High Quality
Open the downloaded document, and select print from the file menu (PDF reader required).
•
kopírujte
•
sdílejte
•
posílejte
•
vystavujte
•
publikujte
•
tiskněte
•
duplikujte
•
Co se děje ve světě Linuxu a open sourceBezplatné CA
–
nebojte se
š
ifrovat s S/MIMEFirefox 3.6
–
rychlej
š
í, opatrněj
š
í, barevněj
š
í Po
šť
ák Thunderbird III.Rok 2009 nejen s Linuxem
Mandriva Linux 2010 CZ
–
Instalační a u
ž
ivatelská p
ř
íručka
Synchronizujte a sdílejte data: Zdarma a jednodu
š
eSMPlayer: p
ř
ehrávač videa pro ka
ž
dý denRoz
š
í
ř
ení pro Google ChromeShape Collage: Kolá
ž
e z va
š
ich fotografií M
ů
j software v Mandriva Linuxu 2
–
Co pou
ž
ívá Ji
ř
í
Ř
ánekNávod pro KDE4: Pou
ž
ívejte RSS kanályNovinky ze světa aplikací MozillaQtMoko v16: jaké to je s Qt Extended
Společnost RAMET C.H.M., a. s. pou
ž
ívá kancelá
ř
ský balík
OpenOffice.org
Kancelá
ř
ský balík OpenOffice.org pou
ž
ívá firma Unimetra,
s. r. o.Zrychlete své líné OpenOffice.org
Rozhovor: Tomá
š
Bílek, autor praktických roz
š
í
ř
ení AltSearch
nebo TypoJTBZajímavé programy 83Retro recenze
–
linuxové PDA Agenda VR3Poznámkovat či nepoznámkovat?
Mark Shuttleworth u
ž
nebude
ř
editelem společnosti
Canonical (Ubuntu)Matroska: multimédia v úhledném balíčkuDistribuce xPUD: nečekaně silný soupe
ř
pro Chrome OSPodpo
ř
te Liberix a jeho konkrétní aktivity
Obsah
261216192325293235384346475253545759616466687174Vá
ž
ení čtená
ř
i,
openMagazin je jedinečný PDF e-zin, který vám ka
ž
dý měsíc p
ř
inese to nejlep
š
í,co vy
š
lo na portálech věnovaných svobodnému softwaru, a to zcela zdarma. M
ů
-
ž
ete se tě
š
it na návody, recenze, novinky, tipy a triky, které si m
ůž
ete v klidu
p
ř
ečíst na svém netbooku nebo jiném p
ř
enosném za
ř
ízení. Doufáme,
ž
e vás ob-sah zaujme a také vás prosíme, abyste PDF soubor
š
í
ř
ili, kam to jen jde. Kopíruj-
te nás, posílejte, sdílejte. A pi
š
te nám, jak se vám nový česko-slovenský nejen
linuxový e-zin líbí. Chcete pro nás psát, spolupracovat s námi? Napi
š
te nám, va
š
e
reakce a nápady nás velmi zajímají.redakce openMagazinuredakce@openmagazin.czwww.openmagazin.cz
openMagazin je společným projektem portál
ů
AbcLinuxu.cz,LinuxEXPRES.cz,MandrivaLinux.cz,OpenOffice.cz,Penguin.cz,Posterus.sk,Root.cz,Mozilla.cz,Openmoko.cz. Je
š
í
ř
en zdarma pod licencí Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License, co
ž
znamená,
ž
e jej smíte
š
í
ř
it, nesmíte jej ale měnit ani komerčně vyu
ž
ívat. Autorská práva nále
ž
í autor
ů
m článk
ů
. Magazín si m
ůž
ete stáhnout na adreseOpenMagazin.cza mnoha dal
š
ích. Kontakt na
redakci jeredakce@openmagazin.cz. ProdukujeLiberix, o.p.s.P
ř
i p
ř
ípravě magazínu byl pou
ž
it kancelá
ř
ský balíkOpenOffice.orga sázecí programScribus. Autorem loga magazínu je Martin Kopta. Sazbu provádí Michal Hlavatý.
12
ISSN1804-1426
Číslo 12/2009 2/75
Švédskápoliciešetřídíkysvobodnémusoftwaru
Open Source Observatory and Repository, evrop-
ská organizace na prosazování open source, zve-
ř
ejnilapodrobnou p
ř
ípadovou studii, která popisuje
migraci
š
védské policie z
proprietárního
ř
e
š
ení na
open-source software.
Š
védská národní policie má
roční rozpočet na IT 130 milion
ů
eur a
40 milion
ů
z
něj bylo určeno na serverovou infrastrukturu naroky 2006 a
ž
2011. P
ů
vodní proprietární
ř
e
š
ení se
skládalo z
aplikačních server
ů
s
architekturou BEA
WebLogic Server 8.1, operační systém HP Unix a
da-
tabáze Oracle. Nové
ř
e
š
ení zalo
ž
ené na open-sour-
ce technologiích se skládá z
aplikačních server
ů
JBoss EAP, které za pětinovou cenu nahradily BEA,ze SUSE Linux Enterprise Serveru jako operačního
systému a
MySQL jako databáze. Celé
ř
e
š
ení sní-
ž
ilo celkové náklady na serverovou infrastrukturu
o
50
% na 20 milion
ů
, co
ž
v
reáliích
š
védské policie
p
ř
edstavuje 400 nových policejních aut nebo plat
pro 70 nových vývojá
řů
. P
ř
edstavitelé za ni
žš
í cenou
vidí p
ř
edev
š
ím vy
šš
í konkurenci. U
jednotlivých
open-source
ř
e
š
ení si toti
ž
navzájem konkurovalo
hned několik dodavatel
ů
, co
ž
tlačilo cenu dol
ů
.
Výrazně ni
žš
í cena v
š
ak není jediným kladem nové-
ho
ř
e
š
ení. P
ř
iná
š
í také výrazný nár
ů
st výkonu, ne-závislost na dodavateli, otev
ř
ené standardy, které
jsou vy
ž
adovány
š
védskými zákony, a
jednodu
šš
í
vývoj, co
ž
hrálo také podstatnou roli, proto
ž
e 70
%
informačního systému
š
védská policie vyvíjí vlast-
ními silami.
OSSsedařílépev
evropskýchfirmáchnež
amerických
Společnost Actuate, zabývající se p
ř
edev
š
ím vý-vojem analytických nástroj
ů
, zve
ř
ejnila podrobnýpr
ů
zkum o
nasazení open-source softwaru ve fir-
mách a
organizacích. Dotazováno bylo 1500 IT od-
borník
ů
na pozici senior ze Severní Ameriky,
Německa, Francie, Velké Británie a
Číny. Z
pr
ů
zku-
mu vyplývá,
ž
e open-source software (OSS) je více
roz
š
í
ř
en v
evropských firmách. Ve Francii u
ž
jej po-u
ž
ívá 67
% dotázaných, v
Německu je to 60
%, za-
tímco v
Severní Americe jen 41
%. Mezi oblastmi
jsou rozdíly i
v
jiných otázkách. Nap
ř
íklad skoro
73
% dotazovaných z
Číny odpovědělo,
ž
e na OSS
velmi oce
ň
ují p
ř
ístup ke zdrojovým kód
ů
m, jinde
toto číslo pohybovalo kolem 40 %.
Podrobněj
š
í výsledky pr
ů
zkumu jsou zpracovány
podle jednotlivých oblastí. Nap
ř
. dotazovaní ze
Severní Ameriky odpovídali takto: 57
% z
nich simyslí,
ž
e výhody OSS p
ř
eva
ž
ují nad jeho nevýho-dami, opak si myslí jen 8
%. 51
% p
ř
i hledání
ř
e-
š
ení v
ž
dy zva
ž
uje OSS, naopak 9
% to má
zakázáno. Nejpou
ž
ívaněj
š
ími open-source techno-
logiemi jsou Apache a
Linux, které pou
ž
ívá více
ne
ž
40
% dotázaných organizací. Z
těch, kte
ř
í OSS
pou
ž
ívají, jej 73
% pou
ž
ívá na vývoj aplikací, 59
% jako serverový operační systém a
52
% jako data-
báze.
Nejvíce respondent
ů
za
ř
adilo mezi největ
š
í výho-
dy OSS
ž
ádné licenční poplatky. Dále následuje fle-
xibilita a
nezávislost na dodavateli. Zajímavé také
je,
ž
e 37
% označilo za výhodu to,
ž
e nejsou svázá-
ni s
Microsoftem. Naopak za největ
š
í bariéry v
na-
sazení OSS jsou respondenty pova
ž
ovány
dostupnost dlouhodobé podpory a
správy nebo ne-dostatek zaměstnanc
ů
schopných zvládnout imple-
mentaci.
CosedějevesvětěLinuxuaopensource
JiříEischmann
http://www.linuxexpres.cz/dve-novinky-na-desktopu-chrome-os-ulteo-open-virtual-desktophttp://www.linuxexpres.cz/francouzska-armada-prechazi-na-thunderbirdhttp://www.linuxexpres.cz/zakladatel-ubuntu-nebude-reditelem-canonicalu
Švédskápoliciešetřídíkysvobodnémusoftwaru.OSSsedařílépev
evropskýchfirmáchnežamerických.Francouzskáarmádapřechází
z
OutlookunaThunderbird.MarkShuttleworthodstupujez
vedoucípozicev
Canonicalu.LinusTorvaldsslaví40.KOffice2.1.Thunderbird
3.
VývojářiX.orgkončísHAL.DSGUI0.2.LinuxMint8Helena.UlteoOpenVirtualDesktop2.0
Číslo 12/2009 3/75
Zástupci firem, kte
ř
í odpověděli,
ž
e OSS nepou
ž
í-vají, byli dotázáni na d
ů
vod. Vět
š
ina z
nich odpo-
věděla,
ž
e nasazení či pou
ž
ití OSS vlastně je
š
tě
doopravdy nezva
ž
ovali. Ačkoliv se úrove
ň
p
ř
ijetí v
jednotlivých oblastech li
š
í, porovnání výsledk
ů
s
minulými roky ukazuje,
ž
e tato úrove
ň
roste ve
v
š
ech oblastech bez výjimky. Jednotlivé verze pr
ů
-zkumu v
r
ů
zných jazycíchnaleznete na stránkách
Actuate.
Francouzskáarmádapřecházíz
Outlookuna
Thunderbird
Podle agentury Reuters sefrancouzské minis-
terstvo obrany rozhodlop
ř
ejít z
e-mailového klien-
tu MS Outlook na Mozilla Thunderbird. Vyu
ž
ívána je speciální verze Thunderbirdu zvaná TrustedBi-
rd, kterou ministerstvo vyvinulo společně s
Mo-
zillou. Na ministerstvu obrany u
ž
je nasazena na
80 tisících počítačích. Podobné rozhodnutí p
ř
itom
nedávno udělaly také ministerstva financí, za-
hraničních věcí a kultury.
D
ů
vodem jsou prý p
ř
edev
š
ím bezpečnost,
spolehlivost a
otev
ř
ené zdrojové kódy. Otev
ř
enost
Mozilly jim umo
žň
uje vyvíjet vlastní bezpečnostní
program, co
ž
kv
ů
li uzav
ř
eným kód
ů
m nebylo
u
Outlooku mo
ž
né. Podle ministerstva také Mozil-
la mnohem rychleji reaguje na objevené bez-
pečnostní chyby. Cílem ministerstev je získat co
největ
š
í technologickou a
komerční nezávislost.
Francouzská vláda také zva
ž
uje nasazení Linuxumísto Windows a
OpenOffice.org místo MS Office.
MarkShuttleworthodstupujez
vedoucípo-
zicevCanonicalu
Pro mnohé bylo p
ř
ekvapivou zprávouoznámení ,
ž
e zakladatel nejpopulárněj
š
í desktopové distribuce
Ubuntu a
společnosti Canonical, která stojí za je-
jím vývojem, odstoupil z
nejvy
šš
í pozice této fir-
my. Shuttleworth byl CEO Canonicalu více ne
ž
pět
let od zalo
ž
ení společnosti v
roce 2004. Ač se ob- jevují názory, podle kterých tento krok znamená
konec zájmu jihoafrického miliardá
ř
e o
Linux
a
vzdání se vize Ubuntu jako systému pro v
š
ech-
ny, d
ů
vod je pravděpodobně mnohem prost
š
í.
Canonical u
ž
p
ř
estává být tou malou, začínající fir-
mou, ale nabývá na velikosti. Výsledky hospoda
ř
ení sice nezve
ř
ej
ň
uje, ale loni prý činily něco kolem 30
milion
ů
dolar
ů
. Jak firma roste, mění se i
úloha
ř
e-
ditele, kterému p
ř
ibývá čím dál více administra-tivních zále
ž
itostí. To se pravděpodobně
Shuttleworthovi nelíbí a
rád by z
ů
stal blí
ž
e vývoji.
Proto odstoupil z
pozice CEO, kterou p
ř
enechal Jane Silber. Ta pracuje v
Canonicalu od jeho za-
lo
ž
ení za tu dobu vyst
ř
ídala mnoho pozic, naposle-
dy byla COO a
ř
editelem pro online slu
ž
by. Mark
Shuttleworth bude nadále pracovat na pozici bli
žš
í
vývoji Ubuntu. Konkrétně se chce věnovat designu,
vztah
ů
m s
partnery a
zákazník
ů
m. Více času by
měl trávit s
jednotlivými vývojá
ř
skými týmy, bu-dováním partnerství a
získáváním odezvy od zá-
kazník
ů
. Tato personální změna by se neměla nijak
projevit na plánech a strategii firmy.
LinusTorvaldsslaví40
Zakladatel a
tv
ů
rce operačního systému Linuxoslavil 28. prosince 40. narozeniny. Ač je občan-
stvím Fin, narodil se do rodiny, která pat
ř
í ke
š
véd-
sky mluvící men
š
ině. Je
š
tě p
ř
ed Linusem měla
rodina slavné členy, jeho dědeček Ole byl noviná-
ř
em a
básníkem a
jeho otec Nils byl ve Finsku vý-znamným p
ř
edstavitelem komunistického hnutí.
Operační systém Linux vytvo
ř
il jako svoji diplo-
movou práci, kdy
ž
mu bylo 21 let. Od té doby se
počet vývojá
řů
linuxového kernelu rozrostl na něko-
lik set, ale Linus si i
nadále dr
ž
í hlavní slovo. Mezi-
tím s
rodinou p
ř
esídlil do USA, kde momentálně
ž
ije v
Portlandu (Oregon). Je zaměstnán v
Linux
Foundation a jeho hlavní pracovní činností je i na-dále vývoj linuxového jádra.
Novinkyzesvětasoftwaru KOffice2.1
Po p
ů
l roce od vydání první verze kancelá
ř
skéhobalíku KOffice, postavené na Qt4, vývojá
ř
i uvolni-lidal
š
í verzi, která opravuje velké mno
ž
ství chyb,
zlep
š
uje stabilitu a
p
ř
iná
š
í nové funkce. Ačkoliv na
KOffice pracuje mnohem méně vývojá
řů
ne
ž
na
OpenOffice.org sna
ž
í se ze v
š
ech sil a
balík m
ůž
emít zajímavou budoucnost. V
současné době v
š
ak
stále není vhodný k
nasazení mezi masy u
ž
ivatel
ů
.
Textový procesor KWord se dočkal nové imple-
mentace tabulek a
sledování změn v
dokumentu.
KSpread nep
ř
iná
š
í
ž
ádné zásadní nové funkce, ale
opravuje celou
ř
adu chyb. V
KPresenteru p
ř
ibylo
nap
ř
íklad číslování slajd
ů
. Projektový mana
ž
er
KPlato má podporu pro r
ů
zné manipulace se zdro-
ji, měnami, typy prací. Karbon má nový frameworkpro moduly efekt
ů
SVG filtr
ů
. Rastrový grafický edi-
tor má novou sadu
š
tětc
ů
. Výrazně zlep
š
ena bylapodpora starých formát
ů
MS Office DOC a
PPT. Da-tabázový nástroj Kexi se bohu
ž
el do vydání 2.1 ne-ve
š
el, proto
ž
e je
š
tě nebyl dokončen. Kivio, nástroj
na kreslení diagram
ů
bohu
ž
el ztratil svého správ-
ce a jeho dal
š
í budoucnost je nejistá.
NaKOfficejezaloženi
prohlížečdokumentů
proplatformuMaemo5,tedynapříkladpro
NokiiN900.
Add a Comment