuje rozhodnou vtinu svch psychickch proces a interakc se svtem a druhmi, je schopen samostatn konceptualizovat a sv koncepty vyjdit slovy a uin tak bez ohledu na to, jak obraz tm o sob vytv. Oekv se konceptuln shoda s plnem vzkumu, za mtko platnosti se povauje aplikovatelnost na mru populace. Obdobn jako jin sociln vdy se vnuje pedevm diskurzivn produkci, za n daleko zaostv vlastn aktivita oboru na socilnm poli. A o monostech sv aplikace pli asto uvauje v intenci institucionln intervence na sociln skupinu ne jakkoliv jinak.

504

Principiln neskromnost ohledn vlastnch monost je vlastn zpadnm vdm jako celku. Mnoh vdeck prce zcela ignoruj poznatky takovch discipln jako je smiotika, kvantov fyzika i kognitivn vdy. Vyslovuj se jazykem, kter je nositelem autority a sebejistoty, bez ohledu na to, e dn promluva neme zcela, ani z vtiny postihnout tzv. realitu. Rozbor, argumenty a odkazy podporujc tuto poznmku, dalece pesahuj prostor tto prce.

87

7. SHODY, STETY, ROZDLY 7. 1 SHODY, STETY, ROZDLY NA ROVNI OBSAHOVHO ZAMEN Shody obou nauk meme nalzt v mnoha preferovanch hodnotch. Kdy se zamme na pedstavu bojovnka, koncept stopastv a dal, a porovnme je s orientac vzkum, rozdlenm silnch strnek a ctnost pozitivn psychologie, meme konstatovat shodu v mnoha preferovanch hodnotch jako jsou zvdavost, lska k uen, sudek, kritick mylen, vynalzavost, originalita, praktick inteligence, znalost mstnch pomr, sociln inteligence, znalost sebe sama, emon inteligence, vytrvalost, udatnost a statenost, laskavost a tdrost, schopnost milovat a bt milovn, nestrannost, schopnost vst, sebekze, obezetnost, diskrtnost, opatrnost, pokora, skromnost, smysl pro krsu a dokonalost, vdk, optimismus, orientace, odpoutn, hravost a humor, entuziasmus, zpal Stety a rozdly obou nauk pibl nsledujc tabulka:

88

Tabulka 1 - Stety a rozdly pozitivn psychologie a Castanedova uen na rovni obsahu

Smrt Slitovn Vra Nadje Pojem ego

Pozitivn psychologie (PP) snaha nemarginalizovat505 tematizace dstojnho umrn506 uvd mezi silnmi strnkami508 tematizuje jako osobn aspekt socilnho nboenstv510 velk tma zasovan mezi ost. pojmy pozitivn psychologie512 plovouc oznaujc odkaz. k jaksi sti jedincovy psychiky

Soustedn PP podporuje; tematizuje coby SWB513, na sebe smovn k jedinenosti514, autenticita516, originalita, hrdost tst v rmci diskurzu zasovno mezi pozitivnmi hodnotami517 Intepers. a pedmt zjmu PP518, povauje za soc. oblast dobr sam o sob

Castanedovo uen (CU) ideologick prce s tmatem vdom smrti jako zhodnoc. ivota507 odmt - viz koncept neltostnosti509 chpe jako koncept. vztaen se ke konkrtnm podmnkm511 nadje jako doufn v prospch plyn. ze zsahu neos. sil je nepijateln konglomert vl. slabost, neuvdom., tendenc, zvyk a pedstav o sob v rmci CU kl. pojem - boj proti egu odliuje bojovnka od oby. lovka CU odmt, odhaluje negat. dopady, tematizuje boj proti egu515 proitek me otupovat, na jeho mst vol jin koncepty soust. se na jedince, tematizuje negat. souvislosti soc. vztah a podmnek519

7. 2. SHODY, STETY A ROZDLY NA OBSAHOV METAROVNI Shodu lze konstatovat tak na rovni vtch koncepnch celk nap. pedstava bojovnka v sob zahrnuje principy toho, co Csikszentmihalyi520 chpe pod pojmem
505

O tto snaze svd zastoupen tmatu v pracch pozitivnch psycholog, viz nap. Handbook of Positive Psychology. 506 Viz nap. HARVEY, 2001. 507 Viz kap. 4. 7 Smrt jako rdce. 508 Siln strnka Odpoutn a slitovn viz SELIGMAN, 2003, s. 163 164. 509 Viz nap. CASTANEDA, 1998b, s. 115 130. 510 Viz nap. PARGAMENT, 2002. 511 Viz nap. CASTANEDA, 1999a, s. 128, 129. 512 Viz nap. SNYDER, 1991, 1994, 2002. 513 Viz kap. 3. 6. 1 Emon oblast st Subjective Well-being. 514 Viz kap. 3. 6. 3 Oblast J st Smovn k jedinenosti. 515 Viz kap. 4. 5 Ztrta vlastn dleitosti. 516 Viz kap. 3. 6. 3 Oblast J st Autenticita. 517 Viz nap. DANNER, 2001. 518 Viz kap. 3. 6. 4 Interpersonln oblast. 519 Viz kap. 4. 2. 3 Bojovnk je nedostupn; 4. 2. 5 Bojovnk vymae svou osobn historii, 4. 2. 6 Bojovnk a druz lid, 4. 4. 2 Stopastv jako jednn ve svt bnch zleitost. 520 CSIKSZENTMIHALYI, 1997.

89

autotelick osobnost. Jedn se ovem pouze o shodu principiln oba koncepty uchopuj rozdln velk sti skutenosti, jsou vazeny do jinch naranch kontext... kup. pojet bojovnka dalece pesahuje autotelii autotelick osobnosti, nebo nevede dlc ru mezi autotelickmi a exotelickmi motivy, neuvauje v pojmech innost, kter ns bav, nebav atd. Oba dva systmy zahrnuj jdrov pesvden, e kvality lze posunout i zmnit, co lze vnmat v protikladu s konstrukty star psychologie, kter jsou defacto povaovny za trval typu temperament, osobnostn charakteristiky atd. Krom tchto principilnch shod nachzme i zde rozdly. Ob dv disciplny se li v pohledu na: racionalitu: do diskurzu pozitivn psychologie je racionalita vpletena tm neviditeln a hraje stedn roli dky tomu, e pozitivn psychologie vychz z tradic zpadn vdy. Pro Castanedovo uen je racionalita pouhm nstrojem, jednm z mnoha monch a dostupnch mentlnch nstroj, nstrojem omezenm a omezujcm; mylen: to, co se v obecnm povdom zpadn kultury a v pozitivn psychologii povauje za mylen, povauje Castanedovo uen za stlou pedstavu, kterou si dlme na vechno, co je na svt.521 Tento zvyk je mono rozptlit vidnm, tj. nahlenm svta bez interpretac a presupozic; hlavn intenci teoretick bze nauky: pozitivn psychologie se sna skutenosti pedevm vysvtlit, piem zstv topick (a objektivn tj. oddlen od objekt svho zkoumn), Castanedovo uen se pedevm sna popsat zpsoby pstupu ke skutenostem a proniknout do struktur vztah (a aktivn zasahovat do skutenost); zamen nauky: pozitivn psychologie svmi diskurzivnmi projevy usiluje o dosaen statusu teoretick autority rovn jinm psychologickm smrm, potamo vdm; Castanedovo uen odkazuje k praktickmu jednn, vyzv k inm a na vceru mstech upozoruje na to, e jeho mtkem je pouze innost v konkrtnch podmnkch pro konkrtnho jedince, a e za nevhodnch podmnek ze z nj samotnho me stt jen dal przdn rutina, i kulturn mafie522;

521 522

CASTANEDA, 1996c, s. 75. Viz TORRES, 2007, s. 78.

90

monosti zven kvality lidskho ivota: pozitivn psychologie se zamuje na pozitivn strnky lidskho ivota a jeho provn a usiluje o jejich rozhojnn; Castanedovo uen se zamuje na deficity lidsk interakce se svtem a usiluje o odstrann tchto deficit; dsledkem eho je pozitivn psychologie vyznv spe optimisticky a Castanedovo uen spe chmurn (jedinm vskutku pozitivnm bodem tto nauky je monost zmny stvajcch podmnek);

dosaen hodnovrnosti: pozitivn psychologie se o dosaen hodnovrnosti sna argumentac vzkumy, odkazy, citacemi, participac na diskursivnch projevech vdy a irok kultury; Castanedovo uen postuluje oven sv platnosti pouze vlastn zkuenosti konkrtnho pjemce;

nkolik poznmek ohledn diskurzu: o pozice v irm zpadnm diskurzu: pozitivn psychologie zaujm stedn pozici v zpadnm diskurzu mezi ostatnmi vdami; Castanedovo uen zaujm pozici marginln, nebo je vnmno coby beletrie bez vztaen se k realit; o vzjemn vztah pedstav a pojm: pojmy a pedstavy pozitivn psychologie jsou organizovny principy hierarchie a kategorizace, je usilovno o diskrtnost jednotlivch pojm; pro pojmy a pedstavy Castanedova uen jsou charakteristick cyklinost, alokalita a vzjemn vepronikavost; o loha jazyka: loha jazyka je v pozitivn psychologii stedn, pozitivn psychologie uv jazyka do jist mry nekriticky, implicitn odkazuje ke korespondenn teorii jazyka; Castanedovo uen chpe jazyk vodtko k inm, jm se participant nem nechat zmst (nap. nehledat gramatick pravidla jazyka ve skutenostech); o orientace diskurzu na kle spolenost jedinec: konstrukce diskurzu pozitivn psychologie je determinovna prosociln principy, Castanedovo uen je determinovno principy uitenmi pro jedince.

91

7. 3 DODATEK Po porovnn tchto dvou promluv (diskurzu/teoretickch systm) ve verzch, v jakch je vyslovila tato prce, se zbv zeptat, co zstalo nevysloveno. Diskurz pozitivn psychologie jsem v rmci analzy abstrahoval z jeho ideologickch koen, zmrn jsem ho oddlil od hodnot, s nimi je spjat, abych na n mohl soustedit pozornost zvl. Cosi obdobnho jsem uinil i s diskurzem Castanedova uen: abych mohl komparovat jeho teoretick jdro na prostoru prce dc se pravidly zpadn vdy, oddlil jeho koncepty, modely a uvaovn od irho zkladu, jeho nkter popisy povaujeme my, lenov kultury Zpadu za nadreln. V obou ppadech dolo k vydlen nich oznaovacch celk (koncept, model, pedstav) z irho oznaovacho/ideologickho okol. To ns me pivst k zajmavm zvrm: me se zdt, e oba diskurzy byly takto pipraveny o smysl, avak smysl je dn interakc pjemce a diskurzu... tedy, aby ten mohl doshnout onoho Smyslu toho kterho uen tzn. aby ho mohl zcela pijmout, mus pijmout ideov okol danho uen pijmout ovem ne ve smyslu akademickho, podmnnho pijet na zkouku, za elem experimentu nbr pijmout tak zcela, jak zcela mu jeho konkrtn podmnky dovol doslova stt se pravm vcm (a u Castanedova uen, nebo pozitivn psychologie). Tento posteh by ns ml vst k osvobozujcmu (nikoliv vak cokoliv ulehujcmu) poznn, e hodnoty, kter vou oznaujc konstrukci diskurzu pozitivn psychologie/osmysluj diskurz psychologie, mohou bt z hlediska Castanedova uen nazrny stejn neupotebiteln jako my nazrme nadreln sti Castanedova uen. Alegoricky jsou to tedy stejn mtick legendy, smylen pbhy a bezostyn historky jako jsou mtick legendy, smylen pbhy a bezostyn historky Castanedova uen. Na rovni konkretizace danch princip je pak kup. rozdlen pti rznch styl lsky523 stejn tak nahodil a histori a prax dan jako rozdlen bran snn524, jimi m adept projt.

523 524

Ble viz kap. 6. 2. 1 Piblen stati Love odkazuje na HECHT, 1994. Viz CASTANEDA, 1998c.

92

8. MONOSTI ROZEN HLEDISEK POZITIVN PSYCHOLOGIE Nyn, po zskn hloubky pohledu pomoc dvou rznch perspektiv monost zven kvality ivota jedince, se zamm na nalezen inspiranch zdroj ppadn inovace v uvaovn pozitivn psychologie. 8. 1 URIT SPECIFICKHO PJEMCE Jednm z problm pozitivn psychologie je fakt, e svou hodnotovou orientaci vyvozuje z jakhosi obecnho a objektivnho dobra. Sama toto dobro v podstat neposuzuje, spolh se na jeho vyvozen z filozofickch, nboenskch, etickch aj. text525. Stejn vgnost pak orientuje cel diskurz pozitivn psychologie. Zde by bylo mono doshnout vt efektivity teoretick bze urenm specifickho pjemce diskurzu, nebo pak by pozitivn psychologie byla schopna definovat dobro a dobro pro koho chce zkoumat526. Specifikaci pjemce lze doclit zamenm se pouze na jedince a jeho interakci se svtem, nebo teba diverzifikac vzkumnch a realizanch snah na oblast jedince, sociln komunity, irch socilnch st a instituc Pozitivn psychologie by se tm zbavila jistho hodnotovho balastu, kter nekriticky pevzala ze zmnnch zdroj527. Ze zpsobu, jakm pejala tyto hodnoty, se zd, e je povauje za vn a pirozen doslova asoprostorov vudyptomn528 msto toho, aby v nich vidla odraz preferenc a averz konkrtnch historickch sil529. Pokud chce pokrt co nejvt st sociln reality, mohl by tmto pjemcem bt nejmen spolen jmenovatel sociln reality jedinec.

525

Viz kap. 6. 1 Analza textu Love autor Hendrickov a Hendricka; 6. 2 Obecnj hodnocen pozitivn psychologie. 526 M uvaovn o dobru je zde zaloeno na latinsk frzi Cui bono? tzn. e dobro povauji za konkrtn zisky interaknch len v interakci. Pokud se tenovo uvaovn o dobru d jinmi pedstavami typu objektivn uritelnch vlastnost, instituc atd., dojde zde k vznamovmu rozporu. 527 Ble viz s. 11. 528 Viz SELIGMAN, 2003, s. 163 164. 529 Tj. pstup nap. smiotik pi posuzovn rozlinch oznaovacch celk. Hodnoty v jejich pojet odpovdaj smiotickm mtm, kter pat ke konstruknm prvkm oznaovn jako takovho. Obsah mt lze analyzovat z pohledu zjmu konkrtnch historickch sil (viz nap. BARTHES, 2004).

93

8. 2 SJEDNOTIT PRIZMA POHLEDU Uren specifickho pjemce umouje tak sjednotit prizma vzkumnch a realizanch akc. Pokud se vrtme k pkladu z kapitoly 6. 1 Analza textu Love, pak lze ci, e bychom nemuseli vyvolvat dojem nastnn vech spojitost tmatu lsky, i pesnji popisu vech souvislost, v nich se pojem lska objevuje ale mohli bychom celou vzkumnou, komunikan a aplikan snahu vymezit na jedinec a romantick vztah, nebo prov dvojice a romantick vztah, nebo dt a romantick vztah rodi. 8. 3 DOPLNIT NEKRITICKY PIJMAN NHLEDY Pozitivn psychologie na mnoha mstech nekriticky kladn pracuje s nktermi tmaty. Jedn se pedevm o interpersonln a sociln vztahy a vztah k sob. Pkladem530: v rmci postult o subjektivnm well-being jsou sociln okolnosti (sociln pijet, spoluast na spoleenskm dn, sociln soudrnost, sociln integrace) do argumentace vazeny tak, e z danho vyplv, e zmnoen tchto socilnch okolnost vede ke zven SWB. Nikde vak nejsou zmnny negativn okolnosti socilnho pijet, spoluasti na spoleenskm dn, sociln soudrnosti a sociln integrace na jedince. Na ppadnou nmitku, e tyto negativn okolnosti nepat do tmatu SWB, se krom sloit polemiky d odpovdt, e tyto okolnosti nejsou tematizovny ani v jinch stech pozitivn psychologie. A dal nmitku, e mon tedy tyto okolnosti nepat do fokusu pozitivn psychologie, se d prost odvtit, e uvdomn tchto negativnch aspekt socilnch okolnost vede ke zven kvality ivota jedince a pozitivn psychologie by je tedy mla tematizovat. Krom uvedenho SWB se obdobn tematizace objevuj nap. v tmatu soucitu531 a smovn k jedinenosti532. Mn npadn operuj v cel i narace pozitivn psychologie viz nap. tmata vnman kontrola533, flow534, vdnost535

530 531

Viz kap. 3. 6. 1 Emon oblast, st Subjective Well-Being. Viz kap. 3. 6. 4 Interpersonln oblast, st Soucit/slitovn. 532 Viz kap. 3. 6. 3 Oblast j, st Smovn k jedinenosti. 533 Viz kap. 3. 6. 2 Kognitivn oblast, st Vnman kontrola. 534 Viz kap. 3. 6. 1 Emon oblast, st Flow fenomn. 535 Viz kap. 3. 6. 4 Interpersonln oblast, st Vdnost.

94

Negativn tematizace socilnch vztah a vztahu k sob v pozitivn psychologii zahrnuje v podstat pouze mezilidsk konflikty a projevy egoismu. Castanedovo uen ns vak upozoruje i na stinn strnky tchto tmat536 pat mezi n: bezdn participace na obecnch pedstavch (ovem Castanedovo uen tuto participaci opt nechpe jako njak pouh teoretick pistoupen na obecn pedstavy, nbr jako neustlou realizaci tchto pedstav v kadodenn praxi); pedchoz bod lze v podstat doplnit jeho variacemi: o slep vra v uritou ideologii, o neovldan emon reakce vyvolvan vgnmi pojmy, o mylenkov rigidita, o neschopnost oddlit se od uritch socilnch rol, o neschopnost zbavit se vlastnch pesvden, o neochota a neschopnost zmny self-koncept atd. neustl interakce s druhmi lidmi, j lze mapovat pojmy typu ovlivnn, vliv, sdlen zjmu, konflikt, manipulace, oteven stet; neovldan, vlastnm myslem neovldan, i patn ovldan vstup do tchto interakc; chybn pedpoklady o druhch, plynouc z neuvdomovan identifikace s nimi (typu machiavelisty a jeho podezen, e vichni ostatn tak intrikuj, i ranho kesana pedpokldajc, e se druz tak d pikznm Miluj blinho svho); neetrn pstup lovka k lovku (v komunit, profesnch sdruench, v zamstnn, mezi pteli, mezi partnery i k sob sammu); atd. 8. 4 DOPLNIT DEFICITN NHLED Pklad tematizace socilnch vztah a vztahu k sob v pedchzejc kapitole reprezentuje obecnj princip operujc v uvaovn pozitivn psychologie toti: pozitivn psychologie se se svm zamenm na pozitivn emoce, vlastnosti a instituce537 zbavila
536

Viz kap. 4. 2. 3 Bojovnk je nedostupn, 4. 2. 5 Bojovnk vymae svou osobn historii, 4. 2. 6 Bojovnk a druz lid. 537 Viz SELIGMAN, 2003, s. 299.

95

deficitnho nhledu ivota jedince, kter chybn pisoudila pouze negativn psychologii538 soustedc se na patologii. Pravdou ovem jest, e deficity jsou vlastn vem lidem, a jejich odstrann/kompenzace vede ke zven kvality ivota kadho jedince eeno lapidrn Castanedou: osobn slu zsk prost tm, e j pestane pltvat539. Pozitivn psychologie by se tedy mla vce soustedit na snahu zvit kvalitu jedince (co je princip bli jejmu jdru), ne se pouze soustedit na pozitiva, a doplnit svj vzkumn, osvtov a aplikan fokus i o deficitn nhledy ivota jedince. 8. 5 ORIENTOVAT AKCE APLIKANM SILM 1) Mnoh sly pozitivn psychologie jsou dnes napaeny silm etablovat obor na poli obecn pijman psychologie; 2) Sociln vdy obecn se spe vnuj vzkumu a jeho prezentaci, jsou vazeny do institucionlnch st a jejich poznatky slou spe k obhajob vnjch zjm (politickch, ekonomickch a jinch sil); 3) Uvaovn o inovaci zmn na socilnm poli ve smru zskanch poznatk se dr modelu institucionln intervence. Psychologick poznatky se orientuj a jsou vyuvny pedevm terapeuticky, z poznatk o irch socilnch jevech se asto vyvozuje, e spolenost by mla, ve kolch by se mlo apod. Aknm initelem takovho uvaovn je tedy neptomn tet osoba v kondicionlu. Pokud pedchzejc poznmky v podstat smovaly k tomu, e odpovdnost za zven kvality jedince by mla smovat do jedincovch rukou, pak zde hledejme paralelu pijet odpovdnosti oboru pozitivn psychologie za sebe samu. Je poteba znovu uvit dleitost vech boj na poli diskurzu psychologie (nap. na konferencch APA) o vlastn etablovn jist se mezi nimi najdou pspvky (nap. vpady proti humanistick psychologii aj.), kter je mono oelet v prospch uitenjch innost. Je teba se tak zamyslet, zda samotn dosaen statusu teoretick disciplny (pomoc diskursivnch boj) zaru, e poznatky pozitivn psychologie budou smyslupln vyuity. Je nutn pestat se spolhat na vnj sly, kter pijdou a ku prospchu vech vyuij tchto poznatk. Bylo by vhodn zmnit i pojet terapeutickch metod ti, kte je podstupuj by
538 539

Viz GILLHAM, 1999. Viz nap. CASTANEDA, 1996b, s. 150.

96

je nemli chpat jako cosi vnjho, co psob samo o sob v urenm ase a mst bez monosti ovlivnn z jejich strany. Je teba, aby sly pozitivn psychologie hledaly body konkrtn realizan podpory, budovaly akn st, konstruovaly programy v rmcch svch poznatk a realizovaly je na mstn rovni. Nen mon se spolhat pouze na interakn vzorce star psychologie se spolenost je nutno nalzt vlastn: oslovit klienty, efektivn pracovat s mdii, nalzt vztahy k potencionlnm investorm a spznnm teoretickm smrm mimo samotnou psychologii. 8. 6 MONOSTI INSPIRACE KONCEPCEMI CASTANEDOVA UEN 8. 6. 1 EGO A BOJ PROTI NMU Specifick pedstava ega (coby konglomertu vlastnch slabost; neuvdomovanch, ble neprozkoumanch a z hlediska uitenosti neprovench tendenc, zvyk a rutin; pedstavy o sob samm a princip jejho budovn a uchovvn) a boje proti nmu jsou klovmi koncepcemi Castanedova uen pi blim prozkoumn lze konstatovat, e tyto koncepce prochzej vemi ostatnmi tmaty Castanedova uen, zmnnmi v tto prci. Pozitivn psychologie takovou pedstavu nezn, zabv se spe pozitivnmi vlastnostmi jedince a nkter tmata doslova objektivizuje540. Pitom tato pedstava umouje vymezen a sjednocen vekerch zbytench a kodlivch innost, kterch se me jedinec zbavit, a tm znovu zskat energii, kterou tmito innostmi pltv. Implementace tto koncepce by se rovnala konkretizaci ve zmnnch princip inovace pozitivn psychologie (tj. uren specifickho pjemce, sjednocen prizmatu pohledu, doplnn nekritickch nhled na vztah k sob sammu i doplnn deficitnho pohledu). Konkrtnji eeno tato pedstava umouje identifikaci a zmrnou prci s o ideologickmi pouty rozlinch pesvden, o pipoutnmi, preferencemi a averzemi v rmci socilnch rol, nauench vzorc jednn, o mechanicky osvojenmi zvyky a kulturnmi rituly, o stereotypnm vnmnm a provnm;
540

V rmci svch narac jsou tato tmata popisovna tak, e se zd, e nejsou zvisl na svm aktru konkrtnm lovku v rmci prce viz nap. kap. 6. 1 Analza textu Love autor Hendrickov a Hendricka.

97

zmnu vlastnho ivota dle Castanedova uen je to prv fixn pedstava o sob samm, co fixuje jedincovo vnmn, mylen, provn, jednn a v celku jeho ivot jako takov. Praktickou strnku boje s vlastnm egem tematizuj pedevm koncepty stopovn

sebe sama541, stopovn jako jednn ve svt bnch zleitost542, ovldan poetilost543, mal tyran544, rekapitulace545, ztrta vlastn dleitosti546 a zastaven vnitnho rozhovoru547. 8. 6. 2 STRATEGICK JEDNN VE SVT Druhou vznamnou koncepc z hlediska inspirace pozitivn psychologie je nhled nutnosti strategickho jednn ve svt. Pozitivn psychologie takto zpsob bnho jednn netematizuje548, sama se zabv tmaty niho logickho typu, kter by mohly pedstavovat dl prvky tohoto nhledu (nap. optimistick vysvtlovac styl549, technika identifikace benefit550, houevnatost551). Strategick postup prochz vemi koncepty Castanedova uen zmnnmi v tto prci. Meme ho chpat jako zmrn vyhnut se deficitnm reakcm na vnj svt. Zahrnuje operan podmnky, interakce s druhmi, ovldn vlastnho vdom, vnmn a jednn. Clem strategickho postupu je uvdomit si okolnosti tchto kadodennch prax a snaha o jejich zvldnut/ovldnut; do jeho fokusu spadaj i takov vseky jedincovy reality, jm se bn v psychologii nevnuje pozornost.

541 542

Viz kap. 4. 4. 1 Stopovn sebe sama. Viz kap. 4. 4. 2 Stopastv jako jednn ve svt bnch zleitost. 543 Viz kap. 4. 4. 2. 1 Ovldan poetilost. 544 Viz kap. 4. 4. 2. 2 Mal tyran. 545 Viz kap. 4. 3 Rekapitulace. 546 Viz kap. 4. 5 Ztrta vlastn dleitosti. 547 Viz kap. 4. 6 Vnitn rozhovor. 548 Viz SNYDER, 2002 a uzlov body pozitivn psychologie na internetu (Authentic Happiness, Positive Psychology Center, ENPP: European Network Positive Psychology, Center for Applied Positive Psychology, Centre for Confidence Positive Psychology Resources, VIA Institute for Character) 549 Viz nap. PETERSON, 2002; v tto prci kap. 3. 6. 2 Kognitivn oblast, st Optimismus vs. pesimismus. 550 Viz nap. TENNEN, 2002. 551 Viz nap. DIENTSBIER, 2002; v tto prci kap. 3. 6. 5 Biologick oblast, st Houevnatost (toughness).

98

Bli nastnn strategickho postupu sktaj koncepty pevzet odpovdnosti552, stopovn jako jednn ve svt bnch zleitost553, nedostupnost554, strategick postup555. znien rutin556, vymazn osobn historie557. 8. 6. 3 RIZIKA IMPLEMENTACE KONCEPC CASTANEDOVA UEN Rizika implementace koncepc Castanedova uen zanaj u obecnch a technickch a kon se zvanmi zsahy do jedincovy psychiky. Jsou zde rizika plynouc se sluovn dvou odlinch diskurz oznaovacch systm, jejich vnitn struktura je odlin. Li se pozice podobnch pojm, li se jejich kontexty a vztahy uvnit systm. Abychom mohli ukotvit pojmy z Castanedova uen v naem systmu oznaovn, musme s nimi pracovat opatrn. Napklad pojem ega a boje proti nmu se nesluuje s na pedstavou pojc se s pojmem ega. N pojem je ir (a neuritj) a zcela jist nezahrnuje pouze negativn a deficitn aspekty ego-organizace. Tm pdem i koncept boje proti egu by mohl, penesen bez opatrnosti do zpadnho mylenkovho systmu, psobit kontraproduktivn. Krom tchto smantickch a smiotickch problm implementace koncepc cizho mylenkovho systmu jsou zde i problmy hlub, problmy zasahujc bn ivot jedince v zpadn spolenosti. Jin ivotn pocit Castanedovo uen nese jin ivotn pocit ne common sense zpadn kultury skrvajc se za diskurzem pozitivn psychologie. ivotn pocit zpadn kultury je postaven na pijet a dosahovn hodnot, kter jsou povaovny za dleit a jsou relevantn v rmci zpadn kultury pat k nim: dosaen finannho zajitn, vstup do partnerskho/manelskho svazku, dosaen uritho spoleenskho postaven a statusu, sdlen ivotnho zpsobu s uritou skupinou atd. ivotn pocit skrvajc se v Castanedov uen je zaloen na jin pedstavch, na jedn stran to jsou vdom vlastn smrti, nejistota jakhokoliv dalho okamiku, nahodilost a
552 553

Viz kap. 4. 2. 1 Bojovnk pijme odpovdnost za sv iny. Viz kap. 4. 4. 2 Stopastv jako jednn ve svt bnch zleitost. 554 Viz kap. 4. 2. 3 Bojovnk je nedostupn. 555 Viz kap. 4. 2. 2 Bojovnk postupuje strategicky. 556 Viz kap. 4. 2. 4 Bojovnk peru mechanick chod svho ivota. 557 Viz kap. 4. 2. 5 Bojovnk vymae svou osobn historii.

99

doasnost vech vc a zleitost, uvdomn si skrovnosti sil lovka i lidsk spolenosti a na stran druh as z tho, as z monosti bti svdkem tohoto svta a vstupovat do interakc s jinmi bytostmi, nhled ivota jako nejzaz zkuenosti558. Z tohoto pohledu by se jako problematick jevilo uit jakchkoliv pedstav Castanedova uen na populaci s vnjmi psychickmi problmy. Ta ovem nespad do fokusu tto prce; prce je orientovna na populaci bez psychickch problm smrem ke zven kvalit jejho ivota. Zachovn stzliv mysli S takovou pedstavou svta (z pedchzejc sti) pmo souvis dal riziko Castanedova uen toti riziko zachovn si stzliv mysli. A je to na jednu stranu prv rozum, a dle ego a neovldan nastaven vlastnch socilnch okolnost, jejich ot se Castanedovo uen sna zbavit, pesto je nutn, aby jedinec byl schopen zachovat svou stzlivou mysl. Mus se tedy zbavit zpadnho common sense a jeho faktor racionality, stedn pozice ega a socilnch nvyk a i kdy si osvoj pedstavy Castanedova uen, mus zstat nedoten a schopen odstupu, neme se poddvat rezignaci, depresi i smutku, i unikat do fantasknch viz559. Specifick rizika jednotlivch technik Jednotliv koncepty a k nim se pojc techniky pinej sv vlastn rizika. Castaneda nap. pmo hovo o rizicch spojench s vymaznm osobn historie, o dleitosti souasnho psoben dalch t technik: ztrty sebedleitosti, pevzet odpovdnosti za vlastn skutky a pouvn smrti coby rdce. Bez blahodrnho inku t uvedench technik by vymazn osobn historie vedlo k prohnanosti, tkavosti a zbytenm pochybnostem o sob i svch inech.560 Obdobn rizika nese teba stopovn bez stzliv mysli vede stopovn k jaksi osobnostn poouchlosti561; a pesto, e je stopovn zameno na oprotn adepta od zvislosti na spoleenskch pedstavch a osvojen schopnosti optimln jednat ve spoleenskch vztazch, nem vst ke znien citu adepta pro sociln vztahy. A naopak
558 559

Viz nap. CASTANEDA, 1999a, s. 52, 57, 80, 251. Viz nap. CASTANEDA, 1998c, s. 164. 560 CASTANEDA, 1999a, s. 561 Viz CASTANEDA, 1997a.

100

neschopnost stopovat sm sebe vede k vede k podlhn vn strnce svta a neschopnosti brt sm sebe i svt s lehkost562. O parcilnch a doasnch incch zmn vlastnho ivota Castaneda poznamenal: nepoznval jsem sm sebe pipadal jsem si jako tajn agent, jako pin, kterho tu don Juan z njakch zhadnch dvod zanechal.563 Riziko akademickho pijet Ji jsem zmioval, e se jedn o dva odlin oznaovac systmy, kter konstruuj odlin vznamy. Zde chci akcentovat ppad, kdy jeden zpsob chpn a pstupu k teoretickmu systmu jako takovmu, je v pmm rozporu s hodnotovou (tj. vznamovou) orientac systmu druhho. Zatmco v zpadn tradici se teoretick systm stv pedmtem vah, zkoumn a mylenkovch experiment, ale vcemn zstv pedmtem tchto mentlnch cvien, Castanedovo uen pmo poukazuje k praxi. Jednm z rizik lena zpadn kultury se tedy stv riziko pouze akademickho pijet novch koncept bez jejich plauzibiln implementace v kadodenn praxi. Zvrem k rizikm Castanedovo uen samo tematizuje rizika pijet svch pedstav jako celku. Aby se adept vyhnul ppadnm nstrahm jednotlivch koncept a nstrahm plynoucm z jejich implementace v bnm ivot, je vybaven komplexem pedstav cesty bojovnka. Tato cesta bojovnka se m stt modem operandi kadho, kdo si osvojuje koncepty Castanedova uen. Castanedovo uen je teoretickm nstrojem mysli (a tak nm mnohem vtm, pokud vezmeme v potaz jeho aplikaci v relnm ivot) a jako takov me bt uiten, ale tak kodliv. Jeho rizika nejsou mu vlastn, nbr plynou z osobnosti jedince a jeho vlastnch specifickch ivotnch podmnek. K pedstav rizik nechme jet jednou promluvit Castanedu: K vdomostem je teba pistupovat stejn jako k boji. V pln bdlosti, se strachem, s respektem a absolutn sebedvrou. Pistupovat k vdn i boji jinak je chyba a kdo ji uin, nemus t ani tak dlouho, aby mohl tto chyby litovat.

562 563

Viz CASTANEDA. 1997a. CASTANEDA, 1999a, s. 72.

101

Pokud lovk spln vechny tyto tyi podmnky bdlost, strach, respekt a absolutn sebedvru nen u dal chyby, kter by se ml vyvarovat. Pokud spln tyto podmnky, je jeho innost zbavena maltnosti, kterou se vyznauje innost hlupka. A pokud sele i je poraen, ztrat pouze bitvu. A nebude toho sebeltostiv elet.564 8. 7 VHODY POZITIVN PSYCHOLOGIE Z PERSPEKTIVY NAVRHOVANCH ROZEN HLEDISEK Tato kapitola zce souvis s kapitolami nastiujcmi Castanedovo uen, bez tohoto kontextu ztrc smysl. V intencch navrhovanch rozen hledisek lze ocenit tyto aspekty pozitivn psychologie: analytick pstup, kter pozitivn psychologii me pomoci v operacionalizaci jednotlivch krok konkrtnch metod a technik v porovnn s ponkud vgnm vymezenm nkterch metod Castanedova uen typu nedostupnosti (ovem Castanedovo uen odkazuje k tomu, e si kad uednk mus umt pomoci sm); explanan akcent nkterch narativnch celk (zce souvis s analytickm pstupem k tmatm) Uplatuje se tam, kde nedochz k pouhm popism, opakovn frz a mylenkovch stereotyp common sense tzn. urit dl tmata se pozitivn psychologie sna vysvtlit pomoc logick rekonstrukce. Jeliko je explanace bnou soust zpadnho mylen, jsou nm lenm zpadn kultury narativn celky zahrnujc explanaci bli ne jin narativn celky (mtick, metaforick aj.) Praktick uitelnost explanace je omezena logickm systmem, v jeho rmci se explanace odehrv; objevuj se operativn zpracovan narace, ovem je nutn se vyvarovat stagnaci v uplatovn stle tch mylenkovch schmat (nap. pedstava vysokokolskho kurzu, i terapeutickho poradenstv). znan mnostv ji zpracovanho materilu pozitivn psychologie jednak me erpat z vzkum star psychologie, jednak z vzkum, jen samy byly ji zameny pozitivn psychologicky. Jinmi slovy obsanost j nechyb, monosti inovace skt spe jej celkov zamen; celkov pozitivn ladn pozitivn psychologie orientace na pozitivn hodnoty (i kdy ble nezkouman) vyvolv v pjemcch, jen jsou tmito vgnmi (ovem
564

CASTANEDA, 1999a. s. 16.

102

obecn sdlenmi) hodnotami tak prodchnuti, vt motivaci pro vc, ne uen, jeho pedstava svta je chladn a neosobn, je vid cel vesmr jako konglomert dravch sil, jim se mus jedinec brnit565; rozvjen konstrukt odolnosti jedince vi nepznivm podmnkm (konstrukty typu resilience566 a hardiness567, houevnatost [toughness]568) a konstrukt zamench na zvldn ivotnch podmnek (konstrukty typu self-efficacy569, smysl pro koherenci570, locus of control571).

565 566

Viz kap. 8. 6. 3 Rizika implementac koncepc Castanedova uen, st Jin ivotn pocit. Nap. MASTEN, 2002. 567 Nap. KOBASA, 1982. 568 Nap. DIENTSBIER, 2002; 569 Nap. BANDURA, 1986, 1993, 1997. 570 Nap. ANTONOVSKY, 1979, 1987. 571 Nap. ROTTER, 1954.

103

9. ZVR V tto prci jsme mli monost nahldnout dva znan odlin mylenkov systmy, kter nazraj jedince optikou monost zmnoen pozitivnch aspekt lidstv. Protoe se jedn o diplomovou prci oboru psychologie, byla vtina prce akcentovna smrem k nalezen monost rozen hledisek jednoho z psychologickch obor, toti pozitivn psychologie. A tedy byly oba systmy komparovny soubn, informace plynouc z rozdlu obou systmu byly nakonec vyuity pedevm v prospch pozitivn psychologie. Za pnosy prce povauji: samotn nhled dvou naprosto rozdln kdovanch perspektiv a monost zakuen hloubky z rozdlu tchto perspektiv; hodnocen pozitivn psychologie na pozad Castanedova uen v kapitole 6 zvlt interpretaci v kapitole 6. 2. 1 Vchodiska pozitivn psychologie poukazujc na to, e vdeck praxe pozitivn psychologie neslyn potvrzuje zkladn vchodiska pozitivn psychologie a jejich hodnotovou strukturu. tj. strukturu, jimi tyto vchodiska konceptualizuj skutenost; kontraintuitivn postehy z dodatku kapitoly 7. Shody, stety, rozdly; nastnn monost rozen hledisek pozitivn psychologie v kapitole 8; fakt, e prce je alternativou jednak kritiky pozitivn psychologie z ad star psychologie572, jednak nstinu monost dalho rozvoje z pozic samotn pozitivn psychologie573; inovativn pstup k vypracovn prce (aplikace Batesonovch mylenek na metodu komparace, a z n vyplvajc volba zcela jinak kdovanch komparanch celk). Problmem prce zstv jazyk (ostatn pokud je prce odvedena v jazyce, je jazyk jej urujc okolnost), a to sice v tom ohledu, e mnoh omezujc aspekty pozitivn psychologie, na n jsem se snail poukzat, zstvaj zalenny v jazykov kompozici tto prce nap.: poukazuji k realit bez bli problematizace takovho vztahu, jak se skrv pod pojmem realita,
572

Viz nap. obecn shrnut kritiky z ad star psychologie ve stati Pozitivn psychologie: dvod k zamylen i vzva (MARE, 2001). 573 Viz nap. reprezentativn sta takovho uvaovn The Future of Positive Psychology A Declaration of Independence v Handbook of Positive Psychology (SNYDER, 2002).

104

uvm abstrakc typu pozitivn psychologie, snam se formulovat, kterm smrem by se cel obor pozitivn psychologie ml ubrat atd. Zde nezbv ne zavrhnout korespondenn teorii jazyka, pijmout fakt, e vznam je

dn kontextem, neustle se mn, posunuje a vzdaluje (dle Derridova pojmu diffrance). Inspirac by se tato prce mohla stt tm, kte smuj k njakmu sil v rmci pozitivn psychologie, i v rmci jakkoliv paradigmatick inovace psychologickho uvaovn vbec. Inspirac v tom ohledu, e nkter boje neteba bojovat a nkter pekky zbyten pekonvat naopak je teba hledat nov cesty, kter se konzervativnm centrm uzurpujcm moc, diskurz a zpsoby mylen vyhnou a budou efektivn smovat k realizaci mylenek inovace.

105

10. POUIT ZDROJE 1) ABELAROV, T. Pechod arodj. Praha, Rybka Publishers, 1999. 277 s. ISBN 8086182-35-5; 2) ALLOY, L. B.; CLEMENTS, C. M. Illusion of control: Invulnerability to negative affect and depressive symptoms after laboratory and natural stressors. Journal of Abnormal Psychology, 1992, vol. 101, pp. 234 245; 3) Americas New Age godfather Carlos Castaneda dead [online], 1998. [cit. 2008-11-19] Dostupn na World Wide Web: <http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/americas/116333.stm>; 4) ANDERSON, L. Loneliness and perceived responsibility and control in elderly community residents. Social Behavior and Personality, 1992, vol. 7, pp. 431 443; 5) ANTONOVSKY, A. Health, Stress and Coping. San Francisco: Jossey-Bass Inc. Publishing, 1979. 255 p. ISBN 0875894127; 6) ANTONOVSKY, A. Unraveling The Mystery of Health - How People Manage Stress and Stay Well. San Francisco: Jossey-Bass Inc. Publishing, 1987. 238 p. ISBN 1555420281; 7) ARISTOTLE. Rhetoric. Complete works. US, NJ, Princeton: Princeton University Press, 1984. 1256 p. ISBN 9780691016504; 8) ARON, A.; ARON, E. N. Love and the expansion of self: Understanding attraction and satisfaction. New York: Hampshire, 1986. 184 p. ISBN 0891164596; 9) ARON, A.; ARON, E. N. Love and the expansion of self: The state of the model. Personal Relationships, 1996, vol. 3, pp. 45 58; 10) Authentic Happiness. [cit. 2009-03-20] Dostupn na World Wide Web: <http://www.authentichappiness.sas.upenn.edu/default.aspx>; 11) BANDURA, A. Social foundation of thought and action: A social cognitive theory. Englewood Cliffs, NJ: Prentice Hall, 1986. 544 p. ISBN 013815614X; 12) BANDURA, A. Perceived Self-Efficacy in cognitive development and functioning. Educational Psychology, 1993, vol. 28, pp. 117 148; 13) BANDURA, A. Self-efficacy: The exercise of control. New York: Freeman, 1997. 604 p. ISBN 9780716726265; 14) BARTHES, R. Kritika a pravda. Praha: Dauphin, 1997. 264 s. ISBN 80-8601-953-5;

106

15) BARTHES, R. Mytologie. Praha: Dokon, 2004. 170 s. ISBN 808656973X; 16) BARKER, Ch. Slovnk kulturlnch studi. Praha: Portl, 2006. 206 s. ISBN 80-7367-0992; 17) BARLOW, D. H.; CHORPITA, B. F. TUROVSKY, J. Fear, panic, anxiety and disorders of emotions. In: HOPE, D. A. (Ed.) Nebraska Symposium on Motivation: Perspectives on anxiety, panic, and fear. Vol. 43, pp. 251 328. US, Lincoln: University of Nebraska Press, 1996; 18) BARNES, D. M. Steroids may influence changes in mood. Science, 1986, vol. 232, pp. 1344 1345; 19) BARRE, W. L. Srav kritika od autora Peyotlovho kultu. In: Noel, D. C. (ed.) Fenomn Castaneda. S. 41 43. Praha: Dobra, 2003; 20) BATESON, G. Mysl a proda: Nezbytn jednota. Praha, Malvern, 2006. 197 s. ISBN 8086702-19-7; 21) BECK, A. T.; STEER, R. A.; KOVACS, M.; GARRISON, B. Hopelessness and eventual suicide: A 10-years prospective study of patients hospitalized with suicidal ideation. American Journal of Psychiatry, 1985, vol. 142, pp. 559 563; 22) BERK, L. S.; TAN, S. A.; NEHLSEN-CANNARELLA, S.; NAPIER, B. J.; LEE, J. W; HUBBARD, R. W.; LEWIS, J. E.; EBY, W. C. Neuroendocrine and stress hormone changes during mirthful laughter. American Journal of the Medical Science, 1989, vol. 298, pp. 390 396; 23) BERSCHEID, E.; WALSTER, E. Interpersonal attraction. (2nd Ed.) Reading, MA: Addison-Wesley, 1978. ISBN 007554802X; 24) BOBAK, M.; PIKHART, H.; HERTZMAN, C.; ROSE, R.; MARMOT, M. Socioeconomic Factors, perceived control, and self-reported health in Russia: A crosssectional survey. Social Science and Medicine, 1998, vol. 47, pp. 269 279; 25) BOLDI, P. Bibliograck citace dokument podle SN ISO 690 a SN ISO 690-2: st 1 Citace: metodika a obecn pravidla. Verze 3.3. [online] 2004a. Dokument dostupn na World Wide Web: <http://www.boldis.cz/citace/citace1.pdf>; 26) BOLDI, P. Bibliograck citace dokument podle SN ISO 690 a SN ISO 690-2: st 2 Modely a pklady citac u jednotlivch typ dokument. Verze 3.0 [online] 2004b. Dokument dostupn na World Wide Web: <http://www.boldis.cz/citace/citace2.pdf>;

107

27) BOND, J. W. Uen dona Juana z buddhistickho pohledu. In: Noel, D. C. (ed.) Fenomn Castaneda. S. 195 204. Praha: Dobra, 2003; 28) BOURSEILLER, Ch. Carlos Castaneda Pravda li. Praha: Argo, 2006. 207 s. ISBN 807207-611-6; 29) BOWLBY, J. Attachment and loss: Vol.1. Attachment. New York: Basic Books, 1969; 30) BRENNAN, M. Setkn s Castanedou. Baraka [online], 1998, ro. 2, . 4. [cit. 2008-1113] Dostupn na World Wide Web: <http://www.baraka.cz/baraka/Baraka/b_4/b_4_setkani_s_castanedou.html>. ISSN: 1211-720X; 31) BUCHANAN, G. M.; SELIGMAN, M. E. P. (Eds.) Explanatory style. US, Hillsdale: Erlbaum, 1995. 320 p. ISBN 0805817891; 32) BUNCE, S. C., LARSEN, R. J.; PETERSON, C. Life after trauma: Personality and daily life experiences of traumatized people. Journal of Personality, 1995, vol. 63, pp. 165 188; 33) BUSS, D. M. Love acts: The evolutionary biology of love. In: STERNBERG, R. J.; BARNES, M. L. (Eds.) The psychology of love. Pp. 100 117. New Haven: Yale University Press, 1988; 34) BUTLER, P. D.; WEISS, J. M.; STOUT, J. C.; NEMEROFF, C. B. Corticotropinreleasing factor produces fear-enhancing and behavioral activation effects following infusion into the locus ceruleus. Journal of Neuroscience, vol. 1990, vol. 10, pp. 176 183; 35) Carlos Castaneda a Done Juane. Diskuzn frum, zaloeno 12. 07. 2007. [cit. 2008-1412] Dostupn na World Wide Web: <http://www.totem.cz/forum/read.php? f=1&i=14212&t=14212>; 36) CARVER, C. S.; SCHEIER, M. F.; WEINTRAUB, J. K. Assessing coping strategies: A theoretically based approach. Journal of Personality and Social Psychology, 1989, vol. 56, pp. 267 283; 37) CARVER, C. S.; POZO, C.; HARRIS, S. D.; NORIEGA, V.; SCHEIER, M. F.; ROBINSON, D. S., KETCHAM, A. S.; MOFFAT, F. L.; CLARK, K. C. How coping mediates the effect of optimism on distress: A study of women with early stage breast cancer. Journal of Personality and Social Psychology, 1993, vol. 63, no. 2, pp. 375 390;

108

38) CARVER, C. S.; SCHEIER, M. F. Optimism. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. Pp. 231 243. US, New York: Oxford University Press, 2002; 39) CASSELL, E. J. Compassion. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. Pp. 434 445. US, New York: Oxford University Press, 2002; 40) CASTANEDA, C. Oddlen skutenost. Vyd. 1. dotisk. Praha: Volvox Globator, 1996c. 221 s. ISBN 80-85769-25-5; 41) CASTANEDA, C. Cesta do Ixtlanu. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1996b. 220 s. ISBN 80-7207-017-7; 42) CASTANEDA, C. Pbhy sly. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1996a. 253 s. ISBN 807207-031-2; 43) CASTANEDA, C. Druh kruh sly. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1997a. 245 s. ISBN 80-7207-092-4; 44) CASTANEDA, C. Dar Orla. Vyd. 1. Praha: Volvox Globator, 1997b. 254 s. ISBN 807207-115-7; 45) CASTANEDA, C. Sla ticha. Praha: Volvox Globator, 1998b. 214 s. ISBN 80-7207-1793; 46) CASTANEDA, C. Kolo asu. Praha: Volvox Globator, 1999. 260 s. ISBN 80-7207-256-0; 47) CASTANEDA, C. Aktivn tv nekonena. Praha, Volvox Globator, 2000. 224 s. ISBN 80-7207-354-0; 48) CASTANEDA, C. teni nekonena. Praha: Dobra, 2004. 162 s. ISBN 80-86459-38-1; 49) Centre for Applied Positive Psychology. [cit. 2008-27-03] Dostupn na World Wide Web: <http://www.cappeu.org/>; 50) Centre for Confidence Positive Psychology Resources. [cit. 2009-03-20] Dostupn na World Wide Web: <http://www.centreforconfidence.co.uk/pp/>; 51) CEREZO, M. A.; FRIAS, D. Emotional and cognitive adjustment in abused children. Child Abuse and Neglect, 1994, vol. 18, pp. 923 932; 52) Cleargreen Statement of Purpose. [online] 2005. [cit. 2008-11-19] Dostupn na World Wide Web: <http://www.cleargreen.com/english/purpose/index.cfm>; 53) Create a Positive Psychology Study group. [online] [cit. 2009-03-20] Dokument dostupn na World Wide Web: <http://www.centreforconfidence.co.uk/pp/techniques.php? p=c2lkPTEmdGlkPTMmaWQ9MjA1>;

109

54) CODOL, J.-P. Social differentiation and non-differentiation. In: TAJFEL, H. (Ed.) The social dimension. Cambridge: Cambridge University Press, 1984; 55) COZZARELLI, C. Personality and self-efficacy as predictors of coping with abortion. Journal of Personality and Social Psychology, 1993, vol. 65, pp. 1224 1236; 56) CSIKSZENTMIHALYI, M. O tst a smyslu ivota. Praha, Nakladatelstv Lidov noviny: 1996. 399 s. ISBN 80-7106-139-5; 57) CSIKSZENTMIHALYI, M. Finding Flow: The Psychology of Engagement with Everyday Life. New York: Basic Books, 1997. 192 p. ISBN 0465024114; 58) CSIKSZENTMIHALYI, M. If we are so rich, why arent we happy? American Psychologist, 1999, vol. 54, pp. 821 827; 59) CUNNINGHAM, A. J.; LOCKWOOD, G. A.; CUNNINGHAM, J. A. A relationship between perceived self-efficacy and quality of life in cancer patients. Patient Education and Counseling, 1991, vol. 17, pp. 71 78; 60) DANNER, D. D.; SNOWDON, D. A.; WALLACE, V. E. Positive Emotions in Early Life and Longevity: Findings from the Nun Study. Journal of Personality and Social Psychology, 2001, vol. 80, no. 5, pp. 804 813; 61) Declaration of Professional Responsibility. Medicines Social Contract with Humanity. [online] 2001. [cit. 2009-03-25] Dokument dostupn na World Wide Web: <http://www.ama-assn.org/ama/upload/mm/369/decofprofessional.pdf>; 62) DERRIDA, J. Texty k dekonstrukci. Prce z let 1967 72. Bratislava, Archa, 1993. 336 s. ISBN 80-7115-046-0; 63) DIENER, E.; DIENER, C. Most people are happy. Psychological Science, 1996, vol. 7, pp. 181 185; 64) DIENER, E.; LUCAS, R. E. Personality and subjective well-being. In: KAHNEMAN, D.; DIENER, E.; SCHWARTZ, N. (Eds.) Well-being: The foundations of hedonic psychology. Pp. 213 229. US, New York: Russell Sage Foundation, 1999; 65) DIENER, E.; LUCAS, R. Subjective Emotional Well-Being. In: LEWIS, M.; HAVILAND, J. M. (Eds). Handbook of Emotions. 2nd Ed. Pp. 325-337. New York: Guilford, 2000a. [cit. 2008-04-08] Dostupn na World Wide Web: <http://www.psych.uiuc.edu/~ediener/hottopic/paper2.html>; 66) DIENER, E. Subjective well-being: The science of happiness and proposal for national index. American Psychologist, 2000, vol. 55, pp. 34 43;

110

67) DIENER, E.; LUCAS, R. E.; OISHI, S. Subjective Well-Being: The Science of Happiness of Life Satisfaction. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. Pp. 63 73. US, New York: Oxford University Press, 2002; 68) DIENSTBIER, R. A., PYTLIK ZILLIG, L. M. Thoughness. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. Pp. 515 527. US, New York: Oxford University Press, 2002; 69) DILLON, K. M.; MINCHOFF, B.; BAKER, K. H. Positive emotional states and enhancement of the immune system. International Journal of Psychiatry in Medicine, 1985, vol. 15, pp. 13 17; 70) DIXON, N. F. Humor: A cognitive alternative to stress? In: SARASON, I. G.; SPIELBERGER, C. D. (Eds.) Stress and anxiety. Vol. 7, pp. 281 289. US, Washington, DC: Hemisphere, 1980; 71) Don Juan and the Sorcerer's Apprentice. TIME Magazne [online]. 1973, vol. 101, no. 10. [cit. 2008-11-12] Dostupn na World Wide Web: <http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,903890,00.html>; 72) DWECK, C. S. Self-theories: Their role in motivation, personality, and development. US, Philadelphia: Psychology Press, 1999. 195 p. ISBN 0-86377-570-5; 73) EMMONS, R. A.; SHELTON, C. M. Gratitude and the Science of Positive Psychology. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. Pp. 459 471. US, New York: Oxford University Press, 2002; 74) EMMONS, R.; MCCULLOUGH, M. Counting blessings versus burdens: an experimental investigation of gratitude and subjective well-being in daily life. Journal of Personality and Social Psychology, 2003, vol. 84, no. 2, pp. 377 389; 75) ENGLAND, S. L.; EVANS, J. Patients choices and perceptions after an invitation in treatment decisions. Social Science and Medicine, 1992, vol. 34, pp. 1217 1225; 76) ENPP: European Network for Positive Psychology. [cit. 2009-03-20] Dostupn na World Wide Web: <http://www.le.ac.uk/pc/aa/pal/enpp/main.html>; 77) FEATHER, K. E. Putovn se silou. Praha: Volvox Globator, 2000. 285 s. ISBN 80-7207347-8; 78) FEENEY, J. A.; NOLLER, P. Adult Attachment. Thousand Oaks, CA: Sage, 1996. 192 p. ISBN 0803972245;

111

79) FEHR, B. Prototype-based assessment of laypeoples views of love. Personal Relationships, 1994, vol. 1, pp. 309 331; 80) FLINCHUM, R. Remains of guru's disciple identified. Pahrump Valley Times [online], 2006. [cit. 2008-11-13] Dostupn na World Wide Web: <http://www.pahrumpvalleytimes.com/2006/02/10/news/remains.html>; 81) FIRTSOV, E. 2003. Don Juan je pro Carlose tm, m je Carlos pro ns. In: Noel, D. C. (ed.) Fenomn Castaneda. S. 60 66. Praha: Dobra, 2003; 82) FITZGERALD, L. C.; TENNEN, H.; AFFLECK, G.; PRANSKY, G. S. The relative importance of dispositional optimism and control appraisals in quality of life after coronary artery bypass surgery. Journal of Behavioral Medicine, 1993, vol. 16, pp. 25 43; 83) FONTAINE, K. R.; MANSTEAD, A. S. R.; WAGNER, H. Optimism, perceived control over stress, and coping. European Journal of Personality, 1993, vol. 7, pp. 267 281; 84) FORDYCE, M. W. Development of a program to increase personal happiness. Journal of Counseling Psychology, 1977, vol. 24, pp. 511 520; 85) FRANZ, C. E.; MCCLELLAND, D. C.; WEINBERGER, J.; PETERSON, C. Parenting antecedents of adult adjustment: A longitudinal study. In: PERRIS, C.; ARRINDELL, W. A.; EISEMANN, M. (Eds.) Parenting and psychopathology. Pp. 127 144. US, CA, San Diego: Academic Press, 1994; 86) FUJITA, F. An investigation of the relation between extraversion, neuroticism, positive affect, and negative affect. Unpublished masters thesis. University of Illinois. UrbanaChampaign; 87) GABRIEL, Y. An introduction to the social psychology of insults in organizations. Human Relations, 1998, vol. 51, pp. 1329 1354; 88) GARFINKEL, H. Studies in Ethnometodology. New Jersey: Prentice-Hall, 1967. 288 p. ISBN 000191404; 89) GATO. Uniknout Orlovi. arodjn uen dona Juana v devti knihch Carlose Castanedy.Brno: Ohnisko, 1994. 53 s. ISBN 80-900805-7-X; 90) GATO. Zenov koka, kocou arodj. Brno: Ohnisko, 1998; 91) GATO. Uen Nagual. Praha: DharmaGaia, 1999. 161 s. ISBN 80-85905-64-7; 92) GERBNER, G.; GROSS, L. Living with television: The violence profile. Journal of Communication, 1976, vol. 26, pp. 173 199;

112

93) GILLHAM, J. E.; SELIGMAN, M. E. P. Footstep on the road to a positive psychology. Behavior Research and Therapy, 1999, vol. 37, pp. 163 173; 94) GLASS, D. C.; MCKNIGHT, J. D.; VALDIMARSDOTTIR, H. Depression, burnout, and perceptions of control in hospital nurses. Journal of Consulting and Clinical Psychology, vol. 61, pp. 147 155; 95) GOLD, E. R. Long-term effects of sexual victimization in childhood: An attributional approach. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 1986, vol. 54, pp. 471 475; 96) GOLEMAN, D. Emon inteligence. Praha, Columbus, 1997. 248 s. ISBN 80-859-2848-5; 97) GOODMAN, J. How to get more smileage out of your life: Making sense of humor, then serving it. In: MCGHEE, P. E.; GOLDSTEIN, J. H. (Eds.) Handbook of humor research. Vol. 2, pp. 1 21. US, New York: Springer-Verlag, 1983; 98) GRAY, T. M.; HORN, D., LUSCOMBE, B.; MORSE, J. SANDERS, A. L. Milestones. TIME Magazne [online], 1998. [cit. 2008-11-14] Dostupn na World Wide Web: <http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,988625,00.html>; 99) GRIFFIN, K. W.; RABKIN, J. G. Perceived control over illness, realistic acceptance, and psychological adjustment in people with AIDS. Journal of Personality and Social Psychology, 1998, vol. 17, pp. 407 424; 100) GROB, A.; LITTLE, T. D.; WANNER, B.; WEARING, W. & Euronet. Adolescents well-being and perceived control across 14 sociocultural contexts. Journal of Personality and Social Psychology, 1996, vol. 71, pp. 785 795; 101) HAAGA, D. A. F.; STEWART B. L. Self-efficacy for recovery from a lapse after smoking cessation. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 1992, vol. 60, pp. 24 28; 102) 103) HAMILTON, J. A. Attention and intrinsic rewards in the control of psychophysiological states. Psychotherapy and Psychosomatics, 1976, vol. 27, pp. 54 61; HARTER, S.; WATERS, P.; WHITESELL, N. R. False self behavior and lack of voice among adolescent males and females. Educational Psychology, 1997, vol. 32, pp. 153 173; 104) HARTER, S.; MAROLD, D. B.; WHITESELL, N. R.; COBBS, G. A model of effects of parent and peer support on adolescent false self behavior. Child Development, 1996, vol. 67, pp. 360 374;

113

105) 106) 107) 108) 109) 110) 111) 112) 113) 114) 115) 116)

HARTER, S. The construction of self: A developmental perspective. US, New York: Guilford, 1999. 413 p. ISBN 1572307161; HARTER, S. Authenticity. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. Pp. 382 394. US, New York: Oxford University Press, 2002; HARVEY, J. H. The Psychology of Loss as a Lens to a Positive Psychology. American Behavioral Scientist, 2001, Vol. 44, No. 5, pp. 838-853; HAZAN, C.; SHAVER, P. Romantic Love Conceptualized as an Attachment Process. Journal of Social and Personal Relationships, 1987, vol. 52, pp. 511 524; HEARN, G. Entertainment manna: Does television viewing leads to appetitive helplessness? Psychological Reports, 1991, vol. 68, pp. 1179 1184; HEADEY, B.; WEARING, A. Understanding happiness: A theory of subjective wellbeing. Melbourne: Longman Cheshire, 1992; HECHT, M. L.; MARSTON, P. J.; LARKEY, L. K. Love ways and relationship quality. Journal of Social and Personal Relationships, 1994, vol. 11, pp. 25 43; HEILBRUNN, G. Thank you. Journal of the American Psychoanalytical Association, 1972, vol. 20, pp. 512 516; HEIDER, F. The Psychology of Interpersonal Relations. US, New York: John Wiley & Sons. ISBN 0-471-36833-4; HELD, B. The Negative Side of Positive Psychology. Journal of Humanistic Psychology, 2004, vol. 44, no. 4, pp. 309 317; HENDL, J. Kvalitativn vzkum. Zkladn metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portl, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2; HENDRICK, S.; HENDRICK, C. Love. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. Pp. 472 484. US, New York: Oxford University Press, 2002;

117)

HEYMAN, G. D.; DWECK, C. S.; CAIN, K. M. Young childrens vulnerability to self-blame and helplessness: Relationship to beliefs about goodness. Child Development, 1992, vol. 63, pp. 319 327;

118)

CHODZKO-ZAJKO, W. J. Physical fitness, cognitive performance, and aging. Medicine and Science in Sports and Exercise, 1991, vol. 23, pp. 868 872;

114

119)

Journal of Happiness Studies. [cit. 2008-27-03] ISSN 1573-7780. Dostupn na World Wide Web: <http://www.springer.com/social+sciences/quality+of+life+research/journal/10902>;

120) 121) 122)

Journal of Humanistic Psychology. US, California, Sage Publications, 2001, vol. 41, no. 1. ISSN 0022-1678; JUNG, C. G. Modern Man in Search of a Soul. London: Kegan Paul Trench Trubner, 1933; KEBZA, V.; OLCOV, I. Prediktory osobn pohody (well-being) u reprezentativnho souboru esk populace eskoslovensk psychologie, 2005, ro. 49, . 1, s. 1 8;

123) 124) 125)

KELLER, J. Djiny klasick sociologie. Praha: Sociologick nakladatelstv, 2005. 529 s. ISBN 000396928; KELLEY, H. H. The process of causal attribution. American Psychologist, 1973, vol. 28, pp. 107 128; KELTNER, D.; BONANNO, G. A. A study of laughter and dissociation: Distinct correlates of laughter and smiling during bereavement. Journal of Personality and Social Psychology, 1997, vol. 73, pp. 687 702;

126)

Kritick diskurzivn analza. [online] 2007. [cit. 2009-03-25] Dokument dostupn na World Wide Web: <http://fss.muni.cz/rpm-blog/index.php?/archives/117-Kritickadiskurzivni-analyza.html>;

127)

KOBASA, S. C.; MADDI, S. R.; KAHN, S. Hardiness and health: a prospective study. Journal of Personality and Social Psychology, 1982, vol. 42, no. 1, pp. 168 177;

128)

KIVOHLAV, J. Budoucnost psychologie zdrav. 2007. [cit. 2008-11-03] Dokument dostupn na World Wide Web: <http://jaro.krivohlavy.cz/budoucnostpsychologie-zdravi-0>;

129)

KUBA, P. Toltck amanismus. vod do teorie byt a poznn mexickch indin: diplomov prce . Brno, Masarykova univerzita, Pedagogick fakulta, 2007. 147 l. Vedouc diplomov prce PhDr. Milan Valach, Ph.D.;

130)

LANGER, E. J. The power of mindful learning. Massachusetts, Cambridge, Perseus, 1997. 167 p. ISBN 0201339919;

115

131) 132) 133)

LEACH, E. Stedn kola. In: Noel, D. C. (ed.) Fenomn Castaneda. S. 34 38. Praha: Dobra, 2003; LEE, J. A. The colors of love: An exploration of the ways of loving. Don Mills, Ontario: New Press, 1973. ISBN 0887702228; LEFCOURT, H. M.; DAVIDSON, K.; KUENEMAN, K. Humor and immune system functioning. Humor International Journal of Humor Research, 1990, vol. 3, pp. 305 321;

134)

LEFCOURT, H. M.; SHEPHERD, R. Organ donation, authoritarianism and perspective-taking humor. Journal of Research in Personality, 1995, vol. 29, pp. 121 138;

135) 136) 137) 138) 139) 140)

LEFCOURT, H. M. Humor. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. Pp. 619 631. US, New York: Oxford University Press, 2002; LEVINE, G. F. Learned helplessness and the evening news. Journal of Communication, 1977, vol. 27, pp. 100 105; LEVINE, R.; LEVINE, S. Role of pituitary-adrenal hormones in the acquisition of schedule-induced polydipsia. Behavioral Neuroscience, vol. 103, pp. 621 637; LITT, M. D. Self-efficacy and perceived control: Cognitive mediators of pain tolerance. Journal of Personality and Social Psychology, 1988, vol. 4, pp. 149 160; LUCAS, R. E.; DIENER, E. The importance of intensity and frequency of affect. Working paper. University of Illinois. 1998; LUCAS, R. E.; FUJITA, F. Factors influencing the relation between extraversion and pleasant affect. Journal of Personality and Social Psychology, 2000, vol. 79, pp. 1039 1056;

141)

LYNN, M.; SNYDER, C. R. Uniqueness Seeking. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. Pp. 395 410. US, New York: Oxford University Press, 2002;

142) 143)

MAIER, S. F.; SELIGMAN, M. E. P. Learned helplessness: Theory and evidence. Journal of Experimental Psychology: General, 1976, vol. 105, pp. 3 46; MARE, J. Pozitivn psychologie: dvod k zamylen i vzva. eskoslovensk psychologie, 2001, ro. 45, . 2. S. 97 115. ISSN 0009-062X;

116

144)

MARSHALL, R. The dark legacy of Carlos Castaneda. salon.com [online], 2007. [cit. 2008-14-11] Dostupn na World Wide Web: <http://www.salon.com/books/feature/2007/04/12/castaneda/index.html>;

145)

MARSTON, P. J.; MECHT, M. L.; ROBERS, T. True love ways: The subjective experience and communication of love. Journal of Social and Personal Relationships, 1987, vol. 4, pp. 387 407;

146)

MARTIN, R. A.; DOBBIN, J. P. Sense of humor, hassles and immunoglobulin A: Evidence for a stress-moderating effect of humor. International Journal of Psychiatry in Medicine, 1988, vol. 18, pp. 93 105;

147) 148) 149) 150)

MAKOV, H.; PETRUSEK, M.; VODKOV, A. a kol. Velk sociologick slovnk. A-O. Praha: Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 80-7184-164-1; MASLACH, C. Social and personal bases of individuation. Journal of Personality and Social Psychology, 1974, vol. 29, pp. 411 425; MASLOW, A. H. Motivation and personality. 3rd ed. US, New York: Harper and Row, 1970; MASTEN, A. S.; REED, G. J. Resilience in Development. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. Pp. 74 88. US, New York: Oxford University Press, 2002;

151) 152) 153)

Master of Applied Positive Psychology. [cit. 2008-27-03] Dostupn na World Wide Web: <http://www.sas.upenn.edu/CGS/graduate/mapp/>; MAZZEO, R. S. Catecholamine responses to acute and chronic exercise. Medicine and Science in Sports and Exercise, 1991, vol. 23, no. 7, pp. 839 845; MCCULLOUGH, M. E.; KILPATRICK, S.; EMMONS, R. A.; LARSON, D. Gratitude as a moral affect. Psychological Bulletin, 2001, vol. 127, no. 2, pp. 249 266. Dostupn na World Wide Web: <http://www.psy.miami.edu/faculty/mmccullough/gratitude/Is%20Gratitude%20a %20Moral%20Affect.pdf>;

154) 155) 156)

MCDOUGALL, W. The nature of laughter. Nature, 1903, vol. 67, pp. 318 319; MCGAUGH, J. L. Significance and remembrance: The role of neuromodulatory systems. Psychological Science, 1990, vol. 1, pp. 15 25; MCGHEE, P. E. How to develop your sense of humor. US, IA, Dubuque: Kendal and Hunt, 1994.

117

157)

MCWILLIAMS, N.; LEPENDORF, S. Narcissistic pathology of everyday life: The denial of remorse and gratitude. Contemporary Psychoanalysis, 1990, vol. 26, pp. 430 451;

158) 159) 160) 161) 162) 163)

MELLEN, S. L. W. Evolution of love. San Francisco: Freeman, 1981. ISBN 0716712717; MIKULINCER, M. Human learned helplessness: A coping perspective. US, New York: Plenum, 1994. 324 p. ISBN 0306447436; MILLE, R. D. Castaneda's Journey: The power and the allegory. Santa Barbara: Capra Press, 1976. 205 p. ISBN 0884960684; MILLE, R. D. (ed.) The Don Juan Papers: Further Castaneda Controversies. Santa Barbara: Ross-Erickson, 1980. 518 p. ISBN 0915520249; MILLER, S. M. Controllability and human stress: Method, evidence, and theory. Behavior Research and Theory, 1979, vol. 17, pp. 287 306; MILLER, D. T.; TURNBULL, W.; MCFARLAND, C. Particularistic and universalistic evaluation in the social comparison process. Journal of Personality and Social Psychology, 1988, vol. 55, pp. 908 917;

164) 165) 166)

MILLER, T. How to want what you have. US, New York, 1995. 265 p. ISBN 0805033173; MIOVSK, M. Kvalitativn pstup a metody v psychologickm vzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. 332 s. ISBN 80-247-1362-4; MORGAN, W. P.; BROWN, D. R.; RAGLIN, J. S.; OCONNOR, P. J.; ELLICKSON, K. A. Psychological monitoring of overtraining and staleness. British Journal of Sport Medicine, 1987, vol. 21, pp. 107 114;

167)

MURRAY, S. L.; HOLMES, J. G.; GRIFFIN, D. W. The self-fulfilling nature of positive illusions in romantic relationships: Love is not blind but prescient. Journal of Personality and Social Psychology, 1996, vol. 71, pp. 1155 1180;

168)

MURRAY, S. L.; HOLMES, J. G. A leap of faith? Positive illusions in romantic relationships. Personality and Social Psychology Bulletin, 1997, vol. 23, pp. 586 604;

169)

NEESALOV, M. Psychologick aspekty vyrovnvn se s tkou ivotn udlost: diplomov prce . Brno, Masarykova univerzita, Fakulta socilnch studi, 2005. 90 l. Vedouc diplomov prce prof. PhDr. Vladimr Smkal, CSc.;

118

170) 171)

NEFF, V. Filozofick slovnk pro samouky neboli Antigorgias. Praha, Mlad fronta, 1993. 439 s. ISBN 80-204-0383-3; NEVO, O.; AHARONSON, H.; KLINGMAN, A. The development and evaluation of a systematic program for improving sense of humor. In: RUCH, W. (Ed.) The sense of humor. Pp. 385 404. US, New York: Mouton de Gruyter, 1998;

172)

NEWMAN, M. G.; STONE, A. A. Does humor moderate the effects of experimentally-induced stress? Annals of Behavioral Medicine, 1996, vol. 18, pp. 101 109;

173)

NOLEN-HOEKSEMA, S. Developmental studies of explanatory style, and learned helplessness in children. Unpublished doctoral dissertation, Philadelphia: University of Pennsylvania, 1986;

174) 175)

OGLESBY, C. Juanistick vda. In: Noel, D. C. (ed.) Fenomn Castaneda. S. 166 68. Praha: Dobra, 2003; OKUN, M. A.; STOCK, W. A.; HARING, W. J. Health and subjective well-being: A metaanalysis. International Journal of Aging and Human Development, 1984, vol. 19, pp. 111 132;

176) 177)

ORTONY, A.; CLORE, G. L.; COLLINS, A. The cognitive structure of emotions. US, New York: Cambridge University Press, 1988. 221 p. ISBN 0521353645; OVERWALLE, F. V.; MERVIELDE, I.; DE SCHUYTER, J. Structural modeling of the relationships between attributional dimensions, emotions, and performance of college freshmen. Cognition and Emotion, 1995, vol. 9, pp. 59 85;

178)

PARKER, J. C.; FRANK, R. G.; BECK, N. C.; SMARR, K. L.; BUESCHER, K. L.; PHILLIPS, L. R.; SMITH, E. I.; ANDERSON, S. K.; WALKER, S. E. Pain management in rheumatoid arthritis patients: A cognitive-behavioral approach. Arthritis and Rheumatism, 1988, vol. 31, pp. 593 601;

179)

PARSON, J. E.; ADLER, T. F.; KACZALA, C. M. Socialization of achievement attitudes and beliefs: Parental influences. Child Development, 1982, vol. 53, pp. 310 321;

180)

PAWELSKI, J. O. The Promise of Positive Psychology for the Assessment of Character. The Journal of College and Character, 2003. ISSN 1940-1639. [cit. 200827-03] Dostupn na World Wide Web: <http://www.collegevalues.org/articles.cfm? a=1&id=1141>;

119

181) 182) 183) 184)

PEARSE, J. C. Don Juan a Je. In: Noel, D. C. (ed.) Fenomn Castaneda. S. 175 194. Praha: Dobra, 2003; PETERSON, C.; STUNKARD, A. J. Personal control and health promotion. Social Science and Medicine, 1989, vol. 28, pp. 819 828; PETERSON, C.; BOSSIO, L. M. Health and optimism. US, New York: Free Press, 1991. 214 p. ISBN 0029249813; PETERSON, C.; PARK, C. Learned helplessness and explanatory style. In: BARONE, D. F. HERSEN, M.; VAN HASSELT, V. B. (Eds.) Advanced personality. Pp. 287 310. US, New York: Plenum, 1998;

185)

PETERSON, C.; STEEN, T. A. Optimistic explanatory style. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. Pp. 244 - 256. US, New York: Oxford University Press, 2002;

186)

PETERSON, C.; SELIGMAN, M. E. P. Character strengths and virtues: A handbook and classification. US, New York: Oxford University Press, 2004. 800 p. ISBN 0-19 516701-5;

187)

PETERSON, C. The Values in Action (VIA) Classification of Strengths. In: CSIKSZENTMIHALYI, M.; CSIKSZENTMIHALYI, I. S. (Eds.) A life worth living. Contributions to Positive Psychology. Pp. 29 48. New York: Oxford University Press, 2006;

188)

Pokyny pro psan diplomov prce. [online] [cit. 2009-03-25] Dokument dostupn na World Wide Web: <http://psych.fss.muni.cz/phprs/storage/Pokyny%20pro%20psani %20diplomovych%20praci.pdf>;

189)

POLACH, R. Carlos Castaneda a mdn amanismus. SISYFOS. Neperiodick zpravodaj obanskho sdruen SISYFOS ESKHO KLUBU SKEPTIK [online]. 2007, ro. XIII., . 3, s. 12 13. [cit. 2008-11-20] Dostupn na World Wide Web: <http://www.sysifos.cz/files/Zpravodaj-3-2007.pdf>;

190) 191)

Positive Psychology Center. [cit. 2008-27-03] Dostupn na World Wide Web: <http://www.ppc.sas.upenn.edu/index.html>; RATHUNDE, K. Optimal experience and the family context. In: CSIKSZENTMIHALYI, M.; CSIKSZENTMIHALYI, I. S. Optimal experience: Psychological studies of flow in consciousness. Pp. 342 363. New York: Cambridge University Press, 1988;

120

192)

REDELMEIER, D.; KAHNEMAN, D. Patients' memories of painful medical treatments: Real-time and retrospective evaluations of two minimally invasive procedures. Pain, 1996, vol. 116, pp. 3 8;

193)

REGERH, C.; CADELL, S.; JENSEN, K. Perceptions of control and long-term recovery from rape. American Journal of Orthopsychiatry, 1999, vol. 69, pp. 110 115;

194) 195)

RODIN, J. Aging and health: Effects of the sense of control. Science, 1986, vol. 233, pp. 1271 1276; RODRIGUEZ ECHANDIA, E. L.; GONZALES, A. S.; CABRERA, R.; FRACCHIA, L. N. A further analysis of behavioral and endocrine effect of unpredictable chronic stress. Physiology and Behavior, 1998, vol. 43, no. 6, pp. 789 795.

196)

ROSS, C. E.; MIROWSKY, J. Explaining the social patterns of depression: Control and problem solving or support and talking? Journal of Health and Social Behavior, 1989, vol. 30, pp. 206 219;

197) 198)

ROTTER, J. B. Social learning and clinical psychology. New York: Prentice-Hall, 1954. 466 p. ISBN 0384521606; ROTTON, J.; SHATS, M. Effects of state humor, expectancies and choice on postsurgical mood and self-medication: A field experiment. Journal of Applied Social Psychology, 1996, vol. 26, pp. 1775 1794;

199)

SALAMEH, W. A. Humor in integrative short-term psychotherapy. In: FRY, W. F.; SALAMEH, W. A. Handbook of humor and psychotherapy: Advances in the clinical use of humor. Pp. 195 240. US, FL, Sarasota: Professional Resource Exchange, 1987;

200) 201) 202) 203)

SASTRY, J.; ROSS, C. E. Asian ethnicity and the sense of personal control. Social Psychology Quarterly, 1998, vol. 61, pp. 101 120; SAUSSURE, F. D. Kurs obecn lingvistiky. Vyd. tet, upraven. Praha: Academia, 2007. 487 s. ISBN 978-80-200-1568-6; SELIGMAN, M.E.P. Helplessness: On Depression, Development, and Death. US, San Francisco: W. H. Freeman, 1975. ISBN 0-7167-2328-X; SELIGMAN, M. E. P.; PETERSON, C.; KASLOW, N. J.; TANENBAUM, R. L.; ALLOY, L. B.; ABRAMSON, L. Y. Attributional style and depressive symptoms among children. Journal of Abnormal Psychology, 1984, vol. 93, pp. 235 238;

121

204)

SELIGMAN, M. E. P.; NOLEN-HOEKSEMA, S.; THORNTON, N.; THORNTON, K. Explanatory style as a mechanism of disappointing athletic performance. Psychological Science, 1990, vol. 1, pp. 143 146;

205) 206) 207)

SELIGMAN, M. E. P. Learned optimism. New York, Knopf, 1991. 319 p. ISBN 0394579151; SELIGMAN, M. E. P.; REIVICH, K.; JAYCOX, L.; GILLHAM, J. The optimistic child. US, New York: Houghton Mifflin. 352 p. ISBN 0060977094; SELIGMAN, M. E. P. Positive Psychology, Positive Prevention, and Positive Therapy. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. US, New York: Oxford University Press, 2002. Pp. 3 9;

208)

SELIGMAN, M. E. P.; PETERSON, C. Positive clinical psychology. In: ASPINWALL, L. G.; STAUDINGER, U. M. A psychology of human strengths: Fundamental questions and future directions for a positive psychology. Washington, D. C.: APA, 2003. Pp. 305 317;

209) 210)

SELIGMAN, M. E. P. Opravdov tst. Pozitivn psychologie v praxi. Praha, Ikar, 2003. 390 s. ISBN 80-249-0293-1; SHELDON, K.; FREDERICKSON, B.; RATHUNDE, K.; CSIKSZENTMIHALYI, M.; HAIDT, J. Positive psychology manifesto. Rev. 2000. [cit. 2008-03-24] Dostupn na World Wide Web: <http://www.positivepsychology.org/akumalmanifesto.html>;

211) 212)

SHELTON, C. M. Morality of the heart: A psychology for the Christian moral life. US, New York: Crossroad, 1990. 160 p. ISBN 0824510526; SCHEIER, M. F.; CARVER, C. S. On the power of positive thinking: The benefits of being optimistic. Current Directions in Psychological Science, 1993, vol. 2, pp. 26 30;

213)

SCHEIER, M. F.; WEINTRAUB, J. K.; CARVER, C. S. Coping with stress: Divergent strategies of optimists and pessimists. Journal of Personality and Social Psychology, 1986, vol. 51, pp. 1257 1264;

214)

SIMPSON, J. A.; CAMPBELL, B.; BERSCHEID, E. The association between romantic love and marriage. Personality and Social Psychology Bulletin, 1982, vol. 12, pp. 363 372;

215)

SLEZKOV, A. Pozitivn psychologie. [cit. 2008-11-03] Dostupn na World Wide Web:

122

<http://is.muni.cz/el/1421/jaro2008/PSB_500/um/Pozitivni_psychologie_1.pps? fakulta=1421;obdobi=3704;kod=PSB_500;lang=cs>; 216) SLIVINSKE, L. R.; FITCH, V. L. The effect of control enhancing interventions on the well-being of elderly individuals living in retirement communities. The Gerontologist, 1987, vol. 27, 176 181; 217) SNYDER, C. R.; FROMKIN, H. L. Abnormality as a positive characteristic: The development and validation of a scale measuring need for uniqueness. Journal of Abnormal Psychology, 1977, vol. 86, pp. 518 527; 218) 219) SNYDER, C. R.; FROMKIN, H. L. Uniqueness: The human pursuit of difference. US, New York: Plenum, 1980a. 252 p. ISBN 0306403765; SNYDER, C. R.; FROMKIN, H. L. Effects of degree of interpersonal similarity on physical distance and self-reported attraction: A comparison of uniqueness and reinforcement theory predictions. Journal of Personality, 1980b; vol. 47, pp. 492 505; 220) SNYDER, C. R.; HARRIS, C.; ANDERSON, J. R.; HOLLERAN, S. A.; IRVING, L. M.; SIGMON, S. T.; YOSHINOBU, L.; GIBB, J.; LANGELLE, C.; HARNEY, P. The will the ways: Development and validation of an individual differences measure of hope. Journal of Personality and Social Psychology, 1991, vol. 60, pp. 570 585; 221) 222) 223) SNYDER, C. R. Product scarcity by need for uniqueness interaction: A consumer catch-22 carousel? Basic and Applied Social Psychology, 1992, vol. 13, pp. 9 24; SNYDER, C. R. The Psychology of Hope: You Can Get Here from There. Glencoe, Illinois: Free Press, 1994. 428 p. ISBN 002929715X; SNYDER, C. R.; RAND, K. L.; SIGMON, D. R. Hope Theory: A Member of the Positive Psychology Family. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. US, New York: Oxford University Press, 2002. Pp. 257 276; 224) SPICER, E. H. Pochvaln kritika od autority pes yaquijskou kulturu na prvn knihu Carlose Castanedy. In: Noel, D. C. (ed.) Fenomn Castaneda. S. 31 33. Praha: Dobra, 2003; 225) 226) SCHOPENHAUER, A. Svt jako vle a pedstava. Svazek prvn. Pelhimov: Nov tiskrna, 1997. 432 s. ISBN 80-901916-4-9; SCHULMAN, P.; KEITH, D.; SELIGMAN, M. E. P. Is optimism heritable? A study of twins. Behavior Research and Therapy, 1993, vol. 31, pp. 569 574;

123

227) 228)

STERNBERG, R. J. A triangular theory of love. Psychological Review, 1986, vol. 93, pp. 119 135; STONE, W. S.; CORTTRILL, K. L.; WALKER, D. L.; GOLD, P. E. Blood glucose and brain functions: Interactions with CNS cholinergic systems. Behavioral and Neural Biology, 1988, vol. 59, pp. 325 334;

229) 230)

OLCOV, I. Stinn strnky pozitivn psychologie. eskoslovensk psychologie, 2005, ro. 49, s. 4, s. 363-366. ISSN 0009-062X; TELCH, C. F.; TELCH, M. J. Group coping skills instruction and supportive group therapy for cancer patients: A comparison of strategies. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 1986, vol. 54, pp. 802 808;

231)

TELLEGEN, A.; LYKKEN, D. T.; BOUCHARD, T. J.; WILCOX, K. J.; SEGAL, N. L. RICH, S. Personality similarity in twins reared apart and together. Journal of Personality and Social Psychology, 1998, vol. 54, pp. 1031 1039;

232)

TENNEN, H.; AFFLECK, G. Benefit-Finding and Benefit-Reminding. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. US, New York: Oxford University Press, 2002. Pp. 584 597;

233) 234) 235)

TERMAN, L. The gifted student and his academic environment. School and Society, 1939, 49, pp. 65-73; TERMAN, L.; BUTTENWEISSER, P.; JOHNSON, W.; WILSON, D. Psychological factors in marital happiness. New York: McGraw-Hill, 1938; TESSER, A. Toward a self-evaluation maintenance model of social behavior. In: BERKOWITZ, L. (Ed.) Advances in experimental social psychology, 1988, vol. 21, pp. 181 227. US, CA, San Diego: Academic Press;

236) 237)

The Centre for Confidence and Well-being. [cit. 2008-27-03] Dostupn na World Wide Web: <http://www.centreforconfidence.co.uk/>; THOMPSON, S. C.; SOBOLEW-SHUBIN, A.; GALBRAITH, M. E.; SCHWANKOVSKY, L.; CRUZEN, D. Maintaining perceptions of control: Finding perceived control in low-control circumstances. Journal of Personality and Social Psychology, 1993, vol. 64, pp. 293 304;

238)

THOMPSON, S. C.; NANNI, C.; LEVINE, A. Primary versus secondary and disease versus consequence-related control in HIV-positive men. Journal of Personality and Social Psychology, 1994, vol. 67, pp. 540 547;

124

239)

THOMPSON, S. C.; WIERSON, M. Enhancing perceived control in psychotherapy. In: SNYDER, C. R.; INGRAM, R. E. (Eds.) Handbook of psychological change. Pp. 177 197. US, New York: Wiley, 2000;

240)

THOMPSON, S. C.; KENT, D. K.; THOMAS, C.; VRUNGOS, S. Real and illusory control over exposure to HIV in college students and gay men. Journal of Applied Social Psychology, 1999, vol. 29, pp. 1128 1150;

241)

THOMPSON, S. C. The role of Personal Control in Adaptive Functioning. In: SNYDER, C. R.; LOPEZ, S. J. (Eds.) Handbook of Positive Psychology. US, New York: Oxford University Press, 2002. Pp. 202 213;

242) 243)

THORNDIKE, E. L. Human nature and the social order. New York, Macmillan, 1940; TOMAKA, J.; BLASCOVISH, J.; KIBLER, J.; ERNST, J. M. Cognitive and physiological antecedents of threat and challenge appraisal. Journal of Personality and Social Psychology, 1997, vol. 73, no. 1, pp. 63 72;

244) 245)

TORRES, A. Setkn s nagualem. Rozhovory s Carlosem Castanedou. Bratislava, Nakladatelstv Formt, 2007. 199 s; TEK, P. Muen dona Carlose 1998. Respekt [online], 2008, ro. 2008, . 17. [cit. 2008-11-20] Dostupn na World Wide Web: <http://www.respekt.cz/clanek.php? fIDCLANKU=910&fIDROCNIKU=2008>. ISSN 1801-1446;

246)

VANDEN BELT, A.; PETERSON, C. Parental explanatory style and its relationship to the classroom performance of disabled and nondisabled children. Cognitive Therapy and Research, 1991, vol. 15, pp. 331 341;

247) 248) 249) 250)

Velk lkask slovnk On-line. [cit. 2009-03-06] Dostupn na World Wide Web: <http://lekarske.slovniky.cz>; VIA Institute for Character. [cit. 2009-03-20] Dostupn na World Wide Web: <http://www.viastrengths.org/>; WALKER, L. J.; PITTS, R. C. Naturalistic conceptions of moral maturity. Developmental Psychology, 1998, vol. 34, pp. 548 573; WALLACE, A. arodjova uednice Mj ivot s Carlosem Castanedou. Praha: Dobra, 2006. 399 s. ISBN 80-86459-47-0;

125

251)

WALLACE, A. Frequently Asked Questions from the Ellis's Place Discussion Forum. [online] [cit. 2008-14-11] Dostupn na World Wide Web: <http://www.sustainedaction.org/Wallace_Book/Ellis%20FAQ.htm>;

252) 253) 254)

WATSON, J. Psychological care of infant and child. New York: Bortin, 1928; WEINER, B. (Ed.) Achievement motivation and attribution theory. US, NJ, Morristown: General Learning Press, 1974. 216 p. WILLIAMS, D. L. ivot mezi svty. Tonal & nagual. Psychologick pohled na cestu poznn Carlose Castanedy. Brno, Emitos a Nakladatelstv Tome Janeka, 2006. 154 s. ISBN 80-903715-4-X;

255)

WONG, S. S.; HEIBY, E. M.; KAMEOKA, V. A.; DUBANOSKI, J. P. Perceived control, self-reinforcement and depression among Asian American and Caucasian American elders. Journal of Applied Gerontology, 1999, vol. 18, pp. 46 62;

256) 257)

WORTHINGTON, E. Five steps to forgiveness. New York, Crown, 2001. 288 p. ISBN 0609609181; ZIV, A. Psychology of humor. Tel Aviv: Yachdav, 1981;

126